Maritime spatial planning and land-sea interactions (Q4300845)
Jump to navigation
Jump to search
Project Q4300845 in Belgium, Germany, Spain, United Kingdom
| Language | Label | Description | Also known as |
|---|---|---|---|
| English | Maritime spatial planning and land-sea interactions |
Project Q4300845 in Belgium, Germany, Spain, United Kingdom |
Statements
224,625.74 Euro
0 references
274,703.0 Euro
0 references
81.77 percent
0 references
16 April 2018
0 references
26 March 2020
0 references
University of Liverpool
0 references
52°29'21.98"N, 13°19'19.31"E
0 references
53°24'20.81"N, 2°58'1.38"W
0 references
36°43'0.34"N, 4°29'59.35"W
0 references
50°50'33.29"N, 4°22'8.40"E
0 references
Europe’s seas have become important in terms of policy making on both European and national level. The exploitation of seas and coastal areas for economic purposes is becoming increasingly important, but there are also growing concerns on environmental issues. Maritime Spatial Planning (MSP) is an increasingly important field of policy aiming at reconciling different demands on the marine space. Under the EU Directive on MSP, Member States both need to develop their own MSP policies and cooperate on these issues. In addition, they will use their plans to contribute to promoting the sustainable development and growth of maritime and coastal economies and the sustainable use of marine and coastal resources. MSP is identified by the EU’s Integrated Maritime Policy as a cross-cutting policy tool enabling public authorities and stakeholders to apply a coordinated, integrated and trans-boundary approach to marine development.To ensure that maritime activities can deliver growth and avoid sea-use conflicts, integrated planning of human activities both on land and at sea is needed. MSP can increase coordination between administrations, while enhancing cross-border cooperation and investments by identifying the possible impacts of and opportunities for multiple uses of space. For this purpose, MSP needs territorial evidence. Most development and use, which takes place in the marine environment also has an onshore component or impact. Alignment between maritime and terrestrial spatial planning is important and should be achieved through consistency of policies, plans and decisions. Land-sea interaction (LSI) is also highly related to the economic benefits of MSP and the importance of given maritime uses covered by the MSP for the economic development of the region in question. The stakeholders involved in this targeted analysis have identified a potential opportunity to improve their planning processes through the coordinated, comparable and systematic acquisition and analysis of both marine and terrestrial data and information at regional level (NUTS 2 or NUTS 3, for the marine realm possibly also in alternative systems, e.g. grid based statistical classes). Such an approach would not only bring significant efficiencies in collecting, collating and analysing relevant social, economic and environmental data, but would also improve the understanding of wider regional level interactions. The territorial evidence that will be produced within this targeted analysis will be useful for all Member States dealing with the implementation of the above-mentioned EU Directive and with MSP itself. The benefits of having useful data for MSP can help increase cross-border cooperation between EU countries (on cables, pipelines, shipping lanes, wind installations) and also increase coordination between administrations in each country through the use of a single instrument to balance the development of a range of maritime activities. (English)
0.7492728899834243
0 references
Morza Europy stały się ważne dla kształtowania polityki zarówno na szczeblu europejskim, jak i krajowym. Coraz ważniejsza staje się eksploatacja mórz i obszarów przybrzeżnych do celów gospodarczych, ale pojawiają się również coraz większe obawy dotyczące kwestii środowiskowych. Planowanie przestrzenne obszarów morskich jest coraz ważniejszą dziedziną polityki mającą na celu pogodzenie różnych wymagań dotyczących przestrzeni morskiej. Zgodnie z dyrektywą UE w sprawie MSP zarówno państwa członkowskie muszą opracować własną politykę MSP, jak i współpracować w tych kwestiach. Ponadto wykorzystają swoje plany, aby przyczynić się do promowania zrównoważonego rozwoju i wzrostu gospodarek morskich i przybrzeżnych oraz zrównoważonego wykorzystania zasobów morskich i przybrzeżnych. Zintegrowana polityka morska UE określa MSP jako przekrojowe narzędzie polityki umożliwiające organom publicznym i zainteresowanym stronom stosowanie skoordynowanego, zintegrowanego i transgranicznego podejścia do rozwoju obszarów morskich. MSP może zwiększyć koordynację między administracjami, jednocześnie wzmacniając współpracę transgraniczną i inwestycje poprzez określenie możliwych skutków i możliwości wielokrotnego wykorzystania przestrzeni kosmicznej. W tym celu MSP potrzebuje dowodów terytorialnych. Większość rozwoju i wykorzystania, która ma miejsce w środowisku morskim, ma również wpływ na ląd. Dostosowanie planowania przestrzennego obszarów morskich i lądowych jest ważne i należy je osiągnąć poprzez spójność polityk, planów i decyzji. Interakcje między lądem a morzem (LSI) są również w dużym stopniu związane z korzyściami gospodarczymi płynącymi z MSP oraz z znaczeniem określonych zastosowań morskich objętych MSP dla rozwoju gospodarczego danego regionu. Zainteresowane strony zaangażowane w tę ukierunkowaną analizę zidentyfikowały potencjalną możliwość usprawnienia swoich procesów planowania poprzez skoordynowane, porównywalne i systematyczne pozyskiwanie i analizę zarówno danych i informacji morskich, jak i lądowych na poziomie regionalnym (NUTS 2 lub NUTS 3, w odniesieniu do dziedziny morskiej, ewentualnie również w systemach alternatywnych, np. klas statystycznych opartych na sieci). Takie podejście przyniosłoby nie tylko znaczną efektywność w gromadzeniu, zestawianiu i analizowaniu istotnych danych społecznych, gospodarczych i środowiskowych, ale także poprawiłoby zrozumienie szerszych interakcji na szczeblu regionalnym. Dowody terytorialne, które zostaną przedstawione w ramach tej ukierunkowanej analizy, będą przydatne dla wszystkich państw członkowskich zajmujących się wdrażaniem wyżej wymienionej dyrektywy UE oraz dla samego MSP. Korzyści płynące z posiadania użytecznych danych na potrzeby MSP mogą przyczynić się do zacieśnienia współpracy transgranicznej między państwami UE (w zakresie kabli, rurociągów, szlaków żeglugowych, instalacji wiatrowych), a także zwiększyć koordynację między administracjami w każdym kraju poprzez zastosowanie jednego instrumentu w celu zrównoważenia rozwoju szeregu rodzajów działalności morskiej. (Polish)
4 November 2022
0 references
Az európai tengerek mind európai, mind nemzeti szinten fontossá váltak a politikai döntéshozatal szempontjából. A tengerek és part menti területek gazdasági célú kiaknázása egyre fontosabbá válik, de a környezetvédelmi kérdésekkel kapcsolatban is egyre nagyobb aggodalom merül fel. A tengeri területrendezés egyre fontosabb szakpolitikai terület, amelynek célja a tengeri térrel kapcsolatos különböző igények összeegyeztetése. A tengeri területrendezésről szóló uniós irányelv értelmében a tagállamoknak egyaránt ki kell dolgozniuk a tengeri területrendezésre vonatkozó saját politikáikat, és együtt kell működniük ezekben a kérdésekben. Emellett terveiket arra fogják felhasználni, hogy hozzájáruljanak a tengeri és part menti gazdaságok fenntartható fejlődésének és növekedésének, valamint a tengeri és part menti erőforrások fenntartható felhasználásának előmozdításához. A tengeri területrendezést az EU integrált tengerpolitikája olyan átfogó szakpolitikai eszközként határozza meg, amely lehetővé teszi a hatóságok és az érdekelt felek számára, hogy összehangolt, integrált és határokon átnyúló megközelítést alkalmazzanak a tengerfejlesztésben. Annak biztosítása érdekében, hogy a tengeri tevékenységek növekedést eredményezhessenek és elkerülhessék a tengerhasználati konfliktusokat, a szárazföldi és tengeri emberi tevékenységek integrált tervezésére van szükség. A tengeri területrendezés fokozhatja a közigazgatások közötti koordinációt, ugyanakkor fokozhatja a határokon átnyúló együttműködést és beruházásokat azáltal, hogy azonosítja a világűr többcélú felhasználásának lehetséges hatásait és lehetőségeit. E célból az MSP-nek területi bizonyítékokra van szüksége. A tengeri környezetben végbemenő legtöbb fejlesztésnek és felhasználásnak szárazföldi összetevője vagy hatása is van. Fontos a tengeri és szárazföldi területrendezés összehangolása, amelyet a szakpolitikák, tervek és döntések következetességével kell elérni. A szárazföld és a tenger kölcsönhatása szintén szorosan összefügg a tengeri területrendezés gazdasági előnyeivel és a tengeri területrendezés hatálya alá tartozó adott tengeri felhasználásoknak a szóban forgó régió gazdasági fejlődésében betöltött fontosságával. Az e célzott elemzésben részt vevő érdekelt felek potenciális lehetőséget azonosítottak tervezési folyamataik javítására a tengeri és szárazföldi adatok és információk regionális szintű összehangolt, összehasonlítható és szisztematikus beszerzése és elemzése révén (NUTS 2 vagy NUTS 3, esetleg alternatív rendszerekben is, pl. rácsalapú statisztikai osztályokban). Egy ilyen megközelítés nemcsak jelentős hatékonyságot eredményezne a releváns társadalmi, gazdasági és környezeti adatok gyűjtésében, összegyűjtésében és elemzésében, hanem javítaná a tágabb regionális szintű interakciók megértését is. Az e célzott elemzés keretében előállítandó területi bizonyítékok hasznosak lesznek a fent említett uniós irányelv végrehajtásával foglalkozó valamennyi tagállam és maga a tengeri területrendezés számára. A tengeri területrendezésre vonatkozó hasznos adatok rendelkezésre állásának előnyei elősegíthetik az uniós országok közötti határokon átnyúló együttműködés fokozását (kábelek, csővezetékek, hajózási sávok, szélerőművek), valamint az egyes országok közigazgatásai közötti koordinációt egy egységes eszköz alkalmazásával, amely egyensúlyt teremt a tengeri tevékenységek széles körének fejlődését illetően. (Hungarian)
4 November 2022
0 references
Europas have er blevet vigtige, når det gælder politikudformning på både europæisk og nationalt plan. Udnyttelsen af have og kystområder til økonomiske formål bliver stadig vigtigere, men der er også stigende bekymring over miljøspørgsmål. Maritim fysisk planlægning (MSP) er et stadig vigtigere politikområde, der har til formål at forene forskellige krav til havområdet. I henhold til EU-direktivet om MSP er medlemsstaterne begge nødt til at udvikle deres egne MSP-politikker og samarbejde om disse spørgsmål. Desuden vil de bruge deres planer til at bidrage til at fremme bæredygtig udvikling og vækst i hav- og kystøkonomierne og bæredygtig udnyttelse af hav- og kystressourcerne. MFP identificeres i EU's integrerede havpolitik som et tværgående politisk redskab, der gør det muligt for offentlige myndigheder og interessenter at anvende en koordineret, integreret og grænseoverskridende tilgang til havudvikling.For at sikre, at maritime aktiviteter kan skabe vækst og undgå konflikter om havbrug, er der behov for integreret planlægning af menneskelige aktiviteter både til lands og til søs. MSP kan øge koordineringen mellem forvaltningerne, samtidig med at det grænseoverskridende samarbejde og investeringer styrkes ved at identificere de mulige virkninger af og muligheder for flere anvendelser af rummet. Til dette formål har MSP brug for territorial dokumentation. Størstedelen af den udvikling og anvendelse, der finder sted i havmiljøet, har også en onshore komponent eller effekt. Tilpasningen mellem maritim og jordbaseret fysisk planlægning er vigtig og bør opnås gennem konsekvens i politikker, planer og beslutninger. Samspillet mellem land og hav (LSI) hænger også stærkt sammen med de økonomiske fordele ved MSP og betydningen af givne maritime anvendelser, der er omfattet af MSP, for den økonomiske udvikling i den pågældende region. De interessenter, der er involveret i denne målrettede analyse, har identificeret en potentiel mulighed for at forbedre deres planlægningsprocesser gennem en koordineret, sammenlignelig og systematisk indsamling og analyse af både havdata og landbaserede data og oplysninger på regionalt plan (NUTS 2 eller NUTS 3 for det marine område muligvis også i alternative systemer, f.eks. netbaserede statistiske klasser). En sådan tilgang vil ikke blot medføre betydelige effektivitetsgevinster i forbindelse med indsamling, indsamling og analyse af relevante sociale, økonomiske og miljømæssige data, men vil også forbedre forståelsen af interaktioner på regionalt plan i bredere forstand. Den territoriale dokumentation, der vil blive fremlagt i forbindelse med denne målrettede analyse, vil være nyttig for alle medlemsstater, der beskæftiger sig med gennemførelsen af ovennævnte EU-direktiv og med selve MSP. Fordelene ved at have nyttige data til MSP kan bidrage til at øge det grænseoverskridende samarbejde mellem EU-landene (om kabler, rørledninger, sejlruter og vindanlæg) og også øge koordineringen mellem forvaltningerne i de enkelte lande ved hjælp af et enkelt instrument til at skabe balance i udviklingen af en række maritime aktiviteter. (Danish)
4 November 2022
0 references
Tá farraigí na hEorpa tábhachtach anois ó thaobh beartais a cheapadh ar an leibhéal Eorpach agus ar an leibhéal náisiúnta araon. Tá saothrú na bhfarraigí agus na limistéar cósta chun críocha eacnamaíocha ag éirí níos tábhachtaí, ach tá méadú ag teacht ar na hábhair imní atá ann maidir le saincheisteanna comhshaoil. Is réimse beartais é an Phleanáil Spásúil Mhuirí (MSP) atá ag éirí níos tábhachtaí agus atá dírithe ar éilimh éagsúla ar an spás muirí a thabhairt chun réitigh. Faoin Treoir ón AE maidir le MSP, ní mór do na Ballstáit a mbeartais féin MSP a fhorbairt agus comhoibriú maidir leis na saincheisteanna sin. Ina theannta sin, úsáidfidh siad a bpleananna chun rannchuidiú le forbairt inbhuanaithe agus fás na ngeilleagar muirí agus cósta a chur chun cinn agus le húsáid inbhuanaithe acmhainní muirí agus cósta a chur chun cinn. Sainaithnítear i mBeartas Muirí Comhtháite an Aontais MSP mar uirlis beartais thrasnaí lena gcumasaítear d’údaráis phoiblí agus do pháirtithe leasmhara cur chuige comhordaithe, comhtháite agus trasteorann a chur i bhfeidhm maidir le forbairt mhuirí. Chun a áirithiú gur féidir le gníomhaíochtaí muirí fás a bhaint amach agus coinbhleachtaí úsáide mara a sheachaint, tá gá le pleanáil chomhtháite gníomhaíochtaí daonna ar talamh agus ar muir araon. Is féidir le MSP comhordú idir riaracháin a mhéadú, agus comhar agus infheistíochtaí trasteorann a fheabhsú ag an am céanna trí na tionchair agus na deiseanna a d’fhéadfadh a bheith ag baint le húsáidí iomadúla spáis a shainaithint. Chun na críche sin, teastaíonn fianaise chríochach ó MSP. Tá comhpháirt nó tionchar ar tír ag an gcuid is mó d’fhorbairt agus d’úsáid, a tharlaíonn sa mhuirthimpeallacht. Tá sé tábhachtach ailíniú a dhéanamh idir pleanáil spásúil mhuirí agus talún agus ba cheart é a bhaint amach trí chomhsheasmhacht beartas, pleananna agus cinntí. Baineann an idirghníomhaíocht idir an talamh agus an fharraige (LSI) go mór freisin le tairbhí eacnamaíocha MSP agus leis an tábhacht a bhaineann le húsáidí muirí ar leith a chumhdaítear leis an MSP d’fhorbairt eacnamaíoch an réigiúin atá i gceist. Shainaithin na páirtithe leasmhara a bhfuil baint acu leis an anailís spriocdhírithe sin deis a d’fhéadfadh a bheith ann feabhas a chur ar a bpróisis phleanála trí shonraí agus faisnéis mhuirí agus talún araon a fháil agus a anailísiú ar bhealach comhordaithe, inchomparáide agus córasach ar an leibhéal réigiúnach (NUTS 2 nó NUTS 3, maidir leis an réimse muirí, b’fhéidir i gcórais mhalartacha, e.g. aicmí staidrimh eangaí). Ní hamháin go dtabharfadh cur chuige den sórt sin éifeachtúlachtaí suntasacha maidir le sonraí ábhartha sóisialta, eacnamaíocha agus comhshaoil a bhailiú, a chomhthiomsú agus a anailísiú, ach chuirfeadh sé feabhas freisin ar an tuiscint ar idirghníomhaíochtaí níos leithne ar an leibhéal réigiúnach. Beidh an fhianaise chríochach a chuirfear ar fáil laistigh den anailís spriocdhírithe sin úsáideach do na Ballstáit uile a bheidh ag déileáil le cur chun feidhme Threoir thuasluaite an Aontais agus le MSP féin. Is féidir leis na buntáistí a bhaineann le sonraí úsáideacha a bheith ann le haghaidh MSP cuidiú le comhar trasteorann idir tíortha an Aontais a mhéadú (maidir le cáblaí, píblínte, lánaí loingseoireachta, suiteálacha gaoithe) agus comhordú idir riaracháin i ngach tír a mhéadú trí ionstraim aonair a úsáid chun forbairt réimse gníomhaíochtaí muirí a chothromú. (Irish)
4 November 2022
0 references
Οι θάλασσες της Ευρώπης έχουν καταστεί σημαντικές όσον αφορά τη χάραξη πολιτικής τόσο σε ευρωπαϊκό όσο και σε εθνικό επίπεδο. Η εκμετάλλευση των θαλασσών και των παράκτιων περιοχών για οικονομικούς σκοπούς αποκτά ολοένα και μεγαλύτερη σημασία, αλλά υπάρχουν επίσης αυξανόμενες ανησυχίες για περιβαλλοντικά ζητήματα. Ο θαλάσσιος χωροταξικός σχεδιασμός (ΘΧΣ) είναι ένας ολοένα και σημαντικότερος τομέας πολιτικής με στόχο τον συνδυασμό διαφορετικών απαιτήσεων στον θαλάσσιο χώρο. Σύμφωνα με την οδηγία της ΕΕ για τον ΘΧΣ, τα κράτη μέλη πρέπει να αναπτύξουν τις δικές τους πολιτικές για τον ΘΧΣ και να συνεργαστούν σε αυτά τα θέματα. Επιπλέον, θα χρησιμοποιήσουν τα σχέδιά τους για να συμβάλουν στην προώθηση της βιώσιμης ανάπτυξης και ανάπτυξης των θαλάσσιων και παράκτιων οικονομιών και στη βιώσιμη χρήση των θαλάσσιων και παράκτιων πόρων. Ο ΘΧΣ χαρακτηρίζεται από την Ολοκληρωμένη Θαλάσσια Πολιτική της ΕΕ ως εγκάρσιο εργαλείο πολιτικής που επιτρέπει στις δημόσιες αρχές και τα ενδιαφερόμενα μέρη να εφαρμόζουν μια συντονισμένη, ολοκληρωμένη και διασυνοριακή προσέγγιση της θαλάσσιας ανάπτυξης.Για να διασφαλιστεί ότι οι θαλάσσιες δραστηριότητες μπορούν να επιτύχουν ανάπτυξη και να αποφύγουν τις συγκρούσεις χρήσης της θάλασσας, απαιτείται ολοκληρωμένος σχεδιασμός των ανθρώπινων δραστηριοτήτων τόσο στην ξηρά όσο και στη θάλασσα. Ο ΘΧΣ μπορεί να αυξήσει τον συντονισμό μεταξύ των διοικήσεων, ενισχύοντας παράλληλα τη διασυνοριακή συνεργασία και τις επενδύσεις, εντοπίζοντας τις πιθανές επιπτώσεις και τις ευκαιρίες για πολλαπλές χρήσεις του διαστήματος. Για τον σκοπό αυτό, ο ΘΧΣ χρειάζεται εδαφικές αποδείξεις. Το μεγαλύτερο μέρος της ανάπτυξης και της χρήσης, που λαμβάνει χώρα στο θαλάσσιο περιβάλλον, έχει επίσης χερσαία συνιστώσα ή αντίκτυπο. Η ευθυγράμμιση μεταξύ θαλάσσιου και χερσαίου χωροταξικού σχεδιασμού είναι σημαντική και θα πρέπει να επιτευχθεί μέσω της συνοχής των πολιτικών, των σχεδίων και των αποφάσεων. Η αλληλεπίδραση ξηράς-θάλασσας (LSI) συνδέεται επίσης σε μεγάλο βαθμό με τα οικονομικά οφέλη του ΘΧΣ και τη σημασία των θαλάσσιων χρήσεων που καλύπτονται από τον ΘΧΣ για την οικονομική ανάπτυξη της εν λόγω περιοχής. Τα ενδιαφερόμενα μέρη που συμμετέχουν στην εν λόγω στοχευμένη ανάλυση έχουν εντοπίσει μια πιθανή ευκαιρία να βελτιώσουν τις διαδικασίες σχεδιασμού τους μέσω της συντονισμένης, συγκρίσιμης και συστηματικής απόκτησης και ανάλυσης τόσο των θαλάσσιων όσο και των χερσαίων δεδομένων και πληροφοριών σε περιφερειακό επίπεδο (NUTS 2 ή NUTS 3, για το θαλάσσιο πεδίο ενδεχομένως και σε εναλλακτικά συστήματα, π.χ. στατιστικές τάξεις βάσει δικτύου). Μια τέτοια προσέγγιση όχι μόνο θα επιφέρει σημαντική βελτίωση της αποτελεσματικότητας στη συλλογή, αντιπαραβολή και ανάλυση σχετικών κοινωνικών, οικονομικών και περιβαλλοντικών δεδομένων, αλλά θα βελτιώσει επίσης την κατανόηση των ευρύτερων αλληλεπιδράσεων σε περιφερειακό επίπεδο. Τα εδαφικά στοιχεία που θα προσκομιστούν στο πλαίσιο αυτής της στοχευμένης ανάλυσης θα είναι χρήσιμα για όλα τα κράτη μέλη που ασχολούνται με την εφαρμογή της προαναφερθείσας οδηγίας της ΕΕ και με τον ίδιο τον ΘΧΣ. Τα οφέλη της ύπαρξης χρήσιμων δεδομένων για τον ΘΧΣ μπορούν να συμβάλουν στην αύξηση της διασυνοριακής συνεργασίας μεταξύ των χωρών της ΕΕ (για καλώδια, αγωγούς, θαλάσσιες λωρίδες, αιολικές εγκαταστάσεις) και επίσης να αυξήσουν τον συντονισμό μεταξύ των διοικήσεων σε κάθε χώρα μέσω της χρήσης ενός ενιαίου μέσου για την εξισορρόπηση της ανάπτυξης μιας σειράς θαλάσσιων δραστηριοτήτων. (Greek)
4 November 2022
0 references
De Europese zeeën zijn belangrijk geworden voor de beleidsvorming op Europees en nationaal niveau. De exploitatie van zeeën en kustgebieden voor economische doeleinden wordt steeds belangrijker, maar er zijn ook toenemende zorgen over milieukwesties. Maritieme ruimtelijke ordening (MSP) is een steeds belangrijker beleidsterrein dat gericht is op het combineren van verschillende eisen aan de mariene ruimte. In het kader van de EU-richtlijn inzake MSP’s moeten de lidstaten hun eigen MSP-beleid ontwikkelen en samenwerken op dit gebied. Daarnaast zullen zij hun plannen gebruiken om de duurzame ontwikkeling en groei van maritieme en kusteconomieën en het duurzame gebruik van mariene en kustvoorraden te bevorderen. MSP wordt in het geïntegreerd maritiem beleid van de EU aangemerkt als een transversaal beleidsinstrument dat overheden en belanghebbenden in staat stelt een gecoördineerde, geïntegreerde en grensoverschrijdende aanpak van mariene ontwikkeling toe te passen.Om ervoor te zorgen dat maritieme activiteiten groei kunnen opleveren en conflicten over zeegebruik kunnen voorkomen, is een geïntegreerde planning van menselijke activiteiten nodig, zowel op het land als op zee. MSP’s kunnen de coördinatie tussen overheidsdiensten verbeteren en tegelijkertijd de grensoverschrijdende samenwerking en investeringen verbeteren door de mogelijke effecten en mogelijkheden voor meervoudig gebruik van de ruimte in kaart te brengen. Voor dit doel heeft MSP territoriaal bewijs nodig. De meeste ontwikkeling en gebruik, die plaatsvindt in het mariene milieu, heeft ook een onshore component of impact. Afstemming tussen maritieme en terrestrische ruimtelijke ordening is belangrijk en moet worden bereikt door samenhang van beleid, plannen en besluiten. De interactie tussen land en zee (LSI) houdt ook sterk verband met de economische voordelen van MSP en het belang van bepaalde maritieme toepassingen die onder het MSP vallen voor de economische ontwikkeling van de betrokken regio. De belanghebbenden die bij deze gerichte analyse betrokken zijn, hebben een mogelijke mogelijkheid gevonden om hun planningsprocessen te verbeteren door middel van de gecoördineerde, vergelijkbare en systematische verwerving en analyse van zowel mariene als terrestrische gegevens en informatie op regionaal niveau (NUTS 2 of NUTS 3 voor het mariene gebied, mogelijk ook in alternatieve systemen, bv. op basis van het net gebaseerde statistische klassen). Een dergelijke aanpak zou niet alleen aanzienlijke efficiëntieverbeteringen opleveren bij het verzamelen, verzamelen en analyseren van relevante sociale, economische en milieugegevens, maar zou ook het inzicht in bredere interacties op regionaal niveau verbeteren. Het territoriale bewijs dat in het kader van deze gerichte analyse zal worden geleverd, zal nuttig zijn voor alle lidstaten die zich bezighouden met de tenuitvoerlegging van de bovengenoemde EU-richtlijn en met MSP zelf. De voordelen van het beschikken over nuttige gegevens voor MSP kunnen de grensoverschrijdende samenwerking tussen de EU-landen (op kabels, pijpleidingen, scheepvaartstroken, windinstallaties) helpen vergroten en de coördinatie tussen overheidsdiensten in elk land verbeteren door gebruik te maken van één instrument om de ontwikkeling van een reeks maritieme activiteiten in evenwicht te brengen. (Dutch)
4 November 2022
0 references
Euroopa mered on muutunud oluliseks poliitikakujundamisel nii Euroopa kui ka riiklikul tasandil. Merede ja rannikualade kasutamine majanduslikel eesmärkidel on muutumas üha olulisemaks, kuid üha enam tekitab muret ka keskkonnaküsimused. Mereala ruumiline planeerimine on üha olulisem poliitikavaldkond, mille eesmärk on ühitada erinevad nõudmised mereruumile. Mereala ruumilist planeerimist käsitleva ELi direktiivi kohaselt peavad mõlemad liikmesriigid välja töötama oma mereala ruumilise planeerimise poliitika ja tegema nendes küsimustes koostööd. Lisaks kasutavad nad oma kavasid, et aidata kaasa mere- ja rannikumajanduse säästvale arengule ja kasvule ning mere- ja rannikuressursside säästvale kasutamisele. Mereala ruumilist planeerimist peetakse ELi integreeritud merenduspoliitikas valdkonnaüleseks poliitikavahendiks, mis võimaldab avaliku sektori asutustel ja sidusrühmadel kohaldada kooskõlastatud, integreeritud ja piiriülest lähenemisviisi merearengule. Tagamaks, et merendustegevus suudab saavutada majanduskasvu ja vältida merekasutuse konflikte, on vaja nii maismaal kui ka merel toimuva inimtegevuse integreeritud planeerimist. Mereala ruumiline planeerimine võib suurendada koordineerimist haldusasutuste vahel, edendades samal ajal piiriülest koostööd ja investeeringuid, tehes kindlaks kosmose mitmeotstarbelise kasutamise võimalikud mõjud ja võimalused. Selleks on mereala ruumilisel planeerimisel vaja territoriaalseid tõendeid. Suuremal osal merekeskkonnas toimuvast arengust ja kasutusest on ka maismaal asuv komponent või mõju. Mere- ja maismaa ruumilise planeerimise ühtlustamine on oluline ning see tuleks saavutada poliitika, kavade ja otsuste kooskõla kaudu. Maismaa ja mere vastastikune mõju on samuti tihedalt seotud mereala ruumilise planeerimise majandusliku kasuga ning mereala ruumilise planeerimisega hõlmatud merendusalaste kasutusviiside olulisusega kõnealuse piirkonna majandusarengu jaoks. Selles sihipärases analüüsis osalevad sidusrühmad on tuvastanud võimaliku võimaluse parandada oma planeerimisprotsesse nii mere- kui ka maismaaandmete ja -teabe kooskõlastatud, võrreldava ja süstemaatilise kogumise ja analüüsimise kaudu piirkondlikul tasandil (NUTS 2 või NUTS 3 mereala puhul võib-olla ka alternatiivsetes süsteemides, nt võrgupõhised statistilised klassid). Selline lähenemisviis mitte ainult ei suurendaks märkimisväärselt tõhusust asjakohaste sotsiaalsete, majanduslike ja keskkonnaalaste andmete kogumisel, võrdlemisel ja analüüsimisel, vaid parandaks ka arusaamist laiemast piirkondliku tasandi vastasmõjust. Selle sihipärase analüüsi raames esitatavad territoriaalsed tõendid on kasulikud kõigile liikmesriikidele, kes tegelevad eespool nimetatud ELi direktiivi rakendamisega ja mereala ruumilise planeerimisega. Kasulike andmete saamine mereala ruumilise planeerimise jaoks võib aidata suurendada piiriülest koostööd ELi riikide vahel (kaablid, torujuhtmed, laevateed, tuulerajatised) ning samuti suurendada koordineerimist iga riigi ametiasutuste vahel, kasutades ühtset vahendit, et tasakaalustada mitmesuguste merendustegevuste arengut. (Estonian)
4 November 2022
0 references
Evropska morja so postala pomembna pri oblikovanju politik na evropski in nacionalni ravni. Izkoriščanje morij in obalnih območij za gospodarske namene postaja vse pomembnejše, vendar se pojavljajo tudi vse večje skrbi glede okoljskih vprašanj. Pomorsko prostorsko načrtovanje je vse bolj pomembno področje politike, katerega cilj je uskladiti različne zahteve glede morskega prostora. V skladu z direktivo EU o PPN morajo države članice razviti svoje politike PPN in sodelovati pri teh vprašanjih. Poleg tega bodo svoje načrte uporabile za spodbujanje trajnostnega razvoja in rasti pomorskih in obalnih gospodarstev ter trajnostne rabe morskih in obalnih virov. PPN je v celostni pomorski politiki EU opredeljena kot medsektorsko orodje politike, ki javnim organom in deležnikom omogoča uporabo usklajenega, celostnega in čezmejnega pristopa k morskemu razvoju. Za zagotovitev, da lahko pomorske dejavnosti prispevajo k rasti in preprečijo konflikte med uporabo morja, je potrebno celostno načrtovanje človekovih dejavnosti tako na kopnem kot na morju. PPN lahko poveča usklajevanje med upravami, hkrati pa okrepi čezmejno sodelovanje in naložbe z opredelitvijo možnih učinkov in priložnosti za večkratno uporabo vesolja. V ta namen PPN potrebuje ozemeljske dokaze. Večina razvoja in uporabe, ki poteka v morskem okolju, ima tudi sestavni del ali vpliv na kopnem. Usklajevanje pomorskega in kopenskega prostorskega načrtovanja je pomembno in bi ga bilo treba doseči s skladnostjo politik, načrtov in odločitev. Interakcija med kopnim in morjem je močno povezana tudi z gospodarskimi koristmi PPN in pomenom določenih pomorskih uporab, ki jih zajema PPN, za gospodarski razvoj zadevne regije. Zainteresirane strani, vključene v to ciljno usmerjeno analizo, so opredelile potencialno priložnost za izboljšanje svojih postopkov načrtovanja z usklajenim, primerljivim in sistematičnim pridobivanjem in analizo morskih in kopenskih podatkov in informacij na regionalni ravni (NUTS 2 ali NUTS 3 za morsko področje, po možnosti tudi v alternativnih sistemih, npr. statističnih razredih, ki temeljijo na mreži). Tak pristop ne bi le znatno izboljšal učinkovitosti pri zbiranju, primerjanju in analiziranju ustreznih socialnih, gospodarskih in okoljskih podatkov, temveč bi tudi izboljšal razumevanje širših medsebojnih vplivov na regionalni ravni. Teritorialni dokazi, ki bodo pridobljeni v okviru te ciljno usmerjene analize, bodo koristni za vse države članice, ki se ukvarjajo z izvajanjem navedene direktive EU, in za samo PPN. Koristi koristnih podatkov za pomorsko prostorsko načrtovanje lahko pripomorejo k povečanju čezmejnega sodelovanja med državami EU (glede kablov, cevovodov, plovnih poti, vetrne naprave) in tudi povečajo usklajevanje med upravami v vsaki državi z uporabo enotnega instrumenta za uravnotežen razvoj vrste pomorskih dejavnosti. (Slovenian)
4 November 2022
0 references
Europos jūros tapo svarbios formuojant politiką tiek Europos, tiek nacionaliniu lygmeniu. Jūrų ir pakrančių zonų eksploatavimas ekonominiais tikslais tampa vis svarbesnis, tačiau taip pat didėja susirūpinimas aplinkosaugos klausimais. Jūrų erdvės planavimas yra vis svarbesnė politikos sritis, kuria siekiama suderinti skirtingus jūrų erdvės poreikius. Pagal ES direktyvą dėl JEP valstybės narės turi plėtoti savo JEP politiką ir bendradarbiauti šiais klausimais. Be to, jos naudosis savo planais, kad prisidėtų prie tvaraus jūrų ir pakrančių ekonomikos vystymosi ir augimo bei tausaus jūrų ir pakrančių išteklių naudojimo. JEP ES integruotoje jūrų politikoje nurodyta kaip kompleksinė politikos priemonė, suteikianti valdžios institucijoms ir suinteresuotiesiems subjektams galimybę jūrų plėtrai taikyti koordinuotą, integruotą ir tarpvalstybinį požiūrį. Siekiant užtikrinti, kad jūrų veikla galėtų užtikrinti augimą ir išvengti jūrų naudojimo konfliktų, reikalingas integruotas žmogaus veiklos sausumoje ir jūroje planavimas. JEP gali pagerinti administracijų veiklos koordinavimą, kartu stiprinant tarpvalstybinį bendradarbiavimą ir investicijas, nustatant galimą kosmoso naudojimo poveikį ir galimybes. Šiuo tikslu JEP reikia teritorinių įrodymų. Dauguma plėtros ir naudojimo, kuris vyksta jūrų aplinkoje, taip pat turi sausumos komponentą arba poveikį. Jūrų ir sausumos teritorijų planavimo suderinimas yra svarbus ir turėtų būti pasiektas užtikrinant politikos, planų ir sprendimų nuoseklumą. Sausumos ir jūros sąveika (LSI) taip pat yra labai susijusi su JEP teikiama ekonomine nauda ir konkrečių jūrų naudojimo būdų, kuriems taikoma JEP, svarba atitinkamo regiono ekonominei plėtrai. Šioje tikslinėje analizėje dalyvaujančios suinteresuotosios šalys nustatė, kad yra potenciali galimybė pagerinti savo planavimo procesus koordinuotai, palyginamai ir sistemingai renkant ir analizuojant tiek jūrų, tiek sausumos duomenis ir informaciją regioniniu lygmeniu (NUTS 2 arba NUTS 3, jūrų srityje, galbūt ir alternatyviose sistemose, pvz., tinkleliu grindžiamose statistinėse klasėse). Toks požiūris ne tik labai pagerintų svarbių socialinių, ekonominių ir aplinkos duomenų rinkimo, lyginimo ir analizės veiksmingumą, bet ir pagerintų supratimą apie platesnį regionų lygmens sąveiką. Teritoriniai įrodymai, kurie bus pateikti atliekant šią tikslinę analizę, bus naudingi visoms valstybėms narėms, vykdančioms pirmiau minėtos ES direktyvos įgyvendinimą, ir pačiai JEP. Naudingi duomenys JEP gali padėti sustiprinti tarpvalstybinį bendradarbiavimą tarp ES šalių (dėl kabelių, vamzdynų, laivybos juostų, vėjo jėgainių) ir taip pat padidinti kiekvienos šalies administracijų veiklos koordinavimą naudojant vieną priemonę, kuria siekiama subalansuoti įvairios jūrinės veiklos plėtrą. (Lithuanian)
4 November 2022
0 references
Europas hav har blivit viktiga för beslutsfattandet på både europeisk och nationell nivå. Utnyttjandet av hav och kustområden för ekonomiska ändamål blir allt viktigare, men det finns också en växande oro för miljöfrågor. Fysisk planering i kust- och havsområden (MSP) är ett allt viktigare politikområde som syftar till att förena olika krav på det marina utrymmet. Enligt EU:s direktiv om fysisk planering i kust- och havsområden måste medlemsstaterna utveckla sina egna strategier för fysisk planering och samarbeta i dessa frågor. Dessutom kommer de att använda sina planer för att bidra till att främja hållbar utveckling och tillväxt i havs- och kustekonomierna och till en hållbar användning av havs- och kustresurserna. Fysisk planering i kust- och havsområden identifieras av EU:s integrerade havspolitik som ett övergripande politiskt verktyg som gör det möjligt för offentliga myndigheter och berörda parter att tillämpa en samordnad, integrerad och gränsöverskridande strategi för marin utveckling. Fysisk planering i kust- och havsområden kan öka samordningen mellan förvaltningarna, samtidigt som man ökar det gränsöverskridande samarbetet och investeringarna genom att identifiera möjliga effekter och möjligheter för flera användningar av rymden. För detta ändamål behöver fysisk planering i kust- och havsområden territoriella bevis. Den största delen av utvecklingen och användningen, som sker i den marina miljön, har också en komponent eller påverkan på land. Anpassningen mellan fysisk planering i kust- och havsområden och fysisk planering på land är viktig och bör uppnås genom konsekventa strategier, planer och beslut. Samspelet mellan land och hav (LSI) är också starkt kopplat till de ekonomiska fördelarna med fysisk planering i kust- och havsområden och betydelsen av en given maritim användning som omfattas av havsplaneringen för den ekonomiska utvecklingen i regionen i fråga. De berörda parterna i denna riktade analys har identifierat en potentiell möjlighet att förbättra sina planeringsprocesser genom ett samordnat, jämförbart och systematiskt förvärv och analys av både marina och terrestra data och information på regional nivå (NUTS 2 eller NUTS 3, eventuellt även i alternativa system, t.ex. rutnätsbaserade statistiska klasser). Ett sådant tillvägagångssätt skulle inte bara leda till betydande effektivitetsvinster när det gäller att samla in, samla in och analysera relevanta sociala, ekonomiska och miljömässiga uppgifter, utan skulle också förbättra förståelsen av bredare interaktioner på regional nivå. De territoriella bevis som kommer att tas fram inom ramen för denna riktade analys kommer att vara till nytta för alla medlemsstater som arbetar med genomförandet av det ovannämnda EU-direktivet och med själva fysisk planering i kust- och havsområden. Fördelarna med att ha användbara uppgifter för fysisk planering i kust- och havsområden kan bidra till att öka det gränsöverskridande samarbetet mellan EU-länderna (om kablar, rörledningar, sjövägar, vindkraftverk) och även öka samordningen mellan förvaltningarna i varje land genom att använda ett enda instrument för att balansera utvecklingen av en rad maritima verksamheter. (Swedish)
4 November 2022
0 references
Euroopan meristä on tullut tärkeitä politiikanteon kannalta sekä Euroopan tasolla että kansallisella tasolla. Merten ja rannikkoalueiden hyödyntäminen taloudellisiin tarkoituksiin on yhä tärkeämpää, mutta myös ympäristökysymyksiin liittyy yhä enemmän huolta. Merten aluesuunnittelu on yhä tärkeämpi politiikan ala, jolla pyritään sovittamaan yhteen merialueen erilaiset vaatimukset. Merten aluesuunnittelua koskevan EU:n direktiivin mukaan jäsenvaltioiden on kehitettävä omia merten aluesuunnitteluun liittyviä toimintalinjojaan ja tehtävä yhteistyötä näissä kysymyksissä. Lisäksi ne käyttävät suunnitelmiaan edistääkseen meri- ja rannikkotalouden kestävää kehitystä ja kasvua sekä meri- ja rannikkoalueiden luonnonvarojen kestävää käyttöä. Merten aluesuunnittelu on määritelty EU:n yhdennetyssä meripolitiikassa monialaiseksi politiikan välineeksi, jonka avulla viranomaiset ja sidosryhmät voivat soveltaa koordinoitua, yhdennettyä ja rajat ylittävää lähestymistapaa merien kehittämiseen.Jotta voidaan varmistaa, että merialan toimilla voidaan saada aikaan kasvua ja välttää merenkäyttökonflikteja, tarvitaan ihmisen toiminnan yhdennettyä suunnittelua sekä maalla että merellä. Merten aluesuunnittelulla voidaan lisätä hallintojen välistä koordinointia ja samalla lisätä rajat ylittävää yhteistyötä ja investointeja kartoittamalla avaruuden monikäyttökäytön mahdolliset vaikutukset ja mahdollisuudet. Tätä varten merten aluesuunnittelu tarvitsee alueellista näyttöä. Useimmilla meriympäristössä tapahtuvalla kehittämisellä ja käytöllä on myös maalla oleva komponentti tai vaikutus. Meri- ja maa-aluesuunnittelun yhteensovittaminen on tärkeää, ja se olisi toteutettava politiikkojen, suunnitelmien ja päätösten johdonmukaisuuden avulla. Myös maa- ja merialueiden välinen vuorovaikutus (LSI) liittyy läheisesti merten aluesuunnittelun taloudellisiin hyötyihin ja merten aluesuunnitelman kattamien tiettyjen merialueiden käytön merkitykseen kyseisen alueen taloudellisen kehityksen kannalta. Tähän kohdennettuun analyysiin osallistuneet sidosryhmät ovat havainneet mahdollisen tilaisuuden parantaa suunnitteluprosessejaan hankkimalla ja analysoimalla koordinoidusti, vertailukelpoisesti ja järjestelmällisesti sekä meri- että maatietoja alueellisella tasolla (NUTS 2 tai NUTS 3, mahdollisesti myös vaihtoehtoisissa järjestelmissä, esimerkiksi ruudukkopohjaisissa tilastoluokissa). Tällainen lähestymistapa toisi merkittäviä tehokkuusetuja asiaankuuluvien sosiaalisten, taloudellisten ja ympäristöä koskevien tietojen keräämisessä, kokoamisessa ja analysoinnissa, ja se myös parantaisi ymmärrystä laajemmasta aluetason vuorovaikutuksesta. Tämän kohdennetun analyysin yhteydessä saatava alueellinen näyttö on hyödyllinen kaikille jäsenvaltioille, jotka käsittelevät edellä mainitun EU:n direktiivin täytäntöönpanoa, sekä merten aluesuunnittelulle itselleen. Merten aluesuunnittelusta saatavat hyödylliset tiedot voivat auttaa lisäämään rajatylittävää yhteistyötä EU-maiden välillä (kaapeleilla, putkistoilla, laivaväylillä, tuulivoimaloilla) ja myös lisätä hallintojen välistä koordinointia kussakin maassa käyttämällä yhtä ainoaa välinettä, jolla tasapainotetaan erilaisten merenkulkualan toimintojen kehittämistä. (Finnish)
4 November 2022
0 references
Európske moria sa stali dôležitými z hľadiska tvorby politiky na európskej aj vnútroštátnej úrovni. Využívanie morí a pobrežných oblastí na hospodárske účely nadobúda čoraz väčší význam, ale v súvislosti s otázkami životného prostredia narastajú aj obavy. Námorné priestorové plánovanie (MSP) je čoraz dôležitejšou oblasťou politiky zameranej na zosúladenie rôznych požiadaviek na morský priestor. Podľa smernice EÚ o NPP musia členské štáty vypracovať vlastné politiky NPP a spolupracovať v týchto otázkach. Okrem toho využijú svoje plány s cieľom prispieť k podpore trvalo udržateľného rozvoja a rastu námorných a pobrežných hospodárstiev a k udržateľnému využívaniu morských a pobrežných zdrojov. V rámci integrovanej námornej politiky EÚ sa NPP označuje za prierezový politický nástroj, ktorý verejným orgánom a zainteresovaným stranám umožňuje uplatňovať koordinovaný, integrovaný a cezhraničný prístup k rozvoju morí. Na zabezpečenie toho, aby námorné činnosti mohli priniesť rast a predchádzať konfliktom pri využívaní mora, je potrebné integrované plánovanie ľudských činností na pevnine aj na mori. NPP môže zvýšiť koordináciu medzi správnymi orgánmi a zároveň posilniť cezhraničnú spoluprácu a investície určením možných vplyvov a príležitostí na viacnásobné využitie kozmického priestoru. Na tento účel NPP potrebuje teritoriálne dôkazy. Väčšina rozvoja a využívania, ktorá sa uskutočňuje v morskom prostredí, má tiež zložku alebo vplyv na pevnine. Zosúladenie námorného a terestriálneho územného plánovania je dôležité a malo by sa dosiahnuť prostredníctvom konzistentnosti politík, plánov a rozhodnutí. Interakcia medzi pevninou a morom (LSI) tiež vo veľkej miere súvisí s hospodárskymi prínosmi NPP a významom daného námorného využitia, na ktoré sa vzťahuje NPP pre hospodársky rozvoj príslušného regiónu. Zainteresované strany zapojené do tejto cielenej analýzy identifikovali potenciálnu príležitosť na zlepšenie svojich procesov plánovania prostredníctvom koordinovaného, porovnateľného a systematického získavania a analýzy námorných a suchozemských údajov a informácií na regionálnej úrovni (NUTS 2 alebo NUTS 3 pre morskú oblasť možno aj v alternatívnych systémoch, napr. v sieťových štatistických triedach). Takýto prístup by priniesol nielen významné zefektívnenie zberu, zhromažďovania a analýzy relevantných sociálnych, hospodárskych a environmentálnych údajov, ale zlepšil by aj chápanie širších interakcií na regionálnej úrovni. Územné dôkazy, ktoré sa predložia v rámci tejto cielenej analýzy, budú užitočné pre všetky členské štáty, ktoré sa zaoberajú vykonávaním uvedenej smernice EÚ, ako aj pre samotné NPP. Výhody získania užitočných údajov pre NPP môžu pomôcť posilniť cezhraničnú spoluprácu medzi krajinami EÚ (v oblasti káblov, potrubí, námorných jazdných pruhov, veterných zariadení) a tiež zvýšiť koordináciu medzi správnymi orgánmi v každej krajine prostredníctvom jediného nástroja na vyváženie rozvoja celej škály námorných činností. (Slovak)
4 November 2022
0 references
Evropská moře se stala důležitými z hlediska tvorby politik na evropské i vnitrostátní úrovni. Využívání moří a pobřežních oblastí pro hospodářské účely je stále důležitější, ale stále větší obavy z otázek životního prostředí. Územní plánování námořních prostor je stále důležitější oblastí politiky zaměřené na sladění různých požadavků na mořský prostor. Podle směrnice EU o územním plánování námořních prostor musí členské státy vypracovat vlastní politiky územního plánování námořních prostor a v těchto otázkách spolupracovat. Kromě toho budou své plány využívat k podpoře udržitelného rozvoje a růstu námořních a pobřežních ekonomik a k udržitelnému využívání mořských a pobřežních zdrojů. Územní plánování námořních prostor je v rámci integrované námořní politiky EU označeno za průřezový politický nástroj, který veřejným orgánům a zúčastněným stranám umožňuje uplatňovat koordinovaný, integrovaný a přeshraniční přístup k rozvoji moří. Aby se zajistilo, že námořní činnosti mohou přinést růst a předcházet konfliktům v oblasti využívání moří, je zapotřebí integrovaného plánování lidských činností na pevnině i na moři. Územní plánování námořních prostor může posílit koordinaci mezi správními orgány a zároveň posílit přeshraniční spolupráci a investice tím, že určí možné dopady a příležitosti pro více využití vesmíru. Za tímto účelem potřebuje MSP územní důkazy. Většina rozvoje a využívání, k nimž dochází v mořském prostředí, má také na pevnině složku nebo dopad. Sladění námořního a pozemního územního plánování je důležité a mělo by být dosaženo soudržností politik, plánů a rozhodnutí. Interakce mezi pevninou a mořem (LSI) rovněž velmi souvisí s ekonomickými přínosy územního plánování námořních prostor a s významem daného námořního využití, na které se vztahuje územní plánování námořních prostor pro hospodářský rozvoj daného regionu. Zúčastněné strany zapojené do této cílené analýzy určily potenciální příležitost ke zlepšení svých plánovacích procesů prostřednictvím koordinovaného, srovnatelného a systematického získávání a analýzy údajů a informací o mořském i zemském prostředí na regionální úrovni (NUTS 2 nebo NUTS 3, případně i v alternativních systémech, např. v statistických třídách založených na síti). Takový přístup by nejen přinesl významnou účinnost při shromažďování, shromažďování a analýze příslušných sociálních, hospodářských a environmentálních údajů, ale také by zlepšil pochopení širších interakcí na regionální úrovni. Územní důkazy, které budou předloženy v rámci této cílené analýzy, budou užitečné pro všechny členské státy, které se zabývají prováděním výše uvedené směrnice EU, a pro samotné územní plánování námořních prostor. Přínos užitečných údajů pro územní plánování námořních prostor může pomoci posílit přeshraniční spolupráci mezi zeměmi EU (v oblasti kabelů, potrubí, lodních pruhů, větrných zařízení) a rovněž posílit koordinaci mezi správními orgány v každé zemi pomocí jediného nástroje k vyvážení rozvoje řady námořních činností. (Czech)
4 November 2022
0 references
Европейските морета станаха важни по отношение на разработването на политики както на европейско, така и на национално равнище. Експлоатацията на моретата и крайбрежните райони за икономически цели става все по-важна, но също така нараства загрижеността по въпроси, свързани с околната среда. Морското пространствено планиране (МПП) е все по-важна област на политиката, насочена към съвместяване на различните изисквания към морското пространство. Съгласно Директивата на ЕС за МПП държавите членки трябва да разработят свои собствени политики за МПП и да си сътрудничат по тези въпроси. Освен това те ще използват плановете си, за да допринесат за насърчаване на устойчивото развитие и растежа на морските и крайбрежните икономики и устойчивото използване на морските и крайбрежните ресурси. МПП се определя от интегрираната морска политика на ЕС като хоризонтален инструмент на политиката, който дава възможност на публичните органи и заинтересованите страни да прилагат координиран, интегриран и трансграничен подход към морското развитие. За да се гарантира, че морските дейности могат да доведат до растеж и да се избегнат конфликти във връзка с използването на морето, е необходимо интегрирано планиране на човешките дейности както на сушата, така и в морето. МПП може да засили координацията между администрациите, като същевременно засили трансграничното сътрудничество и инвестициите чрез идентифициране на възможните въздействия и възможности за многократно използване на космическото пространство. За тази цел МПП се нуждае от териториални доказателства. По-голямата част от разработването и използването, което се извършва в морската среда, също има компонент или въздействие на сушата. Съгласуването между морското и сухоземното пространствено планиране е важно и следва да се постигне чрез съгласуваност на политиките, плановете и решенията. Взаимодействието суша-море (LSI) също е силно свързано с икономическите ползи от МПП и значението на даденото морско използване, обхванато от МПП, за икономическото развитие на въпросния регион. Заинтересованите страни, участващи в този целеви анализ, са установили потенциална възможност да подобрят своите процеси на планиране чрез координирано, съпоставимо и систематично събиране и анализ както на морски, така и на сухоземни данни и информация на регионално равнище (NUTS 2 или NUTS 3 за морската сфера, евентуално и в алтернативни системи, например статистически класове, базирани на мрежата). Подобен подход не само би довел до значителна ефективност при събирането, съпоставянето и анализа на съответните социални, икономически и екологични данни, но също така би подобрил разбирането на по-широките взаимодействия на регионално равнище. Териториалните доказателства, които ще бъдат представени в рамките на този целеви анализ, ще бъдат полезни за всички държави членки, които се занимават с прилагането на горепосочената директива на ЕС и със самата МПП. Ползите от наличието на полезни данни за МПП могат да спомогнат за засилване на трансграничното сътрудничество между държавите от ЕС (по кабели, тръбопроводи, транспортни ленти, вятърни инсталации), както и да засилят координацията между администрациите във всяка държава чрез използването на единен инструмент за балансиране на развитието на редица морски дейности. (Bulgarian)
4 November 2022
0 references
Mările Europei au devenit importante în ceea ce privește elaborarea politicilor atât la nivel european, cât și la nivel național. Exploatarea mărilor și a zonelor costiere în scopuri economice devine din ce în ce mai importantă, dar există, de asemenea, preocupări tot mai mari cu privire la problemele de mediu. Amenajarea spațiului maritim (MSP) este un domeniu politic din ce în ce mai important care vizează reconcilierea diferitelor cerințe privind spațiul marin. În temeiul Directivei UE privind MSP, atât statele membre trebuie să își dezvolte propriile politici privind MSP, cât și să coopereze cu privire la aceste aspecte. În plus, acestea își vor folosi planurile pentru a contribui la promovarea dezvoltării și creșterii durabile a economiilor maritime și costiere și la utilizarea durabilă a resurselor marine și costiere. MSP este identificat de politica maritimă integrată a UE ca fiind un instrument de politică transversal care permite autorităților publice și părților interesate să aplice o abordare coordonată, integrată și transfrontalieră a dezvoltării marine.Pentru a se asigura că activitățile maritime pot genera creștere economică și pot evita conflictele legate de utilizarea mării, este necesară planificarea integrată a activităților umane atât pe uscat, cât și pe mare. MSP poate spori coordonarea dintre administrații, consolidând în același timp cooperarea și investițiile transfrontaliere prin identificarea posibilelor efecte și oportunități pentru utilizări multiple ale spațiului. În acest scop, MSP are nevoie de dovezi teritoriale. Cea mai mare parte a dezvoltării și utilizării, care are loc în mediul marin, are, de asemenea, o componentă onshore sau un impact. Alinierea între amenajarea spațiului maritim și terestru este importantă și ar trebui realizată prin consecvența politicilor, planurilor și deciziilor. Interacțiunea terestră-mare (LSI) este, de asemenea, strâns legată de beneficiile economice ale MSP și de importanța anumitor utilizări maritime acoperite de MSP pentru dezvoltarea economică a regiunii în cauză. Părțile interesate implicate în această analiză specifică au identificat o oportunitate potențială de a-și îmbunătăți procesele de planificare prin achiziția și analiza coordonate, comparabile și sistematice atât a datelor și informațiilor marine, cât și a celor terestre la nivel regional (NUTS 2 sau NUTS 3, pentru domeniul marin, eventual și în sisteme alternative, de exemplu în clase statistice bazate pe rețea). O astfel de abordare nu numai că ar aduce creșteri semnificative ale eficienței în ceea ce privește colectarea, colectarea și analizarea datelor sociale, economice și de mediu relevante, ci ar îmbunătăți, de asemenea, înțelegerea interacțiunilor mai ample la nivel regional. Dovezile teritoriale care vor fi produse în cadrul acestei analize specifice vor fi utile pentru toate statele membre care se ocupă de punerea în aplicare a directivei UE menționate mai sus și chiar pentru MSP. Beneficiile existenței unor date utile pentru MSP pot contribui la intensificarea cooperării transfrontaliere între țările UE (în ceea ce privește cablurile, conductele, benzile maritime, instalațiile eoliene) și, de asemenea, pot spori coordonarea între administrațiile din fiecare țară prin utilizarea unui instrument unic pentru a echilibra dezvoltarea unei serii de activități maritime. (Romanian)
4 November 2022
0 references
I mari europei sono diventati importanti in termini di elaborazione delle politiche a livello sia europeo che nazionale. Lo sfruttamento dei mari e delle zone costiere a fini economici sta diventando sempre più importante, ma vi sono anche crescenti preoccupazioni sulle questioni ambientali. La pianificazione dello spazio marittimo (MSP) è un settore politico sempre più importante volto a conciliare le diverse esigenze dello spazio marino. Ai sensi della direttiva dell'UE sulla PSM, gli Stati membri devono entrambi sviluppare le proprie politiche MSP e cooperare su tali questioni. Inoltre, utilizzeranno i loro piani per contribuire a promuovere lo sviluppo sostenibile e la crescita delle economie marittime e costiere e l'uso sostenibile delle risorse marine e costiere. La PSM è identificata dalla politica marittima integrata dell'UE come uno strumento politico trasversale che consente alle autorità pubbliche e alle parti interessate di applicare un approccio coordinato, integrato e transfrontaliero allo sviluppo marino. La PSM può aumentare il coordinamento tra le amministrazioni, rafforzando al contempo la cooperazione transfrontaliera e gli investimenti individuando i possibili impatti e le opportunità per molteplici usi dello spazio. A tal fine, la PSM ha bisogno di prove territoriali. La maggior parte dello sviluppo e dell'uso, che avviene nell'ambiente marino, ha anche una componente onshore o un impatto. L'allineamento tra la pianificazione dello spazio marittimo e terrestre è importante e dovrebbe essere raggiunto attraverso la coerenza delle politiche, dei piani e delle decisioni. L'interazione terra-mare (LSI) è inoltre fortemente correlata ai vantaggi economici della PSM e all'importanza di determinati usi marittimi coperti dal PSM per lo sviluppo economico della regione in questione. Le parti interessate coinvolte in questa analisi mirata hanno individuato una potenziale opportunità di migliorare i loro processi di pianificazione attraverso l'acquisizione e l'analisi coordinate, comparabili e sistematiche di dati e informazioni sia marini che terrestri a livello regionale (NUTS 2 o NUTS 3, per il settore marino eventualmente anche in sistemi alternativi, ad esempio classi statistiche basate su reti). Tale approccio non solo porterebbe a notevoli efficienze nella raccolta, nella raccolta e nell'analisi dei dati sociali, economici e ambientali pertinenti, ma migliorerebbe anche la comprensione delle interazioni a livello regionale più ampie. Le prove territoriali che saranno prodotte nell'ambito di questa analisi mirata saranno utili per tutti gli Stati membri che si occupano dell'attuazione della direttiva UE summenzionata e con la stessa MSP. I vantaggi di disporre di dati utili per MSP possono contribuire ad aumentare la cooperazione transfrontaliera tra i paesi dell'UE (su cavi, oleodotti, corsie di navigazione, impianti eolici) e anche aumentare il coordinamento tra le amministrazioni di ciascun paese attraverso l'uso di un unico strumento per bilanciare lo sviluppo di una serie di attività marittime. (Italian)
4 November 2022
0 references
Eiropas jūras ir kļuvušas svarīgas politikas veidošanā gan Eiropas, gan valstu līmenī. Jūru un piekrastes teritoriju izmantošana ekonomiskiem mērķiem kļūst arvien svarīgāka, taču pieaug arī bažas par vides jautājumiem. Jūras telpiskā plānošana (JTP) ir arvien svarīgāka politikas joma, kuras mērķis ir saskaņot dažādās prasības attiecībā uz jūras telpu. Saskaņā ar ES JTP direktīvu dalībvalstīm ir jāizstrādā sava JTP politika un jāsadarbojas šajos jautājumos. Turklāt tās izmantos savus plānus, lai veicinātu jūras un piekrastes ekonomikas ilgtspējīgu attīstību un izaugsmi, kā arī jūras un piekrastes resursu ilgtspējīgu izmantošanu. ES integrētajā jūrniecības politikā JTP ir identificēta kā transversāls politikas instruments, kas ļauj valsts iestādēm un ieinteresētajām personām piemērot koordinētu, integrētu un pārrobežu pieeju jūras attīstībai. Lai nodrošinātu, ka jūrniecības darbības var veicināt izaugsmi un novērst jūras izmantošanas konfliktus, ir vajadzīga integrēta cilvēka darbību plānošana gan uz sauszemes, gan jūrā. JTP var palielināt koordināciju starp pārvaldes iestādēm, vienlaikus uzlabojot pārrobežu sadarbību un ieguldījumus, apzinot iespējamo ietekmi un iespējas dažādiem kosmosa izmantošanas veidiem. Šim nolūkam JTP ir vajadzīgi teritoriāli pierādījumi. Lielākajai daļai attīstības un izmantošanas, kas notiek jūras vidē, ir arī sauszemes komponents vai ietekme. Jūras un sauszemes telpiskās plānošanas saskaņošana ir svarīga, un tā būtu jāpanāk ar politikas, plānu un lēmumu konsekvenci. Sauszemes un jūras mijiedarbība (LSI) ir arī cieši saistīta ar JTP ekonomiskajiem ieguvumiem un to, cik svarīgi attiecīgā reģiona ekonomiskajā attīstībā ir konkrēti jūras izmantošanas veidi, uz kuriem attiecas JTP. Šajā mērķorientētajā analīzē iesaistītās ieinteresētās personas ir konstatējušas potenciālu iespēju uzlabot savus plānošanas procesus, izmantojot koordinētu, salīdzināmu un sistemātisku jūras un sauszemes datu un informācijas ieguvi un analīzi reģionālā līmenī (NUTS 2 vai NUTS 3, iespējams, arī alternatīvās sistēmās, piemēram, uz tīklu balstītas statistikas klasēs). Šāda pieeja ne tikai radītu būtiskus efektivitātes ieguvumus attiecīgo sociālo, ekonomisko un vides datu vākšanā, apkopošanā un analīzē, bet arī uzlabotu izpratni par plašāku mijiedarbību reģionālā līmenī. Teritoriālie pierādījumi, kas tiks iegūti šajā mērķorientētajā analīzē, būs noderīgi visām dalībvalstīm, kas nodarbojas ar iepriekš minētās ES direktīvas īstenošanu, un pašai JTP. Ieguvumi, ko sniedz JTP noderīgi dati, var palīdzēt palielināt pārrobežu sadarbību starp ES valstīm (attiecībā uz kabeļiem, cauruļvadiem, kuģošanas joslām, vēja iekārtām), kā arī palielināt koordināciju starp katras valsts pārvaldes iestādēm, izmantojot vienu instrumentu, lai līdzsvarotu dažādu jūrniecības darbību attīstību. (Latvian)
4 November 2022
0 references
Die europäischen Meere haben sowohl auf europäischer als auch auf nationaler Ebene eine wichtige Rolle bei der Politikgestaltung erlangt. Die Nutzung von Meeren und Küstengebieten zu wirtschaftlichen Zwecken wird immer wichtiger, aber auch in Umweltfragen wächst die Sorge. Maritime Raumplanung (MSP) ist ein immer wichtigeres Politikfeld, mit dem unterschiedliche Anforderungen an den Meeresraum miteinander in Einklang gebracht werden sollen. Gemäß der EU-Richtlinie über MSP müssen die Mitgliedstaaten beide ihre eigenen MSP-Strategien entwickeln und in diesen Fragen zusammenarbeiten. Darüber hinaus werden sie ihre Pläne nutzen, um zur Förderung der nachhaltigen Entwicklung und des Wachstums der Meeres- und Küstenwirtschaft sowie zur nachhaltigen Nutzung der Meeres- und Küstenressourcen beizutragen. Die integrierte Meerespolitik der EU wird als ein bereichsübergreifendes politisches Instrument identifiziert, das es Behörden und Interessenträgern ermöglicht, einen koordinierten, integrierten und grenzüberschreitenden Ansatz für die Meeresentwicklung anzuwenden.Um sicherzustellen, dass maritime Tätigkeiten zu Wachstum führen und Konflikte im Bereich der Meeresnutzung vermeiden können, ist eine integrierte Planung menschlicher Tätigkeiten sowohl an Land als auch auf See erforderlich. MSP kann die Koordinierung zwischen den Verwaltungen verbessern und gleichzeitig die grenzüberschreitende Zusammenarbeit und Investitionen verbessern, indem mögliche Auswirkungen und Möglichkeiten für eine Vielzahl von Weltraumnutzungen ermittelt werden. Zu diesem Zweck benötigt MSP territoriale Nachweise. Die meiste Entwicklung und Nutzung, die in der Meeresumwelt stattfindet, hat auch eine Onshore-Komponente oder Auswirkungen. Die Angleichung der maritimen und terrestrischen Raumplanung ist wichtig und sollte durch Kohärenz der Politiken, Pläne und Beschlüsse erreicht werden. Die Land-Meeres-Wechselwirkung (LSI) hängt auch in hohem Maße mit den wirtschaftlichen Vorteilen des MSP und der Bedeutung der vom MSP abgedeckten maritimen Nutzung für die wirtschaftliche Entwicklung der betreffenden Region zusammen. Die an dieser gezielten Analyse beteiligten Akteure haben eine mögliche Möglichkeit zur Verbesserung ihrer Planungsprozesse durch die koordinierte, vergleichbare und systematische Erfassung und Analyse von Meeres- und Landdaten und -informationen auf regionaler Ebene (NUTS 2 oder NUTS 3, für den Meeresbereich möglicherweise auch in alternativen Systemen, z. B. netzbasierte statistische Klassen) identifiziert. Ein solcher Ansatz würde nicht nur zu erheblichen Effizienzgewinnen bei der Erhebung, Zusammenführung und Analyse relevanter sozialer, wirtschaftlicher und ökologischer Daten führen, sondern auch das Verständnis breiterer Interaktionen auf regionaler Ebene verbessern. Die territorialen Nachweise, die im Rahmen dieser gezielten Analyse vorgelegt werden, werden für alle Mitgliedstaaten, die sich mit der Umsetzung der oben genannten EU-Richtlinie befassen, und für MSP selbst nützlich sein. Die Vorteile nützlicher Daten für MSP können dazu beitragen, die grenzüberschreitende Zusammenarbeit zwischen den EU-Ländern (bei Kabeln, Rohrleitungen, Schifffahrtsspuren, Windanlagen) zu verstärken und die Koordinierung zwischen den Verwaltungen in den einzelnen Ländern durch den Einsatz eines einzigen Instruments zur Ausgewogenheit der Entwicklung einer Reihe von maritimen Tätigkeiten zu verbessern. (German)
4 November 2022
0 references
Europska mora postala su važna u donošenju politika na europskoj i nacionalnoj razini. Iskorištavanje mora i obalnih područja u gospodarske svrhe postaje sve važnije, ali postoji i sve veća zabrinutost u pogledu pitanja okoliša. Prostorno planiranje morskog područja (MSP) sve je važnije područje politike čiji je cilj usklađivanje različitih zahtjeva za pomorski prostor. U skladu s Direktivom EU-a o prostornom planiranju morskog područja, države članice moraju razviti vlastite politike MSP-a i surađivati u tim pitanjima. Osim toga, iskoristit će svoje planove kako bi doprinijeli promicanju održivog razvoja i rasta pomorskih i obalnih gospodarstava te održivom korištenju morskih i obalnih resursa. Integriranom pomorskom politikom EU-a utvrđeno je da je riječ o međusektorskom instrumentu politike kojim se javnim tijelima i dionicima omogućuje primjena koordiniranog, integriranog i prekograničnog pristupa morskom razvoju. Kako bi se osiguralo da pomorske aktivnosti mogu ostvariti rast i izbjeći sukobe u korištenju mora, potrebno je integrirano planiranje ljudskih aktivnosti na kopnu i na moru. Prostornim planiranjem može se povećati koordinacija među upravama, uz istodobno jačanje prekogranične suradnje i ulaganja utvrđivanjem mogućih učinaka i mogućnosti višestruke uporabe prostora. U tu svrhu MSP-u su potrebni teritorijalni dokazi. Većina razvoja i uporabe, koja se odvija u morskom okolišu, također ima sastavnicu na kopnu ili utjecaj. Usklađivanje pomorskog i kopnenog prostornog planiranja važno je i trebalo bi se postići dosljednošću politika, planova i odluka. Interakcija kopna i mora (LSI) također je u velikoj mjeri povezana s gospodarskim koristima MSP-a i važnosti pomorskih namjena obuhvaćenih prostornim planiranjem za gospodarski razvoj predmetne regije. Dionici uključeni u tu ciljanu analizu utvrdili su potencijalnu priliku za poboljšanje svojih postupaka planiranja koordiniranim, usporedivim i sustavnim prikupljanjem i analizom morskih i kopnenih podataka i informacija na regionalnoj razini (NUTS 2 ili NUTS 3, za morsko područje po mogućnosti i u alternativnim sustavima, npr. statističkim razredima koji se temelje na mreži). Takvim pristupom ne bi se samo ostvarila znatna učinkovitost u prikupljanju, prikupljanju i analizi relevantnih društvenih, gospodarskih i okolišnih podataka, već bi se poboljšalo i razumijevanje šire interakcije na regionalnoj razini. Teritorijalni dokazi koji će se iznijeti u okviru te ciljane analize bit će korisni za sve države članice koje se bave provedbom prethodno navedene Direktive EU-a i sa samim prostornim planiranjem. Prednosti korištenja korisnih podataka za prostorno planiranje morskog područja mogu pomoći u povećanju prekogranične suradnje među državama članicama EU-a (kablovi, cjevovodi, plovni putovi, vjetroelektrane) te povećati koordinaciju među upravama u svakoj zemlji upotrebom jedinstvenog instrumenta za uravnoteženje razvoja niza pomorskih aktivnosti. (Croatian)
4 November 2022
0 references
Los mares europeos se han vuelto importantes en términos de elaboración de políticas tanto a nivel europeo como nacional. La explotación de mares y zonas costeras con fines económicos es cada vez más importante, pero también hay una creciente preocupación por las cuestiones medioambientales. La ordenación del espacio marítimo es un campo de políticas cada vez más importante para conciliar las diferentes demandas del espacio marino. En virtud de la Directiva de la UE sobre el plan estratégico plurianual, los Estados miembros deben desarrollar sus propias políticas y cooperar en estas cuestiones. Además, utilizarán sus planes para contribuir a promover el desarrollo sostenible y el crecimiento de las economías marítimas y costeras y el uso sostenible de los recursos marinos y costeros. La Política Marítima Integrada de la UE identifica el PSM como un instrumento político transversal que permite a las autoridades públicas y a las partes interesadas aplicar un enfoque coordinado, integrado y transfronterizo al desarrollo marino. Para garantizar que las actividades marítimas puedan generar crecimiento y evitar conflictos por el uso del mar, es necesaria una planificación integrada de las actividades humanas tanto en tierra como en el mar. El MSP puede aumentar la coordinación entre las administraciones, al tiempo que mejora la cooperación y las inversiones transfronterizas mediante la identificación de los posibles impactos y oportunidades de múltiples usos del espacio. Para ello, el MSP necesita pruebas territoriales. La mayor parte del desarrollo y uso, que tiene lugar en el medio marino, también tiene un componente o impacto en tierra. La armonización entre la ordenación del espacio marítimo y terrestre es importante y debe lograrse mediante la coherencia de las políticas, los planes y las decisiones. La interacción tierra-mar (LSI) también está muy relacionada con los beneficios económicos de MSP y la importancia de determinados usos marítimos cubiertos por el MSP para el desarrollo económico de la región en cuestión. Las partes interesadas que participan en este análisis específico han identificado una oportunidad potencial para mejorar sus procesos de planificación mediante la adquisición y el análisis coordinados, comparables y sistemáticos de datos e información tanto marinos como terrestres a nivel regional (NUTS 2 o NUTS 3, para el ámbito marino, posiblemente también en sistemas alternativos, por ejemplo, clases estadísticas basadas en la cuadrícula). Este enfoque no solo aportaría una eficiencia significativa en la recopilación, recopilación y análisis de los datos sociales, económicos y ambientales pertinentes, sino que también mejoraría la comprensión de las interacciones a nivel regional más amplio. Las pruebas territoriales que se presentarán en el marco de este análisis específico serán útiles para todos los Estados miembros que se ocupen de la aplicación de la Directiva de la UE antes mencionada y con la propia MSP. Los beneficios de disponer de datos útiles para MSP pueden ayudar a aumentar la cooperación transfronteriza entre los países de la UE (en cables, gasoductos, carriles marítimos, instalaciones eólicas) y también aumentar la coordinación entre las administraciones de cada país mediante el uso de un único instrumento para equilibrar el desarrollo de una serie de actividades marítimas. (Spanish)
4 November 2022
0 references
Os mares europeus tornaram-se importantes para a elaboração de políticas a nível europeu e nacional. A exploração dos mares e das zonas costeiras para fins económicos está a tornar-se cada vez mais importante, mas há também preocupações crescentes em matéria de ambiente. O ordenamento do espaço marítimo é um domínio político cada vez mais importante que visa conciliar as diferentes exigências do espaço marinho. Ao abrigo da Diretiva da UE relativa ao OEM, os Estados-Membros devem desenvolver as suas próprias políticas e cooperar sobre estas questões. Além disso, utilizarão os seus planos para contribuir para promover o desenvolvimento sustentável e o crescimento das economias marítimas e costeiras e a utilização sustentável dos recursos marinhos e costeiros. O OEM é identificado pela política marítima integrada da UE como um instrumento político transversal que permite às autoridades públicas e às partes interessadas aplicarem uma abordagem coordenada, integrada e transfronteiriça ao desenvolvimento marinho. Para assegurar que as atividades marítimas podem gerar crescimento e evitar conflitos de utilização do mar, é necessário um planeamento integrado das atividades humanas, tanto em terra como no mar. O OEM pode aumentar a coordenação entre as administrações, reforçando simultaneamente a cooperação e os investimentos transfronteiras, identificando os possíveis impactos e oportunidades de múltiplas utilizações do espaço. Para o efeito, o OEM necessita de provas territoriais. A maior parte do desenvolvimento e utilização, que ocorre no meio marinho, também tem uma componente ou impacto em terra. O alinhamento entre o ordenamento do espaço marítimo e terrestre é importante e deve ser alcançado através da coerência das políticas, planos e decisões. A interação terra-mar (LSI) está também fortemente relacionada com os benefícios económicos do OEM e com a importância de determinadas utilizações marítimas abrangidas pelo OEM para o desenvolvimento económico da região em questão. As partes interessadas envolvidas nesta análise específica identificaram uma oportunidade potencial para melhorar os seus processos de planeamento através da aquisição e análise coordenadas, comparáveis e sistemáticas de dados e informações marinhos e terrestres a nível regional (NUTS 2 ou NUTS 3, para o domínio marinho, possivelmente também em sistemas alternativos, por exemplo, classes estatísticas baseadas em grelhas). Tal abordagem não só traria ganhos de eficiência significativos na recolha, compilação e análise de dados sociais, económicos e ambientais relevantes, mas também melhoraria a compreensão das interações a nível regional mais vasto. As provas territoriais que serão produzidas no âmbito desta análise específica serão úteis para todos os Estados-Membros que lidam com a aplicação da diretiva da UE acima referida e com o próprio OEM. Os benefícios de dispor de dados úteis para o OEM podem ajudar a aumentar a cooperação transfronteiriça entre os países da UE (cabos, gasodutos, vias de navegação, instalações eólicas) e também aumentar a coordenação entre as administrações de cada país através da utilização de um instrumento único para equilibrar o desenvolvimento de uma série de atividades marítimas. (Portuguese)
4 November 2022
0 references
L-ibħra Ewropej saru importanti f’termini ta’ tfassil ta’ politika kemm fil-livell Ewropew kif ukoll f’dak nazzjonali. L-isfruttament tal-ibħra u ż-żoni kostali għal skopijiet ekonomiċi qed isir dejjem aktar importanti, iżda hemm ukoll tħassib dejjem jikber dwar kwistjonijiet ambjentali. L-Ippjanar Spazjali Marittimu (MSP) huwa qasam dejjem aktar importanti ta’ politika li għandu l-għan li jirrikonċilja d-domandi differenti fuq l-ispazju tal-baħar. Skont id-Direttiva tal-UE dwar l-MSP, kemm l-Istati Membri jeħtieġ li jiżviluppaw il-politiki tal-MSP tagħhom stess kif ukoll jikkooperaw dwar dawn il-kwistjonijiet. Barra minn hekk, huma se jużaw il-pjanijiet tagħhom biex jikkontribwixxu għall-promozzjoni tal-iżvilupp sostenibbli u t-tkabbir tal-ekonomiji marittimi u kostali u l-użu sostenibbli tar-riżorsi tal-baħar u kostali. L-MSP hija identifikata mill-Politika Marittima Integrata tal-UE bħala għodda ta’ politika trasversali li tippermetti lill-awtoritajiet pubbliċi u lill-partijiet ikkonċernati japplikaw approċċ koordinat, integrat u transkonfinali għall-iżvilupp tal-baħar. Sabiex jiġi żgurat li l-attivitajiet marittimi jistgħu jwasslu għal tkabbir u jevitaw kunflitti dwar l-użu tal-baħar, huwa meħtieġ l-ippjanar integrat tal-attivitajiet tal-bniedem kemm fuq l-art kif ukoll fuq il-baħar. L-MSP tista’ żżid il-koordinazzjoni bejn l-amministrazzjonijiet, filwaqt li ttejjeb il-kooperazzjoni u l-investimenti transfruntiera billi tidentifika l-impatti possibbli ta’ u l-opportunitajiet għal użi multipli tal-ispazju. Għal dan il-għan, l-MSP teħtieġ evidenza territorjali. Il-biċċa l-kbira tal-iżvilupp u l-użu, li jseħħu fl-ambjent tal-baħar għandhom ukoll komponent jew impatt fuq l-art. L-allinjament bejn l-ippjanar tal-ispazju marittimu u dak terrestri huwa importanti u għandu jinkiseb permezz tal-konsistenza tal-politiki, il-pjanijiet u d-deċiżjonijiet. L-interazzjoni bejn l-art u l-baħar (LSI) hija wkoll relatata ħafna mal-benefiċċji ekonomiċi tal-ISM u l-importanza ta’ użi marittimi partikolari koperti mill-MSP għall-iżvilupp ekonomiku tar-reġjun inkwistjoni. Il-partijiet interessati involuti f’din l-analiżi mmirata identifikaw opportunità potenzjali biex itejbu l-proċessi ta’ ppjanar tagħhom permezz tal-akkwist u l-analiżi kkoordinati, komparabbli u sistematiċi ta’ data u informazzjoni kemm tal-baħar kif ukoll terrestri fil-livell reġjonali (NUTS 2 jew NUTS 3, għall-qasam tal-baħar possibbilment ukoll f’sistemi alternattivi, eż. klassijiet statistiċi bbażati fuq il-grilja). Approċċ bħal dan mhux biss iġib effiċjenzi sinifikanti fil-ġbir, il-ġbir u l-analiżi ta’ data soċjali, ekonomika u ambjentali rilevanti, iżda jtejjeb ukoll il-fehim ta’ interazzjonijiet usa’ fil-livell reġjonali. L-evidenza territorjali li se tiġi prodotta f’din l-analiżi mmirata se tkun utli għall-Istati Membri kollha li jittrattaw l-implimentazzjoni tad-Direttiva tal-UE msemmija hawn fuq u mal-MSP innifsu. Il-benefiċċji li jkun hemm dejta utli għall-MSP jistgħu jgħinu biex tiżdied il-kooperazzjoni transkonfinali bejn il-pajjiżi tal-UE (fuq kejbils, pipelines, korsiji tat-tbaħħir, installazzjonijiet tar-riħ) kif ukoll biex tiżdied il-koordinazzjoni bejn l-amministrazzjonijiet f’kull pajjiż permezz tal-użu ta’ strument wieħed biex jibbilanċja l-iżvilupp ta’ firxa ta’ attivitajiet marittimi. (Maltese)
4 November 2022
0 references
Les mers européennes sont devenues importantes pour ce qui est de l’élaboration des politiques tant au niveau européen qu’au niveau national. L’exploitation des mers et des zones côtières à des fins économiques devient de plus en plus importante, mais les questions environnementales suscitent également des préoccupations croissantes. La planification de l’espace maritime est un domaine politique de plus en plus important visant à concilier les différentes exigences de l’espace marin. En vertu de la directive de l’UE sur la PSM, les États membres doivent tous deux élaborer leurs propres politiques de PSM et coopérer sur ces questions. En outre, ils utiliseront leurs plans pour contribuer à promouvoir le développement durable et la croissance des économies maritimes et côtières et l’utilisation durable des ressources marines et côtières. La politique maritime intégrée de l’UE est identifiée par la politique maritime intégrée comme un outil politique transversal permettant aux autorités publiques et aux parties prenantes d’appliquer une approche coordonnée, intégrée et transfrontière du développement maritime. La PSM peut accroître la coordination entre les administrations, tout en renforçant la coopération et les investissements transfrontaliers en identifiant les impacts possibles et les possibilités d’utilisations multiples de l’espace. À cette fin, MSP a besoin de preuves territoriales. La plupart du développement et de l’utilisation, qui ont lieu dans le milieu marin, ont également une composante ou un impact onshore. L’alignement entre l’aménagement du territoire maritime et terrestre est important et devrait être réalisé grâce à la cohérence des politiques, des plans et des décisions. L’interaction terre-mer (LSI) est également fortement liée aux avantages économiques de la MSP et à l’importance des utilisations maritimes données couvertes par la MSP pour le développement économique de la région en question. Les parties prenantes impliquées dans cette analyse ciblée ont identifié une possibilité potentielle d’améliorer leurs processus de planification par l’acquisition et l’analyse coordonnées, comparables et systématiques de données et d’informations marines et terrestres au niveau régional (NUTS 2 ou NUTS 3, pour le domaine marin éventuellement également dans d’autres systèmes, par exemple des classes statistiques basées sur des grilles). Une telle approche permettrait non seulement d’obtenir des gains d’efficacité significatifs dans la collecte, la collecte et l’analyse des données sociales, économiques et environnementales pertinentes, mais aussi d’améliorer la compréhension des interactions plus larges au niveau régional. Les preuves territoriales qui seront produites dans le cadre de cette analyse ciblée seront utiles à tous les États membres chargés de la mise en œuvre de la directive de l’UE susmentionnée et à la MSP elle-même. Les avantages d’avoir des données utiles pour la PSM peuvent contribuer à renforcer la coopération transfrontalière entre les pays de l’UE (câbles, pipelines, voies maritimes, installations éoliennes) et à renforcer la coordination entre les administrations de chaque pays grâce à l’utilisation d’un instrument unique pour équilibrer le développement d’une série d’activités maritimes. (French)
4 November 2022
0 references