Everyday integrated language development in the kindergarten: Multilingualism, dialect and standard language (Q4296424)
Jump to navigation
Jump to search
Project Q4296424 in Switzerland, Germany, Austria
| Language | Label | Description | Also known as |
|---|---|---|---|
| English | Everyday integrated language development in the kindergarten: Multilingualism, dialect and standard language |
Project Q4296424 in Switzerland, Germany, Austria |
Statements
396,303.18 Euro
0 references
877,744.41 Euro
0 references
45.15 percent
0 references
1 June 2016
0 references
30 November 2019
0 references
Pädagogische Hochschule Weingarten
0 references
47°25'49.26"N, 9°22'57.07"E
0 references
46°52'1.81"N, 9°32'12.77"E
0 references
47°28'21.43"N, 9°29'41.57"E
0 references
47°48'27.61"N, 9°38'43.01"E
0 references
47°14'2.15"N, 9°35'23.71"E
0 references
The great significance of early childhood education is recognised internationally and language development is in focus here. The regions of Lake Constance face the challenge of improving language development in the everyday life of the kindergarten, day care and other early childhood services. The project seeks to support specialists in kindergartens in the Lake Constance area in implementing language development with dialect and/or standard language in accordance with the local framework conditions, and to deal with both language varieties, with dialect and standard language, which is effective for children whose first language is German as well as for children with a different first language. What is expedient here is language development,which is integrated into the interaction between specialists and children in discussions, everyday activities and in play. A training programme is envisaged. An example of this is the “Spatz” initiative in Baden-Wuerttemberg, the education framework plan for elementary educational institutions in Vorarlberg, and expertise on behalf of the Swiss Conference of Cantonal Ministers of Education in Switzerland. This language development occurs in everyday life in dialect and standard language in the Lake Constance area. This is viewed as a learning opportunity in acquiring language, but it can also be a challenge. Particularly so for children, who acquire the dialect and standard language as a second or third language. The Alemannic dialect is strongly represented in all three countries around Lake Constance and there is a positive identification with the local dialect. Dialect and standard language are separate languages for Switzerland and Vorarlberg (medial diglossia). It is a continuum for Southern Germany on the other hand. The heterogeneity of the children in the kindergarten with regard to acquiring language is very great. For example, in the Vorarlberg kindergartens, around a third of the children do not have German as a first language. A new challenge is the integration of children from refugee families. Many of these children start kindergarten with only very little knowledge of German. The kindergarten teachers deal differently with dialect and standard language in the context of multilingualism, and scarcely use any stringent strategies. Even for children with a different first language, acquiring the dialect and standard language is important for integration and success in education. The challenge of everyday integrated language development is viewed as a central task of early childhood education. Children in the German Lake Constance area, in Vorarlberg and in German-speaking Switzerland experience different language varieties through dialect and standard language. This is viewed as a learning opportunity in acquiring language, but it can also be a challenge, particularly for children who acquire dialect and standard language as a second or third language. Based on the results from the IBH research project “language development in everyday life”, there are reliable hints that specialists require qualifications with regard to dealing with standard language and dialect, particularly with multilingual children. The scientifically evaluated “language development in everyday life” (Löffler & Vogt 2015) is particularly suitable for the joint learning of children with German as a first and second language. This is complemented in a targeted way by the new project, to intensify the handling of multilingualism as well as dialect and standard language. Specialists are further trained via joint two-day further training and two regional consolidation meetings. Using scientific methods, the project evaluates the effect language development has on the development of children, particularly multilingual children. (English)
0.1194660131324737
0 references
Die große Bedeutung der frühkindlichen Bildung ist international anerkannt und Sprachentwicklung steht hier im Fokus. Die Regionen des Bodensees stehen vor der Herausforderung, die Sprachentwicklung im Alltag des Kindergartens, der Kindertagesstätte und anderer frühkindlicher Leistungen zu verbessern. Ziel des Projekts ist es, Spezialisten für Kindergärten im Bodensee bei der Umsetzung der Sprachentwicklung mit Dialekt und/oder Standardsprache nach den örtlichen Rahmenbedingungen zu unterstützen und sich mit beiden Sprachvarianten, mit Dialekt und Standardsprache zu befassen, die sowohl für Kinder mit deutscher Erstsprache als auch für Kinder mit einer anderen Muttersprache wirksam ist. Sinnvoll ist hier die Sprachentwicklung, die in die Interaktion zwischen Spezialisten und Kindern in Diskussionen, Alltagsaktivitäten und im Spiel integriert ist. Ein Schulungsprogramm ist vorgesehen. Ein Beispiel dafür ist die Initiative „Spatz“ in Baden-Württemberg, der Bildungsrahmenplan für Grundbildungseinrichtungen in Vorarlberg und Expertise im Auftrag der Schweizerischen Bildungsministerkonferenz in der Schweiz. Diese Sprachentwicklung findet im Alltag in Dialekt und Standardsprache im Bodenseegebiet statt. Dies wird als Lernmöglichkeit beim Erwerb von Sprache angesehen, aber es kann auch eine Herausforderung sein. Besonders für Kinder, die die Dialekt- und Standardsprache als zweite oder dritte Sprache erwerben. Der Alemannische Dialekt ist in allen drei Ländern rund um den Bodensee stark vertreten und es gibt eine positive Identifikation mit dem lokalen Dialekt. Dialekt und Standardsprache sind getrennte Sprachen für die Schweiz und Vorarlberg (medial diglossia). Es ist ein Kontinuum für Süddeutschland auf der anderen Seite. Die Heterogenität der Kinder im Kindergarten im Hinblick auf den Spracherwerb ist sehr groß. In den Vorarlberger Kindergärten haben etwa ein Drittel der Kinder kein Deutsch als Erstsprache. Eine neue Herausforderung ist die Integration von Kindern aus Flüchtlingsfamilien. Viele dieser Kinder beginnen den Kindergarten mit nur sehr wenig Deutschkenntnissen. Die Kindergartenlehrer beschäftigen sich im Kontext der Mehrsprachigkeit anders mit Dialekt und Standardsprache und setzen kaum strenge Strategien ein. Auch für Kinder mit einer anderen Muttersprache ist der Erwerb des Dialekts und der Standardsprache wichtig für die Integration und den Erfolg in der Bildung. Die Herausforderung der täglichen integrierten Sprachentwicklung wird als zentrale Aufgabe der frühkindlichen Bildung betrachtet. Kinder im Bodenseegebiet, in Vorarlberg und in der Deutschschweiz erleben durch Dialekt und Standardsprache unterschiedliche Sprachvarianten. Dies wird als Lernmöglichkeit beim Erwerb von Sprache angesehen, aber es kann auch eine Herausforderung sein, insbesondere für Kinder, die Dialekt und Standardsprache als zweite oder dritte Sprache erwerben. Basierend auf den Ergebnissen des IBH-Forschungsprojekts „Sprachentwicklung im Alltag“ gibt es zuverlässige Hinweise darauf, dass Fachkräfte im Umgang mit Standardsprache und Dialekt, insbesondere bei mehrsprachigen Kindern, Qualifikationen benötigen. Die wissenschaftlich bewertete „Sprachentwicklung im Alltag“ (Löffler & Vogt 2015) eignet sich besonders für das gemeinsame Lernen von Kindern mit Deutsch als Erst- und Zweitsprache. Dies wird gezielt durch das neue Projekt ergänzt, um den Umgang mit Mehrsprachigkeit sowie Dialekt und Standardsprache zu intensivieren. Durch gemeinsame zweitägige Weiterbildungen und zwei regionale Konsolidierungstreffen werden die Spezialisten weiter geschult. Anhand wissenschaftlicher Methoden bewertet das Projekt den Einfluss der Sprachentwicklung auf die Entwicklung von Kindern, insbesondere von mehrsprachigen Kindern. (German)
4 November 2022
0 references
Η μεγάλη σημασία της προσχολικής εκπαίδευσης αναγνωρίζεται διεθνώς και η γλωσσική ανάπτυξη είναι στο επίκεντρο εδώ. Οι περιοχές της λίμνης της Κωνσταντίας αντιμετωπίζουν την πρόκληση της βελτίωσης της γλωσσικής ανάπτυξης στην καθημερινή ζωή του νηπιαγωγείου, της ημερήσιας φροντίδας και άλλων υπηρεσιών προσχολικής ηλικίας. Το έργο επιδιώκει να υποστηρίξει τους ειδικούς σε νηπιαγωγεία στην περιοχή της λίμνης της Κωνσταντίας στην εφαρμογή της γλωσσικής ανάπτυξης με διάλεκτο ή/και τυποποιημένη γλώσσα σύμφωνα με τις τοπικές συνθήκες πλαίσιο, και να ασχοληθεί τόσο με τις γλωσσικές ποικιλίες, με τη διάλεκτο και την τυπική γλώσσα, η οποία είναι αποτελεσματική για τα παιδιά των οποίων η πρώτη γλώσσα είναι η γερμανική, καθώς και για τα παιδιά με διαφορετική πρώτη γλώσσα. Αυτό που είναι σκόπιμο εδώ είναι η γλωσσική ανάπτυξη,η οποία ενσωματώνεται στην αλληλεπίδραση μεταξύ ειδικών και παιδιών στις συζητήσεις, στις καθημερινές δραστηριότητες και στο παιχνίδι. Προβλέπεται πρόγραμμα κατάρτισης. Ένα παράδειγμα αυτού είναι η πρωτοβουλία «Spatz» στη Βάδη-Βυρτεμβέργη, το εκπαιδευτικό σχέδιο για τα ιδρύματα πρωτοβάθμιας εκπαίδευσης στο Vorarlberg, και η εμπειρογνωμοσύνη εκ μέρους της Ελβετικής Διάσκεψης των Υπουργών Εκπαίδευσης Καντονίων στην Ελβετία. Αυτή η γλωσσική ανάπτυξη συμβαίνει στην καθημερινή ζωή στη διάλεκτο και την τυπική γλώσσα στην περιοχή της λίμνης της Κωνσταντίας. Αυτό θεωρείται ως μια ευκαιρία μάθησης για την απόκτηση γλώσσας, αλλά μπορεί επίσης να είναι μια πρόκληση. Ιδιαίτερα για τα παιδιά, που αποκτούν τη διάλεκτο και την τυπική γλώσσα ως δεύτερη ή τρίτη γλώσσα. Η αλεμαννική διάλεκτος εκπροσωπείται έντονα και στις τρεις χώρες γύρω από τη λίμνη της Κωνσταντίας και υπάρχει μια θετική ταύτιση με την τοπική διάλεκτο. Η διάλεκτος και η τυπική γλώσσα είναι ξεχωριστές γλώσσες για την Ελβετία και το Vorarlberg (μέση διγλωσσία). Είναι ένα συνεχές για τη Νότια Γερμανία από την άλλη πλευρά. Η ετερογένεια των παιδιών στο νηπιαγωγείο όσον αφορά την απόκτηση γλώσσας είναι πολύ μεγάλη. Για παράδειγμα, στα νηπιαγωγεία του Vorarlberg, περίπου το ένα τρίτο των παιδιών δεν έχουν γερμανικά ως πρώτη γλώσσα. Μια νέα πρόκληση είναι η ένταξη των παιδιών από οικογένειες προσφύγων. Πολλά από αυτά τα παιδιά ξεκινούν νηπιαγωγείο με πολύ λίγη γνώση της γερμανικής γλώσσας. Οι δάσκαλοι του νηπιαγωγείου ασχολούνται διαφορετικά με τη διάλεκτο και την τυπική γλώσσα στο πλαίσιο της πολυγλωσσίας και σπάνια χρησιμοποιούν αυστηρές στρατηγικές. Ακόμη και για τα παιδιά με διαφορετική πρώτη γλώσσα, η απόκτηση της διάλεκτου και της τυπικής γλώσσας είναι σημαντική για την ένταξη και την επιτυχία στην εκπαίδευση. Η πρόκληση της καθημερινής ολοκληρωμένης γλωσσικής ανάπτυξης θεωρείται ως κεντρικό καθήκον της προσχολικής εκπαίδευσης. Τα παιδιά στην περιοχή της Γερμανικής λίμνης της Κωνσταντίας, στο Vorarlberg και στη γερμανόφωνη Ελβετία βιώνουν διαφορετικές γλωσσικές ποικιλίες μέσω της διαλέκτου και της τυπικής γλώσσας. Αυτό θεωρείται ως μια ευκαιρία μάθησης για την εκμάθηση της γλώσσας, αλλά μπορεί επίσης να είναι μια πρόκληση, ιδιαίτερα για τα παιδιά που αποκτούν διάλεκτο και τυπική γλώσσα ως δεύτερη ή τρίτη γλώσσα. Με βάση τα αποτελέσματα του ερευνητικού προγράμματος της IBH «Η ανάπτυξη της γλώσσας στην καθημερινή ζωή», υπάρχουν αξιόπιστες ενδείξεις ότι οι ειδικοί απαιτούν προσόντα όσον αφορά την αντιμετώπιση της τυπικής γλώσσας και της διάλεκτου, ιδιαίτερα με πολύγλωσσα παιδιά. Η επιστημονικά αξιολογημένη «εξέλιξη της γλώσσας στην καθημερινή ζωή» (Löffler & Vogt 2015) είναι ιδιαίτερα κατάλληλη για την κοινή εκμάθηση παιδιών με τη γερμανική ως πρώτη και δεύτερη γλώσσα. Αυτό συμπληρώνεται με στοχευμένο τρόπο από το νέο σχέδιο, για την εντατικοποίηση του χειρισμού της πολυγλωσσίας καθώς και της διαλέκτου και της τυποποιημένης γλώσσας. Οι ειδικοί εκπαιδεύονται περαιτέρω μέσω κοινής διήμερης επιμόρφωσης και δύο συνεδριάσεων περιφερειακής ενοποίησης. Χρησιμοποιώντας επιστημονικές μεθόδους, το έργο αξιολογεί την επίδραση που έχει η γλωσσική ανάπτυξη στην ανάπτυξη των παιδιών, ιδιαίτερα των πολύγλωσσων παιδιών. (Greek)
4 November 2022
0 references
Aithnítear go hidirnáisiúnta an tábhacht mhór a bhaineann le hoideachas luath-óige agus tá forbairt teanga dírithe anseo. Tá réigiúin Loch Constance ag tabhairt aghaidh ar an dúshlán a bhaineann le feabhas a chur ar fhorbairt teanga i saol laethúil an kindergarten, cúram lae agus seirbhísí eile luath-óige. Féachann an tionscadal le tacú le speisialtóirí i naíscoileanna i gceantar Loch Constance chun forbairt teanga a chur i bhfeidhm le canúint agus/nó teanga chaighdeánach i gcomhréir leis na creatchoinníollacha áitiúla, agus chun déileáil leis an dá chineál teanga, le canúint agus teanga chaighdeánach, atá éifeachtach do pháistí arb í an Ghearmáinis a gcéad teanga agus do pháistí a bhfuil céad teanga eile acu. Is maith an rud é forbairt teanga anseo, a chomhtháthaítear san idirghníomhaíocht idir speisialtóirí agus páistí i bpléití, i ngnáthghníomhaíochtaí agus i súgradh. Tá clár oiliúna beartaithe. Sampla de seo is ea an tionscnamh “Spatz” in Baden-Wuerttemberg, an plean creata oideachais d’institiúidí oideachais tosaigh in Vorarlberg, agus saineolas thar ceann Chomhdháil na hEilvéise d’Airí Oideachais Cantonal san Eilvéis. Tarlaíonn an fhorbairt teanga seo sa chanúint agus sa ghnáththeanga i gceantar Loch Constance. Meastar gur deis foghlama é seo i sealbhú teanga, ach d’fhéadfadh sé a bheith ina dhúshlán freisin. Go háirithe do pháistí, a fhaigheann an chanúint agus an teanga chaighdeánach mar dhara nó tríú teanga. Tá ionadaíocht láidir ag an chanúint Alemannic i ngach ceann de na trí thír timpeall Loch Constance agus tá aitheantas dearfach ann leis an chanúint áitiúil. Tá canúint agus teanga chaighdeánach teangacha ar leith don Eilvéis agus Vorarlberg (medial diglossia). Is contanam é do Dheisceart na Gearmáine ar an taobh eile. Tá ilchineálacht na bpáistí sa kindergarten maidir le teanga a shealbhú an-mhór. Mar shampla, i naíolanna Vorarlberg, níl Gearmáinis ag thart ar an tríú cuid de na páistí mar chéad teanga. Dúshlán nua is ea imeascadh leanaí ó theaghlaigh dídeanaithe. Tosaíonn go leor de na páistí seo kindergarten gan ach beagán eolais ar Ghearmáinis. Pléann na múinteoirí kindergarten go héagsúil le canúint agus teanga chaighdeánach i gcomhthéacs an ilteangachais, agus is ar éigean a úsáideann siad aon straitéisí diana. Fiú amháin do pháistí a bhfuil céad teanga éagsúil acu, tá sé tábhachtach don chomhtháthú agus don rath san oideachas an chanúint agus an teanga chaighdeánach a shealbhú. Breathnaítear ar dhúshlán na forbartha teanga comhtháite ó lá go lá mar thasc lárnach d’oideachas luath-óige. Bíonn cineálacha teanga éagsúla ag leanaí i gceantar Loch Constance na Gearmáine, i Vorarlberg agus san Eilvéis ina labhraítear Gearmáinis trí chanúint agus teanga chaighdeánach. Breathnaítear air seo mar dheis foghlama i sealbhú teanga, ach d’fhéadfadh sé a bheith ina dhúshlán freisin, go háirithe do pháistí a fhaigheann canúint agus teanga chaighdeánach mar dhara nó tríú teanga. Bunaithe ar thorthaí an tionscadail taighde IBH “forbairt teanga sa saol laethúil”, tá leideanna iontaofa ann go bhfuil cáilíochtaí ag teastáil ó speisialtóirí maidir le déileáil le gnáththeanga agus le canúint, go háirithe le páistí ilteangacha. Tá an “forbairt teanga sa saol laethúil” (Löffler & Vogt 2015) a ndearnadh meastóireacht eolaíoch air, oiriúnach go háirithe do chomhfhoghlaim páistí le Gearmáinis mar chéad agus dara teanga. Déantar é seo a chomhlánú ar bhealach spriocdhírithe leis an tionscadal nua, chun láimhseáil an ilteangachais chomh maith le canúint agus teanga chaighdeánach a threisiú. Cuirtear oiliúint bhreise ar speisialtóirí trí oiliúint bhreise dhá lá agus trí dhá chruinniú comhdhlúthaithe réigiúnacha. Trí úsáid a bhaint as modhanna eolaíochta, déantar meastóireacht sa tionscadal ar an tionchar a bhíonn ag forbairt teanga ar fhorbairt leanaí, go háirithe leanaí ilteangacha. (Irish)
4 November 2022
0 references
Den store betydning af førskoleundervisning anerkendes internationalt, og sprogudvikling er i fokus her. Regionerne i Bodensøen står over for udfordringen med at forbedre sprogudviklingen i børnehaven, dagplejen og andre tjenester i den tidlige barndom. Projektet har til formål at støtte specialister i børnehaver i Bodensøen i gennemførelsen af sprogudvikling med dialekt og/eller standardsprog i overensstemmelse med de lokale rammebetingelser og at beskæftige sig med både sprogvarianter, dialekt og standardsprog, som er effektive for børn, hvis første sprog er tysk, samt for børn med et andet førstesprog. Hvad der er hensigtsmæssigt her er sprogudvikling,som er integreret i samspillet mellem specialister og børn i diskussioner, dagligdags aktiviteter og i leg. Der er planlagt et uddannelsesprogram. Et eksempel på dette er "Spatz"-initiativet i Baden-Wuerttemberg, uddannelsesrammeplanen for elementære uddannelsesinstitutioner i Vorarlberg og ekspertise på vegne af den schweiziske konference af kantonale undervisningsministre i Schweiz. Denne sprogudvikling sker i hverdagen i dialekt og standard sprog i Bodensøen området. Dette betragtes som en læringsmulighed i at erhverve sprog, men det kan også være en udfordring. Især for børn, der erhverver dialekt og standardsprog som andet eller tredje sprog. Den alemanniske dialekt er stærkt repræsenteret i alle tre lande omkring Bodensøen, og der er en positiv identifikation med den lokale dialekt. Dialekt og standardsprog er separate sprog for Schweiz og Vorarlberg (medial diglossia). Det er et kontinuum for Sydtyskland på den anden side. Den heterogenitet af børnene i børnehaven med hensyn til at erhverve sprog er meget stor. For eksempel har omkring en tredjedel af børnene i Vorarlberg børnehaver ikke tysk som førstesprog. En ny udfordring er integrationen af børn fra flygtningefamilier. Mange af disse børn starter børnehave med kun meget lidt kendskab til tysk. Børnehavelærerne beskæftiger sig forskelligt med dialekt og standardsprog i forbindelse med flersprogethed og bruger næppe nogen strenge strategier. Selv for børn med et andet første sprog er det vigtigt at erhverve dialekten og standardsproget for integration og succes i undervisningen. Udfordringen med den daglige integrerede sprogudvikling betragtes som en central opgave for førskoleundervisning. Børn i det tyske Bodensøen, i Vorarlberg og i tysktalende Schweiz oplever forskellige sprogvarianter gennem dialekt og standardsprog. Dette betragtes som en læringsmulighed i at erhverve sprog, men det kan også være en udfordring, især for børn, der erhverver dialekt og standardsprog som andet eller tredje sprog. Baseret på resultaterne fra IBH forskningsprojektet "sprogudvikling i hverdagen", er der pålidelige antydninger om, at specialister kræver kvalifikationer med hensyn til at håndtere standardsprog og dialekt, især med flersprogede børn. Den videnskabeligt evaluerede "sprogudvikling i hverdagen" (Löffler & Vogt 2015) er særligt velegnet til fælles læring af børn med tysk som første- og andetsprog. Dette suppleres målrettet af det nye projekt for at intensivere håndteringen af flersprogethed samt dialekt og standardsprog. Specialister uddannes yderligere via fælles todages videreuddannelse og to regionale konsolideringsmøder. Ved hjælp af videnskabelige metoder evaluerer projektet den effekt, sprogudviklingen har på udviklingen af børn, især flersprogede børn. (Danish)
4 November 2022
0 references
Varhaiskasvatuksen suuri merkitys tunnustetaan kansainvälisesti ja kielen kehittäminen on tässä painopisteenä. Constance-järven alueilla haasteena on parantaa kielikehitystä lastentarhan, päivähoidon ja muiden varhaiskasvatuspalvelujen arjessa. Hankkeella pyritään tukemaan Constance-järven alueen päiväkotien asiantuntijoita kielen kehittämisessä murre- ja/tai vakiokielellä paikallisten puitteiden mukaisesti ja käsittelemään molempia kielilajikkeita, murretta ja vakiokieltä, mikä on tehokasta lapsille, joiden ensimmäinen kieli on saksa, sekä lapsille, joilla on eri kieli. Tarkoituksenmukaista on kielen kehittäminen,joka on integroitu asiantuntijoiden ja lasten väliseen vuorovaikutukseen keskusteluissa, arjessa ja leikissä. Suunnitteilla on koulutusohjelma. Esimerkkinä tästä on Baden-Wuerttembergin ”Spatz”-aloite, Vorarlbergin peruskoulutuslaitosten koulutuksen puitesuunnitelma ja Sveitsin kantonien opetusministerien konferenssin puolesta saatu asiantuntemus. Tämä kielikehitys tapahtuu jokapäiväisessä elämässä murre- ja standardikielessä Constance-järven alueella. Tätä pidetään oppimismahdollisuutena kielen oppimisessa, mutta se voi olla myös haaste. Erityisesti lapsille, jotka hankkivat murteen ja vakiokielen toisena tai kolmantena kielenä. Alemanninen murre on vahvasti edustettuna kaikissa kolmessa maassa Constance-järven ympärillä, ja paikallinen murre on positiivinen samaistuminen. Murre ja vakiokieli ovat Sveitsin ja Vorarlbergin eri kieliä (medial diglossia). Se on Etelä-Saksan jatkumo. Lasten heterogeenisyys lastentarhassa suhteessa kielen hankkimiseen on erittäin suuri. Esimerkiksi Vorarlbergin päiväkodeissa noin kolmanneksella lapsista ei ole saksaa ensimmäisenä kielenä. Uusi haaste on pakolaisperheiden lasten kotouttaminen. Monet näistä lapsista aloittavat päiväkodin, jossa on vain hyvin vähän saksan kielen taitoa. Lastentarhan opettajat käsittelevät eri tavoin murretta ja vakiokieltä monikielisyyden yhteydessä, eivätkä he juurikaan käytä tiukkoja strategioita. Myös lapsille, joilla on eri kieli, murteen ja vakiokielen hankkiminen on tärkeää kotoutumisen ja menestymisen kannalta. Arkipäivän integroidun kielen kehittämisen haaste nähdään varhaiskasvatuksen keskeisenä tehtävänä. Saksalaisen Constance-järven, Vorarlbergin ja saksankielisen Sveitsin lapset kokevat erilaisia kielilajikkeita murteen ja vakiokielen kautta. Tätä pidetään oppimismahdollisuutena kielen hankkimisessa, mutta se voi olla myös haaste erityisesti lapsille, jotka hankkivat murretta ja vakiokieltä toisena tai kolmantena kielenä. IBH-tutkimushankkeen ”Kielten kehittäminen arjessa” tulosten perusteella on luotettavia vihjeitä siitä, että asiantuntijat tarvitsevat pätevyyttä tavallisen kielen ja murteen käsittelyyn, erityisesti monikielisiin lapsiin. Tieteellisesti arvioitu ”kielikehitys arjessa” (Löffler & Vogt 2015) soveltuu erityisen hyvin saksankielisten lasten yhteiseen oppimiseen ensimmäisenä ja toisena kielenä. Tätä täydentää kohdennetusti uudella hankkeella monikielisyyden sekä murre- ja vakiokielen käsittelyn tehostaminen. Asiantuntijoita koulutetaan edelleen yhteisellä kaksipäiväisellä jatkokoulutuksella ja kahdella alueellisella konsolidointikokouksella. Hankkeessa arvioidaan tieteellisten menetelmien avulla kielten kehityksen vaikutusta lasten ja erityisesti monikielisten lasten kehitykseen. (Finnish)
4 November 2022
0 references
Alushariduse suurt tähtsust tunnustatakse rahvusvaheliselt ja keele arendamine on siin kesksel kohal. Constance’i järve piirkonnad seisavad silmitsi väljakutsega parandada keele arengut lasteaia, päevahoiu ja muude varase lapsepõlve teenuste igapäevaelus. Projekti eesmärk on toetada Constance’i järve lasteaedade spetsialiste keelearenduse rakendamisel dialekti ja/või standardkeelega vastavalt kohalikele raamtingimustele ning tegeleda mõlema keelega, dialekti ja standardkeelega, mis on efektiivne nii saksa keele kui ka erineva emakeelega lastele. Siin on otstarbekas keelearendus, mis on integreeritud spetsialistide ja laste suhtlusesse aruteludes, igapäevategevustes ja mängus. Ette on nähtud koolitusprogramm. Üks näide sellest on „Spatz“ algatus Baden-Wuerttembergis, Vorarlbergi algharidusasutuste haridusraamistiku kava ja Šveitsi kantoni haridusministrite konverentsi ekspertteadmised Šveitsis. See keele areng toimub igapäevaelus murre ja standardkeeles Constance’i järve piirkonnas. Seda peetakse keele omandamiseks õppimisvõimaluseks, kuid see võib olla ka väljakutse. Eriti lastele, kes omandavad dialekti ja standardkeele teise või kolmanda keelena. Alemanni dialekt on tugevalt esindatud kõigis kolmes Constance’i järve ümbruses asuvas riigis ja kohalik dialekt on positiivne. Dialekt ja standardkeel on Šveitsi ja Vorarlbergi (medial diglossia) jaoks eraldi keeled. See on Lõuna-Saksamaa jaoks kontiinum. Lasteaia laste heterogeensus keele omandamisel on väga suur. Näiteks Vorarlbergi lasteaedades ei ole umbes kolmandikul lastest esimese keelena saksa keelt. Uueks väljakutseks on pagulaste peredest pärit laste integreerimine. Paljud neist lastest alustavad lasteaeda väga vähe saksa keelt. Lasteaiaõpetajad tegelevad mitmekeelsuse kontekstis erinevalt dialekti ja standardkeelega ning kasutavad vaevalt rangeid strateegiaid. Isegi erineva esimese keelega lastele on dialekti ja standardkeele omandamine oluline integratsiooni ja hariduses edu saavutamiseks. Igapäevase integreeritud keelearenduse väljakutset peetakse alushariduse keskseks ülesandeks. Saksa Constance’i järve piirkonnas, Vorarlbergis ja saksa keelt kõnelevas Šveitsis kogevad lapsed erinevaid keelesorte dialekti ja standardkeele kaudu. Seda peetakse keele omandamiseks õppimisvõimaluseks, kuid see võib olla ka väljakutse, eriti lastele, kes omandavad teise või kolmanda keelena dialekti ja standardkeele. IBH uurimisprojekti „Keelearendus igapäevaelus“ tulemuste põhjal on usaldusväärsed vihjed, et spetsialistid vajavad kvalifikatsiooni standardkeele ja dialekti käsitlemisel, eriti mitmekeelsete laste puhul. Teaduslikult hinnatud „keele areng igapäevaelus“ (Löffler & Vogt 2015) sobib eriti hästi saksa keele kui esimese ja teise keele ühisõppeks. Seda täiendab sihipäraselt uus projekt, et intensiivistada mitmekeelsuse ning dialekti ja standardkeele käsitlemist. Spetsialiste koolitatakse täiendavalt kahepäevase ühiskoolituse ja kahe piirkondliku konsolideerimiskohtumise kaudu. Teaduslike meetodite abil hinnatakse projektis keelearenduse mõju laste, eriti mitmekeelsete laste arengule. (Estonian)
4 November 2022
0 references
Het grote belang van voor- en vroegschoolse educatie wordt internationaal erkend en taalontwikkeling staat hier centraal. De regio’s van het Bodenmeer staan voor de uitdaging om de taalontwikkeling in het dagelijks leven van de kleuterschool, de kinderopvang en andere diensten voor jonge kinderen te verbeteren. Het project is bedoeld om specialisten in kleuterscholen in het Bodenmeer te ondersteunen bij het implementeren van taalontwikkeling met dialect en/of standaardtaal in overeenstemming met de lokale randvoorwaarden, en om te gaan met beide taalvariëteiten, met dialect en standaardtaal, die effectief is voor kinderen van wie de eerste taal Duits is en voor kinderen met een andere eerste taal. Wat hier nuttig is, is taalontwikkeling,die is geïntegreerd in de interactie tussen specialisten en kinderen in discussies, dagelijkse activiteiten en in het spel. Er is een opleidingsprogramma gepland. Een voorbeeld hiervan is het „Spatz”-initiatief in Baden-Wuerttemberg, het onderwijskaderplan voor basisonderwijsinstellingen in Vorarlberg en expertise namens de Zwitserse conferentie van kantonale ministers van Onderwijs in Zwitserland. Deze taalontwikkeling vindt plaats in het dagelijks leven in dialect en standaardtaal in het Bodenmeer. Dit wordt gezien als een leermogelijkheid bij het verwerven van taal, maar het kan ook een uitdaging zijn. Vooral voor kinderen, die het dialect en de standaardtaal als tweede of derde taal verwerven. Het Alemannische dialect is sterk vertegenwoordigd in alle drie de landen rond het Bodenmeer en er is een positieve identificatie met het lokale dialect. Dialect en standaardtaal zijn afzonderlijke talen voor Zwitserland en Vorarlberg (medial diglossia). Het is een continuüm voor Zuid-Duitsland aan de andere kant. De heterogeniteit van de kinderen in de kleuterschool met betrekking tot het verwerven van taal is zeer groot. In de kleuterscholen van Vorarlberg bijvoorbeeld heeft ongeveer een derde van de kinderen geen Duits als eerste taal. Een nieuwe uitdaging is de integratie van kinderen uit vluchtelingengezinnen. Veel van deze kinderen beginnen de kleuterschool met slechts zeer weinig kennis van het Duits. De kleuterschoolleraren gaan anders om met dialect en standaardtaal in de context van meertaligheid en gebruiken nauwelijks strenge strategieën. Zelfs voor kinderen met een andere eerste taal is het verwerven van het dialect en de standaardtaal belangrijk voor integratie en succes in het onderwijs. De uitdaging van de dagelijkse geïntegreerde taalontwikkeling wordt gezien als een centrale taak van voor- en vroegschoolse educatie. Kinderen in het Duitse Bodenmeergebied, in Vorarlberg en in Duitstalige Zwitserland ervaren verschillende taalvarianten door middel van dialect en standaardtaal. Dit wordt gezien als een leermogelijkheid bij het verwerven van taal, maar het kan ook een uitdaging zijn, vooral voor kinderen die dialect en standaardtaal als tweede of derde taal verwerven. Op basis van de resultaten van het IBH-onderzoeksproject „taalontwikkeling in het dagelijks leven” zijn er betrouwbare aanwijzingen dat specialisten kwalificaties nodig hebben met betrekking tot het omgaan met standaardtaal en dialect, met name met meertalige kinderen. De wetenschappelijk geëvalueerde „taalontwikkeling in het dagelijks leven” (Löffler & Vogt 2015) is bijzonder geschikt voor het gezamenlijk leren van kinderen met Duits als eerste en tweede taal. Dit wordt op een gerichte manier aangevuld met het nieuwe project, om de omgang met meertaligheid, dialect en standaardtaal te intensiveren. Specialisten worden verder opgeleid via gezamenlijke tweedaagse bijscholing en twee regionale consolidatiebijeenkomsten. Met behulp van wetenschappelijke methoden evalueert het project het effect van taalontwikkeling op de ontwikkeling van kinderen, met name meertalige kinderen. (Dutch)
4 November 2022
0 references
Didelė ikimokyklinio ugdymo svarba pripažįstama tarptautiniu mastu, o čia daugiausia dėmesio skiriama kalbos raidai. Konstanco ežero regionai susiduria su iššūkiu gerinti kalbos vystymąsi vaikų darželio, dienos priežiūros ir kitų ankstyvosios vaikystės paslaugų kasdieniame gyvenime. Projektu siekiama remti Konstanco ežero rajono vaikų darželių specialistus, diegiant kalbos ugdymą su dialektu ir (arba) standartine kalba pagal vietos bendrąsias sąlygas, taip pat spręsti abiejų kalbų rūšių klausimus, dialektą ir standartinę kalbą, kuri yra veiksminga vaikams, kurių pirmoji kalba yra vokiečių, ir vaikams, turintiems kitą pirmąją kalbą. Čia tikslinga yra kalbos vystymas,kuris yra integruotas į specialistų ir vaikų sąveiką diskusijose, kasdienėje veikloje ir žaidime. Numatyta mokymo programa. Pavyzdys yra „Spatz“ iniciatyva Baden-Wuerttemberge, švietimo pagrindų planas pradinėms švietimo įstaigoms Vorarlberge ir patirtis Šveicarijos kantonų švietimo ministrų konferencijos Šveicarijoje vardu. Ši kalbos raida vyksta kasdieniame gyvenime tarmės ir standartinės kalbos Konstanco ežero srityje. Tai vertinama kaip galimybė mokytis kalbos, tačiau tai taip pat gali būti iššūkis. Ypač vaikams, kurie dialektą ir standartinę kalbą įgyja kaip antrąją ar trečiąją kalbą. Alemannic dialektas yra stipriai atstovaujamas visose trijose šalyse aplink Konstanco ežero ir yra teigiamas identifikavimas su vietos dialektu. Dialektas ir standartinė kalba yra atskiros kalbos Šveicarijai ir Vorarlbergui (medial diglossia). Kita vertus, tai yra Pietų Vokietijos kontinuumas. Vaikų darželio heterogeniškumas, susijęs su kalbos įgijimu, yra labai didelis. Pavyzdžiui, Vorarlbergo vaikų darželiuose maždaug trečdalis vaikų neturi vokiečių kalbos kaip pirmosios kalbos. Naujas iššūkis – pabėgėlių šeimų vaikų integracija. Daugelis šių vaikų pradeda darželį tik labai mažai vokiečių kalbos. Vaikų darželio mokytojai daugiakalbystės kontekste skirtingai kalba apie dialektą ir standartinę kalbą ir retai naudojasi griežtomis strategijomis. Net ir vaikams, turintiems kitą pirmąją kalbą, tarmės ir standartinės kalbos įgijimas yra svarbus integracijos ir sėkmės švietimo srityje veiksnys. Kasdienio integruoto kalbos vystymosi iššūkis laikomas pagrindine ikimokyklinio ugdymo užduotimi. Vaikai Vokietijos Konstanco ežero srityje, Vorarlberge ir vokiškai kalbančioje Šveicarijoje, naudodamiesi dialektu ir standartine kalba, patiria skirtingas kalbas. Tai vertinama kaip galimybė mokytis kalbos, tačiau tai taip pat gali būti iššūkis, ypač vaikams, kurie dialektą ir standartinę kalbą įgyja kaip antrąją ar trečiąją kalbą. Remiantis IBH tyrimo projekto „Kalbos plėtra kasdieniame gyvenime“ rezultatais, yra patikimų užuominų, kad specialistai reikalauja kvalifikacijos, susijusios su standartinės kalbos ir dialektu, ypač su daugiakalbiais vaikais. Moksliškai įvertinta „kalbos raida kasdieniame gyvenime“ (Löffler & Vogt 2015) ypač tinka bendram vaikų mokymuisi su vokiečių kalba kaip pirmąja ir antrąja kalba. Tai tikslingai papildo naujasis projektas, kuriuo siekiama intensyviau taikyti daugiakalbystę, dialektą ir standartinę kalbą. Specialistai toliau mokomi rengiant bendrus dviejų dienų tęstinius mokymus ir du regioninius konsolidacijos susitikimus. Taikant mokslinius metodus, projektas įvertina kalbos vystymosi poveikį vaikų, ypač daugiakalbių vaikų, vystymuisi. (Lithuanian)
4 November 2022
0 references
Wielkie znaczenie wczesnej edukacji jest uznawane na arenie międzynarodowej, a rozwój języka jest tutaj w centrum uwagi. Regiony Jeziora Bodeńskiego stoją przed wyzwaniem poprawy rozwoju języka w codziennym życiu przedszkola, opieki dziennej i innych usług wczesnego dzieciństwa. Projekt ma na celu wsparcie specjalistów w przedszkolach w rejonie Jeziora Bodeńskiego we wdrażaniu rozwoju językowego z dialektem i/lub językiem standardowym zgodnie z lokalnymi warunkami ramowymi oraz do czynienia zarówno z odmianami językowymi, z dialektem, jak i językiem standardowym, który jest skuteczny zarówno dla dzieci, których pierwszym językiem jest niemiecki, jak i dla dzieci z innym pierwszym językiem. Celowe jest tutaj rozwój języka, który jest zintegrowany z interakcjami między specjalistami i dziećmi w dyskusjach, codziennych zajęciach i w zabawie. Przewiduje się program szkoleń. Przykładem tego jest inicjatywa „Spatz” w Badenii-Wuerttembergu, ramowy plan edukacji dla podstawowych instytucji edukacyjnych w Vorarlbergu oraz wiedza fachowa w imieniu Szwajcarskiej Konferencji Ministrów Edukacji Kantonalnej w Szwajcarii. Ten rozwój języka występuje w życiu codziennym w dialekcie i standardowym języku w rejonie Jeziora Bodeńskiego. Jest to postrzegane jako okazja do nauki w zdobywaniu języka, ale może być również wyzwaniem. Szczególnie w przypadku dzieci, które nabywają dialekt i standardowy język jako drugi lub trzeci język. Dialekt alemański jest silnie reprezentowany we wszystkich trzech krajach wokół Jeziora Bodeńskiego i istnieje pozytywna identyfikacja z lokalnym dialektem. Dialekt i język standardowy są odrębnymi językami dla Szwajcarii i Vorarlberga (medial diglossia). Jest to kontinuum dla południowych Niemiec z drugiej strony. Niejednorodność dzieci w przedszkolu w odniesieniu do nabywania języka jest bardzo duża. Na przykład w przedszkolach Vorarlberg około jedna trzecia dzieci nie ma niemieckiego jako pierwszego języka. Nowym wyzwaniem jest integracja dzieci z rodzin uchodźców. Wiele z tych dzieci rozpoczyna przedszkole z niewielką znajomością języka niemieckiego. Nauczyciele przedszkoli inaczej radzą sobie z dialektem i standardowym językiem w kontekście wielojęzyczności i rzadko używają żadnych rygorystycznych strategii. Nawet dla dzieci z innym językiem pierwszym zdobycie dialektu i języka standardowego jest ważne dla integracji i sukcesu w edukacji. Wyzwanie codziennego zintegrowanego rozwoju języka jest postrzegane jako główne zadanie wczesnej edukacji. Dzieci w niemieckim regionie Jeziora Bodeńskiego, w Vorarlberg i w niemieckojęzycznej Szwajcarii doświadczają różnych odmian językowych poprzez dialekt i standardowy język. Jest to postrzegane jako okazja do nauki w zdobywaniu języka, ale może być również wyzwaniem, szczególnie dla dzieci, które nabywają dialekt i standardowy język jako drugi lub trzeci język. Na podstawie wyników projektu badawczego IBH „Rozwój języka w codziennym życiu” istnieją wiarygodne wskazówki, że specjaliści wymagają kwalifikacji w zakresie radzenia sobie ze standardowym językiem i dialektem, w szczególności z dziećmi wielojęzycznymi. Naukowo oceniony „rozwój języka w codziennym życiu” (Löffler & Vogt 2015) jest szczególnie odpowiedni do wspólnej nauki dzieci z językiem niemieckim jako języka pierwszego i drugiego. Jest to uzupełnione w ukierunkowany sposób przez nowy projekt, aby zintensyfikować obsługę wielojęzyczności, a także dialektu i języka standardowego. Specjaliści są dodatkowo przeszkoleni poprzez wspólne dwudniowe szkolenia i dwa regionalne spotkania konsolidacyjne. Wykorzystując metody naukowe, projekt ocenia wpływ rozwoju języka na rozwój dzieci, w szczególności dzieci wielojęzycznych. (Polish)
4 November 2022
0 references
Den stora betydelsen av småbarnspedagogiken är internationellt erkänd och språkutvecklingen är i fokus här. Regionerna i Bodensjön står inför utmaningen att förbättra språkutvecklingen i dagis, dagis och andra förskoleverksamheter. Projektet syftar till att stödja specialister på daghem i området Bodensjön i genomförandet av språkutveckling med dialekt och/eller standardspråk i enlighet med de lokala ramvillkoren, och att ta itu med båda språkvarianterna, med dialekt och standardspråk, vilket är effektivt för barn vars förstaspråk är tyska samt för barn med ett annat förstaspråk. Vad som är lämpligt här är språkutveckling, som integreras i interaktionen mellan specialister och barn i diskussioner, vardagliga aktiviteter och i lek. Ett utbildningsprogram planeras. Ett exempel på detta är ”Spatz” -initiativet i Baden-Wuerttemberg, utbildningsramplanen för grundläggande utbildningsinstitutioner i Vorarlberg, och expertis på uppdrag av den schweiziska konferensen för kantoniska utbildningsministrar i Schweiz. Denna språkutveckling sker i vardagen i dialekt och standardspråk i Bodensjön. Detta ses som en möjlighet att lära sig språk, men det kan också vara en utmaning. Särskilt för barn, som förvärvar dialekt och standardspråk som andra eller tredje språk. Den alemanniska dialekten är starkt representerad i alla tre länderna runt Bodensjön och det finns en positiv identifiering med den lokala dialekten. Dialekt och standardspråk är separata språk för Schweiz och Vorarlberg (medial diglossia). Det är ett kontinuum för södra Tyskland å andra sidan. Barnens heterogenitet i dagis när det gäller språkinlärning är mycket stor. Till exempel, i Vorarlberg dagis, cirka en tredjedel av barnen inte har tyska som förstaspråk. En ny utmaning är integrationen av barn från flyktingfamiljer. Många av dessa barn börjar dagis med mycket lite kunskaper i tyska. Förskolans lärare behandlar olika dialekt och standardspråk i samband med flerspråkighet, och använder knappast några strikta strategier. Även för barn med ett annat första språk är det viktigt att förvärva dialekt och standardspråk för integration och framgång i utbildningen. Utmaningen med den dagliga integrerade språkutvecklingen ses som en central uppgift för småbarnspedagogiken. Barn i den tyska sjön Constance-området, i Vorarlberg och i tysktalande Schweiz upplever olika språkvarianter genom dialekt och standardspråk. Detta ses som en möjlighet att lära sig språk, men det kan också vara en utmaning, särskilt för barn som förvärvar dialekt och standardspråk som ett andra eller tredje språk. Utifrån resultaten från IBH:s forskningsprojekt ”språkutveckling i vardagen” finns det tillförlitliga antydningar om att specialister kräver kvalifikationer när det gäller att hantera standardspråk och dialekt, särskilt med flerspråkiga barn. Den vetenskapligt utvärderade ”språkutveckling i vardagen” (Löffler & Vogt 2015) är särskilt lämplig för gemensam inlärning av barn med tyska som första och andraspråk. Detta kompletteras på ett målinriktat sätt av det nya projektet för att intensifiera hanteringen av flerspråkighet samt dialekt och standardspråk. Specialister utbildas ytterligare genom gemensam tvådagars vidareutbildning och två regionala konsolideringsmöten. Med hjälp av vetenskapliga metoder utvärderar projektet den inverkan språkutvecklingen har på barns utveckling, särskilt flerspråkiga barn. (Swedish)
4 November 2022
0 references
Velik pomen predšolske vzgoje je mednarodno priznan in tu je v središču pozornosti jezikovni razvoj. Regije Bodenskega jezera se soočajo z izzivom izboljšanja jezikovnega razvoja v vsakdanjem življenju vrtca, dnevnega varstva in drugih storitev v zgodnjem otroštvu. Projekt je namenjen podpori strokovnjakom v vrtcih na območju Bodenskega jezera pri izvajanju jezikovnega razvoja z narečjem in/ali standardnim jezikom v skladu z lokalnimi okvirnimi pogoji ter obravnavanju obeh jezikovnih različic, narečja in standardnega jezika, ki je učinkovit za otroke, katerih prvi jezik je nemščina, kot tudi za otroke z drugačnim prvim jezikom. Tukaj je primeren jezikovni razvoj, ki je vključen v interakcijo med strokovnjaki in otroki v razpravah, vsakodnevnih dejavnostih in v igri. Predviden je program usposabljanja. Primer tega je pobuda „Spatz“ v Baden-Wuerttembergu, okvirni načrt izobraževanja za osnovne izobraževalne ustanove v Vorarlbergu in strokovno znanje v imenu švicarske konference kantonskih ministrov za izobraževanje v Švici. Ta jezikovni razvoj se pojavlja v vsakdanjem življenju v narečju in standardnem jeziku na območju Bodenskega jezera. To je priložnost za učenje pri učenju jezika, lahko pa je tudi izziv. Še posebej za otroke, ki pridobijo narečje in standardni jezik kot drugi ali tretji jezik. Alemansko narečje je močno zastopano v vseh treh državah okoli Bodenskega jezera in obstaja pozitivna identifikacija z lokalnim narečjem. Narečje in standardni jezik sta ločena jezika za Švico in Vorarlberg (medial diglossia). Po drugi strani pa je to kontinuum za južno Nemčijo. Heterogenost otrok v vrtcu glede učenja jezika je zelo velika. Na primer, v vrtcih Vorarlberg približno tretjina otrok nima nemščine kot prvega jezika. Nov izziv je vključevanje otrok iz begunskih družin. Mnogi od teh otrok začnejo vrtec z zelo malo znanja nemščine. Učitelji v vrtcu se različno ukvarjajo z narečjem in standardnim jezikom v kontekstu večjezičnosti in redko uporabljajo stroge strategije. Tudi za otroke z drugačnim prvim jezikom je pridobivanje narečja in standardnega jezika pomembno za integracijo in uspeh v izobraževanju. Izziv vsakodnevnega celostnega jezikovnega razvoja je osrednja naloga predšolske vzgoje. Otroci na območju nemškega Bodenskega jezera, v Vorarlbergu in v nemško govoreči Švici doživljajo različne jezikovne sorte prek narečja in standardnega jezika. To je priložnost za učenje pri učenju jezika, lahko pa je tudi izziv, zlasti za otroke, ki se učijo narečja in standardnega jezika kot drugi ali tretji jezik. Na podlagi rezultatov raziskovalnega projekta IBH „jezikovni razvoj v vsakdanjem življenju“ obstajajo zanesljivi namigi, da strokovnjaki potrebujejo kvalifikacije v zvezi z obravnavanjem standardnega jezika in narečja, zlasti z večjezičnimi otroki. Znanstveno ovrednoten „jezikovni razvoj v vsakdanjem življenju“ (Löffler & Vogt 2015) je še posebej primeren za skupno učenje otrok z nemščino kot prvim in drugim jezikom. To je usmerjeno dopolnjeno z novim projektom, da se okrepi ravnanje z večjezičnostjo, narečjem in standardnim jezikom. Strokovnjaki se dodatno usposabljajo s skupnim dvodnevnim nadaljnjim usposabljanjem in dvema regionalnima konsolidacijskima srečanjema. Z uporabo znanstvenih metod projekt ocenjuje vpliv razvoja jezika na razvoj otrok, zlasti večjezičnih otrok. (Slovenian)
4 November 2022
0 references
Marea semnificație a educației preșcolare este recunoscută la nivel internațional, iar dezvoltarea limbajului este în centrul atenției aici. Regiunile Lacului Constance se confruntă cu provocarea de a îmbunătăți dezvoltarea limbajului în viața de zi cu zi a grădiniței, a îngrijirii de zi și a altor servicii pentru copii preșcolari. Proiectul urmărește să sprijine specialiștii din grădinițele din zona Lacului Constanța în implementarea dezvoltării lingvistice cu dialect și/sau limbaj standard, în conformitate cu condițiile-cadru locale, și să se ocupe de ambele varietăți de limbi, cu dialect și limbă standard, care este eficientă atât pentru copiii a căror primă limbă este germana, cât și pentru copiii cu o limbă inițială diferită. Ceea ce este oportun aici este dezvoltarea limbajului,care este integrat în interacțiunea dintre specialiști și copii în discuții, activități de zi cu zi și în joc. Se are în vedere un program de formare. Un exemplu în acest sens este inițiativa „Spatz” de la Baden-Wuerttemberg, planul-cadru de educație pentru instituțiile de învățământ elementar din Vorarlberg și expertiza în numele Conferinței elvețiene a miniștrilor cantonali ai educației din Elveția. Această dezvoltare lingvistică are loc în viața de zi cu zi în dialect și limbaj standard în zona lacului Constance. Acest lucru este privit ca o oportunitate de învățare în dobândirea de limbi străine, dar poate fi, de asemenea, o provocare. În special pentru copii, care dobândesc dialectul și limba standard ca a doua sau a treia limbă. Dialectul alemannic este puternic reprezentat în toate cele trei țări din jurul lacului Constance și există o identificare pozitivă cu dialectul local. Dialectul și limba standard sunt limbi separate pentru Elveția și Vorarlberg (medial diglossia). Este un continuum pentru Germania de Sud, pe de altă parte. Eterogenitatea copiilor din grădiniță în ceea ce privește dobândirea limbajului este foarte mare. De exemplu, în grădinițele Vorarlberg, aproximativ o treime dintre copii nu au limba germană ca primă limbă. O nouă provocare este integrarea copiilor din familiile de refugiați. Mulți dintre acești copii încep grădinița cu foarte puține cunoștințe de limba germană. Profesorii de grădiniță se ocupă în mod diferit de dialectul și limbajul standard în contextul multilingvismului și abia folosesc strategii stricte. Chiar și pentru copiii cu o primă limbă diferită, dobândirea dialectului și a limbii standard este importantă pentru integrarea și succesul în educație. Provocarea dezvoltării limbajului integrat de zi cu zi este privită ca o sarcină centrală a educației copiilor preșcolari. Copiii din zona lacului german Constance, din Vorarlberg și din Elveția vorbitoare de limba germană, experimentează diferite varietăți de limbi prin dialect și limbă standard. Acest lucru este privit ca o oportunitate de învățare în dobândirea de limbi străine, dar poate fi, de asemenea, o provocare, în special pentru copiii care dobândesc dialectul și limba standard ca a doua sau a treia limbă. Pe baza rezultatelor proiectului de cercetare IBH „Dezvoltarea lingvistică în viața de zi cu zi”, există indicii fiabile că specialiștii au nevoie de calificări în ceea ce privește abordarea limbajului și dialectului standard, în special cu copiii multilingvi. Evaluarea științifică a „dezvoltării lingvistice în viața de zi cu zi” (Löffler & Vogt 2015) este deosebit de potrivită pentru învățarea în comun a copiilor cu limba germană ca primă și a doua limbă. Acest lucru este completat în mod specific de noul proiect, pentru a intensifica gestionarea multilingvismului, precum și a dialectului și a limbajului standard. Specialiștii sunt instruiți în continuare prin formare suplimentară comună de două zile și prin două reuniuni de consolidare regională. Folosind metode științifice, proiectul evaluează efectul pe care dezvoltarea limbajului îl are asupra dezvoltării copiilor, în special a copiilor multilingvi. (Romanian)
4 November 2022
0 references
Veliki značaj ranog i predškolskog odgoja i obrazovanja prepoznat je na međunarodnoj razini, a ovdje je u fokusu razvoj jezika. Regije jezera Constance suočavaju se s izazovom poboljšanja razvoja jezika u svakodnevnom životu vrtića, vrtića i drugih usluga u ranom djetinjstvu. Cilj projekta je podržati stručnjake u vrtićima u području Lake Constance u implementaciji razvoja jezika s dijalektom i/ili standardnim jezikom u skladu s lokalnim okvirnim uvjetima, te se baviti obje jezične sorte, dijalektom i standardnim jezikom, što je učinkovito za djecu čiji je prvi jezik njemački, kao i za djecu s drugim prvim jezikom. Ono što je korisno ovdje je razvoj jezika,koji je integriran u interakciju između stručnjaka i djece u raspravama, svakodnevnim aktivnostima i igri. Predviđen je program osposobljavanja. Primjer toga je inicijativa „Spatz” u Baden-Wuerttembergu, obrazovni okvirni plan za osnovne obrazovne ustanove u Vorarlbergu i stručno znanje u ime švicarske konferencije kantonalnih ministara obrazovanja u Švicarskoj. Ovaj razvoj jezika događa se u svakodnevnom životu na dijalektu i standardnom jeziku u području jezera Constance. To se smatra prilikama za učenje jezika, ali može biti i izazov. Posebno za djecu, koja stječu dijalekt i standardni jezik kao drugi ili treći jezik. Alemannski dijalekt je snažno zastupljen u sve tri zemlje oko jezera Constance i postoji pozitivna identifikacija s lokalnim dijalektom. Dijalekt i standardni jezik su odvojeni jezici za Švicarsku i Vorarlberg (medijalna diglossia). To je kontinuum za južnu Njemačku, s druge strane. Heterogenost djece u vrtiću s obzirom na stjecanje jezika je vrlo velika. Na primjer, u vrtićima Vorarlberg otprilike trećina djece nema njemački kao prvi jezik. Novi izazov je integracija djece iz obitelji izbjeglica. Mnoga od tih djece započinju vrtić s vrlo malo znanja njemačkog jezika. Odgojitelji u vrtiću različito se bave dijalektom i standardnim jezikom u kontekstu višejezičnosti, a rijetko se koriste bilo kakvim strogim strategijama. Čak i za djecu s različitim prvim jezikom, stjecanje dijalekta i standardnog jezika važno je za integraciju i uspjeh u obrazovanju. Izazov svakodnevnog integriranog razvoja jezika smatra se središnjim zadatkom ranog i predškolskog odgoja i obrazovanja. Djeca u njemačkom jezeru Constance području, u Vorarlbergu i na njemačkom govornom području Švicarska doživljavaju različite jezične sorte kroz dijalekt i standardni jezik. To se smatra prilikama za učenje jezika, ali može biti i izazov, posebno za djecu koja stječu dijalekt i standardni jezik kao drugi ili treći jezik. Na temelju rezultata istraživačkog projekta IBH „Razvoj jezika u svakodnevnom životu”, postoje pouzdani nagovještaji da stručnjaci zahtijevaju kvalifikacije u odnosu na standardni jezik i dijalekt, posebice s višejezičnom djecom. Znanstveno ocijenjeni „razvoj jezika u svakodnevnom životu” (Löffler & Vogt 2015) posebno je pogodan za zajedničko učenje djece s njemačkim kao prvim i drugim jezikom. To je ciljano dopunjeno novim projektom kako bi se intenziviralo postupanje s višejezičnošću te dijalektom i standardnim jezikom. Stručnjaci se dodatno osposobljavaju zajedničkim dvodnevnim daljnjim osposobljavanjem i dvama regionalnim konsolidacijskim sastancima. Koristeći znanstvene metode, projekt ocjenjuje utjecaj koji razvoj jezika ima na razvoj djece, osobito višejezične djece. (Croatian)
4 November 2022
0 references
Il grande significato dell'educazione della prima infanzia è riconosciuto a livello internazionale e lo sviluppo del linguaggio è al centro qui. Le regioni del Lago di Costanza affrontano la sfida di migliorare lo sviluppo del linguaggio nella vita quotidiana dell'asilo, dell'asilo e di altri servizi per la prima infanzia. Il progetto mira a sostenere specialisti in asili nido nell'area del Lago di Costanza nell'implementazione dello sviluppo linguistico con il dialetto e/o la lingua standard in conformità con le condizioni quadro locali, e per affrontare entrambe le varietà linguistiche, con il dialetto e la lingua standard, che è efficace per i bambini la cui prima lingua è il tedesco e per i bambini con una prima lingua diversa. Ciò che è opportuno qui è lo sviluppo del linguaggio, che è integrato nell'interazione tra specialisti e bambini nelle discussioni, nelle attività quotidiane e nel gioco. È previsto un programma di formazione. Ne è un esempio l'iniziativa "Spatz" a Baden-Wuerttemberg, il piano quadro per l'istruzione per gli istituti di istruzione elementare del Vorarlberg e le competenze a nome della Conferenza svizzera dei ministri cantonali dell'istruzione in Svizzera. Questo sviluppo linguistico avviene nella vita quotidiana in dialetto e lingua standard nell'area del Lago di Costanza. Questo è visto come un'opportunità di apprendimento per l'acquisizione della lingua, ma può anche essere una sfida. In particolare per i bambini, che acquisiscono il dialetto e la lingua standard come seconda o terza lingua. Il dialetto alemannico è fortemente rappresentato in tutti e tre i paesi intorno al Lago di Costanza e c'è un'identificazione positiva con il dialetto locale. Il dialetto e la lingua standard sono lingue separate per la Svizzera e il Vorarlberg (diglossia mediale). È un continuum per la Germania meridionale, d'altra parte. L'eterogeneità dei bambini nell'asilo per quanto riguarda l'acquisizione della lingua è molto grande. Ad esempio, negli asili del Vorarlberg, circa un terzo dei bambini non ha il tedesco come prima lingua. Una nuova sfida è l'integrazione dei bambini provenienti da famiglie rifugiate. Molti di questi bambini iniziano l'asilo con solo pochissima conoscenza del tedesco. Gli insegnanti della scuola materna si occupano in modo diverso del dialetto e della lingua standard nel contesto del multilinguismo e utilizzano a malapena strategie rigorose. Anche per i bambini con una prima lingua diversa, l'acquisizione del dialetto e della lingua standard è importante per l'integrazione e il successo nell'istruzione. La sfida dello sviluppo linguistico integrato quotidiano è vista come un compito centrale dell'educazione della prima infanzia. I bambini dell'area tedesca del Lago di Costanza, del Vorarlberg e della Svizzera tedesca sperimentano diverse varietà linguistiche attraverso il dialetto e la lingua standard. Questa è vista come un'opportunità di apprendimento per l'acquisizione della lingua, ma può anche essere una sfida, in particolare per i bambini che acquisiscono il dialetto e la lingua standard come seconda o terza lingua. Sulla base dei risultati del progetto di ricerca IBH "sviluppo linguistico nella vita quotidiana", ci sono indizi affidabili che gli specialisti richiedono qualifiche per quanto riguarda la lingua e il dialetto standard, in particolare con i bambini multilingue. Lo "sviluppo linguistico nella vita quotidiana" scientificamente valutato (Löffler & Vogt 2015) è particolarmente adatto per l'apprendimento congiunto dei bambini con il tedesco come prima e seconda lingua. Ciò è integrato in modo mirato dal nuovo progetto, per intensificare la gestione del multilinguismo, nonché del dialetto e della lingua standard. Gli specialisti sono ulteriormente formati attraverso un'ulteriore formazione congiunta di due giorni e due riunioni di consolidamento regionale. Utilizzando metodi scientifici, il progetto valuta l'effetto che lo sviluppo del linguaggio ha sullo sviluppo dei bambini, in particolare dei bambini multilingue. (Italian)
4 November 2022
0 references
Varhaiskasvatuksen suuri merkitys tunnustetaan kansainvälisesti ja kielen kehittäminen on tässä painopisteenä. Constance-järven alueilla haasteena on parantaa kielikehitystä lastentarhan, päivähoidon ja muiden varhaiskasvatuspalvelujen arjessa. Hankkeella pyritään tukemaan Constance-järven alueen päiväkotien asiantuntijoita kielen kehittämisessä murre- ja/tai vakiokielellä paikallisten puitteiden mukaisesti ja käsittelemään molempia kielilajikkeita, murretta ja vakiokieltä, mikä on tehokasta lapsille, joiden ensimmäinen kieli on saksa, sekä lapsille, joilla on eri kieli. Tarkoituksenmukaista on kielen kehittäminen,joka on integroitu asiantuntijoiden ja lasten väliseen vuorovaikutukseen keskusteluissa, arjessa ja leikissä. Suunnitteilla on koulutusohjelma. Esimerkkinä tästä on Baden-Wuerttembergin ”Spatz”-aloite, Vorarlbergin peruskoulutuslaitosten koulutuksen puitesuunnitelma ja Sveitsin kantonien opetusministerien konferenssin puolesta saatu asiantuntemus. Tämä kielikehitys tapahtuu jokapäiväisessä elämässä murre- ja standardikielessä Constance-järven alueella. Tätä pidetään oppimismahdollisuutena kielen oppimisessa, mutta se voi olla myös haaste. Erityisesti lapsille, jotka hankkivat murteen ja vakiokielen toisena tai kolmantena kielenä. Alemanninen murre on vahvasti edustettuna kaikissa kolmessa maassa Constance-järven ympärillä, ja paikallinen murre on positiivinen samaistuminen. Murre ja vakiokieli ovat Sveitsin ja Vorarlbergin eri kieliä (medial diglossia). Se on Etelä-Saksan jatkumo. Lasten heterogeenisyys lastentarhassa suhteessa kielen hankkimiseen on erittäin suuri. Esimerkiksi Vorarlbergin päiväkodeissa noin kolmanneksella lapsista ei ole saksaa ensimmäisenä kielenä. Uusi haaste on pakolaisperheiden lasten kotouttaminen. Monet näistä lapsista aloittavat päiväkodin, jossa on vain hyvin vähän saksan kielen taitoa. Lastentarhan opettajat käsittelevät eri tavoin murretta ja vakiokieltä monikielisyyden yhteydessä, eivätkä he juurikaan käytä tiukkoja strategioita. Myös lapsille, joilla on eri kieli, murteen ja vakiokielen hankkiminen on tärkeää kotoutumisen ja menestymisen kannalta. Arkipäivän integroidun kielen kehittämisen haaste nähdään varhaiskasvatuksen keskeisenä tehtävänä. Saksalaisen Constance-järven, Vorarlbergin ja saksankielisen Sveitsin lapset kokevat erilaisia kielilajikkeita murteen ja vakiokielen kautta. Tätä pidetään oppimismahdollisuutena kielen hankkimisessa, mutta se voi olla myös haaste erityisesti lapsille, jotka hankkivat murretta ja vakiokieltä toisena tai kolmantena kielenä. IBH-tutkimushankkeen ”Kielten kehittäminen arjessa” tulosten perusteella on luotettavia vihjeitä siitä, että asiantuntijat vaativat pätevyyttä tavallisen kielen ja murteen käsittelyyn, erityisesti monikielisiin lapsiin. Tieteellisesti arvioitu ”kielikehitys arjessa” (Löffler & Vogt 2015) soveltuu erityisen hyvin saksankielisten lasten yhteiseen oppimiseen ensimmäisenä ja toisena kielenä. Tätä täydentää kohdennetusti uudella hankkeella monikielisyyden sekä murre- ja vakiokielen käsittelyn tehostaminen. Asiantuntijoita koulutetaan edelleen yhteisellä kaksipäiväisellä jatkokoulutuksella ja kahdella alueellisella konsolidointikokouksella. Hankkeessa arvioidaan tieteellisten menetelmien avulla kielten kehityksen vaikutusta lasten ja erityisesti monikielisten lasten kehitykseen. (Finnish)
4 November 2022
0 references
Velký význam předškolního vzdělávání je mezinárodně uznáván a jazykový vývoj je zde v centru pozornosti. Regiony Bodamského jezera čelí výzvě zlepšit jazykový vývoj v každodenním životě mateřské školy, denní péče a dalších služeb v raném dětství. Cílem projektu je podpořit odborníky v mateřských školách v oblasti Bodamského jezera při realizaci jazykového vývoje s dialektem a/nebo standardním jazykem v souladu s místními rámcovými podmínkami a zabývat se oběma jazykovými odrůdami, dialektem a standardním jazykem, který je účinný pro děti, jejichž prvním jazykem je němčina, stejně jako pro děti s jiným prvním jazykem. To, co je zde účelné, je vývoj jazyka, který je integrován do interakce mezi odborníky a dětmi v diskusích, každodenních činnostech a ve hře. Předpokládá se program odborné přípravy. Příkladem je iniciativa „Spatz“ v Bádensku-Wuerttembersku, vzdělávací plán pro základní vzdělávací instituce ve Vorarlbergu a odborné znalosti jménem Švýcarské konference kantonálních ministrů školství ve Švýcarsku. Tento vývoj jazyka se vyskytuje v každodenním životě v dialektu a standardním jazyce v oblasti Bodamského jezera. To je vnímáno jako příležitost k učení se při získávání jazyka, ale může to být také výzva. Zejména pro děti, které získávají dialekt a standardní jazyk jako druhý nebo třetí jazyk. Alemanský dialekt je silně zastoupen ve všech třech zemích kolem Bodamského jezera a je zde pozitivní identifikace s místním dialektem. Dialekt a standardní jazyk jsou samostatné jazyky pro Švýcarsko a Vorarlberg (medial diglossia). Je to kontinuum pro jižní Německo. Heterogenita dětí v mateřské škole, pokud jde o osvojení jazyka, je velmi velká. Například ve Vorarlbergských mateřských školách asi třetina dětí nemá němčinu jako první jazyk. Novou výzvou je integrace dětí z rodin uprchlíků. Mnoho z těchto dětí začíná školku s jen velmi málo znalostí němčiny. Učitelé mateřských škol se v kontextu mnohojazyčnosti zabývají odlišně s dialektem a standardním jazykem a málokdy používají přísné strategie. Dokonce i pro děti s jiným prvním jazykem je pro integraci a úspěch ve vzdělávání důležité získání dialektu a standardního jazyka. Výzva každodenního integrovaného jazykového vývoje je považována za ústřední úkol předškolního vzdělávání. Děti v německém Bodamském jezeře, ve Vorarlbergu a v německy mluvícím Švýcarsku zažívají různé jazykové varianty prostřednictvím dialektu a standardního jazyka. To je vnímáno jako příležitost k učení při získávání jazyka, ale může to být také výzva, zejména pro děti, které si osvojí dialekt a standardní jazyk jako druhý nebo třetí jazyk. Na základě výsledků výzkumného projektu IBH „vývoj jazyků v každodenním životě“ existují spolehlivé náznaky, že specialisté vyžadují kvalifikaci, pokud jde o řešení standardního jazyka a dialektu, zejména s vícejazyčnými dětmi. Vědecky hodnocený „vývoj jazyků v každodenním životě“ (Löffler & Vogt 2015) je vhodný zejména pro společné učení dětí s němčinou jako prvního a druhého jazyka. To je cíleně doplněno novým projektem s cílem zintenzivnit manipulaci s mnohojazyčností, dialektem a standardním jazykem. Odborníci jsou dále vyškoleni prostřednictvím společného dvoudenního dalšího vzdělávání a dvou regionálních konsolidačních setkání. S využitím vědeckých metod projekt hodnotí vliv vývoje jazyka na vývoj dětí, zejména mnohojazyčných dětí. (Czech)
4 November 2022
0 references
Veľký význam vzdelávania v ranom detstve je medzinárodne uznávaný a jazykový vývoj sa tu sústreďuje. Regióny Bodamského jazera čelia výzve zlepšiť rozvoj jazyka v každodennom živote materskej školy, dennej starostlivosti a iných služieb v ranom detstve. Cieľom projektu je podporiť špecialistov v materských školách v oblasti Bodamského jazera pri realizácii jazykového vývoja s dialektom a/alebo štandardným jazykom v súlade s miestnymi rámcovými podmienkami a zaoberať sa oboma jazykovými odrodami, dialektom a štandardným jazykom, ktorý je účinný pre deti, ktorých prvým jazykom je nemčina, ako aj pre deti s iným prvým jazykom. Čo je vhodné tu je rozvoj jazyka,ktorý je integrovaný do interakcie medzi odborníkmi a deťmi v diskusiách, každodenných aktivitách a v hre. Plánuje sa program odbornej prípravy. Príkladom je iniciatíva „Spatz“ v Bádensku-Wuerttembersku, rámcový plán vzdelávania pre základné vzdelávacie inštitúcie vo Vorarlbergu a odborné znalosti v mene švajčiarskej konferencie kantonských ministrov školstva vo Švajčiarsku. Tento vývoj jazyka sa vyskytuje v každodennom živote v dialekte a štandardnom jazyku v oblasti Bodamského jazera. Považuje sa to za príležitosť na učenie sa jazyka, ale môže to byť aj výzva. Najmä pre deti, ktoré získavajú dialekt a štandardný jazyk ako druhý alebo tretí jazyk. Alemanický dialekt je silne zastúpený vo všetkých troch krajinách okolo Bodamského jazera a existuje pozitívna identifikácia s miestnym dialektom. Dialekt a štandardný jazyk sú samostatnými jazykmi pre Švajčiarsko a Vorarlberg (stredná digloszia). Na druhej strane je to kontinuum pre južné Nemecko. Heterogénnosť detí v materskej škole, pokiaľ ide o získanie jazyka, je veľmi veľká. Napríklad v materských školách Vorarlbergu asi tretina detí nemá nemčinu ako prvý jazyk. Ďalšou výzvou je integrácia detí z rodín utečencov. Mnohé z týchto detí začínajú materskú školu len s veľmi malými znalosťami nemčiny. Učitelia materskej školy sa v kontexte viacjazyčnosti zaoberajú odlišným dialektom a štandardným jazykom a sotva používajú žiadne prísne stratégie. Dokonca aj pre deti s iným prvým jazykom je získanie dialektu a štandardného jazyka dôležité pre integráciu a úspech vo vzdelávaní. Výzva každodenného integrovaného jazykového rozvoja sa považuje za ústrednú úlohu vzdelávania v ranom detstve. Deti v oblasti nemeckého jazera, vo Vorarlbergu a v nemecky hovoriacom Švajčiarsku zažívajú rôzne jazykové odrody prostredníctvom dialektu a štandardného jazyka. To je vnímané ako príležitosť na učenie sa jazyka, ale môže to byť aj výzva, najmä pre deti, ktoré získavajú dialekt a štandardný jazyk ako druhý alebo tretí jazyk. Na základe výsledkov výskumného projektu IBH „vývoj jazyka v každodennom živote“ existujú spoľahlivé náznaky, že špecialisti vyžadujú kvalifikáciu v súvislosti so štandardným jazykom a dialektom, najmä s viacjazyčnými deťmi. Vedecky hodnotený „vývoj jazyka v každodennom živote“ (Löffler & Vogt 2015) je obzvlášť vhodný pre spoločné učenie detí s nemčinou ako prvým a druhým jazykom. Tento projekt je cielene doplnený novým projektom s cieľom zintenzívniť zaobchádzanie s viacjazyčnosťou, ako aj dialektom a štandardným jazykom. Špecialisti sa ďalej vyškolia prostredníctvom spoločnej dvojdňovej ďalšej odbornej prípravy a dvoch regionálnych konsolidačných stretnutí. Pomocou vedeckých metód projekt hodnotí vplyv jazykového vývoja na vývoj detí, najmä viacjazyčných detí. (Slovak)
4 November 2022
0 references
A kisgyermekkori nevelés nagy jelentősége nemzetközileg elismert, és itt a nyelvfejlesztés áll a középpontban. A Constance-tó régiói szembesülnek azzal a kihívással, hogy javítsák a nyelv fejlődését az óvoda, a napközi és más koragyermekkori szolgáltatások mindennapi életében. A projekt célja, hogy támogassa az óvodák szakembereit a Constance-tó térségében a nyelvfejlesztés helyi keretfeltételeknek megfelelő dialektussal és/vagy standard nyelvvel történő megvalósításában, valamint hogy mindkét nyelvi változatot, a dialektust és a standard nyelvet kezelje, amely a német, valamint a másik első nyelvvel rendelkező gyermekek számára egyaránt hatékony. Ami itt célszerű, az a nyelvfejlesztés, amely integrálódik a szakemberek és a gyermekek közötti interakcióba a beszélgetések, a mindennapi tevékenységek és a játék során. Képzési programot terveznek. Erre példa a „Spatz” kezdeményezés Baden-Wuerttembergben, a Vorarlbergi általános oktatási intézmények oktatási keretterve, valamint a svájci kantoni oktatási miniszterek svájci konferenciájának szakértelme. Ez a nyelvfejlődés a mindennapi életben a dialektusban és a standard nyelvben fordul elő a Constance-tó területén. Ezt úgy tekintik, mint egy tanulási lehetőséget a nyelv elsajátításában, de kihívást is jelenthet. Különösen a gyermekek számára, akik a nyelvjárást és a standard nyelvet második vagy harmadik nyelvként ismerik. Az alemann nyelvjárás erősen képviselteti magát mindhárom országban a Constance-tó körül, és pozitív a helyi dialektussal való azonosulás. A dialektus és a standard nyelv Svájcban és Vorarlbergben (mediális diglosszia) külön nyelv. Ez egy kontinuum Dél-Németország számára. Az óvodában élő gyermekek heterogenitása a nyelv elsajátításában nagyon nagy. Például a Vorarlberg óvodákban a gyermekek mintegy egyharmada nem rendelkezik némettel, mint első nyelvvel. Új kihívás a menekült családok gyermekeinek integrációja. Ezek közül a gyerekek közül sokan csak nagyon kevés német ismerettel kezdik az óvodát. Az óvodai tanárok másképpen foglalkoznak a dialektussal és a sztenderd nyelvvel a többnyelvűség összefüggésében, és alig alkalmaznak szigorú stratégiákat. Még az eltérő első nyelvvel rendelkező gyermekek számára is fontos a dialektus és a standard nyelv elsajátítása az integrációhoz és az oktatás sikeréhez. A mindennapi integrált nyelvfejlesztés kihívását a kisgyermekkori nevelés központi feladatának tekintik. A német Constance-tó térségében, Vorarlbergben és a németül beszélő Svájcban élő gyermekek különböző nyelvi változatokat tapasztalnak a dialektus és a standard nyelv révén. Ezt tanulási lehetőségnek tekintik a nyelv elsajátításában, de kihívást is jelenthet, különösen azoknak a gyermekeknek, akik második vagy harmadik nyelvként tanulják a dialektust és a standard nyelvet. A „nyelvfejlesztés a mindennapi életben” című IBH kutatási projekt eredményei alapján megbízható utalások vannak arra, hogy a szakembereknek képesítést kell szerezniük a standard nyelv és a dialektus területén, különösen a többnyelvű gyermekek esetében. A tudományosan értékelt „nyelvfejlesztés a mindennapi életben” (Löffler & Vogt 2015) különösen alkalmas a német, mint első és második nyelv közös tanulására. Ezt az új projekt célzottan egészíti ki, hogy fokozza a többnyelvűség, valamint a dialektus és a standard nyelv kezelését. A szakemberek képzése közös kétnapos továbbképzésen és két regionális konszolidációs találkozón keresztül történik. A projekt tudományos módszerekkel értékeli a nyelvfejlesztés hatását a gyermekek, különösen a többnyelvű gyermekek fejlődésére. (Hungarian)
4 November 2022
0 references
Голямото значение на образованието в ранна детска възраст е признато в международен план и езиковото развитие е на фокус тук. Регионите на езерото Констанс са изправени пред предизвикателството да подобрят езиковото развитие в ежедневието на детската градина, дневните грижи и други услуги в ранна детска възраст. Проектът има за цел да подпомогне специалисти в детските градини в района на езерото Констанс в прилагането на езиково развитие с диалект и/или стандартен език в съответствие с местните рамкови условия, както и да се занимава с двата езикови разновидности, с диалект и стандартен език, който е ефективен за деца, чийто първи език е немски, както и за деца с различен първи език. Това, което е целесъобразно тук, е езиковото развитие, което е интегрирано във взаимодействието между специалисти и деца в дискусии, ежедневни дейности и в игра. Предвижда се програма за обучение. Пример за това е инициативата „Spatz“ в Баден-Вюртемберг, рамков план за образование за началните образователни институции във Форарлберг и експертиза от името на Швейцарската конференция на кантонските министри на образованието в Швейцария. Това развитие на езика се случва в ежедневието на диалект и стандартен език в района на езерото Констанс. Това се разглежда като възможност за учене в изучаването на език, но може да бъде и предизвикателство. Особено за децата, които придобиват диалект и стандартен език като втори или трети език. Алеманският диалект е силно представен и в трите страни около езерото Констанс и има положителна идентификация с местния диалект. Диалектът и стандартният език са отделни езици за Швейцария и Форарлберг (медия дигосия). Това е континуум за Южна Германия, от друга страна. Хетерогенността на децата в детската градина по отношение на придобиването на език е много голяма. Например в детските градини във Форарлберг около една трета от децата нямат немски като първи език. Ново предизвикателство е интеграцията на децата от бежанските семейства. Много от тези деца започват детска градина с много малко познания по немски език. Учителите в детските градини се занимават по различен начин с диалекта и стандартния език в контекста на многоезичието и рядко използват строги стратегии. Дори за деца с различен първи език придобиването на диалект и стандартен език е важно за интеграцията и успеха в образованието. Предизвикателството на ежедневното интегрирано езиково развитие се разглежда като основна задача на образованието в ранна детска възраст. Децата в района на германското езеро Констанс, във Форарлберг и в немскоговорящата Швейцария изпитват различни езикови разновидности чрез диалект и стандартен език. Това се разглежда като възможност за учене при придобиване на език, но може да бъде и предизвикателство, особено за децата, които придобиват диалект и стандартен език като втори или трети език. Въз основа на резултатите от изследователския проект на ИБХ „езиково развитие в ежедневието“ има надеждни намеци, че специалистите изискват квалификация по отношение на стандартния език и диалекта, особено при многоезичните деца. Научно оцененото „езиково развитие в ежедневието“ (Löffler & Vogt 2015) е особено подходящо за съвместно обучение на деца с немски като първи и втори език. Това се допълва целенасочено от новия проект, за да се засили работата с многоезичието, както и с диалекта и стандартния език. Специалистите се обучават допълнително чрез съвместно двудневно допълнително обучение и две регионални срещи за консолидация. Използвайки научни методи, проектът оценява ефекта, който езиковото развитие оказва върху развитието на децата, особено на многоезичните деца. (Bulgarian)
4 November 2022
0 references
Agrīnās pirmsskolas izglītības lielā nozīme ir atzīta starptautiskā mērogā, un šeit galvenā uzmanība tiek pievērsta valodu attīstībai. Konstances ezera reģioni saskaras ar izaicinājumu uzlabot valodas attīstību bērnudārza ikdienas dzīvē, dienas aprūpē un citos agrās bērnības pakalpojumos. Projekta mērķis ir atbalstīt bērnudārzu speciālistus Konstances ezera teritorijā valodas attīstības īstenošanā ar dialektu un/vai standarta valodu atbilstoši vietējiem pamatnosacījumiem, kā arī nodarboties ar abām valodu šķirnēm, dialektu un standarta valodu, kas ir efektīva bērniem, kuru pirmā valoda ir vācu valoda, kā arī bērniem ar citu pirmo valodu. Šeit lietderīgi ir valodu attīstība,kas ir integrēta speciālistu un bērnu mijiedarbībā diskusijās, ikdienas aktivitātēs un spēlē. Ir paredzēta mācību programma. Piemērs tam ir iniciatīva “Spatz” Bādenē-Virtembergā, izglītības ietvarplāns pamatizglītības iestādēm Forarlbergā un zināšanas Šveices Kantonas izglītības ministru konferences vārdā Šveicē. Šī valodas attīstība notiek ikdienas dzīvē dialektā un standarta valodā Konstances ezera rajonā. Tā tiek uzskatīta par mācīšanās iespēju valodas apguvei, taču tā var būt arī izaicinājums. Jo īpaši bērniem, kuri apgūst dialektu un standarta valodu kā otro vai trešo valodu. Alemāņu dialekts ir ļoti pārstāvēts visās trijās Konstances ezera valstīs, un vietējā dialektā ir pozitīva identifikācija. Dialekts un standarta valoda ir atsevišķas valodas Šveicei un Forarlbergai (medial diglossia). Tas ir turpinājums Dienvidvācijā, no otras puses. Bērnu neviendabīgums bērnudārzā attiecībā uz valodas apguvi ir ļoti liels. Piemēram, Forarlbergas bērnudārzos aptuveni trešdaļai bērnu nav vācu valodas kā pirmā valoda. Jauns izaicinājums ir bēgļu ģimeņu bērnu integrācija. Daudzi no šiem bērniem sāk bērnudārzu ar ļoti mazām vācu valodas zināšanām. Daudzvalodības kontekstā bērnudārza skolotāji atšķirīgi strādā ar dialektu un standarta valodu un reti izmanto stingras stratēģijas. Pat bērniem ar citu pirmo valodu dialekta un standarta valodas apguve ir svarīga integrācijai un panākumiem izglītībā. Ikdienas integrētas valodu attīstības izaicinājums tiek uzskatīts par agrīnās pirmsskolas izglītības galveno uzdevumu. Bērni vācu ezera Konstances apgabalā, Forarlbergā un vāciski runājošajā Šveicē piedzīvo dažādas valodu šķirnes, izmantojot dialektu un standarta valodu. Tā tiek uzskatīta par mācīšanās iespēju valodas apguvei, taču tā var būt arī izaicinājums, jo īpaši bērniem, kuri apgūst dialektu un standarta valodu kā otro vai trešo valodu. Pamatojoties uz IBH pētniecības projekta “Valodu attīstība ikdienas dzīvē” rezultātiem, ir ticami padomi, ka speciālistiem ir nepieciešama kvalifikācija darbam ar standarta valodu un dialektu, jo īpaši ar daudzvalodu bērniem. Zinātniski novērtētā “valodu attīstība ikdienas dzīvē” (Löffler & Vogt 2015) ir īpaši piemērota bērnu kopīgai apguvei ar vācu valodu kā pirmo un otro valodu. To mērķtiecīgi papildina jaunais projekts, lai pastiprinātu daudzvalodības, kā arī dialekta un standarta valodas izmantošanu. Speciālistus tālāk apmāca, izmantojot kopīgas divu dienu tālākizglītības un divas reģionālas konsolidācijas sanāksmes. Izmantojot zinātniskās metodes, projektā tiek izvērtēta valodas attīstības ietekme uz bērnu, īpaši daudzvalodu bērnu, attīstību. (Latvian)
4 November 2022
0 references
Is-sinifikat kbir tal-edukazzjoni bikrija tat-tfal huwa rikonoxxut internazzjonalment u l-iżvilupp tal-lingwa qiegħed jiffoka hawnhekk. Ir-reġjuni tal-Lag Constance jiffaċċjaw l-isfida li jtejbu l-iżvilupp tal-lingwi fil-ħajja ta’ kuljum tal-kindergarten, il-kura ta’ matul il-jum u servizzi oħra ta’ tfulija bikrija. Il-proġett ifittex li jappoġġja speċjalisti fil-kindergartens fiż-żona tal-Lag Constance fl-implimentazzjoni tal-iżvilupp tal-lingwa bid-djalett u/jew bil-lingwa standard skont il-kundizzjonijiet tal-qafas lokali, u li jittratta ż-żewġ varjetajiet tal-lingwa, bid-djalett u bil-lingwa standard, li hija effettiva għat-tfal li l-ewwel lingwa tagħhom hija l-Ġermaniż kif ukoll għat-tfal tal-ewwel lingwa differenti. Hawnhekk huwa espedjenti l-iżvilupp tal-lingwi, li huwa integrat fl-interazzjoni bejn l-ispeċjalisti u t-tfal fid-diskussjonijiet, fl-attivitajiet ta’ kuljum u fil-logħob. Huwa previst programm ta’ taħriġ. Eżempju ta ‘dan huwa l-inizjattiva “Spatz” fil Baden-Wuerttemberg, il-qafas pjan edukazzjoni għall-istituzzjonijiet edukattivi elementari Vorarlberg, u l-kompetenza f’isem il-Konferenza Svizzera tal-Ministri kantonali tal-Edukazzjoni fl-Isvizzera. Dan l-iżvilupp tal-lingwa jseħħ fil-ħajja ta’ kuljum bid-djalett u bil-lingwaġġ standard fiż-żona tal-Lag Constance. Din titqies bħala opportunità ta’ tagħlim fl-akkwist tal-lingwa, iżda tista’ tkun ukoll sfida. B’mod partikolari għat-tfal, li jiksbu d-djalett u l-lingwa standard bħala t-tieni jew it-tielet lingwa. Id-djalett Alemannic huwa rappreżentat b’mod qawwi fit-tliet pajjiżi madwar il-Lag Constance u hemm identifikazzjoni pożittiva mad-djalett lokali. Id-djalett u l-lingwa standard huma lingwi separati għall-Isvizzera u Vorarlberg (diglossia medja). Huwa kontinwu għan-Nofsinhar tal-Ġermanja min-naħa l-oħra. L-eteroġeneità tat-tfal fil-kindergarten fir-rigward tal-kisba tal-lingwa hija kbira ħafna. Pereżempju, fil-kindergartens ta’ Vorarlberg, madwar terz tat-tfal m’għandhomx il-Ġermaniż bħala l-ewwel lingwa. Sfida ġdida hija l-integrazzjoni tat-tfal minn familji refuġjati. Ħafna minn dawn it-tfal jibdew il-kindergarten b’għarfien żgħir ħafna tal-Ġermaniż. L-għalliema tal-kindergarten jittrattaw b’mod differenti d-djalett u l-lingwa standard fil-kuntest tal-multilingwiżmu, u ftit li xejn jużaw strateġiji stretti. Anke għal tfal tal-ewwel lingwa differenti, il-kisba tad-djalett u l-lingwa standard hija importanti għall-integrazzjoni u s-suċċess fl-edukazzjoni. L-isfida tal-iżvilupp integrat tal-lingwa ta’ kuljum hija meqjusa bħala kompitu ċentrali tal-edukazzjoni bikrija tat-tfal. It-tfal fiż-żona tal-Lag ta’ Constance Ġermaniża, f’Vorarlberg u fl-Iżvizzera li titkellem bil-Ġermaniż jesperjenzaw varjetajiet ta’ lingwi differenti permezz tad-djalett u l-lingwa standard. Din titqies bħala opportunità ta’ tagħlim fl-akkwist tal-lingwa, iżda tista’ tkun ukoll sfida, b’mod partikolari għat-tfal li jiksbu djalett u lingwa standard bħala t-tieni jew it-tielet lingwa. Abbażi tar-riżultati mill-proġett ta’ riċerka tal-IBH “żvilupp tal-lingwi fil-ħajja ta’ kuljum”, hemm ħjiel affidabbli li l-ispeċjalisti jeħtieġu kwalifiki fir-rigward tat-trattament tal-lingwa u d-djalett standard, b’mod partikolari mat-tfal multilingwi. L-“iżvilupp tal-lingwi fil-ħajja ta’ kuljum” (Löffler & Vogt 2015) evalwat xjentifikament huwa partikolarment adattat għat-tagħlim konġunt tat-tfal bil-Ġermaniż bħala l-ewwel u t-tieni lingwa. Dan huwa kkumplimentat b’mod immirat mill-proġett il-ġdid, biex jintensifika t-trattament tal-multilingwiżmu kif ukoll id-djalett u l-lingwa standard. L-ispeċjalisti huma mħarrġa aktar permezz ta’ taħriġ konġunt ta’ jumejn ulterjuri u żewġ laqgħat ta’ konsolidazzjoni reġjonali. Bl-użu ta’ metodi xjentifiċi, il-proġett jevalwa l-effett li l-iżvilupp tal-lingwa għandu fuq l-iżvilupp tat-tfal, b’mod partikolari t-tfal multilingwi. (Maltese)
4 November 2022
0 references
La grande importance de l’éducation de la petite enfance est reconnue à l’échelle internationale et le développement linguistique est à l’étude ici. Les régions du lac de Constance sont confrontées au défi d’améliorer le développement linguistique dans la vie quotidienne de la maternelle, de la garderie et d’autres services de la petite enfance. Le projet vise à aider les spécialistes des jardins d’enfants de la région du lac de Constance à mettre en œuvre le développement de la langue avec un dialecte et/ou une langue standard conformément aux conditions-cadres locales, et à traiter les deux variétés de langues, le dialecte et la langue standard, qui est efficace pour les enfants dont la première langue est l’allemand ainsi que pour les enfants ayant une langue maternelle différente. Ce qui est opportun ici, c’est le développement du langage, qui est intégré dans l’interaction entre les spécialistes et les enfants dans les discussions, les activités quotidiennes et le jeu. Un programme de formation est envisagé. Par exemple, l’initiative «Spatz» du Bade-Wuerttemberg, le plan-cadre d’éducation pour les établissements d’enseignement élémentaire du Vorarlberg, et l’expertise pour le compte de la Conférence suisse des ministres cantonaux de l’éducation en Suisse. Ce développement linguistique se produit dans la vie quotidienne en dialecte et en langage standard dans la région du lac de Constance. Cela est considéré comme une opportunité d’apprentissage dans l’acquisition de la langue, mais cela peut aussi être un défi. En particulier pour les enfants, qui acquièrent le dialecte et la langue standard comme deuxième ou troisième langue. Le dialecte alémannique est fortement représenté dans les trois pays autour du lac de Constance et il y a une identification positive avec le dialecte local. Le dialecte et la langue standard sont des langues distinctes pour la Suisse et le Vorarlberg (diglossie médiane). C’est un continuum pour l’Allemagne du Sud d’autre part. L’hétérogénéité des enfants à la maternelle en ce qui concerne l’acquisition de la langue est très grande. Par exemple, dans les jardins d’enfants du Vorarlberg, environ un tiers des enfants n’ont pas l’allemand comme première langue. Un nouveau défi est l’intégration des enfants issus de familles de réfugiés. Beaucoup de ces enfants commencent à la maternelle avec seulement très peu de connaissances de l’allemand. Les enseignants de la maternelle traitent différemment le dialecte et la langue standard dans le contexte du multilinguisme, et n’utilisent guère de stratégies strictes. Même pour les enfants ayant une langue maternelle différente, l’acquisition du dialecte et de la langue standard est importante pour l’intégration et la réussite dans l’éducation. Le défi du développement linguistique intégré au quotidien est considéré comme une tâche centrale de l’éducation de la petite enfance. Les enfants de la région allemande du lac de Constance, du Vorarlberg et de la Suisse germanophone connaissent différentes variétés de langues à travers le dialecte et la langue standard. Cela est considéré comme une opportunité d’apprentissage dans l’acquisition de la langue, mais cela peut aussi être un défi, en particulier pour les enfants qui acquièrent le dialecte et la langue standard comme deuxième ou troisième langue. Sur la base des résultats du projet de recherche de l’IBH «le développement de la langue dans la vie quotidienne», il existe des indices fiables selon lesquels les spécialistes ont besoin de qualifications en ce qui concerne la langue et le dialecte standard, en particulier auprès des enfants multilingues. Le «développement linguistique dans la vie quotidienne» évalué scientifiquement (Löffler & Vogt 2015) est particulièrement adapté à l’apprentissage conjoint des enfants avec l’allemand comme première et seconde langue. Ce projet est complété de manière ciblée par le nouveau projet, afin d’intensifier la gestion du multilinguisme ainsi que du dialecte et de la langue standard. Les spécialistes bénéficient d’une formation complémentaire conjointe de deux jours et de deux réunions régionales de consolidation. À l’aide de méthodes scientifiques, le projet évalue l’effet du développement du langage sur le développement des enfants, en particulier des enfants multilingues. (French)
4 November 2022
0 references
La gran importancia de la educación de la primera infancia es reconocida internacionalmente y el desarrollo del lenguaje se centra aquí. Las regiones del lago de Constanza se enfrentan al desafío de mejorar el desarrollo del lenguaje en la vida cotidiana del jardín de infantes, las guarderías y otros servicios de la primera infancia. El proyecto busca apoyar a especialistas en jardines de infancia en el área del Lago de Constanza en la implementación del desarrollo del lenguaje con dialecto o lenguaje estándar de acuerdo con las condiciones del marco local, y tratar ambas variedades lingüísticas, con dialecto y lenguaje estándar, que es eficaz para los niños cuya primera lengua es el alemán, así como para los niños con una lengua materna diferente. Lo que es conveniente aquí es el desarrollo del lenguaje, que se integra en la interacción entre especialistas y niños en discusiones, actividades cotidianas y en el juego. Se prevé un programa de formación. Un ejemplo de esto es la iniciativa «Spatz» en Baden-Wuerttemberg, el plan marco de educación para las instituciones de educación primaria en Vorarlberg, y la experiencia en nombre de la Conferencia Suiza de Ministros Cantonales de Educación en Suiza. Este desarrollo del lenguaje ocurre en la vida cotidiana en dialecto y lenguaje estándar en el área del Lago de Constanza. Esto se ve como una oportunidad de aprendizaje en la adquisición del idioma, pero también puede ser un desafío. Particularmente para los niños, que adquieren el dialecto y la lengua estándar como segunda o tercera lengua. El dialecto alemán está fuertemente representado en los tres países alrededor del lago de Constanza y hay una identificación positiva con el dialecto local. Dialecto y lengua estándar son lenguas separadas para Suiza y Vorarlberg (diglossia medicinal). Por otro lado, es un continuo para el sur de Alemania. La heterogeneidad de los niños en el jardín de infantes con respecto a la adquisición del lenguaje es muy grande. Por ejemplo, en los jardines de infancia de Vorarlberg, alrededor de un tercio de los niños no tienen alemán como lengua materna. Un nuevo reto es la integración de los niños de familias refugiadas. Muchos de estos niños comienzan el jardín de infantes con muy poco conocimiento del alemán. Los maestros de jardín de infantes tratan de manera diferente el dialecto y el lenguaje estándar en el contexto del multilingüismo, y apenas usan estrategias estrictas. Incluso para los niños con una lengua materna diferente, adquirir el dialecto y el lenguaje estándar es importante para la integración y el éxito en la educación. El desafío del desarrollo cotidiano del lenguaje integrado se considera una tarea central de la educación de la primera infancia. Los niños en el área alemana del lago Constanza, en Vorarlberg y en la Suiza de habla alemana experimentan diferentes variedades de idiomas a través del dialecto y el idioma estándar. Esto se ve como una oportunidad de aprendizaje en la adquisición de la lengua, pero también puede ser un desafío, particularmente para los niños que adquieren dialecto y lengua estándar como segunda o tercera lengua. Sobre la base de los resultados del proyecto de investigación del IBH «Desarrollo del lenguaje en la vida cotidiana», hay indicios confiables de que los especialistas requieren calificaciones con respecto a tratar el idioma y el dialecto estándar, en particular con los niños multilingües. El «desarrollo del lenguaje en la vida cotidiana» científicamente evaluado (Löffler & Vogt 2015) es particularmente adecuado para el aprendizaje conjunto de niños con alemán como primera y segunda lengua. Esto se complementa de manera específica con el nuevo proyecto, para intensificar el manejo del multilingüismo, así como del dialecto y el lenguaje estándar. Los especialistas reciben formación adicional a través de la formación conjunta de dos días y dos reuniones regionales de consolidación. Utilizando métodos científicos, el proyecto evalúa el efecto que el desarrollo del lenguaje tiene en el desarrollo de los niños, en particular los niños multilingües. (Spanish)
4 November 2022
0 references
O grande significado da educação infantil é reconhecido internacionalmente e o desenvolvimento da linguagem está em foco aqui. As regiões do Lago de Constança enfrentam o desafio de melhorar o desenvolvimento da linguagem na vida cotidiana do jardim de infância, creche e outros serviços de primeira infância. O projeto visa apoiar especialistas em jardins de infância na área de Lake Constance na implementação do desenvolvimento da linguagem com dialeto e/ou linguagem padrão de acordo com as condições do quadro local, e para lidar com ambas as variedades linguísticas, com dialeto e linguagem padrão, o que é eficaz para crianças cuja primeira língua é o alemão, bem como para crianças com uma primeira língua diferente. O que é conveniente aqui é o desenvolvimento da linguagem, que está integrado na interação entre especialistas e crianças em discussões, atividades cotidianas e em brincadeira. Está previsto um programa de formação. Um exemplo disso é a iniciativa «Spatz» em Baden-Wuerttemberg, o plano-quadro de educação para instituições de ensino básico em Vorarlberg, e experiência em nome da Conferência Suíça de Ministros Cantonais da Educação na Suíça. Este desenvolvimento da linguagem ocorre na vida cotidiana em dialeto e linguagem padrão na área do Lago Constança. Esta é vista como uma oportunidade de aprendizagem na aquisição de línguas, mas também pode ser um desafio. Particularmente para as crianças, que adquirem o dialeto e linguagem padrão como segunda ou terceira língua. O dialeto Alemannic é fortemente representado nos três países ao redor do Lago de Constança e há uma identificação positiva com o dialeto local. Dialeto e idioma padrão são línguas separadas para a Suíça e Vorarlberg (diglossia medial). Por outro lado, é um continuum para o sul da Alemanha. A heterogeneidade das crianças no jardim de infância em relação à aquisição de linguagem é muito grande. Por exemplo, nos jardins de infância de Vorarlberg, cerca de um terço das crianças não têm o alemão como primeira língua. Um novo desafio é a integração das crianças de famílias refugiadas. Muitas destas crianças começam o jardim de infância com apenas muito pouco conhecimento do alemão. Os professores do jardim de infância lidam de forma diferente com o dialeto e a linguagem padrão no contexto do multilinguismo, e raramente usam estratégias rigorosas. Mesmo para crianças com uma primeira língua diferente, a aquisição do dialeto e da linguagem padrão é importante para a integração e o sucesso na educação. O desafio do desenvolvimento linguístico integrado no quotidiano é visto como uma tarefa central da educação infantil. As crianças na área do Lago de Constança alemão, em Vorarlberg e na Suíça de língua alemã experimentam diferentes variedades linguísticas através do dialeto e da língua padrão. Esta é vista como uma oportunidade de aprendizagem na aquisição da língua, mas também pode ser um desafio, especialmente para as crianças que adquirem dialeto e linguagem padrão como segunda ou terceira língua. Com base nos resultados do projeto de pesquisa IBH «desenvolvimento linguístico na vida cotidiana», há indícios fiáveis de que os especialistas precisam de qualificações no que diz respeito a lidar com linguagem e dialeto padrão, especialmente com crianças multilingues. O «desenvolvimento linguístico na vida quotidiana» cientificamente avaliado (Löffler & Vogt 2015) é particularmente adequado para a aprendizagem conjunta de crianças com o alemão como primeira e segunda língua. Este projeto é complementado de forma direcionada pelo novo projeto, a fim de intensificar o tratamento do multilinguismo, bem como do dialeto e da língua padrão. Os especialistas recebem formação complementar através de formação complementar conjunta de dois dias e de duas reuniões de consolidação regional. Usando métodos científicos, o projeto avalia o efeito que o desenvolvimento da linguagem tem no desenvolvimento de crianças, particularmente crianças multilingues. (Portuguese)
4 November 2022
0 references