LIVING THE SCHOOL (Q4952419)

LA SOCIET ODIERNA ESIGE UNA PREPARAZIONE CULTURALE E PROFESSIONALE SEMPRE PI ELEVATA IL CHE DETERMINA COME CONSEGUENZA DIRETTA UN AUMENTO DEL NUMERO DEI MINORI NON IN GRADO DI ADEGUARSI ALLE ESIGENZE DELLA CIVILT ODIERNA CRESCE QUINDI LA PERCENTUALE DI PERSONE INCAPACI A RAGGIUNGERE I LIVELLI MINIMI DI FORMAZIONE CULTURALE OGGI INDISPENSABILI ED AUMENTANO I CASI DI DISADATTAMENTO SCOLASTICO CHE POI SI TRAMUTERANNO INEVITABILMENTE IN DISPERSIONE SE NON ADDIRITTURA IN EVASIONE SCOLASTICA. NEL NOSTRO TERRITORIO LE CAUSE CHE POSSONO DETERMINARE DISPERSIONE SONO MOLTEPLICI E VANNO RICOLLEGATE A FATTORI INDIVIDUALI PROPRI DEL SOGGETTO E AD AMBIENTI ESTERNI QUALI LA FAMIGLIA LAMBIENTE DI VITA DEL BAMBINO. SE I FATTORI INDIVIDUALI SONO SEMPRE DI NATURA CARATTEROLOGICA E PSICOLOGICA I FATTORI ESTERNI INVECE ABBRACCIANO CAUSE DELLA DISPERSIONE SCOLASTICA CHE VANNO TANTO RICERCATE NELLA CULTURA NELLA MENTALIT NEGLI ATTEGGIAMENTI FAMILIARI ED IN TUTTA UNA SERIE DI CONCAUSE DI CUI IL SOGGETTO NON (Italian)

0 references

ДНЕШНОТО ОБЩЕСТВО ИЗИСКВА ВСЕ ПО-ВИСОКА КУЛТУРНА И ПРОФЕСИОНАЛНА ПОДГОТОВКА, КОЕТО ВОДИ КАТО ПРЯКА ПОСЛЕДИЦА ДО УВЕЛИЧАВАНЕ НА БРОЯ НА НЕПЪЛНОЛЕТНИТЕ, КОИТО НЕ СА В СЪСТОЯНИЕ ДА СЕ АДАПТИРАТ КЪМ НУЖДИТЕ НА ДНЕШНАТА ЦИВИЛИЗАЦИЯ, КАТО ПО ТОЗИ НАЧИН СЕ УВЕЛИЧАВА ПРОЦЕНТЪТ НА ХОРАТА, КОИТО НЕ МОГАТ ДА ДОСТИГНАТ МИНИМАЛНИТЕ НИВА НА КУЛТУРНО ОБУЧЕНИЕ, КОИТО СА НЕОБХОДИМИ ДНЕС, И СЕ УВЕЛИЧАВАТ СЛУЧАИТЕ НА УЧИЛИЩНА НЕАДАПТАЦИЯ, КОЯТО НЕИЗБЕЖНО ЩЕ СЕ ПРЕВЪРНЕ В ДИСПЕРСИЯ ИЛИ ДОРИ ОТКЛОНЕНИЕ ОТ УЧИЛИЩЕ. НА НАШАТА ТЕРИТОРИЯ ПРИЧИНИТЕ, КОИТО МОГАТ ДА ПРИЧИНЯТ ДИСПЕРСИЯ, СА МНОГОБРОЙНИ И ТРЯБВА ДА БЪДАТ СВЪРЗАНИ С ИНДИВИДУАЛНИ ФАКТОРИ, СПЕЦИФИЧНИ ЗА СУБЕКТА И С ВЪНШНАТА СРЕДА, КАТО НАПРИМЕР СЕМЕЙСТВОТО — ЖИЗНЕНАТА СРЕДА НА ДЕТЕТО. АКО ИНДИВИДУАЛНИТЕ ФАКТОРИ ВИНАГИ СА ОТ ХАРАКТЕРОЛОГИЧЕН И ПСИХОЛОГИЧЕСКИ ХАРАКТЕР, ВЪНШНИТЕ ФАКТОРИ ВМЕСТО ТОВА ОБХВАЩАТ ПРИЧИНИТЕ ЗА ПРЕЖДЕВРЕМЕННОТО НАПУСКАНЕ НА УЧИЛИЩЕ, КОИТО СА ТАКА ТЪРСЕНИ В КУЛТУРАТА В МАНТАЛИТЕТА В СЕМЕЙНИТЕ НАГЛАСИ И В ЦЯЛА ПОРЕДИЦА ОТ ПРИЧИНИ, ЗА КОИТО СУБЕКТЪТ НЕ СЕ ЗАНИМАВА. (Bulgarian)

0 references

DNEŠNÍ SPOLEČNOST VYŽADUJE STÁLE VYŠŠÍ KULTURNÍ A PROFESNÍ PŘÍPRAVU, KTERÁ VEDE JAKO PŘÍMÝ DŮSLEDEK NÁRŮSTU POČTU NEZLETILÝCH, KTEŘÍ NEJSOU SCHOPNI PŘIZPŮSOBIT SE POTŘEBÁM DNEŠNÍ CIVILIZACE, ČÍMŽ SE ZVYŠUJE PROCENTO LIDÍ, KTEŘÍ NEJSOU SCHOPNI DOSÁHNOUT MINIMÁLNÍCH ÚROVNÍ KULTURNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ, KTERÉ JSOU DNES NEPOSTRADATELNÉ, A ZVYŠUJÍ PŘÍPADY ŠKOLNÍHO POCHYBENÍ, KTERÉ SE NEVYHNUTELNĚ ZMĚNÍ V ROZPTÝLENÍ NEBO DOKONCE ŠKOLNÍ ÚNIKY. NA NAŠEM ÚZEMÍ JSOU PŘÍČINY, KTERÉ MOHOU ZPŮSOBIT ROZPTÝLENÍ, MNOHOČETNÉ A MUSÍ BÝT SPOJENY S JEDNOTLIVÝMI FAKTORY SPECIFICKÝMI PRO SUBJEKT A S VNĚJŠÍM PROSTŘEDÍM, JAKO JE RODINA, ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ DÍTĚTE. POKUD JSOU JEDNOTLIVÉ FAKTORY VŽDY CHARAKTEROLOGICKÉ A PSYCHOLOGICKÉ POVAHY, VNĚJŠÍ FAKTORY MÍSTO TOHO ZAHRNUJÍ PŘÍČINY PŘEDČASNÉHO UKONČOVÁNÍ ŠKOLNÍ DOCHÁZKY, KTERÉ JSOU TAK VYHLEDÁVANÉ V KULTUŘE V MENTALITĚ V RODINNÝCH POSTOJÍCH A V CELÉ ŘADĚ PŘÍČIN, KTERÉ SUBJEKT NEMÁ. (Czech)

0 references

DAGENS SAMFUND KRÆVER EN STADIG HØJERE KULTUREL OG FAGLIG FORBEREDELSE, HVILKET FØRER SOM EN DIREKTE KONSEKVENS AF EN STIGNING I ANTALLET AF MINDREÅRIGE, DER IKKE ER I STAND TIL AT TILPASSE SIG NUTIDENS CIVILISATIONS BEHOV, HVILKET ØGER ANDELEN AF MENNESKER, DER IKKE ER I STAND TIL AT NÅ DET MINIMUMSNIVEAU AF KULTUREL UDDANNELSE, DER ER UUNDVÆRLIG I DAG, OG ØGER TILFÆLDENE AF SKOLEFEJLTILPASNING, DER UUNDGÅELIGT VIL BLIVE TIL SPREDNING ELLER ENDDA SKOLEUNDDRAGELSE. I VORES OMRÅDE ER ÅRSAGERNE, DER KAN FORÅRSAGE SPREDNING, MANGE OG SKAL VÆRE KNYTTET TIL INDIVIDUELLE FAKTORER, DER ER SPECIFIKKE FOR EMNET OG TIL EKSTERNE MILJØER SÅSOM FAMILIENS LEVENDE MILJØ. HVIS INDIVIDUELLE FAKTORER ALTID ER AF KARAKTEROLOGISK OG PSYKOLOGISK KARAKTER, OMFATTER EKSTERNE FAKTORER I STEDET ÅRSAGER TIL SKOLEFRAFALD, DER ER SÅ SØGT I KULTUR I MENTALITET I FAMILIENS HOLDNINGER OG I EN HEL RÆKKE ÅRSAGER, SOM FAGET IKKE GØR. (Danish)

0 references

DIE HEUTIGE GESELLSCHAFT VERLANGT EINE IMMER HÖHERE KULTURELLE UND BERUFLICHE VORBEREITUNG, DIE ALS DIREKTE FOLGE ZU EINER ZUNAHME DER ZAHL DER MINDERJÄHRIGEN FÜHRT, DIE NICHT IN DER LAGE SIND, SICH AN DIE BEDÜRFNISSE DER HEUTIGEN ZIVILISATION ANZUPASSEN, WODURCH DER PROZENTSATZ DER MENSCHEN ERHÖHT WIRD, DIE NICHT IN DER LAGE SIND, DAS HEUTE UNVERZICHTBARE MINDESTNIVEAU DER KULTURELLEN AUSBILDUNG ZU ERREICHEN, UND DIE FÄLLE VON SCHULFEHLANPASSUNGEN ZU ERHÖHEN, DIE UNWEIGERLICH IN STREUUNG ODER SOGAR SCHULUMGEHUNG VERWANDELT WERDEN. IN UNSEREM GEBIET SIND DIE URSACHEN, DIE EINE STREUUNG VERURSACHEN KÖNNEN, VIELFÄLTIG UND MÜSSEN MIT INDIVIDUELLEN FAKTOREN VERBUNDEN SEIN, DIE FÜR DAS SUBJEKT UND EXTERNE UMGEBUNGEN WIE DIE FAMILIE DIE LEBENSUMGEBUNG DES KINDES SIND. WENN EINZELNE FAKTOREN IMMER VON CHARAKTEROLOGISCHER UND PSYCHOLOGISCHER NATUR SIND, UMFASSEN EXTERNE FAKTOREN STATTDESSEN URSACHEN DES FRÜHEN SCHULABBRUCHS, DIE IN DER KULTUR IN DER MENTALITÄT IN FAMILIÄREN EINSTELLUNGEN UND IN EINER GANZEN REIHE VON URSACHEN GESUCHT WERDEN, VON DENEN DAS THEMA NICHT (German)

0 references

Η ΣΗΜΕΡΙΝΉ ΚΟΙΝΩΝΊΑ ΑΠΑΙΤΕΊ ΜΙΑ ΌΛΟ ΚΑΙ ΥΨΗΛΌΤΕΡΗ ΠΟΛΙΤΙΣΤΙΚΉ ΚΑΙ ΕΠΑΓΓΕΛΜΑΤΙΚΉ ΠΡΟΕΤΟΙΜΑΣΊΑ, Η ΟΠΟΊΑ ΟΔΗΓΕΊ ΩΣ ΆΜΕΣΗ ΣΥΝΈΠΕΙΑ ΣΤΗΝ ΑΎΞΗΣΗ ΤΟΥ ΑΡΙΘΜΟΎ ΤΩΝ ΑΝΗΛΊΚΩΝ ΠΟΥ ΔΕΝ ΕΊΝΑΙ ΣΕ ΘΈΣΗ ΝΑ ΠΡΟΣΑΡΜΟΣΤΟΎΝ ΣΤΙΣ ΑΝΆΓΚΕΣ ΤΟΥ ΣΗΜΕΡΙΝΟΎ ΠΟΛΙΤΙΣΜΟΎ, ΑΥΞΆΝΟΝΤΑΣ ΈΤΣΙ ΤΟ ΠΟΣΟΣΤΌ ΤΩΝ ΑΝΘΡΏΠΩΝ ΠΟΥ ΑΔΥΝΑΤΟΎΝ ΝΑ ΦΘΆΣΟΥΝ ΣΤΑ ΕΛΆΧΙΣΤΑ ΕΠΊΠΕΔΑ ΠΟΛΙΤΙΣΤΙΚΉΣ ΚΑΤΆΡΤΙΣΗΣ ΠΟΥ ΕΊΝΑΙ ΑΠΑΡΑΊΤΗΤΑ ΣΉΜΕΡΑ ΚΑΙ ΑΥΞΆΝΟΥΝ ΤΙΣ ΠΕΡΙΠΤΏΣΕΙΣ ΚΑΚΉΣ ΠΡΟΣΑΡΜΟΓΉΣ ΤΟΥ ΣΧΟΛΕΊΟΥ ΠΟΥ ΑΝΑΠΌΦΕΥΚΤΑ ΘΑ ΜΕΤΑΤΡΑΠΟΎΝ ΣΕ ΔΙΑΣΠΟΡΆ Ή ΑΚΌΜΑ ΚΑΙ ΣΧΟΛΙΚΉ ΦΟΡΟΔΙΑΦΥΓΉ. ΣΤΗΝ ΕΠΙΚΡΆΤΕΙΆ ΜΑΣ ΟΙ ΑΙΤΊΕΣ ΠΟΥ ΜΠΟΡΟΎΝ ΝΑ ΠΡΟΚΑΛΈΣΟΥΝ ΔΙΑΣΠΟΡΆ ΕΊΝΑΙ ΠΟΛΛΑΠΛΈΣ ΚΑΙ ΠΡΈΠΕΙ ΝΑ ΣΥΝΔΈΟΝΤΑΙ ΜΕ ΜΕΜΟΝΩΜΈΝΟΥΣ ΠΑΡΆΓΟΝΤΕΣ ΕΙΔΙΚΆ ΓΙΑ ΤΟ ΘΈΜΑ ΚΑΙ ΜΕ ΕΞΩΤΕΡΙΚΆ ΠΕΡΙΒΆΛΛΟΝΤΑ ΌΠΩΣ Η ΟΙΚΟΓΈΝΕΙΑ ΤΟ ΠΕΡΙΒΆΛΛΟΝ ΔΙΑΒΊΩΣΗΣ ΤΟΥ ΠΑΙΔΙΟΎ. ΕΆΝ ΟΙ ΑΤΟΜΙΚΟΊ ΠΑΡΆΓΟΝΤΕΣ ΈΧΟΥΝ ΠΆΝΤΑ ΧΑΡΑΚΤΉΡΑ ΚΑΙ ΨΥΧΟΛΟΓΙΚΌ ΧΑΡΑΚΤΉΡΑ, ΟΙ ΕΞΩΤΕΡΙΚΟΊ ΠΑΡΆΓΟΝΤΕΣ ΑΝΤ’ ΑΥΤΟΎ ΕΝΣΤΕΡΝΊΖΟΝΤΑΙ ΤΙΣ ΑΙΤΊΕΣ ΤΗΣ ΠΡΌΩΡΗΣ ΕΓΚΑΤΆΛΕΙΨΗΣ ΤΟΥ ΣΧΟΛΕΊΟΥ ΠΟΥ ΑΝΑΖΗΤΟΎΝΤΑΙ ΤΌΣΟ ΣΤΗΝ ΚΟΥΛΤΟΎΡΑ ΣΤΗ ΝΟΟΤΡΟΠΊΑ ΣΤΙΣ ΟΙΚΟΓΕΝΕΙΑΚΈΣ ΣΤΆΣΕΙΣ ΚΑΙ ΣΕ ΜΙΑ ΟΛΌΚΛΗΡΗ ΣΕΙΡΆ ΑΙΤΊΩΝ ΤΩΝ ΟΠΟΊΩΝ ΤΟ ΘΈΜΑ ΔΕΝ (Greek)

0 references

TODAY’S SOCIETY DEMANDS AN EVER HIGHER CULTURAL AND PROFESSIONAL PREPARATION, WHICH LEADS AS A DIRECT CONSEQUENCE TO AN INCREASE IN THE NUMBER OF MINORS NOT ABLE TO ADAPT TO THE NEEDS OF TODAY’S CIVILISATION, THUS INCREASING THE PERCENTAGE OF PEOPLE UNABLE TO REACH THE MINIMUM LEVELS OF CULTURAL TRAINING THAT ARE INDISPENSABLE TODAY AND INCREASE THE CASES OF SCHOOL MISADAPTATION THAT WILL INEVITABLY TURN INTO DISPERSION OR EVEN SCHOOL EVASION. IN OUR TERRITORY THE CAUSES THAT CAN CAUSE DISPERSION ARE MULTIPLE AND MUST BE LINKED TO INDIVIDUAL FACTORS SPECIFIC TO THE SUBJECT AND TO EXTERNAL ENVIRONMENTS SUCH AS THE FAMILY THE LIVING ENVIRONMENT OF THE CHILD. IF INDIVIDUAL FACTORS ARE ALWAYS OF A CHARACTEROLOGICAL AND PSYCHOLOGICAL NATURE, EXTERNAL FACTORS INSTEAD EMBRACE CAUSES OF EARLY SCHOOL LEAVING THAT ARE SO SOUGHT IN CULTURE IN MENTALITY IN FAMILY ATTITUDES AND IN A WHOLE SERIES OF CAUSES OF WHICH THE SUBJECT DOES NOT (English)

readability score

0.1389343688748788

0 references

LA SOCIEDAD DE HOY EXIGE UNA PREPARACIÓN CULTURAL Y PROFESIONAL CADA VEZ MAYOR, LO QUE LLEVA COMO CONSECUENCIA DIRECTA A UN AUMENTO DEL NÚMERO DE MENORES QUE NO PUEDEN ADAPTARSE A LAS NECESIDADES DE LA CIVILIZACIÓN ACTUAL, AUMENTANDO ASÍ EL PORCENTAJE DE PERSONAS INCAPACES DE ALCANZAR LOS NIVELES MÍNIMOS DE FORMACIÓN CULTURAL QUE SON INDISPENSABLES HOY EN DÍA Y AUMENTAR LOS CASOS DE DESADAPTACIÓN ESCOLAR QUE INEVITABLEMENTE SE CONVERTIRÁN EN DISPERSIÓN O INCLUSO EN EVASIÓN ESCOLAR. EN NUESTRO TERRITORIO LAS CAUSAS QUE PUEDEN CAUSAR DISPERSIÓN SON MÚLTIPLES Y DEBEN ESTAR VINCULADAS A FACTORES INDIVIDUALES ESPECÍFICOS DEL SUJETO Y A ENTORNOS EXTERNOS COMO LA FAMILIA EL ENTORNO DE VIDA DEL NIÑO. SI LOS FACTORES INDIVIDUALES SON SIEMPRE DE CARÁCTER CARACTERÍSTICO Y PSICOLÓGICO, LOS FACTORES EXTERNOS EN CAMBIO ABARCAN LAS CAUSAS DEL ABANDONO ESCOLAR PREMATURO QUE SE BUSCAN EN LA CULTURA EN LA MENTALIDAD EN LAS ACTITUDES FAMILIARES Y EN TODA UNA SERIE DE CAUSAS DE LAS CUALES EL SUJETO NO (Spanish)

0 references

TÄNAPÄEVA ÜHISKOND NÕUAB ÜHA KÕRGEMAT KULTUURILIST JA PROFESSIONAALSET ETTEVALMISTUST, MIS TOOB OTSESELT KAASA NENDE ALAEALISTE ARVU SUURENEMISE, KES EI SUUDA KOHANEDA TÄNAPÄEVA TSIVILISATSIOONI VAJADUSTEGA, SUURENDADES SEEGA NENDE INIMESTE OSAKAALU, KES EI SUUDA SAAVUTADA TÄNAPÄEVAL HÄDAVAJALIKKU KULTUURIKOOLITUSE MIINIMUMTASET, NING SUURENDAVAD KOOLI SOBIMATUSE JUHTUMEID, MIS PARATAMATULT MUUTUVAD HAJUTAMISEKS VÕI ISEGI KOOLIST KÕRVALEHOIDUMISEKS. MEIE TERRITOORIUMIL ON HAJUTAMIST PÕHJUSI MITU NING NEED PEAVAD OLEMA SEOTUD ÜKSIKUTE TEGURITEGA, MIS ON ISELOOMULIKUD TEEMALE JA VÄLISKESKKONNALE, NÄITEKS PEREKONNALE, LAPSE ELUKESKKONNALE. KUI INDIVIDUAALSED TEGURID ON ALATI ISELOOMULIKUD JA PSÜHHOLOOGILISED, HÕLMAVAD VÄLISED TEGURID SELLE ASEMEL KOOLIST VÄLJALANGEMISE PÕHJUSEID, MIDA OTSITAKSE KULTUURIS PEREKONNA SUHTUMISE MENTALITEEDIS JA TERVES REAS PÕHJUSTES, MILLE SUBJEKTIL EI OLE. (Estonian)

0 references

TÄMÄN PÄIVÄN YHTEISKUNTA VAATII YHÄ KORKEAMPAA KULTTUURISTA JA AMMATILLISTA VALMENNUSTA, MIKÄ JOHTAA SUORAAN NIIDEN ALAIKÄISTEN MÄÄRÄN LISÄÄNTYMISEEN, JOTKA EIVÄT KYKENE MUKAUTUMAAN NYKYPÄIVÄN SIVILISAATION TARPEISIIN, MIKÄ LISÄÄ NIIDEN IHMISTEN OSUUTTA, JOTKA EIVÄT PYSTY SAAVUTTAMAAN VÄLTTÄMÄTTÖMÄT KULTTUURIKOULUTUKSEN VÄHIMMÄISTASOT, JA LISÄÄ KOULUJEN VÄÄRINSOPEUTUMISTA, JOKA VÄISTÄMÄTTÄ MUUTTUU HAJANAISEKSI TAI JOPA KOULUJEN KIERTÄMISEKSI. ALUEELLAMME HAJAANTUMISTA AIHEUTTAVAT SYYT OVAT MONINAISIA, JA NIIDEN ON LIITYTTÄVÄ AIHEEN JA ULKOISTEN YMPÄRISTÖJEN, KUTEN PERHEEN, LAPSEN ELINYMPÄRISTÖN YKSILÖLLISIIN TEKIJÖIHIN. JOS YKSILÖLLISET TEKIJÄT OVAT AINA LUONTEELTAAN LUONTEENOMAISIA JA PSYKOLOGISIA, ULKOISIIN TEKIJÖIHIN KUULUVAT KOULUNKÄYNNIN KESKEYTTÄMISEN SYYT, JOITA HAETAAN KULTTUURISSA PERHEEN ASENTEISSA JA KOKONAISISSA SYISSÄ, JOIDEN AIHE EI OLE (Finnish)

0 references

LA SOCIÉTÉ D’AUJOURD’HUI EXIGE UNE PRÉPARATION CULTURELLE ET PROFESSIONNELLE TOUJOURS PLUS ÉLEVÉE, CE QUI ENTRAÎNE DIRECTEMENT UNE AUGMENTATION DU NOMBRE DE MINEURS INCAPABLES DE S’ADAPTER AUX BESOINS DE LA CIVILISATION D’AUJOURD’HUI, AUGMENTANT AINSI LE POURCENTAGE DE PERSONNES INCAPABLES D’ATTEINDRE LES NIVEAUX MINIMUMS DE FORMATION CULTURELLE QUI SONT INDISPENSABLES AUJOURD’HUI ET AUGMENTE LES CAS DE MAUVAISE ADAPTATION SCOLAIRE QUI SE TRANSFORMERONT INÉVITABLEMENT EN DISPERSION OU MÊME EN ÉVASION SCOLAIRE. SUR NOTRE TERRITOIRE, LES CAUSES QUI PEUVENT CAUSER LA DISPERSION SONT MULTIPLES ET DOIVENT ÊTRE LIÉES À DES FACTEURS INDIVIDUELS SPÉCIFIQUES AU SUJET ET À DES ENVIRONNEMENTS EXTÉRIEURS TELS QUE LA FAMILLE LE MILIEU DE VIE DE L’ENFANT. SI LES FACTEURS INDIVIDUELS SONT TOUJOURS DE NATURE CARACTÉRISTIQUE ET PSYCHOLOGIQUE, LES FACTEURS EXTERNES ENGLOBENT PLUTÔT LES CAUSES DU DÉCROCHAGE SCOLAIRE QUI SONT SI RECHERCHÉES DANS LA CULTURE DANS LA MENTALITÉ DANS LES ATTITUDES FAMILIALES ET DANS TOUTE UNE SÉRIE DE CAUSES DONT LA MATIÈRE N’EST PAS (French)

0 references

ÉILÍONN SOCHAÍ AN LAE INNIU ULLMHÚCHÁN CULTÚRTHA AGUS GAIRMIÚIL ATÁ NÍOS AIRDE NÁ RIAMH, RUD A FHÁGANN GO MBÍONN TIONCHAR DÍREACH AG MÉADÚ AR LÍON NA MIONAOISEACH NACH BHFUIL IN ANN DUL IN OIRIÚINT DO RIACHTANAIS SHIBHIALTACHT AN LAE INNIU, RUD A MHÉADÓIDH CÉATADÁN NA NDAOINE NACH BHFUIL IN ANN NA HÍOSLEIBHÉIL OILIÚNA CULTÚRTHA ATÁ FÍOR-RIACHTANACH SA LÁ ATÁ INNIU ANN A BHAINT AMACH AGUS A MHÉADÓIDH NA CÁSANNA DE MHÍ-OIRIÚNÚ SCOILE A CHUIRFIDH LE SCAIPEADH NÓ FIÚ IMGHABHÁIL SCOILE. IN ÁR GCRÍOCH TÁ NA CÚISEANNA A D’FHÉADFADH A BHEITH INA CHÚIS LE SCAIPEADH IOLRACH AGUS NÍ MÓR IAD A NASCADH LE FACHTÓIRÍ AONAIR A BHAINEANN GO SONRACH LEIS AN ÁBHAR AGUS LE TIMPEALLACHTAÍ SEACHTRACHA AR NÓS AN TEAGHLAIGH TIMPEALLACHT MHAIREACHTÁLA AN LINBH. MÁ BHÍONN TOSCA AONAIR DE CHINEÁL CARACHTAREOLAÍOCH AGUS SÍCEOLAÍOCH I GCÓNAÍ, GLACANN TOSCA SEACHTRACHA LE CÚISEANNA LUATHFHÁGÁLA NA SCOILE A LORGAÍTEAR AMHLAIDH SA CHULTÚR I MEON AN TEAGHLAIGH AGUS I SRAITH IOMLÁN CÚISEANNA NACH MBAINEANN AN T-ÁBHAR LEO (Irish)

0 references

DANAŠNJE DRUŠTVO ZAHTIJEVA SVE VIŠU KULTURNU I PROFESIONALNU PRIPREMU, ŠTO KAO DIREKTNU POSLJEDICU DOVODI DO POVEĆANJA BROJA MALOLJETNIKA KOJI SE NE MOGU PRILAGODITI POTREBAMA DANAŠNJE CIVILIZACIJE, ČIME SE POVEĆAVA POSTOTAK LJUDI KOJI NE MOGU DOSEGNUTI MINIMALNE RAZINE KULTURNOG OBRAZOVANJA KOJE SU DANAS NEOPHODNE I POVEĆAVAJU SLUČAJEVE NESRETNOG ŠKOLSTVA KOJE ĆE SE NEIZBJEŽNO PRETVORITI U DISPERZIJU ILI ČAK IZBJEGAVANJE ŠKOLA. NA NAŠEM TERITORIJU UZROCI KOJI MOGU UZROKOVATI DISPERZIJU SU VIŠESTRUKI I MORAJU BITI POVEZANI S POJEDINAČNIM ČIMBENICIMA SPECIFIČNIMA ZA PREDMET I S VANJSKIM OKRUŽENJIMA KAO ŠTO JE OBITELJ ŽIVOTNO OKRUŽENJE DJETETA. AKO SU POJEDINAČNI ČIMBENICI UVIJEK KARAKTEROLOŠKE I PSIHOLOŠKE PRIRODE, VANJSKI ČIMBENICI UMJESTO TOGA PRIHVAĆAJU UZROKE RANOG NAPUŠTANJA ŠKOLOVANJA KOJI SU TOLIKO TRAŽENI U KULTURI U MENTALITETU U OBITELJSKIM STAVOVIMA I U ČITAVOM NIZU UZROKA OD KOJIH TEMA NE POSTOJI. (Croatian)

0 references

A MAI TÁRSADALOM EGYRE MAGASABB KULTURÁLIS ÉS SZAKMAI FELKÉSZÜLTSÉGET KÖVETEL MEG, AMI KÖZVETLEN KÖVETKEZMÉNYE ANNAK, HOGY MEGNŐ AZOKNAK A KISKORÚAKNAK A SZÁMA, AKIK NEM TUDNAK ALKALMAZKODNI A MAI CIVILIZÁCIÓ SZÜKSÉGLETEIHEZ, EZÁLTAL NÖVELVE AZON EMBEREK ARÁNYÁT, AKIK NEM KÉPESEK ELÉRNI A MA NÉLKÜLÖZHETETLEN KULTURÁLIS KÉPZÉS MINIMUMSZINTJÉT, ÉS NÖVELIK AZ ISKOLAI HELYTELEN ALKALMAZKODÁS ESETEIT, AMELYEK ELKERÜLHETETLENÜL SZÉTSZÓRÓDÁSSÁ VAGY AKÁR ISKOLAELKERÜLÉSSÉ VÁLNAK. A MI TERÜLETÜNKÖN A DISZPERZIÓT OKOZÓ OKOK TÖBBSZÖRÖSEK, ÉS A TÉMÁHOZ ÉS A KÜLSŐ KÖRNYEZETHEZ, PÉLDÁUL A CSALÁDHOZ, A GYERMEK ÉLETKÖRÜLMÉNYEIHEZ KAPCSOLÓDÓ EGYEDI TÉNYEZŐKHÖZ KELL KAPCSOLÓDNIUK. HA AZ EGYÉNI TÉNYEZŐK MINDIG JELLEMTANI ÉS PSZICHOLÓGIAI TERMÉSZETŰEK, A KÜLSŐ TÉNYEZŐK INKÁBB A KORAI ISKOLAELHAGYÁS OKAIT FOGLALJÁK MAGUKBAN, AMELYEK A KULTÚRÁBAN ANNYIRA KERESETTEK A CSALÁDI ATTITŰDÖKBEN, ÉS OLYAN OKOK EGÉSZ SOROZATÁBAN, AMELYEKNEK A TÁRGYA NEM (Hungarian)

0 references

ŠIANDIENOS VISUOMENĖ REIKALAUJA VIS AUKŠTESNIO KULTŪRINIO IR PROFESINIO PASIRENGIMO, KURIS TIESIOGIAI LEMIA DIDĖJANTĮ NEPILNAMEČIŲ, NESUGEBANČIŲ PRISITAIKYTI PRIE ŠIANDIENOS CIVILIZACIJOS POREIKIŲ, SKAIČIŲ, TAIP PADIDINANT ŽMONIŲ, NEGALINČIŲ PASIEKTI BŪTINIAUSIO ŠIANDIEN BŪTINO KULTŪRINIO MOKYMO LYGIO, PROCENTĄ IR PADIDINTI MOKYKLOS NETINKAMO PRITAIKYMO ATVEJUS, KURIE NEIŠVENGIAMAI VIRS IŠSISKLAIDYMU AR NET MOKYKLOS VENGIMU. MŪSŲ TERITORIJOJE PRIEŽASTYS, GALINČIOS SUKELTI IŠSISKLAIDYMĄ, YRA DAUGIALYPĖS IR TURI BŪTI SUSIJUSIOS SU INDIVIDUALIAIS VEIKSNIAIS, BŪDINGAIS SUBJEKTUI IR IŠORINEI APLINKAI, PAVYZDŽIUI, ŠEIMAI IR VAIKO GYVENAMAJAI APLINKAI. JEI INDIVIDUALŪS VEIKSNIAI VISADA YRA CHARAKTERINGO IR PSICHOLOGINIO POBŪDŽIO, IŠORINIAI VEIKSNIAI VEIKIAU APIMA MOKYKLOS NEBAIGIMO PRIEŽASTIS, KURIŲ TAIP SIEKIAMA KULTŪROJE MENTALITETE ŠEIMOS POŽIŪRIUOSE IR VISOJE PRIEŽASČIŲ SERIJOJE, IŠ KURIŲ SUBJEKTAS NĖRA. (Lithuanian)

0 references

MŪSDIENU SABIEDRĪBA PRASA ARVIEN LIELĀKU KULTŪRAS UN PROFESIONĀLO SAGATAVOTĪBU, KAS TIEŠĀ VEIDĀ NOVED PIE TĀ, KA PALIELINĀS TO NEPILNGADĪGO SKAITS, KURI NESPĒJ PIELĀGOTIES MŪSDIENU CIVILIZĀCIJAS VAJADZĪBĀM, TĀDĒJĀDI PALIELINOT TO CILVĒKU ĪPATSVARU, KURI NESPĒJ SASNIEGT PAŠLAIK NEAIZSTĀJAMO KULTŪRAS APMĀCĪBAS MINIMĀLO LĪMENI, UN PALIELINA SKOLU NEPAREIZAS PIELĀGOŠANĀS GADĪJUMU SKAITU, KAS NEIZBĒGAMI KĻŪS PAR IZKLIEDĒTĪBU VAI PAT IZVAIRĪŠANOS NO SKOLAS. MŪSU TERITORIJĀ CĒLOŅI, KAS VAR IZRAISĪT IZKLIEDI, IR VAIRĀKI, UN TIEM JĀBŪT SAISTĪTIEM AR INDIVIDUĀLIEM FAKTORIEM, KAS RAKSTURĪGI ŠAI TĒMAI, UN AR ĀRĒJO VIDI, PIEMĒRAM, ĢIMENI, BĒRNA DZĪVES VIDI. JA INDIVIDUĀLIE FAKTORI VIENMĒR IR RAKSTURĪGI UN PSIHOLOĢISKI, ĀRĒJIE FAKTORI TĀ VIETĀ IETVER PRIEKŠLAICĪGAS MĀCĪBU PĀRTRAUKŠANAS CĒLOŅUS, KAS TIEK MEKLĒTI KULTŪRĀ MENTALITĀTĒ ĢIMENES ATTIEKSMĒ UN VISĀ TO CĒLOŅU VIRKNĒ, KURU PRIEKŠMETS NAV (Latvian)

0 references

IS-SOĊJETÀ TAL-LUM TITLOB PREPARAZZJONI KULTURALI U PROFESSJONALI DEJJEM OGĦLA, LI BĦALA KONSEGWENZA DIRETTA TWASSAL GĦAL ŻIEDA FIN-NUMRU TA’ MINORENNI LI MA JISTGĦUX JADATTAW GĦALL-ĦTIĠIJIET TAĊ-ĊIVILIZZAZZJONI TAL-LUM, U B’HEKK JIŻDIED IL-PERĊENTWAL TA’ PERSUNI LI MA JISTGĦUX JILĦQU L-LIVELLI MINIMI TA’ TAĦRIĠ KULTURALI LI HUMA INDISPENSABBLI LLUM U JIŻDIEDU L-KAŻIJIET TA’ ADATTAMENT ĦAŻIN FL-ISKEJJEL LI INEVITABBILMENT SE JINBIDLU F’DISPERSJONI JEW SAĦANSITRA F’EVAŻJONI TAL-ISKOLA. FIT-TERRITORJU TAGĦNA L-KAWŻI LI JISTGĦU JIKKAWŻAW DISPERSJONI HUMA MULTIPLI U GĦANDHOM IKUNU MARBUTA MA’ FATTURI INDIVIDWALI SPEĊIFIĊI GĦAS-SUĠĠETT U GĦALL-AMBJENTI ESTERNI BĦALL-FAMILJA, L-AMBJENT ĦAJ TAT-TFAL. JEKK IL-FATTURI INDIVIDWALI HUMA DEJJEM TA’ NATURA KARATTERISTIKA U PSIKOLOĠIKA, FATTURI ESTERNI MINFLOK IĦADDNU KAWŻI TA’ TLUQ BIKRI MILL-ISKOLA LI HUMA HEKK IMFITTXIJA FIL-KULTURA FIL-MENTALITÀ FL-ATTITUDNIJIET TAL-FAMILJA U F’SENSIELA SĦIĦA TA’ KAWŻI LI S-SUĠĠETT MA JKUNX (Maltese)

0 references

DE HUIDIGE SAMENLEVING VRAAGT OM EEN STEEDS HOGERE CULTURELE EN PROFESSIONELE VOORBEREIDING, DIE RECHTSTREEKS LEIDT TOT EEN TOENAME VAN HET AANTAL MINDERJARIGEN DAT NIET IN STAAT IS OM ZICH AAN TE PASSEN AAN DE BEHOEFTEN VAN DE HUIDIGE BESCHAVING, WAARDOOR HET PERCENTAGE MENSEN DAT NIET IN STAAT IS OM DE MINIMUMNIVEAUS VAN CULTURELE OPLEIDING TE BEREIKEN DIE VANDAAG DE DAG ONMISBAAR ZIJN, TOENEEMT EN DE GEVALLEN VAN MISAANPASSING OP SCHOOL DIE ONVERMIJDELIJK ZAL VERANDEREN IN VERSPREIDING OF ZELFS SCHOOLONTDUIKING VERGROTEN. IN ONS GEBIED ZIJN DE OORZAKEN DIE DISPERSIE KUNNEN VEROORZAKEN VEELVOUDIG EN MOETEN WORDEN GEKOPPELD AAN INDIVIDUELE FACTOREN DIE SPECIFIEK ZIJN VOOR HET ONDERWERP EN AAN EXTERNE OMGEVINGEN ZOALS HET GEZIN, DE LEEFOMGEVING VAN HET KIND. ALS INDIVIDUELE FACTOREN ALTIJD KARAKTEROLOGISCH EN PSYCHOLOGISCH VAN AARD ZIJN, OMARMEN EXTERNE FACTOREN IN PLAATS DAARVAN OORZAKEN VAN VOORTIJDIG SCHOOLVERLATEN DIE ZO WORDEN GEZOCHT IN DE CULTUUR IN MENTALITEIT IN GEZINSHOUDINGEN EN IN EEN HELE REEKS OORZAKEN WAARVAN HET ONDERWERP NIET (Dutch)

0 references

A sociedade de hoje exige uma preparação cultural e profissional cada vez mais elevada, que conduza directamente a um aumento do número de indicadores que não permitem responder às necessidades da civilização de hoje, aumentando assim a percentagem de pessoas incapazes de atingir os níveis mínimos de formação cultural que são hoje indissociáveis e aumentando os casos de mistificação escolar que inviabilizem a difusão ou a aprendizagem escolar. No nosso território, as causas que podem levar à dispersão são múltiplas e devem estar ligadas a factores individuais específicos do objecto e a ambientes externos, tais como a família, o ambiente vital da criança. SE OS FATORES INDIVIDUAIS SÃO SEMPRE DE NATUREZA CARACTEROLÓGICA E PSICOLÓGICA, OS FATORES EXTERNOS SÃO INSTALADOS EM CAUSAS DE ESCOLARIDADE PRIMEIRA QUE SÃO TÃO PROCURADAS NA CULTURA NA MENTALIDADE EM ATITUDES FAMÍLIAS E EM TODAS AS SÉRIES DE CAUSAS DAS QUAIS O OBJETO NÃO É (Portuguese)

0 references

SOCIETATEA DE ASTĂZI CERE O PREGĂTIRE CULTURALĂ ȘI PROFESIONALĂ TOT MAI MARE, CEEA CE DUCE CA O CONSECINȚĂ DIRECTĂ LA O CREȘTERE A NUMĂRULUI DE MINORI CARE NU SE POT ADAPTA LA NEVOILE CIVILIZAȚIEI DE ASTĂZI, CRESCÂND ASTFEL PROCENTUL DE PERSOANE INCAPABILE SĂ ATINGĂ NIVELURILE MINIME DE FORMARE CULTURALĂ INDISPENSABILE ASTĂZI ȘI SĂ SPOREASCĂ CAZURILE DE ADAPTARE ȘCOLARĂ CARE SE VA TRANSFORMA ÎN MOD INEVITABIL ÎN DISPERSIE SAU CHIAR ÎN EVAZIUNE ȘCOLARĂ. PE TERITORIUL NOSTRU CAUZELE CARE POT CAUZA DISPERSIA SUNT MULTIPLE ȘI TREBUIE SĂ FIE LEGATE DE FACTORI INDIVIDUALI SPECIFICI SUBIECTULUI ȘI DE MEDII EXTERNE, CUM AR FI FAMILIA, MEDIUL DE VIAȚĂ AL COPILULUI. DACĂ FACTORII INDIVIDUALI SUNT ÎNTOTDEAUNA DE NATURĂ CARACTEROLOGICĂ ȘI PSIHOLOGICĂ, FACTORII EXTERNI ÎMBRĂȚIȘEAZĂ ÎN SCHIMB CAUZELE PĂRĂSIRII TIMPURII A ȘCOLII, CARE SUNT ATÂT DE CĂUTATE ÎN CULTURĂ ÎN MENTALITATE ÎN ATITUDINILE FAMILIALE ȘI ÎNTR-O SERIE ÎNTREAGĂ DE CAUZE PENTRU CARE SUBIECTUL NU (Romanian)

0 references

DNEŠNÁ SPOLOČNOSŤ SI VYŽADUJE ČORAZ VYŠŠIU KULTÚRNU A PROFESIONÁLNU PRÍPRAVU, KTORÁ VEDIE AKO PRIAMY DÔSLEDOK K ZVÝŠENIU POČTU MALOLETÝCH, KTORÍ SA NEDOKÁŽU PRISPÔSOBIŤ POTREBÁM DNEŠNEJ CIVILIZÁCIE, ČÍM SA ZVÝŠI PERCENTO ĽUDÍ, KTORÍ NIE SÚ SCHOPNÍ DOSIAHNUŤ MINIMÁLNU ÚROVEŇ KULTÚRNEHO VZDELÁVANIA, KTORÁ JE DNES NEVYHNUTNÁ, A ZVÝŠI SA POČET PRÍPADOV ŠKOLSKEJ MISADAPTÁCIE, KTORÁ SA NEVYHNUTNE ZMENÍ NA ROZPTYL ALEBO DOKONCA NA ÚNIK ZO ŠKOLY. NA NAŠOM ÚZEMÍ SÚ PRÍČINY, KTORÉ MÔŽU SPÔSOBIŤ DISPERZIU, VIACNÁSOBNÉ A MUSIA SÚVISIEŤ S INDIVIDUÁLNYMI FAKTORMI ŠPECIFICKÝMI PRE SUBJEKT A S VONKAJŠÍM PROSTREDÍM, AKO JE RODINA, ŽIVOTNÉ PROSTREDIE DIEŤAŤA. AK SÚ JEDNOTLIVÉ FAKTORY VŽDY CHARAKTERISTICKEJ A PSYCHOLOGICKEJ POVAHY, VONKAJŠIE FAKTORY NAMIESTO TOHO ZAHŔŇAJÚ PRÍČINY PREDČASNÉHO UKONČENIA ŠKOLSKEJ DOCHÁDZKY, KTORÉ SÚ TAK VYHĽADÁVANÉ V KULTÚRE V MENTALITE V RODINNÝCH POSTOJOCH A V CELOM RADE PRÍČIN, Z KTORÝCH SUBJEKT NIE JE (Slovak)

0 references

DANAŠNJA DRUŽBA ZAHTEVA VSE VEČJO KULTURNO IN STROKOVNO PRIPRAVLJENOST, KAR NEPOSREDNO VODI V POVEČANJE ŠTEVILA MLADOLETNIKOV, KI SE NE MOREJO PRILAGODITI POTREBAM DANAŠNJE CIVILIZACIJE, S ČIMER SE POVEČA ODSTOTEK LJUDI, KI NE MOREJO DOSEČI MINIMALNIH RAVNI KULTURNEGA USPOSABLJANJA, KI SO DANES NEPOGREŠLJIVE, IN POVEČUJEJO PRIMERE ŠOLSKE MISADAPTACIJE, KI SE BO NEIZOGIBNO SPREMENILA V RAZPRŠENOST ALI CELO IZOGIBANJE ŠOLAM. NA NAŠEM OZEMLJU SO VZROKI, KI LAHKO POVZROČIJO RAZPRŠENOST, VEČ IN MORAJO BITI POVEZANI Z INDIVIDUALNIMI DEJAVNIKI, ZNAČILNIMI ZA SUBJEKT IN Z ZUNANJIM OKOLJEM, KOT JE DRUŽINA, ŽIVLJENJSKO OKOLJE OTROKA. ČE SO POSAMEZNI DEJAVNIKI VEDNO KARAKTEROLOŠKE IN PSIHOLOŠKE NARAVE, ZUNANJI DEJAVNIKI NAMESTO TEGA VKLJUČUJEJO VZROKE ZGODNJEGA OPUŠČANJA ŠOLANJA, KI SO TAKO ISKANI V KULTURI V MISELNOSTI V DRUŽINSKIH ODNOSIH IN V CELI VRSTI VZROKOV, KATERIH PREDMET NI. (Slovenian)

0 references

DAGENS SAMHÄLLE KRÄVER EN ALLT HÖGRE KULTURELL OCH PROFESSIONELL FÖRBEREDELSE, VILKET LEDER SOM EN DIREKT FÖLJD AV EN ÖKNING AV ANTALET MINDERÅRIGA SOM INTE KAN ANPASSA SIG TILL BEHOVEN I DAGENS CIVILISATION, VILKET ÖKAR ANDELEN MÄNNISKOR SOM INTE KAN NÅ DE MINIMINIVÅER AV KULTURELL UTBILDNING SOM ÄR OUMBÄRLIGA IDAG OCH ÖKA DE FALL AV MISSANPASSNING I SKOLAN SOM OUNDVIKLIGEN KOMMER ATT FÖRVANDLAS TILL SPRIDNING ELLER TILL OCH MED SKOLFLYKT. INOM VÅRT TERRITORIUM DE ORSAKER SOM KAN ORSAKA SPRIDNING ÄR FLERA OCH MÅSTE KOPPLAS TILL INDIVIDUELLA FAKTORER SOM ÄR SPECIFIKA FÖR ÄMNET OCH TILL YTTRE MILJÖER SOM FAMILJEN BARNETS LIVSMILJÖ. OM INDIVIDUELLA FAKTORER ALLTID ÄR KARAKTÄRISTISKA OCH PSYKOLOGISKA, OMFATTAR YTTRE FAKTORER I STÄLLET ORSAKER TILL AVHOPP FRÅN SKOLAN SOM ÄR SÅ EFTERSÖKTA I KULTUREN I MENTALITET I FAMILJENS ATTITYDER OCH I EN HEL RAD ORSAKER TILL VILKA ÄMNET INTE GÖR DET. (Swedish)

0 references

contained in Local Administrative Unit

0 references

0 references

Educational and vocational training

0 references

location (string)

CITTANOVA