AT SCHOOL BY CHOICE TOGETHER AGAINST DISPERSION (Q4952169)

LINSUCCESSO SCOLASTICO UNA DELLE FONTI DI EMARGINAZIONE E DI ESCLUSIONE SOCIALE PORTA SPESSO A COMPORTAMENTI NEGATIVI A REITERATE ASSENZE A RITMI DAPPRENDIMENTO LENTI A RIPETENZE AD ATTEGGIAMENTI OSTATIVI AD ABBANDONI. LA SCUOLA COME ISTITUZIONE FORMATIVA CON UN ADEGUATO SISTEMA DI AUTOVALUTAZIONE CERCA DI RIVEDERE LE SUE TEMATICHE EDUCATIVE E DIDATTICHE PER POTER SODDISFARE LE REALI ESIGENZE CHE PROVENGONO DAL TERRITORIO MA PI GENERALMENTE DA UNA SOCIET LOCALE IN CONTINUA EVOLUZIONE TRASFORMAZIONE E INTEGRAZIONE CON GRUPPI ETNICI RAPPRESENTANTI DI POPOLAZIONI DI DIVERSE NAZIONALIT. LE CAUSE CHE PRODUCONO LINSUCCESSO SCOLASTICO SONO INFATTI DA RICERCARE 1. ESTERNAMENTE ALLA SCUOLA CONDIZIONI SOCIOCULTURALI DELLA FAMIGLIA E CARENZE CULTURALI AMBIENTALIECONOMICHE AFFETTIVE 2. INTERNAMENTE ALLA SCUOLA DIFFICOLT NELLA RELAZIONE COMUNICATIVA MANCANZA DI CONTINUIT STRATEGIE DIDATTICHE OBSOLETE METODOLOGIE STANDARDIZZATE CHE NON FAVORISCONO LA PARTECIPAZIONE ATTIVA ORIENTAMENTO PROFESSIONALE (Italian)

0 references

НЕУСПЕХЪТ В УЧИЛИЩЕ Е ЕДИН ОТ ИЗТОЧНИЦИТЕ НА МАРГИНАЛИЗАЦИЯ И СОЦИАЛНОТО ИЗКЛЮЧВАНЕ ЧЕСТО ВОДИ ДО НЕГАТИВНИ ПОВЕДЕНИЯ С ПОВТАРЯЩИ СЕ ОТСЪСТВИЯ ПРИ БАВНИ РИТЪМ НА УЧЕНЕ И ПОВТОРЕНИЯ НА НАГЛАСИ, ВРАЖДЕБНИ КЪМ ИЗОСТАВЯНЕТО. УЧИЛИЩЕТО КАТО УЧЕБНО ЗАВЕДЕНИЕ С АДЕКВАТНА СИСТЕМА ЗА САМООЦЕНКА СЕ СТРЕМИ ДА ПРЕРАЗГЛЕДА СВОИТЕ ОБРАЗОВАТЕЛНИ И ОБРАЗОВАТЕЛНИ ВЪПРОСИ, ЗА ДА ЗАДОВОЛИ РЕАЛНИТЕ НУЖДИ, КОИТО ИДВАТ ОТ ТЕРИТОРИЯТА, НО ПО-ОБЩО ОТ МЕСТНОТО ОБЩЕСТВО В НЕПРЕКЪСНАТА ЕВОЛЮЦИЯ И ИНТЕГРАЦИЯ С ЕТНИЧЕСКИ ГРУПИ, ПРЕДСТАВЛЯВАЩИ ГРУПИ ОТ РАЗЛИЧНИ НАЦИОНАЛНОСТИ. ПРИЧИНИТЕ, КОИТО ВОДЯТ ДО НЕУСПЕХ В УЧИЛИЩЕ, ВСЪЩНОСТ ТРЯБВА ДА СЕ ТЪРСЯТ 1. ВЪНШНО ЗА УЧИЛИЩНИТЕ СОЦИО-КУЛТУРНИ УСЛОВИЯ НА СЕМЕЙСТВОТО И КУЛТУРНИ НЕДОСТАТЪЦИ AMBIENTALIECONOMICHE АФЕКТИВЕН 2. ВЪВ ВЪТРЕШЕН ПЛАН УЧИЛИЩНИТЕ ЗАТРУДНЕНИЯ В КОМУНИКАЦИЯТА СЪОБЩАВАТ ЗА ЛИПСА НА СТРАТЕГИИ ЗА НЕПРЕКЪСНАТО ПРЕПОДАВАНЕ, ОСТАРЕЛИ СТАНДАРТИЗИРАНИ МЕТОДОЛОГИИ, КОИТО НЕ НАСЪРЧАВАТ АКТИВНОТО УЧАСТИЕ В ПРОФЕСИОНАЛНОТО ОРИЕНТИРАНЕ. (Bulgarian)

0 references

SELHÁNÍ ŠKOLY JE JEDNÍM ZE ZDROJŮ MARGINALIZACE A SOCIÁLNÍHO VYLOUČENÍ ČASTO VEDE K NEGATIVNÍMU CHOVÁNÍ S OPAKOVANOU ABSENCÍ V POMALÝCH RYTMECH UČENÍ A OPAKOVÁNÍ POSTOJŮ NEPŘÁTELSKÝCH K OPUŠTĚNÍ. ŠKOLA JAKO VZDĚLÁVACÍ INSTITUCE S ODPOVÍDAJÍCÍM SYSTÉMEM SEBEHODNOCENÍ SE SNAŽÍ PŘEZKOUMAT SVÉ VZDĚLÁVACÍ A VZDĚLÁVACÍ OTÁZKY, ABY USPOKOJILA SKUTEČNÉ POTŘEBY, KTERÉ POCHÁZEJÍ Z ÚZEMÍ, ALE OBECNĚJI Z MÍSTNÍ SPOLEČNOSTI V NEUSTÁLÉM VÝVOJI A INTEGRACI S ETNICKÝMI SKUPINAMI ZASTUPUJÍCÍMI OBYVATELSTVO RŮZNÝCH NÁRODNOSTÍ. PŘÍČINY, KTERÉ VEDOU K NEÚSPĚCHU VE ŠKOLE, SE VE SKUTEČNOSTI HLEDAJÍ 1. EXTERNĚ NA ŠKOLNÍ SOCIÁLNĚ-KULTURNÍ PODMÍNKY RODINY A KULTURNÍCH NEDOSTATKŮ AMBIENTALIECONOMICHE AFEKTIVNÍ 2. INTERNĚ POTÍŽE ŠKOL VE KOMUNIKAČNÍ ZPRÁVĚ CHYBÍ NEPŘETRŽITÝCH STRATEGIÍ VÝUKY ZASTARALÝCH STANDARDIZOVANÝCH METODIK, KTERÉ NEPODPORUJÍ AKTIVNÍ ÚČAST NA ODBORNÉM PORADENSTVÍ (Czech)

0 references

SKOLEFEJL ER EN AF KILDERNE TIL MARGINALISERING, OG SOCIAL UDSTØDELSE FØRER OFTE TIL NEGATIV ADFÆRD MED GENTAGNE FRAVÆR VED LANGSOMME LÆRINGSRYTMER OG GENTAGELSER AF HOLDNINGER, DER ER FJENDTLIGE OVER FOR OPGIVELSE. SKOLEN SOM EN UDDANNELSESINSTITUTION MED ET TILSTRÆKKELIGT SELVEVALUERINGSSYSTEM SØGER AT GENNEMGÅ DENS UDDANNELSESMÆSSIGE OG UDDANNELSESMÆSSIGE SPØRGSMÅL FOR AT OPFYLDE DE REELLE BEHOV, DER KOMMER FRA OMRÅDET, MEN MERE GENERELT FRA ET LOKALT SAMFUND I LØBENDE UDVIKLING OG INTEGRATION MED ETNISKE GRUPPER, DER REPRÆSENTERER BEFOLKNINGER AF FORSKELLIGE NATIONALITETER. ÅRSAGERNE TIL, AT SKOLEN SVIGTER, SKAL I VIRKELIGHEDEN SØGES 1. EKSTERNT TIL SKOLENS SOCIOKULTURELLE FORHOLD I FAMILIEN OG KULTURELLE MANGLER AMBIENTALIECONOMICHE AFFEKTIV 2. INTERNT SKOLENS VANSKELIGHEDER I KOMMUNIKATIONEN RAPPORT MANGEL PÅ KONTINUERLIGE UNDERVISNINGSSTRATEGIER FORÆLDEDE STANDARDISEREDE METODER, DER IKKE TILSKYNDER TIL AKTIV DELTAGELSE I ERHVERVSVEJLEDNING (Danish)

0 references

SCHULVERSAGEN IST EINE DER URSACHEN FÜR MARGINALISIERUNG UND SOZIALE AUSGRENZUNG FÜHRT OFT ZU NEGATIVEN VERHALTENSWEISEN MIT WIEDERHOLTEN ABWESENHEITEN BEI LANGSAMEN LERNRHYTHMEN UND WIEDERHOLUNGEN GEGENÜBER HALTUNGEN, DIE DER AUFGABE FEINDLICH SIND. DIE SCHULE ALS AUSBILDUNGSEINRICHTUNG MIT EINEM ADÄQUATEN SYSTEM DER SELBSTEINSCHÄTZUNG ZIELT DARAUF AB, IHRE BILDUNGS- UND BILDUNGSFRAGEN ZU ÜBERPRÜFEN, UM DIE TATSÄCHLICHEN BEDÜRFNISSE ZU BEFRIEDIGEN, DIE AUS DEM GEBIET KOMMEN, ABER ALLGEMEINER VON EINER LOKALEN GESELLSCHAFT IN STÄNDIGER ENTWICKLUNG UND INTEGRATION MIT ETHNISCHEN GRUPPEN, DIE BEVÖLKERUNGEN UNTERSCHIEDLICHER NATIONALITÄTEN REPRÄSENTIEREN. DIE URSACHEN, DIE ZU EINEM SCHULVERSAGEN FÜHREN, SIND IN DER TAT ZU SUCHEN. EXTERN ZU DEN SCHULISCHEN SOZIOKULTURELLEN BEDINGUNGEN DER FAMILIE UND KULTURELLEN MÄNGELN AMBIENTALIECONOMICHE AFFEKTIV 2. INTERN DIE SCHWIERIGKEITEN DER SCHULE IM KOMMUNIKATIONSBERICHT MANGEL AN KONTINUIERLICHEN LEHRSTRATEGIEN VERALTET STANDARDISIERTE METHODEN, DIE NICHT DIE AKTIVE TEILNAHME AN DER BERUFSBERATUNG FÖRDERN (German)

0 references

Η ΣΧΟΛΙΚΉ ΑΠΟΤΥΧΊΑ ΕΊΝΑΙ ΜΊΑ ΑΠΌ ΤΙΣ ΠΗΓΈΣ ΤΗΣ ΠΕΡΙΘΩΡΙΟΠΟΊΗΣΗΣ ΚΑΙ ΤΟΥ ΚΟΙΝΩΝΙΚΟΎ ΑΠΟΚΛΕΙΣΜΟΎ ΣΥΧΝΆ ΟΔΗΓΕΊ ΣΕ ΑΡΝΗΤΙΚΈΣ ΣΥΜΠΕΡΙΦΟΡΈΣ ΜΕ ΕΠΑΝΑΛΑΜΒΑΝΌΜΕΝΕΣ ΑΠΟΥΣΊΕΣ ΣΕ ΑΡΓΟΎΣ ΡΥΘΜΟΎΣ ΜΆΘΗΣΗΣ ΚΑΙ ΕΠΑΝΑΛΉΨΕΙΣ ΣΕ ΣΥΜΠΕΡΙΦΟΡΈΣ ΕΧΘΡΙΚΈΣ ΠΡΟΣ ΤΗΝ ΕΓΚΑΤΆΛΕΙΨΗ. ΤΟ ΣΧΟΛΕΊΟ ΩΣ ΕΚΠΑΙΔΕΥΤΙΚΌ ΊΔΡΥΜΑ ΜΕ ΕΠΑΡΚΈΣ ΣΎΣΤΗΜΑ ΑΥΤΟΑΞΙΟΛΌΓΗΣΗΣ ΕΠΙΔΙΏΚΕΙ ΝΑ ΑΝΑΘΕΩΡΉΣΕΙ ΤΑ ΕΚΠΑΙΔΕΥΤΙΚΆ ΚΑΙ ΕΚΠΑΙΔΕΥΤΙΚΆ ΤΗΣ ΘΈΜΑΤΑ, ΠΡΟΚΕΙΜΈΝΟΥ ΝΑ ΙΚΑΝΟΠΟΙΉΣΕΙ ΤΙΣ ΠΡΑΓΜΑΤΙΚΈΣ ΑΝΆΓΚΕΣ ΠΟΥ ΠΡΟΈΡΧΟΝΤΑΙ ΑΠΌ ΤΗΝ ΠΕΡΙΟΧΉ ΑΛΛΆ ΓΕΝΙΚΌΤΕΡΑ ΑΠΌ ΜΙΑ ΤΟΠΙΚΉ ΚΟΙΝΩΝΊΑ ΣΕ ΣΥΝΕΧΉ ΕΞΈΛΙΞΗ ΚΑΙ ΕΝΣΩΜΆΤΩΣΗ ΜΕ ΕΘΝΟΤΙΚΈΣ ΟΜΆΔΕΣ ΠΟΥ ΕΚΠΡΟΣΩΠΟΎΝ ΠΛΗΘΥΣΜΟΎΣ ΔΙΑΦΟΡΕΤΙΚΏΝ ΕΘΝΙΚΟΤΉΤΩΝ. ΟΙ ΑΙΤΊΕΣ ΠΟΥ ΠΡΟΚΑΛΟΎΝ ΣΧΟΛΙΚΉ ΑΠΟΤΥΧΊΑ ΣΤΗΝ ΠΡΑΓΜΑΤΙΚΌΤΗΤΑ ΠΡΈΠΕΙ ΝΑ ΑΝΑΖΗΤΗΘΟΎΝ 1. ΕΞΩΤΕΡΙΚΆ ΣΤΙΣ ΣΧΟΛΙΚΈΣ ΚΟΙΝΩΝΙΚΟ-ΠΟΛΙΤΙΣΤΙΚΈΣ ΣΥΝΘΉΚΕΣ ΤΗΣ ΟΙΚΟΓΈΝΕΙΑΣ ΚΑΙ ΤΩΝ ΠΟΛΙΤΙΣΜΙΚΏΝ ΕΛΛΕΊΨΕΩΝ AMBIENTALIECONOMICHE ΣΥΝΑΙΣΘΗΜΑΤΙΚΌ 2. ΕΣΩΤΕΡΙΚΆ, Η ΣΧΟΛΙΚΉ ΔΥΣΚΟΛΊΑ ΣΤΗΝ ΕΠΙΚΟΙΝΩΝΊΑ ΑΝΑΦΈΡΕΙ ΈΛΛΕΙΨΗ ΣΤΡΑΤΗΓΙΚΏΝ ΣΥΝΕΧΟΎΣ ΔΙΔΑΣΚΑΛΊΑΣ ΠΑΡΩΧΗΜΈΝΕΣ ΤΥΠΟΠΟΙΗΜΈΝΕΣ ΜΕΘΟΔΟΛΟΓΊΕΣ ΠΟΥ ΔΕΝ ΕΝΘΑΡΡΎΝΟΥΝ ΤΗΝ ΕΝΕΡΓΌ ΣΥΜΜΕΤΟΧΉ ΣΤΟΝ ΕΠΑΓΓΕΛΜΑΤΙΚΌ ΠΡΟΣΑΝΑΤΟΛΙΣΜΌ (Greek)

0 references

SCHOOL FAILURE IS ONE OF THE SOURCES OF MARGINALISATION AND SOCIAL EXCLUSION OFTEN LEADS TO NEGATIVE BEHAVIORS WITH REPEATED ABSENCES AT SLOW LEARNING RHYTHMS AND REPETITIONS TO ATTITUDES HOSTILE TO ABANDONMENT. THE SCHOOL AS A TRAINING INSTITUTION WITH AN ADEQUATE SYSTEM OF SELF-ASSESSMENT SEEKS TO REVIEW ITS EDUCATIONAL AND EDUCATIONAL ISSUES IN ORDER TO SATISFY THE REAL NEEDS THAT COME FROM THE TERRITORY BUT MORE GENERALLY FROM A LOCAL SOCIETY IN CONTINUOUS EVOLUTION AND INTEGRATION WITH ETHNIC GROUPS REPRESENTING POPULATIONS OF DIFFERENT NATIONALITIES. THE CAUSES THAT PRODUCE SCHOOL FAILURE ARE IN FACT TO BE SOUGHT 1. EXTERNALLY TO THE SCHOOL SOCIO-CULTURAL CONDITIONS OF THE FAMILY AND CULTURAL DEFICIENCIES AMBIENTALIECONOMICHE AFFECTIVE 2. INTERNALLY THE SCHOOL DIFFICULTY IN THE COMMUNICATION REPORT LACK OF CONTINUOUS TEACHING STRATEGIES OUTDATED STANDARDISED METHODOLOGIES THAT DO NOT ENCOURAGE ACTIVE PARTICIPATION IN VOCATIONAL GUIDANCE (English)

readability score

0.0016845839161359

0 references

EL FRACASO ESCOLAR ES UNA DE LAS FUENTES DE MARGINACIÓN Y EXCLUSIÓN SOCIAL A MENUDO CONDUCE A COMPORTAMIENTOS NEGATIVOS CON AUSENCIAS REPETIDAS A RITMOS DE APRENDIZAJE LENTOS Y REPETICIONES A ACTITUDES HOSTILES AL ABANDONO. LA ESCUELA COMO INSTITUCIÓN DE FORMACIÓN CON UN SISTEMA ADECUADO DE AUTOEVALUACIÓN BUSCA REVISAR SUS PROBLEMAS EDUCATIVOS Y EDUCATIVOS CON EL FIN DE SATISFACER LAS NECESIDADES REALES QUE PROVIENEN DEL TERRITORIO, PERO MÁS GENERALMENTE DE UNA SOCIEDAD LOCAL EN CONTINUA EVOLUCIÓN E INTEGRACIÓN CON GRUPOS ÉTNICOS QUE REPRESENTAN POBLACIONES DE DIFERENTES NACIONALIDADES. DE HECHO, SE DEBEN BUSCAR LAS CAUSAS QUE PRODUCEN EL FRACASO ESCOLAR 1. EXTERNAMENTE A LA ESCUELA CONDICIONES SOCIOCULTURALES DE LA FAMILIA Y DEFICIENCIAS CULTURALES AMBIENTALIECONOMICHE AFECTIVO 2. INTERNAMENTE LA DIFICULTAD ESCOLAR EN LA COMUNICACIÓN REPORTA FALTA DE ESTRATEGIAS DE ENSEÑANZA CONTINUAS OBSOLETAS METODOLOGÍAS ESTANDARIZADAS QUE NO FOMENTAN LA PARTICIPACIÓN ACTIVA EN LA ORIENTACIÓN VOCACIONAL (Spanish)

0 references

KOOLIST VÄLJALANGEMINE ON ÜKS MARGINALISEERUMISE ALLIKAID JA SOTSIAALNE TÕRJUTUS TOOB SAGELI KAASA NEGATIIVSE KÄITUMISE, KUS KORDUVAD EEMALVIIBIMISED AEGLASES ÕPPERÜTMIS JA KORDUVAD SUHTUMISED HÜLGAMISELE VAENULIKESSE HOIAKUTESSE. KOOLI KUI ASJAKOHASE ENESEHINDAMISE SÜSTEEMIGA KOOLITUSASUTUSE EESMÄRK ON VAADATA LÄBI OMA HARIDUS- JA HARIDUSKÜSIMUSED, ET RAHULDADA TEGELIKKE VAJADUSI, MIS TULENEVAD TERRITOORIUMILT, KUID ÜLDISEMALT KOHALIKUST ÜHISKONNAST PIDEVAS ARENGUS JA INTEGRATSIOONIS ETNILISTE RÜHMADEGA, KES ESINDAVAD ERI RAHVUSTEST ELANIKKONNARÜHMI. PÕHJUSI, MIS PÕHJUSTAVAD KOOLIST VÄLJALANGEMIST, TULEB TEGELIKULT OTSIDA 1. VÄLJASPOOL KOOLI PEREKONNA SOTSIAAL-KULTUURILISED TINGIMUSED JA KULTUURILISED PUUDUSED AMBIENTALIECONOMICHE AFEKTIIVNE 2. KOOLISISESED RASKUSED KOMMUNIKATSIOONIARUANDES PUUDUVAD PIDEVAD ÕPETAMISSTRATEEGIAD VANANENUD STANDARDITUD METOODIKAS, MIS EI JULGUSTA AKTIIVSET OSALEMIST KUTSENÕUSTAMISES (Estonian)

0 references

KOULUN EPÄONNISTUMINEN ON YKSI MARGINALISOITUMISEN JA SOSIAALISEN SYRJÄYTYMISEN LÄHTEISTÄ, MIKÄ JOHTAA USEIN NEGATIIVISEEN KÄYTTÄYTYMISEEN, JOSSA TOISTUVAT POISSAOLOT HITAASSA OPPIMISRYTMISSÄ JA TOISTOT ASENTEILLE, JOTKA OVAT VIHAMIELISIÄ HYLKÄÄMISTÄ KOHTAAN. KOULU OPPILAITOKSENA, JOLLA ON RIITTÄVÄ ITSEARVIOINTIJÄRJESTELMÄ, PYRKII TARKASTELEMAAN KOULUTUS- JA KOULUTUSKYSYMYKSIÄÄN TYYDYTTÄÄKSEEN TODELLISET TARPEET, JOTKA TULEVAT ALUEELTA MUTTA YLEISEMMIN PAIKALLISYHTEISKUNNASTA JATKUVASSA KEHITYKSESSÄ JA INTEGRAATIOSSA ETNISIIN RYHMIIN, JOTKA EDUSTAVAT ERI KANSALLISUUKSIA. SYITÄ, JOTKA AIHEUTTAVAT KOULUN EPÄONNISTUMISEN, ON ITSE ASIASSA ETSITTÄVÄ 1. ULKOPUOLELLA KOULUN SOSIOKULTTUURISET OLOSUHTEET PERHEEN JA KULTTUURIN PUUTTEITA AMBIENTALIECONOMICHE AFFEKTIIVINEN 2. SISÄISESTI KOULUN VAIKEUDET VIESTINTÄRAPORTISSA PUUTTUVAT JATKUVAT OPETUSSTRATEGIAT VANHENTUNEITA STANDARDOITUJA MENETELMIÄ, JOTKA EIVÄT KANNUSTA AKTIIVISTA OSALLISTUMISTA AMMATILLISEEN OHJAUKSEEN (Finnish)

0 references

L’ÉCHEC SCOLAIRE EST L’UNE DES SOURCES DE MARGINALISATION ET D’EXCLUSION SOCIALE CONDUIT SOUVENT À DES COMPORTEMENTS NÉGATIFS AVEC DES ABSENCES RÉPÉTÉES À DES RYTHMES D’APPRENTISSAGE LENTS ET DES RÉPÉTITIONS À DES ATTITUDES HOSTILES À L’ABANDON. L’ÉCOLE EN TANT QU’ÉTABLISSEMENT DE FORMATION DOTÉ D’UN SYSTÈME ADÉQUAT D’AUTO-ÉVALUATION CHERCHE À REVOIR SES QUESTIONS ÉDUCATIVES ET ÉDUCATIVES AFIN DE SATISFAIRE LES BESOINS RÉELS QUI VIENNENT DU TERRITOIRE MAIS PLUS GÉNÉRALEMENT D’UNE SOCIÉTÉ LOCALE EN CONSTANTE ÉVOLUTION ET INTÉGRATION AVEC DES GROUPES ETHNIQUES REPRÉSENTANT DES POPULATIONS DE NATIONALITÉS DIFFÉRENTES. LES CAUSES DE L’ÉCHEC SCOLAIRE DOIVENT EN FAIT ÊTRE RECHERCHÉES 1. À L’EXTÉRIEUR DES CONDITIONS SOCIOCULTURELLES SCOLAIRES DE LA FAMILLE ET DES DÉFICIENCES CULTURELLES AMBIENTALIECONOMICHE AFFECTIVE 2. EN INTERNE, LA DIFFICULTÉ DE L’ÉCOLE DANS LE RAPPORT DE COMMUNICATION MANQUE DE STRATÉGIES D’ENSEIGNEMENT CONTINUE, MÉTHODES STANDARDISÉES OBSOLÈTES QUI N’ENCOURAGENT PAS LA PARTICIPATION ACTIVE À L’ORIENTATION PROFESSIONNELLE (French)

0 references

TÁ TEIP SCOILE AR CHEANN DE NA FOINSÍ IMEALLAITHE AGUS EISIAMH SÓISIALTA GO MINIC MAR THORADH AR IOMPAR DIÚLTACH LE NEAMHLÁITHREACHTAÍ ARÍS AGUS ARÍS EILE AG RITHIMÍ FOGHLAMA MALL AGUS ATHRÁ AR DHEARCTHAÍ NAIMHDEACH CHUN TRÉIGEAN. TÁ SÉ MAR AIDHM AG AN SCOIL MAR INSTITIÚID OILIÚNA A BHFUIL CÓRAS LEORDHÓTHANACH FÉINMHEASÚNAITHE AICI ATHBHREITHNIÚ A DHÉANAMH AR A SAINCHEISTEANNA OIDEACHAIS AGUS OIDEACHAIS CHUN FREASTAL AR NA FÍOR-RIACHTANAIS A THAGANN ÓN GCRÍOCH ACH, AR BHONN NÍOS GINEARÁLTA, Ó SHOCHAÍ ÁITIÚIL I BHFORBAIRT AGUS I GCOMHTHÁTHÚ LEANÚNACH LE GRÚPAÍ EITNEACHA A DHÉANANN IONADAÍOCHT AR DHAONRAÍ DE NÁISIÚNTACHTAÍ ÉAGSÚLA. TÁ NA CÚISEANNA A CHUIREANN TEIP SCOILE AR FÁIL LE LORG 1. LASMUIGH DE DHÁLAÍ SOCH-CHULTÚRTHA NA SCOILE SA TEAGHLACH AGUS EASNAIMH CHULTÚRTHA AMBIENTALIECONOMICHE AFFECTIVE 2. GO HINMHEÁNACH DEACRACHT NA SCOILE SA TUAIRISC CUMARSÁIDE EASPA STRAITÉISÍ TEAGAISC LEANÚNACH AS DÁTA MODHEOLAÍOCHTAÍ CAIGHDEÁNAITHE NACH SPREAGANN RANNPHÁIRTÍOCHT GHNÍOMHACH I NGAIRMTHREOIR (Irish)

0 references

NEUSPJEH U ŠKOLI JEDAN JE OD IZVORA MARGINALIZACIJE I SOCIJALNE ISKLJUČENOSTI ČESTO DOVODI DO NEGATIVNOG PONAŠANJA S PONOVLJENIM ODSUSTVOM PRI SPOROM RITMU UČENJA I PONAVLJANJU STAVOVA NEPRIJATELJSKIH PREMA NAPUŠTANJU. ŠKOLA KAO OBRAZOVNA USTANOVA S ODGOVARAJUĆIM SUSTAVOM SAMOPROCJENE NASTOJI PREISPITATI SVOJA OBRAZOVNA I OBRAZOVNA PITANJA KAKO BI ZADOVOLJILA STVARNE POTREBE KOJE DOLAZE S TERITORIJA, ALI OPĆENITO IZ LOKALNOG DRUŠTVA U KONTINUIRANOM RAZVOJU I INTEGRACIJI S ETNIČKIM SKUPINAMA KOJE PREDSTAVLJAJU STANOVNIŠTVO RAZLIČITIH NACIONALNOSTI. UZROCI KOJI UZROKUJU NEUSPJEH U ŠKOLI ZAPRAVO SE TRAŽE 1. IZVAN ŠKOLE SOCIOKULTURNI UVJETI OBITELJI I KULTURNI NEDOSTACI AMBIENTALIECONOMICHE AFEKTIVNI 2. UNUTAR ŠKOLE POTEŠKOĆE U KOMUNIKACIJSKOM IZVJEŠĆU NEDOSTATAK KONTINUIRANIH STRATEGIJA POUČAVANJA ZASTARJELE STANDARDIZIRANE METODOLOGIJE KOJE NE POTIČU AKTIVNO SUDJELOVANJE U STRUKOVNOM USMJERAVANJU (Croatian)

0 references

AZ ISKOLAI KUDARC A MARGINALIZÁLÓDÁS ÉS A TÁRSADALMI KIREKESZTÉS EGYIK FORRÁSA, GYAKRAN NEGATÍV VISELKEDÉSHEZ VEZET, LASSÚ TANULÁSI RITMUSOKBAN ISMÉTLŐDŐ HIÁNYZÁSOKKAL ÉS AZ ELHAGYÁSSAL SZEMBEN ELLENSÉGES ATTITŰDÖK ISMÉTELT MEGISMÉTLÉSÉVEL. AZ ISKOLA, MINT EGY MEGFELELŐ ÖNÉRTÉKELÉSI RENDSZERREL RENDELKEZŐ KÉPZÉSI INTÉZMÉNY ARRA TÖREKSZIK, HOGY ÁTTEKINTSE OKTATÁSI ÉS OKTATÁSI KÉRDÉSEIT ANNAK ÉRDEKÉBEN, HOGY KIELÉGÍTSE A TERÜLETRŐL, DE ÁLTALÁNOSABBAN A HELYI TÁRSADALOMBÓL ÉRKEZŐ VALÓS IGÉNYEKET, FOLYAMATOS FEJLŐDÉSBEN ÉS INTEGRÁCIÓBAN A KÜLÖNBÖZŐ NEMZETISÉGŰ LAKOSSÁGOKAT KÉPVISELŐ ETNIKAI CSOPORTOKKAL. AZ ISKOLAI KUDARCOT OKOZÓ OKOKAT VALÓJÁBAN MEG KELL KERESNI 1. KÜLSŐLEG AZ ISKOLA TÁRSADALMI-KULTURÁLIS FELTÉTELEI A CSALÁDI ÉS KULTURÁLIS HIÁNYOSSÁGOK AMBIENTALIECONOMICHE AFFIVE 2. BELSŐLEG AZ ISKOLAI NEHÉZSÉGEK A KOMMUNIKÁCIÓS JELENTÉSBEN HIÁNYOZNAK A FOLYAMATOS TANÍTÁSI STRATÉGIÁK ELAVULT SZABVÁNYOSÍTOTT MÓDSZEREK, AMELYEK NEM ÖSZTÖNZIK AZ AKTÍV RÉSZVÉTELT A PÁLYAORIENTÁCIÓBAN (Hungarian)

0 references

MOKYKLOS NESĖKMĖ YRA VIENAS IŠ MARGINALIZACIJOS ŠALTINIŲ, O SOCIALINĖ ATSKIRTIS DAŽNAI SUKELIA NEIGIAMĄ ELGESĮ SU PASIKARTOJANČIU NEBUVIMU LĖTU MOKYMOSI RITMU IR PASIKARTOJANČIAIS POŽIŪRIAIS, KURIE YRA PRIEŠIŠKI ATSISAKYMUI. MOKYKLA, KAIP MOKYMO ĮSTAIGA, TURINTI TINKAMĄ ĮSIVERTINIMO SISTEMĄ, SIEKIA PERŽIŪRĖTI SAVO ŠVIETIMO IR ŠVIETIMO KLAUSIMUS, KAD PATENKINTŲ REALIUS POREIKIUS, KYLANČIUS IŠ TERITORIJOS, BET APSKRITAI IŠ VIETOS VISUOMENĖS, NUOLAT EVOLIUCIONUOJANT IR INTEGRUOJANT SU ETNINĖMIS GRUPĖMIS, ATSTOVAUJANČIOMIS SKIRTINGŲ TAUTYBIŲ GYVENTOJAMS. PRIEŽASTYS, KURIOS SUKELIA MOKYKLOS NESĖKMĘ, IŠ TIKRŲJŲ YRA IEŠKOMOS 1. IŠORIŠKAI Į MOKYKLOS SOCIALINES IR KULTŪRINES SĄLYGAS ŠEIMOS IR KULTŪRINIŲ TRŪKUMŲ AMBIENTALIECONOMICHE EMOCINIS 2. KOMUNIKACIJOS ATASKAITOJE MOKYKLOS VIDUJE PATIRIAMA SUNKUMŲ, NES TRŪKSTA NUOLATINIŲ MOKYMO STRATEGIJŲ PASENUSIŲ STANDARTIZUOTŲ METODIKŲ, KURIOS NESKATINA AKTYVIAI DALYVAUTI PROFESINIO ORIENTAVIMO VEIKLOJE. (Lithuanian)

0 references

SKOLAS NEVEIKSME IR VIENS NO MARGINALIZĀCIJAS UN SOCIĀLĀS ATSTUMTĪBAS CĒLOŅIEM, KAS BIEŽI NOVED PIE NEGATĪVAS UZVEDĪBAS AR ATKĀRTOTU PROMBŪTNI LĒNĀ MĀCĪŠANĀS RITMĀ UN ATKĀRTOŠANOS PRET ATTIEKSMI, KAS IR NAIDĪGA PRET PAMEŠANU. SKOLA KĀ MĀCĪBU IESTĀDE AR ATBILSTOŠU PAŠNOVĒRTĒJUMA SISTĒMU CENŠAS PĀRSKATĪT IZGLĪTĪBAS UN IZGLĪTĪBAS JAUTĀJUMUS, LAI APMIERINĀTU REĀLĀS VAJADZĪBAS, KAS NĀK NO TERITORIJAS, BET VISPĀRĪGĀK — NO VIETĒJĀS SABIEDRĪBAS PASTĀVĪGĀ EVOLŪCIJĀ UN INTEGRĀCIJĀ AR ETNISKAJĀM GRUPĀM, KAS PĀRSTĀV DAŽĀDU TAUTĪBU IEDZĪVOTĀJUS. IEMESLI, KAS IZRAISA SKOLAS NEVEIKSMI, PATIESĪBĀ IR JĀMEKLĒ 1. ĀRPUS SKOLAS SOCIĀLKULTURĀLIE APSTĀKĻI ĢIMENĒ UN KULTŪRAS NEPILNĪBAS AMBIENTALIECONOMICHE EFEKTĪVS 2. IEKŠĒJI SKOLU GRŪTĪBAS ZIŅOJUMĀ PAR PASTĀVĪGU MĀCĪŠANAS STRATĒĢIJU TRŪKUMU NOVECOJUŠAS STANDARTIZĒTAS METODIKAS, KAS NEVEICINA AKTĪVU LĪDZDALĪBU PROFESIONĀLAJĀ ORIENTĀCIJĀ. (Latvian)

0 references

IL-FALLIMENT SKOLASTIKU HUWA WIEĦED MIS-SORSI TA’ MARĠINALIZZAZZJONI U ESKLUŻJONI SOĊJALI TA’ SPISS IWASSAL GĦAL IMĠIBA NEGATTIVA B’ASSENZI RIPETUTI B’RITMI TA’ TAGĦLIM BIL-MOD U REPETIZZJONIJIET GĦAL ATTITUDNIJIET OSTILI LEJN L-ABBANDUN. L-ISKOLA BĦALA ISTITUZZJONI TA’ TAĦRIĠ B’SISTEMA ADEGWATA TA’ AWTOVALUTAZZJONI TFITTEX LI TIRREVEDI L-KWISTJONIJIET EDUKATTIVI U EDUKATTIVI TAGĦHA SABIEX TISSODISFA L-ĦTIĠIJIET REALI LI JIĠU MIT-TERRITORJU IŻDA B’MOD AKTAR ĠENERALI MINN SOĊJETÀ LOKALI F’EVOLUZZJONI U INTEGRAZZJONI KONTINWI MA’ GRUPPI ETNIĊI LI JIRRAPPREŻENTAW POPOLAZZJONIJIET TA’ NAZZJONALITAJIET DIFFERENTI. IL-KAWŻI LI JIPPRODUĊU FALLIMENT FL-ISKOLA HUMA FIL-FATT IMFITTXIJA 1. ESTERNAMENT GĦALL-KUNDIZZJONIJIET SOĊJOKULTURALI TAL-ISKOLA TAL-FAMILJA U NUQQASIJIET KULTURALI AMBIENTALIECONOMICHE AFFECTIVE 2. INTERNAMENT ID-DIFFIKULTÀ TAL-ISKOLA FIR-RAPPORT TA’ KOMUNIKAZZJONI NUQQAS TA’ STRATEĠIJI TA’ TAGĦLIM KONTINWU METODOLOĠIJI STANDARDIZZATI SKADUTI LI MA JĦEĠĠUX IL-PARTEĊIPAZZJONI ATTIVA FIL-GWIDA VOKAZZJONALI (Maltese)

0 references

SCHOOLFALEN IS EEN VAN DE BRONNEN VAN MARGINALISERING EN SOCIALE UITSLUITING LEIDT VAAK TOT NEGATIEF GEDRAG MET HERHAALDE AFWEZIGHEID BIJ LANGZAME LEERRITMES EN HERHALINGEN TEN OPZICHTE VAN HOUDINGEN DIE VIJANDIG TEGENOVER VERLATING STAAN. DE SCHOOL ALS OPLEIDINGSINSTELLING MET EEN ADEQUAAT SYSTEEM VAN ZELFEVALUATIE STREEFT ERNAAR HAAR ONDERWIJS- EN ONDERWIJSKWESTIES TE HERZIEN OM TEGEMOET TE KOMEN AAN DE WERKELIJKE BEHOEFTEN DIE UIT HET GRONDGEBIED KOMEN, MAAR MEER IN HET ALGEMEEN UIT EEN LOKALE SAMENLEVING IN VOORTDURENDE EVOLUTIE EN INTEGRATIE MET ETNISCHE GROEPEN DIE BEVOLKINGSGROEPEN VAN VERSCHILLENDE NATIONALITEITEN VERTEGENWOORDIGEN. DE OORZAKEN DIE SCHOOLFAILLISSEMENTEN VEROORZAKEN, MOETEN IN FEITE WORDEN GEZOCHT 1. EXTERN VAN DE SCHOOL SOCIAAL-CULTURELE OMSTANDIGHEDEN VAN HET GEZIN EN CULTURELE TEKORTKOMINGEN AMBIENTALIECONOMICHE AFFECTIEVE 2. INTERN DE MOEILIJKHEDEN VAN DE SCHOOL IN HET COMMUNICATIEVERSLAG ONTBREKEN VAN VOORTDURENDE ONDERWIJSSTRATEGIEËN ACHTERHAALDE GESTANDAARDISEERDE METHODEN DIE ACTIEVE DEELNAME AAN BEROEPSKEUZEBEGELEIDING NIET AANMOEDIGEN (Dutch)

0 references

O fracasso escolar é uma das fontes de marginalização e exclusão social que muitas vezes leva a comportamentos negativos, com repetidas ausências de ritmos de aprendizagem lentos e repetições de atitudes propícias ao abandono. A escola, enquanto instituição de formação com um sistema adequado de autoaprendizagem, procura analisar as suas questões educativas e educativas, a fim de satisfazer as necessidades reais que advêm do território, mas, em geral, de uma sociedade local em constante evolução e integração com grupos étnicos que representam populações de diferentes nacionalidades. As causas que o fracasso da escola de produção estão na realidade a ser procurado 1. EXTERNAMENTE ÀS CONDIÇÕES SOCIOCULTURAIS ESCOLARES DAS DEFICIÊNCIAS FAMILIARES E CULTURAIS AFECTIVAS DA AMBIENTALIECONOMICHE 2. INTERNAMENTE A DIFICULDADE ESCOLAR NO RELATÓRIO DE COMUNICAÇÃO FALTA DE ESTRATÉGIAS DE ENSINO CONTÍNUAS METODOLOGIAS PADRÃO OUTRAS QUE NÃO INCENTIVAM A PARTICIPAÇÃO ATIVA EM ORIENTAÇÕES PROFISSIONAIS (Portuguese)

0 references

EȘECUL ȘCOLAR ESTE UNA DINTRE SURSELE MARGINALIZĂRII ȘI EXCLUZIUNII SOCIALE DUCE ADESEA LA COMPORTAMENTE NEGATIVE CU ABSENȚE REPETATE LA RITMURI LENTE DE ÎNVĂȚARE ȘI REPETIȚII LA ATITUDINI OSTILE ABANDONULUI. ȘCOALA CA INSTITUȚIE DE FORMARE CU UN SISTEM ADECVAT DE AUTOEVALUARE URMĂREȘTE SĂ-ȘI REVIZUIASCĂ PROBLEMELE EDUCAȚIONALE ȘI EDUCAȚIONALE PENTRU A SATISFACE NEVOILE REALE CARE PROVIN DIN TERITORIU, DAR, MAI GENERAL, DINTR-O SOCIETATE LOCALĂ ÎN CONTINUĂ EVOLUȚIE ȘI INTEGRARE CU GRUPURI ETNICE REPREZENTÂND POPULAȚII DE DIFERITE NAȚIONALITĂȚI. CAUZELE CARE PRODUC EȘECUL ȘCOLAR TREBUIE, DE FAPT, SĂ FIE CĂUTATE 1. EXTERN LA CONDIȚIILE SOCIO-CULTURALE ȘCOLARE ALE FAMILIEI ȘI DEFICIENȚELOR CULTURALE AMBIENTALIECONOMICHE AFECTIV 2. PE PLAN INTERN, DIFICULTĂȚILE ȘCOLARE DIN RAPORTUL DE COMUNICARE NU DISPUN DE STRATEGII DE PREDARE CONTINUĂ, ÎNVECHITE, METODOLOGII STANDARDIZATE CARE NU ÎNCURAJEAZĂ PARTICIPAREA ACTIVĂ LA ORIENTAREA PROFESIONALĂ. (Romanian)

0 references

ZLYHANIE ŠKOLY JE JEDNÝM ZO ZDROJOV MARGINALIZÁCIE A SOCIÁLNEHO VYLÚČENIA ČASTO VEDIE K NEGATÍVNEMU SPRÁVANIU S OPAKOVANOU ABSENCIOU V POMALÝCH RYTMOCH UČENIA A OPAKOVANIAM POSTOJOV NEPRIATEĽSKÝCH VOČI OPUSTENIU. ŠKOLA AKO VZDELÁVACIA INŠTITÚCIA S PRIMERANÝM SYSTÉMOM SEBAHODNOTENIA SA SNAŽÍ PRESKÚMAŤ SVOJE VZDELÁVACIE A VZDELÁVACIE OTÁZKY S CIEĽOM USPOKOJIŤ SKUTOČNÉ POTREBY, KTORÉ POCHÁDZAJÚ Z ÚZEMIA, ALE VŠEOBECNEJŠIE OD MIESTNEJ SPOLOČNOSTI V NEUSTÁLOM VÝVOJI A INTEGRÁCII S ETNICKÝMI SKUPINAMI ZASTUPUJÚCIMI OBYVATEĽSTVO RÔZNYCH NÁRODNOSTÍ. PRÍČINY, KTORÉ SPÔSOBUJÚ ZLYHANIE ŠKOLY, SA V SKUTOČNOSTI MUSIA HĽADAŤ 1. MIMO ŠKOLY SOCIÁLNO-KULTÚRNE PODMIENKY RODINY A KULTÚRNE NEDOSTATKY AMBIENTALIECONOMICHE AFEKTÍVNY 2. INTERNE PROBLÉMY ŠKOLY V KOMUNIKAČNEJ SPRÁVE CHÝBAJÚ NEPRETRŽITÝCH STRATÉGIÍ VÝUČBY ZASTARANÝCH ŠTANDARDIZOVANÝCH METODÍK, KTORÉ NEPODNECUJÚ AKTÍVNU ÚČASŤ NA PROFESIJNOM PORADENSTVE. (Slovak)

0 references

ŠOLSKI NEUSPEH JE EDEN OD VIROV MARGINALIZACIJE IN SOCIALNE IZKLJUČENOSTI POGOSTO VODI V NEGATIVNO VEDENJE S PONAVLJAJOČIMI SE ODSOTNOSTMI V POČASNEM UČNEM RITMU IN PONAVLJANJEM ODNOSA, KI JE SOVRAŽEN DO ZAPUŠČENOSTI. ŠOLA KOT IZOBRAŽEVALNA USTANOVA Z USTREZNIM SISTEMOM SAMOOCENJEVANJA SI PRIZADEVA PREGLEDATI SVOJA IZOBRAŽEVALNA IN IZOBRAŽEVALNA VPRAŠANJA, DA BI ZADOVOLJILA RESNIČNE POTREBE, KI PRIHAJAJO Z OZEMLJA, SPLOŠNEJE PA IZ LOKALNE DRUŽBE V NENEHNEM RAZVOJU IN INTEGRACIJI Z ETNIČNIMI SKUPINAMI, KI PREDSTAVLJAJO PREBIVALSTVO RAZLIČNIH NARODNOSTI. VZROKE, KI POVZROČAJO NEUSPEH V ŠOLI, JE TREBA POISKATI 1. ZUNAJ ŠOLE SOCIALNO-KULTURNE RAZMERE DRUŽINE IN KULTURNE POMANJKLJIVOSTI AMBIENTALIECONOMICHE AFEKTIVNA 2. NOTRANJE TEŽAVE V ZVEZI S ŠOLSKIM POROČILOM O POMANJKANJU STRATEGIJ STALNEGA POUČEVANJA ZASTARELIH STANDARDIZIRANIH METODOLOGIJ, KI NE SPODBUJAJO DEJAVNE UDELEŽBE V POKLICNEM USMERJANJU (Slovenian)

0 references

SKOLMISSLYCKANDEN ÄR EN AV KÄLLORNA TILL MARGINALISERING OCH SOCIAL UTESTÄNGNING LEDER OFTA TILL NEGATIVA BETEENDEN MED UPPREPAD FRÅNVARO VID LÅNGSAMMA INLÄRNINGSRYTMER OCH UPPREPNINGAR TILL ATTITYDER SOM ÄR FIENTLIGA TILL ÖVERGIVANDE. SKOLAN SOM EN UTBILDNINGSINSTITUTION MED ETT ADEKVAT SYSTEM FÖR SJÄLVBEDÖMNING SYFTAR TILL ATT SE ÖVER SINA UTBILDNINGS- OCH UTBILDNINGSFRÅGOR FÖR ATT TILLGODOSE DE VERKLIGA BEHOVEN SOM KOMMER FRÅN TERRITORIET MEN MER ALLMÄNT FRÅN ETT LOKALT SAMHÄLLE I STÄNDIG UTVECKLING OCH INTEGRATION MED ETNISKA GRUPPER SOM REPRESENTERAR BEFOLKNINGAR AV OLIKA NATIONALITETER. DE ORSAKER SOM ORSAKAR SKOLMISSLYCKANDEN SKA I SJÄLVA VERKET SÖKAS 1. EXTERNT TILL SKOLANS SOCIOKULTURELLA FÖRHÅLLANDEN I FAMILJEN OCH KULTURELLA BRISTER AMBIENTALIECONOMICHE AFFEKTIV 2. INTERNT SKOLPROBLEMET I KOMMUNIKATIONSRAPPORTEN BRIST PÅ KONTINUERLIGA UNDERVISNINGSSTRATEGIER FÖRÅLDRADE STANDARDISERADE METODER SOM INTE UPPMUNTRAR TILL AKTIVT DELTAGANDE I YRKESVÄGLEDNING (Swedish)

0 references

contained in Local Administrative Unit

0 references

0 references

Educational and vocational training

0 references

location (string)

PADULA