SOCIAL INCLUSION SCHOOL BEYOND SCHOOL (Q4951091)

E ORMAI SOTTO GLI OCCHI DI TUTTI COME IL FENOMENO DELLA DISPERSIONE SCOLASTICA SIA UN DATO PREOCCUPANTE NELLA REALT ITALIANA RISPETTO AL QUALE GLI INTERVENTI SEMBRANO MANCARE GLI OBIETTIVI PRINCIPALI. DALLE ESPERIENZE DI ANNI PRECEDENTI EMERSO COME DIETRO AL TERMINE DROP OUT SI NASCONDANO SITUAZIONI PROFONDAMENTE DIVERSE. TRA GLI ALLIEVI CHE LASCIANO PRECOCEMENTE LA SCUOLA SI TROVANO I DISAFFILIATI RAGAZZI CHE NON PROVANO ALCUN INTERESSE ALLA SCUOLA E NON DESIDERANO ESSERE IN CONTATTO CON ESSA NON HANNO VOGLIA PENSANO CHE LA SCUOLA SIA INUTILE E SONO SPESSO SOSTENUTI IN CI DALLA FAMIGLIA COME ROM E SHINTI CHE A FATICA ARRIVANO ALLA FINE DELLA SCUOLA ELEMENTARE I DEBOLI COLORO CHE NON HANNO GLI STRUMENTI CULTURALI E DI APPRENDIMENTO PER COMPLETARE IL PROGRAMMA DI STUDI QUALE VIENE LORO PROPOSTO I DROP OUT CAPACI STUDENTI CHE HANNO LE CAPACIT INTELLETTIVE PER AFFRONTARE LA SCUOLA MA MANCANO DI ALTRE COMPETENZE DI NATURA SOCIALE ED EMOTIVA ECC.IL PROGETTO A SCUOLA OLTRE LA SCUOLA AMBI (Italian)

0 references

И СЕГА ПРЕД ОЧИТЕ НА ВСИЧКИ КАК ФЕНОМЕНЪТ НА ПРЕЖДЕВРЕМЕННОТО НАПУСКАНЕ НА УЧИЛИЩЕ Е ТРЕВОЖЕН ФАКТ В ИТАЛИАНСКАТА РЕАЛНОСТ, ПО ОТНОШЕНИЕ НА КОЙТО ИЗГЛЕЖДА, ЧЕ ИНТЕРВЕНЦИИТЕ ЛИПСВАТ ОСНОВНИТЕ ЦЕЛИ. ОТ ОПИТА ОТ ПРЕДИШНИ ГОДИНИ СЕ ПОЯВИ, ЧЕ ЗАД ТЕРМИНА „ОТПАДАНЕ“ СЕ КРИЯТ ДЪЛБОКО РАЗЛИЧНИ СИТУАЦИИ. СРЕД УЧЕНИЦИТЕ, КОИТО НАПУСКАТ УЧИЛИЩЕТО РАНО, СА НЕСВЪРЗАНИТЕ МЛАДИ ХОРА, КОИТО НЕ ЧУВСТВАТ НИКАКЪВ ИНТЕРЕС КЪМ УЧИЛИЩЕТО И НЕ ИСКАТ ДА БЪДАТ В КОНТАКТ С НЕГО, НЕ СМЯТАТ, ЧЕ УЧИЛИЩЕТО Е БЕЗПОЛЕЗНО И ЧЕСТО БИВАТ ПОДКРЕПЯНИ ТАМ ОТ СЕМЕЙСТВОТО КАТО ROM И SHINTI, КОИТО ЕДВА ДОСТИГАТ ДО КРАЯ НА НАЧАЛНОТО УЧИЛИЩЕ, ТЕЗИ, КОИТО НЯМАТ КУЛТУРНИ И УЧЕБНИ ИНСТРУМЕНТИ, ЗА ДА ЗАВЪРШАТ УЧЕБНАТА ПРОГРАМА, ТЪЙ КАТО СЕ ПРЕДЛАГАТ ОТПАДНАЛИТЕ СПОСОБНИ УЧЕНИЦИ, КОИТО ИМАТ ИНТЕЛЕКТУАЛНИТЕ УМЕНИЯ ДА СЕ ИЗПРАВЯТ ПРЕД УЧИЛИЩЕТО, НО НЯМАТ ДРУГИ УМЕНИЯ ОТ СОЦИАЛЕН И ЕМОЦИОНАЛЕН ХАРАКТЕР ECC.IL ПРОЕКТ В УЧИЛИЩЕ ИЗВЪН УЧИЛИЩЕТО АМБИЦИОЗНО УЧИЛИЩЕ (Bulgarian)

0 references

A NYNÍ PŘED OČIMA VŠECH, JAK JE FENOMÉN PŘEDČASNÉHO UKONČOVÁNÍ ŠKOLNÍ DOCHÁZKY ZNEPOKOJIVÝM FAKTEM V ITALSKÉ REALITĚ, U NÍŽ SE ZDÁ, ŽE INTERVENCE POSTRÁDAJÍ HLAVNÍ CÍLE. ZE ZKUŠENOSTÍ Z PŘEDCHOZÍCH LET VYPLYNULO, ŽE ZA TÍMTO TERMÍNEM SE SKRÝVÁ HLUBOCE ODLIŠNÉ SITUACE. MEZI ŽÁKY, KTEŘÍ ŠKOLU PŘEDČASNĚ OPOUŠTĚJÍ, JSOU NEZÁVISLÍ MLADÍ LIDÉ, KTEŘÍ NEMAJÍ ZÁJEM O ŠKOLU A NECHTĚJÍ S NÍ BÝT V KONTAKTU, NEMYSLÍ SI, ŽE ŠKOLA JE K NIČEMU A JSOU TAM ČASTO PODPOROVÁNI RODINOU, JAKO JSOU ROM A SHINTI, KTEŘÍ SOTVA DORAZÍ NA KONEC ZÁKLADNÍ ŠKOLY TI, KTEŘÍ NEMAJÍ KULTURNÍ A VZDĚLÁVACÍ NÁSTROJE K DOKONČENÍ UČEBNÍCH OSNOV, PROTOŽE SE JIM NAVRHUJE, ABY PŘEDČASNĚ UKONČILI ŠKOLU, KTEŘÍ MAJÍ INTELEKTUÁLNÍ SCHOPNOSTI ČELIT ŠKOLE, ALE POSTRÁDAJÍ DALŠÍ DOVEDNOSTI SOCIÁLNÍ A EMOCIONÁLNÍ POVAHY PROJEKTU ECC.IL VE ŠKOLE NAD RÁMEC ŠKOLY AMBICIÓZNÍ ŠKOLY. (Czech)

0 references

OG NU FOR ALLES ØJNE, HVORDAN FÆNOMENET MED SKOLEFRAFALD ER EN BEKYMRENDE KENDSGERNING I DEN ITALIENSKE VIRKELIGHED, HVOR INTERVENTIONERNE SYNES AT MANGLE DE VIGTIGSTE MÅL. FRA TIDLIGERE ÅRS ERFARINGER VISTE DET SIG, AT BAG UDTRYKKET FALDER UD SKJUL DYBT FORSKELLIGE SITUATIONER. BLANDT DE ELEVER, DER FORLADER SKOLEN TIDLIGT, ER DE HANDICAPPEDE UNGE, DER IKKE FØLER NOGEN INTERESSE FOR SKOLEN OG IKKE ØNSKER AT VÆRE I KONTAKT MED DEN, MENER IKKE, AT SKOLEN ER UBRUGELIG OG OFTE STØTTES DERINDE AF FAMILIEN SOM ROM OG SHINTI, DER NÆPPE ANKOMMER TIL SLUTNINGEN AF GRUNDSKOLEN DEM, DER IKKE HAR DE KULTURELLE OG LÆRINGSVÆRKTØJER TIL AT FULDFØRE PENSUM, DA DE FORESLÅS DROPPE DYGTIGE ELEVER, DER HAR DE INTELLEKTUELLE FÆRDIGHEDER TIL AT MØDE SKOLEN, MEN MANGLER ANDRE FÆRDIGHEDER AF EN SOCIAL OG FØLELSESMÆSSIG KARAKTER ECC.IL PROJEKT PÅ SKOLEN UD OVER SKOLEN AMBITIØS SKOLE SKOLE (Danish)

0 references

UND JETZT VOR ALLEN AUGEN, WIE DAS PHÄNOMEN DES FRÜHEN SCHULABBRUCHS EINE BESORGNISERREGENDE TATSACHE IN DER ITALIENISCHEN REALITÄT IST, IN BEZUG AUF DIE DEN INTERVENTIONEN OFFENBAR DIE HAUPTZIELE FEHLEN. AUS DEN ERFAHRUNGEN DER VORJAHRE ERGAB SICH, DASS HINTER DEM BEGRIFF DROP OUT TIEF UNTERSCHIEDLICHE SITUATIONEN VERBIRGTEN. UNTER DEN SCHÜLERN, DIE DIE SCHULE FRÜH VERLASSEN, SIND DIE UNVERBUNDENEN JUNGEN MENSCHEN, DIE KEIN INTERESSE AN DER SCHULE HABEN UND NICHT MIT IHR IN KONTAKT SEIN WOLLEN, GLAUBEN NICHT, DASS DIE SCHULE NUTZLOS IST UND DORT OFT VON DER FAMILIE WIE ROM UND SHINTI UNTERSTÜTZT WIRD, DIE KAUM AM ENDE DER GRUNDSCHULE ANKOMMEN, DIEJENIGEN, DIE NICHT ÜBER DIE KULTURELLEN UND LERNINSTRUMENTE VERFÜGEN, UM DEN LEHRPLAN ZU VERVOLLSTÄNDIGEN, DA IHNEN VORGESCHLAGEN WIRD, DIE SCHÜLER, DIE ÜBER DIE INTELLEKTUELLEN FÄHIGKEITEN VERFÜGEN, SICH DER SCHULE ZU STELLEN, ABER KEINE ANDEREN FÄHIGKEITEN SOZIALER UND EMOTIONALER NATUR ECC.IL-PROJEKT IN DER SCHULE JENSEITS DER SCHULE EHRGEIZIGE SCHULE. (German)

0 references

ΚΑΙ ΤΏΡΑ ΜΠΡΟΣΤΆ ΣΕ ΌΛΟΥΣ ΠΏΣ ΤΟ ΦΑΙΝΌΜΕΝΟ ΤΗΣ ΠΡΌΩΡΗΣ ΕΓΚΑΤΆΛΕΙΨΗΣ ΤΟΥ ΣΧΟΛΕΊΟΥ ΕΊΝΑΙ ΈΝΑ ΑΝΗΣΥΧΗΤΙΚΌ ΓΕΓΟΝΌΣ ΣΤΗΝ ΙΤΑΛΙΚΉ ΠΡΑΓΜΑΤΙΚΌΤΗΤΑ ΣΕ ΣΧΈΣΗ ΜΕ ΤΟ ΟΠΟΊΟ ΟΙ ΠΑΡΕΜΒΆΣΕΙΣ ΦΑΊΝΕΤΑΙ ΝΑ ΣΤΕΡΟΎΝΤΑΙ ΤΩΝ ΚΎΡΙΩΝ ΣΤΌΧΩΝ. ΑΠΌ ΤΙΣ ΕΜΠΕΙΡΊΕΣ ΤΩΝ ΠΡΟΗΓΟΎΜΕΝΩΝ ΕΤΏΝ ΠΡΟΈΚΥΨΕ ΌΤΙ ΠΊΣΩ ΑΠΌ ΤΟΝ ΌΡΟ ΕΓΚΑΤΑΛΕΊΠΟΝΤΑΙ ΚΡΎΒΟΝΤΑΙ ΒΑΘΙΆ ΔΙΑΦΟΡΕΤΙΚΈΣ ΚΑΤΑΣΤΆΣΕΙΣ. ΜΕΤΑΞΎ ΤΩΝ ΜΑΘΗΤΏΝ ΠΟΥ ΕΓΚΑΤΑΛΕΊΠΟΥΝ ΝΩΡΊΣ ΤΟ ΣΧΟΛΕΊΟ ΕΊΝΑΙ ΟΙ ΔΥΣΑΡΕΣΤΗΜΈΝΟΙ ΝΈΟΙ ΠΟΥ ΔΕΝ ΑΙΣΘΆΝΟΝΤΑΙ ΚΑΝΈΝΑ ΕΝΔΙΑΦΈΡΟΝ ΓΙΑ ΤΟ ΣΧΟΛΕΊΟ ΚΑΙ ΔΕΝ ΘΈΛΟΥΝ ΝΑ ΈΡΘΟΥΝ ΣΕ ΕΠΑΦΉ ΜΑΖΊ ΤΟΥ, ΔΕΝ ΠΙΣΤΕΎΟΥΝ ΌΤΙ ΤΟ ΣΧΟΛΕΊΟ ΕΊΝΑΙ ΆΧΡΗΣΤΟ ΚΑΙ ΣΥΧΝΆ ΥΠΟΣΤΗΡΊΖΟΝΤΑΙ ΑΠΌ ΤΗΝ ΟΙΚΟΓΈΝΕΙΑ ΌΠΩΣ Η ROM ΚΑΙ Η SHINTI ΠΟΥ ΜΌΛΙΣ ΚΑΙ ΜΕΤΆ ΒΊΑΣ ΦΤΆΝΟΥΝ ΣΤΟ ΤΈΛΟΣ ΤΟΥ ΔΗΜΟΤΙΚΟΎ ΣΧΟΛΕΊΟΥ ΕΚΕΊΝΟΙ ΠΟΥ ΔΕΝ ΔΙΑΘΈΤΟΥΝ ΤΑ ΠΟΛΙΤΙΣΤΙΚΆ ΚΑΙ ΜΑΘΗΣΙΑΚΆ ΕΡΓΑΛΕΊΑ ΓΙΑ ΝΑ ΟΛΟΚΛΗΡΏΣΟΥΝ ΤΟ ΠΡΌΓΡΑΜΜΑ ΣΠΟΥΔΏΝ, ΚΑΘΏΣ ΠΡΟΤΕΊΝΕΤΑΙ Η ΕΓΚΑΤΆΛΕΙΨΗ ΤΩΝ ΙΚΑΝΏΝ ΜΑΘΗΤΏΝ ΠΟΥ ΈΧΟΥΝ ΤΙΣ ΠΝΕΥΜΑΤΙΚΈΣ ΔΕΞΙΌΤΗΤΕΣ ΓΙΑ ΝΑ ΑΝΤΙΜΕΤΩΠΊΣΟΥΝ ΤΟ ΣΧΟΛΕΊΟ, ΑΛΛΆ ΣΤΕΡΟΎΝΤΑΙ ΆΛΛΩΝ ΔΕΞΙΟΤΉΤΩΝ ΚΟΙΝΩΝΙΚΉΣ ΚΑΙ ΣΥΝΑΙΣΘΗΜΑΤΙΚΉΣ ΦΎΣΗΣ ECC.IL ΣΤΟ ΣΧΟΛΕΊΟ ΠΈΡΑ ΑΠΌ ΤΟ ΣΧΟΛΙΚΌ ΦΙΛΌΔΟΞΟ ΣΧΟΛΕΊΟ (Greek)

0 references

AND NOW BEFORE EVERYONE’S EYES HOW THE PHENOMENON OF EARLY SCHOOL LEAVING IS A WORRYING FACT IN THE ITALIAN REALITY WITH RESPECT TO WHICH THE INTERVENTIONS SEEM TO LACK THE MAIN OBJECTIVES. FROM THE EXPERIENCES OF PREVIOUS YEARS EMERGED THAT BEHIND THE TERM DROP OUT HIDE DEEPLY DIFFERENT SITUATIONS. AMONG THE PUPILS WHO LEAVE THE SCHOOL EARLY ARE THE DISAFFILIATED YOUNG PEOPLE WHO DO NOT FEEL ANY INTEREST IN THE SCHOOL AND DO NOT WANT TO BE IN CONTACT WITH IT DO NOT THINK THAT THE SCHOOL IS USELESS AND ARE OFTEN SUPPORTED IN THERE BY THE FAMILY LIKE ROM AND SHINTI WHO HARDLY ARRIVE AT THE END OF ELEMENTARY SCHOOL THOSE WHO DO NOT HAVE THE CULTURAL AND LEARNING TOOLS TO COMPLETE THE CURRICULUM AS THEY ARE PROPOSED THE DROP OUT CAPABLE STUDENTS WHO HAVE THE INTELLECTUAL SKILLS TO FACE THE SCHOOL BUT LACK OTHER SKILLS OF A SOCIAL AND EMOTIONAL NATURE ECC.IL PROJECT AT SCHOOL BEYOND THE SCHOOL AMBITIOUS SCHOOL (English)

readability score

0.0017959592972876

0 references

Y AHORA ANTE LOS OJOS DE TODOS CÓMO EL FENÓMENO DEL ABANDONO ESCOLAR PREMATURO ES UN HECHO PREOCUPANTE EN LA REALIDAD ITALIANA CON RESPECTO A LA CUAL LAS INTERVENCIONES PARECEN CARECER DE LOS OBJETIVOS PRINCIPALES. DE LAS EXPERIENCIAS DE AÑOS ANTERIORES SURGIERON QUE DETRÁS DEL TÉRMINO SE ESCONDEN SITUACIONES PROFUNDAMENTE DIFERENTES. ENTRE LOS ALUMNOS QUE ABANDONAN LA ESCUELA TEMPRANO SE ENCUENTRAN LOS JÓVENES DESAFILIADOS QUE NO SIENTEN NINGÚN INTERÉS EN LA ESCUELA Y NO QUIEREN ESTAR EN CONTACTO CON ELLA NO PIENSAN QUE LA ESCUELA ES INÚTIL Y A MENUDO SON APOYADOS ALLÍ POR LA FAMILIA COMO ROM Y SHINTI QUE APENAS LLEGAN AL FINAL DE LA ESCUELA PRIMARIA AQUELLOS QUE NO TIENEN LAS HERRAMIENTAS CULTURALES Y DE APRENDIZAJE PARA COMPLETAR EL PLAN DE ESTUDIOS YA QUE SE LES PROPONEN LOS ESTUDIANTES CON CAPACIDAD DE ABANDONO QUE TIENEN LAS HABILIDADES INTELECTUALES PARA ENFRENTAR LA ESCUELA PERO CARECEN DE OTRAS HABILIDADES DE CARÁCTER SOCIAL Y EMOCIONAL. (Spanish)

0 references

JA NÜÜD KÕIGI SILME EES, KUIDAS HARIDUSSÜSTEEMIST VARAKULT LAHKUMISE NÄHTUS ON ITAALIA REAALSUSES MURETTEKITAV ASJAOLU, MILLE PUHUL NÄIB, ET SEKKUMISTEL PUUDUVAD PEAMISED EESMÄRGID. VARASEMATE AASTATE KOGEMUSTEST ILMNES, ET TERMINI TAGA PEITUB SÜGAVALT ERINEVAD OLUKORRAD. KOOLIST VARAKULT LAHKUVATE ÕPILASTE HULGAS ON RAHULOLEMATUD NOORED, KES EI TUNNE KOOLI VASTU HUVI EGA SOOVI SELLEGA KOKKU PUUTUDA, EI ARVA, ET KOOL ON KASUTU JA NEID TOETAVAD SEAL SAGELI PEREKOND NAGU ROM JA SHINTI, KES VAEVALT JÕUAVAD ALGKOOLI LÕPPU NEED, KELLEL PUUDUVAD KULTUURI- JA ÕPPEVAHENDID ÕPPEKAVA TÄIENDAMISEKS, SEST NEILE PAKUTAKSE VÄLJA VÄLJALANGEMISVÕIMELISI ÕPILASI, KELLEL ON INTELLEKTUAALSED OSKUSED KOOLIGA TOIMETULEKUKS, KUID KELLEL PUUDUVAD MUUD SOTSIAALSE JA EMOTSIONAALSE ISELOOMUGA OSKUSED ECC.IL PROJEKT KOOLIS VÄLJASPOOL KOOLI AMBITSIOONIKAT KOOLI. (Estonian)

0 references

JA NYT KAIKKIEN SILMIEN EDESSÄ, MITEN KOULUNKÄYNNIN KESKEYTTÄMISEN ILMIÖ ON HUOLESTUTTAVA TOSIASIA ITALIAN TODELLISUUDESSA, JOHON PUUTTUMISESTA NÄYTTÄÄ PUUTTUVAN TÄRKEIMMÄT TAVOITTEET. AIEMPIEN VUOSIEN KOKEMUKSISTA KÄVI ILMI, ETTÄ TERMI PUDOTA POIS PIILOTTAA SYVÄSTI ERILAISIA TILANTEITA. KOULUSTA VARHAIN LÄHTEVIEN OPPILAIDEN JOUKOSSA OVAT ERISTÄYTYNEET NUORET, JOTKA EIVÄT TUNNE KIINNOSTUSTA KOULUA KOHTAAN JA JOTKA EIVÄT HALUA OLLA YHTEYDESSÄ KOULUUN, EIVÄT AJATTELE, ETTÄ KOULU ON HYÖDYTÖN JA ETTÄ SIELLÄ USEIN TUKEE PERHE, KUTEN ROM JA SHINTI, JOTKA TUSKIN SAAPUVAT PERUSKOULUN LOPPUUN NE, JOILLA EI OLE KULTTUURI- JA OPPIMISVÄLINEITÄ OPETUSSUUNNITELMAN LOPPUUN SAATTAMISEKSI, KOSKA HEITÄ EHDOTETAAN KESKEYTTÄMÄÄN KYKENEVIÄ OPPILAITA, JOILLA ON ÄLYLLISIÄ TAITOJA KOULUN KOHTAAMISEEN, MUTTA JOILLA EI OLE MUITA SOSIAALISIA JA EMOTIONAALISIA TAITOJA KOULUN KUNNIANHIMOISEN KOULUN ULKOPUOLELLA KOULUSSA. (Finnish)

0 references

ET MAINTENANT, SOUS LES YEUX DE TOUS, LE PHÉNOMÈNE DU DÉCROCHAGE SCOLAIRE EST UN FAIT INQUIÉTANT DANS LA RÉALITÉ ITALIENNE POUR LEQUEL LES INTERVENTIONS SEMBLENT MANQUER D’OBJECTIFS PRINCIPAUX. DE L’EXPÉRIENCE DES ANNÉES PRÉCÉDENTES EST APPARU QUE DERRIÈRE LE TERME ABANDONNER CACHENT DES SITUATIONS PROFONDÉMENT DIFFÉRENTES. PARMI LES ÉLÈVES QUI QUITTENT L’ÉCOLE TÔT SONT LES JEUNES DÉSAFFILIÉS QUI NE SE SENTENT PAS INTÉRESSÉS PAR L’ÉCOLE ET NE VEULENT PAS ÊTRE EN CONTACT AVEC ELLE NE PENSENT PAS QUE L’ÉCOLE EST INUTILE ET SONT SOUVENT SOUTENUS PAR LA FAMILLE COMME ROM ET SHINTI QUI ARRIVENT À PEINE À LA FIN DE L’ÉCOLE PRIMAIRE CEUX QUI N’ONT PAS LES OUTILS CULTURELS ET D’APPRENTISSAGE POUR COMPLÉTER LE PROGRAMME CAR ILS SONT PROPOSÉS AUX ÉLÈVES CAPABLES DE DÉCROCHER L’ÉCOLE QUI ONT LES COMPÉTENCES INTELLECTUELLES POUR FAIRE FACE À L’ÉCOLE MAIS MANQUENT D’AUTRES COMPÉTENCES DE NATURE SOCIALE ET ÉMOTIONNELLE PROJET ECCIL À L’ÉCOLE AU-DELÀ DE L’ÉCOLE AMBITIEUSE. (French)

0 references

AGUS ANOIS ROIMH SHÚILE GACH DUINE, IS CÚIS IMNÍ É FEINIMÉAN NA LUATHFHÁGÁLA SCOILE I RÉALTACHT NA HIODÁILE INA BHFUIL AN CHUMA AR AN SCÉAL NACH BHFUIL NA PRÍOMHCHUSPÓIRÍ AG BAINT LEIS NA HIDIRGHABHÁLACHA. ÓN TAITHÍ A FUARTHAS SNA BLIANTA ROIMHE SIN, THÁINIG SÉ CHUN CINN GO RAIBH CÁSANNA AN-DIFRIÚIL I BHFOLACH TAOBH THIAR DEN TÉARMA. I MEASC NA NDALTAÍ A FHÁGANN AN SCOIL GO LUATH TÁ NA DAOINE ÓGA MÍSHÁSTA NACH BHFUIL SUIM AR BITH ACU SA SCOIL AGUS NACH BHFUIL AG IARRAIDH A BHEITH I DTEAGMHÁIL LÉI, NÍ DÓIGH LEO GO BHFUIL AN SCOIL GAN ÚSÁID AGUS GO MINIC GO DTACAÍONN AN TEAGHLACH LÉI, COSÚIL LE ROM AGUS SHINTI, A THAGANN AR ÉIGEAN AG DEIREADH NA BUNSCOILE DÓIBH SIÚD NACH BHFUIL NA HUIRLISÍ CULTÚRTHA AGUS FOGHLAMA ACU CHUN AN CURACLAM A CHUR I GCRÍCH MAR GO MOLTAR NA DALTAÍ CUMASACHA A BHFUIL NA SCILEANNA INTLEACHTÚLA ACU CHUN AGHAIDH A THABHAIRT AR AN SCOIL ACH NACH BHFUIL SCILEANNA EILE DE CHINEÁL SÓISIALTA AGUS MOTHÚCHÁNACH ACU. (Irish)

0 references

A SADA PRED SVIMA OČIMA KAKO JE FENOMEN RANOG NAPUŠTANJA ŠKOLOVANJA ZABRINJAVAJUĆA ČINJENICA U TALIJANSKOJ STVARNOSTI S OBZIROM NA KOJU SE ČINI DA INTERVENCIJAMA NEDOSTAJU GLAVNI CILJEVI. IZ ISKUSTVA PRETHODNIH GODINA POJAVILA SE DA IZA TERMINA ISPADNU DUBOKO RAZLIČITE SITUACIJE. MEĐU UČENICIMA KOJI RANO NAPUŠTAJU ŠKOLU SU NEPOVEZANI MLADI LJUDI KOJI NE OSJEĆAJU NIKAKVO ZANIMANJE ZA ŠKOLU I NE ŽELE BITI U KONTAKTU S NJOM NE MISLE DA JE ŠKOLA BESKORISNA I DA IH U NJOJ ČESTO PODRŽAVA OBITELJ POPUT ROM-A I SHINTIJA KOJI JEDVA DOLAZE NA KRAJ OSNOVNE ŠKOLE ONE KOJI NEMAJU KULTURNE I OBRAZOVNE ALATE ZA DOVRŠETAK KURIKULUMA JER IM SE PREDLAŽE DA SE UČENICI KOJI ODUSTANU OD ŠKOLE IMAJU INTELEKTUALNE VJEŠTINE ZA SUOČAVANJE SA ŠKOLOM, ALI NEMAJU DRUGE VJEŠTINE SOCIJALNE I EMOCIONALNE PRIRODE ECC.IL PROJEKT U ŠKOLI IZVAN ŠKOLE AMBICIOZNE ŠKOLE (Croatian)

0 references

ÉS MOST MINDENKI SZEME LÁTTÁRA, HOGY A KORAI ISKOLAELHAGYÁS JELENSÉGE AGGASZTÓ TÉNY AZ OLASZ VALÓSÁGBAN, AMELLYEL KAPCSOLATBAN ÚGY TŰNIK, HOGY A BEAVATKOZÁSOK NEM RENDELKEZNEK A FŐ CÉLKITŰZÉSEKKEL. A KORÁBBI ÉVEK TAPASZTALATAIBÓL KIDERÜLT, HOGY A KIFEJEZÉS MÖGÖTT MÉLYEN KÜLÖNBÖZŐ HELYZETEK REJTŐZNEK. AZ ISKOLÁT KORÁN ELHAGYÓ DIÁKOK KÖZÖTT VANNAK AZOK A FÜGGETLEN FIATALOK, AKIK NEM ÉREZNEK ÉRDEKLŐDÉST AZ ISKOLA IRÁNT, ÉS NEM AKARNAK KAPCSOLATBA LÉPNI VELE, NEM GONDOLJÁK, HOGY AZ ISKOLA HASZONTALAN, ÉS GYAKRAN OTT A CSALÁD TÁMOGATJA ŐKET, MINT ROM ÉS SHINTI, AKIK ALIG ÉRKEZNEK MEG AZ ÁLTALÁNOS ISKOLA VÉGÉRE AZOK, AKIK NEM RENDELKEZNEK A TANTERV BEFEJEZÉSÉHEZ SZÜKSÉGES KULTURÁLIS ÉS TANULÁSI ESZKÖZÖKKEL, MIVEL AZT JAVASOLJÁK, HOGY AZ ISKOLA ELHAGYÁSÁRA KÉPES DIÁKOK, AKIK RENDELKEZNEK AZ ISKOLÁVAL VALÓ SZEMBENÉZÉSHEZ SZÜKSÉGES INTELLEKTUÁLIS KÉSZSÉGEKKEL, DE NEM RENDELKEZNEK MÁS SZOCIÁLIS ÉS ÉRZELMI JELLEGŰ KÉSZSÉGEKKEL AZ ISKOLÁBAN ECC.IL PROJEKT AZ ISKOLÁBAN TÚL AZ ISKOLAI AMBICIÓZUS ISKOLÁBAN (Hungarian)

0 references

O DABAR, VISŲ AKYSE, MOKYKLOS NEBAIGIMO REIŠKINYS YRA NERIMĄ KELIANTIS FAKTAS ITALIJOS TIKROVĖJE, DĖL KURIO INTERVENCIJOMS, ATRODO, TRŪKSTA PAGRINDINIŲ TIKSLŲ. IŠ ANKSTESNIŲ METŲ PATIRTIES PAAIŠKĖJO, KAD UŽ TERMINO „IŠNYKTI“ SLEPIA LABAI SKIRTINGAS SITUACIJAS. TARP MOKINIŲ, KURIE ANKSTI PALIEKA MOKYKLĄ, YRA NEPATENKINTI JAUNUOLIAI, KURIE NEJAUČIA JOKIO SUSIDOMĖJIMO MOKYKLA IR NENORI SU JA BENDRAUTI, NEMANO, KAD MOKYKLA YRA NENAUDINGA IR JOJE DAŽNAI PALAIKO ŠEIMA, PVZ., ROM IR SHINTI, KURIE VARGU AR ATVYKSTA Į PRADINĖS MOKYKLOS PABAIGĄ TIE, KURIE NETURI KULTŪRINIŲ IR MOKYMOSI PRIEMONIŲ, KAD GALĖTŲ UŽBAIGTI MOKYMO PROGRAMĄ, NES JIEMS SIŪLOMA PASITRAUKTI IŠ MOKYKLOS GABIŲ MOKINIŲ, KURIE TURI INTELEKTINIŲ ĮGŪDŽIŲ MOKYKLOJE, BET NETURI KITŲ SOCIALINIO IR EMOCINIO POBŪDŽIO ĮGŪDŽIŲ ECC.IL PROJEKTO MOKYKLOJE UŽ MOKYKLOS AMBICINGOS MOKYKLOS RIBŲ. (Lithuanian)

0 references

UN TAGAD IKVIENA ACU PRIEKŠĀ, KĀ PRIEKŠLAICĪGAS MĀCĪBU PĀRTRAUKŠANAS FENOMENS IR SATRAUCOŠS FAKTS ITĀLIJAS REALITĀTĒ, ATTIECĪBĀ UZ KURU, ŠĶIET, TRŪKST GALVENO MĒRĶU. NO IEPRIEKŠĒJO GADU PIEREDZES PARĀDĪJĀS, KA AIZ TERMINA IZZUŠANAS SLĒPJ DZIĻI ATŠĶIRĪGAS SITUĀCIJAS. STARP SKOLĒNIEM, KURI PRIEKŠLAICĪGI PAMET SKOLU, IR NESAISTĪTIE JAUNIEŠI, KURI NEJŪT NEKĀDU INTERESI PAR SKOLU UN NEVĒLAS AR TO SAZINĀTIES, NEUZSKATA, KA SKOLA IR BEZJĒDZĪGA UN KA VIŅU TUR BIEŽI ATBALSTA ĢIMENE, PIEMĒRAM, ROM UN SHINTI, KURI DIEZ VAI IERODAS PAMATSKOLĀ, TIEM, KURIEM NAV KULTŪRAS UN MĀCĪBU LĪDZEKĻU, LAI PABEIGTU MĀCĪBU PROGRAMMU, JO VIŅI TIEK PIEDĀVĀTI PAMETUŠI SPĒJĪGUS SKOLĒNUS, KURIEM IR INTELEKTUĀLĀS PRASMES SASKARTIES AR SKOLU, BET KURIEM TRŪKST CITU SOCIĀLĀ UN EMOCIONĀLĀ RAKSTURA ECC.IL PROJEKTA SKOLĀ ĀRPUS SKOLAS AMBICIOZĀS SKOLAS. (Latvian)

0 references

U ISSA QUDDIEM GĦAJNEJN KULĦADD KIF IL-FENOMENU TAT-TLUQ BIKRI MILL-ISKOLA HUWA FATT INKWETANTI FIR-REALTÀ TALJANA LI FIR-RIGWARD TAGĦHA L-INTERVENTI JIDHRU LI M’GĦANDHOMX L-OBJETTIVI EWLENIN. MILL-ESPERJENZI TAS-SNIN PREĊEDENTI ĦARĠU LI WARA T-TERMINU JITILQU MILL-ISKOLA JAĦBU SITWAZZJONIJIET FERM DIFFERENTI. FOST L-ISTUDENTI LI JITILQU MILL-ISKOLA KMIENI HEMM IŻ-ŻGĦAŻAGĦ DIŻAFFILJATI LI MA JĦOSSU L-EBDA INTERESS FL-ISKOLA U LI MA JRIDUX IKUNU F’KUNTATT MAGĦHA MA NAĦSIBX LI L-ISKOLA HIJA INUTLI U TA’ SPISS HUMA APPOĠĠJATI HEMMHEKK MILL-FAMILJA BĦAL ROM U SHINTI LI BILKEMM JASLU FI TMIEM L-ISKOLA ELEMENTARI DAWK LI M’GĦANDHOMX L-GĦODOD KULTURALI U TA’ TAGĦLIM BIEX ILESTU L-KURRIKULU PERESS LI HUMA PROPOSTI L-ISTUDENTI LI JISTGĦU JITILQU MILL-ISKOLA LI GĦANDHOM IL-ĦILIET INTELLETTWALI BIEX JIFFAĊĊJAW L-ISKOLA IŻDA M’GĦANDHOMX ĦILIET OĦRA TA’ PROĠETT ECC.IL TA’ NATURA SOĊJALI U EMOZZJONALI FL-ISKOLA LIL HINN MILL-ISKOLA AMBIZZJUŻA. (Maltese)

0 references

EN NU VOOR IEDERS OGEN HOE HET FENOMEEN VAN VOORTIJDIG SCHOOLVERLATEN EEN ZORGWEKKEND FEIT IS IN DE ITALIAANSE REALITEIT TEN AANZIEN WAARVAN DE INTERVENTIES DE BELANGRIJKSTE DOELSTELLINGEN LIJKEN TE MISSEN. UIT DE ERVARINGEN VAN VOORGAANDE JAREN KWAM NAAR VOREN DAT ACHTER DE TERM DROP OUT HEEL VERSCHILLENDE SITUATIES SCHUILGAAN. ONDER DE LEERLINGEN DIE DE SCHOOL VROEGTIJDIG VERLATEN ZIJN DE NIET-GELIEERDE JONGEREN DIE GEEN INTERESSE IN DE SCHOOL VOELEN EN ER GEEN CONTACT MEE WILLEN HEBBEN, DENKEN NIET DAT DE SCHOOL NUTTELOOS IS EN DAAR VAAK WORDEN ONDERSTEUND DOOR DE FAMILIE ALS ROM EN SHINTI DIE NAUWELIJKS AAN HET EINDE VAN DE BASISSCHOOL AANKOMEN, DEGENEN DIE NIET OVER DE CULTURELE EN LEERMIDDELEN BESCHIKKEN OM HET CURRICULUM AF TE RONDEN, OMDAT ZE WORDEN VOORGESTELD DE UITVALBARE STUDENTEN DIE DE INTELLECTUELE VAARDIGHEDEN HEBBEN OM DE SCHOOL ONDER OGEN TE ZIEN, MAAR GEEN ANDERE VAARDIGHEDEN VAN EEN SOCIAAL EN EMOTIONEEL KARAKTER ECCIL-PROJECT OP SCHOOL BUITEN DE SCHOOL AMBITIEUZE SCHOOL. (Dutch)

0 references

E agora, perante os olhos de todos, a forma como o fenómeno do abandono escolar precoce é um facto preocupante na realidade italiana, em relação ao qual as intervenções parecem não ter os principais objetivos. Das experiências de anos anteriores que surgiram depois que o prazo caiu para fora, escondem situações profundamente diferentes. Entre os alunos que abandonam precocemente a escola estão os jovens deficientes que não se sentem interessados na escola e não querem entrar em contacto com ela, não pensem que a escola é útil e é frequentemente apoiada pela família como a de ROM e por Shinti que dificilmente chegam ao fim da escola elementar aqueles que não têm as ferramentas culturais e de aprendizagem para completar o currículo, uma vez que são propostos os alunos aptos para a condução que possuem as competências intelectuais para satisfazer a escola, mas não possuem outras competências de natureza social e emocional. (Portuguese)

0 references

ȘI ACUM, ÎN FAȚA OCHILOR TUTUROR, CUM FENOMENUL PĂRĂSIRII TIMPURII A ȘCOLII ESTE UN FAPT ÎNGRIJORĂTOR ÎN REALITATEA ITALIANĂ CU PRIVIRE LA CARE INTERVENȚIILE PAR SĂ NU AIBĂ PRINCIPALELE OBIECTIVE. DIN EXPERIENȚELE DIN ANII PRECEDENȚI AU APĂRUT CĂ ÎN SPATELE TERMENULUI DE ABANDON ASCUNDE SITUAȚII PROFUND DIFERITE. PRINTRE ELEVII CARE PĂRĂSESC ȘCOALA DEVREME SE NUMĂRĂ TINERII NEAFILIAȚI CARE NU SIMT NICI UN INTERES ÎN ȘCOALĂ ȘI NU DORESC SĂ FIE ÎN CONTACT CU EA NU CRED CĂ ȘCOALA ESTE INUTILĂ ȘI SUNT ADESEA SUSȚINUȚI ACOLO DE FAMILIE PRECUM ROM ȘI SHINTI CARE ABIA AJUNG LA SFÂRȘITUL ȘCOLII ELEMENTARE CEI CARE NU AU INSTRUMENTELE CULTURALE ȘI DE ÎNVĂȚARE PENTRU A FINALIZA CURRICULUM-UL, DEOARECE LI SE PROPUNE ELEVILOR CAPABILI ABANDONAȚI, CARE AU ABILITĂȚILE INTELECTUALE PENTRU A FACE FAȚĂ ȘCOLII, DAR NU DISPUN DE ALTE ABILITĂȚI ALE UNUI PROIECT DE NATURĂ SOCIALĂ ȘI EMOȚIONALĂ ECC.IL LA ȘCOALĂ DINCOLO DE ȘCOALĂ AMBIȚIOASĂ ȘCOALĂ. (Romanian)

0 references

A TERAZ PRED OČAMI VŠETKÝCH, AKO JE FENOMÉN PREDČASNÉHO UKONČENIA ŠKOLSKEJ DOCHÁDZKY ZNEPOKOJUJÚCOU SKUTOČNOSŤOU V TALIANSKEJ REALITE, V SÚVISLOSTI S KTOROU SA ZDÁ, ŽE ZÁSAHY NEMAJÚ HLAVNÉ CIELE. ZO SKÚSENOSTÍ Z PREDCHÁDZAJÚCICH ROKOV VYPLYNULO, ŽE ZA TÝMTO POJMOM SA SKRÝVAJÚ HLBOKO ODLIŠNÉ SITUÁCIE. MEDZI ŽIAKMI, KTORÍ PREDČASNE ODCHÁDZAJÚ ZO ŠKOLY, SÚ DISAFFILIOVANÍ MLADÍ ĽUDIA, KTORÍ O ŠKOLU NECÍTIA ZÁUJEM A NECHCÚ BYŤ S ŇOU V KONTAKTE, NEMYSLIA SI, ŽE ŠKOLA JE ZBYTOČNÁ A ČASTO ICH TAM PODPORUJE RODINA AKO ROM A SHINTI, KTORÍ SOTVA PRÍDU NA KONIEC ZÁKLADNEJ ŠKOLY TÍ, KTORÍ NEMAJÚ KULTÚRNE A VZDELÁVACIE NÁSTROJE NA DOKONČENIE UČEBNÝCH OSNOV, PRETOŽE SA NAVRHUJE, ABY ŠTUDENTI, KTORÍ MAJÚ INTELEKTUÁLNE ZRUČNOSTI, ABY ČELILI ŠKOLE, ALE NEMAJÚ INÉ ZRUČNOSTI SOCIÁLNEJ A EMOCIONÁLNEJ POVAHY PROJEKTU ECC.IL V ŠKOLE NAD RÁMEC ŠKOLY AMBICIÓZNEJ ŠKOLY. (Slovak)

0 references

IN ZDAJ PRED OČMI VSEH, KAKO JE POJAV ZGODNJEGA OPUŠČANJA ŠOLANJA ZASKRBLJUJOČE DEJSTVO V ITALIJANSKI REALNOSTI, V ZVEZI S KATERO SE ZDI, DA INTERVENCIJE NIMAJO GLAVNIH CILJEV. IZ IZKUŠENJ IZ PREJŠNJIH LET SE JE IZKAZALO, DA ZA OPUŠČANJEM IZRAZA SKRIVAJO ZELO RAZLIČNE SITUACIJE. MED UČENCI, KI ZGODAJ OPUSTIJO ŠOLANJE, SO NEPOVEZANI MLADI, KI NE ČUTIJO ZANIMANJA ZA ŠOLO IN NE ŽELIJO BITI V STIKU Z NJO, NE MISLIJO, DA JE ŠOLA NEUPORABNA IN JIH V NJEJ POGOSTO PODPIRA DRUŽINA, KOT STA ROM IN SHINTI, KI KOMAJ PRIDEJO NA KONEC OSNOVNE ŠOLE, TISTI, KI NIMAJO KULTURNIH IN UČNIH ORODIJ ZA DOKONČANJE UČNEGA NAČRTA, SAJ SE JIM PREDLAGA, DA OPUSTIJO ŠOLANJE SPOSOBNI UČENCI, KI IMAJO INTELEKTUALNE SPRETNOSTI, DA SE SOOČIJO S ŠOLO, VENDAR NIMAJO DRUGIH SPRETNOSTI SOCIALNE IN ČUSTVENE NARAVE ECC.IL V ŠOLI ZUNAJ ŠOLE AMBICIOZNE ŠOLE. (Slovenian)

0 references

OCH NU INFÖR ALLAS ÖGON HUR FENOMENET MED AVHOPP FRÅN SKOLAN ÄR ETT OROANDE FAKTUM I DEN ITALIENSKA VERKLIGHETEN MED AVSEENDE PÅ VILKET INTERVENTIONERNA VERKAR SAKNA DE VIKTIGASTE MÅLEN. FRÅN TIDIGARE ÅRS ERFARENHETER FRAMKOM ATT BAKOM TERMEN DROP OUT DÖLJER DJUPT OLIKA SITUATIONER. BLAND DE ELEVER SOM LÄMNAR SKOLAN I FÖRTID ÄR DE MISSNÖJDA UNGDOMAR SOM INTE KÄNNER NÅGOT INTRESSE FÖR SKOLAN OCH INTE VILL KOMMA I KONTAKT MED DEN TYCKER INTE ATT SKOLAN ÄR VÄRDELÖS OCH OFTA STÖDS DÄR AV FAMILJEN SOM ROM OCH SHINTI SOM KNAPPAST KOMMER TILL SLUTET AV GRUNDSKOLAN DE SOM INTE HAR DE KULTURELLA OCH LÄRANDE VERKTYGEN FÖR ATT SLUTFÖRA LÄROPLANEN SOM DE FÖRESLÅS ATT HOPPA UT KOMPETENTA ELEVER SOM HAR INTELLEKTUELLA FÄRDIGHETER ATT MÖTA SKOLAN MEN SAKNAR ANDRA FÄRDIGHETER AV SOCIAL OCH KÄNSLOMÄSSIG NATUR ECC.IL PROJEKT I SKOLAN UTANFÖR SKOLAN AMBITIÖSA SKOLAN (Swedish)

0 references

contained in Local Administrative Unit

San Felice a Cancello

0 references

priority axis

EDUCATION

0 references

thematic objective

Educational and vocational training

0 references

location (string)

SAN FELICE A CANCELLO