AT SCHOOL... OF LIFE (Q4789780)

GLI AMBIENTI IN CUI LA SCUOLA IMMERSA SONO PI RICCHI DI STIMOLI CULTURALI MA ANCHE PI CONTRADDITTORI. OGGI LAPPRENDIMENTO SCOLASTICO SOLO UNA DELLE TANTE ESPERIENZE DI FORMAZIONE CHE I BAMBINI E GLI ADOLESCENTI VIVONO E PER ACQUISIRE COMPETENZE SPECIFICHE SPESSO NON VI BISOGNO DEI CONTESTI SCOLASTICI. MA PROPRIO PER QUESTO LA SCUOLA NON PU ABDICARE AL COMPITO DI PROMUOVERE LA CAPACITA DEGLI STUDENTI DI DARE SENSO ALLA VARIETA DELLE LORO ESPERIENZE AL FINE DI RIDURRE LA FRAMMENTAZIONE E IL CARATTERE EPISODICO CHE RISCHIANO DI CARATTERIZZARE LA VITA DEI BAMBINI E DEGLI ADOLESCENTI.IL PAESAGGIO EDUCATIVO DIVENTATO ESTREMAMENTE COMPLESSO. LE FUNZIONI EDUCATIVE SONO MENO DEFINITE DI QUANDO SORTA LA SCUOLA PUBBLICA. IN PARTICOLARE VI UNATTENUAZIONE DELLA CAPACITA ADULTA DI PRESIDIO DELLE REGOLE E DEL SENSO DEL LIMITE E SONO COS DIVENTATI PI FATICOSI I PROCESSI DI IDENTIFICAZIONE E DIFFERENZIAZIONE DA PARTE DI CHI CRESCE E ANCHE I COMPITI DELLA SCUOLA IN QUANTO LUOGO DEI DIRITTI DI OGNU (Italian)

0 references

СРЕДАТА, В КОЯТО УЧИЛИЩЕТО Е ПОТОПЕНО, Е ПО-БОГАТА НА КУЛТУРНИ СТИМУЛИ, НО И ПО-ПРОТИВОРЕЧИВИ. ДНЕС УЧИЛИЩНОТО ОБУЧЕНИЕ Е САМО ЕДНО ОТ МНОГОТО ОБРАЗОВАТЕЛНИ ПРЕЖИВЯВАНИЯ, КОИТО ДЕЦАТА И ЮНОШИТЕ ЖИВЕЯТ И ЗА ПРИДОБИВАНЕ НА СПЕЦИФИЧНИ УМЕНИЯ ЧЕСТО НЕ СЕ НУЖДАЯТ ОТ КОНТЕКСТ В УЧИЛИЩЕ. НО ИМЕННО ПОРАДИ ТАЗИ ПРИЧИНА УЧИЛИЩЕТО НЕ МОЖЕ ДА АБДИКИРА ОТ ЗАДАЧАТА ЗА НАСЪРЧАВАНЕ НА СПОСОБНОСТТА НА УЧЕНИЦИТЕ ДА ДАВАТ СМИСЪЛ НА РАЗНООБРАЗИЕТО ОТ ПРЕЖИВЯВАНИЯ, ЗА ДА СЕ НАМАЛИ РАЗПОКЪСАНОСТТА И ЕПИЗОДИЧНИЯ ХАРАКТЕР, КОИТО РИСКУВАТ ДА ХАРАКТЕРИЗИРАТ ЖИВОТА НА ДЕЦАТА И ОБРАЗОВАТЕЛНИЯ ПЕЙЗАЖ Е СТАНАЛ ИЗКЛЮЧИТЕЛНО СЛОЖЕН. ОБРАЗОВАТЕЛНИТЕ ФУНКЦИИ СА ПО-МАЛКО ДЕФИНИРАНИ, ОТКОЛКОТО КОГАТО Е ВЪЗНИКНАЛО ДЪРЖАВНОТО УЧИЛИЩЕ. ПО-СПЕЦИАЛНО Е НАЛИЦЕ СМЕКЧАВАНЕ НА СПОСОБНОСТТА НА ВЪЗРАСТНИТЕ ДА ПАЗЯТ ПРАВИЛАТА И ЧУВСТВОТО ЗА ОГРАНИЧЕНИЕ И ТАКА СА СТАНАЛИ ПО-УМОРИТЕЛНИ ПРОЦЕСИТЕ НА ИДЕНТИФИКАЦИЯ И ДИФЕРЕНЦИАЦИЯ ОТ СТРАНА НА ТЕЗИ, КОИТО РАСТАТ, КАКТО И ЗАДАЧИТЕ НА УЧИЛИЩЕТО КАТО МЯСТО НА ПРАВАТА НА ВСЕКИ ЕДИН ОТ ТЯХ. (Bulgarian)

0 references

PROSTŘEDÍ, VE KTERÉM JE ŠKOLA PONOŘENA, JE BOHATŠÍ NA KULTURNÍ PODNĚTY, ALE TAKÉ VÍCE PROTICHŮDNÉ. DNES ŠKOLNÍ UČENÍ JE JEN JEDNÍM Z MNOHA VZDĚLÁVACÍCH ZKUŠENOSTÍ, KTERÉ DĚTI A DOSPÍVAJÍCÍ ŽIJÍ A ZÍSKAT SPECIFICKÉ DOVEDNOSTI ČASTO NEPOTŘEBUJÍ ŠKOLNÍ KONTEXT. ALE PRÁVĚ Z TOHOTO DŮVODU ŠKOLA NEMŮŽE ABDIKOVAT ÚKOL PODPOROVAT SCHOPNOST STUDENTŮ DÁVAT SMYSL RŮZNORODOSTI SVÝCH ZKUŠENOSTÍ, ABY SE SNÍŽILA ROZTŘÍŠTĚNOST A EPIZODICKÝ CHARAKTER, KTERÝ RISKUJE CHARAKTER ŽIVOTA DĚTÍ A ADOLESCENTS.THE VZDĚLÁVACÍ KRAJINA SE STALA MIMOŘÁDNĚ SLOŽITOU. VÝCHOVNÉ FUNKCE JSOU MÉNĚ DEFINOVÁNY, NEŽ KDYŽ VZNIKLA VEŘEJNÁ ŠKOLA. ZEJMÉNA DOCHÁZÍ KE ZMÍRNĚNÍ SCHOPNOSTI DOSPĚLÝCH STŘEŽIT PRAVIDLA A SMYSL PRO OMEZENÍ, A TAK SE STALY ÚNAVNĚJŠÍMI PROCESY IDENTIFIKACE A DIFERENCIACE ZE STRANY TĚCH, KTEŘÍ VYRŮSTAJÍ, A TAKÉ ÚKOLY ŠKOLY JAKO MÍSTA PRÁV KAŽDÉHO Z NICH. (Czech)

0 references

DE MILJØER, HVOR SKOLEN ER NEDSÆNKET, ER RIGERE PÅ KULTURELLE STIMULI, MEN OGSÅ MERE MODSTRIDENDE. I DAG ER SKOLEUNDERVISNING BLOT EN AF DE MANGE UDDANNELSESMÆSSIGE OPLEVELSER, SOM BØRN OG UNGE LEVER OG TILEGNER SIG SPECIFIKKE FÆRDIGHEDER, DER OFTE IKKE HAR BRUG FOR SKOLESAMMENHÆNGE. MEN NETOP AF DENNE GRUND KAN SKOLEN IKKE ABDICERE OPGAVEN MED AT FREMME ELEVERNES EVNE TIL AT GIVE MENING TIL DE FORSKELLIGE ERFARINGER FOR AT REDUCERE DEN FRAGMENTERING OG EPISODISKE KARAKTER, DER RISIKERER AT KARAKTERISERE BØRNS LIV OG ADOLESCENTS. UDDANNELSESMÆSSIGE FUNKTIONER ER MINDRE DEFINERET, END DA DEN OFFENTLIGE SKOLE OPSTOD. ISÆR ER DER EN FORMILDENDE EVNE TIL AT BESKYTTE REGLERNE OG FØLELSEN AF GRÆNSE OG DERMED ER BLEVET MERE TRÆTTENDE PROCESSER FOR IDENTIFIKATION OG DIFFERENTIERING AF DEM, DER VOKSER OP, OG OGSÅ SKOLENS OPGAVER SOM ET STED FOR RETTIGHEDERNE FOR HVER ENKELT. (Danish)

0 references

DIE UMGEBUNGEN, IN DENEN DIE SCHULE EINGETAUCHT IST, SIND REICHER AN KULTURELLEN REIZEN, ABER AUCH WIDERSPRÜCHLICHER. HEUTE IST DAS SCHULISCHE LERNEN NUR EINE DER VIELEN PÄDAGOGISCHEN ERFAHRUNGEN, DIE KINDER UND JUGENDLICHE LEBEN UND SPEZIFISCHE FÄHIGKEITEN ERWERBEN OFT KEINE SCHULISCHEN KONTEXTE BENÖTIGEN. ABER GERADE AUS DIESEM GRUND KANN DIE SCHULE DIE AUFGABE NICHT AUFGEBEN, DIE FÄHIGKEIT DER SCHÜLER ZU FÖRDERN, DER VIELFALT IHRER ERFAHRUNGEN EINEN SINN ZU GEBEN, UM DIE FRAGMENTIERUNG UND DEN EPISODISCHEN CHARAKTER ZU REDUZIEREN, DER DAS LEBEN VON KINDERN UND ADOLESCENTS CHARAKTERISIERT. BILDUNGSFUNKTIONEN SIND WENIGER DEFINIERT ALS WENN DIE ÖFFENTLICHE SCHULE ENTSTAND. INSBESONDERE GIBT ES EINE ABSCHWÄCHUNG DER FÄHIGKEIT DER ERWACHSENEN, DIE REGELN UND DAS GEFÜHL DER BEGRENZUNG ZU SCHÜTZEN, UND SO SIND DIE PROZESSE DER IDENTIFIZIERUNG UND DIFFERENZIERUNG VON DENEN, DIE ERWACHSEN SIND, UND AUCH DIE AUFGABEN DER SCHULE ALS ORT DER RECHTE JEDES EINZELNEN ERMÜDENDER GEWORDEN. (German)

0 references

ΤΑ ΠΕΡΙΒΆΛΛΟΝΤΑ ΣΤΑ ΟΠΟΊΑ ΒΥΘΊΖΕΤΑΙ ΤΟ ΣΧΟΛΕΊΟ ΕΊΝΑΙ ΠΛΟΥΣΙΌΤΕΡΑ ΣΕ ΠΟΛΙΤΙΣΤΙΚΆ ΕΡΕΘΊΣΜΑΤΑ, ΑΛΛΆ ΚΑΙ ΠΙΟ ΑΝΤΙΦΑΤΙΚΆ. ΣΉΜΕΡΑ Η ΣΧΟΛΙΚΉ ΜΆΘΗΣΗ ΕΊΝΑΙ ΜΌΝΟ ΜΊΑ ΑΠΌ ΤΙΣ ΠΟΛΛΈΣ ΕΚΠΑΙΔΕΥΤΙΚΈΣ ΕΜΠΕΙΡΊΕΣ ΠΟΥ ΖΟΥΝ ΤΑ ΠΑΙΔΙΆ ΚΑΙ ΟΙ ΈΦΗΒΟΙ ΚΑΙ ΓΙΑ ΝΑ ΑΠΟΚΤΉΣΟΥΝ ΣΥΓΚΕΚΡΙΜΈΝΕΣ ΔΕΞΙΌΤΗΤΕΣ ΣΥΧΝΆ ΔΕΝ ΧΡΕΙΆΖΟΝΤΑΙ ΣΧΟΛΙΚΆ ΠΛΑΊΣΙΑ. ΑΛΛΆ ΑΚΡΙΒΏΣ ΓΙΑ ΤΟ ΛΌΓΟ ΑΥΤΌ ΤΟ ΣΧΟΛΕΊΟ ΔΕΝ ΜΠΟΡΕΊ ΝΑ ΠΑΡΑΙΤΗΘΕΊ ΑΠΌ ΤΟ ΚΑΘΉΚΟΝ ΤΗΣ ΠΡΟΏΘΗΣΗΣ ΤΗΣ ΙΚΑΝΌΤΗΤΑΣ ΤΩΝ ΜΑΘΗΤΏΝ ΝΑ ΔΏΣΟΥΝ ΝΌΗΜΑ ΣΤΗΝ ΠΟΙΚΙΛΊΑ ΤΩΝ ΕΜΠΕΙΡΙΏΝ ΤΟΥΣ, ΠΡΟΚΕΙΜΈΝΟΥ ΝΑ ΜΕΙΩΘΕΊ Ο ΚΑΤΑΚΕΡΜΑΤΙΣΜΌΣ ΚΑΙ Ο ΕΠΕΙΣΟΔΙΑΚΌΣ ΧΑΡΑΚΤΉΡΑΣ ΠΟΥ ΚΙΝΔΥΝΕΎΕΙ ΝΑ ΧΑΡΑΚΤΗΡΊΣΕΙ ΤΗ ΖΩΉ ΤΩΝ ΠΑΙΔΙΏΝ ΚΑΙ ΤΟ ΕΚΠΑΙΔΕΥΤΙΚΌ ΤΟΠΊΟ ΈΧΕΙ ΓΊΝΕΙ ΕΞΑΙΡΕΤΙΚΆ ΠΕΡΊΠΛΟΚΟ. ΟΙ ΕΚΠΑΙΔΕΥΤΙΚΈΣ ΛΕΙΤΟΥΡΓΊΕΣ ΕΊΝΑΙ ΛΙΓΌΤΕΡΟ ΚΑΘΟΡΙΣΜΈΝΕΣ ΑΠΌ Ό,ΤΙ ΌΤΑΝ ΔΗΜΙΟΥΡΓΉΘΗΚΕ ΤΟ ΔΗΜΌΣΙΟ ΣΧΟΛΕΊΟ. ΕΙΔΙΚΌΤΕΡΑ, ΥΠΆΡΧΕΙ ΈΝΑΣ ΜΕΤΡΙΑΣΜΌΣ ΤΗΣ ΙΚΑΝΌΤΗΤΑΣ ΤΩΝ ΕΝΗΛΊΚΩΝ ΝΑ ΦΥΛΆΣΣΟΥΝ ΤΟΥΣ ΚΑΝΌΝΕΣ ΚΑΙ ΤΗΝ ΑΊΣΘΗΣΗ ΤΟΥ ΟΡΊΟΥ ΚΑΙ ΈΤΣΙ ΈΧΟΥΝ ΓΊΝΕΙ ΠΙΟ ΚΟΥΡΑΣΤΙΚΈΣ ΟΙ ΔΙΑΔΙΚΑΣΊΕΣ ΤΑΥΤΟΠΟΊΗΣΗΣ ΚΑΙ ΔΙΑΦΟΡΟΠΟΊΗΣΗΣ ΑΠΌ ΤΗΝ ΠΛΕΥΡΆ ΕΚΕΊΝΩΝ ΠΟΥ ΜΕΓΑΛΏΝΟΥΝ, ΚΑΘΏΣ ΚΑΙ ΤΑ ΚΑΘΉΚΟΝΤΑ ΤΟΥ ΣΧΟΛΕΊΟΥ ΩΣ ΤΌΠΟΥ ΤΩΝ ΔΙΚΑΙΩΜΆΤΩΝ ΤΟΥ ΚΆΘΕ ΑΤΌΜΟΥ. (Greek)

0 references

THE ENVIRONMENTS IN WHICH THE SCHOOL IS IMMERSED ARE RICHER IN CULTURAL STIMULI BUT ALSO MORE CONTRADICTORY. TODAY SCHOOL LEARNING IS JUST ONE OF THE MANY EDUCATIONAL EXPERIENCES THAT CHILDREN AND ADOLESCENTS LIVE AND TO ACQUIRE SPECIFIC SKILLS OFTEN DO NOT NEED SCHOOL CONTEXTS. BUT PRECISELY FOR THIS REASON THE SCHOOL CANNOT ABDICATE THE TASK OF PROMOTING THE ABILITY OF STUDENTS TO GIVE MEANING TO THE VARIETY OF THEIR EXPERIENCES IN ORDER TO REDUCE THE FRAGMENTATION AND EPISODIC CHARACTER THAT RISK CHARACTERISING THE LIVES OF CHILDREN AND ADOLESCENTS.THE EDUCATIONAL LANDSCAPE HAS BECOME EXTREMELY COMPLEX. EDUCATIONAL FUNCTIONS ARE LESS DEFINED THAN WHEN THE PUBLIC SCHOOL AROSE. IN PARTICULAR, THERE IS A MITIGATING OF THE ADULT CAPACITY TO GUARD THE RULES AND THE SENSE OF LIMIT AND SO HAVE BECOME MORE TIRING THE PROCESSES OF IDENTIFICATION AND DIFFERENTIATION ON THE PART OF THOSE WHO GROW UP AND ALSO THE TASKS OF THE SCHOOL AS A PLACE OF THE RIGHTS OF EACH (English)

readability score

0.0346816866078988

0 references

LOS AMBIENTES EN LOS QUE LA ESCUELA ESTÁ INMERSA SON MÁS RICOS EN ESTÍMULOS CULTURALES PERO TAMBIÉN MÁS CONTRADICTORIOS. HOY EN DÍA, EL APRENDIZAJE ESCOLAR ES SOLO UNA DE LAS MUCHAS EXPERIENCIAS EDUCATIVAS QUE VIVEN LOS NIÑOS Y ADOLESCENTES Y PARA ADQUIRIR HABILIDADES ESPECÍFICAS A MENUDO NO NECESITAN CONTEXTOS ESCOLARES. PERO PRECISAMENTE POR ESTA RAZÓN LA ESCUELA NO PUEDE ABDICAR LA TAREA DE PROMOVER LA CAPACIDAD DE LOS ESTUDIANTES PARA DAR SENTIDO A LA VARIEDAD DE SUS EXPERIENCIAS CON EL FIN DE REDUCIR LA FRAGMENTACIÓN Y EL CARÁCTER EPISÓDICO QUE CORREN EL RIESGO DE CARACTERIZAR LA VIDA DE LOS NIÑOS Y ADOLESCENTS. EL PAISAJE EDUCATIVO SE HA VUELTO EXTREMADAMENTE COMPLEJO. LAS FUNCIONES EDUCATIVAS ESTÁN MENOS DEFINIDAS QUE CUANDO SURGIÓ LA ESCUELA PÚBLICA. EN PARTICULAR, EXISTE UNA ATENUACIÓN DE LA CAPACIDAD DE LOS ADULTOS PARA PROTEGER LAS REGLAS Y EL SENTIDO DE LÍMITE Y, POR LO TANTO, SE HAN VUELTO MÁS AGOTADORES LOS PROCESOS DE IDENTIFICACIÓN Y DIFERENCIACIÓN POR PARTE DE QUIENES CRECEN Y TAMBIÉN LAS TAREAS DE LA ESCUELA COMO LUGAR DE LOS DERECHOS DE CADA UNO. (Spanish)

0 references

KESKKOND, KUS KOOL ON KASTETUD, ON RIKKAM KULTUURISTIIMULITEST, KUID KA VASTUOLULISEM. TÄNAPÄEVAL ON KOOLIÕPE VAID ÜKS PALJUDEST HARIDUSLIKEST KOGEMUSTEST, MIDA LAPSED JA NOORUKID ELAVAD JA OMANDAMA KONKREETSEID OSKUSI SAGELI EI VAJA KOOLIKONTEKSTE. KUID JUST SEL PÕHJUSEL EI SAA KOOL LOOBUDA ÜLESANDEST EDENDADA ÕPILASTE VÕIMET ANDA TÄHENDUST OMA KOGEMUSTE MITMEKESISUSELE, ET VÄHENDADA KILLUSTATUST JA EPISOODILIST ISELOOMU, MIS VÕIB ISELOOMUSTADA LASTE ELU JA ADOLESCENTS.THE HARIDUSMAASTIK ON MUUTUNUD ÄÄRMISELT KEERULISEKS. HARIDUSFUNKTSIOONID ON VÄHEM MÄÄRATLETUD KUI SIIS, KUI AVALIK KOOL TEKKIS. EELKÕIGE LEEVENDATAKSE TÄISKASVANUTE SUUTLIKKUST JÄLGIDA EESKIRJU JA PIIRITUNNET, MISTÕTTU ON KASVANUD ÜLESKASVANUD ISIKUTE IDENTIFITSEERIMISE JA DIFERENTSEERIMISE PROTSESSID NING KOOLI ÜLESANDED IGA KODANIKU ÕIGUSTE KOHANA MUUTUNUD VÄSITAVAMAKS. (Estonian)

0 references

YMPÄRISTÖT, JOISSA KOULU ON UPOTETTU, OVAT RIKKAAMPIA KULTTUURIN ÄRSYKKEISSÄ, MUTTA MYÖS RISTIRIITAISEMPIA. NYKYÄÄN KOULUN OPPIMINEN ON VAIN YKSI MONISTA OPPIMISKOKEMUKSISTA, JOITA LAPSET JA NUORET ELÄVÄT JA ERITYISTAITOJEN HANKKIMINEN EIVÄT USEINKAAN TARVITSE KOULUYMPÄRISTÖJÄ. MUTTA JUURI TÄSTÄ SYYSTÄ KOULU EI VOI LUOPUA TEHTÄVÄSTÄ EDISTÄÄ OPISKELIJOIDEN KYKYÄ ANTAA MERKITYSTÄ HEIDÄN KOKEMUSTENSA MONINAISUUDELLE VÄHENTÄÄKSEEN HAJANAISUUTTA JA EPISODISTA LUONNETTA, JOKA UHKAA KUVATA LASTEN ELÄMÄÄ JA ADOLESCENTS.THE-OPETUSYMPÄRISTÖ ON TULLUT ERITTÄIN MONIMUTKAISEKSI. KOULUTUSTOIMINNOT OVAT VÄHEMMÄN MÄÄRITELTYJÄ KUIN SILLOIN, KUN JULKINEN KOULU SYNTYI. ERITYISESTI AIKUISEN KYKYÄ VALVOA SÄÄNTÖJÄ JA RAJA-ARVON TUNNETTA ON LIEVENNETTY, MINKÄ VUOKSI KASVANEIDEN TUNNISTAMIS- JA ERIYTTÄMISPROSESSIT OVAT VÄSYNEET JA MYÖS KOULUN TEHTÄVÄT KUNKIN HENKILÖN OIKEUKSIEN PAIKKANA OVAT LISÄÄNTYNEET. (Finnish)

0 references

LES ENVIRONNEMENTS DANS LESQUELS L’ÉCOLE EST IMMERGÉE SONT PLUS RICHES EN STIMULI CULTURELS MAIS AUSSI PLUS CONTRADICTOIRES. AUJOURD’HUI, L’APPRENTISSAGE SCOLAIRE N’EST QUE L’UNE DES NOMBREUSES EXPÉRIENCES ÉDUCATIVES QUE VIVENT LES ENFANTS ET LES ADOLESCENTS ET POUR ACQUÉRIR DES COMPÉTENCES SPÉCIFIQUES N’ONT SOUVENT PAS BESOIN DE CONTEXTES SCOLAIRES. MAIS PRÉCISÉMENT POUR CETTE RAISON, L’ÉCOLE NE PEUT ABDIQUER LA TÂCHE DE PROMOUVOIR LA CAPACITÉ DES ÉLÈVES À DONNER DU SENS À LA VARIÉTÉ DE LEURS EXPÉRIENCES AFIN DE RÉDUIRE LA FRAGMENTATION ET LE CARACTÈRE ÉPISODIQUE QUI RISQUENT DE CARACTÉRISER LA VIE DES ENFANTS ET ADOLESCENTS.THE PAYSAGE ÉDUCATIF EST DEVENU EXTRÊMEMENT COMPLEXE. LES FONCTIONS ÉDUCATIVES SONT MOINS DÉFINIES QUE LORS DE LA NAISSANCE DE L’ÉCOLE PUBLIQUE. EN PARTICULIER, IL Y A UNE ATTÉNUATION DE LA CAPACITÉ DES ADULTES À PROTÉGER LES RÈGLES ET LE SENS DE LA LIMITE ET SONT DONC DEVENUS PLUS FATIGANTS LES PROCESSUS D’IDENTIFICATION ET DE DIFFÉRENCIATION DE LA PART DE CEUX QUI GRANDISSENT AINSI QUE LES TÂCHES DE L’ÉCOLE COMME LIEU DES DROITS DE CHACUN. (French)

0 references

TÁ NA TIMPEALLACHTAÍ INA BHFUIL AN SCOIL TUMTHA NÍOS SAIBHRE I SPREAGADH CULTÚRTHA ACH TÁ SIAD NÍOS CONTRÁRTHA FREISIN. SA LÁ ATÁ INNIU ANN, NÍL I BHFOGHLAIM SCOILE ACH CEANN DE NA HEISPÉIRIS OIDEACHAIS IOMADÚLA A MHAIREANN LEANAÍ AGUS DÉAGÓIRÍ AGUS CHUN SCILEANNA SONRACHA A FHÁIL NACH MBÍONN COMHTHÉACSANNA SCOILE AG TEASTÁIL UATHU GO MINIC. ACH GO BEACHT AR AN GCÚIS SEO NÍ FÉIDIR LEIS AN SCOIL AN TASC A BHAINEANN LE CUMAS NA MAC LÉINN A CHUR CHUN CINN BRÍ A THABHAIRT DON ÉAGSÚLACHT A N-EISPÉIRIS CHUN LAGHDÚ A DHÉANAMH AR AN ILROINNT AGUS CARACHTAR EPISODIC A RIOSCA TRÉITHRIÚ AR SHAOL NA LEANAÍ AGUS ADOLESCENTS.THE TÍRDHREACH OIDEACHAIS TAR ÉIS ÉIRÍ THAR A BHEITH CASTA. TÁ FEIDHMEANNA OIDEACHAIS NÍOS LÚ SAINITHE NÁ NUAIR A THÁINIG AN SCOIL PHOIBLÍ. GO HÁIRITHE, TÁ MAOLÚ AR CHUMAS DAOINE FÁSTA NA RIALACHA AGUS AN TEORAINN A CHOSAINT AGUS MAR SIN TÁ SIAD AG ÉIRÍ NÍOS TUIRSÍ AR NA PRÓISIS AITHEANTAIS AGUS DIFREÁLA AR THAOBH NA NDAOINE A FHÁSANN SUAS AGUS AR THASCANNA NA SCOILE MAR ÁIT DE CHEARTA GACH DUINE (Irish)

0 references

OKRUŽENJA U KOJIMA JE ŠKOLA URONJENA BOGATIJA SU KULTURNIM PODRAŽAJIMA, ALI I KONTRADIKTORNIJA. DANAS JE ŠKOLSKO UČENJE SAMO JEDNO OD MNOGIH OBRAZOVNIH ISKUSTAVA KOJE DJECA I ADOLESCENTI ŽIVE, A STJECANJU SPECIFIČNIH VJEŠTINA ČESTO NE TREBAJU ŠKOLSKI KONTEKSTI. ALI UPRAVO IZ TOG RAZLOGA ŠKOLA NE MOŽE ABDICIRATI ZADATAK PROMICANJA SPOSOBNOSTI UČENIKA DA DAJU SMISAO RAZNOLIKOSTI SVOJIH ISKUSTAVA KAKO BI SE SMANJILA FRAGMENTACIJA I EPIZODNI KARAKTER KOJI RISKIRA KARAKTERIZACIJU ŽIVOTA DJECE I ADOLESCENTS.THE OBRAZOVNI KRAJOLIK JE POSTAO IZUZETNO SLOŽEN. OBRAZOVNE FUNKCIJE SU MANJE DEFINIRANE NEGO KADA JE NASTALA JAVNA ŠKOLA. KONKRETNO, UBLAŽAVA SE SPOSOBNOST ODRASLIH DA ČUVAJU PRAVILA I OSJEĆAJ OGRANIČENJA TE SU TAKO POSTALI SVE NAPORNIJI PROCESI IDENTIFIKACIJE I DIFERENCIJACIJE OD STRANE ONIH KOJI ODRASTAJU, KAO I ZADACI ŠKOLE KAO MJESTA PRAVA SVAKE OD NJIH. (Croatian)

0 references

AZOK A KÖRNYEZETEK, AMELYEKBEN AZ ISKOLA ELMERÜL, GAZDAGABBAK A KULTURÁLIS INGEREKBEN, DE ELLENTMONDÁSOSABBAK IS. MA AZ ISKOLAI TANULÁS CSAK EGY A SOK OKTATÁSI TAPASZTALAT KÖZÜL, AMELYET A GYERMEKEK ÉS A SERDÜLŐK ÉLNEK ÉS SPECIÁLIS KÉSZSÉGEK ELSAJÁTÍTÁSA GYAKRAN NEM IGÉNYEL ISKOLAI KONTEXTUST. DE ÉPPEN EZÉRT AZ ISKOLA NEM MONDHAT LE ARRÓL A FELADATRÓL, HOGY ELŐMOZDÍTSA A DIÁKOK AZON KÉPESSÉGÉT, HOGY ÉRTELMET ADJANAK TAPASZTALATAIK VÁLTOZATOSSÁGÁNAK, HOGY CSÖKKENTSÉK A GYERMEKEK ÉLETÉT ÉS AZ ADOLESCENTS-T JELLEMZŐ SZÉTTÖREDEZETTSÉGET ÉS EPIZODIKUS JELLEGET. AZ OKTATÁSI FUNKCIÓK KEVÉSBÉ MEGHATÁROZOTTAK, MINT AMIKOR AZ ÁLLAMI ISKOLA LÉTREJÖTT. KÜLÖNÖSEN ENYHÍTI A FELNŐTT AZON KÉPESSÉGÉT, HOGY MEGVÉDJE A SZABÁLYOKAT ÉS A HATÁRÉRZETET, ÉS ÍGY EGYRE FÁRASZTÓBBÁ VÁLT A FELNÖVŐK AZONOSÍTÁSI ÉS DIFFERENCIÁLÓDÁSI FOLYAMATAI, VALAMINT AZ ISKOLA FELADATAI, MINT AZ EGYESEK JOGAINAK HELYE. (Hungarian)

0 references

APLINKA, KURIOJE MOKYKLA YRA PANARDINTA, YRA TURTINGESNĖ KULTŪRINIŲ STIMULŲ, BET IR PRIEŠTARINGESNĖ. ŠIANDIEN MOKYKLINIS MOKYMASIS YRA TIK VIENA IŠ DAUGELIO ŠVIETIMO PATIRTIES, KAD VAIKAI IR PAAUGLIAI GYVENA IR ĮGYTI KONKREČIŲ ĮGŪDŽIŲ DAŽNAI NEREIKIA MOKYKLOS KONTEKSTO. TAČIAU BŪTENT DĖL ŠIOS PRIEŽASTIES MOKYKLA NEGALI ATSISAKYTI UŽDUOTIES SKATINTI MOKINIŲ GEBĖJIMĄ SUTEIKTI PRASMĘ SAVO PATIRTIES ĮVAIROVEI, SIEKIANT SUMAŽINTI SUSISKAIDYMĄ IR EPIZODINĮ POBŪDĮ, KURIS KELIA PAVOJŲ VAIKŲ IR ADOLESCENTS GYVENIMUI. ŠVIETIMO FUNKCIJOS YRA MAŽIAU APIBRĖŽTOS NEI TADA, KAI ATSIRADO VALSTYBINĖ MOKYKLA. VISŲ PIRMA, MAŽĖJA SUAUGUSIŲJŲ GEBĖJIMAS SAUGOTI TAISYKLES IR APRIBOJIMO JAUSMĄ, TODĖL JIE LABIAU VARGINA TŲ, KURIE AUGA, TAPATYBĖS NUSTATYMO IR DIFERENCIACIJOS PROCESUS, TAIP PAT MOKYKLOS UŽDUOTIS, KAIP KIEKVIENO ŽMOGAUS TEISIŲ VIETĄ. (Lithuanian)

0 references

VIDE, KURĀ SKOLA IR IEGREMDĒTA, IR BAGĀTĀKA AR KULTŪRAS STIMULIEM, BET ARĪ PRETRUNĪGĀKA. ŠODIEN SKOLAS MĀCĪŠANĀS IR TIKAI VIENA NO DAUDZAJĀM IZGLĪTĪBAS PIEREDZES, KO BĒRNI UN PUSAUDŽI DZĪVO UN, LAI APGŪTU ĪPAŠAS PRASMES, BIEŽI VIEN NAV NEPIECIEŠAMS SKOLAS KONTEKSTS. BET TIEŠI ŠĪ IEMESLA DĒĻ SKOLA NEVAR ATCELT UZDEVUMU VEICINĀT SKOLĒNU SPĒJU DOT NOZĪMI VIŅU PIEREDZES DAUDZVEIDĪBAI, LAI MAZINĀTU SADRUMSTALOTĪBU UN EPIZODISKO RAKSTURU, KAS APDRAUD BĒRNU DZĪVI UN ADOLESCENTS.THE IZGLĪTĪBAS VIDE IR KĻUVUSI ĀRKĀRTĪGI SAREŽĢĪTA. IZGLĪTĪBAS FUNKCIJAS IR MAZĀK DEFINĒTAS NEKĀ VALSTS SKOLAS RAŠANĀS LAIKĀ. JO ĪPAŠI TIEK MAZINĀTA PIEAUGUŠO SPĒJA AIZSARGĀT NOTEIKUMUS UN IEROBEŽOJUMA SAJŪTU, TĀDĒJĀDI KĻŪSTOT PAR NOGURDINOŠĀKU IDENTIFIKĀCIJAS UN DIFERENCIĀCIJAS PROCESU TIEM, KAS AUG, KĀ ARĪ SKOLAS UZDEVUMIEM KĀ IKVIENAS PERSONAS TIESĪBU VIETAI. (Latvian)

0 references

L-AMBJENTI LI FIHOM L-ISKOLA HIJA MGĦADDSA HUMA AKTAR SINJURI FL-ISTIMULI KULTURALI IŻDA WKOLL AKTAR KONTRADITTORJI. ILLUM IT-TAGĦLIM FL-ISKEJJEL HUWA BISS WAĦDA MILL-ĦAFNA ESPERJENZI EDUKATTIVI LI JGĦIXU T-TFAL U L-ADOLEXXENTI U BIEX JIKSBU ĦILIET SPEĊIFIĊI TA’ SPISS MA JKUNUX JEĦTIEĠU KUNTESTI TAL-ISKOLA. IŻDA PREĊIŻAMENT GĦAL DIN IR-RAĠUNI L-ISKOLA MA TISTAX TABDIKA L-KOMPITU TAL-PROMOZZJONI TAL-KAPAĊITÀ TAL-ISTUDENTI LI JAGĦTU TIFSIRA LILL-VARJETÀ TAL-ESPERJENZI TAGĦHOM SABIEX INAQQSU L-FRAMMENTAZZJONI U L-KARATTRU EPISODIKU LI JIRRISKJAW LI JIKKARATTERIZZAW IL-ĦAJJA TAT-TFAL U ADOLESCENTS.THE PAJSAĠĠ EDUKATTIV SAR ESTREMAMENT KUMPLESS. FUNZJONIJIET EDUKATTIVI HUMA INQAS DEFINITI MINN META L-ISKOLA PUBBLIKA QAMET. B’MOD PARTIKOLARI, HEMM MITIGAZZJONI TAL-KAPAĊITÀ ADULTA LI TĦARES IR-REGOLI U S-SENS TA’ LIMITU U GĦALHEKK SARU AKTAR GĦAJJENIN IL-PROĊESSI TA’ IDENTIFIKAZZJONI U DIVRENZJAR MIN-NAĦA TA’ DAWK LI JIKBRU KIF UKOLL IL-KOMPITI TAL-ISKOLA BĦALA POST TAD-DRITTIJIET TA’ KULL WIEĦED MINNHOM. (Maltese)

0 references

DE OMGEVINGEN WAARIN DE SCHOOL WORDT ONDERGEDOMPELD ZIJN RIJKER AAN CULTURELE PRIKKELS MAAR OOK TEGENSTRIJDIGER. TEGENWOORDIG IS HET LEREN OP SCHOOL SLECHTS EEN VAN DE VELE EDUCATIEVE ERVARINGEN DIE KINDEREN EN ADOLESCENTEN LEVEN EN OM SPECIFIEKE VAARDIGHEDEN TE VERWERVEN, HEBBEN VAAK GEEN SCHOOLCONTEXTEN NODIG. MAAR JUIST OM DEZE REDEN KAN DE SCHOOL NIET AFZIEN VAN DE TAAK VAN HET BEVORDEREN VAN HET VERMOGEN VAN STUDENTEN OM BETEKENIS TE GEVEN AAN DE VERSCHEIDENHEID VAN HUN ERVARINGEN OM DE FRAGMENTATIE EN EPISODISCHE KARAKTERS DIE HET RISICO LOPEN HET LEVEN VAN KINDEREN EN ADOLESCENTS TE KARAKTERISEREN, TE VERMINDEREN. ONDERWIJSFUNCTIES ZIJN MINDER GEDEFINIEERD DAN TOEN DE OPENBARE SCHOOL ONTSTOND. IN HET BIJZONDER IS ER EEN VERMINDERING VAN HET VERMOGEN VAN VOLWASSENEN OM DE REGELS EN HET GEVOEL VAN BEPERKING TE BEWAKEN EN ZIJN ZO VERMOEIENDER GEWORDEN DE PROCESSEN VAN IDENTIFICATIE EN DIFFERENTIATIE VAN DEGENEN DIE OPGROEIEN EN OOK DE TAKEN VAN DE SCHOOL ALS EEN PLAATS VAN DE RECHTEN VAN ELK VAN HEN. (Dutch)

0 references

Os ambientes em que a escola é imersa são mais ricos no estilo cultural, mas também mais contraditórios. Hoje em dia, a aprendizagem escolar é apenas uma das muitas experiências educacionais que as crianças e adolescentes vivem e para adquirir competências específicas muitas vezes não precisam de contexto escolar. Mas, precisamente por esta razão, a escola não pode limitar a tarefa de promover a capacidade de os estudantes darem um contributo para a variedade das suas experiências, a fim de reduzir a fragmentação e as características episódicas que caracterizam o risco de vida das crianças e dos adolescentes. As funções educativas são menos definidas do que quando a escola pública passa. Trata-se, em especial, de uma atenuação da capacidade dos adultos para gerir as regras e o sentido do limite, pelo que os processos de identificação e de diferenciação passaram a ser mais difíceis para os que cresceram e para as tarefas da escola enquanto lugar dos direitos de cada um. (Portuguese)

0 references

MEDIILE ÎN CARE ȘCOALA ESTE SCUFUNDATĂ SUNT MAI BOGATE ÎN STIMULI CULTURALI, DAR ȘI MAI CONTRADICTORII. ASTĂZI, ÎNVĂȚAREA ȘCOLARĂ ESTE DOAR UNA DINTRE NUMEROASELE EXPERIENȚE EDUCAȚIONALE PE CARE COPIII ȘI ADOLESCENȚII LE TRĂIESC ȘI PENTRU A DOBÂNDI COMPETENȚE SPECIFICE ADESEA NU AU NEVOIE DE CONTEXTE ȘCOLARE. DAR TOCMAI DIN ACEST MOTIV ȘCOALA NU POATE ABDICA SARCINA DE A PROMOVA CAPACITATEA ELEVILOR DE A DA SENS VARIETĂȚII EXPERIENȚELOR LOR PENTRU A REDUCE FRAGMENTAREA ȘI CARACTERUL EPISODIC CARE RISCĂ SĂ CARACTERIZEZE VIAȚA COPIILOR ȘI A ADOLESCENTILOR.PEISAJUL EDUCAȚIONAL A DEVENIT EXTREM DE COMPLEX. FUNCȚIILE EDUCAȚIONALE SUNT MAI PUȚIN DEFINITE DECÂT ATUNCI CÂND A APĂRUT ȘCOALA PUBLICĂ. ÎN SPECIAL, EXISTĂ O ATENUARE A CAPACITĂȚII ADULȚILOR DE A PĂZI REGULILE ȘI SIMȚUL LIMITEI ȘI, PRIN URMARE, AU DEVENIT MAI OBOSITOARE PROCESELE DE IDENTIFICARE ȘI DIFERENȚIERE DIN PARTEA CELOR CARE CRESC ȘI, DE ASEMENEA, SARCINILE ȘCOLII CA LOC AL DREPTURILOR FIECĂRUIA. (Romanian)

0 references

PROSTREDIE, V KTOROM JE ŠKOLA PONORENÁ, JE BOHATŠIE NA KULTÚRNE PODNETY, ALE AJ PROTIREČIVÉ. ŠKOLSKÉ VZDELÁVANIE JE DNES LEN JEDNOU Z MNOHÝCH VZDELÁVACÍCH SKÚSENOSTÍ, KTORÉ DETI A DOSPIEVAJÚCI ŽIJÚ A NA ZÍSKANIE ŠPECIFICKÝCH ZRUČNOSTÍ ČASTO NEPOTREBUJÚ ŠKOLSKÉ KONTEXTY. ALE PRÁVE Z TOHTO DÔVODU ŠKOLA NEMÔŽE ABDIKOVAŤ ÚLOHU PODPOROVAŤ SCHOPNOSŤ ŠTUDENTOV DÁVAŤ ZMYSEL RÔZNORODOSTI SVOJICH SKÚSENOSTÍ S CIEĽOM ZNÍŽIŤ FRAGMENTÁCIU A EPIZODICKÝ CHARAKTER, KTORÝ RISKUJE CHARAKTERIZÁCIU ŽIVOTA DETÍ A VZDELÁVACIE PROSTREDIE ADOLESCENTS.THE SA STALO MIMORIADNE ZLOŽITÝM. VZDELÁVACIE FUNKCIE SÚ MENEJ DEFINOVANÉ, NEŽ KEĎ VZNIKLA VEREJNÁ ŠKOLA. PREDOVŠETKÝM DOCHÁDZA K ZMIERNENIU SCHOPNOSTI DOSPELÝCH CHRÁNIŤ PRAVIDLÁ A ZMYSEL PRE OBMEDZENIE, A TAK SA STALI ÚNAVNEJŠÍMI PROCESMI IDENTIFIKÁCIE A DIFERENCIÁCIE ZO STRANY TÝCH, KTORÍ VYRASTAJÚ, AKO AJ ÚLOH ŠKOLY AKO MIESTA PRÁV KAŽDÉHO Z NICH. (Slovak)

0 references

OKOLJA, V KATERA JE ŠOLA POTOPLJENA, SO BOGATEJŠA S KULTURNIMI DRAŽLJAJI, PA TUDI BOLJ NASPROTUJOČA SI. DANES JE ŠOLSKO UČENJE LE ENA OD ŠTEVILNIH IZOBRAŽEVALNIH IZKUŠENJ, KI JIH OTROCI IN MLADOSTNIKI ŽIVIJO IN DA PRIDOBIJO POSEBNE SPRETNOSTI, POGOSTO NE POTREBUJEJO ŠOLSKIH OKOLIJ. TODA RAVNO IZ TEGA RAZLOGA ŠOLA NE MORE OPUSTITI NALOGE SPODBUJANJA SPOSOBNOSTI UČENCEV, DA BI DALI POMEN RAZNOLIKOSTI NJIHOVIH IZKUŠENJ, DA BI ZMANJŠALI RAZDROBLJENOST IN EPIZODNI ZNAČAJ, KI BI LAHKO ZAZNAMOVAL ŽIVLJENJE OTROK IN ADOLESCENTS.THE IZOBRAŽEVALNA KRAJINA JE POSTALA IZJEMNO ZAPLETENA. VZGOJNO-IZOBRAŽEVALNE FUNKCIJE SO MANJ OPREDELJENE KOT TAKRAT, KO JE NASTALA JAVNA ŠOLA. ZLASTI SE ZMANJŠUJE SPOSOBNOST ODRASLIH, DA VARUJEJO PRAVILA IN OBČUTEK OMEJITVE, ZATO SO POSTALI BOLJ NAPORNI PROCESI IDENTIFIKACIJE IN DIFERENCIACIJE TISTIH, KI ODRAŠČAJO, PA TUDI NALOGE ŠOLE KOT KRAJ PRAVIC VSAKEGA POSAMEZNIKA. (Slovenian)

0 references

DE MILJÖER DÄR SKOLAN ÄR NEDSÄNKT ÄR RIKARE PÅ KULTURSTIMULI MEN OCKSÅ MER MOTSÄGELSEFULLA. IDAG ÄR SKOLINLÄRNING BARA EN AV DE MÅNGA PEDAGOGISKA UPPLEVELSER SOM BARN OCH UNGDOMAR LEVER OCH ATT FÖRVÄRVA SPECIFIKA FÄRDIGHETER OFTA INTE BEHÖVER SKOLSAMMANHANG. MEN JUST DÄRFÖR KAN SKOLAN INTE ABDIKERA UPPGIFTEN ATT FRÄMJA ELEVERNAS FÖRMÅGA ATT GE MENING ÅT MÅNGFALDEN AV SINA ERFARENHETER FÖR ATT MINSKA DEN FRAGMENTERING OCH EPISODISKA KARAKTÄR SOM RISKERAR ATT KARAKTERISERA BARNS LIV OCH ADOLESCENTS.THE UTBILDNINGSLANDSKAP HAR BLIVIT EXTREMT KOMPLEXT. PEDAGOGISKA FUNKTIONER ÄR MINDRE DEFINIERADE ÄN NÄR DEN OFFENTLIGA SKOLAN UPPSTOD. I SYNNERHET FINNS DET EN FÖRMILDRANDE AV DEN VUXNA FÖRMÅGAN ATT SKYDDA REGLERNA OCH KÄNSLAN AV GRÄNS OCH SÅ HAR BLIVIT MER TRÖTTSAM PROCESSERNA FÖR IDENTIFIERING OCH DIFFERENTIERING FRÅN DE SOM VÄXER UPP OCH ÄVEN SKOLANS UPPGIFTER SOM EN PLATS FÖR RÄTTIGHETERNA FÖR VARJE VUXEN. (Swedish)

0 references

contained in Local Administrative Unit

0 references

0 references

Educational and vocational training

0 references

location (string)

ACERRA