BIO_LIGWASTE. New concept of multifunctional biorefinery based on the production of lignocellulosic bioethanol and other bioproducts from pruning residues and garden cleaning. (Q4692637)

From EU Knowledge Graph
Jump to navigation Jump to search
Project Q4692637 in Spain
Language Label Description Also known as
English
BIO_LIGWASTE. New concept of multifunctional biorefinery based on the production of lignocellulosic bioethanol and other bioproducts from pruning residues and garden cleaning.
Project Q4692637 in Spain

    Statements

    0 references
    29,333.3 Euro
    0 references
    53,872.0 Euro
    0 references
    54.45 percent
    0 references
    9 March 2016
    0 references
    31 December 2019
    0 references
    FUNDACION IMDEA ENERGIA
    0 references
    0 references

    40°19'4.26"N, 3°53'45.96"W
    0 references
    28935
    0 references
    El Proyecto de Investigación propuesto tiene como objetivo la valorización de los residuos de la limpieza y poda de los jardines urbanos mediante la producción de bioetanol y otros bioproductos de alto valor añadido. La consecución de este proyecto supondrá una reducción del coste final del bioetanol al utilizar una materia prima de bajo coste además de la producción de ácido láctico y de un bio-aceite obtenido a partir de la pirolisis catalítica del residuo de lignina, que puede ser empleado para la producción de productos aromáticos o como combustible líquido. Este proyecto presenta una alternativa para la producción de bioetanol combustible y otros productos de valor añadido utilizando como materia prima los residuos vegetales que se generan como resultado de las labores culturales realizadas como mantenimiento de especies plantadas en los espacios ya sean públicos o privados: árboles, césped, jardines etc. Estos residuos constituyen una materia prima renovable disponible en grandes cantidades a bajo coste, carente de otras aplicaciones económicamente viables y cuya eliminación es necesaria desde el punto de vista medioambiental. Actualmente la única salida a la que se destina el residuo de poda es la producción de compost. La dificultad de tratamiento de estos residuos reside en su baja densidad, lo que hace indispensable la trituración previa a su transformación, con la finalidad de disminuir el volumen y con ello el coste en maquinaria. Las etapas básicas que implican la transformación de esta biomasa residual en etanol y otros bioproductos, y que serán optimizadas en este proyecto, incluyen el estudio de las condiciones óptimas del pretratamiento del residuo, la hidrólisis de la fracción celulósica, la fermentación a etanol de los azúcares C6 liberados en las etapas previas a etanol mediante la acción de microorganismos, la fermentación de la fracción hemicelulósica a ácido láctico y la revalorización del residuo de lignina obtenido tras el proceso de producción de etanol. Cada una de estas etapas se optimizará de acuerdo con los siguientes objetivos: ¿En el pretratamiento, la máxima recuperación de azúcares hemicelulósicos con la mínima concentración de productos potencialmente inhibidores del crecimiento de los microorganismos y la mejora de la accesibilidad al ataque hidrolítico posterior. ¿En la hidrólisis, la recuperación de glucosa. ¿En la fermentación de la fracción celulósica, la obtención de elevados rendimientos y concentraciones en etanol. ¿En la fermentación de la fracción hemicelulósica, la obtención de altos rendimientos en ácido láctico. ¿En la valorización del residuo de lignina, la obtención de un bio-aceite mediante pirolisis-rápida catalítica susceptible de ser utilizado como biocombustible o como fuente de productos aromáticos. Para afrontar estos retos, se propone un Plan de Trabajo en el que se realice un estudio de la variabilidad estacional de la producción de residuos de poda y limpieza de jardines, determinando la variación en su composición a lo largo del año e investigue sistemáticamente las principales posibilidades de operación en cada una de las etapas del proceso: pretratamiento hidrotérmico como la explosión por vapor; la hidrólisis enzimática de la celulosa mediante complejos enzimáticos comerciales, la fermentación de los azúcares celulósicos a etanol mediante la levadura Saccharomyces cerevisiae Ethanol Red, la fermentación de los azúcares hemicelulósicos a ácido láctico mediante la bacteria Lactobacillus pentosus y la utilización del residuo de lignina para la obtención de un bio-aceite combustible mediante el proceso de pirolisis-rápida catalítica. Esto supondrá el aprovechamiento de todas las fracciones de la biomasa y la obtención de un amplio espectro de biocombustibles y bioproductos en una aproximación hacía el desarrollo de una biorrefinería de residuos de poda de jardines. (Spanish)
    0 references
    The proposed Research Project aims to recover waste from the cleaning and pruning of urban gardens through the production of bioethanol and other high added value bioproducts. The achievement of this project will lead to a reduction in the final cost of bioethanol by using a low-cost raw material in addition to the production of lactic acid and a bio-oil obtained from the catalytic pyrolysis of the lignin residue, which can be used for the production of aromatic products or as a liquid fuel. This project presents an alternative for the production of bioethanol fuel and other added value products using as raw material the plant waste that is generated as a result of the cultural work carried out as maintenance of species planted in the spaces whether public or private: trees, lawns, gardens etc. These wastes constitute a renewable raw material available in large quantities at low cost, lacking other economically viable applications and whose disposal is necessary from an environmental point of view. Currently the only outlet for pruning waste is compost production. The difficulty of treating this waste lies in its low density, which makes crushing before processing essential, in order to reduce the volume and thus the cost in machinery. The basic stages that involve the transformation of this residual biomass into ethanol and other bioproducts, and which will be optimised in this project, include the study of the optimal conditions of the pre-treatment of the residue, the hydrolysis of the cellulosic fraction, the fermentation to ethanol of the C6 sugars released in the stages prior to ethanol through the action of microorganisms, the fermentation of the hemicelulosic fraction to lactic acid and the revaluation of the lignin residue obtained after the ethanol production process. Each of these stages will be optimised according to the following objectives: In pretreatment, the maximum recovery of hemicellulosic sugars with the minimum concentration of products potentially inhibiting the growth of microorganisms and improving accessibility to subsequent hydrolytic attack. In hydrolysis, glucose recovery. In the fermentation of the cellulosic fraction, obtaining high yields and concentrations in ethanol. In the fermentation of the hemicelulosic fraction, obtaining high yields in lactic acid. In the recovery of lignin residue, obtaining a bio-oil by means of catalytic pyrolysis-fast to be used as a biofuel or as a source of aromatic products. To meet these challenges, a Work Plan is proposed in which a study of the seasonal variability of the production of pruning waste and garden cleaning is carried out, determining the variation in its composition throughout the year and systematically investigating the main possibilities of operation in each of the stages of the process: hydrothermal pretreatment such as steam explosion; the enzymatic hydrolysis of cellulose by commercial enzyme complexes, the fermentation of cellulosic sugars to ethanol by the yeast Saccharomyces cerevisiae Ethanol Red, the fermentation of hemicellulosic sugars to lactic acid by means of the bacteria Lactobacillus pentosus and the use of the lignin residue for the production of a combustible bio-oil through the process of catalytic pyrolysis-rapidus. This will involve the use of all biomass fractions and the obtaining of a wide spectrum of biofuels and bioproducts in an approximation towards the development of a biorefinery of garden pruning residues. (English)
    0.9096016407498236
    0 references
    Tá sé mar aidhm ag an Tionscadal Taighde atá beartaithe dramhaíl a aisghabháil ó ghlanadh agus bearradh gairdíní uirbeacha trí bhitheatánól agus biththáirgí breisluacha eile a tháirgeadh. Mar thoradh ar an tionscadal seo a bhaint amach, laghdófar costas deiridh an bhitheatánóil trí amhábhar ar chostas íseal a úsáid sa bhreis ar tháirgeadh aigéid lachtaigh agus bith-ola a fhaightear ó phirealú catalaíoch an iarmhair lignin, ar féidir é a úsáid chun táirgí aramatacha nó mar bhreosla leachtach a tháirgeadh. Is rogha mhalartach é an tionscadal seo chun breosla bitheatánóil agus táirgí breisluacha eile a tháirgeadh agus úsáid á baint, mar amhábhar, as an dramhaíl plandaí a ghintear mar thoradh ar an obair chultúrtha a dhéantar mar chothabháil ar speicis atá curtha sna spásanna, bídís poiblí nó príobháideach: crainn, faiche, gairdíní etc. Is amhábhar in-athnuaite iad an dramhaíl sin atá ar fáil i gcainníochtaí móra ar chostas íseal, gan feidhmeanna eile atá inmharthana ó thaobh an gheilleagair de agus a bhfuil gá lena ndiúscairt ó thaobh an chomhshaoil de. Faoi láthair, is é an t-aon asraon chun dramhaíl a ghearradh ná múirín a tháirgeadh. Tá an deacracht a bhaineann leis an dramhaíl seo a chóireáil ina dlús íseal, rud a fhágann go bhfuil brú roimh phróiseáil riachtanach, chun an méid a laghdú agus dá bhrí sin an costas in innealra. I measc na mbunchéimeanna a bhaineann leis an mbithmhais iarmharach sin a chlaochlú go eatánól agus go biththáirgí eile, agus a dhéanfar a bharrfheabhsú sa tionscadal seo, áirítear staidéar ar dhálaí optamacha réamhchóireáil an iarmhair, hidrealú an chodáin cheallalóisigh, coipeadh go eatánól siúcraí C6 a scaoileadh sna céimeanna roimh eatánól trí ghníomhú miocrorgánach, coipeadh an chodáin heimicelulosaigh go haigéad lachtach agus luacháil an iarmhair lignín a fhaightear tar éis an phróisis táirgthe eatánóil. Déanfar gach ceann de na céimeanna seo a bharrfheabhsú de réir na gcuspóirí seo a leanas: I réamhchóireáil, aisghabháil uasta siúcraí hemicellulosic ina bhfuil an tiúchan íosta de tháirgí a d’fhéadfadh bac a chur ar fhás miocrorgánach agus feabhas a chur ar inrochtaineacht ar ionsaí hidrealaíoch ina dhiaidh sin. I hidrealú, aisghabháil glúcóis. I gcoipeadh an chodáin cheallalóisigh, ag fáil ardtáirgeachta agus tiúchana in eatánól. I gcoipeadh an chodáin hemicelulosic, ag fáil toradh ard in aigéad lachtach. Agus iarmhar lignin á aisghabháil, bith-ola a fháil trí phirealú catalaíoch a úsáid mar bhithbhreosla nó mar fhoinse táirgí aramatacha. Chun dul i ngleic leis na dúshláin sin, moltar Plean Oibre ina ndéantar staidéar ar athraitheacht shéasúrach an táirgthe dramhaíola bearrtha agus glanadh gairdíní, ina gcinntear an éagsúlacht ina chomhdhéanamh i rith na bliana agus ina ndéantar imscrúdú córasach ar na príomhfhéidearthachtaí oibríochta ag gach céim den phróiseas: réamhchóireáil hidriteirmeach amhail pléascadh gaile; hidrealú einsímeach ceallalóis trí choimpléisc einsíme tráchtála, coipeadh siúcraí ceallalóis go eatánól ag an giosta Saccharomyces cerevisiae Ethanol Red, coipeadh siúcraí hemicellulosic go haigéad lachtach trí na baictéir Lactobacillus pentosus agus úsáid iarmhar lignin chun bith-ola indóite a tháirgeadh trí phróiseas pirealú catalaíoch-Rapidus. Is éard a bheidh i gceist leis sin úsáid a bhaint as na codáin bhithmhaise go léir agus raon leathan bithbhreoslaí agus biththáirgí a fháil i neastachán chun bithscaglann d’iarmhair bearrtha gairdíní a fhorbairt. (Irish)
    0 references
    A javasolt kutatási projekt célja, hogy a városi kertek tisztításából és metszéséből származó hulladékot bioetanol és más nagy hozzáadott értéket képviselő biotermékek előállítása révén hasznosítsa. E projekt megvalósítása a bioetanol végső költségének csökkenését eredményezi azáltal, hogy alacsony költségű nyersanyagot használ fel a tejsav és a ligninmaradék katalitikus pirolíziséből nyert bioolaj előállítása mellett, amely aromás termékek előállításához vagy folyékony tüzelőanyagként használható. Ez a projekt alternatívát kínál a bioetanol üzemanyag és egyéb hozzáadott értéket képviselő termékek előállítására, amelyek nyersanyagként a köz- vagy magánterületeken telepített fajok fenntartására irányuló kulturális munka eredményeként keletkező növényi hulladékot használják fel: fák, gyepek, kertek stb. Ezek a hulladékok olyan megújuló nyersanyagot képeznek, amely nagy mennyiségben, alacsony költséggel áll rendelkezésre, más gazdaságilag életképes alkalmazások nélkül, és amelyek ártalmatlanítása környezetvédelmi szempontból szükséges. Jelenleg a hulladék metszéspontját a komposztgyártás jelenti. A hulladék kezelésének nehézsége az alacsony sűrűség, amely a feldolgozás előtti zúzást nélkülözhetetlenvé teszi a gépek térfogatának és ezáltal költségének csökkentése érdekében. A maradvány biomasszának etanollá és más biotermékekké történő átalakítását magában foglaló és ebben a projektben optimalizálandó alapvető szakaszok közé tartozik a maradékanyag előkezelésének optimális körülményeinek tanulmányozása, a cellulóz-frakció hidrolízise, a C6 cukrok etanollal történő erjesztése mikroorganizmusok hatására az etanolt megelőzően felszabaduló szakaszokban, a hemicelulóz-frakció tejsavra történő erjesztése és az etanol-előállítási folyamat után nyert ligninmaradék újraértékelése. E szakaszok mindegyikét a következő céloknak megfelelően optimalizálják: Az előkezelés során a hemicellulózos cukrok maximális visszanyerése a termékek minimális koncentrációjával potenciálisan gátolja a mikroorganizmusok növekedését és javítja a későbbi hidrolitikus támadáshoz való hozzáférést. Hidrolízis, glükóz visszanyerés. A cellulóz-frakció erjesztésében magas hozamok és koncentrációk elérése etanolban. A hemicelulosic frakció erjesztésében, magas hozam elérése tejsavban. A ligninmaradék visszanyerése során bioolajat állítanak elő katalitikus pirolízissel, amely bioüzemanyagként vagy aromás termékek forrásaként használható. E kihívásoknak való megfelelés érdekében munkatervet javasolnak, amelyben tanulmányt készítenek a metszési hulladék termelésének szezonális változékonyságáról és a kerttisztításról, meghatározva összetételének változását egész évben, és szisztematikusan megvizsgálva a fő működési lehetőségeket a folyamat egyes szakaszaiban: hidrotermikus előkezelés, például gőzrobbanás; a cellulóz enzimkomplexek általi enzimes hidrolízise, cellulóz cukrok etanollá történő erjesztése a Saccharomyces cerevisiae Ethanol Red élesztővel, hemicellulóz cukrok tejsavvá történő erjesztése a Lactobacillus pentosus baktériumok segítségével, valamint a ligninmaradék felhasználása éghető bioolaj előállításához katalitikus pirolízis-rapidus folyamat révén. Ez magában foglalja az összes biomassza-frakció felhasználását, valamint a bioüzemanyagok és biotermékek széles spektrumának megszerzését a kerti metszésmaradványok biofinomítójának fejlesztése érdekében. (Hungarian)
    0 references
    Το προτεινόμενο ερευνητικό έργο αποσκοπεί στην ανάκτηση αποβλήτων από τον καθαρισμό και το κλάδεμα αστικών κήπων μέσω της παραγωγής βιοαιθανόλης και άλλων βιοπροϊόντων υψηλής προστιθέμενης αξίας. Η υλοποίηση του έργου αυτού θα οδηγήσει σε μείωση του τελικού κόστους της βιοαιθανόλης με τη χρήση πρώτης ύλης χαμηλού κόστους επιπλέον της παραγωγής γαλακτικού οξέος και βιοελαίου που λαμβάνεται από την καταλυτική πυρόλυση του υπολείμματος λιγνίνης, το οποίο μπορεί να χρησιμοποιηθεί για την παραγωγή αρωματικών προϊόντων ή ως υγρό καύσιμο. Το παρόν έργο παρουσιάζει μια εναλλακτική λύση για την παραγωγή καυσίμων βιοαιθανόλης και άλλων προϊόντων προστιθέμενης αξίας χρησιμοποιώντας ως πρώτη ύλη τα φυτικά απόβλητα που παράγονται ως αποτέλεσμα του πολιτιστικού έργου που εκτελείται ως συντήρηση ειδών που φυτεύονται σε δημόσιους ή ιδιωτικούς χώρους: δένδρα, χλοοτάπητες, κήποι κ.λπ. Τα απόβλητα αυτά αποτελούν ανανεώσιμη πρώτη ύλη διαθέσιμη σε μεγάλες ποσότητες με χαμηλό κόστος, στερούμενη άλλων οικονομικά βιώσιμων εφαρμογών και των οποίων η διάθεση είναι απαραίτητη από περιβαλλοντική άποψη. Επί του παρόντος, η μόνη διέξοδος για το κλάδεμα αποβλήτων είναι η παραγωγή λιπασματοποίησης. Η δυσκολία επεξεργασίας αυτών των αποβλήτων έγκειται στη χαμηλή πυκνότητα, η οποία καθιστά απαραίτητη τη σύνθλιψη πριν από την επεξεργασία, προκειμένου να μειωθεί ο όγκος και κατά συνέπεια το κόστος των μηχανημάτων. Τα βασικά στάδια που περιλαμβάνουν τη μετατροπή αυτής της υπολειμματικής βιομάζας σε αιθανόλη και άλλα βιοπροϊόντα, και τα οποία θα βελτιστοποιηθούν στο παρόν έργο, περιλαμβάνουν τη μελέτη των βέλτιστων συνθηκών της προεπεξεργασίας του υπολείμματος, την υδρόλυση του κυτταρινικού κλάσματος, τη ζύμωση με αιθανόλη των σακχάρων C6 που απελευθερώνονται στα στάδια πριν από την αιθανόλη μέσω της δράσης μικροοργανισμών, τη ζύμωση του ημιμελουλοσικού κλάσματος στο γαλακτικό οξύ και την επανεκτίμηση του υπολείμματος λιγνίνης που λαμβάνεται μετά τη διαδικασία παραγωγής αιθανόλης. Κάθε ένα από αυτά τα στάδια θα βελτιστοποιηθεί σύμφωνα με τους ακόλουθους στόχους: Κατά την προεπεξεργασία, η μέγιστη ανάκτηση ημικυτταρινικών σακχάρων με την ελάχιστη συγκέντρωση προϊόντων που ενδέχεται να αναστέλλουν την ανάπτυξη μικροοργανισμών και τη βελτίωση της προσβασιμότητας σε επακόλουθη υδρολυτική επίθεση. Στην υδρόλυση, ανάκτηση γλυκόζης. Κατά τη ζύμωση του κυτταρινικού κλάσματος, η επίτευξη υψηλών αποδόσεων και συγκεντρώσεων σε αιθανόλη. Κατά τη ζύμωση του ημικυτταρικού κλάσματος, η απόκτηση υψηλών αποδόσεων σε γαλακτικό οξύ. Κατά την ανάκτηση υπολειμμάτων λιγνίνης, η παραγωγή βιοελαίου μέσω καταλυτικής πυρόλυσης που θα χρησιμοποιηθεί ως βιοκαύσιμο ή ως πηγή αρωματικών προϊόντων. Για την αντιμετώπιση αυτών των προκλήσεων, προτείνεται πρόγραμμα εργασιών στο οποίο πραγματοποιείται μελέτη της εποχικής μεταβλητότητας της παραγωγής αποβλήτων κλαδέματος και καθαρισμού κήπων, καθορίζοντας τη διακύμανση της σύνθεσής του καθ’ όλη τη διάρκεια του έτους και διερευνώντας συστηματικά τις κύριες δυνατότητες λειτουργίας σε κάθε ένα από τα στάδια της διαδικασίας: υδροθερμική προεπεξεργασία, όπως έκρηξη ατμού· η ενζυματική υδρόλυση της κυτταρίνης από εμπορικά ένζυμα, η ζύμωση κυτταρινικών σακχάρων σε αιθανόλη με τη μαγιά Saccharomyces cerevisiae Ethanol Red, η ζύμωση ημικυτταρινικών σακχάρων με γαλακτικό οξύ μέσω των βακτηρίων Lactobacillus pentosus και η χρήση του υπολείμματος λιγνίνης για την παραγωγή καύσιμου βιοελαίου μέσω της διεργασίας καταλυτικής πυρόλυσης-rapidus. Αυτό θα περιλαμβάνει τη χρήση όλων των κλασμάτων βιομάζας και την απόκτηση ευρέος φάσματος βιοκαυσίμων και βιοπροϊόντων σε μια προσέγγιση προς την ανάπτυξη ενός βιοδιυλιστηρίου υπολειμμάτων κλαδέματος κήπων. (Greek)
    0 references
    Cieľom navrhovaného výskumného projektu je zhodnocovať odpad z čistenia a prerezávania mestských záhrad prostredníctvom výroby bioetanolu a iných bioproduktov s vysokou pridanou hodnotou. Dosiahnutie tohto projektu povedie k zníženiu konečných nákladov na bioetanol použitím nízkonákladovej suroviny okrem výroby kyseliny mliečnej a biooleju získaného z katalytickej pyrolýzy lignínu, ktoré možno použiť na výrobu aromatických produktov alebo ako kvapalné palivo. Tento projekt predstavuje alternatívu výroby bioetanolového paliva a iných výrobkov s pridanou hodnotou, pričom sa ako surovina používa rastlinný odpad, ktorý vzniká v dôsledku kultúrnej práce vykonávanej ako údržba druhov vysadených v priestoroch, či už verejných alebo súkromných: stromy, trávniky, záhrady atď. Tieto odpady predstavujú obnoviteľnú surovinu dostupnú vo veľkých množstvách pri nízkych nákladoch, pričom chýbajú iné ekonomicky životaschopné aplikácie a ktorých likvidácia je nevyhnutná z environmentálneho hľadiska. V súčasnosti jediným výstupom na prerezávanie odpadu je výroba kompostu. Ťažkosti pri spracovaní tohto odpadu spočívajú v jeho nízkej hustote, v dôsledku čoho je pred spracovaním nevyhnutné drvenie, aby sa znížil objem a tým aj náklady na strojové zariadenia. Základné štádiá, ktoré zahŕňajú transformáciu tejto zvyškovej biomasy na etanol a iné bioprodukty a ktoré sa v tomto projekte optimalizujú, zahŕňajú štúdium optimálnych podmienok predbežnej úpravy rezíduí, hydrolýzu celulózovej frakcie, fermentáciu cukru C6 uvoľneného v štádiách pred etanolom pôsobením mikroorganizmov, fermentáciu hemicelulózovej frakcie na kyselinu mliečnu a prehodnotenie rezídua lignínu získaného po procese výroby etanolu. Každá z týchto etáp bude optimalizovaná podľa týchto cieľov: Pri predbežnej úprave maximálna obnova hemicelulózových cukrov s minimálnou koncentráciou produktov potenciálne inhibuje rast mikroorganizmov a zlepšuje prístupnosť následného hydrolytického útoku. Pri hydrolýze, regenerácia glukózy. Pri fermentácii celulózovej frakcie sa dosahujú vysoké výnosy a koncentrácie v etanole. Pri fermentácii hemicelulózovej frakcie získava vysoké výnosy kyseliny mliečnej. Pri regenerácii lignínového rezídua sa získava bioolej pomocou rýchlej katalytickej pyrolýzy, ktorý sa má použiť ako biopalivo alebo ako zdroj aromatických produktov. Na zvládnutie týchto výziev sa navrhuje pracovný plán, v ktorom sa vykonáva štúdia sezónnej variability produkcie prerezávacieho odpadu a čistenia záhrad, v ktorej sa určujú rozdiely v jeho zložení počas celého roka a systematicky sa skúmajú hlavné možnosti prevádzky v každej fáze procesu: hydrotermálna predúprava, ako je výbuch pary; enzymatická hydrolýza celulózy komerčnými enzýmovými komplexmi, fermentácia celulózových cukrov na etanol kvasiniek Saccharomyces cerevisiae Ethanol Red, fermentácia hemicelulózových cukrov na kyselinu mliečnu prostredníctvom baktérií Lactobacillus pentosus a použitie lignínu na výrobu horľavého biologického oleja procesom katalytickej pyrolýzy-rapidus. To bude zahŕňať využívanie všetkých frakcií biomasy a získanie širokého spektra biopalív a bioproduktov v rámci aproximácie smerom k rozvoju biorafinérie zvyškov záhradného rezu. (Slovak)
    0 references
    Det föreslagna forskningsprojektet syftar till att återvinna avfall från rengöring och beskärning av stadsträdgårdar genom produktion av bioetanol och andra bioprodukter med högt mervärde. Genomförandet av detta projekt kommer att leda till en minskning av den slutliga kostnaden för bioetanol genom användning av en lågkostnadsråvara utöver framställningen av mjölksyra och en bioolja som erhålls från katalytisk pyrolys av ligninrester, som kan användas för produktion av aromatiska produkter eller som flytande bränsle. Detta projekt utgör ett alternativ för produktion av bioetanolbränsle och andra mervärdesprodukter med användning som råvara av det växtavfall som genereras till följd av det kulturarbete som utförs som underhåll av arter som planteras i utrymmena, oavsett om de är offentliga eller privata: träd, gräsmattor, trädgårdar etc. Detta avfall utgör en förnybar råvara som finns tillgänglig i stora mängder till låg kostnad och saknar andra ekonomiskt bärkraftiga tillämpningar och vars bortskaffande är nödvändigt ur miljösynpunkt. För närvarande är det enda avsättningsstället för beskärning av avfall kompostproduktion. Svårigheten att behandla detta avfall ligger i dess låga densitet, vilket gör krossningen nödvändig för att minska volymen och därmed kostnaden för maskiner. De grundläggande stegen som innebär omvandling av denna restbiomassa till etanol och andra bioprodukter, och som kommer att optimeras i detta projekt, omfattar studier av de optimala förhållandena för förbehandling av resterna, hydrolys av cellulosafraktionen, jäsningen till etanol av C6-socker som frigörs i de steg som föregår etanol genom verkan av mikroorganismer, jäsning av hemicelulosic fraktionen till mjölksyra och omvärderingen av ligninresten som erhålls efter etanolproduktionsprocessen. Vart och ett av dessa steg kommer att optimeras enligt följande mål: Vid förbehandling, maximal återhämtning av hemicellulosiska sockerarter med den lägsta koncentrationen av produkter som kan hämma tillväxten av mikroorganismer och förbättra tillgången till efterföljande hydrolytisk attack. Vid hydrolys, glukosåterhämtning. Vid jäsning av cellulosafraktionen, erhålla höga utbyten och koncentrationer i etanol. Vid jäsning av hemicelulosic fraktionen, erhålla höga utbyten i mjölksyra. Vid återvinning av ligninrester, erhållande av en bioolja med hjälp av katalytisk pyrolys – snabb att användas som biobränsle eller som källa till aromatiska produkter. För att möta dessa utmaningar föreslås en arbetsplan där man genomför en studie av säsongsvariationerna i produktionen av beskärningsavfall och trädgårdsrengöring, som fastställer variationen i dess sammansättning under hela året och systematiskt undersöker de viktigaste verksamhetsmöjligheterna i vart och ett av stegen i processen: hydrotermisk förbehandling såsom ångexplosion. enzymatisk hydrolys av cellulosa genom kommersiella enzymkomplex, fermentering av cellulosasocker till etanol genom jästen Saccharomyces cerevisiae Ethanol Red, jäsning av hemicellulosiska sockerarter till mjölksyra med hjälp av bakterierna Lactobacillus pentosus och användning av ligninrester för framställning av en brännbar bioolja genom katalytisk pyrolys-rapidus. Detta kommer att innebära användning av alla biomassafraktioner och erhållande av ett brett spektrum av biodrivmedel och bioprodukter i en tillnärmning till utvecklingen av ett bioraffinaderi för trädgårdsbeskärningsrester. (Swedish)
    0 references
    Ierosinātā pētniecības projekta mērķis ir reģenerēt atkritumus, kas radušies pilsētu dārzu attīrīšanā un atzarošanā, ražojot bioetanolu un citus bioproduktus ar augstu pievienoto vērtību. Šā projekta īstenošanas rezultātā tiks samazinātas bioetanola galīgās izmaksas, papildus pienskābes un bioeļļas ražošanai izmantojot zemu izmaksu izejvielu, ko iegūst lignīna atlieku katalītiskā pirolīzes procesā un ko var izmantot aromātisko produktu ražošanai vai kā šķidru kurināmo. Šis projekts piedāvā alternatīvu bioetanola kurināmā un citu pievienotās vērtības produktu ražošanai, kā izejvielu izmantojot augu atkritumus, kas radušies kultūras darba rezultātā, ko veic, uzturot publiskās vai privātās vietās apstādītas sugas: koki, zālāji, dārzi u. c. Šie atkritumi ir atjaunojamas izejvielas, kas pieejamas lielos daudzumos ar zemām izmaksām, kurām nav citu ekonomiski dzīvotspējīgu lietojumu un kuru apglabāšana ir nepieciešama no vides viedokļa. Pašlaik vienīgā atzarošanas atkritumu noieta vieta ir komposta ražošana. Šo atkritumu apstrādes grūtības ir saistītas ar to nelielo blīvumu, kas padara sasmalcināšanu pirms pārstrādes būtisku, lai samazinātu iekārtu apjomu un līdz ar to arī izmaksas. Galvenie posmi, kas ietver šīs atlikuma biomasas pārveidošanu etanolā un citos bioproduktos un kas tiks optimizēti šajā projektā, ietver pētījumus par optimāliem atlieku pirmapstrādes apstākļiem, celulozes frakcijas hidrolīzi, C6 cukuru fermentāciju etanolā, kas izdalās posmos pirms etanola, mikroorganismu iedarbības rezultātā, hemicelulozās frakcijas fermentāciju par pienskābi un lignīna atlieku pārvērtēšanu, kas iegūta pēc etanola ražošanas procesa. Katrs no šiem posmiem tiks optimizēts atbilstoši šādiem mērķiem: Pirmapstrādes gadījumā maksimālo hemicelulozisko cukuru atjaunošanos ar produktu minimālo koncentrāciju, kas potenciāli kavē mikroorganismu augšanu un uzlabo piekļuvi sekojošai hidrolītiskai lēkmei. Hidrolīzē, glikozes atgūšana. Celulozes frakcijas fermentācijā, iegūstot augstu ražu un koncentrāciju etanolā. Hemicelulozās frakcijas fermentācijā, iegūstot augstu pienskābes ražu. Lignīna atlieku reģenerācijā bioeļļas iegūšana ar katalītiskās pirolīzes palīdzību ātri izmantojama kā biodegviela vai aromātisko produktu avots. Lai risinātu šīs problēmas, tiek ierosināts darba plāns, kurā tiek veikts pētījums par atzarošanas atkritumu ražošanas un dārza tīrīšanas sezonālo mainīgumu, nosakot tā sastāva atšķirības visa gada garumā un sistemātiski izpētot galvenās darbības iespējas katrā no procesa posmiem: hidrotermiskā pirmapstrāde, piemēram, tvaika eksplozija; celulozes fermentatīvā hidrolīze ar komerciālo fermentu kompleksu palīdzību, celulozes cukuru fermentācija etanolā ar raugu Saccharomyces cerevisiae Ethanol Red, hemicelulozisko cukuru fermentācija par pienskābi ar baktērijām Lactobacillus pentosus un lignīna atlieku izmantošana degošas bioeļļas ražošanai katalītiskās pirolīzes-rapidus procesā. Tas ietvers visu biomasas frakciju izmantošanu un plaša spektra biodegvielas un bioproduktu iegūšanu tuvināšanā dārza atzarošanas atlikumu biorafinēšanas rūpnīcas attīstībai. (Latvian)
    0 references
    Det foreslåede forskningsprojekt har til formål at nyttiggøre affald fra rensning og beskæring af byhaver gennem produktion af bioethanol og andre bioprodukter med høj merværdi. Gennemførelsen af dette projekt vil føre til en reduktion af de endelige omkostninger ved bioethanol ved at anvende et billigt råmateriale ud over produktionen af mælkesyre og en bioolie fra den katalytiske pyrolyse af ligninresten, som kan anvendes til fremstilling af aromatiske produkter eller som flydende brændstof. Dette projekt præsenterer et alternativ til produktion af bioethanolbrændsel og andre værditilvækstprodukter, der som råmateriale anvender det planteaffald, der genereres som følge af det kulturelle arbejde, der udføres som vedligeholdelse af arter, der er plantet i rum, hvad enten de er offentlige eller private: træer, græsplæner, haver osv. Affaldet udgør et vedvarende råmateriale, der er tilgængeligt i store mængder til lave omkostninger, og som mangler andre økonomisk levedygtige anvendelser, og hvis bortskaffelse er nødvendig ud fra et miljømæssigt synspunkt. I øjeblikket er den eneste afsætningsmulighed for beskæring af affald kompostproduktion. Vanskeligheden ved at behandle dette affald ligger i dets lave densitet, hvilket gør knusning før forarbejdning afgørende for at reducere mængden og dermed omkostningerne i maskiner. De grundlæggende stadier, der indebærer omdannelse af denne restbiomasse til ethanol og andre bioprodukter, og som vil blive optimeret i dette projekt, omfatter undersøgelse af de optimale betingelser for forbehandling af restproduktet, hydrolyse af cellulosefraktionen, fermentering til ethanol af C6-sukker, der frigives i faserne før ethanol gennem mikroorganismers virkning, gæring af den hemicelulosiske fraktion til mælkesyre og revurdering af ligninresten opnået efter ethanolproduktionsprocessen. Hver af disse faser vil blive optimeret i henhold til følgende mål: Ved forbehandling, den maksimale genvinding af hemicellulosesukker med den minimale koncentration af produkter, der potentielt hæmmer væksten af mikroorganismer og forbedrer tilgængeligheden til efterfølgende hydrolytisk angreb. Ved hydrolyse, glukosegendannelse. Ved gæringen af cellulosefraktionen opnås høje udbytter og koncentrationer i ethanol. Ved gæringen af den hemicelulosiske fraktion opnår man høje udbytter i mælkesyre. Ved genvinding af ligninrester opnås en bioolie ved hjælp af katalytisk pyrolyse — hurtigt til anvendelse som biobrændstof eller som kilde til aromatiske produkter. For at imødegå disse udfordringer foreslås der en arbejdsplan, hvori der gennemføres en undersøgelse af sæsonvariabiliteten i produktionen af beskæringsaffald og haverengøring, som fastlægger variationen i dens sammensætning i løbet af året og systematisk undersøger de vigtigste muligheder for drift i hver af processens faser: hydrotermisk forbehandling såsom dampeksplosion; enzymatisk hydrolyse af cellulose ved hjælp af kommercielle enzymkomplekser, gæring af cellulosesukker til ethanol ved hjælp af gæren Saccharomyces cerevisiae Ethanol Red, gæring af hemicellulosesukker til mælkesyre ved hjælp af bakterierne Lactobacillus pentosus og anvendelse af ligninresten til fremstilling af en brændbar bioolie gennem katalytisk pyrolyse-rapidus. Dette vil indebære anvendelse af alle biomassefraktioner og opnåelse af et bredt spektrum af biobrændstoffer og bioprodukter i en tilnærmelse til udviklingen af et bioraffinaderi af havebeskæringsrester. (Danish)
    0 references
    Предложеният изследователски проект има за цел да възстанови отпадъците от почистването и подрязването на градските градини чрез производството на биоетанол и други биопродукти с висока добавена стойност. Постигането на този проект ще доведе до намаляване на крайните разходи за биоетанол чрез използване на евтина суровина в допълнение към производството на млечна киселина и биомасло, получено от каталитичната пиролиза на остатъка от лигнина, която може да се използва за производството на ароматни продукти или като течно гориво. Този проект представлява алтернатива за производството на биоетанол и други продукти с добавена стойност, като като суровина се използват растителните отпадъци, генерирани в резултат на културната дейност, извършена като поддръжка на видовете, засадени в пространствата, независимо дали са публични или частни: дървета, тревни площи, градини и др. Тези отпадъци представляват възобновяема суровина, налична в големи количества на ниска цена, без други икономически жизнеспособни приложения и чието обезвреждане е необходимо от екологична гледна точка. Понастоящем единственият изход за резитба е производството на компост. Трудността при обработката на тези отпадъци се крие в ниската им плътност, което прави смачкването преди преработката от съществено значение, за да се намали обемът, а оттам и разходите за машините. Основните етапи, които включват преобразуването на тази остатъчна биомаса в етанол и други биопродукти и които ще бъдат оптимизирани в този проект, включват проучване на оптималните условия за предварителна обработка на остатъка, хидролиза на целулозната фракция, ферментация до етанол на захарите C6, отделени на етапите преди етанола чрез действието на микроорганизми, ферментация на хемицелулозната фракция до млечна киселина и преоценка на остатъка от лигнин, получен след процеса на производство на етанол. Всеки от тези етапи ще бъде оптимизиран в съответствие със следните цели: При предварителната обработка максималното възстановяване на хемицелулозните захари с минимална концентрация на продукти потенциално инхибира растежа на микроорганизмите и подобрява достъпа до последваща хидролитична атака. При хидролиза, възстановяване на глюкозата. При ферментацията на целулозната фракция се получават високи добиви и концентрации в етанола. При ферментацията на хемицелулозната фракция, получаване на високи добиви в млечна киселина. При възстановяването на остатъци от лигнин, получаване на биомасло чрез каталитична пиролиза, която да се използва като биогориво или като източник на ароматни продукти. За да се отговори на тези предизвикателства, се предлага работен план, в който се извършва проучване на сезонната променливост на производството на отпадъци от резитба и почистване на градината, като се определя разликата в състава му през цялата година и систематично се проучват основните възможности за работа във всеки един от етапите на процеса: хидротермална предварителна обработка, като например експлозия на пара; ензимната хидролиза на целулозата чрез търговски ензимни комплекси, ферментацията на целулозни захари до етанол чрез дрождите Saccharomyces cerevisiae Ethanol Red, ферментацията на хемицелулозни захари до млечна киселина с помощта на бактериите Lactobacillus pentosus и използването на остатъка от лигнина за производството на горим биомасло чрез процеса на каталитична пиролиза-rapidus. Това ще включва използването на всички фракции на биомасата и получаването на широк спектър от биогорива и биопродукти в сближаване с разработването на биорафинерия за остатъци от резитба в градината. (Bulgarian)
    0 references
    Cílem navrhovaného výzkumného projektu je získávat odpad z čištění a prořezávání městských zahrad prostřednictvím výroby bioethanolu a dalších bioproduktů s vysokou přidanou hodnotou. Dosažení tohoto projektu povede ke snížení konečných nákladů na bioethanol použitím nízkonákladové suroviny kromě výroby kyseliny mléčné a biooleju získaného katalytickou pyrolýzou ligninového zbytku, která může být použita k výrobě aromatických produktů nebo jako kapalné palivo. Tento projekt představuje alternativu pro výrobu bioethanolových paliv a jiných produktů s přidanou hodnotou, které využívají jako surovinu rostlinný odpad, který vzniká v důsledku kulturní činnosti prováděné jako údržba druhů vysazených na veřejných nebo soukromých prostorách: stromy, trávníky, zahrady atd. Tyto odpady představují obnovitelnou surovinu, která je k dispozici ve velkém množství za nízké náklady, bez jiných ekonomicky životaschopných aplikací a jejichž likvidace je nezbytná z hlediska životního prostředí. V současné době jediným odbytištěm prořezávání odpadu je výroba kompostu. Obtížnost zpracování tohoto odpadu spočívá v jeho nízké hustotě, která činí drcení před zpracováním nezbytné, aby se snížil objem, a tím i náklady na strojní zařízení. Základní fáze, které zahrnují přeměnu této zbytkové biomasy na ethanol a další bioprodukty a které budou v tomto projektu optimalizovány, zahrnují studium optimálních podmínek předúpravy zbytku, hydrolýzu celulózové frakce, fermentaci cukrů C6 uvolněných ve fázích před ethanolem působením mikroorganismů, fermentaci hemicelulózové frakce na kyselinu mléčnou a přehodnocení ligninového zbytku získaného po procesu výroby ethanolu. Každá z těchto fází bude optimalizována podle následujících cílů: Při předúpravě maximální regenerace hemicelulózových cukrů s minimální koncentrací produktů potenciálně inhibující růst mikroorganismů a zlepšení dostupnosti následného hydrolytického záchvatu. Při hydrolýze, regeneraci glukózy. Při fermentaci celulózové frakce, získání vysokých výnosů a koncentrací v ethanolu. Při fermentaci hemicelulózové frakce, získání vysokých výnosů v kyselině mléčné. Při zpětném získávání ligninové rezidua získání biooleju pomocí katalytické pyrolýzy, která má být použita jako biopalivo nebo jako zdroj aromatických produktů. K řešení těchto výzev se navrhuje pracovní plán, v němž se provádí studie sezónní variability produkce prořezávacího odpadu a čištění zahrad, která stanoví rozdíly v jeho složení v průběhu roku a systematicky zkoumá hlavní možnosti provozu v každé fázi procesu: hydrotermální předúprava, jako je výbuch páry; enzymatická hydrolýza celulózy komerčními enzymovými komplexy, fermentace celulózových cukrů na ethanol kvasinkami Saccharomyces cerevisiae Ethanol Red, fermentace hemicelulózových cukrů na kyselinu mléčnou pomocí bakterií Lactobacillus pentosus a použití ligninového zbytku k výrobě hořlavého biooleju procesem katalytické pyrolýzy rapidu. To bude zahrnovat využití všech frakcí biomasy a získání širokého spektra biopaliv a bioproduktů v aproximaci směrem k rozvoji biorafinérie zbytků zahradního prořezávání. (Czech)
    0 references
    O projeto de investigação proposto visa recuperar resíduos provenientes da limpeza e poda de jardins urbanos através da produção de bioetanol e de outros bioprodutos de elevado valor acrescentado. A realização deste projeto conduzirá a uma redução do custo final do bioetanol através da utilização de uma matéria-prima de baixo custo para além da produção de ácido láctico e de um bioóleo obtido a partir da pirólise catalítica do resíduo de lenhina, que pode ser utilizado para a produção de produtos aromáticos ou como combustível líquido. Este projecto apresenta uma alternativa para a produção de bioetanol combustível e outros produtos de valor acrescentado utilizando como matéria-prima os resíduos vegetais que são gerados como resultado do trabalho cultural realizado como manutenção de espécies plantadas nos espaços públicos ou privados: árvores, relvados, jardins, etc. Estes resíduos constituem uma matéria-prima renovável disponível em grandes quantidades a baixo custo, sem outras aplicações economicamente viáveis e cuja eliminação é necessária do ponto de vista ambiental. Atualmente, a única saída para os resíduos da poda é a produção de composto. A dificuldade de tratar estes resíduos reside na sua baixa densidade, o que torna a trituração antes do processamento essencial, a fim de reduzir o volume e, portanto, o custo em máquinas. As fases básicas que envolvem a transformação desta biomassa residual em etanol e outros bioprodutos, e que serão optimizadas neste projecto, incluem o estudo das condições óptimas do pré-tratamento do resíduo, a hidrólise da fracção celulósica, a fermentação em etanol dos açúcares C6 libertados nas fases anteriores ao etanol através da acção de microrganismos, a fermentação da fracção hemicelulósica em ácido láctico e a reavaliação do resíduo de lenhina obtido após o processo de produção do etanol. Cada uma destas fases será optimizada de acordo com os seguintes objectivos: No pré-tratamento, a máxima recuperação de açúcares hemicelulósicos com a concentração mínima de produtos pode inibir o crescimento de microrganismos e melhorar a acessibilidade ao ataque hidrolítico subsequente. Na hidrólise, recuperação de glicose. Na fermentação da fração celulósica, obtendo-se altos rendimentos e concentrações no etanol. Na fermentação da fração hemicelulósica, obtendo-se altos rendimentos em ácido láctico. Na recuperação de resíduos de lenhina, obtenção de um bioóleo por pirólise catalítica rápida para utilização como biocombustível ou como fonte de produtos aromáticos. Para responder a estes desafios, propõe-se um Plano de Trabalho no qual é realizado um estudo da variabilidade sazonal da produção de resíduos de poda e limpeza de jardins, determinando a variação da sua composição ao longo do ano e investigando sistematicamente as principais possibilidades de operação em cada uma das fases do processo: pré-tratamento hidrotérmico, como a explosão de vapor; a hidrólise enzimática da celulose por complexos enzimáticos comerciais, a fermentação de açúcares celulósicos em etanol pela levedura Saccharomyces cerevisiae Ethanol Red, a fermentação de açúcares hemicelulósicos em ácido láctico por meio da bactéria Lactobacillus pentosus e a utilização do resíduo de lenhina para a produção de um bioóleo combustível através do processo de pirólise catalítica-rapidus. Tal implicará a utilização de todas as frações de biomassa e a obtenção de um amplo espetro de biocombustíveis e bioprodutos numa aproximação ao desenvolvimento de uma biorrefinaria de resíduos de poda de jardim. (Portuguese)
    0 references
    Le projet de recherche proposé vise à récupérer les déchets provenant du nettoyage et de l’élagage des jardins urbains par la production de bioéthanol et d’autres bioproduits à forte valeur ajoutée. La réalisation de ce projet entraînera une réduction du coût final du bioéthanol grâce à l’utilisation d’une matière première peu coûteuse en plus de la production d’acide lactique et d’une biohuile obtenue à partir de la pyrolyse catalytique du résidu de lignine, qui peut être utilisée pour la production de produits aromatiques ou comme combustible liquide. Ce projet présente une alternative pour la production de bioéthanol et d’autres produits à valeur ajoutée en utilisant comme matière première les déchets végétaux générés par les travaux culturels effectués en tant qu’entretien d’espèces plantées dans les espaces publics ou privés: arbres, pelouses, jardins, etc. Ces déchets constituent une matière première renouvelable disponible en grande quantité à faible coût, dépourvue d’autres applications économiquement viables et dont l’élimination est nécessaire d’un point de vue environnemental. Actuellement, la seule sortie pour l’élagage des déchets est la production de compost. La difficulté de traiter ces déchets réside dans sa faible densité, ce qui rend le broyage avant transformation indispensable, afin de réduire le volume et donc le coût des machines. Les étapes de base qui impliquent la transformation de cette biomasse résiduelle en éthanol et autres bioproduits, et qui seront optimisées dans ce projet, comprennent l’étude des conditions optimales du prétraitement du résidu, l’hydrolyse de la fraction cellulosique, la fermentation en éthanol des sucres C6 libérés dans les étapes précédant l’éthanol par l’action de micro-organismes, la fermentation de la fraction hémicélulosique en acide lactique et la réévaluation du résidu de lignine obtenue après le processus de production de l’éthanol. Chacune de ces étapes sera optimisée selon les objectifs suivants: Dans le prétraitement, la récupération maximale des sucres hémicellulosiques avec la concentration minimale de produits potentiellement inhibant la croissance des micro-organismes et améliorant l’accessibilité à une attaque hydrolytique ultérieure. En hydrolyse, récupération du glucose. Dans la fermentation de la fraction cellulosique, obtenir des rendements et des concentrations élevés dans l’éthanol. Dans la fermentation de la fraction hémicélulosique, obtenant des rendements élevés en acide lactique. Pour la récupération des résidus de lignine, l’obtention d’une biohuile par pyrolyse catalytique rapide à utiliser comme biocarburant ou comme source de produits aromatiques. Pour relever ces défis, un plan de travail est proposé dans lequel une étude de la variabilité saisonnière de la production de déchets d’élagage et de nettoyage des jardins est réalisée, en déterminant la variation de sa composition tout au long de l’année et en étudiant systématiquement les principales possibilités de fonctionnement à chacune des étapes du processus: prétraitement hydrothermal tel que l’explosion de vapeur; L’hydrolyse enzymatique de la cellulose par des complexes enzymatiques commerciaux, la fermentation des sucres cellulosiques en éthanol par la levure Saccharomyces cerevisiae Ethanol Red, la fermentation des sucres hémicellulosiques en acide lactique au moyen de la bactérie Lactobacillus pentosus et l’utilisation du résidu de lignine pour la production d’une biohuile combustible par le processus de pyrolyse catalytique-rapidus. Cela impliquera l’utilisation de toutes les fractions de biomasse et l’obtention d’un large éventail de biocarburants et de bioproduits dans le cadre d’une approximation vers le développement d’une bioraffinerie de résidus d’élagage de jardin. (French)
    0 references
    Cilj predlaganega raziskovalnega projekta je predelava odpadkov iz čiščenja in obrezovanja mestnih vrtov s proizvodnjo bioetanola in drugih bioproizvodov z visoko dodano vrednostjo. Doseganje tega projekta bo privedlo do zmanjšanja končnih stroškov bioetanola z uporabo nizkocenovnih surovin poleg proizvodnje mlečne kisline in bioolja, pridobljenega s katalitsko pirolizo ostanka lignina, ki se lahko uporablja za proizvodnjo aromatičnih izdelkov ali kot tekoče gorivo. Ta projekt predstavlja alternativo za proizvodnjo bioetanola goriva in drugih proizvodov z dodano vrednostjo, ki kot surovino uporabljajo rastlinske odpadke, ki nastanejo kot posledica kulturnega dela, opravljenega kot vzdrževanje vrst, zasajenih na javnih ali zasebnih prostorih: drevesa, travniki, vrtovi itd. Ti odpadki so obnovljiva surovina, ki je na voljo v velikih količinah po nizki ceni, brez drugih ekonomsko izvedljivih načinov uporabe in katerih odstranjevanje je potrebno z okoljskega vidika. Trenutno je edina vtičnica za obrezovanje odpadkov proizvodnja komposta. Težavnost obdelave teh odpadkov je v njihovi nizki gostoti, zaradi česar je drobljenje pred predelavo nujno, da se zmanjša količina in s tem stroški strojev. Osnovne faze, ki vključujejo pretvorbo te preostale biomase v etanol in druge bioproizvode in ki bodo optimizirane v tem projektu, vključujejo študijo optimalnih pogojev predhodne obdelave ostanka, hidrolizo celulozne frakcije, fermentacijo sladkorjev C6 v etanol, sproščenih v fazah pred etanolom z delovanjem mikroorganizmov, fermentacijo hemicelulozne frakcije v mlečno kislino in revalorizacijo ostanka lignina, pridobljenega po postopku proizvodnje etanola. Vsaka od teh faz bo optimizirana v skladu z naslednjimi cilji: Pri predobdelavi je največja rekuperacija hemiceluloznih sladkorjev z najmanjšo koncentracijo proizvodov, ki lahko zavirajo rast mikroorganizmov in izboljšujejo dostopnost do nadaljnjih hidrolitskih napadov. Pri hidrolizi, regeneraciji glukoze. Pri fermentaciji celulozne frakcije dobimo visoke donose in koncentracije v etanolu. Pri fermentaciji hemicelulozne frakcije dobimo visoke donose v mlečni kislini. Pri pridobivanju ostanka lignina pridobivanje bioolja s katalitsko pirolizo, ki se hitro uporablja kot biogorivo ali vir aromatičnih proizvodov. Za soočanje s temi izzivi se predlaga delovni načrt, v katerem se izvede študija sezonske variabilnosti proizvodnje obrezovalnih odpadkov in čiščenja vrta, ki določa razlike v sestavi skozi vse leto in sistematično preučuje glavne možnosti delovanja v vsaki fazi postopka: hidrotermalna predobdelava, kot je eksplozija pare; encimska hidroliza celuloze s komercialnimi encimskimi kompleksi, fermentacija celuloznih sladkorjev v etanol s kvasovkami Saccharomyces cerevisiae Ethanol Red, fermentacija hemiceluloznih sladkorjev v mlečno kislino z bakterijo Lactobacillus pentosus in uporaba ostanka lignina za proizvodnjo gorljivega bio-olja skozi postopek katalitske pirolize-rapidusa. To bo vključevalo uporabo vseh frakcij biomase in pridobivanje širokega spektra biogoriv in bioproizvodov pri približevanju razvoju biorafinerije ostankov vrtnega obrezovanja. (Slovenian)
    0 references
    Il-Proġett ta’ Riċerka propost għandu l-għan li jirkupra l-iskart mit-tindif u ż-żbir ta’ ġonna urbani permezz tal-produzzjoni tal-bijoetanol u bijoprodotti oħra b’valur miżjud għoli. It-twettiq ta’ dan il-proġett se jwassal għal tnaqqis fl-ispiża finali tal-bijoetanol bl-użu ta’ materja prima bi prezz baxx flimkien mal-produzzjoni tal-aċidu lattiku u bijożejt miksub mill-piroliżi katalitika tar-residwu tal-linjina, li jista’ jintuża għall-produzzjoni ta’ prodotti aromatiċi jew bħala fjuwil likwidu. Dan il-proġett jippreżenta alternattiva għall-produzzjoni ta’ fjuwil tal-bijoetanol u prodotti oħra ta’ valur miżjud li jużaw bħala materja prima l-iskart tal-impjant iġġenerat bħala riżultat tax-xogħol kulturali mwettaq bħala manutenzjoni ta’ speċijiet imħawla fl-ispazji pubbliċi jew privati: is-siġar, il-ħaxix, il-ġonna eċċ. Dan l-iskart jikkostitwixxi materja prima rinnovabbli disponibbli fi kwantitajiet kbar bi prezz baxx, mingħajr applikazzjonijiet oħra ekonomikament vijabbli u li r-rimi tiegħu huwa meħtieġ mil-lat ambjentali. Bħalissa l-uniku żbokk għaż-żbir tal-iskart huwa l-produzzjoni tal-kompost. Id-diffikultà tat-trattament ta’ dan l-iskart tinsab fid-densità baxxa tiegħu, li tagħmel it-tgħaffiġ qabel l-ipproċessar essenzjali, sabiex jitnaqqas il-volum u b’hekk l-ispiża fil-makkinarju. L-istadji bażiċi li jinvolvu t-trasformazzjoni ta’ din il-bijomassa residwa f’etanol u bijoprodotti oħra, u li se jiġu ottimizzati f’dan il-proġett, jinkludu l-istudju tal-aħjar kundizzjonijiet tat-trattament minn qabel tar-residwu, l-idroliżi tal-frazzjoni ċellulożika, il-fermentazzjoni għall-etanol taz-zokkor C6 rilaxxati fl-istadji ta’ qabel l-etanol permezz tal-azzjoni ta’ mikroorganiżmi, il-fermentazzjoni tal-frazzjoni emijelulożika għall-aċidu lattiku u r-rivalutazzjoni tar-residwu tal-linjina miksub wara l-proċess tal-produzzjoni tal-etanol. Kull wieħed minn dawn l-istadji se jiġi ottimizzat skont l-għanijiet li ġejjin: Fit-trattament minn qabel, l-irkupru massimu taz-zokkor emiċelluloża bil-konċentrazzjoni minima ta’ prodotti li potenzjalment jinibixxu t-tkabbir ta’ mikroorganiżmi u jtejbu l-aċċessibbiltà għal attakk idrolitiku sussegwenti. Fl-idroliżi, irkupru tal-glukożju. Fil-fermentazzjoni tal-frazzjoni ċellulożika, il-kisba ta’ rendimenti għoljin u konċentrazzjonijiet fl-etanol. Fil-fermentazzjoni tal-frazzjoni emikelulożika, li tikseb rendimenti għoljin fl-aċidu lattiku. Fl-irkupru tar-residwu tal-linjina, il-kisba ta’ bijożejt permezz ta’ fast tal-piroliżi katalitika biex jintuża bħala bijokarburant jew bħala sors ta’ prodotti aromatiċi. Biex jintlaħqu dawn l-isfidi, qed jiġi propost Pjan ta’ Ħidma li fih jitwettaq studju tal-varjabbiltà staġjonali tal-produzzjoni tal-iskart taż-żbir u tat-tindif tal-ġonna, li jiddetermina l-varjazzjoni fil-kompożizzjoni tiegħu matul is-sena u li jinvestiga b’mod sistematiku l-possibbiltajiet ewlenin ta’ operazzjoni f’kull wieħed mill-istadji tal-proċess: trattament minn qabel idrotermali bħal splużjoni ta’ fwar; l-idroliżi enżimatika taċ-ċelluloża permezz ta’ kumplessi ta’ enżimi kummerċjali, il-fermentazzjoni taz-zokkor ċellulożiku għall-etanol mill-ħmira Saccharomyces cerevisiae Ethanol Red, il-fermentazzjoni taz-zokkor emiċelluloża għal aċidu lattiku permezz tal-batterja Lactobacillus pentosus u l-użu tar-residwu tal-linjina għall-produzzjoni ta’ bijożejt kombustibbli permezz tal-proċess ta’ piroliżi katalitika-rapidus. Dan se jinvolvi l-użu tal-frazzjonijiet kollha tal-bijomassa u l-kisba ta’ firxa wiesgħa ta’ bijofjuwils u bijoprodotti f’approssimazzjoni lejn l-iżvilupp ta’ bijoraffinerija ta’ residwi taż-żbir tal-ġonna. (Maltese)
    0 references
    Kavandatud uurimisprojekti eesmärk on taaskasutada bioetanooli ja muude suure lisandväärtusega biotoodete tootmise kaudu linnaaedade puhastamisel ja pügamisel tekkivaid jäätmeid. Selle projekti elluviimine toob kaasa bioetanooli lõppkulude vähenemise, kasutades lisaks piimhappe tootmisele ka madala hinnaga toorainet ja ligniinijäägi katalüütilisest pürolüüsist saadud bioõli, mida saab kasutada aromaatsete toodete tootmiseks või vedelkütusena. Käesolev projekt pakub alternatiivi bioetanoolkütuse ja muude lisandväärtusega toodete tootmiseks, kasutades toorainena taimejäätmeid, mis tekivad kultuuritööde tulemusena, mis on tehtud avalikesse või eraruumidesse istutatud liikide hooldamiseks: puud, muru, aiad jne. Need jäätmed kujutavad endast taastuvat toorainet, mis on saadaval suurtes kogustes väikeste kuludega, millel puuduvad muud majanduslikult elujõulised rakendused ja mille kõrvaldamine on keskkonna seisukohast vajalik. Praegu on ainus jäätmete pügamise võimalus komposti tootmine. Nende jäätmete käitlemise keerukus seisneb nende väheses tiheduses, mis muudab purustamise enne töötlemist hädavajalikuks, et vähendada masinate mahtu ja seega kulusid. Põhietapid, mis hõlmavad biomassi muundamist etanooliks ja muudeks biotoodeteks ning mida käesolevas projektis optimeeritakse, hõlmavad jääkide eeltöötlemise optimaalsete tingimuste uurimist, tselluloosifraktsiooni hüdrolüüsi, etanoolieelsetes etappides eralduvate C6 suhkrute kääritamist mikroorganismide toimel, hemikeluloshappe fraktsiooni kääritamist piimhappeks ja pärast etanooli tootmisprotsessi saadud ligniinijäägi ümberhindamist. Kõiki neid etappe optimeeritakse vastavalt järgmistele eesmärkidele: Eeltöötlemisel maksimaalne hemitselluloosi suhkrute taastumine toodete minimaalse kontsentratsiooniga, mis võib pärssida mikroorganismide kasvu ja parandada juurdepääsu järgnevatele hüdrolüütilistele rünnakutele. Hüdrolüüs, glükoosi taastumine. Tselluloosifraktsiooni kääritamisel saadakse suur saagikus ja kontsentratsioon etanoolis. Hemicelulosic fraktsiooni kääritamisel saadakse piimhappes kõrge saagikus. Ligniinijääkide kogumisel bioõli saamine katalüütilise pürolüüsi abil, mida kasutatakse biokütusena või aromaatsete toodete allikana. Nende probleemide lahendamiseks esitatakse töökava, milles viiakse läbi uuring pügamisjäätmete tootmise hooajalise varieeruvuse ja aiapuhastuse kohta, määrates kindlaks nende koostise kõikumise aasta jooksul ja uurides süstemaatiliselt peamisi töövõimalusi protsessi igas etapis: hüdrotermiline eeltöötlus, näiteks auruplahvatus; tselluloosi ensümaatiline hüdrolüüs kaubanduslike ensüümikomplekside abil, tselluloossuhkrute kääritamine etanooliks pärmi Saccharomyces cerevisiae Ethanol Red abil, hemitselluloosisuhkru kääritamine piimhappeks bakterite Lactobacillus pentosus abil ja ligniinijäägi kasutamine põleva bioõli tootmiseks katalüütilise pürolüüsi-rapidus protsessi kaudu. See hõlmab kõigi biomassifraktsioonide kasutamist ning paljude biokütuste ja biotoodete hankimist, et lähendada aias pügamisjääkide biorafineerimistehase arendamist. (Estonian)
    0 references
    Predloženi istraživački projekt ima za cilj oporabiti otpad od čišćenja i obrezivanja gradskih vrtova kroz proizvodnju bioetanola i drugih bioproizvoda visoke dodane vrijednosti. Ostvarenje ovog projekta dovest će do smanjenja konačnog troška bioetanola upotrebom jeftine sirovine uz proizvodnju mliječne kiseline i bioulja dobivenog katalitičkom pirolizom ostatka lignina, koji se može koristiti za proizvodnju aromatskih proizvoda ili kao tekuće gorivo. Ovaj projekt predstavlja alternativu za proizvodnju goriva bioetanola i drugih proizvoda s dodanom vrijednošću u kojima se kao sirovina upotrebljava biljni otpad koji nastaje kao rezultat kulturnih radova na održavanju vrsta zasađenih u javnim ili privatnim prostorima: drveće, travnjaci, vrtovi itd. Taj otpad predstavlja obnovljivu sirovinu koja je dostupna u velikim količinama uz niske troškove, bez drugih gospodarski održivih primjena i čije je zbrinjavanje potrebno s ekološkog stajališta. Trenutačno je jedini izlaz za obrezivanje otpada proizvodnja komposta. Teškoće obrade ovog otpada leži u njegovoj niskoj gustoći, što čini drobljenje prije obrade od ključne važnosti, kako bi se smanjio volumen, a time i trošak u strojevima. Osnovne faze koje uključuju pretvorbu te rezidualne biomase u etanol i druge bioproizvode, a koje će biti optimizirane u ovom projektu, uključuju proučavanje optimalnih uvjeta predobrade ostatka, hidrolizu celulozne frakcije, fermentaciju šećera C6 u etanol koji se oslobađaju u fazama prije etanola djelovanjem mikroorganizama, fermentaciju hemicelulozne frakcije u mliječnu kiselinu i revalorizaciju ostataka lignina dobivenih nakon procesa proizvodnje etanola. Svaka od tih faza bit će optimizirana u skladu sa sljedećim ciljevima: U predobradu, maksimalni oporavak hemiceluloznih šećera s minimalnom koncentracijom proizvoda koji potencijalno inhibiraju rast mikroorganizama i poboljšavaju dostupnost naknadnog hidrolitičkog napada. U hidrolizi, oporavak glukoze. U fermentaciji celulozne frakcije, dobivanje visokih prinosa i koncentracija u etanolu. U fermentaciji hemicelulozne frakcije, dobivanje visokih prinosa u mliječnoj kiselini. Pri oporabi ostataka lignina dobivanje bioulja pomoću katalitičke pirolize brzom za uporabu kao biogoriva ili kao izvor aromatskih proizvoda. Kako bi se odgovorilo na te izazove, predlaže se plan rada u kojem se provodi studija sezonske varijabilnosti proizvodnje rezidbenog otpada i čišćenja vrtova, utvrđivanjem razlika u sastavu tijekom godine i sustavnim istraživanjem glavnih mogućnosti rada u svakoj fazi postupka: hidrotermalna predobrada kao što je eksplozija pare; enzimska hidroliza celuloze komercijalnim enzimskim kompleksima, fermentacija celuloznih šećera u etanol pomoću kvasca Saccharomyces cerevisiae Ethanol Red, fermentacija hemiceluloznih šećera u mliječnu kiselinu bakterijama Lactobacillus pentosus i upotreba ostatka lignina za proizvodnju zapaljivog bioulja kroz postupak katalitičke pirolize-rapidusa. To će uključivati upotrebu svih frakcija biomase i dobivanje širokog spektra biogoriva i bioproizvoda u cilju približavanja razvoju biorafinerije ostataka rezidua u vrtu. (Croatian)
    0 references
    Het voorgestelde onderzoeksproject heeft tot doel afval terug te winnen bij het schoonmaken en snoeien van stedelijke tuinen door de productie van bio-ethanol en andere bioproducten met een hoge toegevoegde waarde. De verwezenlijking van dit project zal leiden tot een verlaging van de uiteindelijke kosten van bio-ethanol door het gebruik van een goedkope grondstof naast de productie van melkzuur en een bio-olie verkregen uit de katalytische pyrolyse van het lignineresidu, die kan worden gebruikt voor de productie van aromatische producten of als vloeibare brandstof. Dit project biedt een alternatief voor de productie van bio-ethanolbrandstof en andere producten met toegevoegde waarde die als grondstof het plantaardige afval gebruiken dat wordt gegenereerd als gevolg van het culturele werk dat wordt verricht als onderhoud van soorten die in openbare of particuliere ruimten zijn geplant: bomen, gazons, tuinen enz. Deze afvalstoffen vormen een hernieuwbare grondstof die in grote hoeveelheden tegen lage kosten beschikbaar is, zonder andere economisch levensvatbare toepassingen en waarvan de verwijdering vanuit milieuoogpunt noodzakelijk is. Momenteel is de enige afzetplaats voor het snoeien van afval compostproductie. De moeilijkheid om dit afval te behandelen ligt in de lage dichtheid, waardoor verplettering vóór verwerking essentieel is om het volume en dus de kosten in machines te verminderen. De basisfasen die de omzetting van deze restbiomassa in ethanol en andere bioproducten omvatten en die in dit project zullen worden geoptimaliseerd, omvatten de studie van de optimale omstandigheden van de voorbehandeling van het residu, de hydrolyse van de cellulosefractie, de fermentatie tot ethanol van de C6-suikers die vrijkomen in de stadia voorafgaand aan ethanol door de werking van micro-organismen, de fermentatie van de hemicelulosische fractie in melkzuur en de herwaardering van het lignineresidu verkregen na het productieproces van ethanol. Elk van deze fasen zal worden geoptimaliseerd volgens de volgende doelstellingen: Bij voorbehandeling, het maximale herstel van hemicellulosic suikers met de minimumconcentratie van producten die de groei van micro-organismen kunnen remmen en het verbeteren van de toegankelijkheid van daaropvolgende hydrolytische aanval. In hydrolyse, glucose herstel. Bij de fermentatie van de cellulosefractie, het verkrijgen van hoge opbrengsten en concentraties in ethanol. Bij de fermentatie van de hemicelulosic fractie, het verkrijgen van hoge opbrengsten in melkzuur. Bij de terugwinning van lignineresiduen, het verkrijgen van een bio-olie door middel van katalytische pyrolyse — snel te gebruiken als biobrandstof of als bron van aromatische producten. Om deze uitdagingen het hoofd te bieden, wordt een werkplan voorgesteld waarin een studie wordt uitgevoerd naar de seizoensvariabiliteit van de productie van snoeiafval en tuinreiniging, waarbij de variatie in de samenstelling ervan gedurende het hele jaar wordt bepaald en systematisch de belangrijkste exploitatiemogelijkheden in elk van de fasen van het proces worden onderzocht: hydrothermale voorbehandeling zoals stoomexplosie; de enzymatische hydrolyse van cellulose door commerciële enzymcomplexen, de fermentatie van cellulosesuikers tot ethanol door de gist Saccharomyces cerevisiae Ethanol Red, de fermentatie van hemicellulosic suikers naar melkzuur door middel van de bacterie Lactobacillus pentosus en het gebruik van het lignineresidu voor de productie van een brandbare bio-olie door het proces van katalytische pyrolyse-rapidus. Dit omvat het gebruik van alle biomassafracties en het verkrijgen van een breed spectrum van biobrandstoffen en bioproducten bij een benadering van de ontwikkeling van een bioraffinage van tuinsnoeiresten. (Dutch)
    0 references
    Das vorgeschlagene Forschungsprojekt zielt darauf ab, Abfälle aus der Reinigung und Beschneidung von städtischen Gärten durch die Herstellung von Bioethanol und anderen Bioprodukten mit hohem Mehrwert zurückzugewinnen. Die Verwirklichung dieses Projekts wird zu einer Verringerung der Endkosten von Bioethanol führen, indem neben der Herstellung von Milchsäure und einem Bioöl aus der katalytischen Pyrolyse des Ligninrückstands ein kostengünstiger Rohstoff verwendet wird, der zur Herstellung von aromatischen Produkten oder als flüssiger Brennstoff verwendet werden kann. Dieses Projekt stellt eine Alternative für die Herstellung von Bioethanol-Brennstoffen und anderen Mehrwertprodukten dar, bei denen Pflanzenabfälle als Rohstoff verwendet werden, die infolge der kulturellen Arbeit zur Erhaltung von Arten, die in öffentlichen oder privaten Räumen gepflanzt werden, entstehen: Bäume, Rasenflächen, Gärten usw. Diese Abfälle stellen einen nachwachsenden Rohstoff dar, der in großen Mengen zu geringen Kosten zur Verfügung steht und andere wirtschaftlich tragfähige Anwendungen fehlt und deren Entsorgung aus ökologischer Sicht erforderlich ist. Derzeit ist der einzige Auslass für Schnittabfälle die Kompostproduktion. Die Schwierigkeit, diesen Abfall zu behandeln, liegt in seiner geringen Dichte, die das Zerkleinern vor der Verarbeitung wesentlich macht, um das Volumen und damit die Kosten in der Maschine zu reduzieren. Die grundlegenden Phasen, die die Umwandlung dieser Restbiomasse in Ethanol und andere Bioprodukte beinhalten und die in diesem Projekt optimiert werden, umfassen die Untersuchung der optimalen Bedingungen für die Vorbehandlung des Rückstands, die Hydrolyse der Zellulosefraktion, die Fermentation des Ethanols von C6-Zuckern, die in den Stadien vor Ethanol durch die Wirkung von Mikroorganismen freigesetzt werden, die Fermentation der hemicelulosic Fraktion zu Milchsäure und die Neubewertung des nach dem Herstellungsprozess von Ethanol erhaltenen Ligninrückstands. Jede dieser Stufen wird entsprechend den folgenden Zielen optimiert: Bei der Vorbehandlung die maximale Rückgewinnung von hemicellosic Zuckern mit der minimalen Konzentration von Produkten, die möglicherweise das Wachstum von Mikroorganismen hemmen und den Zugang zu einem anschließenden hydrolytischen Angriff verbessern. In der Hydrolyse, Glukoserückgewinnung. Bei der Fermentation der Zellulosefraktion erhält man hohe Erträge und Konzentrationen in Ethanol. Bei der Fermentation der hemicelulosic Fraktion, hohe Erträge in Milchsäure zu erhalten. Bei der Rückgewinnung von Ligninrückständen ein Bioöl mittels katalytischer Pyrolyse erhalten, das als Biokraftstoff oder als Quelle aromatischer Produkte verwendet werden kann. Um diesen Herausforderungen gerecht zu werden, wird ein Arbeitsplan vorgeschlagen, in dem eine Untersuchung der saisonalen Variabilität der Erzeugung von Schnittabfällen und der Gartenreinigung durchgeführt wird, in der die Variation ihrer Zusammensetzung im Laufe des Jahres ermittelt und die wichtigsten Einsatzmöglichkeiten in jeder Phase des Prozesses systematisch untersucht werden: hydrothermale Vorbehandlung wie Dampfexplosion; die enzymatische Hydrolyse von Cellulose durch kommerzielle Enzymkomplexe, die Fermentation von Cellulosezuckern zu Ethanol durch die Hefe Saccharomyces cerevisiae Ethanol Red, die Fermentation von hemizellulosischen Zuckern zu Milchsäure durch die Bakterien Lactobacillus pentosus und die Verwendung des Ligninrückstands zur Herstellung eines brennbaren Bioöls durch katalytische Pyrolysis-rapidus. Dies beinhaltet die Verwendung aller Biomassefraktionen und die Gewinnung eines breiten Spektrums von Biokraftstoffen und Bioprodukten in einer Annäherung an die Entwicklung einer Bioraffinerie von Gartenschnittrückständen. (German)
    0 references
    Proiectul de cercetare propus vizează recuperarea deșeurilor din curățarea și tăierea grădinilor urbane prin producția de bioetanol și alte bioproduse cu valoare adăugată ridicată. Realizarea acestui proiect va duce la o reducere a costului final al bioetanolului prin utilizarea unei materii prime ieftine, pe lângă producția de acid lactic și a unui bioulei obținut din piroliza catalitică a reziduului de lignină, care poate fi utilizată pentru producerea de produse aromatice sau drept combustibil lichid. Acest proiect prezintă o alternativă pentru producția de bioetanol și alte produse cu valoare adăugată utilizând ca materie primă deșeurile vegetale care sunt generate ca urmare a activității culturale desfășurate ca întreținere a speciilor plantate în spațiile publice sau private: arbori, peluze, grădini etc. Aceste deșeuri constituie o materie primă regenerabilă disponibilă în cantități mari la costuri reduse, fără alte aplicații viabile din punct de vedere economic și a cărei eliminare este necesară din punct de vedere ecologic. În prezent, singura ieșire pentru tăierea deșeurilor este producția de compost. Dificultatea tratării acestor deșeuri constă în densitatea scăzută, ceea ce face ca strivirea înainte de prelucrare să fie esențială pentru a reduce volumul și, prin urmare, costul utilajelor. Etapele de bază care implică transformarea acestei biomase reziduale în etanol și alte bioproduse și care vor fi optimizate în acest proiect includ studiul condițiilor optime de pretratare a reziduului, hidroliza fracției celulozice, fermentarea în etanol a zaharurilor C6 eliberate în etapele anterioare etanolului prin acțiunea microorganismelor, fermentarea fracției hemicelulozice în acid lactic și reevaluarea reziduului de lignină obținut după procesul de producție a etanolului. Fiecare dintre aceste etape va fi optimizată în funcție de următoarele obiective: În cazul pretratării, recuperarea maximă a zaharurilor hemicelulozice cu concentrația minimă de produse poate inhiba creșterea microorganismelor și îmbunătățirea accesibilității la atacurile hidrolitice ulterioare. În hidroliză, recuperarea glucozei. În fermentarea fracției celulozice, obținerea de randamente și concentrații ridicate în etanol. În fermentarea fracției hemicelulozice, obținerea de randamente ridicate în acid lactic. În recuperarea reziduurilor de lignină, obținerea unei biouleiuri prin piroliză catalitică rapidă pentru a fi utilizată ca biocombustibil sau ca sursă de produse aromatice. Pentru a face față acestor provocări, se propune un plan de lucru în care se realizează un studiu al variabilității sezoniere a producției de deșeuri de tăiere și de curățare a grădinii, determinând variația compoziției acestora pe tot parcursul anului și investigând sistematic principalele posibilități de funcționare în fiecare dintre etapele procesului: pretratare hidrotermală, cum ar fi explozia cu abur; hidroliza enzimatică a celulozei prin complexe enzimatice comerciale, fermentarea zaharurilor celulozice în etanol prin drojdia Saccharomyces cerevisiae Ethanol Red, fermentarea zaharurilor hemicelulozice în acidul lactic prin intermediul bacteriilor Lactobacillus pentosus și utilizarea reziduului de lignină pentru producerea unui bioulei combustibil prin procesul de piroliză-rapidus catalitică. Aceasta va implica utilizarea tuturor fracțiunilor de biomasă și obținerea unui spectru larg de biocombustibili și bioproduse într-o aproximare în vederea dezvoltării unei biorafinării a reziduurilor de tăiere în grădină. (Romanian)
    0 references
    Il progetto di ricerca proposto mira a recuperare i rifiuti dalla pulizia e potatura degli orti urbani attraverso la produzione di bioetanolo e altri bioprodotti ad alto valore aggiunto. Il raggiungimento di questo progetto porterà a una riduzione del costo finale del bioetanolo utilizzando una materia prima a basso costo oltre alla produzione di acido lattico e un bioolio ottenuto dalla pirolisi catalitica del residuo di lignina, che può essere utilizzato per la produzione di prodotti aromatici o come combustibile liquido. Questo progetto presenta un'alternativa per la produzione di combustibile bioetanolo e altri prodotti a valore aggiunto utilizzando come materia prima i rifiuti vegetali generati a seguito del lavoro culturale svolto come manutenzione di specie piantate negli spazi pubblici o privati: alberi, prati, giardini, ecc. Questi rifiuti costituiscono una materia prima rinnovabile disponibile in grandi quantità a basso costo, priva di altre applicazioni economicamente sostenibili e il cui smaltimento è necessario dal punto di vista ambientale. Attualmente l'unico sbocco per la potatura dei rifiuti è la produzione di compost. La difficoltà di trattare questi rifiuti risiede nella sua bassa densità, che rende essenziale la frantumazione prima della lavorazione, al fine di ridurre il volume e quindi il costo delle macchine. Le fasi fondamentali che comportano la trasformazione di questa biomassa residua in etanolo e altri bioprodotti, e che saranno ottimizzate in questo progetto, comprendono lo studio delle condizioni ottimali del pretrattamento del residuo, l'idrolisi della frazione cellulosica, la fermentazione ad etanolo degli zuccheri C6 rilasciati nelle fasi precedenti all'etanolo attraverso l'azione dei microrganismi, la fermentazione della frazione emicelulosica all'acido lattico e la rivalutazione del residuo di lignina ottenuta dopo il processo di produzione dell'etanolo. Ciascuna di queste fasi sarà ottimizzata in base ai seguenti obiettivi: Nel pretrattamento, il recupero massimo di zuccheri emicellulosici con la concentrazione minima di prodotti potenzialmente in grado di inibire la crescita di microrganismi e migliorare l'accessibilità al successivo attacco idrolitico. In idrolisi, recupero del glucosio. Nella fermentazione della frazione cellulosica, ottenendo elevate rese e concentrazioni in etanolo. Nella fermentazione della frazione emicelulosica, ottenendo elevate rese in acido lattico. Nel recupero dei residui di lignina, ottenere un bioolio mediante pirolisi catalitica veloce da utilizzare come biocarburante o come fonte di prodotti aromatici. Per rispondere a queste sfide, viene proposto un Piano di Lavoro in cui viene effettuato uno studio sulla variabilità stagionale della produzione di rifiuti di potatura e di pulizia del giardino, determinando la variazione della sua composizione durante tutto l'anno e studiando sistematicamente le principali possibilità di funzionamento in ciascuna delle fasi del processo: pretrattamento idrotermale come esplosione di vapore; L'idrolisi enzimatica della cellulosa mediante complessi enzimatici commerciali, la fermentazione degli zuccheri cellulosici all'etanolo da parte del lievito Saccharomyces cerevisiae Rosso, la fermentazione degli zuccheri emicellulosici all'acido lattico per mezzo dei batteri Lactobacillus pentosus e l'uso del residuo di lignina per la produzione di un bioolio combustibile attraverso il processo di pirolisi catalitica-rapidus. Ciò comporterà l'uso di tutte le frazioni di biomassa e l'ottenimento di un ampio spettro di biocarburanti e bioprodotti in un'approssimazione verso lo sviluppo di una bioraffineria di residui di potatura da giardino. (Italian)
    0 references
    Siūlomu mokslinių tyrimų projektu siekiama panaudoti miesto sodų valymo ir genėjimo atliekas gaminant bioetanolį ir kitus didelės pridėtinės vertės biologinius produktus. Įgyvendinus šį projektą, be pieno rūgšties ir bioalyvos, gautos vykdant lignino liekanų katalizinę pirolizę, kurios gali būti naudojamos aromatiniams produktams gaminti arba skystajam kurui gaminti, bus sumažintos galutinės bioetanolio sąnaudos. Šis projektas yra alternatyva bioetanolio kurui ir kitiems pridėtinės vertės produktams gaminti, naudojant kaip žaliavą augalų atliekas, susidarančias atliekant kultūrinius darbus, skirtus viešose ar privačiose erdvėse pasodintų rūšių priežiūrai: medžiai, vejos, sodai ir t. t. Šios atliekos yra atsinaujinanti žaliava, prieinama dideliais kiekiais už mažą kainą, neturinti kitų ekonomiškai perspektyvių panaudojimo būdų ir kurią būtina šalinti aplinkosaugos požiūriu. Šiuo metu vienintelė atliekų išvedimo vieta yra komposto gamyba. Šias atliekas sunku apdoroti dėl mažo jų tankio, todėl smulkinimas prieš perdirbimą yra būtinas siekiant sumažinti mašinų tūrį, taigi ir išlaidas. Pagrindiniai etapai, susiję su šios likutinės biomasės transformavimu į etanolį ir kitus bioproduktus ir kurie bus optimizuoti šiame projekte, apima optimalių pirminio likučių apdorojimo sąlygų tyrimą, celiuliozinės frakcijos hidrolizę, C6 cukrų, išskirtų prieš etanolį veikiant mikroorganizmams, fermentaciją į etanolį, hemicelulozinės frakcijos fermentaciją į pieno rūgštį ir lignino likučių, gautų po etanolio gamybos proceso, perkainojimą. Kiekvienas iš šių etapų bus optimizuotas atsižvelgiant į šiuos tikslus: Atliekant paruošiamąjį apdorojimą, maksimalus hemiceliuliozės cukrumi su mažiausia produktų koncentracija, galinčia slopinti mikroorganizmų augimą ir pagerinti prieinamumą prie vėlesnio hidrolizinio priepuolio. Hidrolizėje gliukozės regeneravimas. Fermentuojant celiuliozės frakciją, gaunamas didelis derlius ir koncentracija etanolyje. Fermentuojant hemicelulozinę frakciją, gaunamas didelis pieno rūgšties derlius. Regeneruojant lignino likučius, gauti bioalyvą naudojant katalizinę pirolizę, kuri būtų naudojama kaip biokuras arba kaip aromatinių produktų šaltinis. Šiems uždaviniams spręsti siūlomas darbo planas, kuriame atliekamas genėjimo atliekų gamybos ir sodo valymo sezoninio kintamumo tyrimas, kuriame nustatomas jų sudėties pokytis per metus ir sistemingai tiriamos pagrindinės veiklos galimybės kiekviename proceso etape: parengiamasis hidroterminis apdorojimas, pvz., garų sprogimas; fermentinė celiuliozės hidrolizė komerciniuose fermentų kompleksuose, celiuliozės cukrų fermentavimas į etanolį mielių Saccharomyces cerevisiae Ethanol Red, hemiceliuliozės cukrų fermentavimas į pieno rūgštį naudojant bakterijas Lactobacillus pentosus ir lignino likučio naudojimas degiųjų bioalyvų gamybai katalizinės pirolizės-rapidus būdu. Tai apims visų biomasės dalių naudojimą ir plataus spektro biodegalų ir biologinių produktų gavimą, siekiant sukurti sodo genėjimo liekanų biologinio perdirbimo gamyklą. (Lithuanian)
    0 references
    Ehdotetun tutkimushankkeen tavoitteena on hyödyntää kaupunkipuutarhojen puhdistuksesta ja karsimisesta syntyvää jätettä tuottamalla bioetanolia ja muita korkean lisäarvon biotuotteita. Hankkeen toteuttaminen vähentää bioetanolin loppukustannuksia käyttämällä maitohapon ja ligniinijäännöksen katalyyttisestä pyrolyysistä saatavan maitohapon ja bioöljyn lisäksi edullista raaka-ainetta, jota voidaan käyttää aromaattisten tuotteiden tuotantoon tai nestemäiseen polttoaineeseen. Tässä hankkeessa esitetään vaihtoehto bioetanolipolttoaineen ja muiden lisäarvotuotteiden tuottamiselle käyttäen raaka-aineena kasvijätettä, joka syntyy julkisessa tai yksityisessä tilassa istutettujen lajien ylläpitämiseksi tehdyn kulttuurityön tuloksena: puut, nurmikot, puutarhat jne. Nämä jätteet ovat uusiutuvia raaka-aineita, joita on saatavilla suuria määriä alhaisin kustannuksin, joista puuttuu muita taloudellisesti kannattavia sovelluksia ja joiden hävittäminen on välttämätöntä ympäristön kannalta. Tällä hetkellä ainoa keino vähentää jätteitä on kompostin tuotanto. Tämän jätteen käsittelyn vaikeus piilee sen alhaisessa tiheydessä, joka tekee murskaamisesta ennen käsittelyä välttämätöntä, jotta voidaan vähentää koneiden määrää ja siten kustannuksia. Perusvaiheisiin, joihin sisältyy tämän jäännösbiomassan muuntaminen etanoliksi ja muiksi biotuotteiksi ja jotka optimoidaan tässä hankkeessa, ovat jäämän esikäsittelyn optimaalisten olosuhteiden tutkiminen, selluloosafraktion hydrolyysi, etanolia edeltävissä vaiheissa vapautuneiden C6-sokerien käyminen etanoliksi mikro-organismien vaikutuksesta, hemiceluloosa-fraktion käyminen maitohappoon ja etanolin tuotantoprosessin jälkeen saadun ligniinijäämän uudelleenarviointi. Kukin näistä vaiheista optimoidaan seuraavien tavoitteiden mukaisesti: Esikäsittelyssä hemiselluloosasokerien suurin mahdollinen saanto, kun tuotteiden vähimmäispitoisuus voi estää mikro-organismien kasvun ja parantaa myöhemmän hydrolyyttisen hyökkäyksen saatavuutta. Hydrolyysissä glukoosin talteenotto. Selluloosafraktion käymisvaiheessa etanolin saannot ja pitoisuudet ovat suuria. Hemiceluloosa-fraktion käymisessä maitohapossa saadaan suuret saannot. Ligniinijäämien talteenotossa bioöljyn hankkiminen katalyyttisen pyrolyysin avulla biopolttoaineena tai aromaattisten tuotteiden lähteenä. Näihin haasteisiin vastaamiseksi ehdotetaan työsuunnitelmaa, jossa tutkitaan karsintajätteen tuotannon ja puutarhan puhdistuksen kausittaista vaihtelua, määritetään sen koostumuksen vaihtelu koko vuoden ajan ja tutkitaan järjestelmällisesti tärkeimmät toimintamahdollisuudet prosessin jokaisessa vaiheessa: hydroterminen esikäsittely, kuten höyryräjähdys; selluloosan entsymaattinen hydrolyysi kaupallisilla entsyymikomplekseilla, selluloosasokereiden käyminen etanoliksi Saccharomyces cerevisiae Ethanol Red -hiivalla, hemiselluloosasokereiden käyminen maitohapoksi Lactobacillus pentosus -bakteerien avulla ja ligniinijäämän käyttö palavan bioöljyn tuottamiseksi katalyyttisten pyrolyysirapidien prosessin kautta. Tämä edellyttää kaikkien biomassafraktioiden käyttöä ja monenlaisten biopolttoaineiden ja biotuotteiden hankkimista lähentämällä puutarhan karsimisjäämien biojalostamoa. (Finnish)
    0 references
    Móstoles
    0 references
    20 December 2023
    0 references

    Identifiers

    RTC-2016-5281-5-P02
    0 references