Reviving Baltic Resilience (Q4301308)
Jump to navigation
Jump to search
Project Q4301308 in Poland, Lithuania, Sweden
| Language | Label | Description | Also known as |
|---|---|---|---|
| English | Reviving Baltic Resilience |
Project Q4301308 in Poland, Lithuania, Sweden |
Statements
32,400.0 Euro
0 references
40,000.0 Euro
0 references
81.0 percent
0 references
1 September 2016
0 references
31 December 2016
0 references
Gdańsk University of Technology
0 references
55°43'28.31"N, 21°7'25.64"E
0 references
56°25'28.31"N, 12°50'51.36"E
0 references
56°51'16.56"N, 14°49'49.37"E
0 references
54°22'17.51"N, 18°37'8.87"E
0 references
The Baltic Sea faces vast urgent challenges due to a surplus of phosphorus, nitrogen and pollutants (by being one of the busiest maritime areas in the world). The ongoing threat of a diminishing biodiversity and increased eutrophication (mainly due to NH3, NO?, PO4) is most likely the biggest challenge that the region currently faces from an environmental perspective. In addition to this, there has been a recent increase in awareness of the amounts of microplastics, up to 40 tonnes annually, being released to the Baltic Sea and the consequences these particles have on the maritime environment. At the same time the Baltic Sea Region is one of the most innovative regions in the world when looking at new green technologies. Using this interregional potential to solve the above mentioned challenges is what we want to achieve in the project “Reviving Baltic Resilience (RBR)”. By using prior experiences from previous EU projects (Euroslam for example) as well as acquiring new data and knowledge, we aim to look at proactive methods/technologies for preventing nutrients/pollutants and microplastics reaching the Baltic Sea. Being proactive and focusing on the prevention (rather than reacting and trying to clean maritime environment) will be of key importance if we want to revive our biggest regional asset, the Baltic Sea. The reason why we are applying for the seed financing is in order to be able to build a solid and diverse partnership which we feel is one of the most crucial success factors in an interreg-project. It is also of highest importance to be able to create the most beneficial activities with these partners, creating an inclusive environment to tackle the issues mentioned above. Being an University and not having the financial liquidity to do this by ourselves, we feel that that the seed financing is the only tool available to us in proceeding with this cross-border project. (English)
0.9655284326990492
0 references
Østersøen står over for store presserende udfordringer på grund af et overskud af fosfor, kvælstof og forurenende stoffer (ved at være et af de travleste maritime områder i verden). Den vedvarende trussel om faldende biodiversitet og øget eutrofiering (hovedsagelig på grund af NH3, NO?PO4) er sandsynligvis den største udfordring, som regionen i øjeblikket står over for ud fra et miljømæssigt perspektiv. Hertil kommer, at der for nylig er sket en øget bevidsthed om mængden af mikroplast på op til 40 tons årligt, der frigives til Østersøen, og hvilke konsekvenser disse partikler har for havmiljøet. Samtidig er Østersøregionen en af de mest innovative regioner i verden, når man ser på nye grønne teknologier. Anvendelse af dette interregionale potentiale til at løse ovennævnte udfordringer er, hvad vi ønsker at opnå i projektet "Reviving Baltic Resilience (RBR)". Ved at bruge tidligere erfaringer fra tidligere EU-projekter (f.eks. EuroSlam) og tilegne sig nye data og viden sigter vi mod at se på proaktive metoder/teknologier til forebyggelse af næringsstoffer/forurenende stoffer og mikroplast i Østersøen. At være proaktiv og fokusere på forebyggelse (i stedet for at reagere og forsøge at rense havmiljøet) vil være af afgørende betydning, hvis vi ønsker at genoplive vores største regionale aktiv, Østersøen. Grunden til, at vi ansøger om startfinansiering, er for at kunne opbygge et solidt og mangfoldigt partnerskab, som vi mener er en af de mest afgørende succesfaktorer i et interreg-projekt. Det er også af største betydning at være i stand til at skabe de mest fordelagtige aktiviteter med disse partnere og skabe et inkluderende miljø for at tackle ovennævnte spørgsmål. Da vi er et universitet og ikke har den finansielle likviditet til at gøre det selv, føler vi, at startfinansieringen er det eneste værktøj, vi har til rådighed i forbindelse med dette grænseoverskridende projekt. (Danish)
4 November 2022
0 references
Østersøen står over for store presserende udfordringer på grund af et overskud af fosfor, kvælstof og forurenende stoffer (ved at være et af de travleste maritime områder i verden). Den vedvarende trussel om faldende biodiversitet og øget eutrofiering (hovedsagelig på grund af NH3, NO?PO4) er sandsynligvis den største udfordring, som regionen i øjeblikket står over for ud fra et miljømæssigt perspektiv. Hertil kommer, at der for nylig er sket en øget bevidsthed om mængden af mikroplast på op til 40 tons årligt, der frigives til Østersøen, og hvilke konsekvenser disse partikler har for havmiljøet. Samtidig er Østersøregionen en af de mest innovative regioner i verden, når man ser på nye grønne teknologier. Anvendelse af dette interregionale potentiale til at løse ovennævnte udfordringer er, hvad vi ønsker at opnå i projektet "Reviving Baltic Resilience (RBR)". Ved at bruge tidligere erfaringer fra tidligere EU-projekter (f.eks. EuroSlam) og tilegne sig nye data og viden sigter vi mod at se på proaktive metoder/teknologier til forebyggelse af næringsstoffer/forurenende stoffer og mikroplast i Østersøen. At være proaktiv og fokusere på forebyggelse (i stedet for at reagere og forsøge at rense havmiljøet) vil være af afgørende betydning, hvis vi ønsker at genoplive vores største regionale aktiv, Østersøen. Grunden til, at vi ansøger om startfinansiering, er for at kunne opbygge et solidt og mangfoldigt partnerskab, som vi mener er en af de mest afgørende succesfaktorer i et interreg-projekt. Det er også af største betydning at være i stand til at skabe de mest fordelagtige aktiviteter med disse partnere og skabe et inkluderende miljø for at tackle ovennævnte spørgsmål. Da vi er et universitet og ikke har den finansielle likviditet til at gøre det selv, føler vi, at startfinansieringen er det eneste værktøj, vi har til rådighed i forbindelse med dette grænseoverskridende projekt. (Danish)
4 November 2022
0 references
Østersøen står over for enorme presserende udfordringer i forbindelse med overskuddet af fosfor, kvælstof og forurening (fordi det er et af de travleste havområder i verden). Den vedvarende trussel om faldende biodiversitet og øget eutrofiering (hovedsagelig på grund af NH3, NO?PO4) er sandsynligvis den største miljøudfordring, som regionen står over for i dag. Derudover er der for nylig sket en stigning i bevidstheden om mængden af mikroplast på op til 40 tons om året, der frigives i Østersøen, og konsekvenserne af disse partikler for havmiljøet. Samtidig er Østersøregionen en af de mest innovative regioner i verden, når det kommer til nye grønne teknologier. Det, vi ønsker at opnå inden for rammerne af Baltic Resilience-projektet (RBR), er at udnytte dette interregionale potentiale til at tackle ovennævnte udfordringer. På grundlag af tidligere erfaringer fra tidligere EU-projekter (f.eks. EuroSlam), samt at få nye data og viden, stræber vi efter at overveje proaktive metoder/teknologi til at forhindre næringsstoffer/forurenende stoffer og mikroplast i at nå Østersøen. At være proaktiv og fokusere på forebyggelse (i stedet for at reagere og forsøge at rense havmiljøet) vil være afgørende, hvis vi ønsker at genoplive vores største regionale aktiv, Østersøen. Grunden til, at vi ansøger om frøfinansiering, er muligheden for at opbygge et solidt og mangfoldigt partnerskab, som vi mener er en af de vigtigste succesfaktorer i interreg-projektet. Det er også af allerstørste betydning at være i stand til at skabe de mest gavnlige foranstaltninger med disse partnere og skabe et inklusivt miljø for at løse ovennævnte spørgsmål. Da vi er et universitet og ikke har den finansielle likviditet til at gøre det selv, mener vi, at startfinansiering er det eneste redskab, vi har til rådighed i forbindelse med gennemførelsen af dette grænseoverskridende projekt. (Danish)
4 November 2022
0 references
Балтийско море е изправено пред огромни неотложни предизвикателства поради излишъка от фосфор, азот и замърсители (като е една от най-натоварените морски зони в света). Продължаващата заплаха от намаляване на биологичното разнообразие и повишена еутрофикация (основно поради NH3, NO?PO4) най-вероятно е най-голямото предизвикателство, пред което е изправен регионът в момента от екологична гледна точка. В допълнение към това напоследък се наблюдава повишаване на осведомеността за количествата пластмасови микрочастици — до 40 тона годишно, които се отделят в Балтийско море и за последиците, които тези частици оказват върху морската среда. В същото време регионът на Балтийско море е един от най-иновативните региони в света по отношение на новите зелени технологии. Използването на този междурегионален потенциал за решаване на горепосочените предизвикателства е това, което искаме да постигнем в рамките на проекта „Възраждане на балтийската устойчивост“. Чрез използване на предишен опит от предишни проекти на ЕС (например EuroSlam), както и чрез придобиване на нови данни и знания, ние се стремим да разгледаме проактивни методи/технологии за предотвратяване на хранителните вещества/замърсителите и пластмасовите микрочастици, достигащи Балтийско море. Да бъдем проактивни и съсредоточени върху превенцията (вместо да реагираме и да се опитваме да чистим морската среда) ще бъде от ключово значение, ако искаме да съживим най-големия си регионален актив — Балтийско море. Причината, поради която кандидатстваме за начално финансиране, е да можем да изградим солидно и разнообразно партньорство, което смятаме, че е един от най-важните фактори за успех в един междурег-проект. От най-голямо значение е също така да може да се създават най-полезните дейности с тези партньори, като се създаде приобщаваща среда за справяне с посочените по-горе проблеми. Тъй като сме университет и нямаме финансовата ликвидност, за да направим това сами, ние смятаме, че началното финансиране е единственият инструмент, с който разполагаме, за да продължим с този трансграничен проект. (Bulgarian)
4 November 2022
0 references
Балтийско море е изправено пред огромни неотложни предизвикателства поради излишъка от фосфор, азот и замърсители (като е една от най-натоварените морски зони в света). Продължаващата заплаха от намаляване на биологичното разнообразие и повишена еутрофикация (основно поради NH3, NO?PO4) най-вероятно е най-голямото предизвикателство, пред което е изправен регионът в момента от екологична гледна точка. В допълнение към това напоследък се наблюдава повишаване на осведомеността за количествата пластмасови микрочастици — до 40 тона годишно, които се отделят в Балтийско море и за последиците, които тези частици оказват върху морската среда. В същото време регионът на Балтийско море е един от най-иновативните региони в света по отношение на новите зелени технологии. Използването на този междурегионален потенциал за решаване на горепосочените предизвикателства е това, което искаме да постигнем в рамките на проекта „Възраждане на балтийската устойчивост“. Чрез използване на предишен опит от предишни проекти на ЕС (например EuroSlam), както и чрез придобиване на нови данни и знания, ние се стремим да разгледаме проактивни методи/технологии за предотвратяване на хранителните вещества/замърсителите и пластмасовите микрочастици, достигащи Балтийско море. Да бъдем проактивни и съсредоточени върху превенцията (вместо да реагираме и да се опитваме да чистим морската среда) ще бъде от ключово значение, ако искаме да съживим най-големия си регионален актив — Балтийско море. Причината, поради която кандидатстваме за начално финансиране, е да можем да изградим солидно и разнообразно партньорство, което смятаме, че е един от най-важните фактори за успех в един междурег-проект. От най-голямо значение е също така да може да се създават най-полезните дейности с тези партньори, като се създаде приобщаваща среда за справяне с посочените по-горе проблеми. Тъй като сме университет и нямаме финансовата ликвидност, за да направим това сами, ние смятаме, че началното финансиране е единственият инструмент, с който разполагаме, за да продължим с този трансграничен проект. (Bulgarian)
4 November 2022
0 references
Балтийско море е изправено пред огромни неотложни предизвикателства, свързани с излишъка от фосфор, азот и замърсяване (тъй като е една от най-натоварените морски райони в света). Продължаващата заплаха от намаляване на биологичното разнообразие и повишена еутрофикация (основно поради NH3, NO?PO4) най-вероятно е най-голямото екологично предизвикателство, пред което е изправен регионът днес. Освен това напоследък се наблюдава повишаване на осведомеността за количеството пластмасови микрочастици — до 40 тона годишно, които се отделят в Балтийско море и за последиците от тези частици върху морската среда. В същото време регионът на Балтийско море е един от най-иновативните региони в света по отношение на новите зелени технологии. Използването на този междурегионален потенциал за справяне с горепосочените предизвикателства е това, което искаме да постигнем в рамките на проекта за устойчивост на Балтийско море. Въз основа на натрупания опит от предишни проекти на ЕС (напр. EuroSlam), както и получаването на нови данни и знания, ние се стремим да обмислим проактивни методи/технологии, за да предотвратим достигането на хранителни вещества/замърсители и пластмасови микрочастици до Балтийско море. Да бъдем проактивни и съсредоточени върху превенцията (вместо да реагираме и да се опитваме да почистим морската среда) ще бъде от решаващо значение, ако искаме да съживим най-големия си регионален актив — Балтийско море. Причината, поради която кандидатстваме за начално финансиране, е възможността за изграждане на солидно и разнообразно партньорство, което според нас е един от най-важните фактори за успех в междуреговия проект. От изключително значение е също така да можем да създаваме най-полезните действия с тези партньори, създавайки приобщаваща среда за решаване на горепосочените въпроси. Тъй като сме университет и нямаме финансовата ликвидност, за да го направим сами, ние вярваме, че началното финансиране е единственият инструмент, с който разполагаме при изпълнението на този трансграничен проект. (Bulgarian)
4 November 2022
0 references
Die Ostsee sieht sich aufgrund eines Überschusses an Phosphor, Stickstoff und Schadstoffen (indem sie zu den verkehrsreichsten maritimen Gebieten der Welt zählt) mit enormen dringenden Herausforderungen konfrontiert. Die anhaltende Bedrohung durch eine abnehmende biologische Vielfalt und eine zunehmende Eutrophierung (hauptsächlich aufgrund von NH3, NO?PO4) ist höchstwahrscheinlich die größte Herausforderung, mit der die Region derzeit aus ökologischer Sicht konfrontiert ist. Darüber hinaus ist in jüngster Zeit das Bewusstsein für die Mengen an Mikroplastik, die jährlich bis zu 40 Tonnen in die Ostsee freigesetzt werden, und die Folgen dieser Partikel für die maritime Umwelt gestiegen. Gleichzeitig ist der Ostseeraum eine der innovativsten Regionen der Welt, wenn es um neue grüne Technologien geht. Dieses interregionale Potenzial zur Lösung der oben genannten Herausforderungen zu nutzen, ist das, was wir im Projekt „Reviving Baltic Resilience (RBR)“ erreichen wollen. Durch die Nutzung früherer Erfahrungen aus früheren EU-Projekten (z. B. EuroSlam) sowie die Gewinnung neuer Daten und Kenntnisse wollen wir proaktive Methoden/Technologien zur Verhinderung von Nährstoffen/Verschmutzungen und Mikroplastik in die Ostsee untersuchen. Proaktiv zu sein und sich auf die Prävention zu konzentrieren (anstatt zu reagieren und zu versuchen, die Meeresumwelt zu reinigen) wird von entscheidender Bedeutung sein, wenn wir unser größtes regionales Kapital, die Ostsee, wiederbeleben wollen. Der Grund, warum wir uns für die Seed-Finanzierung bewerben, liegt darin, eine solide und vielfältige Partnerschaft aufbauen zu können, die unserer Meinung nach einer der wichtigsten Erfolgsfaktoren in einem Interreg-Projekt ist. Darüber hinaus ist es von größter Bedeutung, gemeinsam mit diesen Partnern die günstigsten Aktivitäten zu schaffen und ein inklusives Umfeld zu schaffen, um die oben genannten Probleme anzugehen. Da wir eine Universität sind und nicht über die finanzielle Liquidität verfügen, um dies selbst zu tun, glauben wir, dass die Seed-Finanzierung das einzige Instrument ist, das uns bei der Durchführung dieses grenzüberschreitenden Projekts zur Verfügung steht. (German)
4 November 2022
0 references
Die Ostsee sieht sich aufgrund eines Überschusses an Phosphor, Stickstoff und Schadstoffen (indem sie zu den verkehrsreichsten maritimen Gebieten der Welt zählt) mit enormen dringenden Herausforderungen konfrontiert. Die anhaltende Bedrohung durch eine abnehmende biologische Vielfalt und eine zunehmende Eutrophierung (hauptsächlich aufgrund von NH3, NO?PO4) ist höchstwahrscheinlich die größte Herausforderung, mit der die Region derzeit aus ökologischer Sicht konfrontiert ist. Darüber hinaus ist in jüngster Zeit das Bewusstsein für die Mengen an Mikroplastik, die jährlich bis zu 40 Tonnen in die Ostsee freigesetzt werden, und die Folgen dieser Partikel für die maritime Umwelt gestiegen. Gleichzeitig ist der Ostseeraum eine der innovativsten Regionen der Welt, wenn es um neue grüne Technologien geht. Dieses interregionale Potenzial zur Lösung der oben genannten Herausforderungen zu nutzen, ist das, was wir im Projekt „Reviving Baltic Resilience (RBR)“ erreichen wollen. Durch die Nutzung früherer Erfahrungen aus früheren EU-Projekten (z. B. EuroSlam) sowie die Gewinnung neuer Daten und Kenntnisse wollen wir proaktive Methoden/Technologien zur Verhinderung von Nährstoffen/Verschmutzungen und Mikroplastik in die Ostsee untersuchen. Proaktiv zu sein und sich auf die Prävention zu konzentrieren (anstatt zu reagieren und zu versuchen, die Meeresumwelt zu reinigen) wird von entscheidender Bedeutung sein, wenn wir unser größtes regionales Kapital, die Ostsee, wiederbeleben wollen. Der Grund, warum wir uns für die Seed-Finanzierung bewerben, liegt darin, eine solide und vielfältige Partnerschaft aufbauen zu können, die unserer Meinung nach einer der wichtigsten Erfolgsfaktoren in einem Interreg-Projekt ist. Darüber hinaus ist es von größter Bedeutung, gemeinsam mit diesen Partnern die günstigsten Aktivitäten zu schaffen und ein inklusives Umfeld zu schaffen, um die oben genannten Probleme anzugehen. Da wir eine Universität sind und nicht über die finanzielle Liquidität verfügen, um dies selbst zu tun, glauben wir, dass die Seed-Finanzierung das einzige Instrument ist, das uns bei der Durchführung dieses grenzüberschreitenden Projekts zur Verfügung steht. (German)
4 November 2022
0 references
Die Ostsee steht vor enormen dringenden Herausforderungen im Zusammenhang mit dem Überschuss an Phosphor, Stickstoff und Verschmutzung (weil es eines der belebtesten Meeresgebiete der Welt ist). Die anhaltende Bedrohung durch den Rückgang der biologischen Vielfalt und die zunehmende Eutrophierung (hauptsächlich aufgrund von NH3, NO?PO4) ist höchstwahrscheinlich die größte ökologische Herausforderung, vor der die Region heute steht. Darüber hinaus ist in jüngster Zeit das Bewusstsein für die Menge an Mikroplastik, die bis zu 40 Tonnen pro Jahr in die Ostsee freigesetzt werden, und die Folgen dieser Partikel auf die Meeresumwelt gestiegen. Gleichzeitig ist der Ostseeraum eine der innovativsten Regionen der Welt, wenn es um neue grüne Technologien geht. Die Nutzung dieses interregionalen Potenzials zur Bewältigung der oben genannten Herausforderungen ist das, was wir im Rahmen des Projekts Baltic Resilience (RBR) erreichen wollen. Aufbauend auf früheren Erfahrungen mit früheren EU-Projekten (z. EuroSlam) sowie neue Daten und Erkenntnisse gewinnen, bemühen wir uns, proaktive Methoden/Technologien zu berücksichtigen, mit denen Nährstoffe/Verschmutzer und Mikroplastik nicht in die Ostsee gelangen. Proaktiv zu sein und sich auf Prävention zu konzentrieren (anstatt zu reagieren und die Meeresumwelt zu reinigen) wird entscheidend sein, wenn wir unser größtes regionales Kapital, die Ostsee, wiederbeleben wollen. Der Grund, warum wir eine Seed-Förderung beantragen, ist die Möglichkeit, eine solide und vielfältige Partnerschaft aufzubauen, die unserer Meinung nach einer der wichtigsten Erfolgsfaktoren im interreg-Projekt ist. Darüber hinaus ist es von größter Bedeutung, mit diesen Partnern die günstigsten Maßnahmen zu ergreifen und ein inklusives Umfeld zu schaffen, um die oben genannten Probleme anzugehen. Da wir eine Universität sind und nicht über die finanzielle Liquidität verfügen, um dies selbst zu tun, glauben wir, dass Seed-Finanzierung das einzige Instrument ist, das uns bei der Umsetzung dieses grenzüberschreitenden Projekts zur Verfügung steht. (German)
4 November 2022
0 references
Baltské moře čelí obrovským naléhavým výzvám v důsledku přebytku fosforu, dusíku a znečišťujících látek (je to jedna z nejrušnějších námořních oblastí na světě). Pokračující hrozba snižování biologické rozmanitosti a zvýšené eutrofizace (zejména v důsledku NH3, NO?PO4) je s největší pravděpodobností největší výzvou, které region v současné době čelí z hlediska životního prostředí. Kromě toho došlo v nedávné době ke zvýšení povědomí o množství mikroplastů, které se každoročně uvolňují do Baltského moře, až o 40 tunách a o důsledcích těchto částic na mořské prostředí. Region Baltského moře je zároveň jedním z nejinovativnějších regionů na světě při pohledu na nové zelené technologie. Využití tohoto meziregionálního potenciálu k řešení výše uvedených výzev je to, čeho chceme dosáhnout v rámci projektu „Reviving Baltic Resilience (RBR)“. S využitím předchozích zkušeností z předchozích projektů EU (například EuroSlam) a získáváním nových údajů a znalostí se zaměřujeme na proaktivní metody/technologie, jak zabránit tomu, aby se živiny/znečišťující látky a mikroplasty dostaly do Baltského moře. Aktivní činnost a zaměření se na prevenci (místo reakce a snahy o čisté mořské prostředí) bude mít klíčový význam, pokud chceme oživit náš největší regionální přínos, Baltské moře. Důvodem, proč žádáme o financování osiva, je, abychom byli schopni vybudovat solidní a rozmanité partnerství, které považujeme za jeden z nejdůležitějších faktorů úspěchu v interreg-projektu. Je rovněž nanejvýš důležité, aby bylo možné s těmito partnery vytvářet ty nejprospěšnější činnosti a vytvořit inkluzivní prostředí pro řešení výše uvedených otázek. Být univerzitou a nemají finanční likviditu, aby to udělat sami, máme pocit, že počáteční financování je jediný nástroj, který máme k dispozici pro pokračování v tomto přeshraničním projektu. (Czech)
4 November 2022
0 references
Baltské moře čelí obrovským naléhavým výzvám v důsledku přebytku fosforu, dusíku a znečišťujících látek (je to jedna z nejrušnějších námořních oblastí na světě). Pokračující hrozba snižování biologické rozmanitosti a zvýšené eutrofizace (zejména v důsledku NH3, NO?PO4) je s největší pravděpodobností největší výzvou, které region v současné době čelí z hlediska životního prostředí. Kromě toho došlo v nedávné době ke zvýšení povědomí o množství mikroplastů, které se každoročně uvolňují do Baltského moře, až o 40 tunách a o důsledcích těchto částic na mořské prostředí. Region Baltského moře je zároveň jedním z nejinovativnějších regionů na světě při pohledu na nové zelené technologie. Využití tohoto meziregionálního potenciálu k řešení výše uvedených výzev je to, čeho chceme dosáhnout v rámci projektu „Reviving Baltic Resilience (RBR)“. S využitím předchozích zkušeností z předchozích projektů EU (například EuroSlam) a získáváním nových údajů a znalostí se zaměřujeme na proaktivní metody/technologie, jak zabránit tomu, aby se živiny/znečišťující látky a mikroplasty dostaly do Baltského moře. Aktivní činnost a zaměření se na prevenci (místo reakce a snahy o čisté mořské prostředí) bude mít klíčový význam, pokud chceme oživit náš největší regionální přínos, Baltské moře. Důvodem, proč žádáme o financování osiva, je, abychom byli schopni vybudovat solidní a rozmanité partnerství, které považujeme za jeden z nejdůležitějších faktorů úspěchu v interreg-projektu. Je rovněž nanejvýš důležité, aby bylo možné s těmito partnery vytvářet ty nejprospěšnější činnosti a vytvořit inkluzivní prostředí pro řešení výše uvedených otázek. Být univerzitou a nemají finanční likviditu, aby to udělat sami, máme pocit, že počáteční financování je jediný nástroj, který máme k dispozici pro pokračování v tomto přeshraničním projektu. (Czech)
4 November 2022
0 references
Baltské moře čelí obrovským naléhavým výzvám souvisejícím s přebytkem fosforu, dusíku a znečištění (protože se jedná o jednu z nejrušnějších mořských oblastí na světě). Přetrvávající hrozba poklesu biologické rozmanitosti a zvýšené eutrofizace (především v důsledku NH3, NO?PO4) je s největší pravděpodobností největším environmentálním problémem, kterému dnes region čelí. Kromě toho došlo v nedávné době ke zvýšení povědomí o množství mikroplastů vypouštěných do Baltského moře až o 40 tun ročně a o důsledcích těchto částic na mořské prostředí. Region Baltského moře je zároveň jedním z nejinovativnějších regionů na světě, pokud jde o nové zelené technologie. Využití tohoto meziregionálního potenciálu k řešení výše uvedených výzev je to, čeho chceme v rámci projektu odolnosti v Baltském moři dosáhnout. Na základě dosavadních zkušeností z předchozích projektů EU (např. EuroSlam), stejně jako získávání nových dat a znalostí, se snažíme zvážit proaktivní metody/technologie, které zabrání tomu, aby se živiny/znečišťující látky a mikroplasty dostaly do Baltského moře. Aktivní činnost a zaměření se na prevenci (místo reakce a snahy o čištění mořského prostředí) bude mít zásadní význam, pokud chceme oživit náš největší regionální přínos, Baltské moře. Důvodem, proč žádáme o financování osiva, je příležitost vybudovat solidní a rozmanité partnerství, které je podle nás jedním z nejdůležitějších faktorů úspěchu projektu Interreg. Je rovněž nanejvýš důležité, aby bylo možné s těmito partnery vytvořit nejvýhodnější opatření a vytvořit inkluzivní prostředí pro řešení výše uvedených otázek. Vzhledem k tomu, že jsme univerzitou a nemáme finanční likviditu, abychom to mohli udělat sami, věříme, že financování osiva je jediným nástrojem, který máme k dispozici při realizaci tohoto přeshraničního projektu. (Czech)
4 November 2022
0 references
Η Βαλτική Θάλασσα αντιμετωπίζει τεράστιες επείγουσες προκλήσεις λόγω του πλεονάσματος φωσφόρου, αζώτου και ρύπων (μια από τις πιο πολυσύχναστες θαλάσσιες περιοχές στον κόσμο). Η συνεχιζόμενη απειλή της μείωσης της βιοποικιλότητας και του αυξημένου ευτροφισμού (κυρίως λόγω της NH3, NO?PO4) είναι πιθανότατα η μεγαλύτερη πρόκληση που αντιμετωπίζει σήμερα η περιοχή από περιβαλλοντική άποψη. Επιπλέον, σημειώθηκε πρόσφατη αύξηση της ευαισθητοποίησης σχετικά με τις ποσότητες μικροπλαστικών, έως και 40 τόνων ετησίως, που απελευθερώνονται στη Βαλτική Θάλασσα και τις συνέπειες που έχουν αυτά τα σωματίδια στο θαλάσσιο περιβάλλον. Ταυτόχρονα, η περιοχή της Βαλτικής Θάλασσας είναι μία από τις πιο καινοτόμες περιοχές στον κόσμο όταν εξετάζει νέες πράσινες τεχνολογίες. Η αξιοποίηση αυτού του διαπεριφερειακού δυναμικού για την επίλυση των προαναφερθέντων προκλήσεων είναι αυτό που θέλουμε να επιτύχουμε στο πλαίσιο του έργου «Αναβίωση της ανθεκτικότητας στη Βαλτική (RBR)». Χρησιμοποιώντας προηγούμενες εμπειρίες από προηγούμενα έργα της ΕΕ (για παράδειγμα το EuroSlam), καθώς και την απόκτηση νέων δεδομένων και γνώσεων, επιδιώκουμε να εξετάσουμε προδραστικές μεθόδους/τεχνολογίες για την πρόληψη των θρεπτικών ουσιών/ρυπαντών και των μικροπλαστικών που φθάνουν στη Βαλτική Θάλασσα. Η ενεργός δράση και η εστίαση στην πρόληψη (και όχι στην αντίδραση και στην προσπάθεια καθαρισμού του θαλάσσιου περιβάλλοντος) θα είναι καίριας σημασίας εάν θέλουμε να αναβιώσουμε το μεγαλύτερο περιφερειακό μας πλεονέκτημα, τη Βαλτική Θάλασσα. Ο λόγος για τον οποίο υποβάλλουμε αίτηση για τη χρηματοδότηση των σπόρων προς σπορά είναι για να μπορέσουμε να οικοδομήσουμε μια σταθερή και ποικιλόμορφη εταιρική σχέση που θεωρούμε ότι είναι ένας από τους πιο κρίσιμους παράγοντες επιτυχίας σε ένα interreg-project. Είναι επίσης υψίστης σημασίας να είμαστε σε θέση να δημιουργήσουμε τις πιο επωφελείς δραστηριότητες με αυτούς τους εταίρους, δημιουργώντας ένα περιβάλλον χωρίς αποκλεισμούς για την αντιμετώπιση των προαναφερθέντων ζητημάτων. Όντας Πανεπιστήμιο και χωρίς να έχουμε την οικονομική ρευστότητα για να το κάνουμε μόνοι μας, πιστεύουμε ότι η χρηματοδότηση εκκίνησης είναι το μόνο εργαλείο που έχουμε στη διάθεσή μας για την υλοποίηση αυτού του διασυνοριακού έργου. (Greek)
4 November 2022
0 references
Η Βαλτική Θάλασσα αντιμετωπίζει τεράστιες επείγουσες προκλήσεις λόγω του πλεονάσματος φωσφόρου, αζώτου και ρύπων (μια από τις πιο πολυσύχναστες θαλάσσιες περιοχές στον κόσμο). Η συνεχιζόμενη απειλή της μείωσης της βιοποικιλότητας και του αυξημένου ευτροφισμού (κυρίως λόγω της NH3, NO?PO4) είναι πιθανότατα η μεγαλύτερη πρόκληση που αντιμετωπίζει σήμερα η περιοχή από περιβαλλοντική άποψη. Επιπλέον, σημειώθηκε πρόσφατη αύξηση της ευαισθητοποίησης σχετικά με τις ποσότητες μικροπλαστικών, έως και 40 τόνων ετησίως, που απελευθερώνονται στη Βαλτική Θάλασσα και τις συνέπειες που έχουν αυτά τα σωματίδια στο θαλάσσιο περιβάλλον. Ταυτόχρονα, η περιοχή της Βαλτικής Θάλασσας είναι μία από τις πιο καινοτόμες περιοχές στον κόσμο όταν εξετάζει νέες πράσινες τεχνολογίες. Η αξιοποίηση αυτού του διαπεριφερειακού δυναμικού για την επίλυση των προαναφερθέντων προκλήσεων είναι αυτό που θέλουμε να επιτύχουμε στο πλαίσιο του έργου «Αναβίωση της ανθεκτικότητας στη Βαλτική (RBR)». Χρησιμοποιώντας προηγούμενες εμπειρίες από προηγούμενα έργα της ΕΕ (για παράδειγμα το EuroSlam), καθώς και την απόκτηση νέων δεδομένων και γνώσεων, επιδιώκουμε να εξετάσουμε προδραστικές μεθόδους/τεχνολογίες για την πρόληψη των θρεπτικών ουσιών/ρυπαντών και των μικροπλαστικών που φθάνουν στη Βαλτική Θάλασσα. Η ενεργός δράση και η εστίαση στην πρόληψη (και όχι στην αντίδραση και στην προσπάθεια καθαρισμού του θαλάσσιου περιβάλλοντος) θα είναι καίριας σημασίας εάν θέλουμε να αναβιώσουμε το μεγαλύτερο περιφερειακό μας πλεονέκτημα, τη Βαλτική Θάλασσα. Ο λόγος για τον οποίο υποβάλλουμε αίτηση για τη χρηματοδότηση των σπόρων προς σπορά είναι για να μπορέσουμε να οικοδομήσουμε μια σταθερή και ποικιλόμορφη εταιρική σχέση που θεωρούμε ότι είναι ένας από τους πιο κρίσιμους παράγοντες επιτυχίας σε ένα interreg-project. Είναι επίσης υψίστης σημασίας να είμαστε σε θέση να δημιουργήσουμε τις πιο επωφελείς δραστηριότητες με αυτούς τους εταίρους, δημιουργώντας ένα περιβάλλον χωρίς αποκλεισμούς για την αντιμετώπιση των προαναφερθέντων ζητημάτων. Όντας Πανεπιστήμιο και χωρίς να έχουμε την οικονομική ρευστότητα για να το κάνουμε μόνοι μας, πιστεύουμε ότι η χρηματοδότηση εκκίνησης είναι το μόνο εργαλείο που έχουμε στη διάθεσή μας για την υλοποίηση αυτού του διασυνοριακού έργου. (Greek)
4 November 2022
0 references
Η Βαλτική Θάλασσα αντιμετωπίζει τεράστιες επείγουσες προκλήσεις που σχετίζονται με το πλεόνασμα φωσφόρου, αζώτου και ρύπανσης (επειδή είναι μία από τις πιο πολυσύχναστες θαλάσσιες περιοχές στον κόσμο). Η συνεχιζόμενη απειλή της μείωσης της βιοποικιλότητας και του αυξημένου ευτροφισμού (κυρίως λόγω της NH3, NO?PO4) είναι πιθανότατα η μεγαλύτερη περιβαλλοντική πρόκληση που αντιμετωπίζει σήμερα η περιοχή. Επιπλέον, σημειώθηκε πρόσφατη αύξηση της ευαισθητοποίησης σχετικά με την ποσότητα των μικροπλαστικών, έως 40 τόνους ετησίως, που απελευθερώνονται στη Βαλτική Θάλασσα και τις συνέπειες αυτών των σωματιδίων στο θαλάσσιο περιβάλλον. Ταυτόχρονα, η περιοχή της Βαλτικής Θάλασσας είναι μία από τις πιο καινοτόμες περιοχές στον κόσμο όσον αφορά τις νέες πράσινες τεχνολογίες. Η αξιοποίηση αυτού του διαπεριφερειακού δυναμικού για την αντιμετώπιση των προαναφερθέντων προκλήσεων είναι αυτό που θέλουμε να επιτύχουμε στο πλαίσιο του σχεδίου ανθεκτικότητας στη Βαλτική (RBR). Με βάση την εμπειρία του παρελθόντος από προηγούμενα έργα της ΕΕ (π.χ. EuroSlam), εκτός από την απόκτηση νέων δεδομένων και γνώσεων, προσπαθούμε να εξετάσουμε προδραστικές μεθόδους/τεχνολογία για να εμποδίσουμε τα θρεπτικά συστατικά/ρύπους και τα μικροπλαστικά να φτάσουν στη Βαλτική Θάλασσα. Το να είμαστε προορατικοί και να εστιάζουμε στην πρόληψη (αντί να αντιδρούμε και να προσπαθούμε να καθαρίσουμε το θαλάσσιο περιβάλλον) θα είναι ζωτικής σημασίας εάν θέλουμε να αναβιώσουμε το μεγαλύτερο περιφερειακό μας πλεονέκτημα, τη Βαλτική Θάλασσα. Ο λόγος για τον οποίο υποβάλλουμε αίτηση για χρηματοδότηση εκκίνησης είναι η ευκαιρία να οικοδομήσουμε μια σταθερή και ποικιλόμορφη εταιρική σχέση, η οποία πιστεύουμε ότι είναι ένας από τους σημαντικότερους παράγοντες επιτυχίας στο έργο interreg. Είναι επίσης υψίστης σημασίας να είμαστε σε θέση να δημιουργήσουμε τις πιο επωφελείς δράσεις με αυτούς τους εταίρους, δημιουργώντας ένα περιβάλλον χωρίς αποκλεισμούς για την αντιμετώπιση των προαναφερθέντων ζητημάτων. Επειδή είμαστε πανεπιστήμιο και δεν έχουμε την οικονομική ρευστότητα για να το κάνουμε μόνοι μας, πιστεύουμε ότι η χρηματοδότηση εκκίνησης είναι το μόνο εργαλείο που έχουμε στη διάθεσή μας για την υλοποίηση αυτού του διασυνοριακού έργου. (Greek)
4 November 2022
0 references
Itämerellä on edessään valtavia kiireellisiä haasteita, jotka johtuvat fosforin, typen ja saasteiden ylijäämästä (olemalla yksi maailman vilkkaimmista merialueista). Biologisen monimuotoisuuden vähenemisen ja rehevöitymisen jatkuva uhka (lähinnä NH3:n, NO?PO4) vuoksi on todennäköisimmin suurin haaste, joka alueella on tällä hetkellä ympäristön kannalta. Tämän lisäksi tietoisuus Itämereen vapautuvien mikromuovien määristä, jopa 40 tonnia vuodessa, ja niiden vaikutuksista meriympäristöön on viime aikoina lisääntynyt. Samalla Itämeren alue on yksi maailman innovatiivisimmista alueista, kun tarkastellaan uusia vihreitä teknologioita. Tämän alueiden välisen potentiaalin hyödyntäminen edellä mainittujen haasteiden ratkaisemiseksi on se, mitä haluamme saavuttaa hankkeessa ”Reviving Baltic Resilience (RBR)”. Hyödyntämällä aiempia kokemuksia aiemmista EU-hankkeista (esimerkiksi EuroSlam) ja hankkimalla uutta tietoa pyrimme tarkastelemaan ennakoivia menetelmiä/teknologioita, joilla estetään ravinteiden/saasteiden ja mikromuovien kulkeutuminen Itämerelle. Ennakoiva ja ennaltaehkäisyyn keskittyminen (sen sijaan, että reagoidaan ja pyritään puhtaaseen meriympäristöön) on erittäin tärkeää, jos haluamme elvyttää suurinta alueellista voimavaraamme, Itämerta. Siemenrahoitusta haetaan siksi, että pystymme rakentamaan vankan ja monipuolisen kumppanuuden, joka mielestämme on yksi tärkeimmistä menestystekijöistä interreg-projektissa. On myös erittäin tärkeää, että näiden kumppanien kanssa voidaan luoda kaikkein hyödyllisimmät toimet ja luoda osallistava ympäristö edellä mainittujen ongelmien ratkaisemiseksi. Koska olemme yliopisto ja joilla ei ole taloudellista likviditeettiä tehdä tämä itse, katsomme, että siemenrahoitus on ainoa käytettävissämme oleva väline tämän rajatylittävän hankkeen toteuttamisessa. (Finnish)
4 November 2022
0 references
Itämerellä on edessään valtavia kiireellisiä haasteita, jotka johtuvat fosforin, typen ja saasteiden ylijäämästä (olemalla yksi maailman vilkkaimmista merialueista). Biologisen monimuotoisuuden vähenemisen ja rehevöitymisen jatkuva uhka (lähinnä NH3:n, NO?PO4) vuoksi on todennäköisimmin suurin haaste, joka alueella on tällä hetkellä ympäristön kannalta. Tämän lisäksi tietoisuus Itämereen vapautuvien mikromuovien määristä, jopa 40 tonnia vuodessa, ja niiden vaikutuksista meriympäristöön on viime aikoina lisääntynyt. Samalla Itämeren alue on yksi maailman innovatiivisimmista alueista, kun tarkastellaan uusia vihreitä teknologioita. Tämän alueiden välisen potentiaalin hyödyntäminen edellä mainittujen haasteiden ratkaisemiseksi on se, mitä haluamme saavuttaa hankkeessa ”Reviving Baltic Resilience (RBR)”. Hyödyntämällä aiempia kokemuksia aiemmista EU-hankkeista (esimerkiksi EuroSlam) ja hankkimalla uutta tietoa pyrimme tarkastelemaan ennakoivia menetelmiä/teknologioita, joilla estetään ravinteiden/saasteiden ja mikromuovien kulkeutuminen Itämerelle. Ennakoiva ja ennaltaehkäisyyn keskittyminen (sen sijaan, että reagoidaan ja pyritään puhtaaseen meriympäristöön) on erittäin tärkeää, jos haluamme elvyttää suurinta alueellista voimavaraamme, Itämerta. Siemenrahoitusta haetaan siksi, että pystymme rakentamaan vankan ja monipuolisen kumppanuuden, joka mielestämme on yksi tärkeimmistä menestystekijöistä interreg-projektissa. On myös erittäin tärkeää, että näiden kumppanien kanssa voidaan luoda kaikkein hyödyllisimmät toimet ja luoda osallistava ympäristö edellä mainittujen ongelmien ratkaisemiseksi. Koska olemme yliopisto ja joilla ei ole taloudellista likviditeettiä tehdä tämä itse, katsomme, että siemenrahoitus on ainoa käytettävissämme oleva väline tämän rajatylittävän hankkeen toteuttamisessa. (Finnish)
4 November 2022
0 references
Itämerellä on edessään valtavia kiireellisiä haasteita, jotka liittyvät fosforin, typen ja saasteiden ylijäämään (koska se on yksi maailman vilkkaimmista merialueista). Biologisen monimuotoisuuden heikkenemisen ja rehevöitymisen jatkuva uhka (lähinnä NH3:n, NO?PO4) vuoksi on todennäköisimmin alueen suurin ympäristöhaaste. Lisäksi tietoisuus Itämereen päästettyjen mikromuovien määrästä, jopa 40 tonnista vuodessa, ja näiden hiukkasten vaikutuksista meriympäristöön on viime aikoina lisääntynyt. Samalla Itämeren alue on yksi maailman innovatiivisimmista alueista, kun kyse on uusista vihreistä teknologioista. Tämän alueiden välisen potentiaalin hyödyntäminen edellä mainittuihin haasteisiin vastaamiseksi on se, mitä haluamme saavuttaa Itämeren selviytymiskykyä koskevan hankkeen puitteissa. Aiemmista EU:n hankkeista saatujen kokemusten pohjalta (esim. EuroSlam) sekä uuden tiedon ja tietämyksen hankkiminen, pyrimme pohtimaan ennakoivia menetelmiä/teknologiaa, joilla estetään ravinteiden/saasteiden ja mikromuovien pääsy Itämerelle. Ennakoiva ja ennaltaehkäisyyn keskittyminen (sen sijaan, että reagoimme ja yritämme puhdistaa meriympäristöä), on ratkaisevan tärkeää, jos haluamme elvyttää suurinta alueellista voimavaraamme, Itämerta. Syy, miksi haemme siemenrahoitusta, on mahdollisuus rakentaa vankka ja monipuolinen kumppanuus, joka on mielestämme yksi tärkeimmistä menestystekijöistä interreg-hankkeessa. On myös erittäin tärkeää, että näiden kumppanien kanssa voidaan luoda kaikkein hyödyllisimmät toimet ja luoda osallistava ympäristö edellä mainittujen kysymysten käsittelemiseksi. Koska olemme yliopisto, jolla ei ole taloudellista likviditeettiä itse, uskomme, että siemenrahoitus on ainoa käytettävissämme oleva väline tämän rajatylittävän hankkeen toteuttamisessa. (Finnish)
4 November 2022
0 references
Läänemeri seisab silmitsi tohutute kiireloomuliste probleemidega, mis tulenevad fosfori, lämmastiku ja saasteainete ülejäägist (mis on üks maailma kõige aktiivsemaid merepiirkondi). Jätkuv oht, et bioloogiline mitmekesisus väheneb ja eutrofeerumine suureneb (peamiselt NH3, NO?PO4) tõttu, on tõenäoliselt suurim probleem, millega piirkond praegu keskkonna seisukohast silmitsi seisab. Lisaks on viimasel ajal suurenenud teadlikkus kuni 40 tonni aastas eralduvate mikroplastide kogustest Läänemeres ja nende tagajärgedest merekeskkonnale. Samal ajal on Läänemere piirkond uusi keskkonnahoidlikke tehnoloogiaid vaadeldes üks kõige uuenduslikumaid piirkondi maailmas. Selle piirkondadevahelise potentsiaali kasutamine eespool nimetatud väljakutsete lahendamiseks on see, mida me tahame saavutada projekti „Reviving Baltic Resilience (RBR)“ raames. Kasutades varasematest ELi projektidest saadud kogemusi (näiteks EuroSlam) ning omandades uusi andmeid ja teadmisi, püüame uurida ennetavaid meetodeid/tehnoloogiaid, et vältida toitainete/saasteainete ja mikroplasti jõudmist Läänemerre. Ennetav tegutsemine ja keskendumine ennetamisele (selle asemel, et reageerida ja püüda merekeskkonda puhastada) on väga oluline, kui tahame taaselustada oma suurima piirkondliku vara, Läänemere. Põhjus, miks me taotleme seemnerahastamist, on selleks, et luua tugev ja mitmekesine partnerlus, mis meie arvates on üks olulisemaid edutegureid interreg-projektis. Samuti on äärmiselt oluline, et nende partneritega oleks võimalik luua kõige kasulikumaid tegevusi, luues kaasava keskkonna eespool nimetatud probleemide lahendamiseks. Olles ülikool ja kellel ei ole rahalist likviidsust, et seda ise teha, tunneme, et seemnete rahastamine on ainus vahend, mis on meie käsutuses selle piiriülese projekti jätkamiseks. (Estonian)
4 November 2022
0 references
Läänemeri seisab silmitsi tohutute kiireloomuliste probleemidega, mis tulenevad fosfori, lämmastiku ja saasteainete ülejäägist (mis on üks maailma kõige aktiivsemaid merepiirkondi). Jätkuv oht, et bioloogiline mitmekesisus väheneb ja eutrofeerumine suureneb (peamiselt NH3, NO?PO4) tõttu, on tõenäoliselt suurim probleem, millega piirkond praegu keskkonna seisukohast silmitsi seisab. Lisaks on viimasel ajal suurenenud teadlikkus kuni 40 tonni aastas eralduvate mikroplastide kogustest Läänemeres ja nende tagajärgedest merekeskkonnale. Samal ajal on Läänemere piirkond uusi keskkonnahoidlikke tehnoloogiaid vaadeldes üks kõige uuenduslikumaid piirkondi maailmas. Selle piirkondadevahelise potentsiaali kasutamine eespool nimetatud väljakutsete lahendamiseks on see, mida me tahame saavutada projekti „Reviving Baltic Resilience (RBR)“ raames. Kasutades varasematest ELi projektidest saadud kogemusi (näiteks EuroSlam) ning omandades uusi andmeid ja teadmisi, püüame uurida ennetavaid meetodeid/tehnoloogiaid, et vältida toitainete/saasteainete ja mikroplasti jõudmist Läänemerre. Ennetav tegutsemine ja keskendumine ennetamisele (selle asemel, et reageerida ja püüda merekeskkonda puhastada) on väga oluline, kui tahame taaselustada oma suurima piirkondliku vara, Läänemere. Põhjus, miks me taotleme seemnerahastamist, on selleks, et luua tugev ja mitmekesine partnerlus, mis meie arvates on üks olulisemaid edutegureid interreg-projektis. Samuti on äärmiselt oluline, et nende partneritega oleks võimalik luua kõige kasulikumaid tegevusi, luues kaasava keskkonna eespool nimetatud probleemide lahendamiseks. Olles ülikool ja kellel ei ole rahalist likviidsust, et seda ise teha, tunneme, et seemnete rahastamine on ainus vahend, mis on meie käsutuses selle piiriülese projekti jätkamiseks. (Estonian)
4 November 2022
0 references
Läänemeri seisab silmitsi tohutute kiireloomuliste probleemidega, mis on seotud fosfori, lämmastiku ja reostuse ülejäägiga (sest see on üks maailma kõige aktiivsemaid merepiirkondi). Bioloogilise mitmekesisuse vähenemise ja eutrofeerumise suurenemise püsiv oht (peamiselt NH3, NO?PO4) tõttu on tõenäoliselt suurim keskkonnaprobleem, millega piirkond praegu silmitsi seisab. Lisaks on viimasel ajal suurenenud teadlikkus Läänemerele eralduvate mikroplastide kogusest kuni 40 tonnini aastas ja nende tagajärgedest merekeskkonnale. Samal ajal on Läänemere piirkond uute keskkonnahoidlike tehnoloogiate osas üks kõige uuenduslikumaid piirkondi maailmas. Selle piirkondadevahelise potentsiaali kasutamine eespool nimetatud väljakutsetega tegelemiseks on see, mida me tahame saavutada Läänemere vastupanuvõime projekti raames. Tuginedes varasematele ELi projektidest saadud kogemustele (nt Lisaks uute andmete ja teadmiste saamisele püüame kaaluda ennetavaid meetodeid/tehnoloogiat, et vältida toitainete/saasteainete ja mikroplasti jõudmist Läänemerre. Ennetav tegutsemine ja ennetusele keskendumine (selle asemel, et reageerida merekeskkonnale ja püüda puhastada merekeskkonda) on otsustava tähtsusega, kui tahame taaselustada oma suurima piirkondliku vara, Läänemere. Põhjus, miks me taotleme seemnerahastust, on võimalus luua tugev ja mitmekesine partnerlus, mis on meie arvates üks olulisemaid edutegureid interreg-projektis. Samuti on äärmiselt oluline, et nende partneritega oleks võimalik luua kõige kasulikumaid meetmeid, luues eespool nimetatud probleemide lahendamiseks kaasava keskkonna. Olles ülikool ja kellel ei ole rahalist likviidsust, et seda ise teha, usume, et seemnerahastamine on ainus meie käsutuses olev vahend selle piiriülese projekti elluviimiseks. (Estonian)
4 November 2022
0 references
Tá dúshláin phráinneacha ollmhóra os comhair Mhuir Bhailt mar gheall ar bharrachas fosfair, nítrigine agus truailleán (trí bheith ar cheann de na limistéir mhuirí is gnóthaí ar domhan). Is é is dóichí gurb í an bhagairt leanúnach maidir le bithéagsúlacht laghdaitheach agus eotrófú méadaithe (de bharr NH3, NO?PO4) an dúshlán is mó atá roimh an réigiún faoi láthair ó thaobh an chomhshaoil de. Ina theannta sin, tá méadú tagtha le déanaí ar an bhfeasacht ar mhéideanna micreaphlaisteach, suas le 40 tona in aghaidh na bliana, arna scaoileadh isteach i Muir Bhailt agus na hiarmhairtí a bhíonn ag na cáithníní sin ar an timpeallacht mhuirí. Ag an am céanna, tá Réigiún Mhuir Bhailt ar cheann de na réigiúin is nuálaí ar domhan nuair a bhreathnaítear ar theicneolaíochtaí glasa nua. Is é an rud is mian linn a bhaint amach sa tionscadal “Athbheochan Athléimneachta Mhuir Bhailt (RBR)” úsáid a bhaint as an acmhainneacht idir-réigiúnach seo chun na dúshláin thuasluaite a réiteach. Trí thaithí roimh ré ó thionscadail de chuid an Aontais a bhí ann roimhe seo (Euroslam mar shampla) a úsáid chomh maith le sonraí agus eolas nua a fháil, tá sé mar aidhm againn féachaint ar mhodhanna/teicneolaíochtaí réamhghníomhacha chun cosc a chur ar chothaithigh/truailleáin agus micreaphlaistigh Mhuir Bhailt a bhaint amach. Beidh sé ríthábhachtach a bheith réamhghníomhach agus díriú ar an gcosc (seachas dul i ngleic le timpeallacht mhuirí ghlan agus iarracht a dhéanamh í a ghlanadh) má theastaíonn uainn an tsócmhainn réigiúnach is mó atá againn, Muir Bhailt, a athbheochan. Is é an fáth go bhfuilimid ag cur isteach ar an maoiniú síol d’fhonn a bheith in ann a thógáil comhpháirtíocht láidir agus éagsúil a bhraitheann muid ar cheann de na fachtóirí rath is tábhachtaí i dtionscadal interreg. Tá sé thar a bheith tábhachtach freisin a bheith in ann na gníomhaíochtaí is tairbhiúla a chruthú leis na comhpháirtithe sin, agus timpeallacht chuimsitheach a chruthú chun dul i ngleic leis na saincheisteanna a luaitear thuas. Ós rud é gur Ollscoil í agus nach bhfuil an leachtacht airgeadais againn chun é sin a dhéanamh, braithimid gurb é an síolmhaoiniú an t-aon uirlis atá ar fáil dúinn chun leanúint ar aghaidh leis an tionscadal trasteorann seo. (Irish)
4 November 2022
0 references
Tá dúshláin phráinneacha ollmhóra os comhair Mhuir Bhailt mar gheall ar bharrachas fosfair, nítrigine agus truailleán (trí bheith ar cheann de na limistéir mhuirí is gnóthaí ar domhan). Is é is dóichí gurb í an bhagairt leanúnach maidir le bithéagsúlacht laghdaitheach agus eotrófú méadaithe (de bharr NH3, NO?PO4) an dúshlán is mó atá roimh an réigiún faoi láthair ó thaobh an chomhshaoil de. Ina theannta sin, tá méadú tagtha le déanaí ar an bhfeasacht ar mhéideanna micreaphlaisteach, suas le 40 tona in aghaidh na bliana, arna scaoileadh isteach i Muir Bhailt agus na hiarmhairtí a bhíonn ag na cáithníní sin ar an timpeallacht mhuirí. Ag an am céanna, tá Réigiún Mhuir Bhailt ar cheann de na réigiúin is nuálaí ar domhan nuair a bhreathnaítear ar theicneolaíochtaí glasa nua. Is é an rud is mian linn a bhaint amach sa tionscadal “Athbheochan Athléimneachta Mhuir Bhailt (RBR)” úsáid a bhaint as an acmhainneacht idir-réigiúnach seo chun na dúshláin thuasluaite a réiteach. Trí thaithí roimh ré ó thionscadail de chuid an Aontais a bhí ann roimhe seo (Euroslam mar shampla) a úsáid chomh maith le sonraí agus eolas nua a fháil, tá sé mar aidhm againn féachaint ar mhodhanna/teicneolaíochtaí réamhghníomhacha chun cosc a chur ar chothaithigh/truailleáin agus micreaphlaistigh Mhuir Bhailt a bhaint amach. Beidh sé ríthábhachtach a bheith réamhghníomhach agus díriú ar an gcosc (seachas dul i ngleic le timpeallacht mhuirí ghlan agus iarracht a dhéanamh í a ghlanadh) má theastaíonn uainn an tsócmhainn réigiúnach is mó atá againn, Muir Bhailt, a athbheochan. Is é an fáth go bhfuilimid ag cur isteach ar an maoiniú síol d’fhonn a bheith in ann a thógáil comhpháirtíocht láidir agus éagsúil a bhraitheann muid ar cheann de na fachtóirí rath is tábhachtaí i dtionscadal interreg. Tá sé thar a bheith tábhachtach freisin a bheith in ann na gníomhaíochtaí is tairbhiúla a chruthú leis na comhpháirtithe sin, agus timpeallacht chuimsitheach a chruthú chun dul i ngleic leis na saincheisteanna a luaitear thuas. Ós rud é gur Ollscoil í agus nach bhfuil an leachtacht airgeadais againn chun é sin a dhéanamh, braithimid gurb é an síolmhaoiniú an t-aon uirlis atá ar fáil dúinn chun leanúint ar aghaidh leis an tionscadal trasteorann seo. (Irish)
4 November 2022
0 references
Tá dúshláin phráinneacha ollmhóra roimh Mhuir Bhailt a bhaineann leis an mbarrachas fosfair, nítrigine agus truaillithe (toisc go bhfuil sí ar cheann de na limistéir mhuirí is gnóthaí ar domhan). Is é is dóichí gurb í an bhagairt leanúnach go mbeadh meath ar an mbithéagsúlacht agus ar an eotrófú méadaithe (de bharr NH3, NO?PO4) an dúshlán comhshaoil is mó atá os comhair an réigiúin inniu. Ina theannta sin, tá méadú tagtha le déanaí ar an bhfeasacht ar líon na micreaphlaisteach, suas le 40 tona in aghaidh na bliana, a scaoiltear isteach i Muir Bhailt agus ar iarmhairtí na gcáithníní sin ar an muirthimpeallacht. Ag an am céanna, tá réigiún Mhuir Bhailt ar cheann de na réigiúin is nuálaí ar domhan ó thaobh teicneolaíochtaí glasa nua de. Is mian linn leas a bhaint as an acmhainneacht idir-réigiúnach sin chun aghaidh a thabhairt ar na dúshláin thuasluaite faoi chuimsiú an tionscadail um Athléimneacht Mhuir Bhailt (RBR). Ag cur leis an taithí a fuarthas ó thionscadail de chuid an Aontais a bhí ann roimhe seo (e.g. EuroSlam), chomh maith le sonraí agus eolas nua a fháil, déanaimid ár ndícheall machnamh a dhéanamh ar mhodhanna/teicneolaíocht réamhghníomhacha chun cosc a chur ar chothaithigh/thruailleáin agus micreaphlaistigh an Mhuir Bhailt a bhaint amach. Beidh sé ríthábhachtach a bheith réamhghníomhach agus díriú ar chosc (seachas freagairt don chomhshaol muirí agus iarracht a dhéanamh í a ghlanadh) más mian linn an tsócmhainn réigiúnach is mó atá againn, Muir Bhailt, a athbheochan. Is é an fáth go bhfuilimid ag cur isteach ar shíolmhaoiniú ná an deis chun comhpháirtíocht láidir agus éagsúil a thógáil, agus creidimid go bhfuil sé ar cheann de na tosca ratha is tábhachtaí sa tionscadal interreg. Tá sé ríthábhachtach freisin a bheith in ann na gníomhaíochtaí is tairbhiúla a chruthú leis na comhpháirtithe sin, agus timpeallacht chuimsitheach a chruthú chun aghaidh a thabhairt ar na saincheisteanna thuasluaite. Ós rud é gur ollscoil í agus nach bhfuil an leachtacht airgeadais aige chun sinn féin a dhéanamh, creidimid gurb é an síolmhaoiniú an t-aon uirlis atá ar fáil dúinn chun an tionscadal trasteorann seo a chur chun feidhme. (Irish)
4 November 2022
0 references
El Mar Báltico se enfrenta a enormes desafíos urgentes debido a un excedente de fósforo, nitrógeno y contaminantes (al ser una de las zonas marítimas más concurridas del mundo). La amenaza actual de una disminución de la biodiversidad y el aumento de la eutrofización (principalmente debido a NH3, NO?PO4) es probablemente el mayor desafío al que se enfrenta actualmente la región desde una perspectiva medioambiental. Además de esto, se ha producido un reciente aumento en la conciencia de las cantidades de microplásticos, de hasta 40 toneladas anuales, que se liberan en el Mar Báltico y las consecuencias que estas partículas tienen en el medio marítimo. Al mismo tiempo, la región del Mar Báltico es una de las regiones más innovadoras del mundo cuando se observan nuevas tecnologías ecológicas. Utilizar este potencial interregional para resolver los desafíos mencionados es lo que queremos lograr en el proyecto «Reviving Baltic Resilience (RBR)». Mediante el uso de experiencias anteriores de proyectos anteriores de la UE (EuroSlam, por ejemplo), así como la adquisición de nuevos datos y conocimientos, nuestro objetivo es estudiar métodos/tecnologías proactivas para evitar que los nutrientes/contaminantes y microplásticos lleguen al Mar Báltico. Ser proactivos y centrarse en la prevención (en lugar de reaccionar y tratar de limpiar el medio ambiente marítimo) será de vital importancia si queremos revivir nuestro mayor activo regional, el Mar Báltico. La razón por la que estamos solicitando el financiamiento de semillas es para poder construir una asociación sólida y diversa que creemos que es uno de los factores de éxito más cruciales en un proyecto interreg. También es de suma importancia poder crear las actividades más beneficiosas con estos socios, creando un entorno inclusivo para abordar las cuestiones mencionadas anteriormente. Al ser una universidad y no tener la liquidez financiera para hacer esto por nosotros mismos, sentimos que la financiación inicial es la única herramienta disponible para continuar con este proyecto transfronterizo. (Spanish)
4 November 2022
0 references
El Mar Báltico se enfrenta a enormes desafíos urgentes debido a un excedente de fósforo, nitrógeno y contaminantes (al ser una de las zonas marítimas más concurridas del mundo). La amenaza actual de una disminución de la biodiversidad y el aumento de la eutrofización (principalmente debido a NH3, NO?PO4) es probablemente el mayor desafío al que se enfrenta actualmente la región desde una perspectiva medioambiental. Además de esto, se ha producido un reciente aumento en la conciencia de las cantidades de microplásticos, de hasta 40 toneladas anuales, que se liberan en el Mar Báltico y las consecuencias que estas partículas tienen en el medio marítimo. Al mismo tiempo, la región del Mar Báltico es una de las regiones más innovadoras del mundo cuando se observan nuevas tecnologías ecológicas. Utilizar este potencial interregional para resolver los desafíos mencionados es lo que queremos lograr en el proyecto «Reviving Baltic Resilience (RBR)». Mediante el uso de experiencias anteriores de proyectos anteriores de la UE (EuroSlam, por ejemplo), así como la adquisición de nuevos datos y conocimientos, nuestro objetivo es estudiar métodos/tecnologías proactivas para evitar que los nutrientes/contaminantes y microplásticos lleguen al Mar Báltico. Ser proactivos y centrarse en la prevención (en lugar de reaccionar y tratar de limpiar el medio ambiente marítimo) será de vital importancia si queremos revivir nuestro mayor activo regional, el Mar Báltico. La razón por la que estamos solicitando el financiamiento de semillas es para poder construir una asociación sólida y diversa que creemos que es uno de los factores de éxito más cruciales en un proyecto interreg. También es de suma importancia poder crear las actividades más beneficiosas con estos socios, creando un entorno inclusivo para abordar las cuestiones mencionadas anteriormente. Al ser una universidad y no tener la liquidez financiera para hacer esto por nosotros mismos, sentimos que la financiación inicial es la única herramienta disponible para continuar con este proyecto transfronterizo. (Spanish)
4 November 2022
0 references
El Mar Báltico se enfrenta a enormes desafíos urgentes relacionados con el excedente de fósforo, nitrógeno y contaminación (porque es una de las zonas marinas más concurridas del mundo). La amenaza persistente de la disminución de la biodiversidad y el aumento de la eutrofización (principalmente debido a NH3, NO?PO4) es probablemente el mayor desafío ambiental al que se enfrenta la región en la actualidad. Además, ha habido un aumento reciente en la conciencia de la cantidad de microplásticos, de hasta 40 toneladas al año, liberados en el Mar Báltico y las consecuencias de estas partículas en el medio marino. Al mismo tiempo, la región del Mar Báltico es una de las regiones más innovadoras del mundo en lo que respecta a las nuevas tecnologías ecológicas. Utilizar este potencial interregional para hacer frente a los retos mencionados es lo que queremos lograr en el marco del proyecto de resiliencia báltica (RBR). Sobre la base de la experiencia adquirida en proyectos anteriores de la UE (p. ej. EuroSlam), además de obtener nuevos datos y conocimientos, nos esforzamos por considerar métodos/tecnología proactivos para evitar que los nutrientes/contaminantes y microplásticos lleguen al Mar Báltico. Ser proactivos y centrarse en la prevención (en lugar de reaccionar y tratar de limpiar el medio marino) será crucial si queremos revivir nuestro mayor activo regional, el Mar Báltico. La razón por la que estamos solicitando financiación inicial es la oportunidad de construir una asociación sólida y diversa, que creemos que es uno de los factores de éxito más importantes en el proyecto interreg. También es de suma importancia poder crear las acciones más beneficiosas con estos socios, creando un entorno inclusivo para abordar las cuestiones mencionadas anteriormente. Al ser una universidad y no tener la liquidez financiera para hacerlo nosotros mismos, creemos que la financiación inicial es la única herramienta disponible para nosotros en la implementación de este proyecto transfronterizo. (Spanish)
4 November 2022
0 references
La mer Baltique est confrontée à de vastes défis urgents en raison d’un excédent de phosphore, d’azote et de polluants (en étant l’une des zones maritimes les plus fréquentées au monde). La menace persistante d’une diminution de la biodiversité et d’une eutrophisation accrue (principalement due au NH3, NO?PO4) est probablement le plus grand défi auquel la région est actuellement confrontée du point de vue environnemental. En outre, il y a eu récemment une prise de conscience des quantités de microplastiques, jusqu’à 40 tonnes par an, rejetées en mer Baltique et des conséquences de ces particules sur l’environnement maritime. Dans le même temps, la région de la mer Baltique est l’une des régions les plus innovantes au monde en ce qui concerne les nouvelles technologies vertes. L’utilisation de ce potentiel interrégional pour résoudre les défis susmentionnés est ce que nous voulons réaliser dans le cadre du projet «Reviving Baltic Resilience (RBR)». En utilisant les expériences antérieures de projets antérieurs de l’UE (EuroSlam par exemple) et en acquérant de nouvelles données et connaissances, nous visons à examiner des méthodes/technologies proactives pour prévenir les nutriments/polluants et les microplastiques qui atteignent la mer Baltique. Être proactif et se concentrer sur la prévention (plutôt que de réagir et d’essayer de nettoyer l’environnement maritime) sera d’une importance capitale si nous voulons relancer notre plus grand atout régional, la mer Baltique. La raison pour laquelle nous postulons pour le financement d’amorçage est de pouvoir construire un partenariat solide et diversifié qui, selon nous, est l’un des facteurs de réussite les plus cruciaux d’un projet interreg. Il est également de la plus haute importance de pouvoir créer les activités les plus bénéfiques avec ces partenaires, en créant un environnement inclusif pour s’attaquer aux problèmes mentionnés ci-dessus. Etant une université et n’ayant pas les liquidités financières pour le faire par nous-mêmes, nous pensons que le financement d’amorçage est le seul outil dont nous disposons pour mener à bien ce projet transfrontalier. (French)
4 November 2022
0 references
La mer Baltique est confrontée à de vastes défis urgents en raison d’un excédent de phosphore, d’azote et de polluants (en étant l’une des zones maritimes les plus fréquentées au monde). La menace persistante d’une diminution de la biodiversité et d’une eutrophisation accrue (principalement due au NH3, NO?PO4) est probablement le plus grand défi auquel la région est actuellement confrontée du point de vue environnemental. En outre, il y a eu récemment une prise de conscience des quantités de microplastiques, jusqu’à 40 tonnes par an, rejetées en mer Baltique et des conséquences de ces particules sur l’environnement maritime. Dans le même temps, la région de la mer Baltique est l’une des régions les plus innovantes au monde en ce qui concerne les nouvelles technologies vertes. L’utilisation de ce potentiel interrégional pour résoudre les défis susmentionnés est ce que nous voulons réaliser dans le cadre du projet «Reviving Baltic Resilience (RBR)». En utilisant les expériences antérieures de projets antérieurs de l’UE (EuroSlam par exemple) et en acquérant de nouvelles données et connaissances, nous visons à examiner des méthodes/technologies proactives pour prévenir les nutriments/polluants et les microplastiques qui atteignent la mer Baltique. Être proactif et se concentrer sur la prévention (plutôt que de réagir et d’essayer de nettoyer l’environnement maritime) sera d’une importance capitale si nous voulons relancer notre plus grand atout régional, la mer Baltique. La raison pour laquelle nous postulons pour le financement d’amorçage est de pouvoir construire un partenariat solide et diversifié qui, selon nous, est l’un des facteurs de réussite les plus cruciaux d’un projet interreg. Il est également de la plus haute importance de pouvoir créer les activités les plus bénéfiques avec ces partenaires, en créant un environnement inclusif pour s’attaquer aux problèmes mentionnés ci-dessus. Etant une université et n’ayant pas les liquidités financières pour le faire par nous-mêmes, nous pensons que le financement d’amorçage est le seul outil dont nous disposons pour mener à bien ce projet transfrontalier. (French)
4 November 2022
0 references
La mer Baltique est confrontée à d’énormes défis urgents liés à l’excédent de phosphore, d’azote et de pollution (parce qu’il s’agit de l’une des zones marines les plus fréquentées au monde). La menace persistante du déclin de la biodiversité et de l’eutrophisation accrue (principalement due au NH3, NO?PO4) est probablement le plus grand défi environnemental auquel la région est confrontée aujourd’hui. En outre, il y a eu récemment une prise de conscience de la quantité de microplastiques, jusqu’à 40 tonnes par an, rejetées dans la mer Baltique et des conséquences de ces particules sur le milieu marin. Dans le même temps, la région de la mer Baltique est l’une des régions les plus innovantes au monde en ce qui concerne les nouvelles technologies vertes. L’utilisation de ce potentiel interrégional pour relever les défis susmentionnés est ce que nous voulons réaliser dans le cadre du projet de résilience de la Baltique (RBR). S’appuyant sur l’expérience acquise dans le cadre de projets antérieurs de l’UE (p. ex. EuroSlam), en plus d’acquérir de nouvelles données et connaissances, nous nous efforçons d’envisager des méthodes/technologies proactives pour empêcher les nutriments/polluants et les microplastiques d’atteindre la mer Baltique. Être proactif et se concentrer sur la prévention (plutôt que de réagir et d’essayer de nettoyer le milieu marin) sera crucial si nous voulons relancer notre plus grand atout régional, la mer Baltique. La raison pour laquelle nous faisons une demande de financement d’amorçage est l’occasion de bâtir un partenariat solide et diversifié, ce qui, selon nous, est l’un des facteurs de réussite les plus importants du projet interreg. Il est également de la plus haute importance de pouvoir créer les actions les plus bénéfiques avec ces partenaires, en créant un environnement inclusif pour traiter les questions susmentionnées. Etant une université et n’ayant pas les liquidités financières pour le faire nous-mêmes, nous pensons que le financement d’amorçage est le seul outil dont nous disposons dans la mise en œuvre de ce projet transfrontalier. (French)
4 November 2022
0 references
Bałtyk stoi w obliczu ogromnych pilnych wyzwań związanych z nadwyżką fosforu, azotu i zanieczyszczeń (ponieważ jest jednym z najbardziej ruchliwych obszarów morskich na świecie). Utrzymujące się zagrożenie malejącą bioróżnorodnością i zwiększoną eutrofizacją (głównie ze względu na NH3, NO?PO4) jest najprawdopodobniej największym wyzwaniem, przed którym stoi obecnie region z punktu widzenia ochrony środowiska. Ponadto w ostatnim czasie nastąpił wzrost świadomości na temat ilości mikrodrobin plastiku, do 40 ton rocznie, uwalnianych do Morza Bałtyckiego oraz o konsekwencjach tych cząstek dla środowiska morskiego. Jednocześnie region Morza Bałtyckiego jest jednym z najbardziej innowacyjnych regionów na świecie, jeśli chodzi o nowe ekologiczne technologie. Wykorzystanie tego międzyregionalnego potencjału do rozwiązania wyżej wymienionych wyzwań jest tym, co chcemy osiągnąć w ramach projektu „Ożywianie odporności bałtyckiej (RBR)”. Wykorzystując wcześniejsze doświadczenia z poprzednich projektów UE (np. EuroSlam), a także zdobywając nowe dane i wiedzę, dążymy do rozważenia proaktywnych metod/technologii zapobiegania dotarciu do Morza Bałtyckiego substancji odżywczych/zanieczyszczających i mikrodrobin plastiku. Bycie proaktywnym i skupienie się na zapobieganiu (zamiast reagowaniu i próbowaniu czystego środowiska morskiego) będzie miało kluczowe znaczenie, jeśli chcemy ożywić nasz największy regionalny atut, Morze Bałtyckie. Powodem, dla którego ubiegamy się o finansowanie zalążkowe, jest możliwość zbudowania solidnego i zróżnicowanego partnerstwa, które naszym zdaniem jest jednym z najważniejszych czynników sukcesu w projekcie interreg. Sprawą najwyższej wagi jest również możliwość tworzenia najbardziej korzystnych działań z tymi partnerami, tworząc środowisko sprzyjające włączeniu społecznemu w celu rozwiązania wyżej wymienionych kwestii. Będąc uniwersytetem i nie mając płynności finansowej, aby to zrobić sami, uważamy, że finansowanie zalążkowe jest jedynym dostępnym dla nas narzędziem w realizacji tego transgranicznego projektu. (Polish)
4 November 2022
0 references
Bałtyk stoi w obliczu ogromnych pilnych wyzwań związanych z nadwyżką fosforu, azotu i zanieczyszczeń (ponieważ jest jednym z najbardziej ruchliwych obszarów morskich na świecie). Utrzymujące się zagrożenie malejącą bioróżnorodnością i zwiększoną eutrofizacją (głównie ze względu na NH3, NO?PO4) jest najprawdopodobniej największym wyzwaniem, przed którym stoi obecnie region z punktu widzenia ochrony środowiska. Ponadto w ostatnim czasie nastąpił wzrost świadomości na temat ilości mikrodrobin plastiku, do 40 ton rocznie, uwalnianych do Morza Bałtyckiego oraz o konsekwencjach tych cząstek dla środowiska morskiego. Jednocześnie region Morza Bałtyckiego jest jednym z najbardziej innowacyjnych regionów na świecie, jeśli chodzi o nowe ekologiczne technologie. Wykorzystanie tego międzyregionalnego potencjału do rozwiązania wyżej wymienionych wyzwań jest tym, co chcemy osiągnąć w ramach projektu „Ożywianie odporności bałtyckiej (RBR)”. Wykorzystując wcześniejsze doświadczenia z poprzednich projektów UE (np. EuroSlam), a także zdobywając nowe dane i wiedzę, dążymy do rozważenia proaktywnych metod/technologii zapobiegania dotarciu do Morza Bałtyckiego substancji odżywczych/zanieczyszczających i mikrodrobin plastiku. Bycie proaktywnym i skupienie się na zapobieganiu (zamiast reagowaniu i próbowaniu czystego środowiska morskiego) będzie miało kluczowe znaczenie, jeśli chcemy ożywić nasz największy regionalny atut, Morze Bałtyckie. Powodem, dla którego ubiegamy się o finansowanie zalążkowe, jest możliwość zbudowania solidnego i zróżnicowanego partnerstwa, które naszym zdaniem jest jednym z najważniejszych czynników sukcesu w projekcie interreg. Sprawą najwyższej wagi jest również możliwość tworzenia najbardziej korzystnych działań z tymi partnerami, tworząc środowisko sprzyjające włączeniu społecznemu w celu rozwiązania wyżej wymienionych kwestii. Będąc uniwersytetem i nie mając płynności finansowej, aby to zrobić sami, uważamy, że finansowanie zalążkowe jest jedynym dostępnym dla nas narzędziem w realizacji tego transgranicznego projektu. (Polish)
4 November 2022
0 references
Bałtyk stoi w obliczu ogromnych pilnych wyzwań związanych z nadwyżką fosforu, azotu i zanieczyszczeń (ponieważ jest jednym z najbardziej ruchliwych obszarów morskich na świecie). Utrzymujące się zagrożenie malejącą bioróżnorodnością i zwiększoną eutrofizacją (głównie ze względu na NH3, NO?PO4) jest najprawdopodobniej największym wyzwaniem, przed którym stoi obecnie region z punktu widzenia ochrony środowiska. Ponadto w ostatnim czasie nastąpił wzrost świadomości na temat ilości mikrodrobin plastiku, do 40 ton rocznie, uwalnianych do Morza Bałtyckiego oraz o konsekwencjach tych cząstek dla środowiska morskiego. Jednocześnie region Morza Bałtyckiego jest jednym z najbardziej innowacyjnych regionów na świecie, jeśli chodzi o nowe ekologiczne technologie. Wykorzystanie tego międzyregionalnego potencjału do rozwiązania wyżej wymienionych wyzwań jest tym, co chcemy osiągnąć w ramach projektu „Ożywianie odporności bałtyckiej (RBR)”. Wykorzystując wcześniejsze doświadczenia z poprzednich projektów UE (np. EuroSlam), a także zdobywając nowe dane i wiedzę, dążymy do rozważenia proaktywnych metod/technologii zapobiegania dotarciu do Morza Bałtyckiego substancji odżywczych/zanieczyszczających i mikrodrobin plastiku. Bycie proaktywnym i skupienie się na zapobieganiu (zamiast reagowaniu i próbowaniu czystego środowiska morskiego) będzie miało kluczowe znaczenie, jeśli chcemy ożywić nasz największy regionalny atut, Morze Bałtyckie. Powodem, dla którego ubiegamy się o finansowanie zalążkowe, jest możliwość zbudowania solidnego i zróżnicowanego partnerstwa, które naszym zdaniem jest jednym z najważniejszych czynników sukcesu w projekcie interreg. Sprawą najwyższej wagi jest również możliwość tworzenia najbardziej korzystnych działań z tymi partnerami, tworząc środowisko sprzyjające włączeniu społecznemu w celu rozwiązania wyżej wymienionych kwestii. Będąc uniwersytetem i nie mając płynności finansowej, aby to zrobić sami, uważamy, że finansowanie zalążkowe jest jedynym dostępnym dla nas narzędziem w realizacji tego transgranicznego projektu. (Polish)
4 November 2022
0 references
De Oostzee staat voor enorme dringende uitdagingen als gevolg van een overschot aan fosfor, stikstof en verontreinigende stoffen (door een van de drukste maritieme gebieden ter wereld te zijn). De aanhoudende dreiging van een afnemende biodiversiteit en toegenomen eutrofiëring (voornamelijk als gevolg van NH3, NO?PO4) is waarschijnlijk de grootste uitdaging waar de regio momenteel vanuit een milieuperspectief voor staat. Daarnaast is er een recente toename van het bewustzijn van de hoeveelheden microplastics, tot 40 ton per jaar, die vrijkomt in de Oostzee en de gevolgen van deze deeltjes voor het maritieme milieu. Tegelijkertijd is het Oostzeegebied een van de meest innovatieve regio’s ter wereld bij het bekijken van nieuwe groene technologieën. Gebruik maken van dit interregionale potentieel om de bovengenoemde uitdagingen op te lossen, is wat we willen bereiken in het project „Reviving Baltic Resilience (RBR)”. Door gebruik te maken van eerdere ervaringen met eerdere EU-projecten (bijvoorbeeld EuroSlam) en door nieuwe gegevens en kennis te verwerven, willen we proactieve methoden/technologieën onderzoeken om te voorkomen dat nutriënten/verontreinigende stoffen en microplastics de Oostzee bereiken. Proactief zijn en gericht zijn op preventie (in plaats van te reageren en proberen het maritieme milieu schoon te maken) zal van cruciaal belang zijn om onze grootste regionale troef, de Oostzee, nieuw leven in te blazen. De reden waarom we de zaadfinanciering aanvragen, is om een solide en divers partnerschap op te bouwen dat volgens ons een van de meest cruciale succesfactoren is in een interreg-project. Het is ook van het grootste belang om samen met deze partners de meest voordelige activiteiten te kunnen ontplooien en zo een inclusieve omgeving te creëren om de bovengenoemde problemen aan te pakken. Omdat we een universiteit zijn en niet de financiële liquiditeit hebben om dit zelf te doen, zijn we van mening dat de startfinanciering het enige instrument is dat ons ter beschikking staat om door te gaan met dit grensoverschrijdende project. (Dutch)
4 November 2022
0 references
De Oostzee staat voor enorme dringende uitdagingen als gevolg van een overschot aan fosfor, stikstof en verontreinigende stoffen (door een van de drukste maritieme gebieden ter wereld te zijn). De aanhoudende dreiging van een afnemende biodiversiteit en toegenomen eutrofiëring (voornamelijk als gevolg van NH3, NO?PO4) is waarschijnlijk de grootste uitdaging waar de regio momenteel vanuit een milieuperspectief voor staat. Daarnaast is er een recente toename van het bewustzijn van de hoeveelheden microplastics, tot 40 ton per jaar, die vrijkomt in de Oostzee en de gevolgen van deze deeltjes voor het maritieme milieu. Tegelijkertijd is het Oostzeegebied een van de meest innovatieve regio’s ter wereld bij het bekijken van nieuwe groene technologieën. Gebruik maken van dit interregionale potentieel om de bovengenoemde uitdagingen op te lossen, is wat we willen bereiken in het project „Reviving Baltic Resilience (RBR)”. Door gebruik te maken van eerdere ervaringen met eerdere EU-projecten (bijvoorbeeld EuroSlam) en door nieuwe gegevens en kennis te verwerven, willen we proactieve methoden/technologieën onderzoeken om te voorkomen dat nutriënten/verontreinigende stoffen en microplastics de Oostzee bereiken. Proactief zijn en gericht zijn op preventie (in plaats van te reageren en proberen het maritieme milieu schoon te maken) zal van cruciaal belang zijn om onze grootste regionale troef, de Oostzee, nieuw leven in te blazen. De reden waarom we de zaadfinanciering aanvragen, is om een solide en divers partnerschap op te bouwen dat volgens ons een van de meest cruciale succesfactoren is in een interreg-project. Het is ook van het grootste belang om samen met deze partners de meest voordelige activiteiten te kunnen ontplooien en zo een inclusieve omgeving te creëren om de bovengenoemde problemen aan te pakken. Omdat we een universiteit zijn en niet de financiële liquiditeit hebben om dit zelf te doen, zijn we van mening dat de startfinanciering het enige instrument is dat ons ter beschikking staat om door te gaan met dit grensoverschrijdende project. (Dutch)
4 November 2022
0 references
De Oostzee staat voor enorme dringende uitdagingen in verband met het overschot aan fosfor, stikstof en vervuiling (omdat het een van de drukste mariene gebieden ter wereld is). De aanhoudende dreiging van afnemende biodiversiteit en toegenomen eutrofiëring (voornamelijk als gevolg van NH3, NO?PO4) is waarschijnlijk de grootste milieuuitdaging voor de regio vandaag. Daarnaast is er een recente toename van het bewustzijn van de hoeveelheid microplastics, tot 40 ton per jaar, die vrijkomt in de Oostzee en de gevolgen van deze deeltjes voor het mariene milieu. Tegelijkertijd is het Oostzeegebied een van de meest innovatieve regio’s ter wereld als het gaat om nieuwe groene technologieën. Gebruik maken van dit interregionale potentieel om de bovengenoemde uitdagingen aan te pakken, is wat we willen bereiken in het kader van het project Baltische veerkracht (RBR). Voortbouwend op eerdere ervaringen met eerdere EU-projecten (bijv. Naast het vergaren van nieuwe gegevens en kennis, streven we ernaar proactieve methoden/technologie te overwegen om te voorkomen dat nutriënten/vervuilende stoffen en microplastics de Oostzee bereiken. Proactief zijn en gericht zijn op preventie (in plaats van te reageren en proberen het mariene milieu schoon te maken) zal van cruciaal belang zijn om onze grootste regionale troef, de Oostzee, nieuw leven in te blazen. De reden waarom we zaadfinanciering aanvragen, is de mogelijkheid om een solide en divers partnerschap op te bouwen, wat volgens ons een van de belangrijkste succesfactoren is in het interreg-project. Het is ook van het grootste belang om samen met deze partners de meest voordelige maatregelen te kunnen nemen en een inclusieve omgeving te creëren om bovengenoemde kwesties aan te pakken. Omdat we een universiteit zijn en niet de financiële liquiditeit hebben om het zelf te doen, zijn we van mening dat zaadfinanciering het enige instrument is dat ons ter beschikking staat bij de uitvoering van dit grensoverschrijdende project. (Dutch)
4 November 2022
0 references
Baltičko more suočava se s velikim hitnim izazovima zbog viška fosfora, dušika i onečišćujućih tvari (jer je jedno od najprometnijih pomorskih područja na svijetu). Trenutačna prijetnja od smanjenja biološke raznolikosti i povećane eutrofikacije (uglavnom zbog NH3, NO?PO4) najvjerojatnije je najveći izazov s kojim se regija trenutačno suočava iz perspektive okoliša. Osim toga, nedavno je povećana svijest o količini mikroplastike, do 40 tona godišnje, koja se ispušta u Baltičko more i posljedicama koje te čestice imaju na morski okoliš. Istovremeno, regija Baltičkog mora jedna je od najinovativnijih regija na svijetu kada se promatraju nove zelene tehnologije. Korištenje tog međuregionalnog potencijala za rješavanje navedenih izazova ono je što želimo postići u okviru projekta „Oživljavanje otpornosti baltičkih zemalja (RBR)”. Koristeći se prethodnim iskustvima iz prethodnih projekata EU-a (primjerice EuroSlam), kao i stjecanjem novih podataka i znanja, cilj nam je razmotriti proaktivne metode/tehnologije za sprečavanje nutrijenata/onečišćujućih tvari i mikroplastike u Baltičko more. Proaktivnost i usredotočenost na prevenciju (umjesto reagiranja i pokušaja čišćenja morskog okoliša) bit će od ključne važnosti ako želimo oživjeti našu najveću regionalnu imovinu, Baltičko more. Razlog zbog kojeg se prijavljujemo za početno financiranje jest da bismo mogli izgraditi solidno i raznoliko partnerstvo za koje smatramo da je jedan od ključnih čimbenika uspjeha u interreg-projektu. Od iznimne je važnosti i mogućnost stvaranja najkorisnijih aktivnosti s tim partnerima, čime se stvara uključivo okruženje za rješavanje prethodno navedenih pitanja. Budući da smo Sveučilište i nemamo financijsku likvidnost da to učinimo sami, smatramo da je početno financiranje jedini alat koji nam je na raspolaganju za nastavak ovog prekograničnog projekta. (Croatian)
4 November 2022
0 references
Baltičko more suočava se s velikim hitnim izazovima zbog viška fosfora, dušika i onečišćujućih tvari (jer je jedno od najprometnijih pomorskih područja na svijetu). Trenutačna prijetnja od smanjenja biološke raznolikosti i povećane eutrofikacije (uglavnom zbog NH3, NO?PO4) najvjerojatnije je najveći izazov s kojim se regija trenutačno suočava iz perspektive okoliša. Osim toga, nedavno je povećana svijest o količini mikroplastike, do 40 tona godišnje, koja se ispušta u Baltičko more i posljedicama koje te čestice imaju na morski okoliš. Istovremeno, regija Baltičkog mora jedna je od najinovativnijih regija na svijetu kada se promatraju nove zelene tehnologije. Korištenje tog međuregionalnog potencijala za rješavanje navedenih izazova ono je što želimo postići u okviru projekta „Oživljavanje otpornosti baltičkih zemalja (RBR)”. Koristeći se prethodnim iskustvima iz prethodnih projekata EU-a (primjerice EuroSlam), kao i stjecanjem novih podataka i znanja, cilj nam je razmotriti proaktivne metode/tehnologije za sprečavanje nutrijenata/onečišćujućih tvari i mikroplastike u Baltičko more. Proaktivnost i usredotočenost na prevenciju (umjesto reagiranja i pokušaja čišćenja morskog okoliša) bit će od ključne važnosti ako želimo oživjeti našu najveću regionalnu imovinu, Baltičko more. Razlog zbog kojeg se prijavljujemo za početno financiranje jest da bismo mogli izgraditi solidno i raznoliko partnerstvo za koje smatramo da je jedan od ključnih čimbenika uspjeha u interreg-projektu. Od iznimne je važnosti i mogućnost stvaranja najkorisnijih aktivnosti s tim partnerima, čime se stvara uključivo okruženje za rješavanje prethodno navedenih pitanja. Budući da smo Sveučilište i nemamo financijsku likvidnost da to učinimo sami, smatramo da je početno financiranje jedini alat koji nam je na raspolaganju za nastavak ovog prekograničnog projekta. (Croatian)
4 November 2022
0 references
Baltičko more suočava se s velikim hitnim izazovima povezanima s viškom fosfora, dušika i onečišćenja (jer je jedno od najprometnijih morskih područja na svijetu). Stalna prijetnja od smanjenja biološke raznolikosti i povećane eutrofikacije (uglavnom zbog NH3, NO?PO4) najvjerojatnije je najveći ekološki izazov s kojim se regija danas suočava. Osim toga, nedavno je povećana svijest o količini mikroplastike, do 40 tona godišnje, koja se ispušta u Baltičko more i posljedicama tih čestica na morski okoliš. U isto vrijeme, regija Baltičkog mora jedna je od najinovativnijih regija na svijetu kada je riječ o novim zelenim tehnologijama. Korištenje tog međuregionalnog potencijala za rješavanje prethodno navedenih izazova ono je što želimo postići u okviru projekta otpornosti Baltičkog mora (RBR). Nadovezujući se na prethodna iskustva iz prethodnih projekata EU-a (npr. EuroSlam), kao i stjecanje novih podataka i znanja, nastojimo razmotriti proaktivne metode/tehnologije kako bi se spriječilo da hranjive tvari/onečišćujuće tvari i mikroplastika dođu u Baltičko more. Proaktivnost i usredotočenost na prevenciju (umjesto reagiranja i pokušaja čišćenja morskog okoliša) bit će od ključne važnosti ako želimo oživjeti našu najveću regionalnu imovinu, Baltičko more. Razlog zbog kojeg se prijavljujemo za početno financiranje je prilika za izgradnju čvrstog i raznolikog partnerstva, za što vjerujemo da je jedan od najvažnijih čimbenika uspjeha u interreg projektu. Također je iznimno važno da se s tim partnerima mogu stvoriti najkorisnije mjere, čime se stvara uključivo okruženje za rješavanje navedenih pitanja. Budući da smo sveučilište i nemamo financijsku likvidnost da to sami učinimo, vjerujemo da je početno financiranje jedini alat koji nam je dostupan u provedbi ovog prekograničnog projekta. (Croatian)
4 November 2022
0 references
Baltijos jūra susiduria su dideliais neatidėliotinais iššūkiais dėl fosforo, azoto ir teršalų pertekliaus (tai vienas judriausių jūrų rajonų pasaulyje). Dabartinė biologinės įvairovės mažėjimo ir padidėjusios eutrofikacijos grėsmė (daugiausia dėl NH3, NO?PO4) greičiausiai yra didžiausias iššūkis, su kuriuo šiuo metu susiduria regionas aplinkos požiūriu. Be to, pastaruoju metu padidėjo informuotumas apie į Baltijos jūrą išleidžiamą iki 40 tonų mikroplastiko kiekį ir šių dalelių poveikį jūrų aplinkai. Tuo pat metu Baltijos jūros regionas yra vienas iš novatoriškiausių pasaulio regionų, žiūrint į naujas ekologiškas technologijas. Šio tarpregioninio potencialo panaudojimas pirmiau minėtiems iššūkiams spręsti yra tai, ko norime pasiekti projekte „Atsparumo Baltijos šalims atkūrimas“ (RBR). Remdamiesi ankstesne patirtimi, įgyta įgyvendinant ankstesnius ES projektus (pvz., „EuroSlam“), taip pat įgydami naujų duomenų ir žinių, siekiame ieškoti aktyvių metodų ir (arba) technologijų, skirtų užkirsti kelią maistinių medžiagų ir (arba) teršalų ir mikroplastikų patekimui į Baltijos jūrą. Jei norime atgaivinti didžiausią regioninį turtą, t. y. Baltijos jūrą, labai svarbu būti iniciatyviu ir sutelkti dėmesį į prevenciją (o ne reaguoti ir bandyti švarią jūrų aplinką). Priežastis, kodėl kreipiamės dėl pradinio finansavimo, yra tam, kad galėtume sukurti tvirtą ir įvairialypę partnerystę, kuri, mūsų manymu, yra vienas iš svarbiausių sėkmės veiksnių vykdant interreg projektą. Taip pat labai svarbu, kad kartu su šiais partneriais būtų galima kurti naudingiausią veiklą, sukuriant įtraukią aplinką pirmiau minėtiems klausimams spręsti. Būdami universitetu ir neturėdami finansinio likvidumo tai padaryti patys, manome, kad pradinis finansavimas yra vienintelė priemonė, kuria galime pasinaudoti vykdydami šį tarpvalstybinį projektą. (Lithuanian)
4 November 2022
0 references
Baltijos jūra susiduria su dideliais neatidėliotinais iššūkiais dėl fosforo, azoto ir teršalų pertekliaus (tai vienas judriausių jūrų rajonų pasaulyje). Dabartinė biologinės įvairovės mažėjimo ir padidėjusios eutrofikacijos grėsmė (daugiausia dėl NH3, NO?PO4) greičiausiai yra didžiausias iššūkis, su kuriuo šiuo metu susiduria regionas aplinkos požiūriu. Be to, pastaruoju metu padidėjo informuotumas apie į Baltijos jūrą išleidžiamą iki 40 tonų mikroplastiko kiekį ir šių dalelių poveikį jūrų aplinkai. Tuo pat metu Baltijos jūros regionas yra vienas iš novatoriškiausių pasaulio regionų, žiūrint į naujas ekologiškas technologijas. Šio tarpregioninio potencialo panaudojimas pirmiau minėtiems iššūkiams spręsti yra tai, ko norime pasiekti projekte „Atsparumo Baltijos šalims atkūrimas“ (RBR). Remdamiesi ankstesne patirtimi, įgyta įgyvendinant ankstesnius ES projektus (pvz., „EuroSlam“), taip pat įgydami naujų duomenų ir žinių, siekiame ieškoti aktyvių metodų ir (arba) technologijų, skirtų užkirsti kelią maistinių medžiagų ir (arba) teršalų ir mikroplastikų patekimui į Baltijos jūrą. Jei norime atgaivinti didžiausią regioninį turtą, t. y. Baltijos jūrą, labai svarbu būti iniciatyviu ir sutelkti dėmesį į prevenciją (o ne reaguoti ir bandyti švarią jūrų aplinką). Priežastis, kodėl kreipiamės dėl pradinio finansavimo, yra tam, kad galėtume sukurti tvirtą ir įvairialypę partnerystę, kuri, mūsų manymu, yra vienas iš svarbiausių sėkmės veiksnių vykdant interreg projektą. Taip pat labai svarbu, kad kartu su šiais partneriais būtų galima kurti naudingiausią veiklą, sukuriant įtraukią aplinką pirmiau minėtiems klausimams spręsti. Būdami universitetu ir neturėdami finansinio likvidumo tai padaryti patys, manome, kad pradinis finansavimas yra vienintelė priemonė, kuria galime pasinaudoti vykdydami šį tarpvalstybinį projektą. (Lithuanian)
4 November 2022
0 references
Baltijos jūra susiduria su didžiuliais neatidėliotinais iššūkiais, susijusiais su fosforo, azoto ir taršos pertekliumi (nes ji yra viena judriausių jūrų teritorijų pasaulyje). Nuolatinė biologinės įvairovės nykimo ir padidėjusios eutrofikacijos grėsmė (daugiausia dėl NH3, NO?PO4) greičiausiai yra didžiausia aplinkos problema, su kuria šiandien susiduria regionas. Be to, pastaruoju metu padidėjo informuotumas apie mikroplastiko kiekį (iki 40 tonų per metus) į Baltijos jūrą ir šių dalelių poveikį jūrų aplinkai. Be to, Baltijos jūros regionas yra vienas iš novatoriškiausių pasaulio regionų, kalbant apie naujas ekologiškas technologijas. Šio tarpregioninio potencialo panaudojimas pirmiau minėtiems uždaviniams spręsti yra tai, ko norime pasiekti įgyvendinant Baltijos šalių atsparumo (RBR) projektą. Remiantis ankstesne patirtimi, įgyta įgyvendinant ankstesnius ES projektus (pvz., EuroSlam), taip pat įgyti naujų duomenų ir žinių, mes stengiamės apsvarstyti iniciatyvius metodus/technologijas, siekiant užkirsti kelią maistinių medžiagų/teršalų ir mikroplastiko patekimui į Baltijos jūrą. Norint atgaivinti didžiausią regioninį turtą, t. y. Baltijos jūrą, bus labai svarbu būti aktyviam ir sutelkti dėmesį į prevenciją (o ne reaguoti ir bandyti išvalyti jūrų aplinką). Priežastis, kodėl kreipiamės dėl pradinio finansavimo, yra galimybė sukurti tvirtą ir įvairiapusę partnerystę, kuri, mūsų nuomone, yra vienas iš svarbiausių INTERREG projekto sėkmės veiksnių. Taip pat labai svarbu kartu su šiais partneriais sukurti naudingiausius veiksmus ir sukurti įtraukią aplinką pirmiau minėtiems klausimams spręsti. Būdami universitetu ir neturėdami finansinio likvidumo tai padaryti patys, manome, kad pradinis finansavimas yra vienintelė mums prieinama priemonė įgyvendinant šį tarpvalstybinį projektą. (Lithuanian)
4 November 2022
0 references
Il Mar Baltico deve affrontare grandi sfide urgenti a causa dell'eccedenza di fosforo, azoto e inquinanti (essendo una delle zone marittime più trafficate del mondo). La minaccia in corso di diminuzione della biodiversità e aumento dell'eutrofizzazione (soprattutto a causa di NH3, NO?PO4) è probabilmente la più grande sfida che la regione attualmente deve affrontare dal punto di vista ambientale. Inoltre, si è registrato un recente aumento della consapevolezza delle quantità di microplastiche, fino a 40 tonnellate all'anno, rilasciate nel Mar Baltico e delle conseguenze che queste particelle hanno sull'ambiente marittimo. Allo stesso tempo, la regione del Mar Baltico è una delle regioni più innovative al mondo per quanto riguarda le nuove tecnologie verdi. L'utilizzo di questo potenziale interregionale per risolvere le sfide di cui sopra è ciò che vogliamo ottenere nel progetto "Reviving Baltic Resilience (RBR)". Utilizzando le precedenti esperienze dei precedenti progetti dell'UE (EuroSlam per esempio) e acquisendo nuovi dati e conoscenze, miriamo a esaminare metodi/tecnologie proattivi per prevenire i nutrienti/inquinanti e microplastiche che raggiungono il Mar Baltico. Essere proattivi e concentrarsi sulla prevenzione (piuttosto che reagire e cercare di pulire l'ambiente marittimo) sarà di fondamentale importanza se vogliamo rilanciare la nostra più grande risorsa regionale, il Mar Baltico. Il motivo per cui stiamo facendo domanda per il finanziamento delle sementi è quello di poter costruire un partenariato solido e diversificato che riteniamo sia uno dei fattori di successo più cruciali in un progetto interreg. È inoltre di massima importanza essere in grado di creare le attività più vantaggiose con questi partner, creando un ambiente inclusivo per affrontare le questioni sopra menzionate. Essendo un'università e non avendo la liquidità finanziaria per farlo da soli, riteniamo che il finanziamento delle sementi sia l'unico strumento a nostra disposizione per procedere con questo progetto transfrontaliero. (Italian)
4 November 2022
0 references
Il Mar Baltico deve affrontare grandi sfide urgenti a causa dell'eccedenza di fosforo, azoto e inquinanti (essendo una delle zone marittime più trafficate del mondo). La minaccia in corso di diminuzione della biodiversità e aumento dell'eutrofizzazione (soprattutto a causa di NH3, NO?PO4) è probabilmente la più grande sfida che la regione attualmente deve affrontare dal punto di vista ambientale. Inoltre, si è registrato un recente aumento della consapevolezza delle quantità di microplastiche, fino a 40 tonnellate all'anno, rilasciate nel Mar Baltico e delle conseguenze che queste particelle hanno sull'ambiente marittimo. Allo stesso tempo, la regione del Mar Baltico è una delle regioni più innovative al mondo per quanto riguarda le nuove tecnologie verdi. L'utilizzo di questo potenziale interregionale per risolvere le sfide di cui sopra è ciò che vogliamo ottenere nel progetto "Reviving Baltic Resilience (RBR)". Utilizzando le precedenti esperienze dei precedenti progetti dell'UE (EuroSlam per esempio) e acquisendo nuovi dati e conoscenze, miriamo a esaminare metodi/tecnologie proattivi per prevenire i nutrienti/inquinanti e microplastiche che raggiungono il Mar Baltico. Essere proattivi e concentrarsi sulla prevenzione (piuttosto che reagire e cercare di pulire l'ambiente marittimo) sarà di fondamentale importanza se vogliamo rilanciare la nostra più grande risorsa regionale, il Mar Baltico. Il motivo per cui stiamo facendo domanda per il finanziamento delle sementi è quello di poter costruire un partenariato solido e diversificato che riteniamo sia uno dei fattori di successo più cruciali in un progetto interreg. È inoltre di massima importanza essere in grado di creare le attività più vantaggiose con questi partner, creando un ambiente inclusivo per affrontare le questioni sopra menzionate. Essendo un'università e non avendo la liquidità finanziaria per farlo da soli, riteniamo che il finanziamento delle sementi sia l'unico strumento a nostra disposizione per procedere con questo progetto transfrontaliero. (Italian)
4 November 2022
0 references
Il Mar Baltico affronta enormi sfide urgenti legate all'eccedenza di fosforo, azoto e inquinamento (perché è una delle zone marine più trafficate del mondo). La persistente minaccia di declino della biodiversità e aumento dell'eutrofizzazione (soprattutto a causa di NH3, NO?PO4) è probabilmente la più grande sfida ambientale che la regione deve affrontare oggi. Inoltre, c'è stato un recente aumento della consapevolezza della quantità di microplastiche, fino a 40 tonnellate all'anno, rilasciate nel Mar Baltico e delle conseguenze di queste particelle sull'ambiente marino. Allo stesso tempo, la regione del Mar Baltico è una delle regioni più innovative al mondo per quanto riguarda le nuove tecnologie verdi. Sfruttare questo potenziale interregionale per affrontare le sfide summenzionate è ciò che vogliamo realizzare nel quadro del progetto di resilienza del Baltico (RBR). Sulla base delle esperienze passate di precedenti progetti dell'UE (ad es. EuroSlam), oltre ad acquisire nuovi dati e conoscenze, ci sforziamo di prendere in considerazione metodi/tecnologia proattivi per impedire che nutrienti/inquinanti e microplastiche raggiungano il Mar Baltico. Essere proattivi e concentrarsi sulla prevenzione (piuttosto che reagire e cercare di pulire l'ambiente marino) sarà fondamentale se vogliamo rilanciare la nostra più grande risorsa regionale, il Mar Baltico. Il motivo per cui stiamo facendo domanda per il finanziamento delle sementi è l'opportunità di costruire una partnership solida e diversificata, che riteniamo sia uno dei fattori di successo più importanti nel progetto interreg. È inoltre della massima importanza essere in grado di creare le azioni più vantaggiose con questi partner, creando un ambiente inclusivo per affrontare le questioni summenzionate. Essendo un'università e non avendo la liquidità finanziaria per farlo da soli, riteniamo che il finanziamento delle sementi sia l'unico strumento a nostra disposizione per l'attuazione di questo progetto transfrontaliero. (Italian)
4 November 2022
0 references
Baltské more čelí obrovským naliehavým výzvam v dôsledku nadbytku fosforu, dusíka a znečisťujúcich látok (keďže je jednou z najrušnejších morských oblastí na svete). Pretrvávajúca hrozba klesajúcej biodiverzity a zvýšenej eutrofizácie (najmä v dôsledku NH3, NO?PO4) je s najväčšou pravdepodobnosťou najväčšou výzvou, ktorej región v súčasnosti čelí z environmentálneho hľadiska. Okrem toho sa nedávno zvýšilo povedomie o množstvách mikroplastov, ktoré sa každoročne uvoľňujú do Baltského mora, a o dôsledkoch, ktoré tieto častice majú na morské prostredie. Región Baltského mora je zároveň jedným z najinovatívnejších regiónov na svete, pokiaľ ide o nové ekologické technológie. Využitie tohto medziregionálneho potenciálu na riešenie uvedených výziev je to, čo chceme dosiahnuť v rámci projektu Obnovenie odolnosti Baltského mora (RBR). Využitím predchádzajúcich skúseností z predchádzajúcich projektov EÚ (napríklad EuroSlam), ako aj získavaním nových údajov a poznatkov sa zameriavame na proaktívne metódy/technológie na prevenciu živín/znečisťovateľných látok a mikroplastov, ktoré sa dostanú do Baltského mora. Byť proaktívny a zamerať sa na prevenciu (a nie na reakciu a snahu o čistenie morského prostredia) bude mať kľúčový význam, ak chceme oživiť naše najväčšie regionálne bohatstvo – Baltské more. Dôvodom, prečo sa uchádzame o financovanie osiva, je, aby sme mohli vybudovať pevné a rozmanité partnerstvo, ktoré považujeme za jeden z najdôležitejších faktorov úspechu v medzireg-projekte. Je tiež nanajvýš dôležité, aby bolo možné s týmito partnermi vytvárať najprospešnejšie činnosti, čím sa vytvorí inkluzívne prostredie na riešenie uvedených otázok. Keďže sme univerzitou a nemáme finančnú likviditu na to sami, myslíme si, že financovanie zárodkov je jediným nástrojom, ktorý máme k dispozícii pri pokračovaní v tomto cezhraničnom projekte. (Slovak)
4 November 2022
0 references
Baltské more čelí obrovským naliehavým výzvam v dôsledku nadbytku fosforu, dusíka a znečisťujúcich látok (keďže je jednou z najrušnejších morských oblastí na svete). Pretrvávajúca hrozba klesajúcej biodiverzity a zvýšenej eutrofizácie (najmä v dôsledku NH3, NO?PO4) je s najväčšou pravdepodobnosťou najväčšou výzvou, ktorej región v súčasnosti čelí z environmentálneho hľadiska. Okrem toho sa nedávno zvýšilo povedomie o množstvách mikroplastov, ktoré sa každoročne uvoľňujú do Baltského mora, a o dôsledkoch, ktoré tieto častice majú na morské prostredie. Región Baltského mora je zároveň jedným z najinovatívnejších regiónov na svete, pokiaľ ide o nové ekologické technológie. Využitie tohto medziregionálneho potenciálu na riešenie uvedených výziev je to, čo chceme dosiahnuť v rámci projektu Obnovenie odolnosti Baltského mora (RBR). Využitím predchádzajúcich skúseností z predchádzajúcich projektov EÚ (napríklad EuroSlam), ako aj získavaním nových údajov a poznatkov sa zameriavame na proaktívne metódy/technológie na prevenciu živín/znečisťovateľných látok a mikroplastov, ktoré sa dostanú do Baltského mora. Byť proaktívny a zamerať sa na prevenciu (a nie na reakciu a snahu o čistenie morského prostredia) bude mať kľúčový význam, ak chceme oživiť naše najväčšie regionálne bohatstvo – Baltské more. Dôvodom, prečo sa uchádzame o financovanie osiva, je, aby sme mohli vybudovať pevné a rozmanité partnerstvo, ktoré považujeme za jeden z najdôležitejších faktorov úspechu v medzireg-projekte. Je tiež nanajvýš dôležité, aby bolo možné s týmito partnermi vytvárať najprospešnejšie činnosti, čím sa vytvorí inkluzívne prostredie na riešenie uvedených otázok. Keďže sme univerzitou a nemáme finančnú likviditu na to sami, myslíme si, že financovanie zárodkov je jediným nástrojom, ktorý máme k dispozícii pri pokračovaní v tomto cezhraničnom projekte. (Slovak)
4 November 2022
0 references
Baltské more čelí obrovským naliehavým výzvam súvisiacim s nadbytkom fosforu, dusíka a znečistenia (pretože je jednou z najrušnejších morských oblastí na svete). Pretrvávajúca hrozba poklesu biodiverzity a zvýšenej eutrofizácie (najmä v dôsledku NH3, NO?PO4) je s najväčšou pravdepodobnosťou najväčšou environmentálnou výzvou, ktorej región v súčasnosti čelí. Okrem toho sa nedávno zvýšilo povedomie o množstve mikroplastov vypúšťaných do Baltského mora až o 40 ton ročne a o dôsledkoch týchto častíc na morské prostredie. Región Baltského mora je zároveň jedným z najinovatívnejších regiónov na svete, pokiaľ ide o nové ekologické technológie. Využitie tohto medziregionálneho potenciálu na riešenie uvedených výziev je to, čo chceme dosiahnuť v rámci projektu odolnosti Baltského mora (RBR). Na základe minulých skúseností z predchádzajúcich projektov EÚ (napr. EuroSlam), ako aj získavanie nových údajov a poznatkov, sa snažíme zvážiť proaktívne metódy/technológie na zabránenie tomu, aby sa živiny/znečisťujúce látky a mikroplasty dostali do Baltského mora. Byť proaktívny a zamerať sa na prevenciu (a nie na reakciu a snahu o čistenie morského prostredia) bude rozhodujúce, ak chceme oživiť naše najväčšie regionálne bohatstvo – Baltské more. Dôvodom, prečo sa uchádzame o počiatočné financovanie, je príležitosť vybudovať pevné a rozmanité partnerstvo, o ktorom sa domnievame, že je jedným z najdôležitejších faktorov úspechu v projekte interreg. Je tiež nanajvýš dôležité, aby sa s týmito partnermi mohli vytvoriť najprospešnejšie opatrenia, čím sa vytvorí inkluzívne prostredie na riešenie uvedených otázok. Keďže sme univerzitou a nemáme finančnú likviditu na to sami, veríme, že počiatočné financovanie je jediným nástrojom, ktorý máme k dispozícii pri realizácii tohto cezhraničného projektu. (Slovak)
4 November 2022
0 references
Marea Baltică se confruntă cu mari provocări urgente din cauza unui surplus de fosfor, azot și poluanți (fiind una dintre cele mai aglomerate zone maritime din lume). Amenințarea continuă a diminuării biodiversității și a creșterii eutrofizării (în principal din cauza NH3, NO?PO4) este cel mai probabil cea mai mare provocare cu care se confruntă în prezent regiunea din perspectiva mediului. În plus, s-a înregistrat recent o creștere a gradului de conștientizare a cantităților de microplastice, de până la 40 de tone anual, care sunt eliberate în Marea Baltică și a consecințelor pe care aceste particule le au asupra mediului maritim. În același timp, regiunea Mării Baltice este una dintre cele mai inovatoare regiuni din lume în ceea ce privește noile tehnologii ecologice. Utilizarea acestui potențial interregional pentru a rezolva provocările menționate mai sus este ceea ce dorim să realizăm în cadrul proiectului „Reviving Baltic Resilience (RBR)”. Prin utilizarea experiențelor anterioare din proiectele anterioare ale UE (de exemplu, EuroSlam), precum și prin dobândirea de noi date și cunoștințe, ne propunem să analizăm metode/tehnologii proactive pentru prevenirea pătrunderii nutrienților/poluanților și a microplasticelor în Marea Baltică. Să fim proactivi și să ne concentrăm pe prevenire (mai degrabă decât să reacționăm și să încercăm să curățăm mediul maritim) va fi de o importanță crucială dacă dorim să revigorăm cel mai mare atu regional al nostru, Marea Baltică. Motivul pentru care aplicam pentru finantarea initiala este acela de a putea construi un parteneriat solid si divers, pe care il simtim ca fiind unul dintre cei mai importanti factori de succes intr-un proiect interreg. De asemenea, este de cea mai mare importanță să putem crea cele mai benefice activități cu acești parteneri, creând un mediu favorabil incluziunii pentru a aborda problemele menționate mai sus. Fiind o universitate și neavând lichiditatea financiară pentru a face acest lucru de unul singur, considerăm că finanțarea inițială este singurul instrument de care dispunem în continuarea acestui proiect transfrontalier. (Romanian)
4 November 2022
0 references
Marea Baltică se confruntă cu mari provocări urgente din cauza unui surplus de fosfor, azot și poluanți (fiind una dintre cele mai aglomerate zone maritime din lume). Amenințarea continuă a diminuării biodiversității și a creșterii eutrofizării (în principal din cauza NH3, NO?PO4) este cel mai probabil cea mai mare provocare cu care se confruntă în prezent regiunea din perspectiva mediului. În plus, s-a înregistrat recent o creștere a gradului de conștientizare a cantităților de microplastice, de până la 40 de tone anual, care sunt eliberate în Marea Baltică și a consecințelor pe care aceste particule le au asupra mediului maritim. În același timp, regiunea Mării Baltice este una dintre cele mai inovatoare regiuni din lume în ceea ce privește noile tehnologii ecologice. Utilizarea acestui potențial interregional pentru a rezolva provocările menționate mai sus este ceea ce dorim să realizăm în cadrul proiectului „Reviving Baltic Resilience (RBR)”. Prin utilizarea experiențelor anterioare din proiectele anterioare ale UE (de exemplu, EuroSlam), precum și prin dobândirea de noi date și cunoștințe, ne propunem să analizăm metode/tehnologii proactive pentru prevenirea pătrunderii nutrienților/poluanților și a microplasticelor în Marea Baltică. Să fim proactivi și să ne concentrăm pe prevenire (mai degrabă decât să reacționăm și să încercăm să curățăm mediul maritim) va fi de o importanță crucială dacă dorim să revigorăm cel mai mare atu regional al nostru, Marea Baltică. Motivul pentru care aplicam pentru finantarea initiala este acela de a putea construi un parteneriat solid si divers, pe care il simtim ca fiind unul dintre cei mai importanti factori de succes intr-un proiect interreg. De asemenea, este de cea mai mare importanță să putem crea cele mai benefice activități cu acești parteneri, creând un mediu favorabil incluziunii pentru a aborda problemele menționate mai sus. Fiind o universitate și neavând lichiditatea financiară pentru a face acest lucru de unul singur, considerăm că finanțarea inițială este singurul instrument de care dispunem în continuarea acestui proiect transfrontalier. (Romanian)
4 November 2022
0 references
Marea Baltică se confruntă cu provocări urgente uriașe legate de surplusul de fosfor, azot și poluare (pentru că este una dintre cele mai aglomerate zone marine din lume). Amenințarea persistentă a declinului biodiversității și a creșterii eutrofizării (în principal din cauza NH3, NO?PO4) este cel mai probabil cea mai mare provocare de mediu cu care se confruntă regiunea în prezent. În plus, s-a înregistrat recent o creștere a gradului de conștientizare a cantității de microplastice, de până la 40 de tone pe an, eliberate în Marea Baltică și a consecințelor acestor particule asupra mediului marin. În același timp, regiunea Mării Baltice este una dintre cele mai inovatoare regiuni din lume în ceea ce privește noile tehnologii ecologice. Utilizarea acestui potențial interregional pentru a aborda provocările menționate mai sus este ceea ce dorim să realizăm în cadrul proiectului privind reziliența baltică. Bazându-se pe experiența anterioară din proiectele anterioare ale UE (de exemplu, EuroSlam), pe lângă obținerea de noi date și cunoștințe, ne străduim să luăm în considerare metode/tehnologie proactive pentru a preveni nutrimentele/poluanții și microplasticele să ajungă în Marea Baltică. Să fim proactivi și să ne concentrăm pe prevenire (mai degrabă decât să reacționăm și să încercăm să curățăm mediul marin) va fi crucial dacă dorim să revigorăm cel mai mare activ regional al nostru, Marea Baltică. Motivul pentru care aplicam pentru finantarea initiala este oportunitatea de a construi un parteneriat solid si divers, care credem ca este unul dintre cei mai importanti factori de succes in proiectul interreg. De asemenea, este extrem de important să se poată crea cele mai benefice acțiuni cu acești parteneri, creând un mediu favorabil incluziunii pentru a aborda aspectele menționate mai sus. Fiind o universitate și neavând lichiditatea financiară pentru a o face noi înșine, considerăm că finanțarea inițială este singurul instrument disponibil pentru noi în implementarea acestui proiect transfrontalier. (Romanian)
4 November 2022
0 references
A Balti-tengernek hatalmas kihívásokkal kell szembenéznie a foszfor, a nitrogén és a szennyező anyagok többlete miatt (mivel a világ egyik legforgalmasabb tengeri területe). A biológiai sokféleség csökkenésének és a fokozott eutrofizációnak (főként az NH3, NO?PO4) folyamatos veszélye a legvalószínűbb, hogy a régió környezeti szempontból jelenleg a legnagyobb kihívással néz szembe. Emellett a közelmúltban egyre több figyelmet kapott a Balti-tengerbe juttatott mikroműanyagok mennyisége, amelyek évente legfeljebb 40 tonnát tesznek ki, és hogy ezek a részecskék milyen következményekkel járnak a tengeri környezetre nézve. Ugyanakkor a balti-tengeri régió a világ egyik leginnovatívabb régiója az új zöld technológiák tekintetében. „A balti-tengeri reziliencia fellendítése” elnevezésű projekt keretében ezt a régióközi potenciált szeretnénk kihasználni a fent említett kihívások megoldására. A korábbi uniós projektek (például az EuroSlam) korábbi tapasztalatainak felhasználásával, valamint új adatok és ismeretek beszerzésével proaktív módszereket/technológiákat vizsgálunk a tápanyagok/szennyező anyagok és mikroműanyagok Balti-tengerre jutásának megakadályozására. A megelőzésre való összpontosítás és a megelőzésre való összpontosítás (a tengeri környezet megtisztítása helyett) kulcsfontosságú lesz, ha fel akarjuk éleszteni legnagyobb regionális értékünket, a Balti-tengert. Azért pályázunk a magvető finanszírozásra, hogy szilárd és sokszínű partnerséget építsünk ki, amelyről úgy gondoljuk, hogy az interreg projekt egyik legfontosabb sikertényezője. Rendkívül fontos továbbá, hogy ezekkel a partnerekkel a leghasznosabb tevékenységeket hozzuk létre, és inkluzív környezetet teremtsünk a fent említett kérdések kezeléséhez. Egyetemként, és nem rendelkezve a pénzügyi likviditással ahhoz, hogy ezt magunk is megtegyük, úgy érezzük, hogy a magfinanszírozás az egyetlen eszköz számunkra a határokon átnyúló projekt folytatásához. (Hungarian)
4 November 2022
0 references
A Balti-tengernek hatalmas kihívásokkal kell szembenéznie a foszfor, a nitrogén és a szennyező anyagok többlete miatt (mivel a világ egyik legforgalmasabb tengeri területe). A biológiai sokféleség csökkenésének és a fokozott eutrofizációnak (főként az NH3, NO?PO4) folyamatos veszélye a legvalószínűbb, hogy a régió környezeti szempontból jelenleg a legnagyobb kihívással néz szembe. Emellett a közelmúltban egyre több figyelmet kapott a Balti-tengerbe juttatott mikroműanyagok mennyisége, amelyek évente legfeljebb 40 tonnát tesznek ki, és hogy ezek a részecskék milyen következményekkel járnak a tengeri környezetre nézve. Ugyanakkor a balti-tengeri régió a világ egyik leginnovatívabb régiója az új zöld technológiák tekintetében. „A balti-tengeri reziliencia fellendítése” elnevezésű projekt keretében ezt a régióközi potenciált szeretnénk kihasználni a fent említett kihívások megoldására. A korábbi uniós projektek (például az EuroSlam) korábbi tapasztalatainak felhasználásával, valamint új adatok és ismeretek beszerzésével proaktív módszereket/technológiákat vizsgálunk a tápanyagok/szennyező anyagok és mikroműanyagok Balti-tengerre jutásának megakadályozására. A megelőzésre való összpontosítás és a megelőzésre való összpontosítás (a tengeri környezet megtisztítása helyett) kulcsfontosságú lesz, ha fel akarjuk éleszteni legnagyobb regionális értékünket, a Balti-tengert. Azért pályázunk a magvető finanszírozásra, hogy szilárd és sokszínű partnerséget építsünk ki, amelyről úgy gondoljuk, hogy az interreg projekt egyik legfontosabb sikertényezője. Rendkívül fontos továbbá, hogy ezekkel a partnerekkel a leghasznosabb tevékenységeket hozzuk létre, és inkluzív környezetet teremtsünk a fent említett kérdések kezeléséhez. Egyetemként, és nem rendelkezve a pénzügyi likviditással ahhoz, hogy ezt magunk is megtegyük, úgy érezzük, hogy a magfinanszírozás az egyetlen eszköz számunkra a határokon átnyúló projekt folytatásához. (Hungarian)
4 November 2022
0 references
A Balti-tengernek óriási kihívásokkal kell szembenéznie a foszfor, a nitrogén és a szennyezés többletével kapcsolatban (mert ez a világ egyik legforgalmasabb tengeri területe). A biológiai sokféleség csökkenésének és a fokozott eutrofizációnak (főként az NH3, NO?PO4) okozta tartós veszélye valószínűleg a régió legnagyobb környezeti kihívása. Emellett a közelmúltban nőtt a Balti-tengerbe évente legfeljebb 40 tonna mikroműanyagok mennyiségével és e részecskéknek a tengeri környezetre gyakorolt hatásaival kapcsolatos tudatosság. Ugyanakkor a balti-tengeri régió a világ egyik leginnovatívabb régiója az új zöld technológiák terén. Ezt az interregionális potenciált a fent említett kihívások kezelésére szeretnénk felhasználni a balti reziliencia (RBR) projekt keretében. A korábbi uniós projektek (pl. Az EuroSlam), valamint az új adatok és ismeretek megszerzése mellett arra törekszünk, hogy proaktív módszereket/technológiákat mérlegeljünk annak megakadályozására, hogy a tápanyagok/szennyező anyagok és mikroműanyagok elérjék a Balti-tengert. A proaktív tevékenység és a megelőzésre való összpontosítás (a tengeri környezet kezelése és megtisztítása helyett) döntő fontosságú lesz, ha fel akarjuk éleszteni legnagyobb regionális értékünket, a Balti-tengert. Az ok, amiért vetőmag-finanszírozást kérünk, az a lehetőség, hogy szilárd és sokszínű partnerséget építsünk ki, amely szerintünk az interreg projekt egyik legfontosabb sikertényezője. Rendkívül fontos továbbá, hogy ezekkel a partnerekkel a leghasznosabb intézkedéseket hozzuk létre, és inkluzív környezetet teremtsünk a fent említett kérdések kezelésére. Mivel egyetemről van szó, és nem rendelkezünk a pénzügyi likviditással ahhoz, hogy magunk is megtegyük, úgy véljük, hogy a magvető finanszírozás az egyetlen eszköz, amely rendelkezésünkre áll ennek a határokon átnyúló projektnek a megvalósításához. (Hungarian)
4 November 2022
0 references
Baltsko morje se sooča z velikimi nujnimi izzivi zaradi presežka fosforja, dušika in onesnaževal (ki je eno najbolj obremenjenih morskih območij na svetu). Stalna grožnja zmanjševanja biotske raznovrstnosti in povečane evtrofikacije (predvsem zaradi NH3, NO?PO4) je najverjetneje največji izziv, s katerim se regija trenutno sooča z okoljskega vidika. Poleg tega se je nedavno povečala ozaveščenost o količinah mikroplastike do 40 ton letno, ki se sproščajo v Baltsko morje, in o posledicah, ki jih imajo ti delci za morsko okolje. Hkrati je regija Baltskega morja ena izmed najbolj inovativnih regij na svetu, ko se ukvarjajo z novimi zelenimi tehnologijami. Uporaba tega medregionalnega potenciala za reševanje navedenih izzivov je tisto, kar želimo doseči v okviru projekta „Reviving Baltic Resilience (RBR)“ (Reviving Baltic Resilience (RBR)). Z uporabo predhodnih izkušenj iz prejšnjih projektov EU (na primer EuroSlam) ter pridobivanjem novih podatkov in znanja si prizadevamo za proaktivne metode/tehnologije za preprečevanje, da bi hranila/onesnaževala in mikroplastika dosegla Baltsko morje. Biti proaktiven in osredotočen na preprečevanje (namesto odzivanja in poskusa čiščenja pomorskega okolja) bo ključnega pomena, če želimo oživiti našo največjo regionalno prednost, Baltsko morje. Razlog, zakaj se prijavljamo za financiranje semen, je v tem, da lahko zgradimo trdno in raznoliko partnerstvo, za katerega menimo, da je eden od najpomembnejših dejavnikov uspeha v medreg-projektu. Zelo pomembno je tudi, da lahko s temi partnerji oblikujemo najbolj koristne dejavnosti in tako ustvarimo vključujoče okolje za reševanje zgoraj navedenih vprašanj. Ker smo univerza in nimamo finančne likvidnosti, da bi to storili sami, menimo, da je financiranje semen edino orodje, ki nam je na voljo pri nadaljevanju tega čezmejnega projekta. (Slovenian)
4 November 2022
0 references
Baltsko morje se sooča z velikimi nujnimi izzivi zaradi presežka fosforja, dušika in onesnaževal (ki je eno najbolj obremenjenih morskih območij na svetu). Stalna grožnja zmanjševanja biotske raznovrstnosti in povečane evtrofikacije (predvsem zaradi NH3, NO?PO4) je najverjetneje največji izziv, s katerim se regija trenutno sooča z okoljskega vidika. Poleg tega se je nedavno povečala ozaveščenost o količinah mikroplastike do 40 ton letno, ki se sproščajo v Baltsko morje, in o posledicah, ki jih imajo ti delci za morsko okolje. Hkrati je regija Baltskega morja ena izmed najbolj inovativnih regij na svetu, ko se ukvarjajo z novimi zelenimi tehnologijami. Uporaba tega medregionalnega potenciala za reševanje navedenih izzivov je tisto, kar želimo doseči v okviru projekta „Reviving Baltic Resilience (RBR)“ (Reviving Baltic Resilience (RBR)). Z uporabo predhodnih izkušenj iz prejšnjih projektov EU (na primer EuroSlam) ter pridobivanjem novih podatkov in znanja si prizadevamo za proaktivne metode/tehnologije za preprečevanje, da bi hranila/onesnaževala in mikroplastika dosegla Baltsko morje. Biti proaktiven in osredotočen na preprečevanje (namesto odzivanja in poskusa čiščenja pomorskega okolja) bo ključnega pomena, če želimo oživiti našo največjo regionalno prednost, Baltsko morje. Razlog, zakaj se prijavljamo za financiranje semen, je v tem, da lahko zgradimo trdno in raznoliko partnerstvo, za katerega menimo, da je eden od najpomembnejših dejavnikov uspeha v medreg-projektu. Zelo pomembno je tudi, da lahko s temi partnerji oblikujemo najbolj koristne dejavnosti in tako ustvarimo vključujoče okolje za reševanje zgoraj navedenih vprašanj. Ker smo univerza in nimamo finančne likvidnosti, da bi to storili sami, menimo, da je financiranje semen edino orodje, ki nam je na voljo pri nadaljevanju tega čezmejnega projekta. (Slovenian)
4 November 2022
0 references
Baltsko morje se sooča z velikimi nujnimi izzivi, povezanimi s presežkom fosforja, dušika in onesnaževanja (ker je eno najbolj obremenjenih morskih območij na svetu). Vztrajna nevarnost upadanja biotske raznovrstnosti in povečane evtrofikacije (predvsem zaradi NH3, NO?PO4) je najverjetneje največji okoljski izziv, s katerim se danes sooča regija. Poleg tega se je nedavno povečala ozaveščenost o količini mikroplastike, izpuščene v Baltsko morje, do 40 ton letno in o posledicah teh delcev za morsko okolje. Hkrati je regija Baltskega morja ena najbolj inovativnih regij na svetu, ko gre za nove zelene tehnologije. Uporaba tega medregionalnega potenciala za reševanje navedenih izzivov je tisto, kar želimo doseči v okviru projekta baltske odpornosti. Na podlagi preteklih izkušenj iz prejšnjih projektov EU (npr. EuroSlam), poleg pridobivanja novih podatkov in znanja, si prizadevamo razmisliti o proaktivnih metodah/tehnologijah, s katerimi bi preprečili, da bi hranila/onesnaževala in mikroplastika prišla v Baltsko morje. Biti proaktiven in osredotočen na preprečevanje (namesto odzivanja in poskusa čiščenja morskega okolja) bo ključnega pomena, če želimo oživiti našo največjo regionalno prednost, Baltsko morje. Razlog, zakaj se prijavljamo za semensko financiranje, je priložnost za izgradnjo trdnega in raznolikega partnerstva, za katerega menimo, da je eden najpomembnejših dejavnikov uspeha v projektu Interreg. Izjemno pomembno je tudi, da lahko s temi partnerji oblikujemo najbolj koristne ukrepe in tako ustvarimo vključujoče okolje za obravnavo zgoraj navedenih vprašanj. Ker smo univerza in nimamo finančne likvidnosti, da bi to storili sami, menimo, da je semensko financiranje edino orodje, ki nam je na voljo pri izvajanju tega čezmejnega projekta. (Slovenian)
4 November 2022
0 references
Östersjön står inför stora akuta utmaningar på grund av ett överskott av fosfor, kväve och föroreningar (genom att vara ett av de mest trafikerade havsområdena i världen). Det pågående hotet om minskad biologisk mångfald och ökad eutrofiering (främst på grund av NH3, NO?PO4) är med största sannolikhet den största utmaning som regionen för närvarande står inför ur ett miljöperspektiv. Dessutom har medvetenheten på senare tid ökat om mängden mikroplaster, upp till 40 ton årligen, som släpps ut i Östersjön och vilka konsekvenser dessa partiklar får för den maritima miljön. Samtidigt är Östersjöregionen en av de mest innovativa regionerna i världen när man tittar på ny grön teknik. Att utnyttja denna interregionala potential för att lösa ovannämnda utmaningar är vad vi vill uppnå i projektet ”Reviving Baltic Resilience (RBR)”. Genom att använda tidigare erfarenheter från tidigare EU-projekt (t.ex. EuroSlam) och skaffa nya data och kunskaper strävar vi efter att undersöka proaktiva metoder/tekniker för att förhindra att näringsämnen/föroreningar och mikroplaster når Östersjön. Att vara proaktiv och fokusera på förebyggande (i stället för att reagera och försöka rena havsmiljön) kommer att vara av avgörande betydelse om vi vill återuppliva vår största regionala tillgång, Östersjön. Anledningen till att vi ansöker om såddfinansiering är för att kunna bygga ett solidt och mångsidigt partnerskap som vi anser är en av de viktigaste framgångsfaktorerna i ett interreg-projekt. Det är också av största vikt att kunna skapa de mest fördelaktiga aktiviteterna tillsammans med dessa partner och skapa en inkluderande miljö för att ta itu med de frågor som nämns ovan. Att vara ett universitet och inte ha den finansiella likviditeten för att göra detta på egen hand, anser vi att fröfinansieringen är det enda verktyg som finns tillgängligt för oss i arbetet med detta gränsöverskridande projekt. (Swedish)
4 November 2022
0 references
Östersjön står inför stora akuta utmaningar på grund av ett överskott av fosfor, kväve och föroreningar (genom att vara ett av de mest trafikerade havsområdena i världen). Det pågående hotet om minskad biologisk mångfald och ökad eutrofiering (främst på grund av NH3, NO?PO4) är med största sannolikhet den största utmaning som regionen för närvarande står inför ur ett miljöperspektiv. Dessutom har medvetenheten på senare tid ökat om mängden mikroplaster, upp till 40 ton årligen, som släpps ut i Östersjön och vilka konsekvenser dessa partiklar får för den maritima miljön. Samtidigt är Östersjöregionen en av de mest innovativa regionerna i världen när man tittar på ny grön teknik. Att utnyttja denna interregionala potential för att lösa ovannämnda utmaningar är vad vi vill uppnå i projektet ”Reviving Baltic Resilience (RBR)”. Genom att använda tidigare erfarenheter från tidigare EU-projekt (t.ex. EuroSlam) och skaffa nya data och kunskaper strävar vi efter att undersöka proaktiva metoder/tekniker för att förhindra att näringsämnen/föroreningar och mikroplaster når Östersjön. Att vara proaktiv och fokusera på förebyggande (i stället för att reagera och försöka rena havsmiljön) kommer att vara av avgörande betydelse om vi vill återuppliva vår största regionala tillgång, Östersjön. Anledningen till att vi ansöker om såddfinansiering är för att kunna bygga ett solidt och mångsidigt partnerskap som vi anser är en av de viktigaste framgångsfaktorerna i ett interreg-projekt. Det är också av största vikt att kunna skapa de mest fördelaktiga aktiviteterna tillsammans med dessa partner och skapa en inkluderande miljö för att ta itu med de frågor som nämns ovan. Att vara ett universitet och inte ha den finansiella likviditeten för att göra detta på egen hand, anser vi att fröfinansieringen är det enda verktyg som finns tillgängligt för oss i arbetet med detta gränsöverskridande projekt. (Swedish)
4 November 2022
0 references
Östersjön står inför stora akuta utmaningar i samband med överskottet av fosfor, kväve och föroreningar (eftersom det är ett av de mest trafikerade havsområdena i världen). Det ihållande hotet om minskad biologisk mångfald och ökad eutrofiering (främst på grund av NH3, NO?PO4) är med största sannolikhet den största miljöutmaningen som regionen står inför idag. Dessutom har medvetenheten nyligen ökat om mängden mikroplaster, upp till 40 ton per år, som släpps ut i Östersjön och vilka konsekvenser dessa partiklar får för den marina miljön. Samtidigt är Östersjöregionen en av de mest innovativa regionerna i världen när det gäller ny grön teknik. Att utnyttja denna interregionala potential för att ta itu med ovannämnda utmaningar är vad vi vill uppnå inom ramen för projektet Baltic Resilience (RBR). Bygga vidare på tidigare erfarenheter från tidigare EU-projekt (t.ex. EuroSlam), förutom att få ny data och kunskap, strävar vi efter att överväga proaktiva metoder/teknik för att förhindra att näringsämnen/föroreningar och mikroplaster når Östersjön. Att vara proaktiv och fokusera på förebyggande (i stället för att reagera och försöka rena den marina miljön) kommer att vara avgörande om vi vill återuppliva vår största regionala tillgång, Östersjön. Anledningen till att vi ansöker om såddfinansiering är möjligheten att bygga ett solidt och mångsidigt partnerskap, vilket vi anser är en av de viktigaste framgångsfaktorerna i interreg-projektet. Det är också av yttersta vikt att kunna skapa de mest fördelaktiga åtgärderna tillsammans med dessa partner och skapa en inkluderande miljö för att ta itu med ovannämnda frågor. Eftersom vi är ett universitet och inte har den finansiella likviditeten för att göra det själva, anser vi att såfinansiering är det enda verktyg som finns tillgängligt för oss i genomförandet av detta gränsöverskridande projekt. (Swedish)
4 November 2022
0 references
Baltijas jūra saskaras ar lielām steidzamām problēmām fosfora, slāpekļa un piesārņotāju pārpalikuma dēļ (kas ir viens no noslogotākajiem jūras reģioniem pasaulē). Pašreizējie bioloģiskās daudzveidības samazināšanās un eitrofikācijas palielināšanās draudi (galvenokārt NH3, NO?PO4) dēļ, visticamāk, ir lielākā problēma, ar ko reģions pašlaik saskaras no vides viedokļa. Turklāt nesen ir palielinājusies informētība par mikroplastmasas daudzumu, kas katru gadu nonāk Baltijas jūrā līdz 40 tonnām, un par šo daļiņu ietekmi uz jūras vidi. Tajā pašā laikā Baltijas jūras reģions ir viens no inovatīvākajiem reģioniem pasaulē, aplūkojot jaunās zaļās tehnoloģijas. Šī starpreģionālā potenciāla izmantošana, lai atrisinātu iepriekš minētās problēmas, ir tas, ko mēs vēlamies sasniegt projektā “Atdzīvināt Baltijas valstu izturētspēju (RBR)”. Izmantojot iepriekšējo pieredzi no iepriekšējiem ES projektiem (piemēram, EuroSlam), kā arī iegūstot jaunus datus un zināšanas, mūsu mērķis ir izpētīt proaktīvas metodes/tehnoloģijas, lai novērstu barības vielu/piesārņotāju un mikroplastmasas nonākšanu Baltijas jūrā. Ja vēlamies atdzīvināt mūsu lielāko reģionālo vērtību, proti, Baltijas jūru, būt proaktīvai un koncentrēties uz profilaksi (nevis reaģēt un censties panākt tīru jūras vidi) būs ļoti svarīga. Iemesls, kāpēc mēs piesakāmies uz sagatavošanas finansējumu, ir, lai varētu veidot stabilu un daudzveidīgu partnerību, kas, mūsuprāt, ir viens no svarīgākajiem panākumu faktoriem interreg projektā. Ļoti svarīgi ir arī izveidot visizdevīgākos pasākumus ar šiem partneriem, radot iekļaujošu vidi iepriekš minēto jautājumu risināšanai. Būdama universitāte un kurai nav finanšu likviditātes, lai to izdarītu paši, mēs uzskatām, ka sagatavošanas finansējums ir vienīgais instruments, kas mums ir pieejams, īstenojot šo pārrobežu projektu. (Latvian)
4 November 2022
0 references
Baltijas jūra saskaras ar lielām steidzamām problēmām fosfora, slāpekļa un piesārņotāju pārpalikuma dēļ (kas ir viens no noslogotākajiem jūras reģioniem pasaulē). Pašreizējie bioloģiskās daudzveidības samazināšanās un eitrofikācijas palielināšanās draudi (galvenokārt NH3, NO?PO4) dēļ, visticamāk, ir lielākā problēma, ar ko reģions pašlaik saskaras no vides viedokļa. Turklāt nesen ir palielinājusies informētība par mikroplastmasas daudzumu, kas katru gadu nonāk Baltijas jūrā līdz 40 tonnām, un par šo daļiņu ietekmi uz jūras vidi. Tajā pašā laikā Baltijas jūras reģions ir viens no inovatīvākajiem reģioniem pasaulē, aplūkojot jaunās zaļās tehnoloģijas. Šī starpreģionālā potenciāla izmantošana, lai atrisinātu iepriekš minētās problēmas, ir tas, ko mēs vēlamies sasniegt projektā “Atdzīvināt Baltijas valstu izturētspēju (RBR)”. Izmantojot iepriekšējo pieredzi no iepriekšējiem ES projektiem (piemēram, EuroSlam), kā arī iegūstot jaunus datus un zināšanas, mūsu mērķis ir izpētīt proaktīvas metodes/tehnoloģijas, lai novērstu barības vielu/piesārņotāju un mikroplastmasas nonākšanu Baltijas jūrā. Ja vēlamies atdzīvināt mūsu lielāko reģionālo vērtību, proti, Baltijas jūru, būt proaktīvai un koncentrēties uz profilaksi (nevis reaģēt un censties panākt tīru jūras vidi) būs ļoti svarīga. Iemesls, kāpēc mēs piesakāmies uz sagatavošanas finansējumu, ir, lai varētu veidot stabilu un daudzveidīgu partnerību, kas, mūsuprāt, ir viens no svarīgākajiem panākumu faktoriem interreg projektā. Ļoti svarīgi ir arī izveidot visizdevīgākos pasākumus ar šiem partneriem, radot iekļaujošu vidi iepriekš minēto jautājumu risināšanai. Būdama universitāte un kurai nav finanšu likviditātes, lai to izdarītu paši, mēs uzskatām, ka sagatavošanas finansējums ir vienīgais instruments, kas mums ir pieejams, īstenojot šo pārrobežu projektu. (Latvian)
4 November 2022
0 references
Baltijas jūra saskaras ar milzīgām neatliekamām problēmām, kas saistītas ar fosfora, slāpekļa un piesārņojuma pārpalikumu (jo tā ir viena no noslogotākajām jūras teritorijām pasaulē). Pastāvīgie bioloģiskās daudzveidības samazināšanās un eitrofikācijas palielināšanās draudi (galvenokārt NH3, NO?PO4) dēļ, visticamāk, ir lielākā vides problēma, ar ko pašlaik saskaras reģions. Turklāt nesen ir palielinājusies izpratne par Baltijas jūrā nonākušo mikroplastmasas daudzumu līdz 40 tonnām gadā un par šo daļiņu ietekmi uz jūras vidi. Tajā pašā laikā Baltijas jūras reģions ir viens no inovatīvākajiem reģioniem pasaulē, kad runa ir par jaunām zaļām tehnoloģijām. Šā starpreģionālā potenciāla izmantošana iepriekš minēto problēmu risināšanai ir tas, ko mēs vēlamies sasniegt Baltijas izturētspējas (RBR) projekta ietvaros. Balstoties uz iepriekšējo ES projektu pieredzi (piemēram, EuroSlam), kā arī jaunu datu un zināšanu iegūšanai, mēs cenšamies apsvērt proaktīvas metodes/tehnoloģijas, lai novērstu barības vielu/piesārņotāju un mikroplastmasas nonākšanu Baltijas jūrā. Ja vēlamies atdzīvināt mūsu lielāko reģionālo vērtību — Baltijas jūru, būt proaktīvai un koncentrēties uz profilaksi (nevis reaģēt un mēģināt attīrīt jūras vidi) būs izšķiroša nozīme. Iemesls, kāpēc mēs piesakāmies sēklu finansējumam, ir iespēja veidot stabilu un daudzveidīgu partnerību, kas, mūsuprāt, ir viens no svarīgākajiem panākumu faktoriem interreg projektā. Ir arī ārkārtīgi svarīgi spēt kopā ar šiem partneriem izveidot visizdevīgākos pasākumus, radot iekļaujošu vidi iepriekš minēto jautājumu risināšanai. Būdama universitāte un kurai nav finanšu likviditātes, lai to izdarītu paši, mēs uzskatām, ka priekšfinansējums ir vienīgais instruments, kas mums pieejams šā pārrobežu projekta īstenošanā. (Latvian)
4 November 2022
0 references
O mar Báltico enfrenta grandes desafios urgentes devido a um excedente de fósforo, azoto e poluentes (por ser uma das zonas marítimas mais movimentadas do mundo). A ameaça atual de uma diminuição da biodiversidade e de um aumento da eutrofização (principalmente devido ao NH3, NO?PO4) é, muito provavelmente, o maior desafio que a região enfrenta atualmente numa perspetiva ambiental. Além disso, registou-se recentemente um aumento da sensibilização para as quantidades de microplásticos, até 40 toneladas por ano, que estão a ser libertadas para o mar Báltico, bem como para as consequências destas partículas para o ambiente marítimo. Ao mesmo tempo, a região do mar Báltico é uma das regiões mais inovadoras do mundo no que diz respeito às novas tecnologias verdes. Utilizar este potencial inter-regional para resolver os desafios acima referidos é o que queremos alcançar no projeto «Reviver a resiliência do Báltico (RBR)». Através da utilização de experiências anteriores de projetos anteriores da UE (Euroslam, por exemplo), bem como da aquisição de novos dados e conhecimentos, pretendemos analisar métodos/tecnologias proativos para prevenir nutrientes/poluentes e microplásticos que cheguem ao mar Báltico. Ser pró-ativo e centrar-se na prevenção (em vez de reagir e tentar limpar o ambiente marítimo) será fundamental se quisermos relançar o nosso maior trunfo regional, o mar Báltico. A razão pela qual estamos a candidatar-nos ao financiamento de sementes é para sermos capazes de construir uma parceria sólida e diversificada que consideramos ser um dos fatores de sucesso mais cruciais num projeto interreg. É também da maior importância poder criar as atividades mais benéficas com estes parceiros, criando um ambiente inclusivo para abordar as questões acima mencionadas. Sendo uma universidade e não tendo a liquidez financeira para fazer isso sozinhos, sentimos que o financiamento inicial é o único instrumento de que dispomos para prosseguir com este projeto transfronteiriço. (Portuguese)
4 November 2022
0 references
O mar Báltico enfrenta grandes desafios urgentes devido a um excedente de fósforo, azoto e poluentes (por ser uma das zonas marítimas mais movimentadas do mundo). A ameaça atual de uma diminuição da biodiversidade e de um aumento da eutrofização (principalmente devido ao NH3, NO?PO4) é, muito provavelmente, o maior desafio que a região enfrenta atualmente numa perspetiva ambiental. Além disso, registou-se recentemente um aumento da sensibilização para as quantidades de microplásticos, até 40 toneladas por ano, que estão a ser libertadas para o mar Báltico, bem como para as consequências destas partículas para o ambiente marítimo. Ao mesmo tempo, a região do mar Báltico é uma das regiões mais inovadoras do mundo no que diz respeito às novas tecnologias verdes. Utilizar este potencial inter-regional para resolver os desafios acima referidos é o que queremos alcançar no projeto «Reviver a resiliência do Báltico (RBR)». Através da utilização de experiências anteriores de projetos anteriores da UE (Euroslam, por exemplo), bem como da aquisição de novos dados e conhecimentos, pretendemos analisar métodos/tecnologias proativos para prevenir nutrientes/poluentes e microplásticos que cheguem ao mar Báltico. Ser pró-ativo e centrar-se na prevenção (em vez de reagir e tentar limpar o ambiente marítimo) será fundamental se quisermos relançar o nosso maior trunfo regional, o mar Báltico. A razão pela qual estamos a candidatar-nos ao financiamento de sementes é para sermos capazes de construir uma parceria sólida e diversificada que consideramos ser um dos fatores de sucesso mais cruciais num projeto interreg. É também da maior importância poder criar as atividades mais benéficas com estes parceiros, criando um ambiente inclusivo para abordar as questões acima mencionadas. Sendo uma universidade e não tendo a liquidez financeira para fazer isso sozinhos, sentimos que o financiamento inicial é o único instrumento de que dispomos para prosseguir com este projeto transfronteiriço. (Portuguese)
4 November 2022
0 references
O mar Báltico enfrenta enormes desafios urgentes relacionados com o excedente de fósforo, azoto e poluição (por ser uma das zonas marinhas mais movimentadas do mundo). A ameaça persistente do declínio da biodiversidade e do aumento da eutrofização (principalmente devido ao NH3, NO?PO4) é, muito provavelmente, o maior desafio ambiental que a região enfrenta atualmente. Além disso, registou-se recentemente um aumento da sensibilização para a quantidade de microplásticos, até 40 toneladas por ano, libertada no mar Báltico e para as consequências destas partículas para o ambiente marinho. Ao mesmo tempo, a região do Mar Báltico é uma das regiões mais inovadoras do mundo no que diz respeito às novas tecnologias verdes. A utilização deste potencial inter-regional para fazer face aos desafios acima referidos é o que pretendemos alcançar no âmbito do projeto de resiliência do Báltico (RBR). Com base na experiência adquirida com projetos anteriores da UE (por exemplo, EuroSlam), para além de obter novos dados e conhecimentos, esforçamo-nos por considerar métodos/tecnologias proativos para evitar que nutrientes/poluentes e microplásticos cheguem ao mar Báltico. Ser pró-ativo e centrar-se na prevenção (em vez de reagir e tentar limpar o meio marinho) será crucial se quisermos relançar o nosso maior trunfo regional, o mar Báltico. A razão pela qual estamos solicitando o financiamento de sementes é a oportunidade de construir uma parceria sólida e diversificada, que acreditamos ser um dos fatores de sucesso mais importantes no projeto interreg. É também da maior importância poder criar as ações mais benéficas com estes parceiros, criando um ambiente inclusivo para abordar as questões acima referidas. Sendo uma universidade e não tendo liquidez financeira para fazê-lo nós mesmos, acreditamos que o financiamento inicial é o único instrumento de que dispomos na execução deste projeto transfronteiriço. (Portuguese)
4 November 2022
0 references
Il-Baħar Baltiku qed jiffaċċja sfidi urġenti kbar minħabba l-eċċess ta’ fosfru, nitroġenu u sustanzi niġġiesa (billi huwa wieħed mill-aktar żoni marittimi traffikużi fid-dinja). It-theddida kontinwa ta’ bijodiversità li qed tonqos u ta’ żieda fl-ewtrofikazzjoni (l-aktar minħabba NH3, NO?PO4) x’aktarx hija l-akbar sfida li r-reġjun qed jiffaċċja bħalissa minn perspettiva ambjentali. Barra minn hekk, dan l-aħħar kien hemm żieda fl-għarfien dwar l-ammonti ta’ mikroplastiċi, sa 40 tunnellata fis-sena, li ġew rilaxxati fil-Baħar Baltiku u l-konsegwenzi li dawn il-partiċelli għandhom fuq l-ambjent marittimu. Fl-istess ħin, ir-Reġjun tal-Baħar Baltiku huwa wieħed mill-aktar reġjuni innovattivi fid-dinja meta wieħed iħares lejn teknoloġiji ekoloġiċi ġodda. L-użu ta’ dan il-potenzjal interreġjonali biex jissolvew l-isfidi msemmija hawn fuq huwa dak li rridu niksbu fil-proġett “Reviżjoni tar-Reżiljenza tal-Baltiku (RBR)”. Bl-użu ta’ esperjenzi preċedenti minn proġetti preċedenti tal-UE (pereżempju EuroSlam) kif ukoll bl-akkwist ta’ data u għarfien ġodda, għandna l-għan li nħarsu lejn metodi/teknoloġiji proattivi għall-prevenzjoni ta’ nutrijenti/sustanzi li jniġġsu u mikroplastiċi milli jaslu fil-Baħar Baltiku. Li nkunu proattivi u niffukaw fuq il-prevenzjoni (aktar milli nirreaġixxu u nippruvaw innaddfu l-ambjent marittimu) se jkun ta’ importanza ewlenija jekk irridu nerġgħu nagħtu l-akbar assi reġjonali tagħna, il-Baħar Baltiku. Ir-raġuni għaliex qed napplikaw għall-finanzjament inizjali hija sabiex inkunu nistgħu nibnu sħubija solida u diversa li aħna nħossu li hija waħda mill-fatturi ta’ suċċess l-aktar kruċjali fi proġett interreg. Huwa wkoll tal-ogħla importanza li jkunu jistgħu jinħolqu l-aktar attivitajiet ta’ benefiċċju ma’ dawn is-sħab, u b’hekk jinħoloq ambjent inklużiv biex jiġu indirizzati l-kwistjonijiet imsemmija hawn fuq. Peress li hija Università u m’għandhiex il-likwidità finanzjarja biex tagħmel dan minna nfusna, aħna nħossu li l-finanzjament inizjali huwa l-unika għodda disponibbli għalina fil-proċediment ta’ dan il-proġett transkonfinali. (Maltese)
4 November 2022
0 references
Il-Baħar Baltiku qed jiffaċċja sfidi urġenti kbar minħabba l-eċċess ta’ fosfru, nitroġenu u sustanzi niġġiesa (billi huwa wieħed mill-aktar żoni marittimi traffikużi fid-dinja). It-theddida kontinwa ta’ bijodiversità li qed tonqos u ta’ żieda fl-ewtrofikazzjoni (l-aktar minħabba NH3, NO?PO4) x’aktarx hija l-akbar sfida li r-reġjun qed jiffaċċja bħalissa minn perspettiva ambjentali. Barra minn hekk, dan l-aħħar kien hemm żieda fl-għarfien dwar l-ammonti ta’ mikroplastiċi, sa 40 tunnellata fis-sena, li ġew rilaxxati fil-Baħar Baltiku u l-konsegwenzi li dawn il-partiċelli għandhom fuq l-ambjent marittimu. Fl-istess ħin, ir-Reġjun tal-Baħar Baltiku huwa wieħed mill-aktar reġjuni innovattivi fid-dinja meta wieħed iħares lejn teknoloġiji ekoloġiċi ġodda. L-użu ta’ dan il-potenzjal interreġjonali biex jissolvew l-isfidi msemmija hawn fuq huwa dak li rridu niksbu fil-proġett “Reviżjoni tar-Reżiljenza tal-Baltiku (RBR)”. Bl-użu ta’ esperjenzi preċedenti minn proġetti preċedenti tal-UE (pereżempju EuroSlam) kif ukoll bl-akkwist ta’ data u għarfien ġodda, għandna l-għan li nħarsu lejn metodi/teknoloġiji proattivi għall-prevenzjoni ta’ nutrijenti/sustanzi li jniġġsu u mikroplastiċi milli jaslu fil-Baħar Baltiku. Li nkunu proattivi u niffukaw fuq il-prevenzjoni (aktar milli nirreaġixxu u nippruvaw innaddfu l-ambjent marittimu) se jkun ta’ importanza ewlenija jekk irridu nerġgħu nagħtu l-akbar assi reġjonali tagħna, il-Baħar Baltiku. Ir-raġuni għaliex qed napplikaw għall-finanzjament inizjali hija sabiex inkunu nistgħu nibnu sħubija solida u diversa li aħna nħossu li hija waħda mill-fatturi ta’ suċċess l-aktar kruċjali fi proġett interreg. Huwa wkoll tal-ogħla importanza li jkunu jistgħu jinħolqu l-aktar attivitajiet ta’ benefiċċju ma’ dawn is-sħab, u b’hekk jinħoloq ambjent inklużiv biex jiġu indirizzati l-kwistjonijiet imsemmija hawn fuq. Peress li hija Università u m’għandhiex il-likwidità finanzjarja biex tagħmel dan minna nfusna, aħna nħossu li l-finanzjament inizjali huwa l-unika għodda disponibbli għalina fil-proċediment ta’ dan il-proġett transkonfinali. (Maltese)
4 November 2022
0 references
Il-Baħar Baltiku qed jiffaċċja sfidi urġenti enormi relatati mal-eċċess ta’ fosfru, nitroġenu u tniġġis (minħabba li huwa wieħed mill-aktar żoni tal-baħar traffikużi fid-dinja). It-theddida persistenti ta’ tnaqqis fil-bijodiversità u żieda fl-ewtrofikazzjoni (l-aktar minħabba NH3, NO?PO4) x’aktarx hija l-akbar sfida ambjentali li qed jiffaċċja r-reġjun illum. Barra minn hekk, dan l-aħħar kien hemm żieda fl-għarfien dwar l-ammont ta’ mikroplastiċi, sa 40 tunnellata fis-sena, rilaxxati fil-Baħar Baltiku u l-konsegwenzi ta’ dawn il-partiċelli fuq l-ambjent tal-baħar. Fl-istess ħin, ir-reġjun tal-Baħar Baltiku huwa wieħed mill-aktar reġjuni innovattivi fid-dinja fir-rigward ta’ teknoloġiji ekoloġiċi ġodda. L-użu ta’ dan il-potenzjal interreġjonali biex jiġu indirizzati l-isfidi msemmija hawn fuq huwa dak li rridu niksbu fil-qafas tal-proġett tar-Reżiljenza tal-Baltiku (RBR). Nibnu fuq l-esperjenza tal-passat minn proġetti preċedenti tal-UE (eż. EuroSlam), kif ukoll il-kisba ta’ data u għarfien ġodda, aħna nistinkaw biex nikkunsidraw metodi/teknoloġija proattivi biex jiġi evitat li n-nutrijenti/sustanzi li jniġġsu u l-mikroplastiċi jaslu fil-Baħar Baltiku. Il-fatt li nkunu proattivi u niffukaw fuq il-prevenzjoni (aktar milli nirreaġixxu u nippruvaw innaddfu l-ambjent tal-baħar) se jkun kruċjali jekk irridu nagħtu ħajja ġdida lill-akbar assi reġjonali tagħna, il-Baħar Baltiku. Ir-raġuni għaliex qed napplikaw għal finanzjament inizjali hija l-opportunità li nibnu sħubija solida u diversa, li aħna nemmnu li hija waħda mill-aktar fatturi importanti ta’ suċċess fil-proġett interreg. Huwa wkoll ta’ importanza kbira li jkunu jistgħu jinħolqu l-aktar azzjonijiet ta’ benefiċċju ma’ dawn is-sħab, u b’hekk jinħoloq ambjent inklużiv biex jiġu indirizzati l-kwistjonijiet imsemmija hawn fuq. Peress li hija università u m’għandhiex il-likwidità finanzjarja biex tagħmel dan lilna nfusna, aħna nemmnu li l-finanzjament inizjali huwa l-unika għodda disponibbli għalina fl-implimentazzjoni ta’ dan il-proġett transkonfinali. (Maltese)
4 November 2022
0 references