Create To Gather (Q4297289)
Jump to navigation
Jump to search
Project Q4297289 in Romania, Hungary
| Language | Label | Description | Also known as |
|---|---|---|---|
| English | Create To Gather |
Project Q4297289 in Romania, Hungary |
Statements
962,997.17 Euro
0 references
1,132,937.85 Euro
0 references
85.0 percent
0 references
1 December 2019
0 references
31 August 2022
0 references
Association for Business Promotion in Romania
0 references
47°32'32.17"N, 21°38'19.10"E
0 references
47°17'1.18"N, 22°0'40.57"E
0 references
The present project, entitled Create To Gather was developed by the project partners, LP1 on the Romanian side of the border and PP2 on the Hungarian side of the border as a joint cross-border approach to develop the members of the local communities and local economy in order to reach a long-term positive effect on both employment-friendly growth and cross-border cooperation within the eligible BHB Euroregion. According to the findings of a survey conducted in 2016 on the site of the Lead Partner, in Romania only 4,48% of the active population is employed in creative industries, while in Western Europe, for example Great Britain or Finland this proportion is almost double, 7,9% and 8,2%, where “the dimension of creative industries have exceeded other sectors of the economy by far from the perspective of their weight in the GDP”, according to Attitudes towards Creativity and the Creative Industries in Romania published in a study by The Bucharest Academy of Economic Studies. It has also revealed that 79.25% of the respondents (106 sample of young persons aged between 18 and 30) considered that they had the necessary skills to work in CI (creative industries) and would like to work in CI. According to a publication by the Government of Romania in 2016, “the GDP contribution of the Creative Industries sector overcame agriculture by 0.1 points in 2013 and reached a level of 7% in 2014.” The same publication shared a list of top cities in CI and unfortunately Oradea is not part of the list while the only CB city on the list is Timisoara. The publication also stated that the main sector of Creative Industries in Romania is represented by software and informational services 57% and creative arts and entertainment 21%. It is quite visible from the publication that creative industries have a very high economic potential as “the net margin was above national economy average in 2015, at 11.64% of the total turnover. The most profitable segment was Arts with a net margin of 20.8%. ” According to the findings of The Research Centre on Interethnic Relations (CCRIT) of Babeș-Bolyai University of Cluj-Napoca, the biggest problems creative industry operators face regarding entrepreneurship are related to the administration and bureaucracy, the lack of state-support, funds and capital, lack of adequate infrastructure. The situation is quite similar in Hungary. According to the 2015 survey of GEM, Hungary scored last regarding the population’s entrepreneurial knowledge and skills within the Eastern-European countries which has a strong influence on start-up businesses. According to the same study, only 7.92% of the active population has a new or just forming business, which is lower to the previous three years. In terms of product and technological innovation, Hungary is within the last of the EU members. According to the data collected by GEM, Hungary is the last one in the Central and Eastern European countries regarding the necessary entrepreneurial skills and knowledge to start a business, only 38,76% of the surveyed population think that they have the skills. While Romanians have a very positive opinion about entrepreneurship as a career opportunity, 72,42% of the population formulated a positive answer, in Hungary only 48.35% of the population consider starting a business a career opportunity. The Széchenyi Plan 2020 actively focuses on the establishment of incubator spaces, creative expositions, the support of creative clusters. According to The European Cluster Observatory 2011 the growth of creative industries between 2003-2008 in Hungary scored -3,57%, resulting as last in the countries observed. According to a focus-group meeting organised in Oradea in December 2017, the participating creative industry operators highlighted a few barriers in developing their businesses: the lack of knowledge in terms of administration and registration, the best form of legal entity, the need for trainings and know-hows, the demand for a common networking space, mentoring and sharing experience, the use of marketing tools in the online sphere, brand, identity. Based on the findings of the research, in the development of the project the partners identified three core problems in the creative fields, which are reflected in the data cited above: 1. The lack of entrepreneurial skills, competences and knowledge 2. Segmented marketing (strategies/activities) and the lack of well-defined business identity 3. The lack of cost effective, value added creative and innovative quality products and services available in the CB area caused by the lack of professionally equipped space and specific skills and competences The partners drafted the project idea focusing on the abovementioned problems, defining the objectives that will answer the common territorial challenges faced in the CB area and tried to identify the areas of interventions for the issues that mutually interact and result in an unexploited and stuck market. One of the key problems i (English)
0.7017367946868767
0 references
Is iad comhpháirtithe an tionscadail, LP1 ar thaobh na Rómáine den teorainn agus PB2 ar thaobh na hUngáire den teorainn, a d’fhorbair an tionscadal seo, dar teideal Create To Gather, mar chur chuige comhpháirteach trasteorann chun comhaltaí na bpobal áitiúil agus an gheilleagair áitiúil a fhorbairt d’fhonn tionchar dearfach fadtéarmach a bhaint amach ar fhás atá fabhrach don fhostaíocht agus ar chomhar trasteorann araon laistigh de réigiún incháilithe Euro-BHB. De réir thorthaí suirbhé a rinneadh in 2016 ar shuíomh an Phríomh-Chomhpháirtí, níl ach 4.48 % den daonra gníomhach fostaithe i dtionscail chruthaitheacha sa Rómáin, agus in Iarthar na hEorpa, mar shampla sa Bhreatain Mhór nó san Fhionlainn tá an cion sin beagnach dúbailte, 7.9 % agus 8.2 %, i gcás ina bhfuil gné na dtionscal cruthaitheach níos mó ná earnálacha eile den gheilleagar i bhfad ó thaobh a meáchain in OTI de”, de réir Dearcaidh i dtreo na Cruthaitheachta agus na dTionscal Cruthaitheach sa Rómáin a foilsíodh i staidéar ag Acadamh Staidéar Eacnamaíoch Bhúcairist. Léirigh sé freisin gur mheas 79.25 % de na freagróirí (106 sampla de dhaoine óga idir 18 agus 30 bliain d’aois) go raibh na scileanna riachtanacha acu chun oibriú in CI (tionscail chruthaitheacha) agus gur mhaith leo a bheith ag obair in CI. De réir foilseacháin ó Rialtas na Rómáine i 2016, rinne “rannchuidiú OTI earnáil na dTionscal Cruthaitheach cur síos ar thalmhaíocht 0.1 pointe in 2013 agus shroich sé leibhéal 7 % in 2014.” Chomhroinn an foilseachán céanna liosta de na cathracha is fearr i CI agus ar an drochuair níl Oradea mar chuid den liosta agus is é Timisoara an t-aon chathair CB ar an liosta. Dúirt an foilseachán freisin go bhfuil seirbhísí bogearraí agus faisnéise 57 % agus na healaíona cruthaitheacha agus siamsaíocht 21 % ag gabháil le príomhearnáil na dTionscal Cruthaitheach sa Rómáin. Tá sé le feiceáil go leor ón bhfoilseachán go bhfuil acmhainneacht eacnamaíoch an-ard ag tionscail chruthaitheacha mar “bhí an glanchorrlach os cionn mheán an gheilleagair náisiúnta in 2015, ag 11.64 % den láimhdeachas iomlán. De réir thorthaí an Lárionaid Taighde um Chaidreamh Idireitneach (CCRIT) de chuid Ollscoil Babeș-Bolyai de chuid Cluj-Napoca, is iad na fadhbanna is mó atá ag oibreoirí tionscail chruthaitheacha maidir le fiontraíocht ná an riarachán agus an maorlathas, an easpa tacaíochta stáit, cistí agus caipitil, easpa bonneagair leordhóthanaigh. Tá an scéal sách cosúil san Ungáir. De réir shuirbhé 2015 ar GEM, bhain an Ungáir an scór deiridh amach maidir le heolas agus scileanna fiontraíochta an daonra laistigh de thíortha Oirthear na hEorpa a bhfuil tionchar láidir acu ar ghnólachtaí nuathionscanta. De réir an staidéir chéanna, níl ach 7.92 % den daonra gníomhach gnó nua nó díreach a fhoirmiú, atá níos ísle ná na trí bliana roimhe sin. Maidir le nuálaíocht táirgí agus teicneolaíochta, tá an Ungáir laistigh den chuid dheireanach de Bhallstáit an AE. De réir na sonraí a bhailigh GEM, is í an Ungáir an ceann deireanach i dtíortha Lár agus Oirthear na hEorpa maidir leis na scileanna fiontraíochta agus an t-eolas is gá chun gnó a thosú, ní cheapann ach 38.76 % den daonra a ndearnadh suirbhé orthu go bhfuil na scileanna acu. Cé go bhfuil tuairim an-dearfach ag muintir na Rómáine faoin bhfiontraíocht mar dheis ghairme, cheap 72.42 % den daonra freagra dearfach, san Ungáir níl ach 48.35 % den daonra ag smaoineamh ar dheis ghairme a thosú. Díríonn Plean Széchenyi 2020 go gníomhach ar bhunú spásanna gorlainne, ar léirithe cruthaitheacha, ar thacaíocht do bhraislí cruthaitheacha. Dar leis an Faireachlann Eorpach Braisle 2011 an fás na dtionscal cruthaitheach idir 2003-2008 san Ungáir scóráil -3.57 %, agus mar thoradh air sin mar seo caite sna tíortha faoi deara. De réir cruinniú grúpa fócais a eagraíodh in Oradea i mí na Nollag 2017, leag na hoibreoirí tionscail chruthaitheacha rannpháirteacha béim ar roinnt bacainní maidir lena ngnólachtaí a fhorbairt: an easpa eolais maidir le riarachán agus clárú, an cineál is fearr eintitis dhlíthiúil, an gá atá le hoiliúint agus fios gnó, an t-éileamh ar spás coiteann líonraithe, meantóireacht agus taithí a roinnt, úsáid uirlisí margaíochta sa réimse ar líne, branda, féiniúlacht. Bunaithe ar thorthaí an taighde, agus an tionscadal á fhorbairt, shainaithin na comhpháirtithe trí chroífhadhb sna réimsí cruthaitheacha, a léirítear sna sonraí thuasluaite: 1. Easpa scileanna, inniúlachtaí agus eolais fiontraíochta 2. Margaíocht deighilte (straitéisí/gníomhaíochtaí) agus an easpa aitheantais gnó dea-shainithe 3. An easpa táirgí agus seirbhísí cáilíochta cost-éifeachtúla, breisluacha, cruthaitheacha agus nuálacha atá ar fáil i réimse na CB mar gheall ar easpa spáis agus scileanna agus inniúlachtaí sonracha atá feistithe go gairmiúil. D’ullmhaigh na comhpháirtithe smaoineamh an tionscadail ag díriú ar na fadhbanna thuasluaite, ag sainiú na gcuspóirí lena dtabharfar aghaidh ar na dúshláin chríochacha choiteanna atá os comhair an limistéir CB agus rinne si... (Irish)
4 November 2022
0 references
Is iad comhpháirtithe an tionscadail, LP1 ar thaobh na Rómáine den teorainn agus PB2 ar thaobh na hUngáire den teorainn, a d’fhorbair an tionscadal seo, dar teideal Create To Gather, mar chur chuige comhpháirteach trasteorann chun comhaltaí na bpobal áitiúil agus an gheilleagair áitiúil a fhorbairt d’fhonn tionchar dearfach fadtéarmach a bhaint amach ar fhás atá fabhrach don fhostaíocht agus ar chomhar trasteorann araon laistigh de réigiún incháilithe Euro-BHB. De réir thorthaí suirbhé a rinneadh in 2016 ar shuíomh an Phríomh-Chomhpháirtí, níl ach 4.48 % den daonra gníomhach fostaithe i dtionscail chruthaitheacha sa Rómáin, agus in Iarthar na hEorpa, mar shampla sa Bhreatain Mhór nó san Fhionlainn tá an cion sin beagnach dúbailte, 7.9 % agus 8.2 %, i gcás ina bhfuil gné na dtionscal cruthaitheach níos mó ná earnálacha eile den gheilleagar i bhfad ó thaobh a meáchain in OTI de”, de réir Dearcaidh i dtreo na Cruthaitheachta agus na dTionscal Cruthaitheach sa Rómáin a foilsíodh i staidéar ag Acadamh Staidéar Eacnamaíoch Bhúcairist. Léirigh sé freisin gur mheas 79.25 % de na freagróirí (106 sampla de dhaoine óga idir 18 agus 30 bliain d’aois) go raibh na scileanna riachtanacha acu chun oibriú in CI (tionscail chruthaitheacha) agus gur mhaith leo a bheith ag obair in CI. De réir foilseacháin ó Rialtas na Rómáine i 2016, rinne “rannchuidiú OTI earnáil na dTionscal Cruthaitheach cur síos ar thalmhaíocht 0.1 pointe in 2013 agus shroich sé leibhéal 7 % in 2014.” Chomhroinn an foilseachán céanna liosta de na cathracha is fearr i CI agus ar an drochuair níl Oradea mar chuid den liosta agus is é Timisoara an t-aon chathair CB ar an liosta. Dúirt an foilseachán freisin go bhfuil seirbhísí bogearraí agus faisnéise 57 % agus na healaíona cruthaitheacha agus siamsaíocht 21 % ag gabháil le príomhearnáil na dTionscal Cruthaitheach sa Rómáin. Tá sé le feiceáil go leor ón bhfoilseachán go bhfuil acmhainneacht eacnamaíoch an-ard ag tionscail chruthaitheacha mar “bhí an glanchorrlach os cionn mheán an gheilleagair náisiúnta in 2015, ag 11.64 % den láimhdeachas iomlán. De réir thorthaí an Lárionaid Taighde um Chaidreamh Idireitneach (CCRIT) de chuid Ollscoil Babeș-Bolyai de chuid Cluj-Napoca, is iad na fadhbanna is mó atá ag oibreoirí tionscail chruthaitheacha maidir le fiontraíocht ná an riarachán agus an maorlathas, an easpa tacaíochta stáit, cistí agus caipitil, easpa bonneagair leordhóthanaigh. Tá an scéal sách cosúil san Ungáir. De réir shuirbhé 2015 ar GEM, bhain an Ungáir an scór deiridh amach maidir le heolas agus scileanna fiontraíochta an daonra laistigh de thíortha Oirthear na hEorpa a bhfuil tionchar láidir acu ar ghnólachtaí nuathionscanta. De réir an staidéir chéanna, níl ach 7.92 % den daonra gníomhach gnó nua nó díreach a fhoirmiú, atá níos ísle ná na trí bliana roimhe sin. Maidir le nuálaíocht táirgí agus teicneolaíochta, tá an Ungáir laistigh den chuid dheireanach de Bhallstáit an AE. De réir na sonraí a bhailigh GEM, is í an Ungáir an ceann deireanach i dtíortha Lár agus Oirthear na hEorpa maidir leis na scileanna fiontraíochta agus an t-eolas is gá chun gnó a thosú, ní cheapann ach 38.76 % den daonra a ndearnadh suirbhé orthu go bhfuil na scileanna acu. Cé go bhfuil tuairim an-dearfach ag muintir na Rómáine faoin bhfiontraíocht mar dheis ghairme, cheap 72.42 % den daonra freagra dearfach, san Ungáir níl ach 48.35 % den daonra ag smaoineamh ar dheis ghairme a thosú. Díríonn Plean Széchenyi 2020 go gníomhach ar bhunú spásanna gorlainne, ar léirithe cruthaitheacha, ar thacaíocht do bhraislí cruthaitheacha. Dar leis an Faireachlann Eorpach Braisle 2011 an fás na dtionscal cruthaitheach idir 2003-2008 san Ungáir scóráil -3.57 %, agus mar thoradh air sin mar seo caite sna tíortha faoi deara. De réir cruinniú grúpa fócais a eagraíodh in Oradea i mí na Nollag 2017, leag na hoibreoirí tionscail chruthaitheacha rannpháirteacha béim ar roinnt bacainní maidir lena ngnólachtaí a fhorbairt: an easpa eolais maidir le riarachán agus clárú, an cineál is fearr eintitis dhlíthiúil, an gá atá le hoiliúint agus fios gnó, an t-éileamh ar spás coiteann líonraithe, meantóireacht agus taithí a roinnt, úsáid uirlisí margaíochta sa réimse ar líne, branda, féiniúlacht. Bunaithe ar thorthaí an taighde, agus an tionscadal á fhorbairt, shainaithin na comhpháirtithe trí chroífhadhb sna réimsí cruthaitheacha, a léirítear sna sonraí thuasluaite: 1. Easpa scileanna, inniúlachtaí agus eolais fiontraíochta 2. Margaíocht deighilte (straitéisí/gníomhaíochtaí) agus an easpa aitheantais gnó dea-shainithe 3. An easpa táirgí agus seirbhísí cáilíochta cost-éifeachtúla, breisluacha, cruthaitheacha agus nuálacha atá ar fáil i réimse na CB mar gheall ar easpa spáis agus scileanna agus inniúlachtaí sonracha atá feistithe go gairmiúil. D’ullmhaigh na comhpháirtithe smaoineamh an tionscadail ag díriú ar na fadhbanna thuasluaite, ag sainiú na gcuspóirí lena dtabharfar aghaidh ar na dúshláin chríochacha choiteanna atá os comhair an limistéir CB agus rinne si... (Irish)
4 November 2022
0 references
Dette projekt med titlen Create To Gather blev udviklet af projektpartnerne, LP1 på den rumænske side af grænsen og PP2 på den ungarske side af grænsen som en fælles grænseoverskridende tilgang til at udvikle medlemmerne af lokalsamfundene og den lokale økonomi med henblik på at opnå en langsigtet positiv virkning på både beskæftigelsesfremmende vækst og grænseoverskridende samarbejde inden for den støtteberettigede BHB-euroregion. Ifølge resultaterne af en undersøgelse foretaget i 2016 på stedet for den ledende partner er kun 4,48 % af den aktive befolkning i Rumænien beskæftiget i kreative industrier, mens denne andel i Vesteuropa, f.eks. Storbritannien eller Finland, er næsten dobbelt, 7,9 % og 8,2 %, hvor "dimensionen af kreative industrier har overskredet andre sektorer i økonomien langt fra deres vægt i BNP", ifølge Attitudes to Creativity and the Creative Industries in Romania offentliggjort i en undersøgelse fra Bukarest Academy of Economic Studies. Det har også afsløret, at 79,25 % af respondenterne (106 stikprøver af unge mellem 18 og 30 år) mente, at de havde de nødvendige færdigheder til at arbejde i erhvervsvirksomheder (kreative industrier) og gerne ville arbejde i erhvervsvirksomheder. Ifølge en publikation fra Rumæniens regering i 2016 overvandt sektoren for kreative industrier "BNP-bidraget fra sektoren for kreative industrier med 0,1 point i 2013 og nåede et niveau på 7 % i 2014." Samme publikation delte en liste over topbyer i CI, og desværre er Oradea ikke en del af listen, mens den eneste CB-by på listen er Timisoara. I publikationen blev det også anført, at den vigtigste sektor af kreative industrier i Rumænien er repræsenteret af software og informationstjenester 57 % og kreativ kunst og underholdning 21 %. Det fremgår ganske tydeligt af publikationen, at de kreative industrier har et meget stort økonomisk potentiale, da "nettomarginen lå over gennemsnittet for den nationale økonomi i 2015, nemlig 11,64 % af den samlede omsætning. Det mest rentable segment var Arts med en nettomargin på 20,8 %." Ifølge resultaterne fra Research Centre on Interethnic Relations (CCRIT) ved Babeș-Bolyai University of Cluj-Napoca er de største problemer, som kreative industrioperatører står over for med hensyn til iværksætteri, relateret til administration og bureaukrati, manglende statsstøtte, midler og kapital, mangel på tilstrækkelig infrastruktur. Situationen er meget ens i Ungarn. Ifølge GEM's undersøgelse fra 2015 scorede Ungarn sidst med hensyn til befolkningens iværksætterviden og -færdigheder i de østeuropæiske lande, som har stor indflydelse på nystartede virksomheder. Ifølge samme undersøgelse har kun 7,92 % af den erhvervsaktive befolkning en ny eller bare stiftende virksomhed, hvilket er lavere end de foregående tre år. Med hensyn til produkt og teknologisk innovation er Ungarn inden for det sidste EU-medlemsland. Ifølge de data, der er indsamlet af GEM, er Ungarn den sidste i de central- og østeuropæiske lande med hensyn til de nødvendige iværksætterfærdigheder og den nødvendige viden til at starte en virksomhed, men kun 38,76 % af den adspurgte befolkning mener, at de har færdighederne. Mens rumænerne har en meget positiv holdning til iværksætteri som en karrieremulighed, formulerede 72,42 % af befolkningen et positivt svar, men i Ungarn overvejer kun 48,35 % af befolkningen at starte en virksomhed som en karrieremulighed. Széchenyi-planen 2020 fokuserer aktivt på etablering af inkubatorrum, kreative udstillinger og støtte fra kreative klynger. Ifølge European Cluster Observatory 2011 scorede væksten i de kreative industrier mellem 2003-2008 i Ungarn — 3,57 %, hvilket som sidst blev konstateret i de lande, der blev observeret. Ifølge et fokusgruppemøde, der blev afholdt i Oradea i december 2017, fremhævede de deltagende kreative industrioperatører nogle få hindringer for at udvikle deres virksomheder: manglende viden med hensyn til administration og registrering, den bedste form for juridisk enhed, behovet for uddannelse og knowhow, efterspørgslen efter et fælles netværksområde, mentorordninger og erfaringsudveksling, brug af markedsføringsværktøjer på onlineområdet, brand, identitet. På grundlag af resultaterne af forskningen identificerede partnerne i projektets udvikling tre centrale problemer på de kreative områder, som afspejles i ovennævnte data: 1. Mangel på iværksætterfærdigheder, kompetencer og viden 2. Segmenteret markedsføring (strategier/aktiviteter) og manglen på veldefineret forretningsidentitet 3. Manglen på omkostningseffektive, merværdiskabende kreative og innovative kvalitetsprodukter og -tjenester, der er tilgængelige på certificeringsorganets område som følge af manglen på fagligt udstyret plads og specifikke færdigheder og kompetencer. Partnerne udarbejdede projektidéen med fokus på ovennævnte problemer og definerede de mål, der vil løse de fælles territoriale udfordringer på certificeringsområdet, og forsøgte at identificere interventionsområderne for de spørgsmål, ... (Danish)
4 November 2022
0 references
Dette projekt med titlen Create To Gather blev udviklet af projektpartnerne, LP1 på den rumænske side af grænsen og PP2 på den ungarske side af grænsen som en fælles grænseoverskridende tilgang til at udvikle medlemmerne af lokalsamfundene og den lokale økonomi med henblik på at opnå en langsigtet positiv virkning på både beskæftigelsesfremmende vækst og grænseoverskridende samarbejde inden for den støtteberettigede BHB-euroregion. Ifølge resultaterne af en undersøgelse foretaget i 2016 på stedet for den ledende partner er kun 4,48 % af den aktive befolkning i Rumænien beskæftiget i kreative industrier, mens denne andel i Vesteuropa, f.eks. Storbritannien eller Finland, er næsten dobbelt, 7,9 % og 8,2 %, hvor "dimensionen af kreative industrier har overskredet andre sektorer i økonomien langt fra deres vægt i BNP", ifølge Attitudes to Creativity and the Creative Industries in Romania offentliggjort i en undersøgelse fra Bukarest Academy of Economic Studies. Det har også afsløret, at 79,25 % af respondenterne (106 stikprøver af unge mellem 18 og 30 år) mente, at de havde de nødvendige færdigheder til at arbejde i erhvervsvirksomheder (kreative industrier) og gerne ville arbejde i erhvervsvirksomheder. Ifølge en publikation fra Rumæniens regering i 2016 overvandt sektoren for kreative industrier "BNP-bidraget fra sektoren for kreative industrier med 0,1 point i 2013 og nåede et niveau på 7 % i 2014." Samme publikation delte en liste over topbyer i CI, og desværre er Oradea ikke en del af listen, mens den eneste CB-by på listen er Timisoara. I publikationen blev det også anført, at den vigtigste sektor af kreative industrier i Rumænien er repræsenteret af software og informationstjenester 57 % og kreativ kunst og underholdning 21 %. Det fremgår ganske tydeligt af publikationen, at de kreative industrier har et meget stort økonomisk potentiale, da "nettomarginen lå over gennemsnittet for den nationale økonomi i 2015, nemlig 11,64 % af den samlede omsætning. Det mest rentable segment var Arts med en nettomargin på 20,8 %." Ifølge resultaterne fra Research Centre on Interethnic Relations (CCRIT) ved Babeș-Bolyai University of Cluj-Napoca er de største problemer, som kreative industrioperatører står over for med hensyn til iværksætteri, relateret til administration og bureaukrati, manglende statsstøtte, midler og kapital, mangel på tilstrækkelig infrastruktur. Situationen er meget ens i Ungarn. Ifølge GEM's undersøgelse fra 2015 scorede Ungarn sidst med hensyn til befolkningens iværksætterviden og -færdigheder i de østeuropæiske lande, som har stor indflydelse på nystartede virksomheder. Ifølge samme undersøgelse har kun 7,92 % af den erhvervsaktive befolkning en ny eller bare stiftende virksomhed, hvilket er lavere end de foregående tre år. Med hensyn til produkt og teknologisk innovation er Ungarn inden for det sidste EU-medlemsland. Ifølge de data, der er indsamlet af GEM, er Ungarn den sidste i de central- og østeuropæiske lande med hensyn til de nødvendige iværksætterfærdigheder og den nødvendige viden til at starte en virksomhed, men kun 38,76 % af den adspurgte befolkning mener, at de har færdighederne. Mens rumænerne har en meget positiv holdning til iværksætteri som en karrieremulighed, formulerede 72,42 % af befolkningen et positivt svar, men i Ungarn overvejer kun 48,35 % af befolkningen at starte en virksomhed som en karrieremulighed. Széchenyi-planen 2020 fokuserer aktivt på etablering af inkubatorrum, kreative udstillinger og støtte fra kreative klynger. Ifølge European Cluster Observatory 2011 scorede væksten i de kreative industrier mellem 2003-2008 i Ungarn — 3,57 %, hvilket som sidst blev konstateret i de lande, der blev observeret. Ifølge et fokusgruppemøde, der blev afholdt i Oradea i december 2017, fremhævede de deltagende kreative industrioperatører nogle få hindringer for at udvikle deres virksomheder: manglende viden med hensyn til administration og registrering, den bedste form for juridisk enhed, behovet for uddannelse og knowhow, efterspørgslen efter et fælles netværksområde, mentorordninger og erfaringsudveksling, brug af markedsføringsværktøjer på onlineområdet, brand, identitet. På grundlag af resultaterne af forskningen identificerede partnerne i projektets udvikling tre centrale problemer på de kreative områder, som afspejles i ovennævnte data: 1. Mangel på iværksætterfærdigheder, kompetencer og viden 2. Segmenteret markedsføring (strategier/aktiviteter) og manglen på veldefineret forretningsidentitet 3. Manglen på omkostningseffektive, merværdiskabende kreative og innovative kvalitetsprodukter og -tjenester, der er tilgængelige på certificeringsorganets område som følge af manglen på fagligt udstyret plads og specifikke færdigheder og kompetencer. Partnerne udarbejdede projektidéen med fokus på ovennævnte problemer og definerede de mål, der vil løse de fælles territoriale udfordringer på certificeringsområdet, og forsøgte at identificere interventionsområderne for de spørgsmål, ... (Danish)
4 November 2022
0 references
Het huidige project, getiteld Create To Gather, is ontwikkeld door de projectpartners, LP1 aan de Roemeense kant van de grens en PP2 aan de Hongaarse kant van de grens als een gezamenlijke grensoverschrijdende aanpak om de leden van de lokale gemeenschappen en de lokale economie te ontwikkelen om een positief effect op de lange termijn te bereiken op zowel werkgelegenheidsvriendelijke groei als grensoverschrijdende samenwerking binnen de in aanmerking komende BHB-euroregio. Volgens de bevindingen van een enquête die in 2016 is uitgevoerd op de locatie van de hoofdpartner, is in Roemenië slechts 4,48 % van de actieve bevolking werkzaam in de creatieve industrie, terwijl in West-Europa, bijvoorbeeld Groot-Brittannië of Finland, dit aandeel bijna verdubbeld is, 7,9 % en 8,2 %, waar „de dimensie van de creatieve industrieën ver verwijderd is van het perspectief van hun gewicht in het bbp”, aldus Attitudes towards Creativity and the Creative Industries in Romania, gepubliceerd in een studie van The Boekarest Academy of Economic Studies. Het heeft ook aangetoond dat 79,25 % van de respondenten (106 steekproef van jongeren tussen 18 en 30 jaar) van mening was dat zij over de nodige vaardigheden beschikten om in CI (creatieve industrieën) te werken en in CI zouden willen werken. Volgens een publicatie van de Roemeense regering in 2016 „de bbp-bijdrage van de creatieve industrie heeft de landbouw in 2013 met 0,1 punten overwonnen en in 2014 een niveau van 7 % bereikt.” Dezelfde publicatie deelde een lijst van topsteden in CI en helaas maakt Oradea geen deel uit van de lijst, terwijl de enige CB-stad op de lijst Timisoara is. De publicatie verklaarde ook dat de belangrijkste sector van de creatieve industrieën in Roemenië wordt vertegenwoordigd door software- en informatiediensten 57 % en creatieve kunst en entertainment 21 %. Uit de publicatie blijkt duidelijk dat creatieve industrieën een zeer groot economisch potentieel hebben, omdat „de nettomarge in 2015 boven het gemiddelde van de nationale economie lag, met 11,64 % van de totale omzet. Het meest winstgevende segment was Kunsten met een nettomarge van 20,8 %.” Volgens de bevindingen van het Research Centre on Interetnic Relations (CCRIT) van Babeș-Bolyai University of Cluj-Napoca, zijn de grootste problemen die ondernemers uit de creatieve industrie ondervinden met betrekking tot ondernemerschap gerelateerd aan de administratie en bureaucratie, het gebrek aan staatssteun, fondsen en kapitaal, gebrek aan adequate infrastructuur. De situatie is vergelijkbaar in Hongarije. Volgens de enquête van 2015 onder GEM scoorde Hongarije het laatst met betrekking tot de kennis en vaardigheden van de bevolking in de Oost-Europese landen die een sterke invloed hebben op startende bedrijven. Volgens dezelfde studie heeft slechts 7,92 % van de actieve bevolking een nieuw of gewoon vormend bedrijf, wat lager is dan de voorgaande drie jaar. Op het gebied van product- en technologische innovatie bevindt Hongarije zich in de laatste van de EU-lidstaten. Volgens de door GEM verzamelde gegevens is Hongarije de laatste in de Midden- en Oost-Europese landen met betrekking tot de nodige ondernemersvaardigheden en -kennis om een bedrijf te starten, slechts 38,76 % van de ondervraagde bevolking denkt dat ze over de vaardigheden beschikken. Hoewel Roemenen een zeer positieve mening hebben over ondernemerschap als carrièremogelijkheid, formuleerde 72,42 % van de bevolking een positief antwoord, in Hongarije acht slechts 48,35 % van de bevolking het starten van een bedrijf een carrièremogelijkheid. Het Széchenyi Plan 2020 richt zich actief op de oprichting van incubatorruimten, creatieve exposities, de ondersteuning van creatieve clusters. Volgens de European Cluster Observatory 2011 scoorde de groei van de creatieve industrie tussen 2003-2008 in Hongarije -3,57 %, wat resulteerde als laatste in de waargenomen landen. Volgens een bijeenkomst van de focusgroep die in december 2017 in Oradea werd georganiseerd, wezen de deelnemende creatieve industriebedrijven op enkele belemmeringen bij de ontwikkeling van hun bedrijf: het gebrek aan kennis op het gebied van administratie en registratie, de beste vorm van juridische entiteit, de behoefte aan opleidingen en knowhow, de vraag naar een gemeenschappelijke netwerkruimte, mentoring en het delen van ervaringen, het gebruik van marketingtools in de online sfeer, merk en identiteit. Op basis van de bevindingen van het onderzoek identificeerden de partners bij de ontwikkeling van het project drie kernproblemen op de creatieve gebieden, die tot uiting komen in de bovengenoemde gegevens: 1. Gebrek aan ondernemersvaardigheden, competenties en kennis 2. Gesegmenteerde marketing (strategieën/activiteiten) en het ontbreken van een duidelijk gedefinieerde bedrijfsidentiteit 3. Het gebrek aan kosteneffectieve, creatieve en innovatieve kwaliteitsproducten en -diensten met toegevoegde waarde die beschikbaar zijn in het CB-gebied als gevolg van het gebrek aa... (Dutch)
4 November 2022
0 references
Het huidige project, getiteld Create To Gather, is ontwikkeld door de projectpartners, LP1 aan de Roemeense kant van de grens en PP2 aan de Hongaarse kant van de grens als een gezamenlijke grensoverschrijdende aanpak om de leden van de lokale gemeenschappen en de lokale economie te ontwikkelen om een positief effect op de lange termijn te bereiken op zowel werkgelegenheidsvriendelijke groei als grensoverschrijdende samenwerking binnen de in aanmerking komende BHB-euroregio. Volgens de bevindingen van een enquête die in 2016 is uitgevoerd op de locatie van de hoofdpartner, is in Roemenië slechts 4,48 % van de actieve bevolking werkzaam in de creatieve industrie, terwijl in West-Europa, bijvoorbeeld Groot-Brittannië of Finland, dit aandeel bijna verdubbeld is, 7,9 % en 8,2 %, waar „de dimensie van de creatieve industrieën ver verwijderd is van het perspectief van hun gewicht in het bbp”, aldus Attitudes towards Creativity and the Creative Industries in Romania, gepubliceerd in een studie van The Boekarest Academy of Economic Studies. Het heeft ook aangetoond dat 79,25 % van de respondenten (106 steekproef van jongeren tussen 18 en 30 jaar) van mening was dat zij over de nodige vaardigheden beschikten om in CI (creatieve industrieën) te werken en in CI zouden willen werken. Volgens een publicatie van de Roemeense regering in 2016 „de bbp-bijdrage van de creatieve industrie heeft de landbouw in 2013 met 0,1 punten overwonnen en in 2014 een niveau van 7 % bereikt.” Dezelfde publicatie deelde een lijst van topsteden in CI en helaas maakt Oradea geen deel uit van de lijst, terwijl de enige CB-stad op de lijst Timisoara is. De publicatie verklaarde ook dat de belangrijkste sector van de creatieve industrieën in Roemenië wordt vertegenwoordigd door software- en informatiediensten 57 % en creatieve kunst en entertainment 21 %. Uit de publicatie blijkt duidelijk dat creatieve industrieën een zeer groot economisch potentieel hebben, omdat „de nettomarge in 2015 boven het gemiddelde van de nationale economie lag, met 11,64 % van de totale omzet. Het meest winstgevende segment was Kunsten met een nettomarge van 20,8 %.” Volgens de bevindingen van het Research Centre on Interetnic Relations (CCRIT) van Babeș-Bolyai University of Cluj-Napoca, zijn de grootste problemen die ondernemers uit de creatieve industrie ondervinden met betrekking tot ondernemerschap gerelateerd aan de administratie en bureaucratie, het gebrek aan staatssteun, fondsen en kapitaal, gebrek aan adequate infrastructuur. De situatie is vergelijkbaar in Hongarije. Volgens de enquête van 2015 onder GEM scoorde Hongarije het laatst met betrekking tot de kennis en vaardigheden van de bevolking in de Oost-Europese landen die een sterke invloed hebben op startende bedrijven. Volgens dezelfde studie heeft slechts 7,92 % van de actieve bevolking een nieuw of gewoon vormend bedrijf, wat lager is dan de voorgaande drie jaar. Op het gebied van product- en technologische innovatie bevindt Hongarije zich in de laatste van de EU-lidstaten. Volgens de door GEM verzamelde gegevens is Hongarije de laatste in de Midden- en Oost-Europese landen met betrekking tot de nodige ondernemersvaardigheden en -kennis om een bedrijf te starten, slechts 38,76 % van de ondervraagde bevolking denkt dat ze over de vaardigheden beschikken. Hoewel Roemenen een zeer positieve mening hebben over ondernemerschap als carrièremogelijkheid, formuleerde 72,42 % van de bevolking een positief antwoord, in Hongarije acht slechts 48,35 % van de bevolking het starten van een bedrijf een carrièremogelijkheid. Het Széchenyi Plan 2020 richt zich actief op de oprichting van incubatorruimten, creatieve exposities, de ondersteuning van creatieve clusters. Volgens de European Cluster Observatory 2011 scoorde de groei van de creatieve industrie tussen 2003-2008 in Hongarije -3,57 %, wat resulteerde als laatste in de waargenomen landen. Volgens een bijeenkomst van de focusgroep die in december 2017 in Oradea werd georganiseerd, wezen de deelnemende creatieve industriebedrijven op enkele belemmeringen bij de ontwikkeling van hun bedrijf: het gebrek aan kennis op het gebied van administratie en registratie, de beste vorm van juridische entiteit, de behoefte aan opleidingen en knowhow, de vraag naar een gemeenschappelijke netwerkruimte, mentoring en het delen van ervaringen, het gebruik van marketingtools in de online sfeer, merk en identiteit. Op basis van de bevindingen van het onderzoek identificeerden de partners bij de ontwikkeling van het project drie kernproblemen op de creatieve gebieden, die tot uiting komen in de bovengenoemde gegevens: 1. Gebrek aan ondernemersvaardigheden, competenties en kennis 2. Gesegmenteerde marketing (strategieën/activiteiten) en het ontbreken van een duidelijk gedefinieerde bedrijfsidentiteit 3. Het gebrek aan kosteneffectieve, creatieve en innovatieve kwaliteitsproducten en -diensten met toegevoegde waarde die beschikbaar zijn in het CB-gebied als gevolg van het gebrek aa... (Dutch)
4 November 2022
0 references
Niniejszy projekt, zatytułowany Create To Gather, został opracowany przez partnerów projektu, LP1 po rumuńskiej stronie granicy i PP2 po węgierskiej stronie granicy jako wspólne transgraniczne podejście do rozwoju społeczności lokalnych i lokalnej gospodarki w celu osiągnięcia długoterminowego pozytywnego wpływu zarówno na wzrost sprzyjający zatrudnieniu, jak i współpracę transgraniczną w ramach kwalifikującego się Euroregionu BHB. Zgodnie z wynikami badania przeprowadzonego w 2016 r. na stronie wiodącego partnera, w Rumunii tylko 4,48 % ludności aktywnej zawodowo zatrudnionych jest w branżach kreatywnych, podczas gdy w Europie Zachodniej, na przykład w Wielkiej Brytanii lub Finlandii, odsetek ten jest prawie dwukrotnie, 7,9 % i 8,2 %, gdzie „wymiar branż kreatywnych przekroczył inne sektory gospodarki zdecydowanie z punktu widzenia ich wagi w PKB”, według Attitudes wobec kreatywności i przemysłu kreatywnego w Rumunii opublikowanego w badaniu The Bucharest Academy of Economic Studies. Okazało się również, że 79,25 % respondentów (106 próby młodych osób w wieku od 18 do 30 lat) uznało, że posiadają umiejętności niezbędne do pracy w branży kreatywnej i chcieliby pracować w CI. Zgodnie z publikacją rządu Rumunii w 2016 r. „wkład sektora kreatywnego w PKB pokonał rolnictwo o 0,1 punktu w 2013 r. i osiągnął poziom 7 % w 2014 r.”. Ta sama publikacja zawierała listę najlepszych miast w CI i niestety Oradea nie jest częścią listy, podczas gdy jedynym miastem CB na liście jest Timisoara. W publikacji stwierdzono również, że główny sektor kreatywny w Rumunii jest reprezentowany przez oprogramowanie i usługi informacyjne 57 %, a sztuka twórcza i rozrywka 21 %. Z publikacji wynika, że branże kreatywne mają bardzo duży potencjał gospodarczy, ponieważ „marża netto była wyższa od średniej krajowej gospodarki w 2015 r., wynosząca 11,64 % całkowitego obrotu. Najbardziej dochodowym segmentem była sztuka z marżą netto w wysokości 20,8 %. Według ustaleń Centrum Badań Stosunków Międzyetnicznych (CCRIT) Uniwersytetu Babeș-Bolyai w Klużu-Napoce największe problemy, z jakimi borykają się podmioty z branży kreatywnej w zakresie przedsiębiorczości, są związane z administracją i biurokracją, brakiem wsparcia ze strony państwa, funduszami i kapitałem, brakiem odpowiedniej infrastruktury. Sytuacja jest bardzo podobna na Węgrzech. Według sondażu GEM z 2015 r. Węgry uzyskały ostatnie wyniki w zakresie wiedzy i umiejętności w zakresie przedsiębiorczości ludności w krajach Europy Wschodniej, które mają silny wpływ na przedsiębiorstwa typu start-up. Według tego samego badania tylko 7,92 % aktywnej populacji ma nową lub po prostu tworzącą działalność gospodarczą, która jest niższa niż w poprzednich trzech latach. Jeśli chodzi o innowacje produktowe i technologiczne, Węgry należą do ostatniego z państw członkowskich UE. Według danych zebranych przez GEM Węgry są ostatnimi w krajach Europy Środkowej i Wschodniej pod względem umiejętności i wiedzy w zakresie przedsiębiorczości niezbędnych do rozpoczęcia działalności gospodarczej, tylko 38,76 % badanych uważa, że posiada umiejętności. Podczas gdy Rumuni mają bardzo pozytywną opinię na temat przedsiębiorczości jako szansy na karierę zawodową, 72,42 % populacji sformułowało pozytywną odpowiedź, ale na Węgrzech tylko 48,35 % populacji uważa rozpoczęcie działalności gospodarczej za szansę na karierę. Plan Széchenyi 2020 aktywnie koncentruje się na tworzeniu przestrzeni inkubatorów, kreatywnych ekspozycjach, wsparciu kreatywnych klastrów. Według Europejskiego Obserwatorium Klastra 2011 wzrost branż kreatywnych w latach 2003-2008 na Węgrzech wyniósł -3,57 %, co dało wynik ostatni w krajach zaobserwowanych. Według spotkania grupy dyskusyjnej zorganizowanego w Oradea w grudniu 2017 r. uczestniczące podmioty z branży kreatywnej zwróciły uwagę na kilka przeszkód w rozwoju swoich przedsiębiorstw: brak wiedzy w zakresie administracji i rejestracji, najlepsza forma podmiotu prawnego, potrzeba szkoleń i know-how, zapotrzebowanie na wspólną przestrzeń networkingową, mentoring i dzielenie się doświadczeniami, wykorzystanie narzędzi marketingowych w sferze online, marki, tożsamości. Na podstawie wyników badań partnerzy w rozwoju projektu zidentyfikowali trzy podstawowe problemy w dziedzinach twórczych, które znajdują odzwierciedlenie w przytoczonych powyżej danych: 1. Brak umiejętności, kompetencji i wiedzy w zakresie przedsiębiorczości 2. Segmentacja marketingu (strategii/działań) oraz brak dobrze zdefiniowanej tożsamości biznesowej 3. Brak opłacalnych, kreatywnych i innowacyjnych produktów i usług wysokiej jakości dostępnych w obszarze JC, spowodowany brakiem profesjonalnie wyposażonej przestrzeni oraz konkretnych umiejętności i kompetencji Partnerzy opracowali pomysł projektu koncentrując się na wyżej wymienionych problemach, określając cele, które będą odpowiedzią na wspólne wyzwania terytorialne, przed którymi stoi CB, i starali się określić obszary interwencji w odniesieniu do kwestii, które wzajemnie o... (Polish)
4 November 2022
0 references
Niniejszy projekt, zatytułowany Create To Gather, został opracowany przez partnerów projektu, LP1 po rumuńskiej stronie granicy i PP2 po węgierskiej stronie granicy jako wspólne transgraniczne podejście do rozwoju społeczności lokalnych i lokalnej gospodarki w celu osiągnięcia długoterminowego pozytywnego wpływu zarówno na wzrost sprzyjający zatrudnieniu, jak i współpracę transgraniczną w ramach kwalifikującego się Euroregionu BHB. Zgodnie z wynikami badania przeprowadzonego w 2016 r. na stronie wiodącego partnera, w Rumunii tylko 4,48 % ludności aktywnej zawodowo zatrudnionych jest w branżach kreatywnych, podczas gdy w Europie Zachodniej, na przykład w Wielkiej Brytanii lub Finlandii, odsetek ten jest prawie dwukrotnie, 7,9 % i 8,2 %, gdzie „wymiar branż kreatywnych przekroczył inne sektory gospodarki zdecydowanie z punktu widzenia ich wagi w PKB”, według Attitudes wobec kreatywności i przemysłu kreatywnego w Rumunii opublikowanego w badaniu The Bucharest Academy of Economic Studies. Okazało się również, że 79,25 % respondentów (106 próby młodych osób w wieku od 18 do 30 lat) uznało, że posiadają umiejętności niezbędne do pracy w branży kreatywnej i chcieliby pracować w CI. Zgodnie z publikacją rządu Rumunii w 2016 r. „wkład sektora kreatywnego w PKB pokonał rolnictwo o 0,1 punktu w 2013 r. i osiągnął poziom 7 % w 2014 r.”. Ta sama publikacja zawierała listę najlepszych miast w CI i niestety Oradea nie jest częścią listy, podczas gdy jedynym miastem CB na liście jest Timisoara. W publikacji stwierdzono również, że główny sektor kreatywny w Rumunii jest reprezentowany przez oprogramowanie i usługi informacyjne 57 %, a sztuka twórcza i rozrywka 21 %. Z publikacji wynika, że branże kreatywne mają bardzo duży potencjał gospodarczy, ponieważ „marża netto była wyższa od średniej krajowej gospodarki w 2015 r., wynosząca 11,64 % całkowitego obrotu. Najbardziej dochodowym segmentem była sztuka z marżą netto w wysokości 20,8 %. Według ustaleń Centrum Badań Stosunków Międzyetnicznych (CCRIT) Uniwersytetu Babeș-Bolyai w Klużu-Napoce największe problemy, z jakimi borykają się podmioty z branży kreatywnej w zakresie przedsiębiorczości, są związane z administracją i biurokracją, brakiem wsparcia ze strony państwa, funduszami i kapitałem, brakiem odpowiedniej infrastruktury. Sytuacja jest bardzo podobna na Węgrzech. Według sondażu GEM z 2015 r. Węgry uzyskały ostatnie wyniki w zakresie wiedzy i umiejętności w zakresie przedsiębiorczości ludności w krajach Europy Wschodniej, które mają silny wpływ na przedsiębiorstwa typu start-up. Według tego samego badania tylko 7,92 % aktywnej populacji ma nową lub po prostu tworzącą działalność gospodarczą, która jest niższa niż w poprzednich trzech latach. Jeśli chodzi o innowacje produktowe i technologiczne, Węgry należą do ostatniego z państw członkowskich UE. Według danych zebranych przez GEM Węgry są ostatnimi w krajach Europy Środkowej i Wschodniej pod względem umiejętności i wiedzy w zakresie przedsiębiorczości niezbędnych do rozpoczęcia działalności gospodarczej, tylko 38,76 % badanych uważa, że posiada umiejętności. Podczas gdy Rumuni mają bardzo pozytywną opinię na temat przedsiębiorczości jako szansy na karierę zawodową, 72,42 % populacji sformułowało pozytywną odpowiedź, ale na Węgrzech tylko 48,35 % populacji uważa rozpoczęcie działalności gospodarczej za szansę na karierę. Plan Széchenyi 2020 aktywnie koncentruje się na tworzeniu przestrzeni inkubatorów, kreatywnych ekspozycjach, wsparciu kreatywnych klastrów. Według Europejskiego Obserwatorium Klastra 2011 wzrost branż kreatywnych w latach 2003-2008 na Węgrzech wyniósł -3,57 %, co dało wynik ostatni w krajach zaobserwowanych. Według spotkania grupy dyskusyjnej zorganizowanego w Oradea w grudniu 2017 r. uczestniczące podmioty z branży kreatywnej zwróciły uwagę na kilka przeszkód w rozwoju swoich przedsiębiorstw: brak wiedzy w zakresie administracji i rejestracji, najlepsza forma podmiotu prawnego, potrzeba szkoleń i know-how, zapotrzebowanie na wspólną przestrzeń networkingową, mentoring i dzielenie się doświadczeniami, wykorzystanie narzędzi marketingowych w sferze online, marki, tożsamości. Na podstawie wyników badań partnerzy w rozwoju projektu zidentyfikowali trzy podstawowe problemy w dziedzinach twórczych, które znajdują odzwierciedlenie w przytoczonych powyżej danych: 1. Brak umiejętności, kompetencji i wiedzy w zakresie przedsiębiorczości 2. Segmentacja marketingu (strategii/działań) oraz brak dobrze zdefiniowanej tożsamości biznesowej 3. Brak opłacalnych, kreatywnych i innowacyjnych produktów i usług wysokiej jakości dostępnych w obszarze JC, spowodowany brakiem profesjonalnie wyposażonej przestrzeni oraz konkretnych umiejętności i kompetencji Partnerzy opracowali pomysł projektu koncentrując się na wyżej wymienionych problemach, określając cele, które będą odpowiedzią na wspólne wyzwania terytorialne, przed którymi stoi CB, i starali się określić obszary interwencji w odniesieniu do kwestii, które wzajemnie o... (Polish)
4 November 2022
0 references
Ta projekt z naslovom Create To Gather so razvili projektni partnerji, LP1 na romunski strani meje in PP2 na madžarski strani meje kot skupni čezmejni pristop k razvoju članov lokalnih skupnosti in lokalnega gospodarstva z namenom doseganja dolgoročnega pozitivnega učinka na zaposlovanje prijazno rast in čezmejno sodelovanje znotraj upravičene evroregije BHB. Glede na ugotovitve raziskave, izvedene leta 2016 na lokaciji vodilnega partnerja, je v Romuniji le 4,48 % aktivnega prebivalstva zaposlenih v ustvarjalnih industrijah, v zahodni Evropi, na primer v Veliki Britaniji ali na Finskem, pa je ta delež skoraj podvojil, 7,9 % in 8,2 %, kjer je „razsežnost ustvarjalnih industrij daleč z vidika njihove teže v BDP presegla druge sektorje gospodarstva“, v skladu z Attitudes to Creativity in Creative Industries v Romuniji, objavljenimi v študiji The Bukarešta Academy of Economic Studies. Pokazala je tudi, da je 79,25 % anketirancev (106 vzorcev mladih, starih od 18 do 30 let) menilo, da imajo potrebna znanja in spretnosti za delo v industriji industrijske panoge (kreativni industriji) in bi želeli delati v CI. Po objavi romunske vlade leta 2016 je „prispevek BDP sektorja kreativnih industrij v letu 2013 presegel kmetijstvo za 0,1 točke in leta 2014 dosegel raven 7 %.“ Ista publikacija je delila seznam najboljših mest v CI in na žalost Oradea ni del seznama, medtem ko je edino mesto CB na seznamu Timisoara. V publikaciji je navedeno tudi, da glavni sektor ustvarjalne industrije v Romuniji predstavljajo programska oprema in informacijske storitve 57 % ter ustvarjalne umetnosti in zabave 21 %. Iz publikacije je razvidno, da imajo ustvarjalne industrije zelo velik gospodarski potencial, saj je bila neto marža leta 2015 nad nacionalnim povprečjem gospodarstva in je znašala 11,64 % skupnega prometa. Najbolj dobičkonosen segment je bil umetnost z neto maržo 20,8 %.“ Po ugotovitvah Raziskovalnega centra za medetnične odnose (CCRIT) Univerze Babeș-Bolyai Univerze Cluj-Napoca so največji problemi, s katerimi se soočajo ustvarjalni industrijski operaterji v zvezi s podjetništvom, povezani z upravo in birokracijo, pomanjkanjem državne podpore, sredstev in kapitala, pomanjkanjem ustrezne infrastrukture. Na Madžarskem so razmere precej podobne. Glede na raziskavo GEM iz leta 2015 je Madžarska dosegla zadnje rezultate glede podjetniškega znanja in spretnosti prebivalstva v vzhodnoevropskih državah, kar močno vpliva na zagonska podjetja. V skladu z isto študijo ima le 7,92 % aktivnega prebivalstva novo ali pravkar ustanovljeno podjetje, kar je manj kot v prejšnjih treh letih. Kar zadeva proizvodne in tehnološke inovacije, je Madžarska v zadnji članici EU. Glede na podatke, ki jih je zbral GEM, je Madžarska zadnja v državah srednje in vzhodne Evrope glede potrebnih podjetniških spretnosti in znanja za ustanovitev podjetja, le 38,76 % anketirancev meni, da imajo te veščine. Medtem ko imajo Romuni zelo pozitivno mnenje o podjetništvu kot poklicni priložnosti, je 72,42 % prebivalstva izrazilo pozitiven odgovor, na Madžarskem pa samo 48,35 % prebivalstva meni, da je ustanovitev podjetja karierna priložnost. Načrt Széchenyi 2020 se dejavno osredotoča na vzpostavitev inkubatorskih prostorov, ustvarjalne razstave in podporo ustvarjalnim grozdom. Po podatkih Evropskega observatorija grozdov za leto 2011 je rast ustvarjalnih industrij na Madžarskem med letoma 2003 in 2008 znašala –3,57 %, kar je zadnja v opazovanih državah. Glede na srečanje fokusnih skupin, ki je bilo organizirano decembra 2017 v Oradei, so sodelujoči akterji ustvarjalne industrije izpostavili nekaj ovir pri razvoju svojih podjetij: pomanjkanje znanja v smislu upravljanja in registracije, najboljša oblika pravne osebe, potreba po usposabljanju in znanju, povpraševanje po skupnem prostoru za mreženje, mentorstvo in izmenjava izkušenj, uporaba trženjskih orodij v spletni sferi, blagovna znamka, identiteta. Na podlagi ugotovitev raziskave so partnerji pri razvoju projekta opredelili tri ključne probleme na ustvarjalnih področjih, ki se odražajo v zgoraj navedenih podatkih: 1. Pomanjkanje podjetniških spretnosti, kompetenc in znanja 2. Segmentirano trženje (strategije/dejavnosti) in pomanjkanje dobro opredeljene poslovne identitete 3. Pomanjkanje stroškovno učinkovitih, ustvarjalnih in inovativnih kakovostnih proizvodov in storitev z dodano vrednostjo, ki so na voljo na območju certifikacijskega sistema, zaradi pomanjkanja strokovno opremljenega prostora ter posebnih spretnosti in kompetenc Partnerji so se osredotočili na zgoraj navedene probleme, opredelili cilje, s katerimi se bodo odzvali na skupne teritorialne izzive, s katerimi se soočajo na območju certifikacijskega sistema, in poskušali opredeliti področja intervencij za vprašanja, ki se medsebojno povezujejo in vodijo v neizkoriščen in zataknjen trg. Ena od ključnih težav, ki jih (Slovenian)
4 November 2022
0 references
Ta projekt z naslovom Create To Gather so razvili projektni partnerji, LP1 na romunski strani meje in PP2 na madžarski strani meje kot skupni čezmejni pristop k razvoju članov lokalnih skupnosti in lokalnega gospodarstva z namenom doseganja dolgoročnega pozitivnega učinka na zaposlovanje prijazno rast in čezmejno sodelovanje znotraj upravičene evroregije BHB. Glede na ugotovitve raziskave, izvedene leta 2016 na lokaciji vodilnega partnerja, je v Romuniji le 4,48 % aktivnega prebivalstva zaposlenih v ustvarjalnih industrijah, v zahodni Evropi, na primer v Veliki Britaniji ali na Finskem, pa je ta delež skoraj podvojil, 7,9 % in 8,2 %, kjer je „razsežnost ustvarjalnih industrij daleč z vidika njihove teže v BDP presegla druge sektorje gospodarstva“, v skladu z Attitudes to Creativity in Creative Industries v Romuniji, objavljenimi v študiji The Bukarešta Academy of Economic Studies. Pokazala je tudi, da je 79,25 % anketirancev (106 vzorcev mladih, starih od 18 do 30 let) menilo, da imajo potrebna znanja in spretnosti za delo v industriji industrijske panoge (kreativni industriji) in bi želeli delati v CI. Po objavi romunske vlade leta 2016 je „prispevek BDP sektorja kreativnih industrij v letu 2013 presegel kmetijstvo za 0,1 točke in leta 2014 dosegel raven 7 %.“ Ista publikacija je delila seznam najboljših mest v CI in na žalost Oradea ni del seznama, medtem ko je edino mesto CB na seznamu Timisoara. V publikaciji je navedeno tudi, da glavni sektor ustvarjalne industrije v Romuniji predstavljajo programska oprema in informacijske storitve 57 % ter ustvarjalne umetnosti in zabave 21 %. Iz publikacije je razvidno, da imajo ustvarjalne industrije zelo velik gospodarski potencial, saj je bila neto marža leta 2015 nad nacionalnim povprečjem gospodarstva in je znašala 11,64 % skupnega prometa. Najbolj dobičkonosen segment je bil umetnost z neto maržo 20,8 %.“ Po ugotovitvah Raziskovalnega centra za medetnične odnose (CCRIT) Univerze Babeș-Bolyai Univerze Cluj-Napoca so največji problemi, s katerimi se soočajo ustvarjalni industrijski operaterji v zvezi s podjetništvom, povezani z upravo in birokracijo, pomanjkanjem državne podpore, sredstev in kapitala, pomanjkanjem ustrezne infrastrukture. Na Madžarskem so razmere precej podobne. Glede na raziskavo GEM iz leta 2015 je Madžarska dosegla zadnje rezultate glede podjetniškega znanja in spretnosti prebivalstva v vzhodnoevropskih državah, kar močno vpliva na zagonska podjetja. V skladu z isto študijo ima le 7,92 % aktivnega prebivalstva novo ali pravkar ustanovljeno podjetje, kar je manj kot v prejšnjih treh letih. Kar zadeva proizvodne in tehnološke inovacije, je Madžarska v zadnji članici EU. Glede na podatke, ki jih je zbral GEM, je Madžarska zadnja v državah srednje in vzhodne Evrope glede potrebnih podjetniških spretnosti in znanja za ustanovitev podjetja, le 38,76 % anketirancev meni, da imajo te veščine. Medtem ko imajo Romuni zelo pozitivno mnenje o podjetništvu kot poklicni priložnosti, je 72,42 % prebivalstva izrazilo pozitiven odgovor, na Madžarskem pa samo 48,35 % prebivalstva meni, da je ustanovitev podjetja karierna priložnost. Načrt Széchenyi 2020 se dejavno osredotoča na vzpostavitev inkubatorskih prostorov, ustvarjalne razstave in podporo ustvarjalnim grozdom. Po podatkih Evropskega observatorija grozdov za leto 2011 je rast ustvarjalnih industrij na Madžarskem med letoma 2003 in 2008 znašala –3,57 %, kar je zadnja v opazovanih državah. Glede na srečanje fokusnih skupin, ki je bilo organizirano decembra 2017 v Oradei, so sodelujoči akterji ustvarjalne industrije izpostavili nekaj ovir pri razvoju svojih podjetij: pomanjkanje znanja v smislu upravljanja in registracije, najboljša oblika pravne osebe, potreba po usposabljanju in znanju, povpraševanje po skupnem prostoru za mreženje, mentorstvo in izmenjava izkušenj, uporaba trženjskih orodij v spletni sferi, blagovna znamka, identiteta. Na podlagi ugotovitev raziskave so partnerji pri razvoju projekta opredelili tri ključne probleme na ustvarjalnih področjih, ki se odražajo v zgoraj navedenih podatkih: 1. Pomanjkanje podjetniških spretnosti, kompetenc in znanja 2. Segmentirano trženje (strategije/dejavnosti) in pomanjkanje dobro opredeljene poslovne identitete 3. Pomanjkanje stroškovno učinkovitih, ustvarjalnih in inovativnih kakovostnih proizvodov in storitev z dodano vrednostjo, ki so na voljo na območju certifikacijskega sistema, zaradi pomanjkanja strokovno opremljenega prostora ter posebnih spretnosti in kompetenc Partnerji so se osredotočili na zgoraj navedene probleme, opredelili cilje, s katerimi se bodo odzvali na skupne teritorialne izzive, s katerimi se soočajo na območju certifikacijskega sistema, in poskušali opredeliti področja intervencij za vprašanja, ki se medsebojno povezujejo in vodijo v neizkoriščen in zataknjen trg. Ena od ključnih težav, ki jih (Slovenian)
4 November 2022
0 references
Hankkeen yhteistyökumppanit, Romanian puolella rajalla sijaitseva LP1 ja Unkarin puolella rajalla PP2 kehittivät tämän hankkeen ” Create To Gather” -hankkeen yhteisenä rajatylittävänä lähestymistapana paikallisyhteisöjen jäsenten ja paikallisen talouden kehittämiseksi, jotta voidaan saavuttaa pitkän aikavälin myönteinen vaikutus sekä työllisyyttä edistävään kasvuun että rajatylittävään yhteistyöhön tukikelpoisen BHB:n Euroregio-alueen puitteissa. Johtavan kumppanin toimipaikassa vuonna 2016 tehdyn tutkimuksen tulosten mukaan Romaniassa vain 4,48 prosenttia aktiiviväestöstä työskentelee luovilla toimialoilla, kun taas Länsi-Euroopassa, esimerkiksi Isossa-Britanniassa tai Suomessa, osuus on lähes kaksinkertainen, 7,9 prosenttia ja 8,2 prosenttia, missä ”luovien alojen ulottuvuus on ylittänyt muut talouden alat selvästi suhteessa bruttokansantuotteeseen”, Attitudes towards Creativity ja Romanian Creative Industries in Romania julkaisivat Bukarestin taloustutkimusakatemian tutkimuksessa. Se on myös osoittanut, että 79,25 prosenttia vastaajista (106 otosta 18–30-vuotiaista nuorista) katsoi, että heillä oli tarvittavat taidot työskennellä luovilla toimialoilla ja että he haluaisivat työskennellä CI: ssä. Romanian hallituksen vuonna 2016 julkaiseman julkaisun mukaan ”luovien teollisuuden alojen BKT-osuus ylitti maatalouden 0,1 prosenttiyksikköä vuonna 2013 ja saavutti 7 prosentin tason vuonna 2014”. Sama julkaisu jakoi luettelon CI:n huippukaupungeista, ja valitettavasti Oradea ei kuulu luetteloon, kun taas ainoa CB-kaupunki luettelossa on Timisoara. Julkaisussa todettiin myös, että Romanian luovan teollisuuden pääsektoria edustavat ohjelmisto- ja tietopalvelut 57 prosenttia sekä luova taide ja viihde 21 prosenttia. Julkaisusta käy ilmi, että luovilla toimialoilla on erittäin suuri taloudellinen potentiaali, sillä ”nettomarginaali ylitti kansantalouden keskiarvon vuonna 2015 eli 11,64 prosenttia kokonaisliikevaihdosta. Kannattavin segmentti oli Arts, jonka nettomarginaali oli 20,8 %.” Cluj-Napocan Babeș-Bolyai-yliopiston etnisten suhteiden tutkimuskeskuksen (CCRIT) tulosten mukaan luovien teollisuuden toimijoiden suurimmat yrittäjyyteen liittyvät ongelmat liittyvät hallintoon ja byrokratiaan, valtion tuen, varojen ja pääoman puutteeseen, asianmukaisen infrastruktuurin puutteeseen. Unkarissa tilanne on melko samanlainen. GEM:n vuonna 2015 tekemän kyselyn mukaan Unkari sai viimeisen pistemäärän Itä-Euroopan maiden väestön yrittäjyystaidoista ja -taidoista, joilla on vahva vaikutus startup-yrityksiin. Saman tutkimuksen mukaan vain 7,92 prosentilla aktiiviväestöstä on uusi tai vain perustava yritys, joka on alhaisempi kuin edelliset kolme vuotta. Tuote- ja teknologiainnovaatioiden osalta Unkari on EU:n viimeisimmässä jäsenvaltiossa. GEM:n keräämien tietojen mukaan Unkari on viimeinen Keski- ja Itä-Euroopan maissa yritystoiminnan aloittamiseen tarvittavista yrittäjyystaidoista ja -taidoista, vain 38,76 prosenttia kyselyyn vastanneista väestöstä uskoo, että heillä on taidot. Vaikka romanialaiset suhtautuvat hyvin myönteisesti yrittäjyyteen uramahdollisuutena, 72,42 prosenttia väestöstä esitti myönteisen vastauksen, kun taas Unkarissa vain 48,35 prosenttia väestöstä pitää yrityksen perustamista uramahdollisuutena. Széchenyi 2020 -suunnitelmassa keskitytään aktiivisesti yrityshautomoiden, luovien näyttelyiden ja luovien klusterien tukemiseen. Euroopan klusterien seurantakeskuksen (European Cluster Observatory 2011) mukaan luovien toimialojen kasvu Unkarissa oli vuosina 2003–2008–3,57 prosenttia, mikä oli viimeiseksi havaittuja maita. Oradeassa joulukuussa 2017 järjestetyn fokusryhmän kokouksen mukaan mukana olevat luovan alan toimijat toivat esiin muutamia esteitä liiketoimintansa kehittämisessä: hallintoa ja rekisteröintiä koskevan tietämyksen puute, oikeushenkilön paras muoto, koulutuksen ja osaamisen tarve, yhteisen verkostoitumistilan kysyntä, mentorointi ja kokemusten jakaminen, markkinointivälineiden käyttö verkossa, brändi, identiteetti. Tutkimuksen tulosten perusteella kumppanit havaitsivat hankkeen kehittämisessä kolme luovan alan keskeistä ongelmaa, jotka näkyvät edellä mainituissa tiedoissa: 1. Yrittäjyystaitojen, -taitojen ja -osaamisen puute 2. Segmentoitu markkinointi (strategiat/toiminnot) ja hyvin määritellyn liiketoiminta-identiteetin puuttuminen 3. CB-alueella saatavilla olevien kustannustehokkaiden, lisäarvoa tuottavien ja innovatiivisten laadukkaiden tuotteiden ja palvelujen puute johtuu ammattitaitoisen tilan sekä erityistaitojen ja -pätevyyden puutteesta. Kumppanit laativat hanke-ajatuksen, jossa keskityttiin edellä mainittuihin ongelmiin, määritettiin tavoitteet, joilla vastataan todentamisviranomaisen alueen yhteisiin alueellisiin haasteisiin, ja pyrittiin yksilöimään toiminta-alueet sellaisten kysymysten osalta, jotka ovat keskenään vuorovaikutuksessa ja johtavat hyödyntämättömiin ja juuttuneisiin markkinoihin. Yksi tärkeimmistä ongelmista i (Finnish)
4 November 2022
0 references
Hankkeen yhteistyökumppanit, Romanian puolella rajalla sijaitseva LP1 ja Unkarin puolella rajalla PP2 kehittivät tämän hankkeen ” Create To Gather” -hankkeen yhteisenä rajatylittävänä lähestymistapana paikallisyhteisöjen jäsenten ja paikallisen talouden kehittämiseksi, jotta voidaan saavuttaa pitkän aikavälin myönteinen vaikutus sekä työllisyyttä edistävään kasvuun että rajatylittävään yhteistyöhön tukikelpoisen BHB:n Euroregio-alueen puitteissa. Johtavan kumppanin toimipaikassa vuonna 2016 tehdyn tutkimuksen tulosten mukaan Romaniassa vain 4,48 prosenttia aktiiviväestöstä työskentelee luovilla toimialoilla, kun taas Länsi-Euroopassa, esimerkiksi Isossa-Britanniassa tai Suomessa, osuus on lähes kaksinkertainen, 7,9 prosenttia ja 8,2 prosenttia, missä ”luovien alojen ulottuvuus on ylittänyt muut talouden alat selvästi suhteessa bruttokansantuotteeseen”, Attitudes towards Creativity ja Romanian Creative Industries in Romania julkaisivat Bukarestin taloustutkimusakatemian tutkimuksessa. Se on myös osoittanut, että 79,25 prosenttia vastaajista (106 otosta 18–30-vuotiaista nuorista) katsoi, että heillä oli tarvittavat taidot työskennellä luovilla toimialoilla ja että he haluaisivat työskennellä CI: ssä. Romanian hallituksen vuonna 2016 julkaiseman julkaisun mukaan ”luovien teollisuuden alojen BKT-osuus ylitti maatalouden 0,1 prosenttiyksikköä vuonna 2013 ja saavutti 7 prosentin tason vuonna 2014”. Sama julkaisu jakoi luettelon CI:n huippukaupungeista, ja valitettavasti Oradea ei kuulu luetteloon, kun taas ainoa CB-kaupunki luettelossa on Timisoara. Julkaisussa todettiin myös, että Romanian luovan teollisuuden pääsektoria edustavat ohjelmisto- ja tietopalvelut 57 prosenttia sekä luova taide ja viihde 21 prosenttia. Julkaisusta käy ilmi, että luovilla toimialoilla on erittäin suuri taloudellinen potentiaali, sillä ”nettomarginaali ylitti kansantalouden keskiarvon vuonna 2015 eli 11,64 prosenttia kokonaisliikevaihdosta. Kannattavin segmentti oli Arts, jonka nettomarginaali oli 20,8 %.” Cluj-Napocan Babeș-Bolyai-yliopiston etnisten suhteiden tutkimuskeskuksen (CCRIT) tulosten mukaan luovien teollisuuden toimijoiden suurimmat yrittäjyyteen liittyvät ongelmat liittyvät hallintoon ja byrokratiaan, valtion tuen, varojen ja pääoman puutteeseen, asianmukaisen infrastruktuurin puutteeseen. Unkarissa tilanne on melko samanlainen. GEM:n vuonna 2015 tekemän kyselyn mukaan Unkari sai viimeisen pistemäärän Itä-Euroopan maiden väestön yrittäjyystaidoista ja -taidoista, joilla on vahva vaikutus startup-yrityksiin. Saman tutkimuksen mukaan vain 7,92 prosentilla aktiiviväestöstä on uusi tai vain perustava yritys, joka on alhaisempi kuin edelliset kolme vuotta. Tuote- ja teknologiainnovaatioiden osalta Unkari on EU:n viimeisimmässä jäsenvaltiossa. GEM:n keräämien tietojen mukaan Unkari on viimeinen Keski- ja Itä-Euroopan maissa yritystoiminnan aloittamiseen tarvittavista yrittäjyystaidoista ja -taidoista, vain 38,76 prosenttia kyselyyn vastanneista väestöstä uskoo, että heillä on taidot. Vaikka romanialaiset suhtautuvat hyvin myönteisesti yrittäjyyteen uramahdollisuutena, 72,42 prosenttia väestöstä esitti myönteisen vastauksen, kun taas Unkarissa vain 48,35 prosenttia väestöstä pitää yrityksen perustamista uramahdollisuutena. Széchenyi 2020 -suunnitelmassa keskitytään aktiivisesti yrityshautomoiden, luovien näyttelyiden ja luovien klusterien tukemiseen. Euroopan klusterien seurantakeskuksen (European Cluster Observatory 2011) mukaan luovien toimialojen kasvu Unkarissa oli vuosina 2003–2008–3,57 prosenttia, mikä oli viimeiseksi havaittuja maita. Oradeassa joulukuussa 2017 järjestetyn fokusryhmän kokouksen mukaan mukana olevat luovan alan toimijat toivat esiin muutamia esteitä liiketoimintansa kehittämisessä: hallintoa ja rekisteröintiä koskevan tietämyksen puute, oikeushenkilön paras muoto, koulutuksen ja osaamisen tarve, yhteisen verkostoitumistilan kysyntä, mentorointi ja kokemusten jakaminen, markkinointivälineiden käyttö verkossa, brändi, identiteetti. Tutkimuksen tulosten perusteella kumppanit havaitsivat hankkeen kehittämisessä kolme luovan alan keskeistä ongelmaa, jotka näkyvät edellä mainituissa tiedoissa: 1. Yrittäjyystaitojen, -taitojen ja -osaamisen puute 2. Segmentoitu markkinointi (strategiat/toiminnot) ja hyvin määritellyn liiketoiminta-identiteetin puuttuminen 3. CB-alueella saatavilla olevien kustannustehokkaiden, lisäarvoa tuottavien ja innovatiivisten laadukkaiden tuotteiden ja palvelujen puute johtuu ammattitaitoisen tilan sekä erityistaitojen ja -pätevyyden puutteesta. Kumppanit laativat hanke-ajatuksen, jossa keskityttiin edellä mainittuihin ongelmiin, määritettiin tavoitteet, joilla vastataan todentamisviranomaisen alueen yhteisiin alueellisiin haasteisiin, ja pyrittiin yksilöimään toiminta-alueet sellaisten kysymysten osalta, jotka ovat keskenään vuorovaikutuksessa ja johtavat hyödyntämättömiin ja juuttuneisiin markkinoihin. Yksi tärkeimmistä ongelmista i (Finnish)
4 November 2022
0 references
Das vorliegende Projekt mit dem Titel Create To Gather wurde von den Projektpartnern LP1 auf der rumänischen Seite der Grenze und PP2 auf der ungarischen Seite der Grenze als gemeinsamer grenzüberschreitender Ansatz zur Entwicklung der Mitglieder der lokalen Gemeinschaften und der lokalen Wirtschaft entwickelt, um langfristig positive Auswirkungen sowohl auf beschäftigungsfreundliches Wachstum als auch auf die grenzüberschreitende Zusammenarbeit innerhalb der förderfähigen BHB-Euroregion zu erzielen. Nach den Ergebnissen einer 2016 am Standort des Lead Partner durchgeführten Umfrage sind in Rumänien nur 4,48 % der erwerbstätigen Bevölkerung in der Kreativwirtschaft beschäftigt, während in Westeuropa, zum Beispiel Großbritannien oder Finnland, dieser Anteil fast doppelt ist, 7,9 % und 8,2 %, wo „die Dimension der Kreativwirtschaft andere Wirtschaftszweige weit unter der Perspektive ihres Gewichts im BIP überschritten hat“, so Attitudes to Creativity and the Creative Industries in Romania, veröffentlicht in einer Studie der Bukarest Academy of Economic Studies. Es hat auch gezeigt, dass 79,25 % der Befragten (106 Stichproben junger Menschen zwischen 18 und 30 Jahren) der Ansicht waren, dass sie über die notwendigen Fähigkeiten verfügen, um in CI (kreative Industrien) zu arbeiten, und möchten in CI arbeiten. Laut einer Veröffentlichung der rumänischen Regierung im Jahr 2016 „übertraf der BIP-Beitrag des Sektors Kreativwirtschaft 2013 die Landwirtschaft um 0,1 Punkte und erreichte 2014 ein Niveau von 7 %.“ Die gleiche Veröffentlichung teilte eine Liste der Top-Städte in CI und leider ist Oradea nicht Teil der Liste, während die einzige CB-Stadt auf der Liste Timisoara ist. In der Veröffentlichung heißt es auch, dass der Hauptsektor der Kreativwirtschaft in Rumänien durch Software- und Informationsdienstleistungen zu 57 % und kreative Kunst und Unterhaltung 21 % vertreten ist. Aus der Veröffentlichung geht deutlich hervor, dass die Kreativwirtschaft ein sehr hohes wirtschaftliches Potenzial hat, da „die Nettomarge 2015 mit 11,64 % des Gesamtumsatzes über dem Durchschnitt der Volkswirtschaft lag“. Das profitabelste Segment war Kunst mit einer Nettomarge von 20,8 %." Laut den Erkenntnissen des Forschungszentrums für interethnische Beziehungen (CCRIT) der Babeș-Bolyai-Universität Cluj-Napoca stehen die größten Probleme der Kreativwirtschaft im Zusammenhang mit der Verwaltung und Bürokratie, dem Mangel an staatlicher Unterstützung, Fonds und Kapital, dem Mangel an ausreichender Infrastruktur. In Ungarn ist die Situation sehr ähnlich. Laut der GEM-Umfrage aus dem Jahr 2015 erzielte Ungarn zuletzt das unternehmerische Wissen und die Fähigkeiten der Bevölkerung in den osteuropäischen Ländern, die einen starken Einfluss auf Start-up-Unternehmen haben. Nach derselben Studie haben nur 7,92 % der erwerbstätigen Bevölkerung ein neues oder gerade gegründetes Geschäft, das niedriger ist als in den letzten drei Jahren. In Bezug auf Produkt- und technologische Innovation gehört Ungarn zu den letzten EU-Mitgliedstaaten. Nach den von der GEM gesammelten Daten ist Ungarn der letzte in den mittel- und osteuropäischen Ländern über die notwendigen unternehmerischen Fähigkeiten und Kenntnisse, um ein Unternehmen zu gründen, nur 38,76 % der befragten Bevölkerung glauben, dass sie über die Fähigkeiten verfügen. Während die Rumänen eine sehr positive Meinung über Unternehmertum als Karrierechance haben, halten 72,42 % der Bevölkerung eine positive Antwort, in Ungarn halten nur 48,35 % der Bevölkerung die Gründung eines Unternehmens für eine Karrierechance. Der Széchenyi-Plan 2020 konzentriert sich aktiv auf die Einrichtung von Inkubatorräumen, kreative Ausstellungen und die Unterstützung kreativer Cluster. Nach Angaben des Europäischen Clusterobservatoriums 2011 betrug das Wachstum der Kreativwirtschaft in Ungarn zwischen 2003 und 2008-3,57 %, was zuletzt in den Ländern zu beobachten war. Laut einer im Dezember 2017 in Oradea organisierten Fokusgruppe haben die beteiligten Kreativwirtschaftsbetreiber einige Hindernisse bei der Entwicklung ihres Unternehmens aufgezeigt: der Mangel an Wissen in Bezug auf Verwaltung und Registrierung, die beste Form der juristischen Person, der Bedarf an Schulungen und Know-how, die Nachfrage nach einem gemeinsamen Netzwerkraum, Mentoring und Austausch von Erfahrungen, der Einsatz von Marketinginstrumenten im Online-Bereich, Marke und Identität. Auf der Grundlage der Forschungsergebnisse identifizierten die Partner bei der Entwicklung des Projekts drei Kernprobleme in den kreativen Bereichen, die sich in den oben genannten Daten widerspiegeln: 1. Der Mangel an unternehmerischen Fähigkeiten, Kompetenzen und Kenntnissen 2. Segmentiertes Marketing (Strategien/Aktivitäten) und das Fehlen einer klar definierten Geschäftsidentität 3. Der Mangel an kostenwirksamen, wertschöpfenden und innovativen Qualitätsprodukten und -dienstleistungen im Bereich der bescheinigenden Stelle, die durch den Mangel an professionel... (German)
4 November 2022
0 references
Das vorliegende Projekt mit dem Titel Create To Gather wurde von den Projektpartnern LP1 auf der rumänischen Seite der Grenze und PP2 auf der ungarischen Seite der Grenze als gemeinsamer grenzüberschreitender Ansatz zur Entwicklung der Mitglieder der lokalen Gemeinschaften und der lokalen Wirtschaft entwickelt, um langfristig positive Auswirkungen sowohl auf beschäftigungsfreundliches Wachstum als auch auf die grenzüberschreitende Zusammenarbeit innerhalb der förderfähigen BHB-Euroregion zu erzielen. Nach den Ergebnissen einer 2016 am Standort des Lead Partner durchgeführten Umfrage sind in Rumänien nur 4,48 % der erwerbstätigen Bevölkerung in der Kreativwirtschaft beschäftigt, während in Westeuropa, zum Beispiel Großbritannien oder Finnland, dieser Anteil fast doppelt ist, 7,9 % und 8,2 %, wo „die Dimension der Kreativwirtschaft andere Wirtschaftszweige weit unter der Perspektive ihres Gewichts im BIP überschritten hat“, so Attitudes to Creativity and the Creative Industries in Romania, veröffentlicht in einer Studie der Bukarest Academy of Economic Studies. Es hat auch gezeigt, dass 79,25 % der Befragten (106 Stichproben junger Menschen zwischen 18 und 30 Jahren) der Ansicht waren, dass sie über die notwendigen Fähigkeiten verfügen, um in CI (kreative Industrien) zu arbeiten, und möchten in CI arbeiten. Laut einer Veröffentlichung der rumänischen Regierung im Jahr 2016 „übertraf der BIP-Beitrag des Sektors Kreativwirtschaft 2013 die Landwirtschaft um 0,1 Punkte und erreichte 2014 ein Niveau von 7 %.“ Die gleiche Veröffentlichung teilte eine Liste der Top-Städte in CI und leider ist Oradea nicht Teil der Liste, während die einzige CB-Stadt auf der Liste Timisoara ist. In der Veröffentlichung heißt es auch, dass der Hauptsektor der Kreativwirtschaft in Rumänien durch Software- und Informationsdienstleistungen zu 57 % und kreative Kunst und Unterhaltung 21 % vertreten ist. Aus der Veröffentlichung geht deutlich hervor, dass die Kreativwirtschaft ein sehr hohes wirtschaftliches Potenzial hat, da „die Nettomarge 2015 mit 11,64 % des Gesamtumsatzes über dem Durchschnitt der Volkswirtschaft lag“. Das profitabelste Segment war Kunst mit einer Nettomarge von 20,8 %." Laut den Erkenntnissen des Forschungszentrums für interethnische Beziehungen (CCRIT) der Babeș-Bolyai-Universität Cluj-Napoca stehen die größten Probleme der Kreativwirtschaft im Zusammenhang mit der Verwaltung und Bürokratie, dem Mangel an staatlicher Unterstützung, Fonds und Kapital, dem Mangel an ausreichender Infrastruktur. In Ungarn ist die Situation sehr ähnlich. Laut der GEM-Umfrage aus dem Jahr 2015 erzielte Ungarn zuletzt das unternehmerische Wissen und die Fähigkeiten der Bevölkerung in den osteuropäischen Ländern, die einen starken Einfluss auf Start-up-Unternehmen haben. Nach derselben Studie haben nur 7,92 % der erwerbstätigen Bevölkerung ein neues oder gerade gegründetes Geschäft, das niedriger ist als in den letzten drei Jahren. In Bezug auf Produkt- und technologische Innovation gehört Ungarn zu den letzten EU-Mitgliedstaaten. Nach den von der GEM gesammelten Daten ist Ungarn der letzte in den mittel- und osteuropäischen Ländern über die notwendigen unternehmerischen Fähigkeiten und Kenntnisse, um ein Unternehmen zu gründen, nur 38,76 % der befragten Bevölkerung glauben, dass sie über die Fähigkeiten verfügen. Während die Rumänen eine sehr positive Meinung über Unternehmertum als Karrierechance haben, halten 72,42 % der Bevölkerung eine positive Antwort, in Ungarn halten nur 48,35 % der Bevölkerung die Gründung eines Unternehmens für eine Karrierechance. Der Széchenyi-Plan 2020 konzentriert sich aktiv auf die Einrichtung von Inkubatorräumen, kreative Ausstellungen und die Unterstützung kreativer Cluster. Nach Angaben des Europäischen Clusterobservatoriums 2011 betrug das Wachstum der Kreativwirtschaft in Ungarn zwischen 2003 und 2008-3,57 %, was zuletzt in den Ländern zu beobachten war. Laut einer im Dezember 2017 in Oradea organisierten Fokusgruppe haben die beteiligten Kreativwirtschaftsbetreiber einige Hindernisse bei der Entwicklung ihres Unternehmens aufgezeigt: der Mangel an Wissen in Bezug auf Verwaltung und Registrierung, die beste Form der juristischen Person, der Bedarf an Schulungen und Know-how, die Nachfrage nach einem gemeinsamen Netzwerkraum, Mentoring und Austausch von Erfahrungen, der Einsatz von Marketinginstrumenten im Online-Bereich, Marke und Identität. Auf der Grundlage der Forschungsergebnisse identifizierten die Partner bei der Entwicklung des Projekts drei Kernprobleme in den kreativen Bereichen, die sich in den oben genannten Daten widerspiegeln: 1. Der Mangel an unternehmerischen Fähigkeiten, Kompetenzen und Kenntnissen 2. Segmentiertes Marketing (Strategien/Aktivitäten) und das Fehlen einer klar definierten Geschäftsidentität 3. Der Mangel an kostenwirksamen, wertschöpfenden und innovativen Qualitätsprodukten und -dienstleistungen im Bereich der bescheinigenden Stelle, die durch den Mangel an professionel... (German)
4 November 2022
0 references
Το παρόν έργο, με τίτλο Create To Gather, αναπτύχθηκε από τους εταίρους του έργου, το LP1 στη ρουμανική πλευρά των συνόρων και το PP2 στην ουγγρική πλευρά των συνόρων ως κοινή διασυνοριακή προσέγγιση για την ανάπτυξη των μελών των τοπικών κοινοτήτων και της τοπικής οικονομίας, προκειμένου να επιτευχθεί μακροπρόθεσμα θετικό αποτέλεσμα τόσο στη φιλική προς την απασχόληση ανάπτυξη όσο και στη διασυνοριακή συνεργασία στο πλαίσιο της επιλέξιμης ευρωπεριφέρειας BHB. Σύμφωνα με τα πορίσματα έρευνας που πραγματοποιήθηκε το 2016 στον ιστότοπο του επικεφαλής εταίρου, στη Ρουμανία μόνο το 4,48 % του ενεργού πληθυσμού απασχολείται σε δημιουργικούς κλάδους, ενώ στη Δυτική Ευρώπη, για παράδειγμα στη Μεγάλη Βρετανία ή τη Φινλανδία, το ποσοστό αυτό είναι σχεδόν διπλάσιο, 7,9 % και 8,2 %, όπου «η διάσταση των δημιουργικών βιομηχανιών έχει υπερβεί κατά πολύ άλλους τομείς της οικονομίας από την άποψη του βάρους τους στο ΑΕΠ», σύμφωνα με τις στάσεις προς τη δημιουργικότητα και τις δημιουργικές βιομηχανίες στη Ρουμανία που δημοσιεύθηκε σε μελέτη της Ακαδημίας Οικονομικών Σπουδών του Βουκουρεστίου. Αποκάλυψε επίσης ότι το 79,25 % των ερωτηθέντων (106 δείγμα νέων ηλικίας μεταξύ 18 και 30 ετών) έκρινε ότι είχαν τις απαραίτητες δεξιότητες για να εργαστούν σε ΚΚΠ (δημιουργικές βιομηχανίες) και επιθυμούν να εργαστούν σε ΚΚΠ. Σύμφωνα με δημοσίευση της κυβέρνησης της Ρουμανίας το 2016, «η συμβολή του τομέα της δημιουργικής βιομηχανίας στο ΑΕΠ ξεπέρασε τη γεωργία κατά 0,1 μονάδες το 2013 και έφθασε σε επίπεδο 7 % το 2014». Η δημοσίευση ανέφερε επίσης ότι ο κύριος τομέας της Creative Industries στη Ρουμανία αντιπροσωπεύεται από λογισμικό και υπηρεσίες πληροφόρησης 57 % και δημιουργικές τέχνες και ψυχαγωγία 21 %. Από τη δημοσίευση προκύπτει σαφώς ότι οι δημιουργικές βιομηχανίες έχουν πολύ υψηλό οικονομικό δυναμικό, καθώς «το καθαρό περιθώριο ήταν πάνω από τον μέσο όρο της εθνικής οικονομίας το 2015, στο 11,64 % του συνολικού κύκλου εργασιών. Σύμφωνα με τα πορίσματα του Κέντρου Ερευνών για τις Διεθνικές Σχέσεις (CCRIT) του Πανεπιστημίου Babeș-Bolyai της Cluj-Napoca, τα μεγαλύτερα προβλήματα που αντιμετωπίζουν οι φορείς της δημιουργικής βιομηχανίας όσον αφορά την επιχειρηματικότητα σχετίζονται με τη διοίκηση και τη γραφειοκρατία, την έλλειψη κρατικής στήριξης, κεφαλαίων και κεφαλαίων, την έλλειψη επαρκών υποδομών. Η κατάσταση είναι παρόμοια στην Ουγγαρία. Σύμφωνα με την έρευνα του 2015 της GEM, η Ουγγαρία σημείωσε την τελευταία βαθμολογία όσον αφορά τις επιχειρηματικές γνώσεις και δεξιότητες του πληθυσμού στις χώρες της Ανατολικής Ευρώπης, οι οποίες έχουν ισχυρή επιρροή στις νεοσύστατες επιχειρήσεις. Σύμφωνα με την ίδια μελέτη, μόνο το 7,92 % του ενεργού πληθυσμού έχει μια νέα ή απλά σχηματική επιχείρηση, η οποία είναι χαμηλότερη από την προηγούμενη τριετία. Όσον αφορά τα προϊόντα και την τεχνολογική καινοτομία, η Ουγγαρία είναι το τελευταίο μέλος της ΕΕ. Σύμφωνα με τα στοιχεία που συνέλεξε η GEM, η Ουγγαρία είναι η τελευταία στις χώρες της Κεντρικής και Ανατολικής Ευρώπης όσον αφορά τις απαραίτητες επιχειρηματικές δεξιότητες και γνώσεις για να ξεκινήσει μια επιχείρηση, μόνο το 38,76 % του πληθυσμού που ερωτήθηκε πιστεύει ότι έχει τις δεξιότητες. Ενώ οι Ρουμάνοι έχουν μια πολύ θετική άποψη για την επιχειρηματικότητα ως ευκαιρία σταδιοδρομίας, το 72,42 % του πληθυσμού διατύπωσε μια θετική απάντηση, στην Ουγγαρία μόνο το 48,35 % του πληθυσμού εξετάζει το ενδεχόμενο να ξεκινήσει μια επιχείρηση μια ευκαιρία σταδιοδρομίας. Το σχέδιο Széchenyi 2020 επικεντρώνεται ενεργά στη δημιουργία χώρων εκκολαπτηρίων, δημιουργικών εκθέσεων, στην υποστήριξη δημιουργικών συνεργατικών σχηματισμών. Σύμφωνα με το Ευρωπαϊκό Παρατηρητήριο Συστάδων 2011 η ανάπτυξη των δημιουργικών βιομηχανιών μεταξύ 2003-2008 στην Ουγγαρία σημείωσε -3,57 %, με αποτέλεσμα όπως τελευταία στις χώρες που παρατηρήθηκαν. Σύμφωνα με μια συνεδρίαση της ομάδας εστίασης που διοργανώθηκε στην Oradea τον Δεκέμβριο του 2017, οι συμμετέχοντες φορείς της δημιουργικής βιομηχανίας ανέδειξαν ορισμένα εμπόδια στην ανάπτυξη των επιχειρήσεών τους: η έλλειψη γνώσεων όσον αφορά τη διοίκηση και την καταχώριση, η καλύτερη μορφή νομικής οντότητας, η ανάγκη κατάρτισης και τεχνογνωσίας, η ζήτηση για κοινό χώρο δικτύωσης, η καθοδήγηση και η ανταλλαγή εμπειριών, η χρήση εργαλείων μάρκετινγκ στον διαδικτυακό τομέα, το εμπορικό σήμα, η ταυτότητα. Με βάση τα ευρήματα της έρευνας, κατά την ανάπτυξη του έργου οι εταίροι εντόπισαν τρία βασικά προβλήματα στους δημιουργικούς τομείς, τα οποία αντικατοπτρίζονται στα παραπάνω στοιχεία: 1. Έλλειψη επιχειρηματικών δεξιοτήτων, ικανοτήτων και γνώσεων 2. Τμηματικό μάρκετινγκ (στρατηγικές/δραστηριότητες) και έλλειψη σαφώς καθορισμένης επιχειρηματικής ταυτότητας 3. Η έλλειψη οικονομικά αποδοτικών, προστιθεμένης αξίας δημιουργικών και καινοτόμων ποιοτικών προϊόντων και υπηρεσιών που είναι διαθέσιμα στην περιοχή του ΦΠ, λόγω της έλλειψης επαγγελματικά εξοπλισμένου χώρου και ειδικών δεξιοτήτων και ικανοτήτων Οι εταίροι συνέταξαν την ιδέα του έργου εστιάζοντας στα προαναφερθέντα πρ... (Greek)
4 November 2022
0 references
Το παρόν έργο, με τίτλο Create To Gather, αναπτύχθηκε από τους εταίρους του έργου, το LP1 στη ρουμανική πλευρά των συνόρων και το PP2 στην ουγγρική πλευρά των συνόρων ως κοινή διασυνοριακή προσέγγιση για την ανάπτυξη των μελών των τοπικών κοινοτήτων και της τοπικής οικονομίας, προκειμένου να επιτευχθεί μακροπρόθεσμα θετικό αποτέλεσμα τόσο στη φιλική προς την απασχόληση ανάπτυξη όσο και στη διασυνοριακή συνεργασία στο πλαίσιο της επιλέξιμης ευρωπεριφέρειας BHB. Σύμφωνα με τα πορίσματα έρευνας που πραγματοποιήθηκε το 2016 στον ιστότοπο του επικεφαλής εταίρου, στη Ρουμανία μόνο το 4,48 % του ενεργού πληθυσμού απασχολείται σε δημιουργικούς κλάδους, ενώ στη Δυτική Ευρώπη, για παράδειγμα στη Μεγάλη Βρετανία ή τη Φινλανδία, το ποσοστό αυτό είναι σχεδόν διπλάσιο, 7,9 % και 8,2 %, όπου «η διάσταση των δημιουργικών βιομηχανιών έχει υπερβεί κατά πολύ άλλους τομείς της οικονομίας από την άποψη του βάρους τους στο ΑΕΠ», σύμφωνα με τις στάσεις προς τη δημιουργικότητα και τις δημιουργικές βιομηχανίες στη Ρουμανία που δημοσιεύθηκε σε μελέτη της Ακαδημίας Οικονομικών Σπουδών του Βουκουρεστίου. Αποκάλυψε επίσης ότι το 79,25 % των ερωτηθέντων (106 δείγμα νέων ηλικίας μεταξύ 18 και 30 ετών) έκρινε ότι είχαν τις απαραίτητες δεξιότητες για να εργαστούν σε ΚΚΠ (δημιουργικές βιομηχανίες) και επιθυμούν να εργαστούν σε ΚΚΠ. Σύμφωνα με δημοσίευση της κυβέρνησης της Ρουμανίας το 2016, «η συμβολή του τομέα της δημιουργικής βιομηχανίας στο ΑΕΠ ξεπέρασε τη γεωργία κατά 0,1 μονάδες το 2013 και έφθασε σε επίπεδο 7 % το 2014». Η δημοσίευση ανέφερε επίσης ότι ο κύριος τομέας της Creative Industries στη Ρουμανία αντιπροσωπεύεται από λογισμικό και υπηρεσίες πληροφόρησης 57 % και δημιουργικές τέχνες και ψυχαγωγία 21 %. Από τη δημοσίευση προκύπτει σαφώς ότι οι δημιουργικές βιομηχανίες έχουν πολύ υψηλό οικονομικό δυναμικό, καθώς «το καθαρό περιθώριο ήταν πάνω από τον μέσο όρο της εθνικής οικονομίας το 2015, στο 11,64 % του συνολικού κύκλου εργασιών. Σύμφωνα με τα πορίσματα του Κέντρου Ερευνών για τις Διεθνικές Σχέσεις (CCRIT) του Πανεπιστημίου Babeș-Bolyai της Cluj-Napoca, τα μεγαλύτερα προβλήματα που αντιμετωπίζουν οι φορείς της δημιουργικής βιομηχανίας όσον αφορά την επιχειρηματικότητα σχετίζονται με τη διοίκηση και τη γραφειοκρατία, την έλλειψη κρατικής στήριξης, κεφαλαίων και κεφαλαίων, την έλλειψη επαρκών υποδομών. Η κατάσταση είναι παρόμοια στην Ουγγαρία. Σύμφωνα με την έρευνα του 2015 της GEM, η Ουγγαρία σημείωσε την τελευταία βαθμολογία όσον αφορά τις επιχειρηματικές γνώσεις και δεξιότητες του πληθυσμού στις χώρες της Ανατολικής Ευρώπης, οι οποίες έχουν ισχυρή επιρροή στις νεοσύστατες επιχειρήσεις. Σύμφωνα με την ίδια μελέτη, μόνο το 7,92 % του ενεργού πληθυσμού έχει μια νέα ή απλά σχηματική επιχείρηση, η οποία είναι χαμηλότερη από την προηγούμενη τριετία. Όσον αφορά τα προϊόντα και την τεχνολογική καινοτομία, η Ουγγαρία είναι το τελευταίο μέλος της ΕΕ. Σύμφωνα με τα στοιχεία που συνέλεξε η GEM, η Ουγγαρία είναι η τελευταία στις χώρες της Κεντρικής και Ανατολικής Ευρώπης όσον αφορά τις απαραίτητες επιχειρηματικές δεξιότητες και γνώσεις για να ξεκινήσει μια επιχείρηση, μόνο το 38,76 % του πληθυσμού που ερωτήθηκε πιστεύει ότι έχει τις δεξιότητες. Ενώ οι Ρουμάνοι έχουν μια πολύ θετική άποψη για την επιχειρηματικότητα ως ευκαιρία σταδιοδρομίας, το 72,42 % του πληθυσμού διατύπωσε μια θετική απάντηση, στην Ουγγαρία μόνο το 48,35 % του πληθυσμού εξετάζει το ενδεχόμενο να ξεκινήσει μια επιχείρηση μια ευκαιρία σταδιοδρομίας. Το σχέδιο Széchenyi 2020 επικεντρώνεται ενεργά στη δημιουργία χώρων εκκολαπτηρίων, δημιουργικών εκθέσεων, στην υποστήριξη δημιουργικών συνεργατικών σχηματισμών. Σύμφωνα με το Ευρωπαϊκό Παρατηρητήριο Συστάδων 2011 η ανάπτυξη των δημιουργικών βιομηχανιών μεταξύ 2003-2008 στην Ουγγαρία σημείωσε -3,57 %, με αποτέλεσμα όπως τελευταία στις χώρες που παρατηρήθηκαν. Σύμφωνα με μια συνεδρίαση της ομάδας εστίασης που διοργανώθηκε στην Oradea τον Δεκέμβριο του 2017, οι συμμετέχοντες φορείς της δημιουργικής βιομηχανίας ανέδειξαν ορισμένα εμπόδια στην ανάπτυξη των επιχειρήσεών τους: η έλλειψη γνώσεων όσον αφορά τη διοίκηση και την καταχώριση, η καλύτερη μορφή νομικής οντότητας, η ανάγκη κατάρτισης και τεχνογνωσίας, η ζήτηση για κοινό χώρο δικτύωσης, η καθοδήγηση και η ανταλλαγή εμπειριών, η χρήση εργαλείων μάρκετινγκ στον διαδικτυακό τομέα, το εμπορικό σήμα, η ταυτότητα. Με βάση τα ευρήματα της έρευνας, κατά την ανάπτυξη του έργου οι εταίροι εντόπισαν τρία βασικά προβλήματα στους δημιουργικούς τομείς, τα οποία αντικατοπτρίζονται στα παραπάνω στοιχεία: 1. Έλλειψη επιχειρηματικών δεξιοτήτων, ικανοτήτων και γνώσεων 2. Τμηματικό μάρκετινγκ (στρατηγικές/δραστηριότητες) και έλλειψη σαφώς καθορισμένης επιχειρηματικής ταυτότητας 3. Η έλλειψη οικονομικά αποδοτικών, προστιθεμένης αξίας δημιουργικών και καινοτόμων ποιοτικών προϊόντων και υπηρεσιών που είναι διαθέσιμα στην περιοχή του ΦΠ, λόγω της έλλειψης επαγγελματικά εξοπλισμένου χώρου και ειδικών δεξιοτήτων και ικανοτήτων Οι εταίροι συνέταξαν την ιδέα του έργου εστιάζοντας στα προαναφερθέντα πρ... (Greek)
4 November 2022
0 references
Käesoleva projekti „Loo To Gather“ töötasid välja projektipartnerid, LP1 Rumeenia piiril ja PP2 Ungari pool piiri kui ühine piiriülene lähenemisviis kohalike kogukondade liikmete ja kohaliku majanduse arendamiseks, et saavutada pikaajaline positiivne mõju nii tööhõivesõbralikule majanduskasvule kui ka piiriülesele koostööle abikõlblikus BHB Euroregioonis. 2016. aastal juhtiva partneri kohta läbi viidud uuringu tulemuste kohaselt töötab Rumeenias loomemajanduses vaid 4,48 % aktiivsest elanikkonnast, samas kui Lääne-Euroopas, näiteks Suurbritannias või Soomes, on see osakaal peaaegu kahekordistunud, 7,9 % ja 8,2 %, kus „loometööstuse mõõde on ületanud teisi majandussektoreid kaugel nende osakaalust SKPs“, vastavalt Bukaresti Majandusuuringute Akadeemia uuringus avaldatud Rumeenia loovusele ja loomemajandusele Rumeenias. Samuti on selgunud, et 79,25 % vastanutest (106 valimit 18–30aastastest noortest) leidsid, et neil on vajalikud oskused CI-s (loometööstuses) töötamiseks, ja sooviksid töötada CI-s. Rumeenia valitsuse 2016. aasta väljaande kohaselt ületas loomemajanduse sektori SKP osakaal 2013. aastal põllumajanduse 0,1 protsendipunkti ja saavutas 2014. aastal 7 % taseme. Samas väljaandes jagati CI tipplinnade nimekirja ja kahjuks ei kuulu Oradea nimekirja, samas kui ainus CB linn nimekirjas on Timisoara. Väljaandes märgiti ka, et Rumeenia loomemajanduse peamist sektorit esindavad tarkvara- ja infoteenused 57 % ning loominguline kunst ja meelelahutus 21 %. Väljaandest selgub, et loomemajandusel on väga suur majanduslik potentsiaal, sest „netomarginaal ületas 2015. aastal riigi majanduse keskmist, moodustades 11,64 % kogukäibest. Kõige kasumlikum segment oli kunst, mille puhasmarginaal on 20,8 %.“ Vastavalt Cluj-Napoca Babeș-Bolyai ülikooli rahvusvaheliste suhete uurimiskeskuse (CCRIT) järeldustele on suurimad probleemid, millega loomemajanduse ettevõtjad ettevõtlusega seoses silmitsi seisavad, seotud halduse ja bürokraatiaga, riigi toetuse, rahaliste vahendite ja kapitali puudumisega, piisava infrastruktuuri puudumisega. Ungaris on olukord üsna sarnane. 2015. aasta GEM-uuringu kohaselt sai Ungari viimase hinnangu elanikkonna ettevõtlusalaste teadmiste ja oskuste kohta Ida-Euroopa riikides, millel on suur mõju idufirmadele. Sama uuringu kohaselt on ainult 7,92 % aktiivsest elanikkonnast uus või just moodustav ettevõte, mis on madalam kui eelneval kolmel aastal. Toodete ja tehnoloogiliste uuenduste osas on Ungari viimases ELi liikmesriigis. GEM-i kogutud andmete kohaselt on Ungari viimane Kesk- ja Ida-Euroopa riikides, mis on seotud ettevõtluse alustamiseks vajalike ettevõtlusoskuste ja teadmistega, vaid 38,76 % küsitletud elanikkonnast arvab, et neil on oskused. Kuigi rumeenlastel on väga positiivne arvamus ettevõtluse kui karjäärivõimaluse kohta, esitas 72,42 % elanikkonnast positiivse vastuse, Ungaris peab ainult 48,35 % elanikkonnast ettevõtte alustamist karjäärivõimaluseks. Széchenyi 2020. aasta kava keskendub aktiivselt inkubaatorite ruumide loomisele, loomingulistele näitustele, loomeklastrite toetamisele. Euroopa klastrite vaatluskeskuse (European Cluster Observatory 2011) andmetel oli loomemajanduse kasv Ungaris aastatel 2003–2008–3,57 %, mis on viimati täheldatud riikides. Oradeas 2017. aasta detsembris korraldatud fookusrühma koosoleku kohaselt tõid osalevad loomemajanduse ettevõtjad esile mõned takistused oma äritegevuse arendamisel: teadmiste puudumine halduse ja registreerimise kohta, juriidilise isiku parim vorm, vajadus koolituste ja oskusteabe järele, nõudlus ühise võrguruumi järele, mentorlus ja kogemuste jagamine, turundusvahendite kasutamine online-valdkonnas, kaubamärk, identiteet. Uuringu tulemuste põhjal tuvastasid partnerid projekti väljatöötamisel loomevaldkonnas kolm põhiprobleemi, mis kajastuvad eespool nimetatud andmetes: 1. Ettevõtlusoskuste, -pädevuste ja -teadmiste puudumine 2. Segmenteeritud turundus (strateegiad/tegevused) ja täpselt määratletud äriidentiteedi puudumine 3. Kuluefektiivsete, loovate ja uuenduslike kvaliteetsete toodete ja teenuste puudumine sertifitseerimisasutuste valdkonnas, mis on tingitud professionaalselt varustatud ruumi ning erioskuste ja pädevuste puudumisest. Koostööpartnerid koostasid projektiidee, keskendudes eespool nimetatud probleemidele, määrates kindlaks eesmärgid, mis vastavad ühistele territoriaalsetele väljakutsetele sertifitseerimisasutuste valdkonnas, ning püüdsid kindlaks teha sekkumisvaldkonnad küsimustes, mis üksteist vastastikku mõjutavad ning mille tulemuseks on kasutamata ja takerdunud turg. Üks peamisi probleeme i (Estonian)
4 November 2022
0 references
Käesoleva projekti „Loo To Gather“ töötasid välja projektipartnerid, LP1 Rumeenia piiril ja PP2 Ungari pool piiri kui ühine piiriülene lähenemisviis kohalike kogukondade liikmete ja kohaliku majanduse arendamiseks, et saavutada pikaajaline positiivne mõju nii tööhõivesõbralikule majanduskasvule kui ka piiriülesele koostööle abikõlblikus BHB Euroregioonis. 2016. aastal juhtiva partneri kohta läbi viidud uuringu tulemuste kohaselt töötab Rumeenias loomemajanduses vaid 4,48 % aktiivsest elanikkonnast, samas kui Lääne-Euroopas, näiteks Suurbritannias või Soomes, on see osakaal peaaegu kahekordistunud, 7,9 % ja 8,2 %, kus „loometööstuse mõõde on ületanud teisi majandussektoreid kaugel nende osakaalust SKPs“, vastavalt Bukaresti Majandusuuringute Akadeemia uuringus avaldatud Rumeenia loovusele ja loomemajandusele Rumeenias. Samuti on selgunud, et 79,25 % vastanutest (106 valimit 18–30aastastest noortest) leidsid, et neil on vajalikud oskused CI-s (loometööstuses) töötamiseks, ja sooviksid töötada CI-s. Rumeenia valitsuse 2016. aasta väljaande kohaselt ületas loomemajanduse sektori SKP osakaal 2013. aastal põllumajanduse 0,1 protsendipunkti ja saavutas 2014. aastal 7 % taseme. Samas väljaandes jagati CI tipplinnade nimekirja ja kahjuks ei kuulu Oradea nimekirja, samas kui ainus CB linn nimekirjas on Timisoara. Väljaandes märgiti ka, et Rumeenia loomemajanduse peamist sektorit esindavad tarkvara- ja infoteenused 57 % ning loominguline kunst ja meelelahutus 21 %. Väljaandest selgub, et loomemajandusel on väga suur majanduslik potentsiaal, sest „netomarginaal ületas 2015. aastal riigi majanduse keskmist, moodustades 11,64 % kogukäibest. Kõige kasumlikum segment oli kunst, mille puhasmarginaal on 20,8 %.“ Vastavalt Cluj-Napoca Babeș-Bolyai ülikooli rahvusvaheliste suhete uurimiskeskuse (CCRIT) järeldustele on suurimad probleemid, millega loomemajanduse ettevõtjad ettevõtlusega seoses silmitsi seisavad, seotud halduse ja bürokraatiaga, riigi toetuse, rahaliste vahendite ja kapitali puudumisega, piisava infrastruktuuri puudumisega. Ungaris on olukord üsna sarnane. 2015. aasta GEM-uuringu kohaselt sai Ungari viimase hinnangu elanikkonna ettevõtlusalaste teadmiste ja oskuste kohta Ida-Euroopa riikides, millel on suur mõju idufirmadele. Sama uuringu kohaselt on ainult 7,92 % aktiivsest elanikkonnast uus või just moodustav ettevõte, mis on madalam kui eelneval kolmel aastal. Toodete ja tehnoloogiliste uuenduste osas on Ungari viimases ELi liikmesriigis. GEM-i kogutud andmete kohaselt on Ungari viimane Kesk- ja Ida-Euroopa riikides, mis on seotud ettevõtluse alustamiseks vajalike ettevõtlusoskuste ja teadmistega, vaid 38,76 % küsitletud elanikkonnast arvab, et neil on oskused. Kuigi rumeenlastel on väga positiivne arvamus ettevõtluse kui karjäärivõimaluse kohta, esitas 72,42 % elanikkonnast positiivse vastuse, Ungaris peab ainult 48,35 % elanikkonnast ettevõtte alustamist karjäärivõimaluseks. Széchenyi 2020. aasta kava keskendub aktiivselt inkubaatorite ruumide loomisele, loomingulistele näitustele, loomeklastrite toetamisele. Euroopa klastrite vaatluskeskuse (European Cluster Observatory 2011) andmetel oli loomemajanduse kasv Ungaris aastatel 2003–2008–3,57 %, mis on viimati täheldatud riikides. Oradeas 2017. aasta detsembris korraldatud fookusrühma koosoleku kohaselt tõid osalevad loomemajanduse ettevõtjad esile mõned takistused oma äritegevuse arendamisel: teadmiste puudumine halduse ja registreerimise kohta, juriidilise isiku parim vorm, vajadus koolituste ja oskusteabe järele, nõudlus ühise võrguruumi järele, mentorlus ja kogemuste jagamine, turundusvahendite kasutamine online-valdkonnas, kaubamärk, identiteet. Uuringu tulemuste põhjal tuvastasid partnerid projekti väljatöötamisel loomevaldkonnas kolm põhiprobleemi, mis kajastuvad eespool nimetatud andmetes: 1. Ettevõtlusoskuste, -pädevuste ja -teadmiste puudumine 2. Segmenteeritud turundus (strateegiad/tegevused) ja täpselt määratletud äriidentiteedi puudumine 3. Kuluefektiivsete, loovate ja uuenduslike kvaliteetsete toodete ja teenuste puudumine sertifitseerimisasutuste valdkonnas, mis on tingitud professionaalselt varustatud ruumi ning erioskuste ja pädevuste puudumisest. Koostööpartnerid koostasid projektiidee, keskendudes eespool nimetatud probleemidele, määrates kindlaks eesmärgid, mis vastavad ühistele territoriaalsetele väljakutsetele sertifitseerimisasutuste valdkonnas, ning püüdsid kindlaks teha sekkumisvaldkonnad küsimustes, mis üksteist vastastikku mõjutavad ning mille tulemuseks on kasutamata ja takerdunud turg. Üks peamisi probleeme i (Estonian)
4 November 2022
0 references
Šį projektą „Create To Gather“ parengė projekto partneriai, LP1 Rumunijos sienos pusėje ir PP2 Vengrijos sienos pusėje kaip bendras tarpvalstybinis požiūris siekiant plėtoti vietos bendruomenių narius ir vietos ekonomiką, kad būtų pasiektas ilgalaikis teigiamas poveikis užimtumui palankiam augimui ir tarpvalstybiniam bendradarbiavimui reikalavimus atitinkančiame BHB euroregione. Remiantis 2016 m. tyrimo, atlikto pagrindinio partnerio svetainėje, išvadomis, Rumunijoje tik 4,48 proc. aktyvių gyventojų dirba kūrybinėse pramonės šakose, o Vakarų Europoje, pavyzdžiui, Didžiojoje Britanijoje ar Suomijoje, ši dalis yra beveik dvigubai, 7,9 proc. ir 8,2 proc., kur „kūrybinių industrijų mastas gerokai viršijo kitus ekonomikos sektorius, žvelgiant iš jų svorio BVP perspektyvos“, teigiama Bukarešto ekonomikos studijų akademijos tyrime „Attitudes to Creativity and the Creative Industries in Romania“. Taip pat nustatyta, kad 79,25 proc. respondentų (106 18–30 m. jaunuolių imtis) manė, kad jie turi reikiamų įgūdžių dirbti CI (kūrybos pramonės šakose) ir norėtų dirbti CI. Remiantis Rumunijos vyriausybės 2016 m. paskelbtu leidiniu, „Kūrybinių industrijų sektoriaus BVP indėlis 2013 m. žemės ūkį viršijo 0,1 punkto, o 2014 m. pasiekė 7 % lygį.“ Tame pačiame leidinyje buvo pateiktas geriausių CI miestų sąrašas ir, deja, Oradea nėra sąrašo dalis, o vienintelis sąraše esantis CB miestas yra Timisoara. Leidinyje taip pat teigiama, kad pagrindinį „Kūrybinių industrijų“ sektorių Rumunijoje sudaro 57 proc. programinės įrangos ir informacinių paslaugų, taip pat 21 proc. kūrybinių menų ir pramogų. Iš publikacijos aiškiai matyti, kad kūrybinės industrijos turi labai didelį ekonominį potencialą, nes „grynasis pelnas 2015 m. viršijo šalies ekonomikos vidurkį ir sudarė 11,64 % visos apyvartos. Pelningiausias segmentas buvo menų, kurių grynoji marža buvo 20,8 %.“ Remiantis Klužo-Napokos Babeș-Bolyai universiteto tarpetninių santykių tyrimų centro (CCRIT) išvadomis, didžiausios problemos, su kuriomis kūrybinės pramonės operatoriai susiduria verslumo srityje, yra susijusios su administravimu ir biurokratija, valstybės paramos, lėšų ir kapitalo trūkumu, tinkamos infrastruktūros trūkumu. Vengrijoje situacija yra gana panaši. 2015 m. GEM tyrimo duomenimis, Vengrija paskutinį kartą įvertino gyventojų verslumo žinias ir įgūdžius Rytų Europos šalyse, o tai daro didelę įtaką startuoliams. Remiantis tuo pačiu tyrimu, tik 7,92 % aktyvių gyventojų turi naują arba tik formuojantį verslą, kuris yra mažesnis nei ankstesniais trejais metais. Kalbant apie produktus ir technologines inovacijas, Vengrija yra paskutinė ES narė. Remiantis GEM surinktais duomenimis, Vengrija yra paskutinė Vidurio ir Rytų Europos šalyse, susijusi su verslo įgūdžiams ir žinioms pradėti, tik 38,76 % apklaustų gyventojų mano, kad jie turi įgūdžių. Nors rumunai turi labai teigiamą nuomonę apie verslumą kaip karjeros galimybę, 72,42 % gyventojų suformulavo teigiamą atsakymą, o Vengrijoje tik 48,35 % gyventojų mano, kad pradėti verslą yra karjeros galimybė. 2020 m. „Széchenyi“ plane daug dėmesio skiriama inkubatorių erdvių kūrimui, kūrybinių ekspozicijų kūrimui, kūrybinių klasterių rėmimui. Pasak Europos klasterių observatorijos 2011 m., kūrybinės pramonės augimas Vengrijoje 2003–2008 m. pasiekė -3,57 proc., o tai buvo paskutinis pastebėtas šalyse. 2017 m. gruodžio mėn. Oradea surengtame tikslinės grupės susitikime dalyvavę kūrybinės pramonės operatoriai atkreipė dėmesį į keletą kliūčių plėtoti savo verslą: žinių apie administravimą ir registraciją trūkumas, geriausia juridinio asmens forma, mokymo ir praktinės patirties poreikis, bendros tinklaveikos erdvės poreikis, mentorystė ir dalijimasis patirtimi, rinkodaros priemonių naudojimas internetinėje srityje, prekės ženklas, tapatybė. Remdamiesi tyrimo rezultatais, plėtodami projektą partneriai nustatė tris pagrindines problemas kūrybinėse srityse, kurios atsispindi pirmiau minėtuose duomenyse: 1. Verslumo įgūdžių, gebėjimų ir žinių trūkumas 2. Segmentinė rinkodara (strategijos ir (arba) veikla) ir aiškiai apibrėžtos verslo tapatybės nebuvimas 3. SĮ srityje prieinamų ekonomiškai efektyvių, pridėtinės vertės kūrybiškų ir novatoriškų kokybiškų produktų ir paslaugų trūkumas, kurį lėmė profesionaliai įrengtos erdvės ir konkrečių įgūdžių bei kompetencijų trūkumas. Partneriai parengė projekto idėją, kurioje daugiausia dėmesio skyrė pirmiau minėtoms problemoms, apibrėžė tikslus, kurie padės spręsti bendrus teritorinius uždavinius, su kuriais susiduria SĮ, ir bandė nustatyti intervencijų sritis, susijusias su klausimais, kurie tarpusavyje sąveikauja ir lemia neišnaudotą ir įstrigusią rinką. Viena iš pagrindinių problemų i (Lithuanian)
4 November 2022
0 references
Šį projektą „Create To Gather“ parengė projekto partneriai, LP1 Rumunijos sienos pusėje ir PP2 Vengrijos sienos pusėje kaip bendras tarpvalstybinis požiūris siekiant plėtoti vietos bendruomenių narius ir vietos ekonomiką, kad būtų pasiektas ilgalaikis teigiamas poveikis užimtumui palankiam augimui ir tarpvalstybiniam bendradarbiavimui reikalavimus atitinkančiame BHB euroregione. Remiantis 2016 m. tyrimo, atlikto pagrindinio partnerio svetainėje, išvadomis, Rumunijoje tik 4,48 proc. aktyvių gyventojų dirba kūrybinėse pramonės šakose, o Vakarų Europoje, pavyzdžiui, Didžiojoje Britanijoje ar Suomijoje, ši dalis yra beveik dvigubai, 7,9 proc. ir 8,2 proc., kur „kūrybinių industrijų mastas gerokai viršijo kitus ekonomikos sektorius, žvelgiant iš jų svorio BVP perspektyvos“, teigiama Bukarešto ekonomikos studijų akademijos tyrime „Attitudes to Creativity and the Creative Industries in Romania“. Taip pat nustatyta, kad 79,25 proc. respondentų (106 18–30 m. jaunuolių imtis) manė, kad jie turi reikiamų įgūdžių dirbti CI (kūrybos pramonės šakose) ir norėtų dirbti CI. Remiantis Rumunijos vyriausybės 2016 m. paskelbtu leidiniu, „Kūrybinių industrijų sektoriaus BVP indėlis 2013 m. žemės ūkį viršijo 0,1 punkto, o 2014 m. pasiekė 7 % lygį.“ Tame pačiame leidinyje buvo pateiktas geriausių CI miestų sąrašas ir, deja, Oradea nėra sąrašo dalis, o vienintelis sąraše esantis CB miestas yra Timisoara. Leidinyje taip pat teigiama, kad pagrindinį „Kūrybinių industrijų“ sektorių Rumunijoje sudaro 57 proc. programinės įrangos ir informacinių paslaugų, taip pat 21 proc. kūrybinių menų ir pramogų. Iš publikacijos aiškiai matyti, kad kūrybinės industrijos turi labai didelį ekonominį potencialą, nes „grynasis pelnas 2015 m. viršijo šalies ekonomikos vidurkį ir sudarė 11,64 % visos apyvartos. Pelningiausias segmentas buvo menų, kurių grynoji marža buvo 20,8 %.“ Remiantis Klužo-Napokos Babeș-Bolyai universiteto tarpetninių santykių tyrimų centro (CCRIT) išvadomis, didžiausios problemos, su kuriomis kūrybinės pramonės operatoriai susiduria verslumo srityje, yra susijusios su administravimu ir biurokratija, valstybės paramos, lėšų ir kapitalo trūkumu, tinkamos infrastruktūros trūkumu. Vengrijoje situacija yra gana panaši. 2015 m. GEM tyrimo duomenimis, Vengrija paskutinį kartą įvertino gyventojų verslumo žinias ir įgūdžius Rytų Europos šalyse, o tai daro didelę įtaką startuoliams. Remiantis tuo pačiu tyrimu, tik 7,92 % aktyvių gyventojų turi naują arba tik formuojantį verslą, kuris yra mažesnis nei ankstesniais trejais metais. Kalbant apie produktus ir technologines inovacijas, Vengrija yra paskutinė ES narė. Remiantis GEM surinktais duomenimis, Vengrija yra paskutinė Vidurio ir Rytų Europos šalyse, susijusi su verslo įgūdžiams ir žinioms pradėti, tik 38,76 % apklaustų gyventojų mano, kad jie turi įgūdžių. Nors rumunai turi labai teigiamą nuomonę apie verslumą kaip karjeros galimybę, 72,42 % gyventojų suformulavo teigiamą atsakymą, o Vengrijoje tik 48,35 % gyventojų mano, kad pradėti verslą yra karjeros galimybė. 2020 m. „Széchenyi“ plane daug dėmesio skiriama inkubatorių erdvių kūrimui, kūrybinių ekspozicijų kūrimui, kūrybinių klasterių rėmimui. Pasak Europos klasterių observatorijos 2011 m., kūrybinės pramonės augimas Vengrijoje 2003–2008 m. pasiekė -3,57 proc., o tai buvo paskutinis pastebėtas šalyse. 2017 m. gruodžio mėn. Oradea surengtame tikslinės grupės susitikime dalyvavę kūrybinės pramonės operatoriai atkreipė dėmesį į keletą kliūčių plėtoti savo verslą: žinių apie administravimą ir registraciją trūkumas, geriausia juridinio asmens forma, mokymo ir praktinės patirties poreikis, bendros tinklaveikos erdvės poreikis, mentorystė ir dalijimasis patirtimi, rinkodaros priemonių naudojimas internetinėje srityje, prekės ženklas, tapatybė. Remdamiesi tyrimo rezultatais, plėtodami projektą partneriai nustatė tris pagrindines problemas kūrybinėse srityse, kurios atsispindi pirmiau minėtuose duomenyse: 1. Verslumo įgūdžių, gebėjimų ir žinių trūkumas 2. Segmentinė rinkodara (strategijos ir (arba) veikla) ir aiškiai apibrėžtos verslo tapatybės nebuvimas 3. SĮ srityje prieinamų ekonomiškai efektyvių, pridėtinės vertės kūrybiškų ir novatoriškų kokybiškų produktų ir paslaugų trūkumas, kurį lėmė profesionaliai įrengtos erdvės ir konkrečių įgūdžių bei kompetencijų trūkumas. Partneriai parengė projekto idėją, kurioje daugiausia dėmesio skyrė pirmiau minėtoms problemoms, apibrėžė tikslus, kurie padės spręsti bendrus teritorinius uždavinius, su kuriais susiduria SĮ, ir bandė nustatyti intervencijų sritis, susijusias su klausimais, kurie tarpusavyje sąveikauja ir lemia neišnaudotą ir įstrigusią rinką. Viena iš pagrindinių problemų i (Lithuanian)
4 November 2022
0 references
Det aktuella projektet, med titeln Create To Gather, utvecklades av projektpartnerna, LP1 på den rumänska sidan av gränsen och PP2 på den ungerska sidan av gränsen som en gemensam gränsöverskridande strategi för att utveckla lokalsamhällena och den lokala ekonomin i syfte att uppnå en långsiktig positiv effekt på både sysselsättningsfrämjande tillväxt och gränsöverskridande samarbete inom den stödberättigade BHB-euroregionen. Enligt resultaten från en undersökning som genomfördes 2016 på platsen för den ledande partnern är i Rumänien endast 4,48 % av den aktiva befolkningen sysselsatta i den kreativa sektorn, medan i Västeuropa, till exempel Storbritannien eller Finland, är denna andel nästan dubbelt, 7,9 % och 8,2 %, där ”dimensionen av kreativa industrier har överskridit andra sektorer av ekonomin långt från deras vikt i BNP”, enligt Attitudes to Creativity and the Creative Industries in Romania publicerad i en studie av Bukarest Academy of Economic Studies. Den har också visat att 79,25 % av de svarande (106 urval av ungdomar mellan 18 och 30 år) ansåg att de hade den kompetens som krävs för att arbeta inom gemenskapsindustrin (kreativa industrier) och skulle vilja arbeta i gemenskapsindustrin. Enligt en publikation från Rumäniens regering 2016, ”BNP-bidraget från Creative Industries-sektorn överträffade jordbruket med 0,1 procentenheter 2013 och nådde en nivå på 7 % 2014.” Samma publikation delade en lista över de bästa städerna i CI och Oradea är tyvärr inte en del av listan medan den enda CB-staden på listan är Timisoara. I publikationen angavs också att huvudsektorn inom Creative Industries i Rumänien representeras av programvara och informationstjänster 57 % och kreativ konst och underhållning 21 %. Det framgår tydligt av publikationen att den kreativa sektorn har en mycket hög ekonomisk potential eftersom ”nettomarginalen låg över genomsnittet i den nationella ekonomin 2015, 11,64 % av den totala omsättningen. Det mest lönsamma segmentet var Arts med en nettomarginal på 20,8 %.” Enligt resultaten från forskningscentret för interetniska relationer (CCRIT) vid Babeș-Bolyai-universitetet i Cluj-Napoca är de största problemen inom den kreativa industrin när det gäller entreprenörskap relaterade till administration och byråkrati, bristen på statligt stöd, medel och kapital, brist på lämplig infrastruktur. Situationen är ganska likartad i Ungern. Enligt 2015 års undersökning av GEM fick Ungern senast poäng när det gäller befolkningens entreprenöriella kunskaper och färdigheter i de östeuropeiska länderna, vilket har ett starkt inflytande på nystartade företag. Enligt samma studie har endast 7,92 % av den aktiva befolkningen ett nytt eller bara bildat företag, vilket är lägre än de föregående tre åren. När det gäller produktinnovation och teknisk innovation ingår Ungern i den sista av EU:s medlemsstater. Enligt de uppgifter som samlats in av GEM är Ungern den sista i de central- och östeuropeiska länderna när det gäller de nödvändiga entreprenörsfärdigheter och kunskaper för att starta ett företag, bara 38,76 % av den undersökta befolkningen tror att de har den kompetensen. Medan rumänerna har en mycket positiv åsikt om entreprenörskap som en karriärmöjlighet, formulerade 72,42 % av befolkningen ett positivt svar, i Ungern är det bara 48,35 % av befolkningen som anser att starta ett företag en karriärmöjlighet. Széchenyi Plan 2020 fokuserar aktivt på inrättandet av inkubatorutrymmen, kreativa utställningar, stöd från kreativa kluster. Enligt European Cluster Observatory 2011 uppgick tillväxten i de kreativa näringarna mellan 2003 och 2008 i Ungern till -3,57 %, vilket resulterade i den senaste ökningen i de länder som observerades. Enligt ett fokusgruppsmöte som anordnades i Oradea i december 2017 lyfte de deltagande kreativa branschaktörerna fram några hinder för att utveckla sin verksamhet: bristen på kunskap när det gäller administration och registrering, den bästa formen av juridisk person, behovet av utbildning och know-how, efterfrågan på ett gemensamt nätverksområde, mentorskap och erfarenhetsutbyte, användning av marknadsföringsverktyg på nätet, varumärke och identitet. På grundval av resultaten av forskningen identifierade partnerna vid utvecklingen av projektet tre centrala problem inom de kreativa områdena, vilket återspeglas i de uppgifter som nämns ovan: 1. Bristen på entreprenörsfärdigheter, kompetenser och kunskaper 2. Segmenterad marknadsföring (strategier/verksamheter) och bristen på väldefinierad affärsidentitet 3. Bristen på kostnadseffektiva, kreativa och innovativa produkter och tjänster av hög kvalitet som är tillgängliga i det attesterande organet på grund av bristen på professionellt utrustat utrymme och särskilda färdigheter och kompetenser Samarbetsparterna utarbetade projektidén med fokus på ovannämnda problem och fastställde de mål som kommer att svara på de gemensamma territoriella utmaningar som står inför i det attesterande organet och försökte identifiera insatsområden f... (Swedish)
4 November 2022
0 references
Det aktuella projektet, med titeln Create To Gather, utvecklades av projektpartnerna, LP1 på den rumänska sidan av gränsen och PP2 på den ungerska sidan av gränsen som en gemensam gränsöverskridande strategi för att utveckla lokalsamhällena och den lokala ekonomin i syfte att uppnå en långsiktig positiv effekt på både sysselsättningsfrämjande tillväxt och gränsöverskridande samarbete inom den stödberättigade BHB-euroregionen. Enligt resultaten från en undersökning som genomfördes 2016 på platsen för den ledande partnern är i Rumänien endast 4,48 % av den aktiva befolkningen sysselsatta i den kreativa sektorn, medan i Västeuropa, till exempel Storbritannien eller Finland, är denna andel nästan dubbelt, 7,9 % och 8,2 %, där ”dimensionen av kreativa industrier har överskridit andra sektorer av ekonomin långt från deras vikt i BNP”, enligt Attitudes to Creativity and the Creative Industries in Romania publicerad i en studie av Bukarest Academy of Economic Studies. Den har också visat att 79,25 % av de svarande (106 urval av ungdomar mellan 18 och 30 år) ansåg att de hade den kompetens som krävs för att arbeta inom gemenskapsindustrin (kreativa industrier) och skulle vilja arbeta i gemenskapsindustrin. Enligt en publikation från Rumäniens regering 2016, ”BNP-bidraget från Creative Industries-sektorn överträffade jordbruket med 0,1 procentenheter 2013 och nådde en nivå på 7 % 2014.” Samma publikation delade en lista över de bästa städerna i CI och Oradea är tyvärr inte en del av listan medan den enda CB-staden på listan är Timisoara. I publikationen angavs också att huvudsektorn inom Creative Industries i Rumänien representeras av programvara och informationstjänster 57 % och kreativ konst och underhållning 21 %. Det framgår tydligt av publikationen att den kreativa sektorn har en mycket hög ekonomisk potential eftersom ”nettomarginalen låg över genomsnittet i den nationella ekonomin 2015, 11,64 % av den totala omsättningen. Det mest lönsamma segmentet var Arts med en nettomarginal på 20,8 %.” Enligt resultaten från forskningscentret för interetniska relationer (CCRIT) vid Babeș-Bolyai-universitetet i Cluj-Napoca är de största problemen inom den kreativa industrin när det gäller entreprenörskap relaterade till administration och byråkrati, bristen på statligt stöd, medel och kapital, brist på lämplig infrastruktur. Situationen är ganska likartad i Ungern. Enligt 2015 års undersökning av GEM fick Ungern senast poäng när det gäller befolkningens entreprenöriella kunskaper och färdigheter i de östeuropeiska länderna, vilket har ett starkt inflytande på nystartade företag. Enligt samma studie har endast 7,92 % av den aktiva befolkningen ett nytt eller bara bildat företag, vilket är lägre än de föregående tre åren. När det gäller produktinnovation och teknisk innovation ingår Ungern i den sista av EU:s medlemsstater. Enligt de uppgifter som samlats in av GEM är Ungern den sista i de central- och östeuropeiska länderna när det gäller de nödvändiga entreprenörsfärdigheter och kunskaper för att starta ett företag, bara 38,76 % av den undersökta befolkningen tror att de har den kompetensen. Medan rumänerna har en mycket positiv åsikt om entreprenörskap som en karriärmöjlighet, formulerade 72,42 % av befolkningen ett positivt svar, i Ungern är det bara 48,35 % av befolkningen som anser att starta ett företag en karriärmöjlighet. Széchenyi Plan 2020 fokuserar aktivt på inrättandet av inkubatorutrymmen, kreativa utställningar, stöd från kreativa kluster. Enligt European Cluster Observatory 2011 uppgick tillväxten i de kreativa näringarna mellan 2003 och 2008 i Ungern till -3,57 %, vilket resulterade i den senaste ökningen i de länder som observerades. Enligt ett fokusgruppsmöte som anordnades i Oradea i december 2017 lyfte de deltagande kreativa branschaktörerna fram några hinder för att utveckla sin verksamhet: bristen på kunskap när det gäller administration och registrering, den bästa formen av juridisk person, behovet av utbildning och know-how, efterfrågan på ett gemensamt nätverksområde, mentorskap och erfarenhetsutbyte, användning av marknadsföringsverktyg på nätet, varumärke och identitet. På grundval av resultaten av forskningen identifierade partnerna vid utvecklingen av projektet tre centrala problem inom de kreativa områdena, vilket återspeglas i de uppgifter som nämns ovan: 1. Bristen på entreprenörsfärdigheter, kompetenser och kunskaper 2. Segmenterad marknadsföring (strategier/verksamheter) och bristen på väldefinierad affärsidentitet 3. Bristen på kostnadseffektiva, kreativa och innovativa produkter och tjänster av hög kvalitet som är tillgängliga i det attesterande organet på grund av bristen på professionellt utrustat utrymme och särskilda färdigheter och kompetenser Samarbetsparterna utarbetade projektidén med fokus på ovannämnda problem och fastställde de mål som kommer att svara på de gemensamma territoriella utmaningar som står inför i det attesterande organet och försökte identifiera insatsområden f... (Swedish)
4 November 2022
0 references
Proiectul de față, intitulat Create To Gather, a fost dezvoltat de partenerii proiectului, LP1 pe partea română a frontierei și PP2 de partea maghiară a frontierei ca o abordare transfrontalieră comună pentru dezvoltarea membrilor comunităților locale și a economiei locale, în vederea obținerii unui efect pozitiv pe termen lung atât asupra creșterii favorabile ocupării forței de muncă, cât și asupra cooperării transfrontaliere în cadrul Euroregiunii BHB eligibile. Potrivit rezultatelor unui sondaj realizat în 2016 pe site-ul partenerului principal, în România doar 4,48 % din populația activă este angajată în industriile creative, în timp ce în Europa de Vest, de exemplu Marea Britanie sau Finlanda, această proporție este aproape dublă, 7,9 % și 8,2 %, unde „dimensiunea industriilor creative a depășit alte sectoare ale economiei de departe din perspectiva ponderii lor în PIB”, potrivit Atitudinilor față de creativitate și industriilor creative din România, publicat într-un studiu al Academiei de Studii Economice București. De asemenea, a arătat că 79,25 % dintre respondenți (106 eșantion de tineri cu vârste cuprinse între 18 și 30 de ani) au considerat că au competențele necesare pentru a lucra în IC (industriile creative) și ar dori să lucreze în IC. Potrivit unei publicații a Guvernului României în 2016, „contribuția la PIB a sectorului industriilor creative a depășit agricultura cu 0,1 puncte în 2013 și a atins un nivel de 7 % în 2014.” aceeași publicație a împărtășit o listă a orașelor de top din IC și, din păcate, Oradea nu face parte din listă, în timp ce singurul oraș CB de pe listă este Timișoara. Publicația a precizat, de asemenea, că sectorul principal al industriilor creative din România este reprezentat de software și servicii informaționale 57 %, iar artele creative și divertismentul 21 %. Este destul de vizibil din publicație că industriile creative au un potențial economic foarte ridicat, deoarece „marja netă a fost peste media economiei naționale în 2015, situându-se la 11,64 % din cifra de afaceri totală. Cel mai profitabil segment a fost Artele cu o marjă netă de 20,8 %. Potrivit constatărilor Centrului de Cercetare pentru Relații Interetnice (CCRIT) al Universității Babeș-Bolyai din Cluj-Napoca, cele mai mari probleme cu care se confruntă operatorii industriei creative în ceea ce privește antreprenoriatul sunt legate de administrație și birocrație, de lipsa sprijinului de stat, a fondurilor și a capitalului, de lipsa infrastructurii adecvate. Situația este similară în Ungaria. Potrivit sondajului GEM din 2015, Ungaria a obținut ultimul punctaj în ceea ce privește cunoștințele și competențele antreprenoriale ale populației în țările est-europene, care au o influență puternică asupra întreprinderilor nou-înființate. Potrivit aceluiași studiu, doar 7,92 % din populația activă are o afacere nouă sau doar formată, care este mai mică decât în ultimii trei ani. În ceea ce privește produsele și inovarea tehnologică, Ungaria se află în ultimul stat membru al UE. Potrivit datelor colectate de GEM, Ungaria este ultima din țările din Europa Centrală și de Est în ceea ce privește abilitățile antreprenoriale și cunoștințele necesare pentru a începe o afacere, doar 38,76 % din populația chestionată consideră că are aceste competențe. În timp ce românii au o opinie foarte pozitivă despre antreprenoriat ca oportunitate de carieră, 72,42 % din populație a formulat un răspuns pozitiv, în Ungaria doar 48,35 % din populație consideră începerea unei afaceri o oportunitate de carieră. Planul Széchenyi 2020 se concentrează activ pe crearea de spații incubatoare, expoziții creative, susținerea clusterelor creative. Potrivit Observatorului European al Clusterelor 2011, creșterea industriilor creative în perioada 2003-2008 în Ungaria a înregistrat un scor de -3,57 %, ceea ce a rezultat ca ultimul în țările observate. Potrivit unei întâlniri a focus-grupului organizată la Oradea în decembrie 2017, operatorii din industria creativă participanți au evidențiat câteva obstacole în dezvoltarea afacerilor lor: lipsa de cunoștințe în ceea ce privește administrarea și înregistrarea, cea mai bună formă de entitate juridică, nevoia de formare și know-how, cererea pentru un spațiu comun de rețea, mentoratul și schimbul de experiență, utilizarea instrumentelor de marketing în sfera online, marca, identitatea. Pe baza rezultatelor cercetării, în dezvoltarea proiectului partenerii au identificat trei probleme de bază în domeniile creative, care se reflectă în datele menționate mai sus: 1. Lipsa abilităților antreprenoriale, a competențelor și a cunoștințelor 2. Marketing segmentat (strategii/activități) și lipsa unei identități de afaceri bine definite 3. Lipsa de produse și servicii de calitate creative și inovatoare, cu valoare adăugată, disponibile în domeniul OC, cauzată de lipsa unui spațiu echipat profesional și a unor abilități și competențe specifice. Partenerii au elaborat ideea de proiect axată pe problemele menționat... (Romanian)
4 November 2022
0 references
Proiectul de față, intitulat Create To Gather, a fost dezvoltat de partenerii proiectului, LP1 pe partea română a frontierei și PP2 de partea maghiară a frontierei ca o abordare transfrontalieră comună pentru dezvoltarea membrilor comunităților locale și a economiei locale, în vederea obținerii unui efect pozitiv pe termen lung atât asupra creșterii favorabile ocupării forței de muncă, cât și asupra cooperării transfrontaliere în cadrul Euroregiunii BHB eligibile. Potrivit rezultatelor unui sondaj realizat în 2016 pe site-ul partenerului principal, în România doar 4,48 % din populația activă este angajată în industriile creative, în timp ce în Europa de Vest, de exemplu Marea Britanie sau Finlanda, această proporție este aproape dublă, 7,9 % și 8,2 %, unde „dimensiunea industriilor creative a depășit alte sectoare ale economiei de departe din perspectiva ponderii lor în PIB”, potrivit Atitudinilor față de creativitate și industriilor creative din România, publicat într-un studiu al Academiei de Studii Economice București. De asemenea, a arătat că 79,25 % dintre respondenți (106 eșantion de tineri cu vârste cuprinse între 18 și 30 de ani) au considerat că au competențele necesare pentru a lucra în IC (industriile creative) și ar dori să lucreze în IC. Potrivit unei publicații a Guvernului României în 2016, „contribuția la PIB a sectorului industriilor creative a depășit agricultura cu 0,1 puncte în 2013 și a atins un nivel de 7 % în 2014.” aceeași publicație a împărtășit o listă a orașelor de top din IC și, din păcate, Oradea nu face parte din listă, în timp ce singurul oraș CB de pe listă este Timișoara. Publicația a precizat, de asemenea, că sectorul principal al industriilor creative din România este reprezentat de software și servicii informaționale 57 %, iar artele creative și divertismentul 21 %. Este destul de vizibil din publicație că industriile creative au un potențial economic foarte ridicat, deoarece „marja netă a fost peste media economiei naționale în 2015, situându-se la 11,64 % din cifra de afaceri totală. Cel mai profitabil segment a fost Artele cu o marjă netă de 20,8 %. Potrivit constatărilor Centrului de Cercetare pentru Relații Interetnice (CCRIT) al Universității Babeș-Bolyai din Cluj-Napoca, cele mai mari probleme cu care se confruntă operatorii industriei creative în ceea ce privește antreprenoriatul sunt legate de administrație și birocrație, de lipsa sprijinului de stat, a fondurilor și a capitalului, de lipsa infrastructurii adecvate. Situația este similară în Ungaria. Potrivit sondajului GEM din 2015, Ungaria a obținut ultimul punctaj în ceea ce privește cunoștințele și competențele antreprenoriale ale populației în țările est-europene, care au o influență puternică asupra întreprinderilor nou-înființate. Potrivit aceluiași studiu, doar 7,92 % din populația activă are o afacere nouă sau doar formată, care este mai mică decât în ultimii trei ani. În ceea ce privește produsele și inovarea tehnologică, Ungaria se află în ultimul stat membru al UE. Potrivit datelor colectate de GEM, Ungaria este ultima din țările din Europa Centrală și de Est în ceea ce privește abilitățile antreprenoriale și cunoștințele necesare pentru a începe o afacere, doar 38,76 % din populația chestionată consideră că are aceste competențe. În timp ce românii au o opinie foarte pozitivă despre antreprenoriat ca oportunitate de carieră, 72,42 % din populație a formulat un răspuns pozitiv, în Ungaria doar 48,35 % din populație consideră începerea unei afaceri o oportunitate de carieră. Planul Széchenyi 2020 se concentrează activ pe crearea de spații incubatoare, expoziții creative, susținerea clusterelor creative. Potrivit Observatorului European al Clusterelor 2011, creșterea industriilor creative în perioada 2003-2008 în Ungaria a înregistrat un scor de -3,57 %, ceea ce a rezultat ca ultimul în țările observate. Potrivit unei întâlniri a focus-grupului organizată la Oradea în decembrie 2017, operatorii din industria creativă participanți au evidențiat câteva obstacole în dezvoltarea afacerilor lor: lipsa de cunoștințe în ceea ce privește administrarea și înregistrarea, cea mai bună formă de entitate juridică, nevoia de formare și know-how, cererea pentru un spațiu comun de rețea, mentoratul și schimbul de experiență, utilizarea instrumentelor de marketing în sfera online, marca, identitatea. Pe baza rezultatelor cercetării, în dezvoltarea proiectului partenerii au identificat trei probleme de bază în domeniile creative, care se reflectă în datele menționate mai sus: 1. Lipsa abilităților antreprenoriale, a competențelor și a cunoștințelor 2. Marketing segmentat (strategii/activități) și lipsa unei identități de afaceri bine definite 3. Lipsa de produse și servicii de calitate creative și inovatoare, cu valoare adăugată, disponibile în domeniul OC, cauzată de lipsa unui spațiu echipat profesional și a unor abilități și competențe specifice. Partenerii au elaborat ideea de proiect axată pe problemele menționat... (Romanian)
4 November 2022
0 references
Il presente progetto, dal titolo Create To Gather, è stato sviluppato dai partner del progetto, LP1 sul lato rumeno del confine e PP2 sul lato ungherese del confine come approccio transfrontaliero comune per sviluppare i membri delle comunità locali e dell'economia locale al fine di raggiungere un effetto positivo a lungo termine sia sulla crescita favorevole all'occupazione che sulla cooperazione transfrontaliera all'interno dell'Euroregione BHB ammissibile. Secondo i risultati di un sondaggio condotto nel 2016 sul sito del Lead Partner, in Romania solo il 4,48 % della popolazione attiva è impiegato nelle industrie creative, mentre in Europa occidentale, ad esempio Gran Bretagna o Finlandia, questa percentuale è quasi raddoppiata, 7,9 % e 8,2 %, dove "la dimensione delle industrie creative ha superato altri settori dell'economia di lontano dalla prospettiva del loro peso nel PIL", secondo Attitudes to Creativity and the Creative Industries in Romania pubblicato in uno studio dell'Accademia di Studi Economici di Bucarest. Ha inoltre rivelato che il 79,25 % dei rispondenti (106 campioni di giovani di età compresa tra i 18 e i 30 anni) ha ritenuto di possedere le competenze necessarie per lavorare in CI (industrie creative) e vorrebbe lavorare in CI. Secondo una pubblicazione del governo della Romania nel 2016, "il contributo del PIL del settore delle industrie creative ha superato l'agricoltura di 0,1 punti nel 2013 e ha raggiunto un livello del 7 % nel 2014". La stessa pubblicazione ha condiviso un elenco di città top in CI e purtroppo Oradea non fa parte della lista mentre l'unica città CB nella lista è Timisoara. La pubblicazione ha inoltre affermato che il principale settore delle industrie creative in Romania è rappresentato da software e servizi informativi per il 57 % e da arti creative e intrattenimento 21 %. È abbastanza evidente dalla pubblicazione che le industrie creative hanno un potenziale economico molto elevato in quanto "il margine netto era superiore alla media dell'economia nazionale nel 2015, pari all'11,64 % del fatturato totale. Il segmento più redditizio è stato l'arte con un margine netto del 20,8 %. Secondo i risultati del Centro di ricerca sulle relazioni interetniche (CCRIT) dell'Università Babeș-Bolyai di Cluj-Napoca, i maggiori problemi che gli operatori del settore creativo devono affrontare per quanto riguarda l'imprenditorialità sono legati all'amministrazione e alla burocrazia, alla mancanza di sostegno statale, fondi e capitali, alla mancanza di infrastrutture adeguate. La situazione è abbastanza simile in Ungheria. Secondo l'indagine del 2015 su GEM, l'Ungheria ha ottenuto un punteggio ultimo per quanto riguarda le conoscenze e le competenze imprenditoriali della popolazione nei paesi dell'Europa orientale, che hanno una forte influenza sulle start-up. Secondo lo stesso studio, solo il 7,92 % della popolazione attiva ha un business nuovo o appena in formazione, che è inferiore ai tre anni precedenti. Per quanto riguarda i prodotti e l'innovazione tecnologica, l'Ungheria è tra gli ultimi membri dell'UE. Secondo i dati raccolti da GEM, l'Ungheria è l'ultima nei paesi dell'Europa centrale e orientale per quanto riguarda le competenze e le conoscenze imprenditoriali necessarie per avviare un'impresa, solo il 38,76 % della popolazione intervistata ritiene di possedere le competenze. Mentre i rumeni hanno un parere molto positivo sull'imprenditorialità come opportunità di carriera, il 72,42 % della popolazione ha formulato una risposta positiva, in Ungheria solo il 48,35 % della popolazione considera l'avvio di un'attività un'opportunità di carriera. Il Piano Széchenyi 2020 si concentra attivamente sulla creazione di spazi incubatori, esposizioni creative, il supporto di cluster creativi. Secondo l'European Cluster Observatory 2011 la crescita delle industrie creative tra il 2003 e il 2008 in Ungheria ha registrato un punteggio del -3,57 %, con un risultato come ultimo nei paesi osservati. Secondo una riunione del gruppo di riflessione organizzata a Oradea nel dicembre 2017, gli operatori del settore creativo partecipanti hanno evidenziato alcuni ostacoli nello sviluppo delle loro attività: la mancanza di conoscenza in termini di amministrazione e registrazione, la migliore forma di persona giuridica, la necessità di formazione e know-how, la richiesta di uno spazio comune di networking, mentoring e condivisione esperienza, l'uso di strumenti di marketing in ambito online, marchio, identità. Sulla base dei risultati della ricerca, nello sviluppo del progetto i partner hanno individuato tre problemi fondamentali nei settori creativi, che si riflettono nei dati sopra citati: 1. La mancanza di capacità imprenditoriali, competenze e conoscenze 2. Marketing segmentato (strategie/attività) e la mancanza di un'identità aziendale ben definita 3. La mancanza di prodotti e servizi di qualità efficaci in termini di costi, creativi e innovativi nell'area CB causata dalla mancanza di spazi... (Italian)
4 November 2022
0 references
Il presente progetto, dal titolo Create To Gather, è stato sviluppato dai partner del progetto, LP1 sul lato rumeno del confine e PP2 sul lato ungherese del confine come approccio transfrontaliero comune per sviluppare i membri delle comunità locali e dell'economia locale al fine di raggiungere un effetto positivo a lungo termine sia sulla crescita favorevole all'occupazione che sulla cooperazione transfrontaliera all'interno dell'Euroregione BHB ammissibile. Secondo i risultati di un sondaggio condotto nel 2016 sul sito del Lead Partner, in Romania solo il 4,48 % della popolazione attiva è impiegato nelle industrie creative, mentre in Europa occidentale, ad esempio Gran Bretagna o Finlandia, questa percentuale è quasi raddoppiata, 7,9 % e 8,2 %, dove "la dimensione delle industrie creative ha superato altri settori dell'economia di lontano dalla prospettiva del loro peso nel PIL", secondo Attitudes to Creativity and the Creative Industries in Romania pubblicato in uno studio dell'Accademia di Studi Economici di Bucarest. Ha inoltre rivelato che il 79,25 % dei rispondenti (106 campioni di giovani di età compresa tra i 18 e i 30 anni) ha ritenuto di possedere le competenze necessarie per lavorare in CI (industrie creative) e vorrebbe lavorare in CI. Secondo una pubblicazione del governo della Romania nel 2016, "il contributo del PIL del settore delle industrie creative ha superato l'agricoltura di 0,1 punti nel 2013 e ha raggiunto un livello del 7 % nel 2014". La stessa pubblicazione ha condiviso un elenco di città top in CI e purtroppo Oradea non fa parte della lista mentre l'unica città CB nella lista è Timisoara. La pubblicazione ha inoltre affermato che il principale settore delle industrie creative in Romania è rappresentato da software e servizi informativi per il 57 % e da arti creative e intrattenimento 21 %. È abbastanza evidente dalla pubblicazione che le industrie creative hanno un potenziale economico molto elevato in quanto "il margine netto era superiore alla media dell'economia nazionale nel 2015, pari all'11,64 % del fatturato totale. Il segmento più redditizio è stato l'arte con un margine netto del 20,8 %. Secondo i risultati del Centro di ricerca sulle relazioni interetniche (CCRIT) dell'Università Babeș-Bolyai di Cluj-Napoca, i maggiori problemi che gli operatori del settore creativo devono affrontare per quanto riguarda l'imprenditorialità sono legati all'amministrazione e alla burocrazia, alla mancanza di sostegno statale, fondi e capitali, alla mancanza di infrastrutture adeguate. La situazione è abbastanza simile in Ungheria. Secondo l'indagine del 2015 su GEM, l'Ungheria ha ottenuto un punteggio ultimo per quanto riguarda le conoscenze e le competenze imprenditoriali della popolazione nei paesi dell'Europa orientale, che hanno una forte influenza sulle start-up. Secondo lo stesso studio, solo il 7,92 % della popolazione attiva ha un business nuovo o appena in formazione, che è inferiore ai tre anni precedenti. Per quanto riguarda i prodotti e l'innovazione tecnologica, l'Ungheria è tra gli ultimi membri dell'UE. Secondo i dati raccolti da GEM, l'Ungheria è l'ultima nei paesi dell'Europa centrale e orientale per quanto riguarda le competenze e le conoscenze imprenditoriali necessarie per avviare un'impresa, solo il 38,76 % della popolazione intervistata ritiene di possedere le competenze. Mentre i rumeni hanno un parere molto positivo sull'imprenditorialità come opportunità di carriera, il 72,42 % della popolazione ha formulato una risposta positiva, in Ungheria solo il 48,35 % della popolazione considera l'avvio di un'attività un'opportunità di carriera. Il Piano Széchenyi 2020 si concentra attivamente sulla creazione di spazi incubatori, esposizioni creative, il supporto di cluster creativi. Secondo l'European Cluster Observatory 2011 la crescita delle industrie creative tra il 2003 e il 2008 in Ungheria ha registrato un punteggio del -3,57 %, con un risultato come ultimo nei paesi osservati. Secondo una riunione del gruppo di riflessione organizzata a Oradea nel dicembre 2017, gli operatori del settore creativo partecipanti hanno evidenziato alcuni ostacoli nello sviluppo delle loro attività: la mancanza di conoscenza in termini di amministrazione e registrazione, la migliore forma di persona giuridica, la necessità di formazione e know-how, la richiesta di uno spazio comune di networking, mentoring e condivisione esperienza, l'uso di strumenti di marketing in ambito online, marchio, identità. Sulla base dei risultati della ricerca, nello sviluppo del progetto i partner hanno individuato tre problemi fondamentali nei settori creativi, che si riflettono nei dati sopra citati: 1. La mancanza di capacità imprenditoriali, competenze e conoscenze 2. Marketing segmentato (strategie/attività) e la mancanza di un'identità aziendale ben definita 3. La mancanza di prodotti e servizi di qualità efficaci in termini di costi, creativi e innovativi nell'area CB causata dalla mancanza di spazi... (Italian)
4 November 2022
0 references
Tento projekt s názvom Create To Gather bol vyvinutý projektovými partnermi, LP1 na rumunskej strane hranice a PP2 na maďarskej strane hranice ako spoločný cezhraničný prístup k rozvoju členov miestnych komunít a miestneho hospodárstva s cieľom dosiahnuť dlhodobý pozitívny vplyv na rast priaznivý pre zamestnanosť a cezhraničnú spoluprácu v rámci oprávneného regiónu BHB. Podľa zistení prieskumu uskutočneného v roku 2016 na mieste vedúceho partnera je v Rumunsku zamestnaných len 4,48 % aktívneho obyvateľstva v kreatívnom priemysle, zatiaľ čo v západnej Európe, napríklad vo Veľkej Británii alebo vo Fínsku, je tento podiel takmer dvojnásobný, 7,9 % a 8,2 %, kde „dimenzia kreatívneho priemyslu zďaleka prekročila iné odvetvia hospodárstva z hľadiska ich váhy v HDP“, podľa postojov k tvorivosti a kreatívnemu priemyslu v Rumunsku, ktoré uverejnila v štúdii Bukureštskej akadémie ekonomických štúdií. Takisto sa ukázalo, že 79,25 % respondentov (106 vzoriek mladých ľudí vo veku od 18 do 30 rokov) sa domnievalo, že majú potrebné zručnosti na to, aby mohli pracovať v oblasti CI (kreatívne odvetvia) a chceli by pracovať v CI. Podľa publikácie rumunskej vlády v roku 2016 „príspevok sektora kreatívneho priemyslu k HDP prekonal poľnohospodárstvo o 0,1 bodu v roku 2013 a dosiahol úroveň 7 % v roku 2014.“ Rovnaká publikácia zdieľala zoznam špičkových miest v CI a bohužiaľ Oradea nie je súčasťou zoznamu, zatiaľ čo jediné mesto CB na zozname je Timisoara. V publikácii sa tiež uvádza, že hlavný sektor kreatívneho priemyslu v Rumunsku predstavuje softvér a informačné služby 57 % a tvorivé umenie a zábava 21 %. Z publikácie je celkom zrejmé, že tvorivé odvetvia majú veľmi vysoký hospodársky potenciál, keďže „čistá marža bola v roku 2015 nad priemerom národného hospodárstva na úrovni 11,64 % celkového obratu. Najziskovejším segmentom bolo umenie s čistou rezervou 20,8 %. Podľa zistení Výskumného centra pre medzietnické vzťahy (CCRIT) Univerzity Babeș-Bolyai v Kluže-Napoca najväčšie problémy, ktorým čelia tvorivé subjekty v oblasti podnikania, súvisia s administratívou a byrokraciou, nedostatkom štátnej podpory, finančnými prostriedkami a kapitálom, nedostatkom primeranej infraštruktúry. Situácia je v Maďarsku veľmi podobná. Podľa prieskumu GEM z roku 2015 Maďarsko dosiahlo posledné hodnotenie, pokiaľ ide o podnikateľské znalosti a zručnosti obyvateľstva v krajinách východnej Európy, ktoré majú silný vplyv na začínajúce podniky. Podľa tej istej štúdie má iba 7,92 % aktívnej populácie nový alebo práve formujúci podnik, ktorý je nižší ako predchádzajúce tri roky. Pokiaľ ide o produktovú a technologickú inováciu, Maďarsko patrí medzi posledné členské štáty EÚ. Podľa údajov, ktoré zozbierala skupina GEM, je Maďarsko posledným v krajinách strednej a východnej Európy, pokiaľ ide o potrebné podnikateľské zručnosti a znalosti na začatie podnikania, len 38,76 % opýtanej populácie si myslí, že má zručnosti. Zatiaľ čo Rumuni majú veľmi pozitívny názor na podnikanie ako kariérnu príležitosť, 72,42 % obyvateľstva vyjadrilo pozitívnu odpoveď, v Maďarsku len 48,35 % obyvateľstva považuje začatie podnikania za kariérnu príležitosť. Plán Széchenyi 2020 sa aktívne zameriava na vytváranie inkubačných priestorov, tvorivé expozície, podporu tvorivých klastrov. Podľa Európskeho strediska pre monitorovanie klastrov 2011 zaznamenal rast kreatívneho priemyslu v Maďarsku v rokoch 2003 – 2008 – 3,57 %, čo naposledy v krajinách zaznamenalo. Podľa stretnutia cieľovej skupiny, ktoré sa konalo v decembri 2017 v Oradee, zúčastnené subjekty kreatívneho priemyslu poukázali na niekoľko prekážok pri rozvoji svojich podnikov: nedostatok vedomostí o administratíve a registrácii, najlepšia forma právnickej osoby, potreba školení a know-how, dopyt po spoločnom sieťovom priestore, mentoring a zdieľanie skúseností, využívanie marketingových nástrojov v online sfére, značka, identita. Na základe výsledkov výskumu partneri vo vývoji projektu identifikovali tri hlavné problémy v kreatívnych oblastiach, ktoré sa odrážajú v uvedených údajoch: 1. Nedostatok podnikateľských zručností, kompetencií a znalostí 2. Segmentovaný marketing (stratégie/činnosti) a nedostatok presne definovanej obchodnej identity 3. Nedostatok nákladovo efektívnych, kreatívnych a inovatívnych kvalitných produktov a služieb s pridanou hodnotou v oblasti CB spôsobený nedostatkom odborne vybavených priestorov a špecifických zručností a kompetencií Partneri navrhli myšlienku projektu zameranú na uvedené problémy, vymedzili ciele, ktoré budú reagovať na spoločné územné výzvy v oblasti CB, a pokúsili sa identifikovať oblasti intervencií pre otázky, ktoré vzájomne pôsobia a vedú k nevyužitému a uviaznutému trhu. Jeden z kľúčových problémov I (Slovak)
4 November 2022
0 references
Tento projekt s názvom Create To Gather bol vyvinutý projektovými partnermi, LP1 na rumunskej strane hranice a PP2 na maďarskej strane hranice ako spoločný cezhraničný prístup k rozvoju členov miestnych komunít a miestneho hospodárstva s cieľom dosiahnuť dlhodobý pozitívny vplyv na rast priaznivý pre zamestnanosť a cezhraničnú spoluprácu v rámci oprávneného regiónu BHB. Podľa zistení prieskumu uskutočneného v roku 2016 na mieste vedúceho partnera je v Rumunsku zamestnaných len 4,48 % aktívneho obyvateľstva v kreatívnom priemysle, zatiaľ čo v západnej Európe, napríklad vo Veľkej Británii alebo vo Fínsku, je tento podiel takmer dvojnásobný, 7,9 % a 8,2 %, kde „dimenzia kreatívneho priemyslu zďaleka prekročila iné odvetvia hospodárstva z hľadiska ich váhy v HDP“, podľa postojov k tvorivosti a kreatívnemu priemyslu v Rumunsku, ktoré uverejnila v štúdii Bukureštskej akadémie ekonomických štúdií. Takisto sa ukázalo, že 79,25 % respondentov (106 vzoriek mladých ľudí vo veku od 18 do 30 rokov) sa domnievalo, že majú potrebné zručnosti na to, aby mohli pracovať v oblasti CI (kreatívne odvetvia) a chceli by pracovať v CI. Podľa publikácie rumunskej vlády v roku 2016 „príspevok sektora kreatívneho priemyslu k HDP prekonal poľnohospodárstvo o 0,1 bodu v roku 2013 a dosiahol úroveň 7 % v roku 2014.“ Rovnaká publikácia zdieľala zoznam špičkových miest v CI a bohužiaľ Oradea nie je súčasťou zoznamu, zatiaľ čo jediné mesto CB na zozname je Timisoara. V publikácii sa tiež uvádza, že hlavný sektor kreatívneho priemyslu v Rumunsku predstavuje softvér a informačné služby 57 % a tvorivé umenie a zábava 21 %. Z publikácie je celkom zrejmé, že tvorivé odvetvia majú veľmi vysoký hospodársky potenciál, keďže „čistá marža bola v roku 2015 nad priemerom národného hospodárstva na úrovni 11,64 % celkového obratu. Najziskovejším segmentom bolo umenie s čistou rezervou 20,8 %. Podľa zistení Výskumného centra pre medzietnické vzťahy (CCRIT) Univerzity Babeș-Bolyai v Kluže-Napoca najväčšie problémy, ktorým čelia tvorivé subjekty v oblasti podnikania, súvisia s administratívou a byrokraciou, nedostatkom štátnej podpory, finančnými prostriedkami a kapitálom, nedostatkom primeranej infraštruktúry. Situácia je v Maďarsku veľmi podobná. Podľa prieskumu GEM z roku 2015 Maďarsko dosiahlo posledné hodnotenie, pokiaľ ide o podnikateľské znalosti a zručnosti obyvateľstva v krajinách východnej Európy, ktoré majú silný vplyv na začínajúce podniky. Podľa tej istej štúdie má iba 7,92 % aktívnej populácie nový alebo práve formujúci podnik, ktorý je nižší ako predchádzajúce tri roky. Pokiaľ ide o produktovú a technologickú inováciu, Maďarsko patrí medzi posledné členské štáty EÚ. Podľa údajov, ktoré zozbierala skupina GEM, je Maďarsko posledným v krajinách strednej a východnej Európy, pokiaľ ide o potrebné podnikateľské zručnosti a znalosti na začatie podnikania, len 38,76 % opýtanej populácie si myslí, že má zručnosti. Zatiaľ čo Rumuni majú veľmi pozitívny názor na podnikanie ako kariérnu príležitosť, 72,42 % obyvateľstva vyjadrilo pozitívnu odpoveď, v Maďarsku len 48,35 % obyvateľstva považuje začatie podnikania za kariérnu príležitosť. Plán Széchenyi 2020 sa aktívne zameriava na vytváranie inkubačných priestorov, tvorivé expozície, podporu tvorivých klastrov. Podľa Európskeho strediska pre monitorovanie klastrov 2011 zaznamenal rast kreatívneho priemyslu v Maďarsku v rokoch 2003 – 2008 – 3,57 %, čo naposledy v krajinách zaznamenalo. Podľa stretnutia cieľovej skupiny, ktoré sa konalo v decembri 2017 v Oradee, zúčastnené subjekty kreatívneho priemyslu poukázali na niekoľko prekážok pri rozvoji svojich podnikov: nedostatok vedomostí o administratíve a registrácii, najlepšia forma právnickej osoby, potreba školení a know-how, dopyt po spoločnom sieťovom priestore, mentoring a zdieľanie skúseností, využívanie marketingových nástrojov v online sfére, značka, identita. Na základe výsledkov výskumu partneri vo vývoji projektu identifikovali tri hlavné problémy v kreatívnych oblastiach, ktoré sa odrážajú v uvedených údajoch: 1. Nedostatok podnikateľských zručností, kompetencií a znalostí 2. Segmentovaný marketing (stratégie/činnosti) a nedostatok presne definovanej obchodnej identity 3. Nedostatok nákladovo efektívnych, kreatívnych a inovatívnych kvalitných produktov a služieb s pridanou hodnotou v oblasti CB spôsobený nedostatkom odborne vybavených priestorov a špecifických zručností a kompetencií Partneri navrhli myšlienku projektu zameranú na uvedené problémy, vymedzili ciele, ktoré budú reagovať na spoločné územné výzvy v oblasti CB, a pokúsili sa identifikovať oblasti intervencií pre otázky, ktoré vzájomne pôsobia a vedú k nevyužitému a uviaznutému trhu. Jeden z kľúčových problémov I (Slovak)
4 November 2022
0 references
O presente projeto, intitulado Create To Gather, foi desenvolvido pelos parceiros do projeto, o LP1 no lado romeno da fronteira e o PP2 no lado húngaro da fronteira como uma abordagem transfronteiriça conjunta para desenvolver os membros das comunidades locais e da economia local, a fim de alcançar um efeito positivo a longo prazo no crescimento favorável ao emprego e na cooperação transfronteiriça na Eurorregião BHB elegível. De acordo com os resultados de um inquérito realizado em 2016 no local do parceiro principal, na Roménia, apenas 4,48 % da população ativa é empregada em indústrias criativas, enquanto na Europa Ocidental, por exemplo, a Grã-Bretanha ou a Finlândia, esta proporção é quase o dobro, 7,9 % e 8,2 %, onde «a dimensão das indústrias criativas ultrapassou outros setores da economia longe da perspetiva do seu peso no PIB», de acordo com Attitudes to Creativity and the Creative Industries in Romania, publicado num estudo da The Bucareste Academy of Economic Studies. Revelou também que 79,25 % dos inquiridos (106 amostra de jovens com idades compreendidas entre os 18 e os 30 anos) consideraram que tinham as competências necessárias para trabalhar em IC (indústrias criativas) e gostariam de trabalhar na IC. De acordo com uma publicação do Governo da Roménia em 2016, «a contribuição do PIB do setor das Indústrias Criativas superou a agricultura em 0,1 pontos em 2013 e atingiu um nível de 7 % em 2014.» A mesma publicação compartilhou uma lista das principais cidades da IC e, infelizmente, Oradea não faz parte da lista, enquanto a única cidade CB da lista é Timisoara. A publicação também afirmou que o principal setor das indústrias criativas na Roménia é representado por software e serviços informativos 57 % e artes criativas e entretenimento 21 %. É bastante visível a partir da publicação que as indústrias criativas têm um potencial económico muito elevado, uma vez que "a margem líquida foi superior à média da economia nacional em 2015, correspondendo a 11,64 % do volume de negócios total. De acordo com as conclusões do Centro de Investigação sobre Relações Interétnicas (CCRIT) da Universidade Babeș-Bolyai de Cluj-Napoca, os maiores problemas enfrentados pelos operadores da indústria criativa em relação ao empreendedorismo estão relacionados com a administração e a burocracia, a falta de apoio estatal, fundos e capital, falta de infraestrutura adequada. A situação é bastante semelhante na Hungria. De acordo com o inquérito de 2015 ao GEM, a Hungria obteve a última pontuação no que diz respeito aos conhecimentos e competências empresariais da população nos países da Europa Oriental, o que tem uma forte influência nas empresas em fase de arranque. De acordo com o mesmo estudo, apenas 7,92 % da população ativa tem um negócio novo ou apenas formador, o que é inferior aos três anos anteriores. Em termos de inovação tecnológica e de produtos, a Hungria faz parte dos últimos Estados-Membros da UE. De acordo com os dados recolhidos pela GEM, a Hungria é a última nos países da Europa Central e Oriental no que diz respeito às competências e conhecimentos empresariais necessários para criar uma empresa, apenas 38,76 % da população inquirida pensa que têm as competências. Embora os romenos tenham uma opinião muito positiva sobre o empreendedorismo como uma oportunidade de carreira, 72,42 % da população formularam uma resposta positiva, na Hungria apenas 48,35 % da população consideram iniciar um negócio uma oportunidade de carreira. O Plano Széchenyi 2020 centra-se ativamente na criação de espaços de incubadora, exposições criativas, apoio a clusters criativos. De acordo com o Observatório Europeu dos Agrupamentos de 2011, o crescimento das indústrias criativas entre 2003 e 2008 na Hungria obteve uma pontuação de -3,57 %, o que resultou como último nos países observados. De acordo com uma reunião do grupo focal organizada em Oradea em dezembro de 2017, os operadores da indústria criativa participantes destacaram alguns obstáculos ao desenvolvimento das suas empresas: a falta de conhecimento em termos de administração e registo, a melhor forma de entidade jurídica, a necessidade de treinamentos e know-how, a necessidade de um espaço comum de networking, mentoria e compartilhamento de experiências, o uso de ferramentas de marketing na esfera on-line, marca, identidade. Com base nos resultados da pesquisa, no desenvolvimento do projeto, os parceiros identificaram três problemas centrais nos campos criativos, que se refletem nos dados citados acima: 1. Falta de aptidões, competências e conhecimentos empresariais 2. Marketing segmentado (estratégias/atividades) e falta de identidade comercial bem definida 3. A falta de produtos e serviços de qualidade rentáveis, criativos e inovadores disponíveis na área de OC, causada pela falta de espaço equipado profissionalmente e habilidades e competências específicas Os parceiros elaboraram a ideia do projeto com foco nos problemas acima mencionados, definindo os objetivo... (Portuguese)
4 November 2022
0 references
O presente projeto, intitulado Create To Gather, foi desenvolvido pelos parceiros do projeto, o LP1 no lado romeno da fronteira e o PP2 no lado húngaro da fronteira como uma abordagem transfronteiriça conjunta para desenvolver os membros das comunidades locais e da economia local, a fim de alcançar um efeito positivo a longo prazo no crescimento favorável ao emprego e na cooperação transfronteiriça na Eurorregião BHB elegível. De acordo com os resultados de um inquérito realizado em 2016 no local do parceiro principal, na Roménia, apenas 4,48 % da população ativa é empregada em indústrias criativas, enquanto na Europa Ocidental, por exemplo, a Grã-Bretanha ou a Finlândia, esta proporção é quase o dobro, 7,9 % e 8,2 %, onde «a dimensão das indústrias criativas ultrapassou outros setores da economia longe da perspetiva do seu peso no PIB», de acordo com Attitudes to Creativity and the Creative Industries in Romania, publicado num estudo da The Bucareste Academy of Economic Studies. Revelou também que 79,25 % dos inquiridos (106 amostra de jovens com idades compreendidas entre os 18 e os 30 anos) consideraram que tinham as competências necessárias para trabalhar em IC (indústrias criativas) e gostariam de trabalhar na IC. De acordo com uma publicação do Governo da Roménia em 2016, «a contribuição do PIB do setor das Indústrias Criativas superou a agricultura em 0,1 pontos em 2013 e atingiu um nível de 7 % em 2014.» A mesma publicação compartilhou uma lista das principais cidades da IC e, infelizmente, Oradea não faz parte da lista, enquanto a única cidade CB da lista é Timisoara. A publicação também afirmou que o principal setor das indústrias criativas na Roménia é representado por software e serviços informativos 57 % e artes criativas e entretenimento 21 %. É bastante visível a partir da publicação que as indústrias criativas têm um potencial económico muito elevado, uma vez que "a margem líquida foi superior à média da economia nacional em 2015, correspondendo a 11,64 % do volume de negócios total. De acordo com as conclusões do Centro de Investigação sobre Relações Interétnicas (CCRIT) da Universidade Babeș-Bolyai de Cluj-Napoca, os maiores problemas enfrentados pelos operadores da indústria criativa em relação ao empreendedorismo estão relacionados com a administração e a burocracia, a falta de apoio estatal, fundos e capital, falta de infraestrutura adequada. A situação é bastante semelhante na Hungria. De acordo com o inquérito de 2015 ao GEM, a Hungria obteve a última pontuação no que diz respeito aos conhecimentos e competências empresariais da população nos países da Europa Oriental, o que tem uma forte influência nas empresas em fase de arranque. De acordo com o mesmo estudo, apenas 7,92 % da população ativa tem um negócio novo ou apenas formador, o que é inferior aos três anos anteriores. Em termos de inovação tecnológica e de produtos, a Hungria faz parte dos últimos Estados-Membros da UE. De acordo com os dados recolhidos pela GEM, a Hungria é a última nos países da Europa Central e Oriental no que diz respeito às competências e conhecimentos empresariais necessários para criar uma empresa, apenas 38,76 % da população inquirida pensa que têm as competências. Embora os romenos tenham uma opinião muito positiva sobre o empreendedorismo como uma oportunidade de carreira, 72,42 % da população formularam uma resposta positiva, na Hungria apenas 48,35 % da população consideram iniciar um negócio uma oportunidade de carreira. O Plano Széchenyi 2020 centra-se ativamente na criação de espaços de incubadora, exposições criativas, apoio a clusters criativos. De acordo com o Observatório Europeu dos Agrupamentos de 2011, o crescimento das indústrias criativas entre 2003 e 2008 na Hungria obteve uma pontuação de -3,57 %, o que resultou como último nos países observados. De acordo com uma reunião do grupo focal organizada em Oradea em dezembro de 2017, os operadores da indústria criativa participantes destacaram alguns obstáculos ao desenvolvimento das suas empresas: a falta de conhecimento em termos de administração e registo, a melhor forma de entidade jurídica, a necessidade de treinamentos e know-how, a necessidade de um espaço comum de networking, mentoria e compartilhamento de experiências, o uso de ferramentas de marketing na esfera on-line, marca, identidade. Com base nos resultados da pesquisa, no desenvolvimento do projeto, os parceiros identificaram três problemas centrais nos campos criativos, que se refletem nos dados citados acima: 1. Falta de aptidões, competências e conhecimentos empresariais 2. Marketing segmentado (estratégias/atividades) e falta de identidade comercial bem definida 3. A falta de produtos e serviços de qualidade rentáveis, criativos e inovadores disponíveis na área de OC, causada pela falta de espaço equipado profissionalmente e habilidades e competências específicas Os parceiros elaboraram a ideia do projeto com foco nos problemas acima mencionados, definindo os objetivo... (Portuguese)
4 November 2022
0 references
Tento projekt s názvem Create to Gather vyvinuli partneři projektu, LP1 na rumunské straně hranice a PP2 na maďarské straně hranice jako společný přeshraniční přístup k rozvoji členů místních komunit a místního hospodářství s cílem dosáhnout dlouhodobého pozitivního účinku jak na růst podporující zaměstnanost, tak na přeshraniční spolupráci v rámci způsobilého euroregionu BHB. Podle zjištění průzkumu provedeného v roce 2016 na místě vedoucího partnera je v Rumunsku zaměstnáno pouze 4,48 % aktivního obyvatelstva v tvůrčích odvětvích, zatímco v západní Evropě, například ve Velké Británii nebo ve Finsku, je tento podíl téměř dvojnásobný, 7,9 % a 8,2 %, kde „rozměr tvůrčích odvětví zdaleka přesáhl ostatní sektory ekonomiky z hlediska jejich váhy v HDP“, podle informací zveřejněných ve studii Bukurešťské akademie ekonomických studií. Ukázalo se také, že 79,25 % respondentů (106 vzorku mladých lidí ve věku od 18 do 30 let) se domnívalo, že mají potřebné dovednosti pro práci v CI (kreativní odvětví) a rádi by pracovali v CI. Podle publikace rumunské vlády v roce 2016 „příspěvek odvětví kreativního průmyslu k HDP překonal zemědělství o 0,1 bodu v roce 2013 a dosáhl úrovně 7 % v roce 2014.“ Stejná publikace sdílela seznam hlavních měst v CI a bohužel není součástí seznamu, zatímco jediným městem CB na seznamu je Timisoara. Publikace rovněž uvádí, že hlavní odvětví kreativního průmyslu v Rumunsku je zastoupeno softwarovými a informačními službami 57 % a tvůrčím uměním a zábavou 21 %. Z publikace je zcela zřejmé, že tvůrčí odvětví mají velmi vysoký hospodářský potenciál, neboť „čisté rozpětí bylo v roce 2015 nad průměrem národního hospodářství a činilo 11,64 % celkového obratu. Nejziskovějším segmentem bylo umění s čistým rozpětím 20,8 %. Podle zjištění Výzkumného střediska pro mezietnické vztahy (CCRIT) Univerzity Babeș-Bolyai v Kluži-Napoce jsou největší problémy, s nimiž se provozovatelé tvůrčího odvětví potýkají, pokud jde o podnikání, souvisí s administrativou a byrokracií, nedostatkem státní podpory, finančních prostředků a kapitálu, nedostatkem odpovídající infrastruktury. Situace je v Maďarsku velmi podobná. Podle průzkumu GEM z roku 2015 Maďarsko zaznamenalo poslední výsledky, pokud jde o podnikatelské znalosti a dovednosti obyvatelstva v zemích východní Evropy, které mají silný vliv na začínající podniky. Podle stejné studie má pouze 7,92 % aktivní populace nový nebo jen tvořící podnik, který je nižší než v předchozích třech letech. Pokud jde o produktové a technologické inovace, Maďarsko se nachází v posledním z členských států EU. Podle údajů shromážděných společností GEM je Maďarsko posledním v zemích střední a východní Evropy, pokud jde o nezbytné podnikatelské dovednosti a znalosti pro zahájení podnikání, pouze 38,76 % dotázaných si myslí, že mají dovednosti. Zatímco Rumunové mají velmi pozitivní názor na podnikání jako pracovní příležitost, 72,42 % populace formulovalo pozitivní odpověď, v Maďarsku pouze 48,35 % populace považuje zahájení podnikání za kariérní příležitost. Plán Széchenyi 2020 se aktivně zaměřuje na vytváření inkubačních prostor, kreativní expozice, podporu tvůrčích klastrů. Podle Evropské observatoře klastrů 2011 dosáhl růst tvůrčích odvětví v Maďarsku v letech 2003–2008–3,57 %, což je poslední v těchto zemích. Podle setkání zaměřené skupiny, které se konalo v prosinci 2017 v Oradee, upozornili zúčastnění provozovatelé tvůrčího odvětví na několik překážek v rozvoji svých podniků: nedostatek znalostí v oblasti správy a registrace, nejlepší forma právnické osoby, potřeba školení a know-how, poptávka po společném prostoru pro vytváření sítí, mentoring a sdílení zkušeností, používání marketingových nástrojů v online sféře, značka, identita. Na základě výsledků výzkumu partneři ve vývoji projektu identifikovali tři hlavní problémy v tvůrčích oblastech, které se odrážejí ve výše uvedených údajích: 1. Nedostatek podnikatelských dovedností, kompetencí a znalostí 2. Segmentovaný marketing (strategie/aktivity) a nedostatek dobře definované obchodní identity 3. Nedostatek nákladově efektivních, kreativních a inovativních kvalitních produktů a služeb s přidanou hodnotou, které jsou k dispozici v oblasti certifikačního subjektu, způsobený nedostatkem odborně vybaveného prostoru a specifických dovedností a kompetencí. Partneři vypracovali projektovou myšlenku se zaměřením na výše uvedené problémy, definovali cíle, které budou reagovat na společné územní výzvy, jimž čelí v oblasti CB, a pokusili se určit oblasti intervencí pro otázky, které se vzájemně ovlivňují a vedou k nevyužitému a neuvízlému trhu. Jeden z klíčových problémů I (Czech)
4 November 2022
0 references
Tento projekt s názvem Create to Gather vyvinuli partneři projektu, LP1 na rumunské straně hranice a PP2 na maďarské straně hranice jako společný přeshraniční přístup k rozvoji členů místních komunit a místního hospodářství s cílem dosáhnout dlouhodobého pozitivního účinku jak na růst podporující zaměstnanost, tak na přeshraniční spolupráci v rámci způsobilého euroregionu BHB. Podle zjištění průzkumu provedeného v roce 2016 na místě vedoucího partnera je v Rumunsku zaměstnáno pouze 4,48 % aktivního obyvatelstva v tvůrčích odvětvích, zatímco v západní Evropě, například ve Velké Británii nebo ve Finsku, je tento podíl téměř dvojnásobný, 7,9 % a 8,2 %, kde „rozměr tvůrčích odvětví zdaleka přesáhl ostatní sektory ekonomiky z hlediska jejich váhy v HDP“, podle informací zveřejněných ve studii Bukurešťské akademie ekonomických studií. Ukázalo se také, že 79,25 % respondentů (106 vzorku mladých lidí ve věku od 18 do 30 let) se domnívalo, že mají potřebné dovednosti pro práci v CI (kreativní odvětví) a rádi by pracovali v CI. Podle publikace rumunské vlády v roce 2016 „příspěvek odvětví kreativního průmyslu k HDP překonal zemědělství o 0,1 bodu v roce 2013 a dosáhl úrovně 7 % v roce 2014.“ Stejná publikace sdílela seznam hlavních měst v CI a bohužel není součástí seznamu, zatímco jediným městem CB na seznamu je Timisoara. Publikace rovněž uvádí, že hlavní odvětví kreativního průmyslu v Rumunsku je zastoupeno softwarovými a informačními službami 57 % a tvůrčím uměním a zábavou 21 %. Z publikace je zcela zřejmé, že tvůrčí odvětví mají velmi vysoký hospodářský potenciál, neboť „čisté rozpětí bylo v roce 2015 nad průměrem národního hospodářství a činilo 11,64 % celkového obratu. Nejziskovějším segmentem bylo umění s čistým rozpětím 20,8 %. Podle zjištění Výzkumného střediska pro mezietnické vztahy (CCRIT) Univerzity Babeș-Bolyai v Kluži-Napoce jsou největší problémy, s nimiž se provozovatelé tvůrčího odvětví potýkají, pokud jde o podnikání, souvisí s administrativou a byrokracií, nedostatkem státní podpory, finančních prostředků a kapitálu, nedostatkem odpovídající infrastruktury. Situace je v Maďarsku velmi podobná. Podle průzkumu GEM z roku 2015 Maďarsko zaznamenalo poslední výsledky, pokud jde o podnikatelské znalosti a dovednosti obyvatelstva v zemích východní Evropy, které mají silný vliv na začínající podniky. Podle stejné studie má pouze 7,92 % aktivní populace nový nebo jen tvořící podnik, který je nižší než v předchozích třech letech. Pokud jde o produktové a technologické inovace, Maďarsko se nachází v posledním z členských států EU. Podle údajů shromážděných společností GEM je Maďarsko posledním v zemích střední a východní Evropy, pokud jde o nezbytné podnikatelské dovednosti a znalosti pro zahájení podnikání, pouze 38,76 % dotázaných si myslí, že mají dovednosti. Zatímco Rumunové mají velmi pozitivní názor na podnikání jako pracovní příležitost, 72,42 % populace formulovalo pozitivní odpověď, v Maďarsku pouze 48,35 % populace považuje zahájení podnikání za kariérní příležitost. Plán Széchenyi 2020 se aktivně zaměřuje na vytváření inkubačních prostor, kreativní expozice, podporu tvůrčích klastrů. Podle Evropské observatoře klastrů 2011 dosáhl růst tvůrčích odvětví v Maďarsku v letech 2003–2008–3,57 %, což je poslední v těchto zemích. Podle setkání zaměřené skupiny, které se konalo v prosinci 2017 v Oradee, upozornili zúčastnění provozovatelé tvůrčího odvětví na několik překážek v rozvoji svých podniků: nedostatek znalostí v oblasti správy a registrace, nejlepší forma právnické osoby, potřeba školení a know-how, poptávka po společném prostoru pro vytváření sítí, mentoring a sdílení zkušeností, používání marketingových nástrojů v online sféře, značka, identita. Na základě výsledků výzkumu partneři ve vývoji projektu identifikovali tři hlavní problémy v tvůrčích oblastech, které se odrážejí ve výše uvedených údajích: 1. Nedostatek podnikatelských dovedností, kompetencí a znalostí 2. Segmentovaný marketing (strategie/aktivity) a nedostatek dobře definované obchodní identity 3. Nedostatek nákladově efektivních, kreativních a inovativních kvalitních produktů a služeb s přidanou hodnotou, které jsou k dispozici v oblasti certifikačního subjektu, způsobený nedostatkem odborně vybaveného prostoru a specifických dovedností a kompetencí. Partneři vypracovali projektovou myšlenku se zaměřením na výše uvedené problémy, definovali cíle, které budou reagovat na společné územní výzvy, jimž čelí v oblasti CB, a pokusili se určit oblasti intervencí pro otázky, které se vzájemně ovlivňují a vedou k nevyužitému a neuvízlému trhu. Jeden z klíčových problémů I (Czech)
4 November 2022
0 references
Le présent projet, intitulé Create To Gather, a été développé par les partenaires du projet, LP1 du côté roumain de la frontière et PP2 du côté hongrois de la frontière, en tant qu’approche transfrontalière conjointe visant à développer les membres des communautés locales et l’économie locale afin d’avoir un effet positif à long terme sur la croissance favorable à l’emploi et sur la coopération transfrontalière au sein de l’Eurorégion éligible de la BHB. Selon les résultats d’une enquête menée en 2016 sur le site du Lead Partner, en Roumanie, seulement 4,48 % de la population active est employée dans les industries créatives, tandis qu’en Europe occidentale, par exemple en Grande-Bretagne ou en Finlande, cette proportion est presque double, 7,9 % et 8,2 %, où «la dimension des industries créatives a dépassé d’autres secteurs de l’économie de loin du point de vue de leur poids dans le PIB», selon Attitudes envers la créativité et les industries créatives en Roumanie publiée dans une étude de l’Académie d’études économiques de Bucarest. Il a également révélé que 79,25 % des répondants (106 échantillons de jeunes âgés de 18 à 30 ans) considéraient qu’ils possédaient les compétences nécessaires pour travailler dans l’IC (industries créatives) et aimeraient travailler dans l’IC. Selon une publication du gouvernement roumain en 2016, «la contribution du PIB du secteur des industries créatives a dépassé l’agriculture de 0,1 point en 2013 et a atteint un niveau de 7 % en 2014.» La même publication partageait une liste des principales villes de l’IC et malheureusement Oradea ne fait pas partie de la liste alors que la seule ville CB sur la liste est Timisoara. La publication indique également que le secteur principal des industries créatives en Roumanie est représenté par les logiciels et les services d’information 57 % et les arts créatifs et le divertissement 21 %. Il ressort de la publication que les industries créatives ont un potentiel économique très élevé car «la marge nette était supérieure à la moyenne de l’économie nationale en 2015, soit 11,64 % du chiffre d’affaires total. Selon les conclusions du Centre de recherche sur les relations interethniques (CCRIT) de l’Université Babeș-Bolyai de Cluj-Napoca, les principaux problèmes auxquels sont confrontés les opérateurs de l’industrie créative en matière d’entrepreneuriat sont liés à l’administration et à la bureaucratie, au manque de soutien de l’État, de fonds et de capitaux, au manque d’infrastructures adéquates. La situation est assez similaire en Hongrie. Selon l’enquête réalisée en 2015 auprès de GEM, la Hongrie a obtenu la dernière note en ce qui concerne les connaissances et les compétences entrepreneuriales de la population dans les pays d’Europe de l’Est, qui ont une forte influence sur les jeunes entreprises. Selon la même étude, seulement 7,92 % de la population active a une entreprise nouvelle ou en train de se former, ce qui est inférieur aux trois années précédentes. Sur le plan des produits et de l’innovation technologique, la Hongrie fait partie des derniers pays membres de l’UE. Selon les données recueillies par GEM, la Hongrie est la dernière dans les pays d’Europe centrale et orientale en ce qui concerne les compétences entrepreneuriales et les connaissances nécessaires pour démarrer une entreprise, seulement 38,76 % de la population interrogée pensent qu’ils possèdent les compétences requises. Alors que les Roumains ont une opinion très positive sur l’entrepreneuriat comme une opportunité de carrière, 72,42 % de la population a formulé une réponse positive, en Hongrie seulement 48,35 % de la population envisage de créer une entreprise comme une opportunité de carrière. Le Plan Széchenyi 2020 se concentre activement sur la mise en place d’espaces d’incubateurs, d’expositions créatives, de l’accompagnement de clusters créatifs. Selon l’Observatoire européen des clusters 2011, la croissance des industries créatives entre 2003 et 2008 en Hongrie a atteint -3,57 %, ce qui s’est traduit par la dernière croissance observée dans les pays. Selon une réunion de groupe de discussion organisée à Oradea en décembre 2017, les opérateurs de l’industrie créative participants ont mis en évidence quelques obstacles au développement de leurs activités: le manque de connaissances en matière d’administration et d’enregistrement, la meilleure forme d’entité juridique, la nécessité de formations et de savoir-faire, la demande d’un espace de mise en réseau commun, le mentorat et le partage d’expériences, l’utilisation d’outils marketing dans la sphère en ligne, la marque, l’identité. Sur la base des résultats de la recherche, dans le cadre du développement du projet, les partenaires ont identifié trois problèmes fondamentaux dans les domaines créatifs, qui sont reflétés dans les données citées ci-dessus: 1. Le manque d’aptitudes, de compétences et de connaissances entrepreneuriales 2. Marketing segmenté (stratégies/activités) et manque d’identité commerciale ... (French)
4 November 2022
0 references
Le présent projet, intitulé Create To Gather, a été développé par les partenaires du projet, LP1 du côté roumain de la frontière et PP2 du côté hongrois de la frontière, en tant qu’approche transfrontalière conjointe visant à développer les membres des communautés locales et l’économie locale afin d’avoir un effet positif à long terme sur la croissance favorable à l’emploi et sur la coopération transfrontalière au sein de l’Eurorégion éligible de la BHB. Selon les résultats d’une enquête menée en 2016 sur le site du Lead Partner, en Roumanie, seulement 4,48 % de la population active est employée dans les industries créatives, tandis qu’en Europe occidentale, par exemple en Grande-Bretagne ou en Finlande, cette proportion est presque double, 7,9 % et 8,2 %, où «la dimension des industries créatives a dépassé d’autres secteurs de l’économie de loin du point de vue de leur poids dans le PIB», selon Attitudes envers la créativité et les industries créatives en Roumanie publiée dans une étude de l’Académie d’études économiques de Bucarest. Il a également révélé que 79,25 % des répondants (106 échantillons de jeunes âgés de 18 à 30 ans) considéraient qu’ils possédaient les compétences nécessaires pour travailler dans l’IC (industries créatives) et aimeraient travailler dans l’IC. Selon une publication du gouvernement roumain en 2016, «la contribution du PIB du secteur des industries créatives a dépassé l’agriculture de 0,1 point en 2013 et a atteint un niveau de 7 % en 2014.» La même publication partageait une liste des principales villes de l’IC et malheureusement Oradea ne fait pas partie de la liste alors que la seule ville CB sur la liste est Timisoara. La publication indique également que le secteur principal des industries créatives en Roumanie est représenté par les logiciels et les services d’information 57 % et les arts créatifs et le divertissement 21 %. Il ressort de la publication que les industries créatives ont un potentiel économique très élevé car «la marge nette était supérieure à la moyenne de l’économie nationale en 2015, soit 11,64 % du chiffre d’affaires total. Selon les conclusions du Centre de recherche sur les relations interethniques (CCRIT) de l’Université Babeș-Bolyai de Cluj-Napoca, les principaux problèmes auxquels sont confrontés les opérateurs de l’industrie créative en matière d’entrepreneuriat sont liés à l’administration et à la bureaucratie, au manque de soutien de l’État, de fonds et de capitaux, au manque d’infrastructures adéquates. La situation est assez similaire en Hongrie. Selon l’enquête réalisée en 2015 auprès de GEM, la Hongrie a obtenu la dernière note en ce qui concerne les connaissances et les compétences entrepreneuriales de la population dans les pays d’Europe de l’Est, qui ont une forte influence sur les jeunes entreprises. Selon la même étude, seulement 7,92 % de la population active a une entreprise nouvelle ou en train de se former, ce qui est inférieur aux trois années précédentes. Sur le plan des produits et de l’innovation technologique, la Hongrie fait partie des derniers pays membres de l’UE. Selon les données recueillies par GEM, la Hongrie est la dernière dans les pays d’Europe centrale et orientale en ce qui concerne les compétences entrepreneuriales et les connaissances nécessaires pour démarrer une entreprise, seulement 38,76 % de la population interrogée pensent qu’ils possèdent les compétences requises. Alors que les Roumains ont une opinion très positive sur l’entrepreneuriat comme une opportunité de carrière, 72,42 % de la population a formulé une réponse positive, en Hongrie seulement 48,35 % de la population envisage de créer une entreprise comme une opportunité de carrière. Le Plan Széchenyi 2020 se concentre activement sur la mise en place d’espaces d’incubateurs, d’expositions créatives, de l’accompagnement de clusters créatifs. Selon l’Observatoire européen des clusters 2011, la croissance des industries créatives entre 2003 et 2008 en Hongrie a atteint -3,57 %, ce qui s’est traduit par la dernière croissance observée dans les pays. Selon une réunion de groupe de discussion organisée à Oradea en décembre 2017, les opérateurs de l’industrie créative participants ont mis en évidence quelques obstacles au développement de leurs activités: le manque de connaissances en matière d’administration et d’enregistrement, la meilleure forme d’entité juridique, la nécessité de formations et de savoir-faire, la demande d’un espace de mise en réseau commun, le mentorat et le partage d’expériences, l’utilisation d’outils marketing dans la sphère en ligne, la marque, l’identité. Sur la base des résultats de la recherche, dans le cadre du développement du projet, les partenaires ont identifié trois problèmes fondamentaux dans les domaines créatifs, qui sont reflétés dans les données citées ci-dessus: 1. Le manque d’aptitudes, de compétences et de connaissances entrepreneuriales 2. Marketing segmenté (stratégies/activités) et manque d’identité commerciale ... (French)
4 November 2022
0 references
El presente proyecto, titulado Create To Gather, fue desarrollado por los socios del proyecto, el LP1 en el lado rumano de la frontera y el PP2 en el lado húngaro de la frontera como un enfoque transfronterizo conjunto para desarrollar a los miembros de las comunidades locales y la economía local con el fin de lograr un efecto positivo a largo plazo tanto en el crecimiento favorable al empleo como en la cooperación transfronteriza dentro de la Eurorregión BHB elegible. Según los resultados de una encuesta realizada en 2016 en el sitio del socio principal, en Rumanía solo el 4,48 % de la población activa está empleada en industrias creativas, mientras que en Europa occidental, por ejemplo Gran Bretaña o Finlandia, esta proporción es casi el doble, el 7,9 % y el 8,2 %, donde «la dimensión de las industrias creativas ha superado a otros sectores de la economía lejos de la perspectiva de su peso en el PIB», según Attitudes hacia la creatividad y las industrias creativas en Rumanía publicado en un estudio de la Academia de Estudios Económicos de Bucharest. También ha revelado que el 79,25 % de los encuestados (106 muestra de jóvenes de entre 18 y 30 años) consideró que tenían las habilidades necesarias para trabajar en IC (industrias creativas) y les gustaría trabajar en IC. Según una publicación del Gobierno de Rumanía en 2016, «la contribución del PIB del sector de las industrias creativas superó la agricultura en 0,1 puntos en 2013 y alcanzó un nivel del 7 % en 2014». La misma publicación compartió una lista de las principales ciudades de CI y, lamentablemente, Oradea no forma parte de la lista, mientras que la única ciudad de CB en la lista es Timisoara. La publicación también declaró que el principal sector de Industrias Creativas en Rumania está representado por software y servicios de información 57 % y artes creativas y entretenimiento 21 %. Es bastante visible en la publicación que las industrias creativas tienen un potencial económico muy alto, ya que “el margen neto fue superior a la media de la economía nacional en 2015, con un 11,64 % del volumen de negocios total. El segmento más rentable fue Arts con un margen neto del 20,8 %.” Según los hallazgos del Centro de Investigación sobre Relaciones Interétnicas (CCRIT) de la Universidad Babeș-Bolyai de Cluj-Napoca, los mayores problemas que enfrentan los operadores de la industria creativa con respecto al emprendimiento están relacionados con la administración y la burocracia, la falta de apoyo estatal, fondos y capital, la falta de infraestructura adecuada. La situación es bastante similar en Hungría. Según la encuesta de 2015 de GEM, Hungría obtuvo el último puntaje en cuanto a los conocimientos y habilidades empresariales de la población en los países de Europa Oriental, que tiene una fuerte influencia en las empresas emergentes. Según el mismo estudio, solo el 7,92 % de la población activa tiene un negocio nuevo o simplemente formativo, que es inferior a los tres años anteriores. En términos de productos e innovación tecnológica, Hungría se encuentra dentro del último de los miembros de la UE. Según los datos recopilados por GEM, Hungría es el último en los países de Europa Central y Oriental en cuanto a las habilidades y conocimientos empresariales necesarios para iniciar un negocio, solo el 38,76 % de la población encuestada cree que tiene las habilidades. Si bien los rumanos tienen una opinión muy positiva sobre el emprendimiento como una oportunidad de carrera, el 72,42 % de la población formuló una respuesta positiva, en Hungría solo el 48,35 % de la población considera que iniciar un negocio es una oportunidad de carrera. El Plan Széchenyi 2020 se centra activamente en el establecimiento de espacios de incubadoras, exposiciones creativas, el apoyo de clústeres creativos. Según el Observatorio Europeo de Clústeres 2011, el crecimiento de las industrias creativas entre 2003-2008 en Hungría obtuvo un -3,57 %, resultando como el último en los países observados. Según una reunión de grupo focal organizada en Oradea en diciembre de 2017, los operadores de la industria creativa participantes destacaron algunas barreras en el desarrollo de sus negocios: la falta de conocimientos en materia de administración y registro, la mejor forma de entidad jurídica, la necesidad de formación y know-how, la demanda de un espacio de networking común, la tutoría y el intercambio de experiencias, el uso de herramientas de marketing en el ámbito online, marca, identidad. Sobre la base de los resultados de la investigación, en el desarrollo del proyecto los socios identificaron tres problemas centrales en los campos creativos, que se reflejan en los datos citados anteriormente: 1. La falta de competencias, competencias y conocimientos empresariales 2. Marketing segmentado (estrategias/actividades) y la falta de identidad empresarial bien definida 3. Los socios elaboraron la idea del proyecto centrada en los problemas antes mencionados, definiendo los objetivos que re... (Spanish)
4 November 2022
0 references
El presente proyecto, titulado Create To Gather, fue desarrollado por los socios del proyecto, el LP1 en el lado rumano de la frontera y el PP2 en el lado húngaro de la frontera como un enfoque transfronterizo conjunto para desarrollar a los miembros de las comunidades locales y la economía local con el fin de lograr un efecto positivo a largo plazo tanto en el crecimiento favorable al empleo como en la cooperación transfronteriza dentro de la Eurorregión BHB elegible. Según los resultados de una encuesta realizada en 2016 en el sitio del socio principal, en Rumanía solo el 4,48 % de la población activa está empleada en industrias creativas, mientras que en Europa occidental, por ejemplo Gran Bretaña o Finlandia, esta proporción es casi el doble, el 7,9 % y el 8,2 %, donde «la dimensión de las industrias creativas ha superado a otros sectores de la economía lejos de la perspectiva de su peso en el PIB», según Attitudes hacia la creatividad y las industrias creativas en Rumanía publicado en un estudio de la Academia de Estudios Económicos de Bucharest. También ha revelado que el 79,25 % de los encuestados (106 muestra de jóvenes de entre 18 y 30 años) consideró que tenían las habilidades necesarias para trabajar en IC (industrias creativas) y les gustaría trabajar en IC. Según una publicación del Gobierno de Rumanía en 2016, «la contribución del PIB del sector de las industrias creativas superó la agricultura en 0,1 puntos en 2013 y alcanzó un nivel del 7 % en 2014». La misma publicación compartió una lista de las principales ciudades de CI y, lamentablemente, Oradea no forma parte de la lista, mientras que la única ciudad de CB en la lista es Timisoara. La publicación también declaró que el principal sector de Industrias Creativas en Rumania está representado por software y servicios de información 57 % y artes creativas y entretenimiento 21 %. Es bastante visible en la publicación que las industrias creativas tienen un potencial económico muy alto, ya que “el margen neto fue superior a la media de la economía nacional en 2015, con un 11,64 % del volumen de negocios total. El segmento más rentable fue Arts con un margen neto del 20,8 %.” Según los hallazgos del Centro de Investigación sobre Relaciones Interétnicas (CCRIT) de la Universidad Babeș-Bolyai de Cluj-Napoca, los mayores problemas que enfrentan los operadores de la industria creativa con respecto al emprendimiento están relacionados con la administración y la burocracia, la falta de apoyo estatal, fondos y capital, la falta de infraestructura adecuada. La situación es bastante similar en Hungría. Según la encuesta de 2015 de GEM, Hungría obtuvo el último puntaje en cuanto a los conocimientos y habilidades empresariales de la población en los países de Europa Oriental, que tiene una fuerte influencia en las empresas emergentes. Según el mismo estudio, solo el 7,92 % de la población activa tiene un negocio nuevo o simplemente formativo, que es inferior a los tres años anteriores. En términos de productos e innovación tecnológica, Hungría se encuentra dentro del último de los miembros de la UE. Según los datos recopilados por GEM, Hungría es el último en los países de Europa Central y Oriental en cuanto a las habilidades y conocimientos empresariales necesarios para iniciar un negocio, solo el 38,76 % de la población encuestada cree que tiene las habilidades. Si bien los rumanos tienen una opinión muy positiva sobre el emprendimiento como una oportunidad de carrera, el 72,42 % de la población formuló una respuesta positiva, en Hungría solo el 48,35 % de la población considera que iniciar un negocio es una oportunidad de carrera. El Plan Széchenyi 2020 se centra activamente en el establecimiento de espacios de incubadoras, exposiciones creativas, el apoyo de clústeres creativos. Según el Observatorio Europeo de Clústeres 2011, el crecimiento de las industrias creativas entre 2003-2008 en Hungría obtuvo un -3,57 %, resultando como el último en los países observados. Según una reunión de grupo focal organizada en Oradea en diciembre de 2017, los operadores de la industria creativa participantes destacaron algunas barreras en el desarrollo de sus negocios: la falta de conocimientos en materia de administración y registro, la mejor forma de entidad jurídica, la necesidad de formación y know-how, la demanda de un espacio de networking común, la tutoría y el intercambio de experiencias, el uso de herramientas de marketing en el ámbito online, marca, identidad. Sobre la base de los resultados de la investigación, en el desarrollo del proyecto los socios identificaron tres problemas centrales en los campos creativos, que se reflejan en los datos citados anteriormente: 1. La falta de competencias, competencias y conocimientos empresariales 2. Marketing segmentado (estrategias/actividades) y la falta de identidad empresarial bien definida 3. Los socios elaboraron la idea del proyecto centrada en los problemas antes mencionados, definiendo los objetivos que re... (Spanish)
4 November 2022
0 references
Настоящият проект, озаглавен „Създаване на събиране“, е разработен от партньорите по проекта, LP1 от румънската страна на границата и PP2 от унгарската страна на границата като съвместен трансграничен подход за развитие на членовете на местните общности и местната икономика, за да се постигне дългосрочен положителен ефект както върху благоприятстващия заетостта растеж, така и върху трансграничното сътрудничество в рамките на допустимия еврорегион на БХБ. Според резултатите от проучване, проведено през 2016 г. на сайта на водещия партньор, в Румъния само 4,48 % от активното население е заето в творчески индустрии, докато в Западна Европа, например Великобритания или Финландия, този дял е почти два пъти, 7,9 % и 8,2 %, където „измерението на творческите индустрии е надхвърлило други сектори на икономиката далеч от гледна точка на тяхната тежест в БВП„, според „Нагласи към творчеството и творческите индустрии в Румъния“, публикувано в проучване на Букурещската академия за икономически изследвания. Тя също така разкри, че 79,25 % от респондентите (106 извадка от млади хора на възраст между 18 и 30 години) считат, че притежават необходимите умения да работят в CI (творчески индустрии) и биха искали да работят в CI. Според публикация на правителството на Румъния през 2016 г. „приносът на БВП на сектора на творческите индустрии преодоля селското стопанство с 0,1 пункта през 2013 г. и достигна ниво от 7 % през 2014 г.“ Същата публикация сподели списък с топ градове в CI и за съжаление Oradea не е част от списъка, докато единственият CB град в списъка е Тимишоара. В публикацията се посочва също, че основният сектор на творческите индустрии в Румъния е представен от софтуер и информационни услуги 57 % и творчески изкуства и развлечения 21 %. От публикацията става ясно, че творческите индустрии имат много висок икономически потенциал, тъй като „нетният марж е бил над средния за националната икономика през 2015 г. — 11,64 % от общия оборот. Най-печелившият сегмент е изкуствата с нетен марж от 20,8 %.“ Според констатациите на Изследователския център за междуетнически отношения (CCRIT) на университета Бабеш-Боляй в Клуж-Напока, най-големите проблеми, пред които са изправени творческите оператори по отношение на предприемачеството, са свързани с администрацията и бюрокрацията, липсата на държавна подкрепа, средства и капитал, липсата на адекватна инфраструктура. Положението в Унгария е доста сходно. Според проучване на GEM от 2015 г. Унгария е отбелязала последен резултат по отношение на предприемаческите знания и умения на населението в страните от Източна Европа, които имат силно влияние върху стартиращите предприятия. Според същото проучване само 7,92 % от активното население има нов или просто формиращ се бизнес, който е по-нисък от предходните три години. Що се отнася до продуктовите и технологичните иновации, Унгария е сред последните членки на ЕС. Според данните, събрани от GEM, Унгария е последната в страните от Централна и Източна Европа по отношение на необходимите предприемачески умения и знания за започване на бизнес, само 38,76 % от анкетираните смятат, че притежават уменията. Докато румънците имат много положително мнение за предприемачеството като възможност за кариера, 72,42 % от населението е формулирало положителен отговор, а в Унгария само 48,35 % от населението считат започването на бизнес за възможност за кариера. Планът Széchenyi 2020 активно се фокусира върху създаването на инкубаторни пространства, творчески експозиции, подкрепа на творчески клъстери. Според Европейската обсерватория на клъстерите за 2011 г. растежът на творческите индустрии между 2003—2008 г. в Унгария е достигнал -3,57 %, което е последно в наблюдаваните страни. Според среща на фокус групата, организирана в Орадя през декември 2017 г., участващите оператори от творческата индустрия подчертаха няколко пречки пред развитието на своя бизнес: липсата на знания по отношение на администрирането и регистрацията, най-добрата форма на юридическо лице, необходимостта от обучения и ноу-хау, търсенето на общо мрежово пространство, наставничеството и споделянето на опит, използването на маркетингови инструменти в онлайн сферата, марката, идентичността. Въз основа на резултатите от изследването, при разработването на проекта партньорите идентифицираха три основни проблема в творческите области, които са отразени в цитираните по-горе данни: 1. Липса на предприемачески умения, компетентности и знания 2. Сегментиран маркетинг (стратегии/дейности) и липсата на ясно определена бизнес идентичност 3. Липсата на рентабилни, творчески и иновативни качествени продукти и услуги с добавена стойност в областта на СО, причинени от липсата на професионално оборудвано пространство и специфични умения и компетентности Партньорите изготвиха проектната идея с акцент върху горепосочените проблеми, като определиха целите, които ще отговорят на общите териториални предизвикателства в областта на СО, и се опитаха да идентифицират областите на намеса по въпросите,... (Bulgarian)
4 November 2022
0 references
Настоящият проект, озаглавен „Създаване на събиране“, е разработен от партньорите по проекта, LP1 от румънската страна на границата и PP2 от унгарската страна на границата като съвместен трансграничен подход за развитие на членовете на местните общности и местната икономика, за да се постигне дългосрочен положителен ефект както върху благоприятстващия заетостта растеж, така и върху трансграничното сътрудничество в рамките на допустимия еврорегион на БХБ. Според резултатите от проучване, проведено през 2016 г. на сайта на водещия партньор, в Румъния само 4,48 % от активното население е заето в творчески индустрии, докато в Западна Европа, например Великобритания или Финландия, този дял е почти два пъти, 7,9 % и 8,2 %, където „измерението на творческите индустрии е надхвърлило други сектори на икономиката далеч от гледна точка на тяхната тежест в БВП„, според „Нагласи към творчеството и творческите индустрии в Румъния“, публикувано в проучване на Букурещската академия за икономически изследвания. Тя също така разкри, че 79,25 % от респондентите (106 извадка от млади хора на възраст между 18 и 30 години) считат, че притежават необходимите умения да работят в CI (творчески индустрии) и биха искали да работят в CI. Според публикация на правителството на Румъния през 2016 г. „приносът на БВП на сектора на творческите индустрии преодоля селското стопанство с 0,1 пункта през 2013 г. и достигна ниво от 7 % през 2014 г.“ Същата публикация сподели списък с топ градове в CI и за съжаление Oradea не е част от списъка, докато единственият CB град в списъка е Тимишоара. В публикацията се посочва също, че основният сектор на творческите индустрии в Румъния е представен от софтуер и информационни услуги 57 % и творчески изкуства и развлечения 21 %. От публикацията става ясно, че творческите индустрии имат много висок икономически потенциал, тъй като „нетният марж е бил над средния за националната икономика през 2015 г. — 11,64 % от общия оборот. Най-печелившият сегмент е изкуствата с нетен марж от 20,8 %.“ Според констатациите на Изследователския център за междуетнически отношения (CCRIT) на университета Бабеш-Боляй в Клуж-Напока, най-големите проблеми, пред които са изправени творческите оператори по отношение на предприемачеството, са свързани с администрацията и бюрокрацията, липсата на държавна подкрепа, средства и капитал, липсата на адекватна инфраструктура. Положението в Унгария е доста сходно. Според проучване на GEM от 2015 г. Унгария е отбелязала последен резултат по отношение на предприемаческите знания и умения на населението в страните от Източна Европа, които имат силно влияние върху стартиращите предприятия. Според същото проучване само 7,92 % от активното население има нов или просто формиращ се бизнес, който е по-нисък от предходните три години. Що се отнася до продуктовите и технологичните иновации, Унгария е сред последните членки на ЕС. Според данните, събрани от GEM, Унгария е последната в страните от Централна и Източна Европа по отношение на необходимите предприемачески умения и знания за започване на бизнес, само 38,76 % от анкетираните смятат, че притежават уменията. Докато румънците имат много положително мнение за предприемачеството като възможност за кариера, 72,42 % от населението е формулирало положителен отговор, а в Унгария само 48,35 % от населението считат започването на бизнес за възможност за кариера. Планът Széchenyi 2020 активно се фокусира върху създаването на инкубаторни пространства, творчески експозиции, подкрепа на творчески клъстери. Според Европейската обсерватория на клъстерите за 2011 г. растежът на творческите индустрии между 2003—2008 г. в Унгария е достигнал -3,57 %, което е последно в наблюдаваните страни. Според среща на фокус групата, организирана в Орадя през декември 2017 г., участващите оператори от творческата индустрия подчертаха няколко пречки пред развитието на своя бизнес: липсата на знания по отношение на администрирането и регистрацията, най-добрата форма на юридическо лице, необходимостта от обучения и ноу-хау, търсенето на общо мрежово пространство, наставничеството и споделянето на опит, използването на маркетингови инструменти в онлайн сферата, марката, идентичността. Въз основа на резултатите от изследването, при разработването на проекта партньорите идентифицираха три основни проблема в творческите области, които са отразени в цитираните по-горе данни: 1. Липса на предприемачески умения, компетентности и знания 2. Сегментиран маркетинг (стратегии/дейности) и липсата на ясно определена бизнес идентичност 3. Липсата на рентабилни, творчески и иновативни качествени продукти и услуги с добавена стойност в областта на СО, причинени от липсата на професионално оборудвано пространство и специфични умения и компетентности Партньорите изготвиха проектната идея с акцент върху горепосочените проблеми, като определиха целите, които ще отговорят на общите териториални предизвикателства в областта на СО, и се опитаха да идентифицират областите на намеса по въпросите,... (Bulgarian)
4 November 2022
0 references
Šo projektu ar nosaukumu Create To Gather izstrādāja projekta partneri — LP1 Rumānijas robežas pusē un PP2 robežas pusē — kā kopīgu pārrobežu pieeju vietējo kopienu un vietējās ekonomikas dalībnieku attīstībai, lai panāktu ilgtermiņa pozitīvu ietekmi gan uz nodarbinātību veicinošu izaugsmi, gan uz pārrobežu sadarbību atbilstīgajā BHB eiroreģionā. Saskaņā ar konstatējumiem aptaujā, kas 2016. gadā tika veikta vadošā partnera vietnē, Rumānijā tikai 4,48 % aktīvo iedzīvotāju ir nodarbināti radošajās nozarēs, savukārt Rietumeiropā, piemēram, Lielbritānijā vai Somijā šis īpatsvars ir gandrīz divkāršojies, 7,9 % un 8,2 %, kur “radošo nozaru dimensija ir pārsniegusi citas ekonomikas nozares tālu no to ietekmes uz IKP viedokļa”, saskaņā ar Attieksmi pret radošumu un radošajām industrijām Rumānijā, kas publicēta Bukarestes Ekonomikas pētījumu akadēmijas pētījumā. Tā arī atklāja, ka 79,25 % respondentu (106 jaunieši vecumā no 18 līdz 30 gadiem) uzskatīja, ka viņiem ir nepieciešamās prasmes, lai strādātu KI (radošās nozarēs) un vēlētos strādāt KI. Saskaņā ar Rumānijas valdības 2016. gadā publicēto publikāciju “Radošās industrijas nozares IKP ieguldījums 2013. gadā par 0,1 punktu pārsniedza lauksaimniecību un 2014. gadā sasniedza 7 % līmeni”. Šajā pašā publikācijā tika iekļauts saraksts ar vadošajām pilsētām KI, un diemžēl Oradea nav daļa no saraksta, bet vienīgā CB pilsēta sarakstā ir Timišoara. Publikācijā arī norādīts, ka galveno radošo industriju nozari Rumānijā pārstāv programmatūras un informācijas pakalpojumi 57 % un radošā māksla un izklaide 21 %. No publikācijas skaidri redzams, ka radošajām nozarēm ir ļoti liels ekonomiskais potenciāls, jo “tīrā peļņa 2015. gadā bija virs valsts ekonomikas vidējā rādītāja, t. i., 11,64 % no kopējā apgrozījuma. Visrentablākais segments bija māksla ar tīro rezervi 20,8 %.” Saskaņā ar Babeș-Bolyai Universitātes etnisko attiecību pētniecības centra (CCRIT) konstatējumiem lielākās problēmas, ar kurām radošo nozaru operatori saskaras saistībā ar uzņēmējdarbību, ir saistītas ar administrāciju un birokrātiju, valsts atbalsta, līdzekļu un kapitāla trūkumu, atbilstošas infrastruktūras trūkumu. Ungārijā situācija ir diezgan līdzīga. Saskaņā ar 2015. gada GEM apsekojumu Ungārija pēdējo reizi novērtēja iedzīvotāju uzņēmējdarbības zināšanas un prasmes Austrumeiropas valstīs, kas spēcīgi ietekmē jaunuzņēmumus. Saskaņā ar to pašu pētījumu tikai 7,92 % aktīvo iedzīvotāju ir jauns vai tikko veidojošs uzņēmums, kas ir zemāks nekā iepriekšējos trīs gados. Produktu un tehnoloģisko inovāciju ziņā Ungārija ir pēdējā no ES dalībvalstīm. Saskaņā ar GEM apkopotajiem datiem Ungārija ir pēdējā Centrāleiropas un Austrumeiropas valstīs attiecībā uz uzņēmējdarbības prasmēm un zināšanām, kas vajadzīgas uzņēmējdarbības uzsākšanai, tikai 38,76 % aptaujāto iedzīvotāju uzskata, ka viņiem ir prasmes. Lai gan rumāņiem ir ļoti pozitīvs viedoklis par uzņēmējdarbību kā karjeras iespēju, 72,42 % iedzīvotāju izteica pozitīvu atbildi, Ungārijā tikai 48,35 % iedzīvotāju uzskata, ka uzņēmējdarbības uzsākšana ir karjeras iespēja. Széchenyi plāns 2020 aktīvi koncentrējas uz inkubatoru telpu izveidi, radošām ekspozīcijām, radošo klasteru atbalstu. Saskaņā ar Eiropas Kopu observatorijas 2011 datiem radošo industriju izaugsme no 2003. līdz 2008. gadam Ungārijā sasniedza -3,57 %, kas ir pēdējais rādītājs novērotajās valstīs. Saskaņā ar mērķgrupas sanāksmi, kas 2017. gada decembrī notika Oradeā, radošo nozaru operatori, kas piedalījās, norādīja uz dažiem šķēršļiem savu uzņēmumu attīstībā: zināšanu trūkums attiecībā uz administrēšanu un reģistrāciju, labākais juridiskās personas veids, apmācības un zinātības nepieciešamība, pieprasījums pēc kopējas tīklošanas telpas, mentorēšana un pieredzes apmaiņa, mārketinga rīku izmantošana tiešsaistes jomā, zīmols, identitāte. Pamatojoties uz pētījuma rezultātiem, projekta izstrādē partneri konstatēja trīs pamatproblēmas radošajās jomās, kas atspoguļotas iepriekš minētajos datos: 1. Uzņēmējdarbības prasmju, kompetenču un zināšanu trūkums 2. Segmentēts mārketings (stratēģijas/darbības) un precīzi definētas uzņēmējdarbības identitātes trūkums 3. Izmaksu ziņā efektīvu, pievienotās vērtības radošu un inovatīvu kvalitatīvu produktu un pakalpojumu trūkums CB jomā, ko izraisa profesionāli aprīkotas telpas un īpašu prasmju un kompetenču trūkums. Partneri izstrādāja projekta ideju, koncentrējoties uz iepriekš minētajām problēmām, nosakot mērķus, ar kuriem tiks risinātas kopējās teritoriālās problēmas, ar kurām saskaras CB jomā, un centās noteikt intervences jomas attiecībā uz jautājumiem, kas savstarpēji mijiedarbojas un rada neizmantotu un iestrēgušu tirgu. Viena no galvenajām problēmām i (Latvian)
4 November 2022
0 references
Šo projektu ar nosaukumu Create To Gather izstrādāja projekta partneri — LP1 Rumānijas robežas pusē un PP2 robežas pusē — kā kopīgu pārrobežu pieeju vietējo kopienu un vietējās ekonomikas dalībnieku attīstībai, lai panāktu ilgtermiņa pozitīvu ietekmi gan uz nodarbinātību veicinošu izaugsmi, gan uz pārrobežu sadarbību atbilstīgajā BHB eiroreģionā. Saskaņā ar konstatējumiem aptaujā, kas 2016. gadā tika veikta vadošā partnera vietnē, Rumānijā tikai 4,48 % aktīvo iedzīvotāju ir nodarbināti radošajās nozarēs, savukārt Rietumeiropā, piemēram, Lielbritānijā vai Somijā šis īpatsvars ir gandrīz divkāršojies, 7,9 % un 8,2 %, kur “radošo nozaru dimensija ir pārsniegusi citas ekonomikas nozares tālu no to ietekmes uz IKP viedokļa”, saskaņā ar Attieksmi pret radošumu un radošajām industrijām Rumānijā, kas publicēta Bukarestes Ekonomikas pētījumu akadēmijas pētījumā. Tā arī atklāja, ka 79,25 % respondentu (106 jaunieši vecumā no 18 līdz 30 gadiem) uzskatīja, ka viņiem ir nepieciešamās prasmes, lai strādātu KI (radošās nozarēs) un vēlētos strādāt KI. Saskaņā ar Rumānijas valdības 2016. gadā publicēto publikāciju “Radošās industrijas nozares IKP ieguldījums 2013. gadā par 0,1 punktu pārsniedza lauksaimniecību un 2014. gadā sasniedza 7 % līmeni”. Šajā pašā publikācijā tika iekļauts saraksts ar vadošajām pilsētām KI, un diemžēl Oradea nav daļa no saraksta, bet vienīgā CB pilsēta sarakstā ir Timišoara. Publikācijā arī norādīts, ka galveno radošo industriju nozari Rumānijā pārstāv programmatūras un informācijas pakalpojumi 57 % un radošā māksla un izklaide 21 %. No publikācijas skaidri redzams, ka radošajām nozarēm ir ļoti liels ekonomiskais potenciāls, jo “tīrā peļņa 2015. gadā bija virs valsts ekonomikas vidējā rādītāja, t. i., 11,64 % no kopējā apgrozījuma. Visrentablākais segments bija māksla ar tīro rezervi 20,8 %.” Saskaņā ar Babeș-Bolyai Universitātes etnisko attiecību pētniecības centra (CCRIT) konstatējumiem lielākās problēmas, ar kurām radošo nozaru operatori saskaras saistībā ar uzņēmējdarbību, ir saistītas ar administrāciju un birokrātiju, valsts atbalsta, līdzekļu un kapitāla trūkumu, atbilstošas infrastruktūras trūkumu. Ungārijā situācija ir diezgan līdzīga. Saskaņā ar 2015. gada GEM apsekojumu Ungārija pēdējo reizi novērtēja iedzīvotāju uzņēmējdarbības zināšanas un prasmes Austrumeiropas valstīs, kas spēcīgi ietekmē jaunuzņēmumus. Saskaņā ar to pašu pētījumu tikai 7,92 % aktīvo iedzīvotāju ir jauns vai tikko veidojošs uzņēmums, kas ir zemāks nekā iepriekšējos trīs gados. Produktu un tehnoloģisko inovāciju ziņā Ungārija ir pēdējā no ES dalībvalstīm. Saskaņā ar GEM apkopotajiem datiem Ungārija ir pēdējā Centrāleiropas un Austrumeiropas valstīs attiecībā uz uzņēmējdarbības prasmēm un zināšanām, kas vajadzīgas uzņēmējdarbības uzsākšanai, tikai 38,76 % aptaujāto iedzīvotāju uzskata, ka viņiem ir prasmes. Lai gan rumāņiem ir ļoti pozitīvs viedoklis par uzņēmējdarbību kā karjeras iespēju, 72,42 % iedzīvotāju izteica pozitīvu atbildi, Ungārijā tikai 48,35 % iedzīvotāju uzskata, ka uzņēmējdarbības uzsākšana ir karjeras iespēja. Széchenyi plāns 2020 aktīvi koncentrējas uz inkubatoru telpu izveidi, radošām ekspozīcijām, radošo klasteru atbalstu. Saskaņā ar Eiropas Kopu observatorijas 2011 datiem radošo industriju izaugsme no 2003. līdz 2008. gadam Ungārijā sasniedza -3,57 %, kas ir pēdējais rādītājs novērotajās valstīs. Saskaņā ar mērķgrupas sanāksmi, kas 2017. gada decembrī notika Oradeā, radošo nozaru operatori, kas piedalījās, norādīja uz dažiem šķēršļiem savu uzņēmumu attīstībā: zināšanu trūkums attiecībā uz administrēšanu un reģistrāciju, labākais juridiskās personas veids, apmācības un zinātības nepieciešamība, pieprasījums pēc kopējas tīklošanas telpas, mentorēšana un pieredzes apmaiņa, mārketinga rīku izmantošana tiešsaistes jomā, zīmols, identitāte. Pamatojoties uz pētījuma rezultātiem, projekta izstrādē partneri konstatēja trīs pamatproblēmas radošajās jomās, kas atspoguļotas iepriekš minētajos datos: 1. Uzņēmējdarbības prasmju, kompetenču un zināšanu trūkums 2. Segmentēts mārketings (stratēģijas/darbības) un precīzi definētas uzņēmējdarbības identitātes trūkums 3. Izmaksu ziņā efektīvu, pievienotās vērtības radošu un inovatīvu kvalitatīvu produktu un pakalpojumu trūkums CB jomā, ko izraisa profesionāli aprīkotas telpas un īpašu prasmju un kompetenču trūkums. Partneri izstrādāja projekta ideju, koncentrējoties uz iepriekš minētajām problēmām, nosakot mērķus, ar kuriem tiks risinātas kopējās teritoriālās problēmas, ar kurām saskaras CB jomā, un centās noteikt intervences jomas attiecībā uz jautājumiem, kas savstarpēji mijiedarbojas un rada neizmantotu un iestrēgušu tirgu. Viena no galvenajām problēmām i (Latvian)
4 November 2022
0 references
Il-proġett preżenti, intitolat Create To Gather ġie żviluppat mill-imsieħba tal-proġett, LP1 fuq in-naħa Rumena tal-fruntiera u PP2 fuq in-naħa Ungeriża tal-fruntiera bħala approċċ transkonfinali konġunt għall-iżvilupp tal-membri tal-komunitajiet lokali u l-ekonomija lokali sabiex jintlaħaq effett pożittiv fit-tul kemm fuq it-tkabbir favur l-impjiegi kif ukoll fuq il-kooperazzjoni transkonfinali fi ħdan l-Ewroreġjun BHB eliġibbli. Skont is-sejbiet ta’ stħarriġ li sar fl-2016 fuq is-sit tas-Sieħeb Ewlieni, fir-Rumanija 4.48 % biss tal-popolazzjoni attiva hija impjegata f’industriji kreattivi, filwaqt li fl-Ewropa tal-Punent, pereżempju l-Gran Brittanja jew il-Finlandja dan il-proporzjon huwa kważi doppju, 7.9 % u 8.2 %, fejn “id-dimensjoni tal-industriji kreattivi qabżet setturi oħra tal-ekonomija bil-bogħod mill-perspettiva tal-piż tagħhom fil-PDG”, skont Attitudes towards Creativity and the Creative Industries in Romania (Attitudes towards Creativity and the Creative Industries in Romania) ippubblikat fi studju mill-Akkademja tal-Istudji Ekonomiċi ta’ Bucharest. Żvelat ukoll li 79.25 % ta’ dawk li wieġbu (106 kampjun ta’ żgħażagħ ta’ bejn it-18 u t-30 sena) qiesu li kellhom il-ħiliet meħtieġa biex jaħdmu fl-industrija Komunitarja (industriji kreattivi) u jixtiequ jaħdmu fl-IK. Skont pubblikazzjoni mill-Gvern tar-Rumanija fl-2016, “il-kontribuzzjoni tal-PDG tas-settur tal-Industriji Kreattivi qabżet l-agrikoltura b’0.1 punt fl-2013 u laħqet livell ta’ 7 % fl-2014.” L-istess pubblikazzjoni kkondividiet lista ta’ bliet ewlenin fl-IK u sfortunatament Oradea mhijiex parti mil-lista filwaqt li l-unika belt CB fil-lista hija Timisoara. Il-pubblikazzjoni ddikjarat ukoll li s-settur ewlieni tal-Industriji Kreattivi fir-Rumanija huwa rrappreżentat minn servizzi tas-softwer u tal-informazzjoni 57 % u l-arti kreattiva u d-divertiment 21 %. Huwa pjuttost viżibbli mill-pubblikazzjoni li l-industriji kreattivi għandhom potenzjal ekonomiku għoli ħafna peress li “il-marġni nett kien ogħla mill-medja tal-ekonomija nazzjonali fl-2015, 11.64 % tal-fatturat totali. L-aktar segment profittabbli kien l-Arti b’marġni nett ta’ 20.8 %.” Skont is-sejbiet taċ-Ċentru ta’ Riċerka dwar ir-Relazzjonijiet Interetniċi (CCRIT) tal-Università ta’ Babeș-Bolyai ta’ Cluj-Napoca, l-akbar problemi li jiffaċċjaw l-operaturi tal-industrija kreattiva fir-rigward tal-intraprenditorija huma relatati mal-amministrazzjoni u l-burokrazija, in-nuqqas ta’ appoġġ mill-Istat, fondi u kapital, in-nuqqas ta’ infrastruttura adegwata. Is-sitwazzjoni hija pjuttost simili fl-Ungerija. Skont l-istħarriġ tal-2015 tal-GEM, l-Ungerija kisbet l-aħħar punteġġ fir-rigward tal-għarfien u l-ħiliet intraprenditorjali tal-popolazzjoni fil-pajjiżi tal-Ewropa tal-Lvant li għandhom influwenza qawwija fuq in-negozji l-ġodda. Skont l-istess studju, 7.92 % biss tal-popolazzjoni attiva għandha negozju ġdid jew li għadu kif ifforma, li huwa inqas mit-tliet snin preċedenti. F’termini ta’ innovazzjoni tal-prodotti u tat-teknoloġija, l-Ungerija tinsab fl-aħħar membru tal-UE. Skont id-data miġbura mill-GEM, l-Ungerija hija l-aħħar waħda fil-pajjiżi tal-Ewropa Ċentrali u tal-Lvant rigward il-ħiliet u l-għarfien intraprenditorjali meħtieġa biex jinbeda negozju, 38.76 % biss tal-popolazzjoni mistħarrġa jaħsbu li għandhom il-ħiliet. Filwaqt li r-Rumeni għandhom opinjoni pożittiva ħafna dwar l-intraprenditorija bħala opportunità ta’ karriera, 72.42 % tal-popolazzjoni fformulaw tweġiba pożittiva, fl-Ungerija 48.35 % biss tal-popolazzjoni jikkunsidraw li jibdew negozju bħala opportunità ta’ karriera. Il-Pjan Széchenyi 2020 jiffoka b’mod attiv fuq l-istabbiliment ta’ spazji ta’ inkubaturi, espożizzjonijiet kreattivi, l-appoġġ ta’ raggruppamenti kreattivi. Skont l-Osservatorju Ewropew tar-Raggruppamenti 2011 it-tkabbir tal-industriji kreattivi bejn l-2003 u l-2008 fl-Ungerija kellu punteġġ ta’ -3.57 %, li rriżulta bħala l-aħħar wieħed fil-pajjiżi osservati. Skont laqgħa ta’ grupp fokali organizzata f’Oradea f’Diċembru 2017, l-operaturi parteċipanti tal-industrija kreattiva enfasizzaw xi ostakli fl-iżvilupp tan-negozji tagħhom: in-nuqqas ta’ għarfien f’termini ta’ amministrazzjoni u reġistrazzjoni, l-aħjar forma ta’ entità legali, il-ħtieġa għal taħriġ u għarfien, id-domanda għal spazju komuni ta’ netwerking, il-mentoring u l-iskambju ta’ esperjenza, l-użu ta’ għodod ta’ kummerċjalizzazzjoni fl-isfera online, il-marka kummerċjali, l-identità. Abbażi tas-sejbiet tar-riċerka, fl-iżvilupp tal-proġett, l-imsieħba identifikaw tliet problemi ewlenin fl-oqsma kreattivi, li huma riflessi fid-data msemmija hawn fuq: 1. In-nuqqas ta’ ħiliet, kompetenzi u għarfien intraprenditorjali 2. Kummerċjalizzazzjoni segmentata (strateġiji/attivitajiet) u n-nuqqas ta’ identità kummerċjali definita sew 3. In-nuqqas ta’ prodotti u servizzi ta’ kwalità kreattivi u innovattivi kosteffettivi, b’valur miżjud disponibbli fil-qasam tas-CB ikkawżat min-nuqqas ta’ spazju mgħammar b’mod professjonali u ħiliet u kompetenzi spe... (Maltese)
4 November 2022
0 references
Il-proġett preżenti, intitolat Create To Gather ġie żviluppat mill-imsieħba tal-proġett, LP1 fuq in-naħa Rumena tal-fruntiera u PP2 fuq in-naħa Ungeriża tal-fruntiera bħala approċċ transkonfinali konġunt għall-iżvilupp tal-membri tal-komunitajiet lokali u l-ekonomija lokali sabiex jintlaħaq effett pożittiv fit-tul kemm fuq it-tkabbir favur l-impjiegi kif ukoll fuq il-kooperazzjoni transkonfinali fi ħdan l-Ewroreġjun BHB eliġibbli. Skont is-sejbiet ta’ stħarriġ li sar fl-2016 fuq is-sit tas-Sieħeb Ewlieni, fir-Rumanija 4.48 % biss tal-popolazzjoni attiva hija impjegata f’industriji kreattivi, filwaqt li fl-Ewropa tal-Punent, pereżempju l-Gran Brittanja jew il-Finlandja dan il-proporzjon huwa kważi doppju, 7.9 % u 8.2 %, fejn “id-dimensjoni tal-industriji kreattivi qabżet setturi oħra tal-ekonomija bil-bogħod mill-perspettiva tal-piż tagħhom fil-PDG”, skont Attitudes towards Creativity and the Creative Industries in Romania (Attitudes towards Creativity and the Creative Industries in Romania) ippubblikat fi studju mill-Akkademja tal-Istudji Ekonomiċi ta’ Bucharest. Żvelat ukoll li 79.25 % ta’ dawk li wieġbu (106 kampjun ta’ żgħażagħ ta’ bejn it-18 u t-30 sena) qiesu li kellhom il-ħiliet meħtieġa biex jaħdmu fl-industrija Komunitarja (industriji kreattivi) u jixtiequ jaħdmu fl-IK. Skont pubblikazzjoni mill-Gvern tar-Rumanija fl-2016, “il-kontribuzzjoni tal-PDG tas-settur tal-Industriji Kreattivi qabżet l-agrikoltura b’0.1 punt fl-2013 u laħqet livell ta’ 7 % fl-2014.” L-istess pubblikazzjoni kkondividiet lista ta’ bliet ewlenin fl-IK u sfortunatament Oradea mhijiex parti mil-lista filwaqt li l-unika belt CB fil-lista hija Timisoara. Il-pubblikazzjoni ddikjarat ukoll li s-settur ewlieni tal-Industriji Kreattivi fir-Rumanija huwa rrappreżentat minn servizzi tas-softwer u tal-informazzjoni 57 % u l-arti kreattiva u d-divertiment 21 %. Huwa pjuttost viżibbli mill-pubblikazzjoni li l-industriji kreattivi għandhom potenzjal ekonomiku għoli ħafna peress li “il-marġni nett kien ogħla mill-medja tal-ekonomija nazzjonali fl-2015, 11.64 % tal-fatturat totali. L-aktar segment profittabbli kien l-Arti b’marġni nett ta’ 20.8 %.” Skont is-sejbiet taċ-Ċentru ta’ Riċerka dwar ir-Relazzjonijiet Interetniċi (CCRIT) tal-Università ta’ Babeș-Bolyai ta’ Cluj-Napoca, l-akbar problemi li jiffaċċjaw l-operaturi tal-industrija kreattiva fir-rigward tal-intraprenditorija huma relatati mal-amministrazzjoni u l-burokrazija, in-nuqqas ta’ appoġġ mill-Istat, fondi u kapital, in-nuqqas ta’ infrastruttura adegwata. Is-sitwazzjoni hija pjuttost simili fl-Ungerija. Skont l-istħarriġ tal-2015 tal-GEM, l-Ungerija kisbet l-aħħar punteġġ fir-rigward tal-għarfien u l-ħiliet intraprenditorjali tal-popolazzjoni fil-pajjiżi tal-Ewropa tal-Lvant li għandhom influwenza qawwija fuq in-negozji l-ġodda. Skont l-istess studju, 7.92 % biss tal-popolazzjoni attiva għandha negozju ġdid jew li għadu kif ifforma, li huwa inqas mit-tliet snin preċedenti. F’termini ta’ innovazzjoni tal-prodotti u tat-teknoloġija, l-Ungerija tinsab fl-aħħar membru tal-UE. Skont id-data miġbura mill-GEM, l-Ungerija hija l-aħħar waħda fil-pajjiżi tal-Ewropa Ċentrali u tal-Lvant rigward il-ħiliet u l-għarfien intraprenditorjali meħtieġa biex jinbeda negozju, 38.76 % biss tal-popolazzjoni mistħarrġa jaħsbu li għandhom il-ħiliet. Filwaqt li r-Rumeni għandhom opinjoni pożittiva ħafna dwar l-intraprenditorija bħala opportunità ta’ karriera, 72.42 % tal-popolazzjoni fformulaw tweġiba pożittiva, fl-Ungerija 48.35 % biss tal-popolazzjoni jikkunsidraw li jibdew negozju bħala opportunità ta’ karriera. Il-Pjan Széchenyi 2020 jiffoka b’mod attiv fuq l-istabbiliment ta’ spazji ta’ inkubaturi, espożizzjonijiet kreattivi, l-appoġġ ta’ raggruppamenti kreattivi. Skont l-Osservatorju Ewropew tar-Raggruppamenti 2011 it-tkabbir tal-industriji kreattivi bejn l-2003 u l-2008 fl-Ungerija kellu punteġġ ta’ -3.57 %, li rriżulta bħala l-aħħar wieħed fil-pajjiżi osservati. Skont laqgħa ta’ grupp fokali organizzata f’Oradea f’Diċembru 2017, l-operaturi parteċipanti tal-industrija kreattiva enfasizzaw xi ostakli fl-iżvilupp tan-negozji tagħhom: in-nuqqas ta’ għarfien f’termini ta’ amministrazzjoni u reġistrazzjoni, l-aħjar forma ta’ entità legali, il-ħtieġa għal taħriġ u għarfien, id-domanda għal spazju komuni ta’ netwerking, il-mentoring u l-iskambju ta’ esperjenza, l-użu ta’ għodod ta’ kummerċjalizzazzjoni fl-isfera online, il-marka kummerċjali, l-identità. Abbażi tas-sejbiet tar-riċerka, fl-iżvilupp tal-proġett, l-imsieħba identifikaw tliet problemi ewlenin fl-oqsma kreattivi, li huma riflessi fid-data msemmija hawn fuq: 1. In-nuqqas ta’ ħiliet, kompetenzi u għarfien intraprenditorjali 2. Kummerċjalizzazzjoni segmentata (strateġiji/attivitajiet) u n-nuqqas ta’ identità kummerċjali definita sew 3. In-nuqqas ta’ prodotti u servizzi ta’ kwalità kreattivi u innovattivi kosteffettivi, b’valur miżjud disponibbli fil-qasam tas-CB ikkawżat min-nuqqas ta’ spazju mgħammar b’mod professjonali u ħiliet u kompetenzi spe... (Maltese)
4 November 2022
0 references
A projektpartnerek, az LP1 a határ román oldalán és a PP2 a határ magyar oldalán közös, határokon átnyúló megközelítésként a helyi közösségek és a helyi gazdaság tagjainak fejlesztésére irányult annak érdekében, hogy hosszú távú pozitív hatást érjenek el mind a foglalkoztatásbarát növekedésre, mind a határokon átnyúló együttműködésre a támogatható BHB Eurorégión belül. Egy 2016-ban a vezető partner telephelyén végzett felmérés eredményei szerint Romániában az aktív népességnek csupán 4,48%-a dolgozik kreatív iparágakban, míg Nyugat-Európában, például Nagy-Britanniában vagy Finnországban ez az arány majdnem kétszeres, 7,9% és 8,2%, ahol „a kreatív iparágak dimenziója messze meghaladta a gazdaság más ágazatait a GDP-ben betöltött súlyuk szempontjából”, a kreativitáshoz való attitűdök és a romániai kreatív iparágak szerint a Bukaresti Közgazdaságtudományi Akadémia tanulmányában. Azt is feltárta, hogy a válaszadók 79,25%-a (106, 18 és 30 év közötti fiatalból álló minta) úgy vélte, hogy rendelkeznek a szükséges készségekkel ahhoz, hogy CI-ben (kreatív iparágakban) dolgozzanak, és szeretnének a CI-ben dolgozni. A román kormány 2016-os kiadványa szerint „a kreatív iparágak ágazatának GDP-hozzájárulása 2013-ban 0,1 ponttal legyőzte a mezőgazdaságot, és 2014-ben elérte a 7%-os szintet.” Ugyanez a kiadvány megosztotta a CI legfontosabb városainak listáját, és sajnos Nagyvárad nem szerepel a listán, míg a listán szereplő egyetlen CB város Temesvár. A kiadvány azt is megállapította, hogy Romániában a kreatív iparágak fő ágazatát a szoftver- és információs szolgáltatások 57%-a, valamint a kreatív művészetek és szórakoztatás 21%-a képviseli. A kiadványból jól látható, hogy a kreatív iparágak igen nagy gazdasági potenciállal rendelkeznek, mivel „a nettó haszon 2015-ben meghaladta a nemzetgazdasági átlagot, a teljes forgalom 11,64%-át”. A legjövedelmezőbb szegmens a művészet volt, nettó 20,8%.” A kolozsvári Babeș-Bolyai Tudományegyetem etnikumközi kapcsolatok kutatóközpontjának (CCRIT) megállapításai szerint a kreatív iparág szereplői a vállalkozói szellem terén legnagyobb problémákkal szembesülnek az adminisztrációhoz és a bürokráciához, az állami támogatás, az alapok és a tőke hiányához, a megfelelő infrastruktúra hiányához. Magyarországon nagyon hasonló a helyzet. A GEM 2015-ös felmérése szerint Magyarország a kelet-európai országok lakosságának vállalkozói tudását és készségeit tekintve utolsó helyen végzett, ami jelentős hatással van az induló vállalkozásokra. Ugyanezen tanulmány szerint az aktív népesség mindössze 7,92% -ának van új vagy csak formáló vállalkozása, ami alacsonyabb az előző három évhez képest. Ami a termék- és technológiai innovációt illeti, Magyarország az utolsó uniós tagországon belül van. A GEM által gyűjtött adatok szerint a közép- és kelet-európai országokban Magyarország az utolsó a vállalkozásindításhoz szükséges vállalkozói készségekkel és ismeretekkel kapcsolatban, a megkérdezett lakosságnak mindössze 38,76%-a gondolja úgy, hogy rendelkezik ezekkel a készségekkel. Míg a románoknak nagyon pozitív véleménye van a vállalkozásról, mint karrierlehetőségről, a lakosság 72,42%-a fogalmazott meg pozitív választ, Magyarországon a lakosságnak csak 48,35%-a tartja a vállalkozás megkezdését karrierlehetőségnek. A Széchenyi-terv 2020 aktívan összpontosít inkubátorterek, kreatív kiállítások, kreatív klaszterek támogatására. Az Európai Klasztermegfigyelő Intézet (European Cluster Observatory 2011) szerint a kreatív iparágak 2003–2008 közötti növekedése Magyarországon – 3,57%-os volt, ami a megfigyelt országokban az utolsó. A 2017 decemberében Nagyváradon megrendezett fókuszcsoport-találkozó szerint a részt vevő kreatív iparági szereplők néhány akadályt emeltek ki vállalkozásuk fejlesztésében: az adminisztrációval és a regisztrációval kapcsolatos ismeretek hiánya, a jogi személy legjobb formája, a képzések és know-how iránti igény, a közös hálózati tér iránti igény, a mentorálás és a tapasztalatcsere, a marketing eszközök használata az online szférában, a márka, az identitás. A kutatás eredményei alapján a projekt fejlesztése során a partnerek három alapvető problémát azonosítottak a kreatív területeken, amelyeket a fent említett adatok is tükröznek: 1. A vállalkozói készségek, kompetenciák és ismeretek hiánya 2. Szegmentált marketing (stratégiák/tevékenységek) és a jól meghatározott üzleti identitás hiánya 3. A TSz területén rendelkezésre álló költséghatékony, hozzáadott értéket képviselő kreatív és innovatív termékek és szolgáltatások hiánya a szakmailag felszerelt tér, valamint a speciális készségek és kompetenciák hiánya miatt A partnerek a fent említett problémákra összpontosítva dolgozták ki a projektötletet, meghatározva azokat a célkitűzéseket, amelyek választ adnak a TSz területén felmerülő közös területi kihívásokra, és megpróbálták azonosítani azokat a területeket, amelyek kölcsönösen kölcsönhatásba lépnek, és kihasználatlan és elakadt piacot eredményeznek. Az egyik legfontosabb probléma i (Hungarian)
4 November 2022
0 references
A projektpartnerek, az LP1 a határ román oldalán és a PP2 a határ magyar oldalán közös, határokon átnyúló megközelítésként a helyi közösségek és a helyi gazdaság tagjainak fejlesztésére irányult annak érdekében, hogy hosszú távú pozitív hatást érjenek el mind a foglalkoztatásbarát növekedésre, mind a határokon átnyúló együttműködésre a támogatható BHB Eurorégión belül. Egy 2016-ban a vezető partner telephelyén végzett felmérés eredményei szerint Romániában az aktív népességnek csupán 4,48%-a dolgozik kreatív iparágakban, míg Nyugat-Európában, például Nagy-Britanniában vagy Finnországban ez az arány majdnem kétszeres, 7,9% és 8,2%, ahol „a kreatív iparágak dimenziója messze meghaladta a gazdaság más ágazatait a GDP-ben betöltött súlyuk szempontjából”, a kreativitáshoz való attitűdök és a romániai kreatív iparágak szerint a Bukaresti Közgazdaságtudományi Akadémia tanulmányában. Azt is feltárta, hogy a válaszadók 79,25%-a (106, 18 és 30 év közötti fiatalból álló minta) úgy vélte, hogy rendelkeznek a szükséges készségekkel ahhoz, hogy CI-ben (kreatív iparágakban) dolgozzanak, és szeretnének a CI-ben dolgozni. A román kormány 2016-os kiadványa szerint „a kreatív iparágak ágazatának GDP-hozzájárulása 2013-ban 0,1 ponttal legyőzte a mezőgazdaságot, és 2014-ben elérte a 7%-os szintet.” Ugyanez a kiadvány megosztotta a CI legfontosabb városainak listáját, és sajnos Nagyvárad nem szerepel a listán, míg a listán szereplő egyetlen CB város Temesvár. A kiadvány azt is megállapította, hogy Romániában a kreatív iparágak fő ágazatát a szoftver- és információs szolgáltatások 57%-a, valamint a kreatív művészetek és szórakoztatás 21%-a képviseli. A kiadványból jól látható, hogy a kreatív iparágak igen nagy gazdasági potenciállal rendelkeznek, mivel „a nettó haszon 2015-ben meghaladta a nemzetgazdasági átlagot, a teljes forgalom 11,64%-át”. A legjövedelmezőbb szegmens a művészet volt, nettó 20,8%.” A kolozsvári Babeș-Bolyai Tudományegyetem etnikumközi kapcsolatok kutatóközpontjának (CCRIT) megállapításai szerint a kreatív iparág szereplői a vállalkozói szellem terén legnagyobb problémákkal szembesülnek az adminisztrációhoz és a bürokráciához, az állami támogatás, az alapok és a tőke hiányához, a megfelelő infrastruktúra hiányához. Magyarországon nagyon hasonló a helyzet. A GEM 2015-ös felmérése szerint Magyarország a kelet-európai országok lakosságának vállalkozói tudását és készségeit tekintve utolsó helyen végzett, ami jelentős hatással van az induló vállalkozásokra. Ugyanezen tanulmány szerint az aktív népesség mindössze 7,92% -ának van új vagy csak formáló vállalkozása, ami alacsonyabb az előző három évhez képest. Ami a termék- és technológiai innovációt illeti, Magyarország az utolsó uniós tagországon belül van. A GEM által gyűjtött adatok szerint a közép- és kelet-európai országokban Magyarország az utolsó a vállalkozásindításhoz szükséges vállalkozói készségekkel és ismeretekkel kapcsolatban, a megkérdezett lakosságnak mindössze 38,76%-a gondolja úgy, hogy rendelkezik ezekkel a készségekkel. Míg a románoknak nagyon pozitív véleménye van a vállalkozásról, mint karrierlehetőségről, a lakosság 72,42%-a fogalmazott meg pozitív választ, Magyarországon a lakosságnak csak 48,35%-a tartja a vállalkozás megkezdését karrierlehetőségnek. A Széchenyi-terv 2020 aktívan összpontosít inkubátorterek, kreatív kiállítások, kreatív klaszterek támogatására. Az Európai Klasztermegfigyelő Intézet (European Cluster Observatory 2011) szerint a kreatív iparágak 2003–2008 közötti növekedése Magyarországon – 3,57%-os volt, ami a megfigyelt országokban az utolsó. A 2017 decemberében Nagyváradon megrendezett fókuszcsoport-találkozó szerint a részt vevő kreatív iparági szereplők néhány akadályt emeltek ki vállalkozásuk fejlesztésében: az adminisztrációval és a regisztrációval kapcsolatos ismeretek hiánya, a jogi személy legjobb formája, a képzések és know-how iránti igény, a közös hálózati tér iránti igény, a mentorálás és a tapasztalatcsere, a marketing eszközök használata az online szférában, a márka, az identitás. A kutatás eredményei alapján a projekt fejlesztése során a partnerek három alapvető problémát azonosítottak a kreatív területeken, amelyeket a fent említett adatok is tükröznek: 1. A vállalkozói készségek, kompetenciák és ismeretek hiánya 2. Szegmentált marketing (stratégiák/tevékenységek) és a jól meghatározott üzleti identitás hiánya 3. A TSz területén rendelkezésre álló költséghatékony, hozzáadott értéket képviselő kreatív és innovatív termékek és szolgáltatások hiánya a szakmailag felszerelt tér, valamint a speciális készségek és kompetenciák hiánya miatt A partnerek a fent említett problémákra összpontosítva dolgozták ki a projektötletet, meghatározva azokat a célkitűzéseket, amelyek választ adnak a TSz területén felmerülő közös területi kihívásokra, és megpróbálták azonosítani azokat a területeket, amelyek kölcsönösen kölcsönhatásba lépnek, és kihasználatlan és elakadt piacot eredményeznek. Az egyik legfontosabb probléma i (Hungarian)
4 November 2022
0 references
Ovaj projekt, pod nazivom Create To Gather, razvili su projektni partneri, LP1 na rumunjskoj strani granice i PP2 na mađarskoj strani granice kao zajednički prekogranični pristup razvoju članova lokalnih zajednica i lokalnog gospodarstva kako bi se postigao dugoročni pozitivan učinak na rast koji pogoduje zapošljavanju i prekograničnu suradnju unutar prihvatljive BHB euroregije. Prema nalazima istraživanja provedenog 2016. na lokaciji vodećeg partnera, u Rumunjskoj je samo 4,48 % aktivnog stanovništva zaposleno u kreativnim industrijama, dok je u zapadnoj Europi, na primjer u Velikoj Britaniji ili Finskoj, taj udio gotovo dvostruko veći, 7,9 % i 8,2 %, gdje je „dimenzija kreativnih industrija daleko od drugih sektora gospodarstva daleko iz perspektive njihove težine u BDP-u”, prema stavovima prema kreativnosti i kreativnim industrijama u Rumunjskoj objavljenoj u studiji Akademije ekonomskih studija u Bukureštu. Također je otkriveno da 79,25 % ispitanika (106 uzorka mladih osoba u dobi od 18 do 30 godina) smatra da imaju potrebne vještine za rad u CI-ju (kreativnim industrijama) i da bi željeli raditi u CI-ju. Prema publikaciji Vlade Rumunjske iz 2016., „doprinos BDP-a sektora kreativnih industrija nadmašio je poljoprivredu za 0,1 bod u 2013. i dosegnuo razinu od 7 % u 2014.” Ista publikacija dijelila je popis najboljih gradova u CI-ju i nažalost Oradea nije uvrštena na popis, dok je jedini grad CB na popisu Temišvar. U publikaciji se navodi i da glavni sektor kreativne industrije u Rumunjskoj čine softverske i informacijske usluge 57 %, a kreativne umjetnosti i zabava 21 %. Iz publikacije je vidljivo da kreativne industrije imaju vrlo visok gospodarski potencijal jer je „neto marža 2015. bila iznad prosjeka nacionalnog gospodarstva, iznosila je 11,64 % ukupnog prometa. Najprofitabilniji segment bio je umjetnost s neto maržom od 20,8 %.” Prema nalazima Istraživačkog centra za međuetničke odnose (CCRIT) Sveučilišta Babeș-Bolyai u Cluj-Napoci, najveći problemi s kojima se suočavaju kreativni subjekti u industriji povezani su s administracijom i birokracijom, nedostatkom državne potpore, sredstvima i kapitalom, nedostatkom adekvatne infrastrukture. Situacija je vrlo slična u Mađarskoj. Prema istraživanju GEM-a iz 2015., Mađarska je ostvarila posljednje rezultate u pogledu poduzetničkog znanja i vještina stanovništva u istočnoeuropskim zemljama koje imaju snažan utjecaj na novoosnovana poduzeća. Prema istoj studiji, samo 7,92 % aktivnog stanovništva ima novo ili tek formirano poslovanje, što je niže u odnosu na prethodne tri godine. Kad je riječ o proizvodima i tehnološkim inovacijama, Mađarska je unutar posljednje članice EU-a. Prema podacima koje je prikupio GEM, Mađarska je posljednja u zemljama srednje i istočne Europe po pitanju potrebnih poduzetničkih vještina i znanja za pokretanje poslovanja, samo 38,76 % ispitane populacije misli da ima vještine. Iako Rumunji imaju vrlo pozitivno mišljenje o poduzetništvu kao profesionalnoj prilici, 72,42 % stanovništva formuliralo je pozitivan odgovor, a u Mađarskoj samo 48,35 % stanovništva smatra da je pokretanje posla prilika za karijeru. Plan Széchenyi 2020. aktivno se usredotočuje na uspostavu inkubatorskih prostora, kreativne izložbe i potporu kreativnim klasterima. Prema podacima Europskog opservatorija klastera 2011., rast kreativnih industrija između 2003. i 2008. u Mađarskoj iznosio je -3,57 %, što je rezultiralo posljednjim u promatranim zemljama. Prema sastanku fokusne skupine organiziranom u prosincu 2017. u Oradei, sudjelujući subjekti kreativne industrije istaknuli su nekoliko prepreka razvoju svojih poduzeća: nedostatak znanja u smislu administracije i registracije, najbolji oblik pravne osobe, potreba za treninzima i know-howima, potražnja za zajedničkim prostorom za umrežavanje, mentorstvo i razmjena iskustava, korištenje marketinških alata u online sferi, brandu, identitetu. Na temelju rezultata istraživanja, u razvoju projekta partneri su identificirali tri osnovna problema u kreativnim područjima, koji se odražavaju u gore navedenim podacima: 1. Nedostatak poduzetničkih vještina, kompetencija i znanja 2. Segmentirani marketing (strategije/aktivnosti) i nedostatak jasno definiranog poslovnog identiteta 3. Nedostatak isplativih, kreativnih i inovativnih kvalitetnih proizvoda i usluga s dodanom vrijednošću dostupnih u području TO-a uzrokovano nedostatkom profesionalno opremljenog prostora i specifičnih vještina i kompetencija Partneri su izradili projektnu ideju usredotočujući se na navedene probleme, definirajući ciljeve koji će odgovoriti na zajedničke teritorijalne izazove s kojima se suočavaju u području TO-a i pokušali utvrditi područja intervencija za pitanja koja međusobno djeluju i rezultiraju neiskorištenim i zaglavljenim tržištem. Jedan od ključnih problema u BiH (Croatian)
4 November 2022
0 references
Ovaj projekt, pod nazivom Create To Gather, razvili su projektni partneri, LP1 na rumunjskoj strani granice i PP2 na mađarskoj strani granice kao zajednički prekogranični pristup razvoju članova lokalnih zajednica i lokalnog gospodarstva kako bi se postigao dugoročni pozitivan učinak na rast koji pogoduje zapošljavanju i prekograničnu suradnju unutar prihvatljive BHB euroregije. Prema nalazima istraživanja provedenog 2016. na lokaciji vodećeg partnera, u Rumunjskoj je samo 4,48 % aktivnog stanovništva zaposleno u kreativnim industrijama, dok je u zapadnoj Europi, na primjer u Velikoj Britaniji ili Finskoj, taj udio gotovo dvostruko veći, 7,9 % i 8,2 %, gdje je „dimenzija kreativnih industrija daleko od drugih sektora gospodarstva daleko iz perspektive njihove težine u BDP-u”, prema stavovima prema kreativnosti i kreativnim industrijama u Rumunjskoj objavljenoj u studiji Akademije ekonomskih studija u Bukureštu. Također je otkriveno da 79,25 % ispitanika (106 uzorka mladih osoba u dobi od 18 do 30 godina) smatra da imaju potrebne vještine za rad u CI-ju (kreativnim industrijama) i da bi željeli raditi u CI-ju. Prema publikaciji Vlade Rumunjske iz 2016., „doprinos BDP-a sektora kreativnih industrija nadmašio je poljoprivredu za 0,1 bod u 2013. i dosegnuo razinu od 7 % u 2014.” Ista publikacija dijelila je popis najboljih gradova u CI-ju i nažalost Oradea nije uvrštena na popis, dok je jedini grad CB na popisu Temišvar. U publikaciji se navodi i da glavni sektor kreativne industrije u Rumunjskoj čine softverske i informacijske usluge 57 %, a kreativne umjetnosti i zabava 21 %. Iz publikacije je vidljivo da kreativne industrije imaju vrlo visok gospodarski potencijal jer je „neto marža 2015. bila iznad prosjeka nacionalnog gospodarstva, iznosila je 11,64 % ukupnog prometa. Najprofitabilniji segment bio je umjetnost s neto maržom od 20,8 %.” Prema nalazima Istraživačkog centra za međuetničke odnose (CCRIT) Sveučilišta Babeș-Bolyai u Cluj-Napoci, najveći problemi s kojima se suočavaju kreativni subjekti u industriji povezani su s administracijom i birokracijom, nedostatkom državne potpore, sredstvima i kapitalom, nedostatkom adekvatne infrastrukture. Situacija je vrlo slična u Mađarskoj. Prema istraživanju GEM-a iz 2015., Mađarska je ostvarila posljednje rezultate u pogledu poduzetničkog znanja i vještina stanovništva u istočnoeuropskim zemljama koje imaju snažan utjecaj na novoosnovana poduzeća. Prema istoj studiji, samo 7,92 % aktivnog stanovništva ima novo ili tek formirano poslovanje, što je niže u odnosu na prethodne tri godine. Kad je riječ o proizvodima i tehnološkim inovacijama, Mađarska je unutar posljednje članice EU-a. Prema podacima koje je prikupio GEM, Mađarska je posljednja u zemljama srednje i istočne Europe po pitanju potrebnih poduzetničkih vještina i znanja za pokretanje poslovanja, samo 38,76 % ispitane populacije misli da ima vještine. Iako Rumunji imaju vrlo pozitivno mišljenje o poduzetništvu kao profesionalnoj prilici, 72,42 % stanovništva formuliralo je pozitivan odgovor, a u Mađarskoj samo 48,35 % stanovništva smatra da je pokretanje posla prilika za karijeru. Plan Széchenyi 2020. aktivno se usredotočuje na uspostavu inkubatorskih prostora, kreativne izložbe i potporu kreativnim klasterima. Prema podacima Europskog opservatorija klastera 2011., rast kreativnih industrija između 2003. i 2008. u Mađarskoj iznosio je -3,57 %, što je rezultiralo posljednjim u promatranim zemljama. Prema sastanku fokusne skupine organiziranom u prosincu 2017. u Oradei, sudjelujući subjekti kreativne industrije istaknuli su nekoliko prepreka razvoju svojih poduzeća: nedostatak znanja u smislu administracije i registracije, najbolji oblik pravne osobe, potreba za treninzima i know-howima, potražnja za zajedničkim prostorom za umrežavanje, mentorstvo i razmjena iskustava, korištenje marketinških alata u online sferi, brandu, identitetu. Na temelju rezultata istraživanja, u razvoju projekta partneri su identificirali tri osnovna problema u kreativnim područjima, koji se odražavaju u gore navedenim podacima: 1. Nedostatak poduzetničkih vještina, kompetencija i znanja 2. Segmentirani marketing (strategije/aktivnosti) i nedostatak jasno definiranog poslovnog identiteta 3. Nedostatak isplativih, kreativnih i inovativnih kvalitetnih proizvoda i usluga s dodanom vrijednošću dostupnih u području TO-a uzrokovano nedostatkom profesionalno opremljenog prostora i specifičnih vještina i kompetencija Partneri su izradili projektnu ideju usredotočujući se na navedene probleme, definirajući ciljeve koji će odgovoriti na zajedničke teritorijalne izazove s kojima se suočavaju u području TO-a i pokušali utvrditi područja intervencija za pitanja koja međusobno djeluju i rezultiraju neiskorištenim i zaglavljenim tržištem. Jedan od ključnih problema u BiH (Croatian)
4 November 2022
0 references