Territorial impacts of Covid-19 and policy answers in European regions and cities (Q4296076)
Jump to navigation
Jump to search
Project Q4296076 in Belgium, France, Italy, Portugal, Netherlands, Sweden, Greece, Hungary, Romania
| Language | Label | Description | Also known as |
|---|---|---|---|
| English | Territorial impacts of Covid-19 and policy answers in European regions and cities |
Project Q4296076 in Belgium, France, Italy, Portugal, Netherlands, Sweden, Greece, Hungary, Romania |
Statements
253,488.24 Euro
0 references
310,000.0 Euro
0 references
81.77 percent
0 references
21 May 2021
0 references
30 June 2022
0 references
EM Normandie Business School
0 references
48°49'13.94"N, 2°13'45.77"E
0 references
47°10'27.01"N, 27°34'19.96"E
0 references
47°30'6.80"N, 19°3'3.20"E
0 references
43°36'24.62"N, 1°26'18.06"E
0 references
49°12'39.02"N, 0°21'23.94"W
0 references
59°19'45.55"N, 18°4'6.89"E
0 references
37°57'37.30"N, 23°43'13.94"E
0 references
50°50'23.68"N, 4°22'6.20"E
0 references
52°5'5.86"N, 4°19'42.74"E
0 references
38°44'46.61"N, 9°9'31.82"W
0 references
39°21'16.24"N, 16°13'27.80"E
0 references
The Covid-19 pandemic has caused an unprecedented crisis of social, political and economic systems throughout Europe and the world. Since March 2020, European countries, regions and cities have taken diverse measures to try and contain the spread of the virus. These measures, while aiming at easing pressure on the health care systems, have had far-reaching impacts on many sectors of economic activity across the continent. Covid-19 and the sanitary measures taken to contain its spread have various disruptive impacts on people’s lives and on how cities, metropolitan areas and regions function. Containment measures resulted in abrupt changes in the way people work, study, shop, socialise and move around. The outcomes of these measures have been detrimental in many ways, resulting, inter alia, in people losing their jobs or having to make ends meet with a reduced income, being socially isolated, and/or having to balance work and teaching their children at home. But there might also be some gains in the wake of the pandemic. First tentative analyses show that digital transition could be accelerated, as the reinforced provision of digital services may result in long-term innovation[1]. Mobility patterns have changed as well since the lockdown periods. Already before the pandemic, cycling had been given a high priority by local and regional policymakers due to its environmental benefits. The pandemic has additionally boosted this development while passenger numbers in public transport plummeted by 70-90% in some major cities[2], which is also a huge challenge for sustainable transport policies. A growing number of European cities have started to supply their citizens with temporary cycling infrastructure (pop-up cycle paths), providing short-term adaptations to their mobility policies. It remains to be seen, though, if these makeshift measures can be transformed into permanent solutions and how and if they could contribute to the green transition of European regions and cities. Policymakers at all levels of governance require territorial evidence to be able to develop policy measures to cope with the immediate effects of the pandemic in the short-term and to manage its long-term impacts. This applied research activity sets out to contribute to the delivery of such territorial evidence by analysing the geographical patterns of the Covid-19 pandemic from its onset until as far as possible into 2021. In doing so, it will focus on the direct and indirect social consequences of containment measures, including their territorial dimensions, an aspect that has so far not been addressed by pan-European research at the regional and local level. (English)
0.9082070958063898
0 references
Η πανδημία COVID-19 προκάλεσε μια άνευ προηγουμένου κρίση κοινωνικών, πολιτικών και οικονομικών συστημάτων σε ολόκληρη την Ευρώπη και τον κόσμο. Από τον Μάρτιο του 2020, οι ευρωπαϊκές χώρες, οι περιφέρειες και οι πόλεις έχουν λάβει διάφορα μέτρα για να προσπαθήσουν να περιορίσουν την εξάπλωση του ιού. Τα μέτρα αυτά, ενώ αποσκοπούν στην ελάφρυνση της πίεσης στα συστήματα υγειονομικής περίθαλψης, είχαν εκτεταμένες επιπτώσεις σε πολλούς τομείς οικονομικής δραστηριότητας σε ολόκληρη την ήπειρο. Η νόσος COVID-19 και τα υγειονομικά μέτρα που λαμβάνονται για τον περιορισμό της εξάπλωσής της έχουν διάφορες αρνητικές επιπτώσεις στη ζωή των ανθρώπων και στον τρόπο λειτουργίας των πόλεων, των μητροπολιτικών περιοχών και των περιφερειών. Τα μέτρα περιορισμού είχαν ως αποτέλεσμα απότομες αλλαγές στον τρόπο με τον οποίο οι άνθρωποι εργάζονται, σπουδάζουν, ψωνίζουν, κοινωνικοποιούνται και μετακινούνται. Τα αποτελέσματα αυτών των μέτρων ήταν επιζήμια με πολλούς τρόπους, με αποτέλεσμα, μεταξύ άλλων, σε άτομα που χάνουν τη δουλειά τους ή αναγκάζονται να αντιμετωπίσουν ένα μειωμένο εισόδημα, να είναι κοινωνικά απομονωμένα ή/και να πρέπει να εξισορροπήσουν την εργασία και να διδάξουν τα παιδιά τους στο σπίτι. Ωστόσο, ενδέχεται να υπάρξουν και ορισμένα οφέλη στον απόηχο της πανδημίας. Οι πρώτες προσωρινές αναλύσεις δείχνουν ότι η ψηφιακή μετάβαση θα μπορούσε να επιταχυνθεί, καθώς η ενισχυμένη παροχή ψηφιακών υπηρεσιών μπορεί να οδηγήσει σε μακροπρόθεσμη καινοτομία[1]. Τα πρότυπα κινητικότητας έχουν αλλάξει επίσης από τις περιόδους περιορισμού της κυκλοφορίας. Ήδη πριν από την πανδημία, η ποδηλασία είχε λάβει υψηλή προτεραιότητα από τους τοπικούς και περιφερειακούς φορείς χάραξης πολιτικής λόγω των περιβαλλοντικών οφελών της. Επιπλέον, η πανδημία ενίσχυσε αυτή την εξέλιξη, ενώ ο αριθμός των επιβατών στις δημόσιες συγκοινωνίες μειώθηκε κατακόρυφα κατά 70-90 % σε ορισμένες μεγάλες πόλεις[2], γεγονός που αποτελεί επίσης τεράστια πρόκληση για τις βιώσιμες πολιτικές μεταφορών. Όλο και περισσότερες ευρωπαϊκές πόλεις έχουν αρχίσει να εφοδιάζουν τους πολίτες τους με προσωρινές ποδηλατικές υποδομές (αναδυόμενες ποδηλατικές διαδρομές), παρέχοντας βραχυπρόθεσμες προσαρμογές στις πολιτικές τους για την κινητικότητα. Μένει όμως να δούμε αν αυτά τα πρόχειρα μέτρα μπορούν να μετατραπούν σε μόνιμες λύσεις και πώς και αν θα μπορούσαν να συμβάλουν στην πράσινη μετάβαση των ευρωπαϊκών περιφερειών και πόλεων. Οι υπεύθυνοι χάραξης πολιτικής σε όλα τα επίπεδα διακυβέρνησης απαιτούν εδαφικά στοιχεία ώστε να είναι σε θέση να αναπτύξουν μέτρα πολιτικής για την αντιμετώπιση των άμεσων επιπτώσεων της πανδημίας βραχυπρόθεσμα και για τη διαχείριση των μακροπρόθεσμων επιπτώσεών της. Αυτή η εφαρμοσμένη ερευνητική δραστηριότητα έχει ως στόχο να συμβάλει στην παροχή τέτοιων εδαφικών στοιχείων μέσω της ανάλυσης των γεωγραφικών προτύπων της πανδημίας COVID-19 από την έναρξή της έως το 2021. Με τον τρόπο αυτό, θα επικεντρωθεί στις άμεσες και έμμεσες κοινωνικές συνέπειες των μέτρων περιορισμού, συμπεριλαμβανομένων των εδαφικών τους διαστάσεων, μια πτυχή που μέχρι στιγμής δεν έχει αντιμετωπιστεί από πανευρωπαϊκή έρευνα σε περιφερειακό και τοπικό επίπεδο. (Greek)
4 November 2022
0 references
Die COVID-19-Pandemie hat zu einer beispiellosen Krise der sozialen, politischen und wirtschaftlichen Systeme in Europa und der Welt geführt. Seit März 2020 haben europäische Länder, Regionen und Städte vielfältige Maßnahmen ergriffen, um die Ausbreitung des Virus einzudämmen. Diese Maßnahmen, die darauf abzielen, den Druck auf die Gesundheitssysteme zu verringern, haben weitreichende Auswirkungen auf viele Wirtschaftszweige auf dem gesamten Kontinent gehabt. COVID-19 und die gesundheitspolizeilichen Maßnahmen zur Eindämmung ihrer Ausbreitung haben verschiedene disruptive Auswirkungen auf das Leben der Menschen und auf die Funktionsweise von Städten, Metropolregionen und Regionen. Eindämmungsmaßnahmen führten zu abrupten Veränderungen in der Art und Weise, wie Menschen arbeiten, studieren, einkaufen, sozialisieren und sich bewegen. Die Ergebnisse dieser Maßnahmen waren in vielerlei Hinsicht schädlich, was unter anderem dazu geführt hat, dass die Menschen ihren Arbeitsplatz verlieren oder mit einem reduzierten Einkommen konfrontiert werden müssen, dass sie sozial isoliert sind und/oder Arbeit und Kinder zu Hause unterrichten müssen. Aber auch im Zuge der Pandemie könnten einige Zuwächse zu verzeichnen sein. Erste vorläufige Analysen zeigen, dass der digitale Wandel beschleunigt werden könnte, da die verstärkte Bereitstellung digitaler Dienste zu langfristigen Innovationen führen kann[1]. Auch die Mobilitätsmuster haben sich seit den Lockdown-Zeiten verändert. Bereits vor der Pandemie hatte der Radverkehr von lokalen und regionalen politischen Entscheidungsträgern aufgrund seines ökologischen Nutzens hohe Priorität eingeräumt. Die Pandemie hat diese Entwicklung zusätzlich vorangetrieben, während die Passagierzahlen im öffentlichen Verkehr in einigen Großstädten um 70-90 % zurückgingen, was auch eine große Herausforderung für eine nachhaltige Verkehrspolitik darstellt. Eine wachsende Zahl europäischer Städte hat begonnen, ihren Bürgern eine temporäre Fahrradinfrastruktur (Pop-up-Radwege) zur Verfügung zu stellen, die kurzfristige Anpassungen an ihre Mobilitätspolitik ermöglicht. Es bleibt jedoch abzuwarten, ob diese provisorischen Maßnahmen in dauerhafte Lösungen umgewandelt werden können und wie und ob sie zum ökologischen Wandel der europäischen Regionen und Städte beitragen könnten. Politische Entscheidungsträger auf allen Regierungsebenen verlangen, dass territoriale Erkenntnisse in der Lage sind, politische Maßnahmen zu entwickeln, um die unmittelbaren Auswirkungen der Pandemie kurzfristig zu bewältigen und ihre langfristigen Auswirkungen zu bewältigen. Mit dieser angewandten Forschungstätigkeit soll ein Beitrag zur Bereitstellung solcher territorialer Nachweise geleistet werden, indem die geografischen Muster der COVID-19-Pandemie von ihrem Beginn bis so weit wie möglich bis 2021 analysiert werden. Dabei wird der Schwerpunkt auf den direkten und indirekten sozialen Folgen von Eindämmungsmaßnahmen, einschließlich ihrer territorialen Dimension, liegen, ein Aspekt, der bislang von der gesamteuropäischen Forschung auf regionaler und lokaler Ebene nicht behandelt wurde. (German)
4 November 2022
0 references
De COVID-19-pandemie heeft geleid tot een ongekende crisis van sociale, politieke en economische systemen in Europa en de wereld. Sinds maart 2020 hebben Europese landen, regio’s en steden diverse maatregelen genomen om de verspreiding van het virus tegen te gaan. Deze maatregelen, die erop gericht zijn de druk op de gezondheidszorgstelsels te verlichten, hebben verstrekkende gevolgen gehad voor veel sectoren van economische bedrijvigheid op het hele continent. COVID-19 en de sanitaire maatregelen die zijn genomen om de verspreiding ervan te beperken, hebben verschillende verstorende gevolgen voor het leven van mensen en op de werking van steden, grootstedelijke gebieden en regio’s. Inperkingsmaatregelen resulteerden in abrupte veranderingen in de manier waarop mensen werken, studeren, winkelen, socialiseren en bewegen. De resultaten van deze maatregelen zijn op vele manieren nadelig geweest, met als gevolg dat mensen hun baan verliezen of de eindjes moeten maken met een verminderd inkomen, sociaal geïsoleerd zijn en/of hun werk moeten combineren en hun kinderen thuis moeten onderwijzen. Maar er kan ook wat winst zijn in de nasleep van de pandemie. Uit eerste voorlopige analyses blijkt dat de digitale transitie kan worden versneld, aangezien de versterkte levering van digitale diensten kan leiden tot innovatie op lange termijn[1]. Mobiliteitspatronen zijn ook veranderd sinds de lockdownperiodes. Al voor de pandemie hadden lokale en regionale beleidsmakers hoge prioriteit gegeven aan fietsen vanwege de milieuvoordelen ervan. De pandemie heeft deze ontwikkeling bovendien gestimuleerd, terwijl het aantal passagiers in het openbaar vervoer in sommige grote steden met 70-90 % is gedaald[2], wat ook een enorme uitdaging is voor duurzaam vervoersbeleid. Een groeiend aantal Europese steden is begonnen hun burgers te voorzien van tijdelijke fietsinfrastructuur (pop-upfietspaden), die kortetermijnaanpassingen aan hun mobiliteitsbeleid mogelijk maakt. Het valt echter nog te bezien of deze geïmproviseerde maatregelen kunnen worden omgezet in permanente oplossingen en hoe en of ze kunnen bijdragen aan de groene transitie van Europese regio’s en steden. Beleidsmakers op alle bestuursniveaus hebben territoriaal bewijs nodig om beleidsmaatregelen te kunnen ontwikkelen om de onmiddellijke gevolgen van de pandemie op korte termijn het hoofd te bieden en de langetermijneffecten ervan te beheren. Deze toegepaste onderzoeksactiviteit is bedoeld om bij te dragen tot de verstrekking van dergelijke territoriale bewijzen door de geografische patronen van de COVID-19-pandemie vanaf het begin tot 2021 zoveel mogelijk te analyseren. Daarbij zal de nadruk worden gelegd op de directe en indirecte sociale gevolgen van inperkingsmaatregelen, met inbegrip van de territoriale dimensie ervan, een aspect dat tot dusver niet is aangepakt door pan-Europees onderzoek op regionaal en lokaal niveau. (Dutch)
4 November 2022
0 references
De COVID-19-pandemie heeft geleid tot een ongekende crisis van sociale, politieke en economische systemen in Europa en de wereld. Sinds maart 2020 hebben Europese landen, regio’s en steden diverse maatregelen genomen om de verspreiding van het virus tegen te gaan. Deze maatregelen, die erop gericht zijn de druk op de gezondheidszorgstelsels te verlichten, hebben verstrekkende gevolgen gehad voor veel sectoren van economische bedrijvigheid op het hele continent. COVID-19 en de sanitaire maatregelen die zijn genomen om de verspreiding ervan te beperken, hebben verschillende verstorende gevolgen voor het leven van mensen en op de werking van steden, grootstedelijke gebieden en regio’s. Inperkingsmaatregelen resulteerden in abrupte veranderingen in de manier waarop mensen werken, studeren, winkelen, socialiseren en bewegen. De resultaten van deze maatregelen zijn op vele manieren nadelig geweest, met als gevolg dat mensen hun baan verliezen of de eindjes moeten maken met een verminderd inkomen, sociaal geïsoleerd zijn en/of hun werk moeten combineren en hun kinderen thuis moeten onderwijzen. Maar er kan ook wat winst zijn in de nasleep van de pandemie. Uit eerste voorlopige analyses blijkt dat de digitale transitie kan worden versneld, aangezien de versterkte levering van digitale diensten kan leiden tot innovatie op lange termijn[1]. Mobiliteitspatronen zijn ook veranderd sinds de lockdownperiodes. Al voor de pandemie hadden lokale en regionale beleidsmakers hoge prioriteit gegeven aan fietsen vanwege de milieuvoordelen ervan. De pandemie heeft deze ontwikkeling bovendien gestimuleerd, terwijl het aantal passagiers in het openbaar vervoer in sommige grote steden met 70-90 % is gedaald[2], wat ook een enorme uitdaging is voor duurzaam vervoersbeleid. Een groeiend aantal Europese steden is begonnen hun burgers te voorzien van tijdelijke fietsinfrastructuur (pop-upfietspaden), die kortetermijnaanpassingen aan hun mobiliteitsbeleid mogelijk maakt. Het valt echter nog te bezien of deze geïmproviseerde maatregelen kunnen worden omgezet in permanente oplossingen en hoe en of ze kunnen bijdragen aan de groene transitie van Europese regio’s en steden. Beleidsmakers op alle bestuursniveaus hebben territoriaal bewijs nodig om beleidsmaatregelen te kunnen ontwikkelen om de onmiddellijke gevolgen van de pandemie op korte termijn het hoofd te bieden en de langetermijneffecten ervan te beheren. Deze toegepaste onderzoeksactiviteit is bedoeld om bij te dragen tot de levering van dergelijke territoriale bewijzen door de geografische patronen van de COVID-19-pandemie vanaf het begin tot 2021 zoveel mogelijk te analyseren. Daarbij zal de nadruk worden gelegd op de directe en indirecte sociale gevolgen van inperkingsmaatregelen, met inbegrip van de territoriale dimensie ervan, een aspect dat tot dusver niet is aangepakt door pan-Europees onderzoek op regionaal en lokaal niveau. (Dutch)
4 November 2022
0 references
Tá paindéim COVID-19 ina cúis le géarchéim nach bhfacthas a leithéid riamh roimhe seo sna córais shóisialta, pholaitiúla agus eacnamaíocha ar fud na hEorpa agus ar fud an domhain. Ó mhí an Mhárta 2020 i leith, tá bearta éagsúla déanta ag tíortha, réigiúin agus cathracha na hEorpa chun iarracht a dhéanamh leathadh an víris a shrianadh. Bhí tionchar forleathan ag na bearta sin, agus é mar aidhm acu an brú ar na córais cúraim sláinte a mhaolú, ar go leor earnálacha den ghníomhaíocht eacnamaíoch ar fud na mór-roinne. Tá tionchair shuaiteacha éagsúla ag COVID-19 agus ag na bearta sláintíochta a rinneadh chun a leathadh a shrianadh ar shaol daoine agus ar an gcaoi a bhfeidhmíonn cathracha, ceantair uirbeacha agus réigiúin. Mar thoradh ar bhearta imshrianta tháinig athruithe tobanna ar an gcaoi a n-oibríonn daoine, a dhéanann staidéar, a dhéanann siopadóireacht, a shóisialaíonn daoine agus a mbogann siad timpeall. Bhí torthaí na mbeart sin díobhálach ar go leor bealaí, rud a d’fhág, inter alia, go gcailleann daoine a bpost nó go raibh orthu greim a fháil ar ioncam laghdaithe, go bhfuil siad scoite amach go sóisialta, agus/nó go bhfuil orthu cothromaíocht a bhaint amach idir obair agus teagasc a leanaí sa bhaile. Ach d’fhéadfadh go mbeadh roinnt dul chun cinn ann freisin tar éis na paindéime. Léiríonn na chéad anailísí sealadacha go bhféadfaí dlús a chur leis an aistriú digiteach, toisc go bhféadfadh nuálaíocht fhadtéarmach[1] a bheith mar thoradh ar sholáthar treisithe seirbhísí digiteacha[1]. Tá athrú tagtha ar phatrúin soghluaisteachta freisin ó bhí na tréimhsí dianghlasála ann. Roimh an bpaindéim, bhí ardtosaíocht tugtha ag lucht déanta beartas áitiúil agus réigiúnach don rothaíocht mar gheall ar na tairbhí comhshaoil a bhaineann léi. Chuir an phaindéim borradh faoin bhforbairt sin freisin agus tháinig laghdú 70-90 % ar líon na bpaisinéirí san iompar poiblí i roinnt cathracha móra[2], rud atá ina dhúshlán mór freisin do bheartais iompair inbhuanaithe. Tá méadú ag teacht ar líon na gcathracha Eorpacha a thosaigh ag soláthar bonneagar rothaíochta sealadach dá saoránaigh (conairí rothaíochta daonra), rud a chuireann oiriúnuithe gearrthéarmacha ar a mbeartais soghluaisteachta ar fáil. Tá sé fós le feiceáil, áfach, más féidir na bearta athraithe sin a chlaochlú ina réitigh bhuana agus conas agus dá bhféadfaidís cur le haistriú glas réigiúin agus chathracha na hEorpa. Éilíonn lucht ceaptha beartas ar gach leibhéal rialachais go mbeadh fianaise chríochach in ann bearta beartais a fhorbairt chun déileáil le héifeachtaí láithreacha na paindéime sa ghearrthéarma agus chun a tionchair fhadtéarmacha a bhainistiú. Is é is aidhm don ghníomhaíocht taighde fheidhmeach sin rannchuidiú le fianaise chríochach den sórt sin a chur ar fáil trí anailís a dhéanamh ar phatrúin gheografacha phaindéim COVID-19 ón tús go dtí 2021 a mhéid is féidir. Agus an méid sin á dhéanamh aige, díreoidh sé ar iarmhairtí sóisialta díreacha agus indíreacha na mbeart imshrianta, lena n-áirítear a ngnéithe críochacha, ar gné í nár tugadh aghaidh uirthi go dtí seo trí thaighde uile-Eorpach ar an leibhéal réigiúnach agus áitiúil. (Irish)
4 November 2022
0 references
COVID-19 pandemija sukėlė precedento neturinčią socialinių, politinių ir ekonominių sistemų krizę visoje Europoje ir pasaulyje. Nuo 2020 m. kovo mėn. Europos šalys, regionai ir miestai ėmėsi įvairių priemonių viruso plitimui sustabdyti. Šios priemonės, kuriomis siekiama sumažinti spaudimą sveikatos priežiūros sistemoms, turėjo didelį poveikį daugeliui ekonominės veiklos sektorių visame žemyne. COVID-19 ir sanitarinės priemonės, kurių imtasi siekiant sustabdyti jos plitimą, daro įvairią ardomąją įtaką žmonių gyvenimui ir miestų, didmiesčių zonų ir regionų veikimui. Dėl izoliavimo priemonių staiga pasikeitė žmonių darbo, studijų, parduotuvių, socializacijos ir judėjimo būdai. Šių priemonių rezultatai daugeliu atžvilgių buvo žalingi, dėl to, inter alia, žmonės, netekę darbo arba privalantys pasiekti galą, gauna mažesnes pajamas, yra socialiai izoliuoti ir (arba) turi derinti darbą ir mokyti savo vaikus namuose. Tačiau po pandemijos taip pat gali būti šiek tiek naudos. Iš pirmųjų preliminarių analizių matyti, kad skaitmeninė pertvarka galėtų būti paspartinta, nes sustiprintas skaitmeninių paslaugų teikimas gali paskatinti ilgalaikes inovacijas[1]. Po izoliavimo laikotarpių judumo modeliai taip pat pasikeitė. Dar prieš pandemiją vietos ir regionų politikos formuotojai pirmenybę teikė dviračių transportui, nes jis naudingas aplinkai. Pandemija dar labiau sustiprino šią raidą, o kai kuriuose didžiuosiuose miestuose viešojo transporto keleivių skaičius sumažėjo 70–90 proc.[2], o tai taip pat yra didžiulis iššūkis tvaraus transporto politikai. Vis daugiau Europos miestų pradėjo tiekti savo piliečiams laikiną dviračių transporto infrastruktūrą (angl. pop-up dviračių takai), taip užtikrindami trumpalaikes judumo politikos adaptacijas. Vis dėlto dar neaišku, ar šios pereinamojo laikotarpio priemonės gali būti paverstos nuolatiniais sprendimais ir kaip ir ar jos galėtų prisidėti prie Europos regionų ir miestų žaliosios pertvarkos. Visų valdymo lygmenų politikos formuotojai reikalauja, kad teritoriniai įrodymai galėtų parengti politikos priemones, kuriomis būtų galima įveikti tiesioginį pandemijos poveikį trumpuoju laikotarpiu ir valdyti ilgalaikį jos poveikį. Šia taikomųjų mokslinių tyrimų veikla siekiama prisidėti prie tokių teritorinių įrodymų pateikimo analizuojant geografinius COVID-19 pandemijos modelius nuo jos pradžios iki 2021 m. Tai darydama ji daugiausia dėmesio skirs tiesioginiams ir netiesioginiams socialiniams izoliavimo priemonių padariniams, įskaitant jų teritorinius aspektus, t. y. aspektui, į kurį iki šiol nebuvo atsižvelgta atliekant visos Europos mokslinius tyrimus regionų ir vietos lygmeniu. (Lithuanian)
4 November 2022
0 references
COVID-19 pandeemia on põhjustanud enneolematu sotsiaalsete, poliitiliste ja majandussüsteemide kriisi kogu Euroopas ja kogu maailmas. Alates 2020. aasta märtsist on Euroopa riigid, piirkonnad ja linnad võtnud viiruse leviku piiramiseks mitmesuguseid meetmeid. Need meetmed, mille eesmärk on leevendada survet tervishoiusüsteemidele, on avaldanud kaugeleulatuvat mõju paljudele majandussektoritele kogu kontinendil. COVID-19 ja selle leviku piiramiseks võetud sanitaarmeetmed avaldavad mitmesugust häirivat mõju inimeste elule ning linnade, suurlinnapiirkondade ja -piirkondade toimimisele. Piiramismeetmed tõid kaasa järsud muutused inimeste töö-, õppimis-, ostu-, sotsialiseerumis- ja liikumisviisides. Nende meetmete tulemused on olnud mitmel viisil kahjulikud, mis on muu hulgas viinud töö kaotamise või eesmärgi saavutamiseni vähenenud sissetulekuga, sotsiaalse isoleerituse ja/või töö tasakaalustamise ja oma laste õpetamisega kodus. Kuid pandeemia järel võib olla ka mõningat kasu. Esimesed esialgsed analüüsid näitavad, et digiüleminekut saaks kiirendada, kuna digiteenuste osutamise tugevdamine võib viia pikaajalise innovatsioonini[1]. Liikumisharjumused on pärast liikumispiirangute aegu muutunud. Juba enne pandeemiat pidasid kohalikud ja piirkondlikud poliitikakujundajad jalgrattasõitu keskkonnakasu tõttu esmatähtsaks. Pandeemia on seda arengut veelgi hoogustanud, samas kui ühistranspordis reisijate arv vähenes 70–90 % võrra mõnes suuremas linnas[2], mis on samuti suur väljakutse säästva transpordipoliitika jaoks. Üha rohkem Euroopa linnu on hakanud varustama oma kodanikke ajutise jalgrattataristuga (pop-up tsükli teed), mis võimaldab nende liikuvuspoliitika lühiajalisi kohandusi. Siiski on veel näha, kas need ajutised meetmed saab muuta püsivateks lahendusteks ning kuidas ja kas need võiksid aidata kaasa Euroopa piirkondade ja linnade rohepöördele. Kõigi valitsemistasandite poliitikakujundajad vajavad territoriaalseid tõendeid, et töötada välja poliitikameetmed pandeemia vahetu mõjuga lühiajaliseks toimetulekuks ja selle pikaajalise mõjuga toimetulekuks. Selle rakendusuuringu eesmärk on aidata kaasa selliste territoriaalsete tõendite esitamisele, analüüsides COVID-19 pandeemia geograafilisi mustreid alates selle algusest kuni 2021. aastani nii palju kui võimalik. Seda tehes keskendutakse ohjeldamismeetmete otsestele ja kaudsetele sotsiaalsetele tagajärgedele, sealhulgas nende territoriaalsele mõõtmele, mida ei ole seni käsitletud üleeuroopalistes teadusuuringutes piirkondlikul ja kohalikul tasandil. (Estonian)
4 November 2022
0 references
Pandemia COVID-19 spowodowała bezprecedensowy kryzys systemów społecznych, politycznych i gospodarczych w całej Europie i na świecie. Od marca 2020 r. europejskie kraje, regiony i miasta podjęły różnorodne działania w celu powstrzymania rozprzestrzeniania się wirusa. Środki te, mające na celu złagodzenie presji na systemy opieki zdrowotnej, wywarły daleko idący wpływ na wiele sektorów działalności gospodarczej na całym kontynencie. COVID-19 i środki sanitarne podjęte w celu powstrzymania jej rozprzestrzeniania się mają różny negatywny wpływ na życie ludzi oraz na funkcjonowanie miast, obszarów metropolitalnych i regionów. Środki powstrzymujące rozprzestrzenianie doprowadziły do gwałtownych zmian w sposobie, w jaki ludzie pracują, studiują, robią zakupy, spotykają się i poruszają się. Wyniki tych działań były pod wieloma względami szkodliwe, co spowodowało między innymi utratę pracy lub konieczność związania końca z mniejszymi dochodami, izolację społeczną lub konieczność zrównoważenia pracy i nauczania swoich dzieci w domu. Ale mogą pojawić się również pewne korzyści w następstwie pandemii. Pierwsze wstępne analizy pokazują, że transformacja cyfrowa może zostać przyspieszona, ponieważ wzmocnione świadczenie usług cyfrowych może skutkować długoterminowymi innowacjami[1]. Schematy mobilności zmieniły się również od czasu okresu blokady. Już przed pandemią decydenci lokalni i regionalni przyznawali rowerom wysoki priorytet ze względu na korzyści dla środowiska. Pandemia dodatkowo przyspieszyła ten rozwój, podczas gdy liczba pasażerów w transporcie publicznym spadła o 70–90 % w niektórych dużych miastach[2], co stanowi również ogromne wyzwanie dla zrównoważonej polityki transportowej. Coraz większa liczba europejskich miast zaczęła dostarczać swoim obywatelom tymczasową infrastrukturę rowerową (pop-up cycle paths), zapewniając krótkoterminową adaptację do ich polityki mobilności. Pozostaje jednak zauważyć, czy te prowizoryczne środki mogą zostać przekształcone w trwałe rozwiązania oraz w jaki sposób i czy mogłyby przyczynić się do ekologicznej transformacji europejskich regionów i miast. Decydenci na wszystkich szczeblach sprawowania rządów potrzebują dowodów terytorialnych, aby móc opracować środki polityczne, aby poradzić sobie z natychmiastowymi skutkami pandemii w perspektywie krótkoterminowej i zarządzać jej długoterminowymi skutkami. Ta stosowana działalność badawcza ma przyczynić się do dostarczenia takich dowodów terytorialnych poprzez analizę wzorców geograficznych pandemii COVID-19 od jej rozpoczęcia do 2021 r. W ten sposób skoncentruje się na bezpośrednich i pośrednich skutkach społecznych środków powstrzymujących rozprzestrzenianie się, w tym na ich wymiarze terytorialnym, co do tej pory nie było przedmiotem ogólnoeuropejskich badań na szczeblu regionalnym i lokalnym. (Polish)
4 November 2022
0 references
Covid-19-pandemia on aiheuttanut ennennäkemättömän yhteiskunnallisten, poliittisten ja taloudellisten järjestelmien kriisin Euroopassa ja maailmassa. Maaliskuusta 2020 lähtien Euroopan maat, alueet ja kaupungit ovat toteuttaneet erilaisia toimenpiteitä viruksen leviämisen hillitsemiseksi. Näillä toimenpiteillä on pyritty keventämään terveydenhuoltojärjestelmiin kohdistuvia paineita, mutta niillä on ollut kauaskantoisia vaikutuksia useisiin talouden aloihin koko mantereella. Covid-19-pandemialla ja sen leviämisen hillitsemiseksi toteutetuilla terveystoimenpiteillä on erilaisia häiritseviä vaikutuksia ihmisten elämään ja siihen, miten kaupungit, suurkaupunkialueet ja alueet toimivat. Rajoittamistoimenpiteet johtivat äkillisiin muutoksiin ihmisten työskentelyssä, opiskelussa, kaupassa, seurustelussa ja liikkumisessa. Näiden toimenpiteiden tulokset ovat olleet monin tavoin haitallisia, ja ne ovat johtaneet muun muassa siihen, että ihmiset ovat menettäneet työpaikkansa tai joutuneet tekemään loppunsa pienemmillä tuloilla, ovat sosiaalisesti eristyksissä ja/tai joutuvat tasapainottamaan työtään ja opettamaan lapsiaan kotona. Pandemian jälkeen voi kuitenkin olla myös jonkin verran hyötyä. Ensimmäiset alustavat analyysit osoittavat, että digitaalista siirtymää voitaisiin nopeuttaa, sillä digitaalisten palvelujen tarjonnan lisääminen voi johtaa pitkäaikaiseen innovointiin[1]. Myös liikkumismallit ovat muuttuneet sulkujaksojen jälkeen. Paikalliset ja alueelliset poliittiset päättäjät olivat jo ennen pandemiaa asettaneet pyöräilyn etusijalle ympäristöhyötyjensä vuoksi. Pandemia on myös vauhdittanut tätä kehitystä, kun taas julkisen liikenteen matkustajamäärät laskivat 70–90 prosenttia joissakin suurissa kaupungeissa[2], mikä on myös valtava haaste kestävälle liikennepolitiikalle. Yhä useammat Euroopan kaupungit ovat alkaneet tarjota kansalaisilleen tilapäistä pyöräilyinfrastruktuuria (pop-up-polkuja), mikä tarjoaa lyhyen aikavälin mukautuksia niiden liikkuvuuspolitiikkaan. Jää kuitenkin nähtäväksi, voidaanko nämä tilapäiset toimenpiteet muuttaa pysyviksi ratkaisuiksi ja miten ja voitaisiinko niillä edistää Euroopan alueiden ja kuntien vihreää siirtymää. Päätöksentekijät kaikilla hallintotasoilla edellyttävät alueellista näyttöä, jotta he voivat kehittää poliittisia toimenpiteitä, joilla voidaan selviytyä pandemian välittömistä vaikutuksista lyhyellä aikavälillä ja hallita sen pitkän aikavälin vaikutuksia. Tämän soveltavan tutkimustoimen tarkoituksena on edistää tällaisen alueellisen näytön toimittamista analysoimalla covid-19-pandemian maantieteellisiä malleja sen alusta aina vuoteen 2021 saakka. Siinä keskitytään rajoittamistoimenpiteiden välittömiin ja välillisiin sosiaalisiin seurauksiin, myös niiden alueelliseen ulottuvuuteen. Tähän näkökohtaan ei ole toistaiseksi puututtu yleiseurooppalaisella tutkimuksella alue- ja paikallistasolla. (Finnish)
4 November 2022
0 references
Covid-19-pandemin har orsakat en aldrig tidigare skådad kris av sociala, politiska och ekonomiska system i hela Europa och världen. Sedan mars 2020 har europeiska länder, regioner och städer vidtagit olika åtgärder för att försöka begränsa spridningen av viruset. Dessa åtgärder, som syftar till att minska trycket på hälso- och sjukvårdssystemen, har haft långtgående konsekvenser för många sektorer av ekonomisk verksamhet över hela kontinenten. Covid-19 och de sanitära åtgärder som vidtagits för att begränsa spridningen av covid-19 har olika störande effekter på människors liv och på hur städer, storstadsområden och regioner fungerar. Inneslutningsåtgärder resulterade i plötsliga förändringar i hur människor arbetar, studerar, handlar, umgås och flyttar runt. Resultaten av dessa åtgärder har på många sätt varit skadliga, vilket bland annat har lett till att människor förlorar sitt arbete eller måste sluta med en minskad inkomst, är socialt isolerade och/eller måste balansera arbetet och lära sina barn hemma. Men det kan också bli vissa vinster i pandemins kölvatten. De första preliminära analyserna visar att den digitala omställningen skulle kunna påskyndas, eftersom det förstärkta tillhandahållandet av digitala tjänster kan leda till långsiktig innovation[1]. Rörlighetsmönstren har också förändrats sedan nedstängningsperioderna. Redan före pandemin hade de lokala och regionala beslutsfattarna prioriterat cykling på grund av dess miljöfördelar. Pandemin har dessutom ökat denna utveckling medan antalet passagerare i kollektivtrafiken har minskat med 70–90 % i vissa större städer[2], vilket också är en stor utmaning för en hållbar transportpolitik. Ett växande antal europeiska städer har börjat förse sina medborgare med tillfällig cykelinfrastruktur (pop-up cykelvägar), vilket ger kortsiktiga anpassningar av deras rörlighetspolitik. Det återstår dock att se om dessa provisoriska åtgärder kan omvandlas till permanenta lösningar och hur och om de skulle kunna bidra till den gröna omställningen i Europas regioner och städer. Beslutsfattare på alla förvaltningsnivåer kräver territoriella bevis för att kunna utveckla politiska åtgärder för att hantera de omedelbara effekterna av pandemin på kort sikt och hantera dess långsiktiga effekter. Denna tillämpade forskningsverksamhet syftar till att bidra till tillhandahållandet av sådana territoriella bevis genom att analysera de geografiska mönstren för covid-19-pandemin från dess början till och med 2021. I samband med detta kommer den att fokusera på de direkta och indirekta sociala konsekvenserna av inneslutningsåtgärder, inklusive deras territoriella dimensioner, en aspekt som hittills inte har tagits upp av alleuropeisk forskning på regional och lokal nivå. (Swedish)
4 November 2022
0 references
Pandemija COVID-19 je povzročila krizo socialnih, političnih in gospodarskih sistemov po vsej Evropi in svetu brez primere. Od marca 2020 so evropske države, regije in mesta sprejele različne ukrepe za zajezitev širjenja virusa. Ti ukrepi, ki so sicer namenjeni zmanjšanju pritiska na sisteme zdravstvenega varstva, so imeli daljnosežne učinke na številne sektorje gospodarske dejavnosti po vsej celini. COVID-19 in sanitarni ukrepi, sprejeti za zajezitev njegovega širjenja, imajo različne moteče posledice za življenje ljudi ter delovanje mest, metropolitanskih območij in regij. Zajezitveni ukrepi so povzročili nenadne spremembe v načinu dela, študija, trgovine, druženja in gibanja. Rezultati teh ukrepov so bili na več načinov škodljivi, kar je med drugim povzročilo, da ljudje izgubijo službo ali se morajo končati z zmanjšanim dohodkom, so socialno izolirani in/ali so morali uravnotežiti delo in poučevati svoje otroke doma. Po pandemiji pa bi lahko prišlo tudi do nekaterih koristi. Prve okvirne analize kažejo, da bi bilo digitalni prehod mogoče pospešiti, saj bi okrepljeno zagotavljanje digitalnih storitev lahko privedlo do dolgoročnih inovacij[1]. Od obdobja omejitve gibanja so se spremenili tudi vzorci mobilnosti. Že pred pandemijo so lokalni in regionalni oblikovalci politike kolesarjenju zaradi njegovih koristi za okolje namenili veliko prednost. Pandemija je dodatno spodbudila ta razvoj, medtem ko se je število potnikov v javnem prevozu v nekaterih večjih mestih zmanjšalo za 70–90 %[2], kar je tudi velik izziv za trajnostne prometne politike. Vse več evropskih mest je začelo svojim državljanom zagotavljati začasno kolesarsko infrastrukturo (pop-up kolesarske poti), kar zagotavlja kratkoročne prilagoditve njihovim politikam mobilnosti. Vendar je treba ugotoviti, ali se lahko ti prehodni ukrepi spremenijo v trajne rešitve ter kako in če bi lahko prispevali k zelenemu prehodu evropskih regij in mest. Oblikovalci politik na vseh ravneh upravljanja potrebujejo teritorialne dokaze, da bi lahko razvili ukrepe politike za kratkoročno obvladovanje takojšnjih posledic pandemije in obvladali njene dolgoročne učinke. Namen te uporabne raziskovalne dejavnosti je prispevati k zagotavljanju takih teritorialnih dokazov z analizo geografskih vzorcev pandemije COVID-19 od njenega začetka do leta 2021, kolikor je to mogoče. Pri tem se bo osredotočila na neposredne in posredne socialne posledice zajezitvenih ukrepov, vključno z njihovo teritorialno razsežnostjo, kar do zdaj ni bilo obravnavano v vseevropskih raziskavah na regionalni in lokalni ravni. (Slovenian)
4 November 2022
0 references
Covid-19-pandemien har forårsaget en hidtil uset krise i sociale, politiske og økonomiske systemer i hele Europa og i verden. Siden marts 2020 har europæiske lande, regioner og byer truffet forskellige foranstaltninger for at forsøge at begrænse spredningen af virusset. Disse foranstaltninger har, samtidig med at de sigter mod at lette presset på sundhedssystemerne, haft vidtrækkende konsekvenser for mange sektorer af økonomisk aktivitet på hele kontinentet. Covid-19 og de sundhedsmæssige foranstaltninger, der er truffet for at begrænse spredningen heraf, har forskellige forstyrrende virkninger for menneskers liv og på, hvordan byer, storbyområder og regioner fungerer. Indeslutningsforanstaltninger resulterede i pludselige ændringer i den måde, hvorpå folk arbejder, studerer, handler, socialiserer og bevæger sig rundt. Resultaterne af disse foranstaltninger har på mange måder været skadelige, hvilket bl.a. har resulteret i, at personer, der mister deres arbejde eller har måttet ende, mødes med en lavere indkomst, er socialt isolerede og/eller er nødt til at skabe balance mellem arbejde og undervisning af deres børn hjemme. Men der kan også være nogle gevinster i kølvandet på pandemien. De første foreløbige analyser viser, at den digitale omstilling kan fremskyndes, da en styrket levering af digitale tjenester kan resultere i langsigtet innovation[1]. Mobilitetsmønstrene har også ændret sig siden nedlukningsperioderne. Allerede før pandemien havde de lokale og regionale politiske beslutningstagere prioriteret cykling højt på grund af de miljømæssige fordele. Pandemien har desuden styrket denne udvikling, mens antallet af passagerer i den offentlige transport styrtdykkede med 70-90 % i nogle større byer[2], hvilket også er en enorm udfordring for bæredygtige transportpolitikker. Et stigende antal europæiske byer er begyndt at forsyne deres borgere med midlertidig cykelinfrastruktur (pop-up-cyklusser), hvilket giver kortsigtede tilpasninger til deres mobilitetspolitikker. Det er dog stadig uvist, om disse midlertidige foranstaltninger kan omdannes til permanente løsninger, og hvordan og om de kan bidrage til den grønne omstilling i de europæiske regioner og byer. Politiske beslutningstagere på alle forvaltningsniveauer kræver territorial dokumentation for at kunne udvikle politiske foranstaltninger til at håndtere de umiddelbare virkninger af pandemien på kort sigt og håndtere dens langsigtede virkninger. Denne anvendte forskningsaktivitet har til formål at bidrage til at tilvejebringe en sådan territorial dokumentation ved at analysere de geografiske mønstre i covid-19-pandemien fra dens indtræden til så vidt muligt ind i 2021. I den forbindelse vil den fokusere på de direkte og indirekte sociale konsekvenser af inddæmningsforanstaltninger, herunder deres territoriale dimensioner, et aspekt, der hidtil ikke er blevet behandlet af paneuropæisk forskning på regionalt og lokalt plan. (Danish)
4 November 2022
0 references
Pandemia de COVID-19 a provocat o criză fără precedent a sistemelor sociale, politice și economice în întreaga Europă și în lume. Începând din martie 2020, țările, regiunile și orașele europene au luat diverse măsuri pentru a încerca să limiteze răspândirea virusului. Aceste măsuri, deși vizează reducerea presiunii asupra sistemelor de sănătate, au avut un impact de anvergură asupra multor sectoare de activitate economică de pe întregul continent. Pandemia de COVID-19 și măsurile sanitare luate pentru a limita răspândirea sa au diverse efecte perturbatoare asupra vieții oamenilor și asupra modului în care funcționează orașele, zonele metropolitane și regiunile. Măsurile de izolare au dus la schimbări bruște în modul în care oamenii lucrează, studiază, fac cumpărături, socializează și se deplasează. Rezultatele acestor măsuri au fost dăunătoare în multe privințe, ceea ce a dus, printre altele, la pierderea locului de muncă sau la pierderea unui venit redus, la izolarea socială și/sau la necesitatea de a-și echilibra munca și de a-și învăța copiii acasă. Dar ar putea exista, de asemenea, unele câștiguri în urma pandemiei. Primele analize provizorii arată că tranziția digitală ar putea fi accelerată, deoarece furnizarea consolidată de servicii digitale poate duce la inovare pe termen lung[1]. Modelele de mobilitate s-au schimbat, de asemenea, de la perioadele de izolare. Deja înainte de pandemie, factorii de decizie politică locali și regionali au acordat o prioritate ridicată ciclismului datorită beneficiilor sale pentru mediu. Pandemia a stimulat, de asemenea, această evoluție, în timp ce numărul de pasageri din transportul public a scăzut cu 70-90 % în unele orașe mari[2], ceea ce reprezintă, de asemenea, o provocare majoră pentru politicile de transport durabile. Un număr tot mai mare de orașe europene au început să furnizeze cetățenilor lor o infrastructură temporară pentru ciclism (trasee pentru biciclete pop-up), oferind adaptări pe termen scurt la politicile lor de mobilitate. Rămâne însă de văzut dacă aceste măsuri improvizate pot fi transformate în soluții permanente și cum și dacă ar putea contribui la tranziția verde a regiunilor și orașelor europene. Factorii de decizie de la toate nivelurile de guvernanță necesită dovezi teritoriale pentru a putea elabora măsuri de politică pentru a face față efectelor imediate ale pandemiei pe termen scurt și pentru a gestiona impactul acesteia pe termen lung. Această activitate de cercetare aplicată își propune să contribuie la furnizarea unor astfel de dovezi teritoriale prin analizarea modelelor geografice ale pandemiei de COVID-19 de la începutul acesteia până în 2021. În acest sens, Comisia se va concentra asupra consecințelor sociale directe și indirecte ale măsurilor de izolare, inclusiv asupra dimensiunilor lor teritoriale, aspect care până în prezent nu a fost abordat de cercetarea paneuropeană la nivel regional și local. (Romanian)
4 November 2022
0 references
La pandemia di COVID-19 ha causato una crisi senza precedenti di sistemi sociali, politici ed economici in tutta Europa e nel mondo. Da marzo 2020, i paesi, le regioni e le città europee hanno adottato diverse misure per cercare di contenere la diffusione del virus. Queste misure, pur mirando ad allentare la pressione sui sistemi sanitari, hanno avuto un impatto di vasta portata su molti settori dell'attività economica in tutto il continente. La COVID-19 e le misure sanitarie adottate per contenere la sua diffusione hanno vari impatti dirompenti sulla vita delle persone e sul funzionamento delle città, delle aree metropolitane e delle regioni. Le misure di contenimento hanno portato a bruschi cambiamenti nel modo in cui le persone lavorano, studiano, fanno acquisti, socializzano e si muovono. I risultati di tali misure sono stati dannosi sotto molti aspetti, con conseguenti, tra l'altro, che le persone che perdono il lavoro o che devono fare il lunario incontrano un reddito ridotto, sono socialmente isolate e/o devono bilanciare il lavoro e insegnare ai loro figli a casa. Ma potrebbero esserci anche alcuni vantaggi sulla scia della pandemia. Le prime analisi provvisorie mostrano che la transizione digitale potrebbe essere accelerata, in quanto il rafforzamento della fornitura di servizi digitali potrebbe portare all'innovazione a lungo termine[1]. I modelli di mobilità sono cambiati anche dopo i periodi di lockdown. Già prima della pandemia, i responsabili politici locali e regionali hanno ricevuto un'alta priorità dalla bicicletta grazie ai suoi benefici ambientali. La pandemia ha anche stimolato questo sviluppo, mentre il numero di passeggeri nel trasporto pubblico è crollato del 70-90 % in alcune grandi città[2], che è anche una sfida enorme per le politiche di trasporto sostenibili. Un numero crescente di città europee ha iniziato a fornire ai propri cittadini infrastrutture ciclabili temporanee (piste ciclabili pop-up), fornendo adattamenti a breve termine alle loro politiche di mobilità. Resta tuttavia da vedere se queste misure di fortuna possano essere trasformate in soluzioni permanenti e come e se possano contribuire alla transizione verde delle regioni e delle città europee. I responsabili politici a tutti i livelli di governance richiedono che i dati territoriali siano in grado di elaborare misure politiche per far fronte agli effetti immediati della pandemia a breve termine e di gestirne gli impatti a lungo termine. Questa attività di ricerca applicata mira a contribuire alla diffusione di tali prove territoriali analizzando i modelli geografici della pandemia di COVID-19 dalla sua nascita fino al 2021. In tal modo, si concentrerà sulle conseguenze sociali dirette e indirette delle misure di contenimento, comprese le loro dimensioni territoriali, un aspetto che finora non è stato affrontato dalla ricerca paneuropea a livello regionale e locale. (Italian)
4 November 2022
0 references
Pandémia COVID-19 spôsobila bezprecedentnú krízu sociálnych, politických a hospodárskych systémov v celej Európe a vo svete. Od marca 2020 prijali európske krajiny, regióny a mestá rôzne opatrenia, aby sa pokúsili obmedziť šírenie vírusu. Tieto opatrenia, ktorých cieľom je zmierniť tlak na systémy zdravotnej starostlivosti, mali ďalekosiahly vplyv na mnohé odvetvia hospodárskej činnosti na celom kontinente. COVID-19 a sanitárne opatrenia prijaté na obmedzenie jeho šírenia majú rôzne rušivý vplyv na životy ľudí a na fungovanie miest, metropolitných oblastí a regiónov. Opatrenia na zamedzenie šírenia nákazy viedli k náhlym zmenám v spôsobe, akým ľudia pracujú, študujú, nakupujú, socializujú sa a pohybujú sa okolo. Výsledky týchto opatrení boli v mnohých ohľadoch škodlivé, čo okrem iného viedlo k tomu, že ľudia prišli o prácu alebo museli skoncovať so zníženým príjmom, boli sociálne izolovaní a/alebo museli vyvažovať prácu a učiť svoje deti doma. Po pandémii však môže dôjsť aj k určitým prínosom. Z prvých predbežných analýz vyplýva, že digitálna transformácia by sa mohla urýchliť, keďže posilnené poskytovanie digitálnych služieb môže viesť k dlhodobej inovácii[1]. Od obdobia zákazu vychádzania sa zmenili aj modely mobility. Miestni a regionálni politickí činitelia už pred pandémiou venovali cyklistike vysokú prioritu vzhľadom na jeho prínosy pre životné prostredie. Pandémia navyše posilnila tento vývoj, zatiaľ čo počet cestujúcich vo verejnej doprave klesol o 70 – 90 % v niektorých veľkých mestách[2], čo je tiež obrovská výzva pre udržateľné dopravné politiky. Čoraz väčší počet európskych miest začal zásobovať svojich občanov dočasnou cyklistickou infraštruktúrou (pop-up cyklotrasy), ktorá poskytuje krátkodobé úpravy ich politík v oblasti mobility. Zostáva však vidieť, či sa tieto provizórne opatrenia dajú premeniť na trvalé riešenia a ako a či by mohli prispieť k zelenej transformácii európskych regiónov a miest. Tvorcovia politík na všetkých úrovniach riadenia vyžadujú územné dôkazy, aby boli schopní vypracovať politické opatrenia na zvládnutie okamžitých účinkov pandémie v krátkodobom horizonte a na zvládnutie jej dlhodobých vplyvov. Cieľom tejto činnosti aplikovaného výskumu je prispieť k poskytovaniu takýchto územných dôkazov analýzou geografických modelov pandémie COVID-19 od jej začiatku do roku 2021. Pritom sa zameria na priame a nepriame sociálne dôsledky opatrení na zamedzenie šírenia nákazy vrátane ich územného rozmeru, čo je aspekt, ktorý doteraz celoeurópsky výskum na regionálnej a miestnej úrovni neriešil. (Slovak)
4 November 2022
0 references
A Covid19-világjárvány példátlan társadalmi, politikai és gazdasági válságot okozott Európa-szerte és világszerte. 2020 márciusa óta az európai országok, régiók és városok különböző intézkedéseket hoztak annak érdekében, hogy megfékezzék a vírus terjedését. Ezek az intézkedések, miközben az egészségügyi rendszerekre nehezedő nyomás enyhítését célozták, messzemenő hatást gyakoroltak a gazdasági tevékenység számos ágazatára szerte a kontinensen. A Covid19 és a terjedésének megfékezése érdekében hozott egészségügyi intézkedések különböző zavaró hatást gyakorolnak az emberek életére, valamint a városok, nagyvárosi területek és régiók működésére. Az elszigetelési intézkedések hirtelen változásokat eredményeztek az emberek munkavégzésében, tanulásában, vásárlásában, szocializációjában és mozgásában. Ezeknek az intézkedéseknek az eredményei számos szempontból károsak voltak, többek között azt eredményezték, hogy az emberek elveszítik munkahelyüket, vagy csökkentett jövedelemmel kell megküzdeniük, társadalmilag elszigeteltek, és/vagy egyensúlyba kell hozniuk a munkájukat és otthon kell tanítaniuk gyermekeiket. De a pandémiát követően is lehet némi javulás. Az első kísérleti elemzések azt mutatják, hogy fel lehetne gyorsítani a digitális átállást, mivel a digitális szolgáltatások megerősítése hosszú távú innovációt eredményezhet[1]. A kijárási korlátozások óta a mobilitási minták is megváltoztak. A helyi és regionális politikai döntéshozók már a világjárvány előtt kiemelten kezelték a kerékpározást annak környezeti előnyei miatt. A világjárvány emellett fellendítette ezt a fejleményt, miközben a tömegközlekedésben az utasok száma 70–90%-kal csökkent néhány nagyvárosban[2], ami szintén óriási kihívást jelent a fenntartható közlekedési politikák számára. Egyre több európai város kezdte el biztosítani polgárainak az ideiglenes kerékpáros infrastruktúrát (pop-up kerékpárútvonalak), amelyek rövid távon alkalmazkodnak mobilitási politikájukhoz. Meg kell azonban vizsgálni, hogy ezek az átmeneti intézkedések állandó megoldásokká alakíthatók-e át, és hogyan és hogyan járulhatnak hozzá az európai régiók és városok zöld átállásához. A politikai döntéshozóknak minden kormányzati szinten területi bizonyítékokra van szükségük ahhoz, hogy képesek legyenek szakpolitikai intézkedéseket kidolgozni a világjárvány azonnali hatásainak rövid távú kezelésére és hosszú távú hatásainak kezelésére. Ez az alkalmazott kutatási tevékenység célja, hogy hozzájáruljon az ilyen területi bizonyítékok megvalósításához azáltal, hogy elemzi a Covid19-világjárvány földrajzi mintáit annak kezdetétől 2021-ig, amennyire csak lehetséges. Ennek során a járvány megfékezésére irányuló intézkedések közvetlen és közvetett társadalmi következményeire fog összpontosítani, beleértve azok területi dimenzióját is, amellyel a páneurópai kutatás eddig nem foglalkozott regionális és helyi szinten. (Hungarian)
4 November 2022
0 references
Пандемията от Covid-19 предизвика безпрецедентна криза на социалните, политическите и икономическите системи в цяла Европа и по света. От март 2020 г. европейските държави, региони и градове предприеха разнообразни мерки, за да се опитат да ограничат разпространението на вируса. Тези мерки, макар и насочени към облекчаване на натиска върху системите за здравеопазване, оказаха широко въздействие върху много сектори на икономическа дейност на континента. COVID-19 и санитарните мерки, предприети за ограничаване на разпространението му, имат различно разрушително въздействие върху живота на хората и върху начина, по който функционират градовете, метрополните райони и регионите. Ограничителните мерки доведоха до резки промени в начина, по който хората работят, учат, пазаруват, социализират и се движат. Резултатите от тези мерки са били пагубни по много начини, в резултат, наред с другото, на хората, които са загубили работата си или са принудени да свързват двата края с намален доход, да са социално изолирани и/или да трябва да балансират работата и да обучават децата си у дома. Но може да има и някои ползи след пандемията. Първите предварителни анализи показват, че цифровият преход може да бъде ускорен, тъй като засиленото предоставяне на цифрови услуги може да доведе до дългосрочни иновации[1]. Моделите на мобилност също се промениха след периодите на ограничителни мерки. Още преди пандемията на местните и регионалните политици беше даден висок приоритет на велосипедния транспорт поради ползите от него за околната среда. Пандемията допълнително засили това развитие, докато броят на пътниците в обществения транспорт намаля със 70—90 % в някои големи градове[2], което също е огромно предизвикателство за устойчивите транспортни политики. Все по-голям брой европейски градове започнаха да снабдяват своите граждани с временна инфраструктура за колоездене (изскачащи велосипедни алеи), осигурявайки краткосрочни адаптации на техните политики за мобилност. Остава обаче да се види дали тези импровизирани мерки могат да бъдат превърнати в постоянни решения и как и дали те биха могли да допринесат за екологичния преход на европейските региони и градове. Създателите на политики на всички равнища на управление изискват териториални доказателства, за да могат да разработят политически мерки за справяне с непосредствените последици от пандемията в краткосрочен план и за управление на нейното дългосрочно въздействие. Тази приложна научноизследователска дейност има за цел да допринесе за предоставянето на такива териториални доказателства, като анализира географските модели на пандемията от Covid-19 от началото ѝ до 2021 г., доколкото е възможно. По този начин тя ще се съсредоточи върху преките и непреките социални последици от противоепидемичните мерки, включително техните териториални измерения — аспект, който досега не е бил разгледан от общоевропейските научни изследвания на регионално и местно равнище. (Bulgarian)
4 November 2022
0 references
Covid-19 pandēmija ir izraisījusi vēl nepieredzētu sociālo, politisko un ekonomisko sistēmu krīzi visā Eiropā un pasaulē. Kopš 2020. gada marta Eiropas valstis, reģioni un pilsētas ir veikušas dažādus pasākumus, lai mēģinātu ierobežot vīrusa izplatīšanos. Šiem pasākumiem, kuru mērķis ir mazināt spiedienu uz veselības aprūpes sistēmām, ir bijusi tālejoša ietekme uz daudzām saimnieciskās darbības nozarēm visā kontinentā. Covid-19 un sanitārajiem pasākumiem, kas veikti, lai ierobežotu tā izplatību, ir dažāda graujoša ietekme uz cilvēku dzīvi un pilsētu, lielpilsētu teritoriju un reģionu darbību. Ierobežošanas pasākumu rezultātā strauji mainījās veids, kā cilvēki strādā, mācās, iepērkas, socializējas un pārvietojas. Šo pasākumu rezultāti daudzējādā ziņā ir kaitējuši, kā rezultātā, inter alia, cilvēki zaudē darbu vai viņiem ir jātiek galā ar samazinātiem ienākumiem, viņi ir sociāli izolēti un/vai viņiem ir jālīdzsvaro darbs un jāmāca bērni mājās. Taču pēc pandēmijas varētu būt arī daži ieguvumi. Pirmās provizoriskās analīzes liecina, ka digitālo pārkārtošanos varētu paātrināt, jo pastiprināta digitālo pakalpojumu sniegšana var radīt ilgtermiņa inovāciju[1]. Mobilitātes modeļi ir mainījušies arī pēc pārvietošanās ierobežojumu periodiem. Jau pirms pandēmijas vietējo un reģionālo politikas veidotāju augsta prioritāte bija piešķirta velotransportam, ņemot vērā tā labvēlīgo ietekmi uz vidi. Pandēmija ir vēl vairāk veicinājusi šo attīstību, savukārt dažās lielākajās pilsētās pasažieru skaits sabiedriskajā transportā samazinājās par 70–90 %[2], kas ir arī milzīgs izaicinājums ilgtspējīgai transporta politikai. Arvien vairāk Eiropas pilsētu ir sākušas apgādāt savus iedzīvotājus ar pagaidu velotransporta infrastruktūru (pop-up veloceliņiem), nodrošinot īstermiņa pielāgojumus viņu mobilitātes politikai. Tomēr vēl nav skaidrs, vai šos pārejas pasākumus var pārveidot par pastāvīgiem risinājumiem un kā un kā tie varētu veicināt Eiropas reģionu un pilsētu zaļo pārkārtošanos. Politikas veidotājiem visos pārvaldības līmeņos ir vajadzīgi teritoriālie pierādījumi, lai tie varētu izstrādāt politikas pasākumus, lai īstermiņā pārvarētu pandēmijas tūlītējās sekas un pārvaldītu tās ilgtermiņa ietekmi. Šīs lietišķās pētniecības darbības mērķis ir veicināt šādu teritoriālo pierādījumu sniegšanu, analizējot Covid-19 pandēmijas ģeogrāfiskos modeļus no tās sākuma līdz, cik vien iespējams, 2021. gadam. To darot, tā galveno uzmanību pievērsīs ierobežošanas pasākumu tiešajām un netiešajām sociālajām sekām, tostarp to teritoriālajai dimensijai, kas līdz šim nav risināta Eiropas mēroga pētniecībā reģionālā un vietējā līmenī. (Latvian)
4 November 2022
0 references
A pandemia de COVID-19 provocou uma crise sem precedentes dos sistemas sociais, políticos e económicos em toda a Europa e no mundo. Desde março de 2020, os países, regiões e municípios europeus tomaram diversas medidas para tentar conter a propagação do vírus. Estas medidas, embora destinadas a aliviar a pressão sobre os sistemas de saúde, tiveram impactos de longo alcance em muitos setores da atividade económica em todo o continente. A COVID-19 e as medidas sanitárias tomadas para conter a sua propagação têm vários impactos perturbadores na vida das pessoas e no funcionamento das cidades, das áreas metropolitanas e das regiões. As medidas de contenção resultaram em mudanças abruptas na forma como as pessoas trabalham, estudam, fazem compras, socializam e se movimentam. Os resultados destas medidas têm sido prejudiciais de muitas formas, resultando, nomeadamente, na perda de emprego ou na necessidade de fazer face às despesas com um rendimento reduzido, no isolamento social e/ou na necessidade de conciliar o trabalho com o ensino dos filhos em casa. No entanto, poderão também registar-se alguns ganhos na sequência da pandemia. As primeiras análises preliminares mostram que a transição digital pode ser acelerada, uma vez que o reforço da prestação de serviços digitais pode resultar em inovação a longo prazo[1]. Os padrões de mobilidade também mudaram desde os períodos de confinamento. Já antes da pandemia, os decisores políticos locais e regionais tinham dado grande prioridade à utilização da bicicleta devido aos seus benefícios ambientais. A pandemia também impulsionou este desenvolvimento, enquanto o número de passageiros nos transportes públicos caiu 70-90% em algumas grandes cidades[2], o que também constitui um enorme desafio para as políticas de transportes sustentáveis. Um número crescente de cidades europeias começou a fornecer aos seus cidadãos infraestruturas cicláveis temporárias (ciclovias pop-up), proporcionando adaptações a curto prazo às suas políticas de mobilidade. Resta saber, no entanto, se estas medidas improvisadas podem ser transformadas em soluções permanentes e como e se podem contribuir para a transição ecológica das regiões e dos municípios europeus. Os decisores políticos a todos os níveis de governação necessitam de dados territoriais para poderem desenvolver medidas políticas para fazer face aos efeitos imediatos da pandemia a curto prazo e gerir os seus impactos a longo prazo. Esta atividade de investigação aplicada visa contribuir para a obtenção desses dados territoriais, analisando os padrões geográficos da pandemia de COVID-19 desde o seu início até 2021, na medida do possível. Ao fazê-lo, centrar-se-á nas consequências sociais diretas e indiretas das medidas de confinamento, incluindo as suas dimensões territoriais, um aspeto que, até à data, não foi abordado pela investigação pan-europeia a nível regional e local. (Portuguese)
4 November 2022
0 references
Pandemija bolesti COVID-19 uzrokovala je dosad nezabilježenu krizu društvenih, političkih i gospodarskih sustava diljem Europe i svijeta. Od ožujka 2020. europske zemlje, regije i gradovi poduzeli su različite mjere kako bi se ograničilo širenje virusa. Iako su te mjere usmjerene na ublažavanje pritiska na zdravstvene sustave, imale su dalekosežne učinke na mnoge sektore gospodarske aktivnosti diljem kontinenta. COVID-19 i sanitarne mjere poduzete kako bi se ograničilo njezino širenje imaju različite negativne učinke na živote ljudi i na funkcioniranje gradova, velegradskih područja i regija. Mjere ograničavanja zaraze dovele su do naglih promjena u načinu na koji ljudi rade, studiraju, kupuju, druže se i kreću se okolo. Ishodi tih mjera bili su štetni na mnogo načina, što je dovelo, među ostalim, do gubitka posla ili dopuštanja kraja sa smanjenim prihodima, društvene izoliranosti i/ili potrebe za usklađivanjem rada i podučavanjem svoje djece kod kuće. Međutim, nakon pandemije moglo bi doći i do određenih dobitaka. Prve okvirne analize pokazuju da bi se digitalna tranzicija mogla ubrzati jer pojačano pružanje digitalnih usluga može dovesti do dugoročnih inovacija[1]. Obrasci mobilnosti također su se promijenili od razdoblja ograničenja kretanja. Lokalni i regionalni tvorci politika već su prije pandemije imali velik prioritet zbog koristi za okoliš. Pandemija je dodatno potaknula taj razvoj, dok je broj putnika u javnom prijevozu pao za 70 – 90 % u nekim većim gradovima[2], što je također velik izazov za održive prometne politike. Sve veći broj europskih gradova počeo je opskrbljivati svoje građane privremenom biciklističkom infrastrukturom (postupne biciklističke staze), čime se omogućuje kratkoročna prilagodba njihovih politika mobilnosti. Međutim, tek treba vidjeti mogu li se te improvizirane mjere pretvoriti u trajna rješenja te kako i mogu li doprinijeti zelenoj tranziciji europskih regija i gradova. Tvorcima politika na svim razinama upravljanja potrebni su teritorijalni dokazi kako bi mogli razviti mjere politike za kratkoročno suočavanje s neposrednim posljedicama pandemije i upravljanje njezinim dugoročnim učincima. Cilj je te primijenjene istraživačke aktivnosti doprinijeti pružanju takvih teritorijalnih dokaza analizom geografskih obrazaca pandemije bolesti COVID-19 od njezina početka do 2021. Pritom će se usredotočiti na izravne i neizravne socijalne posljedice mjera za suzbijanje širenja zaraze, uključujući njihovu teritorijalnu dimenziju, aspekt koji dosad nije bio obuhvaćen paneuropskim istraživanjem na regionalnoj i lokalnoj razini. (Croatian)
4 November 2022
0 references
Il-pandemija tal-COVID-19 ikkawżat kriżi bla preċedent tas-sistemi soċjali, politiċi u ekonomiċi madwar l-Ewropa u madwar id-dinja. Minn Marzu 2020, il-pajjiżi, ir-reġjuni u l-bliet Ewropej ħadu diversi miżuri biex jippruvaw irażżnu t-tixrid tal-virus. Dawn il-miżuri, filwaqt li jimmiraw li jnaqqsu l-pressjoni fuq is-sistemi tal-kura tas-saħħa, kellhom impatti estensivi fuq ħafna setturi ta’ attività ekonomika madwar il-kontinent. Il-COVID-19 u l-miżuri sanitarji meħuda biex jitrażżan it-tixrid tagħha għandhom diversi impatti ta’ tfixkil fuq ħajjet in-nies u fuq kif jiffunzjonaw il-bliet, iż-żoni metropolitani u r-reġjuni. Il-miżuri ta’ konteniment irriżultaw f’bidliet f’daqqa fil-mod kif in-nies jaħdmu, jistudjaw, jixtru, jissoċjalizzaw u jiċċaqilqu. Ir-riżultati ta’ dawn il-miżuri kienu ta’ ħsara f’ħafna modi, li rriżultaw, fost l-oħrajn, f’persuni li jitilfu l-impjieg tagħhom jew li jkollhom jieqfu jlaħħqu ma’ dħul imnaqqas, li jkunu soċjalment iżolati, u/jew li jkollhom jibbilanċjaw ix-xogħol u jgħallmu lil uliedhom id-dar. Iżda jista’ jkun hemm ukoll xi kisbiet wara l-pandemija. L-ewwel analiżi tentattiva turi li t-tranżizzjoni diġitali tista’ tiġi aċċellerata, peress li l-forniment imsaħħaħ ta’ servizzi diġitali jista’ jirriżulta f’innovazzjoni fit-tul[1]. Ix-xejriet tal-mobbiltà nbidlu wkoll mill-perjodi ta’ lockdown’il hawn. Diġà qabel il-pandemija, iċ-ċikliżmu kien ingħata prijorità għolja minn dawk li jfasslu l-politika lokali u reġjonali minħabba l-benefiċċji ambjentali tiegħu. Barra minn hekk, il-pandemija tat spinta lil dan l-iżvilupp filwaqt li l-għadd ta’ passiġġieri fit-trasport pubbliku naqas b’70–90 % f’xi bliet ewlenin[2], li hija wkoll sfida enormi għall-politiki tat-trasport sostenibbli. Għadd dejjem jikber ta’ bliet Ewropej bdew ifornu liċ-ċittadini tagħhom b’infrastruttura temporanja għaċ-ċikliżmu (mogħdijiet taċ-ċikliżmu pop-up), li jipprovdu adattamenti fuq medda qasira ta’ żmien għall-politiki ta’ mobilità tagħhom. Madankollu, wieħed għad irid jara jekk dawn il-miżuri ta’ adattament jistgħux jiġu ttrasformati f’soluzzjonijiet permanenti u kif u jekk jistgħux jikkontribwixxu għat-tranżizzjoni ekoloġika tar-reġjuni u l-bliet Ewropej. Dawk li jfasslu l-politika fil-livelli kollha ta’ governanza jeħtieġu evidenza territorjali biex ikunu jistgħu jiżviluppaw miżuri ta’ politika biex ilaħħqu mal-effetti immedjati tal-pandemija fuq terminu qasir u biex jimmaniġġjaw l-impatti fit-tul tagħha. Din l-attività ta’ riċerka applikata għandha l-għan li tikkontribwixxi għat-twassil ta’ tali evidenza territorjali billi tanalizza x-xejriet ġeografiċi tal-pandemija tal-COVID-19 mill-bidu tagħha sa fejn ikun possibbli sal-2021. B’hekk, se tiffoka fuq il-konsegwenzi soċjali diretti u indiretti tal-miżuri ta’ konteniment, inklużi d-dimensjonijiet territorjali tagħhom, aspett li s’issa għadu ma ġiex indirizzat mir-riċerka pan-Ewropea fil-livell reġjonali u lokali. (Maltese)
4 November 2022
0 references
La pandémie de COVID-19 a provoqué une crise sans précédent des systèmes sociaux, politiques et économiques dans toute l’Europe et dans le monde. Depuis mars 2020, les pays, régions et villes européens ont pris diverses mesures pour tenter de contenir la propagation du virus. Ces mesures, tout en visant à alléger la pression sur les systèmes de soins de santé, ont eu des répercussions considérables sur de nombreux secteurs d’activité économique à travers le continent. La COVID-19 et les mesures sanitaires prises pour enrayer sa propagation ont divers effets perturbateurs sur la vie des gens et sur le fonctionnement des villes, des zones métropolitaines et des régions. Les mesures de confinement ont entraîné des changements brusques dans la façon dont les gens travaillent, étudient, magasinent, socialisent et se déplacent. Les résultats de ces mesures ont été préjudiciables à bien des égards, ce qui a eu pour conséquence, entre autres, de perdre leur emploi ou de joindre les deux bouts avec un revenu réduit, d’être socialement isolés et/ou d’avoir à équilibrer le travail et l’enseignement à leurs enfants à la maison. Mais il pourrait également y avoir des gains à la suite de la pandémie. Les premières analyses préliminaires montrent que la transition numérique pourrait être accélérée, car le renforcement de la fourniture de services numériques peut entraîner une innovation à long terme[1]. Les modèles de mobilité ont également changé depuis les périodes de confinement. Déjà avant la pandémie, les décideurs locaux et régionaux avaient accordé une priorité élevée au cyclisme en raison de ses avantages environnementaux. La pandémie a également stimulé cette évolution, tandis que le nombre de passagers dans les transports publics a chuté de 70 à 90 % dans certaines grandes villes[2], ce qui représente également un énorme défi pour les politiques de transport durable. Un nombre croissant de villes européennes ont commencé à fournir à leurs citoyens des infrastructures cyclables temporaires (voies cyclables éphémères), apportant des adaptations à court terme à leurs politiques de mobilité. Il reste cependant à voir si ces mesures de fortune peuvent être transformées en solutions permanentes et comment et si elles pourraient contribuer à la transition écologique des régions et des villes européennes. Les décideurs politiques à tous les niveaux de gouvernance exigent que les données territoriales soient en mesure d’élaborer des mesures politiques pour faire face aux effets immédiats de la pandémie à court terme et pour gérer ses effets à long terme. Cette activité de recherche appliquée vise à contribuer à la fourniture de ces données territoriales en analysant les schémas géographiques de la pandémie de COVID-19 depuis son apparition jusqu’en 2021 dans la mesure du possible. Ce faisant, il mettra l’accent sur les conséquences sociales directes et indirectes des mesures de confinement, y compris leurs dimensions territoriales, un aspect qui n’a jusqu’à présent pas été abordé par la recherche paneuropéenne aux niveaux régional et local. (French)
4 November 2022
0 references
La pandemia de COVID-19 ha causado una crisis sin precedentes de sistemas sociales, políticos y económicos en toda Europa y en el mundo. Desde marzo de 2020, los países, regiones y ciudades europeas han tomado diversas medidas para tratar de contener la propagación del virus. Estas medidas, si bien apuntan a aliviar la presión sobre los sistemas de atención sanitaria, han tenido un impacto de gran alcance en muchos sectores de la actividad económica en todo el continente. La COVID-19 y las medidas sanitarias adoptadas para contener su propagación tienen diversos efectos perjudiciales en la vida de las personas y en el funcionamiento de las ciudades, las áreas metropolitanas y las regiones. Las medidas de contención dieron lugar a cambios bruscos en la forma en que las personas trabajan, estudian, compran, socializan y se mueven. Los resultados de estas medidas han sido perjudiciales de muchas maneras, lo que ha dado lugar, entre otras cosas, a que las personas pierdan su trabajo o tengan que llegar a fin de mes con un ingreso reducido, estar aislados socialmente o tener que equilibrar el trabajo y enseñar a sus hijos en el hogar. Pero también podría haber algunas ganancias a raíz de la pandemia. Los primeros análisis tentativos muestran que la transición digital podría acelerarse, ya que la prestación reforzada de servicios digitales puede resultar en innovación a largo plazo[1]. Los patrones de movilidad también han cambiado desde los períodos de confinamiento. Ya antes de la pandemia, los responsables políticos locales y regionales habían dado una alta prioridad al ciclismo debido a sus beneficios medioambientales. La pandemia también ha impulsado este desarrollo, mientras que el número de pasajeros en el transporte público se desplomó en un 70-90 % en algunas ciudades importantes[2], lo que también es un gran desafío para las políticas de transporte sostenibles. Un número cada vez mayor de ciudades europeas han comenzado a suministrar a sus ciudadanos infraestructuras ciclistas temporales (vías para bicicletas emergentes), que proporcionan adaptaciones a corto plazo a sus políticas de movilidad. Sin embargo, queda por ver si estas medidas improvisadas pueden transformarse en soluciones permanentes y cómo y si podrían contribuir a la transición ecológica de las regiones y ciudades europeas. Los responsables políticos de todos los niveles de gobernanza requieren pruebas territoriales para poder desarrollar medidas políticas para hacer frente a los efectos inmediatos de la pandemia a corto plazo y gestionar sus impactos a largo plazo. Esta actividad de investigación aplicada se propone contribuir a la entrega de tales pruebas territoriales mediante el análisis de los patrones geográficos de la pandemia de COVID-19 desde su inicio hasta 2021 en la medida de lo posible. Al hacerlo, se centrará en las consecuencias sociales directas e indirectas de las medidas de contención, incluidas sus dimensiones territoriales, aspecto que hasta ahora no ha sido abordado por la investigación paneuropea a nivel regional y local. (Spanish)
4 November 2022
0 references
Pandemie COVID-19 způsobila bezprecedentní krizi sociálních, politických a hospodářských systémů v celé Evropě i ve světě. Od března 2020 přijaly evropské země, regiony a města různá opatření, aby se pokusily zabránit šíření viru. Tato opatření, jejichž cílem je zmírnit tlak na systémy zdravotní péče, měla dalekosáhlé dopady na mnoho odvětví hospodářské činnosti na celém kontinentu. COVID-19 a hygienická opatření přijatá s cílem omezit jeho šíření mají různé rušivé dopady na životy lidí a na fungování měst, metropolitních oblastí a regionů. Opatření proti šíření nákazy vedla k náhlým změnám ve způsobu, jakým lidé pracují, studují, nakupují, socializují a pohybují se. Výsledky těchto opatření byly v mnoha ohledech škodlivé, což mimo jiné vedlo k tomu, že lidé přišli o zaměstnání nebo museli skoncovat se sníženým příjmem, byli sociálně izolováni a/nebo museli vyvažovat práci a výuku svých dětí doma. Po pandemii však může dojít i k určitým ziskům. První předběžné analýzy ukazují, že digitální transformace by mohla být urychlena, neboť posílené poskytování digitálních služeb může vést k dlouhodobým inovacím[1]. Od doby volného pohybu se změnily i vzorce mobility. Již před pandemií měli místní a regionální tvůrci politik vysokou prioritu pro cyklistiku vzhledem k jeho přínosům pro životní prostředí. Pandemie tento vývoj navíc posílila, zatímco počet cestujících ve veřejné dopravě klesl o 70–90 % v některých velkých městech[2], což je také obrovská výzva pro udržitelnou dopravní politiku. Rostoucí počet evropských měst začal svým občanům dodávat dočasnou cyklistickou infrastrukturu (pop-up cyklostezky) a poskytovat krátkodobé přizpůsobení jejich politikám v oblasti mobility. Zbývá však ještě vidět, zda lze tato provizorní opatření přeměnit na trvalá řešení a jak a zda by mohla přispět k ekologické transformaci evropských regionů a měst. Tvůrci politik na všech úrovních správy vyžadují, aby bylo možné vypracovat politická opatření, která by v krátkodobém horizontu zvládla bezprostřední dopady pandemie a zvládala její dlouhodobé dopady. Cílem této aplikované výzkumné činnosti je přispět k poskytování těchto územních důkazů analýzou zeměpisných vzorců pandemie COVID-19 od jejího vzniku až do roku 2021. Zaměří se přitom na přímé a nepřímé sociální důsledky opatření proti šíření nákazy, včetně jejich územního rozměru, což je aspekt, který dosud nebyl řešen celoevropským výzkumem na regionální a místní úrovni. (Czech)
4 November 2022
0 references