Promoting tea as the engine of growth for the Black Sea Basin Area (Q4295737)
Jump to navigation
Jump to search
Project Q4295737 in Georgia, Greece, Armenia, Bulgaria, Turkey
| Language | Label | Description | Also known as |
|---|---|---|---|
| English | Promoting tea as the engine of growth for the Black Sea Basin Area |
Project Q4295737 in Georgia, Greece, Armenia, Bulgaria, Turkey |
Statements
644,000.0 Euro
0 references
700,000.0 Euro
0 references
92.0 percent
0 references
7 August 2018
0 references
6 February 2021
0 references
CHAMBER OF COMMERCE & INDUSTRY OF XANTHI
0 references
41°8'23.57"N, 24°53'14.53"E
0 references
41°7'35.26"N, 24°7'5.48"E
0 references
40°11'19.75"N, 44°31'27.66"E
0 references
41°0'30.42"N, 39°43'34.97"E
0 references
41°41'49.24"N, 44°42'22.25"E
0 references
43°12'50.58"N, 27°54'53.03"E
0 references
Tea is one of the oldest and the second most consumed drink in the world after water. Until the end of the 19th century, the production was concentrated in Asia, however, rising global demand for tea have led other countries to cultivate their own tea. Now, it’s produced in 40 countries around the world. Today one of the main growing places is around the Black Sea. Tea arrived in this region through various routes. To grow it in the Black Sea Region took even more time. The Mongols and merchants along the Silk Road were those who introduced tea to the Russians, Turks and Persians, as well as the people of Kyrgyzstan, Turkmenistan and Uzbekistan etc. Around the turn of the 20th century and after numerous attempts, tea began to be grown in the mountains between the Caspian Sea and the Black Sea. The climate of the Black Sea coast is suitable for numerous agriculture activities and products. The mild, damp oceanic climate of the Black Sea coast makes commercial farming profitable which is also beneficial for tea plantations. However tourism takes the largest share, agriculture is still one of the most important sector for Turkey. The farmland occupies 33.2% of the total land, and farmers contribute about 30% of the total labor force. The tea plantation today extend along the south shore of the Black Sea between Trabzon and Rize and are home to a cooperative style of tea-growing. In Armenia for over 7000 years, the tradition of gathering and blending wild herbs and flowers has been an integral part of the daily life. As a result of ethno-botanical research and ancient manuscript studies are shown that about 68 specialty infusions of herbs and flower that were used by Royal Families being in charge of Armenia since ancient time by the end of Middle Ages. Five percent of Armenia’s resources are used in the production of herbal tea. Those unique herbal ingredients came from high mountain wild forest by help of well-trained harvesters and made your delicious final cup of tea. Greek Mountain Tea is produced from the dried leaves and flowers of Sideritis plants (iron wort). This kind of tea is appropriately named as the plant can only be found on rocky slopes at elevations over 3,200 feet (1000 meters). Mountain tea in Pilima, a village near Xanthi is one of the most famous mountain tea of Greece. Finally in Bulgaria Rila and the Rhodopes are famous with their rich flora and fauna. In the highland fields of the south Rhodopes the famous Mursal tea grows. Mursalski tea is made using the dried leaves and flowers of Sideritis plants (iron wort).It is clear from the above description that tea represents both a cultural link between the nations of the Black Sea Area and an agricultural product which can generate sustainable economic growth. The present project aims to strengthen the cultural link and to enhance the respective capacities to better capture the economic growth potential given by the tea. Information added on 2020-05-14, regarding the mitigation of the effects of COVID-19 (the coronavirus pandemic that started in 2019) (English language only): TEAWAY project aims to boost the tea economy. The Synthesis Report on plants in the participating countries prepared by the project partnership provides a comprehensive overview of the tea industry to support SMEs in enhancing their innovative business capacities to develop and achieve growth and engage them to innovation. The project strives the economic growth potential represented by the regional and local manufactured tea and is inviting the tea producers to join the market opportunities developed by the project. (English)
0.5516750954049081
0 references
Tee ist eines der ältesten und am zweithäufigsten konsumierten Getränk der Welt nach Wasser. Bis zum Ende des 19. Jahrhunderts konzentrierte sich die Produktion auf Asien, aber die steigende weltweite Nachfrage nach Tee hat andere Länder dazu veranlasst, ihren eigenen Tee zu kultivieren. Jetzt wird es in 40 Ländern auf der ganzen Welt produziert. Heute ist einer der wichtigsten Anbaugebiete rund um das Schwarze Meer. Tee kam in dieser Region über verschiedene Routen an. Um es in der Schwarzmeerregion zu wachsen, brauchte es noch mehr Zeit. Die Mongolen und Kaufleute entlang der Seidenstraße waren diejenigen, die Tee den Russen, Türken und Persern sowie den Menschen in Kirgisistan, Turkmenistan und Usbekistan etc. Um die Wende des 20. Jahrhunderts und nach zahlreichen Versuchen, begann Tee in den Bergen zwischen dem Kaspischen Meer und dem Schwarzen Meer anzubauen. Das Klima der Schwarzmeerküste eignet sich für zahlreiche landwirtschaftliche Aktivitäten und Produkte. Das milde, feuchte ozeanische Klima der Schwarzmeerküste macht die kommerzielle Landwirtschaft profitabel, was auch für Teeplantagen von Vorteil ist. Der Tourismus nimmt jedoch den größten Anteil ein, die Landwirtschaft ist nach wie vor einer der wichtigsten Sektoren für die Türkei. Das Ackerland nimmt 33,2 % des Gesamtlandes ein, und Bauern tragen etwa 30 % der gesamten Arbeitskräfte bei. Die Teeplantage erstreckt sich heute entlang der Südküste des Schwarzen Meeres zwischen Trabzon und Rise und beherbergt einen kooperativen Teeanbau. In Armenien ist seit über 7000 Jahren die Tradition des Sammelns und Mischens von Wildkräutern und Blumen ein fester Bestandteil des täglichen Lebens. Als Ergebnis ethnobotanischer Forschungen und antiken Manuskriptstudien wird gezeigt, dass etwa 68 Spezialaufgüsse von Kräutern und Blumen, die von königlichen Familien seit der Antike bis zum Ende des Mittelalters verwendet wurden, für Armenien verantwortlich waren. Fünf Prozent der armenischen Ressourcen werden bei der Herstellung von Kräutertee verwendet. Diese einzigartigen Kräuterzutaten stammen aus hochgebirgigem Wildwald mit Hilfe gut ausgebildeter Erntemaschinen und machten Ihre leckere letzte Tasse Tee. Griechischer Bergtee wird aus den getrockneten Blättern und Blüten von Sideritis-Pflanzen (Eisenwürze) hergestellt. Diese Art von Tee wird entsprechend benannt, da die Pflanze nur an felsigen Hängen in Höhen von über 1000 Metern zu finden ist. Bergtee in Pilima, einem Dorf in der Nähe von Xanthi, ist einer der berühmtesten Bergtee Griechenlands. Schließlich in Bulgarien Rila und die Rhodopes sind berühmt mit ihrer reichen Flora und Fauna. In den Hochlandfeldern der südlichen Rhodopes wächst der berühmte Mursaltee. Mursalski Tee wird mit den getrockneten Blättern und Blüten von Sideritis Pflanzen (Eisenwürze).Es ist klar aus der obigen Beschreibung, dass Tee sowohl eine kulturelle Verbindung zwischen den Nationen des Schwarzmeerraums als auch ein landwirtschaftliches Produkt darstellt, das nachhaltiges Wirtschaftswachstum erzeugen kann. Das vorliegende Projekt zielt darauf ab, die kulturelle Verbindung zu stärken und die jeweiligen Kapazitäten zu stärken, um das Wirtschaftswachstumspotenzial des Tees besser zu nutzen. Zum Zeitraum 2020-05-14 hinzugefügte Informationen über die Eindämmung der Auswirkungen von COVID-19 (die Coronavirus-Pandemie, die 2019 begann) (nur in englischer Sprache): Das TeaWay-Projekt zielt darauf ab, die Teewirtschaft zu stärken. Der im Rahmen der Projektpartnerschaft erstellte Synthesebericht über Pflanzen in den teilnehmenden Ländern bietet einen umfassenden Überblick über die Teeindustrie, um KMU dabei zu unterstützen, ihre innovativen Geschäftskapazitäten zu stärken, um Wachstum zu entwickeln und zu erreichen und sie für Innovationen zu engagieren. Das Projekt strebt das wirtschaftliche Wachstumspotenzial des regionalen und lokal hergestellten Tees an und lädt die Teeproduzenten dazu ein, sich den Marktchancen des Projekts anzuschließen. (German)
4 November 2022
0 references
Tee ist eines der ältesten und am zweithäufigsten konsumierten Getränk der Welt nach Wasser. Bis zum Ende des 19. Jahrhunderts konzentrierte sich die Produktion auf Asien, aber die steigende weltweite Nachfrage nach Tee hat andere Länder dazu veranlasst, ihren eigenen Tee zu kultivieren. Jetzt wird es in 40 Ländern auf der ganzen Welt produziert. Heute ist einer der wichtigsten Anbaugebiete rund um das Schwarze Meer. Tee kam in dieser Region über verschiedene Routen an. Um es in der Schwarzmeerregion zu wachsen, brauchte es noch mehr Zeit. Die Mongolen und Kaufleute entlang der Seidenstraße waren diejenigen, die Tee den Russen, Türken und Persern sowie den Menschen in Kirgisistan, Turkmenistan und Usbekistan etc. Um die Wende des 20. Jahrhunderts und nach zahlreichen Versuchen, begann Tee in den Bergen zwischen dem Kaspischen Meer und dem Schwarzen Meer anzubauen. Das Klima der Schwarzmeerküste eignet sich für zahlreiche landwirtschaftliche Aktivitäten und Produkte. Das milde, feuchte ozeanische Klima der Schwarzmeerküste macht die kommerzielle Landwirtschaft profitabel, was auch für Teeplantagen von Vorteil ist. Der Tourismus nimmt jedoch den größten Anteil ein, die Landwirtschaft ist nach wie vor einer der wichtigsten Sektoren für die Türkei. Das Ackerland nimmt 33,2 % des Gesamtlandes ein, und Bauern tragen etwa 30 % der gesamten Arbeitskräfte bei. Die Teeplantage erstreckt sich heute entlang der Südküste des Schwarzen Meeres zwischen Trabzon und Rise und beherbergt einen kooperativen Teeanbau. In Armenien ist seit über 7000 Jahren die Tradition des Sammelns und Mischens von Wildkräutern und Blumen ein fester Bestandteil des täglichen Lebens. Als Ergebnis ethnobotanischer Forschungen und antiken Manuskriptstudien wird gezeigt, dass etwa 68 Spezialaufgüsse von Kräutern und Blumen, die von königlichen Familien seit der Antike bis zum Ende des Mittelalters verwendet wurden, für Armenien verantwortlich waren. Fünf Prozent der armenischen Ressourcen werden bei der Herstellung von Kräutertee verwendet. Diese einzigartigen Kräuterzutaten stammen aus hochgebirgigem Wildwald mit Hilfe gut ausgebildeter Erntemaschinen und machten Ihre leckere letzte Tasse Tee. Griechischer Bergtee wird aus den getrockneten Blättern und Blüten von Sideritis-Pflanzen (Eisenwürze) hergestellt. Diese Art von Tee wird entsprechend benannt, da die Pflanze nur an felsigen Hängen in Höhen von über 1000 Metern zu finden ist. Bergtee in Pilima, einem Dorf in der Nähe von Xanthi, ist einer der berühmtesten Bergtee Griechenlands. Schließlich in Bulgarien Rila und die Rhodopes sind berühmt mit ihrer reichen Flora und Fauna. In den Hochlandfeldern der südlichen Rhodopes wächst der berühmte Mursaltee. Mursalski Tee wird mit den getrockneten Blättern und Blüten von Sideritis Pflanzen (Eisenwürze).Es ist klar aus der obigen Beschreibung, dass Tee sowohl eine kulturelle Verbindung zwischen den Nationen des Schwarzmeerraums als auch ein landwirtschaftliches Produkt darstellt, das nachhaltiges Wirtschaftswachstum erzeugen kann. Das vorliegende Projekt zielt darauf ab, die kulturelle Verbindung zu stärken und die jeweiligen Kapazitäten zu stärken, um das Wirtschaftswachstumspotenzial des Tees besser zu nutzen. Zum Zeitraum 2020-05-14 hinzugefügte Informationen über die Eindämmung der Auswirkungen von COVID-19 (die Coronavirus-Pandemie, die 2019 begann) (nur in englischer Sprache): Das TeaWay-Projekt zielt darauf ab, die Teewirtschaft zu stärken. Der im Rahmen der Projektpartnerschaft erstellte Synthesebericht über Pflanzen in den teilnehmenden Ländern bietet einen umfassenden Überblick über die Teeindustrie, um KMU dabei zu unterstützen, ihre innovativen Geschäftskapazitäten zu stärken, um Wachstum zu entwickeln und zu erreichen und sie für Innovationen zu engagieren. Das Projekt strebt das wirtschaftliche Wachstumspotenzial des regionalen und lokal hergestellten Tees an und lädt die Teeproduzenten dazu ein, sich den Marktchancen des Projekts anzuschließen. (German)
4 November 2022
0 references
Tá Tae ar cheann de na deochanna is sine agus an dara deoch is mó a chaitear ar fud an domhain tar éis uisce. Go dtí deireadh an 19ú haois, bhí an táirgeadh comhchruinnithe san Áise, áfach, tá méadú ar an éileamh domhanda ar thae i gceannas ar thíortha eile a gcuid tae féin a chothú. Anois, tá sé a tháirgtear i 40 tír ar fud an domhain. Sa lá atá inniu ann tá ceann de na príomháiteanna atá ag fás timpeall na Mara Duibhe. Tháinig tae sa réigiún seo trí bhealaí éagsúla. Chun é a fhás i Réigiún na Mara Duibhe thóg sé níos mó ama. Ba iad na Mongols agus ceannaithe feadh Bhóthar Silk iad siúd a thug tae isteach chuig na Rúiseach, na dTurcach agus na Peirsigh, chomh maith le muintir na Cirgeastáine, na Tuircméanastáine agus na hÚisbéiceastáine etc. Timpeall casadh an 20ú haois agus tar éis go leor iarrachtaí, thosaigh tae ag fás sna sléibhte idir Muir Chaisp agus an Mhuir Dhubh. Tá aeráid chósta na Mara Duibhe oiriúnach do go leor gníomhaíochtaí agus táirgí talmhaíochta. Déanann an aeráid éadrom, taise aigéanach ar chósta na Mara Duibhe feirmeoireacht tráchtála brabúsach atá tairbheach freisin do phlandálacha tae. Mar sin féin tógann turasóireacht an sciar is mó, tá talmhaíocht fós ar cheann de na hearnálacha is tábhachtaí don Tuirc. Áitíonn an talamh feirme 33.2 % den talamh iomlán, agus cuireann feirmeoirí thart ar 30 % den lucht saothair iomlán. Síneann an phlandáil tae inniu feadh chladach theas na Mara Duibhe idir Trabzon agus Rize agus tá siad sa bhaile chun stíl chomhoibritheach a fhásann tae. San Airméin le breis agus 7000 bliain, is cuid lárnach den saol laethúil é an traidisiún maidir le luibheanna agus bláthanna fiáine a bhailiú agus a chumasc. Mar thoradh ar thaighde ethno-botanical agus staidéir lámhscríbhinne ársa taispeántar go raibh thart ar 68 insiltí speisialtachta de luibheanna agus bláth a d’úsáid Teaghlaigh Ríoga i gceannas ar an Airméin ó am ársa faoi dheireadh na Meánaoiseanna. Úsáidtear cúig faoin gcéad d’acmhainní na hAirméine i dtáirgeadh tae luibhe. Na comhábhair luibhe ar leith a tháinig ó shliabh foraoise fiáin ard le cabhair ó bainteoirí dea-oilte agus rinne do cupán deiridh delicious tae. Déantar Tae Sléibhe na Gréige a tháirgeadh ó na duilleoga triomaithe agus na bláthanna de phlandaí Sideritis (bláth iarainn). Tá an cineál tae ainmnithe go cuí mar is féidir an gléasra a fháil ach amháin ar fhánaí creagacha ag ingearchlónna os cionn 3,200 troigh (1000 méadar). Tá tae sléibhe i Pilima, sráidbhaile in aice le Xanthi ar cheann de na tae sléibhe is cáiliúla sa Ghréig. Ar deireadh, tá cáil ar Rila agus ar na Rhodopes sa Bhulgáir lena bhflóra agus lena bhfána saibhir. I réimsí ardchríocha na Rhodopes ó dheas fásann an tae Mursal cáiliúil. Déantar tae Mursalski ag baint úsáide as duilleoga agus bláthanna triomaithe plandaí Sideritis (mian wort). Is léir ón tuairisc thuas go léiríonn tae nasc cultúrtha idir náisiúin Limistéar na Mara Duibhe agus táirge talmhaíochta ar féidir leis fás eacnamaíoch inbhuanaithe a ghiniúint. Tá sé mar aidhm ag an tionscadal reatha an nasc cultúrtha a neartú agus na cumais faoi seach a fheabhsú chun an acmhainneacht fáis eacnamaíoch a thugtar leis an tae a ghabháil ar bhealach níos fearr. Cuireadh eolas leis ar 2020-05-14, maidir le héifeachtaí COVID-19 a mhaolú (paindéim an choróinvíris a thosaigh in 2019) (Béarla amháin): Tá sé mar aidhm ag tionscadal TEAWAY an geilleagar tae a threisiú. Sa Tuarascáil Sintéise ar ghléasraí sna tíortha rannpháirteacha a d’ullmhaigh an chomhpháirtíocht tionscadail, tugtar forbhreathnú cuimsitheach ar an tionscal tae chun tacú le FBManna feabhas a chur ar a gcumais ghnó nuálacha chun fás a fhorbairt agus a bhaint amach agus chun iad a chur i mbun nuálaíochta. Féachann an tionscadal leis an acmhainneacht fáis eacnamaíoch a léiríonn an tae réigiúnach agus áitiúil a mhonaraítear agus tá sé ag tabhairt cuireadh do na táirgeoirí tae páirt a ghlacadh sna deiseanna margaidh a d’fhorbair an tionscadal. (Irish)
4 November 2022
0 references
Tá Tae ar cheann de na deochanna is sine agus an dara deoch is mó a chaitear ar fud an domhain tar éis uisce. Go dtí deireadh an 19ú haois, bhí an táirgeadh comhchruinnithe san Áise, áfach, tá méadú ar an éileamh domhanda ar thae i gceannas ar thíortha eile a gcuid tae féin a chothú. Anois, tá sé a tháirgtear i 40 tír ar fud an domhain. Sa lá atá inniu ann tá ceann de na príomháiteanna atá ag fás timpeall na Mara Duibhe. Tháinig tae sa réigiún seo trí bhealaí éagsúla. Chun é a fhás i Réigiún na Mara Duibhe thóg sé níos mó ama. Ba iad na Mongols agus ceannaithe feadh Bhóthar Silk iad siúd a thug tae isteach chuig na Rúiseach, na dTurcach agus na Peirsigh, chomh maith le muintir na Cirgeastáine, na Tuircméanastáine agus na hÚisbéiceastáine etc. Timpeall casadh an 20ú haois agus tar éis go leor iarrachtaí, thosaigh tae ag fás sna sléibhte idir Muir Chaisp agus an Mhuir Dhubh. Tá aeráid chósta na Mara Duibhe oiriúnach do go leor gníomhaíochtaí agus táirgí talmhaíochta. Déanann an aeráid éadrom, taise aigéanach ar chósta na Mara Duibhe feirmeoireacht tráchtála brabúsach atá tairbheach freisin do phlandálacha tae. Mar sin féin tógann turasóireacht an sciar is mó, tá talmhaíocht fós ar cheann de na hearnálacha is tábhachtaí don Tuirc. Áitíonn an talamh feirme 33.2 % den talamh iomlán, agus cuireann feirmeoirí thart ar 30 % den lucht saothair iomlán. Síneann an phlandáil tae inniu feadh chladach theas na Mara Duibhe idir Trabzon agus Rize agus tá siad sa bhaile chun stíl chomhoibritheach a fhásann tae. San Airméin le breis agus 7000 bliain, is cuid lárnach den saol laethúil é an traidisiún maidir le luibheanna agus bláthanna fiáine a bhailiú agus a chumasc. Mar thoradh ar thaighde ethno-botanical agus staidéir lámhscríbhinne ársa taispeántar go raibh thart ar 68 insiltí speisialtachta de luibheanna agus bláth a d’úsáid Teaghlaigh Ríoga i gceannas ar an Airméin ó am ársa faoi dheireadh na Meánaoiseanna. Úsáidtear cúig faoin gcéad d’acmhainní na hAirméine i dtáirgeadh tae luibhe. Na comhábhair luibhe ar leith a tháinig ó shliabh foraoise fiáin ard le cabhair ó bainteoirí dea-oilte agus rinne do cupán deiridh delicious tae. Déantar Tae Sléibhe na Gréige a tháirgeadh ó na duilleoga triomaithe agus na bláthanna de phlandaí Sideritis (bláth iarainn). Tá an cineál tae ainmnithe go cuí mar is féidir an gléasra a fháil ach amháin ar fhánaí creagacha ag ingearchlónna os cionn 3,200 troigh (1000 méadar). Tá tae sléibhe i Pilima, sráidbhaile in aice le Xanthi ar cheann de na tae sléibhe is cáiliúla sa Ghréig. Ar deireadh, tá cáil ar Rila agus ar na Rhodopes sa Bhulgáir lena bhflóra agus lena bhfána saibhir. I réimsí ardchríocha na Rhodopes ó dheas fásann an tae Mursal cáiliúil. Déantar tae Mursalski ag baint úsáide as duilleoga agus bláthanna triomaithe plandaí Sideritis (mian wort). Is léir ón tuairisc thuas go léiríonn tae nasc cultúrtha idir náisiúin Limistéar na Mara Duibhe agus táirge talmhaíochta ar féidir leis fás eacnamaíoch inbhuanaithe a ghiniúint. Tá sé mar aidhm ag an tionscadal reatha an nasc cultúrtha a neartú agus na cumais faoi seach a fheabhsú chun an acmhainneacht fáis eacnamaíoch a thugtar leis an tae a ghabháil ar bhealach níos fearr. Cuireadh eolas leis ar 2020-05-14, maidir le héifeachtaí COVID-19 a mhaolú (paindéim an choróinvíris a thosaigh in 2019) (Béarla amháin): Tá sé mar aidhm ag tionscadal TEAWAY an geilleagar tae a threisiú. Sa Tuarascáil Sintéise ar ghléasraí sna tíortha rannpháirteacha a d’ullmhaigh an chomhpháirtíocht tionscadail, tugtar forbhreathnú cuimsitheach ar an tionscal tae chun tacú le FBManna feabhas a chur ar a gcumais ghnó nuálacha chun fás a fhorbairt agus a bhaint amach agus chun iad a chur i mbun nuálaíochta. Féachann an tionscadal leis an acmhainneacht fáis eacnamaíoch a léiríonn an tae réigiúnach agus áitiúil a mhonaraítear agus tá sé ag tabhairt cuireadh do na táirgeoirí tae páirt a ghlacadh sna deiseanna margaidh a d’fhorbair an tionscadal. (Irish)
4 November 2022
0 references
Herbata jest jednym z najstarszych i drugim najczęściej spożywanym napojem na świecie po wodzie. Do końca XIX wieku produkcja koncentrowała się w Azji, jednak rosnące globalne zapotrzebowanie na herbatę doprowadziło inne kraje do uprawy własnej herbaty. Obecnie produkowany jest w 40 krajach na całym świecie. Obecnie jedno z głównych miejsc uprawy znajduje się wokół Morza Czarnego. Herbata dotarła do tego regionu różnymi drogami. Wyhodowanie go w regionie Morza Czarnego zajęło jeszcze więcej czasu. Mongołowie i kupcy wzdłuż Jedwabnego Szlaku to ci, którzy wprowadzili herbatę Rosjanom, Turkom i Persom, a także mieszkańcom Kirgistanu, Turkmenistanu i Uzbekistanu itp. Klimat wybrzeża Morza Czarnego nadaje się do wielu działań i produktów rolnych. Łagodny, wilgotny klimat oceaniczny wybrzeża Morza Czarnego sprawia, że komercyjne rolnictwo jest opłacalne, co jest również korzystne dla plantacji herbaty. Jednak turystyka ma największy udział, rolnictwo jest nadal jednym z najważniejszych sektorów dla Turcji. Grunty rolne zajmują 33,2 % całkowitej powierzchni ziemi, a rolnicy stanowią około 30 % całkowitej siły roboczej. Plantacja herbaty rozciąga się dziś wzdłuż południowego brzegu Morza Czarnego między Trabzon i Rise i jest domem dla kooperacyjnego stylu uprawy herbaty. W Armenii od ponad 7000 lat tradycja gromadzenia i mieszania dzikich ziół i kwiatów jest integralną częścią codziennego życia. W wyniku badań etnobotanicznych i starożytnych badań manuskryptowych wykazano, że około 68 specjalistycznych naparów z ziół i kwiatów, które były używane przez rodziny królewskie, które były odpowiedzialne za Armenię od czasów starożytnych pod koniec średniowiecza. Pięć procent zasobów Armenii jest wykorzystywane do produkcji herbaty ziołowej. Te unikalne składniki ziołowe pochodziły z wysokogórskiego dzikiego lasu przy pomocy dobrze wyszkolonych kombajnów i przygotowały pyszną ostatnią filiżankę herbaty. Grecka herbata górska jest produkowana z suszonych liści i kwiatów roślin Sideritis (żelaznej brzeczki). Ten rodzaj herbaty jest odpowiednio nazwany, ponieważ roślinę można znaleźć tylko na skalistych zboczach na wysokości ponad 3200 stóp (1000 metrów). Herbata górska w Pilimie, wiosce niedaleko Xanthi, jest jedną z najsłynniejszych greckich herbat górskich. Wreszcie w Bułgarii Rila i Rhodopes słyną ze swojej bogatej flory i fauny. Na górskich polach południowych Rodopów rośnie słynna herbata Mursal. Herbata Mursalski jest wytwarzana przy użyciu suszonych liści i kwiatów roślin Sideritis (żelazo brzeczki).Z powyższego opisu jasno wynika, że herbata stanowi zarówno związek kulturowy między narodami obszaru Morza Czarnego, jak i produkt rolny, który może generować zrównoważony wzrost gospodarczy. Niniejszy projekt ma na celu wzmocnienie więzi kulturowej i zwiększenie odpowiednich zdolności do lepszego wykorzystania potencjału wzrostu gospodarczego wynikającego z herbaty. Informacje dodane w dniu 2020-05-14 dotyczące łagodzenia skutków COVID-19 (pandemia koronawirusa, która rozpoczęła się w 2019 r.) (tylko w języku angielskim): Projekt TeaWay ma na celu pobudzenie gospodarki herbacianej. Sprawozdanie podsumowujące na temat roślin w krajach uczestniczących, przygotowane w ramach partnerstwa projektowego, zawiera kompleksowy przegląd przemysłu herbacianego w celu wspierania MŚP w zwiększaniu ich innowacyjnych zdolności biznesowych w zakresie rozwoju i osiągania wzrostu oraz angażowania ich w innowacje. Projekt dąży do osiągnięcia potencjału wzrostu gospodarczego reprezentowanego przez regionalną i lokalną herbatę produkowaną i zachęca producentów herbaty do przyłączenia się do możliwości rynkowych opracowanych przez projekt. (Polish)
4 November 2022
0 references
Herbata jest jednym z najstarszych i drugim najczęściej spożywanym napojem na świecie po wodzie. Do końca XIX wieku produkcja koncentrowała się w Azji, jednak rosnące globalne zapotrzebowanie na herbatę doprowadziło inne kraje do uprawy własnej herbaty. Obecnie produkowany jest w 40 krajach na całym świecie. Obecnie jedno z głównych miejsc uprawy znajduje się wokół Morza Czarnego. Herbata dotarła do tego regionu różnymi drogami. Wyhodowanie go w regionie Morza Czarnego zajęło jeszcze więcej czasu. Mongołowie i kupcy wzdłuż Jedwabnego Szlaku to ci, którzy wprowadzili herbatę Rosjanom, Turkom i Persom, a także mieszkańcom Kirgistanu, Turkmenistanu i Uzbekistanu itp. Klimat wybrzeża Morza Czarnego nadaje się do wielu działań i produktów rolnych. Łagodny, wilgotny klimat oceaniczny wybrzeża Morza Czarnego sprawia, że komercyjne rolnictwo jest opłacalne, co jest również korzystne dla plantacji herbaty. Jednak turystyka ma największy udział, rolnictwo jest nadal jednym z najważniejszych sektorów dla Turcji. Grunty rolne zajmują 33,2 % całkowitej powierzchni ziemi, a rolnicy stanowią około 30 % całkowitej siły roboczej. Plantacja herbaty rozciąga się dziś wzdłuż południowego brzegu Morza Czarnego między Trabzon i Rise i jest domem dla kooperacyjnego stylu uprawy herbaty. W Armenii od ponad 7000 lat tradycja gromadzenia i mieszania dzikich ziół i kwiatów jest integralną częścią codziennego życia. W wyniku badań etnobotanicznych i starożytnych badań manuskryptowych wykazano, że około 68 specjalistycznych naparów z ziół i kwiatów, które były używane przez rodziny królewskie, które były odpowiedzialne za Armenię od czasów starożytnych pod koniec średniowiecza. Pięć procent zasobów Armenii jest wykorzystywane do produkcji herbaty ziołowej. Te unikalne składniki ziołowe pochodziły z wysokogórskiego dzikiego lasu przy pomocy dobrze wyszkolonych kombajnów i przygotowały pyszną ostatnią filiżankę herbaty. Grecka herbata górska jest produkowana z suszonych liści i kwiatów roślin Sideritis (żelaznej brzeczki). Ten rodzaj herbaty jest odpowiednio nazwany, ponieważ roślinę można znaleźć tylko na skalistych zboczach na wysokości ponad 3200 stóp (1000 metrów). Herbata górska w Pilimie, wiosce niedaleko Xanthi, jest jedną z najsłynniejszych greckich herbat górskich. Wreszcie w Bułgarii Rila i Rhodopes słyną ze swojej bogatej flory i fauny. Na górskich polach południowych Rodopów rośnie słynna herbata Mursal. Herbata Mursalski jest wytwarzana przy użyciu suszonych liści i kwiatów roślin Sideritis (żelazo brzeczki).Z powyższego opisu jasno wynika, że herbata stanowi zarówno związek kulturowy między narodami obszaru Morza Czarnego, jak i produkt rolny, który może generować zrównoważony wzrost gospodarczy. Niniejszy projekt ma na celu wzmocnienie więzi kulturowej i zwiększenie odpowiednich zdolności do lepszego wykorzystania potencjału wzrostu gospodarczego wynikającego z herbaty. Informacje dodane w dniu 2020-05-14 dotyczące łagodzenia skutków COVID-19 (pandemia koronawirusa, która rozpoczęła się w 2019 r.) (tylko w języku angielskim): Projekt TeaWay ma na celu pobudzenie gospodarki herbacianej. Sprawozdanie podsumowujące na temat roślin w krajach uczestniczących, przygotowane w ramach partnerstwa projektowego, zawiera kompleksowy przegląd przemysłu herbacianego w celu wspierania MŚP w zwiększaniu ich innowacyjnych zdolności biznesowych w zakresie rozwoju i osiągania wzrostu oraz angażowania ich w innowacje. Projekt dąży do osiągnięcia potencjału wzrostu gospodarczego reprezentowanego przez regionalną i lokalną herbatę produkowaną i zachęca producentów herbaty do przyłączenia się do możliwości rynkowych opracowanych przez projekt. (Polish)
4 November 2022
0 references
Thee is een van de oudste en de tweede meest geconsumeerde drank ter wereld na water. Tot het einde van de 19e eeuw was de productie geconcentreerd in Azië, maar de stijgende wereldwijde vraag naar thee heeft andere landen ertoe gebracht om hun eigen thee te cultiveren. Nu wordt het geproduceerd in 40 landen over de hele wereld. Vandaag de dag is een van de belangrijkste groeiplaatsen rond de Zwarte Zee. Thee arriveerde in deze regio via verschillende routes. Om het te laten groeien in het Zwarte Zeegebied kostte nog meer tijd. De Mongolen en kooplieden langs de Zijderoute waren degenen die thee introduceerden aan de Russen, Turken en Perzen, evenals het volk van Kirgizië, Turkmenistan en Oezbekistan enz. rond het begin van de 20e eeuw en na talrijke pogingen begon thee te worden geteeld in de bergen tussen de Kaspische Zee en de Zwarte Zee. Het klimaat van de Zwarte Zeekust is geschikt voor tal van landbouwactiviteiten en producten. Het milde, vochtige oceaanklimaat van de Zwarte Zeekust maakt commerciële landbouw winstgevend, wat ook gunstig is voor theeplantages. Toerisme neemt echter het grootste aandeel, de landbouw is nog steeds een van de belangrijkste sector voor Turkije. De landbouwgrond beslaat 33,2 % van de totale grond en boeren dragen ongeveer 30 % van de totale beroepsbevolking bij. De theeplantage strekt zich vandaag uit langs de zuidkust van de Zwarte Zee tussen Trabzon en Rise en is de thuisbasis van een coöperatieve stijl van theeteelt. In Armenië is de traditie van het verzamelen en mengen van wilde kruiden en bloemen al meer dan 7000 jaar een integraal onderdeel van het dagelijks leven. Als gevolg van etno-botanisch onderzoek en oude manuscript studies zijn aangetoond dat ongeveer 68 speciale infusies van kruiden en bloem die werden gebruikt door Koninklijke Families die verantwoordelijk waren voor Armenië sinds de oudheid tegen het einde van de Middeleeuwen. Vijf procent van de Armeense hulpbronnen wordt gebruikt voor de productie van kruidenthee. Die unieke kruideningrediënten kwamen uit hooggebergte wilde bossen door middel van goed opgeleide oogsters en maakten uw heerlijke laatste kopje thee. Griekse bergthee wordt geproduceerd uit de gedroogde bladeren en bloemen van Sideritis planten (ijzeren wort). Dit soort thee is op de juiste manier genoemd omdat de plant alleen te vinden is op rotsachtige hellingen op hoogtes van meer dan 3.200 voet (1000 meter). Bergthee in Pilima, een dorp in de buurt van Xanthi is een van de beroemdste bergthee van Griekenland. Tot slot in Bulgarije Rila en de Rhodopes zijn beroemd met hun rijke flora en fauna. In het hoogland van het zuiden van Rhodopes groeit de beroemde Mursal thee. Mursalski thee wordt gemaakt met behulp van de gedroogde bladeren en bloemen van Sideritis planten (ijzer wort).Het is duidelijk uit de bovenstaande beschrijving dat thee vertegenwoordigt zowel een culturele band tussen de landen van het Zwarte Zeegebied en een landbouwproduct dat duurzame economische groei kan genereren. Het huidige project heeft tot doel de culturele band te versterken en de respectieve capaciteiten te versterken om het economische groeipotentieel van de thee beter te benutten. Informatie toegevoegd op 2020-05-14, over de mitigatie van de gevolgen van COVID-19 (de coronapandemie die in 2019 begon) (alleen in het Engels): TeaWay project is gericht op het stimuleren van de thee-economie. Het door het projectpartnerschap opgestelde syntheseverslag over planten in de deelnemende landen biedt een uitgebreid overzicht van de thee-industrie om kmo’s te ondersteunen bij het verbeteren van hun innovatieve bedrijfscapaciteit om groei te ontwikkelen en te bereiken en hen te betrekken bij innovatie. Het project streeft naar het economische groeipotentieel dat wordt vertegenwoordigd door de regionale en lokale geproduceerde thee en nodigt de theeproducenten uit om deel te nemen aan de marktkansen die door het project worden ontwikkeld. (Dutch)
4 November 2022
0 references
Thee is een van de oudste en de tweede meest geconsumeerde drank ter wereld na water. Tot het einde van de 19e eeuw was de productie geconcentreerd in Azië, maar de stijgende wereldwijde vraag naar thee heeft andere landen ertoe gebracht om hun eigen thee te cultiveren. Nu wordt het geproduceerd in 40 landen over de hele wereld. Vandaag de dag is een van de belangrijkste groeiplaatsen rond de Zwarte Zee. Thee arriveerde in deze regio via verschillende routes. Om het te laten groeien in het Zwarte Zeegebied kostte nog meer tijd. De Mongolen en kooplieden langs de Zijderoute waren degenen die thee introduceerden aan de Russen, Turken en Perzen, evenals het volk van Kirgizië, Turkmenistan en Oezbekistan enz. rond het begin van de 20e eeuw en na talrijke pogingen begon thee te worden geteeld in de bergen tussen de Kaspische Zee en de Zwarte Zee. Het klimaat van de Zwarte Zeekust is geschikt voor tal van landbouwactiviteiten en producten. Het milde, vochtige oceaanklimaat van de Zwarte Zeekust maakt commerciële landbouw winstgevend, wat ook gunstig is voor theeplantages. Toerisme neemt echter het grootste aandeel, de landbouw is nog steeds een van de belangrijkste sector voor Turkije. De landbouwgrond beslaat 33,2 % van de totale grond en boeren dragen ongeveer 30 % van de totale beroepsbevolking bij. De theeplantage strekt zich vandaag uit langs de zuidkust van de Zwarte Zee tussen Trabzon en Rise en is de thuisbasis van een coöperatieve stijl van theeteelt. In Armenië is de traditie van het verzamelen en mengen van wilde kruiden en bloemen al meer dan 7000 jaar een integraal onderdeel van het dagelijks leven. Als gevolg van etno-botanisch onderzoek en oude manuscript studies zijn aangetoond dat ongeveer 68 speciale infusies van kruiden en bloem die werden gebruikt door Koninklijke Families die verantwoordelijk waren voor Armenië sinds de oudheid tegen het einde van de Middeleeuwen. Vijf procent van de Armeense hulpbronnen wordt gebruikt voor de productie van kruidenthee. Die unieke kruideningrediënten kwamen uit hooggebergte wilde bossen door middel van goed opgeleide oogsters en maakten uw heerlijke laatste kopje thee. Griekse bergthee wordt geproduceerd uit de gedroogde bladeren en bloemen van Sideritis planten (ijzeren wort). Dit soort thee is op de juiste manier genoemd omdat de plant alleen te vinden is op rotsachtige hellingen op hoogtes van meer dan 3.200 voet (1000 meter). Bergthee in Pilima, een dorp in de buurt van Xanthi is een van de beroemdste bergthee van Griekenland. Tot slot in Bulgarije Rila en de Rhodopes zijn beroemd met hun rijke flora en fauna. In het hoogland van het zuiden van Rhodopes groeit de beroemde Mursal thee. Mursalski thee wordt gemaakt met behulp van de gedroogde bladeren en bloemen van Sideritis planten (ijzer wort).Het is duidelijk uit de bovenstaande beschrijving dat thee vertegenwoordigt zowel een culturele band tussen de landen van het Zwarte Zeegebied en een landbouwproduct dat duurzame economische groei kan genereren. Het huidige project heeft tot doel de culturele band te versterken en de respectieve capaciteiten te versterken om het economische groeipotentieel van de thee beter te benutten. Informatie toegevoegd op 2020-05-14, over de mitigatie van de gevolgen van COVID-19 (de coronapandemie die in 2019 begon) (alleen in het Engels): TeaWay project is gericht op het stimuleren van de thee-economie. Het door het projectpartnerschap opgestelde syntheseverslag over planten in de deelnemende landen biedt een uitgebreid overzicht van de thee-industrie om kmo’s te ondersteunen bij het verbeteren van hun innovatieve bedrijfscapaciteit om groei te ontwikkelen en te bereiken en hen te betrekken bij innovatie. Het project streeft naar het economische groeipotentieel dat wordt vertegenwoordigd door de regionale en lokale geproduceerde thee en nodigt de theeproducenten uit om deel te nemen aan de marktkansen die door het project worden ontwikkeld. (Dutch)
4 November 2022
0 references
Čaj je ena najstarejših in druga najbolj porabljena pijača na svetu za vodo. Do konca 19. stoletja je bila proizvodnja koncentrirana v Aziji, vendar je naraščajoče svetovno povpraševanje po čaju povzročilo, da so druge države gojile svoj čaj. Proizveden je v 40 državah po vsem svetu. Danes je eden od glavnih rastočih krajev okoli Črnega morja. Čaj je prišel v to regijo po različnih poteh. Da bi ga gojili v črnomorski regiji, je trajalo še več časa. Mongoli in trgovci vzdolž Svilne ceste so bili tisti, ki so uvedli čaj Rusom, Turkom in Perzijcem, pa tudi prebivalcem Kirgizistana, Turkmenistana in Uzbekistana itd. Podnebje črnomorske obale je primerno za številne kmetijske dejavnosti in proizvode. Blago, vlažno oceansko podnebje črnomorske obale omogoča komercialno kmetovanje dobičkonosno, kar je koristno tudi za nasade čaja. Vendar ima turizem največji delež, kmetijstvo je še vedno eden najpomembnejših sektorjev za Turčijo. Kmetijska zemljišča zavzemajo 33,2 % vseh zemljišč, kmetje pa prispevajo približno 30 % celotne delovne sile. Nasad čaja se danes razteza vzdolž južne obale Črnega morja med Trabzonom in Rise in je dom sodelovalnega sloga pridelave čaja. V Armeniji je že več kot 7000 let tradicija zbiranja in mešanja divjih zelišč in cvetov sestavni del vsakdanjega življenja. Kot rezultat etno-botaničnih raziskav in starodavnih rokopisnih študij je bilo dokazano, da je okoli 68 posebnih infuzij zelišč in cvetov, ki so jih uporabljale kraljeve družine, ki so bile odgovorne za Armenijo od antike do konca srednjega veka. Pet odstotkov sredstev Armenije se porabi za proizvodnjo zeliščnega čaja. Te edinstvene zeliščne sestavine so prišle iz visokogorskega divjega gozda s pomočjo dobro usposobljenih pobiralcev in naredile vašo okusno končno skodelico čaja. Grški gorski čaj se proizvaja iz posušenih listov in cvetov rastlin Sideritis (železna pivina). Ta vrsta čaja je ustrezno poimenovana, saj je rastlina mogoče najti le na skalnatih pobočjih na nadmorskih višinah več kot 3.200 metrov (1000 metrov). Gorski čaj v Pilimi, vasici blizu Xanthija, je eden najbolj znanih gorskih čajev Grčije. Končno v Bolgariji Rila in Rodopi so znani s svojo bogato floro in favno. Na višavskih poljih južnega Rodopa raste slavni Mursalov čaj. Iz zgornjega opisa je razvidno, da čaj predstavlja kulturno povezavo med narodi območja Črnega morja in kmetijskim proizvodom, ki lahko ustvari trajnostno gospodarsko rast. Cilj tega projekta je okrepiti kulturno povezavo in okrepiti ustrezne zmogljivosti za boljše izkoriščanje potenciala gospodarske rasti, ki ga daje čaj. Dodane informacije za obdobje 2020–05–14 v zvezi z blažitvijo posledic COVID-19 (pandemija koronavirusa, ki se je začela leta 2019) (samo v angleškem jeziku): Cilj projekta TeaWay je spodbuditi ekonomijo čaja. Zbirno poročilo o obratih v sodelujočih državah, ki ga je pripravilo projektno partnerstvo, zagotavlja celovit pregled čajne industrije za podporo MSP pri krepitvi njihovih inovativnih poslovnih zmogljivosti za razvoj in doseganje rasti ter njihovo vključevanje v inovacije. Projekt si prizadeva za potencial gospodarske rasti, ki ga predstavljajo lokalni in regionalni čaji, in vabi proizvajalce čaja, da se pridružijo tržnim priložnostim, ki jih je razvil projekt. (Slovenian)
4 November 2022
0 references
Čaj je ena najstarejših in druga najbolj porabljena pijača na svetu za vodo. Do konca 19. stoletja je bila proizvodnja koncentrirana v Aziji, vendar je naraščajoče svetovno povpraševanje po čaju povzročilo, da so druge države gojile svoj čaj. Proizveden je v 40 državah po vsem svetu. Danes je eden od glavnih rastočih krajev okoli Črnega morja. Čaj je prišel v to regijo po različnih poteh. Da bi ga gojili v črnomorski regiji, je trajalo še več časa. Mongoli in trgovci vzdolž Svilne ceste so bili tisti, ki so uvedli čaj Rusom, Turkom in Perzijcem, pa tudi prebivalcem Kirgizistana, Turkmenistana in Uzbekistana itd. Podnebje črnomorske obale je primerno za številne kmetijske dejavnosti in proizvode. Blago, vlažno oceansko podnebje črnomorske obale omogoča komercialno kmetovanje dobičkonosno, kar je koristno tudi za nasade čaja. Vendar ima turizem največji delež, kmetijstvo je še vedno eden najpomembnejših sektorjev za Turčijo. Kmetijska zemljišča zavzemajo 33,2 % vseh zemljišč, kmetje pa prispevajo približno 30 % celotne delovne sile. Nasad čaja se danes razteza vzdolž južne obale Črnega morja med Trabzonom in Rise in je dom sodelovalnega sloga pridelave čaja. V Armeniji je že več kot 7000 let tradicija zbiranja in mešanja divjih zelišč in cvetov sestavni del vsakdanjega življenja. Kot rezultat etno-botaničnih raziskav in starodavnih rokopisnih študij je bilo dokazano, da je okoli 68 posebnih infuzij zelišč in cvetov, ki so jih uporabljale kraljeve družine, ki so bile odgovorne za Armenijo od antike do konca srednjega veka. Pet odstotkov sredstev Armenije se porabi za proizvodnjo zeliščnega čaja. Te edinstvene zeliščne sestavine so prišle iz visokogorskega divjega gozda s pomočjo dobro usposobljenih pobiralcev in naredile vašo okusno končno skodelico čaja. Grški gorski čaj se proizvaja iz posušenih listov in cvetov rastlin Sideritis (železna pivina). Ta vrsta čaja je ustrezno poimenovana, saj je rastlina mogoče najti le na skalnatih pobočjih na nadmorskih višinah več kot 3.200 metrov (1000 metrov). Gorski čaj v Pilimi, vasici blizu Xanthija, je eden najbolj znanih gorskih čajev Grčije. Končno v Bolgariji Rila in Rodopi so znani s svojo bogato floro in favno. Na višavskih poljih južnega Rodopa raste slavni Mursalov čaj. Iz zgornjega opisa je razvidno, da čaj predstavlja kulturno povezavo med narodi območja Črnega morja in kmetijskim proizvodom, ki lahko ustvari trajnostno gospodarsko rast. Cilj tega projekta je okrepiti kulturno povezavo in okrepiti ustrezne zmogljivosti za boljše izkoriščanje potenciala gospodarske rasti, ki ga daje čaj. Dodane informacije za obdobje 2020–05–14 v zvezi z blažitvijo posledic COVID-19 (pandemija koronavirusa, ki se je začela leta 2019) (samo v angleškem jeziku): Cilj projekta TeaWay je spodbuditi ekonomijo čaja. Zbirno poročilo o obratih v sodelujočih državah, ki ga je pripravilo projektno partnerstvo, zagotavlja celovit pregled čajne industrije za podporo MSP pri krepitvi njihovih inovativnih poslovnih zmogljivosti za razvoj in doseganje rasti ter njihovo vključevanje v inovacije. Projekt si prizadeva za potencial gospodarske rasti, ki ga predstavljajo lokalni in regionalni čaji, in vabi proizvajalce čaja, da se pridružijo tržnim priložnostim, ki jih je razvil projekt. (Slovenian)
4 November 2022
0 references
Thee is een van de oudste en de tweede meest geconsumeerde drank ter wereld na water. Tot het einde van de 19e eeuw was de productie geconcentreerd in Azië, maar de stijgende wereldwijde vraag naar thee heeft andere landen ertoe gebracht om hun eigen thee te cultiveren. Nu wordt het geproduceerd in 40 landen over de hele wereld. Vandaag de dag is een van de belangrijkste groeiplaatsen rond de Zwarte Zee. Thee arriveerde in deze regio via verschillende routes. Om het te laten groeien in het Zwarte Zeegebied kostte nog meer tijd. De Mongolen en kooplieden langs de Zijderoute waren degenen die thee introduceerden aan de Russen, Turken en Perzen, evenals het volk van Kirgizië, Turkmenistan en Oezbekistan enz. rond het begin van de 20e eeuw en na talrijke pogingen begon thee te worden geteeld in de bergen tussen de Kaspische Zee en de Zwarte Zee. Het klimaat van de Zwarte Zeekust is geschikt voor tal van landbouwactiviteiten en producten. Het milde, vochtige oceaanklimaat van de Zwarte Zeekust maakt commerciële landbouw winstgevend, wat ook gunstig is voor theeplantages. Toerisme neemt echter het grootste aandeel, de landbouw is nog steeds een van de belangrijkste sector voor Turkije. De landbouwgrond beslaat 33,2 % van de totale grond en boeren dragen ongeveer 30 % van de totale beroepsbevolking bij. De theeplantage strekt zich vandaag uit langs de zuidkust van de Zwarte Zee tussen Trabzon en Rise en is de thuisbasis van een coöperatieve stijl van theeteelt. In Armenië is de traditie van het verzamelen en mengen van wilde kruiden en bloemen al meer dan 7000 jaar een integraal onderdeel van het dagelijks leven. Als gevolg van etno-botanisch onderzoek en oude manuscript studies zijn aangetoond dat ongeveer 68 speciale infusies van kruiden en bloem die werden gebruikt door Koninklijke Families die verantwoordelijk waren voor Armenië sinds de oudheid tegen het einde van de Middeleeuwen. Vijf procent van de Armeense hulpbronnen wordt gebruikt voor de productie van kruidenthee. Die unieke kruideningrediënten kwamen uit hooggebergte wilde bossen door middel van goed opgeleide oogsters en maakten uw heerlijke laatste kopje thee. Griekse bergthee wordt geproduceerd uit de gedroogde bladeren en bloemen van Sideritis planten (ijzeren wort). Dit soort thee is op de juiste manier genoemd omdat de plant alleen te vinden is op rotsachtige hellingen op hoogtes van meer dan 3.200 voet (1000 meter). Bergthee in Pilima, een dorp in de buurt van Xanthi is een van de beroemdste bergthee van Griekenland. Tot slot in Bulgarije Rila en de Rhodopes zijn beroemd met hun rijke flora en fauna. In het hoogland van het zuiden van Rhodopes groeit de beroemde Mursal thee. Mursalski thee wordt gemaakt met behulp van de gedroogde bladeren en bloemen van Sideritis planten (ijzer wort).Het is duidelijk uit de bovenstaande beschrijving dat thee vertegenwoordigt zowel een culturele band tussen de landen van het Zwarte Zeegebied en een landbouwproduct dat duurzame economische groei kan genereren. Het huidige project heeft tot doel de culturele band te versterken en de respectieve capaciteiten te versterken om het economische groeipotentieel van de thee beter te benutten. Informatie toegevoegd op 2020-05-14, over de mitigatie van de gevolgen van COVID-19 (de coronapandemie die in 2019 begon) (alleen in het Engels): TeaWay project is gericht op het stimuleren van de thee-economie. Het door het projectpartnerschap opgestelde syntheseverslag over planten in de deelnemende landen biedt een uitgebreid overzicht van de thee-industrie om kmo’s te ondersteunen bij het verbeteren van hun innovatieve bedrijfscapaciteit om groei te ontwikkelen en te bereiken en hen te betrekken bij innovatie. Het project streeft naar het economische groeipotentieel dat wordt vertegenwoordigd door de regionale en lokale geproduceerde thee en nodigt de theeproducenten uit om deel te nemen aan de marktkansen die door het project worden ontwikkeld. (Dutch)
4 November 2022
0 references
Thee is een van de oudste en de tweede meest geconsumeerde drank ter wereld na water. Tot het einde van de 19e eeuw was de productie geconcentreerd in Azië, maar de stijgende wereldwijde vraag naar thee heeft andere landen ertoe gebracht om hun eigen thee te cultiveren. Nu wordt het geproduceerd in 40 landen over de hele wereld. Vandaag de dag is een van de belangrijkste groeiplaatsen rond de Zwarte Zee. Thee arriveerde in deze regio via verschillende routes. Om het te laten groeien in het Zwarte Zeegebied kostte nog meer tijd. De Mongolen en kooplieden langs de Zijderoute waren degenen die thee introduceerden aan de Russen, Turken en Perzen, evenals het volk van Kirgizië, Turkmenistan en Oezbekistan enz. rond het begin van de 20e eeuw en na talrijke pogingen begon thee te worden geteeld in de bergen tussen de Kaspische Zee en de Zwarte Zee. Het klimaat van de Zwarte Zeekust is geschikt voor tal van landbouwactiviteiten en producten. Het milde, vochtige oceaanklimaat van de Zwarte Zeekust maakt commerciële landbouw winstgevend, wat ook gunstig is voor theeplantages. Toerisme neemt echter het grootste aandeel, de landbouw is nog steeds een van de belangrijkste sector voor Turkije. De landbouwgrond beslaat 33,2 % van de totale grond en boeren dragen ongeveer 30 % van de totale beroepsbevolking bij. De theeplantage strekt zich vandaag uit langs de zuidkust van de Zwarte Zee tussen Trabzon en Rise en is de thuisbasis van een coöperatieve stijl van theeteelt. In Armenië is de traditie van het verzamelen en mengen van wilde kruiden en bloemen al meer dan 7000 jaar een integraal onderdeel van het dagelijks leven. Als gevolg van etno-botanisch onderzoek en oude manuscript studies zijn aangetoond dat ongeveer 68 speciale infusies van kruiden en bloem die werden gebruikt door Koninklijke Families die verantwoordelijk waren voor Armenië sinds de oudheid tegen het einde van de Middeleeuwen. Vijf procent van de Armeense hulpbronnen wordt gebruikt voor de productie van kruidenthee. Die unieke kruideningrediënten kwamen uit hooggebergte wilde bossen door middel van goed opgeleide oogsters en maakten uw heerlijke laatste kopje thee. Griekse bergthee wordt geproduceerd uit de gedroogde bladeren en bloemen van Sideritis planten (ijzeren wort). Dit soort thee is op de juiste manier genoemd omdat de plant alleen te vinden is op rotsachtige hellingen op hoogtes van meer dan 3.200 voet (1000 meter). Bergthee in Pilima, een dorp in de buurt van Xanthi is een van de beroemdste bergthee van Griekenland. Tot slot in Bulgarije Rila en de Rhodopes zijn beroemd met hun rijke flora en fauna. In het hoogland van het zuiden van Rhodopes groeit de beroemde Mursal thee. Mursalski thee wordt gemaakt met behulp van de gedroogde bladeren en bloemen van Sideritis planten (ijzer wort).Het is duidelijk uit de bovenstaande beschrijving dat thee vertegenwoordigt zowel een culturele band tussen de landen van het Zwarte Zeegebied en een landbouwproduct dat duurzame economische groei kan genereren. Het huidige project heeft tot doel de culturele band te versterken en de respectieve capaciteiten te versterken om het economische groeipotentieel van de thee beter te benutten. Informatie toegevoegd op 2020-05-14, over de mitigatie van de gevolgen van COVID-19 (de coronapandemie die in 2019 begon) (alleen in het Engels): TeaWay project is gericht op het stimuleren van de thee-economie. Het door het projectpartnerschap opgestelde syntheseverslag over planten in de deelnemende landen biedt een uitgebreid overzicht van de thee-industrie om kmo’s te ondersteunen bij het verbeteren van hun innovatieve bedrijfscapaciteit om groei te ontwikkelen en te bereiken en hen te betrekken bij innovatie. Het project streeft naar het economische groeipotentieel dat wordt vertegenwoordigd door de regionale en lokale geproduceerde thee en nodigt de theeproducenten uit om deel te nemen aan de marktkansen die door het project worden ontwikkeld. (Dutch)
4 November 2022
0 references
Tee ist eines der ältesten und am zweithäufigsten konsumierten Getränk der Welt nach Wasser. Bis zum Ende des 19. Jahrhunderts konzentrierte sich die Produktion auf Asien, aber die steigende weltweite Nachfrage nach Tee hat andere Länder dazu veranlasst, ihren eigenen Tee zu kultivieren. Jetzt wird es in 40 Ländern auf der ganzen Welt produziert. Heute ist einer der wichtigsten Anbaugebiete rund um das Schwarze Meer. Tee kam in dieser Region über verschiedene Routen an. Um es in der Schwarzmeerregion zu wachsen, brauchte es noch mehr Zeit. Die Mongolen und Kaufleute entlang der Seidenstraße waren diejenigen, die Tee den Russen, Türken und Persern sowie den Menschen in Kirgisistan, Turkmenistan und Usbekistan etc. Um die Wende des 20. Jahrhunderts und nach zahlreichen Versuchen, begann Tee in den Bergen zwischen dem Kaspischen Meer und dem Schwarzen Meer anzubauen. Das Klima der Schwarzmeerküste eignet sich für zahlreiche landwirtschaftliche Aktivitäten und Produkte. Das milde, feuchte ozeanische Klima der Schwarzmeerküste macht die kommerzielle Landwirtschaft profitabel, was auch für Teeplantagen von Vorteil ist. Der Tourismus nimmt jedoch den größten Anteil ein, die Landwirtschaft ist nach wie vor einer der wichtigsten Sektoren für die Türkei. Das Ackerland nimmt 33,2 % des Gesamtlandes ein, und Bauern tragen etwa 30 % der gesamten Arbeitskräfte bei. Die Teeplantage erstreckt sich heute entlang der Südküste des Schwarzen Meeres zwischen Trabzon und Rise und beherbergt einen kooperativen Teeanbau. In Armenien ist seit über 7000 Jahren die Tradition des Sammelns und Mischens von Wildkräutern und Blumen ein fester Bestandteil des täglichen Lebens. Als Ergebnis ethnobotanischer Forschungen und antiken Manuskriptstudien wird gezeigt, dass etwa 68 Spezialaufgüsse von Kräutern und Blumen, die von königlichen Familien seit der Antike bis zum Ende des Mittelalters verwendet wurden, für Armenien verantwortlich waren. Fünf Prozent der armenischen Ressourcen werden bei der Herstellung von Kräutertee verwendet. Diese einzigartigen Kräuterzutaten stammen aus hochgebirgigem Wildwald mit Hilfe gut ausgebildeter Erntemaschinen und machten Ihre leckere letzte Tasse Tee. Griechischer Bergtee wird aus den getrockneten Blättern und Blüten von Sideritis-Pflanzen (Eisenwürze) hergestellt. Diese Art von Tee wird entsprechend benannt, da die Pflanze nur an felsigen Hängen in Höhen von über 1000 Metern zu finden ist. Bergtee in Pilima, einem Dorf in der Nähe von Xanthi, ist einer der berühmtesten Bergtee Griechenlands. Schließlich in Bulgarien Rila und die Rhodopes sind berühmt mit ihrer reichen Flora und Fauna. In den Hochlandfeldern der südlichen Rhodopes wächst der berühmte Mursaltee. Mursalski Tee wird mit den getrockneten Blättern und Blüten von Sideritis Pflanzen (Eisenwürze).Es ist klar aus der obigen Beschreibung, dass Tee sowohl eine kulturelle Verbindung zwischen den Nationen des Schwarzmeerraums als auch ein landwirtschaftliches Produkt darstellt, das nachhaltiges Wirtschaftswachstum erzeugen kann. Das vorliegende Projekt zielt darauf ab, die kulturelle Verbindung zu stärken und die jeweiligen Kapazitäten zu stärken, um das Wirtschaftswachstumspotenzial des Tees besser zu nutzen. Zum Zeitraum 2020-05-14 hinzugefügte Informationen über die Eindämmung der Auswirkungen von COVID-19 (die Coronavirus-Pandemie, die 2019 begann) (nur in englischer Sprache): Das TeaWay-Projekt zielt darauf ab, die Teewirtschaft zu stärken. Der im Rahmen der Projektpartnerschaft erstellte Synthesebericht über Pflanzen in den teilnehmenden Ländern bietet einen umfassenden Überblick über die Teeindustrie, um KMU dabei zu unterstützen, ihre innovativen Geschäftskapazitäten zu stärken, um Wachstum zu entwickeln und zu erreichen und sie für Innovationen zu engagieren. Das Projekt strebt das wirtschaftliche Wachstumspotenzial des regionalen und lokal hergestellten Tees an und lädt die Teeproduzenten dazu ein, sich den Marktchancen des Projekts anzuschließen. (German)
4 November 2022
0 references
Tee ist eines der ältesten und am zweithäufigsten konsumierten Getränk der Welt nach Wasser. Bis zum Ende des 19. Jahrhunderts konzentrierte sich die Produktion auf Asien, aber die steigende weltweite Nachfrage nach Tee hat andere Länder dazu veranlasst, ihren eigenen Tee zu kultivieren. Jetzt wird es in 40 Ländern auf der ganzen Welt produziert. Heute ist einer der wichtigsten Anbaugebiete rund um das Schwarze Meer. Tee kam in dieser Region über verschiedene Routen an. Um es in der Schwarzmeerregion zu wachsen, brauchte es noch mehr Zeit. Die Mongolen und Kaufleute entlang der Seidenstraße waren diejenigen, die Tee den Russen, Türken und Persern sowie den Menschen in Kirgisistan, Turkmenistan und Usbekistan etc. Um die Wende des 20. Jahrhunderts und nach zahlreichen Versuchen, begann Tee in den Bergen zwischen dem Kaspischen Meer und dem Schwarzen Meer anzubauen. Das Klima der Schwarzmeerküste eignet sich für zahlreiche landwirtschaftliche Aktivitäten und Produkte. Das milde, feuchte ozeanische Klima der Schwarzmeerküste macht die kommerzielle Landwirtschaft profitabel, was auch für Teeplantagen von Vorteil ist. Der Tourismus nimmt jedoch den größten Anteil ein, die Landwirtschaft ist nach wie vor einer der wichtigsten Sektoren für die Türkei. Das Ackerland nimmt 33,2 % des Gesamtlandes ein, und Bauern tragen etwa 30 % der gesamten Arbeitskräfte bei. Die Teeplantage erstreckt sich heute entlang der Südküste des Schwarzen Meeres zwischen Trabzon und Rise und beherbergt einen kooperativen Teeanbau. In Armenien ist seit über 7000 Jahren die Tradition des Sammelns und Mischens von Wildkräutern und Blumen ein fester Bestandteil des täglichen Lebens. Als Ergebnis ethnobotanischer Forschungen und antiken Manuskriptstudien wird gezeigt, dass etwa 68 Spezialaufgüsse von Kräutern und Blumen, die von königlichen Familien seit der Antike bis zum Ende des Mittelalters verwendet wurden, für Armenien verantwortlich waren. Fünf Prozent der armenischen Ressourcen werden bei der Herstellung von Kräutertee verwendet. Diese einzigartigen Kräuterzutaten stammen aus hochgebirgigem Wildwald mit Hilfe gut ausgebildeter Erntemaschinen und machten Ihre leckere letzte Tasse Tee. Griechischer Bergtee wird aus den getrockneten Blättern und Blüten von Sideritis-Pflanzen (Eisenwürze) hergestellt. Diese Art von Tee wird entsprechend benannt, da die Pflanze nur an felsigen Hängen in Höhen von über 1000 Metern zu finden ist. Bergtee in Pilima, einem Dorf in der Nähe von Xanthi, ist einer der berühmtesten Bergtee Griechenlands. Schließlich in Bulgarien Rila und die Rhodopes sind berühmt mit ihrer reichen Flora und Fauna. In den Hochlandfeldern der südlichen Rhodopes wächst der berühmte Mursaltee. Mursalski Tee wird mit den getrockneten Blättern und Blüten von Sideritis Pflanzen (Eisenwürze).Es ist klar aus der obigen Beschreibung, dass Tee sowohl eine kulturelle Verbindung zwischen den Nationen des Schwarzmeerraums als auch ein landwirtschaftliches Produkt darstellt, das nachhaltiges Wirtschaftswachstum erzeugen kann. Das vorliegende Projekt zielt darauf ab, die kulturelle Verbindung zu stärken und die jeweiligen Kapazitäten zu stärken, um das Wirtschaftswachstumspotenzial des Tees besser zu nutzen. Zum Zeitraum 2020-05-14 hinzugefügte Informationen über die Eindämmung der Auswirkungen von COVID-19 (die Coronavirus-Pandemie, die 2019 begann) (nur in englischer Sprache): Das TeaWay-Projekt zielt darauf ab, die Teewirtschaft zu stärken. Der im Rahmen der Projektpartnerschaft erstellte Synthesebericht über Pflanzen in den teilnehmenden Ländern bietet einen umfassenden Überblick über die Teeindustrie, um KMU dabei zu unterstützen, ihre innovativen Geschäftskapazitäten zu stärken, um Wachstum zu entwickeln und zu erreichen und sie für Innovationen zu engagieren. Das Projekt strebt das wirtschaftliche Wachstumspotenzial des regionalen und lokal hergestellten Tees an und lädt die Teeproduzenten dazu ein, sich den Marktchancen des Projekts anzuschließen. (German)
4 November 2022
0 references
Tee ist eines der ältesten und am zweithäufigsten konsumierten Getränk der Welt nach Wasser. Bis zum Ende des 19. Jahrhunderts konzentrierte sich die Produktion auf Asien, aber die steigende weltweite Nachfrage nach Tee hat andere Länder dazu veranlasst, ihren eigenen Tee zu kultivieren. Jetzt wird es in 40 Ländern auf der ganzen Welt produziert. Heute ist einer der wichtigsten Anbaugebiete rund um das Schwarze Meer. Tee kam in dieser Region über verschiedene Routen an. Um es in der Schwarzmeerregion zu wachsen, brauchte es noch mehr Zeit. Die Mongolen und Kaufleute entlang der Seidenstraße waren diejenigen, die Tee den Russen, Türken und Persern sowie den Menschen in Kirgisistan, Turkmenistan und Usbekistan etc. Um die Wende des 20. Jahrhunderts und nach zahlreichen Versuchen, begann Tee in den Bergen zwischen dem Kaspischen Meer und dem Schwarzen Meer anzubauen. Das Klima der Schwarzmeerküste eignet sich für zahlreiche landwirtschaftliche Aktivitäten und Produkte. Das milde, feuchte ozeanische Klima der Schwarzmeerküste macht die kommerzielle Landwirtschaft profitabel, was auch für Teeplantagen von Vorteil ist. Der Tourismus nimmt jedoch den größten Anteil ein, die Landwirtschaft ist nach wie vor einer der wichtigsten Sektoren für die Türkei. Das Ackerland nimmt 33,2 % des Gesamtlandes ein, und Bauern tragen etwa 30 % der gesamten Arbeitskräfte bei. Die Teeplantage erstreckt sich heute entlang der Südküste des Schwarzen Meeres zwischen Trabzon und Rise und beherbergt einen kooperativen Teeanbau. In Armenien ist seit über 7000 Jahren die Tradition des Sammelns und Mischens von Wildkräutern und Blumen ein fester Bestandteil des täglichen Lebens. Als Ergebnis ethnobotanischer Forschungen und antiken Manuskriptstudien wird gezeigt, dass etwa 68 Spezialaufgüsse von Kräutern und Blumen, die von königlichen Familien seit der Antike bis zum Ende des Mittelalters verwendet wurden, für Armenien verantwortlich waren. Fünf Prozent der armenischen Ressourcen werden bei der Herstellung von Kräutertee verwendet. Diese einzigartigen Kräuterzutaten stammen aus hochgebirgigem Wildwald mit Hilfe gut ausgebildeter Erntemaschinen und machten Ihre leckere letzte Tasse Tee. Griechischer Bergtee wird aus den getrockneten Blättern und Blüten von Sideritis-Pflanzen (Eisenwürze) hergestellt. Diese Art von Tee wird entsprechend benannt, da die Pflanze nur an felsigen Hängen in Höhen von über 1000 Metern zu finden ist. Bergtee in Pilima, einem Dorf in der Nähe von Xanthi, ist einer der berühmtesten Bergtee Griechenlands. Schließlich in Bulgarien Rila und die Rhodopes sind berühmt mit ihrer reichen Flora und Fauna. In den Hochlandfeldern der südlichen Rhodopes wächst der berühmte Mursaltee. Mursalski Tee wird mit den getrockneten Blättern und Blüten von Sideritis Pflanzen (Eisenwürze).Es ist klar aus der obigen Beschreibung, dass Tee sowohl eine kulturelle Verbindung zwischen den Nationen des Schwarzmeerraums als auch ein landwirtschaftliches Produkt darstellt, das nachhaltiges Wirtschaftswachstum erzeugen kann. Das vorliegende Projekt zielt darauf ab, die kulturelle Verbindung zu stärken und die jeweiligen Kapazitäten zu stärken, um das Wirtschaftswachstumspotenzial des Tees besser zu nutzen. Zum Zeitraum 2020-05-14 hinzugefügte Informationen über die Eindämmung der Auswirkungen von COVID-19 (die Coronavirus-Pandemie, die 2019 begann) (nur in englischer Sprache): Das TeaWay-Projekt zielt darauf ab, die Teewirtschaft zu stärken. Der im Rahmen der Projektpartnerschaft erstellte Synthesebericht über Pflanzen in den teilnehmenden Ländern bietet einen umfassenden Überblick über die Teeindustrie, um KMU dabei zu unterstützen, ihre innovativen Geschäftskapazitäten zu stärken, um Wachstum zu entwickeln und zu erreichen und sie für Innovationen zu engagieren. Das Projekt strebt das wirtschaftliche Wachstumspotenzial des regionalen und lokal hergestellten Tees an und lädt die Teeproduzenten dazu ein, sich den Marktchancen des Projekts anzuschließen. (German)
4 November 2022
0 references
Tá Tae ar cheann de na deochanna is sine agus an dara deoch is mó a chaitear ar fud an domhain tar éis uisce. Go dtí deireadh an 19ú haois, bhí an táirgeadh comhchruinnithe san Áise, áfach, tá méadú ar an éileamh domhanda ar thae i gceannas ar thíortha eile a gcuid tae féin a chothú. Anois, tá sé a tháirgtear i 40 tír ar fud an domhain. Sa lá atá inniu ann tá ceann de na príomháiteanna atá ag fás timpeall na Mara Duibhe. Tháinig tae sa réigiún seo trí bhealaí éagsúla. Chun é a fhás i Réigiún na Mara Duibhe thóg sé níos mó ama. Ba iad na Mongols agus ceannaithe feadh Bhóthar Silk iad siúd a thug tae isteach chuig na Rúiseach, na dTurcach agus na Peirsigh, chomh maith le muintir na Cirgeastáine, na Tuircméanastáine agus na hÚisbéiceastáine etc. Timpeall casadh an 20ú haois agus tar éis go leor iarrachtaí, thosaigh tae ag fás sna sléibhte idir Muir Chaisp agus an Mhuir Dhubh. Tá aeráid chósta na Mara Duibhe oiriúnach do go leor gníomhaíochtaí agus táirgí talmhaíochta. Déanann an aeráid éadrom, taise aigéanach ar chósta na Mara Duibhe feirmeoireacht tráchtála brabúsach atá tairbheach freisin do phlandálacha tae. Mar sin féin tógann turasóireacht an sciar is mó, tá talmhaíocht fós ar cheann de na hearnálacha is tábhachtaí don Tuirc. Áitíonn an talamh feirme 33.2 % den talamh iomlán, agus cuireann feirmeoirí thart ar 30 % den lucht saothair iomlán. Síneann an phlandáil tae inniu feadh chladach theas na Mara Duibhe idir Trabzon agus Rize agus tá siad sa bhaile chun stíl chomhoibritheach a fhásann tae. San Airméin le breis agus 7000 bliain, is cuid lárnach den saol laethúil é an traidisiún maidir le luibheanna agus bláthanna fiáine a bhailiú agus a chumasc. Mar thoradh ar thaighde ethno-botanical agus staidéir lámhscríbhinne ársa taispeántar go raibh thart ar 68 insiltí speisialtachta de luibheanna agus bláth a d’úsáid Teaghlaigh Ríoga i gceannas ar an Airméin ó am ársa faoi dheireadh na Meánaoiseanna. Úsáidtear cúig faoin gcéad d’acmhainní na hAirméine i dtáirgeadh tae luibhe. Na comhábhair luibhe ar leith a tháinig ó shliabh foraoise fiáin ard le cabhair ó bainteoirí dea-oilte agus rinne do cupán deiridh delicious tae. Déantar Tae Sléibhe na Gréige a tháirgeadh ó na duilleoga triomaithe agus na bláthanna de phlandaí Sideritis (bláth iarainn). Tá an cineál tae ainmnithe go cuí mar is féidir an gléasra a fháil ach amháin ar fhánaí creagacha ag ingearchlónna os cionn 3,200 troigh (1000 méadar). Tá tae sléibhe i Pilima, sráidbhaile in aice le Xanthi ar cheann de na tae sléibhe is cáiliúla sa Ghréig. Ar deireadh, tá cáil ar Rila agus ar na Rhodopes sa Bhulgáir lena bhflóra agus lena bhfána saibhir. I réimsí ardchríocha na Rhodopes ó dheas fásann an tae Mursal cáiliúil. Déantar tae Mursalski ag baint úsáide as duilleoga agus bláthanna triomaithe plandaí Sideritis (mian wort). Is léir ón tuairisc thuas go léiríonn tae nasc cultúrtha idir náisiúin Limistéar na Mara Duibhe agus táirge talmhaíochta ar féidir leis fás eacnamaíoch inbhuanaithe a ghiniúint. Tá sé mar aidhm ag an tionscadal reatha an nasc cultúrtha a neartú agus na cumais faoi seach a fheabhsú chun an acmhainneacht fáis eacnamaíoch a thugtar leis an tae a ghabháil ar bhealach níos fearr. Cuireadh eolas leis ar 2020-05-14, maidir le héifeachtaí COVID-19 a mhaolú (paindéim an choróinvíris a thosaigh in 2019) (Béarla amháin): Tá sé mar aidhm ag tionscadal TEAWAY an geilleagar tae a threisiú. Sa Tuarascáil Sintéise ar ghléasraí sna tíortha rannpháirteacha a d’ullmhaigh an chomhpháirtíocht tionscadail, tugtar forbhreathnú cuimsitheach ar an tionscal tae chun tacú le FBManna feabhas a chur ar a gcumais ghnó nuálacha chun fás a fhorbairt agus a bhaint amach agus chun iad a chur i mbun nuálaíochta. Féachann an tionscadal leis an acmhainneacht fáis eacnamaíoch a léiríonn an tae réigiúnach agus áitiúil a mhonaraítear agus tá sé ag tabhairt cuireadh do na táirgeoirí tae páirt a ghlacadh sna deiseanna margaidh a d’fhorbair an tionscadal. (Irish)
4 November 2022
0 references
Tá Tae ar cheann de na deochanna is sine agus an dara deoch is mó a chaitear ar fud an domhain tar éis uisce. Go dtí deireadh an 19ú haois, bhí an táirgeadh comhchruinnithe san Áise, áfach, tá méadú ar an éileamh domhanda ar thae i gceannas ar thíortha eile a gcuid tae féin a chothú. Anois, tá sé a tháirgtear i 40 tír ar fud an domhain. Sa lá atá inniu ann tá ceann de na príomháiteanna atá ag fás timpeall na Mara Duibhe. Tháinig tae sa réigiún seo trí bhealaí éagsúla. Chun é a fhás i Réigiún na Mara Duibhe thóg sé níos mó ama. Ba iad na Mongols agus ceannaithe feadh Bhóthar Silk iad siúd a thug tae isteach chuig na Rúiseach, na dTurcach agus na Peirsigh, chomh maith le muintir na Cirgeastáine, na Tuircméanastáine agus na hÚisbéiceastáine etc. Timpeall casadh an 20ú haois agus tar éis go leor iarrachtaí, thosaigh tae ag fás sna sléibhte idir Muir Chaisp agus an Mhuir Dhubh. Tá aeráid chósta na Mara Duibhe oiriúnach do go leor gníomhaíochtaí agus táirgí talmhaíochta. Déanann an aeráid éadrom, taise aigéanach ar chósta na Mara Duibhe feirmeoireacht tráchtála brabúsach atá tairbheach freisin do phlandálacha tae. Mar sin féin tógann turasóireacht an sciar is mó, tá talmhaíocht fós ar cheann de na hearnálacha is tábhachtaí don Tuirc. Áitíonn an talamh feirme 33.2 % den talamh iomlán, agus cuireann feirmeoirí thart ar 30 % den lucht saothair iomlán. Síneann an phlandáil tae inniu feadh chladach theas na Mara Duibhe idir Trabzon agus Rize agus tá siad sa bhaile chun stíl chomhoibritheach a fhásann tae. San Airméin le breis agus 7000 bliain, is cuid lárnach den saol laethúil é an traidisiún maidir le luibheanna agus bláthanna fiáine a bhailiú agus a chumasc. Mar thoradh ar thaighde ethno-botanical agus staidéir lámhscríbhinne ársa taispeántar go raibh thart ar 68 insiltí speisialtachta de luibheanna agus bláth a d’úsáid Teaghlaigh Ríoga i gceannas ar an Airméin ó am ársa faoi dheireadh na Meánaoiseanna. Úsáidtear cúig faoin gcéad d’acmhainní na hAirméine i dtáirgeadh tae luibhe. Na comhábhair luibhe ar leith a tháinig ó shliabh foraoise fiáin ard le cabhair ó bainteoirí dea-oilte agus rinne do cupán deiridh delicious tae. Déantar Tae Sléibhe na Gréige a tháirgeadh ó na duilleoga triomaithe agus na bláthanna de phlandaí Sideritis (bláth iarainn). Tá an cineál tae ainmnithe go cuí mar is féidir an gléasra a fháil ach amháin ar fhánaí creagacha ag ingearchlónna os cionn 3,200 troigh (1000 méadar). Tá tae sléibhe i Pilima, sráidbhaile in aice le Xanthi ar cheann de na tae sléibhe is cáiliúla sa Ghréig. Ar deireadh, tá cáil ar Rila agus ar na Rhodopes sa Bhulgáir lena bhflóra agus lena bhfána saibhir. I réimsí ardchríocha na Rhodopes ó dheas fásann an tae Mursal cáiliúil. Déantar tae Mursalski ag baint úsáide as duilleoga agus bláthanna triomaithe plandaí Sideritis (mian wort). Is léir ón tuairisc thuas go léiríonn tae nasc cultúrtha idir náisiúin Limistéar na Mara Duibhe agus táirge talmhaíochta ar féidir leis fás eacnamaíoch inbhuanaithe a ghiniúint. Tá sé mar aidhm ag an tionscadal reatha an nasc cultúrtha a neartú agus na cumais faoi seach a fheabhsú chun an acmhainneacht fáis eacnamaíoch a thugtar leis an tae a ghabháil ar bhealach níos fearr. Cuireadh eolas leis ar 2020-05-14, maidir le héifeachtaí COVID-19 a mhaolú (paindéim an choróinvíris a thosaigh in 2019) (Béarla amháin): Tá sé mar aidhm ag tionscadal TEAWAY an geilleagar tae a threisiú. Sa Tuarascáil Sintéise ar ghléasraí sna tíortha rannpháirteacha a d’ullmhaigh an chomhpháirtíocht tionscadail, tugtar forbhreathnú cuimsitheach ar an tionscal tae chun tacú le FBManna feabhas a chur ar a gcumais ghnó nuálacha chun fás a fhorbairt agus a bhaint amach agus chun iad a chur i mbun nuálaíochta. Féachann an tionscadal leis an acmhainneacht fáis eacnamaíoch a léiríonn an tae réigiúnach agus áitiúil a mhonaraítear agus tá sé ag tabhairt cuireadh do na táirgeoirí tae páirt a ghlacadh sna deiseanna margaidh a d’fhorbair an tionscadal. (Irish)
4 November 2022
0 references
Tá Tae ar cheann de na deochanna is sine agus an dara deoch is mó a chaitear ar fud an domhain tar éis uisce. Go dtí deireadh an 19ú haois, bhí an táirgeadh comhchruinnithe san Áise, áfach, tá méadú ar an éileamh domhanda ar thae i gceannas ar thíortha eile a gcuid tae féin a chothú. Anois, tá sé a tháirgtear i 40 tír ar fud an domhain. Sa lá atá inniu ann tá ceann de na príomháiteanna atá ag fás timpeall na Mara Duibhe. Tháinig tae sa réigiún seo trí bhealaí éagsúla. Chun é a fhás i Réigiún na Mara Duibhe thóg sé níos mó ama. Ba iad na Mongols agus ceannaithe feadh Bhóthar Silk iad siúd a thug tae isteach chuig na Rúiseach, na dTurcach agus na Peirsigh, chomh maith le muintir na Cirgeastáine, na Tuircméanastáine agus na hÚisbéiceastáine etc. Timpeall casadh an 20ú haois agus tar éis go leor iarrachtaí, thosaigh tae ag fás sna sléibhte idir Muir Chaisp agus an Mhuir Dhubh. Tá aeráid chósta na Mara Duibhe oiriúnach do go leor gníomhaíochtaí agus táirgí talmhaíochta. Déanann an aeráid éadrom, taise aigéanach ar chósta na Mara Duibhe feirmeoireacht tráchtála brabúsach atá tairbheach freisin do phlandálacha tae. Mar sin féin tógann turasóireacht an sciar is mó, tá talmhaíocht fós ar cheann de na hearnálacha is tábhachtaí don Tuirc. Áitíonn an talamh feirme 33.2 % den talamh iomlán, agus cuireann feirmeoirí thart ar 30 % den lucht saothair iomlán. Síneann an phlandáil tae inniu feadh chladach theas na Mara Duibhe idir Trabzon agus Rize agus tá siad sa bhaile chun stíl chomhoibritheach a fhásann tae. San Airméin le breis agus 7000 bliain, is cuid lárnach den saol laethúil é an traidisiún maidir le luibheanna agus bláthanna fiáine a bhailiú agus a chumasc. Mar thoradh ar thaighde ethno-botanical agus staidéir lámhscríbhinne ársa taispeántar go raibh thart ar 68 insiltí speisialtachta de luibheanna agus bláth a d’úsáid Teaghlaigh Ríoga i gceannas ar an Airméin ó am ársa faoi dheireadh na Meánaoiseanna. Úsáidtear cúig faoin gcéad d’acmhainní na hAirméine i dtáirgeadh tae luibhe. Na comhábhair luibhe ar leith a tháinig ó shliabh foraoise fiáin ard le cabhair ó bainteoirí dea-oilte agus rinne do cupán deiridh delicious tae. Déantar Tae Sléibhe na Gréige a tháirgeadh ó na duilleoga triomaithe agus na bláthanna de phlandaí Sideritis (bláth iarainn). Tá an cineál tae ainmnithe go cuí mar is féidir an gléasra a fháil ach amháin ar fhánaí creagacha ag ingearchlónna os cionn 3,200 troigh (1000 méadar). Tá tae sléibhe i Pilima, sráidbhaile in aice le Xanthi ar cheann de na tae sléibhe is cáiliúla sa Ghréig. Ar deireadh, tá cáil ar Rila agus ar na Rhodopes sa Bhulgáir lena bhflóra agus lena bhfána saibhir. I réimsí ardchríocha na Rhodopes ó dheas fásann an tae Mursal cáiliúil. Déantar tae Mursalski ag baint úsáide as duilleoga agus bláthanna triomaithe plandaí Sideritis (mian wort). Is léir ón tuairisc thuas go léiríonn tae nasc cultúrtha idir náisiúin Limistéar na Mara Duibhe agus táirge talmhaíochta ar féidir leis fás eacnamaíoch inbhuanaithe a ghiniúint. Tá sé mar aidhm ag an tionscadal reatha an nasc cultúrtha a neartú agus na cumais faoi seach a fheabhsú chun an acmhainneacht fáis eacnamaíoch a thugtar leis an tae a ghabháil ar bhealach níos fearr. Cuireadh eolas leis ar 2020-05-14, maidir le héifeachtaí COVID-19 a mhaolú (paindéim an choróinvíris a thosaigh in 2019) (Béarla amháin): Tá sé mar aidhm ag tionscadal TEAWAY an geilleagar tae a threisiú. Sa Tuarascáil Sintéise ar ghléasraí sna tíortha rannpháirteacha a d’ullmhaigh an chomhpháirtíocht tionscadail, tugtar forbhreathnú cuimsitheach ar an tionscal tae chun tacú le FBManna feabhas a chur ar a gcumais ghnó nuálacha chun fás a fhorbairt agus a bhaint amach agus chun iad a chur i mbun nuálaíochta. Féachann an tionscadal leis an acmhainneacht fáis eacnamaíoch a léiríonn an tae réigiúnach agus áitiúil a mhonaraítear agus tá sé ag tabhairt cuireadh do na táirgeoirí tae páirt a ghlacadh sna deiseanna margaidh a d’fhorbair an tionscadal. (Irish)
4 November 2022
0 references
Το τσάι είναι ένα από τα παλαιότερα και το δεύτερο πιο καταναλωμένο ποτό στον κόσμο μετά το νερό. Μέχρι το τέλος του 19ου αιώνα, η παραγωγή ήταν συγκεντρωμένη στην Ασία, ωστόσο, η αυξανόμενη παγκόσμια ζήτηση για τσάι οδήγησε άλλες χώρες να καλλιεργήσουν το δικό τους τσάι. Παράγεται σε 40 χώρες σε όλο τον κόσμο. Σήμερα ένα από τα κύρια αναπτυσσόμενα μέρη είναι γύρω από τη Μαύρη Θάλασσα. Το τσάι έφτασε σε αυτή την περιοχή μέσω διαφόρων διαδρομών. Για να αναπτυχθεί στην περιοχή της Μαύρης Θάλασσας χρειάστηκε ακόμη περισσότερος χρόνος. Οι Μογγόλοι και οι έμποροι κατά μήκος του Δρόμου του Μεταξιού ήταν εκείνοι που εισήγαγαν τσάι στους Ρώσους, τους Τούρκους και τους Πέρσες, καθώς και στους κατοίκους της Κιργιζίας, του Τουρκμενιστάν και του Ουζμπεκιστάν κ.λπ. Γύρω από τις αρχές του 20ου αιώνα και μετά από πολλές προσπάθειες, το τσάι άρχισε να καλλιεργείται στα βουνά μεταξύ της Κασπίας Θάλασσας και της Μαύρης Θάλασσας. Το κλίμα της Μαύρης Θάλασσας είναι κατάλληλο για πολυάριθμες γεωργικές δραστηριότητες και προϊόντα. Το ήπιο, υγρό ωκεάνιο κλίμα της ακτής της Μαύρης Θάλασσας καθιστά την εμπορική γεωργία κερδοφόρα, η οποία είναι επίσης επωφελής για τις φυτείες τσαγιού. Ωστόσο, ο τουρισμός κατέχει το μεγαλύτερο μερίδιο, η γεωργία εξακολουθεί να είναι ένας από τους σημαντικότερους τομείς για την Τουρκία. Η γεωργική γη καταλαμβάνει το 33,2 % της συνολικής γης και οι αγρότες συνεισφέρουν περίπου το 30 % του συνολικού εργατικού δυναμικού. Η φυτεία τσαγιού σήμερα εκτείνεται κατά μήκος της νότιας ακτής της Μαύρης Θάλασσας μεταξύ Trabzon και Rise και φιλοξενεί ένα συνεργατικό στυλ καλλιέργειας τσαγιού. Στην Αρμενία για πάνω από 7.000 χρόνια, η παράδοση της συλλογής και ανάμειξης άγριων βοτάνων και λουλουδιών αποτελεί αναπόσπαστο μέρος της καθημερινής ζωής. Ως αποτέλεσμα της εθνο-βοτανικής έρευνας και των αρχαίων μελετών χειρογράφων, καταδεικνύεται ότι περίπου 68 ειδικές εγχύσεις βοτάνων και λουλουδιών που χρησιμοποιήθηκαν από τις Βασιλικές Οικογένειες που ήταν υπεύθυνες για την Αρμενία από την αρχαιότητα μέχρι το τέλος του Μεσαίωνα. Το 5 % των πόρων της Αρμενίας χρησιμοποιούνται για την παραγωγή τσαγιού βοτάνων. Αυτά τα μοναδικά φυτικά συστατικά προέρχονταν από ψηλά άγρια δάση του βουνού με τη βοήθεια καλά εκπαιδευμένων συλλεκτών και έφτιαξαν το νόστιμο τελικό φλιτζάνι τσάι σας. Το Ελληνικό Τσάι του Βουνού παράγεται από τα αποξηραμένα φύλλα και τα άνθη των φυτών του Σιδερίτη. Αυτό το είδος τσαγιού ονομάζεται κατάλληλα, καθώς το φυτό μπορεί να βρεθεί μόνο σε βραχώδεις πλαγιές σε υψόμετρα πάνω από 3.200 πόδια (1000 μέτρα). Το τσάι του βουνού στην Πήλιμα, ένα χωριό κοντά στην Ξάνθη, είναι ένα από τα πιο διάσημα τσάι του βουνού της Ελλάδας. Τέλος στη Βουλγαρία η Ρίλα και η Ροδόπη φημίζονται για την πλούσια χλωρίδα και πανίδα τους. Στα ορεινά χωράφια της νότιας Ροδόπης αναπτύσσεται το περίφημο τσάι Mursal. Το τσάι Mursalski παρασκευάζεται με τα αποξηραμένα φύλλα και τα άνθη των φυτών Sideritis (γλεύκος σιδήρου).Είναι σαφές από την παραπάνω περιγραφή ότι το τσάι αντιπροσωπεύει τόσο έναν πολιτιστικό δεσμό μεταξύ των εθνών της περιοχής της Μαύρης Θάλασσας όσο και ένα γεωργικό προϊόν που μπορεί να δημιουργήσει βιώσιμη οικονομική ανάπτυξη. Το παρόν έργο αποσκοπεί στην ενίσχυση του πολιτιστικού δεσμού και στην ενίσχυση των αντίστοιχων ικανοτήτων για την καλύτερη αξιοποίηση του δυναμικού οικονομικής ανάπτυξης που παρέχει το τσάι. Πληροφορίες που προστέθηκαν την περίοδο 2020-05-14 σχετικά με τον μετριασμό των επιπτώσεων της COVID-19 (η πανδημία του κορονοϊού που ξεκίνησε το 2019) (μόνο στην αγγλική γλώσσα): Το έργο TeaWay στοχεύει στην τόνωση της οικονομίας του τσαγιού. Η συγκεφαλαιωτική έκθεση για τα φυτά στις συμμετέχουσες χώρες, η οποία εκπονήθηκε από τη σύμπραξη του έργου, παρέχει μια ολοκληρωμένη επισκόπηση της βιομηχανίας τσαγιού για τη στήριξη των ΜΜΕ στην ενίσχυση των καινοτόμων επιχειρηματικών ικανοτήτων τους για την ανάπτυξη και την επίτευξη ανάπτυξης και τη συμμετοχή τους στην καινοτομία. Το έργο επιδιώκει το δυναμικό οικονομικής ανάπτυξης που αντιπροσωπεύει το περιφερειακό και τοπικό παρασκευασμένο τσάι και καλεί τους παραγωγούς τσαγιού να ενταχθούν στις ευκαιρίες της αγοράς που αναπτύσσονται από το έργο. (Greek)
4 November 2022
0 references
Το τσάι είναι ένα από τα παλαιότερα και το δεύτερο πιο καταναλωμένο ποτό στον κόσμο μετά το νερό. Μέχρι το τέλος του 19ου αιώνα, η παραγωγή ήταν συγκεντρωμένη στην Ασία, ωστόσο, η αυξανόμενη παγκόσμια ζήτηση για τσάι οδήγησε άλλες χώρες να καλλιεργήσουν το δικό τους τσάι. Παράγεται σε 40 χώρες σε όλο τον κόσμο. Σήμερα ένα από τα κύρια αναπτυσσόμενα μέρη είναι γύρω από τη Μαύρη Θάλασσα. Το τσάι έφτασε σε αυτή την περιοχή μέσω διαφόρων διαδρομών. Για να αναπτυχθεί στην περιοχή της Μαύρης Θάλασσας χρειάστηκε ακόμη περισσότερος χρόνος. Οι Μογγόλοι και οι έμποροι κατά μήκος του Δρόμου του Μεταξιού ήταν εκείνοι που εισήγαγαν τσάι στους Ρώσους, τους Τούρκους και τους Πέρσες, καθώς και στους κατοίκους της Κιργιζίας, του Τουρκμενιστάν και του Ουζμπεκιστάν κ.λπ. Γύρω από τις αρχές του 20ου αιώνα και μετά από πολλές προσπάθειες, το τσάι άρχισε να καλλιεργείται στα βουνά μεταξύ της Κασπίας Θάλασσας και της Μαύρης Θάλασσας. Το κλίμα της Μαύρης Θάλασσας είναι κατάλληλο για πολυάριθμες γεωργικές δραστηριότητες και προϊόντα. Το ήπιο, υγρό ωκεάνιο κλίμα της ακτής της Μαύρης Θάλασσας καθιστά την εμπορική γεωργία κερδοφόρα, η οποία είναι επίσης επωφελής για τις φυτείες τσαγιού. Ωστόσο, ο τουρισμός κατέχει το μεγαλύτερο μερίδιο, η γεωργία εξακολουθεί να είναι ένας από τους σημαντικότερους τομείς για την Τουρκία. Η γεωργική γη καταλαμβάνει το 33,2 % της συνολικής γης και οι αγρότες συνεισφέρουν περίπου το 30 % του συνολικού εργατικού δυναμικού. Η φυτεία τσαγιού σήμερα εκτείνεται κατά μήκος της νότιας ακτής της Μαύρης Θάλασσας μεταξύ Trabzon και Rise και φιλοξενεί ένα συνεργατικό στυλ καλλιέργειας τσαγιού. Στην Αρμενία για πάνω από 7.000 χρόνια, η παράδοση της συλλογής και ανάμειξης άγριων βοτάνων και λουλουδιών αποτελεί αναπόσπαστο μέρος της καθημερινής ζωής. Ως αποτέλεσμα της εθνο-βοτανικής έρευνας και των αρχαίων μελετών χειρογράφων, καταδεικνύεται ότι περίπου 68 ειδικές εγχύσεις βοτάνων και λουλουδιών που χρησιμοποιήθηκαν από τις Βασιλικές Οικογένειες που ήταν υπεύθυνες για την Αρμενία από την αρχαιότητα μέχρι το τέλος του Μεσαίωνα. Το 5 % των πόρων της Αρμενίας χρησιμοποιούνται για την παραγωγή τσαγιού βοτάνων. Αυτά τα μοναδικά φυτικά συστατικά προέρχονταν από ψηλά άγρια δάση του βουνού με τη βοήθεια καλά εκπαιδευμένων συλλεκτών και έφτιαξαν το νόστιμο τελικό φλιτζάνι τσάι σας. Το Ελληνικό Τσάι του Βουνού παράγεται από τα αποξηραμένα φύλλα και τα άνθη των φυτών του Σιδερίτη. Αυτό το είδος τσαγιού ονομάζεται κατάλληλα, καθώς το φυτό μπορεί να βρεθεί μόνο σε βραχώδεις πλαγιές σε υψόμετρα πάνω από 3.200 πόδια (1000 μέτρα). Το τσάι του βουνού στην Πήλιμα, ένα χωριό κοντά στην Ξάνθη, είναι ένα από τα πιο διάσημα τσάι του βουνού της Ελλάδας. Τέλος στη Βουλγαρία η Ρίλα και η Ροδόπη φημίζονται για την πλούσια χλωρίδα και πανίδα τους. Στα ορεινά χωράφια της νότιας Ροδόπης αναπτύσσεται το περίφημο τσάι Mursal. Το τσάι Mursalski παρασκευάζεται με τα αποξηραμένα φύλλα και τα άνθη των φυτών Sideritis (γλεύκος σιδήρου).Είναι σαφές από την παραπάνω περιγραφή ότι το τσάι αντιπροσωπεύει τόσο έναν πολιτιστικό δεσμό μεταξύ των εθνών της περιοχής της Μαύρης Θάλασσας όσο και ένα γεωργικό προϊόν που μπορεί να δημιουργήσει βιώσιμη οικονομική ανάπτυξη. Το παρόν έργο αποσκοπεί στην ενίσχυση του πολιτιστικού δεσμού και στην ενίσχυση των αντίστοιχων ικανοτήτων για την καλύτερη αξιοποίηση του δυναμικού οικονομικής ανάπτυξης που παρέχει το τσάι. Πληροφορίες που προστέθηκαν την περίοδο 2020-05-14 σχετικά με τον μετριασμό των επιπτώσεων της COVID-19 (η πανδημία του κορονοϊού που ξεκίνησε το 2019) (μόνο στην αγγλική γλώσσα): Το έργο TeaWay στοχεύει στην τόνωση της οικονομίας του τσαγιού. Η συγκεφαλαιωτική έκθεση για τα φυτά στις συμμετέχουσες χώρες, η οποία εκπονήθηκε από τη σύμπραξη του έργου, παρέχει μια ολοκληρωμένη επισκόπηση της βιομηχανίας τσαγιού για τη στήριξη των ΜΜΕ στην ενίσχυση των καινοτόμων επιχειρηματικών ικανοτήτων τους για την ανάπτυξη και την επίτευξη ανάπτυξης και τη συμμετοχή τους στην καινοτομία. Το έργο επιδιώκει το δυναμικό οικονομικής ανάπτυξης που αντιπροσωπεύει το περιφερειακό και τοπικό παρασκευασμένο τσάι και καλεί τους παραγωγούς τσαγιού να ενταχθούν στις ευκαιρίες της αγοράς που αναπτύσσονται από το έργο. (Greek)
4 November 2022
0 references
Το τσάι είναι ένα από τα παλαιότερα και το δεύτερο πιο καταναλωμένο ποτό στον κόσμο μετά το νερό. Μέχρι το τέλος του 19ου αιώνα, η παραγωγή ήταν συγκεντρωμένη στην Ασία, ωστόσο, η αυξανόμενη παγκόσμια ζήτηση για τσάι οδήγησε άλλες χώρες να καλλιεργήσουν το δικό τους τσάι. Παράγεται σε 40 χώρες σε όλο τον κόσμο. Σήμερα ένα από τα κύρια αναπτυσσόμενα μέρη είναι γύρω από τη Μαύρη Θάλασσα. Το τσάι έφτασε σε αυτή την περιοχή μέσω διαφόρων διαδρομών. Για να αναπτυχθεί στην περιοχή της Μαύρης Θάλασσας χρειάστηκε ακόμη περισσότερος χρόνος. Οι Μογγόλοι και οι έμποροι κατά μήκος του Δρόμου του Μεταξιού ήταν εκείνοι που εισήγαγαν τσάι στους Ρώσους, τους Τούρκους και τους Πέρσες, καθώς και στους κατοίκους της Κιργιζίας, του Τουρκμενιστάν και του Ουζμπεκιστάν κ.λπ. Γύρω από τις αρχές του 20ου αιώνα και μετά από πολλές προσπάθειες, το τσάι άρχισε να καλλιεργείται στα βουνά μεταξύ της Κασπίας Θάλασσας και της Μαύρης Θάλασσας. Το κλίμα της Μαύρης Θάλασσας είναι κατάλληλο για πολυάριθμες γεωργικές δραστηριότητες και προϊόντα. Το ήπιο, υγρό ωκεάνιο κλίμα της ακτής της Μαύρης Θάλασσας καθιστά την εμπορική γεωργία κερδοφόρα, η οποία είναι επίσης επωφελής για τις φυτείες τσαγιού. Ωστόσο, ο τουρισμός κατέχει το μεγαλύτερο μερίδιο, η γεωργία εξακολουθεί να είναι ένας από τους σημαντικότερους τομείς για την Τουρκία. Η γεωργική γη καταλαμβάνει το 33,2 % της συνολικής γης και οι αγρότες συνεισφέρουν περίπου το 30 % του συνολικού εργατικού δυναμικού. Η φυτεία τσαγιού σήμερα εκτείνεται κατά μήκος της νότιας ακτής της Μαύρης Θάλασσας μεταξύ Trabzon και Rise και φιλοξενεί ένα συνεργατικό στυλ καλλιέργειας τσαγιού. Στην Αρμενία για πάνω από 7.000 χρόνια, η παράδοση της συλλογής και ανάμειξης άγριων βοτάνων και λουλουδιών αποτελεί αναπόσπαστο μέρος της καθημερινής ζωής. Ως αποτέλεσμα της εθνο-βοτανικής έρευνας και των αρχαίων μελετών χειρογράφων, καταδεικνύεται ότι περίπου 68 ειδικές εγχύσεις βοτάνων και λουλουδιών που χρησιμοποιήθηκαν από τις Βασιλικές Οικογένειες που ήταν υπεύθυνες για την Αρμενία από την αρχαιότητα μέχρι το τέλος του Μεσαίωνα. Το 5 % των πόρων της Αρμενίας χρησιμοποιούνται για την παραγωγή τσαγιού βοτάνων. Αυτά τα μοναδικά φυτικά συστατικά προέρχονταν από ψηλά άγρια δάση του βουνού με τη βοήθεια καλά εκπαιδευμένων συλλεκτών και έφτιαξαν το νόστιμο τελικό φλιτζάνι τσάι σας. Το Ελληνικό Τσάι του Βουνού παράγεται από τα αποξηραμένα φύλλα και τα άνθη των φυτών του Σιδερίτη. Αυτό το είδος τσαγιού ονομάζεται κατάλληλα, καθώς το φυτό μπορεί να βρεθεί μόνο σε βραχώδεις πλαγιές σε υψόμετρα πάνω από 3.200 πόδια (1000 μέτρα). Το τσάι του βουνού στην Πήλιμα, ένα χωριό κοντά στην Ξάνθη, είναι ένα από τα πιο διάσημα τσάι του βουνού της Ελλάδας. Τέλος στη Βουλγαρία η Ρίλα και η Ροδόπη φημίζονται για την πλούσια χλωρίδα και πανίδα τους. Στα ορεινά χωράφια της νότιας Ροδόπης αναπτύσσεται το περίφημο τσάι Mursal. Το τσάι Mursalski παρασκευάζεται με τα αποξηραμένα φύλλα και τα άνθη των φυτών Sideritis (γλεύκος σιδήρου).Είναι σαφές από την παραπάνω περιγραφή ότι το τσάι αντιπροσωπεύει τόσο έναν πολιτιστικό δεσμό μεταξύ των εθνών της περιοχής της Μαύρης Θάλασσας όσο και ένα γεωργικό προϊόν που μπορεί να δημιουργήσει βιώσιμη οικονομική ανάπτυξη. Το παρόν έργο αποσκοπεί στην ενίσχυση του πολιτιστικού δεσμού και στην ενίσχυση των αντίστοιχων ικανοτήτων για την καλύτερη αξιοποίηση του δυναμικού οικονομικής ανάπτυξης που παρέχει το τσάι. Πληροφορίες που προστέθηκαν την περίοδο 2020-05-14 σχετικά με τον μετριασμό των επιπτώσεων της COVID-19 (η πανδημία του κορονοϊού που ξεκίνησε το 2019) (μόνο στην αγγλική γλώσσα): Το έργο TeaWay στοχεύει στην τόνωση της οικονομίας του τσαγιού. Η συγκεφαλαιωτική έκθεση για τα φυτά στις συμμετέχουσες χώρες, η οποία εκπονήθηκε από τη σύμπραξη του έργου, παρέχει μια ολοκληρωμένη επισκόπηση της βιομηχανίας τσαγιού για τη στήριξη των ΜΜΕ στην ενίσχυση των καινοτόμων επιχειρηματικών ικανοτήτων τους για την ανάπτυξη και την επίτευξη ανάπτυξης και τη συμμετοχή τους στην καινοτομία. Το έργο επιδιώκει το δυναμικό οικονομικής ανάπτυξης που αντιπροσωπεύει το περιφερειακό και τοπικό παρασκευασμένο τσάι και καλεί τους παραγωγούς τσαγιού να ενταχθούν στις ευκαιρίες της αγοράς που αναπτύσσονται από το έργο. (Greek)
4 November 2022
0 references
Thee is een van de oudste en de tweede meest geconsumeerde drank ter wereld na water. Tot het einde van de 19e eeuw was de productie geconcentreerd in Azië, maar de stijgende wereldwijde vraag naar thee heeft andere landen ertoe gebracht om hun eigen thee te cultiveren. Nu wordt het geproduceerd in 40 landen over de hele wereld. Vandaag de dag is een van de belangrijkste groeiplaatsen rond de Zwarte Zee. Thee arriveerde in deze regio via verschillende routes. Om het te laten groeien in het Zwarte Zeegebied kostte nog meer tijd. De Mongolen en kooplieden langs de Zijderoute waren degenen die thee introduceerden aan de Russen, Turken en Perzen, evenals het volk van Kirgizië, Turkmenistan en Oezbekistan enz. rond het begin van de 20e eeuw en na talrijke pogingen begon thee te worden geteeld in de bergen tussen de Kaspische Zee en de Zwarte Zee. Het klimaat van de Zwarte Zeekust is geschikt voor tal van landbouwactiviteiten en producten. Het milde, vochtige oceaanklimaat van de Zwarte Zeekust maakt commerciële landbouw winstgevend, wat ook gunstig is voor theeplantages. Toerisme neemt echter het grootste aandeel, de landbouw is nog steeds een van de belangrijkste sector voor Turkije. De landbouwgrond beslaat 33,2 % van de totale grond en boeren dragen ongeveer 30 % van de totale beroepsbevolking bij. De theeplantage strekt zich vandaag uit langs de zuidkust van de Zwarte Zee tussen Trabzon en Rise en is de thuisbasis van een coöperatieve stijl van theeteelt. In Armenië is de traditie van het verzamelen en mengen van wilde kruiden en bloemen al meer dan 7000 jaar een integraal onderdeel van het dagelijks leven. Als gevolg van etno-botanisch onderzoek en oude manuscript studies zijn aangetoond dat ongeveer 68 speciale infusies van kruiden en bloem die werden gebruikt door Koninklijke Families die verantwoordelijk waren voor Armenië sinds de oudheid tegen het einde van de Middeleeuwen. Vijf procent van de Armeense hulpbronnen wordt gebruikt voor de productie van kruidenthee. Die unieke kruideningrediënten kwamen uit hooggebergte wilde bossen door middel van goed opgeleide oogsters en maakten uw heerlijke laatste kopje thee. Griekse bergthee wordt geproduceerd uit de gedroogde bladeren en bloemen van Sideritis planten (ijzeren wort). Dit soort thee is op de juiste manier genoemd omdat de plant alleen te vinden is op rotsachtige hellingen op hoogtes van meer dan 3.200 voet (1000 meter). Bergthee in Pilima, een dorp in de buurt van Xanthi is een van de beroemdste bergthee van Griekenland. Tot slot in Bulgarije Rila en de Rhodopes zijn beroemd met hun rijke flora en fauna. In het hoogland van het zuiden van Rhodopes groeit de beroemde Mursal thee. Mursalski thee wordt gemaakt met behulp van de gedroogde bladeren en bloemen van Sideritis planten (ijzer wort).Het is duidelijk uit de bovenstaande beschrijving dat thee vertegenwoordigt zowel een culturele band tussen de landen van het Zwarte Zeegebied en een landbouwproduct dat duurzame economische groei kan genereren. Het huidige project heeft tot doel de culturele band te versterken en de respectieve capaciteiten te versterken om het economische groeipotentieel van de thee beter te benutten. Informatie toegevoegd op 2020-05-14, over de mitigatie van de gevolgen van COVID-19 (de coronapandemie die in 2019 begon) (alleen in het Engels): TeaWay project is gericht op het stimuleren van de thee-economie. Het door het projectpartnerschap opgestelde syntheseverslag over planten in de deelnemende landen biedt een uitgebreid overzicht van de thee-industrie om kmo’s te ondersteunen bij het verbeteren van hun innovatieve bedrijfscapaciteit om groei te ontwikkelen en te bereiken en hen te betrekken bij innovatie. Het project streeft naar het economische groeipotentieel dat wordt vertegenwoordigd door de regionale en lokale geproduceerde thee en nodigt de theeproducenten uit om deel te nemen aan de marktkansen die door het project worden ontwikkeld. (Dutch)
4 November 2022
0 references
Herbata jest jednym z najstarszych i drugim najczęściej spożywanym napojem na świecie po wodzie. Do końca XIX wieku produkcja koncentrowała się w Azji, jednak rosnące globalne zapotrzebowanie na herbatę doprowadziło inne kraje do uprawy własnej herbaty. Obecnie produkowany jest w 40 krajach na całym świecie. Obecnie jedno z głównych miejsc uprawy znajduje się wokół Morza Czarnego. Herbata dotarła do tego regionu różnymi drogami. Wyhodowanie go w regionie Morza Czarnego zajęło jeszcze więcej czasu. Mongołowie i kupcy wzdłuż Jedwabnego Szlaku to ci, którzy wprowadzili herbatę Rosjanom, Turkom i Persom, a także mieszkańcom Kirgistanu, Turkmenistanu i Uzbekistanu itp. Klimat wybrzeża Morza Czarnego nadaje się do wielu działań i produktów rolnych. Łagodny, wilgotny klimat oceaniczny wybrzeża Morza Czarnego sprawia, że komercyjne rolnictwo jest opłacalne, co jest również korzystne dla plantacji herbaty. Jednak turystyka ma największy udział, rolnictwo jest nadal jednym z najważniejszych sektorów dla Turcji. Grunty rolne zajmują 33,2 % całkowitej powierzchni ziemi, a rolnicy stanowią około 30 % całkowitej siły roboczej. Plantacja herbaty rozciąga się dziś wzdłuż południowego brzegu Morza Czarnego między Trabzon i Rise i jest domem dla kooperacyjnego stylu uprawy herbaty. W Armenii od ponad 7000 lat tradycja gromadzenia i mieszania dzikich ziół i kwiatów jest integralną częścią codziennego życia. W wyniku badań etnobotanicznych i starożytnych badań manuskryptowych wykazano, że około 68 specjalistycznych naparów z ziół i kwiatów, które były używane przez rodziny królewskie, które były odpowiedzialne za Armenię od czasów starożytnych pod koniec średniowiecza. Pięć procent zasobów Armenii jest wykorzystywane do produkcji herbaty ziołowej. Te unikalne składniki ziołowe pochodziły z wysokogórskiego dzikiego lasu przy pomocy dobrze wyszkolonych kombajnów i przygotowały pyszną ostatnią filiżankę herbaty. Grecka herbata górska jest produkowana z suszonych liści i kwiatów roślin Sideritis (żelaznej brzeczki). Ten rodzaj herbaty jest odpowiednio nazwany, ponieważ roślinę można znaleźć tylko na skalistych zboczach na wysokości ponad 3200 stóp (1000 metrów). Herbata górska w Pilimie, wiosce niedaleko Xanthi, jest jedną z najsłynniejszych greckich herbat górskich. Wreszcie w Bułgarii Rila i Rhodopes słyną ze swojej bogatej flory i fauny. Na górskich polach południowych Rodopów rośnie słynna herbata Mursal. Herbata Mursalski jest wytwarzana przy użyciu suszonych liści i kwiatów roślin Sideritis (żelazo brzeczki).Z powyższego opisu jasno wynika, że herbata stanowi zarówno związek kulturowy między narodami obszaru Morza Czarnego, jak i produkt rolny, który może generować zrównoważony wzrost gospodarczy. Niniejszy projekt ma na celu wzmocnienie więzi kulturowej i zwiększenie odpowiednich zdolności do lepszego wykorzystania potencjału wzrostu gospodarczego wynikającego z herbaty. Informacje dodane w dniu 2020-05-14 dotyczące łagodzenia skutków COVID-19 (pandemia koronawirusa, która rozpoczęła się w 2019 r.) (tylko w języku angielskim): Projekt TeaWay ma na celu pobudzenie gospodarki herbacianej. Sprawozdanie podsumowujące na temat roślin w krajach uczestniczących, przygotowane w ramach partnerstwa projektowego, zawiera kompleksowy przegląd przemysłu herbacianego w celu wspierania MŚP w zwiększaniu ich innowacyjnych zdolności biznesowych w zakresie rozwoju i osiągania wzrostu oraz angażowania ich w innowacje. Projekt dąży do osiągnięcia potencjału wzrostu gospodarczego reprezentowanego przez regionalną i lokalną herbatę produkowaną i zachęca producentów herbaty do przyłączenia się do możliwości rynkowych opracowanych przez projekt. (Polish)
4 November 2022
0 references
Te er en af de ældste og næstmest forbrugte drikke i verden efter vand. Indtil slutningen af det 19. århundrede, produktionen var koncentreret i Asien, men stigende global efterspørgsel efter te har ført andre lande til at dyrke deres egen te. Den er produceret i 40 lande rundt om i verden. I dag er et af de vigtigste vækststeder omkring Sortehavet. Te ankom til denne region gennem forskellige ruter. At dyrke det i Sortehavsområdet tog endnu mere tid. Mongolerne og købmænd langs Silkevejen var dem, der introducerede te til russerne, tyrkerne og perserne, samt befolkningen i Kirgisistan, Turkmenistan og Usbekistan osv Omkring begyndelsen af det 20. århundrede og efter talrige forsøg begyndte te at blive dyrket i bjergene mellem Det Kaspiske Hav og Sortehavet. Klimaet i Sortehavskysten er velegnet til mange landbrugsaktiviteter og produkter. Det milde, fugtige havklima i Sortehavskysten gør kommercielt landbrug rentabelt, hvilket også er gavnligt for teplantager. Men turismen har den største andel, landbruget er stadig en af de vigtigste sektorer for Tyrkiet. Landbrugsjorden udgør 33,2 % af den samlede jord, og landmændene bidrager med ca. 30 % af den samlede arbejdsstyrke. Teplantagen strækker sig i dag langs den sydlige bred af Sortehavet mellem Trabzon og Rise og er hjemsted for en samarbejdsstil af te-voksende. I Armenien i over 7000 år har traditionen med at samle og blande vilde urter og blomster været en integreret del af det daglige liv. Som et resultat af etno-botanical forskning og gamle manuskript undersøgelser er vist, at omkring 68 speciale infusioner af urter og blomster, der blev brugt af Royal Families er ansvarlig for Armenien siden oldtiden ved slutningen af middelalderen. Fem procent af Armeniens ressourcer anvendes til produktion af urtete. Disse unikke urte ingredienser kom fra høj bjerg vild skov ved hjælp af veluddannede høstmaskiner og gjort din lækre sidste kop te. Græsk Mountain Tea er produceret af tørrede blade og blomster af Sideritis planter (jern urt). Denne type te er passende navngivet som planten kan kun findes på stenede skråninger ved højder over 3.200 fod (1000 meter). Bjerg te i Pilima, en landsby nær Xanthi er en af de mest berømte bjerg te i Grækenland. Endelig i Bulgarien Rila og Rhodopes er berømte med deres rige flora og fauna. I højlandet i det sydlige Rhodopes vokser den berømte Mursal te. Mursalski te er lavet ved hjælp af tørrede blade og blomster af Sideritis planter (jern wort).Det fremgår klart af ovenstående beskrivelse, at te repræsenterer både en kulturel forbindelse mellem nationerne i Sortehavsområdet og et landbrugsprodukt, der kan skabe bæredygtig økonomisk vækst. Dette projekt har til formål at styrke den kulturelle forbindelse og styrke de respektive kapaciteter til bedre at fange det økonomiske vækstpotentiale, som teen giver. Oplysninger om 2020-05-14 vedrørende afbødning af virkningerne af covid-19 (coronaviruspandemien, der startede i 2019) (kun engelsk): TeaWay-projektet har til formål at styrke teøkonomien. Den sammenfattende rapport om anlæg i de deltagende lande, der er udarbejdet af projektpartnerskabet, giver et omfattende overblik over teindustrien for at støtte SMV'er i at forbedre deres innovative forretningskapacitet til at udvikle og opnå vækst og engagere dem i innovation. Projektet stræber efter det økonomiske vækstpotentiale, som den regionale og lokale producerede te udgør, og opfordrer teproducenterne til at tilslutte sig de markedsmuligheder, som projektet har udviklet. (Danish)
4 November 2022
0 references
Te er en af de ældste og næstmest forbrugte drikke i verden efter vand. Indtil slutningen af det 19. århundrede, produktionen var koncentreret i Asien, men stigende global efterspørgsel efter te har ført andre lande til at dyrke deres egen te. Den er produceret i 40 lande rundt om i verden. I dag er et af de vigtigste vækststeder omkring Sortehavet. Te ankom til denne region gennem forskellige ruter. At dyrke det i Sortehavsområdet tog endnu mere tid. Mongolerne og købmænd langs Silkevejen var dem, der introducerede te til russerne, tyrkerne og perserne, samt befolkningen i Kirgisistan, Turkmenistan og Usbekistan osv Omkring begyndelsen af det 20. århundrede og efter talrige forsøg begyndte te at blive dyrket i bjergene mellem Det Kaspiske Hav og Sortehavet. Klimaet i Sortehavskysten er velegnet til mange landbrugsaktiviteter og produkter. Det milde, fugtige havklima i Sortehavskysten gør kommercielt landbrug rentabelt, hvilket også er gavnligt for teplantager. Men turismen har den største andel, landbruget er stadig en af de vigtigste sektorer for Tyrkiet. Landbrugsjorden udgør 33,2 % af den samlede jord, og landmændene bidrager med ca. 30 % af den samlede arbejdsstyrke. Teplantagen strækker sig i dag langs den sydlige bred af Sortehavet mellem Trabzon og Rise og er hjemsted for en samarbejdsstil af te-voksende. I Armenien i over 7000 år har traditionen med at samle og blande vilde urter og blomster været en integreret del af det daglige liv. Som et resultat af etno-botanical forskning og gamle manuskript undersøgelser er vist, at omkring 68 speciale infusioner af urter og blomster, der blev brugt af Royal Families er ansvarlig for Armenien siden oldtiden ved slutningen af middelalderen. Fem procent af Armeniens ressourcer anvendes til produktion af urtete. Disse unikke urte ingredienser kom fra høj bjerg vild skov ved hjælp af veluddannede høstmaskiner og gjort din lækre sidste kop te. Græsk Mountain Tea er produceret af tørrede blade og blomster af Sideritis planter (jern urt). Denne type te er passende navngivet som planten kan kun findes på stenede skråninger ved højder over 3.200 fod (1000 meter). Bjerg te i Pilima, en landsby nær Xanthi er en af de mest berømte bjerg te i Grækenland. Endelig i Bulgarien Rila og Rhodopes er berømte med deres rige flora og fauna. I højlandet i det sydlige Rhodopes vokser den berømte Mursal te. Mursalski te er lavet ved hjælp af tørrede blade og blomster af Sideritis planter (jern wort).Det fremgår klart af ovenstående beskrivelse, at te repræsenterer både en kulturel forbindelse mellem nationerne i Sortehavsområdet og et landbrugsprodukt, der kan skabe bæredygtig økonomisk vækst. Dette projekt har til formål at styrke den kulturelle forbindelse og styrke de respektive kapaciteter til bedre at fange det økonomiske vækstpotentiale, som teen giver. Oplysninger om 2020-05-14 vedrørende afbødning af virkningerne af covid-19 (coronaviruspandemien, der startede i 2019) (kun engelsk): TeaWay-projektet har til formål at styrke teøkonomien. Den sammenfattende rapport om anlæg i de deltagende lande, der er udarbejdet af projektpartnerskabet, giver et omfattende overblik over teindustrien for at støtte SMV'er i at forbedre deres innovative forretningskapacitet til at udvikle og opnå vækst og engagere dem i innovation. Projektet stræber efter det økonomiske vækstpotentiale, som den regionale og lokale producerede te udgør, og opfordrer teproducenterne til at tilslutte sig de markedsmuligheder, som projektet har udviklet. (Danish)
4 November 2022
0 references
Te er en af de ældste og næstmest forbrugte drikke i verden efter vand. Indtil slutningen af det 19. århundrede, produktionen var koncentreret i Asien, men stigende global efterspørgsel efter te har ført andre lande til at dyrke deres egen te. Den er produceret i 40 lande rundt om i verden. I dag er et af de vigtigste vækststeder omkring Sortehavet. Te ankom til denne region gennem forskellige ruter. At dyrke det i Sortehavsområdet tog endnu mere tid. Mongolerne og købmænd langs Silkevejen var dem, der introducerede te til russerne, tyrkerne og perserne, samt befolkningen i Kirgisistan, Turkmenistan og Usbekistan osv Omkring begyndelsen af det 20. århundrede og efter talrige forsøg begyndte te at blive dyrket i bjergene mellem Det Kaspiske Hav og Sortehavet. Klimaet i Sortehavskysten er velegnet til mange landbrugsaktiviteter og produkter. Det milde, fugtige havklima i Sortehavskysten gør kommercielt landbrug rentabelt, hvilket også er gavnligt for teplantager. Men turismen har den største andel, landbruget er stadig en af de vigtigste sektorer for Tyrkiet. Landbrugsjorden udgør 33,2 % af den samlede jord, og landmændene bidrager med ca. 30 % af den samlede arbejdsstyrke. Teplantagen strækker sig i dag langs den sydlige bred af Sortehavet mellem Trabzon og Rise og er hjemsted for en samarbejdsstil af te-voksende. I Armenien i over 7000 år har traditionen med at samle og blande vilde urter og blomster været en integreret del af det daglige liv. Som et resultat af etno-botanical forskning og gamle manuskript undersøgelser er vist, at omkring 68 speciale infusioner af urter og blomster, der blev brugt af Royal Families er ansvarlig for Armenien siden oldtiden ved slutningen af middelalderen. Fem procent af Armeniens ressourcer anvendes til produktion af urtete. Disse unikke urte ingredienser kom fra høj bjerg vild skov ved hjælp af veluddannede høstmaskiner og gjort din lækre sidste kop te. Græsk Mountain Tea er produceret af tørrede blade og blomster af Sideritis planter (jern urt). Denne type te er passende navngivet som planten kan kun findes på stenede skråninger ved højder over 3.200 fod (1000 meter). Bjerg te i Pilima, en landsby nær Xanthi er en af de mest berømte bjerg te i Grækenland. Endelig i Bulgarien Rila og Rhodopes er berømte med deres rige flora og fauna. I højlandet i det sydlige Rhodopes vokser den berømte Mursal te. Mursalski te er lavet ved hjælp af tørrede blade og blomster af Sideritis planter (jern wort).Det fremgår klart af ovenstående beskrivelse, at te repræsenterer både en kulturel forbindelse mellem nationerne i Sortehavsområdet og et landbrugsprodukt, der kan skabe bæredygtig økonomisk vækst. Dette projekt har til formål at styrke den kulturelle forbindelse og styrke de respektive kapaciteter til bedre at fange det økonomiske vækstpotentiale, som teen giver. Oplysninger om 2020-05-14 vedrørende afbødning af virkningerne af covid-19 (coronaviruspandemien, der startede i 2019) (kun engelsk): TeaWay-projektet har til formål at styrke teøkonomien. Den sammenfattende rapport om anlæg i de deltagende lande, der er udarbejdet af projektpartnerskabet, giver et omfattende overblik over teindustrien for at støtte SMV'er i at forbedre deres innovative forretningskapacitet til at udvikle og opnå vækst og engagere dem i innovation. Projektet stræber efter det økonomiske vækstpotentiale, som den regionale og lokale producerede te udgør, og opfordrer teproducenterne til at tilslutte sig de markedsmuligheder, som projektet har udviklet. (Danish)
4 November 2022
0 references
Tee on yksi maailman vanhimmista ja toiseksi eniten kulutetuista juomista veden jälkeen. 1800-luvun loppuun asti tuotanto keskittyi Aasiaan, mutta teen kasvava maailmanlaajuinen kysyntä on saanut muut maat viljelemään omaa teetään. Nyt sitä valmistetaan 40 maassa ympäri maailmaa. Nykyään yksi tärkeimmistä kasvupaikoista on Mustanmeren ympärillä. Tee saapui tälle alueelle eri reittien kautta. Sen kasvattaminen Mustanmeren alueella vei vielä enemmän aikaa. Silkkitien varrella olevat mongolit ja kauppiaat olivat niitä, jotka esittelivät teetä venäläisille, turkkilaisille ja persialaisille sekä Kirgisian, Turkmenistanin ja Uzbekistanin kansalle jne. Mustanmeren rannikon ilmasto soveltuu lukuisille maataloustoiminnoille ja -tuotteille. Mustanmeren rannikon leuto, kostea meriilmasto tekee kaupallisesta viljelystä kannattavaa, mikä hyödyttää myös teeviljelmiä. Matkailun osuus on kuitenkin suurin, mutta maatalous on edelleen yksi Turkin tärkeimmistä aloista. Maatalousmaa on 33,2 % koko maasta, ja maanviljelijät muodostavat noin 30 % koko työvoimasta. Teeviljelmä ulottuu nykyään Mustanmeren etelärannalla Trabzonin ja Risen välillä, ja siellä on osuustoiminnallinen teenviljelytyyli. Armeniassa yli 7000 vuoden ajan perinne luonnonvaraisten yrttien ja kukkien keräämisestä ja sekoittamisesta on ollut olennainen osa jokapäiväistä elämää. Etno-botaanitutkimuksen ja muinaisten käsikirjoitustutkimusten tuloksena on osoitettu, että noin 68 yrtti- ja kukka-infuusiota, joita kuninkaalliset perheet käyttivät Armeniasta muinaisesta ajoista lähtien keskiajan loppuun mennessä. Viisi prosenttia Armenian resursseista käytetään yrttiteetä. Nämä ainutlaatuiset kasviperäiset ainesosat tulivat korkeasta vuoristometsästä hyvin koulutettujen sadonkorjuukoneiden avulla ja tekivät herkullisen viimeisen kupin teetä. Kreikan vuoristotee valmistetaan Sideritis-kasvien kuivatuista lehdistä ja kukista (rautainen mato). Tällainen tee on asianmukaisesti nimetty, koska kasvi löytyy vain kivisillä rinteillä korkeudessa yli 3 200 jalkaa (1000 metriä). Vuoristoteetä Pilimassa, kylässä lähellä Xanthia, on yksi Kreikan kuuluisimmista vuoristoteetistä. Lopuksi Bulgariassa Rila ja Rhodopes ovat kuuluisia niiden rikas kasvisto ja eläimistö. Etelä-Rhodopesin ylängöillä kasvaa kuuluisa Mursal-tee. Mursalski tee valmistetaan käyttäen kuivatut lehdet ja kukat Sideritis kasvien (rauta mato).On selvää edellä kuvauksesta, että tee edustaa sekä kulttuurinen yhteys kansojen välillä Mustanmeren alueen ja maataloustuote, joka voi luoda kestävää talouskasvua. Tällä hankkeella pyritään vahvistamaan kulttuurisia yhteyksiä ja parantamaan niiden valmiuksia hyödyntää paremmin teen tarjoamaa talouskasvupotentiaalia. Vuosille 2020–05–14 lisätyt tiedot covid-19:n vaikutusten lieventämisestä (vuonna 2019 alkanut koronaviruspandemia) (vain englanniksi): TeaWay-hankkeen tavoitteena on edistää teetaloutta. Hankekumppanuuden laatima yhteenvetoraportti hankkeeseen osallistuvien maiden tehtaista tarjoaa kattavan yleiskuvan teeteollisuudesta, jolla tuetaan pk-yrityksiä niiden innovatiivisten liiketoimintavalmiuksien parantamisessa, jotta ne voivat kehittää ja saavuttaa kasvua ja sitouttaa ne innovointiin. Hankkeessa pyritään alueellisen ja paikallisen valmistetun teen taloudelliseen kasvupotentiaaliin ja kehotetaan teentuottajia liittymään hankkeessa kehitettyihin markkinamahdollisuuksiin. (Finnish)
4 November 2022
0 references
Herbata jest jednym z najstarszych i drugim najczęściej spożywanym napojem na świecie po wodzie. Do końca XIX wieku produkcja koncentrowała się w Azji, jednak rosnące globalne zapotrzebowanie na herbatę doprowadziło inne kraje do uprawy własnej herbaty. Obecnie produkowany jest w 40 krajach na całym świecie. Obecnie jedno z głównych miejsc uprawy znajduje się wokół Morza Czarnego. Herbata dotarła do tego regionu różnymi drogami. Wyhodowanie go w regionie Morza Czarnego zajęło jeszcze więcej czasu. Mongołowie i kupcy wzdłuż Jedwabnego Szlaku to ci, którzy wprowadzili herbatę Rosjanom, Turkom i Persom, a także mieszkańcom Kirgistanu, Turkmenistanu i Uzbekistanu itp. Klimat wybrzeża Morza Czarnego nadaje się do wielu działań i produktów rolnych. Łagodny, wilgotny klimat oceaniczny wybrzeża Morza Czarnego sprawia, że komercyjne rolnictwo jest opłacalne, co jest również korzystne dla plantacji herbaty. Jednak turystyka ma największy udział, rolnictwo jest nadal jednym z najważniejszych sektorów dla Turcji. Grunty rolne zajmują 33,2 % całkowitej powierzchni ziemi, a rolnicy stanowią około 30 % całkowitej siły roboczej. Plantacja herbaty rozciąga się dziś wzdłuż południowego brzegu Morza Czarnego między Trabzon i Rise i jest domem dla kooperacyjnego stylu uprawy herbaty. W Armenii od ponad 7000 lat tradycja gromadzenia i mieszania dzikich ziół i kwiatów jest integralną częścią codziennego życia. W wyniku badań etnobotanicznych i starożytnych badań manuskryptowych wykazano, że około 68 specjalistycznych naparów z ziół i kwiatów, które były używane przez rodziny królewskie, które były odpowiedzialne za Armenię od czasów starożytnych pod koniec średniowiecza. Pięć procent zasobów Armenii jest wykorzystywane do produkcji herbaty ziołowej. Te unikalne składniki ziołowe pochodziły z wysokogórskiego dzikiego lasu przy pomocy dobrze wyszkolonych kombajnów i przygotowały pyszną ostatnią filiżankę herbaty. Grecka herbata górska jest produkowana z suszonych liści i kwiatów roślin Sideritis (żelaznej brzeczki). Ten rodzaj herbaty jest odpowiednio nazwany, ponieważ roślinę można znaleźć tylko na skalistych zboczach na wysokości ponad 3200 stóp (1000 metrów). Herbata górska w Pilimie, wiosce niedaleko Xanthi, jest jedną z najsłynniejszych greckich herbat górskich. Wreszcie w Bułgarii Rila i Rhodopes słyną ze swojej bogatej flory i fauny. Na górskich polach południowych Rodopów rośnie słynna herbata Mursal. Herbata Mursalski jest wytwarzana przy użyciu suszonych liści i kwiatów roślin Sideritis (żelazo brzeczki).Z powyższego opisu jasno wynika, że herbata stanowi zarówno związek kulturowy między narodami obszaru Morza Czarnego, jak i produkt rolny, który może generować zrównoważony wzrost gospodarczy. Niniejszy projekt ma na celu wzmocnienie więzi kulturowej i zwiększenie odpowiednich zdolności do lepszego wykorzystania potencjału wzrostu gospodarczego wynikającego z herbaty. Informacje dodane w dniu 2020-05-14 dotyczące łagodzenia skutków COVID-19 (pandemia koronawirusa, która rozpoczęła się w 2019 r.) (tylko w języku angielskim): Projekt TeaWay ma na celu pobudzenie gospodarki herbacianej. Sprawozdanie podsumowujące na temat roślin w krajach uczestniczących, przygotowane w ramach partnerstwa projektowego, zawiera kompleksowy przegląd przemysłu herbacianego w celu wspierania MŚP w zwiększaniu ich innowacyjnych zdolności biznesowych w zakresie rozwoju i osiągania wzrostu oraz angażowania ich w innowacje. Projekt dąży do osiągnięcia potencjału wzrostu gospodarczego reprezentowanego przez regionalną i lokalną herbatę produkowaną i zachęca producentów herbaty do przyłączenia się do możliwości rynkowych opracowanych przez projekt. (Polish)
4 November 2022
0 references
Herbata jest jednym z najstarszych i drugim najczęściej spożywanym napojem na świecie po wodzie. Do końca XIX wieku produkcja koncentrowała się w Azji, jednak rosnące globalne zapotrzebowanie na herbatę doprowadziło inne kraje do uprawy własnej herbaty. Obecnie produkowany jest w 40 krajach na całym świecie. Obecnie jedno z głównych miejsc uprawy znajduje się wokół Morza Czarnego. Herbata dotarła do tego regionu różnymi drogami. Wyhodowanie go w regionie Morza Czarnego zajęło jeszcze więcej czasu. Mongołowie i kupcy wzdłuż Jedwabnego Szlaku to ci, którzy wprowadzili herbatę Rosjanom, Turkom i Persom, a także mieszkańcom Kirgistanu, Turkmenistanu i Uzbekistanu itp. Klimat wybrzeża Morza Czarnego nadaje się do wielu działań i produktów rolnych. Łagodny, wilgotny klimat oceaniczny wybrzeża Morza Czarnego sprawia, że komercyjne rolnictwo jest opłacalne, co jest również korzystne dla plantacji herbaty. Jednak turystyka ma największy udział, rolnictwo jest nadal jednym z najważniejszych sektorów dla Turcji. Grunty rolne zajmują 33,2 % całkowitej powierzchni ziemi, a rolnicy stanowią około 30 % całkowitej siły roboczej. Plantacja herbaty rozciąga się dziś wzdłuż południowego brzegu Morza Czarnego między Trabzon i Rise i jest domem dla kooperacyjnego stylu uprawy herbaty. W Armenii od ponad 7000 lat tradycja gromadzenia i mieszania dzikich ziół i kwiatów jest integralną częścią codziennego życia. W wyniku badań etnobotanicznych i starożytnych badań manuskryptowych wykazano, że około 68 specjalistycznych naparów z ziół i kwiatów, które były używane przez rodziny królewskie, które były odpowiedzialne za Armenię od czasów starożytnych pod koniec średniowiecza. Pięć procent zasobów Armenii jest wykorzystywane do produkcji herbaty ziołowej. Te unikalne składniki ziołowe pochodziły z wysokogórskiego dzikiego lasu przy pomocy dobrze wyszkolonych kombajnów i przygotowały pyszną ostatnią filiżankę herbaty. Grecka herbata górska jest produkowana z suszonych liści i kwiatów roślin Sideritis (żelaznej brzeczki). Ten rodzaj herbaty jest odpowiednio nazwany, ponieważ roślinę można znaleźć tylko na skalistych zboczach na wysokości ponad 3200 stóp (1000 metrów). Herbata górska w Pilimie, wiosce niedaleko Xanthi, jest jedną z najsłynniejszych greckich herbat górskich. Wreszcie w Bułgarii Rila i Rhodopes słyną ze swojej bogatej flory i fauny. Na górskich polach południowych Rodopów rośnie słynna herbata Mursal. Herbata Mursalski jest wytwarzana przy użyciu suszonych liści i kwiatów roślin Sideritis (żelazo brzeczki).Z powyższego opisu jasno wynika, że herbata stanowi zarówno związek kulturowy między narodami obszaru Morza Czarnego, jak i produkt rolny, który może generować zrównoważony wzrost gospodarczy. Niniejszy projekt ma na celu wzmocnienie więzi kulturowej i zwiększenie odpowiednich zdolności do lepszego wykorzystania potencjału wzrostu gospodarczego wynikającego z herbaty. Informacje dodane w dniu 2020-05-14 dotyczące łagodzenia skutków COVID-19 (pandemia koronawirusa, która rozpoczęła się w 2019 r.) (tylko w języku angielskim): Projekt TeaWay ma na celu pobudzenie gospodarki herbacianej. Sprawozdanie podsumowujące na temat roślin w krajach uczestniczących, przygotowane w ramach partnerstwa projektowego, zawiera kompleksowy przegląd przemysłu herbacianego w celu wspierania MŚP w zwiększaniu ich innowacyjnych zdolności biznesowych w zakresie rozwoju i osiągania wzrostu oraz angażowania ich w innowacje. Projekt dąży do osiągnięcia potencjału wzrostu gospodarczego reprezentowanego przez regionalną i lokalną herbatę produkowaną i zachęca producentów herbaty do przyłączenia się do możliwości rynkowych opracowanych przez projekt. (Polish)
4 November 2022
0 references
Το τσάι είναι ένα από τα παλαιότερα και το δεύτερο πιο καταναλωμένο ποτό στον κόσμο μετά το νερό. Μέχρι το τέλος του 19ου αιώνα, η παραγωγή ήταν συγκεντρωμένη στην Ασία, ωστόσο, η αυξανόμενη παγκόσμια ζήτηση για τσάι οδήγησε άλλες χώρες να καλλιεργήσουν το δικό τους τσάι. Παράγεται σε 40 χώρες σε όλο τον κόσμο. Σήμερα ένα από τα κύρια αναπτυσσόμενα μέρη είναι γύρω από τη Μαύρη Θάλασσα. Το τσάι έφτασε σε αυτή την περιοχή μέσω διαφόρων διαδρομών. Για να αναπτυχθεί στην περιοχή της Μαύρης Θάλασσας χρειάστηκε ακόμη περισσότερος χρόνος. Οι Μογγόλοι και οι έμποροι κατά μήκος του Δρόμου του Μεταξιού ήταν εκείνοι που εισήγαγαν τσάι στους Ρώσους, τους Τούρκους και τους Πέρσες, καθώς και στους κατοίκους της Κιργιζίας, του Τουρκμενιστάν και του Ουζμπεκιστάν κ.λπ. Γύρω από τις αρχές του 20ου αιώνα και μετά από πολλές προσπάθειες, το τσάι άρχισε να καλλιεργείται στα βουνά μεταξύ της Κασπίας Θάλασσας και της Μαύρης Θάλασσας. Το κλίμα της Μαύρης Θάλασσας είναι κατάλληλο για πολυάριθμες γεωργικές δραστηριότητες και προϊόντα. Το ήπιο, υγρό ωκεάνιο κλίμα της ακτής της Μαύρης Θάλασσας καθιστά την εμπορική γεωργία κερδοφόρα, η οποία είναι επίσης επωφελής για τις φυτείες τσαγιού. Ωστόσο, ο τουρισμός κατέχει το μεγαλύτερο μερίδιο, η γεωργία εξακολουθεί να είναι ένας από τους σημαντικότερους τομείς για την Τουρκία. Η γεωργική γη καταλαμβάνει το 33,2 % της συνολικής γης και οι αγρότες συνεισφέρουν περίπου το 30 % του συνολικού εργατικού δυναμικού. Η φυτεία τσαγιού σήμερα εκτείνεται κατά μήκος της νότιας ακτής της Μαύρης Θάλασσας μεταξύ Trabzon και Rise και φιλοξενεί ένα συνεργατικό στυλ καλλιέργειας τσαγιού. Στην Αρμενία για πάνω από 7.000 χρόνια, η παράδοση της συλλογής και ανάμειξης άγριων βοτάνων και λουλουδιών αποτελεί αναπόσπαστο μέρος της καθημερινής ζωής. Ως αποτέλεσμα της εθνο-βοτανικής έρευνας και των αρχαίων μελετών χειρογράφων, καταδεικνύεται ότι περίπου 68 ειδικές εγχύσεις βοτάνων και λουλουδιών που χρησιμοποιήθηκαν από τις Βασιλικές Οικογένειες που ήταν υπεύθυνες για την Αρμενία από την αρχαιότητα μέχρι το τέλος του Μεσαίωνα. Το 5 % των πόρων της Αρμενίας χρησιμοποιούνται για την παραγωγή τσαγιού βοτάνων. Αυτά τα μοναδικά φυτικά συστατικά προέρχονταν από ψηλά άγρια δάση του βουνού με τη βοήθεια καλά εκπαιδευμένων συλλεκτών και έφτιαξαν το νόστιμο τελικό φλιτζάνι τσάι σας. Το Ελληνικό Τσάι του Βουνού παράγεται από τα αποξηραμένα φύλλα και τα άνθη των φυτών του Σιδερίτη. Αυτό το είδος τσαγιού ονομάζεται κατάλληλα, καθώς το φυτό μπορεί να βρεθεί μόνο σε βραχώδεις πλαγιές σε υψόμετρα πάνω από 3.200 πόδια (1000 μέτρα). Το τσάι του βουνού στην Πήλιμα, ένα χωριό κοντά στην Ξάνθη, είναι ένα από τα πιο διάσημα τσάι του βουνού της Ελλάδας. Τέλος στη Βουλγαρία η Ρίλα και η Ροδόπη φημίζονται για την πλούσια χλωρίδα και πανίδα τους. Στα ορεινά χωράφια της νότιας Ροδόπης αναπτύσσεται το περίφημο τσάι Mursal. Το τσάι Mursalski παρασκευάζεται με τα αποξηραμένα φύλλα και τα άνθη των φυτών Sideritis (γλεύκος σιδήρου).Είναι σαφές από την παραπάνω περιγραφή ότι το τσάι αντιπροσωπεύει τόσο έναν πολιτιστικό δεσμό μεταξύ των εθνών της περιοχής της Μαύρης Θάλασσας όσο και ένα γεωργικό προϊόν που μπορεί να δημιουργήσει βιώσιμη οικονομική ανάπτυξη. Το παρόν έργο αποσκοπεί στην ενίσχυση του πολιτιστικού δεσμού και στην ενίσχυση των αντίστοιχων ικανοτήτων για την καλύτερη αξιοποίηση του δυναμικού οικονομικής ανάπτυξης που παρέχει το τσάι. Πληροφορίες που προστέθηκαν την περίοδο 2020-05-14 σχετικά με τον μετριασμό των επιπτώσεων της COVID-19 (η πανδημία του κορονοϊού που ξεκίνησε το 2019) (μόνο στην αγγλική γλώσσα): Το έργο TeaWay στοχεύει στην τόνωση της οικονομίας του τσαγιού. Η συγκεφαλαιωτική έκθεση για τα φυτά στις συμμετέχουσες χώρες, η οποία εκπονήθηκε από τη σύμπραξη του έργου, παρέχει μια ολοκληρωμένη επισκόπηση της βιομηχανίας τσαγιού για τη στήριξη των ΜΜΕ στην ενίσχυση των καινοτόμων επιχειρηματικών ικανοτήτων τους για την ανάπτυξη και την επίτευξη ανάπτυξης και τη συμμετοχή τους στην καινοτομία. Το έργο επιδιώκει το δυναμικό οικονομικής ανάπτυξης που αντιπροσωπεύει το περιφερειακό και τοπικό παρασκευασμένο τσάι και καλεί τους παραγωγούς τσαγιού να ενταχθούν στις ευκαιρίες της αγοράς που αναπτύσσονται από το έργο. (Greek)
4 November 2022
0 references
Το τσάι είναι ένα από τα παλαιότερα και το δεύτερο πιο καταναλωμένο ποτό στον κόσμο μετά το νερό. Μέχρι το τέλος του 19ου αιώνα, η παραγωγή ήταν συγκεντρωμένη στην Ασία, ωστόσο, η αυξανόμενη παγκόσμια ζήτηση για τσάι οδήγησε άλλες χώρες να καλλιεργήσουν το δικό τους τσάι. Παράγεται σε 40 χώρες σε όλο τον κόσμο. Σήμερα ένα από τα κύρια αναπτυσσόμενα μέρη είναι γύρω από τη Μαύρη Θάλασσα. Το τσάι έφτασε σε αυτή την περιοχή μέσω διαφόρων διαδρομών. Για να αναπτυχθεί στην περιοχή της Μαύρης Θάλασσας χρειάστηκε ακόμη περισσότερος χρόνος. Οι Μογγόλοι και οι έμποροι κατά μήκος του Δρόμου του Μεταξιού ήταν εκείνοι που εισήγαγαν τσάι στους Ρώσους, τους Τούρκους και τους Πέρσες, καθώς και στους κατοίκους της Κιργιζίας, του Τουρκμενιστάν και του Ουζμπεκιστάν κ.λπ. Γύρω από τις αρχές του 20ου αιώνα και μετά από πολλές προσπάθειες, το τσάι άρχισε να καλλιεργείται στα βουνά μεταξύ της Κασπίας Θάλασσας και της Μαύρης Θάλασσας. Το κλίμα της Μαύρης Θάλασσας είναι κατάλληλο για πολυάριθμες γεωργικές δραστηριότητες και προϊόντα. Το ήπιο, υγρό ωκεάνιο κλίμα της ακτής της Μαύρης Θάλασσας καθιστά την εμπορική γεωργία κερδοφόρα, η οποία είναι επίσης επωφελής για τις φυτείες τσαγιού. Ωστόσο, ο τουρισμός κατέχει το μεγαλύτερο μερίδιο, η γεωργία εξακολουθεί να είναι ένας από τους σημαντικότερους τομείς για την Τουρκία. Η γεωργική γη καταλαμβάνει το 33,2 % της συνολικής γης και οι αγρότες συνεισφέρουν περίπου το 30 % του συνολικού εργατικού δυναμικού. Η φυτεία τσαγιού σήμερα εκτείνεται κατά μήκος της νότιας ακτής της Μαύρης Θάλασσας μεταξύ Trabzon και Rise και φιλοξενεί ένα συνεργατικό στυλ καλλιέργειας τσαγιού. Στην Αρμενία για πάνω από 7.000 χρόνια, η παράδοση της συλλογής και ανάμειξης άγριων βοτάνων και λουλουδιών αποτελεί αναπόσπαστο μέρος της καθημερινής ζωής. Ως αποτέλεσμα της εθνο-βοτανικής έρευνας και των αρχαίων μελετών χειρογράφων, καταδεικνύεται ότι περίπου 68 ειδικές εγχύσεις βοτάνων και λουλουδιών που χρησιμοποιήθηκαν από τις Βασιλικές Οικογένειες που ήταν υπεύθυνες για την Αρμενία από την αρχαιότητα μέχρι το τέλος του Μεσαίωνα. Το 5 % των πόρων της Αρμενίας χρησιμοποιούνται για την παραγωγή τσαγιού βοτάνων. Αυτά τα μοναδικά φυτικά συστατικά προέρχονταν από ψηλά άγρια δάση του βουνού με τη βοήθεια καλά εκπαιδευμένων συλλεκτών και έφτιαξαν το νόστιμο τελικό φλιτζάνι τσάι σας. Το Ελληνικό Τσάι του Βουνού παράγεται από τα αποξηραμένα φύλλα και τα άνθη των φυτών του Σιδερίτη. Αυτό το είδος τσαγιού ονομάζεται κατάλληλα, καθώς το φυτό μπορεί να βρεθεί μόνο σε βραχώδεις πλαγιές σε υψόμετρα πάνω από 3.200 πόδια (1000 μέτρα). Το τσάι του βουνού στην Πήλιμα, ένα χωριό κοντά στην Ξάνθη, είναι ένα από τα πιο διάσημα τσάι του βουνού της Ελλάδας. Τέλος στη Βουλγαρία η Ρίλα και η Ροδόπη φημίζονται για την πλούσια χλωρίδα και πανίδα τους. Στα ορεινά χωράφια της νότιας Ροδόπης αναπτύσσεται το περίφημο τσάι Mursal. Το τσάι Mursalski παρασκευάζεται με τα αποξηραμένα φύλλα και τα άνθη των φυτών Sideritis (γλεύκος σιδήρου).Είναι σαφές από την παραπάνω περιγραφή ότι το τσάι αντιπροσωπεύει τόσο έναν πολιτιστικό δεσμό μεταξύ των εθνών της περιοχής της Μαύρης Θάλασσας όσο και ένα γεωργικό προϊόν που μπορεί να δημιουργήσει βιώσιμη οικονομική ανάπτυξη. Το παρόν έργο αποσκοπεί στην ενίσχυση του πολιτιστικού δεσμού και στην ενίσχυση των αντίστοιχων ικανοτήτων για την καλύτερη αξιοποίηση του δυναμικού οικονομικής ανάπτυξης που παρέχει το τσάι. Πληροφορίες που προστέθηκαν την περίοδο 2020-05-14 σχετικά με τον μετριασμό των επιπτώσεων της COVID-19 (η πανδημία του κορονοϊού που ξεκίνησε το 2019) (μόνο στην αγγλική γλώσσα): Το έργο TeaWay στοχεύει στην τόνωση της οικονομίας του τσαγιού. Η συγκεφαλαιωτική έκθεση για τα φυτά στις συμμετέχουσες χώρες, η οποία εκπονήθηκε από τη σύμπραξη του έργου, παρέχει μια ολοκληρωμένη επισκόπηση της βιομηχανίας τσαγιού για τη στήριξη των ΜΜΕ στην ενίσχυση των καινοτόμων επιχειρηματικών ικανοτήτων τους για την ανάπτυξη και την επίτευξη ανάπτυξης και τη συμμετοχή τους στην καινοτομία. Το έργο επιδιώκει το δυναμικό οικονομικής ανάπτυξης που αντιπροσωπεύει το περιφερειακό και τοπικό παρασκευασμένο τσάι και καλεί τους παραγωγούς τσαγιού να ενταχθούν στις ευκαιρίες της αγοράς που αναπτύσσονται από το έργο. (Greek)
4 November 2022
0 references
Tee on üks vanimaid ja teine kõige rohkem tarbitud jook maailmas pärast vett. Kuni 19. sajandi lõpuni oli tootmine koondunud Aasiasse, kuid kasvav ülemaailmne nõudlus tee järele on sundinud teisi riike oma teed kasvatama. Seda toodetakse 40 riigis üle maailma. Täna on üks peamisi kasvavaid kohti Musta mere ümbruses. Tee jõudis sellesse piirkonda läbi erinevate marsruutide. Selle kasvatamine Musta mere piirkonnas võttis veelgi rohkem aega. Mongolid ja kaupmehed mööda Siiditeed olid need, kes tutvustasid teed venelastele, türklastele ja pärslastele, samuti Kõrgõzstani, Türkmenistani ja Usbekistani rahvale jne. 20. sajandi teisel poolel ja pärast arvukaid katseid hakkas tee kasvatama mägedes Kaspia mere ja Musta mere vahel. Musta mere ranniku kliima sobib paljude põllumajandustegevuste ja -toodete jaoks. Musta mere ranniku pehme ja niiske ookeaniline kliima muudab kaubandusliku põllumajanduse kasumlikuks, mis on kasulik ka teeistandustele. Kõige suurem osa on aga turism, kuid põllumajandus on Türgi jaoks endiselt üks tähtsamaid sektoreid. Põllumajandusmaa hõivab 33,2 % kogu maast ja põllumajandustootjad moodustavad umbes 30 % kogu tööjõust. Tänane teeistandus ulatub Musta mere lõunakaldale Trabzoni ja Rise’i vahel ning on koduks teekasvatuse ühistu stiilile. Armeenias üle 7000 aasta on looduslike maitsetaimede ja lillede kogumise ja segamise traditsioon olnud igapäevaelu lahutamatu osa. Etno-botaaniliste uuringute ja iidsete käsikirjade uuringute tulemusena on näidatud, et umbes 68 eriotstarbelist taime- ja lilleinfusiooni, mida kuninglikud perekonnad kasutasid Armeenia eest alates iidsetest aegadest keskaja lõpus. Viis protsenti Armeenia ressurssidest kasutatakse taimse tee tootmiseks. Need ainulaadsed taimsed koostisosad tulid kõrgest mägisest looduslikust metsast hästi koolitatud koristusmasinate abil ja tegid oma maitsva viimase tassi teed. Kreeka mägiteed toodetakse Sideritise taimede kuivatatud lehtedest ja lilledest (rauapuna). Sellist teed nimetatakse asjakohaselt, kuna taime võib leida ainult kivistel nõlvadel kõrgustel üle 3200 jalga (1000 meetrit). Xanthi lähedal asuv küla Pilimas on üks Kreeka kuulsamaid mägiteid. Bulgaarias on Rila ja Rhodopes kuulsad oma rikkaliku taimestiku ja loomastiku poolest. Lõuna-Rodopesi mägismaal kasvab kuulus Mursal tee. Mursalski tee on valmistatud Sideritise taimede kuivatatud lehtedest ja lilledest (rauakorv). Eespool esitatud kirjeldusest on selge, et tee kujutab endast nii Musta mere piirkonna rahvaste kultuurilist seost kui ka põllumajandustoodet, mis võib luua jätkusuutlikku majanduskasvu. Käesoleva projekti eesmärk on tugevdada kultuurisidemeid ja suurendada vastavat suutlikkust, et paremini ära kasutada teest tulenevat majanduskasvu potentsiaali. Aastatel 2020–05–14 lisati teave COVID-19 mõju leevendamise kohta (2019. aastal alanud koroonaviiruse pandeemia) (ainult inglise keel): TeaWay projekti eesmärk on edendada teemajandust. Projektipartnerluse koostatud kokkuvõtvas aruandes osalevate riikide tehaste kohta antakse põhjalik ülevaade teetööstusest, et toetada VKEsid nende uuendusliku ettevõtlussuutlikkuse suurendamisel, et arendada ja saavutada kasvu ning kaasata neid innovatsiooni. Projektiga püüeldakse piirkondliku ja kohaliku toodetud tee majanduskasvu potentsiaali poole ning kutsutakse teetootjaid ühinema projektiga välja töötatud turuvõimalustega. (Estonian)
4 November 2022
0 references
Tee on yksi maailman vanhimmista ja toiseksi eniten kulutetuista juomista veden jälkeen. 1800-luvun loppuun asti tuotanto keskittyi Aasiaan, mutta teen kasvava maailmanlaajuinen kysyntä on saanut muut maat viljelemään omaa teetään. Nyt sitä valmistetaan 40 maassa ympäri maailmaa. Nykyään yksi tärkeimmistä kasvupaikoista on Mustanmeren ympärillä. Tee saapui tälle alueelle eri reittien kautta. Sen kasvattaminen Mustanmeren alueella vei vielä enemmän aikaa. Silkkitien varrella olevat mongolit ja kauppiaat olivat niitä, jotka esittelivät teetä venäläisille, turkkilaisille ja persialaisille sekä Kirgisian, Turkmenistanin ja Uzbekistanin kansalle jne. Mustanmeren rannikon ilmasto soveltuu lukuisille maataloustoiminnoille ja -tuotteille. Mustanmeren rannikon leuto, kostea meriilmasto tekee kaupallisesta viljelystä kannattavaa, mikä hyödyttää myös teeviljelmiä. Matkailun osuus on kuitenkin suurin, mutta maatalous on edelleen yksi Turkin tärkeimmistä aloista. Maatalousmaa on 33,2 % koko maasta, ja maanviljelijät muodostavat noin 30 % koko työvoimasta. Teeviljelmä ulottuu nykyään Mustanmeren etelärannalla Trabzonin ja Risen välillä, ja siellä on osuustoiminnallinen teenviljelytyyli. Armeniassa yli 7000 vuoden ajan perinne luonnonvaraisten yrttien ja kukkien keräämisestä ja sekoittamisesta on ollut olennainen osa jokapäiväistä elämää. Etno-botaanitutkimuksen ja muinaisten käsikirjoitustutkimusten tuloksena on osoitettu, että noin 68 yrtti- ja kukka-infuusiota, joita kuninkaalliset perheet käyttivät Armeniasta muinaisesta ajoista lähtien keskiajan loppuun mennessä. Viisi prosenttia Armenian resursseista käytetään yrttiteetä. Nämä ainutlaatuiset kasviperäiset ainesosat tulivat korkeasta vuoristometsästä hyvin koulutettujen sadonkorjuukoneiden avulla ja tekivät herkullisen viimeisen kupin teetä. Kreikan vuoristotee valmistetaan Sideritis-kasvien kuivatuista lehdistä ja kukista (rautainen mato). Tällainen tee on asianmukaisesti nimetty, koska kasvi löytyy vain kivisillä rinteillä korkeudessa yli 3 200 jalkaa (1000 metriä). Vuoristoteetä Pilimassa, kylässä lähellä Xanthia, on yksi Kreikan kuuluisimmista vuoristoteetistä. Lopuksi Bulgariassa Rila ja Rhodopes ovat kuuluisia niiden rikas kasvisto ja eläimistö. Etelä-Rhodopesin ylängöillä kasvaa kuuluisa Mursal-tee. Mursalski tee valmistetaan käyttäen kuivatut lehdet ja kukat Sideritis kasvien (rauta mato).On selvää edellä kuvauksesta, että tee edustaa sekä kulttuurinen yhteys kansojen välillä Mustanmeren alueen ja maataloustuote, joka voi luoda kestävää talouskasvua. Tällä hankkeella pyritään vahvistamaan kulttuurisia yhteyksiä ja parantamaan niiden valmiuksia hyödyntää paremmin teen tarjoamaa talouskasvupotentiaalia. Vuosille 2020–05–14 lisätyt tiedot covid-19:n vaikutusten lieventämisestä (vuonna 2019 alkanut koronaviruspandemia) (vain englanniksi): TeaWay-hankkeen tavoitteena on edistää teetaloutta. Hankekumppanuuden laatima yhteenvetoraportti hankkeeseen osallistuvien maiden tehtaista tarjoaa kattavan yleiskuvan teeteollisuudesta, jolla tuetaan pk-yrityksiä niiden innovatiivisten liiketoimintavalmiuksien parantamisessa, jotta ne voivat kehittää ja saavuttaa kasvua ja sitouttaa ne innovointiin. Hankkeessa pyritään alueellisen ja paikallisen valmistetun teen taloudelliseen kasvupotentiaaliin ja kehotetaan teentuottajia liittymään hankkeessa kehitettyihin markkinamahdollisuuksiin. (Finnish)
4 November 2022
0 references
Tee on yksi maailman vanhimmista ja toiseksi eniten kulutetuista juomista veden jälkeen. 1800-luvun loppuun asti tuotanto keskittyi Aasiaan, mutta teen kasvava maailmanlaajuinen kysyntä on saanut muut maat viljelemään omaa teetään. Nyt sitä valmistetaan 40 maassa ympäri maailmaa. Nykyään yksi tärkeimmistä kasvupaikoista on Mustanmeren ympärillä. Tee saapui tälle alueelle eri reittien kautta. Sen kasvattaminen Mustanmeren alueella vei vielä enemmän aikaa. Silkkitien varrella olevat mongolit ja kauppiaat olivat niitä, jotka esittelivät teetä venäläisille, turkkilaisille ja persialaisille sekä Kirgisian, Turkmenistanin ja Uzbekistanin kansalle jne. Mustanmeren rannikon ilmasto soveltuu lukuisille maataloustoiminnoille ja -tuotteille. Mustanmeren rannikon leuto, kostea meriilmasto tekee kaupallisesta viljelystä kannattavaa, mikä hyödyttää myös teeviljelmiä. Matkailun osuus on kuitenkin suurin, mutta maatalous on edelleen yksi Turkin tärkeimmistä aloista. Maatalousmaa on 33,2 % koko maasta, ja maanviljelijät muodostavat noin 30 % koko työvoimasta. Teeviljelmä ulottuu nykyään Mustanmeren etelärannalla Trabzonin ja Risen välillä, ja siellä on osuustoiminnallinen teenviljelytyyli. Armeniassa yli 7000 vuoden ajan perinne luonnonvaraisten yrttien ja kukkien keräämisestä ja sekoittamisesta on ollut olennainen osa jokapäiväistä elämää. Etno-botaanitutkimuksen ja muinaisten käsikirjoitustutkimusten tuloksena on osoitettu, että noin 68 yrtti- ja kukka-infuusiota, joita kuninkaalliset perheet käyttivät Armeniasta muinaisesta ajoista lähtien keskiajan loppuun mennessä. Viisi prosenttia Armenian resursseista käytetään yrttiteetä. Nämä ainutlaatuiset kasviperäiset ainesosat tulivat korkeasta vuoristometsästä hyvin koulutettujen sadonkorjuukoneiden avulla ja tekivät herkullisen viimeisen kupin teetä. Kreikan vuoristotee valmistetaan Sideritis-kasvien kuivatuista lehdistä ja kukista (rautainen mato). Tällainen tee on asianmukaisesti nimetty, koska kasvi löytyy vain kivisillä rinteillä korkeudessa yli 3 200 jalkaa (1000 metriä). Vuoristoteetä Pilimassa, kylässä lähellä Xanthia, on yksi Kreikan kuuluisimmista vuoristoteetistä. Lopuksi Bulgariassa Rila ja Rhodopes ovat kuuluisia niiden rikas kasvisto ja eläimistö. Etelä-Rhodopesin ylängöillä kasvaa kuuluisa Mursal-tee. Mursalski tee valmistetaan käyttäen kuivatut lehdet ja kukat Sideritis kasvien (rauta mato).On selvää edellä kuvauksesta, että tee edustaa sekä kulttuurinen yhteys kansojen välillä Mustanmeren alueen ja maataloustuote, joka voi luoda kestävää talouskasvua. Tällä hankkeella pyritään vahvistamaan kulttuurisia yhteyksiä ja parantamaan niiden valmiuksia hyödyntää paremmin teen tarjoamaa talouskasvupotentiaalia. Vuosille 2020–05–14 lisätyt tiedot covid-19:n vaikutusten lieventämisestä (vuonna 2019 alkanut koronaviruspandemia) (vain englanniksi): TeaWay-hankkeen tavoitteena on edistää teetaloutta. Hankekumppanuuden laatima yhteenvetoraportti hankkeeseen osallistuvien maiden tehtaista tarjoaa kattavan yleiskuvan teeteollisuudesta, jolla tuetaan pk-yrityksiä niiden innovatiivisten liiketoimintavalmiuksien parantamisessa, jotta ne voivat kehittää ja saavuttaa kasvua ja sitouttaa ne innovointiin. Hankkeessa pyritään alueellisen ja paikallisen valmistetun teen taloudelliseen kasvupotentiaaliin ja kehotetaan teentuottajia liittymään hankkeessa kehitettyihin markkinamahdollisuuksiin. (Finnish)
4 November 2022
0 references
Tee on üks vanimaid ja teine kõige rohkem tarbitud jook maailmas pärast vett. Kuni 19. sajandi lõpuni oli tootmine koondunud Aasiasse, kuid kasvav ülemaailmne nõudlus tee järele on sundinud teisi riike oma teed kasvatama. Seda toodetakse 40 riigis üle maailma. Täna on üks peamisi kasvavaid kohti Musta mere ümbruses. Tee jõudis sellesse piirkonda läbi erinevate marsruutide. Selle kasvatamine Musta mere piirkonnas võttis veelgi rohkem aega. Mongolid ja kaupmehed mööda Siiditeed olid need, kes tutvustasid teed venelastele, türklastele ja pärslastele, samuti Kõrgõzstani, Türkmenistani ja Usbekistani rahvale jne. 20. sajandi teisel poolel ja pärast arvukaid katseid hakkas tee kasvatama mägedes Kaspia mere ja Musta mere vahel. Musta mere ranniku kliima sobib paljude põllumajandustegevuste ja -toodete jaoks. Musta mere ranniku pehme ja niiske ookeaniline kliima muudab kaubandusliku põllumajanduse kasumlikuks, mis on kasulik ka teeistandustele. Kõige suurem osa on aga turism, kuid põllumajandus on Türgi jaoks endiselt üks tähtsamaid sektoreid. Põllumajandusmaa hõivab 33,2 % kogu maast ja põllumajandustootjad moodustavad umbes 30 % kogu tööjõust. Tänane teeistandus ulatub Musta mere lõunakaldale Trabzoni ja Rise’i vahel ning on koduks teekasvatuse ühistu stiilile. Armeenias üle 7000 aasta on looduslike maitsetaimede ja lillede kogumise ja segamise traditsioon olnud igapäevaelu lahutamatu osa. Etno-botaaniliste uuringute ja iidsete käsikirjade uuringute tulemusena on näidatud, et umbes 68 eriotstarbelist taime- ja lilleinfusiooni, mida kuninglikud perekonnad kasutasid Armeenia eest alates iidsetest aegadest keskaja lõpus. Viis protsenti Armeenia ressurssidest kasutatakse taimse tee tootmiseks. Need ainulaadsed taimsed koostisosad tulid kõrgest mägisest looduslikust metsast hästi koolitatud koristusmasinate abil ja tegid oma maitsva viimase tassi teed. Kreeka mägiteed toodetakse Sideritise taimede kuivatatud lehtedest ja lilledest (rauapuna). Sellist teed nimetatakse asjakohaselt, kuna taime võib leida ainult kivistel nõlvadel kõrgustel üle 3200 jalga (1000 meetrit). Xanthi lähedal asuv küla Pilimas on üks Kreeka kuulsamaid mägiteid. Bulgaarias on Rila ja Rhodopes kuulsad oma rikkaliku taimestiku ja loomastiku poolest. Lõuna-Rodopesi mägismaal kasvab kuulus Mursal tee. Mursalski tee on valmistatud Sideritise taimede kuivatatud lehtedest ja lilledest (rauakorv). Eespool esitatud kirjeldusest on selge, et tee kujutab endast nii Musta mere piirkonna rahvaste kultuurilist seost kui ka põllumajandustoodet, mis võib luua jätkusuutlikku majanduskasvu. Käesoleva projekti eesmärk on tugevdada kultuurisidemeid ja suurendada vastavat suutlikkust, et paremini ära kasutada teest tulenevat majanduskasvu potentsiaali. Aastatel 2020–05–14 lisati teave COVID-19 mõju leevendamise kohta (2019. aastal alanud koroonaviiruse pandeemia) (ainult inglise keel): TeaWay projekti eesmärk on edendada teemajandust. Projektipartnerluse koostatud kokkuvõtvas aruandes osalevate riikide tehaste kohta antakse põhjalik ülevaade teetööstusest, et toetada VKEsid nende uuendusliku ettevõtlussuutlikkuse suurendamisel, et arendada ja saavutada kasvu ning kaasata neid innovatsiooni. Projektiga püüeldakse piirkondliku ja kohaliku toodetud tee majanduskasvu potentsiaali poole ning kutsutakse teetootjaid ühinema projektiga välja töötatud turuvõimalustega. (Estonian)
4 November 2022
0 references
Tee on üks vanimaid ja teine kõige rohkem tarbitud jook maailmas pärast vett. Kuni 19. sajandi lõpuni oli tootmine koondunud Aasiasse, kuid kasvav ülemaailmne nõudlus tee järele on sundinud teisi riike oma teed kasvatama. Seda toodetakse 40 riigis üle maailma. Täna on üks peamisi kasvavaid kohti Musta mere ümbruses. Tee jõudis sellesse piirkonda läbi erinevate marsruutide. Selle kasvatamine Musta mere piirkonnas võttis veelgi rohkem aega. Mongolid ja kaupmehed mööda Siiditeed olid need, kes tutvustasid teed venelastele, türklastele ja pärslastele, samuti Kõrgõzstani, Türkmenistani ja Usbekistani rahvale jne. 20. sajandi teisel poolel ja pärast arvukaid katseid hakkas tee kasvatama mägedes Kaspia mere ja Musta mere vahel. Musta mere ranniku kliima sobib paljude põllumajandustegevuste ja -toodete jaoks. Musta mere ranniku pehme ja niiske ookeaniline kliima muudab kaubandusliku põllumajanduse kasumlikuks, mis on kasulik ka teeistandustele. Kõige suurem osa on aga turism, kuid põllumajandus on Türgi jaoks endiselt üks tähtsamaid sektoreid. Põllumajandusmaa hõivab 33,2 % kogu maast ja põllumajandustootjad moodustavad umbes 30 % kogu tööjõust. Tänane teeistandus ulatub Musta mere lõunakaldale Trabzoni ja Rise’i vahel ning on koduks teekasvatuse ühistu stiilile. Armeenias üle 7000 aasta on looduslike maitsetaimede ja lillede kogumise ja segamise traditsioon olnud igapäevaelu lahutamatu osa. Etno-botaaniliste uuringute ja iidsete käsikirjade uuringute tulemusena on näidatud, et umbes 68 eriotstarbelist taime- ja lilleinfusiooni, mida kuninglikud perekonnad kasutasid Armeenia eest alates iidsetest aegadest keskaja lõpus. Viis protsenti Armeenia ressurssidest kasutatakse taimse tee tootmiseks. Need ainulaadsed taimsed koostisosad tulid kõrgest mägisest looduslikust metsast hästi koolitatud koristusmasinate abil ja tegid oma maitsva viimase tassi teed. Kreeka mägiteed toodetakse Sideritise taimede kuivatatud lehtedest ja lilledest (rauapuna). Sellist teed nimetatakse asjakohaselt, kuna taime võib leida ainult kivistel nõlvadel kõrgustel üle 3200 jalga (1000 meetrit). Xanthi lähedal asuv küla Pilimas on üks Kreeka kuulsamaid mägiteid. Bulgaarias on Rila ja Rhodopes kuulsad oma rikkaliku taimestiku ja loomastiku poolest. Lõuna-Rodopesi mägismaal kasvab kuulus Mursal tee. Mursalski tee on valmistatud Sideritise taimede kuivatatud lehtedest ja lilledest (rauakorv). Eespool esitatud kirjeldusest on selge, et tee kujutab endast nii Musta mere piirkonna rahvaste kultuurilist seost kui ka põllumajandustoodet, mis võib luua jätkusuutlikku majanduskasvu. Käesoleva projekti eesmärk on tugevdada kultuurisidemeid ja suurendada vastavat suutlikkust, et paremini ära kasutada teest tulenevat majanduskasvu potentsiaali. Aastatel 2020–05–14 lisati teave COVID-19 mõju leevendamise kohta (2019. aastal alanud koroonaviiruse pandeemia) (ainult inglise keel): TeaWay projekti eesmärk on edendada teemajandust. Projektipartnerluse koostatud kokkuvõtvas aruandes osalevate riikide tehaste kohta antakse põhjalik ülevaade teetööstusest, et toetada VKEsid nende uuendusliku ettevõtlussuutlikkuse suurendamisel, et arendada ja saavutada kasvu ning kaasata neid innovatsiooni. Projektiga püüeldakse piirkondliku ja kohaliku toodetud tee majanduskasvu potentsiaali poole ning kutsutakse teetootjaid ühinema projektiga välja töötatud turuvõimalustega. (Estonian)
4 November 2022
0 references
Ceaiul este una dintre cele mai vechi și a doua cea mai consumată băutură din lume, după apă. Până la sfârșitul secolului al XIX-lea, producția a fost concentrată în Asia, cu toate acestea, creșterea cererii globale de ceai a determinat alte țări să-și cultive propriul ceai. Acum, este produs în 40 de țări din întreaga lume. Astăzi, unul dintre principalele locuri de creștere este în jurul Mării Negre. Ceaiul a ajuns în această regiune prin diferite rute. Pentru a-l crește în regiunea Mării Negre, a fost nevoie de mai mult timp. Mongolii și negustorii de-a lungul Drumului Mătăsii au fost cei care au introdus ceai rușilor, turcilor și perșilor, precum și locuitorilor din Kârgâzstan, Turkmenistan și Uzbekistan etc. La începutul secolului XX și după numeroase încercări, ceaiul a început să fie cultivat în munții dintre Marea Caspică și Marea Neagră. Climatul de pe coasta Mării Negre este potrivit pentru numeroase activități și produse agricole. Clima oceanică ușoară și umedă de pe coasta Mării Negre face ca agricultura comercială să fie profitabilă, ceea ce este benefic și pentru plantațiile de ceai. Cu toate acestea, turismul ocupă cea mai mare parte, agricultura este încă unul dintre cele mai importante sectoare pentru Turcia. Terenurile agricole ocupă 33,2 % din totalul terenurilor, iar fermierii contribuie cu aproximativ 30 % din totalul forței de muncă. Plantația de ceai se întinde astăzi de-a lungul țărmului sudic al Mării Negre între Trabzon și Rise și găzduiește un stil cooperativ de cultivare a ceaiului. În Armenia de peste 7000 de ani, tradiția de a aduna și de a amesteca ierburi și flori sălbatice a fost o parte integrantă a vieții de zi cu zi. Ca urmare a cercetărilor etno-botanice și a studiilor manuscriselor antice, se arată că aproximativ 68 de infuzii de plante și flori de specialitate care au fost folosite de familiile regale fiind responsabile de Armenia încă din antichitate până la sfârșitul Evului Mediu. 5 % din resursele Armeniei sunt folosite în producția de ceai din plante. Aceste ingrediente unice pe bază de plante provin din pădure sălbatică de munte înaltă cu ajutorul unor recolte bine instruite și au făcut o ceașcă finală de ceai delicioasă. Ceaiul grecesc de munte este produs din frunzele uscate și florile plantelor de siderită (wort de fier). Acest tip de ceai este numit în mod corespunzător, deoarece planta poate fi găsită numai pe pante stâncoase la altitudini de peste 3.200 de metri (1000 de metri). Ceaiul de munte din Pilima, un sat din apropiere de Xanthi, este unul dintre cele mai renumite ceaiuri de munte din Grecia. În cele din urmă în Bulgaria Rila și Rhodopes sunt renumite cu flora și fauna lor bogate. În câmpurile muntoase din sudul Rodopilor crește faimosul ceai Mursal. Ceaiul Mursalski se face folosind frunzele uscate și florile plantelor Sideritis (wort de fier). Din descrierea de mai sus reiese clar că ceaiul reprezintă atât o legătură culturală între națiunile din zona Mării Negre, cât și un produs agricol care poate genera o creștere economică durabilă. Prezentul proiect își propune să consolideze legătura culturală și să consolideze capacitățile respective pentru a capta mai bine potențialul de creștere economică oferit de ceai. Informații adăugate pentru perioada 2020-05-14, cu privire la atenuarea efectelor COVID-19 (pandemia provocată de coronavirus care a început în 2019) (numai în limba engleză): Proiectul TeaWay își propune să stimuleze economia ceaiului. Raportul de sinteză privind fabricile din țările participante, pregătit de parteneriatul de proiect, oferă o imagine de ansamblu cuprinzătoare a industriei ceaiului pentru a sprijini IMM-urile în consolidarea capacităților lor de afaceri inovatoare de a dezvolta și de a realiza creștere și de a le implica în inovare. Proiectul urmărește potențialul de creștere economică reprezentat de ceaiul produs la nivel regional și local și invită producătorii de ceai să se alăture oportunităților de piață dezvoltate de proiect. (Romanian)
4 November 2022
0 references
Ceaiul este una dintre cele mai vechi și a doua cea mai consumată băutură din lume, după apă. Până la sfârșitul secolului al XIX-lea, producția a fost concentrată în Asia, cu toate acestea, creșterea cererii globale de ceai a determinat alte țări să-și cultive propriul ceai. Acum, este produs în 40 de țări din întreaga lume. Astăzi, unul dintre principalele locuri de creștere este în jurul Mării Negre. Ceaiul a ajuns în această regiune prin diferite rute. Pentru a-l crește în regiunea Mării Negre, a fost nevoie de mai mult timp. Mongolii și negustorii de-a lungul Drumului Mătăsii au fost cei care au introdus ceai rușilor, turcilor și perșilor, precum și locuitorilor din Kârgâzstan, Turkmenistan și Uzbekistan etc. La începutul secolului XX și după numeroase încercări, ceaiul a început să fie cultivat în munții dintre Marea Caspică și Marea Neagră. Climatul de pe coasta Mării Negre este potrivit pentru numeroase activități și produse agricole. Clima oceanică ușoară și umedă de pe coasta Mării Negre face ca agricultura comercială să fie profitabilă, ceea ce este benefic și pentru plantațiile de ceai. Cu toate acestea, turismul ocupă cea mai mare parte, agricultura este încă unul dintre cele mai importante sectoare pentru Turcia. Terenurile agricole ocupă 33,2 % din totalul terenurilor, iar fermierii contribuie cu aproximativ 30 % din totalul forței de muncă. Plantația de ceai se întinde astăzi de-a lungul țărmului sudic al Mării Negre între Trabzon și Rise și găzduiește un stil cooperativ de cultivare a ceaiului. În Armenia de peste 7000 de ani, tradiția de a aduna și de a amesteca ierburi și flori sălbatice a fost o parte integrantă a vieții de zi cu zi. Ca urmare a cercetărilor etno-botanice și a studiilor manuscriselor antice, se arată că aproximativ 68 de infuzii de plante și flori de specialitate care au fost folosite de familiile regale fiind responsabile de Armenia încă din antichitate până la sfârșitul Evului Mediu. 5 % din resursele Armeniei sunt folosite în producția de ceai din plante. Aceste ingrediente unice pe bază de plante provin din pădure sălbatică de munte înaltă cu ajutorul unor recolte bine instruite și au făcut o ceașcă finală de ceai delicioasă. Ceaiul grecesc de munte este produs din frunzele uscate și florile plantelor de siderită (wort de fier). Acest tip de ceai este numit în mod corespunzător, deoarece planta poate fi găsită numai pe pante stâncoase la altitudini de peste 3.200 de metri (1000 de metri). Ceaiul de munte din Pilima, un sat din apropiere de Xanthi, este unul dintre cele mai renumite ceaiuri de munte din Grecia. În cele din urmă în Bulgaria Rila și Rhodopes sunt renumite cu flora și fauna lor bogate. În câmpurile muntoase din sudul Rodopilor crește faimosul ceai Mursal. Ceaiul Mursalski se face folosind frunzele uscate și florile plantelor Sideritis (wort de fier). Din descrierea de mai sus reiese clar că ceaiul reprezintă atât o legătură culturală între națiunile din zona Mării Negre, cât și un produs agricol care poate genera o creștere economică durabilă. Prezentul proiect își propune să consolideze legătura culturală și să consolideze capacitățile respective pentru a capta mai bine potențialul de creștere economică oferit de ceai. Informații adăugate pentru perioada 2020-05-14, cu privire la atenuarea efectelor COVID-19 (pandemia provocată de coronavirus care a început în 2019) (numai în limba engleză): Proiectul TeaWay își propune să stimuleze economia ceaiului. Raportul de sinteză privind fabricile din țările participante, pregătit de parteneriatul de proiect, oferă o imagine de ansamblu cuprinzătoare a industriei ceaiului pentru a sprijini IMM-urile în consolidarea capacităților lor de afaceri inovatoare de a dezvolta și de a realiza creștere și de a le implica în inovare. Proiectul urmărește potențialul de creștere economică reprezentat de ceaiul produs la nivel regional și local și invită producătorii de ceai să se alăture oportunităților de piață dezvoltate de proiect. (Romanian)
4 November 2022
0 references
Ceaiul este una dintre cele mai vechi și a doua cea mai consumată băutură din lume, după apă. Până la sfârșitul secolului al XIX-lea, producția a fost concentrată în Asia, cu toate acestea, creșterea cererii globale de ceai a determinat alte țări să-și cultive propriul ceai. Acum, este produs în 40 de țări din întreaga lume. Astăzi, unul dintre principalele locuri de creștere este în jurul Mării Negre. Ceaiul a ajuns în această regiune prin diferite rute. Pentru a-l crește în regiunea Mării Negre, a fost nevoie de mai mult timp. Mongolii și negustorii de-a lungul Drumului Mătăsii au fost cei care au introdus ceai rușilor, turcilor și perșilor, precum și locuitorilor din Kârgâzstan, Turkmenistan și Uzbekistan etc. La începutul secolului XX și după numeroase încercări, ceaiul a început să fie cultivat în munții dintre Marea Caspică și Marea Neagră. Climatul de pe coasta Mării Negre este potrivit pentru numeroase activități și produse agricole. Clima oceanică ușoară și umedă de pe coasta Mării Negre face ca agricultura comercială să fie profitabilă, ceea ce este benefic și pentru plantațiile de ceai. Cu toate acestea, turismul ocupă cea mai mare parte, agricultura este încă unul dintre cele mai importante sectoare pentru Turcia. Terenurile agricole ocupă 33,2 % din totalul terenurilor, iar fermierii contribuie cu aproximativ 30 % din totalul forței de muncă. Plantația de ceai se întinde astăzi de-a lungul țărmului sudic al Mării Negre între Trabzon și Rise și găzduiește un stil cooperativ de cultivare a ceaiului. În Armenia de peste 7000 de ani, tradiția de a aduna și de a amesteca ierburi și flori sălbatice a fost o parte integrantă a vieții de zi cu zi. Ca urmare a cercetărilor etno-botanice și a studiilor manuscriselor antice, se arată că aproximativ 68 de infuzii de plante și flori de specialitate care au fost folosite de familiile regale fiind responsabile de Armenia încă din antichitate până la sfârșitul Evului Mediu. 5 % din resursele Armeniei sunt folosite în producția de ceai din plante. Aceste ingrediente unice pe bază de plante provin din pădure sălbatică de munte înaltă cu ajutorul unor recolte bine instruite și au făcut o ceașcă finală de ceai delicioasă. Ceaiul grecesc de munte este produs din frunzele uscate și florile plantelor de siderită (wort de fier). Acest tip de ceai este numit în mod corespunzător, deoarece planta poate fi găsită numai pe pante stâncoase la altitudini de peste 3.200 de metri (1000 de metri). Ceaiul de munte din Pilima, un sat din apropiere de Xanthi, este unul dintre cele mai renumite ceaiuri de munte din Grecia. În cele din urmă în Bulgaria Rila și Rhodopes sunt renumite cu flora și fauna lor bogate. În câmpurile muntoase din sudul Rodopilor crește faimosul ceai Mursal. Ceaiul Mursalski se face folosind frunzele uscate și florile plantelor Sideritis (wort de fier). Din descrierea de mai sus reiese clar că ceaiul reprezintă atât o legătură culturală între națiunile din zona Mării Negre, cât și un produs agricol care poate genera o creștere economică durabilă. Prezentul proiect își propune să consolideze legătura culturală și să consolideze capacitățile respective pentru a capta mai bine potențialul de creștere economică oferit de ceai. Informații adăugate pentru perioada 2020-05-14, cu privire la atenuarea efectelor COVID-19 (pandemia provocată de coronavirus care a început în 2019) (numai în limba engleză): Proiectul TeaWay își propune să stimuleze economia ceaiului. Raportul de sinteză privind fabricile din țările participante, pregătit de parteneriatul de proiect, oferă o imagine de ansamblu cuprinzătoare a industriei ceaiului pentru a sprijini IMM-urile în consolidarea capacităților lor de afaceri inovatoare de a dezvolta și de a realiza creștere și de a le implica în inovare. Proiectul urmărește potențialul de creștere economică reprezentat de ceaiul produs la nivel regional și local și invită producătorii de ceai să se alăture oportunităților de piață dezvoltate de proiect. (Romanian)
4 November 2022
0 references
Ceaiul este una dintre cele mai vechi și a doua cea mai consumată băutură din lume, după apă. Până la sfârșitul secolului al XIX-lea, producția a fost concentrată în Asia, cu toate acestea, creșterea cererii globale de ceai a determinat alte țări să-și cultive propriul ceai. Acum, este produs în 40 de țări din întreaga lume. Astăzi, unul dintre principalele locuri de creștere este în jurul Mării Negre. Ceaiul a ajuns în această regiune prin diferite rute. Pentru a-l crește în regiunea Mării Negre, a fost nevoie de mai mult timp. Mongolii și negustorii de-a lungul Drumului Mătăsii au fost cei care au introdus ceai rușilor, turcilor și perșilor, precum și locuitorilor din Kârgâzstan, Turkmenistan și Uzbekistan etc. La începutul secolului XX și după numeroase încercări, ceaiul a început să fie cultivat în munții dintre Marea Caspică și Marea Neagră. Climatul de pe coasta Mării Negre este potrivit pentru numeroase activități și produse agricole. Clima oceanică ușoară și umedă de pe coasta Mării Negre face ca agricultura comercială să fie profitabilă, ceea ce este benefic și pentru plantațiile de ceai. Cu toate acestea, turismul ocupă cea mai mare parte, agricultura este încă unul dintre cele mai importante sectoare pentru Turcia. Terenurile agricole ocupă 33,2 % din totalul terenurilor, iar fermierii contribuie cu aproximativ 30 % din totalul forței de muncă. Plantația de ceai se întinde astăzi de-a lungul țărmului sudic al Mării Negre între Trabzon și Rise și găzduiește un stil cooperativ de cultivare a ceaiului. În Armenia de peste 7000 de ani, tradiția de a aduna și de a amesteca ierburi și flori sălbatice a fost o parte integrantă a vieții de zi cu zi. Ca urmare a cercetărilor etno-botanice și a studiilor manuscriselor antice, se arată că aproximativ 68 de infuzii de plante și flori de specialitate care au fost folosite de familiile regale fiind responsabile de Armenia încă din antichitate până la sfârșitul Evului Mediu. 5 % din resursele Armeniei sunt folosite în producția de ceai din plante. Aceste ingrediente unice pe bază de plante provin din pădure sălbatică de munte înaltă cu ajutorul unor recolte bine instruite și au făcut o ceașcă finală de ceai delicioasă. Ceaiul grecesc de munte este produs din frunzele uscate și florile plantelor de siderită (wort de fier). Acest tip de ceai este numit în mod corespunzător, deoarece planta poate fi găsită numai pe pante stâncoase la altitudini de peste 3.200 de metri (1000 de metri). Ceaiul de munte din Pilima, un sat din apropiere de Xanthi, este unul dintre cele mai renumite ceaiuri de munte din Grecia. În cele din urmă în Bulgaria Rila și Rhodopes sunt renumite cu flora și fauna lor bogate. În câmpurile muntoase din sudul Rodopilor crește faimosul ceai Mursal. Ceaiul Mursalski se face folosind frunzele uscate și florile plantelor Sideritis (wort de fier). Din descrierea de mai sus reiese clar că ceaiul reprezintă atât o legătură culturală între națiunile din zona Mării Negre, cât și un produs agricol care poate genera o creștere economică durabilă. Prezentul proiect își propune să consolideze legătura culturală și să consolideze capacitățile respective pentru a capta mai bine potențialul de creștere economică oferit de ceai. Informații adăugate pentru perioada 2020-05-14, cu privire la atenuarea efectelor COVID-19 (pandemia provocată de coronavirus care a început în 2019) (numai în limba engleză): Proiectul TeaWay își propune să stimuleze economia ceaiului. Raportul de sinteză privind fabricile din țările participante, pregătit de parteneriatul de proiect, oferă o imagine de ansamblu cuprinzătoare a industriei ceaiului pentru a sprijini IMM-urile în consolidarea capacităților lor de afaceri inovatoare de a dezvolta și de a realiza creștere și de a le implica în inovare. Proiectul urmărește potențialul de creștere economică reprezentat de ceaiul produs la nivel regional și local și invită producătorii de ceai să se alăture oportunităților de piață dezvoltate de proiect. (Romanian)
4 November 2022
0 references
Ceaiul este una dintre cele mai vechi și a doua cea mai consumată băutură din lume, după apă. Până la sfârșitul secolului al XIX-lea, producția a fost concentrată în Asia, cu toate acestea, creșterea cererii globale de ceai a determinat alte țări să-și cultive propriul ceai. Acum, este produs în 40 de țări din întreaga lume. Astăzi, unul dintre principalele locuri de creștere este în jurul Mării Negre. Ceaiul a ajuns în această regiune prin diferite rute. Pentru a-l crește în regiunea Mării Negre, a fost nevoie de mai mult timp. Mongolii și negustorii de-a lungul Drumului Mătăsii au fost cei care au introdus ceai rușilor, turcilor și perșilor, precum și locuitorilor din Kârgâzstan, Turkmenistan și Uzbekistan etc. La începutul secolului XX și după numeroase încercări, ceaiul a început să fie cultivat în munții dintre Marea Caspică și Marea Neagră. Climatul de pe coasta Mării Negre este potrivit pentru numeroase activități și produse agricole. Clima oceanică ușoară și umedă de pe coasta Mării Negre face ca agricultura comercială să fie profitabilă, ceea ce este benefic și pentru plantațiile de ceai. Cu toate acestea, turismul ocupă cea mai mare parte, agricultura este încă unul dintre cele mai importante sectoare pentru Turcia. Terenurile agricole ocupă 33,2 % din totalul terenurilor, iar fermierii contribuie cu aproximativ 30 % din totalul forței de muncă. Plantația de ceai se întinde astăzi de-a lungul țărmului sudic al Mării Negre între Trabzon și Rise și găzduiește un stil cooperativ de cultivare a ceaiului. În Armenia de peste 7000 de ani, tradiția de a aduna și de a amesteca ierburi și flori sălbatice a fost o parte integrantă a vieții de zi cu zi. Ca urmare a cercetărilor etno-botanice și a studiilor manuscriselor antice, se arată că aproximativ 68 de infuzii de plante și flori de specialitate care au fost folosite de familiile regale fiind responsabile de Armenia încă din antichitate până la sfârșitul Evului Mediu. 5 % din resursele Armeniei sunt folosite în producția de ceai din plante. Aceste ingrediente unice pe bază de plante provin din pădure sălbatică de munte înaltă cu ajutorul unor recolte bine instruite și au făcut o ceașcă finală de ceai delicioasă. Ceaiul grecesc de munte este produs din frunzele uscate și florile plantelor de siderită (wort de fier). Acest tip de ceai este numit în mod corespunzător, deoarece planta poate fi găsită numai pe pante stâncoase la altitudini de peste 3.200 de metri (1000 de metri). Ceaiul de munte din Pilima, un sat din apropiere de Xanthi, este unul dintre cele mai renumite ceaiuri de munte din Grecia. În cele din urmă în Bulgaria Rila și Rhodopes sunt renumite cu flora și fauna lor bogate. În câmpurile muntoase din sudul Rodopilor crește faimosul ceai Mursal. Ceaiul Mursalski se face folosind frunzele uscate și florile plantelor Sideritis (wort de fier). Din descrierea de mai sus reiese clar că ceaiul reprezintă atât o legătură culturală între națiunile din zona Mării Negre, cât și un produs agricol care poate genera o creștere economică durabilă. Prezentul proiect își propune să consolideze legătura culturală și să consolideze capacitățile respective pentru a capta mai bine potențialul de creștere economică oferit de ceai. Informații adăugate pentru perioada 2020-05-14, cu privire la atenuarea efectelor COVID-19 (pandemia provocată de coronavirus care a început în 2019) (numai în limba engleză): Proiectul TeaWay își propune să stimuleze economia ceaiului. Raportul de sinteză privind fabricile din țările participante, pregătit de parteneriatul de proiect, oferă o imagine de ansamblu cuprinzătoare a industriei ceaiului pentru a sprijini IMM-urile în consolidarea capacităților lor de afaceri inovatoare de a dezvolta și de a realiza creștere și de a le implica în inovare. Proiectul urmărește potențialul de creștere economică reprezentat de ceaiul produs la nivel regional și local și invită producătorii de ceai să se alăture oportunităților de piață dezvoltate de proiect. (Romanian)
4 November 2022
0 references
Tee on üks vanimaid ja teine kõige rohkem tarbitud jook maailmas pärast vett. Kuni 19. sajandi lõpuni oli tootmine koondunud Aasiasse, kuid kasvav ülemaailmne nõudlus tee järele on sundinud teisi riike oma teed kasvatama. Seda toodetakse 40 riigis üle maailma. Täna on üks peamisi kasvavaid kohti Musta mere ümbruses. Tee jõudis sellesse piirkonda läbi erinevate marsruutide. Selle kasvatamine Musta mere piirkonnas võttis veelgi rohkem aega. Mongolid ja kaupmehed mööda Siiditeed olid need, kes tutvustasid teed venelastele, türklastele ja pärslastele, samuti Kõrgõzstani, Türkmenistani ja Usbekistani rahvale jne. 20. sajandi teisel poolel ja pärast arvukaid katseid hakkas tee kasvatama mägedes Kaspia mere ja Musta mere vahel. Musta mere ranniku kliima sobib paljude põllumajandustegevuste ja -toodete jaoks. Musta mere ranniku pehme ja niiske ookeaniline kliima muudab kaubandusliku põllumajanduse kasumlikuks, mis on kasulik ka teeistandustele. Kõige suurem osa on aga turism, kuid põllumajandus on Türgi jaoks endiselt üks tähtsamaid sektoreid. Põllumajandusmaa hõivab 33,2 % kogu maast ja põllumajandustootjad moodustavad umbes 30 % kogu tööjõust. Tänane teeistandus ulatub Musta mere lõunakaldale Trabzoni ja Rise’i vahel ning on koduks teekasvatuse ühistu stiilile. Armeenias üle 7000 aasta on looduslike maitsetaimede ja lillede kogumise ja segamise traditsioon olnud igapäevaelu lahutamatu osa. Etno-botaaniliste uuringute ja iidsete käsikirjade uuringute tulemusena on näidatud, et umbes 68 eriotstarbelist taime- ja lilleinfusiooni, mida kuninglikud perekonnad kasutasid Armeenia eest alates iidsetest aegadest keskaja lõpus. Viis protsenti Armeenia ressurssidest kasutatakse taimse tee tootmiseks. Need ainulaadsed taimsed koostisosad tulid kõrgest mägisest looduslikust metsast hästi koolitatud koristusmasinate abil ja tegid oma maitsva viimase tassi teed. Kreeka mägiteed toodetakse Sideritise taimede kuivatatud lehtedest ja lilledest (rauapuna). Sellist teed nimetatakse asjakohaselt, kuna taime võib leida ainult kivistel nõlvadel kõrgustel üle 3200 jalga (1000 meetrit). Xanthi lähedal asuv küla Pilimas on üks Kreeka kuulsamaid mägiteid. Bulgaarias on Rila ja Rhodopes kuulsad oma rikkaliku taimestiku ja loomastiku poolest. Lõuna-Rodopesi mägismaal kasvab kuulus Mursal tee. Mursalski tee on valmistatud Sideritise taimede kuivatatud lehtedest ja lilledest (rauakorv). Eespool esitatud kirjeldusest on selge, et tee kujutab endast nii Musta mere piirkonna rahvaste kultuurilist seost kui ka põllumajandustoodet, mis võib luua jätkusuutlikku majanduskasvu. Käesoleva projekti eesmärk on tugevdada kultuurisidemeid ja suurendada vastavat suutlikkust, et paremini ära kasutada teest tulenevat majanduskasvu potentsiaali. Aastatel 2020–05–14 lisati teave COVID-19 mõju leevendamise kohta (2019. aastal alanud koroonaviiruse pandeemia) (ainult inglise keel): TeaWay projekti eesmärk on edendada teemajandust. Projektipartnerluse koostatud kokkuvõtvas aruandes osalevate riikide tehaste kohta antakse põhjalik ülevaade teetööstusest, et toetada VKEsid nende uuendusliku ettevõtlussuutlikkuse suurendamisel, et arendada ja saavutada kasvu ning kaasata neid innovatsiooni. Projektiga püüeldakse piirkondliku ja kohaliku toodetud tee majanduskasvu potentsiaali poole ning kutsutakse teetootjaid ühinema projektiga välja töötatud turuvõimalustega. (Estonian)
4 November 2022
0 references
Tee on üks vanimaid ja teine kõige rohkem tarbitud jook maailmas pärast vett. Kuni 19. sajandi lõpuni oli tootmine koondunud Aasiasse, kuid kasvav ülemaailmne nõudlus tee järele on sundinud teisi riike oma teed kasvatama. Seda toodetakse 40 riigis üle maailma. Täna on üks peamisi kasvavaid kohti Musta mere ümbruses. Tee jõudis sellesse piirkonda läbi erinevate marsruutide. Selle kasvatamine Musta mere piirkonnas võttis veelgi rohkem aega. Mongolid ja kaupmehed mööda Siiditeed olid need, kes tutvustasid teed venelastele, türklastele ja pärslastele, samuti Kõrgõzstani, Türkmenistani ja Usbekistani rahvale jne. 20. sajandi teisel poolel ja pärast arvukaid katseid hakkas tee kasvatama mägedes Kaspia mere ja Musta mere vahel. Musta mere ranniku kliima sobib paljude põllumajandustegevuste ja -toodete jaoks. Musta mere ranniku pehme ja niiske ookeaniline kliima muudab kaubandusliku põllumajanduse kasumlikuks, mis on kasulik ka teeistandustele. Kõige suurem osa on aga turism, kuid põllumajandus on Türgi jaoks endiselt üks tähtsamaid sektoreid. Põllumajandusmaa hõivab 33,2 % kogu maast ja põllumajandustootjad moodustavad umbes 30 % kogu tööjõust. Tänane teeistandus ulatub Musta mere lõunakaldale Trabzoni ja Rise’i vahel ning on koduks teekasvatuse ühistu stiilile. Armeenias üle 7000 aasta on looduslike maitsetaimede ja lillede kogumise ja segamise traditsioon olnud igapäevaelu lahutamatu osa. Etno-botaaniliste uuringute ja iidsete käsikirjade uuringute tulemusena on näidatud, et umbes 68 eriotstarbelist taime- ja lilleinfusiooni, mida kuninglikud perekonnad kasutasid Armeenia eest alates iidsetest aegadest keskaja lõpus. Viis protsenti Armeenia ressurssidest kasutatakse taimse tee tootmiseks. Need ainulaadsed taimsed koostisosad tulid kõrgest mägisest looduslikust metsast hästi koolitatud koristusmasinate abil ja tegid oma maitsva viimase tassi teed. Kreeka mägiteed toodetakse Sideritise taimede kuivatatud lehtedest ja lilledest (rauapuna). Sellist teed nimetatakse asjakohaselt, kuna taime võib leida ainult kivistel nõlvadel kõrgustel üle 3200 jalga (1000 meetrit). Xanthi lähedal asuv küla Pilimas on üks Kreeka kuulsamaid mägiteid. Bulgaarias on Rila ja Rhodopes kuulsad oma rikkaliku taimestiku ja loomastiku poolest. Lõuna-Rodopesi mägismaal kasvab kuulus Mursal tee. Mursalski tee on valmistatud Sideritise taimede kuivatatud lehtedest ja lilledest (rauakorv). Eespool esitatud kirjeldusest on selge, et tee kujutab endast nii Musta mere piirkonna rahvaste kultuurilist seost kui ka põllumajandustoodet, mis võib luua jätkusuutlikku majanduskasvu. Käesoleva projekti eesmärk on tugevdada kultuurisidemeid ja suurendada vastavat suutlikkust, et paremini ära kasutada teest tulenevat majanduskasvu potentsiaali. Aastatel 2020–05–14 lisati teave COVID-19 mõju leevendamise kohta (2019. aastal alanud koroonaviiruse pandeemia) (ainult inglise keel): TeaWay projekti eesmärk on edendada teemajandust. Projektipartnerluse koostatud kokkuvõtvas aruandes osalevate riikide tehaste kohta antakse põhjalik ülevaade teetööstusest, et toetada VKEsid nende uuendusliku ettevõtlussuutlikkuse suurendamisel, et arendada ja saavutada kasvu ning kaasata neid innovatsiooni. Projektiga püüeldakse piirkondliku ja kohaliku toodetud tee majanduskasvu potentsiaali poole ning kutsutakse teetootjaid ühinema projektiga välja töötatud turuvõimalustega. (Estonian)
4 November 2022
0 references
Čaj je ena najstarejših in druga najbolj porabljena pijača na svetu za vodo. Do konca 19. stoletja je bila proizvodnja koncentrirana v Aziji, vendar je naraščajoče svetovno povpraševanje po čaju povzročilo, da so druge države gojile svoj čaj. Proizveden je v 40 državah po vsem svetu. Danes je eden od glavnih rastočih krajev okoli Črnega morja. Čaj je prišel v to regijo po različnih poteh. Da bi ga gojili v črnomorski regiji, je trajalo še več časa. Mongoli in trgovci vzdolž Svilne ceste so bili tisti, ki so uvedli čaj Rusom, Turkom in Perzijcem, pa tudi prebivalcem Kirgizistana, Turkmenistana in Uzbekistana itd. Podnebje črnomorske obale je primerno za številne kmetijske dejavnosti in proizvode. Blago, vlažno oceansko podnebje črnomorske obale omogoča komercialno kmetovanje dobičkonosno, kar je koristno tudi za nasade čaja. Vendar ima turizem največji delež, kmetijstvo je še vedno eden najpomembnejših sektorjev za Turčijo. Kmetijska zemljišča zavzemajo 33,2 % vseh zemljišč, kmetje pa prispevajo približno 30 % celotne delovne sile. Nasad čaja se danes razteza vzdolž južne obale Črnega morja med Trabzonom in Rise in je dom sodelovalnega sloga pridelave čaja. V Armeniji je že več kot 7000 let tradicija zbiranja in mešanja divjih zelišč in cvetov sestavni del vsakdanjega življenja. Kot rezultat etno-botaničnih raziskav in starodavnih rokopisnih študij je bilo dokazano, da je okoli 68 posebnih infuzij zelišč in cvetov, ki so jih uporabljale kraljeve družine, ki so bile odgovorne za Armenijo od antike do konca srednjega veka. Pet odstotkov sredstev Armenije se porabi za proizvodnjo zeliščnega čaja. Te edinstvene zeliščne sestavine so prišle iz visokogorskega divjega gozda s pomočjo dobro usposobljenih pobiralcev in naredile vašo okusno končno skodelico čaja. Grški gorski čaj se proizvaja iz posušenih listov in cvetov rastlin Sideritis (železna pivina). Ta vrsta čaja je ustrezno poimenovana, saj je rastlina mogoče najti le na skalnatih pobočjih na nadmorskih višinah več kot 3.200 metrov (1000 metrov). Gorski čaj v Pilimi, vasici blizu Xanthija, je eden najbolj znanih gorskih čajev Grčije. Končno v Bolgariji Rila in Rodopi so znani s svojo bogato floro in favno. Na višavskih poljih južnega Rodopa raste slavni Mursalov čaj. Iz zgornjega opisa je razvidno, da čaj predstavlja kulturno povezavo med narodi območja Črnega morja in kmetijskim proizvodom, ki lahko ustvari trajnostno gospodarsko rast. Cilj tega projekta je okrepiti kulturno povezavo in okrepiti ustrezne zmogljivosti za boljše izkoriščanje potenciala gospodarske rasti, ki ga daje čaj. Dodane informacije za obdobje 2020–05–14 v zvezi z blažitvijo posledic COVID-19 (pandemija koronavirusa, ki se je začela leta 2019) (samo v angleškem jeziku): Cilj projekta TeaWay je spodbuditi ekonomijo čaja. Zbirno poročilo o obratih v sodelujočih državah, ki ga je pripravilo projektno partnerstvo, zagotavlja celovit pregled čajne industrije za podporo MSP pri krepitvi njihovih inovativnih poslovnih zmogljivosti za razvoj in doseganje rasti ter njihovo vključevanje v inovacije. Projekt si prizadeva za potencial gospodarske rasti, ki ga predstavljajo lokalni in regionalni čaji, in vabi proizvajalce čaja, da se pridružijo tržnim priložnostim, ki jih je razvil projekt. (Slovenian)
4 November 2022
0 references
Čaj je ena najstarejših in druga najbolj porabljena pijača na svetu za vodo. Do konca 19. stoletja je bila proizvodnja koncentrirana v Aziji, vendar je naraščajoče svetovno povpraševanje po čaju povzročilo, da so druge države gojile svoj čaj. Proizveden je v 40 državah po vsem svetu. Danes je eden od glavnih rastočih krajev okoli Črnega morja. Čaj je prišel v to regijo po različnih poteh. Da bi ga gojili v črnomorski regiji, je trajalo še več časa. Mongoli in trgovci vzdolž Svilne ceste so bili tisti, ki so uvedli čaj Rusom, Turkom in Perzijcem, pa tudi prebivalcem Kirgizistana, Turkmenistana in Uzbekistana itd. Podnebje črnomorske obale je primerno za številne kmetijske dejavnosti in proizvode. Blago, vlažno oceansko podnebje črnomorske obale omogoča komercialno kmetovanje dobičkonosno, kar je koristno tudi za nasade čaja. Vendar ima turizem največji delež, kmetijstvo je še vedno eden najpomembnejših sektorjev za Turčijo. Kmetijska zemljišča zavzemajo 33,2 % vseh zemljišč, kmetje pa prispevajo približno 30 % celotne delovne sile. Nasad čaja se danes razteza vzdolž južne obale Črnega morja med Trabzonom in Rise in je dom sodelovalnega sloga pridelave čaja. V Armeniji je že več kot 7000 let tradicija zbiranja in mešanja divjih zelišč in cvetov sestavni del vsakdanjega življenja. Kot rezultat etno-botaničnih raziskav in starodavnih rokopisnih študij je bilo dokazano, da je okoli 68 posebnih infuzij zelišč in cvetov, ki so jih uporabljale kraljeve družine, ki so bile odgovorne za Armenijo od antike do konca srednjega veka. Pet odstotkov sredstev Armenije se porabi za proizvodnjo zeliščnega čaja. Te edinstvene zeliščne sestavine so prišle iz visokogorskega divjega gozda s pomočjo dobro usposobljenih pobiralcev in naredile vašo okusno končno skodelico čaja. Grški gorski čaj se proizvaja iz posušenih listov in cvetov rastlin Sideritis (železna pivina). Ta vrsta čaja je ustrezno poimenovana, saj je rastlina mogoče najti le na skalnatih pobočjih na nadmorskih višinah več kot 3.200 metrov (1000 metrov). Gorski čaj v Pilimi, vasici blizu Xanthija, je eden najbolj znanih gorskih čajev Grčije. Končno v Bolgariji Rila in Rodopi so znani s svojo bogato floro in favno. Na višavskih poljih južnega Rodopa raste slavni Mursalov čaj. Iz zgornjega opisa je razvidno, da čaj predstavlja kulturno povezavo med narodi območja Črnega morja in kmetijskim proizvodom, ki lahko ustvari trajnostno gospodarsko rast. Cilj tega projekta je okrepiti kulturno povezavo in okrepiti ustrezne zmogljivosti za boljše izkoriščanje potenciala gospodarske rasti, ki ga daje čaj. Dodane informacije za obdobje 2020–05–14 v zvezi z blažitvijo posledic COVID-19 (pandemija koronavirusa, ki se je začela leta 2019) (samo v angleškem jeziku): Cilj projekta TeaWay je spodbuditi ekonomijo čaja. Zbirno poročilo o obratih v sodelujočih državah, ki ga je pripravilo projektno partnerstvo, zagotavlja celovit pregled čajne industrije za podporo MSP pri krepitvi njihovih inovativnih poslovnih zmogljivosti za razvoj in doseganje rasti ter njihovo vključevanje v inovacije. Projekt si prizadeva za potencial gospodarske rasti, ki ga predstavljajo lokalni in regionalni čaji, in vabi proizvajalce čaja, da se pridružijo tržnim priložnostim, ki jih je razvil projekt. (Slovenian)
4 November 2022
0 references
Čaj je ena najstarejših in druga najbolj porabljena pijača na svetu za vodo. Do konca 19. stoletja je bila proizvodnja koncentrirana v Aziji, vendar je naraščajoče svetovno povpraševanje po čaju povzročilo, da so druge države gojile svoj čaj. Proizveden je v 40 državah po vsem svetu. Danes je eden od glavnih rastočih krajev okoli Črnega morja. Čaj je prišel v to regijo po različnih poteh. Da bi ga gojili v črnomorski regiji, je trajalo še več časa. Mongoli in trgovci vzdolž Svilne ceste so bili tisti, ki so uvedli čaj Rusom, Turkom in Perzijcem, pa tudi prebivalcem Kirgizistana, Turkmenistana in Uzbekistana itd. Podnebje črnomorske obale je primerno za številne kmetijske dejavnosti in proizvode. Blago, vlažno oceansko podnebje črnomorske obale omogoča komercialno kmetovanje dobičkonosno, kar je koristno tudi za nasade čaja. Vendar ima turizem največji delež, kmetijstvo je še vedno eden najpomembnejših sektorjev za Turčijo. Kmetijska zemljišča zavzemajo 33,2 % vseh zemljišč, kmetje pa prispevajo približno 30 % celotne delovne sile. Nasad čaja se danes razteza vzdolž južne obale Črnega morja med Trabzonom in Rise in je dom sodelovalnega sloga pridelave čaja. V Armeniji je že več kot 7000 let tradicija zbiranja in mešanja divjih zelišč in cvetov sestavni del vsakdanjega življenja. Kot rezultat etno-botaničnih raziskav in starodavnih rokopisnih študij je bilo dokazano, da je okoli 68 posebnih infuzij zelišč in cvetov, ki so jih uporabljale kraljeve družine, ki so bile odgovorne za Armenijo od antike do konca srednjega veka. Pet odstotkov sredstev Armenije se porabi za proizvodnjo zeliščnega čaja. Te edinstvene zeliščne sestavine so prišle iz visokogorskega divjega gozda s pomočjo dobro usposobljenih pobiralcev in naredile vašo okusno končno skodelico čaja. Grški gorski čaj se proizvaja iz posušenih listov in cvetov rastlin Sideritis (železna pivina). Ta vrsta čaja je ustrezno poimenovana, saj je rastlina mogoče najti le na skalnatih pobočjih na nadmorskih višinah več kot 3.200 metrov (1000 metrov). Gorski čaj v Pilimi, vasici blizu Xanthija, je eden najbolj znanih gorskih čajev Grčije. Končno v Bolgariji Rila in Rodopi so znani s svojo bogato floro in favno. Na višavskih poljih južnega Rodopa raste slavni Mursalov čaj. Iz zgornjega opisa je razvidno, da čaj predstavlja kulturno povezavo med narodi območja Črnega morja in kmetijskim proizvodom, ki lahko ustvari trajnostno gospodarsko rast. Cilj tega projekta je okrepiti kulturno povezavo in okrepiti ustrezne zmogljivosti za boljše izkoriščanje potenciala gospodarske rasti, ki ga daje čaj. Dodane informacije za obdobje 2020–05–14 v zvezi z blažitvijo posledic COVID-19 (pandemija koronavirusa, ki se je začela leta 2019) (samo v angleškem jeziku): Cilj projekta TeaWay je spodbuditi ekonomijo čaja. Zbirno poročilo o obratih v sodelujočih državah, ki ga je pripravilo projektno partnerstvo, zagotavlja celovit pregled čajne industrije za podporo MSP pri krepitvi njihovih inovativnih poslovnih zmogljivosti za razvoj in doseganje rasti ter njihovo vključevanje v inovacije. Projekt si prizadeva za potencial gospodarske rasti, ki ga predstavljajo lokalni in regionalni čaji, in vabi proizvajalce čaja, da se pridružijo tržnim priložnostim, ki jih je razvil projekt. (Slovenian)
4 November 2022
0 references
Arbata yra vienas iš seniausių ir antras labiausiai suvartojamas gėrimas pasaulyje po vandens. Iki XIX a. pabaigos gamyba buvo sutelkta Azijoje, tačiau auganti pasaulinė arbatos paklausa paskatino kitas šalis auginti savo arbatą. Dabar jis gaminamas 40 šalių visame pasaulyje. Šiandien viena iš pagrindinių augančių vietų yra aplink Juodąją jūrą. Arbata atkeliavo į šį regioną įvairiais maršrutais. Jo auginimui Juodosios jūros regione prireikė dar daugiau laiko. Mongolai ir pirkliai palei Šilko kelią buvo tie, kurie pristatė arbatą rusams, turkams ir persams, taip pat Kirgizijos, Turkmėnistano ir Uzbekistano žmonėms ir kt. Juodosios jūros pakrantės klimatas tinka daugeliui žemės ūkio veiklos rūšių ir produktų. Švelnus, drėgnas Juodosios jūros pakrantės klimatas daro komercinį ūkininkavimą pelningu, kuris taip pat naudingas arbatos plantacijoms. Tačiau turizmas užima didžiausią dalį, žemės ūkis vis dar yra vienas svarbiausių Turkijos sektorių. Žemės ūkio paskirties žemė užima 33,2 % visos žemės, o ūkininkai sudaro apie 30 % visos darbo jėgos. Šiandien arbatos plantacija tęsiasi palei pietinę Juodosios jūros pakrantę tarp Trabzono ir Rise ir gyvena kooperatiniu arbatos auginimo stiliumi. Armėnijoje daugiau nei 7000 metų laukinių žolelių ir gėlių rinkimo ir maišymo tradicija yra neatsiejama kasdienio gyvenimo dalis. Etnobotaninių tyrimų ir senovinių rankraščių tyrimų rezultatai rodo, kad iki viduramžių pabaigos apie 68 specialiąsias žolelių ir gėlių infuzijas naudojo karališkosios šeimos, atsakingos už Armėniją. Penki procentai Armėnijos išteklių yra naudojami žolelių arbatos gamybai. Šie unikalūs žolelių ingredientai buvo kilę iš kalnų laukinių miškų, kuriuos padėjo gerai apmokyti kombainai, ir padarė jūsų skanų galutinį puodelį arbatos. Graikų kalnų arbata gaminama iš džiovintų Sideritis augalų lapų ir gėlių (geležinės misos). Ši arbata yra tinkamai pavadinta, nes augalas gali būti randamas tik uolinguose šlaituose virš 3200 pėdų (1000 metrų). Kalnų arbata Pilimoje, kaime netoli Ksantio, yra viena garsiausių Graikijos kalnų arbatos. Galiausiai Bulgarijoje Rila ir Rodopai garsėja savo turtinga flora ir fauna. Pietų Rodopų aukštumų laukuose auga garsioji Mursal arbata. Mursalski arbata gaminama naudojant džiovintus lapus ir gėles Sideritis augalų (geležinės misos).Iš pirmiau pateikto aprašymo aišku, kad arbata yra ir kultūrinis ryšys tarp Juodosios jūros regiono tautų ir žemės ūkio produkto, kuris gali užtikrinti tvarų ekonomikos augimą. Šiuo projektu siekiama stiprinti kultūrinius ryšius ir stiprinti atitinkamus gebėjimus geriau išnaudoti arbatos teikiamą ekonomikos augimo potencialą. 2020–05–14 pateikta informacija apie COVID-19 (2019 m. prasidėjusios koronaviruso pandemijos) poveikio švelninimą (tik anglų kalba): „TeaWay“ projektu siekiama paskatinti arbatos ekonomiką. Projekto partnerystės parengtoje apibendrinamojoje ataskaitoje apie gamyklas dalyvaujančiose šalyse pateikiama išsami arbatos pramonės apžvalga, siekiant padėti MVĮ stiprinti jų inovacinius verslo pajėgumus plėtoti ir siekti augimo bei įtraukti jas į inovacijas. Projektu siekiama regiono ir vietos gaminamos arbatos gamybos ekonominio augimo potencialo ir kviečiama arbatos gamintojus prisijungti prie projekto sukurtų rinkos galimybių. (Lithuanian)
4 November 2022
0 references
Arbata yra vienas iš seniausių ir antras labiausiai suvartojamas gėrimas pasaulyje po vandens. Iki XIX a. pabaigos gamyba buvo sutelkta Azijoje, tačiau auganti pasaulinė arbatos paklausa paskatino kitas šalis auginti savo arbatą. Dabar jis gaminamas 40 šalių visame pasaulyje. Šiandien viena iš pagrindinių augančių vietų yra aplink Juodąją jūrą. Arbata atkeliavo į šį regioną įvairiais maršrutais. Jo auginimui Juodosios jūros regione prireikė dar daugiau laiko. Mongolai ir pirkliai palei Šilko kelią buvo tie, kurie pristatė arbatą rusams, turkams ir persams, taip pat Kirgizijos, Turkmėnistano ir Uzbekistano žmonėms ir kt. Juodosios jūros pakrantės klimatas tinka daugeliui žemės ūkio veiklos rūšių ir produktų. Švelnus, drėgnas Juodosios jūros pakrantės klimatas daro komercinį ūkininkavimą pelningu, kuris taip pat naudingas arbatos plantacijoms. Tačiau turizmas užima didžiausią dalį, žemės ūkis vis dar yra vienas svarbiausių Turkijos sektorių. Žemės ūkio paskirties žemė užima 33,2 % visos žemės, o ūkininkai sudaro apie 30 % visos darbo jėgos. Šiandien arbatos plantacija tęsiasi palei pietinę Juodosios jūros pakrantę tarp Trabzono ir Rise ir gyvena kooperatiniu arbatos auginimo stiliumi. Armėnijoje daugiau nei 7000 metų laukinių žolelių ir gėlių rinkimo ir maišymo tradicija yra neatsiejama kasdienio gyvenimo dalis. Etnobotaninių tyrimų ir senovinių rankraščių tyrimų rezultatai rodo, kad iki viduramžių pabaigos apie 68 specialiąsias žolelių ir gėlių infuzijas naudojo karališkosios šeimos, atsakingos už Armėniją. Penki procentai Armėnijos išteklių yra naudojami žolelių arbatos gamybai. Šie unikalūs žolelių ingredientai buvo kilę iš kalnų laukinių miškų, kuriuos padėjo gerai apmokyti kombainai, ir padarė jūsų skanų galutinį puodelį arbatos. Graikų kalnų arbata gaminama iš džiovintų Sideritis augalų lapų ir gėlių (geležinės misos). Ši arbata yra tinkamai pavadinta, nes augalas gali būti randamas tik uolinguose šlaituose virš 3200 pėdų (1000 metrų). Kalnų arbata Pilimoje, kaime netoli Ksantio, yra viena garsiausių Graikijos kalnų arbatos. Galiausiai Bulgarijoje Rila ir Rodopai garsėja savo turtinga flora ir fauna. Pietų Rodopų aukštumų laukuose auga garsioji Mursal arbata. Mursalski arbata gaminama naudojant džiovintus lapus ir gėles Sideritis augalų (geležinės misos).Iš pirmiau pateikto aprašymo aišku, kad arbata yra ir kultūrinis ryšys tarp Juodosios jūros regiono tautų ir žemės ūkio produkto, kuris gali užtikrinti tvarų ekonomikos augimą. Šiuo projektu siekiama stiprinti kultūrinius ryšius ir stiprinti atitinkamus gebėjimus geriau išnaudoti arbatos teikiamą ekonomikos augimo potencialą. 2020–05–14 pateikta informacija apie COVID-19 (2019 m. prasidėjusios koronaviruso pandemijos) poveikio švelninimą (tik anglų kalba): „TeaWay“ projektu siekiama paskatinti arbatos ekonomiką. Projekto partnerystės parengtoje apibendrinamojoje ataskaitoje apie gamyklas dalyvaujančiose šalyse pateikiama išsami arbatos pramonės apžvalga, siekiant padėti MVĮ stiprinti jų inovacinius verslo pajėgumus plėtoti ir siekti augimo bei įtraukti jas į inovacijas. Projektu siekiama regiono ir vietos gaminamos arbatos gamybos ekonominio augimo potencialo ir kviečiama arbatos gamintojus prisijungti prie projekto sukurtų rinkos galimybių. (Lithuanian)
4 November 2022
0 references
Arbata yra vienas iš seniausių ir antras labiausiai suvartojamas gėrimas pasaulyje po vandens. Iki XIX a. pabaigos gamyba buvo sutelkta Azijoje, tačiau auganti pasaulinė arbatos paklausa paskatino kitas šalis auginti savo arbatą. Dabar jis gaminamas 40 šalių visame pasaulyje. Šiandien viena iš pagrindinių augančių vietų yra aplink Juodąją jūrą. Arbata atkeliavo į šį regioną įvairiais maršrutais. Jo auginimui Juodosios jūros regione prireikė dar daugiau laiko. Mongolai ir pirkliai palei Šilko kelią buvo tie, kurie pristatė arbatą rusams, turkams ir persams, taip pat Kirgizijos, Turkmėnistano ir Uzbekistano žmonėms ir kt. Juodosios jūros pakrantės klimatas tinka daugeliui žemės ūkio veiklos rūšių ir produktų. Švelnus, drėgnas Juodosios jūros pakrantės klimatas daro komercinį ūkininkavimą pelningu, kuris taip pat naudingas arbatos plantacijoms. Tačiau turizmas užima didžiausią dalį, žemės ūkis vis dar yra vienas svarbiausių Turkijos sektorių. Žemės ūkio paskirties žemė užima 33,2 % visos žemės, o ūkininkai sudaro apie 30 % visos darbo jėgos. Šiandien arbatos plantacija tęsiasi palei pietinę Juodosios jūros pakrantę tarp Trabzono ir Rise ir gyvena kooperatiniu arbatos auginimo stiliumi. Armėnijoje daugiau nei 7000 metų laukinių žolelių ir gėlių rinkimo ir maišymo tradicija yra neatsiejama kasdienio gyvenimo dalis. Etnobotaninių tyrimų ir senovinių rankraščių tyrimų rezultatai rodo, kad iki viduramžių pabaigos apie 68 specialiąsias žolelių ir gėlių infuzijas naudojo karališkosios šeimos, atsakingos už Armėniją. Penki procentai Armėnijos išteklių yra naudojami žolelių arbatos gamybai. Šie unikalūs žolelių ingredientai buvo kilę iš kalnų laukinių miškų, kuriuos padėjo gerai apmokyti kombainai, ir padarė jūsų skanų galutinį puodelį arbatos. Graikų kalnų arbata gaminama iš džiovintų Sideritis augalų lapų ir gėlių (geležinės misos). Ši arbata yra tinkamai pavadinta, nes augalas gali būti randamas tik uolinguose šlaituose virš 3200 pėdų (1000 metrų). Kalnų arbata Pilimoje, kaime netoli Ksantio, yra viena garsiausių Graikijos kalnų arbatos. Galiausiai Bulgarijoje Rila ir Rodopai garsėja savo turtinga flora ir fauna. Pietų Rodopų aukštumų laukuose auga garsioji Mursal arbata. Mursalski arbata gaminama naudojant džiovintus lapus ir gėles Sideritis augalų (geležinės misos).Iš pirmiau pateikto aprašymo aišku, kad arbata yra ir kultūrinis ryšys tarp Juodosios jūros regiono tautų ir žemės ūkio produkto, kuris gali užtikrinti tvarų ekonomikos augimą. Šiuo projektu siekiama stiprinti kultūrinius ryšius ir stiprinti atitinkamus gebėjimus geriau išnaudoti arbatos teikiamą ekonomikos augimo potencialą. 2020–05–14 pateikta informacija apie COVID-19 (2019 m. prasidėjusios koronaviruso pandemijos) poveikio švelninimą (tik anglų kalba): „TeaWay“ projektu siekiama paskatinti arbatos ekonomiką. Projekto partnerystės parengtoje apibendrinamojoje ataskaitoje apie gamyklas dalyvaujančiose šalyse pateikiama išsami arbatos pramonės apžvalga, siekiant padėti MVĮ stiprinti jų inovacinius verslo pajėgumus plėtoti ir siekti augimo bei įtraukti jas į inovacijas. Projektu siekiama regiono ir vietos gaminamos arbatos gamybos ekonominio augimo potencialo ir kviečiama arbatos gamintojus prisijungti prie projekto sukurtų rinkos galimybių. (Lithuanian)
4 November 2022
0 references
Il tè è una delle bevande più antiche e più consumate al mondo dopo l'acqua. Fino alla fine del XIX secolo, la produzione era concentrata in Asia, tuttavia, la crescente domanda globale di tè ha portato altri paesi a coltivare il proprio tè. Ora, è prodotto in 40 paesi in tutto il mondo. Oggi uno dei principali luoghi di crescita è intorno al Mar Nero. Il tè è arrivato in questa regione attraverso varie rotte. Per coltivarlo nella regione del Mar Nero ci è voluto ancora più tempo. I mongoli e i mercanti lungo la Via della Seta erano quelli che introdussero il tè ai russi, ai turchi e ai persiani, così come il popolo del Kirghizistan, del Turkmenistan e dell'Uzbekistan ecc. Il clima della costa del Mar Nero è adatto a numerose attività agricole e prodotti. Il clima oceanico mite e umido della costa del Mar Nero rende redditizie l'agricoltura commerciale, il che è anche vantaggioso per le piantagioni di tè. Tuttavia il turismo assume la quota maggiore, l'agricoltura è ancora uno dei settori più importanti per la Turchia. I terreni agricoli occupano il 33,2 % della terra totale e gli agricoltori contribuiscono circa il 30 % della forza lavoro totale. La piantagione di tè oggi si estende lungo la sponda sud del Mar Nero tra Trabzon e Rise e ospita uno stile cooperativo di coltivazione del tè. In Armenia da oltre 7000 anni, la tradizione di raccogliere e mescolare erbe e fiori selvatici è stata parte integrante della vita quotidiana. Come risultato della ricerca etno-botanica e degli antichi studi manoscritti, vengono mostrati che circa 68 infusi speciali di erbe e fiori utilizzati dalle famiglie reali erano responsabili dell'Armenia fin dall'antichità entro la fine del Medioevo. Il 5 % delle risorse dell'Armenia viene utilizzato nella produzione di tisane. Questi ingredienti a base di erbe unici provenivano dalla foresta selvaggia di alta montagna con l'aiuto di raccoglitori ben addestrati e hanno fatto la vostra deliziosa tazza finale di tè. Il tè di montagna greco è prodotto dalle foglie e dai fiori secchi delle piante di Sideritis (dolce di ferro). Questo tipo di tè è opportunamente chiamato come la pianta può essere trovato solo su pendii rocciosi ad altitudini oltre 3.200 piedi (1000 metri). Il tè di montagna a Pilima, un villaggio vicino a Xanthi, è uno dei tè di montagna più famosi della Grecia. Infine in Bulgaria Rila e i Rodopi sono famosi per la loro ricca flora e fauna. Nei campi di altopiano del sud Rodopi cresce il famoso tè Mursal. Il tè Mursalski è fatto utilizzando le foglie e i fiori essiccati delle piante di Sideritis (dolce di ferro). È chiaro dalla descrizione sopra che il tè rappresenta sia un legame culturale tra le nazioni dell'area del Mar Nero sia un prodotto agricolo in grado di generare una crescita economica sostenibile. Il presente progetto mira a rafforzare il legame culturale e a migliorare le rispettive capacità di cogliere meglio il potenziale di crescita economica dato dal tè. Informazioni aggiunte sul periodo 2020-05-14, relative alla mitigazione degli effetti della COVID-19 (la pandemia di coronavirus iniziata nel 2019) (solo in lingua inglese): Il progetto TeaWay mira a stimolare l'economia del tè. La relazione di sintesi sugli impianti nei paesi partecipanti preparata dalla partnership di progetto fornisce una panoramica completa dell'industria del tè per aiutare le PMI a migliorare le loro capacità imprenditoriali innovative per sviluppare e raggiungere la crescita e coinvolgerle verso l'innovazione. Il progetto mira al potenziale di crescita economica rappresentato dal tè prodotto a livello regionale e locale e invita i produttori di tè ad unirsi alle opportunità di mercato sviluppate dal progetto. (Italian)
4 November 2022
0 references
Il tè è una delle bevande più antiche e più consumate al mondo dopo l'acqua. Fino alla fine del XIX secolo, la produzione era concentrata in Asia, tuttavia, la crescente domanda globale di tè ha portato altri paesi a coltivare il proprio tè. Ora, è prodotto in 40 paesi in tutto il mondo. Oggi uno dei principali luoghi di crescita è intorno al Mar Nero. Il tè è arrivato in questa regione attraverso varie rotte. Per coltivarlo nella regione del Mar Nero ci è voluto ancora più tempo. I mongoli e i mercanti lungo la Via della Seta erano quelli che introdussero il tè ai russi, ai turchi e ai persiani, così come il popolo del Kirghizistan, del Turkmenistan e dell'Uzbekistan ecc. Il clima della costa del Mar Nero è adatto a numerose attività agricole e prodotti. Il clima oceanico mite e umido della costa del Mar Nero rende redditizie l'agricoltura commerciale, il che è anche vantaggioso per le piantagioni di tè. Tuttavia il turismo assume la quota maggiore, l'agricoltura è ancora uno dei settori più importanti per la Turchia. I terreni agricoli occupano il 33,2 % della terra totale e gli agricoltori contribuiscono circa il 30 % della forza lavoro totale. La piantagione di tè oggi si estende lungo la sponda sud del Mar Nero tra Trabzon e Rise e ospita uno stile cooperativo di coltivazione del tè. In Armenia da oltre 7000 anni, la tradizione di raccogliere e mescolare erbe e fiori selvatici è stata parte integrante della vita quotidiana. Come risultato della ricerca etno-botanica e degli antichi studi manoscritti, vengono mostrati che circa 68 infusi speciali di erbe e fiori utilizzati dalle famiglie reali erano responsabili dell'Armenia fin dall'antichità entro la fine del Medioevo. Il 5 % delle risorse dell'Armenia viene utilizzato nella produzione di tisane. Questi ingredienti a base di erbe unici provenivano dalla foresta selvaggia di alta montagna con l'aiuto di raccoglitori ben addestrati e hanno fatto la vostra deliziosa tazza finale di tè. Il tè di montagna greco è prodotto dalle foglie e dai fiori secchi delle piante di Sideritis (dolce di ferro). Questo tipo di tè è opportunamente chiamato come la pianta può essere trovato solo su pendii rocciosi ad altitudini oltre 3.200 piedi (1000 metri). Il tè di montagna a Pilima, un villaggio vicino a Xanthi, è uno dei tè di montagna più famosi della Grecia. Infine in Bulgaria Rila e i Rodopi sono famosi per la loro ricca flora e fauna. Nei campi di altopiano del sud Rodopi cresce il famoso tè Mursal. Il tè Mursalski è fatto utilizzando le foglie e i fiori essiccati delle piante di Sideritis (dolce di ferro). È chiaro dalla descrizione sopra che il tè rappresenta sia un legame culturale tra le nazioni dell'area del Mar Nero sia un prodotto agricolo in grado di generare una crescita economica sostenibile. Il presente progetto mira a rafforzare il legame culturale e a migliorare le rispettive capacità di cogliere meglio il potenziale di crescita economica dato dal tè. Informazioni aggiunte sul periodo 2020-05-14, relative alla mitigazione degli effetti della COVID-19 (la pandemia di coronavirus iniziata nel 2019) (solo in lingua inglese): Il progetto TeaWay mira a stimolare l'economia del tè. La relazione di sintesi sugli impianti nei paesi partecipanti preparata dalla partnership di progetto fornisce una panoramica completa dell'industria del tè per aiutare le PMI a migliorare le loro capacità imprenditoriali innovative per sviluppare e raggiungere la crescita e coinvolgerle verso l'innovazione. Il progetto mira al potenziale di crescita economica rappresentato dal tè prodotto a livello regionale e locale e invita i produttori di tè ad unirsi alle opportunità di mercato sviluppate dal progetto. (Italian)
4 November 2022
0 references
Tēja ir viens no vecākajiem un otrajiem visvairāk patērētajiem dzērieniem pasaulē pēc ūdens. Līdz 19. gadsimta beigām ražošana bija koncentrēta Āzijā, tomēr augošais globālais pieprasījums pēc tējas ir licis citām valstīm audzēt savu tēju. Tagad tas tiek ražots 40 valstīs visā pasaulē. Šodien viena no galvenajām audzēšanas vietām ir ap Melno jūru. Tēja ieradās šajā reģionā pa dažādiem maršrutiem. Lai to audzētu Melnās jūras reģionā, bija nepieciešams vēl vairāk laika. Mongoļi un tirgotāji gar Zīda ceļu bija tie, kas ieviesa tēju krieviem, turkiem un persiešiem, kā arī Kirgizstānas, Turkmenistānas un Uzbekistānas iedzīvotājiem utt Ap 20. gadsimta miju un pēc daudziem mēģinājumiem tēju sāka audzēt kalnos starp Kaspijas jūru un Melno jūru. Melnās jūras piekrastes klimats ir piemērots daudzām lauksaimniecības darbībām un produktiem. Melnās jūras piekrastes maigais, mitrais okeāna klimats padara komerciālo lauksaimniecību rentablu, kas ir izdevīga arī tējas plantācijām. Tomēr tūrisms aizņem lielāko daļu, lauksaimniecība joprojām ir viena no svarīgākajām nozarēm Turcijā. Lauksaimniecības zeme aizņem 33,2 % no kopējās zemes, un lauksaimnieki veido aptuveni 30 % no kopējā darbaspēka. Tējas plantācija šodien stiepjas gar Melnās jūras dienvidu krastu starp Trabzonu un Rise un ir mājvieta kooperatīvam tējas audzēšanas stilam. Armēnijā vairāk nekā 7000 gadu savvaļas augu un ziedu vākšanas un sajaukšanas tradīcija ir neatņemama ikdienas dzīves sastāvdaļa. Etnobotānisko pētījumu un seno manuskriptu pētījumu rezultātā ir pierādīts, ka aptuveni 68 īpašas garšaugu un ziedu infūzijas, ko izmanto Royal Families, ir atbildīgas par Armēniju kopš seniem laikiem līdz viduslaikiem. Pieci procenti Armēnijas resursu tiek izmantoti zāļu tējas ražošanā. Šīs unikālās augu izcelsmes sastāvdaļas nāca no augsta kalnu savvaļas meža ar labi apmācītu kombainu palīdzību un padarīja jūsu gardu gala tasi tējas. Grieķu kalnu tēja tiek ražota no žāvētām lapām un ziediem Sideritis augiem (dzelzs misa). Šāda veida tēja ir pienācīgi nosaukta kā augs var atrast tikai klinšainās nogāzēs virs 3200 pēdām (1000 metri). Kalnu tēja Pilima, ciemats netālu no Xanthi ir viens no slavenākajiem kalnu tēja Grieķijā. Visbeidzot Bulgārijā Rila un Rodopes ir slavenas ar savu bagātīgo floru un faunu. Dienvidu Rodopes augstienes laukos aug slavenā Mursāla tēja. Mursalski tēja tiek pagatavota, izmantojot Sideritis augu žāvētas lapas un ziedus (dzelzs misa).No iepriekš minētā apraksta ir skaidrs, ka tēja ir gan kultūras saikne starp Melnās jūras reģiona valstīm, gan lauksaimniecības produkts, kas var radīt ilgtspējīgu ekonomisko izaugsmi. Šā projekta mērķis ir stiprināt kultūras saikni un uzlabot attiecīgās spējas, lai labāk izmantotu ekonomiskās izaugsmes potenciālu, ko sniedz tēja. 2020.–05–14. gada informācija par Covid-19 seku mazināšanu (koronavīrusa pandēmija, kas sākās 2019. gadā) (tikai angļu valodā): TeaWay projekta mērķis ir veicināt tējas ekonomiku. Kopsavilkuma ziņojums par ražotnēm iesaistītajās valstīs, ko sagatavojusi projekta partnerība, sniedz visaptverošu pārskatu par tējas nozari, lai palīdzētu MVU uzlabot to inovatīvās uzņēmējdarbības spējas, lai attīstītu un panāktu izaugsmi un iesaistītu tos inovācijā. Projekts tiecas uz reģionālās un vietējās ražotās tējas ekonomiskās izaugsmes potenciālu un aicina tējas ražotājus pievienoties projekta radītajām tirgus iespējām. (Latvian)
4 November 2022
0 references
Tēja ir viens no vecākajiem un otrajiem visvairāk patērētajiem dzērieniem pasaulē pēc ūdens. Līdz 19. gadsimta beigām ražošana bija koncentrēta Āzijā, tomēr augošais globālais pieprasījums pēc tējas ir licis citām valstīm audzēt savu tēju. Tagad tas tiek ražots 40 valstīs visā pasaulē. Šodien viena no galvenajām audzēšanas vietām ir ap Melno jūru. Tēja ieradās šajā reģionā pa dažādiem maršrutiem. Lai to audzētu Melnās jūras reģionā, bija nepieciešams vēl vairāk laika. Mongoļi un tirgotāji gar Zīda ceļu bija tie, kas ieviesa tēju krieviem, turkiem un persiešiem, kā arī Kirgizstānas, Turkmenistānas un Uzbekistānas iedzīvotājiem utt Ap 20. gadsimta miju un pēc daudziem mēģinājumiem tēju sāka audzēt kalnos starp Kaspijas jūru un Melno jūru. Melnās jūras piekrastes klimats ir piemērots daudzām lauksaimniecības darbībām un produktiem. Melnās jūras piekrastes maigais, mitrais okeāna klimats padara komerciālo lauksaimniecību rentablu, kas ir izdevīga arī tējas plantācijām. Tomēr tūrisms aizņem lielāko daļu, lauksaimniecība joprojām ir viena no svarīgākajām nozarēm Turcijā. Lauksaimniecības zeme aizņem 33,2 % no kopējās zemes, un lauksaimnieki veido aptuveni 30 % no kopējā darbaspēka. Tējas plantācija šodien stiepjas gar Melnās jūras dienvidu krastu starp Trabzonu un Rise un ir mājvieta kooperatīvam tējas audzēšanas stilam. Armēnijā vairāk nekā 7000 gadu savvaļas augu un ziedu vākšanas un sajaukšanas tradīcija ir neatņemama ikdienas dzīves sastāvdaļa. Etnobotānisko pētījumu un seno manuskriptu pētījumu rezultātā ir pierādīts, ka aptuveni 68 īpašas garšaugu un ziedu infūzijas, ko izmanto Royal Families, ir atbildīgas par Armēniju kopš seniem laikiem līdz viduslaikiem. Pieci procenti Armēnijas resursu tiek izmantoti zāļu tējas ražošanā. Šīs unikālās augu izcelsmes sastāvdaļas nāca no augsta kalnu savvaļas meža ar labi apmācītu kombainu palīdzību un padarīja jūsu gardu gala tasi tējas. Grieķu kalnu tēja tiek ražota no žāvētām lapām un ziediem Sideritis augiem (dzelzs misa). Šāda veida tēja ir pienācīgi nosaukta kā augs var atrast tikai klinšainās nogāzēs virs 3200 pēdām (1000 metri). Kalnu tēja Pilima, ciemats netālu no Xanthi ir viens no slavenākajiem kalnu tēja Grieķijā. Visbeidzot Bulgārijā Rila un Rodopes ir slavenas ar savu bagātīgo floru un faunu. Dienvidu Rodopes augstienes laukos aug slavenā Mursāla tēja. Mursalski tēja tiek pagatavota, izmantojot Sideritis augu žāvētas lapas un ziedus (dzelzs misa).No iepriekš minētā apraksta ir skaidrs, ka tēja ir gan kultūras saikne starp Melnās jūras reģiona valstīm, gan lauksaimniecības produkts, kas var radīt ilgtspējīgu ekonomisko izaugsmi. Šā projekta mērķis ir stiprināt kultūras saikni un uzlabot attiecīgās spējas, lai labāk izmantotu ekonomiskās izaugsmes potenciālu, ko sniedz tēja. 2020.–05–14. gada informācija par Covid-19 seku mazināšanu (koronavīrusa pandēmija, kas sākās 2019. gadā) (tikai angļu valodā): TeaWay projekta mērķis ir veicināt tējas ekonomiku. Kopsavilkuma ziņojums par ražotnēm iesaistītajās valstīs, ko sagatavojusi projekta partnerība, sniedz visaptverošu pārskatu par tējas nozari, lai palīdzētu MVU uzlabot to inovatīvās uzņēmējdarbības spējas, lai attīstītu un panāktu izaugsmi un iesaistītu tos inovācijā. Projekts tiecas uz reģionālās un vietējās ražotās tējas ekonomiskās izaugsmes potenciālu un aicina tējas ražotājus pievienoties projekta radītajām tirgus iespējām. (Latvian)
4 November 2022
0 references
Tēja ir viens no vecākajiem un otrajiem visvairāk patērētajiem dzērieniem pasaulē pēc ūdens. Līdz 19. gadsimta beigām ražošana bija koncentrēta Āzijā, tomēr augošais globālais pieprasījums pēc tējas ir licis citām valstīm audzēt savu tēju. Tagad tas tiek ražots 40 valstīs visā pasaulē. Šodien viena no galvenajām audzēšanas vietām ir ap Melno jūru. Tēja ieradās šajā reģionā pa dažādiem maršrutiem. Lai to audzētu Melnās jūras reģionā, bija nepieciešams vēl vairāk laika. Mongoļi un tirgotāji gar Zīda ceļu bija tie, kas ieviesa tēju krieviem, turkiem un persiešiem, kā arī Kirgizstānas, Turkmenistānas un Uzbekistānas iedzīvotājiem utt Ap 20. gadsimta miju un pēc daudziem mēģinājumiem tēju sāka audzēt kalnos starp Kaspijas jūru un Melno jūru. Melnās jūras piekrastes klimats ir piemērots daudzām lauksaimniecības darbībām un produktiem. Melnās jūras piekrastes maigais, mitrais okeāna klimats padara komerciālo lauksaimniecību rentablu, kas ir izdevīga arī tējas plantācijām. Tomēr tūrisms aizņem lielāko daļu, lauksaimniecība joprojām ir viena no svarīgākajām nozarēm Turcijā. Lauksaimniecības zeme aizņem 33,2 % no kopējās zemes, un lauksaimnieki veido aptuveni 30 % no kopējā darbaspēka. Tējas plantācija šodien stiepjas gar Melnās jūras dienvidu krastu starp Trabzonu un Rise un ir mājvieta kooperatīvam tējas audzēšanas stilam. Armēnijā vairāk nekā 7000 gadu savvaļas augu un ziedu vākšanas un sajaukšanas tradīcija ir neatņemama ikdienas dzīves sastāvdaļa. Etnobotānisko pētījumu un seno manuskriptu pētījumu rezultātā ir pierādīts, ka aptuveni 68 īpašas garšaugu un ziedu infūzijas, ko izmanto Royal Families, ir atbildīgas par Armēniju kopš seniem laikiem līdz viduslaikiem. Pieci procenti Armēnijas resursu tiek izmantoti zāļu tējas ražošanā. Šīs unikālās augu izcelsmes sastāvdaļas nāca no augsta kalnu savvaļas meža ar labi apmācītu kombainu palīdzību un padarīja jūsu gardu gala tasi tējas. Grieķu kalnu tēja tiek ražota no žāvētām lapām un ziediem Sideritis augiem (dzelzs misa). Šāda veida tēja ir pienācīgi nosaukta kā augs var atrast tikai klinšainās nogāzēs virs 3200 pēdām (1000 metri). Kalnu tēja Pilima, ciemats netālu no Xanthi ir viens no slavenākajiem kalnu tēja Grieķijā. Visbeidzot Bulgārijā Rila un Rodopes ir slavenas ar savu bagātīgo floru un faunu. Dienvidu Rodopes augstienes laukos aug slavenā Mursāla tēja. Mursalski tēja tiek pagatavota, izmantojot Sideritis augu žāvētas lapas un ziedus (dzelzs misa).No iepriekš minētā apraksta ir skaidrs, ka tēja ir gan kultūras saikne starp Melnās jūras reģiona valstīm, gan lauksaimniecības produkts, kas var radīt ilgtspējīgu ekonomisko izaugsmi. Šā projekta mērķis ir stiprināt kultūras saikni un uzlabot attiecīgās spējas, lai labāk izmantotu ekonomiskās izaugsmes potenciālu, ko sniedz tēja. 2020.–05–14. gada informācija par Covid-19 seku mazināšanu (koronavīrusa pandēmija, kas sākās 2019. gadā) (tikai angļu valodā): TeaWay projekta mērķis ir veicināt tējas ekonomiku. Kopsavilkuma ziņojums par ražotnēm iesaistītajās valstīs, ko sagatavojusi projekta partnerība, sniedz visaptverošu pārskatu par tējas nozari, lai palīdzētu MVU uzlabot to inovatīvās uzņēmējdarbības spējas, lai attīstītu un panāktu izaugsmi un iesaistītu tos inovācijā. Projekts tiecas uz reģionālās un vietējās ražotās tējas ekonomiskās izaugsmes potenciālu un aicina tējas ražotājus pievienoties projekta radītajām tirgus iespējām. (Latvian)
4 November 2022
0 references
Te är en av de äldsta och den näst mest konsumerade drycken i världen efter vatten. Fram till slutet av 1800-talet var produktionen koncentrerad till Asien, men den ökande globala efterfrågan på te har lett till att andra länder odlar sitt eget te. Nu är den producerad i 40 länder runt om i världen. Idag är en av de största växande platserna runt Svarta havet. Te kom till denna region genom olika vägar. Att odla det i Svartahavsområdet tog ännu mer tid. Mongolerna och köpmännen längs Sidenvägen var de som introducerade te till ryssarna, turkarna och perserna, liksom folket i Kirgizistan, Turkmenistan och Uzbekistan etc. Runt sekelskiftet 1900-talet och efter många försök började te odlas i bergen mellan Kaspiska havet och Svarta havet. Klimatet i Svartahavskusten är lämpligt för många jordbruksaktiviteter och produkter. Det milda, fuktiga havsklimatet i Svartahavskusten gör kommersiellt jordbruk lönsamt, vilket också är fördelaktigt för teplantager. Men turismen tar den största andelen, men jordbruket är fortfarande en av de viktigaste sektorerna för Turkiet. Jordbruksmarken upptar 33,2 % av den totala marken, och bönderna står för cirka 30 % av den totala arbetskraften. Teplantaget sträcker sig idag längs Svarta havets södra strand mellan Trabzon och Rise och är hem för en kooperativ stil av teodling. I Armenien i över 7000 år har traditionen att samla och blanda vilda örter och blommor varit en integrerad del av det dagliga livet. Som ett resultat av etno-botanisk forskning och forntida manuskriptstudier visas att cirka 68 specialinfusioner av örter och blommor som användes av Royal Families är ansvariga för Armenien sedan antiken i slutet av medeltiden. Fem procent av Armeniens resurser används i produktionen av örtte. Dessa unika växtbaserade ingredienser kom från höga bergsvildskog med hjälp av välutbildade skördare och gjorde din läckra sista kopp te. Grekiskt bergste produceras från torkade blad och blommor av Sideritis växter (järnört). Denna typ av te är lämpligt namngiven eftersom växten bara kan hittas på klippiga sluttningar på höjder över 3 200 fot (1000 meter). Bergste i Pilima, en by nära Xanthi, är en av Greklands mest kända bergsteer. Slutligen i Bulgarien Rila och Rhodopes är kända med sin rika flora och fauna. På höglandsfälten i södra Rhodopes växer det berömda Mursalteet. Mursalski te görs med hjälp av torkade blad och blommor av Sideritis växter (järnört).Det framgår av ovanstående beskrivning att te representerar både en kulturell länk mellan länderna i Svartahavsområdet och en jordbruksprodukt som kan generera hållbar ekonomisk tillväxt. Det aktuella projektet syftar till att stärka den kulturella kopplingen och förbättra respektive förmåga att bättre fånga den ekonomiska tillväxtpotential som teet ger. Information som lades till 2020–05–14 om begränsningen av effekterna av covid-19 (den covid-19-pandemin som inleddes 2019) (endast engelska): TeaWay-projektet syftar till att öka teekonomin. Den sammanfattande rapporten om anläggningar i de deltagande länderna som utarbetats av projektpartnerskapet ger en omfattande översikt över teindustrin för att stödja små och medelstora företag att förbättra sin innovativa affärskapacitet för att utveckla och uppnå tillväxt och engagera dem i innovation. Projektet strävar efter den ekonomiska tillväxtpotential som representeras av det regionala och lokala tillverkade teet och bjuder in teproducenterna att ansluta sig till de marknadsmöjligheter som utvecklats av projektet. (Swedish)
4 November 2022
0 references
Te är en av de äldsta och den näst mest konsumerade drycken i världen efter vatten. Fram till slutet av 1800-talet var produktionen koncentrerad till Asien, men den ökande globala efterfrågan på te har lett till att andra länder odlar sitt eget te. Nu är den producerad i 40 länder runt om i världen. Idag är en av de största växande platserna runt Svarta havet. Te kom till denna region genom olika vägar. Att odla det i Svartahavsområdet tog ännu mer tid. Mongolerna och köpmännen längs Sidenvägen var de som introducerade te till ryssarna, turkarna och perserna, liksom folket i Kirgizistan, Turkmenistan och Uzbekistan etc. Runt sekelskiftet 1900-talet och efter många försök började te odlas i bergen mellan Kaspiska havet och Svarta havet. Klimatet i Svartahavskusten är lämpligt för många jordbruksaktiviteter och produkter. Det milda, fuktiga havsklimatet i Svartahavskusten gör kommersiellt jordbruk lönsamt, vilket också är fördelaktigt för teplantager. Men turismen tar den största andelen, men jordbruket är fortfarande en av de viktigaste sektorerna för Turkiet. Jordbruksmarken upptar 33,2 % av den totala marken, och bönderna står för cirka 30 % av den totala arbetskraften. Teplantaget sträcker sig idag längs Svarta havets södra strand mellan Trabzon och Rise och är hem för en kooperativ stil av teodling. I Armenien i över 7000 år har traditionen att samla och blanda vilda örter och blommor varit en integrerad del av det dagliga livet. Som ett resultat av etno-botanisk forskning och forntida manuskriptstudier visas att cirka 68 specialinfusioner av örter och blommor som användes av Royal Families är ansvariga för Armenien sedan antiken i slutet av medeltiden. Fem procent av Armeniens resurser används i produktionen av örtte. Dessa unika växtbaserade ingredienser kom från höga bergsvildskog med hjälp av välutbildade skördare och gjorde din läckra sista kopp te. Grekiskt bergste produceras från torkade blad och blommor av Sideritis växter (järnört). Denna typ av te är lämpligt namngiven eftersom växten bara kan hittas på klippiga sluttningar på höjder över 3 200 fot (1000 meter). Bergste i Pilima, en by nära Xanthi, är en av Greklands mest kända bergsteer. Slutligen i Bulgarien Rila och Rhodopes är kända med sin rika flora och fauna. På höglandsfälten i södra Rhodopes växer det berömda Mursalteet. Mursalski te görs med hjälp av torkade blad och blommor av Sideritis växter (järnört).Det framgår av ovanstående beskrivning att te representerar både en kulturell länk mellan länderna i Svartahavsområdet och en jordbruksprodukt som kan generera hållbar ekonomisk tillväxt. Det aktuella projektet syftar till att stärka den kulturella kopplingen och förbättra respektive förmåga att bättre fånga den ekonomiska tillväxtpotential som teet ger. Information som lades till 2020–05–14 om begränsningen av effekterna av covid-19 (den covid-19-pandemin som inleddes 2019) (endast engelska): TeaWay-projektet syftar till att öka teekonomin. Den sammanfattande rapporten om anläggningar i de deltagande länderna som utarbetats av projektpartnerskapet ger en omfattande översikt över teindustrin för att stödja små och medelstora företag att förbättra sin innovativa affärskapacitet för att utveckla och uppnå tillväxt och engagera dem i innovation. Projektet strävar efter den ekonomiska tillväxtpotential som representeras av det regionala och lokala tillverkade teet och bjuder in teproducenterna att ansluta sig till de marknadsmöjligheter som utvecklats av projektet. (Swedish)
4 November 2022
0 references
Te är en av de äldsta och den näst mest konsumerade drycken i världen efter vatten. Fram till slutet av 1800-talet var produktionen koncentrerad till Asien, men den ökande globala efterfrågan på te har lett till att andra länder odlar sitt eget te. Nu är den producerad i 40 länder runt om i världen. Idag är en av de största växande platserna runt Svarta havet. Te kom till denna region genom olika vägar. Att odla det i Svartahavsområdet tog ännu mer tid. Mongolerna och köpmännen längs Sidenvägen var de som introducerade te till ryssarna, turkarna och perserna, liksom folket i Kirgizistan, Turkmenistan och Uzbekistan etc. Runt sekelskiftet 1900-talet och efter många försök började te odlas i bergen mellan Kaspiska havet och Svarta havet. Klimatet i Svartahavskusten är lämpligt för många jordbruksaktiviteter och produkter. Det milda, fuktiga havsklimatet i Svartahavskusten gör kommersiellt jordbruk lönsamt, vilket också är fördelaktigt för teplantager. Men turismen tar den största andelen, men jordbruket är fortfarande en av de viktigaste sektorerna för Turkiet. Jordbruksmarken upptar 33,2 % av den totala marken, och bönderna står för cirka 30 % av den totala arbetskraften. Teplantaget sträcker sig idag längs Svarta havets södra strand mellan Trabzon och Rise och är hem för en kooperativ stil av teodling. I Armenien i över 7000 år har traditionen att samla och blanda vilda örter och blommor varit en integrerad del av det dagliga livet. Som ett resultat av etno-botanisk forskning och forntida manuskriptstudier visas att cirka 68 specialinfusioner av örter och blommor som användes av Royal Families är ansvariga för Armenien sedan antiken i slutet av medeltiden. Fem procent av Armeniens resurser används i produktionen av örtte. Dessa unika växtbaserade ingredienser kom från höga bergsvildskog med hjälp av välutbildade skördare och gjorde din läckra sista kopp te. Grekiskt bergste produceras från torkade blad och blommor av Sideritis växter (järnört). Denna typ av te är lämpligt namngiven eftersom växten bara kan hittas på klippiga sluttningar på höjder över 3 200 fot (1000 meter). Bergste i Pilima, en by nära Xanthi, är en av Greklands mest kända bergsteer. Slutligen i Bulgarien Rila och Rhodopes är kända med sin rika flora och fauna. På höglandsfälten i södra Rhodopes växer det berömda Mursalteet. Mursalski te görs med hjälp av torkade blad och blommor av Sideritis växter (järnört).Det framgår av ovanstående beskrivning att te representerar både en kulturell länk mellan länderna i Svartahavsområdet och en jordbruksprodukt som kan generera hållbar ekonomisk tillväxt. Det aktuella projektet syftar till att stärka den kulturella kopplingen och förbättra respektive förmåga att bättre fånga den ekonomiska tillväxtpotential som teet ger. Information som lades till 2020–05–14 om begränsningen av effekterna av covid-19 (den covid-19-pandemin som inleddes 2019) (endast engelska): TeaWay-projektet syftar till att öka teekonomin. Den sammanfattande rapporten om anläggningar i de deltagande länderna som utarbetats av projektpartnerskapet ger en omfattande översikt över teindustrin för att stödja små och medelstora företag att förbättra sin innovativa affärskapacitet för att utveckla och uppnå tillväxt och engagera dem i innovation. Projektet strävar efter den ekonomiska tillväxtpotential som representeras av det regionala och lokala tillverkade teet och bjuder in teproducenterna att ansluta sig till de marknadsmöjligheter som utvecklats av projektet. (Swedish)
4 November 2022
0 references
Il tè è una delle bevande più antiche e più consumate al mondo dopo l'acqua. Fino alla fine del XIX secolo, la produzione era concentrata in Asia, tuttavia, la crescente domanda globale di tè ha portato altri paesi a coltivare il proprio tè. Ora, è prodotto in 40 paesi in tutto il mondo. Oggi uno dei principali luoghi di crescita è intorno al Mar Nero. Il tè è arrivato in questa regione attraverso varie rotte. Per coltivarlo nella regione del Mar Nero ci è voluto ancora più tempo. I mongoli e i mercanti lungo la Via della Seta erano quelli che introdussero il tè ai russi, ai turchi e ai persiani, così come il popolo del Kirghizistan, del Turkmenistan e dell'Uzbekistan ecc. Il clima della costa del Mar Nero è adatto a numerose attività agricole e prodotti. Il clima oceanico mite e umido della costa del Mar Nero rende redditizie l'agricoltura commerciale, il che è anche vantaggioso per le piantagioni di tè. Tuttavia il turismo assume la quota maggiore, l'agricoltura è ancora uno dei settori più importanti per la Turchia. I terreni agricoli occupano il 33,2 % della terra totale e gli agricoltori contribuiscono circa il 30 % della forza lavoro totale. La piantagione di tè oggi si estende lungo la sponda sud del Mar Nero tra Trabzon e Rise e ospita uno stile cooperativo di coltivazione del tè. In Armenia da oltre 7000 anni, la tradizione di raccogliere e mescolare erbe e fiori selvatici è stata parte integrante della vita quotidiana. Come risultato della ricerca etno-botanica e degli antichi studi manoscritti, vengono mostrati che circa 68 infusi speciali di erbe e fiori utilizzati dalle famiglie reali erano responsabili dell'Armenia fin dall'antichità entro la fine del Medioevo. Il 5 % delle risorse dell'Armenia viene utilizzato nella produzione di tisane. Questi ingredienti a base di erbe unici provenivano dalla foresta selvaggia di alta montagna con l'aiuto di raccoglitori ben addestrati e hanno fatto la vostra deliziosa tazza finale di tè. Il tè di montagna greco è prodotto dalle foglie e dai fiori secchi delle piante di Sideritis (dolce di ferro). Questo tipo di tè è opportunamente chiamato come la pianta può essere trovato solo su pendii rocciosi ad altitudini oltre 3.200 piedi (1000 metri). Il tè di montagna a Pilima, un villaggio vicino a Xanthi, è uno dei tè di montagna più famosi della Grecia. Infine in Bulgaria Rila e i Rodopi sono famosi per la loro ricca flora e fauna. Nei campi di altopiano del sud Rodopi cresce il famoso tè Mursal. Il tè Mursalski è fatto utilizzando le foglie e i fiori essiccati delle piante di Sideritis (dolce di ferro). È chiaro dalla descrizione sopra che il tè rappresenta sia un legame culturale tra le nazioni dell'area del Mar Nero sia un prodotto agricolo in grado di generare una crescita economica sostenibile. Il presente progetto mira a rafforzare il legame culturale e a migliorare le rispettive capacità di cogliere meglio il potenziale di crescita economica dato dal tè. Informazioni aggiunte sul periodo 2020-05-14, relative alla mitigazione degli effetti della COVID-19 (la pandemia di coronavirus iniziata nel 2019) (solo in lingua inglese): Il progetto TeaWay mira a stimolare l'economia del tè. La relazione di sintesi sugli impianti nei paesi partecipanti preparata dalla partnership di progetto fornisce una panoramica completa dell'industria del tè per aiutare le PMI a migliorare le loro capacità imprenditoriali innovative per sviluppare e raggiungere la crescita e coinvolgerle verso l'innovazione. Il progetto mira al potenziale di crescita economica rappresentato dal tè prodotto a livello regionale e locale e invita i produttori di tè ad unirsi alle opportunità di mercato sviluppate dal progetto. (Italian)
4 November 2022
0 references
Te är en av de äldsta och den näst mest konsumerade drycken i världen efter vatten. Fram till slutet av 1800-talet var produktionen koncentrerad till Asien, men den ökande globala efterfrågan på te har lett till att andra länder odlar sitt eget te. Nu är den producerad i 40 länder runt om i världen. Idag är en av de största växande platserna runt Svarta havet. Te kom till denna region genom olika vägar. Att odla det i Svartahavsområdet tog ännu mer tid. Mongolerna och köpmännen längs Sidenvägen var de som introducerade te till ryssarna, turkarna och perserna, liksom folket i Kirgizistan, Turkmenistan och Uzbekistan etc. Runt sekelskiftet 1900-talet och efter många försök började te odlas i bergen mellan Kaspiska havet och Svarta havet. Klimatet i Svartahavskusten är lämpligt för många jordbruksaktiviteter och produkter. Det milda, fuktiga havsklimatet i Svartahavskusten gör kommersiellt jordbruk lönsamt, vilket också är fördelaktigt för teplantager. Men turismen tar den största andelen, men jordbruket är fortfarande en av de viktigaste sektorerna för Turkiet. Jordbruksmarken upptar 33,2 % av den totala marken, och bönderna står för cirka 30 % av den totala arbetskraften. Teplantaget sträcker sig idag längs Svarta havets södra strand mellan Trabzon och Rise och är hem för en kooperativ stil av teodling. I Armenien i över 7000 år har traditionen att samla och blanda vilda örter och blommor varit en integrerad del av det dagliga livet. Som ett resultat av etno-botanisk forskning och forntida manuskriptstudier visas att cirka 68 specialinfusioner av örter och blommor som användes av Royal Families är ansvariga för Armenien sedan antiken i slutet av medeltiden. Fem procent av Armeniens resurser används i produktionen av örtte. Dessa unika växtbaserade ingredienser kom från höga bergsvildskog med hjälp av välutbildade skördare och gjorde din läckra sista kopp te. Grekiskt bergste produceras från torkade blad och blommor av Sideritis växter (järnört). Denna typ av te är lämpligt namngiven eftersom växten bara kan hittas på klippiga sluttningar på höjder över 3 200 fot (1000 meter). Bergste i Pilima, en by nära Xanthi, är en av Greklands mest kända bergsteer. Slutligen i Bulgarien Rila och Rhodopes är kända med sin rika flora och fauna. På höglandsfälten i södra Rhodopes växer det berömda Mursalteet. Mursalski te görs med hjälp av torkade blad och blommor av Sideritis växter (järnört).Det framgår av ovanstående beskrivning att te representerar både en kulturell länk mellan länderna i Svartahavsområdet och en jordbruksprodukt som kan generera hållbar ekonomisk tillväxt. Det aktuella projektet syftar till att stärka den kulturella kopplingen och förbättra respektive förmåga att bättre fånga den ekonomiska tillväxtpotential som teet ger. Information som lades till 2020–05–14 om begränsningen av effekterna av covid-19 (den covid-19-pandemin som inleddes 2019) (endast engelska): TeaWay-projektet syftar till att öka teekonomin. Den sammanfattande rapporten om anläggningar i de deltagande länderna som utarbetats av projektpartnerskapet ger en omfattande översikt över teindustrin för att stödja små och medelstora företag att förbättra sin innovativa affärskapacitet för att utveckla och uppnå tillväxt och engagera dem i innovation. Projektet strävar efter den ekonomiska tillväxtpotential som representeras av det regionala och lokala tillverkade teet och bjuder in teproducenterna att ansluta sig till de marknadsmöjligheter som utvecklats av projektet. (Swedish)
4 November 2022
0 references
Te är en av de äldsta och den näst mest konsumerade drycken i världen efter vatten. Fram till slutet av 1800-talet var produktionen koncentrerad till Asien, men den ökande globala efterfrågan på te har lett till att andra länder odlar sitt eget te. Nu är den producerad i 40 länder runt om i världen. Idag är en av de största växande platserna runt Svarta havet. Te kom till denna region genom olika vägar. Att odla det i Svartahavsområdet tog ännu mer tid. Mongolerna och köpmännen längs Sidenvägen var de som introducerade te till ryssarna, turkarna och perserna, liksom folket i Kirgizistan, Turkmenistan och Uzbekistan etc. Runt sekelskiftet 1900-talet och efter många försök började te odlas i bergen mellan Kaspiska havet och Svarta havet. Klimatet i Svartahavskusten är lämpligt för många jordbruksaktiviteter och produkter. Det milda, fuktiga havsklimatet i Svartahavskusten gör kommersiellt jordbruk lönsamt, vilket också är fördelaktigt för teplantager. Men turismen tar den största andelen, men jordbruket är fortfarande en av de viktigaste sektorerna för Turkiet. Jordbruksmarken upptar 33,2 % av den totala marken, och bönderna står för cirka 30 % av den totala arbetskraften. Teplantaget sträcker sig idag längs Svarta havets södra strand mellan Trabzon och Rise och är hem för en kooperativ stil av teodling. I Armenien i över 7000 år har traditionen att samla och blanda vilda örter och blommor varit en integrerad del av det dagliga livet. Som ett resultat av etno-botanisk forskning och forntida manuskriptstudier visas att cirka 68 specialinfusioner av örter och blommor som användes av Royal Families är ansvariga för Armenien sedan antiken i slutet av medeltiden. Fem procent av Armeniens resurser används i produktionen av örtte. Dessa unika växtbaserade ingredienser kom från höga bergsvildskog med hjälp av välutbildade skördare och gjorde din läckra sista kopp te. Grekiskt bergste produceras från torkade blad och blommor av Sideritis växter (järnört). Denna typ av te är lämpligt namngiven eftersom växten bara kan hittas på klippiga sluttningar på höjder över 3 200 fot (1000 meter). Bergste i Pilima, en by nära Xanthi, är en av Greklands mest kända bergsteer. Slutligen i Bulgarien Rila och Rhodopes är kända med sin rika flora och fauna. På höglandsfälten i södra Rhodopes växer det berömda Mursalteet. Mursalski te görs med hjälp av torkade blad och blommor av Sideritis växter (järnört).Det framgår av ovanstående beskrivning att te representerar både en kulturell länk mellan länderna i Svartahavsområdet och en jordbruksprodukt som kan generera hållbar ekonomisk tillväxt. Det aktuella projektet syftar till att stärka den kulturella kopplingen och förbättra respektive förmåga att bättre fånga den ekonomiska tillväxtpotential som teet ger. Information som lades till 2020–05–14 om begränsningen av effekterna av covid-19 (den covid-19-pandemin som inleddes 2019) (endast engelska): TeaWay-projektet syftar till att öka teekonomin. Den sammanfattande rapporten om anläggningar i de deltagande länderna som utarbetats av projektpartnerskapet ger en omfattande översikt över teindustrin för att stödja små och medelstora företag att förbättra sin innovativa affärskapacitet för att utveckla och uppnå tillväxt och engagera dem i innovation. Projektet strävar efter den ekonomiska tillväxtpotential som representeras av det regionala och lokala tillverkade teet och bjuder in teproducenterna att ansluta sig till de marknadsmöjligheter som utvecklats av projektet. (Swedish)
4 November 2022
0 references
Te er en af de ældste og næstmest forbrugte drikke i verden efter vand. Indtil slutningen af det 19. århundrede, produktionen var koncentreret i Asien, men stigende global efterspørgsel efter te har ført andre lande til at dyrke deres egen te. Den er produceret i 40 lande rundt om i verden. I dag er et af de vigtigste vækststeder omkring Sortehavet. Te ankom til denne region gennem forskellige ruter. At dyrke det i Sortehavsområdet tog endnu mere tid. Mongolerne og købmænd langs Silkevejen var dem, der introducerede te til russerne, tyrkerne og perserne, samt befolkningen i Kirgisistan, Turkmenistan og Usbekistan osv Omkring begyndelsen af det 20. århundrede og efter talrige forsøg begyndte te at blive dyrket i bjergene mellem Det Kaspiske Hav og Sortehavet. Klimaet i Sortehavskysten er velegnet til mange landbrugsaktiviteter og produkter. Det milde, fugtige havklima i Sortehavskysten gør kommercielt landbrug rentabelt, hvilket også er gavnligt for teplantager. Men turismen har den største andel, landbruget er stadig en af de vigtigste sektorer for Tyrkiet. Landbrugsjorden udgør 33,2 % af den samlede jord, og landmændene bidrager med ca. 30 % af den samlede arbejdsstyrke. Teplantagen strækker sig i dag langs den sydlige bred af Sortehavet mellem Trabzon og Rise og er hjemsted for en samarbejdsstil af te-voksende. I Armenien i over 7000 år har traditionen med at samle og blande vilde urter og blomster været en integreret del af det daglige liv. Som et resultat af etno-botanical forskning og gamle manuskript undersøgelser er vist, at omkring 68 speciale infusioner af urter og blomster, der blev brugt af Royal Families er ansvarlig for Armenien siden oldtiden ved slutningen af middelalderen. Fem procent af Armeniens ressourcer anvendes til produktion af urtete. Disse unikke urte ingredienser kom fra høj bjerg vild skov ved hjælp af veluddannede høstmaskiner og gjort din lækre sidste kop te. Græsk Mountain Tea er produceret af tørrede blade og blomster af Sideritis planter (jern urt). Denne type te er passende navngivet som planten kan kun findes på stenede skråninger ved højder over 3.200 fod (1000 meter). Bjerg te i Pilima, en landsby nær Xanthi er en af de mest berømte bjerg te i Grækenland. Endelig i Bulgarien Rila og Rhodopes er berømte med deres rige flora og fauna. I højlandet i det sydlige Rhodopes vokser den berømte Mursal te. Mursalski te er lavet ved hjælp af tørrede blade og blomster af Sideritis planter (jern wort).Det fremgår klart af ovenstående beskrivelse, at te repræsenterer både en kulturel forbindelse mellem nationerne i Sortehavsområdet og et landbrugsprodukt, der kan skabe bæredygtig økonomisk vækst. Dette projekt har til formål at styrke den kulturelle forbindelse og styrke de respektive kapaciteter til bedre at fange det økonomiske vækstpotentiale, som teen giver. Oplysninger om 2020-05-14 vedrørende afbødning af virkningerne af covid-19 (coronaviruspandemien, der startede i 2019) (kun engelsk): TeaWay-projektet har til formål at styrke teøkonomien. Den sammenfattende rapport om anlæg i de deltagende lande, der er udarbejdet af projektpartnerskabet, giver et omfattende overblik over teindustrien for at støtte SMV'er i at forbedre deres innovative forretningskapacitet til at udvikle og opnå vækst og engagere dem i innovation. Projektet stræber efter det økonomiske vækstpotentiale, som den regionale og lokale producerede te udgør, og opfordrer teproducenterne til at tilslutte sig de markedsmuligheder, som projektet har udviklet. (Danish)
4 November 2022
0 references
Te er en af de ældste og næstmest forbrugte drikke i verden efter vand. Indtil slutningen af det 19. århundrede, produktionen var koncentreret i Asien, men stigende global efterspørgsel efter te har ført andre lande til at dyrke deres egen te. Den er produceret i 40 lande rundt om i verden. I dag er et af de vigtigste vækststeder omkring Sortehavet. Te ankom til denne region gennem forskellige ruter. At dyrke det i Sortehavsområdet tog endnu mere tid. Mongolerne og købmænd langs Silkevejen var dem, der introducerede te til russerne, tyrkerne og perserne, samt befolkningen i Kirgisistan, Turkmenistan og Usbekistan osv Omkring begyndelsen af det 20. århundrede og efter talrige forsøg begyndte te at blive dyrket i bjergene mellem Det Kaspiske Hav og Sortehavet. Klimaet i Sortehavskysten er velegnet til mange landbrugsaktiviteter og produkter. Det milde, fugtige havklima i Sortehavskysten gør kommercielt landbrug rentabelt, hvilket også er gavnligt for teplantager. Men turismen har den største andel, landbruget er stadig en af de vigtigste sektorer for Tyrkiet. Landbrugsjorden udgør 33,2 % af den samlede jord, og landmændene bidrager med ca. 30 % af den samlede arbejdsstyrke. Teplantagen strækker sig i dag langs den sydlige bred af Sortehavet mellem Trabzon og Rise og er hjemsted for en samarbejdsstil af te-voksende. I Armenien i over 7000 år har traditionen med at samle og blande vilde urter og blomster været en integreret del af det daglige liv. Som et resultat af etno-botanical forskning og gamle manuskript undersøgelser er vist, at omkring 68 speciale infusioner af urter og blomster, der blev brugt af Royal Families er ansvarlig for Armenien siden oldtiden ved slutningen af middelalderen. Fem procent af Armeniens ressourcer anvendes til produktion af urtete. Disse unikke urte ingredienser kom fra høj bjerg vild skov ved hjælp af veluddannede høstmaskiner og gjort din lækre sidste kop te. Græsk Mountain Tea er produceret af tørrede blade og blomster af Sideritis planter (jern urt). Denne type te er passende navngivet som planten kan kun findes på stenede skråninger ved højder over 3.200 fod (1000 meter). Bjerg te i Pilima, en landsby nær Xanthi er en af de mest berømte bjerg te i Grækenland. Endelig i Bulgarien Rila og Rhodopes er berømte med deres rige flora og fauna. I højlandet i det sydlige Rhodopes vokser den berømte Mursal te. Mursalski te er lavet ved hjælp af tørrede blade og blomster af Sideritis planter (jern wort).Det fremgår klart af ovenstående beskrivelse, at te repræsenterer både en kulturel forbindelse mellem nationerne i Sortehavsområdet og et landbrugsprodukt, der kan skabe bæredygtig økonomisk vækst. Dette projekt har til formål at styrke den kulturelle forbindelse og styrke de respektive kapaciteter til bedre at fange det økonomiske vækstpotentiale, som teen giver. Oplysninger om 2020-05-14 vedrørende afbødning af virkningerne af covid-19 (coronaviruspandemien, der startede i 2019) (kun engelsk): TeaWay-projektet har til formål at styrke teøkonomien. Den sammenfattende rapport om anlæg i de deltagende lande, der er udarbejdet af projektpartnerskabet, giver et omfattende overblik over teindustrien for at støtte SMV'er i at forbedre deres innovative forretningskapacitet til at udvikle og opnå vækst og engagere dem i innovation. Projektet stræber efter det økonomiske vækstpotentiale, som den regionale og lokale producerede te udgør, og opfordrer teproducenterne til at tilslutte sig de markedsmuligheder, som projektet har udviklet. (Danish)
4 November 2022
0 references
Tee on yksi maailman vanhimmista ja toiseksi eniten kulutetuista juomista veden jälkeen. 1800-luvun loppuun asti tuotanto keskittyi Aasiaan, mutta teen kasvava maailmanlaajuinen kysyntä on saanut muut maat viljelemään omaa teetään. Nyt sitä valmistetaan 40 maassa ympäri maailmaa. Nykyään yksi tärkeimmistä kasvupaikoista on Mustanmeren ympärillä. Tee saapui tälle alueelle eri reittien kautta. Sen kasvattaminen Mustanmeren alueella vei vielä enemmän aikaa. Silkkitien varrella olevat mongolit ja kauppiaat olivat niitä, jotka esittelivät teetä venäläisille, turkkilaisille ja persialaisille sekä Kirgisian, Turkmenistanin ja Uzbekistanin kansalle jne. Mustanmeren rannikon ilmasto soveltuu lukuisille maataloustoiminnoille ja -tuotteille. Mustanmeren rannikon leuto, kostea meriilmasto tekee kaupallisesta viljelystä kannattavaa, mikä hyödyttää myös teeviljelmiä. Matkailun osuus on kuitenkin suurin, mutta maatalous on edelleen yksi Turkin tärkeimmistä aloista. Maatalousmaa on 33,2 % koko maasta, ja maanviljelijät muodostavat noin 30 % koko työvoimasta. Teeviljelmä ulottuu nykyään Mustanmeren etelärannalla Trabzonin ja Risen välillä, ja siellä on osuustoiminnallinen teenviljelytyyli. Armeniassa yli 7000 vuoden ajan perinne luonnonvaraisten yrttien ja kukkien keräämisestä ja sekoittamisesta on ollut olennainen osa jokapäiväistä elämää. Etno-botaanitutkimuksen ja muinaisten käsikirjoitustutkimusten tuloksena on osoitettu, että noin 68 yrtti- ja kukka-infuusiota, joita kuninkaalliset perheet käyttivät Armeniasta muinaisesta ajoista lähtien keskiajan loppuun mennessä. Viisi prosenttia Armenian resursseista käytetään yrttiteetä. Nämä ainutlaatuiset kasviperäiset ainesosat tulivat korkeasta vuoristometsästä hyvin koulutettujen sadonkorjuukoneiden avulla ja tekivät herkullisen viimeisen kupin teetä. Kreikan vuoristotee valmistetaan Sideritis-kasvien kuivatuista lehdistä ja kukista (rautainen mato). Tällainen tee on asianmukaisesti nimetty, koska kasvi löytyy vain kivisillä rinteillä korkeudessa yli 3 200 jalkaa (1000 metriä). Vuoristoteetä Pilimassa, kylässä lähellä Xanthia, on yksi Kreikan kuuluisimmista vuoristoteetistä. Lopuksi Bulgariassa Rila ja Rhodopes ovat kuuluisia niiden rikas kasvisto ja eläimistö. Etelä-Rhodopesin ylängöillä kasvaa kuuluisa Mursal-tee. Mursalski tee valmistetaan käyttäen kuivatut lehdet ja kukat Sideritis kasvien (rauta mato).On selvää edellä kuvauksesta, että tee edustaa sekä kulttuurinen yhteys kansojen välillä Mustanmeren alueen ja maataloustuote, joka voi luoda kestävää talouskasvua. Tällä hankkeella pyritään vahvistamaan kulttuurisia yhteyksiä ja parantamaan niiden valmiuksia hyödyntää paremmin teen tarjoamaa talouskasvupotentiaalia. Vuosille 2020–05–14 lisätyt tiedot covid-19:n vaikutusten lieventämisestä (vuonna 2019 alkanut koronaviruspandemia) (vain englanniksi): TeaWay-hankkeen tavoitteena on edistää teetaloutta. Hankekumppanuuden laatima yhteenvetoraportti hankkeeseen osallistuvien maiden tehtaista tarjoaa kattavan yleiskuvan teeteollisuudesta, jolla tuetaan pk-yrityksiä niiden innovatiivisten liiketoimintavalmiuksien parantamisessa, jotta ne voivat kehittää ja saavuttaa kasvua ja sitouttaa ne innovointiin. Hankkeessa pyritään alueellisen ja paikallisen valmistetun teen taloudelliseen kasvupotentiaaliin ja kehotetaan teentuottajia liittymään hankkeessa kehitettyihin markkinamahdollisuuksiin. (Finnish)
4 November 2022
0 references
Tee on yksi maailman vanhimmista ja toiseksi eniten kulutetuista juomista veden jälkeen. 1800-luvun loppuun asti tuotanto keskittyi Aasiaan, mutta teen kasvava maailmanlaajuinen kysyntä on saanut muut maat viljelemään omaa teetään. Nyt sitä valmistetaan 40 maassa ympäri maailmaa. Nykyään yksi tärkeimmistä kasvupaikoista on Mustanmeren ympärillä. Tee saapui tälle alueelle eri reittien kautta. Sen kasvattaminen Mustanmeren alueella vei vielä enemmän aikaa. Silkkitien varrella olevat mongolit ja kauppiaat olivat niitä, jotka esittelivät teetä venäläisille, turkkilaisille ja persialaisille sekä Kirgisian, Turkmenistanin ja Uzbekistanin kansalle jne. Mustanmeren rannikon ilmasto soveltuu lukuisille maataloustoiminnoille ja -tuotteille. Mustanmeren rannikon leuto, kostea meriilmasto tekee kaupallisesta viljelystä kannattavaa, mikä hyödyttää myös teeviljelmiä. Matkailun osuus on kuitenkin suurin, mutta maatalous on edelleen yksi Turkin tärkeimmistä aloista. Maatalousmaa on 33,2 % koko maasta, ja maanviljelijät muodostavat noin 30 % koko työvoimasta. Teeviljelmä ulottuu nykyään Mustanmeren etelärannalla Trabzonin ja Risen välillä, ja siellä on osuustoiminnallinen teenviljelytyyli. Armeniassa yli 7000 vuoden ajan perinne luonnonvaraisten yrttien ja kukkien keräämisestä ja sekoittamisesta on ollut olennainen osa jokapäiväistä elämää. Etno-botaanitutkimuksen ja muinaisten käsikirjoitustutkimusten tuloksena on osoitettu, että noin 68 yrtti- ja kukka-infuusiota, joita kuninkaalliset perheet käyttivät Armeniasta muinaisesta ajoista lähtien keskiajan loppuun mennessä. Viisi prosenttia Armenian resursseista käytetään yrttiteetä. Nämä ainutlaatuiset kasviperäiset ainesosat tulivat korkeasta vuoristometsästä hyvin koulutettujen sadonkorjuukoneiden avulla ja tekivät herkullisen viimeisen kupin teetä. Kreikan vuoristotee valmistetaan Sideritis-kasvien kuivatuista lehdistä ja kukista (rautainen mato). Tällainen tee on asianmukaisesti nimetty, koska kasvi löytyy vain kivisillä rinteillä korkeudessa yli 3 200 jalkaa (1000 metriä). Vuoristoteetä Pilimassa, kylässä lähellä Xanthia, on yksi Kreikan kuuluisimmista vuoristoteetistä. Lopuksi Bulgariassa Rila ja Rhodopes ovat kuuluisia niiden rikas kasvisto ja eläimistö. Etelä-Rhodopesin ylängöillä kasvaa kuuluisa Mursal-tee. Mursalski tee valmistetaan käyttäen kuivatut lehdet ja kukat Sideritis kasvien (rauta mato).On selvää edellä kuvauksesta, että tee edustaa sekä kulttuurinen yhteys kansojen välillä Mustanmeren alueen ja maataloustuote, joka voi luoda kestävää talouskasvua. Tällä hankkeella pyritään vahvistamaan kulttuurisia yhteyksiä ja parantamaan niiden valmiuksia hyödyntää paremmin teen tarjoamaa talouskasvupotentiaalia. Vuosille 2020–05–14 lisätyt tiedot covid-19:n vaikutusten lieventämisestä (vuonna 2019 alkanut koronaviruspandemia) (vain englanniksi): TeaWay-hankkeen tavoitteena on edistää teetaloutta. Hankekumppanuuden laatima yhteenvetoraportti hankkeeseen osallistuvien maiden tehtaista tarjoaa kattavan yleiskuvan teeteollisuudesta, jolla tuetaan pk-yrityksiä niiden innovatiivisten liiketoimintavalmiuksien parantamisessa, jotta ne voivat kehittää ja saavuttaa kasvua ja sitouttaa ne innovointiin. Hankkeessa pyritään alueellisen ja paikallisen valmistetun teen taloudelliseen kasvupotentiaaliin ja kehotetaan teentuottajia liittymään hankkeessa kehitettyihin markkinamahdollisuuksiin. (Finnish)
4 November 2022
0 references
Arbata yra vienas iš seniausių ir antras labiausiai suvartojamas gėrimas pasaulyje po vandens. Iki XIX a. pabaigos gamyba buvo sutelkta Azijoje, tačiau auganti pasaulinė arbatos paklausa paskatino kitas šalis auginti savo arbatą. Dabar jis gaminamas 40 šalių visame pasaulyje. Šiandien viena iš pagrindinių augančių vietų yra aplink Juodąją jūrą. Arbata atkeliavo į šį regioną įvairiais maršrutais. Jo auginimui Juodosios jūros regione prireikė dar daugiau laiko. Mongolai ir pirkliai palei Šilko kelią buvo tie, kurie pristatė arbatą rusams, turkams ir persams, taip pat Kirgizijos, Turkmėnistano ir Uzbekistano žmonėms ir kt. Juodosios jūros pakrantės klimatas tinka daugeliui žemės ūkio veiklos rūšių ir produktų. Švelnus, drėgnas Juodosios jūros pakrantės klimatas daro komercinį ūkininkavimą pelningu, kuris taip pat naudingas arbatos plantacijoms. Tačiau turizmas užima didžiausią dalį, žemės ūkis vis dar yra vienas svarbiausių Turkijos sektorių. Žemės ūkio paskirties žemė užima 33,2 % visos žemės, o ūkininkai sudaro apie 30 % visos darbo jėgos. Šiandien arbatos plantacija tęsiasi palei pietinę Juodosios jūros pakrantę tarp Trabzono ir Rise ir gyvena kooperatiniu arbatos auginimo stiliumi. Armėnijoje daugiau nei 7000 metų laukinių žolelių ir gėlių rinkimo ir maišymo tradicija yra neatsiejama kasdienio gyvenimo dalis. Etnobotaninių tyrimų ir senovinių rankraščių tyrimų rezultatai rodo, kad iki viduramžių pabaigos apie 68 specialiąsias žolelių ir gėlių infuzijas naudojo karališkosios šeimos, atsakingos už Armėniją. Penki procentai Armėnijos išteklių yra naudojami žolelių arbatos gamybai. Šie unikalūs žolelių ingredientai buvo kilę iš kalnų laukinių miškų, kuriuos padėjo gerai apmokyti kombainai, ir padarė jūsų skanų galutinį puodelį arbatos. Graikų kalnų arbata gaminama iš džiovintų Sideritis augalų lapų ir gėlių (geležinės misos). Ši arbata yra tinkamai pavadinta, nes augalas gali būti randamas tik uolinguose šlaituose virš 3200 pėdų (1000 metrų). Kalnų arbata Pilimoje, kaime netoli Ksantio, yra viena garsiausių Graikijos kalnų arbatos. Galiausiai Bulgarijoje Rila ir Rodopai garsėja savo turtinga flora ir fauna. Pietų Rodopų aukštumų laukuose auga garsioji Mursal arbata. Mursalski arbata gaminama naudojant džiovintus lapus ir gėles Sideritis augalų (geležinės misos).Iš pirmiau pateikto aprašymo aišku, kad arbata yra ir kultūrinis ryšys tarp Juodosios jūros regiono tautų ir žemės ūkio produkto, kuris gali užtikrinti tvarų ekonomikos augimą. Šiuo projektu siekiama stiprinti kultūrinius ryšius ir stiprinti atitinkamus gebėjimus geriau išnaudoti arbatos teikiamą ekonomikos augimo potencialą. 2020–05–14 pateikta informacija apie COVID-19 (2019 m. prasidėjusios koronaviruso pandemijos) poveikio švelninimą (tik anglų kalba): „TeaWay“ projektu siekiama paskatinti arbatos ekonomiką. Projekto partnerystės parengtoje apibendrinamojoje ataskaitoje apie gamyklas dalyvaujančiose šalyse pateikiama išsami arbatos pramonės apžvalga, siekiant padėti MVĮ stiprinti jų inovacinius verslo pajėgumus plėtoti ir siekti augimo bei įtraukti jas į inovacijas. Projektu siekiama regiono ir vietos gaminamos arbatos gamybos ekonominio augimo potencialo ir kviečiama arbatos gamintojus prisijungti prie projekto sukurtų rinkos galimybių. (Lithuanian)
4 November 2022
0 references
Arbata yra vienas iš seniausių ir antras labiausiai suvartojamas gėrimas pasaulyje po vandens. Iki XIX a. pabaigos gamyba buvo sutelkta Azijoje, tačiau auganti pasaulinė arbatos paklausa paskatino kitas šalis auginti savo arbatą. Dabar jis gaminamas 40 šalių visame pasaulyje. Šiandien viena iš pagrindinių augančių vietų yra aplink Juodąją jūrą. Arbata atkeliavo į šį regioną įvairiais maršrutais. Jo auginimui Juodosios jūros regione prireikė dar daugiau laiko. Mongolai ir pirkliai palei Šilko kelią buvo tie, kurie pristatė arbatą rusams, turkams ir persams, taip pat Kirgizijos, Turkmėnistano ir Uzbekistano žmonėms ir kt. Juodosios jūros pakrantės klimatas tinka daugeliui žemės ūkio veiklos rūšių ir produktų. Švelnus, drėgnas Juodosios jūros pakrantės klimatas daro komercinį ūkininkavimą pelningu, kuris taip pat naudingas arbatos plantacijoms. Tačiau turizmas užima didžiausią dalį, žemės ūkis vis dar yra vienas svarbiausių Turkijos sektorių. Žemės ūkio paskirties žemė užima 33,2 % visos žemės, o ūkininkai sudaro apie 30 % visos darbo jėgos. Šiandien arbatos plantacija tęsiasi palei pietinę Juodosios jūros pakrantę tarp Trabzono ir Rise ir gyvena kooperatiniu arbatos auginimo stiliumi. Armėnijoje daugiau nei 7000 metų laukinių žolelių ir gėlių rinkimo ir maišymo tradicija yra neatsiejama kasdienio gyvenimo dalis. Etnobotaninių tyrimų ir senovinių rankraščių tyrimų rezultatai rodo, kad iki viduramžių pabaigos apie 68 specialiąsias žolelių ir gėlių infuzijas naudojo karališkosios šeimos, atsakingos už Armėniją. Penki procentai Armėnijos išteklių yra naudojami žolelių arbatos gamybai. Šie unikalūs žolelių ingredientai buvo kilę iš kalnų laukinių miškų, kuriuos padėjo gerai apmokyti kombainai, ir padarė jūsų skanų galutinį puodelį arbatos. Graikų kalnų arbata gaminama iš džiovintų Sideritis augalų lapų ir gėlių (geležinės misos). Ši arbata yra tinkamai pavadinta, nes augalas gali būti randamas tik uolinguose šlaituose virš 3200 pėdų (1000 metrų). Kalnų arbata Pilimoje, kaime netoli Ksantio, yra viena garsiausių Graikijos kalnų arbatos. Galiausiai Bulgarijoje Rila ir Rodopai garsėja savo turtinga flora ir fauna. Pietų Rodopų aukštumų laukuose auga garsioji Mursal arbata. Mursalski arbata gaminama naudojant džiovintus lapus ir gėles Sideritis augalų (geležinės misos).Iš pirmiau pateikto aprašymo aišku, kad arbata yra ir kultūrinis ryšys tarp Juodosios jūros regiono tautų ir žemės ūkio produkto, kuris gali užtikrinti tvarų ekonomikos augimą. Šiuo projektu siekiama stiprinti kultūrinius ryšius ir stiprinti atitinkamus gebėjimus geriau išnaudoti arbatos teikiamą ekonomikos augimo potencialą. 2020–05–14 pateikta informacija apie COVID-19 (2019 m. prasidėjusios koronaviruso pandemijos) poveikio švelninimą (tik anglų kalba): „TeaWay“ projektu siekiama paskatinti arbatos ekonomiką. Projekto partnerystės parengtoje apibendrinamojoje ataskaitoje apie gamyklas dalyvaujančiose šalyse pateikiama išsami arbatos pramonės apžvalga, siekiant padėti MVĮ stiprinti jų inovacinius verslo pajėgumus plėtoti ir siekti augimo bei įtraukti jas į inovacijas. Projektu siekiama regiono ir vietos gaminamos arbatos gamybos ekonominio augimo potencialo ir kviečiama arbatos gamintojus prisijungti prie projekto sukurtų rinkos galimybių. (Lithuanian)
4 November 2022
0 references
Čaj je jeden z najstarších a druhý najviac konzumovaný nápoj na svete po vode. Až do konca 19. storočia bola výroba sústredená v Ázii, avšak rastúci celosvetový dopyt po čaji viedol iné krajiny k pestovaniu vlastného čaju. Vyrába sa v 40 krajinách po celom svete. Dnes je jedným z hlavných miest pestovania okolo Čierneho mora. Čaj dorazil do tohto regiónu rôznymi cestami. Pestovanie v čiernomorskej oblasti trvalo ešte viac času. Mongoli a obchodníci pozdĺž Hodvábnej cesty boli tí, ktorí predstavili čaj Rusom, Turkom a Peržanom, ako aj ľuďom v Kirgizsku, Turkménsku a Uzbekistane atď. Podnebie pobrežia Čierneho mora je vhodné pre mnohé poľnohospodárske činnosti a produkty. Mierne vlhké oceánske podnebie Čierneho mora robí komerčné poľnohospodárstvo ziskovým, čo je prospešné aj pre čajové plantáže. Najväčší podiel má však cestovný ruch, poľnohospodárstvo je pre Turecko stále jedným z najdôležitejších odvetví. Poľnohospodárska pôda zaberá 33,2 % celkovej pôdy a poľnohospodári prispievajú asi 30 % celkovej pracovnej sily. Čajová plantáž sa dnes rozprestiera pozdĺž južného pobrežia Čierneho mora medzi Trabzonom a Rise a je domovom kooperatívneho štýlu pestovania čaju. V Arménsku už viac ako 7000 rokov je tradícia zhromažďovania a miešania divokých bylín a kvetov neoddeliteľnou súčasťou každodenného života. V dôsledku etnobotanického výskumu a starobylých rukopisných štúdií sa ukázalo, že asi 68 špeciálnych infúzií bylín a kvetov, ktoré používali kráľovské rodiny, ktoré boli zodpovedné za Arménsko od staroveku do konca stredoveku. Päť percent arménskych zdrojov sa využíva na výrobu bylinného čaju. Tieto jedinečné bylinné ingrediencie pochádzali z vysokohorského divokého lesa pomocou dobre vyškolených kombajnov a urobili si lahodnú záverečnú šálku čaju. Grécky horský čaj sa vyrába zo sušených listov a kvetov rastlín Sideritis (železná mladina). Tento druh čaju je vhodne pomenovaný, pretože rastlina sa nachádza len na skalnatých svahoch vo výškach nad 3 200 stôp (1000 metrov). Horský čaj v Pilima, dedina blízko Xanthi je jedným z najznámejších horských čajov v Grécku. Nakoniec v Bulharsku Rila a Rhodopes sú známe svojou bohatou flórou a faunou. Na horských poliach južných Rhodopes rastie slávny Mursalský čaj. Mursalski čaj sa vyrába sušenými listami a kvetmi rastlín Sideritis (železná mladina). Z vyššie uvedeného opisu jasne vyplýva, že čaj predstavuje kultúrne prepojenie medzi národmi čiernomorskej oblasti a poľnohospodársky produkt, ktorý môže vytvárať udržateľný hospodársky rast. Cieľom tohto projektu je posilniť kultúrne prepojenie a posilniť príslušné kapacity na lepšie zachytenie potenciálu hospodárskeho rastu, ktorý čaj poskytuje. Informácie pridané v rokoch 2020 – 05 – 14 týkajúce sa zmierňovania účinkov ochorenia COVID-19 (pandémia koronavírusu, ktorá sa začala v roku 2019) (len v anglickom jazyku): Cieľom projektu TeaWay je podporiť ekonomiku čaju. Súhrnná správa o rastlinách v zúčastnených krajinách, ktorú pripravilo projektové partnerstvo, poskytuje komplexný prehľad o čajovom priemysle na podporu MSP pri posilňovaní ich inovačných podnikateľských kapacít na rozvoj a dosiahnutie rastu a ich zapojenie do inovácií. Projekt sa zameriava na potenciál hospodárskeho rastu, ktorý predstavuje regionálny a miestny vyrábaný čaj, a vyzýva výrobcov čaju, aby sa pripojili k trhovým príležitostiam, ktoré projekt vytvoril. (Slovak)
4 November 2022
0 references
Čaj je jeden z najstarších a druhý najviac konzumovaný nápoj na svete po vode. Až do konca 19. storočia bola výroba sústredená v Ázii, avšak rastúci celosvetový dopyt po čaji viedol iné krajiny k pestovaniu vlastného čaju. Vyrába sa v 40 krajinách po celom svete. Dnes je jedným z hlavných miest pestovania okolo Čierneho mora. Čaj dorazil do tohto regiónu rôznymi cestami. Pestovanie v čiernomorskej oblasti trvalo ešte viac času. Mongoli a obchodníci pozdĺž Hodvábnej cesty boli tí, ktorí predstavili čaj Rusom, Turkom a Peržanom, ako aj ľuďom v Kirgizsku, Turkménsku a Uzbekistane atď. Podnebie pobrežia Čierneho mora je vhodné pre mnohé poľnohospodárske činnosti a produkty. Mierne vlhké oceánske podnebie Čierneho mora robí komerčné poľnohospodárstvo ziskovým, čo je prospešné aj pre čajové plantáže. Najväčší podiel má však cestovný ruch, poľnohospodárstvo je pre Turecko stále jedným z najdôležitejších odvetví. Poľnohospodárska pôda zaberá 33,2 % celkovej pôdy a poľnohospodári prispievajú asi 30 % celkovej pracovnej sily. Čajová plantáž sa dnes rozprestiera pozdĺž južného pobrežia Čierneho mora medzi Trabzonom a Rise a je domovom kooperatívneho štýlu pestovania čaju. V Arménsku už viac ako 7000 rokov je tradícia zhromažďovania a miešania divokých bylín a kvetov neoddeliteľnou súčasťou každodenného života. V dôsledku etnobotanického výskumu a starobylých rukopisných štúdií sa ukázalo, že asi 68 špeciálnych infúzií bylín a kvetov, ktoré používali kráľovské rodiny, ktoré boli zodpovedné za Arménsko od staroveku do konca stredoveku. Päť percent arménskych zdrojov sa využíva na výrobu bylinného čaju. Tieto jedinečné bylinné ingrediencie pochádzali z vysokohorského divokého lesa pomocou dobre vyškolených kombajnov a urobili si lahodnú záverečnú šálku čaju. Grécky horský čaj sa vyrába zo sušených listov a kvetov rastlín Sideritis (železná mladina). Tento druh čaju je vhodne pomenovaný, pretože rastlina sa nachádza len na skalnatých svahoch vo výškach nad 3 200 stôp (1000 metrov). Horský čaj v Pilima, dedina blízko Xanthi je jedným z najznámejších horských čajov v Grécku. Nakoniec v Bulharsku Rila a Rhodopes sú známe svojou bohatou flórou a faunou. Na horských poliach južných Rhodopes rastie slávny Mursalský čaj. Mursalski čaj sa vyrába sušenými listami a kvetmi rastlín Sideritis (železná mladina). Z vyššie uvedeného opisu jasne vyplýva, že čaj predstavuje kultúrne prepojenie medzi národmi čiernomorskej oblasti a poľnohospodársky produkt, ktorý môže vytvárať udržateľný hospodársky rast. Cieľom tohto projektu je posilniť kultúrne prepojenie a posilniť príslušné kapacity na lepšie zachytenie potenciálu hospodárskeho rastu, ktorý čaj poskytuje. Informácie pridané v rokoch 2020 – 05 – 14 týkajúce sa zmierňovania účinkov ochorenia COVID-19 (pandémia koronavírusu, ktorá sa začala v roku 2019) (len v anglickom jazyku): Cieľom projektu TeaWay je podporiť ekonomiku čaju. Súhrnná správa o rastlinách v zúčastnených krajinách, ktorú pripravilo projektové partnerstvo, poskytuje komplexný prehľad o čajovom priemysle na podporu MSP pri posilňovaní ich inovačných podnikateľských kapacít na rozvoj a dosiahnutie rastu a ich zapojenie do inovácií. Projekt sa zameriava na potenciál hospodárskeho rastu, ktorý predstavuje regionálny a miestny vyrábaný čaj, a vyzýva výrobcov čaju, aby sa pripojili k trhovým príležitostiam, ktoré projekt vytvoril. (Slovak)
4 November 2022
0 references
Čaj je jeden z najstarších a druhý najviac konzumovaný nápoj na svete po vode. Až do konca 19. storočia bola výroba sústredená v Ázii, avšak rastúci celosvetový dopyt po čaji viedol iné krajiny k pestovaniu vlastného čaju. Vyrába sa v 40 krajinách po celom svete. Dnes je jedným z hlavných miest pestovania okolo Čierneho mora. Čaj dorazil do tohto regiónu rôznymi cestami. Pestovanie v čiernomorskej oblasti trvalo ešte viac času. Mongoli a obchodníci pozdĺž Hodvábnej cesty boli tí, ktorí predstavili čaj Rusom, Turkom a Peržanom, ako aj ľuďom v Kirgizsku, Turkménsku a Uzbekistane atď. Podnebie pobrežia Čierneho mora je vhodné pre mnohé poľnohospodárske činnosti a produkty. Mierne vlhké oceánske podnebie Čierneho mora robí komerčné poľnohospodárstvo ziskovým, čo je prospešné aj pre čajové plantáže. Najväčší podiel má však cestovný ruch, poľnohospodárstvo je pre Turecko stále jedným z najdôležitejších odvetví. Poľnohospodárska pôda zaberá 33,2 % celkovej pôdy a poľnohospodári prispievajú asi 30 % celkovej pracovnej sily. Čajová plantáž sa dnes rozprestiera pozdĺž južného pobrežia Čierneho mora medzi Trabzonom a Rise a je domovom kooperatívneho štýlu pestovania čaju. V Arménsku už viac ako 7000 rokov je tradícia zhromažďovania a miešania divokých bylín a kvetov neoddeliteľnou súčasťou každodenného života. V dôsledku etnobotanického výskumu a starobylých rukopisných štúdií sa ukázalo, že asi 68 špeciálnych infúzií bylín a kvetov, ktoré používali kráľovské rodiny, ktoré boli zodpovedné za Arménsko od staroveku do konca stredoveku. Päť percent arménskych zdrojov sa využíva na výrobu bylinného čaju. Tieto jedinečné bylinné ingrediencie pochádzali z vysokohorského divokého lesa pomocou dobre vyškolených kombajnov a urobili si lahodnú záverečnú šálku čaju. Grécky horský čaj sa vyrába zo sušených listov a kvetov rastlín Sideritis (železná mladina). Tento druh čaju je vhodne pomenovaný, pretože rastlina sa nachádza len na skalnatých svahoch vo výškach nad 3 200 stôp (1000 metrov). Horský čaj v Pilima, dedina blízko Xanthi je jedným z najznámejších horských čajov v Grécku. Nakoniec v Bulharsku Rila a Rhodopes sú známe svojou bohatou flórou a faunou. Na horských poliach južných Rhodopes rastie slávny Mursalský čaj. Mursalski čaj sa vyrába sušenými listami a kvetmi rastlín Sideritis (železná mladina). Z vyššie uvedeného opisu jasne vyplýva, že čaj predstavuje kultúrne prepojenie medzi národmi čiernomorskej oblasti a poľnohospodársky produkt, ktorý môže vytvárať udržateľný hospodársky rast. Cieľom tohto projektu je posilniť kultúrne prepojenie a posilniť príslušné kapacity na lepšie zachytenie potenciálu hospodárskeho rastu, ktorý čaj poskytuje. Informácie pridané v rokoch 2020 – 05 – 14 týkajúce sa zmierňovania účinkov ochorenia COVID-19 (pandémia koronavírusu, ktorá sa začala v roku 2019) (len v anglickom jazyku): Cieľom projektu TeaWay je podporiť ekonomiku čaju. Súhrnná správa o rastlinách v zúčastnených krajinách, ktorú pripravilo projektové partnerstvo, poskytuje komplexný prehľad o čajovom priemysle na podporu MSP pri posilňovaní ich inovačných podnikateľských kapacít na rozvoj a dosiahnutie rastu a ich zapojenie do inovácií. Projekt sa zameriava na potenciál hospodárskeho rastu, ktorý predstavuje regionálny a miestny vyrábaný čaj, a vyzýva výrobcov čaju, aby sa pripojili k trhovým príležitostiam, ktoré projekt vytvoril. (Slovak)
4 November 2022
0 references
Čaj je jeden z nejstarších a druhý nejvíce konzumovaný nápoj na světě po vodě. Až do konce 19. století byla výroba soustředěna v Asii, nicméně rostoucí globální poptávka po čaji vedla jiné země k pěstování vlastního čaje. Vyrábí se ve 40 zemích po celém světě. Dnes je jedno z hlavních rostoucích míst kolem Černého moře. Čaj se do této oblasti dostal různými cestami. Vypěstovat ji v Černém moři trvalo ještě více času. Mongolové a obchodníci podél Hedvábné stezky byli ti, kteří zavedli čaj Rusům, Turkům a Peršanům, stejně jako lidem Kyrgyzstánu, Turkmenistánu a Uzbekistánu atd. Podnebí na pobřeží Černého moře je vhodné pro četné zemědělské činnosti a produkty. Mírné, vlhké oceánské klima na pobřeží Černého moře činí komerční zemědělství ziskové, což je také prospěšné pro čajové plantáže. Cestovní ruch má však největší podíl, zemědělství je stále jedním z nejdůležitějších odvětví Turecka. Zemědělská půda zabírá 33,2 % celkové půdy a zemědělci přispívají asi 30 % celkové pracovní síly. Čajová plantáž dnes sahá podél jižního pobřeží Černého moře mezi Trabzon a Rise a je domovem kooperativního stylu pěstování čaje. Tradice shromažďování a míchání divokých bylin a květin je v Arménii již více než 7000 let nedílnou součástí každodenního života. V důsledku etno-botanického výzkumu a starověkých rukopisných studií se ukázalo, že asi 68 speciálních infuzí bylin a květin, které byly používány královskými rodinami, které byly na starosti Arménie od starověku do konce středověku. Pět procent arménských zdrojů se používá při výrobě bylinného čaje. Tyto jedinečné bylinné složky pocházely z vysokohorského divokého lesa pomocí dobře vyškolených kombajnů a udělaly váš lahodný závěrečný šálek čaje. Řecký horský čaj se vyrábí ze sušených listů a květů rostlin Sideritis (železná mladina). Tento druh čaje je vhodně pojmenován, protože rostlina se nachází pouze na skalnatých svazích ve výškách nad 3 200 stop (1000 metrů). Horský čaj v Pilima, vesnice poblíž Xanthi je jedním z nejznámějších horských čajů Řecka. Konečně v Bulharsku Rila a Rhodopes jsou známé svou bohatou flórou a faunou. Na horských polích jižních Rhodopes roste slavný Mursal čaj. Mursalski čaj se vyrábí ze sušených listů a květin rostlin Sideritis (železná mladina).Z výše uvedeného popisu je zřejmé, že čaj představuje jak kulturní vazbu mezi národy oblasti Černého moře, tak zemědělským produktem, který může vytvářet udržitelný hospodářský růst. Cílem tohoto projektu je posílit kulturní vazbu a posílit příslušné kapacity pro lepší využití potenciálu hospodářského růstu, který čaj nabízí. Informace doplněné o období 2020–05–14 týkající se zmírňování dopadů pandemie COVID-19 (koronavirová pandemie, která začala v roce 2019) (pouze anglický jazyk): Cílem projektu TeaWay je podpořit čajovou ekonomiku. Souhrnná zpráva o závodech v zúčastněných zemích, která byla vypracována projektovým partnerstvím, poskytuje komplexní přehled o čajovém průmyslu s cílem podpořit malé a střední podniky při posilování jejich inovačních podnikatelských kapacit pro rozvoj a dosažení růstu a zapojení do inovací. Projekt usiluje o potenciál hospodářského růstu, který představuje regionální a místní vyráběný čaj, a vyzývá producenty čaje, aby se připojili k tržním příležitostem, které projekt vyvinul. (Czech)
4 November 2022
0 references
Čaj je jeden z nejstarších a druhý nejvíce konzumovaný nápoj na světě po vodě. Až do konce 19. století byla výroba soustředěna v Asii, nicméně rostoucí globální poptávka po čaji vedla jiné země k pěstování vlastního čaje. Vyrábí se ve 40 zemích po celém světě. Dnes je jedno z hlavních rostoucích míst kolem Černého moře. Čaj se do této oblasti dostal různými cestami. Vypěstovat ji v Černém moři trvalo ještě více času. Mongolové a obchodníci podél Hedvábné stezky byli ti, kteří zavedli čaj Rusům, Turkům a Peršanům, stejně jako lidem Kyrgyzstánu, Turkmenistánu a Uzbekistánu atd. Podnebí na pobřeží Černého moře je vhodné pro četné zemědělské činnosti a produkty. Mírné, vlhké oceánské klima na pobřeží Černého moře činí komerční zemědělství ziskové, což je také prospěšné pro čajové plantáže. Cestovní ruch má však největší podíl, zemědělství je stále jedním z nejdůležitějších odvětví Turecka. Zemědělská půda zabírá 33,2 % celkové půdy a zemědělci přispívají asi 30 % celkové pracovní síly. Čajová plantáž dnes sahá podél jižního pobřeží Černého moře mezi Trabzon a Rise a je domovem kooperativního stylu pěstování čaje. Tradice shromažďování a míchání divokých bylin a květin je v Arménii již více než 7000 let nedílnou součástí každodenního života. V důsledku etno-botanického výzkumu a starověkých rukopisných studií se ukázalo, že asi 68 speciálních infuzí bylin a květin, které byly používány královskými rodinami, které byly na starosti Arménie od starověku do konce středověku. Pět procent arménských zdrojů se používá při výrobě bylinného čaje. Tyto jedinečné bylinné složky pocházely z vysokohorského divokého lesa pomocí dobře vyškolených kombajnů a udělaly váš lahodný závěrečný šálek čaje. Řecký horský čaj se vyrábí ze sušených listů a květů rostlin Sideritis (železná mladina). Tento druh čaje je vhodně pojmenován, protože rostlina se nachází pouze na skalnatých svazích ve výškách nad 3 200 stop (1000 metrů). Horský čaj v Pilima, vesnice poblíž Xanthi je jedním z nejznámějších horských čajů Řecka. Konečně v Bulharsku Rila a Rhodopes jsou známé svou bohatou flórou a faunou. Na horských polích jižních Rhodopes roste slavný Mursal čaj. Mursalski čaj se vyrábí ze sušených listů a květin rostlin Sideritis (železná mladina).Z výše uvedeného popisu je zřejmé, že čaj představuje jak kulturní vazbu mezi národy oblasti Černého moře, tak zemědělským produktem, který může vytvářet udržitelný hospodářský růst. Cílem tohoto projektu je posílit kulturní vazbu a posílit příslušné kapacity pro lepší využití potenciálu hospodářského růstu, který čaj nabízí. Informace doplněné o období 2020–05–14 týkající se zmírňování dopadů pandemie COVID-19 (koronavirová pandemie, která začala v roce 2019) (pouze anglický jazyk): Cílem projektu TeaWay je podpořit čajovou ekonomiku. Souhrnná zpráva o závodech v zúčastněných zemích, která byla vypracována projektovým partnerstvím, poskytuje komplexní přehled o čajovém průmyslu s cílem podpořit malé a střední podniky při posilování jejich inovačních podnikatelských kapacit pro rozvoj a dosažení růstu a zapojení do inovací. Projekt usiluje o potenciál hospodářského růstu, který představuje regionální a místní vyráběný čaj, a vyzývá producenty čaje, aby se připojili k tržním příležitostem, které projekt vyvinul. (Czech)
4 November 2022
0 references
Čaj je jeden z nejstarších a druhý nejvíce konzumovaný nápoj na světě po vodě. Až do konce 19. století byla výroba soustředěna v Asii, nicméně rostoucí globální poptávka po čaji vedla jiné země k pěstování vlastního čaje. Vyrábí se ve 40 zemích po celém světě. Dnes je jedno z hlavních rostoucích míst kolem Černého moře. Čaj se do této oblasti dostal různými cestami. Vypěstovat ji v Černém moři trvalo ještě více času. Mongolové a obchodníci podél Hedvábné stezky byli ti, kteří zavedli čaj Rusům, Turkům a Peršanům, stejně jako lidem Kyrgyzstánu, Turkmenistánu a Uzbekistánu atd. Podnebí na pobřeží Černého moře je vhodné pro četné zemědělské činnosti a produkty. Mírné, vlhké oceánské klima na pobřeží Černého moře činí komerční zemědělství ziskové, což je také prospěšné pro čajové plantáže. Cestovní ruch má však největší podíl, zemědělství je stále jedním z nejdůležitějších odvětví Turecka. Zemědělská půda zabírá 33,2 % celkové půdy a zemědělci přispívají asi 30 % celkové pracovní síly. Čajová plantáž dnes sahá podél jižního pobřeží Černého moře mezi Trabzon a Rise a je domovem kooperativního stylu pěstování čaje. Tradice shromažďování a míchání divokých bylin a květin je v Arménii již více než 7000 let nedílnou součástí každodenního života. V důsledku etno-botanického výzkumu a starověkých rukopisných studií se ukázalo, že asi 68 speciálních infuzí bylin a květin, které byly používány královskými rodinami, které byly na starosti Arménie od starověku do konce středověku. Pět procent arménských zdrojů se používá při výrobě bylinného čaje. Tyto jedinečné bylinné složky pocházely z vysokohorského divokého lesa pomocí dobře vyškolených kombajnů a udělaly váš lahodný závěrečný šálek čaje. Řecký horský čaj se vyrábí ze sušených listů a květů rostlin Sideritis (železná mladina). Tento druh čaje je vhodně pojmenován, protože rostlina se nachází pouze na skalnatých svazích ve výškách nad 3 200 stop (1000 metrů). Horský čaj v Pilima, vesnice poblíž Xanthi je jedním z nejznámějších horských čajů Řecka. Konečně v Bulharsku Rila a Rhodopes jsou známé svou bohatou flórou a faunou. Na horských polích jižních Rhodopes roste slavný Mursal čaj. Mursalski čaj se vyrábí ze sušených listů a květin rostlin Sideritis (železná mladina).Z výše uvedeného popisu je zřejmé, že čaj představuje jak kulturní vazbu mezi národy oblasti Černého moře, tak zemědělským produktem, který může vytvářet udržitelný hospodářský růst. Cílem tohoto projektu je posílit kulturní vazbu a posílit příslušné kapacity pro lepší využití potenciálu hospodářského růstu, který čaj nabízí. Informace doplněné o období 2020–05–14 týkající se zmírňování dopadů pandemie COVID-19 (koronavirová pandemie, která začala v roce 2019) (pouze anglický jazyk): Cílem projektu TeaWay je podpořit čajovou ekonomiku. Souhrnná zpráva o závodech v zúčastněných zemích, která byla vypracována projektovým partnerstvím, poskytuje komplexní přehled o čajovém průmyslu s cílem podpořit malé a střední podniky při posilování jejich inovačních podnikatelských kapacit pro rozvoj a dosažení růstu a zapojení do inovací. Projekt usiluje o potenciál hospodářského růstu, který představuje regionální a místní vyráběný čaj, a vyzývá producenty čaje, aby se připojili k tržním příležitostem, které projekt vyvinul. (Czech)
4 November 2022
0 references
Чаят е една от най-старите и втората най-консумирани напитки в света след водата. До края на 19-ти век производството е концентрирано в Азия, но нарастващото търсене на чай в световен мащаб кара други страни да отглеждат свой собствен чай. Произвежда се в 40 страни по света. Днес едно от основните места за отглеждане е около Черно море. Чаят е пристигнал в този регион по различни маршрути. Отглеждането му в Черноморския регион отне още повече време. Монголците и търговците по Пътя на коприната са тези, които въвеждат чай на руснаците, турците и персите, както и на Киргизстан, Туркменистан и Узбекистан и т.н. Около края на 20-ти век и след многобройни опити, чай започва да се отглежда в планините между Каспийско море и Черно море. Климатът на Черноморското крайбрежие е подходящ за многобройни селскостопански дейности и продукти. Мекият, влажен океански климат на Черноморското крайбрежие прави търговското земеделие печелившо, което е от полза и за чаените плантации. Въпреки че туризмът заема най-голям дял, селското стопанство все още е един от най-важните сектори за Турция. Земеделската земя заема 33,2 % от общата земя, а фермерите допринасят за около 30 % от общата работна сила. Чаената плантация днес се простира по южния бряг на Черно море между Трабзон и Rise и е дом на кооперативен стил на отглеждане на чай. В Армения повече от 7000 години традицията за събиране и смесване на диви билки и цветя е неразделна част от ежедневието. В резултат на етно-ботанически изследвания и древни ръкописни изследвания са показали, че около 68 специални инфузии на билки и цветя, които са били използвани от кралските семейства, които са били отговорни за Армения от древността до края на Средновековието. Пет процента от ресурсите на Армения се използват за производството на билков чай. Тези уникални билкови съставки дойдоха от високопланинската дива гора с помощта на добре обучени жътвари и направиха вашата вкусна последна чаша чай. Гръцкият планински чай се произвежда от изсушените листа и цветя на растенията Сидеритис (желязна мъст). Този вид чай е подходящо наречен, тъй като растението може да се намери само на скалисти склонове на височина над 3200 фута (1000 метра). Планински чай в Пилима, село близо до Ксанти е един от най-известните планински чай в Гърция. Най-накрая в България Рила и Родопите са известни със своята богата флора и фауна. В планинските полета на южните Родопи расте известният Мурсалски чай. Мурсалски чай се прави с помощта на изсушени листа и цветя на растения Сидеритис (желязна мъст). От горното описание е ясно, че чаят представлява както културна връзка между нациите от Черноморския район, така и селскостопански продукт, който може да генерира устойчив икономически растеж. Настоящият проект има за цел да укрепи културната връзка и да увеличи съответния капацитет за по-добро оползотворяване на потенциала за икономически растеж, предоставен от чая. Добавена е информация за периода 2020—05—14 г. относно смекчаването на последиците от COVID-19 (пандемия от коронавирус, започнала през 2019 г.) (само на английски език): Проектът TeaWay има за цел да стимулира чаената икономика. Обобщаващият доклад за растенията в участващите страни, изготвен от партньорството по проекта, предоставя цялостен преглед на производството на чай в подкрепа на МСП в повишаването на иновативния им бизнес капацитет за развитие и постигане на растеж и ангажирането им с иновации. Проектът се стреми към потенциала за икономически растеж, представен от регионалния и местния произведен чай, и приканва производителите на чай да се присъединят към пазарните възможности, разработени от проекта. (Bulgarian)
4 November 2022
0 references
Чаят е една от най-старите и втората най-консумирани напитки в света след водата. До края на 19-ти век производството е концентрирано в Азия, но нарастващото търсене на чай в световен мащаб кара други страни да отглеждат свой собствен чай. Произвежда се в 40 страни по света. Днес едно от основните места за отглеждане е около Черно море. Чаят е пристигнал в този регион по различни маршрути. Отглеждането му в Черноморския регион отне още повече време. Монголците и търговците по Пътя на коприната са тези, които въвеждат чай на руснаците, турците и персите, както и на Киргизстан, Туркменистан и Узбекистан и т.н. Около края на 20-ти век и след многобройни опити, чай започва да се отглежда в планините между Каспийско море и Черно море. Климатът на Черноморското крайбрежие е подходящ за многобройни селскостопански дейности и продукти. Мекият, влажен океански климат на Черноморското крайбрежие прави търговското земеделие печелившо, което е от полза и за чаените плантации. Въпреки че туризмът заема най-голям дял, селското стопанство все още е един от най-важните сектори за Турция. Земеделската земя заема 33,2 % от общата земя, а фермерите допринасят за около 30 % от общата работна сила. Чаената плантация днес се простира по южния бряг на Черно море между Трабзон и Rise и е дом на кооперативен стил на отглеждане на чай. В Армения повече от 7000 години традицията за събиране и смесване на диви билки и цветя е неразделна част от ежедневието. В резултат на етно-ботанически изследвания и древни ръкописни изследвания са показали, че около 68 специални инфузии на билки и цветя, които са били използвани от кралските семейства, които са били отговорни за Армения от древността до края на Средновековието. Пет процента от ресурсите на Армения се използват за производството на билков чай. Тези уникални билкови съставки дойдоха от високопланинската дива гора с помощта на добре обучени жътвари и направиха вашата вкусна последна чаша чай. Гръцкият планински чай се произвежда от изсушените листа и цветя на растенията Сидеритис (желязна мъст). Този вид чай е подходящо наречен, тъй като растението може да се намери само на скалисти склонове на височина над 3200 фута (1000 метра). Планински чай в Пилима, село близо до Ксанти е един от най-известните планински чай в Гърция. Най-накрая в България Рила и Родопите са известни със своята богата флора и фауна. В планинските полета на южните Родопи расте известният Мурсалски чай. Мурсалски чай се прави с помощта на изсушени листа и цветя на растения Сидеритис (желязна мъст). От горното описание е ясно, че чаят представлява както културна връзка между нациите от Черноморския район, така и селскостопански продукт, който може да генерира устойчив икономически растеж. Настоящият проект има за цел да укрепи културната връзка и да увеличи съответния капацитет за по-добро оползотворяване на потенциала за икономически растеж, предоставен от чая. Добавена е информация за периода 2020—05—14 г. относно смекчаването на последиците от COVID-19 (пандемия от коронавирус, започнала през 2019 г.) (само на английски език): Проектът TeaWay има за цел да стимулира чаената икономика. Обобщаващият доклад за растенията в участващите страни, изготвен от партньорството по проекта, предоставя цялостен преглед на производството на чай в подкрепа на МСП в повишаването на иновативния им бизнес капацитет за развитие и постигане на растеж и ангажирането им с иновации. Проектът се стреми към потенциала за икономически растеж, представен от регионалния и местния произведен чай, и приканва производителите на чай да се присъединят към пазарните възможности, разработени от проекта. (Bulgarian)
4 November 2022
0 references
Чаят е една от най-старите и втората най-консумирани напитки в света след водата. До края на 19-ти век производството е концентрирано в Азия, но нарастващото търсене на чай в световен мащаб кара други страни да отглеждат свой собствен чай. Произвежда се в 40 страни по света. Днес едно от основните места за отглеждане е около Черно море. Чаят е пристигнал в този регион по различни маршрути. Отглеждането му в Черноморския регион отне още повече време. Монголците и търговците по Пътя на коприната са тези, които въвеждат чай на руснаците, турците и персите, както и на Киргизстан, Туркменистан и Узбекистан и т.н. Около края на 20-ти век и след многобройни опити, чай започва да се отглежда в планините между Каспийско море и Черно море. Климатът на Черноморското крайбрежие е подходящ за многобройни селскостопански дейности и продукти. Мекият, влажен океански климат на Черноморското крайбрежие прави търговското земеделие печелившо, което е от полза и за чаените плантации. Въпреки че туризмът заема най-голям дял, селското стопанство все още е един от най-важните сектори за Турция. Земеделската земя заема 33,2 % от общата земя, а фермерите допринасят за около 30 % от общата работна сила. Чаената плантация днес се простира по южния бряг на Черно море между Трабзон и Rise и е дом на кооперативен стил на отглеждане на чай. В Армения повече от 7000 години традицията за събиране и смесване на диви билки и цветя е неразделна част от ежедневието. В резултат на етно-ботанически изследвания и древни ръкописни изследвания са показали, че около 68 специални инфузии на билки и цветя, които са били използвани от кралските семейства, които са били отговорни за Армения от древността до края на Средновековието. Пет процента от ресурсите на Армения се използват за производството на билков чай. Тези уникални билкови съставки дойдоха от високопланинската дива гора с помощта на добре обучени жътвари и направиха вашата вкусна последна чаша чай. Гръцкият планински чай се произвежда от изсушените листа и цветя на растенията Сидеритис (желязна мъст). Този вид чай е подходящо наречен, тъй като растението може да се намери само на скалисти склонове на височина над 3200 фута (1000 метра). Планински чай в Пилима, село близо до Ксанти е един от най-известните планински чай в Гърция. Най-накрая в България Рила и Родопите са известни със своята богата флора и фауна. В планинските полета на южните Родопи расте известният Мурсалски чай. Мурсалски чай се прави с помощта на изсушени листа и цветя на растения Сидеритис (желязна мъст). От горното описание е ясно, че чаят представлява както културна връзка между нациите от Черноморския район, така и селскостопански продукт, който може да генерира устойчив икономически растеж. Настоящият проект има за цел да укрепи културната връзка и да увеличи съответния капацитет за по-добро оползотворяване на потенциала за икономически растеж, предоставен от чая. Добавена е информация за периода 2020—05—14 г. относно смекчаването на последиците от COVID-19 (пандемия от коронавирус, започнала през 2019 г.) (само на английски език): Проектът TeaWay има за цел да стимулира чаената икономика. Обобщаващият доклад за растенията в участващите страни, изготвен от партньорството по проекта, предоставя цялостен преглед на производството на чай в подкрепа на МСП в повишаването на иновативния им бизнес капацитет за развитие и постигане на растеж и ангажирането им с иновации. Проектът се стреми към потенциала за икономически растеж, представен от регионалния и местния произведен чай, и приканва производителите на чай да се присъединят към пазарните възможности, разработени от проекта. (Bulgarian)
4 November 2022
0 references
Čaj je jedan od najstarijih i najposjećenijih pića na svijetu nakon vode. Do kraja 19. stoljeća proizvodnja je bila koncentrirana u Aziji, međutim, rastuća globalna potražnja za čajem dovela je do toga da druge zemlje uzgajaju vlastiti čaj. Proizvodi se u 40 zemalja širom svijeta. Danas je jedno od glavnih mjesta uzgoja oko Crnog mora. Čaj je stigao na ovaj kraj kroz razne rute. Za rast u crnomorskoj regiji trebalo je još više vremena. Mongoli i trgovci duž Puta svile bili su oni koji su uveli čaj Rusima, Turcima i Perzijancima, kao i stanovnici Kirgistana, Turkmenistana i Uzbekistana itd. Oko prijelaza 20. stoljeća i nakon brojnih pokušaja, čaj se počeo uzgajati u planinama između Kaspijskog mora i Crnog mora. Klima crnomorske obale pogodna je za brojne poljoprivredne djelatnosti i proizvode. Blaga, vlažna oceanska klima na obali Crnog mora čini komercijalnu poljoprivredu profitabilnom, što je također korisno za plantaže čaja. Međutim, turizam zauzima najveći udio, poljoprivreda je još uvijek jedan od najvažnijih sektora za Tursku. Poljoprivredno zemljište zauzima 33,2 % ukupnog zemljišta, a poljoprivrednici čine oko 30 % ukupne radne snage. Plantaža čaja danas se proteže duž južne obale Crnog mora između Trabzona i Risea i dom je suradničkog stila uzgoja čaja. U Armeniji je već više od 7000 godina tradicija sakupljanja i miješanja divljeg bilja i cvijeća sastavni dio svakodnevnog života. Kao rezultat etno-botaničkih istraživanja i drevnih rukopisnih studija, pokazalo se da je oko 68 specijalnih infuzija bilja i cvijeća koje su koristile kraljevske obitelji koje su bile zadužene za Armeniju od davnina do kraja srednjeg vijeka. Pet posto resursa Armenije koristi se za proizvodnju biljnog čaja. Ti jedinstveni biljni sastojci došli su iz visoke planinske divlje šume uz pomoć dobro obučenih sakupljača i napravili vašu ukusnu završnu šalicu čaja. Grčki gorski čaj proizvodi se od suhih listova i cvjetova Sideritis biljaka (željezna sladovina). Ova vrsta čaja je prikladno nazvana jer se biljka može naći samo na stjenovitim padinama na visinama iznad 3.200 stopa (1000 metara). Planinski čaj u Pilima, selo u blizini Xanthi je jedan od najpoznatijih planinskih čaja u Grčkoj. Konačno u Bugarskoj Rila i Rhodopes su poznati po svojoj bogatoj flori i fauni. U visoravnima južnog Rhodopesa raste poznati Mursal čaj. Mursalski čaj se proizvodi pomoću sušenih listova i cvjetova biljke Sideritis (željezna sladovina). Iz gore navedenog opisa jasno je da čaj predstavlja i kulturnu vezu između nacija crnomorskog područja i poljoprivredni proizvod koji može generirati održiv gospodarski rast. Cilj je ovog projekta ojačati kulturnu povezanost i poboljšati odgovarajuće kapacitete kako bi se bolje iskoristio potencijal gospodarskog rasta koji pruža čaj. Informacije o ublažavanju posljedica bolesti COVID-19 (pandemija koronavirusa koja je započela 2019.) (samo na engleskom jeziku) dodane su 2020. – 05 – 14: Cilj projekta TeaWay je poticanje gospodarstva čaja. Objedinjeno izvješće o biljkama u zemljama sudionicama koje je pripremilo projektno partnerstvo pruža sveobuhvatan pregled industrije čaja za potporu malim i srednjim poduzećima u jačanju njihovih inovativnih poslovnih kapaciteta za razvoj i postizanje rasta te njihovo uključivanje u inovacije. Projekt teži potencijalu gospodarskog rasta koji predstavlja regionalno i lokalno proizveden čaj te poziva proizvođače čaja da se pridruže tržišnim prilikama koje je razvio projekt. (Croatian)
4 November 2022
0 references
Čaj je jedan od najstarijih i najposjećenijih pića na svijetu nakon vode. Do kraja 19. stoljeća proizvodnja je bila koncentrirana u Aziji, međutim, rastuća globalna potražnja za čajem dovela je do toga da druge zemlje uzgajaju vlastiti čaj. Proizvodi se u 40 zemalja širom svijeta. Danas je jedno od glavnih mjesta uzgoja oko Crnog mora. Čaj je stigao na ovaj kraj kroz razne rute. Za rast u crnomorskoj regiji trebalo je još više vremena. Mongoli i trgovci duž Puta svile bili su oni koji su uveli čaj Rusima, Turcima i Perzijancima, kao i stanovnici Kirgistana, Turkmenistana i Uzbekistana itd. Oko prijelaza 20. stoljeća i nakon brojnih pokušaja, čaj se počeo uzgajati u planinama između Kaspijskog mora i Crnog mora. Klima crnomorske obale pogodna je za brojne poljoprivredne djelatnosti i proizvode. Blaga, vlažna oceanska klima na obali Crnog mora čini komercijalnu poljoprivredu profitabilnom, što je također korisno za plantaže čaja. Međutim, turizam zauzima najveći udio, poljoprivreda je još uvijek jedan od najvažnijih sektora za Tursku. Poljoprivredno zemljište zauzima 33,2 % ukupnog zemljišta, a poljoprivrednici čine oko 30 % ukupne radne snage. Plantaža čaja danas se proteže duž južne obale Crnog mora između Trabzona i Risea i dom je suradničkog stila uzgoja čaja. U Armeniji je već više od 7000 godina tradicija sakupljanja i miješanja divljeg bilja i cvijeća sastavni dio svakodnevnog života. Kao rezultat etno-botaničkih istraživanja i drevnih rukopisnih studija, pokazalo se da je oko 68 specijalnih infuzija bilja i cvijeća koje su koristile kraljevske obitelji koje su bile zadužene za Armeniju od davnina do kraja srednjeg vijeka. Pet posto resursa Armenije koristi se za proizvodnju biljnog čaja. Ti jedinstveni biljni sastojci došli su iz visoke planinske divlje šume uz pomoć dobro obučenih sakupljača i napravili vašu ukusnu završnu šalicu čaja. Grčki gorski čaj proizvodi se od suhih listova i cvjetova Sideritis biljaka (željezna sladovina). Ova vrsta čaja je prikladno nazvana jer se biljka može naći samo na stjenovitim padinama na visinama iznad 3.200 stopa (1000 metara). Planinski čaj u Pilima, selo u blizini Xanthi je jedan od najpoznatijih planinskih čaja u Grčkoj. Konačno u Bugarskoj Rila i Rhodopes su poznati po svojoj bogatoj flori i fauni. U visoravnima južnog Rhodopesa raste poznati Mursal čaj. Mursalski čaj se proizvodi pomoću sušenih listova i cvjetova biljke Sideritis (željezna sladovina). Iz gore navedenog opisa jasno je da čaj predstavlja i kulturnu vezu između nacija crnomorskog područja i poljoprivredni proizvod koji može generirati održiv gospodarski rast. Cilj je ovog projekta ojačati kulturnu povezanost i poboljšati odgovarajuće kapacitete kako bi se bolje iskoristio potencijal gospodarskog rasta koji pruža čaj. Informacije o ublažavanju posljedica bolesti COVID-19 (pandemija koronavirusa koja je započela 2019.) (samo na engleskom jeziku) dodane su 2020. – 05 – 14: Cilj projekta TeaWay je poticanje gospodarstva čaja. Objedinjeno izvješće o biljkama u zemljama sudionicama koje je pripremilo projektno partnerstvo pruža sveobuhvatan pregled industrije čaja za potporu malim i srednjim poduzećima u jačanju njihovih inovativnih poslovnih kapaciteta za razvoj i postizanje rasta te njihovo uključivanje u inovacije. Projekt teži potencijalu gospodarskog rasta koji predstavlja regionalno i lokalno proizveden čaj te poziva proizvođače čaja da se pridruže tržišnim prilikama koje je razvio projekt. (Croatian)
4 November 2022
0 references
Čaj je jedan od najstarijih i najposjećenijih pića na svijetu nakon vode. Do kraja 19. stoljeća proizvodnja je bila koncentrirana u Aziji, međutim, rastuća globalna potražnja za čajem dovela je do toga da druge zemlje uzgajaju vlastiti čaj. Proizvodi se u 40 zemalja širom svijeta. Danas je jedno od glavnih mjesta uzgoja oko Crnog mora. Čaj je stigao na ovaj kraj kroz razne rute. Za rast u crnomorskoj regiji trebalo je još više vremena. Mongoli i trgovci duž Puta svile bili su oni koji su uveli čaj Rusima, Turcima i Perzijancima, kao i stanovnici Kirgistana, Turkmenistana i Uzbekistana itd. Oko prijelaza 20. stoljeća i nakon brojnih pokušaja, čaj se počeo uzgajati u planinama između Kaspijskog mora i Crnog mora. Klima crnomorske obale pogodna je za brojne poljoprivredne djelatnosti i proizvode. Blaga, vlažna oceanska klima na obali Crnog mora čini komercijalnu poljoprivredu profitabilnom, što je također korisno za plantaže čaja. Međutim, turizam zauzima najveći udio, poljoprivreda je još uvijek jedan od najvažnijih sektora za Tursku. Poljoprivredno zemljište zauzima 33,2 % ukupnog zemljišta, a poljoprivrednici čine oko 30 % ukupne radne snage. Plantaža čaja danas se proteže duž južne obale Crnog mora između Trabzona i Risea i dom je suradničkog stila uzgoja čaja. U Armeniji je već više od 7000 godina tradicija sakupljanja i miješanja divljeg bilja i cvijeća sastavni dio svakodnevnog života. Kao rezultat etno-botaničkih istraživanja i drevnih rukopisnih studija, pokazalo se da je oko 68 specijalnih infuzija bilja i cvijeća koje su koristile kraljevske obitelji koje su bile zadužene za Armeniju od davnina do kraja srednjeg vijeka. Pet posto resursa Armenije koristi se za proizvodnju biljnog čaja. Ti jedinstveni biljni sastojci došli su iz visoke planinske divlje šume uz pomoć dobro obučenih sakupljača i napravili vašu ukusnu završnu šalicu čaja. Grčki gorski čaj proizvodi se od suhih listova i cvjetova Sideritis biljaka (željezna sladovina). Ova vrsta čaja je prikladno nazvana jer se biljka može naći samo na stjenovitim padinama na visinama iznad 3.200 stopa (1000 metara). Planinski čaj u Pilima, selo u blizini Xanthi je jedan od najpoznatijih planinskih čaja u Grčkoj. Konačno u Bugarskoj Rila i Rhodopes su poznati po svojoj bogatoj flori i fauni. U visoravnima južnog Rhodopesa raste poznati Mursal čaj. Mursalski čaj se proizvodi pomoću sušenih listova i cvjetova biljke Sideritis (željezna sladovina). Iz gore navedenog opisa jasno je da čaj predstavlja i kulturnu vezu između nacija crnomorskog područja i poljoprivredni proizvod koji može generirati održiv gospodarski rast. Cilj je ovog projekta ojačati kulturnu povezanost i poboljšati odgovarajuće kapacitete kako bi se bolje iskoristio potencijal gospodarskog rasta koji pruža čaj. Informacije o ublažavanju posljedica bolesti COVID-19 (pandemija koronavirusa koja je započela 2019.) (samo na engleskom jeziku) dodane su 2020. – 05 – 14: Cilj projekta TeaWay je poticanje gospodarstva čaja. Objedinjeno izvješće o biljkama u zemljama sudionicama koje je pripremilo projektno partnerstvo pruža sveobuhvatan pregled industrije čaja za potporu malim i srednjim poduzećima u jačanju njihovih inovativnih poslovnih kapaciteta za razvoj i postizanje rasta te njihovo uključivanje u inovacije. Projekt teži potencijalu gospodarskog rasta koji predstavlja regionalno i lokalno proizveden čaj te poziva proizvođače čaja da se pridruže tržišnim prilikama koje je razvio projekt. (Croatian)
4 November 2022
0 references
El té es una de las bebidas más antiguas y la segunda más consumida del mundo después del agua. Hasta finales del siglo XIX, la producción se concentró en Asia, sin embargo, la creciente demanda mundial de té ha llevado a otros países a cultivar su propio té. Ahora, se produce en 40 países de todo el mundo. Hoy en día uno de los principales lugares de cultivo es alrededor del Mar Negro. El té llegó a esta región a través de varias rutas. Cultivarlo en la región del Mar Negro tomó aún más tiempo. Los mongoles y comerciantes a lo largo de la Ruta de la Seda fueron los que introdujeron el té a los rusos, turcos y persas, así como a la gente de Kirguistán, Turkmenistán y Uzbekistán, etc. A finales del siglo XX y después de numerosos intentos, el té comenzó a cultivarse en las montañas entre el Mar Caspio y el Mar Negro. El clima de la costa del Mar Negro es adecuado para numerosas actividades y productos agrícolas. El clima oceánico suave y húmedo de la costa del Mar Negro hace que la agricultura comercial sea rentable, lo que también es beneficioso para las plantaciones de té. Sin embargo, el turismo ocupa la mayor parte, la agricultura sigue siendo uno de los sectores más importantes para Turquía. Las tierras agrícolas ocupan el 33,2 % de la tierra total, y los agricultores contribuyen con alrededor del 30 % de la fuerza laboral total. La plantación de té hoy se extiende a lo largo de la costa sur del Mar Negro entre Trabzon y Rise y alberga un estilo cooperativo de cultivo de té. En Armenia durante más de 7000 años, la tradición de reunir y mezclar hierbas y flores silvestres ha sido una parte integral de la vida cotidiana. Como resultado de la investigación etno-botánica y los estudios manuscritos antiguos se muestra que alrededor de 68 infusiones especiales de hierbas y flores que fueron utilizadas por las Familias Reales a cargo de Armenia desde la antigüedad a finales de la Edad Media. El cinco por ciento de los recursos de Armenia se utilizan en la producción de té de hierbas. Esos ingredientes herbales únicos vinieron de bosques silvestres de alta montaña con la ayuda de cosechadores bien entrenados y hicieron su deliciosa taza final de té. El té griego de montaña se produce a partir de las hojas y flores secas de las plantas Sideritis (hierro de hierro). Este tipo de té se llama apropiadamente como la planta solo se puede encontrar en laderas rocosas en elevaciones de más de 3.200 pies (1000 metros). El té de montaña en Pilima, un pueblo cerca de Xanthi es uno de los tés de montaña más famosos de Grecia. Finalmente en Bulgaria Rila y los Rhodopes son famosos por su rica flora y fauna. En los campos de tierras altas del sur Rhodopes crece el famoso té Mursal. El té Mursalski se elabora utilizando las hojas y flores secas de las plantas Sideritis (hierro de hierro). De la descripción anterior se desprende que el té representa tanto un vínculo cultural entre las naciones del área del Mar Negro como un producto agrícola que puede generar un crecimiento económico sostenible. El presente proyecto tiene como objetivo fortalecer el vínculo cultural y mejorar las capacidades respectivas para capturar mejor el potencial de crecimiento económico que ofrece el té. Información añadida sobre 2020-05-14, relativa a la mitigación de los efectos de la COVID-19 (la pandemia de coronavirus iniciada en 2019) (solo en lengua inglesa): El proyecto TeaWay tiene como objetivo impulsar la economía del té. El Informe de síntesis sobre las plantas en los países participantes preparado por la asociación del proyecto proporciona una visión general completa de la industria del té para ayudar a las pymes a mejorar sus capacidades empresariales innovadoras para desarrollar y lograr el crecimiento e involucrarlas en la innovación. El proyecto se esfuerza por el potencial de crecimiento económico representado por el té fabricado regional y local y está invitando a los productores de té a unirse a las oportunidades de mercado desarrolladas por el proyecto. (Spanish)
4 November 2022
0 references
A tea az egyik legrégebbi és a második leggyakrabban fogyasztott ital a világon a víz után. A 19. század végéig a termelés Ázsiában koncentrálódott, azonban a tea iránti növekvő globális kereslet más országokat is arra késztetett, hogy saját teájukat termesszék. Jelenleg a világ 40 országában gyártják. Ma az egyik legnagyobb termőhely a Fekete-tenger körül. A tea különböző útvonalakon érkezett ebbe a régióba. A Fekete-tenger térségében való termesztés még több időt vett igénybe. A mongolok és a kereskedők a Selyemút mentén voltak azok, akik bevezették a teát az oroszok, a törökök és a perzsák, valamint a Kirgizisztán, Türkmenisztán és Üzbegisztán stb. A Fekete-tenger partvidékének éghajlata számos mezőgazdasági tevékenységre és termékre alkalmas. A Fekete-tenger partvidékének enyhe, nedves óceáni éghajlata jövedelmezővé teszi a kereskedelmi gazdálkodást, ami a teaültetvények számára is előnyös. Bár a turizmus a legnagyobb, a mezőgazdaság továbbra is az egyik legfontosabb ágazat Törökország számára. A mezőgazdasági terület a teljes földterület 33,2%-át foglalja el, és a mezőgazdasági termelők a teljes munkaerő mintegy 30%-át teszik ki. A teaültetvény ma a Fekete-tenger déli partján húzódik Trabzon és Rise között, és a teatermesztés kooperatív stílusának ad otthont. Örményországban több mint 7000 éve a vadon élő gyógynövények és virágok gyűjtésének és keverésének hagyománya a mindennapi élet szerves része. Az etnobotanikai kutatások és az ősi kéziratkutatások eredményeként kimutatták, hogy mintegy 68 speciális gyógynövény- és viráginfúziót használtak, amelyeket a királyi családok az ősi idők óta Örményországért felelősek a középkor végéig. Örményország erőforrásainak öt százalékát gyógynövény tea előállítására fordítják. Ezek az egyedülálló növényi összetevők a magas hegyi vaderdőkből származnak jól képzett betakarítók segítségével, és elkészítették a finom végső csésze teát. A görög hegyi teát a Sideritis növények (vasfű) szárított leveleiből és virágaiból állítják elő. Ezt a fajta teát helyesen nevezik el, mivel a növény csak sziklás lejtőkön található, 3200 láb (1000 méter) magasság felett. Hegyi tea Pilima, egy falu közelében Xanthi az egyik leghíresebb hegyi tea Görögországban. Végül Bulgáriában Rila és a Rhodopes híresek gazdag növény- és állatvilágukkal. A déli Rhodopes hegyvidéki mezőin a híres Mursal tea növekszik. Mursalski tea készül a szárított levelek és virágok Sideritis növények (vasfű).A fenti leírásból egyértelműen kiderül, hogy a tea egyaránt kulturális kapcsolatot jelent a fekete-tengeri térség nemzetei és egy olyan mezőgazdasági termék között, amely fenntartható gazdasági növekedést generálhat. A jelen projekt célja a kulturális kapcsolat erősítése és a tea gazdasági növekedési potenciáljának jobb kiaknázására irányuló kapacitások növelése. A 2020–05–14-re vonatkozó információk a Covid19 hatásainak mérsékléséről (a koronavírus-világjárvány, amely 2019-ben kezdődött) (kizárólag angol nyelven): A TeaWay projekt célja a teagazdaság fellendítése. A projektpartnerség által készített, a részt vevő országok üzemeiről szóló összefoglaló jelentés átfogó áttekintést nyújt a teaiparról annak érdekében, hogy támogassa a kkv-kat innovatív üzleti kapacitásaik fejlesztésében és megvalósításában, valamint az innovációban való részvételükben. A projekt a regionális és helyi gyártású tea által képviselt gazdasági növekedési potenciálra törekszik, és felkéri a teatermelőket, hogy csatlakozzanak a projekt által kifejlesztett piaci lehetőségekhez. (Hungarian)
4 November 2022
0 references
A tea az egyik legrégebbi és a második leggyakrabban fogyasztott ital a világon a víz után. A 19. század végéig a termelés Ázsiában koncentrálódott, azonban a tea iránti növekvő globális kereslet más országokat is arra késztetett, hogy saját teájukat termesszék. Jelenleg a világ 40 országában gyártják. Ma az egyik legnagyobb termőhely a Fekete-tenger körül. A tea különböző útvonalakon érkezett ebbe a régióba. A Fekete-tenger térségében való termesztés még több időt vett igénybe. A mongolok és a kereskedők a Selyemút mentén voltak azok, akik bevezették a teát az oroszok, a törökök és a perzsák, valamint a Kirgizisztán, Türkmenisztán és Üzbegisztán stb. A Fekete-tenger partvidékének éghajlata számos mezőgazdasági tevékenységre és termékre alkalmas. A Fekete-tenger partvidékének enyhe, nedves óceáni éghajlata jövedelmezővé teszi a kereskedelmi gazdálkodást, ami a teaültetvények számára is előnyös. Bár a turizmus a legnagyobb, a mezőgazdaság továbbra is az egyik legfontosabb ágazat Törökország számára. A mezőgazdasági terület a teljes földterület 33,2%-át foglalja el, és a mezőgazdasági termelők a teljes munkaerő mintegy 30%-át teszik ki. A teaültetvény ma a Fekete-tenger déli partján húzódik Trabzon és Rise között, és a teatermesztés kooperatív stílusának ad otthont. Örményországban több mint 7000 éve a vadon élő gyógynövények és virágok gyűjtésének és keverésének hagyománya a mindennapi élet szerves része. Az etnobotanikai kutatások és az ősi kéziratkutatások eredményeként kimutatták, hogy mintegy 68 speciális gyógynövény- és viráginfúziót használtak, amelyeket a királyi családok az ősi idők óta Örményországért felelősek a középkor végéig. Örményország erőforrásainak öt százalékát gyógynövény tea előállítására fordítják. Ezek az egyedülálló növényi összetevők a magas hegyi vaderdőkből származnak jól képzett betakarítók segítségével, és elkészítették a finom végső csésze teát. A görög hegyi teát a Sideritis növények (vasfű) szárított leveleiből és virágaiból állítják elő. Ezt a fajta teát helyesen nevezik el, mivel a növény csak sziklás lejtőkön található, 3200 láb (1000 méter) magasság felett. Hegyi tea Pilima, egy falu közelében Xanthi az egyik leghíresebb hegyi tea Görögországban. Végül Bulgáriában Rila és a Rhodopes híresek gazdag növény- és állatvilágukkal. A déli Rhodopes hegyvidéki mezőin a híres Mursal tea növekszik. Mursalski tea készül a szárított levelek és virágok Sideritis növények (vasfű).A fenti leírásból egyértelműen kiderül, hogy a tea egyaránt kulturális kapcsolatot jelent a fekete-tengeri térség nemzetei és egy olyan mezőgazdasági termék között, amely fenntartható gazdasági növekedést generálhat. A jelen projekt célja a kulturális kapcsolat erősítése és a tea gazdasági növekedési potenciáljának jobb kiaknázására irányuló kapacitások növelése. A 2020–05–14-re vonatkozó információk a Covid19 hatásainak mérsékléséről (a koronavírus-világjárvány, amely 2019-ben kezdődött) (kizárólag angol nyelven): A TeaWay projekt célja a teagazdaság fellendítése. A projektpartnerség által készített, a részt vevő országok üzemeiről szóló összefoglaló jelentés átfogó áttekintést nyújt a teaiparról annak érdekében, hogy támogassa a kkv-kat innovatív üzleti kapacitásaik fejlesztésében és megvalósításában, valamint az innovációban való részvételükben. A projekt a regionális és helyi gyártású tea által képviselt gazdasági növekedési potenciálra törekszik, és felkéri a teatermelőket, hogy csatlakozzanak a projekt által kifejlesztett piaci lehetőségekhez. (Hungarian)
4 November 2022
0 references
A tea az egyik legrégebbi és a második leggyakrabban fogyasztott ital a világon a víz után. A 19. század végéig a termelés Ázsiában koncentrálódott, azonban a tea iránti növekvő globális kereslet más országokat is arra késztetett, hogy saját teájukat termesszék. Jelenleg a világ 40 országában gyártják. Ma az egyik legnagyobb termőhely a Fekete-tenger körül. A tea különböző útvonalakon érkezett ebbe a régióba. A Fekete-tenger térségében való termesztés még több időt vett igénybe. A mongolok és a kereskedők a Selyemút mentén voltak azok, akik bevezették a teát az oroszok, a törökök és a perzsák, valamint a Kirgizisztán, Türkmenisztán és Üzbegisztán stb. A Fekete-tenger partvidékének éghajlata számos mezőgazdasági tevékenységre és termékre alkalmas. A Fekete-tenger partvidékének enyhe, nedves óceáni éghajlata jövedelmezővé teszi a kereskedelmi gazdálkodást, ami a teaültetvények számára is előnyös. Bár a turizmus a legnagyobb, a mezőgazdaság továbbra is az egyik legfontosabb ágazat Törökország számára. A mezőgazdasági terület a teljes földterület 33,2%-át foglalja el, és a mezőgazdasági termelők a teljes munkaerő mintegy 30%-át teszik ki. A teaültetvény ma a Fekete-tenger déli partján húzódik Trabzon és Rise között, és a teatermesztés kooperatív stílusának ad otthont. Örményországban több mint 7000 éve a vadon élő gyógynövények és virágok gyűjtésének és keverésének hagyománya a mindennapi élet szerves része. Az etnobotanikai kutatások és az ősi kéziratkutatások eredményeként kimutatták, hogy mintegy 68 speciális gyógynövény- és viráginfúziót használtak, amelyeket a királyi családok az ősi idők óta Örményországért felelősek a középkor végéig. Örményország erőforrásainak öt százalékát gyógynövény tea előállítására fordítják. Ezek az egyedülálló növényi összetevők a magas hegyi vaderdőkből származnak jól képzett betakarítók segítségével, és elkészítették a finom végső csésze teát. A görög hegyi teát a Sideritis növények (vasfű) szárított leveleiből és virágaiból állítják elő. Ezt a fajta teát helyesen nevezik el, mivel a növény csak sziklás lejtőkön található, 3200 láb (1000 méter) magasság felett. Hegyi tea Pilima, egy falu közelében Xanthi az egyik leghíresebb hegyi tea Görögországban. Végül Bulgáriában Rila és a Rhodopes híresek gazdag növény- és állatvilágukkal. A déli Rhodopes hegyvidéki mezőin a híres Mursal tea növekszik. Mursalski tea készül a szárított levelek és virágok Sideritis növények (vasfű).A fenti leírásból egyértelműen kiderül, hogy a tea egyaránt kulturális kapcsolatot jelent a fekete-tengeri térség nemzetei és egy olyan mezőgazdasági termék között, amely fenntartható gazdasági növekedést generálhat. A jelen projekt célja a kulturális kapcsolat erősítése és a tea gazdasági növekedési potenciáljának jobb kiaknázására irányuló kapacitások növelése. A 2020–05–14-re vonatkozó információk a Covid19 hatásainak mérsékléséről (a koronavírus-világjárvány, amely 2019-ben kezdődött) (kizárólag angol nyelven): A TeaWay projekt célja a teagazdaság fellendítése. A projektpartnerség által készített, a részt vevő országok üzemeiről szóló összefoglaló jelentés átfogó áttekintést nyújt a teaiparról annak érdekében, hogy támogassa a kkv-kat innovatív üzleti kapacitásaik fejlesztésében és megvalósításában, valamint az innovációban való részvételükben. A projekt a regionális és helyi gyártású tea által képviselt gazdasági növekedési potenciálra törekszik, és felkéri a teatermelőket, hogy csatlakozzanak a projekt által kifejlesztett piaci lehetőségekhez. (Hungarian)
4 November 2022
0 references
El té es una de las bebidas más antiguas y la segunda más consumida del mundo después del agua. Hasta finales del siglo XIX, la producción se concentró en Asia, sin embargo, la creciente demanda mundial de té ha llevado a otros países a cultivar su propio té. Ahora, se produce en 40 países de todo el mundo. Hoy en día uno de los principales lugares de cultivo es alrededor del Mar Negro. El té llegó a esta región a través de varias rutas. Cultivarlo en la región del Mar Negro tomó aún más tiempo. Los mongoles y comerciantes a lo largo de la Ruta de la Seda fueron los que introdujeron el té a los rusos, turcos y persas, así como a la gente de Kirguistán, Turkmenistán y Uzbekistán, etc. A finales del siglo XX y después de numerosos intentos, el té comenzó a cultivarse en las montañas entre el Mar Caspio y el Mar Negro. El clima de la costa del Mar Negro es adecuado para numerosas actividades y productos agrícolas. El clima oceánico suave y húmedo de la costa del Mar Negro hace que la agricultura comercial sea rentable, lo que también es beneficioso para las plantaciones de té. Sin embargo, el turismo ocupa la mayor parte, la agricultura sigue siendo uno de los sectores más importantes para Turquía. Las tierras agrícolas ocupan el 33,2 % de la tierra total, y los agricultores contribuyen con alrededor del 30 % de la fuerza laboral total. La plantación de té hoy se extiende a lo largo de la costa sur del Mar Negro entre Trabzon y Rise y alberga un estilo cooperativo de cultivo de té. En Armenia durante más de 7000 años, la tradición de reunir y mezclar hierbas y flores silvestres ha sido una parte integral de la vida cotidiana. Como resultado de la investigación etno-botánica y los estudios manuscritos antiguos se muestra que alrededor de 68 infusiones especiales de hierbas y flores que fueron utilizadas por las Familias Reales a cargo de Armenia desde la antigüedad a finales de la Edad Media. El cinco por ciento de los recursos de Armenia se utilizan en la producción de té de hierbas. Esos ingredientes herbales únicos vinieron de bosques silvestres de alta montaña con la ayuda de cosechadores bien entrenados y hicieron su deliciosa taza final de té. El té griego de montaña se produce a partir de las hojas y flores secas de las plantas Sideritis (hierro de hierro). Este tipo de té se llama apropiadamente como la planta solo se puede encontrar en laderas rocosas en elevaciones de más de 3.200 pies (1000 metros). El té de montaña en Pilima, un pueblo cerca de Xanthi es uno de los tés de montaña más famosos de Grecia. Finalmente en Bulgaria Rila y los Rhodopes son famosos por su rica flora y fauna. En los campos de tierras altas del sur Rhodopes crece el famoso té Mursal. El té Mursalski se elabora utilizando las hojas y flores secas de las plantas Sideritis (hierro de hierro). De la descripción anterior se desprende que el té representa tanto un vínculo cultural entre las naciones del área del Mar Negro como un producto agrícola que puede generar un crecimiento económico sostenible. El presente proyecto tiene como objetivo fortalecer el vínculo cultural y mejorar las capacidades respectivas para capturar mejor el potencial de crecimiento económico que ofrece el té. Información añadida sobre 2020-05-14, relativa a la mitigación de los efectos de la COVID-19 (la pandemia de coronavirus iniciada en 2019) (solo en lengua inglesa): El proyecto TeaWay tiene como objetivo impulsar la economía del té. El Informe de síntesis sobre las plantas en los países participantes preparado por la asociación del proyecto proporciona una visión general completa de la industria del té para ayudar a las pymes a mejorar sus capacidades empresariales innovadoras para desarrollar y lograr el crecimiento e involucrarlas en la innovación. El proyecto se esfuerza por el potencial de crecimiento económico representado por el té fabricado regional y local y está invitando a los productores de té a unirse a las oportunidades de mercado desarrolladas por el proyecto. (Spanish)
4 November 2022
0 references
El té es una de las bebidas más antiguas y la segunda más consumida del mundo después del agua. Hasta finales del siglo XIX, la producción se concentró en Asia, sin embargo, la creciente demanda mundial de té ha llevado a otros países a cultivar su propio té. Ahora, se produce en 40 países de todo el mundo. Hoy en día uno de los principales lugares de cultivo es alrededor del Mar Negro. El té llegó a esta región a través de varias rutas. Cultivarlo en la región del Mar Negro tomó aún más tiempo. Los mongoles y comerciantes a lo largo de la Ruta de la Seda fueron los que introdujeron el té a los rusos, turcos y persas, así como a la gente de Kirguistán, Turkmenistán y Uzbekistán, etc. A finales del siglo XX y después de numerosos intentos, el té comenzó a cultivarse en las montañas entre el Mar Caspio y el Mar Negro. El clima de la costa del Mar Negro es adecuado para numerosas actividades y productos agrícolas. El clima oceánico suave y húmedo de la costa del Mar Negro hace que la agricultura comercial sea rentable, lo que también es beneficioso para las plantaciones de té. Sin embargo, el turismo ocupa la mayor parte, la agricultura sigue siendo uno de los sectores más importantes para Turquía. Las tierras agrícolas ocupan el 33,2 % de la tierra total, y los agricultores contribuyen con alrededor del 30 % de la fuerza laboral total. La plantación de té hoy se extiende a lo largo de la costa sur del Mar Negro entre Trabzon y Rise y alberga un estilo cooperativo de cultivo de té. En Armenia durante más de 7000 años, la tradición de reunir y mezclar hierbas y flores silvestres ha sido una parte integral de la vida cotidiana. Como resultado de la investigación etno-botánica y los estudios manuscritos antiguos se muestra que alrededor de 68 infusiones especiales de hierbas y flores que fueron utilizadas por las Familias Reales a cargo de Armenia desde la antigüedad a finales de la Edad Media. El cinco por ciento de los recursos de Armenia se utilizan en la producción de té de hierbas. Esos ingredientes herbales únicos vinieron de bosques silvestres de alta montaña con la ayuda de cosechadores bien entrenados y hicieron su deliciosa taza final de té. El té griego de montaña se produce a partir de las hojas y flores secas de las plantas Sideritis (hierro de hierro). Este tipo de té se llama apropiadamente como la planta solo se puede encontrar en laderas rocosas en elevaciones de más de 3.200 pies (1000 metros). El té de montaña en Pilima, un pueblo cerca de Xanthi es uno de los tés de montaña más famosos de Grecia. Finalmente en Bulgaria Rila y los Rhodopes son famosos por su rica flora y fauna. En los campos de tierras altas del sur Rhodopes crece el famoso té Mursal. El té Mursalski se elabora utilizando las hojas y flores secas de las plantas Sideritis (hierro de hierro). De la descripción anterior se desprende que el té representa tanto un vínculo cultural entre las naciones del área del Mar Negro como un producto agrícola que puede generar un crecimiento económico sostenible. El presente proyecto tiene como objetivo fortalecer el vínculo cultural y mejorar las capacidades respectivas para capturar mejor el potencial de crecimiento económico que ofrece el té. Información añadida sobre 2020-05-14, relativa a la mitigación de los efectos de la COVID-19 (la pandemia de coronavirus iniciada en 2019) (solo en lengua inglesa): El proyecto TeaWay tiene como objetivo impulsar la economía del té. El Informe de síntesis sobre las plantas en los países participantes preparado por la asociación del proyecto proporciona una visión general completa de la industria del té para ayudar a las pymes a mejorar sus capacidades empresariales innovadoras para desarrollar y lograr el crecimiento e involucrarlas en la innovación. El proyecto se esfuerza por el potencial de crecimiento económico representado por el té fabricado regional y local y está invitando a los productores de té a unirse a las oportunidades de mercado desarrolladas por el proyecto. (Spanish)
4 November 2022
0 references
Le thé est l’une des boissons les plus anciennes et la deuxième plus consommée au monde après l’eau. Jusqu’à la fin du XIXe siècle, la production était concentrée en Asie, cependant, la demande mondiale croissante de thé a conduit d’autres pays à cultiver leur propre thé. Maintenant, il est produit dans 40 pays à travers le monde. Aujourd’hui, l’un des principaux lieux de croissance est autour de la mer Noire. Le thé est arrivé dans cette région par différents itinéraires. Pour le cultiver dans la région de la mer Noire, il a fallu encore plus de temps. Les Mongols et les marchands le long de la Route de la Soie étaient ceux qui ont introduit le thé aux Russes, aux Turcs et aux Perses, ainsi que le peuple du Kirghizistan, du Turkménistan et de l’Ouzbékistan, etc. Au tournant du XXe siècle et après de nombreuses tentatives, le thé a commencé à être cultivé dans les montagnes entre la mer Caspienne et la mer Noire. Le climat de la côte de la mer Noire est adapté à de nombreuses activités et produits agricoles. Le climat océanique doux et humide de la côte de la mer Noire rend l’agriculture commerciale rentable, ce qui est également bénéfique pour les plantations de thé. Cependant, le tourisme occupe la plus grande part, l’agriculture reste l’un des secteurs les plus importants pour la Turquie. Les terres agricoles occupent 33,2 % du total des terres, et les agriculteurs représentent environ 30 % de la main-d’œuvre totale. La plantation de thé s’étend aujourd’hui le long de la rive sud de la mer Noire entre Trabzon et Rise et abrite un style coopératif de culture du thé. En Arménie depuis plus de 7000 ans, la tradition de cueillette et de mélange d’herbes sauvages et de fleurs fait partie intégrante de la vie quotidienne. À la suite de recherches ethno-botaniques et d’études manuscrites anciennes, il est démontré qu’environ 68 infusions spécialisées d’herbes et de fleurs qui ont été utilisées par les familles royales étant en charge de l’Arménie depuis l’Antiquité à la fin du Moyen Âge. Cinq pour cent des ressources de l’Arménie sont utilisées dans la production de tisane. Ces ingrédients uniques à base de plantes provenaient de la forêt sauvage de haute montagne à l’aide de récolteurs bien formés et ont fait votre délicieuse tasse de thé finale. Le thé de montagne grec est produit à partir de feuilles séchées et de fleurs de plantes Sideritis (mourt de fer). Ce type de thé est nommé de manière appropriée car la plante ne peut être trouvée que sur des pentes rocheuses à des altitudes de plus de 3 200 pieds (1000 mètres). Le thé de montagne à Pilima, un village près de Xanthi est l’un des thés de montagne les plus célèbres de Grèce. Enfin, en Bulgarie, Rila et les Rhodopes sont célèbres avec leur flore et leur faune riches. Dans les champs des hautes terres du sud de Rhodopes, le fameux thé Mursal pousse. Il ressort clairement de la description ci-dessus que le thé représente à la fois un lien culturel entre les nations de la région de la mer Noire et un produit agricole qui peut générer une croissance économique durable. Le présent projet vise à renforcer le lien culturel et à renforcer les capacités respectives pour mieux saisir le potentiel de croissance économique offert par le thé. Informations ajoutées le 2020-05-14, concernant l’atténuation des effets de la COVID-19 (la pandémie de coronavirus qui a débuté en 2019) (langue anglaise uniquement): Le projet TeaWay vise à stimuler l’économie du thé. Le rapport de synthèse sur les usines dans les pays participants, préparé par le partenariat du projet, fournit une vue d’ensemble complète de l’industrie du thé pour aider les PME à renforcer leurs capacités commerciales innovantes pour développer et atteindre la croissance et les engager dans l’innovation. Le projet vise le potentiel de croissance économique représenté par le thé manufacturé régional et local et invite les producteurs de thé à rejoindre les opportunités de marché développées par le projet. (French)
4 November 2022
0 references
Le thé est l’une des boissons les plus anciennes et la deuxième plus consommée au monde après l’eau. Jusqu’à la fin du XIXe siècle, la production était concentrée en Asie, cependant, la demande mondiale croissante de thé a conduit d’autres pays à cultiver leur propre thé. Maintenant, il est produit dans 40 pays à travers le monde. Aujourd’hui, l’un des principaux lieux de croissance est autour de la mer Noire. Le thé est arrivé dans cette région par différents itinéraires. Pour le cultiver dans la région de la mer Noire, il a fallu encore plus de temps. Les Mongols et les marchands le long de la Route de la Soie étaient ceux qui ont introduit le thé aux Russes, aux Turcs et aux Perses, ainsi que le peuple du Kirghizistan, du Turkménistan et de l’Ouzbékistan, etc. Au tournant du XXe siècle et après de nombreuses tentatives, le thé a commencé à être cultivé dans les montagnes entre la mer Caspienne et la mer Noire. Le climat de la côte de la mer Noire est adapté à de nombreuses activités et produits agricoles. Le climat océanique doux et humide de la côte de la mer Noire rend l’agriculture commerciale rentable, ce qui est également bénéfique pour les plantations de thé. Cependant, le tourisme occupe la plus grande part, l’agriculture reste l’un des secteurs les plus importants pour la Turquie. Les terres agricoles occupent 33,2 % du total des terres, et les agriculteurs représentent environ 30 % de la main-d’œuvre totale. La plantation de thé s’étend aujourd’hui le long de la rive sud de la mer Noire entre Trabzon et Rise et abrite un style coopératif de culture du thé. En Arménie depuis plus de 7000 ans, la tradition de cueillette et de mélange d’herbes sauvages et de fleurs fait partie intégrante de la vie quotidienne. À la suite de recherches ethno-botaniques et d’études manuscrites anciennes, il est démontré qu’environ 68 infusions spécialisées d’herbes et de fleurs qui ont été utilisées par les familles royales étant en charge de l’Arménie depuis l’Antiquité à la fin du Moyen Âge. Cinq pour cent des ressources de l’Arménie sont utilisées dans la production de tisane. Ces ingrédients uniques à base de plantes provenaient de la forêt sauvage de haute montagne à l’aide de récolteurs bien formés et ont fait votre délicieuse tasse de thé finale. Le thé de montagne grec est produit à partir de feuilles séchées et de fleurs de plantes Sideritis (mourt de fer). Ce type de thé est nommé de manière appropriée car la plante ne peut être trouvée que sur des pentes rocheuses à des altitudes de plus de 3 200 pieds (1000 mètres). Le thé de montagne à Pilima, un village près de Xanthi est l’un des thés de montagne les plus célèbres de Grèce. Enfin, en Bulgarie, Rila et les Rhodopes sont célèbres avec leur flore et leur faune riches. Dans les champs des hautes terres du sud de Rhodopes, le fameux thé Mursal pousse. Il ressort clairement de la description ci-dessus que le thé représente à la fois un lien culturel entre les nations de la région de la mer Noire et un produit agricole qui peut générer une croissance économique durable. Le présent projet vise à renforcer le lien culturel et à renforcer les capacités respectives pour mieux saisir le potentiel de croissance économique offert par le thé. Informations ajoutées le 2020-05-14, concernant l’atténuation des effets de la COVID-19 (la pandémie de coronavirus qui a débuté en 2019) (langue anglaise uniquement): Le projet TeaWay vise à stimuler l’économie du thé. Le rapport de synthèse sur les usines dans les pays participants, préparé par le partenariat du projet, fournit une vue d’ensemble complète de l’industrie du thé pour aider les PME à renforcer leurs capacités commerciales innovantes pour développer et atteindre la croissance et les engager dans l’innovation. Le projet vise le potentiel de croissance économique représenté par le thé manufacturé régional et local et invite les producteurs de thé à rejoindre les opportunités de marché développées par le projet. (French)
4 November 2022
0 references
Le thé est l’une des boissons les plus anciennes et la deuxième plus consommée au monde après l’eau. Jusqu’à la fin du XIXe siècle, la production était concentrée en Asie, cependant, la demande mondiale croissante de thé a conduit d’autres pays à cultiver leur propre thé. Maintenant, il est produit dans 40 pays à travers le monde. Aujourd’hui, l’un des principaux lieux de croissance est autour de la mer Noire. Le thé est arrivé dans cette région par différents itinéraires. Pour le cultiver dans la région de la mer Noire, il a fallu encore plus de temps. Les Mongols et les marchands le long de la Route de la Soie étaient ceux qui ont introduit le thé aux Russes, aux Turcs et aux Perses, ainsi que le peuple du Kirghizistan, du Turkménistan et de l’Ouzbékistan, etc. Au tournant du XXe siècle et après de nombreuses tentatives, le thé a commencé à être cultivé dans les montagnes entre la mer Caspienne et la mer Noire. Le climat de la côte de la mer Noire est adapté à de nombreuses activités et produits agricoles. Le climat océanique doux et humide de la côte de la mer Noire rend l’agriculture commerciale rentable, ce qui est également bénéfique pour les plantations de thé. Cependant, le tourisme occupe la plus grande part, l’agriculture reste l’un des secteurs les plus importants pour la Turquie. Les terres agricoles occupent 33,2 % du total des terres, et les agriculteurs représentent environ 30 % de la main-d’œuvre totale. La plantation de thé s’étend aujourd’hui le long de la rive sud de la mer Noire entre Trabzon et Rise et abrite un style coopératif de culture du thé. En Arménie depuis plus de 7000 ans, la tradition de cueillette et de mélange d’herbes sauvages et de fleurs fait partie intégrante de la vie quotidienne. À la suite de recherches ethno-botaniques et d’études manuscrites anciennes, il est démontré qu’environ 68 infusions spécialisées d’herbes et de fleurs qui ont été utilisées par les familles royales étant en charge de l’Arménie depuis l’Antiquité à la fin du Moyen Âge. Cinq pour cent des ressources de l’Arménie sont utilisées dans la production de tisane. Ces ingrédients uniques à base de plantes provenaient de la forêt sauvage de haute montagne à l’aide de récolteurs bien formés et ont fait votre délicieuse tasse de thé finale. Le thé de montagne grec est produit à partir de feuilles séchées et de fleurs de plantes Sideritis (mourt de fer). Ce type de thé est nommé de manière appropriée car la plante ne peut être trouvée que sur des pentes rocheuses à des altitudes de plus de 3 200 pieds (1000 mètres). Le thé de montagne à Pilima, un village près de Xanthi est l’un des thés de montagne les plus célèbres de Grèce. Enfin, en Bulgarie, Rila et les Rhodopes sont célèbres avec leur flore et leur faune riches. Dans les champs des hautes terres du sud de Rhodopes, le fameux thé Mursal pousse. Il ressort clairement de la description ci-dessus que le thé représente à la fois un lien culturel entre les nations de la région de la mer Noire et un produit agricole qui peut générer une croissance économique durable. Le présent projet vise à renforcer le lien culturel et à renforcer les capacités respectives pour mieux saisir le potentiel de croissance économique offert par le thé. Informations ajoutées le 2020-05-14, concernant l’atténuation des effets de la COVID-19 (la pandémie de coronavirus qui a débuté en 2019) (langue anglaise uniquement): Le projet TeaWay vise à stimuler l’économie du thé. Le rapport de synthèse sur les usines dans les pays participants, préparé par le partenariat du projet, fournit une vue d’ensemble complète de l’industrie du thé pour aider les PME à renforcer leurs capacités commerciales innovantes pour développer et atteindre la croissance et les engager dans l’innovation. Le projet vise le potentiel de croissance économique représenté par le thé manufacturé régional et local et invite les producteurs de thé à rejoindre les opportunités de marché développées par le projet. (French)
4 November 2022
0 references
O chá é uma das bebidas mais antigas e a segunda mais consumida no mundo depois da água. Até o final do século XIX, a produção estava concentrada na Ásia, no entanto, a crescente demanda global por chá levou outros países a cultivar seu próprio chá. Atualmente, é produzido em 40 países em todo o mundo. Hoje, um dos principais locais de crescimento é em torno do Mar Negro. O chá chegou a esta região através de várias rotas. Crescer na região do Mar Negro demorou ainda mais tempo. Os mongóis e comerciantes ao longo da Rota da Seda foram aqueles que introduziram o chá para os russos, turcos e persas, bem como o povo do Quirguistão, Turquemenistão e Uzbequistão, etc. Por volta da virada do século 20 e depois de numerosas tentativas, o chá começou a ser cultivado nas montanhas entre o Mar Cáspio e o Mar Negro. O clima da costa do Mar Negro é adequado para numerosas actividades e produtos agrícolas. O clima oceânico ameno e húmido da costa do Mar Negro torna a agricultura comercial rentável, o que também é benéfico para as plantações de chá. No entanto, o turismo assume a maior parte, a agricultura ainda é um dos setores mais importantes para a Turquia. As terras agrícolas ocupam 33,2% da terra total, e os agricultores contribuem com cerca de 30% da força de trabalho total. A plantação de chá hoje se estende ao longo da costa sul do Mar Negro entre Trabzon e Rize e abriga um estilo cooperativo de cultivo de chá. Na Arménia há mais de 7000 anos, a tradição de colher e misturar ervas selvagens e flores tem sido parte integrante da vida diária. Como resultado da investigação etnobotânica e estudos manuscritos antigos são mostrados que cerca de 68 infusões de especialidade de ervas e flores que foram usados por famílias reais que estão no comando da Arménia desde a antiguidade até o final da Idade Média. Cinco por cento dos recursos da Arménia são utilizados na produção de chá de ervas. Estes ingredientes únicos à base de plantas vieram da floresta selvagem de alta montanha com a ajuda de colheitadeiras bem treinadas e fizeram a sua deliciosa chávena final de chá. O chá de montanha grego é produzido a partir das folhas e flores secas das plantas de Sideritis (erva de ferro). Este tipo de chá é adequadamente nomeado como a planta só pode ser encontrada em encostas rochosas em altitudes superiores a 3.200 pés (1000 metros). O chá da montanha em Pilima, uma aldeia perto de Xanthi, é um dos chás de montanha mais famosos da Grécia. Finalmente, na Bulgária, Rila e os Ródopes são famosos pela sua rica flora e fauna. Nas terras altas do sul de Rhodopes, o famoso chá Mursal cresce. O chá Mursalski é feito com as folhas secas e as flores das plantas de Sideritis (erva de ferro). É evidente a partir da descrição acima que o chá representa tanto um elo cultural entre as nações da área do Mar Negro e um produto agrícola que pode gerar crescimento económico sustentável. O presente projeto visa reforçar a ligação cultural e reforçar as respetivas capacidades para melhor captar o potencial de crescimento económico proporcionado pelo chá. Informações aditadas em 2020-05-14, relativas à atenuação dos efeitos da COVID-19 (a pandemia de coronavírus que teve início em 2019) (apenas em inglês): O projeto TEAWAY visa impulsionar a economia do chá. O Relatório de Síntese sobre as plantas nos países participantes preparado pela parceria do projeto fornece uma visão abrangente da indústria do chá para apoiar as PME no reforço das suas capacidades empresariais inovadoras para desenvolver e alcançar o crescimento e envolvê-las na inovação. O projeto visa o potencial de crescimento económico representado pelo chá fabricado a nível regional e local e convida os produtores de chá a aderirem às oportunidades de mercado desenvolvidas pelo projeto. (Portuguese)
4 November 2022
0 references
O chá é uma das mais antigas e a segunda bebida mais consumida do mundo depois da água. Até o final do século XIX, a produção estava concentrada na Ásia, no entanto, a crescente necessidade global por chá levou outros países a cultivar seu próprio chá. Agora, é produzido em 40 países ao redor do mundo. Hoje, um dos principais locais de crescimento é em torno do Mar Negro. O chá chegou a esta região através de várias rotas. Para crescer na região do Mar Negro levou ainda mais tempo. Os mongóis e comerciantes ao longo da Rota da Seda foram aqueles que introduziram chá para os russos, turcos e persas, bem como o povo do Quirguistão, Turquemenistão e Uzbequistão, etc. Por volta da virada do século XX e depois de inúmeras tentativas, o chá começou a ser cultivado nas montanhas entre o Mar Cáspio e o Mar Negro. O clima da costa do Mar Negro é adequado para inúmeras atividades agrícolas e produtos. O clima oceânico ameno e húmido da costa do Mar Negro torna a agricultura comercial rentável, o que também é benéfico para as plantações de chá. No entanto, o turismo ocupa a maior parte, mas a agricultura continua a ser um dos setores mais importantes para a Turquia. A terra agrícola ocupa 33,2 % do total de terras, e os agricultores contribuem com cerca de 30 % do total da força de trabalho. A plantação de chá hoje se estende ao longo da costa sul do Mar Negro entre Trabzon e Rise e são o lar de um estilo cooperativo de cultivo de chá. Na Arménia há mais de 7 000 anos, a tradição de reunir e misturar ervas e flores selvagens tem sido parte integrante da vida quotidiana. Como resultado de pesquisas etno-botânicas e estudos manuscritos antigos são mostrados que cerca de 68 infusões especiais de ervas e flores que foram usadas pelas Famílias Reais estão no comando da Armênia desde os tempos antigos até o final da Idade Média. Cinco por cento dos recursos da Armênia são usados na produção de chá de ervas. Esses ingredientes à base de plantas únicos vieram da floresta selvagem de alta montanha por ajuda de colheitadeiras bem treinadas e fizeram sua deliciosa xícara de chá final. O Chá da Montanha Grega é produzido a partir das folhas secas e flores das plantas Sideritis (erva de ferro). Este tipo de chá é adequadamente nomeado como a planta só pode ser encontrado em encostas rochosas em elevações sobre 3,200 pés (1 000 metros). Chá de montanha em Pilima, uma aldeia perto de Xanthi é um dos mais famosos chá de montanha da Grécia. Finalmente na Bulgária Rila e os Rhodopes são famosos com sua rica flora e fauna. Nos campos montanhosos do sul Rhodopes o famoso chá Mursal cresce. O chá de Mursalski é feito com as folhas secas e flores de plantas Sideritis (erva de ferro).É claro da descrição acima que o chá representa tanto uma ligação cultural entre as nações da Área do Mar Negro quanto um produto agrícola que pode gerar crescimento econômico sustentável. O presente projeto visa reforçar a ligação cultural e reforçar as respetivas capacidades para melhor captar o potencial de crescimento económico proporcionado pelo chá. Informações acrescentadas em 2020-05-14, sobre a atenuação dos efeitos da COVID-19 (a pandemia de coronavírus que teve início em 2019) (apenas em língua inglesa): O projeto TEAWAY visa impulsionar a economia do chá. O relatório de síntese sobre as instalações nos países participantes, elaborado pela parceria do projeto, fornece uma visão global da indústria do chá para apoiar as PME no reforço das suas capacidades empresariais inovadoras para desenvolver e alcançar o crescimento e envolvê-las na inovação. O projeto busca o potencial de crescimento econômico representado pelo chá fabricado regional e local e está convidando os produtores de chá a se juntarem às oportunidades de mercado desenvolvidas pelo projeto. (Portuguese)
4 November 2022
0 references
O chá é uma das mais antigas e a segunda bebida mais consumida do mundo depois da água. Até o final do século XIX, a produção estava concentrada na Ásia, no entanto, a crescente necessidade global por chá levou outros países a cultivar seu próprio chá. Agora, é produzido em 40 países ao redor do mundo. Hoje, um dos principais locais de crescimento é em torno do Mar Negro. O chá chegou a esta região através de várias rotas. Para crescer na região do Mar Negro levou ainda mais tempo. Os mongóis e comerciantes ao longo da Rota da Seda foram aqueles que introduziram chá para os russos, turcos e persas, bem como o povo do Quirguistão, Turquemenistão e Uzbequistão, etc. Por volta da virada do século XX e depois de inúmeras tentativas, o chá começou a ser cultivado nas montanhas entre o Mar Cáspio e o Mar Negro. O clima da costa do Mar Negro é adequado para inúmeras atividades agrícolas e produtos. O clima oceânico ameno e húmido da costa do Mar Negro torna a agricultura comercial rentável, o que também é benéfico para as plantações de chá. No entanto, o turismo ocupa a maior parte, mas a agricultura continua a ser um dos setores mais importantes para a Turquia. A terra agrícola ocupa 33,2 % do total de terras, e os agricultores contribuem com cerca de 30 % do total da força de trabalho. A plantação de chá hoje se estende ao longo da costa sul do Mar Negro entre Trabzon e Rise e são o lar de um estilo cooperativo de cultivo de chá. Na Arménia há mais de 7 000 anos, a tradição de reunir e misturar ervas e flores selvagens tem sido parte integrante da vida quotidiana. Como resultado de pesquisas etno-botânicas e estudos manuscritos antigos são mostrados que cerca de 68 infusões especiais de ervas e flores que foram usadas pelas Famílias Reais estão no comando da Armênia desde os tempos antigos até o final da Idade Média. Cinco por cento dos recursos da Armênia são usados na produção de chá de ervas. Esses ingredientes à base de plantas únicos vieram da floresta selvagem de alta montanha por ajuda de colheitadeiras bem treinadas e fizeram sua deliciosa xícara de chá final. O Chá da Montanha Grega é produzido a partir das folhas secas e flores das plantas Sideritis (erva de ferro). Este tipo de chá é adequadamente nomeado como a planta só pode ser encontrado em encostas rochosas em elevações sobre 3,200 pés (1 000 metros). Chá de montanha em Pilima, uma aldeia perto de Xanthi é um dos mais famosos chá de montanha da Grécia. Finalmente na Bulgária Rila e os Rhodopes são famosos com sua rica flora e fauna. Nos campos montanhosos do sul Rhodopes o famoso chá Mursal cresce. O chá de Mursalski é feito com as folhas secas e flores de plantas Sideritis (erva de ferro).É claro da descrição acima que o chá representa tanto uma ligação cultural entre as nações da Área do Mar Negro quanto um produto agrícola que pode gerar crescimento econômico sustentável. O presente projeto visa reforçar a ligação cultural e reforçar as respetivas capacidades para melhor captar o potencial de crescimento económico proporcionado pelo chá. Informações acrescentadas em 2020-05-14, sobre a atenuação dos efeitos da COVID-19 (a pandemia de coronavírus que teve início em 2019) (apenas em língua inglesa): O projeto TEAWAY visa impulsionar a economia do chá. O relatório de síntese sobre as instalações nos países participantes, elaborado pela parceria do projeto, fornece uma visão global da indústria do chá para apoiar as PME no reforço das suas capacidades empresariais inovadoras para desenvolver e alcançar o crescimento e envolvê-las na inovação. O projeto busca o potencial de crescimento econômico representado pelo chá fabricado regional e local e está convidando os produtores de chá a se juntarem às oportunidades de mercado desenvolvidas pelo projeto. (Portuguese)
4 November 2022
0 references
It-te huwa wieħed mill-eqdem u t-tieni l-aktar xarba kkunsmata fid-dinja wara l-ilma. Sal-aħħar tas-seklu 19, il-produzzjoni kienet ikkonċentrata fl-Asja, madankollu, id-domanda globali dejjem tikber għat-te wasslet lil pajjiżi oħra biex jikkultivaw it-te tagħhom stess. Issa, huwa prodott f’40 pajjiż madwar id-dinja. Illum wieħed mill-postijiet ewlenin tat-tkabbir huwa madwar il-Baħar l-Iswed. Tè waslu f’dan ir-reġjun permezz ta ‘rotot varji. Biex tikber fir-Reġjun tal-Baħar l-Iswed ħadet aktar żmien. Il-Mongols u n-negozjanti tul it-Triq tal-Ħarir kienu dawk li introduċew it-te għar-Russi, it-Torok u l-Persjani, kif ukoll il-poplu tal-Kirgiżistan, it-Turkmenistan u l-Użbekistan eċċ Madwar il-bidu tas-seklu 20 u wara bosta tentattivi, it-te beda jitkabbar fil-muntanji bejn il-Baħar Kaspju u l-Baħar l-Iswed. Il-klima tal-kosta tal-Baħar l-Iswed hija adattata għal bosta attivitajiet u prodotti agrikoli. Il-klima oċeanika moderata u niedja tal-kosta tal-Baħar l-Iswed tagħmel il-biedja kummerċjali profittabbli li hija wkoll ta’ benefiċċju għall-pjantaġġuni tat-te. Madankollu t-turiżmu jieħu l-akbar sehem, l-agrikoltura għadha waħda mill-aktar setturi importanti għat-Turkija. L-art agrikola tokkupa 33.2 % tal-art totali, u l-bdiewa jikkontribwixxu madwar 30 % tal-forza tax-xogħol totali. Il-pjantaġġun tat-te llum jestendi tul ix-xatt tan-nofsinhar tal-Baħar l-Iswed bejn Trabzon u tfaċċar u jospita stil kooperattiv ta ‘tkabbir tat-te. Fl-Armenja għal aktar minn 7000 sena, it-tradizzjoni tal-ġbir u t-taħlit ta’ ħxejjex aromatiċi u fjuri selvaġġi kienet parti integrali mill-ħajja ta’ kuljum. Bħala riżultat ta ‘riċerka etno-botanika u studji tal-manuskritt antiki huma murija li madwar 68 infużjonijiet speċjalità ta’ ħxejjex aromatiċi u fjura li kienu użati mill-Familji Rjali li jkunu responsabbli mill-Armenja minn żmien il-qedem sa tmiem il-Medju Evu. Ħamsa fil-mija tar-riżorsi tal-Armenja jintużaw fil-produzzjoni tat-te tal-ħxejjex. Dawk l-ingredjenti veġetali uniku ġew minn muntanji għolja foresti selvaġġi mill-għajnuna ta ‘ħassada mħarrġa sew u magħmula tiegħek tazza finali Delicious tat-te. It-Te tal-Muntanji Griegi huwa prodott mill-weraq u l-fjuri mnixxfa tal-pjanti tas-Sideritis (iron wort). Dan it-tip ta ‘te huwa msemmi b’mod xieraq bħala l-impjant jista’ jinstab biss fuq għoljiet blat f’elevazzjonijiet fuq 3,200 pied (1000 metru). Te tal-muntanji f’Pilima, raħal qrib Xanthi huwa wieħed mit-te tal-muntanji l-aktar famużi tal-Greċja. Fl-aħħar nett fil-Bulgarija Rila u r-Rhodopes huma famużi bil-flora u l-fawna rikki tagħhom. Fl-oqsma tal-highland ta ‘l-Rhodopes nofsinhar l-tè Mursal famużi tikber. It-te Mursalski huwa magħmul bl-użu tal-weraq imnixxef u l-fjuri tal-pjanti Sideritis (iron wort).Huwa ċar mid-deskrizzjoni ta ‘hawn fuq li t-te jirrappreżenta kemm rabta kulturali bejn in-nazzjonijiet taż-Żona tal-Baħar l-Iswed kif ukoll prodott agrikolu li jista’ jiġġenera tkabbir ekonomiku sostenibbli. Il-proġett preżenti għandu l-għan li jsaħħaħ ir-rabta kulturali u li jtejjeb il-kapaċitajiet rispettivi biex jiġi sfruttat aħjar il-potenzjal ta’ tkabbir ekonomiku mogħti mit-te. Informazzjoni miżjuda fl-2020–05–14, rigward il-mitigazzjoni tal-effetti tal-COVID-19 (il-pandemija tal-coronavirus li bdiet fl-2019) (lingwa Ingliża biss): Il-proġett TeaWay għandu l-għan li jagħti spinta lill-ekonomija tat-te. Ir-Rapport ta’ Sinteżi dwar l-impjanti fil-pajjiżi parteċipanti mħejji mis-sħubija tal-proġett jipprovdi ħarsa ġenerali komprensiva tal-industrija tat-te biex tappoġġa lill-SMEs fit-tisħiħ tal-kapaċitajiet tan-negozju innovattivi tagħhom biex jiżviluppaw u jiksbu t-tkabbir u jinvolvuhom fl-innovazzjoni. Il-proġett jistinka għall-potenzjal tat-tkabbir ekonomiku rrappreżentat mit-te manifatturat reġjonali u lokali u qed jistieden lill-produtturi tat-te biex jissieħbu fl-opportunitajiet tas-suq żviluppati mill-proġett. (Maltese)
4 November 2022
0 references
It-te huwa wieħed mill-eqdem u t-tieni l-aktar xarba kkunsmata fid-dinja wara l-ilma. Sal-aħħar tas-seklu 19, il-produzzjoni kienet ikkonċentrata fl-Asja, madankollu, id-domanda globali dejjem tikber għat-te wasslet lil pajjiżi oħra biex jikkultivaw it-te tagħhom stess. Issa, huwa prodott f’40 pajjiż madwar id-dinja. Illum wieħed mill-postijiet ewlenin tat-tkabbir huwa madwar il-Baħar l-Iswed. Tè waslu f’dan ir-reġjun permezz ta ‘rotot varji. Biex tikber fir-Reġjun tal-Baħar l-Iswed ħadet aktar żmien. Il-Mongols u n-negozjanti tul it-Triq tal-Ħarir kienu dawk li introduċew it-te għar-Russi, it-Torok u l-Persjani, kif ukoll il-poplu tal-Kirgiżistan, it-Turkmenistan u l-Użbekistan eċċ Madwar il-bidu tas-seklu 20 u wara bosta tentattivi, it-te beda jitkabbar fil-muntanji bejn il-Baħar Kaspju u l-Baħar l-Iswed. Il-klima tal-kosta tal-Baħar l-Iswed hija adattata għal bosta attivitajiet u prodotti agrikoli. Il-klima oċeanika moderata u niedja tal-kosta tal-Baħar l-Iswed tagħmel il-biedja kummerċjali profittabbli li hija wkoll ta’ benefiċċju għall-pjantaġġuni tat-te. Madankollu t-turiżmu jieħu l-akbar sehem, l-agrikoltura għadha waħda mill-aktar setturi importanti għat-Turkija. L-art agrikola tokkupa 33.2 % tal-art totali, u l-bdiewa jikkontribwixxu madwar 30 % tal-forza tax-xogħol totali. Il-pjantaġġun tat-te llum jestendi tul ix-xatt tan-nofsinhar tal-Baħar l-Iswed bejn Trabzon u tfaċċar u jospita stil kooperattiv ta ‘tkabbir tat-te. Fl-Armenja għal aktar minn 7000 sena, it-tradizzjoni tal-ġbir u t-taħlit ta’ ħxejjex aromatiċi u fjuri selvaġġi kienet parti integrali mill-ħajja ta’ kuljum. Bħala riżultat ta ‘riċerka etno-botanika u studji tal-manuskritt antiki huma murija li madwar 68 infużjonijiet speċjalità ta’ ħxejjex aromatiċi u fjura li kienu użati mill-Familji Rjali li jkunu responsabbli mill-Armenja minn żmien il-qedem sa tmiem il-Medju Evu. Ħamsa fil-mija tar-riżorsi tal-Armenja jintużaw fil-produzzjoni tat-te tal-ħxejjex. Dawk l-ingredjenti veġetali uniku ġew minn muntanji għolja foresti selvaġġi mill-għajnuna ta ‘ħassada mħarrġa sew u magħmula tiegħek tazza finali Delicious tat-te. It-Te tal-Muntanji Griegi huwa prodott mill-weraq u l-fjuri mnixxfa tal-pjanti tas-Sideritis (iron wort). Dan it-tip ta ‘te huwa msemmi b’mod xieraq bħala l-impjant jista’ jinstab biss fuq għoljiet blat f’elevazzjonijiet fuq 3,200 pied (1000 metru). Te tal-muntanji f’Pilima, raħal qrib Xanthi huwa wieħed mit-te tal-muntanji l-aktar famużi tal-Greċja. Fl-aħħar nett fil-Bulgarija Rila u r-Rhodopes huma famużi bil-flora u l-fawna rikki tagħhom. Fl-oqsma tal-highland ta ‘l-Rhodopes nofsinhar l-tè Mursal famużi tikber. It-te Mursalski huwa magħmul bl-użu tal-weraq imnixxef u l-fjuri tal-pjanti Sideritis (iron wort).Huwa ċar mid-deskrizzjoni ta ‘hawn fuq li t-te jirrappreżenta kemm rabta kulturali bejn in-nazzjonijiet taż-Żona tal-Baħar l-Iswed kif ukoll prodott agrikolu li jista’ jiġġenera tkabbir ekonomiku sostenibbli. Il-proġett preżenti għandu l-għan li jsaħħaħ ir-rabta kulturali u li jtejjeb il-kapaċitajiet rispettivi biex jiġi sfruttat aħjar il-potenzjal ta’ tkabbir ekonomiku mogħti mit-te. Informazzjoni miżjuda fl-2020–05–14, rigward il-mitigazzjoni tal-effetti tal-COVID-19 (il-pandemija tal-coronavirus li bdiet fl-2019) (lingwa Ingliża biss): Il-proġett TeaWay għandu l-għan li jagħti spinta lill-ekonomija tat-te. Ir-Rapport ta’ Sinteżi dwar l-impjanti fil-pajjiżi parteċipanti mħejji mis-sħubija tal-proġett jipprovdi ħarsa ġenerali komprensiva tal-industrija tat-te biex tappoġġa lill-SMEs fit-tisħiħ tal-kapaċitajiet tan-negozju innovattivi tagħhom biex jiżviluppaw u jiksbu t-tkabbir u jinvolvuhom fl-innovazzjoni. Il-proġett jistinka għall-potenzjal tat-tkabbir ekonomiku rrappreżentat mit-te manifatturat reġjonali u lokali u qed jistieden lill-produtturi tat-te biex jissieħbu fl-opportunitajiet tas-suq żviluppati mill-proġett. (Maltese)
4 November 2022
0 references
It-te huwa wieħed mill-eqdem u t-tieni l-aktar xarba kkunsmata fid-dinja wara l-ilma. Sal-aħħar tas-seklu 19, il-produzzjoni kienet ikkonċentrata fl-Asja, madankollu, id-domanda globali dejjem tikber għat-te wasslet lil pajjiżi oħra biex jikkultivaw it-te tagħhom stess. Issa, huwa prodott f’40 pajjiż madwar id-dinja. Illum wieħed mill-postijiet ewlenin tat-tkabbir huwa madwar il-Baħar l-Iswed. Tè waslu f’dan ir-reġjun permezz ta ‘rotot varji. Biex tikber fir-Reġjun tal-Baħar l-Iswed ħadet aktar żmien. Il-Mongols u n-negozjanti tul it-Triq tal-Ħarir kienu dawk li introduċew it-te għar-Russi, it-Torok u l-Persjani, kif ukoll il-poplu tal-Kirgiżistan, it-Turkmenistan u l-Użbekistan eċċ Madwar il-bidu tas-seklu 20 u wara bosta tentattivi, it-te beda jitkabbar fil-muntanji bejn il-Baħar Kaspju u l-Baħar l-Iswed. Il-klima tal-kosta tal-Baħar l-Iswed hija adattata għal bosta attivitajiet u prodotti agrikoli. Il-klima oċeanika moderata u niedja tal-kosta tal-Baħar l-Iswed tagħmel il-biedja kummerċjali profittabbli li hija wkoll ta’ benefiċċju għall-pjantaġġuni tat-te. Madankollu t-turiżmu jieħu l-akbar sehem, l-agrikoltura għadha waħda mill-aktar setturi importanti għat-Turkija. L-art agrikola tokkupa 33.2 % tal-art totali, u l-bdiewa jikkontribwixxu madwar 30 % tal-forza tax-xogħol totali. Il-pjantaġġun tat-te llum jestendi tul ix-xatt tan-nofsinhar tal-Baħar l-Iswed bejn Trabzon u tfaċċar u jospita stil kooperattiv ta ‘tkabbir tat-te. Fl-Armenja għal aktar minn 7000 sena, it-tradizzjoni tal-ġbir u t-taħlit ta’ ħxejjex aromatiċi u fjuri selvaġġi kienet parti integrali mill-ħajja ta’ kuljum. Bħala riżultat ta ‘riċerka etno-botanika u studji tal-manuskritt antiki huma murija li madwar 68 infużjonijiet speċjalità ta’ ħxejjex aromatiċi u fjura li kienu użati mill-Familji Rjali li jkunu responsabbli mill-Armenja minn żmien il-qedem sa tmiem il-Medju Evu. Ħamsa fil-mija tar-riżorsi tal-Armenja jintużaw fil-produzzjoni tat-te tal-ħxejjex. Dawk l-ingredjenti veġetali uniku ġew minn muntanji għolja foresti selvaġġi mill-għajnuna ta ‘ħassada mħarrġa sew u magħmula tiegħek tazza finali Delicious tat-te. It-Te tal-Muntanji Griegi huwa prodott mill-weraq u l-fjuri mnixxfa tal-pjanti tas-Sideritis (iron wort). Dan it-tip ta ‘te huwa msemmi b’mod xieraq bħala l-impjant jista’ jinstab biss fuq għoljiet blat f’elevazzjonijiet fuq 3,200 pied (1000 metru). Te tal-muntanji f’Pilima, raħal qrib Xanthi huwa wieħed mit-te tal-muntanji l-aktar famużi tal-Greċja. Fl-aħħar nett fil-Bulgarija Rila u r-Rhodopes huma famużi bil-flora u l-fawna rikki tagħhom. Fl-oqsma tal-highland ta ‘l-Rhodopes nofsinhar l-tè Mursal famużi tikber. It-te Mursalski huwa magħmul bl-użu tal-weraq imnixxef u l-fjuri tal-pjanti Sideritis (iron wort).Huwa ċar mid-deskrizzjoni ta ‘hawn fuq li t-te jirrappreżenta kemm rabta kulturali bejn in-nazzjonijiet taż-Żona tal-Baħar l-Iswed kif ukoll prodott agrikolu li jista’ jiġġenera tkabbir ekonomiku sostenibbli. Il-proġett preżenti għandu l-għan li jsaħħaħ ir-rabta kulturali u li jtejjeb il-kapaċitajiet rispettivi biex jiġi sfruttat aħjar il-potenzjal ta’ tkabbir ekonomiku mogħti mit-te. Informazzjoni miżjuda fl-2020–05–14, rigward il-mitigazzjoni tal-effetti tal-COVID-19 (il-pandemija tal-coronavirus li bdiet fl-2019) (lingwa Ingliża biss): Il-proġett TeaWay għandu l-għan li jagħti spinta lill-ekonomija tat-te. Ir-Rapport ta’ Sinteżi dwar l-impjanti fil-pajjiżi parteċipanti mħejji mis-sħubija tal-proġett jipprovdi ħarsa ġenerali komprensiva tal-industrija tat-te biex tappoġġa lill-SMEs fit-tisħiħ tal-kapaċitajiet tan-negozju innovattivi tagħhom biex jiżviluppaw u jiksbu t-tkabbir u jinvolvuhom fl-innovazzjoni. Il-proġett jistinka għall-potenzjal tat-tkabbir ekonomiku rrappreżentat mit-te manifatturat reġjonali u lokali u qed jistieden lill-produtturi tat-te biex jissieħbu fl-opportunitajiet tas-suq żviluppati mill-proġett. (Maltese)
4 November 2022
0 references
Il tè è una delle bevande più antiche e più consumate al mondo dopo l'acqua. Fino alla fine del XIX secolo, la produzione era concentrata in Asia, tuttavia, la crescente domanda globale di tè ha portato altri paesi a coltivare il proprio tè. Ora, è prodotto in 40 paesi in tutto il mondo. Oggi uno dei principali luoghi di crescita è intorno al Mar Nero. Il tè è arrivato in questa regione attraverso varie rotte. Per coltivarlo nella regione del Mar Nero ci è voluto ancora più tempo. I mongoli e i mercanti lungo la Via della Seta erano quelli che introdussero il tè ai russi, ai turchi e ai persiani, così come il popolo del Kirghizistan, del Turkmenistan e dell'Uzbekistan ecc. Il clima della costa del Mar Nero è adatto a numerose attività agricole e prodotti. Il clima oceanico mite e umido della costa del Mar Nero rende redditizie l'agricoltura commerciale, il che è anche vantaggioso per le piantagioni di tè. Tuttavia il turismo assume la quota maggiore, l'agricoltura è ancora uno dei settori più importanti per la Turchia. I terreni agricoli occupano il 33,2 % della terra totale e gli agricoltori contribuiscono circa il 30 % della forza lavoro totale. La piantagione di tè oggi si estende lungo la sponda sud del Mar Nero tra Trabzon e Rise e ospita uno stile cooperativo di coltivazione del tè. In Armenia da oltre 7000 anni, la tradizione di raccogliere e mescolare erbe e fiori selvatici è stata parte integrante della vita quotidiana. Come risultato della ricerca etno-botanica e degli antichi studi manoscritti, vengono mostrati che circa 68 infusi speciali di erbe e fiori utilizzati dalle famiglie reali erano responsabili dell'Armenia fin dall'antichità entro la fine del Medioevo. Il 5 % delle risorse dell'Armenia viene utilizzato nella produzione di tisane. Questi ingredienti a base di erbe unici provenivano dalla foresta selvaggia di alta montagna con l'aiuto di raccoglitori ben addestrati e hanno fatto la vostra deliziosa tazza finale di tè. Il tè di montagna greco è prodotto dalle foglie e dai fiori secchi delle piante di Sideritis (dolce di ferro). Questo tipo di tè è opportunamente chiamato come la pianta può essere trovato solo su pendii rocciosi ad altitudini oltre 3.200 piedi (1000 metri). Il tè di montagna a Pilima, un villaggio vicino a Xanthi, è uno dei tè di montagna più famosi della Grecia. Infine in Bulgaria Rila e i Rodopi sono famosi per la loro ricca flora e fauna. Nei campi di altopiano del sud Rodopi cresce il famoso tè Mursal. Il tè Mursalski è fatto utilizzando le foglie e i fiori essiccati delle piante di Sideritis (dolce di ferro). È chiaro dalla descrizione sopra che il tè rappresenta sia un legame culturale tra le nazioni dell'area del Mar Nero sia un prodotto agricolo in grado di generare una crescita economica sostenibile. Il presente progetto mira a rafforzare il legame culturale e a migliorare le rispettive capacità di cogliere meglio il potenziale di crescita economica dato dal tè. Informazioni aggiunte sul periodo 2020-05-14, relative alla mitigazione degli effetti della COVID-19 (la pandemia di coronavirus iniziata nel 2019) (solo in lingua inglese): Il progetto TeaWay mira a stimolare l'economia del tè. La relazione di sintesi sugli impianti nei paesi partecipanti preparata dalla partnership di progetto fornisce una panoramica completa dell'industria del tè per aiutare le PMI a migliorare le loro capacità imprenditoriali innovative per sviluppare e raggiungere la crescita e coinvolgerle verso l'innovazione. Il progetto mira al potenziale di crescita economica rappresentato dal tè prodotto a livello regionale e locale e invita i produttori di tè ad unirsi alle opportunità di mercato sviluppate dal progetto. (Italian)
4 November 2022
0 references
Il tè è una delle bevande più antiche e più consumate al mondo dopo l'acqua. Fino alla fine del XIX secolo, la produzione era concentrata in Asia, tuttavia, la crescente domanda globale di tè ha portato altri paesi a coltivare il proprio tè. Ora, è prodotto in 40 paesi in tutto il mondo. Oggi uno dei principali luoghi di crescita è intorno al Mar Nero. Il tè è arrivato in questa regione attraverso varie rotte. Per coltivarlo nella regione del Mar Nero ci è voluto ancora più tempo. I mongoli e i mercanti lungo la Via della Seta erano quelli che introdussero il tè ai russi, ai turchi e ai persiani, così come il popolo del Kirghizistan, del Turkmenistan e dell'Uzbekistan ecc. Il clima della costa del Mar Nero è adatto a numerose attività agricole e prodotti. Il clima oceanico mite e umido della costa del Mar Nero rende redditizie l'agricoltura commerciale, il che è anche vantaggioso per le piantagioni di tè. Tuttavia il turismo assume la quota maggiore, l'agricoltura è ancora uno dei settori più importanti per la Turchia. I terreni agricoli occupano il 33,2 % della terra totale e gli agricoltori contribuiscono circa il 30 % della forza lavoro totale. La piantagione di tè oggi si estende lungo la sponda sud del Mar Nero tra Trabzon e Rise e ospita uno stile cooperativo di coltivazione del tè. In Armenia da oltre 7000 anni, la tradizione di raccogliere e mescolare erbe e fiori selvatici è stata parte integrante della vita quotidiana. Come risultato della ricerca etno-botanica e degli antichi studi manoscritti, vengono mostrati che circa 68 infusi speciali di erbe e fiori utilizzati dalle famiglie reali erano responsabili dell'Armenia fin dall'antichità entro la fine del Medioevo. Il 5 % delle risorse dell'Armenia viene utilizzato nella produzione di tisane. Questi ingredienti a base di erbe unici provenivano dalla foresta selvaggia di alta montagna con l'aiuto di raccoglitori ben addestrati e hanno fatto la vostra deliziosa tazza finale di tè. Il tè di montagna greco è prodotto dalle foglie e dai fiori secchi delle piante di Sideritis (dolce di ferro). Questo tipo di tè è opportunamente chiamato come la pianta può essere trovato solo su pendii rocciosi ad altitudini oltre 3.200 piedi (1000 metri). Il tè di montagna a Pilima, un villaggio vicino a Xanthi, è uno dei tè di montagna più famosi della Grecia. Infine in Bulgaria Rila e i Rodopi sono famosi per la loro ricca flora e fauna. Nei campi di altopiano del sud Rodopi cresce il famoso tè Mursal. Il tè Mursalski è fatto utilizzando le foglie e i fiori essiccati delle piante di Sideritis (dolce di ferro). È chiaro dalla descrizione sopra che il tè rappresenta sia un legame culturale tra le nazioni dell'area del Mar Nero sia un prodotto agricolo in grado di generare una crescita economica sostenibile. Il presente progetto mira a rafforzare il legame culturale e a migliorare le rispettive capacità di cogliere meglio il potenziale di crescita economica dato dal tè. Informazioni aggiunte sul periodo 2020-05-14, relative alla mitigazione degli effetti della COVID-19 (la pandemia di coronavirus iniziata nel 2019) (solo in lingua inglese): Il progetto TeaWay mira a stimolare l'economia del tè. La relazione di sintesi sugli impianti nei paesi partecipanti preparata dalla partnership di progetto fornisce una panoramica completa dell'industria del tè per aiutare le PMI a migliorare le loro capacità imprenditoriali innovative per sviluppare e raggiungere la crescita e coinvolgerle verso l'innovazione. Il progetto mira al potenziale di crescita economica rappresentato dal tè prodotto a livello regionale e locale e invita i produttori di tè ad unirsi alle opportunità di mercato sviluppate dal progetto. (Italian)
4 November 2022
0 references
Čaj je jeden z najstarších a druhý najviac konzumovaný nápoj na svete po vode. Až do konca 19. storočia bola výroba sústredená v Ázii, avšak rastúci celosvetový dopyt po čaji viedol iné krajiny k pestovaniu vlastného čaju. Vyrába sa v 40 krajinách po celom svete. Dnes je jedným z hlavných miest pestovania okolo Čierneho mora. Čaj dorazil do tohto regiónu rôznymi cestami. Pestovanie v čiernomorskej oblasti trvalo ešte viac času. Mongoli a obchodníci pozdĺž Hodvábnej cesty boli tí, ktorí predstavili čaj Rusom, Turkom a Peržanom, ako aj ľuďom v Kirgizsku, Turkménsku a Uzbekistane atď. Podnebie pobrežia Čierneho mora je vhodné pre mnohé poľnohospodárske činnosti a produkty. Mierne vlhké oceánske podnebie Čierneho mora robí komerčné poľnohospodárstvo ziskovým, čo je prospešné aj pre čajové plantáže. Najväčší podiel má však cestovný ruch, poľnohospodárstvo je pre Turecko stále jedným z najdôležitejších odvetví. Poľnohospodárska pôda zaberá 33,2 % celkovej pôdy a poľnohospodári prispievajú asi 30 % celkovej pracovnej sily. Čajová plantáž sa dnes rozprestiera pozdĺž južného pobrežia Čierneho mora medzi Trabzonom a Rise a je domovom kooperatívneho štýlu pestovania čaju. V Arménsku už viac ako 7000 rokov je tradícia zhromažďovania a miešania divokých bylín a kvetov neoddeliteľnou súčasťou každodenného života. V dôsledku etnobotanického výskumu a starobylých rukopisných štúdií sa ukázalo, že asi 68 špeciálnych infúzií bylín a kvetov, ktoré používali kráľovské rodiny, ktoré boli zodpovedné za Arménsko od staroveku do konca stredoveku. Päť percent arménskych zdrojov sa využíva na výrobu bylinného čaju. Tieto jedinečné bylinné ingrediencie pochádzali z vysokohorského divokého lesa pomocou dobre vyškolených kombajnov a urobili si lahodnú záverečnú šálku čaju. Grécky horský čaj sa vyrába zo sušených listov a kvetov rastlín Sideritis (železná mladina). Tento druh čaju je vhodne pomenovaný, pretože rastlina sa nachádza len na skalnatých svahoch vo výškach nad 3 200 stôp (1000 metrov). Horský čaj v Pilima, dedina blízko Xanthi je jedným z najznámejších horských čajov v Grécku. Nakoniec v Bulharsku Rila a Rhodopes sú známe svojou bohatou flórou a faunou. Na horských poliach južných Rhodopes rastie slávny Mursalský čaj. Mursalski čaj sa vyrába sušenými listami a kvetmi rastlín Sideritis (železná mladina). Z vyššie uvedeného opisu jasne vyplýva, že čaj predstavuje kultúrne prepojenie medzi národmi čiernomorskej oblasti a poľnohospodársky produkt, ktorý môže vytvárať udržateľný hospodársky rast. Cieľom tohto projektu je posilniť kultúrne prepojenie a posilniť príslušné kapacity na lepšie zachytenie potenciálu hospodárskeho rastu, ktorý čaj poskytuje. Informácie pridané v rokoch 2020 – 05 – 14 týkajúce sa zmierňovania účinkov ochorenia COVID-19 (pandémia koronavírusu, ktorá sa začala v roku 2019) (len v anglickom jazyku): Cieľom projektu TeaWay je podporiť ekonomiku čaju. Súhrnná správa o rastlinách v zúčastnených krajinách, ktorú pripravilo projektové partnerstvo, poskytuje komplexný prehľad o čajovom priemysle na podporu MSP pri posilňovaní ich inovačných podnikateľských kapacít na rozvoj a dosiahnutie rastu a ich zapojenie do inovácií. Projekt sa zameriava na potenciál hospodárskeho rastu, ktorý predstavuje regionálny a miestny vyrábaný čaj, a vyzýva výrobcov čaju, aby sa pripojili k trhovým príležitostiam, ktoré projekt vytvoril. (Slovak)
4 November 2022
0 references
Čaj je jeden z najstarších a druhý najviac konzumovaný nápoj na svete po vode. Až do konca 19. storočia bola výroba sústredená v Ázii, avšak rastúci celosvetový dopyt po čaji viedol iné krajiny k pestovaniu vlastného čaju. Vyrába sa v 40 krajinách po celom svete. Dnes je jedným z hlavných miest pestovania okolo Čierneho mora. Čaj dorazil do tohto regiónu rôznymi cestami. Pestovanie v čiernomorskej oblasti trvalo ešte viac času. Mongoli a obchodníci pozdĺž Hodvábnej cesty boli tí, ktorí predstavili čaj Rusom, Turkom a Peržanom, ako aj ľuďom v Kirgizsku, Turkménsku a Uzbekistane atď. Podnebie pobrežia Čierneho mora je vhodné pre mnohé poľnohospodárske činnosti a produkty. Mierne vlhké oceánske podnebie Čierneho mora robí komerčné poľnohospodárstvo ziskovým, čo je prospešné aj pre čajové plantáže. Najväčší podiel má však cestovný ruch, poľnohospodárstvo je pre Turecko stále jedným z najdôležitejších odvetví. Poľnohospodárska pôda zaberá 33,2 % celkovej pôdy a poľnohospodári prispievajú asi 30 % celkovej pracovnej sily. Čajová plantáž sa dnes rozprestiera pozdĺž južného pobrežia Čierneho mora medzi Trabzonom a Rise a je domovom kooperatívneho štýlu pestovania čaju. V Arménsku už viac ako 7000 rokov je tradícia zhromažďovania a miešania divokých bylín a kvetov neoddeliteľnou súčasťou každodenného života. V dôsledku etnobotanického výskumu a starobylých rukopisných štúdií sa ukázalo, že asi 68 špeciálnych infúzií bylín a kvetov, ktoré používali kráľovské rodiny, ktoré boli zodpovedné za Arménsko od staroveku do konca stredoveku. Päť percent arménskych zdrojov sa využíva na výrobu bylinného čaju. Tieto jedinečné bylinné ingrediencie pochádzali z vysokohorského divokého lesa pomocou dobre vyškolených kombajnov a urobili si lahodnú záverečnú šálku čaju. Grécky horský čaj sa vyrába zo sušených listov a kvetov rastlín Sideritis (železná mladina). Tento druh čaju je vhodne pomenovaný, pretože rastlina sa nachádza len na skalnatých svahoch vo výškach nad 3 200 stôp (1000 metrov). Horský čaj v Pilima, dedina blízko Xanthi je jedným z najznámejších horských čajov v Grécku. Nakoniec v Bulharsku Rila a Rhodopes sú známe svojou bohatou flórou a faunou. Na horských poliach južných Rhodopes rastie slávny Mursalský čaj. Mursalski čaj sa vyrába sušenými listami a kvetmi rastlín Sideritis (železná mladina). Z vyššie uvedeného opisu jasne vyplýva, že čaj predstavuje kultúrne prepojenie medzi národmi čiernomorskej oblasti a poľnohospodársky produkt, ktorý môže vytvárať udržateľný hospodársky rast. Cieľom tohto projektu je posilniť kultúrne prepojenie a posilniť príslušné kapacity na lepšie zachytenie potenciálu hospodárskeho rastu, ktorý čaj poskytuje. Informácie pridané v rokoch 2020 – 05 – 14 týkajúce sa zmierňovania účinkov ochorenia COVID-19 (pandémia koronavírusu, ktorá sa začala v roku 2019) (len v anglickom jazyku): Cieľom projektu TeaWay je podporiť ekonomiku čaju. Súhrnná správa o rastlinách v zúčastnených krajinách, ktorú pripravilo projektové partnerstvo, poskytuje komplexný prehľad o čajovom priemysle na podporu MSP pri posilňovaní ich inovačných podnikateľských kapacít na rozvoj a dosiahnutie rastu a ich zapojenie do inovácií. Projekt sa zameriava na potenciál hospodárskeho rastu, ktorý predstavuje regionálny a miestny vyrábaný čaj, a vyzýva výrobcov čaju, aby sa pripojili k trhovým príležitostiam, ktoré projekt vytvoril. (Slovak)
4 November 2022
0 references
A tea az egyik legrégebbi és a második leggyakrabban fogyasztott ital a világon a víz után. A 19. század végéig a termelés Ázsiában koncentrálódott, azonban a tea iránti növekvő globális kereslet más országokat is arra késztetett, hogy saját teájukat termesszék. Jelenleg a világ 40 országában gyártják. Ma az egyik legnagyobb termőhely a Fekete-tenger körül. A tea különböző útvonalakon érkezett ebbe a régióba. A Fekete-tenger térségében való termesztés még több időt vett igénybe. A mongolok és a kereskedők a Selyemút mentén voltak azok, akik bevezették a teát az oroszok, a törökök és a perzsák, valamint a Kirgizisztán, Türkmenisztán és Üzbegisztán stb. A Fekete-tenger partvidékének éghajlata számos mezőgazdasági tevékenységre és termékre alkalmas. A Fekete-tenger partvidékének enyhe, nedves óceáni éghajlata jövedelmezővé teszi a kereskedelmi gazdálkodást, ami a teaültetvények számára is előnyös. Bár a turizmus a legnagyobb, a mezőgazdaság továbbra is az egyik legfontosabb ágazat Törökország számára. A mezőgazdasági terület a teljes földterület 33,2%-át foglalja el, és a mezőgazdasági termelők a teljes munkaerő mintegy 30%-át teszik ki. A teaültetvény ma a Fekete-tenger déli partján húzódik Trabzon és Rise között, és a teatermesztés kooperatív stílusának ad otthont. Örményországban több mint 7000 éve a vadon élő gyógynövények és virágok gyűjtésének és keverésének hagyománya a mindennapi élet szerves része. Az etnobotanikai kutatások és az ősi kéziratkutatások eredményeként kimutatták, hogy mintegy 68 speciális gyógynövény- és viráginfúziót használtak, amelyeket a királyi családok az ősi idők óta Örményországért felelősek a középkor végéig. Örményország erőforrásainak öt százalékát gyógynövény tea előállítására fordítják. Ezek az egyedülálló növényi összetevők a magas hegyi vaderdőkből származnak jól képzett betakarítók segítségével, és elkészítették a finom végső csésze teát. A görög hegyi teát a Sideritis növények (vasfű) szárított leveleiből és virágaiból állítják elő. Ezt a fajta teát helyesen nevezik el, mivel a növény csak sziklás lejtőkön található, 3200 láb (1000 méter) magasság felett. Hegyi tea Pilima, egy falu közelében Xanthi az egyik leghíresebb hegyi tea Görögországban. Végül Bulgáriában Rila és a Rhodopes híresek gazdag növény- és állatvilágukkal. A déli Rhodopes hegyvidéki mezőin a híres Mursal tea növekszik. Mursalski tea készül a szárított levelek és virágok Sideritis növények (vasfű).A fenti leírásból egyértelműen kiderül, hogy a tea egyaránt kulturális kapcsolatot jelent a fekete-tengeri térség nemzetei és egy olyan mezőgazdasági termék között, amely fenntartható gazdasági növekedést generálhat. A jelen projekt célja a kulturális kapcsolat erősítése és a tea gazdasági növekedési potenciáljának jobb kiaknázására irányuló kapacitások növelése. A 2020–05–14-re vonatkozó információk a Covid19 hatásainak mérsékléséről (a koronavírus-világjárvány, amely 2019-ben kezdődött) (kizárólag angol nyelven): A TeaWay projekt célja a teagazdaság fellendítése. A projektpartnerség által készített, a részt vevő országok üzemeiről szóló összefoglaló jelentés átfogó áttekintést nyújt a teaiparról annak érdekében, hogy támogassa a kkv-kat innovatív üzleti kapacitásaik fejlesztésében és megvalósításában, valamint az innovációban való részvételükben. A projekt a regionális és helyi gyártású tea által képviselt gazdasági növekedési potenciálra törekszik, és felkéri a teatermelőket, hogy csatlakozzanak a projekt által kifejlesztett piaci lehetőségekhez. (Hungarian)
4 November 2022
0 references
A tea az egyik legrégebbi és a második leggyakrabban fogyasztott ital a világon a víz után. A 19. század végéig a termelés Ázsiában koncentrálódott, azonban a tea iránti növekvő globális kereslet más országokat is arra késztetett, hogy saját teájukat termesszék. Jelenleg a világ 40 országában gyártják. Ma az egyik legnagyobb termőhely a Fekete-tenger körül. A tea különböző útvonalakon érkezett ebbe a régióba. A Fekete-tenger térségében való termesztés még több időt vett igénybe. A mongolok és a kereskedők a Selyemút mentén voltak azok, akik bevezették a teát az oroszok, a törökök és a perzsák, valamint a Kirgizisztán, Türkmenisztán és Üzbegisztán stb. A Fekete-tenger partvidékének éghajlata számos mezőgazdasági tevékenységre és termékre alkalmas. A Fekete-tenger partvidékének enyhe, nedves óceáni éghajlata jövedelmezővé teszi a kereskedelmi gazdálkodást, ami a teaültetvények számára is előnyös. Bár a turizmus a legnagyobb, a mezőgazdaság továbbra is az egyik legfontosabb ágazat Törökország számára. A mezőgazdasági terület a teljes földterület 33,2%-át foglalja el, és a mezőgazdasági termelők a teljes munkaerő mintegy 30%-át teszik ki. A teaültetvény ma a Fekete-tenger déli partján húzódik Trabzon és Rise között, és a teatermesztés kooperatív stílusának ad otthont. Örményországban több mint 7000 éve a vadon élő gyógynövények és virágok gyűjtésének és keverésének hagyománya a mindennapi élet szerves része. Az etnobotanikai kutatások és az ősi kéziratkutatások eredményeként kimutatták, hogy mintegy 68 speciális gyógynövény- és viráginfúziót használtak, amelyeket a királyi családok az ősi idők óta Örményországért felelősek a középkor végéig. Örményország erőforrásainak öt százalékát gyógynövény tea előállítására fordítják. Ezek az egyedülálló növényi összetevők a magas hegyi vaderdőkből származnak jól képzett betakarítók segítségével, és elkészítették a finom végső csésze teát. A görög hegyi teát a Sideritis növények (vasfű) szárított leveleiből és virágaiból állítják elő. Ezt a fajta teát helyesen nevezik el, mivel a növény csak sziklás lejtőkön található, 3200 láb (1000 méter) magasság felett. Hegyi tea Pilima, egy falu közelében Xanthi az egyik leghíresebb hegyi tea Görögországban. Végül Bulgáriában Rila és a Rhodopes híresek gazdag növény- és állatvilágukkal. A déli Rhodopes hegyvidéki mezőin a híres Mursal tea növekszik. Mursalski tea készül a szárított levelek és virágok Sideritis növények (vasfű).A fenti leírásból egyértelműen kiderül, hogy a tea egyaránt kulturális kapcsolatot jelent a fekete-tengeri térség nemzetei és egy olyan mezőgazdasági termék között, amely fenntartható gazdasági növekedést generálhat. A jelen projekt célja a kulturális kapcsolat erősítése és a tea gazdasági növekedési potenciáljának jobb kiaknázására irányuló kapacitások növelése. A 2020–05–14-re vonatkozó információk a Covid19 hatásainak mérsékléséről (a koronavírus-világjárvány, amely 2019-ben kezdődött) (kizárólag angol nyelven): A TeaWay projekt célja a teagazdaság fellendítése. A projektpartnerség által készített, a részt vevő országok üzemeiről szóló összefoglaló jelentés átfogó áttekintést nyújt a teaiparról annak érdekében, hogy támogassa a kkv-kat innovatív üzleti kapacitásaik fejlesztésében és megvalósításában, valamint az innovációban való részvételükben. A projekt a regionális és helyi gyártású tea által képviselt gazdasági növekedési potenciálra törekszik, és felkéri a teatermelőket, hogy csatlakozzanak a projekt által kifejlesztett piaci lehetőségekhez. (Hungarian)
4 November 2022
0 references
Čaj je jeden z nejstarších a druhý nejvíce konzumovaný nápoj na světě po vodě. Až do konce 19. století byla výroba soustředěna v Asii, nicméně rostoucí globální poptávka po čaji vedla jiné země k pěstování vlastního čaje. Vyrábí se ve 40 zemích po celém světě. Dnes je jedno z hlavních rostoucích míst kolem Černého moře. Čaj se do této oblasti dostal různými cestami. Vypěstovat ji v Černém moři trvalo ještě více času. Mongolové a obchodníci podél Hedvábné stezky byli ti, kteří zavedli čaj Rusům, Turkům a Peršanům, stejně jako lidem Kyrgyzstánu, Turkmenistánu a Uzbekistánu atd. Podnebí na pobřeží Černého moře je vhodné pro četné zemědělské činnosti a produkty. Mírné, vlhké oceánské klima na pobřeží Černého moře činí komerční zemědělství ziskové, což je také prospěšné pro čajové plantáže. Cestovní ruch má však největší podíl, zemědělství je stále jedním z nejdůležitějších odvětví Turecka. Zemědělská půda zabírá 33,2 % celkové půdy a zemědělci přispívají asi 30 % celkové pracovní síly. Čajová plantáž dnes sahá podél jižního pobřeží Černého moře mezi Trabzon a Rise a je domovem kooperativního stylu pěstování čaje. Tradice shromažďování a míchání divokých bylin a květin je v Arménii již více než 7000 let nedílnou součástí každodenního života. V důsledku etno-botanického výzkumu a starověkých rukopisných studií se ukázalo, že asi 68 speciálních infuzí bylin a květin, které byly používány královskými rodinami, které byly na starosti Arménie od starověku do konce středověku. Pět procent arménských zdrojů se používá při výrobě bylinného čaje. Tyto jedinečné bylinné složky pocházely z vysokohorského divokého lesa pomocí dobře vyškolených kombajnů a udělaly váš lahodný závěrečný šálek čaje. Řecký horský čaj se vyrábí ze sušených listů a květů rostlin Sideritis (železná mladina). Tento druh čaje je vhodně pojmenován, protože rostlina se nachází pouze na skalnatých svazích ve výškách nad 3 200 stop (1000 metrů). Horský čaj v Pilima, vesnice poblíž Xanthi je jedním z nejznámějších horských čajů Řecka. Konečně v Bulharsku Rila a Rhodopes jsou známé svou bohatou flórou a faunou. Na horských polích jižních Rhodopes roste slavný Mursal čaj. Mursalski čaj se vyrábí ze sušených listů a květin rostlin Sideritis (železná mladina).Z výše uvedeného popisu je zřejmé, že čaj představuje jak kulturní vazbu mezi národy oblasti Černého moře, tak zemědělským produktem, který může vytvářet udržitelný hospodářský růst. Cílem tohoto projektu je posílit kulturní vazbu a posílit příslušné kapacity pro lepší využití potenciálu hospodářského růstu, který čaj nabízí. Informace doplněné o období 2020–05–14 týkající se zmírňování dopadů pandemie COVID-19 (koronavirová pandemie, která začala v roce 2019) (pouze anglický jazyk): Cílem projektu TeaWay je podpořit čajovou ekonomiku. Souhrnná zpráva o závodech v zúčastněných zemích, která byla vypracována projektovým partnerstvím, poskytuje komplexní přehled o čajovém průmyslu s cílem podpořit malé a střední podniky při posilování jejich inovačních podnikatelských kapacit pro rozvoj a dosažení růstu a zapojení do inovací. Projekt usiluje o potenciál hospodářského růstu, který představuje regionální a místní vyráběný čaj, a vyzývá producenty čaje, aby se připojili k tržním příležitostem, které projekt vyvinul. (Czech)
4 November 2022
0 references
Čaj je jeden z nejstarších a druhý nejvíce konzumovaný nápoj na světě po vodě. Až do konce 19. století byla výroba soustředěna v Asii, nicméně rostoucí globální poptávka po čaji vedla jiné země k pěstování vlastního čaje. Vyrábí se ve 40 zemích po celém světě. Dnes je jedno z hlavních rostoucích míst kolem Černého moře. Čaj se do této oblasti dostal různými cestami. Vypěstovat ji v Černém moři trvalo ještě více času. Mongolové a obchodníci podél Hedvábné stezky byli ti, kteří zavedli čaj Rusům, Turkům a Peršanům, stejně jako lidem Kyrgyzstánu, Turkmenistánu a Uzbekistánu atd. Podnebí na pobřeží Černého moře je vhodné pro četné zemědělské činnosti a produkty. Mírné, vlhké oceánské klima na pobřeží Černého moře činí komerční zemědělství ziskové, což je také prospěšné pro čajové plantáže. Cestovní ruch má však největší podíl, zemědělství je stále jedním z nejdůležitějších odvětví Turecka. Zemědělská půda zabírá 33,2 % celkové půdy a zemědělci přispívají asi 30 % celkové pracovní síly. Čajová plantáž dnes sahá podél jižního pobřeží Černého moře mezi Trabzon a Rise a je domovem kooperativního stylu pěstování čaje. Tradice shromažďování a míchání divokých bylin a květin je v Arménii již více než 7000 let nedílnou součástí každodenního života. V důsledku etno-botanického výzkumu a starověkých rukopisných studií se ukázalo, že asi 68 speciálních infuzí bylin a květin, které byly používány královskými rodinami, které byly na starosti Arménie od starověku do konce středověku. Pět procent arménských zdrojů se používá při výrobě bylinného čaje. Tyto jedinečné bylinné složky pocházely z vysokohorského divokého lesa pomocí dobře vyškolených kombajnů a udělaly váš lahodný závěrečný šálek čaje. Řecký horský čaj se vyrábí ze sušených listů a květů rostlin Sideritis (železná mladina). Tento druh čaje je vhodně pojmenován, protože rostlina se nachází pouze na skalnatých svazích ve výškách nad 3 200 stop (1000 metrů). Horský čaj v Pilima, vesnice poblíž Xanthi je jedním z nejznámějších horských čajů Řecka. Konečně v Bulharsku Rila a Rhodopes jsou známé svou bohatou flórou a faunou. Na horských polích jižních Rhodopes roste slavný Mursal čaj. Mursalski čaj se vyrábí ze sušených listů a květin rostlin Sideritis (železná mladina).Z výše uvedeného popisu je zřejmé, že čaj představuje jak kulturní vazbu mezi národy oblasti Černého moře, tak zemědělským produktem, který může vytvářet udržitelný hospodářský růst. Cílem tohoto projektu je posílit kulturní vazbu a posílit příslušné kapacity pro lepší využití potenciálu hospodářského růstu, který čaj nabízí. Informace doplněné o období 2020–05–14 týkající se zmírňování dopadů pandemie COVID-19 (koronavirová pandemie, která začala v roce 2019) (pouze anglický jazyk): Cílem projektu TeaWay je podpořit čajovou ekonomiku. Souhrnná zpráva o závodech v zúčastněných zemích, která byla vypracována projektovým partnerstvím, poskytuje komplexní přehled o čajovém průmyslu s cílem podpořit malé a střední podniky při posilování jejich inovačních podnikatelských kapacit pro rozvoj a dosažení růstu a zapojení do inovací. Projekt usiluje o potenciál hospodářského růstu, který představuje regionální a místní vyráběný čaj, a vyzývá producenty čaje, aby se připojili k tržním příležitostem, které projekt vyvinul. (Czech)
4 November 2022
0 references
Чаят е една от най-старите и втората най-консумирани напитки в света след водата. До края на 19-ти век производството е концентрирано в Азия, но нарастващото търсене на чай в световен мащаб кара други страни да отглеждат свой собствен чай. Произвежда се в 40 страни по света. Днес едно от основните места за отглеждане е около Черно море. Чаят е пристигнал в този регион по различни маршрути. Отглеждането му в Черноморския регион отне още повече време. Монголците и търговците по Пътя на коприната са тези, които въвеждат чай на руснаците, турците и персите, както и на Киргизстан, Туркменистан и Узбекистан и т.н. Около края на 20-ти век и след многобройни опити, чай започва да се отглежда в планините между Каспийско море и Черно море. Климатът на Черноморското крайбрежие е подходящ за многобройни селскостопански дейности и продукти. Мекият, влажен океански климат на Черноморското крайбрежие прави търговското земеделие печелившо, което е от полза и за чаените плантации. Въпреки че туризмът заема най-голям дял, селското стопанство все още е един от най-важните сектори за Турция. Земеделската земя заема 33,2 % от общата земя, а фермерите допринасят за около 30 % от общата работна сила. Чаената плантация днес се простира по южния бряг на Черно море между Трабзон и Rise и е дом на кооперативен стил на отглеждане на чай. В Армения повече от 7000 години традицията за събиране и смесване на диви билки и цветя е неразделна част от ежедневието. В резултат на етно-ботанически изследвания и древни ръкописни изследвания са показали, че около 68 специални инфузии на билки и цветя, които са били използвани от кралските семейства, които са били отговорни за Армения от древността до края на Средновековието. Пет процента от ресурсите на Армения се използват за производството на билков чай. Тези уникални билкови съставки дойдоха от високопланинската дива гора с помощта на добре обучени жътвари и направиха вашата вкусна последна чаша чай. Гръцкият планински чай се произвежда от изсушените листа и цветя на растенията Сидеритис (желязна мъст). Този вид чай е подходящо наречен, тъй като растението може да се намери само на скалисти склонове на височина над 3200 фута (1000 метра). Планински чай в Пилима, село близо до Ксанти е един от най-известните планински чай в Гърция. Най-накрая в България Рила и Родопите са известни със своята богата флора и фауна. В планинските полета на южните Родопи расте известният Мурсалски чай. Мурсалски чай се прави с помощта на изсушени листа и цветя на растения Сидеритис (желязна мъст). От горното описание е ясно, че чаят представлява както културна връзка между нациите от Черноморския район, така и селскостопански продукт, който може да генерира устойчив икономически растеж. Настоящият проект има за цел да укрепи културната връзка и да увеличи съответния капацитет за по-добро оползотворяване на потенциала за икономически растеж, предоставен от чая. Добавена е информация за периода 2020—05—14 г. относно смекчаването на последиците от COVID-19 (пандемия от коронавирус, започнала през 2019 г.) (само на английски език): Проектът TeaWay има за цел да стимулира чаената икономика. Обобщаващият доклад за растенията в участващите страни, изготвен от партньорството по проекта, предоставя цялостен преглед на производството на чай в подкрепа на МСП в повишаването на иновативния им бизнес капацитет за развитие и постигане на растеж и ангажирането им с иновации. Проектът се стреми към потенциала за икономически растеж, представен от регионалния и местния произведен чай, и приканва производителите на чай да се присъединят към пазарните възможности, разработени от проекта. (Bulgarian)
4 November 2022
0 references
Чаят е една от най-старите и втората най-консумирани напитки в света след водата. До края на 19-ти век производството е концентрирано в Азия, но нарастващото търсене на чай в световен мащаб кара други страни да отглеждат свой собствен чай. Произвежда се в 40 страни по света. Днес едно от основните места за отглеждане е около Черно море. Чаят е пристигнал в този регион по различни маршрути. Отглеждането му в Черноморския регион отне още повече време. Монголците и търговците по Пътя на коприната са тези, които въвеждат чай на руснаците, турците и персите, както и на Киргизстан, Туркменистан и Узбекистан и т.н. Около края на 20-ти век и след многобройни опити, чай започва да се отглежда в планините между Каспийско море и Черно море. Климатът на Черноморското крайбрежие е подходящ за многобройни селскостопански дейности и продукти. Мекият, влажен океански климат на Черноморското крайбрежие прави търговското земеделие печелившо, което е от полза и за чаените плантации. Въпреки че туризмът заема най-голям дял, селското стопанство все още е един от най-важните сектори за Турция. Земеделската земя заема 33,2 % от общата земя, а фермерите допринасят за около 30 % от общата работна сила. Чаената плантация днес се простира по южния бряг на Черно море между Трабзон и Rise и е дом на кооперативен стил на отглеждане на чай. В Армения повече от 7000 години традицията за събиране и смесване на диви билки и цветя е неразделна част от ежедневието. В резултат на етно-ботанически изследвания и древни ръкописни изследвания са показали, че около 68 специални инфузии на билки и цветя, които са били използвани от кралските семейства, които са били отговорни за Армения от древността до края на Средновековието. Пет процента от ресурсите на Армения се използват за производството на билков чай. Тези уникални билкови съставки дойдоха от високопланинската дива гора с помощта на добре обучени жътвари и направиха вашата вкусна последна чаша чай. Гръцкият планински чай се произвежда от изсушените листа и цветя на растенията Сидеритис (желязна мъст). Този вид чай е подходящо наречен, тъй като растението може да се намери само на скалисти склонове на височина над 3200 фута (1000 метра). Планински чай в Пилима, село близо до Ксанти е един от най-известните планински чай в Гърция. Най-накрая в България Рила и Родопите са известни със своята богата флора и фауна. В планинските полета на южните Родопи расте известният Мурсалски чай. Мурсалски чай се прави с помощта на изсушени листа и цветя на растения Сидеритис (желязна мъст). От горното описание е ясно, че чаят представлява както културна връзка между нациите от Черноморския район, така и селскостопански продукт, който може да генерира устойчив икономически растеж. Настоящият проект има за цел да укрепи културната връзка и да увеличи съответния капацитет за по-добро оползотворяване на потенциала за икономически растеж, предоставен от чая. Добавена е информация за периода 2020—05—14 г. относно смекчаването на последиците от COVID-19 (пандемия от коронавирус, започнала през 2019 г.) (само на английски език): Проектът TeaWay има за цел да стимулира чаената икономика. Обобщаващият доклад за растенията в участващите страни, изготвен от партньорството по проекта, предоставя цялостен преглед на производството на чай в подкрепа на МСП в повишаването на иновативния им бизнес капацитет за развитие и постигане на растеж и ангажирането им с иновации. Проектът се стреми към потенциала за икономически растеж, представен от регионалния и местния произведен чай, и приканва производителите на чай да се присъединят към пазарните възможности, разработени от проекта. (Bulgarian)
4 November 2022
0 references
Tēja ir viens no vecākajiem un otrajiem visvairāk patērētajiem dzērieniem pasaulē pēc ūdens. Līdz 19. gadsimta beigām ražošana bija koncentrēta Āzijā, tomēr augošais globālais pieprasījums pēc tējas ir licis citām valstīm audzēt savu tēju. Tagad tas tiek ražots 40 valstīs visā pasaulē. Šodien viena no galvenajām audzēšanas vietām ir ap Melno jūru. Tēja ieradās šajā reģionā pa dažādiem maršrutiem. Lai to audzētu Melnās jūras reģionā, bija nepieciešams vēl vairāk laika. Mongoļi un tirgotāji gar Zīda ceļu bija tie, kas ieviesa tēju krieviem, turkiem un persiešiem, kā arī Kirgizstānas, Turkmenistānas un Uzbekistānas iedzīvotājiem utt Ap 20. gadsimta miju un pēc daudziem mēģinājumiem tēju sāka audzēt kalnos starp Kaspijas jūru un Melno jūru. Melnās jūras piekrastes klimats ir piemērots daudzām lauksaimniecības darbībām un produktiem. Melnās jūras piekrastes maigais, mitrais okeāna klimats padara komerciālo lauksaimniecību rentablu, kas ir izdevīga arī tējas plantācijām. Tomēr tūrisms aizņem lielāko daļu, lauksaimniecība joprojām ir viena no svarīgākajām nozarēm Turcijā. Lauksaimniecības zeme aizņem 33,2 % no kopējās zemes, un lauksaimnieki veido aptuveni 30 % no kopējā darbaspēka. Tējas plantācija šodien stiepjas gar Melnās jūras dienvidu krastu starp Trabzonu un Rise un ir mājvieta kooperatīvam tējas audzēšanas stilam. Armēnijā vairāk nekā 7000 gadu savvaļas augu un ziedu vākšanas un sajaukšanas tradīcija ir neatņemama ikdienas dzīves sastāvdaļa. Etnobotānisko pētījumu un seno manuskriptu pētījumu rezultātā ir pierādīts, ka aptuveni 68 īpašas garšaugu un ziedu infūzijas, ko izmanto Royal Families, ir atbildīgas par Armēniju kopš seniem laikiem līdz viduslaikiem. Pieci procenti Armēnijas resursu tiek izmantoti zāļu tējas ražošanā. Šīs unikālās augu izcelsmes sastāvdaļas nāca no augsta kalnu savvaļas meža ar labi apmācītu kombainu palīdzību un padarīja jūsu gardu gala tasi tējas. Grieķu kalnu tēja tiek ražota no žāvētām lapām un ziediem Sideritis augiem (dzelzs misa). Šāda veida tēja ir pienācīgi nosaukta kā augs var atrast tikai klinšainās nogāzēs virs 3200 pēdām (1000 metri). Kalnu tēja Pilima, ciemats netālu no Xanthi ir viens no slavenākajiem kalnu tēja Grieķijā. Visbeidzot Bulgārijā Rila un Rodopes ir slavenas ar savu bagātīgo floru un faunu. Dienvidu Rodopes augstienes laukos aug slavenā Mursāla tēja. Mursalski tēja tiek pagatavota, izmantojot Sideritis augu žāvētas lapas un ziedus (dzelzs misa).No iepriekš minētā apraksta ir skaidrs, ka tēja ir gan kultūras saikne starp Melnās jūras reģiona valstīm, gan lauksaimniecības produkts, kas var radīt ilgtspējīgu ekonomisko izaugsmi. Šā projekta mērķis ir stiprināt kultūras saikni un uzlabot attiecīgās spējas, lai labāk izmantotu ekonomiskās izaugsmes potenciālu, ko sniedz tēja. 2020.–05–14. gada informācija par Covid-19 seku mazināšanu (koronavīrusa pandēmija, kas sākās 2019. gadā) (tikai angļu valodā): TeaWay projekta mērķis ir veicināt tējas ekonomiku. Kopsavilkuma ziņojums par ražotnēm iesaistītajās valstīs, ko sagatavojusi projekta partnerība, sniedz visaptverošu pārskatu par tējas nozari, lai palīdzētu MVU uzlabot to inovatīvās uzņēmējdarbības spējas, lai attīstītu un panāktu izaugsmi un iesaistītu tos inovācijā. Projekts tiecas uz reģionālās un vietējās ražotās tējas ekonomiskās izaugsmes potenciālu un aicina tējas ražotājus pievienoties projekta radītajām tirgus iespējām. (Latvian)
4 November 2022
0 references
Tēja ir viens no vecākajiem un otrajiem visvairāk patērētajiem dzērieniem pasaulē pēc ūdens. Līdz 19. gadsimta beigām ražošana bija koncentrēta Āzijā, tomēr augošais globālais pieprasījums pēc tējas ir licis citām valstīm audzēt savu tēju. Tagad tas tiek ražots 40 valstīs visā pasaulē. Šodien viena no galvenajām audzēšanas vietām ir ap Melno jūru. Tēja ieradās šajā reģionā pa dažādiem maršrutiem. Lai to audzētu Melnās jūras reģionā, bija nepieciešams vēl vairāk laika. Mongoļi un tirgotāji gar Zīda ceļu bija tie, kas ieviesa tēju krieviem, turkiem un persiešiem, kā arī Kirgizstānas, Turkmenistānas un Uzbekistānas iedzīvotājiem utt Ap 20. gadsimta miju un pēc daudziem mēģinājumiem tēju sāka audzēt kalnos starp Kaspijas jūru un Melno jūru. Melnās jūras piekrastes klimats ir piemērots daudzām lauksaimniecības darbībām un produktiem. Melnās jūras piekrastes maigais, mitrais okeāna klimats padara komerciālo lauksaimniecību rentablu, kas ir izdevīga arī tējas plantācijām. Tomēr tūrisms aizņem lielāko daļu, lauksaimniecība joprojām ir viena no svarīgākajām nozarēm Turcijā. Lauksaimniecības zeme aizņem 33,2 % no kopējās zemes, un lauksaimnieki veido aptuveni 30 % no kopējā darbaspēka. Tējas plantācija šodien stiepjas gar Melnās jūras dienvidu krastu starp Trabzonu un Rise un ir mājvieta kooperatīvam tējas audzēšanas stilam. Armēnijā vairāk nekā 7000 gadu savvaļas augu un ziedu vākšanas un sajaukšanas tradīcija ir neatņemama ikdienas dzīves sastāvdaļa. Etnobotānisko pētījumu un seno manuskriptu pētījumu rezultātā ir pierādīts, ka aptuveni 68 īpašas garšaugu un ziedu infūzijas, ko izmanto Royal Families, ir atbildīgas par Armēniju kopš seniem laikiem līdz viduslaikiem. Pieci procenti Armēnijas resursu tiek izmantoti zāļu tējas ražošanā. Šīs unikālās augu izcelsmes sastāvdaļas nāca no augsta kalnu savvaļas meža ar labi apmācītu kombainu palīdzību un padarīja jūsu gardu gala tasi tējas. Grieķu kalnu tēja tiek ražota no žāvētām lapām un ziediem Sideritis augiem (dzelzs misa). Šāda veida tēja ir pienācīgi nosaukta kā augs var atrast tikai klinšainās nogāzēs virs 3200 pēdām (1000 metri). Kalnu tēja Pilima, ciemats netālu no Xanthi ir viens no slavenākajiem kalnu tēja Grieķijā. Visbeidzot Bulgārijā Rila un Rodopes ir slavenas ar savu bagātīgo floru un faunu. Dienvidu Rodopes augstienes laukos aug slavenā Mursāla tēja. Mursalski tēja tiek pagatavota, izmantojot Sideritis augu žāvētas lapas un ziedus (dzelzs misa).No iepriekš minētā apraksta ir skaidrs, ka tēja ir gan kultūras saikne starp Melnās jūras reģiona valstīm, gan lauksaimniecības produkts, kas var radīt ilgtspējīgu ekonomisko izaugsmi. Šā projekta mērķis ir stiprināt kultūras saikni un uzlabot attiecīgās spējas, lai labāk izmantotu ekonomiskās izaugsmes potenciālu, ko sniedz tēja. 2020.–05–14. gada informācija par Covid-19 seku mazināšanu (koronavīrusa pandēmija, kas sākās 2019. gadā) (tikai angļu valodā): TeaWay projekta mērķis ir veicināt tējas ekonomiku. Kopsavilkuma ziņojums par ražotnēm iesaistītajās valstīs, ko sagatavojusi projekta partnerība, sniedz visaptverošu pārskatu par tējas nozari, lai palīdzētu MVU uzlabot to inovatīvās uzņēmējdarbības spējas, lai attīstītu un panāktu izaugsmi un iesaistītu tos inovācijā. Projekts tiecas uz reģionālās un vietējās ražotās tējas ekonomiskās izaugsmes potenciālu un aicina tējas ražotājus pievienoties projekta radītajām tirgus iespējām. (Latvian)
4 November 2022
0 references
O chá é uma das mais antigas e a segunda bebida mais consumida do mundo depois da água. Até o final do século XIX, a produção estava concentrada na Ásia, no entanto, a crescente necessidade global por chá levou outros países a cultivar seu próprio chá. Agora, é produzido em 40 países ao redor do mundo. Hoje, um dos principais locais de crescimento é em torno do Mar Negro. O chá chegou a esta região através de várias rotas. Para crescer na região do Mar Negro levou ainda mais tempo. Os mongóis e comerciantes ao longo da Rota da Seda foram aqueles que introduziram chá para os russos, turcos e persas, bem como o povo do Quirguistão, Turquemenistão e Uzbequistão, etc. Por volta da virada do século XX e depois de inúmeras tentativas, o chá começou a ser cultivado nas montanhas entre o Mar Cáspio e o Mar Negro. O clima da costa do Mar Negro é adequado para inúmeras atividades agrícolas e produtos. O clima oceânico ameno e húmido da costa do Mar Negro torna a agricultura comercial rentável, o que também é benéfico para as plantações de chá. No entanto, o turismo ocupa a maior parte, mas a agricultura continua a ser um dos setores mais importantes para a Turquia. A terra agrícola ocupa 33,2 % do total de terras, e os agricultores contribuem com cerca de 30 % do total da força de trabalho. A plantação de chá hoje se estende ao longo da costa sul do Mar Negro entre Trabzon e Rise e são o lar de um estilo cooperativo de cultivo de chá. Na Arménia há mais de 7 000 anos, a tradição de reunir e misturar ervas e flores selvagens tem sido parte integrante da vida quotidiana. Como resultado de pesquisas etno-botânicas e estudos manuscritos antigos são mostrados que cerca de 68 infusões especiais de ervas e flores que foram usadas pelas Famílias Reais estão no comando da Armênia desde os tempos antigos até o final da Idade Média. Cinco por cento dos recursos da Armênia são usados na produção de chá de ervas. Esses ingredientes à base de plantas únicos vieram da floresta selvagem de alta montanha por ajuda de colheitadeiras bem treinadas e fizeram sua deliciosa xícara de chá final. O Chá da Montanha Grega é produzido a partir das folhas secas e flores das plantas Sideritis (erva de ferro). Este tipo de chá é adequadamente nomeado como a planta só pode ser encontrado em encostas rochosas em elevações sobre 3,200 pés (1 000 metros). Chá de montanha em Pilima, uma aldeia perto de Xanthi é um dos mais famosos chá de montanha da Grécia. Finalmente na Bulgária Rila e os Rhodopes são famosos com sua rica flora e fauna. Nos campos montanhosos do sul Rhodopes o famoso chá Mursal cresce. O chá de Mursalski é feito com as folhas secas e flores de plantas Sideritis (erva de ferro).É claro da descrição acima que o chá representa tanto uma ligação cultural entre as nações da Área do Mar Negro quanto um produto agrícola que pode gerar crescimento econômico sustentável. O presente projeto visa reforçar a ligação cultural e reforçar as respetivas capacidades para melhor captar o potencial de crescimento económico proporcionado pelo chá. Informações acrescentadas em 2020-05-14, sobre a atenuação dos efeitos da COVID-19 (a pandemia de coronavírus que teve início em 2019) (apenas em língua inglesa): O projeto TEAWAY visa impulsionar a economia do chá. O relatório de síntese sobre as instalações nos países participantes, elaborado pela parceria do projeto, fornece uma visão global da indústria do chá para apoiar as PME no reforço das suas capacidades empresariais inovadoras para desenvolver e alcançar o crescimento e envolvê-las na inovação. O projeto busca o potencial de crescimento econômico representado pelo chá fabricado regional e local e está convidando os produtores de chá a se juntarem às oportunidades de mercado desenvolvidas pelo projeto. (Portuguese)
4 November 2022
0 references
O chá é uma das mais antigas e a segunda bebida mais consumida do mundo depois da água. Até o final do século XIX, a produção estava concentrada na Ásia, no entanto, a crescente necessidade global por chá levou outros países a cultivar seu próprio chá. Agora, é produzido em 40 países ao redor do mundo. Hoje, um dos principais locais de crescimento é em torno do Mar Negro. O chá chegou a esta região através de várias rotas. Para crescer na região do Mar Negro levou ainda mais tempo. Os mongóis e comerciantes ao longo da Rota da Seda foram aqueles que introduziram chá para os russos, turcos e persas, bem como o povo do Quirguistão, Turquemenistão e Uzbequistão, etc. Por volta da virada do século XX e depois de inúmeras tentativas, o chá começou a ser cultivado nas montanhas entre o Mar Cáspio e o Mar Negro. O clima da costa do Mar Negro é adequado para inúmeras atividades agrícolas e produtos. O clima oceânico ameno e húmido da costa do Mar Negro torna a agricultura comercial rentável, o que também é benéfico para as plantações de chá. No entanto, o turismo ocupa a maior parte, mas a agricultura continua a ser um dos setores mais importantes para a Turquia. A terra agrícola ocupa 33,2 % do total de terras, e os agricultores contribuem com cerca de 30 % do total da força de trabalho. A plantação de chá hoje se estende ao longo da costa sul do Mar Negro entre Trabzon e Rise e são o lar de um estilo cooperativo de cultivo de chá. Na Arménia há mais de 7 000 anos, a tradição de reunir e misturar ervas e flores selvagens tem sido parte integrante da vida quotidiana. Como resultado de pesquisas etno-botânicas e estudos manuscritos antigos são mostrados que cerca de 68 infusões especiais de ervas e flores que foram usadas pelas Famílias Reais estão no comando da Armênia desde os tempos antigos até o final da Idade Média. Cinco por cento dos recursos da Armênia são usados na produção de chá de ervas. Esses ingredientes à base de plantas únicos vieram da floresta selvagem de alta montanha por ajuda de colheitadeiras bem treinadas e fizeram sua deliciosa xícara de chá final. O Chá da Montanha Grega é produzido a partir das folhas secas e flores das plantas Sideritis (erva de ferro). Este tipo de chá é adequadamente nomeado como a planta só pode ser encontrado em encostas rochosas em elevações sobre 3,200 pés (1 000 metros). Chá de montanha em Pilima, uma aldeia perto de Xanthi é um dos mais famosos chá de montanha da Grécia. Finalmente na Bulgária Rila e os Rhodopes são famosos com sua rica flora e fauna. Nos campos montanhosos do sul Rhodopes o famoso chá Mursal cresce. O chá de Mursalski é feito com as folhas secas e flores de plantas Sideritis (erva de ferro).É claro da descrição acima que o chá representa tanto uma ligação cultural entre as nações da Área do Mar Negro quanto um produto agrícola que pode gerar crescimento econômico sustentável. O presente projeto visa reforçar a ligação cultural e reforçar as respetivas capacidades para melhor captar o potencial de crescimento económico proporcionado pelo chá. Informações acrescentadas em 2020-05-14, sobre a atenuação dos efeitos da COVID-19 (a pandemia de coronavírus que teve início em 2019) (apenas em língua inglesa): O projeto TEAWAY visa impulsionar a economia do chá. O relatório de síntese sobre as instalações nos países participantes, elaborado pela parceria do projeto, fornece uma visão global da indústria do chá para apoiar as PME no reforço das suas capacidades empresariais inovadoras para desenvolver e alcançar o crescimento e envolvê-las na inovação. O projeto busca o potencial de crescimento econômico representado pelo chá fabricado regional e local e está convidando os produtores de chá a se juntarem às oportunidades de mercado desenvolvidas pelo projeto. (Portuguese)
4 November 2022
0 references
Čaj je jedan od najstarijih i najposjećenijih pića na svijetu nakon vode. Do kraja 19. stoljeća proizvodnja je bila koncentrirana u Aziji, međutim, rastuća globalna potražnja za čajem dovela je do toga da druge zemlje uzgajaju vlastiti čaj. Proizvodi se u 40 zemalja širom svijeta. Danas je jedno od glavnih mjesta uzgoja oko Crnog mora. Čaj je stigao na ovaj kraj kroz razne rute. Za rast u crnomorskoj regiji trebalo je još više vremena. Mongoli i trgovci duž Puta svile bili su oni koji su uveli čaj Rusima, Turcima i Perzijancima, kao i stanovnici Kirgistana, Turkmenistana i Uzbekistana itd. Oko prijelaza 20. stoljeća i nakon brojnih pokušaja, čaj se počeo uzgajati u planinama između Kaspijskog mora i Crnog mora. Klima crnomorske obale pogodna je za brojne poljoprivredne djelatnosti i proizvode. Blaga, vlažna oceanska klima na obali Crnog mora čini komercijalnu poljoprivredu profitabilnom, što je također korisno za plantaže čaja. Međutim, turizam zauzima najveći udio, poljoprivreda je još uvijek jedan od najvažnijih sektora za Tursku. Poljoprivredno zemljište zauzima 33,2 % ukupnog zemljišta, a poljoprivrednici čine oko 30 % ukupne radne snage. Plantaža čaja danas se proteže duž južne obale Crnog mora između Trabzona i Risea i dom je suradničkog stila uzgoja čaja. U Armeniji je već više od 7000 godina tradicija sakupljanja i miješanja divljeg bilja i cvijeća sastavni dio svakodnevnog života. Kao rezultat etno-botaničkih istraživanja i drevnih rukopisnih studija, pokazalo se da je oko 68 specijalnih infuzija bilja i cvijeća koje su koristile kraljevske obitelji koje su bile zadužene za Armeniju od davnina do kraja srednjeg vijeka. Pet posto resursa Armenije koristi se za proizvodnju biljnog čaja. Ti jedinstveni biljni sastojci došli su iz visoke planinske divlje šume uz pomoć dobro obučenih sakupljača i napravili vašu ukusnu završnu šalicu čaja. Grčki gorski čaj proizvodi se od suhih listova i cvjetova Sideritis biljaka (željezna sladovina). Ova vrsta čaja je prikladno nazvana jer se biljka može naći samo na stjenovitim padinama na visinama iznad 3.200 stopa (1000 metara). Planinski čaj u Pilima, selo u blizini Xanthi je jedan od najpoznatijih planinskih čaja u Grčkoj. Konačno u Bugarskoj Rila i Rhodopes su poznati po svojoj bogatoj flori i fauni. U visoravnima južnog Rhodopesa raste poznati Mursal čaj. Mursalski čaj se proizvodi pomoću sušenih listova i cvjetova biljke Sideritis (željezna sladovina). Iz gore navedenog opisa jasno je da čaj predstavlja i kulturnu vezu između nacija crnomorskog područja i poljoprivredni proizvod koji može generirati održiv gospodarski rast. Cilj je ovog projekta ojačati kulturnu povezanost i poboljšati odgovarajuće kapacitete kako bi se bolje iskoristio potencijal gospodarskog rasta koji pruža čaj. Informacije o ublažavanju posljedica bolesti COVID-19 (pandemija koronavirusa koja je započela 2019.) (samo na engleskom jeziku) dodane su 2020. – 05 – 14: Cilj projekta TeaWay je poticanje gospodarstva čaja. Objedinjeno izvješće o biljkama u zemljama sudionicama koje je pripremilo projektno partnerstvo pruža sveobuhvatan pregled industrije čaja za potporu malim i srednjim poduzećima u jačanju njihovih inovativnih poslovnih kapaciteta za razvoj i postizanje rasta te njihovo uključivanje u inovacije. Projekt teži potencijalu gospodarskog rasta koji predstavlja regionalno i lokalno proizveden čaj te poziva proizvođače čaja da se pridruže tržišnim prilikama koje je razvio projekt. (Croatian)
4 November 2022
0 references
Čaj je jedan od najstarijih i najposjećenijih pića na svijetu nakon vode. Do kraja 19. stoljeća proizvodnja je bila koncentrirana u Aziji, međutim, rastuća globalna potražnja za čajem dovela je do toga da druge zemlje uzgajaju vlastiti čaj. Proizvodi se u 40 zemalja širom svijeta. Danas je jedno od glavnih mjesta uzgoja oko Crnog mora. Čaj je stigao na ovaj kraj kroz razne rute. Za rast u crnomorskoj regiji trebalo je još više vremena. Mongoli i trgovci duž Puta svile bili su oni koji su uveli čaj Rusima, Turcima i Perzijancima, kao i stanovnici Kirgistana, Turkmenistana i Uzbekistana itd. Oko prijelaza 20. stoljeća i nakon brojnih pokušaja, čaj se počeo uzgajati u planinama između Kaspijskog mora i Crnog mora. Klima crnomorske obale pogodna je za brojne poljoprivredne djelatnosti i proizvode. Blaga, vlažna oceanska klima na obali Crnog mora čini komercijalnu poljoprivredu profitabilnom, što je također korisno za plantaže čaja. Međutim, turizam zauzima najveći udio, poljoprivreda je još uvijek jedan od najvažnijih sektora za Tursku. Poljoprivredno zemljište zauzima 33,2 % ukupnog zemljišta, a poljoprivrednici čine oko 30 % ukupne radne snage. Plantaža čaja danas se proteže duž južne obale Crnog mora između Trabzona i Risea i dom je suradničkog stila uzgoja čaja. U Armeniji je već više od 7000 godina tradicija sakupljanja i miješanja divljeg bilja i cvijeća sastavni dio svakodnevnog života. Kao rezultat etno-botaničkih istraživanja i drevnih rukopisnih studija, pokazalo se da je oko 68 specijalnih infuzija bilja i cvijeća koje su koristile kraljevske obitelji koje su bile zadužene za Armeniju od davnina do kraja srednjeg vijeka. Pet posto resursa Armenije koristi se za proizvodnju biljnog čaja. Ti jedinstveni biljni sastojci došli su iz visoke planinske divlje šume uz pomoć dobro obučenih sakupljača i napravili vašu ukusnu završnu šalicu čaja. Grčki gorski čaj proizvodi se od suhih listova i cvjetova Sideritis biljaka (željezna sladovina). Ova vrsta čaja je prikladno nazvana jer se biljka može naći samo na stjenovitim padinama na visinama iznad 3.200 stopa (1000 metara). Planinski čaj u Pilima, selo u blizini Xanthi je jedan od najpoznatijih planinskih čaja u Grčkoj. Konačno u Bugarskoj Rila i Rhodopes su poznati po svojoj bogatoj flori i fauni. U visoravnima južnog Rhodopesa raste poznati Mursal čaj. Mursalski čaj se proizvodi pomoću sušenih listova i cvjetova biljke Sideritis (željezna sladovina). Iz gore navedenog opisa jasno je da čaj predstavlja i kulturnu vezu između nacija crnomorskog područja i poljoprivredni proizvod koji može generirati održiv gospodarski rast. Cilj je ovog projekta ojačati kulturnu povezanost i poboljšati odgovarajuće kapacitete kako bi se bolje iskoristio potencijal gospodarskog rasta koji pruža čaj. Informacije o ublažavanju posljedica bolesti COVID-19 (pandemija koronavirusa koja je započela 2019.) (samo na engleskom jeziku) dodane su 2020. – 05 – 14: Cilj projekta TeaWay je poticanje gospodarstva čaja. Objedinjeno izvješće o biljkama u zemljama sudionicama koje je pripremilo projektno partnerstvo pruža sveobuhvatan pregled industrije čaja za potporu malim i srednjim poduzećima u jačanju njihovih inovativnih poslovnih kapaciteta za razvoj i postizanje rasta te njihovo uključivanje u inovacije. Projekt teži potencijalu gospodarskog rasta koji predstavlja regionalno i lokalno proizveden čaj te poziva proizvođače čaja da se pridruže tržišnim prilikama koje je razvio projekt. (Croatian)
4 November 2022
0 references
It-te huwa wieħed mill-eqdem u t-tieni l-aktar xarba kkunsmata fid-dinja wara l-ilma. Sal-aħħar tas-seklu 19, il-produzzjoni kienet ikkonċentrata fl-Asja, madankollu, id-domanda globali dejjem tikber għat-te wasslet lil pajjiżi oħra biex jikkultivaw it-te tagħhom stess. Issa, huwa prodott f’40 pajjiż madwar id-dinja. Illum wieħed mill-postijiet ewlenin tat-tkabbir huwa madwar il-Baħar l-Iswed. Tè waslu f’dan ir-reġjun permezz ta ‘rotot varji. Biex tikber fir-Reġjun tal-Baħar l-Iswed ħadet aktar żmien. Il-Mongols u n-negozjanti tul it-Triq tal-Ħarir kienu dawk li introduċew it-te għar-Russi, it-Torok u l-Persjani, kif ukoll il-poplu tal-Kirgiżistan, it-Turkmenistan u l-Użbekistan eċċ Madwar il-bidu tas-seklu 20 u wara bosta tentattivi, it-te beda jitkabbar fil-muntanji bejn il-Baħar Kaspju u l-Baħar l-Iswed. Il-klima tal-kosta tal-Baħar l-Iswed hija adattata għal bosta attivitajiet u prodotti agrikoli. Il-klima oċeanika moderata u niedja tal-kosta tal-Baħar l-Iswed tagħmel il-biedja kummerċjali profittabbli li hija wkoll ta’ benefiċċju għall-pjantaġġuni tat-te. Madankollu t-turiżmu jieħu l-akbar sehem, l-agrikoltura għadha waħda mill-aktar setturi importanti għat-Turkija. L-art agrikola tokkupa 33.2 % tal-art totali, u l-bdiewa jikkontribwixxu madwar 30 % tal-forza tax-xogħol totali. Il-pjantaġġun tat-te llum jestendi tul ix-xatt tan-nofsinhar tal-Baħar l-Iswed bejn Trabzon u tfaċċar u jospita stil kooperattiv ta ‘tkabbir tat-te. Fl-Armenja għal aktar minn 7000 sena, it-tradizzjoni tal-ġbir u t-taħlit ta’ ħxejjex aromatiċi u fjuri selvaġġi kienet parti integrali mill-ħajja ta’ kuljum. Bħala riżultat ta ‘riċerka etno-botanika u studji tal-manuskritt antiki huma murija li madwar 68 infużjonijiet speċjalità ta’ ħxejjex aromatiċi u fjura li kienu użati mill-Familji Rjali li jkunu responsabbli mill-Armenja minn żmien il-qedem sa tmiem il-Medju Evu. Ħamsa fil-mija tar-riżorsi tal-Armenja jintużaw fil-produzzjoni tat-te tal-ħxejjex. Dawk l-ingredjenti veġetali uniku ġew minn muntanji għolja foresti selvaġġi mill-għajnuna ta ‘ħassada mħarrġa sew u magħmula tiegħek tazza finali Delicious tat-te. It-Te tal-Muntanji Griegi huwa prodott mill-weraq u l-fjuri mnixxfa tal-pjanti tas-Sideritis (iron wort). Dan it-tip ta ‘te huwa msemmi b’mod xieraq bħala l-impjant jista’ jinstab biss fuq għoljiet blat f’elevazzjonijiet fuq 3,200 pied (1000 metru). Te tal-muntanji f’Pilima, raħal qrib Xanthi huwa wieħed mit-te tal-muntanji l-aktar famużi tal-Greċja. Fl-aħħar nett fil-Bulgarija Rila u r-Rhodopes huma famużi bil-flora u l-fawna rikki tagħhom. Fl-oqsma tal-highland ta ‘l-Rhodopes nofsinhar l-tè Mursal famużi tikber. It-te Mursalski huwa magħmul bl-użu tal-weraq imnixxef u l-fjuri tal-pjanti Sideritis (iron wort).Huwa ċar mid-deskrizzjoni ta ‘hawn fuq li t-te jirrappreżenta kemm rabta kulturali bejn in-nazzjonijiet taż-Żona tal-Baħar l-Iswed kif ukoll prodott agrikolu li jista’ jiġġenera tkabbir ekonomiku sostenibbli. Il-proġett preżenti għandu l-għan li jsaħħaħ ir-rabta kulturali u li jtejjeb il-kapaċitajiet rispettivi biex jiġi sfruttat aħjar il-potenzjal ta’ tkabbir ekonomiku mogħti mit-te. Informazzjoni miżjuda fl-2020–05–14, rigward il-mitigazzjoni tal-effetti tal-COVID-19 (il-pandemija tal-coronavirus li bdiet fl-2019) (lingwa Ingliża biss): Il-proġett TeaWay għandu l-għan li jagħti spinta lill-ekonomija tat-te. Ir-Rapport ta’ Sinteżi dwar l-impjanti fil-pajjiżi parteċipanti mħejji mis-sħubija tal-proġett jipprovdi ħarsa ġenerali komprensiva tal-industrija tat-te biex tappoġġa lill-SMEs fit-tisħiħ tal-kapaċitajiet tan-negozju innovattivi tagħhom biex jiżviluppaw u jiksbu t-tkabbir u jinvolvuhom fl-innovazzjoni. Il-proġett jistinka għall-potenzjal tat-tkabbir ekonomiku rrappreżentat mit-te manifatturat reġjonali u lokali u qed jistieden lill-produtturi tat-te biex jissieħbu fl-opportunitajiet tas-suq żviluppati mill-proġett. (Maltese)
4 November 2022
0 references
It-te huwa wieħed mill-eqdem u t-tieni l-aktar xarba kkunsmata fid-dinja wara l-ilma. Sal-aħħar tas-seklu 19, il-produzzjoni kienet ikkonċentrata fl-Asja, madankollu, id-domanda globali dejjem tikber għat-te wasslet lil pajjiżi oħra biex jikkultivaw it-te tagħhom stess. Issa, huwa prodott f’40 pajjiż madwar id-dinja. Illum wieħed mill-postijiet ewlenin tat-tkabbir huwa madwar il-Baħar l-Iswed. Tè waslu f’dan ir-reġjun permezz ta ‘rotot varji. Biex tikber fir-Reġjun tal-Baħar l-Iswed ħadet aktar żmien. Il-Mongols u n-negozjanti tul it-Triq tal-Ħarir kienu dawk li introduċew it-te għar-Russi, it-Torok u l-Persjani, kif ukoll il-poplu tal-Kirgiżistan, it-Turkmenistan u l-Użbekistan eċċ Madwar il-bidu tas-seklu 20 u wara bosta tentattivi, it-te beda jitkabbar fil-muntanji bejn il-Baħar Kaspju u l-Baħar l-Iswed. Il-klima tal-kosta tal-Baħar l-Iswed hija adattata għal bosta attivitajiet u prodotti agrikoli. Il-klima oċeanika moderata u niedja tal-kosta tal-Baħar l-Iswed tagħmel il-biedja kummerċjali profittabbli li hija wkoll ta’ benefiċċju għall-pjantaġġuni tat-te. Madankollu t-turiżmu jieħu l-akbar sehem, l-agrikoltura għadha waħda mill-aktar setturi importanti għat-Turkija. L-art agrikola tokkupa 33.2 % tal-art totali, u l-bdiewa jikkontribwixxu madwar 30 % tal-forza tax-xogħol totali. Il-pjantaġġun tat-te llum jestendi tul ix-xatt tan-nofsinhar tal-Baħar l-Iswed bejn Trabzon u tfaċċar u jospita stil kooperattiv ta ‘tkabbir tat-te. Fl-Armenja għal aktar minn 7000 sena, it-tradizzjoni tal-ġbir u t-taħlit ta’ ħxejjex aromatiċi u fjuri selvaġġi kienet parti integrali mill-ħajja ta’ kuljum. Bħala riżultat ta ‘riċerka etno-botanika u studji tal-manuskritt antiki huma murija li madwar 68 infużjonijiet speċjalità ta’ ħxejjex aromatiċi u fjura li kienu użati mill-Familji Rjali li jkunu responsabbli mill-Armenja minn żmien il-qedem sa tmiem il-Medju Evu. Ħamsa fil-mija tar-riżorsi tal-Armenja jintużaw fil-produzzjoni tat-te tal-ħxejjex. Dawk l-ingredjenti veġetali uniku ġew minn muntanji għolja foresti selvaġġi mill-għajnuna ta ‘ħassada mħarrġa sew u magħmula tiegħek tazza finali Delicious tat-te. It-Te tal-Muntanji Griegi huwa prodott mill-weraq u l-fjuri mnixxfa tal-pjanti tas-Sideritis (iron wort). Dan it-tip ta ‘te huwa msemmi b’mod xieraq bħala l-impjant jista’ jinstab biss fuq għoljiet blat f’elevazzjonijiet fuq 3,200 pied (1000 metru). Te tal-muntanji f’Pilima, raħal qrib Xanthi huwa wieħed mit-te tal-muntanji l-aktar famużi tal-Greċja. Fl-aħħar nett fil-Bulgarija Rila u r-Rhodopes huma famużi bil-flora u l-fawna rikki tagħhom. Fl-oqsma tal-highland ta ‘l-Rhodopes nofsinhar l-tè Mursal famużi tikber. It-te Mursalski huwa magħmul bl-użu tal-weraq imnixxef u l-fjuri tal-pjanti Sideritis (iron wort).Huwa ċar mid-deskrizzjoni ta ‘hawn fuq li t-te jirrappreżenta kemm rabta kulturali bejn in-nazzjonijiet taż-Żona tal-Baħar l-Iswed kif ukoll prodott agrikolu li jista’ jiġġenera tkabbir ekonomiku sostenibbli. Il-proġett preżenti għandu l-għan li jsaħħaħ ir-rabta kulturali u li jtejjeb il-kapaċitajiet rispettivi biex jiġi sfruttat aħjar il-potenzjal ta’ tkabbir ekonomiku mogħti mit-te. Informazzjoni miżjuda fl-2020–05–14, rigward il-mitigazzjoni tal-effetti tal-COVID-19 (il-pandemija tal-coronavirus li bdiet fl-2019) (lingwa Ingliża biss): Il-proġett TeaWay għandu l-għan li jagħti spinta lill-ekonomija tat-te. Ir-Rapport ta’ Sinteżi dwar l-impjanti fil-pajjiżi parteċipanti mħejji mis-sħubija tal-proġett jipprovdi ħarsa ġenerali komprensiva tal-industrija tat-te biex tappoġġa lill-SMEs fit-tisħiħ tal-kapaċitajiet tan-negozju innovattivi tagħhom biex jiżviluppaw u jiksbu t-tkabbir u jinvolvuhom fl-innovazzjoni. Il-proġett jistinka għall-potenzjal tat-tkabbir ekonomiku rrappreżentat mit-te manifatturat reġjonali u lokali u qed jistieden lill-produtturi tat-te biex jissieħbu fl-opportunitajiet tas-suq żviluppati mill-proġett. (Maltese)
4 November 2022
0 references
Le thé est l’une des boissons les plus anciennes et la deuxième plus consommée au monde après l’eau. Jusqu’à la fin du XIXe siècle, la production était concentrée en Asie, cependant, la demande mondiale croissante de thé a conduit d’autres pays à cultiver leur propre thé. Maintenant, il est produit dans 40 pays à travers le monde. Aujourd’hui, l’un des principaux lieux de croissance est autour de la mer Noire. Le thé est arrivé dans cette région par différents itinéraires. Pour le cultiver dans la région de la mer Noire, il a fallu encore plus de temps. Les Mongols et les marchands le long de la Route de la Soie étaient ceux qui ont introduit le thé aux Russes, aux Turcs et aux Perses, ainsi que le peuple du Kirghizistan, du Turkménistan et de l’Ouzbékistan, etc. Au tournant du XXe siècle et après de nombreuses tentatives, le thé a commencé à être cultivé dans les montagnes entre la mer Caspienne et la mer Noire. Le climat de la côte de la mer Noire est adapté à de nombreuses activités et produits agricoles. Le climat océanique doux et humide de la côte de la mer Noire rend l’agriculture commerciale rentable, ce qui est également bénéfique pour les plantations de thé. Cependant, le tourisme occupe la plus grande part, l’agriculture reste l’un des secteurs les plus importants pour la Turquie. Les terres agricoles occupent 33,2 % du total des terres, et les agriculteurs représentent environ 30 % de la main-d’œuvre totale. La plantation de thé s’étend aujourd’hui le long de la rive sud de la mer Noire entre Trabzon et Rise et abrite un style coopératif de culture du thé. En Arménie depuis plus de 7000 ans, la tradition de cueillette et de mélange d’herbes sauvages et de fleurs fait partie intégrante de la vie quotidienne. À la suite de recherches ethno-botaniques et d’études manuscrites anciennes, il est démontré qu’environ 68 infusions spécialisées d’herbes et de fleurs qui ont été utilisées par les familles royales étant en charge de l’Arménie depuis l’Antiquité à la fin du Moyen Âge. Cinq pour cent des ressources de l’Arménie sont utilisées dans la production de tisane. Ces ingrédients uniques à base de plantes provenaient de la forêt sauvage de haute montagne à l’aide de récolteurs bien formés et ont fait votre délicieuse tasse de thé finale. Le thé de montagne grec est produit à partir de feuilles séchées et de fleurs de plantes Sideritis (mourt de fer). Ce type de thé est nommé de manière appropriée car la plante ne peut être trouvée que sur des pentes rocheuses à des altitudes de plus de 3 200 pieds (1000 mètres). Le thé de montagne à Pilima, un village près de Xanthi est l’un des thés de montagne les plus célèbres de Grèce. Enfin, en Bulgarie, Rila et les Rhodopes sont célèbres avec leur flore et leur faune riches. Dans les champs des hautes terres du sud de Rhodopes, le fameux thé Mursal pousse. Il ressort clairement de la description ci-dessus que le thé représente à la fois un lien culturel entre les nations de la région de la mer Noire et un produit agricole qui peut générer une croissance économique durable. Le présent projet vise à renforcer le lien culturel et à renforcer les capacités respectives pour mieux saisir le potentiel de croissance économique offert par le thé. Informations ajoutées le 2020-05-14, concernant l’atténuation des effets de la COVID-19 (la pandémie de coronavirus qui a débuté en 2019) (langue anglaise uniquement): Le projet TeaWay vise à stimuler l’économie du thé. Le rapport de synthèse sur les usines dans les pays participants, préparé par le partenariat du projet, fournit une vue d’ensemble complète de l’industrie du thé pour aider les PME à renforcer leurs capacités commerciales innovantes pour développer et atteindre la croissance et les engager dans l’innovation. Le projet vise le potentiel de croissance économique représenté par le thé manufacturé régional et local et invite les producteurs de thé à rejoindre les opportunités de marché développées par le projet. (French)
4 November 2022
0 references
Le thé est l’une des boissons les plus anciennes et la deuxième plus consommée au monde après l’eau. Jusqu’à la fin du XIXe siècle, la production était concentrée en Asie, cependant, la demande mondiale croissante de thé a conduit d’autres pays à cultiver leur propre thé. Maintenant, il est produit dans 40 pays à travers le monde. Aujourd’hui, l’un des principaux lieux de croissance est autour de la mer Noire. Le thé est arrivé dans cette région par différents itinéraires. Pour le cultiver dans la région de la mer Noire, il a fallu encore plus de temps. Les Mongols et les marchands le long de la Route de la Soie étaient ceux qui ont introduit le thé aux Russes, aux Turcs et aux Perses, ainsi que le peuple du Kirghizistan, du Turkménistan et de l’Ouzbékistan, etc. Au tournant du XXe siècle et après de nombreuses tentatives, le thé a commencé à être cultivé dans les montagnes entre la mer Caspienne et la mer Noire. Le climat de la côte de la mer Noire est adapté à de nombreuses activités et produits agricoles. Le climat océanique doux et humide de la côte de la mer Noire rend l’agriculture commerciale rentable, ce qui est également bénéfique pour les plantations de thé. Cependant, le tourisme occupe la plus grande part, l’agriculture reste l’un des secteurs les plus importants pour la Turquie. Les terres agricoles occupent 33,2 % du total des terres, et les agriculteurs représentent environ 30 % de la main-d’œuvre totale. La plantation de thé s’étend aujourd’hui le long de la rive sud de la mer Noire entre Trabzon et Rise et abrite un style coopératif de culture du thé. En Arménie depuis plus de 7000 ans, la tradition de cueillette et de mélange d’herbes sauvages et de fleurs fait partie intégrante de la vie quotidienne. À la suite de recherches ethno-botaniques et d’études manuscrites anciennes, il est démontré qu’environ 68 infusions spécialisées d’herbes et de fleurs qui ont été utilisées par les familles royales étant en charge de l’Arménie depuis l’Antiquité à la fin du Moyen Âge. Cinq pour cent des ressources de l’Arménie sont utilisées dans la production de tisane. Ces ingrédients uniques à base de plantes provenaient de la forêt sauvage de haute montagne à l’aide de récolteurs bien formés et ont fait votre délicieuse tasse de thé finale. Le thé de montagne grec est produit à partir de feuilles séchées et de fleurs de plantes Sideritis (mourt de fer). Ce type de thé est nommé de manière appropriée car la plante ne peut être trouvée que sur des pentes rocheuses à des altitudes de plus de 3 200 pieds (1000 mètres). Le thé de montagne à Pilima, un village près de Xanthi est l’un des thés de montagne les plus célèbres de Grèce. Enfin, en Bulgarie, Rila et les Rhodopes sont célèbres avec leur flore et leur faune riches. Dans les champs des hautes terres du sud de Rhodopes, le fameux thé Mursal pousse. Il ressort clairement de la description ci-dessus que le thé représente à la fois un lien culturel entre les nations de la région de la mer Noire et un produit agricole qui peut générer une croissance économique durable. Le présent projet vise à renforcer le lien culturel et à renforcer les capacités respectives pour mieux saisir le potentiel de croissance économique offert par le thé. Informations ajoutées le 2020-05-14, concernant l’atténuation des effets de la COVID-19 (la pandémie de coronavirus qui a débuté en 2019) (langue anglaise uniquement): Le projet TeaWay vise à stimuler l’économie du thé. Le rapport de synthèse sur les usines dans les pays participants, préparé par le partenariat du projet, fournit une vue d’ensemble complète de l’industrie du thé pour aider les PME à renforcer leurs capacités commerciales innovantes pour développer et atteindre la croissance et les engager dans l’innovation. Le projet vise le potentiel de croissance économique représenté par le thé manufacturé régional et local et invite les producteurs de thé à rejoindre les opportunités de marché développées par le projet. (French)
4 November 2022
0 references
El té es una de las bebidas más antiguas y la segunda más consumida del mundo después del agua. Hasta finales del siglo XIX, la producción se concentró en Asia, sin embargo, la creciente demanda mundial de té ha llevado a otros países a cultivar su propio té. Ahora, se produce en 40 países de todo el mundo. Hoy en día uno de los principales lugares de cultivo es alrededor del Mar Negro. El té llegó a esta región a través de varias rutas. Cultivarlo en la región del Mar Negro tomó aún más tiempo. Los mongoles y comerciantes a lo largo de la Ruta de la Seda fueron los que introdujeron el té a los rusos, turcos y persas, así como a la gente de Kirguistán, Turkmenistán y Uzbekistán, etc. A finales del siglo XX y después de numerosos intentos, el té comenzó a cultivarse en las montañas entre el Mar Caspio y el Mar Negro. El clima de la costa del Mar Negro es adecuado para numerosas actividades y productos agrícolas. El clima oceánico suave y húmedo de la costa del Mar Negro hace que la agricultura comercial sea rentable, lo que también es beneficioso para las plantaciones de té. Sin embargo, el turismo ocupa la mayor parte, la agricultura sigue siendo uno de los sectores más importantes para Turquía. Las tierras agrícolas ocupan el 33,2 % de la tierra total, y los agricultores contribuyen con alrededor del 30 % de la fuerza laboral total. La plantación de té hoy se extiende a lo largo de la costa sur del Mar Negro entre Trabzon y Rise y alberga un estilo cooperativo de cultivo de té. En Armenia durante más de 7000 años, la tradición de reunir y mezclar hierbas y flores silvestres ha sido una parte integral de la vida cotidiana. Como resultado de la investigación etno-botánica y los estudios manuscritos antiguos se muestra que alrededor de 68 infusiones especiales de hierbas y flores que fueron utilizadas por las Familias Reales a cargo de Armenia desde la antigüedad a finales de la Edad Media. El cinco por ciento de los recursos de Armenia se utilizan en la producción de té de hierbas. Esos ingredientes herbales únicos vinieron de bosques silvestres de alta montaña con la ayuda de cosechadores bien entrenados y hicieron su deliciosa taza final de té. El té griego de montaña se produce a partir de las hojas y flores secas de las plantas Sideritis (hierro de hierro). Este tipo de té se llama apropiadamente como la planta solo se puede encontrar en laderas rocosas en elevaciones de más de 3.200 pies (1000 metros). El té de montaña en Pilima, un pueblo cerca de Xanthi es uno de los tés de montaña más famosos de Grecia. Finalmente en Bulgaria Rila y los Rhodopes son famosos por su rica flora y fauna. En los campos de tierras altas del sur Rhodopes crece el famoso té Mursal. El té Mursalski se elabora utilizando las hojas y flores secas de las plantas Sideritis (hierro de hierro). De la descripción anterior se desprende que el té representa tanto un vínculo cultural entre las naciones del área del Mar Negro como un producto agrícola que puede generar un crecimiento económico sostenible. El presente proyecto tiene como objetivo fortalecer el vínculo cultural y mejorar las capacidades respectivas para capturar mejor el potencial de crecimiento económico que ofrece el té. Información añadida sobre 2020-05-14, relativa a la mitigación de los efectos de la COVID-19 (la pandemia de coronavirus iniciada en 2019) (solo en lengua inglesa): El proyecto TeaWay tiene como objetivo impulsar la economía del té. El Informe de síntesis sobre las plantas en los países participantes preparado por la asociación del proyecto proporciona una visión general completa de la industria del té para ayudar a las pymes a mejorar sus capacidades empresariales innovadoras para desarrollar y lograr el crecimiento e involucrarlas en la innovación. El proyecto se esfuerza por el potencial de crecimiento económico representado por el té fabricado regional y local y está invitando a los productores de té a unirse a las oportunidades de mercado desarrolladas por el proyecto. (Spanish)
4 November 2022
0 references
El té es una de las bebidas más antiguas y la segunda más consumida del mundo después del agua. Hasta finales del siglo XIX, la producción se concentró en Asia, sin embargo, la creciente demanda mundial de té ha llevado a otros países a cultivar su propio té. Ahora, se produce en 40 países de todo el mundo. Hoy en día uno de los principales lugares de cultivo es alrededor del Mar Negro. El té llegó a esta región a través de varias rutas. Cultivarlo en la región del Mar Negro tomó aún más tiempo. Los mongoles y comerciantes a lo largo de la Ruta de la Seda fueron los que introdujeron el té a los rusos, turcos y persas, así como a la gente de Kirguistán, Turkmenistán y Uzbekistán, etc. A finales del siglo XX y después de numerosos intentos, el té comenzó a cultivarse en las montañas entre el Mar Caspio y el Mar Negro. El clima de la costa del Mar Negro es adecuado para numerosas actividades y productos agrícolas. El clima oceánico suave y húmedo de la costa del Mar Negro hace que la agricultura comercial sea rentable, lo que también es beneficioso para las plantaciones de té. Sin embargo, el turismo ocupa la mayor parte, la agricultura sigue siendo uno de los sectores más importantes para Turquía. Las tierras agrícolas ocupan el 33,2 % de la tierra total, y los agricultores contribuyen con alrededor del 30 % de la fuerza laboral total. La plantación de té hoy se extiende a lo largo de la costa sur del Mar Negro entre Trabzon y Rise y alberga un estilo cooperativo de cultivo de té. En Armenia durante más de 7000 años, la tradición de reunir y mezclar hierbas y flores silvestres ha sido una parte integral de la vida cotidiana. Como resultado de la investigación etno-botánica y los estudios manuscritos antiguos se muestra que alrededor de 68 infusiones especiales de hierbas y flores que fueron utilizadas por las Familias Reales a cargo de Armenia desde la antigüedad a finales de la Edad Media. El cinco por ciento de los recursos de Armenia se utilizan en la producción de té de hierbas. Esos ingredientes herbales únicos vinieron de bosques silvestres de alta montaña con la ayuda de cosechadores bien entrenados y hicieron su deliciosa taza final de té. El té griego de montaña se produce a partir de las hojas y flores secas de las plantas Sideritis (hierro de hierro). Este tipo de té se llama apropiadamente como la planta solo se puede encontrar en laderas rocosas en elevaciones de más de 3.200 pies (1000 metros). El té de montaña en Pilima, un pueblo cerca de Xanthi es uno de los tés de montaña más famosos de Grecia. Finalmente en Bulgaria Rila y los Rhodopes son famosos por su rica flora y fauna. En los campos de tierras altas del sur Rhodopes crece el famoso té Mursal. El té Mursalski se elabora utilizando las hojas y flores secas de las plantas Sideritis (hierro de hierro). De la descripción anterior se desprende que el té representa tanto un vínculo cultural entre las naciones del área del Mar Negro como un producto agrícola que puede generar un crecimiento económico sostenible. El presente proyecto tiene como objetivo fortalecer el vínculo cultural y mejorar las capacidades respectivas para capturar mejor el potencial de crecimiento económico que ofrece el té. Información añadida sobre 2020-05-14, relativa a la mitigación de los efectos de la COVID-19 (la pandemia de coronavirus iniciada en 2019) (solo en lengua inglesa): El proyecto TeaWay tiene como objetivo impulsar la economía del té. El Informe de síntesis sobre las plantas en los países participantes preparado por la asociación del proyecto proporciona una visión general completa de la industria del té para ayudar a las pymes a mejorar sus capacidades empresariales innovadoras para desarrollar y lograr el crecimiento e involucrarlas en la innovación. El proyecto se esfuerza por el potencial de crecimiento económico representado por el té fabricado regional y local y está invitando a los productores de té a unirse a las oportunidades de mercado desarrolladas por el proyecto. (Spanish)
4 November 2022
0 references