Estimation of human exposure of fumonisin B1 mycotoxin, determination of toxin-induced oxidative stress, cell damage and metabolic change in in vitro and animal models (Q3923157)
Jump to navigation
Jump to search
Project Q3923157 in Hungary
| Language | Label | Description | Also known as |
|---|---|---|---|
| English | Estimation of human exposure of fumonisin B1 mycotoxin, determination of toxin-induced oxidative stress, cell damage and metabolic change in in vitro and animal models |
Project Q3923157 in Hungary |
Statements
617,550,000.0 forint
0 references
617,550,000.0 forint
0 references
100.0 percent
0 references
1 January 2017
0 references
31 December 2021
0 references
Szent István Egyetem
0 references
46°21'23.29"N, 17°47'19.28"E
0 references
A) A fumonizinek (FUM) főként Fusarium penészgombák által termelt toxikus másodlagos anyagcsere termékek (mikotoxinok). A természetes szennyeződés 60, illetve 30 %-át a fumonizin B1 (FB1), illetve fumonizin B2 (FB2) adja. Felfedezésüket követően számos kórkép kialakulásában igazolták oktani szerepüket: leukoencephalomalacia lovakban (ELEM), tüdőödéma sertésben (PPE), máj- és vesekárosodás szinte minden érzékeny állatfajban, magas koncentrációban vese és májrák okozója patkányban. Szoros összefüggést találtak a FUM-el szennyezett kukorica fogyasztása és a humán nyelőcsőrák, valamint az idegcső záródási rendellenesség előfordulása között (cit. in Voss, 2011). Az International Agency for Research on Cancer a FB1-et a lehetséges carcinogén anyagok (2B kategória) közé sorolta (IARC, 1993). A toxin pontos hatásmechanizmusa a mai napig sem ismert minden részletében. A szfinganin szerkezeti analógja, specifikus gátlója a ceramid szintetáz enzimnek, így zavart okoz a komplex szfingolipidek képződésében (Wang és mtsai, 1992, 1999). Megváltoztatja a foszfolipidek és a többszörösen telítetlen zsírsavak metabolizmusát is (Gelderblom és mtsai, 1997). Mindezek által befolyásolja a sejtek növekedését, differenciálódását, a sejtek közötti kommunikációt, valamint a sejten belüli jelátadás folyamatait. A FUM állati takarmányozásra szánt termékekben való megengedhető koncentrációjára a 2006/576/EK bizottsági ajánlás vonatkozik, míg az élelmiszerekben a felső határértékeket a 1126/2007/EK rendelet szabályozza. A WHO JECFA 2 µg/testsúly kg-ban határozta meg a FUM napi tolerálható határértékét (tolerable daily intake, TDI). A legutóbbi, 2015-ös mikotoxin szennyezettség felmérés szerint (https://info.biomin.net) a közép-európai országokban a minták 52%-a tartalmazott FUM-t (898 µg/kg átlagos koncentráció, 18%-ban a kockázati küszöbérték feletti szennyezettség). Dél-Európa országaiban a vizsgált minták 72%-a tartalmazott FUM-t, a gyakoriság és a szennyezettség mértéke is nőtt 2014-hez képest. A szárazság megnöveli a kukorica érzékenységét a FUM termelő Fusarium fertőződéssel szemben és a klímaváltozás eredményeként az eddig főként a déli területekre jellemző veszély várhatóan észak felé terjed, nagyobb mértékű FUM expozíciót eredményezve a közép-európai országokban is (Sundheim and Rafoss, 2015). A kukorica a magyar lakosságnak nem alapvető tápláléka, de nagyobb mennyiségű fogyasztással lehet számolni a lisztérzékenyek és gyerekek körében. Ők humánegészségügyi szempontból egyébként is a nagyobb kockázatnak kitett fogyasztók körét adják. A projekt keretében a kutatócsoport célul tűzi ki az állat- és humán-egészségügyi szempontból is jelentős, és várhatóan növekvő kockázatot jelentő FUM-k (elsődlegesen a FB1) humán expozíciójának felmérését Magyarországon, valamint a toxin eddig kevéssé ismert néhány sejtszintű hatásmechanizmusának és kórtani következményeinek feltárását in vitro és állatkísérletes (patkány, nyúl, sertés) modellekben. Ezen belül cél a FB1 által kiváltott oxidatív stressz, az antioxidáns rendszer adaptációja, és az első folyamat által okozott membránkárosodás jellemzése patkányban tiszta toxin, míg nyúlban magas FB1 tartalmú gombatenyészet bevitelével. Vizsgáljuk a fumonizin B1 dózis és expozíciós idő függvényében kifejtett hatását a táplálóanyagok emészthetőségére, a GIT működésére és a sejtek glükóz felvételére, ez utóbbi esetében elsőként a pozitronemissziós tomográfiás (PET) módszert kívánjuk tesztelni, az anyagcsere intenzitás változásának kimutatására 2-fluoro-deoxi-D-glükóz (2FDG) jelölőanyagot alkalmazva, képalkotó eljárásokkal kiegészítve. Az FB4 toxin szénláncán a FB1-hez képest kettővel kevesebb OH-csoport található, ami miatt a molekula jóval apolárisabb mint az FB1 toxin. Az apolárisabb karaktere miatt feltehetően könnyebben átjut a sejtek lipid kettős membránján és a vér-agy gáton. Ugyanakkor, az FB4 toxin toxicitása mind a mai napig ismeretlen, ami ezen élelmiszerek fogyasztásával kapcsolatban aggályokat vet fel. Cél ezért a fumonizin B4 toxin geno- és citotoxicitásának meghatározása kontrollként az FB1 toxint alkalmazva. B) A projekt az alábbi párhuzamosan folyó, egymásra nem épülő feladatsorból áll: A magyarországi lakosság fumonizin expozíciójának becslése multibiomarkerek alkalmazásával. A vizsgálatok célja: Magyarország eltérő területein a lakosság fumonizin (B1 és B2) expozíciójának felmérése. Az eltérő területek a földrajzilag (eltérő éghajlati viszonyok) és gazdaságilag (esetleg eltérő étkezési szokások) letérő régióit fedik le az országnak: 1. Borsod – Abaúj – Zemplén, Szabolcs - Szatmár – Bereg, 2. Pest-megye, 3. Somogy, Baranya, Csongrád megye. Az eltérő földrajzi területek mellett az egyes, esetleg mikotoxin terheléssel összefüggésbe hozható betegségben szenvedők csoportjaira is kiterjeszthető a felmérés (táplálékallergia, daganatos megbetegedések, vesebetegségek). Erre lehetőséget a Kaposi Mór Oktató Kórházzal való együttműködés, valamint a Kaposvári Egyetem Diagnosztikai és Onkoradiológ (Hungarian)
0 references
Fumonisins (FUM) are toxic secondary metabolites (mycotoxins) produced mainly by Fusarium moulds. Fumonisin B1 (FB1) and fumonisin B2 (FB2) account for 60 % and 30 % of natural impurities. Following their discovery, they proved their role in the development of many pathologies: leukoencephalomalacia in horses (ELEM), pulmonary oedema in pigs (PPE), hepatic and renal impairment in almost all sensitive species, high concentrations of kidney and liver cancer in rats. A close correlation was found between the consumption of FUM-contaminated maize and the occurrence of human oesophagus cancer and the neural tube closure disorder (cit. in Voss, 2011). The International Agency for Research on Cancer classified FB1 as a potential carcinogenic substance (category 2B) (IARC, 1993). To date, the exact mechanism of action of the toxin is not known in every detail. Sphinganin is a structural analogue, a specific inhibitor of the ceramide synthase enzyme, causing confusion in the formation of complex sfingolipids (Wang et al., 1992, 1999). It also changes the metabolism of phospholipids and polyunsaturated fatty acids (Gelderblom et al., 1997). By doing so, it affects cell growth, differentiation, communication between cells, and processes of intracellular signal transfer. The acceptable concentration of FUM in products intended for animal feed is covered by Commission Recommendation 2006/576/EC, while maximum levels in foodstuffs are regulated by Regulation (EC) No 1126/2007. The WHO JECFA set the tolerable daily intake (TDI) of FUM at 2 µg/kg body weight. According to the latest 2015 mycotoxin contamination survey (https://info.biomin.net), 52 % of samples in Central European countries included FUM (898 µg/kg mean concentration, 18 % above the risk threshold). In southern European countries, 72 % of the samples tested contained FUM, with frequency and contamination increasing compared to 2014. Drought increases the sensitivity of maize to FUM-producing Fusarium and as a result of climate change, the threat to the south is expected to spread northwards, leading to higher FUM exposure in Central European countries (Sundheim and Rafoss, 2015). Maize is not a basic food for the Hungarian population, but a higher amount of consumption can be expected among people with celiac disease and children. They are also a high-risk consumer from the point of view of human health. In the framework of the project, the research team aims to assess the human exposure of FUMs (primarily FB1), which are significant from the point of view of animal and human health and which are likely to pose an increasing risk, and to detect some cell-level mechanisms of action and pathological consequences of toxin in vitro and animal models (rat, rabbit, pig). In particular, the objective is to characterise the membrane damage caused by FB1 by oxidative stress, the antioxidant system and the first process by the intake of pure toxin in rats, while in rabbits with high FB1 mushroom culture. The effect of fumonisin on the digestibility of nutrients, GIT function and cell glucose uptake as a function of fumonisin B1 dose and exposure time is investigated, the latter being the first to test the Positron Emission tomography (PET) method, using 2-fluorodeoxy-D-glucose (2FDG) tracers to detect changes in metabolic intensity, supplemented by imaging procedures. The carbon chain of the FB4 toxin has two fewer OH groups than FB1, which makes the molecule much more apolar than the FB1 toxin. Its more apolar character is likely to make it easier to cross the lipid double membrane of cells and the blood-brain barrier. However, the toxicity of FB4 toxin is still unknown, which raises concerns about the consumption of these foods. The objective is therefore to determine the geno- and cytotoxicity of fumonisin B4 toxin using FB1 toxin as control. B) The project consists of the following series of tasks which run in parallel and do not build on each other: Estimation of exposure of the Hungarian population to fumonisin using multibiomarkers. The purpose of the tests shall be: Assessment of exposure of the population to fumonisin (B1 and B2) in different areas of Hungary. The different areas cover geographically (different climatic conditions) and economically (possibly different eating habits) regions of the country: 1. Borsod — Abaúj — Zemplén, Szabolcs — Szatmár — Bereg, 2. Pest County, 3. Somogy, Baranya, Csongrád County. In addition to the different geographical areas, the survey may be extended to groups of people with certain diseases that may be associated with mycotoxin loads (nutrient allergy, tumours, kidney diseases). Cooperation with the Kaposi Mór Teaching Hospital and the Diagnostic and Oncoradiologous University of Kaposvár (English)
8 February 2022
0.2104547808681085
0 references
Les fumonisines (FUM) sont des métabolites secondaires toxiques (mycotoxines) produits principalement par les moisissures de Fusarium. La fumonisine B1 (FB1) et la fumonisine B2 (FB2) représentent 60 % et 30 % des impuretés naturelles. Après leur découverte, ils ont prouvé leur rôle dans le développement de nombreuses pathologies: leucoencephalomalacia chez les chevaux (ELEM), œdème pulmonaire chez le porc (PPE), insuffisance hépatique et rénale chez presque toutes les espèces sensibles, concentrations élevées de cancer du rein et du foie chez le rat. Une corrélation étroite a été établie entre la consommation de maïs contaminé par le FUM et l’apparition d’un cancer de l’œsophage humain et le trouble de fermeture du tube neural (cité dans Voss, 2011). Le Centre international de recherche sur le cancer a classé le FB1 comme substance cancérogène potentielle (catégorie 2B) (CIRC, 1993). À ce jour, le mécanisme d’action exact de la toxine n’est pas connu dans tous les détails. La sphinganine est un analogue structural, un inhibiteur spécifique de l’enzyme céramide synthase, causant de la confusion dans la formation de sfingolipides complexes (Wang et coll., 1992, 1999). Elle modifie également le métabolisme des phospholipides et des acides gras polyinsaturés (Gelderblom et al., 1997). Ce faisant, il affecte la croissance cellulaire, la différenciation, la communication entre les cellules et les processus de transfert de signaux intracellulaires. La concentration acceptable de FUM dans les produits destinés à l’alimentation animale est couverte par la recommandation 2006/576/CE de la Commission, tandis que les teneurs maximales dans les denrées alimentaires sont régies par le règlement (CE) no 1126/2007. Le JECFA de l’OMS a fixé la dose journalière tolérable (DJT) de FUM à 2 µg/kg de poids corporel. Selon la dernière enquête de 2015 sur la contamination par les mycotoxines (https://info.biomin.net), 52 % des échantillons dans les pays d’Europe centrale incluaient le FUM (898 µg/kg de concentration moyenne, soit 18 % au-dessus du seuil de risque). Dans les pays du sud de l’Europe, 72 % des échantillons testés contenaient du FUM, la fréquence et la contamination augmentant par rapport à 2014. La sécheresse accroît la sensibilité du maïs au Fusarium producteur de FUM et, en raison du changement climatique, la menace pour le sud devrait se propager vers le nord, ce qui entraînera une exposition plus élevée aux MUF dans les pays d’Europe centrale (Sundheim et Rafoss, 2015). Le maïs n’est pas un aliment de base pour la population hongroise, mais on peut s’attendre à une consommation plus élevée chez les personnes atteintes de la maladie cœliaque et chez les enfants. Il s’agit également d’un consommateur à haut risque du point de vue de la santé humaine. Dans le cadre du projet, l’équipe de recherche vise à évaluer l’exposition humaine aux fumées (principalement FB1), qui sont significatives du point de vue de la santé animale et humaine et qui sont susceptibles de présenter un risque croissant, et à détecter certains mécanismes d’action cellulaires et les conséquences pathologiques de la toxine in vitro et des modèles animaux (rat, lapin, porc). En particulier, l’objectif est de caractériser les dommages membranaires causés par FB1 par le stress oxydatif, le système antioxydant et le premier processus par l’apport de toxines pures chez les rats, tandis que chez les lapins à forte culture de champignons FB1. L’effet de la fumonisine sur la digestibilité des nutriments, la fonction GIT et l’absorption du glucose cellulaire en fonction de la dose de fumonisine B1 et du temps d’exposition est étudié, cette dernière étant la première à tester la méthode de la tomographie par émission de Positron (PET), à l’aide de traceurs de 2-fluorodésoxy-D-glucose (2FDG) pour détecter les variations de l’intensité métabolique, complétées par des procédures d’imagerie. La chaîne carbone de la toxine FB4 a deux groupes OH de moins que FB1, ce qui rend la molécule beaucoup plus apolaire que la toxine FB1. Son caractère plus apolaire est susceptible de faciliter le passage de la double membrane lipidique des cellules et de la barrière hémato-encéphalique. Toutefois, la toxicité de la toxine FB4 reste inconnue, ce qui suscite des inquiétudes quant à la consommation de ces aliments. L’objectif est donc de déterminer la génotoxicité et la cytotoxicité de la fumonisine B4 toxine en utilisant la toxine FB1 comme témoin. B) Le projet consiste en la série de tâches suivantes qui se déroulent en parallèle et qui ne s’appuient pas les unes sur les autres: Estimation de l’exposition de la population hongroise à la fumonisine à l’aide de multibiomarqueurs. Les essais doivent avoir pour objet: Évaluation de l’exposition de la population à la fumonisine (B1 et B2) dans différentes régions de Hongrie. Les différentes zones couvrent les régions géographiques (conditions climatiques différentes) et économiquement (éventuellement différentes habitudes... (French)
10 February 2022
0 references
Fumonisiinid (FUM) on mürgised sekundaarsed metaboliidid (mükotoksiinid), mida toodavad peamiselt Fusarium hallitusseened. Fumonisiin B1 (FB1) ja fumonisiin B2 (FB2) moodustavad looduslikest lisanditest 60 % ja 30 %. Pärast nende avastamist tõestasid nad oma rolli paljude patoloogiate arendamisel: leukoentsefalomalacia hobustel (ELEM), kopsuturse sigadel (PPE), maksa- ja neerukahjustus peaaegu kõigil tundlikel liikidel, suur neeru- ja maksavähi kontsentratsioon rottidel. Leiti tihe seos FUM-ga saastunud maisi tarbimise ja inimese söögitoruvähi esinemise ning neuraaltoru sulgumishäire vahel (cit. in Voss, 2011). Rahvusvaheline Vähiuurimiskeskus liigitas FB1 võimalikuks kantserogeenseks aineks (2B kategooria) (IARC, 1993). Praeguseks ei ole toksiini täpne toimemehhanism igas detailis teada. Sphinganin on struktuurianaloog, tseremiidsüntaasi ensüümi spetsiifiline inhibiitor, mis põhjustab segadust komplekssete sfingolipiidide moodustumisel (Wang et al., 1992, 1999). See muudab ka fosfolipiidide ja polüküllastumata rasvhapete metabolismi (Gelderblom et al., 1997). Seda tehes mõjutab see rakkude kasvu, diferentseerimist, rakkudevahelist suhtlust ja rakusisese signaali ülekande protsesse. FUMi lubatud sisaldus loomasöödaks ettenähtud toodetes on sätestatud komisjoni soovituses 2006/576/EÜ, samas kui toiduainetes sisalduvaid piirnorme reguleeritakse määrusega (EÜ) nr 1126/2007. WHO JECFA määras FUM-i lubatavaks päevadoosiks 2 µg kehamassi kg kohta. Vastavalt viimasele 2015. aasta mükotoksiinide saastatuse uuringule (https://info.biomin.net) hõlmas 52 % Kesk-Euroopa riikide proovidest FUM-i (898 µg/kg keskmine kontsentratsioon, mis oli 18 % üle riskikünnise). Lõuna-Euroopa riikides sisaldas 72 % uuritud proovidest FUM-i, kusjuures sagedus ja saastumine suurenesid võrreldes 2014. aastaga. Põud suurendab maisi tundlikkust FUM-i tootva Fusarium’i suhtes ning kliimamuutuste tõttu levib lõunasse sattuv oht eeldatavasti põhja poole, mis toob kaasa suurema kokkupuute FUMiga Kesk-Euroopa riikides (Sundheim ja Rafoss, 2015). Mais ei ole Ungari elanikkonna põhitoit, kuid tsöliaakia põdevate inimeste ja laste puhul võib oodata suuremat tarbimist. Samuti on nad inimeste tervise seisukohast suure riskiga tarbijad. Projekti raames on uurimisrühma eesmärk hinnata inimese kokkupuudet fumidega (peamiselt FB1), mis on olulised loomade ja inimeste tervise seisukohast ning mis tõenäoliselt kujutavad endast üha suuremat ohtu, ning tuvastada in vitro ja loommudelite (rotid, küülikud, sead) mõned toimemehhanismid ja patoloogilised tagajärjed toksiinidel (rottidel, küülikutel, sigadel). Eelkõige on eesmärk iseloomustada membraanikahjustusi, mida põhjustab FB1 oksüdatiivne stress, antioksüdantsüsteem ja esimene protsess puhta toksiini manustamisest rottidele, samal ajal kui küülikutel, kellel on kõrge FB1 seenekultuur. Uuritakse fumonisiini mõju toitainete seeduvusele, GIT-funktsioonile ja raku glükoosi omastamisele fumonisiini B1 annuse funktsioonina ja kokkupuuteajale, kusjuures viimane on esimene, kes testib Positron Emissioontomograafia (PET) meetodit, kasutades 2-fluorodeoksü-D-glükoosi (2FDG) märgistusaineid, et tuvastada ainevahetuse intensiivsuse muutusi, mida täiendab pildistamine. FB4-toksiini süsinikuahelas on kaks OH-rühma vähem kui FB1, mis muudab molekuli palju apolaarsemaks kui FB1 toksiin. Selle apolaarsem iseloom lihtsustab tõenäoliselt rakkude lipiidide topeltmembraani ja vere-aju barjääri läbimist. Siiski ei ole FB4-toksiini toksilisus veel teada, mis tekitab muret nende toiduainete tarbimise pärast. Seega on eesmärk määrata fumonisiin B4 toksiini geno- ja tsütotoksilisus, kasutades kontrollina FB1 toksiini. B) Projekt koosneb järgmistest paralleelsetest ülesannetest, mis ei tugine teineteisele: Ungari elanikkonna hinnanguline kokkupuude fumonisiiniga multibiomarkerite abil. Katsete eesmärk on: Elanikkonna fumonisiiniga (B1 ja B2) kokkupuute hindamine Ungari eri piirkondades. Eri piirkonnad hõlmavad riigi geograafilisi (erinevad kliimatingimused) ja majanduslikult (võimalik, et erinevad toitumisharjumused) piirkondi: 1. Borsod – Abaúj – Zemplén, Szabolcs – Szatmár – Bereg, 2. Kahjurite maakond, 3. Somogy, Baranya, Csongrádi maakond. Lisaks erinevatele geograafilistele piirkondadele võib uuringut laiendada inimeste rühmadele, kes põevad teatud haigusi, mis võivad olla seotud mükotoksiinide hulgaga (toitainete allergia, kasvajad, neeruhaigused). Koostöö Kaposi Móri õppehaigla ning Kaposvári diagnostilise ja Onkoradioloogse Ülikooliga (Estonian)
12 August 2022
0 references
Fumonizinai (FUM) yra toksiniai antriniai metabolitai (mikotoksinai), kuriuos daugiausia gamina Fusarium formos. Fumonizinas B1 (FB1) ir fumonizinas B2 (FB2) sudaro 60 % ir 30 % natūralių priemaišų. Po jų atradimo jie įrodė savo vaidmenį plėtojant daugelį patologijų: leukoencefalomalacija arkliams (ELEM), plaučių edema kiaulėms (PPE), kepenų ir inkstų funkcijos sutrikimas beveik visoms jautrioms rūšims, didelė inkstų ir kepenų vėžio koncentracija žiurkėms. Nustatyta glaudi koreliacija tarp FUM užterštų kukurūzų vartojimo ir žmogaus stemplės vėžio atsiradimo bei nervinio vamzdelio uždarymo sutrikimo (cituotas Voss 2011 m.). Tarptautinė vėžio mokslinių tyrimų agentūra FB1 priskyrė prie potencialios kancerogeninės medžiagos (2B kategorija) (IARC, 1993). Iki šiol tikslus toksino veikimo mechanizmas nėra žinomas visomis detalėmis. Sfinganinas yra struktūrinis analogas, specifinis ceramido sintazės fermento inhibitorius, sukeliantis painiavą sudėtingų sfingolipidų susidarymui (Wang et al., 1992, 1999). Jis taip pat keičia fosfolipidų ir polinesočiųjų riebalų rūgščių metabolizmą (Gelderblom et al., 1997). Tokiu būdu jis veikia ląstelių augimą, diferenciaciją, ryšį tarp ląstelių ir intraląstelinio signalo perdavimo procesus. Leistinai FUM koncentracijai gyvūnų pašarams skirtuose produktuose taikoma Komisijos rekomendacija 2006/576/EB, o didžiausia leidžiamoji koncentracija maisto produktuose reglamentuojama Reglamentu (EB) Nr. 1126/2007. PSO JECFA nustatė 2 µg/kg kūno svorio leistiną FUM paros normą (LDI). Remiantis naujausiu 2015 m. užteršimo mikotoksinais tyrimu (https://info.biomin.net), 52 % mėginių Vidurio Europos šalyse buvo FUM (898 µg/kg vidutinė koncentracija, 18 % didesnė už rizikos ribą). Pietų Europos šalyse 72 proc. tirtų mėginių buvo FUM, o jų dažnumas ir tarša, palyginti su 2014 m., padidėjo. Sausra didina kukurūzų jautrumą FUM gaminančiam Fusarium ir dėl klimato kaitos tikimasi, kad grėsmė pietuose išplis į šiaurę, todėl Vidurio Europos šalyse padidės FUM poveikis (Sundheim ir Rafoss, 2015). Kukurūzai nėra pagrindinis Vengrijos gyventojų maistas, tačiau galima tikėtis didesnio vartojimo tarp žmonių, sergančių celiakija, ir vaikų. Jie taip pat yra didelės rizikos vartotojai žmonių sveikatos požiūriu. Pagal projektą mokslinių tyrimų grupė siekia įvertinti fumų (visų pirma FB1) poveikį žmogui, kuris yra reikšmingas gyvūnų ir žmonių sveikatai ir gali kelti vis didesnę riziką, ir nustatyti tam tikrus ląstelių lygmens veikimo mechanizmus ir patologines toksinų in vitro ir gyvūnų modelių (žiurkių, triušių, kiaulių) pasekmes. Visų pirma, tikslas yra apibūdinti membranos pažeidimą, kurį sukelia FB1 oksidacinis stresas, antioksidantų sistema ir pirmasis procesas, vartojant gryną toksiną žiurkėms, o triušiams su dideliu FB1 grybų kultūra. Tiriamas fumonizino poveikis maistinių medžiagų virškinimui, GIT funkcijai ir gliukozės įsisavinimui ląstelėse, kaip fumonizino B1 dozės funkcijai, ir poveikio laikui; pastarasis yra pirmasis, išbandęs pozitronų emisijos tomografijos (PET) metodą, naudodamas 2-fluorodeoksi-D-gliukozės (2FDG) atsekamąsias medžiagas metabolinio intensyvumo pokyčiams nustatyti, papildytas vizualizavimo procedūromis. Toksino FB4 anglies grandinė turi dvi mažiau OH grupių nei FB1, todėl molekulė yra daug apoliaresnė nei FB1 toksinas. Jo apolinis charakteris gali padėti lengviau kirsti ląstelių lipidų dvigubą membraną ir kraujo-smegenų barjerą. Tačiau toksino FB4 toksiškumas vis dar nežinomas, o tai kelia susirūpinimą dėl šių maisto produktų vartojimo. Todėl siekiama nustatyti fumonizino B4 toksino genotoksiškumą ir citotoksiškumą, naudojant FB1 toksiną kaip kontrolinę medžiagą. B) Projektą sudaro šios lygiagrečiai vykdomos ir vienas nuo kito nesiremiančios užduotys: Fumonizino poveikio Vengrijos populiacijai, naudojant multibiologinius žymenis, įvertinimas. Bandymų tikslas yra: Fumonizino (B1 ir B2) poveikio gyventojams įvairiose Vengrijos vietovėse vertinimas. Skirtingos vietovės apima šalies geografinius (skirtingų klimato sąlygų) ir ekonominius (galbūt skirtingus mitybos įpročius) regionus: 1. Borsod – Abaúj – Zemplén, Szabolcs – Szatmįr – Bereg, 2. Kenkėjų apygarda, 3. Somogy, Baranija, Čongrado apskritis. Be skirtingų geografinių vietovių, tyrimas gali būti išplėstas įtraukiant grupes žmonių, sergančių tam tikromis ligomis, kurios gali būti susijusios su mikotoksinų koncentracija (alergija mitybinėms medžiagoms, navikais, inkstų ligomis). Bendradarbiavimas su Kaposi Mór mokymo ligonine ir Kaposvaro diagnostiniu ir onkoradiologiniu universitetu (Lithuanian)
12 August 2022
0 references
Le fumonisine (FUM) sono metaboliti secondari tossici (micotossine) prodotti principalmente dalle muffe Fusarium. La fumonisina B1 (FB1) e la fumonisina B2 (FB2) rappresentano il 60 % e il 30 % delle impurità naturali. Dopo la loro scoperta, hanno dimostrato il loro ruolo nello sviluppo di molte patologie: leucoencefalomalacia nei cavalli (ELEM), edema polmonare nei suini (PPE), compromissione epatica e renale in quasi tutte le specie sensibili, alte concentrazioni di cancro ai reni e al fegato nei ratti. È stata riscontrata una stretta correlazione tra il consumo di mais contaminato da FUM e l'insorgenza di cancro dell'esofago umano e il disturbo della chiusura dei tubi neurali (cit. in Voss, 2011). L'Agenzia internazionale per la ricerca sul cancro ha classificato FB1 come sostanza potenzialmente cancerogena (categoria 2B) (IARC, 1993). Ad oggi, l'esatto meccanismo di azione della tossina non è noto in tutti i dettagli. La Sphinganin è un analogo strutturale, un inibitore specifico dell'enzima ceramide sintasi, causando confusione nella formazione di sfingolipidi complessi (Wang et al., 1992, 1999). Cambia anche il metabolismo dei fosfolipidi e degli acidi grassi polinsaturi (Gelderblom et al., 1997). Così facendo, influenza la crescita cellulare, la differenziazione, la comunicazione tra le cellule e i processi di trasferimento del segnale intracellulare. La concentrazione accettabile di FUM nei prodotti destinati all'alimentazione animale è disciplinata dalla raccomandazione 2006/576/CE della Commissione, mentre i tenori massimi nei prodotti alimentari sono disciplinati dal regolamento (CE) n. 1126/2007. Il JECFA dell'OMS ha fissato la dose giornaliera tollerabile (DGT) di FUM a 2 µg/kg di peso corporeo. Secondo l'ultima indagine 2015 sulla contaminazione da micotossine (https://info.biomin.net), il 52 % dei campioni nei paesi dell'Europa centrale comprendeva FUM (898 µg/kg di concentrazione media, 18 % al di sopra della soglia di rischio). Nei paesi dell'Europa meridionale, il 72 % dei campioni testati conteneva FUM, con frequenza e contaminazione in aumento rispetto al 2014. La siccità aumenta la sensibilità del mais al Fusarium produttore di FUM e, a causa dei cambiamenti climatici, si prevede che la minaccia per il sud si diffonderà verso nord, portando a una maggiore esposizione agli FUM nei paesi dell'Europa centrale (Sundheim e Rafoss, 2015). Il mais non è un alimento di base per la popolazione ungherese, ma si può prevedere un consumo più elevato tra le persone affette da celiachia e i bambini. Sono anche consumatori ad alto rischio dal punto di vista della salute umana. Nell'ambito del progetto, il gruppo di ricerca mira a valutare l'esposizione umana dei fumi (principalmente FB1), che sono significativi dal punto di vista della salute animale e umana e che possono comportare un rischio crescente, e a individuare alcuni meccanismi d'azione a livello cellulare e le conseguenze patologiche della tossina in vitro e dei modelli animali (ratto, coniglio, suino). In particolare, l'obiettivo è quello di caratterizzare i danni alla membrana causati dall'FB1 dallo stress ossidativo, dal sistema antiossidante e dal primo processo dall'assunzione di tossina pura nei ratti, mentre nei conigli ad alta coltura di funghi FB1. L'effetto della fumonisina sulla digeribilità dei nutrienti, sulla funzione GIT e sull'assorbimento di glucosio cellulare in funzione della dose di fumonisina B1 e del tempo di esposizione è studiato, quest'ultimo è il primo a testare il metodo della tomografia di emissione di Positron (PET), utilizzando rivelatori 2-fluorodeossi-D-glucosio (2FDG) per rilevare i cambiamenti dell'intensità metabolica, integrati da procedure di imaging. La catena del carbonio della tossina FB4 ha due gruppi OH in meno rispetto a FB1, il che rende la molecola molto più apolare della tossina FB1. È probabile che il suo carattere più apolare renda più facile attraversare la doppia membrana lipidica delle cellule e la barriera emato-encefalica. Tuttavia, la tossicità della tossina FB4 è ancora sconosciuta, il che solleva preoccupazioni circa il consumo di questi alimenti. L'obiettivo è quindi quello di determinare la genotossicità e la citotossicità della fumonisina B4 utilizzando la tossina FB1 come controllo. B) Il progetto consiste nella seguente serie di compiti che si svolgono in parallelo e non si basano l'uno sull'altro: Stima dell'esposizione della popolazione ungherese alla fumonisina utilizzando multibiomarcatori. Le prove hanno lo scopo di: Valutazione dell'esposizione della popolazione alla fumonisina (B1 e B2) in diverse zone dell'Ungheria. Le diverse zone coprono le regioni geografiche (condizioni climatiche diverse) ed economicamente (eventualmente diverse abitudini alimentari) del paese: 1. Borsod — Abaúj — Zemplén, Szabolcs — Szatmár — Bereg, 2. Contea di pest, 3. Somogy, Baranya, contea di Csongrád. Oltre alle diverse aree geografiche, l'indagine può essere estesa a gruppi di persone con d... (Italian)
12 August 2022
0 references
Fumonizini (FUM) su toksični sekundarni metaboliti (mikotoksini) proizvedeni uglavnom iz plijesni Fusarium. Fumonizin B1 (FB1) i fumonizin B2 (FB2) čine 60 % i 30 % prirodnih nečistoća. Nakon njihova otkrića dokazali su svoju ulogu u razvoju mnogih patologija: leukoencephalomalacia u konja (ELEM), plućni edem u svinja (PPE), oštećenje jetre i bubrega u gotovo svih osjetljivih vrsta, visoke koncentracije raka bubrega i jetre u štakora. Utvrđena je bliska povezanost između konzumacije kukuruza kontaminiranog FUM-om i pojave raka ljudskog jednjaka i poremećaja zatvaranja neuralne cijevi (cit. in Voss, 2011.). Međunarodna agencija za istraživanje raka klasificirala je FB1 kao potencijalnu karcinogenu tvar (kategorija 2.B) (IARC, 1993.). Do danas, točan mehanizam djelovanja toksina nije poznat u svakom detalju. Sphinganin je strukturni analog, specifičan inhibitor enzima ceramid sintaze, koji uzrokuje zbunjenost u stvaranju složenih sfingolipida (Wang et al., 1992., 1999.). Također mijenja metabolizam fosfolipida i polinezasićenih masnih kiselina (Gelderblom et al., 1997). Na taj način utječe na rast stanica, diferencijaciju, komunikaciju između stanica i procese prijenosa unutarstanične signala. Prihvatljiva koncentracija FUM-a u proizvodima namijenjenima hrani za životinje obuhvaćena je Preporukom Komisije 2006/576/EZ, dok su najveće dopuštene količine u hrani uređene Uredbom (EZ) br. 1126/2007. WHO JECFA odredio je prihvatljivi dnevni unos (TDI) FUM-a na 2 µg/kg tjelesne težine. Prema posljednjem istraživanju kontaminacije mikotoksinom iz 2015. (https://info.biomin.net), 52 % uzoraka u zemljama srednje Europe uključivalo je FUM (srednja koncentracija 898 µg/kg, 18 % iznad praga rizika). U južnoeuropskim zemljama 72 % ispitanih uzoraka sadržavalo je FUM, s povećanjem učestalosti i kontaminacije u odnosu na 2014. Suša povećava osjetljivost kukuruza na Fusarium koji proizvodi FUM, a kao posljedica klimatskih promjena očekuje se širenje prijetnje jugu prema sjeveru, što dovodi do veće izloženosti FUM-u u srednjoeuropskim zemljama (Sundheim i Rafoss, 2015.). Kukuruz nije osnovna hrana za mađarsku populaciju, ali se može očekivati veća količina konzumacije među osobama s celijakijom i djecom. Oni su također visokorizični potrošač sa stajališta ljudskog zdravlja. U okviru projekta istraživački tim nastoji procijeniti izloženost ljudi dimovima (prvenstveno FB1), koji su značajni sa stajališta zdravlja životinja i ljudi i koji bi mogli predstavljati sve veći rizik, te otkriti neke mehanizme djelovanja na razini stanica i patološke posljedice toksina in vitro i životinjskih modela (štakor, kunić, svinja). Konkretno, cilj je karakterizirati oštećenje membrane uzrokovano FB1 oksidativnim stresom, antioksidacijskim sustavom i prvim postupkom unosom čistog toksina u štakora, dok je kod kunića s visokom kulturom gljiva FB1. Istražuje se učinak fumonisina na probavljivost hranjivih tvari, funkciju GIT-a i unos glukoze u stanicama kao funkciju doze fumonizina B1 i vrijeme izlaganja, pri čemu je potonji prvi test koji je ispitao metodu pozitronske emisije (PET) primjenom 2-fluorodeoksi-D-glukoze (2FDG) za otkrivanje promjena u metaboličkom intenzitetu, dopunjenog postupcima snimanja. Ugljični lanac toksina FB4 ima dvije manje OH skupine nego FB1, što čini molekulu mnogo više apolarnom od toksina FB1. Njegov više apolarni karakter je vjerojatno da će olakšati prijelaz lipida dvostruku membranu stanica i krvno-moždanu barijeru. Međutim, toksičnost toksina FB4 još nije poznata, što izaziva zabrinutost zbog konzumacije te hrane. Stoga je cilj odrediti geno- i citotoksičnost toksina fumonizin B4 pomoću toksina FB1 kao kontrole. B) Projekt se sastoji od sljedećih niza zadataka koji se izvode paralelno i ne nadograđuju jedni na druge: Procjena izloženosti mađarske populacije fumonizinu primjenom multibiomarkera. Svrha ispitivanja je: Procjena izloženosti populacije fumonizinu (B1 i B2) u različitim područjima Mađarske. Različita područja obuhvaćaju zemljopisno (različiti klimatski uvjeti) i gospodarski (moguće različite prehrambene navike) regije zemlje: 1. Borsod – Abaúj – Zemplén, Szabolcs – Szatmár – Bereg, 2. Okrug štetočina, 3. Somogy, Baranya, okrug Csongrád. Osim različitih zemljopisnih područja, istraživanje se može proširiti i na skupine osoba s određenim bolestima koje mogu biti povezane s opterećenjem mikotoksina (alergija na hranjive tvari, tumori, bolesti bubrega). Suradnja s Učilištem Kaposi Mór i Dijagnostičkim i onkoradiolognim sveučilištem u Kaposváru (Croatian)
12 August 2022
0 references
Οι φουμονισίνες (FUM) είναι τοξικοί δευτερογενείς μεταβολίτες (μυκοτοξίνες) που παράγονται κυρίως από μύκητες Fusarium. Η φουμονισίνη Β1 (FB1) και η φουμονισίνη Β2 (FB2) αντιπροσωπεύουν το 60 % και το 30 % των φυσικών προσμείξεων. Μετά την ανακάλυψή τους, απέδειξαν το ρόλο τους στην ανάπτυξη πολλών παθολογιών: leukoencephalomalacia σε άλογα (ELEM), πνευμονικό οίδημα σε χοίρους (PPE), ηπατική και νεφρική δυσλειτουργία σε σχεδόν όλα τα ευαίσθητα είδη, υψηλές συγκεντρώσεις καρκίνου των νεφρών και του ήπατος σε αρουραίους. Διαπιστώθηκε στενή συσχέτιση μεταξύ της κατανάλωσης αραβοσίτου που έχει μολυνθεί από FUM και της εμφάνισης καρκίνου του ανθρώπινου οισοφάγου και της διαταραχής κλεισίματος νευρικών σωλήνων (βλ. στο Voss, 2011). Ο Διεθνής Οργανισμός Έρευνας για τον Καρκίνο κατέταξε την FB1 ως πιθανή καρκινογόνο ουσία (κατηγορία 2Β) (IARC, 1993). Μέχρι σήμερα, ο ακριβής μηχανισμός δράσης της τοξίνης δεν είναι γνωστός σε κάθε λεπτομέρεια. Το Sphinganin είναι ένα δομικό ανάλογο, ένας ειδικός αναστολέας του ενζύμου συνθάσης κεραμαμιδών, προκαλώντας σύγχυση στο σχηματισμό σύνθετων sfingolipids (Wang et al., 1992, 1999). Επίσης, αλλάζει το μεταβολισμό των φωσφολιπιδίων και των πολυακόρεστων λιπαρών οξέων (Gelderblom et al., 1997). Με τον τρόπο αυτό, επηρεάζει την ανάπτυξη των κυττάρων, τη διαφοροποίηση, την επικοινωνία μεταξύ των κυττάρων και τις διαδικασίες μεταφοράς ενδοκυτταρικού σήματος. Η αποδεκτή συγκέντρωση FUM σε προϊόντα που προορίζονται για ζωοτροφές καλύπτεται από τη σύσταση 2006/576/ΕΚ της Επιτροπής, ενώ τα μέγιστα επίπεδα στα τρόφιμα ρυθμίζονται από τον κανονισμό (ΕΚ) αριθ. 1126/2007. Η JECFA της ΠΟΥ όρισε την ανεκτή ημερήσια πρόσληψη (ΑΗΠ) του FUM στα 2 µg/kg σωματικού βάρους. Σύμφωνα με την τελευταία έρευνα του 2015 για τη μόλυνση από μυκοτοξίνες (https://info.biomin.net), το 52 % των δειγμάτων στις χώρες της Κεντρικής Ευρώπης περιλάμβανε FUM (898 µg/kg μέση συγκέντρωση, 18 % πάνω από το όριο κινδύνου). Στις χώρες της νότιας Ευρώπης, το 72 % των δειγμάτων που εξετάστηκαν περιείχαν FUM, με αύξηση της συχνότητας και της μόλυνσης σε σύγκριση με το 2014. Η ξηρασία αυξάνει την ευαισθησία του αραβοσίτου στο Fusarium που παράγει FUM και, ως αποτέλεσμα της κλιματικής αλλαγής, η απειλή για τον νότο αναμένεται να εξαπλωθεί προς τα βόρεια, οδηγώντας σε μεγαλύτερη έκθεση σε FUM στις χώρες της Κεντρικής Ευρώπης (Sundheim και Rafoss, 2015). Ο αραβόσιτος δεν αποτελεί βασικό τρόφιμο για τον ουγγρικό πληθυσμό, αλλά μπορεί να αναμένεται μεγαλύτερη κατανάλωση μεταξύ των ατόμων με κοιλιοκάκη και των παιδιών. Είναι επίσης ένας καταναλωτής υψηλού κινδύνου από την άποψη της ανθρώπινης υγείας. Στο πλαίσιο του έργου, η ερευνητική ομάδα έχει ως στόχο να αξιολογήσει την ανθρώπινη έκθεση των καπνών (κυρίως FB1), τα οποία είναι σημαντικά από την άποψη της υγείας των ζώων και του ανθρώπου και τα οποία ενδέχεται να ενέχουν αυξανόμενο κίνδυνο, και να ανιχνεύσει ορισμένους μηχανισμούς δράσης σε επίπεδο κυττάρων και παθολογικές συνέπειες της τοξίνης in vitro και των ζωικών μοντέλων (αρουραίος, κουνέλι, χοίρος). Ειδικότερα, στόχος είναι ο χαρακτηρισμός της βλάβης της μεμβράνης που προκαλείται από το FB1 από το οξειδωτικό στρες, το αντιοξειδωτικό σύστημα και την πρώτη διαδικασία από την πρόσληψη καθαρής τοξίνης σε αρουραίους, ενώ σε κουνέλια με υψηλή καλλιέργεια μανιταριών FB1. Διερευνάται η επίδραση της φουμονισίνης στην πεπτικότητα των θρεπτικών συστατικών, στη λειτουργία GIT και στην πρόσληψη γλυκόζης κυττάρων ως συνάρτηση της δόσης της φουμονισίνης B1 και του χρόνου έκθεσης, ο οποίος είναι ο πρώτος που εξέτασε τη μέθοδο τομογραφίας εκπομπής ποζιτρονίου (PET), χρησιμοποιώντας ιχνηθέτες 2-φθοροδεοξυ-D-γλυκόζης (2FDG) για την ανίχνευση μεταβολικών εντάσεων, οι οποίες συμπληρώνονται από διαδικασίες απεικόνισης. Η αλυσίδα άνθρακα της τοξίνης FB4 έχει δύο λιγότερες ομάδες OH από την FB1, γεγονός που καθιστά το μόριο πολύ πιο απόπολο από την τοξίνη FB1. Ο πιο αποπολικός χαρακτήρας του είναι πιθανό να διευκολύνει τη διέλευση της διπλής μεμβράνης λιπιδίων των κυττάρων και του αιματοεγκεφαλικού φραγμού. Ωστόσο, η τοξικότητα της τοξίνης FB4 παραμένει άγνωστη, γεγονός που εγείρει ανησυχίες σχετικά με την κατανάλωση αυτών των τροφίμων. Ως εκ τούτου, στόχος είναι ο προσδιορισμός της γονοτοξικότητας και της κυτταροτοξικότητας της τοξίνης φουμονισίνης Β4 με τη χρήση τοξίνης FB1 ως μάρτυρα. Β) Το έργο αποτελείται από την ακόλουθη σειρά εργασιών που εκτελούνται παράλληλα και δεν βασίζονται μεταξύ τους: Εκτίμηση της έκθεσης του ουγγρικού πληθυσμού στη φουμονισίνη με τη χρήση πολυβιοδεικτών. Σκοπός των δοκιμών είναι: Αξιολόγηση της έκθεσης του πληθυσμού στη φουμονισίνη (B1 και B2) σε διάφορες περιοχές της Ουγγαρίας. Οι διάφορες περιοχές καλύπτουν γεωγραφικά (διαφορετικές κλιματικές συνθήκες) και οικονομικά (πιθανώς διαφορετικές διατροφικές συνήθειες) περιοχές της χώρας: 1. Borsod — Abaúj — Zemplén, Szabolcs — Szatmár — Bereg, 2. Κομητεία Ραζ, 3. Somogy, Baranya, κομητεία Csongrád. Εκτός από τις διάφορες γεωγραφικές περιοχές, η έρευνα μπορεί να επεκτ... (Greek)
12 August 2022
0 references
Fumonizíny (FUM) sú toxické sekundárne metabolity (mykotoxíny) produkované hlavne plesňami Fusarium. Fumonizín B1 (FB1) a fumonizín B2 (FB2) predstavujú 60 % a 30 % prírodných nečistôt. Po ich objave dokázali svoju úlohu vo vývoji mnohých patológií: leukoencephalomalacia u koní (ELEM), pľúcny edém u ošípaných (PPE), poškodenie pečene a obličiek takmer u všetkých citlivých druhov, vysoké koncentrácie rakoviny obličiek a pečene u potkanov. Zistila sa úzka súvislosť medzi konzumáciou kukurice kontaminovanej FUM a výskytom rakoviny pažeráka u ľudí a poruchou uzávierky neurálnej trubice (cit. in Voss, 2011). Medzinárodná agentúra pre výskum rakoviny klasifikovala FB1 ako potenciálnu karcinogénnu látku (kategóriu 2B) (IARC, 1993). K dnešnému dňu nie je presný mechanizmus účinku toxínu známy v každom detaile. Sphinganin je štrukturálny analóg, špecifický inhibítor enzýmu ceramid syntázy, ktorý spôsobuje zmätenosť pri tvorbe komplexných sfingolipidov (Wang et al., 1992, 1999). Mení tiež metabolizmus fosfolipidov a polynenasýtených mastných kyselín (Gelderblom et al., 1997). Tým ovplyvňuje rast buniek, diferenciáciu, komunikáciu medzi bunkami a procesy intracelulárneho prenosu signálu. Na prijateľnú koncentráciu FUM vo výrobkoch určených na kŕmenie zvierat sa vzťahuje odporúčanie Komisie 2006/576/ES, zatiaľ čo maximálne hodnoty obsahu v potravinách upravuje nariadenie (ES) č. 1126/2007. WHO JECFA stanovil prípustný denný príjem (TDI) FUM na 2 µg/kg telesnej hmotnosti. Podľa posledného prieskumu kontaminácie mykotoxínmi z roku 2015 (https://info.biomin.net) 52 % vzoriek v stredoeurópskych krajinách zahŕňalo FUM (priemerná koncentrácia 898 µg/kg, čo je 18 % nad prahovou hodnotou rizika). V krajinách južnej Európy 72 % testovaných vzoriek obsahovalo FUM, pričom frekvencia a kontaminácia sa v porovnaní s rokom 2014 zvyšujú. Sucho zvyšuje citlivosť kukurice na Fusarium produkujúce FUM a v dôsledku zmeny klímy sa očakáva, že hrozba pre juh sa rozšíri smerom na sever, čo povedie k vyššej expozícii FUM v krajinách strednej Európy (Sundheim a Rafoss, 2015). Kukurica nie je základnou potravinou pre maďarskú populáciu, ale u ľudí s celiakiou a detí možno očakávať vyššiu spotrebu. Sú tiež vysokorizikovým spotrebiteľom z hľadiska ľudského zdravia. V rámci projektu sa výskumný tím zameriava na posúdenie vystavenia ľudí výparom (predovšetkým FB1), ktoré sú významné z hľadiska zdravia zvierat a ľudí a ktoré pravdepodobne predstavujú rastúce riziko, a na zistenie niektorých mechanizmov účinku na úrovni buniek a patologických dôsledkov toxínov in vitro a zvieracích modelov (potkany, králiky, ošípané). Cieľom je najmä charakterizovať poškodenie membrány spôsobené FB1 oxidačným stresom, antioxidačným systémom a prvým procesom príjmom čistého toxínu u potkanov, zatiaľ čo u králikov s vysokou kultúrou húb FB1. Skúma sa účinok fumonizínu na stráviteľnosť živín, funkciu GIT a absorpciu glukózy v bunkách ako funkciu dávky fumonizínu B1 a expozičný čas, ktorý ako prvý testuje metódu Positronovej emisnej tomografie (PET) pomocou značkovacích látok 2-fluórdeoxy-D-glukózy (2FDG) na detekciu zmien metabolickej intenzity, doplnený zobrazovacími postupmi. Uhlíkový reťazec toxínu FB4 má dve menšie OH skupiny ako FB1, čo robí molekulu oveľa apolárnou ako toxín FB1. Jeho viac apolárny charakter pravdepodobne uľahčí prechod cez dvojitú lipidovú membránu buniek a hematoencefalickú bariéru. Toxicita toxínu FB4 však stále nie je známa, čo vyvoláva obavy o konzumáciu týchto potravín. Cieľom je preto stanoviť geno- a cytotoxicitu toxínu fumonizínu B4 s použitím toxínu FB1 ako kontroly. B) Projekt pozostáva z nasledujúcich sérií úloh, ktoré prebiehajú paralelne a na sebe sa nezakladajú: Odhad vystavenia maďarskej populácie fumonizínu pomocou multibiomarkerov. Účelom skúšok je: Posúdenie vystavenia populácie fumonizínu (B1 a B2) v rôznych oblastiach Maďarska. Rôzne oblasti zahŕňajú geograficky (rôzne klimatické podmienky) a hospodársky (prípadne odlišné stravovacie návyky) regióny krajiny: 1. Borsod – Abaúj – Zemplén, Szabolcs – Szatmár – Bereg, 2. Škodská župa, 3. Somogy, Baranya, Csongrádska župa. Okrem rôznych geografických oblastí sa prieskum môže rozšíriť aj na skupiny ľudí s určitými ochoreniami, ktoré môžu byť spojené so záťažou mykotoxínmi (alergia na výživu, nádory, ochorenia obličiek). Spolupráca s učiteľskou nemocnicou Kaposi Mór a Diagnostickou a oncoradiologickou univerzitou v Kaposvári (Slovak)
12 August 2022
0 references
Fumonisiinit (FUM) ovat toksisia sekundaarisia metaboliitteja (mykotoksiineja), joita tuotetaan pääasiassa Fusarium-muoteissa. Fumonisiini B1:n (FB1) ja fumonisiinin B2:n (FB2) osuus luonnollisista epäpuhtauksista on 60 prosenttia ja 30 prosenttia. Löytönsä jälkeen he osoittivat roolinsa monien patologioiden kehittämisessä: leukoenkefalomalacia hevosilla (ELEM), sikojen keuhkoödeema (PPE), maksan ja munuaisten vajaatoiminta lähes kaikilla herkillä lajeilla, suuri munuais- ja maksasyöpä rotilla. FUM-kontaminoituneen maissin nauttimisen ja ihmisen ruokatorven syövän ja hermoputkien sulkeutumishäiriön välillä havaittiin läheinen korrelaatio (mainittu Voss, 2011). Kansainvälinen syöväntutkimuskeskus luokitteli FB1:n potentiaaliseksi syöpää aiheuttavaksi aineeksi (kategoria 2B) (IARC, 1993). Tähän mennessä toksiinin tarkkaa vaikutusmekanismia ei tunneta kaikissa yksityiskohdissa. Sphinganin on rakenteellinen analogi, spesifinen seramidisyntaasientsyymin estäjä, joka aiheuttaa sekaannusta monimutkaisten sfingolipidien muodostumisessa (Wang et al., 1992, 1999). Se muuttaa myös fosfolipidien ja monityydyttymättömien rasvahappojen aineenvaihduntaa (Gelderblom ym., 1997). Näin se vaikuttaa solujen kasvuun, erotteluun, solujen väliseen viestintään ja solunsisäisen signaalinsiirron prosesseihin. FUM:n hyväksyttävä pitoisuus eläinten rehuksi tarkoitetuissa tuotteissa kuuluu komission suosituksen 2006/576/EY soveltamisalaan, kun taas elintarvikkeissa esiintyviä enimmäismääriä säännellään asetuksella (EY) N:o 1126/2007. WHO:n JECFA asetti FUM:n siedettäväksi päiväsaanniksi (TDI) 2 µg painokiloa kohti. Viimeisimmän vuonna 2015 tehdyn mykotoksiinikontaminaatiotutkimuksen (https://info.biomin.net) mukaan 52 prosenttia Keski-Euroopan maista otetuista näytteistä sisälsi FUM:n (898 µg/kg keskimääräinen pitoisuus, 18 % riskirajan yläpuolella). Etelä-Euroopan maissa 72 prosenttia testatuista näytteistä sisälsi FUM:ta, ja niiden esiintymistiheys ja kontaminaatio lisääntyivät vuoteen 2014 verrattuna. Kuivuus lisää maissin herkkyyttä FUM:ta tuottavalle Fusariumille, ja ilmastonmuutoksen seurauksena etelään kohdistuvan uhan odotetaan leviävän pohjoiseen, mikä lisää FUM-altistusta Keski-Euroopan maissa (Sundheim ja Rafoss, 2015). Maissi ei ole Unkarin väestön perusruoka, mutta keliakiaa sairastavien ja lasten kulutuksen voidaan odottaa kasvavan. He ovat myös erittäin riskialttiita kuluttajia ihmisten terveyden kannalta. Hankkeen puitteissa tutkimusryhmä pyrkii arvioimaan ihmisten altistumista höyryille (ensisijaisesti FB1), jotka ovat merkittäviä eläinten ja ihmisten terveyden kannalta ja jotka todennäköisesti aiheuttavat yhä suuremman riskin, ja havaitsemaan joitakin solutason toimintamekanismeja ja toksiinien patologisia seurauksia in vitro ja eläinmallien (rota, kani, sika) osalta. Tavoitteena on erityisesti luonnehtia FB1:n aiheuttamaa kalvovauriota, joka johtuu oksidatiivisesta stressistä, antioksidanttijärjestelmästä ja ensimmäisestä prosessista, joka johtuu puhtaasta toksiinista rotilla, kun taas kaneilla, joilla on korkea FB1-sienen viljely. Fumonisiinin vaikutusta ravinteiden sulavuuteen, GIT:n toimintaan ja solujen glukoosin kertymiseen fumonisiini B1-annoksen ja altistusajan funktiona tutkitaan. Viimeksi mainittu on ensimmäinen, joka testaa Positron Emission tomography (PET) -menetelmää käyttäen 2-fluorideoksi-D-glukoosin (2FDG) merkkiaineita metabolisen intensiteetin muutosten havaitsemiseksi, täydennettynä kuvantamismenetelmillä. FB4-toksiinin hiiliketjussa on kaksi vähemmän OH-ryhmiä kuin FB1, mikä tekee molekyylistä paljon apolaarisemman kuin FB1-toksiini. Sen apolaarisempi luonne helpottaa todennäköisesti solujen lipidien kaksoiskalvon ja veri-aivoesteen ylittämistä. FB4-toksiinin toksisuutta ei kuitenkaan tunneta, mikä herättää huolta näiden elintarvikkeiden kulutuksesta. Näin ollen tavoitteena on määrittää fumonisiini B4-toksiinin geno- ja sytotoksisuus käyttämällä kontrollina FB1-toksiinia. B) Hanke koostuu seuraavista rinnakkaisista tehtävistä, jotka eivät rakennu keskenään: Arvio unkarilaisen väestön altistumisesta fumonisiinille monibiomarkkereita käyttäen. Testien tarkoituksena on Arvio väestön altistumisesta fumonisiinille (B1 ja B2) Unkarin eri alueilla. Eri alueet kattavat maan maantieteellisesti (eri ilmasto-olosuhteet) ja taloudellisesti (mahdollisesti erilaiset ruokailutottumukset) alueet: 1. Borsod – Abaúj – Zemplén, Szabolcs – Szatmár – Bereg, 2. Tuholaisten piirikunta, 3. Somogy, Baranya, Csongrádin piirikunta. Eri maantieteellisten alueiden lisäksi tutkimus voidaan ulottaa koskemaan ihmisryhmiä, joilla on tiettyjä sairauksia, jotka voivat liittyä mykotoksiinikuormitukseen (ravintoaineallergia, kasvaimet, munuaissairaudet). Yhteistyö Kaposi Mórin opetussairaalan sekä Kaposvárin diagnostisen ja onkoradiologisen yliopiston kanssa (Finnish)
12 August 2022
0 references
Fumonizyny (FUM) są toksycznymi drugorzędnymi metabolitami (mikotoksynami) wytwarzanymi głównie przez pleśnie Fusarium. Fumonizyna B1 (FB1) i fumonizyna B2 (FB2) stanowią 60 % i 30 % naturalnych zanieczyszczeń. Po odkryciu udowodnili swoją rolę w rozwoju wielu patologii: leukoencefalacia u koni (ELEM), obrzęk płuc u świń (PPE), zaburzenia czynności wątroby i nerek u prawie wszystkich wrażliwych gatunków, wysokie stężenie raka nerek i wątroby u szczurów. Stwierdzono ścisłą korelację między spożywaniem kukurydzy zanieczyszczonej FUM a występowaniem raka przełyku u ludzi a chorobą zamykającą rurkę nerwową (ww. w Voss, 2011). Międzynarodowa Agencja Badań nad Rakiem zaklasyfikowała FB1 jako substancję potencjalnie rakotwórczą (kategoria 2B) (IARC, 1993). Do tej pory dokładny mechanizm działania toksyny nie jest znany w każdym szczególe. Sfinganin jest analogiem strukturalnym, specyficznym inhibitorem enzymu syntazy ceramidowej, powodując dezorientację w tworzeniu złożonych sfingolipidów (Wang i in., 1992, 1999). Zmienia również metabolizm fosfolipidów i wielonienasyconych kwasów tłuszczowych (Gelderblom et al., 1997). W ten sposób wpływa na wzrost komórek, różnicowanie, komunikację między komórkami i procesy transferu sygnału wewnątrzkomórkowego. Dopuszczalne stężenie FUM w produktach przeznaczonych na paszę jest objęte zaleceniem Komisji 2006/576/WE, natomiast najwyższe dopuszczalne poziomy w środkach spożywczych są regulowane rozporządzeniem (WE) nr 1126/2007. JECFA WHO ustaliła tolerowane dzienne pobranie (TDI) FUM na 2 µg/kg masy ciała. Zgodnie z najnowszym badaniem zanieczyszczenia mikotoksynami z 2015 r. (https://info.biomin.net) 52 % próbek w krajach Europy Środkowej obejmowało FUM (898 µg/kg średniego stężenia, o 18 % powyżej progu ryzyka). W krajach Europy Południowej 72 % badanych próbek zawierało FUM, przy czym częstotliwość i zanieczyszczenia wzrastały w porównaniu z 2014 r. Susza zwiększa wrażliwość kukurydzy na Fusarium produkujące FUM, a w wyniku zmiany klimatu oczekuje się, że zagrożenie na południu rozprzestrzeni się na północ, prowadząc do większego narażenia FUM w krajach Europy Środkowej (Sundheim i Rafoss, 2015). Kukurydza nie jest podstawową żywnością dla węgierskiej ludności, ale można spodziewać się większej ilości spożycia wśród osób z celiakią i dzieci. Są one również konsumentem wysokiego ryzyka z punktu widzenia zdrowia ludzkiego. W ramach projektu zespół badawczy ma na celu ocenę narażenia ludzi na fumy (głównie FB1), które są istotne z punktu widzenia zdrowia zwierząt i ludzi i które mogą stwarzać zwiększone ryzyko, oraz wykryć niektóre mechanizmy działania na poziomie komórkowym i patologiczne skutki toksyn in vitro i modeli zwierzęcych (szczur, królik, świnia). W szczególności celem jest scharakteryzowanie uszkodzenia błony spowodowanego przez FB1 stresem oksydacyjnym, systemem antyoksydacyjnym i pierwszym procesem poprzez przyjmowanie czystej toksyny u szczurów, podczas gdy u królików o wysokiej kulturze grzybów FB1. Bada się wpływ fumonizyny na strawność składników odżywczych, funkcję GIT i wychwyt glukozy komórkowej jako funkcję dawki fumonizyny B1 i czas ekspozycji, przy czym ten ostatni jako pierwszy przetestował metodę tomografii emisyjnej Positron (PET), stosując znaczniki 2-fluorodeoksy-D-glukozy (2FDG) w celu wykrycia zmian intensywności metabolicznej, uzupełnione procedurami obrazowania. Łańcuch węglowy toksyny FB4 ma o dwie grupy OH mniej niż FB1, co sprawia, że cząsteczka jest znacznie bardziej apolarna niż toksyna FB1. Jego bardziej apolarny charakter może ułatwić przejście przez podwójną błonę lipidową komórek i barierę krew-mózg. Jednak toksyczność toksyny FB4 jest nadal nieznana, co budzi obawy co do spożycia tych środków spożywczych. Celem jest zatem określenie geno- i cytotoksyczności toksyny fumonizyny B4 przy użyciu toksyny FB1 jako substancji kontrolnej. B) Projekt składa się z następującej serii zadań, które działają równolegle i nie opierają się na sobie: Oszacowanie narażenia ludności Węgier na fumonizynę przy użyciu multibiomarkerów. Celem badań jest: Ocena narażenia ludności na fumonizynę (B1 i B2) na różnych obszarach Węgier. Różne obszary obejmują regiony geograficzne (różne warunki klimatyczne) i gospodarcze (ewentualnie różne nawyki żywieniowe) w kraju: 1. Borsod – Abaúj – Zemplén, Szabolcs – Szatmár – Bereg, 2. Szkodniki hrabstwa, 3. Somogy, Baranya, hrabstwo Csongrád. Oprócz różnych obszarów geograficznych badanie może zostać rozszerzone na grupy osób z pewnymi chorobami, które mogą być związane z mikotoksynami (alergia pokarmowa, nowotwory, choroby nerek). Współpraca ze Szpitalem Nauczającym im. Kaposi Mór oraz Uniwersytetem Diagnostycznym i Onkoradiologicznym w Kaposvár (Polish)
12 August 2022
0 references
Fumonisinen (FUM) zijn toxische secundaire metabolieten (mycotoxinen) die voornamelijk door Fusarium-vormen worden geproduceerd. Fumonisine B1 (FB1) en fumonisine B2 (FB2) zijn goed voor 60 % en 30 % van de natuurlijke onzuiverheden. Na hun ontdekking bewezen ze hun rol in de ontwikkeling van vele pathologieën: leuko-encefalomalacia bij paarden (ELEM), longoedeem bij varkens (PPE), lever- en nierinsufficiëntie bij bijna alle gevoelige soorten, hoge concentraties nier- en leverkanker bij ratten. Er werd een nauwe correlatie gevonden tussen de consumptie van met FUM verontreinigde maïs en het optreden van humane slokdarmkanker en de neurale buissluitingsstoornis (cit. in Voss, 2011). Het Internationaal Agentschap voor kankeronderzoek heeft FB1 ingedeeld als potentieel kankerverwekkende stof (categorie 2B) (IARC, 1993). Tot op heden is het exacte werkingsmechanisme van het gif niet in elk detail bekend. Sphinganin is een structureel analoog, een specifieke remmer van het ceramidesynthase-enzym, wat verwarring veroorzaakt bij de vorming van complexe sfingolipiden (Wang et al., 1992, 1999). Het verandert ook het metabolisme van fosfolipiden en meervoudig onverzadigde vetzuren (Gelderblom et al., 1997). Door dit te doen, beïnvloedt het celgroei, differentiatie, communicatie tussen cellen, en processen van intracellulaire signaaloverdracht. De aanvaardbare concentratie van FUM in voor diervoeding bestemde producten valt onder Aanbeveling 2006/576/EG van de Commissie, terwijl de maximumgehalten in levensmiddelen onder Verordening (EG) nr. 1126/2007 vallen. Het WHO JECFA stelde de toelaatbare dagelijkse inname (TDI) van FUM vast op 2 µg/kg lichaamsgewicht. Volgens het meest recente onderzoek van 2015 naar mycotoxineverontreiniging (https://info.biomin.net) omvatte 52 % van de monsters in Midden-Europese landen FUM (898 µg/kg gemiddelde concentratie, 18 % boven de risicodrempel). In Zuid-Europese landen bevatte 72 % van de geteste monsters FUM, met een toename van frequentie en verontreiniging ten opzichte van 2014. Droogte verhoogt de gevoeligheid van maïs voor FUM-producerende Fusarium en als gevolg van klimaatverandering zal de dreiging voor het zuiden zich naar het noorden naar het noorden verspreiden, wat leidt tot een hogere blootstelling aan FUM in Midden-Europese landen (Sundheim en Rafoss, 2015). Maïs is geen basisvoedsel voor de Hongaarse bevolking, maar een hogere hoeveelheid consumptie kan worden verwacht bij mensen met coeliakie en kinderen. Zij zijn ook een risicovolle consument vanuit het oogpunt van de menselijke gezondheid. In het kader van het project streeft het onderzoeksteam ernaar de blootstelling van de mens aan fums (voornamelijk FB1) te beoordelen, die vanuit het oogpunt van de gezondheid van mens en dier significant zijn en waarschijnlijk een toenemend risico vormen, en om bepaalde werkingsmechanismen op celniveau en pathologische gevolgen van toxine in vitro en diermodellen (ratten, konijnen, varkens) op te sporen. Het doel is met name de membraanschade die door FB1 wordt veroorzaakt door oxidatieve stress, het antioxiderende systeem en het eerste proces te karakteriseren door de inname van zuiver toxine bij ratten, terwijl bij konijnen met een hoge FB1-paddenstoelcultuur. Het effect van fumonisine op de verteerbaarheid van nutriënten, GIT-functie en celglucoseopname als functie van fumonisine B1-dosis en blootstellingstijd wordt onderzocht, waarbij laatstgenoemde als eerste de Positron Emission tomography (PET) methode test, met behulp van 2-fluorodeoxy-D-glucose (2FDG)-verklikkers om veranderingen in de metabole intensiteit te detecteren, aangevuld met beeldvormingsprocedures. De koolstofketen van het FB4-toxine heeft twee minder OH-groepen dan FB1, waardoor het molecuul veel meer apolair is dan het FB1-toxine. Zijn meer apolaire karakter zal het waarschijnlijk gemakkelijker maken om het lipide dubbele membraan van cellen en de bloed-hersenbarrière over te steken. De toxiciteit van FB4-toxine is echter nog onbekend, wat aanleiding geeft tot bezorgdheid over de consumptie van deze levensmiddelen. Het doel is derhalve de geno- en cytotoxiciteit van fumonisine B4-toxine met FB1-toxine als controle te bepalen. B) Het project bestaat uit de volgende reeks taken die parallel lopen en niet op elkaar voortbouwen: Schatting van de blootstelling van de Hongaarse bevolking aan fumonisine met behulp van multibiomarkers. Het doel van de tests is: Beoordeling van de blootstelling van de bevolking aan fumonisine (B1 en B2) in verschillende gebieden van Hongarije. De verschillende gebieden bestrijken geografisch (verschillende klimatologische omstandigheden) en economisch (eventueel verschillende eetgewoonten) regio’s van het land: 1. Borsod — Abaúj — Zemplén, Szabolcs — Szatmár — Bereg, 2. Ongedierte County, 3. Somogy, Baranya, Csongrád County. Naast de verschillende geografische gebieden kan het onderzoek worden uitgebreid tot groepen mensen met bepaalde ziekten die geassocieerd kunnen worden met my... (Dutch)
12 August 2022
0 references
Fumonisiny (FUM) jsou toxické sekundární metabolity (mykotoxiny) produkované hlavně plísněmi Fusarium. Fumonisin B1 (FB1) a fumonisin B2 (FB2) představují 60 % a 30 % přírodních nečistot. Po svém objevu prokázali svou roli v rozvoji mnoha patologií: leukoencephalomalacia u koní (ELEM), plicní edém u prasat (PPE), poškození jater a ledvin u téměř všech citlivých druhů, vysoké koncentrace rakoviny ledvin a jater u potkanů. Byla zjištěna úzká korelace mezi konzumací kukuřice kontaminované FUM a výskytem rakoviny lidského jícnu a poruchou uzavření nervové trubice (cit. ve Vossu, 2011). Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny zařadila FB1 jako potenciální karcinogenní látku (kategorie 2B) (IARC, 1993). K dnešnímu dni není přesný mechanismus účinku toxinu znám v každém detailu. Sphinganin je strukturní analog, specifický inhibitor enzymu ceramid syntházy, který způsobuje zmatek při tvorbě komplexních sfingolipidů (Wang et al., 1992, 1999). Mění také metabolismus fosfolipidů a polynenasycených mastných kyselin (Gelderblom et al., 1997). Tím ovlivňuje růst buněk, diferenciaci, komunikaci mezi buňkami a procesy intracelulárního přenosu signálu. Na přijatelnou koncentraci FUM v produktech určených ke krmení zvířat se vztahuje doporučení Komise 2006/576/ES, zatímco maximální limity v potravinách jsou upraveny nařízením (ES) č. 1126/2007. WHO JECFA stanovila tolerovatelný denní příjem (TDI) FUM na 2 µg/kg tělesné hmotnosti. Podle posledního průzkumu kontaminace mykotoxiny v roce 2015 (https://info.biomin.net) zahrnovalo 52 % vzorků ve středoevropských zemích FUM (898 µg/kg průměrné koncentrace, 18 % nad prahovou hodnotou rizika). V jihoevropských zemích 72 % testovaných vzorků obsahovalo FUM s četností a nárůstem kontaminace ve srovnání s rokem 2014. Sucho zvyšuje citlivost kukuřice na Fusarium produkující FUM a v důsledku změny klimatu se očekává, že se hrozba na jihu rozšíří na sever, což povede k vyšší expozici FUM ve středoevropských zemích (Sundheim a Rafoss, 2015). Kukuřice není základní potravinou pro maďarskou populaci, ale u lidí s celiakií a dětí lze očekávat vyšší spotřebu. Jsou také vysoce rizikovým spotřebitelem z hlediska lidského zdraví. V rámci projektu si výzkumný tým klade za cíl posoudit expozici člověka fumům (především FB1), které jsou významné z hlediska zdraví zvířat a lidí a které mohou představovat rostoucí riziko, a odhalit některé mechanismy působení na buněčné úrovni a patologické důsledky toxinů in vitro a zvířecích modelů (rat, králík, prase). Cílem je zejména charakterizovat poškození membrány způsobené FB1 oxidačním stresem, antioxidačním systémem a prvním procesem příjmu čistého toxinu u potkanů, zatímco u králíků s vysokou FB1 houbovou kulturou. Je zkoumán účinek fumonisinu na stravitelnost živin, funkci GIT a absorpci buněčné glukózy jako funkci dávky fumonisinu B1 a doby expozice, přičemž první testuje metodu Positronové emisní tomografie (PET) pomocí 2-fluorodeoxy-D-glukózy (2FDG) pro detekci změn v intenzitě metabolismu, doplněných o zobrazovací postupy. Uhlíkový řetězec toxinu FB4 má o dvě méně OH skupin než FB1, což činí molekulu mnohem apolární než FB1 toxin. Jeho apolární charakter pravděpodobně usnadní křížení lipidové dvojité membrány buněk a bariéry krevního mozku. Toxicita toxinu FB4 však stále není známa, což vyvolává obavy ohledně konzumace těchto potravin. Cílem je proto stanovit geno- a cytotoxicitu fumonisinu B4 toxinu pomocí FB1 toxinu jako kontroly. B) Projekt se skládá z následujících řad úkolů, které probíhají paralelně a nevyvíjejí se navzájem: Odhad expozice maďarské populace fumonisinu pomocí multibiomarkerů. Účelem zkoušek je: Posouzení expozice populace fumonisinu (B1 a B2) v různých oblastech Maďarska. Jednotlivé oblasti zahrnují zeměpisně (různé klimatické podmínky) a ekonomicky (případně odlišné stravovací návyky) regiony země: 1. Borsod – Abaúj – Zemplén, Szabolcs – Szatmár – Bereg, 2. Škůdce, 3. Somogy, Baranya, okres Csongrád. Kromě různých zeměpisných oblastí může být průzkum rozšířen na skupiny osob s určitými onemocněními, které mohou být spojeny s mykotoxinovou zátěží (alergií na živiny, nádory, onemocněními ledvin). Spolupráce s Fakultní nemocnicí Kaposi Mór a Diagnostickou a onkologickou univerzitou v Kaposváru (Czech)
12 August 2022
0 references
Fumonizīni (FUM) ir toksiskie sekundārie metabolīti (mikotoksīni), ko galvenokārt ražo Fusarium veidnes. Fumonizīns B1 (FB1) un fumonizīns B2 (FB2) veido 60 % un 30 % dabisko piemaisījumu. Pēc atklāšanas viņi pierādīja savu lomu daudzu patoloģiju attīstībā: leikoencefalomalācija zirgiem (ELEM), plaušu tūska cūkām (PPE), aknu un nieru darbības traucējumi gandrīz visām jutīgām sugām, augsta nieru un aknu vēža koncentrācija žurkām. Tika konstatēta cieša saistība starp ar FUM piesārņotās kukurūzas lietošanu pārtikā un cilvēka barības vada vēža gadījumiem un nervu caurulīšu slēgšanas traucējumiem (cit. in Voss, 2011). Starptautiskā Vēža izpētes aģentūra klasificēja FB1 kā potenciālu kancerogēnu vielu (2B kategorija) (IARC, 1993). Līdz šim precīzs toksīna darbības mehānisms nav zināms visās detaļās. Sphinganīns ir strukturālais analogs, specifisks keramīda sintāzes enzīma inhibitors, kas rada apjukumu sarežģītu sfingolipīdu veidošanā (Wang et al., 1992, 1999). Tas arī maina fosfolipīdu un polinepiesātināto taukskābju metabolismu (Gelderblom et al., 1997). To darot, tas ietekmē šūnu augšanu, diferenciāciju, saziņu starp šūnām un intracelulāro signālu pārsūtīšanas procesus. Uz pieļaujamo FUM koncentrāciju dzīvnieku barībai paredzētos produktos attiecas Komisijas Ieteikums 2006/576/EK, savukārt maksimāli pieļaujamo koncentrāciju pārtikas produktos reglamentē Regula (EK) Nr. 1126/2007. PVO JECFA noteica FUM pieļaujamo dienas devu (TDI) 2 µg/kg ķermeņa svara. Saskaņā ar jaunāko 2015. gada pētījumu par mikotoksīnu piesārņojumu (https://info.biomin.net) 52 % paraugu Centrāleiropas valstīs iekļāva FUM (898 µg/kg vidējā koncentrācija, 18 % virs riska sliekšņa). Dienvideiropas valstīs 72 % pārbaudīto paraugu saturēja FUM, un to biežums un piesārņojums palielinājās salīdzinājumā ar 2014. gadu. Sausums palielina kukurūzas jutīgumu pret FUM ražojošo Fusarium, un klimata pārmaiņu rezultātā ir sagaidāms, ka draudi dienvidiem izplatīsies uz ziemeļiem, izraisot lielāku FUM eksponētību Centrāleiropas valstīs (Sundheim un Rafoss, 2015). Kukurūza nav pamatēdiens Ungārijas iedzīvotājiem, bet var sagaidīt lielāku patēriņu cilvēkiem ar celiakiju un bērniem. Tie ir arī augsta riska patērētāji no cilvēku veselības viedokļa. Projekta ietvaros pētniecības grupas mērķis ir novērtēt fums (galvenokārt FB1) iedarbību uz cilvēkiem, kas ir nozīmīgi no dzīvnieku un cilvēku veselības viedokļa un kas varētu radīt pieaugošu risku, un noteikt dažus šūnu līmeņa darbības mehānismus un patoloģiskās sekas toksīnam in vitro un dzīvnieku modeļiem (žurkām, trušiem, cūkām). Jo īpaši mērķis ir raksturot membrānas bojājumus, ko izraisa FB1 oksidatīvais stress, antioksidantu sistēma un pirmais process, uzņemot tīru toksīnu žurkām, bet trušiem ar augstu FB1 sēņu kultūru. Tiek pētīta fumonizīna ietekme uz barības vielu sagremojamību, GIT funkciju un glikozes uzņemšanu šūnās kā fumonizīna B1 devas funkcija un ekspozīcijas laiks; pēdējais ir pirmais, kas testē pozitronu emisijas tomogrāfijas (PET) metodi, izmantojot 2-fluorodeoksi-D-glikozes (2FDG) marķierus, lai noteiktu metabolisma intensitātes izmaiņas, ko papildina attēlveidošanas procedūras. FB4 toksīna oglekļa ķēdei ir divas mazāk OH grupu nekā FB1, kas padara molekulu daudz apolārāku nekā FB1 toksīnu. Tā apolārais raksturs, visticamāk, atvieglos šūnu lipīdu dubulto membrānu un asins-smadzeņu barjeras šķērsošanu. Tomēr FB4 toksīna toksicitāte joprojām nav zināma, kas rada bažas par šo pārtikas produktu patēriņu. Tāpēc mērķis ir noteikt fumonizīna B4 toksīna genotoksicitāti un citotoksicitāti, par kontroli izmantojot FB1 toksīnu. B) Projekts sastāv no šādiem uzdevumiem, kas tiek veikti paralēli un nav savstarpēji saistīti: Novērtējums par fumonizīna iedarbību uz Ungārijas iedzīvotājiem, izmantojot multibiomarķierus. Testu mērķis ir: Novērtējums par fumonizīna (B1 un B2) iedarbību uz iedzīvotājiem dažādos Ungārijas apgabalos. Dažādās teritorijas ģeogrāfiski (dažādi klimatiskie apstākļi) un ekonomiski (iespējams, atšķirīgi ēšanas paradumi) ietver valsts reģionus: 1. Borsod — Abaúj — Zemplén, Szabolcs — Szatmár — Bereg, 2. Kaitēkļu apriņķis, 3. Somogy, Baranya, Csongrád County. Papildus dažādajiem ģeogrāfiskajiem apgabaliem apsekojumu var attiecināt uz cilvēku grupām ar noteiktām slimībām, kas var būt saistītas ar mikotoksīnu slodzi (uzturvielu alerģija, audzēji, nieru slimības). Sadarbība ar Kaposi Mór mācību slimnīcu un Kaposvár Diagnostikas un onkoradiologu universitāti (Latvian)
12 August 2022
0 references
Is meitibilítí tánaisteacha tocsaineacha (mycotocsainí) iad fumonisins (FUM) a tháirgtear go príomha ag múnlaí Fusarium. Is iad Fúmainisin B1 (FB1) agus fúmainisin B2 (FB2) is cúis le 60 % agus 30 % d’eisíontais nádúrtha. Tar éis a bhfionnachtain, bhí siad a ról i bhforbairt na paiteolaíochtaí go leor: leukoencephalomalacia i gcapaill (ELEM), éidéime scamhógach i muca (PPE), lagú hepatic agus duánach i mbeagnach gach speiceas íogair, tiúchan ard ailse duáin agus ae i bhfrancaigh. Fuarthas amach go raibh comhghaol dlúth idir tomhaltas arbhar Indiach éillithe FUM agus tarlú ailse éasfagas daonna agus neamhord dúnta an fheadáin néaraigh (cit. i Voss, 2011). An Ghníomhaireacht Idirnáisiúnta um Thaighde ar Ailse aicmithe FB1 mar shubstaint charcanaigineach fhéideartha (catagóir 2B) (IARC, 1993). Go dtí seo, níl meicníocht bheacht gníomhaíochta an tocsain ar eolas i ngach mion. Is analógach struchtúrach é Sphinganin, coscaire sonrach ar an einsím synthase ceramide, rud a fhágann mearbhall i bhfoirm sfingolipids casta (Wang et al., 1992, 1999). Athraíonn sé freisin meitibileacht fosfailipidí agus aigéid shailleacha polyunsaturated (Gelderblom et al., 1997). Trí sin a dhéanamh, bíonn tionchar aige ar fhás cille, idirdhealú, cumarsáid idir cealla, agus próisis aistrithe comhartha intracellular. Cumhdaítear tiúchan inghlactha FUM i dtáirgí atá beartaithe mar bheatha ainmhithe le Moladh 2006/576/CE ón gCoimisiún, agus rialaítear uasleibhéil in earraí bia le Rialachán (CE) Uimh. 1126/2007. Socraíonn JECFA WHO iontógáil laethúil inghlactha (TDI) FUM ag 2 µg/kg de mheáchan coirp. De réir an tsuirbhé is déanaí in 2015 maidir le héilliú míceatocsaine (https://info.biomin.net), áiríodh FUM (898 µg/kg meántiúchan, 18 % os cionn na tairsí riosca) ar 52 % de na samplaí i dtíortha Lár na hEorpa. I ndeisceart na hEorpa, bhí FUM i 72 % de na samplaí a tástáladh, agus tháinig méadú ar mhinicíocht agus éilliú i gcomparáid le 2014. Méadaíonn triomach íogaireacht arbhair Indiaigh chun Fusarium a tháirgeadh FUM agus mar thoradh ar athrú aeráide, táthar ag súil go scaipfidh an bhagairt ar an deisceart ó thuaidh, rud a fhágann nochtadh FUM níos airde i dtíortha Lár na hEorpa (Sundheim agus Rafoss, 2015). Ní bia bunúsach do dhaonra na hUngáire é arbhar Indiach, ach is féidir a bheith ag súil le méid níos airde tomhaltais i measc daoine a bhfuil galar celiac orthu agus leanaí. Is tomhaltóir ardriosca iad freisin ó thaobh shláinte an duine de. Faoi chuimsiú an tionscadail, tá sé mar aidhm ag an bhfoireann taighde measúnú a dhéanamh ar nochtadh daoine FUManna (FB1) go príomha, atá suntasach ó thaobh shláinte ainmhithe agus shláinte an duine de agus ar dócha go mbeidh riosca níos mó ag baint leo, agus roinnt meicníochtaí gníomhaíochta ar leibhéal ceall agus iarmhairtí paiteolaíocha tocsain in vitro agus samhlacha ainmhithe (francach, coinín, muc) a bhrath. Go háirithe, is é an cuspóir ná an damáiste membrane de bharr FB1 trí strus ocsaídiúcháin, an córas frithocsaídeach agus an chéad phróiseas trí iontógáil tocsain íon i francaigh, agus i gcoiníní le cultúr muisiriún ard FB1. Déantar imscrúdú ar éifeacht fumonisin ar dhíleáiteacht cothaitheach, feidhm GIT agus glacadh glúcóis cille mar fheidhm de dháileog fumonisin B1 agus am nochta, agus is é an dara ceann an chéad cheann chun tástáil a dhéanamh ar mhodh tomagrafaíochta Astaíochta Positron (PET), ag baint úsáide as rianairí 2-fluorodeoxy-D-glucose (2FDG) chun athruithe ar dhéine meitibileach a bhrath, arna bhforlíonadh le nósanna imeachta íomháithe. Tá dhá ghrúpa OH níos lú ag slabhra carbóin an tocsain FB4 ná FB1, rud a fhágann go bhfuil an móilín i bhfad níos apolar ná an tocsain FB1. Is dócha go ndéanfaidh a charachtar níos apolar níos éasca é a thrasnú membrane dúbailte lipid de chealla agus an bhacainn fola-inchinn. Mar sin féin, níl tocsaineacht tocsain FB4 fós ar eolas, rud a ardaíonn imní faoi thomhaltas na mbianna sin. Is é an cuspóir, dá bhrí sin, géineatocsaineacht agus cíteatocsaineacht fumonisin B4 tocsain a chinneadh agus úsáid á baint as tocsain FB1 mar rialú. Cé gurbh iad Avondale rogha na coitianta tháinig buachaillí GCM le plean agus chuireadar I bhfeidhm é. Meastachán ar nochtadh phobal na hUngáire do fhúmainisíní a úsáideann il-bhithmharcóirí. Is é cuspóir na dtástálacha: Measúnú ar nochtadh an daonra do fhúmainisin (B1 agus B2) i gceantair éagsúla san Ungáir. Cumhdaíonn na limistéir éagsúla réigiúin na tíre go geografach (dálaí difriúla aeráide) agus go heacnamaíoch (b’fhéidir nósanna itheacháin éagsúla): 1. Borsod — Abaúj — Zemplén, Szabolcs — Szatmár — Bereg, 2. Contae Lotnaid, 3. Somogy, Baranya, Contae Shongrád. Chomh maith leis na limistéir gheografacha éagsúla, is féidir an suirbhé a leathnú chuig grúpaí daoine a bhfuil galair áirithe acu a d’fhéadfadh a bheith bainteach le hualaí mycotoxin (ailléirge cothaitheach, siadaí, galair duáin). Comhoibriú le hOspidéal Teagaisc Kaposi Mór agus le hOllscoil Diagnóiseach agus Oncoradioous Kaposvár (Irish)
12 August 2022
0 references
Fumonizini (FUM) so toksični sekundarni metaboliti (mikotoksini), ki jih proizvajajo predvsem kalupi iz rodu Fusarium. Fumonizin B1 (FB1) in fumonizin B2 (FB2) predstavljata 60 % in 30 % naravnih nečistoč. Po odkritju so dokazali svojo vlogo pri razvoju številnih patologij: levkoencefalomalacija pri konjih (ELEM), pljučni edem pri prašičih (PPE), okvara jeter in ledvic pri skoraj vseh občutljivih živalskih vrstah, visoke koncentracije raka ledvic in jeter pri podganah. Ugotovljena je bila tesna korelacija med uživanjem koruze, okužene s FUM, in pojavom raka požiralnika pri človeku ter motnjo zaprtja živčne cevi (cit. v Vossu, 2011). Mednarodna agencija za raziskave raka je FB1 razvrstila kot potencialno rakotvorno snov (kategorija 2B) (IARC, 1993). Do danes natančen mehanizem delovanja toksina ni znan v vseh podrobnostih. Sphinganin je strukturni analog, specifičen zaviralec encima ceramid-sintaze, ki povzroča zmedenost pri tvorbi kompleksnih sfingolipidov (Wang et al., 1992, 1999). Prav tako spremeni presnovo fosfolipidov in polinenasičenih maščobnih kislin (Gelderblom et al., 1997). S tem vpliva na rast celic, diferenciacijo, komunikacijo med celicami in procese znotrajceličnega prenosa signala. Sprejemljiva koncentracija FUM v proizvodih, namenjenih za živalsko krmo, je zajeta v Priporočilu Komisije 2006/576/ES, medtem ko mejne vrednosti v živilih ureja Uredba (ES) št. 1126/2007. SZO je dopustni dnevni vnos (TDI) FUM določil na 2 µg/kg telesne teže. Po zadnji raziskavi o kontaminaciji z mikotoksini iz leta 2015 (https://info.biomin.net) je 52 % vzorcev v srednjeevropskih državah vključevalo FUM (898 µg/kg povprečne koncentracije, 18 % nad pragom tveganja). V južnoevropskih državah je 72 % testiranih vzorcev vsebovalo FUM, pogostost in kontaminacija pa sta se v primerjavi z letom 2014 povečali. Suša povečuje občutljivost koruze na Fusarium, ki proizvaja FUM, zaradi podnebnih sprememb pa se pričakuje, da se bo grožnja za jug razširila proti severu, kar bo povzročilo večjo izpostavljenost FUM v srednjeevropskih državah (Sundheim in Rafoss, 2015). Koruza ni osnovno živilo za madžarsko prebivalstvo, vendar je mogoče pričakovati večjo porabo med ljudmi s celiakijo in otroki. Prav tako so zelo tvegani potrošniki z vidika zdravja ljudi. V okviru projekta si raziskovalna skupina prizadeva oceniti izpostavljenost ljudi fumom (predvsem FB1), ki so pomembni z vidika zdravja živali in ljudi in bodo verjetno predstavljali vse večje tveganje, ter odkriti nekatere mehanizme delovanja na celični ravni in patološke posledice toksinov in vitro ter živalskih modelov (podgane, kuncev, prašičev). Cilj je zlasti opredeliti membransko škodo, ki jo povzroča FB1 zaradi oksidativnega stresa, antioksidantnega sistema in prvega procesa z vnosom čistega toksina pri podganah, medtem ko pri kuncih z visoko kulturo gob FB1. Razišče se učinek fumonizina na prebavljivost hranil, funkcijo GIT in privzem celične glukoze kot funkcijo odmerka fumonizina B1 in časa izpostavljenosti, pri čemer je slednja prva testirala metodo pozitronske emisijske tomografije (PET) z 2-fluorodeoksi-D-glukozo (2FDG) sledilci za odkrivanje sprememb v metabolni intenzivnosti, dopolnjeni s postopki slikanja. Ogljikova veriga toksina FB4 ima dve skupini OH manj kot FB1, zaradi česar je molekula veliko bolj apolarna od toksina FB1. Bolj apolarni značaj bo verjetno olajšal prehod lipidne dvojne membrane celic in krvno-možganske pregrade. Vendar toksičnost toksinov FB4 še vedno ni znana, kar vzbuja pomisleke glede uživanja teh živil. Cilj je zato določiti geno- in citotoksičnost toksina fumonizina B4 z uporabo toksina FB1 kot kontrole. B) Projekt sestavlja naslednja vrsta nalog, ki se izvajajo vzporedno in ne nadgrajujejo drug na drugega: Ocena izpostavljenosti madžarskega prebivalstva fumonizinu z uporabo multibiomarkerjev. Namen preskusov je: Ocena izpostavljenosti prebivalstva fumonizinu (B1 in B2) na različnih območjih Madžarske. Različna območja pokrivajo geografsko (različne podnebne razmere) in gospodarsko (po možnosti različne prehranjevalne navade) regije države: 1. Borsod – Abaúj – Zemplén, Szabolcs – Szatmár – Bereg, 2. Okrožje škodljivcev, 3. Somogy, Baranya, okrožje Csongrád. Poleg različnih geografskih območij se lahko raziskava razširi na skupine ljudi z določenimi boleznimi, ki so lahko povezane z obremenitvijo z mikotoksini (alergija na hranila, tumorji, bolezni ledvic). Sodelovanje z bolnišnico za poučevanje Kaposi Mór ter diagnostično in onkoradiologno univerzo v Kaposvárju (Slovenian)
12 August 2022
0 references
Las fumonisinas (FUM) son metabolitos tóxicos secundarios (micotoxinas) producidos principalmente por mohos de Fusarium. La fumonisina B1 (FB1) y la fumonisina B2 (FB2) representan el 60 % y el 30 % de las impurezas naturales. Después de su descubrimiento, demostraron su papel en el desarrollo de muchas patologías: leucoencefalomalacia en caballos (ELEM), edema pulmonar en cerdos (PPE), insuficiencia hepática y renal en casi todas las especies sensibles, altas concentraciones de cáncer de riñón e hígado en ratas. Se encontró una estrecha correlación entre el consumo de maíz contaminado con FUM y la aparición de cáncer de esófago humano y el trastorno de cierre del tubo neural (citado en Voss, 2011). La Agencia Internacional para la Investigación del Cáncer clasificó la FB1 como sustancia carcinógena potencial (categoría 2B) (IARC, 1993). Hasta la fecha, el mecanismo exacto de acción de la toxina no se conoce en todos los detalles. Sphinganin es un análogo estructural, un inhibidor específico de la enzima ceramida sintasa, causando confusión en la formación de esfingólidos complejos (Wang et al., 1992, 1999). También cambia el metabolismo de fosfolípidos y ácidos grasos poliinsaturados (Gelderblom et al., 1997). Al hacerlo, afecta el crecimiento celular, la diferenciación, la comunicación entre células y los procesos de transferencia de señal intracelular. La concentración aceptable de FUM en los productos destinados a la alimentación animal está cubierta por la Recomendación 2006/576/CE de la Comisión, mientras que los contenidos máximos en los productos alimenticios están regulados por el Reglamento (CE) n.º 1126/2007. El JECFA de la OMS fijó la ingesta diaria tolerable (IDT) de FUM en 2 µg/kg de peso corporal. Según la última encuesta de contaminación por micotoxinas de 2015 (https://info.biomin.net), el 52 % de las muestras de los países de Europa Central incluía FUM (898 µg/kg de concentración media, un 18 % por encima del umbral de riesgo). En los países del sur de Europa, el 72 % de las muestras analizadas contenía FUM, con un aumento de la frecuencia y la contaminación en comparación con 2014. La sequía aumenta la sensibilidad del maíz al Fusarium productor de FUM y, como resultado del cambio climático, se espera que la amenaza para el sur se propague hacia el norte, lo que conducirá a una mayor exposición al FUM en los países de Europa Central (Sundheim y Rafoss, 2015). El maíz no es un alimento básico para la población húngara, pero se puede esperar una mayor cantidad de consumo entre las personas con enfermedad celíaca y los niños. También son consumidores de alto riesgo desde el punto de vista de la salud humana. En el marco del proyecto, el equipo de investigación tiene como objetivo evaluar la exposición humana de los fumos (principalmente FB1), que son significativos desde el punto de vista de la salud animal y humana y que pueden plantear un riesgo creciente, y detectar algunos mecanismos de acción a nivel celular y las consecuencias patológicas de las toxinas in vitro y modelos animales (rat, conejo, cerdo). En particular, el objetivo es caracterizar el daño a la membrana causado por FB1 por el estrés oxidativo, el sistema antioxidante y el primer proceso por la ingesta de toxina pura en ratas, mientras que en conejos con alto cultivo de hongos FB1. Se investiga el efecto de la fumonisina en la digestibilidad de los nutrientes, la función GIT y la absorción de glucosa celular en función de la dosis de fumonisina B1 y el tiempo de exposición, siendo este último el primero en probar el método de tomografía por emisión de positrones (PET), utilizando marcadores de 2-fluorodeoxi-D-glucosa (2FDG) para detectar cambios en la intensidad metabólica, complementados con procedimientos de imagen. La cadena de carbono de la toxina FB4 tiene dos grupos OH menos que FB1, lo que hace que la molécula sea mucho más apolar que la toxina FB1. Su carácter más apolar es probable que sea más fácil cruzar la doble membrana lipídica de las células y la barrera hematoencefálica. Sin embargo, todavía se desconoce la toxicidad de la toxina FB4, lo que suscita preocupación por el consumo de estos alimentos. Por lo tanto, el objetivo es determinar la genotoxicidad y citotoxicidad de la toxina fumonisina B4 utilizando la toxina FB1 como control. B) El proyecto consiste en la siguiente serie de tareas que se ejecutan en paralelo y que no se basan entre sí: Estimación de la exposición de la población húngara a la fumonisina utilizando multibiomarcadores. Los ensayos tendrán por objeto: Evaluación de la exposición de la población a fumonisina (B1 y B2) en diferentes zonas de Hungría. Las diferentes áreas abarcan regiones geográficas (diferentes condiciones climáticas) y económicas (posiblemente diferentes hábitos alimenticios) del país: 1. Borsod — Abaúj — Zemplén, Szabolcs — Szatmár — Bereg, 2. Condado de Pest, 3. Somogy, Baranya, condado de Csongrád. Además de las diferentes áreas geográficas, la encuesta puede extende... (Spanish)
12 August 2022
0 references
Фумонизините (FUM) са токсични вторични метаболити (микотоксини), произвеждани главно от плесени от Fusarium. Фумонизин В1 (FB1) и фумонизин В2 (FB2) представляват 60 % и 30 % от естествените примеси. След откриването им те доказаха своята роля в развитието на много патологии: левкоенцефаломалаксия при коне (ELEM), белодробен оток при прасета (PPE), чернодробно и бъбречно увреждане при почти всички чувствителни видове, високи концентрации на рак на бъбреците и черния дроб при плъхове. Установена е тясна връзка между консумацията на царевица, замърсена с FUM, и появата на рак на човешкия хранопровод и нарушението на затварянето на невралната тръба (цит. във Voss, 2011 г.). Международната агенция за изследване на рака класифицира FB1 като потенциално канцерогенно вещество (категория 2B) (IARC, 1993 г.). Към днешна дата точният механизъм на действие на токсина не е известен във всеки детайл. Sphinganin е структурен аналог, специфичен инхибитор на ензима церамид синтаза, причиняващ объркване в образуването на сложни сфинголипиди (Wang et al., 1992, 1999). Той също така променя метаболизма на фосфолипидите и полиненаситените мастни киселини (Gelderblom et al., 1997). По този начин тя засяга растежа на клетките, диференциацията, комуникацията между клетките и процесите на предаване на вътреклетъчен сигнал. Допустимата концентрация на FUM в продукти, предназначени за хранене на животни, е обхваната от Препоръка 2006/576/ЕО на Комисията, докато максимално допустимите количества в храните се уреждат от Регламент (ЕО) № 1126/2007. СЕКХД на СЗО определи допустимата дневна доза (ПДД) на FUM на 2 µg/kg телесно тегло. Според последното проучване за 2015 г. на замърсяването с микотоксини (https://info.biomin.net) 52 % от пробите в централноевропейските държави са включвали FUM (898 µg/kg средна концентрация, 18 % над прага на риска). В южноевропейските държави 72 % от изследваните проби съдържат FUM, като честотата и замърсяването се увеличават в сравнение с 2014 г. Сушата увеличава чувствителността на царевицата към Fusarium, произвеждащ FUM, и в резултат на изменението на климата се очаква заплахата на юг да се разпространи на север, което ще доведе до по-голяма експозиция на FUM в централноевропейските държави (Сундхайм и Рафос, 2015 г.). Царевицата не е основна храна за унгарското население, но може да се очаква по-висока консумация сред хората с целиакия и децата. Те също така са високорисков потребител от гледна точка на човешкото здраве. В рамките на проекта изследователският екип има за цел да оцени експозицията на хора на фуми (предимно FB1), които са значими от гледна точка на здравето на животните и хората и които е вероятно да представляват нарастващ риск, и да открие някои клетъчни механизми на действие и патологични последици от токсини in vitro и животински модели (плъх, зайци, свине). По-специално целта е да се характеризира увреждането на мембраната, причинено от FB1 от оксидативния стрес, антиоксидантната система и първия процес чрез прием на чист токсин при плъхове, докато при зайци с висока култура на гъби FB1. Изследва се ефектът на фумонизин върху смилаемостта на хранителните вещества, функцията на GIT и поглъщането на клетъчната глюкоза като функция на дозата и времето на експозиция на фумонизин В1, като последният е първият, който тества метода на позитронната емисионна томография (PET), като се използват 2-флуородеокси-D-глюкозни маркери за откриване на промени в метаболитната интензивност, допълнени от визуализиращи процедури. Въглеродната верига на FB4 токсин има две по-малко OH групи от FB1, което прави молекулата много по-аполярна от FB1 токсин. По-аполярният му характер вероятно ще улесни преминаването на липидната двойна мембрана на клетките и кръвно-мозъчната бариера. Токсичността на FB4 токсин обаче все още не е известна, което поражда опасения относно консумацията на тези храни. Следователно целта е да се определи гено- и цитотоксичността на токсин фумонизин В4, като се използва FB1 токсин като контрол. Б) Проектът се състои от следната поредица от задачи, които се изпълняват паралелно и не се надграждат една върху друга: Оценка на експозицията на унгарската популация на фумонизин с използване на мултибиомаркери. Целта на изпитванията е: Оценка на експозицията на населението на фумонизин (B1 и B2) в различни райони на Унгария. Различните райони обхващат географски (различни климатични условия) и икономически (евентуално различни хранителни навици) региони на страната: 1. Borsod — Abaúj — Zemplén, Szabolcs — Szatmár — Bereg, 2. Окръг на вредителите, 3. Сомоги, Бараня, окръг Чонград. В допълнение към различните географски райони, проучването може да бъде разширено, така че да обхване групи хора с определени заболявания, които могат да бъдат свързани с натоварвания с микотоксини (хранителни алергии, тумори, бъбречни заболявания). Сътрудничество с Учебната болница „Капоси Мор“ и Диагностичния и онкрадиологичния университет в Капосвар (Bulgarian)
12 August 2022
0 references
Il-fumonisins (FUM) huma metaboliti sekondarji tossiċi (mikotossini) prodotti prinċipalment mill-moffa Fusarium. Il-fumoniżina B1 (FB1) u l-fumoniżina B2 (FB2) jammontaw għal 60 % u 30 % tal-impuritajiet naturali. Wara l-iskoperta tagħhom, huma wrew ir-rwol tagħhom fl-iżvilupp ta ‘ħafna patoloġiji: lewkoenċefalomaliċja fiż-żwiemel (ELEM), edima pulmonari fil-majjali (PPE), indeboliment tal-fwied u tal-kliewi fi kważi l-ispeċi sensittivi kollha, konċentrazzjonijiet għoljin ta’ kanċer tal-kliewi u tal-fwied fil-firien. Instabet korrelazzjoni mill-qrib bejn il-konsum tal-qamħirrum ikkontaminat bil-FUM u l-okkorrenza tal-kanċer tal-esofagu uman u d-disturb tal-għeluq tat-tubu newrali (cit. f’Voss, 2011). L-Aġenzija Internazzjonali għar-Riċerka dwar il-Kanċer ikklassifikat l-FB1 bħala sustanza karċinoġenika potenzjali (kategorija 2B) (IARC, 1993). Sal-lum, il-mekkaniżmu eżatt ta’ azzjoni tat-tossina mhuwiex magħruf f’kull dettall. Sphinganin huwa analogu strutturali, inibitur speċifiku tal-enzima ceramide synthase, li jikkawża konfużjoni fil-formazzjoni ta’ sfingolipids kumplessi (Wang et al., 1992, 1999). Tbiddel ukoll il-metaboliżmu tal-fosfolipidi u tal-aċidi grassi poliinsaturati (Gelderblom et al., 1997). Billi tagħmel dan, taffettwa t-tkabbir taċ-ċelloli, id-differenzjazzjoni, il-komunikazzjoni bejn iċ-ċelloli, u l-proċessi tat-trasferiment tas-sinjali intraċellulari. Il-konċentrazzjoni aċċettabbli ta’ FUM fi prodotti maħsuba għall-għalf tal-annimali hija koperta mir-Rakkomandazzjoni tal-Kummissjoni 2006/576/KE, filwaqt li l-livelli massimi fl-oġġetti tal-ikel huma rregolati mir-Regolament (KE) Nru 1126/2007. Il-JECFA tad-WHO stabbilixxa d-doża tollerabbli ta’ kuljum (TDI) tal-FUM għal 2 µg/kg ta’ piż tal-ġisem. Skont l-aħħar stħarriġ tal-2015 dwar il-kontaminazzjoni mill-mikotossini (https://info.biomin.net), 52 % tal-kampjuni fil-pajjiżi tal-Ewropa Ċentrali kienu jinkludu l-FUM (898 µg/kg konċentrazzjoni medja, 18 % ogħla mil-limitu tar-riskju). Fil-pajjiżi tan-Nofsinhar tal-Ewropa, 72 % tal-kampjuni ttestjati kien fihom FUM, bil-frekwenza u l-kontaminazzjoni jiżdiedu meta mqabbla mal-2014. In-nixfa żżid is-sensittività tal-qamħirrum għall-Fusarium li jipproduċi l-FUM u bħala riżultat tat-tibdil fil-klima, it-theddida għan-Nofsinhar hija mistennija li tinfirex lejn it-Tramuntana, li twassal għal esponiment ogħla għall-FUM fil-pajjiżi tal-Ewropa Ċentrali (Sundheim u Rafoss, 2015). Il-qamħirrum mhuwiex ikel bażiku għall-popolazzjoni Ungeriża, iżda huwa mistenni ammont ogħla ta’ konsum fost il-persuni bil-marda celiac u t-tfal. Huma wkoll konsumaturi ta’ riskju għoli mill-perspettiva tas-saħħa tal-bniedem. Fil-qafas tal-proġett, it-tim tar-riċerka għandu l-għan li jivvaluta l-esponiment uman tad-dħaħen (primarjament FB1), li huma sinifikanti mil-lat tas-saħħa tal-annimali u tal-bniedem u li x’aktarx joħolqu riskju dejjem akbar, u li jindividwaw xi mekkaniżmi ta’ azzjoni fil-livell taċ-ċelloli u konsegwenzi patoloġiċi tat-tossini in vitro u l-mudelli tal-annimali (far, fenek, majjal). B’mod partikolari, l-għan huwa li tiġi kkaratterizzata l-ħsara fil-membrana kkawżata minn FB1 minn stress ossidattiv, is-sistema antiossidanti u l-ewwel proċess bit-teħid ta’ tossina pura fil-firien, filwaqt li fil-fniek b’kultura għolja ta’ faqqiegħ FB1. L-effett ta’ fumonisin fuq id-diġestibilità tan-nutrijenti, il-funzjoni tal-GIT u t-teħid tal-glukożju miċ-ċelloli bħala funzjoni tad-doża ta’ fumonisin B1 u l-ħin tal-esponiment huwa investigat, b’dan tal-aħħar ikun l-ewwel wieħed li jiġi ttestjat il-metodu tat-tomografija bl-Emissjoni tal-Positron (PET), bl-użu ta’ traċċjaturi 2-fluorodeoxy-D-glucose (2FDG) biex jiġu identifikati bidliet fl-intensità metabolika, supplimentati bi proċeduri ta’ immaġni. Il-katina tal-karbonju tat-tossina FB4 għandha żewġ gruppi OH inqas minn FB1, li jagħmel il-molekula ħafna aktar apolari mit-tossina FB1. Il-karattru aktar apolari tiegħu x’aktarx li jagħmilha aktar faċli biex taqsam il-membrana doppja tal-lipidi taċ-ċelloli u l-barriera bejn id-demm u l-moħħ. Madankollu, it-tossiċità tat-tossini FB4 għadha mhix magħrufa, u dan iqajjem tħassib dwar il-konsum ta’ dan l-ikel. L-għan huwa għalhekk li jiġu ddeterminati l-ġeno- u ċ-ċitotossiċità tat-tossina ta’ fumonisin B4 bl-użu tat-tossina FB1 bħala kontroll. B) Il-proġett jikkonsisti fis-serje ta ‘kompiti li ġejjin li jimxu b’mod parallel u ma jibnu fuq xulxin: Stima tal-esponiment tal-popolazzjoni Ungeriża għal fumonisin bl-użu ta’ multibijomarkaturi. L-għan tat-testijiet għandu jkun: Valutazzjoni tal-esponiment tal-popolazzjoni għal fumonisin (B1 u B2) f’żoni differenti tal-Ungerija. Iż-żoni differenti jkopru reġjuni ġeografikament (kundizzjonijiet klimatiċi differenti) u ekonomikament (possibbilment differenti) tal-pajjiż: 1. Borsod — Abaúj — Zemplén, Szabolcs — Szatmár — Bereg, 2. Il-Kontea tal-pesti, 3. Somogy, Baranya, il-Kontea ta’ Csongrád. Minbarra ż-żoni ġeografiċi differenti, l-istħarriġ jista’ jiġi estiż għal gruppi ta’ persuni b’... (Maltese)
12 August 2022
0 references
As fumonisinas (FUM) são metabolitos secundários tóxicos (micotoxinas) produzidos principalmente por bolores de Fusarium. A fumonisina B1 (FB1) e a fumonisina B2 (FB2) representam 60 % e 30 % das impurezas naturais. Após sua descoberta, eles provaram seu papel no desenvolvimento de muitas patologias: leucoencefalomalacia em cavalos (ELEM), edema pulmonar em suínos (EPI), compromisso hepático e renal em quase todas as espécies sensíveis, concentrações elevadas de cancro renal e hepático em ratos. Uma estreita correlação foi encontrada entre o consumo de milho contaminado por FUM e a ocorrência de cancro de esôfago humano e o distúrbio do fechamento do tubo neural (cit. em Voss, 2011). O Centro Internacional de Investigação do Cancro classificou o FB1 como substância potencialmente cancerígena (categoria 2B) (IARC, 1993). Até à data, o mecanismo exato de ação da toxina não é conhecido em todos os pormenores. A esfinganina é um análogo estrutural, um inibidor específico da enzima ceramida sintase, causando confusão na formação de sfingolipids complexos (Wang et al., 1992, 1999). Também altera o metabolismo dos fosfolipídios e ácidos graxos poliinsaturados (Gelderblom et al., 1997). Ao fazê-lo, afeta o crescimento telemóvel, a diferenciação, a comunicação entre as células e os processos de transferência de sinal intracelular. A concentração aceitável de FUM nos produtos destinados à alimentação animal é abrangida pela Recomendação 2006/576/CE da Comissão, ao passo que os teores máximos nos géneros alimentícios são regulados pelo Regulamento (CE) n.º 1126/2007. O JECFA da OMS fixou a dose diária admissível (DDA) de FUM em 2 µg/kg de peso corporal. De acordo com o último inquérito de 2015 sobre a contaminação por micotoxinas (https://info.biomin.net), 52 % das amostras nos países da Europa Central incluíram FUM (898 µg/kg concentração média, 18 % acima do limiar de risco). Nos países do sul da Europa, 72 % das amostras testadas continham FUM, com frequência e contaminação aumentando em relação a 2014. A seca aumenta a sensibilidade do milho ao Fusarium produtor de FUM e, como resultado das alterações climáticas, espera-se que a ameaça para o sul se propague para norte, levando a uma maior exposição de FUM nos países da Europa Central (Sundheim e Rafoss, 2015). O milho não é um alimento básico para a população húngara, mas é de esperar um consumo mais elevado entre as pessoas com doença celíaca e as crianças. São também um consumidor de alto risco do ponto de vista da saúde humana. No âmbito do projeto, a equipa de investigação visa avaliar a exposição humana de fums (principalmente FB1), que são significativos do ponto de vista da saúde animal e humana e que são suscetíveis de representar um risco crescente, e detetar alguns mecanismos de ação a nível celular e consequências patológicas da toxina in vitro e dos modelos animais (rato, coelho, suíno). Em particular, o objetivo é caracterizar os danos na membrana causados pelo FB1 pelo estresse oxidativo, o sistema antioxidante e o primeiro processo pela ingestão de toxina pura em ratos, enquanto em coelhos com alta cultura de cogumelos FB1. Investiga-se o efeito da fumonisina na digestibilidade de nutrientes, função GIT e captação de glicose telemóvel em função da dose de fumonisina B1 e tempo de exposição, sendo este último o primeiro a testar o método da tomografia por emissão de positrões (PET), utilizando marcadores 2-fluorodeoxi-D-glucose (2FDG) para detetar alterações na intensidade metabólica, complementados por procedimentos de imagem. A cadeia de carbono da toxina FB4 tem menos dois grupos OH do que FB1, o que torna a molécula muito mais apolar do que a toxina FB1. Seu caráter mais apolar é suscetível de tornar mais fácil atravessar a membrana dupla lipídica das células e a barreira hematoencefálica. No entanto, a toxicidade da toxina FB4 ainda é desconhecida, o que suscita preocupações quanto ao consumo desses alimentos. O objetivo é, portanto, determinar a geno e citotoxicidade da toxina fumonisina B4 utilizando a toxina FB1 como controle. B) O projeto consiste na seguinte série de tarefas que decorrem em paralelo e não se baseiam umas nas outras: Estimativa da exposição da população húngara à fumonisina utilizando multibiomarcadores. Os ensaios devem ter por objetivo: Avaliação da exposição da população à fumonisina (B1 e B2) em diferentes zonas da Hungria. As diferentes áreas abrangem geograficamente (diferentes condições climáticas) e economicamente (possivelmente diferentes hábitos alimentares) regiões do país: 1. Borsod — Abaúj — Zemplén, Szabolcs — Szatmár — Bereg, 2. Condado de pragas, 3. Somogy, Baranya, Condado de Csongrád. Para além das diferentes áreas geográficas, o inquérito pode ser alargado a grupos de pessoas com determinadas doenças que podem estar associadas a cargas de micotoxinas (alergia a nutrientes, tumores, doenças renais). Cooperação com o Hospital Universitário Kaposi Mór e a Universidade Diagnóstica e Oncoradiologa de Kaposvár (Portuguese)
12 August 2022
0 references
Fumonisiner (FUM) er toksiske sekundære metabolitter (mykotoksiner), der hovedsagelig produceres af fusariumforme. Fumonisin B1 (FB1) og fumonisin B2 (FB2) tegner sig for 60 % og 30 % naturlige urenheder. Efter deres opdagelse, de viste deres rolle i udviklingen af mange patologier: leukoencephalomalacia hos heste (ELEM), lungeødem hos svin (PPE), nedsat lever- og nyrefunktion hos næsten alle følsomme arter, høje koncentrationer af nyre- og leverkræft hos rotter. Der blev fundet en tæt sammenhæng mellem indtagelse af FUM-forurenet majs og forekomsten af kræft i spiserøret hos mennesker og neuralrørets lukningsforstyrrelse (cit. i Voss, 2011). Det Internationale Kræftforskningscenter klassificerede FB1 som et potentielt kræftfremkaldende stof (kategori 2B) (IARC, 1993). Til dato er den nøjagtige virkningsmekanisme af toksinet ikke kendt i alle detaljer. Sphinganin er en strukturel analog, en specifik hæmmer af ceramidsynthaseenzymet, der forårsager forvirring i dannelsen af komplekse sfingolipider (Wang et al., 1992, 1999). Det ændrer også metabolismen af phospholipider og flerumættede fedtsyrer (Gelderblom et al., 1997). Derved påvirker det cellevækst, differentiering, kommunikation mellem celler og processer for intracellulær signaloverførsel. Den acceptable koncentration af FUM i produkter bestemt til foder er omfattet af Kommissionens henstilling 2006/576/EF, mens grænseværdierne i fødevarer er reguleret ved forordning (EF) nr. 1126/2007. WHO's JECFA fastsatte det tolerable daglige indtag (TDI) af FUM til 2 µg/kg legemsvægt. Ifølge den seneste undersøgelse af mykotoksinforurening (https://info.biomin.net) fra 2015 (https://info.biomin.net) omfattede 52 % af prøverne i centraleuropæiske lande FUM (898 µg/kg gennemsnitlig koncentration, 18 % over risikotærsklen). I de sydeuropæiske lande indeholdt 72 % af de testede prøver FUM, og hyppigheden og forureningen steg i forhold til 2014. Tørke øger majsens følsomhed over for FUM-producerende Fusarium, og som følge af klimaændringerne forventes truslen mod syd at sprede sig mod nord, hvilket fører til højere FUM-eksponering i de centraleuropæiske lande (Sundheim og Rafoss, 2015). Majs er ikke en grundlæggende fødevare for den ungarske befolkning, men der kan forventes et større forbrug blandt personer med cøliaki og børn. De er også en højrisikoforbruger ud fra et sundhedssynspunkt. Inden for rammerne af projektet har forskerholdet til formål at vurdere menneskers eksponering af fums (primært FB1), som er af betydning for dyrs og menneskers sundhed, og som sandsynligvis vil udgøre en stigende risiko, og at påvise visse virkningsmekanismer på celleniveau og patologiske konsekvenser af toksin in vitro- og dyremodeller (rotte, kanin, svin). Målet er navnlig at karakterisere den membranskade, der forårsages af FB1 af oxidativ stress, antioxidantsystemet og den første proces ved indtagelse af rent toksin i rotter, mens hos kaniner med høj FB1-svampkultur. Virkningen af fumonisin på fordøjeligheden af næringsstoffer, GIT-funktionen og celleglukoseoptagelsen som funktion af fumonisin B1-dosis og eksponeringstid undersøges, idet sidstnævnte er den første til at teste Positron-emissionstomografi (PET) ved hjælp af 2-fluordeoxy-D-glucose (2FDG) røbestoffer til påvisning af ændringer i metabolisk intensitet, suppleret med billeddannelsesprocedurer. Kulstofkæden i FB4-toksinet har to færre OH-grupper end FB1, hvilket gør molekylet meget mere apolært end FB1-toksinet. Dens mere apolære karakter vil sandsynligvis gøre det lettere at krydse cellernes lipiddobbeltmembran og blodhjernebarrieren. Toksiciteten af FB4-toksin er imidlertid stadig ukendt, hvilket giver anledning til bekymring over indtagelsen af disse fødevarer. Formålet er derfor at bestemme fumonisin B4-toksins geno- og cytotoksicitet ved hjælp af FB1-toksin som kontrol. B) Projektet består af følgende serier af opgaver, der kører parallelt og ikke bygger på hinanden: Estimering af den ungarske befolknings eksponering for fumonisin ved hjælp af multibiomarkører. Formålet med prøvningerne er: Vurdering af befolkningens eksponering for fumonisin (B1 og B2) i forskellige områder af Ungarn. De forskellige områder dækker geografisk (forskellige klimaforhold) og økonomisk (muligvis forskellige spisevaner) regioner i landet: 1. Borsod — Abaúj — Zemplén, Szabolcs — Szatmár — Bereg, 2. Skadedyrsamt, 3. Somogy, Baranya, Csongrád County. Ud over de forskellige geografiske områder kan undersøgelsen udvides til at omfatte grupper af personer med visse sygdomme, der kan være forbundet med mykotoksinbelastninger (næringsstofallergi, tumorer, nyresygdomme). Samarbejde med Kaposi Mór Teaching Hospital og Diagnostic and Oncoradiologous University of Kaposvár (Danish)
12 August 2022
0 references
Fumonisinele (FUM) sunt metaboliți secundari toxici (micotoxine) produși în principal de mucegaiurile Fusarium. Fumonisina B1 (FB1) și fumonisina B2 (FB2) reprezintă 60 % și 30 % impurități naturale. După descoperirea lor, și-au dovedit rolul în dezvoltarea multor patologii: leucoencefalomalacia la cai (ELEM), edem pulmonar la porcine (EIP), insuficiență hepatică și renală la aproape toate speciile sensibile, concentrații mari de cancer renal și hepatic la șobolani. S-a constatat o corelație strânsă între consumul de porumb contaminat cu FUM și apariția cancerului de esofag uman și tulburarea de închidere a tubului neural (citat în Voss, 2011). Agenția Internațională pentru Cercetare în Domeniul Cancerului a clasificat FB1 ca substanță cancerigenă potențială (categoria 2B) (IARC, 1993). Până în prezent, mecanismul exact de acțiune al toxinei nu este cunoscut în fiecare detaliu. Sphinganin este un analog structural, un inhibitor specific al enzimei ceramide sintaza, provocând confuzie în formarea sfingolipidelor complexe (Wang et al., 1992, 1999). De asemenea, modifică metabolismul fosfolipidelor și al acizilor grași polinesaturați (Gelderblom et al., 1997). Procedând astfel, afectează creșterea celulară, diferențierea, comunicarea între celule și procesele de transfer de semnal intracelular. Concentrația acceptabilă de FUM în produsele destinate hranei pentru animale este reglementată de Recomandarea 2006/576/CE a Comisiei, în timp ce nivelurile maxime din produsele alimentare sunt reglementate de Regulamentul (CE) nr. 1126/2007. OMS JECFA a stabilit doza zilnică tolerabilă (DZT) de FUM la 2 µg/kg greutate corporală. Conform celui mai recent sondaj din 2015 privind contaminarea cu micotoxine (https://info.biomin.net), 52 % din eșantioanele din țările din Europa Centrală au inclus FUM (898 µg/kg concentrație medie, 18 % peste pragul de risc). În țările din sudul Europei, 72 % din eșantioanele testate conțineau FUM, frecvența și contaminarea crescând în comparație cu 2014. Seceta crește sensibilitatea porumbului la Fusariumul producătoare de FUM și, ca urmare a schimbărilor climatice, se preconizează că amenințarea pentru sud se va răspândi spre nord, ceea ce va duce la o expunere mai mare la FUM în țările din Europa Centrală (Sundheim și Rafoss, 2015). Porumbul nu este un aliment de bază pentru populația maghiară, dar este de așteptat un consum mai mare în rândul persoanelor cu boală celiacă și al copiilor. Acestea sunt, de asemenea, un consumator cu grad ridicat de risc din punctul de vedere al sănătății umane. În cadrul proiectului, echipa de cercetare își propune să evalueze expunerea umană la fum (în principal FB1), care sunt semnificative din punctul de vedere al sănătății animale și umane și care pot prezenta un risc din ce în ce mai mare, precum și să detecteze unele mecanisme de acțiune la nivel celular și consecințe patologice ale toxinelor in vitro și ale modelelor animale (șobolan, iepure, porc). În special, obiectivul este de a caracteriza leziunile membranei cauzate de FB1 de stresul oxidativ, sistemul antioxidant și primul proces prin aportul de toxină pură la șobolani, în timp ce la iepurii cu cultură ridicată de ciuperci FB1. Se investighează efectul fumonisinei asupra digestibilității nutrienților, a funcției GIT și a absorbției de glucoză celulară în funcție de doza de fumonisină B1 și de timpul de expunere, acesta din urmă fiind primul care testează metoda tomografiei cu emisie de pozitroni (PET), utilizând marcatori 2-fluorodeoxi-D-glucoză (2FDG) pentru a detecta modificările intensității metabolice, completate de proceduri imagistice. Lanțul de carbon al toxinei FB4 are două grupe OH mai puține decât FB1, ceea ce face molecula mult mai apolară decât toxina FB1. Caracterul său mai apolar este de natură să facă mai ușor să treacă membrana dublă lipidică a celulelor și bariera hemato-encefalică. Cu toate acestea, toxicitatea toxinei FB4 este încă necunoscută, ceea ce ridică semne de întrebare cu privire la consumul acestor alimente. Prin urmare, obiectivul este de a determina geno- și citotoxicitatea toxinei fumonisin B4 utilizând ca control toxina FB1. B) Proiectul constă în următoarele serii de sarcini care se desfășoară în paralel și care nu se bazează una pe cealaltă: Estimarea expunerii populației maghiare la fumonisină utilizând multibiomarkeri. Scopul încercărilor este: Evaluarea expunerii populației la fumonisină (B1 și B2) în diferite zone din Ungaria. Diferitele zone acoperă regiuni geografice (condiții climatice diferite) și economice (eventual diferite obiceiuri alimentare) ale țării: 1. Borsod – Abaúj – Zemplén, Szabolcs – Szatmár – Bereg, 2. Districtul Pest, 3. Somogy, Baranya, comitatul Csongrád. În plus față de diferitele zone geografice, ancheta poate fi extinsă la grupuri de persoane cu anumite boli care pot fi asociate cu încărcăturile de micotoxină (alergie la nutrienți, tumori, boli renale). Cooperarea cu Spitalul didactic Kaposi Mór și Universitatea de Diagnostic și... (Romanian)
12 August 2022
0 references
Fumonisine (FUM) sind giftige Sekundärmetaboliten (Mykotoxine), die hauptsächlich aus Fusarium-Formen hergestellt werden. Fumonisin B1 (FB1) und Fumonisin B2 (FB2) machen 60 % und 30 % der natürlichen Verunreinigungen aus. Nach ihrer Entdeckung bewiesen sie ihre Rolle bei der Entwicklung vieler Pathologien: Leukoencephalomalacia bei Pferden (ELEM), Lungenödem bei Schweinen (PPE), Leber- und Nierenfunktionsstörung bei fast allen empfindlichen Arten, hohe Konzentrationen an Nieren- und Leberkrebs bei Ratten. Eine enge Korrelation zwischen dem Verzehr von FUM-kontaminiertem Mais und dem Auftreten menschlicher Ösophaguskrebs und der neuralen Tubenschließungsstörung (zitiert in Voss, 2011). Die Internationale Agentur für Krebsforschung hat FB1 als potenziell krebserzeugenden Stoff eingestuft (Kategorie 2B) (IARC, 1993). Bis heute ist der genaue Wirkmechanismus des Toxins nicht in jedem Detail bekannt. Sphinganin ist ein strukturelles Analoga, ein spezifischer Inhibitor des Ceramid-Synthase-Enzyms, was zu Verwirrung bei der Bildung komplexer Sfingolipide führt (Wang et al., 1992, 1999). Sie verändert auch den Stoffwechsel von Phospholipiden und mehrfach ungesättigten Fettsäuren (Gelderblom et al., 1997). Dadurch beeinflusst es das Zellwachstum, die Differenzierung, die Kommunikation zwischen Zellen und Prozesse der intrazellulären Signalübertragung. Die annehmbare Konzentration von FUM in für Futtermittel bestimmten Erzeugnissen fällt unter die Empfehlung 2006/576/EG der Kommission, während die Höchstgehalte in Lebensmitteln in der Verordnung (EG) Nr. 1126/2007 geregelt sind. Die WHO JECFA setzte die tolerierbare tägliche Aufnahme (TDI) der FUM auf 2 µg/kg Körpergewicht. Laut der letzten Erhebung zur Mykotoxinkontamination 2015 (https://info.biomin.net) umfassten 52 % der Proben in mitteleuropäischen Ländern FUM (898 µg/kg mittlere Konzentration, 18 % über der Risikoschwelle). In südeuropäischen Ländern enthielten 72 % der getesteten Proben FUM, wobei die Häufigkeit und Kontamination im Vergleich zu 2014 zunahm. Dürre erhöht die Empfindlichkeit von Mais gegenüber FUM-produzierenden Fusarium und infolge des Klimawandels wird erwartet, dass sich die Bedrohung für den Süden nach Norden ausbreitet, was zu einer höheren FUM-Exposition in mitteleuropäischen Ländern führt (Sundheim und Rafoss, 2015). Mais ist kein Grundnahrungsmittel für die ungarische Bevölkerung, aber bei Menschen mit Zöliakie und Kindern ist mit einem höheren Verbrauch zu rechnen. Sie sind auch aus Sicht der menschlichen Gesundheit ein risikoreicher Verbraucher. Im Rahmen des Projekts zielt das Forschungsteam darauf ab, die Exposition des Menschen mit Fums (vor allem FB1), die aus Sicht der Gesundheit von Mensch und Tier von Bedeutung sind und ein zunehmendes Risiko darstellen, zu bewerten und einige zellbasierte Wirkungsmechanismen und pathologische Folgen von Toxin-In-vitro- und Tiermodellen (Ratte, Kaninchen, Schweine) zu erkennen. Ziel ist es insbesondere, die durch FB1 verursachten Membranschäden durch oxidativen Stress, das antioxidative System und den ersten Prozess durch die Aufnahme von reinem Toxin bei Ratten zu charakterisieren, während bei Kaninchen mit hoher FB1-Pilzkultur. Die Wirkung von Fumonisin auf die Verdaulichkeit von Nährstoffen, GIT-Funktion und Zellglukoseaufnahme als Funktion von Fumonisin B1-Dosis und Expositionszeit wird untersucht, wobei letztere die Methode Positron Emission tomography (PET) unter Verwendung von 2-Fluorodeoxy-D-Glucose (2FDG)-Tracern zum Nachweis von Veränderungen der metabolischen Intensität, ergänzt durch bildgebende Verfahren, untersucht. Die Kohlenstoffkette des FB4-Toxins hat zwei weniger OH-Gruppen als FB1, was das Molekül viel apolarer macht als das FB1-Toxin. Sein apolarer Charakter wird es wahrscheinlich erleichtern, die Lipid-Doppelmembran von Zellen und die Blut-Hirn-Schranke zu überqueren. Die Toxizität von FB4-Toxin ist jedoch noch unbekannt, was Bedenken hinsichtlich des Verzehrs dieser Lebensmittel aufwirft. Ziel ist es daher, die Geno- und Zytotoxizität von Fumonisin-B4-Toxin unter Verwendung von FB1-Toxin als Kontrolle zu bestimmen. B) Das Projekt besteht aus der folgenden Reihe von Aufgaben, die parallel laufen und nicht aufeinander aufbauen: Schätzung der Exposition der ungarischen Bevölkerung gegenüber Fumonisin unter Verwendung von Multibiomarkern. Zweck der Prüfungen ist: Bewertung der Exposition der Bevölkerung gegenüber Fumonisin (B1 und B2) in verschiedenen Gebieten Ungarns. Die verschiedenen Gebiete umfassen geografisch (unterschiedliche klimatische Bedingungen) und wirtschaftlich (möglicherweise unterschiedliche Ernährungsgewohnheiten) Regionen des Landes: 1. Borsod – Abaúj – Zemplén, Szabolcs – Szatmár – Bereg, 2. Pest County, 3. Somogy, Baranya, Kreis Csongrád. Zusätzlich zu den verschiedenen geografischen Gebieten kann die Erhebung auf Gruppen von Menschen mit bestimmten Krankheiten ausgedehnt werden, die möglicherweise mit Mykotoxinbelastungen (Nährstoffallergie, Tumoren,... (German)
12 August 2022
0 references
Fumonisiner (FUM) är toxiska sekundära metaboliter (mykotoxiner) som huvudsakligen produceras av fusariumformar. Fumonisin B1 (FB1) och fumonisin B2 (FB2) utgör 60 % och 30 % naturliga föroreningar. Efter upptäckten bevisade de sin roll i utvecklingen av många patologier: leukoencefalomalaci hos hästar (ELEM), lungödem hos svin (PPE), nedsatt lever- och njurfunktion hos nästan alla känsliga arter, höga koncentrationer av njur- och levercancer hos råttor. Ett nära samband konstaterades mellan intag av FUM-kontaminerad majs och förekomsten av human matstrupecancer och neuralrörsförslutningsstörningen (se Voss, 2011). Internationella centret för cancerforskning klassificerade FB1 som ett potentiellt cancerframkallande ämne (kategori 2B) (IARC, 1993). Hittills är den exakta verkningsmekanismen av toxinet inte känd i varje detalj. Sphinganin är en strukturell analog, en specifik hämmare av ceramidsyntasenzymet, som orsakar förvirring vid bildandet av komplexa sfingolipider (Wang et al., 1992, 1999). Det förändrar också metabolismen av fosfolipider och fleromättade fettsyror (Gelderblom et al., 1997). På så sätt påverkar det celltillväxt, differentiering, kommunikation mellan celler och processer för intracellulär signalöverföring. Den godtagbara koncentrationen av FUM i produkter avsedda för djurfoder omfattas av kommissionens rekommendation 2006/576/EG, medan gränsvärdena i livsmedel regleras genom förordning (EG) nr 1126/2007. WHO JECFA fastställde det tolerabla dagliga intaget (TDI) av FUM till 2 µg/kg kroppsvikt. Enligt den senaste undersökningen av mykotoxinkontaminering från 2015 (https://info.biomin.net) omfattade 52 % av proverna i de centraleuropeiska länderna FUM (898 µg/kg medelkoncentration, 18 % över risktröskeln). I sydeuropeiska länder innehöll 72 % av de testade proverna FUM, och frekvensen och kontamineringen ökade jämfört med 2014. Torka ökar majsens känslighet för FUM-producerande fusarium och som ett resultat av klimatförändringarna förväntas hotet mot söder sprida sig norrut, vilket leder till högre FUM-exponering i centraleuropeiska länder (Sundheim och Rafoss, 2015). Majs är inte en baslivsmedel för den ungerska befolkningen, men en högre konsumtion kan förväntas bland personer med celiaki och barn. De är också en högriskkonsument när det gäller människors hälsa. Inom ramen för projektet har forskargruppen som mål att bedöma människors exponering av fums (främst FB1), som är av betydelse för djurs och människors hälsa och som sannolikt kommer att utgöra en ökande risk, och att upptäcka vissa mekanismer på cellnivå för verkan och patologiska konsekvenser av toxin in vitro och djurmodeller (råtta, kanin, gris). I synnerhet är målet att karakterisera den membranskada som orsakas av FB1 av oxidativ stress, antioxidantsystemet och den första processen genom intag av rent toxin hos råttor, medan hos kaniner med hög FB1-svampkultur. Effekten av fumonisin på smältbarheten hos näringsämnen, GIT-funktion och cellglukosupptagning som en funktion av fumonisin B1-dos och exponeringstid undersöks, varvid den senare är den första som testar Positron Emission tomography (PET)-metoden, med hjälp av 2-fluordeoxi-D-glukos (2FDG) spårämnen för att upptäcka förändringar i metabolisk intensitet, kompletterat med avbildningsförfaranden. Kolkedjan i FB4-toxinet har två färre OH-grupper än FB1, vilket gör molekylen mycket mer apolär än FB1-toxinet. Dess mer apolar karaktär kommer sannolikt att göra det lättare att korsa lipid dubbla membranet av celler och blod-hjärnbarriären. Toxiciteten hos FB4-toxin är dock fortfarande okänd, vilket väcker oro över konsumtionen av dessa livsmedel. Syftet är därför att bestämma geno- och cytotoxiciteten hos fumonisin B4-toxin med hjälp av FB1-toxin som kontroll. B) Projektet består av följande serie uppgifter som löper parallellt och inte bygger på varandra: Uppskattning av den ungerska befolkningens exponering för fumonisin med multibiomarkörer. Syftet med provningarna ska vara att Bedömning av befolkningens exponering för fumonisin (B1 och B2) i olika områden i Ungern. De olika områdena omfattar geografiskt (olika klimatförhållanden) och ekonomiskt (eventuellt olika matvanor) regioner i landet: 1. Borsod – Abaúj – Zemplén, Szabolcs – Szatmár – Bereg, 2. Skadedjursdistriktet, 3. Somogy, Baranya, Csongrád County. Utöver de olika geografiska områdena kan undersökningen utvidgas till att omfatta grupper av personer med vissa sjukdomar som kan vara förknippade med mykotoxinbelastningar (näringsämnesallergi, tumörer, njursjukdomar). Samarbete med Kaposi Mórs undervisningssjukhus och diagnostik- och onkoradiologiska universitetet i Kaposvár (Swedish)
12 August 2022
0 references
Kaposvár, Somogy
0 references
Identifiers
GINOP-2.3.2-15-2016-00046
0 references