Development of a digital environment in the educational institutions of the Mezőkövesd Learning District Centre (Q3898256)

A Mezőkövesdi Tankerületi Központ pályázatot nyújt be EFOP-3.2.3-17 „Digitális környezet a köznevelésben” konstrukció keretében, amelybe az alábbi oktatási intézményeket kívánja bevonni: Mezőkövesdi Általános Iskola és Alapfokú Művészeti Iskola Mezőcsáti Egressy Béni Általános Iskola és Alapfokú Művészeti Iskola Sajószögedi Kölcsey Ferenc Körzeti Általános Iskola és Alapfokú Művészeti Iskola Tiszaújvárosi Eötvös József Gimnázium, Szakgimnázium és Kollégium A projekt időtartama: 2017.09.01- 2020.09.01 Jelen pályázat célcsoportja: • a nemzeti köznevelésről szóló 2011. évi CXC. törvény (a továbbiakban: Nkt.) 7. § (1) b), c), g), h), j) szerinti alábbi köznevelési intézmények tanulói, pedagógusai, szakemberei • az Nkt. 20. § (1) szerinti, alábbi többcélú intézmények tanulói, pedagógusai, szakemberei A fejlesztés indokoltsága: A digitális leszakadás megállításában, illetve az esélyteremtéshez való hozzájárulás érdekében elengedhetetlen az informatikai oktatás modern eszközrendszerének és az alkalmazásoknak használatorientált megjelenése. Erre építve meg kell teremteni a digitális pedagógia módszereinek széleskörű alkalmazásának lehetőségét a köznevelésben, annak érdekében, hogy a digitális technológia használatával a digitális kompetenciák természetszerű fejlesztésén túlmenően egyéb, alapkészségek fejlesztésének lehetősége is megteremtődjön. Az előrejelzések szerint – amikor a jelenleg köznevelésben részt vevő generáció a munkaerő-piacra lép – szinte elhanyagolható lesz azon munkahelyek száma, ahol nem alapvető követelmény az infokommunikációs technológiai (továbbiakban: IKT) eszközök készségszintű használata és a digitális technológiára épülő egyéb készségek (médiatudatosság, kommunikáció, kritikai szemlélet, algoritmizálási és prezentációs képességek stb.) megléte. Gyenge pont az IKT használatára vonatkozó értékelési kultúra. Ennek az az oka, hogy az intézmények elsöprő többségében nem tervezik, nem követik és nem értékelik az IKT alkalmazását sem a szervezet működése terén, sem a tanulásra és a tanításra gyakorolt hatását tekintve. A digitális technológia általánosan csak az informatika oktatásban kapott helyet. Az informatika órán kívül szemléltetésre, a tanulók elektronikus mérés-értékelésére, a tanulók önálló és csoportos munkvavégzésének támogatására, a digitális és egyéb kompetenciák célzott fejlesztésére az IKT eszközöket csak szigetszerűen, egy-egy innovatív pedagógusohoz, vagy kisebb pedagógusok közösséghez kapcsolódóan veszik igénybe, amely jelentős különségeket eredményez és jelez egyszerre az iskolák nevelési-oktatási gyakorlatában és a tanulók tanulási eredményeiben. Az élethosszig tartó tanulás és a munkaerőpiac számára kiemelt fontosságú IKT alapkészségeket megerősítő IKT fejlesztések minél nagyobb hatásfokkal történő hasznosulásához, a tanulók digitális kompetenciáinak fejlesztéséhez szükség van a pedagógusok tanórai és tanórán kívüli IKT eszközhasználatával összefüggő módszertani kultúrájának megújulására, az IKT eszközök kihasználtságának növelésére, az IKT, mint pedagógiai eszköz beépítésére és felhasználására a kulcskompetenciák fejlesztésében. A fejlesztés célja A fejlesztés célja, hogy olyan, a digitális pedagógiai módszertani csomagokra épülő pilot programokat valósítson meg, amelyek elterjeszthetőek a teljes köznevelési rendszerben a pedagógusok digitális felkészültségének, módszertani kultúrájának növelése, a mindennapi pedagógiai munka során az IKT-használat erősítése és elsősorban a digitális és egyéb kulcskompetenciák hatékonyabb fejlesztése érdekében. A fejlesztés részcéljai: • A digitális pedagógiai módszertanok komplex, intézményi szintű fejlesztése a pedagógusok képzésével és a támogató eszközöknek bevezetésével és beválás-vizsgálatával, illetve a nemzetközileg bevált eszközrendszerek meghonosítása és kísérleti jellegű bevezetése. • A tanulók matematikai, szövegértési, digitális és természettudományos, valamint problémamegoldó és kreatív kompetenciáinak fejlesztése. • Magyarország Digitális Oktatási Stratégiájában foglalt fejlesztési célok (a pedagógusok IKT tudása, módszertani kulturája, motivációja; IKT-eszközök használatának beépülése a tanítás-tanulás és az értékelés folyamatába; internet és eszközellátottság; IT biztonság, esélyegyenlőség; oktatás adminisztrációs szolgáltatások) megvalósítása. • A pilot programot megvalósító intézményekben a digitális környezeti fejlesztések hozzáférhetővé, akadálymentessé tétele, kiemelten a fogyatékossággal élő, a sajátos nevelési igényű (SNI) és a beilleszkedési, tanulási és magatartási nehézséggel küzdő tanulók (BTM) számára. (Hungarian)

0 references

In the framework of EFOP-3.2.3-17 “Digital environment in public education”, the Mezőkövesd School Center will submit an application in which it intends to involve the following educational institutions: Mezőcsáti Egressy Béni Primary School and Primary Art School Sajószöged Kölcsey Ferenc District Primary School and Primary Art School Tiszaújvárosi Eötvös József High School, Vocational Gymnázium and College Duration of the project: 2017.09.01-2020.09.01 The target group of this proposal is: • Act CXC of 2011 on National Public Education (hereinafter: Students, teachers and specialists of the following public education institutions in accordance with Section 7(1)(b), (c), (g), (h), (j) • the Nkt. Students, teachers and professionals of the following multipurpose institutions pursuant to Article 20(1) The rationale for the development is: The use-oriented deployment of modern IT education tools and applications is essential in order to stop digital disconnection and to contribute to creating opportunities. Building on this, it is necessary to create opportunities for widespread use of digital pedagogical methods in public education in order to create opportunities for the development of basic skills beyond the natural development of digital competences through the use of digital technology. It is predicted that, when the generation currently involved in public education enters the labour market, the number of jobs where ICT is not an essential requirement (hereinafter referred to as: ICT) the use of tools at a skill level and the existence of other skills based on digital technology (media literacy, communication, critical thinking, algorithmic and presentation skills, etc.). The evaluation culture of ICT use is a weakness. This is because the overwhelming majority of institutions do not plan, follow or evaluate the use of ICT, either in the organisation’s functioning or in terms of its impact on learning and teaching. Digital technology is generally only used in IT education. In addition to the IT class, ICT tools are used for demonstration, electronic measurement assessment of pupils, support for pupils’ self- and group work, targeted development of digital and other competences only in isolation, in conjunction with an innovative pedagogue or a small pedagogue community, which results in significant differences and signals both in the educational and educational practices of schools and in the learning outcomes of the pupils. In order to make the most of life-long learning and ICT developments that strengthen the core skills of ICT of key importance for the labour market, the development of learners’ digital competences requires the renewal of teaching staff’s methodological culture in relation to the use of ICT in teaching and extracurricular ICT, increasing the uptake of ICT tools, the integration and use of ICT as a pedagogical tool in the development of key competences. The aim of the development is to implement pilot programmes based on digital pedagogical methodological packages that can be disseminated throughout the public education system in order to increase the digital readiness and methodological culture of teachers, to strengthen the use of ICT in everyday pedagogical work and to develop digital and other key competences more effectively. Milestones for development: • The complex development of digital pedagogical methodologies at institutional level, through the training of teachers and the introduction and integration of support tools, and the introduction and piloting of internationally proven systems of tools. • Develop learners’ mathematical, comprehension, digital and natural science, problem-solving and creative competences. • The development goals of Hungary’s Digital Education Strategy (ICT knowledge, methodological culture and motivation of teachers; Integrating the use of ICT tools into the teaching, learning and evaluation process; Internet and equipment availability; It security, equal opportunities; education in administrative services) • Making digital environmental developments accessible and accessible in institutions implementing the pilot programme, especially for students with disabilities, special educational needs (SNI) and integration, learning and behavioural difficulties (BTM). (English)

point in time

8 February 2022

readability score

0.0955906591925491

0 references

Im Rahmen des EFOP-3.2.3-17 „Digitales Umfeld in der öffentlichen Bildung“ wird das Mezőkövesd-Schulzentrum einen Antrag stellen, in dem es die folgenden Bildungseinrichtungen einbeziehen will: Mezőcsáti Egressy Béni Primary School and Primary Art School Sajószöged Kölcsey Ferenc Bezirk Primary School and Primary Art School Tiszaújvárosi Eötvös József High School, Berufsgymnázium und College Dauer des Projekts: 2017.09.01-2020.09.01 Zielgruppe dieses Vorschlags ist: • Gesetz CXC von 2011 über die nationale öffentliche Bildung (im Folgenden: Studierende, Lehrer und Fachkräfte der folgenden öffentlichen Bildungseinrichtungen gemäß § 7 Abs. 1 Buchst. b, c, g, h, j • Nkt. Studierende, Lehrer und Fachkräfte der folgenden Mehrzweckeinrichtungen gemäß Artikel 20 Absatz 1 Die Gründe für die Entwicklung sind: Der nutzungsorientierte Einsatz moderner IT-Bildungswerkzeuge und -Anwendungen ist von wesentlicher Bedeutung, um die digitale Trennung zu stoppen und zur Schaffung von Chancen beizutragen. Auf dieser Grundlage müssen Möglichkeiten für eine weitverbreitete Nutzung digitaler pädagogischer Methoden in der öffentlichen Bildung geschaffen werden, um Möglichkeiten für die Entwicklung grundlegender Kompetenzen über die natürliche Entwicklung digitaler Kompetenzen durch den Einsatz digitaler Technologien hinaus zu schaffen. Es wird davon ausgegangen, dass, wenn die derzeit an der öffentlichen Bildung beteiligte Generation in den Arbeitsmarkt eintritt, die Zahl der Arbeitsplätze, bei denen IKT keine wesentliche Anforderung ist (im Folgenden: IKT) den Einsatz von Instrumenten auf Qualifikationsebene und das Vorhandensein anderer Kompetenzen auf der Grundlage digitaler Technologien (Medienkompetenz, Kommunikation, kritisches Denken, algorithmische und Präsentationsfähigkeiten usw.). Die Bewertungskultur der IKT-Nutzung ist eine Schwäche. Dies liegt daran, dass die überwiegende Mehrheit der Institutionen den Einsatz von IKT weder in der Funktionsweise der Organisation noch im Hinblick auf ihre Auswirkungen auf das Lernen und Lehren planen, verfolgen oder bewerten kann. Digitale Technologie wird in der Regel nur in der IT-Bildung eingesetzt. Neben der IT-Klasse werden IKT-Instrumente zur Demonstration, zur elektronischen Messung von Schülern, zur Unterstützung der Selbst- und Gruppenarbeit der Schüler, zur gezielten Entwicklung digitaler und anderer Kompetenzen nur isoliert in Verbindung mit einer innovativen Pädagogin oder einer kleinen Pädagogengemeinschaft eingesetzt, die zu erheblichen Unterschieden und Signalen sowohl in den Bildungs- und Bildungspraktiken der Schulen als auch in den Lernergebnissen der Schüler führt. Um lebenslanges Lernen und IKT-Entwicklungen, die die Kernkompetenzen von IKT von zentraler Bedeutung für den Arbeitsmarkt stärken, optimal zu nutzen, erfordert die Entwicklung digitaler Kompetenzen der Lernenden die Erneuerung der methodischen Kultur des Lehrpersonals in Bezug auf den Einsatz von IKT in der Lehre und außerschulischen IKT, die verstärkte Nutzung von IKT-Instrumenten, die Integration und den Einsatz von IKT als pädagogisches Instrument bei der Entwicklung von Schlüsselkompetenzen. Ziel der Entwicklung ist die Umsetzung von Pilotprogrammen auf der Grundlage digitaler pädagogischer methodischer Pakete, die im gesamten öffentlichen Bildungssystem verbreitet werden können, um die digitale Bereitschaft und die methodische Kultur der Lehrkräfte zu erhöhen, den Einsatz von IKT in der täglichen pädagogischen Arbeit zu stärken und digitale und andere Schlüsselkompetenzen wirksamer zu entwickeln. Meilensteine für die Entwicklung: • Die komplexe Entwicklung digitaler pädagogischer Methoden auf institutioneller Ebene durch die Ausbildung von Lehrkräften und die Einführung und Integration von Unterstützungsinstrumenten sowie die Einführung und Pilotierung von international bewährten Instrumentensystemen. • Entwicklung der mathematischen, Verständnis-, digitalen und naturwissenschaftlichen, problemlösenden und kreativen Kompetenzen der Lernenden. • Die Entwicklungsziele der ungarischen Strategie für digitale Bildung (IKT-Kenntnisse, methodische Kultur und Motivation der Lehrkräfte; Einbeziehung des Einsatzes von IKT-Instrumenten in den Lehr-, Lern- und Evaluierungsprozess; Verfügbarkeit von Internet und Ausrüstung; IT-Sicherheit, Chancengleichheit; Bildung in Verwaltungsdienstleistungen) • Digitale Umweltentwicklungen in Einrichtungen, die das Pilotprogramm durchführen, zugänglich und zugänglich zu machen, insbesondere für Studierende mit Behinderungen, besondere Bildungsbedürfnisse (SNI) und Integration, Lern- und Verhaltensschwierigkeiten (BTM). (German)

point in time

9 February 2022

0 references

Dans le cadre de l’EFOP-3.2.3-17 «L’environnement numérique dans l’éducation publique», le Centre scolaire de Mezőkövesd soumettra une demande dans laquelle il entend associer les établissements d’enseignement suivants: Mezőcsáti Egressy Béni École primaire et école d’art primaire Sajószöged Kölcsey Ferenc École primaire et école d’art primaire Tiszaújvárosi Eötvös József Lycée, Gymnázium et collège professionnels Durée du projet: 2017.09.01-2020.09.01 Le groupe cible de la présente proposition est: • Loi CXC de 2011 sur l’éducation publique nationale (ci-après: Étudiants, enseignants et spécialistes des établissements d’enseignement public suivants, conformément à l’article 7, paragraphe 1, points b), c), g), h), j) • le Nkt. Les étudiants, les enseignants et les professionnels des établissements polyvalents suivants, conformément à l’article 20, paragraphe 1, ont pour raison d’être: Le déploiement orienté vers l’utilisation d’outils et d’applications informatiques modernes est essentiel pour arrêter la déconnexion numérique et contribuer à créer des opportunités. Sur cette base, il est nécessaire de créer des possibilités d’utilisation généralisée des méthodes pédagogiques numériques dans l’éducation publique afin de créer des possibilités de développement des compétences de base au-delà du développement naturel des compétences numériques grâce à l’utilisation de la technologie numérique. On prévoit que, lorsque la génération actuellement impliquée dans l’enseignement public entre sur le marché du travail, le nombre d’emplois dans lesquels les TIC ne sont pas une exigence essentielle (ci-après dénommés: TIC) l’utilisation d’outils au niveau des compétences et l’existence d’autres compétences basées sur les technologies numériques (éducation aux médias, communication, pensée critique, compétences algorithmiques et de présentation, etc.). La culture d’évaluation de l’utilisation des TIC est une faiblesse. En effet, l’écrasante majorité des institutions ne planifie pas, ne suit pas ou n’évalue pas l’utilisation des TIC, que ce soit dans le fonctionnement de l’organisation ou en termes d’impact sur l’apprentissage et l’enseignement. La technologie numérique n’est généralement utilisée que dans l’enseignement des technologies de l’information. En plus de la classe informatique, les outils TIC sont utilisés pour la démonstration, l’évaluation électronique des élèves, le soutien au travail de soi et de groupe des élèves, le développement ciblé des compétences numériques et autres uniquement isolément, en liaison avec un pédagogue innovant ou une petite communauté pédagogique, ce qui donne lieu à des différences et des signaux significatifs tant dans les pratiques éducatives et éducatives des écoles que dans les résultats d’apprentissage des élèves. Afin de tirer le meilleur parti des évolutions de l’apprentissage tout au long de la vie et des TIC qui renforcent les compétences de base des TIC d’une importance capitale pour le marché du travail, le développement des compétences numériques des apprenants nécessite le renouvellement de la culture méthodologique du personnel enseignant en ce qui concerne l’utilisation des TIC dans l’enseignement et les TIC extrascolaires, l’utilisation accrue des outils TIC, l’intégration et l’utilisation des TIC en tant qu’outil pédagogique dans le développement des compétences clés. L’objectif du développement est de mettre en œuvre des programmes pilotes fondés sur des paquets méthodologiques pédagogiques numériques pouvant être diffusés dans l’ensemble du système éducatif public afin d’accroître la préparation numérique et la culture méthodologique des enseignants, de renforcer l’utilisation des TIC dans le travail pédagogique quotidien et de développer plus efficacement les compétences numériques et autres. Jalons du développement: • Le développement complexe de méthodologies pédagogiques numériques au niveau institutionnel, par la formation des enseignants et l’introduction et l’intégration d’outils de soutien, ainsi que par l’introduction et le pilotage de systèmes d’outils éprouvés au niveau international. • Développer les mathématiques, la compréhension, les sciences numériques et naturelles, la résolution de problèmes et les compétences créatives des apprenants. • Les objectifs de développement de la stratégie d’éducation numérique de la Hongrie (connaissances en matière de TIC, culture méthodologique et motivation des enseignants; Intégrer l’utilisation des outils TIC dans le processus d’enseignement, d’apprentissage et d’évaluation; La disponibilité de l’internet et de l’équipement; Sécurité informatique, égalité des chances; éducation dans les services administratifs) • Rendre les développements environnementaux numériques accessibles et accessibles dans les établissements mettant en œuvre le programme pilote, en particulier pour les étudiants handicapés, les besoins éducatifs spéciaux (SNI) et l’intégration, l’apprentissage et les difficultés comportementales (BTM). (French)

point in time

10 February 2022

0 references

Programmi EFOP-3.2.3–17 „Digitaalne keskkond avalikus hariduses“raames esitab Mezőkövesdi koolikeskus taotluse, milles ta kavatseb kaasata järgmised haridusasutused: Mezőcsáti Egressy Béni algkool ja alg Kunstikool Sajószöged Kölcsey Ferenc piirkonna algkool ja algkunstikool Tiszaújvárosi Eötvös József High School, Kutsegümnaasium ja College Projekti kestus: 2017.09.01–2020.09.01 Käesoleva ettepaneku sihtrühm on: • 2011. aasta seadus CXC riikliku riikliku hariduse kohta (edaspidi: Järgmiste riiklike haridusasutuste õpilased, õpetajad ja spetsialistid vastavalt § 7 lõike 1 punktidele b, c, g, h, j • Nkt. Järgmiste mitmeotstarbeliste asutuste õpilased, õpetajad ja spetsialistid vastavalt artikli 20 lõikele 1 Kaasaegsete IT-koolitusvahendite ja -rakenduste kasutamine on oluline digitaalse lahtiühendamise peatamiseks ja võimaluste loomisele kaasaaitamiseks. Sellele tuginedes on vaja luua võimalused digitaalsete pedagoogiliste meetodite laialdaseks kasutamiseks avalikus hariduses, et luua võimalusi põhioskuste arendamiseks lisaks digitaalpädevuste loomulikule arengule digitehnoloogia kasutamise kaudu. Prognoositakse, et kui praegu riikliku haridusega tegelev põlvkond siseneb tööturule, siis selliste töökohtade arv, mille puhul info- ja sidetehnoloogia ei ole oluline nõue (edaspidi: IKT) vahendite kasutamine oskuste tasemel ja muude digitaaltehnoloogial põhinevate oskuste olemasolu (meediapädevus, kommunikatsioon, kriitiline mõtlemine, algoritmilised ja esitlusoskused jne). IKT kasutamise hindamiskultuur on nõrk. Selle põhjuseks on asjaolu, et valdav enamik asutusi ei kavanda, jälgi ega hinda IKT kasutamist ei organisatsiooni toimimises ega selle mõjus õppimisele ja õpetamisele. Digitaaltehnoloogiat kasutatakse üldiselt ainult IT-hariduses. Lisaks IT-klassile kasutatakse IKT-vahendeid õpilaste demonstreerimiseks, elektrooniliseks mõõtmiseks, õpilaste enese- ja rühmatöö toetamiseks, digi- ja muude pädevuste sihipäraseks arendamiseks ainult isoleeritult koos uuendusliku pedagoogi või väikese pedagoogkogukonnaga, mille tulemuseks on märkimisväärsed erinevused ja signaalid nii koolide haridus- ja haridustavades kui ka õpilaste õpitulemustes. Selleks et kasutada võimalikult hästi ära elukestvat õpet ja IKT arengut, mis tugevdavad tööturu jaoks keskse tähtsusega IKT põhioskusi, nõuab õppijate digipädevuste arendamine õpetajate metodoloogilise kultuuri uuendamist seoses IKT kasutamisega õpetamises ja õppekavavälises IKTs, IKT vahendite laialdasemat kasutuselevõttu, IKT integreerimist ja kasutamist pedagoogilise vahendina võtmepädevuste arendamisel. Arengu eesmärk on rakendada digitaalsetel pedagoogilistel metoodilistel pakettidel põhinevaid katseprogramme, mida saab levitada kogu riiklikus haridussüsteemis, et suurendada õpetajate digitaalset valmisolekut ja metoodilist kultuuri, tugevdada IKT kasutamist igapäevases pedagoogilises töös ning arendada tõhusamalt digi- ja muid võtmepädevusi. Arengu vahe-eesmärgid: • Digitaalsete pedagoogiliste meetodite keerukas arendamine institutsionaalsel tasandil õpetajate koolitamise ning tugivahendite kasutuselevõtu ja integreerimise kaudu ning rahvusvaheliselt tõestatud vahendite süsteemide kasutuselevõtmine ja katsetamine. • Arendada õppijate matemaatilisi, arusaamist, digi- ja loodusteadusi, probleemide lahendamist ja loomingulisi pädevusi. • Ungari digiõppe strateegia arengueesmärgid (IKT-alased teadmised, metoodiline kultuur ja õpetajate motiveerimine; IKT vahendite kasutamise integreerimine õpetamis-, õppimis- ja hindamisprotsessi; Interneti ja seadmete kättesaadavus; IT turvalisus, võrdsed võimalused; haridus haldusteenuste valdkonnas) • muuta digitaalsed keskkonnaalased arengud juurdepääsetavaks ja juurdepääsetavaks katseprogrammi rakendavates asutustes, eelkõige puuetega õpilaste, hariduslike erivajadustega õpilaste ning integratsiooni-, õppimis- ja käitumisraskustega õpilaste jaoks. (Estonian)

point in time

12 August 2022

0 references

Pagal EFOP-3.2.3–17 „Skaitmeninė aplinka viešajame švietime“ Mezőkövesd mokyklos centras pateiks paraišką, kurioje jis ketina įtraukti šias švietimo įstaigas: Mezőcsįti Egressy Béni pradinė mokykla ir pradinė meno mokykla Sajószöged Kölcsey Ferenc rajono pradinė mokykla ir pradinė meno mokykla Tiszaújvįrosi Eötvös József vidurinė mokykla, Profesinės gimnazijos ir kolegijos veiklos trukmė: 2017.09.01–2020.09.01 Šio pasiūlymo tikslinė grupė yra: • 2011 m. Aktas Nr. CXC dėl nacionalinio valstybinio švietimo (toliau – Šių valstybinių švietimo įstaigų studentai, mokytojai ir specialistai pagal 7 skirsnio 1 dalies b, c, g, h, j punktus • Nkt. Pagal 20 straipsnio 1 dalį šių daugiafunkcinių institucijų studentai, mokytojai ir specialistai Vystymosi pagrindas yra: Į naudojimą orientuotas šiuolaikinių IT švietimo priemonių ir taikomųjų programų diegimas yra labai svarbus siekiant užkirsti kelią skaitmeniniam atjungimui ir prisidėti prie galimybių kūrimo. Tuo remiantis būtina sudaryti galimybes plačiai naudoti skaitmeninius pedagoginius metodus viešajame švietime, kad naudojantis skaitmeninėmis technologijomis būtų sudarytos galimybės ugdyti pagrindinius įgūdžius, neapsiribojant natūraliu skaitmeninių gebėjimų ugdymu. Prognozuojama, kad kai šiuo metu valstybiniame mokyme dalyvaujanti karta patenka į darbo rinką, darbo vietų, kuriose IRT nėra esminis reikalavimas, skaičius (toliau -: IRT) įgūdžių lygio priemonių naudojimą ir kitus skaitmeninėmis technologijomis grindžiamus įgūdžius (žiniasklaidos raštingumą, bendravimą, kritinį mąstymą, algoritmų ir pateikimo įgūdžius ir t. t.). IRT naudojimo vertinimo kultūra yra silpna. Taip yra todėl, kad didžioji dauguma institucijų neplanuoja, nesilaiko ir neįvertina IRT naudojimo nei organizacijos veikloje, nei jos poveikio mokymuisi ir mokymui požiūriu. Skaitmeninės technologijos paprastai naudojamos tik IT švietime. Be IT klasės, IRT priemonės naudojamos demonstravimui, elektroniniam mokinių vertinimui, paramai mokinių savarankiškam ir grupiniam darbui, tiksliniam skaitmeninių ir kitų gebėjimų ugdymui tik atskirai, kartu su novatorišku pedagogu arba maža pedagogine bendruomene, o tai lemia didelius skirtumus ir signalus tiek mokyklų švietimo ir švietimo praktikoje, tiek mokinių mokymosi rezultatuose. Siekiant kuo geriau pasinaudoti mokymusi visą gyvenimą ir IRT pokyčiais, kuriais stiprinami darbo rinkai itin svarbūs IRT pagrindiniai įgūdžiai, siekiant ugdyti besimokančiųjų skaitmeninius gebėjimus reikia atnaujinti mokytojų metodinę kultūrą, susijusią su IRT naudojimu mokymo ir užklasinės IRT srityje, didinant IRT priemonių įsisavinimą, integruojant ir naudojant IRT kaip pedagoginę priemonę plėtojant bendruosius gebėjimus. Plėtros tikslas – įgyvendinti bandomąsias programas, pagrįstas skaitmeniniais pedagoginiais metodiniais paketais, kurie gali būti platinami visoje viešojoje švietimo sistemoje, siekiant didinti mokytojų skaitmeninį pasirengimą ir metodologinę kultūrą, stiprinti IRT naudojimą kasdieniame pedagoginiame darbe ir veiksmingiau ugdyti skaitmeninius ir kitus bendruosius gebėjimus. Vystymosi etapai: • Sudėtingą skaitmeninių pedagoginių metodikų plėtojimą instituciniu lygmeniu, mokant mokytojus ir diegiant bei integruojant paramos priemones, taip pat įdiegiant ir bandant tarptautiniu mastu patvirtintas priemonių sistemas. • Ugdyti besimokančiųjų matematinį, suvokimą, skaitmeninį ir gamtos mokslą, problemų sprendimą ir kūrybines kompetencijas. • Vengrijos skaitmeninio švietimo strategijos vystymosi tikslai (IRT žinios, metodinė kultūra ir mokytojų motyvacija; Integruoti IRT priemonių naudojimą į mokymo, mokymosi ir vertinimo procesą; Interneto ir įrangos prieinamumas; IT saugumas, lygios galimybės; švietimas administracinių paslaugų srityje) • užtikrinti, kad skaitmeninė aplinkos raida būtų prieinama ir prieinama bandomąją programą įgyvendinančiose institucijose, ypač neįgaliems, specialiųjų ugdymosi poreikių turintiems studentams ir integracijai, mokymosi ir elgesio sunkumams (BTM). (Lithuanian)

point in time

12 August 2022

0 references

Nel quadro dell'EFOP-3.2.3-17 "Ambiente digitale nell'istruzione pubblica", il Mezőkövesd School Center presenterà una domanda in cui intende coinvolgere i seguenti istituti di istruzione: Mezőcsáti Egressy Béni Scuola primaria e scuola d'arte primaria Sajószöged Kölcsey Ferenc District Scuola primaria e scuola d'arte primaria Tiszaújvárosi Eötvös József High School, Gymnázium professionale e College Durata del progetto: 2017.09.01-2020.09.01 Il gruppo destinatario della presente proposta è: • Legge CXC del 2011 sull'istruzione pubblica nazionale (di seguito: Studenti, insegnanti e specialisti dei seguenti istituti di istruzione pubblica conformemente all'articolo 7, paragrafo 1, lettere b), c), g), h), j) • il Nkt. Studenti, insegnanti e professionisti delle seguenti istituzioni polivalenti ai sensi dell'articolo 20, paragrafo 1, La motivazione dello sviluppo è: La diffusione orientata all'uso di moderni strumenti e applicazioni per l'istruzione informatica è essenziale per fermare la disconnessione digitale e contribuire a creare opportunità. Sulla base di ciò, è necessario creare opportunità per un uso diffuso dei metodi pedagogici digitali nell'istruzione pubblica al fine di creare opportunità per lo sviluppo delle competenze di base al di là del naturale sviluppo delle competenze digitali attraverso l'uso della tecnologia digitale. Si prevede che, quando la generazione attualmente coinvolta nell'istruzione pubblica entra nel mercato del lavoro, il numero di posti di lavoro in cui le TIC non sono un requisito essenziale (di seguito: ICT) l'uso di strumenti a livello di competenze e l'esistenza di altre competenze basate sulla tecnologia digitale (alfabetizzazione mediatica, comunicazione, pensiero critico, capacità algoritmiche e di presentazione, ecc.). La cultura della valutazione dell'uso delle TIC è una debolezza. Ciò è dovuto al fatto che la stragrande maggioranza delle istituzioni non pianifica, segue o valuta l'uso delle TIC, né nel funzionamento dell'organizzazione né in termini di impatto sull'apprendimento e sull'insegnamento. La tecnologia digitale è generalmente utilizzata solo nell'istruzione informatica. Oltre alla classe informatica, gli strumenti TIC sono utilizzati per la dimostrazione, la valutazione elettronica degli alunni, il sostegno al lavoro autonomo e di gruppo degli alunni, lo sviluppo mirato delle competenze digitali e di altro tipo solo in modo isolato, in combinazione con un pedagogo innovativo o una piccola comunità pedagogica, che si traduce in differenze e segnali significativi sia nelle pratiche educative e educative delle scuole che nei risultati di apprendimento degli alunni. Per sfruttare al meglio l'apprendimento permanente e gli sviluppi delle TIC che rafforzano le competenze fondamentali delle TIC di fondamentale importanza per il mercato del lavoro, lo sviluppo delle competenze digitali dei discenti richiede il rinnovamento della cultura metodologica del personale docente in relazione all'uso delle TIC nell'insegnamento e nelle TIC extracurricolari, aumentando l'adozione degli strumenti TIC, l'integrazione e l'uso delle TIC come strumento pedagogico nello sviluppo delle competenze chiave. L'obiettivo dello sviluppo è quello di attuare programmi pilota basati su pacchetti metodologici pedagogici digitali che possono essere diffusi in tutto il sistema di istruzione pubblica al fine di aumentare la preparazione digitale e la cultura metodologica degli insegnanti, rafforzare l'uso delle TIC nel lavoro pedagogico quotidiano e sviluppare più efficacemente le competenze digitali e altre competenze chiave. Pietre miliari per lo sviluppo: • Il complesso sviluppo di metodologie pedagogiche digitali a livello istituzionale, attraverso la formazione degli insegnanti e l'introduzione e l'integrazione di strumenti di sostegno, nonché l'introduzione e la sperimentazione di sistemi di strumenti collaudati a livello internazionale. • Sviluppare le competenze matematiche, la comprensione, le scienze digitali e naturali, la risoluzione dei problemi e le competenze creative degli studenti. • Gli obiettivi di sviluppo della strategia ungherese per l'istruzione digitale (conoscenza delle TIC, cultura metodologica e motivazione degli insegnanti; Integrare l'uso degli strumenti TIC nel processo di insegnamento, apprendimento e valutazione; Disponibilità di Internet e di attrezzature; Sicurezza informatica, pari opportunità; istruzione nei servizi amministrativi) • Rendere gli sviluppi ambientali digitali accessibili e accessibili negli istituti che attuano il programma pilota, in particolare per gli studenti con disabilità, esigenze educative speciali (SNI) e integrazione, difficoltà di apprendimento e comportamentali (BTM). (Italian)

point in time

12 August 2022

0 references

U okviru EFOP-3.2.3 – 17 „Digitalno okruženje u javnom obrazovanju”, Školski centar Mezőkövesd podnijet će prijavu u koju namjerava uključiti sljedeće obrazovne ustanove: Osnovna škola Mezőcsáti Egressy Béni i osnovna umjetnička škola Sajószöged Kölcsey Ferenc OŠ Distrikta i Osnovna umjetnička škola Tiszaújvárosi Eötvös József Srednja škola, strukovna gimnazija i visoka škola Trajanje projekta: 2017.09.01 – 2020.09.01 Ciljna skupina ovog prijedloga je: • Zakon CXC iz 2011. o nacionalnom javnom obrazovanju (dalje u tekstu: Studenti, nastavnici i stručnjaci sljedećih javnih obrazovnih ustanova u skladu s odjeljkom 7. stavkom 1. točkama (b), (c), (g), (h), (j) • Nkt. Studenti, nastavnici i stručnjaci sljedećih višenamjenskih ustanova u skladu s člankom 20. stavkom 1. Razlog za razvoj je: Uvođenje suvremenih informatičkih obrazovnih alata i aplikacija usmjereno na upotrebu ključno je kako bi se zaustavilo digitalno isključivanje i doprinijelo stvaranju prilika. Na temelju toga potrebno je stvoriti prilike za široku primjenu digitalnih pedagoških metoda u javnom obrazovanju kako bi se stvorile mogućnosti za razvoj osnovnih vještina koje nadilaze prirodni razvoj digitalnih kompetencija upotrebom digitalne tehnologije. Predviđa se da, kada generacija koja trenutačno sudjeluje u javnom obrazovanju uđe na tržište rada, broj radnih mjesta na kojima IKT nije bitan zahtjev (dalje u tekstu: IKT) upotrebu alata na razini vještina i postojanje drugih vještina koje se temelje na digitalnoj tehnologiji (medijska pismenost, komunikacija, kritičko razmišljanje, algoritamske i prezentacijske vještine itd.). Kultura evaluacije upotrebe IKT-a slaba je. To je zato što velika većina institucija ne planira, prati ili ne ocjenjuje upotrebu IKT-a, ni u radu organizacije ni u smislu njezina utjecaja na učenje i poučavanje. Digitalna tehnologija općenito se upotrebljava samo u informatičkom obrazovanju. Osim tečaja IT-a, alati IKT-a upotrebljavaju se za demonstraciju, elektroničko mjerenje učenika, potporu za samostalan i grupni rad učenika, ciljani razvoj digitalnih i drugih kompetencija samo odvojeno, u kombinaciji s inovativnim pedagogom ili malom pedagoškom zajednicom, što rezultira znatnim razlikama i signalima i u obrazovnim i obrazovnim praksama škola te u ishodima učenja učenika. Kako bi se maksimalno iskoristilo cjeloživotno učenje i razvoj IKT-a kojima se jačaju temeljne vještine IKT-a od ključne važnosti za tržište rada, razvoj digitalnih kompetencija učenika zahtijeva obnovu metodološke kulture nastavnog osoblja u vezi s upotrebom IKT-a u poučavanju i izvannastavnom IKT-u, povećanje primjene alata IKT-a, integraciju i upotrebu IKT-a kao pedagoškog alata u razvoju ključnih kompetencija. Cilj je razvoja provesti pilot-programe temeljene na digitalnim pedagoškim metodološkim paketima koji se mogu širiti u cijelom javnom obrazovnom sustavu kako bi se povećala digitalna spremnost i metodološka kultura nastavnika, ojačala upotreba IKT-a u svakodnevnom pedagoškom radu te učinkovitije razvijale digitalne i druge ključne kompetencije. Ključne etape za razvoj: • Složen razvoj digitalnih pedagoških metodologija na institucionalnoj razini osposobljavanjem nastavnika te uvođenjem i integracijom alata za potporu te uvođenjem i pokusom međunarodno provjerenih sustava alata. • Razviti matematičke, razumljive, digitalne i prirodne znanosti, rješavanje problema i kreativne kompetencije učenika. • Razvojne ciljeve mađarske strategije digitalnog obrazovanja (IKT znanje, metodološka kultura i motivacija nastavnika; Integriranje upotrebe alata IKT-a u postupak poučavanja, učenja i evaluacije; Dostupnost interneta i opreme; IT sigurnost, jednake mogućnosti; obrazovanje u administrativnim uslugama) • kako bi digitalni razvoj u području okoliša bio pristupačan i pristupačan u institucijama koje provode pilot-program, posebno za studente s invaliditetom, posebne obrazovne potrebe (SNI) i poteškoće u integraciji, učenju i ponašanju (BTM). (Croatian)

point in time

12 August 2022

0 references

Στο πλαίσιο του EFOP-3.2.3-17 «Ψηφιακό περιβάλλον στη δημόσια εκπαίδευση», το σχολικό κέντρο Mezőkövesd θα υποβάλει αίτηση στην οποία προτίθεται να συμπεριλάβει τα ακόλουθα εκπαιδευτικά ιδρύματα: Mezőcsáti Egressy Béni Δημοτικό Σχολείο και Δημοτικό Σχολείο Τέχνης Sajószöged Kölcsey Ferenc District Δημοτικό Σχολείο και Δημοτικό Σχολείο Τέχνης Tiszaújvárosi Eötvös József Λύκειο, Επαγγελματικό Γυμνάσιο και Κολλέγιο Διάρκεια του έργου: 2017.09.01-2020.09.01 Η ομάδα-στόχος της παρούσας πρότασης είναι: • Νόμος CXC του 2011 για την εθνική δημόσια εκπαίδευση (εφεξής: Σπουδαστές, καθηγητές και ειδικοί των ακόλουθων δημόσιων εκπαιδευτικών ιδρυμάτων σύμφωνα με το άρθρο 7 παράγραφος 1 στοιχεία β), γ), ζ), η), ι) • το Nkt. Φοιτητές, εκπαιδευτικοί και επαγγελματίες των ακόλουθων ιδρυμάτων πολλαπλών σκοπών σύμφωνα με το άρθρο 20 παράγραφος 1 Το σκεπτικό της ανάπτυξης είναι: Η προσανατολισμένη στη χρήση ανάπτυξη σύγχρονων εργαλείων και εφαρμογών εκπαίδευσης ΤΠ είναι απαραίτητη για να σταματήσει η ψηφιακή αποσύνδεση και να συμβάλει στη δημιουργία ευκαιριών. Με βάση τα ανωτέρω, είναι αναγκαίο να δημιουργηθούν ευκαιρίες για ευρεία χρήση ψηφιακών παιδαγωγικών μεθόδων στη δημόσια εκπαίδευση, προκειμένου να δημιουργηθούν ευκαιρίες για την ανάπτυξη βασικών δεξιοτήτων πέραν της φυσικής ανάπτυξης των ψηφιακών ικανοτήτων μέσω της χρήσης της ψηφιακής τεχνολογίας. Προβλέπεται ότι, όταν η γενιά που ασχολείται σήμερα με τη δημόσια εκπαίδευση εισέρχεται στην αγορά εργασίας, ο αριθμός των θέσεων εργασίας για τις οποίες οι ΤΠΕ δεν αποτελούν βασική απαίτηση (εφεξής: ΤΠΕ) η χρήση εργαλείων σε επίπεδο δεξιοτήτων και η ύπαρξη άλλων δεξιοτήτων που βασίζονται στην ψηφιακή τεχνολογία (γραμματισμός στα μέσα επικοινωνίας, επικοινωνία, κριτική σκέψη, αλγοριθμικές δεξιότητες και δεξιότητες παρουσίασης κ.λπ.). Η νοοτροπία αξιολόγησης της χρήσης ΤΠΕ αποτελεί αδυναμία. Αυτό οφείλεται στο γεγονός ότι η συντριπτική πλειονότητα των ιδρυμάτων δεν σχεδιάζουν, δεν παρακολουθούν ή αξιολογούν τη χρήση των ΤΠΕ, ούτε στη λειτουργία του οργανισμού ούτε όσον αφορά τον αντίκτυπό τους στη μάθηση και τη διδασκαλία. Η ψηφιακή τεχνολογία χρησιμοποιείται γενικά μόνο στην εκπαίδευση ΤΠ. Εκτός από την τάξη ΤΠ, τα εργαλεία ΤΠΕ χρησιμοποιούνται για την επίδειξη, την ηλεκτρονική αξιολόγηση της μέτρησης των μαθητών, την υποστήριξη της αυτο-και ομαδικής εργασίας των μαθητών, τη στοχευμένη ανάπτυξη ψηφιακών και άλλων ικανοτήτων μόνο μεμονωμένα, σε συνδυασμό με έναν καινοτόμο παιδαγωγό ή μια μικρή παιδαγωγική κοινότητα, γεγονός που οδηγεί σε σημαντικές διαφορές και σήματα τόσο στις εκπαιδευτικές και εκπαιδευτικές πρακτικές των σχολείων όσο και στα μαθησιακά αποτελέσματα των μαθητών. Προκειμένου να αξιοποιηθούν στο έπακρο οι εξελίξεις της διά βίου μάθησης και των ΤΠΕ που ενισχύουν τις βασικές δεξιότητες των ΤΠΕ που έχουν καίρια σημασία για την αγορά εργασίας, η ανάπτυξη των ψηφιακών ικανοτήτων των εκπαιδευομένων απαιτεί την ανανέωση της μεθοδολογικής νοοτροπίας του διδακτικού προσωπικού σε σχέση με τη χρήση των ΤΠΕ στη διδασκαλία και τις εξωσχολικές ΤΠΕ, την αύξηση της χρήσης εργαλείων ΤΠΕ, την ενσωμάτωση και χρήση των ΤΠΕ ως παιδαγωγικού εργαλείου για την ανάπτυξη βασικών ικανοτήτων. Στόχος της ανάπτυξης είναι η εφαρμογή πιλοτικών προγραμμάτων βασισμένων σε ψηφιακά παιδαγωγικά μεθοδολογικά πακέτα που μπορούν να διαδοθούν σε ολόκληρο το δημόσιο εκπαιδευτικό σύστημα, προκειμένου να αυξηθεί η ψηφιακή ετοιμότητα και η μεθοδολογική νοοτροπία των εκπαιδευτικών, να ενισχυθεί η χρήση των ΤΠΕ στο καθημερινό παιδαγωγικό έργο και να αναπτυχθούν αποτελεσματικότερα οι ψηφιακές και άλλες βασικές ικανότητες. Ορόσημα για την ανάπτυξη: • Η πολύπλοκη ανάπτυξη ψηφιακών παιδαγωγικών μεθοδολογιών σε θεσμικό επίπεδο, μέσω της κατάρτισης των εκπαιδευτικών και της εισαγωγής και ενσωμάτωσης εργαλείων υποστήριξης, καθώς και η εισαγωγή και πιλοτική εφαρμογή διεθνώς αποδεδειγμένων συστημάτων εργαλείων. • Ανάπτυξη των μαθηματικών, της κατανόησης, της ψηφιακής και της φυσικής επιστήμης των εκπαιδευομένων, της επίλυσης προβλημάτων και των δημιουργικών ικανοτήτων. • Τους αναπτυξιακούς στόχους της στρατηγικής της Ουγγαρίας για την ψηφιακή εκπαίδευση (γνώσεις ΤΠΕ, μεθοδολογική νοοτροπία και κίνητρα των εκπαιδευτικών· Ενσωμάτωση της χρήσης των εργαλείων ΤΠΕ στη διαδικασία διδασκαλίας, μάθησης και αξιολόγησης· Διαθεσιμότητα Διαδικτύου και εξοπλισμού· Ασφάλεια ΤΠ, ίσες ευκαιρίες· εκπαίδευση στις διοικητικές υπηρεσίες) • Να καταστούν προσβάσιμες και προσβάσιμες οι ψηφιακές περιβαλλοντικές εξελίξεις στα ιδρύματα που υλοποιούν το πιλοτικό πρόγραμμα, ιδίως για τους σπουδαστές με αναπηρίες, τις ειδικές εκπαιδευτικές ανάγκες (SNI) και τις δυσκολίες ένταξης, μάθησης και συμπεριφοράς (BTM). (Greek)

point in time

12 August 2022

0 references

V rámci EFOP-3.2.3 – 17 „Digitálne prostredie vo verejnom vzdelávaní“ predloží školské centrum Mezőkövesd žiadosť, v ktorej má v úmysle zapojiť tieto vzdelávacie inštitúcie: Základná škola Mezőcsáti Egressy Béni a základná umelecká škola Sajószöged Kölcsey Ferenc Okresná základná škola a základná umelecká škola Tiszaújvárosi Eötvös József High School, Odborná Gymnázium a Vysoká škola Trvanie projektu: 2017 09.01 – 2020.09.01 Cieľovou skupinou tohto návrhu je: • Zákon CXC z roku 2011 o národnom verejnom vzdelávaní (ďalej len Študenti, učitelia a špecialisti týchto verejných vzdelávacích inštitúcií podľa § 7 ods. 1 písm. b), c), g), h), j) • Nkt. Študenti, učitelia a odborníci z týchto viacúčelových inštitúcií podľa článku 20 ods. 1 Odôvodnenie vývoja je: Zavádzanie moderných vzdelávacích nástrojov a aplikácií v oblasti IT zamerané na použitie je nevyhnutné na zastavenie digitálneho odpojenia a na prispievanie k vytváraniu príležitostí. Na základe toho je potrebné vytvoriť príležitosti na rozsiahle využívanie digitálnych pedagogických metód vo verejnom vzdelávaní s cieľom vytvoriť príležitosti na rozvoj základných zručností nad rámec prirodzeného rozvoja digitálnych kompetencií prostredníctvom využívania digitálnych technológií. Predpokladá sa, že keď generácia, ktorá je v súčasnosti zapojená do verejného vzdelávania, vstúpi na trh práce, počet pracovných miest, pri ktorých IKT nie sú základnou požiadavkou (ďalej len: IKT) využívanie nástrojov na úrovni zručností a existencia ďalších zručností založených na digitálnych technológiách (mediálna gramotnosť, komunikácia, kritické myslenie, algoritmické a prezentačné zručnosti atď.). Kultúra hodnotenia využívania IKT je slabou stránkou. Dôvodom je, že prevažná väčšina inštitúcií neplánuje, nesleduje ani nehodnotí využívanie IKT, či už vo fungovaní organizácie, ani z hľadiska jeho vplyvu na vzdelávanie a výučbu. Digitálna technológia sa vo všeobecnosti používa len vo vzdelávaní v oblasti IT. Okrem triedy IT sa nástroje IKT používajú na demonštráciu, elektronické hodnotenie žiakov, podporu samo- a skupinovej práce žiakov, cielený rozvoj digitálnych a iných kompetencií len izolovane, v spojení s inovatívnym pedagógom alebo malou pedagogickou komunitou, čo vedie k výrazným rozdielom a signálom vo vzdelávacích a vzdelávacích postupoch škôl, ako aj vo vzdelávacích výsledkoch žiakov. S cieľom čo najlepšie využiť celoživotné vzdelávanie a rozvoj IKT, ktoré posilňujú základné zručnosti IKT, ktoré majú kľúčový význam pre trh práce, si rozvoj digitálnych kompetencií vzdelávajúcich sa osôb vyžaduje obnovenie metodickej kultúry pedagogických pracovníkov v súvislosti s využívaním IKT vo výučbe a mimoškolských IKT, zvýšenie využívania nástrojov IKT, integráciu a využívanie IKT ako pedagogického nástroja pri rozvoji kľúčových kompetencií. Cieľom tohto rozvoja je realizovať pilotné programy založené na digitálnych pedagogických metodických balíkoch, ktoré možno šíriť v celom systéme verejného vzdelávania s cieľom zvýšiť digitálnu pripravenosť a metodickú kultúru učiteľov, posilniť využívanie IKT v každodennej pedagogickej práci a účinnejšie rozvíjať digitálne a iné kľúčové kompetencie. Míľniky pre rozvoj: • Komplexný rozvoj digitálnych pedagogických metodík na inštitucionálnej úrovni prostredníctvom odbornej prípravy učiteľov a zavádzania a integrácie podporných nástrojov a zavádzania a pilotného zavádzania medzinárodne overených systémov nástrojov. • Rozvíjať matematické, zrozumiteľné, digitálne a prírodné vedy, riešiť problémy a tvorivé kompetencie študentov. • Rozvojové ciele maďarskej stratégie digitálneho vzdelávania (znalosti IKT, metodická kultúra a motivácia učiteľov; Začlenenie využívania nástrojov IKT do vyučovacieho, vzdelávacieho a hodnotiaceho procesu; Dostupnosť internetu a vybavenia; Bezpečnosť informačných technológií, rovnosť príležitostí; vzdelávanie v oblasti administratívnych služieb) • sprístupnenie a dostupnosť digitálneho environmentálneho vývoja v inštitúciách vykonávajúcich pilotný program, najmä pre študentov so zdravotným postihnutím, osobitnými vzdelávacími potrebami (SNI) a integráciou, vzdelávaním a poruchami správania (BTM). (Slovak)

point in time

12 August 2022

0 references

EFOP-3.2.3–17:n ”Digitaalinen ympäristö julkisessa koulutuksessa” yhteydessä Mezőkövesd School Center toimittaa hakemuksen, jossa se aikoo ottaa mukaan seuraavat oppilaitokset: Mezőcsáti Egressy Béni peruskoulu ja perustaidekoulu Sajószöged Kölcsey Ferencin piirikoulu ja perustaidekoulu Tiszaújvárosi Eötvös József lukio, ammatillinen kuntosali ja College Hankkeen kesto: 201709.01–2020.09.01 Tämän ehdotuksen kohderyhmä on: • Kansallisesta julkisesta koulutuksesta vuonna 2011 annettu laki CXC (jäljempänä: Seuraavien julkisten oppilaitosten opiskelijat, opettajat ja asiantuntijat 7 §:n 1 momentin b, c, g, h ja j kohdan mukaisesti • Nkt. Seuraavien monitoimilaitosten opiskelijat, opettajat ja ammattilaiset 20 artiklan 1 kohdan mukaisesti. Kehityksen perustelut ovat: Nykyaikaisten tietoteknisten koulutusvälineiden ja -sovellusten käyttöpainotteinen käyttöönotto on olennaisen tärkeää digitaalisen yhteyden katkeamisen pysäyttämiseksi ja mahdollisuuksien luomiseksi. Tämän pohjalta on tarpeen luoda mahdollisuuksia digitaalisten pedagogisten menetelmien laajalle käytölle julkisessa koulutuksessa, jotta voidaan luoda mahdollisuuksia kehittää perustaitoja digitaaliteknologian avulla muutakin kuin digitaalisten taitojen luonnollista kehittämistä. Ennustetaan, että kun julkisen koulutuksen alalla tällä hetkellä mukana oleva sukupolvi tulee työmarkkinoille, niiden työpaikkojen määrä, joissa tieto- ja viestintätekniikka ei ole olennainen vaatimus (jäljempänä: Tieto- ja viestintätekniikka) taitotason välineiden käyttö ja muut digitaaliteknologiaan perustuvat taidot (medialukutaito, viestintä, kriittinen ajattelu, algoritmi- ja esitystaidot jne.). Tieto- ja viestintätekniikan käytön arviointikulttuuri on heikkous. Tämä johtuu siitä, että valtaosa oppilaitoksista ei suunnittele, seuraa tai arvioi tieto- ja viestintätekniikan käyttöä organisaation toiminnassa eikä sen vaikutusta oppimiseen ja opetukseen. Digitaaliteknologiaa käytetään yleensä vain tietotekniikkakoulutuksessa. IT-luokan lisäksi tieto- ja viestintätekniikan välineitä käytetään demonstrointiin, oppilaiden sähköiseen mittaamiseen, oppilaiden itse- ja ryhmätyön tukemiseen, digitaalisten ja muiden taitojen kohdennettuun kehittämiseen vain erikseen yhdessä innovatiivisen pedagogan tai pienen pedagogiyhteisön kanssa, mikä johtaa merkittäviin eroihin ja signaaleihin sekä koulujen koulutus- ja koulutuskäytännöissä että oppilaiden oppimistuloksissa. Jotta voidaan hyödyntää parhaalla mahdollisella tavalla elinikäistä oppimista ja tieto- ja viestintätekniikan kehitystä, joilla vahvistetaan tieto- ja viestintätekniikan keskeisiä taitoja työmarkkinoilla, oppijoiden digitaalisten taitojen kehittäminen edellyttää opetushenkilöstön menetelmäkulttuurin uudistamista suhteessa tieto- ja viestintätekniikan käyttöön opetuksessa ja opetussuunnitelman ulkopuolisessa tieto- ja viestintätekniikassa, tieto- ja viestintätekniikan käytön lisäämistä sekä tieto- ja viestintätekniikan integrointia ja käyttöä pedagogisena välineenä avaintaitojen kehittämisessä. Kehittämistyön tavoitteena on toteuttaa digitaalisiin pedagogisiin metodologisiin paketteihin perustuvia pilottiohjelmia, joita voidaan levittää koko julkisessa koulutusjärjestelmässä opettajien digitaalisen valmiuden ja metodologisen kulttuurin lisäämiseksi, tieto- ja viestintätekniikan käytön vahvistamiseksi jokapäiväisessä pedagogisessa työssä sekä digitaalisten ja muiden avaintaitojen kehittämiseksi tehokkaammin. Kehityksen välitavoitteet: • Digitaalisten pedagogisten menetelmien monimutkaisuus institutionaalisella tasolla kouluttamalla opettajia ja ottamalla käyttöön ja integroimalla tukivälineitä sekä ottamalla käyttöön ja pilotoimalla kansainvälisesti hyväksi havaittuja välineitä. • Kehittää oppijoiden matemaattisia, ymmärtämyksiä, digitaali- ja luonnontieteitä, ongelmanratkaisutaitoja ja luovia taitoja. • Unkarin digitaalisen koulutuksen strategian kehitystavoitteet (tieto- ja viestintätekniikan tuntemus, metodologinen kulttuuri ja opettajien motivaatio; Tieto- ja viestintätekniikan välineiden käytön sisällyttäminen opetus-, oppimis- ja arviointiprosessiin; Internetin ja laitteiden saatavuus; Tietoturvallisuus, yhtäläiset mahdollisuudet, koulutus hallinnollisissa palveluissa) • Jotta digitaalinen ympäristökehitys olisi esteetöntä ja saavutettavissa pilottiohjelmaa toteuttavissa laitoksissa, erityisesti vammaisten opiskelijoiden, erityisopetustarpeiden (SNI) ja kotoutumisen, oppimis- ja käyttäytymisvaikeuksien (BTM) kannalta. (Finnish)

point in time

12 August 2022

0 references

W ramach EFOP-3.2.3-17 „Środowisko cyfrowe w edukacji publicznej” Centrum Szkół Mezőkövesd złoży wniosek, w którym zamierza zaangażować następujące instytucje edukacyjne: Mezőcsáti Egressy Béni Szkoła Podstawowa i Szkoła Sztuki Podstawowej Sajószöged Kölcsey Ferenc District Szkoła Podstawowa i Szkoła Sztuki Podstawowej Tiszaújvárosi Eötvös József Gimnazium Zawodowe i Kolegium Czas trwania projektu: 2017.09.01-2020.09.01 Grupa docelowa niniejszego wniosku to: • Ustawa CXC z 2011 r. o krajowej edukacji publicznej (zwana dalej: Studenci, nauczyciele i specjaliści następujących publicznych instytucji edukacyjnych zgodnie z sekcją 7 ust. 1 lit. b), c), g), h), j) • Nkt. Studenci, nauczyciele i profesjonaliści następujących instytucji wielofunkcyjnych zgodnie z art. 20 ust. 1 Podstawą rozwoju jest: Wdrożenie nowoczesnych narzędzi i aplikacji w zakresie edukacji informatycznej zorientowane na wykorzystanie ma zasadnicze znaczenie dla powstrzymania odłączenia cyfrowego i przyczynienia się do tworzenia możliwości. W związku z tym konieczne jest stworzenie możliwości powszechnego stosowania cyfrowych metod pedagogicznych w edukacji publicznej, aby stworzyć możliwości rozwoju podstawowych umiejętności wykraczających poza naturalny rozwój kompetencji cyfrowych dzięki wykorzystaniu technologii cyfrowej. Przewiduje się, że gdy pokolenie uczestniczące obecnie w edukacji publicznej wchodzi na rynek pracy, liczba miejsc pracy, w przypadku których ICT nie jest zasadniczym wymogiem (zwanych dalej: ICT) wykorzystanie narzędzi na poziomie umiejętności oraz istnienie innych umiejętności opartych na technologii cyfrowej (umiejętność korzystania z mediów, komunikacja, krytyczne myślenie, umiejętności algorytmiczne i prezentacyjne itp.). Kultura oceny wykorzystania technologii informacyjno-komunikacyjnych jest słabością. Wynika to z faktu, że zdecydowana większość instytucji nie planuje, nie śledzi ani nie ocenia wykorzystania TIK w funkcjonowaniu organizacji ani pod względem jej wpływu na uczenie się i nauczanie. Technologia cyfrowa jest zazwyczaj wykorzystywana wyłącznie w edukacji informatycznej. Oprócz klasy IT narzędzia ICT są wykorzystywane do demonstracji, elektronicznej oceny uczniów, wspierania pracy własnej i grupowej uczniów, ukierunkowanego rozwoju kompetencji cyfrowych i innych wyłącznie w oderwaniu od siebie, w połączeniu z innowacyjnym pedagogiem lub małą społecznością pedagogiczną, co skutkuje znacznymi różnicami i sygnałami zarówno w praktykach edukacyjnych i edukacyjnych szkół, jak i w wynikach uczenia się uczniów. Aby jak najlepiej wykorzystać uczenie się przez całe życie i rozwój technologii informacyjno-komunikacyjnych, które wzmacniają podstawowe umiejętności ICT o kluczowym znaczeniu dla rynku pracy, rozwój kompetencji cyfrowych osób uczących się wymaga odnowienia kultury metodologicznej kadry dydaktycznej w odniesieniu do wykorzystania ICT w nauczaniu i pozaszkolnych ICT, zwiększenia wykorzystania narzędzi ICT, integracji i wykorzystania ICT jako narzędzia pedagogicznego w rozwijaniu kluczowych kompetencji. Celem rozwoju jest wdrożenie programów pilotażowych opartych na cyfrowych pakietach metodologicznych pedagogicznych, które mogą być rozpowszechniane w całym publicznym systemie edukacji w celu zwiększenia gotowości cyfrowej i kultury metodologicznej nauczycieli, zwiększenia wykorzystania ICT w codziennej pracy pedagogicznej oraz skuteczniejszego rozwijania kompetencji cyfrowych i innych kluczowych kompetencji. Kamienie milowe rozwoju: • Kompleksowy rozwój cyfrowych metod pedagogicznych na poziomie instytucjonalnym, poprzez szkolenie nauczycieli oraz wprowadzenie i integrację narzędzi wsparcia, a także wprowadzenie i pilotaż systemów narzędzi sprawdzonych w skali międzynarodowej. • Rozwijanie kompetencji matematycznych, rozumiejących, cyfrowych i przyrodniczych osób uczących się, rozwiązywania problemów i kompetencji twórczych. • Cele rozwoju węgierskiej strategii edukacji cyfrowej (wiedza o ICT, kultura metodologiczna i motywacja nauczycieli; Włączenie wykorzystania narzędzi ICT do procesu nauczania, uczenia się i oceny; Dostępność Internetu i sprzętu; Bezpieczeństwo IT, równość szans; edukacja w zakresie usług administracyjnych) • Udostępnienie i dostępność cyfrowych rozwiązań w zakresie środowiska w instytucjach wdrażających program pilotażowy, zwłaszcza dla uczniów niepełnosprawnych, specjalnych potrzeb edukacyjnych (SNI) oraz integracji, uczenia się i trudności behawioralnych (BTM). (Polish)

point in time

12 August 2022

0 references

In het kader van EFOP-3.2.3-17 „Digitale omgeving in het openbaar onderwijs” zal het Mezőkövesd School Center een aanvraag indienen waarin het de volgende onderwijsinstellingen wil betrekken: Mezőcsáti Egressy Béni Primary School en Primary Art School Sajószöged Kölcsey Ferenc District Primary School en Primary Art School Tiszaújvárosi Eötvös József High School, beroepsonderwijs Gymnázium en College Duur van het project: 2017.09.01-2020.09.01 De doelgroep van dit voorstel is: • Wet CXC van 2011 inzake nationaal openbaar onderwijs (hierna: Studenten, docenten en specialisten van de volgende openbare onderwijsinstellingen overeenkomstig artikel 7, lid 1, onder b), c), g), h), j) • de Nkt. Studenten, docenten en beroepsbeoefenaren van de volgende multifunctionele instellingen overeenkomstig artikel 20, lid 1, De reden voor de ontwikkeling is: De gebruiksgerichte inzet van moderne IT-onderwijstools en -toepassingen is van essentieel belang om digitale ontkoppeling te stoppen en bij te dragen tot het creëren van kansen. Voortbouwend hierop is het noodzakelijk kansen te creëren voor een wijdverbreid gebruik van digitale pedagogische methoden in het openbaar onderwijs om kansen te creëren voor de ontwikkeling van basisvaardigheden die verder gaan dan de natuurlijke ontwikkeling van digitale competenties door het gebruik van digitale technologie. Er wordt voorspeld dat wanneer de generatie die momenteel betrokken is bij het openbaar onderwijs de arbeidsmarkt betreedt, het aantal banen waar ICT geen essentiële eis is (hierna: ICT) het gebruik van instrumenten op vaardigheidsniveau en het bestaan van andere vaardigheden op basis van digitale technologie (mediageletterdheid, communicatie, kritisch denken, algoritmische en presentatievaardigheden, enz.). De evaluatiecultuur van ICT-gebruik is een zwak punt. Dit komt doordat de overgrote meerderheid van de instellingen het gebruik van ICT niet plant, volgt of evalueert, noch in het functioneren van de organisatie, noch in termen van de impact ervan op leren en onderwijs. Digitale technologie wordt over het algemeen alleen gebruikt in IT-onderwijs. Naast de IT-klasse worden ICT-instrumenten gebruikt voor demonstratie, elektronische meting van leerlingen, ondersteuning van het zelf- en groepswerk van leerlingen, gerichte ontwikkeling van digitale en andere competenties alleen afzonderlijk, in combinatie met een innovatieve pedagogus of een kleine pedagogische gemeenschap, wat resulteert in significante verschillen en signalen, zowel in de onderwijs- en onderwijspraktijken van scholen als in de leerresultaten van de leerlingen. Om optimaal gebruik te maken van de ontwikkelingen op het gebied van levenslang leren en ICT die de kernvaardigheden van ICT versterken die van cruciaal belang zijn voor de arbeidsmarkt, vereist de ontwikkeling van digitale competenties van lerenden dat de methodologische cultuur van het onderwijzend personeel met betrekking tot het gebruik van ICT in het onderwijs en buitenschoolse ICT wordt vernieuwd, waardoor de toepassing van ICT-instrumenten en de integratie en het gebruik van ICT als pedagogisch instrument bij de ontwikkeling van sleutelcompetenties worden vergroot. Het doel van de ontwikkeling is de uitvoering van proefprogramma’s op basis van digitale pedagogische methodologische pakketten die in het openbare onderwijssysteem kunnen worden verspreid, teneinde de digitale paraatheid en methodologische cultuur van leerkrachten te vergroten, het gebruik van ICT in dagelijks pedagogisch werk te versterken en digitale en andere sleutelcompetenties doeltreffender te ontwikkelen. Mijlpalen voor ontwikkeling: • De complexe ontwikkeling van digitale pedagogische methoden op institutioneel niveau, door de opleiding van leerkrachten en de invoering en integratie van ondersteunende instrumenten, en de invoering en proefneming van internationaal beproefde systemen van instrumenten. • Ontwikkelen van wiskundige, begrijpelijke, digitale en natuurwetenschappen, probleemoplossende en creatieve competenties van leerlingen. • De ontwikkelingsdoelstellingen van de Hongaarse strategie voor digitaal onderwijs (ICT-kennis, methodologische cultuur en motivatie van leerkrachten; Integratie van het gebruik van ICT-instrumenten in het onderwijs-, leer- en evaluatieproces; Internet en beschikbaarheid van apparatuur; IT-veiligheid, gelijke kansen; onderwijs in administratieve diensten) • Digitale milieuontwikkelingen toegankelijk en toegankelijk maken in instellingen die het proefprogramma uitvoeren, met name voor studenten met een handicap, speciale onderwijsbehoeften (SNI) en integratie, leer- en gedragsproblemen (BTM). (Dutch)

point in time

12 August 2022

0 references

V rámci programu EFOP-3.2.3–17 „Digitální prostředí ve veřejném vzdělávání“ předloží školské centrum Mezőkövesd žádost, v níž hodlá zapojit tyto vzdělávací instituce: Mezőcsáti Egressy Béni Základní škola a základní umělecká škola Sajószöged Kölcsey Ferenc District Základní škola a základní umělecká škola Tiszaújvárosi Eötvös József High School, Vocational Gymnázium a College Doba trvání projektu: 201709.01–2020.09.01 Cílovou skupinou tohoto návrhu je: • Zákon CXC z roku 2011 o národním veřejném vzdělávání (dále jen Studenti, učitelé a specialisté těchto veřejných vzdělávacích institucí v souladu s § 7 odst. 1 písm. b), c), g), h), j) • Nkt. Studenti, učitelé a odborníci z těchto víceúčelových institucí podle čl. 20 odst. 1 Důvodem pro rozvoj je: Zavádění moderních nástrojů a aplikací v oblasti vzdělávání v oblasti IT zaměřené na používání je nezbytné, aby se zabránilo digitálnímu odpojení a přispělo se k vytváření příležitostí. V návaznosti na to je nezbytné vytvořit příležitosti pro široké využívání digitálních pedagogických metod ve veřejném vzdělávání s cílem vytvořit příležitosti pro rozvoj základních dovedností nad rámec přirozeného rozvoje digitálních kompetencí pomocí digitálních technologií. Předpokládá se, že když generace, která je v současné době zapojena do veřejného vzdělávání, vstoupí na trh práce, počet pracovních míst, kde informační a komunikační technologie nejsou nezbytným požadavkem (dále jen: IKT) využívání nástrojů na úrovni dovedností a existence dalších dovedností založených na digitálních technologiích (mediální gramotnost, komunikace, kritické myšlení, algoritmické a prezentační dovednosti atd.). Kultura hodnocení využívání informačních a komunikačních technologií je slabá. Je tomu tak proto, že převážná většina institucí neplánuje, nesleduje ani nevyhodnocuje využívání informačních a komunikačních technologií, a to ani ve fungování organizace, ani z hlediska jejich dopadu na učení a výuku. Digitální technologie se obecně používají pouze ve vzdělávání v oblasti IT. Kromě třídy IT se nástroje IKT používají k demonstraci, elektronickému hodnocení měření žáků, podpoře vlastní a skupinové práce žáků, cílenému rozvoji digitálních a jiných kompetencí pouze izolovaně, ve spojení s inovativní pedagogkou nebo malou pedagogickou komunitou, což vede k významným rozdílům a signálům jak ve vzdělávacích a vzdělávacích postupech škol, tak ve studijních výsledcích žáků. Aby se co nejvíce využilo celoživotního učení a rozvoje IKT, které posilují základní dovednosti IKT, jež mají klíčový význam pro trh práce, vyžaduje rozvoj digitálních kompetencí studujících obnovu metodické kultury pedagogických pracovníků ve vztahu k využívání IKT ve výuce a mimoškolních IKT, větší využívání nástrojů IKT, integraci a využívání informačních a komunikačních technologií jako pedagogického nástroje při rozvoji klíčových kompetencí. Cílem vývoje je realizovat pilotní programy založené na digitálních pedagogických metodických balíčcích, které lze šířit v rámci veřejného vzdělávacího systému, s cílem zvýšit digitální připravenost a metodickou kulturu učitelů, posílit využívání informačních a komunikačních technologií v každodenní pedagogické práci a účinněji rozvíjet digitální a další klíčové kompetence. Milníky pro rozvoj: • Komplexní rozvoj digitálních pedagogických metodik na institucionální úrovni prostřednictvím odborné přípravy učitelů a zavedení a integrace podpůrných nástrojů a zavedení a pilotního zavádění mezinárodně osvědčených systémů nástrojů. • Rozvíjet matematické, srozumitelné, digitální a přírodní vědy, schopnost řešit problémy a tvůrčí schopnosti studentů. • Rozvojové cíle maďarské strategie digitálního vzdělávání (informace o informačních a komunikačních technologiích, metodická kultura a motivace učitelů; Začlenění využívání nástrojů IKT do procesu výuky, učení a hodnocení; Dostupnost internetu a vybavení; Bezpečnost IT, rovné příležitosti; vzdělávání v administrativních službách) • Zpřístupnění digitálního environmentálního vývoje v institucích provádějících pilotní program, zejména pro studenty se zdravotním postižením, zvláštní vzdělávací potřeby (SNI) a integrace, učení a poruchy chování (BTM). (Czech)

point in time

12 August 2022

0 references

EFOP-3.2.3–17 “Digitālā vide valsts izglītībā” ietvaros Mezőkövesd School Center iesniegs pieteikumu, kurā tas plāno iesaistīt šādas izglītības iestādes: Mezőcsáti Egressy Béni pamatskolas un mākslas pamatskolas Sajószöged Kölcsey Ferenc rajona pamatskolas un Tiszaújvárosi Eötvös József vidusskolas, profesionālās Gymnázium un koledžas projekta ilgums: 2017.09.01–2020.09.01.09.01 Šī priekšlikuma mērķa grupa ir: • 2011. gada Likums CXC par valsts valsts izglītību (turpmāk: Šādu valsts izglītības iestāžu studenti, skolotāji un speciālisti saskaņā ar 7. panta 1. punkta b), c), g), h), j) apakšpunktu • Nkt. Saskaņā ar 20. panta 1. punktu šādu daudzfunkcionālu iestāžu studenti, skolotāji un profesionāļi. Izstrādes pamatojums ir: Lai apturētu digitālo atvienošanu un veicinātu iespēju radīšanu, ir būtiski ieviest modernus IT izglītības rīkus un lietojumprogrammas. Pamatojoties uz to, ir jārada iespējas plaši izmantot digitālās pedagoģiskās metodes publiskajā izglītībā, lai, izmantojot digitālās tehnoloģijas, radītu iespējas attīstīt pamatprasmes ārpus digitālo kompetenču dabiskās attīstības. Tiek prognozēts, ka tad, kad darba tirgū ienāks paaudze, kas pašlaik ir iesaistīta valsts izglītībā, to darbvietu skaits, kurās IKT nav būtiska prasība (turpmāk: IKT) rīku izmantošana prasmju līmenī un citu prasmju esamība, pamatojoties uz digitālajām tehnoloģijām (mediju lietotprasme, komunikācija, kritiskā domāšana, algoritmiskās un prezentācijas prasmes utt.). IKT izmantošanas novērtēšanas kultūra ir nepilnība. Tas ir tāpēc, ka lielākā daļa iestāžu neplāno, ne seko, nevērtē IKT izmantošanu ne organizācijas darbībā, ne attiecībā uz to ietekmi uz mācīšanos un mācīšanu. Digitālās tehnoloģijas parasti izmanto tikai IT izglītībā. Papildus IT klasei IKT rīki tiek izmantoti demonstrējumiem, skolēnu elektroniskai mērījumu novērtēšanai, atbalstam skolēnu pašdarbiem un grupu darbam, mērķtiecīgai digitālo un citu prasmju attīstīšanai tikai izolēti kopā ar inovatīvu pedagogu vai nelielu pedagogu kopienu, kas rada būtiskas atšķirības un signālus gan skolu izglītības un izglītības praksē, gan skolēnu mācību rezultātos. Lai pēc iespējas labāk izmantotu mūžizglītību un IKT attīstību, kas stiprina darba tirgū ļoti svarīgas IKT pamatprasmes, izglītojamo digitālo prasmju attīstīšanai ir jāatjauno mācībspēku metodoloģiskā kultūra saistībā ar IKT izmantošanu mācīšanā un ārpusskolas IKT, IKT rīku apguves palielināšana, IKT kā pedagoģiska instrumenta integrācija un izmantošana pamatprasmju attīstīšanā. Izstrādes mērķis ir īstenot izmēģinājuma programmas, kuru pamatā ir digitālās pedagoģiskās metodikas paketes, kuras var izplatīt visā valsts izglītības sistēmā, lai palielinātu skolotāju digitālo gatavību un metodoloģisko kultūru, stiprinātu IKT izmantošanu ikdienas pedagoģiskajā darbā un efektīvāk attīstītu digitālās un citas pamatprasmes. Attīstības atskaites punkti: • Sarežģīta digitālo pedagoģisko metožu izstrāde iestāžu līmenī, apmācot skolotājus un ieviešot un integrējot atbalsta instrumentus, kā arī ieviešot un izmēģinot starptautiski pārbaudītas instrumentu sistēmas. • Attīstīt izglītojamo matemātiskās, izpratnes, digitālās un dabas zinātnes, problēmu risināšanas un radošās prasmes. • Ungārijas Digitālās izglītības stratēģijas attīstības mērķi (zināšanas par IKT, metodiskā kultūra un skolotāju motivācija; Integrēt IKT rīku izmantošanu mācīšanas, mācīšanās un novērtēšanas procesā; Interneta un aprīkojuma pieejamība; It drošība, iespēju vienlīdzība; izglītība administratīvajos dienestos) • padarīt digitālo vides attīstību pieejamu un pieejamu iestādēs, kas īsteno izmēģinājuma programmu, jo īpaši studentiem ar invaliditāti, īpašām izglītības vajadzībām (SNI) un integrāciju, mācīšanās un uzvedības grūtībām (BTM). (Latvian)

point in time

12 August 2022

0 references

Faoi chuimsiú EFOP-3.2.3-17 “Timpeallacht dhigiteach san oideachas poiblí”, cuirfidh Ionad Scoile Mezőkövesd iarratas isteach ina bhfuil sé i gceist aige na hinstitiúidí oideachais seo a leanas a dhéanamh: Mezőcsáti Egressy Béni Bunscoil agus Bunscoil Ealaíne Sajószöged Kölcsey Ferenc Bunscoil agus Bunscoil Ealaíne Tiszaújvárosi Eötvös József High School, Gymnázium Gairmoideachais agus Coláiste Fad an tionscadail: 2017.09.01-2020.09.01 Is é spriocghrúpa an togra seo: • Acht CXC 2011 ar Oideachas Poiblí Náisiúnta (anseo feasta: Mic léinn, múinteoirí agus speisialtóirí de chuid na n-institiúidí oideachais phoiblí seo a leanas de réir Roinn 7(1)(b), (c), (g), (h), (j) • an NKT. Mic léinn, múinteoirí agus gairmithe na n-institiúidí ilchuspóireacha seo a leanas de bhun Airteagal 20(1) Is é an réasúnaíocht atá leis an bhforbairt: Tá sé ríthábhachtach uirlisí agus feidhmchláir nua-aimseartha oideachais TF a úsáid ar bhealach atá dírithe ar úsáid chun stop a chur leis an dícheangal digiteach agus chun cuidiú le deiseanna a chruthú. Ag cur leis an méid sin, is gá deiseanna a chruthú chun úsáid fhorleathan a bhaint as modhanna digiteacha oideolaíocha san oideachas poiblí chun deiseanna a chruthú chun bunscileanna a fhorbairt seachas inniúlachtaí digiteacha a fhorbairt go nádúrtha trí úsáid a bhaint as teicneolaíocht dhigiteach. Táthar ag tuar, nuair a théann an ghlúin atá páirteach san oideachas poiblí faoi láthair isteach i margadh an tsaothair, go mbeidh líon na bpost nach bunriachtanas é TFC (dá ngairtear anseo feasta: TFC) úsáid uirlisí ar leibhéal scileanna agus scileanna eile atá bunaithe ar theicneolaíocht dhigiteach (litearthacht sna meáin, cumarsáid, smaointeoireacht chriticiúil, scileanna algartamacha agus cur i láthair, etc.). Laige is ea cultúr meastóireachta na húsáide TFC. Is amhlaidh atá toisc nach ndéanann formhór mór na n-institiúidí an úsáid a bhaintear as TFC a phleanáil, a leanúint nó a mheas, bíodh sin i bhfeidhmiú na heagraíochta nó i dtéarmaí a tionchair ar fhoghlaim agus ar theagasc. De ghnáth, ní úsáidtear an teicneolaíocht dhigiteach ach amháin san oideachas TF. Chomh maith leis an rang TF, úsáidtear uirlisí TFC le haghaidh léirithe, measúnú tomhais leictreonach ar dhaltaí, tacaíocht d’fhéinobair agus d’obair ghrúpa na ndaltaí, forbairt spriocdhírithe inniúlachtaí digiteacha agus inniúlachtaí eile ina n-aonar amháin, i gcomhar le hoideolaí nuálach nó pobal beag oideolaíochta, as a n-eascraíonn difríochtaí suntasacha agus comharthaí i gcleachtais oideachais agus oideachais na scoileanna agus i dtorthaí foghlama na ndaltaí. D’fhonn an leas is fearr is féidir a bhaint as foghlaim ar feadh an tsaoil agus as forbairtí TFC lena neartaítear croíscileanna TFC atá ríthábhachtach do mhargadh an tsaothair, chun inniúlachtaí digiteacha foghlaimeoirí a fhorbairt, is gá cultúr modheolaíochta na foirne teagaisc a athnuachan i ndáil le húsáid TFC i dteagasc agus TFC seach-churaclaim, rud a mhéadódh glacadh uirlisí TFC, comhtháthú agus úsáid TFC mar uirlis oideolaíoch i bhforbairt príomhinniúlachtaí. Is é is aidhm don fhorbairt cláir phíolótacha a chur chun feidhme bunaithe ar phacáistí modheolaíochta oideolaíocha digiteacha ar féidir iad a scaipeadh ar fud an chórais oideachais phoiblí chun ullmhacht dhigiteach agus cultúr modheolaíochta múinteoirí a mhéadú, chun úsáid TFC a neartú san obair oideolaíoch laethúil agus chun príomhinniúlachtaí digiteacha agus príomhinniúlachtaí eile a fhorbairt ar bhealach níos éifeachtaí. Garspriocanna don fhorbairt: • Forbairt chasta ar mhodheolaíochtaí digiteacha oideolaíocha ar an leibhéal institiúideach, trí oiliúint a chur ar mhúinteoirí agus trí uirlisí tacaíochta a thabhairt isteach agus a chomhtháthú, agus trí chórais uirlisí atá cruthaithe go hidirnáisiúnta a thabhairt isteach agus a phíolótú. • Inniúlachtaí matamaiticiúla, tuisceana, eolaíochta digití agus nádúrtha, réiteach fadhbanna agus inniúlachtaí cruthaitheacha na bhfoghlaimeoirí a fhorbairt. • Spriocanna forbartha Straitéis Oideachais Dhigitigh na hUngáire (eolas TFC, cultúr modheolaíochta agus spreagadh múinteoirí; Úsáid uirlisí TFC a chomhtháthú sa phróiseas teagaisc, foghlama agus meastóireachta; An t-idirlíon agus an trealamh a bheith ar fáil; Slándáil TF, comhdheiseanna; oideachas i seirbhísí riaracháin) • Forbairtí digiteacha comhshaoil a dhéanamh inrochtana agus inrochtana in institiúidí a chuireann an clár píolótach chun feidhme, go háirithe do mhic léinn faoi mhíchumas, do riachtanais speisialta oideachais (SNI) agus do dheacrachtaí lánpháirtíochta, foghlama agus iompraíochta (BTM). (Irish)

point in time

12 August 2022

0 references

V okviru EFOP-3.2.3–17 „Digitalno okolje v javnem izobraževanju“ bo šolski center Mezőkövesd predložil vlogo, v katero namerava vključiti naslednje izobraževalne ustanove: Srednja šola Osnovna in primarna umetnostna šola Mezőcsáti Egressy Béni Sajószöged Kölcsey Ferenc Osnovna in osnovna šola Tiszaújvárosi Eötvös József, poklicna gimnazija in College Trajanje projekta: 2017.09.01–2020.09.01 Ciljna skupina tega predloga je: • Zakon CXC iz leta 2011 o nacionalnem javnem izobraževanju (v nadaljnjem besedilu: Študenti, učitelji in strokovnjaki naslednjih javnih izobraževalnih ustanov v skladu z oddelkom 7(1)(b), (c), (g), (h), (j) • Nkt. Študenti, učitelji in strokovnjaki naslednjih večnamenskih institucij v skladu s členom 20(1) Razlog za razvoj je: Uporaba sodobnih orodij in aplikacij IT za izobraževanje je bistvena za zaustavitev digitalnega odklopa in prispevanje k ustvarjanju priložnosti. Na podlagi tega je treba ustvariti priložnosti za široko uporabo digitalnih pedagoških metod v javnem izobraževanju, da bi z uporabo digitalne tehnologije ustvarili priložnosti za razvoj osnovnih znanj in spretnosti, ki presegajo naravni razvoj digitalnih kompetenc. Predvideva se, da ob vstopu generacije, ki se trenutno ukvarja z javnim izobraževanjem, na trg dela, število delovnih mest, pri katerih IKT ni bistvena zahteva (v nadaljnjem besedilu: IKT) uporaba orodij na ravni znanj in spretnosti ter obstoj drugih znanj in spretnosti, ki temeljijo na digitalni tehnologiji (medijska pismenost, komunikacija, kritično razmišljanje, algoritemska in predstavitvena znanja itd.). Kultura ocenjevanja uporabe IKT je slabost. Razlog za to je dejstvo, da velika večina institucij ne načrtuje, spremlja ali ocenjuje uporabe IKT, niti v delovanju organizacije niti v smislu njenega vpliva na učenje in poučevanje. Digitalna tehnologija se na splošno uporablja samo v izobraževanju na področju informacijske tehnologije. Poleg razreda IT se orodja IKT uporabljajo za predstavitev, elektronsko merjenje učencev, podporo za samo- in skupinsko delo učencev, ciljno usmerjen razvoj digitalnih in drugih kompetenc le ločeno, v povezavi z inovativnim pedagogom ali majhno pedagoško skupnostjo, kar povzroča znatne razlike in signale tako v izobraževalnih in izobraževalnih praksah šol kot pri učnih rezultatih učencev. Da bi kar najbolje izkoristili vseživljenjsko učenje in razvoj IKT, ki krepi ključne spretnosti IKT, ki so ključnega pomena za trg dela, je treba za razvoj digitalnih kompetenc učencev obnoviti metodološko kulturo učnega osebja v zvezi z uporabo IKT pri poučevanju in zunajšolski IKT, povečati uporabo orodij IKT ter vključiti in uporabljati IKT kot pedagoško orodje pri razvoju ključnih kompetenc. Cilj razvoja je izvajanje pilotnih programov, ki temeljijo na digitalnih pedagoških metodoloških svežnjih, ki se lahko razširjajo v celotnem javnem izobraževalnem sistemu, da bi povečali digitalno pripravljenost in metodološko kulturo učiteljev, okrepili uporabo IKT v vsakdanjem pedagoškem delu ter učinkoviteje razvili digitalne in druge ključne kompetence. Mejniki za razvoj: • Kompleksen razvoj digitalnih pedagoških metodologij na institucionalni ravni z usposabljanjem učiteljev ter uvajanjem in vključevanjem podpornih orodij ter uvajanjem in pilotnim izvajanjem mednarodno dokazanih sistemov orodij. • Razviti matematične, razumljive, digitalne in naravoslovne kompetence učencev, reševanje problemov in ustvarjalne kompetence. • Razvojne cilje madžarske strategije za digitalno izobraževanje (znanje IKT, metodološka kultura in motivacija učiteljev; Vključevanje uporabe orodij IKT v proces poučevanja, učenja in vrednotenja; Razpoložljivost interneta in opreme; Varnost IT, enake možnosti; izobraževanje v upravnih službah) • Omogočanje dostopnosti in dostopnosti digitalnega okoljskega razvoja v institucijah, ki izvajajo pilotni program, zlasti za invalidne študente, dijake s posebnimi izobraževalnimi potrebami ter vključevanje, učenje in vedenjske težave. (Slovenian)

point in time

12 August 2022

0 references

En el marco de EFOP-3.2.3-17 «Entorno digital en la educación pública», el Centro Escolar Mezőkövesd presentará una solicitud en la que se propone implicar a las siguientes instituciones educativas: Mezőcsáti Egressy Béni Escuela Primaria y Escuela Primaria de Arte Sajószöged Kölcsey Ferenc Distrito Escuela Primaria y Escuela Primaria de Arte Tiszaújvárosi Eötvös József High School, Gimnasio Profesional y Escuela Superior Duración del proyecto: 2017.09.01-2020.09.01 El grupo destinatario de la presente propuesta es: • Ley CXC de 2011 sobre Educación Pública Nacional (en adelante: Estudiantes, profesores y especialistas de las siguientes instituciones de educación pública de conformidad con el artículo 7, apartado 1, letras b), c), g), h), j) • el Nkt. Estudiantes, profesores y profesionales de las siguientes instituciones polivalentes, de conformidad con el artículo 20, apartado 1, La justificación del desarrollo es: El despliegue orientado al uso de herramientas y aplicaciones modernas de educación informática es esencial para detener la desconexión digital y contribuir a la creación de oportunidades. Sobre esta base, es necesario crear oportunidades para el uso generalizado de métodos pedagógicos digitales en la educación pública con el fin de crear oportunidades para el desarrollo de capacidades básicas más allá del desarrollo natural de las competencias digitales a través del uso de la tecnología digital. Se prevé que, cuando la generación que participa actualmente en la educación pública entre en el mercado de trabajo, el número de puestos de trabajo en los que las TIC no son un requisito esencial (en lo sucesivo denominado: TIC) el uso de herramientas a nivel de habilidades y la existencia de otras capacidades basadas en la tecnología digital (alfabetización mediática, comunicación, pensamiento crítico, habilidades algorítmicas y de presentación, etc.). La cultura de evaluación del uso de las TIC es una debilidad. Esto se debe a que la abrumadora mayoría de las instituciones no planifica, sigue o evalúa el uso de las TIC, ni en el funcionamiento de la organización ni en su impacto en el aprendizaje y la enseñanza. Por lo general, la tecnología digital solo se utiliza en la educación en TI. Además de la clase de TI, las herramientas TIC se utilizan para la demostración, la evaluación electrónica de la medición de los alumnos, el apoyo al trabajo propio y grupal de los alumnos, el desarrollo específico de competencias digitales y de otro tipo solo de forma aislada, junto con un pedagogo innovador o una pequeña comunidad pedagógica, lo que da lugar a diferencias significativas y señales tanto en las prácticas educativas y educativas de las escuelas como en los resultados del aprendizaje de los alumnos. Para aprovechar al máximo la evolución del aprendizaje permanente y de las TIC que refuerza las capacidades básicas de las TIC de importancia fundamental para el mercado laboral, el desarrollo de las competencias digitales de los alumnos requiere la renovación de la cultura metodológica del personal docente en relación con el uso de las TIC en la enseñanza y las TIC extracurriculares, aumentando la adopción de las herramientas TIC, la integración y el uso de las TIC como herramienta pedagógica en el desarrollo de competencias clave. El objetivo del desarrollo es aplicar programas piloto basados en paquetes metodológicos pedagógicos digitales que puedan difundirse en todo el sistema educativo público con el fin de aumentar la preparación digital y la cultura metodológica de los profesores, reforzar el uso de las TIC en el trabajo pedagógico cotidiano y desarrollar de manera más eficaz las competencias digitales y otras competencias clave. Hitos para el desarrollo: • El complejo desarrollo de metodologías pedagógicas digitales a nivel institucional, a través de la formación del profesorado y la introducción e integración de herramientas de apoyo, así como la introducción y puesta a prueba de sistemas de herramientas probados internacionalmente. • Desarrollar las competencias matemáticas, de comprensión, digitales y naturales de los alumnos, la resolución de problemas y las competencias creativas. • Los objetivos de desarrollo de la Estrategia de Educación Digital de Hungría (conocimiento de las TIC, cultura metodológica y motivación de los profesores; Integrar el uso de las herramientas TIC en el proceso de enseñanza, aprendizaje y evaluación; Disponibilidad de Internet y equipos; Seguridad informática, igualdad de oportunidades; educación en servicios administrativos) • Hacer accesibles y accesibles los desarrollos ambientales digitales en las instituciones que ejecutan el programa piloto, especialmente para los estudiantes con discapacidad, las necesidades educativas especiales (SNI) y las dificultades de integración, aprendizaje y comportamiento (BTM). (Spanish)

point in time

12 August 2022

0 references

В рамките на EFOP-3.2.3—17 „Цифрова среда в публичното образование„Училищен център „Мезьокьовесд“ ще подаде заявление, в което възнамерява да включи следните образователни институции: Начално училище „Мезьочъти Егреси Бени“ и начално художествено училище Sajószöged Kölcsey Ferenc окръжно училище и начално художествено училище Tiszaújvárosi Eötvös József High School, Професионална гимназия и Колеж Продължителност на проекта: 2017 г.09.01—2020.09.01 Целевата група на настоящото предложение е: • Закон CXC от 2011 г. относно националното обществено образование (наричан по-долу Студенти, учители и специалисти от следните обществени образователни институции в съответствие с член 7, параграф 1, букви б), в), ж), з), ѝ) • Nkt. Студентите, преподавателите и специалистите от следните многофункционални институции съгласно чл. 20, ал. 1 Основанието за развитието е: Ориентираното към използване внедряване на съвременни инструменти и приложения за образование в областта на информационните технологии е от съществено значение, за да се спре цифровото изключване и да се допринесе за създаването на възможности. Въз основа на това е необходимо да се създадат възможности за широко използване на цифрови педагогически методи в публичното образование, за да се създадат възможности за развитие на основни умения извън естественото развитие на цифровите компетентности чрез използването на цифрови технологии. Предвижда се, че когато поколението, което понастоящем участва в публичното образование, навлезе на пазара на труда, броят на работните места, за които ИКТ не са съществено изискване (наричан по-долу: ИКТ) използването на инструменти на ниво на умения и наличието на други умения, основани на цифровите технологии (медийна грамотност, комуникация, критично мислене, алгоритмични и презентационни умения и др.). Културата на оценяване на използването на ИКТ е слабост. Това е така, защото преобладаващото мнозинство от институциите не планират, проследяват или оценяват използването на ИКТ нито във функционирането на организацията, нито по отношение на въздействието им върху ученето и преподаването. Цифровите технологии обикновено се използват само в образованието в областта на информационните технологии. В допълнение към класа по информационни технологии, ИКТ инструменти се използват за демонстрация, електронно измерване на учениците, подкрепа за самостоятелната и груповата работа на учениците, целенасочено развитие на цифрови и други компетентности само в изолация, в съчетание с иновативна педагогическа общност или малка педагогическа общност, което води до значителни различия и сигнали както в образователните и образователните практики на училищата, така и в учебните резултати на учениците. За да се извлече максимална полза от развитието на ученето през целия живот и ИКТ, които укрепват основните умения на ИКТ от ключово значение за пазара на труда, развитието на цифровите компетентности на учащите изисква обновяване на методологичната култура на преподавателския състав във връзка с използването на ИКТ в преподаването и извънкласните ИКТ, като се увеличи използването на ИКТ инструменти, интегрирането и използването на ИКТ като педагогически инструмент в развитието на ключови компетентности. Целта на разработването е да се приложат пилотни програми, основани на цифрови педагогически методологични пакети, които могат да бъдат разпространявани в цялата публична образователна система, за да се повиши цифровата готовност и методологичната култура на учителите, да се засили използването на ИКТ в ежедневната педагогическа работа и да се развият по-ефективно цифровите и други ключови компетентности. Етапни цели за развитие: • Сложно разработване на цифрови педагогически методологии на институционално равнище чрез обучение на учители и въвеждане и интегриране на инструменти за подкрепа, както и въвеждане и пилотно въвеждане на международно доказани системи от инструменти. • Развиване на математически, разбирания, цифрови и природни науки на учащите, решаване на проблеми и творчески умения. • Целите за развитие на унгарската стратегия за цифрово образование (знание в областта на ИКТ, методологична култура и мотивация на учителите; Интегриране на използването на ИКТ инструменти в процеса на преподаване, учене и оценяване; Наличие на интернет и оборудване; Информационна сигурност, равни възможности; образование в областта на административните услуги) • Осигуряване на достъпност и достъпност на цифровите разработки в областта на околната среда в институциите, изпълняващи пилотната програма, особено за студенти с увреждания, специални образователни потребности (СНИ) и интеграция, учене и поведенчески затруднения (BTM). (Bulgarian)

point in time

12 August 2022

0 references

Fil-qafas ta ‘EFOP-3.2.3–17 “Ambjent diġitali fl-edukazzjoni pubblika”, iċ-Ċentru Iskola Mezġkövesd se tissottometti applikazzjoni li fiha biħsiebha tinvolvi l-istituzzjonijiet edukattivi li ġejjin: L-Iskola Primarja ta’ Mezġcsáti Egressy Béni u l-Iskola Primarja tal-Arti Sajószöged Kölcsey Ferenc School Primarja u l-Iskola Primarja tal-Arti Tiszaújvárosi Eötvös József High School, Vokazzjonali Gymnázium u College Tul tal-proġett: 2017.09.01–2020.09.01 Il-grupp fil-mira ta’ din il-proposta huwa: • L-Att CXC tal-2011 dwar l-Edukazzjoni Pubblika Nazzjonali (minn hawn’il quddiem: Studenti, għalliema u speċjalisti tal-istituzzjonijiet edukattivi pubbliċi li ġejjin skont it-Taqsima 7(1)(b), (c), (g), (h), (j) • il-Nkt. L-istudenti, l-għalliema u l-professjonisti tal-istituzzjonijiet bi skopijiet multipli li ġejjin skont l-Artikolu 20(1) Ir-raġuni għall-iżvilupp hija: L-użu orjentat lejn l-użu ta’ għodod u applikazzjonijiet moderni tal-edukazzjoni tal-IT huwa essenzjali sabiex titwaqqaf l-iskonnessjoni diġitali u biex jingħata kontribut għall-ħolqien ta’ opportunitajiet. Abbażi ta’ dan, jeħtieġ li jinħolqu opportunitajiet għall-użu mifrux ta’ metodi pedagoġiċi diġitali fl-edukazzjoni pubblika sabiex jinħolqu opportunitajiet għall-iżvilupp ta’ ħiliet bażiċi lil hinn mill-iżvilupp naturali tal-kompetenzi diġitali permezz tal-użu tat-teknoloġija diġitali. Huwa previst li, meta l-ġenerazzjoni attwalment involuta fl-edukazzjoni pubblika tidħol fis-suq tax-xogħol, in-numru ta’ impjiegi fejn l-ICT mhijiex rekwiżit essenzjali (minn hawn’il quddiem imsejjaħ: ICT) l-użu ta’ għodod f’livell ta’ ħiliet u l-eżistenza ta’ ħiliet oħra bbażati fuq it-teknoloġija diġitali (litteriżmu medjatiku, komunikazzjoni, ħsieb kritiku, ħiliet algoritmiċi u ta’ preżentazzjoni, eċċ.). Il-kultura ta’ evalwazzjoni tal-użu tal-ICT hija dgħufija. Dan għaliex il-maġġoranza l-kbira tal-istituzzjonijiet ma jippjanawx, ma jsegwux jew ma jevalwawx l-użu tal-ICT, la fil-funzjonament tal-organizzazzjoni u lanqas f’termini tal-impatt tagħha fuq it-tagħlim u t-tagħlim. It-teknoloġija diġitali ġeneralment tintuża biss fl-edukazzjoni tal-IT. Minbarra l-klassi tal-IT, l-għodod tal-ICT jintużaw għad-dimostrazzjoni, il-valutazzjoni tal-kejl elettroniku tal-istudenti, l-appoġġ għall-ħidma tal-istudenti stess u fi grupp, l-iżvilupp immirat ta’ kompetenzi diġitali u kompetenzi oħra biss b’mod iżolat, flimkien ma’ pedagogu innovattiv jew komunità pedagoga żgħira, li tirriżulta f’differenzi u sinjali sinifikanti kemm fil-prattiki edukattivi u edukattivi tal-iskejjel kif ukoll fir-riżultati tat-tagħlim tal-istudenti. Sabiex isir l-aħjar użu mit-tagħlim tul il-ħajja u l-iżviluppi tal-ICT li jsaħħu l-ħiliet ewlenin tal-ICT ta’ importanza ewlenija għas-suq tax-xogħol, l-iżvilupp tal-kompetenzi diġitali tal-istudenti jeħtieġ it-tiġdid tal-kultura metodoloġika tal-għalliema fir-rigward tal-użu tal-ICT fit-tagħlim u l-ICT extrakurrikulari, iż-żieda fl-użu tal-għodod tal-ICT, l-integrazzjoni u l-użu tal-ICT bħala għodda pedagoġika fl-iżvilupp tal-kompetenzi ewlenin. L-għan tal-iżvilupp huwa li jiġu implimentati programmi pilota bbażati fuq pakketti metodoloġiċi pedagoġiċi diġitali li jistgħu jiġu disseminati fis-sistema edukattiva pubblika kollha sabiex tiżdied il-prontezza diġitali u l-kultura metodoloġika tal-għalliema, jissaħħaħ l-użu tal-ICT fix-xogħol pedagoġiku ta’ kuljum u jiġu żviluppati kompetenzi diġitali u kompetenzi ewlenin oħra b’mod aktar effettiv. Stadji importanti għall-iżvilupp: • L-iżvilupp kumpless ta’ metodoloġiji pedagoġiċi diġitali fil-livell istituzzjonali, permezz tat-taħriġ tal-għalliema u l-introduzzjoni u l-integrazzjoni ta’ għodod ta’ appoġġ, u l-introduzzjoni u l-pilotaġġ ta’ sistemi ta’ għodod ippruvati internazzjonalment. • Tiżviluppa l-ħiliet matematiċi, tal-komprensjoni, tax-xjenza diġitali u naturali tal-istudenti, tas-soluzzjoni tal-problemi u tal-kompetenzi kreattivi. • L-għanijiet ta’ żvilupp tal-Istrateġija għall-Edukazzjoni Diġitali tal-Ungerija (l-għarfien tal-ICT, il-kultura metodoloġika u l-motivazzjoni tal-għalliema; L-integrazzjoni tal-użu tal-għodod tal-ICT fil-proċess tat-tagħlim u l-evalwazzjoni; Id-disponibbiltà tal-internet u t-tagħmir; Is-sigurtà tal-IT, l-opportunitajiet indaqs; edukazzjoni fis-servizzi amministrattivi) • L-iżviluppi ambjentali diġitali jsiru aċċessibbli u aċċessibbli f’istituzzjonijiet li jimplimentaw il-programm pilota, speċjalment għal studenti b’diżabilità, bżonnijiet edukattivi speċjali (SNI) u diffikultajiet ta’ integrazzjoni, tagħlim u mġiba (BTM). (Maltese)

point in time

12 August 2022

0 references

No âmbito do EFOP-3.2.3-17 «Ambiente digital no ensino público», o Centro Escolar Mezőkövesd apresentará uma candidatura na qual pretende envolver as seguintes instituições de ensino: Escola Primária Mezőcsáti Egressy Béni e Escola Primária de Arte Sajószöged Kölcsey Ferenc Escola Primária e Escola Primária de Arte Tiszaújvárosi Eötvös Escola Secundária József, Ginásio Profissional e Colégio Duração do projeto: 2017.09.01-2020.09.01 O grupo-alvo da presente proposta é o seguinte: • Lei CXC de 2011 relativa ao ensino público nacional (a seguir designada Estudantes, professores e especialistas das seguintes instituições de ensino público, em conformidade com o artigo 7.o, n.o 1, alíneas b), c), g), h) e j) • Nkt. Estudantes, professores e profissionais das seguintes instituições polivalentes, nos termos do artigo 20.o, n.o 1, A lógica subjacente ao desenvolvimento é a seguinte: A implantação de ferramentas e aplicações modernas de educação informática orientadas para a utilização é essencial para pôr termo à desconexão digital e contribuir para a criação de oportunidades. Com base nisto, é necessário criar oportunidades para a utilização generalizada de métodos pedagógicos digitais no ensino público, a fim de criar oportunidades para o desenvolvimento de competências básicas para além do desenvolvimento natural de competências digitais através da utilização da tecnologia digital. Prevê-se que, quando a geração atualmente envolvida no ensino público entrar no mercado de trabalho, o número de postos de trabalho em que as TIC não são um requisito essencial (a seguir designado por: TIC) a utilização de ferramentas ao nível das competências e a existência de outras competências baseadas na tecnologia digital (literacia mediática, comunicação, pensamento crítico, competências algorítmicas e de apresentação, etc.). A cultura de avaliação da utilização das TIC é um ponto fraco. Tal deve-se ao facto de a esmagadora maioria das instituições não planear, acompanhar ou avaliar a utilização das TIC, quer no funcionamento da organização, quer em termos do seu impacto na aprendizagem e no ensino. Geralmente, a tecnologia digital só é utilizada na educação informática. Para além da aula de TI, as ferramentas TIC são utilizadas para a demonstração, a avaliação eletrónica das medições dos alunos, o apoio ao trabalho individual e em grupo dos alunos, o desenvolvimento direcionado de competências digitais e outras competências apenas de forma isolada, em conjunto com um pedagogo inovador ou uma pequena comunidade pedagógica, o que resulta em diferenças e sinais significativos tanto nas práticas educativas e educativas das escolas como nos resultados de aprendizagem dos alunos. A fim de tirar o máximo partido da aprendizagem ao longo da vida e da evolução das TIC que reforçam as competências essenciais das TIC de importância fundamental para o mercado de trabalho, o desenvolvimento das competências digitais dos aprendentes exige a renovação da cultura metodológica do pessoal docente em relação à utilização das TIC no ensino e nas TIC extracurriculares, aumentando a adoção de ferramentas TIC e a integração e utilização das TIC como ferramenta pedagógica no desenvolvimento de competências essenciais. O objetivo do desenvolvimento é implementar programas-piloto baseados em pacotes metodológicos pedagógicos digitais que possam ser divulgados em todo o sistema de ensino público, a fim de aumentar a preparação digital e a cultura metodológica dos professores, reforçar a utilização das TIC no trabalho pedagógico quotidiano e desenvolver competências digitais e outras competências essenciais de forma mais eficaz. Marcos para o desenvolvimento: • O desenvolvimento complexo de metodologias pedagógicas digitais a nível institucional, através da formação de professores e da introdução e integração de ferramentas de apoio, bem como da introdução e experimentação de sistemas de ferramentas com provas dadas a nível internacional. • Desenvolver as competências matemáticas, de compreensão, digitais e naturais, de resolução de problemas e criativas dos aprendentes. • Os objetivos de desenvolvimento da Estratégia para a Educação Digital da Hungria (conhecimentos das TIC, cultura metodológica e motivação dos professores; Integração da utilização de ferramentas TIC no processo de ensino, aprendizagem e avaliação; Internet e disponibilidade de equipamento; segurança, igualdade de oportunidades; educação nos serviços administrativos) • Tornar os desenvolvimentos ambientais digitais acessíveis e acessíveis nas instituições que executam o programa-piloto, especialmente para estudantes com deficiência, necessidades educativas especiais (NEI) e dificuldades de integração, aprendizagem e comportamento (BTM). (Portuguese)

point in time

12 August 2022

0 references

Inden for rammerne af EFOP-3.2.3-17 "Digital miljø i den offentlige uddannelse" vil skolecentret i Mezőkövesd indgive en ansøgning, hvori det har til hensigt at inddrage følgende uddannelsesinstitutioner: Mezőcsáti Egressy Béni Primary School og Primary Art School Sajószöged Kölcsey Ferenc District Primary School og Primary Art School Tiszaújvárosi Eötvös József High School, Erhvervsuddannelse Gymnázium og College Varighed af projektet: 2017.09.01-2020.09.01 Målgruppen for dette forslag er: • Lov CXC af 2011 om national offentlig uddannelse (i det følgende benævnt: Studerende, lærere og specialister fra følgende offentlige uddannelsesinstitutioner i overensstemmelse med § 7, stk. 1, litra b), c), g), h), j) • Nkt. Studerende, lærere og fagfolk fra følgende institutioner med flere formål i henhold til artikel 20, stk. 1, rationalet for udviklingen er: Anvendelsesorienteret udrulning af moderne IT-uddannelsesværktøjer og -applikationer er afgørende for at stoppe digital frakobling og bidrage til at skabe muligheder. På grundlag heraf er det nødvendigt at skabe muligheder for udbredt brug af digitale pædagogiske metoder i den offentlige uddannelse for at skabe muligheder for udvikling af grundlæggende færdigheder ud over den naturlige udvikling af digitale kompetencer gennem brug af digital teknologi. Det forventes, at når den generation, der i øjeblikket er involveret i offentlig uddannelse, kommer ind på arbejdsmarkedet, er antallet af job, hvor IKT ikke er et væsentligt krav (i det følgende benævnt: IKT) anvendelse af værktøjer på færdighedsniveau og eksistensen af andre færdigheder baseret på digital teknologi (mediekendskab, kommunikation, kritisk tænkning, algoritmiske færdigheder og præsentationsfærdigheder osv.). Evalueringskulturen for anvendelse af ikt er en svaghed. Det skyldes, at langt de fleste institutioner hverken planlægger, følger eller evaluerer brugen af IKT, hverken i organisationens funktion eller med hensyn til dens indvirkning på læring og undervisning. Digital teknologi anvendes generelt kun inden for IT-uddannelse. Ud over IT-klassen anvendes IKT-værktøjer til demonstration, elektronisk målingsvurdering af elever, støtte til elevernes selv- og gruppearbejde, målrettet udvikling af digitale og andre kompetencer kun isoleret set i forbindelse med en innovativ pædagog eller et lille pædagogsamfund, hvilket resulterer i betydelige forskelle og signaler både i skolernes uddannelses- og uddannelsespraksis og i elevernes læringsresultater. For at få mest muligt ud af livslang læring og IKT-udvikling, der styrker ikt's kernefærdigheder af afgørende betydning for arbejdsmarkedet, kræver udviklingen af de lærendes digitale kompetencer en fornyelse af undervisningspersonalets metodologiske kultur i forhold til brugen af IKT i undervisning og ikt uden for undervisningen, øget udbredelse af ikt-værktøjer, integration og anvendelse af IKT som et pædagogisk redskab i udviklingen af nøglekompetencer. Formålet med udviklingen er at gennemføre pilotprogrammer baseret på digitale pædagogiske metodologiske pakker, der kan formidles i hele det offentlige uddannelsessystem med henblik på at øge lærernes digitale parathed og metodiske kultur, styrke brugen af IKT i det daglige pædagogiske arbejde og udvikle digitale og andre nøglekompetencer mere effektivt. Milepæle for udvikling: • Den komplekse udvikling af digitale pædagogiske metoder på institutionelt plan gennem uddannelse af lærere og indførelse og integration af støtteværktøjer samt indførelse og afprøvning af internationalt afprøvede værktøjer. • Udvikle elevernes matematiske, forståelige, digitale og naturvidenskabelige, problemløsnings- og kreative kompetencer. • Udviklingsmål for Ungarns strategi for digital uddannelse (IKT-viden, metodologisk kultur og motivation for lærere; At integrere brugen af IKT-værktøjer i undervisnings-, lærings- og evalueringsprocessen Tilgængelighed af internet og udstyr IT-sikkerhed, lige muligheder uddannelse i administrative tjenester) • At gøre digitale miljøudviklinger tilgængelige og tilgængelige i institutioner, der gennemfører pilotprogrammet, navnlig for studerende med handicap, særlige uddannelsesbehov (SNI) og integration, indlærings- og adfærdsvanskeligheder (BTM). (Danish)

point in time

12 August 2022

0 references

În cadrul EFOP-3.2.3-17 „Mediul digital în educația publică”, Centrul școlar Mezőkövesd va depune o cerere în care intenționează să implice următoarele instituții de învățământ: Școala primară Mezőcsáti Egressy Béni și Școala primară de Artă Sajószöged Kölcsey Ferenc Școala primară și Școala de Artă Primară Tiszaújvárosi Eötvös József Liceul, Gymnázium profesional și Colegiul Durata proiectului: 2017.09.01-2020.09.01 Grupul țintă al prezentei propuneri este: • Legea CXC din 2011 privind educația publică națională (denumită în continuare: Studenți, profesori și specialiști din următoarele instituții publice de învățământ, în conformitate cu secțiunea 7 alineatul (1) literele (b), (c), (g), (h), (j) • Nkt. Studenți, profesori și profesioniști ai următoarelor instituții polivalente în conformitate cu articolul 20 alineatul (1) Motivul dezvoltării este: Implementarea orientată spre utilizare a instrumentelor și aplicațiilor moderne de educație IT este esențială pentru a opri deconectarea digitală și pentru a contribui la crearea de oportunități. Pe această bază, este necesar să se creeze oportunități pentru utilizarea pe scară largă a metodelor pedagogice digitale în educația publică, pentru a crea oportunități de dezvoltare a competențelor de bază dincolo de dezvoltarea naturală a competențelor digitale prin utilizarea tehnologiei digitale. Se preconizează că, atunci când generația implicată în prezent în educația publică intră pe piața forței de muncă, numărul de locuri de muncă în care TIC nu este o cerință esențială (denumită în continuare: TIC) utilizarea instrumentelor la nivel de competență și existența altor competențe bazate pe tehnologia digitală (competențe mediatice, comunicare, gândire critică, algoritmice și de prezentare etc.). Cultura de evaluare a utilizării TIC este o deficiență. Acest lucru se datorează faptului că majoritatea covârșitoare a instituțiilor nu planifică, nu urmăresc sau nu evaluează utilizarea TIC, nici în ceea ce privește funcționarea organizației, nici în ceea ce privește impactul acesteia asupra învățării și predării. Tehnologia digitală este, în general, utilizată numai în educația IT. Pe lângă clasa IT, instrumentele TIC sunt utilizate pentru demonstrații, evaluarea electronică a măsurării elevilor, sprijin pentru munca de sine și de grup a elevilor, dezvoltarea specifică a competențelor digitale și de altă natură numai izolat, împreună cu un pedagog inovator sau o comunitate pedagogică mică, ceea ce duce la diferențe și semnale semnificative atât în ceea ce privește practicile educaționale și educaționale ale școlilor, cât și rezultatele învățării elevilor. Pentru a valorifica la maximum învățarea pe tot parcursul vieții și evoluțiile TIC care consolidează competențele de bază ale TIC de importanță majoră pentru piața forței de muncă, dezvoltarea competențelor digitale ale cursanților necesită reînnoirea culturii metodologice a personalului didactic în ceea ce privește utilizarea TIC în predare și în TIC extracurriculare, creșterea gradului de utilizare a instrumentelor TIC, integrarea și utilizarea TIC ca instrument pedagogic în dezvoltarea competențelor-cheie. Scopul dezvoltării este de a pune în aplicare programe-pilot bazate pe pachete metodologice pedagogice digitale care pot fi diseminate în întregul sistem de învățământ public pentru a spori gradul de pregătire digitală și cultura metodologică a cadrelor didactice, pentru a consolida utilizarea TIC în activitatea pedagogică de zi cu zi și pentru a dezvolta mai eficient competențele digitale și alte competențe-cheie. Obiective de etapă pentru dezvoltare: • Dezvoltarea complexă a metodologiilor pedagogice digitale la nivel instituțional, prin formarea cadrelor didactice și introducerea și integrarea instrumentelor de sprijin, precum și introducerea și testarea unor sisteme de instrumente dovedite la nivel internațional. • Dezvoltarea competențelor matematice, de înțelegere, digitale și naturale ale cursanților, de soluționare a problemelor și de creativitate. • Obiectivele de dezvoltare ale Strategiei Ungariei pentru educația digitală (cunoștințele TIC, cultura metodologică și motivația cadrelor didactice; Integrarea utilizării instrumentelor TIC în procesul de predare, învățare și evaluare; Disponibilitatea internetului și a echipamentelor; Securitatea informatică, egalitatea de șanse; educația în domeniul serviciilor administrative) • Asigurarea accesibilității și accesibilității dezvoltării digitale în domeniul mediului în instituțiile care pun în aplicare programul-pilot, în special pentru studenții cu handicap, nevoile educaționale speciale (SNI) și dificultățile de integrare, învățare și comportament (BTM). (Romanian)

point in time

12 August 2022

0 references

Inom ramen för EFOP-3.2.3–17 ”Digital miljö i offentlig utbildning” kommer Mezőkövesd School Center att lämna in en ansökan där man avser att involvera följande utbildningsinstitutioner: Mezőcsáti Egressy Béni Primary School och Primary Art School Sajószöged Kölcsey Ferenc District Primary School och Primary Art School Tiszaújvárosi Eötvös József High School, Yrkesgymnasium och Högskola för projektet: 2017.09.01–2020.09.01 Förslagets målgrupp är: • Lag CXC från 2011 om nationell offentlig utbildning (nedan kallad Studenter, lärare och specialister vid följande offentliga utbildningsinstitutioner i enlighet med avsnitt 7.1 b, c, g, h, j) • Nkt. Studenter, lärare och yrkesverksamma vid följande multifunktionella institutioner i enlighet med artikel 20.1 Skälet till utvecklingen är: Ett användningsorienterat införande av moderna IT-utbildningsverktyg och -tillämpningar är avgörande för att stoppa den digitala bortkopplingen och bidra till att skapa möjligheter. Med utgångspunkt i detta är det nödvändigt att skapa möjligheter till utbredd användning av digitala pedagogiska metoder inom offentlig utbildning för att skapa möjligheter till utveckling av grundläggande färdigheter utöver den naturliga utvecklingen av digital kompetens genom användning av digital teknik. När den generation som för närvarande deltar i offentlig utbildning kommer in på arbetsmarknaden förväntas antalet arbetstillfällen där IKT inte är ett väsentligt krav (nedan kallade IKT) användningen av verktyg på kompetensnivå och förekomsten av andra färdigheter som bygger på digital teknik (mediekompetens, kommunikation, kritiskt tänkande, algoritm- och presentationsfärdigheter osv.). Utvärderingskulturen för IKT-användning är en svaghet. Detta beror på att en överväldigande majoritet av institutionerna inte planerar, följer eller utvärderar användningen av IKT, vare sig i organisationens funktion eller i fråga om dess inverkan på lärande och undervisning. Digital teknik används i allmänhet endast inom IT-utbildning. Utöver IT-klassen används IKT-verktyg för demonstration, elektronisk mätning av elever, stöd för elevernas själv- och grupparbete, målinriktad utveckling av digital kompetens och annan kompetens endast isolerat, i kombination med en innovativ pedagog eller en liten pedagoggemenskap, vilket leder till betydande skillnader och signaler både i skolornas utbildnings- och utbildningsmetoder och i elevernas läranderesultat. För att på bästa sätt utnyttja utvecklingen av livslångt lärande och IKT-utveckling som stärker de grundläggande färdigheterna inom IKT som är av avgörande betydelse för arbetsmarknaden, kräver utvecklingen av elevernas digitala kompetens en förnyelse av lärarnas metodkultur i samband med användningen av IKT i undervisning och IKT utanför skoltiden, ökad användning av IKT-verktyg, integrering och användning av IKT som ett pedagogiskt verktyg vid utvecklingen av nyckelkompetenser. Syftet med utvecklingen är att genomföra pilotprogram baserade på digitala pedagogiska metodpaket som kan spridas i hela det offentliga utbildningssystemet för att öka lärarnas digitala beredskap och metodkultur, stärka användningen av IKT i det dagliga pedagogiska arbetet och utveckla digitala och andra nyckelkompetenser mer effektivt. Milstolpar för utveckling: • Den komplexa utvecklingen av digitala pedagogiska metoder på institutionell nivå, genom utbildning av lärare och införande och integrering av stödverktyg samt införande och pilotprojekt av internationellt beprövade verktygssystem. • Utveckla elevernas matematiska, förståeliga, digitala och naturvetenskapliga, problemlösande och kreativa färdigheter. • Utvecklingsmålen i Ungerns strategi för digital utbildning (IKT-kunskap, metodkultur och lärares motivation, Integrera användningen av IKT-verktyg i undervisnings-, inlärnings- och utvärderingsprocessen, Tillgång till Internet och utrustning. IT-säkerhet, lika möjligheter, utbildning i administrativa tjänster) • Att göra den digitala miljöutvecklingen tillgänglig och tillgänglig vid institutioner som genomför pilotprogrammet, särskilt för studenter med funktionsnedsättning, särskilda utbildningsbehov och integration, inlärnings- och beteendesvårigheter. (Swedish)

point in time

12 August 2022

0 references

location (string)

Mezőkövesd, Borsod-Abaúj-Zemplén

0 references

Identifiers

Hungarian Kohesio ID

EFOP-3.2.3-17-2017-00017

0 references

Development of a digital environment in the educational institutions of the Mezőkövesd Learning District Centre (Q3898256)

Statements

Identifiers

Navigation menu

Search