Improve the quality and access to specialised care in the context of the structured development of the psychiatric care system. (Q3896426)

From EU Knowledge Graph
Jump to navigation Jump to search
Project Q3896426 in Hungary
Language Label Description Also known as
English
Improve the quality and access to specialised care in the context of the structured development of the psychiatric care system.
Project Q3896426 in Hungary

    Statements

    0 references
    2,831,026,587.0 forint
    0 references
    7,738,966.75 Euro
    0 references
    1 March 2017
    0 references
    31 March 2022
    0 references
    ORSZÁGOS KÓRHÁZI FŐIGAZGATÓSÁG
    0 references
    0 references
    0 references
    A mentális betegségek prevalenciája, előfordulása a magyar lakosságon belül rendkívül magas. Ha az addiktológiai problémákkal élőket is hozzávesszük, hazánkban akár minden negyedik lakos érintett lehet. Ez „népbetegség” szintű problémát jelent. Az egészségügyi terhek számok tükrében jelentősek mind a társadalom – ezen belül a családok –, mind az egészségügy, és természetesen a beteg számára is. A mentális betegeket ellátó egészségügyi intézményrendszer a 2000-es évek közepétől fokozatosan csökkent. A csökkenés elsődlegesen az akut ellátást érintette. A kapacitásszűkülést sem a rehabilitációs ellátások keresztmetszete, sem a járóbeteg ellátás fejlesztése nem követte. Így a pszichiátriai betegségekkel élők életminősége, életlehetőségei csökkentek. A mikro- és makro környezet terhei jelentősen nőttek. A terheket a fogyatékosság és az idő előtti nyugdíjba vonulásból származó költségek tovább emelik. A nemzetközi vizsgálatok is azt erősítik, hogy a mentális betegségekkel élők átlag élettartama 10-12 esztendővel rövidebb, mint az átlag lakosságé. Az ellátás és az ellátáshoz való hozzáférés országon belüli elosztásában megyei, ill. regionális szinten jelentős különbségek vannak mind infrastrukturális, mind a humán erőforrás tekintetében. Az uniós forrásból megvalósuló krónikus ellátást támogató (pszichiátriai rehabilitációt célzó) pályázatok eredményeképpen a pszichiátriai rehabilitációs kapacitás országos átlagban kb. 4%-ot javult, és mérsékelten csökkentek a regionális különbségek elsődleges infrastrukturális szinten. Jelen pályázat az akut pszichiátriai ellátás fejlesztését tűzte ki célul. A projekt munkáját segítő szakmai munkacsoport az előkészítő munka során olyan prioritásokat fogalmazott meg, melyek a pszichiátria jövője szempontjából a legfontosabb cselekvési irányokat követik. A mentális betegséggel élők korábban felsorolt terhei mellett jelentős a stigmatizációból, előítéletekből származó hátrányok, melyek tovább rontják a gyógyulási rehabilitációs esélyeket, és gyakran megakadályozzák az életminőség javulását. A felsoroltak miatt a prioritásaink között elsődlegesen szerepel, hogy megyénként legalább egy olyan aktív betegellátásra alkalmas pszichiátriai osztály legyen, ahol a korszerű, hatékony, differenciált terápiás modalitások rendelkezésre állnak a XXI. században elvárható infrastrukturális viszonyok, és kellő humán erőforrás biztosítása mellett. Prioritás továbbá, a sürgősségi ellátások betegbiztonsági és infrastrukturális megoldásának javítása, ide értendők természetesen azon ellátások is, melyek „krízisnek” tekinthetők, és 24 órán belül elbocsájthatóvá válnak, vagy bármely testi panasz esetén a szakirányú járóbeteg ellátásba és/vagy fekvőbeteg ellátásba irányíthatók. A koncepcióban így elkülönül a sürgősségi (24 órán belüli), és az aktív pszichiátriai ellátás. Törekedni kell az aktív ellátás kereteiben a befejezett ellátási szint elérésére, ezért prioritás a betegek elhelyezési körülményeinek javítása, a kórtermek ágyszámának korlátozása (maximum 4 ágyas kórtermek), a kórtermekhez kapcsolódó fürdőszobák számának növelése, az osztályon dolgozó orvosok, pszichológusok munkakörülményeinek javítása, orvosi-pszichológusi terápiás szobák, ill. foglalkoztató és csoportszobák kialakítása. Mindezt nem elkülönítetten, hanem egy nagy betegforgalmú egészségügyi intézmény (megyei kórház) keretében célszerű kialakítani. Ebben a struktúrában újragondolt akut pszichiátriai ellátás éppen a hatékonyság (rövidebb ápolási idő) és eredményesség mérhető javulással a stigmatizáció jelentősen csökkenthető. A prioritásaink között szerepel nem utolsó sorba szakmai profil a zavart állapotok (pl. idős korban jelentkező testi betegség szövődményeképpen kialakuló zavart állapotok) fizikai elkülönítése az akut pszichiátriai ellátástól. A fenti elképzelések megvalósításához az aktív pszichiátriai ellátását nyújtó intézményeknek igény felmérő kérdőíveket küldtünk, ill. fejlesztési javaslatokat, terveket kértünk be. Helyszíni bejárások alkalmával személyes egyeztetéseket is folytattak az ellátó helyeken dolgozókkal és menedzsmenttel a prioritások mentén megvalósítható fejlesztések lehetőségeiről. A beérkező anyagok feldolgozásával és a projektben rendelkezésre álló keretösszeg figyelembevételével fontossági sorrendeket állítottunk fel. Így 14 olyan helyet határoztunk meg, ahol a befektetett összeg várható eredmény és pszichiátriai fejlesztés konceptuális megvalósításra kerül. A projekt befejezésével várhatóan csökkennek az országban az ellátáshoz való jutás minőségének különbségei. Lakhelytől függetlenül törekszünk optimális ellátások kialakítására, amivel hosszú távon a betegelégedettség nő, csökkenhet a pszichoszociális teher, lehetőség lehet a rehabilitáció, és a járóbeteg ellátás adta fejlesztési lehetőségek jobb harmonizációjára. Mindezek együttes eredményeképpen javulhat a mentális betegségekben élők életlehetősége, reszocializációjuk és ezzel csökken a gazdasági teher is. (Hungarian)
    0 references
    The prevalence and prevalence of mental illnesses within the Hungarian population is extremely high. If people with addictive problems are included, even one in four people in our country can be affected. This is a “popular disease” problem. The health burden is significant in terms of numbers for both society, including families, health care and, of course, the patient. The health care system for mentally ill patients gradually declined since the mid-2000s. The reduction mainly affected acute care. Neither the cross-section of rehabilitation services nor the development of outpatient care followed the capacity reduction. Thus, the quality of life and life opportunities of people with psychiatric illnesses have been reduced. The burden on the micro and macro environments has increased significantly. The burden is further increased by the costs of disability and early retirement. International studies also confirm that the average lifetime of people with mental illnesses is 10-12 years shorter than the average population. There are significant differences in the distribution of care and access to care within the country, both at county and regional level, in terms of infrastructure and human resources. As a result of EU-funded applications for chronic care (psychiatric rehabilitation), psychiatric rehabilitation capacity improved by around 4 % on a national average and regional disparities at the primary infrastructure level decreased moderately. The objective of this tender is to develop acute psychiatric care. In the course of the preparatory work, the technical working group supporting the project identified priorities that follow the most important lines of action for the future of psychiatry. In addition to the previously listed burdens for people with mental illness, there are significant disadvantages resulting from stigmatisation and prejudices, which further impair the chances of healing rehabilitation and often prevent an improvement in the quality of life. Because of the above, our priority is to have at least one psychiatric class suitable for active care in each county, where modern, effective, differentiated therapeutic modality is available in the 21st century, while providing adequate human resources. It is also a priority to improve patient safety and infrastructure solutions for emergency care, including, of course, benefits that can be considered as “crisis” and can be dismissed within 24 hours or, in case of any physical complaint, can be directed to specialised outpatient care and/or inpatient care. The concept thus separates emergency (within 24 hours) and active psychiatric care. Efforts should be made to reach the completed level of care in the framework of active care, therefore improving the accommodation conditions of patients, limiting the number of beds in the wards (up to 4 beds), increasing the number of bathrooms connected to the wards, improving the working conditions of doctors and psychologists in the class, setting up medical-psychological therapeutic rooms or employing and group rooms. This should not be developed separately, but in the framework of a health institution with a high population of patients (county hospital). A rethinking acute psychiatric care in this structure can significantly reduce stigmatisation with a measurable improvement in efficiency (shorter nursing time) and effectiveness. Among our priorities is the physical separation of disturbed conditions (e.g. disturbed conditions resulting from a complication of physical illness in old age) from acute psychiatric care. In order to implement the above ideas, we sent questionnaires to the institutions providing active psychiatric care and asked for development proposals and plans. In the course of on-site visits, they also held face-to-face consultations with staff and management on the possibilities for improvement along priorities. By processing the incoming materials and taking into account the amount available in the project, priorities have been established. Thus, we have identified 14 places where the expected result and psychiatric development of the amount invested will be implemented conceptually. As the project is completed, it is expected that differences in the quality of access to care in the country will be reduced. Regardless of the place of residence, we strive to develop optimal care, thereby increasing patient satisfaction in the long term, reducing the psychosocial burden, allowing for better harmonisation of rehabilitation and outpatient development opportunities. As a result of all of this, people with mental illnesses can improve their life opportunities, resocialisation and thus reduce the economic burden. (English)
    8 February 2022
    0.94865667480125
    0 references
    Die Prävalenz und Prävalenz von psychischen Erkrankungen innerhalb der ungarischen Bevölkerung ist extrem hoch. Wenn Menschen mit Suchtproblemen eingeschlossen sind, kann sogar jeder vierte Menschen in unserem Land betroffen sein. Dies ist ein „Volkskrankheit“ Problem. Die gesundheitliche Belastung ist sowohl für die Gesellschaft als auch für Familien, die Gesundheitsversorgung und natürlich für den Patienten von erheblicher Bedeutung. Das Gesundheitssystem für psychisch kranke Patienten ist seit Mitte der 2000er Jahre allmählich zurückgegangen. Die Reduzierung betraf vor allem die Akutversorgung. Weder der Querschnitt der Rehabilitationsleistungen noch die Entwicklung der ambulanten Versorgung folgten dem Kapazitätsabbau. So wurden die Lebensqualität und die Lebenschancen von Menschen mit psychiatrischen Erkrankungen reduziert. Die Belastung für die Mikro- und Makroumgebung hat deutlich zugenommen. Die Belastung wird durch die Kosten für Invalidität und Vorruhestand weiter erhöht. Internationale Studien bestätigen auch, dass die durchschnittliche Lebenszeit von Menschen mit psychischen Erkrankungen 10-12 Jahre kürzer ist als die durchschnittliche Bevölkerung. In Bezug auf die Infrastruktur und die Humanressourcen bestehen erhebliche Unterschiede bei der Verteilung der Pflege und des Zugangs zu Pflege innerhalb des Landes, sowohl auf der Ebene der Grafschaft als auch auf regionaler Ebene. Infolge der von der EU finanzierten Anträge auf chronische Versorgung (psychiatrische Rehabilitation) verbesserte sich die psychiatrische Rehabilitationskapazität im nationalen Durchschnitt um rund 4 %, und die regionalen Unterschiede auf der Primärinfrastruktur nahmen moderat ab. Ziel dieser Ausschreibung ist die Entwicklung einer akuten psychiatrischen Versorgung. Im Laufe der Vorbereitungsarbeiten hat die technische Arbeitsgruppe, die das Projekt unterstützt, Prioritäten festgelegt, die den wichtigsten Handlungslinien für die Zukunft der Psychiatrie folgen. Neben den zuvor aufgeführten Belastungen für Menschen mit psychischen Erkrankungen gibt es erhebliche Nachteile, die sich aus Stigmatisierung und Vorurteilen ergeben, die die Chancen auf Heilung einer Rehabilitation weiter beeinträchtigen und häufig eine Verbesserung der Lebensqualität verhindern. Aus diesen Gründen besteht unsere Priorität darin, mindestens eine psychiatrische Klasse zu haben, die für die aktive Pflege in jedem Landkreis geeignet ist, wo im 21. Jahrhundert moderne, effektive und differenzierte therapeutische Modalität zur Verfügung steht und gleichzeitig angemessene Humanressourcen zur Verfügung stehen. Es ist auch eine Priorität, die Patientensicherheit und Infrastrukturlösungen für die Notfallversorgung zu verbessern, einschließlich natürlich auch Leistungen, die als „Krise“ betrachtet werden können und innerhalb von 24 Stunden entlassen werden können oder im Falle von körperlichen Beschwerden auf spezialisierte ambulante Versorgung und/oder stationäre Versorgung gerichtet werden können. Das Konzept trennt damit den Notfall (innerhalb von 24 Stunden) und die aktive psychiatrische Versorgung. Es sollten Anstrengungen unternommen werden, um das abgeschlossene Pflegeniveau im Rahmen der aktiven Versorgung zu erreichen, um die Unterbringungsbedingungen der Patienten zu verbessern, die Anzahl der Betten in den Stationen (bis zu 4 Betten) zu begrenzen, die Anzahl der mit den Stationen verbundenen Badezimmer zu erhöhen, die Arbeitsbedingungen von Ärzten und Psychologen in der Klasse zu verbessern, medizinisch-psychologische Therapieräume einzurichten oder Räume für Gruppen zu beschäftigen. Dies sollte nicht separat entwickelt werden, sondern im Rahmen einer Gesundheitseinrichtung mit einer hohen Patientenpopulation (County Hospital). Eine neu denkende akute psychiatrische Versorgung in dieser Struktur kann die Stigmatisierung mit einer messbaren Verbesserung der Effizienz (kürzere Pflegezeit) und Wirksamkeit deutlich reduzieren. Zu unseren Prioritäten gehört die physische Trennung von gestörten Zuständen (z. B. gestörte Bedingungen, die sich aus einer Komplikation körperlicher Erkrankungen im Alter ergeben) von akuter psychiatrischer Versorgung. Um die obigen Ideen umzusetzen, sandten wir Fragebogen an die Einrichtungen, die eine aktive psychiatrische Betreuung anbieten, und baten um Entwicklungsvorschläge und Pläne. Im Rahmen von Vor-Ort-Besichtigungen führten sie auch persönliche Konsultationen mit Personal und Management über die Verbesserungsmöglichkeiten entlang der Prioritäten durch. Durch die Verarbeitung der eingehenden Materialien und unter Berücksichtigung der im Projekt verfügbaren Menge wurden Prioritäten festgelegt. So haben wir 14 Orte identifiziert, an denen das erwartete Ergebnis und die psychiatrische Entwicklung des investierten Betrags konzeptionell umgesetzt werden. Da das Projekt abgeschlossen ist, wird erwartet, dass die Unterschiede in der Qualität des Zugangs zur Pflege im Land verringert werden. Unabhängig vom Wohnort bemühen ... (German)
    9 February 2022
    0 references
    La prévalence et la prévalence des maladies mentales au sein de la population hongroise sont extrêmement élevées. Si les personnes ayant des problèmes de dépendance sont incluses, même une personne sur quatre dans notre pays peut être touchée. C’est un problème de «maladie populaire». Le fardeau de la santé est important en termes de nombre pour la société, y compris les familles, les soins de santé et, bien sûr, le patient. Le système de soins de santé des malades mentaux a progressivement diminué depuis le milieu des années 2000. La réduction a principalement affecté les soins aigus. Ni la section transversale des services de réadaptation ni le développement des soins ambulatoires n’ont suivi la réduction des capacités. Ainsi, la qualité de vie et les possibilités de vie des personnes atteintes de maladies psychiatriques ont été réduites. La charge pesant sur les environnements micro et macro a considérablement augmenté. La charge est encore alourdie par le coût de l’invalidité et de la préretraite. Des études internationales confirment également que la durée de vie moyenne des personnes atteintes de maladies mentales est inférieure de 10 à 12 ans à la population moyenne. Il existe des différences importantes dans la répartition des soins et l’accès aux soins dans le pays, tant au niveau des comtés que des régions, en termes d’infrastructures et de ressources humaines. À la suite des demandes de soins chroniques financées par l’UE (rééducation psychiatrique), la capacité de réadaptation psychiatrique s’est améliorée d’environ 4 % en moyenne nationale et les disparités régionales au niveau des infrastructures primaires ont légèrement diminué. L’objectif du présent appel d’offres est de développer des soins psychiatriques aigus. Au cours des travaux préparatoires, le groupe de travail technique qui soutient le projet a identifié les priorités qui suivent les lignes d’action les plus importantes pour l’avenir de la psychiatrie. En plus des fardeaux précédemment énumérés pour les personnes atteintes d’une maladie mentale, il existe d’importants désavantages résultant de la stigmatisation et des préjugés, qui nuisent davantage aux chances de guérison de la réadaptation et empêchent souvent une amélioration de la qualité de vie. En raison de ce qui précède, notre priorité est d’avoir au moins une classe psychiatrique adaptée aux soins actifs dans chaque comté, où une modalité thérapeutique moderne, efficace et différenciée est disponible au XXIe siècle, tout en fournissant des ressources humaines adéquates. Il est également prioritaire d’améliorer la sécurité des patients et les solutions d’infrastructure pour les soins d’urgence, y compris, bien sûr, des avantages qui peuvent être considérés comme une «crise» et qui peuvent être licenciés dans les 24 heures ou, en cas de plainte physique, peuvent être dirigés vers des soins ambulatoires spécialisés et/ou des soins hospitaliers. Le concept sépare donc les soins d’urgence (dans les 24 heures) et les soins psychiatriques actifs. Il convient de s’efforcer d’atteindre le niveau complet de soins dans le cadre des soins actifs, en améliorant ainsi les conditions d’hébergement des patients, en limitant le nombre de lits dans les salles de classe (jusqu’à 4 lits), en augmentant le nombre de salles de bains reliées aux salles de bains, en améliorant les conditions de travail des médecins et des psychologues dans la classe, en mettant en place des salles de thérapie médicopsychologique ou en employant et en groupe. Cela ne devrait pas être développé séparément, mais dans le cadre d’un établissement de santé comptant une population élevée de patients (hôpital de comté). Repenser les soins psychiatriques aigus dans cette structure peut réduire considérablement la stigmatisation grâce à une amélioration mesurable de l’efficience (temps d’allaitement plus court) et de l’efficacité. Parmi nos priorités figure la séparation physique des affections perturbées (p. ex. affections perturbées résultant d’une complication d’une maladie physique à la vieillesse) des soins psychiatriques aigus. Afin de mettre en œuvre les idées ci-dessus, nous avons envoyé des questionnaires aux établissements fournissant des soins psychiatriques actifs et nous avons demandé des propositions et des plans de développement. Au cours des visites sur place, ils ont également tenu des consultations en personne avec le personnel et la direction sur les possibilités d’amélioration en fonction des priorités. En traitant les matériaux entrants et en tenant compte du montant disponible dans le projet, des priorités ont été établies. Ainsi, nous avons identifié 14 endroits où le résultat attendu et le développement psychiatrique du montant investi seront mis en œuvre conceptuellement. À l’issue du projet, on s’attend à ce que les différences dans la qualité de l’accès aux soins dans le pays soient réduites. Quel que soit le lieu de résidence, nous nous efforçons de développer des soins optimaux, augmentant ai... (French)
    10 February 2022
    0 references
    Vaimuhaiguste levimus ja levimus Ungari elanikkonna hulgas on äärmiselt suur. Kui kaasatakse sõltuvust tekitavate probleemidega inimesi, võib see mõjutada isegi iga neljandat inimest meie riigis. See on „populaarse haiguse“ probleem. Tervisega seotud koormus on märkimisväärne nii ühiskonna, sealhulgas perekondade, tervishoiu ja loomulikult ka patsiendi jaoks. Vaimselt haigete patsientide tervishoiusüsteem on alates 2000. aastate keskpaigast järk-järgult vähenenud. Vähenemine mõjutas peamiselt akuutset ravi. Suutlikkuse vähendamisele ei järgnenud ei rehabilitatsiooniteenuste läbilõiget ega ambulatoorse ravi arengut. Seega on psühhiaatriliste haigustega inimeste elukvaliteet ja eluvõimalused vähenenud. Mikro- ja makrokeskkonna koormus on märkimisväärselt suurenenud. Koormust suurendavad veelgi invaliidsuse ja ennetähtaegselt pensionile jäämise kulud. Rahvusvahelised uuringud kinnitavad ka, et vaimuhaigustega inimeste keskmine eluiga on 10–12 aastat lühem kui keskmine elanikkond. Nii maakonna kui ka piirkondlikul tasandil on hoolduse jaotuses ja ravi kättesaadavuses riigi sees märkimisväärseid erinevusi infrastruktuuri ja inimressursside osas. ELi rahastatud kroonilise ravi (psühhiaatrilise rehabilitatsiooni) taotluste tulemusena paranes psühhiaatrilise rehabilitatsiooni suutlikkus riigi keskmisega võrreldes ligikaudu 4 % ning piirkondlikud erinevused esmase taristu tasandil vähenesid mõõdukalt. Käesoleva hanke eesmärk on arendada akuutset psühhiaatrilist ravi. Ettevalmistava töö käigus määras projekti toetav tehniline töörühm kindlaks prioriteedid, mis järgivad psühhiaatria tuleviku jaoks kõige olulisemaid tegevussuundi. Lisaks varem loetletud koormusele vaimuhaigusega inimeste jaoks esineb häbimärgistamisest ja eelarvamustest tulenevaid olulisi puudusi, mis vähendavad veelgi rehabilitatsiooni paranemise võimalusi ja takistavad sageli elukvaliteedi paranemist. Seetõttu on meie prioriteediks vähemalt üks psühhiaatriline klass, mis sobib aktiivseks hoolduseks igas maakonnas, kus 21. sajandil on saadaval kaasaegne, tõhus ja diferentseeritud ravimeetod, tagades samal ajal piisavad inimressursid. Samuti on esmatähtis parandada patsiendi ohutust ja erakorralise abi infrastruktuuri lahendusi, sealhulgas loomulikult hüvitisi, mida võib pidada kriisiks ja mille võib 24 tunni jooksul tagasi lükata või füüsilise kaebuse korral suunata spetsialiseeritud ambulatoorsele ravile ja/või statsionaarsele ravile. Mõiste eraldab seega hädaolukorra (24 tunni jooksul) ja aktiivse psühhiaatrilise ravi. Tuleb teha jõupingutusi, et saavutada aktiivse hoolduse raames täielik ravitase, parandades seega patsientide majutustingimusi, piirates voodikohtade arvu (kuni 4 voodikohta), suurendades palatitega ühendatud vannitubade arvu, parandades klassi arstide ja psühholoogide töötingimusi, luues meditsiini-psühholoogilisi terapeutiruume või töö- ja rühmaruume. Seda ei tohiks arendada eraldi, vaid suure patsientide arvuga tervishoiuasutuse (maahaigla) raames. Akuutse psühhiaatrilise ravi ümbermõtestamine selles struktuuris võib oluliselt vähendada häbimärgistamist tõhususe (lühem õendusaeg) ja tõhususe mõõdetava parandamisega. Meie prioriteetide hulgas on häiritud seisundite (nt eakate füüsilise haiguse komplikatsioonist tingitud häiritud seisundite) füüsiline eraldamine ägedast psühhiaatrilisest ravist. Eespool nimetatud ideede elluviimiseks saatsime aktiivse psühhiaatrilist ravi pakkuvatele asutustele küsimustikud ning küsisime arenguettepanekuid ja -kavasid. Kohapealsete kontrollkäikude käigus pidasid nad ka vahetuid konsultatsioone töötajate ja juhtkonnaga, et selgitada välja võimalused olukorra parandamiseks vastavalt prioriteetidele. Sissetulevate materjalide töötlemise ja projektis saadaolevat summat arvesse võttes on kindlaks määratud prioriteedid. Seega oleme tuvastanud 14 kohta, kus investeeritud summa oodatavat tulemust ja psühhiaatrilist arengut rakendatakse kontseptuaalselt. Kuna projekt on lõpule viidud, eeldatakse, et tervishoiuteenuste kättesaadavuse kvaliteedi erinevused riigis vähenevad. Sõltumata elukohast püüame arendada optimaalset hooldust, suurendades seeläbi patsientide rahulolu pikas perspektiivis, vähendades psühhosotsiaalset koormust, võimaldades rehabilitatsiooni ja ambulatoorse arengu võimaluste paremat ühtlustamist. Kõige selle tulemusena saavad vaimuhaigusega inimesed parandada oma eluvõimalusi, taassotsieerumist ja seega vähendada majanduslikku koormust. (Estonian)
    12 August 2022
    0 references
    Vengrijos gyventojų psichinių ligų paplitimas ir paplitimas yra labai didelis. Jei įtraukiami žmonės, turintys priklausomybės problemų, gali nukentėti net vienas iš keturių žmonių mūsų šalyje. Tai yra „populiarios ligos“ problema. Sveikatos našta yra didelė tiek visuomenei, įskaitant šeimas, sveikatos priežiūrą, tiek, žinoma, pacientui. Nuo 2000-ųjų vidurio psichiškai sergančių pacientų sveikatos priežiūros sistema palaipsniui mažėjo. Sumažėjimas daugiausia paveikė ūminę priežiūrą. Nei reabilitacijos paslaugų skerspjūvis, nei ambulatorinės priežiūros plėtra nepadėjo sumažinti pajėgumų. Taigi psichinėmis ligomis sergančių žmonių gyvenimo kokybė ir gyvenimo galimybės sumažėjo. Labai padidėjo našta mikro ir makro aplinkai. Našta dar labiau padidėja dėl neįgalumo ir ankstyvo išėjimo į pensiją išlaidų. Tarptautiniai tyrimai taip pat patvirtina, kad vidutinis psichikos ligomis sergančių žmonių gyvenimas yra 10–12 metų trumpesnis nei vidutinis gyventojų skaičius. Tiek apskrities, tiek regionų lygmeniu priežiūros paslaugų pasiskirstymas ir galimybės naudotis sveikatos priežiūros paslaugomis šalyje labai skiriasi infrastruktūros ir žmogiškųjų išteklių požiūriu. Dėl ES finansuojamų lėtinės priežiūros (psichiatrinės reabilitacijos) paraiškų psichiatrinės reabilitacijos pajėgumai pagerėjo maždaug 4 %, palyginti su nacionaliniu vidurkiu, o regioniniai skirtumai pirminės infrastruktūros lygmeniu vidutiniškai sumažėjo. Šio konkurso tikslas – sukurti ūminę psichiatrijos priežiūrą. Atlikdama parengiamąjį darbą, projektą remianti techninė darbo grupė nustatė prioritetus, kurie atitinka svarbiausias psichiatrijos ateities veiksmų kryptis. Be anksčiau išvardytų naštos psichinėmis ligomis sergantiems žmonėms, yra didelių trūkumų, atsirandančių dėl stigmatizacijos ir išankstinių nusistatymų, kurie dar labiau mažina gydymo reabilitacijos galimybes ir dažnai užkerta kelią gyvenimo kokybės gerinimui. Dėl to, kas išdėstyta pirmiau, mūsų prioritetas yra turėti bent vieną psichiatrijos klasę, tinkamą aktyviai priežiūrai kiekvienoje apskrityje, kur 21-ajame amžiuje yra modernus, veiksmingas ir diferencijuotas terapinis būdas, kartu užtikrinant tinkamus žmogiškuosius išteklius. Be to, prioritetas – gerinti pacientų saugą ir skubios pagalbos infrastruktūros sprendimus, įskaitant, žinoma, išmokas, kurios gali būti laikomos „krize“ ir gali būti atleistos iš darbo per 24 valandas arba, kilus fiziniams nusiskundimams, gali būti nukreiptos į specializuotą ambulatorinę priežiūrą ir (arba) stacionarinę priežiūrą. Taigi ši sąvoka atskiria skubią (per 24 valandas) ir aktyvią psichiatrijos priežiūrą. Turėtų būti dedamos pastangos pasiekti užbaigtą priežiūros lygį aktyvios priežiūros sistemoje, taip gerinant pacientų apgyvendinimo sąlygas, apribojant lovų skaičių palatose (iki 4 lovų), didinant vonios kambarių, susijusių su palatomis, skaičių, gerinant klasės gydytojų ir psichologų darbo sąlygas, steigiant medicinines-psichologines terapines patalpas arba įdarbinant ir grupinius kambarius. Tai turėtų būti plėtojama ne atskirai, o sveikatos įstaigoje, kurioje yra daug pacientų (skaičių ligoninė). Persvarstant ūminę psichiatrijos priežiūrą šioje struktūroje galima žymiai sumažinti stigmatizaciją, pastebimai pagerinant efektyvumą (trumpesnį slaugos laiką) ir efektyvumą. Tarp mūsų prioritetų yra fizinis sutrikdytų sąlygų atskyrimas (pvz., sutrikusios būklės, atsiradusios dėl senatvėje susidariusios fizinės ligos komplikacijos) nuo ūminės psichiatrinės priežiūros. Siekdami įgyvendinti minėtas idėjas, išsiuntėme klausimynus institucijoms, teikiančioms aktyvią psichiatrijos priežiūrą, ir paprašėme pateikti plėtros pasiūlymus ir planus. Per patikrinimus vietoje jie taip pat tiesiogiai konsultavosi su darbuotojais ir vadovais dėl galimybių pagerinti padėtį pagal prioritetus. Apdorojant gaunamą medžiagą ir atsižvelgiant į projekte turimą sumą, buvo nustatyti prioritetai. Taigi, mes nustatėme 14 vietų, kur laukiamas rezultatas ir psichiatrinė investuotos sumos raida bus įgyvendinta konceptualiai. Kadangi projektas bus baigtas, tikimasi, kad šalyje sumažės galimybių gauti sveikatos priežiūros paslaugas kokybės skirtumai. Nepriklausomai nuo gyvenamosios vietos, mes siekiame sukurti optimalią priežiūrą, tokiu būdu didinant pacientų pasitenkinimą ilguoju laikotarpiu, mažinant psichosocialinę naštą, leidžiant geriau suderinti reabilitacijos ir ambulatorinio vystymosi galimybes. Dėl to psichikos ligomis sergantys žmonės gali pagerinti savo gyvenimo galimybes, resocializaciją ir taip sumažinti ekonominę naštą. (Lithuanian)
    12 August 2022
    0 references
    La prevalenza e la prevalenza di malattie mentali all'interno della popolazione ungherese è estremamente elevata. Se le persone con problemi di dipendenza sono incluse, anche una persona su quattro nel nostro paese può essere colpita. Questo è un problema di "malattia popolare". L'onere sanitario è significativo in termini di numero per entrambe le società, comprese le famiglie, l'assistenza sanitaria e, naturalmente, il paziente. Il sistema sanitario per i malati mentali è gradualmente diminuito a partire dalla metà degli anni 2000. La riduzione ha riguardato principalmente le cure acute. Né la sezione trasversale dei servizi di riabilitazione né lo sviluppo delle cure ambulatoriali hanno seguito la riduzione della capacità. Così, la qualità della vita e le opportunità di vita delle persone con malattie psichiatriche sono state ridotte. L'onere per i micro e macro ambienti è aumentato in modo significativo. L'onere è ulteriormente aumentato dai costi dell'handicap e del prepensionamento. Studi internazionali confermano inoltre che la vita media delle persone con malattie mentali è di 10-12 anni più breve della popolazione media. Esistono differenze significative nella distribuzione dell'assistenza e nell'accesso alle cure all'interno del paese, sia a livello provinciale che regionale, in termini di infrastrutture e risorse umane. A seguito delle domande di cure croniche finanziate dall'UE (riabilitazione psichiatrica), la capacità di riabilitazione psichiatrica è migliorata di circa il 4 % in media nazionale e le disparità regionali a livello delle infrastrutture primarie sono diminuite moderatamente. L'obiettivo di questo bando è quello di sviluppare cure psichiatriche acute. Nel corso dei lavori preparatori, il gruppo di lavoro tecnico a sostegno del progetto ha individuato le priorità che seguono le linee d'azione più importanti per il futuro della psichiatria. Oltre agli oneri precedentemente elencati per le persone affette da malattie mentali, vi sono svantaggi significativi derivanti dalla stigmatizzazione e dai pregiudizi, che pregiudicano ulteriormente le possibilità di guarigione della riabilitazione e spesso impediscono un miglioramento della qualità della vita. A causa di quanto sopra, la nostra priorità è quella di avere almeno una classe psichiatrica adatta per le cure attive in ogni contea, dove moderna, efficace, modalità terapeutiche differenziate è disponibile nel XXI secolo, fornendo al contempo adeguate risorse umane. È inoltre prioritario migliorare la sicurezza dei pazienti e le soluzioni infrastrutturali per le cure di emergenza, compresi, naturalmente, i benefici che possono essere considerati "crisi" e possono essere licenziati entro 24 ore o, in caso di reclamo fisico, possono essere indirizzati a cure ambulatoriali specializzate e/o cure ambulatoriali. Il concetto quindi separa l'emergenza (entro 24 ore) e l'assistenza psichiatrica attiva. Occorre adoperarsi per raggiungere il livello completo di assistenza nel quadro dell'assistenza attiva, migliorando in tal modo le condizioni di alloggio dei pazienti, limitando il numero di posti letto nei reparti (fino a 4 posti letto), aumentando il numero di bagni collegati ai reparti, migliorando le condizioni di lavoro dei medici e degli psicologi della classe, creando sale medico-psicologiche terapeutiche o impiegando e raggruppando sale. Ciò non dovrebbe essere sviluppato separatamente, ma nel quadro di un'istituzione sanitaria con un'elevata popolazione di pazienti (contea ospedale). Un ripensamento delle cure psichiatriche acute in questa struttura può ridurre significativamente la stigmatizzazione con un miglioramento misurabile dell'efficienza (tempo di infermieristica più breve) e dell'efficacia. Tra le nostre priorità vi è la separazione fisica delle condizioni disturbate (ad esempio le condizioni disturbate derivanti da una complicazione della malattia fisica in età avanzata) dalle cure psichiatriche acute. Al fine di attuare le idee di cui sopra, abbiamo inviato questionari alle istituzioni che forniscono cure psichiatriche attive e chiesto proposte di sviluppo e piani. Nel corso delle visite in loco, hanno inoltre svolto consultazioni faccia a faccia con il personale e i dirigenti sulle possibilità di miglioramento rispetto alle priorità. Elaborando i materiali in entrata e tenendo conto dell'importo disponibile nel progetto, sono state stabilite priorità. Così, abbiamo individuato 14 luoghi in cui il risultato atteso e lo sviluppo psichiatrico dell'importo investito saranno attuati concettualmente. Una volta completato il progetto, si prevede che le differenze nella qualità dell'accesso alle cure nel paese saranno ridotte. Indipendentemente dal luogo di residenza, ci sforziamo di sviluppare cure ottimali, aumentando così la soddisfazione dei pazienti a lungo termine, riducendo l'onere psicosociale, consentendo una migliore armonizzazione delle opportunità di riabilitazione e sviluppo ambulatoriale. Come risultato di tutto qu... (Italian)
    12 August 2022
    0 references
    Učestalost i raširenost mentalnih bolesti u mađarskom stanovništvu iznimno su visoke. Ako su uključeni ljudi s problemima ovisnosti, čak i svaka četvrta osoba u našoj zemlji može biti pogođena. Ovo je problem „popularne bolesti”. Zdravstveni teret znatan je u smislu broja za društvo, uključujući obitelji, zdravstvenu skrb i, naravno, pacijenta. Sustav zdravstvene skrbi za mentalno bolesne pacijente postupno se smanjivao od sredine 2000-ih. Smanjenje je uglavnom utjecalo na akutnu skrb. Ni presjek usluga rehabilitacije ni razvoj izvanbolničke skrbi nisu slijedili smanjenje kapaciteta. Tako je smanjena kvaliteta života i životne mogućnosti osoba s psihijatrijskim bolestima. Opterećenje mikro i makro okružja znatno se povećalo. Opterećenje se dodatno povećava zbog troškova invaliditeta i prijevremenog umirovljenja. Međunarodne studije također potvrđuju da je prosječan životni vijek osoba s mentalnim bolestima 10 – 12 godina kraći od prosječnog stanovništva. Postoje znatne razlike u raspodjeli skrbi i pristupu skrbi unutar zemlje, kako na razini županije tako i na regionalnoj razini, u pogledu infrastrukture i ljudskih resursa. Zbog zahtjeva za kroničnu skrb (psihijatrijska rehabilitacija) koje financira EU, kapacitet psihijatrijske rehabilitacije poboljšao se za oko 4 % u nacionalnom prosjeku, a regionalne razlike na razini primarne infrastrukture umjereno su se smanjile. Cilj ovog natječaja je razviti akutnu psihijatrijsku njegu. Tijekom pripremnog rada tehnička radna skupina koja podupire projekt utvrdila je prioritete koji slijede najvažnije smjerove djelovanja za budućnost psihijatrije. Osim prethodno navedenih opterećenja za osobe s mentalnim bolestima, postoje i značajni nedostaci koji proizlaze iz stigmatizacije i predrasuda, što dodatno narušava šanse za iscjeljivanje rehabilitacije i često sprječava poboljšanje kvalitete života. Zbog svega navedenog, prioritet nam je imati barem jednu psihijatrijsku klasu pogodnu za aktivnu njegu u svakoj županiji, gdje je u 21. stoljeću dostupan moderan, učinkovit i diferenciran način liječenja, uz istodobno osiguravanje odgovarajućih ljudskih resursa. Također je prioritet poboljšati sigurnost pacijenata i infrastrukturna rješenja za hitnu skrb, uključujući, naravno, koristi koje se mogu smatrati „krizom” i koje se mogu otpustiti u roku od 24 sata ili, u slučaju bilo kakve fizičke pritužbe, mogu biti usmjerene na specijaliziranu ambulantnu skrb i/ili bolničku skrb. Pojam stoga razdvaja hitnu (u roku od 24 sata) i aktivnu psihijatrijsku skrb. Potrebno je uložiti napore u postizanje dovršene razine skrbi u okviru aktivne skrbi, čime se poboljšavaju uvjeti smještaja pacijenata, ograničava broj kreveta na odjelima (do 4 kreveta), povećava broj kupaonica povezanih s odjelima, poboljšavaju radni uvjeti liječnika i psihologa u razredu, postavljaju medicinski-psihološke terapeutske prostorije ili zapošljavaju i grupne sobe. To se ne bi trebalo razvijati odvojeno, već u okviru zdravstvene ustanove s velikom populacijom pacijenata (županijske bolnice). Ponovno promišljanje akutne psihijatrijske skrbi u ovoj strukturi može značajno smanjiti stigmatizaciju uz mjerljivo poboljšanje učinkovitosti (kraće vrijeme dojenja) i učinkovitosti. Među našim prioritetima je i fizičko razdvajanje poremećenih stanja (npr. poremećenih stanja uzrokovanih komplikacijama tjelesnih bolesti u starosti) od akutne psihijatrijske skrbi. Kako bismo implementirali gore navedene ideje, poslali smo upitnike institucijama koje pružaju aktivnu psihijatrijsku skrb i zatražili izradu prijedloga i planova. Tijekom terenskih posjeta održali su i konzultacije na licu mjesta s osobljem i rukovodstvom o mogućnostima poboljšanja u skladu s prioritetima. Obradom ulaznih materijala i uzimajući u obzir iznos raspoloživ u projektu utvrđeni su prioriteti. Stoga smo utvrdili 14 mjesta gdje će se očekivani rezultat i psihijatrijski razvoj uloženog iznosa konceptualno provoditi. Budući da je projekt dovršen, očekuje se smanjenje razlika u kvaliteti pristupa skrbi u zemlji. Bez obzira na mjesto prebivališta, nastojimo razviti optimalnu skrb, čime se dugoročno povećava zadovoljstvo pacijenata, smanjujući psihosocijalno opterećenje, omogućujući bolju usklađenost rehabilitacije i mogućnosti ambulantnog razvoja. Kao rezultat svega toga, osobe s mentalnim bolestima mogu poboljšati svoje životne mogućnosti, resocijalizaciju i time smanjiti gospodarsko opterećenje. (Croatian)
    12 August 2022
    0 references
    Ο επιπολασμός και ο επιπολασμός των ψυχικών ασθενειών εντός του ουγγρικού πληθυσμού είναι εξαιρετικά υψηλός. Εάν συμπεριληφθούν άτομα με εθιστικά προβλήματα, ακόμη και ένας στους τέσσερις ανθρώπους στη χώρα μας μπορεί να επηρεαστεί. Αυτό είναι ένα πρόβλημα «λαϊκής ασθένειας». Η επιβάρυνση για την υγεία είναι σημαντική τόσο για την κοινωνία όσο και για την κοινωνία, συμπεριλαμβανομένων των οικογενειών, της υγειονομικής περίθαλψης και, φυσικά, του ασθενούς. Το σύστημα υγειονομικής περίθαλψης των ψυχικά ασθενών μειώθηκε σταδιακά από τα μέσα της δεκαετίας του 2000. Η μείωση επηρέασε κυρίως την οξεία φροντίδα. Ούτε η διατομή των υπηρεσιών αποκατάστασης ούτε η ανάπτυξη της εξωνοσοκομειακής περίθαλψης ακολούθησαν τη μείωση της ικανότητας. Έτσι, η ποιότητα ζωής και οι ευκαιρίες ζωής των ατόμων με ψυχιατρικές ασθένειες έχουν μειωθεί. Η επιβάρυνση για το μικροπεριβάλλον και το μακροπεριβάλλον έχει αυξηθεί σημαντικά. Η επιβάρυνση αυξάνεται περαιτέρω λόγω του κόστους της αναπηρίας και της πρόωρης συνταξιοδότησης. Διεθνείς μελέτες επιβεβαιώνουν επίσης ότι η μέση διάρκεια ζωής των ατόμων με ψυχικές ασθένειες είναι 10-12 ετών μικρότερη από τον μέσο πληθυσμό. Υπάρχουν σημαντικές διαφορές όσον αφορά την κατανομή της περίθαλψης και την πρόσβαση στην περίθαλψη εντός της χώρας, τόσο σε επίπεδο κομητείας όσο και σε περιφερειακό επίπεδο, όσον αφορά τις υποδομές και τους ανθρώπινους πόρους. Ως αποτέλεσμα των χρηματοδοτούμενων από την ΕΕ αιτήσεων για χρόνια περίθαλψη (ψυχιατρική αποκατάσταση), η ικανότητα ψυχιατρικής αποκατάστασης βελτιώθηκε κατά περίπου 4 % σε εθνικό μέσο όρο και οι περιφερειακές ανισότητες στο επίπεδο των πρωτογενών υποδομών μειώθηκαν μετρίως. Στόχος αυτής της προσφοράς είναι η ανάπτυξη οξείας ψυχιατρικής περίθαλψης. Κατά τη διάρκεια των προπαρασκευαστικών εργασιών, η τεχνική ομάδα εργασίας που υποστηρίζει το σχέδιο προσδιόρισε προτεραιότητες που ακολουθούν τις σημαντικότερες γραμμές δράσης για το μέλλον της ψυχιατρικής. Εκτός από τα προηγουμένως καταγεγραμμένα βάρη για τα άτομα με ψυχικές ασθένειες, υπάρχουν σημαντικά μειονεκτήματα που προκύπτουν από τον στιγματισμό και τις προκαταλήψεις, τα οποία μειώνουν περαιτέρω τις πιθανότητες επούλωσης της αποκατάστασης και συχνά εμποδίζουν τη βελτίωση της ποιότητας ζωής. Λόγω των ανωτέρω, προτεραιότητά μας είναι να έχουμε τουλάχιστον μία ψυχιατρική κατηγορία κατάλληλη για ενεργή περίθαλψη σε κάθε κομητεία, όπου υπάρχει σύγχρονη, αποτελεσματική, διαφοροποιημένη θεραπευτική μέθοδος στον 21ο αιώνα, παρέχοντας παράλληλα επαρκείς ανθρώπινους πόρους. Αποτελεί επίσης προτεραιότητα για τη βελτίωση της ασφάλειας των ασθενών και των λύσεων υποδομής για την επείγουσα περίθαλψη, συμπεριλαμβανομένων, φυσικά, των παροχών που μπορούν να θεωρηθούν «κρίση» και μπορούν να απολυθούν εντός 24 ωρών ή, σε περίπτωση σωματικής προσβολής, μπορούν να κατευθυνθούν σε εξειδικευμένη εξωνοσοκομειακή περίθαλψη ή/και ενδονοσοκομειακή περίθαλψη. Έτσι, η έννοια διαχωρίζει την κατάσταση έκτακτης ανάγκης (εντός 24 ωρών) και την ενεργό ψυχιατρική περίθαλψη. Θα πρέπει να καταβληθούν προσπάθειες για την επίτευξη του ολοκληρωμένου επιπέδου περίθαλψης στο πλαίσιο της ενεργού περίθαλψης, με αποτέλεσμα τη βελτίωση των συνθηκών στέγασης των ασθενών, τον περιορισμό του αριθμού των κλινών στους θαλάμους (έως 4 κλίνες), την αύξηση του αριθμού των λουτρών που συνδέονται με τους θαλάμους, τη βελτίωση των συνθηκών εργασίας των ιατρών και των ψυχολόγων της τάξης, τη δημιουργία ιατροψυχολογικών θεραπευτικών αιθουσών ή την απασχόληση και ομαδικών αιθουσών. Αυτό δεν θα πρέπει να αναπτυχθεί χωριστά, αλλά στο πλαίσιο ενός ιδρύματος υγείας με υψηλό πληθυσμό ασθενών (κομητεία). Η επανεξέταση της οξείας ψυχιατρικής περίθαλψης σε αυτή τη δομή μπορεί να μειώσει σημαντικά τον στιγματισμό με μετρήσιμη βελτίωση της αποδοτικότητας (βραχύτερος χρόνος νοσηλείας) και της αποτελεσματικότητας. Μεταξύ των προτεραιοτήτων μας είναι ο φυσικός διαχωρισμός των διαταραγμένων καταστάσεων (π.χ. διαταραγμένες καταστάσεις που προκύπτουν από επιπλοκές της σωματικής ασθένειας σε μεγάλη ηλικία) από την οξεία ψυχιατρική περίθαλψη. Για να εφαρμόσουμε τις παραπάνω ιδέες, αποστείλαμε ερωτηματολόγια στα ιδρύματα που παρέχουν ενεργή ψυχιατρική περίθαλψη και ζητήσαμε προτάσεις και σχέδια ανάπτυξης. Κατά τη διάρκεια των επιτόπιων επισκέψεων, πραγματοποίησαν επίσης προσωπικές διαβουλεύσεις με το προσωπικό και τη διοίκηση σχετικά με τις δυνατότητες βελτίωσης σε συνάρτηση με τις προτεραιότητες. Με την επεξεργασία των εισερχόμενων υλικών και λαμβάνοντας υπόψη το ποσό που είναι διαθέσιμο στο έργο, καθορίστηκαν προτεραιότητες. Έτσι, έχουμε εντοπίσει 14 μέρη όπου το αναμενόμενο αποτέλεσμα και η ψυχιατρική ανάπτυξη του ποσού που επενδύεται θα εφαρμοστεί εννοιολογικά. Καθώς το έργο έχει ολοκληρωθεί, αναμένεται ότι θα μειωθούν οι διαφορές στην ποιότητα πρόσβασης στην περίθαλψη στη χώρα. Ανεξάρτητα από τον τόπο διαμονής, προσπαθούμε να αναπτύξουμε τη βέλτιστη φροντίδα, αυξάνοντας έτσι την ικανοποίηση των ασθενών μακροπρόθεσμα, μειώνοντας το ψυχοκοινωνικό βάρος, επιτρέπ... (Greek)
    12 August 2022
    0 references
    Prevalencia a prevalencia duševných ochorení v maďarskej populácii je mimoriadne vysoká. Ak sú zahrnutí ľudia s návykovými problémami, môže to ovplyvniť aj jeden zo štyroch ľudí v našej krajine. Toto je problém „populárnej choroby“. Zdravotné zaťaženie je značné z hľadiska počtu pre spoločnosť vrátane rodín, zdravotnej starostlivosti a, samozrejme, aj pre pacienta. Systém zdravotnej starostlivosti pre duševne chorých pacientov od polovice roku 2000 postupne klesal. Zníženie postihlo najmä akútnu starostlivosť. Ani prierez rehabilitačných služieb, ani rozvoj ambulantnej starostlivosti nesledovali zníženie kapacity. Tým sa znížila kvalita života a životné príležitosti ľudí s psychiatrickými chorobami. Zaťaženie mikro a makro prostredia sa výrazne zvýšilo. Táto záťaž sa ďalej zvyšuje o náklady na zdravotné postihnutie a predčasný odchod do dôchodku. Medzinárodné štúdie tiež potvrdzujú, že priemerná dĺžka života ľudí s duševnými chorobami je o 10 – 12 rokov kratšia ako priemerná populácia. Pokiaľ ide o infraštruktúru a ľudské zdroje, existujú značné rozdiely v rozdelení starostlivosti a prístupe k starostlivosti v rámci krajiny, a to tak na úrovni kraja, ako aj na regionálnej úrovni. V dôsledku žiadostí o chronickú starostlivosť financovaných EÚ (psychiatrická rehabilitácia) sa kapacita psychiatrickej rehabilitácie zlepšila približne o 4 % v celoštátnom priemere a regionálne rozdiely na úrovni primárnej infraštruktúry sa mierne znížili. Cieľom tejto ponuky je vyvinúť akútnu psychiatrickú starostlivosť. V priebehu prípravných prác technická pracovná skupina podporujúca projekt určila priority, ktoré sa riadia najdôležitejšími smermi činnosti pre budúcnosť psychiatrie. Okrem už uvedených záťaží pre ľudí s duševnými chorobami existujú značné nevýhody vyplývajúce zo stigmatizácie a predsudkov, ktoré ešte viac znižujú šance na liečenie rehabilitácie a často zabraňujú zlepšeniu kvality života. Vzhľadom na vyššie uvedené je našou prioritou mať aspoň jednu psychiatrickú triedu vhodnú pre aktívnu starostlivosť v každom kraji, kde je v 21. storočí k dispozícii moderný, efektívny a diferencovaný terapeutický spôsob a zároveň poskytnúť primerané ľudské zdroje. Prioritou je tiež zlepšenie bezpečnosti pacientov a infraštruktúrnych riešení pre pohotovostnú starostlivosť vrátane, samozrejme, výhod, ktoré možno považovať za „krízu“ a môžu byť zamietnuté do 24 hodín alebo v prípade akejkoľvek fyzickej sťažnosti môžu byť nasmerované na špecializovanú ambulantnú a/alebo nemocničnú starostlivosť. Koncept tak oddeľuje núdzovú (do 24 hodín) a aktívnu psychiatrickú starostlivosť. Malo by sa vyvinúť úsilie na dosiahnutie ukončenej úrovne starostlivosti v rámci aktívnej starostlivosti, a tým zlepšiť podmienky ubytovania pacientov, obmedziť počet lôžok na oddeleniach (až na 4 lôžka), zvýšiť počet kúpeľní napojených na oddelenia, zlepšiť pracovné podmienky lekárov a psychológov v triede, zriadiť lekársko-psychologické terapeutické miestnosti alebo zamestnať a zoskupiť izby. To by sa nemalo rozvíjať samostatne, ale v rámci zdravotníckeho zariadenia s vysokou populáciou pacientov (krajinská nemocnica). Prehodnotenie akútnej psychiatrickej starostlivosti v tejto štruktúre môže výrazne znížiť stigmatizáciu s merateľným zlepšením účinnosti (kratší čas dojčenia) a účinnosti. Medzi naše priority patrí fyzické oddelenie narušených ochorení (napr. narušených stavov vyplývajúcich z komplikácií telesnej choroby v starobe) od akútnej psychiatrickej starostlivosti. S cieľom realizovať vyššie uvedené myšlienky sme poslali dotazníky inštitúciám poskytujúcim aktívnu psychiatrickú starostlivosť a požiadali sme o návrhy a plány rozvoja. Počas návštev na mieste uskutočnili aj osobné konzultácie so zamestnancami a manažmentom o možnostiach zlepšenia v súvislosti s prioritami. Spracovaním prichádzajúcich materiálov a so zreteľom na sumu, ktorá je k dispozícii v rámci projektu, sa stanovili priority. Tak sme identifikovali 14 miest, kde očakávaný výsledok a psychiatrický vývoj investovanej sumy bude realizovaný koncepčne. Po dokončení projektu sa očakáva, že sa znížia rozdiely v kvalite prístupu k starostlivosti v krajine. Bez ohľadu na miesto pobytu sa snažíme rozvíjať optimálnu starostlivosť, čím sa zvyšuje spokojnosť pacientov z dlhodobého hľadiska, znižuje sa psychosociálna záťaž, čo umožňuje lepšiu harmonizáciu možností rehabilitácie a ambulantného rozvoja. V dôsledku toho môžu ľudia s duševnými chorobami zlepšiť svoje životné príležitosti, resocializáciu, a tým znížiť hospodársku záťaž. (Slovak)
    12 August 2022
    0 references
    Mielenterveyssairauksien esiintyvyys ja esiintyvyys Unkarin väestössä on erittäin korkea. Jos mukaan otetaan ihmisiä, joilla on riippuvuutta aiheuttavia ongelmia, jopa joka neljäs henkilö maassamme voi kärsiä. Tämä on ”suosittu sairaus” -ongelma. Terveystaakka on merkittävä sekä yhteiskunnalle, myös perheille, terveydenhuollolle ja tietenkin potilaalle. Psyykkisesti sairaiden potilaiden terveydenhuoltojärjestelmä on vähitellen heikentynyt 2000-luvun puolivälistä lähtien. Väheneminen vaikutti pääasiassa akuuttiin hoitoon. Kuntoutuspalvelujen poikkileikkaus ja avohoidon kehittäminen eivät johtaneet kapasiteetin vähenemiseen. Näin ollen psykiatrisista sairauksista kärsivien ihmisten elämänlaatu ja elämänmahdollisuudet ovat heikentyneet. Mikro- ja makroympäristöihin kohdistuva taakka on kasvanut merkittävästi. Työkyvyttömyydestä ja varhaiseläkkeestä aiheutuvat kustannukset lisäävät edelleen rasitetta. Kansainväliset tutkimukset vahvistavat myös, että mielenterveysongelmista kärsivien keskimääräinen elinikä on 10–12 vuotta keskimääräistä väestöä lyhyempi. Hoidon jakamisessa ja hoidon saatavuudessa maan sisällä on huomattavia eroja sekä läänin- että aluetasolla infrastruktuurin ja henkilöresurssien osalta. EU:n rahoittamien kroonista hoitoa koskevien hakemusten (psykiatrinen kuntoutus) seurauksena psykiatrinen kuntoutuskapasiteetti parani noin 4 prosenttia kansallisella keskiarvolla ja alueelliset erot perusinfrastruktuurin tasolla pienenivät kohtalaisesti. Tämän tarjouksen tavoitteena on kehittää akuuttia psykiatrista hoitoa. Valmistelutyön aikana hanketta tukeva tekninen työryhmä määritteli prioriteetit, jotka noudattavat psykiatrian tulevaisuuden kannalta tärkeimpiä toimintalinjoja. Aiemmin lueteltujen mielenterveysongelmista kärsivien rasitteiden lisäksi leimautumisesta ja ennakkoluuloista aiheutuu merkittäviä haittoja, jotka heikentävät entisestään kuntoutuksen mahdollisuuksia ja estävät usein elämänlaadun paranemisen. Edellä esitetyn vuoksi ensisijaisena tavoitteenamme on olla vähintään yksi psykiatrinen luokka, joka soveltuu aktiiviseen hoitoon jokaisessa läänissä, jossa 2000-luvulla on käytettävissä nykyaikainen, tehokas, eriytetty terapeuttinen menetelmä, samalla kun se tarjoaa riittävät henkilöresurssit. Ensisijaisena tavoitteena on myös parantaa ensihoidon potilasturvallisuutta ja infrastruktuuriratkaisuja, mukaan lukien tietenkin hyödyt, joita voidaan pitää ”kriisinä” ja jotka voidaan irtisanoa 24 tunnin kuluessa, tai jos kyseessä on fyysinen valitus, ne voidaan ohjata erikoistuneeseen avohoitoon ja/tai sairaalahoitoon. Käsite erottaa siten hätätilanteen (24 tunnin sisällä) ja aktiivisen psykiatrisen hoidon. Aktiivisen hoidon puitteissa olisi pyrittävä saavuttamaan loppuun saatettu hoito, mikä parantaisi potilaiden majoitusolosuhteita, rajoittaisi vuodepaikkojen määrää osastoilla (enintään 4 vuodepaikkaa), lisäisi osastoihin liittyvien kylpyhuoneiden määrää, parantaisi luokan lääkäreiden ja psykologien työoloja, perusti lääketieteellis-psykologisia terapeuttisia tiloja tai työllistää ja ryhmähuoneita. Tätä ei pitäisi kehittää erikseen vaan sellaisen terveydenhuollon laitoksen puitteissa, jossa on paljon potilaita (paikallissairaala). Akuutin psykiatrisen hoidon uudelleenajattelu tässä rakenteessa voi vähentää leimautumista merkittävästi parantamalla tehokkuutta (lyhyempi hoitoaika) ja tehokkuutta. Yksi painopisteistämme on häiriintyneiden sairauksien fyysinen erottaminen (esim. vanhuuden fyysisen sairauden komplikaatiosta johtuvat häiriöt) akuutista psykiatrisesta hoidosta. Edellä mainittujen ideoiden toteuttamiseksi lähetimme kyselylomakkeita laitoksille, jotka tarjoavat aktiivista psykiatrista hoitoa, ja pyysimme kehitysehdotuksia ja -suunnitelmia. Vierailujen aikana he kävivät myös henkilökohtaisesti keskusteluja henkilöstön ja johdon kanssa mahdollisuuksista parantaa painopisteitä. Prioriteetteja on vahvistettu käsittelemällä saapuvat materiaalit ja ottamalla huomioon hankkeessa käytettävissä oleva määrä. Näin ollen olemme yksilöineet 14 paikkaa, joissa sijoitetun määrän odotettu tulos ja psykiatrinen kehitys toteutetaan käsitteellisesti. Hankkeen valmistuttua on odotettavissa, että erot hoidon saatavuudessa maassa vähenevät. Asuinpaikasta riippumatta pyrimme kehittämään optimaalista hoitoa, mikä lisää potilaiden tyytyväisyyttä pitkällä aikavälillä, vähentää psykososiaalista taakkaa ja mahdollistaa kuntoutuksen ja avohoidon kehittämismahdollisuuksien paremman yhdenmukaistamisen. Kaiken tämän seurauksena mielenterveysongelmista kärsivät ihmiset voivat parantaa elämänmahdollisuuksiaan, uudelleensosiaalistamistaan ja siten vähentää taloudellista taakkaa. (Finnish)
    12 August 2022
    0 references
    Częstość występowania i częstość występowania chorób psychicznych w populacji Węgier jest niezwykle wysoka. Jeśli włączą się osoby z problemami uzależniającymi, to nawet jedna na cztery osoby w naszym kraju może zostać dotknięta. To jest problem „popularnej choroby”. Obciążenie dla zdrowia jest znaczne pod względem liczby zarówno dla społeczeństwa, jak i dla rodzin, opieki zdrowotnej i, oczywiście, pacjenta. System opieki zdrowotnej dla chorych psychicznie stopniowo zmniejszał się od połowy 2000 roku. Zmniejszenie to miało głównie wpływ na dotkliwą opiekę zdrowotną. Ani przekrojowy zakres usług rehabilitacyjnych, ani rozwój opieki ambulatoryjnej nie nastąpiły po zmniejszeniu zdolności. W ten sposób obniżono jakość życia i możliwości życiowe osób cierpiących na choroby psychiczne. Obciążenie środowiska mikro i makro znacznie się zwiększyło. Obciążenie to dodatkowo zwiększa koszty niepełnosprawności i wcześniejszej emerytury. Międzynarodowe badania potwierdzają również, że średni okres życia osób z chorobami psychicznymi jest o 10-12 lat krótszy niż średnia liczba ludności. Istnieją znaczne różnice w dystrybucji opieki i dostępie do opieki w kraju, zarówno na szczeblu powiatowym, jak i regionalnym, pod względem infrastruktury i zasobów ludzkich. W wyniku finansowanych przez UE wniosków o opiekę przewlekłą (rehabilitacja psychiczna) zdolności w zakresie rehabilitacji psychiatrycznej poprawiły się średnio o około 4 %, a dysproporcje regionalne na poziomie infrastruktury podstawowej zmniejszyły się umiarkowanie. Celem tego przetargu jest rozwój ostrej opieki psychiatrycznej. W trakcie prac przygotowawczych techniczna grupa robocza wspierająca projekt określiła priorytety, które kierują się najważniejszymi kierunkami działań na rzecz przyszłości psychiatrii. Oprócz wcześniej wymienionych obciążeń dla osób z chorobami psychicznymi, istnieją znaczne wady wynikające ze stygmatyzacji i uprzedzeń, które dodatkowo zmniejszają szanse na uzdrowienie rehabilitacji i często uniemożliwiają poprawę jakości życia. W związku z powyższym naszym priorytetem jest posiadanie co najmniej jednej klasy psychiatrycznej nadającej się do aktywnej opieki w każdym powiatu, gdzie w XXI wieku dostępna jest nowoczesna, efektywna, zróżnicowana metoda terapeutyczna, zapewniając jednocześnie odpowiednie zasoby ludzkie. Priorytetem jest również poprawa bezpieczeństwa pacjentów i rozwiązań infrastrukturalnych w zakresie opieki w nagłych wypadkach, w tym oczywiście korzyści, które można uznać za „kryzysowe” i które mogą zostać odwołane w ciągu 24 godzin lub, w przypadku jakiejkolwiek dolegliwości fizycznej, mogą być skierowane do specjalistycznej opieki ambulatoryjnej lub opieki szpitalnej. W ten sposób koncepcja oddziela nagły wypadek (w ciągu 24 godzin) i aktywną opiekę psychiatryczną. Należy dołożyć starań w celu osiągnięcia pełnego poziomu opieki w ramach aktywnej opieki, a tym samym poprawy warunków zakwaterowania pacjentów, ograniczenia liczby łóżek na oddziałach (do 4 łóżek), zwiększenia liczby łazienek połączonych z oddziałami, poprawy warunków pracy lekarzy i psychologów w klasie, utworzenia sali terapeutyczno-medyczno-psychologicznej lub zatrudnienia i pomieszczeń grupowych. Nie powinno to być opracowywane oddzielnie, ale w ramach instytucji zdrowia publicznego o dużej populacji pacjentów (szpital powiatowy). Ponowne przemyślenie ostrej opieki psychiatrycznej w tej strukturze może znacznie zmniejszyć stygmatyzację przy wymiernej poprawie wydajności (krótszy czas pielęgniarstwa) i skuteczności. Jednym z naszych priorytetów jest fizyczne oddzielenie zaburzonych warunków (np. zaburzonych warunków wynikających z komplikacji chorób fizycznych w podeszłym wieku) od ostrej opieki psychiatrycznej. W celu realizacji powyższych pomysłów wysłaliśmy kwestionariusze do instytucji zapewniających aktywną opiekę psychiatryczną oraz poprosiliśmy o propozycje i plany rozwoju. W trakcie kontroli na miejscu przeprowadzono również bezpośrednie konsultacje z personelem i kierownictwem w sprawie możliwości poprawy zgodnie z priorytetami. Poprzez przetwarzanie przychodzących materiałów i biorąc pod uwagę kwotę dostępną w projekcie, ustalono priorytety. W ten sposób zidentyfikowaliśmy 14 miejsc, w których oczekiwany wynik i rozwój psychiatryczny zainwestowanej kwoty będą wdrażane koncepcyjnie. W związku z zakończeniem projektu oczekuje się zmniejszenia różnic w jakości dostępu do opieki w kraju. Niezależnie od miejsca zamieszkania staramy się rozwijać optymalną opiekę, zwiększając w ten sposób zadowolenie pacjentów w perspektywie długoterminowej, zmniejszając obciążenia psychospołeczne, umożliwiając lepszą harmonizację możliwości rehabilitacji i rozwoju ambulatoryjnego. W wyniku tego wszystkiego osoby z chorobami psychicznymi mogą poprawić swoje możliwości życiowe, resocjalizacji, a tym samym zmniejszyć obciążenia ekonomiczne. (Polish)
    12 August 2022
    0 references
    De prevalentie en prevalentie van psychische aandoeningen bij de Hongaarse bevolking is extreem hoog. Als mensen met verslavende problemen worden meegeteld, kan zelfs een op de vier mensen in ons land worden getroffen. Dit is een „populaire ziekte” probleem. De gezondheidslast is aanzienlijk in termen van aantallen voor zowel de samenleving, met inbegrip van gezinnen, gezondheidszorg en, natuurlijk, de patiënt. Het gezondheidszorgstelsel voor geesteszieken is sinds het midden van de jaren 2000 geleidelijk afgenomen. De vermindering had voornamelijk invloed op acute zorg. Noch de dwarsdoorsnede van revalidatiediensten, noch de ontwikkeling van ambulante zorg volgden de capaciteitsvermindering. Zo zijn de levenskwaliteit en levenskansen van mensen met psychiatrische aandoeningen verminderd. De last voor de micro- en macro-omgevingen is aanzienlijk toegenomen. De lasten worden verder verhoogd door de kosten van invaliditeit en vervroegde uittreding. Internationale studies bevestigen ook dat de gemiddelde levensduur van mensen met een psychische aandoening 10-12 jaar korter is dan de gemiddelde bevolking. Er zijn aanzienlijke verschillen in de verdeling van de zorg en de toegang tot zorg in het land, zowel op regionaal als op regionaal niveau, wat betreft infrastructuur en personele middelen. Als gevolg van door de EU gefinancierde aanvragen voor chronische zorg (psychiatrische revalidatie) is de capaciteit voor psychiatrische revalidatie met ongeveer 4 % op nationaal gemiddelde verbeterd en is de regionale verschillen op het niveau van de primaire infrastructuur licht afgenomen. Het doel van deze aanbesteding is de ontwikkeling van acute psychiatrische zorg. Tijdens de voorbereidende werkzaamheden heeft de technische werkgroep ter ondersteuning van het project prioriteiten vastgesteld die de belangrijkste actielijnen voor de toekomst van de psychiatrie volgen. Naast de eerder genoemde lasten voor mensen met een psychische aandoening, zijn er aanzienlijke nadelen als gevolg van stigmatisering en vooroordelen, die de kansen op genezing van revalidatie verder aantasten en vaak een verbetering van de levenskwaliteit verhinderen. Vanwege het bovenstaande is onze prioriteit om ten minste één psychiatrische klasse te hebben die geschikt is voor actieve zorg in elke provincie, waar moderne, effectieve, gedifferentieerde therapeutische modaliteit beschikbaar is in de 21e eeuw, terwijl er voldoende personele middelen beschikbaar zijn. Het is ook een prioriteit om de patiëntveiligheid en infrastructuuroplossingen voor spoedeisende hulp te verbeteren, met inbegrip van, natuurlijk, voordelen die als „crisis” kunnen worden beschouwd en binnen 24 uur kunnen worden ontslagen of, in geval van fysieke klachten, kunnen worden gericht op gespecialiseerde ambulante zorg en/of intramurale zorg. Het concept onderscheidt dus noodgevallen (binnen 24 uur) en actieve psychiatrische zorg. Er moeten inspanningen worden geleverd om het voltooide zorgniveau in het kader van de actieve zorg te bereiken, waardoor de huisvestingsomstandigheden van de patiënten worden verbeterd, het aantal bedden op de afdelingen wordt beperkt (tot 4 bedden), het aantal badkamers voor de afdelingen wordt verhoogd, de arbeidsomstandigheden van artsen en psychologen in de klas worden verbeterd, medisch-psychologische therapeutische ruimten worden opgezet of groepskamers worden gebruikt. Dit moet niet afzonderlijk worden ontwikkeld, maar in het kader van een gezondheidsinstelling met een hoge patiëntenpopulatie (graafziekenhuis). Een heroverweging van acute psychiatrische zorg in deze structuur kan stigmatisering aanzienlijk verminderen met een meetbare verbetering van de efficiëntie (kortere verpleegtijd) en effectiviteit. Een van onze prioriteiten is de fysieke scheiding van verstoorde aandoeningen (bv. verstoorde aandoeningen als gevolg van een complicatie van lichamelijke ziekte op oudere leeftijd) van acute psychiatrische zorg. Om bovenstaande ideeën uit te voeren, stuurden we vragenlijsten naar de instellingen voor actieve psychiatrische zorg en vroegen we om ontwikkelingsvoorstellen en -plannen. Tijdens bezoeken ter plaatse hebben zij ook persoonlijk overleg gepleegd met het personeel en het management over de mogelijkheden voor verbetering op het gebied van prioriteiten. Door het verwerken van de binnenkomende materialen en rekening houdend met het in het project beschikbare bedrag zijn prioriteiten vastgesteld. Zo hebben we 14 plaatsen geïdentificeerd waar het verwachte resultaat en de psychiatrische ontwikkeling van het geïnvesteerde bedrag conceptueel zullen worden geïmplementeerd. Naarmate het project is voltooid, wordt verwacht dat de verschillen in de kwaliteit van de toegang tot zorg in het land zullen worden verminderd. Ongeacht de woonplaats, streven we naar een optimale zorg, waardoor de tevredenheid van de patiënt op de lange termijn wordt verhoogd, de psychosociale last wordt verminderd en de mogelijkheden voor revalidatie en poliklinische o... (Dutch)
    12 August 2022
    0 references
    Prevalence a prevalence duševních onemocnění v maďarské populaci je extrémně vysoká. Pokud jsou zahrnuty osoby s návykovými problémy, může být postižen i jeden ze čtyř lidí v naší zemi. To je problém „populární nemoci“. Zdravotní zátěž je významná z hlediska počtu jak pro společnost, tak pro rodiny, zdravotní péči a samozřejmě pro pacienta. Systém zdravotní péče pro duševně nemocné pacienty od poloviny roku 2000 postupně klesal. Snížení ovlivnilo především akutní péči. Ani průřez rehabilitačních služeb, ani rozvoj ambulantní péče nevedly ke snížení kapacity. Tím se snížila kvalita života a životní příležitosti lidí s psychiatrickými onemocněními. Výrazně se zvýšila zátěž pro mikro a makro prostředí. Zátěž se dále zvyšuje o náklady na invaliditu a předčasný odchod do důchodu. Mezinárodní studie rovněž potvrzují, že průměrný život osob s duševním onemocněním je o 10–12 let kratší než průměrná populace. Existují značné rozdíly v rozdělení péče a přístupu k péči v zemi, a to jak na úrovni kraje, tak na regionální úrovni, pokud jde o infrastrukturu a lidské zdroje. V důsledku žádostí o chronickou péči (psychiatrická rehabilitace) financované EU se kapacita psychiatrické rehabilitace zlepšila přibližně o 4 % v celostátním průměru a regionální rozdíly na úrovni primární infrastruktury se mírně snížily. Cílem tohoto nabídkového řízení je vyvinout akutní psychiatrickou péči. V průběhu přípravných prací určila technická pracovní skupina na podporu projektu priority, které se řídí nejdůležitějšími směry činnosti pro budoucnost psychiatrie. Kromě dříve uvedených břemen pro osoby s duševním onemocněním existují významné nevýhody vyplývající ze stigmatizace a předsudků, které dále snižují šance na léčení rehabilitace a často brání zlepšení kvality života. Vzhledem k výše uvedenému je naší prioritou mít alespoň jednu psychiatrickou třídu vhodnou pro aktivní péči v každém kraji, kde je v 21. století k dispozici moderní, efektivní a diferencovaná terapeutická forma a zároveň poskytnout dostatečné lidské zdroje. Prioritou je také zlepšení bezpečnosti pacientů a řešení infrastruktury pro nouzovou péči, včetně samozřejmě dávek, které lze považovat za „krizové“ a mohou být propuštěny do 24 hodin, nebo v případě jakékoli fyzické stížnosti mohou být přesměrovány na specializovanou ambulantní péči a/nebo nemocniční péči. Koncepce tak odděluje pohotovost (do 24 hodin) a aktivní psychiatrickou péči. Mělo by být vyvinuto úsilí o dosažení dokončené úrovně péče v rámci aktivní péče, tedy zlepšení podmínek ubytování pacientů, omezení počtu lůžek v odděleních (až 4 lůžka), zvýšení počtu koupelen spojených s odděleními, zlepšení pracovních podmínek lékařů a psychologů ve třídě, zřízení lékařsko-psychologických terapeutických místností nebo zaměstnávání a skupinových místností. To by nemělo být vyvíjeno samostatně, ale v rámci zdravotnického zařízení s vysokou populací pacientů (okresní nemocnice). Přehodnocení akutní psychiatrické péče v této struktuře může výrazně snížit stigmatizaci s měřitelným zlepšením účinnosti (krátší doba ošetřovatelství) a účinnosti. Mezi naše priority patří fyzické oddělení narušených stavů (např. narušených stavů způsobených komplikací fyzické nemoci ve stáří) od akutní psychiatrické péče. Za účelem realizace výše uvedených myšlenek jsme zaslali dotazníky institucím poskytujícím aktivní psychiatrickou péči a požádali jsme o vypracování návrhů a plánů. V průběhu návštěv na místě rovněž vedli osobní konzultace se zaměstnanci a vedením o možnostech zlepšení v souladu s prioritami. Zpracováním příchozích materiálů a s přihlédnutím k částce dostupné v projektu byly stanoveny priority. Proto jsme identifikovali 14 míst, kde bude plánovaný výsledek a psychiatrický vývoj investované částky realizován koncepčně. Po dokončení projektu se očekává, že se sníží rozdíly v kvalitě přístupu k péči v zemi. Bez ohledu na místo pobytu se snažíme rozvíjet optimální péči, čímž se dlouhodobě zvyšuje spokojenost pacientů, snižujeme psychosociální zátěž a umožňujeme lepší harmonizaci možností rehabilitace a ambulantního rozvoje. V důsledku toho mohou lidé s duševními onemocněními zlepšit své životní příležitosti, resocializovat, a tím snížit ekonomickou zátěž. (Czech)
    12 August 2022
    0 references
    Garīgu slimību izplatība un izplatība Ungārijas iedzīvotāju vidū ir ārkārtīgi augsta. Ja ir iekļauti cilvēki ar atkarību izraisošām problēmām, tas var ietekmēt pat vienu no četriem cilvēkiem mūsu valstī. Tā ir “tautas slimības” problēma. Veselības slogs ir ievērojams skaita ziņā gan sabiedrībai, tostarp ģimenēm, veselības aprūpei un, protams, pacientam. Veselības aprūpes sistēma garīgi slimiem pacientiem kopš 2000. gadu vidus pakāpeniski samazinājās. Samazinājums galvenokārt ietekmēja akūtu aprūpi. Ne rehabilitācijas pakalpojumu šķērsgriezums, ne ambulatorās aprūpes attīstība nesekoja spēju samazināšanai. Tādējādi ir samazināta cilvēku ar psihiatriskām slimībām dzīves kvalitāte un dzīves iespējas. Mikrovides un makrovides slogs ir ievērojami palielinājies. Slogu vēl vairāk palielina invaliditātes un priekšlaicīgas pensionēšanās izmaksas. Starptautiskie pētījumi arī apstiprina, ka cilvēku ar garīgām slimībām vidējais dzīves ilgums ir par 10–12 gadiem īsāks nekā vidējais iedzīvotāju skaits. Gan reģionu, gan reģionu līmenī aprūpes sadalījums un aprūpes pieejamība valstī ievērojami atšķiras infrastruktūras un cilvēkresursu ziņā. Pateicoties ES finansētiem pieteikumiem par hronisku aprūpi (psihiatrisku rehabilitāciju), psihiatriskās rehabilitācijas spējas uzlabojās par aptuveni 4 %, salīdzinot ar valsts vidējo rādītāju, un reģionālās atšķirības primārās infrastruktūras līmenī mēreni samazinājās. Šā konkursa mērķis ir attīstīt akūtu psihiatrisku aprūpi. Sagatavošanas darba gaitā tehniskā darba grupa, kas atbalsta projektu, noteica prioritātes, kas atbilst vissvarīgākajiem darbības virzieniem psihiatrijas nākotnei. Papildus iepriekš uzskaitītajiem apgrūtinājumiem cilvēkiem ar garīgām slimībām stigmatizācijas un aizspriedumu dēļ ir ievērojami trūkumi, kas vēl vairāk mazina rehabilitācijas iespējas un bieži vien novērš dzīves kvalitātes uzlabošanos. Ņemot vērā iepriekš minēto, mūsu prioritāte ir nodrošināt vismaz vienu psihiatrisko klasi, kas būtu piemērota aktīvai aprūpei katrā apgabalā, kur 21. gadsimtā ir pieejama moderna, efektīva, diferencēta terapeitiskā modalitāte, vienlaikus nodrošinot atbilstošus cilvēkresursus. Prioritāte ir arī uzlabot pacientu drošību un infrastruktūras risinājumus neatliekamajai aprūpei, tostarp, protams, pabalstus, ko var uzskatīt par “krīzes” un kurus var atlaist 24 stundu laikā, vai, ja tiek iesniegta fiziska sūdzība, tos var novirzīt specializētai ambulatorajai aprūpei un/vai stacionārajai aprūpei. Tādējādi jēdziens atdala neatliekamo palīdzību (24 stundu laikā) un aktīvo psihiatrisko aprūpi. Būtu jācenšas sasniegt pabeigto aprūpes līmeni aktīvās aprūpes ietvaros, tādējādi uzlabojot pacientu izmitināšanas apstākļus, ierobežojot gultu skaitu nodaļās (līdz 4 gultām), palielinot ar nodaļām saistīto vannas istabu skaitu, uzlabojot klases ārstu un psihologu darba apstākļus, izveidojot medicīniski psiholoģiskās terapijas telpas vai nodarbinot un grupu telpas. To nevajadzētu izstrādāt atsevišķi, bet gan veselības aprūpes iestādē ar lielu pacientu skaitu (novada slimnīca). Pārdomājot akūtu psihiatrisku aprūpi šajā struktūrā, var ievērojami samazināt stigmatizāciju, ievērojami uzlabojot efektivitāti (īsāks aprūpes laiks) un efektivitāti. Viens no mūsu prioritātēm ir fiziski nošķirt no akūtas psihiatriskās aprūpes traucējumus (piemēram, traucējumus, ko izraisa fiziska slimība vecumdienās). Lai īstenotu iepriekš minētās idejas, mēs nosūtījām anketas iestādēm, kas nodrošina aktīvu psihiatrisko aprūpi, un aicinājām iesniegt attīstības priekšlikumus un plānus. Apmeklējumos uz vietas viņi arī rīkoja tiešas konsultācijas ar personālu un vadību par iespējām uzlabot prioritātes. Apstrādājot ienākošos materiālus un ņemot vērā projektā pieejamo daudzumu, ir noteiktas prioritātes. Tādējādi esam noteikuši 14 vietas, kur konceptuāli tiks īstenots paredzamais rezultāts un psihiatriskā attīstība attiecībā uz ieguldīto summu. Tā kā projekts ir pabeigts, paredzams, ka aprūpes pieejamības kvalitātes atšķirības valstī samazināsies. Neatkarīgi no dzīvesvietas, mēs cenšamies attīstīt optimālu aprūpi, tādējādi ilgtermiņā palielinot pacientu apmierinātību, samazinot psihosociālo slogu, ļaujot labāk saskaņot rehabilitācijas un ambulatorās attīstības iespējas. Tā rezultātā cilvēki ar garīgām slimībām var uzlabot savas dzīves iespējas, resocializāciju un tādējādi samazināt ekonomisko slogu. (Latvian)
    12 August 2022
    0 references
    Tá leitheadúlacht agus leitheadúlacht na ngalar meabhrach laistigh de dhaonra na hUngáire an-ard. Má tá daoine a bhfuil fadhbanna addictive acu san áireamh, is féidir difear a dhéanamh do dhuine as gach ceathrar inár dtír. Is fadhb “galar coitianta” é seo. Tá an t-ualach sláinte suntasach i dtéarmaí líon na sochaí, lena n-áirítear teaghlaigh, cúram sláinte agus, ar ndóigh, an t-othar. Tháinig laghdú de réir a chéile ar an gcóras cúraim sláinte d’othair a bhfuil tinneas meabhrach orthu ó lár na 2000idí. Bhí tionchar ag an laghdú ar ghéarchúram den chuid is mó. Níor lean trasghearradh na seirbhísí athshlánaithe ná forbairt an chúraim d’othair sheachtracha an laghdú acmhainneachta. Dá bhrí sin, laghdaíodh cáilíocht saoil agus deiseanna saoil daoine a bhfuil tinnis shíciatracha orthu. Tá méadú suntasach tagtha ar an ualach ar na micreathimpeallachtaí agus ar an macraithimpeallacht. Déantar an t-ualach a mhéadú tuilleadh de bharr chostais an mhíchumais agus an luathscoir. Deimhníonn staidéir idirnáisiúnta freisin go bhfuil meán-shaolré daoine a bhfuil galair mheabhracha orthu 10-12 bliana níos giorra ná an meándhaonra. Tá difríochtaí suntasacha ann maidir le dáileadh cúraim agus rochtain ar chúram laistigh den tír, ar leibhéal an chontae agus ar an leibhéal réigiúnach araon, ó thaobh bonneagair agus acmhainní daonna de. Mar thoradh ar iarratais ar chúram ainsealach arna maoiniú ag an Aontas (athshlánú síciatrach), tháinig feabhas thart ar 4 % ar an meán náisiúnta ar acmhainneacht athshlánaithe shíciatrach agus tháinig laghdú measartha ar éagothromaíochtaí réigiúnacha ar leibhéal an phríomhbhonneagair. Is é cuspóir na tairisceana seo cúram géarshíciatrach a fhorbairt. Le linn na hoibre ullmhúcháin, shainaithin an mheitheal theicniúil a thacaíonn leis an tionscadal tosaíochtaí a leanann na bearta is tábhachtaí do thodhchaí na síciatachta. Chomh maith leis na hualaí atá liostaithe roimhe seo do dhaoine a bhfuil tinneas meabhrach orthu, tá míbhuntáistí suntasacha ann a eascraíonn as stiogmatú agus claontachtaí, rud a chuireann isteach níos mó ar na seansanna athshlánaithe leighis agus is minic a chuireann cosc ar fheabhas ar chaighdeán na beatha. Mar gheall ar an méid thuas, is é an tosaíocht atá againn go mbeadh rang síciatrach amháin ar a laghad oiriúnach do chúram gníomhach i ngach contae, áit a bhfuil módúlacht theiripeach dhifreáilte, éifeachtach, nua-aimseartha ar fáil sa 21d haois, agus acmhainní daonna leordhóthanacha á soláthar ag an am céanna. Is tosaíocht é freisin feabhas a chur ar shábháilteacht othar agus ar réitigh bhonneagair do chúram éigeandála, lena n-áirítear, ar ndóigh, sochair ar féidir iad a mheas mar “ghéarchéim” agus ar féidir iad a dhíbhe laistigh de 24 uair an chloig nó, i gcás aon ghearáin fhisiciúil, is féidir iad a dhíriú ar shainchúram d’othair sheachtracha agus/nó ar chúram othar cónaitheach. Dá bhrí sin, scarann an coincheap éigeandála (laistigh de 24 uair an chloig) agus cúram síciatrach gníomhach. Ba cheart iarrachtaí a dhéanamh an leibhéal cúraim atá curtha i gcrích a bhaint amach faoi chuimsiú an chúraim ghníomhaigh, agus dá bhrí sin feabhas a chur ar dhálaí cóiríochta na n-othar, teorainn a chur le líon na leapacha sna bardaí (suas le 4 leaba), líon na seomraí folctha a bhaineann leis na bardaí a mhéadú, dálaí oibre dochtúirí agus síceolaithe sa rang a fheabhsú, seomraí teiripeacha leighis-síceolaíocha a chur ar bun nó seomraí a fhostú agus a ghrúpáil. Níor cheart é seo a fhorbairt ar leithligh, ach faoi chuimsiú institiúid sláinte ina bhfuil líon ard othar (ospidéal contae). Is féidir le hathmhachnamh géarchúraim shíciatraigh sa struchtúr seo stiogmatú a laghdú go suntasach le feabhas intomhaiste ar éifeachtúlacht (am altranais níos giorra) agus ar éifeachtacht. I measc ár dtosaíochtaí tá deighilt fhisiceach na gcoinníollacha suaite (e.g. coinníollacha suaite mar thoradh ar aimhréidh tinnis choirp sa tseanaois) ó ghéarchúram síciatrach. D’fhonn na smaointe thuas a chur chun feidhme, chuireamar ceistneoirí chuig na hinstitiúidí a chuireann cúram síciatrach gníomhach ar fáil agus d’iarramar tograí agus pleananna forbartha. Le linn cuairteanna ar an láthair, reáchtáil siad comhairliúcháin duine le duine leis an bhfoireann agus leis an lucht bainistíochta maidir leis na féidearthachtaí atá ann feabhas a chur ar thosaíochtaí. Trí na hábhair atá ag teacht isteach a phróiseáil agus an méid atá ar fáil sa tionscadal a chur san áireamh, bunaíodh tosaíochtaí. Dá bhrí sin, tá 14 áit aitheanta againn ina gcuirfear an toradh a bhfuiltear ag súil leis agus forbairt shíciatrach an mhéid a infheistítear i bhfeidhm go coincheapúil. De réir mar a bheidh an tionscadal críochnaithe, táthar ag súil go laghdófar na difríochtaí i gcáilíocht na rochtana ar chúram sa tír. Beag beann ar an áit chónaithe, déanaimid ár ndícheall an cúram is fearr is féidir a fhorbairt, rud a mhéadóidh sástacht na n-othar san fhadtéarma, rud a laghdóidh an t-ualach síceasóisialta, lena gceadófar comhchuibhiú níos fearr ... (Irish)
    12 August 2022
    0 references
    Razširjenost in razširjenost duševnih bolezni pri madžarskem prebivalstvu sta izjemno visoki. Če so vključeni ljudje s težavami, ki povzročajo zasvojenost, lahko to vpliva tudi na enega od štirih ljudi v naši državi. To je problem „priljubljene bolezni“. Zdravstveno breme je veliko v smislu števila za družbo, vključno z družinami, zdravstvenim varstvom in seveda pacientom. Sistem zdravstvenega varstva za duševno bolne bolnike se je od sredine 2000-ih let postopoma zmanjševal. Zmanjšanje je vplivalo predvsem na akutno oskrbo. Zmanjšanje zmogljivosti ni sledilo niti preseku rehabilitacijskih storitev niti razvoju ambulantne oskrbe. Tako so se zmanjšala kakovost življenja in življenjske priložnosti ljudi s psihiatričnimi boleznimi. Obremenitev mikro in makrookolja se je znatno povečala. Breme se še poveča zaradi stroškov invalidnosti in predčasnega upokojevanja. Mednarodne študije prav tako potrjujejo, da je povprečna življenjska doba ljudi z duševnimi boleznimi 10–12 let krajša od povprečne populacije. Obstajajo velike razlike v porazdelitvi oskrbe in dostopa do oskrbe v državi, tako na okrajni kot regionalni ravni, kar zadeva infrastrukturo in človeške vire. Zaradi prošenj za kronično oskrbo, ki jih financira EU (psihiatrična rehabilitacija), so se zmogljivosti za psihiatrično rehabilitacijo v nacionalnem povprečju izboljšale za približno 4 %, regionalne razlike na ravni primarne infrastrukture pa so se zmerno zmanjšale. Cilj tega razpisa je razviti akutno psihiatrično oskrbo. Med pripravljalnim delom je tehnična delovna skupina, ki podpira projekt, opredelila prednostne naloge, ki sledijo najpomembnejšim smernicam ukrepanja za prihodnost psihiatrije. Poleg prej navedenih bremen za ljudi z duševnimi boleznimi obstajajo znatne pomanjkljivosti, ki so posledica stigmatizacije in predsodkov, ki dodatno zmanjšujejo možnosti za zdravljenje rehabilitacije in pogosto preprečujejo izboljšanje kakovosti življenja. Zaradi zgoraj navedenega je naša prednostna naloga, da imamo vsaj en psihiatrični razred, primeren za aktivno nego v vsakem okrožju, kjer je v 21. stoletju na voljo sodoben, učinkovit in diferenciran način zdravljenja, hkrati pa zagotoviti ustrezne človeške vire. Prednostna naloga je tudi izboljšanje varnosti pacientov in infrastrukturnih rešitev za nujno oskrbo, vključno s koristmi, ki jih je mogoče šteti za „krizno“ in jih je mogoče odpustiti v 24 urah ali v primeru kakršne koli fizične pritožbe napotiti na specializirano ambulantno oskrbo in/ali bolnišnično oskrbo. Koncept tako ločuje nujne primere (v 24 urah) in aktivno psihiatrično oskrbo. Prizadevati si je treba za doseganje dokončane ravni oskrbe v okviru aktivne oskrbe, s čimer bi izboljšali pogoje za namestitev bolnikov, omejili število postelj na oddelkih (do 4 postelje), povečali število kopalnic, povezanih z oddelki, izboljšali delovne pogoje zdravnikov in psihologov v razredu, vzpostavili medicinsko-psihološke terapevtske sobe ali zaposlili sobe in sobe za skupine. Tega ne bi smeli razvijati ločeno, temveč v okviru zdravstvene ustanove z veliko populacijo bolnikov (državna bolnišnica). Ponovni razmislek o akutni psihiatrični oskrbi v tej strukturi lahko znatno zmanjša stigmatizacijo z merljivim izboljšanjem učinkovitosti (krajši čas zdravstvene nege) in učinkovitosti. Med našimi prednostnimi nalogami je fizična ločitev motenj (npr. motečih stanj, ki so posledica zapletov telesne bolezni v starosti) od akutne psihiatrične oskrbe. Da bi uresničili zgoraj navedene zamisli, smo institucijam, ki zagotavljajo aktivno psihiatrično oskrbo, poslali vprašalnike in prosili za razvojne predloge in načrte. Med obiski na kraju samem so se osebno posvetovali z osebjem in vodstvom o možnostih za izboljšanje prednostnih nalog. Z obdelavo vhodnih materialov in ob upoštevanju razpoložljivega zneska v projektu so bile določene prednostne naloge. Tako smo opredelili 14 krajev, na katerih se bosta konceptualno izvajala pričakovani rezultat in psihiatrični razvoj vloženega zneska. Po zaključku projekta se pričakuje, da se bodo razlike v kakovosti dostopa do oskrbe v državi zmanjšale. Ne glede na kraj bivanja si prizadevamo za razvoj optimalne oskrbe, s čimer dolgoročno povečujemo zadovoljstvo bolnikov, zmanjšujemo psihosocialno breme, omogočamo boljšo usklajenost rehabilitacije in možnosti za ambulantni razvoj. Zaradi vsega tega lahko ljudje z duševnimi boleznimi izboljšajo svoje življenjske priložnosti, resocializacijo in s tem zmanjšajo gospodarsko breme. (Slovenian)
    12 August 2022
    0 references
    La prevalencia y prevalencia de enfermedades mentales en la población húngara es extremadamente alta. Si se incluye a las personas con problemas adictivos, incluso una de cada cuatro personas en nuestro país puede verse afectada. Este es un problema de «enfermedad popular». La carga sanitaria es significativa en términos de número tanto para la sociedad, incluidas las familias, la atención de la salud y, por supuesto, para el paciente. El sistema de atención de la salud de los pacientes con enfermedades mentales disminuyó gradualmente desde mediados de la década de 2000. La reducción afectó principalmente a la atención aguda. Ni la sección transversal de los servicios de rehabilitación ni el desarrollo de la atención ambulatoria siguieron la reducción de la capacidad. Así, la calidad de vida y las oportunidades de vida de las personas con enfermedades psiquiátricas se han reducido. La carga para los entornos micro y macro ha aumentado significativamente. La carga aumenta aún más debido a los costes de la discapacidad y la jubilación anticipada. Estudios internacionales también confirman que la vida media de las personas con enfermedades mentales es 10-12 años menor que la población promedio. Existen diferencias significativas en la distribución de la atención y el acceso a la atención en el país, tanto a nivel de condado como regional, en cuanto a infraestructura y recursos humanos. Como resultado de las solicitudes de asistencia crónica financiadas por la UE (rehabilitación psiquiátrica), la capacidad de rehabilitación psiquiátrica mejoró en torno al 4 % en una media nacional y las disparidades regionales en el nivel de las infraestructuras primarias disminuyeron moderadamente. El objetivo de esta oferta es desarrollar atención psiquiátrica aguda. En el curso de los trabajos preparatorios, el grupo de trabajo técnico que apoya el proyecto identificó prioridades que siguen las líneas de acción más importantes para el futuro de la psiquiatría. Además de las cargas anteriormente enumeradas para las personas con enfermedades mentales, existen importantes desventajas derivadas de la estigmatización y los prejuicios, que menoscaban aún más las posibilidades de curar la rehabilitación y a menudo impiden una mejora de la calidad de vida. Debido a lo anterior, nuestra prioridad es tener al menos una clase psiquiátrica adecuada para la atención activa en cada condado, donde la modalidad terapéutica moderna, eficaz y diferenciada está disponible en el siglo XXI, al tiempo que proporciona recursos humanos adecuados. También es prioritario mejorar la seguridad del paciente y las soluciones de infraestructura para la atención de emergencia, incluyendo, por supuesto, los beneficios que pueden considerarse como «crisis» y pueden ser despedidos en un plazo de 24 horas o, en caso de cualquier queja física, se pueden dirigir a la atención ambulatoria especializada o a la atención hospitalaria. Por lo tanto, el concepto separa la emergencia (en un plazo de 24 horas) y la atención psiquiátrica activa. Deben realizarse esfuerzos para alcanzar el nivel completo de atención en el marco de la atención activa, mejorando así las condiciones de alojamiento de los pacientes, limitando el número de camas en las salas (hasta 4 camas), aumentando el número de cuartos de baño conectados a los pabellones, mejorando las condiciones de trabajo de los médicos y psicólogos de la clase, creando salas terapéuticas médico-psicológicas o empleando y grupándolas. Esto no debe desarrollarse por separado, sino en el marco de una institución de salud con una población elevada de pacientes (hospital de condado). Un replanteamiento de la atención psiquiátrica aguda en esta estructura puede reducir significativamente la estigmatización con una mejora mensurable en eficiencia (tiempo de enfermería más corto) y eficacia. Entre nuestras prioridades está la separación física de las condiciones perturbadas (por ejemplo, las condiciones perturbadas resultantes de una complicación de la enfermedad física en la vejez) de la atención psiquiátrica aguda. Para implementar las ideas anteriores, se enviaron cuestionarios a las instituciones de atención psiquiátrica activa y se solicitaron propuestas y planes de desarrollo. En el curso de las visitas in situ, también celebraron consultas presenciales con el personal y la administración sobre las posibilidades de mejorar las prioridades. Mediante el procesamiento de los materiales entrantes y teniendo en cuenta la cantidad disponible en el proyecto, se han establecido prioridades. Así, hemos identificado 14 lugares donde el resultado esperado y el desarrollo psiquiátrico de la cantidad invertida serán implementados conceptualmente. Al finalizar el proyecto, se espera que se reduzcan las diferencias en la calidad del acceso a la atención en el país. Independientemente del lugar de residencia, nos esforzamos por desarrollar una atención óptima, aumentando así la satisfacción del paciente a largo plazo, reduciendo la c... (Spanish)
    12 August 2022
    0 references
    Разпространението и разпространението на психични заболявания сред унгарското население е изключително високо. Ако са включени хора с пристрастяващи проблеми, дори един на всеки четирима души в нашата страна може да бъде засегнат. Това е проблем с „популярната болест“. Здравната тежест е значителна както за обществото, така и за семействата, здравеопазването и, разбира се, за пациента. Системата на здравеопазване за психично болни пациенти постепенно намалява от средата на 2000 г. насам. Намаляването е засегнало основно острата грижа. Нито пресечната точка на рехабилитационните услуги, нито развитието на извънболничната помощ са последвали намаляването на капацитета. По този начин качеството на живот и възможностите за живот на хората с психиатрични заболявания са намалени. Тежестта върху микро- и макросредата се е увеличила значително. Тежестта се увеличава допълнително от разходите, свързани с уврежданията и ранното пенсиониране. Международните проучвания също потвърждават, че средният живот на хората с психични заболявания е с 10—12 години по-кратък от средното население. Съществуват значителни различия в разпределението на грижите и достъпа до грижи в рамките на страната, както на областно, така и на регионално равнище, по отношение на инфраструктурата и човешките ресурси. В резултат на финансираните от ЕС заявления за хронични грижи (психиатрична рехабилитация) капацитетът за психиатрична рехабилитация се е подобрил с около 4 % средно за страната, а регионалните различия на равнището на основната инфраструктура са намалели умерено. Целта на този търг е да се развие остра психиатрична помощ. В хода на подготвителната работа техническата работна група, подкрепяща проекта, определи приоритети, които следват най-важните насоки на действие за бъдещето на психиатрията. В допълнение към вече изброените тежести за хората с психични заболявания, има значителни недостатъци, произтичащи от стигматизация и предразсъдъци, които допълнително намаляват шансовете за лечебна рехабилитация и често предотвратяват подобряването на качеството на живот. Поради гореизложеното приоритетът ни е да имаме поне един клас по психиатрия, подходящ за активна грижа във всеки окръг, където през 21-ви век е налице модерна, ефективна, диференцирана терапевтична модалност, като същевременно се осигуряват адекватни човешки ресурси. Приоритет е също така да се подобрят безопасността на пациентите и инфраструктурните решения за спешни грижи, включително, разбира се, ползи, които могат да се считат за „криза“ и могат да бъдат отхвърлени в рамките на 24 часа или, в случай на физическа жалба, могат да бъдат насочени към специализирани извънболнични грижи и/или болнични грижи. По този начин концепцията разделя спешните случаи (в рамките на 24 часа) и активните психиатрични грижи. Следва да се положат усилия за достигане на завършеното ниво на грижи в рамките на активната грижа, като по този начин се подобрят условията за настаняване на пациентите, като се ограничи броят на леглата в отделенията (до 4 легла), се увеличи броят на баните, свързани с отделенията, се подобрят условията на труд на лекарите и психолозите в класа, ще се създадат медицински-психологически терапевтични стаи или ще се наемат и групови стаи. Това не трябва да се разработва отделно, а в рамките на лечебно заведение с голям брой пациенти (окръжна болница). Преосмислянето на острата психиатрична помощ в тази структура може значително да намали стигматизацията с измеримо подобрение на ефективността (по-кратко време за кърмене) и ефективността. Сред приоритетите ни е физическото отделяне на нарушените състояния (напр. нарушени състояния в резултат на усложнение на физическо заболяване в напреднала възраст) от острата психиатрична помощ. За да реализираме горепосочените идеи, изпратихме въпросници до институциите, предоставящи активна психиатрична помощ, и поискахме предложения и планове за развитие. По време на посещенията на място те проведоха и преки консултации с персонала и ръководството относно възможностите за подобрение по приоритетите. Чрез обработката на входящите материали и като се вземе предвид наличната в проекта сума, са определени приоритети. Така определихме 14 места, където очакваният резултат и психиатричното развитие на инвестираната сума ще бъдат осъществени концептуално. С приключването на проекта се очаква да се намалят разликите в качеството на достъпа до грижи в страната. Независимо от мястото на пребиваване, ние се стремим да развиваме оптимални грижи, като по този начин повишаваме удовлетвореността на пациентите в дългосрочен план, намаляваме психосоциалната тежест, даваме възможност за по-добра хармонизация на възможностите за рехабилитация и амбулаторно развитие. В резултат на всичко това хората с психични заболявания могат да подобрят възможностите си за живот, ресоциализацията и по този начин да намалят икономическата тежест. (Bulgarian)
    12 August 2022
    0 references
    Il-prevalenza u l-prevalenza ta’ mard mentali fil-popolazzjoni Ungeriża hija għolja ħafna. Jekk jiġu inklużi nies bi problemi ta’ dipendenza, anki wieħed minn kull erba’ persuni f’pajjiżna jista’ jintlaqat. Din hija problema ta’ “marda popolari”. Il-piż tas-saħħa huwa sinifikanti f’termini ta’ numri kemm għas-soċjetà, inklużi l-familji, il-kura tas-saħħa u, naturalment, il-pazjent. Is-sistema tal-kura tas-saħħa għall-pazjenti morda mentalment naqset gradwalment minn nofs is-snin 2000. It-tnaqqis affettwa l-aktar il-kura akuta. La s-sezzjoni trasversali tas-servizzi ta’ riabilitazzjoni u lanqas l-iżvilupp tal-kura outpatient ma segwew it-tnaqqis fil-kapaċità. Għalhekk, il-kwalità tal-ħajja u l-opportunitajiet tal-ħajja ta’ persuni b’mard psikjatriku tnaqqsu. Il-piż fuq il-mikroambjenti u l-makroambjenti żdied b’mod sinifikanti. Il-piż jiżdied aktar minħabba l-ispejjeż tad-diżabilità u l-irtirar kmieni. Studji internazzjonali jikkonfermaw ukoll li l-ħajja medja ta’ persuni b’mard mentali hija ta’ 10–12-il sena iqsar mill-popolazzjoni medja. Hemm differenzi sinifikanti fid-distribuzzjoni tal-kura u l-aċċess għall-kura fil-pajjiż, kemm fil-livell tal-kontea kif ukoll f’dak reġjonali, f’termini ta’ infrastruttura u riżorsi umani. Bħala riżultat tal-applikazzjonijiet iffinanzjati mill-UE għall-kura kronika (riabilitazzjoni psikjatrika), il-kapaċità ta’ riabilitazzjoni psikjatrika tjiebet b’madwar 4 % fuq medja nazzjonali u d-disparitajiet reġjonali fil-livell tal-infrastruttura primarja naqsu b’mod moderat. L-għan ta’ din l-offerta huwa li tiġi żviluppata kura psikjatrika akuta. Matul il-ħidma preparatorja, il-grupp ta’ ħidma tekniku li jappoġġa l-proġett identifika prijoritajiet li jsegwu l-linji ta’ azzjoni l-aktar importanti għall-futur tal-psikjatrija. Minbarra l-piżijiet elenkati qabel għall-persuni b’mard mentali, hemm żvantaġġi sinifikanti li jirriżultaw mill-istigmatizzazzjoni u l-preġudizzji, li jkomplu jxekklu l-possibbiltajiet ta’ fejqan tar-riabilitazzjoni u ħafna drabi jipprevjenu titjib fil-kwalità tal-ħajja. Minħabba dan ta’ hawn fuq, il-prijorità tagħna hija li jkollna mill-inqas klassi psikjatrika waħda adattata għall-kura attiva f’kull kontea, fejn modalità terapewtika moderna, effettiva u differenzjata hija disponibbli fis-seklu 21, filwaqt li tipprovdi riżorsi umani adegwati. Hija wkoll prijorità li jittejbu s-sikurezza tal-pazjent u s-soluzzjonijiet infrastrutturali għall-kura ta’ emerġenza, inklużi, naturalment, benefiċċji li jistgħu jitqiesu bħala “kriżi” u li jistgħu jitkeċċew fi żmien 24 siegħa jew, fil-każ ta’ kwalunkwe ilment fiżiku, jistgħu jiġu diretti lejn kura speċjalizzata ta’ outpatients u/jew kura inpatient. Il-kunċett għalhekk jissepara l-emerġenza (fi żmien 24 siegħa) u l-kura psikjatrika attiva. Għandhom isiru sforzi biex jintlaħaq il-livell komplut ta’ kura fil-qafas tal-kura attiva, u b’hekk jitjiebu l-kundizzjonijiet ta’ akkomodazzjoni tal-pazjenti, jiġi limitat in-numru ta’ sodod fis-swali (sa 4 sodod), jiżdied in-numru ta’ kmamar tal-banju konnessi mas-swali, jitjiebu l-kundizzjonijiet tax-xogħol tat-tobba u l-psikologi fil-klassi, jitwaqqfu kmamar terapewtiċi mediċi-psikoloġiċi jew jimpjegaw u kmamar fi gruppi. Dan m’għandux jiġi żviluppat separatament, iżda fil-qafas ta’ istituzzjoni tas-saħħa b’popolazzjoni għolja ta’ pazjenti (sptar tal-kontea). Kunsiderazzjoni mill-ġdid tal-kura psikjatrika akuta f’din l-istruttura tista’ tnaqqas b’mod sinifikanti l-istigmatizzazzjoni b’titjib li jista’ jitkejjel fl-effiċjenza (inqas żmien ta’ infermiera) u l-effettività. Fost il-prijoritajiet tagħna hemm is-separazzjoni fiżika ta’ kundizzjonijiet disturbati (eż. kundizzjonijiet disturbati li jirriżultaw minn kumplikazzjoni ta’ mard fiżiku fix-xjuħija) minn kura psikjatrika akuta. Sabiex jiġu implimentati l-ideat ta’ hawn fuq, aħna bgħatna kwestjonarji lill-istituzzjonijiet li jipprovdu kura psikjatrika attiva u tlabna għal proposti u pjanijiet ta’ żvilupp. Matul iż-żjarat fuq il-post, huma kellhom ukoll konsultazzjonijiet wiċċ imb’wiċċ mal-persunal u l-maniġment dwar il-possibbiltajiet għal titjib tul il-prijoritajiet. Bl-ipproċessar tal-materjali li jkunu deħlin u b’kont meħud tal-ammont disponibbli fil-proġett, ġew stabbiliti prijoritajiet. Għalhekk, identifikajna 14-il post fejn ir-riżultat mistenni u l-iżvilupp psikjatriku tal-ammont investit se jiġu implimentati b’mod kunċettwali. Hekk kif il-proġett jitlesta, huwa mistenni li d-differenzi fil-kwalità tal-aċċess għall-kura fil-pajjiż se jitnaqqsu. Irrispettivament mill-post ta’ residenza, aħna nistinkaw biex niżviluppaw l-aħjar kura, u b’hekk inżidu s-sodisfazzjon tal-pazjenti fit-tul, innaqqsu l-piż psikosoċjali, u b’hekk nippermettu armonizzazzjoni aħjar tal-opportunitajiet ta’ riabilitazzjoni u żvilupp tal-outpatients. B’riżultat ta’ dan kollu, il-persuni b’mard mentali jistgħu jtejbu l-opportunitajiet ta’ ħajjithom, is-soċjalizzazzjoni mill-ġdid u b’hekk inaqqsu l-piż ekonomiku. (Maltese)
    12 August 2022
    0 references
    A prevalência e a prevalência de doenças mentais na população húngara são extremamente elevadas. Se as pessoas com problemas de dependência estão incluídas, mesmo uma em cada quatro pessoas em nosso país pode ser afetada. Este é um problema de «doença popular». A carga de saúde é significativa em termos de número tanto para a sociedade, incluindo famílias, cuidados de saúde e, é claro, para o paciente. O sistema de saúde para doentes mentais diminuiu gradualmente desde meados da década de 2000. A redução afetou principalmente os cuidados agudos. Nem o corte transversal dos serviços de reabilitação nem o desenvolvimento da assistência ambulatorial acompanharam a redução da capacidade. Assim, a qualidade de vida e as oportunidades de vida das pessoas com doenças psiquiátricas têm sido reduzidas. A carga sobre os micro e macro ambientes aumentou significativamente. Os encargos são ainda aumentados pelos custos da deficiência e da reforma antecipada. Estudos internacionais também confirmam que a vida média das pessoas com doenças mentais é 10-12 anos mais pequeno do que a média da população. Existem diferenças significativas na distribuição dos cuidados e no acesso aos cuidados no interior do país, tanto a nível municipal como regional, em termos de infraestrutura e de recursos humanos. Em resultado das candidaturas financiadas pela UE para cuidados crónicos (reabilitação psiquiátrica), a capacidade de reabilitação psiquiátrica melhorou cerca de 4 % em relação à média nacional e as disparidades regionais a nível das infraestruturas primárias diminuíram moderadamente. O objetivo deste concurso é desenvolver cuidados psiquiátricos agudos. No decurso dos trabalhos preparatórios, o grupo de trabalho técnico de apoio ao projeto identificou prioridades que seguem as linhas de ação mais importantes para o futuro da psiquiatria. Além das cargas listadas anteriormente para as pessoas com doença mental, existem desvantagens significativas decorrentes da estigmatização e preconceitos, que prejudicam ainda mais as hipóteses de reabilitação da cura e, muitas vezes, impedem a melhoria da qualidade de vida. Diante do exposto, nossa prioridade é ter pelo menos uma classe psiquiátrica adequada para o cuidado ativo em cada concelho, onde a modalidade terapêutica moderna, efetiva e diferenciada está disponível no século XXI, proporcionando recursos humanos adequados. Também é prioritário melhorar a segurança do paciente e as soluções de infraestrutura para atendimento de emergência, incluindo, naturalmente, benefícios que podem ser considerados como «crise» e podem ser demitidos dentro de 24 horas ou, em caso de queixa física, podem ser direcionados para atendimento ambulatorial especializado e/ou internamento. O conceito separa assim a emergência (dentro de 24 horas) e a assistência psiquiátrica ativa. Devem ser envidados esforços para atingir o nível de assistência completo no âmbito dos cuidados ativos, melhorando assim as condições de alojamento dos doentes, limitando o número de camas nas enfermarias (até 4 camas), aumentando o número de casas de banho ligadas às enfermarias, melhorando as condições de trabalho dos médicos e psicólogos da malta, criando salas terapêuticas médico-psicológicas ou empregando e salas de grupo. Isto não deve ser desenvolvido separadamente, mas sim no âmbito de uma instituição de saúde com uma população elevada de doentes (hospital distrital). Uma repensação dos cuidados psiquiátricos agudos nesta estrutura pode reduzir significativamente a estigmatização com uma melhoria mensurável da eficiência (tempo de enfermagem mais curto) e eficácia. Entre as nossas prioridades está a separação física das condições perturbadas (por exemplo, perturbações resultantes de uma complicação da doença física na velhice) dos cuidados psiquiátricos agudos. Para implementar as ideias acima, enviamos questionários às instituições prestadoras de cuidados psiquiátricos ativos e solicitamos propostas e planos de desenvolvimento. No decurso das visitas in loco, realizaram igualmente consultas presenciais com o pessoal e a direção sobre as possibilidades de melhoria ao longo das prioridades. Ao processar os materiais de entrada e tendo em conta o montante disponível no projeto, foram estabelecidas prioridades. Assim, identificamos 14 locais onde o resultado esperado e o desenvolvimento psiquiátrico do valor investido serão implementados conceitualmente. À medida que o projeto está concluído, espera-se que as diferenças na qualidade do acesso aos cuidados de saúde no país sejam reduzidas. Independentemente do local de residência, buscamos desenvolver o cuidado ideal, aumentando assim a satisfação do paciente a longo prazo, reduzindo a carga psicossocial, permitindo uma melhor harmonização das oportunidades de reabilitação e desenvolvimento ambulatorial. Como resultado de tudo isso, as pessoas com doenças mentais podem melhorar suas oportunidades de vida, resocialização e, assim, reduzir os encargos econômicos. (Portuguese)
    12 August 2022
    0 references
    Forekomsten og udbredelsen af mentale sygdomme i den ungarske befolkning er ekstremt høj. Hvis mennesker med vanedannende problemer er inkluderet, kan selv en ud af fire personer i vores land blive berørt. Dette er en "populær sygdom" problem. Sundhedsbyrden er betydelig med hensyn til antal for både samfundet, herunder familier, sundhedspleje og naturligvis patienten. Sundhedssystemet for mentalt syge patienter faldt gradvist siden midten af 2000'erne. Reduktionen påvirkede hovedsagelig akut pleje. Hverken tværsnittet af rehabiliteringstjenester eller udviklingen af ambulant behandling fulgte kapacitetsnedskæringen. Således er livskvaliteten og livsmulighederne for mennesker med psykiatriske sygdomme blevet reduceret. Byrden for mikro- og makromiljøet er steget betydeligt. Byrden øges yderligere som følge af omkostningerne ved invaliditet og førtidspensionering. Internationale undersøgelser bekræfter også, at den gennemsnitlige levetid for personer med psykiske sygdomme er 10-12 år kortere end den gennemsnitlige befolkning. Der er betydelige forskelle i fordelingen af pleje og adgang til pleje i landet, både på amtsplan og regionalt plan, med hensyn til infrastruktur og menneskelige ressourcer. Som følge af EU-finansierede ansøgninger om kronisk pleje (psykiatrisk rehabilitering) forbedredes den psykiatriske rehabiliteringskapacitet med ca. 4 % i forhold til det nationale gennemsnit, og de regionale forskelle på primærinfrastrukturniveau faldt moderat. Formålet med dette bud er at udvikle akut psykiatrisk behandling. Under det forberedende arbejde identificerede den tekniske arbejdsgruppe, der støtter projektet, prioriteter, der følger de vigtigste aktionslinjer for psykiatriens fremtid. Ud over de tidligere anførte byrder for personer med mentale sygdomme er der betydelige ulemper som følge af stigmatisering og fordomme, som yderligere forringer chancerne for helbredende rehabilitering og ofte forhindrer en forbedring af livskvaliteten. På grund af ovenstående er det vores prioritet at have mindst én psykiatrisk klasse, der er egnet til aktiv pleje i hvert amt, hvor moderne, effektiv og differentieret terapeutisk modalitet er tilgængelig i det 21. århundrede, samtidig med at der stilles tilstrækkelige menneskelige ressourcer til rådighed. Det er også en prioritet at forbedre patientsikkerhed og infrastrukturløsninger for akut lægehjælp, herunder naturligvis ydelser, der kan betragtes som "krise" og kan afskediges inden for 24 timer eller, hvis der er tale om en fysisk klage, kan rettes mod specialiseret ambulant behandling og/eller hospitalsindlæggelse. Konceptet adskiller således nødsituationer (inden for 24 timer) og aktiv psykiatrisk pleje. Der bør gøres en indsats for at nå det afsluttede plejeniveau inden for rammerne af aktiv pleje og dermed forbedre patienternes indkvarteringsforhold, begrænse antallet af senge på afdelingerne (op til 4 senge), øge antallet af badeværelser, der er forbundet med afdelingerne, forbedre arbejdsvilkårene for læger og psykologer i klassen, oprette medicinsk-psykologiske terapeutiske rum eller ansætte og gruppeværelser. Dette bør ikke udvikles separat, men inden for rammerne af en sundhedsinstitution med en høj patientpopulation (amtshospital). En nytænkning af akut psykiatrisk pleje i denne struktur kan reducere stigmatisering betydeligt med en målbar forbedring i effektiviteten (kortere sygeplejetid) og effektivitet. Blandt vores prioriteter er fysisk adskillelse af forstyrrede tilstande (f.eks. forstyrrede tilstande som følge af en komplikation af fysisk sygdom i alderdommen) fra akut psykiatrisk behandling. For at gennemføre ovenstående idéer sendte vi spørgeskemaer til de institutioner, der yder aktiv psykiatrisk behandling, og vi bad om udviklingsforslag og -planer. I forbindelse med besøg på stedet afholdt de også ansigt til ansigt konsultationer med personale og ledelse om mulighederne for forbedringer i overensstemmelse med prioriteterne. Ved at behandle de indgående materialer og under hensyntagen til det beløb, der er til rådighed i projektet, er der fastlagt prioriteter. Vi har således identificeret 14 steder, hvor det forventede resultat og den psykiatriske udvikling af det investerede beløb vil blive gennemført konceptuelt. Efterhånden som projektet er afsluttet, forventes det, at forskellene i kvaliteten af adgangen til pleje i landet vil blive reduceret. Uanset bopælen bestræber vi os på at udvikle optimal pleje og dermed øge patienttilfredsheden på lang sigt, reducere den psykosociale byrde, hvilket giver mulighed for bedre harmonisering af rehabiliterings- og ambulante udviklingsmuligheder. Som følge af alt dette kan mennesker med psykiske sygdomme forbedre deres livsmuligheder, resocialisering og dermed reducere den økonomiske byrde. (Danish)
    12 August 2022
    0 references
    Prevalența și prevalența bolilor mintale în rândul populației maghiare este extrem de ridicată. Dacă sunt incluse persoane cu probleme de dependență, chiar și una din patru persoane din țara noastră poate fi afectată. Aceasta este o problemă de „boală populară”. Povara sănătății este semnificativă din punctul de vedere al numărului atât pentru societate, inclusiv pentru familii, asistență medicală și, desigur, pentru pacient. Sistemul de asistență medicală pentru pacienții cu boli mintale a scăzut treptat de la mijlocul anilor 2000. Reducerea a afectat în principal îngrijirea acută. Nici secțiunea transversală a serviciilor de reabilitare, nici dezvoltarea asistenței medicale ambulatorii nu au urmat reducerea capacității. Astfel, calitatea vieții și oportunitățile de viață ale persoanelor cu boli psihiatrice au fost reduse. Sarcina asupra micromediului și macromediului a crescut în mod semnificativ. Sarcina este majorată și mai mult de costurile aferente handicapului și pensionării anticipate. Studiile internaționale confirmă, de asemenea, că durata medie de viață a persoanelor cu boli mintale este cu 10-12 ani mai scurtă decât populația medie. Există diferențe semnificative în ceea ce privește distribuția îngrijirii și accesul la îngrijire în țară, atât la nivel județean, cât și regional, în ceea ce privește infrastructura și resursele umane. Ca urmare a cererilor finanțate de UE pentru îngrijirea cronică (reabilitare psihologică), capacitatea de reabilitare psihiatrică s-a îmbunătățit cu aproximativ 4 % în medie la nivel național, iar disparitățile regionale la nivelul infrastructurii primare au scăzut moderat. Obiectivul acestei licitații este de a dezvolta îngrijirea psihiatrică acută. În cursul lucrărilor pregătitoare, grupul de lucru tehnic care sprijină proiectul a identificat priorități care urmează cele mai importante linii de acțiune pentru viitorul psihiatriei. În plus față de sarcinile enumerate anterior pentru persoanele cu boli mintale, există dezavantaje semnificative care rezultă din stigmatizare și prejudecăți, care afectează și mai mult șansele de reabilitare a vindecării și împiedică adesea îmbunătățirea calității vieții. Datorită celor de mai sus, prioritatea noastră este să avem cel puțin o clasă psihiatrică potrivită pentru îngrijirea activă în fiecare județ, unde în secolul XXI este disponibilă o modalitate terapeutică modernă, eficientă, diferențiată, oferind în același timp resurse umane adecvate. De asemenea, este prioritar să se îmbunătățească siguranța pacienților și soluțiile de infrastructură pentru asistența medicală de urgență, inclusiv, desigur, beneficiile care pot fi considerate „criză” și care pot fi respinse în termen de 24 de ore sau, în cazul oricărei plângeri fizice, pot fi direcționate către asistența medicală ambulatorie specializată și/sau asistența medicală spitalicească. Astfel, conceptul separă urgența (în termen de 24 de ore) de îngrijirea psihiatrică activă. Ar trebui depuse eforturi pentru a se ajunge la nivelul complet de îngrijire în cadrul asistenței active, îmbunătățind astfel condițiile de cazare ale pacienților, limitând numărul de paturi în secții (până la 4 paturi), crescând numărul de băi conectate la secții, îmbunătățind condițiile de muncă ale medicilor și psihologilor din clasă, înființând camere medicale-psihologice terapeutice sau de angajare și de grup. Acest lucru nu ar trebui dezvoltat separat, ci în cadrul unei instituții de sănătate cu o populație mare de pacienți (spital județean). O regândire a îngrijirii psihiatrice acute în această structură poate reduce semnificativ stigmatizarea, cu o îmbunătățire măsurabilă a eficienței (timpul de asistență medicală mai scurt) și a eficacității. Printre prioritățile noastre se numără separarea fizică a afecțiunilor perturbate (de exemplu, afecțiunile perturbate care rezultă dintr-o complicație a bolii fizice la bătrânețe) de îngrijirea psihiatrică acută. Pentru a implementa ideile de mai sus, am trimis chestionare instituțiilor care oferă asistență psihiatrică activă și am solicitat propuneri și planuri de dezvoltare. În cursul vizitelor la fața locului, aceștia au organizat, de asemenea, consultări față în față cu personalul și conducerea cu privire la posibilitățile de îmbunătățire în funcție de priorități. Prin prelucrarea materialelor primite și luând în considerare suma disponibilă în cadrul proiectului, au fost stabilite priorități. Astfel, am identificat 14 locuri în care rezultatul așteptat și dezvoltarea psihiatrică a sumei investite vor fi implementate conceptual. Pe măsură ce proiectul este finalizat, se preconizează că diferențele în ceea ce privește calitatea accesului la asistență medicală în țară vor fi reduse. Indiferent de locul de reședință, ne străduim să dezvoltăm o îngrijire optimă, sporind astfel satisfacția pacienților pe termen lung, reducând povara psihosocială, permițând o mai bună armonizare a oportunităților de reabilitare și dezvoltare ambulatorie. Ca urmare a tuturor ... (Romanian)
    12 August 2022
    0 references
    Förekomsten och prevalensen av psykiska sjukdomar inom den ungerska befolkningen är extremt hög. Om personer med beroendeframkallande problem ingår, kan även en av fyra personer i vårt land påverkas. Detta är en ”populär sjukdom” problem. Hälsobördan är betydande i fråga om antal för både samhället, inklusive familjer, hälso- och sjukvård och, naturligtvis, patienten. Hälso- och sjukvårdssystemet för psykiskt sjuka har gradvis minskat sedan mitten av 2000-talet. Minskningen påverkade främst akutvården. Varken tvärsnittet av rehabiliteringstjänster eller utvecklingen av öppenvård följde kapacitetsminskningen. Därmed har livskvaliteten och levnadsmöjligheterna för personer med psykiatriska sjukdomar minskat. Belastningen på mikro- och makromiljöerna har ökat avsevärt. Bördan ökar ytterligare genom kostnaderna för invaliditet och förtidspensionering. Internationella studier bekräftar också att den genomsnittliga livslängden för personer med psykiska sjukdomar är 10–12 år kortare än genomsnittsbefolkningen. Det finns stora skillnader i fördelningen av vård och tillgång till vård inom landet, både på länsnivå och regional nivå, när det gäller infrastruktur och mänskliga resurser. Till följd av EU-finansierade ansökningar om kronisk vård (psykiatrisk rehabilitering) förbättrades den psykiatriska rehabiliteringskapaciteten med omkring 4 % jämfört med det nationella genomsnittet och de regionala skillnaderna på primär infrastrukturnivå minskade måttligt. Syftet med detta anbudsförfarande är att utveckla akut psykiatrisk vård. Under det förberedande arbetet identifierade den tekniska arbetsgrupp som stöder projektet prioriteringar som följer de viktigaste handlingslinjerna för psykiatrins framtid. Utöver de tidigare angivna bördorna för personer med psykisk ohälsa finns det betydande nackdelar till följd av stigmatisering och fördomar, vilket ytterligare försämrar chanserna att läka rehabilitering och ofta förhindrar en förbättring av livskvaliteten. På grund av ovanstående är vår prioritet att ha minst en psykiatrisk klass lämplig för aktiv vård i varje län, där moderna, effektiva och differentierade terapeutiska metoder finns tillgängliga under 2000-talet, samtidigt som tillräckliga mänskliga resurser tillhandahålls. Det är också en prioriterad fråga att förbättra patientsäkerheten och infrastrukturlösningarna för akutsjukvård, inklusive naturligtvis förmåner som kan betraktas som ”kriser” och som kan avskedas inom 24 timmar eller, vid fysiska besvär, kan riktas till specialiserad öppenvård och/eller sluten vård. Konceptet separerar således akutvård (inom 24 timmar) och aktiv psykiatrisk vård. Ansträngningar bör göras för att nå den färdiga vårdnivån inom ramen för den aktiva vården, vilket förbättrar patienternas boendeförhållanden, begränsar antalet sängar i avdelningarna (upp till 4 bäddar), ökar antalet badrum som är anslutna till avdelningarna, förbättrar arbetsvillkoren för läkare och psykologer i klassen, inrättar medicinsk-psykologiska terapeutiska rum eller sysselsätter och grupperar rum. Detta bör inte utvecklas separat, utan inom ramen för en hälso- och sjukvårdsinstitution med en hög patientpopulation (county hospital). En omprövning av akut psykiatrisk vård i denna struktur kan avsevärt minska stigmatiseringen med en mätbar förbättring av effektiviteten (kortare omvårdnadstid) och effektivitet. Bland våra prioriteringar är den fysiska separationen av störda förhållanden (t.ex. störda förhållanden till följd av en komplikation av fysisk sjukdom under ålderdomen) från akut psykiatrisk vård. För att genomföra ovanstående idéer skickade vi enkäter till de institutioner som gav aktiv psykiatrisk vård och bad om utvecklingsförslag och planer. Under besöken på plats höll de också personliga samråd med personalen och ledningen om möjligheterna till förbättringar längs prioriteringarna. Genom att bearbeta inkommande material och med hänsyn till det belopp som finns tillgängligt i projektet har prioriteringar fastställts. Således har vi identifierat 14 platser där förväntat resultat och psykiatrisk utveckling av det investerade beloppet kommer att genomföras begreppsmässigt. När projektet är avslutat förväntas skillnaderna i kvaliteten på tillgången till vård i landet minska. Oavsett bostadsort strävar vi efter att utveckla optimal vård och därigenom öka patientens tillfredsställelse på lång sikt, minska den psykosociala bördan och möjliggöra en bättre harmonisering av rehabiliteringsmöjligheter och möjligheter till öppenvårdsutveckling. Som ett resultat av allt detta kan personer med psykiska sjukdomar förbättra sina livsmöjligheter, resocialisering och därmed minska den ekonomiska bördan. (Swedish)
    12 August 2022
    0 references
    Szombathely, Vas
    0 references
    5 March 2024
    0 references

    Identifiers

    EFOP-2.2.0-16-2016-00005
    0 references