Kopo — harvesting costs in Lapland harvesting destinations (Q3755149)
Jump to navigation
Jump to search
Project Q3755149 in Finland
| Language | Label | Description | Also known as |
|---|---|---|---|
| English | Kopo — harvesting costs in Lapland harvesting destinations |
Project Q3755149 in Finland |
Statements
39,078.5 Euro
0 references
228,458.0 Euro
0 references
17.11 percent
0 references
1 May 2021
0 references
30 June 2023
0 references
Rovaniemen Koulutuskuntayhtymä
0 references
Jatkuvapeitteisen metsänkasvatuksen suosio on kasvamassa, ja paine avohakkuiden vähentämiseen Metsähallituksen mailla sekä myös ojitetuilla turvemailla on kasvanut. Tämä voi merkitä jatkuvan kasvatuksen lisääntymistä erityisesti Lapissa ja Pohjois-Suomessa, jossa sekä Metsähallituksen maiden sekä turvemaiden osuus on suuri. Erityisesti puunkorjuun vaikutukset (korjuukustannukset, korjuujälki) tulisi tuntea, jotta voitaisiin arvioida jatkuvan kasvatuksen käyttökelpoisuutta. Tämä mahdollistaisi myös jatkuvan kasvatuksen ja tasaikäisen metsikön kasvatuksen kannattavuuksien kattavamman vertailun, jossa huomioitaisiin kasvu- ja tuotosvaikutusten lisäksi myös puunkorjuun kustannukset (€/m3). Hankkeen tavoitteena on tutkia, miten jatkuvapeitteisessä metsäkasvatuksessa sovellettava poimintahakkuu soveltuu Lapin olosuhteisiin, jossa korjuuolosuhteet ovat muuta maata vaativammat arktisten olosuhteiden, pitkien etäisyyksien, keskimääräistä pienemmän hakkuukertymän (m3/ha) ja muiden metsänkäyttötapojen takia. Hankkeessa verrataan poimintahakkuiden ja tasaikäisen metsikön hakkuutapoja (alaharvennus, avohakkuu) toisiinsa mallintamalla koehakkuiden perusteella hakkuiden ajanmenekki (s/rungon käyttöosa), tuottavuus (m3/hakkuukoneen käyttötunti) ja korjuukustannukset tienvarsivarastolla (€/m3) sekä mittaamalla korjuujälki. Hankkeen aikana perustetaan Lappiin koeleimikoita, joissa tehdään koehakkuita eri hakkuutavoilla (poimintahakkuu, alaharvennus, avohakkuu). Leimikkokohteiksi valitaan kohteet, joissa on luonnostaan puuston eri-ikäisrakenteisuutta, ja johon voidaan soveltaa sekä poimintahakkuuta että tasaikäisen metsikön hakkuutapoja. Tulosten vertailtavuuden varmistamiseksi hakkuukoneen kuljettaja on harjaantunut tutkittaviin työtapoihin ja hakkuut toteutetaan hakkuukoneella, joka on sama kaikilla vertailtavilla työtavoilla. 1)Koehakkuiden perusteella selvitetään hakkuutyön ajanmenekki, tuottavuus, polttoaineen kulutus, jäävän puuston rakenne ja korjuujälki eri hakkuutavoilla (poimintahakkuu, perinteinen alaharvennus ja avohakkuu) 2)Laaditaan ajanmenekki- ja tuottavuusmallit kolmelle em. hakkuukoneen hakkuutavalle3)Vertaillaan puunkorjuun kustannuksia ja korjuujälkeä leimikkotasolla em. hakkuutavoilla hakkuukoneen ja metsätraktorin muodostamalla korjuuketjulla Hankkeen toteutuksesta vastaa Lapin koulutuskeskus REDU yhdessä Luonnonvarakeskuksen kanssa. (Finnish)
0 references
The popularity of continuous forest farming is increasing, and the pressure to reduce clear fellings on Metsähallitus lands and drained peatlands has increased. This may mean an increase in continuous rearing, especially in Lapland and Northern Finland, where the share of Metsähallitus and peatlands is high. In particular, the effects of harvesting (harvesting costs, harvesting trail) should be known in order to assess the usefulness of continuous rearing. This would also allow for a more comprehensive comparison of the profitability of continuous rearing and stable stands, taking into account not only growth and yield effects, but also the costs of harvesting (EUR/m³). The objective of the project is to examine how the harvesting applied in continuous-covered forest farming is suitable for the conditions in Lapland, where harvesting conditions are more demanding than the rest of the country due to Arctic conditions, long distances, lower than average harvesting (m³/ha) and other forest uses. The project compares the harvesting methods (low thinning, clear-cut) of harvesting and steady-age stands by modelling the logging time (s/hull operating part), productivity (m³/hour of use of the harvesting machine) and harvesting costs at roadside storage (EUR/m³), as well as measuring the harvesting trace. During the project, test stamps will be set up in Lapland, where test fellings are carried out using different types of felling (picking, thinning, clear-cut). Pile sites are selected that naturally have different ages of stand structure and can be subject to both harvesting and harvesting methods of a steady-age stand. In order to ensure that the results are comparable, the operator of the harvesting machine is trained in the working methods to be investigated and the logging is carried out using a logging machine which is the same for all comparable working methods. 1)According to the harvesting operations, productivity, fuel consumption, the structure of the remaining trees and the harvesting track with different types of felling (picking, traditional subcuting and clear-cut) 2)Prepare time and productivity models for the three types of logging machinery mentioned above3) Compare the costs of logging and the harvesting trace at the cutting level with the harvesting chain made up of a logging machine and a forest tractor. The project is implemented by the Lapland Training Centre REDU together with the Natural Resources Institute Finland. (English)
23 November 2021
0.8763942334947494
0 references
La popularité de l’agriculture forestière continue augmente, et la pression pour réduire les coupes à blanc sur les terres de Metsähallitus et les tourbières drainées a augmenté. Cela peut entraîner une augmentation de l’élevage continu, en particulier en Laponie et dans le nord de la Finlande, où la part des Metsähallitus et des tourbières est élevée. En particulier, il convient de connaître les effets de la récolte (coûts de récolte, sentier de récolte) afin d’évaluer l’utilité de l’élevage continu. Cela permettrait également une comparaison plus complète de la rentabilité de l’élevage continu et des peuplements stables, en tenant compte non seulement des effets sur la croissance et le rendement, mais aussi des coûts de récolte (EUR/m³). L’objectif du projet est d’examiner comment la récolte appliquée dans l’agriculture forestière à couverture continue est adaptée aux conditions en Laponie, où les conditions de récolte sont plus exigeantes que le reste du pays en raison des conditions arctiques, des longues distances, des récoltes inférieures à la moyenne (m³/ha) et d’autres utilisations forestières. Le projet compare les méthodes de récolte (faible éclaircie, coupe à blanc) des peuplements de récolte et d’âge régulier en modélisant le temps d’exploitation (s/partie d’exploitation de la coque), la productivité (m³/heure d’utilisation de la machine de récolte) et les coûts de récolte au stockage routier (EUR/m³), ainsi que la mesure des traces de récolte. Au cours du projet, des tampons d’essai seront mis en place en Laponie, où des abattages d’essai sont effectués à l’aide de différents types d’abattage (épistage, éclaircissage, coupe à blanc). Les sites de pieux sont choisis qui ont naturellement des âges différents de structure du peuplement et peuvent être soumis à la fois aux méthodes de récolte et de récolte d’un peuplement à âge régulier. Afin d’assurer la comparabilité des résultats, l’opérateur de la machine à récolter est formé aux méthodes de travail à étudier et l’exploitation est effectuée à l’aide d’une machine d’exploitation qui est la même pour toutes les méthodes de travail comparables. 1)En fonction des opérations de récolte, de la productivité, de la consommation de carburant, de la structure des arbres restants et de la piste de récolte avec différents types d’abattage (cueillette, sous-découpage traditionnel et coupe à blanc) 2)Préparer des modèles de temps et de productivité pour les trois types de machines d’exploitation forestière mentionnés ci-dessus3) Comparer les coûts de l’exploitation forestière et de la trace de récolte au niveau de la coupe avec la chaîne de récolte constituée d’une machine à bois et d’un tracteur forestier. (French)
26 November 2021
0 references
Die Beliebtheit der kontinuierlichen Waldbewirtschaftung nimmt zu, und der Druck, klare Fällungen auf Metsähallitus-Landen und entwässerten Torfgebieten zu reduzieren, hat zugenommen. Dies kann eine Zunahme der kontinuierlichen Aufzucht bedeuten, insbesondere in Lappland und Nordfinnland, wo der Anteil von Metsähallitus und Torfflächen hoch ist. Insbesondere sollten die Auswirkungen der Ernte (Erntekosten, Erntepfad) bekannt sein, um den Nutzen einer kontinuierlichen Aufzucht zu bewerten. Dies würde auch einen umfassenderen Vergleich der Rentabilität der kontinuierlichen Aufzucht und stabilen Stände ermöglichen, wobei nicht nur Wachstums- und Ertragseffekte, sondern auch die Erntekosten (EUR/m³) berücksichtigt würden. Ziel des Projekts ist es, zu untersuchen, wie die Ernte in der kontinuierlichen Waldbewirtschaftung für die Bedingungen in Lappland geeignet ist, wo die Erntebedingungen aufgrund der arktischen Bedingungen, der langen Entfernungen, der unterdurchschnittlichen Ernte (m³/ha) und anderer Waldnutzungen anspruchsvoller sind als der Rest des Landes. Das Projekt vergleicht die Erntemethoden (niedrige Ausdünnung, Klarschnitt) der Ernte- und Standstände durch Modellierung der Abholzungszeit (s/Rumpf-Betriebsteil), Produktivität (m³/h Nutzung der Erntemaschine) und Erntekosten bei Straßenlagerungen (EUR/m³) sowie die Messung der Erntespur. Während des Projekts werden Prüfstempel in Lappland aufgestellt, wo die Testfällungen mit verschiedenen Arten von Fällungen (Pickern, Ausdünnung, Klarschnitt) durchgeführt werden. Stapelstellen werden ausgewählt, die natürlich unterschiedliche Altersgruppen der Standstruktur aufweisen und sowohl Ernte- als auch Erntemethoden eines Steady-Aging-Standes unterliegen können. Um zu gewährleisten, dass die Ergebnisse vergleichbar sind, wird der Bediener der Erntemaschine in den zu untersuchenden Arbeitsmethoden geschult und die Protokollierung erfolgt mit einer Logging-Maschine, die für alle vergleichbaren Arbeitsmethoden gleich ist. 1)Nach den Erntevorgängen, der Produktivität, dem Kraftstoffverbrauch, der Struktur der verbleibenden Bäume und der Erntestrecke mit unterschiedlichen Arten von Fällungen (Picking, traditionelles Unterschneiden und klares Schneiden) 2)Vorbereiten von Zeit- und Produktivitätsmodellen für die drei oben genannten Arten von Holzmaschinen3) Vergleichen Sie die Kosten für die Abholzung und die Erntespur auf der Schnittebene mit der Erntekette, die aus einer Holzmaschine und einem Forsttraktor besteht. Das Projekt wird vom Lappländischen Ausbildungszentrum REDU gemeinsam mit dem Institut für natürliche Ressourcen Finnland durchgeführt. (German)
30 November 2021
0 references
De populariteit van continue boslandbouw neemt toe en de druk om de duidelijke kappen op Metsähallitus-gronden en gedraineerde veengebieden te verminderen is toegenomen. Dit kan leiden tot een toename van de continue opfok, met name in Lapland en Noord-Finland, waar het aandeel van Metsähallitus en veengebieden hoog is. Met name de effecten van het oogsten (oogstkosten, oogstspoor) moeten bekend zijn om het nut van continue opfok te beoordelen. Dit zou ook een uitgebreidere vergelijking mogelijk maken van de winstgevendheid van continue opfok en stabiele standen, waarbij niet alleen rekening wordt gehouden met de groei- en opbrengsteffecten, maar ook met de kosten van oogsten (EUR/m³). Het doel van het project is na te gaan hoe het oogsten in continu bedekte boslandbouw geschikt is voor de omstandigheden in Lapland, waar de oogstomstandigheden veeleisender zijn dan de rest van het land als gevolg van Arctische omstandigheden, lange afstanden, lager dan gemiddeld oogsten (m³/ha) en andere vormen van bosgebruik. Het project vergelijkt de oogstmethoden (laag uitdunnen, helder snijden) van oogsten en gestage leeftijdsstanden door het modelleren van de houtkaptijd (s/hull-bedrijfsdeel), de productiviteit (m³/uur gebruik van de oogstmachine) en de oogstkosten bij opslag langs de weg (EUR/m³) en het meten van het oogstspoor. Tijdens het project zullen teststempels worden opgesteld in Lapland, waar testkappen worden uitgevoerd met behulp van verschillende soorten kapen (pikken, uitdunnen, helder snijden). Stapelplaatsen worden geselecteerd die van nature verschillende leeftijden van standstructuur hebben en kunnen worden onderworpen aan zowel het oogsten als het oogsten van methoden van een steady-age stand. Om ervoor te zorgen dat de resultaten vergelijkbaar zijn, wordt de exploitant van de oogstmachine opgeleid in de te onderzoeken werkmethoden en wordt de houtkap uitgevoerd met behulp van een houtkapmachine die voor alle vergelijkbare werkmethoden hetzelfde is. 1)Volgens de oogstverrichtingen, productiviteit, brandstofverbruik, de structuur van de resterende bomen en de oogstbaan met verschillende soorten kap (pikken, traditionele subcuting en clear-cut) 2) Bereid tijd- en productiviteitsmodellen voor de drie bovengenoemde soorten houtkapmachines3) Vergelijk de kosten van houtkap en het oogstspoor op het snijniveau met de oogstketen bestaande uit een houtkapmachine en een bostrekker. Het project wordt uitgevoerd door het Lapland Training Centre REDU samen met het Natural Resources Institute Finland. (Dutch)
5 December 2021
0 references
La popolarità dell'agricoltura forestale continua è in aumento, e la pressione per ridurre abbattimenti limpidi sulle terre di Metsähallitus e torbiere drenate è aumentata. Ciò può significare un aumento dell'allevamento continuo, soprattutto nella Lapponia e nella Finlandia settentrionale, dove la quota di Metsähallitus e torbiere è elevata. In particolare, gli effetti della raccolta (costi di raccolta, sentiero di raccolta) dovrebbero essere noti al fine di valutare l'utilità dell'allevamento continuo. Ciò consentirebbe inoltre un confronto più completo tra la redditività dell'allevamento continuo e degli stand stabili, tenendo conto non solo degli effetti di crescita e di rendimento, ma anche dei costi della raccolta (EUR/m³). L'obiettivo del progetto è esaminare in che modo la raccolta applicata nell'agricoltura forestale coperta in modo continuo sia adatta alle condizioni della Lapponia, dove le condizioni di raccolta sono più impegnative rispetto al resto del paese a causa delle condizioni artiche, delle lunghe distanze, della raccolta inferiore alla media (m³/ha) e di altri usi forestali. Il progetto mette a confronto i metodi di raccolta (basso diradamento, taglio chiaro) di raccolta e stand in età stabile modellando il tempo di disboscamento (s/parte operativa dello scafo), la produttività (m³/ora di utilizzo della macchina di raccolta) e i costi di raccolta presso lo stoccaggio su strada (EUR/m³), nonché la misurazione della traccia di raccolta. Durante il progetto verranno allestiti francobolli di prova in Lapponia, dove gli abbattimenti di prova vengono effettuati utilizzando diversi tipi di abbattimento (picking, diradamento, clear-cut). I siti di pali sono selezionati che hanno naturalmente diverse età di struttura del supporto e possono essere soggetti a metodi sia di raccolta che di raccolta di un cavalletto di età costante. Al fine di garantire la comparabilità dei risultati, l'operatore della macchina di raccolta è formato sui metodi di lavoro da esaminare e la registrazione viene effettuata utilizzando una macchina di taglio che è la stessa per tutti i metodi di lavoro comparabili. 1) Secondo le operazioni di raccolta, la produttività, il consumo di carburante, la struttura degli alberi rimanenti e la pista di raccolta con diversi tipi di abbattimento (picking, sottocuting tradizionale e taglio chiaro) 2)Preparare i modelli di tempo e produttività per i tre tipi di macchine di taglio di cui sopra3) confrontare i costi di taglio e la traccia di raccolta a livello di taglio con la catena di raccolta composta da una macchina di taglio e da un trattore forestale. Il progetto è attuato dal Centro di formazione della Lapponia REDU insieme all'Istituto delle risorse naturali Finlandia. (Italian)
12 January 2022
0 references
La popularidad de la agricultura forestal continua está aumentando, y la presión para reducir las talas claras en las tierras de Metsähallitus y las turberas drenadas ha aumentado. Esto puede significar un aumento de la cría continua, especialmente en Laponia y el norte de Finlandia, donde la proporción de Metsähallitus y turberas es elevada. En particular, deben conocerse los efectos de la cosecha (costes de cosecha, pista de cosecha) a fin de evaluar la utilidad de la cría continua. Esto también permitiría una comparación más completa de la rentabilidad de la cría continua y los rodales estables, teniendo en cuenta no solo los efectos de crecimiento y rendimiento, sino también los costes de la cosecha (EUR/m³). El objetivo del proyecto es examinar la manera en que la cosecha aplicada en la agricultura forestal continua cubierta es adecuada para las condiciones de Laponia, donde las condiciones de cosecha son más exigentes que el resto del país debido a las condiciones árticas, largas distancias, menores que la cosecha media (m³/ha) y otros usos forestales. El proyecto compara los métodos de recolección (baja adelgazamiento, corte claro) de los puestos de cosecha y de la edad estable modelando el tiempo de tala (parte operativa del casco), la productividad (m³/hora de uso de la máquina de cosecha) y los costes de cosecha en el almacenamiento en carretera (EUR/m³), así como la medición del rastro de cosecha. Durante el proyecto, se instalarán sellos de prueba en Laponia, donde se realizan talas de ensayo utilizando diferentes tipos de tala (picking, adelgazamiento, corte claro). Los sitios de pilas se seleccionan que tienen naturalmente diferentes edades de estructura de soporte y pueden estar sujetos a métodos de cosecha y cosecha de un stand de edad estable. Para garantizar que los resultados son comparables, el operador de la máquina cosechadora está capacitado en los métodos de trabajo que deben investigarse y la tala se lleva a cabo utilizando una máquina de tala que es la misma para todos los métodos de trabajo comparables. 1)De acuerdo con las operaciones de cosecha, productividad, consumo de combustible, estructura de los árboles restantes y pista de recolección con diferentes tipos de tala (picking, subcuting tradicional y corte claro) 2)Preparar modelos de tiempo y productividad para los tres tipos de maquinaria de tala mencionados anteriormente3) Comparar los costes de tala y el rastro de cosecha a nivel de corte con la cadena de recolección compuesta por una máquina maderera y un tractor forestal. El proyecto es ejecutado por el Centro de Formación de Laponia REDU junto con el Instituto de Recursos Naturales de Finlandia. (Spanish)
13 January 2022
0 references
Kasvab pideva metsakasvatuse populaarsus ning suurenenud on surve vähendada Metsähallituse maadel ja kuivendatud turbaaladel selgeid raieid. See võib tähendada pideva kasvatamise kasvu, eriti Lapimaal ja Põhja-Soomes, kus Metsähallituse ja turbaalade osakaal on suur. Eelkõige tuleks teada saagikoristuse mõju (saagikoristuskulud, raierada), et hinnata pideva kasvatamise kasulikkust. See võimaldaks ka ulatuslikumalt võrrelda pideva kasvatuse ja stabiilsete puistute kasumlikkust, võttes arvesse mitte ainult kasvu ja saagikust, vaid ka saagikoristuse kulusid (eurot/m³). Projekti eesmärk on uurida, kuidas pidevas metsakasvatuses kasutatav ülestöötamine sobib Lapimaa tingimustele, kus raietingimused on karmimad kui ülejäänud riik Arktika tingimuste, pikkade vahemaade, keskmisest väiksema raie (m³/ha) ja muu metsakasutuse tõttu. Projektis võrreldakse saagikoristusmeetodeid (väike harvendamine, selge lõikamine) ja püsivat vanust, modelleerides raieaega (s/kerge tööosa), tootlikkust (raiemasina kasutusaeg m³/tund) ja raiekulusid teeäärsetes ladustamiskohtades (eurot/m³), samuti mõõdetakse raiejälge. Projekti käigus rajatakse katsetemplid Lapimaal, kus katseid langetatakse erinevat tüüpi raietega (valimine, harvendamine, läbilõikamine). Valitakse vaiade paigad, mis on loomulikult erineva vanusega puistustruktuuriga ning mille puhul võib kasutada nii saagikoristus- kui ka saagikoristusmeetodeid. Tulemuste võrreldavuse tagamiseks koolitatakse raiemasina käitajat töömeetodite alal, mida tuleb uurida, ning metsaraie toimub raiemasina abil, mis on kõigi võrreldavate töömeetodite puhul sama. 1)Vastavalt raietoimingutele, tootlikkusele, kütusekulule, ülejäänud puude struktuurile ja raierajale koos eri tüüpi raietega (valimine, traditsiooniline alaraie ja lageraie) 2)Ettevalmistus- ja produktiivsusmudelid eespool nimetatud kolme liiki raiemasinate jaoks3) Võrrelge raietasandi raiekulusid ja raiejälge raiemasinast ja metsatraktorist koosneva raieahelaga. Projekti viib ellu Lapimaa koolituskeskus REDU koos Soome Loodusvarade Instituudiga. (Estonian)
12 August 2022
0 references
Auga nuolatinio miškų ūkio populiarumas ir didėja spaudimas sumažinti kirtimą Metsähallitus žemėje ir nusausintose durpynuose. Tai gali reikšti nuolatinį auginimą, ypač Laplandijoje ir Šiaurės Suomijoje, kur Metsähallitus ir durpynų dalis yra didelė. Visų pirma, siekiant įvertinti nuolatinio auginimo naudingumą, turėtų būti žinomas derliaus nuėmimo poveikis (derliaus sąnaudos, derliaus nuėmimo takas). Tai taip pat leistų išsamiau palyginti nepertraukiamo auginimo ir stabilių medynų pelningumą, atsižvelgiant ne tik į augimo ir derliaus poveikį, bet ir į derliaus nuėmimo sąnaudas (EUR/m³). Projekto tikslas – ištirti, kaip miško kirtimas, taikomas nepertraukiamoje miško žemdirbystėje, yra tinkamas Laplandijos sąlygoms, kur dėl Arkties sąlygų, ilgų atstumų, mažesnio nei vidutinis derliaus nuėmimo (m³/ha) ir kitų miško naudojimo būdų medienos ruošos sąlygos yra griežtesnės nei likusioje šalyje. Projekte palyginami derliaus nuėmimo metodai (mažas retinimas, aiškus kirtimas) ir pastovaus amžiaus medynai modeliuojant medienos ruošos laiką (s/korpuso operacinę dalį), našumą (m³/val. derliaus nuėmimo mašinos naudojimo) ir medienos ruošos sąnaudas sandėliuojant kelyje (EUR/m³), taip pat matuojant derliaus nuėmimo pėdsakus. Projekto metu Laplandijoje bus statomi bandomieji antspaudai, kuriuose bandomieji kirtimai atliekami naudojant skirtingus kirtimo tipus (nupjovimas, retinimas, skaidrus kirtimas). Parenkamos polių aikštelės, kurios natūraliai turi skirtingą stovo amžių ir gali būti taikomos tiek pastovaus amžiaus stovo derliaus nuėmimo, tiek derliaus nuėmimo metodais. Siekiant užtikrinti, kad rezultatai būtų palyginami, derliaus nuėmimo mašinos operatorius yra išmokytas tirtinų darbo metodų, o medienos ruoša atliekama naudojant medienos ruošos mašiną, kuri visiems panašiems darbo metodams yra vienoda. 1) Pagal derliaus nuėmimo operacijas, produktyvumą, kuro suvartojimą, likusių medžių struktūrą ir kirtimo takelį su skirtingais kirtimo tipais (nupjauti, tradicinį nupjovimą ir skaidrų kirtimą) 2) Parengti pirmiau minėtų trijų tipų medienos ruošos ir produktyvumo modelius3) Palyginkite medienos ruošos ir kirtimo pėdsakų kirtimo lygiu sąnaudas su kirtimo grandine, sudaryta iš medienos ruošos mašinos ir miško traktoriaus. Projektą įgyvendina Laplandijos mokymo centras REDU kartu su Suomijos gamtos išteklių institutu. (Lithuanian)
12 August 2022
0 references
Popularnost kontinuiranog šumskog uzgoja raste, a pritisak na smanjenje čistih sječa na zemljištima Metsähallitus i isušenim tresetišta povećao se. To može značiti povećanje kontinuiranog uzgoja, posebno u Laponiji i sjevernoj Finskoj, gdje je udio Metsähallitusa i tresetišta visok. Posebno bi trebali biti poznati učinci berbe (troškovi berbe, trag berbe) kako bi se procijenila korisnost kontinuiranog uzgoja. Time bi se omogućila i sveobuhvatnija usporedba profitabilnosti kontinuiranog uzgoja i stabilnih štandova, uzimajući u obzir ne samo učinke rasta i prinosa, već i troškove berbe (EUR/m³). Cilj je projekta ispitati kako je sječa koja se primjenjuje u kontinuiranom šumskom uzgoju prikladna za uvjete u Laponiji, gdje su uvjeti sječe zahtjevniji od ostatka zemlje zbog arktičkih uvjeta, dugih udaljenosti, manjeg od prosječne sječe (m³/ha) i drugih uporaba šuma. U okviru projekta uspoređuju se metode sječe (nisko prorjeđivanje, jasno rezanje) i stalak za sječu modeliranjem vremena sječe (radni dio s trupom), produktivnost (m³/sat uporabe stroja za berbu) i troškovi sječe pri skladištenju na cesti (EUR/m³), kao i mjerenje tragova sječe. Tijekom projekta postavit će se testne marke u Laponiji, gdje se testne sječe provode s pomoću različitih vrsta sječe (biranje, prorjeđivanje, jasno rezanje). Odabrana su mjesta s gomilama koja prirodno imaju različitu starost strukture štanda i mogu biti podložna metodama berbe i žetve stalak za stalak. Kako bi se osigurala usporedivost rezultata, rukovatelj stroja za berbu osposobljen je za radne metode koje treba istražiti, a sječa se provodi pomoću stroja za sječu koji je jednak za sve usporedive metode rada. 1) Prema postupcima berbe, produktivnosti, potrošnji goriva, strukturi preostalih stabala i sječi s različitim vrstama sječe (biranje, tradicionalno podrezivanje i jasno rezanje) 2) Pripremni modeli vremena i produktivnosti za tri prethodno navedene vrste strojeva za sječu3) Usporedite troškove sječe i tragove sječe na razini rezanja s lancem sječe koji se sastoji od stroja za sječu i šumskog traktora. Projekt provodi Centar za osposobljavanje Lapland REDU zajedno s Institutom za prirodne resurse Finske. (Croatian)
12 August 2022
0 references
Η δημοτικότητα της συνεχούς δασικής γεωργίας αυξάνεται και η πίεση για τη μείωση των καθαρών υλοτομήσεων στις εκτάσεις Metsähallitus και τους αποστραγγισμένους τυρφώνες έχει αυξηθεί. Αυτό μπορεί να σημαίνει αύξηση της συνεχούς εκτροφής, ιδίως στη Λαπωνία και τη Βόρεια Φινλανδία, όπου το μερίδιο του Metsähallitus και των τυρφώνων είναι υψηλό. Ειδικότερα, οι επιπτώσεις της συγκομιδής (κόστος συγκομιδής, διαδρομή συγκομιδής) θα πρέπει να είναι γνωστές προκειμένου να αξιολογείται η χρησιμότητα της συνεχούς εκτροφής. Αυτό θα επιτρέψει επίσης μια πιο ολοκληρωμένη σύγκριση της κερδοφορίας της συνεχούς εκτροφής και των σταθερών περιπτέρων, λαμβάνοντας υπόψη όχι μόνο τα αποτελέσματα της ανάπτυξης και της απόδοσης, αλλά και το κόστος συγκομιδής (EUR/m³). Στόχος του έργου είναι να εξεταστεί ο τρόπος με τον οποίο η υλοτόμηση που εφαρμόζεται στη συνεχή δασική γεωργία είναι κατάλληλη για τις συνθήκες στη Λαπωνία, όπου οι συνθήκες υλοτόμησης είναι πιο απαιτητικές από την υπόλοιπη χώρα λόγω των συνθηκών της Αρκτικής, των μεγάλων αποστάσεων, της υλοτόμησης μικρότερης από τον μέσο όρο (m³/ha) και άλλων δασικών χρήσεων. Το έργο συγκρίνει τις μεθόδους υλοτόμησης (χαμηλή αραίωση, διαυγής κοπή) της συγκομιδής και των περιπτέρων σταθερής γήρανσης με μοντελοποίηση του χρόνου υλοτόμησης (μέρος εκμετάλλευσης του κύτους), παραγωγικότητα (m³/ώρα χρήσης της μηχανής συγκομιδής) και το κόστος συγκομιδής σε καθ’ οδόν αποθήκευση (EUR/m³), καθώς και μέτρηση του ίχνους συγκομιδής. Κατά τη διάρκεια του έργου, θα τοποθετηθούν δοκιμαστικές σφραγίδες στη Λαπωνία, όπου πραγματοποιούνται υλοτομήσεις με τη χρήση διαφορετικών τύπων υλοτόμησης (επιλογή, αραίωση, διαυγής κοπή). Οι χώροι πασσάλων επιλέγονται που έχουν φυσικά διαφορετικές ηλικίες της δομής των περιπτέρων και μπορούν να υπόκεινται τόσο σε μεθόδους συγκομιδής όσο και σε μεθόδους συγκομιδής ενός στάβλου σταθερής ηλικίας. Για να εξασφαλιστεί η συγκρισιμότητα των αποτελεσμάτων, ο χειριστής της μηχανής υλοτόμησης εκπαιδεύεται στις μεθόδους εργασίας που πρόκειται να διερευνηθούν και η υλοτομία πραγματοποιείται με τη χρήση μηχανής υλοτόμησης η οποία είναι η ίδια για όλες τις συγκρίσιμες μεθόδους εργασίας. 1)Σύμφωνα με τις εργασίες υλοτόμησης, την παραγωγικότητα, την κατανάλωση καυσίμου, τη δομή των υπόλοιπων δένδρων και τη διαδρομή υλοτόμησης με διαφορετικούς τύπους υλοτόμησης (αποκομιδή, παραδοσιακή υποκοπή και διαυγή) 2)Τα μοντέλα χρόνου και παραγωγικότητας για τους τρεις τύπους μηχανημάτων υλοτομίας που αναφέρονται ανωτέρω3) Συγκρίνετε το κόστος υλοτόμησης και το ίχνος υλοτόμησης σε επίπεδο κοπής με την αλυσίδα υλοτόμησης που αποτελείται από μηχανή υλοτόμησης και δασικό ελκυστήρα. Το έργο υλοποιείται από το Κέντρο Κατάρτισης της Λαπωνίας REDU μαζί με το Ινστιτούτο Φυσικών Πόρων Φινλανδίας. (Greek)
12 August 2022
0 references
Popularita nepretržitého lesného poľnohospodárstva sa zvyšuje a zvýšil sa tlak na zníženie jasného výrubu na územiach Metsähallitus a odvodnených rašeliniskách. To môže znamenať nárast nepretržitého chovu, najmä v Laponsku a severnom Fínsku, kde je podiel Metsähallitus a rašelinísk vysoký. Na posúdenie užitočnosti nepretržitého chovu by mali byť známe najmä účinky zberu (náklady na zber, trasa zberu). To by tiež umožnilo komplexnejšie porovnanie ziskovosti nepretržitého chovu a stabilných porastov, pričom by sa zohľadnili nielen účinky rastu a výnosov, ale aj náklady na zber (EUR/m³). Cieľom projektu je preskúmať, ako je ťažba využívaná pri trvalo pokrytom lesnom poľnohospodárstve vhodná pre podmienky v Laponsku, kde sú podmienky ťažby náročnejšie ako zvyšok krajiny v dôsledku arktických podmienok, dlhých vzdialeností, nižších ako priemer ťažby (m³/ha) a iného využitia lesov. V rámci projektu sa porovnávajú metódy zberu (nízke riedenie, čisté rezanie) zberových a ustálených porastov modelovaním času ťažby (prevádzková časť trupu), produktivity (m³/hodina používania zariadenia na zber úrody) a nákladov na zber pri cestnom skladovaní (EUR/m³), ako aj merania stopy zberu. Počas projektu sa v Laponsku zriadia testovacie známky, kde sa testované výruby vykonávajú s použitím rôznych typov výrubu (vyberanie, riedenie, štiepenie, výrub). Vyberajú sa miesta na hromadu, ktoré majú prirodzene rôzny vek štruktúry porastu a môžu podliehať metódam zberu aj zberu v stoji v ustálenom veku. Aby sa zabezpečila porovnateľnosť výsledkov, prevádzkovateľ zariadenia na zber je vyškolený v pracovných metódach, ktoré sa majú preskúmať, a ťažba sa vykonáva pomocou stroja na ťažbu dreva, ktorý je rovnaký pre všetky porovnateľné pracovné metódy. 1)Podľa ťažobných operácií, produktivity, spotreby paliva, štruktúry zvyšných stromov a zbernej dráhy s rôznymi druhmi výrubu (vyberanie, tradičné podrezanie a čistý rez) 2) Pripravte modely času a produktivity pre tri typy strojov na ťažbu dreva uvedených vyššie3) Porovnajte náklady na ťažbu dreva a stopy ťažby na úrovni rezania s ťažobným reťazcom, ktorý tvorí ťažobný stroj a lesný traktor. Projekt realizuje Laponské školiace stredisko REDU spolu s Inštitútom prírodných zdrojov Fínskom. (Slovak)
12 August 2022
0 references
Rośnie popularność ciągłej gospodarki leśnej, a presja na zmniejszenie klarownych wycinek na ziemiach Metsähallitus i osuszonych torfowiskach wzrosła. Może to oznaczać wzrost ciągłego chowu, zwłaszcza w Laponii i północnej Finlandii, gdzie udział Metsähallitus i torfowisk jest wysoki. W szczególności, aby ocenić przydatność ciągłego chowu, należy znać skutki zbiorów (koszty zbiorów, ścieżka zbiorów). Pozwoliłoby to również na bardziej kompleksowe porównanie rentowności ciągłego chowu i stabilnych drzewostanów, biorąc pod uwagę nie tylko wpływ na wzrost i wydajność, ale także koszty zbiorów (EUR/m³). Celem projektu jest zbadanie, w jaki sposób pozyskiwanie drewna stosowane w uprawach leśnych pokrytych nieprzerwanie jest odpowiednie do warunków panujących w Laponii, gdzie warunki pozyskiwania są bardziej wymagające niż reszta kraju ze względu na warunki arktyczne, duże odległości, niższe niż średnie zbiory (m³/ha) i inne zastosowania leśne. W ramach projektu porównuje się metody pozyskiwania (niskie przerzedzanie, klarowne krojenie) zbiorów i drzewostanów stałych poprzez modelowanie czasu pozyskiwania drewna (części eksploatacyjnej w kadłubie), produktywności (m³/godz. użytkowania maszyny do zbioru) i kosztów zbiorów przy przechowywaniu drogowym (EUR/m³), a także pomiar śladu zbiorów. W trakcie projektu w Laponii zostaną umieszczone znaczki testowe, gdzie wycinki testowe są przeprowadzane przy użyciu różnych rodzajów wycinki (wybieranie, przerzedzanie, klarowne wycinanie). Miejsca stosu są wybierane, które naturalnie mają różną strukturę drzewostanu i mogą podlegać zarówno metodom zbiorów, jak i metodom zbioru w stajni w stajni. Aby zapewnić porównywalność wyników, operator maszyny do zbioru jest przeszkolony w zakresie metod pracy, które mają być badane, a pozyskiwanie drewna odbywa się przy użyciu maszyny do pozyskiwania drewna, która jest taka sama dla wszystkich porównywalnych metod pracy. 1) Zgodnie z operacjami pozyskiwania drewna, wydajnością, zużyciem paliwa, strukturą pozostałych drzew i torem zbiorów z różnymi rodzajami wycinki (wybieranie, tradycyjne podcinanie i klarowne krojenie) 2)Przygotuj modele czasu i wydajności dla trzech typów maszyn do pozyskiwania drewna, o których mowa powyżej3) Porównaj koszty pozyskiwania drewna i śladu zbiorów na poziomie cięcia z łańcuchem zbiorów składającym się z maszyny do pozyskiwania drewna i ciągnika leśnego. Projekt jest realizowany przez Lapond Training Centre REDU wraz z Instytutem Zasobów Naturalnych w Finlandii. (Polish)
12 August 2022
0 references
A folyamatos erdőgazdálkodás népszerűsége növekszik, és nőtt a Metsähallitus földterületeken és a lecsapolt tőzeglápokon a tiszta kivágások csökkentésére irányuló nyomás. Ez a folyamatos tenyésztés növekedését jelentheti, különösen Lappföldön és Észak-Finnországban, ahol a Metsähallitus és a tőzeglápok aránya magas. Különösen a betakarítás hatásait (betakarítási költségek, betakarítási nyomvonal) kell ismerni a folyamatos tenyésztés hasznosságának értékelése érdekében. Ez lehetővé tenné a folyamatos tenyésztés és az istállóállomány jövedelmezőségének átfogóbb összehasonlítását is, figyelembe véve nemcsak a növekedésre és a hozamra gyakorolt hatásokat, hanem a betakarítás költségeit is (EUR/m³). A projekt célja annak vizsgálata, hogy a folyamatos erdőgazdálkodásban alkalmazott kitermelés hogyan felel meg a lapföldi feltételeknek, ahol a kitermelési feltételek az ország többi részéhez képest szigorúbbak az északi-sarkvidéki viszonyok, a nagy távolságok, az átlagos kitermelésnél alacsonyabb (m³/ha) és egyéb erdei felhasználások miatt. A projekt összehasonlítja a betakarítás és az állandósult állapotú állományok betakarítási módszereit (alacsony ritkítás, kivágás) a fakitermelési idő (s/héjazat működési része), a termelékenység (m³/óra a betakarító gép használata) és az út menti tárolás költségei (EUR/m³) modellezésével, valamint a betakarítási nyomok mérésével. A projekt során Lappföldön próbabélyegzőket állítanak fel, ahol a próbakivágásokat különböző típusú kivágások (kiválogatás, ritkítás, kivágás) alkalmazásával végzik. Olyan cölöptelepeket választanak ki, amelyek természetesen különböző korú állványszerkezettel rendelkeznek, és mind a betakarítási, mind a betakarítási módszereknek alávethetők egy állandósult állomány esetében. Az eredmények összehasonlíthatóságának biztosítása érdekében a betakarító gép üzemeltetője képzésben részesül a vizsgálandó munkamódszerekről, és a fakitermelést olyan fakitermelő géppel végzik, amely minden összehasonlítható munkamódszer esetében azonos. 1)A kitermelési műveleteknek, a termelékenységnek, az üzemanyag-fogyasztásnak, a megmaradt fák szerkezetének és a különböző típusú fakitermelési pályának megfelelően (kiszedés, hagyományos alvágás és tarvágás) 2) Előzetes idő- és termelékenységi modellek a fent említett három fakitermelési géptípushoz3) Összehasonlítsuk a fakitermelés és a betakarítási nyomvonal költségeit a fakitermelési lánccal, amely egy fakitermelési gépből és egy erdei traktorból áll. A projektet a Lappföldi Képzési Központ REDU és a finn Természeti Erőforrások Intézete hajtja végre. (Hungarian)
12 August 2022
0 references
Obliba nepřetržitého lesního hospodářství roste a tlak na snížení čistých kácení na pozemcích Metsähallitus a odvodněných rašelinišť se zvýšil. To může znamenat nárůst nepřetržitého chovu, zejména v Laponsku a severním Finsku, kde je podíl Metsähallitus a rašelinišť vysoký. Zejména by měly být známy účinky sklizně (náklady na těžbu, sklizeň stezky), aby bylo možné posoudit užitečnost nepřetržitého chovu. To by rovněž umožnilo komplexnější srovnání ziskovosti nepřetržitého chovu a stabilních porostů s přihlédnutím nejen k účinkům růstu a výnosů, ale také k nákladům na sklizeň (EUR/m³). Cílem projektu je prozkoumat, jak je těžba používaná v nepřetržitém lesním hospodářství vhodná pro podmínky v Laponsku, kde jsou podmínky těžby náročnější než ostatní země v důsledku arktických podmínek, dlouhých vzdáleností, nižších než průměrná těžba (m³/ha) a jiných způsobů využití lesů. Projekt porovnává metody sklizně (nízké propady, čisté řezy) sklizňových a ustálených porostů modelováním doby těžby (provozní části s trupem), produktivity (m³/hod. používání stroje na sklizeň) a nákladů na sklizeň při silničním skladování (EUR/m³), jakož i měření stopy sklizně. V průběhu projektu budou v Laponsku zřízena zkušební razítka, kde se provádí zkušební kácení pomocí různých druhů kácení (vybírání, ředění, čistý řez). Vybírají se hromádky, které mají přirozeně různé stáří stánku a mohou podléhat metodám sklizně i sklizně na stojanu s trvalým stářím. Aby bylo zajištěno, že výsledky jsou srovnatelné, je provozovatel sklizňového stroje vyškolen v pracovních metodách, které mají být zkoumány, a těžba dřeva se provádí pomocí stroje na těžbu dřeva, který je stejný pro všechny srovnatelné pracovní metody. 1)V souladu s postupy těžby, produktivitou, spotřebou paliva, strukturou zbývajících stromů a sběrnou dráhou s různými druhy kácení (sběr, tradiční subcuting a čistý řez) 2) Předběžné modely času a produktivity pro tři výše uvedené typy strojů na těžbu dřeva3) Porovnejte náklady na těžbu a stopu sklizně na úrovni řezu s řetězcem sklizně tvořeným strojem na těžbu dřeva a lesním traktorem. Projekt realizuje Laponské školicí středisko REDU spolu s Institutem přírodních zdrojů Finska. (Czech)
12 August 2022
0 references
Arvien populārāka kļūst nepārtraukta meža apsaimniekošana, un ir palielinājies spiediens samazināt kailcirtes uz Metsähallitus zemēm un nosusinātiem kūdrājiem. Tas var nozīmēt pastāvīgas audzēšanas pieaugumu, jo īpaši Lapzemē un Somijas ziemeļos, kur Metsähallitus un kūdrāju īpatsvars ir augsts. Jo īpaši būtu jāzina ražas novākšanas ietekme (novākšanas izmaksas, ražas novākšanas taka), lai novērtētu nepārtrauktas audzēšanas lietderību. Tas arī ļautu vispusīgāk salīdzināt nepārtrauktas audzēšanas un stabilu audžu rentabilitāti, ņemot vērā ne tikai ietekmi uz izaugsmi un ražu, bet arī ražas novākšanas izmaksas (EUR/m³). Projekta mērķis ir izpētīt, kā mežizstrāde, ko veic nepārtraukti klātā meža audzēšanā, ir piemērota apstākļiem Lapzemē, kur mežizstrādes apstākļi ir prasīgāki nekā pārējā valsts sakarā ar Arktikas apstākļiem, lieliem attālumiem, mazāk nekā vidējo mežizstrādi (m³/ha) un citiem meža izmantošanas veidiem. Projektā salīdzinātas ražas novākšanas metodes (zema retināšana, notīrīšana) un vienmērīgas ražas stendi, modelējot mežizstrādes laiku (s/korpusa darbības daļu), produktivitāti (m³/stundā ražas novākšanas mašīnas) un ražas novākšanas izmaksas uzglabājot uz ceļa (EUR/m³), kā arī mērot ražas novākšanas pēdas. Projekta laikā tiks uzstādīti testa zīmogi Lapzemē, kur testa cirtes tiek veiktas, izmantojot dažādus ciršanas veidus (pikšķerēšana, retināšana, kailcirte). Tiek izvēlētas pāļu vietas, kurās, protams, ir dažāds stenda uzbūves vecums, un tās var tikt pakļautas gan ražas novākšanas, gan novākšanas metodēm, ko izmanto stacionārā stendā. Lai nodrošinātu rezultātu salīdzināmību, mežizstrādes mašīnas operators tiek apmācīts par izmeklējamām darba metodēm un mežizstrāde tiek veikta, izmantojot mežizstrādes mašīnu, kas ir vienāda visām salīdzināmajām darba metodēm. 1)Saskaņā ar mežizstrādes darbībām, produktivitāti, degvielas patēriņu, atlikušo koku struktūru un mežizstrādes trasi ar dažādiem ciršanas veidiem (novākšanas, tradicionālās apakšcirtes un kailcirtes) 2) Sagatavot iepriekš minēto trīs veidu mežizstrādes tehnikas laika un produktivitātes modeļus3) Salīdzināt mežizstrādes izmaksas un mežizstrādes pēdas izciršanas līmenī ar mežizstrādes ķēdi, ko veido mežizstrādes mašīna un meža traktors. Projektu īsteno Lapzemes mācību centrs REDU kopā ar Somijas Dabas resursu institūtu. (Latvian)
12 August 2022
0 references
Tá méadú ag teacht ar an tóir atá ar fheirmeoireacht foraoise leanúnach, agus tá méadú tagtha ar an mbrú chun leagan soiléir ar thailte Metsähallitus a laghdú agus tailte portaigh a dhraenáil. D’fhéadfadh méadú ar an tógáil leanúnach a bheith i gceist leis sin, go háirithe sa Laplainn agus i dTuaisceart na Fionlainne, áit a bhfuil an sciar de Metsähallitus agus de thailte móna ard. Go háirithe, ba cheart éifeachtaí na lománaíochta (costais bhuainte, conair lománaíochta) a bheith ar eolas chun measúnú a dhéanamh ar a úsáidí atá an tógáil leanúnach. D’fhágfadh sé sin go bhféadfaí comparáid níos cuimsithí a dhéanamh ar bhrabúsacht na tógála leanúnaí agus na seastán cobhsaí, agus ní hamháin éifeachtaí fáis agus toraidh á gcur san áireamh, ach na costais a bhaineann le buaint freisin (EUR/m³). Is é cuspóir an tionscadail scrúdú a dhéanamh ar an gcaoi a bhfuil an bhuaint a chuirtear i bhfeidhm i bhfeirmeoireacht foraoise atá cumhdaithe go leanúnach oiriúnach do na dálaí sa Laplainn, áit a bhfuil dálaí saothraithe níos déine ná an chuid eile den tír mar gheall ar dhálaí an Artaigh, achair fhada, níos ísle ná an meánbhuaint (m³/ha) agus úsáidí eile foraoise. Déanann an tionscadal comparáid idir na modhanna buainte (tanú íseal, glanghearradh) na seastán buainte agus na seastáin seasta trí shamhaltú a dhéanamh ar an am logála (an chuid a oibríonn an chabhail/an chabhail), ar tháirgiúlacht (m³/uair an chloig d’úsáid an mheaisín buainte) agus ar na costais bhuainte ag stóráil cois bóthair (EUR/m³), chomh maith leis an rian buainte a thomhas. Le linn an tionscadail, cuirfear stampaí tástála ar bun sa Laplainn, áit a ndéantar leagan tástála ag baint úsáide as cineálacha éagsúla leagtha (pictiúradh, tanú, glanghearradh). Roghnaítear suíomhanna carn a bhfuil aoiseanna éagsúla struchtúir seastáin acu go nádúrtha agus is féidir leo a bheith faoi réir modhanna fómhair agus fómhair seastán seasta. D’fhonn a áirithiú go bhfuil na torthaí inchomparáide, tá oibreoir an mheaisín buainte oilte sna modhanna oibre atá le himscrúdú agus déantar an logáil ag baint úsáide as meaisín logála atá mar an gcéanna do gach modh oibre inchomparáide. 1) De réir na n-oibríochtaí fómhair, táirgiúlacht, ídiú breosla, struchtúr na gcrann atá fágtha agus an rian fómhar le cineálacha éagsúla leagtha (picking, subcuting traidisiúnta agus soiléir-gearrtha) 2) Samhlacha ama agus táirgiúlachta a ullmhú do na trí chineál innealra logála a luaitear thuas3) Déan comparáid idir na costais a bhaineann le logáil agus an rian fómhar ag an leibhéal gearrtha leis an slabhra fómhar déanta suas de mheaisín logála agus tarracóir foraoise. Tá an tionscadal á chur i bhfeidhm ag Ionad Oiliúna Laplainne REDU in éineacht le hInstitiúid Acmhainní Nádúrtha na Fionlainne. (Irish)
12 August 2022
0 references
Priljubljenost neprekinjenega gozdnega kmetovanja se povečuje, pritisk za zmanjšanje čistih sečnje na zemljiščih Metsähallitus in izsušenih šotiščih pa se je povečal. To lahko pomeni povečanje neprekinjene reje, zlasti na Laponski in severni Finski, kjer je delež Metsähallitusa in šotišč visok. Zlasti bi bilo treba poznati učinke spravila (stroški spravila pridelka, pot nabiranja), da se oceni uporabnost neprekinjene reje. To bi omogočilo tudi celovitejšo primerjavo donosnosti neprekinjenih vzrejnih in stabilnih stojnic, pri čemer bi se upoštevali ne le učinki rasti in donosa, ampak tudi stroški spravila (EUR/m³). Cilj projekta je preučiti, kako je sečnja, ki se uporablja pri kontinuiranem gozdnem gojenju, primerna za razmere na Laponskih, kjer so pogoji sečnje zaradi arktičnih razmer, dolgih razdalj, pod povprečno sečnjo (m³/ha) in druge rabe gozdov zahtevnejši od preostale države. V projektu se primerjajo metode sečnje (majhno redčenje, čisti odsek) sečnje in stalnih stojnic z modeliranjem časa sečnje (delovni del trupa), produktivnosti (m³/uro uporabe obiranja) in stroškov spravila pri cestnem skladiščenju (EUR/m³) ter merjenja sledi sečnje. Med projektom bodo na Laponskem postavljeni testni žigi, kjer se testni sečnji izvajajo z uporabo različnih vrst sečnje (čiščenje, redčenje, jasno rezanje). Izbrana so območja kupa, ki imajo naravno različne starosti strukture sestoja in so lahko predmet metod nabiranja in pobiranja stacionarnega sestoja. Da se zagotovi primerljivost rezultatov, je upravljavec stroja za sečnjo usposobljen za delovne metode, ki jih je treba raziskati, sečnja pa se izvaja z uporabo stroja za sečnjo, ki je enak za vse primerljive delovne metode. 1) Glede na postopke sečnje, produktivnost, porabo goriva, strukturo preostalih dreves in stezo sečnje z različnimi vrstami sečnje (čiščenje, tradicionalno sekanje in čiščenje) 2) Pripravite modele časa in produktivnosti za zgoraj navedene tri vrste strojev za sečnjo3) Primerjajte stroške sečnje in sledi sečnje na ravni rezanja z verigo sečnje, ki jo sestavljata stroj za sečnjo in gozdni traktor. Projekt izvajata Laplandski izobraževalni center REDU skupaj z Inštitutom za naravne vire Finska. (Slovenian)
12 August 2022
0 references
Популярността на непрекъснатото горско земеделие нараства, а натискът за намаляване на сечта върху земите на Metsähallitus и отводнените торфища се е увеличил. Това може да означава увеличаване на непрекъснатото отглеждане, особено в Лапландия и Северна Финландия, където делът на Metsähallitus и торфищата е висок. По-специално, за да се оцени полезността на непрекъснатото отглеждане, следва да бъдат известни последиците от прибирането на реколтата (разходи за прибиране на реколтата, пътека за прибиране на реколтата). Това би позволило също така по-всеобхватно сравнение на рентабилността на непрекъснатото отглеждане и стабилните насаждения, като се вземат предвид не само ефектите върху растежа и добива, но и разходите за прибиране на реколтата (EUR/m³). Целта на проекта е да се проучи по какъв начин дърводобивът, прилаган в непрекъснато застъпеното горско стопанство, е подходящ за условията в Лапландия, където условията за дърводобив са по-строги от останалите в страната поради арктическите условия, големите разстояния, по-ниските от средния добив (m³/ha) и други видове горскостопанска употреба. Проектът сравнява методите на прибиране на реколтата (ниско изтъняване, ясно нарязан) на прибиране на реколтата и стендове за стабилна възраст чрез моделиране на времето за дърводобив (работната част на корпуса), производителността (m³/час на използване на машината за прибиране на реколтата) и разходите за прибиране на реколтата при крайпътното складиране (EUR/m³), както и измерване на следата на прибирането на реколтата. По време на проекта ще бъдат поставени тестови печати в Лапландия, където се извършва сеч, като се използват различни видове сеч (подбиране, изтъняване, изрязване). Подбират се площадки, които естествено имат различна възрастова структура на щанда и могат да бъдат подложени както на методи за събиране на реколтата, така и на методи за прибиране на реколтата на стенд с постоянна възраст. За да се гарантира, че резултатите са съпоставими, операторът на машината за събиране на реколтата е обучен за методите на работа, които трябва да бъдат изследвани, а дърводобивът се извършва с помощта на машина за дърводобив, която е еднаква за всички сравними методи на работа. 1)Според дърводобивните операции, производителността, разхода на гориво, структурата на останалите дървета и жътвата с различни видове изсичане (бране, традиционно подотрязване и ясно нарязване) 2) Моделите на времето и производителността за трите вида машини за дърводобив, споменати по-горе3) Сравнете разходите за сеч и следата на прибиране на реколтата на ниво рязане с веригата за събиране на реколтата, състояща се от дърводобивна машина и горски трактор. Проектът се изпълнява от центъра за обучение в Лапландия REDU заедно с Института по природни ресурси Финландия. (Bulgarian)
12 August 2022
0 references
Il-popolarità tal-biedja kontinwa tal-foresti qed tiżdied, u l-pressjoni biex jitnaqqas il-qtugħ ċar fuq l-artijiet ta’ Metsähallitus u l-artijiet tal-pit imnixxfa żdiedet. Dan jista’ jfisser żieda fit-trobbija kontinwa, speċjalment fil-Lapland u t-Tramuntana tal-Finlandja, fejn is-sehem ta’ Metsähallitus u artijiet tal-pit huwa għoli. B’mod partikolari, l-effetti tal-ħsad (l-ispejjeż tal-ħsad, it-traċċa tal-ħsad) għandhom ikunu magħrufa sabiex tiġi vvalutata l-utilità tat-trobbija kontinwa. Dan jippermetti wkoll paragun aktar komprensiv tal-profittabbiltà tat-trobbija kontinwa u tal-istands stabbli, filwaqt li jitqiesu mhux biss l-effetti tat-tkabbir u r-rendiment, iżda wkoll l-ispejjeż tal-ħsad (EUR/m³). L-objettiv tal-proġett huwa li jeżamina kif il-ħsad applikat fil-biedja forestali koperta kontinwament huwa adattat għall-kundizzjonijiet f’Lapland, fejn il-kundizzjonijiet tal-ħsad huma aktar eżiġenti mill-bqija tal-pajjiż minħabba l-kundizzjonijiet tal-Artiku, distanzi twal, ħsad aktar baxx mill-medja (m³/ettaru) u użi oħra tal-foresti. Il-proġett iqabbel il-metodi tal-ħsad (tnaqqis baxx, qtugħ ċar) tal-ħsad u l-istands ta’ età kostanti billi jimmudella l-ħin tal-qtugħ tas-siġar (s/il-parti operattiva tal-buq), il-produttività (m³/siegħa ta’ użu tal-magna tal-ħsad) u l-ispejjeż tal-ħsad fil-ħżin fil-ġenb tat-triq (EUR/m³), kif ukoll ikejjel it-traċċa tal-ħsad. Matul il-proġett, it-timbri tat-test se jiġu stabbiliti f’Lapland, fejn il-qtugħ tat-test isir bl-użu ta’ tipi differenti ta’ qtugħ (qtugħ, traqqiq, maqtugħ ċar). Jintgħażlu siti tal-munzell li naturalment għandhom etajiet differenti ta’ struttura tal-istand u jistgħu jkunu soġġetti kemm għall-metodi tal-ħsad kif ukoll għall-metodi tal-ħsad ta’ stand ta’ età kostanti. Sabiex jiġi żgurat li r-riżultati jkunu komparabbli, l-operatur tal-magna tal-ħsad huwa mħarreġ fil-metodi ta’ ħidma li għandhom jiġu investigati u l-qtugħ tas-siġar isir permezz ta’ magna tal-qtugħ tas-siġar li tkun l-istess għall-metodi ta’ ħidma komparabbli kollha. 1) Skont l-operazzjonijiet tal-ħsad, il-produttività, il-konsum tal-fjuwil, l-istruttura tas-siġar li jifdal u l-korsa tal-ħsad b’tipi differenti ta’ qtugħ (qtugħ tas-siġar, subcuting tradizzjonali u maqtugħ ċar) 2) Ipprepara l-ħin u l-mudelli tal-produttività għat-tliet tipi ta’ makkinarju tal-qtugħ tas-siġar imsemmija hawn fuq3) Qabbel l-ispejjeż tal-qtugħ tas-siġar u t-traċċa tal-ħsad fil-livell tat-tqattigħ mal-katina tal-ħsad magħmula minn magna tal-qtugħ tas-siġar u trattur tal-foresti. Il-proġett huwa implimentat miċ-Ċentru ta’ Taħriġ tal-Lapland REDU flimkien mal-Istitut tar-Riżorsi Naturali tal-Finlandja. (Maltese)
12 August 2022
0 references
A popularidade da agricultura florestal contínua está a aumentar e a pressão para reduzir os abates rasos nas terras de Metsähallitus e nas turfeiras drenadas aumentou. Tal pode significar um aumento da criação contínua, especialmente na Lapónia e no norte da Finlândia, onde a percentagem de Metsähallitus e turfeiras é elevada. Em especial, os efeitos da colheita (custos de colheita, pista de colheita) devem ser conhecidos, a fim de avaliar a utilidade da criação contínua. Tal permitiria igualmente uma comparação mais abrangente da rendibilidade da criação contínua e dos povoamentos estáveis, tendo em conta não só os efeitos sobre o crescimento e o rendimento, mas também os custos de colheita (EUR/m3). O objetivo do projeto é examinar de que forma o abate aplicado na agricultura florestal de cobertura contínua é adequado às condições da Lapónia, onde as condições de abate são mais exigentes do que no resto do país devido às condições do Ártico, às longas distâncias, ao abate inferior à média (m3/ha) e a outras utilizações florestais. O projeto compara os métodos de colheita (baixo desbaste, corte raso) dos povoamentos de colheita e dos povoamentos em idade estacionária através da modelização do tempo de exploração (parte de exploração do casco/s), da produtividade (m3/hora de utilização da máquina de colheita) e dos custos de colheita no armazenamento na estrada (EUR/m3), bem como da medição do vestígio de colheita. Durante o projeto, serão criados selos de teste na Lapónia, onde os abates de teste são realizados utilizando diferentes tipos de abate (recolha, desbaste, corte raso). São selecionados locais de estacas que, naturalmente, têm diferentes idades de estrutura do povoamento e podem ser sujeitos a métodos de colheita e colheita de um povoamento de idade estável. A fim de assegurar a comparabilidade dos resultados, o operador da máquina de colheita recebe formação sobre os métodos de trabalho a investigar e a exploração madeireira é efetuada utilizando uma máquina de exploração madeireira idêntica para todos os métodos de trabalho comparáveis. 1)De acordo com as operações de abate, a produtividade, o consumo de combustível, a estrutura das árvores restantes e a pista de abate com diferentes tipos de abate (recolha, subcorte tradicional e corte raso) 2)Preparar modelos de tempo e produtividade para os três tipos de máquinas de exploração florestal acima mencionados3) Comparar os custos da exploração florestal e o rasto de abate ao nível do corte com a cadeia de abate composta por uma máquina de exploração florestal e um trator florestal. O projeto é executado pelo Centro de Formação REDU da Lapónia em conjunto com o Instituto dos Recursos Naturais da Finlândia. (Portuguese)
12 August 2022
0 references
Populariteten af kontinuerligt skovlandbrug er stigende, og presset for at reducere klare fældning på Metsähallitus-områder og drænede tørvemoser er steget. Dette kan betyde en stigning i kontinuerlig opdræt, især i Lapland og Nordfinland, hvor andelen af Metsähallitus og tørvemoser er høj. Navnlig bør virkningerne af høsten (høstomkostninger, hugstspor) være kendt for at vurdere nytten af kontinuerligt opdræt. Dette vil også give mulighed for en mere omfattende sammenligning af rentabiliteten af kontinuerligt opdræt og stabile bevoksninger under hensyntagen ikke blot til vækst- og udbytteeffekter, men også til høstomkostningerne (EUR/m³). Formålet med projektet er at undersøge, hvordan den høst, der anvendes i kontinuerligt dækket skovlandbrug, er egnet til forholdene i Lapland, hvor hugstforholdene er mere krævende end resten af landet på grund af arktiske forhold, lange afstande, lavere høst end gennemsnittet (m³/ha) og andre skovanvendelser. Projektet sammenligner høstmetoderne (lavt udtynding, klar snit) for høst og stande i stabil alder ved at modellere skovningstiden (s/skrogets driftsdel), produktiviteten (m³/time for anvendelse af høstmaskinen) og høstomkostningerne ved oplagring ved vejsiden (EUR/m³) samt måle høstsporet. I løbet af projektet vil der blive opstillet prøvestempler i Lapland, hvor testfældninger udføres ved hjælp af forskellige typer fældning (picking, udtynding, klarskæring). Bunkepladser udvælges, som naturligt har forskellige tidsaldre af bevoksningsstruktur og kan være genstand for både høst- og høstmetoder med en stand i konstant alder. For at sikre, at resultaterne er sammenlignelige, uddannes høstmaskinens operatør i de arbejdsmetoder, der skal undersøges, og skovhugsten udføres ved hjælp af en skovhugstmaskine, der er den samme for alle sammenlignelige arbejdsmetoder. 1)Ifølge høstoperationer, produktivitet, brændstofforbrug, strukturen af de resterende træer og høstsporet med forskellige typer af fældning (picking, traditionel underskæring og klar-cut) 2) Forbered tids- og produktivitetsmodeller for de tre typer skovhugstmaskiner, der er nævnt ovenfor3) Sammenlign omkostningerne ved skovhugst og hugstsporet på skæreniveau med høstkæden bestående af en skovhugstmaskine og en skovtraktor. Projektet gennemføres af uddannelsescentret for Lapland REDU sammen med Naturressourceinstituttet Finland. (Danish)
12 August 2022
0 references
Popularitatea agriculturii forestiere continue este în creștere, iar presiunea de a reduce tăieturile clare de pe terenurile din Metsähallitus și turbăriile scurse a crescut. Aceasta poate însemna o creștere a creșterii continue, în special în Laponia și nordul Finlandei, unde ponderea Metsähallitus și turbăriilor este ridicată. În special, efectele recoltării (costurile de recoltare, traseul de recoltare) ar trebui să fie cunoscute pentru a evalua utilitatea creșterii continue. Acest lucru ar permite, de asemenea, o comparație mai cuprinzătoare a rentabilității creșterii continue și a arboreturilor stabile, ținând seama nu numai de efectele de creștere și de randament, ci și de costurile de recoltare (EUR/m³). Obiectivul proiectului este de a examina modul în care recoltarea aplicată în cadrul agriculturii forestiere acoperite continuu este adecvată pentru condițiile din Laponia, unde condițiile de recoltare sunt mai exigente decât restul țării din cauza condițiilor arctice, a distanțelor lungi, a recoltării inferioare mediei (m³/ha) și a altor utilizări forestiere. Proiectul compară metodele de recoltare (subțiere redusă, tăiere clară) ale arboretelor de recoltare și de vârstă constantă prin modelarea timpului de exploatare (s/partea de exploatare a cocii), productivitatea (m³/oră de utilizare a mașinii de recoltare) și costurile de recoltare la depozitarea în trafic (EUR/m³), precum și măsurarea urmei de recoltare. În timpul proiectului, în Laponia se vor înființa ștampile de testare, unde se efectuează tăieturi de testare utilizând diferite tipuri de tăiere (picătură, subțiere, tăiere clară). Sunt selectate locuri care au în mod natural diferite vârste de structură a arboretului și care pot fi supuse atât unor metode de recoltare, cât și unor metode de recoltare a unui stand de vârstă constantă. Pentru a se asigura că rezultatele sunt comparabile, operatorul mașinii de recoltare este instruit în ceea ce privește metodele de lucru care urmează să fie investigate, iar exploatarea forestieră se efectuează cu ajutorul unei mașini de exploatare forestieră care este aceeași pentru toate metodele de lucru comparabile. 1) În funcție de operațiunile de recoltare, productivitate, consum de combustibil, structura arborilor rămași și pista de recoltare cu diferite tipuri de tăiere (culegere, subcutare tradițională și tăiere clară) 2) Pregătiți modele de timp și productivitate pentru cele trei tipuri de mașini de exploatare menționate mai sus3) Comparați costurile de exploatare și trasabilitatea la nivel de tăiere cu lanțul de recoltare format dintr-o mașină de exploatare forestieră și un tractor forestier. Proiectul este implementat de Centrul de Formare a Laponiei REDU împreună cu Institutul de Resurse Naturale Finlanda. (Romanian)
12 August 2022
0 references
Det kontinuerliga skogsjordbrukets popularitet ökar och trycket på att minska avverkningarna på Forststyrelsens mark och dränerade torvmarker har ökat. Detta kan innebära en ökning av den kontinuerliga uppfödningen, särskilt i Lappland och Norra Finland, där Forststyrelsens och torvmarkernas andel är hög. Särskilt bör effekterna av skörden (skördkostnader, skördespår) vara kända för att bedöma nyttan av kontinuerlig uppfödning. Detta skulle också möjliggöra en mer omfattande jämförelse av lönsamheten för kontinuerlig uppfödning och stabila bestånd, med beaktande av inte bara tillväxt- och avkastningseffekterna utan även skördekostnaderna (euro/m³). Syftet med projektet är att undersöka hur den avverkning som tillämpas i kontinuerligt täckt skogsjordbruk är lämplig för förhållandena i Lappland, där avverkningsförhållandena är mer krävande än resten av landet på grund av arktiska förhållanden, långa avstånd, lägre avverkning än genomsnittet (m³/ha) och annan skogsanvändning. I projektet jämförs skördemetoderna (låg gallring, klarskärning) av skördebestånd och konstanta bestånd genom att modellera avverkningstiden (driftsdelen av skrovet), produktiviteten (m³/timme då skördemaskinen används) och skördekostnaderna vid lagring på vägarna (euro/m³) samt mätning av skördespåret. Under projektet kommer teststämplar att sättas upp i Lappland, där testavverkning utförs med olika typer av fällning (plockning, gallring, klarskuren). Pålplatser väljs ut som naturligt har olika åldrar av beståndsstruktur och kan vara föremål för både skörde- och skördemetoder för ett stabilt åldersbestånd. För att säkerställa att resultaten är jämförbara utbildas skördemaskinens operatör i de arbetsmetoder som ska undersökas och avverkningen utförs med en avverkningsmaskin som är densamma för alla jämförbara arbetsmetoder. 1)Enligt avverkningsverksamheten, produktiviteten, bränsleförbrukningen, strukturen hos de återstående träden och avverkningsbanan med olika typer av avverkning (plockning, traditionell underskärning och klarskärning) 2)Förbered tid och produktivitetsmodeller för de tre typer av avverkningsmaskiner som nämns ovan3) Jämför kostnaderna för avverkning och avverkningsspår på skärnivå med avverkningskedjan som består av en avverkningsmaskin och en skogstraktor. Projektet genomförs av Lapplands utbildningscentrum REDU tillsammans med Naturresursinstitutet. (Swedish)
12 August 2022
0 references