STUDY OF NEW TREATMENTS AND NEW METABOLIC TARGETS INVOLVED IN NON-ALCOHOLIC FATTY LIVER DISEASE (Q3144550)
Jump to navigation
Jump to search
Project Q3144550 in Spain
| Language | Label | Description | Also known as |
|---|---|---|---|
| English | STUDY OF NEW TREATMENTS AND NEW METABOLIC TARGETS INVOLVED IN NON-ALCOHOLIC FATTY LIVER DISEASE |
Project Q3144550 in Spain |
Statements
81,768.4 Euro
0 references
101,500.0 Euro
0 references
80.56 percent
0 references
1 January 2017
0 references
31 March 2020
0 references
FUNDACION PUBLICA ANDALUZA PARA LA GESTION DE LA INVESTIGACION EN SALUD DE SEVILLA
0 references
La progresión de la enfermedad del hígado graso no alcohólico (EHGNA) y su posible evolución a carcinoma hepatocelular (CHC) conlleva importantes alteraciones en el metabolismo y su reversión resulta una atractiva estrategia terapéutica. Los mecanismos moleculares que determinan esta progresión no están bien determinados. Uno de los aspectos de mas lento desarrollo de EHGNA es el terapéutico. El presente proyecto pretende desarrollar estrategias terapéuticas mas eficaces y dirigidas para la EHGNA, basadas en nuestros hallazgos de la citoquina cardiotrofina-1 (CT-1) y su papel en metabolismo. Además, nos proponemos estudiar nuevas dianas moduladoras del metabolismo involucradas en la progresión de EHGNA de carácter pronóstico y diagnóstico y podría ser diana terapéutica. Resultados preliminares demuestran que la fusión de CT-1 a la apoliproteina A-I (ApoCT-1) tiene efectos beneficiosos para la esteatosis superiores a los demostrados por nosotros con la proteina recombinanteCT-1 acortando el tiempo de tratamiento. Se evaluará la actividad de esta proteína de fusión en distintos modelos de EHGNA con estudio de los mecanismos implicados. Datos pre-eliminares nuestros demuestran que la subunidad D de la sucinato dehidrogenasa (SDH), (SDHD), aumenta su expresión de ARNm en esteatosis y disminuye en CHC. La expresión del gen SDHD en líneas celulares de CHC humanas esta disminuida respecto a los hepatocitos. La importancia de SDHD en CHC ha sido recientemente reportado. Insuficiente actividad de SDH conduce a la acumulación de succinato y aumento de los niveles de especies reactivas de oxígeno. Nuestro objetivo es valorar la implicación de SDHD en la progresión de EHGN con el uso de ratones geneticamente modificados y modelos experimentales de EHGNA, “in vitro” y en muestras hepáticas/serológicas humanas. Estudios histológicos, metabolómicos, lipidómicos, genómicos y proteómicos serán utilizados (Spanish)
0 references
The progression of non-alcoholic fatty liver disease (HGNA) and its possible evolution to hepatocellular carcinoma (CHC) leads to significant changes in metabolism and its reversal is an attractive therapeutic strategy. The molecular mechanisms that determine this progression are not well determined. One of the slowest development aspects of EHGNA is therapeutic. This project aims to develop more effective and targeted therapeutic strategies for EHGNA, based on our findings of cardiotrophin-1 cytokine-1 (CT-1) and its role in metabolism. In addition, we intend to study new metabolic modulating targets involved in the progression of EHGNA of a prognostic and diagnostic nature and could be a therapeutic target. Preliminary results show that fusion of CT-1 to apoliprotein A-I (ApoCT-1) has greater beneficial effects on steatosis than demonstrated by us with the recombinant proteinCT-1 by shortening treatment time. The activity of this fusion protein will be evaluated in different models of EHGNA with study of the mechanisms involved. Our pre-removal data show that the subunit D of sucinate dehydrogenase (SDHD), increases its mRNA expression in steatosis and decreases in CHC. The expression of the SDHD gene in human CHC cell lines is diminished compared to the hepatocytes. The importance of SDHD in CHC has been recently reported. Insufficient SDH activity leads to the accumulation of succinate and increased levels of reactive oxygen species. Our objective is to assess the involvement of SDHD in the progression of HGN with the use of genetically modified mice and experimental models of EHGNA, “in vitro” and in human liver/serological samples. Histological, metabolomic, lipidomic, genomic and proteomic studies will be used (English)
12 October 2021
0.7359115192200583
0 references
La progression de la stéatose hépatique non alcoolique (HGNA) et son évolution possible vers le carcinome hépatocellulaire (CHC) entraînent des changements significatifs dans le métabolisme et son inversion est une stratégie thérapeutique attrayante. Les mécanismes moléculaires qui déterminent cette progression ne sont pas bien déterminés. L’un des aspects les plus lents du développement de l’EHGNA est thérapeutique. Ce projet vise à développer des stratégies thérapeutiques plus efficaces et ciblées pour l’EHGNA, sur la base de nos résultats de cardiotrophine-1 cytokine-1 (CT-1) et de son rôle dans le métabolisme. En outre, nous avons l’intention d’étudier de nouvelles cibles de modulation métabolique impliquées dans la progression de l’EHGNA de nature pronostique et diagnostique et pourrait être une cible thérapeutique. Les résultats préliminaires montrent que la fusion du CT-1 à l’apoliprotéine A-I (ApoCT-1) a des effets bénéfiques plus importants sur la stéatose que ce que nous avons démontré avec la protéine recombinanteCT-1 en raccourcissant le temps de traitement. L’activité de cette protéine de fusion sera évaluée dans différents modèles d’EHGNA avec l’étude des mécanismes impliqués. Nos données pré-enlèvement montrent que la sous-unité D de la sucinate déshydrogénase (SDHD), augmente son expression de l’ARNm dans la stéatose et diminue dans le CHC. L’expression du gène SDHD dans les lignées cellulaires du CHC humain est diminuée par rapport aux hépatocytes. L’importance du SDHD dans les CHC a été récemment signalée. L’activité insuffisante du SDH conduit à l’accumulation de succinate et à l’augmentation des niveaux d’espèces d’oxygène réactifs. Notre objectif est d’évaluer l’implication du SDHD dans la progression de l’HGN avec l’utilisation de souris génétiquement modifiées et de modèles expérimentaux d’EHGNA, «in vitro» et dans des échantillons de foie ou sérologiques humains. Des études histologiques, métabolomiques, lipidomiques, génomiques et protéomiques seront utilisées (French)
2 December 2021
0 references
Die Progression der alkoholfreien Fettlebererkrankung (HGNA) und ihre mögliche Weiterentwicklung zum hepatozellulären Karzinom (CHC) führen zu signifikanten Veränderungen im Stoffwechsel und seine Umkehrung ist eine attraktive therapeutische Strategie. Die molekularen Mechanismen, die diese Progression bestimmen, sind nicht gut bestimmt. Einer der langsamsten Entwicklungsaspekte von EHGNA ist therapeutisch. Ziel dieses Projekts ist es, effektivere und gezieltere Therapiestrategien für EHGNA zu entwickeln, die auf unseren Erkenntnissen von Cardiotrophin-1 cytokin-1 (CT-1) und seiner Rolle im Stoffwechsel basieren. Darüber hinaus beabsichtigen wir, neue metabolische Modulationsziele zu untersuchen, die an der Weiterentwicklung von EHGNA prognostisch und diagnostisch beteiligt sind und ein therapeutisches Ziel sein könnten. Vorläufige Ergebnisse zeigen, dass die Fusion von CT-1 mit Apoliprotein A-I (ApoCT-1) größere positive Auswirkungen auf die Steatose hat, als von uns mit dem rekombinanten ProteinCT-1 durch Verkürzung der Behandlungszeit nachgewiesen wird. Die Aktivität dieses Fusionsproteins wird in verschiedenen EHGNA-Modellen mit einer Untersuchung der beteiligten Mechanismen bewertet. Unsere Pre-Removal-Daten zeigen, dass die Untereinheit D der Sucinat-Dehydrogenase (SDHD), ihre mRNA-Expression bei Steatose erhöht und in CHC abnimmt. Die Expression des SDHD-Gens in menschlichen CHC-Zelllinien wird im Vergleich zu den Hepatozyten verringert. Über die Bedeutung von SDHD im CHC wurde kürzlich berichtet. Unzureichende SDH-Aktivität führt zur Anhäufung von Succinat und erhöhtem Gehalt an reaktiven Sauerstoffarten. Unser Ziel ist es, die Beteiligung von SDHD an der Weiterentwicklung von HGN mit dem Einsatz von gentechnisch veränderten Mäusen und experimentellen Modellen von EHGNA, „in vitro“ und in menschlichen Leber-/serologischen Proben zu bewerten. Histologische, metabolomische, lipidomische, genomische und proteomische Studien werden verwendet (German)
9 December 2021
0 references
De progressie van non-alcoholische vette leverziekte (HGNA) en de mogelijke evolutie ervan tot hepatocellulair carcinoom (CHC) leidt tot significante veranderingen in het metabolisme en de omkering ervan is een aantrekkelijke therapeutische strategie. De moleculaire mechanismen die deze progressie bepalen zijn niet goed bepaald. Een van de traagste ontwikkelingsaspecten van EHGNA is therapeutisch. Dit project is gericht op het ontwikkelen van effectievere en gerichtere therapeutische strategieën voor EHGNA, gebaseerd op onze bevindingen van cardiotrophine-1 cytokine-1 (CT-1) en zijn rol in metabolisme. Daarnaast zijn we van plan nieuwe metabole modulerende doelen te bestuderen die betrokken zijn bij de progressie van EHGNA van een prognostische en diagnostische aard en een therapeutisch doel kunnen zijn. Voorlopige resultaten tonen aan dat fusie van CT-1 tot apoliproteïne A-I (ApoCT-1) grotere gunstige effecten heeft op steatose dan door ons wordt aangetoond met de recombinant proteinCT-1 door verkorting van de behandelingstijd. De activiteit van dit fusie-eiwit zal in verschillende modellen van EHGNA met studie van de betrokken mechanismen worden geëvalueerd. Onze pre-verwijderingsgegevens tonen aan dat de subeenheid D van sucinate dehydrogenase (SDHD), zijn mRNA-uitdrukking in steatose verhoogt en in CHC vermindert. De expressie van het SDHD-gen in menselijke CHC-cellijnen is verminderd in vergelijking met de hepatocyten. Het belang van SDHD in CHC is onlangs gemeld. Onvoldoende SDH-activiteit leidt tot de accumulatie van succinaat en verhoogde niveaus van reactieve zuurstofsoorten. Ons doel is om de betrokkenheid van SDHD bij de progressie van HGN met het gebruik van genetisch gemodificeerde muizen en experimentele modellen van EHGNA, „in vitro” en in menselijke lever/serologische monsters te beoordelen. Histologische, metabolomische, lipidomic, genomic en proteomic studies zullen worden gebruikt (Dutch)
17 December 2021
0 references
La progressione della malattia epatica grassa non alcolica (HGNA) e la sua possibile evoluzione al carcinoma epatocellulare (CHC) portano a cambiamenti significativi nel metabolismo e la sua inversione è una strategia terapeutica attraente. I meccanismi molecolari che determinano questa progressione non sono ben determinati. Uno degli aspetti di sviluppo più lento dell'EHGNA è terapeutico. Questo progetto mira a sviluppare strategie terapeutiche più efficaci e mirate per l'EHGNA, sulla base dei nostri risultati della cardiotropina-1 citochina-1 (CT-1) e del suo ruolo nel metabolismo. Inoltre, intendiamo studiare nuovi obiettivi di modulazione metabolica coinvolti nella progressione dell'EHGNA di natura prognostica e diagnostica e potrebbe essere un obiettivo terapeutico. I risultati preliminari mostrano che la fusione di CT-1 con apoliproteina A-I (ApoCT-1) ha effetti benefici maggiori sulla steatosi di quanto dimostrato da noi con la proteinaCT-1 ricombinante riducendo il tempo di trattamento. L'attività di questa proteina di fusione sarà valutata in diversi modelli di EHGNA con lo studio dei meccanismi coinvolti. I nostri dati pre-rimozione mostrano che la sottounità D della deidrogenasi sucinata (SDHD), aumenta la sua espressione mRNA nella steatosi e diminuisce nel CHC. L'espressione del gene SDHD nelle linee cellulari del CHC umano è diminuita rispetto agli epatociti. Recentemente è stata segnalata l'importanza dell'SDHD nel CHC. L'insufficiente attività SDH porta all'accumulo di succinato e ad un aumento dei livelli di specie di ossigeno reattivo. Il nostro obiettivo è valutare il coinvolgimento di SDHD nella progressione dell'HGN con l'uso di topi geneticamente modificati e modelli sperimentali di EHGNA, "in vitro" e in campioni epatici/serologici umani. Saranno utilizzati studi istologici, metabolomici, lipidomici, genomici e proteomici (Italian)
16 January 2022
0 references
Mittealkohoolse rasvase maksahaiguse (HGNA) progresseerumine ja selle võimalik areng hepatotsellulaarseks kartsinoomiks (CHC) põhjustab olulisi muutusi metabolismis ja selle pöördumine on atraktiivne ravistrateegia. Molekulaarsed mehhanismid, mis seda progresseerumist määravad, ei ole hästi kindlaks määratud. EHGNA üks aeglasemaid arenguaspekte on terapeutiline. Projekti eesmärk on töötada EHGNA jaoks välja tõhusamad ja sihipärasemad ravistrateegiad, mis põhinevad kardiotrofiin-1 tsütokiini-1 (CT-1) tulemustel ja selle rollil metabolismis. Lisaks kavatseme uurida uusi metaboolseid moduleerivaid sihtmärke, mis on seotud prognostilise ja diagnostilise EHGNA progressiooniga ning võivad olla terapeutilised eesmärgid. Esialgsed tulemused näitavad, et CT-1 liitmisel apoliproteiiniga A-I (ApoCT-1) on suurem kasulik toime steatoosile, kui me oleme näidanud rekombinantse valguCT-1 kasutamisel raviaja lühendamise teel. Selle fusioonvalgu aktiivsust hinnatakse EHGNA erinevates mudelites, uurides sellega seotud mehhanisme. Meie eemaldamiseelsed andmed näitavad, et sutsiinaatdehüdrogenaasi (SDHD) alamühik D suurendab selle mRNA ekspressiooni steatoosis ja väheneb CHC-s. SDHD geeni ekspressioon inimese CHC rakuliinides väheneb võrreldes hepatotsüütidega. Hiljuti on teatatud SDHD tähtsusest CHC-s. Ebapiisav SDH aktiivsus viib suktsinaadi kogunemiseni ja reaktiivhapniku sisalduse suurenemiseni. Meie eesmärk on hinnata SDHD osalemist HGN progressioonis geneetiliselt muundatud hiirte ja EHGNA katsemudelite kasutamisel, in vitro ja inimese maksa/seroloogilistes proovides. Kasutatakse histoloogilist, metaboloomilist, lipidoomilist, genoomilist ja proteoomilist uuringut. (Estonian)
4 August 2022
0 references
Nealkoholinės kepenų ligos (HGNA) progresavimas ir galimas jos evoliucija į kepenų ląstelių karcinomą (CHC) lemia reikšmingus metabolizmo pokyčius ir jos panaikinimas yra patraukli terapinė strategija. Molekuliniai mechanizmai, lemiantys šį progresavimą, nėra gerai nustatyti. Vienas iš lėtiausių EHGNA vystymosi aspektų yra terapinis. Šiuo projektu siekiama sukurti efektyvesnes ir tikslingesnes EHGNA gydymo strategijas, pagrįstas mūsų išvadomis apie kardiotropiną-1 citokiną-1 (CT-1) ir jo vaidmeniu metabolizme. Be to, ketiname ištirti naujus metabolinius moduliuojančius tikslus, susijusius su prognozės ir diagnostikos EHGNA progresavimu, ir galėtų būti terapinis tikslas. Preliminarūs rezultatai rodo, kad CT-1 sintezė su apoliproteinu A-I (ApoCT-1) turi didesnį teigiamą poveikį steatozei nei parodė mes su rekombinantiniu baltymu CT-1, sutrumpindama gydymo laiką. Šio suliejimo baltymo aktyvumas bus vertinamas pagal įvairius EHGNA modelius, tiriant dalyvaujančius mechanizmus. Mūsų duomenys prieš pašalinimą rodo, kad sucinato dehidrogenazės D subvienetas (SDHD), padidina jo mRNR ekspresiją steatozėje ir sumažina CHC. SDHD geno ekspresija žmogaus CHC ląstelių linijose yra mažesnė, palyginti su hepatocitais. Neseniai pranešta apie SDHD svarbą CHC. Dėl nepakankamo SDH aktyvumo susikaupia sukcinatas ir padidėja reaktyviųjų deguonies rūšių kiekis. Mūsų tikslas – įvertinti SDHD įsitraukimą į HGN progresavimą naudojant genetiškai modifikuotas peles ir eksperimentinius EHGNA modelius, „in vitro“ ir žmogaus kepenų/serologinius mėginius. Bus naudojami histologiniai, metabolominiai, lipidominiai, genominiai ir proteominiai tyrimai. (Lithuanian)
4 August 2022
0 references
Progresija bezalkoholne bolesti masne jetre (HGNA) i njezina moguća evolucija u hepatocelularni karcinom (CHC) dovode do značajnih promjena u metabolizmu, a njegov preokret je atraktivna terapijska strategija. Molekularni mehanizmi koji određuju ovu progresiju nisu dobro određeni. Jedan od najsporijih razvojnih aspekata EHGNA je terapijski. Cilj je ovog projekta razviti učinkovitije i ciljanije terapijske strategije za EHGNA, na temelju naših nalaza kardiotropin-1 citokina-1 (CT-1) i njegove uloge u metabolizmu. Osim toga, namjeravamo proučiti nove metaboličke modulirajuće ciljeve koji su uključeni u progresiju EHGNA prognostičke i dijagnostičke prirode i mogli bi biti terapeutski cilj. Preliminarni rezultati pokazuju da fuzija CT-1 u apoliprotein A-I (ApoCT-1) ima veće blagotvorne učinke na steatozu nego što smo pokazali s rekombinantnim proteinCT-1 skraćivanjem vremena liječenja. Aktivnost ovog fuzijskog proteina ocjenjivat će se u različitim modelima EHGNA s proučavanjem uključenih mehanizama. Naši podaci prije uklanjanja pokazuju da podjedinica D sucinata dehidrogenaze (SDHD), povećava svoju mRNK ekspresiju u steatozi i smanjuje CHC. Ekspresija SDHD gena u ljudskim CHC staničnim linijama je smanjena u usporedbi s hepatocitima. Nedavno je prijavljena važnost SDHD-a u CHC-u. Nedovoljna aktivnost SDH-a dovodi do nakupljanja sukcinata i povećanih razina reaktivnih vrsta kisika. Cilj nam je procijeniti uključenost SDHD-a u progresiju HGN-a uz primjenu genetski modificiranih miševa i eksperimentalnih modela EHGNA, „in vitro” i u uzorcima ljudske jetre/seroloških uzoraka. Koristit će se histološka, metabolomska, lipidomska, genomska i proteomska ispitivanja (Croatian)
4 August 2022
0 references
Η εξέλιξη της μη αλκοολικής λιπώδους ηπατικής νόσου (HGNA) και η πιθανή εξέλιξή της σε ηπατοκυτταρικό καρκίνωμα (CHC) οδηγεί σε σημαντικές αλλαγές στο μεταβολισμό και η αντιστροφή του είναι μια ελκυστική θεραπευτική στρατηγική. Οι μοριακοί μηχανισμοί που καθορίζουν αυτή την εξέλιξη δεν είναι καλά προσδιορισμένοι. Μία από τις πιο αργές πτυχές ανάπτυξης του EHGNA είναι η θεραπευτική. Το έργο αυτό στοχεύει στην ανάπτυξη πιο αποτελεσματικών και στοχευμένων θεραπευτικών στρατηγικών για το EHGNA, με βάση τα ευρήματα της καρδιοτροπίνης-1 cytokine-1 (CT-1) και το ρόλο του στο μεταβολισμό. Επιπλέον, σκοπεύουμε να μελετήσουμε νέους μεταβολικούς στόχους που εμπλέκονται στην εξέλιξη του EHGNA προγνωστικού και διαγνωστικού χαρακτήρα και θα μπορούσαν να αποτελέσουν θεραπευτικό στόχο. Τα προκαταρκτικά αποτελέσματα δείχνουν ότι η σύντηξη του CT-1 σε αποπολιτοπρωτεΐνη A-I (ApoCT-1) έχει μεγαλύτερες ευεργετικές επιδράσεις στη στεάτωση από ό,τι καταδείχθηκε από εμάς με την ανασυνδυασμένη πρωτεΐνηCT-1 με τη συντόμευση του χρόνου θεραπείας. Η δραστικότητα αυτής της πρωτεΐνης σύντηξης θα αξιολογηθεί σε διάφορα μοντέλα EHGNA με μελέτη των σχετικών μηχανισμών. Τα προ-απομάκρυντά μας δεδομένα δείχνουν ότι η υπομονάδα D της διυδρογονάσης (SDHD), αυξάνει την έκφραση της mRNA στη στεάτωση και μειώνεται στο CHC. Η έκφραση του γονιδίου SDHD στις ανθρώπινες κυτταρικές σειρές CHC μειώνεται σε σύγκριση με τα ηπατοκύτταρα. Πρόσφατα αναφέρθηκε η σημασία της SDHD στην CHC. Η ανεπαρκής δραστικότητα της SDH οδηγεί στη συσσώρευση ηλεκτρικών και αυξημένων επιπέδων αντιδραστικών ειδών οξυγόνου. Στόχος μας είναι να αξιολογήσουμε τη συμμετοχή της SDHD στην εξέλιξη του HGN με τη χρήση γενετικά τροποποιημένων ποντικών και πειραματικών μοντέλων EHGNA, «in vitro» και σε ανθρώπινα ήπατα/ορολογικά δείγματα. Θα χρησιμοποιηθούν ιστολογικές, μεταβολομικές, λιπιδομικές, γονιδιωματικές και πρωτεωμικές μελέτες (Greek)
4 August 2022
0 references
Progresia nealkoholického tukového ochorenia pečene (HGNA) a jeho možný vývoj na hepatocelulárny karcinóm (CHC) vedú k významným zmenám v metabolizme a jeho zvrátenie je atraktívna terapeutická stratégia. Molekulárne mechanizmy, ktoré určujú túto progresiu, nie sú dobre určené. Jeden z najpomalších vývojových aspektov EHGNA je terapeutický. Cieľom tohto projektu je vyvinúť efektívnejšie a cielenejšie terapeutické stratégie pre EHGNA na základe našich zistení kardiotropín-1 cytokín-1 (CT-1) a jeho úlohy v metabolizme. Okrem toho máme v úmysle študovať nové metabolické modulačné ciele, ktoré sa podieľajú na prognostickom a diagnostickom vývoji EHGNA a mohli by byť terapeutickým cieľom. Predbežné výsledky ukazujú, že fúzia CT-1 na apoliproteín A-I (ApoCT-1) má priaznivejšie účinky na steatózu, ako sme preukázali s rekombinantným proteínomCT-1 skrátením času liečby. Aktivita tohto fúzneho proteínu sa bude hodnotiť na rôznych modeloch EHGNA so štúdiom príslušných mechanizmov. Naše údaje pred odstránením ukazujú, že podjednotka D sucinátovej dehydrogenázy (SDHD) zvyšuje jej expresiu mRNA pri steatóze a znižuje CHC. Expresia génu SDHD v ľudských bunkových líniách CHC je v porovnaní s hepatocytmi znížená. Nedávno bol hlásený význam SDHD v CHC. Nedostatočná aktivita SDH vedie k hromadeniu sukcinátu a zvýšeným hladinám reaktívnych druhov kyslíka. Naším cieľom je posúdiť zapojenie SDHD do progresie HGN s použitím geneticky modifikovaných myší a experimentálnych modelov EHGNA, „in vitro“ a v ľudských pečeňových/sérologických vzorkách. Použijú sa histologické, metabolomické, lipidomické, genomické a proteomické štúdie (Slovak)
4 August 2022
0 references
Alkoholittoman rasvaisen maksasairauden (HGNA) eteneminen ja sen mahdollinen kehittyminen maksasolukarsinoomaan (CHC) johtaa merkittäviin muutoksiin metaboliassa, ja sen peruuttaminen on houkutteleva terapeuttinen strategia. Tämän etenemisen määrittävät molekyylimekanismit eivät ole hyvin määritettävissä. Yksi EHGNA: n hitaimmista kehitysnäkökohdista on terapeuttinen. Tämän hankkeen tavoitteena on kehittää tehokkaampia ja kohdennetumpia terapeuttisia strategioita EHGNA:lle, joka perustuu havaintoihimme kardiotropiini-1 sytokiini-1 (CT-1) ja sen rooliin aineenvaihdunnassa. Lisäksi aiomme tutkia uusia aineenvaihdunnan modulaatiokohteita, jotka liittyvät ennusteen ja diagnostisen EHGNA:n etenemiseen ja jotka voivat olla terapeuttinen kohde. Alustavat tulokset osoittavat, että CT-1:n ja apoliproteiini A-I:n (ApoCT-1) fuusiolla on enemmän myönteisiä vaikutuksia steatoosiin kuin rekombinanttiproteiiniCT-1:n kanssa on osoitettu lyhentämällä hoitoaikaa. Tämän fuusioproteiinin toimintaa arvioidaan EHGNA:n eri malleissa tutkimalla siihen liittyviä mekanismeja. Poistoa edeltävät tiedot osoittavat, että susinaattidehydrogenaasin (SDHD) alayksikkö D lisää mRNA:n ilmentymistä steatoosissa ja laskee CHC: ssä. SDHD-geenin ilmentyminen ihmisen CHC-solulinjoissa on vähentynyt verrattuna hepatosyytteihin. SDHD:n tärkeydestä CHC: ssä on hiljattain raportoitu. Riittämätön SDH-aktiivisuus johtaa sukkinaatin kertymiseen ja reaktiivisten happilajien pitoisuuksien lisääntymiseen. Tavoitteenamme on arvioida SDHD:n osallistumista HGN:n etenemiseen muuntogeenisillä hiirillä ja EHGNA:n kokeellisilla malleilla, ”in vitro” ja ihmisen maksa-/serologisissa näytteissä. Käytetään histologisia, metabolomisia, lipidomisia, genomisia ja proteomisia tutkimuksia. (Finnish)
4 August 2022
0 references
Progresja bezalkoholowej stłuszczonej choroby wątroby (HGNA) i jej ewolucja na raka wątrobowokomórkowego (CHC) prowadzi do istotnych zmian w metabolizmie, a jego odwrócenie jest atrakcyjną strategią terapeutyczną. Mechanizmy molekularne determinujące tę progresję nie są dobrze określone. Jednym z najwolniejszych aspektów rozwoju EHGNA jest terapeutyczny. Projekt ten ma na celu opracowanie bardziej skutecznych i ukierunkowanych strategii terapeutycznych dla EHGNA, w oparciu o nasze wyniki kardiotropiny-1 cytokine-1 (CT-1) i jej rolę w metabolizmie. Ponadto zamierzamy zbadać nowe cele modulacji metabolicznej zaangażowane w progresję EHGNA o charakterze prognostycznym i diagnostycznym i mogą być celem terapeutycznym. Wstępne wyniki pokazują, że połączenie CT-1 z apoliproteiną A-I (ApoCT-1) ma większy korzystny wpływ na stłuszczenie niż wykazano przez nas z rekombinowanym proteinCT-1 poprzez skrócenie czasu leczenia. Aktywność tego białka syntezy zostanie oceniona w różnych modelach EHGNA z badaniami mechanizmów. Nasze dane przed usunięciem pokazują, że podjednostka D dehydrogenazy sucynowanej (SDHD), zwiększa jej ekspresję mRNA w stłuszczeniu i zmniejsza się w CHC. Ekspresja genu SDHD w ludzkich liniach komórkowych CHC jest zmniejszona w porównaniu z hepatocytami. Ostatnio zgłoszono znaczenie SDHD w CHC. Niewystarczająca aktywność SDH prowadzi do akumulacji bursztynianu i zwiększonego poziomu reaktywnych gatunków tlenu. Naszym celem jest ocena zaangażowania SDHD w progresję HGN z wykorzystaniem genetycznie zmodyfikowanych myszy i eksperymentalnych modeli EHGNA, „in vitro” oraz w ludzkich próbkach wątroby/serologicznych. Zostaną wykorzystane badania histologiczne, metabolomiczne, lipidomowe, genomowe i proteomiczne (Polish)
4 August 2022
0 references
A nem alkoholos zsírmájbetegség (HGNS) progressziója és a hepatocelluláris karcinómává (CHC) történő lehetséges evolúciója jelentős változásokat eredményez az anyagcserében, és megfordítása vonzó terápiás stratégia. A progressziót meghatározó molekuláris mechanizmusok nincsenek megfelelően meghatározva. Az EHGNA egyik leglassabb fejlődési szempontja a terápiás. A projekt célja, hogy hatékonyabb és célzottabb terápiás stratégiákat dolgozzon ki az EHGNA számára, a cardiotrophin-1 citokin-1 (CT-1) eredményei és az anyagcserében betöltött szerepe alapján. Ezen túlmenően, szándékunkban áll tanulmányozni az új metabolikus modulációs célokat, amelyek részt vesznek az EHGNS prognosztikai és diagnosztikai jellegű progressziójában, és terápiás célpontok lehetnek. Az előzetes eredmények azt mutatják, hogy a CT-1 apoliprotein A-I-vel (ApoCT-1) történő fúziója nagyobb jótékony hatást gyakorol a steatosisra, mint amit a rekombináns proteinCT-1-gyel mutatunk a kezelési idő lerövidítésével. A fúziós fehérje aktivitását az EHGNA különböző modelljeiben értékelik az érintett mechanizmusok tanulmányozásával. A kitoloncolás előtti adataink azt mutatják, hogy a szuzinát-dehidrogenáz (SDHD) D alegysége növeli az mRNS expresszióját a steatosisban és csökkenti a CHC-t. A humán CHC sejtvonalakban az SDHD gén expressziója csökken a hepatocytákhoz képest. Nemrégiben jelentették az SDHD fontosságát a CHC-ben. Az elégtelen SDH aktivitás a szukcinát felhalmozódásához és a reaktív oxigénfajok megnövekedett szintjéhez vezet. Célunk annak felmérése, hogy az SDHD milyen szerepet játszik a HGN progressziójában a géntechnológiával módosított egerek és az „in vitro” EHGNA kísérleti modelljei és az emberi máj/szerológiai minták használatával. Szövettani, metabolomikus, lipidomiás, genomikus és proteomikus vizsgálatokat alkalmaznak. (Hungarian)
4 August 2022
0 references
Progrese nealkoholického onemocnění mastných jater (HGNA) a jeho možný vývoj na hepatocelulární karcinom (CHC) vede k významným změnám metabolismu a jeho zvrat je atraktivní terapeutickou strategií. Molekulární mechanismy, které určují tuto progresi, nejsou dobře určeny. Jedním z nejpomalejších vývojových aspektů EHGNA je terapeutická. Cílem tohoto projektu je vyvinout účinnější a cílenější terapeutické strategie pro EHGNA, založené na našich zjištěních kardiotrophin-1 cytokin-1 (CT-1) a jeho roli v metabolismu. Kromě toho máme v úmyslu studovat nové metabolické modulační cíle zapojené do progrese EHGNA prognostické a diagnostické povahy a mohly by být terapeutickým cílem. Předběžné výsledky ukazují, že fúze CT-1 s apoliproteinem A- I (ApoCT-1) má větší blahodárné účinky na steatózu, než jsme prokázali u rekombinantního proteinCT-1 zkrácením doby léčby. Aktivita tohoto fúzního proteinu bude hodnocena v různých modelech EHGNA se studiem příslušných mechanismů. Naše data před odstraněním ukazují, že podjednotka D sucinátdehydrogenázy (SDHD), zvyšuje její exprese mRNA u steatózy a snižuje CHC. Exprese genu SDHD v lidských buněčných liniích CHC je ve srovnání s hepatocyty snížena. Nedávno byl hlášen význam SDHD v CHC. Nedostatečná aktivita SDH vede k nahromadění sukcinátu a zvýšené hladiny reaktivních druhů kyslíku. Naším cílem je posoudit zapojení SDHD do progrese HGN s použitím geneticky modifikovaných myší a experimentálních modelů EHGNA, „in vitro“ a v lidských jaterních/serologických vzorcích. Budou použity histologické, metabolomické, lipidomické, genomické a proteomické studie (Czech)
4 August 2022
0 references
Bezalkoholiskās taukainās aknu slimības (HGNS) progresēšana un tās iespējamā attīstība līdz hepatocelulārai karcinomai (CHC) izraisa būtiskas izmaiņas metabolismā, un tās maiņa ir pievilcīga terapeitiskā stratēģija. Molekulārie mehānismi, kas nosaka šo progresēšanu, nav labi noteikti. Viens no lēnākajiem EHGNA attīstības aspektiem ir terapeitisks. Šā projekta mērķis ir izstrādāt efektīvākas un mērķtiecīgākas EHGNA terapijas stratēģijas, pamatojoties uz mūsu konstatējumiem par kardiotropīn-1 citokīnu-1 (CT-1) un tā lomu metabolismā. Turklāt mēs plānojam pētīt jaunus vielmaiņas modulējošus mērķus, kas saistīti ar prognostiskas un diagnostiskas EHGNA progresēšanu un varētu būt terapeitisks mērķis. Provizoriskie rezultāti liecina, ka CT-1 savienošanai ar apoliproteīnu A-I (ApoCT-1) ir lielāka labvēlīga ietekme uz steatozi, nekā mēs to pierādām ar rekombinanto proteinCT-1, saīsinot ārstēšanas laiku. Šī saplūšanas proteīna aktivitāte tiks vērtēta dažādos EHGNA modeļos kopā ar iesaistīto mehānismu izpēti. Mūsu pirmsnoņemšanas dati liecina, ka sukināta dehidrogenāzes (SDHD) D apakšvienība palielina mRNS ekspresiju steatozes gadījumā un CHC samazināšanos. SDHD gēna ekspresija cilvēka CHC šūnu līnijās salīdzinājumā ar hepatocītiem samazinās. Nesen ziņots par SDHD nozīmi CHC. Nepietiekama SDH aktivitāte izraisa sukcinātu uzkrāšanos un paaugstinātu reaktīvā skābekļa sugu līmeni. Mūsu mērķis ir novērtēt SDHD iesaistīšanos HGN progresijā, izmantojot ģenētiski modificētas peles un EHGNA eksperimentālos modeļus, “in vitro” un cilvēka aknu/seroloģiskos paraugus. Tiks izmantoti histoloģiskie, metabolomiskie, lipidomiskie, genomikas un proteomikas pētījumi. (Latvian)
4 August 2022
0 references
Mar thoradh ar dhul chun cinn galar ae neamh-alcólach (HGNA) agus a éabhlóid a d’fhéadfadh a bheith ann chun carcinoma hepatocellular (CHC) tá athruithe suntasacha ar mheitibileacht agus is straitéis teiripeach tarraingteach é a aisiompú. Níl na meicníochtaí móilíneacha a chinneann an dul chun cinn seo a chinneadh go maith. Ceann de na gnéithe forbartha is moille de EHGNA ná teiripeach. Tá sé mar aidhm ag an tionscadal seo straitéisí teiripeacha níos éifeachtaí agus níos spriocdhírithe a fhorbairt do EHGNA, bunaithe ar thorthaí cardiotrophin-1 cytokine-1 (CT-1) agus ar a ról i meitibileacht. Ina theannta sin, tá sé i gceist againn staidéar a dhéanamh ar spriocanna modhnúcháin meitibileach nua a bhfuil baint acu le dul chun cinn EHGNA de chineál prognóiseach agus diagnóiseach agus d’fhéadfadh sé a bheith ina sprioc theiripeach. Taispeánann réamhthorthaí go bhfuil éifeachtaí níos tairbhiúla ag comhleá CT-1 go Apoliprotein A-I (ApoCT-1) ar steatosis ná mar a léirigh muid leis an próitéin athchuingreach. Déanfar gníomhaíocht na próitéine comhleá seo a mheas i múnlaí éagsúla EHGNA le staidéar a dhéanamh ar na meicníochtaí atá i gceist. Léiríonn ár sonraí réamh-aistrithe go méadaíonn fo-aonad D d’fho-aonad D de dhíhidrigéináis (SDHD) a léiriú mRNA i steatóis agus laghduithe in CHC. Laghdaítear léiriú an ghéine SDHD i línte ceall CHC daonna i gcomparáid leis na hepatocytes. Tuairiscíodh le déanaí an tábhacht a bhaineann le SDHD in CHC. Mar thoradh ar ghníomhaíocht SDH neamhleor carnadh na leibhéil succinate agus méadaithe de speicis ocsaigin imoibríoch. Is é ár gcuspóir measúnú a dhéanamh ar rannpháirtíocht SDHD i gcur chun cinn HGN le húsáid lucha géinmhodhnaithe agus samhlacha turgnamhacha EHGNA, “in vitro” agus i samplaí ae/serological daonna. Bainfear úsáid as staidéir histeolaíocha, mheitibilímeacha, lipidomic, géanómaíocha agus próitéamaíochta (Irish)
4 August 2022
0 references
Napredovanje brezalkoholne maščobne bolezni jeter (HGNA) in njen možen razvoj v hepatocelularni karcinom (CHC) vodita do pomembnih sprememb v presnovi, njegova preobrat pa je privlačna terapevtska strategija. Molekularni mehanizmi, ki določajo to napredovanje, niso dobro določeni. Eden od najpočasnejših razvojnih vidikov EHGNA je terapevtski. Cilj tega projekta je razviti učinkovitejše in bolj ciljno usmerjene terapevtske strategije za EHGNA, ki temeljijo na naših ugotovitvah kardiotropin-1 citokin-1 (CT-1) in njegovi vlogi pri presnovi. Poleg tega nameravamo preučiti nove cilje presnovne modulacije, ki so vključeni v napredovanje EHGNA prognostične in diagnostične narave in bi lahko bili terapevtski cilj. Predhodni rezultati kažejo, da ima fuzija CT-1 na apoliprotein A-I (ApoCT-1) večje koristne učinke na steatozo, kot smo jih dokazali z rekombinantnim proteinCT-1 s skrajšanjem časa zdravljenja. Aktivnost te fuzijske beljakovine bo ocenjena v različnih modelih EHGNA s študijo vključenih mehanizmov. Naši podatki pred odstranitvijo kažejo, da podenota D za sucinate dehidrogenaze (SDHD), poveča izražanje mRNA v steatozi in zmanjša CHC. Izražanje SDHD gena v človeških celičnih linijah CHC se v primerjavi s hepatociti zmanjša. Nedavno se je poročalo o pomenu SDHD v CHC. Nezadostna aktivnost SDH vodi v kopičenje sukcinata in povečanje ravni reaktivnih kisikovih vrst. Naš cilj je oceniti vključenost SDHD v napredovanje HGN z uporabo gensko spremenjenih miši in eksperimentalnih modelov EHGNA, „in vitro“ in človeških jetrnih/seroloških vzorcev. Uporabljene bodo histološke, metabolomske, lipidomske, genomske in proteomske študije. (Slovenian)
4 August 2022
0 references
Прогресията на безалкохолните мастни чернодробни заболявания (HGNA) и възможната му еволюция до хепатоцелуларен карцином (CHC) водят до значителни промени в метаболизма и неговото обръщане е привлекателна терапевтична стратегия. Молекулярните механизми, които определят тази прогресия, не са добре определени. Един от най-бавните аспекти на развитието на EHGNA е терапевтичен. Този проект има за цел да разработи по-ефективни и целенасочени терапевтични стратегии за EHGNA въз основа на нашите констатации за кардиотропин-1 цитокин-1 (CT-1) и ролята му в метаболизма. В допълнение, ние възнамеряваме да проучим нови метаболитни модулиращи цели, участващи в прогресията на EHGNA с прогностичен и диагностичен характер и може да бъде терапевтична цел. Предварителните резултати показват, че сливането на CT-1 с аполипротеин A-I (ApoCT-1) има по-голям благоприятен ефект върху стеатозата, отколкото е доказано от нас с рекомбинантния протеинСТ-1 чрез съкращаване на времето за лечение. Активността на този фузионен протеин ще бъде оценена в различни модели на EHGNA с проучване на съответните механизми. Нашите данни преди отстраняване показват, че субединицата D на суцинат дехидрогеназа (SDHD), увеличава нейната mRNA експресия в стеатоза и намалява CHC. Експресията на SDHD гена в човешките CHC клетъчни линии намалява в сравнение с хепатоцитите. Наскоро беше докладвано значението на SDHD в CHC. Недостатъчната активност на SDH води до натрупване на сукцинат и повишени нива на реактивни кислородни видове. Нашата цел е да оценим участието на SDHD в прогресията на HGN с използването на генетично модифицирани мишки и експериментални модели на EHGNA, „in vitro“ и в човешки чернодробни/серологични проби. Ще се използват хистологични, метаболомични, липидомични, геномни и протеомни проучвания (Bulgarian)
4 August 2022
0 references
Il-progressjoni tal-mard tal-fwied xaħmi mhux alkoħoliku (HGNA) u l-evoluzzjoni possibbli tiegħu għal karċinoma epatoċellulari (CHC) iwasslu għal bidliet sinifikanti fil-metaboliżmu u t-treġġigħ lura tiegħu hija strateġija terapewtika attraenti. Il-mekkaniżmi molekulari li jiddeterminaw din il-progressjoni mhumiex determinati sew. Wieħed mill-aspetti ta’ żvilupp l-aktar bil-mod ta’ EHGNA huwa terapewtiku. Dan il-proġett għandu l-għan li jiżviluppa strateġiji terapewtiċi aktar effettivi u mmirati għall-EHGNA, abbażi tas-sejbiet tagħna ta’ ċitokin-1 kardjotrofin-1 (CT-1) u r-rwol tiegħu fil-metaboliżmu. Barra minn hekk, biħsiebna nistudjaw miri ġodda għall-modulazzjoni metabolika involuti fil-progressjoni ta’ EHGNA ta’ natura pronjostika u dijanjostika u jistgħu jkunu mira terapewtika. Riżultati preliminari juru li l-fużjoni ta’ CT-1 ma’ apoliprotein A-I (ApoCT-1) għandha effetti ta’ benefiċċju akbar fuq l-isteatożi minn dawk murija minna bil-proteinCT-1 rikombinanti billi tqassar il-ħin tal-kura. L-attività ta’ din il-proteina ta’ fużjoni ser tiġi evalwata f’mudelli differenti ta’ EHGNA bi studju tal-mekkaniżmi involuti. Id-data ta ‘qabel it-tneħħija tagħna turi li s-subunità D ta’ sucinate dehydrogenase (SDHD), iżżid l-espressjoni mRNA tagħha fi steatożi u tonqos f’CHC. L-espressjoni tal-ġene SDHD fil-linji ta’ ċelluli CHC tal-bniedem hija mnaqqsa meta mqabbla mal-epatoċiti. L-importanza ta’ SDHD f’CHC ġiet irrappurtata dan l-aħħar. Attività ta’ SDH insuffiċjenti twassal għall-akkumulazzjoni ta’ succinate u żieda fil-livelli ta’ speċi ta’ ossiġnu reattiv. L-għan tagħna huwa li nivvalutaw l-involviment ta’ SDHD fil-progressjoni ta’ HGN bl-użu ta’ ġrieden modifikati ġenetikament u mudelli sperimentali ta’ EHGNA, “in vitro” u fil-kampjuni tal-fwied/seroloġiċi tal-bniedem. Ser jintużaw studji istoloġiċi, metabolomiċi, lipidimiċi, ġenomiċi u proteomiċi (Maltese)
4 August 2022
0 references
A progressão da doença hepática gordurosa não alcoólica (HGNA) e a sua possível evolução para o carcinoma hepatocelular (CHC) conduz a alterações significativas no metabolismo e a sua reversão é uma estratégia terapêutica atrativa. Os mecanismos moleculares que determinam esta progressão não estão bem determinados. Um dos aspetos mais lentos do desenvolvimento de EHGNA é terapêutico. Este projecto visa desenvolver estratégias terapêuticas mais eficazes e direccionadas para EHGNA, com base nos nossos achados de cardiotrofina-1 citocina-1 (CT-1) e seu papel no metabolismo. Além disso, pretende-se estudar novos alvos moduladores metabólicos envolvidos na progressão do EHGNA de natureza prognóstica e diagnóstica e que possam ser um alvo terapêutico. Os resultados preliminares mostram que a fusão da CT-1 com a apoliproteína A-I (ApoCT-1) tem efeitos benéficos maiores na esteatose do que os demonstrados por nós com a proteína recombinante CT-1 ao encurtar o tempo de tratamento. A atividade desta proteína de fusão será avaliada em diferentes modelos de EHGNA com o estudo dos mecanismos envolvidos. Os nossos dados pré-remoção mostram que a subunidade D da sucinato-desidrogenase (SDHD), aumenta a sua expressão de ARNm na esteatose e diminui a CHC. A expressão do gene SDHD nas linhas celulares humanas de CHC é diminuída em comparação com os hepatócitos. A importância do SDHD no CHC foi relatada recentemente. A atividade insuficiente do SDH leva à acumulação de succinato e ao aumento dos níveis de espécies reativas de oxigénio. O nosso objetivo é avaliar o envolvimento da SDHD na progressão da HGN com a utilização de ratinhos geneticamente modificados e modelos experimentais de EHGNA, «in vitro» e em amostras hepáticas/serológicas humanas. Serão utilizados estudos histológicos, metabolómicos, lipidómicos, genómicos e proteómicos (Portuguese)
4 August 2022
0 references
Progressionen af ikke-alkoholisk fedtleversygdom (HGNA) og dens mulige udvikling til hepatocellulært carcinom (CHC) fører til betydelige ændringer i stofskiftet og dens tilbageførsel er en attraktiv terapeutisk strategi. De molekylære mekanismer, der bestemmer denne progression, er ikke veldefinerede. Et af de langsomste udviklingsaspekter ved EHGNA er terapeutisk. Dette projekt har til formål at udvikle mere effektive og målrettede terapeutiske strategier for EHGNA, baseret på vores resultater af cardiotrophin-1 cytokin-1 (CT-1) og dets rolle i metabolisme. Derudover agter vi at undersøge nye metabolisk modulerende mål, der er involveret i udviklingen af EHGNA af prognostisk og diagnostisk karakter og kan være et terapeutisk mål. Foreløbige resultater viser, at fusion af CT-1 til apoliprotein A- I (ApoCT-1) har større gavnlige virkninger på steatose end påvist af os med det rekombinante proteinCT-1 ved at forkorte behandlingstiden. Aktiviteten af dette fusionsprotein vil blive evalueret i forskellige EHGNA-modeller med undersøgelse af de involverede mekanismer. Vores data før fjernelse viser, at underenheden D af sucinat dehydrogenase (SDHD), øger dets mRNA-ekspression i steatose og falder i CHC. Ekspressionen af SDHD-genet i humane CHC-cellelinjer mindskes i forhold til hepatocytterne. Betydningen af SDHD i CHC er for nylig blevet rapporteret. Utilstrækkelig SDH-aktivitet fører til akkumulering af succinat og øgede niveauer af reaktive iltarter. Vores mål er at vurdere SDHD's inddragelse i udviklingen af HGN med anvendelse af genetisk modificerede mus og forsøgsmodeller af EHGNA, "in vitro" og i human lever/serologiske prøver. Histologiske, metabolomiske, lipidomiske, genomiske og proteomiske undersøgelser vil blive anvendt (Danish)
4 August 2022
0 references
Progresia bolii hepatice nealcoolice (HGNA) și posibila evoluție a acesteia la carcinomul hepatocelular (CHC) conduc la modificări semnificative ale metabolismului, iar inversarea acesteia este o strategie terapeutică atractivă. Mecanismele moleculare care determină această progresie nu sunt bine determinate. Unul dintre cele mai lente aspecte de dezvoltare ale EHGNA este terapeutic. Acest proiect își propune să dezvolte strategii terapeutice mai eficiente și mai bine orientate pentru EHGNA, pe baza constatărilor noastre de cardiotrofină-1 citokină-1 (CT-1) și a rolului său în metabolism. În plus, intenționăm să studiem noi ținte de modulare metabolică implicate în progresia EHGNA de natură prognostică și diagnostică și ar putea fi o țintă terapeutică. Rezultatele preliminare arată că fuziunea CT-1 cu apoliproteina A-I (ApoCT-1) are efecte benefice mai mari asupra steatozei decât cea demonstrată de noi cu proteina CT-1 recombinantă prin scurtarea timpului de tratament. Activitatea acestei proteine de fuziune va fi evaluată în diferite modele de EHGNA prin studierea mecanismelor implicate. Datele noastre anterioare îndepărtării arată că subunitatea D de sucinat dehidrogenază (SDHD), crește expresia ARNm în steatoză și scade în CHC. Expresia genei SDHD în liniile celulare CHC umane este diminuată în comparație cu hepatocitele. Importanța SDHD în CHC a fost raportată recent. Activitatea insuficientă a SDH duce la acumularea de succinat și la creșterea nivelurilor speciilor reactive de oxigen. Obiectivul nostru este de a evalua implicarea SDHD în progresia HGN cu utilizarea șoarecilor modificați genetic și a modelelor experimentale de EHGNA, „in vitro” și în probele hepatice/serologice umane. Se vor utiliza studii histologice, metabolomice, lipidomice, genomice și proteomice (Romanian)
4 August 2022
0 references
Progressionen av icke-alkoholisk fettleversjukdom (HGNA) och dess möjliga utveckling till hepatocellulärt karcinom (CHC) leder till betydande förändringar i metabolismen och dess reversering är en attraktiv terapeutisk strategi. De molekylära mekanismer som bestämmer denna progression är inte väl fastställda. En av de långsammaste utvecklingsaspekterna av EHGNA är terapeutisk. Detta projekt syftar till att utveckla effektivare och mer riktade terapeutiska strategier för EHGNA, baserat på våra fynd av kardiotropin-1 cytokin-1 (CT-1) och dess roll i metabolismen. Dessutom har vi för avsikt att studera nya metaboliska modulerande mål involverade i utvecklingen av EHGNA av en prognostisk och diagnostisk natur och kan vara ett terapeutiskt mål. Preliminära resultat visar att fusion av CT-1 till apoliprotein A-I (ApoCT-1) har större positiva effekter på steatos än vi visat med rekombinant proteinCT-1 genom att förkorta behandlingstiden. Aktiviteten hos detta fusionsprotein kommer att utvärderas i olika modeller av EHGNA med studie av de mekanismer som är involverade. Våra data före avlägsnande visar att subenheten D av sucinatdehydrogenas (SDHD), ökar dess mRNA-uttryck i steatos och minskar i CHC. SDHD-genens uttryck i mänskliga CHC-cellinjer minskar jämfört med hepatocyterna. Betydelsen av SDHD i CHC har nyligen rapporterats. Otillräcklig SDH-aktivitet leder till ackumulering av succinat och ökade nivåer av reaktiva syrearter. Vårt mål är att bedöma SDHD:s inblandning i utvecklingen av HGN med användning av genetiskt modifierade möss och experimentella modeller av EHGNA, ”in vitro” och i humana lever-/serologiska prover. Histologiska, metabolomiska, lipidomiska, genomiska och proteomiska studier kommer att användas. (Swedish)
4 August 2022
0 references
Sevilla
0 references
20 December 2023
0 references
Identifiers
PI16_01791
0 references