EFFECT OF DRYING ON EXTREME SALINE WATER SYSTEMS: TROFICAS NETWORKS AND PROCESSES IN THE ECOSYSTEM (Q3140665)
Jump to navigation
Jump to search
Project Q3140665 in Spain
| Language | Label | Description | Also known as |
|---|---|---|---|
| English | EFFECT OF DRYING ON EXTREME SALINE WATER SYSTEMS: TROFICAS NETWORKS AND PROCESSES IN THE ECOSYSTEM |
Project Q3140665 in Spain |
Statements
116,973.12 Euro
0 references
145,200.0 Euro
0 references
80.56 percent
0 references
1 January 2019
0 references
30 September 2022
0 references
UNIVERSIDAD DE MURCIA
0 references
30100
0 references
LAS REGIONES ARIDAS Y SEMI-ARIDAS DE LA PENINSULA IBERICA ALBERGAN EL MAYOR NUMERO EN EUROPA DE CUERPOS DE AGUA INTERMITENTES SALINOS. LOS CAMBIOS GEOQUIMICOS QUE OCURREN EN LOS ECOSISTEMAS SALINOS DURANTE SU DESECACION, MUCHO MAS DRASTICOS QUE LOS QUE SE DAN EN AGUAS DULCES, CONFIGURAN LAS COMUNIDADES BENTONICAS Y LOS PROCESOS ECOLOGICOS EN SUS ESTADOS ACUATICO Y TERRESTRE. AUNQUE EL CAMBIO CLIMATICO PREDICE INCREMENTOS EN LA SALINIDAD DEL AGUA E INTERMITENCIA, TODAVIA SE CONOCE MUY POCO SOBRE EL EFECTO COMBINADO DE AMBOS FACTORES QUE SE SUPERPONEN EN LOS SISTEMAS NATURALES SALINOS INTERMITENTES. AUNQUE ALTAMENTE SENSIBLES A LAS PRESIONES ANTROPICAS, ESTOS ECOSISTEMAS SON PARTICULARMENTE VALIOSOS DEBIDO A SU BIOTA HALOTOLERANTE/HALOFITA Y A SU ELEVADO NUMERO DE ESPECIES RARAS Y ENDEMICAS. EL OBJETIVO GENERAL DEL PROYECTO COORDINADO ¿DRYHARSHSAL¿ ES ANALIZAR EL EFECTO DE LA DESECACION SOBRE LOS MICROORGANISMOS DEL BIOFILM, INVERTEBRADOS (ACUATICOS Y TERRESTRES) Y PROCESOS ECOLOGICOS ESENCIALES, QUE INTERACTUAN CON CONDICIONES BIOGEOQUIMICAS Y PROCESOS EN ECOSISTEMAS ACUATICOS CONTINENTALES SALINOS INTERMITENTES. COMPLEMENTARIAMENTE, SE INVESTIGARA EL PAPEL DE BIOFILM HALOFITO COMO FUENTE DE ENZIMAS Y METABOLITOS DE INTERES PARA LA INDUSTRIA VERDE. LOS OBJETIVOS ESPECIFICOS DEL PRESENTE SUBPROYECTO SON: I) DETERMINAR CAMBIOS EN LAS COMUNIDADES DE INVERTEBRADOS ACUATICOS Y TERRESTRES DURANTE LA DESECACION; II) INVESTIGAR LOS CAMBIOS EN LAS REDES TROFICAS ACUATICAS Y TERRESTRES, CON ESPECIAL ATENCION AL BIOFILM; III) ANALIZAR LOS CAMBIOS EN EL METABOLISMO Y EL PROCESADO DE MATERIA ORGANICA; E IV) INTEGRAR LAS ADAPTACIONES FUNCIONALES Y ESTRUCTURALES DE LAS COMUNIDADES BENTONICAS A LA SALINIDAD Y DESECACION. EN BASE A LOS PROFUNDOS CAMBIOS BIOGEOQUIMICOS Y EN EL BIOFILM ESPERADOS, HIPOTETIZAMOS QUE: I) LAS COMUNIDADES DE INVERTEBRADOS SERAN AFECTADAS SIGNIFICATIVAMENTE Y POR TANTO, LAS CARACTERISTICAS TOPOLOGICAS Y EL ENSAMBLAJE TROFICO VARIARA A LO LARGO DE LA DESECACION, II) LOS INVERTEBRADOS TERRESTRES TENDRAN UN PAPEL IMPORTANTE COMO CONSUMIDORES DE LOS RECURSOS DE LOS LECHOS SECOS, SIENDO AFECTADO EL CONSUMO POR LOS CAMBIOS EN LA CALIDAD DEL RECURSO. COMO RESPUESTA A LOS CAMBIOS EN LAS COMUNIDADES BIOLOGICAS Y LA BIOGEOQUIMICA, ESPECIALMENTE AL CAMBIO ACUSADOS EN LA DISPONIBILIDAD DE OXIGENO, HIPOTETIZAMOS, III) QUE LA PRODUCCION PRIMARIA NETA Y LA RESPIRACION VARIARAN DRASTICAMENTE CON LA DESECACION. FINALMENTE, HIPOTETIZAMOS QUE CONFORME ESTA PROGRESA Y LAS COMUNIDADES DE MACRO Y MICRO HETEROTROFOS CAMBIAN, IV) LA MATERIA ORGANICA ALOCTONA PODRIA GANAR EN IMPORTANCIA COMO FUENTE DE ENERGIA, Y V) LA IMPORTANCIA RELATIVA DE LOS FACTORES IMPLICADOS EN SU DESCOMPOSICION (BIOTICOS Y ABIOTICOS) CAMBIARA. PARA TESTAR NUESTRAS HIPOTESIS, SE REALIZARAN OBSERVACIONES Y EXPERIMENTOS DE CAMPO EN LAGUNAS SOMERAS Y RIOS SALINOS INTERMITENTES NATURALES EN SUS FASES HUMEDA Y SECA, Y EXPERIMENTOS DE LABORATORIO. LA INTEGRACION DE LOS RESULTADOS DE LOS SUBPROYECTOS 1 Y 2, PERMITIRAN EL DESARROLLO DE UN MODELO CONCEPTUAL COMPLETO SOBRE LAS CARACTERISTICAS FUNCIONALES DE ESTE TIPO DE ECOSISTEMAS. DADA NUESTRA EXPERIENCIA IN SISTEMAS ACUATICOS DULCES PODREMOS DISCERNIR LA RELEVANCIA DEL ESTRES HIDRICO DE LA SALINIDAD EN SISTEMAS ACUATICOS. NUESTROS RESULTADOS CONTRIBUIRAN A PONER EN VALOR LA ESTRUCTURA Y FUNCION DE ESTOS INFRAVALORADOS ECOSISTEMAS Y A AVANZAR EN EL ENTENDIMIENTO DEL EFECTO DEL CAMBIO CLIMATICO SOBRE LOS ECOSISTEMAS DE AGUA DULCE. (Spanish)
0 references
ARID AND SEMI-ARID REGIONS OF THE IBERIAN PENINSULA HARBOR THE LARGEST NUMBER IN EUROPE OF INTERMITTENT SALINE INLAND WATER BODIES. GEOCHEMICAL CHANGES OCCURRING IN THESE SALINE ECOSYSTEMS ALONG DRYING, WHICH ARE MUCH MORE DRASTIC THAN THOSE OBSERVED IN FRESHWATERS TYPES, SHAPE BENTHIC COMMUNITIES AND ECOSYSTEMS PROCESSES ACROSS BOTH AQUATIC AND TERRESTRIAL STATES. ALTHOUGH GLOBAL CHANGE PREDICTS INCREASED WATER SALINITY AND INTERMITTENCY, LITTLE IS STILL KNOWN ABOUT THE COMBINED EFFECTS OF THESE TWO NATURAL STRESSORS WHICH ARE OVERLAPPING IN NATURAL SALINE INTERMITTENT AQUATIC ECOSYSTEMS. ALTHOUGH HIGHLY SENSITIVE TO HUMAN PRESSURES, THESE ECOSYSTEMS ARE PARTICULARLY VALUABLE DUE TO THEIR HALOTOLERANT/HALOPHILIC BIOTA AND HIGH NUMBER OF RARE AND ENDEMIC SPECIES. THE GENERAL OBJECTIVE OF THE COORDINATED PROJECT ¿DRYHARSHSAL¿ IS TO ANALYSE THE EFFECT OF DRYING ON MICROBIAL BIOFILMS, BENTHIC (AQUATIC AND TERRESTRIAL) INVERTEBRATES AND ESSENTIAL ECOSYSTEM PROCESSES INTERACTING WITH BIOGEOCHEMICAL CONDITIONS AND PROCESSES IN INLAND SALINE AQUATIC ECOSYSTEMS. SUPPLEMENTARY, THE ROLE OF HALOPHILIC BIOFILM AS SOURCE OF ENZYMES AND METABOLITES OF INTEREST FOR GREEN-BIO INDUSTRY WILL BE INVESTIGATED. IN THIS FRAME, THE SPECIFIC OBJECTIVES OF THE CURRENT SUBPROJECT ARE: I) TO DETERMINE SHIFTS IN THE STRUCTURE, COMPOSITION AND FUNCTION OF BOTH AQUATIC AND TERRESTRIAL INVERTEBRATE COMMUNITIES ALONG DRYING; II) TO INVESTIGATE CHANGES IN AQUATIC AND TERRESTRIAL FOOD WEBS WITH ATTENTION TO THE IMPORTANCE OF BIOFILM AS RESOURCE; III) TO ANALYZE CHANGES IN ECOSYSTEM METABOLISM AND ORGANIC MATTER PROCESSING; AND FINALLY IV) TO INTEGRATE FUNCTIONAL AND STRUCTURAL ADAPTATIONS AND THRESHOLDS OF BENTHIC COMMUNITIES TO SALINITY AND DRYING. ON THE BASIS OF THE PROFOUND EXPECTED CHANGES IN PHYSICOCHEMICAL CONDITIONS AND IN BIOFILM ALONG DRYING, WE HYPOTHESIZE THAT: I) INVERTEBRATE COMMUNITIES WILL BE SIGNIFICANTLY AFFECTED, AND IN TURN, TOPOLOGICAL FEATURES AND FOOD WEBS ASSEMBLED, II) TERRESTRIAL INVERTEBRATES WILL HAVE A MAIN ROLE AS CONSUMERS OF ORGANIC MATTER RESOURCES (MAINLY BIOFILM) EXPOSED IN DRY BEDS, WITH CONSUMPTION AFFECTED BY CHANGES IN THE QUALITY OF RESOURCES. WE ALSO HYPOTHESIZE THAT AS A RESPONSE TO CHANGES IN BIOTIC COMMUNITIES AND BIOGEOCHEMISTRY, ESPECIALLY TO THE ACUTE CHANGES IN WATER OXYGEN AVAILABILITY, III) GROSS PRIMARY PRODUCTION AND COMMUNITY RESPIRATION WILL DRASTICALLY VARY ALONG DRYING. FINALLY WE HYPOTHESIZE THAT AS DRYING PROGRESS AND MACRO AND MICRO HETEROTROPHIC COMMUNITIES CHANGE, IV) ALLOCTHONOUS ORGANIC MATTER COULD GAIN IN IMPORTANCE AS ENERGY SOURCE AND V) THE RELATIVE IMPORTANCE OF FACTORS IMPLICATED IN ITS DECOMPOSITION (BIOTIC AND ABIOTIC) WILL VARY. TO TEST OUR HYPOTHESIS FIELD OBSERVATIONS AND EXPERIMENTS WILL BE PERFORMED IN NATURALLY SALINE INTERMITTENT SHALLOW LAKES AND STREAMS DURING WET AND DRY CYCLES, ALONG WITH LABORATORY EXPERIMENTS. THE INTEGRATION OF THESE RESULTS WITH THOSE FROM SUBPROJECT 1, WILL ALLOW THE DEVELOPMENT OF A COMPLETE CONCEPTUAL MODEL ON THE FUNCTIONAL FEATURES OF THESE ECOSYSTEMS AND TOGETHER TO OUR BACKGROUND ON FRESHWATER SYSTEMS. OUR BACKGROUND ON FRESHWATER SYSTEMS WILL ALLOW US TO DISCERN THE RELEVANCE OF WATER STRESS FROM SALINITY IN AQUATIC ECOSYSTEMS. FINALLY, OUR RESULTS WILL CONTRIBUTE TO HIGHLIGHT THE SINGULAR STRUCTURE AND FUNCTION OF THESE UNDERVALUED ECOSYSTEMS AND TO ADVANCE IN THE UNDERSTANDING OF THE EFFECT OF CLIMATE CHANGE ON FRESHWATER ECOSYSTEMS. (English)
0.461491713033848
0 references
LES RÉGIONS ARIDAS ET SEMI-ARIDAS DE LA PÉNINSULE IBÉRIQUE COMPTENT LE PLUS GRAND NOMBRE DE MASSES D’EAU SALÉE INTERMITTENTES EN EUROPE. LES CHANGEMENTS GÉOCHIMIQUES QUI SE PRODUISENT DANS LES ÉCOSYSTÈMES SALINS AU COURS DE LEUR SÉCHAGE, BEAUCOUP PLUS DRASTIQUES QUE CEUX QUI SE PRODUISENT EN EAU DOUCE, FAÇONNENT LES COMMUNAUTÉS BENTONIQUES ET LES PROCESSUS ÉCOLOGIQUES DANS LEURS ÉTATS AQUATIQUES ET TERRESTRES. BIEN QUE LES CHANGEMENTS CLIMATIQUES PRÉDISENT UNE AUGMENTATION DE LA SALINITÉ DE L’EAU ET DE L’INTERMITENCE, ON SAIT ENCORE TRÈS PEU DE CHOSES SUR L’EFFET COMBINÉ DES DEUX FACTEURS QUI SE CHEVAUCHENT SUR LES SYSTÈMES NATURELS SALINS INTERMITTENTS. BIEN QUE TRÈS SENSIBLES AUX PRESSIONS D’ANTROPICAS, CES ÉCOSYSTÈMES SONT PARTICULIÈREMENT PRÉCIEUX EN RAISON DE LEUR BIOTE HALOTOLÉRANT/HALOPHYTE ET DE LEUR NOMBRE ÉLEVÉ D’ESPÈCES RARES ET ENDÉMIQUES. L’OBJECTIF GÉNÉRAL DU PROJET COORDONNÉ EST D’ANALYSER L’EFFET DU SÉCHAGE SUR LES MICROORGANISMES BIOFILMS, LES INVERTÉBRÉS (AQUATIQUES ET TERRESTRES) ET LES PROCESSUS ÉCOLOGIQUES ESSENTIELS, QUI INTERAGISSENT AVEC LES CONDITIONS ET LES PROCESSUS BIOGEOQUIMICAS DANS LES ÉCOSYSTÈMES D’EAU SALÉE CONTINENTALE INTERMITTENTE. EN OUTRE, LE RÔLE DU BIOFILM HALOPHIT EN TANT QUE SOURCE D’ENZYMES ET DE MÉTABOLITES INTÉRESSANT L’INDUSTRIE VERTE SERA ÉTUDIÉ. LES OBJECTIFS SPÉCIFIQUES DE CE SOUS-PROJET SONT LES SUIVANTS: IDENTIFIER LES CHANGEMENTS DANS L’EAU ET LES COMMUNAUTÉS D’INVERTÉBRÉS TERRESTRES PENDANT LE SÉCHAGE; II) ÉTUDIER LES CHANGEMENTS DANS LES RÉSEAUX AQUATIQUES ET TERRESTRES DE TROFICAS, EN ACCORDANT UNE ATTENTION PARTICULIÈRE AUX BIOFILMS; ANALYSER LES CHANGEMENTS DANS LE MÉTABOLISME ET LE TRAITEMENT DES MATIÈRES ORGANIQUES; E IV) INTÉGRER LES ADAPTATIONS FONCTIONNELLES ET STRUCTURELLES DES COMMUNAUTÉS BENTONIQUES À LA SALINITÉ ET AU SÉCHAGE. SUR LA BASE DES CHANGEMENTS BIOGÉOCHIMIQUES PROFONDS ET DU BIOFILM ATTENDU, NOUS HYPOTHÉTIQUES QUE: I) LES COMMUNAUTÉS D’INVERTÉBRÉS SERONT CONSIDÉRABLEMENT AFFECTÉES ET, PAR CONSÉQUENT, LES CARACTÉRISTIQUES TOPOLOGIQUES ET L’ASSEMBLÉE TROFICO VARIERONT LE LONG DU SÉCHAGE, II) LES INVERTÉBRÉS TERRESTRES JOUERONT UN RÔLE IMPORTANT EN TANT QUE CONSOMMATEURS DES RESSOURCES DE LA DRYBEDS, ÉTANT AFFECTÉS PAR DES CHANGEMENTS DANS LA QUALITÉ DE LA RESSOURCE. EN RÉPONSE AUX CHANGEMENTS DANS LES COMMUNAUTÉS BIOLOGIQUES ET BIOGEOQUIMICA, EN PARTICULIER À L’ÉVOLUTION MARQUÉE DE LA DISPONIBILITÉ DE L’OXYGÈNE, NOUS AVONS HYPOTHÉQUÉ, III) QUE LA PRODUCTION PRIMAIRE NETTE ET LA RESPIRATION VARIERA CONSIDÉRABLEMENT AVEC LE SÉCHAGE. ENFIN, NOUS AVONS HYPOTHÉTÉ QU’AU FUR ET À MESURE QUE CELA PROGRESSE ET QUE LES COMMUNAUTÉS DE MACRO ET MICRO HETEROTROFOS CHANGENT, IV) LA MATIÈRE ORGANIQUE ALOCTONA POURRAIT GAGNER EN IMPORTANCE EN TANT QUE SOURCE D’ÉNERGIE, ET V) L’IMPORTANCE RELATIVE DES FACTEURS IMPLIQUÉS DANS SA DÉCOMPOSITION (BIOTIQUES ET ABIOTIQUES) VA CHANGER. POUR TESTER NOS HYPOTHÈSES, DES OBSERVATIONS SUR LE TERRAIN ET DES EXPÉRIENCES SERONT EFFECTUÉES DANS DES LAGUNES PEU PROFONDES ET DES RIVIÈRES SALINES INTERMITTENTES NATURELLES DANS LEURS PHASES HUMIDES ET SÈCHES, AINSI QUE DANS DES EXPÉRIENCES EN LABORATOIRE. L’INTÉGRATION DES RÉSULTATS DES SOUS-PROJETS 1 ET 2 PERMETTRA D’ÉLABORER UN MODÈLE CONCEPTUEL COMPLET SUR LES CARACTÉRISTIQUES FONCTIONNELLES DE CE TYPE D’ÉCOSYSTÈME. COMPTE TENU DE NOTRE EXPÉRIENCE DANS LES SYSTÈMES D’EAU DOUCE, NOUS SERONS EN MESURE DE DISCERNER LA PERTINENCE DE LA CONTRAINTE HYDRAULIQUE DE LA SALINITÉ DANS LES SYSTÈMES D’EAU. NOS RÉSULTATS CONTRIBUERONT À AMÉLIORER LA STRUCTURE ET LE FONCTIONNEMENT DE CES ÉCOSYSTÈMES SOUS-ÉVALUÉS ET À FAIRE PROGRESSER LA COMPRÉHENSION DE L’EFFET DES CHANGEMENTS CLIMATIQUES SUR LES ÉCOSYSTÈMES D’EAU DOUCE. (French)
2 December 2021
0 references
DIE ARIDAS- UND SEMI-ARIDAS-REGIONEN DER IBERISCHEN HALBINSEL HABEN DIE GRÖSSTE ANZAHL VON INTERMITTIERENDEN SALZWASSERKÖRPERN IN EUROPA. DIE GEOCHEMISCHEN VERÄNDERUNGEN, DIE WÄHREND IHRER TROCKNUNG IN SALZÖKOSYSTEMEN AUFTRETEN, WESENTLICH DRASTISCHER ALS DIE IM SÜSSWASSER VORKOMMENDEN VERÄNDERUNGEN, PRÄGEN DIE BENTONICAL-GEMEINSCHAFTEN UND DIE ÖKOLOGISCHEN PROZESSE IN IHREM AQUATISCHEN UND TERRESTRISCHEN ZUSTAND. OBWOHL DER KLIMAWANDEL EINEN ANSTIEG DES WASSERSALZGEHALTS UND DER INTERMITENCE VORAUSSAGT, IST NOCH SEHR WENIG ÜBER DEN KOMBINIERTEN EFFEKT BEIDER FAKTOREN BEKANNT, DIE SICH AUF INTERMITTIERENDE SALZWASSERSYSTEME ÜBERSCHNEIDEN. OBWOHL SIE HOCHEMPFINDLICH GEGENÜBER ANTROPICAS-DRUCKEN SIND, SIND DIESE ÖKOSYSTEME AUFGRUND IHRER HALOTOLERANTEN/HALOPHYTENBIOTA UND IHRER HOHEN ANZAHL SELTENER UND ENDEMISCHER ARTEN BESONDERS WERTVOLL. ALLGEMEINES ZIEL DES KOORDINIERTEN PROJEKTS IST ES, DIE WIRKUNG DER TROCKNUNG AUF BIOFILM-MIKROORGANISMEN, WIRBELLOSE (AQUATISCHE UND TERRESTRISCHE) UND ESSENTIELLE ÖKOLOGISCHE PROZESSE ZU ANALYSIEREN, DIE MIT BIOGEOQUIMICAS-BEDINGUNGEN UND PROZESSEN IN INTERMITTIERENDEN KONTINENTALEN SALZWASSERÖKOSYSTEMEN INTERAGIEREN. DARÜBER HINAUS WIRD DIE ROLLE VON HALOPHIT BIOFILM ALS QUELLE VON ENZYMEN UND METABOLITEN UNTERSUCHT, DIE FÜR DIE GRÜNE INDUSTRIE VON INTERESSE SIND. DIE SPEZIFISCHEN ZIELE DIESES TEILPROJEKTS SIND: BEI DER TROCKNUNG VERÄNDERUNGEN IN DEN WASSER- UND TERRESTRISCHEN WIRBELLOSENGEMEINSCHAFTEN ZU ERMITTELN; II) DIE VERÄNDERUNGEN IM AQUATISCHEN UND TERRESTRISCHEN TROFICAS-NETZ UNTER BESONDERER BERÜCKSICHTIGUNG VON BIOFILMEN ZU UNTERSUCHEN; ANALYSE VON VERÄNDERUNGEN DES STOFFWECHSELS UND DER VERARBEITUNG ORGANISCHER STOFFE; E IV) DIE FUNKTIONALEN UND STRUKTURELLEN ANPASSUNGEN DER BENTONICAL-GEMEINSCHAFTEN AN SALINITÄT UND TROCKNUNG ZU INTEGRIEREN. AUF DER GRUNDLAGE DER TIEFEN BIOGEOCHEMISCHEN VERÄNDERUNGEN UND DES ERWARTETEN BIOFILMS HYPOTHETISE: I) DIE GEMEINSCHAFTEN DER WIRBELLOSEN WERDEN ERHEBLICH BETROFFEN SEIN, UND DAHER WERDEN DIE TOPOLOGISCHEN MERKMALE UND DIE TROFICO-VERSAMMLUNG ENTLANG DER TROCKNUNG VARIIEREN, II) WIRBELLOSE LANDTIERE WERDEN ALS VERBRAUCHER DER RESSOURCEN DER DRYBEDS EINE WICHTIGE ROLLE SPIELEN, DA SIE DEN VERBRAUCH VON VERÄNDERUNGEN IN DER QUALITÄT DER RESSOURCE BEEINFLUSSEN. ALS REAKTION AUF DIE VERÄNDERUNGEN IN DEN BIOLOGISCHEN GEMEINSCHAFTEN UND BIOGEOQUIMICA, INSBESONDERE AUF DIE DEUTLICHE VERÄNDERUNG DER VERFÜGBARKEIT VON SAUERSTOFF, HABEN WIR HYPOTHETISIERT, III) DASS DIE NETTOPRIMÄRPRODUKTION UND -ATMUNG BEIM TROCKNEN DRASTISCH VARIIEREN WIRD. ABSCHLIESSEND MÖCHTEN WIR HINWEIS DARAUF HINWEISEN, DASS SICH DIE ORGANISCHE SUBSTANZ ALOCTONA IM ZUGE DER WEITERENTWICKLUNG UND VERÄNDERUNG DER GEMEINSCHAFTEN VON MAKRO- UND MIKRO-HETEROTROFOS, IV) ALS ENERGIEQUELLE AN BEDEUTUNG GEWINNEN KÖNNTE UND V) DIE RELATIVE BEDEUTUNG DER FAKTOREN, DIE AN IHRER ZERSETZUNG (BIOTIKA UND ABIOTIKA) BETEILIGT SIND, SICH ÄNDERN WIRD. UM UNSERE HYPOTHESEN ZU TESTEN, WERDEN FELDBEOBACHTUNGEN UND EXPERIMENTE IN FLACHEN LAGUNEN UND NATÜRLICHEN INTERMITTIERENDEN SALZFLÜSSEN IN IHRER FEUCHTEN UND TROCKENEN PHASE UND LABOREXPERIMENTEN DURCHGEFÜHRT. DIE INTEGRATION DER ERGEBNISSE DER TEILPROJEKTE 1 UND 2 ERMÖGLICHT DIE ENTWICKLUNG EINES VOLLSTÄNDIGEN KONZEPTIONELLEN MODELLS ÜBER DIE FUNKTIONALEN MERKMALE DIESER ART VON ÖKOSYSTEMEN. AUFGRUND UNSERER ERFAHRUNG IN SÜSSWASSERSYSTEMEN KÖNNEN WIR DIE RELEVANZ DES HYDRAULISCHEN SALZGEHALTS IN WASSERSYSTEMEN ERKENNEN. UNSERE ERGEBNISSE WERDEN DAZU BEITRAGEN, DIE STRUKTUR UND FUNKTION DIESER UNTERBEWERTETEN ÖKOSYSTEME ZU VERBESSERN UND DAS VERSTÄNDNIS DER AUSWIRKUNGEN DES KLIMAWANDELS AUF DIE SÜSSWASSERÖKOSYSTEME ZU VERBESSERN. (German)
9 December 2021
0 references
DE ARIDAS- EN SEMI-ARIDAS-REGIO’S VAN HET IBERISCH SCHIEREILAND HEBBEN HET GROOTSTE AANTAL INTERMITTERENDE ZOUTWATERLICHAMEN IN EUROPA. DE GEOCHEMISCHE VERANDERINGEN DIE ZICH VOORDOEN IN ZOUTE ECOSYSTEMEN TIJDENS HET DROGEN, VEEL DRASTISCHER DAN DIE WELKE ZICH VOORDOEN IN ZOET WATER, VORMEN DE BENTONICAL GEMEENSCHAPPEN EN DE ECOLOGISCHE PROCESSEN IN HUN AQUATISCHE EN TERRESTRISCHE STATEN. HOEWEL KLIMAATVERANDERING EEN TOENAME VAN HET WATERZOUT EN INTERMITENCE VOORSPELT, IS ER NOG WEINIG BEKEND OVER HET GECOMBINEERDE EFFECT VAN BEIDE FACTOREN DIE ELKAAR OVERLAPPEN OP INTERMITTERENDE ZOUTHOUDENDE NATUURLIJKE SYSTEMEN. HOEWEL DEZE ECOSYSTEMEN ZEER GEVOELIG ZIJN VOOR ANTROPICAS-DRUK, ZIJN ZE BIJZONDER WAARDEVOL VANWEGE HUN HALOTOLERANTE/HALOPHYTE-BIOTA EN HUN GROTE AANTAL ZELDZAME EN ENDEMISCHE SOORTEN. DE ALGEMENE DOELSTELLING VAN HET GECOÖRDINEERDE PROJECT IS HET ANALYSEREN VAN HET EFFECT VAN DROGEN OP BIOFILMMICRO-ORGANISMEN, ONGEWERVELDE DIEREN (AQUATISCHE EN TERRESTRISCHE) EN ESSENTIËLE ECOLOGISCHE PROCESSEN, DIE IN WISSELWERKING STAAN MET BIOGEOQUIMICAS-OMSTANDIGHEDEN EN -PROCESSEN IN INTERMITTERENDE CONTINENTALE ZOUTWATERECOSYSTEMEN. DAARNAAST ZAL DE ROL VAN HALOPHIT BIOFILM ALS BRON VAN ENZYMEN EN METABOLIETEN DIE VAN BELANG ZIJN VOOR DE GROENE INDUSTRIE WORDEN ONDERZOCHT. DE SPECIFIEKE DOELSTELLINGEN VAN DIT SUBPROJECT ZIJN: IDENTIFICEER VERANDERINGEN IN WATER EN TERRESTRISCHE ONGEWERVELDE GEMEENSCHAPPEN TIJDENS HET DROGEN; II) VERANDERINGEN IN IN AQUATISCHE EN TERRESTRISCHE TROFICAS-NETWERKEN TE ONDERZOEKEN, MET BIJZONDERE AANDACHT VOOR BIOFILM; HET ANALYSEREN VAN VERANDERINGEN IN HET METABOLISME EN DE VERWERKING VAN ORGANISCH MATERIAAL; E IV) DE FUNCTIONELE EN STRUCTURELE AANPASSINGEN VAN DE BENTONICAL-GEMEENSCHAPPEN AAN HET ZOUTGEHALTE EN HET DROGEN INTEGREREN. OP BASIS VAN DE DIEPE BIOGEOCHEMISCHE VERANDERINGEN EN DE VERWACHTE BIOFILM, HYPOTHETISE DAT: I) DE GEMEENSCHAPPEN VAN ONGEWERVELDE DIEREN ZULLEN AANZIENLIJK WORDEN GETROFFEN EN DAAROM ZULLEN DE TOPOLOGISCHE KENMERKEN EN DE VERGADERING VAN TROFICO TIJDENS HET DROGEN VARIËREN; II) TERRESTRISCHE ONGEWERVELDE DIEREN ZULLEN EEN BELANGRIJKE ROL SPELEN ALS VERBRUIKERS VAN DE MIDDELEN VAN DE DRYBEDS, AANGEZIEN ZIJ HET VERBRUIK BEÏNVLOEDEN DOOR VERANDERINGEN IN DE KWALITEIT VAN DE HULPBRON. ALS REACTIE OP DE VERANDERINGEN IN DE BIOLOGISCHE GEMEENSCHAPPEN EN BIOGEOQUIMICA, MET NAME OP DE DUIDELIJKE VERANDERING IN DE BESCHIKBAARHEID VAN ZUURSTOF, HEBBEN WE VERONDERSTELD, III) DAT DE NETTO PRIMAIRE PRODUCTIE EN ADEMHALING DRASTISCH ZULLEN VARIËREN BIJ HET DROGEN. TEN SLOTTE HOUDEN WIJ DAT NAARMATE DIT VORDERT EN DE GEMEENSCHAPPEN VAN MACRO- EN MICRO HETEROTROFOS VERANDERING, IV) DE ORGANISCHE STOF ALOCTONA AAN BELANG ZOU KUNNEN WINNEN ALS ENERGIEBRON, EN V) HET RELATIEVE BELANG VAN DE FACTOREN DIE BETROKKEN ZIJN BIJ DE ONTBINDING ERVAN (BIOTICA EN ABIOTICA) ZAL VERANDEREN. OM ONZE HYPOTHESEN TE TESTEN, ZULLEN VELDWAARNEMINGEN EN EXPERIMENTEN WORDEN UITGEVOERD IN ONDIEPE LAGUNES EN NATUURLIJKE INTERMITTERENDE ZOUTRIVIEREN IN HUN NATTE EN DROGE FASEN, EN LABORATORIUMEXPERIMENTEN. DE INTEGRATIE VAN DE RESULTATEN VAN DE SUBPROJECTEN 1 EN 2 ZAL DE ONTWIKKELING MOGELIJK MAKEN VAN EEN VOLLEDIG CONCEPTUEEL MODEL VOOR DE FUNCTIONELE KENMERKEN VAN DIT TYPE ECOSYSTEEM. GEZIEN ONZE ERVARING IN ZOETWATERSYSTEMEN ZULLEN WE DE RELEVANTIE VAN DE HYDRAULISCHE STRESS VAN ZOUTGEHALTE IN WATERSYSTEMEN KUNNEN ONDERSCHEIDEN. ONZE RESULTATEN ZULLEN HELPEN OM DE STRUCTUUR EN FUNCTIE VAN DEZE ONDERGEWAARDEERDE ECOSYSTEMEN TE VERBETEREN EN HET INZICHT IN HET EFFECT VAN KLIMAATVERANDERING OP ZOETWATERECOSYSTEMEN TE BEVORDEREN. (Dutch)
17 December 2021
0 references
LE REGIONI ARIDAS E SEMI-ARIDAS DELLA PENISOLA IBERICA HANNO IL MAGGIOR NUMERO DI CORPI IDRICI SALATI INTERMITTENTI IN EUROPA. I CAMBIAMENTI GEOCHIMICI CHE SI VERIFICANO NEGLI ECOSISTEMI SALINI DURANTE LA LORO ESSICCAZIONE, MOLTO PIÙ DRASTICI DI QUELLI CHE SI VERIFICANO IN ACQUA DOLCE, FORMANO LE COMUNITÀ BENTONICALI E I PROCESSI ECOLOGICI NEI LORO STATI ACQUATICI E TERRESTRI. SEBBENE I CAMBIAMENTI CLIMATICI PREVEDANO AUMENTI DELLA SALINITÀ DELL'ACQUA E DI INTERMITENCE, SI SA ANCORA POCO DELL'EFFETTO COMBINATO DI ENTRAMBI I FATTORI CHE SI SOVRAPPONGONO SUI SISTEMI NATURALI SALINI INTERMITTENTI. SEBBENE ALTAMENTE SENSIBILI ALLE PRESSIONI DI ANTROPICAS, QUESTI ECOSISTEMI SONO PARTICOLARMENTE PREZIOSI A CAUSA DEL LORO BIOTA ALOTOLERANTE/ALOFITA E DEL LORO ELEVATO NUMERO DI SPECIE RARE ED ENDEMICHE. L'OBIETTIVO GENERALE DEL PROGETTO COORDINATO È QUELLO DI ANALIZZARE L'EFFETTO DELL'ESSICCAZIONE SUI MICRORGANISMI BIOFILM, SUGLI INVERTEBRATI (ACQUATICI E TERRESTRI) E SUI PROCESSI ECOLOGICI ESSENZIALI, CHE INTERAGISCONO CON LE CONDIZIONI DI BIOGEOQUIMICAS E I PROCESSI NEGLI ECOSISTEMI DI ACQUA SALINA CONTINENTALE INTERMITTENTE. SARÀ INOLTRE ESAMINATO IL RUOLO DEL BIOFILM HALOPHIT COME FONTE DI ENZIMI E METABOLITI DI INTERESSE PER L'INDUSTRIA VERDE. GLI OBIETTIVI SPECIFICI DI QUESTO SOTTOPROGETTO SONO I SEGUENTI: IDENTIFICARE I CAMBIAMENTI NELLE COMUNITÀ DELL'ACQUA E DEGLI INVERTEBRATI TERRESTRI DURANTE L'ESSICCAZIONE; II) STUDIARE I CAMBIAMENTI DELLE RETI TROFICAS ACQUATICHE E TERRESTRI, CON PARTICOLARE ATTENZIONE AI BIOFILM; ANALIZZARE I CAMBIAMENTI NEL METABOLISMO E NELLA LAVORAZIONE DELLA MATERIA ORGANICA; E IV) INTEGRARE GLI ADATTAMENTI FUNZIONALI E STRUTTURALI DELLE COMUNITÀ BENTONICALI ALLA SALINITÀ E ALL'ESSICCAZIONE. SULLA BASE DEI CAMBIAMENTI BIOGEOCHIMICI PROFONDI E DEL BIOFILM PREVISTO, HYPOTHETISE CHE: I) LE COMUNITÀ DI INVERTEBRATI SARANNO COLPITE IN MODO SIGNIFICATIVO E QUINDI LE CARATTERISTICHE TOPOLOGICHE E L'ASSEMBLEA TROFICO VARIERANNO IN FUNZIONE DELL'ESSICCAZIONE, II) GLI INVERTEBRATI TERRESTRI AVRANNO UN RUOLO IMPORTANTE IN QUANTO CONSUMATORI DELLE RISORSE DEL DRYBEDS, ESSENDO INFLUENZATI DAI CAMBIAMENTI NELLA QUALITÀ DELLA RISORSA. IN RISPOSTA AI CAMBIAMENTI NELLE COMUNITÀ BIOLOGICHE E BIOGEOQUIMICA, IN PARTICOLARE AL MARCATO CAMBIAMENTO NELLA DISPONIBILITÀ DI OSSIGENO, ABBIAMO IPOTIZZATO, III) CHE LA PRODUZIONE PRIMARIA NETTA E RESPIRAZIONE VARIERÀ DRASTICAMENTE CON L'ESSICCAZIONE. INFINE, SOTTOLINEA CHE, MAN MANO CHE QUESTO PROGREDISCE E LE COMUNITÀ DI MACRO E MICRO HETEROTROFOS CAMBIAMENTO, IV) LA MATERIA ORGANICA ALOCTONA POTREBBE ACQUISIRE IMPORTANZA COME FONTE DI ENERGIA, E V) L'IMPORTANZA RELATIVA DEI FATTORI COINVOLTI NELLA SUA DECOMPOSIZIONE (BIOTICI E ABIOTICI) CAMBIERÀ. PER TESTARE LE NOSTRE IPOTESI, LE OSSERVAZIONI E GLI ESPERIMENTI SUL CAMPO SARANNO EFFETTUATI IN LAGUNE POCO PROFONDE E FIUMI SALINI INTERMITTENTI NATURALI NELLE LORO FASI UMIDE E ASCIUTTE, E IN ESPERIMENTI DI LABORATORIO. L'INTEGRAZIONE DEI RISULTATI DEI SOTTOPROGETTI 1 E 2 CONSENTIRÀ LO SVILUPPO DI UN MODELLO CONCETTUALE COMPLETO SULLE CARATTERISTICHE FUNZIONALI DI QUESTO TIPO DI ECOSISTEMA. DATA LA NOSTRA ESPERIENZA NEI SISTEMI DI ACQUA DOLCE SAREMO IN GRADO DI DISCERNERE L'IMPORTANZA DELLO STRESS IDRAULICO DELLA SALINITÀ NEI SISTEMI IDRICI. I NOSTRI RISULTATI CONTRIBUIRANNO A MIGLIORARE LA STRUTTURA E IL FUNZIONAMENTO DI QUESTI ECOSISTEMI SOTTOVALUTATI E A MIGLIORARE LA COMPRENSIONE DEGLI EFFETTI DEI CAMBIAMENTI CLIMATICI SUGLI ECOSISTEMI DI ACQUA DOLCE. (Italian)
16 January 2022
0 references
ΟΙ ΆΝΥΔΡΕΣ ΚΑΙ ΗΜΙ-ΆΓΡΙΕΣ ΠΕΡΙΟΧΈΣ ΤΗΣ ΙΒΗΡΙΚΉΣ ΧΕΡΣΟΝΉΣΟΥ ΑΠΟΤΕΛΟΎΝ ΤΟΝ ΜΕΓΑΛΎΤΕΡΟ ΑΡΙΘΜΌ ΣΤΗΝ ΕΥΡΏΠΗ ΔΙΑΛΕΊΠΟΥΣΕΣ ΕΣΩΤΕΡΙΚΈΣ ΥΔΆΤΙΝΕΣ ΥΔΆΤΙΝΕΣ ΠΕΡΙΟΧΈΣ. ΓΕΩΧΗΜΙΚΈΣ ΑΛΛΑΓΈΣ ΣΕ ΑΥΤΆ ΤΑ ΑΛΑΤΟΎΧΑ ΟΙΚΟΣΥΣΤΉΜΑΤΑ ΚΑΤΆ ΜΉΚΟΣ ΤΗΣ ΞΉΡΑΝΣΗΣ, ΟΙ ΟΠΟΊΕΣ ΕΊΝΑΙ ΠΟΛΎ ΠΙΟ ΔΡΑΣΤΙΚΈΣ ΑΠΌ ΕΚΕΊΝΕΣ ΠΟΥ ΠΑΡΑΤΗΡΟΎΝΤΑΙ ΣΕ ΤΎΠΟΥΣ ΓΛΥΚΏΝ ΥΔΆΤΩΝ, ΔΙΑΜΟΡΦΏΝΟΥΝ ΤΙΣ ΒΕΝΘΙΚΈΣ ΚΟΙΝΌΤΗΤΕΣ ΚΑΙ ΤΙΣ ΔΙΕΡΓΑΣΊΕΣ ΟΙΚΟΣΥΣΤΗΜΆΤΩΝ ΤΌΣΟ ΣΤΑ ΥΔΆΤΙΝΑ ΌΣΟ ΚΑΙ ΣΤΑ ΧΕΡΣΑΊΑ ΚΡΆΤΗ. ΑΝ ΚΑΙ Η ΠΑΓΚΌΣΜΙΑ ΑΛΛΑΓΉ ΠΡΟΒΛΈΠΕΙ ΑΥΞΗΜΈΝΗ ΑΛΑΤΌΤΗΤΑ ΚΑΙ ΔΙΑΚΟΠΉ ΝΕΡΟΎ, ΛΊΓΑ ΕΊΝΑΙ ΑΚΌΜΗ ΓΝΩΣΤΆ ΓΙΑ ΤΙΣ ΣΥΝΔΥΑΣΜΈΝΕΣ ΕΠΙΔΡΆΣΕΙΣ ΑΥΤΏΝ ΤΩΝ ΔΎΟ ΦΥΣΙΚΏΝ ΠΑΡΑΓΌΝΤΩΝ ΠΊΕΣΗΣ ΠΟΥ ΕΠΙΚΑΛΎΠΤΟΝΤΑΙ ΣΕ ΦΥΣΙΚΆ ΑΛΑΤΟΎΧΑ ΔΙΑΛΕΊΠΟΝΤΑ ΥΔΆΤΙΝΑ ΟΙΚΟΣΥΣΤΉΜΑΤΑ. ΑΝ ΚΑΙ ΙΔΙΑΊΤΕΡΑ ΕΥΑΊΣΘΗΤΑ ΣΤΙΣ ΑΝΘΡΏΠΙΝΕΣ ΠΙΈΣΕΙΣ, ΤΑ ΟΙΚΟΣΥΣΤΉΜΑΤΑ ΑΥΤΆ ΕΊΝΑΙ ΙΔΙΑΊΤΕΡΑ ΠΟΛΎΤΙΜΑ ΛΌΓΩ ΤΟΥ ΑΛΟΤΟΣΤΕΡΙΚΟΎ/ΑΛΟΓΟΦΙΛΙΚΟΎ ΖΏΝΤΟΣ ΟΡΓΑΝΙΣΜΟΎ ΤΟΥΣ ΚΑΙ ΤΟΥ ΜΕΓΆΛΟΥ ΑΡΙΘΜΟΎ ΣΠΆΝΙΩΝ ΚΑΙ ΕΝΔΗΜΙΚΏΝ ΕΙΔΏΝ. Ο ΓΕΝΙΚΌΣ ΣΤΌΧΟΣ ΤΟΥ ΣΥΝΤΟΝΙΣΜΈΝΟΥ ΣΧΕΔΊΟΥ ΕΊΝΑΙ Η ΑΝΆΛΥΣΗ ΤΗΣ ΕΠΊΔΡΑΣΗΣ ΤΗΣ ΞΉΡΑΝΣΗΣ ΣΕ ΜΙΚΡΟΒΙΑΚΈΣ ΒΙΟΜΕΜΒΡΆΝΕΣ, ΒΕΝΘΙΚΆ (ΥΔΆΤΙΝΑ ΚΑΙ ΧΕΡΣΑΊΑ) ΑΣΠΌΝΔΥΛΑ ΚΑΙ ΒΑΣΙΚΈΣ ΔΙΕΡΓΑΣΊΕΣ ΟΙΚΟΣΥΣΤΉΜΑΤΟΣ ΠΟΥ ΑΛΛΗΛΕΠΙΔΡΟΎΝ ΜΕ ΒΙΟΓΕΩΧΗΜΙΚΈΣ ΣΥΝΘΉΚΕΣ ΚΑΙ ΔΙΕΡΓΑΣΊΕΣ ΣΕ ΕΣΩΤΕΡΙΚΆ ΑΛΑΤΟΎΧΑ ΥΔΆΤΙΝΑ ΟΙΚΟΣΥΣΤΉΜΑΤΑ. ΕΠΙΠΛΈΟΝ, ΘΑ ΔΙΕΡΕΥΝΗΘΕΊ Ο ΡΌΛΟΣ ΤΗΣ ΑΛΌΦΙΛΗΣ ΒΙΟΜΕΜΒΡΆΝΗΣ ΩΣ ΠΗΓΉΣ ΕΝΖΎΜΩΝ ΚΑΙ ΜΕΤΑΒΟΛΙΤΏΝ ΠΟΥ ΕΝΔΙΑΦΈΡΟΥΝ ΤΗ ΒΙΟΜΗΧΑΝΊΑ ΠΡΆΣΙΝΗΣ ΒΙΟΜΆΖΑΣ. ΣΤΟ ΠΛΑΊΣΙΟ ΑΥΤΌ, ΟΙ ΕΙΔΙΚΟΊ ΣΤΌΧΟΙ ΤΟΥ ΤΡΈΧΟΝΤΟΣ ΥΠΟΈΡΓΟΥ ΕΊΝΑΙ: I) ΤΟΝ ΚΑΘΟΡΙΣΜΌ ΤΩΝ ΜΕΤΑΤΟΠΊΣΕΩΝ ΣΤΗ ΔΟΜΉ, ΤΗ ΣΎΝΘΕΣΗ ΚΑΙ ΤΗ ΛΕΙΤΟΥΡΓΊΑ ΤΌΣΟ ΤΩΝ ΥΔΡΌΒΙΩΝ ΌΣΟ ΚΑΙ ΤΩΝ ΧΕΡΣΑΊΩΝ ΑΣΠΌΝΔΥΛΩΝ ΚΟΙΝΟΤΉΤΩΝ ΚΑΤΆ ΤΗ ΔΙΆΡΚΕΙΑ ΤΗΣ ΞΉΡΑΝΣΗΣ· II) ΝΑ ΔΙΕΡΕΥΝΗΘΟΎΝ ΟΙ ΑΛΛΑΓΈΣ ΣΤΟΥΣ ΥΔΆΤΙΝΟΥΣ ΚΑΙ ΧΕΡΣΑΊΟΥΣ ΙΣΤΟΎΣ ΤΡΟΦΊΜΩΝ, ΜΕ ΈΜΦΑΣΗ ΣΤΗ ΣΗΜΑΣΊΑ ΤΗΣ ΒΙΟΜΕΜΒΡΆΝΗΣ ΩΣ ΠΌΡΩΝ· III) ΑΝΆΛΥΣΗ ΤΩΝ ΜΕΤΑΒΟΛΏΝ ΤΟΥ ΜΕΤΑΒΟΛΙΣΜΟΎ ΤΩΝ ΟΙΚΟΣΥΣΤΗΜΆΤΩΝ ΚΑΙ ΤΗΣ ΕΠΕΞΕΡΓΑΣΊΑΣ ΟΡΓΑΝΙΚΉΣ ΎΛΗΣ· ΚΑΙ ΤΈΛΟΣ IV) ΝΑ ΕΝΣΩΜΑΤΩΘΟΎΝ ΛΕΙΤΟΥΡΓΙΚΈΣ ΚΑΙ ΔΟΜΙΚΈΣ ΠΡΟΣΑΡΜΟΓΈΣ ΚΑΙ ΚΑΤΏΤΑΤΑ ΌΡΙΑ ΒΕΝΘΙΚΏΝ ΚΟΙΝΟΤΉΤΩΝ ΣΤΗΝ ΑΛΑΤΌΤΗΤΑ ΚΑΙ ΤΗΝ ΞΉΡΑΝΣΗ. ΜΕ ΒΆΣΗ ΤΙΣ ΒΑΘΙΈΣ ΑΝΑΜΕΝΌΜΕΝΕΣ ΑΛΛΑΓΈΣ ΣΤΙΣ ΦΥΣΙΚΟΧΗΜΙΚΈΣ ΣΥΝΘΉΚΕΣ ΚΑΙ ΣΤΗ ΒΙΟΜΕΜΒΡΆΝΗ ΚΑΤΆ ΜΉΚΟΣ ΤΗΣ ΞΉΡΑΝΣΗΣ, ΥΠΟΘΈΤΟΥΜΕ ΌΤΙ: I) ΟΙ ΚΟΙΝΌΤΗΤΕΣ ΑΣΠΌΝΔΥΛΩΝ ΘΑ ΕΠΗΡΕΑΣΤΟΎΝ ΣΗΜΑΝΤΙΚΆ ΚΑΙ, ΜΕ ΤΗ ΣΕΙΡΆ ΤΟΥΣ, ΤΑ ΤΟΠΟΛΟΓΙΚΆ ΧΑΡΑΚΤΗΡΙΣΤΙΚΆ ΚΑΙ ΟΙ ΔΙΑΤΡΟΦΙΚΟΊ ΙΣΤΟΊ ΠΟΥ ΣΥΝΑΡΜΟΛΟΓΟΎΝΤΑΙ, II) ΤΑ ΧΕΡΣΑΊΑ ΑΣΠΌΝΔΥΛΑ ΘΑ ΔΙΑΔΡΑΜΑΤΊΣΟΥΝ ΒΑΣΙΚΌ ΡΌΛΟ ΩΣ ΚΑΤΑΝΑΛΩΤΈΣ ΠΌΡΩΝ ΟΡΓΑΝΙΚΉΣ ΎΛΗΣ (ΚΥΡΊΩΣ ΒΙΟΜΕΜΒΡΆΝΩΝ) ΠΟΥ ΕΚΤΊΘΕΝΤΑΙ ΣΕ ΞΗΡΈΣ ΚΛΊΝΕΣ, ΜΕ ΤΗΝ ΚΑΤΑΝΆΛΩΣΗ ΝΑ ΕΠΗΡΕΆΖΕΤΑΙ ΑΠΌ ΤΙΣ ΑΛΛΑΓΈΣ ΣΤΗΝ ΠΟΙΌΤΗΤΑ ΤΩΝ ΠΌΡΩΝ. ΥΠΟΘΈΤΟΥΜΕ ΕΠΊΣΗΣ ΌΤΙ ΩΣ ΑΠΆΝΤΗΣΗ ΣΤΙΣ ΑΛΛΑΓΈΣ ΣΤΙΣ ΒΙΟΤΙΚΈΣ ΚΟΙΝΌΤΗΤΕΣ ΚΑΙ ΣΤΗ ΒΙΟΓΕΩΧΗΜΕΊΑ, ΙΔΙΑΊΤΕΡΑ ΣΤΙΣ ΟΞΕΊΕΣ ΑΛΛΑΓΈΣ ΣΤΗ ΔΙΑΘΕΣΙΜΌΤΗΤΑ ΟΞΥΓΌΝΟΥ ΝΕΡΟΎ, III) Η ΑΚΑΘΆΡΙΣΤΗ ΠΡΩΤΟΓΕΝΉΣ ΠΑΡΑΓΩΓΉ ΚΑΙ Η ΚΟΙΝΟΤΙΚΉ ΑΝΑΠΝΟΉ ΘΑ ΠΟΙΚΊΛΟΥΝ ΔΡΑΣΤΙΚΆ ΚΑΤΆ ΤΗΝ ΞΉΡΑΝΣΗ. ΤΈΛΟΣ, ΥΠΟΘΈΤΟΥΜΕ ΌΤΙ ΚΑΘΏΣ Η ΠΡΌΟΔΟΣ ΤΗΣ ΞΉΡΑΝΣΗΣ ΚΑΙ Η ΑΛΛΑΓΉ ΜΑΚΡΟΕΤΕΡΟΤΡΟΦΙΚΏΝ ΚΟΙΝΟΤΉΤΩΝ ΚΑΙ ΜΙΚΡΟΕΤΕΡΟΤΡΟΦΙΚΏΝ ΚΟΙΝΟΤΉΤΩΝ, IV) Η ΑΛΛΟΚΤΟΝΙΚΉ ΟΡΓΑΝΙΚΉ ΎΛΗ ΘΑ ΜΠΟΡΟΎΣΕ ΝΑ ΑΠΟΚΤΉΣΕΙ ΣΗΜΑΣΊΑ ΩΣ ΠΗΓΉ ΕΝΈΡΓΕΙΑΣ ΚΑΙ V) Η ΣΧΕΤΙΚΉ ΣΗΜΑΣΊΑ ΤΩΝ ΠΑΡΑΓΌΝΤΩΝ ΠΟΥ ΕΜΠΛΈΚΟΝΤΑΙ ΣΤΗΝ ΑΠΟΣΎΝΘΕΣΗ ΤΗΣ (ΒΙΟΤΙΚΉΣ ΚΑΙ ΑΒΙΟΤΙΚΉΣ) ΘΑ ΠΟΙΚΊΛΕΙ. ΓΙΑ ΝΑ ΔΟΚΙΜΆΣΟΥΜΕ ΤΙΣ ΠΑΡΑΤΗΡΉΣΕΙΣ ΚΑΙ ΤΑ ΠΕΙΡΆΜΑΤΑ ΤΗΣ ΥΠΌΘΕΣΉΣ ΜΑΣ ΘΑ ΠΡΑΓΜΑΤΟΠΟΙΗΘΟΎΝ ΣΕ ΦΥΣΙΚΆ ΑΛΑΤΟΎΧΑ ΑΛΑΤΟΎΧΑ ΛΊΜΝΕΣ ΚΑΙ ΡΕΎΜΑΤΑ ΚΑΤΆ ΤΗ ΔΙΆΡΚΕΙΑ ΥΓΡΏΝ ΚΑΙ ΞΗΡΏΝ ΚΎΚΛΩΝ, ΜΑΖΊ ΜΕ ΕΡΓΑΣΤΗΡΙΑΚΆ ΠΕΙΡΆΜΑΤΑ. Η ΕΝΣΩΜΆΤΩΣΗ ΑΥΤΏΝ ΤΩΝ ΑΠΟΤΕΛΕΣΜΆΤΩΝ ΜΕ ΕΚΕΊΝΑ ΤΟΥ ΥΠΟΈΡΓΟΥ 1 ΘΑ ΕΠΙΤΡΈΨΕΙ ΤΗΝ ΑΝΆΠΤΥΞΗ ΕΝΌΣ ΠΛΉΡΟΥΣ ΕΝΝΟΙΟΛΟΓΙΚΟΎ ΜΟΝΤΈΛΟΥ ΣΧΕΤΙΚΆ ΜΕ ΤΑ ΛΕΙΤΟΥΡΓΙΚΆ ΧΑΡΑΚΤΗΡΙΣΤΙΚΆ ΑΥΤΏΝ ΤΩΝ ΟΙΚΟΣΥΣΤΗΜΆΤΩΝ ΚΑΙ ΜΑΖΊ ΜΕ ΤΟ ΙΣΤΟΡΙΚΌ ΜΑΣ ΣΧΕΤΙΚΆ ΜΕ ΤΑ ΣΥΣΤΉΜΑΤΑ ΓΛΥΚΏΝ ΥΔΆΤΩΝ. ΤΟ ΙΣΤΟΡΙΚΌ ΜΑΣ ΣΧΕΤΙΚΆ ΜΕ ΤΑ ΣΥΣΤΉΜΑΤΑ ΓΛΥΚΏΝ ΥΔΆΤΩΝ ΘΑ ΜΑΣ ΕΠΙΤΡΈΨΕΙ ΝΑ ΔΙΑΚΡΊΝΟΥΜΕ ΤΗ ΣΗΜΑΣΊΑ ΤΗΣ ΥΔΑΤΙΚΉΣ ΚΑΤΑΠΌΝΗΣΗΣ ΑΠΌ ΤΗΝ ΑΛΑΤΌΤΗΤΑ ΣΤΑ ΥΔΆΤΙΝΑ ΟΙΚΟΣΥΣΤΉΜΑΤΑ. ΤΈΛΟΣ, ΤΑ ΑΠΟΤΕΛΈΣΜΑΤΆ ΜΑΣ ΘΑ ΣΥΜΒΆΛΟΥΝ ΣΤΗΝ ΑΝΆΔΕΙΞΗ ΤΗΣ ΜΟΝΑΔΙΚΉΣ ΔΟΜΉΣ ΚΑΙ ΛΕΙΤΟΥΡΓΊΑΣ ΑΥΤΏΝ ΤΩΝ ΥΠΟΑΞΙΟΛΟΓΗΜΈΝΩΝ ΟΙΚΟΣΥΣΤΗΜΆΤΩΝ ΚΑΙ ΣΤΗΝ ΠΡΟΏΘΗΣΗ ΤΗΣ ΚΑΤΑΝΌΗΣΗΣ ΤΩΝ ΕΠΙΠΤΏΣΕΩΝ ΤΗΣ ΚΛΙΜΑΤΙΚΉΣ ΑΛΛΑΓΉΣ ΣΤΑ ΟΙΚΟΣΥΣΤΉΜΑΤΑ ΓΛΥΚΏΝ ΥΔΆΤΩΝ. (Greek)
17 August 2022
0 references
TØRRE OG HALVTØRRE REGIONER PÅ DEN IBERISKE HALVØ HAR DET STØRSTE ANTAL INTERMITTERENDE SALTVANDSOMRÅDER I EUROPA. GEOKEMISKE ÆNDRINGER I DISSE SALTHOLDIGE ØKOSYSTEMER LANGS TØRRINGEN, SOM ER LANGT MERE DRASTISKE END DEM, DER OBSERVERES I FERSKVANDSTYPER, FORMER BENTISKE SAMFUND OG ØKOSYSTEMER I BÅDE VAND- OG LANDSTATER. SELV OM DEN GLOBALE ÆNDRING FORUDSIGER ØGET SALTINDHOLD OG INTERMITTERENDE VAND, ER DER IKKE MEGET KENDSKAB TIL DE KOMBINEREDE VIRKNINGER AF DISSE TO NATURLIGE STRESSFAKTORER, SOM OVERLAPPER HINANDEN I NATURLIGE SALTHOLDIGE VANDØKOSYSTEMER. SELV OM DISSE ØKOSYSTEMER ER MEGET FØLSOMME OVER FOR BELASTNINGER FRA MENNESKER, ER DE SÆRLIGT VÆRDIFULDE PÅ GRUND AF DERES HALOTOLERANTE/HALOFILE BIOTA OG DET STORE ANTAL SJÆLDNE OG ENDEMISKE ARTER. DET OVERORDNEDE MÅL FOR DET KOORDINEREDE PROJEKT ¿DRYHARSHSAL ER AT ANALYSERE VIRKNINGEN AF TØRRING PÅ MIKROBIELLE BIOFILM, BENTISKE (AKVATISKE OG TERRESTRISKE) HVIRVELLØSE DYR OG VIGTIGE ØKOSYSTEMPROCESSER, DER INTERAGERER MED BIOGEOKEMISKE FORHOLD OG PROCESSER I INDRE SALTVANDSØKOSYSTEMER. DESUDEN VIL DEN ROLLE, SOM HALOFILE BIOFILM SPILLER SOM KILDE TIL ENZYMER OG METABOLITTER AF INTERESSE FOR GRØN BIOINDUSTRI, BLIVE UNDERSØGT. INDEN FOR DENNE RAMME ER DE SPECIFIKKE MÅL FOR DET NUVÆRENDE DELPROJEKT: I) AT BESTEMME FORSKYDNINGER I STRUKTUR, SAMMENSÆTNING OG FUNKTION I BÅDE VAND- OG LANDBASEREDE HVIRVELLØSE DYR LANGS TØRRINGEN; II) AT UNDERSØGE ÆNDRINGER I AKVATISKE OG TERRESTRISKE FØDENET MED FOKUS PÅ BIOFILMS BETYDNING SOM RESSOURCE; III) AT ANALYSERE ÆNDRINGER I ØKOSYSTEMMETABOLISME OG FORARBEJDNING AF ORGANISK MATERIALE; OG ENDELIG IV) AT INTEGRERE FUNKTIONELLE OG STRUKTURELLE TILPASNINGER OG TÆRSKLER FOR BENTISKE FÆLLESSKABER TIL SALTHOLDIGHED OG TØRRING. PÅ BAGGRUND AF DE DYBTGÅENDE FORVENTEDE ÆNDRINGER I DE FYSISK-KEMISKE FORHOLD OG I BIOFILM LANGS TØRRINGEN, ANTAGER VI, AT: I) HVIRVELLØSE SAMFUND VIL BLIVE PÅVIRKET BETYDELIGT, OG TIL GENGÆLD VIL TOPOLOGISKE EGENSKABER OG SAMLEDE FØDEVARENET, II) JORDBASEREDE HVIRVELLØSE DYR SPILLE EN HOVEDROLLE SOM FORBRUGERE AF ORGANISK MATERIALE RESSOURCER (HOVEDSAGELIG BIOFILM), DER EKSPONERES I TØRRE SENGE, OG FORBRUGET PÅVIRKES AF ÆNDRINGER I KVALITETEN AF RESSOURCERNE. VI ANTAGER OGSÅ, AT SOM REAKTION PÅ ÆNDRINGER I BIOTISKE SAMFUND OG BIOGEOCHEMISTRI, ISÆR PÅ DE AKUTTE ÆNDRINGER I TILGÆNGELIGHEDEN AF VANDILT, III) VIL BRUTTOPRIMÆRPRODUKTIONEN OG RESPIRATIONEN I FÆLLESSKABET VARIERE DRASTISK I TAKT MED TØRRINGEN. ENDELIG ANTAGER VI, AT EFTERHÅNDEN SOM TØRRINGSPROCESSEN OG MAKRO- OG MIKRO-HETEROTROFE SAMFUND ÆNDRER SIG, KAN ALTOKTONISK ORGANISK STOF FÅ STØRRE BETYDNING SOM ENERGIKILDE, OG V) DEN RELATIVE BETYDNING AF FAKTORER I DETS NEDBRYDNING (BIOTISK OG ABIOTISK) VIL VARIERE. FOR AT TESTE VORES HYPOTESE FELTOBSERVATIONER OG EKSPERIMENTER VIL BLIVE UDFØRT I NATURLIGT SALTHOLDIGE LAVVANDEDE SØER OG VANDLØB UNDER VÅDE OG TØRRE CYKLER, SAMMEN MED LABORATORIEFORSØG. INTEGRATIONEN AF DISSE RESULTATER MED RESULTATERNE FRA DELPROJEKT 1 VIL GØRE DET MULIGT AT UDVIKLE EN KOMPLET KONCEPTUEL MODEL FOR DISSE ØKOSYSTEMERS FUNKTIONELLE KARAKTERISTIKA OG SAMMEN TIL VORES BAGGRUND FOR FERSKVANDSSYSTEMER. VORES BAGGRUND OM FERSKVANDSSYSTEMER VIL GIVE OS MULIGHED FOR AT SKELNE RELEVANSEN AF VANDBELASTNING FRA SALTINDHOLD I AKVATISKE ØKOSYSTEMER. ENDELIG VIL VORES RESULTATER BIDRAGE TIL AT FREMHÆVE DISSE UNDERVURDEREDE ØKOSYSTEMERS SÆRLIGE STRUKTUR OG FUNKTION OG TIL AT FREMME FORSTÅELSEN AF KLIMAÆNDRINGERNES INDVIRKNING PÅ FERSKVANDSØKOSYSTEMERNE. (Danish)
17 August 2022
0 references
IBERIAN NIEMIMAAN KUIVILLA JA PUOLIKUIVILLA ALUEILLA ON EUROOPASSA ENITEN KATKONAISIA SUOLAISIA SISÄVESIMUODOSTUMIA. KUIVUMISEN MYÖTÄ NÄISSÄ SUOLAISISSA EKOSYSTEEMEISSÄ TAPAHTUVAT GEOKEMIALLISET MUUTOKSET, JOTKA OVAT PALJON JYRKEMPIÄ KUIN MAKEAN VEDEN TYYPEISSÄ HAVAITUT MUUTOKSET, MUOKKAAVAT POHJAYHTEISÖJÄ JA EKOSYSTEEMEJÄ SEKÄ VESI- ETTÄ MAAVALTIOISSA. VAIKKA MAAILMANLAAJUINEN MUUTOS ENNUSTAA VEDEN SUOLAPITOISUUDEN JA JAKSOTTAISUUDEN LISÄÄNTYMISTÄ, NÄIDEN KAHDEN LUONNOLLISEN STRESSITEKIJÄN YHTEISVAIKUTUKSISTA, JOTKA OVAT PÄÄLLEKKÄISIÄ LUONNOLLISISSA SUOLALIUOKSESSA JAKSOITTAISISSA VESIEKOSYSTEEMEISSÄ, EI OLE VIELÄ JUURIKAAN TIETOA. VAIKKA NÄMÄ EKOSYSTEEMIT OVAT ERITTÄIN HERKKIÄ IHMISEN PAINEILLE, NE OVAT ERITYISEN ARVOKKAITA HALOTOLERANTTIEN/HALOFIILISTEN ELIÖSTÖJEN JA HARVINAISTEN JA KOTOPERÄISTEN LAJIEN SUUREN MÄÄRÄN VUOKSI. KOORDINOIDUN DRYHARSHSAL-HANKKEEN YLEISENÄ TAVOITTEENA ON ANALYSOIDA KUIVAUKSEN VAIKUTUSTA MIKROBIBIOFILMEIHIN, POHJAVESI- JA MAAPERÄISIIN SELKÄRANGATTOMIIN JA OLENNAISIIN EKOSYSTEEMIPROSESSEIHIN, JOTKA OVAT VUOROVAIKUTUKSESSA BIOGEOKEMIALLISTEN OLOSUHTEIDEN JA PROSESSIEN KANSSA SISÄMAAN SUOLAVESIEKOSYSTEEMEISSÄ. LISÄKSI TUTKITAAN HALOFIILISEN BIOKALVON ROOLIA VIHREÄN BIOTEOLLISUUDEN KANNALTA KIINNOSTAVIEN ENTSYYMIEN JA METABOLIITTIEN LÄHTEENÄ. TÄSSÄ YHTEYDESSÄ NYKYISEN OSAHANKKEEN ERITYISTAVOITTEET OVAT SEURAAVAT: I) MÄÄRITTÄÄ MUUTOKSET SEKÄ VEDESSÄ ETTÄ MAALLA SIJAITSEVIEN SELKÄRANGATTOMIEN YHTEISÖJEN RAKENTEESSA, KOOSTUMUKSESSA JA TOIMINNASSA KUIVAUKSEN AIKANA; II) TUTKIA MUUTOKSIA VESIELIÖSTÖISSÄ JA MAANPÄÄLLISISSÄ RAVINTOVERKOISSA KIINNITTÄEN HUOMIOTA BIOFILMIN MERKITYKSEEN LUONNONVARANA; III) ANALYSOIDA EKOSYSTEEMIEN AINEENVAIHDUNTAAN JA ORGAANISEN AINEKSEN KÄSITTELYYN LIITTYVIÄ MUUTOKSIA; JA LOPUKSI IV) SISÄLLYTETÄÄN POHJAYHTEISÖJEN SUOLAPITOISUUTEEN JA KUIVAUKSEEN LIITTYVÄT TOIMINNALLISET JA RAKENTEELLISET MUKAUTUKSET JA KYNNYSARVOT. OLETAMME, ETTÄ FYSIKAALIS-KEMIALLISISSA OLOISSA JA BIOKALVOSSA KUIVAUKSEN AIKANA ODOTETTAVISSA OLEVIEN SYVÄLLISTEN MUUTOSTEN PERUSTEELLA OLETAMME, ETTÄ I) SELKÄRANGATTOMILLA YHTEISÖILLÄ ON MERKITTÄVÄ VAIKUTUS, JA VUOROSTAAN TOPOLOGISET OMINAISUUDET JA KOOTUT ELINTARVIKEVERKOT, II) MAALLA ELÄVILLÄ SELKÄRANGATTOMILLA ON KESKEINEN ROOLI KUIVISSA VUOTEISSA ALTISTUVIEN ORGAANISTEN AINESTEN (LÄHINNÄ BIOFILMIN) KULUTTAJINA, JA RESURSSIEN LAADUN MUUTOKSET VAIKUTTAVAT KULUTUKSEEN. OLETAMME MYÖS, ETTÄ VASTAUKSENA BIOOTTISISSA YHTEISÖISSÄ JA BIOGEOKEMIASSA TAPAHTUVIIN MUUTOKSIIN, ERITYISESTI VEDEN HAPEN SAATAVUUDESSA TAPAHTUVIIN AKUUTTEIHIN MUUTOKSIIN, III) BRUTTOTUOTANTO JA YHTEISÖN HENGITYS VAIHTELEVAT VOIMAKKAASTI KUIVAUKSEN MUKAAN. LOPUKSI OLETAMME, ETTÄ KUIVUMISEN EDETESSÄ JA MAKRO- JA MIKROTASON HETEROTROFISTEN YHTEISÖJEN MUUTTUESSA IV) ALLOKTONISEN ORGAANISEN AINEKSEN MERKITYS ENERGIANLÄHTEENÄ VOI KASVAA JA V) SEN HAJOAMISEEN LIITTYVIEN TEKIJÖIDEN (BIOOTTISTEN JA ABIOOTTISTEN) SUHTEELLINEN MERKITYS VAIHTELEE. TESTATAKSEMME HYPOTEESIKENTTÄHAVAINTOJA JA -KOKEITA TEHDÄÄN LUONNOLLISESTI SUOLAISISSA AJOITTAIN MATALISSA JÄRVISSÄ JA PUROISSA KOSTEIDEN JA KUIVIEN SYKLIEN AIKANA SEKÄ LABORATORIOKOKEISSA. KUN NÄMÄ TULOKSET YHDISTETÄÄN ALAHANKKEEN 1 TULOKSIIN, VOIDAAN KEHITTÄÄ TÄYDELLINEN KÄSITTEELLINEN MALLI NÄIDEN EKOSYSTEEMIEN TOIMINNALLISISTA OMINAISUUKSISTA JA YHDESSÄ MAKEAN VEDEN JÄRJESTELMIÄ KOSKEVASTA TAUSTASTA. MAKEAN VEDEN JÄRJESTELMIÄ KOSKEVAN TAUSTAMME AVULLA VOIMME HAVAITA SUOLAPITOISUUDEN AIHEUTTAMAN VESISTRESSIN MERKITYKSEN VESIEKOSYSTEEMEISSÄ. TULOKSIEMME AVULLA VOIDAAN MYÖS KOROSTAA NÄIDEN ALIARVOSTETTUJEN EKOSYSTEEMIEN YKSITTÄISTÄ RAKENNETTA JA TOIMINTAA SEKÄ EDISTÄÄ YMMÄRRYSTÄ ILMASTONMUUTOKSEN VAIKUTUKSISTA MAKEAN VEDEN EKOSYSTEEMEIHIN. (Finnish)
17 August 2022
0 references
IR-REĠJUNI ARIDI U SEMI-ARIDI TAL-PENIŻOLA IBERIKA HUMA L-AKBAR NUMRU FL-EWROPA TA’ KORPI INTERMITTENTI TAL-ILMA MIELAĦ. BIDLIET ĠEOKIMIĊI LI JSEĦĦU F’DAWN L-EKOSISTEMI MIELĦA MATUL IT-TNIXXIF, LI HUMA ĦAFNA AKTAR DRASTIĊI MINN DAWK OSSERVATI FIT-TIPI TAL-ILMA ĦELU, FIL-FORMA TAL-KOMUNITAJIET TA’ QIEGĦ IL-BAĦAR U FIL-PROĊESSI TAL-EKOSISTEMI KEMM FL-ISTATI AKKWATIĊI KIF UKOLL DAWK TERRESTRI. GĦALKEMM IL-BIDLA GLOBALI TBASSAR ŻIEDA FIS-SALINITÀ U L-INTERMITTENZA TAL-ILMA, FTIT GĦADU MAGĦRUF DWAR L-EFFETTI KKOMBINATI TA’ DAWN IŻ-ŻEWĠ FATTURI TA’ STRESS NATURALI LI JIRKBU FUQ XULXIN FL-EKOSISTEMI AKKWATIĊI INTERMITTENTI NATURALI MIELĦA. GĦALKEMM SENSITTIVI ĦAFNA GĦALL-PRESSJONIJIET TAL-BNIEDEM, DAWN L-EKOSISTEMI HUMA PARTIKOLARMENT TA’ VALUR MINĦABBA L-BIJOTA ALOTOLLERANTI/ALOFILIKA TAGĦHOM U L-GĦADD KBIR TA’ SPEĊIJIET RARI U ENDEMIĊI. L-GĦAN ĠENERALI TAL-PROĠETT IKKORDINAT “DRYHARSHSAL” HUWA LI JANALIZZA L-EFFETT TAT-TNIXXIF FUQ IL-BIJOFILMS MIKROBJALI, L-INVERTEBRATI BENTIĊI (AKKWATIĊI U TERRESTRI) U L-PROĊESSI ESSENZJALI TAL-EKOSISTEMA LI JINTERAĠIXXU MAL-KUNDIZZJONIJIET U L-PROĊESSI BIJOĠEOKIMIĊI FL-EKOSISTEMI AKKWATIĊI MIELĦA INTERNI. SUPPLIMENTARI, SE JIĠI INVESTIGAT IR-RWOL TAL-BIJORITA ALOFILIKA BĦALA SORS TA’ ENZIMI U METABOLITI TA’ INTERESS GĦALL-INDUSTRIJA ĦADRA-BIJO. F’DAN IL-QAFAS, L-GĦANIJIET SPEĊIFIĊI TAS-SOTTOPROĠETT ATTWALI HUMA: I) LI JIDDETERMINA ĊAQLIQ FL-ISTRUTTURA, IL-KOMPOŻIZZJONI U L-FUNZJONI KEMM TAL-KOMUNITAJIET INVERTEBRATI AKKWATIĊI KIF UKOLL DAWK TERRESTRI MATUL IT-TNIXXIF; II) LI JIĠU INVESTIGATI L-BIDLIET FIX-XBIEKI TAL-IKEL AKKWATIĊI U TERRESTRI B’ATTENZJONI GĦALL-IMPORTANZA TAL-BIJOFILM BĦALA RIŻORSA; III) L-ANALIŻI TAL-BIDLIET FIL-METABOLIŻMU TAL-EKOSISTEMA U L-IPPROĊESSAR TAL-MATERJA ORGANIKA; U FL-AĦĦAR NETT IV) BIEX JIĠU INTEGRATI L-ADATTAMENTI FUNZJONALI U STRUTTURALI U L-LIMITI TAL-KOMUNITAJIET BENTIĊI GĦAS-SALINITÀ U T-TNIXXIF. FUQ IL-BAŻI TAL-BIDLIET PROFONDI MISTENNIJA FIL-KUNDIZZJONIJIET FIŻIKOKIMIĊI U FIL-BIJORITA MATUL IT-TNIXXIF, AĦNA IPOTESIZE LI: I) IL-KOMUNITAJIET INVERTEBRATI SE JKUNU AFFETTWATI B’MOD SINIFIKANTI, U MIN-NAĦA TAGĦHOM, IL-KARATTERISTIĊI TOPOLOĠIĊI U L-WEBS TAL-IKEL IMMUNTATI, II) L-INVERTEBRATI TERRESTRI SE JKOLLHOM RWOL EWLIENI BĦALA KONSUMATURI TAR-RIŻORSI TAL-MATERJA ORGANIKA (PRINĊIPALMENT IL-BIJOFILM) ESPOSTI F’SODOD XOTTI, BIL-KONSUM AFFETTWAT MINN BIDLIET FIL-KWALITÀ TAR-RIŻORSI. AĦNA WKOLL HYPOTHESIZE LI BĦALA REAZZJONI GĦALL-BIDLIET FIL-KOMUNITAJIET BIJOTIĊI U BIJOĠEOKIMIKA, SPEĊJALMENT GĦALL-BIDLIET AKUTI FID-DISPONIBBILTÀ OSSIĠNU ILMA, III) PRODUZZJONI PRIMARJA GROSS U RESPIRAZZJONI TAL-KOMUNITÀ SE JVARJAW DRASTIKAMENT TUL IT-TNIXXIF. FL-AĦĦAR NETT AĦNA IPOTESIZE LI BĦALA TNIXXIF PROGRESS U KOMUNITAJIET MAKRO U MIKRO ETEROTROFIĊI BIDLA, IV) MATERJA ORGANIKA ALLOTONUŻA JISTGĦU JIKSBU FL-IMPORTANZA BĦALA SORS TA ‘ENERĠIJA U V) L-IMPORTANZA RELATTIVA TA’ FATTURI IMPLIKATI FID-DEKOMPOŻIZZJONI TAGĦHA (BIJOTIKA U ABIJOTIKA) SE JVARJAW. BIEX JITTESTJAW OSSERVAZZJONIJIET QASAM IPOTEŻI TAGĦNA U L-ESPERIMENTI SE JITWETTQU FIL-LAGI NATURALI SALINA INTERMITTENTI BAXXI U NIXXIGĦAT MATUL ĊIKLI MXARRBA U NIEXFA, FLIMKIEN MA ‘ESPERIMENTI TAL-LABORATORJU. L-INTEGRAZZJONI TA’ DAWN IR-RIŻULTATI MA’ DAWK MIS-SOTTOPROĠETT 1, SE TIPPERMETTI L-IŻVILUPP TA’ MUDELL KUNĊETTWALI KOMPLET DWAR IL-KARATTERISTIĊI FUNZJONALI TA’ DAWN L-EKOSISTEMI U FLIMKIEN MAL-ISFOND TAGĦNA DWAR IS-SISTEMI TAL-ILMA ĦELU. L-ISFOND TAGĦNA DWAR IS-SISTEMI TAL-ILMA ĦELU SE JIPPERMETTILNA NAGĦRFU R-RILEVANZA TAL-ISTRESS TAL-ILMA MIS-SALINITÀ FL-EKOSISTEMI AKKWATIĊI. FL-AĦĦAR NETT, IR-RIŻULTATI TAGĦNA SE JIKKONTRIBWIXXU BIEX TIĠI ENFASIZZATA L-ISTRUTTURA UNIKA U L-FUNZJONI TA’ DAWN L-EKOSISTEMI SOTTOVALUTATI U BIEX ISIR PROGRESS FIL-FEHIM TAL-EFFETT TAT-TIBDIL FIL-KLIMA FUQ L-EKOSISTEMI TAL-ILMA ĦELU. (Maltese)
17 August 2022
0 references
IBĒRIJAS PUSSALAS OSTAS SAUSIE UN PUSSAUSIE REĢIONI IR LIELĀKAIS SKAITS EIROPĀ NEREGULĀRU SĀLSŪDENSTILPJU. ĢEOĶĪMISKĀS IZMAIŅAS, KAS NOTIEK ŠAJĀS SĀLS EKOSISTĒMĀS ŽĀVĒŠANAS LAIKĀ, IR DAUDZ KRASĀKAS NEKĀ TĀS, KAS NOVĒROTAS SALDŪDEŅU TIPOS, VEIDO BENTISKO KOPIENU UN EKOSISTĒMU PROCESUS GAN ŪDENS, GAN SAUSZEMES VALSTĪS. LAI GAN GLOBĀLĀS PĀRMAIŅAS PROGNOZĒ ŪDENS SĀĻUMA PALIELINĀŠANOS UN NEPASTĀVĪBU, JOPROJĀM NAV ZINĀMS, KĀDA IR ŠO DIVU DABISKO STRESA FAKTORU KOPĒJĀ IETEKME, KAS PĀRKLĀJAS DABISKAJĀS SĀĻUMA PERIODISKAJĀS ŪDENS EKOSISTĒMĀS. LAI GAN ŠĪS EKOSISTĒMAS IR ĻOTI JUTĪGAS PRET CILVĒKU NOSLODZI, TĀS IR ĪPAŠI VĒRTĪGAS, JO TĀS IR HALOOLERANTAS/HALOFĪLAS BIOTAS UN DAUDZ RETU UN ENDĒMISKU SUGU. KOORDINĒTĀ PROJEKTA “DRYHARSHSAL” VISPĀRĒJAIS MĒRĶIS IR ANALIZĒT ŽĀVĒŠANAS IETEKMI UZ MIKROBIĀLAJĀM BIOPLĒVĒM, BENTISKO (ŪDENS UN SAUSZEMES) BEZMUGURKAULNIEKIEM UN BŪTISKIEM EKOSISTĒMAS PROCESIEM, KAS MIJIEDARBOJAS AR BIOĢEOĶĪMISKAJIEM APSTĀKĻIEM UN PROCESIEM IEKŠZEMES SĀLSŪDENS EKOSISTĒMĀS. PAPILDUS TIKS PĒTĪTA HALOFILĀS BIOPLĒVES KĀ FERMENTU UN METABOLĪTU AVOTA NOZĪME ZAĻAJĀ BIORŪPNIECĪBĀ. ŠAJĀ KONTEKSTĀ PAŠREIZĒJĀ APAKŠPROJEKTA KONKRĒTIE MĒRĶI IR ŠĀDI: I) NOTEIKT ŪDENS UN SAUSZEMES BEZMUGURKAULNIEKU KOPIENU STRUKTŪRAS, SASTĀVA UN FUNKCIJAS IZMAIŅAS ŽĀVĒŠANAS LAIKĀ; II) IZPĒTĪT IZMAIŅAS ŪDENS UN SAUSZEMES PĀRTIKAS TĪKLOS, PIEVĒRŠOT UZMANĪBU BIOFILMAS KĀ RESURSA NOZĪMEI; III) ANALIZĒT IZMAIŅAS EKOSISTĒMU METABOLISMĀ UN ORGANISKO VIELU APSTRĀDĒ; UN VISBEIDZOT IV) IEKĻAUT BENTISKO KOPIENU FUNKCIONĀLOS UN STRUKTURĀLOS PIELĀGOJUMUS UN SLIEKŠŅUS SĀĻUMAM UN ŽĀVĒŠANAI. PAMATOJOTIES UZ DZIĻĀM GAIDĀMAJĀM IZMAIŅĀM FIZIKĀLĶĪMISKOS APSTĀKĻOS UN BIOPLĒVĒ ŽĀVĒŠANAS LAIKĀ, MĒS DOMĀJAM, KA: I) TIKS BŪTISKI IETEKMĒTAS BEZMUGURKAULNIEKU KOPIENAS, UN, SAVUKĀRT, SAMONTĒTĀS TOPOLOĢISKĀS ĪPAŠĪBAS UN BARĪBAS TĪKLI, II) SAUSZEMES BEZMUGURKAULNIEKI BŪS GALVENĀ LOMA KĀ ORGANISKO VIELU (GALVENOKĀRT BIOPLĒVES) PATĒRĒTĀJIEM, KAS PAKĻAUTI SAUSĀS GULTĀS, UN PATĒRIŅU IETEKMĒS RESURSU KVALITĀTES IZMAIŅAS. MĒS ARĪ DOMĀJAM, KA, REAĢĒJOT UZ IZMAIŅĀM BIOTISKAJĀS KOPIENĀS UN BIOĢEOĶĪMIJĀ, JO ĪPAŠI UZ AKŪTĀM ŪDENS SKĀBEKĻA PIEEJAMĪBAS IZMAIŅĀM, III) BRUTO PRIMĀRĀ RAŽOŠANA UN KOPIENAS ELPOŠANA KRASI ATŠĶIRSIES ŽĀVĒŠANAS LAIKĀ. VISBEIDZOT, MĒS DOMĀJAM, KA SAKARĀ AR ŽĀVĒŠANAS PROGRESU UN MAKRO UN MIKRO HETEROTROFISKAJĀM KOPIENĀM IV) ALOKTONAS ORGANISKĀS VIELAS VARĒTU KĻŪT SVARĪGĀKAS KĀ ENERĢIJAS AVOTS, UN V) TO FAKTORU RELATĪVĀ NOZĪME, KAS SAISTĪTI AR TĀS SADALĪŠANOS (BIOTISKĀ UN ABIOTISKĀ), ATŠĶIRSIES. LAI PĀRBAUDĪTU MŪSU HIPOTĒZES LAUKA NOVĒROJUMUS UN EKSPERIMENTUS, TIKS VEIKTI DABISKI SĀĻU NEREGULĀRI SEKLOS EZEROS UN PLŪSMĀS MITROS UN SAUSOS CIKLOS, KĀ ARĪ LABORATORIJAS EKSPERIMENTOS. ŠO REZULTĀTU INTEGRĀCIJA AR 1. APAKŠPROJEKTA REZULTĀTIEM ĻAUS IZSTRĀDĀT PILNĪGU KONCEPTUĀLU MODELI PAR ŠO EKOSISTĒMU FUNKCIONĀLAJĀM IEZĪMĒM UN KOPĀ UZ MŪSU FONA SALDŪDENS SISTĒMĀS. MŪSU PIEREDZE SALDŪDENS SISTĒMĀS ĻAUS MUMS SASKATĪT ŪDENS NOSLODZI, KO IZRAISA SĀĻUMS ŪDENS EKOSISTĒMĀS. VISBEIDZOT, MŪSU REZULTĀTI PALĪDZĒS IZCELT ŠO NEPIETIEKAMI NOVĒRTĒTO EKOSISTĒMU VIENSKAITĻA STRUKTŪRU UN FUNKCIJU UN VEICINĀT IZPRATNI PAR KLIMATA PĀRMAIŅU IETEKMI UZ SALDŪDENS EKOSISTĒMĀM. (Latvian)
17 August 2022
0 references
SUCHÉ A POLOSUCHÉ OBLASTI PYRENEJSKÉHO POLOSTROVA MAJÚ NAJVÄČŠÍ POČET PRERUŠOVANÝCH SLANÝCH VNÚTROZEMSKÝCH VODNÝCH ÚTVAROV V EURÓPE. GEOCHEMICKÉ ZMENY VYSKYTUJÚCE SA V TÝCHTO SOĽNÝCH EKOSYSTÉMOCH POČAS SUŠENIA, KTORÉ SÚ OVEĽA DRASTICKEJŠIE AKO ZMENY POZOROVANÉ V SLADKOVODNÝCH TYPOCH, FORMOVANÍ BENTICKÝCH SPOLOČENSTIEV A EKOSYSTÉMOVÝCH PROCESOV VO VODNÝCH AJ SUCHOZEMSKÝCH ŠTÁTOCH. HOCI GLOBÁLNA ZMENA PREDPOVEDÁ ZVÝŠENÚ SLANOSŤ A INTERMITTENCY VO VODE, O KOMBINOVANÝCH ÚČINKOCH TÝCHTO DVOCH PRÍRODNÝCH STRESOROV, KTORÉ SA PREKRÝVAJÚ V PRERUŠOVANÝCH VODNÝCH EKOSYSTÉMOCH S PRIRODZENÝM SLANÝM ROZTOKOM, JE MÁLO ZNÁME. HOCI SÚ TIETO EKOSYSTÉMY VYSOKO CITLIVÉ NA ĽUDSKÉ TLAKY, SÚ OBZVLÁŠŤ CENNÉ VZHĽADOM NA ICH HALOTOLERANTNÚ/HALOFILNÚ BIOTU A VYSOKÝ POČET VZÁCNYCH A ENDEMICKÝCH DRUHOV. VŠEOBECNÝM CIEĽOM KOORDINOVANÉHO PROJEKTU „DRYHARSHSAL“ JE ANALYZOVAŤ VPLYV SUŠENIA NA MIKROBIÁLNE BIOFILMY, BENTICKÉ (VODNÉ A SUCHOZEMSKÉ) BEZSTAVOVCE A ZÁKLADNÉ EKOSYSTÉMOVÉ PROCESY INTERAGUJÚCE S BIOGEOCHEMICKÝMI PODMIENKAMI A PROCESMI VO VNÚTROZEMSKÝCH SOĽNÝCH VODNÝCH EKOSYSTÉMOCH. OKREM TOHO SA PRESKÚMA ÚLOHA HALOFILNÉHO BIOFILMU AKO ZDROJA ENZÝMOV A METABOLITOV, KTORÉ SÚ PREDMETOM ZÁUJMU V ODVETVÍ EKOLOGICKÉHO BIOPRIEMYSLU. V TOMTO RÁMCI SÚ KONKRÉTNYMI CIEĽMI SÚČASNÉHO ČIASTKOVÉHO PROJEKTU: I) URČIŤ ZMENY V ŠTRUKTÚRE, ZLOŽENÍ A FUNKCII SPOLOČENSTIEV VODNÝCH I SUCHOZEMSKÝCH BEZSTAVOVCOV POZDĹŽ SUŠENIA; II) PRESKÚMAŤ ZMENY VODNÝCH A SUCHOZEMSKÝCH POTRAVINOVÝCH REŤAZCOV S DÔRAZOM NA VÝZNAM BIOFILMU AKO ZDROJA; III) ANALYZOVAŤ ZMENY V METABOLIZME EKOSYSTÉMOV A SPRACOVANÍ ORGANICKÝCH LÁTOK; A NAPOKON IV) INTEGROVAŤ FUNKČNÉ A ŠTRUKTURÁLNE ÚPRAVY A PRAHOVÉ HODNOTY BENTICKÝCH SPOLOČENSTIEV SLANOSTI A SUŠENIA. NA ZÁKLADE HLBOKÝCH OČAKÁVANÝCH ZMIEN FYZIKÁLNO-CHEMICKÝCH PODMIENOK A BIOFILMU POČAS SUŠENIA PREDPOKLADÁME, ŽE: I) SPOLOČENSTVÁ BEZSTAVOVCOV BUDÚ VÝRAZNE ZASIAHNUTÉ, A NA DRUHEJ STRANE TOPOLOGICKÉ VLASTNOSTI A ZHROMAŽDENÉ POTRAVINOVÉ SIETE, II) SUCHOZEMSKÉ BEZSTAVOVCE BUDÚ MAŤ HLAVNÚ ÚLOHU AKO SPOTREBITELIA ZDROJOV ORGANICKÝCH LÁTOK (NAJMÄ BIOFILMU) VYSTAVENÝCH V SUCHÝCH LÔŽKACH, PRIČOM SPOTREBA BUDE OVPLYVNENÁ ZMENAMI V KVALITE ZDROJOV. PREDPOKLADÁME TIEŽ, ŽE V REAKCII NA ZMENY V BIOTICKÝCH SPOLOČENSTVÁCH A BIOGEOCHEMISTIKE, NAJMÄ NA AKÚTNE ZMENY V DOSTUPNOSTI KYSLÍKA VO VODE, III) SA HRUBÁ PRIMÁRNA VÝROBA A DÝCHANIE V SPOLOČENSTVE RADIKÁLNE LÍŠIA V ZÁVISLOSTI OD SUŠENIA. NAKONIEC PREDPOKLADÁME, ŽE SUŠENIE A MAKRO A MIKRO HETEROTROFNÉ SPOLOČENSTVÁ, IV) ALOKTÓNNA ORGANICKÁ HMOTA BY MOHLA ZÍSKAŤ VÝZNAM AKO ZDROJ ENERGIE A V) RELATÍVNY VÝZNAM FAKTOROV PODIEĽAJÚCICH SA NA JEJ ROZKLADE (BIOTICKEJ A ABIOTICKEJ) SA BUDE LÍŠIŤ. ABY SME OTESTOVALI NAŠU HYPOTÉZU, POZOROVANIA V TERÉNE A POKUSY SA BUDÚ VYKONÁVAŤ V PRIRODZENE PRERUŠOVANÝCH SLANÝCH JAZERÁCH A POTOKOCH POČAS MOKRÝCH A SUCHÝCH CYKLOV SPOLU S LABORATÓRNYMI POKUSMI. INTEGRÁCIA TÝCHTO VÝSLEDKOV S VÝSLEDKAMI Z DIELČIEHO PROJEKTU Č. 1 UMOŽNÍ VÝVOJ KOMPLETNÉHO KONCEPČNÉHO MODELU FUNKČNÝCH VLASTNOSTÍ TÝCHTO EKOSYSTÉMOV A SPOLU S NAŠÍM POZADÍM NA SLADKOVODNÝCH SYSTÉMOCH. NAŠE POZADIE SLADKOVODNÝCH SYSTÉMOV NÁM UMOŽNÍ ROZPOZNAŤ VÝZNAM NEDOSTATKU VODY ZO SLANOSTI VO VODNÝCH EKOSYSTÉMOCH. NAŠE VÝSLEDKY NAPOKON PRISPEJÚ K ZVÝRAZNENIU JEDINEČNEJ ŠTRUKTÚRY A FUNKCIE TÝCHTO PODHODNOTENÝCH EKOSYSTÉMOV A K POKROKU V CHÁPANÍ VPLYVU ZMENY KLÍMY NA SLADKOVODNÉ EKOSYSTÉMY. (Slovak)
17 August 2022
0 references
RÉIGIÚIN ARID AGUS LEATH-EANGACH LEITHINIS NA HIBÉIRE CUAN AN LÍON IS MÓ SAN EORAIP DE DHOBHARLAIGH INTÍRE TRASNACHA. ATHRUITHE GEOICEIMICEACHA A THARLAÍONN SNA HÉICEACHÓRAIS SHALINE SIN AR FEADH A DTRIOMAITHE, ATÁ I BHFAD NÍOS DÉINE NÁ NA CINN A FHEICTEAR I GCINEÁLACHA FIONNUISCE, CRUTH A CHUR AR PHOBAIL BHEANTACHA AGUS AR PHRÓISIS ÉICEACHÓRAIS AR FUD STÁIT UISCEACHA AGUS TALÚN ARAON. CÉ GO DTUARANN AN T-ATHRÚ DOMHANDA GO BHFUIL MÉADÚ TAGTHA AR AN TSALANDACHT UISCE AGUS AR AN AMADÁN, IS BEAG EOLAS ATÁ FÓS ANN FAOI CHOMHÉIFEACHTAÍ AN DÁ STRUSAIRE NÁDÚRTHA SIN ATÁ AG FORLUÍ AR ÉICEACHÓRAIS UISCEACHA EADRANNACHA NÁDÚRTHA. CÉ GO BHFUIL SIAD AN-ÍOGAIR DO BHRÚNNA AN DUINE, TÁ LUACH AR LEITH AG BAINT LEIS NA HÉICEACHÓRAIS SIN MAR GHEALL AR A MBÉITE HATALAFHULANGACH/HALIFILEACH AGUS LÍON ARD SPEICEAS NEAMHCHOITIANTA AGUS EINDÉIMEACH. IS É CUSPÓIR GINEARÁLTA AN TIONSCADAIL CHOMHORDAITHE NÁ ANAILÍS A DHÉANAMH AR ÉIFEACHT AN TRIOMAITHE AR BHITHSCANNÁIN MHIOCRÓBACHA, AR INVEIRTEABRAIGH BHEANTACHA (UISCEACH AGUS TALÚN) AGUS AR PHRÓISIS RIACHTANACHA ÉICEACHÓRAIS LENA N-IDIRGHNÍOMHAÍTEAR LE DÁLAÍ AGUS PRÓISIS BHITHGHEOICEIMICEACHA IN ÉICEACHÓRAIS UISCEACHA SALANDACHA INTÍRE. FORLÍONTACH, DÉANFAR IMSCRÚDÚ AR RÓL AN BHITHSCANNÁIN HALIFILEACH MAR FHOINSE EINSÍMÍ AGUS MEITIBILÍTÍ SPÉISE DO THIONSCAL GLAS-BHITH-THIONSCAL. SA CHREAT SEO, IS IAD SEO A LEANAS CUSPÓIRÍ SONRACHA AN FHOTHIONSCADAIL REATHA: I) ATHRUITHE AR STRUCHTÚR, AR CHOMHDHÉANAMH AGUS AR FHEIDHM NA BPOBAL INVEIRTEABRACH UISCEACH AGUS TALÚN AR FEADH A DTRIOMAITHE A CHINNEADH; II) IMSCRÚDÚ A DHÉANAMH AR ATHRUITHE AR GHRÉASÁIN UISCEACHA AGUS TALÚN BIA AGUS AIRD Á TABHAIRT AR AN TÁBHACHT A BHAINEANN LE BITHSCANNÁN MAR ACMHAINN; III) ANAILÍS A DHÉANAMH AR ATHRUITHE AR MHEITIBILEACHT ÉICEACHÓRAIS AGUS AR PHRÓISEÁIL ÁBHAIR ORGÁNAIGH; AGUS AR DEIREADH IV) OIRIÚNUITHE FEIDHMIÚLA AGUS STRUCHTÚRACHA AGUS TAIRSEACHA NA BPOBAL BEANTACH A CHOMHTHÁTHÚ LE SALANDACHT AGUS TRIOMÚ. AR BHONN NA N-ATHRUITHE MÓRA A BHFUILTEAR AG SÚIL LEO I NDÁLAÍ FISICEIMICEACHA AGUS I MBITHSCANNÁN FEADH AN TRIOMAITHE, DÉANAIMID AN MÉID SEO A LEANAS: I) BEIDH TIONCHAR SUNTASACH AR PHOBAIL INVEIRTEABRACHA, AGUS, DÁ RÉIR SIN, BEIDH PRÍOMHRÓL AG INVEIRTEABRAIGH TALÚN MAR THOMHALTÓIRÍ D’ACMHAINNÍ ORGÁNACHA (BITHSCANNÁN DEN CHUID IS MÓ) A NOCHTAR I LEAPACHA TIRIME, AGUS BEIDH TIONCHAR AG ATHRUITHE AR CHÁILÍOCHT NA N-ACMHAINNÍ AR THOMHALTAS. TÁIMID HYPOTHESIZE FREISIN GO MAR FHREAGRA AR ATHRUITHE I BPOBAIL BITHEACHA AGUS BITHGHEOCHEIMIC, GO HÁIRITHE DO NA HATHRUITHE GÉAR AR INFHAIGHTEACHT OCSAIGIN UISCE, III) BEIDH OLLTÁIRGEADH PRÍOMHÚIL AGUS RIOSPRÁID POBAIL ÉAGSÚIL GO SUNTASACH FEADH TRIOMÚ. AR DEIREADH, TÁIMID HYPOTHESIZE GO MAR A ATHRÚ AR DHUL CHUN CINN TRIOMÚ AGUS MICRA AGUS MICREA POBAIL HEITREATRÓFACHA, IV) ALLOCTHONOUS D’FHÉADFADH ÁBHAR ORGÁNACH A FHÁIL I DTÁBHACHT MAR FHOINSE FUINNIMH AGUS V) BEIDH AN TÁBHACHT CHOIBHNEASTA NA FACHTÓIRÍ ATÁ I GCEIST INA DIANSCAOILEADH (BITHISEACH AGUS AIBITHEACH) ÉAGSÚIL. CHUN TÁSTÁIL A DHÉANAMH AR ÁR MBREATHNÓIREACHT RÉIMSE HIPITÉIS AGUS TURGNAIMH A DHÉANAMH I LOCHANNA AGUS SRUTHANNA ÉADOMHAIN EADRAINN GO NÁDÚRTHA SALINE LE LINN TIMTHRIALLTA FLIUCH AGUS TIRIM, CHOMH MAITH LE TURGNAIMH SAOTHARLAINNE. TRÍ NA TORTHAÍ SEO A CHOMHTHÁTHÚ LEO SIÚD Ó FHOTHIONSCADAL 1, BEIFEAR IN ANN SAMHAIL CHOINCHEAPÚIL IOMLÁN A FHORBAIRT AR GHNÉITHE FEIDHMIÚLA NA N-ÉICEACHÓRAS SEO AGUS I DTEANNTA A CHÉILE AR ÁR GCÚLRA AR CHÓRAIS FIONNUISCE. CUIRFIDH ÁR GCÚLRA AR CHÓRAIS FIONNUISCE AR ÁR GCUMAS ÁBHARTHACHT STRUS UISCE Ó SHALANDACHT IN ÉICEACHÓRAIS UISCEACHA A AITHINT. AR DEIREADH, CUIRFIDH ÁR DTORTHAÍ LE BÉIM A LEAGAN AR STRUCHTÚR AONAIR AGUS AR FHEIDHM NA N-ÉICEACHÓRAS SIN A BHFUIL LUACH ÍSEAL ORTHU AGUS CHUN AN TUISCINT AR THIONCHAR AN ATHRAITHE AERÁIDE AR ÉICEACHÓRAIS FIONNUISCE A CHUR CHUN CINN. (Irish)
17 August 2022
0 references
SUCHÉ A POLOSUCHÉ OBLASTI PYRENEJSKÉHO POLOOSTROVA PŘEKRÝVAJÍ NEJVĚTŠÍ POČET V EVROPĚ PŘERUŠOVANÝCH SLANÝCH VNITROZEMSKÝCH VODNÍCH ÚTVARŮ. GEOCHEMICKÉ ZMĚNY, KE KTERÝM DOCHÁZÍ V TĚCHTO SLANÝCH EKOSYSTÉMECH V PRŮBĚHU SUŠENÍ, KTERÉ JSOU MNOHEM RAZANTNĚJŠÍ NEŽ ZMĚNY POZOROVANÉ VE SLADKOVODNÍCH TYPECH, UTVÁŘEJÍ BENTICKÁ SPOLEČENSTVÍ A PROCESY EKOSYSTÉMŮ VE VODNÍCH I SUCHOZEMSKÝCH STÁTECH. I KDYŽ GLOBÁLNÍ ZMĚNA PŘEDPOVÍDÁ ZVÝŠENOU SLANOST VODY A INTERMITTENCY, O KOMBINOVANÝCH ÚČINCÍCH TĚCHTO DVOU PŘÍRODNÍCH STRESORŮ, KTERÉ SE PŘEKRÝVAJÍ V PŘÍRODNÍCH SOLNÝCH PŘERUŠOVANÝCH VODNÍCH EKOSYSTÉMECH, JE STÁLE MÁLO ZNÁMO. AČKOLI JSOU TYTO EKOSYSTÉMY VYSOCE CITLIVÉ NA LIDSKÉ TLAKY, JSOU OBZVLÁŠTĚ CENNÉ VZHLEDEM K JEJICH HALOTOLERANTNÍ/HALOFILNÍ BIOTĚ A VYSOKÉMU POČTU VZÁCNÝCH A ENDEMICKÝCH DRUHŮ. OBECNÝM CÍLEM KOORDINOVANÉHO PROJEKTU „DRYHARSHSAL“ JE ANALYZOVAT VLIV SUŠENÍ NA MIKROBIÁLNÍ BIOFILMY, BENTICKÉ (VODNÍ A SUCHOZEMSKÉ) BEZOBRATLÉ A ZÁKLADNÍ EKOSYSTÉMOVÉ PROCESY, KTERÉ INTERAGUJÍ S BIOGEOCHEMICKÝMI PODMÍNKAMI A PROCESY VE VNITROZEMSKÝCH VODNÍCH EKOSYSTÉMECH. KROMĚ TOHO BUDE ZKOUMÁNA ÚLOHA HALOFILNÍHO BIOFILMU JAKO ZDROJE ENZYMŮ A METABOLITŮ, KTERÉ JSOU PRO ZELENÝ BIO PRŮMYSL ZAJÍMAVÉ. V TOMTO RÁMCI JSOU SPECIFICKÝMI CÍLI STÁVAJÍCÍHO DÍLČÍHO PROJEKTU: I) URČIT ZMĚNY STRUKTURY, SLOŽENÍ A FUNKCE VODNÍCH I SUCHOZEMSKÝCH SPOLEČENSTVÍ BEZOBRATLÝCH V PRŮBĚHU SUŠENÍ; II) ZKOUMAT ZMĚNY VE VODNÍCH A SUCHOZEMSKÝCH POTRAVNÍCH SÍTÍCH S DŮRAZEM NA VÝZNAM BIOFILMU JAKO ZDROJE; III) ANALYZOVAT ZMĚNY METABOLISMU EKOSYSTÉMŮ A ZPRACOVÁNÍ ORGANICKÉ HMOTY; A KONEČNĚ IV) INTEGROVAT FUNKČNÍ A STRUKTURÁLNÍ PŘIZPŮSOBENÍ A PRAHOVÉ HODNOTY BENTICKÝCH SPOLEČENSTVÍ S OHLEDEM NA SLANOST A SUŠENÍ. NA ZÁKLADĚ HLUBOKÝCH OČEKÁVANÝCH ZMĚN FYZIKÁLNĚ-CHEMICKÝCH PODMÍNEK A BIOFILMU PŘI SUŠENÍ PŘEDPOKLÁDÁME, ŽE: I) SPOLEČENSTVÍ BEZOBRATLÝCH BUDOU VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNA, A TO TOPOLOGICKÉ VLASTNOSTI A POTRAVINOVÉ SÍTĚ SESTAVENÉ, II) SUCHOZEMŠTÍ BEZOBRATLÍ BUDOU MÍT HLAVNÍ ÚLOHU JAKO SPOTŘEBITELÉ ZDROJŮ ORGANICKÉ HMOTY (ZEJMÉNA BIOFILMU) VYSTAVENÝCH V SUCHÝCH POSTELÍCH, S KONZUMACÍ OVLIVNĚNOU ZMĚNAMI KVALITY ZDROJŮ. PŘEDPOKLÁDÁME TAKÉ, ŽE V REAKCI NA ZMĚNY V BIOTICKÝCH KOMUNITÁCH A BIOGEOCHEMII, ZEJMÉNA NA AKUTNÍ ZMĚNY V DOSTUPNOSTI KYSLÍKU VODY, III) HRUBÁ PRVOVÝROBA A RESPIRACE SPOLEČENSTVÍ SE BĚHEM SUŠENÍ DRASTICKY LIŠÍ. KONEČNĚ PŘEDPOKLÁDÁME, ŽE JAK SE POKROK SUŠENÍ A ZMĚNA MAKRO A MIKRO HETEROTROFNÍCH SPOLEČENSTVÍ MĚNÍ, IV) ALOKAČNÍ ORGANICKÁ HMOTA BY MOHLA NABÝT VÝZNAMU JAKO ZDROJ ENERGIE A V) RELATIVNÍ VÝZNAM FAKTORŮ, KTERÉ SE PODÍLEJÍ NA JEJÍM ROZKLADU (BIOTICKÉ A ABIOTICKÉ) SE BUDE LIŠIT. K TESTOVÁNÍ NAŠICH HYPOTÉZ POZOROVÁNÍ POLE A EXPERIMENTY BUDOU PROVÁDĚNY V PŘIROZENĚ SOLNÝCH PŘERUŠOVANÝCH MĚLKÝCH JEZERECH A POTOCÍCH BĚHEM MOKRÝCH A SUCHÝCH CYKLŮ, SPOLU S LABORATORNÍMI EXPERIMENTY. INTEGRACE TĚCHTO VÝSLEDKŮ S VÝSLEDKY Z DÍLČÍHO PROJEKTU 1 UMOŽNÍ VYTVOŘENÍ KOMPLETNÍHO KONCEPČNÍHO MODELU FUNKČNÍCH VLASTNOSTÍ TĚCHTO EKOSYSTÉMŮ A SPOLEČNĚ S NAŠIMI POZADÍMI NA SLADKOVODNÍCH SYSTÉMECH. NAŠE POZADÍ SLADKOVODNÍCH SYSTÉMŮ NÁM UMOŽNÍ ROZPOZNAT VÝZNAM VODNÍHO STRESU OD SLANOSTI VE VODNÍCH EKOSYSTÉMECH. V NEPOSLEDNÍ ŘADĚ NAŠE VÝSLEDKY PŘISPĚJÍ K ZDŮRAZNĚNÍ JEDINEČNÉ STRUKTURY A FUNKCE TĚCHTO PODHODNOCENÝCH EKOSYSTÉMŮ A K POKROKU V CHÁPÁNÍ VLIVU ZMĚNY KLIMATU NA SLADKOVODNÍ EKOSYSTÉMY. (Czech)
17 August 2022
0 references
REGIÕES ÁRIDAS E SEMIÁRIDAS DA PENÍNSULA IBÉRICA ABRIGAM O MAIOR NÚMERO NA EUROPA DE MASSAS DE ÁGUA INTERIOR SALINAS INTERMITENTES. MUDANÇAS GEOQUÍMICAS QUE OCORREM NESSES ECOSSISTEMAS SALINOS AO LONGO DA SECAGEM, QUE SÃO MUITO MAIS DRÁSTICAS DO QUE AS OBSERVADAS EM TIPOS DE ÁGUA DOCE, FORMAM COMUNIDADES BENTÔNICAS E PROCESSOS DE ECOSSISTEMAS EM ESTADOS AQUÁTICOS E TERRESTRES. EMBORA A MUDANÇA GLOBAL PREVEJA AUMENTO DA SALINIDADE E INTERMITÊNCIA DA ÁGUA, POUCO SE SABE SOBRE OS EFEITOS COMBINADOS DESSES DOIS ESTRESSORES NATURAIS QUE SE SOBREPÕEM EM ECOSSISTEMAS AQUÁTICOS INTERMITENTES SALINOS NATURAIS. EMBORA ALTAMENTE SENSÍVEIS ÀS PRESSÕES HUMANAS, ESTES ECOSSISTEMAS SÃO PARTICULARMENTE VALIOSOS DEVIDO AO SEU BIOTA HALOTOLERANTE/HALOFÍLICO E AO ELEVADO NÚMERO DE ESPÉCIES RARAS E ENDÉMICAS. O OBJETIVO GERAL DO PROJETO COORDENADO ¿DRYHARSHSAL¿É ANALISAR O EFEITO DA SECAGEM EM BIOFILMES MICROBIANOS, INVERTEBRADOS BENTÓNICOS (AQUÁTICOS E TERRESTRES) E PROCESSOS ECOSSISTÉMICOS ESSENCIAIS QUE INTERAGEM COM CONDIÇÕES E PROCESSOS BIOGEOQUÍMICOS EM ECOSSISTEMAS AQUÁTICOS SALINOS INTERIORES. COMPLEMENTARMENTE, SERÁ INVESTIGADO O PAPEL DO BIOFILME HALOFÍLICO COMO FONTE DE ENZIMAS E METABOLITOS DE INTERESSE PARA A INDÚSTRIA BIOLÓGICA VERDE. NESTE CONTEXTO, OS OBJETIVOS ESPECÍFICOS DO ATUAL SUBPROJETO SÃO OS SEGUINTES: I) DETERMINAR MUDANÇAS NA ESTRUTURA, COMPOSIÇÃO E FUNÇÃO DAS COMUNIDADES DE INVERTEBRADOS AQUÁTICOS E TERRESTRES AO LONGO DA SECAGEM; II) INVESTIGAR MUDANÇAS NAS TEIAS ALIMENTARES AQUÁTICAS E TERRESTRES COM ATENÇÃO À IMPORTÂNCIA DO BIOFILME COMO RECURSO; III) ANALISAR MUDANÇAS NO METABOLISMO DO ECOSSISTEMA E NO PROCESSAMENTO DA MATÉRIA ORGÂNICA; E, FINALMENTE, IV) INTEGRAR ADAPTAÇÕES FUNCIONAIS E ESTRUTURAIS E LIMIARES DAS COMUNIDADES BENTÓNICAS À SALINIDADE E SECAGEM. COM BASE NAS PROFUNDAS MUDANÇAS ESPERADAS NAS CONDIÇÕES FÍSICO-QUÍMICAS E NO BIOFILME AO LONGO DA SECAGEM, HIPOTETIZAMOS QUE: I) AS COMUNIDADES DE INVERTEBRADOS SERÃO SIGNIFICATIVAMENTE AFETADAS E, POR SUA VEZ, AS CARACTERÍSTICAS TOPOLÓGICAS E AS TEIAS ALIMENTARES MONTADAS, II) OS INVERTEBRADOS TERRESTRES TERÃO UM PAPEL PRINCIPAL COMO CONSUMIDORES DE RECURSOS DE MATÉRIA ORGÂNICA (PRINCIPALMENTE BIOFILME) EXPOSTOS EM LEITOS SECOS, SENDO O CONSUMO AFETADO POR ALTERAÇÕES NA QUALIDADE DOS RECURSOS. TAMBÉM HIPOTETIZAMOS QUE, EM RESPOSTA ÀS MUDANÇAS NAS COMUNIDADES BIÓTICAS E NA BIOGEOQUÍMICA, ESPECIALMENTE ÀS MUDANÇAS AGUDAS NA DISPONIBILIDADE DE OXIGÊNIO NA ÁGUA, III) A PRODUÇÃO PRIMÁRIA BRUTA E A RESPIRAÇÃO COMUNITÁRIA VARIARÃO DRASTICAMENTE AO LONGO DA SECAGEM. FINALMENTE, HIPOTETIZAMOS QUE, À MEDIDA QUE O PROGRESSO DA SECAGEM E A MUDANÇA DAS COMUNIDADES MACRO E MICRO HETEROTRÓFICAS, IV) A MATÉRIA ORGÂNICA ALOCÓTICA PODERIA GANHAR IMPORTÂNCIA COMO FONTE DE ENERGIA E V) A IMPORTÂNCIA RELATIVA DOS FATORES IMPLICADOS EM SUA DECOMPOSIÇÃO (BIÓTICA E ABIÓTICA) VARIARÁ. PARA TESTAR NOSSAS HIPÓTESES, AS OBSERVAÇÕES DE CAMPO E EXPERIMENTOS SERÃO REALIZADOS EM LAGOS E CÓRREGOS SUPERFICIAIS INTERMITENTES NATURALMENTE SALINOS DURANTE CICLOS HÚMIDOS E SECOS, JUNTAMENTE COM EXPERIMENTOS LABORATORIAIS. A INTEGRAÇÃO DESTES RESULTADOS COM OS DO SUBPROJETO 1, PERMITIRÁ O DESENVOLVIMENTO DE UM MODELO CONCEITUAL COMPLETO SOBRE AS CARACTERÍSTICAS FUNCIONAIS DESTES ECOSSISTEMAS E, EM CONJUNTO, PARA O NOSSO FUNDO EM SISTEMAS DE ÁGUA DOCE. NOSSOS ANTECEDENTES EM SISTEMAS DE ÁGUA DOCE NOS PERMITIRÃO DISCERNIR A RELEVÂNCIA DO ESTRESSE HÍDRICO DA SALINIDADE NOS ECOSSISTEMAS AQUÁTICOS. POR ÚLTIMO, OS NOSSOS RESULTADOS CONTRIBUIRÃO PARA DESTACAR A ESTRUTURA E A FUNÇÃO SINGULARES DESTES ECOSSISTEMAS SUBVALORIZADOS E PARA AVANÇAR NA COMPREENSÃO DO EFEITO DAS ALTERAÇÕES CLIMÁTICAS NOS ECOSSISTEMAS DE ÁGUA DOCE. (Portuguese)
17 August 2022
0 references
PÜRENEE POOLSAARE KUIVAD JA POOLKUIVAD PIIRKONNAD ON EUROOPA SUURIM ARV VAHELDUVATE SOOLASTE SISEVEEKOGUDE HULGAS. SOOLASTES ÖKOSÜSTEEMIDES ESINEVAD GEOKEEMILISED MUUTUSED KOOS KUIVATAMISEGA, MIS ON PALJU DRASTILISEMAD KUI NEED, MIDA TÄHELDATAKSE MAGEVEE LIIKIDES, KUJU MEREPÕHJA KOGUKONDADES JA ÖKOSÜSTEEMIDE PROTSESSIDES NII VEE- KUI KA MAISMAARIIKIDES. KUIGI ÜLEMAAILMSED MUUTUSED ENNUSTAVAD VEE SOOLSUSE SUURENEMIST JA VAHEKORDA, ON NENDE KAHE LOODUSLIKU STRESSITEGURI KOOSMÕJU, MIS KATTUVAD SOOLASE VEEÖKOSÜSTEEMIDES, VEEL VÄHE TEADA. KUIGI NEED ÖKOSÜSTEEMID ON INIMSURVE SUHTES VÄGA TUNDLIKUD, ON NEED ERITI VÄÄRTUSLIKUD OMA HALOTOLERANTSE/HALOFIILSE ELUSTIKU NING HARULDASTE JA ENDEEMILISTE LIIKIDE SUURE ARVU TÕTTU. KOORDINEERITUD PROJEKTI „DRYHARSHSAL“-ÜLDINE EESMÄRK ON ANALÜÜSIDA KUIVATAMISE MÕJU MIKROOBSETELE BIOKILEDELE, SELGROOTUTELE (VEE- JA MAISMAA-) PÕHJAORGANISMIDELE JA OLULISTELE ÖKOSÜSTEEMI PROTSESSIDELE, MIS MÕJUTAVAD BIOGEOKEEMILISI TINGIMUSI JA PROTSESSE SISEVEE SOOLASETES VEEÖKOSÜSTEEMIDES. LISAKS UURITAKSE HALOFIILSE BIOKILE ROLLI ENSÜÜMIDE JA METABOLIITIDE ALLIKANA ROHELISE BIOTÖÖSTUSE JAOKS. SELLES RAAMISTIKUS ON PRAEGUSE ALLPROJEKTI KONKREETSED EESMÄRGID JÄRGMISED: I) TEHA KINDLAKS MUUTUSED NII VEE- KUI KA MAISMAA SELGROOTUTE KOGUKONDADE STRUKTUURIS, KOOSTISES JA FUNKTSIOONIS KOOS KUIVATAMISEGA; II) UURIDA VEE- JA MAISMAATOIDUVÕRKUDE MUUTUSI, PÖÖRATES TÄHELEPANU BIOKILE KUI RESSURSI TÄHTSUSELE; III) ANALÜÜSIDA MUUTUSI ÖKOSÜSTEEMI AINEVAHETUSES JA ORGAANILISE AINE TÖÖTLEMISEL; JA LÕPUKS IV) INTEGREERIDA FUNKTSIONAALSED JA STRUKTUURILISED KOHANDUSED JA KÜNNISED MEREPÕHJA KOGUKONDADE SOOLSUSELE JA KUIVATAMISELE. VÕTTES ALUSEKS SÜGAVAD EELDATAVAD MUUTUSED FÜÜSIKALIS-KEEMILISTES TINGIMUSTES JA BIOKILES KOOS KUIVATAMISEGA, OLETAME, ET: I) SEE MÕJUTAB MÄRKIMISVÄÄRSELT SELGROOTUID KOGUKONDI NING OMAKORDA TOPOLOOGILISED OMADUSED JA TOIDUVÕRGUD, II) MAISMAASELGROOTUTEL ON PEAMINE ROLL KUIVADES VOODITES KOKKUPUUTUVATE ORGAANILISTE AINETE (PEAMISELT BIOKILE) TARBIJATENA, KUSJUURES TARBIMIST MÕJUTAVAD RESSURSSIDE KVALITEEDI MUUTUSED. SAMUTI OLETAME, ET VASTUSENA BIOOTILISTES KOGUKONDADES JA BIOGEOKEEMIAS TOIMUVATELE MUUTUSTELE, ERITI VEEHAPNIKU KÄTTESAADAVUSE AKUUTSETELE MUUTUSTELE, III) KOGU ESMATOOTMINE JA ÜHENDUSE HINGAMINE MUUTUVAD KUIVATAMISEL MÄRKIMISVÄÄRSELT. LÕPUKS ME OLETAME, ET KUIVATAMISE EDENEMISE NING MAKRO- JA MIKROHETROOFSETE KOGUKONDADE MUUTUMISEGA IV) VÕIB ALLOKTOONNE ORGAANILINE AINE ENERGIAALLIKANA MUUTUDA JA V) SELLE LAGUNEMISEGA SEOTUD TEGURITE (BIOOTILISED JA ABIOOTILISED) SUHTELINE TÄHTSUS VARIEERUB. ET TESTIDA MEIE HÜPOTEESI VÄLIVAATLUSI JA KATSEID TEHAKSE LOODUSLIKULT SOOLALAHUSEGA VAHELDUVATES MADALATES JÄRVEDES JA OJADES MÄRGADE JA KUIVADE TSÜKLITE AJAL KOOS LABORATOORSETE KATSETEGA. NENDE TULEMUSTE INTEGREERIMINE ALLPROJEKTI NR 1 TULEMUSTEGA VÕIMALDAB VÄLJA TÖÖTADA TÄIELIKU KONTSEPTUAALSE MUDELI NENDE ÖKOSÜSTEEMIDE FUNKTSIONAALSETE OMADUSTE KOHTA JA KOOS MEIE MAGEVEESÜSTEEMIDE TAUSTAGA. MEIE TAUST MAGEVEESÜSTEEMIDE KOHTA VÕIMALDAB MEIL MÕISTA VEEÖKOSÜSTEEMIDE SOOLSUSEST TINGITUD VEESTRESSI OLULISUST. LÕPUKS AITAVAD MEIE TULEMUSED ESILE TUUA NENDE ALAHINNATUD ÖKOSÜSTEEMIDE AINULAADSET STRUKTUURI JA FUNKTSIOONI NING EDENDADA ARUSAAMIST KLIIMAMUUTUSTE MÕJUST MAGEVEE ÖKOSÜSTEEMIDELE. (Estonian)
17 August 2022
0 references
AZ IBÉRIAI-FÉLSZIGET SZÁRAZ ÉS FÉLSZÁRAZ RÉGIÓIBAN EURÓPÁBAN A LEGTÖBB SZAKASZOS SÓS VÍZTEST TALÁLHATÓ. AZ ILYEN SÓS ÖKOSZISZTÉMÁKBAN A SZÁRÍTÁS MENTÉN BEKÖVETKEZŐ GEOKÉMIAI VÁLTOZÁSOK, AMELYEK SOKKAL DRASZTIKUSABBAK, MINT AZ ÉDESVÍZI TÍPUSOK, A BENTIKUS KÖZÖSSÉGEK ÉS AZ ÖKOSZISZTÉMÁK FOLYAMATAI A VÍZI ÉS SZÁRAZFÖLDI ÁLLAMOKBAN. BÁR A GLOBÁLIS VÁLTOZÁS A VÍZ SÓTARTALMÁNAK NÖVEKEDÉSÉT ÉS AZ IDŐSZAKOSSÁGOT JÓSOLJA, MÉG MINDIG KEVESET TUDUNK E KÉT TERMÉSZETES STRESSZHATÁSRÓL, AMELYEK ÁTFEDIK EGYMÁST A TERMÉSZETES SÓOLDATOS VÍZI ÖKOSZISZTÉMÁKBAN. BÁR RENDKÍVÜL ÉRZÉKENYEK AZ EMBERI TERHELÉSRE, EZEK AZ ÖKOSZISZTÉMÁK KÜLÖNÖSEN ÉRTÉKESEK HALOTOLERÁNS/HALOFIL BIÓTÁJUK, VALAMINT A RITKA ÉS ENDÉMIÁS FAJOK NAGY SZÁMA MIATT. AZ ÖSSZEHANGOLT PROJEKT ÁLTALÁNOS CÉLKITŰZÉSE, HOGY ELEMEZZE A SZÁRÍTÁS HATÁSÁT A MIKROBIÁLIS BIOFILMEKRE, A BENTIKUS (VÍZI ÉS SZÁRAZFÖLDI) GERINCTELENEKRE ÉS AZ ALAPVETŐ ÖKOSZISZTÉMA-FOLYAMATOKRA, AMELYEK KÖLCSÖNHATÁSBA LÉPNEK A SZÁRAZFÖLDI SÓS VÍZI ÖKOSZISZTÉMÁK BIOGEOKÉMIAI FELTÉTELEIVEL ÉS FOLYAMATAIVAL. EZENKÍVÜL MEG KELL VIZSGÁLNI A HALOFIL BIOFILMNEK A ZÖLD-BIOIPAR SZEMPONTJÁBÓL FONTOS ENZIMEK ÉS METABOLITOK FORRÁSAKÉNT BETÖLTÖTT SZEREPÉT. ENNEK KERETÉBEN A JELENLEGI ALPROJEKT KONKRÉT CÉLKITŰZÉSEI A KÖVETKEZŐK: I) A VÍZI ÉS SZÁRAZFÖLDI GERINCTELEN KÖZÖSSÉGEK SZERKEZETÉBEN, ÖSSZETÉTELÉBEN ÉS FUNKCIÓJÁBAN A SZÁRÍTÁS SORÁN BEKÖVETKEZŐ ELTOLÓDÁSOK MEGHATÁROZÁSA; II) A VÍZI ÉS SZÁRAZFÖLDI TÁPLÁLÉKHÁLÓK VÁLTOZÁSAINAK VIZSGÁLATA A BIOFILM MINT ERŐFORRÁS JELENTŐSÉGÉNEK FIGYELEMBEVÉTELÉVEL; III) AZ ÖKOSZISZTÉMA METABOLIZMUSÁBAN ÉS A SZERVESANYAG-FELDOLGOZÁSBAN BEKÖVETKEZŐ VÁLTOZÁSOK ELEMZÉSE; ÉS VÉGÜL IV) INTEGRÁLNI KELL A BENTIKUS KÖZÖSSÉGEK FUNKCIONÁLIS ÉS SZERKEZETI KIIGAZÍTÁSAIT ÉS KÜSZÖBÉRTÉKEIT A SÓTARTALOMHOZ ÉS A SZÁRÍTÁSHOZ. A FIZIKO-KÉMIAI KÖRÜLMÉNYEKBEN ÉS A BIOFILMBEN A SZÁRÍTÁS SORÁN VÁRHATÓ MÉLYREHATÓ VÁLTOZÁSOK ALAPJÁN ÚGY VÉLJÜK, HOGY: I) A GERINCTELEN KÖZÖSSÉGEKET JELENTŐSEN ÉRINTI MAJD A TOPOLÓGIAI JELLEMZŐK ÉS AZ ÖSSZESZERELT ÉLELMISZERHÁLÓK, II) A SZÁRAZFÖLDI GERINCTELENEK FŐ SZEREPET JÁTSZANAK A SZÁRAZ ÁGYAKBAN KITETT SZERVESANYAG-FORRÁSOK (FŐKÉNT BIOFILM) FOGYASZTÓIKÉNT, A FOGYASZTÁST PEDIG AZ ERŐFORRÁSOK MINŐSÉGÉBEN BEKÖVETKEZŐ VÁLTOZÁSOK BEFOLYÁSOLJÁK. AZT IS FELTÉTELEZZÜK, HOGY A BIOTIKUS KÖZÖSSÉGEKBEN ÉS A BIOGEOCHEMISZTRIÁBAN BEKÖVETKEZETT VÁLTOZÁSOKRA, KÜLÖNÖSEN A VÍZOXIGÉN RENDELKEZÉSRE ÁLLÁSÁNAK AKUT VÁLTOZÁSAIRA VÁLASZUL III) A BRUTTÓ ELSŐDLEGES TERMELÉS ÉS A KÖZÖSSÉGI LÉGZÉS DRASZTIKUSAN VÁLTOZIK A SZÁRÍTÁS SORÁN. VÉGÜL AZT FELTÉTELEZZÜK, HOGY A SZÁRÍTÁSI FOLYAMAT ÉS A MAKRO- ÉS MIKRO HETEROTRÓF KÖZÖSSÉGEK MEGVÁLTOZÁSÁVAL IV.) AZ ALLOKTON SZERVES ANYAG ENERGIAFORRÁSKÉNT FONTOSABBÁ VÁLHAT, ÉS V) A BOMLÁSÁBAN SZEREPET JÁTSZÓ TÉNYEZŐK (BIOTIKUS ÉS ABIOTIKUS) RELATÍV JELENTŐSÉGE VÁLTOZÓ LESZ. HIPOTÉZISÜNK TESZTELÉSÉHEZ A HELYSZÍNI MEGFIGYELÉSEKET ÉS KÍSÉRLETEKET TERMÉSZETESEN SÓS, SZAKASZOS SEKÉLY TAVAKBAN ÉS PATAKOKBAN VÉGEZZÜK NEDVES ÉS SZÁRAZ CIKLUSOKBAN, LABORATÓRIUMI KÍSÉRLETEK MELLETT. EZEKNEK AZ EREDMÉNYEKNEK AZ 1. ALPROJEKT EREDMÉNYEIVEL VALÓ INTEGRÁLÁSA LEHETŐVÉ TESZI EGY TELJES KONCEPCIONÁLIS MODELL KIDOLGOZÁSÁT EZEN ÖKOSZISZTÉMÁK FUNKCIONÁLIS JELLEMZŐIRŐL, VALAMINT AZ ÉDESVÍZI RENDSZEREK HÁTTERÉRŐL. AZ ÉDESVÍZI RENDSZEREKKEL KAPCSOLATOS HÁTTÉRÜNK LEHETŐVÉ TESZI SZÁMUNKRA, HOGY FELISMERJÜK A VÍZHIÁNY JELENTŐSÉGÉT A VÍZI ÖKOSZISZTÉMÁK SÓTARTALMÁBÓL. VÉGEZETÜL EREDMÉNYEINK HOZZÁ FOGNAK JÁRULNI EZEN ALULÉRTÉKELT ÖKOSZISZTÉMÁK EGYEDI SZERKEZETÉNEK ÉS MŰKÖDÉSÉNEK KIEMELÉSÉHEZ, VALAMINT AZ ÉGHAJLATVÁLTOZÁS ÉDESVÍZI ÖKOSZISZTÉMÁKRA GYAKOROLT HATÁSÁNAK MEGÉRTÉSÉHEZ. (Hungarian)
17 August 2022
0 references
СУХИТЕ И ПОЛУСУХИТЕ РЕГИОНИ НА ИБЕРИЙСКИЯ ПОЛУОСТРОВ СЪДЪРЖАТ НАЙ-ГОЛЯМ БРОЙ В ЕВРОПА НА НЕПОСТОЯННИ СОЛЕНИ ВЪТРЕШНИ ВОДНИ ОБЕКТИ. ГЕОХИМИЧНИ ПРОМЕНИ, ВЪЗНИКВАЩИ В ТЕЗИ СОЛЕНИ ЕКОСИСТЕМИ ПО ВРЕМЕ НА СУШЕНЕТО, КОИТО СА МНОГО ПО-ДРАСТИЧНИ ОТ НАБЛЮДАВАНИТЕ В СЛАДКОВОДНИТЕ ВИДОВЕ, ОФОРМЕНИТЕ БЕНТОСНИ ОБЩНОСТИ И ЕКОСИСТЕМИТЕ КАКТО ВЪВ ВОДНИТЕ, ТАКА И В СУХОЗЕМНИТЕ ДЪРЖАВИ. ВЪПРЕКИ ЧЕ ГЛОБАЛНАТА ПРОМЯНА ПРЕДВИЖДА ПОВИШЕНА СОЛЕНОСТ НА ВОДАТА И ИНТЕРМИТЕНТНОСТ, ВСЕ ОЩЕ НЕ СЕ ЗНАЕ НИЩО ЗА КОМБИНИРАНИТЕ ЕФЕКТИ НА ТЕЗИ ДВА ЕСТЕСТВЕНИ СТРЕСОРА, КОИТО СЕ ПРИПОКРИВАТ В ЕСТЕСТВЕНИТЕ ФИЗИОЛОГИЧНИ ИНТЕРМИТЕНТНИ ВОДНИ ЕКОСИСТЕМИ. ВЪПРЕКИ ЧЕ СА СИЛНО ЧУВСТВИТЕЛНИ КЪМ ЧОВЕШКИЯ НАТИСК, ТЕЗИ ЕКОСИСТЕМИ СА ОСОБЕНО ЦЕННИ ПОРАДИ ТЯХНАТА ХАЛОТОЛЕРАНТНА/ХАЛОФИЛНА ФЛОРА И ФАУНА И ГОЛЕМИЯ БРОЙ РЕДКИ И ЕНДЕМИЧНИ ВИДОВЕ. ОБЩАТА ЦЕЛ НА КООРДИНИРАНИЯ ПРОЕКТ „DRYHARSHSAL“ Е ДА СЕ АНАЛИЗИРА ВЪЗДЕЙСТВИЕТО НА СУШЕНЕТО ВЪРХУ МИКРОБНИ БИОФИЛМИ, БЕНТОСНИ (ВОДНИ И СУХОЗЕМНИ) БЕЗГРЪБНАЧНИ И ОСНОВНИ ЕКОСИСТЕМНИ ПРОЦЕСИ, ВЗАИМОДЕЙСТВАЩИ С БИОГЕОХИМИЧНИТЕ УСЛОВИЯ И ПРОЦЕСИ ВЪВ ВЪТРЕШНИТЕ ВОДНИ ЕКОСИСТЕМИ. ОСВЕН ТОВА ЩЕ БЪДЕ ПРОУЧЕНА РОЛЯТА НА ХАЛОФИЛНИЯ БИОФИЛМ КАТО ИЗТОЧНИК НА ЕНЗИМИ И МЕТАБОЛИТИ ОТ ИНТЕРЕС ЗА ЗЕЛЕНАТА БИОИНДУСТРИЯ. В ТАЗИ РАМКА КОНКРЕТНИТЕ ЦЕЛИ НА НАСТОЯЩИЯ ПОДПРОЕКТ СА: И) ЗА ОПРЕДЕЛЯНЕ НА ПРОМЕНИТЕ В СТРУКТУРАТА, СЪСТАВА И ФУНКЦИЯТА КАКТО НА ВОДНИТЕ, ТАКА И НА СУХОЗЕМНИТЕ ОБЩНОСТИ НА БЕЗГРЪБНАЧНИ ПО ВРЕМЕ НА СУШЕНЕТО; II) ПРОУЧВАНЕ НА ПРОМЕНИТЕ ВЪВ ВОДНИТЕ И СУХОЗЕМНИТЕ ХРАНИТЕЛНИ МРЕЖИ, КАТО СЕ ОБЪРНЕ ВНИМАНИЕ НА ЗНАЧЕНИЕТО НА БИОФИЛМА КАТО РЕСУРС; III) ДА АНАЛИЗИРА ПРОМЕНИТЕ В ЕКОСИСТЕМНИЯ МЕТАБОЛИЗЪМ И ОБРАБОТКАТА НА ОРГАНИЧНИ ВЕЩЕСТВА; И НАКРАЯ IV) ДА ИНТЕГРИРА ФУНКЦИОНАЛНИ И СТРУКТУРНИ АДАПТАЦИИ И ПРАГОВЕ НА БЕНТОСНИТЕ ОБЩНОСТИ КЪМ СОЛЕНОСТТА И СУШЕНЕТО. ВЪЗ ОСНОВА НА ОЧАКВАНИТЕ ДЪЛБОКИ ПРОМЕНИ ВЪВ ФИЗИКОХИМИЧНИТЕ УСЛОВИЯ И В БИОФИЛМА ПО ВРЕМЕ НА СУШЕНЕТО, ПРЕДПОЛАГАМЕ, ЧЕ: I) ОБЩНОСТИТЕ НА БЕЗГРЪБНАЧНИТЕ ЩЕ БЪДАТ ЗНАЧИТЕЛНО ЗАСЕГНАТИ И НА СВОЙ РЕД ТОПОЛОГИЧНИТЕ ХАРАКТЕРИСТИКИ И ХРАНИТЕЛНИТЕ МРЕЖИ, СЪБРАНИ, II) СУХОЗЕМНИТЕ БЕЗГРЪБНАЧНИ ЩЕ ИГРАЯТ ОСНОВНА РОЛЯ КАТО ПОТРЕБИТЕЛИ НА РЕСУРСИ ОТ ОРГАНИЧНА МАТЕРИЯ (ГЛАВНО БИОФИЛМИ), ИЗЛОЖЕНИ В СУХИ ЛЕГЛА, КАТО ПОТРЕБЛЕНИЕТО СЕ ВЛИЯЕ ОТ ПРОМЕНИТЕ В КАЧЕСТВОТО НА РЕСУРСИТЕ. ПРЕДПОЛАГАМЕ СЪЩО, ЧЕ В ОТГОВОР НА ПРОМЕНИТЕ В БИОТИЧНИТЕ ОБЩНОСТИ И БИОГЕОХИМИЯТА, ОСОБЕНО НА ОСТРИТЕ ПРОМЕНИ В НАЛИЧИЕТО НА КИСЛОРОД ВЪВ ВОДАТА, III) БРУТНОТО ПЪРВИЧНО ПРОИЗВОДСТВО И ДИШАНЕТО В ОБЩНОСТТА ЩЕ СЕ РАЗЛИЧАВАТ ДРАСТИЧНО ПО ВРЕМЕ НА СУШЕНЕТО. НАКРАЯ ПРЕДПОЛАГАМЕ, ЧЕ ТЪЙ КАТО ПРОЦЕСЪТ НА СУШЕНЕ И МАКРО- И МИКРОХЕТЕРОТРОФНИТЕ ОБЩНОСТИ СЕ ПРОМЕНЯТ, IV) АЛОКТОННАТА ОРГАНИЧНА МАТЕРИЯ МОЖЕ ДА ПРИДОБИЕ ЗНАЧЕНИЕ КАТО ИЗТОЧНИК НА ЕНЕРГИЯ И V) ОТНОСИТЕЛНОТО ЗНАЧЕНИЕ НА ФАКТОРИТЕ, УЧАСТВАЩИ В НЕЙНОТО РАЗГРАЖДАНЕ (БИОТИЧНО И АБИОТИЧНО), ЩЕ ВАРИРА. ЗА ДА ТЕСТВАМЕ НАШАТА ХИПОТЕЗА ПОЛЕВИТЕ НАБЛЮДЕНИЯ И ЕКСПЕРИМЕНТИ ЩЕ СЕ ИЗВЪРШВАТ В ЕСТЕСТВЕНО ФИЗИОЛОГИЧНИ ПРЕКЪСВАЩИ ПЛИТКИ ЕЗЕРА И ПОТОЦИ ПО ВРЕМЕ НА МОКРИ И СУХИ ЦИКЛИ, ЗАЕДНО С ЛАБОРАТОРНИ ЕКСПЕРИМЕНТИ. ИНТЕГРИРАНЕТО НА ТЕЗИ РЕЗУЛТАТИ С РЕЗУЛТАТИТЕ ОТ ПОДПРОЕКТ 1 ЩЕ ПОЗВОЛИ РАЗРАБОТВАНЕТО НА ЦЯЛОСТЕН КОНЦЕПТУАЛЕН МОДЕЛ ОТНОСНО ФУНКЦИОНАЛНИТЕ ХАРАКТЕРИСТИКИ НА ТЕЗИ ЕКОСИСТЕМИ И ЗАЕДНО С НАШИЯ ФОН В СЛАДКОВОДНИТЕ СИСТЕМИ. НАШИЯТ ОПИТ В СЛАДКОВОДНИТЕ СИСТЕМИ ЩЕ НИ ПОЗВОЛИ ДА РАЗБЕРЕМ ЗНАЧЕНИЕТО НА ВОДНИЯ СТРЕС ОТ СОЛЕНОСТТА ВЪВ ВОДНИТЕ ЕКОСИСТЕМИ. И НАКРАЯ, НАШИТЕ РЕЗУЛТАТИ ЩЕ ДОПРИНЕСАТ ДА СЕ ПОДЧЕРТАЕ ЕДИНСТВЕНАТА СТРУКТУРА И ФУНКЦИЯ НА ТЕЗИ ПОДЦЕНЕНИ ЕКОСИСТЕМИ И ДА СЕ ПОСТИГНЕ НАПРЕДЪК В РАЗБИРАНЕТО НА ВЪЗДЕЙСТВИЕТО НА ИЗМЕНЕНИЕТО НА КЛИМАТА ВЪРХУ СЛАДКОВОДНИТЕ ЕКОСИСТЕМИ. (Bulgarian)
17 August 2022
0 references
PIRĖNŲ PUSIASALIO SAUSRINGI IR PUSIAU SAUSRINGI REGIONAI YRA DIDŽIAUSI EUROPOJE SU PERTRŪKIAIS DRUSKINGŲ VIDAUS VANDENŲ TELKINIŲ DALIS. GEOCHEMINIAI POKYČIAI ŠIOSE DRUSKINGŲ EKOSISTEMŲ DŽIOVINIMO METU, KURIE YRA DAUG DRASTIŠKESNI NEI GĖLO VANDENS RŪŠIŲ, FORMUOJA BENTOSINES BENDRUOMENES IR EKOSISTEMŲ PROCESUS TIEK VANDENS, TIEK SAUSUMOS VALSTYBĖSE. NORS PASAULINIAI POKYČIAI PROGNOZUOJA DIDESNĮ VANDENS DRUSKINGUMĄ IR KINTAMUMĄ, VIS DAR MAŽAI ŽINOMA APIE ŠIŲ DVIEJŲ NATŪRALIŲ STRESO VEIKSNIŲ, KURIE IŠ DALIES SUTAMPA SU NATŪRALIOMIS DRUSKINGOMIS VANDENS EKOSISTEMOMIS, BENDRĄ POVEIKĮ. NORS ŠIOS EKOSISTEMOS YRA LABAI JAUTRIOS ŽMOGAUS KRŪVIUI, JOS YRA YPAČ VERTINGOS DĖL HALOTOLERANTINĖS/HALOFILINĖS BIOTOS IR DIDELIO RETŲ IR ENDEMINIŲ RŪŠIŲ SKAIČIAUS. BENDRAS KOORDINUOJAMO PROJEKTO „DRYHARSHSAL“ TIKSLAS – ANALIZUOTI DŽIOVINIMO POVEIKĮ MIKROBŲ BIOFILMOMS, DUGNO (VANDENS IR SAUSUMOS) BESTUBURIAMS IR ESMINIAMS EKOSISTEMINIAMS PROCESAMS, SĄVEIKAUJANTIEMS SU BIOGEOCHEMINĖMIS SĄLYGOMIS IR PROCESAIS VIDAUS DRUSKINGOSE VANDENS EKOSISTEMOSE. BE TO, BUS IŠTIRTAS HALOFILINĖS BIOLOGINĖS PLĖVELĖS, KAIP ŽALIAJAI BIOPRAMONEI SVARBIŲ FERMENTŲ IR METABOLITŲ ŠALTINIO, VAIDMUO. ATSIŽVELGIANT Į TAI, KONKRETŪS DABARTINIO PAPROJEKČIO TIKSLAI YRA ŠIE: I) NUSTATYTI VANDENS IR SAUSUMOS BESTUBURIŲ BENDRIJŲ STRUKTŪROS, SUDĖTIES IR FUNKCIJŲ POKYČIUS DŽIOVINIMO METU; II) IŠTIRTI VANDENS IR SAUSUMOS MAISTO TINKLŲ POKYČIUS, ATSIŽVELGIANT Į BIOLOGINĖS PLĖVELĖS KAIP IŠTEKLIŲ SVARBĄ; III) ANALIZUOTI EKOSISTEMŲ METABOLIZMO IR ORGANINIŲ MEDŽIAGŲ PERDIRBIMO POKYČIUS; IR GALIAUSIAI IV) INTEGRUOTI BENTOSO BENDRUOMENIŲ FUNKCINIUS IR STRUKTŪRINIUS PRITAIKYMUS IR SLENKSČIUS DRUSKINGUMUI IR DŽIOVINIMUI. REMDAMIESI NUMATOMAIS ESMINIAIS FIZIKINIŲ IR CHEMINIŲ SĄLYGŲ BEI BIOLOGINĖS PLĖVELĖS POKYČIAIS DŽIOVINIMO METU, DAROME PRIELAIDĄ, KAD: I) BUS SMARKIAI PAVEIKTOS BESTUBURIŲ BENDRUOMENĖS, IR, SAVO RUOŽTU, TOPOLOGINĖS SAVYBĖS IR SURINKTI MAISTO TINKLAI, II) SAUSUMOS BESTUBURIAI ATLIKS PAGRINDINĮ VAIDMENĮ KAIP ORGANINIŲ MEDŽIAGŲ (DAUGIAUSIA BIOFILMŲ) VARTOTOJAI, VEIKIAMI SAUSOSE LOVOSE, O VARTOJIMĄ VEIKIA IŠTEKLIŲ KOKYBĖS POKYČIAI. MES TAIP PAT TEIGIAME, KAD REAGUOJANT Į BIOTINIŲ BENDRUOMENIŲ IR BIOGEOCHEMIJOS POKYČIUS, YPAČ Į STAIGIUS VANDENS DEGUONIES PRIEINAMUMO POKYČIUS, III) BENDROJI PIRMINĖ GAMYBA IR BENDRIJOS KVĖPAVIMAS LABAI SKIRSIS DŽIOVINANT. GALIAUSIAI DAROME HIPOTEZĘ, KAD VYKSTANT DŽIOVINIMO PAŽANGAI IR KEIČIANTIS MAKRO IR MIKRO HETEROTROFINĖMS BENDRIJOMS, IV) ALOKTONINĖS ORGANINĖS MEDŽIAGOS, KAIP ENERGIJOS ŠALTINIS, GALI TAPTI SVARBESNĖS, IR V) SANTYKINĖ SU JOS SKILIMU SUSIJUSIŲ VEIKSNIŲ (BIOTINIŲ IR ABIOTINIŲ) SVARBA SKIRSIS. NORĖDAMI IŠBANDYTI MŪSŲ HIPOTEZĘ LAUKO STEBĖJIMAI IR EKSPERIMENTAI BUS ATLIEKAMI NATŪRALIAI DRUSKOS PERTRŪKIAIS SEKLIUOSE EŽERUOSE IR SRAUTUOSE ŠLAPIO IR SAUSO CIKLO METU, KARTU SU LABORATORINIAIS BANDYMAIS. SUJUNGUS ŠIUOS REZULTATUS SU 1 PAPROJEKTIO REZULTATAIS, BUS GALIMA SUKURTI IŠSAMŲ KONCEPTUALŲ ŠIŲ EKOSISTEMŲ FUNKCINIŲ SAVYBIŲ MODELĮ IR KARTU SU MŪSŲ ŽINIOMIS APIE GĖLO VANDENS SISTEMAS. MŪSŲ ŽINIOS APIE GĖLO VANDENS SISTEMAS LEIS MUMS NUSTATYTI VANDENS TRŪKUMO DĖL DRUSKINGUMO VANDENS EKOSISTEMOSE SVARBĄ. GALIAUSIAI MŪSŲ REZULTATAI PADĖS IŠRYŠKINTI ŠIŲ NEPAKANKAMAI VERTINAMŲ EKOSISTEMŲ IŠSKIRTINĘ STRUKTŪRĄ IR FUNKCIJĄ IR PADĖTI GERIAU SUPRASTI KLIMATO KAITOS POVEIKĮ GĖLO VANDENS EKOSISTEMOMS. (Lithuanian)
17 August 2022
0 references
SUHA I POLUSUŠNA PODRUČJA IBERIJSKOG POLUOTOKA IMAJU NAJVEĆI BROJ U EUROPI ISPREKIDANIH UNUTARNJIH VODNIH TIJELA. GEOKEMIJSKE PROMJENE KOJE SE DOGAĐAJU U TIM SLANIM EKOSUSTAVIMA TIJEKOM SUŠENJA, KOJE SU ZNATNO DRASTIČNIJE OD ONIH ZABILJEŽENIH U VRSTAMA SLATKIH VODA, OBLIKUJU BENTIČKE ZAJEDNICE I PROCESE EKOSUSTAVA U VODENIM I KOPNENIM DRŽAVAMA. IAKO GLOBALNA PROMJENA PREDVIĐA POVEĆANU SLANOST VODE I POVREMENOST, JOŠ SE MALO ZNA O KOMBINIRANIM UČINCIMA TIH DVAJU PRIRODNIH STRESORA KOJI SE PREKLAPAJU U PRIRODNIM ISPREKIDANIM VODENIM EKOSUSTAVIMA. IAKO SU VRLO OSJETLJIVI NA PRITISKE LJUDI, TI SU EKOSUSTAVI POSEBNO VRIJEDNI ZBOG NJIHOVE HALOTOLERANTNE/HALOFILNE BIOTE I VELIKOG BROJA RIJETKIH I ENDEMSKIH VRSTA. OPĆI JE CILJ KOORDINIRANOG PROJEKTA ANALIZIRATI UČINAK SUŠENJA NA MIKROBNE BIOFILME, BENTIČKE (AKVATIČNE I KOPNENE) BESKRALJEŽNJAKE I KLJUČNE PROCESE EKOSUSTAVA U INTERAKCIJI S BIOGEOKEMIJSKIM UVJETIMA I PROCESIMA U UNUTARNJIM SLANIM VODENIM EKOSUSTAVIMA. DODATNO, ISTRAŽIT ĆE SE ULOGA HALOFILNOG BIOFILMA KAO IZVORA ENZIMA I METABOLITA OD INTERESA ZA ZELENU BIOINDUSTRIJU. U TOM SU OKVIRU POSEBNI CILJEVI TRENUTAČNOG POTPROJEKTA SLJEDEĆI: I. ODREĐIVANJE POMAKA U STRUKTURI, SASTAVU I FUNKCIJI ZAJEDNICA VODENIH I KOPNENIH BESKRALJEŽNJAKA TIJEKOM SUŠENJA; II. ISTRAŽIVANJE PROMJENA U VODENIM I KOPNENIM PREHRAMBENIM MREŽAMA S NAGLASKOM NA VAŽNOST BIOFILMA KAO RESURSA; III. ANALIZIRATI PROMJENE U METABOLIZMU EKOSUSTAVA I OBRADI ORGANSKIH TVARI; I NA KRAJU IV.) INTEGRIRATI FUNKCIONALNE I STRUKTURNE PRILAGODBE I PRAGOVE BENTIČKIH ZAJEDNICA U SALINITET I SUŠENJE. NA TEMELJU DUBOKIH OČEKIVANIH PROMJENA U FIZIKALNO-KEMIJSKIM UVJETIMA I BIOFILMU TIJEKOM SUŠENJA, PRETPOSTAVLJAMO DA: I) ZNATNO ĆE UTJECATI NA ZAJEDNICE BESKRALJEŽNJAKA, A S DRUGE STRANE, TOPOLOŠKE ZNAČAJKE I SASTAVLJENE PREHRAMBENE MREŽE, II. KOPNENI BESKRALJEŽNJACI IMAT ĆE GLAVNU ULOGU KAO POTROŠAČI RESURSA ORGANSKIH TVARI (UGLAVNOM BIOFILMA) IZLOŽENIH U SUHIM KREVETIMA, PRI ČEMU ĆE NA POTROŠNJU UTJECATI PROMJENE U KVALITETI RESURSA. TAKOĐER PRETPOSTAVLJAMO DA ĆE KAO ODGOVOR NA PROMJENE U BIOTIČKIM ZAJEDNICAMA I BIOGEOKEMIJI, POSEBNO NA AKUTNE PROMJENE U DOSTUPNOSTI KISIKA VODE, III) BRUTO PRIMARNA PROIZVODNJA I DISANJE ZAJEDNICE DRASTIČNO VARIRATI TIJEKOM SUŠENJA. NAPOSLJETKU, PRETPOSTAVLJAMO DA ĆE, KAKO SE NAPREDAK SUŠENJA I PROMJENE MAKRO I MIKRO HETEROTROPNIH ZAJEDNICA, IV. ALOTONOZNE ORGANSKE TVARI MOGU DOBITI NA VAŽNOSTI KAO IZVOR ENERGIJE I V. RELATIVNA VAŽNOST ČIMBENIKA UKLJUČENIH U RAZGRADNJU (BIOTIK I ABIOTIK) VARIRATI. ZA TESTIRANJE NAŠE HIPOTEZE TERENSKA OPAŽANJA I EKSPERIMENTI ĆE SE IZVODITI U PRIRODNO SLANIM PLITKIM JEZERIMA I POTOCIMA TIJEKOM MOKRIH I SUHIH CIKLUSA, ZAJEDNO S LABORATORIJSKIM POKUSIMA. INTEGRACIJA TIH REZULTATA S ONIMA IZ PODPROJEKTA 1. OMOGUĆIT ĆE RAZVOJ CJELOVITOG KONCEPTUALNOG MODELA FUNKCIONALNIH ZNAČAJKI TIH EKOSUSTAVA I ZAJEDNO S NAŠOM POZADINOM NA SLATKOVODNIM SUSTAVIMA. NAŠA POZADINA O SLATKOVODNIM SUSTAVIMA OMOGUĆIT ĆE NAM DA PREPOZNAMO VAŽNOST NESTAŠICE VODE OD SALINITETA U VODNIM EKOSUSTAVIMA. NAPOSLJETKU, NAŠI REZULTATI DOPRINIJET ĆE ISTICANJU JEDINSTVENE STRUKTURE I FUNKCIJE TIH PODCIJENJENIH EKOSUSTAVA TE NAPRETKU U RAZUMIJEVANJU UČINKA KLIMATSKIH PROMJENA NA SLATKOVODNE EKOSUSTAVE. (Croatian)
17 August 2022
0 references
TORRA OCH HALVTORRA REGIONER PÅ IBERISKA HALVÖN HAR DET STÖRSTA ANTALET INTERMITTENT SALTVATTENFÖREKOMSTER I EUROPA I EUROPA. GEOKEMISKA FÖRÄNDRINGAR I DESSA SALTA EKOSYSTEM EFTER TORKNING, SOM ÄR MYCKET MER DRASTISKA ÄN DE SOM OBSERVERATS I SÖTVATTENTYPER, FORMAR BENTISKA SAMHÄLLEN OCH EKOSYSTEMPROCESSER I BÅDE AKVATISKA OCH TERRESTRA STATER. ÄVEN OM DEN GLOBALA FÖRÄNDRINGEN FÖRUTSPÅR ÖKAD SALTHALT OCH INTERMITTENS ÄR DET INTE MYCKET KÄNT TILL DE KOMBINERADE EFFEKTERNA AV DESSA TVÅ NATURLIGA STRESSORER SOM ÖVERLAPPAR VARANDRA I NATURLIGA SALTLÖSNINGS INTERMITTENT AKVATISKA EKOSYSTEM. ÄVEN OM DESSA EKOSYSTEM ÄR MYCKET KÄNSLIGA FÖR MÄNSKLIG PÅVERKAN ÄR DE SÄRSKILT VÄRDEFULLA PÅ GRUND AV DERAS HALOTOLERANTA/HALOFILA BIOTA OCH ETT STORT ANTAL SÄLLSYNTA OCH ENDEMISKA ARTER. DET ÖVERGRIPANDE MÅLET FÖR DET SAMORDNADE PROJEKTET ÄR ATT ANALYSERA EFFEKTERNA AV TORKNING PÅ MIKROBIELLA BIOFILMER, BENTISKA (VATTEN- OCH LANDLEVANDE) RYGGRADSLÖSA DJUR OCH VIKTIGA EKOSYSTEMPROCESSER SOM SAMVERKAR MED BIOGEOKEMISKA FÖRHÅLLANDEN OCH PROCESSER I AKVATISKA EKOSYSTEM MED SALTVATTEN. DESSUTOM KOMMER HALOFIL BIOFILMS ROLL SOM KÄLLA TILL ENZYMER OCH METABOLITER AV INTRESSE FÖR GRÖNBIOINDUSTRIN ATT UNDERSÖKAS. INOM DENNA RAM ÄR DE SÄRSKILDA MÅLEN FÖR DET NUVARANDE DELPROJEKTET FÖLJANDE: I) ATT FASTSTÄLLA FÖRÄNDRINGAR I STRUKTUREN, SAMMANSÄTTNINGEN OCH FUNKTIONEN HOS BÅDE AKVATISKA OCH TERRESTRA RYGGRADSLÖSA SAMHÄLLEN VID TORKNING. II) ATT UNDERSÖKA FÖRÄNDRINGAR I VATTEN- OCH LANDBASERADE NÄRINGSVÄVAR MED BEAKTANDE AV BIOFILMENS BETYDELSE SOM RESURS. III) ATT ANALYSERA FÖRÄNDRINGAR I EKOSYSTEMETS METABOLISM OCH BEARBETNING AV ORGANISKT MATERIAL. OCH SLUTLIGEN IV) ATT INTEGRERA FUNKTIONELLA OCH STRUKTURELLA ANPASSNINGAR OCH TRÖSKELVÄRDEN FÖR BENTISKA SAMHÄLLEN FÖR SALTHALT OCH TORKNING. PÅ GRUNDVAL AV DE DJUPGÅENDE FÖRVÄNTADE FÖRÄNDRINGARNA I DE FYSIKALISK-KEMISKA FÖRHÅLLANDENA OCH I BIOFILMEN UNDER TORKNINGEN, ANTAR VI ATT: I) BEFOLKNINGEN AV RYGGRADSLÖSA DJUR KOMMER ATT PÅVERKAS AVSEVÄRT, OCH I SIN TUR KOMMER TOPOLOGISKA EGENSKAPER OCH NÄRINGSVÄVAR ATT SÄTTAS SAMMAN, II) LANDLEVANDE RYGGRADSLÖSA DJUR KOMMER ATT SPELA EN VIKTIG ROLL SOM KONSUMENTER AV ORGANISKT MATERIAL (FRÄMST BIOFILM) SOM EXPONERAS I TORRA SÄNGAR, OCH KONSUMTIONEN PÅVERKAS AV FÖRÄNDRINGAR I RESURSKVALITETEN. VI ANTAR OCKSÅ ATT SOM ETT SVAR PÅ FÖRÄNDRINGAR I BIOTISKA SAMHÄLLEN OCH BIOGEOCHEMISTRY, SÄRSKILT PÅ DE AKUTA FÖRÄNDRINGARNA I VATTEN SYRETILLGÅNGEN, III) KOMMER BRUTTO PRIMÄRPRODUKTIONEN OCH GEMENSKAPENS ANDNING ATT VARIERA DRASTISKT UNDER TORKNINGEN. SLUTLIGEN ANTAR VI ATT ALLTEFTERSOM TORKNINGEN FORTSKRIDER OCH MAKRO- OCH MIKRO HETEROTROFA SAMHÄLLEN FÖRÄNDRAS, IV) ALLOKTONISKT ORGANISKT MATERIAL SKULLE KUNNA FÅ STÖRRE BETYDELSE SOM ENERGIKÄLLA OCH V) DEN RELATIVA BETYDELSEN AV FAKTORER SOM ÄR INBLANDADE I DESS SÖNDERDELNING (BIOTISKA OCH ABIOTISKA) KOMMER ATT VARIERA. FÖR ATT TESTA VÅRA HYPOTESFÄLT OBSERVATIONER OCH EXPERIMENT KOMMER ATT UTFÖRAS I NATURLIGT SALTLÖSNING INTERMITTENT GRUNDA SJÖAR OCH STRÖMMAR UNDER VÅTA OCH TORRA CYKLER, TILLSAMMANS MED LABORATORIEEXPERIMENT. INTEGRERINGEN AV DESSA RESULTAT MED RESULTATEN FRÅN DELPROJEKT 1, KOMMER ATT GÖRA DET MÖJLIGT ATT UTVECKLA EN KOMPLETT KONCEPTUELL MODELL FÖR DE FUNKTIONELLA EGENSKAPERNA HOS DESSA EKOSYSTEM OCH TILLSAMMANS MED VÅR BAKGRUND OM SÖTVATTENSYSTEM. VÅR BAKGRUND OM SÖTVATTENSYSTEM KOMMER ATT GÖRA DET MÖJLIGT FÖR OSS ATT URSKILJA BETYDELSEN AV VATTENSTRESS FRÅN SALTHALT I AKVATISKA EKOSYSTEM. SLUTLIGEN KOMMER VÅRA RESULTAT ATT BIDRA TILL ATT LYFTA FRAM DEN UNIKA STRUKTUREN OCH FUNKTIONEN HOS DESSA UNDERVÄRDERADE EKOSYSTEM OCH TILL ATT ÖKA FÖRSTÅELSEN FÖR KLIMATFÖRÄNDRINGARNAS EFFEKTER PÅ SÖTVATTENSEKOSYSTEMEN. (Swedish)
17 August 2022
0 references
REGIUNILE ARIDE ȘI SEMIARIDE DIN PENINSULA IBERICĂ ADĂPOSTESC CEL MAI MARE NUMĂR DIN EUROPA DE CORPURI DE APĂ SALINE INTERMITENTE INTERIOARE. SCHIMBĂRILE GEOCHIMICE CARE APAR ÎN ACESTE ECOSISTEME SALINE DE-A LUNGUL USCĂRII, CARE SUNT MULT MAI DRASTICE DECÂT CELE OBSERVATE ÎN TIPURILE DE APE DULCI, FORMEAZĂ COMUNITĂȚILE BENTONICE ȘI PROCESELE ECOSISTEMICE ATÂT ÎN STATELE ACVATICE, CÂT ȘI ÎN CELE TERESTRE. DEȘI SCHIMBAREA GLOBALĂ PREZICE CREȘTEREA SALINITĂȚII APEI ȘI A INTERMITENȚEI, SE CUNOSC PUȚINE DESPRE EFECTELE COMBINATE ALE ACESTOR DOI FACTORI DE STRES NATURALI CARE SE SUPRAPUN ÎN ECOSISTEMELE ACVATICE INTERMITENTE NATURALE. DEȘI SUNT FOARTE SENSIBILE LA PRESIUNILE UMANE, ACESTE ECOSISTEME SUNT DEOSEBIT DE VALOROASE DATORITĂ BIOTEI HALOTOLERANTE/HALOFILE ȘI NUMĂRULUI MARE DE SPECII RARE ȘI ENDEMICE. OBIECTIVUL GENERAL AL PROIECTULUI COORDONAT „DRYHARSHSAL” ESTE DE A ANALIZA EFECTUL USCĂRII BIOFILMELOR MICROBIENE, NEVERTEBRATELOR BENTONICE (ACVATICE ȘI TERESTRE) ȘI PROCESELOR ECOSISTEMICE ESENȚIALE CARE INTERACȚIONEAZĂ CU CONDIȚIILE ȘI PROCESELE BIOGEOCHIMICE DIN ECOSISTEMELE ACVATICE SALINE INTERIOARE. ÎN PLUS, SE VA INVESTIGA ROLUL BIOFILMULUI HALOFIL CA SURSĂ DE ENZIME ȘI METABOLIȚI DE INTERES PENTRU INDUSTRIA ECOLOGICĂ-BIO. ÎN ACEST CADRU, OBIECTIVELE SPECIFICE ALE ACTUALULUI SUBPROIECT SUNT: I) DETERMINAREA MODIFICĂRILOR ÎN STRUCTURA, COMPOZIȚIA ȘI FUNCȚIONAREA COMUNITĂȚILOR NEVERTEBRATE ACVATICE ȘI TERESTRE DE-A LUNGUL USCĂRII; II) SĂ INVESTIGHEZE SCHIMBĂRILE DIN REȚEAUA TROFICĂ ACVATICĂ ȘI TERESTRĂ, ACORDÂND ATENȚIE IMPORTANȚEI BIOFILMULUI CA RESURSĂ; III) SĂ ANALIZEZE SCHIMBĂRILE ÎN METABOLISMUL ECOSISTEMULUI ȘI PRELUCRAREA MATERIEI ORGANICE; ȘI, ÎN CELE DIN URMĂ, IV) INTEGRAREA ADAPTĂRILOR FUNCȚIONALE ȘI STRUCTURALE ȘI A PRAGURILOR COMUNITĂȚILOR BENTONICE LA SALINITATE ȘI USCARE. PE BAZA SCHIMBĂRILOR PROFUNDE AȘTEPTATE ÎN CONDIȚIILE FIZICO-CHIMICE ȘI ÎN BIOFILMUL DE-A LUNGUL USCĂRII, PRESUPUNEM CĂ: I) COMUNITĂȚILE NEVERTEBRATE VOR FI AFECTATE ÎN MOD SEMNIFICATIV ȘI, LA RÂNDUL LOR, CARACTERISTICILE TOPOLOGICE ȘI PÂNZELE ALIMENTARE ASAMBLATE, II) NEVERTEBRATELE TERESTRE VOR AVEA UN ROL PRINCIPAL ÎN CALITATE DE CONSUMATORI DE RESURSE DE MATERIE ORGANICĂ (ÎN PRINCIPAL BIOFILME) EXPUSE ÎN PATURI USCATE, CONSUMUL FIIND AFECTAT DE MODIFICĂRI ALE CALITĂȚII RESURSELOR. DE ASEMENEA, PRESUPUNEM CĂ, CA RĂSPUNS LA SCHIMBĂRILE DIN COMUNITĂȚILE BIOTICE ȘI BIOGEOCHIMIE, ÎN SPECIAL LA SCHIMBĂRILE ACUTE ÎN DISPONIBILITATEA OXIGENULUI DE APĂ, III) PRODUCȚIA PRIMARĂ BRUTĂ ȘI RESPIRAȚIA COMUNITARĂ VOR VARIA DRASTIC ÎN FUNCȚIE DE USCARE. ÎN CELE DIN URMĂ, PRESUPUNEM CĂ, PE MĂSURĂ CE PROCESUL DE USCARE SE SCHIMBĂ ȘI COMUNITĂȚILE MACRO ȘI MICRO HETEROTROFICE SE SCHIMBĂ, IV) MATERIA ORGANICĂ ALOCENĂ AR PUTEA CÂȘTIGA ÎN IMPORTANȚĂ CA SURSĂ DE ENERGIE ȘI V) IMPORTANȚA RELATIVĂ A FACTORILOR IMPLICAȚI ÎN DESCOMPUNEREA SA (BIOTICĂ ȘI ABIOTICĂ) VA VARIA. PENTRU A TESTA IPOTEZA NOASTRĂ OBSERVAȚII ȘI EXPERIMENTE DE TEREN VOR FI EFECTUATE ÎN NATURALE SALINE LACURI INTERMITENTE DE MICĂ ADÂNCIME ȘI FLUXURI ÎN TIMPUL CICLURILOR UMEDE ȘI USCATE, ÎMPREUNĂ CU EXPERIMENTE DE LABORATOR. INTEGRAREA ACESTOR REZULTATE CU CELE DIN SUBPROIECTUL 1, VA PERMITE DEZVOLTAREA UNUI MODEL CONCEPTUAL COMPLET PRIVIND CARACTERISTICILE FUNCȚIONALE ALE ACESTOR ECOSISTEME ȘI ÎMPREUNĂ CU FONDUL NOSTRU PRIVIND SISTEMELE DE APĂ DULCE. CONTEXTUL NOSTRU PRIVIND SISTEMELE DE APĂ DULCE NE VA PERMITE SĂ DISTINGEM RELEVANȚA STRESULUI HIDRIC DE SALINITATE ÎN ECOSISTEMELE ACVATICE. ÎN CELE DIN URMĂ, REZULTATELE NOASTRE VOR CONTRIBUI LA EVIDENȚIEREA STRUCTURII ȘI FUNCȚIEI SINGULARE A ACESTOR ECOSISTEME SUBEVALUATE ȘI LA PROGRESUL ÎN ÎNȚELEGEREA EFECTULUI SCHIMBĂRILOR CLIMATICE ASUPRA ECOSISTEMELOR DE APĂ DULCE. (Romanian)
17 August 2022
0 references
SUŠNE IN POLSUŠNE REGIJE IBERSKEGA POLOTOKA IMAJO NAJVEČJE ŠTEVILO NESTALNIH SLANIH VODNIH TELES V EVROPI. GEOKEMIČNE SPREMEMBE, KI SE POJAVLJAJO V TEH SLANIH EKOSISTEMIH OB SUŠENJU, KI SO VELIKO DRASTIČNE OD TISTIH, KI JIH OPAZIMO PRI VRSTAH SLADKIH VODA, OBLIKI BENTOŠKIH SKUPNOSTI IN EKOSISTEMSKIH PROCESIH V VODNIH IN KOPENSKIH DRŽAVAH. ČEPRAV SVETOVNE SPREMEMBE NAPOVEDUJEJO POVEČANO SLANOST VODE IN NESTALNOST, JE ŠE VEDNO MALO ZNANEGA O KOMBINIRANIH UČINKIH TEH DVEH NARAVNIH STRESORJEV, KI SE PREKRIVATA V NARAVNIH SLANIH VODNIH EKOSISTEMIH. ČEPRAV SO TI EKOSISTEMI ZELO OBČUTLJIVI NA ČLOVEŠKE PRITISKE, SO ŠE POSEBEJ DRAGOCENI ZARADI SVOJIH HALOTOLERANTNIH/HALOFILNIH ŽIVIH ORGANIZMOV TER VELIKEGA ŠTEVILA REDKIH IN ENDEMIČNIH VRST. SPLOŠNI CILJ USKLAJENEGA PROJEKTA „DRYHARSHSAL“ JE ANALIZIRATI UČINEK SUŠENJA NA MIKROBNE BIOFILME, BENTOŠKE (VODNE IN KOPENSKE) NEVRETENČARJE IN BISTVENE EKOSISTEMSKE PROCESE, KI VPLIVAJO NA BIOGEOKEMIČNE RAZMERE IN PROCESE V CELINSKIH SLANIH VODNIH EKOSISTEMIH. POLEG TEGA BO PREUČENA VLOGA HALOFILNEGA BIOFILMA KOT VIRA ENCIMOV IN METABOLITOV, KI SO ZANIMIVI ZA ZELENO-BIO INDUSTRIJO. V TEM OKVIRU SO POSEBNI CILJI SEDANJEGA PODPROJEKTA: I) DOLOČITI SPREMEMBE V STRUKTURI, SESTAVI IN DELOVANJU TAKO VODNIH KOT KOPENSKIH SKUPNOSTI NEVRETENČARJEV OB SUŠENJU; II) PREUČEVATI SPREMEMBE V VODNIH IN KOPENSKIH PREHRANJEVALNIH MREŽAH S POUDARKOM NA POMENU BIOFILMA KOT VIRA; III) ANALIZIRATI SPREMEMBE V PRESNOVI EKOSISTEMOV IN OBDELAVI ORGANSKIH SNOVI; IN NAZADNJE IV) VKLJUČITI FUNKCIONALNE IN STRUKTURNE PRILAGODITVE TER PRAGOVE BENTOŠKIH SKUPNOSTI ZA SLANOST IN SUŠENJE. NA PODLAGI GLOBOKIH PRIČAKOVANIH SPREMEMB FIZIKALNO-KEMIJSKIH RAZMER IN BIOFILMA OB SUŠENJU DOMNEVAMO, DA: I) NEVRETENČARJI BODO MOČNO PRIZADETI, TOPOLOŠKE ZNAČILNOSTI IN SESTAVLJENE PREHRAMBENE MREŽE, II) KOPENSKI NEVRETENČARJI PA BODO IMELI GLAVNO VLOGO KOT POTROŠNIKI VIROV ORGANSKIH SNOVI (PREDVSEM BIOFILMOV), IZPOSTAVLJENIH V SUHIH POSTELJAH, PRI ČEMER NA PORABO VPLIVAJO SPREMEMBE KAKOVOSTI VIROV. PRAV TAKO DOMNEVAMO, DA SE BOSTA KOT ODZIV NA SPREMEMBE V BIOTSKI SKUPNOSTI IN BIOGEOKEMIJI, ZLASTI NA AKUTNE SPREMEMBE RAZPOLOŽLJIVOSTI KISIKA V VODI, III) BRUTO PRIMARNA PROIZVODNJA IN DIHANJE V SKUPNOSTI ZARADI SUŠENJA DRASTIČNO SPREMINJALA. NAZADNJE DOMNEVAMO, DA BI SE ZARADI SUŠENJA IN SPREMINJANJA MAKRO- IN MIKRO HETEROTROFNIH SKUPNOSTI, IV) ALOKTONSKE ORGANSKE SNOVI LAHKO POVEČALE POMEN KOT VIR ENERGIJE IN V) SE BO RELATIVNI POMEN DEJAVNIKOV, KI SO VPLETENI V NJENO RAZGRADNJO (BIOTIČNE IN ABIOTIČNE), RAZLIKOVAL. DA BI PREIZKUSILI NAŠE HIPOTEZE OPAZOVANJA NA TERENU IN POSKUSI SE BODO IZVAJALI V NARAVNO SLANO FIZIOLOŠKO OBČASNO PLITVO JEZERIH IN TOKOVIH MED MOKRIMI IN SUHIMI CIKLI, SKUPAJ Z LABORATORIJSKIMI POSKUSI. POVEZOVANJE TEH REZULTATOV S TISTIMI IZ PODPROJEKTA 1 BO OMOGOČILO RAZVOJ POPOLNEGA KONCEPTUALNEGA MODELA O FUNKCIONALNIH ZNAČILNOSTIH TEH EKOSISTEMOV IN SKUPAJ Z NAŠIM OZADJEM NA SLADKOVODNIH SISTEMIH. NAŠE OZADJE SLADKOVODNIH SISTEMOV NAM BO OMOGOČILO, DA PREPOZNAMO POMEMBNOST STRESA Z VODO ZARADI SLANOSTI V VODNIH EKOSISTEMIH. NAZADNJE, NAŠI REZULTATI BODO PRISPEVALI K POUDARJANJU EDINSTVENE STRUKTURE IN FUNKCIJE TEH PODCENJENIH EKOSISTEMOV TER K NAPREDKU PRI RAZUMEVANJU VPLIVA PODNEBNIH SPREMEMB NA SLADKOVODNE EKOSISTEME. (Slovenian)
17 August 2022
0 references
SUCHE I PÓŁSUCHE REGIONY PÓŁWYSPU IBERYJSKIEGO SĄ NAJWIĘKSZĄ W EUROPIE LICZBĄ NIEREGULARNYCH WÓD ŚRÓDLĄDOWYCH. ZMIANY GEOCHEMICZNE ZACHODZĄCE W TYCH SŁONYCH EKOSYSTEMACH WZDŁUŻ SUSZENIA, KTÓRE SĄ ZNACZNIE BARDZIEJ DRASTYCZNE NIŻ OBSERWOWANE W TYPACH WÓD SŁODKICH, KSZTAŁTUJĄ WSPÓLNOTY BENTOSOWE I PROCESY EKOSYSTEMOWE ZARÓWNO W PAŃSTWACH WODNYCH, JAK I LĄDOWYCH. CHOCIAŻ GLOBALNA ZMIANA PRZEWIDUJE WZROST ZASOLENIA I NIEREGULARNOŚCI WODY, NIEWIELE WIADOMO JESZCZE O ŁĄCZNYM ODDZIAŁYWANIU TYCH DWÓCH NATURALNYCH CZYNNIKÓW STRESOGENNYCH, KTÓRE POKRYWAJĄ SIĘ W NATURALNYCH OKRESOWYCH EKOSYSTEMACH WODNYCH SOLI FIZJOLOGICZNEJ. CHOCIAŻ EKOSYSTEMY TE SĄ BARDZO WRAŻLIWE NA PRESJĘ CZŁOWIEKA, SĄ ONE SZCZEGÓLNIE CENNE ZE WZGLĘDU NA ICH FAUNĘ I FLORĘ HALOTOLERANT/HALOFILNĄ ORAZ DUŻĄ LICZBĘ RZADKICH I ENDEMICZNYCH GATUNKÓW. OGÓLNYM CELEM SKOORDYNOWANEGO PROJEKTU ¿DRYHARSHSALŻ JEST ANALIZA WPŁYWU SUSZENIA NA BIOFILMY MIKROBIOLOGICZNE, BEZKRĘGOWCE BENTOSOWE (WODNE I LĄDOWE) ORAZ NIEZBĘDNE PROCESY EKOSYSTEMOWE ODDZIAŁUJĄCE Z WARUNKAMI BIOGEOCHEMICZNYMI I PROCESAMI W ŚRÓDLĄDOWYCH EKOSYSTEMACH SOLANKOWYCH. DODATKOWO ZBADANA ZOSTANIE ROLA BIOFILU HALOFILOWEGO JAKO ŹRÓDŁA ENZYMÓW I METABOLITÓW BĘDĄCYCH PRZEDMIOTEM ZAINTERESOWANIA PRZEMYSŁU EKOLOGICZNEGO. W TYM KONTEKŚCIE SZCZEGÓŁOWE CELE OBECNEGO PODPROJEKTU TO: I) OKREŚLENIE ZMIAN W STRUKTURZE, SKŁADZIE I FUNKCJI SPOŁECZNOŚCI BEZKRĘGOWCÓW WODNYCH I LĄDOWYCH WZDŁUŻ SUSZENIA; II) BADANIE ZMIAN W WODNYCH I LĄDOWYCH SIECIACH ŻYWNOŚCIOWYCH ZE ZWRÓCENIEM UWAGI NA ZNACZENIE BIOFILMU JAKO ZASOBU; III) ANALIZOWANIE ZMIAN W METABOLIZMIE EKOSYSTEMU I PRZETWARZANIU MATERII ORGANICZNEJ; I WRESZCIE IV) WŁĄCZENIE FUNKCJONALNYCH I STRUKTURALNYCH DOSTOSOWAŃ I PROGÓW WSPÓLNOT BENTOSOWYCH DO ZASOLENIA I SUSZENIA. NA PODSTAWIE GŁĘBOKICH OCZEKIWANYCH ZMIAN W WARUNKACH FIZYKOCHEMICZNYCH I BIOFILMU PRZY SUSZENIU ZAKŁADAMY, ŻE: I) WSPÓLNOTY BEZKRĘGOWCÓW BĘDĄ MIAŁY ZNACZĄCY WPŁYW NA CECHY TOPOLOGICZNE I POŁĄCZONE SIECI POKARMOWE, II) BEZKRĘGOWCE LĄDOWE BĘDĄ ODGRYWAĆ GŁÓWNĄ ROLĘ JAKO KONSUMENCI ZASOBÓW MATERII ORGANICZNEJ (GŁÓWNIE BIOFILM) WYSTAWIONYCH W SUCHYCH ŁÓŻKACH, KTÓRYCH SPOŻYCIE BĘDZIE MIAŁO WPŁYW NA ZMIANĘ JAKOŚCI ZASOBÓW. ZAKŁADAMY RÓWNIEŻ, ŻE W ODPOWIEDZI NA ZMIANY W SPOŁECZNOŚCIACH BIOTYCZNYCH I BIOGEOCHEMII, W SZCZEGÓLNOŚCI NA OSTRE ZMIANY W DOSTĘPNOŚCI TLENU W WODZIE, III) PRODUKCJA PIERWOTNA BRUTTO I ODDYCHANIE WE WSPÓLNOCIE BĘDĄ DRASTYCZNIE RÓŻNIĆ SIĘ W ZALEŻNOŚCI OD SUSZENIA. WRESZCIE ZAKŁADAMY, ŻE WRAZ Z POSTĘPEM SUSZENIA ORAZ ZMIANĄ MAKRO- I MIKRO HETEROTROFICZNYCH WSPÓLNOT, IV) WSZYSTKOOKTONOWA MATERIA ORGANICZNA MOŻE ZYSKAĆ NA ZNACZENIU JAKO ŹRÓDŁO ENERGII I V) WZGLĘDNE ZNACZENIE CZYNNIKÓW ZWIĄZANYCH Z JEJ ROZKŁADEM (BIOTYCZNYM I ABIOTYCZNYM) BĘDZIE SIĘ RÓŻNIĆ. ABY PRZETESTOWAĆ NASZĄ HIPOTEZĘ OBSERWACJE TERENOWE I EKSPERYMENTY BĘDĄ WYKONYWANE W NATURALNIE SOLANKOWYCH, PŁYTKICH JEZIORACH I STRUMIENIACH PODCZAS CYKLI MOKRYCH I SUCHYCH, WRAZ Z EKSPERYMENTAMI LABORATORYJNYMI. ZINTEGROWANIE TYCH WYNIKÓW Z WYNIKAMI PODPROJEKTU 1 POZWOLI NA OPRACOWANIE KOMPLETNEGO MODELU KONCEPCYJNEGO DOTYCZĄCEGO FUNKCJONALNYCH CECH TYCH EKOSYSTEMÓW ORAZ DO NASZEGO KONTEKSTU W ZAKRESIE SYSTEMÓW SŁODKOWODNYCH. NASZE DOŚWIADCZENIE W ZAKRESIE SYSTEMÓW SŁODKOWODNYCH POZWOLI NAM DOSTRZEC ZNACZENIE NIEDOBORU WODY WYNIKAJĄCEGO Z ZASOLENIA W EKOSYSTEMACH WODNYCH. PONADTO NASZE WYNIKI PRZYCZYNIĄ SIĘ DO PODKREŚLENIA POJEDYNCZEJ STRUKTURY I FUNKCJI TYCH NIEDOCENIANYCH EKOSYSTEMÓW ORAZ DO POCZYNIENIA POSTĘPÓW W ZROZUMIENIU WPŁYWU ZMIANY KLIMATU NA EKOSYSTEMY SŁODKOWODNE. (Polish)
17 August 2022
0 references
Murcia
0 references
20 December 2023
0 references
Identifiers
RTI2018-097950-B-C22
0 references