Socio-economic and environmental inequalities in the geographical distribution of mortality in large cities in Spain (1996-2015): MEDEA3 (Q3138404)
Jump to navigation
Jump to search
Project Q3138404 in Spain
| Language | Label | Description | Also known as |
|---|---|---|---|
| English | Socio-economic and environmental inequalities in the geographical distribution of mortality in large cities in Spain (1996-2015): MEDEA3 |
Project Q3138404 in Spain |
Statements
55,402.88 Euro
0 references
101,750.0 Euro
0 references
54.45 percent
0 references
1 January 2017
0 references
31 March 2020
0 references
FUNDACION PARA EL FOMENTO DE LA INV. SANITARIA Y BIOMEDICA DE LA COMUNIDAD VALENCIANA (FISABIO)
0 references
Se ha demostrado repetidamente que la variación geográfica de la mortalidad es consecuencia de profundas desigualdades en la población, concretamente la que reside en grandes ciudades. Dichas desigualdades se vinculan a menudo con factores socioeconómicos y medioambientales. El presente proyecto pretende estudiar dicha distribución en un amplio conjunto de grandes ciudades de España y causas de muerte, abordando ciertos aspectos que no han sido acometidos hasta la fecha y continuando la labor de vigilancia de la mortalidad que emprendieron otras ediciones anteriores de este mismo proyecto. Como objetivos concretos, en primer lugar pretendemos la estimación de dichos patrones geográficos con técnicas novedosas (multivariantes) de disease mapping. En cuanto al estudio de la componente socioeconómica nos planteamos la elaboración de un nuevo índice de privación basado en la información del censo de 2011. El uso de dicho censo plantea claros retos metodológicos y operativos al estar basado en una muestra a diferencia del censo anterior (2001). Respecto al estudio de la componente medioambiental introducimos el estudio de nuevas fuentes de exposición sobre la mortalidad como la proximidad a zonas verdes. Finalmente, como objetivo global del proyecto, estudiaremos la asociación entre la distribución geográfica de la mortalidad y la de los indicadores socioeconómicos y medioambientales trabajados durante el proyecto. En este último estudio añadimos como elemento novedoso la incorporación de la evolución de los indicadores socioeconómicos para explicar tanto el nivel medio de mortalidad para todo el periodo como su evolución temporal en cada sección censal. (Spanish)
0 references
It has been repeatedly shown that the geographical variation in mortality is the result of deep inequalities in the population, specifically that in large cities. Such inequalities are often linked to socio-economic and environmental factors. This project aims to study this distribution in a wide range of large cities in Spain and causes of death, addressing certain aspects that have not been undertaken to date and continuing the work of monitoring mortality undertaken by other previous editions of this same project. As concrete objectives, we first aim to estimate these geographical patterns with novel (multivariate) disease mapping techniques. With regard to the study of the socio-economic component, we consider the development of a new deprivation index based on information from the 2011 census. The use of this census poses clear methodological and operational challenges as it is based on a sample unlike the previous census (2001). Regarding the study of the environmental component, we introduced the study of new sources of exposure on mortality such as proximity to green areas. Finally, as an overall objective of the project, we will study the association between the geographical distribution of mortality and that of the socio-economic and environmental indicators worked during the project. In this last study we add as a novel element the incorporation of the evolution of socio-economic indicators to explain both the average level of mortality for the whole period and its temporal evolution in each census section. (English)
12 October 2021
0.8952042867929636
0 references
Il a été démontré à plusieurs reprises que la variation géographique de la mortalité est due à de profondes inégalités dans la population, en particulier dans les grandes villes. Ces inégalités sont souvent liées à des facteurs socio-économiques et environnementaux. Ce projet vise à étudier cette répartition dans un large éventail de grandes villes d’Espagne et les causes de décès, en abordant certains aspects qui n’ont pas encore été entrepris et en poursuivant les travaux de surveillance de la mortalité entrepris par d’autres éditions précédentes de ce même projet. En tant qu’objectifs concrets, nous cherchons d’abord à estimer ces schémas géographiques à l’aide de nouvelles techniques de cartographie des maladies (multivariées). En ce qui concerne l’étude de la composante socio-économique, nous envisageons l’élaboration d’un nouvel indice de privation fondé sur les données du recensement de 2011. L’utilisation de ce recensement pose des problèmes méthodologiques et opérationnels clairs puisqu’il est fondé sur un échantillon à la différence du recensement précédent (2001). En ce qui concerne l’étude de la composante environnementale, nous avons introduit l’étude des nouvelles sources d’exposition à la mortalité, comme la proximité des zones vertes. Enfin, en tant qu’objectif global du projet, nous étudierons l’association entre la répartition géographique de la mortalité et celle des indicateurs socio-économiques et environnementaux travaillés au cours du projet. Dans cette dernière étude, nous ajoutons comme élément nouveau l’intégration de l’évolution des indicateurs socio-économiques pour expliquer à la fois le niveau moyen de mortalité pour l’ensemble de la période et son évolution temporelle dans chaque section de recensement. (French)
2 December 2021
0 references
Es wurde wiederholt gezeigt, dass die geografische Veränderung der Sterblichkeit das Ergebnis tiefer Ungleichheiten in der Bevölkerung ist, insbesondere in Großstädten. Solche Ungleichheiten hängen oft mit sozioökonomischen und ökologischen Faktoren zusammen. Dieses Projekt zielt darauf ab, diese Verteilung in einer Vielzahl von Großstädten in Spanien und Todesursachen zu untersuchen, bestimmte Aspekte zu behandeln, die bisher noch nicht umgesetzt wurden, und die Arbeit zur Überwachung der Sterblichkeit, die in anderen früheren Ausgaben desselben Projekts durchgeführt wurde, fortzusetzen. Als konkrete Ziele zielen wir zunächst darauf ab, diese geografischen Muster mit neuartigen (multivariaten) Krankheitskartierungstechniken abzuschätzen. In Bezug auf die Studie über die sozioökonomische Komponente betrachten wir die Entwicklung eines neuen Deprivationsindex auf der Grundlage von Informationen aus der Volkszählung 2011. Die Verwendung dieser Volkszählung stellt klare methodische und operative Herausforderungen dar, da sie im Gegensatz zur vorherigen Volkszählung (2001) auf einer Stichprobe beruht. In Bezug auf die Untersuchung der Umweltkomponente haben wir die Studie zu neuen Quellen der Mortalität, wie etwa der Nähe zu Grünflächen, vorgestellt. Schließlich werden wir als übergeordnetes Ziel des Projekts den Zusammenhang zwischen der geografischen Verteilung der Sterblichkeit und dem Zusammenhang der sozioökonomischen und ökologischen Indikatoren des Projekts untersuchen. In dieser letzten Studie fügen wir als neuartiges Element die Einbeziehung der Entwicklung sozioökonomischer Indikatoren hinzu, um sowohl das durchschnittliche Sterblichkeitsniveau für den gesamten Zeitraum als auch seine zeitliche Entwicklung in jedem Abschnitt der Volkszählung zu erklären. (German)
9 December 2021
0 references
Er is herhaaldelijk aangetoond dat de geografische verschillen in sterfte het gevolg zijn van grote ongelijkheden in de bevolking, met name in grote steden. Dergelijke ongelijkheden houden vaak verband met sociaal-economische en milieufactoren. Dit project heeft tot doel deze verdeling in een groot aantal grote steden in Spanje en de doodsoorzaken te bestuderen, door bepaalde aspecten aan te pakken die tot op heden nog niet zijn ondernomen en om de werkzaamheden voor het monitoren van de sterfte in andere voorgaande edities van hetzelfde project voort te zetten. Als concrete doelstellingen willen we eerst deze geografische patronen inschatten met nieuwe (multivariate) ziektekarteringstechnieken. Met betrekking tot de studie van de sociaal-economische component overwegen we de ontwikkeling van een nieuwe deprivatie-index op basis van informatie uit de volkstelling van 2011. Het gebruik van deze telling levert duidelijke methodologische en operationele uitdagingen op, aangezien het gebaseerd is op een steekproef in tegenstelling tot de vorige telling (2001). Wat de studie van de milieucomponent betreft, introduceerden we de studie naar nieuwe bronnen van blootstelling aan mortaliteit, zoals de nabijheid van groene gebieden. Tot slot zullen we, als algemene doelstelling van het project, het verband bestuderen tussen de geografische spreiding van de sterfte en die van de sociaal-economische en milieu-indicatoren die tijdens het project zijn gewerkt. In deze laatste studie voegen we als nieuw element de integratie toe van de evolutie van sociaal-economische indicatoren om zowel het gemiddelde sterfteniveau voor de hele periode als de temporele evolutie ervan in elke tellingssectie te verklaren. (Dutch)
17 December 2021
0 references
È stato ripetutamente dimostrato che la variazione geografica della mortalità è il risultato di profonde disuguaglianze nella popolazione, in particolare nelle grandi città. Tali disuguaglianze sono spesso legate a fattori socioeconomici e ambientali. Il progetto intende studiare questa distribuzione in un'ampia gamma di grandi città spagnole e cause di morte, affrontando alcuni aspetti che non sono stati finora intrapresi e proseguendo l'attività di monitoraggio della mortalità intrapresa da altre edizioni precedenti di questo stesso progetto. Come obiettivi concreti, intendiamo innanzitutto stimare questi modelli geografici con nuove tecniche di mappatura delle malattie (multivariate). Per quanto riguarda lo studio della componente socioeconomica, consideriamo lo sviluppo di un nuovo indice di deprivazione basato sulle informazioni del censimento 2011. L'uso di questo censimento pone sfide metodologiche e operative chiare in quanto si basa su un campione a differenza del censimento precedente (2001). Per quanto riguarda lo studio della componente ambientale, abbiamo introdotto lo studio di nuove fonti di esposizione alla mortalità, come la vicinanza alle aree verdi. Infine, come obiettivo generale del progetto, studieremo l'associazione tra la distribuzione geografica della mortalità e quella degli indicatori socio-economici e ambientali lavorati durante il progetto. In quest'ultimo studio aggiungiamo come elemento nuovo l'incorporazione dell'evoluzione degli indicatori socioeconomici per spiegare sia il livello medio di mortalità per l'intero periodo sia la sua evoluzione temporale in ogni sezione del censimento. (Italian)
16 January 2022
0 references
Έχει καταδειχθεί επανειλημμένα ότι η γεωγραφική διαφοροποίηση της θνησιμότητας είναι αποτέλεσμα βαθιών ανισοτήτων στον πληθυσμό, ιδίως στις μεγάλες πόλεις. Οι ανισότητες αυτές συνδέονται συχνά με κοινωνικοοικονομικούς και περιβαλλοντικούς παράγοντες. Το σχέδιο αυτό αποσκοπεί στη μελέτη της κατανομής αυτής σε ευρύ φάσμα μεγάλων πόλεων στην Ισπανία και των αιτιών θανάτου, εξετάζοντας ορισμένες πτυχές που δεν έχουν αναληφθεί μέχρι σήμερα και συνεχίζοντας το έργο της παρακολούθησης της θνησιμότητας που αναλήφθηκε από άλλες προηγούμενες εκδόσεις του ίδιου σχεδίου. Ως συγκεκριμένοι στόχοι, σκοπεύουμε πρώτα να εκτιμήσουμε αυτά τα γεωγραφικά πρότυπα με καινοτόμες (πολυμεταβλητές) τεχνικές χαρτογράφησης νόσων. Όσον αφορά τη μελέτη της κοινωνικοοικονομικής συνιστώσας, εξετάζουμε την ανάπτυξη ενός νέου δείκτη στέρησης με βάση πληροφορίες από την απογραφή του 2011. Η χρήση αυτής της απογραφής θέτει σαφείς μεθοδολογικές και λειτουργικές προκλήσεις, καθώς βασίζεται σε δείγμα σε αντίθεση με την προηγούμενη απογραφή (2001). Όσον αφορά τη μελέτη της περιβαλλοντικής συνιστώσας, παρουσιάσαμε τη μελέτη νέων πηγών έκθεσης σχετικά με τη θνησιμότητα, όπως η εγγύτητα σε περιοχές πρασίνου. Τέλος, ως γενικός στόχος του έργου, θα μελετήσουμε τη σχέση μεταξύ της γεωγραφικής κατανομής της θνησιμότητας και των κοινωνικοοικονομικών και περιβαλλοντικών δεικτών που λειτούργησαν κατά τη διάρκεια του έργου. Στην τελευταία αυτή μελέτη προσθέτουμε ως νέο στοιχείο την ενσωμάτωση της εξέλιξης των κοινωνικοοικονομικών δεικτών για να εξηγήσουμε τόσο το μέσο επίπεδο θνησιμότητας για ολόκληρη την περίοδο όσο και τη χρονική εξέλιξή της σε κάθε τμήμα απογραφής. (Greek)
17 August 2022
0 references
Det er gentagne gange blevet påvist, at den geografiske variation i dødeligheden skyldes dybe uligheder i befolkningen, navnlig i store byer. Sådanne uligheder hænger ofte sammen med socioøkonomiske og miljømæssige faktorer. Dette projekt har til formål at undersøge denne fordeling i en lang række store byer i Spanien og dødsårsager, behandle visse aspekter, der endnu ikke er blevet gennemført, og fortsætte arbejdet med at overvåge dødeligheden i andre tidligere udgaver af samme projekt. Som konkrete mål sigter vi først mod at vurdere disse geografiske mønstre med nye (multivariable) sygdomskortlægningsteknikker. Med hensyn til undersøgelsen af den socioøkonomiske komponent overvejer vi udviklingen af et nyt afsavnindeks baseret på oplysninger fra 2011-tællingen. Anvendelsen af denne tælling indebærer klare metodologiske og operationelle udfordringer, da den er baseret på en stikprøve i modsætning til den tidligere folketælling (2001). Med hensyn til undersøgelsen af miljøkomponenten introducerede vi undersøgelsen af nye kilder til eksponering for dødelighed som f.eks. nærhed til grønne områder. Endelig vil vi som et overordnet mål for projektet undersøge sammenhængen mellem den geografiske fordeling af dødelighed og den geografiske fordeling af de socioøkonomiske og miljømæssige indikatorer, der blev anvendt under projektet. I denne sidste undersøgelse tilføjer vi som et nyt element indarbejdelsen af udviklingen af socioøkonomiske indikatorer for at forklare både det gennemsnitlige dødelighedsniveau for hele perioden og dens tidsmæssige udvikling i hvert tællingsafsnit. (Danish)
17 August 2022
0 references
On toistuvasti osoitettu, että kuolleisuuden maantieteellinen vaihtelu johtuu väestön syvästä eriarvoisuudesta, erityisesti suurkaupungeissa. Tällainen eriarvoisuus liittyy usein sosioekonomisiin ja ympäristötekijöihin. Hankkeen tavoitteena on tutkia tätä jakautumista monissa suurissa kaupungeissa Espanjassa ja kuolemansyitä, käsitellä tiettyjä näkökohtia, joita ei ole tähän mennessä toteutettu, ja jatkaa saman hankkeen muissa aikaisemmissa painoksissa toteutettua kuolleisuuden seurantatyötä. Konkreettisina tavoitteina pyrimme ensisijaisesti arvioimaan näitä maantieteellisiä malleja uusilla (monimuuttuja) taudin kartoitustekniikoilla. Sosioekonomisen osatekijän tutkimuksen osalta tilintarkastustuomioistuin harkitsee uuden puuteindeksin kehittämistä vuoden 2011 väestönlaskennan tietojen perusteella. Tämän laskennan käyttö aiheuttaa selkeitä metodologisia ja toiminnallisia haasteita, koska se perustuu otokseen, toisin kuin aiemmassa väestönlaskennassa (2001). Ympäristönäkökohtia koskevan tutkimuksen osalta esitimme tutkimuksen uusista kuolleisuusaltistuslähteistä, kuten viheralueiden läheisyydestä. Lopuksi, hankkeen yleisenä tavoitteena, tutkimme kuolleisuuden maantieteellisen jakautumisen ja hankkeen aikana käytettyjen sosioekonomisten ja ympäristöindikaattorien välistä yhteyttä. Tähän viimeiseen tutkimukseen lisätään uutena tekijänä sosioekonomisten indikaattoreiden kehityksen huomioon ottaminen, jotta voidaan selittää sekä koko ajanjakson keskimääräinen kuolleisuustaso että sen ajallinen kehitys kussakin väestönlaskennan osassa. (Finnish)
17 August 2022
0 references
Kemm-il darba ntwera li l-varjazzjoni ġeografika fil-mortalità hija r-riżultat ta’ inugwaljanzi kbar fil-popolazzjoni, speċifikament dik fi bliet kbar. Dawn l-inugwaljanzi ta’ spiss huma marbuta ma’ fatturi soċjoekonomiċi u ambjentali. Dan il-proġett għandu l-għan li jistudja din id-distribuzzjoni f’firxa wiesgħa ta’ bliet kbar fi Spanja u l-kawżi tal-mewt, filwaqt li jindirizza ċerti aspetti li għadhom ma twettqux sal-lum u jkompli l-ħidma ta’ monitoraġġ tal-mortalità mwettqa minn edizzjonijiet oħra preċedenti ta’ dan l-istess proġett. Bħala objettivi konkreti, l-ewwel għandna l-għan li nistmaw dawn ix-xejriet ġeografiċi b’tekniki ġodda (multivarjati) ta’ mmappjar tal-mard. Fir-rigward tal-istudju tal-komponent soċjoekonomiku, aħna nqisu l-iżvilupp ta’ indiċi ġdid ta’ deprivazzjoni bbażat fuq informazzjoni miċ-ċensiment tal-2011. L-użu ta’ dan iċ-ċensiment jippreżenta sfidi metodoloġiċi u operattivi ċari peress li huwa bbażat fuq kampjun għall-kuntrarju taċ-ċensiment preċedenti (2001). Fir-rigward tal-istudju tal-komponent ambjentali, aħna daħħalna l-istudju ta’ sorsi ġodda ta’ esponiment għall-mortalità bħall-prossimità għal żoni ekoloġiċi. Fl-aħħar nett, bħala objettiv ġenerali tal-proġett, se nistudjaw l-assoċjazzjoni bejn id-distribuzzjoni ġeografika tal-mortalità u dik tal-indikaturi soċjoekonomiċi u ambjentali maħduma matul il-proġett. F’dan l-aħħar studju aħna nżidu bħala element ġdid l-inkorporazzjoni tal-evoluzzjoni tal-indikaturi soċjoekonomiċi biex nispjegaw kemm il-livell medju ta’ mortalità għall-perjodu kollu kif ukoll l-evoluzzjoni temporali tiegħu f’kull taqsima taċ-ċensiment. (Maltese)
17 August 2022
0 references
Vairākkārt ir pierādīts, ka mirstības ģeogrāfiskās atšķirības izriet no dziļas nevienlīdzības iedzīvotāju vidū, jo īpaši lielajās pilsētās. Šāda nevienlīdzība bieži vien ir saistīta ar sociālekonomiskiem un vides faktoriem. Šā projekta mērķis ir izpētīt šo sadalījumu daudzās lielās Spānijas pilsētās un nāves cēloņus, pievēršoties dažiem aspektiem, kas līdz šim nav veikti, un turpinot darbu mirstības uzraudzības jomā, kas tika veikts citos tā paša projekta iepriekšējos izdevumos. Kā konkrētus mērķus mēs vispirms cenšamies novērtēt šos ģeogrāfiskos modeļus, izmantojot jaunas (multivariate) slimību kartēšanas metodes. Attiecībā uz sociālekonomiskā komponenta izpēti mēs uzskatām, ka, pamatojoties uz 2011. gada tautas skaitīšanas informāciju, tiek izstrādāts jauns nabadzības indekss. Šīs skaitīšanas izmantošana rada skaidras metodoloģiskas un operatīvas problēmas, jo atšķirībā no iepriekšējās skaitīšanas (2001. gadā) tās pamatā ir paraugs. Attiecībā uz vides komponenta izpēti mēs ieviesām pētījumu par jauniem mirstības iedarbības avotiem, piemēram, zaļo zonu tuvumu. Visbeidzot, kā projekta vispārējo mērķi mēs pētīsim saistību starp mirstības ģeogrāfisko sadalījumu un sociāli ekonomisko un vides rādītāju sadalījumu projekta laikā. Šajā pēdējā pētījumā kā jaunu elementu mēs pievienojām sociāli ekonomisko rādītāju attīstības iekļaušanu, lai izskaidrotu gan vidējo mirstības līmeni visā periodā, gan tā laika attīstību katrā skaitīšanas sadaļā. (Latvian)
17 August 2022
0 references
Opakovane sa ukázalo, že geografické rozdiely v úmrtnosti sú výsledkom hlbokých nerovností medzi obyvateľstvom, najmä vo veľkých mestách. Takéto nerovnosti sú často spojené so sociálno-ekonomickými a environmentálnymi faktormi. Cieľom tohto projektu je preskúmať toto rozdelenie v širokom spektre veľkých miest v Španielsku a príčiny smrti, zaoberať sa určitými aspektmi, ktoré sa doteraz neuskutočnili, a pokračovať v monitorovaní úmrtnosti, ktorá sa vykonala v iných predchádzajúcich vydaniach toho istého projektu. Ako konkrétne ciele sa v prvom rade zameriavame na odhad týchto geografických modelov pomocou nových (multivariátových) techník mapovania chorôb. Pokiaľ ide o štúdiu sociálno-ekonomickej zložky, uvažujeme o vývoji nového indexu deprivácie na základe informácií zo sčítania ľudu v roku 2011. Použitie tohto sčítania predstavuje jasné metodické a prevádzkové výzvy, keďže je založené na vzorke na rozdiel od predchádzajúceho sčítania (2001). Pokiaľ ide o štúdiu environmentálnej zložky, predstavili sme štúdiu nových zdrojov vystavenia úmrtnosti, ako je blízkosť zelených plôch. Nakoniec, ako celkový cieľ projektu, budeme skúmať súvislosť medzi geografickou distribúciou úmrtnosti a sociálno-ekonomickými a environmentálnymi ukazovateľmi realizovanými počas projektu. V tejto poslednej štúdii pridávame ako nový prvok začlenenie vývoja sociálno-ekonomických ukazovateľov na vysvetlenie priemernej úrovne úmrtnosti za celé obdobie a jej časového vývoja v každej časti sčítania. (Slovak)
17 August 2022
0 references
Tá sé léirithe arís agus arís eile go bhfuil an éagsúlacht gheografach i mortlaíocht mar thoradh ar neamhionannais dhomhain sa daonra, go háirithe i gcathracha móra. Is minic a bhíonn na neamhionannais sin nasctha le tosca socheacnamaíocha agus comhshaoil. Tá sé mar aidhm ag an tionscadal seo staidéar a dhéanamh ar an dáileadh sin i raon leathan cathracha móra sa Spáinn agus cúiseanna báis, ag dul i ngleic le gnéithe áirithe nár tugadh fúthu go dtí seo agus leanúint leis an obair chun monatóireacht a dhéanamh ar bhásmhaireacht a rinne eagráin eile den tionscadal céanna roimhe seo. Mar chuspóirí nithiúla, tá sé mar aidhm againn ar dtús na patrúin gheografacha sin a mheas le teicnící mapála nua (il-athraitheacha) galar. Maidir leis an staidéar ar an ngné shocheacnamaíoch, breithnímid go bhforbrófaí innéacs díothachta nua bunaithe ar fhaisnéis ó dhaonáireamh 2011. Cruthaíonn úsáid an daonáirimh seo dúshláin shoiléire mhodheolaíocha agus oibríochtúla mar go bhfuil sé bunaithe ar shampla murab ionann agus an daonáireamh roimhe sin (2001). Maidir leis an staidéar ar an ngné chomhshaoil, thugamar isteach an staidéar ar fhoinsí nua nochta maidir le básmhaireacht amhail gaireacht do limistéir ghlasa. Ar deireadh, mar chuspóir foriomlán an tionscadail, déanfaimid staidéar ar an mbaint idir dáileadh geografach na mortlaíochta agus na táscairí socheacnamaíocha agus comhshaoil a oibríodh le linn an tionscadail. Sa staidéar deireanach seo, cuirimid mar ghné nua le hionchorprú éabhlóid na dtáscairí socheacnamaíocha chun an meánleibhéal mortlaíochta don tréimhse iomlán agus dá éabhlóid ama i ngach rannóg daonáirimh a mhíniú. (Irish)
17 August 2022
0 references
Opakovaně se ukázalo, že zeměpisné rozdíly v úmrtnosti jsou důsledkem hlubokých nerovností v populaci, konkrétně ve velkých městech. Tyto nerovnosti jsou často spojeny se sociálně-ekonomickými a environmentálními faktory. Cílem tohoto projektu je prozkoumat toto rozdělení v široké škále velkých měst ve Španělsku a příčiny úmrtí, zabývat se některými aspekty, které dosud nebyly provedeny, a pokračovat v práci na monitorování úmrtnosti, kterou provedly další předchozí vydání tohoto projektu. Jako konkrétní cíle si nejprve klademe za cíl odhadnout tyto zeměpisné vzorce pomocí nových (vícerozměrných) mapovacích technik. Pokud jde o studii sociálně-ekonomické složky, zvažujeme vývoj nového indexu deprivace na základě informací ze sčítání v roce 2011. Použití tohoto sčítání představuje jasné metodické a provozní problémy, neboť je založeno na vzorku na rozdíl od předchozího sčítání (2001). Pokud jde o studium environmentální složky, zavedli jsme studii nových zdrojů expozice úmrtnosti, jako je blízkost k zeleným plochám. A konečně, jako celkový cíl projektu budeme zkoumat souvislost mezi zeměpisným rozložením úmrtnosti a sociálně-ekonomickými a environmentálními ukazateli realizovanými během projektu. V této poslední studii přidáváme jako nový prvek začlenění vývoje sociálně-ekonomických ukazatelů, které vysvětlují jak průměrnou úroveň úmrtnosti za celé období, tak její časový vývoj v každém sčítání. (Czech)
17 August 2022
0 references
Tem sido repetidamente demonstrado que a variação geográfica na mortalidade é o resultado de profundas desigualdades na população, especificamente nas grandes cidades. Essas desigualdades estão frequentemente associadas a fatores socioeconómicos e ambientais. Este projeto tem como objetivo estudar esta distribuição numa vasta gama de grandes cidades de Espanha e as causas de morte, abordando determinados aspetos que ainda não foram realizados até à data e prosseguindo o trabalho de monitorização da mortalidade realizado por outras edições anteriores deste mesmo projeto. Como objectivos concretos, pretendemos primeiramente estimar estes padrões geográficos com novas técnicas (multivariadas) de mapeamento de doenças. No que diz respeito ao estudo da componente socioeconómica, considera-se o desenvolvimento de um novo índice de privação com base nas informações do censo de 2011. A utilização deste recenseamento coloca desafios metodológicos e operacionais claros, uma vez que se baseia numa amostra diferente do recenseamento anterior (2001). Em relação ao estudo do componente ambiental, introduzimos o estudo de novas fontes de exposição sobre a mortalidade, como a proximidade de áreas verdes. Finalmente, como objetivo geral do projeto, estudaremos a associação entre a distribuição geográfica da mortalidade e a dos indicadores socioeconómicos e ambientais trabalhados durante o projeto. Neste último estudo adicionamos como elemento novo a incorporação da evolução dos indicadores socioeconómicos para explicar tanto o nível médio de mortalidade para todo o período como a sua evolução temporal em cada secção censitária. (Portuguese)
17 August 2022
0 references
Korduvalt on näidatud, et suremuse geograafiline varieerumine on tingitud suurest ebavõrdsusest elanikkonnas, eelkõige suurtes linnades. Selline ebavõrdsus on sageli seotud sotsiaalmajanduslike ja keskkonnateguritega. Selle projekti eesmärk on uurida seda jaotust paljudes Hispaania suurtes linnades ja surmapõhjuseid, käsitledes teatavaid aspekte, mida seni ei ole võetud, ning jätkates suremuse seiret, mida on tehtud sama projekti teistes varasemates väljaannetes. Konkreetsete eesmärkidena püüame kõigepealt hinnata neid geograafilisi mustreid uudsete (mitmemõõtmeliste) haiguste kaardistamise meetodite abil. Sotsiaal-majandusliku komponendi uuringu puhul kaalume uue puuduseindeksi väljatöötamist, mis põhineb 2011. aasta rahvaloendusel saadud teabel. Selle rahvaloenduse kasutamine tekitab selgeid metoodilisi ja operatiivseid probleeme, kuna see põhineb valimil erinevalt eelmisest rahvaloendusest (2001). Keskkonnakomponendi uuringuga seoses tegime uuringu, mis käsitleb uusi kokkupuuteallikaid suremuse kohta, näiteks rohealade lähedust. Lõpuks uurime projekti üldise eesmärgina seost suremuse geograafilise jaotuse ning projekti käigus kasutatud sotsiaalmajanduslike ja keskkonnanäitajate vahel. Viimases uuringus lisame uudse elemendina sotsiaalmajanduslike näitajate arengu inkorporeerimise, et selgitada nii keskmist suremuse taset kogu perioodi jooksul kui ka selle ajalist arengut igas loendusosas. (Estonian)
17 August 2022
0 references
Többször is kimutatták, hogy a halálozás földrajzi eltérése a lakosságban, különösen a nagyvárosokban tapasztalható mély egyenlőtlenségek eredménye. Az ilyen egyenlőtlenségek gyakran társadalmi-gazdasági és környezeti tényezőkhöz kapcsolódnak. A projekt célja, hogy tanulmányozza ezt az eloszlást Spanyolország nagyvárosaiban és a halálokokat, foglalkozzon bizonyos olyan szempontokkal, amelyekre eddig nem került sor, és folytatja a halálozás nyomon követésére irányuló munkát, amelyet ugyanezen projekt más korábbi kiadásainak keretében végeztek. Konkrét célkitűzésként elsősorban ezeket a földrajzi mintákat új (többváltozós) betegségtérképezési technikákkal kívánjuk megbecsülni. A társadalmi-gazdasági elem tanulmányozását illetően a 2011-es népszámlálásból származó információk alapján új nélkülözési index kidolgozását mérlegeljük. E népszámlálás alkalmazása egyértelmű módszertani és operatív kihívásokat vet fel, mivel a korábbi népszámlálástól (2001) eltérő mintán alapul. Ami a környezeti összetevő tanulmányozását illeti, bemutattuk a mortalitás új forrásainak, például a zöld területek közelségének tanulmányozását. Végezetül, a projekt általános célkitűzéseként meg fogjuk vizsgálni a mortalitás földrajzi eloszlása és a projekt során alkalmazott társadalmi-gazdasági és környezeti mutatók közötti összefüggést. Ebben az utolsó tanulmányban új elemként a társadalmi-gazdasági mutatók alakulásának beépítését adjuk hozzá, hogy megmagyarázzuk mind a teljes időszakra vonatkozó átlagos halálozási szintet, mind annak időbeli alakulását az egyes népszámlálási szakaszokban. (Hungarian)
17 August 2022
0 references
Многократно е било показано, че географските различия в смъртността са резултат от дълбоки неравенства сред населението, по-специално в големите градове. Тези неравенства често са свързани със социално-икономически и екологични фактори. Този проект има за цел да проучи това разпределение в широк кръг големи градове в Испания и причините за смъртта, като разгледа някои аспекти, които не са били предприети до момента, и продължи работата по наблюдение на смъртността, предприета от други предишни издания на същия проект. Като конкретни цели, ние първо се стремим да оценим тези географски модели с нови (многоварийни) техники за картографиране на заболяванията. Що се отнася до проучването на социално-икономическия компонент, разглеждаме разработването на нов индекс на лишенията въз основа на информация от преброяването през 2011 г. Използването на това преброяване поставя ясни методологически и оперативни предизвикателства, тъй като се основава на извадка за разлика от предишното преброяване (2001 г.). Що се отнася до проучването на екологичния компонент, ние представихме проучването на нови източници на излагане на смъртност, като близостта до зелени площи. И накрая, като обща цел на проекта ще проучим връзката между географското разпределение на смъртността и това на социално-икономическите и екологичните показатели, които са работили по време на проекта. В последното проучване добавяме като нов елемент включването на еволюцията на социално-икономическите показатели, за да обясним както средното ниво на смъртност за целия период, така и неговото времево развитие във всеки раздел от преброяването. (Bulgarian)
17 August 2022
0 references
Ne kartą buvo įrodyta, kad geografiniai mirtingumo skirtumai atsiranda dėl didelės gyventojų nelygybės, ypač didžiuosiuose miestuose. Tokia nelygybė dažnai siejama su socialiniais, ekonominiais ir aplinkos veiksniais. Šiuo projektu siekiama ištirti šį pasiskirstymą įvairiuose dideliuose Ispanijos miestuose ir mirties priežastis, atsižvelgiant į tam tikrus iki šiol neįgyvendintus aspektus ir tęsiant kitų ankstesnių to paties projekto leidimų mirtingumo stebėseną. Kaip konkrečius tikslus, pirmiausia siekiame įvertinti šiuos geografinius modelius naudodami naujus (daugialypių) ligų žemėlapių sudarymo metodus. Kalbant apie socialinio ir ekonominio komponento tyrimą, svarstome galimybę parengti naują nepritekliaus indeksą, grindžiamą 2011 m. surašymo informacija. Šio surašymo naudojimas kelia aiškių metodinių ir veiklos sunkumų, nes jis grindžiamas imtimi, priešingai nei ankstesniame surašyme (2001 m.). Kalbant apie aplinkos komponento tyrimą, mes pristatėme naujų poveikio mirtingumui šaltinių, pvz., arti žaliųjų zonų, tyrimą. Galiausiai, kaip bendrą projekto tikslą, išnagrinėsime geografinį mirtingumo pasiskirstymą su projekto metu atliktų socialinių ir ekonominių bei aplinkos rodiklių susiejimu. Šiame paskutiniame tyrime kaip naujas elementas pridedame socialinių ir ekonominių rodiklių raidos įtraukimą, kad būtų galima paaiškinti vidutinį mirtingumo lygį per visą laikotarpį ir jo raidą laiko atžvilgiu kiekviename surašymo skirsnyje. (Lithuanian)
17 August 2022
0 references
Opetovano se pokazalo da su zemljopisne razlike u smrtnosti rezultat dubokih nejednakosti u stanovništvu, posebno u velikim gradovima. Takve su nejednakosti često povezane sa socioekonomskim i okolišnim čimbenicima. Cilj je ovog projekta proučiti tu raspodjelu u širokom rasponu velikih gradova u Španjolskoj i uzroke smrti, razmatrajući određene aspekte koji dosad nisu poduzeti i nastavljajući rad na praćenju smrtnosti u drugim prethodnim izdanjima tog istog projekta. Kao konkretni ciljevi, prvo nastojimo procijeniti te geografske obrasce novim (multivarijatnim) tehnikama mapiranja bolesti. Što se tiče proučavanja društveno-gospodarske komponente, razmatramo razvoj novog indeksa oskudice na temelju informacija iz popisa stanovništva iz 2011. godine. Upotreba ovog popisa predstavlja jasne metodološke i operativne izazove jer se temelji na uzorku za razliku od prethodnog popisa stanovništva (2001.). Kad je riječ o proučavanju sastavnice okoliša, uveli smo studiju o novim izvorima izloženosti smrtnosti kao što je blizina zelenih površina. Naposljetku, kao opći cilj projekta proučit ćemo povezanost između geografske raspodjele smrtnosti i društveno-gospodarskih i okolišnih pokazatelja koji su se primjenjivali tijekom projekta. U ovoj posljednjoj studiji dodajemo kao novi element uključivanje razvoja društveno-gospodarskih pokazatelja kako bi se objasnila prosječna razina smrtnosti za cijelo razdoblje i njezin vremenski razvoj u svakom dijelu popisa. (Croatian)
17 August 2022
0 references
Det har vid upprepade tillfällen visat sig att den geografiska variationen i dödligheten beror på stora skillnader i befolkningen, särskilt i storstäderna. Sådana ojämlikheter är ofta kopplade till socioekonomiska och miljömässiga faktorer. Syftet med detta projekt är att studera denna fördelning i en lång rad stora städer i Spanien och dödsorsaker, ta itu med vissa aspekter som hittills inte har genomförts och fortsätta det arbete med att övervaka dödligheten som utförts av andra tidigare upplagor av samma projekt. Som konkreta mål strävar vi först efter att uppskatta dessa geografiska mönster med nya (multivariata) metoder för kartläggning av sjukdomar. När det gäller studien av den socioekonomiska komponenten överväger vi utvecklingen av ett nytt fattigdomsindex baserat på information från 2011 års folkräkning. Användningen av denna folkräkning innebär tydliga metodologiska och operativa utmaningar, eftersom den bygger på ett urval till skillnad från den tidigare folkräkningen (2001). När det gäller studien av miljökomponenten introducerade vi studien av nya exponeringskällor för dödlighet, t.ex. närhet till grönområden. Slutligen kommer vi som ett övergripande mål för projektet att studera sambandet mellan den geografiska fördelningen av dödlighet och de socioekonomiska och miljömässiga indikatorer som använts under projektet. I den senaste studien lägger vi till som ett nytt element införlivandet av utvecklingen av socioekonomiska indikatorer för att förklara både den genomsnittliga dödligheten för hela perioden och dess tidsmässiga utveckling i varje folkräkningssektion. (Swedish)
17 August 2022
0 references
S-a demonstrat în mod repetat că variația geografică a mortalității este rezultatul inegalităților profunde în rândul populației, în special în orașele mari. Aceste inegalități sunt adesea legate de factori socioeconomici și de mediu. Acest proiect își propune să studieze această distribuție într-o gamă largă de orașe mari din Spania și cauzele de deces, abordând anumite aspecte care nu au fost întreprinse până în prezent și continuând activitatea de monitorizare a mortalității întreprinse de alte ediții anterioare ale aceluiași proiect. Ca obiective concrete, ne propunem mai întâi să estimăm aceste modele geografice cu tehnici noi (multivariate) de cartografiere a bolilor. În ceea ce privește studiul componentei socio-economice, avem în vedere dezvoltarea unui nou indice al deprivării pe baza informațiilor din recensământul din 2011. Utilizarea acestui recensământ ridică provocări metodologice și operaționale clare, deoarece se bazează pe un eșantion, spre deosebire de recensământul anterior (2001). În ceea ce privește studiul componentei de mediu, am introdus studiul noilor surse de expunere la mortalitate, cum ar fi proximitatea față de zonele verzi. În cele din urmă, ca obiectiv general al proiectului, vom studia asocierea dintre distribuția geografică a mortalității și cea a indicatorilor socio-economici și de mediu care au lucrat pe parcursul proiectului. În acest ultim studiu adăugăm ca element nou încorporarea evoluției indicatorilor socio-economici pentru a explica atât nivelul mediu al mortalității pentru întreaga perioadă, cât și evoluția sa temporală în fiecare secțiune de recensământ. (Romanian)
17 August 2022
0 references
Večkrat se je pokazalo, da so geografske razlike v umrljivosti posledica velikih neenakosti med prebivalstvom, zlasti v velikih mestih. Takšne neenakosti so pogosto povezane s socialno-ekonomskimi in okoljskimi dejavniki. Namen tega projekta je preučiti to porazdelitev v številnih velikih mestih v Španiji in vzrokih smrti, obravnavati nekatere vidike, ki do zdaj še niso bili izvedeni, in nadaljevati delo spremljanja umrljivosti, ki je bilo opravljeno v drugih prejšnjih izdajah tega istega projekta. Kot konkreten cilj si najprej prizadevamo oceniti te geografske vzorce z novimi (večspremenljivimi) tehnikami kartiranja bolezni. V zvezi s študijo socialno-ekonomske komponente upoštevamo razvoj novega indeksa prikrajšanosti, ki temelji na podatkih iz popisa iz leta 2011. Uporaba tega popisa predstavlja jasne metodološke in operativne izzive, saj temelji na vzorcu v nasprotju s prejšnjim popisom (2001). V zvezi s preučevanjem okoljske komponente smo uvedli študijo novih virov izpostavljenosti smrtnosti, kot je bližina zelenih površin. Nazadnje, kot splošni cilj projekta bomo preučili povezavo med geografsko porazdelitvijo umrljivosti ter socialno-ekonomskimi in okoljskimi kazalniki, ki so delovali med projektom. V tej zadnji študiji kot nov element dodajamo vključitev razvoja socialno-ekonomskih kazalnikov, da bi pojasnili povprečno stopnjo umrljivosti za celotno obdobje in njen časovni razvoj v vsakem oddelku popisa. (Slovenian)
17 August 2022
0 references
Wielokrotnie wykazano, że zróżnicowanie geograficzne śmiertelności jest wynikiem głębokich nierówności w populacji, zwłaszcza w dużych miastach. Nierówności te są często związane z czynnikami społeczno-gospodarczymi i środowiskowymi. Projekt ten ma na celu zbadanie tego rozkładu w wielu dużych miastach w Hiszpanii i przyczyn zgonu, zajęcie się niektórymi aspektami, które dotychczas nie zostały podjęte, oraz kontynuowanie prac w zakresie monitorowania śmiertelności podejmowanych w innych poprzednich edycjach tego samego projektu. Jako konkretne cele dążymy przede wszystkim do oszacowania tych wzorców geograficznych za pomocą nowatorskich (wielomianowych) technik mapowania chorób. W odniesieniu do badania komponentu społeczno-gospodarczego rozważamy opracowanie nowego wskaźnika deprywacji w oparciu o informacje ze spisu z 2011 r. Wykorzystanie tego spisu stanowi wyraźne wyzwanie metodologiczne i operacyjne, ponieważ opiera się na próbie w przeciwieństwie do poprzedniego spisu ludności (2001 r.). Jeśli chodzi o badanie komponentu środowiskowego, wprowadziliśmy badanie nowych źródeł narażenia na śmiertelność, takich jak bliskość terenów zielonych. Wreszcie, jako ogólny cel projektu, zbadamy związek między rozkładem geograficznym śmiertelności a rozkładem geograficznym wskaźników społeczno-gospodarczych i środowiskowych stosowanych w trakcie realizacji projektu. W tym ostatnim badaniu dodajemy jako nowatorski element włączenie ewolucji wskaźników społeczno-ekonomicznych w celu wyjaśnienia zarówno średniego poziomu śmiertelności w całym okresie, jak i jego ewolucji czasowej w każdym ze spisów powszechnych. (Polish)
17 August 2022
0 references
Valencia
0 references
20 December 2023
0 references
Identifiers
PI16_01004
0 references