Integrated score of immunological and genotypic factors predicting the risk and evolution of CMV infection in renal transplant patients (Q3136664)
Jump to navigation
Jump to search
Project Q3136664 in Spain
| Language | Label | Description | Also known as |
|---|---|---|---|
| English | Integrated score of immunological and genotypic factors predicting the risk and evolution of CMV infection in renal transplant patients |
Project Q3136664 in Spain |
Statements
14,701.5 Euro
0 references
27,000.0 Euro
0 references
54.45 percent
0 references
1 January 2018
0 references
31 March 2021
0 references
FUNDACION HOSPITAL CLINICO UNIVERSITARIO DE VALENCIA
0 references
La enfermedad por CMV constituye una causa importante de morbilidad en pacientes sometidos a trasplante renal (TR). Por tanto, la evaluación previa al trasplante del estado serológico de CMV del donante y del receptor se ha utilizado como marcador de infección latente (y el riesgo de transmisión derivada del donante) y de competencia inmunitaria frente a CMV (y la capacidad de controlar la infección). Aunque el receptor seropositivo (R+) es considerado de bajo riesgo de infección y enfermedad por CMV tras el trasplante, un porcentaje de pacientes no despreciable de alrededor del 20% desarrolla eventos de replicación asintomática por CMV, y en torno al 5-8% enfermedad tras el trasplante. Además, se ha descrito en varias ocasiones que en pacientes con serología positiva, en un porcentaje alto de pacientes que varía entre el 30% y el 78% en función del método utilizado, no se detecta inmunidad de células T específicas de CMV. Por lo que se ha cuestionado el uso de la serología como herramienta precisa de predicción del riesgo de infección postrasplante por sí sola, por lo que sería necesario la búsqueda de otros factores para predecir de manera más precisa el riesgo de CMV tras el trasplante. La inmunidad mediada por células T constituye el principal mecanismo de defensa frente a la infección viral. El presente subproyecto tiene como objetivo analizar SNPs localizados en los genes de la inmunidad innata y adaptativa en el receptor de trasplante renal y su relación con el riesgo de infección por CMV y la reconstitución de la inmunidad específica tras el trasplante y estudiar la relación de los niveles de células Treg con el riesgo y la incidencia de infección por CMV postrasplaste. (Spanish)
0 references
CMV disease is an important cause of morbidity in patients undergoing renal transplantation (TR). Therefore, the pre-transplant assessment of the donor’s and recipient’s CMV status has been used as a marker of latent infection (and risk of donor-derived transmission) and immune competition against CMV (and the ability to control infection). Although the seropositive receptor (R+) is considered to be at low risk of infection and CMV disease after transplantation, a non-negligible percentage of about 20 % develops asymptomatic replication events by CMV, and around 5-8 % post-transplant disease. In addition, it has been reported on several occasions that in patients with positive serology, in a high percentage of patients ranging from 30 % to 78 % depending on the method used, immunity from specific T-cells of CMV is not detected. Therefore, the use of serology as a precise tool for predicting the risk of post-transplant infection alone has been questioned, so it would be necessary to look for other factors to more accurately predict the risk of post-transplant CMV. T-cell-mediated immunity is the main defense mechanism against viral infection. The objective of this subproject is to analyse SNPs located in the genes of innate and adaptive immunity in the renal transplant recipient and its relation to the risk of infection with CMV and the reconstitution of specific immunity after transplantation and to study the relationship of Treg cell levels with the risk and incidence of post-rasplaste CMV infection. (English)
12 October 2021
0.7632334766687684
0 references
La maladie CMV est une cause importante de morbidité chez les patients soumis à une transplantation rénale (TR). Par conséquent, l’évaluation du statut de CMV du donneur et du receveur avant la transplantation a été utilisée comme marqueur de l’infection latente (et du risque de transmission dérivée du donneur) et de la concurrence immunitaire contre le CMV (et la capacité de contrôler l’infection). Bien que le récepteur séropositif (R+) soit considéré comme présentant un faible risque d’infection et de maladie du CMV après la transplantation, un pourcentage non négligeable d’environ 20 % développe des événements de réplication asymptomatique par CMV, et environ 5 à 8 % de maladie post-transplantation. En outre, il a été rapporté à plusieurs reprises que chez les patients présentant une sérologie positive, chez un pourcentage élevé de patients allant de 30 % à 78 % selon la méthode utilisée, l’immunité des cellules T spécifiques du CMV n’est pas détectée. Par conséquent, l’utilisation de la sérologie comme outil précis pour prédire le risque d’infection post-transplantation à elle seule a été remise en question, de sorte qu’il serait nécessaire de rechercher d’autres facteurs pour prédire plus précisément le risque de CMV post-transplantation. L’immunité médiée par les cellules T est le principal mécanisme de défense contre l’infection virale. L’objectif de ce sous-projet est d’analyser les SNP localisés dans les gènes de l’immunité innée et adaptative chez le receveur de transplantation rénale et sa relation avec le risque d’infection par le CMV et la reconstitution d’une immunité spécifique après transplantation et d’étudier la relation des niveaux de cellules Treg avec le risque et l’incidence d’une infection à CMV post-rasplaste. (French)
2 December 2021
0 references
CMV-Krankheit ist eine wichtige Ursache für Morbidität bei Patienten, die sich einer Nierentransplantation (TR) unterziehen. Daher wurde die Bewertung des CMV-Status des Spenders und des Empfängers vor der Transplantation als Marker für latente Infektionen (und Risiko einer Spenderübertragung) und Immunwettbewerb gegen CMV (und die Fähigkeit zur Bekämpfung von Infektionen) verwendet. Obwohl der seropositive Rezeptor (R+) nach der Transplantation als geringes Infektionsrisiko und CMV-Krankheit angesehen wird, entwickelt ein nicht vernachlässigbarer Prozentsatz von etwa 20 % asymptomatische Replikationsereignisse durch CMV und etwa 5-8 % nach Transplantation. Darüber hinaus wurde mehrfach berichtet, dass bei Patienten mit positiver Serologie bei einem hohen Anteil von 30 % bis 78 % je nach angewandter Methode Immunität von bestimmten T-Zellen von CMV nicht nachgewiesen wird. Daher wurde der Einsatz der Serologie als präzises Instrument zur Vorhersage des Risikos einer Infektion nach der Transplantation allein in Frage gestellt, so dass es notwendig wäre, nach anderen Faktoren zu suchen, um das Risiko von CMV nach der Transplantation genauer vorherzusagen. T-Zell-vermittelte Immunität ist der wichtigste Abwehrmechanismus gegen Virusinfektionen. Ziel dieses Teilprojekts ist es, SNPs in den Genen der angeborenen und adaptiven Immunität des Nierentransplantationsempfängers und deren Beziehung zum Infektionsrisiko mit CMV und der Rekonstitution der spezifischen Immunität nach Transplantation zu analysieren und die Beziehung von Treg-Zellspiegeln mit dem Risiko und Inzidenz einer postrasplastischen CMV-Infektion zu untersuchen. (German)
9 December 2021
0 references
CMV-ziekte is een belangrijke oorzaak van morbiditeit bij patiënten die een niertransplantatie ondergaan (TR). Daarom is de beoordeling voorafgaand aan de transplantatie van de CMV-status van de donor en ontvanger gebruikt als marker van latente infectie (en risico op overdracht van donorafgeleiden) en immuunconcurrentie tegen CMV (en het vermogen om infecties te beheersen). Hoewel de seropositieve receptor (R+) wordt beschouwd als een laag risico op infectie en CMV-ziekte na transplantatie, ontwikkelt een niet-verwaarloosbaar percentage van ongeveer 20 % asymptomatische replicatievoorvallen door CMV en ongeveer 5-8 % na transplantatie. Bovendien is herhaaldelijk gemeld dat bij patiënten met positieve serologie bij een hoog percentage patiënten, variërend van 30 % tot 78 %, afhankelijk van de gebruikte methode, immuniteit tegen specifieke T-cellen van CMV niet wordt gedetecteerd. Daarom is het gebruik van serologie als een nauwkeurig instrument voor het voorspellen van het risico op een posttransplantatieinfectie alleen in twijfel getrokken, dus zou het nodig zijn om naar andere factoren te zoeken om het risico van CMV na transplantatie nauwkeuriger te voorspellen. T-cel-gemedieerde immuniteit is het belangrijkste verdedigingsmechanisme tegen virale infectie. Het doel van dit subproject is het analyseren van SNP’s in de genen van aangeboren en adaptieve immuniteit bij de ontvanger van de niertransplantatie en het verband ervan met het risico op infectie met CMV en de reconstitutie van specifieke immuniteit na transplantatie en om de relatie van Treg-celconcentraties met het risico en de incidentie van postrasplaste CMV-infectie te bestuderen. (Dutch)
17 December 2021
0 references
La malattia da CMV è una causa importante di morbilità nei pazienti sottoposti a trapianto renale (TR). Pertanto, la valutazione pre-trapianto dello stato di CMV del donatore e del ricevente è stata utilizzata come marcatore dell'infezione latente (e del rischio di trasmissione derivata dal donatore) e della concorrenza immunitaria contro la CMV (e la capacità di controllare l'infezione). Sebbene il recettore sieropositivo (R+) sia considerato a basso rischio di infezione e malattia da CMV dopo il trapianto, una percentuale non trascurabile di circa il 20 % sviluppa eventi di replicazione asintomatica da CMV, e circa il 5-8 % dopo il trapianto. Inoltre, è stato riportato in diverse occasioni che in pazienti con sierologia positiva, in un'alta percentuale di pazienti che varia dal 30 % al 78 % a seconda del metodo utilizzato, non viene rilevata l'immunità da cellule T specifiche di CMV. Pertanto, l'uso della sierologia come strumento preciso per prevedere il rischio di infezione post-trapianto da solo è stato messo in discussione, quindi sarebbe necessario cercare altri fattori per prevedere con maggiore precisione il rischio di CMV post-trapianto. L'immunità mediata dalle cellule T è il principale meccanismo di difesa contro l'infezione virale. L'obiettivo di questo sottoprogetto è analizzare gli SNP situati nei geni dell'immunità innata e adattativa nel ricevente del trapianto renale e la sua relazione con il rischio di infezione da CMV e la ricostituzione dell'immunità specifica dopo il trapianto e studiare la relazione dei livelli delle cellule Treg con il rischio e l'incidenza dell'infezione da CMV post-rasplasto. (Italian)
16 January 2022
0 references
Η νόσος του CMV αποτελεί σημαντική αιτία νοσηρότητας σε ασθενείς που υποβάλλονται σε μεταμόσχευση νεφρού (TR). Ως εκ τούτου, η προμεταμόσχευση της ιδιότητας του δότη και του λήπτη ως CMV χρησιμοποιήθηκε ως δείκτης λανθάνουσας λοίμωξης (και κινδύνου μετάδοσης από δότη) και ανοσοποιητικού ανταγωνισμού κατά του CMV (και της ικανότητας ελέγχου της λοίμωξης). Αν και ο οροθετικός υποδοχέας (R+) θεωρείται ότι βρίσκεται σε χαμηλό κίνδυνο λοίμωξης και νόσου του CMV μετά τη μεταμόσχευση, ένα μη αμελητέο ποσοστό περίπου 20 % αναπτύσσει ασυμπτωματικά συμβάντα αντιγραφής από τον CMV και περίπου 5-8 % μεταμοσχευτική νόσο. Επιπλέον, έχει αναφερθεί επανειλημμένα ότι σε ασθενείς με θετική ορολογία, σε υψηλό ποσοστό ασθενών που κυμαίνονται από 30 % έως 78 % ανάλογα με τη χρησιμοποιούμενη μέθοδο, δεν ανιχνεύεται ανοσία από συγκεκριμένα Τ- κύτταρα CMV. Ως εκ τούτου, η χρήση ορολογίας ως ακριβούς εργαλείου για την πρόβλεψη του κινδύνου μόλυνσης μετά τη μεταμόσχευση έχει αμφισβητηθεί και, ως εκ τούτου, θα ήταν αναγκαίο να αναζητήσουμε άλλους παράγοντες για την ακριβέστερη πρόβλεψη του κινδύνου εμφάνισης CMV μετά τη μεταμόσχευση. Η ανοσία με τη μεσολάβηση των κυττάρων είναι ο κύριος αμυντικός μηχανισμός κατά της ιογενούς λοίμωξης. Στόχος αυτού του υποέργου είναι η ανάλυση των SNPs που βρίσκονται στα γονίδια της έμφυτης και προσαρμοστικής ανοσίας στον λήπτη της μεταμόσχευσης νεφρού και η σχέση της με τον κίνδυνο λοίμωξης από CMV και την ανασύσταση ειδικής ανοσίας μετά τη μεταμόσχευση, καθώς και η μελέτη της σχέσης των επιπέδων των κυττάρων Treg με τον κίνδυνο και την επίπτωση της λοίμωξης από CMV μετά τη ρασπλάση. (Greek)
17 August 2022
0 references
CMV-sygdom er en vigtig årsag til sygelighed hos patienter, der gennemgår nyretransplantation (TR). Derfor er vurderingen før transplantation af donorens og recipientens CMV-status blevet anvendt som markør for latent infektion (og risiko for donorafledt overførsel) og immunkonkurrence mod CMV (og evnen til at kontrollere infektion). Selv om den seropositive receptor (R+) anses for at have lav risiko for infektion og CMV-sygdom efter transplantation, udvikler en ikke ubetydelig procentdel på ca. 20 % asymptomatiske replikationshændelser ved CMV og ca. 5-8 % efter transplantation. Desuden er det ved flere lejligheder blevet rapporteret, at der hos patienter med positiv serologi, hos en høj procentdel af patienter på mellem 30 % og 78 % afhængigt af den anvendte metode, ikke påvises immunitet fra specifikke T- celler af CMV. Derfor er brugen af serologi som et præcist redskab til at forudsige risikoen for infektion efter transplantation alene blevet sat spørgsmålstegn ved, så det ville være nødvendigt at kigge efter andre faktorer for mere præcist at forudsige risikoen ved CMV efter transplantation. T-cellemedieret immunitet er den vigtigste forsvarsmekanisme mod virusinfektion. Formålet med dette delprojekt er at analysere SNP'er, der befinder sig i generne for medfødt og adaptiv immunitet i den nyretransplanterede modtager, og dets relation til risikoen for infektion med CMV og rekonstitution af specifik immunitet efter transplantation og at undersøge forholdet mellem Treg-celleniveauer og risikoen for og forekomsten af post-rasplaste CMV-infektion. (Danish)
17 August 2022
0 references
CMV-sairaus on tärkeä sairastuvuuden syy potilailla, joille tehdään munuaissiirto (TR). Sen vuoksi luovuttajan ja vastaanottajan CMV-tilanteen esiarviointia on käytetty merkkinä piilevästä infektiosta (ja luovuttajasta johtuvasta tartuntariskistä) ja immuunikilpailusta CMV:tä (ja kykyä hallita infektiota) vastaan. Vaikka seropositiivisen reseptorin (R+) katsotaan olevan pieni infektio- ja CMV-taudin riski elinsiirron jälkeen, CMV:n oireettomat replikaatiotapahtumat kehittyvät oireettomalle noin 20 %:n osuudelle ja noin 5–8 %: lle elinsiirron jälkeisestä sairaudesta. Lisäksi on raportoitu useaan otteeseen, että potilailla, joilla on positiivinen serologia, suurella osalla potilaista 30–78 % käytetystä menetelmästä riippuen ei havaita immuniteettia tietyistä CMV-soluista. Sen vuoksi serologian käyttöä täsmällisenä välineenä pelkän siirron jälkeisen infektion riskin ennustamiseksi on kyseenalaistettu, joten olisi tarpeen etsiä muita tekijöitä, joilla voitaisiin paremmin ennustaa elinsiirron jälkeisen CMV:n riskiä. T-soluvälitteinen immuniteetti on tärkein puolustusmekanismi virusinfektiota vastaan. Tämän osahankkeen tavoitteena on analysoida munuaissiirteen saajan synnynnäisen ja mukautuvan immuniteetin geeneissä sijaitsevia SNP:tä ja sen suhdetta CMV-tartunnan riskiin ja spesifisen immuniteetin ennalleen saattamiseen elinsiirron jälkeen sekä tutkia Treg-solujen tasojen suhdetta rasplastisen CMV-infektion riskiin ja esiintyvyyteen. (Finnish)
17 August 2022
0 references
Il-marda tas-CMV hija kawża importanti ta’ morbidità f’pazjenti li jkunu għaddejjin minn trapjant tal-kliewi (TR). Għalhekk, il-valutazzjoni ta’ qabel it-trapjant tal-istatus ta’ CMV tad-donatur u tar-riċevitur intużat bħala markatur ta’ infezzjoni moħbija (u r-riskju ta’ trażmissjoni derivata mid-donatur) u kompetizzjoni immunitarja kontra s-CMV (u l-kapaċità li tiġi kkontrollata l-infezzjoni). Għalkemm ir-riċettur seropożittiv (R+) huwa kkunsidrat li huwa f’riskju baxx ta’ infezzjoni u tal-marda tas-CMV wara t-trapjant, perċentwal mhux negliġibbli ta’ madwar 20 % jiżviluppa avvenimenti ta’ replikazzjoni asintomatika minn CMV, u madwar 5–8 % tal-marda wara t-trapjant. Barra minn hekk, ġie rrappurtat f’diversi okkażjonijiet li f’pazjenti b’seroloġija pożittiva, f’perċentwal għoli ta’ pazjenti li jvarja minn 30 % sa 78 % skont il-metodu użat, l-immunità minn ċelluli T speċifiċi ta’ CMV ma ġietx osservata. Għalhekk, l-użu tas-seroloġija bħala għodda preċiża għat-tbassir tar-riskju ta’ infezzjoni wara t-trapjant biss ġie ddubitat, għalhekk ikun meħtieġ li wieħed ifittex fatturi oħra biex ibassar b’mod aktar preċiż ir-riskju ta’ CMV wara t-trapjant. L-immunità medjata miċ-ċelluli T hija l-mekkaniżmu ewlieni ta’ difiża kontra l-infezzjoni virali. L-għan ta’ dan is-sottoproġett huwa li janalizza SNPs li jinsabu fil-ġeni ta’ immunità innata u adattiva fir-reċipjent tat-trapjant tal-kliewi u r-relazzjoni tiegħu mar-riskju ta’ infezzjoni b’CMV u r-rikostituzzjoni ta’ immunità speċifika wara t-trapjant u li tiġi studjata r-relazzjoni tal-livelli taċ-ċelluli Treg mar-riskju u l-inċidenza ta’ infezzjoni b’CMV wara r-rasplaste. (Maltese)
17 August 2022
0 references
CMV slimība ir svarīgs saslimstības cēlonis pacientiem, kuriem veic nieru transplantāciju (TR). Tāpēc pirmstransplantācijas novērtējums par donora un saņēmēja CMV statusu tika izmantots kā latentās infekcijas (un no donora iegūtas transmisijas riska) un imūnās konkurences pret CMV (un spēju kontrolēt infekciju) marķieris. Lai gan tiek uzskatīts, ka seropozitīvajam receptoram (R+) pēc transplantācijas ir zems infekcijas un CMV slimības risks, CMV izraisa nenozīmīgus 20 % gadījumu, kuriem ir asimptomātiska replikācija, un aptuveni 5–8 % gadījumu pēc transplantācijas. Turklāt vairākkārt ziņots, ka pacientiem ar pozitīvu seroloģiju, lielam procentuālam pacientu skaitam no 30 % līdz 78 % atkarībā no izmantotās metodes imunitāte pret specifiskām CMV T šūnām nav konstatēta. Tāpēc tika apšaubīta seroloģijas kā precīza instrumenta izmantošana tikai pēctransplantācijas infekcijas riska prognozēšanai, tāpēc būtu jāmeklē citi faktori, lai precīzāk prognozētu CMV pēctransplantācijas risku. T šūnu mediētā imunitāte ir galvenais aizsardzības mehānisms pret vīrusu infekciju. Šā apakšprojekta mērķis ir analizēt SNP, kas atrodas iedzimtās un adaptīvās imunitātes gēnos nieru transplantāta recipientam, un to saistību ar CMV infekcijas risku un specifiskas imunitātes atjaunošanos pēc transplantācijas, kā arī pētīt Treg šūnu līmeņu saistību ar CMV pēcrasplasta infekcijas risku un biežumu. (Latvian)
17 August 2022
0 references
Ochorenie CMV je dôležitou príčinou chorobnosti u pacientov podstupujúcich transplantáciu obličiek (TR). Preto sa hodnotenie CMV darcu a príjemcu pred transplantáciou použilo ako marker latentnej infekcie (a riziko prenosu odvodeného od darcu) a imunitnej konkurencie proti CMV (a schopnosti kontrolovať infekciu). Hoci sa séropozitívny receptor (R+) po transplantácii považuje za vystavený nízkemu riziku infekcie a ochorenia CMV, nezanedbateľné percento približne 20 % vyvinie asymptomatické replikačné príhody CMV a približne 5 – 8 % po transplantácii. Okrem toho sa pri niekoľkých príležitostiach hlásilo, že u pacientov s pozitívnou sérológiou sa u vysokého percenta pacientov v rozsahu od 30 % do 78 % v závislosti od použitej metódy nezistila imunita voči špecifickým T-bunkám CMV. Preto sa spochybnilo samotné použitie sérológie ako presného nástroja na predpovedanie rizika infekcie po transplantácii, takže by bolo potrebné hľadať iné faktory, aby sa presnejšie predpovedalo riziko po transplantácii CMV. Imunita sprostredkovaná T-buniek je hlavným obranným mechanizmom proti vírusovej infekcii. Cieľom tohto podprojektu je analyzovať SNP, ktoré sa nachádzajú v génoch vrodenej a adaptívnej imunity u príjemcu transplantátu obličiek, a ich vzťah k riziku infekcie CMV a rekonštitúcii špecifickej imunity po transplantácii a preskúmať vzťah hladín Tregových buniek s rizikom a výskytom infekcie CMV po aplikáciirasplastu. (Slovak)
17 August 2022
0 references
Is cúis thábhachtach é galar CMV le galracht in othair atá ag dul faoi trasphlandú duánach (TR). Dá bhrí sin, baineadh úsáid as an measúnú réamh-trasphlandaí ar stádas CMV an deontóra agus an fhaighteora mar chomhartha d’ionfhabhtú folaigh (agus an baol a bhaineann le tarchur deontóir-dhíorthaithe) agus iomaíocht imdhíonachta i gcoinne CMV (agus an cumas ionfhabhtú a rialú). Cé go meastar go bhfuil riosca íseal ionfhabhtaithe agus galar CMV tar éis trasphlandaithe ag an ngabhdóir seropositive (R+), forbraíonn céatadán neamh-dhiomaibhseach de thart ar 20 % imeachtaí macasamhlaithe aisiomptómacha ag CMV, agus thart ar 5-8 % de ghalar iar-trasphlandaithe. Ina theannta sin, tuairiscíodh go minic go bhfuil othair le serology dearfach, i gcéatadán ard d’othair ó 30 % go 78 % ag brath ar an modh a úsáidtear, nach mbraitear díolúine ó T-chealla sonracha CMV. Dá bhrí sin, ceistíodh úsáid na serology mar uirlis bheacht chun an riosca ionfhabhtaithe iar-trasphlandúcháin a thuar ina n-aonar, agus mar sin bheadh sé riachtanach fachtóirí eile a lorg chun an riosca a bhaineann le CMV iar-trasphlandúcháin a thuar níos cruinne. Is é díolúine trí mheán T-cheall an príomhshásra cosanta i gcoinne ionfhabhtú víreasach. Is é cuspóir an fhothionscadal seo anailís a dhéanamh ar SNPanna atá suite i géinte imdhíonachta innate agus oiriúnaitheach sa fhaighteoir trasphlandúcháin duánach agus a bhaineann leis an mbaol ionfhabhtaithe le CMV agus le hathbhunú díolúine ar leith tar éis trasphlandú agus chun staidéar a dhéanamh ar an ngaol idir leibhéil cille crann agus an riosca agus minicíocht ionfhabhtú iar-rasplaste CMV. (Irish)
17 August 2022
0 references
CMV onemocnění je důležitou příčinou nemocnosti u pacientů podstupujících transplantaci ledvin (TR). Proto bylo předtransplantační hodnocení stavu CMV dárce a příjemce použito jako marker latentní infekce (a rizika přenosu získaného dárcem) a imunitní konkurence proti CMV (a schopnosti kontrolovat infekci). Ačkoli se má za to, že séropozitivní receptor (R+) je po transplantaci vystaven nízkému riziku infekce a CMV onemocnění, v zanedbatelném procentu přibližně 20 % se objeví asymptomatické replikační příhody u CMV a přibližně 5–8 % po transplantaci. Kromě toho bylo několikrát hlášeno, že u pacientů s pozitivní sérologií není u vysokého procenta pacientů v rozmezí od 30 % do 78 % v závislosti na použité metodě zjištěna imunita vůči specifickým T- buňkám CMV. Proto bylo zpochybňováno použití sérologie jako přesného nástroje pro předvídání rizika posttransplantační infekce samotné, takže by bylo nutné hledat další faktory, aby bylo možné přesněji předvídat riziko CMV po transplantaci. Imunita zprostředkovaná T-buňkou je hlavním obranným mechanismem proti virové infekci. Cílem tohoto dílčího projektu je analyzovat SNP nacházející se v genech vrozené a adaptivní imunity u příjemce transplantované ledviny a jeho vztah k riziku infekce CMV a rekonstituci specifické imunity po transplantaci a studovat vztah hladin Tregových buněk s rizikem a incidencí postrasplastické CMV infekce. (Czech)
17 August 2022
0 references
A doença por CMV é uma importante causa de morbilidade em doentes submetidos a transplante renal (TR). Por conseguinte, a avaliação pré-transplante do estatuto de CMV do dador e do recetor foi utilizada como marcador da infeção latente (e do risco de transmissão derivada do dador) e da concorrência imunitária contra o CMV (e da capacidade de controlar a infeção). Embora o recetor seropositivo (R+) seja considerado de baixo risco de infeção e doença por CMV após o transplante, uma percentagem não negligenciável de cerca de 20 % desenvolve eventos de replicação assintomática por CMV e cerca de 5-8 % de doença pós-transplante. Além disso, foi notificado em várias ocasiões que, em doentes com serologia positiva, numa elevada percentagem de doentes que varia entre 30 % e 78 %, consoante o método utilizado, não é detetada imunidade a células T específicas do CMV. Portanto, questionou-se a utilização da sorologia como ferramenta precisa para predizer o risco de infecção pós-transplante isoladamente, pelo que seria necessário procurar outros fatores para prever com maior precisão o risco de CMV pós-transplante. A imunidade mediada por células T é o principal mecanismo de defesa contra a infecção viral. O objetivo deste subprojeto é analisar os SNPs localizados nos genes da imunidade inata e adaptativa no receptor de transplante renal e sua relação com o risco de infecção com CMV e a reconstituição da imunidade específica após o transplante e estudar a relação dos níveis de células Treg com o risco e a incidência de infecção pós-rasplaste por CMV. (Portuguese)
17 August 2022
0 references
CMV tõbi on neerutransplantatsiooni saavatel patsientidel oluline haigestumuse põhjus. Seetõttu on siirdamiseelset hinnangut doonori ja retsipiendi CMV staatuse kohta kasutatud varjatud infektsiooni (ja doonorilt saadud edasikandumise riski) markerina ja immuunkonkurentsina CMV vastu (ja nakkustõrje võimena). Kuigi seropositiivsel retseptoril (R+) on pärast siirdamist väike infektsiooni- ja CMV-nakkuse risk, tekib CMV-l asümptomaatilise replikatsiooni juhud ligikaudu 20 % ja ligikaudu 5–8 % siirdamisjärgse haiguse korral. Lisaks on mitmel korral teatatud, et positiivse seroloogiaga patsientidel on suur protsent patsientidest vahemikus 30 % kuni 78 % sõltuvalt kasutatavast meetodist, immuunsust CMV spetsiifiliste T-rakkude suhtes ei tuvastatud. Seetõttu on kahtluse alla seatud seroloogia kasutamine täpse vahendina ainult siirdamisjärgse infektsiooni ohu prognoosimiseks, mistõttu oleks vaja otsida muid tegureid, et paremini prognoosida siirdamisjärgse CMV riski. T-rakkude vahendatud immuunsus on peamine kaitsemehhanism viirusinfektsiooni vastu. Selle allprojekti eesmärk on analüüsida kaasasündinud ja adaptiivse immuunsuse geenides esinevaid SNP-sid neerutransplantaadi retsipiendil ning selle seost CMV nakkuse riskiga ja spetsiifilise immuunsuse taastamisega pärast siirdamist ning uurida Treg rakkude taseme seost rasplaste CMV-järgse infektsiooni riski ja esinemissagedusega. (Estonian)
17 August 2022
0 references
A CMV-betegség a vesetranszplantáción (TR) áteső betegeknél a morbiditás fontos oka. Ezért a donor és a recipiens CMV státuszának transzplantáció előtti értékelését alkalmazták a látens fertőzés (és a donorból származó átvitel kockázata) és a CMV (és a fertőzés elleni védekezési képesség) elleni immunverseny markereként. Bár a szeropozitív receptort (R+) a transzplantációt követően a fertőzés és a CMV-betegség alacsony kockázatának tekintik, a 20%-os nem elhanyagolható százalékban tünetmentes replikációs események alakulnak ki a CMV-ben, és körülbelül 5–8% a transzplantáció utáni betegségben. Ezenkívül több alkalommal arról számoltak be, hogy a pozitív szerológiában szenvedő betegeknél a betegek magas százalékában, az alkalmazott módszertől függően 30–78% között, a CMV specifikus T-sejtjeivel szembeni immunitás nem mutatható ki. Ezért megkérdőjelezték a szerológiának mint a transzplantáció utáni fertőzés kockázatának előrejelzésére szolgáló pontos eszköznek a használatát, ezért más tényezőket kell keresni a transzplantáció utáni CMV kockázatának pontosabb előrejelzéséhez. A T-sejt-mediált immunitás a fő védekező mechanizmus a vírusfertőzés ellen. Ennek az alprojektnek a célja a vesetranszplantált recipiensben a veleszületett és adaptív immunitás génjeiben található SNP-k elemzése, valamint a CMV-fertőzés kockázatával és a specifikus immunitás transzplantációt követő helyreállításával való kapcsolat elemzése, valamint a Treg-sejtszintek és a posztrasplasztos CMV fertőzés kockázata és incidenciája közötti összefüggés vizsgálata. (Hungarian)
17 August 2022
0 references
CMV заболяването е важна причина за заболеваемост при пациенти, подложени на бъбречна трансплантация (TR). Поради това предварителната оценка на CMV статуса на донора и реципиента е била използвана като маркер за латентна инфекция (и риск от предаване от донора) и имунна конкуренция срещу CMV (и способността за контрол на инфекцията). Въпреки че серопозитивният рецептор (R+) се счита за изложен на нисък риск от инфекция и CMV заболяване след трансплантацията, незначителен процент от около 20 % развива асимптоматична репликация от CMV и около 5—8 % след трансплантация. Освен това на няколко пъти е съобщавано, че при пациенти с положителна серология при висок процент пациенти, вариращи от 30 % до 78 % в зависимост от използвания метод, имунитетът от специфични Т-клетки на CMV не е открит. Поради това се поставя под въпрос използването на серологията като прецизен инструмент за прогнозиране на риска от инфекция след трансплантацията само по себе си, така че би било необходимо да се търсят други фактори, за да се предвиди по-точно рискът от CMV след трансплантацията. Т-клетъчно-медиираният имунитет е основният защитен механизъм срещу вирусна инфекция. Целта на този подпроект е да се анализират SNP, намиращи се в гените на вродения и адаптивен имунитет при реципиента на бъбречна трансплантация, и връзката му с риска от инфекция с CMV и възстановяването на специфичен имунитет след трансплантация, както и да се проучи връзката на нивата на Treg клетките с риска и честотата на постразпластената CMV инфекция. (Bulgarian)
17 August 2022
0 references
CMV liga yra svarbi pacientų, kuriems atliekama inkstų transplantacija, sergamumo priežastis. Todėl donoro ir recipiento CMV būklės vertinimas prieš transplantaciją buvo naudojamas kaip latentinės infekcijos (ir donoro pernešimo rizikos) ir imuninės konkurencijos prieš CMV (ir gebėjimą kontroliuoti infekciją) žymuo. Nors manoma, kad serologiškai teigiamiems receptoriams (R+) po transplantacijos yra nedidelė infekcijos ir CMV ligos rizika, nežymiai (apie 20 proc.) pasireiškia CMV besimptomių replikacijos atvejų ir maždaug 5–8 % ligos po transplantacijos atvejų. Be to, keletą kartų buvo pranešta, kad pacientams, kurių serologinis tyrimas teigiamas, didelė dalis pacientų (priklausomai nuo taikomo metodo) svyruoja nuo 30 % iki 78 %, imunitetas nuo specifinių CMV T ląstelių nenustatytas. Todėl buvo abejojama dėl serologijos, kaip tikslios priemonės, skirtos tik potransplantacinės infekcijos rizikai prognozuoti, taikymo, todėl reikėtų ieškoti kitų veiksnių, kad būtų galima tiksliau prognozuoti CMV po transplantacijos riziką. T ląstelių sukeltas imunitetas yra pagrindinis apsaugos nuo virusinės infekcijos mechanizmas. Šio projekto tikslas – išanalizuoti įgimto ir adaptyvaus imuniteto genuose esančius SNP inksto transplantato recipientui ir jo ryšį su užsikrėtimo CMV rizika ir specifinio imuniteto atkūrimu po transplantacijos, taip pat ištirti Treg ląstelių ir CMV infekcijos po rasplasto infekcijos riziką ir dažnumą. (Lithuanian)
17 August 2022
0 references
CMV bolest je važan uzrok pobola u bolesnika podvrgnutih transplantaciji bubrega (TR). Stoga je procjena prije presađivanja statusa darivatelja i primatelja CMV-a upotrijebljena kao marker latentne infekcije (i rizika od prijenosa dobivenog od darivatelja) i imunološkog natjecanja protiv CMV-a (i sposobnosti kontrole infekcije). Iako se smatra da je seropozitivni receptor (R+) pod niskim rizikom od infekcije i bolesti CMV-a nakon presađivanja, nezanemariv postotak od oko 20 % razvija asimptomatske replikacije po CMV-u i oko 5 – 8 % posttransplantacijske bolesti. Osim toga, u nekoliko je navrata prijavljeno da u bolesnika s pozitivnom serologijom u velikom postotku bolesnika u rasponu od 30 % do 78 %, ovisno o primijenjenoj metodi, imunitet od specifičnih T-stanica CMV-a nije otkriven. Stoga je upitna primjena serologije kao preciznog alata za predviđanje rizika od samo posttransplantacijske infekcije pa bi bilo potrebno potražiti druge čimbenike kako bi se točnije predvidio rizik od CMV-a nakon presađivanja. T-stanica posredovani imunitet je glavni obrambeni mehanizam protiv virusne infekcije. Cilj je ovog potprojekta analizirati SNP-ove koji se nalaze u genima urođenog i adaptivnog imuniteta u primatelja presađenog bubrega i njegovu povezanost s rizikom od infekcije CMV-om i rekonstitucijom specifičnog imuniteta nakon presađivanja te ispitati odnos razina Treg stanica s rizikom i incidencijom infekcije CMV-om nakon razgradnje. (Croatian)
17 August 2022
0 references
CMV sjukdom är en viktig orsak till sjuklighet hos patienter som genomgår njurtransplantation (TR). Därför har bedömningen före transplantation av givarens och mottagarens CMV-status använts som markör för latent infektion (och risk för överföring från givare) och immunkonkurrens mot CMV (och förmågan att kontrollera infektionen). Även om den seropositiva receptorn (R+) anses löpa låg risk för infektion och CMV-sjukdom efter transplantation, utvecklar en icke försumbar andel på cirka 20 % asymtomatiska replikationshändelser med CMV och cirka 5–8 % efter transplantation. Dessutom har det vid flera tillfällen rapporterats att immunitet mot specifika T-celler av CMV hos patienter med positiv serologi hos en hög andel patienter som varierar från 30 % till 78 % beroende på vilken metod som används inte upptäcks. Därför har användningen av serologi som ett exakt verktyg för att förutsäga risken för infektion efter transplantation ifrågasatts, så det skulle vara nödvändigt att leta efter andra faktorer för att mer exakt förutsäga risken för CMV efter transplantation. T-cellsmedierad immunitet är den huvudsakliga försvarsmekanismen mot virusinfektion. Syftet med detta delprojekt är att analysera SNP som finns i generna av medfödd och adaptiv immunitet hos njurtransplantationsmottagaren och dess förhållande till risken för infektion med CMV och rekonstituering av specifik immunitet efter transplantation samt att studera sambandet mellan Treg-cellnivåer och risken för och incidensen av CMV-infektion efter trasplast. (Swedish)
17 August 2022
0 references
Boala CMV este o cauză importantă de morbiditate la pacienții cărora li se efectuează transplant renal (TR). Prin urmare, evaluarea înainte de transplant a statutului de CMV al donatorului și al primitorului a fost utilizată ca marker al infecției latente (și al riscului de transmitere derivată de la donator) și al concurenței imune împotriva CMV (și a capacității de a controla infecția). Deși se consideră că receptorul seropozitiv (R+) prezintă un risc scăzut de infecție și de boală cu CMV după transplant, un procent neneglijabil de aproximativ 20 % dezvoltă evenimente de replicare asimptomatice prin CMV și aproximativ 5-8 % post-transplant. În plus, s-a raportat în mai multe rânduri că, la pacienții cu serologie pozitivă, la un procent ridicat de pacienți variind între 30 % și 78 %, în funcție de metoda utilizată, imunitatea față de celulele T specifice ale CMV nu este detectată. Prin urmare, utilizarea serologiei ca instrument precis pentru estimarea riscului de infecție post-transplant a fost pusă sub semnul întrebării, astfel încât ar fi necesar să se caute alți factori pentru a prezice mai precis riscul de CMV post-transplant. Imunitatea mediată de celulele T este principalul mecanism de apărare împotriva infecției virale. Obiectivul acestui subproiect este de a analiza PSN localizate în genele imunității înnăscute și adaptive la primitorul de transplant renal și relația sa cu riscul de infecție cu CMV și reconstituirea imunității specifice după transplant și de a studia relația dintre nivelurile celulelor Treg și riscul și incidența infecției cu CMV post-rasplaste. (Romanian)
17 August 2022
0 references
CMV bolezen je pomemben vzrok obolevnosti pri bolnikih po presaditvi ledvic (TR). Zato je bila ocena statusa CMV darovalca in prejemnika pred presaditvijo uporabljena kot označevalec latentne okužbe (in tveganja prenosa iz darovalca) in imunske konkurence proti CMV (in sposobnosti obvladovanja okužbe). Čeprav seropozitivni receptor (R+) po presaditvi šteje za nizko tveganje za okužbo in CMV bolezen, se pri približno 20 % nezanemarljivega deleža pojavi asimptomatska replikacija pri CMV in približno 5–8 % bolezni po presaditvi. Poleg tega so večkrat poročali, da pri bolnikih s pozitivno serologijo pri visokem odstotku bolnikov, ki se gibljejo od 30 % do 78 %, odvisno od uporabljene metode, imunost pred specifičnimi T-celicami CMV ni ugotovljena. Zato je bila uporaba serologije kot natančnega orodja za napovedovanje tveganja okužbe po presaditvi vprašljiva, zato bi bilo treba poiskati druge dejavnike za natančnejše predvidevanje tveganja CMV po presaditvi. Imunost, ki jo posreduje celica T, je glavni obrambni mehanizem proti virusni okužbi. Cilj tega podprojekta je analizirati SNP, ki se nahajajo v genih prirojene in prilagodljive imunosti pri prejemniku ledvičnega presadka, in njeno povezavo s tveganjem za okužbo s CMV in rekonstitucijo specifične imunosti po presaditvi ter preučiti razmerje ravni Treg celic s tveganjem in incidenco okužbe s CMV porasplastov. (Slovenian)
17 August 2022
0 references
Choroba CMV jest ważną przyczyną zachorowalności u pacjentów poddawanych przeszczepieniu nerek (TR). W związku z tym przedtransplantową ocenę statusu CMV dawcy i biorcy zastosowano jako marker utajonego zakażenia (i ryzyka przeniesienia zakażenia pochodzącego od dawcy) i konkurencji immunologicznej przeciwko CMV (i zdolności do kontrolowania zakażenia). Chociaż receptor seropozytywny (R+) jest uważany za obarczony niskim ryzykiem zakażenia i choroby CMV po przeszczepieniu, nieistotny odsetek około 20 % powoduje bezobjawowe przypadki replikacji CMV i około 5-8 % choroby po przeszczepieniu. Ponadto kilkakrotnie zgłaszano, że u pacjentów z dodatnią serologią, u wysokiego odsetka pacjentów wahających się od 30 % do 78 % w zależności od zastosowanej metody, nie wykryto odporności na określone komórki T CMV. W związku z tym zakwestionowano stosowanie serologii jako precyzyjnego narzędzia do przewidywania ryzyka zakażenia potransplantowego, w związku z czym konieczne byłoby poszukiwanie innych czynników, aby dokładniej przewidzieć ryzyko CMV po przeszczepieniu. Odporność na komórki T jest głównym mechanizmem obronnym przed infekcją wirusową. Celem tego podprojektu jest analiza SNP znajdujących się w genach odporności wrodzonej i adaptacyjnej u biorcy przeszczepu nerki oraz jego związku z ryzykiem zakażenia wirusem CMV i rekonstytucją swoistej odporności po przeszczepieniu oraz zbadanie związku poziomu komórek Treg z ryzykiem i częstością zakażenia CMV po rasplastyce. (Polish)
17 August 2022
0 references
Valencia
0 references
20 December 2023
0 references
Identifiers
PI17_01097
0 references