ENVIRONMENTAL AND MANAGEMENT LEGACIES IN SENSITIVITIES TO ABETAL AND PINSAPAROUS DROUGHT: A DENDROGENOMIC APPROACH TO CLIMATE CHANGE ADAPTIVE POTENTIAL (Q3135377)

From EU Knowledge Graph
Jump to navigation Jump to search
Project Q3135377 in Spain
Language Label Description Also known as
English
ENVIRONMENTAL AND MANAGEMENT LEGACIES IN SENSITIVITIES TO ABETAL AND PINSAPAROUS DROUGHT: A DENDROGENOMIC APPROACH TO CLIMATE CHANGE ADAPTIVE POTENTIAL
Project Q3135377 in Spain

    Statements

    0 references
    161,812.81 Euro
    0 references
    200,860.0 Euro
    0 references
    80.56 percent
    0 references
    1 January 2019
    0 references
    30 June 2022
    0 references
    UNIVERSIDAD PABLO DE OLAVIDE
    0 references

    37°21'52.92"N, 5°58'25.90"W
    0 references
    41013
    0 references
    EN LAS ULTIMAS DECADAS SE HA OBSERVADO UNA TENDENCIA CRECIENTE DE CASOS DE REDUCCION DEL CRECIMIENTO Y SINTOMAS DE DECAIMIENTO ASOCIADOS A LA SEQUIA EN DIFERENTES ESPECIES FORESTALES. SI ESTOS PATRONES DE CRECIMIENTO NECESITAN AJUSTARSE A CONDICIONES AMBIENTALES MAS ESTRESANTES, A TRAVES DE LA PLASTICIDAD FENOTIPICA Y/O LA ADAPTACION EVOLUTIVA, EL CLIMA CAMBIANTE ACTUAL DEBERIA PROPORCIONAR UNA PRESION SELECTIVA SUJETA A UNA DINAMICA ADAPTATIVA HEREDITARIA. SI ESTO ES ASI, LA VARIABILIDAD GENETICA Y EPIGENETICA EN RASGOS ECOLOGICAMENTE IMPORTANTES, COMO LA SENSIBILIDAD CLIMATICA DEL CRECIMIENTO Y LA REGULACION DEL INTERCAMBIO DE GASES, RESULTA CRUCIAL PARA PREDECIR LA CAPACIDAD DE UNA ESPECIE PARA RESPONDER A LOS CAMBIOS CLIMATICOS ACTUALES. NUEVOS METODOS DE SECUENCIACION GENICA, JUNTO CON RASGOS COMO LA SENSIBILIDAD DEL CRECIMIENTO AL CLIMA (DENDROCRONOLOGIA) PODRIAN OFRECER UN MARCO CONCEPTUAL NOVEDOSO PARA CUANTIFICAR ADAPTACIONES LOCALES Y LA BASE GENETICA SUBYACENTE. ADEMAS, LOS HALLAZGOS RECIENTES CONFIRMAN QUE ALGUNAS VARIACIONES NO GENETICAS, ADQUIRIDAS DURANTE LA VIDA DE UN ORGANISMO, PUEDEN TRANSMITIRSE A LA DESCENDENCIA POR HERENCIA EPIGENETICA. POR TANTO, LA ESTRUCTURA DEL EPIGENOMA DE ORGANISMOS DE LARGA VIDA, COMO LOS ARBOLES, PUEDE CAMBIAR DURANTE SU CRECIMIENTO. MIENTRAS QUE DICHOS CAMBIOS PODRIAN, A VECES, HEREDARSE A LA REGENERACION ESTABLECIDA EN CONDICIONES MAS CALIDAS Y SECAS. ESTA PROPUESTA TIENE COMO OBJETIVO OBTENER UNA MEJOR COMPRENSION DE LA ADAPTACION DE BOSQUES CRITICOS AL CLIMA. LAS ACTIVIDADES PROPUESTAS CONSIDERAN LAS CONDICIONES AMBIENTALES CAMBIANTES Y EL LEGADO DE LA HISTORIA DE MANEJO DE LOS BOSQUES SOBRE LAS TENDENCIAS DEL CRECIMIENTO. POR OTRA PARTE, CON EL ESTUDIO DE CONTROLES GENETICOS Y EPIGENETICOS EN LA SENSIBILIDAD DEL CRECIMIENTO Y LA CAPACIDAD DE ADAPTACION AL CLIMA PRETENDEMOS DEFINIR UN NUEVO MARCO CONCEPTUAL DE FENOTIPOS QUE REFLEJEN LAS RESPUESTAS INDIVIDUALES DE LOS ARBOLES A LA VARIABILIDAD CLIMATICA. ESTABLECER UN VINCULO GENOTIPO-FENOTIPO PERMITIRA A SU VEZ CONOCER LOS GENES IMPLICADOS EN ESTAS RESPUESTAS. ASI, IDENTIFICAR Y VALIDAR GENES CANDIDATOS IMPLICADOS EN PROCESOS DE ADAPTACION Y, PROBABLEMENTE, SUJETOS A LA EVOLUCION EPIGENETICA SERA OTRO OBJETIVO CLAVE DE LA PRESENTE PROPUESTA. EN BASE A LA HIPOTESIS DE QUE LA SENSIBILIDAD CLIMATICA DEL CRECIMIENTO Y LA REGULACION DEL INTERCAMBIO DE GASES EN FENOTIPOS SOMETIDOS A PRESION SELECTIVA, PERMITIRA IDENTIFICAR Y VALIDAR GENES CANDIDATOS IMPLICADOS EN LA ADAPTACION A LA SEQUIA. DEL MISMO MODO, HIPOTETIZAMOS QUE EL LEGADO DEL MANEJO MODULA COMO LA VARIABILIDAD GENETICA Y EPIGENETICA SE RELACIONAN CON LAS RESPUESTAS DEL CRECIMIENTO A LA SEQUIA. LA PROPUESTA SE CENTRA EN DOS ESPECIES DE ABETO SENSIBLES A LA SEQUIA: ABIES ALBA Y ABIES PINSAPO, CUYOS BOSQUES HAN MOSTRADO SINTOMAS DE DECAIMIENTO EN LOS ULTIMOS AÑOS. EN ESTA PROPUESTA INCLUIMOS SITIOS DE ESTUDIO CON UNA HISTORIA DE MANEJO CONTRASTADA. EN EL CASO DE A. ALBA SE PROPONE INVESTIGAR TRES POBLACIONES DEL PIRINEO, MIENTRAS QUE A. PINSAPO INCLUYE POBLACIONES EN EL SUR DE ESPAÑA Y EL NORTE DE MARRUECOS. EL DISEÑO EXPERIMENTAL INTEGRA MEDIDAS DE CAMPO Y ENSAYOS EXPERIMENTALES EN INVERNADERO Y CAMARAS DE CRECIMIENTO. AMBAS ESPECIES HAN SIDO AMPLIAMENTE ESTUDIADAS POR EL EQUIPO INVESTIGADOR, DIRIGIENDOSE ESTA PROPUESTA A LA IDENTIFICACION DE DENDROFENOTIPOS Y SU BASE GENETICA, EN EL MARCO DE LA CAPACIDAD ADAPTATIVA DE ESTAS ESPECIES A LA SEQUIA. (Spanish)
    0 references
    IN THE LAST DECADES, THE DROUGHT TRENDS INDUCED TREE GROWTH REDUCTIONS AND FOREST DECLINE PROCESSES. IF THESE GROWTH PATTERNS NEED TO BE ADJUSTED TO FIT THE ENVIRONMENTAL CONDITIONS THROUGH PHENOTYPIC PLASTICITY AND/OR EVOLUTIONARY ADAPTATION, THE CURRENT CHANGING CLIMATE SHOULD PROVIDE A SELECTIVE PRESSURE SUBJECTED TO HERITABLE ADAPTIVE DYNAMICS. HENCE, THE GENETIC AND EPIGENETIC VARIABILITY IN THESE ECOLOGICALLY IMPORTANT TRAITS, AS CLIMATE-GROWTH SENSITIVITY AND GAS EXCHANGE REGULATION, ARE CRUCIAL TO PREDICT THE SPECIES¿ ABILITY TO RESPOND TO CURRENT CLIMATE CHANGES. THE HERITABILITY OF A PHENOTYPIC TRAIT, SUCH DROUGHT SENSITIVITY, IS THE ESSENTIAL PREREQUISITE FOR POTENTIALLY ADAPTIVE RESPONSES. NEXT-GENERATION SEQUENCING COUPLED WITH INDIVIDUAL-BASED TREE CLIMATE-GROWTH SENSITIVITY MIGHT BE A RELIABLE WAY TO QUANTIFY LOCAL ADAPTATIONS AND THE UNDERLYING GENETIC BASIS. BESIDES, RECENT FINDINGS SUPPORT THAT NON-GENETIC VARIATION ACQUIRED DURING THE LIFE OF AN ORGANISM CAN SOMETIMES BE PASSED ON TO OFFSPRING BY EPIGENETIC INHERITANCE. HENCE, THE EPIGENOME STRUCTURE OF LONG-LIVE TREES, MAY CHANGE DURING GROWTH AND SUCH CHANGES SOMETIMES WOULD BE INHERITED TO THE REGENERATION, ESTABLISHED UNDER WARMER AND DRYER CONDITIONS. THIS PROPOSAL AIMS TO GAIN A BETTER UNDERSTANDING OF TREE ADAPTATION TO CLIMATE TAKING INTO ACCOUNT ENVIRONMENTAL AND PAST MANAGEMENT LEGACIES OF GROWTH TRENDS. SPECIFICALLY, RECENT METHODOLOGICAL DEVELOPMENTS WILL BE INTEGRATED TO STUDY THE GENETIC AND EPIGENETIC CONTROLS OF CLIMATE-GROWTH SENSITIVITY AND ADAPTIVE CAPACITY TO CHANGING CLIMATE. THUS, BY LINKING DENDROECOLOGY AND GENOMIC METHODS, WE ATTEMPT TO DEVELOP A NEW CLASS OF PHENOTYPES THAT REFLECT INDIVIDUAL TREE RESPONSES TO CLIMATIC VARIABILITY. THE COMBINATION OF THESE NEW CLIMATE-RELATED PHENOTYPES WITH ASSOCIATION GENETICS CAN ESTABLISH A LINK AMONG THE TREES GENOTYPES, PHENOTYPES AND CLIMATIC CONSTRAINTS. FURTHERMORE THESE CLIMATE-RELATED PHENOTYPES SHOULD BE SUBJECTED TO SELECTIVE PRESSURE, PROVIDING INSIGHTS TO IDENTIFY AND VALIDATE CANDIDATE GENES INVOLVED IN SUCH ADAPTATION PROCESSES AND LIKELY SUBJECTED TO EPIGENETIC EVOLUTION. SPECIFICALLY, WE HYPOTHESIZE THAT CLIMATE-GROWTH SENSITIVITY AND GAS EXCHANGE REGULATION WILL PROVIDE CLIMATE-RELATED PHENOTYPES SUBJECTED TO SELECTIVE PRESSURE, ALLOWING TO IDENTIFY AND VALIDATE CANDIDATE GENES INVOLVED IN DROUGHT ADAPTATION AND EPIGENETIC EVOLUTION. BESIDES, WE ALSO HYPOTHESIZE THAT FORESTS MANAGEMENT LEGACY MODULATES THE EXTENT TO THAT GENETIC AND EPIGENETIC VARIABILITY ARE RELATED TO GROWTH RESPONSES TO DROUGHT. THE PROPOSAL FOCUS ON TWO DROUGHT-SENSITIVE TREE SPECIES: ABIES ALBA AND ABIES PINSAPO, WHOSE FORESTS HAVE SHOWN EXTENSIVE DECLINE SYMPTOMS IN RECENT YEARS. HERE, WE INCLUDE FIELD SITES OF BOTH SPECIES ACCOUNTING FOR CONTRASTING LAND-USE LEGACY EFFECTS. IN THE CASE OF A. ALBA WE WILL TO INVESTIGATE THREE POPULATIONS LOCATED IN THE SPANISH PYRENEES, WHILE A. PINSAPO INCLUDES POPULATIONS LOCATED IN SOUTH SPAIN AND NORTH MOROCCO. THE EXPERIMENTAL DESIGN INTEGRATES FIELD AND EXPERIMENTAL INFORMATION REGARDING THE DROUGHT ADAPTIVE CAPACITY OF BOTH FIRS, WHOSE CRITICAL FORESTS HAS ALREADY BEEN INVESTIGATED BY THE RESEARCH TEAM, BUT NOW WE ARE SEARCHING FOR SIGNIFICANT INSIGHTS ON THE IDENTIFICATION OF DENDROPHENOTYPES AND GENETIC BASIS OF DROUGHT ADAPTIVE CAPACITY. (English)
    0.3004467947108112
    0 references
    AU COURS DES DERNIÈRES DÉCENNIES, IL Y A EU UNE TENDANCE À LA HAUSSE DES CAS DE RÉDUCTION DE LA CROISSANCE ET DES SYMPTÔMES DE SÉCHERESSE LIÉS À LA SÉCHERESSE DANS DIFFÉRENTES ESPÈCES FORESTIÈRES. SI CES MODÈLES DE CROISSANCE DOIVENT ÊTRE ADAPTÉS À DES CONDITIONS ENVIRONNEMENTALES PLUS STRESSANTES, GRÂCE À LA PLASTICITÉ PHÉNOTYPIQUE ET/OU À L’ADAPTATION ÉVOLUTIVE, LE CHANGEMENT CLIMATIQUE ACTUEL DEVRAIT EXERCER UNE PRESSION SÉLECTIVE SOUMISE À UNE DYNAMIQUE D’ADAPTATION HÉRÉDITAIRE. DANS L’AFFIRMATIVE, LA VARIABILITÉ GÉNÉTIQUE ET ÉPIGÉNÉTIQUE DE CARACTÉRISTIQUES IMPORTANTES SUR LE PLAN ÉCOLOGIQUE, COMME LA SENSIBILITÉ CLIMATIQUE DE LA CROISSANCE ET LA RÉGULATION DE L’ÉCHANGE DE GAZ, EST CRUCIALE POUR PRÉDIRE LA CAPACITÉ D’UNE ESPÈCE À RÉAGIR AUX CHANGEMENTS CLIMATIQUES ACTUELS. DE NOUVELLES MÉTHODES DE SÉQUENÇAGE GÉNIQUE, AINSI QUE DES CARACTÉRISTIQUES TELLES QUE LA SENSIBILITÉ DE LA CROISSANCE AU CLIMAT (DENDROCRONOLOGY) POURRAIENT OFFRIR UN NOUVEAU CADRE CONCEPTUEL POUR QUANTIFIER LES ADAPTATIONS LOCALES ET LA BASE GÉNÉTIQUE SOUS-JACENTE. DE PLUS, DES RÉSULTATS RÉCENTS CONFIRMENT QUE CERTAINES VARIATIONS NON GÉNÉTIQUES, ACQUISES AU COURS DE LA VIE D’UN ORGANISME, PEUVENT ÊTRE TRANSMISES À LA DESCENDANCE PAR HÉRITAGE ÉPIGÉNÉTIQUE. PAR CONSÉQUENT, LA STRUCTURE DE L’EPIGENOMA D’ORGANISMES À LONGUE DURÉE DE VIE, TELS QUE LES ARBRES, PEUT CHANGER AU COURS DE SA CROISSANCE. BIEN QUE DE TELS CHANGEMENTS PUISSENT PARFOIS ÊTRE HÉRITÉS DE LA RÉGÉNÉRATION ÉTABLIE DANS DES CONDITIONS PLUS CHAUDES ET PLUS SÈCHES. LA PRÉSENTE PROPOSITION VISE À MIEUX COMPRENDRE L’ADAPTATION DES FORÊTS CRITIQUES AU CLIMAT. LES ACTIVITÉS PROPOSÉES TIENNENT COMPTE DE L’ÉVOLUTION DES CONDITIONS ENVIRONNEMENTALES ET DE L’HÉRITAGE DE L’HISTOIRE DE L’AMÉNAGEMENT FORESTIER PAR RAPPORT AUX TENDANCES DE CROISSANCE. D’AUTRE PART, AVEC L’ÉTUDE DES CONTRÔLES GÉNÉTIQUES ET ÉPIGÉNÉTIQUES DANS LA SENSIBILITÉ DE LA CROISSANCE ET LA CAPACITÉ D’ADAPTATION AU CLIMAT, NOUS AVONS L’INTENTION DE DÉFINIR UN NOUVEAU CADRE CONCEPTUEL DES PHÉNOTYPES QUI REFLÈTE LES RÉPONSES INDIVIDUELLES DES ARBRES À LA VARIABILITÉ CLIMATIQUE. L’ÉTABLISSEMENT D’UN LIEN GÉNOTYPE-PHÉNOTYPE VOUS PERMETTRA DE CONNAÎTRE LES GÈNES IMPLIQUÉS DANS CES RÉPONSES. AINSI, L’IDENTIFICATION ET LA VALIDATION DES GÈNES CANDIDATS IMPLIQUÉS DANS LES PROCESSUS D’ADAPTATION ET PROBABLEMENT SUJETS À L’ÉVOLUTION ÉPIGÉNÉTIQUE CONSTITUERONT UN AUTRE OBJECTIF CLÉ DE LA PRÉSENTE PROPOSITION. SUR LA BASE DE L’HYPOTHÈSE QUE LA SENSIBILITÉ CLIMATIQUE DE LA CROISSANCE ET LA RÉGULATION DE L’ÉCHANGE DE GAZ DANS LES PHÉNOTYPES SOUMIS À UNE PRESSION SÉLECTIVE PERMETTENT D’IDENTIFIER ET DE VALIDER LES GÈNES CANDIDATS IMPLIQUÉS DANS L’ADAPTATION À LA SÉCHERESSE. DE MÊME, NOUS AVONS HYPOTHÉTÉ QUE L’HÉRITAGE DE LA GESTION MODULE EN TANT QUE VARIABILITÉ GÉNÉTIQUE ET ÉPIGÉNÉTIQUE SONT LIÉS AUX RÉPONSES DE CROISSANCE À LA SÉCHERESSE. LA PROPOSITION SE CONCENTRE SUR DEUX ESPÈCES DE SAPINS SENSIBLES À LA SÉCHERESSE: ABIES ALBA ET ABIES PINSAPO, DONT LES FORÊTS ONT MONTRÉ DES SYMPTÔMES DE DÉCLIN CES DERNIÈRES ANNÉES. DANS CETTE PROPOSITION, NOUS INCLUONS DES SITES D’ÉTUDE AYANT UN HISTORIQUE DE GESTION ÉPROUVÉ. DANS LE CAS D’A. ALBA, IL EST PROPOSÉ D’ÉTUDIER TROIS POPULATIONS DES PYRÉNÉES, TANDIS QUE L’A. PINSAPO COMPREND DES POPULATIONS DU SUD DE L’ESPAGNE ET DU NORD DU MAROC. LA CONCEPTION EXPÉRIMENTALE INTÈGRE DES MESURES SUR LE TERRAIN ET DES ESSAIS EXPÉRIMENTAUX DANS DES SERRES ET DES CHAMBRES DE CROISSANCE. LES DEUX ESPÈCES ONT ÉTÉ ÉTUDIÉES EN PROFONDEUR PAR L’ÉQUIPE DE RECHERCHE, CE QUI A CONDUIT À L’IDENTIFICATION DE DENDROPHENOTIPOS ET DE SA BASE GÉNÉTIQUE, DANS LE CADRE DE LA CAPACITÉ D’ADAPTATION DE CES ESPÈCES À LA SÉCHERESSE. (French)
    2 December 2021
    0 references
    IN DEN LETZTEN JAHRZEHNTEN IST BEI VERSCHIEDENEN WALDARTEN EIN ZUNEHMENDER TREND ZU WACHSTUMSVERRINGERUNGSFÄLLEN UND DÜRRESYMPTOMEN ZU BEOBACHTEN. WENN DIESE WACHSTUMSMUSTER DURCH PHÄNOTYPISCHE PLASTIZITÄT UND/ODER EVOLUTIONÄRE ANPASSUNG AN STRESSIGERE UMWELTBEDINGUNGEN ANGEPASST WERDEN MÜSSEN, SOLLTE DAS SICH VERÄNDERNDE KLIMA SELEKTIVEN DRUCK ERZEUGEN, DER ERBLICH ADAPTIVER DYNAMIK UNTERLIEGT. WENN JA, IST DIE GENETISCHE UND EPIGENETISCHE VARIABILITÄT IN ÖKOLOGISCH WICHTIGEN MERKMALEN, WIE Z. B. DER KLIMASENSIBILITÄT DES WACHSTUMS UND DER REGULIERUNG DES GASAUSTAUSCHS, VON ENTSCHEIDENDER BEDEUTUNG FÜR DIE VORHERSAGE DER FÄHIGKEIT EINER ART, AUF AKTUELLE KLIMATISCHE VERÄNDERUNGEN ZU REAGIEREN. NEUE METHODEN DER GENSEQUENZIERUNG KÖNNTEN ZUSAMMEN MIT MERKMALEN WIE DER WACHSTUMSEMPFINDLICHKEIT GEGENÜBER DEM KLIMA (DENDROCRONOLOGY) EINEN NEUEN KONZEPTIONELLEN RAHMEN ZUR QUANTIFIZIERUNG LOKALER ANPASSUNGEN UND DER ZUGRUNDE LIEGENDEN GENETISCHEN BASIS BIETEN. DARÜBER HINAUS BESTÄTIGEN DIE JÜNGSTEN ERKENNTNISSE, DASS EINIGE NICHT-GENETISCHE VARIATIONEN, DIE WÄHREND DES LEBENS EINES ORGANISMUS ERWORBEN WURDEN, DURCH EPIGENETISCHE VERERBUNG AUF NACHKOMMEN ÜBERTRAGEN WERDEN KÖNNEN. DAHER KANN SICH DIE STRUKTUR DER EPIGENOMA VON LANGLEBIGEN ORGANISMEN, WIE Z. B. BÄUMEN, WÄHREND SEINES WACHSTUMS ÄNDERN. WÄHREND SOLCHE VERÄNDERUNGEN MANCHMAL AN DIE ETABLIERTE REGENERATION UNTER WÄRMEREN UND TROCKENEREN BEDINGUNGEN GEERBT WERDEN KÖNNTEN. MIT DIESEM VORSCHLAG SOLL EIN BESSERES VERSTÄNDNIS DER ANPASSUNG KRITISCHER WÄLDER AN DAS KLIMA ERREICHT WERDEN. BEI DEN VORGESCHLAGENEN MASSNAHMEN WERDEN DIE VERÄNDERTEN UMWELTBEDINGUNGEN UND DAS ERBE DER GESCHICHTE DER WALDBEWIRTSCHAFTUNG GEGENÜBER WACHSTUMSTRENDS BERÜCKSICHTIGT. ANDERERSEITS WOLLEN WIR MIT DER UNTERSUCHUNG GENETISCHER UND EPIGENETISCHER KONTROLLEN IN DER SENSIBILITÄT DES WACHSTUMS UND DER ANPASSUNGSFÄHIGKEIT AN DAS KLIMA EINEN NEUEN KONZEPTIONELLEN RAHMEN VON PHÄNOTYPEN DEFINIEREN, DER DIE INDIVIDUELLEN REAKTIONEN DER BÄUME AUF DIE KLIMATISCHE VARIABILITÄT WIDERSPIEGELT. DIE SCHAFFUNG EINES GENOTYP-PHÄNOTYP-LINKS ERMÖGLICHT ES IHNEN, DIE GENE ZU KENNEN, DIE AN DIESEN REAKTIONEN BETEILIGT SIND. DAHER WIRD DIE IDENTIFIZIERUNG UND VALIDIERUNG VON KANDIDATENGENEN, DIE AN ANPASSUNGSPROZESSEN BETEILIGT SIND UND WAHRSCHEINLICH DER EPIGENETISCHEN EVOLUTION UNTERLIEGEN, EIN WEITERES ZENTRALES ZIEL DIESES VORSCHLAGS SEIN. AUSGEHEND VON DER HYPOTHESE, DASS DIE KLIMATISCHE SENSITIVITÄT DES WACHSTUMS UND DIE REGULIERUNG DES GASAUSTAUSCHS IN PHÄNOTYPEN, DIE SELEKTIVEM DRUCK AUSGESETZT SIND, DIE IDENTIFIZIERUNG UND VALIDIERUNG VON KANDIDATENGENEN ERMÖGLICHEN, DIE AN DER ANPASSUNG AN DIE TROCKENHEIT BETEILIGT SIND. EBENSO HYPOTHETISE, DASS DAS VERMÄCHTNIS DES MANAGEMENTS MODULIERT, DA GENETISCHE UND EPIGENETISCHE VARIABILITÄT MIT WACHSTUMSREAKTIONEN AUF TROCKENHEIT ZUSAMMENHÄNGT. DER VORSCHLAG KONZENTRIERT SICH AUF ZWEI ARTEN VON TANNE, DIE FÜR DÜRRE EMPFÄNGLICH SIND: ABIES ALBA UND ABIES PINSAPO, DEREN WÄLDER IN DEN LETZTEN JAHREN SYMPTOME EINES RÜCKGANGS ZEIGTEN. IN DIESEM VORSCHLAG ENTHALTEN WIR STUDIENSTANDORTE MIT NACHGEWIESENER MANAGEMENTHISTORIE. IM FALL VON A. ALBA WIRD VORGESCHLAGEN, DREI POPULATIONEN DER PYRENÄEN ZU UNTERSUCHEN, WÄHREND A. PINSAPO POPULATIONEN IN SÜDSPANIEN UND NORDMAROKKO UMFASST. DAS EXPERIMENTELLE DESIGN INTEGRIERT FELDMESSUNGEN UND EXPERIMENTELLE TESTS IN GEWÄCHSHÄUSERN UND WACHSTUMSKAMMERN. BEIDE ARTEN WURDEN VOM FORSCHUNGSTEAM EINGEHEND UNTERSUCHT, WAS DIESEN VORSCHLAG ZUR IDENTIFIZIERUNG VON DENDROPHENOTIPOS UND SEINER GENETISCHEN BASIS IM RAHMEN DER ANPASSUNGSFÄHIGKEIT DIESER ARTEN AN TROCKENHEIT FÜHRTE. (German)
    9 December 2021
    0 references
    IN DE AFGELOPEN DECENNIA IS ER SPRAKE VAN EEN TOENEMENDE TREND VAN GROEIVERMINDERING EN DROOGTEGERELATEERDE SYMPTOMEN VAN DROOGTE BIJ VERSCHILLENDE BOSSOORTEN. ALS DEZE GROEIPATRONEN MOETEN WORDEN AANGEPAST AAN MEER STRESSVOLLE OMGEVINGSOMSTANDIGHEDEN, DOOR MIDDEL VAN FENOTYPISCHE PLASTICITEIT EN/OF EVOLUTIONAIRE AANPASSING, MOET HET HUIDIGE VERANDERENDE KLIMAAT ZORGEN VOOR SELECTIEVE DRUK, AFHANKELIJK VAN DE ERFELIJKE AANPASSINGSDYNAMIEK. ZO JA, IS GENETISCHE EN EPIGENETISCHE VARIABILITEIT IN ECOLOGISCH BELANGRIJKE EIGENSCHAPPEN, ZOALS DE KLIMAATGEVOELIGHEID VAN DE GROEI EN DE REGULERING VAN DE GASUITWISSELING, VAN CRUCIAAL BELANG OM TE VOORSPELLEN IN HOEVERRE EEN SOORT KAN REAGEREN OP DE HUIDIGE KLIMAATVERANDERING. NIEUWE METHODEN VOOR HET RANGSCHIKKEN VAN GENIC, SAMEN MET KENMERKEN ZOALS GROEIGEVOELIGHEID VOOR KLIMAAT (DENDROCRONOLOGY) KUNNEN EEN NIEUW CONCEPTUEEL KADER BIEDEN VOOR HET KWANTIFICEREN VAN LOKALE AANPASSINGEN EN DE ONDERLIGGENDE GENETISCHE BASIS. BOVENDIEN BEVESTIGEN RECENTE BEVINDINGEN DAT SOMMIGE NIET-GENETISCHE VARIATIES, DIE TIJDENS HET LEVEN VAN EEN ORGANISME ZIJN VERWORVEN, DOOR EPIGENETISCHE OVERERVING OP NAKOMELINGEN KUNNEN WORDEN OVERGEDRAGEN. DAAROM KAN DE STRUCTUUR VAN HET EPIGENOMA VAN LANGLEVENDE ORGANISMEN, ZOALS BOMEN, TIJDENS DE GROEI ERVAN VERANDEREN. HOEWEL DERGELIJKE VERANDERINGEN SOMS KUNNEN WORDEN GEËRFD AAN DE GEVESTIGDE REGENERATIE IN WARMERE EN DROGERE OMSTANDIGHEDEN. DIT VOORSTEL BEOOGT EEN BETER INZICHT TE KRIJGEN IN DE AANPASSING VAN KRITIEKE BOSSEN AAN HET KLIMAAT. BIJ DE VOORGESTELDE ACTIVITEITEN WORDT REKENING GEHOUDEN MET VERANDERENDE MILIEUOMSTANDIGHEDEN EN DE ERFENIS VAN DE GESCHIEDENIS VAN HET BOSBEHEER TEN OPZICHTE VAN GROEITRENDS. AAN DE ANDERE KANT, MET DE STUDIE VAN GENETISCHE EN EPIGENETISCHE CONTROLES IN DE GEVOELIGHEID VAN GROEI EN HET VERMOGEN OM ZICH AAN TE PASSEN AAN HET KLIMAAT, WILLEN WE EEN NIEUW CONCEPTUEEL KADER VAN FENOTYPEN DEFINIËREN DAT DE INDIVIDUELE REACTIES VAN DE BOMEN OP KLIMATOLOGISCHE VARIABILITEIT WEERSPIEGELT. HET INSTELLEN VAN EEN GENOTYPE-FENOTYPE LINK ZAL U TOELATEN OM DE GENEN DIE BETROKKEN ZIJN BIJ DEZE REACTIES KENNEN. HET IDENTIFICEREN EN VALIDEREN VAN KANDIDAATGENEN DIE BETROKKEN ZIJN BIJ AANPASSINGSPROCESSEN EN WAARSCHIJNLIJK ONDERHEVIG ZIJN AAN EPIGENETISCHE EVOLUTIE, ZAL DUS EEN ANDERE BELANGRIJKE DOELSTELLING VAN DIT VOORSTEL ZIJN. OP BASIS VAN DE HYPOTHESE DAT DE KLIMAATGEVOELIGHEID VAN DE GROEI EN DE REGULERING VAN DE GASUITWISSELING IN FENOTYPEN DIE AAN SELECTIEVE DRUK ONDERHEVIG ZIJN, HET MOGELIJK MAKEN KANDIDAATGENEN TE IDENTIFICEREN EN TE VALIDEREN DIE BETROKKEN ZIJN BIJ DE AANPASSING AAN DROOGTE. EVENZO HYPOTHETISE DAT DE NALATENSCHAP VAN MANAGEMENT MODULEERT ALS GENETISCHE EN EPIGENETISCHE VARIABILITEIT ZIJN GERELATEERD AAN GROEIREACTIES OP DROOGTE. HET VOORSTEL IS GERICHT OP TWEE SOORTEN SPARREN DIE VATBAAR ZIJN VOOR DROOGTE: ABIES ALBA EN ABIES PINSAPO, WAARVAN DE BOSSEN DE LAATSTE JAREN TEKENEN VAN ACHTERUITGANG HEBBEN VERTOOND. IN DIT VOORSTEL NEMEN WE STUDIELOCATIES MET EEN BEWEZEN MANAGEMENTGESCHIEDENIS OP. IN HET GEVAL VAN A. ALBA WORDT VOORGESTELD DRIE POPULATIES VAN DE PYRENEEËN TE ONDERZOEKEN, TERWIJL A. PINSAPO POPULATIES IN ZUID-SPANJE EN NOORD-MAROKKO OMVAT. HET EXPERIMENTELE ONTWERP INTEGREERT VELDMETINGEN EN EXPERIMENTELE TESTS IN KASSEN EN GROEIKAMERS. BEIDE SOORTEN ZIJN UITGEBREID BESTUDEERD DOOR HET ONDERZOEKSTEAM, DAT DIT VOORSTEL HEEFT GELEID TOT DE IDENTIFICATIE VAN DENDROPHENOTIPOS EN DE GENETISCHE BASIS ERVAN, IN HET KADER VAN HET AANPASSINGSVERMOGEN VAN DEZE SOORTEN AAN DROOGHEID. (Dutch)
    17 December 2021
    0 references
    NEGLI ULTIMI DECENNI SI È REGISTRATA UNA CRESCENTE TENDENZA AI CASI DI RIDUZIONE DELLA CRESCITA E AI SINTOMI DI SICCITÀ LEGATI ALLA SICCITÀ IN DIVERSE SPECIE FORESTALI. SE QUESTI MODELLI DI CRESCITA DEVONO ESSERE ADATTATI A CONDIZIONI AMBIENTALI PIÙ STRESSANTI, ATTRAVERSO LA PLASTICITÀ FENOTIPICA E/O L'ADATTAMENTO EVOLUTIVO, L'ATTUALE CAMBIAMENTO CLIMATICO DOVREBBE FORNIRE UNA PRESSIONE SELETTIVA SOGGETTA A DINAMICHE DI ADATTAMENTO EREDITARIE. IN CASO AFFERMATIVO, LA VARIABILITÀ GENETICA ED EPIGENETICA IN TRATTI ECOLOGICAMENTE IMPORTANTI, COME LA SENSIBILITÀ CLIMATICA DELLA CRESCITA E LA REGOLAZIONE DELLO SCAMBIO DI GAS, È FONDAMENTALE PER PREVEDERE LA CAPACITÀ DI UNA SPECIE DI RISPONDERE AGLI ATTUALI CAMBIAMENTI CLIMATICI. NUOVI METODI DI SEQUENZIAMENTO GENETICO, INSIEME A CARATTERISTICHE COME LA SENSIBILITÀ ALLA CRESCITA AL CLIMA (DENDROCRONOLOGY) POTREBBERO OFFRIRE UN NUOVO QUADRO CONCETTUALE PER QUANTIFICARE GLI ADATTAMENTI LOCALI E LA BASE GENETICA SOTTOSTANTE. INOLTRE, RECENTI RISULTATI CONFERMANO CHE ALCUNE VARIAZIONI NON GENETICHE, ACQUISITE DURANTE LA VITA DI UN ORGANISMO, POSSONO ESSERE TRASMESSE ALLA PROLE PER EREDITÀ EPIGENETICA. PERTANTO, LA STRUTTURA DELL'EPIGENOMA DEGLI ORGANISMI A VITA LUNGA, COME GLI ALBERI, PUÒ CAMBIARE DURANTE LA SUA CRESCITA. MENTRE TALI CAMBIAMENTI POTREBBERO A VOLTE ESSERE EREDITATI DALLA RIGENERAZIONE STABILITA IN CONDIZIONI PIÙ CALDE E PIÙ ASCIUTTE. LA PRESENTE PROPOSTA MIRA A OTTENERE UNA MIGLIORE COMPRENSIONE DELL'ADATTAMENTO DELLE FORESTE CRITICHE AL CLIMA. LE ATTIVITÀ PROPOSTE PRENDONO IN CONSIDERAZIONE L'EVOLUZIONE DELLE CONDIZIONI AMBIENTALI E L'EREDITÀ DELLA STORIA DELLA GESTIONE FORESTALE RISPETTO ALLE TENDENZE DI CRESCITA. D'ALTRA PARTE, CON LO STUDIO DEI CONTROLLI GENETICI ED EPIGENETICI NELLA SENSIBILITÀ DELLA CRESCITA E NELLA CAPACITÀ DI ADATTARSI AL CLIMA, INTENDIAMO DEFINIRE UN NUOVO QUADRO CONCETTUALE DI FENOTIPI CHE RIFLETTA LE RISPOSTE INDIVIDUALI DEGLI ALBERI ALLA VARIABILITÀ CLIMATICA. STABILIRE UN LEGAME GENOTIPO-FENOTIPO VI PERMETTERÀ DI CONOSCERE I GENI COINVOLTI IN QUESTE RISPOSTE. PERTANTO, L'INDIVIDUAZIONE E LA CONVALIDA DEI GENI CANDIDATI COINVOLTI NEI PROCESSI DI ADATTAMENTO E PROBABILMENTE SOGGETTI ALL'EVOLUZIONE EPIGENETICA SARANNO UN ALTRO OBIETTIVO CHIAVE DELLA PRESENTE PROPOSTA. SULLA BASE DELL'IPOTESI CHE LA SENSIBILITÀ CLIMATICA DELLA CRESCITA E LA REGOLAZIONE DELLO SCAMBIO DI GAS NEI FENOTIPI SOGGETTI A PRESSIONE SELETTIVA, CONSENTANO DI IDENTIFICARE E CONVALIDARE I GENI CANDIDATI COINVOLTI NELL'ADATTAMENTO ALLA SECCHEZZA. ALLO STESSO MODO, ABBIAMO IPOTHETISE CHE L'EREDITÀ DELLA GESTIONE MODULA COME VARIABILITÀ GENETICA ED EPIGENETICA SONO LEGATI ALLE RISPOSTE DI CRESCITA ALLA SECCHEZZA. LA PROPOSTA SI CONCENTRA SU DUE SPECIE DI ABETI SENSIBILI ALLA SICCITÀ: ABIES ALBA E ABIES PINSAPO, LE CUI FORESTE HANNO MOSTRATO SINTOMI DI DECLINO NEGLI ULTIMI ANNI. IN QUESTA PROPOSTA INCLUDIAMO SITI DI STUDIO CON UNA STORIA DI GESTIONE COMPROVATA. NEL CASO DI A. ALBA SI PROPONE DI INDAGARE SU TRE POPOLAZIONI DEI PIRENEI, MENTRE A. PINSAPO COMPRENDE POPOLAZIONI DEL SUD DELLA SPAGNA E DEL MAROCCO SETTENTRIONALE. IL PROGETTO SPERIMENTALE INTEGRA MISURAZIONI SUL CAMPO E PROVE SPERIMENTALI IN SERRE E CAMERE DI CRESCITA. ENTRAMBE LE SPECIE SONO STATE AMPIAMENTE STUDIATE DAL GRUPPO DI RICERCA, PORTANDO QUESTA PROPOSTA ALL'IDENTIFICAZIONE DI DENDROPHENOTIPOS E DELLA SUA BASE GENETICA, NEL QUADRO DELLA CAPACITÀ DI ADATTAMENTO DI QUESTE SPECIE ALL'ARIDITÀ. (Italian)
    16 January 2022
    0 references
    ΤΙΣ ΤΕΛΕΥΤΑΊΕΣ ΔΕΚΑΕΤΊΕΣ, ΟΙ ΤΆΣΕΙΣ ΤΗΣ ΞΗΡΑΣΊΑΣ ΕΠΈΦΕΡΑΝ ΜΕΊΩΣΗ ΤΗΣ ΑΝΆΠΤΥΞΗΣ ΤΩΝ ΔΈΝΔΡΩΝ ΚΑΙ ΔΙΕΡΓΑΣΊΕΣ ΠΑΡΑΚΜΉΣ ΤΩΝ ΔΑΣΏΝ. ΕΆΝ ΑΥΤΆ ΤΑ ΠΡΌΤΥΠΑ ΑΝΆΠΤΥΞΗΣ ΠΡΈΠΕΙ ΝΑ ΠΡΟΣΑΡΜΟΣΤΟΎΝ ΏΣΤΕ ΝΑ ΠΡΟΣΑΡΜΟΣΤΟΎΝ ΣΤΙΣ ΠΕΡΙΒΑΛΛΟΝΤΙΚΈΣ ΣΥΝΘΉΚΕΣ ΜΈΣΩ ΦΑΙΝΟΤΥΠΙΚΉΣ ΠΛΑΣΤΙΚΌΤΗΤΑΣ ΚΑΙ/Ή ΕΞΕΛΙΚΤΙΚΉΣ ΠΡΟΣΑΡΜΟΓΉΣ, ΤΟ ΤΡΈΧΟΝ ΜΕΤΑΒΑΛΛΌΜΕΝΟ ΚΛΊΜΑ ΘΑ ΠΡΈΠΕΙ ΝΑ ΠΑΡΈΧΕΙ ΕΠΙΛΕΚΤΙΚΉ ΠΊΕΣΗ ΥΠΟΚΕΊΜΕΝΗ ΣΕ ΚΛΗΡΟΝΟΜΙΚΉ ΠΡΟΣΑΡΜΟΣΤΙΚΉ ΔΥΝΑΜΙΚΉ. ΩΣ ΕΚ ΤΟΎΤΟΥ, Η ΓΕΝΕΤΙΚΉ ΚΑΙ ΕΠΙΓΕΝΕΤΙΚΉ ΜΕΤΑΒΛΗΤΌΤΗΤΑ ΑΥΤΏΝ ΤΩΝ ΟΙΚΟΛΟΓΙΚΆ ΣΗΜΑΝΤΙΚΏΝ ΧΑΡΑΚΤΗΡΙΣΤΙΚΏΝ, ΌΠΩΣ Η ΕΥΑΙΣΘΗΣΊΑ ΣΕ ΚΛΊΜΑ-ΑΝΆΠΤΥΞΗ ΚΑΙ Ο ΚΑΝΟΝΙΣΜΌΣ ΓΙΑ ΤΗΝ ΑΝΤΑΛΛΑΓΉ ΑΕΡΊΩΝ, ΕΊΝΑΙ ΖΩΤΙΚΉΣ ΣΗΜΑΣΊΑΣ ΓΙΑ ΤΗΝ ΠΡΌΒΛΕΨΗ ΤΗΣ ΙΚΑΝΌΤΗΤΑΣ ΤΩΝ ΕΙΔΏΝ ΝΑ ΑΝΤΑΠΟΚΡΊΝΟΝΤΑΙ ΣΤΙΣ ΤΡΈΧΟΥΣΕΣ ΚΛΙΜΑΤΙΚΈΣ ΑΛΛΑΓΈΣ. Η ΚΛΗΡΟΝΟΜΙΚΌΤΗΤΑ ΕΝΌΣ ΦΑΙΝΟΤΥΠΙΚΟΎ ΧΑΡΑΚΤΗΡΙΣΤΙΚΟΎ, ΌΠΩΣ Η ΕΥΑΙΣΘΗΣΊΑ ΤΗΣ ΞΗΡΑΣΊΑΣ, ΑΠΟΤΕΛΕΊ ΤΗΝ ΑΠΑΡΑΊΤΗΤΗ ΠΡΟΫΠΌΘΕΣΗ ΓΙΑ ΔΥΝΗΤΙΚΆ ΠΡΟΣΑΡΜΟΣΤΙΚΈΣ ΑΝΤΙΔΡΆΣΕΙΣ. Η ΑΛΛΗΛΟΥΧΊΑ ΤΗΣ ΕΠΌΜΕΝΗΣ ΓΕΝΙΆΣ ΣΕ ΣΥΝΔΥΑΣΜΌ ΜΕ ΤΗΝ ΕΥΑΙΣΘΗΣΊΑ ΣΤΗΝ ΚΛΙΜΑΤΙΚΉ ΑΝΆΠΤΥΞΗ ΤΩΝ ΔΈΝΔΡΩΝ ΜΕ ΒΆΣΗ ΤΗΝ ΑΤΟΜΙΚΉ ΒΆΣΗ ΜΠΟΡΕΊ ΝΑ ΕΊΝΑΙ ΈΝΑΣ ΑΞΙΌΠΙΣΤΟΣ ΤΡΌΠΟΣ ΓΙΑ ΤΗΝ ΠΟΣΟΤΙΚΟΠΟΊΗΣΗ ΤΩΝ ΤΟΠΙΚΏΝ ΠΡΟΣΑΡΜΟΓΏΝ ΚΑΙ ΤΗΣ ΥΠΟΚΕΊΜΕΝΗΣ ΓΕΝΕΤΙΚΉΣ ΒΆΣΗΣ. ΕΞΆΛΛΟΥ, ΠΡΌΣΦΑΤΑ ΕΥΡΉΜΑΤΑ ΥΠΟΣΤΗΡΊΖΟΥΝ ΌΤΙ Η ΜΗ ΓΕΝΕΤΙΚΉ ΜΕΤΑΒΟΛΉ ΠΟΥ ΑΠΟΚΤΉΘΗΚΕ ΚΑΤΆ ΤΗ ΔΙΆΡΚΕΙΑ ΤΗΣ ΖΩΉΣ ΕΝΌΣ ΟΡΓΑΝΙΣΜΟΎ ΜΠΟΡΕΊ ΜΕΡΙΚΈΣ ΦΟΡΈΣ ΝΑ ΜΕΤΑΔΟΘΕΊ ΣΤΟΥΣ ΑΠΟΓΌΝΟΥΣ ΑΠΌ ΕΠΙΓΕΝΕΤΙΚΉ ΚΛΗΡΟΝΟΜΙΆ. ΩΣ ΕΚ ΤΟΎΤΟΥ, Η ΔΟΜΉ ΤΟΥ ΕΠΙΓΟΝΙΔΙΏΜΑΤΟΣ ΤΩΝ ΜΑΚΡΌΒΙΩΝ ΔΈΝΔΡΩΝ, ΜΠΟΡΕΊ ΝΑ ΑΛΛΆΞΕΙ ΚΑΤΆ ΤΗ ΔΙΆΡΚΕΙΑ ΤΗΣ ΑΝΆΠΤΥΞΗΣ ΚΑΙ ΟΙ ΑΛΛΑΓΈΣ ΑΥΤΈΣ ΜΕΡΙΚΈΣ ΦΟΡΈΣ ΚΛΗΡΟΝΟΜΟΎΝΤΑΙ ΣΤΗΝ ΑΝΑΓΈΝΝΗΣΗ, Η ΟΠΟΊΑ ΕΓΚΑΘΊΣΤΑΤΑΙ ΥΠΌ ΘΕΡΜΌΤΕΡΕΣ ΚΑΙ ΞΗΡΑΝΤΙΚΈΣ ΣΥΝΘΉΚΕΣ. Η ΠΑΡΟΎΣΑ ΠΡΌΤΑΣΗ ΑΠΟΣΚΟΠΕΊ ΣΤΗΝ ΚΑΛΎΤΕΡΗ ΚΑΤΑΝΌΗΣΗ ΤΗΣ ΠΡΟΣΑΡΜΟΓΉΣ ΤΩΝ ΔΈΝΔΡΩΝ ΣΤΟ ΚΛΊΜΑ, ΛΑΜΒΆΝΟΝΤΑΣ ΥΠΌΨΗ ΤΙΣ ΠΕΡΙΒΑΛΛΟΝΤΙΚΈΣ ΚΑΙ ΠΡΟΗΓΟΎΜΕΝΕΣ ΔΙΑΧΕΙΡΙΣΤΙΚΈΣ ΚΛΗΡΟΔΟΤΉΣΕΙΣ ΤΩΝ ΑΝΑΠΤΥΞΙΑΚΏΝ ΤΆΣΕΩΝ. ΣΥΓΚΕΚΡΙΜΈΝΑ, ΟΙ ΠΡΌΣΦΑΤΕΣ ΜΕΘΟΔΟΛΟΓΙΚΈΣ ΕΞΕΛΊΞΕΙΣ ΘΑ ΕΝΣΩΜΑΤΩΘΟΎΝ ΣΤΗ ΜΕΛΈΤΗ ΤΩΝ ΓΕΝΕΤΙΚΏΝ ΚΑΙ ΕΠΙΓΕΝΕΤΙΚΏΝ ΕΛΈΓΧΩΝ ΤΗΣ ΕΥΑΙΣΘΗΣΊΑΣ ΣΤΗΝ ΚΛΙΜΑΤΙΚΉ ΑΝΆΠΤΥΞΗ ΚΑΙ ΤΗΣ ΠΡΟΣΑΡΜΟΣΤΙΚΉΣ ΙΚΑΝΌΤΗΤΑΣ ΣΤΟ ΜΕΤΑΒΑΛΛΌΜΕΝΟ ΚΛΊΜΑ. ΈΤΣΙ, ΣΥΝΔΈΟΝΤΑΣ ΤΗ ΔΕΝΔΡΟΟΙΚΟΛΟΓΊΑ ΜΕ ΤΙΣ ΓΟΝΙΔΙΩΜΑΤΙΚΈΣ ΜΕΘΌΔΟΥΣ, ΠΡΟΣΠΑΘΟΎΜΕ ΝΑ ΑΝΑΠΤΎΞΟΥΜΕ ΜΙΑ ΝΈΑ ΚΑΤΗΓΟΡΊΑ ΦΑΙΝΟΤΎΠΩΝ ΠΟΥ ΑΝΤΙΚΑΤΟΠΤΡΊΖΟΥΝ ΜΕΜΟΝΩΜΈΝΕΣ ΑΝΤΙΔΡΆΣΕΙΣ ΔΈΝΔΡΩΝ ΣΤΗΝ ΚΛΙΜΑΤΙΚΉ ΜΕΤΑΒΛΗΤΌΤΗΤΑ. Ο ΣΥΝΔΥΑΣΜΌΣ ΑΥΤΏΝ ΤΩΝ ΝΈΩΝ ΦΑΙΝΟΤΎΠΩΝ ΠΟΥ ΣΧΕΤΊΖΟΝΤΑΙ ΜΕ ΤΟ ΚΛΊΜΑ ΜΕ ΤΗ ΓΕΝΕΤΙΚΉ ΣΥΣΧΈΤΙΣΗΣ ΜΠΟΡΕΊ ΝΑ ΣΥΝΔΈΣΕΙ ΤΟΥΣ ΓΟΝΌΤΥΠΟΥΣ ΤΩΝ ΔΈΝΤΡΩΝ, ΤΟΥΣ ΦΑΙΝΌΤΥΠΟΥΣ ΚΑΙ ΤΟΥΣ ΚΛΙΜΑΤΙΚΟΎΣ ΠΕΡΙΟΡΙΣΜΟΎΣ. ΕΠΙΠΛΈΟΝ, ΑΥΤΟΊ ΟΙ ΦΑΙΝΌΤΥΠΟΙ ΠΟΥ ΣΧΕΤΊΖΟΝΤΑΙ ΜΕ ΤΟ ΚΛΊΜΑ ΘΑ ΠΡΈΠΕΙ ΝΑ ΥΠΌΚΕΙΝΤΑΙ ΣΕ ΕΠΙΛΕΚΤΙΚΉ ΠΊΕΣΗ, ΠΑΡΈΧΟΝΤΑΣ ΠΛΗΡΟΦΟΡΊΕΣ ΓΙΑ ΤΟΝ ΕΝΤΟΠΙΣΜΌ ΚΑΙ ΤΗΝ ΕΠΙΚΎΡΩΣΗ ΥΠΟΨΉΦΙΩΝ ΓΟΝΙΔΊΩΝ ΠΟΥ ΕΜΠΛΈΚΟΝΤΑΙ ΣΕ ΤΈΤΟΙΕΣ ΔΙΑΔΙΚΑΣΊΕΣ ΠΡΟΣΑΡΜΟΓΉΣ ΚΑΙ ΕΝΔΈΧΕΤΑΙ ΝΑ ΥΠΟΒΛΗΘΟΎΝ ΣΕ ΕΠΙΓΕΝΕΤΙΚΉ ΕΞΈΛΙΞΗ. ΣΥΓΚΕΚΡΙΜΈΝΑ, ΥΠΟΘΈΤΟΥΜΕ ΌΤΙ Η ΕΥΑΙΣΘΗΣΊΑ ΣΤΗΝ ΚΛΙΜΑΤΙΚΉ ΑΝΆΠΤΥΞΗ ΚΑΙ Ο ΚΑΝΟΝΙΣΜΌΣ ΓΙΑ ΤΗΝ ΑΝΤΑΛΛΑΓΉ ΑΕΡΊΩΝ ΘΑ ΠΑΡΈΧΟΥΝ ΦΑΙΝΌΤΥΠΟΥΣ ΠΟΥ ΣΧΕΤΊΖΟΝΤΑΙ ΜΕ ΤΟ ΚΛΊΜΑ ΚΑΙ ΥΠΌΚΕΙΝΤΑΙ ΣΕ ΕΠΙΛΕΚΤΙΚΉ ΠΊΕΣΗ, ΕΠΙΤΡΈΠΟΝΤΑΣ ΤΟΝ ΕΝΤΟΠΙΣΜΌ ΚΑΙ ΤΗΝ ΕΠΙΚΎΡΩΣΗ ΥΠΟΨΉΦΙΩΝ ΓΟΝΙΔΊΩΝ ΠΟΥ ΕΜΠΛΈΚΟΝΤΑΙ ΣΤΗΝ ΠΡΟΣΑΡΜΟΓΉ ΣΤΗΝ ΞΗΡΑΣΊΑ ΚΑΙ ΣΤΗΝ ΕΠΙΓΕΝΕΤΙΚΉ ΕΞΈΛΙΞΗ. ΕΠΙΠΛΈΟΝ, ΥΠΟΘΈΤΟΥΜΕ ΕΠΊΣΗΣ ΌΤΙ Η ΚΛΗΡΟΝΟΜΙΆ ΤΗΣ ΔΙΑΧΕΊΡΙΣΗΣ ΤΩΝ ΔΑΣΏΝ ΔΙΑΦΟΡΟΠΟΙΕΊ ΤΟΝ ΒΑΘΜΌ ΣΤΟΝ ΟΠΟΊΟ Η ΓΕΝΕΤΙΚΉ ΚΑΙ ΕΠΙΓΕΝΕΤΙΚΉ ΜΕΤΑΒΛΗΤΌΤΗΤΑ ΣΧΕΤΊΖΟΝΤΑΙ ΜΕ ΤΙΣ ΑΝΑΠΤΥΞΙΑΚΈΣ ΑΝΤΙΔΡΆΣΕΙΣ ΣΤΗΝ ΞΗΡΑΣΊΑ. Η ΠΡΌΤΑΣΗ ΕΠΙΚΕΝΤΡΏΝΕΤΑΙ ΣΕ ΔΎΟ ΕΊΔΗ ΔΈΝΔΡΩΝ ΠΟΥ ΕΊΝΑΙ ΕΥΑΊΣΘΗΤΑ ΣΤΗΝ ΞΗΡΑΣΊΑ: ABIES ALBA ΚΑΙ ABIES PINSAPO, ΤΩΝ ΟΠΟΊΩΝ ΤΑ ΔΆΣΗ ΈΧΟΥΝ ΔΕΊΞΕΙ ΕΚΤΕΤΑΜΈΝΑ ΣΥΜΠΤΏΜΑΤΑ ΠΑΡΑΚΜΉΣ ΤΑ ΤΕΛΕΥΤΑΊΑ ΧΡΌΝΙΑ. ΕΔΏ, ΣΥΜΠΕΡΙΛΑΜΒΆΝΟΝΤΑΙ ΠΕΡΙΟΧΈΣ ΑΓΡΟΤΕΜΑΧΊΩΝ ΚΑΙ ΤΩΝ ΔΎΟ ΕΙΔΏΝ ΠΟΥ ΑΝΤΙΠΡΟΣΩΠΕΎΟΥΝ ΑΝΤΙΚΡΟΥΌΜΕΝΕΣ ΕΠΙΠΤΏΣΕΙΣ ΤΗΣ ΧΡΉΣΗΣ ΓΗΣ. ΣΤΗΝ ΠΕΡΊΠΤΩΣΗ ΤΟΥ A. ALBA ΘΑ ΕΡΕΥΝΉΣΟΥΜΕ ΤΡΕΙΣ ΠΛΗΘΥΣΜΟΎΣ ΠΟΥ ΒΡΊΣΚΟΝΤΑΙ ΣΤΑ ΙΣΠΑΝΙΚΆ ΠΥΡΗΝΑΊΑ, ΕΝΏ ΤΟ A. PINSAPO ΠΕΡΙΛΑΜΒΆΝΕΙ ΠΛΗΘΥΣΜΟΎΣ ΠΟΥ ΒΡΊΣΚΟΝΤΑΙ ΣΤΗ ΝΌΤΙΑ ΙΣΠΑΝΊΑ ΚΑΙ ΤΟ ΒΌΡΕΙΟ ΜΑΡΌΚΟ. Ο ΠΕΙΡΑΜΑΤΙΚΌΣ ΣΧΕΔΙΑΣΜΌΣ ΕΝΣΩΜΑΤΏΝΕΙ ΕΠΙΤΌΠΙΕΣ ΚΑΙ ΠΕΙΡΑΜΑΤΙΚΈΣ ΠΛΗΡΟΦΟΡΊΕΣ ΣΧΕΤΙΚΆ ΜΕ ΤΗΝ ΠΡΟΣΑΡΜΟΣΤΙΚΉ ΙΚΑΝΌΤΗΤΑ ΤΗΣ ΞΗΡΑΣΊΑΣ ΚΑΙ ΤΩΝ ΔΎΟ ΕΛΆΤΩΝ, ΤΩΝ ΟΠΟΊΩΝ ΤΑ ΚΡΊΣΙΜΑ ΔΆΣΗ ΈΧΟΥΝ ΉΔΗ ΔΙΕΡΕΥΝΗΘΕΊ ΑΠΌ ΤΗΝ ΕΡΕΥΝΗΤΙΚΉ ΟΜΆΔΑ, ΑΛΛΆ ΤΏΡΑ ΑΝΑΖΗΤΟΎΜΕ ΣΗΜΑΝΤΙΚΈΣ ΠΛΗΡΟΦΟΡΊΕΣ ΣΧΕΤΙΚΆ ΜΕ ΤΟΝ ΠΡΟΣΔΙΟΡΙΣΜΌ ΤΩΝ ΔΕΝΔΡΟΦΥΤΩΝ ΚΑΙ ΤΗ ΓΕΝΕΤΙΚΉ ΒΆΣΗ ΤΗΣ ΠΡΟΣΑΡΜΟΣΤΙΚΉΣ ΙΚΑΝΌΤΗΤΑΣ ΞΗΡΑΣΊΑΣ. (Greek)
    17 August 2022
    0 references
    I DE SENESTE ÅRTIER HAR TØRKETENDENSERNE MEDFØRT TRÆVÆKSTREDUKTIONER OG SKOVNEDGANGSPROCESSER. HVIS DISSE VÆKSTMØNSTRE SKAL TILPASSES MILJØFORHOLDENE GENNEM FÆNOTYPISK PLASTICITET OG/ELLER EVOLUTIONÆR TILPASNING, BØR DET NUVÆRENDE KLIMA I FORANDRING GIVE ET SELEKTIVT PRES, DER UDSÆTTES FOR ARVELIG TILPASNINGSDYNAMIK. DERFOR ER DEN GENETISKE OG EPIGENETISKE VARIABILITET I DISSE ØKOLOGISK VIGTIGE TRÆK SOM REGULERING AF KLIMAVÆKSTFØLSOMHED OG GASUDVEKSLING AFGØRENDE FOR AT FORUDSIGE ARTENS EVNE TIL AT REAGERE PÅ DE AKTUELLE KLIMAÆNDRINGER. ARVELIGHEDEN AF ET FÆNOTYPISK TRÆK, EN SÅDAN TØRKEFØLSOMHED, ER DEN AFGØRENDE FORUDSÆTNING FOR POTENTIELT ADAPTIVE REAKTIONER. SEKVENTERING AF NÆSTE GENERATION KOMBINERET MED INDIVIDUEL TRÆBASERET KLIMAVÆKSTFØLSOMHED KAN VÆRE EN PÅLIDELIG METODE TIL AT KVANTIFICERE LOKALE TILPASNINGER OG DET UNDERLIGGENDE GENETISKE GRUNDLAG. DESUDEN UNDERSTØTTER NYERE FUND, AT IKKE-GENETISK VARIATION, DER ER ERHVERVET I LØBET AF EN ORGANISMES LIV, UNDERTIDEN KAN OVERFØRES TIL AFKOM VED EPIGENETISK ARV. DERFOR KAN EPIGENOMSTRUKTUREN HOS LANGLIVEDE TRÆER ÆNDRE SIG UNDER VÆKST, OG SÅDANNE ÆNDRINGER VIL UNDERTIDEN BLIVE ARVET TIL DEN REGENERERING, DER ER ETABLERET UNDER VARMERE OG TØRRERE FORHOLD. FORMÅLET MED DETTE FORSLAG ER AT OPNÅ EN BEDRE FORSTÅELSE AF TRÆERNES TILPASNING TIL KLIMAET UNDER HENSYNTAGEN TIL DE MILJØMÆSSIGE OG TIDLIGERE FORVALTNINGSMÆSSIGE VIRKNINGER AF VÆKSTTENDENSER. SPECIFIKT VIL DEN SENESTE METODOLOGISKE UDVIKLING BLIVE INTEGRERET MED HENBLIK PÅ AT UNDERSØGE DEN GENETISKE OG EPIGENETISKE KONTROL AF KLIMAVÆKSTFØLSOMHED OG TILPASNINGSEVNE TIL KLIMAÆNDRINGER. VED AT FORBINDE DENDROEKOLOGI MED GENOMISKE METODER FORSØGER VI SÅLEDES AT UDVIKLE EN NY KLASSE AF FÆNOTYPER, DER AFSPEJLER INDIVIDUELLE TRÆREAKTIONER TIL KLIMAVARIABILITET. KOMBINATIONEN AF DISSE NYE KLIMARELATEREDE FÆNOTYPER MED ASSOCIATION GENETIK KAN SKABE EN FORBINDELSE MELLEM TRÆERNES GENOTYPER, FÆNOTYPER OG KLIMATISKE BEGRÆNSNINGER. DESUDEN BØR DISSE KLIMARELATEREDE FÆNOTYPER UDSÆTTES FOR SELEKTIVT PRES, HVILKET GIVER INDSIGT TIL AT IDENTIFICERE OG VALIDERE KANDIDATGENER, DER ER INVOLVERET I SÅDANNE TILPASNINGSPROCESSER, OG SOM SANDSYNLIGVIS UDSÆTTES FOR EPIGENETISK UDVIKLING. VI ANTAGER SPECIFIKT, AT FORORDNINGEN OM KLIMAVÆKSTFØLSOMHED OG GASUDVEKSLING VIL GIVE KLIMARELATEREDE FÆNOTYPER, DER UDSÆTTES FOR SELEKTIVT PRES, HVILKET GØR DET MULIGT AT IDENTIFICERE OG VALIDERE KANDIDATGENER, DER ER INVOLVERET I TØRKETILPASNING OG EPIGENETISK UDVIKLING. DESUDEN ANTAGER VI OGSÅ, AT SKOVFORVALTNINGSARVEN MODULERER, I HVOR HØJ GRAD GENETISK OG EPIGENETISK VARIABILITET ER RELATERET TIL VÆKSTREAKTIONER PÅ TØRKE. FORSLAGET FOKUSERER PÅ TO TØRKEFØLSOMME TRÆARTER: ABIES ALBA OG ABIES PINSAPO, HVIS SKOVE HAR UDVIST OMFATTENDE FALDSYMPTOMER I DE SENESTE ÅR. HER INKLUDERER VI MARKSTEDER AF BEGGE ARTER, DER TEGNER SIG FOR KONTRASTERENDE VIRKNINGER AF AREALANVENDELSEN. MED HENSYN TIL A. ALBA VIL VI UNDERSØGE TRE POPULATIONER I DE SPANSKE PYRENÆER, MENS A. PINSAPO OMFATTER POPULATIONER I SYDSPANIEN OG DET NORDLIGE MAROKKO. DEN EKSPERIMENTELLE DESIGN INTEGRERER FELT OG EKSPERIMENTELLE OPLYSNINGER OM TØRKE ADAPTIVE KAPACITET AF BEGGE GRANER, HVIS KRITISKE SKOVE ALLEREDE ER BLEVET UNDERSØGT AF FORSKERHOLDET, MEN NU SØGER VI EFTER BETYDELIG INDSIGT I IDENTIFIKATION AF DENDROPHENOTYPES OG GENETISK GRUNDLAG FOR TØRKE ADAPTIV KAPACITET. (Danish)
    17 August 2022
    0 references
    VIIME VUOSIKYMMENINÄ KUIVUUS ON JOHTANUT PUIDEN KASVUN VÄHENEMISEEN JA METSIEN VÄHENEMISEEN. JOS NÄITÄ KASVUMALLEJA ON MUKAUTETTAVA YMPÄRISTÖOLOSUHTEISIIN FENOTYYPPISEN PLASTISUUDEN JA/TAI EVOLUUTIOON SOPEUTUMISEN AVULLA, NYKYISEN MUUTTUVAN ILMASTON OLISI TUOTETTAVA VALIKOIVA PAINE, JOKA KOHDISTUU PERIYTYVÄÄN MUKAUTUVAAN DYNAMIIKKAAN. NÄIN OLLEN NÄIDEN EKOLOGISESTI TÄRKEIDEN OMINAISUUKSIEN GENEETTINEN JA EPIGENEETTINEN VAIHTELU, KUTEN ILMASTON JA KASVUN HERKKYYTTÄ JA KAASUNVAIHTOA KOSKEVA ASETUS, ON RATKAISEVAN TÄRKEÄÄ, JOTTA VOIDAAN ENNUSTAA LAJIEN KYKYÄ REAGOIDA NYKYISIIN ILMASTOMUUTOKSIIN. FENOTYYPPISEN OMINAISUUDEN, KUIVUUDEN HERKKYYDEN, PERIYTYVYYS ON OLENNAINEN EDELLYTYS MAHDOLLISESTI MUKAUTUVILLE REAKTIOILLE. SEURAAVAN SUKUPOLVEN SEKVENSOINTI YHDISTETTYNÄ YKSILÖLLISEEN PUUN ILMASTO-KASVUHERKKYYTEEN SAATTAA OLLA LUOTETTAVA TAPA KVANTIFIOIDA PAIKALLISIA MUKAUTUKSIA JA TAUSTALLA OLEVAA GENEETTISTÄ PERUSTAA. LISÄKSI VIIMEAIKAISET HAVAINNOT TUKEVAT SITÄ, ETTÄ ORGANISMIN ELÄMÄN AIKANA SAATU EI-GENEETTINEN VAIHTELU VOI JOSKUS SIIRTYÄ JÄLKELÄISILLE EPIGENEETTISEN PERINNÖN KAUTTA. NÄIN OLLEN PITKÄIKÄISTEN PUIDEN EPIGENOMIRAKENNE VOI MUUTTUA KASVUN AIKANA, JA TÄLLAISET MUUTOKSET SAATTAVAT JOSKUS PERIYTYÄ UUDISTUMISELLE, JOKA ON LUOTU LÄMPIMISSÄ JA KUIVAUSRUMPUOLOSUHTEISSA. TÄMÄN EHDOTUKSEN TAVOITTEENA ON SAADA PAREMPI KÄSITYS PUUSTON SOPEUTUMISESTA ILMASTOON OTTAEN HUOMIOON KASVUSUUNTAUSTEN YMPÄRISTÖ- JA HOITOPERINTEET. ERITYISESTI VIIMEAIKAINEN METODOLOGINEN KEHITYS OTETAAN HUOMIOON, JOTTA VOIDAAN TUTKIA ILMASTON KASVUN HERKKYYDEN JA MUKAUTUMISKYVYN GENEETTISTÄ JA EPIGENEETTISTÄ VALVONTAA MUUTTUVAAN ILMASTOON. YHDISTÄMÄLLÄ DENDROEKOLOGIAN JA GENOMIIKAN MENETELMÄT PYRIMME KEHITTÄMÄÄN UUDEN LUOKAN FENOTYYPPEJÄ, JOTKA HEIJASTAVAT YKSITTÄISTEN PUIDEN REAKTIOITA ILMASTON VAIHTELUUN. NÄIDEN UUSIEN ILMASTOON LIITTYVIEN FENOTYYPPIEN JA YHDISTYSGENETIIKAN YHDISTÄMINEN VOI LUODA YHTEYDEN PUIDEN GENOTYYPPIEN, FENOTYYPPIEN JA ILMASTOLLISTEN RAJOITUSTEN VÄLILLE. LISÄKSI NÄIHIN ILMASTOON LIITTYVIIN FENOTYYPPEIHIN OLISI KOHDISTUTTAVA VALIKOIVAA PAINETTA, JOTTA VOIDAAN TUNNISTAA JA VALIDOIDA TÄLLAISIIN SOPEUTUMISPROSESSEIHIN JA TODENNÄKÖISESTI EPIGENEETTISEEN EVOLUUTIOON JOUTUNEET EHDOKASGEENIT. OLETAMME ERITYISESTI, ETTÄ ILMASTON KASVUN HERKKYYTTÄ JA KAASUNVAIHTOA KOSKEVA ASETUS TARJOAA ILMASTOON LIITTYVIÄ FENOTYYPPEJÄ, JOIHIN KOHDISTUU VALIKOIVAA PAINETTA JA JOIDEN AVULLA VOIDAAN TUNNISTAA JA VALIDOIDA KUIVUUTEEN SOPEUTUMISEEN JA EPIGENEETTISEEN EVOLUUTIOON OSALLISTUVAT EHDOKASGEENIT. LISÄKSI OLETAMME MYÖS, ETTÄ METSÄNHOIDON PERINNÖT MUOKKAAVAT SITÄ, MISSÄ MÄÄRIN GENEETTISET JA EPIGENEETTISET VAIHTELUT LIITTYVÄT KUIVUUDEN KASVUREAKTIOIHIN. EHDOTUKSESSA KESKITYTÄÄN KAHTEEN KUIVUUDELLE ALTTIISEEN PUULAJIIN: ABIES ALBA JA ABIES PINSAPO, JOIDEN METSISSÄ ON VIIME VUOSINA HAVAITTU LAAJOJA LASKUOIREITA. TÄHÄN SISÄLTYY KUMMANKIN LAJIN PELTOALUEITA, JOTKA OVAT AIHEUTTANEET VASTAKKAISIA MAANKÄYTTÖÖN LIITTYVIÄ VAIKUTUKSIA. A. ALBAN TAPAUKSESSA TUTKIMME KOLMEA ESPANJAN PYRENEIDEN POPULAATIOTA, KUN TAAS A. PINSAPO SISÄLTÄÄ POPULAATIOITA, JOTKA SIJAITSEVAT ETELÄ-ESPANJASSA JA POHJOIS-MAROKOSSA. KOKEELLINEN SUUNNITTELU SISÄLTÄÄ KENTTÄ- JA KOKEELLISTA TIETOA MOLEMPIEN KUUSTEN KUIVUUDEN SOPEUTUMISKYVYSTÄ, JOIDEN KRIITTISIÄ METSIÄ TUTKIMUSRYHMÄ ON JO TUTKINUT, MUTTA NYT ETSIMME MERKITTÄVIÄ NÄKEMYKSIÄ DENDROPHENOTYPES-AINEIDEN TUNNISTAMISESTA JA KUIVUUDEN SOPEUTUMISKYVYN GENEETTISESTÄ PERUSTASTA. (Finnish)
    17 August 2022
    0 references
    F’DAWN L-AĦĦAR GĦEXIEREN TA’ SNIN, IX-XEJRIET TAN-NIXFA WASSLU GĦAL TNAQQIS FIT-TKABBIR TAS-SIĠAR U PROĊESSI TA’ TNAQQIS FIL-FORESTI. JEKK DAWN IX-XEJRIET TA’ TKABBIR JEĦTIEĠ LI JIĠU AĠĠUSTATI BIEX JAQBLU MAL-KUNDIZZJONIJIET AMBJENTALI PERMEZZ TAL-PLASTIĊITÀ FENOTIPIKA U/JEW L-ADATTAMENT EVOLUZZJONARJU, IL-KLIMA ATTWALI LI QED TINBIDEL GĦANDHA TIPPROVDI PRESSJONI SELETTIVA SOĠĠETTA GĦAL DINAMIKA ADATTIVA LI TINTIRET. GĦALHEKK, IL-VARJABBILTÀ ĠENETIKA U EPIĠENETIKA F’DAWN IL-KARATTERISTIĊI EKOLOĠIKAMENT IMPORTANTI, BĦAS-SENSITTIVITÀ GĦAT-TKABBIR TAL-KLIMA U R-REGOLAMENT DWAR L-ISKAMBJU TAL-GASS, HUMA KRUĊJALI BIEX TITBASSAR IL-KAPAĊITÀ TAL-ISPEĊIJIET LI JIRRISPONDU GĦAT-TIBDIL FIL-KLIMA ATTWALI. IL-PERITABBILTÀ TA’ KARATTERISTIKA FENOTIPIKA, TALI SENSITTIVITÀ GĦAN-NIXFA, HIJA L-PREREKWIŻIT ESSENZJALI GĦAL REAZZJONIJIET POTENZJALMENT ADATTIVI. IS-SEKWENZAR TAL-ĠENERAZZJONI LI JMISS FLIMKIEN MAS-SENSITTIVITÀ GĦAT-TKABBIR TAL-KLIMA TAS-SIĠAR IBBAŻATI FUQ L-INDIVIDWU JISTA’ JKUN MOD AFFIDABBLI BIEX JIĠU KKWANTIFIKATI L-ADATTAMENTI LOKALI U L-BAŻI ĠENETIKA SOTTOSTANTI. BARRA MINN HEKK, SEJBIET RIĊENTI JAPPOĠĠJAW LI L-VARJAZZJONI MHUX ĠENETIKA MIKSUBA MATUL IL-ĦAJJA TA’ ORGANIŻMU TISTA’ XI KULTANT TGĦADDI GĦAND IL-FRIEĦ PERMEZZ TA’ WIRT EPIĠENETIKU. GĦALHEKK, L-ISTRUTTURA EPIĠENOMA TAS-SIĠAR B’ĦAJJA TWILA, TISTA’ TINBIDEL MATUL IT-TKABBIR U DAWN IL-BIDLIET XI KULTANT JINTIRTU GĦAR-RIĠENERAZZJONI, STABBILITA F’KUNDIZZJONIJIET AKTAR SĦAN U AKTAR XOTTI. DIN IL-PROPOSTA GĦANDHA L-GĦAN LI TIKSEB FEHIM AĦJAR TAL-ADATTAMENT TAS-SIĠAR GĦALL-KLIMA FILWAQT LI JITQIESU L-LEGATI AMBJENTALI U TAL-ĠESTJONI TAL-PASSAT TAX-XEJRIET TAT-TKABBIR. B’MOD SPEĊIFIKU, L-IŻVILUPPI METODOLOĠIĊI REĊENTI SE JIĠU INTEGRATI BIEX JIĠU STUDJATI L-KONTROLLI ĠENETIĊI U EPIĠENETIĊI TAS-SENSITTIVITÀ GĦAT-TKABBIR TAL-KLIMA U L-KAPAĊITÀ TA’ ADATTAMENT GĦALL-KLIMA LI QED TINBIDEL. GĦALHEKK, BILLI JGĦAQQDU METODI DENDROEKOLOĠIJA U ĠENOMIKA, AĦNA JIPPRUVAW JIŻVILUPPAW KLASSI ĠDIDA TA ‘FENOTIPI LI JIRRIFLETTU R-REAZZJONIJIET TAS-SIĠAR INDIVIDWALI GĦALL-VARJABBILTÀ KLIMATIKA. IL-KOMBINAZZJONI TA’ DAWN IL-FENOTIPI ĠODDA RELATATI MAL-KLIMA MAL-ĠENETIKA TAL-ASSOĊJAZZJONI TISTA’ TISTABBILIXXI RABTA BEJN IL-ĠENOTIPI TAS-SIĠAR, IL-FENOTIPI U R-RESTRIZZJONIJIET KLIMATIĊI. BARRA MINN HEKK, DAWN IL-FENOTIPI RELATATI MAL-KLIMA GĦANDHOM IKUNU SOĠĠETTI GĦAL PRESSJONI SELETTIVA, LI TIPPROVDI GĦARFIEN GĦALL-IDENTIFIKAZZJONI U L-VALIDAZZJONI TA’ ĠENI KANDIDATI INVOLUTI F’TALI PROĊESSI TA’ ADATTAMENT U LI X’AKTARX IKUNU SOĠĠETTI GĦAL EVOLUZZJONI EPIĠENETIKA. B’MOD SPEĊIFIKU, AĦNA NISSOTTOMETTU LI R-REGOLAMENT DWAR IS-SENSITTIVITÀ GĦAT-TKABBIR TAL-KLIMA U L-ISKAMBJU TAL-GASS SE JIPPROVDI FENOTIPI RELATATI MAL-KLIMA SOĠĠETTI GĦAL PRESSJONI SELETTIVA, LI JIPPERMETTI LI JIĠU IDENTIFIKATI U VVALIDATI ĠENI KANDIDATI INVOLUTI FL-ADATTAMENT TAN-NIXFA U FL-EVOLUZZJONI EPIĠENETIKA. BARRA MINN HEKK, AĦNA WKOLL IPOTESI LI L-WIRT TAL-ĠESTJONI TAL-FORESTI JIMMODULA L-PUNT SA FEJN IL-VARJABBILTÀ ĠENETIKA U EPIĠENETIKA HUMA RELATATI MAR-RISPONSI TAT-TKABBIR GĦAN-NIXFA. IL-PROPOSTA TIFFOKA FUQ ŻEWĠ SPEĊIJIET TA’ SIĠAR SENSITTIVI GĦAN-NIXFA: ABIES ALBA U ABIES PINSAPO, LI L-FORESTI TAGĦHOM UREW SINTOMI ESTENSIVI TA’ TNAQQIS F’DAWN L-AĦĦAR SNIN. HAWNHEKK, AĦNA NINKLUDU SITI TAL-GĦELIEQI TAŻ-ŻEWĠ SPEĊIJIET LI JAMMONTAW GĦAL EFFETTI TA’ LEGAT KONTRASTANTI TAL-UŻU TAL-ART. FIL-KAŻ TA ‘A. ALBA AĦNA SE TINVESTIGA TLIET POPOLAZZJONIJIET LI JINSABU FIL-PIRINEJ SPANJOL, FILWAQT LI A. PINSAPO JINKLUDI POPOLAZZJONIJIET LI JINSABU FIN-NOFSINHAR TA’ SPANJA U T-TRAMUNTANA TAL-MAROKK. ID-DISINN SPERIMENTALI JINTEGRA L-QASAM U L-INFORMAZZJONI SPERIMENTALI DWAR IL-KAPAĊITÀ TA’ ADATTAMENT TAN-NIXFA TAŻ-ŻEWĠ NIRIEN, LI L-FORESTI KRITIĊI TAGĦHOM DIĠÀ ĠEW INVESTIGATI MIT-TIM TA’ RIĊERKA, IŻDA ISSA QED INFITTXU GĦARFIEN SINIFIKANTI DWAR L-IDENTIFIKAZZJONI TA’ DENDROPHENOTYPES U L-BAŻI ĠENETIKA TAL-KAPAĊITÀ TA’ ADATTAMENT TAN-NIXFA. (Maltese)
    17 August 2022
    0 references
    PĒDĒJĀS DESMITGADĒS SAUSUMA TENDENCES IZRAISĪJA KOKU AUGŠANAS SAMAZINĀŠANOS UN MEŽU SAMAZINĀŠANĀS PROCESUS. JA ŠIE AUGŠANAS MODEĻI IR JĀPIELĀGO, LAI TIE ATBILSTU VIDES APSTĀKĻIEM, IZMANTOJOT FENOTIPISKO PLASTISKUMU UN/VAI EVOLŪCIJU, KLIMATA PĀRMAIŅĀM BŪTU JĀRADA SELEKTĪVS SPIEDIENS, KAS PAKĻAUTS PĀRMANTOJAMAI ADAPTĪVAI DINAMIKAI. TĀPĒC ŠO EKOLOĢISKI SVARĪGO IEZĪMJU ĢENĒTISKĀ UN EPIĢENĒTISKĀ MAINĪBA, PIEMĒRAM, KLIMATA UN AUGŠANAS JUTĪGUMA UN GĀZU APMAIŅAS REGULA, IR ĻOTI SVARĪGA, LAI PROGNOZĒTU SUGU SPĒJU REAĢĒT UZ PAŠREIZĒJĀM KLIMATA PĀRMAIŅĀM. FENOTIPISKĀS PAZĪMES PĀRMANTOJAMĪBA, ŠĀDA SAUSUMA JUTĪBA IR BŪTISKS PRIEKŠNOTEIKUMS POTENCIĀLI ADAPTĪVAI REAKCIJAI. NĀKAMĀS PAAUDZES SEKVENCĒŠANA APVIENOJUMĀ AR INDIVIDUĀLU KOKU KLIMATISKĀS AUGŠANAS JUTĪGUMU VARĒTU BŪT UZTICAMS VEIDS, KĀ KVANTITATĪVI NOTEIKT VIETĒJOS PIELĀGOJUMUS UN PAMATĀ ESOŠO ĢENĒTISKO PAMATU. TURKLĀT JAUNĀKIE ATKLĀJUMI APSTIPRINA, KA NEĢENĒTISKAS VARIĀCIJAS, KAS IEGŪTAS ORGANISMA DZĪVES LAIKĀ, DAŽKĀRT VAR TIKT NODOTAS PĒCNĀCĒJIEM EPIĢENĒTISKAS MANTOŠANAS CEĻĀ. TĀDĒJĀDI, EPIGENOME STRUKTŪRA ILGI DZĪVO KOKU, VAR MAINĪTIES AUGŠANAS LAIKĀ, UN ŠĀDAS IZMAIŅAS DAŽREIZ TIKTU MANTOTAS UZ REĢENERĀCIJU, KAS IZVEIDOTA SILTĀKOS UN ŽĀVĒTĀJU APSTĀKĻOS. ŠĀ PRIEKŠLIKUMA MĒRĶIS IR GŪT LABĀKU IZPRATNI PAR KOKU PIELĀGOŠANOS KLIMATAM, ŅEMOT VĒRĀ IZAUGSMES TENDENČU VIDES UN IEPRIEKŠĒJĀS PĀRVALDĪBAS MANTOJUMU. JO ĪPAŠI TIKS INTEGRĒTAS JAUNĀKĀS METODOLOĢISKĀS IZMAIŅAS, LAI PĒTĪTU ĢENĒTISKO UN EPIĢENĒTISKO KONTROLI ATTIECĪBĀ UZ KLIMATA PĀRMAIŅU JUTĪGUMU UN SPĒJU PIELĀGOTIES KLIMATA PĀRMAIŅĀM. TĀDĒJĀDI, SAISTOT DENDROEKOLOĢIJU UN GENOMIKAS METODES, MĒS CENŠAMIES IZSTRĀDĀT JAUNU FENOTIPU KLASI, KAS ATSPOGUĻO ATSEVIŠĶU KOKU REAKCIJU UZ KLIMATISKO MAINĪGUMU. APVIENOJOT ŠOS JAUNOS AR KLIMATU SAISTĪTOS FENOTIPUS AR ASOCIĀCIJAS ĢENĒTIKU, VAR IZVEIDOT SAIKNI STARP KOKU GENOTIPIEM, FENOTIPIEM UN KLIMATISKAJIEM IEROBEŽOJUMIEM. TURKLĀT ŠIE AR KLIMATU SAISTĪTIE FENOTIPI JĀPAKĻAUJ SELEKTĪVAM SPIEDIENAM, SNIEDZOT IESKATU, KĀ IDENTIFICĒT UN VALIDĒT KANDIDĀTGĒNUS, KAS IESAISTĪTI ŠĀDOS ADAPTĀCIJAS PROCESOS UN, IESPĒJAMS, PAKĻAUTI EPIĢENĒTISKAI EVOLŪCIJAI. KONKRĒTI, MĒS DOMĀJAM, KA KLIMATA UN IZAUGSMES JUTĪGUMS UN GĀZES APMAIŅAS REGULA NODROŠINĀS AR KLIMATU SAISTĪTUS FENOTIPUS, KAS PAKĻAUTI SELEKTĪVAM SPIEDIENAM, ĻAUJOT IDENTIFICĒT UN VALIDĒT KANDIDĀTGĒNUS, KAS IESAISTĪTI SAUSUMA PIELĀGOŠANĀ UN EPIĢENĒTISKAJĀ EVOLŪCIJĀ. TURKLĀT MĒS ARĪ DOMĀJAM, KA MEŽU APSAIMNIEKOŠANAS MANTOJUMS MODULĒ TO, CIK LIELĀ MĒRĀ ĢENĒTISKĀ UN EPIĢENĒTISKĀ MAINĪBA IR SAISTĪTA AR AUGŠANAS REAKCIJU UZ SAUSUMU. PRIEKŠLIKUMĀ GALVENĀ UZMANĪBA PIEVĒRSTA DIVĀM SAUSUMA ZIŅĀ JUTĪGĀM KOKU SUGĀM: ABIES ALBA UN ABIES PINSAPO, KURU MEŽI PĒDĒJOS GADOS IR PARĀDĪJUŠI PLAŠUS SAMAZINĀŠANĀS SIMPTOMUS. ŠEIT MĒS IEKĻAUJAM ABU SUGU LAUKA TERITORIJAS, KAS VEIDO KONTRASTĒJOŠU ZEMES IZMANTOŠANAS MANTOTO IETEKMI. ATTIECĪBĀ UZ A. ALBA MĒS IZMEKLĒSIM TRĪS POPULĀCIJAS, KAS ATRODAS SPĀNIJAS PIRENEJOS, BET A. PINSAPO IETVER POPULĀCIJAS, KAS ATRODAS SPĀNIJAS DIENVIDOS UN ZIEMEĻMAROKĀ. EKSPERIMENTĀLĀ PLĀNOJUMĀ IR INTEGRĒTA LAUKA UN EKSPERIMENTĀLĀ INFORMĀCIJA PAR ABU EGĻU SAUSUMA ADAPTĀCIJAS SPĒJU, KURU KRITISKOS MEŽUS JAU IR PĒTĪJUSI PĒTNIECĪBAS GRUPA, BET TAGAD MĒS MEKLĒJAM BŪTISKAS ATZIŅAS PAR DENDROPHENOTYPES NOTEIKŠANU UN SAUSUMA ADAPTĪVĀS SPĒJAS ĢENĒTISKO PAMATU. (Latvian)
    17 August 2022
    0 references
    V POSLEDNÝCH DESAŤROČIACH VIEDLI SUCHÁ K ZNÍŽENIU RASTU STROMOV A KLESANIU LESOV. AK JE POTREBNÉ TIETO MODELY RASTU PRISPÔSOBIŤ PODMIENKAM PROSTREDIA FENOTYPOVOU PLASTICITOU A/ALEBO EVOLUČNOU ADAPTÁCIOU, SÚČASNÉ MENIACE SA PODNEBIE BY MALO ZABEZPEČIŤ SELEKTÍVNY TLAK VYSTAVENÝ DEDIČNEJ ADAPTÍVNEJ DYNAMIKE. GENETICKÁ A EPIGENETICKÁ VARIABILITA V TÝCHTO EKOLOGICKY DÔLEŽITÝCH ZNAKOCH, AKO NAPRÍKLAD NARIADENIE O CITLIVOSTI NA RAST PODNEBIA A O VÝMENE PLYNU, SÚ PRETO KĽÚČOVÉ NA PREDPOVEDANIE SCHOPNOSTI DRUHOV REAGOVAŤ NA SÚČASNÉ KLIMATICKÉ ZMENY. DEDIČNOSŤ FENOTYPOVÉHO ZNAKU, AKO JE CITLIVOSŤ SUCHA, JE ZÁKLADNÝM PREDPOKLADOM PRE POTENCIÁLNE ADAPTÍVNE REAKCIE. SEKVENOVANIE NOVEJ GENERÁCIE SPOLU S INDIVIDUÁLNYMI CITLIVOSŤAMI NA RAST PODNEBIA STROMOV BY MOHLO BYŤ SPOĽAHLIVÝM SPÔSOBOM KVANTIFIKÁCIE MIESTNYCH ADAPTÁCIÍ A ZÁKLADNÉHO GENETICKÉHO ZÁKLADU. OKREM TOHO NEDÁVNE ZISTENIA PODPORUJÚ, ŽE NEGENETICKÉ VARIÁCIE ZÍSKANÉ POČAS ŽIVOTA ORGANIZMU MÔŽU BYŤ NIEKEDY PRENESENÉ NA POTOMSTVO EPIGENETICKÝM DEDIČSTVOM. PRETO SA EPIGENÓMOVÁ ŠTRUKTÚRA DLHO ŽIJÚCICH STROMOV MÔŽE POČAS RASTU MENIŤ A TAKÉTO ZMENY BY SA NIEKEDY ZDEDILI PO REGENERÁCII, KTORÁ VZNIKLA V TEPLEJŠÍCH A SUŠIACICH PODMIENKACH. CIEĽOM TOHTO NÁVRHU JE LEPŠIE POCHOPIŤ ADAPTÁCIU STROMOV NA KLÍMU, PRIČOM SA ZOHĽADNIA ENVIRONMENTÁLNE A MINULÉ DEDIČSTVO TRENDOV RASTU. KONKRÉTNE SA ZAČLENÍ NAJNOVŠÍ METODICKÝ VÝVOJ S CIEĽOM PRESKÚMAŤ GENETICKÉ A EPIGENETICKÉ KONTROLY CITLIVOSTI NA RAST PODNEBIA A SCHOPNOSTI PRISPÔSOBIŤ SA MENIACEJ SA KLÍME. PREPOJENÍM DENDROEKOLÓGIE A GENÓMOVÝCH METÓD SA TEDA SNAŽÍME VYVINÚŤ NOVÚ TRIEDU FENOTYPOV, KTORÉ ODRÁŽAJÚ JEDNOTLIVÉ REAKCIE STROMOV NA KLIMATICKÉ VÝKYVY. KOMBINÁCIA TÝCHTO NOVÝCH FENOTYPOV SÚVISIACICH S KLÍMOU S ASOCIÁCIOU GENETIKY MÔŽE VYTVORIŤ PREPOJENIE MEDZI GENOTYPMI STROMOV, FENOTYPMI A KLIMATICKÝMI OBMEDZENIAMI. OKREM TOHO BY TIETO FENOTYPY SÚVISIACE S KLÍMOU MALI BYŤ VYSTAVENÉ SELEKTÍVNEMU TLAKU, KTORÝ BY POSKYTOVAL PREHĽAD O IDENTIFIKÁCII A VALIDÁCII KANDIDÁTSKYCH GÉNOV ZAPOJENÝCH DO TAKÝCHTO ADAPTAČNÝCH PROCESOV A PRAVDEPODOBNE VYSTAVENÝ EPIGENETICKEJ EVOLÚCII. KONKRÉTNE PREDPOKLADÁME, ŽE NARIADENIE O CITLIVOSTI NA RAST KLÍMY A O VÝMENE PLYNU POSKYTNE FENOTYPY SÚVISIACE S KLÍMOU VYSTAVENÉ SELEKTÍVNEMU TLAKU, ČO UMOŽNÍ IDENTIFIKOVAŤ A VALIDOVAŤ KANDIDÁTSKE GÉNY, KTORÉ SA PODIEĽAJÚ NA ADAPTÁCII NA SUCHO A EPIGENETICKEJ EVOLÚCII. OKREM TOHO PREDPOKLADÁME, ŽE DEDIČSTVO OBHOSPODAROVANIA LESOV UPRAVUJE ROZSAH, V AKOM GENETICKÁ A EPIGENETICKÁ VARIABILITA SÚVISÍ S REAKCIAMI RASTU NA SUCHO. NÁVRH SA ZAMERIAVA NA DVA DRUHY STROMOV CITLIVÉ NA SUCHO: ABIES ALBA A ABIES PINSAPO, KTORÝCH LESY VYKAZOVALI V POSLEDNÝCH ROKOCH ROZSIAHLE PRÍZNAKY POKLESU. SEM PATRIA LOKALITY OBOCH DRUHOV, KTORÉ PREDSTAVUJÚ KONTRASTNÉ HISTORICKÉ ÚČINKY VYUŽÍVANIA PÔDY. V PRÍPADE A. ALBY BUDEME VYŠETROVAŤ TRI POPULÁCIE NACHÁDZAJÚCE SA V ŠPANIELSKYCH PYRENEJACH, ZATIAĽ ČO A. PINSAPO ZAHŔŇA POPULÁCIE NACHÁDZAJÚCE SA V JUŽNOM ŠPANIELSKU A SEVERNOM MAROKU. EXPERIMENTÁLNA KONŠTRUKCIA INTEGRUJE TERÉNNE A EXPERIMENTÁLNE INFORMÁCIE TÝKAJÚCE SA ADAPTAČNEJ SCHOPNOSTI OBOCH JEDĽOV, KTORÝCH KRITICKÉ LESY UŽ VÝSKUMNÝ TÍM PRESKÚMAL, ALE TERAZ HĽADÁME VÝZNAMNÉ POZNATKY O IDENTIFIKÁCII DENDROPHENOTYPES A GENETICKOM ZÁKLADE ADAPTAČNEJ KAPACITY SUCHA. (Slovak)
    17 August 2022
    0 references
    LE BLIANTA BEAGA ANUAS, SPREAG NA TREOCHTAÍ TRIOMACH LAGHDUITHE AR FHÁS CRANN AGUS PRÓISIS LAGHDAITHE FORAOISE. MÁS GÁ NA PATRÚIN FÁIS SIN A CHOIGEARTÚ CHUN GO MBEIDH SIAD IN OIRIÚINT DO NA DÁLAÍ COMHSHAOIL TRÍ PHLAISTEACHT FHEINITÍOPACH AGUS/NÓ TRÍ OIRIÚNÚ ÉABHLÓIDEACH, BA CHEART DON AERÁID ATHRAITHEACH REATHA BRÚ ROGHNAITHEACH A CHUR AR FÁIL A BHEADH FAOI RÉIR DINIMIC OIRIÚNAITHEACH INOIDHREACHTA. DÁ BHRÍ SIN, TÁ AN ATHRAITHEACHT GHÉINITEACH AGUS EIPIGINEACH SNA TRÉITHE SEO A BHFUIL TÁBHACHT ÉICEOLAÍOCH AG BAINT LEO, MAR AN RIALACHÁN MAIDIR LE HÍOGAIREACHT FÁIS AERÁIDE AGUS MALARTÚ GÁIS, RÍTHÁBHACHTACH CHUN AN CUMAS SPEICEAS A THUAR CHUN FREAGAIRT D’ATHRUITHE AERÁIDE ATÁ ANN FAOI LÁTHAIR. IS É AN INOIDHREACHT A BHAINEANN LE TRÉITH FEINITÍOPACH, ÍOGAIREACHT TRIOMACH DEN SÓRT SIN, AN RÉAMHRIACHTANAS RIACHTANACH LE HAGHAIDH FREAGAIRTÍ OIRIÚNAITHEACHA A D’FHÉADFADH A BHEITH ANN. D’FHÉADFADH SEICHEAMHÚ NA CHÉAD GHLÚINE EILE MAR AON LE HÍOGAIREACHT FÁIS AERÁIDE ATÁ BUNAITHE AR AN DUINE AONAIR A BHEITH INA BEALACH IONTAOFA CHUN OIRIÚNUITHE ÁITIÚLA AGUS AN BONN GÉINITEACH BUNÚSACH A CHAINNÍOCHTÚ. THAIRIS SIN, TACAÍONN TORTHAÍ LE DÉANAÍ GUR FÉIDIR ÉAGSÚLACHT NEAMH-GHÉINITEACH A FUARTHAS LE LINN SAOL ORGÁNACH A CHUR AR AGHAIDH UAIREANTA GO DTÍ SLIOCHT AG OIDHREACHT EPIGENETIC. DÁ RÉIR SIN, D’FHÉADFADH STRUCHTÚR EPIGENOME NA GCRANN FADA BEO ATHRÚ LE LINN FÁIS AGUS UAIREANTA BHEADH NA HATHRUITHE SIN MAR OIDHREACHT DON ATHGHINIÚINT, A BUNAÍODH FAOI CHOINNÍOLLACHA NÍOS TEO AGUS TRIOMADÓIR. IS É IS AIDHM DON TOGRA SEO TUISCINT NÍOS FEARR A FHÁIL AR OIRIÚNÚ CRANN DON AERÁID, AGUS AIRD Á TABHAIRT AR LEAGÁIDÍ BAINISTÍOCHTA COMHSHAOIL AGUS AR THREOCHTAÍ BAINISTÍOCHTA A BHÍ ANN ROIMHE SEO MAIDIR LE TREOCHTAÍ FÁIS. GO SONRACH, DÉANFAR FORBAIRTÍ MODHEOLAÍOCHTA LE DÉANAÍ A CHOMHTHÁTHÚ CHUN STAIDÉAR A DHÉANAMH AR NA RIALUITHE GÉINITEACHA AGUS EIPIGIGÉITEACHA A BHAINEANN LE HÍOGAIREACHT FÁIS AERÁIDE AGUS LE CUMAS OIRIÚNAITHEACH I LEITH NA HAERÁIDE ATÁ AG ATHRÚ. DÁ BHRÍ SIN, TRÍ MHODHANNA DENDROECOLOGY AGUS GÉANÓMAÍOCHA A NASCADH, DÉANAIMID IARRACHT AICME NUA FEINITÍOPAÍ A FHORBAIRT A LÉIRÍONN FREAGAIRTÍ CRAINN AONAIR AR ATHRAITHEACHT AERÁIDE. TRÍ NA FEINITÍOPAÍ NUA SEO A BHAINEANN LEIS AN AERÁID A CHOMHCHEANGAL LE GÉINITÍOPAÍ AN CHOMHLACHAIS, IS FÉIDIR NASC A BHUNÚ IDIR GÉINITÍOPAÍ, FEINITÍOPAÍ AGUS SRIANTA AERÁIDE NA GCRANN. INA THEANNTA SIN, BA CHEART NA FEINITÍOPAÍ SIN A BHAINEANN LEIS AN AERÁID A CHUR FAOI BHRÚ ROGHNAITHEACH, AG TABHAIRT LÉARGAIS CHUN GÉINTE IARRTHACHA A BHFUIL BAINT ACU LE PRÓISIS OIRIÚNAITHE DEN SÓRT SIN A SHAINAITHINT AGUS A BHAILÍOCHTÚ AGUS AR DÓCHA GO MBEIDH SIAD FAOI RÉIR ÉABHLÓID EIPIGIGÉITEACH. GO SONRACH, CUIRIMID IN IÚL GO GCUIRFIDH AN RIALACHÁN MAIDIR LE HÍOGAIREACHT FÁIS AERÁIDE AGUS MALARTÚ GÁIS FEINITÍOPAÍ A BHAINEANN LEIS AN AERÁID FAOI BHRÚ ROGHNAÍOCH AR FÁIL, RUD A FHÁGFAIDH GO MBEIFEAR IN ANN GÉINTE IARRTHACHA A BHFUIL BAINT ACU LE HOIRIÚNÚ TRIOMAIGH AGUS LE HÉABHLÓID EIPIGIGÉITEACH A SHAINAITHINT AGUS A BHAILÍOCHTÚ. THAIRIS SIN, TÁIMID HYPOTHESIZE FREISIN GO MODULATES OIDHREACHT BAINISTÍOCHTA FORAOISÍ A MHÉID A BHAINEANN LEIS AN ATHRAITHEACHT GHÉINITEACH AGUS EPIGENETIC A BHAINEANN LE FREAGAIRTÍ FÁIS AR THRIOMACH. DÍRÍTEAR SA TOGRA AR DHÁ SPEICEAS CRANN ATÁ ÍOGAIR Ó THRIOMACH: ABIES ALBA AGUS ABIES PINSAPO, A BHFUIL A FORAOISÍ LÉIRIGH COMHARTHAÍ MEATHLÚ FAIRSING LE BLIANTA BEAGA ANUAS. ANSEO, SAN ÁIREAMH AGAINN LÁITHREÁIN RÉIMSE AN DÁ SPEICEAS CUNTASAÍOCHT DO CODARSNACHT ÉIFEACHTAÍ LEAGÁIDE TALAMH-ÚSÁID. I GCÁS A. ALBA DÉANFAIMID IMSCRÚDÚ A DHÉANAMH AR THRÍ DHAONRA ATÁ LONNAITHE I PIRÉINÍ NA SPÁINNE, AGUS ÁIRÍTEAR A. PINSAPO DAONRAÍ ATÁ LONNAITHE I NDEISCEART NA SPÁINNE AGUS I MARACÓ THUAIDH. COMHTHÁTHAÍONN AN DEARADH TURGNAMHACH FAISNÉIS ALLAMUIGH AGUS THURGNAMHACH MAIDIR LE CUMAS OIRIÚNAITHEACH TRIOMAIGH AN DÁ GHIÚIS, A NDEARNA AN FHOIREANN TAIGHDE IMSCRÚDÚ AR A BHFORAOISÍ CRITICIÚLA CHEANA FÉIN, ACH ANOIS TÁIMID AG CUARDACH LÉARGAIS SHUNTASACHA AR SHAINAITHINT DENDROPHENOTYPES AGUS AR BHONN GÉINITEACH ACMHAINNE OIRIÚNAITHEACH TRIOMAIGH. (Irish)
    17 August 2022
    0 references
    V POSLEDNÍCH DESETILETÍCH VEDLY TRENDY SUCHA KE SNÍŽENÍ RŮSTU STROMŮ A PROCESŮ ÚBYTKU LESŮ. POKUD JE TŘEBA PŘIZPŮSOBIT TYTO VZORCE RŮSTU PODMÍNKÁM PROSTŘEDÍ FENOTYPICKOU PLASTICITOU A/NEBO EVOLUČNÍ ADAPTACÍ, MĚLO BY SOUČASNÉ MĚNÍCÍ SE PODNEBÍ ZAJISTIT SELEKTIVNÍ TLAK VYSTAVENÝ DĚDIČNÉ ADAPTIVNÍ DYNAMICE. GENETICKÁ A EPIGENETICKÁ VARIABILITA TĚCHTO EKOLOGICKY DŮLEŽITÝCH RYSŮ, JAKO JE CITLIVOST NA KLIMATICKÝ RŮST A NAŘÍZENÍ O VÝMĚNĚ PLYNU, MÁ PROTO ZÁSADNÍ VÝZNAM PRO PŘEDPOVÍDÁNÍ SCHOPNOSTI DRUHŮ REAGOVAT NA SOUČASNÉ ZMĚNY KLIMATU. DĚDIČNOST FENOTYPOVÉHO RYSU, JAKO JE CITLIVOST NA SUCHO, JE NEZBYTNÝM PŘEDPOKLADEM PRO POTENCIÁLNĚ ADAPTIVNÍ REAKCI. SPOLEHLIVÝM ZPŮSOBEM, JAK KVANTIFIKOVAT MÍSTNÍ PŘIZPŮSOBENÍ A ZÁKLADNÍ GENETICKOU ZÁKLADNU, BY MOHLO BÝT SEKVENOVÁNÍ PŘÍŠTÍ GENERACE SPOLU S INDIVIDUÁLNÍ CITLIVOSTÍ NA RŮST STROMŮ. KROMĚ TOHO NEDÁVNÉ NÁLEZY POTVRZUJÍ, ŽE NEGENETICKÁ VARIACE ZÍSKANÁ BĚHEM ŽIVOTA ORGANISMU MŮŽE BÝT NĚKDY PŘEDÁNA POTOMKŮM EPIGENETICKOU DĚDIČNOSTÍ. PROTO SE EPIGENOMOVÁ STRUKTURA DLOUHOŽIVÝCH STROMŮ MŮŽE BĚHEM RŮSTU MĚNIT A TYTO ZMĚNY BY NĚKDY BYLY ZDĚDĚNY REGENERACÍ, ZAVEDENOU ZA TEPLEJŠÍCH A SUŠŠÍCH PODMÍNEK. CÍLEM TOHOTO NÁVRHU JE LÉPE POROZUMĚT PŘIZPŮSOBENÍ STROMŮ KLIMATU S PŘIHLÉDNUTÍM K ENVIRONMENTÁLNÍM A DŘÍVĚJŠÍM ODKAZŮM NA RŮSTOVÉ TRENDY. KONKRÉTNĚ, NEDÁVNÝ METODICKÝ VÝVOJ BUDE ZAČLENĚN DO STUDIE GENETICKÉ A EPIGENETICKÉ KONTROLY CITLIVOSTI NA RŮST KLIMATU A SCHOPNOSTI PŘIZPŮSOBIT SE MĚNÍCÍMU SE KLIMATU. PROPOJENÍM DENDROEKOLOGICKÝCH A GENOMICKÝCH METOD SE TEDY SNAŽÍME VYVINOUT NOVOU TŘÍDU FENOTYPŮ, KTERÁ ODRÁŽÍ INDIVIDUÁLNÍ REAKCE STROMŮ NA KLIMATICKOU VARIABILITU. KOMBINACE TĚCHTO NOVÝCH FENOTYPŮ SOUVISEJÍCÍCH S KLIMATEM A ASOCIAČNÍ GENETIKY MŮŽE VYTVOŘIT VAZBU MEZI GENOTYPY STROMŮ, FENOTYPY A KLIMATICKÝMI OMEZENÍMI. KROMĚ TOHO BY TYTO FENOTYPY SOUVISEJÍCÍ S KLIMATEM MĚLY BÝT VYSTAVENY SELEKTIVNÍMU TLAKU A MĚLY BY POSKYTOVAT POZNATKY K IDENTIFIKACI A VALIDACI POTENCIÁLNÍCH GENŮ ZAPOJENÝCH DO TĚCHTO ADAPTAČNÍCH PROCESŮ A PRAVDĚPODOBNĚ VYSTAVENÝCH EPIGENETICKÉ EVOLUCI. KONKRÉTNĚ PŘEDPOKLÁDÁME, ŽE REGULACE CITLIVOSTI NA RŮST KLIMATU A VÝMĚNY PLYNU POSKYTNE FENOTYPY SOUVISEJÍCÍ S KLIMATEM VYSTAVENÉ SELEKTIVNÍMU TLAKU, COŽ UMOŽNÍ IDENTIFIKOVAT A VALIDOVAT KANDIDÁTSKÉ GENY ZAPOJENÉ DO ADAPTACE NA SUCHO A EPIGENETICKÉ EVOLUCE. KROMĚ TOHO SE TAKÉ DOMNÍVÁME, ŽE DĚDICTVÍ OBHOSPODAŘOVÁNÍ LESŮ MODULUJE DO TÉ MÍRY, ŽE GENETICKÁ A EPIGENETICKÁ VARIABILITA SOUVISÍ S REAKCEMI RŮSTU NA SUCHO. NÁVRH SE ZAMĚŘUJE NA DVA DRUHY STROMŮ CITLIVÉ NA SUCHO: ABBIES ALBA A ABIES PINSAPO, JEHOŽ LESY VYKAZOVALY V POSLEDNÍCH LETECH ROZSÁHLÉ PŘÍZNAKY ÚBYTKU. ZDE JSOU ZAHRNUTY POLNÍ LOKALITY OBOU DRUHŮ, KTERÉ PŘEDSTAVUJÍ KONTRASTNÍ ÚČINKY NA VYUŽÍVÁNÍ PŮDY. V PŘÍPADĚ A. ALBY BUDEME VYŠETŘOVAT TŘI POPULACE NACHÁZEJÍCÍ SE VE ŠPANĚLSKÝCH PYRENEJÍCH, ZATÍMCO A. PINSAPO ZAHRNUJE POPULACE NACHÁZEJÍCÍ SE V JIŽNÍM ŠPANĚLSKU A SEVERNÍM MAROKU. EXPERIMENTÁLNÍ NÁVRH INTEGRUJE TERÉNNÍ A EXPERIMENTÁLNÍ INFORMACE O SCHOPNOSTI ADAPTIVNÍHO SUCHA OBOU JEDLECH, JEJICHŽ KRITICKÉ LESY JIŽ VÝZKUMNÝ TÝM ZKOUMAL, ALE NYNÍ HLEDÁME VÝZNAMNÉ POZNATKY O IDENTIFIKACI DENDROPHENOTYPES A GENETICKÉ ZÁKLADY ADAPTIVNÍ KAPACITY SUCHA. (Czech)
    17 August 2022
    0 references
    Nas últimas décadas, as tendências provocadas induziram reduções do crescimento das árvores e processos de degradação florestal. Se estes factores de crescimento necessitarem de ser ajustados para se adaptarem às condições ambientais através da plasticidade fenotípica e/ou da adaptação evolutiva, o clima em mudança actual deve proporcionar uma pressão selectiva sujeita a dinâmicas adaptativas hereditárias. A HENCE, A VARIABILIDADE GENÉTICA E EPIGENETICA NESSES TRATAMENTOS ECOLOGICAMENTE IMPORTANTES, COMO REGULAMENTAÇÃO EM MATÉRIA DE SENSIBILIDADE CLIMÁTICA E DE INTERCÂMBIO DE GÁS, É CRUCIAL PARA PREVENIR A CAPACIDADE DAS ESPÉCIES DE RESPOSTA ÀS ALTERAÇÕES CLIMÁTICAS ACTUAIS. A HERITABILIDADE DE UM TRATAMENTO FENÓTIPICO, DESTAS SENSIBILIDADES PRODUZIDAS, É O PRÉ-REQUISITO ESSENCIAL PARA RESPOSTAS POTENCIAIS ADAPTÁVEIS. A SEQUÊNCIA DA Próxima Geração Acoplada À SENSIBILIDADE DO CLIMA DA ÁRVORE DE BASE INDIVIDUAL PODE SER UM MODO FIÁVEL DE QUANTIFICAR AS ADAPTAÇÕES LOCAIS E A BASE GENÉTICA SUBJACENTE. Além disso, as conclusões recentes apoiam que a variedade não genética adquirida durante a vida de um organismo pode ser transferida para o oferecimento por herança epigenética. A estrutura epigenómica das árvores vivas de longa duração pode mudar durante o crescimento e essas mudanças seriam hereditárias para a regeneração, estabelecida em condições de guerra e seca. A presente proposta destina-se a obter um melhor entendimento da adaptação das árvores ao clima, tendo em conta as legislações ambientais e de gestão passada das tendências de crescimento. ESPECIFICAMENTE, A EVOLUÇÃO METODOLOGICA RECENTE SERÁ INTEGRADA PARA ESTUDAR OS CONTROLOS GENÉTICOS E EPIGENETICOS DA SENSIBILIDADE DO CRESCIMENTO CLIMÁTICO E DA CAPACIDADE ADAPTÁVEL À MUDANÇA CLIMÁTICA. Assim, ao ligar a DENDROECOLOGIA e os MÉTODOS GENÓMICOS, tentamos desenvolver uma nova classe de fenótipos que reflictam as respostas individuais das árvores à variabilidade climática. A combinação destes novos fenótipos relacionados com o clima com a genética de associação pode estabelecer uma ligação entre os fenótipos, fenótipos e componentes químicos das árvores. Além disso, estes fenótipos relacionados com o clima devem ser sujeitos a pressões selectivas, que permitam identificar e validar os géneros candidatos envolvidos nesses processos de adaptação e, provavelmente, sujeitos a uma evolução epigenética. ESPECIFICAMENTE, HIPOTIZAMOS QUE A REGULAMENTAÇÃO SOBRE A SENSIBILIDADE DO CRESCIMENTO CLIMÁTICO E O INTERCÂMBIO DE GÁS FORNECERÁ FENÓTIPOS RELACIONADOS COM O CLIMA SUJEITOS A PRESSÃO SELECTIVA, PERMITINDO IDENTIFICAR E VALIDAR OS GÉNEROS CANDIDATOS ENVOLVIDOS NA ADAPTAÇÃO E EVOLUÇÃO EPIGENETICA. Além disso, também hipotetizamos que a LEGACIA DE GESTÃO DAS FLORESTAS MODULA A EXTENSÃO A QUE A VARIABILIDADE GENÉTICA E EPIGENÉTICA ESTÁ RELACIONADA COM AS RESPOSTAS DO CRESCIMENTO AO BEBIDAS. A PROPOSTA FOCO EM DOIS ESPÉCIES-ÁRVORE SENSÍVEIS: ABIES ALBA E ABIES PINSAPO, CUJAS FLORESTAS APRESENTAM SINTOMAS EXTENSIVOS DECLINADOS NOS ANOS RECENTES. Aqui, incluímos locais de campo de ambas as espécies que contam para combater os efeitos da utilização da terra. No caso da A. ALBA, vamos investigar três populações localizadas nas pirenas espanholas, enquanto a A. PINSAPO inclui populações localizadas na Espanha do Sul e em Marrocos do Norte. O PROJETO EXPERIMENTAL INTEGRA O DOMÍNIO E AS INFORMAÇÕES EXPERIMENTAIS RELATIVAS À CAPACIDADE ADAPTADA PELA PESQUISA, CUJAS FLORESTAS CRÍTICAS JÁ FORAM INVESTIGADAS PELA EQUIPA DE INVESTIGAÇÃO, MAS AGORA ESTAMOS À PROCURA DE INSPEÇÕES SIGNIFICATIVAS SOBRE A IDENTIFICAÇÃO DOS DENDROFENÓTIMOS E A BASE GENETICA DA CAPACIDADE ADAPTÁVEL PELO. (Portuguese)
    17 August 2022
    0 references
    VIIMASTEL AASTAKÜMNETEL PÕHJUSTASID PÕUASUUNDUMUSED PUUDE KASVU VÄHENEMIST JA METSA KAHANEMIST. KUI NEID KASVUMUDELEID ON VAJA KOHANDADA VASTAVALT KESKKONNATINGIMUSTELE FENOTÜÜBILISE PLASTILISUSE JA/VÕI EVOLUTSIOONILISE KOHANEMISE KAUDU, PEAKS PRAEGUNE MUUTUV KLIIMA TAGAMA VALIKULISE SURVE, MIS ALLUKS PÄRILIKULE KOHANEMISDÜNAAMIKALE. SEEGA ON NENDE ÖKOLOOGILISELT OLULISTE TUNNUSTE GENEETILINE JA EPIGENEETILINE VARIEERUVUS, NAGU KLIIMA-KASVUTUNDLIKKUS JA GAASIVAHETUSE REGULEERIMINE, VÄGA OLULISED LIIKIDE PROGNOOSIMISEKS, ET REAGEERIDA PRAEGUSTELE KLIIMAMUUTUSTELE. FENOTÜÜBILISE TUNNUSE PÄRILIKKUS, SELLINE PÕUATUNDLIKKUS, ON POTENTSIAALSELT KOHANEMISVÕIME OLULINE EELTINGIMUS. JÄRGMISE PÕLVKONNA JÄRJESTAMINE KOOS INDIVIDUAALSE KLIIMA- JA KASVUTUNDLIKKUSEGA VÕIB OLLA USALDUSVÄÄRNE VIIS KOHALIKE KOHANDUSTE JA NENDE ALUSEKS OLEVA GENEETILISE ALUSE KVANTIFITSEERIMISEKS. LISAKS KINNITAVAD HILJUTISED LEIUD, ET ORGANISMI ELU JOOKSUL OMANDATUD MITTEGENEETILINE VARIATSIOON VÕIB MÕNIKORD EDASI KANDUDA JÄRGLASTELE EPIGENEETILISE PÄRANDI KAUDU. SEEGA VÕIB PIKAEALISTE PUUDE EPIGENOOMILINE STRUKTUUR KASVU AJAL MUUTUDA NING MÕNIKORD PÄRITAKSE SELLISED MUUTUSED SOOJEMATES JA KUIVEMATES TINGIMUSTES LOODUD REGENEREERIMISELE. KÄESOLEVA ETTEPANEKU EESMÄRK ON SAADA PAREM ARUSAAM PUUDE KOHANEMISEST KLIIMAGA, VÕTTES ARVESSE KASVUSUUNDUMUSTE KESKKONNA- JA VARASEMAT MAJANDAMIST. EELKÕIGE INTEGREERITAKSE HILJUTISED METODOLOOGILISED ARENGUD, ET UURIDA GENEETILINE JA EPIGENEETILINE KONTROLL KLIIMA-KASVUTUNDLIKKUSE JA MUUTUVA KLIIMAGA KOHANEMISVÕIME ÜLE. SEEGA, ÜHENDADES DENDROEKOLOOGIA JA GENOOMILISED MEETODID, PÜÜAME ARENDADA UUT FENOTÜÜPIDE KLASSI, MIS PEEGELDAVAD INDIVIDUAALSEID PUUDE REAKTSIOONE KLIIMA MUUTLIKKUSELE. NENDE UUTE KLIIMAGA SEOTUD FENOTÜÜPIDE KOMBINEERIMINE ASSOTSIATSIOONIGENEETIKAGA VÕIB LUUA SEOSE PUUDE GENOTÜÜPIDE, FENOTÜÜPIDE JA KLIIMAPIIRANGUTE VAHEL. LISAKS TULEKS NENDELE KLIIMAGA SEOTUD FENOTÜÜPIDELE AVALDADA SELEKTIIVSET SURVET, MIS ANNAB TEAVET SELLISTE KOHANEMISPROTSESSIDEGA SEOTUD KANDIDAATGEENIDE KINDLAKSTEGEMISEKS JA VALIDEERIMISEKS NING TÕENÄOLISELT EPIGENEETILISE EVOLUTSIOONI LÄBIMISEKS. EELKÕIGE OLETAME, ET KLIIMA-KASVUTUNDLIKKUST JA GAASIVAHETUST KÄSITLEV MÄÄRUS ANNAB KLIIMAGA SEOTUD FENOTÜÜPIDELE VALIKULISE SURVE, MIS VÕIMALDAB TUVASTADA JA VALIDEERIDA PÕUAGA KOHANEMISE JA EPIGENEETILISE EVOLUTSIOONIGA SEOTUD KANDIDAATGEENE. LISAKS OLETAME KA, ET METSADE MAJANDAMISE PÄRAND MODULEERIB, KUIVÕRD GENEETILINE JA EPIGENEETILINE VARIEERUVUS ON SEOTUD KASVUREAKTSIOONIDEGA PÕUALE. ETTEPANEKUS KESKENDUTAKSE KAHELE PÕUATUNDLIKULE PUULIIGILE: ABIES ALBA JA ABIES PINSAPO, KELLE METSADES ON VIIMASTEL AASTATEL ESINENUD ULATUSLIKKE LANGUSSÜMPTOMEID. SIIN ON PÕLDPAIGAD MÕLEMA LIIGI ARVESSE KONTRASTSE MAAKASUTUSE PÄRAND MÕJU. A. ALBA PUHUL UURIME KOLME HISPAANIA PÜRENEEDE POPULATSIOONI, SAMAS KUI A. PINSAPO HÕLMAB LÕUNA-HISPAANIAS JA PÕHJA-MAROKOS ASUVAID POPULATSIOONE. EKSPERIMENTAALNE DISAIN ÜHENDAB VÄLI- JA EKSPERIMENTAALSE TEABE PÕUA KOHANEMISVÕIME KOHTA MÕLEMA NULU PUHUL, KELLE KRIITILISED METSAD ON UURIMISRÜHMA POOLT JUBA UURITUD, KUID NÜÜD OTSIME OLULISI TEADMISI DENDROPHENOTYPESI IDENTIFITSEERIMISE JA PÕUAGA KOHANEMISE VÕIME GENEETILISE ALUSE KOHTA. (Estonian)
    17 August 2022
    0 references
    AZ ELMÚLT ÉVTIZEDEKBEN AZ ASZÁLYOK A FÁK NÖVEKEDÉSÉNEK CSÖKKENÉSÉT ÉS AZ ERDŐK HANYATLÁSÁT IDÉZTÉK ELŐ. HA EZEKET A NÖVEKEDÉSI MINTÁKAT FENOTÍPUSOS PLASZTICITÁS ÉS/VAGY EVOLÚCIÓS ALKALMAZKODÁS RÉVÉN A KÖRNYEZETI FELTÉTELEKHEZ KELL IGAZÍTANI, A JELENLEGI VÁLTOZÓ ÉGHAJLATNAK SZELEKTÍV NYOMÁST KELL BIZTOSÍTANIA, AMELYET ÖRÖKÖLHETŐ ADAPTÍV DINAMIKÁNAK KELL ALÁVETNI. EZÉRT A GENETIKAI ÉS EPIGENETIKAI VARIABILITÁS EZEN ÖKOLÓGIAILAG FONTOS JELLEMZŐKBEN, MINT AZ ÉGHAJLAT-NÖVEKEDÉS ÉRZÉKENYSÉGÉRŐL ÉS A GÁZCSERÉRŐL SZÓLÓ RENDELET, DÖNTŐ FONTOSSÁGÚ AHHOZ, HOGY A FAJ KÉPES LEGYEN REAGÁLNI A JELENLEGI ÉGHAJLATI VÁLTOZÁSOKRA. A FENOTÍPUSOS TULAJDONSÁG, AZ ASZÁLYÉRZÉKENYSÉG ÖRÖKLHETŐSÉGE A POTENCIÁLISAN ADAPTÍV VÁLASZLÉPÉSEK ALAPVETŐ ELŐFELTÉTELE. A KÖVETKEZŐ GENERÁCIÓS SZEKVENÁLÁS ÉS AZ EGYÉNI ALAPÚ ÉGHAJLAT-NÖVEKEDÉSI ÉRZÉKENYSÉG MEGBÍZHATÓ MÓDJA LEHET A HELYI ALKALMAZKODÁSOK ÉS AZ ALAPUL SZOLGÁLÓ GENETIKAI ALAP SZÁMSZERŰSÍTÉSÉNEK. EMELLETT A LEGÚJABB MEGÁLLAPÍTÁSOK ALÁTÁMASZTJÁK, HOGY A SZERVEZET ÉLETE SORÁN SZERZETT NEM GENETIKAI VARIÁCIÓK NÉHA EPIGENETIKAI ÖRÖKLÉSSEL ÁTADHATÓK AZ UTÓDOKNAK. EZÉRT A HOSSZÚ ÉLETTARTAMÚ FÁK EPIGENOMSZERKEZETE A NÖVEKEDÉS SORÁN VÁLTOZHAT, ÉS AZ ILYEN VÁLTOZÁSOK NÉHA A MELEGEBB ÉS SZÁRAZABB KÖRÜLMÉNYEK KÖZÖTT LÉTREHOZOTT REGENERÁCIÓRA ÖRÖKLŐDNEK. E JAVASLAT CÉLJA, HOGY JOBBAN MEGÉRTSE A FÁK ÉGHAJLATHOZ VALÓ ALKALMAZKODÁSÁT, FIGYELEMBE VÉVE A NÖVEKEDÉSI TENDENCIÁK KÖRNYEZETI ÉS MÚLTBELI GAZDÁLKODÁSI HAGYOMÁNYAIT. KONKRÉTAN A LEGÚJABB MÓDSZERTANI FEJLESZTÉSEKET INTEGRÁLJÁK AZ ÉGHAJLATNÖVEKEDÉS ÉRZÉKENYSÉGE ÉS A VÁLTOZÓ ÉGHAJLATHOZ VALÓ ALKALMAZKODÓKÉPESSÉG GENETIKAI ÉS EPIGENETIKAI SZABÁLYOZÁSÁNAK TANULMÁNYOZÁSA CÉLJÁBÓL. ÍGY A DENDROÖKOLÓGIA ÉS A GENOMIKUS MÓDSZEREK ÖSSZEKAPCSOLÁSÁVAL ÚJ FENOTÍPUS-OSZTÁLYT PRÓBÁLUNK KIFEJLESZTENI, AMELYEK TÜKRÖZIK AZ EGYES FÁK ÉGHAJLATI VARIABILITÁSRA ADOTT VÁLASZAIT. AZ ÉGHAJLATTAL KAPCSOLATOS ÚJ FENOTÍPUSOK ÉS AZ ASSOCIATION GENETIKA KOMBINÁCIÓJA KAPCSOLATOT TEREMTHET A FÁK GENOTÍPUSAI, FENOTÍPUSAI ÉS ÉGHAJLATI KORLÁTAI KÖZÖTT. EZEN TÚLMENŐEN EZEKET AZ ÉGHAJLATTAL KAPCSOLATOS FENOTÍPUSOKAT SZELEKTÍV NYOMÁSNAK KELL ALÁVETNI, BETEKINTÉST NYÚJTVA AZ ILYEN ALKALMAZKODÁSI FOLYAMATOKBAN RÉSZT VEVŐ ÉS VALÓSZÍNŰLEG EPIGENETIKUS FEJLŐDÉSNEK KITETT JELÖLT GÉNEK AZONOSÍTÁSÁRA ÉS VALIDÁLÁSÁRA. KONKRÉTAN AZT FELTÉTELEZZÜK, HOGY AZ ÉGHAJLAT-NÖVEKEDÉS ÉRZÉKENYSÉGÉRŐL ÉS A GÁZCSERÉRŐL SZÓLÓ RENDELET SZELEKTÍV NYOMÁSNAK KITETT, ÉGHAJLATTAL KAPCSOLATOS FENOTÍPUSOKAT BIZTOSÍT, LEHETŐVÉ TÉVE AZ ASZÁLYHOZ VALÓ ALKALMAZKODÁSBAN ÉS AZ EPIGENETIKAI FEJLŐDÉSBEN RÉSZT VEVŐ JELÖLT GÉNEK AZONOSÍTÁSÁT ÉS VALIDÁLÁSÁT. EMELLETT AZT IS FELTÉTELEZZÜK, HOGY AZ ERDŐGAZDÁLKODÁS ÖRÖKSÉGE MODULÁLJA AZT A MÉRTÉKET, HOGY A GENETIKAI ÉS EPIGENETIKAI VARIABILITÁS AZ ASZÁLYRA ADOTT NÖVEKEDÉSI VÁLASZOKKAL FÜGG ÖSSZE. A JAVASLAT KÉT ASZÁLYÉRZÉKENY FAFAJRA ÖSSZPONTOSÍT: ABIES ALBA ÉS ABIES PINSAPO, AMELYNEK ERDŐI AZ ELMÚLT ÉVEKBEN KITERJEDT CSÖKKENÉSI TÜNETEKET MUTATTAK. ITT MINDKÉT FAJ MEZŐTERÜLETEI SZEREPELNEK, AMELYEK A TERÜLETHASZNÁLAT KONTRASZTOS UTÓHATÁSAIT JELENTIK. AZ A. ALBA ESETÉBEN A SPANYOL PIRENEUSOKBAN TALÁLHATÓ HÁROM POPULÁCIÓT VIZSGÁLJUK MEG, MÍG AZ A. PINSAPO MAGÁBAN FOGLALJA A DÉL-SPANYOLORSZÁGBAN ÉS ÉSZAK-MAROKKÓBAN TALÁLHATÓ POPULÁCIÓKAT. A KÍSÉRLETI TERVEZÉS INTEGRÁLJA A TEREPI ÉS KÍSÉRLETI INFORMÁCIÓKAT A KÉT FENYŐ ASZÁLY ALKALMAZKODÓ KÉPESSÉGÉRŐL, AMELYEK KRITIKUS ERDŐIT A KUTATÓCSOPORT MÁR MEGVIZSGÁLTA, DE MOST JELENTŐS BETEKINTÉST KERESÜNK A DENDROPHENOTYPES AZONOSÍTÁSÁBA ÉS AZ ASZÁLY ALKALMAZKODÓKÉPESSÉGÉNEK GENETIKAI ALAPJAIBA. (Hungarian)
    17 August 2022
    0 references
    ПРЕЗ ПОСЛЕДНИТЕ ДЕСЕТИЛЕТИЯ ТЕНДЕНЦИИТЕ ПРИ ЗАСУШАВАНЕТО ПРЕДИЗВИКАХА НАМАЛЯВАНЕ НА РАСТЕЖА НА ДЪРВЕТАТА И ПРОЦЕСИ НА УПАДЪК НА ГОРИТЕ. АКО ТЕЗИ МОДЕЛИ НА РАСТЕЖ ТРЯБВА ДА БЪДАТ АДАПТИРАНИ, ЗА ДА ОТГОВАРЯТ НА УСЛОВИЯТА НА ОКОЛНАТА СРЕДА ЧРЕЗ ФЕНОТИПНА ПЛАСТИЧНОСТ И/ИЛИ ЕВОЛЮЦИОННА АДАПТАЦИЯ, НАСТОЯЩИЯТ ПРОМЕНЯЩ СЕ КЛИМАТ СЛЕДВА ДА ОСИГУРИ СЕЛЕКТИВЕН НАТИСК, ПОДЛОЖЕН НА НАСЛЕДИМА АДАПТИВНА ДИНАМИКА. СЛЕДОВАТЕЛНО ГЕНЕТИЧНАТА И ЕПИГЕНЕТИЧНАТА ПРОМЕНЛИВОСТ НА ТЕЗИ ЕКОЛОГИЧНО ВАЖНИ ХАРАКТЕРИСТИКИ, КАТО ЧУВСТВИТЕЛНОСТ КЪМ ИЗМЕНЕНИЕТО НА КЛИМАТА И РЕГУЛИРАНЕ НА ОБМЕНА НА ГАЗ, СА ОТ РЕШАВАЩО ЗНАЧЕНИЕ ЗА ПРОГНОЗИРАНЕ НА СПОСОБНОСТТА НА ВИДОВЕТЕ ДА РЕАГИРАТ НА НАСТОЯЩИТЕ ПРОМЕНИ В КЛИМАТА. НАСЛЕДСТВЕНОСТТА НА ФЕНОТИПНА ХАРАКТЕРИСТИКА, ТАКАВА ЧУВСТВИТЕЛНОСТ КЪМ СУШИТЕ, Е СЪЩЕСТВЕНА ПРЕДПОСТАВКА ЗА ПОТЕНЦИАЛНО АДАПТИВНИ РЕАКЦИИ. СЕКВЕНИРАНЕТО ОТ СЛЕДВАЩО ПОКОЛЕНИЕ, СЪЧЕТАНО С ИНДИВИДУАЛНАТА ЧУВСТВИТЕЛНОСТ КЪМ ИЗМЕНЕНИЕТО НА КЛИМАТА И РАСТЕЖА НА ДЪРВЕТАТА, МОЖЕ ДА БЪДЕ НАДЕЖДЕН НАЧИН ЗА КОЛИЧЕСТВЕНО ОПРЕДЕЛЯНЕ НА МЕСТНИТЕ АДАПТАЦИИ И ОСНОВНАТА ГЕНЕТИЧНА ОСНОВА. ОСВЕН ТОВА, ПОСЛЕДНИТЕ ОТКРИТИЯ ПОДКРЕПЯТ, ЧЕ НЕГЕНЕТИЧНАТА ВАРИАЦИЯ, ПРИДОБИТА ПО ВРЕМЕ НА ЖИВОТА НА ОРГАНИЗМА, ПОНЯКОГА МОЖЕ ДА БЪДЕ ПРЕДАДЕНА НА ПОТОМСТВОТО ЧРЕЗ ЕПИГЕНЕТИЧНО НАСЛЕДСТВО. СЛЕДОВАТЕЛНО ЕПИГЕНОМНАТА СТРУКТУРА НА ДЪЛГОЖИВИТЕ ДЪРВЕТА МОЖЕ ДА СЕ ПРОМЕНИ ПО ВРЕМЕ НА РАСТЕЖА И ТАКИВА ПРОМЕНИ ПОНЯКОГА ЩЕ БЪДАТ НАСЛЕДЕНИ ОТ РЕГЕНЕРАЦИЯТА, УСТАНОВЕНА ПРИ ПО-ТОПЛИ И СУШИЛНИ УСЛОВИЯ. ЦЕЛТА НА НАСТОЯЩОТО ПРЕДЛОЖЕНИЕ Е ДА СЕ ПОСТИГНЕ ПО-ДОБРО РАЗБИРАНЕ НА АДАПТИРАНЕТО НА ДЪРВЕТАТА КЪМ КЛИМАТА, КАТО СЕ ВЗЕМАТ ПРЕДВИД ЕКОЛОГИЧНИТЕ И МИНАЛИТЕ УПРАВЛЕНСКИ ПОСЛЕДИЦИ ОТ ТЕНДЕНЦИИТЕ В РАСТЕЖА. ПО-КОНКРЕТНО, ПОСЛЕДНИТЕ МЕТОДОЛОГИЧНИ РАЗРАБОТКИ ЩЕ БЪДАТ ИНТЕГРИРАНИ, ЗА ДА СЕ ПРОУЧИ ГЕНЕТИЧНИЯТ И ЕПИГЕНЕТИЧНИЯТ КОНТРОЛ НА ЧУВСТВИТЕЛНОСТТА КЪМ ИЗМЕНЕНИЕТО НА КЛИМАТА И СПОСОБНОСТТА ЗА АДАПТИРАНЕ КЪМ ИЗМЕНЕНИЕТО НА КЛИМАТА. ПО ТОЗИ НАЧИН, ЧРЕЗ СВЪРЗВАНЕ НА ДЕНДРОЕКОЛОГИЯТА И ГЕНОМНИТЕ МЕТОДИ, НИЕ СЕ ОПИТВАМЕ ДА РАЗРАБОТИМ НОВ КЛАС ФЕНОТИПОВЕ, КОИТО ОТРАЗЯВАТ ИНДИВИДУАЛНИТЕ РЕАКЦИИ НА ДЪРВЕТАТА КЪМ КЛИМАТИЧНИТЕ КОЛЕБАНИЯ. КОМБИНАЦИЯТА ОТ ТЕЗИ НОВИ ФЕНОТИПОВЕ, СВЪРЗАНИ С КЛИМАТА, С ГЕНЕТИКАТА НА АСОЦИАЦИЯТА МОЖЕ ДА УСТАНОВИ ВРЪЗКА МЕЖДУ ГЕНОТИПОВЕТЕ НА ДЪРВЕТАТА, ФЕНОТИПОВЕТЕ И КЛИМАТИЧНИТЕ ОГРАНИЧЕНИЯ. ОСВЕН ТОВА ТЕЗИ СВЪРЗАНИ С КЛИМАТА ФЕНОТИПОВЕ СЛЕДВА ДА БЪДАТ ПОДЛОЖЕНИ НА СЕЛЕКТИВЕН НАТИСК, ПРЕДОСТАВЯЩ ИНФОРМАЦИЯ ЗА ИДЕНТИФИЦИРАНЕ И ВАЛИДИРАНЕ НА КАНДИДАТ-ГЕНИ, УЧАСТВАЩИ В ТАКИВА ПРОЦЕСИ НА АДАПТИРАНЕ И ВЕРОЯТНО ПОДЛОЖЕНИ НА ЕПИГЕНЕТИЧНА ЕВОЛЮЦИЯ. ПО-КОНКРЕТНО, ПРЕДПОЛАГАМЕ, ЧЕ ЧУВСТВИТЕЛНОСТТА КЪМ ИЗМЕНЕНИЕТО НА КЛИМАТА И ГАЗОВИЯТ ОБМЕН ЩЕ ОСИГУРЯТ СВЪРЗАНИ С КЛИМАТА ФЕНОТИПОВЕ, ПОДЛОЖЕНИ НА СЕЛЕКТИВЕН НАТИСК, КОЕТО ЩЕ ПОЗВОЛИ ДА СЕ ИДЕНТИФИЦИРАТ И ВАЛИДИРАТ КАНДИДАТ-ГЕНИ, УЧАСТВАЩИ В ПРИСПОСОБЯВАНЕТО КЪМ СУШАТА И ЕПИГЕНЕТИЧНАТА ЕВОЛЮЦИЯ. ОСВЕН ТОВА ПРЕДПОЛАГАМЕ, ЧЕ НАСЛЕДСТВОТО НА УПРАВЛЕНИЕТО НА ГОРИТЕ МОДУЛИРА СТЕПЕНТА, В КОЯТО ГЕНЕТИЧНОТО И ЕПИГЕНЕТИЧНОТО ВАРИРАНЕ СА СВЪРЗАНИ С РЕАКЦИИТЕ НА РАСТЕЖА НА СУШАТА. ПРЕДЛОЖЕНИЕТО СЕ СЪСРЕДОТОЧАВА ВЪРХУ ДВА ЧУВСТВИТЕЛНИ КЪМ СУШАТА ДЪРВЕСНИ ВИДА: ABIES ALBA И ABIES PINSAPO, ЧИИТО ГОРИ СА ПОКАЗАЛИ ЗНАЧИТЕЛНИ СИМПТОМИ НА УПАДЪК ПРЕЗ ПОСЛЕДНИТЕ ГОДИНИ. ТУК ВКЛЮЧВАМЕ ПОЛЕВИ ОБЕКТИ И НА ДВАТА ВИДА, ОТЧИТАЩИ КОНТРАСТНИТЕ ЕФЕКТИ ОТ ИЗПОЛЗВАНЕТО НА ЗЕМЯТА. В СЛУЧАЯ НА А. АЛБА ЩЕ ИЗСЛЕДВАМЕ ТРИ ПОПУЛАЦИИ, РАЗПОЛОЖЕНИ В ИСПАНСКИТЕ ПИРЕНЕИ, ДОКАТО A. PINSAPO ВКЛЮЧВА ПОПУЛАЦИИ, РАЗПОЛОЖЕНИ В ЮЖНА ИСПАНИЯ И СЕВЕРНА МАРОКО. ЕКСПЕРИМЕНТАЛНИЯТ ПРОЕКТ ВКЛЮЧВА ПОЛЕВА И ЕКСПЕРИМЕНТАЛНА ИНФОРМАЦИЯ ОТНОСНО КАПАЦИТЕТА ЗА АДАПТИРАНЕ НА ЗАСУШАВАНЕТО И НА ДВАТА ЕПИСКОПА, ЧИИТО КРИТИЧНИ ГОРИ ВЕЧЕ СА ИЗСЛЕДВАНИ ОТ ИЗСЛЕДОВАТЕЛСКИЯ ЕКИП, НО СЕГА ТЪРСИМ ЗНАЧИТЕЛНИ ПОЗНАНИЯ ЗА ИДЕНТИФИЦИРАНЕТО НА DENDROPHENOTYPES И ГЕНЕТИЧНАТА ОСНОВА НА КАПАЦИТЕТА ЗА ПРИСПОСОБЯВАНЕ КЪМ ЗАСУШАВАНЕТО. (Bulgarian)
    17 August 2022
    0 references
    PASTARAISIAIS DEŠIMTMEČIAIS SAUSROS LĖMĖ MEDŽIŲ AUGIMO MAŽĖJIMĄ IR MIŠKŲ NYKIMO PROCESUS. JEI ŠIUOS AUGIMO MODELIUS REIKIA PRITAIKYTI PRIE APLINKOS SĄLYGŲ, ATSIŽVELGIANT Į FENOTIPINĮ PLASTIŠKUMĄ IR (ARBA) EVOLIUCINĮ PRISITAIKYMĄ, DABARTINIS BESIKEIČIANTIS KLIMATAS TURĖTŲ UŽTIKRINTI ATRANKINĮ SPAUDIMĄ, KURIAM BŪDINGA PAVELDIMA PRISITAIKANTI DINAMIKA. TAIGI ŠIŲ EKOLOGINIU POŽIŪRIU SVARBIŲ BRUOŽŲ GENETINIS IR EPIGENETINIS KINTAMUMAS, KAIP ANTAI JAUTRUMO KLIMATO AUGIMUI IR DUJŲ MAINŲ REGLAMENTAS, YRA LABAI SVARBUS SIEKIANT NUMATYTI RŪŠIŲ GEBĖJIMĄ REAGUOTI Į DABARTINIUS KLIMATO POKYČIUS. FENOTIPINIO BRUOŽO, TOKIO JAUTRUMO SAUSRAI, PAVELDIMUMAS YRA BŪTINA SĄLYGA, KAD BŪTŲ GALIMA PRISITAIKYTI. NAUJOS KARTOS SEKOS NUSTATYMAS KARTU SU INDIVIDUALIU MEDŽIŲ KLIMATO IR AUGIMO JAUTRUMU GALI BŪTI PATIKIMAS BŪDAS KIEKYBIŠKAI ĮVERTINTI VIETOS PRISITAIKYMĄ IR PAGRINDINĮ GENETINĮ PAGRINDĄ. BE TO, NAUJAUSI DUOMENYS PATVIRTINA, KAD NEGENETINĖS VARIACIJOS, ĮGYTOS PER ORGANIZMO GYVENIMĄ, KARTAIS GALI BŪTI PERDUODAMOS PALIKUONIMS EPIGENETINIO PAVELDĖJIMO BŪDU. TAIGI ILGŲ MEDŽIŲ EPIGENOMINĖ STRUKTŪRA AUGIMO METU GALI KEISTIS, O TOKIE POKYČIAI KARTAIS BŪTŲ PAVELDĖTI Į REGENERACIJĄ, NUSTATYTĄ ŠILTESNĖMIS IR DŽIOVINTESNĖMIS SĄLYGOMIS. ŠIUO PASIŪLYMU SIEKIAMA GERIAU SUPRASTI MEDŽIŲ PRISITAIKYMĄ PRIE KLIMATO KAITOS, ATSIŽVELGIANT Į AUGIMO TENDENCIJŲ APLINKOSAUGOS IR PRAEITIES VALDYMO PALIKIMĄ. VISŲ PIRMA, NAUJAUSI METODINIAI POKYČIAI BUS INTEGRUOTI SIEKIANT IŠTIRTI KLIMATO KAITOS JAUTRUMO IR PRISITAIKYMO PRIE KLIMATO KAITOS GENETINĘ IR EPIGENETINĘ KONTROLĘ. TAIGI, SUSIEDAMI DENDROEKOLOGIJĄ IR GENOMINIUS METODUS, STENGIAMĖS SUKURTI NAUJĄ FENOTIPŲ KLASĘ, ATSPINDINČIĄ INDIVIDUALIUS MEDŽIO ATSAKĄ Į KLIMATO KINTAMUMĄ. ŠIŲ NAUJŲ SU KLIMATU SUSIJUSIŲ FENOTIPŲ DERINYS SU ASOCIATYVIAIS GENETINIAIS METODAIS GALI NUSTATYTI MEDŽIŲ GENOTIPŲ, FENOTIPŲ IR KLIMATO SUVARŽYMŲ RYŠĮ. BE TO, ŠIEMS SU KLIMATU SUSIJUSIEMS FENOTIPAMS TURĖTŲ BŪTI DAROMAS SELEKTYVUS SPAUDIMAS, SUTEIKIANT ĮŽVALGŲ, KAD BŪTŲ GALIMA NUSTATYTI IR PATVIRTINTI TOKIUS PRISITAIKYMO PROCESUOSE DALYVAUJANČIUS IR GALINČIUS PATIRTI EPIGENETINIUS GENUS. KONKREČIAI, MES MANOME, KAD KLIMATO AUGIMO JAUTRUMO IR DUJŲ MAINŲ REGLAMENTAS SUTEIKS SU KLIMATU SUSIJUSIŲ FENOTIPŲ, KURIEMS DAROMAS SELEKTYVUS SPAUDIMAS, LEIS NUSTATYTI IR PATVIRTINTI POTENCIALIUS GENUS, SUSIJUSIUS SU PRISITAIKYMU PRIE SAUSROS IR EPIGENETINE EVOLIUCIJA. BE TO, MES TAIP PAT TEIGIAME, KAD MIŠKŲ VALDYMO PALIKIMAS MODULIUOJA TOKĮ GENETINĮ IR EPIGENETINĮ KINTAMUMĄ, SUSIJUSĮ SU AUGIMO REAGAVIMU Į SAUSRĄ. PASIŪLYME DAUGIAUSIA DĖMESIO SKIRIAMA DVIEM SAUSROMS JAUTRIOMS MEDŽIŲ RŪŠIMS: ABIES ALBA IR ABIES PINSAPO, KURIO MIŠKAI PASTARAISIAIS METAIS LABAI SUMAŽĖJO. ČIA MES ĮTRAUKIAME ABIEJŲ RŪŠIŲ LAUKO TERITORIJAS, KURIOSE ATSIŽVELGIAMA Į KONTRASTINGĄ ŽEMĖS NAUDOJIMO PALIKIMO POVEIKĮ. A. ALBA ATVEJU MES TIRSIME TRIS POPULIACIJAS, ESANČIAS ISPANIJOS PIRĖNUOSE, O A. PINSAPO APIMA POPULIACIJAS, ESANČIAS PIETŲ ISPANIJOJE IR ŠIAURĖS MAROKE. EKSPERIMENTINIS PROJEKTAS APIMA LAUKO IR EKSPERIMENTINĘ INFORMACIJĄ APIE SAUSROS PRISITAIKYMĄ PRIE SAUSROS, KURIŲ KRITINIUS MIŠKUS JAU TYRĖ MOKSLINIŲ TYRIMŲ KOMANDA, TAČIAU DABAR MES IEŠKOME REIKŠMINGŲ ĮŽVALGŲ APIE DENDROPHENOTYPES NUSTATYMĄ IR SAUSROS ADAPTYVUMO GENETINĮ PAGRINDĄ. (Lithuanian)
    17 August 2022
    0 references
    POSLJEDNJIH DESETLJEĆA TRENDOVI SUŠA POTAKNULI SU SMANJENJE RASTA STABALA I PROCESE PROPADANJA ŠUMA. AKO JE TE OBRASCE RASTA POTREBNO PRILAGODITI KAKO BI ODGOVARALI OKOLIŠNIM UVJETIMA PUTEM FENOTIPSKE PLASTIČNOSTI I/ILI EVOLUCIJSKE PRILAGODBE, TRENUTAČNA KLIMA KOJA SE MIJENJA TREBALA BI OSIGURATI SELEKTIVNI PRITISAK PODVRGNUT NASLJEDNOJ PRILAGODLJIVOJ DINAMICI. STOGA SU GENETSKA I EPIGENETSKA VARIJABILNOST TIH EKOLOŠKI VAŽNIH OSOBINA, KAO ŠTO SU UREDBA O OSJETLJIVOSTI NA KLIMATSKE PROMJENE I RAZMJENI PLINA, KLJUČNI ZA PREDVIĐANJE MOGUĆNOSTI ODGOVORA NA TRENUTAČNE KLIMATSKE PROMJENE VRSTE. HERITABILNOST FENOTIPSKE OSOBINE, TAKVA OSJETLJIVOST NA SUŠU, KLJUČAN JE PREDUVJET ZA POTENCIJALNO PRILAGODLJIVE REAKCIJE. SEKVENCIRANJE SLJEDEĆE GENERACIJE U KOMBINACIJI S OSJETLJIVOŠĆU NA KLIMATSKE PROMJENE NA TEMELJU POJEDINAČNIH STABALA MOŽE BITI POUZDAN NAČIN KVANTIFICIRANJA LOKALNIH PRILAGODBI I TEMELJNE GENETSKE OSNOVE. OSIM TOGA, NEDAVNI NALAZI PODRŽAVAJU DA SE NEGENETSKE VARIJACIJE STEČENE TIJEKOM ŽIVOTA ORGANIZMA PONEKAD MOGU PRENIJETI NA POTOMSTVO EPIGENETSKIM NASLJEĐIVANJEM. DAKLE, EPIGENOMSKA STRUKTURA DUGOVJEČNIH STABALA MOŽE SE PROMIJENITI TIJEKOM RASTA I TAKVE PROMJENE PONEKAD BI SE NASLIJEDILE REGENERACIJE, USPOSTAVLJENE POD TOPLIJIM UVJETIMA I UVJETIMA SUŠENJA. CILJ JE OVOG PRIJEDLOGA BOLJE RAZUMIJEVANJE PRILAGODBE STABALA KLIMATSKIM PROMJENAMA UZIMAJUĆI U OBZIR OKOLIŠNE I PRIJAŠNJE NASLIJEĐE TRENDOVA RASTA. KONKRETNO, NEDAVNI METODOLOŠKI RAZVOJ BIT ĆE INTEGRIRAN U PROUČAVANJE GENETSKE I EPIGENETSKE KONTROLE OSJETLJIVOSTI NA RAST KLIME I SPOSOBNOSTI PRILAGODBE KLIMATSKIM PROMJENAMA. DAKLE, POVEZUJUĆI DENDROEKOLOGIJU I GENOMSKE METODE, POKUŠAVAMO RAZVITI NOVU KLASU FENOTIPOVA KOJI ODRAŽAVAJU INDIVIDUALNE REAKCIJE STABLA NA KLIMATSKE VARIJABILNOSTI. KOMBINACIJOM TIH NOVIH FENOTIPOVA POVEZANIH S KLIMOM I ASOCIJACIJSKE GENETIKE MOŽE SE USPOSTAVITI VEZA IZMEĐU GENOTIPOVA DRVEĆA, FENOTIPOVA I KLIMATSKIH OGRANIČENJA. NADALJE, TI FENOTIPOVI POVEZANI S KLIMOM TREBALI BI BITI PODVRGNUTI SELEKTIVNOM PRITISKU, PRUŽAJUĆI UVID U UTVRĐIVANJE I POTVRĐIVANJE GENA KANDIDATA UKLJUČENIH U TAKVE PROCESE PRILAGODBE I VJEROJATNO PODVRGNUTI EPIGENETSKOJ EVOLUCIJI. KONKRETNO, PRETPOSTAVLJAMO DA ĆE SE UREDBOM O OSJETLJIVOSTI NA RAST KLIME I IZMJENI PLINA OSIGURATI FENOTIPOVI POVEZANI S KLIMOM IZLOŽENI SELEKTIVNOM PRITISKU, ČIME ĆE SE OMOGUĆITI UTVRĐIVANJE I POTVRĐIVANJE GENA KANDIDATA UKLJUČENIH U PRILAGODBU SUŠI I EPIGENETSKU EVOLUCIJU. OSIM TOGA, PRETPOSTAVLJAMO I DA NASLJEĐE GOSPODARENJA ŠUMAMA MODULIRA MJERU U KOJOJ SU GENETSKA I EPIGENETSKA VARIJABILNOST POVEZANA S ODGOVORIMA RASTA NA SUŠU. PRIJEDLOG JE USMJEREN NA DVIJE VRSTE DRVEĆA OSJETLJIVE NA SUŠU: ABIES ALBA I ABIES PINSAPO, ČIJE SU ŠUME POKAZALE ZNATNE SIMPTOME PADA POSLJEDNJIH GODINA. OVDJE SU UKLJUČENA TERENSKA PODRUČJA OBIJU VRSTA KOJA ČINE KONTRASTNE UČINKE NASLIJEĐENOG KORIŠTENJA ZEMLJIŠTA. U SLUČAJU A. ALBE ĆEMO ISTRAŽITI TRI POPULACIJE KOJE SE NALAZE U ŠPANJOLSKIM PIRENEJIMA, DOK A. PINSAPO UKLJUČUJE POPULACIJE KOJE SE NALAZE U JUŽNOJ ŠPANJOLSKOJ I SJEVERNOM MAROKU. EKSPERIMENTALNI DIZAJN OBJEDINJUJE TERENSKE I EKSPERIMENTALNE INFORMACIJE O KAPACITETU PRILAGODBE SUŠE OBJE JELE, ČIJE JE KRITIČNE ŠUME VEĆ ISTRAŽIVAO ISTRAŽIVAČKI TIM, ALI SADA TRAŽIMO ZNAČAJNE SPOZNAJE O IDENTIFIKACIJI DENDROPHENOTYPES I GENETSKOJ OSNOVI KAPACITETA PRILAGODBE SUŠE. (Croatian)
    17 August 2022
    0 references
    UNDER DE SENASTE ÅRTIONDENA HAR TRENDERNA FÖR TORKA LETT TILL ATT TRÄDENS TILLVÄXT MINSKAR OCH ATT SKOGEN MINSKAR. OM DESSA TILLVÄXTMÖNSTER BEHÖVER ANPASSAS TILL MILJÖFÖRHÅLLANDENA GENOM FENOTYPISK PLASTICITET OCH/ELLER EVOLUTIONÄR ANPASSNING, BÖR DET NUVARANDE FÖRÄNDERLIGA KLIMATET GE ETT SELEKTIVT TRYCK SOM UTSÄTTS FÖR ÄRFTLIG ADAPTIV DYNAMIK. DÄRFÖR ÄR DEN GENETISKA OCH EPIGENETISKA VARIATIONEN I DESSA EKOLOGISKT VIKTIGA EGENSKAPER, SOM KLIMAT-TILLVÄXTKÄNSLIGHET OCH GASUTBYTESFÖRORDNING, AVGÖRANDE FÖR ATT FÖRUTSÄGA ARTERNAS FÖRMÅGA ATT REAGERA PÅ AKTUELLA KLIMATFÖRÄNDRINGAR. ÄRFTLIGHETEN HOS EN FENOTYPISK EGENSKAP, SÅDAN TORKAKÄNSLIGHET, ÄR DEN GRUNDLÄGGANDE FÖRUTSÄTTNINGEN FÖR POTENTIELLT ANPASSNINGSBARA REAKTIONER. NÄSTA GENERATIONS SEKVENSERING I KOMBINATION MED INDIVIDUELL KLIMAT-TILLVÄXTKÄNSLIGHET FÖR TRÄD KAN VARA ETT TILLFÖRLITLIGT SÄTT ATT KVANTIFIERA LOKALA ANPASSNINGAR OCH DEN UNDERLIGGANDE GENETISKA GRUNDEN. DESSUTOM STÖDER DE SENASTE RÖNEN ATT ICKE-GENETISK VARIATION SOM FÖRVÄRVATS UNDER EN ORGANISMS LIV IBLAND KAN FÖRAS VIDARE TILL AVKOMMAN GENOM EPIGENETISKT ARV. DÄRFÖR KAN EPIGENOMSTRUKTUREN HOS LÅNGLIVADE TRÄD FÖRÄNDRAS UNDER TILLVÄXT OCH SÅDANA FÖRÄNDRINGAR SKULLE IBLAND VARA ÄRVDA TILL REGENERERINGEN, ETABLERAD UNDER VARMARE OCH TORRARE FÖRHÅLLANDEN. SYFTET MED DETTA FÖRSLAG ÄR ATT FÅ EN BÄTTRE FÖRSTÅELSE FÖR TRÄDENS ANPASSNING TILL KLIMATET MED BEAKTANDE AV DE MILJÖMÄSSIGA OCH TIDIGARE FÖRVALTNINGSMÄSSIGA ARVEN FRÅN TILLVÄXTTRENDER. DEN SENASTE TIDENS METODUTVECKLING KOMMER ATT INTEGRERAS FÖR ATT STUDERA GENETISKA OCH EPIGENETISKA KONTROLLER AV KLIMATTILLVÄXTKÄNSLIGHET OCH ANPASSNINGSFÖRMÅGA TILL KLIMATFÖRÄNDRINGAR. GENOM ATT KOPPLA SAMMAN DENDROEKOLOGI OCH GENOMISKA METODER FÖRSÖKER VI UTVECKLA EN NY KLASS AV FENOTYPER SOM ÅTERSPEGLAR INDIVIDUELLA TRÄDSVARNINGAR PÅ KLIMATVARIABILITETEN. KOMBINATIONEN AV DESSA NYA KLIMATRELATERADE FENOTYPER MED ASSOCIATION GENETIK KAN SKAPA EN KOPPLING MELLAN TRÄDGENOTYPER, FENOTYPER OCH KLIMATBEGRÄNSNINGAR. DESSUTOM BÖR DESSA KLIMATRELATERADE FENOTYPER UTSÄTTAS FÖR SELEKTIVT TRYCK, VILKET GER INSIKTER FÖR ATT IDENTIFIERA OCH VALIDERA KANDIDATGENER SOM ÄR INVOLVERADE I SÅDANA ANPASSNINGSPROCESSER OCH SANNOLIKT UTSÄTTS FÖR EPIGENETISK UTVECKLING. SPECIFIKT ANTAR VI ATT KLIMAT-TILLVÄXTKÄNSLIGHET OCH GASUTBYTESFÖRORDNING KOMMER ATT GE KLIMATRELATERADE FENOTYPER SOM UTSÄTTS FÖR SELEKTIVT TRYCK, VILKET GÖR DET MÖJLIGT ATT IDENTIFIERA OCH VALIDERA KANDIDATGENER SOM ÄR INVOLVERADE I TORKAANPASSNING OCH EPIGENETISK UTVECKLING. DESSUTOM ANTAR VI OCKSÅ ATT SKOGSFÖRVALTNINGENS ARV MODULERAR I VILKEN UTSTRÄCKNING DEN GENETISKA OCH EPIGENETISKA VARIATIONEN ÄR KOPPLAD TILL TILLVÄXTREAKTIONER PÅ TORKA. FÖRSLAGET ÄR INRIKTAT PÅ TVÅ ARTER SOM ÄR KÄNSLIGA FÖR TORKA: ABIES ALBA OCH ABIES PINSAPO, VARS SKOGAR HAR UPPVISAT OMFATTANDE NEDGÅNGSSYMPTOM UNDER DE SENASTE ÅREN. HÄR INKLUDERAR VI FÄLTPLATSER FÖR BÅDA ARTERNA SOM STÅR FÖR KONTRASTERANDE EFFEKTER PÅ MARKANVÄNDNINGEN. NÄR DET GÄLLER A. ALBA KOMMER VI ATT UNDERSÖKA TRE POPULATIONER I DE SPANSKA PYRENÉERNA, MEDAN A. PINSAPO INKLUDERAR POPULATIONER I SÖDRA SPANIEN OCH NORRA MAROCKO. DEN EXPERIMENTELLA DESIGNEN INTEGRERAR FÄLT- OCH EXPERIMENTELL INFORMATION OM TORKANS ANPASSNINGSFÖRMÅGA HOS BÅDA GRANARNA, VARS KRITISKA SKOGAR REDAN HAR UNDERSÖKTS AV FORSKARGRUPPEN, MEN NU SÖKER VI EFTER BETYDANDE INSIKTER OM IDENTIFIERINGEN AV DENDROPHENOTYPES OCH GENETISK BAS FÖR TORKA ADAPTIV KAPACITET. (Swedish)
    17 August 2022
    0 references
    ÎN ULTIMELE DECENII, TENDINȚELE SECETEI AU DETERMINAT REDUCERI ALE CREȘTERII ARBORILOR ȘI PROCESE DE DECLIN FORESTIER. ÎN CAZUL ÎN CARE ACESTE MODELE DE CREȘTERE TREBUIE SĂ FIE AJUSTATE PENTRU A CORESPUNDE CONDIȚIILOR DE MEDIU PRIN PLASTICITATE FENOTIPICĂ ȘI/SAU ADAPTARE EVOLUTIVĂ, CLIMATUL ACTUAL ÎN SCHIMBARE AR TREBUI SĂ ASIGURE O PRESIUNE SELECTIVĂ SUPUSĂ UNEI DINAMICI ADAPTIVE EREDITARE. PRIN URMARE, VARIABILITATEA GENETICĂ ȘI EPIGENETICĂ A ACESTOR TRĂSĂTURI IMPORTANTE DIN PUNCT DE VEDERE ECOLOGIC, CUM AR FI SENSIBILITATEA LA SCHIMBĂRILE CLIMATICE ȘI REGULAMENTUL PRIVIND SCHIMBUL DE GAZE, SUNT ESENȚIALE PENTRU A ANTICIPA CAPACITATEA SPECIEI DE A REACȚIONA LA SCHIMBĂRILE CLIMATICE ACTUALE. ERITABILITATEA UNEI TRĂSĂTURI FENOTIPICE, O ASTFEL DE SENSIBILITATE LA SECETĂ, ESTE CONDIȚIA ESENȚIALĂ PENTRU RĂSPUNSURI POTENȚIAL ADAPTIVE. SECVENȚIEREA DE GENERAȚIE URMĂTOARE CUPLATĂ CU SENSIBILITATEA INDIVIDUALĂ LA SCHIMBĂRILE CLIMATICE A ARBORILOR AR PUTEA FI O MODALITATE FIABILĂ DE CUANTIFICARE A ADAPTĂRILOR LOCALE ȘI A BAZEI GENETICE SUBIACENTE. ÎN PLUS, DESCOPERIRILE RECENTE SUSȚIN CĂ VARIAȚIA NON-GENETICĂ DOBÂNDITĂ ÎN TIMPUL VIEȚII UNUI ORGANISM POATE FI UNEORI TRANSMISĂ DESCENDENȚILOR PRIN MOȘTENIRE EPIGENETICĂ. PRIN URMARE, STRUCTURA EPIGENOMULUI ARBORILOR CU VIAȚĂ LUNGĂ SE POATE SCHIMBA ÎN TIMPUL CREȘTERII ȘI, UNEORI, ASTFEL DE SCHIMBĂRI AR FI MOȘTENITE LA REGENERARE, STABILITĂ ÎN CONDIȚII MAI CALDE ȘI MAI USCATE. PREZENTA PROPUNERE VIZEAZĂ O MAI BUNĂ ÎNȚELEGERE A ADAPTĂRII ARBORILOR LA CLIMĂ, ȚINÂND SEAMA DE MOȘTENIRILE DE MEDIU ȘI DE GESTIONARE ANTERIOARE ALE TENDINȚELOR DE CREȘTERE. MAI PRECIS, EVOLUȚIILE METODOLOGICE RECENTE VOR FI INTEGRATE PENTRU A STUDIA CONTROALELE GENETICE ȘI EPIGENETICE ALE SENSIBILITĂȚII LA CREȘTEREA CLIMATICĂ ȘI ALE CAPACITĂȚII DE ADAPTARE LA SCHIMBĂRILE CLIMATICE. ASTFEL, PRIN LEGAREA DENDROECOLOGIEI CU METODELE GENOMICE, ÎNCERCĂM SĂ DEZVOLTĂM O NOUĂ CLASĂ DE FENOTIPURI CARE REFLECTĂ RĂSPUNSURILE INDIVIDUALE ALE ARBORILOR LA VARIABILITATEA CLIMATICĂ. COMBINAȚIA DINTRE ACESTE NOI FENOTIPURI LEGATE DE CLIMĂ ȘI GENETICA ASOCIAȚIEI POATE STABILI O LEGĂTURĂ ÎNTRE GENOTIPURILE ARBORILOR, FENOTIPURILE ȘI CONSTRÂNGERILE CLIMATICE. ÎN PLUS, ACESTE FENOTIPURI LEGATE DE CLIMĂ AR TREBUI SĂ FIE SUPUSE UNEI PRESIUNI SELECTIVE, OFERIND INFORMAȚII PENTRU IDENTIFICAREA ȘI VALIDAREA GENELOR CANDIDATE IMPLICATE ÎN ASTFEL DE PROCESE DE ADAPTARE ȘI SUSCEPTIBILE DE A FI SUPUSE EVOLUȚIEI EPIGENETICE. ÎN MOD SPECIFIC, PRESUPUNEM CĂ SENSIBILITATEA LA CREȘTEREA CLIMATICĂ ȘI REGULAMENTUL PRIVIND SCHIMBUL DE GAZE VOR FURNIZA FENOTIPURI LEGATE DE CLIMĂ SUPUSE UNEI PRESIUNI SELECTIVE, PERMIȚÂND IDENTIFICAREA ȘI VALIDAREA GENELOR CANDIDATE IMPLICATE ÎN ADAPTAREA LA SECETĂ ȘI ÎN EVOLUȚIA EPIGENETICĂ. ÎN PLUS, PRESUPUNEM, DE ASEMENEA, CĂ GESTIONAREA PĂDURILOR MODULEAZĂ MĂSURA ÎN CARE VARIABILITATEA GENETICĂ ȘI EPIGENETICĂ ESTE LEGATĂ DE RĂSPUNSURILE DE CREȘTERE LA SECETĂ. PROPUNEREA SE AXEAZĂ PE DOUĂ SPECII DE ARBORI SENSIBILE LA SECETĂ: ABIES ALBA ȘI ABIES PINSAPO, ALE CĂROR PĂDURI AU PREZENTAT SIMPTOME EXTINSE DE DECLIN ÎN ULTIMII ANI. AICI, INCLUDEM SITURI DE TEREN ALE AMBELOR SPECII CARE REPREZINTĂ EFECTELE MOȘTENITE CONTRASTANTE ALE UTILIZĂRII TERENURILOR. ÎN CAZUL LUI A. ALBA VOM INVESTIGA TREI POPULAȚII SITUATE ÎN PIRINEII SPANIOLI, ÎN TIMP CE A. PINSAPO INCLUDE POPULAȚII SITUATE ÎN SUDUL SPANIEI ȘI NORDUL MAROCULUI. PROIECTUL EXPERIMENTAL INTEGREAZĂ INFORMAȚII DE TEREN ȘI EXPERIMENTALE CU PRIVIRE LA CAPACITATEA DE ADAPTARE LA SECETĂ A CELOR DOI PRIMARI, ALE CĂROR PĂDURI CRITICE AU FOST DEJA INVESTIGATE DE CĂTRE ECHIPA DE CERCETARE, DAR ACUM CĂUTĂM PERSPECTIVE SEMNIFICATIVE PRIVIND IDENTIFICAREA DENDROPHENOTYPES ȘI BAZA GENETICĂ A CAPACITĂȚII DE ADAPTARE LA SECETĂ. (Romanian)
    17 August 2022
    0 references
    V ZADNJIH DESETLETJIH SO TRENDI SUŠE POVZROČILI ZMANJŠANJE RASTI DREVES IN PROCESE UPADANJA GOZDOV. ČE JE TREBA TE VZORCE RASTI PRILAGODITI OKOLJSKIM RAZMERAM S FENOTIPSKO PLASTIČNOSTJO IN/ALI EVOLUCIJSKO PRILAGODITVIJO, MORA SEDANJE SPREMINJAJOČE SE PODNEBJE ZAGOTOVITI SELEKTIVEN PRITISK, IZPOSTAVLJEN DEDNI PRILAGODLJIVI DINAMIKI. ZATO JE GENETSKA IN EPIGENETIČNA VARIABILNOST TEH EKOLOŠKO POMEMBNIH LASTNOSTI, KOT STA UREDBA O OBČUTLJIVOSTI NA PODNEBJE IN RAST TER IZMENJAVI PLINA, KLJUČNEGA POMENA ZA NAPOVEDOVANJE SPOSOBNOSTI ZA ODZIVANJE NA TRENUTNE PODNEBNE SPREMEMBE. DEDNOST FENOTIPSKE LASTNOSTI, KOT JE OBČUTLJIVOST NA SUŠO, JE BISTVENI POGOJ ZA POTENCIALNO PRILAGODLJIVE ODZIVE. ZAPOREDJE NASLEDNJE GENERACIJE SKUPAJ Z OBČUTLJIVOSTJO DREVES NA PODNEBJE IN RAST, KI TEMELJI NA POSAMEZNIH DREVESIH, JE LAHKO ZANESLJIV NAČIN ZA KOLIČINSKO OPREDELITEV LOKALNIH PRILAGODITEV IN OSNOVNE GENETSKE PODLAGE. POLEG TEGA NEDAVNE UGOTOVITVE POTRJUJEJO, DA SE LAHKO NEGENETSKA VARIACIJA, PRIDOBLJENA V ŽIVLJENJU ORGANIZMA, VČASIH PRENESE NA POTOMCE Z EPIGENETSKIM DEDOVANJEM. ZATO SE LAHKO EPIGENOMSKA STRUKTURA DOLGOŽIVIH DREVES MED RASTJO SPREMENI, TAKŠNE SPREMEMBE PA SE VČASIH PODEDUJEJO REGENERACIJI, VZPOSTAVLJENI V TOPLEJŠIH IN SUŠILNIH POGOJIH. CILJ TEGA PREDLOGA JE PRIDOBITI BOLJŠE RAZUMEVANJE PRILAGAJANJA DREVES PODNEBNIM SPREMEMBAM, PRI ČEMER SE UPOŠTEVAJO OKOLJSKA IN PRETEKLA ZAPUŠČINA TRENDOV RASTI. ZLASTI NEDAVNI METODOLOŠKI RAZVOJ BO VKLJUČEN V PREUČEVANJE GENETSKEGA IN EPIGENETIČNEGA NADZORA OBČUTLJIVOSTI ZA PODNEBNO RAST IN SPOSOBNOSTI PRILAGAJANJA SPREMINJAJOČEMU SE PODNEBJU. TAKO S POVEZOVANJEM DENDROEKOLOGIJE IN GENOMSKIH METOD POSKUŠAMO RAZVITI NOV RAZRED FENOTIPOV, KI ODRAŽAJO POSAMEZNE ODZIVE DREVES NA KLIMATSKO VARIABILNOST. KOMBINACIJA TEH NOVIH FENOTIPOV, POVEZANIH S PODNEBJEM, Z GENETIKO ZDRUŽENJA LAHKO VZPOSTAVI POVEZAVO MED GENOTIPI DREVES, FENOTIPI IN PODNEBNIMI OMEJITVAMI. POLEG TEGA BI MORALI BITI TI FENOTIPI, POVEZANI S PODNEBJEM, PODVRŽENI SELEKTIVNEMU PRITISKU, KI BI OMOGOČAL VPOGLED V PREPOZNAVANJE IN POTRJEVANJE KANDIDATNIH GENOV, KI SO VKLJUČENI V TAKŠNE PROCESE PRILAGAJANJA IN VERJETNO PODVRŽENI EPIGENETSKI EVOLUCIJI. NATANČNEJE, DOMNEVAMO, DA BO UREDBA O OBČUTLJIVOSTI NA PODNEBJE IN RAST TER IZMENJAVI PLINA ZAGOTOVILA FENOTIPE, POVEZANE S PODNEBJEM, KI SO POD SELEKTIVNIM PRITISKOM, KAR BO OMOGOČILO PREPOZNAVANJE IN POTRJEVANJE MOŽNIH GENOV, VKLJUČENIH V PRILAGAJANJE SUŠI IN EPIGENETSKI RAZVOJ. POLEG TEGA DOMNEVAMO, DA DEDIŠČINA GOSPODARJENJA Z GOZDOVI SPREMINJA OBSEG TE GENETSKE IN EPIGENSKE VARIABILNOSTI, POVEZANIH Z ODZIVI RASTI NA SUŠO. PREDLOG SE OSREDOTOČA NA DVE DREVESNI VRSTI, OBČUTLJIVI NA SUŠO: ABIES ALBA IN ABIES PINSAPO, KATERIH GOZDOVI SO POKAZALI OBSEŽNE SIMPTOME UPADA V ZADNJIH LETIH. TU VKLJUČUJEMO POLJA OBEH VRST, KI PREDSTAVLJAJO KONTRASTNE UČINKE RABE ZEMLJIŠČ. V PRIMERU A. ALBA BOMO RAZISKALI TRI POPULACIJE V ŠPANSKIH PIRENEJIH, MEDTEM KO A. PINSAPO VKLJUČUJE POPULACIJE V JUŽNI ŠPANIJI IN SEVERNEM MAROKU. EKSPERIMENTALNA ZASNOVA ZDRUŽUJE TERENSKE IN EKSPERIMENTALNE INFORMACIJE O SPOSOBNOSTI PRILAGAJANJA SUŠE OBEH JELK, KATERIH KRITIČNE GOZDOVE JE RAZISKOVALA RAZISKOVALNA SKUPINA, ZDAJ PA IŠČEMO POMEMBNE VPOGLEDE V IDENTIFIKACIJO DENDROPHENOTYPES IN GENETSKO OSNOVO SPOSOBNOSTI PRILAGAJANJA SUŠE. (Slovenian)
    17 August 2022
    0 references
    W OSTATNICH DZIESIĘCIOLECIACH TENDENCJE ZWIĄZANE Z SUSZĄ SPOWODOWAŁY ZMNIEJSZENIE WZROSTU DRZEW I PROCESY ZANIKANIA LASÓW. JEŻELI NALEŻY DOSTOSOWAĆ TE WZORCE WZROSTU DO WARUNKÓW ŚRODOWISKOWYCH POPRZEZ FENOTYPOWĄ PLASTYCZNOŚĆ I/LUB ADAPTACJĘ EWOLUCYJNĄ, OBECNY ZMIENIAJĄCY SIĘ KLIMAT POWINIEN ZAPEWNIĆ SELEKTYWNĄ PRESJĘ PODATNĄ NA DZIEDZICZNĄ DYNAMIKĘ ADAPTACYJNĄ. DLATEGO TEŻ ZMIENNOŚĆ GENETYCZNA I EPIGENETYCZNA TYCH ISTOTNYCH EKOLOGICZNIE CECH, TAKICH JAK ROZPORZĄDZENIE W SPRAWIE WRAŻLIWOŚCI NA ZMIANY KLIMATU I WYMIANY GAZU, MA KLUCZOWE ZNACZENIE DLA PRZEWIDYWANIA ZDOLNOŚCI GATUNKU DO REAGOWANIA NA OBECNE ZMIANY KLIMATU. DZIEDZICZNOŚĆ CECH FENOTYPOWYCH, TAKA WRAŻLIWOŚĆ NA SUSZĘ, JEST NIEZBĘDNYM WARUNKIEM WSTĘPNYM POTENCJALNIE ADAPTACYJNYCH REAKCJI. SEKWENCJONOWANIE NASTĘPNEJ GENERACJI W POŁĄCZENIU Z INDYWIDUALNĄ WRAŻLIWOŚCIĄ NA ZMIANY KLIMATU DRZEW MOŻE BYĆ WIARYGODNYM SPOSOBEM NA ILOŚCIOWE OKREŚLENIE LOKALNYCH ADAPTACJI I BAZOWEJ PODSTAWY GENETYCZNEJ. POZA TYM, NAJNOWSZE WYNIKI POTWIERDZAJĄ, ŻE NIEGENETYCZNE ZMIANY NABYTE W TRAKCIE ŻYCIA ORGANIZMU MOGĄ BYĆ CZASAMI PRZEKAZYWANE POTOMSTWU PRZEZ EPIGENETYCZNE DZIEDZICZENIE. STĄD STRUKTURA EPIGENOMU DRZEW DŁUGOŻYWYCH, MOŻE ZMIENIAĆ SIĘ W CZASIE WZROSTU I TAKIE ZMIANY NIEKIEDY BYŁYBY DZIEDZICZONE DO REGENERACJI, USTANOWIONEJ W CIEPLEJSZYCH I SUSZĄCYCH WARUNKACH. NINIEJSZY WNIOSEK MA NA CELU LEPSZE ZROZUMIENIE PRZYSTOSOWANIA SIĘ DRZEW DO KLIMATU, BIORĄC POD UWAGĘ WPŁYW TENDENCJI WZROSTU NA ŚRODOWISKO I ZARZĄDZANIE W PRZESZŁOŚCI. W SZCZEGÓLNOŚCI NAJNOWSZE OSIĄGNIĘCIA METODOLOGICZNE ZOSTANĄ ZINTEGROWANE W CELU ZBADANIA GENETYCZNEJ I EPIGENETYCZNEJ KONTROLI WRAŻLIWOŚCI NA ZMIANY KLIMATU ORAZ ZDOLNOŚCI ADAPTACYJNYCH DO ZMIENIAJĄCEGO SIĘ KLIMATU. TAK WIĘC, ŁĄCZĄC DENDROEKOLOGIĘ I METODY GENOMOWE, STARAMY SIĘ OPRACOWAĆ NOWĄ KLASĘ FENOTYPÓW, KTÓRE ODZWIERCIEDLAJĄ INDYWIDUALNE REAKCJE DRZEW NA ZMIENNOŚĆ KLIMATYCZNĄ. POŁĄCZENIE TYCH NOWYCH FENOTYPÓW ZWIĄZANYCH Z KLIMATEM Z GENETYKĄ ASSOCIATION MOŻE STWORZYĆ ZWIĄZEK MIĘDZY GENOTYPAMI DRZEW, FENOTYPAMI I OGRANICZENIAMI KLIMATYCZNYMI. PONADTO TE FENOTYPY ZWIĄZANE Z KLIMATEM POWINNY BYĆ PODDANE SELEKTYWNEJ PRESJI, ZAPEWNIAJĄC WGLĄD W IDENTYFIKACJĘ I WALIDACJĘ GENÓW KANDYDUJĄCYCH UCZESTNICZĄCYCH W TAKICH PROCESACH ADAPTACYJNYCH I PRAWDOPODOBNIE PODDANYCH EWOLUCJI EPIGENETYCZNEJ. W SZCZEGÓLNOŚCI ZAKŁADAMY, ŻE ROZPORZĄDZENIE W SPRAWIE WRAŻLIWOŚCI NA ZMIANY KLIMATU I WYMIANY GAZU ZAPEWNI FENOTYPY ZWIĄZANE Z KLIMATEM PODDANE SELEKTYWNEJ PRESJI, CO POZWOLI ZIDENTYFIKOWAĆ I ZATWIERDZIĆ GENY KANDYDUJĄCE ZWIĄZANE Z PRZYSTOSOWANIEM SIĘ DO SUSZY I EWOLUCJĄ EPIGENETYCZNĄ. POZA TYM ZAKŁADAMY RÓWNIEŻ, ŻE DZIEDZICTWO GOSPODARKI LEŚNEJ MODULUJE STOPIEŃ, W JAKIM ZMIENNOŚĆ GENETYCZNA I EPIGENETYCZNA JEST ZWIĄZANA Z ODPOWIEDZIAMI WZROSTU NA SUSZĘ. WNIOSEK SKUPIA SIĘ NA DWÓCH WRAŻLIWYCH NA SUSZĘ GATUNKACH DRZEW: ABIES ALBA I ABIES PINSAPO, KTÓRYCH LASY WYKAZYWAŁY ROZLEGŁE OBJAWY SPADKU W OSTATNICH LATACH. W TYM MIEJSCU UWZGLĘDNIAMY TERENY OBU GATUNKÓW, KTÓRE ODPOWIADAJĄ ZA KONTRASTUJĄCE EFEKTY DOTYCHCZASOWEGO UŻYTKOWANIA GRUNTÓW. W PRZYPADKU A. ALBA BĘDZIEMY BADAĆ TRZY POPULACJE POŁOŻONE W PIRENEJACH HISZPAŃSKICH, PODCZAS GDY A. PINSAPO OBEJMUJE POPULACJE POŁOŻONE W POŁUDNIOWEJ HISZPANII I PÓŁNOCNYM MAROKU. PROJEKT EKSPERYMENTALNY INTEGRUJE INFORMACJE TERENOWE I EKSPERYMENTALNE DOTYCZĄCE ZDOLNOŚCI ADAPTACYJNYCH DO SUSZY OBU JODŁ, KTÓRYCH KRYTYCZNE LASY ZOSTAŁY JUŻ ZBADANE PRZEZ ZESPÓŁ BADAWCZY, ALE TERAZ POSZUKUJEMY ISTOTNYCH INFORMACJI NA TEMAT IDENTYFIKACJI DENDROPHENOTYPES I GENETYCZNEJ PODSTAWY ZDOLNOŚCI ADAPTACYJNYCH SUSZY. (Polish)
    17 August 2022
    0 references
    Sevilla
    0 references
    20 December 2023
    0 references

    Identifiers

    RTI2018-096884-B-C33
    0 references