SICONET — Integrated Qualification and Employment Services for NEETs (Q3131575)
Jump to navigation
Jump to search
Project Q3131575 in Romania
| Language | Label | Description | Also known as |
|---|---|---|---|
| English | SICONET — Integrated Qualification and Employment Services for NEETs |
Project Q3131575 in Romania |
Statements
16,366,229.0 Romanian Leu
0 references
3,273,245.8000000003 Euro
0 references
19,497,598.0 Romanian Leu
0 references
3,899,519.6 Euro
0 references
83.9397191387369900 percent
0 references
22 September 2021
0 references
21 November 2023
0 references
AGENTIA JUDETEANA PENTRU OCUPAREA FORTEI DE MUNCA HUNEDOARA
0 references
ARGUMENT. Scopul declarat al proiectului propus este acela de a imbunatatii nivelul de competente profesionale a tinerilor NEETs din Regiunea Vest si Regiunea Nord-Vest, pentru a creste sansele de integrare/ reintegrare profesionala pe piata fortei de munca din cele 2 regiuni.Politicile de ocupare a forței de muncă și de tineret sunt competențele statelor membre. Cu toate acestea, UE a lansat o serie de inițiative care completează politicile naționale ca parte a acțiunilor sale pentru o Europă mai socială. Acest sprijin se concentrează pe finanțarea programelor de ocupare a forței de muncă în rândul tinerilor, pe îmbunătățirea calității uceniciei și stagiilor, pe oferirea de oportunități de educație și locuri de muncă la nivel internațional și pe proiecte de voluntariat pentru tineri.Primul loc de muncă real permite tinerilor să devină cetățeni independenți și cu încredere de sine. Lipsa perspectivelor viitoare și șomajul îndelungat în rândul tinerilor sporesc probabilitatea ca aceștia să devină șomeri din nou în anii următori și să-și reducă perspectivele de carieră. Căutarea fără succes a oportunităților de muncă și de formare creează sentimente de izolare, dependență și inutilitate la tineri. În plus, există efecte negative asupra economiei și asupra societății, care este în curs de îmbătrânire.Tinerii au fost printre cei mai afectați de criza financiară și economică din 2008. Rata șomajului în rândul persoanelor cu vârste cuprinse între 15 și 24 de ani din UE a crescut de la 15 % în 2008 la 24 % la începutul lui 2013. Rata șomajului în rândul tinerilor s-a îmbunătățit continuu în UE în anii care au urmat. Criza COVID-19 riscă să înrăutățească din nou situația, exacerbând ratele deja îngrijorătoare ale șomajului în rândul tinerilor din unele state membre. În august 2020, rata șomajului în rândul tinerilor a fost de 17,6 % în UE-27.Înainte de pandemie, rata șomajului în rândul tinerilor din UE (15-24) era de 14,9 %, în scădere față de nivelul maxim de 24,4 % înregistrat în 2013. În august 2020, aceasta era de 17,6 % și va continua probabil să crească. Previziunile economice ale Comisiei din vara anului 2020 estimează că economia UE va scădea cu 8,3 % în 2020, cea mai gravă recesiune din istoria Uniunii. Pentru a atenua impactul asupra tinerilor, în iulie 2020 Comisia Europeană a propus: „Sprijinirea ocupării forței de muncă în rândul tinerilor: o punte către locuri de muncă pentru generația viitoare”Impactul crizei economice și problemele structurale au determinat o evoluție negativă a șomajului în rândul tinerilor. Astfel, rata șomajului pentru tineri a crescut de la 18,6% în 2008 la 21,7% în 2015. Principalii factori care contribuie la păstrarea unor valori ridicate pentru rata șomajului și rata tinerilor NEETs sunt: nivelul scăzut de educație și pregătire a tinerilor la momentul tranziției spre piața muncii , neconcordanța dintre calificările tinerilor și abilitățile cerute de angajatori, impactul încă redus al schemelor de uceni (Romanian)
0 references
ARGUMENTATION. L’objectif déclaré du projet proposé est d’améliorer le niveau des compétences professionnelles des NEET des régions de l’Ouest et du Nord-Ouest, afin d’accroître les chances d’insertion professionnelle/réinsertion professionnelle sur le marché du travail des deux régions.Les politiques de l’emploi et de la jeunesse relèvent des compétences des États membres. Toutefois, l’UE a lancé un certain nombre d’initiatives qui complètent les politiques nationales dans le cadre de ses actions en faveur d’une Europe plus sociale. Ce soutien est axé sur le financement de programmes d’emploi des jeunes, l’amélioration de la qualité des apprentissages et des stages, la fourniture de possibilités internationales d’éducation et d’emploi et des projets de volontariat pour les jeunes.Le premier véritable emploi permet aux jeunes de devenir des citoyens indépendants et confiants en eux-mêmes. L’absence de perspectives d’avenir et le chômage de longue durée chez les jeunes augmentent la probabilité qu’ils redeviennent sans emploi dans les années à venir et réduisent leurs perspectives de carrière. La recherche infructueuse de possibilités de travail et de formation crée chez les jeunes des sentiments d’isolement, de dépendance et de futilité. En outre, il y a des effets négatifs sur l’économie et la société, qui est en train de vieillir.Les jeunes ont été parmi les plus touchés par la crise financière et économique de 2008. Le taux de chômage des 15-24 ans dans l’UE est passé de 15 % en 2008 à 24 % au début de 2013. Le taux de chômage des jeunes s’est constamment amélioré dans l’UE au cours des années suivantes. La crise de la COVID-19 risque d’aggraver encore la situation, exacerbant déjà les taux de chômage des jeunes dans certains États membres. En août 2020, le taux de chômage des jeunes était de 17,6 % dans l’EU-27. Avant la pandémie, le taux de chômage des jeunes dans l’UE (15-24) était de 14,9 %, contre 24,4 % en 2013. En août 2020, il était de 17,6 % et devrait continuer à croître. Selon les prévisions économiques de l’été 2020 de la Commission, l’économie de l’UE devrait se contracter de 8,3 % en 2020, la pire récession de l’histoire de l’Union. Afin d’atténuer l’impact sur les jeunes, la Commission européenne a proposé en juillet 2020: «Soutenir l’emploi des jeunes: un pont vers l’emploi pour la prochaine génération"L’impact de la crise économique et des problèmes structurels a entraîné une évolution négative du chômage des jeunes. Ainsi, le taux de chômage des jeunes est passé de 18,6 % en 2008 à 21,7 % en 2015. Les principaux facteurs contribuant au maintien d’un niveau élevé de chômage et de jeunes NEET sont les suivants: faible niveau d’éducation et de formation des jeunes au moment de la transition vers le marché du travail, inadéquation entre les qualifications et les compétences des jeunes requises par les employeurs, impact encore faible des programmes uceni (French)
27 November 2021
0 references
ARGUMENT. The stated aim of the proposed project is to improve the level of professional skills of NEETs from West Region and North-West Region, in order to increase the chances of professional integration/reintegration in the labour market of the 2 regions.Employment and youth policies are the competences of the Member States. However, the EU has launched a number of initiatives that complement national policies as part of its actions for a more social Europe. This support focuses on funding youth employment programmes, improving the quality of apprenticeships and traineeships, providing international education and employment opportunities and volunteering projects for young people.The first real job allows young people to become independent and self-confident citizens. The lack of future prospects and long-term unemployment among young people increase the likelihood that they will become unemployed again in the coming years and reduce their career prospects. The unsuccessful search for work and training opportunities creates feelings of isolation, dependence and futility in young people. In addition, there are negative effects on the economy and society, which is ageing.Young people were among the most affected by the financial and economic crisis of 2008. The unemployment rate among 15-24 year-olds in the EU increased from 15 % in 2008 to 24 % at the beginning of 2013. The youth unemployment rate has continuously improved in the EU in the following years. The COVID-19 crisis risks further worsening the situation, exacerbating already worrying youth unemployment rates in some Member States. In August 2020, the youth unemployment rate was 17.6 % in the EU-27.Before the pandemic, the youth unemployment rate in the EU (15-24) was 14.9 %, down from the peak of 24.4 % in 2013. In August 2020, it was 17.6 % and is likely to continue to grow. The Commission’s 2020 summer economic forecast projects the EU economy to contract by 8.3 % in 2020, the worst recession in the Union’s history. To mitigate the impact on young people, in July 2020 the European Commission proposed: “Supporting youth employment: a bridge to jobs for the next generation'The impact of the economic crisis and structural problems have led to a negative development of youth unemployment. Thus, the youth unemployment rate increased from 18.6 % in 2008 to 21.7 % in 2015. The main factors contributing to maintaining high levels of unemployment and youth NEETs are: low level of education and training of young people at the time of transition to the labour market, mismatch between young people’s qualifications and skills required by employers, still low impact of uceni schemes (English)
29 November 2021
0.7005977298483252
0 references
ARGUMENT. Das erklärte Ziel des vorgeschlagenen Projekts besteht darin, das Niveau der beruflichen Qualifikationen von NEETs aus der Region West und Nordwest zu verbessern, um die Chancen auf berufliche Eingliederung/Wiedereingliederung in den Arbeitsmarkt der beiden Regionen zu erhöhen.Beschäftigungs- und Jugendpolitik sind die Zuständigkeiten der Mitgliedstaaten. Die EU hat jedoch eine Reihe von Initiativen ins Leben gerufen, die die nationalen Politiken im Rahmen ihrer Maßnahmen für ein sozialeres Europa ergänzen. Diese Unterstützung konzentriert sich auf die Finanzierung von Jugendbeschäftigungsprogrammen, die Verbesserung der Qualität der Lehrlingsausbildung und Praktika, die Bereitstellung internationaler Bildungs- und Beschäftigungsmöglichkeiten sowie Freiwilligenprojekte für junge Menschen.Die erste echte Beschäftigung ermöglicht jungen Menschen, unabhängige und selbstbewusste Bürger zu werden. Der Mangel an Zukunftsaussichten und die Langzeitarbeitslosigkeit junger Menschen erhöhen die Wahrscheinlichkeit, dass sie in den kommenden Jahren wieder arbeitslos werden und ihre Karriereaussichten verringern. Die erfolglose Suche nach Arbeits- und Ausbildungsmöglichkeiten schafft Isolation, Abhängigkeit und Sinnlosigkeit bei jungen Menschen. Darüber hinaus gibt es negative Auswirkungen auf die Wirtschaft und die Gesellschaft, die altert.Junge Menschen gehörten zu den am stärksten von der Finanz- und Wirtschaftskrise 2008 betroffenen Menschen. Die Arbeitslosenquote der 15- bis 24-Jährigen in der EU stieg von 15 % im Jahr 2008 auf 24 % Anfang 2013. Die Jugendarbeitslosenquote hat sich in den folgenden Jahren in der EU kontinuierlich verbessert. Die COVID-19-Krise droht, die Lage weiter zu verschlechtern und in einigen Mitgliedstaaten bereits besorgniserregende Jugendarbeitslosigkeit zu verschärfen. Im August 2020 betrug die Jugendarbeitslosenquote in der EU-27 17,6 %. Vor der Pandemie lag die Jugendarbeitslosenquote in der EU (15-24) bei 14,9 % gegenüber dem Höchststand von 24,4 % im Jahr 2013. Im August 2020 betrug sie 17,6 % und dürfte weiter wachsen. In der Sommerprognose 2020 der Kommission wird davon ausgegangen, dass die EU-Wirtschaft 2020 um 8,3 % schrumpft, die schlimmste Rezession in der Geschichte der Union. Um die Auswirkungen auf junge Menschen abzumildern, schlug die Europäische Kommission im Juli 2020 Folgendes vor: „Förderung der Jugendbeschäftigung: eine Brücke zu Arbeitsplätzen für die nächste Generation"Die Auswirkungen der Wirtschaftskrise und strukturelle Probleme haben zu einer negativen Entwicklung der Jugendarbeitslosigkeit geführt. So stieg die Jugendarbeitslosenquote von 18,6 % im Jahr 2008 auf 21,7 % im Jahr 2015. Die wichtigsten Faktoren, die zur Aufrechterhaltung hoher Arbeitslosigkeit und NEET-Jugendliche beitragen, sind: geringe allgemeine und berufliche Bildung junger Menschen zum Zeitpunkt des Übergangs zum Arbeitsmarkt, Diskrepanzen zwischen den von den Arbeitgebern geforderten Qualifikationen und Qualifikationen junger Menschen, nach wie vor geringe Auswirkungen der Fini-Programme (German)
1 December 2021
0 references
HET ARGUMENT. Het beoogde doel van het voorgestelde project is het verbeteren van het niveau van professionele vaardigheden van NEET’s uit de West- en Noordwestregio, teneinde de kansen op professionele integratie/re-integratie op de arbeidsmarkt van de twee regio’s te vergroten.Werkgelegenheids- en jeugdbeleid zijn de bevoegdheden van de lidstaten. De EU heeft echter een aantal initiatieven gelanceerd die een aanvulling vormen op nationaal beleid als onderdeel van haar acties voor een socialer Europa. Deze steun is gericht op de financiering van werkgelegenheidsprogramma’s voor jongeren, het verbeteren van de kwaliteit van leerlingplaatsen en stages, het aanbieden van internationale onderwijs- en werkgelegenheidskansen en vrijwilligersprojecten voor jongeren. De eerste echte baan stelt jongeren in staat onafhankelijke en zelfverzekerde burgers te worden. Het gebrek aan toekomstperspectieven en langdurige werkloosheid onder jongeren vergroot de kans dat zij de komende jaren weer werkloos zullen worden en hun loopbaanvooruitzichten verminderen. De mislukte zoektocht naar werk en opleiding leidt tot gevoelens van isolement, afhankelijkheid en futiliteit bij jongeren. Bovendien zijn er negatieve effecten op de economie en de samenleving, die vergrijzen.Jongeren behoorden tot de meest getroffen door de financiële en economische crisis van 2008. Het werkloosheidspercentage onder 15-24-jarigen in de EU steeg van 15 % in 2008 tot 24 % aan het begin van 2013. De jeugdwerkloosheid is de komende jaren in de EU voortdurend verbeterd. De COVID-19-crisis dreigt de situatie nog verder te verslechteren, waardoor de jeugdwerkloosheid in sommige lidstaten al zorgwekkender wordt. In augustus 2020 bedroeg de jeugdwerkloosheid 17,6 % in de EU-27. Vóór de pandemie bedroeg de jeugdwerkloosheid in de EU (15-24) 14,9 %, een daling ten opzichte van de piek van 24,4 % in 2013. In augustus 2020 bedroeg het 17,6 % en zal het waarschijnlijk blijven groeien. Volgens de economische zomerprognoses 2020 van de Commissie zal de economie van de EU in 2020 met 8,3 % krimpen, de ergste recessie in de geschiedenis van de Unie. Om de gevolgen voor jongeren te verzachten, stelde de Europese Commissie in juli 2020 het volgende voor: „Ondersteuning van de werkgelegenheid voor jongeren: een brug naar banen voor de volgende generatie"De gevolgen van de economische crisis en de structurele problemen hebben geleid tot een negatieve ontwikkeling van de jeugdwerkloosheid. Zo is de jeugdwerkloosheid gestegen van 18,6 % in 2008 tot 21,7 % in 2015. De belangrijkste factoren die bijdragen tot het handhaven van hoge werkloosheidscijfers en NEET’s voor jongeren zijn: laag niveau van onderwijs en opleiding van jongeren op het moment van de overgang naar de arbeidsmarkt, discrepantie tussen de kwalificaties en vaardigheden van jongeren die door werkgevers worden vereist, nog steeds weinig effect van uceni-regelingen (Dutch)
6 December 2021
0 references
ARGOMENTAZIONE. L'obiettivo dichiarato del progetto proposto è migliorare il livello delle competenze professionali dei NEET provenienti dalla regione occidentale e dalla regione nordoccidentale, al fine di aumentare le possibilità di inserimento/reinserimento professionale nel mercato del lavoro delle due regioni. Le politiche in materia di occupazione e gioventù sono di competenza degli Stati membri. Tuttavia, l'UE ha avviato una serie di iniziative che integrano le politiche nazionali nell'ambito delle sue azioni per un'Europa più sociale. Questo sostegno si concentra sul finanziamento dei programmi per l'occupazione giovanile, sul miglioramento della qualità degli apprendistati e dei tirocini, sulla fornitura di opportunità di istruzione e occupazione a livello internazionale e su progetti di volontariato per i giovani. Il primo vero lavoro consente ai giovani di diventare cittadini indipendenti e sicuri di sé. La mancanza di prospettive future e di disoccupazione di lunga durata tra i giovani aumenta la probabilità che questi diventino nuovamente disoccupati nei prossimi anni e ridurranno le loro prospettive di carriera. La ricerca infruttuosa di opportunità di lavoro e di formazione crea sentimenti di isolamento, dipendenza e futilità nei giovani. Inoltre, vi sono effetti negativi sull'economia e sulla società, che sta invecchiando. I giovani sono stati tra i più colpiti dalla crisi finanziaria ed economica del 2008. Il tasso di disoccupazione dei giovani di età compresa tra i 15 e i 24 anni nell'UE è aumentato dal 15 % nel 2008 al 24 % all'inizio del 2013. Il tasso di disoccupazione giovanile è costantemente migliorato nell'UE negli anni successivi. La crisi COVID-19 rischia di aggravare ulteriormente la situazione, aggravando i tassi di disoccupazione giovanile già preoccupanti in alcuni Stati membri. Nell'agosto 2020 il tasso di disoccupazione giovanile era del 17,6 % nell'UE-27.Prima della pandemia, il tasso di disoccupazione giovanile nell'UE (15-24) era del 14,9 %, in calo rispetto al picco del 24,4 % del 2013. Nell'agosto 2020 era del 17,6 % e probabilmente continuerà a crescere. Secondo le previsioni economiche dell'estate 2020 della Commissione, l'economia dell'UE subirà una contrazione dell'8,3 % nel 2020, la peggiore recessione nella storia dell'Unione. Per attenuare l'impatto sui giovani, nel luglio 2020 la Commissione europea ha proposto: "Sostenere l'occupazione giovanile: un ponte verso l'occupazione per la prossima generazione"L'impatto della crisi economica e dei problemi strutturali ha portato ad uno sviluppo negativo della disoccupazione giovanile. Pertanto, il tasso di disoccupazione giovanile è aumentato dal 18,6 % nel 2008 al 21,7 % nel 2015. I principali fattori che contribuiscono al mantenimento di livelli elevati di disoccupazione e di NEET giovani sono i seguenti: basso livello di istruzione e formazione dei giovani al momento della transizione verso il mercato del lavoro, squilibrio tra le qualifiche e le competenze dei giovani richieste dai datori di lavoro, ancora basso impatto dei programmi uceni (Italian)
12 January 2022
0 references
LA DISCUSIÓN. El objetivo declarado del proyecto propuesto es mejorar el nivel de competencias profesionales de los ninis de la región occidental y la región noroccidental, con el fin de aumentar las posibilidades de integración profesional/reintegración en el mercado laboral de las dos regiones. Las políticas de empleo y juventud son competencia de los Estados miembros. Sin embargo, la UE ha puesto en marcha una serie de iniciativas que complementan las políticas nacionales como parte de sus acciones para una Europa más social. Este apoyo se centra en la financiación de programas de empleo juvenil, la mejora de la calidad de la formación de aprendices y los períodos de prácticas, la creación de oportunidades internacionales de educación y empleo y proyectos de voluntariado para los jóvenes. El primer empleo real permite a los jóvenes convertirse en ciudadanos independientes y seguros de sí mismos. La falta de perspectivas de futuro y el desempleo de larga duración entre los jóvenes aumentan la probabilidad de que vuelvan a quedar desempleados en los próximos años y reduzcan sus perspectivas de carrera. La búsqueda infructuosa de oportunidades laborales y de formación crea sentimientos de aislamiento, dependencia e inutilidad en los jóvenes. Además, hay efectos negativos en la economía y la sociedad, que está envejeciendo. Los jóvenes se encontraban entre los más afectados por la crisis financiera y económica de 2008. La tasa de desempleo entre los jóvenes de 15 a 24 años en la UE aumentó del 15 % en 2008 al 24 % a principios de 2013. La tasa de desempleo juvenil ha mejorado continuamente en la UE en los próximos años. La crisis de la COVID-19 corre el riesgo de empeorar aún más la situación, exacerbando las tasas de desempleo juvenil ya preocupantes en algunos Estados miembros. En agosto de 2020, la tasa de desempleo juvenil era del 17,6 % en la UE-27. Antes de la pandemia, la tasa de desempleo juvenil en la UE (15-24) era del 14,9 %, frente al máximo del 24,4 % registrado en 2013. En agosto de 2020, fue del 17,6 % y es probable que siga creciendo. Las previsiones económicas de verano de 2020 de la Comisión prevén que la economía de la UE se contraiga en un 8,3 % en 2020, la peor recesión de la historia de la Unión. Para mitigar el impacto en los jóvenes, en julio de 2020 la Comisión Europea propuso: «Apoyar el empleo juvenil: un puente hacia el empleo para la próxima generación"El impacto de la crisis económica y los problemas estructurales han conducido a un desarrollo negativo del desempleo juvenil. Así pues, la tasa de desempleo juvenil aumentó del 18,6 % en 2008 al 21,7 % en 2015. Los principales factores que contribuyen al mantenimiento de altos niveles de desempleo y de ninis juveniles son los siguientes: bajo nivel de educación y formación de los jóvenes en el momento de la transición al mercado laboral, desajuste entre las cualificaciones de los jóvenes y las cualificaciones requeridas por los empleadores, y aún así un bajo impacto de los programas uceni (Spanish)
13 January 2022
0 references
ARGUMENT. Kavandatava projekti eesmärk on parandada läänepiirkonnast ja loodepiirkonnast pärit NEET-noorte kutseoskuste taset, et suurendada kahe piirkonna kutsealase integratsiooni ja tööturule naasmise võimalusi. Tööhõive- ja noorsoopoliitika kuuluvad liikmesriikide pädevusse. Siiski on EL sotsiaalsema Euroopa meetmete raames käivitanud mitmeid algatusi, mis täiendavad liikmesriikide poliitikat. See toetus keskendub noorte tööhõiveprogrammide rahastamisele, õpipoisiõppe ja praktika kvaliteedi parandamisele, rahvusvaheliste haridus- ja töövõimaluste pakkumisele ning vabatahtliku tegevuse projektidele noortele. Esimene tõeline töökoht võimaldab noortel saada iseseisvaks ja enesekindlaks kodanikuks. Tulevikuväljavaadete puudumine ja pikaajaline töötus noorte hulgas suurendavad tõenäosust, et nad jäävad lähiaastatel uuesti töötuks ja vähendavad nende karjäärivõimalusi. Ebaõnnestunud töö- ja koolitusvõimaluste otsimine tekitab noortes isolatsiooni-, sõltuvus- ja kasutu tundeid. Lisaks on negatiivne mõju majandusele ja ühiskonnale, mis on vananemine.Noored olid üks kõige rohkem mõjutatud finants- ja majanduskriisi 2008. 15–24aastaste töötuse määr ELis suurenes 15 %-lt 2008. aastal 24 %-le 2013. aasta alguses. Noorte töötuse määr on ELis järgmistel aastatel pidevalt paranenud. COVID-19 kriis võib olukorda veelgi halvendada, süvendades mõnes liikmesriigis juba niigi murettekitavat noorte töötuse määra. 2020. aasta augustis oli noorte töötuse määr EL 27s 17,6 %. Enne pandeemiat oli noorte töötuse määr ELis (15–24) 14,9 %, mis on väiksem kui 2013. aasta haripunkt (24,4 %). 2020. aasta augustis oli see 17,6 % ja kasvab tõenäoliselt jätkuvalt. Komisjoni 2020. aasta suvise majandusprognoosi kohaselt kahaneb ELi majandus 2020. aastal 8,3 %, mis on liidu ajaloo suurim majanduslangus. Noortele avalduva mõju leevendamiseks tegi Euroopa Komisjon 2020. aasta juulis ettepaneku: „Noorte tööhõive toetamine: silla loomine järgmise põlvkonna töökohtadele"Majanduskriisi ja struktuursete probleemide mõju on toonud kaasa noorte töötuse negatiivse arengu. Seega suurenes noorte töötuse määr 18,6 %-lt 2008. aastal 21,7 %-le 2015. aastal. Peamised tegurid, mis aitavad kaasa töötuse kõrge taseme säilitamisele ning mittetöötavate ja mitteõppivate noorte seas, on järgmised: noorte madal haridus- ja koolitustase tööturule ülemineku ajal, noorte kvalifikatsioonide ja tööandjate nõutavate oskuste mittevastavus, uceni kavade mõju endiselt väike (Estonian)
4 August 2022
0 references
ARGUMENTAS. Siūlomo projekto tikslas – pagerinti Vakarų regiono ir Šiaurės Vakarų regiono NEET profesinių įgūdžių lygį, kad būtų padidintos profesinės integracijos ir (arba) reintegracijos į dviejų regionų darbo rinką galimybės.Užimtumo ir jaunimo politika yra valstybių narių kompetencija. Tačiau ES ėmėsi įvairių iniciatyvų, papildančių nacionalinę politiką, kaip dalį savo veiksmų siekiant labiau socialinės Europos. Šia parama daugiausia dėmesio skiriama jaunimo užimtumo programų finansavimui, pameistrystės ir stažuočių kokybės gerinimui, tarptautinio švietimo ir užimtumo galimybių teikimui ir savanoriškos veiklos projektams jaunimui. Pirmasis tikras darbas suteikia jaunimui galimybę tapti nepriklausomais ir savimi pasitikinčiais piliečiais. Ateities perspektyvų trūkumas ir ilgalaikis jaunimo nedarbas didina tikimybę, kad ateinančiais metais jie vėl taps bedarbiais ir sumažins jų karjeros perspektyvas. Nesėkminga darbo paieška ir mokymosi galimybės sukuria jaunimo izoliacijos, priklausomybės ir beprasmiškumo jausmus. Be to, daromas neigiamas poveikis ekonomikai ir visuomenei, kuri senėja. Jaunus žmones labiausiai paveikė 2008 m. finansų ir ekonomikos krizė. 15–24 m. asmenų nedarbo lygis ES padidėjo nuo 15 proc. 2008 m. iki 24 proc. 2013 m. pradžioje. Vėlesniais metais jaunimo nedarbo lygis ES nuolat gerėjo. COVID-19 krizė gali dar labiau pabloginti padėtį, o kai kuriose valstybėse narėse dar labiau paaštrės nerimą keliantis jaunimo nedarbo lygis. 2020 m. rugpjūčio mėn. jaunimo nedarbo lygis 27 ES valstybėse narėse buvo 17,6 proc. Prieš pandemiją jaunimo nedarbo lygis ES (15–24 m.) buvo 14,9 proc., t. y. mažesnis nei 2013 m. – 24,4 proc. 2020 m. rugpjūčio mėn. jis siekė 17,6 proc. ir greičiausiai toliau augs. Komisijos 2020 m. vasaros ekonominėje prognozėje numatoma, kad 2020 m. ES ekonomika susitrauks 8,3 proc. – tai didžiausias nuosmukis Sąjungos istorijoje. Siekdama sušvelninti poveikį jaunimui, 2020 m. liepos mėn. Europos Komisija pasiūlė: „Jaunimo užimtumo rėmimas. tiltas į darbo vietas ateinančiai kartai"Ekonomikos krizės poveikis ir struktūrinės problemos lėmė neigiamą jaunimo nedarbo raidą. Taigi jaunimo nedarbo lygis padidėjo nuo 18,6 proc. 2008 m. iki 21,7 proc. 2015 m. Pagrindiniai veiksniai, padedantys išlaikyti aukštą nedarbo ir nesimokančio ir nedirbančio jaunimo lygį, yra šie: žemas jaunimo išsilavinimo ir mokymo lygis perėjimo į darbo rinką metu, jaunimo kvalifikacijos ir darbdavių reikalaujamų įgūdžių neatitikimas, vis dar mažas uceni sistemų poveikis (Lithuanian)
4 August 2022
0 references
ARGUMENTACIJA. Navedeni cilj predloženog projekta jest poboljšati razinu profesionalnih vještina mladih koji nisu zaposleni, ne obrazuju se i ne osposobljavaju iz zapadne regije i sjeverozapadne regije kako bi se povećali izgledi za profesionalnu integraciju/reintegraciju na tržište rada dviju regija. Politike zapošljavanja i mladih u nadležnosti su država članica. Međutim, EU je pokrenuo niz inicijativa kojima se dopunjuju nacionalne politike u okviru svojih aktivnosti za Europu s izraženijom socijalnom komponentom. Ta je potpora usmjerena na financiranje programa za zapošljavanje mladih, poboljšanje kvalitete naukovanja i pripravništva, pružanje prilika za međunarodno obrazovanje i zapošljavanje te volonterskih projekata za mlade. Prvi stvarni posao omogućuje mladima da postanu neovisni i samouvjereni građani. Nedostatak budućih izgleda i dugotrajna nezaposlenost među mladima povećavaju vjerojatnost da će ponovno postati nezaposleni u nadolazećim godinama i smanjiti njihove izglede za karijeru. Neuspješna potraga za poslom i prilikama za osposobljavanje stvara osjećaj izolacije, ovisnosti i uzaludnosti kod mladih ljudi. Osim toga, postoje negativni učinci na gospodarstvo i društvo, koji stare. Mladi su bili među najviše pogođenima financijskom i gospodarskom krizom 2008. Stopa nezaposlenosti među osobama u dobi od 15 do 24 godine u EU-u povećala se s 15 % 2008. na 24 % početkom 2013. Stopa nezaposlenosti mladih kontinuirano se poboljšavala u EU-u sljedećih godina. Kriza uzrokovana bolešću COVID-19 mogla bi dodatno pogoršati situaciju i pogoršati već zabrinjavajuće stope nezaposlenosti mladih u nekim državama članicama. U kolovozu 2020. stopa nezaposlenosti mladih u EU-27 iznosila je 17,6 %. Prije pandemije stopa nezaposlenosti mladih u EU-u (15 – 24) iznosila je 14,9 %, što je pad u odnosu na najvišu razinu od 24,4 % u 2013. U kolovozu 2020. iznosila je 17,6 % i vjerojatno će nastaviti rasti. U Komisijinoj ljetnoj gospodarskoj prognozi 2020. predviđa se pad gospodarstva EU-a za 8,3 % u 2020., što je najgora recesija u povijesti Unije. Kako bi se ublažio učinak na mlade, Europska komisija predložila je u srpnju 2020. sljedeće: „Potpora zapošljavanju mladih: prijelaz na radna mjesta za sljedeću generaciju"Utjecaj gospodarske krize i strukturnih problema doveli su do negativnog razvoja nezaposlenosti mladih. Stoga se stopa nezaposlenosti mladih povećala s 18,6 % 2008. na 21,7 % u 2015. Glavni čimbenici koji pridonose održavanju visoke razine nezaposlenosti i mladih NEET-ova su sljedeći: niska razina obrazovanja i osposobljavanja mladih u trenutku prelaska na tržište rada, neusklađenost kvalifikacija i vještina mladih koje poslodavci zahtijevaju, i dalje nizak učinak programa uceni (Croatian)
4 August 2022
0 references
ΕΠΙΧΕΙΡΗΜΑΤΟΛΟΓΊΑ. Ο δεδηλωμένος στόχος του προτεινόμενου σχεδίου είναι η βελτίωση του επιπέδου των επαγγελματικών δεξιοτήτων των ΕΑΕΚ από τη Δυτική Περιφέρεια και τη Βορειοδυτική Περιφέρεια, προκειμένου να αυξηθούν οι πιθανότητες επαγγελματικής ένταξης/επανένταξης στην αγορά εργασίας των δύο περιφερειών. Οι πολιτικές απασχόλησης και νεολαίας αποτελούν αρμοδιότητα των κρατών μελών. Ωστόσο, η ΕΕ έχει δρομολογήσει μια σειρά πρωτοβουλιών που συμπληρώνουν τις εθνικές πολιτικές στο πλαίσιο των δράσεών της για μια πιο κοινωνική Ευρώπη. Η στήριξη αυτή επικεντρώνεται στη χρηματοδότηση προγραμμάτων απασχόλησης των νέων, στη βελτίωση της ποιότητας των προγραμμάτων μαθητείας και πρακτικής άσκησης, στην παροχή διεθνών ευκαιριών εκπαίδευσης και απασχόλησης και σχεδίων εθελοντισμού για τους νέους. Η πρώτη πραγματική εργασία επιτρέπει στους νέους να γίνουν ανεξάρτητοι και με αυτοπεποίθηση πολίτες. Η έλλειψη μελλοντικών προοπτικών και η μακροχρόνια ανεργία των νέων αυξάνουν την πιθανότητα να καταστούν ξανά άνεργοι τα επόμενα χρόνια και μειώνουν τις προοπτικές σταδιοδρομίας τους. Η ανεπιτυχής αναζήτηση ευκαιριών εργασίας και κατάρτισης δημιουργεί αισθήματα απομόνωσης, εξάρτησης και ματαιοδοξίας στους νέους. Επιπλέον, υπάρχουν αρνητικές επιπτώσεις στην οικονομία και την κοινωνία, η οποία είναι η γήρανση. Οι νέοι ήταν μεταξύ των πλέον επηρεαζόμενων από τη χρηματοπιστωτική και οικονομική κρίση του 2008. Το ποσοστό ανεργίας των ατόμων ηλικίας 15-24 ετών στην ΕΕ αυξήθηκε από 15 % το 2008 σε 24 % στις αρχές του 2013. Το ποσοστό ανεργίας των νέων βελτιώνεται συνεχώς στην ΕΕ τα επόμενα έτη. Η κρίση COVID-19 κινδυνεύει να επιδεινώσει περαιτέρω την κατάσταση, επιδεινώνοντας τα ήδη ανησυχητικά ποσοστά ανεργίας των νέων σε ορισμένα κράτη μέλη. Τον Αύγουστο του 2020, το ποσοστό ανεργίας των νέων ήταν 17,6 % στην ΕΕ-27. Πριν από την πανδημία, το ποσοστό ανεργίας των νέων στην ΕΕ (15-24) ήταν 14,9 %, από το ανώτατο όριο του 24,4 % το 2013. Τον Αύγουστο του 2020 ήταν 17,6 % και είναι πιθανό να συνεχίσει να αυξάνεται. Σύμφωνα με τις θερινές οικονομικές προβλέψεις της Επιτροπής του 2020, η οικονομία της ΕΕ θα συρρικνωθεί κατά 8,3 % το 2020, η χειρότερη ύφεση στην ιστορία της Ένωσης. Για τον μετριασμό των επιπτώσεων στους νέους, τον Ιούλιο του 2020 η Ευρωπαϊκή Επιτροπή πρότεινε: «Στήριξη της απασχόλησης των νέων: γεφύρωση των θέσεων εργασίας για την επόμενη γενιά"Ο αντίκτυπος της οικονομικής κρίσης και των διαρθρωτικών προβλημάτων οδήγησαν σε αρνητική εξέλιξη της ανεργίας των νέων. Έτσι, το ποσοστό ανεργίας των νέων αυξήθηκε από 18,6 % το 2008 σε 21,7 % το 2015. Οι κύριοι παράγοντες που συμβάλλουν στη διατήρηση υψηλών επιπέδων ανεργίας και νέων ΕΑΕΚ είναι: χαμηλό επίπεδο εκπαίδευσης και κατάρτισης των νέων κατά τη μετάβαση στην αγορά εργασίας, αναντιστοιχία μεταξύ των προσόντων και των δεξιοτήτων των νέων που απαιτούνται από τους εργοδότες, ακόμη χαμηλός αντίκτυπος των προγραμμάτων uceni (Greek)
4 August 2022
0 references
ARGUMENTÁCIA. Deklarovaným cieľom navrhovaného projektu je zlepšiť úroveň odborných zručností NEET zo západného regiónu a severozápadného regiónu s cieľom zvýšiť šance na profesionálnu integráciu/reintegráciu na trhu práce v týchto dvoch regiónoch. Politiky zamestnanosti a mládeže sú v kompetencii členských štátov. EÚ však spustila niekoľko iniciatív, ktoré dopĺňajú vnútroštátne politiky ako súčasť svojich opatrení zameraných na sociálnejšiu Európu. Táto podpora sa zameriava na financovanie programov zamestnanosti mladých ľudí, zlepšovanie kvality učňovskej prípravy a stáží, poskytovanie medzinárodných vzdelávacích a pracovných príležitostí a dobrovoľníckych projektov pre mladých ľudí. Prvá skutočná práca umožňuje mladým ľuďom stať sa nezávislými a sebavedomými občanmi. Nedostatok vyhliadok do budúcnosti a dlhodobá nezamestnanosť medzi mladými ľuďmi zvyšujú pravdepodobnosť, že sa v nadchádzajúcich rokoch opäť stanú nezamestnanými, a znižujú ich kariérne vyhliadky. Neúspešné hľadanie pracovných a školiacich príležitostí vytvára pocit izolácie, závislosti a márneho života mladých ľudí. Okrem toho existujú negatívne účinky na hospodárstvo a spoločnosť, ktorá starne.Mladí ľudia patrili medzi najviac postihnuté finančnou a hospodárskou krízou v roku 2008. Miera nezamestnanosti medzi 15 – 24-ročnými v EÚ sa zvýšila z 15 % v roku 2008 na 24 % na začiatku roka 2013. Miera nezamestnanosti mladých ľudí sa v nasledujúcich rokoch v EÚ neustále zlepšovala. Hrozí, že kríza spôsobená ochorením COVID-19 ešte viac zhorší situáciu a v niektorých členských štátoch zhorší už aj tak znepokojujúcu mieru nezamestnanosti mladých ľudí. V auguste 2020 bola miera nezamestnanosti mladých ľudí v EÚ-27 17,6 %. Pred pandémiou bola miera nezamestnanosti mladých ľudí v EÚ (15 – 24) 14,9 %, čo je pokles oproti vrcholu 24,4 % v roku 2013. V auguste 2020 to bolo 17,6 % a je pravdepodobné, že bude naďalej rásť. V hospodárskej prognóze Komisie z leta 2020 sa predpokladá, že hospodárstvo EÚ sa v roku 2020 zníži o 8,3 %, čo je najhoršia recesia v histórii Únie. S cieľom zmierniť vplyv na mladých ľudí Európska komisia v júli 2020 navrhla: „Podpora zamestnanosti mladých ľudí: most k pracovným miestam pre ďalšiu generáciu"Vplyv hospodárskej krízy a štrukturálnych problémov viedol k negatívnemu vývoju nezamestnanosti mladých ľudí. Miera nezamestnanosti mladých ľudí sa teda zvýšila z 18,6 % v roku 2008 na 21,7 % v roku 2015. Hlavnými faktormi prispievajúcimi k zachovaniu vysokej miery nezamestnanosti a mladých ľudí, ktorí nie sú zamestnaní, ani nie sú v procese vzdelávania alebo odbornej prípravy, sú: nízka úroveň vzdelávania a odbornej prípravy mladých ľudí v čase prechodu na trh práce, nesúlad medzi kvalifikáciami a zručnosťami mladých ľudí požadovanými zamestnávateľmi, stále nízky vplyv systémov uceni (Slovak)
4 August 2022
0 references
PERUSTELU. Ehdotetun hankkeen tavoitteena on parantaa Länsi- ja Luoteis-alueen työelämän ja koulutuksen ulkopuolella olevien nuorten ammattitaitoa, jotta voidaan parantaa mahdollisuuksia integroitua työelämään ja integroitua uudelleen näiden kahden alueen työmarkkinoille.Työllisyys- ja nuorisopolitiikka kuuluvat jäsenvaltioiden toimivaltaan. EU on kuitenkin käynnistänyt useita kansallisia politiikkoja täydentäviä aloitteita osana toimiaan sosiaalisemman Euroopan luomiseksi. Tällä tuella rahoitetaan nuorisotyöllisyysohjelmia, parannetaan oppisopimus- ja harjoittelupaikkojen laatua, tarjotaan nuorille kansainvälisiä koulutus- ja työllistymismahdollisuuksia sekä vapaaehtoistyöhankkeita. Ensimmäisen todellisen työpaikan ansiosta nuorista voi tulla itsenäisiä ja itsevarmoja kansalaisia. Tulevaisuudennäkymien ja pitkäaikaistyöttömyyden puute nuorten keskuudessa lisää todennäköisyyttä, että he joutuvat jälleen työttömäksi tulevina vuosina ja heikentävät uranäkymiään. Epäonnistunut työ- ja koulutusmahdollisuuksien etsiminen luo nuorten eristyneisyyttä, riippuvuutta ja turhia tunteita. Lisäksi on kielteisiä vaikutuksia talouteen ja yhteiskuntaan, joka ikääntyy.Nuoret kärsivät eniten vuoden 2008 rahoitus- ja talouskriisistä. 15–24-vuotiaiden työttömyysaste eu:ssa nousi vuoden 2008 15 prosentista 24 prosenttiin vuoden 2013 alussa. Nuorisotyöttömyysaste on noussut eu:ssa jatkuvasti seuraavina vuosina. Covid-19-kriisi uhkaa pahentaa tilannetta entisestään ja pahentaa jo nyt huolestuttavaa nuorisotyöttömyysastetta joissakin jäsenvaltioissa. Elokuussa 2020 nuorisotyöttömyysaste oli EU-27:ssä 17,6 prosenttia. Ennen pandemiaa nuorisotyöttömyysaste eu:ssa (15–24-vuotiaat) oli 14,9 prosenttia, kun se vuonna 2013 oli korkeimmillaan 24,4 prosenttia. Elokuussa 2020 se oli 17,6 prosenttia, ja se todennäköisesti jatkaa kasvuaan. Komission kesän 2020 talousennusteen mukaan EU:n talous supistuu 8,3 prosenttia vuonna 2020, mikä on unionin historian pahin taantuma. Vaikutusten lieventämiseksi nuoriin Euroopan komissio ehdotti heinäkuussa 2020 seuraavaa: ”Nuorisotyöllisyyden tukeminen: silta työpaikkoihin seuraavaa sukupolvea varten”Talouskriisin ja rakenteellisten ongelmien vaikutukset ovat johtaneet nuorisotyöttömyyden negatiiviseen kehitykseen. Näin ollen nuorisotyöttömyysaste nousi 18,6 prosentista vuonna 2008 21,7 prosenttiin vuonna 2015. Tärkeimmät tekijät, jotka vaikuttavat korkean työttömyysasteen ja työelämän ja koulutuksen ulkopuolella olevien nuorten pysymiseen korkeana, ovat seuraavat: nuorten alhainen koulutustaso siirryttäessä työmarkkinoille, nuorten pätevyyksien ja työnantajien edellyttämien taitojen epäsuhta, uceni-ohjelmien vaikutus on edelleen vähäinen (Finnish)
4 August 2022
0 references
ARGUMENTACJA. Deklarowanym celem proponowanego projektu jest podniesienie poziomu umiejętności zawodowych młodzieży NEET z regionu zachodniego i północno-zachodniego w celu zwiększenia szans na integrację zawodową/reintegrację zawodową na rynku pracy dwóch regionów. Polityka zatrudnienia i młodzież należą do kompetencji państw członkowskich. UE podjęła jednak szereg inicjatyw, które uzupełniają polityki krajowe w ramach swoich działań na rzecz bardziej socjalnej Europy. Wsparcie to koncentruje się na finansowaniu programów na rzecz zatrudnienia młodzieży, poprawie jakości przyuczania do zawodu i staży, zapewnianiu młodzieży międzynarodowej edukacji i możliwości zatrudnienia oraz projektów wolontariatu. Pierwsza prawdziwa praca pozwala młodym ludziom stać się niezależnymi i pewnymi siebie obywatelami. Brak perspektyw na przyszłość i długotrwałe bezrobocie wśród młodych ludzi zwiększają prawdopodobieństwo ponownego bezrobocia w nadchodzących latach i zmniejszenia ich perspektyw zawodowych. Nieskuteczne poszukiwanie możliwości pracy i szkoleń stwarza poczucie izolacji, zależności i bezcelowości wśród młodych ludzi. Ponadto istnieją negatywne skutki dla gospodarki i społeczeństwa, które są starzejące się.Młodzi ludzie byli jednymi z najbardziej dotkniętych kryzysem finansowym i gospodarczym z 2008 r. Stopa bezrobocia wśród osób w wieku 15-24 lat w UE wzrosła z 15 % w 2008 r. do 24 % na początku 2013 r. W kolejnych latach stopa bezrobocia młodzieży stale się poprawiała w UE. Kryzys związany z COVID-19 może jeszcze bardziej pogorszyć sytuację, pogłębiając już niepokojące stopy bezrobocia wśród młodzieży w niektórych państwach członkowskich. W sierpniu 2020 r. stopa bezrobocia młodzieży w UE-27 wyniosła 17,6 %. Przed pandemią stopa bezrobocia młodzieży w UE (15-24) wynosiła 14,9 %, co stanowiło spadek w porównaniu ze szczytowym poziomem 24,4 % w 2013 r. W sierpniu 2020 r. wyniosła ona 17,6 % i prawdopodobnie będzie nadal rosła. W prognozie gospodarczej Komisji z lata 2020 r. przewiduje się, że gospodarka UE skurczy się o 8,3 % w 2020 r., co stanowi najgorszą recesję w historii Unii. Aby złagodzić skutki dla młodzieży, w lipcu 2020 r. Komisja Europejska zaproponowała: „Wspieranie zatrudnienia młodzieży: pomost do zatrudnienia dla następnego pokolenia"Skutki kryzysu gospodarczego i problemy strukturalne doprowadziły do negatywnego rozwoju bezrobocia wśród młodzieży. W związku z tym stopa bezrobocia wśród młodzieży wzrosła z 18,6 % w 2008 r. do 21,7 % w 2015 r. Główne czynniki przyczyniające się do utrzymania wysokiego poziomu bezrobocia i młodzieży NEET to: niski poziom kształcenia i szkolenia młodych ludzi w momencie przejścia na rynek pracy, niedopasowanie kwalifikacji młodych ludzi do umiejętności wymaganych przez pracodawców, nadal niski wpływ programów uceni (Polish)
4 August 2022
0 references
VITA. A javasolt projekt célja a nyugat- és északnyugati régió NEET-fiataljainak szakmai készségeinek javítása annak érdekében, hogy növelje a két régió munkaerőpiaci szakmai integrációjának/újrabeilleszkedésének esélyét. A foglalkoztatás- és ifjúságpolitika a tagállamok hatáskörébe tartozik. Az EU azonban számos olyan kezdeményezést indított el, amelyek kiegészítik a nemzeti politikákat a szociálisabb Európára irányuló intézkedéseinek részeként. Ez a támogatás az ifjúsági foglalkoztatási programok finanszírozására, a tanulószerződéses gyakorlati képzések és szakmai gyakorlatok minőségének javítására, a nemzetközi oktatási és foglalkoztatási lehetőségek biztosítására, valamint a fiataloknak szóló önkéntes projektekre összpontosít. Az első valódi munkahely lehetővé teszi a fiatalok számára, hogy független és magabiztos polgárokká váljanak. A jövőbeli kilátások hiánya és a fiatalok tartós munkanélkülisége növeli annak valószínűségét, hogy az elkövetkező években ismét munkanélkülivé válnak, és csökkentik karrierlehetőségeiket. A munka- és képzési lehetőségek sikertelen keresése elszigeteltség, függőség és hiábavalóság érzését kelti a fiatalokban. Emellett negatív hatások is vannak a gazdaságra és a társadalomra, amely elöregszik. A fiatalokat a 2008-as pénzügyi és gazdasági válság leginkább érintette. A 15–24 évesek munkanélküliségi rátája az EU-ban a 2008. évi 15%-ról 2013 elejére 24%-ra nőtt. Az ifjúsági munkanélküliségi ráta a következő években folyamatosan javult az EU-ban. A Covid19-válság tovább ronthatja a helyzetet, és néhány tagállamban súlyosbíthatja a fiatalok munkanélküliségi rátáját. 2020 augusztusában az ifjúsági munkanélküliségi ráta 17,6% volt az EU-27-ben. A világjárvány előtt a fiatalok munkanélküliségi rátája az EU-ban (15–24) 14,9% volt, a 2013-as 24,4%-os csúcshoz képest. 2020 augusztusában 17,6% volt, és valószínűleg tovább fog növekedni. A Bizottság 2020. évi nyári gazdasági előrejelzése szerint az EU gazdasága 2020-ban 8,3%-kal zsugorodik, ami az Unió történetének legsúlyosabb recessziója. A fiatalokra gyakorolt hatás enyhítése érdekében az Európai Bizottság 2020 júliusában a következőket javasolta: „A fiatalok foglalkoztatásának támogatása: híd a munkahelyekhez a következő generáció számára"A gazdasági válság és a strukturális problémák hatása a fiatalok munkanélküliségének negatív kialakulásához vezetett. Így az ifjúsági munkanélküliségi ráta a 2008. évi 18,6%-ról 2015-re 21,7%-ra nőtt. A munkanélküliség magas szintjének fenntartásához hozzájáruló fő tényezők és a NEET-fiatalok a következők: a fiatalok alacsony szintű oktatása és képzése a munkaerőpiacra való átmenet idején, a fiatalok képesítései és a munkaadók által megkövetelt készségek közötti eltérések, auceni-rendszerek még mindig alacsony hatása (Hungarian)
4 August 2022
0 references
ARGUMENTACE. Deklarovaným cílem navrhovaného projektu je zlepšit úroveň odborných dovedností osob, které nejsou zaměstnány ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy ze západního regionu a severozápadního regionu, s cílem zvýšit šance na profesní integraci/opětovnou integraci na trhu práce ve dvou regionech. Politika zaměstnanosti a mládeže jsou v pravomoci členských států. EU však v rámci svých činností zaměřených na sociálnější Evropu zahájila řadu iniciativ, které doplňují vnitrostátní politiky. Tato podpora se zaměřuje na financování programů zaměstnanosti mladých lidí, zlepšování kvality učňovské přípravy a stáží, poskytování mezinárodních vzdělávacích a pracovních příležitostí a dobrovolnických projektů pro mladé lidi. První skutečné zaměstnání umožňuje mladým lidem stát se nezávislými a sebevědomými občany. Nedostatek budoucích vyhlídek a dlouhodobá nezaměstnanost mladých lidí zvyšuje pravděpodobnost, že se v nadcházejících letech opět stanou nezaměstnanými, a sníží jejich kariérní vyhlídky. Neúspěšné hledání pracovních a vzdělávacích příležitostí vytváří u mladých lidí pocit izolace, závislosti a marnosti. Kromě toho existují negativní dopady na hospodářství a společnost, která stárne.Mladí lidé patřili k nejvíce postiženým finanční a hospodářskou krizí v roce 2008. Míra nezaměstnanosti osob ve věku 15–24 let v EU vzrostla z 15 % v roce 2008 na 24 % na začátku roku 2013. Míra nezaměstnanosti mladých lidí se v EU v následujících letech neustále zlepšuje. Krize COVID-19 může situaci dále zhoršit, což již v některých členských státech zhoršuje již znepokojující míru nezaměstnanosti mladých lidí. V srpnu 2020 činila míra nezaměstnanosti mladých lidí v EU-27 17,6 %. Před pandemií dosáhla míra nezaměstnanosti mladých lidí v EU (15–24 let) 14,9 % oproti vrcholu 24,4 % v roce 2013. V srpnu 2020 to bylo 17,6 % a pravděpodobně bude i nadále růst. Podle letní hospodářské prognózy Komise na rok 2020 se ekonomika EU v roce 2020 sníží o 8,3 %, což je nejhorší recese v historii Unie. S cílem zmírnit dopad na mladé lidi Evropská komise v červenci 2020 navrhla: „Podpora zaměstnanosti mladých lidí: most k pracovním místům pro příští generaci"Dopad hospodářské krize a strukturální problémy vedly k negativnímu vývoji nezaměstnanosti mladých lidí. Míra nezaměstnanosti mladých lidí se tak zvýšila z 18,6 % v roce 2008 na 21,7 % v roce 2015. Hlavními faktory přispívajícími k udržení vysoké míry nezaměstnanosti a mladých lidí, kteří nejsou zaměstnáni ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy, jsou: nízká úroveň vzdělání a odborné přípravy mladých lidí v době přechodu na trh práce, nesoulad mezi kvalifikacemi a dovednostmi mladých lidí požadovanými zaměstnavateli, stále nízký dopad programů uceni (Czech)
4 August 2022
0 references
ARGUMENTS. Ierosinātā projekta mērķis ir uzlabot profesionālās prasmes NEET no Rietumreģiona un Ziemeļrietumu reģiona, lai palielinātu profesionālās integrācijas/reintegrācijas iespējas divu reģionu darba tirgū.Nodarbinātības un jaunatnes politika ir dalībvalstu kompetence. Tomēr ES ir uzsākusi vairākas iniciatīvas, kas papildina valstu politiku kā daļu no pasākumiem sociālākas Eiropas izveidei. Šis atbalsts ir vērsts uz jauniešu nodarbinātības programmu finansēšanu, māceklības un stažēšanās kvalitātes uzlabošanu, starptautiskās izglītības un nodarbinātības iespēju nodrošināšanu un brīvprātīgā darba projektiem jauniešiem. Pirmais reālais darbs ļauj jauniešiem kļūt par neatkarīgiem un pašpārliecinātiem pilsoņiem. Nākotnes izredžu trūkums un ilgtermiņa bezdarbs jauniešu vidū palielina iespēju, ka tuvākajos gados viņi atkal kļūs par bezdarbniekiem, un samazinās viņu karjeras iespējas. Neveiksmīgā darba un apmācības iespēju meklēšana rada jauniešu izolācijas, atkarības un bezgalības izjūtu. Turklāt ir negatīva ietekme uz ekonomiku un sabiedrību, kas noveco. Jaunieši bija vieni no 2008. gada finanšu un ekonomikas krīzes visvairāk skartajiem. Bezdarba līmenis vecumā no 15 līdz 24 gadiem ES palielinājās no 15 % 2008. gadā līdz 24 % 2013. gada sākumā. Jauniešu bezdarba līmenis ES turpmākajos gados ir pastāvīgi uzlabojies. Covid-19 krīze var vēl vairāk pasliktināt situāciju, kas dažās dalībvalstīs jau tagad saasinās satraucošo jauniešu bezdarba līmeni. 2020. gada augustā jauniešu bezdarba līmenis ES-27 valstīs bija 17,6 %. Pirms pandēmijas jauniešu bezdarba līmenis ES (15–24 gadi) bija 14,9 %, kas ir mazāk nekā 2013. gadā, kad tas bija 24,4 %. 2020. gada augustā tas bija 17,6 % un, visticamāk, turpinās pieaugt. Komisijas 2020. gada vasaras ekonomikas prognozē paredzēts, ka ES ekonomika 2020. gadā samazināsies par 8,3 %, kas ir Savienības vēsturē smagākā recesija. Lai mazinātu ietekmi uz jauniešiem, Eiropas Komisija 2020. gada jūlijā ierosināja: “Atbalsts jauniešu nodarbinātībai: tilts uz darba vietām nākamajai paaudzei"Ekonomikas krīzes ietekme un strukturālās problēmas ir novedušas pie negatīvas jauniešu bezdarba attīstības. Tādējādi jauniešu bezdarba līmenis palielinājās no 18,6 % 2008. gadā līdz 21,7 % 2015. gadā. Galvenie faktori, kas palīdz saglabāt augstu bezdarba līmeni un jauniešu NEET, ir šādi: zems jauniešu izglītības un apmācības līmenis laikā, kad notiek pāreja uz darba tirgu, neatbilstība starp jauniešu kvalifikācijām un prasmēm, ko pieprasa darba devēji, joprojām ir zema uceni shēmu ietekme (Latvian)
4 August 2022
0 references
ARGÓINT. Is é aidhm shonraithe an tionscadail atá beartaithe feabhas a chur ar leibhéal scileanna gairmiúla NEETanna ó Réigiún an Iarthair agus ó Réigiún an Iarthuaiscirt, d’fhonn na deiseanna a mhéadú maidir le lánpháirtiú/athimeascadh gairmiúil sa mhargadh saothair sa 2 réigiún. Mar sin féin, sheol an tAontas roinnt tionscnamh a chomhlánaíonn beartais náisiúnta mar chuid dá ghníomhaíochtaí ar mhaithe le hEoraip níos sóisialta. Díríonn an tacaíocht sin ar chláir fostaíochta don aos óg a mhaoiniú, feabhas a chur ar cháilíocht na bprintíseachtaí agus na gcúrsaí oiliúna, deiseanna oideachais agus fostaíochta idirnáisiúnta agus tionscadail oibre deonaí a chur ar fáil do dhaoine óga. Mar gheall ar an easpa deiseanna a bheidh ann amach anseo agus an dífhostaíocht fhadtéarmach i measc daoine óga, tá an dóchúlacht ann go mbeidh siad dífhostaithe arís sna blianta amach romhainn agus go laghdófar a n-ionchais ghairme. Cruthaíonn an cuardach ar dheiseanna oibre agus oiliúna nár éirigh leis mothúcháin leithlisithe, spleáchais agus futility i ndaoine óga. Ina theannta sin, tá éifeachtaí diúltacha ar an ngeilleagar agus ar an tsochaí, atá ag dul in aois.Bhí daoine óga i measc na ndaoine is mó atá thíos leis an ngéarchéim airgeadais agus eacnamaíoch in 2008. Tháinig méadú ar an ráta dífhostaíochta i measc daoine idir 15-24 bliana d’aois san AE ó 15 % in 2008 go 24 % ag tús 2013. Tá feabhas leanúnach tagtha ar an ráta dífhostaíochta i measc na n-óg san Aontas sna blianta ina dhiaidh sin. Tá an baol ann go rachaidh an staid in olcas de dheasca ghéarchéim COVID-19, rud a chuireann leis na rátaí dífhostaíochta i measc na n-óg i roinnt Ballstát ar cúis imní iad cheana féin. I mí Lúnasa 2020, ba é 17.6 % an ráta dífhostaíochta i measc na n-óg in AE-27. Roimh an bpaindéim, ba é 14.9 % an ráta dífhostaíochta i measc na hóige san Aontas (15-24), laghdú ón mbuaicphointe de 24.4 % in 2013. I mí Lúnasa 2020, ba é 17.6 % a bhí ann agus is dócha go leanfaidh sé de bheith ag fás. Tuartar i réamhaisnéis eacnamaíoch shamhradh 2020 an Choimisiúin go gcrapfaidh geilleagar an Aontais 8.3 % in 2020, an cúlú eacnamaíoch is measa i stair an Aontais. Chun an tionchar ar dhaoine óga a mhaolú, mhol an Coimisiún Eorpach i mí Iúil 2020 an méid seo a leanas: “Tacú le fostaíocht don aos óg: nasc chuig poist don chéad ghlúin eile' Mar gheall ar thionchar na géarchéime eacnamaíche agus na bhfadhbanna struchtúracha, tá forbairt dhiúltach tagtha ar an dífhostaíocht i measc na n-óg. Dá bhrí sin, tháinig méadú ar an ráta dífhostaíochta i measc na hóige ó 18.6 % in 2008 go 21.7 % in 2015. Is iad seo a leanas na príomhthosca a chuireann le leibhéil arda dífhostaíochta agus daoine óga nach bhfuil i mbun oideachais, fostaíochta ná oiliúna: leibhéal íseal oideachais agus oiliúna do dhaoine óga tráth an aistrithe chuig margadh an tsaothair, mí-oiriúint idir cáilíochtaí agus scileanna daoine óga a theastaíonn ó fhostóirí, agus tionchar íseal fós ag scéimeanna uceni (Irish)
4 August 2022
0 references
UTEMELJITEV. Cilj predlaganega projekta je izboljšati raven strokovnega znanja mladih, ki niso zaposleni, se ne izobražujejo ali usposabljajo, iz zahodne regije in severozahodne regije, da bi povečali možnosti za poklicno vključevanje/ponovno vključitev na trg dela v dveh regijah. Zaposlovanje in mladinska politika so v pristojnosti držav članic. Vendar je EU v okviru svojih ukrepov za bolj socialno Evropo sprožila številne pobude, ki dopolnjujejo nacionalne politike. Ta podpora se osredotoča na financiranje programov zaposlovanja mladih, izboljšanje kakovosti vajeništev in pripravništev, zagotavljanje mednarodnih možnosti za izobraževanje in zaposlovanje ter prostovoljskih projektov za mlade. Prva prava zaposlitev mladim omogoča, da postanejo neodvisni in samozavestni državljani. Pomanjkanje obetov za prihodnost in dolgotrajna brezposelnost med mladimi povečujeta verjetnost, da bodo v prihodnjih letih ponovno brezposelni, in zmanjšata njihove poklicne možnosti. Neuspešno iskanje zaposlitve in priložnosti za usposabljanje ustvarja občutke izolacije, odvisnosti in jalovosti pri mladih. Poleg tega obstajajo negativni učinki na gospodarstvo in družbo, ki se stara.Mladi so bili med najbolj prizadetimi zaradi finančne in gospodarske krize leta 2008. Stopnja brezposelnosti med 15. in 24. letom starosti se je v EU povečala s 15 % leta 2008 na 24 % v začetku leta 2013. Stopnja brezposelnosti mladih se je v EU v naslednjih letih nenehno izboljševala. Zaradi krize zaradi COVID-19 bi se lahko razmere še poslabšale, kar bi v nekaterih državah članicah zaostrilo že tako zaskrbljujoče stopnje brezposelnosti mladih. Avgusta 2020 je stopnja brezposelnosti mladih v EU-27 znašala 17,6 %. Pred pandemijo je stopnja brezposelnosti mladih v EU (15–24) znašala 14,9 %, kar je manj kot leta 2013, ko je znašala 24,4 %. Avgusta 2020 je znašala 17,6 % in bo verjetno še naprej rasla. Po poletni gospodarski napovedi Komisije iz leta 2020 naj bi se gospodarstvo EU v letu 2020 skrčilo za 8,3 %, kar je najhujša recesija v zgodovini Unije. Za ublažitev vpliva na mlade je Evropska komisija julija 2020 predlagala: „Podpora zaposlovanju mladih: most do delovnih mest za naslednjo generacijo"Vpliv gospodarske krize in strukturnih težav je privedel do negativnega razvoja brezposelnosti mladih. Tako se je stopnja brezposelnosti mladih povečala z 18,6 % leta 2008 na 21,7 % v letu 2015. Glavni dejavniki, ki prispevajo k ohranjanju visoke stopnje brezposelnosti in mladih, ki niso zaposleni, se ne izobražujejo ali usposabljajo, so: nizka stopnja izobrazbe in usposabljanja mladih v času prehoda na trg dela, neusklajenost med kvalifikacijami in spretnostmi mladih, ki jih zahtevajo delodajalci, še vedno majhen vpliv uceni shem (Slovenian)
4 August 2022
0 references
ДОВОДИ. Заявената цел на предложения проект е да се подобри нивото на професионалните умения на NEET от Западния регион и Северозападния регион, за да се увеличат шансовете за професионална интеграция/реинтеграция на пазара на труда на двата региона. Въпреки това ЕС стартира редица инициативи, които допълват националните политики като част от действията му за по-социална Европа. Тази подкрепа е насочена към финансиране на програми за младежка заетост, подобряване на качеството на чиракуването и стажовете, предоставяне на възможности за международно образование и заетост и доброволчески проекти за младите хора. Първата реална работа позволява на младите хора да станат независими и уверени в себе си граждани. Липсата на перспективи за бъдещето и дългосрочната безработица сред младите хора увеличават вероятността те отново да останат без работа през следващите години и да намалят перспективите си за професионално развитие. Неуспешното търсене на възможности за работа и обучение създава чувство на изолация, зависимост и безполезност у младите хора. Освен това има отрицателни последици за икономиката и обществото, което застарява. Младите хора бяха сред най-засегнатите от финансовата и икономическа криза от 2008 г. Равнището на безработица сред 15—24-годишните в ЕС се е увеличило от 15 % през 2008 г. на 24 % в началото на 2013 г. Равнището на младежката безработица в ЕС непрекъснато се подобрява през следващите години. Кризата, предизвикана от COVID-19, рискува допълнително да влоши положението, като изостри вече тревожните равнища на младежката безработица в някои държави членки. През август 2020 г. равнището на младежката безработица в ЕС-27 беше 17,6 %. Преди пандемията равнището на младежката безработица в ЕС (15—24 г.) беше 14,9 %, което е спад в сравнение с най-високата стойност от 24,4 % през 2013 г. През август 2020 г. той беше 17,6 % и вероятно ще продължи да расте. В прогнозата на Комисията от лятото на 2020 г. се предвижда икономиката на ЕС да се свие с 8,3 % през 2020 г., което е най-тежката рецесия в историята на Съюза. За да смекчи въздействието върху младите хора, през юли 2020 г. Европейската комисия предложи: "Подкрепа за младежката заетост: мост към работните места за следващото поколение"Въздействието на икономическата криза и структурните проблеми доведоха до отрицателно развитие на младежката безработица. По този начин равнището на младежката безработица се увеличи от 18,6 % през 2008 г. на 21,7 % през 2015 г. Основните фактори, допринасящи за поддържането на високи равнища на безработица и младежи, неработещи, неучещи и необучаващи се млади хора, са: ниско равнище на образование и обучение на младите хора по време на прехода към пазара на труда, несъответствие между квалификациите и уменията на младите хора, изисквани от работодателите, все още слабо въздействие на схемите за образование и обучение (Bulgarian)
4 August 2022
0 references
L-ARGUMENT. L-għan iddikjarat tal-proġett propost huwa li jtejjeb il-livell ta’ ħiliet professjonali tan-NEETs mir-Reġjun tal-Punent u r-Reġjun tal-Majjistral, sabiex jiżdiedu l-possibbiltajiet ta’ integrazzjoni/riintegrazzjoni professjonali fis-suq tax-xogħol taż-żewġ reġjuni. Il-politiki dwar l-impjiegi u ż-żgħażagħ huma l-kompetenzi tal-Istati Membri. Madankollu, l-UE nediet għadd ta’ inizjattivi li jikkumplimentaw il-politiki nazzjonali bħala parti mill-azzjonijiet tagħha għal Ewropa aktar soċjali. Dan l-appoġġ jiffoka fuq il-finanzjament ta’ programmi għall-impjieg taż-żgħażagħ, it-titjib tal-kwalità tal-apprendistati u t-traineeships, l-għoti ta’ opportunitajiet internazzjonali ta’ edukazzjoni u impjieg u proġetti ta’ volontarjat għaż-żgħażagħ. L-ewwel impjieg reali jippermetti liż-żgħażagħ isiru ċittadini indipendenti u kunfidenti minnhom infushom. In-nuqqas ta’ prospetti futuri u l-qgħad fit-tul fost iż-żgħażagħ iżidu l-probabbiltà li jerġgħu jispiċċaw qiegħda fis-snin li ġejjin u jnaqqsu l-prospetti tal-karriera tagħhom. It-tiftix mingħajr suċċess għal opportunitajiet ta’ xogħol u taħriġ joħloq sentimenti ta’ iżolament, dipendenza u futilità fiż-żgħażagħ. Barra minn hekk, hemm effetti negattivi fuq l-ekonomija u s-soċjetà, li qed tixjieħ. Iż-żgħażagħ kienu fost l-aktar milquta mill-kriżi finanzjarja u ekonomika tal-2008. Ir-rata tal-qgħad fost dawk bejn il-15 u l-24 sena fl-UE żdiedet minn 15 % fl-2008 għal 24 % fil-bidu tal-2013. Ir-rata tal-qgħad fost iż-żgħażagħ tjiebet kontinwament fl-UE fis-snin ta’ wara. Il-kriżi tal-COVID-19 tirriskja li tkompli taggrava s-sitwazzjoni, u taggrava r-rati tal-qgħad fost iż-żgħażagħ li diġà huma inkwetanti f’xi Stati Membri. F’Awwissu 2020, ir-rata tal-qgħad fost iż-żgħażagħ kienet ta’ 17.6 % fl-UE-27.Qabel il-pandemija, ir-rata tal-qgħad fost iż-żgħażagħ fl-UE (15–24) kienet ta’ 14.9 %, li naqset mill-ogħla livell ta’ 24.4 % fl-2013. F’Awwissu 2020, kien ta’ 17.6 % u x’aktarx se jkompli jikber. It-tbassir ekonomiku tas-sajf 2020 tal-Kummissjoni jipprojetta li l-ekonomija tal-UE tonqos bi 8.3 % fl-2020, l-agħar reċessjoni fl-istorja tal-Unjoni. Biex jittaffa l-impatt fuq iż-żgħażagħ, f’Lulju 2020 il-Kummissjoni Ewropea pproponiet: “Appoġġ għall-impjieg taż-żgħażagħ: pont għall-impjiegi għall-ġenerazzjoni li jmiss"L-impatt tal-kriżi ekonomika u l-problemi strutturali wasslu għal żvilupp negattiv tal-qgħad fost iż-żgħażagħ. Għalhekk, ir-rata tal-qgħad fost iż-żgħażagħ żdiedet minn 18.6 % fl-2008 għal 21.7 % fl-2015. Il-fatturi ewlenin li jikkontribwixxu għaż-żamma ta’ livelli għoljin ta’ qgħad u NEETs fost iż-żgħażagħ huma: livell baxx ta’ edukazzjoni u taħriġ taż-żgħażagħ fiż-żmien tat-tranżizzjoni għas-suq tax-xogħol, nuqqas ta’ qbil bejn il-kwalifiki taż-żgħażagħ u l-ħiliet meħtieġa minn min iħaddem, l-impatt tal-iskemi uceni għadu baxx (Maltese)
4 August 2022
0 references
ARGUMENTO O objetivo declarado do projeto proposto é melhorar o nível de competências profissionais dos NEET da região Oeste e da região Noroeste, a fim de aumentar as possibilidades de integração/reintegração profissional no mercado de trabalho das duas regiões. As políticas de emprego e de juventude são da competência dos Estados-Membros. No entanto, a UE lançou uma série de iniciativas que complementam as políticas nacionais no âmbito das suas ações para uma Europa mais social. Este apoio centra-se no financiamento de programas de emprego para jovens, na melhoria da qualidade das aprendizagens e dos estágios, na oferta de oportunidades internacionais de educação e emprego e em projetos de voluntariado para jovens. O primeiro emprego real permite que os jovens se tornem cidadãos independentes e autoconfiantes. A falta de perspetivas futuras e o desemprego de longa duração entre os jovens aumentam a probabilidade de voltarem a ficar desempregados nos próximos anos e reduzem as suas perspetivas de carreira. A procura infrutífera de oportunidades de trabalho e formação cria sentimentos de isolamento, dependência e futilidade nos jovens. Além disso, verificam-se efeitos negativos na economia e na sociedade, que estão a envelhecer. Os jovens estavam entre os mais afetados pela crise financeira e económica de 2008. A taxa de desemprego entre os jovens entre os 15 e os 24 anos na UE aumentou de 15 % em 2008 para 24 % no início de 2013. A taxa de desemprego dos jovens melhorou continuamente na UE nos anos seguintes. A crise da COVID-19 corre o risco de agravar ainda mais a situação, agravando as já preocupantes taxas de desemprego dos jovens em alguns Estados-Membros. Em agosto de 2020, a taxa de desemprego dos jovens era de 17,6 % na UE-27. Antes da pandemia, a taxa de desemprego dos jovens na UE (15-24 anos) era de 14,9 %, abaixo do pico de 24,4 % registado em 2013. Em agosto de 2020, era de 17,6 % e é provável que continue a crescer. As previsões económicas do verão de 2020 da Comissão apontam para uma contração da economia da UE de 8,3 % em 2020, a pior recessão da história da União. Para atenuar o impacto nos jovens, a Comissão Europeia propôs, em julho de 2020: «Apoio ao emprego dos jovens: uma ponte para o emprego da próxima geração»O impacto da crise económica e os problemas estruturais conduziram a uma evolução negativa do desemprego dos jovens. Assim, a taxa de desemprego dos jovens aumentou de 18,6 % em 2008 para 21,7 % em 2015. Os principais fatores que contribuem para manter elevados níveis de desemprego e de jovens NEET são os seguintes: baixo nível de educação e formação dos jovens no momento da transição para o mercado de trabalho, inadequação entre as qualificações dos jovens e as competências exigidas pelos empregadores, ainda baixo impacto dos regimes uceni (Portuguese)
4 August 2022
0 references
ARGUMENTER. Det erklærede formål med det foreslåede projekt er at forbedre de faglige kvalifikationer hos NEET'er fra Vestregionen og den nordvestlige region med henblik på at øge mulighederne for erhvervsmæssig integration/reintegration på arbejdsmarkedet i de to regioner. Beskæftigelses- og ungdomspolitikkerne henhører under medlemsstaternes kompetence. EU har imidlertid iværksat en række initiativer, der supplerer de nationale politikker som led i EU's indsats for et mere socialt Europa. Denne støtte fokuserer på finansiering af ungdomsbeskæftigelsesprogrammer, forbedring af kvaliteten af lærlingeuddannelser og praktikophold, internationale uddannelses- og beskæftigelsesmuligheder og frivillige projekter for unge. Det første rigtige job giver unge mulighed for at blive uafhængige og selvsikre borgere. Manglen på fremtidsudsigter og langtidsledighed blandt unge øger sandsynligheden for, at de igen bliver arbejdsløse i de kommende år og reducerer deres karrieremuligheder. Den mislykkede søgen efter arbejds- og uddannelsesmuligheder skaber følelsen af isolation, afhængighed og elendighed hos de unge. Derudover er der negative konsekvenser for økonomien og samfundet, som bliver ældre. De unge var blandt de mest berørte af den finansielle og økonomiske krise i 2008. Arbejdsløsheden blandt 15-24-årige i EU steg fra 15 % i 2008 til 24 % i begyndelsen af 2013. Ungdomsarbejdsløsheden er løbende forbedret i EU i de følgende år. Covid-19-krisen risikerer at forværre situationen yderligere og forværre allerede bekymrende ungdomsarbejdsløshed i nogle medlemsstater. I august 2020 var ungdomsarbejdsløsheden 17,6 % i EU-27. Før pandemien var ungdomsarbejdsløsheden i EU (15-24) 14,9 %, hvilket er et fald i forhold til toppunktet på 24,4 % i 2013. I august 2020 var den på 17,6 % og forventes at fortsætte med at vokse. Ifølge Kommissionens økonomiske sommerprognose 2020 forventes EU's økonomi at falde med 8,3 % i 2020, hvilket er den værste recession i Unionens historie. For at afbøde konsekvenserne for unge foreslog Kommissionen i juli 2020: "Støtte til ungdomsbeskæftigelse: en bro til job for den næste generation"Konsekvenserne af den økonomiske krise og strukturelle problemer har ført til en negativ udvikling i ungdomsarbejdsløsheden. Ungdomsarbejdsløsheden steg således fra 18,6 % i 2008 til 21,7 % i 2015. De vigtigste faktorer, der bidrager til at opretholde en høj arbejdsløshed og unge, der hverken er i beskæftigelse eller under uddannelse, er: lavt uddannelsesniveau for unge på tidspunktet for overgangen til arbejdsmarkedet, misforhold mellem de unges kvalifikationer og kvalifikationer, som arbejdsgiverne kræver, og som stadig kun har ringe indvirkning på ordningerne (Danish)
4 August 2022
0 references
ARGUMENT. Det uttalade syftet med det föreslagna projektet är att förbättra yrkeskompetensen hos unga som varken arbetar eller studerar från västra och nordvästra regionen, i syfte att öka möjligheterna till yrkesmässig integration/återintegrering på arbetsmarknaden i de två regionerna. Sysselsättnings- och ungdomspolitik är medlemsstaternas behörighet. EU har dock lanserat ett antal initiativ som kompletterar den nationella politiken som en del av EU:s insatser för ett mer socialt Europa. Detta stöd är inriktat på att finansiera ungdomssysselsättningsprogram, förbättra kvaliteten på lärlings- och praktikplatser, tillhandahålla internationella utbildnings- och sysselsättningsmöjligheter och volontärprojekt för ungdomar. Det första verkliga jobbet gör det möjligt för ungdomar att bli självständiga och självsäkra medborgare. Bristen på framtidsutsikter och långtidsarbetslösheten bland ungdomar ökar sannolikheten för att de kommer att bli arbetslösa igen under de kommande åren och minska deras karriärmöjligheter. Det misslyckade sökandet efter arbete och utbildningsmöjligheter skapar känslor av isolering, beroende och meningslöshet hos ungdomar. Dessutom finns det negativa effekter på ekonomin och samhället, som åldras. Unga människor var bland de mest drabbade av den finansiella och ekonomiska krisen 2008. Arbetslösheten bland 15–24-åringar i EU ökade från 15 % 2008 till 24 % i början av 2013. Ungdomsarbetslösheten har kontinuerligt förbättrats i EU under de följande åren. Covid-19-krisen riskerar att förvärra situationen ytterligare och förvärra redan oroväckande ungdomsarbetslöshet i vissa medlemsstater. I augusti 2020 var ungdomsarbetslösheten 17,6 % i EU-27.Innan pandemin var ungdomsarbetslösheten i EU (15–24) 14,9 %, vilket är en minskning från toppen på 24,4 % 2013. I augusti 2020 var den 17,6 % och kommer sannolikt att fortsätta att växa. Enligt kommissionens ekonomiska sommarprognos 2020 kommer EU:s ekonomi att krympa med 8,3 % 2020, den värsta recessionen i EU:s historia. För att mildra effekterna för ungdomar föreslog kommissionen i juli 2020 följande: ”Stöd till ungdomssysselsättning: en bro till arbetstillfällen för nästa generation”Konsekvensen av den ekonomiska krisen och strukturella problem har lett till en negativ utveckling av ungdomsarbetslösheten. Ungdomsarbetslösheten ökade således från 18,6 % 2008 till 21,7 % 2015. De viktigaste faktorerna som bidrar till att upprätthålla en hög arbetslöshet och unga som varken arbetar eller studerar är följande: låg utbildningsnivå för ungdomar vid tidpunkten för övergången till arbetsmarknaden, bristande överensstämmelse mellan ungdomars kvalifikationer och färdigheter som krävs av arbetsgivarna, vilket fortfarande är en låg effekt av uceniprogrammen. (Swedish)
4 August 2022
0 references
Judeţul Arad, Romania
0 references
Judeţul Bihor, Romania
0 references
Judeţul Bistriţa-Năsăud, Romania
0 references
Judeţul Caraş-Severin, Romania
0 references
Judeţul Cluj, Romania
0 references
Judeţul Hunedoara, Romania
0 references
Judeţul Maramureş, Romania
0 references
Judeţul Sălaj, Romania
0 references
Judeţul Satu Mare, Romania
0 references
Judeţul Timiş, Romania
0 references
5 June 2024
0 references
Identifiers
150192
0 references