Modernisation and equipment of kindergarten with normal program no. 2 Bals (Q2744157)
Jump to navigation
Jump to search
Project Q2744157 in Romania
Language | Label | Description | Also known as |
---|---|---|---|
English | Modernisation and equipment of kindergarten with normal program no. 2 Bals |
Project Q2744157 in Romania |
Statements
1,224,143.0 Romanian Leu
0 references
244,828.6 Euro
0 references
1,440,168.2 Romanian Leu
0 references
288,033.65 Euro
0 references
85.0000020830900200 percent
0 references
1 March 2018
0 references
30 September 2023
0 references
ORASUL BALS
0 references
Obiectivul general al proiectul este – imbunatatirea calitatii infrastructurii de educatie a Gradinitei cu Program Normal Nr. 2 din Bals, prin lucrari de reabilitare, modernizare si dotare in scopul: a) Asigurarii unui proces educational la standarde europene; b) Cresterii participarii populatiei la procesul educational; c) Reducerii parasirii tipurii a sistemului educational si implicit a abandonului scolar. Infrastructura de educație și formare reprezintă un factor esențial al procesului educațional, care are efect direct asupra prescolarilor. În procesul decizional privind investițiile în infrastructura educațională, decidenții se confruntă în contextul planificării și organizării rețelei școlare cu două categorii de provocări: amplasarea infrastructurii și calitatea proiectării mediilor de predare și învățare eficiente. În toate regiunile României, indiferent de nivelul de dezvoltare a acestora, infrastructura de educație este deficitară și necesită îmbunătățiri în vederea asigurării unităților de învățământ necesare pentru cuprinderea prescolarilor si elevilor în sistemul educațional. Conform inventarului MEN (2015), peste 88% din infrastructura de educație necesită lucrări de reabilitare/ modernnizare (un procent mai ridicat înregistrându-se în mediul rural 90%) în vederea asigurării unor condiții adecvate de educatie. Clădirile, sălile de clasă şi dotările – într-un cuvânt, infrastructura educaţională - constituie elemente vitale ale mediilor de învăţare din gradinite. Rezultatele cercetărilor în domeniu sugerează că infrastructura de foarte bună calitate conduce la îmbunățățirea actului educational, a dezvoltarii competentelor prescolarilor şi reducerea abandonului şcolar, pe lângă alte beneficii. Studiile (The Holistic Impact of Classroom Spaces on Learning in Specific Subjects, Peter Barrett, Fay Davies, Yufan Zhang and Lucinda Barrett, 2016) evidenţiază faptul că proiectarea infrastructurii educaţionale influențează procesul de învăţare prin trei factori interdependenți : naturalețe (de ex. lumina, calitatea aerului), stimulare (de ex. complexitatea, culoarea) şi individualizare (de ex. flexibilitatea spaţiilor de învăţare). Nivelul de educație este factor-cheie al dezvoltării naționale, deoarece determină în mare măsură activitatea economică și productivitatea, precum și mobilitatea forţei de muncă, creând premisele, pe termen lung pentru existenţa unui nivel mai ridicat de trai și de calitate a vieții. Având în vedere tendințele demografice negative, profilul educațional al populației este o condiție esențială pentru o creștere inteligentă, durabilă și favorabilă incluziunii. Acest deziderat nu se poate realiza însă fără o infrastructură adecvată/corespunzătoare ciclurilor educaționale. Infrastructura educațională este esențială pentru educație, dezvoltarea timpurie a copiilor, pentru construirea de abilități sociale și a capacității de integrare socială. Atingerea obiectivului general al proiectului nostru va asigura (Romanian)
0 references
The general objective of the project is to improve the quality of the education infrastructure of the Garden with Normal Program No. 2 of Bals, through rehabilitation, modernisation and equipment works in order to: a) Ensuring an educational process to European standards; B) Increases the participation of the population in the educational process; C) Reduction in leaving the type of educational system and implicit school dropout. Education and training infrastructure is a key factor in the educational process, which has a direct effect on preschoolers. In decision-making on investment in education infrastructure, decision-makers face two categories of challenges in the context of the planning and organisation of the school network: location of infrastructure and quality of design of efficient teaching and learning environments. In all regions of Romania, regardless of their level of development, the education infrastructure is poor and needs to be improved in order to provide the schools necessary for the inclusion of preschoolers and pupils in the education system. According to the MEN (2015) inventory, more than 88 % of the education infrastructure requires rehabilitation/modernisation works (a higher percentage being recorded in rural areas 90 %) in order to ensure adequate educational conditions. Buildings, classrooms and facilities – in a word, educational infrastructure – are vital elements of kindergarten learning environments. Research results suggest that high-quality infrastructure leads to improved education, development of preschool skills and reduction of school drop-out, in addition to other benefits. Studies (The Holistic Impact of Classroom Spaces on Learning in Specific Subjects, Peter Barrett, Fay Davies, Yufan Zhang and Lucinda Barrett, 2016) highlight that the design of the educational infrastructure influences the learning process through three interdependent factors: naturalness (e.g. light, air quality), stimulation (e.g. complexity, colour) and individualisation (e.g. flexibility of learning spaces). The level of education is a key factor in national development, as it largely determines economic activity and productivity as well as labour mobility, creating the long-term prerequisites for a higher standard of living and quality of life. Given negative demographic trends, the educational profile of the population is a prerequisite for smart, sustainable and inclusive growth. However, this cannot be achieved without adequate infrastructure/suitable to educational cycles. Educational infrastructure is essential for education, early childhood development, social skills building and social integration capacity. Achieving the overall objective of our project will ensure (English)
14 September 2021
0.2030343881090457
0 references
L’objectif général du projet est d’améliorer la qualité de l’infrastructure d’éducation maternelle avec le programme normal no 2 à Bals, grâce à des travaux de réhabilitation, de modernisation et de dotation afin de: a) Assurer un processus d’éducation aux normes européennes; B) accroître la participation de la population au processus éducatif; c) Réduire le type de sortie du système éducatif et implicitement l’abandon scolaire. L’infrastructure de l’éducation et de la formation est un facteur essentiel du processus éducatif, moins de soins sont directs pour les enfants d’âge préscolaire. Dans le processus décisionnel concernant les investissements dans l’infrastructure éducative, les décideurs sont confrontés à deux catégories de défis dans le contexte de la planification et de l’organisation du réseau scolaire: L’emplacement de l’infrastructure et la qualité de la conception d’environnements d’enseignement et d’apprentissage efficaces. Dans toutes les régions de Roumanie, quel que soit leur niveau de développement, l’infrastructure éducative est déficiente et nécessite des améliorations afin d’assurer l’UNITS éducatif nécessaire à l’inclusion des enfants d’âge préscolaire et des élèves dans le système éducatif. Selon l’inventaire MEN (2015), plus de 88 % des infrastructures éducatives nécessitent des travaux de réhabilitation/modernisation (un pourcentage plus élevé étant dans les zones rurales 90 %) afin d’assurer des conditions d’éducation adéquates. Les bâtiments, les salles de classe et les installations — en un mot, les infrastructures éducatives — sont des éléments essentiels des environnements d’apprentissage des jardins d’enfants. Les résultats de la recherche sur le terrain suggèrent que l’infrastructure de haute qualité conduit à l’amélioration de la loi sur l’éducation, au développement des compétences des enfants d’âge préscolaire et à la réduction de l’abandon scolaire, entre autres avantages. Les études (The Holistic Impact of Classroom Spaces on Learning in Specific Subjects, Peter Barrett, Fay Davies, Yufan Zhang et Lucinda Barrett, 2016) soulignent que la conception de l’infrastructure éducative influence le processus d’apprentissage à travers trois facteurs interdépendants: naturalité (p. ex. lumière, qualité de l’air), stimulation (par exemple complexité, couleur) et individualisation (p. ex. flexibilité des espaces d’apprentissage). Le niveau d’instruction est un facteur clé du développement national, car il détermine en grande partie l’activité économique et la productivité, ainsi que la mobilité de la main-d’œuvre, ce qui crée les conditions préalables à long terme pour un niveau de vie et une qualité de vie plus élevés. Compte tenu des tendances démographiques négatives, le profil éducatif de la population est une condition essentielle d’une croissance intelligente, durable et inclusive. Toutefois, cela ne peut être réalisé sans une infrastructure/des cycles éducatifs appropriés. L’infrastructure éducative est essentielle à l’éducation, au développement de la petite enfance, au renforcement des compétences sociales et aux capacités d’intégration sociale. La réalisation de l’objectif global de notre projet assurera (French)
26 November 2021
0 references
Allgemeines Ziel des Projekts ist es, die Qualität der Bildungsinfrastruktur des Gartens mit Normalprogramm Nr. 2 von Bals durch Rehabilitation, Modernisierung und Ausrüstungsarbeiten zu verbessern, um: a) Gewährleistung eines Bildungsprozesses nach europäischen Standards; B) Erhöhung der Beteiligung der Bevölkerung am Bildungsprozess; C) Verringerung des Verlassens der Art des Bildungssystems und des impliziten Schulabbruchs. Die Infrastruktur der allgemeinen und beruflichen Bildung ist ein Schlüsselfaktor im Bildungsprozess, der sich unmittelbar auf die Vorschulkinder auswirkt. Bei der Entscheidungsfindung über Investitionen in die Bildungsinfrastruktur stehen die Entscheidungsträger vor zwei Kategorien von Herausforderungen im Zusammenhang mit der Planung und Organisation des Schulnetzes: Standort der Infrastruktur und Qualität der Gestaltung effizienter Lehr- und Lernumgebungen. In allen Regionen Rumäniens ist die Bildungsinfrastruktur unabhängig von ihrem Entwicklungsstand schlecht und muss verbessert werden, um die für die Einbeziehung von Vorschulkindern und Schülern in das Bildungssystem erforderlichen Schulen bereitzustellen. Nach dem MEN (2015)-Inventar erfordern mehr als 88 % der Bildungsinfrastruktur Sanierungs-/Modernisierungsarbeiten (ein höherer Prozentsatz wird in ländlichen Gebieten zu 90 %) verzeichnet, um angemessene Bildungsbedingungen zu gewährleisten. Gebäude, Klassenzimmer und Einrichtungen – kurz gesagt, Bildungsinfrastruktur – sind wichtige Elemente der Kindergarten-Lernumgebungen. Die Forschungsergebnisse deuten darauf hin, dass eine hochwertige Infrastruktur zu einer besseren Bildung, zur Entwicklung von Vorschulkenntnissen und zur Verringerung des Schulabbruchs führt, zusätzlich zu anderen Vorteilen. Studien (Die holistischen Auswirkungen von Klassenraumräumen auf das Lernen in spezifischen Fächern, Peter Barrett, Fay Davies, Yufan Zhang und Lucinda Barrett, 2016) unterstreichen, dass die Gestaltung der Bildungsinfrastruktur den Lernprozess durch drei voneinander abhängige Faktoren beeinflusst: Natürlichkeit (z. B. Licht, Luftqualität), Stimulation (z. B. Komplexität, Farbe) und Individualisierung (z. B. Flexibilität von Lernräumen). Das Bildungsniveau ist ein Schlüsselfaktor für die nationale Entwicklung, da es weitgehend die wirtschaftliche Aktivität und Produktivität sowie die Mobilität der Arbeitskräfte bestimmt, wodurch die langfristigen Voraussetzungen für einen höheren Lebensstandard und eine höhere Lebensqualität geschaffen werden. Angesichts negativer demografischer Trends ist das Bildungsprofil der Bevölkerung eine Voraussetzung für intelligentes, nachhaltiges und integratives Wachstum. Dies kann jedoch ohne angemessene Infrastruktur/geeignet für Bildungszyklen nicht erreicht werden. Die Bildungsinfrastruktur ist für die Bildung, die frühkindliche Entwicklung, den Aufbau sozialer Kompetenzen und die Fähigkeit zur sozialen Integration von wesentlicher Bedeutung. Die Verwirklichung des Gesamtziels unseres Projekts wird sicherstellen, dass (German)
1 December 2021
0 references
De algemene doelstelling van het project is het verbeteren van de kwaliteit van de onderwijsinfrastructuur van de tuin met normaal programma nr. 2 van Bals, door middel van rehabilitatie, modernisering en apparatuur om: a) Het waarborgen van een onderwijsproces volgens de Europese normen; B) verhoogt de deelname van de bevolking aan het onderwijsproces; C) Vermindering van het verlaten van het soort onderwijsstelsel en impliciete schooluitval. Onderwijs- en opleidingsinfrastructuur is een sleutelfactor in het onderwijsproces, dat rechtstreeks van invloed is op kleuters. Bij de besluitvorming over investeringen in onderwijsinfrastructuur worden besluitvormers geconfronteerd met twee categorieën uitdagingen in het kader van de planning en organisatie van het schoolnetwerk: locatie van de infrastructuur en kwaliteit van het ontwerp van efficiënte onderwijs- en leeromgevingen. In alle regio’s van Roemenië is de onderwijsinfrastructuur, ongeacht hun ontwikkelingsniveau, slecht en moet deze worden verbeterd om de scholen te voorzien die nodig zijn voor de integratie van kleuters en leerlingen in het onderwijsstelsel. Volgens de inventaris MEN (2015) vereist meer dan 88 % van de onderwijsinfrastructuur rehabilitatie-/moderniseringswerkzaamheden (een hoger percentage wordt geregistreerd in plattelandsgebieden 90 %) om adequate onderwijsomstandigheden te waarborgen. Gebouwen, klaslokalen en faciliteiten — kortom onderwijsinfrastructuur — zijn essentiële elementen van leeromgevingen op de kleuterschool. Onderzoeksresultaten wijzen erop dat infrastructuur van hoge kwaliteit leidt tot beter onderwijs, ontwikkeling van voorschoolse vaardigheden en vermindering van schooluitval, naast andere voordelen. Studies (The Holistic Impact of Classroom Spaces on Learning in Specific Subjects, Peter Barrett, Fay Davies, Yufan Zhang en Lucinda Barrett, 2016) benadrukken dat het ontwerp van de onderwijsinfrastructuur het leerproces beïnvloedt door middel van drie onderling afhankelijke factoren: natuurlijkheid (bv. licht, luchtkwaliteit), stimulatie (bv. complexiteit, kleur) en individualisering (bv. flexibiliteit van leerruimten). Het onderwijsniveau is een sleutelfactor voor de nationale ontwikkeling, aangezien het in grote mate bepalend is voor de economische activiteit en productiviteit en voor de arbeidsmobiliteit, waardoor de voorwaarden op lange termijn voor een hogere levensstandaard en een hogere levenskwaliteit worden gecreëerd. Gezien de negatieve demografische trends is het onderwijsprofiel van de bevolking een voorwaarde voor slimme, duurzame en inclusieve groei. Dit kan echter niet worden bereikt zonder adequate infrastructuur/geschikt voor onderwijscycli. Onderwijsinfrastructuur is van essentieel belang voor onderwijs, de ontwikkeling van jonge kinderen, de opbouw van sociale vaardigheden en het vermogen tot sociale integratie. Het bereiken van de algemene doelstelling van ons project zal ervoor zorgen (Dutch)
5 December 2021
0 references
L'obiettivo generale del progetto è quello di migliorare la qualità dell'infrastruttura educativa del Giardino con il Programma Normale n. 2 di Bals, attraverso lavori di riabilitazione, ammodernamento e attrezzature al fine di: a) assicurare un processo educativo agli standard europei; B) Aumenta la partecipazione della popolazione al processo educativo; C) Riduzione dell'abbandono del sistema educativo e dell'abbandono scolastico implicito. Le infrastrutture per l'istruzione e la formazione sono un fattore chiave del processo educativo, che ha un effetto diretto sui bambini in età prescolare. Nel processo decisionale sugli investimenti nelle infrastrutture per l'istruzione, i decisori devono affrontare due categorie di sfide nel contesto della pianificazione e dell'organizzazione della rete scolastica: ubicazione dell'infrastruttura e qualità della progettazione di ambienti di insegnamento e apprendimento efficienti. In tutte le regioni della Romania, indipendentemente dal loro livello di sviluppo, le infrastrutture per l'istruzione sono scarse e devono essere migliorate al fine di fornire le scuole necessarie per l'inclusione degli alunni e degli alunni in età prescolare nel sistema educativo. Secondo l'inventario MEN (2015), oltre l'88 % delle infrastrutture didattiche richiede lavori di riabilitazione/ammodernamento (una percentuale più elevata è registrata nelle zone rurali del 90 %) al fine di garantire condizioni di istruzione adeguate. Edifici, aule e strutture — in una parola, infrastrutture educative — sono elementi vitali degli ambienti di apprendimento dell'asilo. I risultati della ricerca indicano che infrastrutture di alta qualità portano a un miglioramento dell'istruzione, allo sviluppo delle competenze prescolastiche e alla riduzione dell'abbandono scolastico, oltre ad altri benefici. Studi (L'impatto olistico degli spazi in classe sull'apprendimento in materie specifiche, Peter Barrett, Fay Davies, Yufan Zhang e Lucinda Barrett, 2016) evidenziano che la progettazione dell'infrastruttura educativa influenza il processo di apprendimento attraverso tre fattori interdipendenti: naturalezza (ad esempio luce, qualità dell'aria), stimolazione (ad esempio complessità, colore) e individualizzazione (ad esempio flessibilità degli spazi di apprendimento). Il livello di istruzione è un fattore chiave dello sviluppo nazionale, in quanto determina in larga misura l'attività economica e la produttività nonché la mobilità dei lavoratori, creando i prerequisiti a lungo termine per un tenore di vita e una qualità della vita più elevati. Date le tendenze demografiche negative, il profilo educativo della popolazione è un prerequisito per una crescita intelligente, sostenibile e inclusiva. Tuttavia, ciò non può essere raggiunto senza infrastrutture adeguate/adatti ai cicli educativi. Le infrastrutture educative sono essenziali per l'istruzione, lo sviluppo della prima infanzia, lo sviluppo delle competenze sociali e la capacità di integrazione sociale. Il raggiungimento dell'obiettivo generale del nostro progetto garantirà (Italian)
12 January 2022
0 references
El objetivo general del proyecto es mejorar la calidad de la infraestructura educativa del Jardín con el Programa Normal N.º 2 de Bals, a través de obras de rehabilitación, modernización y equipamiento para: a) Garantizar un proceso educativo conforme a las normas europeas; B) Aumentar la participación de la población en el proceso educativo; C) Reducción del abandono del sistema educativo y abandono escolar implícito. La infraestructura de educación y formación es un factor clave en el proceso educativo, que tiene un efecto directo en los preescolares. En la toma de decisiones sobre la inversión en infraestructura educativa, los responsables de la toma de decisiones se enfrentan a dos categorías de desafíos en el contexto de la planificación y organización de la red escolar: ubicación de la infraestructura y calidad del diseño de entornos de enseñanza y aprendizaje eficientes. En todas las regiones de Rumania, independientemente de su nivel de desarrollo, la infraestructura educativa es deficiente y debe mejorarse a fin de proporcionar las escuelas necesarias para la inclusión de los niños en edad preescolar y los alumnos en el sistema educativo. Según el inventario de las NEM (2015), más del 88 % de la infraestructura educativa requiere obras de rehabilitación/modernización (un porcentaje más elevado se registra en las zonas rurales el 90 %) para garantizar unas condiciones educativas adecuadas. Los edificios, las aulas y las instalaciones -en una palabra, la infraestructura educativa- son elementos vitales de los entornos de aprendizaje del jardín de infancia. Los resultados de la investigación sugieren que una infraestructura de alta calidad conduce a una mejor educación, el desarrollo de habilidades preescolares y la reducción del abandono escolar, además de otros beneficios. Estudios (The Holistic Impact of Classroom Spaces on Learning in specific Subjects, Peter Barrett, Fay Davies, Yufan Zhang y Lucinda Barrett, 2016) destacan que el diseño de la infraestructura educativa influye en el proceso de aprendizaje a través de tres factores interdependientes: naturalidad (por ejemplo, luz, calidad del aire), estimulación (por ejemplo, complejidad, color) e individualización (por ejemplo, flexibilidad de los espacios de aprendizaje). El nivel de educación es un factor clave en el desarrollo nacional, ya que determina en gran medida la actividad económica y la productividad, así como la movilidad laboral, creando los requisitos previos a largo plazo para un nivel de vida y una calidad de vida más altos. Dadas las tendencias demográficas negativas, el perfil educativo de la población es un requisito previo para un crecimiento inteligente, sostenible e integrador. Sin embargo, esto no puede lograrse sin una infraestructura adecuada o adecuada para los ciclos educativos. La infraestructura educativa es esencial para la educación, el desarrollo de la primera infancia, la creación de aptitudes sociales y la capacidad de integración social. Alcanzar el objetivo general de nuestro proyecto garantizará (Spanish)
13 January 2022
0 references
Projekti üldeesmärk on parandada Bals’i tavalise programmi nr 2 haridustaristu kvaliteeti rehabilitatsiooni-, moderniseerimis- ja varustustööde kaudu, et: a) tagada Euroopa standarditele vastav haridusprotsess; B) suurendada elanikkonna osalemist haridusprotsessis; C) haridussüsteemist lahkumise vähendamine ja koolist väljalangemine. Hariduse ja koolituse infrastruktuur on haridusprotsessi võtmetegur, millel on otsene mõju eelkooliealistele. Haridustaristusse investeerimist käsitlevate otsuste tegemisel seisavad otsusetegijad koolivõrgustiku kavandamise ja korraldamise kontekstis silmitsi kahte liiki probleemidega: infrastruktuuri asukoht ja tõhusate õpetamis- ja õpikeskkondade disaini kvaliteet. Kõigis Rumeenia piirkondades on haridustaristu, olenemata nende arengutasemest, halb ja seda tuleb parandada, et tagada koolid, mis on vajalikud eelkooliealiste ja õpilaste kaasamiseks haridussüsteemi. Vastavalt MEN (2015) ülevaatele vajab üle 88 % haridustaristust piisavate haridustingimuste tagamiseks rehabilitatsiooni-/ajakohastamistöid (suurem protsent registreeriti maapiirkondades 90 %). Hooned, klassiruumid ja rajatised – sõna-sõnalt, hariduslik infrastruktuur – on lasteaia õpikeskkonna olulised elemendid. Teadusuuringute tulemused näitavad, et kvaliteetne infrastruktuur toob lisaks muudele hüvedele kaasa parema hariduse, koolieelsete oskuste arendamise ja koolist väljalangemise vähenemise. Uuringud (The Holistic Impact of Classroom Spaces on Learning in specific Subjects, Peter Barrett, Fay Davies, Yufan Zhang ja Lucinda Barrett, 2016) rõhutavad, et haridustaristu disain mõjutab õppeprotsessi kolme omavahel seotud teguri kaudu: looduslikkus (nt valgus, õhu kvaliteet), stimuleerimine (nt keerukus, värv) ja individualiseerimine (nt õpperuumide paindlikkus). Haridustase on riikliku arengu võtmetegur, kuna see määrab suuresti majandustegevuse ja tootlikkuse ning tööjõu liikuvuse, luues pikaajalised eeldused kõrgema elatustaseme ja elukvaliteedi saavutamiseks. Võttes arvesse negatiivseid demograafilisi suundumusi, on elanikkonna haridusprofiil aruka, jätkusuutliku ja kaasava majanduskasvu eeltingimus. Seda ei ole aga võimalik saavutada ilma piisava taristuta/sobiva haridustsüklita. Haridustaristu on oluline hariduse, väikelaste arengu, sotsiaalsete oskuste arendamise ja sotsiaalse integratsiooni suutlikkuse jaoks. Projekti üldeesmärgi saavutamine tagab (Estonian)
28 July 2022
0 references
Bendras projekto tikslas – gerinti sodo švietimo infrastruktūros kokybę pagal įprastą Balso programą Nr. 2, atliekant rekonstravimo, modernizavimo ir įrangos darbus, siekiant: a) užtikrinti, kad švietimo procesas atitiktų Europos standartus; B) didina gyventojų dalyvavimą švietimo procese; C) sumažinti pasitraukimo iš švietimo sistemos tipą ir numanomą mokyklos nebaigimą. Švietimo ir mokymo infrastruktūra yra pagrindinis švietimo proceso, kuris turi tiesioginį poveikį ikimokyklinio amžiaus vaikams, veiksnys. Sprendimų dėl investicijų į švietimo infrastruktūrą priėmimo procese sprendimus priimantys asmenys susiduria su dviejų kategorijų iššūkiais, susijusiais su mokyklų tinklo planavimu ir organizavimu: infrastruktūros vieta ir veiksmingos mokymo ir mokymosi aplinkos projektavimo kokybė. Visuose Rumunijos regionuose, nepaisant jų išsivystymo lygio, švietimo infrastruktūra yra prasta ir ją reikia tobulinti, kad būtų sukurtos mokyklos, būtinos ikimokyklinio amžiaus vaikams ir moksleiviams įtraukti į švietimo sistemą. Remiantis MEN (2015) aprašu, daugiau kaip 88 % švietimo infrastruktūros reikia rekonstravimo ir (arba) modernizavimo darbų (didesnė procentinė dalis užfiksuota kaimo vietovėse 90 %), kad būtų užtikrintos tinkamos švietimo sąlygos. Pastatai, klasės ir patalpos, t. y. švietimo infrastruktūra, yra gyvybiškai svarbūs vaikų darželių mokymosi aplinkos elementai. Mokslinių tyrimų rezultatai rodo, kad kokybiška infrastruktūra padeda gerinti švietimą, ugdyti ikimokyklinio ugdymo įgūdžius ir mažinti mokyklos nebaigusių asmenų skaičių, be kitų privalumų. Tyrimai (The Holistic Impact of Classroom Spaces on Learning in specific Subjects, Peter Barrett, Fay Davies, Yufan Zhang ir Lucinda Barrett, 2016) pabrėžia, kad švietimo infrastruktūros dizainas įtakoja mokymosi procesą per tris tarpusavyje susijusius veiksnius: natūralumas (pvz., šviesa, oro kokybė), stimuliavimas (pvz., sudėtingumas, spalva) ir individualizavimas (pvz., mokymosi erdvių lankstumas). Švietimo lygis yra pagrindinis nacionalinio vystymosi veiksnys, nes jis iš esmės lemia ekonominę veiklą ir našumą, taip pat darbo jėgos judumą, sukuriant ilgalaikes prielaidas aukštesniam gyvenimo lygiui ir gyvenimo kokybei. Atsižvelgiant į neigiamas demografines tendencijas, gyventojų švietimo profilis yra būtina pažangaus, tvaraus ir integracinio augimo sąlyga. Tačiau to negalima pasiekti be tinkamos infrastruktūros ir (arba) tinkamos švietimo ciklams. Švietimo infrastruktūra yra labai svarbi švietimui, ankstyvam ugdymui, socialinių įgūdžių ugdymui ir socialinės integracijos gebėjimams. Pasiekus bendrą mūsų projekto tikslą, bus užtikrintas (Lithuanian)
28 July 2022
0 references
Opći cilj projekta je poboljšanje kvalitete obrazovne infrastrukture vrta s normalnim programom br. 2 Balsa, kroz rehabilitaciju, modernizaciju i opremanje s ciljem: a) osiguravanje obrazovnog procesa prema europskim standardima; B) Povećava sudjelovanje stanovništva u obrazovnom procesu; C) Smanjenje napuštanja obrazovnog sustava i implicitno napuštanje školovanja. Infrastruktura za obrazovanje i osposobljavanje ključan je čimbenik u obrazovnom procesu, koji izravno utječe na predškolsku djecu. U donošenju odluka o ulaganjima u obrazovnu infrastrukturu donositelji odluka suočavaju se s dvjema kategorijama izazova u kontekstu planiranja i organizacije školske mreže: lokacija infrastrukture i kvaliteta dizajna učinkovitih nastavnih i obrazovnih okruženja. U svim regijama Rumunjske, bez obzira na stupanj njihova razvoja, obrazovna infrastruktura je loša i treba je poboljšati kako bi se osigurale škole potrebne za uključivanje predškolskih i učenika u obrazovni sustav. Prema inventaru MEN-a (2015.) više od 88 % obrazovne infrastrukture zahtijeva radove obnove/modernizacije (veći postotak zabilježen je u ruralnim područjima 90 %) kako bi se osigurali odgovarajući obrazovni uvjeti. Zgrade, učionice i objekti – jednom riječju, obrazovna infrastruktura – ključni su elementi okruženja za učenje u vrtiću. Rezultati istraživanja upućuju na to da visokokvalitetna infrastruktura dovodi do poboljšanog obrazovanja, razvoja predškolskih vještina i smanjenja broja osoba koje napuštaju školovanje, uz druge pogodnosti. Studije (The Holistic Impact of Classroom Spaces on Learning in specific Subjects, Peter Barrett, Fay Davies, Yufan Zhang i Lucinda Barrett, 2016) naglašavaju da dizajn obrazovne infrastrukture utječe na proces učenja kroz tri međuovisna čimbenika: prirodnost (npr. svjetlo, kvaliteta zraka), stimulacija (npr. složenost, boja) i individualizacija (npr. fleksibilnost prostora za učenje). Razina obrazovanja ključan je čimbenik u nacionalnom razvoju jer uvelike određuje gospodarsku aktivnost i produktivnost, kao i mobilnost radne snage, stvarajući dugoročne preduvjete za viši životni standard i kvalitetu života. S obzirom na negativne demografske trendove, obrazovni profil stanovništva preduvjet je za pametan, održiv i uključiv rast. Međutim, to se ne može postići bez odgovarajuće infrastrukture/prikladne za obrazovne cikluse. Obrazovna infrastruktura ključna je za obrazovanje, razvoj u ranom djetinjstvu, izgradnju socijalnih vještina i sposobnost socijalne integracije. Postizanje općeg cilja našeg projekta osigurat će (Croatian)
28 July 2022
0 references
Γενικός στόχος του έργου είναι η βελτίωση της ποιότητας της εκπαιδευτικής υποδομής του Κήπου με Κανονικό Πρόγραμμα 2 της Bals, μέσω εργασιών αποκατάστασης, εκσυγχρονισμού και εξοπλισμού με στόχο: α) Εξασφάλιση μιας εκπαιδευτικής διαδικασίας σύμφωνα με τα ευρωπαϊκά πρότυπα· Β) Αυξάνει τη συμμετοχή του πληθυσμού στην εκπαιδευτική διαδικασία. Γ) Μείωση της εγκατάλειψης του είδους του εκπαιδευτικού συστήματος και της σιωπηρής εγκατάλειψης του σχολείου. Οι υποδομές εκπαίδευσης και κατάρτισης αποτελούν βασικό παράγοντα της εκπαιδευτικής διαδικασίας, η οποία έχει άμεσο αντίκτυπο στους προσχολικούς. Κατά τη λήψη αποφάσεων σχετικά με τις επενδύσεις σε εκπαιδευτικές υποδομές, οι υπεύθυνοι λήψης αποφάσεων αντιμετωπίζουν δύο κατηγορίες προκλήσεων στο πλαίσιο του σχεδιασμού και της οργάνωσης του σχολικού δικτύου: θέση της υποδομής και ποιότητα σχεδιασμού αποτελεσματικών διδακτικών και μαθησιακών περιβαλλόντων. Σε όλες τις περιφέρειες της Ρουμανίας, ανεξάρτητα από το επίπεδο ανάπτυξής τους, οι εκπαιδευτικές υποδομές είναι ανεπαρκείς και πρέπει να βελτιωθούν προκειμένου να παρασχεθούν τα σχολεία που είναι απαραίτητα για την ένταξη των προσχολικών και των μαθητών στο εκπαιδευτικό σύστημα. Σύμφωνα με την απογραφή MEN (2015), πάνω από το 88 % των εκπαιδευτικών υποδομών απαιτεί έργα αποκατάστασης/εκσυγχρονισμού (ένα υψηλότερο ποσοστό καταγράφεται σε αγροτικές περιοχές 90 %) προκειμένου να εξασφαλιστούν επαρκείς εκπαιδευτικές συνθήκες. Τα κτίρια, οι αίθουσες διδασκαλίας και οι εγκαταστάσεις — με μια λέξη, οι εκπαιδευτικές υποδομές — αποτελούν ζωτικά στοιχεία των μαθησιακών περιβαλλόντων του νηπιαγωγείου. Τα αποτελέσματα της έρευνας δείχνουν ότι οι υποδομές υψηλής ποιότητας οδηγούν στη βελτίωση της εκπαίδευσης, στην ανάπτυξη δεξιοτήτων προσχολικής εκπαίδευσης και στη μείωση της πρόωρης εγκατάλειψης του σχολείου, καθώς και σε άλλα οφέλη. Μελέτες (The Holistic Impact of Classroom Spaces on Learning in Specific Subjects, Peter Barrett, Fay Davies, Yufan Zhang και Lucinda Barrett, 2016) υπογραμμίζουν ότι ο σχεδιασμός της εκπαιδευτικής υποδομής επηρεάζει τη μαθησιακή διαδικασία μέσω τριών αλληλοεξαρτώμενων παραγόντων: φυσικότητα (π.χ. φως, ποιότητα του αέρα), διέγερση (π.χ. πολυπλοκότητα, χρώμα) και εξατομίκευση (π.χ. ευελιξία των χώρων μάθησης). Το επίπεδο εκπαίδευσης αποτελεί βασικό παράγοντα για την εθνική ανάπτυξη, καθώς καθορίζει σε μεγάλο βαθμό την οικονομική δραστηριότητα και την παραγωγικότητα, καθώς και την κινητικότητα του εργατικού δυναμικού, δημιουργώντας τις μακροπρόθεσμες προϋποθέσεις για υψηλότερο βιοτικό επίπεδο και ποιότητα ζωής. Δεδομένων των αρνητικών δημογραφικών τάσεων, το εκπαιδευτικό προφίλ του πληθυσμού αποτελεί προϋπόθεση για έξυπνη, βιώσιμη και χωρίς αποκλεισμούς ανάπτυξη. Ωστόσο, αυτό δεν μπορεί να επιτευχθεί χωρίς κατάλληλη υποδομή/κατάλληλη για εκπαιδευτικούς κύκλους. Οι εκπαιδευτικές υποδομές είναι απαραίτητες για την εκπαίδευση, την προσχολική ανάπτυξη, την ανάπτυξη κοινωνικών δεξιοτήτων και την ικανότητα κοινωνικής ένταξης. Η επίτευξη του γενικού στόχου του έργου μας θα εξασφαλίσει (Greek)
28 July 2022
0 references
Všeobecným cieľom projektu je zlepšiť kvalitu vzdelávacej infraštruktúry záhrady s normálnym programom č. 2 Bals, a to prostredníctvom obnovy, modernizácie a výbavy s cieľom: a) zabezpečenie vzdelávacieho procesu v súlade s európskymi normami; B) zvyšuje účasť obyvateľstva na vzdelávacom procese; C) Zníženie počtu prípadov ukončenia vzdelávacieho systému a implicitné ukončenie školskej dochádzky. Infraštruktúra vzdelávania a odbornej prípravy je kľúčovým faktorom vzdelávacieho procesu, ktorý má priamy vplyv na predškolákov. Pri rozhodovaní o investíciách do vzdelávacej infraštruktúry čelia rozhodovacie orgány dvom kategóriám výziev v súvislosti s plánovaním a organizáciou školskej siete: umiestnenie infraštruktúry a kvalita návrhu efektívneho vyučovacieho a vzdelávacieho prostredia. Vo všetkých regiónoch Rumunska je vzdelávacia infraštruktúra bez ohľadu na úroveň ich rozvoja slabá a je potrebné ju zlepšiť, aby sa zabezpečili školy potrebné na začlenenie predškolákov a žiakov do vzdelávacieho systému. Podľa inventára MEN (2015) si viac ako 88 % vzdelávacej infraštruktúry vyžaduje rehabilitačné/modernizačné práce (vyššie percento zaznamenané vo vidieckych oblastiach 90 %) s cieľom zabezpečiť primerané vzdelávacie podmienky. Budovy, učebne a zariadenia – slovami, vzdelávacia infraštruktúra – sú životne dôležitými prvkami prostredia pre vzdelávanie materských škôl. Výsledky výskumu naznačujú, že kvalitná infraštruktúra okrem iných výhod vedie k zlepšeniu vzdelávania, rozvoju predškolských zručností a zníženiu predčasného ukončenia školskej dochádzky. Štúdie (The Holistic Impact of Classroom Spaces on Learning in specific Subjects, Peter Barrett, Fay Davies, Yufan Zhang a Lucinda Barrett, 2016) zdôrazňujú, že návrh vzdelávacej infraštruktúry ovplyvňuje proces učenia prostredníctvom troch vzájomne závislých faktorov: prirodzenosť (napr. svetlo, kvalita ovzdušia), stimulácia (napr. zložitosť, farba) a individualizácia (napr. flexibilita vzdelávacích priestorov). Úroveň vzdelania je kľúčovým faktorom národného rozvoja, pretože vo veľkej miere určuje hospodársku činnosť a produktivitu, ako aj mobilitu pracovnej sily a vytvára dlhodobé predpoklady pre vyššiu životnú úroveň a kvalitu života. Vzhľadom na negatívne demografické trendy je vzdelávací profil obyvateľstva predpokladom inteligentného, udržateľného a inkluzívneho rastu. To však nemožno dosiahnuť bez primeranej infraštruktúry/vhodnej pre vzdelávacie cykly. Vzdelávacia infraštruktúra je nevyhnutná pre vzdelávanie, rozvoj v ranom detstve, budovanie sociálnych zručností a schopnosť sociálnej integrácie. Dosiahnutie celkového cieľa nášho projektu zabezpečí (Slovak)
28 July 2022
0 references
Hankkeen yleisenä tavoitteena on parantaa puutarhan koulutusinfrastruktuurin laatua Balsin normaalin ohjelman nro 2 avulla kunnostamalla, nykyaikaistamalla ja laitteilla, jotta a) eurooppalaisten standardien mukaisen koulutusprosessin varmistaminen; B) lisää väestön osallistumista koulutusprosessiin; C) Vähentäminen koulutusjärjestelmän lopettamisessa ja implisiittinen koulunkäynnin keskeyttäminen. Yleissivistävän ja ammatillisen koulutuksen infrastruktuuri on keskeinen tekijä koulutusprosessissa, jolla on suora vaikutus esikoululaisiin. Koulutusinfrastruktuuriin tehtäviä investointeja koskevassa päätöksenteossa päättäjillä on kahdenlaisia haasteita kouluverkoston suunnittelussa ja organisoinnissa: infrastruktuurin sijainti ja tehokkaiden opetus- ja oppimisympäristöjen suunnittelun laatu. Kaikilla Romanian alueilla koulutusinfrastruktuuri on niiden kehitystasosta riippumatta heikko, ja sitä on parannettava, jotta esikoulut ja oppilaat voidaan ottaa mukaan koulutusjärjestelmään. MEN (2015) -inventaarion mukaan yli 88 prosenttia koulutusinfrastruktuurista edellyttää kunnostamis-/modernisointitöitä (mikä on suurempi prosenttiosuus maaseutualueilla 90 prosenttia), jotta voidaan varmistaa asianmukaiset koulutusolosuhteet. Rakennukset, luokkahuoneet ja tilat – sanalla sanoen koulutusinfrastruktuuri – ovat lastentarhan oppimisympäristöjen keskeisiä elementtejä. Tutkimustulokset viittaavat siihen, että laadukas infrastruktuuri parantaa koulutusta, kehittää esikoulutaitoja ja vähentää koulunkäynnin keskeyttämistä muiden etujen lisäksi. Tutkimukset (The Holistic Impact of Classroom Spaces on Learning in specific subjects, Peter Barrett, Fay Davies, Yufan Zhang ja Lucinda Barrett, 2016) korostavat, että koulutusinfrastruktuurin suunnittelu vaikuttaa oppimisprosessiin kolmen toisistaan riippuvaisen tekijän avulla: luonnollisuus (esim. valo, ilmanlaatu), stimulaatio (esim. monimutkaisuus, väri) ja yksilöllistäminen (esim. oppimistilojen joustavuus). Koulutustaso on keskeinen tekijä kansallisessa kehityksessä, sillä se vaikuttaa suurelta osin taloudelliseen toimintaan ja tuottavuuteen sekä työvoiman liikkuvuuteen ja luo pitkän aikavälin edellytykset korkeammalle elintasolle ja elämänlaadulle. Väestön negatiivinen kehitys huomioon ottaen väestön koulutusprofiili on älykkään, kestävän ja osallistavan kasvun ennakkoedellytys. Tätä ei kuitenkaan voida saavuttaa ilman asianmukaista infrastruktuuria tai koulutusjaksoihin soveltuvaa infrastruktuuria. Koulutusinfrastruktuuri on olennaisen tärkeä koulutuksen, varhaislapsuuden kehittämisen, sosiaalisten taitojen kehittämisen ja sosiaalisen integraatiokyvyn kannalta. Hankkeen yleistavoitteen saavuttaminen varmistaa, että (Finnish)
28 July 2022
0 references
Ogólnym celem projektu jest poprawa jakości infrastruktury edukacyjnej Ogrodu z normalnym programem nr 2 Bals poprzez remonty, modernizację i prace sprzętowe w celu: a) zapewnienie procesu edukacyjnego zgodnego ze standardami europejskimi; B) zwiększa udział ludności w procesie edukacyjnym; C) Zmniejszenie opuszczania systemu edukacyjnego i ukryty porzucanie nauki. Infrastruktura edukacyjno-szkoleniowa jest kluczowym czynnikiem procesu edukacyjnego, który ma bezpośredni wpływ na przedszkolaków. W procesie decyzyjnym dotyczącym inwestycji w infrastrukturę edukacyjną decydenci napotykają dwie kategorie wyzwań w kontekście planowania i organizacji sieci szkół: lokalizacja infrastruktury i jakość projektowania efektywnych środowisk nauczania i uczenia się. WE wszystkich regionach Rumunii, niezależnie od poziomu ich rozwoju, infrastruktura edukacyjna jest słaba i wymaga poprawy, aby zapewnić szkoły niezbędne do włączenia przedszkolaków i uczniów do systemu edukacji. Według spisu MEN (2015) ponad 88 % infrastruktury edukacyjnej wymaga prac rehabilitacyjnych/modernizacyjnych (większy odsetek odnotowano na obszarach wiejskich 90 %) w celu zapewnienia odpowiednich warunków edukacyjnych. Budynki, sale lekcyjne i obiekty – jednym słowem, infrastruktura edukacyjna – są istotnymi elementami środowisk edukacyjnych w przedszkolu. Wyniki badań sugerują, że wysokiej jakości infrastruktura prowadzi do poprawy edukacji, rozwoju umiejętności przedszkolnych i zmniejszenia liczby osób przedwcześnie kończących naukę, a także do innych korzyści. Badania (The Holistic Impact of Classroom Spaces on Learning in specific Subjects, Peter Barrett, Fay Davies, Yufan Zhang i Lucinda Barrett, 2016) podkreślają, że projektowanie infrastruktury edukacyjnej wpływa na proces uczenia się poprzez trzy współzależne czynniki: naturalność (np. światło, jakość powietrza), stymulacja (np. złożoność, kolor) i indywidualizacja (np. elastyczność przestrzeni uczenia się). Poziom wykształcenia jest kluczowym czynnikiem rozwoju krajowego, ponieważ w dużej mierze decyduje o aktywności gospodarczej i wydajności, a także mobilności pracowników, tworząc długoterminowe warunki dla wyższego poziomu życia i jakości życia. Biorąc pod uwagę negatywne tendencje demograficzne, profil edukacyjny ludności jest warunkiem wstępnym inteligentnego, trwałego wzrostu gospodarczego sprzyjającego włączeniu społecznemu. Nie można tego jednak osiągnąć bez odpowiedniej infrastruktury/odpowiedniej do cykli edukacyjnych. Infrastruktura edukacyjna ma zasadnicze znaczenie dla edukacji, rozwoju wczesnego dzieciństwa, budowania umiejętności społecznych i zdolności w zakresie integracji społecznej. Osiągnięcie ogólnego celu naszego projektu zapewni (Polish)
28 July 2022
0 references
A projekt általános célkitűzése a kert oktatási infrastruktúrájának minőségének javítása a Bals 2. sz. normál programmal, rehabilitációs, modernizációs és felszerelési munkák révén, a következők érdekében: a) az európai normáknak megfelelő oktatási folyamat biztosítása; B) növeli a lakosság részvételét az oktatási folyamatban; C) Az oktatási rendszer típusának elhagyása és az implicit iskolai lemorzsolódás csökkentése. Az oktatási és képzési infrastruktúra kulcsfontosságú tényező az oktatási folyamatban, amely közvetlen hatással van az óvodásokra. Az oktatási infrastruktúrába történő beruházásokkal kapcsolatos döntéshozatal során a döntéshozóknak az iskolai hálózat tervezésével és szervezésével összefüggésben két kihívással kell szembenézniük: az infrastruktúra elhelyezkedése és a hatékony oktatási és tanulási környezet kialakításának minősége. Románia valamennyi régiójában – fejlettségi szintjüktől függetlenül – az oktatási infrastruktúra gyenge, és javítani kell annak érdekében, hogy biztosítani lehessen az óvodások és tanulók oktatási rendszerbe való bevonásához szükséges iskolákat. A MEN (2015) leltára szerint az oktatási infrastruktúra több mint 88%-a rehabilitációs/modernizációs munkálatokat igényel (ez az arány magasabb a vidéki térségekben 90%-ban) a megfelelő oktatási feltételek biztosítása érdekében. Az épületek, tantermek és létesítmények – egyszóval az oktatási infrastruktúra – az óvodai tanulási környezet létfontosságú elemei. A kutatási eredmények azt mutatják, hogy a magas színvonalú infrastruktúra – egyéb előnyök mellett – jobb oktatást, az óvodai készségek fejlesztését és az iskolai lemorzsolódás csökkentését eredményezi. Tanulmányok (The Holistic Impact of Classroom Spaces on Learning in specific Subjects, Peter Barrett, Fay Davies, Yufan Zhang és Lucinda Barrett, 2016) kiemelik, hogy az oktatási infrastruktúra kialakítása három egymástól függő tényezőn keresztül befolyásolja a tanulási folyamatot: természetesség (pl. fény, levegő minősége), stimuláció (pl. összetettség, szín) és személyre szabás (pl. a tanulási terek rugalmassága). Az oktatás szintje a nemzeti fejlődés kulcsfontosságú tényezője, mivel nagymértékben meghatározza a gazdasági tevékenységet és a termelékenységet, valamint a munkavállalói mobilitást, megteremtve a magasabb életszínvonal és életminőség hosszú távú előfeltételeit. A negatív demográfiai tendenciák miatt a népesség oktatási profilja az intelligens, fenntartható és inkluzív növekedés előfeltétele. Ez azonban nem valósítható meg megfelelő infrastruktúra/oktatási ciklusokra alkalmas infrastruktúra nélkül. Az oktatási infrastruktúra alapvető fontosságú az oktatás, a kisgyermekkori fejlődés, a szociális készségek fejlesztése és a társadalmi integrációs kapacitás szempontjából. A projekt átfogó célkitűzésének elérése biztosítani fogja, hogy (Hungarian)
28 July 2022
0 references
Obecným cílem projektu je zlepšit kvalitu vzdělávací infrastruktury zahrady s Normálním programem č. 2 Bals, a to prostřednictvím obnovy, modernizace a prací na vybavení s cílem: a) zajištění vzdělávacího procesu podle evropských norem; B) zvyšuje účast obyvatelstva na vzdělávacím procesu; C) Snížení opuštění vzdělávacího systému a implicitní předčasné ukončení školní docházky. Infrastruktura vzdělávání a odborné přípravy je klíčovým faktorem vzdělávacího procesu, který má přímý dopad na předškolní pracovníky. Při rozhodování o investicích do vzdělávací infrastruktury čelí činitelé s rozhodovací pravomocí v souvislosti s plánováním a organizací školní sítě dvěma kategoriím výzev: umístění infrastruktury a kvalita návrhu efektivního vyučovacího a učebního prostředí. Ve všech regionech Rumunska, bez ohledu na úroveň jejich rozvoje, je vzdělávací infrastruktura špatná a je třeba ji zlepšit, aby byly zajištěny školy nezbytné pro začlenění předškolního vzdělávání a žáků do vzdělávacího systému. Podle soupisu MEN (2015) vyžaduje více než 88 % vzdělávací infrastruktury práce na obnově/modernizaci (vyšší procento je zaznamenáno ve venkovských oblastech 90 %), aby byly zajištěny odpovídající vzdělávací podmínky. Budovy, učebny a zařízení – slovem, vzdělávací infrastruktura – jsou klíčovými prvky prostředí pro výuku mateřských škol. Výsledky výzkumu naznačují, že vysoce kvalitní infrastruktura vede k lepšímu vzdělávání, rozvoji předškolních dovedností a snížení počtu osob, které předčasně ukončily školní docházku, kromě jiných přínosů. Studie (The Holistic Impact of Classroom Spaces on Learning in Specific Subjects, Peter Barrett, Fay Davies, Yufan Zhang a Lucinda Barrett, 2016) zdůrazňují, že koncepce vzdělávací infrastruktury ovlivňuje proces učení prostřednictvím tří vzájemně závislých faktorů: přirozenost (např. světlo, kvalita ovzduší), stimulace (např. složitost, barva) a individualizace (např. flexibilita vzdělávacích prostorů). Úroveň vzdělání je klíčovým faktorem národního rozvoje, neboť do značné míry určuje hospodářskou činnost a produktivitu, jakož i mobilitu pracovních sil, a vytváří tak dlouhodobé předpoklady pro vyšší životní úroveň a kvalitu života. Vzhledem k negativním demografickým trendům je vzdělávací profil obyvatelstva nezbytným předpokladem pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění. Toho však nelze dosáhnout bez odpovídající infrastruktury/vhodné pro vzdělávací cykly. Vzdělávací infrastruktura má zásadní význam pro vzdělávání, rozvoj předškolního věku, budování sociálních dovedností a schopnost sociální integrace. Dosažení celkového cíle našeho projektu zajistí (Czech)
28 July 2022
0 references
Projekta vispārīgais mērķis ir uzlabot Dārza izglītības infrastruktūras kvalitāti ar Balsu standarta programmu Nr.2, veicot rehabilitācijas, modernizācijas un aprīkojuma darbus, lai: a) nodrošināt izglītības procesu atbilstoši Eiropas standartiem; B) palielina iedzīvotāju līdzdalību izglītības procesā; C) izglītības sistēmas pamešanas samazināšana un netieša mācību pārtraukšana. Izglītības un apmācības infrastruktūra ir galvenais faktors izglītības procesā, kas tieši ietekmē pirmsskolas vecuma bērnus. Pieņemot lēmumus par ieguldījumiem izglītības infrastruktūrā, lēmumu pieņēmēji saskaras ar divām problēmu kategorijām saistībā ar skolu tīkla plānošanu un organizēšanu: infrastruktūras atrašanās vieta un efektīvas mācīšanas un mācīšanās vides izstrādes kvalitāte. Visos Rumānijas reģionos neatkarīgi no to attīstības līmeņa izglītības infrastruktūra ir vāja, un tā ir jāuzlabo, lai nodrošinātu skolas, kas nepieciešamas pirmsskolas vecuma bērnu un skolēnu iekļaušanai izglītības sistēmā. Saskaņā ar MEN (2015) pārskatu vairāk nekā 88 % izglītības infrastruktūras ir nepieciešami rehabilitācijas/modernizācijas darbi (lielāks procentuālais īpatsvars tiek reģistrēts lauku apvidos 90 %), lai nodrošinātu pienācīgus izglītības apstākļus. Ēkas, klases un telpas — vārdu sakot, izglītības infrastruktūra — ir būtiski bērnudārza mācību vides elementi. Pētījumu rezultāti liecina, ka augstas kvalitātes infrastruktūra nodrošina labāku izglītību, pirmsskolas prasmju attīstību un skolas pamešanas samazināšanos papildus citiem ieguvumiem. Pētījumi (The Holistic Impact of Classroom Spaces on Learning in specific priekšmeti, Peter Barrett, Fay Davies, Yufan Zhang un Lucinda Barrett, 2016) uzsver, ka izglītības infrastruktūras dizains ietekmē mācību procesu, izmantojot trīs savstarpēji atkarīgus faktorus: dabiskums (piemēram, gaisma, gaisa kvalitāte), stimulācija (piemēram, sarežģītība, krāsa) un individualizācija (piemēram, mācību telpu elastība). Izglītības līmenis ir galvenais valsts attīstības faktors, jo tas lielā mērā nosaka saimniecisko darbību un produktivitāti, kā arī darbaspēka mobilitāti, radot ilgtermiņa priekšnoteikumus augstākam dzīves līmenim un dzīves kvalitātei. Ņemot vērā negatīvās demogrāfiskās tendences, iedzīvotāju izglītības profils ir priekšnoteikums gudrai, ilgtspējīgai un integrējošai izaugsmei. Tomēr to nevar panākt bez atbilstošas infrastruktūras/piemērotas izglītības cikliem. Izglītības infrastruktūra ir būtiska izglītībai, agrīnās bērnības attīstībai, sociālo prasmju veidošanai un sociālās integrācijas spējai. Mūsu projekta vispārējā mērķa sasniegšana nodrošinās (Latvian)
28 July 2022
0 references
Is é cuspóir ginearálta an tionscadail chun feabhas a chur ar chaighdeán an infreastruchtúr oideachais an Ghairdín le Clár Gnáth Uimh. 2 de Bals, trí athshlánú, nuachóiriú agus oibreacha trealamh d’fhonn: a) Próiseas oideachais de réir caighdeán Eorpach a áirithiú; Rannpháirtíocht an phobail sa phróiseas oideachais a mhéadú; Cé gurbh iad Avondale rogha na coitianta tháinig buachaillí GCM le plean agus chuireadar I bhfeidhm é. Tá an t-infreastruchtúr oideachais agus oiliúna ina phríomhthoisc sa phróiseas oideachais, a bhfuil tionchar díreach aige ar réamhscoileanna. Sa chinnteoireacht ar infheistíocht i mbonneagar oideachais, bíonn ar lucht déanta cinntí aghaidh a thabhairt ar dhá chatagóir dúshlán i gcomhthéacs phleanáil agus eagrú an líonra scoile: suíomh bonneagair agus cáilíocht deartha timpeallachtaí éifeachtúla teagaisc agus foghlama. I ngach réigiún sa Rómáin, beag beann ar a leibhéal forbartha, tá an bonneagar oideachais lag agus ní mór é a fheabhsú chun na scoileanna is gá a sholáthar chun réamhscoileanna agus daltaí a chuimsiú sa chóras oideachais. De réir fhardal MEN (2015), tá oibreacha athshlánaithe/nuachóirithe de dhíth ar níos mó ná 88 % den bhonneagar oideachais (agus céatadán níos airde á thaifeadadh i gceantair thuaithe 90 %) chun dálaí oideachais leordhóthanacha a áirithiú. Tá foirgnimh, seomraí ranga agus áiseanna — i bhfocail, infreastruchtúr oideachais — ina ngnéithe ríthábhachtacha de thimpeallachtaí foghlama naíscoile. Tugann torthaí taighde le fios go mbíonn oideachas feabhsaithe, forbairt scileanna réamhscoile agus laghdú ar luathfhágáil na scoile mar thoradh ar bhonneagar ardcháilíochta, chomh maith le sochair eile. Léiríonn staidéir (Tionchar Iomlánach Spásanna Seomra Ranga ar Fhoghlaim in Ábhair Shonracha, Peter Barrett, Fay Davies, Yufan Zhang agus Lucinda Barrett, 2016) go mbíonn tionchar ag dearadh an bhonneagair oideachais ar an bpróiseas foghlama trí thrí fhachtóir idirspleácha: nádúrthacht (e.g. solas, cáilíocht an aeir), spreagadh (e.g. castacht, dath) agus indibhidiú (e.g. solúbthacht spásanna foghlama). Is gné thábhachtach den fhorbairt náisiúnta é leibhéal an oideachais, toisc go gcinntear leis gníomhaíocht eacnamaíoch agus táirgiúlacht den chuid is mó chomh maith le soghluaisteacht an lucht saothair, rud a chruthaíonn réamhriachtanais fhadtéarmacha le haghaidh caighdeán maireachtála agus cáilíocht saoil níos airde. I bhfianaise treochtaí diúltacha déimeagrafacha, is réamhriachtanas é próifíl oideachais an daonra chun fás cliste, inbhuanaithe agus cuimsitheach a bhaint amach. Ní féidir é sin a bhaint amach, áfach, gan bonneagar leordhóthanach/oiriúnach do thimthriallta oideachais. Tá bonneagar oideachais riachtanach d’oideachas, d’fhorbairt luath-óige, d’fhorbairt scileanna sóisialta agus d’acmhainneacht lánpháirtíochta sóisialta. Trí chuspóir foriomlán ár dtionscadail a bhaint amach cinnteofar (Irish)
28 July 2022
0 references
Splošni cilj projekta je izboljšati kakovost izobraževalne infrastrukture vrta z običajnim programom št. 2 Bals, s sanacijo, modernizacijo in opremo, da bi: a) zagotavljanje izobraževalnega procesa v skladu z evropskimi standardi; B) poveča udeležbo prebivalstva v izobraževalnem procesu; C) Zmanjšanje vrste izobraževalnega sistema in implicitni osip v šoli. Infrastruktura izobraževanja in usposabljanja je ključni dejavnik v izobraževalnem procesu, ki neposredno vpliva na predšolske otroke. Pri odločanju o naložbah v izobraževalno infrastrukturo se nosilci odločanja soočajo z dvema kategorijama izzivov v okviru načrtovanja in organizacije šolske mreže: lokacija infrastrukture in kakovost oblikovanja učinkovitih učnih in učnih okolij. V vseh regijah Romunije je izobraževalna infrastruktura ne glede na stopnjo razvoja slaba in jo je treba izboljšati, da se zagotovijo šole, potrebne za vključitev predšolskih otrok in učencev v izobraževalni sistem. Glede na popis MEN (2015) več kot 88 % izobraževalne infrastrukture zahteva sanacijska/posodobitvena dela (višji odstotek je zabeležen na podeželskih območjih 90 %), da se zagotovijo ustrezni pogoji izobraževanja. Stavbe, učilnice in objekti – z besedo, izobraževalna infrastruktura – so bistveni elementi učnih okolij v vrtcu. Rezultati raziskav kažejo, da kakovostna infrastruktura poleg drugih koristi vodi k boljšemu izobraževanju, razvoju predšolskih spretnosti in zmanjšanju osipa v šolah. Študije (The Holistic Impact of Classroom Spaces on Learning in specific Subjects, Peter Barrett, Fay Davies, Yufan Zhang in Lucinda Barrett, 2016) poudarjajo, da zasnova izobraževalne infrastrukture vpliva na učni proces s tremi soodvisnimi dejavniki: naravnost (npr. svetloba, kakovost zraka), stimulacija (npr. kompleksnost, barva) in individualizacija (npr. prilagodljivost učnih prostorov). Stopnja izobrazbe je ključni dejavnik nacionalnega razvoja, saj v veliki meri določa gospodarsko dejavnost in produktivnost ter mobilnost delovne sile, kar ustvarja dolgoročne predpogoje za višji življenjski standard in kakovost življenja. Glede na negativne demografske trende je izobraževalni profil prebivalstva predpogoj za pametno, trajnostno in vključujočo rast. Vendar tega ni mogoče doseči brez ustrezne infrastrukture/primerne za izobraževalne cikle. Izobraževalna infrastruktura je bistvena za izobraževanje, razvoj v zgodnjem otroštvu, krepitev socialnih znanj in spretnosti ter sposobnost socialnega vključevanja. Doseganje splošnega cilja našega projekta bo zagotovilo (Slovenian)
28 July 2022
0 references
Общата цел на проекта е да се подобри качеството на образователната инфраструктура на Градината с нормална програма № 2 на Балс чрез рехабилитация, модернизация и оборудване с цел: а) Осигуряване на образователен процес по европейските стандарти; Б) Увеличаване на участието на населението в образователния процес; В) Намаляване на напускането на типа образователна система и имплицитно отпадане от училище. Инфраструктурата за образование и обучение е ключов фактор в образователния процес, който има пряко въздействие върху децата в предучилищна възраст. При вземането на решения относно инвестициите в образователната инфраструктура лицата, отговорни за вземането на решения, са изправени пред две категории предизвикателства в контекста на планирането и организацията на училищната мрежа: местоположение на инфраструктурата и качество на проектирането на ефективна среда за преподаване и учене. Във всички региони на Румъния, независимо от тяхното равнище на развитие, образователната инфраструктура е слаба и трябва да бъде подобрена, за да се осигурят училищата, необходими за включването на децата в предучилищна възраст и учениците в образователната система. Според MEN (2015 г.) над 88 % от образователната инфраструктура се нуждае от дейности по рехабилитация/модернизиране (по-висок процент се отчита в селските райони 90 %), за да се гарантират подходящи образователни условия. Сгради, класни стаи и съоръжения — с една дума образователна инфраструктура — са жизненоважни елементи на учебната среда на детската градина. Резултатите от научните изследвания показват, че висококачествената инфраструктура води до подобряване на образованието, развитие на предучилищните умения и намаляване на преждевременното напускане на училище, в допълнение към други ползи. Проучванията (The Holistic Impact of Classroom Spaces on Learning in specific Subjects, Peter Barrett, Fay Davies, Yufan Zhang and Lucinda Barrett, 2016) подчертават, че проектирането на образователната инфраструктура влияе на учебния процес чрез три взаимозависими фактора: естественост (напр. светлина, качество на въздуха), стимулиране (напр. сложност, цвят) и индивидуализиране (напр. гъвкавост на учебните пространства). Образователното равнище е ключов фактор за националното развитие, тъй като до голяма степен определя икономическата активност и производителността, както и трудовата мобилност, създавайки дългосрочни предпоставки за по-висок стандарт на живот и качество на живот. Предвид отрицателните демографски тенденции образователният профил на населението е предпоставка за интелигентен, устойчив и приобщаващ растеж. Това обаче не може да бъде постигнато без подходяща инфраструктура/подходяща за образователните цикли. Образователната инфраструктура е от съществено значение за образованието, развитието в ранна детска възраст, изграждането на социални умения и капацитета за социална интеграция. Постигането на общата цел на нашия проект ще гарантира (Bulgarian)
28 July 2022
0 references
L-objettiv ġenerali tal-proġett huwa li jtejjeb il-kwalità tal-infrastruttura tal-edukazzjoni tal-Ġnien bil-Programm Normali Nru 2 ta’ Bals, permezz ta’ xogħlijiet ta’ riabilitazzjoni, modernizzazzjoni u tagħmir sabiex: a) L-iżgurar ta’ proċess edukattiv skont l-istandards Ewropej; B) iżżid il-parteċipazzjoni tal-popolazzjoni fil-proċess edukattiv; C) Tnaqqis fit-tluq mit-tip ta’ sistema edukattiva u tluq impliċitu mill-iskola. L-infrastruttura tal-edukazzjoni u t-taħriġ hija fattur ewlieni fil-proċess edukattiv, li għandu effett dirett fuq dawk li jkunu għadhom ma bdewx l-iskola. Fit-teħid tad-deċiżjonijiet dwar l-investiment fl-infrastruttura tal-edukazzjoni, dawk li jieħdu d-deċiżjonijiet jiffaċċjaw żewġ kategoriji ta’ sfidi fil-kuntest tal-ippjanar u l-organizzazzjoni tan-netwerk tal-iskejjel: il-post tal-infrastruttura u l-kwalità tad-disinn ta’ ambjenti ta’ tagħlim u tagħlim effiċjenti. Fir-reġjuni kollha tar-Rumanija, irrispettivament mil-livell ta’ żvilupp tagħhom, l-infrastruttura tal-edukazzjoni hija fqira u jeħtieġ li tittejjeb sabiex tipprovdi l-iskejjel meħtieġa għall-inklużjoni ta’ dawk li għadhom ma bdewx l-iskola u l-istudenti fis-sistema edukattiva. Skont l-inventarju tal-MEN (2015), aktar minn 88 % tal-infrastruttura edukattiva teħtieġ xogħlijiet ta’ riabilitazzjoni/modernizzazzjoni (jiġi rreġistrat perċentwal ogħla fiż-żoni rurali 90 %) sabiex jiġu żgurati kundizzjonijiet edukattivi adegwati. Il-bini, il-klassijiet u l-faċilitajiet — f’kelma, l-infrastruttura edukattiva — huma elementi vitali tal-ambjenti tat-tagħlim tal-kindergarten. Ir-riżultati tar-riċerka jissuġġerixxu li infrastruttura ta’ kwalità għolja twassal għal edukazzjoni mtejba, żvilupp ta’ ħiliet ta’ qabel l-iskola u tnaqqis ta’ dawk li jitilqu mill-iskola qabel iż-żmien, flimkien ma’ benefiċċji oħra. Studji (L-Impatt Holistiku tal-Ispazji Klassi fuq it-Tagħlim f’Suġġetti Speċifiċi, Peter Barrett, Fay Davies, Yufan Zhang u Lucinda Barrett, 2016) jenfasizzaw li d-disinn tal-infrastruttura edukattiva jinfluwenza l-proċess ta’ tagħlim permezz ta’ tliet fatturi interdipendenti: in-naturalità (eż. id-dawl, il-kwalità tal-arja), l-istimulazzjoni (eż. il-kumplessità, il-kulur) u l-individwalizzazzjoni (eż. il-flessibbiltà tal-ispazji għat-tagħlim). Il-livell ta’ edukazzjoni huwa fattur ewlieni fl-iżvilupp nazzjonali, peress li fil-biċċa l-kbira jiddetermina l-attività ekonomika u l-produttività kif ukoll il-mobbiltà tal-forza tax-xogħol, u b’hekk joħloq il-prerekwiżiti fit-tul għal standard ta’ għajxien u kwalità tal-ħajja ogħla. Minħabba t-tendenzi demografiċi negattivi, il-profil edukattiv tal-popolazzjoni huwa prerekwiżit għal tkabbir intelliġenti, sostenibbli u inklużiv. Madankollu, dan ma jistax jinkiseb mingħajr infrastruttura adegwata/adatta għaċ-ċikli edukattivi. L-infrastruttura edukattiva hija essenzjali għall-edukazzjoni, l-iżvilupp bikri tat-tfal, il-bini tal-ħiliet soċjali u l-kapaċità ta’ integrazzjoni soċjali. Il-kisba tal-objettiv ġenerali tal-proġett tagħna se tiżgura (Maltese)
28 July 2022
0 references
O objetivo geral do projeto é melhorar a qualidade da infraestrutura educativa do Jardim com Programa Normal n.o 2 de Bals, através de obras de reabilitação, modernização e equipamento, a fim de: a) Assegurar um processo educativo de acordo com as normas europeias; B) Aumentar a participação da população no processo educativo; C) Redução do abandono do tipo de sistema educativo e do abandono escolar implícito. As infraestruturas de educação e formação são um fator fundamental no processo educativo, o que tem um efeito direto nos pré-escolares. Na tomada de decisões sobre o investimento em infraestruturas educativas, os decisores enfrentam duas categorias de desafios no contexto do planeamento e da organização da rede escolar: localização das infraestruturas e qualidade da conceção de ambientes de ensino e aprendizagem eficientes. Em todas as regiões da Roménia, independentemente do seu nível de desenvolvimento, as infraestruturas educativas são deficientes e precisam de ser melhoradas, a fim de proporcionar as escolas necessárias para a inclusão dos pré-escolares e dos alunos no sistema educativo. De acordo com o inventário MEN (2015), mais de 88 % das infraestruturas educativas necessitam de obras de reabilitação/modernização (uma percentagem mais elevada é registada nas zonas rurais, 90 %), a fim de assegurar condições educativas adequadas. Os edifícios, as salas de aula e as instalações – numa palavra, as infraestruturas educativas – são elementos vitais dos ambientes de aprendizagem do jardim de infância. Os resultados da investigação sugerem que as infraestruturas de elevada qualidade conduzem a uma melhoria da educação, ao desenvolvimento de competências pré-escolares e à redução do abandono escolar, para além de outros benefícios. Estudos (The Holistic Impact of Classroom Spaces on Learning in Specific Subjects, Peter Barrett, Fay Davies, Yufan Zhang e Lucinda Barrett, 2016) destacam que o desenho da infraestrutura educacional influencia o processo de aprendizagem através de três fatores interdependentes: naturalidade (por exemplo, luz, qualidade do ar), estímulo (por exemplo, complexidade, cor) e individualização (por exemplo, flexibilidade dos espaços de aprendizagem). O nível de educação é um fator fundamental para o desenvolvimento nacional, uma vez que determina em grande medida a atividade económica e a produtividade, bem como a mobilidade laboral, criando os pré-requisitos a longo prazo para um nível de vida e uma qualidade de vida mais elevados. Dadas as tendências demográficas negativas, o perfil educativo da população é um pré-requisito para um crescimento inteligente, sustentável e inclusivo. No entanto, tal não pode ser alcançado sem infraestruturas adequadas/adequadas aos ciclos educativos. As infraestruturas educativas são essenciais para a educação, o desenvolvimento na primeira infância, o desenvolvimento de competências sociais e a capacidade de integração social. Alcançar o objectivo global do nosso projecto garantirá (Portuguese)
28 July 2022
0 references
Projektets overordnede mål er at forbedre kvaliteten af uddannelsesinfrastrukturen i haven med normalt program nr. 2 i Bals gennem rehabilitering, modernisering og udstyrsarbejde med henblik på at: sikring af en uddannelsesproces, der lever op til europæiske standarder; B) Øger befolkningens deltagelse i uddannelsesprocessen; C) Reduktion i at forlade uddannelsessystemet og implicit skolefrafald. Uddannelsesinfrastruktur er en nøglefaktor i uddannelsesprocessen, som har en direkte indvirkning på førskolebørnene. I beslutningsprocessen om investeringer i uddannelsesinfrastruktur står beslutningstagerne over for to kategorier af udfordringer i forbindelse med planlægningen og organiseringen af skolenetværket: placering af infrastruktur og kvaliteten af udformningen af effektive undervisnings- og læringsmiljøer. I alle regioner i Rumænien er uddannelsesinfrastrukturen, uanset deres udviklingsniveau, dårlig og skal forbedres for at sikre de skoler, der er nødvendige for at inddrage førskolebørn og elever i uddannelsessystemet. Ifølge MEN (2015) kræver mere end 88 % af uddannelsesinfrastrukturen rehabiliterings-/moderniseringsarbejde (en højere procentdel registreres i landdistrikterne 90 %) for at sikre passende uddannelsesforhold. Bygninger, klasseværelser og faciliteter — i et ord, uddannelsesmæssig infrastruktur — er afgørende elementer i børnehave læringsmiljøer. Forskningsresultater tyder på, at infrastruktur af høj kvalitet fører til forbedret uddannelse, udvikling af førskolefærdigheder og reduktion af skolefrafald ud over andre fordele. Studier (The Holistic Impact of Classroom Spaces on Learning in specific subjects, Peter Barrett, Fay Davies, Yufan Zhang og Lucinda Barrett, 2016) fremhæver, at udformningen af uddannelsesinfrastrukturen påvirker læringsprocessen gennem tre indbyrdes afhængige faktorer: naturlighed (f.eks. lys, luftkvalitet), stimulering (f.eks. kompleksitet, farve) og individualisering (f.eks. fleksibilitet i læringsrum). Uddannelsesniveauet er en central faktor i den nationale udvikling, da det i vid udstrækning er afgørende for den økonomiske aktivitet og produktivitet samt arbejdskraftens mobilitet, hvilket skaber de langsigtede forudsætninger for en højere levestandard og livskvalitet. I betragtning af de negative demografiske tendenser er befolkningens uddannelsesprofil en forudsætning for intelligent, bæredygtig og inklusiv vækst. Dette kan imidlertid ikke opnås uden tilstrækkelig infrastruktur/egnet til uddannelsesforløb. Uddannelsesinfrastruktur er afgørende for uddannelse, udvikling af den tidlige barndom, opbygning af sociale færdigheder og social integrationskapacitet. Opfyldelsen af det overordnede mål for vores projekt vil sikre (Danish)
28 July 2022
0 references
Projektets allmänna mål är att förbättra kvaliteten på utbildningsinfrastrukturen i trädgården med normalprogram nr 2 av Bals, genom rehabilitering, modernisering och utrustningsarbeten för att: a) Säkerställa en utbildningsprocess enligt europeiska standarder. B) Öka befolkningens deltagande i utbildningsprocessen. C) Minskad avhopp från utbildningssystemet och implicit avhopp från skolan. Utbildningsinfrastruktur är en nyckelfaktor i utbildningsprocessen, som har en direkt effekt på förskolebarnen. I beslutsfattandet om investeringar i utbildningsinfrastruktur står beslutsfattarna inför två kategorier av utmaningar i samband med planeringen och organisationen av skolnätverket: placering av infrastruktur och kvalitet i utformningen av effektiva undervisnings- och inlärningsmiljöer. I alla regioner i Rumänien är utbildningsinfrastrukturen, oavsett utvecklingsnivå, dålig och behöver förbättras för att tillhandahålla de skolor som krävs för att inkludera förskole- och elever i utbildningssystemet. Enligt inventeringen MEN (2015) kräver mer än 88 % av utbildningsinfrastrukturen rehabiliterings-/moderniseringsarbete (en högre andel registreras i landsbygdsområden 90 %) för att säkerställa lämpliga utbildningsvillkor. Byggnader, klassrum och anläggningar – kort sagt, utbildningsinfrastruktur – är viktiga inslag i förskolans inlärningsmiljöer. Forskningsresultat tyder på att infrastruktur av hög kvalitet leder till förbättrad utbildning, utveckling av förskolefärdigheter och minskad avhopp från skolan, utöver andra fördelar. Studier (The Holistic Impact of Classroom Spaces on Learning in Specific Subjects, Peter Barrett, Fay Davies, Yufan Zhang och Lucinda Barrett, 2016) visar att utformningen av utbildningsinfrastrukturen påverkar inlärningsprocessen genom tre ömsesidigt beroende faktorer: naturlighet (t.ex. ljus, luftkvalitet), stimulering (t.ex. komplexitet, färg) och individualisering (t.ex. flexibilitet i inlärningsutrymmen). Utbildningsnivån är en nyckelfaktor för den nationella utvecklingen, eftersom den till stor del avgör den ekonomiska aktiviteten och produktiviteten samt arbetskraftens rörlighet, vilket skapar långsiktiga förutsättningar för en högre levnadsstandard och livskvalitet. Med tanke på den negativa demografiska utvecklingen är befolkningens utbildningsprofil en förutsättning för smart och hållbar tillväxt för alla. Detta kan dock inte uppnås utan lämplig infrastruktur/lämpliga utbildningscykler. Utbildningsinfrastruktur är avgörande för utbildning, tidig barndomsutveckling, social kompetensutveckling och social integrationskapacitet. Att uppnå det övergripande målet för vårt projekt kommer att säkerställa (Swedish)
28 July 2022
0 references
Oraş Balş, Romania
0 references
5 June 2024
0 references
Identifiers
122952
0 references