Alps2050 – Common spatial perspectives for the Alpine area. Towards a common vision (Q4296489)
Jump to navigation
Jump to search
Project Q4296489 in Switzerland, France, Germany, Italy, Slovenia, Austria
| Language | Label | Description | Also known as |
|---|---|---|---|
| English | Alps2050 – Common spatial perspectives for the Alpine area. Towards a common vision |
Project Q4296489 in Switzerland, France, Germany, Italy, Slovenia, Austria |
Statements
206,543.04 Euro
0 references
252,589.0 Euro
0 references
81.77 percent
0 references
27 October 2017
0 references
25 June 2019
0 references
Friedrich-Alexander University Erlangen-Nürnberg
0 references
46°2'57.48"N, 14°28'31.30"E
0 references
45°11'55.64"N, 5°46'23.27"E
0 references
46°29'40.31"N, 11°20'48.30"E
0 references
49°35'52.22"N, 11°0'16.34"E
0 references
47°21'38.38"N, 8°27'16.34"E
0 references
48°12'28.69"N, 16°23'4.09"E
0 references
The Alpine area is composed of territories with different demographic, social and economic trends and a rich cultural, linguistic and biological diversity. This diversity goes along with a variety of governance systems and traditions. The region has a strong identity and a longstanding tradition in cooperation. This unique territory has important potentials for dynamic development, but is facing major challenges at various levels including the pan-Alpine, regional and local levels as well as in cross-border areas. These challenges refer for instance to the specific geographical position, globalisation, demographic trends, climate change and its impact on the environment, biodiversity, territorial pattern of activities and living conditions. The major challenge for the Alpine area is to balance economic development and environmental protection through common innovative approaches which go beyond administrative borders and strengthen the area as a living space for people and as a natural habitat, as well as a field for sustainable economic and social activities in a sustainable way. The perimeter of spatial perspective covers the different administrative extensions of the Alpine Convention, the Interreg Alpine Space and the EUSALP.During the German presidency of the Alpine Convention (2015-2016), the ministers responsible for territorial development of the Alpine states signed a Declaration for sustainable spatial development in the Alps. The Declaration identifies the following ten main challenges and topics: climate change, the adaptation to climate change and natural hazards; demographic changes and organization of work; transport and connectivity; settlement structure and land use; saving, production, supply and storage of energy; tourism; ecosystem functioning, ecological networking and biological diversity; vitality of the mountain regions and their small and medium-sized towns; preservation of cultural and natural heritage; improving governance, cooperation and organizational needs.Ministers expressed the need to develop spatial perspectives and a vision for the Alpine area. The process to build such a vision and perspectives as well as the perspectives and vision themselves would greatly contribute to policy making by helping reduce obstacles to a common sustainable territorial development as well as strengthening joint actions. The latter aim at coping with challenges for the Alpine area, considering the wider context of cooperation provided i.e. by EUSALP and the Interreg Alpine Space Programme. In a unique, fragile and yet dynamic area such as the Alpine area, a common approach to spatial development is particularly important. A vision and common spatial perspectives would facilitate and improve harmonized cross-border territorial development. They would address the need for planned and coordinated development in the ten fields identified by the Declaration (see above) – and others, if relevant – and the latter’s influence on the regional economy, innovation landscape, rural areas, settlements, protection of landscapes and nature, transport and mobility as well as on quality of life. A vision and perspectives could be a foundation for further place-based cross-border and transnational cooperation and would help to identify further options for development for the Alpine area. The vision and spatial perspectives could also be used to contribute to other strategic cooperations in the Alpine area, such as Alpine Convention, EUSALP, and the Interreg Programmes.The topic of Alps2050 is very relevant to many other European regions as a similar territorial diversity can also be found in many other mountain ranges in different countries of Europe. Some of them have established similar treaties to the Alpine Convention, e.g. the Carpathian Convention. These regions could benefit from the results of Alps2050 to develop their own strategies for common spatial development. In general, not only mountainous regions, but also other types of regions engaged in territorial cooperation could benefit from the outcomes of this targeted analysis. (English)
0.6254821880830556
0 references
Iż-żona Alpina hija magħmula minn territorji b’xejriet demografiċi, soċjali u ekonomiċi differenti u diversità kulturali, lingwistika u bijoloġika rikka. Din id-diversità timxi id f’id ma’ varjetà ta’ sistemi u tradizzjonijiet ta’ governanza. Ir-reġjun għandu identità qawwija u tradizzjoni twila fil-kooperazzjoni. Dan it-territorju uniku għandu potenzjal importanti għall-iżvilupp dinamiku, iżda qed jiffaċċja sfidi kbar f’diversi livelli inklużi l-livelli pan-Alpini, reġjonali u lokali kif ukoll fiż-żoni transkonfinali. Dawn l-isfidi jirreferu pereżempju għall-pożizzjoni ġeografika speċifika, il-globalizzazzjoni, ix-xejriet demografiċi, it-tibdil fil-klima u l-impatt tiegħu fuq l-ambjent, il-bijodiversità, il-mudell territorjali tal-attivitajiet u l-kundizzjonijiet tal-għajxien. L-isfida ewlenija għaż-żona Alpina hija li tibbilanċja l-iżvilupp ekonomiku u l-protezzjoni ambjentali permezz ta’ approċċi innovattivi komuni li jmorru lil hinn mill-fruntieri amministrattivi u jsaħħu ż-żona bħala spazju ta’ għajxien għan-nies u bħala ħabitat naturali, kif ukoll qasam għal attivitajiet ekonomiċi u soċjali sostenibbli b’mod sostenibbli. Il-perimetru tal-perspettiva spazjali jkopri l-estensjonijiet amministrattivi differenti tal-Konvenzjoni Alpina, l-Ispazju Alpin Interreg u l-EUSALP. Matul il-Presidenza Ġermaniża tal-Konvenzjoni Alpina (2015–2016), il-ministri responsabbli għall-iżvilupp territorjali tal-Istati Alpini ffirmaw Dikjarazzjoni għall-iżvilupp spazjali sostenibbli fl-Alpi. Id-Dikjarazzjoni tidentifika l-għaxar sfidi u suġġetti ewlenin li ġejjin: it-tibdil fil-klima, l-adattament għat-tibdil fil-klima u l-perikli naturali; il-bidliet demografiċi u l-organizzazzjoni tax-xogħol; it-trasport u l-konnettività; l-istruttura tal-insedjament u l-użu tal-art; l-iffrankar, il-produzzjoni, il-provvista u l-ħżin tal-enerġija; it-turiżmu; il-funzjonament tal-ekosistema, in-netwerking ekoloġiku u d-diversità bijoloġika; il-vitalità tar-reġjuni muntanjużi u l-bliet żgħar u ta’ daqs medju tagħhom; il-preservazzjoni tal-wirt kulturali u naturali; it-titjib tal-governanza, il-kooperazzjoni u l-ħtiġijiet organizzattivi.Il-Ministri esprimew il-ħtieġa li jiġu żviluppati perspettivi spazjali u viżjoni għaż-żona Alpina. Il-proċess biex tinbena tali viżjoni u perspettivi kif ukoll il-perspettivi u l-viżjoni nfushom jikkontribwixxi ħafna għat-tfassil tal-politika billi jgħin inaqqas l-ostakli għal żvilupp territorjali sostenibbli komuni kif ukoll isaħħaħ l-azzjonijiet konġunti. Dan tal-aħħar għandu l-għan li jlaħħaq mal-isfidi għaż-żona Alpina, b’kunsiderazzjoni tal-kuntest usa’ ta’ kooperazzjoni pprovduta, jiġifieri mill-EUSALP u l-Programm Spazjali tal-Alpi Interreg. F’żona unika, fraġli iżda dinamika, bħaż-żona Alpina, approċċ komuni għall-iżvilupp spazjali huwa partikolarment importanti. Viżjoni u perspettivi spazjali komuni jiffaċilitaw u jtejbu l-iżvilupp territorjali transkonfinali armonizzat. Huma jindirizzaw il-ħtieġa għal żvilupp ippjanat u kkoordinat fl-għaxar oqsma identifikati mid-Dikjarazzjoni (ara hawn fuq) — u oħrajn, jekk rilevanti — u l-influwenza ta’ din tal-aħħar fuq l-ekonomija reġjonali, ix-xenarju tal-innovazzjoni, iż-żoni rurali, l-insedjamenti, il-protezzjoni tal-pajsaġġi u n-natura, it-trasport u l-mobbiltà kif ukoll fuq il-kwalità tal-ħajja. Viżjoni u perspettivi jistgħu jkunu l-pedament għal aktar kooperazzjoni transkonfinali u transnazzjonali bbażata fuq il-post u jgħinu biex jiġu identifikati aktar għażliet għall-iżvilupp taż-żona Alpina. Il-viżjoni u l-perspettivi spazjali jistgħu jintużaw ukoll biex jikkontribwixxu għal kooperazzjonijiet strateġiċi oħra fiż-żona Alpina, bħall-Konvenzjoni Alpina, l-EUSALP, u l-Programmi Interreg. Is-suġġett tal-Alpi2050 huwa rilevanti ħafna għal ħafna reġjuni Ewropej oħra peress li diversità territorjali simili tista’ tinstab ukoll f’ħafna meded muntanjużi oħra f’pajjiżi differenti tal-Ewropa. Xi wħud minnhom stabbilixxew trattati simili għall-Konvenzjoni Alpina, pereżempju l-Konvenzjoni tal-Karpazji. Dawn ir-reġjuni jistgħu jibbenefikaw mir-riżultati tal-Alpi2050 biex jiżviluppaw l-istrateġiji tagħhom stess għall-iżvilupp spazjali komuni. B’mod ġenerali, mhux biss ir-reġjuni muntanjużi, iżda wkoll tipi oħra ta’ reġjuni involuti fil-kooperazzjoni territorjali jistgħu jibbenefikaw mir-riżultati ta’ din l-analiżi mmirata. (Maltese)
24 October 2022
0 references
A região alpina é composta por territórios com diferentes tendências demográficas, sociais e económicas e uma rica diversidade cultural, linguística e biológica. Esta diversidade está associada a uma variedade de sistemas e tradições de governação. A região tem uma forte identidade e uma longa tradição de cooperação. Este território único tem potencialidades importantes para um desenvolvimento dinâmico, mas enfrenta grandes desafios a vários níveis, incluindo os níveis pan-alpino, regional e local, bem como nas zonas transfronteiriças. Estes desafios referem-se, por exemplo, à posição geográfica específica, à globalização, às tendências demográficas, às alterações climáticas e ao seu impacto no ambiente, na biodiversidade, no padrão territorial das atividades e nas condições de vida. O principal desafio para o espaço alpino consiste em equilibrar o desenvolvimento económico e a proteção do ambiente através de abordagens inovadoras comuns que ultrapassem as fronteiras administrativas e reforcem o espaço como espaço de vida para as pessoas e como habitat natural, bem como um campo para atividades económicas e sociais sustentáveis de forma sustentável. O perímetro da perspetiva espacial abrange as diferentes extensões administrativas da Convenção Alpina, do Espaço Alpino Interreg e da EUSALP. Durante a Presidência alemã da Convenção Alpina (2015-2016), os ministros responsáveis pelo desenvolvimento territorial dos Estados alpinos assinaram uma Declaração para o desenvolvimento espacial sustentável nos Alpes. A Declaração identifica os seguintes dez desafios e temas principais: alterações climáticas, adaptação às alterações climáticas e riscos naturais; alterações demográficas e organização do trabalho; transportes e conectividade; Estrutura de povoamento e utilização dos solos; poupança, produção, fornecimento e armazenamento de energia; turismo; funcionamento dos ecossistemas, redes ecológicas e diversidade biológica; vitalidade das regiões de montanha e das suas pequenas e médias cidades; preservação do património cultural e natural; melhorar a governação, a cooperação e as necessidades organizacionais. Os ministros manifestaram a necessidade de desenvolver perspetivas espaciais e uma visão para a região alpina. O processo para construir essa visão e perspetivas, bem como as próprias perspetivas e visão, contribuiria grandemente para a elaboração de políticas, ajudando a reduzir os obstáculos a um desenvolvimento territorial sustentável comum e reforçando as ações conjuntas. Estes últimos visam fazer face aos desafios que se colocam à região alpina, tendo em conta o contexto mais vasto da cooperação prestada, por exemplo, pela EUSALP e pelo Programa Espacial Alpino Interreg. Numa região única, frágil e dinâmica, como a região alpina, é particularmente importante uma abordagem comum do desenvolvimento espacial. Uma visão e perspetivas espaciais comuns facilitariam e melhorariam o desenvolvimento territorial transfronteiriço harmonizado. Responderiam à necessidade de um desenvolvimento planeado e coordenado nos dez domínios identificados na Declaração (ver supra) – e noutros, se for caso disso – e à influência desta última na economia regional, no panorama da inovação, nas zonas rurais, nas povoações, na proteção das paisagens e da natureza, nos transportes e na mobilidade, bem como na qualidade de vida. Uma visão e perspetivas poderiam constituir uma base para uma maior cooperação transfronteiriça e transnacional de base local e ajudariam a identificar outras opções de desenvolvimento para a região alpina. A visão e as perspetivas espaciais podem também ser utilizadas para contribuir para outras cooperações estratégicas na região alpina, como a Convenção Alpina, a EUSALP e os programas Interreg. O tema dos Alpes 2050 é muito relevante para muitas outras regiões europeias, uma vez que uma diversidade territorial semelhante também pode ser encontrada em muitas outras cadeias montanhosas em diferentes países da Europa. Alguns deles estabeleceram tratados semelhantes à Convenção Alpina, por exemplo, a Convenção dos Cárpatos. Estas regiões poderiam beneficiar dos resultados dos Alpes2050 para desenvolver as suas próprias estratégias de desenvolvimento espacial comum. De um modo geral, não só as regiões montanhosas, mas também outros tipos de regiões envolvidas na cooperação territorial poderiam beneficiar dos resultados desta análise específica. (Portuguese)
24 October 2022
0 references
Alpská oblasť sa skladá z území s rôznymi demografickými, sociálnymi a hospodárskymi trendmi a bohatou kultúrnou, jazykovou a biologickou rozmanitosťou. Táto rozmanitosť je spojená s rôznymi systémami a tradíciami riadenia. Región má silnú identitu a dlhoročnú tradíciu v spolupráci. Toto jedinečné územie má významný potenciál dynamického rozvoja, ale čelí veľkým výzvam na rôznych úrovniach vrátane panalpskej, regionálnej a miestnej úrovne, ako aj v cezhraničných oblastiach. Tieto výzvy sa týkajú napríklad osobitnej geografickej polohy, globalizácie, demografických trendov, zmeny klímy a jej vplyvu na životné prostredie, biodiverzitu, územný charakter činností a životné podmienky. Hlavnou výzvou pre alpskú oblasť je vyváženie hospodárskeho rozvoja a ochrany životného prostredia prostredníctvom spoločných inovačných prístupov, ktoré presahujú administratívne hranice, a posilňujú oblasť ako obytný priestor pre ľudí a ako prirodzený biotop, ako aj oblasť trvalo udržateľných hospodárskych a sociálnych činností udržateľným spôsobom. Rozsah priestorovej perspektívy zahŕňa rôzne administratívne rozšírenia Alpského dohovoru, programu Interreg Alpine Space a EUSALP. Počas nemeckého predsedníctva Alpského dohovoru (2015 – 2016) ministri zodpovední za územný rozvoj alpských štátov podpísali Deklaráciu o udržateľnom priestorovom rozvoji v Alpách. Vo vyhlásení sa uvádza týchto desať hlavných výziev a tém: zmena klímy, adaptácia na zmenu klímy a prírodné nebezpečenstvá; demografické zmeny a organizácia práce; doprava a prepojenosť; štruktúra osídlenia a využívanie pôdy; úspora, výroba, dodávka a uskladňovanie energie; cestovný ruch; fungovanie ekosystémov, vytváranie ekologických sietí a biologická diverzita; vitalita horských regiónov a ich malých a stredných miest; zachovanie kultúrneho a prírodného dedičstva; zlepšenie riadenia, spolupráce a organizačných potrieb.Ministeri vyjadrili potrebu rozvíjať priestorové perspektívy a víziu pre alpskú oblasť. Proces budovania takejto vízie a perspektív, ako aj samotné perspektívy a vízie by výrazne prispeli k tvorbe politiky tým, že by pomohli znížiť prekážky spoločného udržateľného územného rozvoja, ako aj posilniť spoločné opatrenia. Cieľom tohto programu je vyrovnať sa s výzvami pre alpskú oblasť vzhľadom na širší kontext spolupráce poskytovanej napr. v rámci EUSALP a alpského vesmírneho programu Interreg. V jedinečnej, krehkej a napriek tomu dynamickej oblasti, akou je alpská oblasť, je obzvlášť dôležitý spoločný prístup k priestorovému rozvoju. Vízia a spoločné priestorové perspektívy by uľahčili a zlepšili harmonizovaný cezhraničný územný rozvoj. Riešili by potrebu plánovaného a koordinovaného rozvoja v desiatich oblastiach určených vo vyhlásení (pozri vyššie) – a ďalšie, ak je to relevantné – a jeho vplyv na regionálne hospodárstvo, inovačnú krajinu, vidiecke oblasti, sídla, ochranu krajiny a prírody, dopravu a mobilitu, ako aj na kvalitu života. Vízia a perspektívy by mohli byť základom pre ďalšiu miestnu cezhraničnú a nadnárodnú spoluprácu a pomohli by identifikovať ďalšie možnosti rozvoja alpskej oblasti. Vízia a priestorové perspektívy by sa mohli využiť aj na prispievanie k ďalšej strategickej spolupráci v alpskej oblasti, ako je Alpský dohovor, EUSALP a programy Interreg. Téma Alps2050 je veľmi dôležitá pre mnohé ďalšie európske regióny, keďže podobnú územnú rozmanitosť možno nájsť aj v mnohých iných pohoriach v rôznych krajinách Európy. Niektoré z nich uzavreli podobné zmluvy ako Alpský dohovor, napr. Karpatský dohovor. Tieto regióny by mohli profitovať z výsledkov Alps2050 s cieľom vypracovať vlastné stratégie spoločného územného rozvoja. Výsledky tejto cielenej analýzy by vo všeobecnosti mohli ťažiť nielen horské regióny, ale aj iné typy regiónov zapojených do územnej spolupráce. (Slovak)
24 October 2022
0 references
El área alpina está compuesta por territorios con diferentes tendencias demográficas, sociales y económicas y una rica diversidad cultural, lingüística y biológica. Esta diversidad va junto con una variedad de sistemas de gobierno y tradiciones. La región tiene una fuerte identidad y una larga tradición en cooperación. Este territorio único tiene importantes posibilidades de desarrollo dinámico, pero se enfrenta a grandes desafíos a varios niveles, incluidos los niveles panalpino, regional y local, así como en las zonas transfronterizas. Estos desafíos se refieren, por ejemplo, a la posición geográfica específica, la globalización, las tendencias demográficas, el cambio climático y su impacto en el medio ambiente, la biodiversidad, el patrón territorial de las actividades y las condiciones de vida. El principal desafío para la zona alpina es equilibrar el desarrollo económico y la protección del medio ambiente a través de enfoques innovadores comunes que vayan más allá de las fronteras administrativas y fortalezcan la zona como espacio vital para las personas y como hábitat natural, así como un campo para actividades económicas y sociales sostenibles de manera sostenible. El perímetro de la perspectiva espacial abarca las diferentes extensiones administrativas de la Convención Alpina, el Espacio Alpino Interreg y la EUSALP.Durante la presidencia alemana de la Convención de los Alpes (2015-2016), los ministros responsables del desarrollo territorial de los Estados alpinos firmaron una Declaración para el desarrollo espacial sostenible en los Alpes. La Declaración identifica los diez principales desafíos y temas siguientes: el cambio climático, la adaptación al cambio climático y los peligros naturales; cambios demográficos y organización del trabajo; transporte y conectividad; estructura de asentamiento y uso de la tierra; ahorro, producción, suministro y almacenamiento de energía; el turismo; funcionamiento de los ecosistemas, creación de redes ecológicas y diversidad biológica; vitalidad de las regiones montañosas y de sus pequeñas y medianas ciudades; la preservación del patrimonio cultural y natural; mejorar la gobernanza, la cooperación y las necesidades organizativas.Los ministros expresaron la necesidad de desarrollar perspectivas espaciales y una visión para el área alpina. El proceso para construir tal visión y perspectivas, así como las perspectivas y la visión en sí mismas, contribuirían en gran medida a la formulación de políticas al ayudar a reducir los obstáculos a un desarrollo territorial sostenible común, así como al fortalecimiento de las acciones conjuntas. Este último tiene por objeto hacer frente a los desafíos para la zona alpina, teniendo en cuenta el contexto más amplio de la cooperación proporcionada, es decir, por la EUSALP y el programa espacial alpino Interreg. En un área única, frágil y dinámica, como la zona alpina, un enfoque común para el desarrollo espacial es particularmente importante. Una visión y perspectivas espaciales comunes facilitarían y mejorarían el desarrollo territorial transfronterizo armonizado. Abordarían la necesidad de un desarrollo planificado y coordinado en los diez ámbitos señalados en la Declaración (véase más arriba) y otros, si procede, y la influencia de esta última en la economía regional, el paisaje de la innovación, las zonas rurales, los asentamientos, la protección del paisaje y la naturaleza, el transporte y la movilidad, así como en la calidad de vida. Una visión y perspectivas podrían ser la base para una mayor cooperación transfronteriza y transnacional basada en el lugar y ayudaría a determinar nuevas opciones de desarrollo para la zona alpina. La visión y las perspectivas espaciales también podrían utilizarse para contribuir a otras cooperaciones estratégicas en la zona alpina, como la Convención de los Alpes, la EUSALP y los programas Interreg.El tema de los Alpes2050 es muy relevante para muchas otras regiones europeas, ya que una diversidad territorial similar también se puede encontrar en muchas otras cadenas montañosas en diferentes países de Europa. Algunos de ellos han establecido tratados similares al Convenio de los Alpes, por ejemplo, el Convenio de los Cárpatos. Estas regiones podrían beneficiarse de los resultados de los Alpes2050 para desarrollar sus propias estrategias para el desarrollo espacial común. En general, no solo las regiones montañosas, sino también otros tipos de regiones que participan en la cooperación territorial podrían beneficiarse de los resultados de este análisis específico. (Spanish)
24 October 2022
0 references
Alpsko območje sestavljajo območja z različnimi demografskimi, socialnimi in gospodarskimi trendi ter bogato kulturno, jezikovno in biološko raznolikostjo. Ta raznolikost je povezana z različnimi sistemi upravljanja in tradicijami. Regija ima močno identiteto in dolgoletno tradicijo sodelovanja. To edinstveno ozemlje ima pomembne možnosti za dinamičen razvoj, vendar se sooča z velikimi izzivi na različnih ravneh, vključno z vsealpsko, regionalno in lokalno ravnjo ter na čezmejnih območjih. Ti izzivi se na primer nanašajo na poseben geografski položaj, globalizacijo, demografske trende, podnebne spremembe in njihov vpliv na okolje, biotsko raznovrstnost, teritorialni vzorec dejavnosti in življenjske pogoje. Glavni izziv za alpsko območje je uravnotežiti gospodarski razvoj in varstvo okolja s skupnimi inovativnimi pristopi, ki presegajo upravne meje in krepijo območje kot življenjski prostor za ljudi in kot naravni habitat ter področje trajnostnih gospodarskih in družbenih dejavnosti na trajnosten način. Območje prostorske perspektive zajema različne upravne razširitve Alpske konvencije, Interreg alpskega prostora in EUSALP. Med nemškim predsedovanjem Alpski konvenciji (2015–2016) so ministri, pristojni za teritorialni razvoj alpskih držav, podpisali Deklaracijo o trajnostnem prostorskem razvoju v Alpah. V izjavi je opredeljenih naslednjih deset glavnih izzivov in tem: podnebne spremembe, prilagajanje podnebnim spremembam in naravnim nesrečam; demografske spremembe in organizacija dela; promet in povezljivost; struktura poselitve in raba zemljišč; varčevanje, proizvodnja, dobava in shranjevanje energije; turizem; delovanje ekosistemov, ekološko mreženje in biotska raznovrstnost; vitalnost gorskih regij ter njihovih malih in srednje velikih mest; ohranjanje kulturne in naravne dediščine; ministri so izrazili potrebo po razvoju prostorskih perspektiv in vizije za alpsko območje. Proces oblikovanja takšne vizije in perspektiv ter same perspektive in vizija bi znatno prispevali k oblikovanju politik, saj bi pomagali zmanjšati ovire za skupni trajnostni teritorialni razvoj in okrepili skupne ukrepe. Cilj slednjega je obvladovanje izzivov za alpsko območje ob upoštevanju širšega okvira sodelovanja, ki ga zagotavljata EUSALP in Program Interreg za alpski prostor. Na edinstvenem, občutljivem in dinamičnem območju, kot je alpsko območje, je še posebej pomemben skupni pristop k prostorskemu razvoju. Vizija in skupne prostorske perspektive bi olajšale in izboljšale usklajen čezmejni teritorialni razvoj. Obravnavali bi potrebo po načrtovanem in usklajenem razvoju na desetih področjih, opredeljenih v izjavi (glej zgoraj), in po potrebi drugih področjih ter vpliv slednjega na regionalno gospodarstvo, inovacijsko krajino, podeželska območja, naselja, varstvo krajine in narave, promet in mobilnost ter na kakovost življenja. Vizija in perspektive bi lahko bile temelj nadaljnjega lokalnega čezmejnega in transnacionalnega sodelovanja ter bi pomagale opredeliti nadaljnje možnosti za razvoj alpskega območja. Vizijo in prostorske perspektive bi lahko uporabili tudi za prispevanje k drugim strateškim sodelovanjem na alpskem območju, kot so Alpska konvencija, EUSALP in programi Interreg.Tema Alps2050 je zelo pomembna za številne druge evropske regije, saj je podobno teritorialno raznolikost mogoče najti tudi v številnih drugih gorskih območjih v različnih evropskih državah. Nekatere izmed njih so sklenile podobne pogodbe kot Alpska konvencija, npr. Karpatska konvencija. Te regije bi lahko imele koristi od rezultatov Alps2050, da bi razvile lastne strategije za skupni prostorski razvoj. Na splošno bi rezultati te ciljno usmerjene analize lahko koristili ne le gorskim regijam, temveč tudi drugim vrstam regij, ki sodelujejo v teritorialnem sodelovanju. (Slovenian)
24 October 2022
0 references
Az alpesi térség különböző demográfiai, társadalmi és gazdasági tendenciákkal és gazdag kulturális, nyelvi és biológiai sokféleséggel rendelkező területekből áll. Ez a sokszínűség együtt jár a különböző irányítási rendszerekkel és hagyományokkal. A régió erős identitással és régóta fennálló együttműködési hagyománnyal rendelkezik. Ez az egyedülálló terület fontos lehetőségeket rejt a dinamikus fejlődés szempontjából, de számos szinten komoly kihívásokkal néz szembe, beleértve a pán-alpesi, regionális és helyi szinteket, valamint a határokon átnyúló térségeket. Ezek a kihívások például a sajátos földrajzi helyzetre, a globalizációra, a demográfiai tendenciákra, az éghajlatváltozásra és annak a környezetre, a biológiai sokféleségre, a tevékenységek területi szerkezetére és az életkörülményekre gyakorolt hatására vonatkoznak. Az Alpok-régió számára a legnagyobb kihívást a gazdasági fejlődés és a környezetvédelem közötti egyensúly megteremtése jelenti olyan közös innovatív megközelítések révén, amelyek túlmutatnak a közigazgatási határokon, és megerősítik a térséget, mint az emberek életterét és természetes élőhelyet, valamint fenntartható módon fenntartható gazdasági és társadalmi tevékenységeket. A területi perspektíva kiterjed az Alpok-egyezmény, az Interreg alpesi térség és az EUSALP különböző adminisztratív kiterjesztéseire.Az Alpok-egyezmény német elnöksége alatt (2015–2016) az Alpok-államok területfejlesztésért felelős miniszterei nyilatkozatot írtak alá az Alpok fenntartható területfejlesztéséről. A nyilatkozat a következő tíz fő kihívást és témát határozza meg: éghajlatváltozás, az éghajlatváltozáshoz való alkalmazkodás és a természeti veszélyek; demográfiai változások és a munkaszervezés; közlekedés és konnektivitás; a településszerkezet és a földhasználat; energiamegtakarítás, -termelés, -ellátás és -tárolás; turizmus; az ökoszisztéma működése, az ökológiai hálózatépítés és a biológiai sokféleség; a hegyvidéki régiók és kis- és közepes méretű városaik vitalitása; a kulturális és természeti örökség megőrzése; a kormányzás, az együttműködés és a szervezeti igények javítása.Ministers kifejezte, hogy fejleszteni kell a térbeli perspektívákat és az alpesi térség jövőképét. Az ilyen elképzelések és perspektívák, valamint maguk a perspektívák és jövőképek kialakítására irányuló folyamat nagyban hozzájárulna a szakpolitikai döntéshozatalhoz azáltal, hogy segítené a közös fenntartható területfejlesztés előtt álló akadályok csökkentését, valamint megerősítené a közös fellépéseket. Ez utóbbi célja az alpesi térség előtt álló kihívások kezelése, figyelembe véve az EUSALP és az Interreg alpesi űrprogram által biztosított szélesebb körű együttműködést. Egy egyedülálló, törékeny és mégis dinamikus területen, mint például az Alpok térségében, különösen fontos a területfejlesztés közös megközelítése. A jövőkép és a közös térbeli perspektívák elősegítenék és javítanák a harmonizált, határokon átnyúló területfejlesztést. Figyelembe vennék a tervezett és koordinált fejlesztés szükségességét a nyilatkozatban meghatározott tíz területen (lásd fent), és adott esetben más területeken, valamint az utóbbinak a regionális gazdaságra, az innovációs tájra, a vidéki térségekre, a településekre, a táj és a természet védelmére, a közlekedésre és mobilitásra, valamint az életminőségre gyakorolt hatását. A jövőkép és a kilátások alapul szolgálhatnak a további, helyi alapú, határokon átnyúló és transznacionális együttműködéshez, és elősegítenék az Alpok-övezet további fejlesztési lehetőségeinek azonosítását. A jövőkép és a térbeli perspektívák felhasználhatók az Alpok-övezet egyéb stratégiai együttműködéseihez is, például az Alpok-egyezményhez, az EUSALP-hoz és az Interreg programokhoz.Az Alps2050 témája számos más európai régió számára nagyon fontos, mivel hasonló területi sokféleség található számos más hegyvidéken is Európa különböző országaiban. Néhányuk az Alpok-egyezményhez hasonló szerződéseket hozott létre, például a Kárpátokról szóló Egyezményt. Ezek a régiók profitálhatnak az Alpok2050 eredményeiből, hogy kidolgozzák a közös területfejlesztésre vonatkozó saját stratégiáikat. Általában nemcsak a hegyvidéki régiók, hanem a területi együttműködésben részt vevő más típusú régiók is profitálhatnak e célzott elemzés eredményeiből. (Hungarian)
24 October 2022
0 references
Het Alpengebied bestaat uit gebieden met verschillende demografische, sociale en economische trends en een rijke culturele, taalkundige en biologische diversiteit. Deze diversiteit gaat gepaard met een verscheidenheid aan governancesystemen en -tradities. De regio heeft een sterke identiteit en een jarenlange traditie in samenwerking. Dit unieke gebied heeft een belangrijk potentieel voor dynamische ontwikkeling, maar staat voor grote uitdagingen op verschillende niveaus, waaronder het pan-Alpine, regionaal en lokaal niveau en in grensoverschrijdende gebieden. Deze uitdagingen hebben bijvoorbeeld betrekking op de specifieke geografische positie, globalisering, demografische trends, klimaatverandering en de impact ervan op het milieu, de biodiversiteit, het territoriale patroon van activiteiten en de levensomstandigheden. De grootste uitdaging voor het Alpengebied is het evenwicht tussen economische ontwikkeling en milieubescherming door middel van gemeenschappelijke innovatieve benaderingen die verder gaan dan administratieve grenzen en het gebied versterken als leefruimte voor mensen en als natuurlijke habitat, evenals een gebied voor duurzame economische en sociale activiteiten op een duurzame manier. De perimeter van ruimtelijk perspectief omvat de verschillende administratieve uitbreidingen van de Alpenovereenkomst, de Interreg Alpine Space en de EUSALP. Tijdens het Duitse voorzitterschap van de Alpenovereenkomst (2015-2016) ondertekenden de ministers die verantwoordelijk zijn voor de territoriale ontwikkeling van de Alpenstaten een verklaring voor duurzame ruimtelijke ontwikkeling in de Alpen. In de verklaring worden de volgende tien belangrijke uitdagingen en thema’s genoemd: klimaatverandering, aanpassing aan klimaatverandering en natuurlijke gevaren; demografische veranderingen en de organisatie van het werk; vervoer en connectiviteit; nederzettingsstructuur en landgebruik; besparing, productie, levering en opslag van energie; toerisme; functioneren van ecosystemen, ecologische netwerken en biologische diversiteit; de vitaliteit van de berggebieden en hun kleine en middelgrote steden; behoud van cultureel en natuurlijk erfgoed; verbetering van bestuur, samenwerking en organisatorische behoeften.Ministers hebben de noodzaak uitgesproken om ruimtelijke perspectieven en een visie voor het Alpengebied te ontwikkelen. Het proces om een dergelijke visie en perspectieven op te bouwen, alsook de perspectieven en visie zelf zou in grote mate bijdragen tot de beleidsvorming door de belemmeringen voor een gemeenschappelijke duurzame territoriale ontwikkeling te helpen verminderen en gezamenlijke acties te versterken. Dit laatste heeft tot doel het hoofd te bieden aan de uitdagingen voor het Alpengebied, rekening houdend met de bredere context van samenwerking die wordt geboden door EUSALP en het Interreg Alpine Space Programme. In een uniek, fragiel en toch dynamisch gebied zoals het Alpengebied is een gemeenschappelijke benadering van ruimtelijke ontwikkeling bijzonder belangrijk. Een visie en gemeenschappelijke ruimtelijke perspectieven zouden de geharmoniseerde grensoverschrijdende territoriale ontwikkeling vergemakkelijken en verbeteren. Zij zouden inspelen op de behoefte aan geplande en gecoördineerde ontwikkeling op de tien in de verklaring genoemde gebieden (zie hierboven) — en andere, indien van toepassing — en de invloed van deze laatste op de regionale economie, innovatielandschap, plattelandsgebieden, nederzettingen, bescherming van landschappen en natuur, vervoer en mobiliteit, alsmede op de kwaliteit van leven. Een visie en perspectieven kunnen een basis vormen voor verdere plaatsgebonden grensoverschrijdende en transnationale samenwerking en zouden bijdragen tot het vaststellen van verdere ontwikkelingsopties voor het Alpengebied. De visie en ruimtelijke perspectieven kunnen ook worden gebruikt om bij te dragen tot andere strategische samenwerkingen in het Alpengebied, zoals de Alpenovereenkomst, EUSALP en de Interreg-programma’s.Het onderwerp Alpen2050 is zeer relevant voor veel andere Europese regio’s, aangezien een soortgelijke territoriale diversiteit ook in veel andere bergketens in verschillende landen van Europa te vinden is. Sommige van hen hebben soortgelijke verdragen vastgesteld als de Alpenovereenkomst, bijvoorbeeld het Verdrag van Karpaten. Deze regio’s kunnen profiteren van de resultaten van de Alpen2050 om hun eigen strategieën voor gemeenschappelijke ruimtelijke ontwikkeling te ontwikkelen. In het algemeen kunnen niet alleen berggebieden, maar ook andere soorten regio’s die betrokken zijn bij territoriale samenwerking profiteren van de resultaten van deze gerichte analyse. (Dutch)
24 October 2022
0 references
Zona alpină este compusă din teritorii cu tendințe demografice, sociale și economice diferite și cu o bogată diversitate culturală, lingvistică și biologică. Această diversitate este însoțită de o varietate de sisteme și tradiții de guvernanță. Regiunea are o identitate puternică și o tradiție îndelungată în cooperare. Acest teritoriu unic are un potențial important de dezvoltare dinamică, dar se confruntă cu provocări majore la diferite niveluri, inclusiv la nivel panalpin, regional și local, precum și în zonele transfrontaliere. Aceste provocări se referă, de exemplu, la poziția geografică specifică, globalizarea, tendințele demografice, schimbările climatice și impactul acestora asupra mediului, biodiversității, modelului teritorial al activităților și condițiilor de viață. Provocarea majoră pentru zona alpină este de a echilibra dezvoltarea economică și protecția mediului prin abordări inovatoare comune care depășesc frontierele administrative și consolidează zona ca spațiu de locuit pentru oameni și ca habitat natural, precum și un domeniu pentru activități economice și sociale durabile într-un mod durabil. Perimetrul perspectivei spațiale acoperă diferitele extinderi administrative ale Convenției alpine, ale spațiului alpin Interreg și ale EUSALP.În timpul președinției germane a Convenției alpine (2015-2016), miniștrii responsabili cu dezvoltarea teritorială a statelor alpine au semnat o declarație privind dezvoltarea spațială durabilă în Alpi. Declarația identifică următoarele zece provocări și teme principale: schimbările climatice, adaptarea la schimbările climatice și pericolele naturale; schimbările demografice și organizarea muncii; transport și conectivitate; structura așezărilor și utilizarea terenurilor; economisirea, producerea, furnizarea și stocarea energiei; turism; funcționarea ecosistemelor, crearea de rețele ecologice și diversitatea biologică; vitalitatea regiunilor montane și a orașelor mici și mijlocii ale acestora; conservarea patrimoniului cultural și natural; îmbunătățirea guvernanței, cooperării și nevoilor organizaționale.Ministrii au exprimat necesitatea de a dezvolta perspective spațiale și o viziune pentru zona alpină. Procesul de construire a unei astfel de viziuni și perspective, precum și perspectivele și viziunea în sine ar contribui în mare măsură la elaborarea politicilor, contribuind la reducerea obstacolelor din calea unei dezvoltări teritoriale comune durabile, precum și la consolidarea acțiunilor comune. Acestea din urmă vizează să facă față provocărilor din zona alpină, având în vedere contextul mai larg al cooperării, și anume EUSALP și Programul spațial alpin Interreg. Într-o zonă unică, fragilă și totuși dinamică, cum ar fi zona alpină, o abordare comună a dezvoltării spațiale este deosebit de importantă. O viziune și perspective spațiale comune ar facilita și îmbunătăți dezvoltarea teritorială transfrontalieră armonizată. Acestea ar aborda necesitatea unei dezvoltări planificate și coordonate în cele zece domenii identificate de declarație (a se vedea mai sus) – și altele, dacă este cazul – și influența acesteia asupra economiei regionale, a peisajului inovării, a zonelor rurale, a așezărilor, a protecției peisajelor și a naturii, a transporturilor și a mobilității, precum și asupra calității vieții. O viziune și perspective ar putea constitui o bază pentru continuarea cooperării transfrontaliere și transnaționale la nivel local și ar contribui la identificarea altor opțiuni de dezvoltare pentru zona alpină. Viziunea și perspectivele spațiale ar putea fi, de asemenea, utilizate pentru a contribui la alte cooperări strategice în zona alpină, cum ar fi Convenția alpină, EUSALP și programele Interreg. Unele dintre ele au stabilit tratate similare cu Convenția alpină, de exemplu Convenția Carpaților. Aceste regiuni ar putea beneficia de rezultatele obținute de Alps2050 pentru a-și dezvolta propriile strategii de dezvoltare spațială comună. În general, nu numai regiunile muntoase, ci și alte tipuri de regiuni implicate în cooperarea teritorială ar putea beneficia de rezultatele acestei analize specifice. (Romanian)
24 October 2022
0 references
Alpių regioną sudaro teritorijos, turinčios skirtingas demografines, socialines ir ekonomines tendencijas ir turtingą kultūrinę, kalbinę ir biologinę įvairovę. Ši įvairovė susijusi su įvairiomis valdymo sistemomis ir tradicijomis. Regionas turi tvirtą identitetą ir ilgametę bendradarbiavimo tradiciją. Ši unikali teritorija turi svarbių dinamiškos plėtros galimybių, tačiau ji susiduria su dideliais iššūkiais įvairiais lygmenimis, įskaitant visos Alpių, regionų ir vietos lygius, taip pat pasienio regionuose. Šie uždaviniai susiję, pavyzdžiui, su konkrečia geografine padėtimi, globalizacija, demografinėmis tendencijomis, klimato kaita ir jos poveikiu aplinkai, biologinei įvairovei, teritoriniam veiklos pobūdžiui ir gyvenimo sąlygoms. Pagrindinis Alpių regiono uždavinys – subalansuoti ekonomikos vystymąsi ir aplinkos apsaugą taikant bendrus novatoriškus metodus, peržengiančius administracines sienas, ir stiprinti teritoriją, kaip gyvenamąją erdvę žmonėms ir natūralią buveinę, taip pat tvarios ekonominės ir socialinės veiklos sritį tvariu būdu. Erdvinės perspektyvos perimetrą sudaro įvairūs Alpių konvencijos, INTERREG Alpių erdvės ir EUSALP administraciniai plėtiniai.Vokietijos pirmininkavimo Alpių konvencijai laikotarpiu (2015–2016 m.) už Alpių valstybių teritorinį vystymąsi atsakingi ministrai pasirašė deklaraciją dėl tvaraus erdvinio vystymosi Alpėse. Deklaracijoje nurodomi šie dešimt pagrindinių uždavinių ir temų: klimato kaita, prisitaikymas prie klimato kaitos ir gamtiniai pavojai; demografiniai pokyčiai ir darbo organizavimas; transportas ir junglumas; gyvenviečių struktūra ir žemės naudojimas; energijos taupymas, gamyba, tiekimas ir saugojimas; turizmas; ekosistemų funkcionavimas, ekologiniai tinklai ir biologinė įvairovė; kalnų regionų ir jų mažų bei vidutinių miestų gyvybingumas; kultūros ir gamtos paveldo išsaugojimas; valdymo, bendradarbiavimo ir organizacinių poreikių gerinimas.Ministrai pareiškė, kad reikia plėtoti erdvines perspektyvas ir Alpių regiono viziją. Tokios vizijos ir perspektyvų kūrimo procesas, taip pat pačios perspektyvos ir vizija labai prisidėtų prie politikos formavimo, nes padėtų sumažinti kliūtis bendram tvariam teritoriniam vystymuisi ir sustiprintų bendrus veiksmus. Pastarąja siekiama spręsti Alpių regiono problemas, atsižvelgiant į platesnį bendradarbiavimo kontekstą, kurį užtikrina EUSALP ir INTERREG Alpių kosmoso programa. Unikalioje, trapioje ir dinamiškoje vietovėje, pavyzdžiui, Alpių regione, ypač svarbus bendras požiūris į teritorijų plėtrą. Vizija ir bendros erdvės perspektyvos palengvintų ir pagerintų suderintą tarpvalstybinį teritorinį vystymąsi. Jais būtų atsižvelgiama į planuojamos ir koordinuotos plėtros poreikį dešimtyje Deklaracijoje nurodytų sričių (žr. pirmiau) ir, jei reikia, kitose srityse, taip pat į pastarosios įtaką regionų ekonomikai, inovacijų kraštovaizdžiui, kaimo vietovėms, gyvenvietėms, kraštovaizdžio ir gamtos apsaugai, transportui ir judumui, taip pat gyvenimo kokybei. Vizija ir perspektyvos galėtų būti tolesnio vietos lygmens tarpvalstybinio ir tarptautinio bendradarbiavimo pagrindas ir padėtų nustatyti tolesnes Alpių regiono plėtros galimybes. Vizija ir erdvinės perspektyvos taip pat galėtų būti naudojamos siekiant prisidėti prie kito strateginio bendradarbiavimo Alpių regione, pvz., Alpių konvencijos, EUSALP ir INTERREG programų. Alpių2050 tema yra labai svarbi daugeliui kitų Europos regionų, nes panaši teritorinė įvairovė yra ir daugelyje kitų kalnuotų vietovių skirtingose Europos šalyse. Kai kurios iš jų yra sudariusios panašias sutartis kaip Alpių konvencija, pvz., Karpatų konvencija. Šie regionai galėtų pasinaudoti Alpių2050 rezultatais, kad galėtų parengti savo bendros erdvės plėtros strategijas. Apskritai šios tikslinės analizės rezultatai galėtų būti naudingi ne tik kalnuotiems regionams, bet ir kitų rūšių teritoriniam bendradarbiavimui dalyvaujantiems regionams. (Lithuanian)
24 October 2022
0 references
L’espace alpin est composé de territoires aux tendances démographiques, sociales et économiques différentes et à une riche diversité culturelle, linguistique et biologique. Cette diversité s’accompagne d’une variété de systèmes et de traditions de gouvernance. La région a une identité forte et une longue tradition de coopération. Ce territoire unique présente d’importants potentiels de développement dynamique, mais il est confronté à des défis majeurs à différents niveaux, y compris aux niveaux panalpin, régional et local ainsi que dans les zones transfrontalières. Ces défis concernent par exemple la situation géographique spécifique, la mondialisation, les tendances démographiques, le changement climatique et son impact sur l’environnement, la biodiversité, la structure territoriale des activités et les conditions de vie. Le principal défi pour l’espace alpin est d’équilibrer le développement économique et la protection de l’environnement grâce à des approches innovantes communes qui vont au-delà des frontières administratives et renforcent la zone en tant qu’espace de vie pour les personnes et en tant qu’habitat naturel, ainsi qu’un champ d’activités économiques et sociales durables de manière durable. Le périmètre de la perspective spatiale couvre les différentes extensions administratives de la convention alpine, de l’espace alpin Interreg et de l’EUSALP.Au cours de la présidence allemande de la convention alpine (2015-2016), les ministres responsables du développement territorial des États alpins ont signé une déclaration pour un développement spatial durable dans les Alpes. La Déclaration recense les dix principaux défis et thèmes suivants: le changement climatique, l’adaptation au changement climatique et les risques naturels; les changements démographiques et l’organisation du travail; transport et connectivité; la structure de peuplement et l’utilisation des terres; économie, production, fourniture et stockage d’énergie; le tourisme; le fonctionnement de l’écosystème, la mise en réseau écologique et la diversité biologique; la vitalité des régions montagneuses et de leurs petites et moyennes villes; la préservation du patrimoine culturel et naturel; amélioration de la gouvernance, de la coopération et des besoins organisationnels.Les ministres ont exprimé la nécessité de développer des perspectives spatiales et une vision pour l’espace alpin. Le processus d’élaboration d’une telle vision et de telles perspectives ainsi que les perspectives et la vision elles-mêmes contribueraient grandement à l’élaboration des politiques en contribuant à réduire les obstacles à un développement territorial durable commun et en renforçant les actions conjointes. Cette dernière vise à faire face aux défis de l’espace alpin, compte tenu du contexte plus large de la coopération fournie par l’EUSALP et le programme spatial alpin Interreg. Dans une zone unique, fragile et dynamique comme l’espace alpin, une approche commune du développement spatial est particulièrement importante. Une vision et des perspectives spatiales communes faciliteraient et amélioreraient le développement territorial transfrontalier harmonisé. Ils répondraient à la nécessité d’un développement planifié et coordonné dans les dix domaines identifiés par la Déclaration (voir ci-dessus) — et d’autres, le cas échéant — et à l’influence de cette dernière sur l’économie régionale, le paysage de l’innovation, les zones rurales, les établissements, la protection des paysages et de la nature, les transports et la mobilité, ainsi que sur la qualité de vie. Une vision et des perspectives pourraient constituer le fondement d’une coopération transfrontalière et transnationale plus poussée et contribuer à identifier d’autres options de développement pour l’espace alpin. La vision et les perspectives spatiales pourraient également être utilisées pour contribuer à d’autres coopérations stratégiques dans l’espace alpin, telles que la convention alpine, l’EUSALP et les programmes Interreg. Certains d’entre eux ont établi des traités similaires à la Convention alpine, par exemple la Convention des Carpates. Ces régions pourraient bénéficier des résultats des Alpes2050 pour développer leurs propres stratégies de développement spatial commun. En général, non seulement les régions montagneuses, mais aussi d’autres types de régions participant à la coopération territoriale pourraient bénéficier des résultats de cette analyse ciblée. (French)
24 October 2022
0 references
Алпийската област се състои от територии с различни демографски, социални и икономически тенденции и богато културно, езиково и биологично разнообразие. Това разнообразие е съчетано с различни управленски системи и традиции. Регионът има силна идентичност и дългогодишна традиция в сътрудничеството. Тази уникална територия има значителен потенциал за динамично развитие, но е изправена пред големи предизвикателства на различни равнища, включително на паналпийско, регионално и местно равнище, както и в трансграничните райони. Тези предизвикателства се отнасят например до специфичното географско положение, глобализацията, демографските тенденции, изменението на климата и неговото въздействие върху околната среда, биологичното разнообразие, териториалния модел на дейностите и условията на живот. Основното предизвикателство за Алпийския регион е да балансира икономическото развитие и опазването на околната среда чрез общи иновативни подходи, които излизат извън административните граници и укрепват района като жизнено пространство за хората и като естествено местообитание, както и като област за устойчиви икономически и социални дейности по устойчив начин. Периметърът на пространствената перспектива обхваща различните административни разширения на Алпийската конвенция, Алпийското пространство на Interreg и EUSALP.По време на германското председателство на Алпийската конвенция (2015—2016 г.) министрите, отговарящи за териториалното развитие на алпийските държави, подписаха Декларация за устойчиво пространствено развитие в Алпите. В декларацията се посочват следните десет основни предизвикателства и теми: изменението на климата, адаптирането към изменението на климата и природните опасности; демографски промени и организация на работата; транспорт и свързаност; селищна структура и земеползване; спестяване, производство, доставка и съхранение на енергия; туризъм; функциониране на екосистемите, екологично свързване в мрежа и биологично разнообразие; жизненост на планинските райони и техните малки и средни градове; опазване на културното и природното наследство; подобряване на управлението, сътрудничеството и организационните нужди.Министрите изразиха необходимостта от разработване на пространствени перспективи и визия за алпийската област. Процесът на изграждане на такава визия и перспективи, както и самите перспективи и визия, биха допринесли значително за изготвянето на политики, като спомогнат за намаляване на пречките пред общото устойчиво териториално развитие, както и за засилване на съвместните действия. Последното има за цел да се справи с предизвикателствата пред Алпийския регион, като се има предвид по-широкият контекст на сътрудничеството, предоставено т.е. от EUSALP и програмата Interreg Alpine Space Programme. В уникална, крехка и същевременно динамична област, като алпийската област, един общ подход към пространственото развитие е особено важен. Една визия и общи пространствени перспективи биха улеснили и подобрили хармонизираното трансгранично териториално развитие. Те ще отговорят на необходимостта от планирано и координирано развитие в десетте области, посочени в Декларацията (вж. по-горе) — и на други, ако е уместно — и на влиянието на последната върху регионалната икономика, иновационния ландшафт, селските райони, селищата, опазването на ландшафта и природата, транспорта и мобилността, както и върху качеството на живот. Визията и перспективите биха могли да послужат като основа за по-нататъшно трансгранично и транснационално сътрудничество, основано на местните условия, и биха спомогнали за набелязването на допълнителни възможности за развитие в Алпийския регион. Визията и пространствените перспективи биха могли да се използват и за да се допринесе за други стратегически сътрудничества в Алпийския регион, като Алпийската конвенция, EUSALP и програмите Interreg. Темата за Алпи2050 е от голямо значение за много други европейски региони, тъй като подобно териториално разнообразие може да се намери и в много други планински вериги в различни страни на Европа. Някои от тях са сключили договори, подобни на Алпийската конвенция, например Карпатската конвенция. Тези региони биха могли да се възползват от резултатите от Алпите2050, за да разработят свои собствени стратегии за общо пространствено развитие. Като цяло резултатите от този целеви анализ биха могли да се възползват не само от планинските региони, но и от други видове региони, участващи в териториално сътрудничество. (Bulgarian)
24 October 2022
0 references
Η περιοχή των Άλπεων αποτελείται από περιοχές με διαφορετικές δημογραφικές, κοινωνικές και οικονομικές τάσεις και πλούσια πολιτιστική, γλωσσική και βιολογική ποικιλότητα. Αυτή η ποικιλομορφία συμβαδίζει με μια ποικιλία συστημάτων διακυβέρνησης και παραδόσεων. Η περιοχή έχει ισχυρή ταυτότητα και μακρόχρονη παράδοση στη συνεργασία. Αυτή η μοναδική περιοχή έχει σημαντικές δυνατότητες δυναμικής ανάπτυξης, αλλά αντιμετωπίζει σημαντικές προκλήσεις σε διάφορα επίπεδα, συμπεριλαμβανομένου του παν-Αλπικού, περιφερειακού και τοπικού επιπέδου, καθώς και σε διασυνοριακές περιοχές. Οι προκλήσεις αυτές αφορούν, για παράδειγμα, τη συγκεκριμένη γεωγραφική θέση, την παγκοσμιοποίηση, τις δημογραφικές τάσεις, την κλιματική αλλαγή και τον αντίκτυπό της στο περιβάλλον, τη βιοποικιλότητα, το εδαφικό πρότυπο δραστηριοτήτων και τις συνθήκες διαβίωσης. Η κύρια πρόκληση για την περιοχή των Άλπεων είναι η εξισορρόπηση της οικονομικής ανάπτυξης και της προστασίας του περιβάλλοντος μέσω κοινών καινοτόμων προσεγγίσεων που υπερβαίνουν τα διοικητικά σύνορα και ενισχύουν την περιοχή ως χώρο διαβίωσης για τους ανθρώπους και ως φυσικό ενδιαίτημα, καθώς και ως πεδίο βιώσιμων οικονομικών και κοινωνικών δραστηριοτήτων με βιώσιμο τρόπο. Η περίμετρος της χωρικής προοπτικής καλύπτει τις διάφορες διοικητικές επεκτάσεις της σύμβασης των Άλπεων, του αλπικού χώρου Interreg και της EUSALP.Κατά τη διάρκεια της γερμανικής Προεδρίας της Σύμβασης των Άλπεων (2015-2016), οι υπουργοί που είναι αρμόδιοι για την εδαφική ανάπτυξη των αλπικών κρατών υπέγραψαν δήλωση για τη βιώσιμη χωρική ανάπτυξη στις Άλπεις. Η δήλωση προσδιορίζει τις ακόλουθες δέκα κύριες προκλήσεις και θέματα: την κλιματική αλλαγή, την προσαρμογή στην κλιματική αλλαγή και τους φυσικούς κινδύνους· δημογραφικές αλλαγές και οργάνωση της εργασίας· μεταφορές και συνδεσιμότητα· δομή οικισμού και χρήση γης· εξοικονόμηση, παραγωγή, προμήθεια και αποθήκευση ενέργειας· τουρισμός· λειτουργία των οικοσυστημάτων, οικολογική δικτύωση και βιολογική ποικιλότητα· ζωτικότητα των ορεινών περιοχών και των μικρών και μεσαίων πόλεων τους· διατήρηση της πολιτιστικής και φυσικής κληρονομιάς· βελτίωση της διακυβέρνησης, της συνεργασίας και των οργανωτικών αναγκών.Οι Υπουργοί εξέφρασαν την ανάγκη να αναπτυχθούν χωρικές προοπτικές και ένα όραμα για την περιοχή των Άλπεων. Η διαδικασία οικοδόμησης ενός τέτοιου οράματος και προοπτικών, καθώς και των ίδιων των προοπτικών και του οράματος, θα συμβάλει σημαντικά στη χάραξη πολιτικής, συμβάλλοντας στη μείωση των εμποδίων για μια κοινή βιώσιμη εδαφική ανάπτυξη, καθώς και στην ενίσχυση κοινών δράσεων. Η τελευταία αποσκοπεί στην αντιμετώπιση των προκλήσεων για την περιοχή των Άλπεων, λαμβάνοντας υπόψη το ευρύτερο πλαίσιο συνεργασίας που παρέχεται από την EUSALP και το διαστημικό πρόγραμμα Interreg. Σε μια μοναδική, εύθραυστη και αλλά δυναμική περιοχή, όπως η περιοχή των Άλπεων, είναι ιδιαίτερα σημαντική μια κοινή προσέγγιση της χωρικής ανάπτυξης. Ένα όραμα και κοινές χωρικές προοπτικές θα διευκόλυναν και θα βελτίωναν την εναρμονισμένη διασυνοριακή εδαφική ανάπτυξη. Θα αντιμετωπίσουν την ανάγκη για προγραμματισμένη και συντονισμένη ανάπτυξη στους δέκα τομείς που προσδιορίζονται στη δήλωση (βλ. ανωτέρω) — και άλλους, κατά περίπτωση — και την επιρροή των τελευταίων στην περιφερειακή οικονομία, το τοπίο καινοτομίας, τις αγροτικές περιοχές, τους οικισμούς, την προστασία των τοπίων και της φύσης, τις μεταφορές και την κινητικότητα, καθώς και στην ποιότητα ζωής. Ένα όραμα και προοπτικές θα μπορούσαν να αποτελέσουν θεμέλιο για περαιτέρω τοποκεντρική διασυνοριακή και διακρατική συνεργασία και να συμβάλουν στον εντοπισμό περαιτέρω επιλογών ανάπτυξης για την περιοχή των Άλπεων. Το όραμα και οι χωρικές προοπτικές θα μπορούσαν επίσης να χρησιμοποιηθούν για να συμβάλουν σε άλλες στρατηγικές συνεργασίες στην περιοχή των Άλπεων, όπως η Σύμβαση των Άλπεων, η EUSALP και τα προγράμματα Interreg. Το θέμα των Άλπεων2050 είναι πολύ σημαντικό για πολλές άλλες ευρωπαϊκές περιφέρειες, καθώς παρόμοια εδαφική ποικιλομορφία μπορεί επίσης να βρεθεί σε πολλές άλλες οροσειρές σε διάφορες χώρες της Ευρώπης. Ορισμένες από αυτές έχουν θεσπίσει παρόμοιες συνθήκες με τη Σύμβαση των Άλπεων, π.χ. τη Σύμβαση των Καρπαθίων. Οι περιφέρειες αυτές θα μπορούσαν να επωφεληθούν από τα αποτελέσματα των Άλπεων2050 για να αναπτύξουν τις δικές τους στρατηγικές για κοινή χωροταξική ανάπτυξη. Γενικά, όχι μόνο οι ορεινές περιοχές, αλλά και άλλα είδη περιφερειών που συμμετέχουν σε εδαφική συνεργασία θα μπορούσαν να επωφεληθούν από τα αποτελέσματα αυτής της στοχευμένης ανάλυσης. (Greek)
24 October 2022
0 references
Alpområdet består av territorier med olika demografiska, sociala och ekonomiska trender och en rik kulturell, språklig och biologisk mångfald. Denna mångfald åtföljs av en mängd olika styrsystem och traditioner. Regionen har en stark identitet och en mångårig tradition i samarbete. Detta unika område har viktiga möjligheter till dynamisk utveckling, men står inför stora utmaningar på olika nivåer, bland annat den all-alpina, regionala och lokala nivån samt i gränsöverskridande områden. Dessa utmaningar avser t.ex. det specifika geografiska läget, globaliseringen, demografiska trender, klimatförändringarna och dess inverkan på miljön, den biologiska mångfalden, det territoriella verksamhetsmönstret och levnadsvillkoren. Den största utmaningen för Alpområdet är att balansera den ekonomiska utvecklingen och miljöskyddet genom gemensamma innovativa strategier som går utöver de administrativa gränserna och stärker området som en levande plats för människor och som en naturlig livsmiljö, samt ett område för hållbar ekonomisk och social verksamhet på ett hållbart sätt. Området för rumsligt perspektiv omfattar de olika administrativa utvidgningarna av Alpkonventionen, Interreg Alpområdet och EUSALP. Under det tyska ordförandeskapet för Alpkonventionen (2015–2016) undertecknade ministrarna med ansvar för den territoriella utvecklingen i Alperna en förklaring om hållbar fysisk utveckling i Alperna. I förklaringen identifieras följande tio huvudsakliga utmaningar och ämnen: klimatförändringar, anpassning till klimatförändringar och naturliga faror. demografiska förändringar och arbetsorganisation. transport och konnektivitet. bebyggelsestruktur och markanvändning. sparande, produktion, leverans och lagring av energi. turism, ekosystemens funktion, ekologiskt nätverkande och biologisk mångfald. livskraften i bergsregionerna och deras små och medelstora städer. bevarande av kultur- och naturarvet. förbättrad styrning, samarbete och organisatoriska behov.Minister uttryckte behovet av att utveckla rumsliga perspektiv och en vision för Alpområdet. Processen att bygga upp en sådan vision och perspektiv samt perspektiv och visioner i sig skulle i hög grad bidra till beslutsfattandet genom att bidra till att minska hindren för en gemensam hållbar territoriell utveckling och stärka gemensamma åtgärder. Syftet med det senare är att hantera utmaningarna för Alpområdet, med tanke på den bredare ramen för samarbete, t.ex. genom EUSALP och Interregs rymdprogram för Alperna. I ett unikt, bräckligt och ändå dynamiskt område som Alpområdet är en gemensam strategi för fysisk utveckling särskilt viktig. En vision och gemensamma rumsliga perspektiv skulle underlätta och förbättra harmoniserad gränsöverskridande territoriell utveckling. De skulle ta itu med behovet av planerad och samordnad utveckling inom de tio områden som anges i förklaringen (se ovan) och andra, i förekommande fall, och den senares inverkan på den regionala ekonomin, innovationslandskapet, landsbygdsområden, bosättningar, skydd av landskap och natur, transport och rörlighet samt på livskvaliteten. En vision och framtidsutsikter skulle kunna ligga till grund för ytterligare platsbaserat gränsöverskridande och transnationellt samarbete och bidra till att identifiera ytterligare utvecklingsmöjligheter för Alpområdet. Visionen och de rumsliga perspektiven skulle också kunna användas för att bidra till andra strategiska samarbeten i Alpområdet, såsom Alpkonventionen, EUSALP och Interregprogrammen. Vissa av dem har upprättat liknande fördrag som Alpkonventionen, t.ex. Karpatkonventionen. Dessa regioner skulle kunna dra nytta av resultaten från Alperna2050 för att utveckla sina egna strategier för gemensam fysisk utveckling. I allmänhet kan inte bara bergsregioner utan även andra typer av regioner som deltar i territoriellt samarbete dra nytta av resultaten av denna riktade analys. (Swedish)
24 October 2022
0 references
L'area alpina è composta da territori con diverse tendenze demografiche, sociali ed economiche e una ricca diversità culturale, linguistica e biologica. Questa diversità va di pari passo con una varietà di sistemi di governance e tradizioni. La regione ha una forte identità e una lunga tradizione in collaborazione. Questo territorio unico ha importanti potenzialità di sviluppo dinamico, ma sta affrontando grandi sfide a vari livelli, tra cui i livelli panalpino, regionale e locale, nonché nelle aree transfrontaliere. Queste sfide riguardano, ad esempio, la posizione geografica specifica, la globalizzazione, le tendenze demografiche, i cambiamenti climatici e il suo impatto sull'ambiente, la biodiversità, lo schema territoriale delle attività e le condizioni di vita. La sfida principale per l'area alpina è quella di bilanciare lo sviluppo economico e la tutela dell'ambiente attraverso approcci innovativi comuni che vanno oltre i confini amministrativi e rafforzano l'area come spazio di vita per le persone e come habitat naturale, nonché un campo per attività economiche e sociali sostenibili in modo sostenibile. Il perimetro della prospettiva spaziale copre le diverse estensioni amministrative della Convenzione delle Alpi, dello Spazio alpino Interreg e dell'EUSALP.Durante la presidenza tedesca della Convenzione delle Alpi (2015-2016), i ministri responsabili dello sviluppo territoriale degli Stati alpini hanno firmato una Dichiarazione per lo sviluppo spaziale sostenibile nelle Alpi. La Dichiarazione individua le dieci principali sfide e temi seguenti: cambiamenti climatici, adattamento ai cambiamenti climatici e rischi naturali; cambiamenti demografici e organizzazione del lavoro; trasporti e connettività; struttura insediativa e uso del suolo; risparmio, produzione, fornitura e stoccaggio di energia; turismo; funzionamento degli ecosistemi, creazione di reti ecologiche e diversità biologica; vitalità delle regioni montane e delle loro città di piccole e medie dimensioni; conservazione del patrimonio culturale e naturale; migliorare la governance, la cooperazione e le esigenze organizzative.I ministri hanno espresso la necessità di sviluppare prospettive spaziali e una visione per l'area alpina. Il processo di costruzione di tale visione e prospettive, nonché le prospettive e le visioni stesse contribuirebbe notevolmente all'elaborazione delle politiche contribuendo a ridurre gli ostacoli a uno sviluppo territoriale sostenibile comune e a rafforzare le azioni comuni. Quest'ultimo mira a far fronte alle sfide per l'area alpina, considerando il più ampio contesto di cooperazione fornito dall'EUSALP e dal programma spaziale alpino Interreg. In un'area unica, fragile e allo stesso tempo dinamica come l'area alpina, è particolarmente importante un approccio comune allo sviluppo spaziale. Una visione e prospettive spaziali comuni faciliterebbero e migliorerebbero lo sviluppo territoriale transfrontaliero armonizzato. Essi affronteranno la necessità di uno sviluppo pianificato e coordinato nei dieci settori individuati dalla dichiarazione (cfr. sopra) — e altri, se del caso — e l'influenza di quest'ultima sull'economia regionale, sul paesaggio dell'innovazione, sulle zone rurali, sugli insediamenti, sulla protezione dei paesaggi e della natura, sui trasporti e sulla mobilità, nonché sulla qualità della vita. Una visione e prospettive potrebbero costituire una base per un'ulteriore cooperazione transfrontaliera e transnazionale basata sul territorio e contribuirebbe a individuare ulteriori opzioni per lo sviluppo dell'area alpina. La visione e le prospettive spaziali potrebbero anche essere utilizzate per contribuire ad altre cooperazioni strategiche nell'area alpina, come la Convenzione delle Alpi, l'EUSALP e i programmi Interreg. Alcuni di essi hanno stabilito trattati simili alla Convenzione delle Alpi, ad esempio la Convenzione dei Carpazi. Queste regioni potrebbero beneficiare dei risultati delle Alpi2050 per sviluppare le proprie strategie per lo sviluppo spaziale comune. In generale, non solo le regioni montane, ma anche altri tipi di regioni impegnate nella cooperazione territoriale potrebbero beneficiare dei risultati di questa analisi mirata. (Italian)
24 October 2022
0 references
Alppien alue koostuu alueista, joilla on erilaiset demografiset, sosiaaliset ja taloudelliset suuntaukset ja rikas kulttuurinen, kielellinen ja biologinen monimuotoisuus. Tämä monimuotoisuus liittyy erilaisiin hallintojärjestelmiin ja perinteisiin. Alueella on vahva identiteetti ja pitkät yhteistyöperinteet. Tällä ainutlaatuisella alueella on merkittäviä mahdollisuuksia dynaamiseen kehitykseen, mutta sillä on edessään suuria haasteita eri tasoilla, kuten yleisalppialueilla, alue- ja paikallistasolla sekä rajat ylittävillä alueilla. Nämä haasteet liittyvät esimerkiksi maantieteelliseen sijaintiin, globalisaatioon, väestökehitykseen, ilmastonmuutokseen ja sen vaikutuksiin ympäristöön, biologiseen monimuotoisuuteen, toiminnan alueelliseen rakenteeseen ja elinoloihin. Alppien alueen suurimpana haasteena on tasapainottaa talouskehitys ja ympäristönsuojelu yhteisten innovatiivisten lähestymistapojen avulla, jotka ylittävät hallinnolliset rajat ja vahvistavat aluetta ihmisten elinympäristönä ja luonnollisena elinympäristönä sekä kestävän taloudellisen ja sosiaalisen toiminnan alalla kestävällä tavalla. Aluenäkökulma kattaa Alppeja koskevan yleissopimuksen, Interreg Alppien alueen ja EUSALPin hallinnolliset laajennukset. Alppeja koskevan yleissopimuksen (2015–2016) Saksan puheenjohtajakaudella Alppien valtioiden aluekehityksestä vastaavat ministerit allekirjoittivat Alppien alueen kestävää kehitystä koskevan julistuksen. Julistuksessa yksilöidään seuraavat kymmenen pääasiallista haastetta ja aihealuetta: ilmastonmuutos, ilmastonmuutokseen sopeutuminen ja luonnonkatastrofit; väestörakenteen muutokset ja työn organisointi; liikenne ja yhteenliitettävyys; asutusrakenne ja maankäyttö; energian säästäminen, tuotanto, toimitus ja varastointi; matkailu; ekosysteemien toiminta, ekologinen verkostoituminen ja biologinen monimuotoisuus; vuoristoalueiden ja niiden pienten ja keskisuurten kaupunkien elinvoimaisuus kulttuuri- ja luonnonperinnön säilyttäminen; hallinnon, yhteistyön ja organisatoristen tarpeiden parantaminen.Ministerit ilmaisivat tarpeen kehittää alueellisia näkökulmia ja visiota Alppien alueesta. Tällaisen vision ja näkökulmien sekä tulevaisuudennäkymien ja itse vision rakentaminen edistäisi merkittävästi päätöksentekoa, sillä se auttaisi vähentämään yhteisen kestävän aluekehityksen esteitä ja lujittamaan yhteisiä toimia. Jälkimmäisellä pyritään vastaamaan Alppien alueen haasteisiin, kun otetaan huomioon EUSALPin ja Interreg Alpine Space -ohjelman tarjoama laajempi yhteistyö. Ainutlaatuisella, hauraalla ja mutta dynaamisella alueella, kuten Alppien alueella, yhteinen lähestymistapa aluekehitykseen on erityisen tärkeä. Visio ja yhteiset aluenäkymät helpottaisivat ja parantaisivat yhdenmukaistettua rajatylittävää aluekehitystä. Niissä käsiteltäisiin suunnitellun ja koordinoidun kehityksen tarvetta julistuksessa yksilöidyillä kymmenellä alalla (ks. edellä) ja tarvittaessa muilla aloilla sekä viimeksi mainitun vaikutus aluetalouteen, innovointimaisemaan, maaseutualueisiin, asutusalueisiin, maisemien ja luonnon suojeluun, liikenteeseen ja liikkuvuuteen sekä elämänlaatuun. Visio ja näkökulmat voisivat olla pohjana paikkalähtöiselle rajat ylittävälle ja valtioiden rajat ylittävälle yhteistyölle ja auttaisi määrittämään uusia vaihtoehtoja Alppien alueen kehittämiseksi. Visiota ja alueellisia näkökulmia voitaisiin käyttää myös edistämään Alppien alueen muuta strategista yhteistyötä, kuten Alppien yleissopimusta, EUSALPia ja Interreg-ohjelmia.Alppien 2050 aihe on hyvin merkityksellinen monille muille Euroopan alueille, sillä samanlainen alueellinen monimuotoisuus löytyy myös monilla muilla Euroopan eri maissa sijaitsevilla vuoristoalueilla. Jotkut niistä ovat tehneet samanlaisia sopimuksia kuin Alppeja koskeva yleissopimus, esimerkiksi Karpaattien yleissopimus. Nämä alueet voisivat hyötyä Alppien 2050:n tuloksista kehittääkseen omia strategioitaan yhteistä aluekehitystä varten. Yleisesti ottaen tämän kohdennetun analyysin tuloksista voisivat hyötyä vuoristoalueiden lisäksi myös muuntyyppiset alueelliseen yhteistyöhön osallistuvat alueet. (Finnish)
24 October 2022
0 references
Alpeområdet består af områder med forskellige demografiske, sociale og økonomiske tendenser og en rig kulturel, sproglig og biologisk mangfoldighed. Denne mangfoldighed går sammen med en række forvaltningssystemer og traditioner. Regionen har en stærk identitet og en lang tradition i samarbejde. Dette enestående område har vigtige muligheder for dynamisk udvikling, men står over for store udfordringer på forskellige niveauer, herunder pan-Alpine, regionalt og lokalt plan samt i grænseoverskridende områder. Disse udfordringer vedrører f.eks. den specifikke geografiske beliggenhed, globaliseringen, den demografiske udvikling, klimaændringerne og dens indvirkning på miljøet, biodiversiteten, det territoriale aktivitetsmønster og levevilkårene. Den største udfordring for Alpeområdet er at skabe balance mellem økonomisk udvikling og miljøbeskyttelse gennem fælles innovative tilgange, der rækker ud over de administrative grænser og styrker området som et boligområde for mennesker og som et naturligt levested, samt et område for bæredygtige økonomiske og sociale aktiviteter på en bæredygtig måde. Det geografiske perspektiv dækker de forskellige administrative udvidelser af Alpekonventionen, Interreg Alpine Space og EUSALP. Under det tyske formandskab for Alpekonventionen (2015-2016) undertegnede ministrene med ansvar for territorial udvikling i Alperne en erklæring om bæredygtig fysisk udvikling i Alperne. I erklæringen peges der på følgende ti vigtigste udfordringer og emner: klimaændringer, tilpasning til klimaændringer og naturkatastrofer demografiske ændringer og tilrettelæggelse af arbejdet transport og konnektivitet bebyggelsesstruktur og arealanvendelse besparelse, produktion, forsyning og lagring af energi turisme; økosystemet fungerer, økologisk netværk og biologisk mangfoldighed bjergområdernes vitalitet og deres små og mellemstore byer bevarelse af kultur- og naturarven forbedring af styring, samarbejde og organisatoriske behov.Ministerne gav udtryk for behovet for at udvikle rumlige perspektiver og en vision for Alpeområdet. Processen med at opbygge en sådan vision og perspektiver samt perspektiverne og visionerne i sig selv vil i høj grad bidrage til den politiske beslutningstagning ved at bidrage til at mindske hindringerne for en fælles bæredygtig territorial udvikling og styrke fælles aktioner. Sidstnævnte har til formål at tackle udfordringerne for Alpeområdet i betragtning af den bredere sammenhæng med samarbejdet, som EUSALP og Interreg Alperumprogrammet giver. I et unikt, skrøbeligt og alligevel dynamisk område som Alpeområdet er en fælles tilgang til fysisk udvikling særlig vigtig. En vision og fælles rumlige perspektiver vil lette og forbedre en harmoniseret grænseoverskridende territorial udvikling. De vil tage højde for behovet for planlagt og koordineret udvikling på de ti områder, der er udpeget i erklæringen (se ovenfor) — og andre, hvis det er relevant — og sidstnævntes indflydelse på den regionale økonomi, innovationslandskabet, landdistrikter, bebyggelser, beskyttelse af landskaber og natur, transport og mobilitet samt på livskvaliteten. En vision og perspektiver kan danne grundlag for yderligere stedbaseret grænseoverskridende og tværnationalt samarbejde og bidrage til at identificere yderligere udviklingsmuligheder for Alpeområdet. Visionen og de rumlige perspektiver kan også anvendes til at bidrage til andre strategiske samarbejder i Alpeområdet, såsom Alpekonventionen, EUSALP og Interreg-programmerne. Emnet for Alperne2050 er meget relevant for mange andre europæiske regioner, da en lignende territorial mangfoldighed også kan findes i mange andre bjergkæder i forskellige lande i Europa. Nogle af dem har indgået lignende traktater med Alpekonventionen, f.eks. Karpaterkonventionen. Disse regioner kunne drage fordel af resultaterne af Alperne2050 til at udvikle deres egne strategier for fælles fysisk udvikling. Generelt kan ikke kun bjergområder, men også andre typer regioner, der er involveret i territorialt samarbejde, drage fordel af resultaterne af denne målrettede analyse. (Danish)
24 October 2022
0 references
Tá ceantar na nAlp comhdhéanta de chríocha ag a bhfuil treochtaí déimeagrafacha, sóisialta agus eacnamaíocha éagsúla agus éagsúlacht shaibhir chultúrtha, teanga agus bitheolaíoch. Tá córais agus traidisiúin éagsúla rialachais ag gabháil leis an éagsúlacht sin. Tá féiniúlacht láidir agus traidisiún seanbhunaithe ag an réigiún i gcomhar le chéile. Tá acmhainneacht thábhachtach ag an gcríoch uathúil sin maidir le forbairt dhinimiciúil, ach tá dúshláin mhóra le sárú aici ar leibhéil éagsúla, lena n-áirítear an leibhéal uile-Alpach, an leibhéal réigiúnach agus an leibhéal áitiúil agus i limistéir trasteorann chomh maith. Tagraíonn na dúshláin sin, mar shampla, don suíomh geografach sonrach, don domhandú, do threochtaí déimeagrafacha, don athrú aeráide agus dá thionchar ar an gcomhshaol, don bhithéagsúlacht, do phatrún críochach gníomhaíochtaí agus do dhálaí maireachtála. Is é an dúshlán mór atá roimh limistéar na nAlp ná an fhorbairt eacnamaíoch agus cosaint an chomhshaoil a chothromú trí chineálacha cur chuige nuálacha coiteanna a théann thar theorainneacha riaracháin agus a neartaíonn an limistéar mar spás maireachtála do dhaoine agus mar ghnáthóg nádúrtha, chomh maith le réimse le haghaidh gníomhaíochtaí inbhuanaithe eacnamaíocha agus sóisialta ar bhealach inbhuanaithe. Cumhdaíonn imlíne na peirspictíochta spásúla síntí éagsúla riaracháin Choinbhinsiún na nAlp, Spás na nAlp Interreg agus EUSALP.Le linn Uachtaránacht na Gearmáine ar Choinbhinsiún na nAlp (2015-2016), shínigh na hairí atá freagrach as forbairt chríochach na stát Alpach Dearbhú maidir le forbairt spásúil inbhuanaithe sna hAlpa. Sainaithnítear sa Dearbhú na deich bpríomhdhúshlán agus na príomhábhair seo a leanas: an t-athrú aeráide, oiriúnú don athrú aeráide agus guaiseacha nádúrtha; athruithe déimeagrafacha agus eagrú na hoibre; iompar agus nascacht; struchtúr socraíochta agus úsáid talún; fuinneamh a shábháil, a tháirgeadh, a sholáthar agus a stóráil; turasóireacht; feidhmiú éiceachórais, líonrú éiceolaíoch agus éagsúlacht bhitheolaíoch; beogacht na réigiún sléibhe agus a mbailte beaga agus meánmhéide; caomhnú na hoidhreachta cultúrtha agus nádúrtha; rialachas, comhar agus riachtanais eagraíochtúla a fheabhsú.Chuir na hairí in iúl gur gá peirspictíochtaí spásúla a fhorbairt agus fís do cheantar na nAlp. Chuirfeadh an próiseas chun fís agus peirspictíochtaí den sórt sin a thógáil chomh maith leis na peirspictíochtaí agus an fhís iad féin go mór le ceapadh beartas trí chuidiú le bacainní ar fhorbairt chríochach chomhchoiteann inbhuanaithe a laghdú chomh maith le gníomhaíochtaí comhpháirteacha a neartú. Tá sé d’aidhm ag an dara ceann sin déileáil leis na dúshláin do limistéar na nAlp, i bhfianaise chomhthéacs níos leithne an chomhair a chuirtear ar fáil i.e. ag EUSALP agus ag Clár Spáis na nAlp Interreg. I limistéar uathúil, leochaileach agus dinimiciúil amhail limistéar na nAlp, tá cur chuige coiteann maidir le forbairt spásúil thar a bheith tábhachtach. Dhéanfadh fís agus peirspictíochtaí spásúla coiteanna forbairt chríochach chomhchuibhithe trasteorann a éascú agus a fheabhsú. Thabharfadh siad aghaidh ar an ngá atá le forbairt phleanáilte agus chomhordaithe sna deich réimse a sainaithníodh sa Dearbhú (féach thuas) — agus i réimsí eile, más ábhartha — agus tionchar an dearbhaithe ar an ngeilleagar réigiúnach, ar thírdhreach na nuálaíochta, ar limistéir thuaithe, ar lonnaíochtaí, ar chosaint tírdhreacha agus ar an dúlra, ar iompar agus ar shoghluaisteacht agus ar cháilíocht na beatha. D’fhéadfadh fís agus peirspictíochtaí a bheith mar bhonn le haghaidh tuilleadh comhair trasteorann agus thrasnáisiúnta áitbhunaithe agus chuideodh sí le roghanna breise a shainaithint maidir le forbairt do limistéar na nAlp. D’fhéadfaí an fhís agus na peirspictíochtaí spásúla a úsáid freisin chun rannchuidiú le comhar straitéiseach eile i limistéar na nAlp, amhail Coinbhinsiún na nAlp, EUSALP, agus na Cláir Interreg. Tá ábhar na nAlp2050 an-ábhartha do go leor réigiún Eorpach eile toisc gur féidir éagsúlacht chríochach chomhchosúil a aimsiú freisin in go leor sliabhraonta eile i dtíortha éagsúla na hEorpa. Tá conarthaí cosúil le Coinbhinsiún na nAlp bunaithe ag cuid acu, e.g. Coinbhinsiún Shléibhte Cairp. D’fhéadfadh na réigiúin sin tairbhe a bhaint as torthaí Alps2050 chun a straitéisí féin a fhorbairt le haghaidh comhfhorbairt spásúil. Go ginearálta, d’fhéadfadh réigiúin shléibhtiúla, ach cineálacha eile réigiún atá páirteach sa chomhar críochach, tairbhe a bhaint as torthaí na hanailíse spriocdhírithe sin. (Irish)
24 October 2022
0 references
Der Alpenraum besteht aus Gebieten mit unterschiedlichen demografischen, sozialen und wirtschaftlichen Trends und einer reichen kulturellen, sprachlichen und biologischen Vielfalt. Diese Vielfalt geht mit einer Vielzahl von Governance-Systemen und Traditionen einher. Die Region hat eine starke Identität und eine langjährige Tradition in der Zusammenarbeit. Dieses einzigartige Gebiet hat wichtige Potenziale für eine dynamische Entwicklung, steht aber auf verschiedenen Ebenen vor großen Herausforderungen, einschließlich der panalpenischen, regionalen und lokalen Ebene sowie in grenzüberschreitenden Gebieten. Diese Herausforderungen beziehen sich beispielsweise auf die spezifische geografische Lage, die Globalisierung, die demografische Entwicklung, den Klimawandel und seine Auswirkungen auf die Umwelt, die biologische Vielfalt, das territoriale Muster von Tätigkeiten und die Lebensbedingungen. Die größte Herausforderung für den Alpenraum besteht darin, wirtschaftliche Entwicklung und Umweltschutz durch gemeinsame innovative Ansätze, die über administrative Grenzen hinausgehen und das Gebiet als Lebensraum für die Menschen und als natürlicher Lebensraum zu stärken, sowie ein Feld für nachhaltiges wirtschaftliches und soziales Handeln auf nachhaltige Weise miteinander in Einklang zu bringen. Der Umfang der räumlichen Perspektive deckt die verschiedenen administrativen Erweiterungen der Alpenkonvention, des Interreg Alpenraums und der EUSALP ab.Während der deutschen Präsidentschaft der Alpenkonvention (2015-2016) unterzeichneten die für die territoriale Entwicklung der Alpenstaaten zuständigen Minister eine Erklärung für nachhaltige Raumentwicklung in den Alpen. In der Erklärung werden die folgenden zehn wichtigsten Herausforderungen und Themen genannt: Klimawandel, Anpassung an den Klimawandel und Naturgefahren; demografischer Wandel und Organisation der Arbeit; Verkehr und Konnektivität; Siedlungsstruktur und Landnutzung; Energieeinsparung, -erzeugung, -versorgung und -speicherung; Tourismus; Ökosystemfunktion, ökologische Vernetzung und biologische Vielfalt; Vitalität der Bergregionen und ihrer kleinen und mittleren Städte; Erhaltung des kulturellen und natürlichen Erbes; Verbesserung der Governance, der Zusammenarbeit und der organisatorischen Bedürfnisse.Die Minister äußerten die Notwendigkeit, räumliche Perspektiven und eine Vision für den Alpenraum zu entwickeln. Der Prozess, eine solche Vision und Perspektiven sowie die Perspektiven und Visionen selbst zu entwickeln, würde erheblich zur Politikgestaltung beitragen, indem es dazu beiträgt, Hindernisse für eine gemeinsame nachhaltige territoriale Entwicklung abzubauen und gemeinsame Maßnahmen zu stärken. Letztere zielen darauf ab, die Herausforderungen für den Alpenraum zu bewältigen, unter Berücksichtigung des breiteren Kontexts der Zusammenarbeit, die von der EUSALP und dem Interreg Alpine Space Programme bereitgestellt wird. In einem einzigartigen, zerbrechlichen und dennoch dynamischen Bereich wie dem Alpenraum ist ein gemeinsamer Ansatz für die Raumentwicklung besonders wichtig. Eine Vision und gemeinsame räumliche Perspektiven würden die harmonisierte grenzüberschreitende territoriale Entwicklung erleichtern und verbessern. Sie würden die Notwendigkeit einer geplanten und koordinierten Entwicklung in den zehn in der Erklärung (siehe oben) genannten Bereichen – und gegebenenfalls in anderen Bereichen – berücksichtigen und auf die regionale Wirtschaft, Innovationslandschaft, ländliche Gebiete, Siedlungen, Landschafts- und Naturschutz, Verkehr und Mobilität sowie auf die Lebensqualität einwirken. Eine Vision und Perspektiven könnten eine Grundlage für eine weitere ortsbezogene grenzüberschreitende und transnationale Zusammenarbeit sein und dazu beitragen, weitere Entwicklungsoptionen für den Alpenraum zu ermitteln. Die Vision und die räumlichen Perspektiven könnten auch genutzt werden, um zu anderen strategischen Kooperationen im Alpenraum beizutragen, wie etwa der Alpenkonvention, der EUSALP und den Interreg-Programmen.Das Thema Alps2050 ist für viele andere europäische Regionen sehr relevant, da eine ähnliche territoriale Vielfalt auch in vielen anderen Gebirgszügen in verschiedenen Ländern Europas zu finden ist. Einige von ihnen haben ähnliche Verträge wie die Alpenkonvention geschlossen, z. B. die Karpatenkonvention. Diese Regionen könnten von den Ergebnissen von Alps2050 profitieren, um eigene Strategien für eine gemeinsame Raumentwicklung zu entwickeln. Im Allgemeinen könnten nicht nur Bergregionen, sondern auch andere Arten von Regionen, die territoriale Zusammenarbeit betreiben, von den Ergebnissen dieser gezielten Analyse profitieren. (German)
24 October 2022
0 references
Alpi piirkond koosneb erinevatest demograafilistest, sotsiaalsetest ja majanduslikest suundumustest ning rikkalikust kultuurilisest, keelelisest ja bioloogilisest mitmekesisusest. See mitmekesisus käib kaasas erinevate juhtimissüsteemide ja traditsioonidega. Piirkonnas on tugev identiteet ja pikaajaline koostöö traditsioon. Sellel ainulaadsel territooriumil on dünaamilise arengu jaoks oluline potentsiaal, kuid see seisab silmitsi suurte väljakutsetega erinevatel tasanditel, sealhulgas Alpide-ülesel, piirkondlikul ja kohalikul tasandil, samuti piiriülestel aladel. Need probleemid puudutavad näiteks geograafilist asendit, üleilmastumist, demograafilisi suundumusi, kliimamuutusi ja nende mõju keskkonnale, bioloogilisele mitmekesisusele, tegevuste territoriaalsele struktuurile ja elutingimustele. Alpi piirkonna peamine ülesanne on tasakaalustada majandusarengut ja keskkonnakaitset ühiste uuenduslike lähenemisviiside abil, mis ulatuvad kaugemale halduspiiridest ja tugevdavad piirkonda kui inimeste eluruumi ja looduslikku elupaika ning säästvat majanduslikku ja sotsiaalset tegevust jätkusuutlikul viisil. Ruumilise perspektiivi perimeeter hõlmab Alpi konventsiooni, Interregi Alpi ruumi ja EUSALPi erinevaid halduslikke laiendusi.Alpi konventsiooni Saksamaa eesistumise ajal (2015–2016) allkirjastasid Alpi riikide territoriaalse arengu eest vastutavad ministrid deklaratsiooni säästva ruumilise arengu kohta Alpides. Deklaratsioonis määratakse kindlaks järgmised kümme peamist väljakutset ja teemat: kliimamuutused, kliimamuutustega kohanemine ja looduslikud ohud; demograafilised muutused ja töökorraldus; transport ja ühenduvus; asulastruktuur ja maakasutus; energia säästmine, tootmine, tarnimine ja salvestamine; turism; ökosüsteemi toimimine, ökoloogiline võrgustik ja bioloogiline mitmekesisus; mägipiirkondade ning nende väikeste ja keskmise suurusega linnade elujõulisus; kultuuri- ja looduspärandi säilitamine; juhtimise, koostöö ja organisatsiooniliste vajaduste parandamine.Ministrid väljendasid vajadust arendada ruumilisi perspektiive ja nägemust Alpide piirkonnast. Sellise visiooni ja perspektiivide loomise protsess, samuti perspektiivid ja nägemused ise aitaksid oluliselt kaasa poliitika kujundamisele, aidates vähendada takistusi ühisele säästvale territoriaalsele arengule ning tugevdades ühismeetmeid. Viimase eesmärk on toime tulla Alpi piirkonna probleemidega, võttes arvesse EUSALPi ja Interregi Alpi kosmoseprogrammi pakutava koostöö laiemat konteksti. Ainulaadses, hapras ja samas dünaamilises piirkonnas, nagu Alpi piirkond, on eriti oluline ühine lähenemisviis ruumilisele arengule. Visioon ja ühised ruumilised perspektiivid hõlbustaksid ja parandaksid ühtlustatud piiriülest territoriaalset arengut. Need käsitleksid vajadust kavandatud ja kooskõlastatud arengu järele deklaratsioonis määratletud kümnes valdkonnas (vt eespool) ja muudes valdkondades, kui see on asjakohane, ning viimase mõju piirkondlikule majandusele, innovatsioonimaastikule, maapiirkondadele, asulatele, maastike ja looduse kaitsele, transpordile ja liikuvusele ning elukvaliteedile. Visioon ja perspektiivid võiksid olla aluseks edasisele kohapõhisele piiriülesele ja riikidevahelisele koostööle ning aidata leida täiendavaid võimalusi Alpi piirkonna arenguks. Visiooni ja ruumilisi perspektiive võiks kasutada ka selleks, et anda panus muudesse strateegilistesse koostöötesse Alpi piirkonnas, nagu Alpi konventsioon, EUSALP ja Interregi programmid. Alps2050 teema on väga oluline paljude teiste Euroopa piirkondade jaoks, sest sarnast territoriaalset mitmekesisust võib leida ka paljudes teistes mäeahelikes Euroopa eri riikides. Mõned neist on sõlminud Alpi konventsiooniga sarnased lepingud, nt Karpaatide konventsiooni. Need piirkonnad võiksid kasu saada algatuse Alps2050 tulemustest, et töötada välja oma ühise ruumilise arengu strateegiad. Üldiselt võiksid sihipärase analüüsi tulemustest kasu saada mitte ainult mägipiirkonnad, vaid ka muud territoriaalses koostöös osalevad piirkonnad. (Estonian)
24 October 2022
0 references
Alpsko područje sastoji se od teritorija s različitim demografskim, društvenim i gospodarskim trendovima te bogatom kulturnom, jezičnom i biološkom raznolikošću. Ta raznolikost ide zajedno s različitim sustavima upravljanja i tradicijama. Regija ima snažan identitet i dugogodišnju tradiciju u suradnji. To jedinstveno područje ima važne potencijale za dinamičan razvoj, ali se suočava s velikim izazovima na različitim razinama, uključujući panalpsku, regionalnu i lokalnu razinu, kao i u prekograničnim područjima. Ti se izazovi, primjerice, odnose na poseban zemljopisni položaj, globalizaciju, demografske trendove, klimatske promjene i njihov utjecaj na okoliš, biološku raznolikost, teritorijalni obrazac aktivnosti i životne uvjete. Glavni izazov za alpsko područje jest uravnotežiti gospodarski razvoj i zaštitu okoliša zajedničkim inovativnim pristupima koji nadilaze administrativne granice i jačati to područje kao životni prostor za ljude i kao prirodno stanište, kao i područje održivih gospodarskih i društvenih aktivnosti na održiv način. Područje prostorne perspektive obuhvaća različita administrativna proširenja Alpske konvencije, Interreg alpskog prostora i EUSALP-a. Tijekom njemačkog predsjedanja Alpskom konvencijom (2015. – 2016.) ministri nadležni za teritorijalni razvoj alpskih država potpisali su Deklaraciju o održivom prostornom razvoju u Alpama. U Deklaraciji se navodi sljedećih deset glavnih izazova i tema: klimatske promjene, prilagodba klimatskim promjenama i prirodne opasnosti; demografske promjene i organizacija rada; promet i povezanost; struktura naselja i korištenje zemljišta; ušteda, proizvodnja, opskrba i skladištenje energije; turizam; funkcioniranje ekosustava, ekološko umrežavanje i biološka raznolikost; vitalnost planinskih regija i njihovih malih i srednjih gradova; očuvanje kulturne i prirodne baštine; poboljšanje upravljanja, suradnje i organizacijskih potreba.Ministari su izrazili potrebu za razvojem prostornih perspektiva i vizije za alpsko područje. Proces izgradnje takve vizije i perspektiva, kao i same perspektive i vizije, uvelike bi pridonio donošenju politika jer bi pomogao smanjiti prepreke zajedničkom održivom teritorijalnom razvoju i ojačati zajedničke aktivnosti. Cilj potonjeg je suočavanje s izazovima za alpsko područje, uzimajući u obzir širi kontekst suradnje koji pruža EUSALP i program Interreg za alpski svemir. U jedinstvenom, krhkom i ipak dinamičnom području kao što je alpsko područje posebno je važan zajednički pristup prostornom razvoju. Vizija i zajedničke prostorne perspektive olakšali bi i poboljšali usklađeni prekogranični teritorijalni razvoj. Njima bi se odgovorilo na potrebu za planiranim i koordiniranim razvojem u deset područja utvrđenih u Deklaraciji (vidjeti gore) i na druge, ako je relevantno, te na utjecaj potonje na regionalno gospodarstvo, inovacijsko okruženje, ruralna područja, naselja, zaštitu krajolika i prirode, promet i mobilnost, kao i na kvalitetu života. Vizija i perspektive mogli bi biti temelj za daljnju lokaliziranu prekograničnu i transnacionalnu suradnju te bi pomogli u utvrđivanju daljnjih mogućnosti za razvoj alpskog područja. Vizija i prostorna perspektiva mogli bi se iskoristiti i za doprinos drugim strateškim suradnjama u alpskom području, kao što su Alpska konvencija, EUSALP i programi Interreg. Tema Alpa2050 vrlo je relevantna za mnoge druge europske regije jer se slična teritorijalna raznolikost može pronaći i u mnogim drugim planinskim lancima u različitim zemljama Europe. Neki od njih sklopili su ugovore slične Alpskoj konvenciji, npr. Karpatsku konvenciju. Te bi regije mogle imati koristi od rezultata Alpa2050 kako bi razvile vlastite strategije za zajednički prostorni razvoj. Ishodi te ciljane analize općenito bi mogli imati koristi ne samo planinskih regija, nego i drugih vrsta regija koje sudjeluju u teritorijalnoj suradnji. (Croatian)
24 October 2022
0 references
Alpská oblast se skládá z území s různými demografickými, sociálními a ekonomickými trendy a bohatou kulturní, jazykovou a biologickou rozmanitostí. Tato rozmanitost jde ruku v ruce s různými systémy řízení a tradicemi. Region má silnou identitu a dlouholetou tradici ve spolupráci. Toto jedinečné území má významný potenciál pro dynamický rozvoj, ale čelí velkým výzvám na různých úrovních, včetně pan alpské, regionální a místní úrovně, jakož i v přeshraničních oblastech. Tyto výzvy se týkají například specifické zeměpisné polohy, globalizace, demografických trendů, změny klimatu a jejího dopadu na životní prostředí, biologickou rozmanitost, územní strukturu činností a životní podmínky. Hlavní výzvou pro alpskou oblast je vyvážit hospodářský rozvoj a ochranu životního prostředí prostřednictvím společných inovativních přístupů, které přesahují správní hranice, a posílit tuto oblast jako životní prostor pro lidi a jako přírodní stanoviště, jakož i oblast pro udržitelné hospodářské a sociální činnosti udržitelným způsobem. Oblast prostorové perspektivy zahrnuje různá administrativní rozšíření Alpské úmluvy, alpského prostoru Interreg a EUSALP. Během německého předsednictví Alpské úmluvy (2015–2016) podepsali ministři odpovědní za územní rozvoj alpských států Deklaraci o udržitelném územním rozvoji v Alpách. Prohlášení uvádí těchto deset hlavních výzev a témat: změna klimatu, přizpůsobení se změně klimatu a přírodní nebezpečí; demografické změny a organizace práce; doprava a konektivita; struktura osídlení a využívání půdy; úspora, výroba, dodávky a skladování energie; cestovní ruch; fungování ekosystémů, ekologické vytváření sítí a biologická rozmanitost; vitalitu horských oblastí a jejich malých a středních měst; zachování kulturního a přírodního dědictví; ministři vyjádřili potřebu rozvíjet prostorové perspektivy a vizi pro alpskou oblast. Proces vytváření takové vize a perspektiv, jakož i samotné perspektivy a vize by významně přispěl k tvorbě politik tím, že by pomohl omezit překážky bránící společnému udržitelnému územnímu rozvoji, jakož i posílit společné akce. Cílem je vyrovnat se s výzvami pro alpskou oblast s ohledem na širší kontext spolupráce, kterou poskytuje EUSALP a kosmický program Interreg Alpine. V jedinečné, křehké a přesto dynamické oblasti, jako je alpská oblast, je obzvláště důležitý společný přístup k územnímu rozvoji. Vize a společné prostorové perspektivy by usnadnily a zlepšily harmonizovaný přeshraniční územní rozvoj. Řešily by potřebu plánovaného a koordinovaného rozvoje v deseti oblastech uvedených v prohlášení (viz výše) – a případně i dalších – a jejich vlivu na regionální hospodářství, inovační krajinu, venkovské oblasti, osídlení, ochranu krajiny a přírody, dopravu a mobilitu, jakož i na kvalitu života. Vize a perspektivy by mohly být základem další místní přeshraniční a nadnárodní spolupráce a pomohly by určit další možnosti rozvoje alpské oblasti. Vize a prostorové perspektivy by mohly být rovněž využity k tomu, aby přispěly k další strategické spolupráci v alpské oblasti, jako je Alpská úmluva, EUSALP a programy Interreg. Téma Alps2050 je velmi relevantní pro mnoho dalších evropských regionů, neboť podobnou územní rozmanitost lze nalézt i v mnoha dalších horských pásmech v různých zemích Evropy. Některé z nich uzavřely podobné smlouvy jako Alpská úmluva, např. Karpatská úmluva. Tyto regiony by mohly mít prospěch z výsledků Alps2050, aby vypracovaly své vlastní strategie společného územního rozvoje. Výsledky této cílené analýzy by obecně mohly těžit nejen horské regiony, ale i další typy regionů zapojených do územní spolupráce. (Czech)
24 October 2022
0 references
Obszar alpejski składa się z terytoriów o różnych trendach demograficznych, społecznych i gospodarczych oraz bogatej różnorodności kulturowej, językowej i biologicznej. Ta różnorodność łączy się z różnymi systemami zarządzania i tradycjami. Region ma silną tożsamość i wieloletnią tradycję współpracy. Ten wyjątkowy obszar ma istotny potencjał w zakresie dynamicznego rozwoju, ale stoi przed poważnymi wyzwaniami na różnych szczeblach, w tym na szczeblu ogólnoeuropejskim, regionalnym i lokalnym, a także na obszarach transgranicznych. Wyzwania te odnoszą się na przykład do specyficznego położenia geograficznego, globalizacji, tendencji demograficznych, zmiany klimatu i jej wpływu na środowisko, różnorodność biologiczną, strukturę terytorialną działalności i warunki życia. Głównym wyzwaniem dla obszaru alpejskiego jest zrównoważenie rozwoju gospodarczego i ochrony środowiska poprzez wspólne innowacyjne podejścia, które wykraczają poza granice administracyjne i wzmacniają obszar jako przestrzeń życiową dla ludzi i jako siedlisko naturalne, a także pole zrównoważonej działalności gospodarczej i społecznej w zrównoważony sposób. Obwód perspektywy przestrzennej obejmuje różne rozszerzenia administracyjne konwencji alpejskiej, przestrzeni alpejskiej Interreg oraz EUSALP. Podczas niemieckiej prezydencji konwencji alpejskiej (2015–2016) ministrowie odpowiedzialni za rozwój terytorialny państw alpejskich podpisali deklarację w sprawie zrównoważonego rozwoju przestrzennego w Alpach. W deklaracji określono następujące dziesięć głównych wyzwań i tematów: zmiany klimatu, przystosowanie się do zmiany klimatu i zagrożenia naturalne; zmiany demograficzne i organizacja pracy; transport i łączność; struktura osadnictwa i użytkowanie gruntów; oszczędności, produkcji, dostaw i magazynowania energii; turystyka; funkcjonowanie ekosystemu, tworzenie sieci ekologicznych i różnorodność biologiczna; witalność regionów górskich oraz ich małych i średnich miast; zachowanie dziedzictwa kulturowego i przyrodniczego; poprawa zarządzania, współpracy i potrzeb organizacyjnych. Ministrowie wyrazili potrzebę opracowania perspektyw przestrzennych i wizji obszaru alpejskiego. Proces budowania takiej wizji i perspektyw, a także samych perspektyw i wizji w znacznym stopniu przyczyniłby się do kształtowania polityki, przyczyniając się do zmniejszenia przeszkód we wspólnym zrównoważonym rozwoju terytorialnym, a także do wzmocnienia wspólnych działań. Te ostatnie mają na celu sprostanie wyzwaniom dla obszaru alpejskiego, biorąc pod uwagę szerszy kontekst współpracy zapewnianej m.in. przez EUSALP i alpejski program kosmiczny Interreg. W wyjątkowym, delikatnym, a jednocześnie dynamicznym obszarze, takim jak obszar alpejski, szczególnie ważne jest wspólne podejście do rozwoju przestrzennego. Wizja i wspólne perspektywy przestrzenne ułatwiłyby i poprawiłyby zharmonizowany transgraniczny rozwój terytorialny. Zaradzą one potrzebie planowanego i skoordynowanego rozwoju w dziesięciu dziedzinach określonych w deklaracji (zob. powyżej) i w innych, w stosownych przypadkach, oraz wpływie tej ostatniej na gospodarkę regionalną, krajobraz innowacji, obszary wiejskie, osiedla, ochronę krajobrazów i przyrody, transport i mobilność, a także na jakość życia. Wizja i perspektywy mogłyby stanowić podstawę dalszej współpracy transgranicznej i transnarodowej ukierunkowanej na konkretny obszar i pomóc w określeniu dalszych możliwości rozwoju obszaru alpejskiego. Wizja i perspektywa przestrzenna mogą być również wykorzystane do przyczynienia się do innych strategicznych współpracy w obszarze alpejskim, takich jak konwencja alpejska, EUSALP i programy Interreg. Niektóre z nich zawarły podobne traktaty do konwencji alpejskiej, np. do Konwencji Karpackiej. Regiony te mogłyby skorzystać z wyników Alps2050 w celu opracowania własnych strategii wspólnego rozwoju przestrzennego. Ogólnie rzecz biorąc, wyniki tej ukierunkowanej analizy mogłyby przynieść korzyści nie tylko regionom górskim, ale również innym rodzajom regionów zaangażowanych we współpracę terytorialną. (Polish)
24 October 2022
0 references
Alpu apgabalu veido teritorijas ar atšķirīgām demogrāfiskajām, sociālajām un ekonomiskajām tendencēm un bagātīgu kultūras, lingvistisko un bioloģisko daudzveidību. Šī daudzveidība ir saistīta ar dažādām pārvaldības sistēmām un tradīcijām. Reģionam ir spēcīga identitāte un ilgstošas sadarbības tradīcijas. Šai unikālajai teritorijai ir nozīmīgs dinamiskas attīstības potenciāls, taču tā saskaras ar lielām problēmām dažādos līmeņos, tostarp Alpu, reģionālā un vietējā līmenī, kā arī pārrobežu teritorijās. Šīs problēmas attiecas, piemēram, uz īpašo ģeogrāfisko stāvokli, globalizāciju, demogrāfiskajām tendencēm, klimata pārmaiņām un to ietekmi uz vidi, bioloģisko daudzveidību, darbību teritoriālo modeli un dzīves apstākļiem. Alpu reģiona galvenais uzdevums ir līdzsvarot ekonomisko attīstību un vides aizsardzību, izmantojot kopīgas inovatīvas pieejas, kas pārsniedz administratīvās robežas un stiprina teritoriju kā cilvēku dzīves telpu un kā dabisku dzīvotni, kā arī ilgtspējīgu ekonomisko un sociālo darbību jomu ilgtspējīgā veidā. Telpiskās perspektīvas perimetrs aptver Alpu konvencijas dažādos administratīvos paplašinājumus, Interreg Alpu telpu un EUSALP. Alpu konvencijas Vācijas prezidentūras laikā (2015–2016) par Alpu valstu teritoriālo attīstību atbildīgie ministri parakstīja deklarāciju par ilgtspējīgu telpisko attīstību Alpos. Deklarācijā noteiktas šādas desmit galvenās problēmas un tēmas: klimata pārmaiņas, pielāgošanās klimata pārmaiņām un dabas apdraudējumi; demogrāfiskās pārmaiņas un darba organizācija; transports un savienojamība; apdzīvotu vietu struktūra un zemes izmantojums; enerģijas taupīšana, ražošana, piegāde un uzglabāšana; tūrisms; ekosistēmu darbība, ekoloģiskie tīkli un bioloģiskā daudzveidība; kalnu reģionu un to mazo un vidējo pilsētu vitalitāte; kultūras un dabas mantojuma saglabāšana; pārvaldības, sadarbības un organizatorisko vajadzību uzlabošana. Ministri pauda nepieciešamību attīstīt telpiskās perspektīvas un redzējumu Alpu reģionam. Šāda redzējuma un perspektīvu veidošanas process, kā arī pašas perspektīvas un redzējums lielā mērā veicinātu politikas veidošanu, palīdzot samazināt šķēršļus kopējai ilgtspējīgai teritoriālajai attīstībai, kā arī stiprinot kopīgas darbības. Pēdējais mērķis ir risināt problēmas Alpu reģionā, ņemot vērā plašāku sadarbības kontekstu, ko nodrošina EUSALP un Interreg Alpu kosmosa programma. Unikālā, trauslā un tomēr dinamiskā teritorijā, piemēram, Alpu reģionā, īpaši svarīga ir vienota pieeja telpiskajai attīstībai. Redzējums un kopējas telpiskās perspektīvas atvieglotu un uzlabotu saskaņotu pārrobežu teritoriālo attīstību. Tie risinātu vajadzību pēc plānotas un koordinētas attīstības desmit jomās, kas noteiktas deklarācijā (sk. iepriekš), un citās jomās, ja nepieciešams, un tās ietekmi uz reģionālo ekonomiku, inovāciju vidi, lauku apvidiem, apdzīvotām vietām, ainavu un dabas aizsardzību, transportu un mobilitāti, kā arī uz dzīves kvalitāti. Redzējums un perspektīvas varētu būt pamats turpmākai teritoriālai pārrobežu un transnacionālai sadarbībai un palīdzētu noteikt turpmākās Alpu reģiona attīstības iespējas. Redzējumu un telpiskās perspektīvas varētu izmantot arī, lai veicinātu citu stratēģisku sadarbību Alpu reģionā, piemēram, Alpu konvenciju, EUSALP un Interreg programmas. Alps2050 temats ir ļoti svarīgs daudziem citiem Eiropas reģioniem, jo līdzīgu teritoriālo daudzveidību var atrast arī daudzās citās kalnu grēdās dažādās Eiropas valstīs. Dažas no tām ir noslēgušas līgumus, kas ir līdzīgi Alpu konvencijai, piemēram, Karpatu konvencijai. Šie reģioni varētu gūt labumu no Alps2050 rezultātiem, lai izstrādātu savas stratēģijas kopējai telpiskajai attīstībai. Kopumā šīs mērķtiecīgās analīzes rezultātus varētu izmantot ne tikai kalnu reģioni, bet arī cita veida reģioni, kas iesaistīti teritoriālajā sadarbībā. (Latvian)
24 October 2022
0 references