Development of preventive measures for a more sustainable use of the finite resource water in fruit growing (Q4299241)
Jump to navigation
Jump to search
Project Q4299241 in Germany
| Language | Label | Description | Also known as |
|---|---|---|---|
| English | Development of preventive measures for a more sustainable use of the finite resource water in fruit growing |
Project Q4299241 in Germany |
Statements
662,311.88 Euro
0 references
1,155,104.7 Euro
0 references
57.34 percent
0 references
1 October 2020
0 references
30 June 2023
0 references
University of Applied Sciences Weihenstephan-Triesdorf
0 references
47°35'24.58"N, 9°44'38.87"E
0 references
47°13'17.80"N, 8°40'30.25"E
0 references
49°50'24.36"N, 9°52'38.35"E
0 references
47°46'4.12"N, 9°33'18.04"E
0 references
In Zeiten des Klimawandels, in denen Klimaexperten vor zunehmend unregelmäßigen Wetterereignissen warnen, ist ein optimales Wassermanagement die aktuell und vermutlich langfristig wichtigste Herausforderung für den gesamten landwirtschaftlichen Sektor. Die prognostizierte und z.B. 2013 und 2018 aufgetretene Sommertrockenheit hat sowohl die Praxis als auch die Wissenschaft in „Alarmbereitschaft“ versetzt. Neue Brunnenanlagen werden beantragt und stellen die Landratsämter/ Bewilligungsbehörden vor schwerwiegende Entscheidungen. Vielfach werden Investitionen in Bewässerungsanlagen geplant und bereits getätigt. Forschungsprojekte zur wasserkonservierenden Bodenbearbeitung versuchen die natürlichen Niederschläge besser zu nutzen. Dies wird auch in der EU-Wasserrahmenrichtlinie durch die Forderung nach einer nachhaltigen Nutzung der Wasserressourcen festgehalten. Um auch zukünftig qualitativ hochwertige und regional produzierte Ware anbieten zu können, muss auch der Obstbau auf diese Veränderungen reagieren. Im Gegensatz zum Acker- und Gemüsebau sind Obstanlagen sogenannte Dauerkulturen, die Bodenbearbeitung unterscheidet sich wesentlich. Klimatische Extreme wie Trockenheit können sich über Jahre auswirken. Eine Zusatzbewässerung mit Überkronen- bzw. Tropfbewässerung ist zwar möglich, erfordert aber einen hohen Aufwand finanzieller Mittel sowie große Wassermengen und ist nicht in jeder Anbauregion umsetzbar. Die landwirtschaftliche Produktion steht teilweise in Konkurrenz zum Wasserbedarf der privaten Haushalte und somit auch zunehmend in der Kritik der Öffentlichkeit. Vor den Investitionen in Bewässerungssysteme sollten daher alle Möglichkeiten einer effizienten Nutzung der natürlichen Niederschläge ausgeschöpft werden. Das geplante Forschungsprojekt soll sich daher nicht mit dem Thema Bewässerung, sondern mit präventiven Möglichkeiten für eine effizientere Wassernutzung im Obstbau beschäftigen, wodurch es langfristig zu einer Umweltentlastung kommen kann. Um eine effiziente Wassernutzung durch den Obstbau zu gewährleisten, soll durch verschiedene Ansatzpunkte, am Beispiel Apfel als bedeutenste, heimische Obstkultur, untersucht werden, welche Strategien durchgeführt werden können, um auf länger anhaltende Trockenperioden reagieren zu können. Zu den im Rahmen des Projektes zu prüfenden Maßnahmen bzw. Strategien zählen die Einarbeitung wasserspeichernder Boden-Zuschlagsstoffe sowie die Förderung des natürlichen Humusaufbaus im Boden zur Verbesserung des Bodenklimas, die Prüfung von Verfahren der Bodenbearbeitung hinsichtlich ihrer Auswirkungen auf das Bodenklima und der Einsatz von Mulchverfahren sowie die Applikation von Wuchsregulatoren mit dem Ziel einer Rereduzierung der Transpiration der Pflanzen. Neben den Auswirkungen auf das Bodenklima werden die untersuchten Strategien zudem hinsichtlich ihrer Auswirkungen auf pflanzenbauliche (Wachstum, Ertrag, Qualität), ökologische (z.B. Abbaubarkeit der Materialien) sowie ökonomische Parameter bewertet. Die praktische Eignung der entwickelten Strategien soll außerdem im Laufe des Projektes immer wieder von den beteiligten Praxispartnern evaluiert und entsprechende Anwendungsoptimierungen in den Entwicklungsprozess integriert werden. Um repräsentative Ergebnisse zu erhalten, werden die Feldversuche im Rahmen des Projektes an vier Versuchsstandorten mit signifikant unterschiedlichen, jährlichen Niederschlagsmengen durchgeführt. Neben den klassischen Freilandversuchen werden zusätzlich Versuche im geschütztem Anbau mit definierter Wasserzufuhr und unter Ausschluss der natürlichen Niederschläge realisiert werden. Nach Ende des Projektes sollen für die obstbauliche Praxis praxisnahe Strategien für ein verbessertes, präventives Wassermanagement zur Verfügung stehen. Die Ergebnisse werden in Form einer Broschüre zusammengefasst und veröffentlicht. (German)
0 references
In times of climate change, when climate experts warn of increasingly irregular weather events, optimal water management is the current and probably most important challenge for the entire agricultural sector. The predicted and e.g. summer dryness that occurred in 2013 and 2018 has put both practice and science in “alert readiness”. New wells are requested and the Land Councils/authorisation authorities are facing serious decisions. In many cases, investments in irrigation systems are planned and already made. Research projects on water-preserving soil cultivation try to make better use of natural rainfall. This is also reflected in the EU Water Framework Directive by calling for a sustainable use of water resources. In order to be able to offer high-quality and regionally produced goods in the future, fruit cultivation must also respond to these changes. In contrast to arable and vegetable cultivation, fruit plants are so-called permanent crops, the tillage is significantly different. Climatic extremes such as drought can have an impact over years. Additional irrigation with overcrowded or drip irrigation is possible, but requires a high effort of financial resources as well as large amounts of water and is not feasible in every growing region. Agricultural production is partly in competition with the water demand of households and thus increasingly in public criticism. Therefore, before investing in irrigation systems, all possibilities for efficient use of natural rainfall should be exploited. The planned research project is therefore not intended to deal with the topic of irrigation, but with preventive possibilities for more efficient water use in fruit growing, which can lead to environmental relief in the long term. In order to ensure efficient use of water through fruit cultivation, various starting points, such as apple as the most significant, domestic fruit crop, will be used to investigate which strategies can be implemented in order to respond to prolonged dry periods. The measures or strategies to be examined within the framework of the project include the incorporation of water-storing soil additives as well as the promotion of natural humus build-up in soil to improve the soil climate, the examination of soil tillage methods with regard to their effects on soil climate and the use of mulching processes, as well as the application of growth regulators with the aim of reducing transpiration of plants. In addition to the effects on the soil climate, the strategies examined are also evaluated with regard to their effects on crop growth (growth, yield, quality), ecological (e.g. degradability of materials) and economic parameters. The practical suitability of the developed strategies should also be evaluated again and again by the participating practical partners during the project and corresponding application optimisations should be integrated into the development process. In order to obtain representative results, the field tests are carried out as part of the project at four test sites with significantly different annual precipitation levels. In addition to the classic open-air trials, tests in protected cultivation with defined water supply and excluding natural precipitation will be carried out. After the end of the project, practical strategies for improved, preventive water management will be available for the fruit building practice. The results are summarised and published in the form of a brochure. (English)
21 June 2022
0 references
I tider med klimaændringer, hvor klimaeksperter advarer om stadig mere uregelmæssige vejrbegivenheder, er optimal vandforvaltning den nuværende og sandsynligvis vigtigste udfordring for hele landbrugssektoren. Den forudsagt og f.eks. sommertørhed, der fandt sted i 2013 og 2018, har sat både praksis og videnskab i "varigt beredskab". Der anmodes om nye brønde, og delstatsrådene/myndighederne står over for alvorlige afgørelser. I mange tilfælde er investeringer i kunstvandingssystemer planlagt og allerede foretaget. Forskningsprojekter om vandbevarende jorddyrkning forsøger at gøre bedre brug af naturlig nedbør. Dette afspejles også i EU's vandrammedirektiv ved at opfordre til en bæredygtig udnyttelse af vandressourcerne. For at kunne tilbyde produkter af høj kvalitet og regionalt produceret i fremtiden skal frugtdyrkningen også reagere på disse ændringer. I modsætning til ager- og grøntsagsdyrkning er frugtplanter såkaldte permanente afgrøder, jordbearbejdningen er markant anderledes. Klimatiske ekstremer som tørke kan have en indvirkning gennem årene. Yderligere kunstvanding med overfyldte eller drypvanding er mulig, men kræver en stor indsats af finansielle ressourcer samt store mængder vand og er ikke muligt i alle voksende regioner. Landbrugsproduktionen er dels i konkurrence med husholdningernes vandefterspørgsel og dermed i stigende grad i offentlig kritik. Derfor bør alle muligheder for effektiv udnyttelse af naturlig nedbør udnyttes, inden der investeres i vandingssystemer. Det planlagte forskningsprojekt har derfor ikke til formål at beskæftige sig med kunstvanding, men om forebyggende muligheder for en mere effektiv vandanvendelse i frugtdyrkning, hvilket kan føre til miljøafhjælpning på lang sigt. For at sikre en effektiv udnyttelse af vand gennem frugtdyrkning vil der blive anvendt forskellige udgangspunkter, f.eks. æble som den vigtigste, indenlandske frugtafgrøde, til at undersøge, hvilke strategier der kan gennemføres for at reagere på langvarige tørre perioder. De foranstaltninger eller strategier, der skal undersøges inden for rammerne af projektet, omfatter inkorporering af tilsætningsstoffer, der oplagrer vand, samt fremme af naturlig ophobning af humus i jordbunden for at forbedre jordbundsklimaet, undersøgelse af jordbearbejdningsmetoder med hensyn til deres indvirkning på jordbundsklimaet og anvendelsen af mulchingsprocesser samt anvendelse af vækstregulatorer med henblik på at reducere planternes transpiration. Ud over virkningerne på jordbundsklimaet evalueres de undersøgte strategier også med hensyn til deres indvirkning på afgrødevæksten (vækst, udbytte, kvalitet), økologiske (f.eks. materialers nedbrydelighed) og økonomiske parametre. Den praktiske egnethed af de udviklede strategier bør også evalueres igen og igen af de deltagende praktiske partnere under projektet, og tilsvarende optimeringer af anvendelsen bør integreres i udviklingsprocessen. For at opnå repræsentative resultater udføres felttestene som led i projektet på fire teststeder med væsentligt forskellige årlige nedbørsniveauer. Ud over de klassiske friluftsforsøg vil der blive udført test i beskyttet dyrkning med defineret vandforsyning og med undtagelse af naturlig nedbør. Efter projektets afslutning vil praktiske strategier for forbedret, forebyggende vandforvaltning være tilgængelige for frugtbygningspraksis. Resultaterne sammenfattes og offentliggøres i form af en brochure. (Danish)
4 November 2022
0 references
I tider med klimaændringer, hvor klimaeksperter advarer om stadig mere uregelmæssige vejrbegivenheder, er optimal vandforvaltning den nuværende og sandsynligvis vigtigste udfordring for hele landbrugssektoren. Den forudsagt og f.eks. sommertørhed, der fandt sted i 2013 og 2018, har sat både praksis og videnskab i "varigt beredskab". Der anmodes om nye brønde, og delstatsrådene/myndighederne står over for alvorlige afgørelser. I mange tilfælde er investeringer i kunstvandingssystemer planlagt og allerede foretaget. Forskningsprojekter om vandbevarende jorddyrkning forsøger at gøre bedre brug af naturlig nedbør. Dette afspejles også i EU's vandrammedirektiv ved at opfordre til en bæredygtig udnyttelse af vandressourcerne. For at kunne tilbyde produkter af høj kvalitet og regionalt produceret i fremtiden skal frugtdyrkningen også reagere på disse ændringer. I modsætning til ager- og grøntsagsdyrkning er frugtplanter såkaldte permanente afgrøder, jordbearbejdningen er markant anderledes. Klimatiske ekstremer som tørke kan have en indvirkning gennem årene. Yderligere kunstvanding med overfyldte eller drypvanding er mulig, men kræver en stor indsats af finansielle ressourcer samt store mængder vand og er ikke muligt i alle voksende regioner. Landbrugsproduktionen er dels i konkurrence med husholdningernes vandefterspørgsel og dermed i stigende grad i offentlig kritik. Derfor bør alle muligheder for effektiv udnyttelse af naturlig nedbør udnyttes, inden der investeres i vandingssystemer. Det planlagte forskningsprojekt har derfor ikke til formål at beskæftige sig med kunstvanding, men om forebyggende muligheder for en mere effektiv vandanvendelse i frugtdyrkning, hvilket kan føre til miljøafhjælpning på lang sigt. For at sikre en effektiv udnyttelse af vand gennem frugtdyrkning vil der blive anvendt forskellige udgangspunkter, f.eks. æble som den vigtigste, indenlandske frugtafgrøde, til at undersøge, hvilke strategier der kan gennemføres for at reagere på langvarige tørre perioder. De foranstaltninger eller strategier, der skal undersøges inden for rammerne af projektet, omfatter inkorporering af tilsætningsstoffer, der oplagrer vand, samt fremme af naturlig ophobning af humus i jordbunden for at forbedre jordbundsklimaet, undersøgelse af jordbearbejdningsmetoder med hensyn til deres indvirkning på jordbundsklimaet og anvendelsen af mulchingsprocesser samt anvendelse af vækstregulatorer med henblik på at reducere planternes transpiration. Ud over virkningerne på jordbundsklimaet evalueres de undersøgte strategier også med hensyn til deres indvirkning på afgrødevæksten (vækst, udbytte, kvalitet), økologiske (f.eks. materialers nedbrydelighed) og økonomiske parametre. Den praktiske egnethed af de udviklede strategier bør også evalueres igen og igen af de deltagende praktiske partnere under projektet, og tilsvarende optimeringer af anvendelsen bør integreres i udviklingsprocessen. For at opnå repræsentative resultater udføres felttestene som led i projektet på fire teststeder med væsentligt forskellige årlige nedbørsniveauer. Ud over de klassiske friluftsforsøg vil der blive udført test i beskyttet dyrkning med defineret vandforsyning og med undtagelse af naturlig nedbør. Efter projektets afslutning vil praktiske strategier for forbedret, forebyggende vandforvaltning være tilgængelige for frugtbygningspraksis. Resultaterne sammenfattes og offentliggøres i form af en brochure. (Danish)
4 November 2022
0 references
Kliimamuutuste ajal, kui kliimaeksperdid hoiatavad üha ebakorrapärasemate ilmastikunähtuste eest, on optimaalne veemajandus kogu põllumajandussektori jaoks praegu ja tõenäoliselt kõige olulisem ülesanne. Prognoositud ja nt suvine kuivus, mis toimus 2013. ja 2018. aastal, on asetanud nii praktika kui ka teaduse „hoiatusvalmidusse“. Taotletakse uute puurkaevude taotlemist ja maanõukogude/lubade andmise eest vastutavatel asutustel tuleb teha tõsiseid otsuseid. Paljudel juhtudel on investeeringud niisutussüsteemidesse kavandatud ja juba tehtud. Vett säilitava mullaharimise uurimisprojektid püüavad paremini ära kasutada looduslikke sademeid. See kajastub ka ELi veepoliitika raamdirektiivis, nõudes veevarude säästvat kasutamist. Selleks et tulevikus oleks võimalik pakkuda kvaliteetseid ja piirkondlikult toodetud tooteid, peab ka puuviljakasvatus nendele muutustele reageerima. Erinevalt põllukultuuridest ja köögiviljakasvatusest on viljapuud nn püsikultuurid, maaharimine on oluliselt erinev. Klimaatilised äärmused, nagu põud, võivad avaldada mõju aastate jooksul. Võimalik on täiendav niisutamine ülerahvastatud või tilgutatud niisutamisega, kuid see nõuab suuri rahalisi vahendeid ja suuri veekoguseid ning see ei ole igas kasvavas piirkonnas teostatav. Põllumajanduslik tootmine konkureerib osaliselt kodumajapidamiste veenõudlusega ja seega üha enam avalikkuse kriitikat. Seetõttu tuleks enne niisutussüsteemidesse investeerimist ära kasutada kõiki looduslike sademete tõhusa kasutamise võimalusi. Kavandatud uurimisprojekti eesmärk ei ole seega käsitleda niisutamise teemat, vaid ennetavaid võimalusi vee tõhusamaks kasutamiseks puuviljakasvatuses, mis võib pikas perspektiivis kaasa tuua keskkonnakergenduse. Selleks et tagada vee tõhus kasutamine puuviljakasvatuse kaudu, kasutatakse erinevaid lähtepunkte, nagu õun kui kõige olulisem kodumaine puuviljakultuur, et uurida, milliseid strateegiaid saab rakendada, et reageerida pikaajalistele kuivadele perioodidele. Projekti raames uuritavad meetmed või strateegiad hõlmavad nii vett säilitavate mullalisandite lisamist kui ka pinnasesse loodusliku huumuse kogunemise edendamist, et parandada mulla kliimat, mullaharimismeetodite uurimist seoses nende mõjuga mulla kliimale ja multšimisprotsesside kasutamist, samuti kasvuregulaatorite rakendamist, et vähendada taimede levimist. Lisaks mulla kliimale avalduvale mõjule hinnatakse uuritud strateegiate mõju põllukultuuride kasvule (kasv, saagikus, kvaliteet), ökoloogilistele (nt materjalide lagunevus) ja majanduslikele parameetritele. Samuti peaksid projekti käigus osalevad praktilised partnerid uuesti ja uuesti hindama väljatöötatud strateegiate praktilist sobivust ning arendusprotsessi tuleks integreerida vastavad rakenduste optimeerimised. Representatiivsete tulemuste saamiseks tehakse projekti osana välikatsed neljas katsekohas, kus sademete hulk on märkimisväärselt erinev. Lisaks klassikalistele vabaõhukatsetele tehakse kaitstud kasvatamisel katseid määratletud veevarustusega, välja arvatud looduslikud sademed. Pärast projekti lõppu on puuviljade ehitamise tava jaoks kättesaadavad praktilised strateegiad vee ennetavaks majandamiseks. Tulemused on kokku võetud ja avaldatud brošüürina. (Estonian)
4 November 2022
0 references
Kliimamuutuste ajal, kui kliimaeksperdid hoiatavad üha ebakorrapärasemate ilmastikunähtuste eest, on optimaalne veemajandus kogu põllumajandussektori jaoks praegu ja tõenäoliselt kõige olulisem ülesanne. Prognoositud ja nt suvine kuivus, mis toimus 2013. ja 2018. aastal, on asetanud nii praktika kui ka teaduse „hoiatusvalmidusse“. Taotletakse uute puurkaevude taotlemist ja maanõukogude/lubade andmise eest vastutavatel asutustel tuleb teha tõsiseid otsuseid. Paljudel juhtudel on investeeringud niisutussüsteemidesse kavandatud ja juba tehtud. Vett säilitava mullaharimise uurimisprojektid püüavad paremini ära kasutada looduslikke sademeid. See kajastub ka ELi veepoliitika raamdirektiivis, nõudes veevarude säästvat kasutamist. Selleks et tulevikus oleks võimalik pakkuda kvaliteetseid ja piirkondlikult toodetud tooteid, peab ka puuviljakasvatus nendele muutustele reageerima. Erinevalt põllukultuuridest ja köögiviljakasvatusest on viljapuud nn püsikultuurid, maaharimine on oluliselt erinev. Klimaatilised äärmused, nagu põud, võivad avaldada mõju aastate jooksul. Võimalik on täiendav niisutamine ülerahvastatud või tilgutatud niisutamisega, kuid see nõuab suuri rahalisi vahendeid ja suuri veekoguseid ning see ei ole igas kasvavas piirkonnas teostatav. Põllumajanduslik tootmine konkureerib osaliselt kodumajapidamiste veenõudlusega ja seega üha enam avalikkuse kriitikat. Seetõttu tuleks enne niisutussüsteemidesse investeerimist ära kasutada kõiki looduslike sademete tõhusa kasutamise võimalusi. Kavandatud uurimisprojekti eesmärk ei ole seega käsitleda niisutamise teemat, vaid ennetavaid võimalusi vee tõhusamaks kasutamiseks puuviljakasvatuses, mis võib pikas perspektiivis kaasa tuua keskkonnakergenduse. Selleks et tagada vee tõhus kasutamine puuviljakasvatuse kaudu, kasutatakse erinevaid lähtepunkte, nagu õun kui kõige olulisem kodumaine puuviljakultuur, et uurida, milliseid strateegiaid saab rakendada, et reageerida pikaajalistele kuivadele perioodidele. Projekti raames uuritavad meetmed või strateegiad hõlmavad nii vett säilitavate mullalisandite lisamist kui ka pinnasesse loodusliku huumuse kogunemise edendamist, et parandada mulla kliimat, mullaharimismeetodite uurimist seoses nende mõjuga mulla kliimale ja multšimisprotsesside kasutamist, samuti kasvuregulaatorite rakendamist, et vähendada taimede levimist. Lisaks mulla kliimale avalduvale mõjule hinnatakse uuritud strateegiate mõju põllukultuuride kasvule (kasv, saagikus, kvaliteet), ökoloogilistele (nt materjalide lagunevus) ja majanduslikele parameetritele. Samuti peaksid projekti käigus osalevad praktilised partnerid uuesti ja uuesti hindama väljatöötatud strateegiate praktilist sobivust ning arendusprotsessi tuleks integreerida vastavad rakenduste optimeerimised. Representatiivsete tulemuste saamiseks tehakse projekti osana välikatsed neljas katsekohas, kus sademete hulk on märkimisväärselt erinev. Lisaks klassikalistele vabaõhukatsetele tehakse kaitstud kasvatamisel katseid määratletud veevarustusega, välja arvatud looduslikud sademed. Pärast projekti lõppu on puuviljade ehitamise tava jaoks kättesaadavad praktilised strateegiad vee ennetavaks majandamiseks. Tulemused on kokku võetud ja avaldatud brošüürina. (Estonian)
4 November 2022
0 references
In tempi di cambiamento climatico, quando gli esperti del clima avvertono di eventi meteorologici sempre più irregolari, la gestione ottimale dell'acqua è la sfida attuale e probabilmente più importante per l'intero settore agricolo. La secchezza prevista e, ad esempio, l'estate che si è verificata nel 2013 e nel 2 018 ha messo sia la pratica che la scienza in "preparazione all'allarme". Vengono richiesti nuovi pozzi e i consigli fondiari/autorità di autorizzazione si trovano ad affrontare decisioni serie. In molti casi, gli investimenti nei sistemi di irrigazione sono pianificati e già effettuati. I progetti di ricerca sulla coltivazione del suolo che conservano l'acqua cercano di sfruttare meglio le precipitazioni naturali. Ciò si riflette anche nella direttiva quadro dell'UE sulle acque chiedendo un uso sostenibile delle risorse idriche. Per poter offrire in futuro prodotti di alta qualità e prodotti regionali, anche la coltivazione dei frutti deve rispondere a questi cambiamenti. A differenza della coltivazione dei seminativi e degli ortaggi, le piante da frutto sono le cosiddette colture permanenti, la lavorazione è significativamente diversa. Gli estremi climatici come la siccità possono avere un impatto nel corso degli anni. L'irrigazione supplementare con irrigazione sovraffollata o a goccia è possibile, ma richiede un elevato sforzo di risorse finanziarie e grandi quantità di acqua e non è fattibile in ogni regione in crescita. La produzione agricola è in parte in concorrenza con la domanda di acqua delle famiglie e quindi sempre più nelle critiche pubbliche. Pertanto, prima di investire in sistemi di irrigazione, tutte le possibilità per un uso efficiente delle precipitazioni naturali dovrebbero essere sfruttate. Il progetto di ricerca previsto non è quindi destinato ad affrontare il tema dell'irrigazione, ma con possibilità preventive per un uso più efficiente dell'acqua nella frutticoltura, che può portare a un sollievo ambientale a lungo termine. Al fine di garantire un uso efficiente dell'acqua attraverso la coltivazione dei frutti, diversi punti di partenza, come la mela come la più significativa, coltura domestica, saranno utilizzati per indagare quali strategie possono essere implementate per rispondere a periodi di siccità prolungati. Le misure o le strategie da esaminare nell'ambito del progetto comprendono l'integrazione di additivi per l'immagazzinamento dell'acqua nonché la promozione dell'accumulo naturale di humus nel suolo per migliorare il clima del suolo, l'esame dei metodi di lavorazione del suolo per quanto riguarda i loro effetti sul clima del suolo e l'uso di processi di pacciamatura, nonché l'applicazione di regolatori di crescita con l'obiettivo di ridurre la traspirazione delle piante. Oltre agli effetti sul clima del suolo, le strategie esaminate sono valutate anche per quanto riguarda i loro effetti sulla crescita delle colture (crescita, resa, qualità), ecologica (ad esempio degradabilità dei materiali) ed economica. Anche l'idoneità pratica delle strategie sviluppate dovrebbe essere valutata ancora e ancora dai partner pratici partecipanti durante il progetto e le relative ottimizzazioni delle applicazioni dovrebbero essere integrate nel processo di sviluppo. Al fine di ottenere risultati rappresentativi, le prove sul campo vengono eseguite nell'ambito del progetto in quattro siti di prova con livelli di precipitazione annuale significativamente diversi. Oltre alle classiche prove all'aria aperta, verranno effettuati test in coltivazione protetta con approvvigionamento idrico definito ed escluse le precipitazioni naturali. Al termine del progetto saranno disponibili strategie pratiche per migliorare la gestione preventiva dell'acqua per la pratica della costruzione della frutta. I risultati sono riassunti e pubblicati sotto forma di opuscolo. (Italian)
4 November 2022
0 references
In tempi di cambiamento climatico, quando gli esperti del clima avvertono di eventi meteorologici sempre più irregolari, la gestione ottimale dell'acqua è la sfida attuale e probabilmente più importante per l'intero settore agricolo. La secchezza prevista e, ad esempio, l'estate che si è verificata nel 2013 e nel 2 018 ha messo sia la pratica che la scienza in "preparazione all'allarme". Vengono richiesti nuovi pozzi e i consigli fondiari/autorità di autorizzazione si trovano ad affrontare decisioni serie. In molti casi, gli investimenti nei sistemi di irrigazione sono pianificati e già effettuati. I progetti di ricerca sulla coltivazione del suolo che conservano l'acqua cercano di sfruttare meglio le precipitazioni naturali. Ciò si riflette anche nella direttiva quadro dell'UE sulle acque chiedendo un uso sostenibile delle risorse idriche. Per poter offrire in futuro prodotti di alta qualità e prodotti regionali, anche la coltivazione dei frutti deve rispondere a questi cambiamenti. A differenza della coltivazione dei seminativi e degli ortaggi, le piante da frutto sono le cosiddette colture permanenti, la lavorazione è significativamente diversa. Gli estremi climatici come la siccità possono avere un impatto nel corso degli anni. L'irrigazione supplementare con irrigazione sovraffollata o a goccia è possibile, ma richiede un elevato sforzo di risorse finanziarie e grandi quantità di acqua e non è fattibile in ogni regione in crescita. La produzione agricola è in parte in concorrenza con la domanda di acqua delle famiglie e quindi sempre più nelle critiche pubbliche. Pertanto, prima di investire in sistemi di irrigazione, tutte le possibilità per un uso efficiente delle precipitazioni naturali dovrebbero essere sfruttate. Il progetto di ricerca previsto non è quindi destinato ad affrontare il tema dell'irrigazione, ma con possibilità preventive per un uso più efficiente dell'acqua nella frutticoltura, che può portare a un sollievo ambientale a lungo termine. Al fine di garantire un uso efficiente dell'acqua attraverso la coltivazione dei frutti, diversi punti di partenza, come la mela come la più significativa, coltura domestica, saranno utilizzati per indagare quali strategie possono essere implementate per rispondere a periodi di siccità prolungati. Le misure o le strategie da esaminare nell'ambito del progetto comprendono l'integrazione di additivi per l'immagazzinamento dell'acqua nonché la promozione dell'accumulo naturale di humus nel suolo per migliorare il clima del suolo, l'esame dei metodi di lavorazione del suolo per quanto riguarda i loro effetti sul clima del suolo e l'uso di processi di pacciamatura, nonché l'applicazione di regolatori di crescita con l'obiettivo di ridurre la traspirazione delle piante. Oltre agli effetti sul clima del suolo, le strategie esaminate sono valutate anche per quanto riguarda i loro effetti sulla crescita delle colture (crescita, resa, qualità), ecologica (ad esempio degradabilità dei materiali) ed economica. Anche l'idoneità pratica delle strategie sviluppate dovrebbe essere valutata ancora e ancora dai partner pratici partecipanti durante il progetto e le relative ottimizzazioni delle applicazioni dovrebbero essere integrate nel processo di sviluppo. Al fine di ottenere risultati rappresentativi, le prove sul campo vengono eseguite nell'ambito del progetto in quattro siti di prova con livelli di precipitazione annuale significativamente diversi. Oltre alle classiche prove all'aria aperta, verranno effettuati test in coltivazione protetta con approvvigionamento idrico definito ed escluse le precipitazioni naturali. Al termine del progetto saranno disponibili strategie pratiche per migliorare la gestione preventiva dell'acqua per la pratica della costruzione della frutta. I risultati sono riassunti e pubblicati sotto forma di opuscolo. (Italian)
4 November 2022
0 references
Във времена на изменение на климата, когато експерти по климата предупреждават за все по-нередовни метеорологични явления, оптималното управление на водите е настоящото и вероятно най-важното предизвикателство за целия селскостопански сектор. Прогнозираната и напр. лятната сухота, настъпила през 2013 г. и 2018 г., постави както практиката, така и науката в „предупредителна готовност“. Изискват се нови кладенци и съветите по земите/разрешителните органи са изправени пред сериозни решения. В много случаи се планират и вече са направени инвестиции в напоителни системи. Изследователските проекти в областта на отглеждането на почви, които запазват водата, се опитват да използват по-добре естествените валежи. Това е отразено и в Рамковата директива на ЕС за водите, като призовава за устойчиво използване на водните ресурси. За да могат в бъдеще да предлагат висококачествени и произведени на регионално равнище стоки, отглеждането на плодове също трябва да отговори на тези промени. За разлика от обработваемите и зеленчуковите култури, овощните растения са така наречените трайни насаждения, обработката е значително по-различна. Климатични крайности като суша могат да окажат въздействие в продължение на години. Допълнително напояване с пренаселено или капково напояване е възможно, но изисква големи усилия от финансови ресурси, както и големи количества вода и не е възможно във всеки регион на отглеждане. Селскостопанското производство отчасти се конкурира с търсенето на вода на домакинствата и по този начин все по-често се критикува от обществеността. Ето защо, преди да се инвестира в напоителни системи, следва да се използват всички възможности за ефективно използване на естествените валежи. Следователно планираният изследователски проект не е предназначен да се занимава с темата за напояването, а с превантивни възможности за по-ефективно използване на водата при отглеждането на плодове, което може да доведе до екологично облекчение в дългосрочен план. За да се осигури ефективно използване на водата чрез отглеждане на плодове, ще бъдат използвани различни изходни точки, като например ябълката като най-значимата домашна плодова култура, за да се проучи кои стратегии могат да бъдат приложени, за да се реагира на продължителни сухи периоди. Мерките или стратегиите, които трябва да бъдат разгледани в рамките на проекта, включват включване на почвени добавки за съхранение на вода, както и насърчаване на естественото натрупване на хумус в почвата с цел подобряване на почвения климат, проучване на методите за обработка на почвата по отношение на въздействието им върху почвения климат и използването на процеси на мулчиране, както и прилагането на регулатори на растежа с цел намаляване на транспирацията на растенията. В допълнение към въздействието върху почвения климат, разгледаните стратегии се оценяват и по отношение на тяхното въздействие върху растежа на културите (растеж, добив, качество), екологични (напр. разградимост на материалите) и икономически параметри. Практическата пригодност на разработените стратегии също следва да се оценява отново и отново от участващите практически партньори по време на проекта и съответните оптимизации на приложенията следва да бъдат включени в процеса на разработване. За да се получат представителни резултати, полевите изпитвания се провеждат като част от проекта на четири места за изпитване със значително различни годишни нива на валежи. В допълнение към класическите изпитвания на открито, ще се проведат изпитвания при защитено отглеждане с определено водоснабдяване и с изключение на естествените валежи. След края на проекта ще бъдат на разположение практически стратегии за подобряване на превантивното управление на водите за практиката за изграждане на плодове. Резултатите са обобщени и публикувани под формата на брошура. (Bulgarian)
4 November 2022
0 references
Във времена на изменение на климата, когато експерти по климата предупреждават за все по-нередовни метеорологични явления, оптималното управление на водите е настоящото и вероятно най-важното предизвикателство за целия селскостопански сектор. Прогнозираната и напр. лятната сухота, настъпила през 2013 г. и 2018 г., постави както практиката, така и науката в „предупредителна готовност“. Изискват се нови кладенци и съветите по земите/разрешителните органи са изправени пред сериозни решения. В много случаи се планират и вече са направени инвестиции в напоителни системи. Изследователските проекти в областта на отглеждането на почви, които запазват водата, се опитват да използват по-добре естествените валежи. Това е отразено и в Рамковата директива на ЕС за водите, като призовава за устойчиво използване на водните ресурси. За да могат в бъдеще да предлагат висококачествени и произведени на регионално равнище стоки, отглеждането на плодове също трябва да отговори на тези промени. За разлика от обработваемите и зеленчуковите култури, овощните растения са така наречените трайни насаждения, обработката е значително по-различна. Климатични крайности като суша могат да окажат въздействие в продължение на години. Допълнително напояване с пренаселено или капково напояване е възможно, но изисква големи усилия от финансови ресурси, както и големи количества вода и не е възможно във всеки регион на отглеждане. Селскостопанското производство отчасти се конкурира с търсенето на вода на домакинствата и по този начин все по-често се критикува от обществеността. Ето защо, преди да се инвестира в напоителни системи, следва да се използват всички възможности за ефективно използване на естествените валежи. Следователно планираният изследователски проект не е предназначен да се занимава с темата за напояването, а с превантивни възможности за по-ефективно използване на водата при отглеждането на плодове, което може да доведе до екологично облекчение в дългосрочен план. За да се осигури ефективно използване на водата чрез отглеждане на плодове, ще бъдат използвани различни изходни точки, като например ябълката като най-значимата домашна плодова култура, за да се проучи кои стратегии могат да бъдат приложени, за да се реагира на продължителни сухи периоди. Мерките или стратегиите, които трябва да бъдат разгледани в рамките на проекта, включват включване на почвени добавки за съхранение на вода, както и насърчаване на естественото натрупване на хумус в почвата с цел подобряване на почвения климат, проучване на методите за обработка на почвата по отношение на въздействието им върху почвения климат и използването на процеси на мулчиране, както и прилагането на регулатори на растежа с цел намаляване на транспирацията на растенията. В допълнение към въздействието върху почвения климат, разгледаните стратегии се оценяват и по отношение на тяхното въздействие върху растежа на културите (растеж, добив, качество), екологични (напр. разградимост на материалите) и икономически параметри. Практическата пригодност на разработените стратегии също следва да се оценява отново и отново от участващите практически партньори по време на проекта и съответните оптимизации на приложенията следва да бъдат включени в процеса на разработване. За да се получат представителни резултати, полевите изпитвания се провеждат като част от проекта на четири места за изпитване със значително различни годишни нива на валежи. В допълнение към класическите изпитвания на открито, ще се проведат изпитвания при защитено отглеждане с определено водоснабдяване и с изключение на естествените валежи. След края на проекта ще бъдат на разположение практически стратегии за подобряване на превантивното управление на водите за практиката за изграждане на плодове. Резултатите са обобщени и публикувани под формата на брошура. (Bulgarian)
4 November 2022
0 references
In tijden van klimaatverandering, wanneer klimaatexperts waarschuwen voor steeds onregelmatigere weersomstandigheden, is optimaal waterbeheer de huidige en waarschijnlijk belangrijkste uitdaging voor de hele landbouwsector. De voorspelde en b.v. droogte in de zomer die zich in 2013 en 2018 voordeed, heeft zowel de praktijk als de wetenschap in „alertbereidheid” geplaatst. Er wordt om nieuwe putten gevraagd en de Landraden/Vergunningsautoriteiten worden geconfronteerd met ernstige beslissingen. In veel gevallen zijn investeringen in irrigatiesystemen gepland en al gedaan. Onderzoeksprojecten op het gebied van waterhoudende bodemteelt proberen beter gebruik te maken van natuurlijke regenval. Dit komt ook tot uiting in de EU-kaderrichtlijn water door te pleiten voor een duurzaam gebruik van watervoorraden. Om in de toekomst kwalitatief hoogwaardige en regionaal geproduceerde goederen te kunnen aanbieden, moet de fruitteelt ook op deze veranderingen inspelen. In tegenstelling tot akkerbouw en groenteteelt zijn fruitplanten zogenaamde permanente gewassen, de grondbewerking is aanzienlijk anders. Klimatologische extremen zoals droogte kunnen in de loop van jaren een impact hebben. Extra irrigatie met overbevolkte of druppelirrigatie is mogelijk, maar vereist een hoge inspanning van financiële middelen en grote hoeveelheden water en is niet haalbaar in elke groeiende regio. De landbouwproductie is deels concurrerend met de vraag naar water van huishoudens en daarmee in toenemende mate in publieke kritiek. Daarom moeten, alvorens te investeren in irrigatiesystemen, alle mogelijkheden voor een efficiënt gebruik van natuurlijke regenval worden benut. Het geplande onderzoeksproject is dus niet bedoeld om het onderwerp irrigatie aan te pakken, maar met preventieve mogelijkheden voor een efficiënter watergebruik in fruitteelt, wat op lange termijn tot milieuverlichting kan leiden. Om een efficiënt gebruik van water door fruitteelt te waarborgen, zullen verschillende uitgangspunten worden gebruikt, zoals appel als het belangrijkste, huishoudelijke fruitgewas, om te onderzoeken welke strategieën kunnen worden geïmplementeerd om te reageren op langdurige droge perioden. De maatregelen of strategieën die in het kader van het project moeten worden onderzocht, omvatten onder meer de opname van waterhoudende bodemadditieven en de bevordering van natuurlijke humusopbouw in de bodem om het bodemklimaat te verbeteren, het onderzoek van bodembewerkingsmethoden met betrekking tot hun effecten op het bodemklimaat en het gebruik van mulchingprocessen, alsmede de toepassing van groeiregulatoren met het oog op het verminderen van de transpiratie van planten. Naast de effecten op het bodemklimaat worden de onderzochte strategieën ook geëvalueerd met betrekking tot de effecten ervan op de groei van gewassen (groei, opbrengst, kwaliteit), ecologische (bv. afbreekbaarheid van materialen) en economische parameters. De praktische geschiktheid van de ontwikkelde strategieën moet ook steeds opnieuw worden geëvalueerd door de deelnemende praktische partners tijdens het project en de bijbehorende optimalisaties van de toepassing moeten in het ontwikkelingsproces worden geïntegreerd. Om representatieve resultaten te verkrijgen, worden de veldtests uitgevoerd als onderdeel van het project op vier testlocaties met aanzienlijk verschillende jaarlijkse neerslagniveaus. Naast de klassieke openluchtproeven zullen tests in beschermde teelt met gedefinieerde watertoevoer en met uitzondering van natuurlijke neerslag worden uitgevoerd. Na afloop van het project zullen praktische strategieën voor verbeterd, preventief waterbeheer beschikbaar zijn voor de fruitbouwpraktijk. De resultaten worden samengevat en gepubliceerd in de vorm van een brochure. (Dutch)
4 November 2022
0 references
In tijden van klimaatverandering, wanneer klimaatexperts waarschuwen voor steeds onregelmatigere weersomstandigheden, is optimaal waterbeheer de huidige en waarschijnlijk belangrijkste uitdaging voor de hele landbouwsector. De voorspelde en b.v. droogte in de zomer die zich in 2013 en 2018 voordeed, heeft zowel de praktijk als de wetenschap in „alertbereidheid” geplaatst. Er wordt om nieuwe putten gevraagd en de Landraden/Vergunningsautoriteiten worden geconfronteerd met ernstige beslissingen. In veel gevallen zijn investeringen in irrigatiesystemen gepland en al gedaan. Onderzoeksprojecten op het gebied van waterhoudende bodemteelt proberen beter gebruik te maken van natuurlijke regenval. Dit komt ook tot uiting in de EU-kaderrichtlijn water door te pleiten voor een duurzaam gebruik van watervoorraden. Om in de toekomst kwalitatief hoogwaardige en regionaal geproduceerde goederen te kunnen aanbieden, moet de fruitteelt ook op deze veranderingen inspelen. In tegenstelling tot akkerbouw en groenteteelt zijn fruitplanten zogenaamde permanente gewassen, de grondbewerking is aanzienlijk anders. Klimatologische extremen zoals droogte kunnen in de loop van jaren een impact hebben. Extra irrigatie met overbevolkte of druppelirrigatie is mogelijk, maar vereist een hoge inspanning van financiële middelen en grote hoeveelheden water en is niet haalbaar in elke groeiende regio. De landbouwproductie is deels concurrerend met de vraag naar water van huishoudens en daarmee in toenemende mate in publieke kritiek. Daarom moeten, alvorens te investeren in irrigatiesystemen, alle mogelijkheden voor een efficiënt gebruik van natuurlijke regenval worden benut. Het geplande onderzoeksproject is dus niet bedoeld om het onderwerp irrigatie aan te pakken, maar met preventieve mogelijkheden voor een efficiënter watergebruik in fruitteelt, wat op lange termijn tot milieuverlichting kan leiden. Om een efficiënt gebruik van water door fruitteelt te waarborgen, zullen verschillende uitgangspunten worden gebruikt, zoals appel als het belangrijkste, huishoudelijke fruitgewas, om te onderzoeken welke strategieën kunnen worden geïmplementeerd om te reageren op langdurige droge perioden. De maatregelen of strategieën die in het kader van het project moeten worden onderzocht, omvatten onder meer de opname van waterhoudende bodemadditieven en de bevordering van natuurlijke humusopbouw in de bodem om het bodemklimaat te verbeteren, het onderzoek van bodembewerkingsmethoden met betrekking tot hun effecten op het bodemklimaat en het gebruik van mulchingprocessen, alsmede de toepassing van groeiregulatoren met het oog op het verminderen van de transpiratie van planten. Naast de effecten op het bodemklimaat worden de onderzochte strategieën ook geëvalueerd met betrekking tot de effecten ervan op de groei van gewassen (groei, opbrengst, kwaliteit), ecologische (bv. afbreekbaarheid van materialen) en economische parameters. De praktische geschiktheid van de ontwikkelde strategieën moet ook steeds opnieuw worden geëvalueerd door de deelnemende praktische partners tijdens het project en de bijbehorende optimalisaties van de toepassing moeten in het ontwikkelingsproces worden geïntegreerd. Om representatieve resultaten te verkrijgen, worden de veldtests uitgevoerd als onderdeel van het project op vier testlocaties met aanzienlijk verschillende jaarlijkse neerslagniveaus. Naast de klassieke openluchtproeven zullen tests in beschermde teelt met gedefinieerde watertoevoer en met uitzondering van natuurlijke neerslag worden uitgevoerd. Na afloop van het project zullen praktische strategieën voor verbeterd, preventief waterbeheer beschikbaar zijn voor de fruitbouwpraktijk. De resultaten worden samengevat en gepubliceerd in de vorm van een brochure. (Dutch)
4 November 2022
0 references
En tiempos de cambio climático, cuando los expertos en clima advierten de eventos climáticos cada vez más irregulares, la gestión óptima del agua es el desafío actual y probablemente más importante para todo el sector agrícola. La sequedad prevista y, por ejemplo, la sequedad veraniega que ocurrió en 2013 y 2 018 ha puesto tanto la práctica como la ciencia en «preparación de alerta». Se solicitan nuevos pozos y los Consejos de Tierras/autorizaciones se enfrentan a decisiones serias. En muchos casos, las inversiones en sistemas de riego se planifican y ya se realizan. Los proyectos de investigación sobre el cultivo del suelo que preserva el agua tratan de hacer un mejor uso de las precipitaciones naturales. Esto también se refleja en la Directiva marco sobre el agua de la UE al pedir un uso sostenible de los recursos hídricos. Para poder ofrecer productos de alta calidad y producidos regionalmente en el futuro, el cultivo de fruta también debe responder a estos cambios. A diferencia del cultivo herbáceo y vegetal, las plantas frutales son los llamados cultivos permanentes, la labranza es significativamente diferente. Los extremos climáticos como la sequía pueden tener un impacto a lo largo de los años. El riego adicional con sobrepoblación o riego por goteo es posible, pero requiere un alto esfuerzo de recursos financieros, así como grandes cantidades de agua y no es factible en todas las regiones en crecimiento. La producción agrícola está en parte en competencia con la demanda de agua de los hogares y, por lo tanto, cada vez más en las críticas públicas. Por lo tanto, antes de invertir en sistemas de riego, deben explotarse todas las posibilidades de uso eficiente de las precipitaciones naturales. Por lo tanto, el proyecto de investigación previsto no pretende abordar el tema del riego, sino las posibilidades preventivas para un uso más eficiente del agua en el cultivo de frutas, lo que puede conducir a un alivio ambiental a largo plazo. Con el fin de garantizar un uso eficiente del agua a través del cultivo de frutas, se utilizarán varios puntos de partida, como la manzana como el cultivo frutal doméstico más significativo, para investigar qué estrategias se pueden implementar para responder a períodos secos prolongados. Las medidas o estrategias que se examinarán en el marco del proyecto incluyen la incorporación de aditivos del suelo para almacenar agua, así como la promoción de la acumulación de humus natural en el suelo para mejorar el clima del suelo, el examen de los métodos de labranza del suelo con respecto a sus efectos en el clima del suelo y el uso de procesos de acolchado, así como la aplicación de reguladores de crecimiento con el objetivo de reducir la transpiración de las plantas. Además de los efectos sobre el clima del suelo, las estrategias examinadas también se evalúan con respecto a sus efectos en el crecimiento de los cultivos (crecimiento, rendimiento, calidad), ecológicos (por ejemplo, degradabilidad de los materiales) y parámetros económicos. La idoneidad práctica de las estrategias desarrolladas también debe ser evaluada una y otra vez por los socios prácticos participantes durante el proyecto y las optimizaciones de aplicaciones correspondientes deben integrarse en el proceso de desarrollo. Con el fin de obtener resultados representativos, las pruebas de campo se llevan a cabo como parte del proyecto en cuatro sitios de prueba con niveles de precipitación anuales significativamente diferentes. Además de las clásicas pruebas al aire libre, se realizarán pruebas en cultivo protegido con suministro de agua definido y excluyendo la precipitación natural. Una vez finalizado el proyecto, se dispondrá de estrategias prácticas para mejorar la gestión preventiva del agua para la práctica de la construcción de fruta. Los resultados se resumen y publican en forma de folleto. (Spanish)
4 November 2022
0 references
En tiempos de cambio climático, cuando los expertos en clima advierten de eventos climáticos cada vez más irregulares, la gestión óptima del agua es el desafío actual y probablemente más importante para todo el sector agrícola. La sequedad prevista y, por ejemplo, la sequedad veraniega que ocurrió en 2013 y 2 018 ha puesto tanto la práctica como la ciencia en «preparación de alerta». Se solicitan nuevos pozos y los Consejos de Tierras/autorizaciones se enfrentan a decisiones serias. En muchos casos, las inversiones en sistemas de riego se planifican y ya se realizan. Los proyectos de investigación sobre el cultivo del suelo que preserva el agua tratan de hacer un mejor uso de las precipitaciones naturales. Esto también se refleja en la Directiva marco sobre el agua de la UE al pedir un uso sostenible de los recursos hídricos. Para poder ofrecer productos de alta calidad y producidos regionalmente en el futuro, el cultivo de fruta también debe responder a estos cambios. A diferencia del cultivo herbáceo y vegetal, las plantas frutales son los llamados cultivos permanentes, la labranza es significativamente diferente. Los extremos climáticos como la sequía pueden tener un impacto a lo largo de los años. El riego adicional con sobrepoblación o riego por goteo es posible, pero requiere un alto esfuerzo de recursos financieros, así como grandes cantidades de agua y no es factible en todas las regiones en crecimiento. La producción agrícola está en parte en competencia con la demanda de agua de los hogares y, por lo tanto, cada vez más en las críticas públicas. Por lo tanto, antes de invertir en sistemas de riego, deben explotarse todas las posibilidades de uso eficiente de las precipitaciones naturales. Por lo tanto, el proyecto de investigación previsto no pretende abordar el tema del riego, sino las posibilidades preventivas para un uso más eficiente del agua en el cultivo de frutas, lo que puede conducir a un alivio ambiental a largo plazo. Con el fin de garantizar un uso eficiente del agua a través del cultivo de frutas, se utilizarán varios puntos de partida, como la manzana como el cultivo frutal doméstico más significativo, para investigar qué estrategias se pueden implementar para responder a períodos secos prolongados. Las medidas o estrategias que se examinarán en el marco del proyecto incluyen la incorporación de aditivos del suelo para almacenar agua, así como la promoción de la acumulación de humus natural en el suelo para mejorar el clima del suelo, el examen de los métodos de labranza del suelo con respecto a sus efectos en el clima del suelo y el uso de procesos de acolchado, así como la aplicación de reguladores de crecimiento con el objetivo de reducir la transpiración de las plantas. Además de los efectos sobre el clima del suelo, las estrategias examinadas también se evalúan con respecto a sus efectos en el crecimiento de los cultivos (crecimiento, rendimiento, calidad), ecológicos (por ejemplo, degradabilidad de los materiales) y parámetros económicos. La idoneidad práctica de las estrategias desarrolladas también debe ser evaluada una y otra vez por los socios prácticos participantes durante el proyecto y las optimizaciones de aplicaciones correspondientes deben integrarse en el proceso de desarrollo. Con el fin de obtener resultados representativos, las pruebas de campo se llevan a cabo como parte del proyecto en cuatro sitios de prueba con niveles de precipitación anuales significativamente diferentes. Además de las clásicas pruebas al aire libre, se realizarán pruebas en cultivo protegido con suministro de agua definido y excluyendo la precipitación natural. Una vez finalizado el proyecto, se dispondrá de estrategias prácticas para mejorar la gestión preventiva del agua para la práctica de la construcción de fruta. Los resultados se resumen y publican en forma de folleto. (Spanish)
4 November 2022
0 references
In aimsir an athraithe aeráide, nuair a thugann saineolaithe aeráide rabhadh faoi eachtraí aimsire atá ag éirí níos neamhrialta, is é an bainistiú uisce is fearr an dúshlán atá ann faoi láthair agus is dócha is tábhachtaí don earnáil talmhaíochta ar fad. Leis an tuar agus m.sh. triomacht an tsamhraidh a tharla in 2013 agus 2018 tá cleachtas agus eolaíocht araon curtha i “ullmhacht foláirimh”. Iarrtar toibreacha nua agus tá cinntí tromchúiseacha os comhair na gComhairlí Talún/na n-údarás údarúcháin. In a lán cásanna, tá infheistíochtaí i gcórais uiscithe pleanáilte agus déanta cheana féin. Déanann tionscadail taighde ar shaothrú ithreach a chaomhnú níos fearr úsáid níos fearr a bhaint as báisteach nádúrtha. Léirítear é sin freisin i gCreat-Treoir Uisce an AE trí úsáid inbhuanaithe acmhainní uisce a éileamh. D’fhonn a bheith in ann earraí ardcháilíochta a tháirgtear go réigiúnach a thairiscint amach anseo, ní mór do shaothrú torthaí freagairt do na hathruithe sin freisin. I gcodarsnacht le saothrú arúil agus glasraí, is barra buana iad plandaí torthaí, tá an curaíocht an-difriúil. D’fhéadfadh tionchar a bheith ag foircinn aeráide amhail triomach thar na blianta. Is féidir uisciú breise a dhéanamh le huisciú plódaithe nó silte, ach tá gá le hiarracht ard acmhainní airgeadais chomh maith le méideanna móra uisce agus níl sé indéanta i ngach réigiún atá ag fás. Tá an táirgeadh talmhaíochta in iomaíocht go páirteach le héileamh na dteaghlach ar uisce agus, dá bhrí sin, tá méadú ag teacht ar cháineadh poiblí. Dá bhrí sin, sula ndéantar infheistíocht i gcórais uiscithe, ba cheart leas a bhaint as na féidearthachtaí go léir chun báisteach nádúrtha a úsáid go héifeachtúil. Dá bhrí sin, níl sé i gceist leis an tionscadal taighde atá beartaithe déileáil le topaic an uiscithe, ach tá féidearthachtaí coisctheacha ann le haghaidh úsáid uisce níos éifeachtúla i bhfás torthaí, rud a d’fhéadfadh faoiseamh comhshaoil a bheith mar thoradh air san fhadtéarma. D’fhonn a áirithiú go mbainfear úsáid éifeachtach as uisce trí shaothrú torthaí, úsáidfear túsphointí éagsúla, amhail úll mar an barr torthaí baile is suntasaí, chun imscrúdú a dhéanamh ar na straitéisí is féidir a chur chun feidhme chun freagairt do thréimhsí fada tirime. Áirítear ar na bearta nó ar na straitéisí atá le scrúdú laistigh de chreat an tionscadail breiseáin ithreach a dhéanann stóráil uisce a ionchorprú chomh maith le méadú humus nádúrtha a chur chun cinn san ithir chun feabhas a chur ar aeráid na hithreach, scrúdú a dhéanamh ar mhodhanna curaíochta ithreach maidir lena n-éifeachtaí ar aeráid na hithreach agus próisis mhóta a úsáid, chomh maith le rialtóirí fáis a chur i bhfeidhm d’fhonn transpirationú plandaí a laghdú. Chomh maith leis na héifeachtaí ar aeráid na hithreach, déantar na straitéisí a scrúdaíodh a mheas freisin maidir lena n-éifeachtaí ar fhás barr (fás, táirgeacht, cáilíocht), éiceolaíocht (e.g. díghrádaitheacht ábhar) agus paraiméadair eacnamaíocha. Ba cheart do na comhpháirtithe praiticiúla rannpháirteacha measúnú a dhéanamh arís agus arís eile ar oiriúnacht phraiticiúil na straitéisí forbartha le linn an tionscadail agus ba cheart barrfheabhsuithe feidhmchláir chomhfhreagracha a chomhtháthú sa phróiseas forbartha. Chun torthaí ionadaíocha a fháil, déantar na tástálacha allamuigh mar chuid den tionscadal ag ceithre shuíomh tástála ag a bhfuil leibhéil frasaíochta bhliantúla atá an-difriúil. Chomh maith leis na trialacha clasaiceacha faoin aer, déanfar tástálacha i saothrú cosanta le soláthar uisce sainithe agus gan deascadh nádúrtha a áireamh. Tar éis dheireadh an tionscadail, beidh straitéisí praiticiúla maidir le feabhas a chur ar bhainistiú uisce coisctheach ar fáil don chleachtas tógála torthaí. Déantar achoimre ar na torthaí agus foilsítear iad i bhfoirm bróisiúir. (Irish)
4 November 2022
0 references
In aimsir an athraithe aeráide, nuair a thugann saineolaithe aeráide rabhadh faoi eachtraí aimsire atá ag éirí níos neamhrialta, is é an bainistiú uisce is fearr an dúshlán atá ann faoi láthair agus is dócha is tábhachtaí don earnáil talmhaíochta ar fad. Leis an tuar agus m.sh. triomacht an tsamhraidh a tharla in 2013 agus 2018 tá cleachtas agus eolaíocht araon curtha i “ullmhacht foláirimh”. Iarrtar toibreacha nua agus tá cinntí tromchúiseacha os comhair na gComhairlí Talún/na n-údarás údarúcháin. In a lán cásanna, tá infheistíochtaí i gcórais uiscithe pleanáilte agus déanta cheana féin. Déanann tionscadail taighde ar shaothrú ithreach a chaomhnú níos fearr úsáid níos fearr a bhaint as báisteach nádúrtha. Léirítear é sin freisin i gCreat-Treoir Uisce an AE trí úsáid inbhuanaithe acmhainní uisce a éileamh. D’fhonn a bheith in ann earraí ardcháilíochta a tháirgtear go réigiúnach a thairiscint amach anseo, ní mór do shaothrú torthaí freagairt do na hathruithe sin freisin. I gcodarsnacht le saothrú arúil agus glasraí, is barra buana iad plandaí torthaí, tá an curaíocht an-difriúil. D’fhéadfadh tionchar a bheith ag foircinn aeráide amhail triomach thar na blianta. Is féidir uisciú breise a dhéanamh le huisciú plódaithe nó silte, ach tá gá le hiarracht ard acmhainní airgeadais chomh maith le méideanna móra uisce agus níl sé indéanta i ngach réigiún atá ag fás. Tá an táirgeadh talmhaíochta in iomaíocht go páirteach le héileamh na dteaghlach ar uisce agus, dá bhrí sin, tá méadú ag teacht ar cháineadh poiblí. Dá bhrí sin, sula ndéantar infheistíocht i gcórais uiscithe, ba cheart leas a bhaint as na féidearthachtaí go léir chun báisteach nádúrtha a úsáid go héifeachtúil. Dá bhrí sin, níl sé i gceist leis an tionscadal taighde atá beartaithe déileáil le topaic an uiscithe, ach tá féidearthachtaí coisctheacha ann le haghaidh úsáid uisce níos éifeachtúla i bhfás torthaí, rud a d’fhéadfadh faoiseamh comhshaoil a bheith mar thoradh air san fhadtéarma. D’fhonn a áirithiú go mbainfear úsáid éifeachtach as uisce trí shaothrú torthaí, úsáidfear túsphointí éagsúla, amhail úll mar an barr torthaí baile is suntasaí, chun imscrúdú a dhéanamh ar na straitéisí is féidir a chur chun feidhme chun freagairt do thréimhsí fada tirime. Áirítear ar na bearta nó ar na straitéisí atá le scrúdú laistigh de chreat an tionscadail breiseáin ithreach a dhéanann stóráil uisce a ionchorprú chomh maith le méadú humus nádúrtha a chur chun cinn san ithir chun feabhas a chur ar aeráid na hithreach, scrúdú a dhéanamh ar mhodhanna curaíochta ithreach maidir lena n-éifeachtaí ar aeráid na hithreach agus próisis mhóta a úsáid, chomh maith le rialtóirí fáis a chur i bhfeidhm d’fhonn transpirationú plandaí a laghdú. Chomh maith leis na héifeachtaí ar aeráid na hithreach, déantar na straitéisí a scrúdaíodh a mheas freisin maidir lena n-éifeachtaí ar fhás barr (fás, táirgeacht, cáilíocht), éiceolaíocht (e.g. díghrádaitheacht ábhar) agus paraiméadair eacnamaíocha. Ba cheart do na comhpháirtithe praiticiúla rannpháirteacha measúnú a dhéanamh arís agus arís eile ar oiriúnacht phraiticiúil na straitéisí forbartha le linn an tionscadail agus ba cheart barrfheabhsuithe feidhmchláir chomhfhreagracha a chomhtháthú sa phróiseas forbartha. Chun torthaí ionadaíocha a fháil, déantar na tástálacha allamuigh mar chuid den tionscadal ag ceithre shuíomh tástála ag a bhfuil leibhéil frasaíochta bhliantúla atá an-difriúil. Chomh maith leis na trialacha clasaiceacha faoin aer, déanfar tástálacha i saothrú cosanta le soláthar uisce sainithe agus gan deascadh nádúrtha a áireamh. Tar éis dheireadh an tionscadail, beidh straitéisí praiticiúla maidir le feabhas a chur ar bhainistiú uisce coisctheach ar fáil don chleachtas tógála torthaí. Déantar achoimre ar na torthaí agus foilsítear iad i bhfoirm bróisiúir. (Irish)
4 November 2022
0 references
Σε περιόδους κλιματικής αλλαγής, όταν οι ειδικοί για το κλίμα προειδοποιούν για όλο και πιο ακανόνιστα καιρικά φαινόμενα, η βέλτιστη διαχείριση των υδάτων είναι η τρέχουσα και ίσως η σημαντικότερη πρόκληση για ολόκληρο τον γεωργικό τομέα. Η προβλεπόμενη και π.χ. θερινή ξηρότητα που σημειώθηκε το 2013 και το 2018 έχει θέσει τόσο την πρακτική όσο και την επιστήμη σε ετοιμότητα προειδοποίησης. Ζητούνται νέα φρέατα και τα κτηματομεσιτικά συμβούλια/οι αρχές αδειοδότησης αντιμετωπίζουν σοβαρές αποφάσεις. Σε πολλές περιπτώσεις, προγραμματίζονται και πραγματοποιούνται ήδη επενδύσεις σε αρδευτικά συστήματα. Τα ερευνητικά έργα σχετικά με την καλλιέργεια εδάφους που συντηρεί το νερό προσπαθούν να αξιοποιήσουν καλύτερα τις φυσικές βροχοπτώσεις. Αυτό αντικατοπτρίζεται επίσης στην οδηγία πλαίσιο της ΕΕ για τα ύδατα, ζητώντας τη βιώσιμη χρήση των υδάτινων πόρων. Για να είναι σε θέση να προσφέρει προϊόντα υψηλής ποιότητας και τοπικής παραγωγής στο μέλλον, η καλλιέργεια φρούτων πρέπει επίσης να ανταποκρίνεται σε αυτές τις αλλαγές. Σε αντίθεση με την καλλιέργεια αροτραίων και κηπευτικών, τα οπωροφόρα φυτά είναι οι λεγόμενες μόνιμες καλλιέργειες, το όργωμα είναι σημαντικά διαφορετικό. Τα ακραία κλιματικά φαινόμενα, όπως η ξηρασία, μπορεί να έχουν αντίκτυπο με την πάροδο των ετών. Επιπλέον άρδευση με υπερπλήρωση ή στάγδην άρδευση είναι δυνατή, αλλά απαιτεί υψηλή προσπάθεια οικονομικών πόρων καθώς και μεγάλες ποσότητες νερού και δεν είναι εφικτή σε κάθε αναπτυσσόμενη περιοχή. Η γεωργική παραγωγή βρίσκεται εν μέρει σε ανταγωνισμό με τη ζήτηση νερού των νοικοκυριών και, ως εκ τούτου, δέχεται ολοένα και περισσότερο κριτική από το κοινό. Ως εκ τούτου, πριν από την επένδυση σε αρδευτικά συστήματα, θα πρέπει να αξιοποιηθούν όλες οι δυνατότητες αποδοτικής χρήσης των φυσικών βροχοπτώσεων. Ως εκ τούτου, το σχεδιαζόμενο ερευνητικό έργο δεν προορίζεται να ασχοληθεί με το θέμα της άρδευσης, αλλά με προληπτικές δυνατότητες για αποτελεσματικότερη χρήση του νερού στην καλλιέργεια φρούτων, γεγονός που μπορεί να οδηγήσει σε περιβαλλοντική ανακούφιση μακροπρόθεσμα. Προκειμένου να διασφαλιστεί η αποτελεσματική χρήση του νερού μέσω της καλλιέργειας φρούτων, θα χρησιμοποιηθούν διάφορα σημεία εκκίνησης, όπως το μήλο ως η σημαντικότερη εγχώρια καλλιέργεια φρούτων, για να διερευνηθούν οι στρατηγικές που μπορούν να εφαρμοστούν για την αντιμετώπιση παρατεταμένων ξηρών περιόδων. Τα μέτρα ή οι στρατηγικές που πρέπει να εξετασθούν στο πλαίσιο του έργου περιλαμβάνουν την ενσωμάτωση προσθέτων εδάφους αποθήκευσης νερού καθώς και την προώθηση της συσσώρευσης φυσικού χούμου στο έδαφος για τη βελτίωση του κλίματος του εδάφους, την εξέταση των μεθόδων άροσης του εδάφους όσον αφορά τις επιπτώσεις τους στο κλίμα του εδάφους και τη χρήση διεργασιών εδαφοκάλυψης, καθώς και την εφαρμογή ρυθμιστών ανάπτυξης με στόχο τη μείωση της διαπνοής των φυτών. Εκτός από τις επιπτώσεις στο κλίμα του εδάφους, οι εξεταζόμενες στρατηγικές αξιολογούνται επίσης όσον αφορά τις επιπτώσεις τους στην ανάπτυξη των καλλιεργειών (ανάπτυξη, απόδοση, ποιότητα), την οικολογική (π.χ. αποικοδομησιμότητα των υλικών) και τις οικονομικές παραμέτρους. Η πρακτική καταλληλότητα των αναπτυγμένων στρατηγικών θα πρέπει επίσης να αξιολογείται ξανά και ξανά από τους συμμετέχοντες πρακτικούς εταίρους κατά τη διάρκεια του έργου και οι αντίστοιχες βελτιστοποιήσεις εφαρμογών θα πρέπει να ενσωματωθούν στη διαδικασία ανάπτυξης. Για την επίτευξη αντιπροσωπευτικών αποτελεσμάτων, οι επιτόπιες δοκιμές διεξάγονται στο πλαίσιο του έργου σε τέσσερις χώρους δοκιμών με σημαντικά διαφορετικά ετήσια επίπεδα βροχοπτώσεων. Εκτός από τις κλασικές υπαίθριες δοκιμές, θα διεξαχθούν δοκιμές σε προστατευόμενη καλλιέργεια με καθορισμένη παροχή νερού και με εξαίρεση τις φυσικές κατακρημνίσεις. Μετά το τέλος του έργου, θα είναι διαθέσιμες πρακτικές στρατηγικές για τη βελτίωση της προληπτικής διαχείρισης των υδάτων για την πρακτική της οικοδόμησης φρούτων. Τα αποτελέσματα συνοψίζονται και δημοσιεύονται με τη μορφή φυλλαδίου. (Greek)
4 November 2022
0 references
Σε περιόδους κλιματικής αλλαγής, όταν οι ειδικοί για το κλίμα προειδοποιούν για όλο και πιο ακανόνιστα καιρικά φαινόμενα, η βέλτιστη διαχείριση των υδάτων είναι η τρέχουσα και ίσως η σημαντικότερη πρόκληση για ολόκληρο τον γεωργικό τομέα. Η προβλεπόμενη και π.χ. θερινή ξηρότητα που σημειώθηκε το 2013 και το 2018 έχει θέσει τόσο την πρακτική όσο και την επιστήμη σε ετοιμότητα προειδοποίησης. Ζητούνται νέα φρέατα και τα κτηματομεσιτικά συμβούλια/οι αρχές αδειοδότησης αντιμετωπίζουν σοβαρές αποφάσεις. Σε πολλές περιπτώσεις, προγραμματίζονται και πραγματοποιούνται ήδη επενδύσεις σε αρδευτικά συστήματα. Τα ερευνητικά έργα σχετικά με την καλλιέργεια εδάφους που συντηρεί το νερό προσπαθούν να αξιοποιήσουν καλύτερα τις φυσικές βροχοπτώσεις. Αυτό αντικατοπτρίζεται επίσης στην οδηγία πλαίσιο της ΕΕ για τα ύδατα, ζητώντας τη βιώσιμη χρήση των υδάτινων πόρων. Για να είναι σε θέση να προσφέρει προϊόντα υψηλής ποιότητας και τοπικής παραγωγής στο μέλλον, η καλλιέργεια φρούτων πρέπει επίσης να ανταποκρίνεται σε αυτές τις αλλαγές. Σε αντίθεση με την καλλιέργεια αροτραίων και κηπευτικών, τα οπωροφόρα φυτά είναι οι λεγόμενες μόνιμες καλλιέργειες, το όργωμα είναι σημαντικά διαφορετικό. Τα ακραία κλιματικά φαινόμενα, όπως η ξηρασία, μπορεί να έχουν αντίκτυπο με την πάροδο των ετών. Επιπλέον άρδευση με υπερπλήρωση ή στάγδην άρδευση είναι δυνατή, αλλά απαιτεί υψηλή προσπάθεια οικονομικών πόρων καθώς και μεγάλες ποσότητες νερού και δεν είναι εφικτή σε κάθε αναπτυσσόμενη περιοχή. Η γεωργική παραγωγή βρίσκεται εν μέρει σε ανταγωνισμό με τη ζήτηση νερού των νοικοκυριών και, ως εκ τούτου, δέχεται ολοένα και περισσότερο κριτική από το κοινό. Ως εκ τούτου, πριν από την επένδυση σε αρδευτικά συστήματα, θα πρέπει να αξιοποιηθούν όλες οι δυνατότητες αποδοτικής χρήσης των φυσικών βροχοπτώσεων. Ως εκ τούτου, το σχεδιαζόμενο ερευνητικό έργο δεν προορίζεται να ασχοληθεί με το θέμα της άρδευσης, αλλά με προληπτικές δυνατότητες για αποτελεσματικότερη χρήση του νερού στην καλλιέργεια φρούτων, γεγονός που μπορεί να οδηγήσει σε περιβαλλοντική ανακούφιση μακροπρόθεσμα. Προκειμένου να διασφαλιστεί η αποτελεσματική χρήση του νερού μέσω της καλλιέργειας φρούτων, θα χρησιμοποιηθούν διάφορα σημεία εκκίνησης, όπως το μήλο ως η σημαντικότερη εγχώρια καλλιέργεια φρούτων, για να διερευνηθούν οι στρατηγικές που μπορούν να εφαρμοστούν για την αντιμετώπιση παρατεταμένων ξηρών περιόδων. Τα μέτρα ή οι στρατηγικές που πρέπει να εξετασθούν στο πλαίσιο του έργου περιλαμβάνουν την ενσωμάτωση προσθέτων εδάφους αποθήκευσης νερού καθώς και την προώθηση της συσσώρευσης φυσικού χούμου στο έδαφος για τη βελτίωση του κλίματος του εδάφους, την εξέταση των μεθόδων άροσης του εδάφους όσον αφορά τις επιπτώσεις τους στο κλίμα του εδάφους και τη χρήση διεργασιών εδαφοκάλυψης, καθώς και την εφαρμογή ρυθμιστών ανάπτυξης με στόχο τη μείωση της διαπνοής των φυτών. Εκτός από τις επιπτώσεις στο κλίμα του εδάφους, οι εξεταζόμενες στρατηγικές αξιολογούνται επίσης όσον αφορά τις επιπτώσεις τους στην ανάπτυξη των καλλιεργειών (ανάπτυξη, απόδοση, ποιότητα), την οικολογική (π.χ. αποικοδομησιμότητα των υλικών) και τις οικονομικές παραμέτρους. Η πρακτική καταλληλότητα των αναπτυγμένων στρατηγικών θα πρέπει επίσης να αξιολογείται ξανά και ξανά από τους συμμετέχοντες πρακτικούς εταίρους κατά τη διάρκεια του έργου και οι αντίστοιχες βελτιστοποιήσεις εφαρμογών θα πρέπει να ενσωματωθούν στη διαδικασία ανάπτυξης. Για την επίτευξη αντιπροσωπευτικών αποτελεσμάτων, οι επιτόπιες δοκιμές διεξάγονται στο πλαίσιο του έργου σε τέσσερις χώρους δοκιμών με σημαντικά διαφορετικά ετήσια επίπεδα βροχοπτώσεων. Εκτός από τις κλασικές υπαίθριες δοκιμές, θα διεξαχθούν δοκιμές σε προστατευόμενη καλλιέργεια με καθορισμένη παροχή νερού και με εξαίρεση τις φυσικές κατακρημνίσεις. Μετά το τέλος του έργου, θα είναι διαθέσιμες πρακτικές στρατηγικές για τη βελτίωση της προληπτικής διαχείρισης των υδάτων για την πρακτική της οικοδόμησης φρούτων. Τα αποτελέσματα συνοψίζονται και δημοσιεύονται με τη μορφή φυλλαδίου. (Greek)
4 November 2022
0 references
V času podnebnih sprememb, ko podnebni strokovnjaki opozarjajo na vse bolj nepravilne vremenske pojave, je optimalno gospodarjenje z vodami sedanji in verjetno najpomembnejši izziv za celoten kmetijski sektor. Napovedana in npr. poletna suhost, do katere je prišlo v letih 2013 in 2018, je tako prakso kot znanost postavila v „pripravljenost za opozarjanje“. Zahteva se nova vrtina in deželni svet/organi za izdajo dovoljenj se soočajo z resnimi odločitvami. V mnogih primerih so naložbe v namakalne sisteme načrtovane in že izvedene. Raziskovalni projekti o gojenju tal, ki ohranja vodo, poskušajo bolje izkoristiti naravne padavine. To se odraža tudi v okvirni direktivi EU o vodah s pozivom k trajnostni rabi vodnih virov. Da bi lahko v prihodnosti ponudili visokokakovostne in regionalno pridelane dobrine, se mora na te spremembe odzvati tudi pridelava sadja. V nasprotju z gojenjem poljščin in zelenjave so sadne rastline tako imenovani trajni nasadi, obdelava tal je bistveno drugačna. Podnebne ekstreme, kot je suša, lahko vplivajo na več let. Dodatno namakanje s prenatrpanim ali kapljičnim namakanjem je možno, vendar zahteva veliko finančnih sredstev in velike količine vode in ni izvedljivo v vsaki rastoči regiji. Kmetijska proizvodnja je delno v konkurenci s povpraševanjem po vodi v gospodinjstvih in zato vse bolj v javni kritiki. Zato je treba pred vlaganjem v namakalne sisteme izkoristiti vse možnosti za učinkovito uporabo naravnih padavin. Načrtovani raziskovalni projekt torej ni namenjen reševanju vprašanja namakanja, temveč preventivnim možnostim za učinkovitejšo rabo vode pri pridelavi sadja, kar lahko dolgoročno privede do okoljske olajšave. Da bi zagotovili učinkovito rabo vode z gojenjem sadja, se bodo za preučitev, katere strategije je mogoče izvesti, da bi se odzvali na daljša obdobja sušenja, uporabila različna izhodišča, kot je jabolko, ki je najpomembnejša domača sadna rastlina. Ukrepi ali strategije, ki jih je treba preučiti v okviru projekta, vključujejo vključitev dodatkov za shranjevanje vode, spodbujanje naravnega kopičenja humusa v tleh za izboljšanje podnebja tal, pregled metod obdelave tal glede na njihov vpliv na podnebje tal in uporabo postopkov mulčenja ter uporabo regulatorjev rasti z namenom zmanjšanja transpiracije rastlin. Poleg učinkov na podnebje tal so preučene strategije ocenjene tudi glede na njihove učinke na rast pridelkov (rast, donos, kakovost), ekološke (npr. razgradljivost materialov) in ekonomske parametre. Praktično ustreznost razvitih strategij bi morali vedno znova ocenjevati tudi sodelujoči praktični partnerji med projektom, ustrezne optimizacije aplikacij pa bi bilo treba vključiti v razvojni proces. Za pridobitev reprezentativnih rezultatov se preizkusi na terenu izvajajo v okviru projekta na štirih testnih mestih z znatno različnimi letnimi padavinami. Poleg klasičnih poskusov na prostem se bodo izvajali preskusi v zaščiteni pridelavi z opredeljeno oskrbo z vodo in brez naravnih padavin. Po zaključku projekta bodo na voljo praktične strategije za izboljšano in preventivno gospodarjenje z vodami za sadno gradnjo. Rezultati so povzeti in objavljeni v obliki brošure. (Slovenian)
4 November 2022
0 references
V času podnebnih sprememb, ko podnebni strokovnjaki opozarjajo na vse bolj nepravilne vremenske pojave, je optimalno gospodarjenje z vodami sedanji in verjetno najpomembnejši izziv za celoten kmetijski sektor. Napovedana in npr. poletna suhost, do katere je prišlo v letih 2013 in 2018, je tako prakso kot znanost postavila v „pripravljenost za opozarjanje“. Zahteva se nova vrtina in deželni svet/organi za izdajo dovoljenj se soočajo z resnimi odločitvami. V mnogih primerih so naložbe v namakalne sisteme načrtovane in že izvedene. Raziskovalni projekti o gojenju tal, ki ohranja vodo, poskušajo bolje izkoristiti naravne padavine. To se odraža tudi v okvirni direktivi EU o vodah s pozivom k trajnostni rabi vodnih virov. Da bi lahko v prihodnosti ponudili visokokakovostne in regionalno pridelane dobrine, se mora na te spremembe odzvati tudi pridelava sadja. V nasprotju z gojenjem poljščin in zelenjave so sadne rastline tako imenovani trajni nasadi, obdelava tal je bistveno drugačna. Podnebne ekstreme, kot je suša, lahko vplivajo na več let. Dodatno namakanje s prenatrpanim ali kapljičnim namakanjem je možno, vendar zahteva veliko finančnih sredstev in velike količine vode in ni izvedljivo v vsaki rastoči regiji. Kmetijska proizvodnja je delno v konkurenci s povpraševanjem po vodi v gospodinjstvih in zato vse bolj v javni kritiki. Zato je treba pred vlaganjem v namakalne sisteme izkoristiti vse možnosti za učinkovito uporabo naravnih padavin. Načrtovani raziskovalni projekt torej ni namenjen reševanju vprašanja namakanja, temveč preventivnim možnostim za učinkovitejšo rabo vode pri pridelavi sadja, kar lahko dolgoročno privede do okoljske olajšave. Da bi zagotovili učinkovito rabo vode z gojenjem sadja, se bodo za preučitev, katere strategije je mogoče izvesti, da bi se odzvali na daljša obdobja sušenja, uporabila različna izhodišča, kot je jabolko, ki je najpomembnejša domača sadna rastlina. Ukrepi ali strategije, ki jih je treba preučiti v okviru projekta, vključujejo vključitev dodatkov za shranjevanje vode, spodbujanje naravnega kopičenja humusa v tleh za izboljšanje podnebja tal, pregled metod obdelave tal glede na njihov vpliv na podnebje tal in uporabo postopkov mulčenja ter uporabo regulatorjev rasti z namenom zmanjšanja transpiracije rastlin. Poleg učinkov na podnebje tal so preučene strategije ocenjene tudi glede na njihove učinke na rast pridelkov (rast, donos, kakovost), ekološke (npr. razgradljivost materialov) in ekonomske parametre. Praktično ustreznost razvitih strategij bi morali vedno znova ocenjevati tudi sodelujoči praktični partnerji med projektom, ustrezne optimizacije aplikacij pa bi bilo treba vključiti v razvojni proces. Za pridobitev reprezentativnih rezultatov se preizkusi na terenu izvajajo v okviru projekta na štirih testnih mestih z znatno različnimi letnimi padavinami. Poleg klasičnih poskusov na prostem se bodo izvajali preskusi v zaščiteni pridelavi z opredeljeno oskrbo z vodo in brez naravnih padavin. Po zaključku projekta bodo na voljo praktične strategije za izboljšano in preventivno gospodarjenje z vodami za sadno gradnjo. Rezultati so povzeti in objavljeni v obliki brošure. (Slovenian)
4 November 2022
0 references
În vremuri de schimbări climatice, când experții în domeniul climei avertizează cu privire la fenomenele meteorologice din ce în ce mai neregulate, gestionarea optimă a apei este provocarea actuală și probabil cea mai importantă pentru întregul sector agricol. Previziunea și, de exemplu, uscăciunea de vară care a avut loc în 2013 și 2018 au pus atât practica, cât și știința într-o „pregătire de alertă”. Se solicită noi sonde, iar consiliile funciare/autoritățile de autorizare se confruntă cu decizii serioase. În multe cazuri, investițiile în sistemele de irigare sunt planificate și realizate deja. Proiectele de cercetare privind cultivarea solului pentru conservarea apei încearcă să utilizeze mai bine precipitațiile naturale. Acest lucru se reflectă, de asemenea, în Directiva-cadru a UE privind apa, solicitând o utilizare durabilă a resurselor de apă. Pentru a putea oferi în viitor bunuri de înaltă calitate și produse la nivel regional, cultivarea fructelor trebuie, de asemenea, să răspundă acestor schimbări. Spre deosebire de cultivarea arabilă și vegetală, plantele fructifere sunt așa-numitele culturi permanente, cultivarea este semnificativ diferită. Extremele climatice, cum ar fi seceta, pot avea un impact de-a lungul anilor. Irigarea suplimentară cu irigare supraaglomerată sau prin picurare este posibilă, dar necesită un efort ridicat de resurse financiare, precum și cantități mari de apă și nu este fezabilă în fiecare regiune în creștere. Producția agricolă este parțial în concurență cu cererea de apă a gospodăriilor și, prin urmare, din ce în ce mai mult în criticile publice. Prin urmare, înainte de a investi în sistemele de irigare, ar trebui exploatate toate posibilitățile de utilizare eficientă a precipitațiilor naturale. Prin urmare, proiectul de cercetare planificat nu este destinat să abordeze subiectul irigațiilor, ci cu posibilități preventive de utilizare mai eficientă a apei în cultivarea fructelor, ceea ce poate duce la ameliorarea mediului pe termen lung. Pentru a asigura utilizarea eficientă a apei prin cultivarea fructelor, vor fi utilizate diverse puncte de plecare, cum ar fi mărul, cea mai importantă cultură de fructe domestice, pentru a investiga strategiile care pot fi puse în aplicare pentru a răspunde perioadelor uscate prelungite. Măsurile sau strategiile care urmează să fie examinate în cadrul proiectului includ încorporarea aditivilor solurilor care depozitează apa, precum și promovarea acumulării de humus natural în sol pentru îmbunătățirea climatului solului, examinarea metodelor de cultivare a solului în ceea ce privește efectele acestora asupra climei solului și utilizarea proceselor de mulcire, precum și aplicarea regulatorilor de creștere cu scopul de a reduce transpirația plantelor. Pe lângă efectele asupra climei solului, strategiile examinate sunt, de asemenea, evaluate în ceea ce privește efectele lor asupra creșterii culturilor (creștere, randament, calitate), ecologice (de exemplu, degradabilitatea materialelor) și asupra parametrilor economici. Adecvarea practică a strategiilor elaborate ar trebui, de asemenea, să fie evaluată din nou și din nou de către partenerii practici participanți în timpul proiectului, iar optimizările corespunzătoare ale aplicațiilor ar trebui să fie integrate în procesul de dezvoltare. Pentru a obține rezultate reprezentative, testele pe teren sunt efectuate în cadrul proiectului în patru locuri de testare cu niveluri anuale de precipitații semnificativ diferite. Pe lângă testele clasice în aer liber, se vor efectua teste de cultivare protejată cu o sursă de apă definită și cu excepția precipitațiilor naturale. După încheierea proiectului, vor fi disponibile strategii practice pentru îmbunătățirea, gestionarea preventivă a apei pentru practica de construcție a fructelor. Rezultatele sunt rezumate și publicate sub forma unei broșuri. (Romanian)
4 November 2022
0 references
În vremuri de schimbări climatice, când experții în domeniul climei avertizează cu privire la fenomenele meteorologice din ce în ce mai neregulate, gestionarea optimă a apei este provocarea actuală și probabil cea mai importantă pentru întregul sector agricol. Previziunea și, de exemplu, uscăciunea de vară care a avut loc în 2013 și 2018 au pus atât practica, cât și știința într-o „pregătire de alertă”. Se solicită noi sonde, iar consiliile funciare/autoritățile de autorizare se confruntă cu decizii serioase. În multe cazuri, investițiile în sistemele de irigare sunt planificate și realizate deja. Proiectele de cercetare privind cultivarea solului pentru conservarea apei încearcă să utilizeze mai bine precipitațiile naturale. Acest lucru se reflectă, de asemenea, în Directiva-cadru a UE privind apa, solicitând o utilizare durabilă a resurselor de apă. Pentru a putea oferi în viitor bunuri de înaltă calitate și produse la nivel regional, cultivarea fructelor trebuie, de asemenea, să răspundă acestor schimbări. Spre deosebire de cultivarea arabilă și vegetală, plantele fructifere sunt așa-numitele culturi permanente, cultivarea este semnificativ diferită. Extremele climatice, cum ar fi seceta, pot avea un impact de-a lungul anilor. Irigarea suplimentară cu irigare supraaglomerată sau prin picurare este posibilă, dar necesită un efort ridicat de resurse financiare, precum și cantități mari de apă și nu este fezabilă în fiecare regiune în creștere. Producția agricolă este parțial în concurență cu cererea de apă a gospodăriilor și, prin urmare, din ce în ce mai mult în criticile publice. Prin urmare, înainte de a investi în sistemele de irigare, ar trebui exploatate toate posibilitățile de utilizare eficientă a precipitațiilor naturale. Prin urmare, proiectul de cercetare planificat nu este destinat să abordeze subiectul irigațiilor, ci cu posibilități preventive de utilizare mai eficientă a apei în cultivarea fructelor, ceea ce poate duce la ameliorarea mediului pe termen lung. Pentru a asigura utilizarea eficientă a apei prin cultivarea fructelor, vor fi utilizate diverse puncte de plecare, cum ar fi mărul, cea mai importantă cultură de fructe domestice, pentru a investiga strategiile care pot fi puse în aplicare pentru a răspunde perioadelor uscate prelungite. Măsurile sau strategiile care urmează să fie examinate în cadrul proiectului includ încorporarea aditivilor solurilor care depozitează apa, precum și promovarea acumulării de humus natural în sol pentru îmbunătățirea climatului solului, examinarea metodelor de cultivare a solului în ceea ce privește efectele acestora asupra climei solului și utilizarea proceselor de mulcire, precum și aplicarea regulatorilor de creștere cu scopul de a reduce transpirația plantelor. Pe lângă efectele asupra climei solului, strategiile examinate sunt, de asemenea, evaluate în ceea ce privește efectele lor asupra creșterii culturilor (creștere, randament, calitate), ecologice (de exemplu, degradabilitatea materialelor) și asupra parametrilor economici. Adecvarea practică a strategiilor elaborate ar trebui, de asemenea, să fie evaluată din nou și din nou de către partenerii practici participanți în timpul proiectului, iar optimizările corespunzătoare ale aplicațiilor ar trebui să fie integrate în procesul de dezvoltare. Pentru a obține rezultate reprezentative, testele pe teren sunt efectuate în cadrul proiectului în patru locuri de testare cu niveluri anuale de precipitații semnificativ diferite. Pe lângă testele clasice în aer liber, se vor efectua teste de cultivare protejată cu o sursă de apă definită și cu excepția precipitațiilor naturale. După încheierea proiectului, vor fi disponibile strategii practice pentru îmbunătățirea, gestionarea preventivă a apei pentru practica de construcție a fructelor. Rezultatele sunt rezumate și publicate sub forma unei broșuri. (Romanian)
4 November 2022
0 references
I tider av klimatförändringar, när klimatexperter varnar för alltmer oregelbundna väderhändelser, är optimal vattenförvaltning den nuvarande och förmodligen viktigaste utmaningen för hela jordbrukssektorn. Den förutspådda och t.ex. sommartorrhet som inträffade 2013 och 2018 har satt både praktik och vetenskap i ”varningsberedskap”. Nya brunnar begärs och delstatsråden/tillståndsmyndigheterna står inför allvarliga beslut. I många fall är investeringar i bevattningssystem planerade och redan gjorda. Forskningsprojekt om vattenbevarande jordodling försöker bättre utnyttja det naturliga regnet. Detta återspeglas också i EU:s ramdirektiv för vatten genom att man efterlyser en hållbar användning av vattenresurserna. För att i framtiden kunna erbjuda högkvalitativa och regionalt producerade varor måste fruktodlingen också reagera på dessa förändringar. I motsats till odling av åker- och grönsaksväxter är fruktplantor så kallade permanenta grödor, jordbearbetningen är väsentligt annorlunda. Extrema klimatförhållanden som torka kan påverka under flera år. Ytterligare bevattning med överfulla eller droppbevattning är möjlig, men kräver en stor insats av ekonomiska resurser samt stora mängder vatten och är inte möjligt i varje växande region. Jordbruksproduktionen konkurrerar delvis med hushållens efterfrågan på vatten och därmed alltmer i allmänhetens kritik. Innan man investerar i bevattningssystem bör därför alla möjligheter till effektiv användning av naturlig nederbörd utnyttjas. Det planerade forskningsprojektet är därför inte avsett att behandla bevattningsfrågan, utan med förebyggande möjligheter till effektivare vattenanvändning i fruktodling, vilket kan leda till miljöavlastning på lång sikt. För att säkerställa en effektiv användning av vatten genom fruktodling kommer olika utgångspunkter, t.ex. äpple som den viktigaste inhemska fruktgrödan, att användas för att undersöka vilka strategier som kan genomföras för att reagera på långvariga torra perioder. De åtgärder eller strategier som ska undersökas inom ramen för projektet omfattar bland annat inblandning av vattenlagrande jordtillsatser samt främjande av naturlig humusuppbyggnad i marken för att förbättra markklimatet, undersökning av jordbearbetningsmetoder med avseende på deras effekter på markklimatet och användning av marktäckningsprocesser samt användning av tillväxtregulatorer i syfte att minska växternas transpiration. Utöver effekterna på markklimatet utvärderas även de undersökta strategierna med avseende på deras effekter på grödornas tillväxt (tillväxt, avkastning, kvalitet), ekologiska (t.ex. nedbrytbarhet av material) och ekonomiska parametrar. Den praktiska lämpligheten av de utvecklade strategierna bör också utvärderas om och om igen av de deltagande praktiska partnerna under projektet och motsvarande applikationsoptimering bör integreras i utvecklingsprocessen. För att få representativa resultat utförs fälttesterna som en del av projektet på fyra testplatser med signifikant olika årliga nederbördsnivåer. Förutom de klassiska utomhusförsöken kommer tester i skyddad odling med definierad vattenförsörjning och exkludering av naturlig nederbörd att utföras. Efter projektets slut kommer praktiska strategier för förbättrad, förebyggande vattenförvaltning att finnas tillgängliga för fruktbyggnadspraxis. Resultaten sammanfattas och publiceras i form av en broschyr. (Swedish)
4 November 2022
0 references
I tider av klimatförändringar, när klimatexperter varnar för alltmer oregelbundna väderhändelser, är optimal vattenförvaltning den nuvarande och förmodligen viktigaste utmaningen för hela jordbrukssektorn. Den förutspådda och t.ex. sommartorrhet som inträffade 2013 och 2018 har satt både praktik och vetenskap i ”varningsberedskap”. Nya brunnar begärs och delstatsråden/tillståndsmyndigheterna står inför allvarliga beslut. I många fall är investeringar i bevattningssystem planerade och redan gjorda. Forskningsprojekt om vattenbevarande jordodling försöker bättre utnyttja det naturliga regnet. Detta återspeglas också i EU:s ramdirektiv för vatten genom att man efterlyser en hållbar användning av vattenresurserna. För att i framtiden kunna erbjuda högkvalitativa och regionalt producerade varor måste fruktodlingen också reagera på dessa förändringar. I motsats till odling av åker- och grönsaksväxter är fruktplantor så kallade permanenta grödor, jordbearbetningen är väsentligt annorlunda. Extrema klimatförhållanden som torka kan påverka under flera år. Ytterligare bevattning med överfulla eller droppbevattning är möjlig, men kräver en stor insats av ekonomiska resurser samt stora mängder vatten och är inte möjligt i varje växande region. Jordbruksproduktionen konkurrerar delvis med hushållens efterfrågan på vatten och därmed alltmer i allmänhetens kritik. Innan man investerar i bevattningssystem bör därför alla möjligheter till effektiv användning av naturlig nederbörd utnyttjas. Det planerade forskningsprojektet är därför inte avsett att behandla bevattningsfrågan, utan med förebyggande möjligheter till effektivare vattenanvändning i fruktodling, vilket kan leda till miljöavlastning på lång sikt. För att säkerställa en effektiv användning av vatten genom fruktodling kommer olika utgångspunkter, t.ex. äpple som den viktigaste inhemska fruktgrödan, att användas för att undersöka vilka strategier som kan genomföras för att reagera på långvariga torra perioder. De åtgärder eller strategier som ska undersökas inom ramen för projektet omfattar bland annat inblandning av vattenlagrande jordtillsatser samt främjande av naturlig humusuppbyggnad i marken för att förbättra markklimatet, undersökning av jordbearbetningsmetoder med avseende på deras effekter på markklimatet och användning av marktäckningsprocesser samt användning av tillväxtregulatorer i syfte att minska växternas transpiration. Utöver effekterna på markklimatet utvärderas även de undersökta strategierna med avseende på deras effekter på grödornas tillväxt (tillväxt, avkastning, kvalitet), ekologiska (t.ex. nedbrytbarhet av material) och ekonomiska parametrar. Den praktiska lämpligheten av de utvecklade strategierna bör också utvärderas om och om igen av de deltagande praktiska partnerna under projektet och motsvarande applikationsoptimering bör integreras i utvecklingsprocessen. För att få representativa resultat utförs fälttesterna som en del av projektet på fyra testplatser med signifikant olika årliga nederbördsnivåer. Förutom de klassiska utomhusförsöken kommer tester i skyddad odling med definierad vattenförsörjning och exkludering av naturlig nederbörd att utföras. Efter projektets slut kommer praktiska strategier för förbättrad, förebyggande vattenförvaltning att finnas tillgängliga för fruktbyggnadspraxis. Resultaten sammanfattas och publiceras i form av en broschyr. (Swedish)
4 November 2022
0 references
U vrijeme klimatskih promjena, kada klimatski stručnjaci upozoravaju na sve neredovite vremenske prilike, optimalno upravljanje vodama trenutačni je i vjerojatno najvažniji izazov za cijeli poljoprivredni sektor. Predviđena i npr. ljetna suhoća koja se dogodila 2013. i 2018. dovela je i praksu i znanost u „spremnost za uzbunjivanje”. Traže se nove bušotine i zemljišna vijeća/tijela za izdavanje odobrenja suočavaju se s ozbiljnim odlukama. U mnogim se slučajevima planiraju i već provode ulaganja u sustave navodnjavanja. Istraživačkim projektima o uzgoju tla za očuvanje vode nastoji se bolje iskoristiti prirodne kiše. To se odražava i u Okvirnoj direktivi EU-a o vodama jer se poziva na održivo korištenje vodnih resursa. Kako bi se u budućnosti mogla ponuditi visokokvalitetna i regionalno proizvedena dobra, uzgoj voća također mora odgovoriti na te promjene. Za razliku od ratarstva i uzgoja povrća, voćne biljke su takozvani trajni nasadi, obrada tla je značajno različita. Klimatski ekstremi kao što je suša mogu imati utjecaj tijekom godina. Moguće je dodatno navodnjavanje s prenapučenim navodnjavanjem ili navodnjavanjem kapanjem, ali zahtijeva velike napore financijskih resursa kao i velike količine vode i nije izvedivo u svim rastućim regijama. Poljoprivredna proizvodnja djelomično je u konkurenciji s potražnjom kućanstava za vodom, a time i u sve većoj kritici javnosti. Stoga bi prije ulaganja u sustave navodnjavanja trebalo iskoristiti sve mogućnosti za učinkovito korištenje prirodnih oborina. Planirani istraživački projekt stoga nije namijenjen bavljenju temom navodnjavanja, već preventivnim mogućnostima učinkovitijeg korištenja vode u uzgoju voća, što dugoročno može dovesti do olakšanja okoliša. Kako bi se osiguralo učinkovito korištenje vode uzgojem voća, razne polazišne točke, kao što je jabuka kao najznačajnija domaća voćna kultura, koristit će se za istraživanje strategija koje se mogu provesti kako bi se odgovorilo na dugotrajna suha razdoblja. Mjere ili strategije koje treba ispitati u okviru projekta uključuju uključivanje aditiva u tlu za skladištenje vode, promicanje prirodnog nakupljanja humusa u tlu kako bi se poboljšala klima tla, ispitivanje metoda obrade tla s obzirom na njihov utjecaj na klimu tla i primjenu procesa malčiranja, kao i primjenu regulatora rasta s ciljem smanjenja transpiracije biljaka. Osim učinaka na klimu tla, ispitane strategije ocjenjuju se i s obzirom na njihov utjecaj na rast usjeva (rast, prinos, kvaliteta), ekološke (npr. razgradivost materijala) i gospodarske parametre. Praktični partneri koji sudjeluju u projektu također bi tijekom projekta trebali ponovno ocjenjivati praktičnu prikladnost razvijenih strategija, a odgovarajuće optimizacije aplikacija trebale bi se integrirati u proces razvoja. Kako bi se dobili reprezentativni rezultati, terenska ispitivanja provode se kao dio projekta na četiri ispitna mjesta sa značajno različitim godišnjim razinama padalina. Osim klasičnih pokusa na otvorenom, provodit će se ispitivanja u zaštićenom uzgoju s definiranom opskrbom vodom i isključujući prirodne oborine. Nakon završetka projekta, praktične strategije za poboljšanje, preventivno upravljanje vodom bit će dostupne za praksu izgradnje voća. Rezultati su sažeti i objavljeni u obliku brošure. (Croatian)
4 November 2022
0 references
U vrijeme klimatskih promjena, kada klimatski stručnjaci upozoravaju na sve neredovite vremenske prilike, optimalno upravljanje vodama trenutačni je i vjerojatno najvažniji izazov za cijeli poljoprivredni sektor. Predviđena i npr. ljetna suhoća koja se dogodila 2013. i 2018. dovela je i praksu i znanost u „spremnost za uzbunjivanje”. Traže se nove bušotine i zemljišna vijeća/tijela za izdavanje odobrenja suočavaju se s ozbiljnim odlukama. U mnogim se slučajevima planiraju i već provode ulaganja u sustave navodnjavanja. Istraživačkim projektima o uzgoju tla za očuvanje vode nastoji se bolje iskoristiti prirodne kiše. To se odražava i u Okvirnoj direktivi EU-a o vodama jer se poziva na održivo korištenje vodnih resursa. Kako bi se u budućnosti mogla ponuditi visokokvalitetna i regionalno proizvedena dobra, uzgoj voća također mora odgovoriti na te promjene. Za razliku od ratarstva i uzgoja povrća, voćne biljke su takozvani trajni nasadi, obrada tla je značajno različita. Klimatski ekstremi kao što je suša mogu imati utjecaj tijekom godina. Moguće je dodatno navodnjavanje s prenapučenim navodnjavanjem ili navodnjavanjem kapanjem, ali zahtijeva velike napore financijskih resursa kao i velike količine vode i nije izvedivo u svim rastućim regijama. Poljoprivredna proizvodnja djelomično je u konkurenciji s potražnjom kućanstava za vodom, a time i u sve većoj kritici javnosti. Stoga bi prije ulaganja u sustave navodnjavanja trebalo iskoristiti sve mogućnosti za učinkovito korištenje prirodnih oborina. Planirani istraživački projekt stoga nije namijenjen bavljenju temom navodnjavanja, već preventivnim mogućnostima učinkovitijeg korištenja vode u uzgoju voća, što dugoročno može dovesti do olakšanja okoliša. Kako bi se osiguralo učinkovito korištenje vode uzgojem voća, razne polazišne točke, kao što je jabuka kao najznačajnija domaća voćna kultura, koristit će se za istraživanje strategija koje se mogu provesti kako bi se odgovorilo na dugotrajna suha razdoblja. Mjere ili strategije koje treba ispitati u okviru projekta uključuju uključivanje aditiva u tlu za skladištenje vode, promicanje prirodnog nakupljanja humusa u tlu kako bi se poboljšala klima tla, ispitivanje metoda obrade tla s obzirom na njihov utjecaj na klimu tla i primjenu procesa malčiranja, kao i primjenu regulatora rasta s ciljem smanjenja transpiracije biljaka. Osim učinaka na klimu tla, ispitane strategije ocjenjuju se i s obzirom na njihov utjecaj na rast usjeva (rast, prinos, kvaliteta), ekološke (npr. razgradivost materijala) i gospodarske parametre. Praktični partneri koji sudjeluju u projektu također bi tijekom projekta trebali ponovno ocjenjivati praktičnu prikladnost razvijenih strategija, a odgovarajuće optimizacije aplikacija trebale bi se integrirati u proces razvoja. Kako bi se dobili reprezentativni rezultati, terenska ispitivanja provode se kao dio projekta na četiri ispitna mjesta sa značajno različitim godišnjim razinama padalina. Osim klasičnih pokusa na otvorenom, provodit će se ispitivanja u zaštićenom uzgoju s definiranom opskrbom vodom i isključujući prirodne oborine. Nakon završetka projekta, praktične strategije za poboljšanje, preventivno upravljanje vodom bit će dostupne za praksu izgradnje voća. Rezultati su sažeti i objavljeni u obliku brošure. (Croatian)
4 November 2022
0 references
V časoch zmeny klímy, keď odborníci na klímu varujú pred čoraz nepravidelnejšími poveternostnými udalosťami, optimálne hospodárenie s vodou je aktuálnou a pravdepodobne najdôležitejšou výzvou pre celé odvetvie poľnohospodárstva. Predpokladaná a napr. letná suchosť, ku ktorej došlo v rokoch 2013 a 2018, stavia prax aj vedu do „výstražnej pripravenosti“. Požadujú sa nové vrty a krajinské rady/povoľovacie orgány čelia vážnym rozhodnutiam. V mnohých prípadoch sa plánujú a už uskutočnili investície do zavlažovacích systémov. Výskumné projekty zamerané na pestovanie pôdy na ochranu vody sa snažia lepšie využívať prírodné zrážky. Odráža sa to aj v rámcovej smernici EÚ o vode tým, že sa požaduje udržateľné využívanie vodných zdrojov. Na to, aby bolo možné v budúcnosti ponúkať vysoko kvalitné a regionálne vyrábané tovary, musí na tieto zmeny reagovať aj pestovanie ovocia. Na rozdiel od pestovania ornej pôdy a zeleniny sú ovocné rastliny tzv. trvalé plodiny, obrábanie pôdy je výrazne odlišné. Klimatické extrémy, ako je sucho, môžu mať vplyv v priebehu rokov. Dodatočné zavlažovanie preplneným alebo kvapkovým zavlažovaním je možné, ale vyžaduje si vysoké úsilie finančných zdrojov, ako aj veľké množstvo vody a nie je možné ho dosiahnuť v každom rastúcom regióne. Poľnohospodárska výroba je čiastočne v konkurencii s dopytom domácností po vode, a teda čoraz viac vo verejnej kritike. Pred investovaním do zavlažovacích systémov by sa preto mali využiť všetky možnosti efektívneho využívania prírodných zrážok. Plánovaný výskumný projekt preto nie je určený na riešenie problematiky zavlažovania, ale na preventívne možnosti efektívnejšieho využívania vody pri pestovaní ovocia, čo môže v dlhodobom horizonte viesť k environmentálnej úľave. S cieľom zabezpečiť efektívne využívanie vody pestovaním ovocia sa použijú rôzne východiskové body, ako napríklad jablko ako najvýznamnejšia domáca ovocná plodina, na preskúmanie, ktoré stratégie možno uplatniť s cieľom reagovať na predĺžené obdobia sucha. Opatrenia alebo stratégie, ktoré sa majú preskúmať v rámci projektu, zahŕňajú začlenenie pôdnych prísad na ukladanie vody, ako aj podporu prírodného hromadenia humusu v pôde na zlepšenie pôdnej klímy, skúmanie metód obrábania pôdy s ohľadom na ich účinky na pôdnu klímu a využívanie mulčovacích procesov, ako aj uplatňovanie regulátorov rastu s cieľom znížiť transpiráciu rastlín. Okrem účinkov na pôdnu klímu sa skúmané stratégie hodnotia aj z hľadiska ich vplyvu na rast plodín (rast, výnos, kvalita), ekologické (napr. degradovateľnosť materiálov) a hospodárske parametre. Praktickú vhodnosť vypracovaných stratégií by mali znovu a znovu hodnotiť zúčastnení prakickí partneri počas projektu a zodpovedajúce optimalizácie aplikácií by sa mali začleniť do procesu vývoja. S cieľom získať reprezentatívne výsledky sa skúšky v teréne vykonávajú v rámci projektu na štyroch testovacích miestach s výrazne odlišnými ročnými úrovňami zrážok. Okrem klasických pokusov na otvorenom priestranstve sa vykonajú testy v chránenom pestovaní s definovaným prívodom vody a bez prirodzených zrážok. Po ukončení projektu budú k dispozícii praktické stratégie na zlepšenie preventívneho hospodárenia s vodou pre prax budovania ovocia. Výsledky sú zhrnuté a uverejnené vo forme brožúry. (Slovak)
4 November 2022
0 references
V časoch zmeny klímy, keď odborníci na klímu varujú pred čoraz nepravidelnejšími poveternostnými udalosťami, optimálne hospodárenie s vodou je aktuálnou a pravdepodobne najdôležitejšou výzvou pre celé odvetvie poľnohospodárstva. Predpokladaná a napr. letná suchosť, ku ktorej došlo v rokoch 2013 a 2018, stavia prax aj vedu do „výstražnej pripravenosti“. Požadujú sa nové vrty a krajinské rady/povoľovacie orgány čelia vážnym rozhodnutiam. V mnohých prípadoch sa plánujú a už uskutočnili investície do zavlažovacích systémov. Výskumné projekty zamerané na pestovanie pôdy na ochranu vody sa snažia lepšie využívať prírodné zrážky. Odráža sa to aj v rámcovej smernici EÚ o vode tým, že sa požaduje udržateľné využívanie vodných zdrojov. Na to, aby bolo možné v budúcnosti ponúkať vysoko kvalitné a regionálne vyrábané tovary, musí na tieto zmeny reagovať aj pestovanie ovocia. Na rozdiel od pestovania ornej pôdy a zeleniny sú ovocné rastliny tzv. trvalé plodiny, obrábanie pôdy je výrazne odlišné. Klimatické extrémy, ako je sucho, môžu mať vplyv v priebehu rokov. Dodatočné zavlažovanie preplneným alebo kvapkovým zavlažovaním je možné, ale vyžaduje si vysoké úsilie finančných zdrojov, ako aj veľké množstvo vody a nie je možné ho dosiahnuť v každom rastúcom regióne. Poľnohospodárska výroba je čiastočne v konkurencii s dopytom domácností po vode, a teda čoraz viac vo verejnej kritike. Pred investovaním do zavlažovacích systémov by sa preto mali využiť všetky možnosti efektívneho využívania prírodných zrážok. Plánovaný výskumný projekt preto nie je určený na riešenie problematiky zavlažovania, ale na preventívne možnosti efektívnejšieho využívania vody pri pestovaní ovocia, čo môže v dlhodobom horizonte viesť k environmentálnej úľave. S cieľom zabezpečiť efektívne využívanie vody pestovaním ovocia sa použijú rôzne východiskové body, ako napríklad jablko ako najvýznamnejšia domáca ovocná plodina, na preskúmanie, ktoré stratégie možno uplatniť s cieľom reagovať na predĺžené obdobia sucha. Opatrenia alebo stratégie, ktoré sa majú preskúmať v rámci projektu, zahŕňajú začlenenie pôdnych prísad na ukladanie vody, ako aj podporu prírodného hromadenia humusu v pôde na zlepšenie pôdnej klímy, skúmanie metód obrábania pôdy s ohľadom na ich účinky na pôdnu klímu a využívanie mulčovacích procesov, ako aj uplatňovanie regulátorov rastu s cieľom znížiť transpiráciu rastlín. Okrem účinkov na pôdnu klímu sa skúmané stratégie hodnotia aj z hľadiska ich vplyvu na rast plodín (rast, výnos, kvalita), ekologické (napr. degradovateľnosť materiálov) a hospodárske parametre. Praktickú vhodnosť vypracovaných stratégií by mali znovu a znovu hodnotiť zúčastnení prakickí partneri počas projektu a zodpovedajúce optimalizácie aplikácií by sa mali začleniť do procesu vývoja. S cieľom získať reprezentatívne výsledky sa skúšky v teréne vykonávajú v rámci projektu na štyroch testovacích miestach s výrazne odlišnými ročnými úrovňami zrážok. Okrem klasických pokusov na otvorenom priestranstve sa vykonajú testy v chránenom pestovaní s definovaným prívodom vody a bez prirodzených zrážok. Po ukončení projektu budú k dispozícii praktické stratégie na zlepšenie preventívneho hospodárenia s vodou pre prax budovania ovocia. Výsledky sú zhrnuté a uverejnené vo forme brožúry. (Slovak)
4 November 2022
0 references
En période de changement climatique, lorsque les experts climatiques mettent en garde contre des phénomènes météorologiques de plus en plus irréguliers, une gestion optimale de l’eau est le défi actuel et probablement le plus important pour l’ensemble du secteur agricole. La sécheresse prévue et, par exemple, la sécheresse estivale qui s’est produite en 2013 et 2018 a mis la pratique et la science en état de préparation. De nouveaux puits sont demandés et les conseils fonciers/autorités d’autorisation sont confrontés à des décisions sérieuses. Dans de nombreux cas, des investissements dans les systèmes d’irrigation sont prévus et déjà réalisés. Les projets de recherche sur la préservation de l’eau dans les sols tentent de mieux utiliser les précipitations naturelles. Cela se reflète également dans la directive-cadre de l’UE sur l’eau en appelant à une utilisation durable des ressources en eau. Afin de pouvoir offrir à l’avenir des produits de qualité et de production régionale, la culture fruitière doit également répondre à ces changements. Contrairement à la culture arable et légume, les plantes fruitières sont des cultures dites permanentes, le travail du sol est sensiblement différent. Les extrêmes climatiques tels que la sécheresse peuvent avoir un impact au fil des années. Une irrigation supplémentaire avec une irrigation surpeuplée ou au goutte-à-goutte est possible, mais nécessite un effort important de ressources financières ainsi que de grandes quantités d’eau et n’est pas réalisable dans toutes les régions en croissance. La production agricole est en partie en concurrence avec la demande en eau des ménages et donc de plus en plus dans les critiques publiques. Par conséquent, avant d’investir dans les systèmes d’irrigation, toutes les possibilités d’utilisation efficace des précipitations naturelles devraient être exploitées. Le projet de recherche prévu n’est donc pas destiné à traiter le thème de l’irrigation, mais à des possibilités préventives pour une utilisation plus efficace de l’eau dans la culture fruitière, ce qui peut conduire à un soulagement de l’environnement à long terme. Afin d’assurer une utilisation efficace de l’eau par la culture fruitière, divers points de départ, tels que la pomme, la culture fruitière domestique la plus importante, seront utilisés pour étudier les stratégies qui peuvent être mises en œuvre pour répondre aux périodes sèches prolongées. Les mesures ou stratégies à examiner dans le cadre du projet comprennent l’incorporation d’additifs de stockage d’eau ainsi que la promotion de l’accumulation naturelle d’humus dans le sol pour améliorer le climat du sol, l’examen des méthodes de labour du sol en ce qui concerne leurs effets sur le climat du sol et l’utilisation de procédés de paillage, ainsi que l’application de régulateurs de croissance dans le but de réduire la transpiration des plantes. Outre les effets sur le climat du sol, les stratégies examinées sont également évaluées en fonction de leurs effets sur la croissance des cultures (croissance, rendement, qualité), écologique (par exemple, dégradabilité des matériaux) et des paramètres économiques. L’adéquation pratique des stratégies développées devrait également être évaluée à maintes reprises par les partenaires pratiques participants au cours du projet et les optimisations applicatives correspondantes devraient être intégrées dans le processus de développement. Afin d’obtenir des résultats représentatifs, les essais sur le terrain sont effectués dans le cadre du projet sur quatre sites d’essai présentant des niveaux de précipitations annuels sensiblement différents. En plus des essais classiques en plein air, des essais en culture protégée avec un approvisionnement en eau défini et à l’exclusion des précipitations naturelles seront effectués. Après la fin du projet, des stratégies pratiques pour une meilleure gestion préventive de l’eau seront disponibles pour la pratique de la construction de fruits. Les résultats sont résumés et publiés sous la forme d’une brochure. (French)
4 November 2022
0 references
En période de changement climatique, lorsque les experts climatiques mettent en garde contre des phénomènes météorologiques de plus en plus irréguliers, une gestion optimale de l’eau est le défi actuel et probablement le plus important pour l’ensemble du secteur agricole. La sécheresse prévue et, par exemple, la sécheresse estivale qui s’est produite en 2013 et 2018 a mis la pratique et la science en état de préparation. De nouveaux puits sont demandés et les conseils fonciers/autorités d’autorisation sont confrontés à des décisions sérieuses. Dans de nombreux cas, des investissements dans les systèmes d’irrigation sont prévus et déjà réalisés. Les projets de recherche sur la préservation de l’eau dans les sols tentent de mieux utiliser les précipitations naturelles. Cela se reflète également dans la directive-cadre de l’UE sur l’eau en appelant à une utilisation durable des ressources en eau. Afin de pouvoir offrir à l’avenir des produits de qualité et de production régionale, la culture fruitière doit également répondre à ces changements. Contrairement à la culture arable et légume, les plantes fruitières sont des cultures dites permanentes, le travail du sol est sensiblement différent. Les extrêmes climatiques tels que la sécheresse peuvent avoir un impact au fil des années. Une irrigation supplémentaire avec une irrigation surpeuplée ou au goutte-à-goutte est possible, mais nécessite un effort important de ressources financières ainsi que de grandes quantités d’eau et n’est pas réalisable dans toutes les régions en croissance. La production agricole est en partie en concurrence avec la demande en eau des ménages et donc de plus en plus dans les critiques publiques. Par conséquent, avant d’investir dans les systèmes d’irrigation, toutes les possibilités d’utilisation efficace des précipitations naturelles devraient être exploitées. Le projet de recherche prévu n’est donc pas destiné à traiter le thème de l’irrigation, mais à des possibilités préventives pour une utilisation plus efficace de l’eau dans la culture fruitière, ce qui peut conduire à un soulagement de l’environnement à long terme. Afin d’assurer une utilisation efficace de l’eau par la culture fruitière, divers points de départ, tels que la pomme, la culture fruitière domestique la plus importante, seront utilisés pour étudier les stratégies qui peuvent être mises en œuvre pour répondre aux périodes sèches prolongées. Les mesures ou stratégies à examiner dans le cadre du projet comprennent l’incorporation d’additifs de stockage d’eau ainsi que la promotion de l’accumulation naturelle d’humus dans le sol pour améliorer le climat du sol, l’examen des méthodes de labour du sol en ce qui concerne leurs effets sur le climat du sol et l’utilisation de procédés de paillage, ainsi que l’application de régulateurs de croissance dans le but de réduire la transpiration des plantes. Outre les effets sur le climat du sol, les stratégies examinées sont également évaluées en fonction de leurs effets sur la croissance des cultures (croissance, rendement, qualité), écologique (par exemple, dégradabilité des matériaux) et des paramètres économiques. L’adéquation pratique des stratégies développées devrait également être évaluée à maintes reprises par les partenaires pratiques participants au cours du projet et les optimisations applicatives correspondantes devraient être intégrées dans le processus de développement. Afin d’obtenir des résultats représentatifs, les essais sur le terrain sont effectués dans le cadre du projet sur quatre sites d’essai présentant des niveaux de précipitations annuels sensiblement différents. En plus des essais classiques en plein air, des essais en culture protégée avec un approvisionnement en eau défini et à l’exclusion des précipitations naturelles seront effectués. Après la fin du projet, des stratégies pratiques pour une meilleure gestion préventive de l’eau seront disponibles pour la pratique de la construction de fruits. Les résultats sont résumés et publiés sous la forme d’une brochure. (French)
4 November 2022
0 references
Klimata pārmaiņu laikā, kad klimata eksperti brīdina par aizvien neregulāriem laika apstākļiem, optimāla ūdens resursu apsaimniekošana ir pašreizējā un, iespējams, vissvarīgākā problēma visai lauksaimniecības nozarei. Prognozētais un, piemēram, vasaras sausums, kas notika 2013. un 2018. gadā, gan praksē, gan zinātnē ir ieviesis “brīdinājuma gatavību”. Tiek pieprasīti jauni urbumi, un federālo zemju padomes/atļauju iestādes saskaras ar nopietniem lēmumiem. Daudzos gadījumos ir plānoti un jau veikti ieguldījumi apūdeņošanas sistēmās. Pētnieciskos projektos par ūdeni saudzējošu augsnes audzēšanu tiek mēģināts labāk izmantot dabiskos nokrišņus. Tas ir atspoguļots arī ES Ūdens pamatdirektīvā, aicinot ilgtspējīgi izmantot ūdens resursus. Lai nākotnē varētu piedāvāt augstas kvalitātes un reģionāli ražotus produktus, arī augļu audzēšanai ir jāreaģē uz šīm pārmaiņām. Atšķirībā no laukaugu un dārzeņu audzēšanas augļaugi ir tā sauktās ilggadīgās kultūras, augsnes apstrāde ir ievērojami atšķirīga. Ekstremāli klimatiskie apstākļi, piemēram, sausums, var ietekmēt gadu gaitā. Ir iespējama papildu apūdeņošana ar pārpildītu vai pilienveida apūdeņošanu, bet tai ir vajadzīgi lieli finanšu resursi, kā arī liels ūdens daudzums, un tā nav iespējama katrā audzēšanas reģionā. Lauksaimnieciskā ražošana daļēji konkurē ar mājsaimniecību pieprasījumu pēc ūdens un tādējādi arvien vairāk kritizē sabiedrību. Tāpēc pirms ieguldīšanas apūdeņošanas sistēmās būtu jāizmanto visas iespējas efektīvi izmantot dabiskās lietusgāzes. Tāpēc plānotais pētniecības projekts nav paredzēts apūdeņošanas tēmai, bet gan profilaktiskai ūdens efektīvākai izmantošanai augļu audzēšanā, kas ilgtermiņā var novest pie vides atvieglošanas. Lai nodrošinātu efektīvu ūdens izmantošanu augļu audzēšanā, tiks izmantoti dažādi sākumpunkti, piemēram, ābols kā visnozīmīgākās vietējās augļu kultūras, lai izpētītu, kuras stratēģijas var īstenot, lai reaģētu uz ilgstošiem sausuma periodiem. Projekta ietvaros pārbaudāmie pasākumi vai stratēģijas ietver ūdeni saudzējošu augsnes piedevu iekļaušanu, kā arī dabiskā humusa uzkrāšanos augsnē, lai uzlabotu augsnes klimatu, augsnes apstrādes metožu izpēti attiecībā uz to ietekmi uz augsnes klimatu un mulčēšanas procesu izmantošanu, kā arī augšanas regulatoru izmantošanu ar mērķi samazināt augu transpirāciju. Papildus ietekmei uz augsnes klimatu pārbaudītās stratēģijas tiek novērtētas arī attiecībā uz to ietekmi uz kultūraugu augšanu (augšana, raža, kvalitāte), ekoloģiskajiem (piemēram, materiālu noārdīšanās spēja) un ekonomiskajiem parametriem. Izstrādāto stratēģiju praktiskā piemērotība atkal un atkal būtu jāizvērtē iesaistītajiem praktiskajiem partneriem projekta laikā, un izstrādes procesā būtu jāintegrē atbilstošās lietojumprogrammu optimizācijas. Lai iegūtu reprezentatīvus rezultātus, lauka testus projekta ietvaros veic četrās testēšanas vietās ar ievērojami atšķirīgiem gada nokrišņu līmeņiem. Papildus klasiskajiem izmēģinājumiem brīvā dabā tiks veikti testi aizsargātā audzēšanā ar noteiktu ūdens apgādi un izņemot dabiskos nokrišņus. Pēc projekta beigām augļu būvniecības praksei būs pieejamas praktiskas stratēģijas uzlabotai, profilaktiskai ūdens resursu apsaimniekošanai. Rezultātus apkopo un publicē brošūras veidā. (Latvian)
4 November 2022
0 references
Klimata pārmaiņu laikā, kad klimata eksperti brīdina par aizvien neregulāriem laika apstākļiem, optimāla ūdens resursu apsaimniekošana ir pašreizējā un, iespējams, vissvarīgākā problēma visai lauksaimniecības nozarei. Prognozētais un, piemēram, vasaras sausums, kas notika 2013. un 2018. gadā, gan praksē, gan zinātnē ir ieviesis “brīdinājuma gatavību”. Tiek pieprasīti jauni urbumi, un federālo zemju padomes/atļauju iestādes saskaras ar nopietniem lēmumiem. Daudzos gadījumos ir plānoti un jau veikti ieguldījumi apūdeņošanas sistēmās. Pētnieciskos projektos par ūdeni saudzējošu augsnes audzēšanu tiek mēģināts labāk izmantot dabiskos nokrišņus. Tas ir atspoguļots arī ES Ūdens pamatdirektīvā, aicinot ilgtspējīgi izmantot ūdens resursus. Lai nākotnē varētu piedāvāt augstas kvalitātes un reģionāli ražotus produktus, arī augļu audzēšanai ir jāreaģē uz šīm pārmaiņām. Atšķirībā no laukaugu un dārzeņu audzēšanas augļaugi ir tā sauktās ilggadīgās kultūras, augsnes apstrāde ir ievērojami atšķirīga. Ekstremāli klimatiskie apstākļi, piemēram, sausums, var ietekmēt gadu gaitā. Ir iespējama papildu apūdeņošana ar pārpildītu vai pilienveida apūdeņošanu, bet tai ir vajadzīgi lieli finanšu resursi, kā arī liels ūdens daudzums, un tā nav iespējama katrā audzēšanas reģionā. Lauksaimnieciskā ražošana daļēji konkurē ar mājsaimniecību pieprasījumu pēc ūdens un tādējādi arvien vairāk kritizē sabiedrību. Tāpēc pirms ieguldīšanas apūdeņošanas sistēmās būtu jāizmanto visas iespējas efektīvi izmantot dabiskās lietusgāzes. Tāpēc plānotais pētniecības projekts nav paredzēts apūdeņošanas tēmai, bet gan profilaktiskai ūdens efektīvākai izmantošanai augļu audzēšanā, kas ilgtermiņā var novest pie vides atvieglošanas. Lai nodrošinātu efektīvu ūdens izmantošanu augļu audzēšanā, tiks izmantoti dažādi sākumpunkti, piemēram, ābols kā visnozīmīgākās vietējās augļu kultūras, lai izpētītu, kuras stratēģijas var īstenot, lai reaģētu uz ilgstošiem sausuma periodiem. Projekta ietvaros pārbaudāmie pasākumi vai stratēģijas ietver ūdeni saudzējošu augsnes piedevu iekļaušanu, kā arī dabiskā humusa uzkrāšanos augsnē, lai uzlabotu augsnes klimatu, augsnes apstrādes metožu izpēti attiecībā uz to ietekmi uz augsnes klimatu un mulčēšanas procesu izmantošanu, kā arī augšanas regulatoru izmantošanu ar mērķi samazināt augu transpirāciju. Papildus ietekmei uz augsnes klimatu pārbaudītās stratēģijas tiek novērtētas arī attiecībā uz to ietekmi uz kultūraugu augšanu (augšana, raža, kvalitāte), ekoloģiskajiem (piemēram, materiālu noārdīšanās spēja) un ekonomiskajiem parametriem. Izstrādāto stratēģiju praktiskā piemērotība atkal un atkal būtu jāizvērtē iesaistītajiem praktiskajiem partneriem projekta laikā, un izstrādes procesā būtu jāintegrē atbilstošās lietojumprogrammu optimizācijas. Lai iegūtu reprezentatīvus rezultātus, lauka testus projekta ietvaros veic četrās testēšanas vietās ar ievērojami atšķirīgiem gada nokrišņu līmeņiem. Papildus klasiskajiem izmēģinājumiem brīvā dabā tiks veikti testi aizsargātā audzēšanā ar noteiktu ūdens apgādi un izņemot dabiskos nokrišņus. Pēc projekta beigām augļu būvniecības praksei būs pieejamas praktiskas stratēģijas uzlabotai, profilaktiskai ūdens resursu apsaimniekošanai. Rezultātus apkopo un publicē brošūras veidā. (Latvian)
4 November 2022
0 references
Az éghajlatváltozás idején, amikor a klímaszakértők az egyre szabálytalanabb időjárási eseményekre figyelmeztetnek, az optimális vízgazdálkodás jelenti a jelenlegi és valószínűleg a legfontosabb kihívást az egész mezőgazdasági ágazat számára. A 2013-ban és 2018-ban bekövetkezett, előre jelzett és pl. nyári szárazság mind a gyakorlatot, mind a tudományt „figyelmeztető készenlétbe” helyezte. Új kutakra van szükség, és a tartományi tanácsok/engedélyező hatóságok komoly döntésekkel szembesülnek. Sok esetben az öntözőrendszerekbe történő beruházásokat tervezik és már végrehajtották. A vízmegőrző talajműveléssel kapcsolatos kutatási projektek célja a természetes csapadék jobb kihasználása. Ez tükröződik az uniós víz-keretirányelvben is, amikor a vízkészletek fenntartható használatára szólít fel. Ahhoz, hogy a jövőben kiváló minőségű és regionálisan előállított termékeket tudjunk kínálni, a gyümölcstermesztésnek ezekre a változásokra is reagálnia kell. A szántóföldi és zöldségtermesztéssel ellentétben a gyümölcsnövények úgynevezett állandó kultúrák, a talajművelés jelentősen eltérő. Az éghajlati szélsőségek, mint például az aszályok évek óta hatással lehetnek. További öntözés túlzsúfolt vagy csepegtető öntözés lehetséges, de nagy erőfeszítést igényel a pénzügyi erőforrások és a nagy mennyiségű víz, és nem megvalósítható minden egyes növekvő régióban. A mezőgazdasági termelés részben versenyben áll a háztartások vízigényével, és így egyre inkább a közvélemény bírálata. Ezért az öntözőrendszerekbe való beruházás előtt ki kell aknázni a természetes csapadék hatékony felhasználásának valamennyi lehetőségét. A tervezett kutatási projekt ezért nem az öntözés témájával foglalkozik, hanem a gyümölcstermesztés hatékonyabb vízfelhasználásának megelőzési lehetőségeivel, ami hosszú távon környezetvédelmi enyhítést eredményezhet. Annak érdekében, hogy a gyümölcstermesztés révén biztosított legyen a víz hatékony felhasználása, különböző kiindulási pontokat, például az almát, mint a legjelentősebb hazai gyümölcstermést használják fel annak vizsgálatára, hogy milyen stratégiákat lehet végrehajtani az elhúzódó száraz időszakokra való reagálás érdekében. A projekt keretében vizsgálandó intézkedések vagy stratégiák közé tartozik a víztároló talaj adalékainak beépítése, a talajban a természetes humuszképződés elősegítése a talaj éghajlatának javítása érdekében, talajművelési módszerek vizsgálata a talaj éghajlatára gyakorolt hatásuk és a talajtakarási folyamatok alkalmazása tekintetében, valamint a növekedésszabályozók alkalmazása a növények transzpirációjának csökkentése érdekében. A vizsgált stratégiákat a talaj éghajlatára gyakorolt hatások mellett a növénynövekedésre (növekedés, hozam, minőség), ökológiai (pl. az anyagok lebonthatósága) és gazdasági paraméterei szempontjából is értékelik. A projekt során a részt vevő gyakorlati partnereknek újra és újra értékelniük kell a kidolgozott stratégiák gyakorlati alkalmasságát, és a megfelelő alkalmazásoptimalizálásokat be kell építeni a fejlesztési folyamatba. A reprezentatív eredmények elérése érdekében a helyszíni vizsgálatokat a projekt részeként négy olyan vizsgálati helyszínen végzik el, ahol az éves csapadékszint jelentősen eltér. A klasszikus szabadtéri kísérletek mellett meghatározott vízellátással és a természetes csapadék kizárásával védett termesztési vizsgálatokat is végeznek. A projekt befejezése után gyakorlati stratégiák állnak majd rendelkezésre a gyümölcstermesztési gyakorlat számára a jobb, megelőző vízgazdálkodásra. Az eredmények összefoglalása és közzététele brosúra formájában történik. (Hungarian)
4 November 2022
0 references
Az éghajlatváltozás idején, amikor a klímaszakértők az egyre szabálytalanabb időjárási eseményekre figyelmeztetnek, az optimális vízgazdálkodás jelenti a jelenlegi és valószínűleg a legfontosabb kihívást az egész mezőgazdasági ágazat számára. A 2013-ban és 2018-ban bekövetkezett, előre jelzett és pl. nyári szárazság mind a gyakorlatot, mind a tudományt „figyelmeztető készenlétbe” helyezte. Új kutakra van szükség, és a tartományi tanácsok/engedélyező hatóságok komoly döntésekkel szembesülnek. Sok esetben az öntözőrendszerekbe történő beruházásokat tervezik és már végrehajtották. A vízmegőrző talajműveléssel kapcsolatos kutatási projektek célja a természetes csapadék jobb kihasználása. Ez tükröződik az uniós víz-keretirányelvben is, amikor a vízkészletek fenntartható használatára szólít fel. Ahhoz, hogy a jövőben kiváló minőségű és regionálisan előállított termékeket tudjunk kínálni, a gyümölcstermesztésnek ezekre a változásokra is reagálnia kell. A szántóföldi és zöldségtermesztéssel ellentétben a gyümölcsnövények úgynevezett állandó kultúrák, a talajművelés jelentősen eltérő. Az éghajlati szélsőségek, mint például az aszályok évek óta hatással lehetnek. További öntözés túlzsúfolt vagy csepegtető öntözés lehetséges, de nagy erőfeszítést igényel a pénzügyi erőforrások és a nagy mennyiségű víz, és nem megvalósítható minden egyes növekvő régióban. A mezőgazdasági termelés részben versenyben áll a háztartások vízigényével, és így egyre inkább a közvélemény bírálata. Ezért az öntözőrendszerekbe való beruházás előtt ki kell aknázni a természetes csapadék hatékony felhasználásának valamennyi lehetőségét. A tervezett kutatási projekt ezért nem az öntözés témájával foglalkozik, hanem a gyümölcstermesztés hatékonyabb vízfelhasználásának megelőzési lehetőségeivel, ami hosszú távon környezetvédelmi enyhítést eredményezhet. Annak érdekében, hogy a gyümölcstermesztés révén biztosított legyen a víz hatékony felhasználása, különböző kiindulási pontokat, például az almát, mint a legjelentősebb hazai gyümölcstermést használják fel annak vizsgálatára, hogy milyen stratégiákat lehet végrehajtani az elhúzódó száraz időszakokra való reagálás érdekében. A projekt keretében vizsgálandó intézkedések vagy stratégiák közé tartozik a víztároló talaj adalékainak beépítése, a talajban a természetes humuszképződés elősegítése a talaj éghajlatának javítása érdekében, talajművelési módszerek vizsgálata a talaj éghajlatára gyakorolt hatásuk és a talajtakarási folyamatok alkalmazása tekintetében, valamint a növekedésszabályozók alkalmazása a növények transzpirációjának csökkentése érdekében. A vizsgált stratégiákat a talaj éghajlatára gyakorolt hatások mellett a növénynövekedésre (növekedés, hozam, minőség), ökológiai (pl. az anyagok lebonthatósága) és gazdasági paraméterei szempontjából is értékelik. A projekt során a részt vevő gyakorlati partnereknek újra és újra értékelniük kell a kidolgozott stratégiák gyakorlati alkalmasságát, és a megfelelő alkalmazásoptimalizálásokat be kell építeni a fejlesztési folyamatba. A reprezentatív eredmények elérése érdekében a helyszíni vizsgálatokat a projekt részeként négy olyan vizsgálati helyszínen végzik el, ahol az éves csapadékszint jelentősen eltér. A klasszikus szabadtéri kísérletek mellett meghatározott vízellátással és a természetes csapadék kizárásával védett termesztési vizsgálatokat is végeznek. A projekt befejezése után gyakorlati stratégiák állnak majd rendelkezésre a gyümölcstermesztési gyakorlat számára a jobb, megelőző vízgazdálkodásra. Az eredmények összefoglalása és közzététele brosúra formájában történik. (Hungarian)
4 November 2022
0 references
Ilmastonmuutoksen aikoina, kun ilmastoasiantuntijat varoittavat yhä epäsäännöllisemmistä sääilmiöistä, optimaalinen vesihuolto on nykyinen ja luultavasti tärkein haaste koko maataloussektorille. Vuosina 2013 ja 2018 tapahtunut ennustettu ja esim. kesän kuivuus on tuonut sekä käytännön että tieteen ”hälytysvalmiuteen”. Uusia kaivoja pyydetään, ja osavaltioneuvostojen/lupaviranomaisten on tehtävä vakavia päätöksiä. Monissa tapauksissa on suunniteltu ja jo tehty investointeja kastelujärjestelmiin. Vedensuojelua maaperän viljelyä koskevissa tutkimushankkeissa pyritään hyödyntämään paremmin luonnonsateita. Tämä näkyy myös EU:n vesipolitiikan puitedirektiivissä, jossa vaaditaan vesivarojen kestävää käyttöä. Jotta tulevaisuudessa voidaan tarjota korkealaatuisia ja alueellisesti tuotettuja tuotteita, hedelmien viljelyn on myös vastattava näihin muutoksiin. Toisin kuin pelto- ja vihannesviljely, hedelmäkasvit ovat niin sanottuja monivuotisia kasveja, maanmuokkaus on merkittävästi erilainen. Ilmaston äärimmäisyyksillä, kuten kuivuudella, voi olla vaikutusta vuosien saatossa. Ylimääräinen kastelu, jossa on ylikuormittunut tai tippuva kastelu, on mahdollista, mutta vaatii runsaasti taloudellisia resursseja ja suuria määriä vettä, eikä se ole toteutettavissa kaikilla kasvavilla alueilla. Maataloustuotanto kilpailee osittain kotitalouksien vedenkysynnän kanssa ja siten yhä useammin julkisen arvostelun kanssa. Siksi ennen kuin investoidaan kastelujärjestelmiin, olisi hyödynnettävä kaikki mahdollisuudet luonnonsateiden tehokkaaseen hyödyntämiseen. Suunnitellulla tutkimushankkeella ei siis ole tarkoitus käsitellä kastelua vaan ennaltaehkäiseviä mahdollisuuksia tehostaa veden käyttöä hedelmien viljelyssä, mikä voi pitkällä aikavälillä johtaa ympäristön tilan heikkenemiseen. Jotta varmistetaan veden tehokas käyttö hedelmien viljelyn avulla, käytetään erilaisia lähtökohtia, kuten omenaa, joka on merkittävin kotimainen hedelmäkasvi, tutkittaessa, mitä strategioita voidaan toteuttaa pitkittyneisiin kuiviin jaksoihin vastaamiseksi. Hankkeen yhteydessä tarkasteltaviin toimenpiteisiin tai strategioihin kuuluvat vettä varastoivien maaperän lisäaineiden lisääminen ja luonnollisen humuksen kertymisen edistäminen maaperään maaperän ilmaston parantamiseksi, maanmuokkausmenetelmien tutkiminen niiden vaikutusten osalta maaperän ilmastoon ja multausprosessien käyttö sekä kasvunsäätelijöiden soveltaminen kasvien transpiraation vähentämiseksi. Maaperän ilmastoon kohdistuvien vaikutusten lisäksi arvioidaan niiden vaikutuksia viljelykasvien kasvuun (kasvu, sato, laatu), ekologisiin (esim. materiaalien hajoavuus) ja taloudellisiin parametreihin. Hankkeeseen osallistuvien käytännön yhteistyökumppaneiden tulisi myös arvioida kehitettyjen strategioiden käytännön soveltuvuutta uudelleen ja sisällyttää niihin liittyvät sovellusoptimoinnit kehittämisprosessiin. Edustavien tulosten saamiseksi kenttäkokeet suoritetaan osana hanketta neljällä testauspaikalla, joiden vuotuinen sademäärä vaihtelee merkittävästi. Klassisten ulkoilmakokeiden lisäksi tehdään testejä suojatussa viljelyssä määritellyllä vedensyötöllä ja ilman luonnollista sademäärää. Hankkeen päätyttyä hedelmien rakennuskäytäntöön on saatavilla käytännön strategioita, joilla parannetaan ennaltaehkäisevää vesihuoltoa. Tulokset esitetään tiivistetysti ja julkaistaan esitteen muodossa. (Finnish)
4 November 2022
0 references
Ilmastonmuutoksen aikoina, kun ilmastoasiantuntijat varoittavat yhä epäsäännöllisemmistä sääilmiöistä, optimaalinen vesihuolto on nykyinen ja luultavasti tärkein haaste koko maataloussektorille. Vuosina 2013 ja 2018 tapahtunut ennustettu ja esim. kesän kuivuus on tuonut sekä käytännön että tieteen ”hälytysvalmiuteen”. Uusia kaivoja pyydetään, ja osavaltioneuvostojen/lupaviranomaisten on tehtävä vakavia päätöksiä. Monissa tapauksissa on suunniteltu ja jo tehty investointeja kastelujärjestelmiin. Vedensuojelua maaperän viljelyä koskevissa tutkimushankkeissa pyritään hyödyntämään paremmin luonnonsateita. Tämä näkyy myös EU:n vesipolitiikan puitedirektiivissä, jossa vaaditaan vesivarojen kestävää käyttöä. Jotta tulevaisuudessa voidaan tarjota korkealaatuisia ja alueellisesti tuotettuja tuotteita, hedelmien viljelyn on myös vastattava näihin muutoksiin. Toisin kuin pelto- ja vihannesviljely, hedelmäkasvit ovat niin sanottuja monivuotisia kasveja, maanmuokkaus on merkittävästi erilainen. Ilmaston äärimmäisyyksillä, kuten kuivuudella, voi olla vaikutusta vuosien saatossa. Ylimääräinen kastelu, jossa on ylikuormittunut tai tippuva kastelu, on mahdollista, mutta vaatii runsaasti taloudellisia resursseja ja suuria määriä vettä, eikä se ole toteutettavissa kaikilla kasvavilla alueilla. Maataloustuotanto kilpailee osittain kotitalouksien vedenkysynnän kanssa ja siten yhä useammin julkisen arvostelun kanssa. Siksi ennen kuin investoidaan kastelujärjestelmiin, olisi hyödynnettävä kaikki mahdollisuudet luonnonsateiden tehokkaaseen hyödyntämiseen. Suunnitellulla tutkimushankkeella ei siis ole tarkoitus käsitellä kastelua vaan ennaltaehkäiseviä mahdollisuuksia tehostaa veden käyttöä hedelmien viljelyssä, mikä voi pitkällä aikavälillä johtaa ympäristön tilan heikkenemiseen. Jotta varmistetaan veden tehokas käyttö hedelmien viljelyn avulla, käytetään erilaisia lähtökohtia, kuten omenaa, joka on merkittävin kotimainen hedelmäkasvi, tutkittaessa, mitä strategioita voidaan toteuttaa pitkittyneisiin kuiviin jaksoihin vastaamiseksi. Hankkeen yhteydessä tarkasteltaviin toimenpiteisiin tai strategioihin kuuluvat vettä varastoivien maaperän lisäaineiden lisääminen ja luonnollisen humuksen kertymisen edistäminen maaperään maaperän ilmaston parantamiseksi, maanmuokkausmenetelmien tutkiminen niiden vaikutusten osalta maaperän ilmastoon ja multausprosessien käyttö sekä kasvunsäätelijöiden soveltaminen kasvien transpiraation vähentämiseksi. Maaperän ilmastoon kohdistuvien vaikutusten lisäksi arvioidaan niiden vaikutuksia viljelykasvien kasvuun (kasvu, sato, laatu), ekologisiin (esim. materiaalien hajoavuus) ja taloudellisiin parametreihin. Hankkeeseen osallistuvien käytännön yhteistyökumppaneiden tulisi myös arvioida kehitettyjen strategioiden käytännön soveltuvuutta uudelleen ja sisällyttää niihin liittyvät sovellusoptimoinnit kehittämisprosessiin. Edustavien tulosten saamiseksi kenttäkokeet suoritetaan osana hanketta neljällä testauspaikalla, joiden vuotuinen sademäärä vaihtelee merkittävästi. Klassisten ulkoilmakokeiden lisäksi tehdään testejä suojatussa viljelyssä määritellyllä vedensyötöllä ja ilman luonnollista sademäärää. Hankkeen päätyttyä hedelmien rakennuskäytäntöön on saatavilla käytännön strategioita, joilla parannetaan ennaltaehkäisevää vesihuoltoa. Tulokset esitetään tiivistetysti ja julkaistaan esitteen muodossa. (Finnish)
4 November 2022
0 references
Klimato kaitos laikais, kai klimato ekspertai įspėja apie vis nereguliaresnius meteorologinius reiškinius, optimali vandentvarka yra dabartinis ir tikriausiai svarbiausias iššūkis visam žemės ūkio sektoriui. Prognozuojamas ir, pvz., vasaros sausumas, įvykęs 2013 ir 2018 m., tiek praktika, tiek mokslas „perspėjo“. Prašoma įrengti naujus gręžinius, o Žemės tarybos ir (arba) leidimus išduodančios institucijos turi priimti rimtus sprendimus. Daugeliu atvejų investicijos į drėkinimo sistemas yra planuojamos ir jau daromos. Vandens išsaugojimo dirvožemio auginimo mokslinių tyrimų projektais siekiama geriau panaudoti natūralius kritulius. Tai atsispindi ir ES Vandens pagrindų direktyvoje, raginant tausiai naudoti vandens išteklius. Kad ateityje būtų galima pasiūlyti aukštos kokybės ir regioniniu mastu pagamintų produktų, vaisių auginimas taip pat turi reaguoti į šiuos pokyčius. Skirtingai nuo ariamųjų ir daržovių auginimo, vaisiniai augalai yra vadinamieji daugiamečiai augalai, įdirbimas yra labai skirtingas. Ekstremalios klimato sąlygos, tokios kaip sausra, gali turėti įtakos daugelį metų. Galimas papildomas drėkinimas su perpildytu arba lašeliniu drėkinimu, tačiau reikia didelių finansinių išteklių ir didelių vandens kiekių, o tai neįmanoma kiekviename augančiame regione. Žemės ūkio gamyba iš dalies konkuruoja su namų ūkių vandens paklausa, todėl vis labiau kritikuoja visuomenę. Todėl prieš investuojant į drėkinimo sistemas turėtų būti išnaudotos visos galimybės veiksmingai panaudoti natūralius kritulius. Todėl planuojamu mokslinių tyrimų projektu siekiama ne spręsti drėkinimo temą, o numatyti prevencines galimybes efektyviau naudoti vandenį vaisiams auginti, o tai ilgainiui gali padėti pagerinti aplinką. Siekiant užtikrinti veiksmingą vandens naudojimą auginant vaisius, bus naudojami įvairūs atspirties taškai, pvz., obuolys, pvz., reikšmingiausi, buitiniai vaisiniai augalai, siekiant ištirti, kokias strategijas galima įgyvendinti siekiant reaguoti į užsitęsusį sausą laikotarpį. Įgyvendinant projektą nagrinėtinos priemonės ar strategijos apima vandenį kaupiančių dirvožemio priedų įtraukimą, natūralaus humuso kaupimosi dirvožemyje skatinimą siekiant pagerinti dirvožemio klimatą, dirvožemio įdirbimo metodų tyrimą atsižvelgiant į jų poveikį dirvožemio klimatui ir mulčiavimo procesų naudojimą, taip pat augimo reguliatorių naudojimą siekiant sumažinti augalų tranpiraciją. Be poveikio dirvožemio klimatui, nagrinėjamos strategijos taip pat vertinamos atsižvelgiant į jų poveikį pasėlių augimui (augimui, derliui, kokybei), ekologiniams (pvz., medžiagų skaidumui) ir ekonominiams parametrams. Projekto metu dalyvaujantys praktiniai partneriai taip pat turėtų vėl ir vėl įvertinti parengtų strategijų praktinį tinkamumą, o atitinkamas paraiškų optimizavimas turėtų būti integruotas į kūrimo procesą. Siekiant gauti reprezentatyvius rezultatus, lauko bandymai atliekami kaip projekto dalis keturiose bandymų vietose, kuriose metinis kritulių kiekis labai skiriasi. Be klasikinių bandymų po atviru dangumi, bus atliekami bandymai naudojant saugomą auginimą su nustatytu vandens tiekimu, išskyrus natūralius kritulius. Pasibaigus projektui, vaisių auginimo praktikai bus prieinamos praktinės geresnės, prevencinės vandentvarkos strategijos. Rezultatai apibendrinami ir skelbiami brošiūroje. (Lithuanian)
4 November 2022
0 references
Klimato kaitos laikais, kai klimato ekspertai įspėja apie vis nereguliaresnius meteorologinius reiškinius, optimali vandentvarka yra dabartinis ir tikriausiai svarbiausias iššūkis visam žemės ūkio sektoriui. Prognozuojamas ir, pvz., vasaros sausumas, įvykęs 2013 ir 2018 m., tiek praktika, tiek mokslas „perspėjo“. Prašoma įrengti naujus gręžinius, o Žemės tarybos ir (arba) leidimus išduodančios institucijos turi priimti rimtus sprendimus. Daugeliu atvejų investicijos į drėkinimo sistemas yra planuojamos ir jau daromos. Vandens išsaugojimo dirvožemio auginimo mokslinių tyrimų projektais siekiama geriau panaudoti natūralius kritulius. Tai atsispindi ir ES Vandens pagrindų direktyvoje, raginant tausiai naudoti vandens išteklius. Kad ateityje būtų galima pasiūlyti aukštos kokybės ir regioniniu mastu pagamintų produktų, vaisių auginimas taip pat turi reaguoti į šiuos pokyčius. Skirtingai nuo ariamųjų ir daržovių auginimo, vaisiniai augalai yra vadinamieji daugiamečiai augalai, įdirbimas yra labai skirtingas. Ekstremalios klimato sąlygos, tokios kaip sausra, gali turėti įtakos daugelį metų. Galimas papildomas drėkinimas su perpildytu arba lašeliniu drėkinimu, tačiau reikia didelių finansinių išteklių ir didelių vandens kiekių, o tai neįmanoma kiekviename augančiame regione. Žemės ūkio gamyba iš dalies konkuruoja su namų ūkių vandens paklausa, todėl vis labiau kritikuoja visuomenę. Todėl prieš investuojant į drėkinimo sistemas turėtų būti išnaudotos visos galimybės veiksmingai panaudoti natūralius kritulius. Todėl planuojamu mokslinių tyrimų projektu siekiama ne spręsti drėkinimo temą, o numatyti prevencines galimybes efektyviau naudoti vandenį vaisiams auginti, o tai ilgainiui gali padėti pagerinti aplinką. Siekiant užtikrinti veiksmingą vandens naudojimą auginant vaisius, bus naudojami įvairūs atspirties taškai, pvz., obuolys, pvz., reikšmingiausi, buitiniai vaisiniai augalai, siekiant ištirti, kokias strategijas galima įgyvendinti siekiant reaguoti į užsitęsusį sausą laikotarpį. Įgyvendinant projektą nagrinėtinos priemonės ar strategijos apima vandenį kaupiančių dirvožemio priedų įtraukimą, natūralaus humuso kaupimosi dirvožemyje skatinimą siekiant pagerinti dirvožemio klimatą, dirvožemio įdirbimo metodų tyrimą atsižvelgiant į jų poveikį dirvožemio klimatui ir mulčiavimo procesų naudojimą, taip pat augimo reguliatorių naudojimą siekiant sumažinti augalų tranpiraciją. Be poveikio dirvožemio klimatui, nagrinėjamos strategijos taip pat vertinamos atsižvelgiant į jų poveikį pasėlių augimui (augimui, derliui, kokybei), ekologiniams (pvz., medžiagų skaidumui) ir ekonominiams parametrams. Projekto metu dalyvaujantys praktiniai partneriai taip pat turėtų vėl ir vėl įvertinti parengtų strategijų praktinį tinkamumą, o atitinkamas paraiškų optimizavimas turėtų būti integruotas į kūrimo procesą. Siekiant gauti reprezentatyvius rezultatus, lauko bandymai atliekami kaip projekto dalis keturiose bandymų vietose, kuriose metinis kritulių kiekis labai skiriasi. Be klasikinių bandymų po atviru dangumi, bus atliekami bandymai naudojant saugomą auginimą su nustatytu vandens tiekimu, išskyrus natūralius kritulius. Pasibaigus projektui, vaisių auginimo praktikai bus prieinamos praktinės geresnės, prevencinės vandentvarkos strategijos. Rezultatai apibendrinami ir skelbiami brošiūroje. (Lithuanian)
4 November 2022
0 references
Fi żminijiet ta’ tibdil fil-klima, meta l-esperti dwar il-klima jwissu dwar avvenimenti tat-temp dejjem aktar irregolari, l-aħjar ġestjoni tal-ilma hija l-isfida attwali u probabbilment l-aktar importanti għas-settur agrikolu kollu. In-nixfa prevista u pereżempju fis-sajf li seħħet fl-2013 u fl-2018 poġġiet kemm il-prattika kif ukoll ix-xjenza fil-“prontezza” tat-twissija. Qed jintalbu bjar ġodda u l-Kunsilli tal-Artijiet/l-awtoritajiet tal-awtorizzazzjoni qed jiffaċċjaw deċiżjonijiet serji. F’ħafna każijiet, l-investimenti fis-sistemi ta’ irrigazzjoni huma ppjanati u diġà saru. Proġetti ta’ riċerka dwar il-kultivazzjoni tal-ħamrija li tippreserva l-ilma jippruvaw jagħmlu użu aħjar mix-xita naturali. Dan huwa rifless ukoll fid-Direttiva Qafas tal-UE dwar l-Ilma billi jintalab użu sostenibbli tar-riżorsi tal-ilma. Sabiex ikunu jistgħu jiġu offruti prodotti ta’ kwalità għolja u prodotti reġjonali fil-futur, il-kultivazzjoni tal-frott għandha twieġeb ukoll għal dawn il-bidliet. B’kuntrast mal-kultivazzjoni tar-raba’ u l-ħxejjex, il-pjanti tal-frott huma l-hekk imsejħa għelejjel permanenti, il-ħdim tar-raba’ huwa differenti b’mod sinifikanti. L-estremitajiet klimatiċi bħan-nixfa jista’ jkollhom impatt matul is-snin. Irrigazzjoni addizzjonali b’irrigazzjoni ffullata jew bi dripp hija possibbli, iżda teħtieġ sforz kbir ta’ riżorsi finanzjarji kif ukoll ammonti kbar ta’ ilma u mhijiex fattibbli f’kull reġjun li qed jikber. Il-produzzjoni agrikola hija parzjalment f’kompetizzjoni mad-domanda għall-ilma tad-djar u għalhekk qed issir dejjem aktar kritika pubblika. Għalhekk, qabel ma jsir investiment fis-sistemi ta’ tisqija, għandhom jiġu sfruttati l-possibbiltajiet kollha għall-użu effiċjenti tax-xita naturali. Il-proġett ta’ riċerka ppjanat għalhekk mhuwiex maħsub biex jittratta s-suġġett tal-irrigazzjoni, iżda b’possibbiltajiet preventivi għal użu aktar effiċjenti tal-ilma fit-tkabbir tal-frott, li jista’ jwassal għal solliev ambjentali fit-tul. Sabiex jiġi żgurat l-użu effiċjenti tal-ilma permezz tal-kultivazzjoni tal-frott, diversi punti tat-tluq, bħat-tuffieħ bħala l-aktar wiċċ tar-raba’ tal-frott domestiku sinifikanti, se jintużaw biex jiġu investigati liema strateġiji jistgħu jiġu implimentati sabiex jirrispondu għal perjodi twal ta’ nixfa. Il-miżuri jew l-istrateġiji li għandhom jiġu eżaminati fil-qafas tal-proġett jinkludu l-inkorporazzjoni ta’ addittivi tal-ħamrija għall-ħżin tal-ilma kif ukoll il-promozzjoni tal-akkumulazzjoni ta’ humus naturali fil-ħamrija biex tittejjeb il-klima tal-ħamrija, l-eżami tal-metodi tal-ħdim tar-raba’ tal-ħamrija fir-rigward tal-effetti tagħhom fuq il-klima tal-ħamrija u l-użu tal-proċessi tal-mulching, kif ukoll l-applikazzjoni ta’ regolaturi tat-tkabbir bil-għan li titnaqqas it-transpirazzjoni tal-pjanti. Minbarra l-effetti fuq il-klima tal-ħamrija, l-istrateġiji eżaminati huma evalwati wkoll fir-rigward tal-effetti tagħhom fuq it-tkabbir tal-għelejjel (it-tkabbir, ir-rendiment, il-kwalità), il-parametri ekoloġiċi (eż. id-degradabbiltà tal-materjali) u ekonomiċi. L-adegwatezza prattika tal-istrateġiji żviluppati għandha wkoll tiġi evalwata mill-ġdid u għal darb’oħra mill-imsieħba prattiċi parteċipanti matul il-proġett u l-ottimizzazzjonijiet tal-applikazzjonijiet korrispondenti għandhom jiġu integrati fil-proċess tal-iżvilupp. Sabiex jinkisbu riżultati rappreżentattivi, it-testijiet fuq il-post jitwettqu bħala parti mill-proġett f’erba’ siti tat-test b’livelli ta’ preċipitazzjoni annwali differenti b’mod sinifikanti. Minbarra l-provi klassiċi fil-beraħ, se jsiru testijiet fil-kultivazzjoni protetta bi provvista tal-ilma definita u bl-esklużjoni tal-preċipitazzjoni naturali. Wara t-tmiem tal-proġett, se jkunu disponibbli strateġiji prattiċi għal ġestjoni aħjar u preventiva tal-ilma għall-prattika tal-bini tal-frott. Ir-riżultati huma miġbura fil-qosor u ppubblikati f’forma ta’ fuljett. (Maltese)
4 November 2022
0 references
Fi żminijiet ta’ tibdil fil-klima, meta l-esperti dwar il-klima jwissu dwar avvenimenti tat-temp dejjem aktar irregolari, l-aħjar ġestjoni tal-ilma hija l-isfida attwali u probabbilment l-aktar importanti għas-settur agrikolu kollu. In-nixfa prevista u pereżempju fis-sajf li seħħet fl-2013 u fl-2018 poġġiet kemm il-prattika kif ukoll ix-xjenza fil-“prontezza” tat-twissija. Qed jintalbu bjar ġodda u l-Kunsilli tal-Artijiet/l-awtoritajiet tal-awtorizzazzjoni qed jiffaċċjaw deċiżjonijiet serji. F’ħafna każijiet, l-investimenti fis-sistemi ta’ irrigazzjoni huma ppjanati u diġà saru. Proġetti ta’ riċerka dwar il-kultivazzjoni tal-ħamrija li tippreserva l-ilma jippruvaw jagħmlu użu aħjar mix-xita naturali. Dan huwa rifless ukoll fid-Direttiva Qafas tal-UE dwar l-Ilma billi jintalab użu sostenibbli tar-riżorsi tal-ilma. Sabiex ikunu jistgħu jiġu offruti prodotti ta’ kwalità għolja u prodotti reġjonali fil-futur, il-kultivazzjoni tal-frott għandha twieġeb ukoll għal dawn il-bidliet. B’kuntrast mal-kultivazzjoni tar-raba’ u l-ħxejjex, il-pjanti tal-frott huma l-hekk imsejħa għelejjel permanenti, il-ħdim tar-raba’ huwa differenti b’mod sinifikanti. L-estremitajiet klimatiċi bħan-nixfa jista’ jkollhom impatt matul is-snin. Irrigazzjoni addizzjonali b’irrigazzjoni ffullata jew bi dripp hija possibbli, iżda teħtieġ sforz kbir ta’ riżorsi finanzjarji kif ukoll ammonti kbar ta’ ilma u mhijiex fattibbli f’kull reġjun li qed jikber. Il-produzzjoni agrikola hija parzjalment f’kompetizzjoni mad-domanda għall-ilma tad-djar u għalhekk qed issir dejjem aktar kritika pubblika. Għalhekk, qabel ma jsir investiment fis-sistemi ta’ tisqija, għandhom jiġu sfruttati l-possibbiltajiet kollha għall-użu effiċjenti tax-xita naturali. Il-proġett ta’ riċerka ppjanat għalhekk mhuwiex maħsub biex jittratta s-suġġett tal-irrigazzjoni, iżda b’possibbiltajiet preventivi għal użu aktar effiċjenti tal-ilma fit-tkabbir tal-frott, li jista’ jwassal għal solliev ambjentali fit-tul. Sabiex jiġi żgurat l-użu effiċjenti tal-ilma permezz tal-kultivazzjoni tal-frott, diversi punti tat-tluq, bħat-tuffieħ bħala l-aktar wiċċ tar-raba’ tal-frott domestiku sinifikanti, se jintużaw biex jiġu investigati liema strateġiji jistgħu jiġu implimentati sabiex jirrispondu għal perjodi twal ta’ nixfa. Il-miżuri jew l-istrateġiji li għandhom jiġu eżaminati fil-qafas tal-proġett jinkludu l-inkorporazzjoni ta’ addittivi tal-ħamrija għall-ħżin tal-ilma kif ukoll il-promozzjoni tal-akkumulazzjoni ta’ humus naturali fil-ħamrija biex tittejjeb il-klima tal-ħamrija, l-eżami tal-metodi tal-ħdim tar-raba’ tal-ħamrija fir-rigward tal-effetti tagħhom fuq il-klima tal-ħamrija u l-użu tal-proċessi tal-mulching, kif ukoll l-applikazzjoni ta’ regolaturi tat-tkabbir bil-għan li titnaqqas it-transpirazzjoni tal-pjanti. Minbarra l-effetti fuq il-klima tal-ħamrija, l-istrateġiji eżaminati huma evalwati wkoll fir-rigward tal-effetti tagħhom fuq it-tkabbir tal-għelejjel (it-tkabbir, ir-rendiment, il-kwalità), il-parametri ekoloġiċi (eż. id-degradabbiltà tal-materjali) u ekonomiċi. L-adegwatezza prattika tal-istrateġiji żviluppati għandha wkoll tiġi evalwata mill-ġdid u għal darb’oħra mill-imsieħba prattiċi parteċipanti matul il-proġett u l-ottimizzazzjonijiet tal-applikazzjonijiet korrispondenti għandhom jiġu integrati fil-proċess tal-iżvilupp. Sabiex jinkisbu riżultati rappreżentattivi, it-testijiet fuq il-post jitwettqu bħala parti mill-proġett f’erba’ siti tat-test b’livelli ta’ preċipitazzjoni annwali differenti b’mod sinifikanti. Minbarra l-provi klassiċi fil-beraħ, se jsiru testijiet fil-kultivazzjoni protetta bi provvista tal-ilma definita u bl-esklużjoni tal-preċipitazzjoni naturali. Wara t-tmiem tal-proġett, se jkunu disponibbli strateġiji prattiċi għal ġestjoni aħjar u preventiva tal-ilma għall-prattika tal-bini tal-frott. Ir-riżultati huma miġbura fil-qosor u ppubblikati f’forma ta’ fuljett. (Maltese)
4 November 2022
0 references
V době změny klimatu, kdy odborníci na klima varují před stále nepravidelnějšími povětrnostními jevy, je optimální hospodaření s vodou aktuální a pravděpodobně nejdůležitější výzvou pro celé odvětví zemědělství. Předpokládaná a např. letní suchost, k níž došlo v letech 2013 a 2018, zasadila jak praxi, tak vědu do „výstražné připravenosti“. Požadují se nové vrty a zemské rady/povolovací orgány čelí vážným rozhodnutím. V mnoha případech jsou plánovány a již realizovány investice do zavlažovacích systémů. Výzkumné projekty týkající se pěstování půdy na ochranu vody se snaží lépe využívat přírodní dešťové srážky. To se odráží i v rámcové směrnici EU o vodě tím, že vyzývá k udržitelnému využívání vodních zdrojů. Aby bylo možné v budoucnu nabízet vysoce kvalitní a regionálně vyprodukované zboží, musí na tyto změny reagovat i pěstování ovoce. Na rozdíl od pěstování na orné půdě a zelenině jsou ovocné rostliny tzv. trvalými kulturami, orba je výrazně odlišná. Klimatické extrémy, jako je sucho, mohou mít dopad v průběhu let. Další zavlažování s přeplněným nebo kapaným zavlažováním je možné, ale vyžaduje vysoké úsilí finančních zdrojů, stejně jako velké množství vody a není proveditelné v každém rostoucím regionu. Zemědělská výroba je částečně v konkurenci s poptávkou domácností po vodě, a tudíž stále více v kritice veřejnosti. Před investováním do zavlažovacích systémů by proto měly být využity všechny možnosti účinného využívání přírodních dešťových srážek. Plánovaný výzkumný projekt proto není určen k řešení tématu zavlažování, ale k preventivním možnostem účinnějšího využívání vody při pěstování ovoce, což může v dlouhodobém horizontu vést k environmentální úlevě. Aby bylo zajištěno účinné využívání vody při pěstování ovoce, budou použity různé výchozí body, jako je jablko jako nejvýznamnější domácí ovocné plodiny, k prozkoumání, které strategie mohou být provedeny s cílem reagovat na delší období sucha. Mezi opatření nebo strategie, které mají být přezkoumány v rámci projektu, patří začlenění půdních přídatných látek ukládajících vodu, jakož i podpora přirozeného hromadění humusu v půdě za účelem zlepšení půdního klimatu, zkoumání metod obdělávání půdy s ohledem na jejich vliv na půdní klima a využívání mulčovacích procesů, jakož i uplatňování regulátorů růstu s cílem snížit výskyt rostlin. Kromě účinků na půdní klima jsou hodnoceny i zkoumané strategie s ohledem na jejich účinky na růst plodin (růst, výnos, jakost), ekologické (např. rozložitelnost materiálů) a ekonomické parametry. Praktická vhodnost vyvinutých strategií by rovněž měla být znovu a znovu hodnocena zúčastněnými praktickými partnery během projektu a odpovídající optimalizace aplikací by měly být začleněny do procesu vývoje. Za účelem získání reprezentativních výsledků se polní zkoušky provádějí v rámci projektu na čtyřech zkušebních místech s výrazně rozdílnou roční úrovní srážek. Kromě klasických zkoušek pod širým nebem se budou provádět testy v chráněném pěstování s definovaným přívodem vody a s výjimkou přírodních srážek. Po ukončení projektu budou k dispozici praktické strategie pro zlepšení, preventivní vodohospodářství pro praxi výstavby ovoce. Výsledky jsou shrnuty a zveřejněny ve formě brožury. (Czech)
4 November 2022
0 references
V době změny klimatu, kdy odborníci na klima varují před stále nepravidelnějšími povětrnostními jevy, je optimální hospodaření s vodou aktuální a pravděpodobně nejdůležitější výzvou pro celé odvětví zemědělství. Předpokládaná a např. letní suchost, k níž došlo v letech 2013 a 2018, zasadila jak praxi, tak vědu do „výstražné připravenosti“. Požadují se nové vrty a zemské rady/povolovací orgány čelí vážným rozhodnutím. V mnoha případech jsou plánovány a již realizovány investice do zavlažovacích systémů. Výzkumné projekty týkající se pěstování půdy na ochranu vody se snaží lépe využívat přírodní dešťové srážky. To se odráží i v rámcové směrnici EU o vodě tím, že vyzývá k udržitelnému využívání vodních zdrojů. Aby bylo možné v budoucnu nabízet vysoce kvalitní a regionálně vyprodukované zboží, musí na tyto změny reagovat i pěstování ovoce. Na rozdíl od pěstování na orné půdě a zelenině jsou ovocné rostliny tzv. trvalými kulturami, orba je výrazně odlišná. Klimatické extrémy, jako je sucho, mohou mít dopad v průběhu let. Další zavlažování s přeplněným nebo kapaným zavlažováním je možné, ale vyžaduje vysoké úsilí finančních zdrojů, stejně jako velké množství vody a není proveditelné v každém rostoucím regionu. Zemědělská výroba je částečně v konkurenci s poptávkou domácností po vodě, a tudíž stále více v kritice veřejnosti. Před investováním do zavlažovacích systémů by proto měly být využity všechny možnosti účinného využívání přírodních dešťových srážek. Plánovaný výzkumný projekt proto není určen k řešení tématu zavlažování, ale k preventivním možnostem účinnějšího využívání vody při pěstování ovoce, což může v dlouhodobém horizontu vést k environmentální úlevě. Aby bylo zajištěno účinné využívání vody při pěstování ovoce, budou použity různé výchozí body, jako je jablko jako nejvýznamnější domácí ovocné plodiny, k prozkoumání, které strategie mohou být provedeny s cílem reagovat na delší období sucha. Mezi opatření nebo strategie, které mají být přezkoumány v rámci projektu, patří začlenění půdních přídatných látek ukládajících vodu, jakož i podpora přirozeného hromadění humusu v půdě za účelem zlepšení půdního klimatu, zkoumání metod obdělávání půdy s ohledem na jejich vliv na půdní klima a využívání mulčovacích procesů, jakož i uplatňování regulátorů růstu s cílem snížit výskyt rostlin. Kromě účinků na půdní klima jsou hodnoceny i zkoumané strategie s ohledem na jejich účinky na růst plodin (růst, výnos, jakost), ekologické (např. rozložitelnost materiálů) a ekonomické parametry. Praktická vhodnost vyvinutých strategií by rovněž měla být znovu a znovu hodnocena zúčastněnými praktickými partnery během projektu a odpovídající optimalizace aplikací by měly být začleněny do procesu vývoje. Za účelem získání reprezentativních výsledků se polní zkoušky provádějí v rámci projektu na čtyřech zkušebních místech s výrazně rozdílnou roční úrovní srážek. Kromě klasických zkoušek pod širým nebem se budou provádět testy v chráněném pěstování s definovaným přívodem vody a s výjimkou přírodních srážek. Po ukončení projektu budou k dispozici praktické strategie pro zlepšení, preventivní vodohospodářství pro praxi výstavby ovoce. Výsledky jsou shrnuty a zveřejněny ve formě brožury. (Czech)
4 November 2022
0 references
Em tempos de mudança climática, quando especialistas em clima alertam para eventos meteorológicos cada vez mais irregulares, a gestão ótima da água é o desafio atual e provavelmente mais importante para todo o setor agrícola. A secura prevista e, por exemplo, no verão, ocorrida em 2013 e 2018 colocou a prática e a ciência na «prontidão para alerta». São solicitados novos poços e os Conselhos Prediciais/autoridades de autorização estão a ser confrontados com decisões sérias. Em muitos casos, os investimentos em sistemas de irrigação são planeados e já realizados. Os projetos de investigação sobre o cultivo de solos que preservam a água tentam utilizar melhor as chuvas naturais. Tal reflete-se igualmente na Diretiva-Quadro Água da UE, apelando a uma utilização sustentável dos recursos hídricos. Para poder oferecer, no futuro, produtos de qualidade e produzidos a nível regional, a cultura frutícola deve também responder a estas mudanças. Em contraste com o cultivo de vegetais e arvenses, as fruteiras são as chamadas culturas permanentes, a lavoura é significativamente diferente. Extremos climáticos como a seca podem ter um impacto ao longo dos anos. A irrigação adicional com irrigação superlotada ou gotejada é possível, mas requer um alto esforço de recursos financeiros, bem como grandes quantidades de água e não é viável em todas as regiões em crescimento. A produção agrícola está, em parte, em concorrência com a procura de água dos agregados familiares e, por conseguinte, cada vez mais em críticas públicas. Por conseguinte, antes de investir em sistemas de irrigação, devem ser exploradas todas as possibilidades de utilização eficiente das chuvas naturais. Por conseguinte, o projeto de investigação previsto não se destina a abordar o tema da irrigação, mas sim a possibilidades preventivas de uma utilização mais eficiente da água na fruticultura, o que pode conduzir a um alívio ambiental a longo prazo. A fim de assegurar uma utilização eficiente da água através do cultivo de frutos, serão utilizados vários pontos de partida, como a maçã, a fruticultura doméstica mais significativa, para investigar quais as estratégias que podem ser implementadas para responder a períodos de seca prolongados. Entre as medidas ou estratégias a examinar no âmbito do projeto contam-se a incorporação de aditivos para o solo para armazenamento de água, a promoção da acumulação natural de húmus no solo para melhorar o clima do solo, o exame dos métodos de mobilização do solo no que diz respeito aos seus efeitos no clima do solo e a utilização de processos de cobertura, bem como a aplicação de reguladores de crescimento com o objetivo de reduzir a transpiração das plantas. Para além dos efeitos no clima do solo, as estratégias examinadas são igualmente avaliadas no que diz respeito aos seus efeitos no crescimento das culturas (crescimento, rendimento, qualidade), ecológicos (por exemplo, degradabilidade dos materiais) e parâmetros económicos. A adequação prática das estratégias desenvolvidas também deve ser avaliada repetidas vezes pelos parceiros práticos participantes durante o projeto e as correspondentes otimizações de aplicações devem ser integradas no processo de desenvolvimento. A fim de obter resultados representativos, os ensaios de campo são realizados como parte do projeto em quatro locais de ensaio com níveis de precipitação anuais significativamente diferentes. Além dos clássicos ensaios ao ar livre, serão realizados testes em cultivo protegido com abastecimento de água definido e excluindo precipitação natural. Após o final do projeto, estratégias práticas para melhorar, gestão preventiva da água estará disponível para a prática de construção de frutas. Os resultados são resumidos e publicados sob a forma de uma brochura. (Portuguese)
4 November 2022
0 references
Em tempos de mudança climática, quando especialistas em clima alertam para eventos meteorológicos cada vez mais irregulares, a gestão ótima da água é o desafio atual e provavelmente mais importante para todo o setor agrícola. A secura prevista e, por exemplo, no verão, ocorrida em 2013 e 2018 colocou a prática e a ciência na «prontidão para alerta». São solicitados novos poços e os Conselhos Prediciais/autoridades de autorização estão a ser confrontados com decisões sérias. Em muitos casos, os investimentos em sistemas de irrigação são planeados e já realizados. Os projetos de investigação sobre o cultivo de solos que preservam a água tentam utilizar melhor as chuvas naturais. Tal reflete-se igualmente na Diretiva-Quadro Água da UE, apelando a uma utilização sustentável dos recursos hídricos. Para poder oferecer, no futuro, produtos de qualidade e produzidos a nível regional, a cultura frutícola deve também responder a estas mudanças. Em contraste com o cultivo de vegetais e arvenses, as fruteiras são as chamadas culturas permanentes, a lavoura é significativamente diferente. Extremos climáticos como a seca podem ter um impacto ao longo dos anos. A irrigação adicional com irrigação superlotada ou gotejada é possível, mas requer um alto esforço de recursos financeiros, bem como grandes quantidades de água e não é viável em todas as regiões em crescimento. A produção agrícola está, em parte, em concorrência com a procura de água dos agregados familiares e, por conseguinte, cada vez mais em críticas públicas. Por conseguinte, antes de investir em sistemas de irrigação, devem ser exploradas todas as possibilidades de utilização eficiente das chuvas naturais. Por conseguinte, o projeto de investigação previsto não se destina a abordar o tema da irrigação, mas sim a possibilidades preventivas de uma utilização mais eficiente da água na fruticultura, o que pode conduzir a um alívio ambiental a longo prazo. A fim de assegurar uma utilização eficiente da água através do cultivo de frutos, serão utilizados vários pontos de partida, como a maçã, a fruticultura doméstica mais significativa, para investigar quais as estratégias que podem ser implementadas para responder a períodos de seca prolongados. Entre as medidas ou estratégias a examinar no âmbito do projeto contam-se a incorporação de aditivos para o solo para armazenamento de água, a promoção da acumulação natural de húmus no solo para melhorar o clima do solo, o exame dos métodos de mobilização do solo no que diz respeito aos seus efeitos no clima do solo e a utilização de processos de cobertura, bem como a aplicação de reguladores de crescimento com o objetivo de reduzir a transpiração das plantas. Para além dos efeitos no clima do solo, as estratégias examinadas são igualmente avaliadas no que diz respeito aos seus efeitos no crescimento das culturas (crescimento, rendimento, qualidade), ecológicos (por exemplo, degradabilidade dos materiais) e parâmetros económicos. A adequação prática das estratégias desenvolvidas também deve ser avaliada repetidas vezes pelos parceiros práticos participantes durante o projeto e as correspondentes otimizações de aplicações devem ser integradas no processo de desenvolvimento. A fim de obter resultados representativos, os ensaios de campo são realizados como parte do projeto em quatro locais de ensaio com níveis de precipitação anuais significativamente diferentes. Além dos clássicos ensaios ao ar livre, serão realizados testes em cultivo protegido com abastecimento de água definido e excluindo precipitação natural. Após o final do projeto, estratégias práticas para melhorar, gestão preventiva da água estará disponível para a prática de construção de frutas. Os resultados são resumidos e publicados sob a forma de uma brochura. (Portuguese)
4 November 2022
0 references
W czasach zmiany klimatu, kiedy eksperci ds. klimatu ostrzegają przed coraz bardziej nieregularnymi zdarzeniami pogodowymi, optymalne gospodarowanie wodą jest obecnym i prawdopodobnie najważniejszym wyzwaniem dla całego sektora rolnego. Przewidywana i np. letnia suchość, która wystąpiła w 2013 i 2018 r., wprowadziła zarówno praktykę, jak i naukę w „alert ready”. Zwrócono się o nowe odwierty, a rady/organy wydające zezwolenia stoją przed poważnymi decyzjami. W wielu przypadkach planowane i już realizowane są inwestycje w systemy nawadniające. Projekty badawcze dotyczące uprawy gleby chroniącej wodę starają się lepiej wykorzystać naturalne opady deszczu. Znajduje to również odzwierciedlenie w ramowej dyrektywie wodnej UE, wzywając do zrównoważonego wykorzystania zasobów wodnych. Aby móc w przyszłości oferować wysokiej jakości towary produkowane regionalnie, uprawa owoców musi również reagować na te zmiany. W przeciwieństwie do uprawy roślin uprawnych i warzyw, rośliny owocowe są tzw. uprawami trwałymi, uprawa jest znacznie inna. Ekstremalne warunki klimatyczne, takie jak susza, mogą mieć wpływ na lata. Dodatkowe nawadnianie z przepełnionym lub kroplowym nawadnianiem jest możliwe, ale wymaga dużego nakładu środków finansowych, a także dużych ilości wody i nie jest możliwe w każdym rosnącym regionie. Produkcja rolna częściowo konkuruje z zapotrzebowaniem gospodarstw domowych na wodę, a tym samym coraz częściej krytykuje społeczeństwo. Dlatego przed inwestowaniem w systemy nawadniania należy wykorzystać wszystkie możliwości efektywnego wykorzystania naturalnych opadów. Planowany projekt badawczy nie ma zatem na celu zajęcia się tematem nawadniania, ale prewencyjnymi możliwościami bardziej efektywnego wykorzystania wody w uprawie owoców, co może prowadzić do ulgi środowiskowej w perspektywie długoterminowej. W celu zapewnienia efektywnego wykorzystania wody poprzez uprawę owoców różne punkty wyjściowe, takie jak jabłka jako najważniejsze, krajowe uprawy owoców, zostaną wykorzystane do zbadania, które strategie można wdrożyć w celu reagowania na przedłużające się okresy suche. Środki lub strategie, które mają zostać zbadane w ramach projektu, obejmują włączenie dodatków do gleby do przechowywania wody, a także promowanie naturalnego gromadzenia próchnicy w glebie w celu poprawy klimatu glebowego, badanie metod uprawy gleby pod kątem ich wpływu na klimat glebowy i wykorzystanie procesów mulczowania, a także stosowanie regulatorów wzrostu w celu ograniczenia transpiracji roślin. Oprócz wpływu na klimat gleby badane strategie są również oceniane pod kątem ich wpływu na wzrost upraw (wzrost, plony, jakość), ekologiczne (np. degradowalność materiałów) i parametry ekonomiczne. Praktyczna przydatność opracowanych strategii powinna być również ponownie oceniana przez uczestniczących w projekcie partnerów praktycznych, a odpowiednie optymalizacje aplikacji powinny zostać włączone do procesu opracowywania. W celu uzyskania reprezentatywnych wyników badania terenowe są przeprowadzane w ramach projektu w czterech miejscach badawczych o znacznie różnym rocznym poziomie opadów. Oprócz klasycznych prób na świeżym powietrzu zostaną przeprowadzone testy w uprawie chronionej z określonym zaopatrzeniem w wodę i z wyłączeniem opadów naturalnych. Po zakończeniu projektu, praktyczne strategie poprawy, prewencyjnej gospodarki wodnej będą dostępne dla praktyki budowy owoców. Wyniki są podsumowane i publikowane w formie broszury. (Polish)
4 November 2022
0 references
W czasach zmiany klimatu, kiedy eksperci ds. klimatu ostrzegają przed coraz bardziej nieregularnymi zdarzeniami pogodowymi, optymalne gospodarowanie wodą jest obecnym i prawdopodobnie najważniejszym wyzwaniem dla całego sektora rolnego. Przewidywana i np. letnia suchość, która wystąpiła w 2013 i 2018 r., wprowadziła zarówno praktykę, jak i naukę w „alert ready”. Zwrócono się o nowe odwierty, a rady/organy wydające zezwolenia stoją przed poważnymi decyzjami. W wielu przypadkach planowane i już realizowane są inwestycje w systemy nawadniające. Projekty badawcze dotyczące uprawy gleby chroniącej wodę starają się lepiej wykorzystać naturalne opady deszczu. Znajduje to również odzwierciedlenie w ramowej dyrektywie wodnej UE, wzywając do zrównoważonego wykorzystania zasobów wodnych. Aby móc w przyszłości oferować wysokiej jakości towary produkowane regionalnie, uprawa owoców musi również reagować na te zmiany. W przeciwieństwie do uprawy roślin uprawnych i warzyw, rośliny owocowe są tzw. uprawami trwałymi, uprawa jest znacznie inna. Ekstremalne warunki klimatyczne, takie jak susza, mogą mieć wpływ na lata. Dodatkowe nawadnianie z przepełnionym lub kroplowym nawadnianiem jest możliwe, ale wymaga dużego nakładu środków finansowych, a także dużych ilości wody i nie jest możliwe w każdym rosnącym regionie. Produkcja rolna częściowo konkuruje z zapotrzebowaniem gospodarstw domowych na wodę, a tym samym coraz częściej krytykuje społeczeństwo. Dlatego przed inwestowaniem w systemy nawadniania należy wykorzystać wszystkie możliwości efektywnego wykorzystania naturalnych opadów. Planowany projekt badawczy nie ma zatem na celu zajęcia się tematem nawadniania, ale prewencyjnymi możliwościami bardziej efektywnego wykorzystania wody w uprawie owoców, co może prowadzić do ulgi środowiskowej w perspektywie długoterminowej. W celu zapewnienia efektywnego wykorzystania wody poprzez uprawę owoców różne punkty wyjściowe, takie jak jabłka jako najważniejsze, krajowe uprawy owoców, zostaną wykorzystane do zbadania, które strategie można wdrożyć w celu reagowania na przedłużające się okresy suche. Środki lub strategie, które mają zostać zbadane w ramach projektu, obejmują włączenie dodatków do gleby do przechowywania wody, a także promowanie naturalnego gromadzenia próchnicy w glebie w celu poprawy klimatu glebowego, badanie metod uprawy gleby pod kątem ich wpływu na klimat glebowy i wykorzystanie procesów mulczowania, a także stosowanie regulatorów wzrostu w celu ograniczenia transpiracji roślin. Oprócz wpływu na klimat gleby badane strategie są również oceniane pod kątem ich wpływu na wzrost upraw (wzrost, plony, jakość), ekologiczne (np. degradowalność materiałów) i parametry ekonomiczne. Praktyczna przydatność opracowanych strategii powinna być również ponownie oceniana przez uczestniczących w projekcie partnerów praktycznych, a odpowiednie optymalizacje aplikacji powinny zostać włączone do procesu opracowywania. W celu uzyskania reprezentatywnych wyników badania terenowe są przeprowadzane w ramach projektu w czterech miejscach badawczych o znacznie różnym rocznym poziomie opadów. Oprócz klasycznych prób na świeżym powietrzu zostaną przeprowadzone testy w uprawie chronionej z określonym zaopatrzeniem w wodę i z wyłączeniem opadów naturalnych. Po zakończeniu projektu, praktyczne strategie poprawy, prewencyjnej gospodarki wodnej będą dostępne dla praktyki budowy owoców. Wyniki są podsumowane i publikowane w formie broszury. (Polish)
4 November 2022
0 references