Measuring the Quality of Cross-border Cooperation in the EMR Development and application of a methodology to assess effects of the INTERREG programme on cross-border cooperation and governance (Q4301226): Difference between revisions
Jump to navigation
Jump to search
(Removed claim: summary (P836): Hvor godt er samarbejdet mellem offentlige organer, virksomheder eller borgere i vores grænseoverskridende region? Hvordan kan vi beskrive kvaliteten af grænseoverskridende netværk og enheder? Og endelig: har vores Interreg-program en positiv indvirkning på de forskellige aspekter af kvaliteten af samarbejde og forvaltning på tværs af grænserne? Som det fremgår af en ESPON-undersøgelse fra 2019 om territoriale konsekvensanalyser af grænseovers...) |
(Removed claim: summary (P836): Hvor godt er samarbejdet mellem offentlige organer, virksomheder eller borgere i vores grænseoverskridende region? Hvordan kan vi beskrive kvaliteten af grænseoverskridende netværk og enheder? Og endelig: har vores Interreg-program en positiv indvirkning på de forskellige aspekter af kvaliteten af samarbejde og forvaltning på tværs af grænserne? Som det fremgår af en ESPON-undersøgelse fra 2019 om territoriale konsekvensanalyser af grænseovers...) |
||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
| Property / summary: Hvor godt er samarbejdet mellem offentlige organer, virksomheder eller borgere i vores grænseoverskridende region? Hvordan kan vi beskrive kvaliteten af grænseoverskridende netværk og enheder? Og endelig: har vores Interreg-program en positiv indvirkning på de forskellige aspekter af kvaliteten af samarbejde og forvaltning på tværs af grænserne? Som det fremgår af en ESPON-undersøgelse fra 2019 om territoriale konsekvensanalyser af grænseoverskridende programmer (med inddragelse af ITEM/Maastricht Universitet)[1] er der behov for innovative kvalitative vurderingsmetoder for bedre at forstå virkningerne på kvaliteten af det grænseoverskridende samarbejde i et givet område. Som anført i den endelige rapport identificerede INTERREG-casestudierne (herunder programmet Nederlandene-Tyskland) behovet for at udvikle bedre instrumenter til detaljerede kvalitative vurderinger. Det betyder, at der for bedre at kunne vurdere INTERREG-programmernes virkninger med hensyn til kvaliteten af det grænseoverskridende samarbejde skal udvikles yderligere kvalitative instrumenter, indikatorer og data. Det grænseoverskridende institut ITEM har omfattende erfaringer inden for vurdering af virkningerne på grænseoverskridende områder (dvs. årlige konsekvensanalyser). Punktet vil udgøre et team med forskellig ekspertise om behovene i Euregion Meuse Rhinen med Hasselt Universitet (retsfakultet for de juridiske aspekter), RWTH Aachen (departementet for økonomisk geografi for den økonomiske dimension) og Euregio Meuse-Rhine (praktiserende aktører i grænseoverskridende samarbejde). I projektets forskellige faser vil eksterne eksperter, fagfolk fra forskellige sektorer (uddannelse, økonomi, fysisk planlægning, transport osv.) blive opfordret til at gennemgå de første udkast og deltage i ekspertworkshops. Det foreslåede projekt har til formål at udvikle en pilotmetode. Antagelsen er, at manglerne med hensyn til kvalitative vurderinger også kan findes inden for rammerne af INTERREG-programmet EMR. Kvaliteten af det grænseoverskridende samarbejde vurderes i øjeblikket ikke strukturelt. De nuværende programindikatorer er først og fremmest af kvantitativ karakter og beskriver ikke kvalitative elementer i det grænseoverskridende samarbejde mellem offentlige enheder, virksomheder eller borgere. Også uden for rammerne af INTERREG er der ingen strukturel vurdering af udviklingen af samarbejdet og det grænseoverskridende forvaltningssystem. Dette er en generel mangel ved mange Interreg-programmer og grænseoverskridende områder. Projektet vil bidrage til en bedre vurdering af situationen på INTERREG-programmet Meuse-Rhine's område og vil desuden yde et bidrag som pilotprojekt for kvaliteten af det grænseoverskridende samarbejde generelt. Projektet vil sigte mod at udvikle og anvende en metode til basismåling i Interreg-programmet Meuse-Rhine ved udgangen af den nuværende programmeringsperiode. Hensigten er også at skabe mulighed for at anvende metoden på en struktureret måde i den efterfølgende periode. 2021. 1. I første omgang vil det eksisterende indikatorsystem under INTERREG Meuse-Rhine-programmet blive analyseret for at finde ud af, i hvilket omfang de allerede måler aspekter af kvaliteten af det grænseoverskridende samarbejde, og hvor der konstateres mangler. Derudover vil andre eksisterende indikator-, vurderings- eller evalueringssystemer med hensyn til kvaliteten af det grænseoverskridende samarbejde blive analyseret. Denne søgning efter allerede eksisterende praksis og instrumenter vil blive foretaget i kontakt med ESPON og Europa-Kommissionen, GD Regio og med henvisning til de forskellige ESPON-instrumenter til territoriale konsekvensanalyser. I den forstand vil metodologien bygge videre på det eksisterende arbejde på EU-plan. 2. På grundlag af forskningen vil der blive udarbejdet et udkast til metodologi og et sæt indikatorer med projektpartnernes ekspertise. Dette arbejde vil blive støttet af inddragelsen af fagfolk fra Euregion Meuse-Rhine, der beskæftiger sig med Interreg-programmet og det grænseoverskridende samarbejde. Desuden vil eksterne eksperter fra andre programmer eller med særlig ekspertise i territoriale konsekvensanalyser bidrage til arbejdet. Udkastet til metodologi vil blive drøftet og afprøvet. 3. Som den vigtigste del af projektet vil metoden blive anvendt med hjælp fra practictioners og eksperter i Euroregion Meuse-Rhine ved at vurdere kvaliteten af grænseoverskridende samarbejde og styring. På baggrund af erfaringerne med tidligere projekter er de vigtigste instrumenter indsamling af eksisterende data, dataproduktion via spørgeskemaer, kvalitative interviews og ekspertworkshops. De endelige resultater vil være basismålingen og benchmarket for en struktureret vurderingscyklus i løbet af Interreg-programmet efter 2021. [1] Se: Territorial konsekvensanalyse for grænseoverskridende samarbejde, målrettet analyse, sammenfattende rapport. 19/08/2019. https://www.espon.eu/TIA-CBC. (Danish) / rank | |||||||||||||||
| Property / summary: Hvor godt er samarbejdet mellem offentlige organer, virksomheder eller borgere i vores grænseoverskridende region? Hvordan kan vi beskrive kvaliteten af grænseoverskridende netværk og enheder? Og endelig: har vores Interreg-program en positiv indvirkning på de forskellige aspekter af kvaliteten af samarbejde og forvaltning på tværs af grænserne? Som det fremgår af en ESPON-undersøgelse fra 2019 om territoriale konsekvensanalyser af grænseoverskridende programmer (med inddragelse af ITEM/Maastricht Universitet)[1] er der behov for innovative kvalitative vurderingsmetoder for bedre at forstå virkningerne på kvaliteten af det grænseoverskridende samarbejde i et givet område. Som anført i den endelige rapport identificerede INTERREG-casestudierne (herunder programmet Nederlandene-Tyskland) behovet for at udvikle bedre instrumenter til detaljerede kvalitative vurderinger. Det betyder, at der for bedre at kunne vurdere INTERREG-programmernes virkninger med hensyn til kvaliteten af det grænseoverskridende samarbejde skal udvikles yderligere kvalitative instrumenter, indikatorer og data. Det grænseoverskridende institut ITEM har omfattende erfaringer inden for vurdering af virkningerne på grænseoverskridende områder (dvs. årlige konsekvensanalyser). Punktet vil udgøre et team med forskellig ekspertise om behovene i Euregion Meuse Rhinen med Hasselt Universitet (retsfakultet for de juridiske aspekter), RWTH Aachen (departementet for økonomisk geografi for den økonomiske dimension) og Euregio Meuse-Rhine (praktiserende aktører i grænseoverskridende samarbejde). I projektets forskellige faser vil eksterne eksperter, fagfolk fra forskellige sektorer (uddannelse, økonomi, fysisk planlægning, transport osv.) blive opfordret til at gennemgå de første udkast og deltage i ekspertworkshops. Det foreslåede projekt har til formål at udvikle en pilotmetode. Antagelsen er, at manglerne med hensyn til kvalitative vurderinger også kan findes inden for rammerne af INTERREG-programmet EMR. Kvaliteten af det grænseoverskridende samarbejde vurderes i øjeblikket ikke strukturelt. De nuværende programindikatorer er først og fremmest af kvantitativ karakter og beskriver ikke kvalitative elementer i det grænseoverskridende samarbejde mellem offentlige enheder, virksomheder eller borgere. Også uden for rammerne af INTERREG er der ingen strukturel vurdering af udviklingen af samarbejdet og det grænseoverskridende forvaltningssystem. Dette er en generel mangel ved mange Interreg-programmer og grænseoverskridende områder. Projektet vil bidrage til en bedre vurdering af situationen på INTERREG-programmet Meuse-Rhine's område og vil desuden yde et bidrag som pilotprojekt for kvaliteten af det grænseoverskridende samarbejde generelt. Projektet vil sigte mod at udvikle og anvende en metode til basismåling i Interreg-programmet Meuse-Rhine ved udgangen af den nuværende programmeringsperiode. Hensigten er også at skabe mulighed for at anvende metoden på en struktureret måde i den efterfølgende periode. 2021. 1. I første omgang vil det eksisterende indikatorsystem under INTERREG Meuse-Rhine-programmet blive analyseret for at finde ud af, i hvilket omfang de allerede måler aspekter af kvaliteten af det grænseoverskridende samarbejde, og hvor der konstateres mangler. Derudover vil andre eksisterende indikator-, vurderings- eller evalueringssystemer med hensyn til kvaliteten af det grænseoverskridende samarbejde blive analyseret. Denne søgning efter allerede eksisterende praksis og instrumenter vil blive foretaget i kontakt med ESPON og Europa-Kommissionen, GD Regio og med henvisning til de forskellige ESPON-instrumenter til territoriale konsekvensanalyser. I den forstand vil metodologien bygge videre på det eksisterende arbejde på EU-plan. 2. På grundlag af forskningen vil der blive udarbejdet et udkast til metodologi og et sæt indikatorer med projektpartnernes ekspertise. Dette arbejde vil blive støttet af inddragelsen af fagfolk fra Euregion Meuse-Rhine, der beskæftiger sig med Interreg-programmet og det grænseoverskridende samarbejde. Desuden vil eksterne eksperter fra andre programmer eller med særlig ekspertise i territoriale konsekvensanalyser bidrage til arbejdet. Udkastet til metodologi vil blive drøftet og afprøvet. 3. Som den vigtigste del af projektet vil metoden blive anvendt med hjælp fra practictioners og eksperter i Euroregion Meuse-Rhine ved at vurdere kvaliteten af grænseoverskridende samarbejde og styring. På baggrund af erfaringerne med tidligere projekter er de vigtigste instrumenter indsamling af eksisterende data, dataproduktion via spørgeskemaer, kvalitative interviews og ekspertworkshops. De endelige resultater vil være basismålingen og benchmarket for en struktureret vurderingscyklus i løbet af Interreg-programmet efter 2021. [1] Se: Territorial konsekvensanalyse for grænseoverskridende samarbejde, målrettet analyse, sammenfattende rapport. 19/08/2019. https://www.espon.eu/TIA-CBC. (Danish) / qualifier | |||||||||||||||
| |||||||||||||||
Revision as of 15:48, 8 February 2024
Project Q4301226 in Germany, Belgium, Netherlands
| Language | Label | Description | Also known as |
|---|---|---|---|
| English | Measuring the Quality of Cross-border Cooperation in the EMR Development and application of a methodology to assess effects of the INTERREG programme on cross-border cooperation and governance |
Project Q4301226 in Germany, Belgium, Netherlands |
Statements
0 references
149,983.59 Euro
0 references
176,858.1 Euro
0 references
84.8 percent
0 references
1 March 2021
0 references
30 September 2022
0 references
Maastricht University
0 references
50°37'55.49"N, 6°2'6.25"E
0 references
50°50'51.11"N, 5°41'22.06"E
0 references
50°46'40.55"N, 6°4'38.82"E
0 references
50°34'56.89"N, 5°33'58.75"E
0 references
50°56'0.92"N, 5°20'32.32"E
0 references
How good is the cooperation of public sector bodies, companies or citizens in our a cross-border region? How can we describe the quality of cross-border networks and entities? And finally: does our INTERREG programme have positive effects on the different aspects of the quality of cooperation and governance across borders? As shown in an ESPON study from 2019 on Territorial Impact Assessment of cross-border programmes (with the involvement of ITEM/Maastricht University)[1] there is a need of innovative qualitative assessment methods to better understand effects on the quality of cross-border cooperation in a given territory. As stated in the final report, the INTERREG case studies (including the Programme Netherlands-Germany) identified the need to develop better instruments for detailed qualitative assessments. This means, in order to better assess the effects of INTERREG programmes with respect to quality of cross-border cooperation, additional qualitative asessement instruments, indicators and data have to be developed. The cross-border institute ITEM has comprehensive experiences in the field of the assessment of impacts on cross-border territories (i.e. annual impact assessments). ITEM will form a team with different expertise on the needs in the Euregion Meuse Rhine with Hasselt University (Faculty of Law for the legal aspects), the RWTH Aachen (Department of Economic Geography for the Economic dimension) and the Euregio Meuse-Rhine (practitioners in cross-border cooperation). In the different stages of the project, external experts, practitioners from different sectors (education, economy, spatial planning, transport, etc.) will be invited to review first drafts and join expert workshops. The proposed project aims at the development of a pilot methodology. The assumption is that the deficiencies with respect to qualitative assessments can be also found in the framework of the INTERREG programme EMR. The quality of cross-border cooperation is currently not structuraly assessed. The current programme indicators are in the first place of quantitative nature and do not describe qualitative elements of cross-border cooperation of public entities, companies or citizens. Also outside the framework of INTERREG, there is no structural assessment of the development of cooperation and the cross-border governance system. This is a general shortcoming of many INTERREG programmes and cross-border territories. The project will contribute to the better assessment of the situation in the territory of the INTERREG Programme Meuse-Rhine, and in addition, will also provide a contribution as a pilot for the quality of cross-border cooperation in general. The project will aim at developing and application of a methodology for a baseline measurement in the territory of the INTERREG programme Meuse-Rhine at the end of the current programming period. The intention is also to create the opportunity to apply the methodology in a structured way during the periode after. 2021. 1. In a first step, the existing indicator system of the INTERREG Meuse-Rhine programme will be analysed to find out to what extent they already measure aspects of the quality of cross-border cooperation and where shortcomings are detected. In additon, other existing indicator, assessment or evaluation systems with respect to the quality of cross-border cooperation will be analysed. This search for already existing practices and instruments will be done in contact with ESPON and the European Commission, DG Regio and referring to the different ESPON instruments for Territorial Impact Assessment. In this sense, the methodogy will build on the existing work at the EU level. 2. On the basis of the research, a draft methodology and set of indicators will be developed with the expertise of the project partners. This work will be supported by the involvement of practitioners from the Euregion Meuse-Rhine dealing with the INTERREG programme and cross-border cooperation. In addition, external experts from other programmes or with special expertise on territorial impact assessment will be contributing to the work. The draft methodology will be discussed and tested. 3. As the main part of the project, the methodology will be applied with the help of practictioners and experts on the territory of the Euroregion Meuse-Rhine by assessing the quality of cross-border cooperation and governance. Given the experiences with previous projects, the main instruments are collection of existing data, data production via questionnaires, qualitative interviews and expert workshops. The final results will be the baseline measurement and the benchmark for a structured assessment cycle during the post 2021 INTERREG programme. [1] See: Territorial Impact Assessment for Cross-Border Cooperation, Targeted Analysis, Synthesis Report. 19/08/ 2019. https://www.espon.eu/TIA-CBC. (English)
0 references
Hvor godt er samarbejdet mellem offentlige organer, virksomheder eller borgere i vores grænseoverskridende region? Hvordan kan vi beskrive kvaliteten af grænseoverskridende netværk og enheder? Og endelig: har vores Interreg-program en positiv indvirkning på de forskellige aspekter af kvaliteten af samarbejde og forvaltning på tværs af grænserne? Som det fremgår af en ESPON-undersøgelse fra 2019 om territoriale konsekvensanalyser af grænseoverskridende programmer (med inddragelse af ITEM/Maastricht Universitet)[1] er der behov for innovative kvalitative vurderingsmetoder for bedre at forstå virkningerne på kvaliteten af det grænseoverskridende samarbejde i et givet område. Som anført i den endelige rapport identificerede INTERREG-casestudierne (herunder programmet Nederlandene-Tyskland) behovet for at udvikle bedre instrumenter til detaljerede kvalitative vurderinger. Det betyder, at der for bedre at kunne vurdere INTERREG-programmernes virkninger med hensyn til kvaliteten af det grænseoverskridende samarbejde skal udvikles yderligere kvalitative instrumenter, indikatorer og data. Det grænseoverskridende institut ITEM har omfattende erfaringer inden for vurdering af virkningerne på grænseoverskridende områder (dvs. årlige konsekvensanalyser). Punktet vil udgøre et team med forskellig ekspertise om behovene i Euregion Meuse Rhinen med Hasselt Universitet (retsfakultet for de juridiske aspekter), RWTH Aachen (departementet for økonomisk geografi for den økonomiske dimension) og Euregio Meuse-Rhine (praktiserende aktører i grænseoverskridende samarbejde). I projektets forskellige faser vil eksterne eksperter, fagfolk fra forskellige sektorer (uddannelse, økonomi, fysisk planlægning, transport osv.) blive opfordret til at gennemgå de første udkast og deltage i ekspertworkshops. Det foreslåede projekt har til formål at udvikle en pilotmetode. Antagelsen er, at manglerne med hensyn til kvalitative vurderinger også kan findes inden for rammerne af INTERREG-programmet EMR. Kvaliteten af det grænseoverskridende samarbejde vurderes i øjeblikket ikke strukturelt. De nuværende programindikatorer er først og fremmest af kvantitativ karakter og beskriver ikke kvalitative elementer i det grænseoverskridende samarbejde mellem offentlige enheder, virksomheder eller borgere. Også uden for rammerne af INTERREG er der ingen strukturel vurdering af udviklingen af samarbejdet og det grænseoverskridende forvaltningssystem. Dette er en generel mangel ved mange Interreg-programmer og grænseoverskridende områder. Projektet vil bidrage til en bedre vurdering af situationen på INTERREG-programmet Meuse-Rhine's område og vil desuden yde et bidrag som pilotprojekt for kvaliteten af det grænseoverskridende samarbejde generelt. Projektet vil sigte mod at udvikle og anvende en metode til basismåling i Interreg-programmet Meuse-Rhine ved udgangen af den nuværende programmeringsperiode. Hensigten er også at skabe mulighed for at anvende metoden på en struktureret måde i den efterfølgende periode. 2021. 1. I første omgang vil det eksisterende indikatorsystem under INTERREG Meuse-Rhine-programmet blive analyseret for at finde ud af, i hvilket omfang de allerede måler aspekter af kvaliteten af det grænseoverskridende samarbejde, og hvor der konstateres mangler. Derudover vil andre eksisterende indikator-, vurderings- eller evalueringssystemer med hensyn til kvaliteten af det grænseoverskridende samarbejde blive analyseret. Denne søgning efter allerede eksisterende praksis og instrumenter vil blive foretaget i kontakt med ESPON og Europa-Kommissionen, GD Regio og med henvisning til de forskellige ESPON-instrumenter til territoriale konsekvensanalyser. I den forstand vil metodologien bygge videre på det eksisterende arbejde på EU-plan. 2. På grundlag af forskningen vil der blive udarbejdet et udkast til metodologi og et sæt indikatorer med projektpartnernes ekspertise. Dette arbejde vil blive støttet af inddragelsen af fagfolk fra Euregion Meuse-Rhine, der beskæftiger sig med Interreg-programmet og det grænseoverskridende samarbejde. Desuden vil eksterne eksperter fra andre programmer eller med særlig ekspertise i territoriale konsekvensanalyser bidrage til arbejdet. Udkastet til metodologi vil blive drøftet og afprøvet. 3. Som den vigtigste del af projektet vil metoden blive anvendt med hjælp fra practictioners og eksperter i Euroregion Meuse-Rhine ved at vurdere kvaliteten af grænseoverskridende samarbejde og styring. På baggrund af erfaringerne med tidligere projekter er de vigtigste instrumenter indsamling af eksisterende data, dataproduktion via spørgeskemaer, kvalitative interviews og ekspertworkshops. De endelige resultater vil være basismålingen og benchmarket for en struktureret vurderingscyklus i løbet af Interreg-programmet efter 2021. [1] Se: Territorial konsekvensanalyse for grænseoverskridende samarbejde, målrettet analyse, sammenfattende rapport. 19/08/2019. https://www.espon.eu/TIA-CBC. (Danish)
4 November 2022
0 references
Kui hea on avaliku sektori asutuste, ettevõtete või kodanike koostöö meie piiriüleses piirkonnas? Kuidas kirjeldada piiriüleste võrgustike ja üksuste kvaliteeti? Ja lõpuks: kas meie programmil INTERREG on positiivne mõju piiriülese koostöö ja valitsemise kvaliteedi erinevatele aspektidele? Nagu nähtub ESPONi 2019. aasta uuringust piiriüleste programmide territoriaalse mõju hindamise kohta (ITEMi/Maastrichti ülikooli osalusel),[1] on vaja uuenduslikke kvalitatiivse hindamise meetodeid, et paremini mõista mõju piiriülese koostöö kvaliteedile konkreetsel territooriumil. Nagu lõpparuandes märgitud, tehti INTERREGi juhtumiuuringutes (sealhulgas Madalmaade-Saksamaa programm) kindlaks vajadus töötada välja paremad vahendid üksikasjalike kvalitatiivsete hindamiste jaoks. Selleks et paremini hinnata INTERREGi programmide mõju piiriülese koostöö kvaliteedile, tuleb välja töötada täiendavad kvalitatiivsed hindamisvahendid, näitajad ja andmed. Piiriülesel instituudil ITEM on põhjalikud kogemused piiriülestele territooriumidele avalduva mõju hindamise valdkonnas (st iga-aastased mõjuhinnangud). Punkt moodustab meeskonna, kellel on erinevad teadmised vajaduste kohta Euregion Meuse Rhineis koos Hasselti Ülikooliga (õigusteaduskond õiguslike aspektide valdkonnas), RWTH Aacheniga (majandusgeograafia osakond majandusliku mõõtme jaoks) ja Euregio Meuse-Rhine’iga (piiriülese koostöö praktiseerijad). Projekti eri etappides palutakse välisekspertidel, eri sektorite (haridus, majandus, ruumiline planeerimine, transport jne) spetsialistidel vaadata läbi esimesed eelnõud ja liituda ekspertide seminaridega. Kavandatava projekti eesmärk on töötada välja katsemetoodika. Eeldatakse, et puudusi seoses kvalitatiivse hindamisega võib leida ka INTERREGi programmi EMR raames. Piiriülese koostöö kvaliteeti ei hinnata praegu struktuurselt. Praegused programmi näitajad on eelkõige kvantitatiivsed ega kirjelda avaliku sektori asutuste, äriühingute või kodanike piiriülese koostöö kvalitatiivseid elemente. Samuti väljaspool INTERREGi raamistikku puudub koostöö ja piiriülese juhtimissüsteemi arendamise struktuurne hindamine. See on paljude INTERREGi programmide ja piiriüleste territooriumide üldine puudus. Projekt aitab paremini hinnata olukorda INTERREGi programmi Meuse-Rhine territooriumil ning annab lisaks ka panuse piiriülese koostöö üldise kvaliteedi katseprojektina. Projekti eesmärk on töötada välja ja rakendada lähteolukorra mõõtmise metoodikat INTERREGi programmi Meuse-Rhine territooriumil käesoleva programmitöö perioodi lõpus. Samuti on kavas luua võimalus rakendada metoodikat struktureeritud viisil ka järgneval perioodil. 2021. 1. Esimese sammuna analüüsitakse programmi INTERREG Meuse-Rhine olemasolevat näitajate süsteemi, et selgitada välja, mil määral need juba mõõdavad piiriülese koostöö kvaliteedi aspekte ja kus on avastatud puudusi. Lisaks analüüsitakse muid olemasolevaid näitajaid, hindamis- või hindamissüsteeme seoses piiriülese koostöö kvaliteediga. Juba olemasolevate tavade ja vahendite otsimine toimub koostöös ESPONi ja Euroopa Komisjoni regionaalpoliitika peadirektoraadiga ning viidates erinevatele ESPONi territoriaalse mõju hindamise vahenditele. Selles mõttes tugineb metodoloogia ELi tasandil tehtud tööle. 2. Uuringu põhjal töötatakse projektipartnerite eriteadmistega välja metoodika kavand ja näitajate kogum. Seda tööd toetab Euregion Meuse-Rhine’i praktikute kaasamine, kes tegelevad INTERREGi programmiga ja piiriülese koostööga. Lisaks aitavad tööle kaasa muude programmide väliseksperdid või territoriaalse mõju hindamise eriteadmistega väliseksperdid. Metoodika kavandit arutatakse ja katsetatakse. 3. Projekti põhiosana rakendatakse metoodikat Euroregiooni Meuse-Rhine territooriumil tegutsevate praktikute ja ekspertide abiga, hinnates piiriülese koostöö ja juhtimise kvaliteeti. Võttes arvesse varasemate projektide kogemusi, on peamised vahendid olemasolevate andmete kogumine, andmete koostamine küsimustike kaudu, kvalitatiivsed intervjuud ja ekspertide seminarid. Lõpptulemuseks on 2021. aasta järgse INTERREGi programmi struktureeritud hindamistsükli lähtetaseme mõõtmine ja võrdlusalus. [1] Vaata: Piiriülese koostöö territoriaalse mõju hindamine, sihipärane analüüs, koondaruanne. 19/08/2019. https://www.espon.eu/TIA-CBC. (Estonian)
4 November 2022
0 references
Cé chomh maith is atá an comhar idir comhlachtaí earnála poiblí, cuideachtaí nó saoránaigh inár réigiún trasteorann? Conas is féidir linn cur síos a dhéanamh ar cháilíocht na líonraí agus na n-eintiteas trasteorann? Agus ar deireadh: an bhfuil tionchar dearfach ag ár gclár INTERREG ar na gnéithe éagsúla de cháilíocht an chomhair agus an rialachais thar theorainneacha? Mar a léiríodh i staidéar ESPON ó 2019 ar Mheasúnú Tionchair Chríochaigh na gclár trasteorann (le rannpháirtíocht ITEM/OllscoilMaastricht)[1] tá gá le modhanna nuálacha measúnaithe cáilíochtúla chun tuiscint níos fearr a fháil ar na héifeachtaí ar cháilíocht an chomhair trasteorann i gcríoch ar leith. Mar a luadh sa tuarascáil deiridh, sainaithníodh i gcás-staidéir INTERREG (lena n-áirítear Clár na hÍsiltíre-na Gearmáine) gur gá ionstraimí níos fearr a fhorbairt le haghaidh measúnuithe cáilíochtúla mionsonraithe. Ciallaíonn sé sin, d’fhonn measúnú níos fearr a dhéanamh ar éifeachtaí chláir INTERREG i ndáil le cáilíocht an chomhair trasteorann, ní mór ionstraimí breise cáilíochta, táscairí agus sonraí a fhorbairt. Tá taithí chuimsitheach ag an institiúid trasteorann ITEM i réimse an mheasúnaithe ar thionchair ar chríocha trasteorann (i.e. measúnuithe tionchair bliantúla). Cruthóidh mír foireann le saineolas éagsúil ar na riachtanais sa Euregion Meuse Rhine le hOllscoil Hasselt (Dámh an Dlí do na gnéithe dlíthiúla), an RWTH Aachen (An Roinn Tíreolaíochta Eacnamaíochta don ghné Eacnamaíoch) agus an Euregio Meuse-Rhine (cleachtóirí i gcomhar trasteorann). Ag céimeanna éagsúla an tionscadail, tabharfar cuireadh do shaineolaithe seachtracha, do chleachtóirí ó earnálacha éagsúla (oideachas, geilleagar, pleanáil spásúil, iompar, etc.) athbhreithniú a dhéanamh ar na chéad dréachtaí agus páirt a ghlacadh i gceardlanna saineolaithe. Is é is aidhm don tionscadal atá beartaithe modheolaíocht phíolótach a fhorbairt. Is é an toimhde atá ann gur féidir teacht ar na heasnaimh i ndáil le measúnuithe cáilíochtúla faoi chuimsiú chlár INTERREG EMR. Ní dhéantar measúnú struchtúrach ar cháilíocht an chomhair trasteorann faoi láthair. Tá táscairí reatha an chláir ar an gcéad dul síos ó thaobh cainníochta de agus ní dhéantar cur síos iontu ar ghnéithe cáilíochtúla de chomhar trasteorann eintiteas poiblí, cuideachtaí nó saoránach. Lasmuigh de chreat INTERREG freisin, níl aon mheasúnú struchtúrach ar fhorbairt an chomhair ná ar an gcóras rialachais trasteorann. Is easnamh ginearálta é sin ar go leor clár INTERREG agus críoch trasteorann. Cuideoidh an tionscadal le measúnú níos fearr a dhéanamh ar an staid i gcríoch Chlár INTERREG Meuse-Rhine, agus ina theannta sin, cuirfidh sé le cáilíocht an chomhair trasteorann i gcoitinne mar threoirthionscadal. Beidh sé d’aidhm ag an tionscadal modheolaíocht a fhorbairt agus a chur i bhfeidhm le haghaidh tomhas bonnlíne i gcríoch chlár INTERREG Meuse-Rhine ag deireadh na clárthréimhse reatha. Tá sé i gceist freisin an deis a chruthú chun an mhodheolaíocht a chur i bhfeidhm ar bhealach struchtúrtha le linn na tréimhse ina dhiaidh sin. 2021. 1. Sa chéad chéim, déanfar anailís ar chóras táscairí reatha chlár Meuse-Rhine INTERREG chun a fháil amach a mhéid a thomhaiseann siad gnéithe de cháilíocht an chomhair trasteorann cheana féin agus cá mbraitear easnaimh. I mbreiseán, déanfar anailís ar tháscaire, ar chórais mheasúnaithe nó ar chórais mheastóireachta eile atá ann cheana maidir le cáilíocht an chomhair trasteorann. Déanfar an cuardach seo ar chleachtais agus ar ionstraimí atá ann cheana i dteagmháil le ESPON agus leis an gCoimisiún Eorpach, AS Regio agus ag tagairt do na hionstraimí éagsúla ESPON le haghaidh Measúnú Tionchair Chríochaigh. Sa chiall sin, cuirfidh an modh oibre leis an obair atá déanta cheana ar leibhéal an Aontais. 2. Ar bhonn an taighde, forbrófar dréacht-mhodheolaíocht agus sraith táscairí le saineolas chomhpháirtithe an tionscadail. Tacófar leis an obair sin trí chleachtóirí ón Meuse-Rhine Euregion a phléann le clár INTERREG agus comhar trasteorann. Ina theannta sin, beidh saineolaithe seachtracha ó chláir eile nó saineolaithe a bhfuil saineolas speisialta acu ar mheasúnú tionchair chríochaigh ag cur leis an obair. Déanfar an dréacht-mhodheolaíocht a phlé agus a thástáil. 3. Mar phríomhchuid an tionscadail, cuirfear an mhodheolaíocht i bhfeidhm le cabhair ó chleachtóirí agus ó shaineolaithe ar chríoch Mheuse-Rhine Euroregion trí mheasúnú a dhéanamh ar cháilíocht an chomhair agus an rialachais trasteorann. I bhfianaise na taithí a fuarthas le tionscadail roimhe seo, is iad na príomhionstraimí bailiú sonraí atá ann cheana, táirgeadh sonraí trí cheistneoirí, agallaimh cháilíochtúla agus ceardlanna saineolaithe. Is iad na torthaí deiridh an tomhas bonnlíne agus an tagarmharc le haghaidh timthriall measúnaithe struchtúrtha le linn chlár INTERREG tar éis 2021. Cé gurbh iad Avondale rogha na coitianta tháinig buachaillí GCM le plean Measúnú Tionchair Chríochaigh le haghaidh Comhar Trasteorann, Anailís Spriocdhírithe, ... (Irish)
4 November 2022
0 references
Wie gut ist die Zusammenarbeit von öffentlichen Stellen, Unternehmen oder Bürgern in unserer grenzübergreifenden Region? Wie können wir die Qualität grenzüberschreitender Netze und Einrichtungen beschreiben? Und schließlich: hat unser INTERREG-Programm positive Auswirkungen auf die verschiedenen Aspekte der grenzüberschreitenden Zusammenarbeit und Governance? Wie aus einer ESPON-Studie aus dem Jahr 2019 zur territorialen Folgenabschätzung grenzüberschreitender Programme (mit Beteiligung von ITEM/Maastricht University)[1] hervorgeht, bedarf es innovativer qualitativer Bewertungsmethoden, um die Auswirkungen auf die Qualität der grenzüberschreitenden Zusammenarbeit in einem bestimmten Gebiet besser zu verstehen. Wie im Abschlussbericht dargelegt, wurde in den Fallstudien von INTERREG (einschließlich des Programms Niederlande-Deutschland) festgestellt, dass bessere Instrumente für detaillierte qualitative Bewertungen entwickelt werden müssen. Damit die Auswirkungen der INTERREG-Programme auf die Qualität der grenzüberschreitenden Zusammenarbeit besser bewertet werden können, müssen zusätzliche qualitative Instrumente, Indikatoren und Daten entwickelt werden. Das grenzüberschreitende Institut ITEM verfügt über umfassende Erfahrungen im Bereich der Bewertung der Auswirkungen auf grenzüberschreitende Gebiete (d. h. jährliche Folgenabschätzungen). Item bildet ein Team mit unterschiedlicher Expertise zu den Bedürfnissen in der Euregion Maas Rhein mit der Hasselt-Universität (Rechtsfakultät für Rechtsfragen), der RWTH Aachen (Fakultät für Wirtschaftsgeographie) und dem Euregio Meuse-Rhein (Praktiker in der grenzüberschreitenden Zusammenarbeit). In den verschiedenen Phasen des Projekts werden externe Experten, Praktiker aus verschiedenen Bereichen (Bildung, Wirtschaft, Raumplanung, Verkehr usw.) eingeladen, erste Entwürfe zu überprüfen und an Expertenworkshops teilzunehmen. Das vorgeschlagene Projekt zielt auf die Entwicklung einer Pilotmethodik ab. Die Annahme ist, dass die Mängel in Bezug auf qualitative Bewertungen auch im Rahmen des INTERREG-Programms EMR festgestellt werden können. Die Qualität der grenzüberschreitenden Zusammenarbeit wird derzeit nicht strukturell bewertet. Die derzeitigen Programmindikatoren sind in erster Linie quantitativer Natur und beschreiben keine qualitativen Elemente der grenzüberschreitenden Zusammenarbeit von öffentlichen Einrichtungen, Unternehmen oder Bürgern. Auch außerhalb des Rahmens von INTERREG gibt es keine strukturelle Bewertung der Entwicklung der Zusammenarbeit und des grenzüberschreitenden Governance-Systems. Dies ist ein allgemeiner Mangel an vielen INTERREG-Programmen und grenzübergreifenden Gebieten. Das Projekt wird zu einer besseren Bewertung der Lage auf dem Gebiet des INTERREG-Programms Maas-Rhein beitragen und darüber hinaus einen Beitrag zur Qualität der grenzüberschreitenden Zusammenarbeit im Allgemeinen leisten. Ziel des Projekts ist die Entwicklung und Anwendung einer Methodik für eine Basismessung auf dem Gebiet des INTERREG-Programms Maas-Rhein am Ende des laufenden Programmplanungszeitraums. Die Absicht besteht auch darin, die Möglichkeit zu schaffen, die Methodik während des darauffolgenden Zeitraums strukturiert anzuwenden. 2021. 1. In einem ersten Schritt wird das bestehende Indikatorsystem des INTERREG-Programms Maas-Rhein analysiert, um herauszufinden, inwieweit sie bereits Aspekte der Qualität der grenzüberschreitenden Zusammenarbeit messen und wo Mängel aufgedeckt werden. Darüber hinaus werden andere bestehende Indikatoren, Bewertungs- oder Bewertungssysteme in Bezug auf die Qualität der grenzüberschreitenden Zusammenarbeit analysiert. Diese Suche nach bereits bestehenden Verfahren und Instrumenten wird in Kontakt mit ESPON und der Europäischen Kommission, GD Regio und unter Bezugnahme auf die verschiedenen ESPON-Instrumente für die territoriale Folgenabschätzung durchgeführt. In diesem Sinne wird die Methodik auf den bestehenden Arbeiten auf EU-Ebene aufbauen. 2. Auf der Grundlage der Forschung werden mit dem Know-how der Projektpartner ein Methodenentwurf und ein Indikatorensatz entwickelt. Unterstützt wird diese Arbeit durch die Beteiligung von Praktikern aus der Euregion Maas-Rhein, die sich mit dem INTERREG-Programm und der grenzüberschreitenden Zusammenarbeit befassen. Darüber hinaus werden externe Sachverständige aus anderen Programmen oder mit besonderem Fachwissen im Bereich der territorialen Folgenabschätzung zu den Arbeiten beitragen. Der Entwurf der Methodik wird diskutiert und getestet. 3. Als Hauptteil des Projekts wird die Methodik mithilfe von Praktikern und Experten auf dem Gebiet der Euroregion Maas-Rhein angewandt, indem die Qualität der grenzüberschreitenden Zusammenarbeit und Governance bewertet wird. Angesichts der Erfahrungen mit früheren Projekten sind die wichtigsten Instrumente die Sammlung vorhandener Daten, die Datenproduktion über Fragebögen, qualitative Interviews und Expertenworkshops. Die endgültigen Ergebnisse werd... (German)
4 November 2022
0 references
Колко добро е сътрудничеството между органите от обществения сектор, дружествата или гражданите в нашия трансграничен регион? Как можем да опишем качеството на трансграничните мрежи и субекти? И накрая: оказва ли нашата програма INTERREG положително въздействие върху различните аспекти на качеството на трансграничното сътрудничество и управление? Както е показано в проучване на ESPON от 2019 г. относно оценката на териториалното въздействие на трансграничните програми (с участието на ITEM/Maastricht University)[1] съществува необходимост от иновативни методи за качествена оценка, за да се разбере по-добре въздействието върху качеството на трансграничното сътрудничество на дадена територия. Както е посочено в окончателния доклад, проучванията на случаите по INTERREG (включително програмата Нидерландия-Германия) установиха необходимостта от разработване на по-добри инструменти за подробни качествени оценки. Това означава, че за да се оцени по-добре въздействието на програмите INTERREG по отношение на качеството на трансграничното сътрудничество, трябва да бъдат разработени допълнителни инструменти за оценка на качеството, показатели и данни. Трансграничният институт ITEM има изчерпателен опит в областта на оценката на въздействието върху трансграничните територии (т.е. годишни оценки на въздействието). Позиция ще сформира екип с различен експертен опит относно нуждите в Euregion Meuse Rhine с университета Hasselt (Факултет по право за правните аспекти), RWTH Aachen (Катедра по икономическа география за икономическото измерение) и Euregio Meuse-Rhine (практикуващи в трансграничното сътрудничество). В различните етапи на проекта външни експерти, специалисти от различни сектори (образование, икономика, пространствено планиране, транспорт и др.) ще бъдат поканени да преразгледат първите проекти и да се включат в експертни семинари. Предложеният проект има за цел разработването на пилотна методология. Допуска се, че недостатъците по отношение на качествените оценки могат да бъдат открити и в рамките на програмата INTERREG EMR. Качеството на трансграничното сътрудничество понастоящем не се оценява структурно. Настоящите показатели на програмата са на първо място от количествен характер и не описват качествени елементи на трансграничното сътрудничество между публични субекти, дружества или граждани. Освен това извън рамките на INTERREG няма структурна оценка на развитието на сътрудничеството и на системата за трансгранично управление. Това е общ недостатък на много програми INTERREG и трансгранични територии. Проектът ще допринесе за по-добрата оценка на ситуацията на територията на програма „Мьозе-Рейн“ по INTERREG, а освен това ще допринесе и за пилотен проект за качеството на трансграничното сътрудничество като цяло. Проектът ще има за цел разработването и прилагането на методика за базово измерване на територията на програма „Мюз-Рейн“ по ИНТЕРРЕГ в края на текущия програмен период. Намерението е също така да се създаде възможност методологията да се прилага структурирано по време на периода след това. 2021. 1. Като първа стъпка ще бъде анализирана съществуващата система от показатели на програмата INTERREG Meuse-Rhine, за да се установи до каква степен те вече измерват аспектите на качеството на трансграничното сътрудничество и къде са открити недостатъци. В допълнение ще бъдат анализирани други съществуващи системи за показатели, оценка или оценка по отношение на качеството на трансграничното сътрудничество. Това търсене на вече съществуващи практики и инструменти ще се извършва в контакт с ESPON и Европейската комисия, ГД „Регионална политика“ и се позовава на различните инструменти на ESPON за оценка на териториалното въздействие. В този смисъл методологията ще се основава на съществуващата работа на равнище ЕС. 2. Въз основа на проучването ще бъде разработена проектна методология и набор от показатели с експертизата на партньорите по проекта. Тази работа ще бъде подкрепена от участието на специалисти от Euregion Meuse-Rhine, занимаващи се с програма INTERREG и трансграничното сътрудничество. Освен това за работата ще допринасят външни експерти от други програми или със специален експертен опит в областта на оценката на териториалното въздействие. Проектът на методологията ще бъде обсъден и тестван. 3. Като основна част от проекта методологията ще се прилага с помощта на практици и експерти на територията на Еврорегион Мьоз-Рейн чрез оценка на качеството на трансграничното сътрудничество и управление. Като се има предвид опитът с предишни проекти, основните инструменти са събиране на съществуващи данни, изготвяне на данни чрез въпросници, качествени интервюта и експертни семинари. Окончателните резултати ще бъдат базовото измерване и целевият показател за структуриран цикъл на оценка по време на програмата INTERREG за периода след 2021 г. [1] Вижте: Оценка на териториалното въздействие за трансграничното сътрудничество, целеви анализ, обобщаващ доклад. 19.08.2019 г. https://www.espon.eu/TIA-CBC. (Bulgarian)
4 November 2022
0 references
Πόσο καλή είναι η συνεργασία των φορέων του δημόσιου τομέα, των επιχειρήσεων ή των πολιτών της διασυνοριακής περιοχής μας; Πώς μπορούμε να περιγράψουμε την ποιότητα των διασυνοριακών δικτύων και οντοτήτων; Και τέλος: το πρόγραμμά μας INTERREG έχει θετικές επιπτώσεις στις διάφορες πτυχές της ποιότητας της διασυνοριακής συνεργασίας και διακυβέρνησης; Όπως καταδεικνύεται σε μελέτη ESPON του 2019 σχετικά με την εκτίμηση των εδαφικών επιπτώσεων των διασυνοριακών προγραμμάτων (με τη συμμετοχή του Πανεπιστημίου ITEM/Maastricht)[1] υπάρχει ανάγκη καινοτόμων ποιοτικών μεθόδων αξιολόγησης για την καλύτερη κατανόηση των επιπτώσεων στην ποιότητα της διασυνοριακής συνεργασίας σε μια δεδομένη περιοχή. Όπως αναφέρεται στην τελική έκθεση, οι περιπτωσιολογικές μελέτες του INTERREG (συμπεριλαμβανομένου του προγράμματος Κάτω Χώρες-Γερμανία) προσδιόρισαν την ανάγκη ανάπτυξης καλύτερων μέσων για λεπτομερείς ποιοτικές αξιολογήσεις. Αυτό σημαίνει ότι, προκειμένου να αξιολογηθούν καλύτερα οι επιπτώσεις των προγραμμάτων INTERREG όσον αφορά την ποιότητα της διασυνοριακής συνεργασίας, πρέπει να αναπτυχθούν πρόσθετα μέσα ποιοτικής αξιολόγησης, δείκτες και δεδομένα. Το διασυνοριακό ινστιτούτο ITEM διαθέτει ολοκληρωμένες εμπειρίες στον τομέα της εκτίμησης των επιπτώσεων στα διασυνοριακά εδάφη (δηλ. ετήσιες εκτιμήσεις επιπτώσεων). Το σημείο θα συγκροτήσει ομάδα με διαφορετική εμπειρογνωμοσύνη σχετικά με τις ανάγκες της Euregion Meuse Rhine με το Πανεπιστήμιο Hasselt (Σχολή Νομικής για τις νομικές πτυχές), το RWTH Aachen (Τμήμα Οικονομικής Γεωγραφίας για την Οικονομική Διάσταση) και το Euregio Meuse-Rhine (επαγγελματίες διασυνοριακής συνεργασίας). Στα διάφορα στάδια του έργου, εξωτερικοί εμπειρογνώμονες, επαγγελματίες από διάφορους τομείς (εκπαίδευση, οικονομία, χωροταξικός σχεδιασμός, μεταφορές κ.λπ.) θα κληθούν να επανεξετάσουν τα πρώτα σχέδια και να συμμετάσχουν σε εργαστήρια εμπειρογνωμόνων. Το προτεινόμενο έργο αποσκοπεί στην ανάπτυξη πιλοτικής μεθοδολογίας. Η παραδοχή είναι ότι οι ελλείψεις όσον αφορά τις ποιοτικές αξιολογήσεις μπορούν επίσης να διαπιστωθούν στο πλαίσιο του προγράμματος INTERREG EMR. Επί του παρόντος, η ποιότητα της διασυνοριακής συνεργασίας δεν αξιολογείται διαρθρωτικά. Οι τρέχοντες δείκτες του προγράμματος είναι κατά πρώτο λόγο ποσοτικού χαρακτήρα και δεν περιγράφουν ποιοτικά στοιχεία διασυνοριακής συνεργασίας δημόσιων φορέων, εταιρειών ή πολιτών. Επίσης, εκτός του πλαισίου του INTERREG, δεν υπάρχει διαρθρωτική αξιολόγηση της ανάπτυξης της συνεργασίας και του συστήματος διασυνοριακής διακυβέρνησης. Πρόκειται για γενικό έλλειμμα πολλών προγραμμάτων INTERREG και διασυνοριακών εδαφών. Το έργο θα συμβάλει στην καλύτερη αξιολόγηση της κατάστασης στην επικράτεια του προγράμματος INTERREG Meuse-Rhine και, επιπλέον, θα συμβάλει επίσης ως πιλοτικό πρότυπο για την ποιότητα της διασυνοριακής συνεργασίας εν γένει. Το έργο θα έχει ως στόχο την ανάπτυξη και εφαρμογή μεθοδολογίας για μια βασική μέτρηση στην επικράτεια του προγράμματος INTERREG Meuse-Rhine στο τέλος της τρέχουσας περιόδου προγραμματισμού. Πρόθεση είναι επίσης να δημιουργηθεί η ευκαιρία να εφαρμοστεί η μεθοδολογία με δομημένο τρόπο κατά τη διάρκεια της επόμενης περιόδου. 2021. 1. Σε ένα πρώτο στάδιο, θα αναλυθεί το υφιστάμενο σύστημα δεικτών του προγράμματος INTERREG Meuse-Rhine για να διαπιστωθεί σε ποιο βαθμό μετρώνται ήδη πτυχές της ποιότητας της διασυνοριακής συνεργασίας και σε ποιο βαθμό εντοπίζονται ελλείψεις. Επιπλέον, θα αναλυθούν άλλοι υφιστάμενοι δείκτες, συστήματα αξιολόγησης ή αξιολόγησης όσον αφορά την ποιότητα της διασυνοριακής συνεργασίας. Αυτή η αναζήτηση των ήδη υφιστάμενων πρακτικών και μέσων θα πραγματοποιηθεί σε επαφή με το ESPON και την Ευρωπαϊκή Επιτροπή, τη ΓΔ Regio και παραπέμποντας στα διάφορα μέσα του ESPON για την εκτίμηση εδαφικού αντικτύπου. Υπό την έννοια αυτή, η μεθοδολογία θα βασιστεί στις υφιστάμενες εργασίες σε επίπεδο ΕΕ. 2. Με βάση την έρευνα, θα αναπτυχθεί ένα σχέδιο μεθοδολογίας και ένα σύνολο δεικτών με την εμπειρογνωμοσύνη των εταίρων του έργου. Το έργο αυτό θα υποστηριχθεί από τη συμμετοχή επαγγελματιών της περιφέρειας Meuse-Rhine που ασχολούνται με το πρόγραμμα INTERREG και τη διασυνοριακή συνεργασία. Επιπλέον, οι εξωτερικοί εμπειρογνώμονες από άλλα προγράμματα ή με ειδική εμπειρογνωσία στην εκτίμηση του εδαφικού αντικτύπου θα συμβάλουν στο έργο. Το σχέδιο μεθοδολογίας θα συζητηθεί και θα δοκιμαστεί. 3. Ως κύριο μέρος του έργου, η μεθοδολογία θα εφαρμοστεί με τη βοήθεια επαγγελματιών και εμπειρογνωμόνων στην επικράτεια της ευρωπεριφέρειας Meuse-Rhine, αξιολογώντας την ποιότητα της διασυνοριακής συνεργασίας και διακυβέρνησης. Δεδομένων των εμπειριών από προηγούμενα έργα, τα κύρια μέσα είναι η συλλογή υφιστάμενων δεδομένων, η παραγωγή δεδομένων μέσω ερωτηματολογίων, ποιοτικών συνεντεύξεων και εργαστηρίων εμπειρογνωμόνων. Τα τελικά αποτελέσματα θα είναι η βασική μέτρηση και το σημείο αναφοράς για έναν διαρθρωμένο κύκλο αξιολόγησης κατά τη διάρκεια του προγράμματος INTERREG μετά το 2021. [1] Βλέπε: Εκτίμηση εδαφικού αντικτύ... (Greek)
4 November 2022
0 references
Quelle est la qualité de la coopération des organismes du secteur public, des entreprises ou des citoyens dans notre région transfrontalière? Comment décrire la qualité des réseaux et entités transfrontaliers? Et enfin: notre programme INTERREG a-t-il des effets positifs sur les différents aspects de la qualité de la coopération et de la gouvernance transfrontalières? Comme le montre une étude ESPON de 2019 sur l’évaluation de l’impact territorial des programmes transfrontaliers (avec la participation de l’ITEM/Maastricht University)[1], il est nécessaire de disposer de méthodes d’évaluation qualitatives innovantes pour mieux comprendre les effets sur la qualité de la coopération transfrontalière sur un territoire donné. Comme indiqué dans le rapport final, les études de cas INTERREG (y compris le programme Pays-Bas-Allemagne) ont identifié la nécessité de mettre au point de meilleurs instruments pour des évaluations qualitatives détaillées. Cela signifie que, afin de mieux évaluer les effets des programmes INTERREG sur la qualité de la coopération transfrontalière, des instruments, indicateurs et données qualitatifs supplémentaires doivent être mis au point. L’institut transfrontalier ITEM dispose d’expériences complètes dans le domaine de l’évaluation des incidences sur les territoires transfrontaliers (c’est-à-dire des analyses d’impact annuelles). Le poste formera une équipe dotée d’une expertise différente sur les besoins de l’Euregion Meuse Rhine avec l’Université Hasselt (Faculté de Droit pour les aspects juridiques), le RWTH Aix-la-Chapelle (département de géographie économique pour la dimension économique) et l’Euregio Meuse-Rhin (praticiens de la coopération transfrontalière). Aux différentes étapes du projet, des experts externes, des praticiens de différents secteurs (éducation, économie, aménagement du territoire, transports, etc.) seront invités à examiner les premiers projets et à participer à des ateliers d’experts. Le projet proposé vise à développer une méthodologie pilote. L’hypothèse est que les lacunes en ce qui concerne les évaluations qualitatives peuvent également être constatées dans le cadre du programme INTERREG EMR. À l’heure actuelle, la qualité de la coopération transfrontalière n’est pas évaluée de manière structurelle. Les indicateurs actuels du programme sont d’abord de nature quantitative et ne décrivent pas les éléments qualitatifs de la coopération transfrontalière d’entités publiques, d’entreprises ou de citoyens. En dehors également du cadre d’INTERREG, il n’y a pas d’évaluation structurelle du développement de la coopération et du système de gouvernance transfrontalière. Il s’agit d’une lacune générale de nombreux programmes INTERREG et territoires transfrontaliers. Le projet contribuera à une meilleure évaluation de la situation sur le territoire du programme INTERREG Meuse-Rhine et contribuera également à la qualité de la coopération transfrontalière en général. Le projet visera à développer et à appliquer une méthodologie pour une mesure de référence sur le territoire du programme INTERREG Meuse-Rhin à la fin de la période de programmation actuelle. L’intention est également de créer la possibilité d’appliquer la méthodologie de manière structurée au cours de la période qui suit. 2021. 1. Dans un premier temps, le système d’indicateurs existant du programme INTERREG Meuse-Rhin sera analysé afin de déterminer dans quelle mesure ils mesurent déjà certains aspects de la qualité de la coopération transfrontalière et où des lacunes sont détectées. Dans le cadre de l’additon, d’autres systèmes d’indicateurs, d’évaluation ou d’évaluation existants en ce qui concerne la qualité de la coopération transfrontalière seront analysés. Cette recherche de pratiques et d’instruments déjà existants sera effectuée en contact avec ESPON et la Commission européenne, la DG Regio, et se référera aux différents instruments ESPON pour l’analyse d’impact territorial. En ce sens, la méthodologie s’appuiera sur les travaux existants au niveau de l’UE. 2. Sur la base de la recherche, un projet de méthodologie et un ensemble d’indicateurs seront élaborés avec l’expertise des partenaires du projet. Ce travail sera soutenu par la participation de praticiens de l’Euregion Meuse-Rhin traitant du programme INTERREG et de la coopération transfrontalière. En outre, des experts externes issus d’autres programmes ou possédant une expertise particulière en matière d’évaluation de l’impact territorial contribueront aux travaux. Le projet de méthodologie sera examiné et testé. 3. En tant que partie principale du projet, la méthodologie sera appliquée avec l’aide de praticiens et d’experts sur le territoire de l’Eurorégion Meuse-Rhine en évaluant la qualité de la coopération et de la gouvernance transfrontalières. Compte tenu de l’expérience acquise dans le cadre de projets antérieurs, les principaux instruments sont la collecte de données existantes, la production de données au moyen de questionnaires, d... (French)
4 November 2022
0 references
Hoe goed is de samenwerking tussen overheidsinstanties, bedrijven of burgers in een grensoverschrijdende regio? Hoe kunnen we de kwaliteit van grensoverschrijdende netwerken en entiteiten beschrijven? En tot slot: heeft ons INTERREG-programma positieve effecten op de verschillende aspecten van de kwaliteit van de grensoverschrijdende samenwerking en governance? Zoals blijkt uit een ESPON-studie uit 2019 over territoriale effectbeoordeling van grensoverschrijdende programma’s (met betrokkenheid van ITEM/Maastricht University)[1] is er behoefte aan innovatieve kwalitatieve beoordelingsmethoden om de effecten op de kwaliteit van grensoverschrijdende samenwerking in een bepaald gebied beter te begrijpen. Zoals vermeld in het eindverslag, hebben de casestudy’s van INTERREG (met inbegrip van het programma Nederland-Duitsland) vastgesteld dat betere instrumenten moeten worden ontwikkeld voor gedetailleerde kwalitatieve beoordelingen. Dit betekent dat, om de effecten van INTERREG-programma’s met betrekking tot de kwaliteit van grensoverschrijdende samenwerking beter te kunnen beoordelen, aanvullende kwalitatieve instrumenten, indicatoren en gegevens moeten worden ontwikkeld. Het grensoverschrijdende instituut ITEM beschikt over uitgebreide ervaringen op het gebied van de beoordeling van de effecten op grensoverschrijdende gebieden (d.w.z. jaarlijkse effectbeoordelingen). Item zal een team vormen met verschillende expertise op het gebied van de behoeften in de Euregio Maas Rijn met de Universiteit Hasselt (Faculteit Recht voor de juridische aspecten), de RWTH Aken (Departement Economische Geografie voor de Economische dimensie) en de Euregio Maas-Rijn (oefeners in grensoverschrijdende samenwerking). In de verschillende fasen van het project zullen externe deskundigen, beroepsbeoefenaars uit verschillende sectoren (onderwijs, economie, ruimtelijke ordening, vervoer, enz.) worden uitgenodigd om de eerste ontwerpen te bespreken en deel te nemen aan workshops van deskundigen. Het voorgestelde project is gericht op de ontwikkeling van een proefmethodologie. De veronderstelling is dat de tekortkomingen met betrekking tot kwalitatieve beoordelingen ook kunnen worden gevonden in het kader van het INTERREG-programma EMR. De kwaliteit van grensoverschrijdende samenwerking wordt momenteel niet structureel beoordeeld. De huidige programma-indicatoren zijn in de eerste plaats van kwantitatieve aard en beschrijven geen kwalitatieve elementen van grensoverschrijdende samenwerking tussen overheidsinstanties, ondernemingen of burgers. Ook buiten het kader van INTERREG is er geen structurele beoordeling van de ontwikkeling van de samenwerking en het grensoverschrijdende governancesysteem. Dit is een algemene tekortkoming van veel INTERREG-programma’s en grensoverschrijdende gebieden. Het project zal bijdragen tot een betere beoordeling van de situatie op het grondgebied van het INTERREG-programma Maas-Rijn en zal bovendien een bijdrage leveren als proefproject voor de kwaliteit van grensoverschrijdende samenwerking in het algemeen. Het project zal gericht zijn op de ontwikkeling en toepassing van een methodologie voor een basismeting op het grondgebied van het INTERREG-programma Maas-Rijn aan het einde van de huidige programmeringsperiode. De bedoeling is ook de mogelijkheid te creëren om de methodologie gestructureerd toe te passen tijdens de periode erna. 2021. 1. In een eerste stap zal het bestaande indicatorsysteem van het INTERREG-programma Maas-Rijn worden geanalyseerd om na te gaan in hoeverre zij reeds aspecten van de kwaliteit van de grensoverschrijdende samenwerking meten en waar tekortkomingen worden geconstateerd. In additon zullen andere bestaande indicatoren, beoordelings- of evaluatiesystemen met betrekking tot de kwaliteit van grensoverschrijdende samenwerking worden geanalyseerd. Deze zoektocht naar reeds bestaande praktijken en instrumenten zal worden uitgevoerd in contact met ESPON en de Europese Commissie, DG Regio en verwijzend naar de verschillende ESPON-instrumenten voor territoriale effectbeoordeling. In die zin zal de methodogie voortbouwen op de bestaande werkzaamheden op EU-niveau. 2. Op basis van het onderzoek zal met de expertise van de projectpartners een ontwerpmethodiek en een reeks indicatoren worden ontwikkeld. Deze werkzaamheden zullen worden ondersteund door de betrokkenheid van beroepsbeoefenaars uit de Euregio Maas-Rijn die zich bezighouden met het INTERREG-programma en grensoverschrijdende samenwerking. Daarnaast zullen externe deskundigen van andere programma’s of met speciale expertise op het gebied van territoriale effectbeoordeling bijdragen aan de werkzaamheden. De ontwerpmethodologie zal worden besproken en getest. 3. Als hoofdonderdeel van het project zal de methodologie worden toegepast met behulp van practictioners en deskundigen op het grondgebied van de Euregio Maas-Rijn door de kwaliteit van grensoverschrijdende samenwerking en governance te beoordelen. Gezien de ervaringen met ee... (Dutch)
4 November 2022
0 references
Jak dobra jest współpraca organów sektora publicznego, przedsiębiorstw lub obywateli w naszym regionie transgranicznym? Jak możemy opisać jakość sieci i podmiotów transgranicznych? I na koniec: czy nasz program INTERREG ma pozytywny wpływ na różne aspekty jakości współpracy i zarządzania ponad granicami? Jak wykazano w badaniu ESPON z 2019 r. dotyczącym oceny oddziaływania terytorialnego programów transgranicznych (z udziałem ITEM/Maastricht University)[1] istnieje potrzeba innowacyjnych metod oceny jakościowej, aby lepiej zrozumieć wpływ na jakość współpracy transgranicznej na danym terytorium. Jak stwierdzono w sprawozdaniu końcowym, studia przypadku INTERREG (w tym program Niderlandy-Niemcy) wskazały na potrzebę opracowania lepszych instrumentów szczegółowych ocen jakościowych. Oznacza to, że w celu lepszej oceny skutków programów INTERREG w odniesieniu do jakości współpracy transgranicznej należy opracować dodatkowe instrumenty jakościowe, wskaźniki i dane. Instytut Transgraniczny ITEM posiada kompleksowe doświadczenia w dziedzinie oceny wpływu na terytoria transgraniczne (tj. roczne oceny skutków). Pozycja będzie stanowić zespół o różnej wiedzy fachowej na temat potrzeb w Euregionie Meuse Ren z Uniwersytetem Hasselt (Wydział Prawa dla aspektów prawnych), RWTH Aachen (Departament Geografii Ekonomicznej dla wymiaru gospodarczego) i Euregio Meuse-Rhine (praktykujący we współpracy transgranicznej). Na różnych etapach projektu eksperci zewnętrzni, praktycy z różnych sektorów (edukacja, gospodarka, planowanie przestrzenne, transport itp.) zostaną zaproszeni do przeglądu pierwszych projektów i dołączenia do warsztatów eksperckich. Proponowany projekt ma na celu opracowanie metodologii pilotażowej. Zakłada się, że braki w odniesieniu do ocen jakościowych można również znaleźć w ramach programu INTERREG EMR. Jakość współpracy transgranicznej nie jest obecnie oceniana strukturalnie. Obecne wskaźniki programu mają przede wszystkim charakter ilościowy i nie opisują jakościowych elementów współpracy transgranicznej podmiotów publicznych, przedsiębiorstw czy obywateli. Również poza ramami INTERREG nie ma strukturalnej oceny rozwoju współpracy i systemu zarządzania transgranicznego. Jest to ogólny brak wielu programów INTERREG i terytoriów transgranicznych. Projekt przyczyni się do lepszej oceny sytuacji na terytorium programu INTERREG Meuse-Rhine, a ponadto wniesie również wkład w charakterze pilotażu jakości współpracy transgranicznej w ujęciu ogólnym. Celem projektu będzie opracowanie i zastosowanie metodyki pomiaru bazowego na terytorium programu INTERREG Meuse-Rhine pod koniec bieżącego okresu programowania. Intencją jest również stworzenie możliwości stosowania metodyki w uporządkowany sposób w okresie po zakończeniu okresu. 2021. 1. W pierwszym etapie przeanalizowany zostanie istniejący system wskaźników programu INTERREG Meuse-Rhine, aby dowiedzieć się, w jakim stopniu mierzą one już aspekty jakości współpracy transgranicznej i gdzie wykryto niedociągnięcia. Ponadto zostaną przeanalizowane inne istniejące systemy wskaźników, oceny lub oceny w odniesieniu do jakości współpracy transgranicznej. To poszukiwanie już istniejących praktyk i instrumentów zostanie przeprowadzone w kontakcie z ESPON i Komisją Europejską, DG Regio i odnosząc się do różnych instrumentów ESPON na potrzeby oceny oddziaływania terytorialnego. W tym sensie metoda będzie opierać się na istniejących pracach na szczeblu UE. 2. Na podstawie przeprowadzonych badań opracowany zostanie projekt metodologii i zestaw wskaźników, w oparciu o wiedzę fachową partnerów projektu. Prace te będą wspierane przez zaangażowanie praktyków z Euregionu Meuse-Rhine zajmujących się programem INTERREG i współpracą transgraniczną. Ponadto do prac przyczynią się eksperci zewnętrzni z innych programów lub posiadający specjalną wiedzę fachową w zakresie oceny oddziaływania terytorialnego. Projekt metodologii zostanie omówiony i przetestowany. 3. Jako główna część projektu, metodologia będzie stosowana z pomocą praktyków i ekspertów na terytorium Euroregionu Meuse-Rhine poprzez ocenę jakości współpracy transgranicznej i zarządzania transgranicznego. Biorąc pod uwagę doświadczenia z poprzednich projektów, głównymi instrumentami są gromadzenie istniejących danych, tworzenie danych za pomocą kwestionariuszy, wywiady jakościowe i warsztaty eksperckie. Ostateczne wyniki będą pomiarem bazowym i punktem odniesienia dla ustrukturyzowanego cyklu oceny w trakcie programu INTERREG po 2021 r. [1] Zobacz: Ocena oddziaływania terytorialnego na współpracę transgraniczną, analiza ukierunkowana, sprawozdanie podsumowujące. 19/08/2019. https://www.espon.eu/TIA-CBC. (Polish)
4 November 2022
0 references
Jak dobrá je spolupráce subjektů veřejného sektoru, podniků nebo občanů v našem přeshraničním regionu? Jak můžeme popsat kvalitu přeshraničních sítí a subjektů? A konečně: má náš program INTERREG pozitivní vliv na různé aspekty přeshraniční spolupráce a správy věcí veřejných? Jak ukazuje studie ESPON z roku 2019 o posuzování územního dopadu přeshraničních programů (za účasti ITEM/Maastricht University)[1], je zapotřebí inovativních kvalitativních metod hodnocení, aby bylo možné lépe porozumět dopadům na kvalitu přeshraniční spolupráce na daném území. Jak je uvedeno v závěrečné zprávě, případové studie INTERREG (včetně programu Nizozemsko-Německo) určily potřebu vyvinout lepší nástroje pro podrobná kvalitativní posouzení. To znamená, že za účelem lepšího posouzení účinků programů INTERREG s ohledem na kvalitu přeshraniční spolupráce je třeba vypracovat další kvalitativní nástroje, ukazatele a údaje. Přeshraniční institut ITEM má komplexní zkušenosti v oblasti posuzování dopadů na přeshraniční území (tj. roční posouzení dopadů). Položka bude tvořit tým s různými odbornými znalostmi o potřebách v Euregionu Meuse Rhine s Hasselt University (Právní fakulta pro právní aspekty), RWTH Aachen (oddělení ekonomické geografie pro hospodářský rozměr) a Euregio Meuse-Rhine (praktici v přeshraniční spolupráci). V různých fázích projektu budou externí odborníci, odborníci z různých odvětví (vzdělávání, ekonomika, územní plánování, doprava atd.) vyzváni, aby přezkoumali první návrhy a připojili se k odborným seminářům. Cílem navrhovaného projektu je vyvinout pilotní metodiku. Předpokládá se, že nedostatky týkající se kvalitativních hodnocení lze nalézt i v rámci programu INTERREG EMR. Kvalita přeshraniční spolupráce není v současné době strukturálně posuzována. Stávající ukazatele programu jsou v první řadě kvantitativní povahy a nepopisují kvalitativní prvky přeshraniční spolupráce veřejných subjektů, společností nebo občanů. Také mimo rámec INTERREG neexistuje žádné strukturální hodnocení rozvoje spolupráce a přeshraničního systému správy. To je obecný nedostatek mnoha programů INTERREG a přeshraničních území. Projekt přispěje k lepšímu posouzení situace na území programu INTERREG Meuse-Rhine a kromě toho přispěje také jako pilotní projekt ke kvalitě přeshraniční spolupráce obecně. Cílem projektu bude vývoj a aplikace metodiky pro základní měření na území programu INTERREG Meuse-Rhine na konci stávajícího programového období. Záměrem je také vytvořit příležitost používat metodiku strukturovaně v průběhu následujícího období. 2021. 1. V prvním kroku bude analyzován stávající systém ukazatelů programu INTERREG Meuse-Rhine s cílem zjistit, do jaké míry již měří aspekty kvality přeshraniční spolupráce a kde jsou zjištěny nedostatky. V Additonu budou analyzovány další stávající systémy ukazatelů, hodnocení nebo hodnocení, pokud jde o kvalitu přeshraniční spolupráce. Toto hledání již existujících postupů a nástrojů bude probíhat v kontaktu s ESPON a Evropskou komisí, GŘ Regio a s odkazem na různé nástroje ESPON pro posuzování územního dopadu. V tomto smyslu bude metodika vycházet ze stávající práce na úrovni EU. 2. Na základě výzkumu bude vypracován návrh metodiky a soubor ukazatelů s odbornými znalostmi partnerů projektu. Tato práce bude podpořena zapojením odborníků z Euregionu Meuse-Rhine, kteří se zabývají programem INTERREG a přeshraniční spoluprací. K práci budou navíc přispívat externí odborníci z jiných programů nebo se zvláštními odbornými znalostmi v oblasti posuzování územního dopadu. Návrh metodiky bude projednán a testován. 3. Jako hlavní část projektu bude metodika uplatňována za pomoci praktických pracovníků a odborníků na území Euroregionu Meuse-Rhine, a to posouzením kvality přeshraniční spolupráce a správy věcí veřejných. Vzhledem ke zkušenostem s předchozími projekty jsou hlavními nástroji sběr stávajících údajů, tvorba dat prostřednictvím dotazníků, kvalitativních rozhovorů a odborných seminářů. Konečnými výsledky budou základní měření a referenční hodnota pro cyklus strukturovaného posuzování během programu INTERREG po roce 2021. [1] Viz: Posouzení územního dopadu přeshraniční spolupráce, cílená analýza, souhrnná zpráva. 19/08/2019. https://www.espon.eu/TIA-CBC. (Czech)
4 November 2022
0 references
Quanto è valida la cooperazione tra enti pubblici, imprese o cittadini nella nostra regione transfrontaliera? Come descrivere la qualità delle reti e delle entità transfrontaliere? E infine: il nostro programma INTERREG ha effetti positivi sui diversi aspetti della qualità della cooperazione e della governance transfrontaliera? Come dimostrato in uno studio ESPON del 2019 sulla valutazione dell'impatto territoriale dei programmi transfrontalieri (con il coinvolgimento dell'Università ITEM/Maastricht)[1] è necessario adottare metodi di valutazione qualitativa innovativi per comprendere meglio gli effetti sulla qualità della cooperazione transfrontaliera in un determinato territorio. Come indicato nella relazione finale, gli studi di casi INTERREG (compreso il programma Paesi Bassi-Germania) hanno individuato la necessità di sviluppare strumenti migliori per valutazioni qualitative dettagliate. Ciò significa che, al fine di valutare meglio gli effetti dei programmi INTERREG per quanto riguarda la qualità della cooperazione transfrontaliera, occorre sviluppare ulteriori strumenti qualitativi di asessement, indicatori e dati. L'istituto transfrontaliero ITEM ha esperienze esaurienti nel campo della valutazione degli impatti sui territori transfrontalieri (vale a dire valutazioni d'impatto annuali). L'articolo costituirà un'equipe con competenze diverse sulle esigenze nell'Euregion Mouse Rhine con l'Università Hasselt (Facoltà di diritto per gli aspetti giuridici), il RWTH Aachen (Dipartimento di geografia economica per la dimensione economica) e l'Euregio Mouse-Rhine (professionisti nella cooperazione transfrontaliera). Nelle diverse fasi del progetto, esperti esterni, professionisti di diversi settori (istruzione, economia, pianificazione territoriale, trasporti, ecc.) saranno invitati a rivedere le prime bozze e a partecipare a workshop di esperti. Il progetto proposto mira allo sviluppo di una metodologia pilota. L'ipotesi è che le carenze relative alle valutazioni qualitative possano essere riscontrate anche nel quadro del programma INTERREG EMR. Attualmente la qualità della cooperazione transfrontaliera non è strutturalmente valutata. Gli attuali indicatori del programma sono in primo luogo di natura quantitativa e non descrivono elementi qualitativi della cooperazione transfrontaliera di enti pubblici, imprese o cittadini. Anche al di fuori del quadro di INTERREG, non vi è alcuna valutazione strutturale dello sviluppo della cooperazione e del sistema di governance transfrontaliera. Si tratta di una carenza generale di molti programmi INTERREG e di territori transfrontalieri. Il progetto contribuirà a una migliore valutazione della situazione nel territorio del programma INTERREG Mosa-Renania e fornirà inoltre un contributo come progetto pilota per la qualità della cooperazione transfrontaliera in generale. Il progetto mira a sviluppare e applicare una metodologia per una misurazione di base nel territorio del programma INTERREG Mosa-Rhine alla fine dell'attuale periodo di programmazione. L'intenzione è anche quella di creare l'opportunità di applicare la metodologia in modo strutturato durante il periodo successivo. 2021. 1. In una prima fase, l'attuale sistema di indicatori del programma INTERREG Mosa-Renania sarà analizzato per scoprire in che misura misurano già gli aspetti della qualità della cooperazione transfrontaliera e dove sono rilevate carenze. Additon, saranno analizzati altri indicatori, sistemi di valutazione o di valutazione esistenti per quanto riguarda la qualità della cooperazione transfrontaliera. La ricerca di pratiche e strumenti già esistenti sarà effettuata in contatto con ESPON e la Commissione europea, DG Regio e facendo riferimento ai diversi strumenti ESPON per la valutazione dell'impatto territoriale. In questo senso, la metodologia si baserà sui lavori esistenti a livello dell'UE. 2. Sulla base della ricerca, un progetto di metodologia e un insieme di indicatori saranno sviluppati con le competenze dei partner del progetto. Questo lavoro sarà sostenuto dal coinvolgimento degli operatori della Euregion Mouse-Rhine che si occupano del programma INTERREG e della cooperazione transfrontaliera. Inoltre, esperti esterni di altri programmi o con competenze speciali in materia di valutazione d'impatto territoriale contribuiranno al lavoro. Il progetto di metodologia sarà discusso e testato. 3. Come parte principale del progetto, la metodologia sarà applicata con l'aiuto di praticanti ed esperti sul territorio dell'Euroregione Mosa-Renania valutando la qualità della cooperazione e della governance transfrontaliere. Date le esperienze con i progetti precedenti, i principali strumenti sono la raccolta di dati esistenti, la produzione di dati tramite questionari, interviste qualitative e workshop di esperti. I risultati finali saranno la misurazione di base e il parametro di riferimento per un ciclo di valutazione strutturato durante il programma INTERREG post 2021. [1] Vedi: Valutazio... (Italian)
4 November 2022
0 references
Ar geras viešojo sektoriaus institucijų, įmonių ar piliečių bendradarbiavimas mūsų pasienio regione? Kaip apibūdinti tarpvalstybinių tinklų ir subjektų kokybę? Ir galiausiai: ar mūsų INTERREG programa turi teigiamą poveikį įvairiems tarpvalstybinio bendradarbiavimo ir valdymo kokybės aspektams? Kaip matyti iš 2019 m. ESPON tyrimo dėl tarpvalstybinių programų teritorinio poveikio vertinimo (dalyvaujant ITEM/Mastrichto universitetui)[1], reikia taikyti naujoviškus kokybinio vertinimo metodus, kad būtų galima geriau suprasti poveikį tarpvalstybinio bendradarbiavimo kokybei konkrečioje teritorijoje. Kaip nurodyta galutinėje ataskaitoje, INTERREG atvejų tyrimuose (įskaitant Nyderlandų ir Vokietijos programą) nustatyta, kad reikia parengti geresnes išsamaus kokybinio vertinimo priemones. Tai reiškia, kad, siekiant geriau įvertinti INTERREG programų poveikį tarpvalstybinio bendradarbiavimo kokybei, reikia parengti papildomas kokybines vertinimo priemones, rodiklius ir duomenis. Tarpvalstybinis institutas ITEM turi išsamios patirties poveikio tarpvalstybinėms teritorijoms vertinimo (t. y. metinių poveikio vertinimų) srityje. Punktas sudarys grupę, turinčią įvairių žinių apie poreikius Euregion Meuse Reine su Hasselt universitetu (Teisės fakultetas dėl teisinių aspektų), RWTH Achenu (Ekonominės geografinės ekonomikos dimensijos departamentas) ir Euregio Meuse-Rhine (tarpvalstybinio bendradarbiavimo praktikai). Įvairiais projekto etapais išorės ekspertai, įvairių sektorių (švietimo, ekonomikos, teritorijų planavimo, transporto ir kt.) specialistai bus pakviesti peržiūrėti pirmuosius projektus ir dalyvauti ekspertų seminaruose. Siūlomu projektu siekiama parengti bandomąją metodiką. Daroma prielaida, kad kokybinių vertinimų trūkumai taip pat gali būti nustatyti pagal INTERREG programą EMR. Tarpvalstybinio bendradarbiavimo kokybė šiuo metu nėra struktūriškai vertinama. Dabartiniai programos rodikliai visų pirma yra kiekybinio pobūdžio ir jais neapibūdinami kokybiniai viešojo sektoriaus subjektų, įmonių ar piliečių tarpvalstybinio bendradarbiavimo elementai. Be INTERREG sistemos, nėra struktūrinio bendradarbiavimo plėtojimo ir tarpvalstybinio valdymo sistemos vertinimo. Tai bendras daugelio INTERREG programų ir tarpvalstybinių teritorijų trūkumas. Projektas padės geriau įvertinti padėtį INTERREG programos „Meuse-Rhine“ teritorijoje ir taip pat prisidės prie bendro tarpvalstybinio bendradarbiavimo kokybės bandomojo projekto. Projektu bus siekiama parengti ir taikyti bazinio vertinimo metodiką INTERREG programos „Meuse-Rhine“ teritorijoje dabartinio programavimo laikotarpio pabaigoje. Taip pat siekiama sukurti galimybę metodologiją taikyti struktūriškai per laikotarpį po to. 2021. 1. Pirmiausia bus išanalizuota esama INTERREG Meuse-Rhine programos rodiklių sistema, siekiant išsiaiškinti, kokiu mastu jomis jau vertinami tarpvalstybinio bendradarbiavimo kokybės aspektai ir kaip nustatomi trūkumai. Be to, bus analizuojamos kitos esamos tarpvalstybinio bendradarbiavimo kokybės rodiklių, vertinimo ar vertinimo sistemos. Ši jau esamos praktikos ir priemonių paieška bus atliekama bendradarbiaujant su ESPON ir Europos Komisija, Regioninės ir miestų politikos generaliniu direktoratu ir atsižvelgiant į įvairias ESPON teritorinio poveikio vertinimo priemones. Šiuo požiūriu metodologija bus grindžiama esamu darbu ES lygmeniu. 2. Remiantis tyrimu, bus parengtas metodologijos projektas ir rodiklių rinkinys, atsižvelgiant į projekto partnerių patirtį. Šis darbas bus remiamas įtraukiant Euregiono Meuse-Rhine specialistus, susijusius su INTERREG programa ir tarpvalstybiniu bendradarbiavimu. Be to, prie darbo prisidės išorės ekspertai iš kitų programų arba ekspertai, turintys specialių žinių teritorinio poveikio vertinimo srityje. Metodikos projektas bus aptartas ir išbandytas. 3. Kaip pagrindinė projekto dalis, metodika bus taikoma padedant praktikuojantiems specialistams ir ekspertams euroregiono Meuse-Rhine teritorijoje, vertinant tarpvalstybinio bendradarbiavimo ir valdymo kokybę. Atsižvelgiant į patirtį, įgytą įgyvendinant ankstesnius projektus, pagrindinės priemonės yra turimų duomenų rinkimas, duomenų rengimas naudojant klausimynus, kokybiniai pokalbiai ir ekspertų seminarai. Galutiniai rezultatai bus pradinis matavimas ir struktūrinio vertinimo ciklo kriterijus per INTERREG programą po 2021 m. [1] Žr.: Tarpvalstybinio bendradarbiavimo teritorinio poveikio vertinimas, tikslinė analizė, apibendrinamoji ataskaita. 2019 m. rugpjūčio 19 d. https://www.espon.eu/TIA-CBC. (Lithuanian)
4 November 2022
0 references
Aká dobrá je spolupráca subjektov verejného sektora, spoločností alebo občanov v našom cezhraničnom regióne? Ako môžeme opísať kvalitu cezhraničných sietí a subjektov? A na záver: má náš program INTERREG pozitívny vplyv na rôzne aspekty kvality cezhraničnej spolupráce a riadenia? Ako vyplýva zo štúdie ESPON z roku 2019 o posudzovaní územného vplyvu cezhraničných programov (so zapojením ITEM/Maastricht University)[1], sú potrebné inovačné kvalitatívne metódy hodnotenia, aby sa lepšie pochopili účinky na kvalitu cezhraničnej spolupráce na danom území. Ako sa uvádza v záverečnej správe, v prípadových štúdiách INTERREG (vrátane programu Holandsko – Nemecko) sa určila potreba vypracovať lepšie nástroje na podrobné kvalitatívne hodnotenia. To znamená, že v záujme lepšieho posúdenia účinkov programov INTERREG, pokiaľ ide o kvalitu cezhraničnej spolupráce, je potrebné vypracovať dodatočné nástroje, ukazovatele a údaje týkajúce sa kvality kvality. Cezhraničný inštitút ITEM má komplexné skúsenosti v oblasti posudzovania vplyvov na cezhraničné územia (t. j. ročné posúdenia vplyvu). Položka bude tvoriť tím s rôznymi odbornými znalosťami o potrebách v Euregióne Meuse Rýn s Hasselt University (Právna fakulta pre právne aspekty), RWTH Aachen (odbor ekonomickej geografie pre hospodársky rozmer) a Euregio Meuse-Rhine (praktik v cezhraničnej spolupráci). V rôznych fázach projektu sa externí experti, odborníci z rôznych odvetví (vzdelávanie, hospodárstvo, priestorové plánovanie, doprava atď.) vyzvú, aby preskúmali prvé návrhy a zapojili sa do odborných seminárov. Cieľom navrhovaného projektu je vypracovanie pilotnej metodiky. Predpokladá sa, že nedostatky v kvalitatívnych hodnoteniach možno nájsť aj v rámci programu INTERREG EMR. Kvalita cezhraničnej spolupráce v súčasnosti nie je štrukturálne hodnotená. Súčasné programové ukazovatele majú v prvom rade kvantitatívny charakter a neopisujú kvalitatívne prvky cezhraničnej spolupráce verejných subjektov, spoločností alebo občanov. Okrem rámca INTERREG neexistuje štrukturálne hodnotenie rozvoja spolupráce a systému cezhraničného riadenia. Ide o všeobecný nedostatok mnohých programov INTERREG a cezhraničných území. Projekt prispeje k lepšiemu posúdeniu situácie na území programu INTERREG Meuse-Rhine a okrem toho prispeje aj ako pilotný projekt kvality cezhraničnej spolupráce vo všeobecnosti. Cieľom projektu bude vývoj a uplatňovanie metodiky základného merania na území programu INTERREG Meuse-Rhine na konci súčasného programového obdobia. Zámerom je tiež vytvoriť príležitosť uplatňovať metodiku štruktúrovaným spôsobom počas nasledujúceho obdobia. 2021. 1. V prvom kroku sa bude analyzovať existujúci systém ukazovateľov programu INTERREG Meuse-Rhine s cieľom zistiť, do akej miery už merajú aspekty kvality cezhraničnej spolupráce a kde sa zistia nedostatky. V dodatku sa budú analyzovať ďalšie existujúce systémy ukazovateľov, hodnotenia alebo hodnotenia, pokiaľ ide o kvalitu cezhraničnej spolupráce. Toto hľadanie už existujúcich postupov a nástrojov sa uskutoční v kontakte s ESPON a Európskou komisiou, GR Regio a odkazom na rôzne nástroje ESPON na posudzovanie územného vplyvu. V tomto zmysle bude metodika vychádzať z existujúcej práce na úrovni EÚ. 2. Na základe výskumu sa vypracuje návrh metodiky a súbor ukazovateľov s odbornými znalosťami partnerov projektu. Túto prácu podporí zapojenie odborníkov z regiónu Euregion Meuse-Rhine, ktorí sa zaoberajú programom INTERREG a cezhraničnou spoluprácou. K práci budú okrem toho prispievať externí experti z iných programov alebo s osobitnými odbornými znalosťami v oblasti posudzovania územného vplyvu. Návrh metodiky sa prerokuje a otestuje. 3. Ako hlavná časť projektu sa metodika bude uplatňovať s pomocou praktizujúcich a odborníkov na území euroregiónu Meuse-Rýn, a to posúdením kvality cezhraničnej spolupráce a riadenia. Vzhľadom na skúsenosti s predchádzajúcimi projektmi sú hlavnými nástrojmi zber existujúcich údajov, tvorba údajov prostredníctvom dotazníkov, kvalitatívne rozhovory a odborné semináre. Konečnými výsledkami budú základné meranie a referenčná hodnota pre štruktúrovaný cyklus posudzovania počas programu INTERREG po roku 2021. [1] Pozri: Posúdenie územného vplyvu cezhraničnej spolupráce, cielená analýza, súhrnná správa. 19/08/2019. https://www.espon.eu/TIA-CBC. (Slovak)
4 November 2022
0 references
Kuinka hyvä julkisen sektorin elinten, yritysten tai kansalaisten yhteistyö on raja-alueellamme? Miten voidaan kuvata rajatylittävien verkkojen ja yksiköiden laatua? Ja lopuksi: onko Interreg-ohjelmalla myönteisiä vaikutuksia rajatylittävän yhteistyön ja hallinnon laadun eri näkökohtiin? Kuten ESPONin vuonna 2019 julkaisemassa tutkimuksessa, joka koskee rajatylittävien ohjelmien alueellisten vaikutusten arviointia (ITEM/Maastrichtin yliopisto)[1], tarvitaan innovatiivisia laadullisia arviointimenetelmiä, jotta voidaan ymmärtää paremmin vaikutuksia rajat ylittävän yhteistyön laatuun tietyllä alueella. Kuten loppuraportissa todetaan, Interreg-tapaustutkimuksissa (Alankomaat ja Saksa mukaan lukien) todettiin, että on kehitettävä parempia välineitä yksityiskohtaisia laadullisia arviointeja varten. Jotta Interreg-ohjelmien vaikutuksia voitaisiin arvioida paremmin rajatylittävän yhteistyön laadun kannalta, on kehitettävä täydentäviä laadullisia arviointivälineitä, indikaattoreita ja tietoja. Rajat ylittävällä ITEM-instituutilla on kattavia kokemuksia rajatylittäviin alueisiin kohdistuvien vaikutusten arvioinnista (vuosittaiset vaikutustenarvioinnit). Aihe muodostaa tiimin, jolla on eri asiantuntemusta Euregion Meuse Reinin tarpeista Hasseltin yliopiston (oikeudellinen tiedekunta), RWTH Aachenin (taloudellisen ulottuvuuden talousmaantieteen laitos) ja Euregio Meuse-Reinin (rajat ylittävän yhteistyön harjoittajat) tarpeisiin. Hankkeen eri vaiheissa pyydetään ulkopuolisia asiantuntijoita, eri alojen (koulutus, talous, aluesuunnittelu, liikenne jne.) ammattilaisia tarkastelemaan ensimmäisiä luonnoksia ja osallistumaan asiantuntijatyöpajoihin. Ehdotetun hankkeen tavoitteena on kehittää pilottimenetelmä. Oletuksena on, että laadullisiin arviointeihin liittyvät puutteet löytyvät myös INTERREG-ohjelmasta. Rajat ylittävän yhteistyön laatua ei tällä hetkellä arvioida rakenteellisesti. Nykyiset ohjelman indikaattorit ovat ensi sijassa määrällisiä, eivätkä ne kuvaa laadullisia tekijöitä julkisyhteisöjen, yritysten tai kansalaisten rajatylittävässä yhteistyössä. Myöskään Interreg-ohjelman ulkopuolella ei ole rakenteellista arviointia yhteistyön ja rajatylittävän hallintojärjestelmän kehityksestä. Tämä on yleinen puute monissa Interreg-ohjelmissa ja raja-alueilla. Hankkeella edistetään Interreg-Meuse-Rhine-ohjelman alueen tilanteen parempaa arviointia, ja lisäksi sillä edistetään rajatylittävän yhteistyön laatua yleisesti. Hankkeella pyritään kehittämään ja soveltamaan menetelmää lähtötilanteen mittaamiseksi Interreg-ohjelman Meuse-Rhine alueella nykyisen ohjelmakauden lopussa. Tarkoituksena on myös luoda mahdollisuus soveltaa menetelmää jäsennellysti sen jälkeen. 2021. 1. Ensimmäisessä vaiheessa analysoidaan Interreg Meuse-Rein -ohjelman nykyistä indikaattorijärjestelmää sen selvittämiseksi, missä määrin sillä jo mitataan rajat ylittävän yhteistyön laatuun liittyviä näkökohtia ja missä puutteita havaitaan. Lisäksi analysoidaan muita olemassa olevia indikaattori-, arviointi- tai arviointijärjestelmiä, jotka koskevat rajatylittävän yhteistyön laatua. Jo olemassa olevia käytäntöjä ja välineitä etsitään ottamalla yhteyttä ESPONiin ja Euroopan komissioon aluepolitiikan pääosastoon ja viitaten eri ESPON-välineisiin alueellisten vaikutusten arviointia varten. Tässä mielessä metodologia perustuu EU:n tasolla tehtävään työhön. 2. Tutkimuksen perusteella laaditaan hankekumppaneiden asiantuntemuksen pohjalta luonnos metodologiasta ja indikaattoreista. Tätä työtä tuetaan ottamalla mukaan Interreg-ohjelman ja rajatylittävän yhteistyön parissa toimivat Euregion Meuse-Reinin toimijat. Lisäksi työhön osallistuu ulkopuolisia asiantuntijoita muista ohjelmista tai alueellisten vaikutusten arvioinnin erityisasiantuntemusta. Menetelmäluonnoksesta keskustellaan ja testataan. 3. Hankkeen pääosana menetelmää sovelletaan käytännön toimijoiden ja asiantuntijoiden avustuksella Euroregio Meuse-Reinin alueella arvioimalla rajatylittävän yhteistyön ja hallinnon laatua. Aiemmista hankkeista saatujen kokemusten perusteella tärkeimmät välineet ovat olemassa olevien tietojen kerääminen, tietojen tuottaminen kyselylomakkeilla, laadulliset haastattelut ja asiantuntijatyöpajat. Lopulliset tulokset ovat perustason mittaus ja vertailukohta vuoden 2021 jälkeisen Interreg-ohjelman jäsennellylle arviointisyklille. [1] Katso: Rajat ylittävän yhteistyön alueellisten vaikutusten arviointi, kohdennettu analyysi, yhteenvetoraportti. 19/08/2019. https://www.espon.eu/TIA-CBC. (Finnish)
4 November 2022
0 references
Kako dobro je sodelovanje organov javnega sektorja, podjetij ali državljanov v naši čezmejni regiji? Kako lahko opišemo kakovost čezmejnih omrežij in subjektov? In končno: ali ima naš program INTERREG pozitivne učinke na različne vidike kakovosti čezmejnega sodelovanja in upravljanja? Kot je razvidno iz študije ESPON iz leta 2019 o oceni teritorialnega učinka čezmejnih programov (v sodelovanju z univerzo ITEM/Maastricht)[1], so potrebne inovativne metode kvalitativnega ocenjevanja za boljše razumevanje učinkov na kakovost čezmejnega sodelovanja na določenem ozemlju. Kot je navedeno v končnem poročilu, je bilo v študijah primerov INTERREG (vključno s programom Nizozemska-Nemčija) ugotovljeno, da je treba razviti boljše instrumente za podrobne kvalitativne ocene. To pomeni, da je treba za boljšo oceno učinkov programov INTERREG na kakovost čezmejnega sodelovanja razviti dodatne kvalitativne instrumente, kazalnike in podatke. Čezmejni inštitut ITEM ima obsežne izkušnje na področju ocenjevanja učinkov na čezmejna ozemlja (tj. letne ocene učinka). Postavka bo sestavljena iz skupine z različnim strokovnim znanjem o potrebah v Euregion Meuse Ren z Univerzo Hasselt (Pravna fakulteta za pravne vidike), RWTH Aachen (Oddelek za ekonomsko geografijo za gospodarsko razsežnost) in Euregio Meuse-Rhine (strokovnjaki v čezmejnem sodelovanju). V različnih fazah projekta bodo zunanji strokovnjaki, strokovnjaki iz različnih sektorjev (izobraževanje, gospodarstvo, prostorsko načrtovanje, promet itd.) povabljeni, da pregledajo prve osnutke in se pridružijo strokovnim delavnicam. Cilj predlaganega projekta je razvoj pilotne metodologije. Domneva se, da je pomanjkljivosti v zvezi s kvalitativnimi ocenami mogoče najti tudi v okviru programa INTERREG EMR. Kakovost čezmejnega sodelovanja trenutno ni strukturno ocenjena. Sedanji kazalniki programa so na prvem mestu kvantitativne narave in ne opisujejo kvalitativnih elementov čezmejnega sodelovanja javnih subjektov, podjetij ali državljanov. Tudi zunaj okvira programa INTERREG ni strukturne ocene razvoja sodelovanja in sistema čezmejnega upravljanja. To je splošna pomanjkljivost številnih programov INTERREG in čezmejnih ozemelj. Projekt bo prispeval k boljši oceni stanja na območju programa INTERREG Meuse-Rhine, poleg tega pa bo prispeval tudi kot pilotni projekt za kakovost čezmejnega sodelovanja na splošno. Cilj projekta bo razvoj in uporaba metodologije za izhodiščno merjenje na območju programa INTERREG Meuse-Rhine ob koncu tekočega programskega obdobja. Namen je tudi ustvariti priložnost za strukturirano uporabo metodologije v obdobju po tem. 2021. 1. V prvem koraku bo analiziran obstoječi sistem kazalnikov programa INTERREG Meuse-Rhine, da bi ugotovili, v kolikšni meri že merijo vidike kakovosti čezmejnega sodelovanja in kje so ugotovljene pomanjkljivosti. Poleg tega bodo analizirani tudi drugi obstoječi sistemi kazalnikov, ocenjevanja ali vrednotenja v zvezi s kakovostjo čezmejnega sodelovanja. Iskanje že obstoječih praks in instrumentov bo potekalo v stiku z ESPON in Evropsko komisijo, GD Regio, ter se bo sklicevalo na različne instrumente ESPON za oceno teritorialnega učinka. V tem smislu bo metoda temeljila na obstoječem delu na ravni EU. 2. Na podlagi raziskave bo pripravljen osnutek metodologije in sklop kazalnikov s strokovnim znanjem projektnih partnerjev. To delo bo podprto z vključevanjem strokovnjakov iz Euregion Meuse-Rhine, ki se ukvarjajo s programom INTERREG in čezmejnim sodelovanjem. Poleg tega bodo k delu prispevali zunanji strokovnjaki iz drugih programov ali s posebnim strokovnim znanjem o oceni teritorialnega učinka. Osnutek metodologije bo obravnavan in preizkušen. 3. Kot glavni del projekta se bo metodologija uporabljala s pomočjo izvajalcev in strokovnjakov na območju evroregije Meuse-Rhine z ocenjevanjem kakovosti čezmejnega sodelovanja in upravljanja. Glede na izkušnje s prejšnjimi projekti so glavni instrumenti zbiranje obstoječih podatkov, priprava podatkov prek vprašalnikov, kvalitativnih razgovorov in strokovnih delavnic. Končni rezultati bodo izhodiščno merjenje in referenčno merilo za strukturiran ocenjevalni cikel v okviru programa INTERREG po letu 2021. [1] Glej: Ocena teritorialnega učinka čezmejnega sodelovanja, ciljno usmerjena analiza, zbirno poročilo. 19. 8. 2019, https://www.espon.eu/TIA-CBC. (Slovenian)
4 November 2022
0 references
Koliko je dobra suradnja tijela javnog sektora, poduzeća ili građana u našoj prekograničnoj regiji? Kako možemo opisati kvalitetu prekograničnih mreža i subjekata? I na kraju: ima li naš program INTERREG pozitivan učinak na različite aspekte kvalitete prekogranične suradnje i upravljanja? Kao što je prikazano u studiji ESPON-a iz 2019. o procjeni teritorijalnog učinka prekograničnih programa (uz sudjelovanje ITEM-a/Sveučilišta u Maastrichtu)[1] postoji potreba za inovativnim metodama kvalitativne procjene kako bi se bolje razumjeli učinci na kvalitetu prekogranične suradnje na određenom području. Kako je navedeno u završnom izvješću, u studijama slučaja INTERREG (uključujući program Nizozemska – Njemačka) utvrđena je potreba za razvojem boljih instrumenata za detaljne kvalitativne procjene. To znači da je, kako bi se bolje procijenili učinci programa INTERREG u pogledu kvalitete prekogranične suradnje, potrebno razviti dodatne kvalitativne instrumente, pokazatelje i podatke. Prekogranični institut ITEM ima sveobuhvatna iskustva u području procjene učinaka na prekogranična područja (tj. godišnje procjene učinka). Stavka će formirati tim s različitim stručnim znanjem o potrebama u Euregiji Meuse Rajna sa Sveučilištem Hasselt (Pravo za pravne aspekte), RWTH Aachen (Odjel za gospodarsku geografiju za gospodarsku dimenziju) i Euregio Meuse-Rhine (pratitelji u prekograničnoj suradnji). U različitim fazama projekta, vanjski stručnjaci, stručnjaci iz različitih sektora (obrazovanje, gospodarstvo, prostorno planiranje, promet itd.) bit će pozvani da preispitaju prve nacrte i pridruže se stručnim radionicama. Cilj predloženog projekta je razvoj pilot metodologije. Pretpostavlja se da se nedostaci u pogledu kvalitativnih procjena mogu pronaći i u okviru programa INTERREG EMR. Kvaliteta prekogranične suradnje trenutačno nije strukturno ocijenjena. Trenutačni pokazatelji programa na prvom su mjestu kvantitativne prirode i ne opisuju kvalitativne elemente prekogranične suradnje javnih subjekata, poduzeća ili građana. Osim toga, izvan okvira INTERREG-a ne postoji strukturna procjena razvoja suradnje i sustava prekograničnog upravljanja. To je opći nedostatak mnogih programa INTERREG i prekograničnih područja. Projektom će se doprinijeti boljoj procjeni stanja na području programa INTERREG Meuse-Rhine, a osim toga, pružit će se i doprinos kao pilot-projekt za kvalitetu prekogranične suradnje općenito. Cilj projekta bit će razvoj i primjena metodologije za osnovno mjerenje na području programa INTERREG Meuse-Rhine na kraju tekućeg programskog razdoblja. Namjera je i stvoriti priliku za strukturiranu primjenu metodologije tijekom razdoblja nakon toga. 2021. 1. U prvom će se koraku analizirati postojeći sustav pokazatelja programa INTERREG Meuse-Rhine kako bi se utvrdilo u kojoj se mjeri već mjere aspekti kvalitete prekogranične suradnje i gdje su utvrđeni nedostaci. Osim toga, analizirat će se drugi postojeći pokazatelji, sustavi procjene ili evaluacije u pogledu kvalitete prekogranične suradnje. Ta potraga za već postojećim praksama i instrumentima provodit će se u kontaktu s ESPON-om i Europskom komisijom, Glavnom upravom REGIO, uz upućivanje na različite instrumente ESPON-a za procjenu teritorijalnog učinka. U tom će se smislu metodogija temeljiti na postojećem radu na razini EU-a. 2. Na temelju istraživanja izradit će se nacrt metodologije i skup pokazatelja uz stručno znanje projektnih partnera. Taj će rad biti podržan uključivanjem stručnjaka iz Euroregije Meuse-Rhine koji se bave programom INTERREG i prekograničnom suradnjom. Osim toga, vanjski stručnjaci iz drugih programa ili s posebnim stručnim znanjem o procjeni teritorijalnog učinka pridonijet će radu. O nacrtu metodologije raspravljat će se i testirati. 3. Kao glavni dio projekta, metodologija će se primjenjivati uz pomoć praktičara i stručnjaka na području Euroregije Meuse-Rhine procjenom kvalitete prekogranične suradnje i upravljanja. S obzirom na iskustva s prethodnim projektima, glavni instrumenti su prikupljanje postojećih podataka, izrada podataka putem upitnika, kvalitativnih intervjua i stručnih radionica. Konačni rezultati bit će osnovno mjerenje i referentna vrijednost za strukturirani ciklus procjene tijekom programa INTERREG nakon 2021. [1] Vidjeti: Procjena teritorijalnog učinka za prekograničnu suradnju, ciljana analiza, objedinjeno izvješće. 19.08.2019. https://www.espon.eu/TIA-CBC. (Croatian)
4 November 2022
0 references
Cât de bună este cooperarea organismelor din sectorul public, a întreprinderilor sau a cetățenilor într-o regiune transfrontalieră? Cum putem descrie calitatea rețelelor și entităților transfrontaliere? Și în cele din urmă: programul INTERREG are efecte pozitive asupra diferitelor aspecte ale calității cooperării și guvernanței transfrontaliere? După cum se arată într-un studiu ESPON din 2019 privind evaluarea impactului teritorial al programelor transfrontaliere (cu implicarea ITEM/Maastricht University)[1], este nevoie de metode de evaluare calitativă inovatoare pentru a înțelege mai bine efectele asupra calității cooperării transfrontaliere într-un anumit teritoriu. Astfel cum se menționează în raportul final, studiile de caz INTERREG (inclusiv programul Țările de Jos-Germania) au identificat necesitatea de a elabora instrumente mai bune pentru evaluări calitative detaliate. Aceasta înseamnă că, pentru a evalua mai bine efectele programelor INTERREG în ceea ce privește calitatea cooperării transfrontaliere, trebuie elaborate instrumente, indicatori și date calitative suplimentare. Institutul transfrontalier ITEM are experiențe cuprinzătoare în domeniul evaluării impactului asupra teritoriilor transfrontaliere (și anume, evaluări anuale ale impactului). Elementul va forma o echipă cu expertiză diferită în ceea ce privește nevoile din Euregion Meuse Rin cu Universitatea Hasselt (Facultatea de Drept pentru aspectele juridice), RWTH Aachen (Departamentul de Geografie Economică pentru dimensiunea economică) și Euregio Meuse-Rhine (practicieni în domeniul cooperării transfrontaliere). În diferitele etape ale proiectului, experții externi, practicienii din diferite sectoare (educație, economie, amenajarea teritoriului, transporturi etc.) vor fi invitați să revizuiască primele proiecte și să se alăture atelierelor experților. Proiectul propus vizează elaborarea unei metodologii-pilot. Se presupune că deficiențele în ceea ce privește evaluările calitative pot fi, de asemenea, identificate în cadrul programului INTERREG EMR. În prezent, calitatea cooperării transfrontaliere nu este evaluată din punct de vedere structural. Indicatorii actuali ai programului sunt în primul rând de natură cantitativă și nu descriu elemente calitative ale cooperării transfrontaliere a entităților publice, a întreprinderilor sau a cetățenilor. De asemenea, în afara cadrului INTERREG, nu există o evaluare structurală a dezvoltării cooperării și a sistemului de guvernanță transfrontalieră. Aceasta este o deficiență generală a multor programe INTERREG și teritorii transfrontaliere. Proiectul va contribui la o mai bună evaluare a situației pe teritoriul programului INTERREG Meuse-Rhine și, în plus, va oferi, de asemenea, o contribuție ca pilot pentru calitatea cooperării transfrontaliere în general. Proiectul va urmări elaborarea și aplicarea unei metodologii de măsurare de referință pe teritoriul programului INTERREG Meuse-Rhine la sfârșitul actualei perioade de programare. Intenția este, de asemenea, de a crea posibilitatea de a aplica metodologia într-un mod structurat în perioada următoare. 2021. 1. Într-o primă etapă, sistemul de indicatori existent al programului INTERREG Meuse-Rhine va fi analizat pentru a afla în ce măsură acestea măsoară deja aspecte legate de calitatea cooperării transfrontaliere și unde sunt detectate deficiențe. În additon, vor fi analizate alte sisteme de indicatori, de evaluare sau de evaluare existente în ceea ce privește calitatea cooperării transfrontaliere. Această căutare a practicilor și instrumentelor deja existente se va face în contact cu ESPON și Comisia Europeană, DG Regio, făcând trimitere la diferitele instrumente ESPON pentru evaluarea impactului teritorial. În acest sens, metoda se va baza pe activitatea existentă la nivelul UE. 2. Pe baza cercetării, se va elabora un proiect de metodologie și un set de indicatori cu expertiza partenerilor de proiect. Această activitate va fi sprijinită de implicarea practicienilor din regiunea Euregion Meuse-Rhine care se ocupă de programul INTERREG și de cooperarea transfrontalieră. În plus, la această activitate vor contribui experți externi din alte programe sau cu expertiză specială în ceea ce privește evaluarea impactului teritorial. Proiectul de metodologie va fi discutat și testat. 3. Ca parte principală a proiectului, metodologia va fi aplicată cu ajutorul practicanților și experților de pe teritoriul Euroregiunii Meuse-Rhine prin evaluarea calității cooperării transfrontaliere și a guvernanței. Având în vedere experiențele cu proiectele anterioare, principalele instrumente sunt colectarea datelor existente, producerea de date prin chestionare, interviuri calitative și ateliere de experți. Rezultatele finale vor fi măsurarea de referință și criteriul de referință pentru un ciclu de evaluare structurat în timpul programului INTERREG post 2021. [1] A se vedea: Evaluarea impactului teritorial pentru cooperarea transfrontalieră, analiza țintită, raport ... (Romanian)
4 November 2022
0 references
¿Qué tan buena es la cooperación de organismos del sector público, empresas o ciudadanos en nuestra región transfronteriza? ¿Cómo describir la calidad de las redes y entidades transfronterizas? Y finalmente: ¿tiene nuestro programa INTERREG efectos positivos en los diferentes aspectos de la calidad de la cooperación y la gobernanza transfronterizas? Como se muestra en un estudio de ESPON de 2019 sobre la evaluación del impacto territorial de los programas transfronterizos (con la participación de ITEM/Universidad de Maastricht)[1] existe la necesidad de métodos innovadores de evaluación cualitativa para comprender mejor los efectos sobre la calidad de la cooperación transfronteriza en un territorio determinado. Como se indica en el informe final, los estudios de caso de INTERREG (incluido el Programa Países Bajos-Alemania) identificaron la necesidad de desarrollar mejores instrumentos para evaluaciones cualitativas detalladas. Esto significa que, con el fin de evaluar mejor los efectos de los programas INTERREG con respecto a la calidad de la cooperación transfronteriza, deben desarrollarse instrumentos, indicadores y datos cualitativos adicionales de asistencia. El instituto transfronterizo ITEM tiene una amplia experiencia en el ámbito de la evaluación de los impactos en los territorios transfronterizos (es decir, evaluaciones de impacto anuales). El ítem formará un equipo con diferentes conocimientos sobre las necesidades en la Euregion Meuse Rhine con la Universidad de Hasselt (Facultad de Derecho para los aspectos jurídicos), el RWTH Aachen (Departamento de Geografía Económica para la Dimensión Económica) y el Euregio Meuse-Rhine (prácticos de cooperación transfronteriza). En las diferentes etapas del proyecto, se invitará a expertos externos, profesionales de diferentes sectores (educación, economía, ordenación territorial, transporte, etc.) a revisar los primeros borradores y unirse a talleres de expertos. El proyecto propuesto tiene por objeto el desarrollo de una metodología piloto. La hipótesis es que las deficiencias con respecto a las evaluaciones cualitativas también se pueden encontrar en el marco del programa INTERREG EMR. En la actualidad, la calidad de la cooperación transfronteriza no se evalúa estructuralmente. Los indicadores actuales del programa son, en primer lugar, de carácter cuantitativo y no describen elementos cualitativos de la cooperación transfronteriza de entidades públicas, empresas o ciudadanos. También fuera del marco de INTERREG, no existe una evaluación estructural del desarrollo de la cooperación y del sistema de gobernanza transfronteriza. Se trata de una deficiencia general de muchos programas INTERREG y territorios transfronterizos. El proyecto contribuirá a una mejor evaluación de la situación en el territorio del programa Interreg Meuse-Rhine y, además, proporcionará una contribución piloto para la calidad de la cooperación transfronteriza en general. El proyecto tendrá por objeto desarrollar y aplicar una metodología para una medición de referencia en el territorio del programa Interreg Meuse-Rhine al final del período de programación actual. La intención también es crear la oportunidad de aplicar la metodología de manera estructurada durante el período posterior. 2021. 1. En un primer paso, se analizará el sistema de indicadores existente del programa Interreg Meuse-Rhine para averiguar hasta qué punto ya miden aspectos de la calidad de la cooperación transfronteriza y dónde se detectan deficiencias. Además, se analizarán otros sistemas existentes de indicadores, evaluación o evaluación con respecto a la calidad de la cooperación transfronteriza. Esta búsqueda de prácticas e instrumentos ya existentes se llevará a cabo en contacto con ESPON y la Comisión Europea, DG Regio, y se referirá a los diferentes instrumentos ESPON para la evaluación del impacto territorial. En este sentido, la metodología se basará en el trabajo existente a escala de la UE. 2. Sobre la base de la investigación, se elaborará un proyecto de metodología y un conjunto de indicadores con la experiencia de los socios del proyecto. Este trabajo contará con la participación de profesionales de la Euregion Meuse-Rhine que se ocupan del programa INTERREG y de la cooperación transfronteriza. Además, los expertos externos de otros programas o con experiencia especial en la evaluación del impacto territorial contribuirán a la labor. Se debatirá y probará el proyecto de metodología. 3. Como parte principal del proyecto, la metodología se aplicará con la ayuda de practicantes y expertos en el territorio de la Eurorregión Meuse-Rhine mediante la evaluación de la calidad de la cooperación y la gobernanza transfronterizas. Dada la experiencia con proyectos anteriores, los principales instrumentos son la recopilación de datos existentes, la producción de datos a través de cuestionarios, entrevistas cualitativas y talleres de expertos. Los resultados finales serán la medición de referencia y el valor de r... (Spanish)
4 November 2022
0 references
Hur bra är samarbetet mellan offentliga myndigheter, företag eller medborgare i en gränsöverskridande region? Hur kan vi beskriva kvaliteten på gränsöverskridande nätverk och enheter? Och slutligen: har vårt Interreg-program positiva effekter på de olika aspekterna av samarbetets och styrningens kvalitet över gränserna? Såsom framgår av en Espon-studie från 2019 om territoriell konsekvensbedömning av gränsöverskridande program (med deltagande av ITEM/Maastricht-universitetet)[1] behövs innovativa kvalitativa bedömningsmetoder för att bättre förstå effekterna på kvaliteten på det gränsöverskridande samarbetet inom ett visst territorium. Såsom anges i slutrapporten identifierade Interreg-fallstudierna (inklusive programmet Nederländerna-Tyskland) behovet av att utveckla bättre instrument för detaljerade kvalitativa bedömningar. För att bättre kunna bedöma Interreg-programmens effekter när det gäller kvaliteten på det gränsöverskridande samarbetet måste ytterligare kvalitativa instrument, indikatorer och data tas fram. Det gränsöverskridande institutet ITEM har omfattande erfarenheter av bedömningen av konsekvenserna för gränsöverskridande territorier (dvs. årliga konsekvensbedömningar). Punkt kommer att utgöra ett team med olika sakkunskap om behoven i Euregion Meuse Rhen vid Hasselt University (rättsfakulteten för rättsliga aspekter), RWTH Aachen (avdelningen för ekonomisk geografi för den ekonomiska dimensionen) och Euregio Meuse-Rhine (utövare i gränsöverskridande samarbete). I projektets olika skeden kommer externa experter, yrkesverksamma från olika sektorer (utbildning, ekonomi, fysisk planering, transport osv.) att uppmanas att se över de första utkasten och delta i expertworkshops. Det föreslagna projektet syftar till att utveckla en pilotmetodik. Antagandet är att bristerna när det gäller kvalitativa bedömningar också kan konstateras inom ramen för Interreg-programmet EMR. Kvaliteten på det gränsöverskridande samarbetet bedöms för närvarande inte strukturellt. De nuvarande programindikatorerna är i första hand kvantitativa och beskriver inte kvalitativa inslag i gränsöverskridande samarbete mellan offentliga organ, företag eller medborgare. Även utanför Interregs ramar finns det ingen strukturell bedömning av utvecklingen av samarbetet och det gränsöverskridande styrningssystemet. Detta är en allmän brist i många Interreg-program och gränsöverskridande territorier. Projektet kommer att bidra till en bättre bedömning av situationen i Interreg-programmet Meuse-Rhine och kommer dessutom att bidra som ett pilotprojekt för kvaliteten på det gränsöverskridande samarbetet i allmänhet. Projektet kommer att syfta till att utveckla och tillämpa en metod för en baslinjemätning inom Interreg-programmet Meuse-Rhines territorium i slutet av den innevarande programperioden. Avsikten är också att skapa möjlighet att tillämpa metoden på ett strukturerat sätt under perioden efter. 2021. 1. I ett första steg kommer det befintliga indikatorsystemet i Interreg Meuse-Rhine-programmet att analyseras för att ta reda på i vilken utsträckning de redan mäter aspekter av kvaliteten på det gränsöverskridande samarbetet och var brister upptäcks. Dessutom kommer andra befintliga indikator-, bedömnings- eller utvärderingssystem med avseende på kvaliteten på det gränsöverskridande samarbetet att analyseras. Detta sökande efter befintliga metoder och instrument kommer att göras i kontakt med Espon och Europeiska kommissionen, GD Regionalpolitik och med hänvisning till de olika ESPON-instrumenten för territoriell konsekvensbedömning. I detta avseende kommer metodiken att bygga vidare på det befintliga arbetet på EU-nivå. 2. På grundval av forskningen kommer ett utkast till metod och indikatorer att utarbetas med sakkunskap från projektpartnerna. Detta arbete kommer att stödjas genom medverkan av yrkesverksamma från Euregionen Meuse-Rhine som arbetar med Interreg-programmet och gränsöverskridande samarbete. Dessutom kommer externa experter från andra program eller med särskild sakkunskap om territoriella konsekvensbedömningar att bidra till arbetet. Utkastet till metod kommer att diskuteras och testas. 3. Som huvuddel av projektet kommer metoden att tillämpas med hjälp av praktikanter och experter på Euroregionen Meuse-Rhines territorium genom att bedöma kvaliteten på gränsöverskridande samarbete och styrning. Med tanke på erfarenheterna från tidigare projekt är de viktigaste instrumenten insamling av befintliga data, dataproduktion via frågeformulär, kvalitativa intervjuer och expertworkshops. De slutliga resultaten kommer att vara referensmätningen och riktmärket för en strukturerad bedömningscykel under Interreg-programmet efter 2021. [1] Se: Territoriell konsekvensbedömning för gränsöverskridande samarbete, riktad analys, sammanfattande rapport. 19/08/2019. https://www.espon.eu/TIA-CBC. (Swedish)
4 November 2022
0 references
Mennyire jó a közszférabeli szervezetek, vállalatok vagy polgárok együttműködése egy határokon átnyúló régiónkban? Hogyan írhatjuk le a határokon átnyúló hálózatok és szervezetek minőségét? És végül: az INTERREG programunk pozitív hatással van-e a határokon átnyúló együttműködés és kormányzás minőségének különböző aspektusaira? Amint azt az ESPON 2019-es, a határokon átnyúló programok területi hatásvizsgálatáról szóló tanulmánya (az ITEM/Maastricht Egyetem bevonásával)[1] mutatja, innovatív minőségi értékelési módszerekre van szükség az adott területen folytatott határokon átnyúló együttműködés minőségére gyakorolt hatások jobb megértéséhez. Amint azt a zárójelentés megállapítja, az INTERREG esettanulmányai (beleértve a Hollandia-Németország programot is) megállapították, hogy jobb eszközöket kell kidolgozni a részletes minőségi értékelésekhez. Ez azt jelenti, hogy az INTERREG programok által a határokon átnyúló együttműködés minőségére gyakorolt hatások jobb értékelése érdekében további minőségi vizsgálati eszközöket, mutatókat és adatokat kell kidolgozni. Az ITEM határokon átnyúló intézet átfogó tapasztalatokkal rendelkezik a határokon átnyúló területekre gyakorolt hatások értékelése (azaz éves hatásvizsgálatok) terén. A napirendi pont az Euregion Meuse Rajna és a Hasselt Egyetem (jogi jogi kar), az RWTH Aachen (Gazdasági Földrajzi Tanszék gazdasági dimenzióval foglalkozó osztálya) és az Euregio Meuse-Rhine (a határokon átnyúló együttműködésben részt vevő szakemberek) igényeivel foglalkozó csapatot alkot. A projekt különböző szakaszaiban a külső szakértőket, a különböző ágazatok (oktatás, gazdaság, területrendezés, közlekedés stb.) szakembereit felkérik, hogy vizsgálják felül az első tervezeteket, és vegyenek részt szakértői műhelytalálkozókon. A javasolt projekt célja egy kísérleti módszertan kidolgozása. A feltételezés az, hogy a kvalitatív értékelésekkel kapcsolatos hiányosságok az INTERREG EMR program keretében is megtalálhatók. A határokon átnyúló együttműködés minőségét jelenleg nem értékelik strukturális szempontból. A jelenlegi programmutatók elsősorban mennyiségi jellegűek, és nem írják le a közintézmények, vállalatok vagy polgárok határokon átnyúló együttműködésének minőségi elemeit. Az INTERREG keretein kívül sincs strukturális értékelés az együttműködés fejlesztéséről és a határokon átnyúló irányítási rendszerről. Ez számos INTERREG program és határokon átnyúló terület általános hiányossága. A projekt hozzá fog járulni az INTERREG Meuse-Rhine program területén fennálló helyzet jobb értékeléséhez, és emellett kísérleti jelleggel is hozzájárul a határokon átnyúló együttműködés általános minőségéhez. A projekt célja a Meuse-Rhine INTERREG program területén az alapmérés módszertanának kidolgozása és alkalmazása a jelenlegi programozási időszak végén. A cél az is, hogy lehetőséget teremtsünk a módszertan strukturált alkalmazására az azt követő időszakban. 2021. 1. Első lépésként elemezni fogják az INTERREG Meuse-Rhine program meglévő mutatórendszerét, hogy megállapítsák, milyen mértékben mérik már a határokon átnyúló együttműködés minőségének szempontjait, és hol tárják fel a hiányosságokat. Ezen túlmenően más, a határokon átnyúló együttműködés minőségére vonatkozó mutató-, értékelési vagy értékelési rendszereket is elemezni fognak. A már meglévő gyakorlatok és eszközök felkutatására az ESPON-nal és az Európai Bizottsággal, a Regionális és Várospolitikai Főigazgatósággal, valamint a területi hatásvizsgálatra vonatkozó különböző ESPON-eszközökkel kapcsolatban kerül sor. Ebben az értelemben a módszertan a meglévő uniós szintű munkára fog épülni. 2. A kutatás alapján módszertani tervezetet és mutatókat dolgoznak ki a projektpartnerek szakértelmével. Ezt a munkát az Euregion Meuse-Rhine-nak az INTERREG programmal és a határokon átnyúló együttműködéssel foglalkozó szakembereinek bevonása fogja támogatni. Emellett más programok külső szakértői vagy a területi hatásvizsgálattal kapcsolatos különleges szakértelemmel rendelkező szakértők is hozzájárulnak majd a munkához. A módszertan tervezetét megvitatják és tesztelik. 3. A projekt fő részeként a módszertant a Meuse-Rhine Eurorégió területén működő gyakorlók és szakértők segítségével fogják alkalmazni a határokon átnyúló együttműködés és irányítás minőségének értékelésével. A korábbi projektekkel kapcsolatos tapasztalatok alapján a fő eszközök a meglévő adatok gyűjtése, kérdőíves adatgyűjtés, minőségi interjúk és szakértői műhelytalálkozók. A végső eredmények a 2021 utáni INTERREG program során a strukturált értékelési ciklus alapmérése és referenciaértéke lesz. [1] Lásd: A határokon átnyúló együttműködés területi hatásvizsgálata, célzott elemzés, összefoglaló jelentés. 2019. augusztus 19.: https://www.espon.eu/TIA-CBC. (Hungarian)
4 November 2022
0 references
Cik laba ir publiskā sektora struktūru, uzņēmumu vai iedzīvotāju sadarbība mūsu pārrobežu reģionā? Kā mēs varam aprakstīt pārrobežu tīklu un struktūru kvalitāti? Un visbeidzot: vai mūsu INTERREG programmai ir pozitīva ietekme uz dažādiem pārrobežu sadarbības un pārvaldības kvalitātes aspektiem? Kā norādīts 2019. gada ESPON pētījumā par pārrobežu programmu teritoriālās ietekmes novērtējumu (iesaistot ITEM/Māstrihtas Universitāti)[1], ir vajadzīgas inovatīvas kvalitatīvas novērtēšanas metodes, lai labāk izprastu ietekmi uz pārrobežu sadarbības kvalitāti attiecīgajā teritorijā. Kā norādīts galīgajā ziņojumā, INTERREG gadījumu izpētē (tostarp Nīderlandes un Vācijas programmā) tika konstatēta nepieciešamība izstrādāt labākus instrumentus sīki izstrādātiem kvalitatīviem novērtējumiem. Tas nozīmē, ka, lai labāk novērtētu INTERREG programmu ietekmi uz pārrobežu sadarbības kvalitāti, ir jāizstrādā papildu kvalitātes novērtēšanas instrumenti, rādītāji un dati. Pārrobežu institūtam ITEM ir visaptveroša pieredze ietekmes uz pārrobežu teritorijām novērtēšanas jomā (t. i., ikgadējie ietekmes novērtējumi). Šis postenis veidos komandu ar dažādām zināšanām par vajadzībām Eureģionā Meuse Rhine ar Hasselt University (Juridisko aspektu tiesību fakultāte), RWTH Āheni (Ekonomikas ģeogrāfijas departaments) un Euregio Meuse-Rhine (praktiķi pārrobežu sadarbībā). Dažādos projekta posmos ārējie eksperti, dažādu nozaru (izglītības, ekonomikas, telpiskās plānošanas, transporta u. c.) speciālisti tiks aicināti pārskatīt pirmos projektus un piedalīties ekspertu darbsemināros. Ierosinātā projekta mērķis ir izstrādāt izmēģinājuma metodiku. Tiek pieņemts, ka trūkumus attiecībā uz kvalitatīvajiem novērtējumiem var konstatēt arī INTERREG programmas EMR ietvaros. Pārrobežu sadarbības kvalitāte pašlaik nav strukturāli novērtēta. Pašreizējie programmas rādītāji ir kvantitatīvā rakstura pirmajā vietā un neapraksta publisko struktūru, uzņēmumu vai iedzīvotāju pārrobežu sadarbības kvalitatīvos elementus. Arī ārpus INTERREG sistēmas nav strukturāla novērtējuma par sadarbības attīstību un pārrobežu pārvaldības sistēmu. Tas ir vispārējs trūkums daudzās INTERREG programmās un pārrobežu teritorijās. Projekts palīdzēs labāk novērtēt situāciju INTERREG programmas Meuse-Rhine teritorijā, kā arī sniegs ieguldījumu kā izmēģinājuma projektu pārrobežu sadarbības kvalitātei kopumā. Projekta mērķis būs pašreizējā plānošanas perioda beigās izstrādāt un piemērot metodiku atsauces mērījumiem INTERREG programmas Meuse-Rhine teritorijā. Mērķis ir arī radīt iespēju izmantot metodiku strukturētā veidā laikposmā pēc tam. 2021. 1. Vispirms tiks analizēta pašreizējā INTERREG Meuse-Rhine programmas rādītāju sistēma, lai noskaidrotu, kādā mērā tā jau mēra pārrobežu sadarbības kvalitātes aspektus un kur ir atklāti trūkumi. Turklāt tiks analizētas citas esošās rādītāju, novērtēšanas vai novērtēšanas sistēmas attiecībā uz pārrobežu sadarbības kvalitāti. Pašreizējā prakse un instrumenti tiks meklēti, sazinoties ar ESPON un Eiropas Komisiju, REGIO ĢD un atsaucoties uz dažādiem ESPON instrumentiem teritoriālās ietekmes novērtēšanai. Šajā ziņā metodikas pamatā būs pašreizējais darbs ES līmenī. 2. Pamatojoties uz pētījumu, tiks izstrādāts metodoloģijas projekts un rādītāju kopums ar projekta partneru zināšanām. Šis darbs tiks atbalstīts, iesaistot Eureģiona Meuse-Rhine speciālistus, kas nodarbojas ar INTERREG programmu un pārrobežu sadarbību. Turklāt darbā piedalīsies ārējie eksperti no citām programmām vai ar īpašām zināšanām par teritoriālās ietekmes novērtējumu. Metodikas projekts tiks apspriests un pārbaudīts. 3. Kā galveno projekta daļu metodoloģija tiks piemērota ar speciālistu un speciālistu palīdzību Euroreģiona Meuse-Rhine teritorijā, novērtējot pārrobežu sadarbības un pārvaldības kvalitāti. Ņemot vērā iepriekšējo projektu pieredzi, galvenie instrumenti ir esošo datu vākšana, datu sagatavošana, izmantojot anketas, kvalitatīvas intervijas un ekspertu darbsemināri. Galīgie rezultāti būs sākotnējais novērtējums un kritērijs strukturētam novērtējuma ciklam INTERREG programmā laikposmam pēc 2021. gada. [1] Skatīt: Teritoriālās ietekmes novērtējums pārrobežu sadarbībai, mērķtiecīga analīze, kopsavilkuma ziņojums. 19/08/2019. https://www.espon.eu/TIA-CBC. (Latvian)
4 November 2022
0 references
Quão boa é a cooperação dos organismos do setor público, das empresas ou dos cidadãos da nossa região transfronteiriça? Como descrever a qualidade das redes e entidades transfronteiriças? E, por último: o nosso programa INTERREG tem efeitos positivos nos diferentes aspetos da qualidade da cooperação e da governação transfronteiras? Tal como demonstrado num estudo ESPON de 2019 sobre a avaliação do impacto territorial dos programas transfronteiriços (com a participação da Universidade ITEM/Maastricht)[1], há necessidade de métodos inovadores de avaliação qualitativa para compreender melhor os efeitos sobre a qualidade da cooperação transfronteiriça num determinado território. Tal como referido no relatório final, os estudos de caso INTERREG (incluindo o Programa Países Baixos-Alemanha) identificaram a necessidade de desenvolver melhores instrumentos para avaliações qualitativas pormenorizadas. Isto significa que, a fim de avaliar melhor os efeitos dos programas INTERREG no que diz respeito à qualidade da cooperação transfronteiriça, devem ser desenvolvidos instrumentos, indicadores e dados de avaliação qualitativa adicionais. O instituto transfronteiriço ITEM tem experiências abrangentes no domínio da avaliação dos impactos nos territórios transfronteiriços (ou seja, avaliações de impacto anuais). A rubrica constituirá uma equipa com diferentes conhecimentos especializados sobre as necessidades da Euregião Meuse Reno com a Universidade de Hasselt (Faculdade de Direito para os aspetos jurídicos), o RWTH Aachen (Departamento de Geografia Económica para a Dimensão Económica) e o Euregio Meuse-Rhine (práticos na cooperação transfronteiriça). Nas diferentes fases do projeto, peritos externos, profissionais de diferentes setores (educação, economia, ordenamento do território, transportes, etc.) serão convidados a rever os primeiros projetos e a participar em seminários especializados. O projeto proposto visa o desenvolvimento de uma metodologia-piloto. O pressuposto é que as deficiências no que diz respeito às avaliações qualitativas também podem ser encontradas no âmbito do programa INTERREG EMR. A qualidade da cooperação transfronteiriça não é atualmente avaliada de forma estrutural. Os atuais indicadores do programa são, em primeiro lugar, de natureza quantitativa e não descrevem elementos qualitativos da cooperação transfronteiriça de entidades públicas, empresas ou cidadãos. Também fora do âmbito do INTERREG, não existe uma avaliação estrutural do desenvolvimento da cooperação e do sistema de governação transfronteiras. Trata-se de uma deficiência geral de muitos programas INTERREG e territórios transfronteiriços. O projeto contribuirá para uma melhor avaliação da situação no território do programa INTERREG Meuse-Rhine e, além disso, contribuirá também para a qualidade da cooperação transfronteiriça em geral. O projeto terá por objetivo desenvolver e aplicar uma metodologia para uma medição de base no território do programa INTERREG Meuse-Rhine no final do atual período de programação. A intenção é também criar a oportunidade de aplicar a metodologia de forma estruturada durante o período seguinte. 2021. 1. Numa primeira fase, o atual sistema de indicadores do programa INTERREG Meuse-Rhine será analisado para determinar em que medida já medem aspetos da qualidade da cooperação transfronteiriça e onde são detetadas deficiências. Além disso, serão analisados outros indicadores, sistemas de avaliação ou avaliação existentes no que respeita à qualidade da cooperação transfronteiriça. Esta procura de práticas e instrumentos já existentes será feita em contacto com a ESPON e a Comissão Europeia, DG Regio, e remetendo para os diferentes instrumentos ESPON para a avaliação do impacto territorial. Neste sentido, a metodologia basear-se-á nos trabalhos em curso a nível da UE. 2. Com base na investigação, será desenvolvido um projeto de metodologia e um conjunto de indicadores com a experiência dos parceiros do projeto. Este trabalho será apoiado pela participação de profissionais da Euregião Meuse-Reno que se ocupam do programa INTERREG e da cooperação transfronteiriça. Além disso, os peritos externos de outros programas ou com conhecimentos especializados especializados em avaliação do impacto territorial contribuirão para o trabalho. O projeto de metodologia será debatido e testado. 3. Como parte principal do projeto, a metodologia será aplicada com a ajuda de profissionais e peritos no território da Eurorregião Meuse-Rhine, avaliando a qualidade da cooperação e da governação transfronteiras. Tendo em conta as experiências com projetos anteriores, os principais instrumentos são a recolha de dados existentes, a produção de dados através de questionários, entrevistas qualitativas e workshops de peritos. Os resultados finais serão a medição de base e o parâmetro de referência para um ciclo de avaliação estruturado durante o programa INTERREG pós 2021. [1] Ver: Avaliação do impacto territorial para a cooperação transf... (Portuguese)
4 November 2022
0 references
Колко добро е сътрудничеството между органите от обществения сектор, дружествата или гражданите в нашия трансграничен регион? Как можем да опишем качеството на трансграничните мрежи и субекти? И накрая: оказва ли нашата програма INTERREG положително въздействие върху различните аспекти на качеството на трансграничното сътрудничество и управление? Както е показано в проучване на ESPON от 2019 г. относно оценката на териториалното въздействие на трансграничните програми (с участието на ITEM/Maastricht University)[1] съществува необходимост от иновативни методи за качествена оценка, за да се разбере по-добре въздействието върху качеството на трансграничното сътрудничество на дадена територия. Както е посочено в окончателния доклад, проучванията на случаите по INTERREG (включително програмата Нидерландия-Германия) установиха необходимостта от разработване на по-добри инструменти за подробни качествени оценки. Това означава, че за да се оцени по-добре въздействието на програмите INTERREG по отношение на качеството на трансграничното сътрудничество, трябва да бъдат разработени допълнителни инструменти за оценка на качеството, показатели и данни. Трансграничният институт ITEM има изчерпателен опит в областта на оценката на въздействието върху трансграничните територии (т.е. годишни оценки на въздействието). Позиция ще сформира екип с различен експертен опит относно нуждите в Euregion Meuse Rhine с университета Hasselt (Факултет по право за правните аспекти), RWTH Aachen (Катедра по икономическа география за икономическото измерение) и Euregio Meuse-Rhine (практикуващи в трансграничното сътрудничество). В различните етапи на проекта външни експерти, специалисти от различни сектори (образование, икономика, пространствено планиране, транспорт и др.) ще бъдат поканени да преразгледат първите проекти и да се включат в експертни семинари. Предложеният проект има за цел разработването на пилотна методология. Допуска се, че недостатъците по отношение на качествените оценки могат да бъдат открити и в рамките на програмата INTERREG EMR. Качеството на трансграничното сътрудничество понастоящем не се оценява структурно. Настоящите показатели на програмата са на първо място от количествен характер и не описват качествени елементи на трансграничното сътрудничество между публични субекти, дружества или граждани. Освен това извън рамките на INTERREG няма структурна оценка на развитието на сътрудничеството и на системата за трансгранично управление. Това е общ недостатък на много програми INTERREG и трансгранични територии. Проектът ще допринесе за по-добрата оценка на ситуацията на територията на програма „Мьозе-Рейн“ по INTERREG, а освен това ще допринесе и за пилотен проект за качеството на трансграничното сътрудничество като цяло. Проектът ще има за цел разработването и прилагането на методика за базово измерване на територията на програма „Мюз-Рейн“ по ИНТЕРРЕГ в края на текущия програмен период. Намерението е също така да се създаде възможност методологията да се прилага структурирано по време на периода след това. 2021. 1. Като първа стъпка ще бъде анализирана съществуващата система от показатели на програмата INTERREG Meuse-Rhine, за да се установи до каква степен те вече измерват аспектите на качеството на трансграничното сътрудничество и къде са открити недостатъци. В допълнение ще бъдат анализирани други съществуващи системи за показатели, оценка или оценка по отношение на качеството на трансграничното сътрудничество. Това търсене на вече съществуващи практики и инструменти ще се извършва в контакт с ESPON и Европейската комисия, ГД „Регионална политика“ и се позовава на различните инструменти на ESPON за оценка на териториалното въздействие. В този смисъл методологията ще се основава на съществуващата работа на равнище ЕС. 2. Въз основа на проучването ще бъде разработена проектна методология и набор от показатели с експертизата на партньорите по проекта. Тази работа ще бъде подкрепена от участието на специалисти от Euregion Meuse-Rhine, занимаващи се с програма INTERREG и трансграничното сътрудничество. Освен това за работата ще допринасят външни експерти от други програми или със специален експертен опит в областта на оценката на териториалното въздействие. Проектът на методологията ще бъде обсъден и тестван. 3. Като основна част от проекта методологията ще се прилага с помощта на практици и експерти на територията на Еврорегион Мьоз-Рейн чрез оценка на качеството на трансграничното сътрудничество и управление. Като се има предвид опитът с предишни проекти, основните инструменти са събиране на съществуващи данни, изготвяне на данни чрез въпросници, качествени интервюта и експертни семинари. Окончателните резултати ще бъдат базовото измерване и целевият показател за структуриран цикъл на оценка по време на програмата INTERREG за периода след 2021 г. [1] Вижте: Оценка на териториалното въздействие за трансграничното сътрудничество, целеви анализ, обобщаващ доклад. 19.08.2019 г. https://www.espon.eu/TIA-CBC. (Bulgarian)
4 November 2022
0 references
Колко добро е сътрудничеството между органите от обществения сектор, дружествата или гражданите в нашия трансграничен регион? Как можем да опишем качеството на трансграничните мрежи и субекти? И накрая: оказва ли нашата програма INTERREG положително въздействие върху различните аспекти на качеството на трансграничното сътрудничество и управление? Както е показано в проучване на ESPON от 2019 г. относно оценката на териториалното въздействие на трансграничните програми (с участието на ITEM/Maastricht University)[1] съществува необходимост от иновативни методи за качествена оценка, за да се разбере по-добре въздействието върху качеството на трансграничното сътрудничество на дадена територия. Както е посочено в окончателния доклад, проучванията на случаите по INTERREG (включително програмата Нидерландия-Германия) установиха необходимостта от разработване на по-добри инструменти за подробни качествени оценки. Това означава, че за да се оцени по-добре въздействието на програмите INTERREG по отношение на качеството на трансграничното сътрудничество, трябва да бъдат разработени допълнителни инструменти за оценка на качеството, показатели и данни. Трансграничният институт ITEM има изчерпателен опит в областта на оценката на въздействието върху трансграничните територии (т.е. годишни оценки на въздействието). Позиция ще сформира екип с различен експертен опит относно нуждите в Euregion Meuse Rhine с университета Hasselt (Факултет по право за правните аспекти), RWTH Aachen (Катедра по икономическа география за икономическото измерение) и Euregio Meuse-Rhine (практикуващи в трансграничното сътрудничество). В различните етапи на проекта външни експерти, специалисти от различни сектори (образование, икономика, пространствено планиране, транспорт и др.) ще бъдат поканени да преразгледат първите проекти и да се включат в експертни семинари. Предложеният проект има за цел разработването на пилотна методология. Допуска се, че недостатъците по отношение на качествените оценки могат да бъдат открити и в рамките на програмата INTERREG EMR. Качеството на трансграничното сътрудничество понастоящем не се оценява структурно. Настоящите показатели на програмата са на първо място от количествен характер и не описват качествени елементи на трансграничното сътрудничество между публични субекти, дружества или граждани. Освен това извън рамките на INTERREG няма структурна оценка на развитието на сътрудничеството и на системата за трансгранично управление. Това е общ недостатък на много програми INTERREG и трансгранични територии. Проектът ще допринесе за по-добрата оценка на ситуацията на територията на програма „Мьозе-Рейн“ по INTERREG, а освен това ще допринесе и за пилотен проект за качеството на трансграничното сътрудничество като цяло. Проектът ще има за цел разработването и прилагането на методика за базово измерване на територията на програма „Мюз-Рейн“ по ИНТЕРРЕГ в края на текущия програмен период. Намерението е също така да се създаде възможност методологията да се прилага структурирано по време на периода след това. 2021. 1. Като първа стъпка ще бъде анализирана съществуващата система от показатели на програмата INTERREG Meuse-Rhine, за да се установи до каква степен те вече измерват аспектите на качеството на трансграничното сътрудничество и къде са открити недостатъци. В допълнение ще бъдат анализирани други съществуващи системи за показатели, оценка или оценка по отношение на качеството на трансграничното сътрудничество. Това търсене на вече съществуващи практики и инструменти ще се извършва в контакт с ESPON и Европейската комисия, ГД „Регионална политика“ и се позовава на различните инструменти на ESPON за оценка на териториалното въздействие. В този смисъл методологията ще се основава на съществуващата работа на равнище ЕС. 2. Въз основа на проучването ще бъде разработена проектна методология и набор от показатели с експертизата на партньорите по проекта. Тази работа ще бъде подкрепена от участието на специалисти от Euregion Meuse-Rhine, занимаващи се с програма INTERREG и трансграничното сътрудничество. Освен това за работата ще допринасят външни експерти от други програми или със специален експертен опит в областта на оценката на териториалното въздействие. Проектът на методологията ще бъде обсъден и тестван. 3. Като основна част от проекта методологията ще се прилага с помощта на практици и експерти на територията на Еврорегион Мьоз-Рейн чрез оценка на качеството на трансграничното сътрудничество и управление. Като се има предвид опитът с предишни проекти, основните инструменти са събиране на съществуващи данни, изготвяне на данни чрез въпросници, качествени интервюта и експертни семинари. Окончателните резултати ще бъдат базовото измерване и целевият показател за структуриран цикъл на оценка по време на програмата INTERREG за периода след 2021 г. [1] Вижте: Оценка на териториалното въздействие за трансграничното сътрудничество, целеви анализ, обобщаващ доклад. 19.08.2019 г. https://www.espon.eu/TIA-CBC. (Bulgarian)
4 November 2022
0 references
Wie gut ist die Zusammenarbeit von öffentlichen Stellen, Unternehmen oder Bürgern in unserer grenzübergreifenden Region? Wie können wir die Qualität grenzüberschreitender Netze und Einrichtungen beschreiben? Und schließlich: hat unser INTERREG-Programm positive Auswirkungen auf die verschiedenen Aspekte der grenzüberschreitenden Zusammenarbeit und Governance? Wie aus einer ESPON-Studie aus dem Jahr 2019 zur territorialen Folgenabschätzung grenzüberschreitender Programme (mit Beteiligung von ITEM/Maastricht University)[1] hervorgeht, bedarf es innovativer qualitativer Bewertungsmethoden, um die Auswirkungen auf die Qualität der grenzüberschreitenden Zusammenarbeit in einem bestimmten Gebiet besser zu verstehen. Wie im Abschlussbericht dargelegt, wurde in den Fallstudien von INTERREG (einschließlich des Programms Niederlande-Deutschland) festgestellt, dass bessere Instrumente für detaillierte qualitative Bewertungen entwickelt werden müssen. Damit die Auswirkungen der INTERREG-Programme auf die Qualität der grenzüberschreitenden Zusammenarbeit besser bewertet werden können, müssen zusätzliche qualitative Instrumente, Indikatoren und Daten entwickelt werden. Das grenzüberschreitende Institut ITEM verfügt über umfassende Erfahrungen im Bereich der Bewertung der Auswirkungen auf grenzüberschreitende Gebiete (d. h. jährliche Folgenabschätzungen). Item bildet ein Team mit unterschiedlicher Expertise zu den Bedürfnissen in der Euregion Maas Rhein mit der Hasselt-Universität (Rechtsfakultät für Rechtsfragen), der RWTH Aachen (Fakultät für Wirtschaftsgeographie) und dem Euregio Meuse-Rhein (Praktiker in der grenzüberschreitenden Zusammenarbeit). In den verschiedenen Phasen des Projekts werden externe Experten, Praktiker aus verschiedenen Bereichen (Bildung, Wirtschaft, Raumplanung, Verkehr usw.) eingeladen, erste Entwürfe zu überprüfen und an Expertenworkshops teilzunehmen. Das vorgeschlagene Projekt zielt auf die Entwicklung einer Pilotmethodik ab. Die Annahme ist, dass die Mängel in Bezug auf qualitative Bewertungen auch im Rahmen des INTERREG-Programms EMR festgestellt werden können. Die Qualität der grenzüberschreitenden Zusammenarbeit wird derzeit nicht strukturell bewertet. Die derzeitigen Programmindikatoren sind in erster Linie quantitativer Natur und beschreiben keine qualitativen Elemente der grenzüberschreitenden Zusammenarbeit von öffentlichen Einrichtungen, Unternehmen oder Bürgern. Auch außerhalb des Rahmens von INTERREG gibt es keine strukturelle Bewertung der Entwicklung der Zusammenarbeit und des grenzüberschreitenden Governance-Systems. Dies ist ein allgemeiner Mangel an vielen INTERREG-Programmen und grenzübergreifenden Gebieten. Das Projekt wird zu einer besseren Bewertung der Lage auf dem Gebiet des INTERREG-Programms Maas-Rhein beitragen und darüber hinaus einen Beitrag zur Qualität der grenzüberschreitenden Zusammenarbeit im Allgemeinen leisten. Ziel des Projekts ist die Entwicklung und Anwendung einer Methodik für eine Basismessung auf dem Gebiet des INTERREG-Programms Maas-Rhein am Ende des laufenden Programmplanungszeitraums. Die Absicht besteht auch darin, die Möglichkeit zu schaffen, die Methodik während des darauffolgenden Zeitraums strukturiert anzuwenden. 2021. 1. In einem ersten Schritt wird das bestehende Indikatorsystem des INTERREG-Programms Maas-Rhein analysiert, um herauszufinden, inwieweit sie bereits Aspekte der Qualität der grenzüberschreitenden Zusammenarbeit messen und wo Mängel aufgedeckt werden. Darüber hinaus werden andere bestehende Indikatoren, Bewertungs- oder Bewertungssysteme in Bezug auf die Qualität der grenzüberschreitenden Zusammenarbeit analysiert. Diese Suche nach bereits bestehenden Verfahren und Instrumenten wird in Kontakt mit ESPON und der Europäischen Kommission, GD Regio und unter Bezugnahme auf die verschiedenen ESPON-Instrumente für die territoriale Folgenabschätzung durchgeführt. In diesem Sinne wird die Methodik auf den bestehenden Arbeiten auf EU-Ebene aufbauen. 2. Auf der Grundlage der Forschung werden mit dem Know-how der Projektpartner ein Methodenentwurf und ein Indikatorensatz entwickelt. Unterstützt wird diese Arbeit durch die Beteiligung von Praktikern aus der Euregion Maas-Rhein, die sich mit dem INTERREG-Programm und der grenzüberschreitenden Zusammenarbeit befassen. Darüber hinaus werden externe Sachverständige aus anderen Programmen oder mit besonderem Fachwissen im Bereich der territorialen Folgenabschätzung zu den Arbeiten beitragen. Der Entwurf der Methodik wird diskutiert und getestet. 3. Als Hauptteil des Projekts wird die Methodik mithilfe von Praktikern und Experten auf dem Gebiet der Euroregion Maas-Rhein angewandt, indem die Qualität der grenzüberschreitenden Zusammenarbeit und Governance bewertet wird. Angesichts der Erfahrungen mit früheren Projekten sind die wichtigsten Instrumente die Sammlung vorhandener Daten, die Datenproduktion über Fragebögen, qualitative Interviews und Expertenworkshops. Die endgültigen Ergebnisse werd... (German)
4 November 2022
0 references
Wie gut ist die Zusammenarbeit von öffentlichen Stellen, Unternehmen oder Bürgern in unserer grenzübergreifenden Region? Wie können wir die Qualität grenzüberschreitender Netze und Einrichtungen beschreiben? Und schließlich: hat unser INTERREG-Programm positive Auswirkungen auf die verschiedenen Aspekte der grenzüberschreitenden Zusammenarbeit und Governance? Wie aus einer ESPON-Studie aus dem Jahr 2019 zur territorialen Folgenabschätzung grenzüberschreitender Programme (mit Beteiligung von ITEM/Maastricht University)[1] hervorgeht, bedarf es innovativer qualitativer Bewertungsmethoden, um die Auswirkungen auf die Qualität der grenzüberschreitenden Zusammenarbeit in einem bestimmten Gebiet besser zu verstehen. Wie im Abschlussbericht dargelegt, wurde in den Fallstudien von INTERREG (einschließlich des Programms Niederlande-Deutschland) festgestellt, dass bessere Instrumente für detaillierte qualitative Bewertungen entwickelt werden müssen. Damit die Auswirkungen der INTERREG-Programme auf die Qualität der grenzüberschreitenden Zusammenarbeit besser bewertet werden können, müssen zusätzliche qualitative Instrumente, Indikatoren und Daten entwickelt werden. Das grenzüberschreitende Institut ITEM verfügt über umfassende Erfahrungen im Bereich der Bewertung der Auswirkungen auf grenzüberschreitende Gebiete (d. h. jährliche Folgenabschätzungen). Item bildet ein Team mit unterschiedlicher Expertise zu den Bedürfnissen in der Euregion Maas Rhein mit der Hasselt-Universität (Rechtsfakultät für Rechtsfragen), der RWTH Aachen (Fakultät für Wirtschaftsgeographie) und dem Euregio Meuse-Rhein (Praktiker in der grenzüberschreitenden Zusammenarbeit). In den verschiedenen Phasen des Projekts werden externe Experten, Praktiker aus verschiedenen Bereichen (Bildung, Wirtschaft, Raumplanung, Verkehr usw.) eingeladen, erste Entwürfe zu überprüfen und an Expertenworkshops teilzunehmen. Das vorgeschlagene Projekt zielt auf die Entwicklung einer Pilotmethodik ab. Die Annahme ist, dass die Mängel in Bezug auf qualitative Bewertungen auch im Rahmen des INTERREG-Programms EMR festgestellt werden können. Die Qualität der grenzüberschreitenden Zusammenarbeit wird derzeit nicht strukturell bewertet. Die derzeitigen Programmindikatoren sind in erster Linie quantitativer Natur und beschreiben keine qualitativen Elemente der grenzüberschreitenden Zusammenarbeit von öffentlichen Einrichtungen, Unternehmen oder Bürgern. Auch außerhalb des Rahmens von INTERREG gibt es keine strukturelle Bewertung der Entwicklung der Zusammenarbeit und des grenzüberschreitenden Governance-Systems. Dies ist ein allgemeiner Mangel an vielen INTERREG-Programmen und grenzübergreifenden Gebieten. Das Projekt wird zu einer besseren Bewertung der Lage auf dem Gebiet des INTERREG-Programms Maas-Rhein beitragen und darüber hinaus einen Beitrag zur Qualität der grenzüberschreitenden Zusammenarbeit im Allgemeinen leisten. Ziel des Projekts ist die Entwicklung und Anwendung einer Methodik für eine Basismessung auf dem Gebiet des INTERREG-Programms Maas-Rhein am Ende des laufenden Programmplanungszeitraums. Die Absicht besteht auch darin, die Möglichkeit zu schaffen, die Methodik während des darauffolgenden Zeitraums strukturiert anzuwenden. 2021. 1. In einem ersten Schritt wird das bestehende Indikatorsystem des INTERREG-Programms Maas-Rhein analysiert, um herauszufinden, inwieweit sie bereits Aspekte der Qualität der grenzüberschreitenden Zusammenarbeit messen und wo Mängel aufgedeckt werden. Darüber hinaus werden andere bestehende Indikatoren, Bewertungs- oder Bewertungssysteme in Bezug auf die Qualität der grenzüberschreitenden Zusammenarbeit analysiert. Diese Suche nach bereits bestehenden Verfahren und Instrumenten wird in Kontakt mit ESPON und der Europäischen Kommission, GD Regio und unter Bezugnahme auf die verschiedenen ESPON-Instrumente für die territoriale Folgenabschätzung durchgeführt. In diesem Sinne wird die Methodik auf den bestehenden Arbeiten auf EU-Ebene aufbauen. 2. Auf der Grundlage der Forschung werden mit dem Know-how der Projektpartner ein Methodenentwurf und ein Indikatorensatz entwickelt. Unterstützt wird diese Arbeit durch die Beteiligung von Praktikern aus der Euregion Maas-Rhein, die sich mit dem INTERREG-Programm und der grenzüberschreitenden Zusammenarbeit befassen. Darüber hinaus werden externe Sachverständige aus anderen Programmen oder mit besonderem Fachwissen im Bereich der territorialen Folgenabschätzung zu den Arbeiten beitragen. Der Entwurf der Methodik wird diskutiert und getestet. 3. Als Hauptteil des Projekts wird die Methodik mithilfe von Praktikern und Experten auf dem Gebiet der Euroregion Maas-Rhein angewandt, indem die Qualität der grenzüberschreitenden Zusammenarbeit und Governance bewertet wird. Angesichts der Erfahrungen mit früheren Projekten sind die wichtigsten Instrumente die Sammlung vorhandener Daten, die Datenproduktion über Fragebögen, qualitative Interviews und Expertenworkshops. Die endgültigen Ergebnisse werd... (German)
4 November 2022
0 references
Jak dobrá je spolupráce subjektů veřejného sektoru, podniků nebo občanů v našem přeshraničním regionu? Jak můžeme popsat kvalitu přeshraničních sítí a subjektů? A konečně: má náš program INTERREG pozitivní vliv na různé aspekty přeshraniční spolupráce a správy věcí veřejných? Jak ukazuje studie ESPON z roku 2019 o posuzování územního dopadu přeshraničních programů (za účasti ITEM/Maastricht University)[1], je zapotřebí inovativních kvalitativních metod hodnocení, aby bylo možné lépe porozumět dopadům na kvalitu přeshraniční spolupráce na daném území. Jak je uvedeno v závěrečné zprávě, případové studie INTERREG (včetně programu Nizozemsko-Německo) určily potřebu vyvinout lepší nástroje pro podrobná kvalitativní posouzení. To znamená, že za účelem lepšího posouzení účinků programů INTERREG s ohledem na kvalitu přeshraniční spolupráce je třeba vypracovat další kvalitativní nástroje, ukazatele a údaje. Přeshraniční institut ITEM má komplexní zkušenosti v oblasti posuzování dopadů na přeshraniční území (tj. roční posouzení dopadů). Položka bude tvořit tým s různými odbornými znalostmi o potřebách v Euregionu Meuse Rhine s Hasselt University (Právní fakulta pro právní aspekty), RWTH Aachen (oddělení ekonomické geografie pro hospodářský rozměr) a Euregio Meuse-Rhine (praktici v přeshraniční spolupráci). V různých fázích projektu budou externí odborníci, odborníci z různých odvětví (vzdělávání, ekonomika, územní plánování, doprava atd.) vyzváni, aby přezkoumali první návrhy a připojili se k odborným seminářům. Cílem navrhovaného projektu je vyvinout pilotní metodiku. Předpokládá se, že nedostatky týkající se kvalitativních hodnocení lze nalézt i v rámci programu INTERREG EMR. Kvalita přeshraniční spolupráce není v současné době strukturálně posuzována. Stávající ukazatele programu jsou v první řadě kvantitativní povahy a nepopisují kvalitativní prvky přeshraniční spolupráce veřejných subjektů, společností nebo občanů. Také mimo rámec INTERREG neexistuje žádné strukturální hodnocení rozvoje spolupráce a přeshraničního systému správy. To je obecný nedostatek mnoha programů INTERREG a přeshraničních území. Projekt přispěje k lepšímu posouzení situace na území programu INTERREG Meuse-Rhine a kromě toho přispěje také jako pilotní projekt ke kvalitě přeshraniční spolupráce obecně. Cílem projektu bude vývoj a aplikace metodiky pro základní měření na území programu INTERREG Meuse-Rhine na konci stávajícího programového období. Záměrem je také vytvořit příležitost používat metodiku strukturovaně v průběhu následujícího období. 2021. 1. V prvním kroku bude analyzován stávající systém ukazatelů programu INTERREG Meuse-Rhine s cílem zjistit, do jaké míry již měří aspekty kvality přeshraniční spolupráce a kde jsou zjištěny nedostatky. V Additonu budou analyzovány další stávající systémy ukazatelů, hodnocení nebo hodnocení, pokud jde o kvalitu přeshraniční spolupráce. Toto hledání již existujících postupů a nástrojů bude probíhat v kontaktu s ESPON a Evropskou komisí, GŘ Regio a s odkazem na různé nástroje ESPON pro posuzování územního dopadu. V tomto smyslu bude metodika vycházet ze stávající práce na úrovni EU. 2. Na základě výzkumu bude vypracován návrh metodiky a soubor ukazatelů s odbornými znalostmi partnerů projektu. Tato práce bude podpořena zapojením odborníků z Euregionu Meuse-Rhine, kteří se zabývají programem INTERREG a přeshraniční spoluprací. K práci budou navíc přispívat externí odborníci z jiných programů nebo se zvláštními odbornými znalostmi v oblasti posuzování územního dopadu. Návrh metodiky bude projednán a testován. 3. Jako hlavní část projektu bude metodika uplatňována za pomoci praktických pracovníků a odborníků na území Euroregionu Meuse-Rhine, a to posouzením kvality přeshraniční spolupráce a správy věcí veřejných. Vzhledem ke zkušenostem s předchozími projekty jsou hlavními nástroji sběr stávajících údajů, tvorba dat prostřednictvím dotazníků, kvalitativních rozhovorů a odborných seminářů. Konečnými výsledky budou základní měření a referenční hodnota pro cyklus strukturovaného posuzování během programu INTERREG po roce 2021. [1] Viz: Posouzení územního dopadu přeshraniční spolupráce, cílená analýza, souhrnná zpráva. 19/08/2019. https://www.espon.eu/TIA-CBC. (Czech)
4 November 2022
0 references
Jak dobrá je spolupráce subjektů veřejného sektoru, podniků nebo občanů v našem přeshraničním regionu? Jak můžeme popsat kvalitu přeshraničních sítí a subjektů? A konečně: má náš program INTERREG pozitivní vliv na různé aspekty přeshraniční spolupráce a správy věcí veřejných? Jak ukazuje studie ESPON z roku 2019 o posuzování územního dopadu přeshraničních programů (za účasti ITEM/Maastricht University)[1], je zapotřebí inovativních kvalitativních metod hodnocení, aby bylo možné lépe porozumět dopadům na kvalitu přeshraniční spolupráce na daném území. Jak je uvedeno v závěrečné zprávě, případové studie INTERREG (včetně programu Nizozemsko-Německo) určily potřebu vyvinout lepší nástroje pro podrobná kvalitativní posouzení. To znamená, že za účelem lepšího posouzení účinků programů INTERREG s ohledem na kvalitu přeshraniční spolupráce je třeba vypracovat další kvalitativní nástroje, ukazatele a údaje. Přeshraniční institut ITEM má komplexní zkušenosti v oblasti posuzování dopadů na přeshraniční území (tj. roční posouzení dopadů). Položka bude tvořit tým s různými odbornými znalostmi o potřebách v Euregionu Meuse Rhine s Hasselt University (Právní fakulta pro právní aspekty), RWTH Aachen (oddělení ekonomické geografie pro hospodářský rozměr) a Euregio Meuse-Rhine (praktici v přeshraniční spolupráci). V různých fázích projektu budou externí odborníci, odborníci z různých odvětví (vzdělávání, ekonomika, územní plánování, doprava atd.) vyzváni, aby přezkoumali první návrhy a připojili se k odborným seminářům. Cílem navrhovaného projektu je vyvinout pilotní metodiku. Předpokládá se, že nedostatky týkající se kvalitativních hodnocení lze nalézt i v rámci programu INTERREG EMR. Kvalita přeshraniční spolupráce není v současné době strukturálně posuzována. Stávající ukazatele programu jsou v první řadě kvantitativní povahy a nepopisují kvalitativní prvky přeshraniční spolupráce veřejných subjektů, společností nebo občanů. Také mimo rámec INTERREG neexistuje žádné strukturální hodnocení rozvoje spolupráce a přeshraničního systému správy. To je obecný nedostatek mnoha programů INTERREG a přeshraničních území. Projekt přispěje k lepšímu posouzení situace na území programu INTERREG Meuse-Rhine a kromě toho přispěje také jako pilotní projekt ke kvalitě přeshraniční spolupráce obecně. Cílem projektu bude vývoj a aplikace metodiky pro základní měření na území programu INTERREG Meuse-Rhine na konci stávajícího programového období. Záměrem je také vytvořit příležitost používat metodiku strukturovaně v průběhu následujícího období. 2021. 1. V prvním kroku bude analyzován stávající systém ukazatelů programu INTERREG Meuse-Rhine s cílem zjistit, do jaké míry již měří aspekty kvality přeshraniční spolupráce a kde jsou zjištěny nedostatky. V Additonu budou analyzovány další stávající systémy ukazatelů, hodnocení nebo hodnocení, pokud jde o kvalitu přeshraniční spolupráce. Toto hledání již existujících postupů a nástrojů bude probíhat v kontaktu s ESPON a Evropskou komisí, GŘ Regio a s odkazem na různé nástroje ESPON pro posuzování územního dopadu. V tomto smyslu bude metodika vycházet ze stávající práce na úrovni EU. 2. Na základě výzkumu bude vypracován návrh metodiky a soubor ukazatelů s odbornými znalostmi partnerů projektu. Tato práce bude podpořena zapojením odborníků z Euregionu Meuse-Rhine, kteří se zabývají programem INTERREG a přeshraniční spoluprací. K práci budou navíc přispívat externí odborníci z jiných programů nebo se zvláštními odbornými znalostmi v oblasti posuzování územního dopadu. Návrh metodiky bude projednán a testován. 3. Jako hlavní část projektu bude metodika uplatňována za pomoci praktických pracovníků a odborníků na území Euroregionu Meuse-Rhine, a to posouzením kvality přeshraniční spolupráce a správy věcí veřejných. Vzhledem ke zkušenostem s předchozími projekty jsou hlavními nástroji sběr stávajících údajů, tvorba dat prostřednictvím dotazníků, kvalitativních rozhovorů a odborných seminářů. Konečnými výsledky budou základní měření a referenční hodnota pro cyklus strukturovaného posuzování během programu INTERREG po roce 2021. [1] Viz: Posouzení územního dopadu přeshraniční spolupráce, cílená analýza, souhrnná zpráva. 19/08/2019. https://www.espon.eu/TIA-CBC. (Czech)
4 November 2022
0 references
Kemm hija tajba l-kooperazzjoni tal-korpi tas-settur pubbliku, tal-kumpaniji jew taċ-ċittadini fir-reġjun transfruntier tagħna? Kif nistgħu niddeskrivu l-kwalità tan-netwerks u l-entitajiet transfruntiera? U fl-aħħar nett: il-programm INTERREG tagħna għandu effetti pożittivi fuq l-aspetti differenti tal-kwalità tal-kooperazzjoni u l-governanza bejn il-fruntieri? Kif muri fi studju ESPON tal-2019 dwar il-Valutazzjoni tal-Impatt Territorjali ta’ programmi transfruntiera (bl-involviment tal-ITEM/l-Università ta’ Maastricht)[1] hemm il-ħtieġa ta’ metodi ta’ valutazzjoni kwalitattiva innovattivi biex jinftiehmu aħjar l-effetti fuq il-kwalità tal-kooperazzjoni transfruntiera f’territorju partikolari. Kif iddikjarat fir-rapport finali, l-istudji ta’ każijiet ta’ INTERREG (inkluż il-Programm Pajjiżi l-Baxxi-Ġermanja) identifikaw il-ħtieġa li jiġu żviluppati strumenti aħjar għal valutazzjonijiet kwalitattivi dettaljati. Dan ifisser, sabiex jiġu vvalutati aħjar l-effetti tal-programmi INTERREG fir-rigward tal-kwalità tal-kooperazzjoni transkonfinali, għandhom jiġu żviluppati strumenti ta’ valutazzjoni kwalitattiva addizzjonali, indikaturi u data. L-istitut transkonfinali ITEM għandu esperjenzi komprensivi fil-qasam tal-valutazzjoni tal-impatti fuq territorji transkonfinali (jiġifieri valutazzjonijiet tal-impatt annwali). Il-punt se jifforma tim b’għarfien espert differenti dwar il-ħtiġijiet fl-Euregion Meuse Rhine mal-Università ta’ Hasselt (Fakultà tal-Liġi għall-aspetti legali), ir-RWTH Aachen (Dipartiment tal-Ġeografija Ekonomika għad-Dimensjoni Ekonomika) u l-Euregio Meuse-Rhine (prattikanti fil-kooperazzjoni transkonfinali). Fl-istadji differenti tal-proġett, esperti esterni, prattikanti minn setturi differenti (l-edukazzjoni, l-ekonomija, l-ippjanar spazjali, it-trasport, eċċ.) se jiġu mistiedna jirrevedu l-ewwel abbozzi u jingħaqdu ma’ workshops ta’ esperti. Il-proġett propost għandu l-għan li jiżviluppa metodoloġija pilota. Is-suppożizzjoni hija li n-nuqqasijiet fir-rigward tal-valutazzjonijiet kwalitattivi jistgħu jinstabu wkoll fil-qafas tal-programm INTERREG EMR. Il-kwalità tal-kooperazzjoni transkonfinali bħalissa mhijiex ivvalutata strutturalment. L-indikaturi attwali tal-programm huma l-ewwel nett ta’ natura kwantitattiva u ma jiddeskrivux elementi kwalitattivi ta’ kooperazzjoni transfruntiera ta’ entitajiet pubbliċi, kumpaniji jew ċittadini. Barra mill-qafas tal-INTERREG, ma hemm l-ebda valutazzjoni strutturali tal-iżvilupp tal-kooperazzjoni u tas-sistema ta’ governanza transfruntiera. Dan huwa nuqqas ġenerali ta’ ħafna programmi INTERREG u territorji transkonfinali. Il-proġett se jikkontribwixxi għal valutazzjoni aħjar tas-sitwazzjoni fit-territorju tal-Programm INTERREG Meuse-Rhine, u barra minn hekk, se jipprovdi wkoll kontribut bħala proġett pilota għall-kwalità tal-kooperazzjoni transfruntiera b’mod ġenerali. Il-proġett se jkollu l-għan li jiżviluppa u japplika metodoloġija għal kejl bażi fit-territorju tal-programm INTERREG Meuse-Rhine fi tmiem il-perjodu ta’ programmazzjoni attwali. L-intenzjoni hija wkoll li tinħoloq l-opportunità li l-metodoloġija tiġi applikata b’mod strutturat matul il-perjodu ta’ wara. 2021. 1. Fl-ewwel pass, is-sistema ta’ indikaturi eżistenti tal-programm INTERREG Meuse-Rhine se tiġi analizzata biex jinstab sa liema punt dawn diġà jkejlu l-aspetti tal-kwalità tal-kooperazzjoni transfruntiera u fejn jinstabu nuqqasijiet. Flimkien ma’ dan, se jiġu analizzati indikaturi, sistemi ta’ valutazzjoni jew ta’ evalwazzjoni eżistenti oħra fir-rigward tal-kwalità tal-kooperazzjoni transkonfinali. Din it-tfittxija għal prattiki u strumenti diġà eżistenti se ssir f’kuntatt ma’ ESPON u l-Kummissjoni Ewropea, DĠ Regio u b’referenza għall-istrumenti differenti tal-ESPON għall-Valutazzjoni tal-Impatt Territorjali. F’dan is-sens, il-metodoloġija se tibni fuq il-ħidma eżistenti fil-livell tal-UE. 2. Fuq il-bażi tar-riċerka, ser jiġi żviluppat abbozz ta’ metodoloġija u sett ta’ indikaturi bl-għarfien espert tal-imsieħba tal-proġett. Din il-ħidma se tkun appoġġata mill-involviment ta’ prattikanti mill-Euregion Meuse-Rhine li jittrattaw il-programm INTERREG u l-kooperazzjoni transkonfinali. Barra minn hekk, esperti esterni minn programmi oħra jew b’għarfien espert speċjali dwar il-valutazzjoni tal-impatt territorjali se jkunu qed jikkontribwixxu għall-ħidma. L-abbozz tal-metodoloġija se jiġi diskuss u ttestjat. 3. Bħala l-parti ewlenija tal-proġett, il-metodoloġija ser tiġi applikata bl-għajnuna ta’ prattikanti u esperti fit-territorju ta’ l-Ewroreġjun Meuse-Rhine billi tiġi vvalutata l-kwalità tal-kooperazzjoni u l-governanza transkonfinali. Minħabba l-esperjenzi bi proġetti preċedenti, l-istrumenti ewlenin huma l-ġbir ta’ data eżistenti, il-produzzjoni tad-data permezz ta’ kwestjonarji, intervisti kwalitattivi u workshops tal-esperti. Ir-riżultati finali se jkunu l-kejl bażi u l-parametru referenzjarju għal ċiklu ta’ valutazzjoni strutturat matul il-programm INTERREG ta’ wara l-2021. [1] A... (Maltese)
4 November 2022
0 references
Πόσο καλή είναι η συνεργασία των φορέων του δημόσιου τομέα, των επιχειρήσεων ή των πολιτών της διασυνοριακής περιοχής μας; Πώς μπορούμε να περιγράψουμε την ποιότητα των διασυνοριακών δικτύων και οντοτήτων; Και τέλος: το πρόγραμμά μας INTERREG έχει θετικές επιπτώσεις στις διάφορες πτυχές της ποιότητας της διασυνοριακής συνεργασίας και διακυβέρνησης; Όπως καταδεικνύεται σε μελέτη ESPON του 2019 σχετικά με την εκτίμηση των εδαφικών επιπτώσεων των διασυνοριακών προγραμμάτων (με τη συμμετοχή του Πανεπιστημίου ITEM/Maastricht)[1] υπάρχει ανάγκη καινοτόμων ποιοτικών μεθόδων αξιολόγησης για την καλύτερη κατανόηση των επιπτώσεων στην ποιότητα της διασυνοριακής συνεργασίας σε μια δεδομένη περιοχή. Όπως αναφέρεται στην τελική έκθεση, οι περιπτωσιολογικές μελέτες του INTERREG (συμπεριλαμβανομένου του προγράμματος Κάτω Χώρες-Γερμανία) προσδιόρισαν την ανάγκη ανάπτυξης καλύτερων μέσων για λεπτομερείς ποιοτικές αξιολογήσεις. Αυτό σημαίνει ότι, προκειμένου να αξιολογηθούν καλύτερα οι επιπτώσεις των προγραμμάτων INTERREG όσον αφορά την ποιότητα της διασυνοριακής συνεργασίας, πρέπει να αναπτυχθούν πρόσθετα μέσα ποιοτικής αξιολόγησης, δείκτες και δεδομένα. Το διασυνοριακό ινστιτούτο ITEM διαθέτει ολοκληρωμένες εμπειρίες στον τομέα της εκτίμησης των επιπτώσεων στα διασυνοριακά εδάφη (δηλ. ετήσιες εκτιμήσεις επιπτώσεων). Το σημείο θα συγκροτήσει ομάδα με διαφορετική εμπειρογνωμοσύνη σχετικά με τις ανάγκες της Euregion Meuse Rhine με το Πανεπιστήμιο Hasselt (Σχολή Νομικής για τις νομικές πτυχές), το RWTH Aachen (Τμήμα Οικονομικής Γεωγραφίας για την Οικονομική Διάσταση) και το Euregio Meuse-Rhine (επαγγελματίες διασυνοριακής συνεργασίας). Στα διάφορα στάδια του έργου, εξωτερικοί εμπειρογνώμονες, επαγγελματίες από διάφορους τομείς (εκπαίδευση, οικονομία, χωροταξικός σχεδιασμός, μεταφορές κ.λπ.) θα κληθούν να επανεξετάσουν τα πρώτα σχέδια και να συμμετάσχουν σε εργαστήρια εμπειρογνωμόνων. Το προτεινόμενο έργο αποσκοπεί στην ανάπτυξη πιλοτικής μεθοδολογίας. Η παραδοχή είναι ότι οι ελλείψεις όσον αφορά τις ποιοτικές αξιολογήσεις μπορούν επίσης να διαπιστωθούν στο πλαίσιο του προγράμματος INTERREG EMR. Επί του παρόντος, η ποιότητα της διασυνοριακής συνεργασίας δεν αξιολογείται διαρθρωτικά. Οι τρέχοντες δείκτες του προγράμματος είναι κατά πρώτο λόγο ποσοτικού χαρακτήρα και δεν περιγράφουν ποιοτικά στοιχεία διασυνοριακής συνεργασίας δημόσιων φορέων, εταιρειών ή πολιτών. Επίσης, εκτός του πλαισίου του INTERREG, δεν υπάρχει διαρθρωτική αξιολόγηση της ανάπτυξης της συνεργασίας και του συστήματος διασυνοριακής διακυβέρνησης. Πρόκειται για γενικό έλλειμμα πολλών προγραμμάτων INTERREG και διασυνοριακών εδαφών. Το έργο θα συμβάλει στην καλύτερη αξιολόγηση της κατάστασης στην επικράτεια του προγράμματος INTERREG Meuse-Rhine και, επιπλέον, θα συμβάλει επίσης ως πιλοτικό πρότυπο για την ποιότητα της διασυνοριακής συνεργασίας εν γένει. Το έργο θα έχει ως στόχο την ανάπτυξη και εφαρμογή μεθοδολογίας για μια βασική μέτρηση στην επικράτεια του προγράμματος INTERREG Meuse-Rhine στο τέλος της τρέχουσας περιόδου προγραμματισμού. Πρόθεση είναι επίσης να δημιουργηθεί η ευκαιρία να εφαρμοστεί η μεθοδολογία με δομημένο τρόπο κατά τη διάρκεια της επόμενης περιόδου. 2021. 1. Σε ένα πρώτο στάδιο, θα αναλυθεί το υφιστάμενο σύστημα δεικτών του προγράμματος INTERREG Meuse-Rhine για να διαπιστωθεί σε ποιο βαθμό μετρώνται ήδη πτυχές της ποιότητας της διασυνοριακής συνεργασίας και σε ποιο βαθμό εντοπίζονται ελλείψεις. Επιπλέον, θα αναλυθούν άλλοι υφιστάμενοι δείκτες, συστήματα αξιολόγησης ή αξιολόγησης όσον αφορά την ποιότητα της διασυνοριακής συνεργασίας. Αυτή η αναζήτηση των ήδη υφιστάμενων πρακτικών και μέσων θα πραγματοποιηθεί σε επαφή με το ESPON και την Ευρωπαϊκή Επιτροπή, τη ΓΔ Regio και παραπέμποντας στα διάφορα μέσα του ESPON για την εκτίμηση εδαφικού αντικτύπου. Υπό την έννοια αυτή, η μεθοδολογία θα βασιστεί στις υφιστάμενες εργασίες σε επίπεδο ΕΕ. 2. Με βάση την έρευνα, θα αναπτυχθεί ένα σχέδιο μεθοδολογίας και ένα σύνολο δεικτών με την εμπειρογνωμοσύνη των εταίρων του έργου. Το έργο αυτό θα υποστηριχθεί από τη συμμετοχή επαγγελματιών της περιφέρειας Meuse-Rhine που ασχολούνται με το πρόγραμμα INTERREG και τη διασυνοριακή συνεργασία. Επιπλέον, οι εξωτερικοί εμπειρογνώμονες από άλλα προγράμματα ή με ειδική εμπειρογνωσία στην εκτίμηση του εδαφικού αντικτύπου θα συμβάλουν στο έργο. Το σχέδιο μεθοδολογίας θα συζητηθεί και θα δοκιμαστεί. 3. Ως κύριο μέρος του έργου, η μεθοδολογία θα εφαρμοστεί με τη βοήθεια επαγγελματιών και εμπειρογνωμόνων στην επικράτεια της ευρωπεριφέρειας Meuse-Rhine, αξιολογώντας την ποιότητα της διασυνοριακής συνεργασίας και διακυβέρνησης. Δεδομένων των εμπειριών από προηγούμενα έργα, τα κύρια μέσα είναι η συλλογή υφιστάμενων δεδομένων, η παραγωγή δεδομένων μέσω ερωτηματολογίων, ποιοτικών συνεντεύξεων και εργαστηρίων εμπειρογνωμόνων. Τα τελικά αποτελέσματα θα είναι η βασική μέτρηση και το σημείο αναφοράς για έναν διαρθρωμένο κύκλο αξιολόγησης κατά τη διάρκεια του προγράμματος INTERREG μετά το 2021. [1] Βλέπε: Εκτίμηση εδαφικού αντικτύ... (Greek)
4 November 2022
0 references
Πόσο καλή είναι η συνεργασία των φορέων του δημόσιου τομέα, των επιχειρήσεων ή των πολιτών της διασυνοριακής περιοχής μας; Πώς μπορούμε να περιγράψουμε την ποιότητα των διασυνοριακών δικτύων και οντοτήτων; Και τέλος: το πρόγραμμά μας INTERREG έχει θετικές επιπτώσεις στις διάφορες πτυχές της ποιότητας της διασυνοριακής συνεργασίας και διακυβέρνησης; Όπως καταδεικνύεται σε μελέτη ESPON του 2019 σχετικά με την εκτίμηση των εδαφικών επιπτώσεων των διασυνοριακών προγραμμάτων (με τη συμμετοχή του Πανεπιστημίου ITEM/Maastricht)[1] υπάρχει ανάγκη καινοτόμων ποιοτικών μεθόδων αξιολόγησης για την καλύτερη κατανόηση των επιπτώσεων στην ποιότητα της διασυνοριακής συνεργασίας σε μια δεδομένη περιοχή. Όπως αναφέρεται στην τελική έκθεση, οι περιπτωσιολογικές μελέτες του INTERREG (συμπεριλαμβανομένου του προγράμματος Κάτω Χώρες-Γερμανία) προσδιόρισαν την ανάγκη ανάπτυξης καλύτερων μέσων για λεπτομερείς ποιοτικές αξιολογήσεις. Αυτό σημαίνει ότι, προκειμένου να αξιολογηθούν καλύτερα οι επιπτώσεις των προγραμμάτων INTERREG όσον αφορά την ποιότητα της διασυνοριακής συνεργασίας, πρέπει να αναπτυχθούν πρόσθετα μέσα ποιοτικής αξιολόγησης, δείκτες και δεδομένα. Το διασυνοριακό ινστιτούτο ITEM διαθέτει ολοκληρωμένες εμπειρίες στον τομέα της εκτίμησης των επιπτώσεων στα διασυνοριακά εδάφη (δηλ. ετήσιες εκτιμήσεις επιπτώσεων). Το σημείο θα συγκροτήσει ομάδα με διαφορετική εμπειρογνωμοσύνη σχετικά με τις ανάγκες της Euregion Meuse Rhine με το Πανεπιστήμιο Hasselt (Σχολή Νομικής για τις νομικές πτυχές), το RWTH Aachen (Τμήμα Οικονομικής Γεωγραφίας για την Οικονομική Διάσταση) και το Euregio Meuse-Rhine (επαγγελματίες διασυνοριακής συνεργασίας). Στα διάφορα στάδια του έργου, εξωτερικοί εμπειρογνώμονες, επαγγελματίες από διάφορους τομείς (εκπαίδευση, οικονομία, χωροταξικός σχεδιασμός, μεταφορές κ.λπ.) θα κληθούν να επανεξετάσουν τα πρώτα σχέδια και να συμμετάσχουν σε εργαστήρια εμπειρογνωμόνων. Το προτεινόμενο έργο αποσκοπεί στην ανάπτυξη πιλοτικής μεθοδολογίας. Η παραδοχή είναι ότι οι ελλείψεις όσον αφορά τις ποιοτικές αξιολογήσεις μπορούν επίσης να διαπιστωθούν στο πλαίσιο του προγράμματος INTERREG EMR. Επί του παρόντος, η ποιότητα της διασυνοριακής συνεργασίας δεν αξιολογείται διαρθρωτικά. Οι τρέχοντες δείκτες του προγράμματος είναι κατά πρώτο λόγο ποσοτικού χαρακτήρα και δεν περιγράφουν ποιοτικά στοιχεία διασυνοριακής συνεργασίας δημόσιων φορέων, εταιρειών ή πολιτών. Επίσης, εκτός του πλαισίου του INTERREG, δεν υπάρχει διαρθρωτική αξιολόγηση της ανάπτυξης της συνεργασίας και του συστήματος διασυνοριακής διακυβέρνησης. Πρόκειται για γενικό έλλειμμα πολλών προγραμμάτων INTERREG και διασυνοριακών εδαφών. Το έργο θα συμβάλει στην καλύτερη αξιολόγηση της κατάστασης στην επικράτεια του προγράμματος INTERREG Meuse-Rhine και, επιπλέον, θα συμβάλει επίσης ως πιλοτικό πρότυπο για την ποιότητα της διασυνοριακής συνεργασίας εν γένει. Το έργο θα έχει ως στόχο την ανάπτυξη και εφαρμογή μεθοδολογίας για μια βασική μέτρηση στην επικράτεια του προγράμματος INTERREG Meuse-Rhine στο τέλος της τρέχουσας περιόδου προγραμματισμού. Πρόθεση είναι επίσης να δημιουργηθεί η ευκαιρία να εφαρμοστεί η μεθοδολογία με δομημένο τρόπο κατά τη διάρκεια της επόμενης περιόδου. 2021. 1. Σε ένα πρώτο στάδιο, θα αναλυθεί το υφιστάμενο σύστημα δεικτών του προγράμματος INTERREG Meuse-Rhine για να διαπιστωθεί σε ποιο βαθμό μετρώνται ήδη πτυχές της ποιότητας της διασυνοριακής συνεργασίας και σε ποιο βαθμό εντοπίζονται ελλείψεις. Επιπλέον, θα αναλυθούν άλλοι υφιστάμενοι δείκτες, συστήματα αξιολόγησης ή αξιολόγησης όσον αφορά την ποιότητα της διασυνοριακής συνεργασίας. Αυτή η αναζήτηση των ήδη υφιστάμενων πρακτικών και μέσων θα πραγματοποιηθεί σε επαφή με το ESPON και την Ευρωπαϊκή Επιτροπή, τη ΓΔ Regio και παραπέμποντας στα διάφορα μέσα του ESPON για την εκτίμηση εδαφικού αντικτύπου. Υπό την έννοια αυτή, η μεθοδολογία θα βασιστεί στις υφιστάμενες εργασίες σε επίπεδο ΕΕ. 2. Με βάση την έρευνα, θα αναπτυχθεί ένα σχέδιο μεθοδολογίας και ένα σύνολο δεικτών με την εμπειρογνωμοσύνη των εταίρων του έργου. Το έργο αυτό θα υποστηριχθεί από τη συμμετοχή επαγγελματιών της περιφέρειας Meuse-Rhine που ασχολούνται με το πρόγραμμα INTERREG και τη διασυνοριακή συνεργασία. Επιπλέον, οι εξωτερικοί εμπειρογνώμονες από άλλα προγράμματα ή με ειδική εμπειρογνωσία στην εκτίμηση του εδαφικού αντικτύπου θα συμβάλουν στο έργο. Το σχέδιο μεθοδολογίας θα συζητηθεί και θα δοκιμαστεί. 3. Ως κύριο μέρος του έργου, η μεθοδολογία θα εφαρμοστεί με τη βοήθεια επαγγελματιών και εμπειρογνωμόνων στην επικράτεια της ευρωπεριφέρειας Meuse-Rhine, αξιολογώντας την ποιότητα της διασυνοριακής συνεργασίας και διακυβέρνησης. Δεδομένων των εμπειριών από προηγούμενα έργα, τα κύρια μέσα είναι η συλλογή υφιστάμενων δεδομένων, η παραγωγή δεδομένων μέσω ερωτηματολογίων, ποιοτικών συνεντεύξεων και εργαστηρίων εμπειρογνωμόνων. Τα τελικά αποτελέσματα θα είναι η βασική μέτρηση και το σημείο αναφοράς για έναν διαρθρωμένο κύκλο αξιολόγησης κατά τη διάρκεια του προγράμματος INTERREG μετά το 2021. [1] Βλέπε: Εκτίμηση εδαφικού αντικτύ... (Greek)
4 November 2022
0 references
Cé chomh maith is atá an comhar idir comhlachtaí earnála poiblí, cuideachtaí nó saoránaigh inár réigiún trasteorann? Conas is féidir linn cur síos a dhéanamh ar cháilíocht na líonraí agus na n-eintiteas trasteorann? Agus ar deireadh: an bhfuil tionchar dearfach ag ár gclár INTERREG ar na gnéithe éagsúla de cháilíocht an chomhair agus an rialachais thar theorainneacha? Mar a léiríodh i staidéar ESPON ó 2019 ar Mheasúnú Tionchair Chríochaigh na gclár trasteorann (le rannpháirtíocht ITEM/OllscoilMaastricht)[1] tá gá le modhanna nuálacha measúnaithe cáilíochtúla chun tuiscint níos fearr a fháil ar na héifeachtaí ar cháilíocht an chomhair trasteorann i gcríoch ar leith. Mar a luadh sa tuarascáil deiridh, sainaithníodh i gcás-staidéir INTERREG (lena n-áirítear Clár na hÍsiltíre-na Gearmáine) gur gá ionstraimí níos fearr a fhorbairt le haghaidh measúnuithe cáilíochtúla mionsonraithe. Ciallaíonn sé sin, d’fhonn measúnú níos fearr a dhéanamh ar éifeachtaí chláir INTERREG i ndáil le cáilíocht an chomhair trasteorann, ní mór ionstraimí breise cáilíochta, táscairí agus sonraí a fhorbairt. Tá taithí chuimsitheach ag an institiúid trasteorann ITEM i réimse an mheasúnaithe ar thionchair ar chríocha trasteorann (i.e. measúnuithe tionchair bliantúla). Cruthóidh mír foireann le saineolas éagsúil ar na riachtanais sa Euregion Meuse Rhine le hOllscoil Hasselt (Dámh an Dlí do na gnéithe dlíthiúla), an RWTH Aachen (An Roinn Tíreolaíochta Eacnamaíochta don ghné Eacnamaíoch) agus an Euregio Meuse-Rhine (cleachtóirí i gcomhar trasteorann). Ag céimeanna éagsúla an tionscadail, tabharfar cuireadh do shaineolaithe seachtracha, do chleachtóirí ó earnálacha éagsúla (oideachas, geilleagar, pleanáil spásúil, iompar, etc.) athbhreithniú a dhéanamh ar na chéad dréachtaí agus páirt a ghlacadh i gceardlanna saineolaithe. Is é is aidhm don tionscadal atá beartaithe modheolaíocht phíolótach a fhorbairt. Is é an toimhde atá ann gur féidir teacht ar na heasnaimh i ndáil le measúnuithe cáilíochtúla faoi chuimsiú chlár INTERREG EMR. Ní dhéantar measúnú struchtúrach ar cháilíocht an chomhair trasteorann faoi láthair. Tá táscairí reatha an chláir ar an gcéad dul síos ó thaobh cainníochta de agus ní dhéantar cur síos iontu ar ghnéithe cáilíochtúla de chomhar trasteorann eintiteas poiblí, cuideachtaí nó saoránach. Lasmuigh de chreat INTERREG freisin, níl aon mheasúnú struchtúrach ar fhorbairt an chomhair ná ar an gcóras rialachais trasteorann. Is easnamh ginearálta é sin ar go leor clár INTERREG agus críoch trasteorann. Cuideoidh an tionscadal le measúnú níos fearr a dhéanamh ar an staid i gcríoch Chlár INTERREG Meuse-Rhine, agus ina theannta sin, cuirfidh sé le cáilíocht an chomhair trasteorann i gcoitinne mar threoirthionscadal. Beidh sé d’aidhm ag an tionscadal modheolaíocht a fhorbairt agus a chur i bhfeidhm le haghaidh tomhas bonnlíne i gcríoch chlár INTERREG Meuse-Rhine ag deireadh na clárthréimhse reatha. Tá sé i gceist freisin an deis a chruthú chun an mhodheolaíocht a chur i bhfeidhm ar bhealach struchtúrtha le linn na tréimhse ina dhiaidh sin. 2021. 1. Sa chéad chéim, déanfar anailís ar chóras táscairí reatha chlár Meuse-Rhine INTERREG chun a fháil amach a mhéid a thomhaiseann siad gnéithe de cháilíocht an chomhair trasteorann cheana féin agus cá mbraitear easnaimh. I mbreiseán, déanfar anailís ar tháscaire, ar chórais mheasúnaithe nó ar chórais mheastóireachta eile atá ann cheana maidir le cáilíocht an chomhair trasteorann. Déanfar an cuardach seo ar chleachtais agus ar ionstraimí atá ann cheana i dteagmháil le ESPON agus leis an gCoimisiún Eorpach, AS Regio agus ag tagairt do na hionstraimí éagsúla ESPON le haghaidh Measúnú Tionchair Chríochaigh. Sa chiall sin, cuirfidh an modh oibre leis an obair atá déanta cheana ar leibhéal an Aontais. 2. Ar bhonn an taighde, forbrófar dréacht-mhodheolaíocht agus sraith táscairí le saineolas chomhpháirtithe an tionscadail. Tacófar leis an obair sin trí chleachtóirí ón Meuse-Rhine Euregion a phléann le clár INTERREG agus comhar trasteorann. Ina theannta sin, beidh saineolaithe seachtracha ó chláir eile nó saineolaithe a bhfuil saineolas speisialta acu ar mheasúnú tionchair chríochaigh ag cur leis an obair. Déanfar an dréacht-mhodheolaíocht a phlé agus a thástáil. 3. Mar phríomhchuid an tionscadail, cuirfear an mhodheolaíocht i bhfeidhm le cabhair ó chleachtóirí agus ó shaineolaithe ar chríoch Mheuse-Rhine Euroregion trí mheasúnú a dhéanamh ar cháilíocht an chomhair agus an rialachais trasteorann. I bhfianaise na taithí a fuarthas le tionscadail roimhe seo, is iad na príomhionstraimí bailiú sonraí atá ann cheana, táirgeadh sonraí trí cheistneoirí, agallaimh cháilíochtúla agus ceardlanna saineolaithe. Is iad na torthaí deiridh an tomhas bonnlíne agus an tagarmharc le haghaidh timthriall measúnaithe struchtúrtha le linn chlár INTERREG tar éis 2021. Cé gurbh iad Avondale rogha na coitianta tháinig buachaillí GCM le plean Measúnú Tionchair Chríochaigh le haghaidh Comhar Trasteorann, Anailís Spriocdhírithe, ... (Irish)
4 November 2022
0 references
Kuinka hyvä julkisen sektorin elinten, yritysten tai kansalaisten yhteistyö on raja-alueellamme? Miten voidaan kuvata rajatylittävien verkkojen ja yksiköiden laatua? Ja lopuksi: onko Interreg-ohjelmalla myönteisiä vaikutuksia rajatylittävän yhteistyön ja hallinnon laadun eri näkökohtiin? Kuten ESPONin vuonna 2019 julkaisemassa tutkimuksessa, joka koskee rajatylittävien ohjelmien alueellisten vaikutusten arviointia (ITEM/Maastrichtin yliopisto)[1], tarvitaan innovatiivisia laadullisia arviointimenetelmiä, jotta voidaan ymmärtää paremmin vaikutuksia rajat ylittävän yhteistyön laatuun tietyllä alueella. Kuten loppuraportissa todetaan, Interreg-tapaustutkimuksissa (Alankomaat ja Saksa mukaan lukien) todettiin, että on kehitettävä parempia välineitä yksityiskohtaisia laadullisia arviointeja varten. Jotta Interreg-ohjelmien vaikutuksia voitaisiin arvioida paremmin rajatylittävän yhteistyön laadun kannalta, on kehitettävä täydentäviä laadullisia arviointivälineitä, indikaattoreita ja tietoja. Rajat ylittävällä ITEM-instituutilla on kattavia kokemuksia rajatylittäviin alueisiin kohdistuvien vaikutusten arvioinnista (vuosittaiset vaikutustenarvioinnit). Aihe muodostaa tiimin, jolla on eri asiantuntemusta Euregion Meuse Reinin tarpeista Hasseltin yliopiston (oikeudellinen tiedekunta), RWTH Aachenin (taloudellisen ulottuvuuden talousmaantieteen laitos) ja Euregio Meuse-Reinin (rajat ylittävän yhteistyön harjoittajat) tarpeisiin. Hankkeen eri vaiheissa pyydetään ulkopuolisia asiantuntijoita, eri alojen (koulutus, talous, aluesuunnittelu, liikenne jne.) ammattilaisia tarkastelemaan ensimmäisiä luonnoksia ja osallistumaan asiantuntijatyöpajoihin. Ehdotetun hankkeen tavoitteena on kehittää pilottimenetelmä. Oletuksena on, että laadullisiin arviointeihin liittyvät puutteet löytyvät myös INTERREG-ohjelmasta. Rajat ylittävän yhteistyön laatua ei tällä hetkellä arvioida rakenteellisesti. Nykyiset ohjelman indikaattorit ovat ensi sijassa määrällisiä, eivätkä ne kuvaa laadullisia tekijöitä julkisyhteisöjen, yritysten tai kansalaisten rajatylittävässä yhteistyössä. Myöskään Interreg-ohjelman ulkopuolella ei ole rakenteellista arviointia yhteistyön ja rajatylittävän hallintojärjestelmän kehityksestä. Tämä on yleinen puute monissa Interreg-ohjelmissa ja raja-alueilla. Hankkeella edistetään Interreg-Meuse-Rhine-ohjelman alueen tilanteen parempaa arviointia, ja lisäksi sillä edistetään rajatylittävän yhteistyön laatua yleisesti. Hankkeella pyritään kehittämään ja soveltamaan menetelmää lähtötilanteen mittaamiseksi Interreg-ohjelman Meuse-Rhine alueella nykyisen ohjelmakauden lopussa. Tarkoituksena on myös luoda mahdollisuus soveltaa menetelmää jäsennellysti sen jälkeen. 2021. 1. Ensimmäisessä vaiheessa analysoidaan Interreg Meuse-Rein -ohjelman nykyistä indikaattorijärjestelmää sen selvittämiseksi, missä määrin sillä jo mitataan rajat ylittävän yhteistyön laatuun liittyviä näkökohtia ja missä puutteita havaitaan. Lisäksi analysoidaan muita olemassa olevia indikaattori-, arviointi- tai arviointijärjestelmiä, jotka koskevat rajatylittävän yhteistyön laatua. Jo olemassa olevia käytäntöjä ja välineitä etsitään ottamalla yhteyttä ESPONiin ja Euroopan komissioon aluepolitiikan pääosastoon ja viitaten eri ESPON-välineisiin alueellisten vaikutusten arviointia varten. Tässä mielessä metodologia perustuu EU:n tasolla tehtävään työhön. 2. Tutkimuksen perusteella laaditaan hankekumppaneiden asiantuntemuksen pohjalta luonnos metodologiasta ja indikaattoreista. Tätä työtä tuetaan ottamalla mukaan Interreg-ohjelman ja rajatylittävän yhteistyön parissa toimivat Euregion Meuse-Reinin toimijat. Lisäksi työhön osallistuu ulkopuolisia asiantuntijoita muista ohjelmista tai alueellisten vaikutusten arvioinnin erityisasiantuntemusta. Menetelmäluonnoksesta keskustellaan ja testataan. 3. Hankkeen pääosana menetelmää sovelletaan käytännön toimijoiden ja asiantuntijoiden avustuksella Euroregio Meuse-Reinin alueella arvioimalla rajatylittävän yhteistyön ja hallinnon laatua. Aiemmista hankkeista saatujen kokemusten perusteella tärkeimmät välineet ovat olemassa olevien tietojen kerääminen, tietojen tuottaminen kyselylomakkeilla, laadulliset haastattelut ja asiantuntijatyöpajat. Lopulliset tulokset ovat perustason mittaus ja vertailukohta vuoden 2021 jälkeisen Interreg-ohjelman jäsennellylle arviointisyklille. [1] Katso: Rajat ylittävän yhteistyön alueellisten vaikutusten arviointi, kohdennettu analyysi, yhteenvetoraportti. 19/08/2019. https://www.espon.eu/TIA-CBC. (Finnish)
4 November 2022
0 references
Kuinka hyvä julkisen sektorin elinten, yritysten tai kansalaisten yhteistyö on raja-alueellamme? Miten voidaan kuvata rajatylittävien verkkojen ja yksiköiden laatua? Ja lopuksi: onko Interreg-ohjelmalla myönteisiä vaikutuksia rajatylittävän yhteistyön ja hallinnon laadun eri näkökohtiin? Kuten ESPONin vuonna 2019 julkaisemassa tutkimuksessa, joka koskee rajatylittävien ohjelmien alueellisten vaikutusten arviointia (ITEM/Maastrichtin yliopisto)[1], tarvitaan innovatiivisia laadullisia arviointimenetelmiä, jotta voidaan ymmärtää paremmin vaikutuksia rajat ylittävän yhteistyön laatuun tietyllä alueella. Kuten loppuraportissa todetaan, Interreg-tapaustutkimuksissa (Alankomaat ja Saksa mukaan lukien) todettiin, että on kehitettävä parempia välineitä yksityiskohtaisia laadullisia arviointeja varten. Jotta Interreg-ohjelmien vaikutuksia voitaisiin arvioida paremmin rajatylittävän yhteistyön laadun kannalta, on kehitettävä täydentäviä laadullisia arviointivälineitä, indikaattoreita ja tietoja. Rajat ylittävällä ITEM-instituutilla on kattavia kokemuksia rajatylittäviin alueisiin kohdistuvien vaikutusten arvioinnista (vuosittaiset vaikutustenarvioinnit). Aihe muodostaa tiimin, jolla on eri asiantuntemusta Euregion Meuse Reinin tarpeista Hasseltin yliopiston (oikeudellinen tiedekunta), RWTH Aachenin (taloudellisen ulottuvuuden talousmaantieteen laitos) ja Euregio Meuse-Reinin (rajat ylittävän yhteistyön harjoittajat) tarpeisiin. Hankkeen eri vaiheissa pyydetään ulkopuolisia asiantuntijoita, eri alojen (koulutus, talous, aluesuunnittelu, liikenne jne.) ammattilaisia tarkastelemaan ensimmäisiä luonnoksia ja osallistumaan asiantuntijatyöpajoihin. Ehdotetun hankkeen tavoitteena on kehittää pilottimenetelmä. Oletuksena on, että laadullisiin arviointeihin liittyvät puutteet löytyvät myös INTERREG-ohjelmasta. Rajat ylittävän yhteistyön laatua ei tällä hetkellä arvioida rakenteellisesti. Nykyiset ohjelman indikaattorit ovat ensi sijassa määrällisiä, eivätkä ne kuvaa laadullisia tekijöitä julkisyhteisöjen, yritysten tai kansalaisten rajatylittävässä yhteistyössä. Myöskään Interreg-ohjelman ulkopuolella ei ole rakenteellista arviointia yhteistyön ja rajatylittävän hallintojärjestelmän kehityksestä. Tämä on yleinen puute monissa Interreg-ohjelmissa ja raja-alueilla. Hankkeella edistetään Interreg-Meuse-Rein-ohjelman alueen tilanteen parempaa arviointia, ja lisäksi sillä edistetään rajatylittävän yhteistyön laatua yleisesti. Hankkeella pyritään kehittämään ja soveltamaan menetelmää lähtötilanteen mittaamiseksi Interreg-ohjelman Meuse-Rhine alueella nykyisen ohjelmakauden lopussa. Tarkoituksena on myös luoda mahdollisuus soveltaa menetelmää jäsennellysti sen jälkeen. 2021. 1. Ensimmäisessä vaiheessa analysoidaan Interreg Meuse-Rein -ohjelman nykyistä indikaattorijärjestelmää sen selvittämiseksi, missä määrin sillä jo mitataan rajat ylittävän yhteistyön laatuun liittyviä näkökohtia ja missä puutteita havaitaan. Lisäksi analysoidaan muita olemassa olevia indikaattori-, arviointi- tai arviointijärjestelmiä, jotka koskevat rajatylittävän yhteistyön laatua. Jo olemassa olevia käytäntöjä ja välineitä etsitään ottamalla yhteyttä ESPONiin ja Euroopan komissioon aluepolitiikan pääosastoon ja viitaten eri ESPON-välineisiin alueellisten vaikutusten arviointia varten. Tässä mielessä metodologia perustuu EU:n tasolla tehtävään työhön. 2. Tutkimuksen perusteella laaditaan hankekumppaneiden asiantuntemuksen pohjalta luonnos metodologiasta ja indikaattoreista. Tätä työtä tuetaan ottamalla mukaan Interreg-ohjelman ja rajatylittävän yhteistyön parissa toimivat Euregion Meuse-Reinin toimijat. Lisäksi työhön osallistuu ulkopuolisia asiantuntijoita muista ohjelmista tai alueellisten vaikutusten arvioinnin erityisasiantuntemusta. Menetelmäluonnoksesta keskustellaan ja testataan. 3. Hankkeen pääosana menetelmää sovelletaan käytännön toimijoiden ja asiantuntijoiden avustuksella Euroregio Meuse-Reinin alueella arvioimalla rajatylittävän yhteistyön ja hallinnon laatua. Aiemmista hankkeista saatujen kokemusten perusteella tärkeimmät välineet ovat olemassa olevien tietojen kerääminen, tietojen tuottaminen kyselylomakkeilla, laadulliset haastattelut ja asiantuntijatyöpajat. Lopulliset tulokset ovat perustason mittaus ja vertailukohta vuoden 2021 jälkeisen Interreg-ohjelman jäsennellylle arviointisyklille. [1] Katso: Rajat ylittävän yhteistyön alueellisten vaikutusten arviointi, kohdennettu analyysi, yhteenvetoraportti. 19/08/2019. https://www.espon.eu/TIA-CBC. (Finnish)
4 November 2022
0 references
Kui hea on avaliku sektori asutuste, ettevõtete või kodanike koostöö meie piiriüleses piirkonnas? Kuidas kirjeldada piiriüleste võrgustike ja üksuste kvaliteeti? Ja lõpuks: kas meie programmil INTERREG on positiivne mõju piiriülese koostöö ja valitsemise kvaliteedi erinevatele aspektidele? Nagu nähtub ESPONi 2019. aasta uuringust piiriüleste programmide territoriaalse mõju hindamise kohta (ITEMi/Maastrichti ülikooli osalusel),[1] on vaja uuenduslikke kvalitatiivse hindamise meetodeid, et paremini mõista mõju piiriülese koostöö kvaliteedile konkreetsel territooriumil. Nagu lõpparuandes märgitud, tehti INTERREGi juhtumiuuringutes (sealhulgas Madalmaade-Saksamaa programm) kindlaks vajadus töötada välja paremad vahendid üksikasjalike kvalitatiivsete hindamiste jaoks. Selleks et paremini hinnata INTERREGi programmide mõju piiriülese koostöö kvaliteedile, tuleb välja töötada täiendavad kvalitatiivsed hindamisvahendid, näitajad ja andmed. Piiriülesel instituudil ITEM on põhjalikud kogemused piiriülestele territooriumidele avalduva mõju hindamise valdkonnas (st iga-aastased mõjuhinnangud). Punkt moodustab meeskonna, kellel on erinevad teadmised vajaduste kohta Euregion Meuse Rhineis koos Hasselti Ülikooliga (õigusteaduskond õiguslike aspektide valdkonnas), RWTH Aacheniga (majandusgeograafia osakond majandusliku mõõtme jaoks) ja Euregio Meuse-Rhine’iga (piiriülese koostöö praktiseerijad). Projekti eri etappides palutakse välisekspertidel, eri sektorite (haridus, majandus, ruumiline planeerimine, transport jne) spetsialistidel vaadata läbi esimesed eelnõud ja liituda ekspertide seminaridega. Kavandatava projekti eesmärk on töötada välja katsemetoodika. Eeldatakse, et puudusi seoses kvalitatiivse hindamisega võib leida ka INTERREGi programmi EMR raames. Piiriülese koostöö kvaliteeti ei hinnata praegu struktuurselt. Praegused programmi näitajad on eelkõige kvantitatiivsed ega kirjelda avaliku sektori asutuste, äriühingute või kodanike piiriülese koostöö kvalitatiivseid elemente. Samuti väljaspool INTERREGi raamistikku puudub koostöö ja piiriülese juhtimissüsteemi arendamise struktuurne hindamine. See on paljude INTERREGi programmide ja piiriüleste territooriumide üldine puudus. Projekt aitab paremini hinnata olukorda INTERREGi programmi Meuse-Rhine territooriumil ning annab lisaks ka panuse piiriülese koostöö üldise kvaliteedi katseprojektina. Projekti eesmärk on töötada välja ja rakendada lähteolukorra mõõtmise metoodikat INTERREGi programmi Meuse-Rhine territooriumil käesoleva programmitöö perioodi lõpus. Samuti on kavas luua võimalus rakendada metoodikat struktureeritud viisil ka järgneval perioodil. 2021. 1. Esimese sammuna analüüsitakse programmi INTERREG Meuse-Rhine olemasolevat näitajate süsteemi, et selgitada välja, mil määral need juba mõõdavad piiriülese koostöö kvaliteedi aspekte ja kus on avastatud puudusi. Lisaks analüüsitakse muid olemasolevaid näitajaid, hindamis- või hindamissüsteeme seoses piiriülese koostöö kvaliteediga. Juba olemasolevate tavade ja vahendite otsimine toimub koostöös ESPONi ja Euroopa Komisjoni regionaalpoliitika peadirektoraadiga ning viidates erinevatele ESPONi territoriaalse mõju hindamise vahenditele. Selles mõttes tugineb metodoloogia ELi tasandil tehtud tööle. 2. Uuringu põhjal töötatakse projektipartnerite eriteadmistega välja metoodika kavand ja näitajate kogum. Seda tööd toetab Euregion Meuse-Rhine’i praktikute kaasamine, kes tegelevad INTERREGi programmiga ja piiriülese koostööga. Lisaks aitavad tööle kaasa muude programmide väliseksperdid või territoriaalse mõju hindamise eriteadmistega väliseksperdid. Metoodika kavandit arutatakse ja katsetatakse. 3. Projekti põhiosana rakendatakse metoodikat Euroregiooni Meuse-Rhine territooriumil tegutsevate praktikute ja ekspertide abiga, hinnates piiriülese koostöö ja juhtimise kvaliteeti. Võttes arvesse varasemate projektide kogemusi, on peamised vahendid olemasolevate andmete kogumine, andmete koostamine küsimustike kaudu, kvalitatiivsed intervjuud ja ekspertide seminarid. Lõpptulemuseks on 2021. aasta järgse INTERREGi programmi struktureeritud hindamistsükli lähtetaseme mõõtmine ja võrdlusalus. [1] Vaata: Piiriülese koostöö territoriaalse mõju hindamine, sihipärane analüüs, koondaruanne. 19/08/2019. https://www.espon.eu/TIA-CBC. (Estonian)
4 November 2022
0 references
Kui hea on avaliku sektori asutuste, ettevõtete või kodanike koostöö meie piiriüleses piirkonnas? Kuidas kirjeldada piiriüleste võrgustike ja üksuste kvaliteeti? Ja lõpuks: kas meie programmil INTERREG on positiivne mõju piiriülese koostöö ja valitsemise kvaliteedi erinevatele aspektidele? Nagu nähtub ESPONi 2019. aasta uuringust piiriüleste programmide territoriaalse mõju hindamise kohta (ITEMi/Maastrichti ülikooli osalusel),[1] on vaja uuenduslikke kvalitatiivse hindamise meetodeid, et paremini mõista mõju piiriülese koostöö kvaliteedile konkreetsel territooriumil. Nagu lõpparuandes märgitud, tehti INTERREGi juhtumiuuringutes (sealhulgas Madalmaade-Saksamaa programm) kindlaks vajadus töötada välja paremad vahendid üksikasjalike kvalitatiivsete hindamiste jaoks. Selleks et paremini hinnata INTERREGi programmide mõju piiriülese koostöö kvaliteedile, tuleb välja töötada täiendavad kvalitatiivsed hindamisvahendid, näitajad ja andmed. Piiriülesel instituudil ITEM on põhjalikud kogemused piiriülestele territooriumidele avalduva mõju hindamise valdkonnas (st iga-aastased mõjuhinnangud). Punkt moodustab meeskonna, kellel on erinevad teadmised vajaduste kohta Euregion Meuse Rhineis koos Hasselti Ülikooliga (õigusteaduskond õiguslike aspektide valdkonnas), RWTH Aacheniga (majandusgeograafia osakond majandusliku mõõtme jaoks) ja Euregio Meuse-Rhine’iga (piiriülese koostöö praktiseerijad). Projekti eri etappides palutakse välisekspertidel, eri sektorite (haridus, majandus, ruumiline planeerimine, transport jne) spetsialistidel vaadata läbi esimesed eelnõud ja liituda ekspertide seminaridega. Kavandatava projekti eesmärk on töötada välja katsemetoodika. Eeldatakse, et puudusi seoses kvalitatiivse hindamisega võib leida ka INTERREGi programmi EMR raames. Piiriülese koostöö kvaliteeti ei hinnata praegu struktuurselt. Praegused programmi näitajad on eelkõige kvantitatiivsed ega kirjelda avaliku sektori asutuste, äriühingute või kodanike piiriülese koostöö kvalitatiivseid elemente. Samuti väljaspool INTERREGi raamistikku puudub koostöö ja piiriülese juhtimissüsteemi arendamise struktuurne hindamine. See on paljude INTERREGi programmide ja piiriüleste territooriumide üldine puudus. Projekt aitab paremini hinnata olukorda INTERREGi programmi Meuse-Rhine territooriumil ning annab lisaks ka panuse piiriülese koostöö üldise kvaliteedi katseprojektina. Projekti eesmärk on töötada välja ja rakendada lähteolukorra mõõtmise metoodikat INTERREGi programmi Meuse-Rhine territooriumil käesoleva programmitöö perioodi lõpus. Samuti on kavas luua võimalus rakendada metoodikat struktureeritud viisil ka järgneval perioodil. 2021. 1. Esimese sammuna analüüsitakse programmi INTERREG Meuse-Rhine olemasolevat näitajate süsteemi, et selgitada välja, mil määral need juba mõõdavad piiriülese koostöö kvaliteedi aspekte ja kus on avastatud puudusi. Lisaks analüüsitakse muid olemasolevaid näitajaid, hindamis- või hindamissüsteeme seoses piiriülese koostöö kvaliteediga. Juba olemasolevate tavade ja vahendite otsimine toimub koostöös ESPONi ja Euroopa Komisjoni regionaalpoliitika peadirektoraadiga ning viidates erinevatele ESPONi territoriaalse mõju hindamise vahenditele. Selles mõttes tugineb metodoloogia ELi tasandil tehtud tööle. 2. Uuringu põhjal töötatakse projektipartnerite eriteadmistega välja metoodika kavand ja näitajate kogum. Seda tööd toetab Euregion Meuse-Rhine’i praktikute kaasamine, kes tegelevad INTERREGi programmiga ja piiriülese koostööga. Lisaks aitavad tööle kaasa muude programmide väliseksperdid või territoriaalse mõju hindamise eriteadmistega väliseksperdid. Metoodika kavandit arutatakse ja katsetatakse. 3. Projekti põhiosana rakendatakse metoodikat Euroregiooni Meuse-Rhine territooriumil tegutsevate praktikute ja ekspertide abiga, hinnates piiriülese koostöö ja juhtimise kvaliteeti. Võttes arvesse varasemate projektide kogemusi, on peamised vahendid olemasolevate andmete kogumine, andmete koostamine küsimustike kaudu, kvalitatiivsed intervjuud ja ekspertide seminarid. Lõpptulemuseks on 2021. aasta järgse INTERREGi programmi struktureeritud hindamistsükli lähtetaseme mõõtmine ja võrdlusalus. [1] Vaata: Piiriülese koostöö territoriaalse mõju hindamine, sihipärane analüüs, koondaruanne. 19/08/2019. https://www.espon.eu/TIA-CBC. (Estonian)
4 November 2022
0 references
Cé chomh maith is atá an comhar idir comhlachtaí earnála poiblí, cuideachtaí nó saoránaigh inár réigiún trasteorann? Conas is féidir linn cur síos a dhéanamh ar cháilíocht na líonraí agus na n-eintiteas trasteorann? Agus ar deireadh: an bhfuil tionchar dearfach ag ár gclár INTERREG ar na gnéithe éagsúla de cháilíocht an chomhair agus an rialachais thar theorainneacha? Mar a léiríodh i staidéar ESPON ó 2019 ar Mheasúnú Tionchair Chríochaigh na gclár trasteorann (le rannpháirtíocht ITEM/OllscoilMaastricht)[1] tá gá le modhanna nuálacha measúnaithe cáilíochtúla chun tuiscint níos fearr a fháil ar na héifeachtaí ar cháilíocht an chomhair trasteorann i gcríoch ar leith. Mar a luadh sa tuarascáil deiridh, sainaithníodh i gcás-staidéir INTERREG (lena n-áirítear Clár na hÍsiltíre-na Gearmáine) gur gá ionstraimí níos fearr a fhorbairt le haghaidh measúnuithe cáilíochtúla mionsonraithe. Ciallaíonn sé sin, d’fhonn measúnú níos fearr a dhéanamh ar éifeachtaí chláir INTERREG i ndáil le cáilíocht an chomhair trasteorann, ní mór ionstraimí breise cáilíochta, táscairí agus sonraí a fhorbairt. Tá taithí chuimsitheach ag an institiúid trasteorann ITEM i réimse an mheasúnaithe ar thionchair ar chríocha trasteorann (i.e. measúnuithe tionchair bliantúla). Cruthóidh mír foireann le saineolas éagsúil ar na riachtanais sa Euregion Meuse Rhine le hOllscoil Hasselt (Dámh an Dlí do na gnéithe dlíthiúla), an RWTH Aachen (An Roinn Tíreolaíochta Eacnamaíochta don ghné Eacnamaíoch) agus an Euregio Meuse-Rhine (cleachtóirí i gcomhar trasteorann). Ag céimeanna éagsúla an tionscadail, tabharfar cuireadh do shaineolaithe seachtracha, do chleachtóirí ó earnálacha éagsúla (oideachas, geilleagar, pleanáil spásúil, iompar, etc.) athbhreithniú a dhéanamh ar na chéad dréachtaí agus páirt a ghlacadh i gceardlanna saineolaithe. Is é is aidhm don tionscadal atá beartaithe modheolaíocht phíolótach a fhorbairt. Is é an toimhde atá ann gur féidir teacht ar na heasnaimh i ndáil le measúnuithe cáilíochtúla faoi chuimsiú chlár INTERREG EMR. Ní dhéantar measúnú struchtúrach ar cháilíocht an chomhair trasteorann faoi láthair. Tá táscairí reatha an chláir ar an gcéad dul síos ó thaobh cainníochta de agus ní dhéantar cur síos iontu ar ghnéithe cáilíochtúla de chomhar trasteorann eintiteas poiblí, cuideachtaí nó saoránach. Lasmuigh de chreat INTERREG freisin, níl aon mheasúnú struchtúrach ar fhorbairt an chomhair ná ar an gcóras rialachais trasteorann. Is easnamh ginearálta é sin ar go leor clár INTERREG agus críoch trasteorann. Cuideoidh an tionscadal le measúnú níos fearr a dhéanamh ar an staid i gcríoch Chlár INTERREG Meuse-Rhine, agus ina theannta sin, cuirfidh sé le cáilíocht an chomhair trasteorann i gcoitinne mar threoirthionscadal. Beidh sé d’aidhm ag an tionscadal modheolaíocht a fhorbairt agus a chur i bhfeidhm le haghaidh tomhas bonnlíne i gcríoch chlár INTERREG Meuse-Rhine ag deireadh na clárthréimhse reatha. Tá sé i gceist freisin an deis a chruthú chun an mhodheolaíocht a chur i bhfeidhm ar bhealach struchtúrtha le linn na tréimhse ina dhiaidh sin. 2021. 1. Sa chéad chéim, déanfar anailís ar chóras táscairí reatha chlár Meuse-Rhine INTERREG chun a fháil amach a mhéid a thomhaiseann siad gnéithe de cháilíocht an chomhair trasteorann cheana féin agus cá mbraitear easnaimh. I mbreiseán, déanfar anailís ar tháscaire, ar chórais mheasúnaithe nó ar chórais mheastóireachta eile atá ann cheana maidir le cáilíocht an chomhair trasteorann. Déanfar an cuardach seo ar chleachtais agus ar ionstraimí atá ann cheana i dteagmháil le ESPON agus leis an gCoimisiún Eorpach, AS Regio agus ag tagairt do na hionstraimí éagsúla ESPON le haghaidh Measúnú Tionchair Chríochaigh. Sa chiall sin, cuirfidh an modh oibre leis an obair atá déanta cheana ar leibhéal an Aontais. 2. Ar bhonn an taighde, forbrófar dréacht-mhodheolaíocht agus sraith táscairí le saineolas chomhpháirtithe an tionscadail. Tacófar leis an obair sin trí chleachtóirí ón Meuse-Rhine Euregion a phléann le clár INTERREG agus comhar trasteorann. Ina theannta sin, beidh saineolaithe seachtracha ó chláir eile nó saineolaithe a bhfuil saineolas speisialta acu ar mheasúnú tionchair chríochaigh ag cur leis an obair. Déanfar an dréacht-mhodheolaíocht a phlé agus a thástáil. 3. Mar phríomhchuid an tionscadail, cuirfear an mhodheolaíocht i bhfeidhm le cabhair ó chleachtóirí agus ó shaineolaithe ar chríoch Mheuse-Rhine Euroregion trí mheasúnú a dhéanamh ar cháilíocht an chomhair agus an rialachais trasteorann. I bhfianaise na taithí a fuarthas le tionscadail roimhe seo, is iad na príomhionstraimí bailiú sonraí atá ann cheana, táirgeadh sonraí trí cheistneoirí, agallaimh cháilíochtúla agus ceardlanna saineolaithe. Is iad na torthaí deiridh an tomhas bonnlíne agus an tagarmharc le haghaidh timthriall measúnaithe struchtúrtha le linn chlár INTERREG tar éis 2021. Cé gurbh iad Avondale rogha na coitianta tháinig buachaillí GCM le plean Measúnú Tionchair Chríochaigh le haghaidh Comhar Trasteorann, Anailís Spriocdhírithe, ... (Irish)
4 November 2022
0 references
¿Qué tan buena es la cooperación de organismos del sector público, empresas o ciudadanos en nuestra región transfronteriza? ¿Cómo describir la calidad de las redes y entidades transfronterizas? Y finalmente: ¿tiene nuestro programa INTERREG efectos positivos en los diferentes aspectos de la calidad de la cooperación y la gobernanza transfronterizas? Como se muestra en un estudio de ESPON de 2019 sobre la evaluación del impacto territorial de los programas transfronterizos (con la participación de ITEM/Universidad de Maastricht)[1] existe la necesidad de métodos innovadores de evaluación cualitativa para comprender mejor los efectos sobre la calidad de la cooperación transfronteriza en un territorio determinado. Como se indica en el informe final, los estudios de caso de INTERREG (incluido el Programa Países Bajos-Alemania) identificaron la necesidad de desarrollar mejores instrumentos para evaluaciones cualitativas detalladas. Esto significa que, con el fin de evaluar mejor los efectos de los programas INTERREG con respecto a la calidad de la cooperación transfronteriza, deben desarrollarse instrumentos, indicadores y datos cualitativos adicionales de asistencia. El instituto transfronterizo ITEM tiene una amplia experiencia en el ámbito de la evaluación de los impactos en los territorios transfronterizos (es decir, evaluaciones de impacto anuales). El ítem formará un equipo con diferentes conocimientos sobre las necesidades en la Euregion Meuse Rhine con la Universidad de Hasselt (Facultad de Derecho para los aspectos jurídicos), el RWTH Aachen (Departamento de Geografía Económica para la Dimensión Económica) y el Euregio Meuse-Rhine (prácticos de cooperación transfronteriza). En las diferentes etapas del proyecto, se invitará a expertos externos, profesionales de diferentes sectores (educación, economía, ordenación territorial, transporte, etc.) a revisar los primeros borradores y unirse a talleres de expertos. El proyecto propuesto tiene por objeto el desarrollo de una metodología piloto. La hipótesis es que las deficiencias con respecto a las evaluaciones cualitativas también se pueden encontrar en el marco del programa INTERREG EMR. En la actualidad, la calidad de la cooperación transfronteriza no se evalúa estructuralmente. Los indicadores actuales del programa son, en primer lugar, de carácter cuantitativo y no describen elementos cualitativos de la cooperación transfronteriza de entidades públicas, empresas o ciudadanos. También fuera del marco de INTERREG, no existe una evaluación estructural del desarrollo de la cooperación y del sistema de gobernanza transfronteriza. Se trata de una deficiencia general de muchos programas INTERREG y territorios transfronterizos. El proyecto contribuirá a una mejor evaluación de la situación en el territorio del programa Interreg Meuse-Rhine y, además, proporcionará una contribución piloto para la calidad de la cooperación transfronteriza en general. El proyecto tendrá por objeto desarrollar y aplicar una metodología para una medición de referencia en el territorio del programa Interreg Meuse-Rhine al final del período de programación actual. La intención también es crear la oportunidad de aplicar la metodología de manera estructurada durante el período posterior. 2021. 1. En un primer paso, se analizará el sistema de indicadores existente del programa Interreg Meuse-Rhine para averiguar hasta qué punto ya miden aspectos de la calidad de la cooperación transfronteriza y dónde se detectan deficiencias. Además, se analizarán otros sistemas existentes de indicadores, evaluación o evaluación con respecto a la calidad de la cooperación transfronteriza. Esta búsqueda de prácticas e instrumentos ya existentes se llevará a cabo en contacto con ESPON y la Comisión Europea, DG Regio, y se referirá a los diferentes instrumentos ESPON para la evaluación del impacto territorial. En este sentido, la metodología se basará en el trabajo existente a escala de la UE. 2. Sobre la base de la investigación, se elaborará un proyecto de metodología y un conjunto de indicadores con la experiencia de los socios del proyecto. Este trabajo contará con la participación de profesionales de la Euregion Meuse-Rhine que se ocupan del programa INTERREG y de la cooperación transfronteriza. Además, los expertos externos de otros programas o con experiencia especial en la evaluación del impacto territorial contribuirán a la labor. Se debatirá y probará el proyecto de metodología. 3. Como parte principal del proyecto, la metodología se aplicará con la ayuda de practicantes y expertos en el territorio de la Eurorregión Meuse-Rhine mediante la evaluación de la calidad de la cooperación y la gobernanza transfronterizas. Dada la experiencia con proyectos anteriores, los principales instrumentos son la recopilación de datos existentes, la producción de datos a través de cuestionarios, entrevistas cualitativas y talleres de expertos. Los resultados finales serán la medición de referencia y el valor de r... (Spanish)
4 November 2022
0 references
¿Qué tan buena es la cooperación de organismos del sector público, empresas o ciudadanos en nuestra región transfronteriza? ¿Cómo describir la calidad de las redes y entidades transfronterizas? Y finalmente: ¿tiene nuestro programa INTERREG efectos positivos en los diferentes aspectos de la calidad de la cooperación y la gobernanza transfronterizas? Como se muestra en un estudio de ESPON de 2019 sobre la evaluación del impacto territorial de los programas transfronterizos (con la participación de ITEM/Universidad de Maastricht)[1] existe la necesidad de métodos innovadores de evaluación cualitativa para comprender mejor los efectos sobre la calidad de la cooperación transfronteriza en un territorio determinado. Como se indica en el informe final, los estudios de caso de INTERREG (incluido el Programa Países Bajos-Alemania) identificaron la necesidad de desarrollar mejores instrumentos para evaluaciones cualitativas detalladas. Esto significa que, con el fin de evaluar mejor los efectos de los programas INTERREG con respecto a la calidad de la cooperación transfronteriza, deben desarrollarse instrumentos, indicadores y datos cualitativos adicionales de asistencia. El instituto transfronterizo ITEM tiene una amplia experiencia en el ámbito de la evaluación de los impactos en los territorios transfronterizos (es decir, evaluaciones de impacto anuales). El ítem formará un equipo con diferentes conocimientos sobre las necesidades en la Euregion Meuse Rhine con la Universidad de Hasselt (Facultad de Derecho para los aspectos jurídicos), el RWTH Aachen (Departamento de Geografía Económica para la Dimensión Económica) y el Euregio Meuse-Rhine (prácticos de cooperación transfronteriza). En las diferentes etapas del proyecto, se invitará a expertos externos, profesionales de diferentes sectores (educación, economía, ordenación territorial, transporte, etc.) a revisar los primeros borradores y unirse a talleres de expertos. El proyecto propuesto tiene por objeto el desarrollo de una metodología piloto. La hipótesis es que las deficiencias con respecto a las evaluaciones cualitativas también se pueden encontrar en el marco del programa INTERREG EMR. En la actualidad, la calidad de la cooperación transfronteriza no se evalúa estructuralmente. Los indicadores actuales del programa son, en primer lugar, de carácter cuantitativo y no describen elementos cualitativos de la cooperación transfronteriza de entidades públicas, empresas o ciudadanos. También fuera del marco de INTERREG, no existe una evaluación estructural del desarrollo de la cooperación y del sistema de gobernanza transfronteriza. Se trata de una deficiencia general de muchos programas INTERREG y territorios transfronterizos. El proyecto contribuirá a una mejor evaluación de la situación en el territorio del programa Interreg Meuse-Rhine y, además, proporcionará una contribución piloto para la calidad de la cooperación transfronteriza en general. El proyecto tendrá por objeto desarrollar y aplicar una metodología para una medición de referencia en el territorio del programa Interreg Meuse-Rhine al final del período de programación actual. La intención también es crear la oportunidad de aplicar la metodología de manera estructurada durante el período posterior. 2021. 1. En un primer paso, se analizará el sistema de indicadores existente del programa Interreg Meuse-Rhine para averiguar hasta qué punto ya miden aspectos de la calidad de la cooperación transfronteriza y dónde se detectan deficiencias. Además, se analizarán otros sistemas existentes de indicadores, evaluación o evaluación con respecto a la calidad de la cooperación transfronteriza. Esta búsqueda de prácticas e instrumentos ya existentes se llevará a cabo en contacto con ESPON y la Comisión Europea, DG Regio, y se referirá a los diferentes instrumentos ESPON para la evaluación del impacto territorial. En este sentido, la metodología se basará en el trabajo existente a escala de la UE. 2. Sobre la base de la investigación, se elaborará un proyecto de metodología y un conjunto de indicadores con la experiencia de los socios del proyecto. Este trabajo contará con la participación de profesionales de la Euregion Meuse-Rhine que se ocupan del programa INTERREG y de la cooperación transfronteriza. Además, los expertos externos de otros programas o con experiencia especial en la evaluación del impacto territorial contribuirán a la labor. Se debatirá y probará el proyecto de metodología. 3. Como parte principal del proyecto, la metodología se aplicará con la ayuda de practicantes y expertos en el territorio de la Eurorregión Meuse-Rhine mediante la evaluación de la calidad de la cooperación y la gobernanza transfronterizas. Dada la experiencia con proyectos anteriores, los principales instrumentos son la recopilación de datos existentes, la producción de datos a través de cuestionarios, entrevistas cualitativas y talleres de expertos. Los resultados finales serán la medición de referencia y el valor de r... (Spanish)
4 November 2022
0 references
Quelle est la qualité de la coopération des organismes du secteur public, des entreprises ou des citoyens dans notre région transfrontalière? Comment décrire la qualité des réseaux et entités transfrontaliers? Et enfin: notre programme INTERREG a-t-il des effets positifs sur les différents aspects de la qualité de la coopération et de la gouvernance transfrontalières? Comme le montre une étude ESPON de 2019 sur l’évaluation de l’impact territorial des programmes transfrontaliers (avec la participation de l’ITEM/Maastricht University)[1], il est nécessaire de disposer de méthodes d’évaluation qualitatives innovantes pour mieux comprendre les effets sur la qualité de la coopération transfrontalière sur un territoire donné. Comme indiqué dans le rapport final, les études de cas INTERREG (y compris le programme Pays-Bas-Allemagne) ont identifié la nécessité de mettre au point de meilleurs instruments pour des évaluations qualitatives détaillées. Cela signifie que, afin de mieux évaluer les effets des programmes INTERREG sur la qualité de la coopération transfrontalière, des instruments, indicateurs et données qualitatifs supplémentaires doivent être mis au point. L’institut transfrontalier ITEM dispose d’expériences complètes dans le domaine de l’évaluation des incidences sur les territoires transfrontaliers (c’est-à-dire des analyses d’impact annuelles). Le poste formera une équipe dotée d’une expertise différente sur les besoins de l’Euregion Meuse Rhine avec l’Université Hasselt (Faculté de Droit pour les aspects juridiques), le RWTH Aix-la-Chapelle (département de géographie économique pour la dimension économique) et l’Euregio Meuse-Rhin (praticiens de la coopération transfrontalière). Aux différentes étapes du projet, des experts externes, des praticiens de différents secteurs (éducation, économie, aménagement du territoire, transports, etc.) seront invités à examiner les premiers projets et à participer à des ateliers d’experts. Le projet proposé vise à développer une méthodologie pilote. L’hypothèse est que les lacunes en ce qui concerne les évaluations qualitatives peuvent également être constatées dans le cadre du programme INTERREG EMR. À l’heure actuelle, la qualité de la coopération transfrontalière n’est pas évaluée de manière structurelle. Les indicateurs actuels du programme sont d’abord de nature quantitative et ne décrivent pas les éléments qualitatifs de la coopération transfrontalière d’entités publiques, d’entreprises ou de citoyens. En dehors également du cadre d’INTERREG, il n’y a pas d’évaluation structurelle du développement de la coopération et du système de gouvernance transfrontalière. Il s’agit d’une lacune générale de nombreux programmes INTERREG et territoires transfrontaliers. Le projet contribuera à une meilleure évaluation de la situation sur le territoire du programme INTERREG Meuse-Rhine et contribuera également à la qualité de la coopération transfrontalière en général. Le projet visera à développer et à appliquer une méthodologie pour une mesure de référence sur le territoire du programme INTERREG Meuse-Rhin à la fin de la période de programmation actuelle. L’intention est également de créer la possibilité d’appliquer la méthodologie de manière structurée au cours de la période qui suit. 2021. 1. Dans un premier temps, le système d’indicateurs existant du programme INTERREG Meuse-Rhin sera analysé afin de déterminer dans quelle mesure ils mesurent déjà certains aspects de la qualité de la coopération transfrontalière et où des lacunes sont détectées. Dans le cadre de l’additon, d’autres systèmes d’indicateurs, d’évaluation ou d’évaluation existants en ce qui concerne la qualité de la coopération transfrontalière seront analysés. Cette recherche de pratiques et d’instruments déjà existants sera effectuée en contact avec ESPON et la Commission européenne, la DG Regio, et se référera aux différents instruments ESPON pour l’analyse d’impact territorial. En ce sens, la méthodologie s’appuiera sur les travaux existants au niveau de l’UE. 2. Sur la base de la recherche, un projet de méthodologie et un ensemble d’indicateurs seront élaborés avec l’expertise des partenaires du projet. Ce travail sera soutenu par la participation de praticiens de l’Euregion Meuse-Rhin traitant du programme INTERREG et de la coopération transfrontalière. En outre, des experts externes issus d’autres programmes ou possédant une expertise particulière en matière d’évaluation de l’impact territorial contribueront aux travaux. Le projet de méthodologie sera examiné et testé. 3. En tant que partie principale du projet, la méthodologie sera appliquée avec l’aide de praticiens et d’experts sur le territoire de l’Eurorégion Meuse-Rhine en évaluant la qualité de la coopération et de la gouvernance transfrontalières. Compte tenu de l’expérience acquise dans le cadre de projets antérieurs, les principaux instruments sont la collecte de données existantes, la production de données au moyen de questionnaires, d... (French)
4 November 2022
0 references
Quelle est la qualité de la coopération des organismes du secteur public, des entreprises ou des citoyens dans notre région transfrontalière? Comment décrire la qualité des réseaux et entités transfrontaliers? Et enfin: notre programme INTERREG a-t-il des effets positifs sur les différents aspects de la qualité de la coopération et de la gouvernance transfrontalières? Comme le montre une étude ESPON de 2019 sur l’évaluation de l’impact territorial des programmes transfrontaliers (avec la participation de l’ITEM/Maastricht University)[1], il est nécessaire de disposer de méthodes d’évaluation qualitatives innovantes pour mieux comprendre les effets sur la qualité de la coopération transfrontalière sur un territoire donné. Comme indiqué dans le rapport final, les études de cas INTERREG (y compris le programme Pays-Bas-Allemagne) ont identifié la nécessité de mettre au point de meilleurs instruments pour des évaluations qualitatives détaillées. Cela signifie que, afin de mieux évaluer les effets des programmes INTERREG sur la qualité de la coopération transfrontalière, des instruments, indicateurs et données qualitatifs supplémentaires doivent être mis au point. L’institut transfrontalier ITEM dispose d’expériences complètes dans le domaine de l’évaluation des incidences sur les territoires transfrontaliers (c’est-à-dire des analyses d’impact annuelles). Le poste formera une équipe dotée d’une expertise différente sur les besoins de l’Euregion Meuse Rhine avec l’Université Hasselt (Faculté de Droit pour les aspects juridiques), le RWTH Aix-la-Chapelle (département de géographie économique pour la dimension économique) et l’Euregio Meuse-Rhin (praticiens de la coopération transfrontalière). Aux différentes étapes du projet, des experts externes, des praticiens de différents secteurs (éducation, économie, aménagement du territoire, transports, etc.) seront invités à examiner les premiers projets et à participer à des ateliers d’experts. Le projet proposé vise à développer une méthodologie pilote. L’hypothèse est que les lacunes en ce qui concerne les évaluations qualitatives peuvent également être constatées dans le cadre du programme INTERREG EMR. À l’heure actuelle, la qualité de la coopération transfrontalière n’est pas évaluée de manière structurelle. Les indicateurs actuels du programme sont d’abord de nature quantitative et ne décrivent pas les éléments qualitatifs de la coopération transfrontalière d’entités publiques, d’entreprises ou de citoyens. En dehors également du cadre d’INTERREG, il n’y a pas d’évaluation structurelle du développement de la coopération et du système de gouvernance transfrontalière. Il s’agit d’une lacune générale de nombreux programmes INTERREG et territoires transfrontaliers. Le projet contribuera à une meilleure évaluation de la situation sur le territoire du programme INTERREG Meuse-Rhine et contribuera également à la qualité de la coopération transfrontalière en général. Le projet visera à développer et à appliquer une méthodologie pour une mesure de référence sur le territoire du programme INTERREG Meuse-Rhin à la fin de la période de programmation actuelle. L’intention est également de créer la possibilité d’appliquer la méthodologie de manière structurée au cours de la période qui suit. 2021. 1. Dans un premier temps, le système d’indicateurs existant du programme INTERREG Meuse-Rhin sera analysé afin de déterminer dans quelle mesure ils mesurent déjà certains aspects de la qualité de la coopération transfrontalière et où des lacunes sont détectées. Dans le cadre de l’additon, d’autres systèmes d’indicateurs, d’évaluation ou d’évaluation existants en ce qui concerne la qualité de la coopération transfrontalière seront analysés. Cette recherche de pratiques et d’instruments déjà existants sera effectuée en contact avec ESPON et la Commission européenne, la DG Regio, et se référera aux différents instruments ESPON pour l’analyse d’impact territorial. En ce sens, la méthodologie s’appuiera sur les travaux existants au niveau de l’UE. 2. Sur la base de la recherche, un projet de méthodologie et un ensemble d’indicateurs seront élaborés avec l’expertise des partenaires du projet. Ce travail sera soutenu par la participation de praticiens de l’Euregion Meuse-Rhin traitant du programme INTERREG et de la coopération transfrontalière. En outre, des experts externes issus d’autres programmes ou possédant une expertise particulière en matière d’évaluation de l’impact territorial contribueront aux travaux. Le projet de méthodologie sera examiné et testé. 3. En tant que partie principale du projet, la méthodologie sera appliquée avec l’aide de praticiens et d’experts sur le territoire de l’Eurorégion Meuse-Rhine en évaluant la qualité de la coopération et de la gouvernance transfrontalières. Compte tenu de l’expérience acquise dans le cadre de projets antérieurs, les principaux instruments sont la collecte de données existantes, la production de données au moyen de questionnaires, d... (French)
4 November 2022
0 references
Jak dobra jest współpraca organów sektora publicznego, przedsiębiorstw lub obywateli w naszym regionie transgranicznym? Jak możemy opisać jakość sieci i podmiotów transgranicznych? I na koniec: czy nasz program INTERREG ma pozytywny wpływ na różne aspekty jakości współpracy i zarządzania ponad granicami? Jak wykazano w badaniu ESPON z 2019 r. dotyczącym oceny oddziaływania terytorialnego programów transgranicznych (z udziałem ITEM/Maastricht University)[1] istnieje potrzeba innowacyjnych metod oceny jakościowej, aby lepiej zrozumieć wpływ na jakość współpracy transgranicznej na danym terytorium. Jak stwierdzono w sprawozdaniu końcowym, studia przypadku INTERREG (w tym program Niderlandy-Niemcy) wskazały na potrzebę opracowania lepszych instrumentów szczegółowych ocen jakościowych. Oznacza to, że w celu lepszej oceny skutków programów INTERREG w odniesieniu do jakości współpracy transgranicznej należy opracować dodatkowe instrumenty jakościowe, wskaźniki i dane. Instytut Transgraniczny ITEM posiada kompleksowe doświadczenia w dziedzinie oceny wpływu na terytoria transgraniczne (tj. roczne oceny skutków). Pozycja będzie stanowić zespół o różnej wiedzy fachowej na temat potrzeb w Euregionie Meuse Ren z Uniwersytetem Hasselt (Wydział Prawa dla aspektów prawnych), RWTH Aachen (Departament Geografii Ekonomicznej dla wymiaru gospodarczego) i Euregio Meuse-Rhine (praktykujący we współpracy transgranicznej). Na różnych etapach projektu eksperci zewnętrzni, praktycy z różnych sektorów (edukacja, gospodarka, planowanie przestrzenne, transport itp.) zostaną zaproszeni do przeglądu pierwszych projektów i dołączenia do warsztatów eksperckich. Proponowany projekt ma na celu opracowanie metodologii pilotażowej. Zakłada się, że braki w odniesieniu do ocen jakościowych można również znaleźć w ramach programu INTERREG EMR. Jakość współpracy transgranicznej nie jest obecnie oceniana strukturalnie. Obecne wskaźniki programu mają przede wszystkim charakter ilościowy i nie opisują jakościowych elementów współpracy transgranicznej podmiotów publicznych, przedsiębiorstw czy obywateli. Również poza ramami INTERREG nie ma strukturalnej oceny rozwoju współpracy i systemu zarządzania transgranicznego. Jest to ogólny brak wielu programów INTERREG i terytoriów transgranicznych. Projekt przyczyni się do lepszej oceny sytuacji na terytorium programu INTERREG Meuse-Rhine, a ponadto wniesie również wkład w charakterze pilotażu jakości współpracy transgranicznej w ujęciu ogólnym. Celem projektu będzie opracowanie i zastosowanie metodyki pomiaru bazowego na terytorium programu INTERREG Meuse-Rhine pod koniec bieżącego okresu programowania. Intencją jest również stworzenie możliwości stosowania metodyki w uporządkowany sposób w okresie po zakończeniu okresu. 2021. 1. W pierwszym etapie przeanalizowany zostanie istniejący system wskaźników programu INTERREG Meuse-Rhine, aby dowiedzieć się, w jakim stopniu mierzą one już aspekty jakości współpracy transgranicznej i gdzie wykryto niedociągnięcia. Ponadto zostaną przeanalizowane inne istniejące systemy wskaźników, oceny lub oceny w odniesieniu do jakości współpracy transgranicznej. To poszukiwanie już istniejących praktyk i instrumentów zostanie przeprowadzone w kontakcie z ESPON i Komisją Europejską, DG Regio i odnosząc się do różnych instrumentów ESPON na potrzeby oceny oddziaływania terytorialnego. W tym sensie metoda będzie opierać się na istniejących pracach na szczeblu UE. 2. Na podstawie przeprowadzonych badań opracowany zostanie projekt metodologii i zestaw wskaźników, w oparciu o wiedzę fachową partnerów projektu. Prace te będą wspierane przez zaangażowanie praktyków z Euregionu Meuse-Rhine zajmujących się programem INTERREG i współpracą transgraniczną. Ponadto do prac przyczynią się eksperci zewnętrzni z innych programów lub posiadający specjalną wiedzę fachową w zakresie oceny oddziaływania terytorialnego. Projekt metodologii zostanie omówiony i przetestowany. 3. Jako główna część projektu, metodologia będzie stosowana z pomocą praktyków i ekspertów na terytorium Euroregionu Meuse-Rhine poprzez ocenę jakości współpracy transgranicznej i zarządzania transgranicznego. Biorąc pod uwagę doświadczenia z poprzednich projektów, głównymi instrumentami są gromadzenie istniejących danych, tworzenie danych za pomocą kwestionariuszy, wywiady jakościowe i warsztaty eksperckie. Ostateczne wyniki będą pomiarem bazowym i punktem odniesienia dla ustrukturyzowanego cyklu oceny w trakcie programu INTERREG po 2021 r. [1] Zobacz: Ocena oddziaływania terytorialnego na współpracę transgraniczną, analiza ukierunkowana, sprawozdanie podsumowujące. 19/08/2019. https://www.espon.eu/TIA-CBC. (Polish)
4 November 2022
0 references
Jak dobra jest współpraca organów sektora publicznego, przedsiębiorstw lub obywateli w naszym regionie transgranicznym? Jak możemy opisać jakość sieci i podmiotów transgranicznych? I na koniec: czy nasz program INTERREG ma pozytywny wpływ na różne aspekty jakości współpracy i zarządzania ponad granicami? Jak wykazano w badaniu ESPON z 2019 r. dotyczącym oceny oddziaływania terytorialnego programów transgranicznych (z udziałem ITEM/Maastricht University)[1] istnieje potrzeba innowacyjnych metod oceny jakościowej, aby lepiej zrozumieć wpływ na jakość współpracy transgranicznej na danym terytorium. Jak stwierdzono w sprawozdaniu końcowym, studia przypadku INTERREG (w tym program Niderlandy-Niemcy) wskazały na potrzebę opracowania lepszych instrumentów szczegółowych ocen jakościowych. Oznacza to, że w celu lepszej oceny skutków programów INTERREG w odniesieniu do jakości współpracy transgranicznej należy opracować dodatkowe instrumenty jakościowe, wskaźniki i dane. Instytut Transgraniczny ITEM posiada kompleksowe doświadczenia w dziedzinie oceny wpływu na terytoria transgraniczne (tj. roczne oceny skutków). Pozycja będzie stanowić zespół o różnej wiedzy fachowej na temat potrzeb w Euregionie Meuse Ren z Uniwersytetem Hasselt (Wydział Prawa dla aspektów prawnych), RWTH Aachen (Departament Geografii Ekonomicznej dla wymiaru gospodarczego) i Euregio Meuse-Rhine (praktykujący we współpracy transgranicznej). Na różnych etapach projektu eksperci zewnętrzni, praktycy z różnych sektorów (edukacja, gospodarka, planowanie przestrzenne, transport itp.) zostaną zaproszeni do przeglądu pierwszych projektów i dołączenia do warsztatów eksperckich. Proponowany projekt ma na celu opracowanie metodologii pilotażowej. Zakłada się, że braki w odniesieniu do ocen jakościowych można również znaleźć w ramach programu INTERREG EMR. Jakość współpracy transgranicznej nie jest obecnie oceniana strukturalnie. Obecne wskaźniki programu mają przede wszystkim charakter ilościowy i nie opisują jakościowych elementów współpracy transgranicznej podmiotów publicznych, przedsiębiorstw czy obywateli. Również poza ramami INTERREG nie ma strukturalnej oceny rozwoju współpracy i systemu zarządzania transgranicznego. Jest to ogólny brak wielu programów INTERREG i terytoriów transgranicznych. Projekt przyczyni się do lepszej oceny sytuacji na terytorium programu INTERREG Meuse-Rhine, a ponadto wniesie również wkład w charakterze pilotażu jakości współpracy transgranicznej w ujęciu ogólnym. Celem projektu będzie opracowanie i zastosowanie metodyki pomiaru bazowego na terytorium programu INTERREG Meuse-Rhine pod koniec bieżącego okresu programowania. Intencją jest również stworzenie możliwości stosowania metodyki w uporządkowany sposób w okresie po zakończeniu okresu. 2021. 1. W pierwszym etapie przeanalizowany zostanie istniejący system wskaźników programu INTERREG Meuse-Rhine, aby dowiedzieć się, w jakim stopniu mierzą one już aspekty jakości współpracy transgranicznej i gdzie wykryto niedociągnięcia. Ponadto zostaną przeanalizowane inne istniejące systemy wskaźników, oceny lub oceny w odniesieniu do jakości współpracy transgranicznej. To poszukiwanie już istniejących praktyk i instrumentów zostanie przeprowadzone w kontakcie z ESPON i Komisją Europejską, DG Regio i odnosząc się do różnych instrumentów ESPON na potrzeby oceny oddziaływania terytorialnego. W tym sensie metoda będzie opierać się na istniejących pracach na szczeblu UE. 2. Na podstawie przeprowadzonych badań opracowany zostanie projekt metodologii i zestaw wskaźników, w oparciu o wiedzę fachową partnerów projektu. Prace te będą wspierane przez zaangażowanie praktyków z Euregionu Meuse-Rhine zajmujących się programem INTERREG i współpracą transgraniczną. Ponadto do prac przyczynią się eksperci zewnętrzni z innych programów lub posiadający specjalną wiedzę fachową w zakresie oceny oddziaływania terytorialnego. Projekt metodologii zostanie omówiony i przetestowany. 3. Jako główna część projektu, metodologia będzie stosowana z pomocą praktyków i ekspertów na terytorium Euroregionu Meuse-Rhine poprzez ocenę jakości współpracy transgranicznej i zarządzania transgranicznego. Biorąc pod uwagę doświadczenia z poprzednich projektów, głównymi instrumentami są gromadzenie istniejących danych, tworzenie danych za pomocą kwestionariuszy, wywiady jakościowe i warsztaty eksperckie. Ostateczne wyniki będą pomiarem bazowym i punktem odniesienia dla ustrukturyzowanego cyklu oceny w trakcie programu INTERREG po 2021 r. [1] Zobacz: Ocena oddziaływania terytorialnego na współpracę transgraniczną, analiza ukierunkowana, sprawozdanie podsumowujące. 19/08/2019. https://www.espon.eu/TIA-CBC. (Polish)
4 November 2022
0 references
Hoe goed is de samenwerking tussen overheidsinstanties, bedrijven of burgers in een grensoverschrijdende regio? Hoe kunnen we de kwaliteit van grensoverschrijdende netwerken en entiteiten beschrijven? En tot slot: heeft ons INTERREG-programma positieve effecten op de verschillende aspecten van de kwaliteit van de grensoverschrijdende samenwerking en governance? Zoals blijkt uit een ESPON-studie uit 2019 over territoriale effectbeoordeling van grensoverschrijdende programma’s (met betrokkenheid van ITEM/Maastricht University)[1] is er behoefte aan innovatieve kwalitatieve beoordelingsmethoden om de effecten op de kwaliteit van grensoverschrijdende samenwerking in een bepaald gebied beter te begrijpen. Zoals vermeld in het eindverslag, hebben de casestudy’s van INTERREG (met inbegrip van het programma Nederland-Duitsland) vastgesteld dat betere instrumenten moeten worden ontwikkeld voor gedetailleerde kwalitatieve beoordelingen. Dit betekent dat, om de effecten van INTERREG-programma’s met betrekking tot de kwaliteit van grensoverschrijdende samenwerking beter te kunnen beoordelen, aanvullende kwalitatieve instrumenten, indicatoren en gegevens moeten worden ontwikkeld. Het grensoverschrijdende instituut ITEM beschikt over uitgebreide ervaringen op het gebied van de beoordeling van de effecten op grensoverschrijdende gebieden (d.w.z. jaarlijkse effectbeoordelingen). Item zal een team vormen met verschillende expertise op het gebied van de behoeften in de Euregio Maas Rijn met de Universiteit Hasselt (Faculteit Recht voor de juridische aspecten), de RWTH Aken (Departement Economische Geografie voor de Economische dimensie) en de Euregio Maas-Rijn (oefeners in grensoverschrijdende samenwerking). In de verschillende fasen van het project zullen externe deskundigen, beroepsbeoefenaars uit verschillende sectoren (onderwijs, economie, ruimtelijke ordening, vervoer, enz.) worden uitgenodigd om de eerste ontwerpen te bespreken en deel te nemen aan workshops van deskundigen. Het voorgestelde project is gericht op de ontwikkeling van een proefmethodologie. De veronderstelling is dat de tekortkomingen met betrekking tot kwalitatieve beoordelingen ook kunnen worden gevonden in het kader van het INTERREG-programma EMR. De kwaliteit van grensoverschrijdende samenwerking wordt momenteel niet structureel beoordeeld. De huidige programma-indicatoren zijn in de eerste plaats van kwantitatieve aard en beschrijven geen kwalitatieve elementen van grensoverschrijdende samenwerking tussen overheidsinstanties, ondernemingen of burgers. Ook buiten het kader van INTERREG is er geen structurele beoordeling van de ontwikkeling van de samenwerking en het grensoverschrijdende governancesysteem. Dit is een algemene tekortkoming van veel INTERREG-programma’s en grensoverschrijdende gebieden. Het project zal bijdragen tot een betere beoordeling van de situatie op het grondgebied van het INTERREG-programma Maas-Rijn en zal bovendien een bijdrage leveren als proefproject voor de kwaliteit van grensoverschrijdende samenwerking in het algemeen. Het project zal gericht zijn op de ontwikkeling en toepassing van een methodologie voor een basismeting op het grondgebied van het INTERREG-programma Maas-Rijn aan het einde van de huidige programmeringsperiode. De bedoeling is ook de mogelijkheid te creëren om de methodologie gestructureerd toe te passen tijdens de periode erna. 2021. 1. In een eerste stap zal het bestaande indicatorsysteem van het INTERREG-programma Maas-Rijn worden geanalyseerd om na te gaan in hoeverre zij reeds aspecten van de kwaliteit van de grensoverschrijdende samenwerking meten en waar tekortkomingen worden geconstateerd. In additon zullen andere bestaande indicatoren, beoordelings- of evaluatiesystemen met betrekking tot de kwaliteit van grensoverschrijdende samenwerking worden geanalyseerd. Deze zoektocht naar reeds bestaande praktijken en instrumenten zal worden uitgevoerd in contact met ESPON en de Europese Commissie, DG Regio en verwijzend naar de verschillende ESPON-instrumenten voor territoriale effectbeoordeling. In die zin zal de methodogie voortbouwen op de bestaande werkzaamheden op EU-niveau. 2. Op basis van het onderzoek zal met de expertise van de projectpartners een ontwerpmethodiek en een reeks indicatoren worden ontwikkeld. Deze werkzaamheden zullen worden ondersteund door de betrokkenheid van beroepsbeoefenaars uit de Euregio Maas-Rijn die zich bezighouden met het INTERREG-programma en grensoverschrijdende samenwerking. Daarnaast zullen externe deskundigen van andere programma’s of met speciale expertise op het gebied van territoriale effectbeoordeling bijdragen aan de werkzaamheden. De ontwerpmethodologie zal worden besproken en getest. 3. Als hoofdonderdeel van het project zal de methodologie worden toegepast met behulp van practictioners en deskundigen op het grondgebied van de Euregio Maas-Rijn door de kwaliteit van grensoverschrijdende samenwerking en governance te beoordelen. Gezien de ervaringen met ee... (Dutch)
4 November 2022
0 references
Hoe goed is de samenwerking tussen overheidsinstanties, bedrijven of burgers in een grensoverschrijdende regio? Hoe kunnen we de kwaliteit van grensoverschrijdende netwerken en entiteiten beschrijven? En tot slot: heeft ons INTERREG-programma positieve effecten op de verschillende aspecten van de kwaliteit van de grensoverschrijdende samenwerking en governance? Zoals blijkt uit een ESPON-studie uit 2019 over territoriale effectbeoordeling van grensoverschrijdende programma’s (met betrokkenheid van ITEM/Maastricht University)[1] is er behoefte aan innovatieve kwalitatieve beoordelingsmethoden om de effecten op de kwaliteit van grensoverschrijdende samenwerking in een bepaald gebied beter te begrijpen. Zoals vermeld in het eindverslag, hebben de casestudy’s van INTERREG (met inbegrip van het programma Nederland-Duitsland) vastgesteld dat betere instrumenten moeten worden ontwikkeld voor gedetailleerde kwalitatieve beoordelingen. Dit betekent dat, om de effecten van INTERREG-programma’s met betrekking tot de kwaliteit van grensoverschrijdende samenwerking beter te kunnen beoordelen, aanvullende kwalitatieve instrumenten, indicatoren en gegevens moeten worden ontwikkeld. Het grensoverschrijdende instituut ITEM beschikt over uitgebreide ervaringen op het gebied van de beoordeling van de effecten op grensoverschrijdende gebieden (d.w.z. jaarlijkse effectbeoordelingen). Item zal een team vormen met verschillende expertise op het gebied van de behoeften in de Euregio Maas Rijn met de Universiteit Hasselt (Faculteit Recht voor de juridische aspecten), de RWTH Aken (Departement Economische Geografie voor de Economische dimensie) en de Euregio Maas-Rijn (oefeners in grensoverschrijdende samenwerking). In de verschillende fasen van het project zullen externe deskundigen, beroepsbeoefenaars uit verschillende sectoren (onderwijs, economie, ruimtelijke ordening, vervoer, enz.) worden uitgenodigd om de eerste ontwerpen te bespreken en deel te nemen aan workshops van deskundigen. Het voorgestelde project is gericht op de ontwikkeling van een proefmethodologie. De veronderstelling is dat de tekortkomingen met betrekking tot kwalitatieve beoordelingen ook kunnen worden gevonden in het kader van het INTERREG-programma EMR. De kwaliteit van grensoverschrijdende samenwerking wordt momenteel niet structureel beoordeeld. De huidige programma-indicatoren zijn in de eerste plaats van kwantitatieve aard en beschrijven geen kwalitatieve elementen van grensoverschrijdende samenwerking tussen overheidsinstanties, ondernemingen of burgers. Ook buiten het kader van INTERREG is er geen structurele beoordeling van de ontwikkeling van de samenwerking en het grensoverschrijdende governancesysteem. Dit is een algemene tekortkoming van veel INTERREG-programma’s en grensoverschrijdende gebieden. Het project zal bijdragen tot een betere beoordeling van de situatie op het grondgebied van het INTERREG-programma Maas-Rijn en zal bovendien een bijdrage leveren als proefproject voor de kwaliteit van grensoverschrijdende samenwerking in het algemeen. Het project zal gericht zijn op de ontwikkeling en toepassing van een methodologie voor een basismeting op het grondgebied van het INTERREG-programma Maas-Rijn aan het einde van de huidige programmeringsperiode. De bedoeling is ook de mogelijkheid te creëren om de methodologie gestructureerd toe te passen tijdens de periode erna. 2021. 1. In een eerste stap zal het bestaande indicatorsysteem van het INTERREG-programma Maas-Rijn worden geanalyseerd om na te gaan in hoeverre zij reeds aspecten van de kwaliteit van de grensoverschrijdende samenwerking meten en waar tekortkomingen worden geconstateerd. In additon zullen andere bestaande indicatoren, beoordelings- of evaluatiesystemen met betrekking tot de kwaliteit van grensoverschrijdende samenwerking worden geanalyseerd. Deze zoektocht naar reeds bestaande praktijken en instrumenten zal worden uitgevoerd in contact met ESPON en de Europese Commissie, DG Regio en verwijzend naar de verschillende ESPON-instrumenten voor territoriale effectbeoordeling. In die zin zal de methodogie voortbouwen op de bestaande werkzaamheden op EU-niveau. 2. Op basis van het onderzoek zal met de expertise van de projectpartners een ontwerpmethodiek en een reeks indicatoren worden ontwikkeld. Deze werkzaamheden zullen worden ondersteund door de betrokkenheid van beroepsbeoefenaars uit de Euregio Maas-Rijn die zich bezighouden met het INTERREG-programma en grensoverschrijdende samenwerking. Daarnaast zullen externe deskundigen van andere programma’s of met speciale expertise op het gebied van territoriale effectbeoordeling bijdragen aan de werkzaamheden. De ontwerpmethodologie zal worden besproken en getest. 3. Als hoofdonderdeel van het project zal de methodologie worden toegepast met behulp van practictioners en deskundigen op het grondgebied van de Euregio Maas-Rijn door de kwaliteit van grensoverschrijdende samenwerking en governance te beoordelen. Gezien de ervaringen met ee... (Dutch)
4 November 2022
0 references
Koliko je dobra suradnja tijela javnog sektora, poduzeća ili građana u našoj prekograničnoj regiji? Kako možemo opisati kvalitetu prekograničnih mreža i subjekata? I na kraju: ima li naš program INTERREG pozitivan učinak na različite aspekte kvalitete prekogranične suradnje i upravljanja? Kao što je prikazano u studiji ESPON-a iz 2019. o procjeni teritorijalnog učinka prekograničnih programa (uz sudjelovanje ITEM-a/Sveučilišta u Maastrichtu)[1] postoji potreba za inovativnim metodama kvalitativne procjene kako bi se bolje razumjeli učinci na kvalitetu prekogranične suradnje na određenom području. Kako je navedeno u završnom izvješću, u studijama slučaja INTERREG (uključujući program Nizozemska – Njemačka) utvrđena je potreba za razvojem boljih instrumenata za detaljne kvalitativne procjene. To znači da je, kako bi se bolje procijenili učinci programa INTERREG u pogledu kvalitete prekogranične suradnje, potrebno razviti dodatne kvalitativne instrumente, pokazatelje i podatke. Prekogranični institut ITEM ima sveobuhvatna iskustva u području procjene učinaka na prekogranična područja (tj. godišnje procjene učinka). Stavka će formirati tim s različitim stručnim znanjem o potrebama u Euregiji Meuse Rajna sa Sveučilištem Hasselt (Pravo za pravne aspekte), RWTH Aachen (Odjel za gospodarsku geografiju za gospodarsku dimenziju) i Euregio Meuse-Rhine (pratitelji u prekograničnoj suradnji). U različitim fazama projekta, vanjski stručnjaci, stručnjaci iz različitih sektora (obrazovanje, gospodarstvo, prostorno planiranje, promet itd.) bit će pozvani da preispitaju prve nacrte i pridruže se stručnim radionicama. Cilj predloženog projekta je razvoj pilot metodologije. Pretpostavlja se da se nedostaci u pogledu kvalitativnih procjena mogu pronaći i u okviru programa INTERREG EMR. Kvaliteta prekogranične suradnje trenutačno nije strukturno ocijenjena. Trenutačni pokazatelji programa na prvom su mjestu kvantitativne prirode i ne opisuju kvalitativne elemente prekogranične suradnje javnih subjekata, poduzeća ili građana. Osim toga, izvan okvira INTERREG-a ne postoji strukturna procjena razvoja suradnje i sustava prekograničnog upravljanja. To je opći nedostatak mnogih programa INTERREG i prekograničnih područja. Projektom će se doprinijeti boljoj procjeni stanja na području programa INTERREG Meuse-Rhine, a osim toga, pružit će se i doprinos kao pilot-projekt za kvalitetu prekogranične suradnje općenito. Cilj projekta bit će razvoj i primjena metodologije za osnovno mjerenje na području programa INTERREG Meuse-Rhine na kraju tekućeg programskog razdoblja. Namjera je i stvoriti priliku za strukturiranu primjenu metodologije tijekom razdoblja nakon toga. 2021. 1. U prvom će se koraku analizirati postojeći sustav pokazatelja programa INTERREG Meuse-Rhine kako bi se utvrdilo u kojoj se mjeri već mjere aspekti kvalitete prekogranične suradnje i gdje su utvrđeni nedostaci. Osim toga, analizirat će se drugi postojeći pokazatelji, sustavi procjene ili evaluacije u pogledu kvalitete prekogranične suradnje. Ta potraga za već postojećim praksama i instrumentima provodit će se u kontaktu s ESPON-om i Europskom komisijom, Glavnom upravom REGIO, uz upućivanje na različite instrumente ESPON-a za procjenu teritorijalnog učinka. U tom će se smislu metodogija temeljiti na postojećem radu na razini EU-a. 2. Na temelju istraživanja izradit će se nacrt metodologije i skup pokazatelja uz stručno znanje projektnih partnera. Taj će rad biti podržan uključivanjem stručnjaka iz Euroregije Meuse-Rhine koji se bave programom INTERREG i prekograničnom suradnjom. Osim toga, vanjski stručnjaci iz drugih programa ili s posebnim stručnim znanjem o procjeni teritorijalnog učinka pridonijet će radu. O nacrtu metodologije raspravljat će se i testirati. 3. Kao glavni dio projekta, metodologija će se primjenjivati uz pomoć praktičara i stručnjaka na području Euroregije Meuse-Rhine procjenom kvalitete prekogranične suradnje i upravljanja. S obzirom na iskustva s prethodnim projektima, glavni instrumenti su prikupljanje postojećih podataka, izrada podataka putem upitnika, kvalitativnih intervjua i stručnih radionica. Konačni rezultati bit će osnovno mjerenje i referentna vrijednost za strukturirani ciklus procjene tijekom programa INTERREG nakon 2021. [1] Vidjeti: Procjena teritorijalnog učinka za prekograničnu suradnju, ciljana analiza, objedinjeno izvješće. 19.08.2019. https://www.espon.eu/TIA-CBC. (Croatian)
4 November 2022
0 references
Koliko je dobra suradnja tijela javnog sektora, poduzeća ili građana u našoj prekograničnoj regiji? Kako možemo opisati kvalitetu prekograničnih mreža i subjekata? I na kraju: ima li naš program INTERREG pozitivan učinak na različite aspekte kvalitete prekogranične suradnje i upravljanja? Kao što je prikazano u studiji ESPON-a iz 2019. o procjeni teritorijalnog učinka prekograničnih programa (uz sudjelovanje ITEM-a/Sveučilišta u Maastrichtu)[1] postoji potreba za inovativnim metodama kvalitativne procjene kako bi se bolje razumjeli učinci na kvalitetu prekogranične suradnje na određenom području. Kako je navedeno u završnom izvješću, u studijama slučaja INTERREG (uključujući program Nizozemska – Njemačka) utvrđena je potreba za razvojem boljih instrumenata za detaljne kvalitativne procjene. To znači da je, kako bi se bolje procijenili učinci programa INTERREG u pogledu kvalitete prekogranične suradnje, potrebno razviti dodatne kvalitativne instrumente, pokazatelje i podatke. Prekogranični institut ITEM ima sveobuhvatna iskustva u području procjene učinaka na prekogranična područja (tj. godišnje procjene učinka). Stavka će formirati tim s različitim stručnim znanjem o potrebama u Euregiji Meuse Rajna sa Sveučilištem Hasselt (Pravo za pravne aspekte), RWTH Aachen (Odjel za gospodarsku geografiju za gospodarsku dimenziju) i Euregio Meuse-Rhine (pratitelji u prekograničnoj suradnji). U različitim fazama projekta, vanjski stručnjaci, stručnjaci iz različitih sektora (obrazovanje, gospodarstvo, prostorno planiranje, promet itd.) bit će pozvani da preispitaju prve nacrte i pridruže se stručnim radionicama. Cilj predloženog projekta je razvoj pilot metodologije. Pretpostavlja se da se nedostaci u pogledu kvalitativnih procjena mogu pronaći i u okviru programa INTERREG EMR. Kvaliteta prekogranične suradnje trenutačno nije strukturno ocijenjena. Trenutačni pokazatelji programa na prvom su mjestu kvantitativne prirode i ne opisuju kvalitativne elemente prekogranične suradnje javnih subjekata, poduzeća ili građana. Osim toga, izvan okvira INTERREG-a ne postoji strukturna procjena razvoja suradnje i sustava prekograničnog upravljanja. To je opći nedostatak mnogih programa INTERREG i prekograničnih područja. Projektom će se doprinijeti boljoj procjeni stanja na području programa INTERREG Meuse-Rhine, a osim toga, pružit će se i doprinos kao pilot-projekt za kvalitetu prekogranične suradnje općenito. Cilj projekta bit će razvoj i primjena metodologije za osnovno mjerenje na području programa INTERREG Meuse-Rhine na kraju tekućeg programskog razdoblja. Namjera je i stvoriti priliku za strukturiranu primjenu metodologije tijekom razdoblja nakon toga. 2021. 1. U prvom će se koraku analizirati postojeći sustav pokazatelja programa INTERREG Meuse-Rhine kako bi se utvrdilo u kojoj se mjeri već mjere aspekti kvalitete prekogranične suradnje i gdje su utvrđeni nedostaci. Osim toga, analizirat će se drugi postojeći pokazatelji, sustavi procjene ili evaluacije u pogledu kvalitete prekogranične suradnje. Ta potraga za već postojećim praksama i instrumentima provodit će se u kontaktu s ESPON-om i Europskom komisijom, Glavnom upravom REGIO, uz upućivanje na različite instrumente ESPON-a za procjenu teritorijalnog učinka. U tom će se smislu metodogija temeljiti na postojećem radu na razini EU-a. 2. Na temelju istraživanja izradit će se nacrt metodologije i skup pokazatelja uz stručno znanje projektnih partnera. Taj će rad biti podržan uključivanjem stručnjaka iz Euroregije Meuse-Rhine koji se bave programom INTERREG i prekograničnom suradnjom. Osim toga, vanjski stručnjaci iz drugih programa ili s posebnim stručnim znanjem o procjeni teritorijalnog učinka pridonijet će radu. O nacrtu metodologije raspravljat će se i testirati. 3. Kao glavni dio projekta, metodologija će se primjenjivati uz pomoć praktičara i stručnjaka na području Euroregije Meuse-Rhine procjenom kvalitete prekogranične suradnje i upravljanja. S obzirom na iskustva s prethodnim projektima, glavni instrumenti su prikupljanje postojećih podataka, izrada podataka putem upitnika, kvalitativnih intervjua i stručnih radionica. Konačni rezultati bit će osnovno mjerenje i referentna vrijednost za strukturirani ciklus procjene tijekom programa INTERREG nakon 2021. [1] Vidjeti: Procjena teritorijalnog učinka za prekograničnu suradnju, ciljana analiza, objedinjeno izvješće. 19.08.2019. https://www.espon.eu/TIA-CBC. (Croatian)
4 November 2022
0 references
Ar geras viešojo sektoriaus institucijų, įmonių ar piliečių bendradarbiavimas mūsų pasienio regione? Kaip apibūdinti tarpvalstybinių tinklų ir subjektų kokybę? Ir galiausiai: ar mūsų INTERREG programa turi teigiamą poveikį įvairiems tarpvalstybinio bendradarbiavimo ir valdymo kokybės aspektams? Kaip matyti iš 2019 m. ESPON tyrimo dėl tarpvalstybinių programų teritorinio poveikio vertinimo (dalyvaujant ITEM/Mastrichto universitetui)[1], reikia taikyti naujoviškus kokybinio vertinimo metodus, kad būtų galima geriau suprasti poveikį tarpvalstybinio bendradarbiavimo kokybei konkrečioje teritorijoje. Kaip nurodyta galutinėje ataskaitoje, INTERREG atvejų tyrimuose (įskaitant Nyderlandų ir Vokietijos programą) nustatyta, kad reikia parengti geresnes išsamaus kokybinio vertinimo priemones. Tai reiškia, kad, siekiant geriau įvertinti INTERREG programų poveikį tarpvalstybinio bendradarbiavimo kokybei, reikia parengti papildomas kokybines vertinimo priemones, rodiklius ir duomenis. Tarpvalstybinis institutas ITEM turi išsamios patirties poveikio tarpvalstybinėms teritorijoms vertinimo (t. y. metinių poveikio vertinimų) srityje. Punktas sudarys grupę, turinčią įvairių žinių apie poreikius Euregion Meuse Reine su Hasselt universitetu (Teisės fakultetas dėl teisinių aspektų), RWTH Achenu (Ekonominės geografinės ekonomikos dimensijos departamentas) ir Euregio Meuse-Rhine (tarpvalstybinio bendradarbiavimo praktikai). Įvairiais projekto etapais išorės ekspertai, įvairių sektorių (švietimo, ekonomikos, teritorijų planavimo, transporto ir kt.) specialistai bus pakviesti peržiūrėti pirmuosius projektus ir dalyvauti ekspertų seminaruose. Siūlomu projektu siekiama parengti bandomąją metodiką. Daroma prielaida, kad kokybinių vertinimų trūkumai taip pat gali būti nustatyti pagal INTERREG programą EMR. Tarpvalstybinio bendradarbiavimo kokybė šiuo metu nėra struktūriškai vertinama. Dabartiniai programos rodikliai visų pirma yra kiekybinio pobūdžio ir jais neapibūdinami kokybiniai viešojo sektoriaus subjektų, įmonių ar piliečių tarpvalstybinio bendradarbiavimo elementai. Be INTERREG sistemos, nėra struktūrinio bendradarbiavimo plėtojimo ir tarpvalstybinio valdymo sistemos vertinimo. Tai bendras daugelio INTERREG programų ir tarpvalstybinių teritorijų trūkumas. Projektas padės geriau įvertinti padėtį INTERREG programos „Meuse-Rhine“ teritorijoje ir taip pat prisidės prie bendro tarpvalstybinio bendradarbiavimo kokybės bandomojo projekto. Projektu bus siekiama parengti ir taikyti bazinio vertinimo metodiką INTERREG programos „Meuse-Rhine“ teritorijoje dabartinio programavimo laikotarpio pabaigoje. Taip pat siekiama sukurti galimybę metodologiją taikyti struktūriškai per laikotarpį po to. 2021. 1. Pirmiausia bus išanalizuota esama INTERREG Meuse-Rhine programos rodiklių sistema, siekiant išsiaiškinti, kokiu mastu jomis jau vertinami tarpvalstybinio bendradarbiavimo kokybės aspektai ir kaip nustatomi trūkumai. Be to, bus analizuojamos kitos esamos tarpvalstybinio bendradarbiavimo kokybės rodiklių, vertinimo ar vertinimo sistemos. Ši jau esamos praktikos ir priemonių paieška bus atliekama bendradarbiaujant su ESPON ir Europos Komisija, Regioninės ir miestų politikos generaliniu direktoratu ir atsižvelgiant į įvairias ESPON teritorinio poveikio vertinimo priemones. Šiuo požiūriu metodologija bus grindžiama esamu darbu ES lygmeniu. 2. Remiantis tyrimu, bus parengtas metodologijos projektas ir rodiklių rinkinys, atsižvelgiant į projekto partnerių patirtį. Šis darbas bus remiamas įtraukiant Euregiono Meuse-Rhine specialistus, susijusius su INTERREG programa ir tarpvalstybiniu bendradarbiavimu. Be to, prie darbo prisidės išorės ekspertai iš kitų programų arba ekspertai, turintys specialių žinių teritorinio poveikio vertinimo srityje. Metodikos projektas bus aptartas ir išbandytas. 3. Kaip pagrindinė projekto dalis, metodika bus taikoma padedant praktikuojantiems specialistams ir ekspertams euroregiono Meuse-Rhine teritorijoje, vertinant tarpvalstybinio bendradarbiavimo ir valdymo kokybę. Atsižvelgiant į patirtį, įgytą įgyvendinant ankstesnius projektus, pagrindinės priemonės yra turimų duomenų rinkimas, duomenų rengimas naudojant klausimynus, kokybiniai pokalbiai ir ekspertų seminarai. Galutiniai rezultatai bus pradinis matavimas ir struktūrinio vertinimo ciklo kriterijus per INTERREG programą po 2021 m. [1] Žr.: Tarpvalstybinio bendradarbiavimo teritorinio poveikio vertinimas, tikslinė analizė, apibendrinamoji ataskaita. 2019 m. rugpjūčio 19 d. https://www.espon.eu/TIA-CBC. (Lithuanian)
4 November 2022
0 references
Ar geras viešojo sektoriaus institucijų, įmonių ar piliečių bendradarbiavimas mūsų pasienio regione? Kaip apibūdinti tarpvalstybinių tinklų ir subjektų kokybę? Ir galiausiai: ar mūsų INTERREG programa turi teigiamą poveikį įvairiems tarpvalstybinio bendradarbiavimo ir valdymo kokybės aspektams? Kaip matyti iš 2019 m. ESPON tyrimo dėl tarpvalstybinių programų teritorinio poveikio vertinimo (dalyvaujant ITEM/Mastrichto universitetui)[1], reikia taikyti naujoviškus kokybinio vertinimo metodus, kad būtų galima geriau suprasti poveikį tarpvalstybinio bendradarbiavimo kokybei konkrečioje teritorijoje. Kaip nurodyta galutinėje ataskaitoje, INTERREG atvejų tyrimuose (įskaitant Nyderlandų ir Vokietijos programą) nustatyta, kad reikia parengti geresnes išsamaus kokybinio vertinimo priemones. Tai reiškia, kad, siekiant geriau įvertinti INTERREG programų poveikį tarpvalstybinio bendradarbiavimo kokybei, reikia parengti papildomas kokybines vertinimo priemones, rodiklius ir duomenis. Tarpvalstybinis institutas ITEM turi išsamios patirties poveikio tarpvalstybinėms teritorijoms vertinimo (t. y. metinių poveikio vertinimų) srityje. Punktas sudarys grupę, turinčią įvairių žinių apie poreikius Euregion Meuse Reine su Hasselt universitetu (Teisės fakultetas dėl teisinių aspektų), RWTH Achenu (Ekonominės geografinės ekonomikos dimensijos departamentas) ir Euregio Meuse-Rhine (tarpvalstybinio bendradarbiavimo praktikai). Įvairiais projekto etapais išorės ekspertai, įvairių sektorių (švietimo, ekonomikos, teritorijų planavimo, transporto ir kt.) specialistai bus pakviesti peržiūrėti pirmuosius projektus ir dalyvauti ekspertų seminaruose. Siūlomu projektu siekiama parengti bandomąją metodiką. Daroma prielaida, kad kokybinių vertinimų trūkumai taip pat gali būti nustatyti pagal INTERREG programą EMR. Tarpvalstybinio bendradarbiavimo kokybė šiuo metu nėra struktūriškai vertinama. Dabartiniai programos rodikliai visų pirma yra kiekybinio pobūdžio ir jais neapibūdinami kokybiniai viešojo sektoriaus subjektų, įmonių ar piliečių tarpvalstybinio bendradarbiavimo elementai. Be INTERREG sistemos, nėra struktūrinio bendradarbiavimo plėtojimo ir tarpvalstybinio valdymo sistemos vertinimo. Tai bendras daugelio INTERREG programų ir tarpvalstybinių teritorijų trūkumas. Projektas padės geriau įvertinti padėtį INTERREG programos „Meuse-Rhine“ teritorijoje ir taip pat prisidės prie bendro tarpvalstybinio bendradarbiavimo kokybės bandomojo projekto. Projektu bus siekiama parengti ir taikyti bazinio vertinimo metodiką INTERREG programos „Meuse-Rhine“ teritorijoje dabartinio programavimo laikotarpio pabaigoje. Taip pat siekiama sukurti galimybę metodologiją taikyti struktūriškai per laikotarpį po to. 2021. 1. Pirmiausia bus išanalizuota esama INTERREG Meuse-Rhine programos rodiklių sistema, siekiant išsiaiškinti, kokiu mastu jomis jau vertinami tarpvalstybinio bendradarbiavimo kokybės aspektai ir kaip nustatomi trūkumai. Be to, bus analizuojamos kitos esamos tarpvalstybinio bendradarbiavimo kokybės rodiklių, vertinimo ar vertinimo sistemos. Ši jau esamos praktikos ir priemonių paieška bus atliekama bendradarbiaujant su ESPON ir Europos Komisija, Regioninės ir miestų politikos generaliniu direktoratu ir atsižvelgiant į įvairias ESPON teritorinio poveikio vertinimo priemones. Šiuo požiūriu metodologija bus grindžiama esamu darbu ES lygmeniu. 2. Remiantis tyrimu, bus parengtas metodologijos projektas ir rodiklių rinkinys, atsižvelgiant į projekto partnerių patirtį. Šis darbas bus remiamas įtraukiant Euregiono Meuse-Rhine specialistus, susijusius su INTERREG programa ir tarpvalstybiniu bendradarbiavimu. Be to, prie darbo prisidės išorės ekspertai iš kitų programų arba ekspertai, turintys specialių žinių teritorinio poveikio vertinimo srityje. Metodikos projektas bus aptartas ir išbandytas. 3. Kaip pagrindinė projekto dalis, metodika bus taikoma padedant praktikuojantiems specialistams ir ekspertams euroregiono Meuse-Rhine teritorijoje, vertinant tarpvalstybinio bendradarbiavimo ir valdymo kokybę. Atsižvelgiant į patirtį, įgytą įgyvendinant ankstesnius projektus, pagrindinės priemonės yra turimų duomenų rinkimas, duomenų rengimas naudojant klausimynus, kokybiniai pokalbiai ir ekspertų seminarai. Galutiniai rezultatai bus pradinis matavimas ir struktūrinio vertinimo ciklo kriterijus per INTERREG programą po 2021 m. [1] Žr.: Tarpvalstybinio bendradarbiavimo teritorinio poveikio vertinimas, tikslinė analizė, apibendrinamoji ataskaita. 2019 m. rugpjūčio 19 d. https://www.espon.eu/TIA-CBC. (Lithuanian)
4 November 2022
0 references
Quanto è valida la cooperazione tra enti pubblici, imprese o cittadini nella nostra regione transfrontaliera? Come descrivere la qualità delle reti e delle entità transfrontaliere? E infine: il nostro programma INTERREG ha effetti positivi sui diversi aspetti della qualità della cooperazione e della governance transfrontaliera? Come dimostrato in uno studio ESPON del 2019 sulla valutazione dell'impatto territoriale dei programmi transfrontalieri (con il coinvolgimento dell'Università ITEM/Maastricht)[1] è necessario adottare metodi di valutazione qualitativa innovativi per comprendere meglio gli effetti sulla qualità della cooperazione transfrontaliera in un determinato territorio. Come indicato nella relazione finale, gli studi di casi INTERREG (compreso il programma Paesi Bassi-Germania) hanno individuato la necessità di sviluppare strumenti migliori per valutazioni qualitative dettagliate. Ciò significa che, al fine di valutare meglio gli effetti dei programmi INTERREG per quanto riguarda la qualità della cooperazione transfrontaliera, occorre sviluppare ulteriori strumenti qualitativi di asessement, indicatori e dati. L'istituto transfrontaliero ITEM ha esperienze esaurienti nel campo della valutazione degli impatti sui territori transfrontalieri (vale a dire valutazioni d'impatto annuali). L'articolo costituirà un'equipe con competenze diverse sulle esigenze nell'Euregion Mouse Rhine con l'Università Hasselt (Facoltà di diritto per gli aspetti giuridici), il RWTH Aachen (Dipartimento di geografia economica per la dimensione economica) e l'Euregio Mouse-Rhine (professionisti nella cooperazione transfrontaliera). Nelle diverse fasi del progetto, esperti esterni, professionisti di diversi settori (istruzione, economia, pianificazione territoriale, trasporti, ecc.) saranno invitati a rivedere le prime bozze e a partecipare a workshop di esperti. Il progetto proposto mira allo sviluppo di una metodologia pilota. L'ipotesi è che le carenze relative alle valutazioni qualitative possano essere riscontrate anche nel quadro del programma INTERREG EMR. Attualmente la qualità della cooperazione transfrontaliera non è strutturalmente valutata. Gli attuali indicatori del programma sono in primo luogo di natura quantitativa e non descrivono elementi qualitativi della cooperazione transfrontaliera di enti pubblici, imprese o cittadini. Anche al di fuori del quadro di INTERREG, non vi è alcuna valutazione strutturale dello sviluppo della cooperazione e del sistema di governance transfrontaliera. Si tratta di una carenza generale di molti programmi INTERREG e di territori transfrontalieri. Il progetto contribuirà a una migliore valutazione della situazione nel territorio del programma INTERREG Mosa-Renania e fornirà inoltre un contributo come progetto pilota per la qualità della cooperazione transfrontaliera in generale. Il progetto mira a sviluppare e applicare una metodologia per una misurazione di base nel territorio del programma INTERREG Mosa-Rhine alla fine dell'attuale periodo di programmazione. L'intenzione è anche quella di creare l'opportunità di applicare la metodologia in modo strutturato durante il periodo successivo. 2021. 1. In una prima fase, l'attuale sistema di indicatori del programma INTERREG Mosa-Renania sarà analizzato per scoprire in che misura misurano già gli aspetti della qualità della cooperazione transfrontaliera e dove sono rilevate carenze. Additon, saranno analizzati altri indicatori, sistemi di valutazione o di valutazione esistenti per quanto riguarda la qualità della cooperazione transfrontaliera. La ricerca di pratiche e strumenti già esistenti sarà effettuata in contatto con ESPON e la Commissione europea, DG Regio e facendo riferimento ai diversi strumenti ESPON per la valutazione dell'impatto territoriale. In questo senso, la metodologia si baserà sui lavori esistenti a livello dell'UE. 2. Sulla base della ricerca, un progetto di metodologia e un insieme di indicatori saranno sviluppati con le competenze dei partner del progetto. Questo lavoro sarà sostenuto dal coinvolgimento degli operatori della Euregion Mouse-Rhine che si occupano del programma INTERREG e della cooperazione transfrontaliera. Inoltre, esperti esterni di altri programmi o con competenze speciali in materia di valutazione d'impatto territoriale contribuiranno al lavoro. Il progetto di metodologia sarà discusso e testato. 3. Come parte principale del progetto, la metodologia sarà applicata con l'aiuto di praticanti ed esperti sul territorio dell'Euroregione Mosa-Renania valutando la qualità della cooperazione e della governance transfrontaliere. Date le esperienze con i progetti precedenti, i principali strumenti sono la raccolta di dati esistenti, la produzione di dati tramite questionari, interviste qualitative e workshop di esperti. I risultati finali saranno la misurazione di base e il parametro di riferimento per un ciclo di valutazione strutturato durante il programma INTERREG post 2021. [1] Vedi: Valutazio... (Italian)
4 November 2022
0 references
Quanto è valida la cooperazione tra enti pubblici, imprese o cittadini nella nostra regione transfrontaliera? Come descrivere la qualità delle reti e delle entità transfrontaliere? E infine: il nostro programma INTERREG ha effetti positivi sui diversi aspetti della qualità della cooperazione e della governance transfrontaliera? Come dimostrato in uno studio ESPON del 2019 sulla valutazione dell'impatto territoriale dei programmi transfrontalieri (con il coinvolgimento dell'Università ITEM/Maastricht)[1] è necessario adottare metodi di valutazione qualitativa innovativi per comprendere meglio gli effetti sulla qualità della cooperazione transfrontaliera in un determinato territorio. Come indicato nella relazione finale, gli studi di casi INTERREG (compreso il programma Paesi Bassi-Germania) hanno individuato la necessità di sviluppare strumenti migliori per valutazioni qualitative dettagliate. Ciò significa che, al fine di valutare meglio gli effetti dei programmi INTERREG per quanto riguarda la qualità della cooperazione transfrontaliera, occorre sviluppare ulteriori strumenti qualitativi di asessement, indicatori e dati. L'istituto transfrontaliero ITEM ha esperienze esaurienti nel campo della valutazione degli impatti sui territori transfrontalieri (vale a dire valutazioni d'impatto annuali). L'articolo costituirà un'equipe con competenze diverse sulle esigenze nell'Euregion Mouse Rhine con l'Università Hasselt (Facoltà di diritto per gli aspetti giuridici), il RWTH Aachen (Dipartimento di geografia economica per la dimensione economica) e l'Euregio Mouse-Rhine (professionisti nella cooperazione transfrontaliera). Nelle diverse fasi del progetto, esperti esterni, professionisti di diversi settori (istruzione, economia, pianificazione territoriale, trasporti, ecc.) saranno invitati a rivedere le prime bozze e a partecipare a workshop di esperti. Il progetto proposto mira allo sviluppo di una metodologia pilota. L'ipotesi è che le carenze relative alle valutazioni qualitative possano essere riscontrate anche nel quadro del programma INTERREG EMR. Attualmente la qualità della cooperazione transfrontaliera non è strutturalmente valutata. Gli attuali indicatori del programma sono in primo luogo di natura quantitativa e non descrivono elementi qualitativi della cooperazione transfrontaliera di enti pubblici, imprese o cittadini. Anche al di fuori del quadro di INTERREG, non vi è alcuna valutazione strutturale dello sviluppo della cooperazione e del sistema di governance transfrontaliera. Si tratta di una carenza generale di molti programmi INTERREG e di territori transfrontalieri. Il progetto contribuirà a una migliore valutazione della situazione nel territorio del programma INTERREG Mosa-Renania e fornirà inoltre un contributo come progetto pilota per la qualità della cooperazione transfrontaliera in generale. Il progetto mira a sviluppare e applicare una metodologia per una misurazione di base nel territorio del programma INTERREG Mosa-Rhine alla fine dell'attuale periodo di programmazione. L'intenzione è anche quella di creare l'opportunità di applicare la metodologia in modo strutturato durante il periodo successivo. 2021. 1. In una prima fase, l'attuale sistema di indicatori del programma INTERREG Mosa-Renania sarà analizzato per scoprire in che misura misurano già gli aspetti della qualità della cooperazione transfrontaliera e dove sono rilevate carenze. Additon, saranno analizzati altri indicatori, sistemi di valutazione o di valutazione esistenti per quanto riguarda la qualità della cooperazione transfrontaliera. La ricerca di pratiche e strumenti già esistenti sarà effettuata in contatto con ESPON e la Commissione europea, DG Regio e facendo riferimento ai diversi strumenti ESPON per la valutazione dell'impatto territoriale. In questo senso, la metodologia si baserà sui lavori esistenti a livello dell'UE. 2. Sulla base della ricerca, un progetto di metodologia e un insieme di indicatori saranno sviluppati con le competenze dei partner del progetto. Questo lavoro sarà sostenuto dal coinvolgimento degli operatori della Euregion Mouse-Rhine che si occupano del programma INTERREG e della cooperazione transfrontaliera. Inoltre, esperti esterni di altri programmi o con competenze speciali in materia di valutazione d'impatto territoriale contribuiranno al lavoro. Il progetto di metodologia sarà discusso e testato. 3. Come parte principale del progetto, la metodologia sarà applicata con l'aiuto di praticanti ed esperti sul territorio dell'Euroregione Mosa-Renania valutando la qualità della cooperazione e della governance transfrontaliere. Date le esperienze con i progetti precedenti, i principali strumenti sono la raccolta di dati esistenti, la produzione di dati tramite questionari, interviste qualitative e workshop di esperti. I risultati finali saranno la misurazione di base e il parametro di riferimento per un ciclo di valutazione strutturato durante il programma INTERREG post 2021. [1] Vedi: Valutazio... (Italian)
4 November 2022
0 references
Aká dobrá je spolupráca subjektov verejného sektora, spoločností alebo občanov v našom cezhraničnom regióne? Ako môžeme opísať kvalitu cezhraničných sietí a subjektov? A na záver: má náš program INTERREG pozitívny vplyv na rôzne aspekty kvality cezhraničnej spolupráce a riadenia? Ako vyplýva zo štúdie ESPON z roku 2019 o posudzovaní územného vplyvu cezhraničných programov (so zapojením ITEM/Maastricht University)[1], sú potrebné inovačné kvalitatívne metódy hodnotenia, aby sa lepšie pochopili účinky na kvalitu cezhraničnej spolupráce na danom území. Ako sa uvádza v záverečnej správe, v prípadových štúdiách INTERREG (vrátane programu Holandsko – Nemecko) sa určila potreba vypracovať lepšie nástroje na podrobné kvalitatívne hodnotenia. To znamená, že v záujme lepšieho posúdenia účinkov programov INTERREG, pokiaľ ide o kvalitu cezhraničnej spolupráce, je potrebné vypracovať dodatočné nástroje, ukazovatele a údaje týkajúce sa kvality kvality. Cezhraničný inštitút ITEM má komplexné skúsenosti v oblasti posudzovania vplyvov na cezhraničné územia (t. j. ročné posúdenia vplyvu). Položka bude tvoriť tím s rôznymi odbornými znalosťami o potrebách v Euregióne Meuse Rýn s Hasselt University (Právna fakulta pre právne aspekty), RWTH Aachen (odbor ekonomickej geografie pre hospodársky rozmer) a Euregio Meuse-Rhine (praktik v cezhraničnej spolupráci). V rôznych fázach projektu sa externí experti, odborníci z rôznych odvetví (vzdelávanie, hospodárstvo, priestorové plánovanie, doprava atď.) vyzvú, aby preskúmali prvé návrhy a zapojili sa do odborných seminárov. Cieľom navrhovaného projektu je vypracovanie pilotnej metodiky. Predpokladá sa, že nedostatky v kvalitatívnych hodnoteniach možno nájsť aj v rámci programu INTERREG EMR. Kvalita cezhraničnej spolupráce v súčasnosti nie je štrukturálne hodnotená. Súčasné programové ukazovatele majú v prvom rade kvantitatívny charakter a neopisujú kvalitatívne prvky cezhraničnej spolupráce verejných subjektov, spoločností alebo občanov. Okrem rámca INTERREG neexistuje štrukturálne hodnotenie rozvoja spolupráce a systému cezhraničného riadenia. Ide o všeobecný nedostatok mnohých programov INTERREG a cezhraničných území. Projekt prispeje k lepšiemu posúdeniu situácie na území programu INTERREG Meuse-Rhine a okrem toho prispeje aj ako pilotný projekt kvality cezhraničnej spolupráce vo všeobecnosti. Cieľom projektu bude vývoj a uplatňovanie metodiky základného merania na území programu INTERREG Meuse-Rhine na konci súčasného programového obdobia. Zámerom je tiež vytvoriť príležitosť uplatňovať metodiku štruktúrovaným spôsobom počas nasledujúceho obdobia. 2021. 1. V prvom kroku sa bude analyzovať existujúci systém ukazovateľov programu INTERREG Meuse-Rhine s cieľom zistiť, do akej miery už merajú aspekty kvality cezhraničnej spolupráce a kde sa zistia nedostatky. V dodatku sa budú analyzovať ďalšie existujúce systémy ukazovateľov, hodnotenia alebo hodnotenia, pokiaľ ide o kvalitu cezhraničnej spolupráce. Toto hľadanie už existujúcich postupov a nástrojov sa uskutoční v kontakte s ESPON a Európskou komisiou, GR Regio a odkazom na rôzne nástroje ESPON na posudzovanie územného vplyvu. V tomto zmysle bude metodika vychádzať z existujúcej práce na úrovni EÚ. 2. Na základe výskumu sa vypracuje návrh metodiky a súbor ukazovateľov s odbornými znalosťami partnerov projektu. Túto prácu podporí zapojenie odborníkov z regiónu Euregion Meuse-Rhine, ktorí sa zaoberajú programom INTERREG a cezhraničnou spoluprácou. K práci budú okrem toho prispievať externí experti z iných programov alebo s osobitnými odbornými znalosťami v oblasti posudzovania územného vplyvu. Návrh metodiky sa prerokuje a otestuje. 3. Ako hlavná časť projektu sa metodika bude uplatňovať s pomocou praktizujúcich a odborníkov na území euroregiónu Meuse-Rýn, a to posúdením kvality cezhraničnej spolupráce a riadenia. Vzhľadom na skúsenosti s predchádzajúcimi projektmi sú hlavnými nástrojmi zber existujúcich údajov, tvorba údajov prostredníctvom dotazníkov, kvalitatívne rozhovory a odborné semináre. Konečnými výsledkami budú základné meranie a referenčná hodnota pre štruktúrovaný cyklus posudzovania počas programu INTERREG po roku 2021. [1] Pozri: Posúdenie územného vplyvu cezhraničnej spolupráce, cielená analýza, súhrnná správa. 19/08/2019. https://www.espon.eu/TIA-CBC. (Slovak)
4 November 2022
0 references
Aká dobrá je spolupráca subjektov verejného sektora, spoločností alebo občanov v našom cezhraničnom regióne? Ako môžeme opísať kvalitu cezhraničných sietí a subjektov? A na záver: má náš program INTERREG pozitívny vplyv na rôzne aspekty kvality cezhraničnej spolupráce a riadenia? Ako vyplýva zo štúdie ESPON z roku 2019 o posudzovaní územného vplyvu cezhraničných programov (so zapojením ITEM/Maastricht University)[1], sú potrebné inovačné kvalitatívne metódy hodnotenia, aby sa lepšie pochopili účinky na kvalitu cezhraničnej spolupráce na danom území. Ako sa uvádza v záverečnej správe, v prípadových štúdiách INTERREG (vrátane programu Holandsko – Nemecko) sa určila potreba vypracovať lepšie nástroje na podrobné kvalitatívne hodnotenia. To znamená, že v záujme lepšieho posúdenia účinkov programov INTERREG, pokiaľ ide o kvalitu cezhraničnej spolupráce, je potrebné vypracovať dodatočné nástroje, ukazovatele a údaje týkajúce sa kvality kvality. Cezhraničný inštitút ITEM má komplexné skúsenosti v oblasti posudzovania vplyvov na cezhraničné územia (t. j. ročné posúdenia vplyvu). Položka bude tvoriť tím s rôznymi odbornými znalosťami o potrebách v Euregióne Meuse Rýn s Hasselt University (Právna fakulta pre právne aspekty), RWTH Aachen (odbor ekonomickej geografie pre hospodársky rozmer) a Euregio Meuse-Rhine (praktik v cezhraničnej spolupráci). V rôznych fázach projektu sa externí experti, odborníci z rôznych odvetví (vzdelávanie, hospodárstvo, priestorové plánovanie, doprava atď.) vyzvú, aby preskúmali prvé návrhy a zapojili sa do odborných seminárov. Cieľom navrhovaného projektu je vypracovanie pilotnej metodiky. Predpokladá sa, že nedostatky v kvalitatívnych hodnoteniach možno nájsť aj v rámci programu INTERREG EMR. Kvalita cezhraničnej spolupráce v súčasnosti nie je štrukturálne hodnotená. Súčasné programové ukazovatele majú v prvom rade kvantitatívny charakter a neopisujú kvalitatívne prvky cezhraničnej spolupráce verejných subjektov, spoločností alebo občanov. Okrem rámca INTERREG neexistuje štrukturálne hodnotenie rozvoja spolupráce a systému cezhraničného riadenia. Ide o všeobecný nedostatok mnohých programov INTERREG a cezhraničných území. Projekt prispeje k lepšiemu posúdeniu situácie na území programu INTERREG Meuse-Rhine a okrem toho prispeje aj ako pilotný projekt kvality cezhraničnej spolupráce vo všeobecnosti. Cieľom projektu bude vývoj a uplatňovanie metodiky základného merania na území programu INTERREG Meuse-Rhine na konci súčasného programového obdobia. Zámerom je tiež vytvoriť príležitosť uplatňovať metodiku štruktúrovaným spôsobom počas nasledujúceho obdobia. 2021. 1. V prvom kroku sa bude analyzovať existujúci systém ukazovateľov programu INTERREG Meuse-Rhine s cieľom zistiť, do akej miery už merajú aspekty kvality cezhraničnej spolupráce a kde sa zistia nedostatky. V dodatku sa budú analyzovať ďalšie existujúce systémy ukazovateľov, hodnotenia alebo hodnotenia, pokiaľ ide o kvalitu cezhraničnej spolupráce. Toto hľadanie už existujúcich postupov a nástrojov sa uskutoční v kontakte s ESPON a Európskou komisiou, GR Regio a odkazom na rôzne nástroje ESPON na posudzovanie územného vplyvu. V tomto zmysle bude metodika vychádzať z existujúcej práce na úrovni EÚ. 2. Na základe výskumu sa vypracuje návrh metodiky a súbor ukazovateľov s odbornými znalosťami partnerov projektu. Túto prácu podporí zapojenie odborníkov z regiónu Euregion Meuse-Rhine, ktorí sa zaoberajú programom INTERREG a cezhraničnou spoluprácou. K práci budú okrem toho prispievať externí experti z iných programov alebo s osobitnými odbornými znalosťami v oblasti posudzovania územného vplyvu. Návrh metodiky sa prerokuje a otestuje. 3. Ako hlavná časť projektu sa metodika bude uplatňovať s pomocou praktizujúcich a odborníkov na území euroregiónu Meuse-Rýn, a to posúdením kvality cezhraničnej spolupráce a riadenia. Vzhľadom na skúsenosti s predchádzajúcimi projektmi sú hlavnými nástrojmi zber existujúcich údajov, tvorba údajov prostredníctvom dotazníkov, kvalitatívne rozhovory a odborné semináre. Konečnými výsledkami budú základné meranie a referenčná hodnota pre štruktúrovaný cyklus posudzovania počas programu INTERREG po roku 2021. [1] Pozri: Posúdenie územného vplyvu cezhraničnej spolupráce, cielená analýza, súhrnná správa. 19/08/2019. https://www.espon.eu/TIA-CBC. (Slovak)
4 November 2022
0 references
Cât de bună este cooperarea organismelor din sectorul public, a întreprinderilor sau a cetățenilor într-o regiune transfrontalieră? Cum putem descrie calitatea rețelelor și entităților transfrontaliere? Și în cele din urmă: programul INTERREG are efecte pozitive asupra diferitelor aspecte ale calității cooperării și guvernanței transfrontaliere? După cum se arată într-un studiu ESPON din 2019 privind evaluarea impactului teritorial al programelor transfrontaliere (cu implicarea ITEM/Maastricht University)[1], este nevoie de metode de evaluare calitativă inovatoare pentru a înțelege mai bine efectele asupra calității cooperării transfrontaliere într-un anumit teritoriu. Astfel cum se menționează în raportul final, studiile de caz INTERREG (inclusiv programul Țările de Jos-Germania) au identificat necesitatea de a elabora instrumente mai bune pentru evaluări calitative detaliate. Aceasta înseamnă că, pentru a evalua mai bine efectele programelor INTERREG în ceea ce privește calitatea cooperării transfrontaliere, trebuie elaborate instrumente, indicatori și date calitative suplimentare. Institutul transfrontalier ITEM are experiențe cuprinzătoare în domeniul evaluării impactului asupra teritoriilor transfrontaliere (și anume, evaluări anuale ale impactului). Elementul va forma o echipă cu expertiză diferită în ceea ce privește nevoile din Euregion Meuse Rin cu Universitatea Hasselt (Facultatea de Drept pentru aspectele juridice), RWTH Aachen (Departamentul de Geografie Economică pentru dimensiunea economică) și Euregio Meuse-Rhine (practicieni în domeniul cooperării transfrontaliere). În diferitele etape ale proiectului, experții externi, practicienii din diferite sectoare (educație, economie, amenajarea teritoriului, transporturi etc.) vor fi invitați să revizuiască primele proiecte și să se alăture atelierelor experților. Proiectul propus vizează elaborarea unei metodologii-pilot. Se presupune că deficiențele în ceea ce privește evaluările calitative pot fi, de asemenea, identificate în cadrul programului INTERREG EMR. În prezent, calitatea cooperării transfrontaliere nu este evaluată din punct de vedere structural. Indicatorii actuali ai programului sunt în primul rând de natură cantitativă și nu descriu elemente calitative ale cooperării transfrontaliere a entităților publice, a întreprinderilor sau a cetățenilor. De asemenea, în afara cadrului INTERREG, nu există o evaluare structurală a dezvoltării cooperării și a sistemului de guvernanță transfrontalieră. Aceasta este o deficiență generală a multor programe INTERREG și teritorii transfrontaliere. Proiectul va contribui la o mai bună evaluare a situației pe teritoriul programului INTERREG Meuse-Rhine și, în plus, va oferi, de asemenea, o contribuție ca pilot pentru calitatea cooperării transfrontaliere în general. Proiectul va urmări elaborarea și aplicarea unei metodologii de măsurare de referință pe teritoriul programului INTERREG Meuse-Rhine la sfârșitul actualei perioade de programare. Intenția este, de asemenea, de a crea posibilitatea de a aplica metodologia într-un mod structurat în perioada următoare. 2021. 1. Într-o primă etapă, sistemul de indicatori existent al programului INTERREG Meuse-Rhine va fi analizat pentru a afla în ce măsură acestea măsoară deja aspecte legate de calitatea cooperării transfrontaliere și unde sunt detectate deficiențe. În additon, vor fi analizate alte sisteme de indicatori, de evaluare sau de evaluare existente în ceea ce privește calitatea cooperării transfrontaliere. Această căutare a practicilor și instrumentelor deja existente se va face în contact cu ESPON și Comisia Europeană, DG Regio, făcând trimitere la diferitele instrumente ESPON pentru evaluarea impactului teritorial. În acest sens, metoda se va baza pe activitatea existentă la nivelul UE. 2. Pe baza cercetării, se va elabora un proiect de metodologie și un set de indicatori cu expertiza partenerilor de proiect. Această activitate va fi sprijinită de implicarea practicienilor din regiunea Euregion Meuse-Rhine care se ocupă de programul INTERREG și de cooperarea transfrontalieră. În plus, la această activitate vor contribui experți externi din alte programe sau cu expertiză specială în ceea ce privește evaluarea impactului teritorial. Proiectul de metodologie va fi discutat și testat. 3. Ca parte principală a proiectului, metodologia va fi aplicată cu ajutorul practicanților și experților de pe teritoriul Euroregiunii Meuse-Rhine prin evaluarea calității cooperării transfrontaliere și a guvernanței. Având în vedere experiențele cu proiectele anterioare, principalele instrumente sunt colectarea datelor existente, producerea de date prin chestionare, interviuri calitative și ateliere de experți. Rezultatele finale vor fi măsurarea de referință și criteriul de referință pentru un ciclu de evaluare structurat în timpul programului INTERREG post 2021. [1] A se vedea: Evaluarea impactului teritorial pentru cooperarea transfrontalieră, analiza țintită, raport ... (Romanian)
4 November 2022
0 references
Cât de bună este cooperarea organismelor din sectorul public, a întreprinderilor sau a cetățenilor într-o regiune transfrontalieră? Cum putem descrie calitatea rețelelor și entităților transfrontaliere? Și în cele din urmă: programul INTERREG are efecte pozitive asupra diferitelor aspecte ale calității cooperării și guvernanței transfrontaliere? După cum se arată într-un studiu ESPON din 2019 privind evaluarea impactului teritorial al programelor transfrontaliere (cu implicarea ITEM/Maastricht University)[1], este nevoie de metode de evaluare calitativă inovatoare pentru a înțelege mai bine efectele asupra calității cooperării transfrontaliere într-un anumit teritoriu. Astfel cum se menționează în raportul final, studiile de caz INTERREG (inclusiv programul Țările de Jos-Germania) au identificat necesitatea de a elabora instrumente mai bune pentru evaluări calitative detaliate. Aceasta înseamnă că, pentru a evalua mai bine efectele programelor INTERREG în ceea ce privește calitatea cooperării transfrontaliere, trebuie elaborate instrumente, indicatori și date calitative suplimentare. Institutul transfrontalier ITEM are experiențe cuprinzătoare în domeniul evaluării impactului asupra teritoriilor transfrontaliere (și anume, evaluări anuale ale impactului). Elementul va forma o echipă cu expertiză diferită în ceea ce privește nevoile din Euregion Meuse Rin cu Universitatea Hasselt (Facultatea de Drept pentru aspectele juridice), RWTH Aachen (Departamentul de Geografie Economică pentru dimensiunea economică) și Euregio Meuse-Rhine (practicieni în domeniul cooperării transfrontaliere). În diferitele etape ale proiectului, experții externi, practicienii din diferite sectoare (educație, economie, amenajarea teritoriului, transporturi etc.) vor fi invitați să revizuiască primele proiecte și să se alăture atelierelor experților. Proiectul propus vizează elaborarea unei metodologii-pilot. Se presupune că deficiențele în ceea ce privește evaluările calitative pot fi, de asemenea, identificate în cadrul programului INTERREG EMR. În prezent, calitatea cooperării transfrontaliere nu este evaluată din punct de vedere structural. Indicatorii actuali ai programului sunt în primul rând de natură cantitativă și nu descriu elemente calitative ale cooperării transfrontaliere a entităților publice, a întreprinderilor sau a cetățenilor. De asemenea, în afara cadrului INTERREG, nu există o evaluare structurală a dezvoltării cooperării și a sistemului de guvernanță transfrontalieră. Aceasta este o deficiență generală a multor programe INTERREG și teritorii transfrontaliere. Proiectul va contribui la o mai bună evaluare a situației pe teritoriul programului INTERREG Meuse-Rhine și, în plus, va oferi, de asemenea, o contribuție ca pilot pentru calitatea cooperării transfrontaliere în general. Proiectul va urmări elaborarea și aplicarea unei metodologii de măsurare de referință pe teritoriul programului INTERREG Meuse-Rhine la sfârșitul actualei perioade de programare. Intenția este, de asemenea, de a crea posibilitatea de a aplica metodologia într-un mod structurat în perioada următoare. 2021. 1. Într-o primă etapă, sistemul de indicatori existent al programului INTERREG Meuse-Rhine va fi analizat pentru a afla în ce măsură acestea măsoară deja aspecte legate de calitatea cooperării transfrontaliere și unde sunt detectate deficiențe. În additon, vor fi analizate alte sisteme de indicatori, de evaluare sau de evaluare existente în ceea ce privește calitatea cooperării transfrontaliere. Această căutare a practicilor și instrumentelor deja existente se va face în contact cu ESPON și Comisia Europeană, DG Regio, făcând trimitere la diferitele instrumente ESPON pentru evaluarea impactului teritorial. În acest sens, metoda se va baza pe activitatea existentă la nivelul UE. 2. Pe baza cercetării, se va elabora un proiect de metodologie și un set de indicatori cu expertiza partenerilor de proiect. Această activitate va fi sprijinită de implicarea practicienilor din regiunea Euregion Meuse-Rhine care se ocupă de programul INTERREG și de cooperarea transfrontalieră. În plus, la această activitate vor contribui experți externi din alte programe sau cu expertiză specială în ceea ce privește evaluarea impactului teritorial. Proiectul de metodologie va fi discutat și testat. 3. Ca parte principală a proiectului, metodologia va fi aplicată cu ajutorul practicanților și experților de pe teritoriul Euroregiunii Meuse-Rhine prin evaluarea calității cooperării transfrontaliere și a guvernanței. Având în vedere experiențele cu proiectele anterioare, principalele instrumente sunt colectarea datelor existente, producerea de date prin chestionare, interviuri calitative și ateliere de experți. Rezultatele finale vor fi măsurarea de referință și criteriul de referință pentru un ciclu de evaluare structurat în timpul programului INTERREG post 2021. [1] A se vedea: Evaluarea impactului teritorial pentru cooperarea transfrontalieră, analiza țintită, raport ... (Romanian)
4 November 2022
0 references
Mennyire jó a közszférabeli szervezetek, vállalatok vagy polgárok együttműködése egy határokon átnyúló régiónkban? Hogyan írhatjuk le a határokon átnyúló hálózatok és szervezetek minőségét? És végül: az INTERREG programunk pozitív hatással van-e a határokon átnyúló együttműködés és kormányzás minőségének különböző aspektusaira? Amint azt az ESPON 2019-es, a határokon átnyúló programok területi hatásvizsgálatáról szóló tanulmánya (az ITEM/Maastricht Egyetem bevonásával)[1] mutatja, innovatív minőségi értékelési módszerekre van szükség az adott területen folytatott határokon átnyúló együttműködés minőségére gyakorolt hatások jobb megértéséhez. Amint azt a zárójelentés megállapítja, az INTERREG esettanulmányai (beleértve a Hollandia-Németország programot is) megállapították, hogy jobb eszközöket kell kidolgozni a részletes minőségi értékelésekhez. Ez azt jelenti, hogy az INTERREG programok által a határokon átnyúló együttműködés minőségére gyakorolt hatások jobb értékelése érdekében további minőségi vizsgálati eszközöket, mutatókat és adatokat kell kidolgozni. Az ITEM határokon átnyúló intézet átfogó tapasztalatokkal rendelkezik a határokon átnyúló területekre gyakorolt hatások értékelése (azaz éves hatásvizsgálatok) terén. A napirendi pont az Euregion Meuse Rajna és a Hasselt Egyetem (jogi jogi kar), az RWTH Aachen (Gazdasági Földrajzi Tanszék gazdasági dimenzióval foglalkozó osztálya) és az Euregio Meuse-Rhine (a határokon átnyúló együttműködésben részt vevő szakemberek) igényeivel foglalkozó csapatot alkot. A projekt különböző szakaszaiban a külső szakértőket, a különböző ágazatok (oktatás, gazdaság, területrendezés, közlekedés stb.) szakembereit felkérik, hogy vizsgálják felül az első tervezeteket, és vegyenek részt szakértői műhelytalálkozókon. A javasolt projekt célja egy kísérleti módszertan kidolgozása. A feltételezés az, hogy a kvalitatív értékelésekkel kapcsolatos hiányosságok az INTERREG EMR program keretében is megtalálhatók. A határokon átnyúló együttműködés minőségét jelenleg nem értékelik strukturális szempontból. A jelenlegi programmutatók elsősorban mennyiségi jellegűek, és nem írják le a közintézmények, vállalatok vagy polgárok határokon átnyúló együttműködésének minőségi elemeit. Az INTERREG keretein kívül sincs strukturális értékelés az együttműködés fejlesztéséről és a határokon átnyúló irányítási rendszerről. Ez számos INTERREG program és határokon átnyúló terület általános hiányossága. A projekt hozzá fog járulni az INTERREG Meuse-Rhine program területén fennálló helyzet jobb értékeléséhez, és emellett kísérleti jelleggel is hozzájárul a határokon átnyúló együttműködés általános minőségéhez. A projekt célja a Meuse-Rhine INTERREG program területén az alapmérés módszertanának kidolgozása és alkalmazása a jelenlegi programozási időszak végén. A cél az is, hogy lehetőséget teremtsünk a módszertan strukturált alkalmazására az azt követő időszakban. 2021. 1. Első lépésként elemezni fogják az INTERREG Meuse-Rhine program meglévő mutatórendszerét, hogy megállapítsák, milyen mértékben mérik már a határokon átnyúló együttműködés minőségének szempontjait, és hol tárják fel a hiányosságokat. Ezen túlmenően más, a határokon átnyúló együttműködés minőségére vonatkozó mutató-, értékelési vagy értékelési rendszereket is elemezni fognak. A már meglévő gyakorlatok és eszközök felkutatására az ESPON-nal és az Európai Bizottsággal, a Regionális és Várospolitikai Főigazgatósággal, valamint a területi hatásvizsgálatra vonatkozó különböző ESPON-eszközökkel kapcsolatban kerül sor. Ebben az értelemben a módszertan a meglévő uniós szintű munkára fog épülni. 2. A kutatás alapján módszertani tervezetet és mutatókat dolgoznak ki a projektpartnerek szakértelmével. Ezt a munkát az Euregion Meuse-Rhine-nak az INTERREG programmal és a határokon átnyúló együttműködéssel foglalkozó szakembereinek bevonása fogja támogatni. Emellett más programok külső szakértői vagy a területi hatásvizsgálattal kapcsolatos különleges szakértelemmel rendelkező szakértők is hozzájárulnak majd a munkához. A módszertan tervezetét megvitatják és tesztelik. 3. A projekt fő részeként a módszertant a Meuse-Rhine Eurorégió területén működő gyakorlók és szakértők segítségével fogják alkalmazni a határokon átnyúló együttműködés és irányítás minőségének értékelésével. A korábbi projektekkel kapcsolatos tapasztalatok alapján a fő eszközök a meglévő adatok gyűjtése, kérdőíves adatgyűjtés, minőségi interjúk és szakértői műhelytalálkozók. A végső eredmények a 2021 utáni INTERREG program során a strukturált értékelési ciklus alapmérése és referenciaértéke lesz. [1] Lásd: A határokon átnyúló együttműködés területi hatásvizsgálata, célzott elemzés, összefoglaló jelentés. 2019. augusztus 19.: https://www.espon.eu/TIA-CBC. (Hungarian)
4 November 2022
0 references
Mennyire jó a közszférabeli szervezetek, vállalatok vagy polgárok együttműködése egy határokon átnyúló régiónkban? Hogyan írhatjuk le a határokon átnyúló hálózatok és szervezetek minőségét? És végül: az INTERREG programunk pozitív hatással van-e a határokon átnyúló együttműködés és kormányzás minőségének különböző aspektusaira? Amint azt az ESPON 2019-es, a határokon átnyúló programok területi hatásvizsgálatáról szóló tanulmánya (az ITEM/Maastricht Egyetem bevonásával)[1] mutatja, innovatív minőségi értékelési módszerekre van szükség az adott területen folytatott határokon átnyúló együttműködés minőségére gyakorolt hatások jobb megértéséhez. Amint azt a zárójelentés megállapítja, az INTERREG esettanulmányai (beleértve a Hollandia-Németország programot is) megállapították, hogy jobb eszközöket kell kidolgozni a részletes minőségi értékelésekhez. Ez azt jelenti, hogy az INTERREG programok által a határokon átnyúló együttműködés minőségére gyakorolt hatások jobb értékelése érdekében további minőségi vizsgálati eszközöket, mutatókat és adatokat kell kidolgozni. Az ITEM határokon átnyúló intézet átfogó tapasztalatokkal rendelkezik a határokon átnyúló területekre gyakorolt hatások értékelése (azaz éves hatásvizsgálatok) terén. A napirendi pont az Euregion Meuse Rajna és a Hasselt Egyetem (jogi jogi kar), az RWTH Aachen (Gazdasági Földrajzi Tanszék gazdasági dimenzióval foglalkozó osztálya) és az Euregio Meuse-Rhine (a határokon átnyúló együttműködésben részt vevő szakemberek) igényeivel foglalkozó csapatot alkot. A projekt különböző szakaszaiban a külső szakértőket, a különböző ágazatok (oktatás, gazdaság, területrendezés, közlekedés stb.) szakembereit felkérik, hogy vizsgálják felül az első tervezeteket, és vegyenek részt szakértői műhelytalálkozókon. A javasolt projekt célja egy kísérleti módszertan kidolgozása. A feltételezés az, hogy a kvalitatív értékelésekkel kapcsolatos hiányosságok az INTERREG EMR program keretében is megtalálhatók. A határokon átnyúló együttműködés minőségét jelenleg nem értékelik strukturális szempontból. A jelenlegi programmutatók elsősorban mennyiségi jellegűek, és nem írják le a közintézmények, vállalatok vagy polgárok határokon átnyúló együttműködésének minőségi elemeit. Az INTERREG keretein kívül sincs strukturális értékelés az együttműködés fejlesztéséről és a határokon átnyúló irányítási rendszerről. Ez számos INTERREG program és határokon átnyúló terület általános hiányossága. A projekt hozzá fog járulni az INTERREG Meuse-Rhine program területén fennálló helyzet jobb értékeléséhez, és emellett kísérleti jelleggel is hozzájárul a határokon átnyúló együttműködés általános minőségéhez. A projekt célja a Meuse-Rhine INTERREG program területén az alapmérés módszertanának kidolgozása és alkalmazása a jelenlegi programozási időszak végén. A cél az is, hogy lehetőséget teremtsünk a módszertan strukturált alkalmazására az azt követő időszakban. 2021. 1. Első lépésként elemezni fogják az INTERREG Meuse-Rhine program meglévő mutatórendszerét, hogy megállapítsák, milyen mértékben mérik már a határokon átnyúló együttműködés minőségének szempontjait, és hol tárják fel a hiányosságokat. Ezen túlmenően más, a határokon átnyúló együttműködés minőségére vonatkozó mutató-, értékelési vagy értékelési rendszereket is elemezni fognak. A már meglévő gyakorlatok és eszközök felkutatására az ESPON-nal és az Európai Bizottsággal, a Regionális és Várospolitikai Főigazgatósággal, valamint a területi hatásvizsgálatra vonatkozó különböző ESPON-eszközökkel kapcsolatban kerül sor. Ebben az értelemben a módszertan a meglévő uniós szintű munkára fog épülni. 2. A kutatás alapján módszertani tervezetet és mutatókat dolgoznak ki a projektpartnerek szakértelmével. Ezt a munkát az Euregion Meuse-Rhine-nak az INTERREG programmal és a határokon átnyúló együttműködéssel foglalkozó szakembereinek bevonása fogja támogatni. Emellett más programok külső szakértői vagy a területi hatásvizsgálattal kapcsolatos különleges szakértelemmel rendelkező szakértők is hozzájárulnak majd a munkához. A módszertan tervezetét megvitatják és tesztelik. 3. A projekt fő részeként a módszertant a Meuse-Rhine Eurorégió területén működő gyakorlók és szakértők segítségével fogják alkalmazni a határokon átnyúló együttműködés és irányítás minőségének értékelésével. A korábbi projektekkel kapcsolatos tapasztalatok alapján a fő eszközök a meglévő adatok gyűjtése, kérdőíves adatgyűjtés, minőségi interjúk és szakértői műhelytalálkozók. A végső eredmények a 2021 utáni INTERREG program során a strukturált értékelési ciklus alapmérése és referenciaértéke lesz. [1] Lásd: A határokon átnyúló együttműködés területi hatásvizsgálata, célzott elemzés, összefoglaló jelentés. 2019. augusztus 19.: https://www.espon.eu/TIA-CBC. (Hungarian)
4 November 2022
0 references
Kako dobro je sodelovanje organov javnega sektorja, podjetij ali državljanov v naši čezmejni regiji? Kako lahko opišemo kakovost čezmejnih omrežij in subjektov? In končno: ali ima naš program INTERREG pozitivne učinke na različne vidike kakovosti čezmejnega sodelovanja in upravljanja? Kot je razvidno iz študije ESPON iz leta 2019 o oceni teritorialnega učinka čezmejnih programov (v sodelovanju z univerzo ITEM/Maastricht)[1], so potrebne inovativne metode kvalitativnega ocenjevanja za boljše razumevanje učinkov na kakovost čezmejnega sodelovanja na določenem ozemlju. Kot je navedeno v končnem poročilu, je bilo v študijah primerov INTERREG (vključno s programom Nizozemska-Nemčija) ugotovljeno, da je treba razviti boljše instrumente za podrobne kvalitativne ocene. To pomeni, da je treba za boljšo oceno učinkov programov INTERREG na kakovost čezmejnega sodelovanja razviti dodatne kvalitativne instrumente, kazalnike in podatke. Čezmejni inštitut ITEM ima obsežne izkušnje na področju ocenjevanja učinkov na čezmejna ozemlja (tj. letne ocene učinka). Postavka bo sestavljena iz skupine z različnim strokovnim znanjem o potrebah v Euregion Meuse Ren z Univerzo Hasselt (Pravna fakulteta za pravne vidike), RWTH Aachen (Oddelek za ekonomsko geografijo za gospodarsko razsežnost) in Euregio Meuse-Rhine (strokovnjaki v čezmejnem sodelovanju). V različnih fazah projekta bodo zunanji strokovnjaki, strokovnjaki iz različnih sektorjev (izobraževanje, gospodarstvo, prostorsko načrtovanje, promet itd.) povabljeni, da pregledajo prve osnutke in se pridružijo strokovnim delavnicam. Cilj predlaganega projekta je razvoj pilotne metodologije. Domneva se, da je pomanjkljivosti v zvezi s kvalitativnimi ocenami mogoče najti tudi v okviru programa INTERREG EMR. Kakovost čezmejnega sodelovanja trenutno ni strukturno ocenjena. Sedanji kazalniki programa so na prvem mestu kvantitativne narave in ne opisujejo kvalitativnih elementov čezmejnega sodelovanja javnih subjektov, podjetij ali državljanov. Tudi zunaj okvira programa INTERREG ni strukturne ocene razvoja sodelovanja in sistema čezmejnega upravljanja. To je splošna pomanjkljivost številnih programov INTERREG in čezmejnih ozemelj. Projekt bo prispeval k boljši oceni stanja na območju programa INTERREG Meuse-Rhine, poleg tega pa bo prispeval tudi kot pilotni projekt za kakovost čezmejnega sodelovanja na splošno. Cilj projekta bo razvoj in uporaba metodologije za izhodiščno merjenje na območju programa INTERREG Meuse-Rhine ob koncu tekočega programskega obdobja. Namen je tudi ustvariti priložnost za strukturirano uporabo metodologije v obdobju po tem. 2021. 1. V prvem koraku bo analiziran obstoječi sistem kazalnikov programa INTERREG Meuse-Rhine, da bi ugotovili, v kolikšni meri že merijo vidike kakovosti čezmejnega sodelovanja in kje so ugotovljene pomanjkljivosti. Poleg tega bodo analizirani tudi drugi obstoječi sistemi kazalnikov, ocenjevanja ali vrednotenja v zvezi s kakovostjo čezmejnega sodelovanja. Iskanje že obstoječih praks in instrumentov bo potekalo v stiku z ESPON in Evropsko komisijo, GD Regio, ter se bo sklicevalo na različne instrumente ESPON za oceno teritorialnega učinka. V tem smislu bo metoda temeljila na obstoječem delu na ravni EU. 2. Na podlagi raziskave bo pripravljen osnutek metodologije in sklop kazalnikov s strokovnim znanjem projektnih partnerjev. To delo bo podprto z vključevanjem strokovnjakov iz Euregion Meuse-Rhine, ki se ukvarjajo s programom INTERREG in čezmejnim sodelovanjem. Poleg tega bodo k delu prispevali zunanji strokovnjaki iz drugih programov ali s posebnim strokovnim znanjem o oceni teritorialnega učinka. Osnutek metodologije bo obravnavan in preizkušen. 3. Kot glavni del projekta se bo metodologija uporabljala s pomočjo izvajalcev in strokovnjakov na območju evroregije Meuse-Rhine z ocenjevanjem kakovosti čezmejnega sodelovanja in upravljanja. Glede na izkušnje s prejšnjimi projekti so glavni instrumenti zbiranje obstoječih podatkov, priprava podatkov prek vprašalnikov, kvalitativnih razgovorov in strokovnih delavnic. Končni rezultati bodo izhodiščno merjenje in referenčno merilo za strukturiran ocenjevalni cikel v okviru programa INTERREG po letu 2021. [1] Glej: Ocena teritorialnega učinka čezmejnega sodelovanja, ciljno usmerjena analiza, zbirno poročilo. 19. 8. 2019, https://www.espon.eu/TIA-CBC. (Slovenian)
4 November 2022
0 references
Kako dobro je sodelovanje organov javnega sektorja, podjetij ali državljanov v naši čezmejni regiji? Kako lahko opišemo kakovost čezmejnih omrežij in subjektov? In končno: ali ima naš program INTERREG pozitivne učinke na različne vidike kakovosti čezmejnega sodelovanja in upravljanja? Kot je razvidno iz študije ESPON iz leta 2019 o oceni teritorialnega učinka čezmejnih programov (v sodelovanju z univerzo ITEM/Maastricht)[1], so potrebne inovativne metode kvalitativnega ocenjevanja za boljše razumevanje učinkov na kakovost čezmejnega sodelovanja na določenem ozemlju. Kot je navedeno v končnem poročilu, je bilo v študijah primerov INTERREG (vključno s programom Nizozemska-Nemčija) ugotovljeno, da je treba razviti boljše instrumente za podrobne kvalitativne ocene. To pomeni, da je treba za boljšo oceno učinkov programov INTERREG na kakovost čezmejnega sodelovanja razviti dodatne kvalitativne instrumente, kazalnike in podatke. Čezmejni inštitut ITEM ima obsežne izkušnje na področju ocenjevanja učinkov na čezmejna ozemlja (tj. letne ocene učinka). Postavka bo sestavljena iz skupine z različnim strokovnim znanjem o potrebah v Euregion Meuse Ren z Univerzo Hasselt (Pravna fakulteta za pravne vidike), RWTH Aachen (Oddelek za ekonomsko geografijo za gospodarsko razsežnost) in Euregio Meuse-Rhine (strokovnjaki v čezmejnem sodelovanju). V različnih fazah projekta bodo zunanji strokovnjaki, strokovnjaki iz različnih sektorjev (izobraževanje, gospodarstvo, prostorsko načrtovanje, promet itd.) povabljeni, da pregledajo prve osnutke in se pridružijo strokovnim delavnicam. Cilj predlaganega projekta je razvoj pilotne metodologije. Domneva se, da je pomanjkljivosti v zvezi s kvalitativnimi ocenami mogoče najti tudi v okviru programa INTERREG EMR. Kakovost čezmejnega sodelovanja trenutno ni strukturno ocenjena. Sedanji kazalniki programa so na prvem mestu kvantitativne narave in ne opisujejo kvalitativnih elementov čezmejnega sodelovanja javnih subjektov, podjetij ali državljanov. Tudi zunaj okvira programa INTERREG ni strukturne ocene razvoja sodelovanja in sistema čezmejnega upravljanja. To je splošna pomanjkljivost številnih programov INTERREG in čezmejnih ozemelj. Projekt bo prispeval k boljši oceni stanja na območju programa INTERREG Meuse-Rhine, poleg tega pa bo prispeval tudi kot pilotni projekt za kakovost čezmejnega sodelovanja na splošno. Cilj projekta bo razvoj in uporaba metodologije za izhodiščno merjenje na območju programa INTERREG Meuse-Rhine ob koncu tekočega programskega obdobja. Namen je tudi ustvariti priložnost za strukturirano uporabo metodologije v obdobju po tem. 2021. 1. V prvem koraku bo analiziran obstoječi sistem kazalnikov programa INTERREG Meuse-Rhine, da bi ugotovili, v kolikšni meri že merijo vidike kakovosti čezmejnega sodelovanja in kje so ugotovljene pomanjkljivosti. Poleg tega bodo analizirani tudi drugi obstoječi sistemi kazalnikov, ocenjevanja ali vrednotenja v zvezi s kakovostjo čezmejnega sodelovanja. Iskanje že obstoječih praks in instrumentov bo potekalo v stiku z ESPON in Evropsko komisijo, GD Regio, ter se bo sklicevalo na različne instrumente ESPON za oceno teritorialnega učinka. V tem smislu bo metoda temeljila na obstoječem delu na ravni EU. 2. Na podlagi raziskave bo pripravljen osnutek metodologije in sklop kazalnikov s strokovnim znanjem projektnih partnerjev. To delo bo podprto z vključevanjem strokovnjakov iz Euregion Meuse-Rhine, ki se ukvarjajo s programom INTERREG in čezmejnim sodelovanjem. Poleg tega bodo k delu prispevali zunanji strokovnjaki iz drugih programov ali s posebnim strokovnim znanjem o oceni teritorialnega učinka. Osnutek metodologije bo obravnavan in preizkušen. 3. Kot glavni del projekta se bo metodologija uporabljala s pomočjo izvajalcev in strokovnjakov na območju evroregije Meuse-Rhine z ocenjevanjem kakovosti čezmejnega sodelovanja in upravljanja. Glede na izkušnje s prejšnjimi projekti so glavni instrumenti zbiranje obstoječih podatkov, priprava podatkov prek vprašalnikov, kvalitativnih razgovorov in strokovnih delavnic. Končni rezultati bodo izhodiščno merjenje in referenčno merilo za strukturiran ocenjevalni cikel v okviru programa INTERREG po letu 2021. [1] Glej: Ocena teritorialnega učinka čezmejnega sodelovanja, ciljno usmerjena analiza, zbirno poročilo. 19. 8. 2019, https://www.espon.eu/TIA-CBC. (Slovenian)
4 November 2022
0 references
Hur bra är samarbetet mellan offentliga myndigheter, företag eller medborgare i en gränsöverskridande region? Hur kan vi beskriva kvaliteten på gränsöverskridande nätverk och enheter? Och slutligen: har vårt Interreg-program positiva effekter på de olika aspekterna av samarbetets och styrningens kvalitet över gränserna? Såsom framgår av en Espon-studie från 2019 om territoriell konsekvensbedömning av gränsöverskridande program (med deltagande av ITEM/Maastricht-universitetet)[1] behövs innovativa kvalitativa bedömningsmetoder för att bättre förstå effekterna på kvaliteten på det gränsöverskridande samarbetet inom ett visst territorium. Såsom anges i slutrapporten identifierade Interreg-fallstudierna (inklusive programmet Nederländerna-Tyskland) behovet av att utveckla bättre instrument för detaljerade kvalitativa bedömningar. För att bättre kunna bedöma Interreg-programmens effekter när det gäller kvaliteten på det gränsöverskridande samarbetet måste ytterligare kvalitativa instrument, indikatorer och data tas fram. Det gränsöverskridande institutet ITEM har omfattande erfarenheter av bedömningen av konsekvenserna för gränsöverskridande territorier (dvs. årliga konsekvensbedömningar). Punkt kommer att utgöra ett team med olika sakkunskap om behoven i Euregion Meuse Rhen vid Hasselt University (rättsfakulteten för rättsliga aspekter), RWTH Aachen (avdelningen för ekonomisk geografi för den ekonomiska dimensionen) och Euregio Meuse-Rhine (utövare i gränsöverskridande samarbete). I projektets olika skeden kommer externa experter, yrkesverksamma från olika sektorer (utbildning, ekonomi, fysisk planering, transport osv.) att uppmanas att se över de första utkasten och delta i expertworkshops. Det föreslagna projektet syftar till att utveckla en pilotmetodik. Antagandet är att bristerna när det gäller kvalitativa bedömningar också kan konstateras inom ramen för Interreg-programmet EMR. Kvaliteten på det gränsöverskridande samarbetet bedöms för närvarande inte strukturellt. De nuvarande programindikatorerna är i första hand kvantitativa och beskriver inte kvalitativa inslag i gränsöverskridande samarbete mellan offentliga organ, företag eller medborgare. Även utanför Interregs ramar finns det ingen strukturell bedömning av utvecklingen av samarbetet och det gränsöverskridande styrningssystemet. Detta är en allmän brist i många Interreg-program och gränsöverskridande territorier. Projektet kommer att bidra till en bättre bedömning av situationen i Interreg-programmet Meuse-Rhine och kommer dessutom att bidra som ett pilotprojekt för kvaliteten på det gränsöverskridande samarbetet i allmänhet. Projektet kommer att syfta till att utveckla och tillämpa en metod för en baslinjemätning inom Interreg-programmet Meuse-Rhines territorium i slutet av den innevarande programperioden. Avsikten är också att skapa möjlighet att tillämpa metoden på ett strukturerat sätt under perioden efter. 2021. 1. I ett första steg kommer det befintliga indikatorsystemet i Interreg Meuse-Rhine-programmet att analyseras för att ta reda på i vilken utsträckning de redan mäter aspekter av kvaliteten på det gränsöverskridande samarbetet och var brister upptäcks. Dessutom kommer andra befintliga indikator-, bedömnings- eller utvärderingssystem med avseende på kvaliteten på det gränsöverskridande samarbetet att analyseras. Detta sökande efter befintliga metoder och instrument kommer att göras i kontakt med Espon och Europeiska kommissionen, GD Regionalpolitik och med hänvisning till de olika ESPON-instrumenten för territoriell konsekvensbedömning. I detta avseende kommer metodiken att bygga vidare på det befintliga arbetet på EU-nivå. 2. På grundval av forskningen kommer ett utkast till metod och indikatorer att utarbetas med sakkunskap från projektpartnerna. Detta arbete kommer att stödjas genom medverkan av yrkesverksamma från Euregionen Meuse-Rhine som arbetar med Interreg-programmet och gränsöverskridande samarbete. Dessutom kommer externa experter från andra program eller med särskild sakkunskap om territoriella konsekvensbedömningar att bidra till arbetet. Utkastet till metod kommer att diskuteras och testas. 3. Som huvuddel av projektet kommer metoden att tillämpas med hjälp av praktikanter och experter på Euroregionen Meuse-Rhines territorium genom att bedöma kvaliteten på gränsöverskridande samarbete och styrning. Med tanke på erfarenheterna från tidigare projekt är de viktigaste instrumenten insamling av befintliga data, dataproduktion via frågeformulär, kvalitativa intervjuer och expertworkshops. De slutliga resultaten kommer att vara referensmätningen och riktmärket för en strukturerad bedömningscykel under Interreg-programmet efter 2021. [1] Se: Territoriell konsekvensbedömning för gränsöverskridande samarbete, riktad analys, sammanfattande rapport. 19/08/2019. https://www.espon.eu/TIA-CBC. (Swedish)
4 November 2022
0 references
Hur bra är samarbetet mellan offentliga myndigheter, företag eller medborgare i en gränsöverskridande region? Hur kan vi beskriva kvaliteten på gränsöverskridande nätverk och enheter? Och slutligen: har vårt Interreg-program positiva effekter på de olika aspekterna av samarbetets och styrningens kvalitet över gränserna? Såsom framgår av en Espon-studie från 2019 om territoriell konsekvensbedömning av gränsöverskridande program (med deltagande av ITEM/Maastricht-universitetet)[1] behövs innovativa kvalitativa bedömningsmetoder för att bättre förstå effekterna på kvaliteten på det gränsöverskridande samarbetet inom ett visst territorium. Såsom anges i slutrapporten identifierade Interreg-fallstudierna (inklusive programmet Nederländerna-Tyskland) behovet av att utveckla bättre instrument för detaljerade kvalitativa bedömningar. För att bättre kunna bedöma Interreg-programmens effekter när det gäller kvaliteten på det gränsöverskridande samarbetet måste ytterligare kvalitativa instrument, indikatorer och data tas fram. Det gränsöverskridande institutet ITEM har omfattande erfarenheter av bedömningen av konsekvenserna för gränsöverskridande territorier (dvs. årliga konsekvensbedömningar). Punkt kommer att utgöra ett team med olika sakkunskap om behoven i Euregion Meuse Rhen vid Hasselt University (rättsfakulteten för rättsliga aspekter), RWTH Aachen (avdelningen för ekonomisk geografi för den ekonomiska dimensionen) och Euregio Meuse-Rhine (utövare i gränsöverskridande samarbete). I projektets olika skeden kommer externa experter, yrkesverksamma från olika sektorer (utbildning, ekonomi, fysisk planering, transport osv.) att uppmanas att se över de första utkasten och delta i expertworkshops. Det föreslagna projektet syftar till att utveckla en pilotmetodik. Antagandet är att bristerna när det gäller kvalitativa bedömningar också kan konstateras inom ramen för Interreg-programmet EMR. Kvaliteten på det gränsöverskridande samarbetet bedöms för närvarande inte strukturellt. De nuvarande programindikatorerna är i första hand kvantitativa och beskriver inte kvalitativa inslag i gränsöverskridande samarbete mellan offentliga organ, företag eller medborgare. Även utanför Interregs ramar finns det ingen strukturell bedömning av utvecklingen av samarbetet och det gränsöverskridande styrningssystemet. Detta är en allmän brist i många Interreg-program och gränsöverskridande territorier. Projektet kommer att bidra till en bättre bedömning av situationen i Interreg-programmet Meuse-Rhine och kommer dessutom att bidra som ett pilotprojekt för kvaliteten på det gränsöverskridande samarbetet i allmänhet. Projektet kommer att syfta till att utveckla och tillämpa en metod för en baslinjemätning inom Interreg-programmet Meuse-Rhines territorium i slutet av den innevarande programperioden. Avsikten är också att skapa möjlighet att tillämpa metoden på ett strukturerat sätt under perioden efter. 2021. 1. I ett första steg kommer det befintliga indikatorsystemet i Interreg Meuse-Rhine-programmet att analyseras för att ta reda på i vilken utsträckning de redan mäter aspekter av kvaliteten på det gränsöverskridande samarbetet och var brister upptäcks. Dessutom kommer andra befintliga indikator-, bedömnings- eller utvärderingssystem med avseende på kvaliteten på det gränsöverskridande samarbetet att analyseras. Detta sökande efter befintliga metoder och instrument kommer att göras i kontakt med Espon och Europeiska kommissionen, GD Regionalpolitik och med hänvisning till de olika ESPON-instrumenten för territoriell konsekvensbedömning. I detta avseende kommer metodiken att bygga vidare på det befintliga arbetet på EU-nivå. 2. På grundval av forskningen kommer ett utkast till metod och indikatorer att utarbetas med sakkunskap från projektpartnerna. Detta arbete kommer att stödjas genom medverkan av yrkesverksamma från Euregionen Meuse-Rhine som arbetar med Interreg-programmet och gränsöverskridande samarbete. Dessutom kommer externa experter från andra program eller med särskild sakkunskap om territoriella konsekvensbedömningar att bidra till arbetet. Utkastet till metod kommer att diskuteras och testas. 3. Som huvuddel av projektet kommer metoden att tillämpas med hjälp av praktikanter och experter på Euroregionen Meuse-Rhines territorium genom att bedöma kvaliteten på gränsöverskridande samarbete och styrning. Med tanke på erfarenheterna från tidigare projekt är de viktigaste instrumenten insamling av befintliga data, dataproduktion via frågeformulär, kvalitativa intervjuer och expertworkshops. De slutliga resultaten kommer att vara referensmätningen och riktmärket för en strukturerad bedömningscykel under Interreg-programmet efter 2021. [1] Se: Territoriell konsekvensbedömning för gränsöverskridande samarbete, riktad analys, sammanfattande rapport. 19/08/2019. https://www.espon.eu/TIA-CBC. (Swedish)
4 November 2022
0 references
Cik laba ir publiskā sektora struktūru, uzņēmumu vai iedzīvotāju sadarbība mūsu pārrobežu reģionā? Kā mēs varam aprakstīt pārrobežu tīklu un struktūru kvalitāti? Un visbeidzot: vai mūsu INTERREG programmai ir pozitīva ietekme uz dažādiem pārrobežu sadarbības un pārvaldības kvalitātes aspektiem? Kā liecina ESPON 2019. gada pētījums par pārrobežu programmu teritoriālās ietekmes novērtējumu (iesaistot ITEM/Māstrihtas Universitāti)[1], ir vajadzīgas inovatīvas kvalitatīvas novērtēšanas metodes, lai labāk izprastu ietekmi uz pārrobežu sadarbības kvalitāti attiecīgajā teritorijā. Kā norādīts galīgajā ziņojumā, INTERREG gadījumu izpētē (tostarp Nīderlandes un Vācijas programmā) tika konstatēta nepieciešamība izstrādāt labākus instrumentus sīki izstrādātiem kvalitatīviem novērtējumiem. Tas nozīmē, ka, lai labāk novērtētu INTERREG programmu ietekmi uz pārrobežu sadarbības kvalitāti, ir jāizstrādā papildu kvalitātes novērtēšanas instrumenti, rādītāji un dati. Pārrobežu institūtam ITEM ir visaptveroša pieredze ietekmes uz pārrobežu teritorijām novērtēšanas jomā (t. i., ikgadējie ietekmes novērtējumi). Šis postenis veidos komandu ar dažādām zināšanām par vajadzībām Eureģionā Meuse Rhine ar Hasselt University (Juridisko aspektu tiesību fakultāte), RWTH Āheni (Ekonomikas ģeogrāfijas departaments) un Euregio Meuse-Rhine (praktiķi pārrobežu sadarbībā). Dažādos projekta posmos ārējie eksperti, dažādu nozaru (izglītības, ekonomikas, telpiskās plānošanas, transporta u. c.) speciālisti tiks aicināti pārskatīt pirmos projektus un piedalīties ekspertu darbsemināros. Ierosinātā projekta mērķis ir izstrādāt izmēģinājuma metodiku. Tiek pieņemts, ka trūkumus attiecībā uz kvalitatīvajiem novērtējumiem var konstatēt arī INTERREG programmas EMR ietvaros. Pārrobežu sadarbības kvalitāte pašlaik nav strukturāli novērtēta. Pašreizējie programmas rādītāji ir kvantitatīvā rakstura pirmajā vietā un neapraksta publisko struktūru, uzņēmumu vai iedzīvotāju pārrobežu sadarbības kvalitatīvos elementus. Arī ārpus INTERREG sistēmas nav strukturāla novērtējuma par sadarbības attīstību un pārrobežu pārvaldības sistēmu. Tas ir vispārējs trūkums daudzās INTERREG programmās un pārrobežu teritorijās. Projekts palīdzēs labāk novērtēt situāciju INTERREG programmas Meuse-Rhine teritorijā, kā arī sniegs ieguldījumu kā izmēģinājuma projektu pārrobežu sadarbības kvalitātei kopumā. Projekta mērķis būs pašreizējā plānošanas perioda beigās izstrādāt un piemērot metodiku atsauces mērījumiem INTERREG programmas Meuse-Rhine teritorijā. Mērķis ir arī radīt iespēju izmantot metodiku strukturētā veidā laikposmā pēc tam. 2021. 1. Vispirms tiks analizēta pašreizējā INTERREG Meuse-Rhine programmas rādītāju sistēma, lai noskaidrotu, kādā mērā tā jau mēra pārrobežu sadarbības kvalitātes aspektus un kur ir atklāti trūkumi. Turklāt tiks analizētas citas esošās rādītāju, novērtēšanas vai novērtēšanas sistēmas attiecībā uz pārrobežu sadarbības kvalitāti. Pašreizējā prakse un instrumenti tiks meklēti, sazinoties ar ESPON un Eiropas Komisiju, REGIO ĢD un atsaucoties uz dažādiem ESPON instrumentiem teritoriālās ietekmes novērtēšanai. Šajā ziņā metodikas pamatā būs pašreizējais darbs ES līmenī. 2. Pamatojoties uz pētījumu, tiks izstrādāts metodoloģijas projekts un rādītāju kopums ar projekta partneru zināšanām. Šis darbs tiks atbalstīts, iesaistot Eureģiona Meuse-Rhine speciālistus, kas nodarbojas ar INTERREG programmu un pārrobežu sadarbību. Turklāt darbā piedalīsies ārējie eksperti no citām programmām vai ar īpašām zināšanām par teritoriālās ietekmes novērtējumu. Metodikas projekts tiks apspriests un pārbaudīts. 3. Kā galveno projekta daļu metodoloģija tiks piemērota ar speciālistu un speciālistu palīdzību Euroreģiona Meuse-Rhine teritorijā, novērtējot pārrobežu sadarbības un pārvaldības kvalitāti. Ņemot vērā iepriekšējo projektu pieredzi, galvenie instrumenti ir esošo datu vākšana, datu sagatavošana, izmantojot anketas, kvalitatīvas intervijas un ekspertu darbsemināri. Galīgie rezultāti būs sākotnējais novērtējums un kritērijs strukturētam novērtējuma ciklam INTERREG programmā laikposmam pēc 2021. gada. [1] Skatīt: Teritoriālās ietekmes novērtējums pārrobežu sadarbībai, mērķtiecīga analīze, kopsavilkuma ziņojums. 19/08/2019. https://www.espon.eu/TIA-CBC. (Latvian)
4 November 2022
0 references
Cik laba ir publiskā sektora struktūru, uzņēmumu vai iedzīvotāju sadarbība mūsu pārrobežu reģionā? Kā mēs varam aprakstīt pārrobežu tīklu un struktūru kvalitāti? Un visbeidzot: vai mūsu INTERREG programmai ir pozitīva ietekme uz dažādiem pārrobežu sadarbības un pārvaldības kvalitātes aspektiem? Kā norādīts 2019. gada ESPON pētījumā par pārrobežu programmu teritoriālās ietekmes novērtējumu (iesaistot ITEM/Māstrihtas Universitāti)[1], ir vajadzīgas inovatīvas kvalitatīvas novērtēšanas metodes, lai labāk izprastu ietekmi uz pārrobežu sadarbības kvalitāti attiecīgajā teritorijā. Kā norādīts galīgajā ziņojumā, INTERREG gadījumu izpētē (tostarp Nīderlandes un Vācijas programmā) tika konstatēta nepieciešamība izstrādāt labākus instrumentus sīki izstrādātiem kvalitatīviem novērtējumiem. Tas nozīmē, ka, lai labāk novērtētu INTERREG programmu ietekmi uz pārrobežu sadarbības kvalitāti, ir jāizstrādā papildu kvalitātes novērtēšanas instrumenti, rādītāji un dati. Pārrobežu institūtam ITEM ir visaptveroša pieredze ietekmes uz pārrobežu teritorijām novērtēšanas jomā (t. i., ikgadējie ietekmes novērtējumi). Šis postenis veidos komandu ar dažādām zināšanām par vajadzībām Eureģionā Meuse Rhine ar Hasselt University (Juridisko aspektu tiesību fakultāte), RWTH Āheni (Ekonomikas ģeogrāfijas departaments) un Euregio Meuse-Rhine (praktiķi pārrobežu sadarbībā). Dažādos projekta posmos ārējie eksperti, dažādu nozaru (izglītības, ekonomikas, telpiskās plānošanas, transporta u. c.) speciālisti tiks aicināti pārskatīt pirmos projektus un piedalīties ekspertu darbsemināros. Ierosinātā projekta mērķis ir izstrādāt izmēģinājuma metodiku. Tiek pieņemts, ka trūkumus attiecībā uz kvalitatīvajiem novērtējumiem var konstatēt arī INTERREG programmas EMR ietvaros. Pārrobežu sadarbības kvalitāte pašlaik nav strukturāli novērtēta. Pašreizējie programmas rādītāji ir kvantitatīvā rakstura pirmajā vietā un neapraksta publisko struktūru, uzņēmumu vai iedzīvotāju pārrobežu sadarbības kvalitatīvos elementus. Arī ārpus INTERREG sistēmas nav strukturāla novērtējuma par sadarbības attīstību un pārrobežu pārvaldības sistēmu. Tas ir vispārējs trūkums daudzās INTERREG programmās un pārrobežu teritorijās. Projekts palīdzēs labāk novērtēt situāciju INTERREG programmas Meuse-Rhine teritorijā, kā arī sniegs ieguldījumu kā izmēģinājuma projektu pārrobežu sadarbības kvalitātei kopumā. Projekta mērķis būs pašreizējā plānošanas perioda beigās izstrādāt un piemērot metodiku atsauces mērījumiem INTERREG programmas Meuse-Rhine teritorijā. Mērķis ir arī radīt iespēju izmantot metodiku strukturētā veidā laikposmā pēc tam. 2021. 1. Vispirms tiks analizēta pašreizējā INTERREG Meuse-Rhine programmas rādītāju sistēma, lai noskaidrotu, kādā mērā tā jau mēra pārrobežu sadarbības kvalitātes aspektus un kur ir atklāti trūkumi. Turklāt tiks analizētas citas esošās rādītāju, novērtēšanas vai novērtēšanas sistēmas attiecībā uz pārrobežu sadarbības kvalitāti. Pašreizējā prakse un instrumenti tiks meklēti, sazinoties ar ESPON un Eiropas Komisiju, REGIO ĢD un atsaucoties uz dažādiem ESPON instrumentiem teritoriālās ietekmes novērtēšanai. Šajā ziņā metodikas pamatā būs pašreizējais darbs ES līmenī. 2. Pamatojoties uz pētījumu, tiks izstrādāts metodoloģijas projekts un rādītāju kopums ar projekta partneru zināšanām. Šis darbs tiks atbalstīts, iesaistot Eureģiona Meuse-Rhine speciālistus, kas nodarbojas ar INTERREG programmu un pārrobežu sadarbību. Turklāt darbā piedalīsies ārējie eksperti no citām programmām vai ar īpašām zināšanām par teritoriālās ietekmes novērtējumu. Metodikas projekts tiks apspriests un pārbaudīts. 3. Kā galveno projekta daļu metodoloģija tiks piemērota ar speciālistu un speciālistu palīdzību Euroreģiona Meuse-Rhine teritorijā, novērtējot pārrobežu sadarbības un pārvaldības kvalitāti. Ņemot vērā iepriekšējo projektu pieredzi, galvenie instrumenti ir esošo datu vākšana, datu sagatavošana, izmantojot anketas, kvalitatīvas intervijas un ekspertu darbsemināri. Galīgie rezultāti būs sākotnējais novērtējums un kritērijs strukturētam novērtējuma ciklam INTERREG programmā laikposmam pēc 2021. gada. [1] Skatīt: Teritoriālās ietekmes novērtējums pārrobežu sadarbībai, mērķtiecīga analīze, kopsavilkuma ziņojums. 19/08/2019. https://www.espon.eu/TIA-CBC. (Latvian)
4 November 2022
0 references
Quão boa é a cooperação dos organismos do setor público, das empresas ou dos cidadãos da nossa região transfronteiriça? Como descrever a qualidade das redes e entidades transfronteiriças? E, por último: o nosso programa INTERREG tem efeitos positivos nos diferentes aspetos da qualidade da cooperação e da governação transfronteiras? Tal como demonstrado num estudo ESPON de 2019 sobre a avaliação do impacto territorial dos programas transfronteiriços (com a participação da Universidade ITEM/Maastricht)[1], há necessidade de métodos inovadores de avaliação qualitativa para compreender melhor os efeitos sobre a qualidade da cooperação transfronteiriça num determinado território. Tal como referido no relatório final, os estudos de caso INTERREG (incluindo o Programa Países Baixos-Alemanha) identificaram a necessidade de desenvolver melhores instrumentos para avaliações qualitativas pormenorizadas. Isto significa que, a fim de avaliar melhor os efeitos dos programas INTERREG no que diz respeito à qualidade da cooperação transfronteiriça, devem ser desenvolvidos instrumentos, indicadores e dados de avaliação qualitativa adicionais. O instituto transfronteiriço ITEM tem experiências abrangentes no domínio da avaliação dos impactos nos territórios transfronteiriços (ou seja, avaliações de impacto anuais). A rubrica constituirá uma equipa com diferentes conhecimentos especializados sobre as necessidades da Euregião Meuse Reno com a Universidade de Hasselt (Faculdade de Direito para os aspetos jurídicos), o RWTH Aachen (Departamento de Geografia Económica para a Dimensão Económica) e o Euregio Meuse-Rhine (práticos na cooperação transfronteiriça). Nas diferentes fases do projeto, peritos externos, profissionais de diferentes setores (educação, economia, ordenamento do território, transportes, etc.) serão convidados a rever os primeiros projetos e a participar em seminários especializados. O projeto proposto visa o desenvolvimento de uma metodologia-piloto. O pressuposto é que as deficiências no que diz respeito às avaliações qualitativas também podem ser encontradas no âmbito do programa INTERREG EMR. A qualidade da cooperação transfronteiriça não é atualmente avaliada de forma estrutural. Os atuais indicadores do programa são, em primeiro lugar, de natureza quantitativa e não descrevem elementos qualitativos da cooperação transfronteiriça de entidades públicas, empresas ou cidadãos. Também fora do âmbito do INTERREG, não existe uma avaliação estrutural do desenvolvimento da cooperação e do sistema de governação transfronteiras. Trata-se de uma deficiência geral de muitos programas INTERREG e territórios transfronteiriços. O projeto contribuirá para uma melhor avaliação da situação no território do programa INTERREG Meuse-Rhine e, além disso, contribuirá também para a qualidade da cooperação transfronteiriça em geral. O projeto terá por objetivo desenvolver e aplicar uma metodologia para uma medição de base no território do programa INTERREG Meuse-Rhine no final do atual período de programação. A intenção é também criar a oportunidade de aplicar a metodologia de forma estruturada durante o período seguinte. 2021. 1. Numa primeira fase, o atual sistema de indicadores do programa INTERREG Meuse-Rhine será analisado para determinar em que medida já medem aspetos da qualidade da cooperação transfronteiriça e onde são detetadas deficiências. Além disso, serão analisados outros indicadores, sistemas de avaliação ou avaliação existentes no que respeita à qualidade da cooperação transfronteiriça. Esta procura de práticas e instrumentos já existentes será feita em contacto com a ESPON e a Comissão Europeia, DG Regio, e remetendo para os diferentes instrumentos ESPON para a avaliação do impacto territorial. Neste sentido, a metodologia basear-se-á nos trabalhos em curso a nível da UE. 2. Com base na investigação, será desenvolvido um projeto de metodologia e um conjunto de indicadores com a experiência dos parceiros do projeto. Este trabalho será apoiado pela participação de profissionais da Euregião Meuse-Reno que se ocupam do programa INTERREG e da cooperação transfronteiriça. Além disso, os peritos externos de outros programas ou com conhecimentos especializados especializados em avaliação do impacto territorial contribuirão para o trabalho. O projeto de metodologia será debatido e testado. 3. Como parte principal do projeto, a metodologia será aplicada com a ajuda de profissionais e peritos no território da Eurorregião Meuse-Rhine, avaliando a qualidade da cooperação e da governação transfronteiras. Tendo em conta as experiências com projetos anteriores, os principais instrumentos são a recolha de dados existentes, a produção de dados através de questionários, entrevistas qualitativas e workshops de peritos. Os resultados finais serão a medição de base e o parâmetro de referência para um ciclo de avaliação estruturado durante o programa INTERREG pós 2021. [1] Ver: Avaliação do impacto territorial para a cooperação transf... (Portuguese)
4 November 2022
0 references
Quão boa é a cooperação dos organismos do setor público, das empresas ou dos cidadãos da nossa região transfronteiriça? Como descrever a qualidade das redes e entidades transfronteiriças? E, por último: o nosso programa INTERREG tem efeitos positivos nos diferentes aspetos da qualidade da cooperação e da governação transfronteiras? Tal como demonstrado num estudo ESPON de 2019 sobre a avaliação do impacto territorial dos programas transfronteiriços (com a participação da Universidade ITEM/Maastricht)[1], há necessidade de métodos inovadores de avaliação qualitativa para compreender melhor os efeitos sobre a qualidade da cooperação transfronteiriça num determinado território. Tal como referido no relatório final, os estudos de caso INTERREG (incluindo o Programa Países Baixos-Alemanha) identificaram a necessidade de desenvolver melhores instrumentos para avaliações qualitativas pormenorizadas. Isto significa que, a fim de avaliar melhor os efeitos dos programas INTERREG no que diz respeito à qualidade da cooperação transfronteiriça, devem ser desenvolvidos instrumentos, indicadores e dados de avaliação qualitativa adicionais. O instituto transfronteiriço ITEM tem experiências abrangentes no domínio da avaliação dos impactos nos territórios transfronteiriços (ou seja, avaliações de impacto anuais). A rubrica constituirá uma equipa com diferentes conhecimentos especializados sobre as necessidades da Euregião Meuse Reno com a Universidade de Hasselt (Faculdade de Direito para os aspetos jurídicos), o RWTH Aachen (Departamento de Geografia Económica para a Dimensão Económica) e o Euregio Meuse-Rhine (práticos na cooperação transfronteiriça). Nas diferentes fases do projeto, peritos externos, profissionais de diferentes setores (educação, economia, ordenamento do território, transportes, etc.) serão convidados a rever os primeiros projetos e a participar em seminários especializados. O projeto proposto visa o desenvolvimento de uma metodologia-piloto. O pressuposto é que as deficiências no que diz respeito às avaliações qualitativas também podem ser encontradas no âmbito do programa INTERREG EMR. A qualidade da cooperação transfronteiriça não é atualmente avaliada de forma estrutural. Os atuais indicadores do programa são, em primeiro lugar, de natureza quantitativa e não descrevem elementos qualitativos da cooperação transfronteiriça de entidades públicas, empresas ou cidadãos. Também fora do âmbito do INTERREG, não existe uma avaliação estrutural do desenvolvimento da cooperação e do sistema de governação transfronteiras. Trata-se de uma deficiência geral de muitos programas INTERREG e territórios transfronteiriços. O projeto contribuirá para uma melhor avaliação da situação no território do programa INTERREG Meuse-Rhine e, além disso, contribuirá também para a qualidade da cooperação transfronteiriça em geral. O projeto terá por objetivo desenvolver e aplicar uma metodologia para uma medição de base no território do programa INTERREG Meuse-Rhine no final do atual período de programação. A intenção é também criar a oportunidade de aplicar a metodologia de forma estruturada durante o período seguinte. 2021. 1. Numa primeira fase, o atual sistema de indicadores do programa INTERREG Meuse-Rhine será analisado para determinar em que medida já medem aspetos da qualidade da cooperação transfronteiriça e onde são detetadas deficiências. Além disso, serão analisados outros indicadores, sistemas de avaliação ou avaliação existentes no que respeita à qualidade da cooperação transfronteiriça. Esta procura de práticas e instrumentos já existentes será feita em contacto com a ESPON e a Comissão Europeia, DG Regio, e remetendo para os diferentes instrumentos ESPON para a avaliação do impacto territorial. Neste sentido, a metodologia basear-se-á nos trabalhos em curso a nível da UE. 2. Com base na investigação, será desenvolvido um projeto de metodologia e um conjunto de indicadores com a experiência dos parceiros do projeto. Este trabalho será apoiado pela participação de profissionais da Euregião Meuse-Reno que se ocupam do programa INTERREG e da cooperação transfronteiriça. Além disso, os peritos externos de outros programas ou com conhecimentos especializados especializados em avaliação do impacto territorial contribuirão para o trabalho. O projeto de metodologia será debatido e testado. 3. Como parte principal do projeto, a metodologia será aplicada com a ajuda de profissionais e peritos no território da Eurorregião Meuse-Rhine, avaliando a qualidade da cooperação e da governação transfronteiras. Tendo em conta as experiências com projetos anteriores, os principais instrumentos são a recolha de dados existentes, a produção de dados através de questionários, entrevistas qualitativas e workshops de peritos. Os resultados finais serão a medição de base e o parâmetro de referência para um ciclo de avaliação estruturado durante o programa INTERREG pós 2021. [1] Ver: Avaliação do impacto territorial para a cooperação transf... (Portuguese)
4 November 2022
0 references
Kemm hija tajba l-kooperazzjoni tal-korpi tas-settur pubbliku, tal-kumpaniji jew taċ-ċittadini fir-reġjun transfruntier tagħna? Kif nistgħu niddeskrivu l-kwalità tan-netwerks u l-entitajiet transfruntiera? U fl-aħħar nett: il-programm INTERREG tagħna għandu effetti pożittivi fuq l-aspetti differenti tal-kwalità tal-kooperazzjoni u l-governanza bejn il-fruntieri? Kif muri fi studju ESPON tal-2019 dwar il-Valutazzjoni tal-Impatt Territorjali ta’ programmi transfruntiera (bl-involviment tal-ITEM/l-Università ta’ Maastricht)[1] hemm il-ħtieġa ta’ metodi ta’ valutazzjoni kwalitattiva innovattivi biex jinftiehmu aħjar l-effetti fuq il-kwalità tal-kooperazzjoni transfruntiera f’territorju partikolari. Kif iddikjarat fir-rapport finali, l-istudji ta’ każijiet ta’ INTERREG (inkluż il-Programm Pajjiżi l-Baxxi-Ġermanja) identifikaw il-ħtieġa li jiġu żviluppati strumenti aħjar għal valutazzjonijiet kwalitattivi dettaljati. Dan ifisser, sabiex jiġu vvalutati aħjar l-effetti tal-programmi INTERREG fir-rigward tal-kwalità tal-kooperazzjoni transkonfinali, għandhom jiġu żviluppati strumenti ta’ valutazzjoni kwalitattiva addizzjonali, indikaturi u data. L-istitut transkonfinali ITEM għandu esperjenzi komprensivi fil-qasam tal-valutazzjoni tal-impatti fuq territorji transkonfinali (jiġifieri valutazzjonijiet tal-impatt annwali). Il-punt se jifforma tim b’għarfien espert differenti dwar il-ħtiġijiet fl-Euregion Meuse Rhine mal-Università ta’ Hasselt (Fakultà tal-Liġi għall-aspetti legali), ir-RWTH Aachen (Dipartiment tal-Ġeografija Ekonomika għad-Dimensjoni Ekonomika) u l-Euregio Meuse-Rhine (prattikanti fil-kooperazzjoni transkonfinali). Fl-istadji differenti tal-proġett, esperti esterni, prattikanti minn setturi differenti (l-edukazzjoni, l-ekonomija, l-ippjanar spazjali, it-trasport, eċċ.) se jiġu mistiedna jirrevedu l-ewwel abbozzi u jingħaqdu ma’ workshops ta’ esperti. Il-proġett propost għandu l-għan li jiżviluppa metodoloġija pilota. Is-suppożizzjoni hija li n-nuqqasijiet fir-rigward tal-valutazzjonijiet kwalitattivi jistgħu jinstabu wkoll fil-qafas tal-programm INTERREG EMR. Il-kwalità tal-kooperazzjoni transkonfinali bħalissa mhijiex ivvalutata strutturalment. L-indikaturi attwali tal-programm huma l-ewwel nett ta’ natura kwantitattiva u ma jiddeskrivux elementi kwalitattivi ta’ kooperazzjoni transfruntiera ta’ entitajiet pubbliċi, kumpaniji jew ċittadini. Barra mill-qafas tal-INTERREG, ma hemm l-ebda valutazzjoni strutturali tal-iżvilupp tal-kooperazzjoni u tas-sistema ta’ governanza transfruntiera. Dan huwa nuqqas ġenerali ta’ ħafna programmi INTERREG u territorji transkonfinali. Il-proġett se jikkontribwixxi għal valutazzjoni aħjar tas-sitwazzjoni fit-territorju tal-Programm INTERREG Meuse-Rhine, u barra minn hekk, se jipprovdi wkoll kontribut bħala proġett pilota għall-kwalità tal-kooperazzjoni transfruntiera b’mod ġenerali. Il-proġett se jkollu l-għan li jiżviluppa u japplika metodoloġija għal kejl bażi fit-territorju tal-programm INTERREG Meuse-Rhine fi tmiem il-perjodu ta’ programmazzjoni attwali. L-intenzjoni hija wkoll li tinħoloq l-opportunità li l-metodoloġija tiġi applikata b’mod strutturat matul il-perjodu ta’ wara. 2021. 1. Fl-ewwel pass, is-sistema ta’ indikaturi eżistenti tal-programm INTERREG Meuse-Rhine se tiġi analizzata biex jinstab sa liema punt dawn diġà jkejlu l-aspetti tal-kwalità tal-kooperazzjoni transfruntiera u fejn jinstabu nuqqasijiet. Flimkien ma’ dan, se jiġu analizzati indikaturi, sistemi ta’ valutazzjoni jew ta’ evalwazzjoni eżistenti oħra fir-rigward tal-kwalità tal-kooperazzjoni transkonfinali. Din it-tfittxija għal prattiki u strumenti diġà eżistenti se ssir f’kuntatt ma’ ESPON u l-Kummissjoni Ewropea, DĠ Regio u b’referenza għall-istrumenti differenti tal-ESPON għall-Valutazzjoni tal-Impatt Territorjali. F’dan is-sens, il-metodoloġija se tibni fuq il-ħidma eżistenti fil-livell tal-UE. 2. Fuq il-bażi tar-riċerka, ser jiġi żviluppat abbozz ta’ metodoloġija u sett ta’ indikaturi bl-għarfien espert tal-imsieħba tal-proġett. Din il-ħidma se tkun appoġġata mill-involviment ta’ prattikanti mill-Euregion Meuse-Rhine li jittrattaw il-programm INTERREG u l-kooperazzjoni transkonfinali. Barra minn hekk, esperti esterni minn programmi oħra jew b’għarfien espert speċjali dwar il-valutazzjoni tal-impatt territorjali se jkunu qed jikkontribwixxu għall-ħidma. L-abbozz tal-metodoloġija se jiġi diskuss u ttestjat. 3. Bħala l-parti ewlenija tal-proġett, il-metodoloġija ser tiġi applikata bl-għajnuna ta’ prattikanti u esperti fit-territorju ta’ l-Ewroreġjun Meuse-Rhine billi tiġi vvalutata l-kwalità tal-kooperazzjoni u l-governanza transkonfinali. Minħabba l-esperjenzi bi proġetti preċedenti, l-istrumenti ewlenin huma l-ġbir ta’ data eżistenti, il-produzzjoni tad-data permezz ta’ kwestjonarji, intervisti kwalitattivi u workshops tal-esperti. Ir-riżultati finali se jkunu l-kejl bażi u l-parametru referenzjarju għal ċiklu ta’ valutazzjoni strutturat matul il-programm INTERREG ta’ wara l-2021. [1] A... (Maltese)
4 November 2022
0 references
Kemm hija tajba l-kooperazzjoni tal-korpi tas-settur pubbliku, tal-kumpaniji jew taċ-ċittadini fir-reġjun transfruntier tagħna? Kif nistgħu niddeskrivu l-kwalità tan-netwerks u l-entitajiet transfruntiera? U fl-aħħar nett: il-programm INTERREG tagħna għandu effetti pożittivi fuq l-aspetti differenti tal-kwalità tal-kooperazzjoni u l-governanza bejn il-fruntieri? Kif muri fi studju ESPON tal-2019 dwar il-Valutazzjoni tal-Impatt Territorjali ta’ programmi transfruntiera (bl-involviment tal-ITEM/l-Università ta’ Maastricht)[1] hemm il-ħtieġa ta’ metodi ta’ valutazzjoni kwalitattiva innovattivi biex jinftiehmu aħjar l-effetti fuq il-kwalità tal-kooperazzjoni transfruntiera f’territorju partikolari. Kif iddikjarat fir-rapport finali, l-istudji ta’ każijiet ta’ INTERREG (inkluż il-Programm Pajjiżi l-Baxxi-Ġermanja) identifikaw il-ħtieġa li jiġu żviluppati strumenti aħjar għal valutazzjonijiet kwalitattivi dettaljati. Dan ifisser, sabiex jiġu vvalutati aħjar l-effetti tal-programmi INTERREG fir-rigward tal-kwalità tal-kooperazzjoni transkonfinali, għandhom jiġu żviluppati strumenti ta’ valutazzjoni kwalitattiva addizzjonali, indikaturi u data. L-istitut transkonfinali ITEM għandu esperjenzi komprensivi fil-qasam tal-valutazzjoni tal-impatti fuq territorji transkonfinali (jiġifieri valutazzjonijiet tal-impatt annwali). Il-punt se jifforma tim b’għarfien espert differenti dwar il-ħtiġijiet fl-Euregion Meuse Rhine mal-Università ta’ Hasselt (Fakultà tal-Liġi għall-aspetti legali), ir-RWTH Aachen (Dipartiment tal-Ġeografija Ekonomika għad-Dimensjoni Ekonomika) u l-Euregio Meuse-Rhine (prattikanti fil-kooperazzjoni transkonfinali). Fl-istadji differenti tal-proġett, esperti esterni, prattikanti minn setturi differenti (l-edukazzjoni, l-ekonomija, l-ippjanar spazjali, it-trasport, eċċ.) se jiġu mistiedna jirrevedu l-ewwel abbozzi u jingħaqdu ma’ workshops ta’ esperti. Il-proġett propost għandu l-għan li jiżviluppa metodoloġija pilota. Is-suppożizzjoni hija li n-nuqqasijiet fir-rigward tal-valutazzjonijiet kwalitattivi jistgħu jinstabu wkoll fil-qafas tal-programm INTERREG EMR. Il-kwalità tal-kooperazzjoni transkonfinali bħalissa mhijiex ivvalutata strutturalment. L-indikaturi attwali tal-programm huma l-ewwel nett ta’ natura kwantitattiva u ma jiddeskrivux elementi kwalitattivi ta’ kooperazzjoni transfruntiera ta’ entitajiet pubbliċi, kumpaniji jew ċittadini. Barra mill-qafas tal-INTERREG, ma hemm l-ebda valutazzjoni strutturali tal-iżvilupp tal-kooperazzjoni u tas-sistema ta’ governanza transfruntiera. Dan huwa nuqqas ġenerali ta’ ħafna programmi INTERREG u territorji transkonfinali. Il-proġett se jikkontribwixxi għal valutazzjoni aħjar tas-sitwazzjoni fit-territorju tal-Programm INTERREG Meuse-Rhine, u barra minn hekk, se jipprovdi wkoll kontribut bħala proġett pilota għall-kwalità tal-kooperazzjoni transfruntiera b’mod ġenerali. Il-proġett se jkollu l-għan li jiżviluppa u japplika metodoloġija għal kejl bażi fit-territorju tal-programm INTERREG Meuse-Rhine fi tmiem il-perjodu ta’ programmazzjoni attwali. L-intenzjoni hija wkoll li tinħoloq l-opportunità li l-metodoloġija tiġi applikata b’mod strutturat matul il-perjodu ta’ wara. 2021. 1. Fl-ewwel pass, is-sistema ta’ indikaturi eżistenti tal-programm INTERREG Meuse-Rhine se tiġi analizzata biex jinstab sa liema punt dawn diġà jkejlu l-aspetti tal-kwalità tal-kooperazzjoni transfruntiera u fejn jinstabu nuqqasijiet. Flimkien ma’ dan, se jiġu analizzati indikaturi, sistemi ta’ valutazzjoni jew ta’ evalwazzjoni eżistenti oħra fir-rigward tal-kwalità tal-kooperazzjoni transkonfinali. Din it-tfittxija għal prattiki u strumenti diġà eżistenti se ssir f’kuntatt ma’ ESPON u l-Kummissjoni Ewropea, DĠ Regio u b’referenza għall-istrumenti differenti tal-ESPON għall-Valutazzjoni tal-Impatt Territorjali. F’dan is-sens, il-metodoloġija se tibni fuq il-ħidma eżistenti fil-livell tal-UE. 2. Fuq il-bażi tar-riċerka, ser jiġi żviluppat abbozz ta’ metodoloġija u sett ta’ indikaturi bl-għarfien espert tal-imsieħba tal-proġett. Din il-ħidma se tkun appoġġata mill-involviment ta’ prattikanti mill-Euregion Meuse-Rhine li jittrattaw il-programm INTERREG u l-kooperazzjoni transkonfinali. Barra minn hekk, esperti esterni minn programmi oħra jew b’għarfien espert speċjali dwar il-valutazzjoni tal-impatt territorjali se jkunu qed jikkontribwixxu għall-ħidma. L-abbozz tal-metodoloġija se jiġi diskuss u ttestjat. 3. Bħala l-parti ewlenija tal-proġett, il-metodoloġija ser tiġi applikata bl-għajnuna ta’ prattikanti u esperti fit-territorju ta’ l-Ewroreġjun Meuse-Rhine billi tiġi vvalutata l-kwalità tal-kooperazzjoni u l-governanza transkonfinali. Minħabba l-esperjenzi bi proġetti preċedenti, l-istrumenti ewlenin huma l-ġbir ta’ data eżistenti, il-produzzjoni tad-data permezz ta’ kwestjonarji, intervisti kwalitattivi u workshops tal-esperti. Ir-riżultati finali se jkunu l-kejl bażi u l-parametru referenzjarju għal ċiklu ta’ valutazzjoni strutturat matul il-programm INTERREG ta’ wara l-2021. [1] A... (Maltese)
4 November 2022
0 references