Protecting streams for a clean Black Sea by reducing sediment and litter pollution with joint innovative monitoring and control tools and nature-based practices (Q4302612): Difference between revisions
Jump to navigation
Jump to search
(Set a claim value: summary (P836): O projeto Protect-Streams-4-Sea concentra-se em um monitoramento ambiental conjunto de poluentes de fontes não pontuais e lixo que acabam no Mar Negro. Esta é uma das principais prioridades do Programa do Mar Negro e é essencial, porque uma vez poluído o Mar Negro fechado, é muito difícil despoluir. A maioria dos esforços de limpeza concentra-se no próprio mar ou ao longo das áreas costeiras. As bacias hidrográficas que terminam no Mar Negro não têm...) |
(Changed label, description and/or aliases in pt) |
||
| label / pt | label / pt | ||
Proteger os fluxos para um mar Negro limpo através da redução da poluição por sedimentos e lixo com instrumentos inovadores conjuntos de monitorização e controlo e práticas baseadas na natureza | |||
Latest revision as of 23:52, 11 October 2024
Project Q4302612 in Moldova, Greece, Armenia, Turkey, Romania
| Language | Label | Description | Also known as |
|---|---|---|---|
| English | Protecting streams for a clean Black Sea by reducing sediment and litter pollution with joint innovative monitoring and control tools and nature-based practices |
Project Q4302612 in Moldova, Greece, Armenia, Turkey, Romania |
Statements
834,543.41 Euro
0 references
907,135.0 Euro
0 references
92.0 percent
0 references
20 July 2020
0 references
19 July 2022
0 references
The Legal Successor of Technologiko Ekpedeftiko Idryma Anatolikis Makedonias kai Thrakis-Special Account for Research Funds (TEIEMT-SARF), the International Hellenic University Special Account for Research Funds (IHU-SARF)
0 references
47°0'37.62"N, 28°51'49.72"E
0 references
40°32'54.67"N, 23°1'10.74"E
0 references
40°9'44.60"N, 44°29'5.82"E
0 references
41°11'44.74"N, 41°50'16.19"E
0 references
45°9'4.97"N, 26°49'41.56"E
0 references
The Protect-Streams-4-Sea project focuses on a joint environmental monitoring of nonpoint source pollutants and litter that end up in the Black Sea. This is a main priority of the Black Sea Programme and essential, because once the enclosed Black Sea is polluted, it is very difficult to depollute. Most cleaning efforts focus on the sea itself or along the coastal areas. The watersheds that end in the Black Sea have not been focal points despite providing many of the pollutants and litter. A similar example is the Mississippi Basin that transports the pollutants that have created the dead zone in the Mexico Gulf. The idea of this project is to stop the nonpoint source pollutants and litter from reaching the streams and rivers and consequently not reaching the Black Sea. If successful, this can cost-effectively maintain a clean Black Sea that will benefit the welfare of the entire region. This will be achieved by using innovative methods (fingerprinting) to correlate landscape position with the pollutants in the stream water and bed. Soil samples will be taken along stream banks, soil surfaces and in-stream. This way the origins and the contributions of sediment and other nonpoint source pollutants to the stream water and bed will be estimated. The origins could be the stream banks (e.g. steep, non-vegetated, etc.) or soil surface with different land covers (e.g. burnt areas, flooded areas, forests, degraded or specific crops). In addition, traditional (erosion pins, runoff plots) and new innovative (remote sensing, indices and drones) methods will be used for the pollutant estimations. Hydrologic models will be applied to simulate the pollutants at the watershed scale based on the project data from the fingerprinting method and the stream bank and bed and soil surface plots. A Multi-Criteria Decision Analysis and a Decision Support System will be developed to find the “hot spots” and recommend best management practices in each pilot area. Hot spots are the areas that contribute most pollutants and/or litter. The recommended practices will be nature-based and applicable to the entire region. The final part will develop and/or test innovative tools/machines: 4 litter traps (in Armenia, Greece, Moldova and Turkey) and 1 skimmer vessel (in Romania) in the pilot area water bodies to collect litter and other pollutants. The pilot areas will be in five different Black Sea countries allowing to test the tools and methods in different environments representative of the region. This should help the tools and methods adoption by all Black Sea countries and lead to a joint monitoring program for inland nonpoint source pollutants and litter. With Universities, NGOs and public authorities partnering on this project the methods and tools developed will be science-based and practical. Finally, numerous and diverse communication activities will help reach all target groups and lead to the adoption of these joint monitoring methods and tools in the region. (English)
0.8255899595028413
0 references
Projektet Protect-Streams-4-Sea fokuserer på en fælles miljøovervågning af ikkepunktsforurenende stoffer og affald, der ender i Sortehavet. Dette er en af Sortehavsprogrammets hovedprioriteter og afgørende, for når først det lukkede Sortehav er forurenet, er det meget vanskeligt at forurene. De fleste rengøringsindsatser fokuserer på havet selv eller langs kystområderne. De vandområder, der ender i Sortehavet, har ikke været omdrejningspunkter på trods af mange af de forurenende stoffer og affald. Et lignende eksempel er Mississippi-bassinet, der transporterer de forurenende stoffer, der har skabt den døde zone i Mexico Golf. Idéen med dette projekt er at forhindre, at forurenende stoffer og affald, der ikke stammer fra punktkilder, når vandløb og floder og dermed ikke når Sortehavet. Hvis det lykkes, kan dette omkostningseffektivt opretholde et rent Sorte Hav, der vil gavne hele regionens velfærd. Dette opnås ved hjælp af innovative metoder (fingeraftryk) til at korrelere landskabets placering med de forurenende stoffer i vandløbet og sengen. Jordprøver vil blive udtaget langs vandløbsbanker, jordoverflader og in-stream. På denne måde vil oprindelsen og bidragene fra sedimenter og andre ikke-punktforurenende forurenende stoffer til vandløbsvandet og -bunden blive anslået. Oprindelsen kan være vandløbsbankerne (f.eks. stejle, ikke-vegeterede osv.) eller jordoverflader med forskellige jorddække (f.eks. brændte områder, oversvømmede områder, skove, forringede eller specifikke afgrøder). Hertil kommer, at der vil blive anvendt traditionelle (erosionstifter, afstrømningsplotter) og nye innovative metoder (fjernmåling, indekser og droner) til beregning af forurenende stoffer. Der vil blive anvendt hydrologiske modeller til simulering af forurenende stoffer i afvandingsskalaen på grundlag af projektdata fra fingeraftryksmetoden og vandløbsbanken og -bunden og jordoverfladen. Der vil blive udviklet en multikriteriebeslutningsanalyse og et beslutningsstøttesystem for at finde de "hot spots" og anbefale bedste forvaltningspraksis i hvert pilotområde. Hot spots er de områder, der bidrager mest forurenende stoffer og/eller affald. Den anbefalede praksis vil være naturbaseret og gælde for hele regionen. Den sidste del vil udvikle og/eller teste innovative værktøjer/maskiner: 4 fælder (i Armenien, Grækenland, Moldova og Tyrkiet) og 1 skimmerfartøj (i Rumænien) i pilotområdets vandområder til indsamling af affald og andre forurenende stoffer. Pilotområderne vil være i fem forskellige Sortehavslande, der gør det muligt at teste værktøjer og metoder i forskellige miljøer, der er repræsentative for regionen. Dette bør bidrage til de værktøjer og metoder, som alle Sortehavslandene anvender, og føre til et fælles overvågningsprogram for forurenende stoffer og affald, der ikke stammer fra land. Med universiteter, ngo'er og offentlige myndigheder, der samarbejder om dette projekt, vil de metoder og værktøjer, der udvikles, være videnskabsbaserede og praktiske. Endelig vil talrige og forskelligartede kommunikationsaktiviteter hjælpe med at nå ud til alle målgrupper og føre til vedtagelse af disse fælles overvågningsmetoder og -værktøjer i regionen. (Danish)
4 November 2022
0 references
Projektet Protect-Streams-4-Sea fokuserer på en fælles miljøovervågning af ikkepunktsforurenende stoffer og affald, der ender i Sortehavet. Dette er en af Sortehavsprogrammets hovedprioriteter og afgørende, for når først det lukkede Sortehav er forurenet, er det meget vanskeligt at forurene. De fleste rengøringsindsatser fokuserer på havet selv eller langs kystområderne. De vandområder, der ender i Sortehavet, har ikke været omdrejningspunkter på trods af mange af de forurenende stoffer og affald. Et lignende eksempel er Mississippi-bassinet, der transporterer de forurenende stoffer, der har skabt den døde zone i Mexico Golf. Idéen med dette projekt er at forhindre, at forurenende stoffer og affald, der ikke stammer fra punktkilder, når vandløb og floder og dermed ikke når Sortehavet. Hvis det lykkes, kan dette omkostningseffektivt opretholde et rent Sorte Hav, der vil gavne hele regionens velfærd. Dette opnås ved hjælp af innovative metoder (fingeraftryk) til at korrelere landskabets placering med de forurenende stoffer i vandløbet og sengen. Jordprøver vil blive udtaget langs vandløbsbanker, jordoverflader og in-stream. På denne måde vil oprindelsen og bidragene fra sedimenter og andre ikke-punktforurenende forurenende stoffer til vandløbsvandet og -bunden blive anslået. Oprindelsen kan være vandløbsbankerne (f.eks. stejle, ikke-vegeterede osv.) eller jordoverflader med forskellige jorddække (f.eks. brændte områder, oversvømmede områder, skove, forringede eller specifikke afgrøder). Hertil kommer, at der vil blive anvendt traditionelle (erosionstifter, afstrømningsplotter) og nye innovative metoder (fjernmåling, indekser og droner) til beregning af forurenende stoffer. Der vil blive anvendt hydrologiske modeller til simulering af forurenende stoffer i afvandingsskalaen på grundlag af projektdata fra fingeraftryksmetoden og vandløbsbanken og -bunden og jordoverfladen. Der vil blive udviklet en multikriteriebeslutningsanalyse og et beslutningsstøttesystem for at finde de "hot spots" og anbefale bedste forvaltningspraksis i hvert pilotområde. Hot spots er de områder, der bidrager mest forurenende stoffer og/eller affald. Den anbefalede praksis vil være naturbaseret og gælde for hele regionen. Den sidste del vil udvikle og/eller teste innovative værktøjer/maskiner: 4 fælder (i Armenien, Grækenland, Moldova og Tyrkiet) og 1 skimmerfartøj (i Rumænien) i pilotområdets vandområder til indsamling af affald og andre forurenende stoffer. Pilotområderne vil være i fem forskellige Sortehavslande, der gør det muligt at teste værktøjer og metoder i forskellige miljøer, der er repræsentative for regionen. Dette bør bidrage til de værktøjer og metoder, som alle Sortehavslandene anvender, og føre til et fælles overvågningsprogram for forurenende stoffer og affald, der ikke stammer fra land. Med universiteter, ngo'er og offentlige myndigheder, der samarbejder om dette projekt, vil de metoder og værktøjer, der udvikles, være videnskabsbaserede og praktiske. Endelig vil talrige og forskelligartede kommunikationsaktiviteter hjælpe med at nå ud til alle målgrupper og føre til vedtagelse af disse fælles overvågningsmetoder og -værktøjer i regionen. (Danish)
4 November 2022
0 references
Projektet Protect-Streams-4-Sea fokuserer på en fælles miljøovervågning af ikkepunktsforurenende stoffer og affald, der ender i Sortehavet. Dette er en af Sortehavsprogrammets hovedprioriteter og afgørende, for når først det lukkede Sortehav er forurenet, er det meget vanskeligt at forurene. De fleste rengøringsindsatser fokuserer på havet selv eller langs kystområderne. De vandområder, der ender i Sortehavet, har ikke været omdrejningspunkter på trods af mange af de forurenende stoffer og affald. Et lignende eksempel er Mississippi-bassinet, der transporterer de forurenende stoffer, der har skabt den døde zone i Mexico Golf. Idéen med dette projekt er at forhindre, at forurenende stoffer og affald, der ikke stammer fra punktkilder, når vandløb og floder og dermed ikke når Sortehavet. Hvis det lykkes, kan dette omkostningseffektivt opretholde et rent Sorte Hav, der vil gavne hele regionens velfærd. Dette opnås ved hjælp af innovative metoder (fingeraftryk) til at korrelere landskabets placering med de forurenende stoffer i vandløbet og sengen. Jordprøver vil blive udtaget langs vandløbsbanker, jordoverflader og in-stream. På denne måde vil oprindelsen og bidragene fra sedimenter og andre ikke-punktforurenende forurenende stoffer til vandløbsvandet og -bunden blive anslået. Oprindelsen kan være vandløbsbankerne (f.eks. stejle, ikke-vegeterede osv.) eller jordoverflader med forskellige jorddække (f.eks. brændte områder, oversvømmede områder, skove, forringede eller specifikke afgrøder). Hertil kommer, at der vil blive anvendt traditionelle (erosionstifter, afstrømningsplotter) og nye innovative metoder (fjernmåling, indekser og droner) til beregning af forurenende stoffer. Der vil blive anvendt hydrologiske modeller til simulering af forurenende stoffer i afvandingsskalaen på grundlag af projektdata fra fingeraftryksmetoden og vandløbsbanken og -bunden og jordoverfladen. Der vil blive udviklet en multikriteriebeslutningsanalyse og et beslutningsstøttesystem for at finde de "hot spots" og anbefale bedste forvaltningspraksis i hvert pilotområde. Hot spots er de områder, der bidrager mest forurenende stoffer og/eller affald. Den anbefalede praksis vil være naturbaseret og gælde for hele regionen. Den sidste del vil udvikle og/eller teste innovative værktøjer/maskiner: 4 fælder (i Armenien, Grækenland, Moldova og Tyrkiet) og 1 skimmerfartøj (i Rumænien) i pilotområdets vandområder til indsamling af affald og andre forurenende stoffer. Pilotområderne vil være i fem forskellige Sortehavslande, der gør det muligt at teste værktøjer og metoder i forskellige miljøer, der er repræsentative for regionen. Dette bør bidrage til de værktøjer og metoder, som alle Sortehavslandene anvender, og føre til et fælles overvågningsprogram for forurenende stoffer og affald, der ikke stammer fra land. Med universiteter, ngo'er og offentlige myndigheder, der samarbejder om dette projekt, vil de metoder og værktøjer, der udvikles, være videnskabsbaserede og praktiske. Endelig vil talrige og forskelligartede kommunikationsaktiviteter hjælpe med at nå ud til alle målgrupper og føre til vedtagelse af disse fælles overvågningsmetoder og -værktøjer i regionen. (Danish)
4 November 2022
0 references
Projektet Protect-Streams-4-Sea fokuserer på en fælles miljøovervågning af ikkepunktsforurenende stoffer og affald, der ender i Sortehavet. Dette er en af Sortehavsprogrammets hovedprioriteter og afgørende, for når først det lukkede Sortehav er forurenet, er det meget vanskeligt at forurene. De fleste rengøringsindsatser fokuserer på havet selv eller langs kystområderne. De vandområder, der ender i Sortehavet, har ikke været omdrejningspunkter på trods af mange af de forurenende stoffer og affald. Et lignende eksempel er Mississippi-bassinet, der transporterer de forurenende stoffer, der har skabt den døde zone i Mexico Golf. Idéen med dette projekt er at forhindre, at forurenende stoffer og affald, der ikke stammer fra punktkilder, når vandløb og floder og dermed ikke når Sortehavet. Hvis det lykkes, kan dette omkostningseffektivt opretholde et rent Sorte Hav, der vil gavne hele regionens velfærd. Dette opnås ved hjælp af innovative metoder (fingeraftryk) til at korrelere landskabets placering med de forurenende stoffer i vandløbet og sengen. Jordprøver vil blive udtaget langs vandløbsbanker, jordoverflader og in-stream. På denne måde vil oprindelsen og bidragene fra sedimenter og andre ikke-punktforurenende forurenende stoffer til vandløbsvandet og -bunden blive anslået. Oprindelsen kan være vandløbsbankerne (f.eks. stejle, ikke-vegeterede osv.) eller jordoverflader med forskellige jorddække (f.eks. brændte områder, oversvømmede områder, skove, forringede eller specifikke afgrøder). Hertil kommer, at der vil blive anvendt traditionelle (erosionstifter, afstrømningsplotter) og nye innovative metoder (fjernmåling, indekser og droner) til beregning af forurenende stoffer. Der vil blive anvendt hydrologiske modeller til simulering af forurenende stoffer i afvandingsskalaen på grundlag af projektdata fra fingeraftryksmetoden og vandløbsbanken og -bunden og jordoverfladen. Der vil blive udviklet en multikriteriebeslutningsanalyse og et beslutningsstøttesystem for at finde de "hot spots" og anbefale bedste forvaltningspraksis i hvert pilotområde. Hot spots er de områder, der bidrager mest forurenende stoffer og/eller affald. Den anbefalede praksis vil være naturbaseret og gælde for hele regionen. Den sidste del vil udvikle og/eller teste innovative værktøjer/maskiner: 4 fælder (i Armenien, Grækenland, Moldova og Tyrkiet) og 1 skimmerfartøj (i Rumænien) i pilotområdets vandområder til indsamling af affald og andre forurenende stoffer. Pilotområderne vil være i fem forskellige Sortehavslande, der gør det muligt at teste værktøjer og metoder i forskellige miljøer, der er repræsentative for regionen. Dette bør bidrage til de værktøjer og metoder, som alle Sortehavslandene anvender, og føre til et fælles overvågningsprogram for forurenende stoffer og affald, der ikke stammer fra land. Med universiteter, ngo'er og offentlige myndigheder, der samarbejder om dette projekt, vil de metoder og værktøjer, der udvikles, være videnskabsbaserede og praktiske. Endelig vil talrige og forskelligartede kommunikationsaktiviteter hjælpe med at nå ud til alle målgrupper og føre til vedtagelse af disse fælles overvågningsmetoder og -værktøjer i regionen. (Danish)
4 November 2022
0 references
Projektet Protect-Streams-4-Sea fokuserer på en fælles miljøovervågning af ikkepunktsforurenende stoffer og affald, der ender i Sortehavet. Dette er en af Sortehavsprogrammets hovedprioriteter og afgørende, for når først det lukkede Sortehav er forurenet, er det meget vanskeligt at forurene. De fleste rengøringsindsatser fokuserer på havet selv eller langs kystområderne. De vandområder, der ender i Sortehavet, har ikke været omdrejningspunkter på trods af mange af de forurenende stoffer og affald. Et lignende eksempel er Mississippi-bassinet, der transporterer de forurenende stoffer, der har skabt den døde zone i Mexico Golf. Idéen med dette projekt er at forhindre, at forurenende stoffer og affald, der ikke stammer fra punktkilder, når vandløb og floder og dermed ikke når Sortehavet. Hvis det lykkes, kan dette omkostningseffektivt opretholde et rent Sorte Hav, der vil gavne hele regionens velfærd. Dette opnås ved hjælp af innovative metoder (fingeraftryk) til at korrelere landskabets placering med de forurenende stoffer i vandløbet og sengen. Jordprøver vil blive udtaget langs vandløbsbanker, jordoverflader og in-stream. På denne måde vil oprindelsen og bidragene fra sedimenter og andre ikke-punktforurenende forurenende stoffer til vandløbsvandet og -bunden blive anslået. Oprindelsen kan være vandløbsbankerne (f.eks. stejle, ikke-vegeterede osv.) eller jordoverflader med forskellige jorddække (f.eks. brændte områder, oversvømmede områder, skove, forringede eller specifikke afgrøder). Hertil kommer, at der vil blive anvendt traditionelle (erosionstifter, afstrømningsplotter) og nye innovative metoder (fjernmåling, indekser og droner) til beregning af forurenende stoffer. Der vil blive anvendt hydrologiske modeller til simulering af forurenende stoffer i afvandingsskalaen på grundlag af projektdata fra fingeraftryksmetoden og vandløbsbanken og -bunden og jordoverfladen. Der vil blive udviklet en multikriteriebeslutningsanalyse og et beslutningsstøttesystem for at finde de "hot spots" og anbefale bedste forvaltningspraksis i hvert pilotområde. Hot spots er de områder, der bidrager mest forurenende stoffer og/eller affald. Den anbefalede praksis vil være naturbaseret og gælde for hele regionen. Den sidste del vil udvikle og/eller teste innovative værktøjer/maskiner: 4 fælder (i Armenien, Grækenland, Moldova og Tyrkiet) og 1 skimmerfartøj (i Rumænien) i pilotområdets vandområder til indsamling af affald og andre forurenende stoffer. Pilotområderne vil være i fem forskellige Sortehavslande, der gør det muligt at teste værktøjer og metoder i forskellige miljøer, der er repræsentative for regionen. Dette bør bidrage til de værktøjer og metoder, som alle Sortehavslandene anvender, og føre til et fælles overvågningsprogram for forurenende stoffer og affald, der ikke stammer fra land. Med universiteter, ngo'er og offentlige myndigheder, der samarbejder om dette projekt, vil de metoder og værktøjer, der udvikles, være videnskabsbaserede og praktiske. Endelig vil talrige og forskelligartede kommunikationsaktiviteter hjælpe med at nå ud til alle målgrupper og føre til vedtagelse af disse fælles overvågningsmetoder og -værktøjer i regionen. (Danish)
4 November 2022
0 references
Το έργο Protect-Streams-4-Sea επικεντρώνεται στην κοινή περιβαλλοντική παρακολούθηση των ρύπων και των απορριμμάτων που καταλήγουν στον Εύξεινο Πόντο. Αυτό αποτελεί βασική προτεραιότητα του προγράμματος για τον Εύξεινο Πόντο και είναι απαραίτητο, διότι από τη στιγμή που ο περιφραγμένος Εύξεινος Πόντος μολυνθεί, είναι πολύ δύσκολο να εκτοπιστεί. Οι περισσότερες προσπάθειες καθαρισμού επικεντρώνονται στην ίδια τη θάλασσα ή κατά μήκος των παράκτιων περιοχών. Οι λεκάνες απορροής που καταλήγουν στον Εύξεινο Πόντο δεν υπήρξαν κομβικά σημεία παρά την παροχή πολλών ρύπων και απορριμμάτων. Ένα παρόμοιο παράδειγμα είναι η λεκάνη του Μισισιπή που μεταφέρει τους ρύπους που έχουν δημιουργήσει τη νεκρή ζώνη στον Κόλπο του Μεξικού. Η ιδέα αυτού του έργου είναι να σταματήσει τους μη σημειακούς ρύπους και τα απορρίμματα από το να φτάσουν στα ρέματα και τους ποταμούς και, κατά συνέπεια, να μην φθάσουν στον Εύξεινο Πόντο. Εάν είναι επιτυχής, αυτό μπορεί να διατηρήσει οικονομικά έναν καθαρό Εύξεινο Πόντο που θα ωφελήσει την ευημερία ολόκληρης της περιοχής. Αυτό θα επιτευχθεί με τη χρήση καινοτόμων μεθόδων (δακτυλικά αποτυπώματα) για τη συσχέτιση της θέσης του τοπίου με τους ρύπους του νερού και της κλίνης. Τα δείγματα εδάφους θα λαμβάνονται κατά μήκος των όχθες ρέματος, των επιφανειών του εδάφους και κατά τη ροή. Με τον τρόπο αυτό θα εκτιμηθούν η προέλευση και η συμβολή των ιζημάτων και άλλων μη σηματοδοτικών ρύπων στο νερό και την κοίτη του ρεύματος. Η προέλευση θα μπορούσε να είναι οι όχθες ρέματος (π.χ. απότομες, μη φυτικές κ.λπ.) ή η επιφάνεια του εδάφους με διαφορετικές εδαφικές καλύψεις (π.χ. καμένες περιοχές, πλημμυρισμένες περιοχές, δάση, υποβαθμισμένες ή ειδικές καλλιέργειες). Επιπλέον, για τις εκτιμήσεις ρύπων θα χρησιμοποιηθούν παραδοσιακές (καρφίτσες διάβρωσης, οικόπεδα απορροής) και νέες καινοτόμες μέθοδοι (εξ αποστάσεως ανίχνευση, δείκτες και μη επανδρωμένα αεροσκάφη). Θα εφαρμοστούν υδρολογικά μοντέλα για την προσομοίωση των ρύπων στην κλίμακα της λεκάνης απορροής με βάση τα δεδομένα του έργου από τη μέθοδο λήψης δακτυλικών αποτυπωμάτων και τα γεωτεμάχια της όχθης ροής και της επιφάνειας κλινών και εδάφους. Θα αναπτυχθούν μια ανάλυση αποφάσεων πολλαπλών κριτηρίων και ένα σύστημα υποστήριξης αποφάσεων για να βρεθούν τα «καυτά σημεία» και να προταθούν βέλτιστες πρακτικές διαχείρισης σε κάθε πιλοτικό τομέα. Τα hot spots είναι οι περιοχές που συμβάλλουν στους περισσότερους ρύπους ή/και απορρίμματα. Οι συνιστώμενες πρακτικές θα βασίζονται στη φύση και θα εφαρμόζονται σε ολόκληρη την περιοχή. Το τελικό μέρος θα αναπτύξει και/ή θα δοκιμάσει καινοτόμα εργαλεία/μηχανές: 4 παγίδες απορριμμάτων (στην Αρμενία, την Ελλάδα, τη Μολδαβία και την Τουρκία) και 1 σκάφος skimmer (στη Ρουμανία) στην πιλοτική περιοχή υδατικών συστημάτων για τη συλλογή απορριμμάτων και άλλων ρύπων. Οι πιλοτικές περιοχές θα είναι σε πέντε διαφορετικές χώρες του Εύξεινου Πόντου, επιτρέποντας τη δοκιμή των εργαλείων και των μεθόδων σε διαφορετικά περιβάλλοντα αντιπροσωπευτικά της περιοχής. Αυτό αναμένεται να βοηθήσει την υιοθέτηση των εργαλείων και των μεθόδων από όλες τις χώρες του Εύξεινου Πόντου και να οδηγήσει σε ένα κοινό πρόγραμμα παρακολούθησης για τους ρύπους και τα απορρίμματα που δεν προέρχονται από εσωτερικά σημεία. Με τα Πανεπιστήμια, τις ΜΚΟ και τις δημόσιες αρχές που συνεργάζονται σε αυτό το έργο, οι μέθοδοι και τα εργαλεία που θα αναπτυχθούν θα είναι επιστημονικά τεκμηριωμένα και πρακτικά. Τέλος, πολυάριθμες και ποικίλες δραστηριότητες επικοινωνίας θα βοηθήσουν στην προσέγγιση όλων των ομάδων-στόχων και θα οδηγήσουν στην υιοθέτηση αυτών των κοινών μεθόδων και εργαλείων παρακολούθησης στην περιοχή. (Greek)
4 November 2022
0 references
Díríonn an tionscadal Protect-Streams-4-Sea ar fhaireachán comhpháirteach comhshaoil a dhéanamh ar thruailleáin agus ar bhruscar neamhphointeach a théann sa Mhuir Dhubh. Is príomhthosaíocht é seo de chuid Chlár na Mara Duibhe agus tá sé riachtanach, toisc go bhfuil sé an-deacair díthruailliú a luaithe a bheidh an Mhuir Dhubh faoi iamh. Díríonn an chuid is mó de na hiarrachtaí glantacháin ar an bhfarraige féin nó ar na limistéir chósta. Ní pointí fócasacha iad na doirteanna uisce a chríochnaíonn sa Mhuir Dhubh in ainneoin go leor de na truailleáin agus an bruscar a chur ar fáil. Sampla den chineál céanna is ea an Imchuach Mississippi a iompraíonn na truailleáin a chruthaigh an crios marbh sa Mhurascaill Mheicsiceo. Is é an smaoineamh atá ag an tionscadal seo ná cosc a chur ar thruailleáin agus ar bhruscar neamhphointeach na sruthanna agus na haibhneacha a shroicheadh agus, dá bhrí sin, gan an Mhuir Dhubh a shroicheadh. Má éiríonn leis, is féidir leis sin Muir Dhubh ghlan a choinneáil ar bhealach costéifeachtach, rud a rachaidh chun leasa an réigiúin ar fad. Bainfear é sin amach trí mhodhanna nuálacha (méarlorgaireacht) a úsáid chun suíomh tírdhreacha a chomhoiriúnú leis na truailleáin san uisce srutha agus sa leaba. Tógfar samplaí ithreach feadh na mbruach srutha, na dromchlaí ithreach agus an tsrutha. Ar an gcaoi sin, déanfar meastachán ar bhunús agus ar rannchuidiú an dríodair agus na dríodar agus na dtruailleán neamhphointe eile don sruth uisce agus don leaba. D’fhéadfadh na bainc shrutha (e.g. géar, neamhghlasáilte, etc.) nó dromchla ithreach a bheith ina mbunús le clúdaigh talún éagsúla (e.g. limistéir dhóite, limistéir faoi thuilte, foraoisí, barra díghrádaithe nó barra sonracha). Ina theannta sin, úsáidfear modhanna traidisiúnta (pionnaí aeraithe, ceapacha reatha) agus modhanna nuálacha nua (brath cianda, innéacsanna agus dróin) le haghaidh na meastachán ar thruailleáin. Cuirfear samhlacha hidreolaíocha i bhfeidhm chun na truailleáin a ionsamhlú ar scála an doirte bunaithe ar shonraí an tionscadail ón modh méarlorgaireachta agus ón mbruach srutha agus na ceapacha dromchla leaba agus ithreach. Forbrófar Anailís Ilchritéar ar Chinntí agus Córas Tacaíochta Cinnidh chun na “spotaí te” a aimsiú agus chun dea-chleachtais bhainistíochta a mholadh i ngach réimse píolótach. Is iad spotaí te na limistéir is mó a chuireann truailleáin agus/nó bruscar. Beidh na cleachtais a mholtar bunaithe ar an dúlra agus beidh siad infheidhme maidir leis an réigiún ar fad. Leis an gcuid dheireanach déanfar uirlisí/meaisíní nuálacha a fhorbairt agus/nó a thástáil: 4 ghaiste bruscair (san Airméin, sa Ghréig, sa Mholdóiv agus sa Tuirc) agus 1 soitheach scáma (sa Rómáin) i ndobharlaigh uisce limistéar an phíolóta chun bruscar agus truailleáin eile a bhailiú. Beidh na limistéir phíolótacha i gcúig thír éagsúla de chuid na Mara Duibhe lenar féidir na huirlisí agus na modhanna a thástáil i dtimpeallachtaí éagsúla atá ionadaíoch don réigiún. Ba cheart go gcuideodh sé sin leis na huirlisí agus na modhanna a ghlacann tíortha uile na Mara Duibhe agus clár comhpháirteach faireacháin a bheith mar thoradh air maidir le truailleáin foinseacha neamhphointeacha intíre agus bruscar. Agus Ollscoileanna, eagraíochtaí neamhrialtasacha agus údaráis phoiblí ag obair i gcomhpháirt leis an tionscadal seo, beidh na modhanna agus na huirlisí a fhorbrófar bunaithe ar an eolaíocht agus ar na huirlisí a fhorbrófar. Ar deireadh, cuideoidh gníomhaíochtaí cumarsáide iomadúla agus éagsúla le gach spriocghrúpa a bhaint amach agus is é an toradh a bheidh orthu glacadh na modhanna agus na n-uirlisí comhpháirteacha faireacháin sin sa réigiún. (Irish)
4 November 2022
0 references
Díríonn an tionscadal Protect-Streams-4-Sea ar fhaireachán comhpháirteach comhshaoil a dhéanamh ar thruailleáin agus ar bhruscar neamhphointeach a théann sa Mhuir Dhubh. Is príomhthosaíocht é seo de chuid Chlár na Mara Duibhe agus tá sé riachtanach, toisc go bhfuil sé an-deacair díthruailliú a luaithe a bheidh an Mhuir Dhubh faoi iamh. Díríonn an chuid is mó de na hiarrachtaí glantacháin ar an bhfarraige féin nó ar na limistéir chósta. Ní pointí fócasacha iad na doirteanna uisce a chríochnaíonn sa Mhuir Dhubh in ainneoin go leor de na truailleáin agus an bruscar a chur ar fáil. Sampla den chineál céanna is ea an Imchuach Mississippi a iompraíonn na truailleáin a chruthaigh an crios marbh sa Mhurascaill Mheicsiceo. Is é an smaoineamh atá ag an tionscadal seo ná cosc a chur ar thruailleáin agus ar bhruscar neamhphointeach na sruthanna agus na haibhneacha a shroicheadh agus, dá bhrí sin, gan an Mhuir Dhubh a shroicheadh. Má éiríonn leis, is féidir leis sin Muir Dhubh ghlan a choinneáil ar bhealach costéifeachtach, rud a rachaidh chun leasa an réigiúin ar fad. Bainfear é sin amach trí mhodhanna nuálacha (méarlorgaireacht) a úsáid chun suíomh tírdhreacha a chomhoiriúnú leis na truailleáin san uisce srutha agus sa leaba. Tógfar samplaí ithreach feadh na mbruach srutha, na dromchlaí ithreach agus an tsrutha. Ar an gcaoi sin, déanfar meastachán ar bhunús agus ar rannchuidiú an dríodair agus na dríodar agus na dtruailleán neamhphointe eile don sruth uisce agus don leaba. D’fhéadfadh na bainc shrutha (e.g. géar, neamhghlasáilte, etc.) nó dromchla ithreach a bheith ina mbunús le clúdaigh talún éagsúla (e.g. limistéir dhóite, limistéir faoi thuilte, foraoisí, barra díghrádaithe nó barra sonracha). Ina theannta sin, úsáidfear modhanna traidisiúnta (pionnaí aeraithe, ceapacha reatha) agus modhanna nuálacha nua (brath cianda, innéacsanna agus dróin) le haghaidh na meastachán ar thruailleáin. Cuirfear samhlacha hidreolaíocha i bhfeidhm chun na truailleáin a ionsamhlú ar scála an doirte bunaithe ar shonraí an tionscadail ón modh méarlorgaireachta agus ón mbruach srutha agus na ceapacha dromchla leaba agus ithreach. Forbrófar Anailís Ilchritéar ar Chinntí agus Córas Tacaíochta Cinnidh chun na “spotaí te” a aimsiú agus chun dea-chleachtais bhainistíochta a mholadh i ngach réimse píolótach. Is iad spotaí te na limistéir is mó a chuireann truailleáin agus/nó bruscar. Beidh na cleachtais a mholtar bunaithe ar an dúlra agus beidh siad infheidhme maidir leis an réigiún ar fad. Leis an gcuid dheireanach déanfar uirlisí/meaisíní nuálacha a fhorbairt agus/nó a thástáil: 4 ghaiste bruscair (san Airméin, sa Ghréig, sa Mholdóiv agus sa Tuirc) agus 1 soitheach scáma (sa Rómáin) i ndobharlaigh uisce limistéar an phíolóta chun bruscar agus truailleáin eile a bhailiú. Beidh na limistéir phíolótacha i gcúig thír éagsúla de chuid na Mara Duibhe lenar féidir na huirlisí agus na modhanna a thástáil i dtimpeallachtaí éagsúla atá ionadaíoch don réigiún. Ba cheart go gcuideodh sé sin leis na huirlisí agus na modhanna a ghlacann tíortha uile na Mara Duibhe agus clár comhpháirteach faireacháin a bheith mar thoradh air maidir le truailleáin foinseacha neamhphointeacha intíre agus bruscar. Agus Ollscoileanna, eagraíochtaí neamhrialtasacha agus údaráis phoiblí ag obair i gcomhpháirt leis an tionscadal seo, beidh na modhanna agus na huirlisí a fhorbrófar bunaithe ar an eolaíocht agus ar na huirlisí a fhorbrófar. Ar deireadh, cuideoidh gníomhaíochtaí cumarsáide iomadúla agus éagsúla le gach spriocghrúpa a bhaint amach agus is é an toradh a bheidh orthu glacadh na modhanna agus na n-uirlisí comhpháirteacha faireacháin sin sa réigiún. (Irish)
4 November 2022
0 references
Il progetto Protect-Streams-4-Sea si concentra su un monitoraggio ambientale congiunto di inquinanti e rifiuti che finiscono nel Mar Nero. Questa è una priorità principale del programma Mar Nero ed essenziale, perché una volta che il Mar Nero chiuso è inquinato, è molto difficile disinquinare. La maggior parte degli sforzi di pulizia si concentra sul mare stesso o lungo le zone costiere. I bacini idrografici che finiscono nel Mar Nero non sono stati punti focali nonostante abbiano fornito molti degli inquinanti e dei rifiuti. Un esempio simile è il bacino del Mississippi che trasporta gli inquinanti che hanno creato la zona morta nel Golfo del Messico. L'idea di questo progetto è quella di impedire agli inquinanti e ai rifiuti non puntuali di raggiungere i corsi d'acqua e i fiumi e di conseguenza non raggiungere il Mar Nero. In caso di successo, questo può mantenere un Mar Nero pulito che andrà a beneficio del benessere dell'intera regione. Ciò sarà ottenuto utilizzando metodi innovativi (impronta digitale) per correlare la posizione del paesaggio con gli inquinanti nell'acqua e nel letto del torrente. I campioni di suolo saranno prelevati lungo le rive del torrente, le superfici del suolo e all'interno della corrente. In questo modo saranno stimate le origini e il contributo dei sedimenti e di altri inquinanti di origine non puntuale all'acqua e al letto del torrente. Le origini potrebbero essere le sponde del torrente (ad esempio ripide, non vegetali, ecc.) o la superficie del suolo con diverse coperture di terreni (ad esempio aree bruciate, aree allagate, foreste, colture degradate o specifiche). Inoltre, per le stime inquinanti saranno utilizzati metodi tradizionali (perni di erosione, diagrammi di deflusso) e nuovi metodi innovativi (rilevamento remoto, indici e droni). I modelli idrologici saranno applicati per simulare gli inquinanti sulla scala dello spartiacque sulla base dei dati di progetto del metodo di rilevamento delle impronte digitali e delle appezzamenti della sponda e del letto del flusso e della superficie del suolo. Un'analisi delle decisioni multicriteri e un sistema di supporto alle decisioni saranno sviluppati per trovare i "punti caldi" e raccomandare le migliori pratiche di gestione in ogni area pilota. I punti caldi sono le aree che contribuiscono alla maggior parte degli inquinanti e/o dei rifiuti. Le pratiche raccomandate saranno basate sulla natura e applicabili all'intera regione. La parte finale svilupperà e/o testerà strumenti/macchine innovativi: 4 trappole per rifiuti (in Armenia, Grecia, Moldavia e Turchia) e 1 nave skimmer (in Romania) nei corpi idrici della zona pilota per raccogliere rifiuti e altri inquinanti. Le aree pilota saranno in cinque diversi paesi del Mar Nero, consentendo di testare gli strumenti e i metodi in diversi ambienti rappresentativi della regione. Ciò dovrebbe aiutare l'adozione degli strumenti e dei metodi da parte di tutti i paesi del Mar Nero e portare a un programma di monitoraggio congiunto per gli inquinanti e i rifiuti non provenienti da fonti interne. Con università, ONG e autorità pubbliche che collaborano a questo progetto, i metodi e gli strumenti sviluppati saranno basati sulla scienza e pratici. Infine, numerose e diverse attività di comunicazione contribuiranno a raggiungere tutti i gruppi destinatari e porteranno all'adozione di questi metodi e strumenti comuni di monitoraggio nella regione. (Italian)
4 November 2022
0 references
Díríonn an tionscadal Protect-Streams-4-Sea ar fhaireachán comhpháirteach comhshaoil a dhéanamh ar thruailleáin agus ar bhruscar neamhphointeach a théann sa Mhuir Dhubh. Is príomhthosaíocht é seo de chuid Chlár na Mara Duibhe agus tá sé riachtanach, toisc go bhfuil sé an-deacair díthruailliú a luaithe a bheidh an Mhuir Dhubh faoi iamh. Díríonn an chuid is mó de na hiarrachtaí glantacháin ar an bhfarraige féin nó ar na limistéir chósta. Ní pointí fócasacha iad na doirteanna uisce a chríochnaíonn sa Mhuir Dhubh in ainneoin go leor de na truailleáin agus an bruscar a chur ar fáil. Sampla den chineál céanna is ea an Imchuach Mississippi a iompraíonn na truailleáin a chruthaigh an crios marbh sa Mhurascaill Mheicsiceo. Is é an smaoineamh atá ag an tionscadal seo ná cosc a chur ar thruailleáin agus ar bhruscar neamhphointeach na sruthanna agus na haibhneacha a shroicheadh agus, dá bhrí sin, gan an Mhuir Dhubh a shroicheadh. Má éiríonn leis, is féidir leis sin Muir Dhubh ghlan a choinneáil ar bhealach costéifeachtach, rud a rachaidh chun leasa an réigiúin ar fad. Bainfear é sin amach trí mhodhanna nuálacha (méarlorgaireacht) a úsáid chun suíomh tírdhreacha a chomhoiriúnú leis na truailleáin san uisce srutha agus sa leaba. Tógfar samplaí ithreach feadh na mbruach srutha, na dromchlaí ithreach agus an tsrutha. Ar an gcaoi sin, déanfar meastachán ar bhunús agus ar rannchuidiú an dríodair agus na dríodar agus na dtruailleán neamhphointe eile don sruth uisce agus don leaba. D’fhéadfadh na bainc shrutha (e.g. géar, neamhghlasáilte, etc.) nó dromchla ithreach a bheith ina mbunús le clúdaigh talún éagsúla (e.g. limistéir dhóite, limistéir faoi thuilte, foraoisí, barra díghrádaithe nó barra sonracha). Ina theannta sin, úsáidfear modhanna traidisiúnta (pionnaí aeraithe, ceapacha reatha) agus modhanna nuálacha nua (brath cianda, innéacsanna agus dróin) le haghaidh na meastachán ar thruailleáin. Cuirfear samhlacha hidreolaíocha i bhfeidhm chun na truailleáin a ionsamhlú ar scála an doirte bunaithe ar shonraí an tionscadail ón modh méarlorgaireachta agus ón mbruach srutha agus na ceapacha dromchla leaba agus ithreach. Forbrófar Anailís Ilchritéar ar Chinntí agus Córas Tacaíochta Cinnidh chun na “spotaí te” a aimsiú agus chun dea-chleachtais bhainistíochta a mholadh i ngach réimse píolótach. Is iad spotaí te na limistéir is mó a chuireann truailleáin agus/nó bruscar. Beidh na cleachtais a mholtar bunaithe ar an dúlra agus beidh siad infheidhme maidir leis an réigiún ar fad. Leis an gcuid dheireanach déanfar uirlisí/meaisíní nuálacha a fhorbairt agus/nó a thástáil: 4 ghaiste bruscair (san Airméin, sa Ghréig, sa Mholdóiv agus sa Tuirc) agus 1 soitheach scáma (sa Rómáin) i ndobharlaigh uisce limistéar an phíolóta chun bruscar agus truailleáin eile a bhailiú. Beidh na limistéir phíolótacha i gcúig thír éagsúla de chuid na Mara Duibhe lenar féidir na huirlisí agus na modhanna a thástáil i dtimpeallachtaí éagsúla atá ionadaíoch don réigiún. Ba cheart go gcuideodh sé sin leis na huirlisí agus na modhanna a ghlacann tíortha uile na Mara Duibhe agus clár comhpháirteach faireacháin a bheith mar thoradh air maidir le truailleáin foinseacha neamhphointeacha intíre agus bruscar. Agus Ollscoileanna, eagraíochtaí neamhrialtasacha agus údaráis phoiblí ag obair i gcomhpháirt leis an tionscadal seo, beidh na modhanna agus na huirlisí a fhorbrófar bunaithe ar an eolaíocht agus ar na huirlisí a fhorbrófar. Ar deireadh, cuideoidh gníomhaíochtaí cumarsáide iomadúla agus éagsúla le gach spriocghrúpa a bhaint amach agus is é an toradh a bheidh orthu glacadh na modhanna agus na n-uirlisí comhpháirteacha faireacháin sin sa réigiún. (Irish)
4 November 2022
0 references
Díríonn an tionscadal Protect-Streams-4-Sea ar fhaireachán comhpháirteach comhshaoil a dhéanamh ar thruailleáin agus ar bhruscar neamhphointeach a théann sa Mhuir Dhubh. Is príomhthosaíocht é seo de chuid Chlár na Mara Duibhe agus tá sé riachtanach, toisc go bhfuil sé an-deacair díthruailliú a luaithe a bheidh an Mhuir Dhubh faoi iamh. Díríonn an chuid is mó de na hiarrachtaí glantacháin ar an bhfarraige féin nó ar na limistéir chósta. Ní pointí fócasacha iad na doirteanna uisce a chríochnaíonn sa Mhuir Dhubh in ainneoin go leor de na truailleáin agus an bruscar a chur ar fáil. Sampla den chineál céanna is ea an Imchuach Mississippi a iompraíonn na truailleáin a chruthaigh an crios marbh sa Mhurascaill Mheicsiceo. Is é an smaoineamh atá ag an tionscadal seo ná cosc a chur ar thruailleáin agus ar bhruscar neamhphointeach na sruthanna agus na haibhneacha a shroicheadh agus, dá bhrí sin, gan an Mhuir Dhubh a shroicheadh. Má éiríonn leis, is féidir leis sin Muir Dhubh ghlan a choinneáil ar bhealach costéifeachtach, rud a rachaidh chun leasa an réigiúin ar fad. Bainfear é sin amach trí mhodhanna nuálacha (méarlorgaireacht) a úsáid chun suíomh tírdhreacha a chomhoiriúnú leis na truailleáin san uisce srutha agus sa leaba. Tógfar samplaí ithreach feadh na mbruach srutha, na dromchlaí ithreach agus an tsrutha. Ar an gcaoi sin, déanfar meastachán ar bhunús agus ar rannchuidiú an dríodair agus na dríodar agus na dtruailleán neamhphointe eile don sruth uisce agus don leaba. D’fhéadfadh na bainc shrutha (e.g. géar, neamhghlasáilte, etc.) nó dromchla ithreach a bheith ina mbunús le clúdaigh talún éagsúla (e.g. limistéir dhóite, limistéir faoi thuilte, foraoisí, barra díghrádaithe nó barra sonracha). Ina theannta sin, úsáidfear modhanna traidisiúnta (pionnaí aeraithe, ceapacha reatha) agus modhanna nuálacha nua (brath cianda, innéacsanna agus dróin) le haghaidh na meastachán ar thruailleáin. Cuirfear samhlacha hidreolaíocha i bhfeidhm chun na truailleáin a ionsamhlú ar scála an doirte bunaithe ar shonraí an tionscadail ón modh méarlorgaireachta agus ón mbruach srutha agus na ceapacha dromchla leaba agus ithreach. Forbrófar Anailís Ilchritéar ar Chinntí agus Córas Tacaíochta Cinnidh chun na “spotaí te” a aimsiú agus chun dea-chleachtais bhainistíochta a mholadh i ngach réimse píolótach. Is iad spotaí te na limistéir is mó a chuireann truailleáin agus/nó bruscar. Beidh na cleachtais a mholtar bunaithe ar an dúlra agus beidh siad infheidhme maidir leis an réigiún ar fad. Leis an gcuid dheireanach déanfar uirlisí/meaisíní nuálacha a fhorbairt agus/nó a thástáil: 4 ghaiste bruscair (san Airméin, sa Ghréig, sa Mholdóiv agus sa Tuirc) agus 1 soitheach scáma (sa Rómáin) i ndobharlaigh uisce limistéar an phíolóta chun bruscar agus truailleáin eile a bhailiú. Beidh na limistéir phíolótacha i gcúig thír éagsúla de chuid na Mara Duibhe lenar féidir na huirlisí agus na modhanna a thástáil i dtimpeallachtaí éagsúla atá ionadaíoch don réigiún. Ba cheart go gcuideodh sé sin leis na huirlisí agus na modhanna a ghlacann tíortha uile na Mara Duibhe agus clár comhpháirteach faireacháin a bheith mar thoradh air maidir le truailleáin foinseacha neamhphointeacha intíre agus bruscar. Agus Ollscoileanna, eagraíochtaí neamhrialtasacha agus údaráis phoiblí ag obair i gcomhpháirt leis an tionscadal seo, beidh na modhanna agus na huirlisí a fhorbrófar bunaithe ar an eolaíocht agus ar na huirlisí a fhorbrófar. Ar deireadh, cuideoidh gníomhaíochtaí cumarsáide iomadúla agus éagsúla le gach spriocghrúpa a bhaint amach agus is é an toradh a bheidh orthu glacadh na modhanna agus na n-uirlisí comhpháirteacha faireacháin sin sa réigiún. (Irish)
4 November 2022
0 references
Díríonn an tionscadal Protect-Streams-4-Sea ar fhaireachán comhpháirteach comhshaoil a dhéanamh ar thruailleáin agus ar bhruscar neamhphointeach a théann sa Mhuir Dhubh. Is príomhthosaíocht é seo de chuid Chlár na Mara Duibhe agus tá sé riachtanach, toisc go bhfuil sé an-deacair díthruailliú a luaithe a bheidh an Mhuir Dhubh faoi iamh. Díríonn an chuid is mó de na hiarrachtaí glantacháin ar an bhfarraige féin nó ar na limistéir chósta. Ní pointí fócasacha iad na doirteanna uisce a chríochnaíonn sa Mhuir Dhubh in ainneoin go leor de na truailleáin agus an bruscar a chur ar fáil. Sampla den chineál céanna is ea an Imchuach Mississippi a iompraíonn na truailleáin a chruthaigh an crios marbh sa Mhurascaill Mheicsiceo. Is é an smaoineamh atá ag an tionscadal seo ná cosc a chur ar thruailleáin agus ar bhruscar neamhphointeach na sruthanna agus na haibhneacha a shroicheadh agus, dá bhrí sin, gan an Mhuir Dhubh a shroicheadh. Má éiríonn leis, is féidir leis sin Muir Dhubh ghlan a choinneáil ar bhealach costéifeachtach, rud a rachaidh chun leasa an réigiúin ar fad. Bainfear é sin amach trí mhodhanna nuálacha (méarlorgaireacht) a úsáid chun suíomh tírdhreacha a chomhoiriúnú leis na truailleáin san uisce srutha agus sa leaba. Tógfar samplaí ithreach feadh na mbruach srutha, na dromchlaí ithreach agus an tsrutha. Ar an gcaoi sin, déanfar meastachán ar bhunús agus ar rannchuidiú an dríodair agus na dríodar agus na dtruailleán neamhphointe eile don sruth uisce agus don leaba. D’fhéadfadh na bainc shrutha (e.g. géar, neamhghlasáilte, etc.) nó dromchla ithreach a bheith ina mbunús le clúdaigh talún éagsúla (e.g. limistéir dhóite, limistéir faoi thuilte, foraoisí, barra díghrádaithe nó barra sonracha). Ina theannta sin, úsáidfear modhanna traidisiúnta (pionnaí aeraithe, ceapacha reatha) agus modhanna nuálacha nua (brath cianda, innéacsanna agus dróin) le haghaidh na meastachán ar thruailleáin. Cuirfear samhlacha hidreolaíocha i bhfeidhm chun na truailleáin a ionsamhlú ar scála an doirte bunaithe ar shonraí an tionscadail ón modh méarlorgaireachta agus ón mbruach srutha agus na ceapacha dromchla leaba agus ithreach. Forbrófar Anailís Ilchritéar ar Chinntí agus Córas Tacaíochta Cinnidh chun na “spotaí te” a aimsiú agus chun dea-chleachtais bhainistíochta a mholadh i ngach réimse píolótach. Is iad spotaí te na limistéir is mó a chuireann truailleáin agus/nó bruscar. Beidh na cleachtais a mholtar bunaithe ar an dúlra agus beidh siad infheidhme maidir leis an réigiún ar fad. Leis an gcuid dheireanach déanfar uirlisí/meaisíní nuálacha a fhorbairt agus/nó a thástáil: 4 ghaiste bruscair (san Airméin, sa Ghréig, sa Mholdóiv agus sa Tuirc) agus 1 soitheach scáma (sa Rómáin) i ndobharlaigh uisce limistéar an phíolóta chun bruscar agus truailleáin eile a bhailiú. Beidh na limistéir phíolótacha i gcúig thír éagsúla de chuid na Mara Duibhe lenar féidir na huirlisí agus na modhanna a thástáil i dtimpeallachtaí éagsúla atá ionadaíoch don réigiún. Ba cheart go gcuideodh sé sin leis na huirlisí agus na modhanna a ghlacann tíortha uile na Mara Duibhe agus clár comhpháirteach faireacháin a bheith mar thoradh air maidir le truailleáin foinseacha neamhphointeacha intíre agus bruscar. Agus Ollscoileanna, eagraíochtaí neamhrialtasacha agus údaráis phoiblí ag obair i gcomhpháirt leis an tionscadal seo, beidh na modhanna agus na huirlisí a fhorbrófar bunaithe ar an eolaíocht agus ar na huirlisí a fhorbrófar. Ar deireadh, cuideoidh gníomhaíochtaí cumarsáide iomadúla agus éagsúla le gach spriocghrúpa a bhaint amach agus is é an toradh a bheidh orthu glacadh na modhanna agus na n-uirlisí comhpháirteacha faireacháin sin sa réigiún. (Irish)
4 November 2022
0 references
Il progetto Protect-Streams-4-Sea si concentra su un monitoraggio ambientale congiunto di inquinanti e rifiuti che finiscono nel Mar Nero. Questa è una priorità principale del programma Mar Nero ed essenziale, perché una volta che il Mar Nero chiuso è inquinato, è molto difficile disinquinare. La maggior parte degli sforzi di pulizia si concentra sul mare stesso o lungo le zone costiere. I bacini idrografici che finiscono nel Mar Nero non sono stati punti focali nonostante abbiano fornito molti degli inquinanti e dei rifiuti. Un esempio simile è il bacino del Mississippi che trasporta gli inquinanti che hanno creato la zona morta nel Golfo del Messico. L'idea di questo progetto è quella di impedire agli inquinanti e ai rifiuti non puntuali di raggiungere i corsi d'acqua e i fiumi e di conseguenza non raggiungere il Mar Nero. In caso di successo, questo può mantenere un Mar Nero pulito che andrà a beneficio del benessere dell'intera regione. Ciò sarà ottenuto utilizzando metodi innovativi (impronta digitale) per correlare la posizione del paesaggio con gli inquinanti nell'acqua e nel letto del torrente. I campioni di suolo saranno prelevati lungo le rive del torrente, le superfici del suolo e all'interno della corrente. In questo modo saranno stimate le origini e il contributo dei sedimenti e di altri inquinanti di origine non puntuale all'acqua e al letto del torrente. Le origini potrebbero essere le sponde del torrente (ad esempio ripide, non vegetali, ecc.) o la superficie del suolo con diverse coperture di terreni (ad esempio aree bruciate, aree allagate, foreste, colture degradate o specifiche). Inoltre, per le stime inquinanti saranno utilizzati metodi tradizionali (perni di erosione, diagrammi di deflusso) e nuovi metodi innovativi (rilevamento remoto, indici e droni). I modelli idrologici saranno applicati per simulare gli inquinanti sulla scala dello spartiacque sulla base dei dati di progetto del metodo di rilevamento delle impronte digitali e delle appezzamenti della sponda e del letto del flusso e della superficie del suolo. Un'analisi delle decisioni multicriteri e un sistema di supporto alle decisioni saranno sviluppati per trovare i "punti caldi" e raccomandare le migliori pratiche di gestione in ogni area pilota. I punti caldi sono le aree che contribuiscono alla maggior parte degli inquinanti e/o dei rifiuti. Le pratiche raccomandate saranno basate sulla natura e applicabili all'intera regione. La parte finale svilupperà e/o testerà strumenti/macchine innovativi: 4 trappole per rifiuti (in Armenia, Grecia, Moldavia e Turchia) e 1 nave skimmer (in Romania) nei corpi idrici della zona pilota per raccogliere rifiuti e altri inquinanti. Le aree pilota saranno in cinque diversi paesi del Mar Nero, consentendo di testare gli strumenti e i metodi in diversi ambienti rappresentativi della regione. Ciò dovrebbe aiutare l'adozione degli strumenti e dei metodi da parte di tutti i paesi del Mar Nero e portare a un programma di monitoraggio congiunto per gli inquinanti e i rifiuti non provenienti da fonti interne. Con università, ONG e autorità pubbliche che collaborano a questo progetto, i metodi e gli strumenti sviluppati saranno basati sulla scienza e pratici. Infine, numerose e diverse attività di comunicazione contribuiranno a raggiungere tutti i gruppi destinatari e porteranno all'adozione di questi metodi e strumenti comuni di monitoraggio nella regione. (Italian)
4 November 2022
0 references
Il progetto Protect-Streams-4-Sea si concentra su un monitoraggio ambientale congiunto di inquinanti e rifiuti che finiscono nel Mar Nero. Questa è una priorità principale del programma Mar Nero ed essenziale, perché una volta che il Mar Nero chiuso è inquinato, è molto difficile disinquinare. La maggior parte degli sforzi di pulizia si concentra sul mare stesso o lungo le zone costiere. I bacini idrografici che finiscono nel Mar Nero non sono stati punti focali nonostante abbiano fornito molti degli inquinanti e dei rifiuti. Un esempio simile è il bacino del Mississippi che trasporta gli inquinanti che hanno creato la zona morta nel Golfo del Messico. L'idea di questo progetto è quella di impedire agli inquinanti e ai rifiuti non puntuali di raggiungere i corsi d'acqua e i fiumi e di conseguenza non raggiungere il Mar Nero. In caso di successo, questo può mantenere un Mar Nero pulito che andrà a beneficio del benessere dell'intera regione. Ciò sarà ottenuto utilizzando metodi innovativi (impronta digitale) per correlare la posizione del paesaggio con gli inquinanti nell'acqua e nel letto del torrente. I campioni di suolo saranno prelevati lungo le rive del torrente, le superfici del suolo e all'interno della corrente. In questo modo saranno stimate le origini e il contributo dei sedimenti e di altri inquinanti di origine non puntuale all'acqua e al letto del torrente. Le origini potrebbero essere le sponde del torrente (ad esempio ripide, non vegetali, ecc.) o la superficie del suolo con diverse coperture di terreni (ad esempio aree bruciate, aree allagate, foreste, colture degradate o specifiche). Inoltre, per le stime inquinanti saranno utilizzati metodi tradizionali (perni di erosione, diagrammi di deflusso) e nuovi metodi innovativi (rilevamento remoto, indici e droni). I modelli idrologici saranno applicati per simulare gli inquinanti sulla scala dello spartiacque sulla base dei dati di progetto del metodo di rilevamento delle impronte digitali e delle appezzamenti della sponda e del letto del flusso e della superficie del suolo. Un'analisi delle decisioni multicriteri e un sistema di supporto alle decisioni saranno sviluppati per trovare i "punti caldi" e raccomandare le migliori pratiche di gestione in ogni area pilota. I punti caldi sono le aree che contribuiscono alla maggior parte degli inquinanti e/o dei rifiuti. Le pratiche raccomandate saranno basate sulla natura e applicabili all'intera regione. La parte finale svilupperà e/o testerà strumenti/macchine innovativi: 4 trappole per rifiuti (in Armenia, Grecia, Moldavia e Turchia) e 1 nave skimmer (in Romania) nei corpi idrici della zona pilota per raccogliere rifiuti e altri inquinanti. Le aree pilota saranno in cinque diversi paesi del Mar Nero, consentendo di testare gli strumenti e i metodi in diversi ambienti rappresentativi della regione. Ciò dovrebbe aiutare l'adozione degli strumenti e dei metodi da parte di tutti i paesi del Mar Nero e portare a un programma di monitoraggio congiunto per gli inquinanti e i rifiuti non provenienti da fonti interne. Con università, ONG e autorità pubbliche che collaborano a questo progetto, i metodi e gli strumenti sviluppati saranno basati sulla scienza e pratici. Infine, numerose e diverse attività di comunicazione contribuiranno a raggiungere tutti i gruppi destinatari e porteranno all'adozione di questi metodi e strumenti comuni di monitoraggio nella regione. (Italian)
4 November 2022
0 references
Il progetto Protect-Streams-4-Sea si concentra su un monitoraggio ambientale congiunto di inquinanti e rifiuti che finiscono nel Mar Nero. Questa è una priorità principale del programma Mar Nero ed essenziale, perché una volta che il Mar Nero chiuso è inquinato, è molto difficile disinquinare. La maggior parte degli sforzi di pulizia si concentra sul mare stesso o lungo le zone costiere. I bacini idrografici che finiscono nel Mar Nero non sono stati punti focali nonostante abbiano fornito molti degli inquinanti e dei rifiuti. Un esempio simile è il bacino del Mississippi che trasporta gli inquinanti che hanno creato la zona morta nel Golfo del Messico. L'idea di questo progetto è quella di impedire agli inquinanti e ai rifiuti non puntuali di raggiungere i corsi d'acqua e i fiumi e di conseguenza non raggiungere il Mar Nero. In caso di successo, questo può mantenere un Mar Nero pulito che andrà a beneficio del benessere dell'intera regione. Ciò sarà ottenuto utilizzando metodi innovativi (impronta digitale) per correlare la posizione del paesaggio con gli inquinanti nell'acqua e nel letto del torrente. I campioni di suolo saranno prelevati lungo le rive del torrente, le superfici del suolo e all'interno della corrente. In questo modo saranno stimate le origini e il contributo dei sedimenti e di altri inquinanti di origine non puntuale all'acqua e al letto del torrente. Le origini potrebbero essere le sponde del torrente (ad esempio ripide, non vegetali, ecc.) o la superficie del suolo con diverse coperture di terreni (ad esempio aree bruciate, aree allagate, foreste, colture degradate o specifiche). Inoltre, per le stime inquinanti saranno utilizzati metodi tradizionali (perni di erosione, diagrammi di deflusso) e nuovi metodi innovativi (rilevamento remoto, indici e droni). I modelli idrologici saranno applicati per simulare gli inquinanti sulla scala dello spartiacque sulla base dei dati di progetto del metodo di rilevamento delle impronte digitali e delle appezzamenti della sponda e del letto del flusso e della superficie del suolo. Un'analisi delle decisioni multicriteri e un sistema di supporto alle decisioni saranno sviluppati per trovare i "punti caldi" e raccomandare le migliori pratiche di gestione in ogni area pilota. I punti caldi sono le aree che contribuiscono alla maggior parte degli inquinanti e/o dei rifiuti. Le pratiche raccomandate saranno basate sulla natura e applicabili all'intera regione. La parte finale svilupperà e/o testerà strumenti/macchine innovativi: 4 trappole per rifiuti (in Armenia, Grecia, Moldavia e Turchia) e 1 nave skimmer (in Romania) nei corpi idrici della zona pilota per raccogliere rifiuti e altri inquinanti. Le aree pilota saranno in cinque diversi paesi del Mar Nero, consentendo di testare gli strumenti e i metodi in diversi ambienti rappresentativi della regione. Ciò dovrebbe aiutare l'adozione degli strumenti e dei metodi da parte di tutti i paesi del Mar Nero e portare a un programma di monitoraggio congiunto per gli inquinanti e i rifiuti non provenienti da fonti interne. Con università, ONG e autorità pubbliche che collaborano a questo progetto, i metodi e gli strumenti sviluppati saranno basati sulla scienza e pratici. Infine, numerose e diverse attività di comunicazione contribuiranno a raggiungere tutti i gruppi destinatari e porteranno all'adozione di questi metodi e strumenti comuni di monitoraggio nella regione. (Italian)
4 November 2022
0 references
Il progetto Protect-Streams-4-Sea si concentra su un monitoraggio ambientale congiunto di inquinanti e rifiuti che finiscono nel Mar Nero. Questa è una priorità principale del programma Mar Nero ed essenziale, perché una volta che il Mar Nero chiuso è inquinato, è molto difficile disinquinare. La maggior parte degli sforzi di pulizia si concentra sul mare stesso o lungo le zone costiere. I bacini idrografici che finiscono nel Mar Nero non sono stati punti focali nonostante abbiano fornito molti degli inquinanti e dei rifiuti. Un esempio simile è il bacino del Mississippi che trasporta gli inquinanti che hanno creato la zona morta nel Golfo del Messico. L'idea di questo progetto è quella di impedire agli inquinanti e ai rifiuti non puntuali di raggiungere i corsi d'acqua e i fiumi e di conseguenza non raggiungere il Mar Nero. In caso di successo, questo può mantenere un Mar Nero pulito che andrà a beneficio del benessere dell'intera regione. Ciò sarà ottenuto utilizzando metodi innovativi (impronta digitale) per correlare la posizione del paesaggio con gli inquinanti nell'acqua e nel letto del torrente. I campioni di suolo saranno prelevati lungo le rive del torrente, le superfici del suolo e all'interno della corrente. In questo modo saranno stimate le origini e il contributo dei sedimenti e di altri inquinanti di origine non puntuale all'acqua e al letto del torrente. Le origini potrebbero essere le sponde del torrente (ad esempio ripide, non vegetali, ecc.) o la superficie del suolo con diverse coperture di terreni (ad esempio aree bruciate, aree allagate, foreste, colture degradate o specifiche). Inoltre, per le stime inquinanti saranno utilizzati metodi tradizionali (perni di erosione, diagrammi di deflusso) e nuovi metodi innovativi (rilevamento remoto, indici e droni). I modelli idrologici saranno applicati per simulare gli inquinanti sulla scala dello spartiacque sulla base dei dati di progetto del metodo di rilevamento delle impronte digitali e delle appezzamenti della sponda e del letto del flusso e della superficie del suolo. Un'analisi delle decisioni multicriteri e un sistema di supporto alle decisioni saranno sviluppati per trovare i "punti caldi" e raccomandare le migliori pratiche di gestione in ogni area pilota. I punti caldi sono le aree che contribuiscono alla maggior parte degli inquinanti e/o dei rifiuti. Le pratiche raccomandate saranno basate sulla natura e applicabili all'intera regione. La parte finale svilupperà e/o testerà strumenti/macchine innovativi: 4 trappole per rifiuti (in Armenia, Grecia, Moldavia e Turchia) e 1 nave skimmer (in Romania) nei corpi idrici della zona pilota per raccogliere rifiuti e altri inquinanti. Le aree pilota saranno in cinque diversi paesi del Mar Nero, consentendo di testare gli strumenti e i metodi in diversi ambienti rappresentativi della regione. Ciò dovrebbe aiutare l'adozione degli strumenti e dei metodi da parte di tutti i paesi del Mar Nero e portare a un programma di monitoraggio congiunto per gli inquinanti e i rifiuti non provenienti da fonti interne. Con università, ONG e autorità pubbliche che collaborano a questo progetto, i metodi e gli strumenti sviluppati saranno basati sulla scienza e pratici. Infine, numerose e diverse attività di comunicazione contribuiranno a raggiungere tutti i gruppi destinatari e porteranno all'adozione di questi metodi e strumenti comuni di monitoraggio nella regione. (Italian)
4 November 2022
0 references
Το έργο Protect-Streams-4-Sea επικεντρώνεται στην κοινή περιβαλλοντική παρακολούθηση των ρύπων και των απορριμμάτων που καταλήγουν στον Εύξεινο Πόντο. Αυτό αποτελεί βασική προτεραιότητα του προγράμματος για τον Εύξεινο Πόντο και είναι απαραίτητο, διότι από τη στιγμή που ο περιφραγμένος Εύξεινος Πόντος μολυνθεί, είναι πολύ δύσκολο να εκτοπιστεί. Οι περισσότερες προσπάθειες καθαρισμού επικεντρώνονται στην ίδια τη θάλασσα ή κατά μήκος των παράκτιων περιοχών. Οι λεκάνες απορροής που καταλήγουν στον Εύξεινο Πόντο δεν υπήρξαν κομβικά σημεία παρά την παροχή πολλών ρύπων και απορριμμάτων. Ένα παρόμοιο παράδειγμα είναι η λεκάνη του Μισισιπή που μεταφέρει τους ρύπους που έχουν δημιουργήσει τη νεκρή ζώνη στον Κόλπο του Μεξικού. Η ιδέα αυτού του έργου είναι να σταματήσει τους μη σημειακούς ρύπους και τα απορρίμματα από το να φτάσουν στα ρέματα και τους ποταμούς και, κατά συνέπεια, να μην φθάσουν στον Εύξεινο Πόντο. Εάν είναι επιτυχής, αυτό μπορεί να διατηρήσει οικονομικά έναν καθαρό Εύξεινο Πόντο που θα ωφελήσει την ευημερία ολόκληρης της περιοχής. Αυτό θα επιτευχθεί με τη χρήση καινοτόμων μεθόδων (δακτυλικά αποτυπώματα) για τη συσχέτιση της θέσης του τοπίου με τους ρύπους του νερού και της κλίνης. Τα δείγματα εδάφους θα λαμβάνονται κατά μήκος των όχθες ρέματος, των επιφανειών του εδάφους και κατά τη ροή. Με τον τρόπο αυτό θα εκτιμηθούν η προέλευση και η συμβολή των ιζημάτων και άλλων μη σηματοδοτικών ρύπων στο νερό και την κοίτη του ρεύματος. Η προέλευση θα μπορούσε να είναι οι όχθες ρέματος (π.χ. απότομες, μη φυτικές κ.λπ.) ή η επιφάνεια του εδάφους με διαφορετικές εδαφικές καλύψεις (π.χ. καμένες περιοχές, πλημμυρισμένες περιοχές, δάση, υποβαθμισμένες ή ειδικές καλλιέργειες). Επιπλέον, για τις εκτιμήσεις ρύπων θα χρησιμοποιηθούν παραδοσιακές (καρφίτσες διάβρωσης, οικόπεδα απορροής) και νέες καινοτόμες μέθοδοι (εξ αποστάσεως ανίχνευση, δείκτες και μη επανδρωμένα αεροσκάφη). Θα εφαρμοστούν υδρολογικά μοντέλα για την προσομοίωση των ρύπων στην κλίμακα της λεκάνης απορροής με βάση τα δεδομένα του έργου από τη μέθοδο λήψης δακτυλικών αποτυπωμάτων και τα γεωτεμάχια της όχθης ροής και της επιφάνειας κλινών και εδάφους. Θα αναπτυχθούν μια ανάλυση αποφάσεων πολλαπλών κριτηρίων και ένα σύστημα υποστήριξης αποφάσεων για να βρεθούν τα «καυτά σημεία» και να προταθούν βέλτιστες πρακτικές διαχείρισης σε κάθε πιλοτικό τομέα. Τα hot spots είναι οι περιοχές που συμβάλλουν στους περισσότερους ρύπους ή/και απορρίμματα. Οι συνιστώμενες πρακτικές θα βασίζονται στη φύση και θα εφαρμόζονται σε ολόκληρη την περιοχή. Το τελικό μέρος θα αναπτύξει και/ή θα δοκιμάσει καινοτόμα εργαλεία/μηχανές: 4 παγίδες απορριμμάτων (στην Αρμενία, την Ελλάδα, τη Μολδαβία και την Τουρκία) και 1 σκάφος skimmer (στη Ρουμανία) στην πιλοτική περιοχή υδατικών συστημάτων για τη συλλογή απορριμμάτων και άλλων ρύπων. Οι πιλοτικές περιοχές θα είναι σε πέντε διαφορετικές χώρες του Εύξεινου Πόντου, επιτρέποντας τη δοκιμή των εργαλείων και των μεθόδων σε διαφορετικά περιβάλλοντα αντιπροσωπευτικά της περιοχής. Αυτό αναμένεται να βοηθήσει την υιοθέτηση των εργαλείων και των μεθόδων από όλες τις χώρες του Εύξεινου Πόντου και να οδηγήσει σε ένα κοινό πρόγραμμα παρακολούθησης για τους ρύπους και τα απορρίμματα που δεν προέρχονται από εσωτερικά σημεία. Με τα Πανεπιστήμια, τις ΜΚΟ και τις δημόσιες αρχές που συνεργάζονται σε αυτό το έργο, οι μέθοδοι και τα εργαλεία που θα αναπτυχθούν θα είναι επιστημονικά τεκμηριωμένα και πρακτικά. Τέλος, πολυάριθμες και ποικίλες δραστηριότητες επικοινωνίας θα βοηθήσουν στην προσέγγιση όλων των ομάδων-στόχων και θα οδηγήσουν στην υιοθέτηση αυτών των κοινών μεθόδων και εργαλείων παρακολούθησης στην περιοχή. (Greek)
4 November 2022
0 references
Projekt Protect-Streams-4-Sea koncentruje się na wspólnym monitorowaniu środowiska niepunktowych zanieczyszczeń i odpadów, które trafiają do Morza Czarnego. Jest to główny priorytet programu na rzecz Morza Czarnego i ma zasadnicze znaczenie, ponieważ gdy zamknięte Morze Czarne zostanie zanieczyszczone, bardzo trudno jest usunąć zanieczyszczenie. Większość działań związanych z czyszczeniem koncentruje się na samym morzu lub wzdłuż obszarów przybrzeżnych. Wodociągi, które kończą się w Morzu Czarnym, nie były punktami centralnymi, pomimo dostarczania wielu zanieczyszczeń i odpadów. Podobnym przykładem jest basen Missisipi, który transportuje zanieczyszczenia, które stworzyły martwą strefę w Zatoce Meksykańskiej. Ideą tego projektu jest powstrzymanie niepunktowych zanieczyszczeń i odpadów przed dotarciem do strumieni i rzek, a co za tym idzie, nie dotarcie do Morza Czarnego. Jeśli się powiedzie, może to w opłacalny sposób utrzymać czyste Morze Czarne, które przyniesie korzyści dobrobytowi całego regionu. Zostanie to osiągnięte dzięki zastosowaniu innowacyjnych metod (odcisków palców) w celu skorelowania pozycji krajobrazu z zanieczyszczeniami w wodzie i łożu strumienia. Próbki gleby będą pobierane wzdłuż brzegów strumienia, powierzchni gleby i w strumieniu. W ten sposób oszacowane zostaną pochodzenie i wkład osadu i innych zanieczyszczeń ze źródeł niepunktowych do wody i łoża strumienia. Źródłem mogą być brzegi strumieni (np. strome, niewegetowane itp.) lub powierzchnia gleby o różnych pokryciach gruntowych (np. obszary spalone, obszary zatopione, lasy, zdegradowane lub określone uprawy). Ponadto do szacowania zanieczyszczeń zostaną wykorzystane tradycyjne (kołki erozyjne, działki odpływowe) oraz nowe innowacyjne metody (zdalne czujniki, wskaźniki i drony). Modele hydrologiczne będą stosowane do symulacji zanieczyszczeń w skali zlewni w oparciu o dane projektowe z metody pobierania odcisków palców oraz powierzchnie brzegów strumienia, łóżka i gleby. Opracowana zostanie wielokryterialna analiza decyzji i system wsparcia decyzji, aby znaleźć „gorące punkty” i zarekomendować najlepsze praktyki zarządzania w każdym obszarze pilotażowym. Gorące miejsca to obszary, które przyczyniają się do większości zanieczyszczeń i/lub ściółki. Zalecane praktyki będą oparte na przyrodzie i będą miały zastosowanie do całego regionu. Część końcowa opracuje i/lub przetestuje innowacyjne narzędzia/maszyny: 4 pułapki na śmieci (w Armenii, Grecji, Mołdawii i Turcji) i 1 statek odtłuszczający (w Rumunii) w obszarze pilotażowym części wód do zbierania odpadów i innych zanieczyszczeń. Obszary pilotażowe będą prowadzone w pięciu różnych krajach Morza Czarnego, co umożliwi testowanie narzędzi i metod w różnych środowiskach reprezentatywnych dla regionu. Powinno to pomóc w przyjęciu narzędzi i metod przez wszystkie kraje Morza Czarnego i doprowadzić do wspólnego programu monitorowania zanieczyszczeń i odpadów ze źródeł śródlądowych niepunktowych. Wraz z uniwersytetami, organizacjami pozarządowymi i władzami publicznymi, współpracując w tym projekcie, opracowane metody i narzędzia będą oparte na nauce i praktyczne. Ponadto liczne i zróżnicowane działania komunikacyjne pomogą dotrzeć do wszystkich grup docelowych i doprowadzą do przyjęcia tych wspólnych metod i narzędzi monitorowania w regionie. (Polish)
4 November 2022
0 references
Projekt Protect-Streams-4-Sea koncentruje się na wspólnym monitorowaniu środowiska niepunktowych zanieczyszczeń i odpadów, które trafiają do Morza Czarnego. Jest to główny priorytet programu na rzecz Morza Czarnego i ma zasadnicze znaczenie, ponieważ gdy zamknięte Morze Czarne zostanie zanieczyszczone, bardzo trudno jest usunąć zanieczyszczenie. Większość działań związanych z czyszczeniem koncentruje się na samym morzu lub wzdłuż obszarów przybrzeżnych. Wodociągi, które kończą się w Morzu Czarnym, nie były punktami centralnymi, pomimo dostarczania wielu zanieczyszczeń i odpadów. Podobnym przykładem jest basen Missisipi, który transportuje zanieczyszczenia, które stworzyły martwą strefę w Zatoce Meksykańskiej. Ideą tego projektu jest powstrzymanie niepunktowych zanieczyszczeń i odpadów przed dotarciem do strumieni i rzek, a co za tym idzie, nie dotarcie do Morza Czarnego. Jeśli się powiedzie, może to w opłacalny sposób utrzymać czyste Morze Czarne, które przyniesie korzyści dobrobytowi całego regionu. Zostanie to osiągnięte dzięki zastosowaniu innowacyjnych metod (odcisków palców) w celu skorelowania pozycji krajobrazu z zanieczyszczeniami w wodzie i łożu strumienia. Próbki gleby będą pobierane wzdłuż brzegów strumienia, powierzchni gleby i w strumieniu. W ten sposób oszacowane zostaną pochodzenie i wkład osadu i innych zanieczyszczeń ze źródeł niepunktowych do wody i łoża strumienia. Źródłem mogą być brzegi strumieni (np. strome, niewegetowane itp.) lub powierzchnia gleby o różnych pokryciach gruntowych (np. obszary spalone, obszary zatopione, lasy, zdegradowane lub określone uprawy). Ponadto do szacowania zanieczyszczeń zostaną wykorzystane tradycyjne (kołki erozyjne, działki odpływowe) oraz nowe innowacyjne metody (zdalne czujniki, wskaźniki i drony). Modele hydrologiczne będą stosowane do symulacji zanieczyszczeń w skali zlewni w oparciu o dane projektowe z metody pobierania odcisków palców oraz powierzchnie brzegów strumienia, łóżka i gleby. Opracowana zostanie wielokryterialna analiza decyzji i system wsparcia decyzji, aby znaleźć „gorące punkty” i zarekomendować najlepsze praktyki zarządzania w każdym obszarze pilotażowym. Gorące miejsca to obszary, które przyczyniają się do większości zanieczyszczeń i/lub ściółki. Zalecane praktyki będą oparte na przyrodzie i będą miały zastosowanie do całego regionu. Część końcowa opracuje i/lub przetestuje innowacyjne narzędzia/maszyny: 4 pułapki na śmieci (w Armenii, Grecji, Mołdawii i Turcji) i 1 statek odtłuszczający (w Rumunii) w obszarze pilotażowym części wód do zbierania odpadów i innych zanieczyszczeń. Obszary pilotażowe będą prowadzone w pięciu różnych krajach Morza Czarnego, co umożliwi testowanie narzędzi i metod w różnych środowiskach reprezentatywnych dla regionu. Powinno to pomóc w przyjęciu narzędzi i metod przez wszystkie kraje Morza Czarnego i doprowadzić do wspólnego programu monitorowania zanieczyszczeń i odpadów ze źródeł śródlądowych niepunktowych. Wraz z uniwersytetami, organizacjami pozarządowymi i władzami publicznymi, współpracując w tym projekcie, opracowane metody i narzędzia będą oparte na nauce i praktyczne. Ponadto liczne i zróżnicowane działania komunikacyjne pomogą dotrzeć do wszystkich grup docelowych i doprowadzą do przyjęcia tych wspólnych metod i narzędzi monitorowania w regionie. (Polish)
4 November 2022
0 references
Projekt Protect-Streams-4-Sea koncentruje się na wspólnym monitorowaniu środowiska niepunktowych zanieczyszczeń i odpadów, które trafiają do Morza Czarnego. Jest to główny priorytet programu na rzecz Morza Czarnego i ma zasadnicze znaczenie, ponieważ gdy zamknięte Morze Czarne zostanie zanieczyszczone, bardzo trudno jest usunąć zanieczyszczenie. Większość działań związanych z czyszczeniem koncentruje się na samym morzu lub wzdłuż obszarów przybrzeżnych. Wodociągi, które kończą się w Morzu Czarnym, nie były punktami centralnymi, pomimo dostarczania wielu zanieczyszczeń i odpadów. Podobnym przykładem jest basen Missisipi, który transportuje zanieczyszczenia, które stworzyły martwą strefę w Zatoce Meksykańskiej. Ideą tego projektu jest powstrzymanie niepunktowych zanieczyszczeń i odpadów przed dotarciem do strumieni i rzek, a co za tym idzie, nie dotarcie do Morza Czarnego. Jeśli się powiedzie, może to w opłacalny sposób utrzymać czyste Morze Czarne, które przyniesie korzyści dobrobytowi całego regionu. Zostanie to osiągnięte dzięki zastosowaniu innowacyjnych metod (odcisków palców) w celu skorelowania pozycji krajobrazu z zanieczyszczeniami w wodzie i łożu strumienia. Próbki gleby będą pobierane wzdłuż brzegów strumienia, powierzchni gleby i w strumieniu. W ten sposób oszacowane zostaną pochodzenie i wkład osadu i innych zanieczyszczeń ze źródeł niepunktowych do wody i łoża strumienia. Źródłem mogą być brzegi strumieni (np. strome, niewegetowane itp.) lub powierzchnia gleby o różnych pokryciach gruntowych (np. obszary spalone, obszary zatopione, lasy, zdegradowane lub określone uprawy). Ponadto do szacowania zanieczyszczeń zostaną wykorzystane tradycyjne (kołki erozyjne, działki odpływowe) oraz nowe innowacyjne metody (zdalne czujniki, wskaźniki i drony). Modele hydrologiczne będą stosowane do symulacji zanieczyszczeń w skali zlewni w oparciu o dane projektowe z metody pobierania odcisków palców oraz powierzchnie brzegów strumienia, łóżka i gleby. Opracowana zostanie wielokryterialna analiza decyzji i system wsparcia decyzji, aby znaleźć „gorące punkty” i zarekomendować najlepsze praktyki zarządzania w każdym obszarze pilotażowym. Gorące miejsca to obszary, które przyczyniają się do większości zanieczyszczeń i/lub ściółki. Zalecane praktyki będą oparte na przyrodzie i będą miały zastosowanie do całego regionu. Część końcowa opracuje i/lub przetestuje innowacyjne narzędzia/maszyny: 4 pułapki na śmieci (w Armenii, Grecji, Mołdawii i Turcji) i 1 statek odtłuszczający (w Rumunii) w obszarze pilotażowym części wód do zbierania odpadów i innych zanieczyszczeń. Obszary pilotażowe będą prowadzone w pięciu różnych krajach Morza Czarnego, co umożliwi testowanie narzędzi i metod w różnych środowiskach reprezentatywnych dla regionu. Powinno to pomóc w przyjęciu narzędzi i metod przez wszystkie kraje Morza Czarnego i doprowadzić do wspólnego programu monitorowania zanieczyszczeń i odpadów ze źródeł śródlądowych niepunktowych. Wraz z uniwersytetami, organizacjami pozarządowymi i władzami publicznymi, współpracując w tym projekcie, opracowane metody i narzędzia będą oparte na nauce i praktyczne. Ponadto liczne i zróżnicowane działania komunikacyjne pomogą dotrzeć do wszystkich grup docelowych i doprowadzą do przyjęcia tych wspólnych metod i narzędzi monitorowania w regionie. (Polish)
4 November 2022
0 references
Projekt Protect-Streams-4-Sea koncentruje się na wspólnym monitorowaniu środowiska niepunktowych zanieczyszczeń i odpadów, które trafiają do Morza Czarnego. Jest to główny priorytet programu na rzecz Morza Czarnego i ma zasadnicze znaczenie, ponieważ gdy zamknięte Morze Czarne zostanie zanieczyszczone, bardzo trudno jest usunąć zanieczyszczenie. Większość działań związanych z czyszczeniem koncentruje się na samym morzu lub wzdłuż obszarów przybrzeżnych. Wodociągi, które kończą się w Morzu Czarnym, nie były punktami centralnymi, pomimo dostarczania wielu zanieczyszczeń i odpadów. Podobnym przykładem jest basen Missisipi, który transportuje zanieczyszczenia, które stworzyły martwą strefę w Zatoce Meksykańskiej. Ideą tego projektu jest powstrzymanie niepunktowych zanieczyszczeń i odpadów przed dotarciem do strumieni i rzek, a co za tym idzie, nie dotarcie do Morza Czarnego. Jeśli się powiedzie, może to w opłacalny sposób utrzymać czyste Morze Czarne, które przyniesie korzyści dobrobytowi całego regionu. Zostanie to osiągnięte dzięki zastosowaniu innowacyjnych metod (odcisków palców) w celu skorelowania pozycji krajobrazu z zanieczyszczeniami w wodzie i łożu strumienia. Próbki gleby będą pobierane wzdłuż brzegów strumienia, powierzchni gleby i w strumieniu. W ten sposób oszacowane zostaną pochodzenie i wkład osadu i innych zanieczyszczeń ze źródeł niepunktowych do wody i łoża strumienia. Źródłem mogą być brzegi strumieni (np. strome, niewegetowane itp.) lub powierzchnia gleby o różnych pokryciach gruntowych (np. obszary spalone, obszary zatopione, lasy, zdegradowane lub określone uprawy). Ponadto do szacowania zanieczyszczeń zostaną wykorzystane tradycyjne (kołki erozyjne, działki odpływowe) oraz nowe innowacyjne metody (zdalne czujniki, wskaźniki i drony). Modele hydrologiczne będą stosowane do symulacji zanieczyszczeń w skali zlewni w oparciu o dane projektowe z metody pobierania odcisków palców oraz powierzchnie brzegów strumienia, łóżka i gleby. Opracowana zostanie wielokryterialna analiza decyzji i system wsparcia decyzji, aby znaleźć „gorące punkty” i zarekomendować najlepsze praktyki zarządzania w każdym obszarze pilotażowym. Gorące miejsca to obszary, które przyczyniają się do większości zanieczyszczeń i/lub ściółki. Zalecane praktyki będą oparte na przyrodzie i będą miały zastosowanie do całego regionu. Część końcowa opracuje i/lub przetestuje innowacyjne narzędzia/maszyny: 4 pułapki na śmieci (w Armenii, Grecji, Mołdawii i Turcji) i 1 statek odtłuszczający (w Rumunii) w obszarze pilotażowym części wód do zbierania odpadów i innych zanieczyszczeń. Obszary pilotażowe będą prowadzone w pięciu różnych krajach Morza Czarnego, co umożliwi testowanie narzędzi i metod w różnych środowiskach reprezentatywnych dla regionu. Powinno to pomóc w przyjęciu narzędzi i metod przez wszystkie kraje Morza Czarnego i doprowadzić do wspólnego programu monitorowania zanieczyszczeń i odpadów ze źródeł śródlądowych niepunktowych. Wraz z uniwersytetami, organizacjami pozarządowymi i władzami publicznymi, współpracując w tym projekcie, opracowane metody i narzędzia będą oparte na nauce i praktyczne. Ponadto liczne i zróżnicowane działania komunikacyjne pomogą dotrzeć do wszystkich grup docelowych i doprowadzą do przyjęcia tych wspólnych metod i narzędzi monitorowania w regionie. (Polish)
4 November 2022
0 references
Projekt Protect-Streams-4-Sea koncentruje się na wspólnym monitorowaniu środowiska niepunktowych zanieczyszczeń i odpadów, które trafiają do Morza Czarnego. Jest to główny priorytet programu na rzecz Morza Czarnego i ma zasadnicze znaczenie, ponieważ gdy zamknięte Morze Czarne zostanie zanieczyszczone, bardzo trudno jest usunąć zanieczyszczenie. Większość działań związanych z czyszczeniem koncentruje się na samym morzu lub wzdłuż obszarów przybrzeżnych. Wodociągi, które kończą się w Morzu Czarnym, nie były punktami centralnymi, pomimo dostarczania wielu zanieczyszczeń i odpadów. Podobnym przykładem jest basen Missisipi, który transportuje zanieczyszczenia, które stworzyły martwą strefę w Zatoce Meksykańskiej. Ideą tego projektu jest powstrzymanie niepunktowych zanieczyszczeń i odpadów przed dotarciem do strumieni i rzek, a co za tym idzie, nie dotarcie do Morza Czarnego. Jeśli się powiedzie, może to w opłacalny sposób utrzymać czyste Morze Czarne, które przyniesie korzyści dobrobytowi całego regionu. Zostanie to osiągnięte dzięki zastosowaniu innowacyjnych metod (odcisków palców) w celu skorelowania pozycji krajobrazu z zanieczyszczeniami w wodzie i łożu strumienia. Próbki gleby będą pobierane wzdłuż brzegów strumienia, powierzchni gleby i w strumieniu. W ten sposób oszacowane zostaną pochodzenie i wkład osadu i innych zanieczyszczeń ze źródeł niepunktowych do wody i łoża strumienia. Źródłem mogą być brzegi strumieni (np. strome, niewegetowane itp.) lub powierzchnia gleby o różnych pokryciach gruntowych (np. obszary spalone, obszary zatopione, lasy, zdegradowane lub określone uprawy). Ponadto do szacowania zanieczyszczeń zostaną wykorzystane tradycyjne (kołki erozyjne, działki odpływowe) oraz nowe innowacyjne metody (zdalne czujniki, wskaźniki i drony). Modele hydrologiczne będą stosowane do symulacji zanieczyszczeń w skali zlewni w oparciu o dane projektowe z metody pobierania odcisków palców oraz powierzchnie brzegów strumienia, łóżka i gleby. Opracowana zostanie wielokryterialna analiza decyzji i system wsparcia decyzji, aby znaleźć „gorące punkty” i zarekomendować najlepsze praktyki zarządzania w każdym obszarze pilotażowym. Gorące miejsca to obszary, które przyczyniają się do większości zanieczyszczeń i/lub ściółki. Zalecane praktyki będą oparte na przyrodzie i będą miały zastosowanie do całego regionu. Część końcowa opracuje i/lub przetestuje innowacyjne narzędzia/maszyny: 4 pułapki na śmieci (w Armenii, Grecji, Mołdawii i Turcji) i 1 statek odtłuszczający (w Rumunii) w obszarze pilotażowym części wód do zbierania odpadów i innych zanieczyszczeń. Obszary pilotażowe będą prowadzone w pięciu różnych krajach Morza Czarnego, co umożliwi testowanie narzędzi i metod w różnych środowiskach reprezentatywnych dla regionu. Powinno to pomóc w przyjęciu narzędzi i metod przez wszystkie kraje Morza Czarnego i doprowadzić do wspólnego programu monitorowania zanieczyszczeń i odpadów ze źródeł śródlądowych niepunktowych. Wraz z uniwersytetami, organizacjami pozarządowymi i władzami publicznymi, współpracując w tym projekcie, opracowane metody i narzędzia będą oparte na nauce i praktyczne. Ponadto liczne i zróżnicowane działania komunikacyjne pomogą dotrzeć do wszystkich grup docelowych i doprowadzą do przyjęcia tych wspólnych metod i narzędzi monitorowania w regionie. (Polish)
4 November 2022
0 references
Het Protect-Streams-4-Sea-project richt zich op een gezamenlijke milieumonitoring van niet-puntbronverontreinigende stoffen en zwerfvuil die in de Zwarte Zee terechtkomen. Dit is een belangrijke prioriteit van het Zwarte-Zeeprogramma en essentieel, want zodra de ingesloten Zwarte Zee vervuild is, is het zeer moeilijk om de vervuiling te ontwrichten. De meeste reinigingsinspanningen richten zich op de zee zelf of langs de kustgebieden. De waterscheidingen die eindigen in de Zwarte Zee zijn ondanks het verstrekken van veel van de verontreinigende stoffen en zwerfvuil geen aandachtspunten geweest. Een vergelijkbaar voorbeeld is het Mississippi-bekken dat de vervuilende stoffen vervoert die de dode zone in de Golf van Mexico hebben gecreëerd. Het idee van dit project is om te voorkomen dat de niet-puntbron vervuilende stoffen en zwerfvuil de beken en rivieren bereiken en bijgevolg de Zwarte Zee niet bereiken. Als dit succesvol is, kan dit kosteneffectief zorgen voor een schone Zwarte Zee die het welzijn van de hele regio ten goede komt. Dit zal worden bereikt door gebruik te maken van innovatieve methoden (vingerafdrukken) om de positie van het landschap te correleren met de vervuilende stoffen in het water en het bed. Bodemmonsters worden genomen langs beekbanken, bodemoppervlakken en stroomopwaarts. Op deze manier zullen de oorsprong en de bijdragen van sediment en andere niet-puntbronverontreinigende stoffen aan het stroomwater en het bed worden geraamd. De oorsprong kan zijn de beekbanken (bv. steile, niet-gevegeteerde enz.) of grondoppervlak met verschillende bodembedekkingen (bv. verbrande gebieden, overstroomde gebieden, bossen, aangetaste of specifieke gewassen). Daarnaast zullen traditionele (erosiespelden, runoff plots) en nieuwe innovatieve (remote sensing, indices en drones) methoden worden gebruikt voor de schattingen van verontreinigende stoffen. Hydrologische modellen zullen worden toegepast om de verontreinigende stoffen op de waterscheidingsschaal te simuleren op basis van de projectgegevens van de vingerafdrukmethode en de stroombank en bed- en bodempercelen. Er zal een multi-criteria beslissingsanalyse en een beslissingsondersteuningssysteem worden ontwikkeld om de „hot spots” te vinden en beste managementpraktijken in elk proefgebied aan te bevelen. Hotspots zijn de gebieden die de meeste verontreinigende stoffen en/of zwerfvuil bijdragen. De aanbevolen praktijken zullen gebaseerd zijn op de natuur en van toepassing zijn op de hele regio. Het laatste deel zal innovatieve gereedschappen/machines ontwikkelen en/of testen: 4 nestvallen (in Armenië, Griekenland, Moldavië en Turkije) en 1 skimmerschip (in Roemenië) in het proefgebied waterlichamen om zwerfvuil en andere verontreinigende stoffen te verzamelen. De proefgebieden zullen zich in vijf verschillende landen van de Zwarte Zee bevinden, waardoor de instrumenten en methoden kunnen worden getest in verschillende omgevingen die representatief zijn voor de regio. Dit moet helpen bij de invoering van instrumenten en methoden door alle landen van de Zwarte Zee en tot een gezamenlijk monitoringprogramma voor verontreinigende stoffen en zwerfvuil in het binnenland. Met universiteiten, ngo’s en overheden die samenwerken aan dit project, zullen de ontwikkelde methoden en instrumenten wetenschappelijk en praktisch zijn. Tot slot zullen talrijke en diverse communicatieactiviteiten alle doelgroepen helpen bereiken en leiden tot de invoering van deze gezamenlijke monitoringmethoden en -instrumenten in de regio. (Dutch)
4 November 2022
0 references
Het Protect-Streams-4-Sea-project richt zich op een gezamenlijke milieumonitoring van niet-puntbronverontreinigende stoffen en zwerfvuil die in de Zwarte Zee terechtkomen. Dit is een belangrijke prioriteit van het Zwarte-Zeeprogramma en essentieel, want zodra de ingesloten Zwarte Zee vervuild is, is het zeer moeilijk om de vervuiling te ontwrichten. De meeste reinigingsinspanningen richten zich op de zee zelf of langs de kustgebieden. De waterscheidingen die eindigen in de Zwarte Zee zijn ondanks het verstrekken van veel van de verontreinigende stoffen en zwerfvuil geen aandachtspunten geweest. Een vergelijkbaar voorbeeld is het Mississippi-bekken dat de vervuilende stoffen vervoert die de dode zone in de Golf van Mexico hebben gecreëerd. Het idee van dit project is om te voorkomen dat de niet-puntbron vervuilende stoffen en zwerfvuil de beken en rivieren bereiken en bijgevolg de Zwarte Zee niet bereiken. Als dit succesvol is, kan dit kosteneffectief zorgen voor een schone Zwarte Zee die het welzijn van de hele regio ten goede komt. Dit zal worden bereikt door gebruik te maken van innovatieve methoden (vingerafdrukken) om de positie van het landschap te correleren met de vervuilende stoffen in het water en het bed. Bodemmonsters worden genomen langs beekbanken, bodemoppervlakken en stroomopwaarts. Op deze manier zullen de oorsprong en de bijdragen van sediment en andere niet-puntbronverontreinigende stoffen aan het stroomwater en het bed worden geraamd. De oorsprong kan zijn de beekbanken (bv. steile, niet-gevegeteerde enz.) of grondoppervlak met verschillende bodembedekkingen (bv. verbrande gebieden, overstroomde gebieden, bossen, aangetaste of specifieke gewassen). Daarnaast zullen traditionele (erosiespelden, runoff plots) en nieuwe innovatieve (remote sensing, indices en drones) methoden worden gebruikt voor de schattingen van verontreinigende stoffen. Hydrologische modellen zullen worden toegepast om de verontreinigende stoffen op de waterscheidingsschaal te simuleren op basis van de projectgegevens van de vingerafdrukmethode en de stroombank en bed- en bodempercelen. Er zal een multi-criteria beslissingsanalyse en een beslissingsondersteuningssysteem worden ontwikkeld om de „hot spots” te vinden en beste managementpraktijken in elk proefgebied aan te bevelen. Hotspots zijn de gebieden die de meeste verontreinigende stoffen en/of zwerfvuil bijdragen. De aanbevolen praktijken zullen gebaseerd zijn op de natuur en van toepassing zijn op de hele regio. Het laatste deel zal innovatieve gereedschappen/machines ontwikkelen en/of testen: 4 nestvallen (in Armenië, Griekenland, Moldavië en Turkije) en 1 skimmerschip (in Roemenië) in het proefgebied waterlichamen om zwerfvuil en andere verontreinigende stoffen te verzamelen. De proefgebieden zullen zich in vijf verschillende landen van de Zwarte Zee bevinden, waardoor de instrumenten en methoden kunnen worden getest in verschillende omgevingen die representatief zijn voor de regio. Dit moet helpen bij de invoering van instrumenten en methoden door alle landen van de Zwarte Zee en tot een gezamenlijk monitoringprogramma voor verontreinigende stoffen en zwerfvuil in het binnenland. Met universiteiten, ngo’s en overheden die samenwerken aan dit project, zullen de ontwikkelde methoden en instrumenten wetenschappelijk en praktisch zijn. Tot slot zullen talrijke en diverse communicatieactiviteiten alle doelgroepen helpen bereiken en leiden tot de invoering van deze gezamenlijke monitoringmethoden en -instrumenten in de regio. (Dutch)
4 November 2022
0 references
Het Protect-Streams-4-Sea-project richt zich op een gezamenlijke milieumonitoring van niet-puntbronverontreinigende stoffen en zwerfvuil die in de Zwarte Zee terechtkomen. Dit is een belangrijke prioriteit van het Zwarte-Zeeprogramma en essentieel, want zodra de ingesloten Zwarte Zee vervuild is, is het zeer moeilijk om de vervuiling te ontwrichten. De meeste reinigingsinspanningen richten zich op de zee zelf of langs de kustgebieden. De waterscheidingen die eindigen in de Zwarte Zee zijn ondanks het verstrekken van veel van de verontreinigende stoffen en zwerfvuil geen aandachtspunten geweest. Een vergelijkbaar voorbeeld is het Mississippi-bekken dat de vervuilende stoffen vervoert die de dode zone in de Golf van Mexico hebben gecreëerd. Het idee van dit project is om te voorkomen dat de niet-puntbron vervuilende stoffen en zwerfvuil de beken en rivieren bereiken en bijgevolg de Zwarte Zee niet bereiken. Als dit succesvol is, kan dit kosteneffectief zorgen voor een schone Zwarte Zee die het welzijn van de hele regio ten goede komt. Dit zal worden bereikt door gebruik te maken van innovatieve methoden (vingerafdrukken) om de positie van het landschap te correleren met de vervuilende stoffen in het water en het bed. Bodemmonsters worden genomen langs beekbanken, bodemoppervlakken en stroomopwaarts. Op deze manier zullen de oorsprong en de bijdragen van sediment en andere niet-puntbronverontreinigende stoffen aan het stroomwater en het bed worden geraamd. De oorsprong kan zijn de beekbanken (bv. steile, niet-gevegeteerde enz.) of grondoppervlak met verschillende bodembedekkingen (bv. verbrande gebieden, overstroomde gebieden, bossen, aangetaste of specifieke gewassen). Daarnaast zullen traditionele (erosiespelden, runoff plots) en nieuwe innovatieve (remote sensing, indices en drones) methoden worden gebruikt voor de schattingen van verontreinigende stoffen. Hydrologische modellen zullen worden toegepast om de verontreinigende stoffen op de waterscheidingsschaal te simuleren op basis van de projectgegevens van de vingerafdrukmethode en de stroombank en bed- en bodempercelen. Er zal een multi-criteria beslissingsanalyse en een beslissingsondersteuningssysteem worden ontwikkeld om de „hot spots” te vinden en beste managementpraktijken in elk proefgebied aan te bevelen. Hotspots zijn de gebieden die de meeste verontreinigende stoffen en/of zwerfvuil bijdragen. De aanbevolen praktijken zullen gebaseerd zijn op de natuur en van toepassing zijn op de hele regio. Het laatste deel zal innovatieve gereedschappen/machines ontwikkelen en/of testen: 4 nestvallen (in Armenië, Griekenland, Moldavië en Turkije) en 1 skimmerschip (in Roemenië) in het proefgebied waterlichamen om zwerfvuil en andere verontreinigende stoffen te verzamelen. De proefgebieden zullen zich in vijf verschillende landen van de Zwarte Zee bevinden, waardoor de instrumenten en methoden kunnen worden getest in verschillende omgevingen die representatief zijn voor de regio. Dit moet helpen bij de invoering van instrumenten en methoden door alle landen van de Zwarte Zee en tot een gezamenlijk monitoringprogramma voor verontreinigende stoffen en zwerfvuil in het binnenland. Met universiteiten, ngo’s en overheden die samenwerken aan dit project, zullen de ontwikkelde methoden en instrumenten wetenschappelijk en praktisch zijn. Tot slot zullen talrijke en diverse communicatieactiviteiten alle doelgroepen helpen bereiken en leiden tot de invoering van deze gezamenlijke monitoringmethoden en -instrumenten in de regio. (Dutch)
4 November 2022
0 references
Het Protect-Streams-4-Sea-project richt zich op een gezamenlijke milieumonitoring van niet-puntbronverontreinigende stoffen en zwerfvuil die in de Zwarte Zee terechtkomen. Dit is een belangrijke prioriteit van het Zwarte-Zeeprogramma en essentieel, want zodra de ingesloten Zwarte Zee vervuild is, is het zeer moeilijk om de vervuiling te ontwrichten. De meeste reinigingsinspanningen richten zich op de zee zelf of langs de kustgebieden. De waterscheidingen die eindigen in de Zwarte Zee zijn ondanks het verstrekken van veel van de verontreinigende stoffen en zwerfvuil geen aandachtspunten geweest. Een vergelijkbaar voorbeeld is het Mississippi-bekken dat de vervuilende stoffen vervoert die de dode zone in de Golf van Mexico hebben gecreëerd. Het idee van dit project is om te voorkomen dat de niet-puntbron vervuilende stoffen en zwerfvuil de beken en rivieren bereiken en bijgevolg de Zwarte Zee niet bereiken. Als dit succesvol is, kan dit kosteneffectief zorgen voor een schone Zwarte Zee die het welzijn van de hele regio ten goede komt. Dit zal worden bereikt door gebruik te maken van innovatieve methoden (vingerafdrukken) om de positie van het landschap te correleren met de vervuilende stoffen in het water en het bed. Bodemmonsters worden genomen langs beekbanken, bodemoppervlakken en stroomopwaarts. Op deze manier zullen de oorsprong en de bijdragen van sediment en andere niet-puntbronverontreinigende stoffen aan het stroomwater en het bed worden geraamd. De oorsprong kan zijn de beekbanken (bv. steile, niet-gevegeteerde enz.) of grondoppervlak met verschillende bodembedekkingen (bv. verbrande gebieden, overstroomde gebieden, bossen, aangetaste of specifieke gewassen). Daarnaast zullen traditionele (erosiespelden, runoff plots) en nieuwe innovatieve (remote sensing, indices en drones) methoden worden gebruikt voor de schattingen van verontreinigende stoffen. Hydrologische modellen zullen worden toegepast om de verontreinigende stoffen op de waterscheidingsschaal te simuleren op basis van de projectgegevens van de vingerafdrukmethode en de stroombank en bed- en bodempercelen. Er zal een multi-criteria beslissingsanalyse en een beslissingsondersteuningssysteem worden ontwikkeld om de „hot spots” te vinden en beste managementpraktijken in elk proefgebied aan te bevelen. Hotspots zijn de gebieden die de meeste verontreinigende stoffen en/of zwerfvuil bijdragen. De aanbevolen praktijken zullen gebaseerd zijn op de natuur en van toepassing zijn op de hele regio. Het laatste deel zal innovatieve gereedschappen/machines ontwikkelen en/of testen: 4 nestvallen (in Armenië, Griekenland, Moldavië en Turkije) en 1 skimmerschip (in Roemenië) in het proefgebied waterlichamen om zwerfvuil en andere verontreinigende stoffen te verzamelen. De proefgebieden zullen zich in vijf verschillende landen van de Zwarte Zee bevinden, waardoor de instrumenten en methoden kunnen worden getest in verschillende omgevingen die representatief zijn voor de regio. Dit moet helpen bij de invoering van instrumenten en methoden door alle landen van de Zwarte Zee en tot een gezamenlijk monitoringprogramma voor verontreinigende stoffen en zwerfvuil in het binnenland. Met universiteiten, ngo’s en overheden die samenwerken aan dit project, zullen de ontwikkelde methoden en instrumenten wetenschappelijk en praktisch zijn. Tot slot zullen talrijke en diverse communicatieactiviteiten alle doelgroepen helpen bereiken en leiden tot de invoering van deze gezamenlijke monitoringmethoden en -instrumenten in de regio. (Dutch)
4 November 2022
0 references
Het Protect-Streams-4-Sea-project richt zich op een gezamenlijke milieumonitoring van niet-puntbronverontreinigende stoffen en zwerfvuil die in de Zwarte Zee terechtkomen. Dit is een belangrijke prioriteit van het Zwarte-Zeeprogramma en essentieel, want zodra de ingesloten Zwarte Zee vervuild is, is het zeer moeilijk om de vervuiling te ontwrichten. De meeste reinigingsinspanningen richten zich op de zee zelf of langs de kustgebieden. De waterscheidingen die eindigen in de Zwarte Zee zijn ondanks het verstrekken van veel van de verontreinigende stoffen en zwerfvuil geen aandachtspunten geweest. Een vergelijkbaar voorbeeld is het Mississippi-bekken dat de vervuilende stoffen vervoert die de dode zone in de Golf van Mexico hebben gecreëerd. Het idee van dit project is om te voorkomen dat de niet-puntbron vervuilende stoffen en zwerfvuil de beken en rivieren bereiken en bijgevolg de Zwarte Zee niet bereiken. Als dit succesvol is, kan dit kosteneffectief zorgen voor een schone Zwarte Zee die het welzijn van de hele regio ten goede komt. Dit zal worden bereikt door gebruik te maken van innovatieve methoden (vingerafdrukken) om de positie van het landschap te correleren met de vervuilende stoffen in het water en het bed. Bodemmonsters worden genomen langs beekbanken, bodemoppervlakken en stroomopwaarts. Op deze manier zullen de oorsprong en de bijdragen van sediment en andere niet-puntbronverontreinigende stoffen aan het stroomwater en het bed worden geraamd. De oorsprong kan zijn de beekbanken (bv. steile, niet-gevegeteerde enz.) of grondoppervlak met verschillende bodembedekkingen (bv. verbrande gebieden, overstroomde gebieden, bossen, aangetaste of specifieke gewassen). Daarnaast zullen traditionele (erosiespelden, runoff plots) en nieuwe innovatieve (remote sensing, indices en drones) methoden worden gebruikt voor de schattingen van verontreinigende stoffen. Hydrologische modellen zullen worden toegepast om de verontreinigende stoffen op de waterscheidingsschaal te simuleren op basis van de projectgegevens van de vingerafdrukmethode en de stroombank en bed- en bodempercelen. Er zal een multi-criteria beslissingsanalyse en een beslissingsondersteuningssysteem worden ontwikkeld om de „hot spots” te vinden en beste managementpraktijken in elk proefgebied aan te bevelen. Hotspots zijn de gebieden die de meeste verontreinigende stoffen en/of zwerfvuil bijdragen. De aanbevolen praktijken zullen gebaseerd zijn op de natuur en van toepassing zijn op de hele regio. Het laatste deel zal innovatieve gereedschappen/machines ontwikkelen en/of testen: 4 nestvallen (in Armenië, Griekenland, Moldavië en Turkije) en 1 skimmerschip (in Roemenië) in het proefgebied waterlichamen om zwerfvuil en andere verontreinigende stoffen te verzamelen. De proefgebieden zullen zich in vijf verschillende landen van de Zwarte Zee bevinden, waardoor de instrumenten en methoden kunnen worden getest in verschillende omgevingen die representatief zijn voor de regio. Dit moet helpen bij de invoering van instrumenten en methoden door alle landen van de Zwarte Zee en tot een gezamenlijk monitoringprogramma voor verontreinigende stoffen en zwerfvuil in het binnenland. Met universiteiten, ngo’s en overheden die samenwerken aan dit project, zullen de ontwikkelde methoden en instrumenten wetenschappelijk en praktisch zijn. Tot slot zullen talrijke en diverse communicatieactiviteiten alle doelgroepen helpen bereiken en leiden tot de invoering van deze gezamenlijke monitoringmethoden en -instrumenten in de regio. (Dutch)
4 November 2022
0 references
Проектът Protect-Streams-4-Sea се фокусира върху съвместен мониторинг на околната среда на неточкови замърсители и отпадъци, които завършват в Черно море. Това е основен приоритет на Черноморската програма и е от съществено значение, защото след като затвореното Черно море е замърсено, е много трудно да се деполира. Повечето усилия за почистване са съсредоточени върху самото море или по протежение на крайбрежните райони. Водосборните басейни, които завършват в Черно море, не са били фокусни точки, въпреки че осигуряват много от замърсителите и отпадъците. Подобен пример е басейнът в Мисисипи, който транспортира замърсителите, които са създали мъртвата зона в Мексиканския залив. Идеята на този проект е да се попречи на неточковите замърсители и отпадъци да достигнат потоците и реките и следователно да не достигат до Черно море. Ако това бъде успешно, това може да доведе до рентабилно поддържане на чисто Черно море, което ще бъде от полза за благосъстоянието на целия регион. Това ще бъде постигнато чрез използване на иновативни методи (пръстов отпечатък) за съпоставяне на местоположението на ландшафта със замърсителите във водата и коритото на потока. Почвените проби ще се вземат по бреговете на потоците, почвените повърхности и по течението. По този начин ще бъде оценен произходът и приносът на седимента и други замърсители от неточкови източници във водата и коритото на потока. Произходът може да бъде бреговете на потоците (напр. стръмни, незелени и т.н.) или почвената повърхност с различни покрития на земята (напр. изгорени площи, наводнени райони, гори, влошени или специфични култури). Освен това за оценките на замърсителите ще се използват традиционни (ерозионни щифтове, отточни участъци) и нови иновативни (дистанционно наблюдение, индекси и дронове) методи. Хидроложки модели ще бъдат приложени за симулиране на замърсителите в скалата на водосбора въз основа на проектните данни от метода на пръстови отпечатъци и поточните насипи и площите на повърхността на почвата. Ще бъдат разработени многокритерийни анализи и система за подпомагане на вземането на решения, за да се намерят „горещите точки“ и да се препоръчат най-добри управленски практики във всяка пилотна област. Горещите точки са зоните, които допринасят за най-много замърсители и/или отпадъци. Препоръчителните практики ще бъдат природосъобразни и приложими за целия регион. Последната част ще разработи и/или тества иновативни инструменти/машини: 4 капана за отпадъци (в Армения, Гърция, Молдова и Турция) и 1 скимер (в Румъния) в пилотната зона водни обекти за събиране на отпадъци и други замърсители. Пилотните зони ще бъдат в пет различни черноморски страни, което ще позволи да се тестват инструментите и методите в различни среди, представителни за региона. Това следва да подпомогне приемането на инструменти и методи от всички черноморски страни и да доведе до съвместна програма за мониторинг на вътрешните неточкови замърсители и отпадъци. С университети, НПО и публични органи, които си партнират по този проект, разработените методи и инструменти ще бъдат научно обосновани и практични. И накрая, многобройни и разнообразни комуникационни дейности ще спомогнат за достигането до всички целеви групи и ще доведат до приемането на тези съвместни методи и инструменти за мониторинг в региона. (Bulgarian)
4 November 2022
0 references
Проектът Protect-Streams-4-Sea се фокусира върху съвместен мониторинг на околната среда на неточкови замърсители и отпадъци, които завършват в Черно море. Това е основен приоритет на Черноморската програма и е от съществено значение, защото след като затвореното Черно море е замърсено, е много трудно да се деполира. Повечето усилия за почистване са съсредоточени върху самото море или по протежение на крайбрежните райони. Водосборните басейни, които завършват в Черно море, не са били фокусни точки, въпреки че осигуряват много от замърсителите и отпадъците. Подобен пример е басейнът в Мисисипи, който транспортира замърсителите, които са създали мъртвата зона в Мексиканския залив. Идеята на този проект е да се попречи на неточковите замърсители и отпадъци да достигнат потоците и реките и следователно да не достигат до Черно море. Ако това бъде успешно, това може да доведе до рентабилно поддържане на чисто Черно море, което ще бъде от полза за благосъстоянието на целия регион. Това ще бъде постигнато чрез използване на иновативни методи (пръстов отпечатък) за съпоставяне на местоположението на ландшафта със замърсителите във водата и коритото на потока. Почвените проби ще се вземат по бреговете на потоците, почвените повърхности и по течението. По този начин ще бъде оценен произходът и приносът на седимента и други замърсители от неточкови източници във водата и коритото на потока. Произходът може да бъде бреговете на потоците (напр. стръмни, незелени и т.н.) или почвената повърхност с различни покрития на земята (напр. изгорени площи, наводнени райони, гори, влошени или специфични култури). Освен това за оценките на замърсителите ще се използват традиционни (ерозионни щифтове, отточни участъци) и нови иновативни (дистанционно наблюдение, индекси и дронове) методи. Хидроложки модели ще бъдат приложени за симулиране на замърсителите в скалата на водосбора въз основа на проектните данни от метода на пръстови отпечатъци и поточните насипи и площите на повърхността на почвата. Ще бъдат разработени многокритерийни анализи и система за подпомагане на вземането на решения, за да се намерят „горещите точки“ и да се препоръчат най-добри управленски практики във всяка пилотна област. Горещите точки са зоните, които допринасят за най-много замърсители и/или отпадъци. Препоръчителните практики ще бъдат природосъобразни и приложими за целия регион. Последната част ще разработи и/или тества иновативни инструменти/машини: 4 капана за отпадъци (в Армения, Гърция, Молдова и Турция) и 1 скимер (в Румъния) в пилотната зона водни обекти за събиране на отпадъци и други замърсители. Пилотните зони ще бъдат в пет различни черноморски страни, което ще позволи да се тестват инструментите и методите в различни среди, представителни за региона. Това следва да подпомогне приемането на инструменти и методи от всички черноморски страни и да доведе до съвместна програма за мониторинг на вътрешните неточкови замърсители и отпадъци. С университети, НПО и публични органи, които си партнират по този проект, разработените методи и инструменти ще бъдат научно обосновани и практични. И накрая, многобройни и разнообразни комуникационни дейности ще спомогнат за достигането до всички целеви групи и ще доведат до приемането на тези съвместни методи и инструменти за мониторинг в региона. (Bulgarian)
4 November 2022
0 references
Проектът Protect-Streams-4-Sea се фокусира върху съвместен мониторинг на околната среда на неточкови замърсители и отпадъци, които завършват в Черно море. Това е основен приоритет на Черноморската програма и е от съществено значение, защото след като затвореното Черно море е замърсено, е много трудно да се деполира. Повечето усилия за почистване са съсредоточени върху самото море или по протежение на крайбрежните райони. Водосборните басейни, които завършват в Черно море, не са били фокусни точки, въпреки че осигуряват много от замърсителите и отпадъците. Подобен пример е басейнът в Мисисипи, който транспортира замърсителите, които са създали мъртвата зона в Мексиканския залив. Идеята на този проект е да се попречи на неточковите замърсители и отпадъци да достигнат потоците и реките и следователно да не достигат до Черно море. Ако това бъде успешно, това може да доведе до рентабилно поддържане на чисто Черно море, което ще бъде от полза за благосъстоянието на целия регион. Това ще бъде постигнато чрез използване на иновативни методи (пръстов отпечатък) за съпоставяне на местоположението на ландшафта със замърсителите във водата и коритото на потока. Почвените проби ще се вземат по бреговете на потоците, почвените повърхности и по течението. По този начин ще бъде оценен произходът и приносът на седимента и други замърсители от неточкови източници във водата и коритото на потока. Произходът може да бъде бреговете на потоците (напр. стръмни, незелени и т.н.) или почвената повърхност с различни покрития на земята (напр. изгорени площи, наводнени райони, гори, влошени или специфични култури). Освен това за оценките на замърсителите ще се използват традиционни (ерозионни щифтове, отточни участъци) и нови иновативни (дистанционно наблюдение, индекси и дронове) методи. Хидроложки модели ще бъдат приложени за симулиране на замърсителите в скалата на водосбора въз основа на проектните данни от метода на пръстови отпечатъци и поточните насипи и площите на повърхността на почвата. Ще бъдат разработени многокритерийни анализи и система за подпомагане на вземането на решения, за да се намерят „горещите точки“ и да се препоръчат най-добри управленски практики във всяка пилотна област. Горещите точки са зоните, които допринасят за най-много замърсители и/или отпадъци. Препоръчителните практики ще бъдат природосъобразни и приложими за целия регион. Последната част ще разработи и/или тества иновативни инструменти/машини: 4 капана за отпадъци (в Армения, Гърция, Молдова и Турция) и 1 скимер (в Румъния) в пилотната зона водни обекти за събиране на отпадъци и други замърсители. Пилотните зони ще бъдат в пет различни черноморски страни, което ще позволи да се тестват инструментите и методите в различни среди, представителни за региона. Това следва да подпомогне приемането на инструменти и методи от всички черноморски страни и да доведе до съвместна програма за мониторинг на вътрешните неточкови замърсители и отпадъци. С университети, НПО и публични органи, които си партнират по този проект, разработените методи и инструменти ще бъдат научно обосновани и практични. И накрая, многобройни и разнообразни комуникационни дейности ще спомогнат за достигането до всички целеви групи и ще доведат до приемането на тези съвместни методи и инструменти за мониторинг в региона. (Bulgarian)
4 November 2022
0 references
Проектът Protect-Streams-4-Sea се фокусира върху съвместен мониторинг на околната среда на неточкови замърсители и отпадъци, които завършват в Черно море. Това е основен приоритет на Черноморската програма и е от съществено значение, защото след като затвореното Черно море е замърсено, е много трудно да се деполира. Повечето усилия за почистване са съсредоточени върху самото море или по протежение на крайбрежните райони. Водосборните басейни, които завършват в Черно море, не са били фокусни точки, въпреки че осигуряват много от замърсителите и отпадъците. Подобен пример е басейнът в Мисисипи, който транспортира замърсителите, които са създали мъртвата зона в Мексиканския залив. Идеята на този проект е да се попречи на неточковите замърсители и отпадъци да достигнат потоците и реките и следователно да не достигат до Черно море. Ако това бъде успешно, това може да доведе до рентабилно поддържане на чисто Черно море, което ще бъде от полза за благосъстоянието на целия регион. Това ще бъде постигнато чрез използване на иновативни методи (пръстов отпечатък) за съпоставяне на местоположението на ландшафта със замърсителите във водата и коритото на потока. Почвените проби ще се вземат по бреговете на потоците, почвените повърхности и по течението. По този начин ще бъде оценен произходът и приносът на седимента и други замърсители от неточкови източници във водата и коритото на потока. Произходът може да бъде бреговете на потоците (напр. стръмни, незелени и т.н.) или почвената повърхност с различни покрития на земята (напр. изгорени площи, наводнени райони, гори, влошени или специфични култури). Освен това за оценките на замърсителите ще се използват традиционни (ерозионни щифтове, отточни участъци) и нови иновативни (дистанционно наблюдение, индекси и дронове) методи. Хидроложки модели ще бъдат приложени за симулиране на замърсителите в скалата на водосбора въз основа на проектните данни от метода на пръстови отпечатъци и поточните насипи и площите на повърхността на почвата. Ще бъдат разработени многокритерийни анализи и система за подпомагане на вземането на решения, за да се намерят „горещите точки“ и да се препоръчат най-добри управленски практики във всяка пилотна област. Горещите точки са зоните, които допринасят за най-много замърсители и/или отпадъци. Препоръчителните практики ще бъдат природосъобразни и приложими за целия регион. Последната част ще разработи и/или тества иновативни инструменти/машини: 4 капана за отпадъци (в Армения, Гърция, Молдова и Турция) и 1 скимер (в Румъния) в пилотната зона водни обекти за събиране на отпадъци и други замърсители. Пилотните зони ще бъдат в пет различни черноморски страни, което ще позволи да се тестват инструментите и методите в различни среди, представителни за региона. Това следва да подпомогне приемането на инструменти и методи от всички черноморски страни и да доведе до съвместна програма за мониторинг на вътрешните неточкови замърсители и отпадъци. С университети, НПО и публични органи, които си партнират по този проект, разработените методи и инструменти ще бъдат научно обосновани и практични. И накрая, многобройни и разнообразни комуникационни дейности ще спомогнат за достигането до всички целеви групи и ще доведат до приемането на тези съвместни методи и инструменти за мониторинг в региона. (Bulgarian)
4 November 2022
0 references
Проектът Protect-Streams-4-Sea се фокусира върху съвместен мониторинг на околната среда на неточкови замърсители и отпадъци, които завършват в Черно море. Това е основен приоритет на Черноморската програма и е от съществено значение, защото след като затвореното Черно море е замърсено, е много трудно да се деполира. Повечето усилия за почистване са съсредоточени върху самото море или по протежение на крайбрежните райони. Водосборните басейни, които завършват в Черно море, не са били фокусни точки, въпреки че осигуряват много от замърсителите и отпадъците. Подобен пример е басейнът в Мисисипи, който транспортира замърсителите, които са създали мъртвата зона в Мексиканския залив. Идеята на този проект е да се попречи на неточковите замърсители и отпадъци да достигнат потоците и реките и следователно да не достигат до Черно море. Ако това бъде успешно, това може да доведе до рентабилно поддържане на чисто Черно море, което ще бъде от полза за благосъстоянието на целия регион. Това ще бъде постигнато чрез използване на иновативни методи (пръстов отпечатък) за съпоставяне на местоположението на ландшафта със замърсителите във водата и коритото на потока. Почвените проби ще се вземат по бреговете на потоците, почвените повърхности и по течението. По този начин ще бъде оценен произходът и приносът на седимента и други замърсители от неточкови източници във водата и коритото на потока. Произходът може да бъде бреговете на потоците (напр. стръмни, незелени и т.н.) или почвената повърхност с различни покрития на земята (напр. изгорени площи, наводнени райони, гори, влошени или специфични култури). Освен това за оценките на замърсителите ще се използват традиционни (ерозионни щифтове, отточни участъци) и нови иновативни (дистанционно наблюдение, индекси и дронове) методи. Хидроложки модели ще бъдат приложени за симулиране на замърсителите в скалата на водосбора въз основа на проектните данни от метода на пръстови отпечатъци и поточните насипи и площите на повърхността на почвата. Ще бъдат разработени многокритерийни анализи и система за подпомагане на вземането на решения, за да се намерят „горещите точки“ и да се препоръчат най-добри управленски практики във всяка пилотна област. Горещите точки са зоните, които допринасят за най-много замърсители и/или отпадъци. Препоръчителните практики ще бъдат природосъобразни и приложими за целия регион. Последната част ще разработи и/или тества иновативни инструменти/машини: 4 капана за отпадъци (в Армения, Гърция, Молдова и Турция) и 1 скимер (в Румъния) в пилотната зона водни обекти за събиране на отпадъци и други замърсители. Пилотните зони ще бъдат в пет различни черноморски страни, което ще позволи да се тестват инструментите и методите в различни среди, представителни за региона. Това следва да подпомогне приемането на инструменти и методи от всички черноморски страни и да доведе до съвместна програма за мониторинг на вътрешните неточкови замърсители и отпадъци. С университети, НПО и публични органи, които си партнират по този проект, разработените методи и инструменти ще бъдат научно обосновани и практични. И накрая, многобройни и разнообразни комуникационни дейности ще спомогнат за достигането до всички целеви групи и ще доведат до приемането на тези съвместни методи и инструменти за мониторинг в региона. (Bulgarian)
4 November 2022
0 references
Το έργο Protect-Streams-4-Sea επικεντρώνεται στην κοινή περιβαλλοντική παρακολούθηση των ρύπων και των απορριμμάτων που καταλήγουν στον Εύξεινο Πόντο. Αυτό αποτελεί βασική προτεραιότητα του προγράμματος για τον Εύξεινο Πόντο και είναι απαραίτητο, διότι από τη στιγμή που ο περιφραγμένος Εύξεινος Πόντος μολυνθεί, είναι πολύ δύσκολο να εκτοπιστεί. Οι περισσότερες προσπάθειες καθαρισμού επικεντρώνονται στην ίδια τη θάλασσα ή κατά μήκος των παράκτιων περιοχών. Οι λεκάνες απορροής που καταλήγουν στον Εύξεινο Πόντο δεν υπήρξαν κομβικά σημεία παρά την παροχή πολλών ρύπων και απορριμμάτων. Ένα παρόμοιο παράδειγμα είναι η λεκάνη του Μισισιπή που μεταφέρει τους ρύπους που έχουν δημιουργήσει τη νεκρή ζώνη στον Κόλπο του Μεξικού. Η ιδέα αυτού του έργου είναι να σταματήσει τους μη σημειακούς ρύπους και τα απορρίμματα από το να φτάσουν στα ρέματα και τους ποταμούς και, κατά συνέπεια, να μην φθάσουν στον Εύξεινο Πόντο. Εάν είναι επιτυχής, αυτό μπορεί να διατηρήσει οικονομικά έναν καθαρό Εύξεινο Πόντο που θα ωφελήσει την ευημερία ολόκληρης της περιοχής. Αυτό θα επιτευχθεί με τη χρήση καινοτόμων μεθόδων (δακτυλικά αποτυπώματα) για τη συσχέτιση της θέσης του τοπίου με τους ρύπους του νερού και της κλίνης. Τα δείγματα εδάφους θα λαμβάνονται κατά μήκος των όχθες ρέματος, των επιφανειών του εδάφους και κατά τη ροή. Με τον τρόπο αυτό θα εκτιμηθούν η προέλευση και η συμβολή των ιζημάτων και άλλων μη σηματοδοτικών ρύπων στο νερό και την κοίτη του ρεύματος. Η προέλευση θα μπορούσε να είναι οι όχθες ρέματος (π.χ. απότομες, μη φυτικές κ.λπ.) ή η επιφάνεια του εδάφους με διαφορετικές εδαφικές καλύψεις (π.χ. καμένες περιοχές, πλημμυρισμένες περιοχές, δάση, υποβαθμισμένες ή ειδικές καλλιέργειες). Επιπλέον, για τις εκτιμήσεις ρύπων θα χρησιμοποιηθούν παραδοσιακές (καρφίτσες διάβρωσης, οικόπεδα απορροής) και νέες καινοτόμες μέθοδοι (εξ αποστάσεως ανίχνευση, δείκτες και μη επανδρωμένα αεροσκάφη). Θα εφαρμοστούν υδρολογικά μοντέλα για την προσομοίωση των ρύπων στην κλίμακα της λεκάνης απορροής με βάση τα δεδομένα του έργου από τη μέθοδο λήψης δακτυλικών αποτυπωμάτων και τα γεωτεμάχια της όχθης ροής και της επιφάνειας κλινών και εδάφους. Θα αναπτυχθούν μια ανάλυση αποφάσεων πολλαπλών κριτηρίων και ένα σύστημα υποστήριξης αποφάσεων για να βρεθούν τα «καυτά σημεία» και να προταθούν βέλτιστες πρακτικές διαχείρισης σε κάθε πιλοτικό τομέα. Τα hot spots είναι οι περιοχές που συμβάλλουν στους περισσότερους ρύπους ή/και απορρίμματα. Οι συνιστώμενες πρακτικές θα βασίζονται στη φύση και θα εφαρμόζονται σε ολόκληρη την περιοχή. Το τελικό μέρος θα αναπτύξει και/ή θα δοκιμάσει καινοτόμα εργαλεία/μηχανές: 4 παγίδες απορριμμάτων (στην Αρμενία, την Ελλάδα, τη Μολδαβία και την Τουρκία) και 1 σκάφος skimmer (στη Ρουμανία) στην πιλοτική περιοχή υδατικών συστημάτων για τη συλλογή απορριμμάτων και άλλων ρύπων. Οι πιλοτικές περιοχές θα είναι σε πέντε διαφορετικές χώρες του Εύξεινου Πόντου, επιτρέποντας τη δοκιμή των εργαλείων και των μεθόδων σε διαφορετικά περιβάλλοντα αντιπροσωπευτικά της περιοχής. Αυτό αναμένεται να βοηθήσει την υιοθέτηση των εργαλείων και των μεθόδων από όλες τις χώρες του Εύξεινου Πόντου και να οδηγήσει σε ένα κοινό πρόγραμμα παρακολούθησης για τους ρύπους και τα απορρίμματα που δεν προέρχονται από εσωτερικά σημεία. Με τα Πανεπιστήμια, τις ΜΚΟ και τις δημόσιες αρχές που συνεργάζονται σε αυτό το έργο, οι μέθοδοι και τα εργαλεία που θα αναπτυχθούν θα είναι επιστημονικά τεκμηριωμένα και πρακτικά. Τέλος, πολυάριθμες και ποικίλες δραστηριότητες επικοινωνίας θα βοηθήσουν στην προσέγγιση όλων των ομάδων-στόχων και θα οδηγήσουν στην υιοθέτηση αυτών των κοινών μεθόδων και εργαλείων παρακολούθησης στην περιοχή. (Greek)
4 November 2022
0 references
Το έργο Protect-Streams-4-Sea επικεντρώνεται στην κοινή περιβαλλοντική παρακολούθηση των ρύπων και των απορριμμάτων που καταλήγουν στον Εύξεινο Πόντο. Αυτό αποτελεί βασική προτεραιότητα του προγράμματος για τον Εύξεινο Πόντο και είναι απαραίτητο, διότι από τη στιγμή που ο περιφραγμένος Εύξεινος Πόντος μολυνθεί, είναι πολύ δύσκολο να εκτοπιστεί. Οι περισσότερες προσπάθειες καθαρισμού επικεντρώνονται στην ίδια τη θάλασσα ή κατά μήκος των παράκτιων περιοχών. Οι λεκάνες απορροής που καταλήγουν στον Εύξεινο Πόντο δεν υπήρξαν κομβικά σημεία παρά την παροχή πολλών ρύπων και απορριμμάτων. Ένα παρόμοιο παράδειγμα είναι η λεκάνη του Μισισιπή που μεταφέρει τους ρύπους που έχουν δημιουργήσει τη νεκρή ζώνη στον Κόλπο του Μεξικού. Η ιδέα αυτού του έργου είναι να σταματήσει τους μη σημειακούς ρύπους και τα απορρίμματα από το να φτάσουν στα ρέματα και τους ποταμούς και, κατά συνέπεια, να μην φθάσουν στον Εύξεινο Πόντο. Εάν είναι επιτυχής, αυτό μπορεί να διατηρήσει οικονομικά έναν καθαρό Εύξεινο Πόντο που θα ωφελήσει την ευημερία ολόκληρης της περιοχής. Αυτό θα επιτευχθεί με τη χρήση καινοτόμων μεθόδων (δακτυλικά αποτυπώματα) για τη συσχέτιση της θέσης του τοπίου με τους ρύπους του νερού και της κλίνης. Τα δείγματα εδάφους θα λαμβάνονται κατά μήκος των όχθες ρέματος, των επιφανειών του εδάφους και κατά τη ροή. Με τον τρόπο αυτό θα εκτιμηθούν η προέλευση και η συμβολή των ιζημάτων και άλλων μη σηματοδοτικών ρύπων στο νερό και την κοίτη του ρεύματος. Η προέλευση θα μπορούσε να είναι οι όχθες ρέματος (π.χ. απότομες, μη φυτικές κ.λπ.) ή η επιφάνεια του εδάφους με διαφορετικές εδαφικές καλύψεις (π.χ. καμένες περιοχές, πλημμυρισμένες περιοχές, δάση, υποβαθμισμένες ή ειδικές καλλιέργειες). Επιπλέον, για τις εκτιμήσεις ρύπων θα χρησιμοποιηθούν παραδοσιακές (καρφίτσες διάβρωσης, οικόπεδα απορροής) και νέες καινοτόμες μέθοδοι (εξ αποστάσεως ανίχνευση, δείκτες και μη επανδρωμένα αεροσκάφη). Θα εφαρμοστούν υδρολογικά μοντέλα για την προσομοίωση των ρύπων στην κλίμακα της λεκάνης απορροής με βάση τα δεδομένα του έργου από τη μέθοδο λήψης δακτυλικών αποτυπωμάτων και τα γεωτεμάχια της όχθης ροής και της επιφάνειας κλινών και εδάφους. Θα αναπτυχθούν μια ανάλυση αποφάσεων πολλαπλών κριτηρίων και ένα σύστημα υποστήριξης αποφάσεων για να βρεθούν τα «καυτά σημεία» και να προταθούν βέλτιστες πρακτικές διαχείρισης σε κάθε πιλοτικό τομέα. Τα hot spots είναι οι περιοχές που συμβάλλουν στους περισσότερους ρύπους ή/και απορρίμματα. Οι συνιστώμενες πρακτικές θα βασίζονται στη φύση και θα εφαρμόζονται σε ολόκληρη την περιοχή. Το τελικό μέρος θα αναπτύξει και/ή θα δοκιμάσει καινοτόμα εργαλεία/μηχανές: 4 παγίδες απορριμμάτων (στην Αρμενία, την Ελλάδα, τη Μολδαβία και την Τουρκία) και 1 σκάφος skimmer (στη Ρουμανία) στην πιλοτική περιοχή υδατικών συστημάτων για τη συλλογή απορριμμάτων και άλλων ρύπων. Οι πιλοτικές περιοχές θα είναι σε πέντε διαφορετικές χώρες του Εύξεινου Πόντου, επιτρέποντας τη δοκιμή των εργαλείων και των μεθόδων σε διαφορετικά περιβάλλοντα αντιπροσωπευτικά της περιοχής. Αυτό αναμένεται να βοηθήσει την υιοθέτηση των εργαλείων και των μεθόδων από όλες τις χώρες του Εύξεινου Πόντου και να οδηγήσει σε ένα κοινό πρόγραμμα παρακολούθησης για τους ρύπους και τα απορρίμματα που δεν προέρχονται από εσωτερικά σημεία. Με τα Πανεπιστήμια, τις ΜΚΟ και τις δημόσιες αρχές που συνεργάζονται σε αυτό το έργο, οι μέθοδοι και τα εργαλεία που θα αναπτυχθούν θα είναι επιστημονικά τεκμηριωμένα και πρακτικά. Τέλος, πολυάριθμες και ποικίλες δραστηριότητες επικοινωνίας θα βοηθήσουν στην προσέγγιση όλων των ομάδων-στόχων και θα οδηγήσουν στην υιοθέτηση αυτών των κοινών μεθόδων και εργαλείων παρακολούθησης στην περιοχή. (Greek)
4 November 2022
0 references
Το έργο Protect-Streams-4-Sea επικεντρώνεται στην κοινή περιβαλλοντική παρακολούθηση των ρύπων και των απορριμμάτων που καταλήγουν στον Εύξεινο Πόντο. Αυτό αποτελεί βασική προτεραιότητα του προγράμματος για τον Εύξεινο Πόντο και είναι απαραίτητο, διότι από τη στιγμή που ο περιφραγμένος Εύξεινος Πόντος μολυνθεί, είναι πολύ δύσκολο να εκτοπιστεί. Οι περισσότερες προσπάθειες καθαρισμού επικεντρώνονται στην ίδια τη θάλασσα ή κατά μήκος των παράκτιων περιοχών. Οι λεκάνες απορροής που καταλήγουν στον Εύξεινο Πόντο δεν υπήρξαν κομβικά σημεία παρά την παροχή πολλών ρύπων και απορριμμάτων. Ένα παρόμοιο παράδειγμα είναι η λεκάνη του Μισισιπή που μεταφέρει τους ρύπους που έχουν δημιουργήσει τη νεκρή ζώνη στον Κόλπο του Μεξικού. Η ιδέα αυτού του έργου είναι να σταματήσει τους μη σημειακούς ρύπους και τα απορρίμματα από το να φτάσουν στα ρέματα και τους ποταμούς και, κατά συνέπεια, να μην φθάσουν στον Εύξεινο Πόντο. Εάν είναι επιτυχής, αυτό μπορεί να διατηρήσει οικονομικά έναν καθαρό Εύξεινο Πόντο που θα ωφελήσει την ευημερία ολόκληρης της περιοχής. Αυτό θα επιτευχθεί με τη χρήση καινοτόμων μεθόδων (δακτυλικά αποτυπώματα) για τη συσχέτιση της θέσης του τοπίου με τους ρύπους του νερού και της κλίνης. Τα δείγματα εδάφους θα λαμβάνονται κατά μήκος των όχθες ρέματος, των επιφανειών του εδάφους και κατά τη ροή. Με τον τρόπο αυτό θα εκτιμηθούν η προέλευση και η συμβολή των ιζημάτων και άλλων μη σηματοδοτικών ρύπων στο νερό και την κοίτη του ρεύματος. Η προέλευση θα μπορούσε να είναι οι όχθες ρέματος (π.χ. απότομες, μη φυτικές κ.λπ.) ή η επιφάνεια του εδάφους με διαφορετικές εδαφικές καλύψεις (π.χ. καμένες περιοχές, πλημμυρισμένες περιοχές, δάση, υποβαθμισμένες ή ειδικές καλλιέργειες). Επιπλέον, για τις εκτιμήσεις ρύπων θα χρησιμοποιηθούν παραδοσιακές (καρφίτσες διάβρωσης, οικόπεδα απορροής) και νέες καινοτόμες μέθοδοι (εξ αποστάσεως ανίχνευση, δείκτες και μη επανδρωμένα αεροσκάφη). Θα εφαρμοστούν υδρολογικά μοντέλα για την προσομοίωση των ρύπων στην κλίμακα της λεκάνης απορροής με βάση τα δεδομένα του έργου από τη μέθοδο λήψης δακτυλικών αποτυπωμάτων και τα γεωτεμάχια της όχθης ροής και της επιφάνειας κλινών και εδάφους. Θα αναπτυχθούν μια ανάλυση αποφάσεων πολλαπλών κριτηρίων και ένα σύστημα υποστήριξης αποφάσεων για να βρεθούν τα «καυτά σημεία» και να προταθούν βέλτιστες πρακτικές διαχείρισης σε κάθε πιλοτικό τομέα. Τα hot spots είναι οι περιοχές που συμβάλλουν στους περισσότερους ρύπους ή/και απορρίμματα. Οι συνιστώμενες πρακτικές θα βασίζονται στη φύση και θα εφαρμόζονται σε ολόκληρη την περιοχή. Το τελικό μέρος θα αναπτύξει και/ή θα δοκιμάσει καινοτόμα εργαλεία/μηχανές: 4 παγίδες απορριμμάτων (στην Αρμενία, την Ελλάδα, τη Μολδαβία και την Τουρκία) και 1 σκάφος skimmer (στη Ρουμανία) στην πιλοτική περιοχή υδατικών συστημάτων για τη συλλογή απορριμμάτων και άλλων ρύπων. Οι πιλοτικές περιοχές θα είναι σε πέντε διαφορετικές χώρες του Εύξεινου Πόντου, επιτρέποντας τη δοκιμή των εργαλείων και των μεθόδων σε διαφορετικά περιβάλλοντα αντιπροσωπευτικά της περιοχής. Αυτό αναμένεται να βοηθήσει την υιοθέτηση των εργαλείων και των μεθόδων από όλες τις χώρες του Εύξεινου Πόντου και να οδηγήσει σε ένα κοινό πρόγραμμα παρακολούθησης για τους ρύπους και τα απορρίμματα που δεν προέρχονται από εσωτερικά σημεία. Με τα Πανεπιστήμια, τις ΜΚΟ και τις δημόσιες αρχές που συνεργάζονται σε αυτό το έργο, οι μέθοδοι και τα εργαλεία που θα αναπτυχθούν θα είναι επιστημονικά τεκμηριωμένα και πρακτικά. Τέλος, πολυάριθμες και ποικίλες δραστηριότητες επικοινωνίας θα βοηθήσουν στην προσέγγιση όλων των ομάδων-στόχων και θα οδηγήσουν στην υιοθέτηση αυτών των κοινών μεθόδων και εργαλείων παρακολούθησης στην περιοχή. (Greek)
4 November 2022
0 references
Projekt Protect-Streams-4-Sea sa zameriava na spoločné environmentálne monitorovanie nebodových znečisťujúcich látok a odpadu, ktoré končia v Čiernom mori. Je to hlavná priorita čiernomorského programu a nevyhnutná, pretože po znečistení uzavretého Čierneho mora je veľmi ťažké odstrániť znečistenie. Väčšina úsilia o čistenie sa zameriava na samotné more alebo pozdĺž pobrežných oblastí. Povodia, ktoré končia v Čiernom mori, nie sú ústrednými bodmi napriek tomu, že poskytujú mnohé znečisťujúce látky a odpad. Podobným príkladom je povodie Mississippi, ktoré prepravuje znečisťujúce látky, ktoré vytvorili mŕtvu zónu v Mexickom zálive. Cieľom tohto projektu je zabrániť tomu, aby sa znečisťujúce látky a odpad, ktoré nemajú bodový zdroj, dostali do potokov a riek a následne sa nedostali k Čiernemu moru. Ak je to úspešné, môže to nákladovo efektívne udržiavať čisté Čierne more, ktoré bude prínosom pre blaho celého regiónu. To sa dosiahne použitím inovatívnych metód (odtlačok prstov) na koreláciu krajinnej polohy s znečisťujúcimi látkami v potokovej vode a lôžku. Vzorky pôdy sa odoberú pozdĺž brehov prúdu, povrchu pôdy a toku. Týmto spôsobom sa odhadne pôvod a podiel sedimentov a iných nebodových znečisťujúcich látok do prúdovej vody a lôžka. Pôvodom by mohli byť brehy potokov (napr. strmé, nerastné atď.) alebo pôdne plochy s rôznymi pokrývkami pôdy (napr. spálené oblasti, zaplavené oblasti, lesy, degradované alebo špecifické plodiny). Okrem toho sa na odhady znečisťujúcich látok použijú tradičné (erózne kolíky, odtokové pozemky) a nové inovačné metódy (diaľkové snímanie, indexy a drony). Hydrologické modely sa budú používať na simuláciu znečisťujúcich látok na stupnici povodia na základe projektových údajov z metódy odoberania odtlačkov prstov a pozemných pozemkov na brehu prúdu a lôžku a povrchu pôdy. Vypracuje sa analýza rozhodovania vo viacerých kritériách a systém na podporu rozhodovania s cieľom nájsť „horúce miesta“ a odporučiť najlepšie postupy riadenia v každej pilotnej oblasti. Horúce miesta sú oblasti, ktoré prispievajú k väčšine znečisťujúcich látok a/alebo odpadu. Odporúčané postupy budú založené na prírode a budú uplatniteľné na celý región. V záverečnej časti sa vyvinie a/alebo otestujú inovačné nástroje/stroje: 4 pasce na odpadky (v Arménsku, Grécku, Moldavsku a Turecku) a 1 plavidlo na zber odpadu (v Rumunsku) v pilotnej oblasti vodných útvarov na zber odpadu a iných znečisťujúcich látok. Pilotné oblasti sa budú nachádzať v piatich rôznych čiernomorských krajinách, čo umožní otestovať nástroje a metódy v rôznych prostrediach reprezentatívnych pre tento región. To by malo pomôcť pri prijímaní nástrojov a metód všetkými čiernomorskými krajinami a viesť k spoločnému programu monitorovania látok znečisťujúcich látok a odpadkov z vnútrozemských nebodových zdrojov. S univerzitami, mimovládnymi organizáciami a verejnými orgánmi, ktoré na tomto projekte spolupracujú, budú vyvinuté metódy a nástroje vedecky podložené a praktické. Napokon, početné a rôznorodé komunikačné činnosti pomôžu osloviť všetky cieľové skupiny a povedú k prijatiu týchto spoločných metód a nástrojov monitorovania v regióne. (Slovak)
4 November 2022
0 references
Projekt Protect-Streams-4-Sea sa zameriava na spoločné environmentálne monitorovanie nebodových znečisťujúcich látok a odpadu, ktoré končia v Čiernom mori. Je to hlavná priorita čiernomorského programu a nevyhnutná, pretože po znečistení uzavretého Čierneho mora je veľmi ťažké odstrániť znečistenie. Väčšina úsilia o čistenie sa zameriava na samotné more alebo pozdĺž pobrežných oblastí. Povodia, ktoré končia v Čiernom mori, nie sú ústrednými bodmi napriek tomu, že poskytujú mnohé znečisťujúce látky a odpad. Podobným príkladom je povodie Mississippi, ktoré prepravuje znečisťujúce látky, ktoré vytvorili mŕtvu zónu v Mexickom zálive. Cieľom tohto projektu je zabrániť tomu, aby sa znečisťujúce látky a odpad, ktoré nemajú bodový zdroj, dostali do potokov a riek a následne sa nedostali k Čiernemu moru. Ak je to úspešné, môže to nákladovo efektívne udržiavať čisté Čierne more, ktoré bude prínosom pre blaho celého regiónu. To sa dosiahne použitím inovatívnych metód (odtlačok prstov) na koreláciu krajinnej polohy s znečisťujúcimi látkami v potokovej vode a lôžku. Vzorky pôdy sa odoberú pozdĺž brehov prúdu, povrchu pôdy a toku. Týmto spôsobom sa odhadne pôvod a podiel sedimentov a iných nebodových znečisťujúcich látok do prúdovej vody a lôžka. Pôvodom by mohli byť brehy potokov (napr. strmé, nerastné atď.) alebo pôdne plochy s rôznymi pokrývkami pôdy (napr. spálené oblasti, zaplavené oblasti, lesy, degradované alebo špecifické plodiny). Okrem toho sa na odhady znečisťujúcich látok použijú tradičné (erózne kolíky, odtokové pozemky) a nové inovačné metódy (diaľkové snímanie, indexy a drony). Hydrologické modely sa budú používať na simuláciu znečisťujúcich látok na stupnici povodia na základe projektových údajov z metódy odoberania odtlačkov prstov a pozemných pozemkov na brehu prúdu a lôžku a povrchu pôdy. Vypracuje sa analýza rozhodovania vo viacerých kritériách a systém na podporu rozhodovania s cieľom nájsť „horúce miesta“ a odporučiť najlepšie postupy riadenia v každej pilotnej oblasti. Horúce miesta sú oblasti, ktoré prispievajú k väčšine znečisťujúcich látok a/alebo odpadu. Odporúčané postupy budú založené na prírode a budú uplatniteľné na celý región. V záverečnej časti sa vyvinie a/alebo otestujú inovačné nástroje/stroje: 4 pasce na odpadky (v Arménsku, Grécku, Moldavsku a Turecku) a 1 plavidlo na zber odpadu (v Rumunsku) v pilotnej oblasti vodných útvarov na zber odpadu a iných znečisťujúcich látok. Pilotné oblasti sa budú nachádzať v piatich rôznych čiernomorských krajinách, čo umožní otestovať nástroje a metódy v rôznych prostrediach reprezentatívnych pre tento región. To by malo pomôcť pri prijímaní nástrojov a metód všetkými čiernomorskými krajinami a viesť k spoločnému programu monitorovania látok znečisťujúcich látok a odpadkov z vnútrozemských nebodových zdrojov. S univerzitami, mimovládnymi organizáciami a verejnými orgánmi, ktoré na tomto projekte spolupracujú, budú vyvinuté metódy a nástroje vedecky podložené a praktické. Napokon, početné a rôznorodé komunikačné činnosti pomôžu osloviť všetky cieľové skupiny a povedú k prijatiu týchto spoločných metód a nástrojov monitorovania v regióne. (Slovak)
4 November 2022
0 references
Projekt Protect-Streams-4-Sea sa zameriava na spoločné environmentálne monitorovanie nebodových znečisťujúcich látok a odpadu, ktoré končia v Čiernom mori. Je to hlavná priorita čiernomorského programu a nevyhnutná, pretože po znečistení uzavretého Čierneho mora je veľmi ťažké odstrániť znečistenie. Väčšina úsilia o čistenie sa zameriava na samotné more alebo pozdĺž pobrežných oblastí. Povodia, ktoré končia v Čiernom mori, nie sú ústrednými bodmi napriek tomu, že poskytujú mnohé znečisťujúce látky a odpad. Podobným príkladom je povodie Mississippi, ktoré prepravuje znečisťujúce látky, ktoré vytvorili mŕtvu zónu v Mexickom zálive. Cieľom tohto projektu je zabrániť tomu, aby sa znečisťujúce látky a odpad, ktoré nemajú bodový zdroj, dostali do potokov a riek a následne sa nedostali k Čiernemu moru. Ak je to úspešné, môže to nákladovo efektívne udržiavať čisté Čierne more, ktoré bude prínosom pre blaho celého regiónu. To sa dosiahne použitím inovatívnych metód (odtlačok prstov) na koreláciu krajinnej polohy s znečisťujúcimi látkami v potokovej vode a lôžku. Vzorky pôdy sa odoberú pozdĺž brehov prúdu, povrchu pôdy a toku. Týmto spôsobom sa odhadne pôvod a podiel sedimentov a iných nebodových znečisťujúcich látok do prúdovej vody a lôžka. Pôvodom by mohli byť brehy potokov (napr. strmé, nerastné atď.) alebo pôdne plochy s rôznymi pokrývkami pôdy (napr. spálené oblasti, zaplavené oblasti, lesy, degradované alebo špecifické plodiny). Okrem toho sa na odhady znečisťujúcich látok použijú tradičné (erózne kolíky, odtokové pozemky) a nové inovačné metódy (diaľkové snímanie, indexy a drony). Hydrologické modely sa budú používať na simuláciu znečisťujúcich látok na stupnici povodia na základe projektových údajov z metódy odoberania odtlačkov prstov a pozemných pozemkov na brehu prúdu a lôžku a povrchu pôdy. Vypracuje sa analýza rozhodovania vo viacerých kritériách a systém na podporu rozhodovania s cieľom nájsť „horúce miesta“ a odporučiť najlepšie postupy riadenia v každej pilotnej oblasti. Horúce miesta sú oblasti, ktoré prispievajú k väčšine znečisťujúcich látok a/alebo odpadu. Odporúčané postupy budú založené na prírode a budú uplatniteľné na celý región. V záverečnej časti sa vyvinie a/alebo otestujú inovačné nástroje/stroje: 4 pasce na odpadky (v Arménsku, Grécku, Moldavsku a Turecku) a 1 plavidlo na zber odpadu (v Rumunsku) v pilotnej oblasti vodných útvarov na zber odpadu a iných znečisťujúcich látok. Pilotné oblasti sa budú nachádzať v piatich rôznych čiernomorských krajinách, čo umožní otestovať nástroje a metódy v rôznych prostrediach reprezentatívnych pre tento región. To by malo pomôcť pri prijímaní nástrojov a metód všetkými čiernomorskými krajinami a viesť k spoločnému programu monitorovania látok znečisťujúcich látok a odpadkov z vnútrozemských nebodových zdrojov. S univerzitami, mimovládnymi organizáciami a verejnými orgánmi, ktoré na tomto projekte spolupracujú, budú vyvinuté metódy a nástroje vedecky podložené a praktické. Napokon, početné a rôznorodé komunikačné činnosti pomôžu osloviť všetky cieľové skupiny a povedú k prijatiu týchto spoločných metód a nástrojov monitorovania v regióne. (Slovak)
4 November 2022
0 references
Projekt Protect-Streams-4-Sea sa zameriava na spoločné environmentálne monitorovanie nebodových znečisťujúcich látok a odpadu, ktoré končia v Čiernom mori. Je to hlavná priorita čiernomorského programu a nevyhnutná, pretože po znečistení uzavretého Čierneho mora je veľmi ťažké odstrániť znečistenie. Väčšina úsilia o čistenie sa zameriava na samotné more alebo pozdĺž pobrežných oblastí. Povodia, ktoré končia v Čiernom mori, nie sú ústrednými bodmi napriek tomu, že poskytujú mnohé znečisťujúce látky a odpad. Podobným príkladom je povodie Mississippi, ktoré prepravuje znečisťujúce látky, ktoré vytvorili mŕtvu zónu v Mexickom zálive. Cieľom tohto projektu je zabrániť tomu, aby sa znečisťujúce látky a odpad, ktoré nemajú bodový zdroj, dostali do potokov a riek a následne sa nedostali k Čiernemu moru. Ak je to úspešné, môže to nákladovo efektívne udržiavať čisté Čierne more, ktoré bude prínosom pre blaho celého regiónu. To sa dosiahne použitím inovatívnych metód (odtlačok prstov) na koreláciu krajinnej polohy s znečisťujúcimi látkami v potokovej vode a lôžku. Vzorky pôdy sa odoberú pozdĺž brehov prúdu, povrchu pôdy a toku. Týmto spôsobom sa odhadne pôvod a podiel sedimentov a iných nebodových znečisťujúcich látok do prúdovej vody a lôžka. Pôvodom by mohli byť brehy potokov (napr. strmé, nerastné atď.) alebo pôdne plochy s rôznymi pokrývkami pôdy (napr. spálené oblasti, zaplavené oblasti, lesy, degradované alebo špecifické plodiny). Okrem toho sa na odhady znečisťujúcich látok použijú tradičné (erózne kolíky, odtokové pozemky) a nové inovačné metódy (diaľkové snímanie, indexy a drony). Hydrologické modely sa budú používať na simuláciu znečisťujúcich látok na stupnici povodia na základe projektových údajov z metódy odoberania odtlačkov prstov a pozemných pozemkov na brehu prúdu a lôžku a povrchu pôdy. Vypracuje sa analýza rozhodovania vo viacerých kritériách a systém na podporu rozhodovania s cieľom nájsť „horúce miesta“ a odporučiť najlepšie postupy riadenia v každej pilotnej oblasti. Horúce miesta sú oblasti, ktoré prispievajú k väčšine znečisťujúcich látok a/alebo odpadu. Odporúčané postupy budú založené na prírode a budú uplatniteľné na celý región. V záverečnej časti sa vyvinie a/alebo otestujú inovačné nástroje/stroje: 4 pasce na odpadky (v Arménsku, Grécku, Moldavsku a Turecku) a 1 plavidlo na zber odpadu (v Rumunsku) v pilotnej oblasti vodných útvarov na zber odpadu a iných znečisťujúcich látok. Pilotné oblasti sa budú nachádzať v piatich rôznych čiernomorských krajinách, čo umožní otestovať nástroje a metódy v rôznych prostrediach reprezentatívnych pre tento región. To by malo pomôcť pri prijímaní nástrojov a metód všetkými čiernomorskými krajinami a viesť k spoločnému programu monitorovania látok znečisťujúcich látok a odpadkov z vnútrozemských nebodových zdrojov. S univerzitami, mimovládnymi organizáciami a verejnými orgánmi, ktoré na tomto projekte spolupracujú, budú vyvinuté metódy a nástroje vedecky podložené a praktické. Napokon, početné a rôznorodé komunikačné činnosti pomôžu osloviť všetky cieľové skupiny a povedú k prijatiu týchto spoločných metód a nástrojov monitorovania v regióne. (Slovak)
4 November 2022
0 references
Projekt Protect-Streams-4-Sea sa zameriava na spoločné environmentálne monitorovanie nebodových znečisťujúcich látok a odpadu, ktoré končia v Čiernom mori. Je to hlavná priorita čiernomorského programu a nevyhnutná, pretože po znečistení uzavretého Čierneho mora je veľmi ťažké odstrániť znečistenie. Väčšina úsilia o čistenie sa zameriava na samotné more alebo pozdĺž pobrežných oblastí. Povodia, ktoré končia v Čiernom mori, nie sú ústrednými bodmi napriek tomu, že poskytujú mnohé znečisťujúce látky a odpad. Podobným príkladom je povodie Mississippi, ktoré prepravuje znečisťujúce látky, ktoré vytvorili mŕtvu zónu v Mexickom zálive. Cieľom tohto projektu je zabrániť tomu, aby sa znečisťujúce látky a odpad, ktoré nemajú bodový zdroj, dostali do potokov a riek a následne sa nedostali k Čiernemu moru. Ak je to úspešné, môže to nákladovo efektívne udržiavať čisté Čierne more, ktoré bude prínosom pre blaho celého regiónu. To sa dosiahne použitím inovatívnych metód (odtlačok prstov) na koreláciu krajinnej polohy s znečisťujúcimi látkami v potokovej vode a lôžku. Vzorky pôdy sa odoberú pozdĺž brehov prúdu, povrchu pôdy a toku. Týmto spôsobom sa odhadne pôvod a podiel sedimentov a iných nebodových znečisťujúcich látok do prúdovej vody a lôžka. Pôvodom by mohli byť brehy potokov (napr. strmé, nerastné atď.) alebo pôdne plochy s rôznymi pokrývkami pôdy (napr. spálené oblasti, zaplavené oblasti, lesy, degradované alebo špecifické plodiny). Okrem toho sa na odhady znečisťujúcich látok použijú tradičné (erózne kolíky, odtokové pozemky) a nové inovačné metódy (diaľkové snímanie, indexy a drony). Hydrologické modely sa budú používať na simuláciu znečisťujúcich látok na stupnici povodia na základe projektových údajov z metódy odoberania odtlačkov prstov a pozemných pozemkov na brehu prúdu a lôžku a povrchu pôdy. Vypracuje sa analýza rozhodovania vo viacerých kritériách a systém na podporu rozhodovania s cieľom nájsť „horúce miesta“ a odporučiť najlepšie postupy riadenia v každej pilotnej oblasti. Horúce miesta sú oblasti, ktoré prispievajú k väčšine znečisťujúcich látok a/alebo odpadu. Odporúčané postupy budú založené na prírode a budú uplatniteľné na celý región. V záverečnej časti sa vyvinie a/alebo otestujú inovačné nástroje/stroje: 4 pasce na odpadky (v Arménsku, Grécku, Moldavsku a Turecku) a 1 plavidlo na zber odpadu (v Rumunsku) v pilotnej oblasti vodných útvarov na zber odpadu a iných znečisťujúcich látok. Pilotné oblasti sa budú nachádzať v piatich rôznych čiernomorských krajinách, čo umožní otestovať nástroje a metódy v rôznych prostrediach reprezentatívnych pre tento región. To by malo pomôcť pri prijímaní nástrojov a metód všetkými čiernomorskými krajinami a viesť k spoločnému programu monitorovania látok znečisťujúcich látok a odpadkov z vnútrozemských nebodových zdrojov. S univerzitami, mimovládnymi organizáciami a verejnými orgánmi, ktoré na tomto projekte spolupracujú, budú vyvinuté metódy a nástroje vedecky podložené a praktické. Napokon, početné a rôznorodé komunikačné činnosti pomôžu osloviť všetky cieľové skupiny a povedú k prijatiu týchto spoločných metód a nástrojov monitorovania v regióne. (Slovak)
4 November 2022
0 references
Projekts Protect-Streams-4-Sea ir vērsts uz tādu piesārņojošo vielu un atkritumu kopīgu vides monitoringu, kas nonāk Melnajā jūrā. Tā ir Melnās jūras programmas galvenā prioritāte un būtiska, jo pēc tam, kad slēgtā Melnā jūra ir piesārņota, to ir ļoti grūti atsārņot. Lielākā daļa tīrīšanas darbu ir vērsti uz pašu jūru vai gar piekrastes teritorijām. Sateces baseini, kas beidzas Melnajā jūrā, nav bijuši galvenie punkti, neraugoties uz daudzām piesārņojošām vielām un atkritumiem. Līdzīgs piemērs ir Misisipi baseins, kas pārvadā piesārņojošās vielas, kas ir radījušas mirušo zonu Meksikas līcī. Šā projekta mērķis ir nepieļaut, ka piesārņojošās vielas un atkritumi, kas nav punktveida avoti, sasniedz straumes un upes un līdz ar to nesasniedz Melno jūru. Ja tas būs veiksmīgs, tas var rentabli uzturēt tīru Melno jūru, kas dos labumu visa reģiona labklājībai. To panāks, izmantojot inovatīvas metodes (pirkstu nospiedumus), lai korelētu ainavas stāvokli ar piesārņojošām vielām straumes ūdenī un gultā. Augsnes paraugus ņem gar straumju krastiem, augsnes virskārtām un ieplūdi. Tādējādi tiks aplēsta nogulšņu un citu nepunktveida avotu piesārņojošo vielu izcelsme un ietekme uz straumes ūdeni un gultni. Izcelsme varētu būt straumes krasti (piemēram, stāvas, neveģetētas u. c.) vai augsnes virsma ar dažādiem zemes segumiem (piemēram, sadedzinātas platības, applūstošas platības, meži, degradēti vai specifiski kultūraugi). Turklāt piesārņojošo vielu novērtēšanā tiks izmantotas tradicionālās (erozijas tapas, noteces parauglaukumi) un jaunas inovatīvas (attālinātās sensoru, indeksu un dronu) metodes. Hidroloģiskos modeļus izmantos, lai simulētu piesārņojošās vielas ūdensšķirtnes skalā, pamatojoties uz projekta datiem no pirkstu nospiedumu noņemšanas metodes un strauta krasta un gultnes un augsnes virsmas zemes gabaliem. Tiks izstrādāta vairāku kritēriju lēmumu analīze un lēmumu atbalsta sistēma, lai atrastu “karstos punktus” un ieteiktu labāko pārvaldības praksi katrā izmēģinājuma jomā. “Karstie punkti” ir teritorijas, kas rada lielāko daļu piesārņojošo vielu un/vai atkritumu. Ieteicamā prakse būs balstīta uz dabu un būs piemērojama visā reģionā. Pēdējā daļā izstrādās un/vai testēs inovatīvus instrumentus/mašīnas: 4 metienu krātiņveida lamatas (Armēnijā, Grieķijā, Moldovā un Turcijā) un 1 slokšņu kuģis (Rumānijā) loču apgabalā ūdensobjektos, lai savāktu pakaišus un citas piesārņojošas vielas. Izmēģinājuma apgabali būs piecās dažādās Melnās jūras reģiona valstīs, kas ļaus pārbaudīt instrumentus un metodes dažādās vidēs, kas pārstāv reģionu. Tam vajadzētu palīdzēt visām Melnās jūras reģiona valstīm pieņemt instrumentus un metodes un izstrādāt kopīgu monitoringa programmu attiecībā uz piesārņojošām vielām, kas nav punktveida avoti, un atkritumiem. Sadarbībā ar universitātēm, NVO un valsts iestādēm, kas sadarbojas ar šo projektu, izstrādātās metodes un instrumenti būs zinātniski pamatoti un praktiski. Visbeidzot, daudzi un dažādi komunikācijas pasākumi palīdzēs sasniegt visas mērķgrupas un novedīs pie šo kopīgo uzraudzības metožu un instrumentu pieņemšanas reģionā. (Latvian)
4 November 2022
0 references
Projekts Protect-Streams-4-Sea ir vērsts uz tādu piesārņojošo vielu un atkritumu kopīgu vides monitoringu, kas nonāk Melnajā jūrā. Tā ir Melnās jūras programmas galvenā prioritāte un būtiska, jo pēc tam, kad slēgtā Melnā jūra ir piesārņota, to ir ļoti grūti atsārņot. Lielākā daļa tīrīšanas darbu ir vērsti uz pašu jūru vai gar piekrastes teritorijām. Sateces baseini, kas beidzas Melnajā jūrā, nav bijuši galvenie punkti, neraugoties uz daudzām piesārņojošām vielām un atkritumiem. Līdzīgs piemērs ir Misisipi baseins, kas pārvadā piesārņojošās vielas, kas ir radījušas mirušo zonu Meksikas līcī. Šā projekta mērķis ir nepieļaut, ka piesārņojošās vielas un atkritumi, kas nav punktveida avoti, sasniedz straumes un upes un līdz ar to nesasniedz Melno jūru. Ja tas būs veiksmīgs, tas var rentabli uzturēt tīru Melno jūru, kas dos labumu visa reģiona labklājībai. To panāks, izmantojot inovatīvas metodes (pirkstu nospiedumus), lai korelētu ainavas stāvokli ar piesārņojošām vielām straumes ūdenī un gultā. Augsnes paraugus ņem gar straumju krastiem, augsnes virskārtām un ieplūdi. Tādējādi tiks aplēsta nogulšņu un citu nepunktveida avotu piesārņojošo vielu izcelsme un ietekme uz straumes ūdeni un gultni. Izcelsme varētu būt straumes krasti (piemēram, stāvas, neveģetētas u. c.) vai augsnes virsma ar dažādiem zemes segumiem (piemēram, sadedzinātas platības, applūstošas platības, meži, degradēti vai specifiski kultūraugi). Turklāt piesārņojošo vielu novērtēšanā tiks izmantotas tradicionālās (erozijas tapas, noteces parauglaukumi) un jaunas inovatīvas (attālinātās sensoru, indeksu un dronu) metodes. Hidroloģiskos modeļus izmantos, lai simulētu piesārņojošās vielas ūdensšķirtnes skalā, pamatojoties uz projekta datiem no pirkstu nospiedumu noņemšanas metodes un strauta krasta un gultnes un augsnes virsmas zemes gabaliem. Tiks izstrādāta vairāku kritēriju lēmumu analīze un lēmumu atbalsta sistēma, lai atrastu “karstos punktus” un ieteiktu labāko pārvaldības praksi katrā izmēģinājuma jomā. “Karstie punkti” ir teritorijas, kas rada lielāko daļu piesārņojošo vielu un/vai atkritumu. Ieteicamā prakse būs balstīta uz dabu un būs piemērojama visā reģionā. Pēdējā daļā izstrādās un/vai testēs inovatīvus instrumentus/mašīnas: 4 metienu krātiņveida lamatas (Armēnijā, Grieķijā, Moldovā un Turcijā) un 1 slokšņu kuģis (Rumānijā) loču apgabalā ūdensobjektos, lai savāktu pakaišus un citas piesārņojošas vielas. Izmēģinājuma apgabali būs piecās dažādās Melnās jūras reģiona valstīs, kas ļaus pārbaudīt instrumentus un metodes dažādās vidēs, kas pārstāv reģionu. Tam vajadzētu palīdzēt visām Melnās jūras reģiona valstīm pieņemt instrumentus un metodes un izstrādāt kopīgu monitoringa programmu attiecībā uz piesārņojošām vielām, kas nav punktveida avoti, un atkritumiem. Sadarbībā ar universitātēm, NVO un valsts iestādēm, kas sadarbojas ar šo projektu, izstrādātās metodes un instrumenti būs zinātniski pamatoti un praktiski. Visbeidzot, daudzi un dažādi komunikācijas pasākumi palīdzēs sasniegt visas mērķgrupas un novedīs pie šo kopīgo uzraudzības metožu un instrumentu pieņemšanas reģionā. (Latvian)
4 November 2022
0 references
Projekts Protect-Streams-4-Sea ir vērsts uz tādu piesārņojošo vielu un atkritumu kopīgu vides monitoringu, kas nonāk Melnajā jūrā. Tā ir Melnās jūras programmas galvenā prioritāte un būtiska, jo pēc tam, kad slēgtā Melnā jūra ir piesārņota, to ir ļoti grūti atsārņot. Lielākā daļa tīrīšanas darbu ir vērsti uz pašu jūru vai gar piekrastes teritorijām. Sateces baseini, kas beidzas Melnajā jūrā, nav bijuši galvenie punkti, neraugoties uz daudzām piesārņojošām vielām un atkritumiem. Līdzīgs piemērs ir Misisipi baseins, kas pārvadā piesārņojošās vielas, kas ir radījušas mirušo zonu Meksikas līcī. Šā projekta mērķis ir nepieļaut, ka piesārņojošās vielas un atkritumi, kas nav punktveida avoti, sasniedz straumes un upes un līdz ar to nesasniedz Melno jūru. Ja tas būs veiksmīgs, tas var rentabli uzturēt tīru Melno jūru, kas dos labumu visa reģiona labklājībai. To panāks, izmantojot inovatīvas metodes (pirkstu nospiedumus), lai korelētu ainavas stāvokli ar piesārņojošām vielām straumes ūdenī un gultā. Augsnes paraugus ņem gar straumju krastiem, augsnes virskārtām un ieplūdi. Tādējādi tiks aplēsta nogulšņu un citu nepunktveida avotu piesārņojošo vielu izcelsme un ietekme uz straumes ūdeni un gultni. Izcelsme varētu būt straumes krasti (piemēram, stāvas, neveģetētas u. c.) vai augsnes virsma ar dažādiem zemes segumiem (piemēram, sadedzinātas platības, applūstošas platības, meži, degradēti vai specifiski kultūraugi). Turklāt piesārņojošo vielu novērtēšanā tiks izmantotas tradicionālās (erozijas tapas, noteces parauglaukumi) un jaunas inovatīvas (attālinātās sensoru, indeksu un dronu) metodes. Hidroloģiskos modeļus izmantos, lai simulētu piesārņojošās vielas ūdensšķirtnes skalā, pamatojoties uz projekta datiem no pirkstu nospiedumu noņemšanas metodes un strauta krasta un gultnes un augsnes virsmas zemes gabaliem. Tiks izstrādāta vairāku kritēriju lēmumu analīze un lēmumu atbalsta sistēma, lai atrastu “karstos punktus” un ieteiktu labāko pārvaldības praksi katrā izmēģinājuma jomā. “Karstie punkti” ir teritorijas, kas rada lielāko daļu piesārņojošo vielu un/vai atkritumu. Ieteicamā prakse būs balstīta uz dabu un būs piemērojama visā reģionā. Pēdējā daļā izstrādās un/vai testēs inovatīvus instrumentus/mašīnas: 4 metienu krātiņveida lamatas (Armēnijā, Grieķijā, Moldovā un Turcijā) un 1 slokšņu kuģis (Rumānijā) loču apgabalā ūdensobjektos, lai savāktu pakaišus un citas piesārņojošas vielas. Izmēģinājuma apgabali būs piecās dažādās Melnās jūras reģiona valstīs, kas ļaus pārbaudīt instrumentus un metodes dažādās vidēs, kas pārstāv reģionu. Tam vajadzētu palīdzēt visām Melnās jūras reģiona valstīm pieņemt instrumentus un metodes un izstrādāt kopīgu monitoringa programmu attiecībā uz piesārņojošām vielām, kas nav punktveida avoti, un atkritumiem. Sadarbībā ar universitātēm, NVO un valsts iestādēm, kas sadarbojas ar šo projektu, izstrādātās metodes un instrumenti būs zinātniski pamatoti un praktiski. Visbeidzot, daudzi un dažādi komunikācijas pasākumi palīdzēs sasniegt visas mērķgrupas un novedīs pie šo kopīgo uzraudzības metožu un instrumentu pieņemšanas reģionā. (Latvian)
4 November 2022
0 references
Projekts Protect-Streams-4-Sea ir vērsts uz tādu piesārņojošo vielu un atkritumu kopīgu vides monitoringu, kas nonāk Melnajā jūrā. Tā ir Melnās jūras programmas galvenā prioritāte un būtiska, jo pēc tam, kad slēgtā Melnā jūra ir piesārņota, to ir ļoti grūti atsārņot. Lielākā daļa tīrīšanas darbu ir vērsti uz pašu jūru vai gar piekrastes teritorijām. Sateces baseini, kas beidzas Melnajā jūrā, nav bijuši galvenie punkti, neraugoties uz daudzām piesārņojošām vielām un atkritumiem. Līdzīgs piemērs ir Misisipi baseins, kas pārvadā piesārņojošās vielas, kas ir radījušas mirušo zonu Meksikas līcī. Šā projekta mērķis ir nepieļaut, ka piesārņojošās vielas un atkritumi, kas nav punktveida avoti, sasniedz straumes un upes un līdz ar to nesasniedz Melno jūru. Ja tas būs veiksmīgs, tas var rentabli uzturēt tīru Melno jūru, kas dos labumu visa reģiona labklājībai. To panāks, izmantojot inovatīvas metodes (pirkstu nospiedumus), lai korelētu ainavas stāvokli ar piesārņojošām vielām straumes ūdenī un gultā. Augsnes paraugus ņem gar straumju krastiem, augsnes virskārtām un ieplūdi. Tādējādi tiks aplēsta nogulšņu un citu nepunktveida avotu piesārņojošo vielu izcelsme un ietekme uz straumes ūdeni un gultni. Izcelsme varētu būt straumes krasti (piemēram, stāvas, neveģetētas u. c.) vai augsnes virsma ar dažādiem zemes segumiem (piemēram, sadedzinātas platības, applūstošas platības, meži, degradēti vai specifiski kultūraugi). Turklāt piesārņojošo vielu novērtēšanā tiks izmantotas tradicionālās (erozijas tapas, noteces parauglaukumi) un jaunas inovatīvas (attālinātās sensoru, indeksu un dronu) metodes. Hidroloģiskos modeļus izmantos, lai simulētu piesārņojošās vielas ūdensšķirtnes skalā, pamatojoties uz projekta datiem no pirkstu nospiedumu noņemšanas metodes un strauta krasta un gultnes un augsnes virsmas zemes gabaliem. Tiks izstrādāta vairāku kritēriju lēmumu analīze un lēmumu atbalsta sistēma, lai atrastu “karstos punktus” un ieteiktu labāko pārvaldības praksi katrā izmēģinājuma jomā. “Karstie punkti” ir teritorijas, kas rada lielāko daļu piesārņojošo vielu un/vai atkritumu. Ieteicamā prakse būs balstīta uz dabu un būs piemērojama visā reģionā. Pēdējā daļā izstrādās un/vai testēs inovatīvus instrumentus/mašīnas: 4 metienu krātiņveida lamatas (Armēnijā, Grieķijā, Moldovā un Turcijā) un 1 slokšņu kuģis (Rumānijā) loču apgabalā ūdensobjektos, lai savāktu pakaišus un citas piesārņojošas vielas. Izmēģinājuma apgabali būs piecās dažādās Melnās jūras reģiona valstīs, kas ļaus pārbaudīt instrumentus un metodes dažādās vidēs, kas pārstāv reģionu. Tam vajadzētu palīdzēt visām Melnās jūras reģiona valstīm pieņemt instrumentus un metodes un izstrādāt kopīgu monitoringa programmu attiecībā uz piesārņojošām vielām, kas nav punktveida avoti, un atkritumiem. Sadarbībā ar universitātēm, NVO un valsts iestādēm, kas sadarbojas ar šo projektu, izstrādātās metodes un instrumenti būs zinātniski pamatoti un praktiski. Visbeidzot, daudzi un dažādi komunikācijas pasākumi palīdzēs sasniegt visas mērķgrupas un novedīs pie šo kopīgo uzraudzības metožu un instrumentu pieņemšanas reģionā. (Latvian)
4 November 2022
0 references
Projekts Protect-Streams-4-Sea ir vērsts uz tādu piesārņojošo vielu un atkritumu kopīgu vides monitoringu, kas nonāk Melnajā jūrā. Tā ir Melnās jūras programmas galvenā prioritāte un būtiska, jo pēc tam, kad slēgtā Melnā jūra ir piesārņota, to ir ļoti grūti atsārņot. Lielākā daļa tīrīšanas darbu ir vērsti uz pašu jūru vai gar piekrastes teritorijām. Sateces baseini, kas beidzas Melnajā jūrā, nav bijuši galvenie punkti, neraugoties uz daudzām piesārņojošām vielām un atkritumiem. Līdzīgs piemērs ir Misisipi baseins, kas pārvadā piesārņojošās vielas, kas ir radījušas mirušo zonu Meksikas līcī. Šā projekta mērķis ir nepieļaut, ka piesārņojošās vielas un atkritumi, kas nav punktveida avoti, sasniedz straumes un upes un līdz ar to nesasniedz Melno jūru. Ja tas būs veiksmīgs, tas var rentabli uzturēt tīru Melno jūru, kas dos labumu visa reģiona labklājībai. To panāks, izmantojot inovatīvas metodes (pirkstu nospiedumus), lai korelētu ainavas stāvokli ar piesārņojošām vielām straumes ūdenī un gultā. Augsnes paraugus ņem gar straumju krastiem, augsnes virskārtām un ieplūdi. Tādējādi tiks aplēsta nogulšņu un citu nepunktveida avotu piesārņojošo vielu izcelsme un ietekme uz straumes ūdeni un gultni. Izcelsme varētu būt straumes krasti (piemēram, stāvas, neveģetētas u. c.) vai augsnes virsma ar dažādiem zemes segumiem (piemēram, sadedzinātas platības, applūstošas platības, meži, degradēti vai specifiski kultūraugi). Turklāt piesārņojošo vielu novērtēšanā tiks izmantotas tradicionālās (erozijas tapas, noteces parauglaukumi) un jaunas inovatīvas (attālinātās sensoru, indeksu un dronu) metodes. Hidroloģiskos modeļus izmantos, lai simulētu piesārņojošās vielas ūdensšķirtnes skalā, pamatojoties uz projekta datiem no pirkstu nospiedumu noņemšanas metodes un strauta krasta un gultnes un augsnes virsmas zemes gabaliem. Tiks izstrādāta vairāku kritēriju lēmumu analīze un lēmumu atbalsta sistēma, lai atrastu “karstos punktus” un ieteiktu labāko pārvaldības praksi katrā izmēģinājuma jomā. “Karstie punkti” ir teritorijas, kas rada lielāko daļu piesārņojošo vielu un/vai atkritumu. Ieteicamā prakse būs balstīta uz dabu un būs piemērojama visā reģionā. Pēdējā daļā izstrādās un/vai testēs inovatīvus instrumentus/mašīnas: 4 metienu krātiņveida lamatas (Armēnijā, Grieķijā, Moldovā un Turcijā) un 1 slokšņu kuģis (Rumānijā) loču apgabalā ūdensobjektos, lai savāktu pakaišus un citas piesārņojošas vielas. Izmēģinājuma apgabali būs piecās dažādās Melnās jūras reģiona valstīs, kas ļaus pārbaudīt instrumentus un metodes dažādās vidēs, kas pārstāv reģionu. Tam vajadzētu palīdzēt visām Melnās jūras reģiona valstīm pieņemt instrumentus un metodes un izstrādāt kopīgu monitoringa programmu attiecībā uz piesārņojošām vielām, kas nav punktveida avoti, un atkritumiem. Sadarbībā ar universitātēm, NVO un valsts iestādēm, kas sadarbojas ar šo projektu, izstrādātās metodes un instrumenti būs zinātniski pamatoti un praktiski. Visbeidzot, daudzi un dažādi komunikācijas pasākumi palīdzēs sasniegt visas mērķgrupas un novedīs pie šo kopīgo uzraudzības metožu un instrumentu pieņemšanas reģionā. (Latvian)
4 November 2022
0 references
Projekt Protect-Streams-4-Sea keskendub Mustale merele lõppevate muude kui punktreostusallikatest pärit saasteainete ja prügi ühisele keskkonnaseirele. See on Musta mere programmi peamine prioriteet ja oluline, sest kui suletud Must meri on saastunud, on seda väga raske puhastada. Enamik puhastustöid keskendub merele endale või rannikuäärsetele aladele. Mustas meres lõppevad vesikonnad ei ole olnud kesksed kohad, vaatamata paljudele saasteainetele ja prügile. Sarnane näide on Mississippi vesikond, mis transpordib saasteaineid, mis on loonud Mehhiko lahe surnud tsooni. Selle projekti eesmärk on peatada muude kui punktreostusallikatest pärit saasteainete ja prügi jõudmine ojadesse ja jõgedesse ning seega Musta mereni mitte jõudmine. Kui see õnnestub, võib see kulutõhusalt säilitada puhta Musta mere, mis toob kasu kogu piirkonna heaolule. Selleks kasutatakse uuenduslikke meetodeid (sõrmejälgimine), et seostada maastiku asend vooluvees ja voodis olevate saasteainetega. Mullaproove võetakse oja kallastel, mullapindadel ja vooluvees. Sel viisil hinnatakse setete ja muude mittepunktreostusallikate päritolu ja panust oja vette ja voodisse. Allikaks võivad olla ojapangad (nt järsud, taimestamata jne) või erineva maakattega mullapinnad (nt põlenud alad, üleujutatud alad, metsad, rikutud või spetsiifilised põllukultuurid). Lisaks kasutatakse saasteainete hindamiseks traditsioonilisi (erosioonipoldid, äravooluproovid) ja uusi uuenduslikke meetodeid (kaugseire, indeksid ja droonid). Kasutatakse hüdroloogilisi mudeleid, et simuleerida saasteaineid vesikonna skaalal, tuginedes projekti andmetele sõrmejälgede võtmise meetodist ning oja- ja voodi- ja pinnaseproovitükkidest. Töötatakse välja mitme kriteeriumiga otsuste analüüs ja otsuste tugisüsteem, et leida nn esmased kohad ja soovitada parimaid juhtimistavasid igas katsevaldkonnas. Kuumad kohad on alad, mis põhjustavad kõige rohkem saasteaineid ja/või prügi. Soovitatavad tavad on looduspõhised ja kohaldatavad kogu piirkonnas. Viimases osas töötatakse välja ja/või katsetatakse uuenduslikke vahendeid/masinaid: 4 prügimõrda (Armeenias, Kreekas, Moldovas ja Türgis) ja üks suusalaev (Rumeenias) katsealal, et koguda prügi ja muid saasteaineid. Katsealad asuvad viies erinevas Musta mere riigis, mis võimaldab katsetada vahendeid ja meetodeid piirkonnast esindavates erinevates keskkondades. See peaks aitama kaasa vahendite ja meetodite vastuvõtmisele kõigis Musta mere riikides ning viima ühise seireprogrammini sisemaa mittepunktidest lähtuvate saasteallikate ja prügi suhtes. Kui ülikoolid, valitsusvälised organisatsioonid ja avaliku sektori asutused teevad selles projektis koostööd, on välja töötatud meetodid ja vahendid teaduspõhised ja praktilised. Lisaks aitavad arvukad ja mitmekesised teabevahetusmeetmed jõuda kõigi sihtrühmadeni ning viia nende ühiste seiremeetodite ja -vahendite vastuvõtmiseni piirkonnas. (Estonian)
4 November 2022
0 references
Projekt Protect-Streams-4-Sea keskendub Mustale merele lõppevate muude kui punktreostusallikatest pärit saasteainete ja prügi ühisele keskkonnaseirele. See on Musta mere programmi peamine prioriteet ja oluline, sest kui suletud Must meri on saastunud, on seda väga raske puhastada. Enamik puhastustöid keskendub merele endale või rannikuäärsetele aladele. Mustas meres lõppevad vesikonnad ei ole olnud kesksed kohad, vaatamata paljudele saasteainetele ja prügile. Sarnane näide on Mississippi vesikond, mis transpordib saasteaineid, mis on loonud Mehhiko lahe surnud tsooni. Selle projekti eesmärk on peatada muude kui punktreostusallikatest pärit saasteainete ja prügi jõudmine ojadesse ja jõgedesse ning seega Musta mereni mitte jõudmine. Kui see õnnestub, võib see kulutõhusalt säilitada puhta Musta mere, mis toob kasu kogu piirkonna heaolule. Selleks kasutatakse uuenduslikke meetodeid (sõrmejälgimine), et seostada maastiku asend vooluvees ja voodis olevate saasteainetega. Mullaproove võetakse oja kallastel, mullapindadel ja vooluvees. Sel viisil hinnatakse setete ja muude mittepunktreostusallikate päritolu ja panust oja vette ja voodisse. Allikaks võivad olla ojapangad (nt järsud, taimestamata jne) või erineva maakattega mullapinnad (nt põlenud alad, üleujutatud alad, metsad, rikutud või spetsiifilised põllukultuurid). Lisaks kasutatakse saasteainete hindamiseks traditsioonilisi (erosioonipoldid, äravooluproovid) ja uusi uuenduslikke meetodeid (kaugseire, indeksid ja droonid). Kasutatakse hüdroloogilisi mudeleid, et simuleerida saasteaineid vesikonna skaalal, tuginedes projekti andmetele sõrmejälgede võtmise meetodist ning oja- ja voodi- ja pinnaseproovitükkidest. Töötatakse välja mitme kriteeriumiga otsuste analüüs ja otsuste tugisüsteem, et leida nn esmased kohad ja soovitada parimaid juhtimistavasid igas katsevaldkonnas. Kuumad kohad on alad, mis põhjustavad kõige rohkem saasteaineid ja/või prügi. Soovitatavad tavad on looduspõhised ja kohaldatavad kogu piirkonnas. Viimases osas töötatakse välja ja/või katsetatakse uuenduslikke vahendeid/masinaid: 4 prügimõrda (Armeenias, Kreekas, Moldovas ja Türgis) ja üks suusalaev (Rumeenias) katsealal, et koguda prügi ja muid saasteaineid. Katsealad asuvad viies erinevas Musta mere riigis, mis võimaldab katsetada vahendeid ja meetodeid piirkonnast esindavates erinevates keskkondades. See peaks aitama kaasa vahendite ja meetodite vastuvõtmisele kõigis Musta mere riikides ning viima ühise seireprogrammini sisemaa mittepunktidest lähtuvate saasteallikate ja prügi suhtes. Kui ülikoolid, valitsusvälised organisatsioonid ja avaliku sektori asutused teevad selles projektis koostööd, on välja töötatud meetodid ja vahendid teaduspõhised ja praktilised. Lisaks aitavad arvukad ja mitmekesised teabevahetusmeetmed jõuda kõigi sihtrühmadeni ning viia nende ühiste seiremeetodite ja -vahendite vastuvõtmiseni piirkonnas. (Estonian)
4 November 2022
0 references
Projekt Protect-Streams-4-Sea keskendub Mustale merele lõppevate muude kui punktreostusallikatest pärit saasteainete ja prügi ühisele keskkonnaseirele. See on Musta mere programmi peamine prioriteet ja oluline, sest kui suletud Must meri on saastunud, on seda väga raske puhastada. Enamik puhastustöid keskendub merele endale või rannikuäärsetele aladele. Mustas meres lõppevad vesikonnad ei ole olnud kesksed kohad, vaatamata paljudele saasteainetele ja prügile. Sarnane näide on Mississippi vesikond, mis transpordib saasteaineid, mis on loonud Mehhiko lahe surnud tsooni. Selle projekti eesmärk on peatada muude kui punktreostusallikatest pärit saasteainete ja prügi jõudmine ojadesse ja jõgedesse ning seega Musta mereni mitte jõudmine. Kui see õnnestub, võib see kulutõhusalt säilitada puhta Musta mere, mis toob kasu kogu piirkonna heaolule. Selleks kasutatakse uuenduslikke meetodeid (sõrmejälgimine), et seostada maastiku asend vooluvees ja voodis leiduvate saasteainetega. Mullaproove võetakse oja kallastel, mullapindadel ja vooluvees. Sel viisil hinnatakse setete ja muude mittepunktreostusallikate päritolu ja panust oja vette ja voodisse. Allikaks võivad olla ojapangad (nt järsud, taimestamata jne) või erineva maakattega mullapinnad (nt põlenud alad, üleujutatud alad, metsad, rikutud või spetsiifilised põllukultuurid). Lisaks kasutatakse saasteainete hindamiseks traditsioonilisi (erosioonipoldid, äravooluproovid) ja uusi uuenduslikke meetodeid (kaugseire, indeksid ja droonid). Kasutatakse hüdroloogilisi mudeleid, et simuleerida saasteaineid vesikonna skaalal, tuginedes projekti andmetele sõrmejälgede võtmise meetodist ning oja- ja voodi- ja pinnaseproovitükkidest. Töötatakse välja mitme kriteeriumiga otsuste analüüs ja otsuste tugisüsteem, et leida nn esmased kohad ja soovitada parimaid juhtimistavasid igas katsevaldkonnas. Kuumad kohad on alad, mis põhjustavad kõige rohkem saasteaineid ja/või prügi. Soovitatavad tavad on looduspõhised ja kohaldatavad kogu piirkonnas. Viimases osas töötatakse välja ja/või katsetatakse uuenduslikke vahendeid/masinaid: 4 prügimõrda (Armeenias, Kreekas, Moldovas ja Türgis) ja üks suusalaev (Rumeenias) katsealal, et koguda prügi ja muid saasteaineid. Katsealad asuvad viies erinevas Musta mere riigis, mis võimaldab katsetada vahendeid ja meetodeid piirkonnast esindavates erinevates keskkondades. See peaks aitama kaasa vahendite ja meetodite vastuvõtmisele kõigis Musta mere riikides ning viima ühise seireprogrammini sisemaa mittepunktidest lähtuvate saasteallikate ja prügi suhtes. Kui ülikoolid, valitsusvälised organisatsioonid ja avaliku sektori asutused teevad selles projektis koostööd, on välja töötatud meetodid ja vahendid teaduspõhised ja praktilised. Lisaks aitavad arvukad ja mitmekesised teabevahetusmeetmed jõuda kõigi sihtrühmadeni ning viia nende ühiste seiremeetodite ja -vahendite vastuvõtmiseni piirkonnas. (Estonian)
4 November 2022
0 references
Projekt Protect-Streams-4-Sea keskendub Mustale merele lõppevate muude kui punktreostusallikatest pärit saasteainete ja prügi ühisele keskkonnaseirele. See on Musta mere programmi peamine prioriteet ja oluline, sest kui suletud Must meri on saastunud, on seda väga raske puhastada. Enamik puhastustöid keskendub merele endale või rannikuäärsetele aladele. Mustas meres lõppevad vesikonnad ei ole olnud kesksed kohad, vaatamata paljudele saasteainetele ja prügile. Sarnane näide on Mississippi vesikond, mis transpordib saasteaineid, mis on loonud Mehhiko lahe surnud tsooni. Selle projekti eesmärk on peatada muude kui punktreostusallikatest pärit saasteainete ja prügi jõudmine ojadesse ja jõgedesse ning seega Musta mereni mitte jõudmine. Kui see õnnestub, võib see kulutõhusalt säilitada puhta Musta mere, mis toob kasu kogu piirkonna heaolule. Selleks kasutatakse uuenduslikke meetodeid (sõrmejälgimine), et seostada maastiku asend vooluvees ja voodis leiduvate saasteainetega. Mullaproove võetakse oja kallastel, mullapindadel ja vooluvees. Sel viisil hinnatakse setete ja muude mittepunktreostusallikate päritolu ja panust oja vette ja voodisse. Allikaks võivad olla ojapangad (nt järsud, taimestamata jne) või erineva maakattega mullapinnad (nt põlenud alad, üleujutatud alad, metsad, rikutud või spetsiifilised põllukultuurid). Lisaks kasutatakse saasteainete hindamiseks traditsioonilisi (erosioonipoldid, äravooluproovid) ja uusi uuenduslikke meetodeid (kaugseire, indeksid ja droonid). Kasutatakse hüdroloogilisi mudeleid, et simuleerida saasteaineid vesikonna skaalal, tuginedes projekti andmetele sõrmejälgede võtmise meetodist ning oja- ja voodi- ja pinnaseproovitükkidest. Töötatakse välja mitme kriteeriumiga otsuste analüüs ja otsuste tugisüsteem, et leida nn esmased kohad ja soovitada parimaid juhtimistavasid igas katsevaldkonnas. Kuumad kohad on alad, mis põhjustavad kõige rohkem saasteaineid ja/või prügi. Soovitatavad tavad on looduspõhised ja kohaldatavad kogu piirkonnas. Viimases osas töötatakse välja ja/või katsetatakse uuenduslikke vahendeid/masinaid: 4 prügimõrda (Armeenias, Kreekas, Moldovas ja Türgis) ja üks suusalaev (Rumeenias) katsealal, et koguda prügi ja muid saasteaineid. Katsealad asuvad viies erinevas Musta mere riigis, mis võimaldab katsetada vahendeid ja meetodeid piirkonnast esindavates erinevates keskkondades. See peaks aitama kaasa vahendite ja meetodite vastuvõtmisele kõigis Musta mere riikides ning viima ühise seireprogrammini sisemaa mittepunktidest lähtuvate saasteallikate ja prügi suhtes. Kui ülikoolid, valitsusvälised organisatsioonid ja avaliku sektori asutused teevad selles projektis koostööd, on välja töötatud meetodid ja vahendid teaduspõhised ja praktilised. Lisaks aitavad arvukad ja mitmekesised teabevahetusmeetmed jõuda kõigi sihtrühmadeni ning viia nende ühiste seiremeetodite ja -vahendite vastuvõtmiseni piirkonnas. (Estonian)
4 November 2022
0 references
Projekt Protect-Streams-4-Sea keskendub Mustale merele lõppevate muude kui punktreostusallikatest pärit saasteainete ja prügi ühisele keskkonnaseirele. See on Musta mere programmi peamine prioriteet ja oluline, sest kui suletud Must meri on saastunud, on seda väga raske puhastada. Enamik puhastustöid keskendub merele endale või rannikuäärsetele aladele. Mustas meres lõppevad vesikonnad ei ole olnud kesksed kohad, vaatamata paljudele saasteainetele ja prügile. Sarnane näide on Mississippi vesikond, mis transpordib saasteaineid, mis on loonud Mehhiko lahe surnud tsooni. Selle projekti eesmärk on peatada muude kui punktreostusallikatest pärit saasteainete ja prügi jõudmine ojadesse ja jõgedesse ning seega Musta mereni mitte jõudmine. Kui see õnnestub, võib see kulutõhusalt säilitada puhta Musta mere, mis toob kasu kogu piirkonna heaolule. Selleks kasutatakse uuenduslikke meetodeid (sõrmejälgimine), et seostada maastiku asend vooluvees ja voodis leiduvate saasteainetega. Mullaproove võetakse oja kallastel, mullapindadel ja vooluvees. Sel viisil hinnatakse setete ja muude mittepunktreostusallikate päritolu ja panust oja vette ja voodisse. Allikaks võivad olla ojapangad (nt järsud, taimestamata jne) või erineva maakattega mullapinnad (nt põlenud alad, üleujutatud alad, metsad, rikutud või spetsiifilised põllukultuurid). Lisaks kasutatakse saasteainete hindamiseks traditsioonilisi (erosioonipoldid, äravooluproovid) ja uusi uuenduslikke meetodeid (kaugseire, indeksid ja droonid). Kasutatakse hüdroloogilisi mudeleid, et simuleerida saasteaineid vesikonna skaalal, tuginedes projekti andmetele sõrmejälgede võtmise meetodist ning oja- ja voodi- ja pinnaseproovitükkidest. Töötatakse välja mitme kriteeriumiga otsuste analüüs ja otsuste tugisüsteem, et leida nn esmased kohad ja soovitada parimaid juhtimistavasid igas katsevaldkonnas. Kuumad kohad on alad, mis põhjustavad kõige rohkem saasteaineid ja/või prügi. Soovitatavad tavad on looduspõhised ja kohaldatavad kogu piirkonnas. Viimases osas töötatakse välja ja/või katsetatakse uuenduslikke vahendeid/masinaid: 4 prügimõrda (Armeenias, Kreekas, Moldovas ja Türgis) ja üks suusalaev (Rumeenias) katsealal, et koguda prügi ja muid saasteaineid. Katsealad asuvad viies erinevas Musta mere riigis, mis võimaldab katsetada vahendeid ja meetodeid piirkonnast esindavates erinevates keskkondades. See peaks aitama kaasa vahendite ja meetodite vastuvõtmisele kõigis Musta mere riikides ning viima ühise seireprogrammini sisemaa mittepunktidest lähtuvate saasteallikate ja prügi suhtes. Kui ülikoolid, valitsusvälised organisatsioonid ja avaliku sektori asutused teevad selles projektis koostööd, on välja töötatud meetodid ja vahendid teaduspõhised ja praktilised. Lisaks aitavad arvukad ja mitmekesised teabevahetusmeetmed jõuda kõigi sihtrühmadeni ning viia nende ühiste seiremeetodite ja -vahendite vastuvõtmiseni piirkonnas. (Estonian)
4 November 2022
0 references
Protect-Streams-4-Sea -hankkeessa keskitytään Mustaanmereen päätyvien muiden kuin pistelähteiden saasteiden ja roskien yhteiseen ympäristöseurantaan. Tämä on Mustanmeren ohjelman ensisijainen tavoite ja välttämätön, sillä kun suljettu Mustameri on saastunut, sitä on hyvin vaikea saastuttaa. Useimmat puhdistustoimet keskittyvät itse mereen tai rannikkoalueisiin. Mustaanmereen päättyvät vedenjakajat eivät ole olleet keskipisteinä siitä huolimatta, että ne tarjoavat monia saasteita ja roskia. Vastaava esimerkki on Mississippin altaan, joka kuljettaa saasteita, jotka ovat luoneet kuolleen vyöhykkeen Meksikonlahdella. Hankkeen tarkoituksena on estää muiden kuin pistekuormituslähteiden saasteita ja roskia pääsemästä puroihin ja jokiin, jolloin ne eivät pääse Mustallemerelle. Onnistuessaan tämä voi kustannustehokkaasti ylläpitää puhdasta Mustaamerta, joka hyödyttää koko alueen hyvinvointia. Tämä saavutetaan käyttämällä innovatiivisia menetelmiä (sormenjälki) maisema-asennon ja virtaveden ja sängyn epäpuhtauksien korreloimiseksi. Maaperänäytteet otetaan purojen varsilta, maanpinnoista ja virtausvirrasta. Näin arvioidaan sedimentin ja muiden ei-pistelähteen epäpuhtauksien alkuperä ja vaikutus virtausveteen ja -pohjaan. Alkuperänä voivat olla puron pankit (esim. jyrkät, kasvittomat jne.) tai maaperän pinta-ala, jossa on erilaisia pinta-aloja (esim. poltetut alueet, tulva-alueet, metsät, huonontuneet tai tietyt viljelykasvit). Lisäksi epäpuhtauksien arvioinnissa käytetään perinteisiä (eroosionapit, valuma-alat) ja uusia innovatiivisia menetelmiä (etähavainto, indeksit ja droonit). Hydrologisia malleja sovelletaan pilaavien aineiden simulointiin vedenjakaja-asteikolla sormenjälkimenetelmän ja virtauspankin sekä vuode- ja maaperän pinta-alojen hanketietojen perusteella. Kehitetään monikriteerinen päätöksentekoanalyysi ja päätöksenteon tukijärjestelmä, jotta löydettäisiin ”hot spots” ja suositetaan parhaita hallintokäytäntöjä kullakin pilottialueella. Kuumia paikkoja ovat alueet, jotka aiheuttavat eniten saasteita ja/tai roskaantumista. Suositellut käytännöt ovat luontopohjaisia ja niitä sovelletaan koko alueella. Loppuosassa kehitetään ja/tai testataan innovatiivisia välineitä/koneita: Neljä roskaantumisloukkua (Armeniassa, Kreikassa, Moldovassa ja Turkissa) ja 1 rasvaton alus (Romaniassa) luotsialueen vesimuodostumissa roskien ja muiden epäpuhtauksien keräämiseksi. Pilottialueet sijaitsevat viidessä Mustanmeren maassa, joiden avulla voidaan testata työkaluja ja menetelmiä aluetta edustavissa ympäristöissä. Tämän pitäisi auttaa kaikkia Mustanmeren maita omaksumaan välineitä ja menetelmiä ja johtaa yhteiseen seurantaohjelmaan sisämaan saasteiden ja roskaantumisen osalta. Tähän hankkeeseen osallistuvien yliopistojen, kansalaisjärjestöjen ja viranomaisten kanssa kehitetyt menetelmät ja työkalut ovat tieteeseen perustuvia ja käytännöllisiä. Lisäksi lukuisat ja monipuoliset viestintätoimet auttavat tavoittamaan kaikki kohderyhmät ja johtavat näiden yhteisten seurantamenetelmien ja -välineiden käyttöönottoon alueella. (Finnish)
4 November 2022
0 references
Protect-Streams-4-Sea -hankkeessa keskitytään Mustaanmereen päätyvien muiden kuin pistelähteiden saasteiden ja roskien yhteiseen ympäristöseurantaan. Tämä on Mustanmeren ohjelman ensisijainen tavoite ja välttämätön, sillä kun suljettu Mustameri on saastunut, sitä on hyvin vaikea saastuttaa. Useimmat puhdistustoimet keskittyvät itse mereen tai rannikkoalueisiin. Mustaanmereen päättyvät vedenjakajat eivät ole olleet keskipisteinä siitä huolimatta, että ne tarjoavat monia saasteita ja roskia. Vastaava esimerkki on Mississippin altaan, joka kuljettaa saasteita, jotka ovat luoneet kuolleen vyöhykkeen Meksikonlahdella. Hankkeen tarkoituksena on estää muiden kuin pistekuormituslähteiden saasteita ja roskia pääsemästä puroihin ja jokiin, jolloin ne eivät pääse Mustallemerelle. Onnistuessaan tämä voi kustannustehokkaasti ylläpitää puhdasta Mustaamerta, joka hyödyttää koko alueen hyvinvointia. Tämä saavutetaan käyttämällä innovatiivisia menetelmiä (sormenjälki) maisema-asennon ja virtaveden ja sängyn epäpuhtauksien korreloimiseksi. Maaperänäytteet otetaan purojen varsilta, maanpinnoista ja virtausvirrasta. Näin arvioidaan sedimentin ja muiden ei-pistelähteen epäpuhtauksien alkuperä ja vaikutus virtausveteen ja -pohjaan. Alkuperänä voivat olla puron pankit (esim. jyrkät, kasvittomat jne.) tai maaperän pinta-ala, jossa on erilaisia pinta-aloja (esim. poltetut alueet, tulva-alueet, metsät, huonontuneet tai tietyt viljelykasvit). Lisäksi epäpuhtauksien arvioinnissa käytetään perinteisiä (eroosionapit, valuma-alat) ja uusia innovatiivisia menetelmiä (etähavainto, indeksit ja droonit). Hydrologisia malleja sovelletaan pilaavien aineiden simulointiin vedenjakaja-asteikolla sormenjälkimenetelmän ja virtauspankin sekä vuode- ja maaperän pinta-alojen hanketietojen perusteella. Kehitetään monikriteerinen päätöksentekoanalyysi ja päätöksenteon tukijärjestelmä, jotta löydettäisiin ”hot spots” ja suositetaan parhaita hallintokäytäntöjä kullakin pilottialueella. Kuumia paikkoja ovat alueet, jotka aiheuttavat eniten saasteita ja/tai roskaantumista. Suositellut käytännöt ovat luontopohjaisia ja niitä sovelletaan koko alueella. Loppuosassa kehitetään ja/tai testataan innovatiivisia välineitä/koneita: Neljä roskaantumisloukkua (Armeniassa, Kreikassa, Moldovassa ja Turkissa) ja 1 rasvaton alus (Romaniassa) luotsialueen vesimuodostumissa roskien ja muiden epäpuhtauksien keräämiseksi. Pilottialueet sijaitsevat viidessä Mustanmeren maassa, joiden avulla voidaan testata työkaluja ja menetelmiä aluetta edustavissa ympäristöissä. Tämän pitäisi auttaa kaikkia Mustanmeren maita omaksumaan välineitä ja menetelmiä ja johtaa yhteiseen seurantaohjelmaan sisämaan saasteiden ja roskaantumisen osalta. Tähän hankkeeseen osallistuvien yliopistojen, kansalaisjärjestöjen ja viranomaisten kanssa kehitetyt menetelmät ja työkalut ovat tieteeseen perustuvia ja käytännöllisiä. Lisäksi lukuisat ja monipuoliset viestintätoimet auttavat tavoittamaan kaikki kohderyhmät ja johtavat näiden yhteisten seurantamenetelmien ja -välineiden käyttöönottoon alueella. (Finnish)
4 November 2022
0 references
Protect-Streams-4-Sea -hankkeessa keskitytään Mustaanmereen päätyvien muiden kuin pistelähteiden saasteiden ja roskien yhteiseen ympäristöseurantaan. Tämä on Mustanmeren ohjelman ensisijainen tavoite ja välttämätön, sillä kun suljettu Mustameri on saastunut, sitä on hyvin vaikea saastuttaa. Useimmat puhdistustoimet keskittyvät itse mereen tai rannikkoalueisiin. Mustaanmereen päättyvät vedenjakajat eivät ole olleet keskipisteinä siitä huolimatta, että ne tarjoavat monia saasteita ja roskia. Vastaava esimerkki on Mississippin altaan, joka kuljettaa saasteita, jotka ovat luoneet kuolleen vyöhykkeen Meksikonlahdella. Hankkeen tarkoituksena on estää muiden kuin pistekuormituslähteiden saasteita ja roskia pääsemästä puroihin ja jokiin, jolloin ne eivät pääse Mustallemerelle. Onnistuessaan tämä voi kustannustehokkaasti ylläpitää puhdasta Mustaamerta, joka hyödyttää koko alueen hyvinvointia. Tämä saavutetaan käyttämällä innovatiivisia menetelmiä (sormenjälki) maisema-asennon ja virtaveden ja sängyn epäpuhtauksien korreloimiseksi. Maaperänäytteet otetaan purojen varsilta, maanpinnoista ja virtausvirrasta. Tällä tavoin arvioidaan sedimentin ja muiden ei-pistelähteen epäpuhtauksien alkuperä ja osuus virtaavassa vedessä ja pohjakerroksessa. Alkuperänä voivat olla puron pankit (esim. jyrkät, kasvittomat jne.) tai maaperän pinta-ala, jossa on erilaisia pinta-aloja (esim. poltetut alueet, tulva-alueet, metsät, huonontuneet tai tietyt viljelykasvit). Lisäksi epäpuhtauksien arvioinnissa käytetään perinteisiä (eroosionapit, valuma-alat) ja uusia innovatiivisia menetelmiä (etähavainto, indeksit ja droonit). Hydrologisia malleja sovelletaan pilaavien aineiden simulointiin vedenjakaja-asteikolla sormenjälkimenetelmän ja virtauspankin sekä vuode- ja maaperän pinta-alojen hanketietojen perusteella. Kehitetään monikriteerinen päätöksentekoanalyysi ja päätöksenteon tukijärjestelmä, jotta löydettäisiin ”hot spots” ja suositetaan parhaita hallintokäytäntöjä kullakin pilottialueella. Kuumia paikkoja ovat alueet, jotka aiheuttavat eniten saasteita ja/tai roskaantumista. Suositellut käytännöt ovat luontopohjaisia ja niitä sovelletaan koko alueella. Loppuosassa kehitetään ja/tai testataan innovatiivisia välineitä/koneita: Neljä roskaantumisloukkua (Armeniassa, Kreikassa, Moldovassa ja Turkissa) ja 1 rasvaton alus (Romaniassa) luotsialueen vesimuodostumissa roskien ja muiden epäpuhtauksien keräämiseksi. Pilottialueet sijaitsevat viidessä Mustanmeren maassa, joiden avulla voidaan testata työkaluja ja menetelmiä aluetta edustavissa ympäristöissä. Tämän pitäisi auttaa kaikkia Mustanmeren maita omaksumaan välineitä ja menetelmiä ja johtaa yhteiseen seurantaohjelmaan sisämaan saasteiden ja roskaantumisen osalta. Tähän hankkeeseen osallistuvien yliopistojen, kansalaisjärjestöjen ja viranomaisten kanssa kehitetyt menetelmät ja työkalut ovat tieteeseen perustuvia ja käytännöllisiä. Lisäksi lukuisat ja monipuoliset viestintätoimet auttavat tavoittamaan kaikki kohderyhmät ja johtavat näiden yhteisten seurantamenetelmien ja -välineiden käyttöönottoon alueella. (Finnish)
4 November 2022
0 references
Protect-Streams-4-Sea -hankkeessa keskitytään Mustaanmereen päätyvien muiden kuin pistelähteiden saasteiden ja roskien yhteiseen ympäristöseurantaan. Tämä on Mustanmeren ohjelman ensisijainen tavoite ja välttämätön, sillä kun suljettu Mustameri on saastunut, sitä on hyvin vaikea saastuttaa. Useimmat puhdistustoimet keskittyvät itse mereen tai rannikkoalueisiin. Mustaanmereen päättyvät vedenjakajat eivät ole olleet keskipisteinä siitä huolimatta, että ne tarjoavat monia saasteita ja roskia. Vastaava esimerkki on Mississippin altaan, joka kuljettaa saasteita, jotka ovat luoneet kuolleen vyöhykkeen Meksikonlahdella. Hankkeen tarkoituksena on estää muiden kuin pistekuormituslähteiden saasteita ja roskia pääsemästä puroihin ja jokiin, jolloin ne eivät pääse Mustallemerelle. Onnistuessaan tämä voi kustannustehokkaasti ylläpitää puhdasta Mustaamerta, joka hyödyttää koko alueen hyvinvointia. Tämä saavutetaan käyttämällä innovatiivisia menetelmiä (sormenjälki) maisema-asennon ja virtaveden ja sängyn epäpuhtauksien korreloimiseksi. Maaperänäytteet otetaan purojen varsilta, maanpinnoista ja virtausvirrasta. Tällä tavoin arvioidaan sedimentin ja muiden ei-pistelähteen epäpuhtauksien alkuperä ja osuus virtaavassa vedessä ja pohjakerroksessa. Alkuperänä voivat olla puron pankit (esim. jyrkät, kasvittomat jne.) tai maaperän pinta-ala, jossa on erilaisia pinta-aloja (esim. poltetut alueet, tulva-alueet, metsät, huonontuneet tai tietyt viljelykasvit). Lisäksi epäpuhtauksien arvioinnissa käytetään perinteisiä (eroosionapit, valuma-alat) ja uusia innovatiivisia menetelmiä (etähavainto, indeksit ja droonit). Hydrologisia malleja sovelletaan pilaavien aineiden simulointiin vedenjakaja-asteikolla sormenjälkimenetelmän ja virtauspankin sekä vuode- ja maaperän pinta-alojen hanketietojen perusteella. Kehitetään monikriteerinen päätöksentekoanalyysi ja päätöksenteon tukijärjestelmä, jotta löydettäisiin ”hot spots” ja suositetaan parhaita hallintokäytäntöjä kullakin pilottialueella. Kuumia paikkoja ovat alueet, jotka aiheuttavat eniten saasteita ja/tai roskaantumista. Suositellut käytännöt ovat luontopohjaisia ja niitä sovelletaan koko alueella. Loppuosassa kehitetään ja/tai testataan innovatiivisia välineitä/koneita: Neljä roskaantumisloukkua (Armeniassa, Kreikassa, Moldovassa ja Turkissa) ja 1 rasvaton alus (Romaniassa) luotsialueen vesimuodostumissa roskien ja muiden epäpuhtauksien keräämiseksi. Pilottialueet sijaitsevat viidessä Mustanmeren maassa, joiden avulla voidaan testata työkaluja ja menetelmiä aluetta edustavissa ympäristöissä. Tämän pitäisi auttaa kaikkia Mustanmeren maita omaksumaan välineitä ja menetelmiä ja johtaa yhteiseen seurantaohjelmaan sisämaan saasteiden ja roskaantumisen osalta. Tähän hankkeeseen osallistuvien yliopistojen, kansalaisjärjestöjen ja viranomaisten kanssa kehitetyt menetelmät ja työkalut ovat tieteeseen perustuvia ja käytännöllisiä. Lisäksi lukuisat ja monipuoliset viestintätoimet auttavat tavoittamaan kaikki kohderyhmät ja johtavat näiden yhteisten seurantamenetelmien ja -välineiden käyttöönottoon alueella. (Finnish)
4 November 2022
0 references
Protect-Streams-4-Sea -hankkeessa keskitytään Mustaanmereen päätyvien muiden kuin pistelähteiden saasteiden ja roskien yhteiseen ympäristöseurantaan. Tämä on Mustanmeren ohjelman ensisijainen tavoite ja välttämätön, sillä kun suljettu Mustameri on saastunut, sitä on hyvin vaikea saastuttaa. Useimmat puhdistustoimet keskittyvät itse mereen tai rannikkoalueisiin. Mustaanmereen päättyvät vedenjakajat eivät ole olleet keskipisteinä siitä huolimatta, että ne tarjoavat monia saasteita ja roskia. Vastaava esimerkki on Mississippin altaan, joka kuljettaa saasteita, jotka ovat luoneet kuolleen vyöhykkeen Meksikonlahdella. Hankkeen tarkoituksena on estää muiden kuin pistekuormituslähteiden saasteita ja roskia pääsemästä puroihin ja jokiin, jolloin ne eivät pääse Mustallemerelle. Onnistuessaan tämä voi kustannustehokkaasti ylläpitää puhdasta Mustaamerta, joka hyödyttää koko alueen hyvinvointia. Tämä saavutetaan käyttämällä innovatiivisia menetelmiä (sormenjälki) maisema-asennon ja virtaveden ja sängyn epäpuhtauksien korreloimiseksi. Maaperänäytteet otetaan purojen varsilta, maanpinnoista ja virtausvirrasta. Tällä tavoin arvioidaan sedimentin ja muiden ei-pistelähteen epäpuhtauksien alkuperä ja osuus virtaavassa vedessä ja pohjakerroksessa. Alkuperänä voivat olla puron pankit (esim. jyrkät, kasvittomat jne.) tai maaperän pinta-ala, jossa on erilaisia pinta-aloja (esim. poltetut alueet, tulva-alueet, metsät, huonontuneet tai tietyt viljelykasvit). Lisäksi epäpuhtauksien arvioinnissa käytetään perinteisiä (eroosionapit, valuma-alat) ja uusia innovatiivisia menetelmiä (etähavainto, indeksit ja droonit). Hydrologisia malleja sovelletaan pilaavien aineiden simulointiin vedenjakaja-asteikolla sormenjälkimenetelmän ja virtauspankin sekä vuode- ja maaperän pinta-alojen hanketietojen perusteella. Kehitetään monikriteerinen päätöksentekoanalyysi ja päätöksenteon tukijärjestelmä, jotta löydettäisiin ”hot spots” ja suositetaan parhaita hallintokäytäntöjä kullakin pilottialueella. Kuumia paikkoja ovat alueet, jotka aiheuttavat eniten saasteita ja/tai roskaantumista. Suositellut käytännöt ovat luontopohjaisia ja niitä sovelletaan koko alueella. Loppuosassa kehitetään ja/tai testataan innovatiivisia välineitä/koneita: Neljä roskaantumisloukkua (Armeniassa, Kreikassa, Moldovassa ja Turkissa) ja 1 rasvaton alus (Romaniassa) luotsialueen vesimuodostumissa roskien ja muiden epäpuhtauksien keräämiseksi. Pilottialueet sijaitsevat viidessä Mustanmeren maassa, joiden avulla voidaan testata työkaluja ja menetelmiä aluetta edustavissa ympäristöissä. Tämän pitäisi auttaa kaikkia Mustanmeren maita omaksumaan välineitä ja menetelmiä ja johtaa yhteiseen seurantaohjelmaan sisämaan saasteiden ja roskaantumisen osalta. Tähän hankkeeseen osallistuvien yliopistojen, kansalaisjärjestöjen ja viranomaisten kanssa kehitetyt menetelmät ja työkalut ovat tieteeseen perustuvia ja käytännöllisiä. Lisäksi lukuisat ja monipuoliset viestintätoimet auttavat tavoittamaan kaikki kohderyhmät ja johtavat näiden yhteisten seurantamenetelmien ja -välineiden käyttöönottoon alueella. (Finnish)
4 November 2022
0 references
Projekt Protect-Streams-4-Sea se zaměřuje na společné monitorování životního prostředí nebodových znečišťujících látek a odpadků, které končí v Černém moři. To je hlavní priorita černomořského programu a zásadní význam, protože jakmile je uzavřené Černé moře znečištěno, je velmi obtížné jej znečistit. Většina úklidových prací se zaměřuje na samotné moře nebo podél pobřežních oblastí. Povodí, která končí v Černém moři, nejsou ohnisky, přestože poskytují mnoho znečišťujících látek a odpadků. Podobným příkladem je Mississippi Basin, která přepravuje znečišťující látky, které vytvořily mrtvé zóny v Mexickém zálivu. Záměrem tohoto projektu je zabránit tomu, aby nebodové znečišťující látky a odpadky dosáhly potoků a řek a v důsledku toho nedosáhly Černého moře. Je-li to úspěšné, může to nákladově efektivním způsobem udržet čisté Černé moře, které bude přínosem pro blaho celého regionu. Toho bude dosaženo pomocí inovativních metod (otisků prstů), které korelují krajinnou polohu se znečišťujícími látkami v proudu vody a lůžka. Vzorky půdy budou odebrány podél potoků, půdních povrchů a proudu. Tímto způsobem se odhadují původ a podíl sedimentů a dalších nebodových znečišťujících látek do toku vody a lože. Původem by mohly být potoky (např. strmé, nevegetované atd.) nebo půdní plocha s různými půdními porosty (např. spálené plochy, zaplavené plochy, lesy, znehodnocené nebo specifické plodiny). Kromě toho budou pro odhady znečišťujících látek použity tradiční metody (erozní čepy, odtokové plochy) a nové inovativní metody (dálkové snímání, indexy a drony). Hydrologické modely budou použity k simulaci znečišťujících látek na stupnici povodí na základě projektových údajů z metody snímání otisků prstů a potokové banky a ložisek a půdních ploch. Bude vyvinuta multikritická analýza rozhodování a systém podpory rozhodování s cílem nalézt „horká místa“ a doporučit osvědčené postupy řízení v každé pilotní oblasti. Horké skvrny jsou oblasti, které přispívají k většině znečišťujících látek a/nebo odpadků. Doporučené postupy budou založeny na přírodě a budou použitelné pro celý region. Závěrečná část bude vyvíjet a/nebo testovat inovativní nástroje/stroje: 4 pasti na odpadky (v Arménii, Řecku, Moldavsku a Turecku) a 1 skimmer (v Rumunsku) v pilotních vodních útvarech pro sběr odpadků a jiných znečišťujících látek. Pilotní oblasti se budou nacházet v pěti různých zemích Černého moře, což umožní testovat nástroje a metody v různých prostředích reprezentujících tento region. To by mělo pomoci při přijímání nástrojů a metod všemi zeměmi Černého moře a vést ke společnému monitorovacímu programu pro vnitrozemské znečišťující látky z nebodových zdrojů a odpadky. S univerzitami, nevládními organizacemi a veřejnými orgány, které budou na tomto projektu spolupracovat, budou vyvinuté metody a nástroje vědecky podložené a praktické. Kromě toho četné a rozmanité komunikační činnosti pomohou oslovit všechny cílové skupiny a povedou k přijetí těchto společných monitorovacích metod a nástrojů v regionu. (Czech)
4 November 2022
0 references
Projekt Protect-Streams-4-Sea se zaměřuje na společné monitorování životního prostředí nebodových znečišťujících látek a odpadků, které končí v Černém moři. To je hlavní priorita černomořského programu a zásadní význam, protože jakmile je uzavřené Černé moře znečištěno, je velmi obtížné jej znečistit. Většina úklidových prací se zaměřuje na samotné moře nebo podél pobřežních oblastí. Povodí, která končí v Černém moři, nejsou ohnisky, přestože poskytují mnoho znečišťujících látek a odpadků. Podobným příkladem je Mississippi Basin, která přepravuje znečišťující látky, které vytvořily mrtvé zóny v Mexickém zálivu. Záměrem tohoto projektu je zabránit tomu, aby nebodové znečišťující látky a odpadky dosáhly potoků a řek a v důsledku toho nedosáhly Černého moře. Je-li to úspěšné, může to nákladově efektivním způsobem udržet čisté Černé moře, které bude přínosem pro blaho celého regionu. Toho bude dosaženo pomocí inovativních metod (otisků prstů), které korelují krajinnou polohu se znečišťujícími látkami v proudu vody a lůžka. Vzorky půdy budou odebrány podél potoků, půdních povrchů a proudu. Tímto způsobem se odhadují původ a podíl sedimentů a dalších nebodových znečišťujících látek do toku vody a lože. Původem by mohly být potoky (např. strmé, nevegetované atd.) nebo půdní plocha s různými půdními porosty (např. spálené plochy, zaplavené plochy, lesy, znehodnocené nebo specifické plodiny). Kromě toho budou pro odhady znečišťujících látek použity tradiční metody (erozní čepy, odtokové plochy) a nové inovativní metody (dálkové snímání, indexy a drony). Hydrologické modely budou použity k simulaci znečišťujících látek na stupnici povodí na základě projektových údajů z metody snímání otisků prstů a potokové banky a ložisek a půdních ploch. Bude vyvinuta multikritická analýza rozhodování a systém podpory rozhodování s cílem nalézt „horká místa“ a doporučit osvědčené postupy řízení v každé pilotní oblasti. Horké skvrny jsou oblasti, které přispívají k většině znečišťujících látek a/nebo odpadků. Doporučené postupy budou založeny na přírodě a budou použitelné pro celý region. Závěrečná část bude vyvíjet a/nebo testovat inovativní nástroje/stroje: 4 pasti na odpadky (v Arménii, Řecku, Moldavsku a Turecku) a 1 skimmer (v Rumunsku) v pilotních vodních útvarech pro sběr odpadků a jiných znečišťujících látek. Pilotní oblasti se budou nacházet v pěti různých zemích Černého moře, což umožní testovat nástroje a metody v různých prostředích reprezentujících tento region. To by mělo pomoci při přijímání nástrojů a metod všemi zeměmi Černého moře a vést ke společnému monitorovacímu programu pro vnitrozemské znečišťující látky z nebodových zdrojů a odpadky. S univerzitami, nevládními organizacemi a veřejnými orgány, které budou na tomto projektu spolupracovat, budou vyvinuté metody a nástroje vědecky podložené a praktické. Kromě toho četné a rozmanité komunikační činnosti pomohou oslovit všechny cílové skupiny a povedou k přijetí těchto společných monitorovacích metod a nástrojů v regionu. (Czech)
4 November 2022
0 references
Projekt Protect-Streams-4-Sea se zaměřuje na společné monitorování životního prostředí nebodových znečišťujících látek a odpadků, které končí v Černém moři. To je hlavní priorita černomořského programu a zásadní význam, protože jakmile je uzavřené Černé moře znečištěno, je velmi obtížné jej znečistit. Většina úklidových prací se zaměřuje na samotné moře nebo podél pobřežních oblastí. Povodí, která končí v Černém moři, nejsou ohnisky, přestože poskytují mnoho znečišťujících látek a odpadků. Podobným příkladem je Mississippi Basin, která přepravuje znečišťující látky, které vytvořily mrtvé zóny v Mexickém zálivu. Záměrem tohoto projektu je zabránit tomu, aby nebodové znečišťující látky a odpadky dosáhly potoků a řek a v důsledku toho nedosáhly Černého moře. Je-li to úspěšné, může to nákladově efektivním způsobem udržet čisté Černé moře, které bude přínosem pro blaho celého regionu. Toho bude dosaženo pomocí inovativních metod (otisků prstů), které korelují krajinnou polohu se znečišťujícími látkami v proudu vody a lůžka. Vzorky půdy budou odebrány podél potoků, půdních povrchů a proudu. Tímto způsobem se odhadují původ a podíl sedimentů a dalších nebodových znečišťujících látek do toku vody a lože. Původem by mohly být potoky (např. strmé, nevegetované atd.) nebo půdní plocha s různými půdními porosty (např. spálené plochy, zaplavené plochy, lesy, znehodnocené nebo specifické plodiny). Kromě toho budou pro odhady znečišťujících látek použity tradiční metody (erozní čepy, odtokové plochy) a nové inovativní metody (dálkové snímání, indexy a drony). Hydrologické modely budou použity k simulaci znečišťujících látek na stupnici povodí na základě projektových údajů z metody snímání otisků prstů a potokové banky a ložisek a půdních ploch. Bude vyvinuta multikritická analýza rozhodování a systém podpory rozhodování s cílem nalézt „horká místa“ a doporučit osvědčené postupy řízení v každé pilotní oblasti. Horké skvrny jsou oblasti, které přispívají k většině znečišťujících látek a/nebo odpadků. Doporučené postupy budou založeny na přírodě a budou použitelné pro celý region. Závěrečná část bude vyvíjet a/nebo testovat inovativní nástroje/stroje: 4 pasti na odpadky (v Arménii, Řecku, Moldavsku a Turecku) a 1 skimmer (v Rumunsku) v pilotních vodních útvarech pro sběr odpadků a jiných znečišťujících látek. Pilotní oblasti se budou nacházet v pěti různých zemích Černého moře, což umožní testovat nástroje a metody v různých prostředích reprezentujících tento region. To by mělo pomoci při přijímání nástrojů a metod všemi zeměmi Černého moře a vést ke společnému monitorovacímu programu pro vnitrozemské znečišťující látky z nebodových zdrojů a odpadky. S univerzitami, nevládními organizacemi a veřejnými orgány, které budou na tomto projektu spolupracovat, budou vyvinuté metody a nástroje vědecky podložené a praktické. Kromě toho četné a rozmanité komunikační činnosti pomohou oslovit všechny cílové skupiny a povedou k přijetí těchto společných monitorovacích metod a nástrojů v regionu. (Czech)
4 November 2022
0 references
Projekt Protect-Streams-4-Sea se zaměřuje na společné monitorování životního prostředí nebodových znečišťujících látek a odpadků, které končí v Černém moři. To je hlavní priorita černomořského programu a zásadní význam, protože jakmile je uzavřené Černé moře znečištěno, je velmi obtížné jej znečistit. Většina úklidových prací se zaměřuje na samotné moře nebo podél pobřežních oblastí. Povodí, která končí v Černém moři, nejsou ohnisky, přestože poskytují mnoho znečišťujících látek a odpadků. Podobným příkladem je Mississippi Basin, která přepravuje znečišťující látky, které vytvořily mrtvé zóny v Mexickém zálivu. Záměrem tohoto projektu je zabránit tomu, aby nebodové znečišťující látky a odpadky dosáhly potoků a řek a v důsledku toho nedosáhly Černého moře. Je-li to úspěšné, může to nákladově efektivním způsobem udržet čisté Černé moře, které bude přínosem pro blaho celého regionu. Toho bude dosaženo pomocí inovativních metod (otisků prstů), které korelují krajinnou polohu se znečišťujícími látkami v proudu vody a lůžka. Vzorky půdy budou odebrány podél potoků, půdních povrchů a proudu. Tímto způsobem se odhadují původ a podíl sedimentů a dalších nebodových znečišťujících látek do toku vody a lože. Původem by mohly být potoky (např. strmé, nevegetované atd.) nebo půdní plocha s různými půdními porosty (např. spálené plochy, zaplavené plochy, lesy, znehodnocené nebo specifické plodiny). Kromě toho budou pro odhady znečišťujících látek použity tradiční metody (erozní čepy, odtokové plochy) a nové inovativní metody (dálkové snímání, indexy a drony). Hydrologické modely budou použity k simulaci znečišťujících látek na stupnici povodí na základě projektových údajů z metody snímání otisků prstů a potokové banky a ložisek a půdních ploch. Bude vyvinuta multikritická analýza rozhodování a systém podpory rozhodování s cílem nalézt „horká místa“ a doporučit osvědčené postupy řízení v každé pilotní oblasti. Horké skvrny jsou oblasti, které přispívají k většině znečišťujících látek a/nebo odpadků. Doporučené postupy budou založeny na přírodě a budou použitelné pro celý region. Závěrečná část bude vyvíjet a/nebo testovat inovativní nástroje/stroje: 4 pasti na odpadky (v Arménii, Řecku, Moldavsku a Turecku) a 1 skimmer (v Rumunsku) v pilotních vodních útvarech pro sběr odpadků a jiných znečišťujících látek. Pilotní oblasti se budou nacházet v pěti různých zemích Černého moře, což umožní testovat nástroje a metody v různých prostředích reprezentujících tento region. To by mělo pomoci při přijímání nástrojů a metod všemi zeměmi Černého moře a vést ke společnému monitorovacímu programu pro vnitrozemské znečišťující látky z nebodových zdrojů a odpadky. S univerzitami, nevládními organizacemi a veřejnými orgány, které budou na tomto projektu spolupracovat, budou vyvinuté metody a nástroje vědecky podložené a praktické. Kromě toho četné a rozmanité komunikační činnosti pomohou oslovit všechny cílové skupiny a povedou k přijetí těchto společných monitorovacích metod a nástrojů v regionu. (Czech)
4 November 2022
0 references
Projekt Protect-Streams-4-Sea se zaměřuje na společné monitorování životního prostředí nebodových znečišťujících látek a odpadků, které končí v Černém moři. To je hlavní priorita černomořského programu a zásadní význam, protože jakmile je uzavřené Černé moře znečištěno, je velmi obtížné jej znečistit. Většina úklidových prací se zaměřuje na samotné moře nebo podél pobřežních oblastí. Povodí, která končí v Černém moři, nejsou ohnisky, přestože poskytují mnoho znečišťujících látek a odpadků. Podobným příkladem je Mississippi Basin, která přepravuje znečišťující látky, které vytvořily mrtvé zóny v Mexickém zálivu. Záměrem tohoto projektu je zabránit tomu, aby nebodové znečišťující látky a odpadky dosáhly potoků a řek a v důsledku toho nedosáhly Černého moře. Je-li to úspěšné, může to nákladově efektivním způsobem udržet čisté Černé moře, které bude přínosem pro blaho celého regionu. Toho bude dosaženo pomocí inovativních metod (otisků prstů), které korelují krajinnou polohu se znečišťujícími látkami v proudu vody a lůžka. Vzorky půdy budou odebrány podél potoků, půdních povrchů a proudu. Tímto způsobem se odhadují původ a podíl sedimentů a dalších nebodových znečišťujících látek do toku vody a lože. Původem by mohly být potoky (např. strmé, nevegetované atd.) nebo půdní plocha s různými půdními porosty (např. spálené plochy, zaplavené plochy, lesy, znehodnocené nebo specifické plodiny). Kromě toho budou pro odhady znečišťujících látek použity tradiční metody (erozní čepy, odtokové plochy) a nové inovativní metody (dálkové snímání, indexy a drony). Hydrologické modely budou použity k simulaci znečišťujících látek na stupnici povodí na základě projektových údajů z metody snímání otisků prstů a potokové banky a ložisek a půdních ploch. Bude vyvinuta multikritická analýza rozhodování a systém podpory rozhodování s cílem nalézt „horká místa“ a doporučit osvědčené postupy řízení v každé pilotní oblasti. Horké skvrny jsou oblasti, které přispívají k většině znečišťujících látek a/nebo odpadků. Doporučené postupy budou založeny na přírodě a budou použitelné pro celý region. Závěrečná část bude vyvíjet a/nebo testovat inovativní nástroje/stroje: 4 pasti na odpadky (v Arménii, Řecku, Moldavsku a Turecku) a 1 skimmer (v Rumunsku) v pilotních vodních útvarech pro sběr odpadků a jiných znečišťujících látek. Pilotní oblasti se budou nacházet v pěti různých zemích Černého moře, což umožní testovat nástroje a metody v různých prostředích reprezentujících tento region. To by mělo pomoci při přijímání nástrojů a metod všemi zeměmi Černého moře a vést ke společnému monitorovacímu programu pro vnitrozemské znečišťující látky z nebodových zdrojů a odpadky. S univerzitami, nevládními organizacemi a veřejnými orgány, které budou na tomto projektu spolupracovat, budou vyvinuté metody a nástroje vědecky podložené a praktické. Kromě toho četné a rozmanité komunikační činnosti pomohou oslovit všechny cílové skupiny a povedou k přijetí těchto společných monitorovacích metod a nástrojů v regionu. (Czech)
4 November 2022
0 references
Projekt Protect-Streams-4-Sea se osredotoča na skupno okoljsko spremljanje netočkovnih onesnaževal in odpadkov, ki končajo v Črnem morju. To je glavna prednostna naloga programa za Črno morje in bistvena, saj je po onesnaženju zaprtega Črnega morja zelo težko odpraviti onesnaženje. Večina prizadevanj za čiščenje se osredotoča na samo morje ali ob obalnih območjih. Razvodja, ki se končajo v Črnem morju, niso bila osrednja točka, čeprav so zagotavljala veliko onesnaževal in odpadkov. Podoben primer je kotlina Mississippi, ki prenaša onesnaževala, ki so ustvarila mrtvo območje v Mehiškem zalivu. Namen tega projekta je preprečiti, da bi onesnaževalci in odpadki, ki niso točkovni viri, dosegli potoke in reke ter posledično ne dosegli Črnega morja. Če bo to uspešno, bo to lahko stroškovno učinkovito ohranilo čisto Črno morje, ki bo koristilo blaginji celotne regije. To bo doseženo z uporabo inovativnih metod (prstnega odtisa) za povezovanje položaja krajine z onesnaževali v potočni vodi in postelji. Vzorci tal se vzamejo vzdolž stružnih bregov, talnih površin in v toku. Na ta način bodo ocenjeni izvori in prispevki usedlin in drugih onesnaževal iz netočkovnih virov v potočno vodo in dno. Izvor bi lahko bili strmi bregovi toka (npr. strma, nezelena itd.) ali površina tal z različnimi pokrovi tal (npr. požgana območja, poplavljena območja, gozdovi, degradirani ali posebni pridelki). Poleg tega bodo za ocene onesnaževal uporabljene tradicionalne (erozijske zatiči, ploskve odtoka) in nove inovativne metode (oddaljeno zaznavanje, indeksi in brezpilotni zrakoplovi). Hidrološki modeli se bodo uporabili za simulacijo onesnaževal na povodju na podlagi projektnih podatkov iz metode odvzema prstnih odtisov ter struge in talnih ploskve. Razvita bosta analiza odločanja na podlagi več meril in sistem za podporo odločanju, da bi našli „vroče točke“ in priporočili najboljše prakse upravljanja na vsakem pilotnem področju. Vroče točke so območja, ki prispevajo največ onesnaževal in/ali odpadkov. Priporočene prakse bodo temeljile na naravi in se bodo uporabljale za celotno regijo. V zadnjem delu se bodo razvila in/ali preskusila inovativna orodja/stroji: 4 pasti za odpadke (v Armeniji, Grčiji, Moldaviji in Turčiji) in 1 plovilo (v Romuniji) v pilotnem območju vodnih teles za zbiranje odpadkov in drugih onesnaževal. Pilotna območja bodo potekala v petih različnih črnomorskih državah, kar bo omogočilo preskušanje orodij in metod v različnih okoljih, ki so reprezentativna za regijo. To bi moralo pomagati pri uporabi orodij in metod v vseh črnomorskih državah ter voditi k skupnemu programu spremljanja za onesnaževala in odpadke iz netočkovnih virov v celinskih vodah. Z univerzami, nevladnimi organizacijami in javnimi organi, ki sodelujejo pri tem projektu, bodo razvite metode in orodja znanstveno utemeljene in praktične. Številne in raznolike komunikacijske dejavnosti bodo pomagale doseči vse ciljne skupine in privedle do sprejetja teh skupnih metod in orodij spremljanja v regiji. (Slovenian)
4 November 2022
0 references
Projekt Protect-Streams-4-Sea se osredotoča na skupno okoljsko spremljanje netočkovnih onesnaževal in odpadkov, ki končajo v Črnem morju. To je glavna prednostna naloga programa za Črno morje in bistvena, saj je po onesnaženju zaprtega Črnega morja zelo težko odpraviti onesnaženje. Večina prizadevanj za čiščenje se osredotoča na samo morje ali ob obalnih območjih. Razvodja, ki se končajo v Črnem morju, niso bila osrednja točka, čeprav so zagotavljala veliko onesnaževal in odpadkov. Podoben primer je kotlina Mississippi, ki prenaša onesnaževala, ki so ustvarila mrtvo območje v Mehiškem zalivu. Namen tega projekta je preprečiti, da bi onesnaževalci in odpadki, ki niso točkovni viri, dosegli potoke in reke ter posledično ne dosegli Črnega morja. Če bo to uspešno, bo to lahko stroškovno učinkovito ohranilo čisto Črno morje, ki bo koristilo blaginji celotne regije. To bo doseženo z uporabo inovativnih metod (prstnega odtisa) za povezovanje položaja krajine z onesnaževali v potočni vodi in postelji. Vzorci tal se vzamejo vzdolž stružnih bregov, talnih površin in v toku. Na ta način bodo ocenjeni izvori in prispevki usedlin in drugih onesnaževal iz netočkovnih virov v potočno vodo in dno. Izvor bi lahko bili strmi bregovi toka (npr. strma, nezelena itd.) ali površina tal z različnimi pokrovi tal (npr. požgana območja, poplavljena območja, gozdovi, degradirani ali posebni pridelki). Poleg tega bodo za ocene onesnaževal uporabljene tradicionalne (erozijske zatiči, ploskve odtoka) in nove inovativne metode (oddaljeno zaznavanje, indeksi in brezpilotni zrakoplovi). Hidrološki modeli se bodo uporabili za simulacijo onesnaževal na povodju na podlagi projektnih podatkov iz metode odvzema prstnih odtisov ter struge in talnih ploskve. Razvita bosta analiza odločanja na podlagi več meril in sistem za podporo odločanju, da bi našli „vroče točke“ in priporočili najboljše prakse upravljanja na vsakem pilotnem področju. Vroče točke so območja, ki prispevajo največ onesnaževal in/ali odpadkov. Priporočene prakse bodo temeljile na naravi in se bodo uporabljale za celotno regijo. V zadnjem delu se bodo razvila in/ali preskusila inovativna orodja/stroji: 4 pasti za odpadke (v Armeniji, Grčiji, Moldaviji in Turčiji) in 1 plovilo (v Romuniji) v pilotnem območju vodnih teles za zbiranje odpadkov in drugih onesnaževal. Pilotna območja bodo potekala v petih različnih črnomorskih državah, kar bo omogočilo preskušanje orodij in metod v različnih okoljih, ki so reprezentativna za regijo. To bi moralo pomagati pri uporabi orodij in metod v vseh črnomorskih državah ter voditi k skupnemu programu spremljanja za onesnaževala in odpadke iz netočkovnih virov v celinskih vodah. Z univerzami, nevladnimi organizacijami in javnimi organi, ki sodelujejo pri tem projektu, bodo razvite metode in orodja znanstveno utemeljene in praktične. Številne in raznolike komunikacijske dejavnosti bodo pomagale doseči vse ciljne skupine in privedle do sprejetja teh skupnih metod in orodij spremljanja v regiji. (Slovenian)
4 November 2022
0 references
Projekt Protect-Streams-4-Sea se osredotoča na skupno okoljsko spremljanje netočkovnih onesnaževal in odpadkov, ki končajo v Črnem morju. To je glavna prednostna naloga programa za Črno morje in bistvena, saj je po onesnaženju zaprtega Črnega morja zelo težko odpraviti onesnaženje. Večina prizadevanj za čiščenje se osredotoča na samo morje ali ob obalnih območjih. Razvodja, ki se končajo v Črnem morju, niso bila osrednja točka, čeprav so zagotavljala veliko onesnaževal in odpadkov. Podoben primer je kotlina Mississippi, ki prenaša onesnaževala, ki so ustvarila mrtvo območje v Mehiškem zalivu. Namen tega projekta je preprečiti, da bi onesnaževalci in odpadki, ki niso točkovni viri, dosegli potoke in reke ter posledično ne dosegli Črnega morja. Če bo to uspešno, bo to lahko stroškovno učinkovito ohranilo čisto Črno morje, ki bo koristilo blaginji celotne regije. To bo doseženo z uporabo inovativnih metod (prstnega odtisa) za povezovanje položaja krajine z onesnaževali v potočni vodi in postelji. Vzorci tal se vzamejo vzdolž stružnih bregov, talnih površin in v toku. Na ta način bodo ocenjeni izvori in prispevki usedlin in drugih onesnaževal iz netočkovnih virov v potočno vodo in dno. Izvor bi lahko bili strmi bregovi toka (npr. strma, nezelena itd.) ali površina tal z različnimi pokrovi tal (npr. požgana območja, poplavljena območja, gozdovi, degradirani ali posebni pridelki). Poleg tega bodo za ocene onesnaževal uporabljene tradicionalne (erozijske zatiči, ploskve odtoka) in nove inovativne metode (oddaljeno zaznavanje, indeksi in brezpilotni zrakoplovi). Hidrološki modeli se bodo uporabili za simulacijo onesnaževal na povodju na podlagi projektnih podatkov iz metode odvzema prstnih odtisov ter struge in talnih ploskve. Razvita bosta analiza odločanja na podlagi več meril in sistem za podporo odločanju, da bi našli „vroče točke“ in priporočili najboljše prakse upravljanja na vsakem pilotnem področju. Vroče točke so območja, ki prispevajo največ onesnaževal in/ali odpadkov. Priporočene prakse bodo temeljile na naravi in se bodo uporabljale za celotno regijo. V zadnjem delu se bodo razvila in/ali preskusila inovativna orodja/stroji: 4 pasti za odpadke (v Armeniji, Grčiji, Moldaviji in Turčiji) in 1 plovilo (v Romuniji) v pilotnem območju vodnih teles za zbiranje odpadkov in drugih onesnaževal. Pilotna območja bodo potekala v petih različnih črnomorskih državah, kar bo omogočilo preskušanje orodij in metod v različnih okoljih, ki so reprezentativna za regijo. To bi moralo pomagati pri uporabi orodij in metod v vseh črnomorskih državah ter voditi k skupnemu programu spremljanja za onesnaževala in odpadke iz netočkovnih virov v celinskih vodah. Z univerzami, nevladnimi organizacijami in javnimi organi, ki sodelujejo pri tem projektu, bodo razvite metode in orodja znanstveno utemeljene in praktične. Številne in raznolike komunikacijske dejavnosti bodo pomagale doseči vse ciljne skupine in privedle do sprejetja teh skupnih metod in orodij spremljanja v regiji. (Slovenian)
4 November 2022
0 references
Projekt Protect-Streams-4-Sea se osredotoča na skupno okoljsko spremljanje netočkovnih onesnaževal in odpadkov, ki končajo v Črnem morju. To je glavna prednostna naloga programa za Črno morje in bistvena, saj je po onesnaženju zaprtega Črnega morja zelo težko odpraviti onesnaženje. Večina prizadevanj za čiščenje se osredotoča na samo morje ali ob obalnih območjih. Razvodja, ki se končajo v Črnem morju, niso bila osrednja točka, čeprav so zagotavljala veliko onesnaževal in odpadkov. Podoben primer je kotlina Mississippi, ki prenaša onesnaževala, ki so ustvarila mrtvo območje v Mehiškem zalivu. Namen tega projekta je preprečiti, da bi onesnaževalci in odpadki, ki niso točkovni viri, dosegli potoke in reke ter posledično ne dosegli Črnega morja. Če bo to uspešno, bo to lahko stroškovno učinkovito ohranilo čisto Črno morje, ki bo koristilo blaginji celotne regije. To bo doseženo z uporabo inovativnih metod (prstnega odtisa) za povezovanje položaja krajine z onesnaževali v potočni vodi in postelji. Vzorci tal se vzamejo vzdolž stružnih bregov, talnih površin in v toku. Na ta način bodo ocenjeni izvori in prispevki usedlin in drugih onesnaževal iz netočkovnih virov v potočno vodo in dno. Izvor bi lahko bili strmi bregovi toka (npr. strma, nezelena itd.) ali površina tal z različnimi pokrovi tal (npr. požgana območja, poplavljena območja, gozdovi, degradirani ali posebni pridelki). Poleg tega bodo za ocene onesnaževal uporabljene tradicionalne (erozijske zatiči, ploskve odtoka) in nove inovativne metode (oddaljeno zaznavanje, indeksi in brezpilotni zrakoplovi). Hidrološki modeli se bodo uporabili za simulacijo onesnaževal na povodju na podlagi projektnih podatkov iz metode odvzema prstnih odtisov ter struge in talnih ploskve. Razvita bosta analiza odločanja na podlagi več meril in sistem za podporo odločanju, da bi našli „vroče točke“ in priporočili najboljše prakse upravljanja na vsakem pilotnem področju. Vroče točke so območja, ki prispevajo največ onesnaževal in/ali odpadkov. Priporočene prakse bodo temeljile na naravi in se bodo uporabljale za celotno regijo. V zadnjem delu se bodo razvila in/ali preskusila inovativna orodja/stroji: 4 pasti za odpadke (v Armeniji, Grčiji, Moldaviji in Turčiji) in 1 plovilo (v Romuniji) v pilotnem območju vodnih teles za zbiranje odpadkov in drugih onesnaževal. Pilotna območja bodo potekala v petih različnih črnomorskih državah, kar bo omogočilo preskušanje orodij in metod v različnih okoljih, ki so reprezentativna za regijo. To bi moralo pomagati pri uporabi orodij in metod v vseh črnomorskih državah ter voditi k skupnemu programu spremljanja za onesnaževala in odpadke iz netočkovnih virov v celinskih vodah. Z univerzami, nevladnimi organizacijami in javnimi organi, ki sodelujejo pri tem projektu, bodo razvite metode in orodja znanstveno utemeljene in praktične. Številne in raznolike komunikacijske dejavnosti bodo pomagale doseči vse ciljne skupine in privedle do sprejetja teh skupnih metod in orodij spremljanja v regiji. (Slovenian)
4 November 2022
0 references
Projekt Protect-Streams-4-Sea se osredotoča na skupno okoljsko spremljanje netočkovnih onesnaževal in odpadkov, ki končajo v Črnem morju. To je glavna prednostna naloga programa za Črno morje in bistvena, saj je po onesnaženju zaprtega Črnega morja zelo težko odpraviti onesnaženje. Večina prizadevanj za čiščenje se osredotoča na samo morje ali ob obalnih območjih. Razvodja, ki se končajo v Črnem morju, niso bila osrednja točka, čeprav so zagotavljala veliko onesnaževal in odpadkov. Podoben primer je kotlina Mississippi, ki prenaša onesnaževala, ki so ustvarila mrtvo območje v Mehiškem zalivu. Namen tega projekta je preprečiti, da bi onesnaževalci in odpadki, ki niso točkovni viri, dosegli potoke in reke ter posledično ne dosegli Črnega morja. Če bo to uspešno, bo to lahko stroškovno učinkovito ohranilo čisto Črno morje, ki bo koristilo blaginji celotne regije. To bo doseženo z uporabo inovativnih metod (prstnega odtisa) za povezovanje položaja krajine z onesnaževali v potočni vodi in postelji. Vzorci tal se vzamejo vzdolž stružnih bregov, talnih površin in v toku. Na ta način bodo ocenjeni izvori in prispevki usedlin in drugih onesnaževal iz netočkovnih virov v potočno vodo in dno. Izvor bi lahko bili strmi bregovi toka (npr. strma, nezelena itd.) ali površina tal z različnimi pokrovi tal (npr. požgana območja, poplavljena območja, gozdovi, degradirani ali posebni pridelki). Poleg tega bodo za ocene onesnaževal uporabljene tradicionalne (erozijske zatiči, ploskve odtoka) in nove inovativne metode (oddaljeno zaznavanje, indeksi in brezpilotni zrakoplovi). Hidrološki modeli se bodo uporabili za simulacijo onesnaževal na povodju na podlagi projektnih podatkov iz metode odvzema prstnih odtisov ter struge in talnih ploskve. Razvita bosta analiza odločanja na podlagi več meril in sistem za podporo odločanju, da bi našli „vroče točke“ in priporočili najboljše prakse upravljanja na vsakem pilotnem področju. Vroče točke so območja, ki prispevajo največ onesnaževal in/ali odpadkov. Priporočene prakse bodo temeljile na naravi in se bodo uporabljale za celotno regijo. V zadnjem delu se bodo razvila in/ali preskusila inovativna orodja/stroji: 4 pasti za odpadke (v Armeniji, Grčiji, Moldaviji in Turčiji) in 1 plovilo (v Romuniji) v pilotnem območju vodnih teles za zbiranje odpadkov in drugih onesnaževal. Pilotna območja bodo potekala v petih različnih črnomorskih državah, kar bo omogočilo preskušanje orodij in metod v različnih okoljih, ki so reprezentativna za regijo. To bi moralo pomagati pri uporabi orodij in metod v vseh črnomorskih državah ter voditi k skupnemu programu spremljanja za onesnaževala in odpadke iz netočkovnih virov v celinskih vodah. Z univerzami, nevladnimi organizacijami in javnimi organi, ki sodelujejo pri tem projektu, bodo razvite metode in orodja znanstveno utemeljene in praktične. Številne in raznolike komunikacijske dejavnosti bodo pomagale doseči vse ciljne skupine in privedle do sprejetja teh skupnih metod in orodij spremljanja v regiji. (Slovenian)
4 November 2022
0 references
Projekte „Protect-Streams-4-Sea“ daugiausia dėmesio skiriama bendrai aplinkos stebėsenai, susijusiai su netiksliniais teršalais ir šiukšlėmis, kurie patenka į Juodąją jūrą. Tai yra pagrindinis Juodosios jūros programos prioritetas ir labai svarbu, nes užterštą Juodąją jūrą labai sunku pašalinti. Dauguma valymo pastangų sutelkti dėmesį į pačią jūrą arba palei pakrančių zonas. Vandentakiai, kurie baigiasi Juodojoje jūroje, nebuvo pagrindiniai punktai, nepaisant to, kad juose yra daug teršalų ir šiukšlių. Panašus pavyzdys yra Misisipės baseinas, kuris veža teršalus, kurie sukūrė negyvąją zoną Meksikos įlankoje. Šio projekto tikslas – užkirsti kelią netiksliniams teršalams ir šiukšlėms patekti į upelius ir upes, taigi ir į Juodąją jūrą. Jei tai pavyks, tai gali ekonomiškai efektyviai išlaikyti švarią Juodąją jūrą, kuri bus naudinga viso regiono gerovei. Tai bus pasiekta taikant novatoriškus metodus (pirštų atspaudus), kad kraštovaizdžio padėtis būtų susieta su teršalais sraute ir lovoje. Dirvožemio mėginiai imami srautiniuose krantuose, dirvožemio paviršiuje ir sraute. Tokiu būdu bus įvertinta nuosėdų ir kitų netaškinių teršalų kilmė ir poveikis srautiniam vandeniui ir dugnui. Ištakos galėtų būti upelių krantai (pvz., stačios, neaugintos ir t. t.) arba dirvos paviršius su skirtingais žemės plotais (pvz., sudegintos teritorijos, užtvindyti plotai, miškai, nualinti arba konkretūs pasėliai). Be to, vertinant teršalus bus naudojami tradiciniai (erozijos kaiščiai, nuotėkio sklypai) ir nauji naujoviški (nuotolinio aptikimo, indeksų ir bepiločių orlaivių) metodai. Hidrologiniai modeliai bus taikomi imituojant teršalus vandens telkinių skalėje, remiantis projekto duomenimis, gautais iš pirštų atspaudų ėmimo metodo ir srauto kranto, lovos ir dirvožemio paviršiaus sklypų. Siekiant rasti „karštuosius taškus“ ir rekomenduoti geriausią valdymo praktiką kiekvienoje bandomojoje srityje, bus sukurta daugiapakopė sprendimų analizė ir sprendimų rėmimo sistema. Karštosios zonos yra sritys, kuriose daugiausia teršalų ir (arba) šiukšlių. Rekomenduojama praktika bus pagrįsta gamta ir taikoma visam regionui. Paskutinėje dalyje bus kuriamos ir (arba) išbandomos novatoriškos priemonės/mašinos: 4 šiukšlių gaudyklės (Armėnijoje, Graikijoje, Moldovoje ir Turkijoje) ir 1 laivas (Rumunijoje) bandomojo rajono vandens telkiniuose, kuriuose surenkamos šiukšlės ir kiti teršalai. Bandomieji rajonai bus vykdomi penkiose skirtingose Juodosios jūros šalyse, kad būtų galima išbandyti priemones ir metodus įvairiose regiono aplinkose. Tai turėtų padėti visoms Juodosios jūros šalims taikyti priemones ir metodus ir sudaryti sąlygas bendrai vidaus teršalų ir šiukšlių stebėsenos programai. Su universitetais, NVO ir valdžios institucijomis, bendradarbiaujančiomis su šiuo projektu, sukurti metodai ir priemonės bus moksliškai pagrįsti ir praktiški. Galiausiai, įvairi ir įvairi komunikacijos veikla padės pasiekti visas tikslines grupes ir padės regione priimti šiuos bendrus stebėsenos metodus ir priemones. (Lithuanian)
4 November 2022
0 references
Projekte „Protect-Streams-4-Sea“ daugiausia dėmesio skiriama bendrai aplinkos stebėsenai, susijusiai su netiksliniais teršalais ir šiukšlėmis, kurie patenka į Juodąją jūrą. Tai yra pagrindinis Juodosios jūros programos prioritetas ir labai svarbu, nes užterštą Juodąją jūrą labai sunku pašalinti. Dauguma valymo pastangų sutelkti dėmesį į pačią jūrą arba palei pakrančių zonas. Vandentakiai, kurie baigiasi Juodojoje jūroje, nebuvo pagrindiniai punktai, nepaisant to, kad juose yra daug teršalų ir šiukšlių. Panašus pavyzdys yra Misisipės baseinas, kuris veža teršalus, kurie sukūrė negyvąją zoną Meksikos įlankoje. Šio projekto tikslas – užkirsti kelią netiksliniams teršalams ir šiukšlėms patekti į upelius ir upes, taigi ir į Juodąją jūrą. Jei tai pavyks, tai gali ekonomiškai efektyviai išlaikyti švarią Juodąją jūrą, kuri bus naudinga viso regiono gerovei. Tai bus pasiekta taikant novatoriškus metodus (pirštų atspaudus), kad kraštovaizdžio padėtis būtų susieta su teršalais sraute ir lovoje. Dirvožemio mėginiai imami srautiniuose krantuose, dirvožemio paviršiuje ir sraute. Tokiu būdu bus įvertinta nuosėdų ir kitų netaškinių teršalų kilmė ir poveikis srautiniam vandeniui ir dugnui. Ištakos galėtų būti upelių krantai (pvz., stačios, neaugintos ir t. t.) arba dirvos paviršius su skirtingais žemės plotais (pvz., sudegintos teritorijos, užtvindyti plotai, miškai, nualinti arba konkretūs pasėliai). Be to, vertinant teršalus bus naudojami tradiciniai (erozijos kaiščiai, nuotėkio sklypai) ir nauji naujoviški (nuotolinio aptikimo, indeksų ir bepiločių orlaivių) metodai. Hidrologiniai modeliai bus taikomi imituojant teršalus vandens telkinių skalėje, remiantis projekto duomenimis, gautais iš pirštų atspaudų ėmimo metodo ir srauto kranto, lovos ir dirvožemio paviršiaus sklypų. Siekiant rasti „karštuosius taškus“ ir rekomenduoti geriausią valdymo praktiką kiekvienoje bandomojoje srityje, bus sukurta daugiapakopė sprendimų analizė ir sprendimų rėmimo sistema. Karštosios zonos yra sritys, kuriose daugiausia teršalų ir (arba) šiukšlių. Rekomenduojama praktika bus pagrįsta gamta ir taikoma visam regionui. Paskutinėje dalyje bus kuriamos ir (arba) išbandomos novatoriškos priemonės/mašinos: 4 šiukšlių gaudyklės (Armėnijoje, Graikijoje, Moldovoje ir Turkijoje) ir 1 laivas (Rumunijoje) bandomojo rajono vandens telkiniuose, kuriuose surenkamos šiukšlės ir kiti teršalai. Bandomieji rajonai bus vykdomi penkiose skirtingose Juodosios jūros šalyse, kad būtų galima išbandyti priemones ir metodus įvairiose regiono aplinkose. Tai turėtų padėti visoms Juodosios jūros šalims taikyti priemones ir metodus ir sudaryti sąlygas bendrai vidaus teršalų ir šiukšlių stebėsenos programai. Su universitetais, NVO ir valdžios institucijomis, bendradarbiaujančiomis su šiuo projektu, sukurti metodai ir priemonės bus moksliškai pagrįsti ir praktiški. Galiausiai, įvairi ir įvairi komunikacijos veikla padės pasiekti visas tikslines grupes ir padės regione priimti šiuos bendrus stebėsenos metodus ir priemones. (Lithuanian)
4 November 2022
0 references
Projekte „Protect-Streams-4-Sea“ daugiausia dėmesio skiriama bendrai aplinkos stebėsenai, susijusiai su netiksliniais teršalais ir šiukšlėmis, kurie patenka į Juodąją jūrą. Tai yra pagrindinis Juodosios jūros programos prioritetas ir labai svarbu, nes užterštą Juodąją jūrą labai sunku pašalinti. Dauguma valymo pastangų sutelkti dėmesį į pačią jūrą arba palei pakrančių zonas. Vandentakiai, kurie baigiasi Juodojoje jūroje, nebuvo pagrindiniai punktai, nepaisant to, kad juose yra daug teršalų ir šiukšlių. Panašus pavyzdys yra Misisipės baseinas, kuris veža teršalus, kurie sukūrė negyvąją zoną Meksikos įlankoje. Šio projekto tikslas – užkirsti kelią netiksliniams teršalams ir šiukšlėms patekti į upelius ir upes, taigi ir į Juodąją jūrą. Jei tai pavyks, tai gali ekonomiškai efektyviai išlaikyti švarią Juodąją jūrą, kuri bus naudinga viso regiono gerovei. Tai bus pasiekta taikant novatoriškus metodus (pirštų atspaudus), kad kraštovaizdžio padėtis būtų susieta su teršalais sraute ir lovoje. Dirvožemio mėginiai imami srautiniuose krantuose, dirvožemio paviršiuje ir sraute. Tokiu būdu bus įvertinta nuosėdų ir kitų netaškinių teršalų kilmė ir poveikis srautiniam vandeniui ir dugnui. Ištakos galėtų būti upelių krantai (pvz., stačios, neaugintos ir t. t.) arba dirvos paviršius su skirtingais žemės plotais (pvz., sudegintos teritorijos, užtvindyti plotai, miškai, nualinti arba konkretūs pasėliai). Be to, vertinant teršalus bus naudojami tradiciniai (erozijos kaiščiai, nuotėkio sklypai) ir nauji naujoviški (nuotolinio aptikimo, indeksų ir bepiločių orlaivių) metodai. Hidrologiniai modeliai bus taikomi imituojant teršalus vandens telkinių skalėje, remiantis projekto duomenimis, gautais iš pirštų atspaudų ėmimo metodo ir srauto kranto, lovos ir dirvožemio paviršiaus sklypų. Siekiant rasti „karštuosius taškus“ ir rekomenduoti geriausią valdymo praktiką kiekvienoje bandomojoje srityje, bus sukurta daugiapakopė sprendimų analizė ir sprendimų rėmimo sistema. Karštosios zonos yra sritys, kuriose daugiausia teršalų ir (arba) šiukšlių. Rekomenduojama praktika bus pagrįsta gamta ir taikoma visam regionui. Paskutinėje dalyje bus kuriamos ir (arba) išbandomos novatoriškos priemonės/mašinos: 4 šiukšlių gaudyklės (Armėnijoje, Graikijoje, Moldovoje ir Turkijoje) ir 1 laivas (Rumunijoje) bandomojo rajono vandens telkiniuose, kuriuose surenkamos šiukšlės ir kiti teršalai. Bandomieji rajonai bus vykdomi penkiose skirtingose Juodosios jūros šalyse, kad būtų galima išbandyti priemones ir metodus įvairiose regiono aplinkose. Tai turėtų padėti visoms Juodosios jūros šalims taikyti priemones ir metodus ir sudaryti sąlygas bendrai vidaus teršalų ir šiukšlių stebėsenos programai. Su universitetais, NVO ir valdžios institucijomis, bendradarbiaujančiomis su šiuo projektu, sukurti metodai ir priemonės bus moksliškai pagrįsti ir praktiški. Galiausiai, įvairi ir įvairi komunikacijos veikla padės pasiekti visas tikslines grupes ir padės regione priimti šiuos bendrus stebėsenos metodus ir priemones. (Lithuanian)
4 November 2022
0 references
Projekte „Protect-Streams-4-Sea“ daugiausia dėmesio skiriama bendrai aplinkos stebėsenai, susijusiai su netiksliniais teršalais ir šiukšlėmis, kurie patenka į Juodąją jūrą. Tai yra pagrindinis Juodosios jūros programos prioritetas ir labai svarbu, nes užterštą Juodąją jūrą labai sunku pašalinti. Dauguma valymo pastangų sutelkti dėmesį į pačią jūrą arba palei pakrančių zonas. Vandentakiai, kurie baigiasi Juodojoje jūroje, nebuvo pagrindiniai punktai, nepaisant to, kad juose yra daug teršalų ir šiukšlių. Panašus pavyzdys yra Misisipės baseinas, kuris veža teršalus, kurie sukūrė negyvąją zoną Meksikos įlankoje. Šio projekto tikslas – užkirsti kelią netiksliniams teršalams ir šiukšlėms patekti į upelius ir upes, taigi ir į Juodąją jūrą. Jei tai pavyks, tai gali ekonomiškai efektyviai išlaikyti švarią Juodąją jūrą, kuri bus naudinga viso regiono gerovei. Tai bus pasiekta taikant novatoriškus metodus (pirštų atspaudus), kad kraštovaizdžio padėtis būtų susieta su teršalais sraute ir lovoje. Dirvožemio mėginiai imami srautiniuose krantuose, dirvožemio paviršiuje ir sraute. Tokiu būdu bus įvertinta nuosėdų ir kitų netaškinių teršalų kilmė ir poveikis srautiniam vandeniui ir dugnui. Ištakos galėtų būti upelių krantai (pvz., stačios, neaugintos ir t. t.) arba dirvos paviršius su skirtingais žemės plotais (pvz., sudegintos teritorijos, užtvindyti plotai, miškai, nualinti arba konkretūs pasėliai). Be to, vertinant teršalus bus naudojami tradiciniai (erozijos kaiščiai, nuotėkio sklypai) ir nauji naujoviški (nuotolinio aptikimo, indeksų ir bepiločių orlaivių) metodai. Hidrologiniai modeliai bus taikomi imituojant teršalus vandens telkinių skalėje, remiantis projekto duomenimis, gautais iš pirštų atspaudų ėmimo metodo ir srauto kranto, lovos ir dirvožemio paviršiaus sklypų. Siekiant rasti „karštuosius taškus“ ir rekomenduoti geriausią valdymo praktiką kiekvienoje bandomojoje srityje, bus sukurta daugiapakopė sprendimų analizė ir sprendimų rėmimo sistema. Karštosios zonos yra sritys, kuriose daugiausia teršalų ir (arba) šiukšlių. Rekomenduojama praktika bus pagrįsta gamta ir taikoma visam regionui. Paskutinėje dalyje bus kuriamos ir (arba) išbandomos novatoriškos priemonės/mašinos: 4 šiukšlių gaudyklės (Armėnijoje, Graikijoje, Moldovoje ir Turkijoje) ir 1 laivas (Rumunijoje) bandomojo rajono vandens telkiniuose, kuriuose surenkamos šiukšlės ir kiti teršalai. Bandomieji rajonai bus vykdomi penkiose skirtingose Juodosios jūros šalyse, kad būtų galima išbandyti priemones ir metodus įvairiose regiono aplinkose. Tai turėtų padėti visoms Juodosios jūros šalims taikyti priemones ir metodus ir sudaryti sąlygas bendrai vidaus teršalų ir šiukšlių stebėsenos programai. Su universitetais, NVO ir valdžios institucijomis, bendradarbiaujančiomis su šiuo projektu, sukurti metodai ir priemonės bus moksliškai pagrįsti ir praktiški. Galiausiai, įvairi ir įvairi komunikacijos veikla padės pasiekti visas tikslines grupes ir padės regione priimti šiuos bendrus stebėsenos metodus ir priemones. (Lithuanian)
4 November 2022
0 references
Projekte „Protect-Streams-4-Sea“ daugiausia dėmesio skiriama bendrai aplinkos stebėsenai, susijusiai su netiksliniais teršalais ir šiukšlėmis, kurie patenka į Juodąją jūrą. Tai yra pagrindinis Juodosios jūros programos prioritetas ir labai svarbu, nes užterštą Juodąją jūrą labai sunku pašalinti. Dauguma valymo pastangų sutelkti dėmesį į pačią jūrą arba palei pakrančių zonas. Vandentakiai, kurie baigiasi Juodojoje jūroje, nebuvo pagrindiniai punktai, nepaisant to, kad juose yra daug teršalų ir šiukšlių. Panašus pavyzdys yra Misisipės baseinas, kuris veža teršalus, kurie sukūrė negyvąją zoną Meksikos įlankoje. Šio projekto tikslas – užkirsti kelią netiksliniams teršalams ir šiukšlėms patekti į upelius ir upes, taigi ir į Juodąją jūrą. Jei tai pavyks, tai gali ekonomiškai efektyviai išlaikyti švarią Juodąją jūrą, kuri bus naudinga viso regiono gerovei. Tai bus pasiekta taikant novatoriškus metodus (pirštų atspaudus), kad kraštovaizdžio padėtis būtų susieta su teršalais sraute ir lovoje. Dirvožemio mėginiai imami srautiniuose krantuose, dirvožemio paviršiuje ir sraute. Tokiu būdu bus įvertinta nuosėdų ir kitų netaškinių teršalų kilmė ir poveikis srautiniam vandeniui ir dugnui. Ištakos galėtų būti upelių krantai (pvz., stačios, neaugintos ir t. t.) arba dirvos paviršius su skirtingais žemės plotais (pvz., sudegintos teritorijos, užtvindyti plotai, miškai, nualinti arba konkretūs pasėliai). Be to, vertinant teršalus bus naudojami tradiciniai (erozijos kaiščiai, nuotėkio sklypai) ir nauji naujoviški (nuotolinio aptikimo, indeksų ir bepiločių orlaivių) metodai. Hidrologiniai modeliai bus taikomi imituojant teršalus vandens telkinių skalėje, remiantis projekto duomenimis, gautais iš pirštų atspaudų ėmimo metodo ir srauto kranto, lovos ir dirvožemio paviršiaus sklypų. Siekiant rasti „karštuosius taškus“ ir rekomenduoti geriausią valdymo praktiką kiekvienoje bandomojoje srityje, bus sukurta daugiapakopė sprendimų analizė ir sprendimų rėmimo sistema. Karštosios zonos yra sritys, kuriose daugiausia teršalų ir (arba) šiukšlių. Rekomenduojama praktika bus pagrįsta gamta ir taikoma visam regionui. Paskutinėje dalyje bus kuriamos ir (arba) išbandomos novatoriškos priemonės/mašinos: 4 šiukšlių gaudyklės (Armėnijoje, Graikijoje, Moldovoje ir Turkijoje) ir 1 laivas (Rumunijoje) bandomojo rajono vandens telkiniuose, kuriuose surenkamos šiukšlės ir kiti teršalai. Bandomieji rajonai bus vykdomi penkiose skirtingose Juodosios jūros šalyse, kad būtų galima išbandyti priemones ir metodus įvairiose regiono aplinkose. Tai turėtų padėti visoms Juodosios jūros šalims taikyti priemones ir metodus ir sudaryti sąlygas bendrai vidaus teršalų ir šiukšlių stebėsenos programai. Su universitetais, NVO ir valdžios institucijomis, bendradarbiaujančiomis su šiuo projektu, sukurti metodai ir priemonės bus moksliškai pagrįsti ir praktiški. Galiausiai, įvairi ir įvairi komunikacijos veikla padės pasiekti visas tikslines grupes ir padės regione priimti šiuos bendrus stebėsenos metodus ir priemones. (Lithuanian)
4 November 2022
0 references
Proiectul Protect-Streams-4-Sea se concentrează pe o monitorizare comună de mediu a poluanților din surse nonpunctuale și a deșeurilor care ajung în Marea Neagră. Aceasta este o prioritate principală a Programului pentru Marea Neagră și este esențială, deoarece odată ce Marea Neagră închisă este poluată, este foarte dificil de depoluat. Majoritatea eforturilor de curățare se concentrează pe mare sau de-a lungul zonelor de coastă. Bazinele hidrografice care se termină în Marea Neagră nu au fost puncte focale, în ciuda furnizării multor poluanți și deșeuri. Un exemplu similar este Bazinul Mississippi care transportă poluanții care au creat zona moartă din Golful Mexic. Ideea acestui proiect este de a opri poluanții și deșeurile nepunctuale să ajungă la râuri și râuri și, prin urmare, să nu ajungă la Marea Neagră. Dacă va avea succes, acest lucru poate menține eficient din punct de vedere al costurilor o Mare Neagră curată, care va beneficia de bunăstarea întregii regiuni. Acest lucru se va realiza prin utilizarea unor metode inovatoare (amprente) pentru a corela poziția peisajului cu poluanții din apă și din pat. Probele de sol vor fi prelevate de-a lungul malurilor pârâului, suprafețelor solului și în flux. În acest fel, vor fi estimate originile și contribuțiile sedimentelor și ale altor poluanți din surse nepunctuale la apă și la suprafață. Originile ar putea fi malurile pârâului (de exemplu, abrupte, nevegetate etc.) sau suprafața solului cu diferite suprafețe de teren (de exemplu, zone arse, zone inundate, păduri, culturi degradate sau specifice). În plus, pentru estimarea poluanților vor fi utilizate metode tradiționale (pini de eroziune, parcele de scurgere) și noi metode inovatoare (detecție la distanță, indici și drone). Se vor aplica modele hidrologice pentru simularea poluanților la scara bazinului hidrografic, pe baza datelor proiectului din metoda de prelevare a amprentelor digitale și a malurilor pârâului și a suprafețelor solului. Vor fi elaborate o analiză a deciziilor cu mai multe criterii și un sistem de sprijinire a deciziilor pentru a găsi „punctele fierbinți” și pentru a recomanda cele mai bune practici de gestionare în fiecare domeniu pilot. Punctele fierbinți sunt zonele care contribuie la majoritatea poluanților și/sau a deșeurilor. Practicile recomandate se vor baza pe natură și se vor aplica întregii regiuni. Partea finală va dezvolta și/sau va testa instrumente/mașini inovatoare: 4 capcane (în Armenia, Grecia, Moldova și Turcia) și o navă de pescuit (în România) în corpurile de apă din zona pilot pentru colectarea deșeurilor și a altor poluanți. Zonele pilot vor fi în cinci țări diferite de la Marea Neagră, permițându-le să testeze instrumentele și metodele în diferite medii reprezentative pentru regiune. Acest lucru ar trebui să contribuie la adoptarea instrumentelor și metodelor de către toate țările de la Marea Neagră și să conducă la un program comun de monitorizare a poluanților și a deșeurilor din surse interioare nepunctuale. Cu universități, ONG-uri și autorități publice partenere în cadrul acestui proiect, metodele și instrumentele dezvoltate vor fi bazate pe știință și practice. În cele din urmă, numeroase și diverse activități de comunicare vor contribui la atingerea tuturor grupurilor-țintă și vor conduce la adoptarea acestor metode și instrumente comune de monitorizare în regiune. (Romanian)
4 November 2022
0 references
Proiectul Protect-Streams-4-Sea se concentrează pe o monitorizare comună de mediu a poluanților din surse nonpunctuale și a deșeurilor care ajung în Marea Neagră. Aceasta este o prioritate principală a Programului pentru Marea Neagră și este esențială, deoarece odată ce Marea Neagră închisă este poluată, este foarte dificil de depoluat. Majoritatea eforturilor de curățare se concentrează pe mare sau de-a lungul zonelor de coastă. Bazinele hidrografice care se termină în Marea Neagră nu au fost puncte focale, în ciuda furnizării multor poluanți și deșeuri. Un exemplu similar este Bazinul Mississippi care transportă poluanții care au creat zona moartă din Golful Mexic. Ideea acestui proiect este de a opri poluanții și deșeurile nepunctuale să ajungă la râuri și râuri și, prin urmare, să nu ajungă la Marea Neagră. Dacă va avea succes, acest lucru poate menține eficient din punct de vedere al costurilor o Mare Neagră curată, care va beneficia de bunăstarea întregii regiuni. Acest lucru se va realiza prin utilizarea unor metode inovatoare (amprente) pentru a corela poziția peisajului cu poluanții din apă și din pat. Probele de sol vor fi prelevate de-a lungul malurilor pârâului, suprafețelor solului și în flux. În acest fel, vor fi estimate originile și contribuțiile sedimentelor și ale altor poluanți din surse nepunctuale la apă și la suprafață. Originile ar putea fi malurile pârâului (de exemplu, abrupte, nevegetate etc.) sau suprafața solului cu diferite suprafețe de teren (de exemplu, zone arse, zone inundate, păduri, culturi degradate sau specifice). În plus, pentru estimarea poluanților vor fi utilizate metode tradiționale (pini de eroziune, parcele de scurgere) și noi metode inovatoare (detecție la distanță, indici și drone). Se vor aplica modele hidrologice pentru simularea poluanților la scara bazinului hidrografic, pe baza datelor proiectului din metoda de prelevare a amprentelor digitale și a malurilor pârâului și a suprafețelor solului. Vor fi elaborate o analiză a deciziilor cu mai multe criterii și un sistem de sprijinire a deciziilor pentru a găsi „punctele fierbinți” și pentru a recomanda cele mai bune practici de gestionare în fiecare domeniu pilot. Punctele fierbinți sunt zonele care contribuie la majoritatea poluanților și/sau a deșeurilor. Practicile recomandate se vor baza pe natură și se vor aplica întregii regiuni. Partea finală va dezvolta și/sau va testa instrumente/mașini inovatoare: 4 capcane (în Armenia, Grecia, Moldova și Turcia) și o navă de pescuit (în România) în corpurile de apă din zona pilot pentru colectarea deșeurilor și a altor poluanți. Zonele pilot vor fi în cinci țări diferite de la Marea Neagră, permițându-le să testeze instrumentele și metodele în diferite medii reprezentative pentru regiune. Acest lucru ar trebui să contribuie la adoptarea instrumentelor și metodelor de către toate țările de la Marea Neagră și să conducă la un program comun de monitorizare a poluanților și a deșeurilor din surse interioare nepunctuale. Cu universități, ONG-uri și autorități publice partenere în cadrul acestui proiect, metodele și instrumentele dezvoltate vor fi bazate pe știință și practice. În cele din urmă, numeroase și diverse activități de comunicare vor contribui la atingerea tuturor grupurilor-țintă și vor conduce la adoptarea acestor metode și instrumente comune de monitorizare în regiune. (Romanian)
4 November 2022
0 references
Proiectul Protect-Streams-4-Sea se concentrează pe o monitorizare comună de mediu a poluanților din surse nonpunctuale și a deșeurilor care ajung în Marea Neagră. Aceasta este o prioritate principală a Programului pentru Marea Neagră și este esențială, deoarece odată ce Marea Neagră închisă este poluată, este foarte dificil de depoluat. Majoritatea eforturilor de curățare se concentrează pe mare sau de-a lungul zonelor de coastă. Bazinele hidrografice care se termină în Marea Neagră nu au fost puncte focale, în ciuda furnizării multor poluanți și deșeuri. Un exemplu similar este Bazinul Mississippi care transportă poluanții care au creat zona moartă din Golful Mexic. Ideea acestui proiect este de a opri poluanții și deșeurile nepunctuale să ajungă la râuri și râuri și, prin urmare, să nu ajungă la Marea Neagră. Dacă va avea succes, acest lucru poate menține eficient din punct de vedere al costurilor o Mare Neagră curată, care va beneficia de bunăstarea întregii regiuni. Acest lucru se va realiza prin utilizarea unor metode inovatoare (amprente) pentru a corela poziția peisajului cu poluanții din apă și din pat. Probele de sol vor fi prelevate de-a lungul malurilor pârâului, suprafețelor solului și în flux. În acest fel, vor fi estimate originile și contribuțiile sedimentelor și ale altor poluanți din surse nepunctuale la apă și la suprafață. Originile ar putea fi malurile pârâului (de exemplu, abrupte, nevegetate etc.) sau suprafața solului cu diferite suprafețe de teren (de exemplu, zone arse, zone inundate, păduri, culturi degradate sau specifice). În plus, pentru estimarea poluanților vor fi utilizate metode tradiționale (pini de eroziune, parcele de scurgere) și noi metode inovatoare (detecție la distanță, indici și drone). Se vor aplica modele hidrologice pentru simularea poluanților la scara bazinului hidrografic, pe baza datelor proiectului din metoda de prelevare a amprentelor digitale și a malurilor pârâului și a suprafețelor solului. Vor fi elaborate o analiză a deciziilor cu mai multe criterii și un sistem de sprijinire a deciziilor pentru a găsi „punctele fierbinți” și pentru a recomanda cele mai bune practici de gestionare în fiecare domeniu pilot. Punctele fierbinți sunt zonele care contribuie la majoritatea poluanților și/sau a deșeurilor. Practicile recomandate se vor baza pe natură și se vor aplica întregii regiuni. Partea finală va dezvolta și/sau va testa instrumente/mașini inovatoare: 4 capcane (în Armenia, Grecia, Moldova și Turcia) și o navă de pescuit (în România) în corpurile de apă din zona pilot pentru colectarea deșeurilor și a altor poluanți. Zonele pilot vor fi în cinci țări diferite de la Marea Neagră, permițându-le să testeze instrumentele și metodele în diferite medii reprezentative pentru regiune. Acest lucru ar trebui să contribuie la adoptarea instrumentelor și metodelor de către toate țările de la Marea Neagră și să conducă la un program comun de monitorizare a poluanților și a deșeurilor din surse interioare nepunctuale. Cu universități, ONG-uri și autorități publice partenere în cadrul acestui proiect, metodele și instrumentele dezvoltate vor fi bazate pe știință și practice. În cele din urmă, numeroase și diverse activități de comunicare vor contribui la atingerea tuturor grupurilor-țintă și vor conduce la adoptarea acestor metode și instrumente comune de monitorizare în regiune. (Romanian)
4 November 2022
0 references
Proiectul Protect-Streams-4-Sea se concentrează pe o monitorizare comună de mediu a poluanților din surse nonpunctuale și a deșeurilor care ajung în Marea Neagră. Aceasta este o prioritate principală a Programului pentru Marea Neagră și este esențială, deoarece odată ce Marea Neagră închisă este poluată, este foarte dificil de depoluat. Majoritatea eforturilor de curățare se concentrează pe mare sau de-a lungul zonelor de coastă. Bazinele hidrografice care se termină în Marea Neagră nu au fost puncte focale, în ciuda furnizării multor poluanți și deșeuri. Un exemplu similar este Bazinul Mississippi care transportă poluanții care au creat zona moartă din Golful Mexic. Ideea acestui proiect este de a opri poluanții și deșeurile nepunctuale să ajungă la râuri și râuri și, prin urmare, să nu ajungă la Marea Neagră. Dacă va avea succes, acest lucru poate menține eficient din punct de vedere al costurilor o Mare Neagră curată, care va beneficia de bunăstarea întregii regiuni. Acest lucru se va realiza prin utilizarea unor metode inovatoare (amprente) pentru a corela poziția peisajului cu poluanții din apă și din pat. Probele de sol vor fi prelevate de-a lungul malurilor pârâului, suprafețelor solului și în flux. În acest fel, vor fi estimate originile și contribuțiile sedimentelor și ale altor poluanți din surse nepunctuale la apă și la suprafață. Originile ar putea fi malurile pârâului (de exemplu, abrupte, nevegetate etc.) sau suprafața solului cu diferite suprafețe de teren (de exemplu, zone arse, zone inundate, păduri, culturi degradate sau specifice). În plus, pentru estimarea poluanților vor fi utilizate metode tradiționale (pini de eroziune, parcele de scurgere) și noi metode inovatoare (detecție la distanță, indici și drone). Se vor aplica modele hidrologice pentru simularea poluanților la scara bazinului hidrografic, pe baza datelor proiectului din metoda de prelevare a amprentelor digitale și a malurilor pârâului și a suprafețelor solului. Vor fi elaborate o analiză a deciziilor cu mai multe criterii și un sistem de sprijinire a deciziilor pentru a găsi „punctele fierbinți” și pentru a recomanda cele mai bune practici de gestionare în fiecare domeniu pilot. Punctele fierbinți sunt zonele care contribuie la majoritatea poluanților și/sau a deșeurilor. Practicile recomandate se vor baza pe natură și se vor aplica întregii regiuni. Partea finală va dezvolta și/sau va testa instrumente/mașini inovatoare: 4 capcane (în Armenia, Grecia, Moldova și Turcia) și o navă de pescuit (în România) în corpurile de apă din zona pilot pentru colectarea deșeurilor și a altor poluanți. Zonele pilot vor fi în cinci țări diferite de la Marea Neagră, permițându-le să testeze instrumentele și metodele în diferite medii reprezentative pentru regiune. Acest lucru ar trebui să contribuie la adoptarea instrumentelor și metodelor de către toate țările de la Marea Neagră și să conducă la un program comun de monitorizare a poluanților și a deșeurilor din surse interioare nepunctuale. Cu universități, ONG-uri și autorități publice partenere în cadrul acestui proiect, metodele și instrumentele dezvoltate vor fi bazate pe știință și practice. În cele din urmă, numeroase și diverse activități de comunicare vor contribui la atingerea tuturor grupurilor-țintă și vor conduce la adoptarea acestor metode și instrumente comune de monitorizare în regiune. (Romanian)
4 November 2022
0 references
Proiectul Protect-Streams-4-Sea se concentrează pe o monitorizare comună de mediu a poluanților din surse nonpunctuale și a deșeurilor care ajung în Marea Neagră. Aceasta este o prioritate principală a Programului pentru Marea Neagră și este esențială, deoarece odată ce Marea Neagră închisă este poluată, este foarte dificil de depoluat. Majoritatea eforturilor de curățare se concentrează pe mare sau de-a lungul zonelor de coastă. Bazinele hidrografice care se termină în Marea Neagră nu au fost puncte focale, în ciuda furnizării multor poluanți și deșeuri. Un exemplu similar este Bazinul Mississippi care transportă poluanții care au creat zona moartă din Golful Mexic. Ideea acestui proiect este de a opri poluanții și deșeurile nepunctuale să ajungă la râuri și râuri și, prin urmare, să nu ajungă la Marea Neagră. Dacă va avea succes, acest lucru poate menține eficient din punct de vedere al costurilor o Mare Neagră curată, care va beneficia de bunăstarea întregii regiuni. Acest lucru se va realiza prin utilizarea unor metode inovatoare (amprente) pentru a corela poziția peisajului cu poluanții din apă și din pat. Probele de sol vor fi prelevate de-a lungul malurilor pârâului, suprafețelor solului și în flux. În acest fel, vor fi estimate originile și contribuțiile sedimentelor și ale altor poluanți din surse nepunctuale la apă și la suprafață. Originile ar putea fi malurile pârâului (de exemplu, abrupte, nevegetate etc.) sau suprafața solului cu diferite suprafețe de teren (de exemplu, zone arse, zone inundate, păduri, culturi degradate sau specifice). În plus, pentru estimarea poluanților vor fi utilizate metode tradiționale (pini de eroziune, parcele de scurgere) și noi metode inovatoare (detecție la distanță, indici și drone). Se vor aplica modele hidrologice pentru simularea poluanților la scara bazinului hidrografic, pe baza datelor proiectului din metoda de prelevare a amprentelor digitale și a malurilor pârâului și a suprafețelor solului. Vor fi elaborate o analiză a deciziilor cu mai multe criterii și un sistem de sprijinire a deciziilor pentru a găsi „punctele fierbinți” și pentru a recomanda cele mai bune practici de gestionare în fiecare domeniu pilot. Punctele fierbinți sunt zonele care contribuie la majoritatea poluanților și/sau a deșeurilor. Practicile recomandate se vor baza pe natură și se vor aplica întregii regiuni. Partea finală va dezvolta și/sau va testa instrumente/mașini inovatoare: 4 capcane (în Armenia, Grecia, Moldova și Turcia) și o navă de pescuit (în România) în corpurile de apă din zona pilot pentru colectarea deșeurilor și a altor poluanți. Zonele pilot vor fi în cinci țări diferite de la Marea Neagră, permițându-le să testeze instrumentele și metodele în diferite medii reprezentative pentru regiune. Acest lucru ar trebui să contribuie la adoptarea instrumentelor și metodelor de către toate țările de la Marea Neagră și să conducă la un program comun de monitorizare a poluanților și a deșeurilor din surse interioare nepunctuale. Cu universități, ONG-uri și autorități publice partenere în cadrul acestui proiect, metodele și instrumentele dezvoltate vor fi bazate pe știință și practice. În cele din urmă, numeroase și diverse activități de comunicare vor contribui la atingerea tuturor grupurilor-țintă și vor conduce la adoptarea acestor metode și instrumente comune de monitorizare în regiune. (Romanian)
4 November 2022
0 references
Protect-Streams-4-Sea-projektet fokuserar på en gemensam miljöövervakning av föroreningar och skräp som hamnar i Svarta havet. Detta är en huvudprioritering i Svartahavsprogrammet och mycket viktigt, för när det slutna Svarta havet är förorenat är det mycket svårt att förorena. De flesta rengöringsinsatserna fokuserar på själva havet eller längs kustområdena. De vattendelar som slutar i Svarta havet har inte varit fokuspunkter trots att de har gett många av föroreningarna och skräpet. Ett liknande exempel är Mississippi Basin som transporterar de föroreningar som har skapat den döda zonen i Mexikanska viken. Tanken med detta projekt är att stoppa föroreningarna och skräpet från icke-punktkällor från att nå vattendragen och floderna och därmed inte nå Svarta havet. Om det lyckas kan detta på ett kostnadseffektivt sätt upprätthålla ett rent Svarta havet som kommer att gynna hela regionens välfärd. Detta kommer att uppnås genom att använda innovativa metoder (fingerprinting) för att korrelera landskapspositionen med föroreningarna i vatten och bädd. Markprover kommer att tas längs strömbanker, markytor och inströms. På så sätt kommer ursprunget och bidragen från sediment och andra föroreningar från icke-punktkällor till vatten och bädd att uppskattas. Ursprunget kan vara flodbankerna (t.ex. branta, icke-vegeterade etc.) eller markyta med olika marktäcken (t.ex. brända områden, översvämmade områden, skogar, förstörda eller specifika grödor). Dessutom kommer traditionella (erosionsnålar, avrinningsytor) och nya innovativa metoder (fjärravkänning, index och drönare) att användas för uppskattningar av föroreningar. Hydrologiska modeller kommer att användas för att simulera föroreningarna på avrinningsskalan baserat på projektdata från fingeravtrycksmetoden och strömbanken samt bädd- och markytan. En flerkriteriell beslutsanalys och ett system för beslutsstöd kommer att utvecklas för att hitta ”hot spots” och rekommendera bästa förvaltningspraxis inom varje pilotområde. Hot spots är de områden som bidrar med de flesta föroreningar och/eller skräp. De rekommenderade metoderna kommer att vara naturbaserade och tillämpliga på hela regionen. Den sista delen kommer att utveckla och/eller testa innovativa verktyg/maskiner: 4 skräpfällor (i Armenien, Grekland, Moldavien och Turkiet) och ett skimmerfartyg (i Rumänien) i pilotområdets vattenförekomster för att samla skräp och andra föroreningar. Pilotområdena kommer att finnas i fem olika Svartahavsländer som gör det möjligt att testa verktyg och metoder i olika miljöer som är representativa för regionen. Detta bör vara till hjälp för alla Svartahavsländers verktyg och metoder och leda till ett gemensamt övervakningsprogram för föroreningar och skräp som inte orsakar föroreningar i inlandet. Med universitet, icke-statliga organisationer och offentliga myndigheter som samarbetar med detta projekt kommer de metoder och verktyg som utvecklats att vara vetenskapligt baserade och praktiska. Slutligen kommer många olika kommunikationsaktiviteter att bidra till att nå alla målgrupper och leda till antagandet av dessa gemensamma övervakningsmetoder och verktyg i regionen. (Swedish)
4 November 2022
0 references
Protect-Streams-4-Sea-projektet fokuserar på en gemensam miljöövervakning av föroreningar och skräp som hamnar i Svarta havet. Detta är en huvudprioritering i Svartahavsprogrammet och mycket viktigt, för när det slutna Svarta havet är förorenat är det mycket svårt att förorena. De flesta rengöringsinsatserna fokuserar på själva havet eller längs kustområdena. De vattendelar som slutar i Svarta havet har inte varit fokuspunkter trots att de har gett många av föroreningarna och skräpet. Ett liknande exempel är Mississippi Basin som transporterar de föroreningar som har skapat den döda zonen i Mexikanska viken. Tanken med detta projekt är att stoppa föroreningarna och skräpet från icke-punktkällor från att nå vattendragen och floderna och därmed inte nå Svarta havet. Om det lyckas kan detta på ett kostnadseffektivt sätt upprätthålla ett rent Svarta havet som kommer att gynna hela regionens välfärd. Detta kommer att uppnås genom att använda innovativa metoder (fingerprinting) för att korrelera landskapspositionen med föroreningarna i vatten och bädd. Markprover kommer att tas längs strömbanker, markytor och inströms. På så sätt kommer ursprunget och bidragen från sediment och andra föroreningar från icke-punktkällor till vatten och bädd att uppskattas. Ursprunget kan vara flodbankerna (t.ex. branta, icke-vegeterade etc.) eller markyta med olika marktäcken (t.ex. brända områden, översvämmade områden, skogar, förstörda eller specifika grödor). Dessutom kommer traditionella (erosionsnålar, avrinningsytor) och nya innovativa metoder (fjärravkänning, index och drönare) att användas för uppskattningar av föroreningar. Hydrologiska modeller kommer att användas för att simulera föroreningarna på avrinningsskalan baserat på projektdata från fingeravtrycksmetoden och strömbanken samt bädd- och markytan. En flerkriteriell beslutsanalys och ett system för beslutsstöd kommer att utvecklas för att hitta ”hot spots” och rekommendera bästa förvaltningspraxis inom varje pilotområde. Hot spots är de områden som bidrar med de flesta föroreningar och/eller skräp. De rekommenderade metoderna kommer att vara naturbaserade och tillämpliga på hela regionen. Den sista delen kommer att utveckla och/eller testa innovativa verktyg/maskiner: 4 skräpfällor (i Armenien, Grekland, Moldavien och Turkiet) och ett skimmerfartyg (i Rumänien) i pilotområdets vattenförekomster för att samla skräp och andra föroreningar. Pilotområdena kommer att finnas i fem olika Svartahavsländer som gör det möjligt att testa verktyg och metoder i olika miljöer som är representativa för regionen. Detta bör vara till hjälp för alla Svartahavsländers verktyg och metoder och leda till ett gemensamt övervakningsprogram för föroreningar och skräp som inte orsakar föroreningar i inlandet. Med universitet, icke-statliga organisationer och offentliga myndigheter som samarbetar med detta projekt kommer de metoder och verktyg som utvecklats att vara vetenskapligt baserade och praktiska. Slutligen kommer många olika kommunikationsaktiviteter att bidra till att nå alla målgrupper och leda till antagandet av dessa gemensamma övervakningsmetoder och verktyg i regionen. (Swedish)
4 November 2022
0 references
Protect-Streams-4-Sea-projektet fokuserar på en gemensam miljöövervakning av föroreningar och skräp som hamnar i Svarta havet. Detta är en huvudprioritering i Svartahavsprogrammet och mycket viktigt, för när det slutna Svarta havet är förorenat är det mycket svårt att förorena. De flesta rengöringsinsatserna fokuserar på själva havet eller längs kustområdena. De vattendelar som slutar i Svarta havet har inte varit fokuspunkter trots att de har gett många av föroreningarna och skräpet. Ett liknande exempel är Mississippi Basin som transporterar de föroreningar som har skapat den döda zonen i Mexikanska viken. Tanken med detta projekt är att stoppa föroreningarna och skräpet från icke-punktkällor från att nå vattendragen och floderna och därmed inte nå Svarta havet. Om det lyckas kan detta på ett kostnadseffektivt sätt upprätthålla ett rent Svarta havet som kommer att gynna hela regionens välfärd. Detta kommer att uppnås genom att använda innovativa metoder (fingerprinting) för att korrelera landskapspositionen med föroreningarna i vatten och bädd. Markprover kommer att tas längs strömbanker, markytor och inströms. På så sätt kommer ursprunget och bidragen från sediment och andra föroreningar från icke-punktkällor till vatten och bädd att uppskattas. Ursprunget kan vara flodbankerna (t.ex. branta, icke-vegeterade etc.) eller markyta med olika marktäcken (t.ex. brända områden, översvämmade områden, skogar, förstörda eller specifika grödor). Dessutom kommer traditionella (erosionsnålar, avrinningsytor) och nya innovativa metoder (fjärravkänning, index och drönare) att användas för uppskattningar av föroreningar. Hydrologiska modeller kommer att användas för att simulera föroreningarna på avrinningsskalan baserat på projektdata från fingeravtrycksmetoden och strömbanken samt bädd- och markytan. En flerkriteriell beslutsanalys och ett system för beslutsstöd kommer att utvecklas för att hitta ”hot spots” och rekommendera bästa förvaltningspraxis inom varje pilotområde. Hot spots är de områden som bidrar med de flesta föroreningar och/eller skräp. De rekommenderade metoderna kommer att vara naturbaserade och tillämpliga på hela regionen. Den sista delen kommer att utveckla och/eller testa innovativa verktyg/maskiner: 4 skräpfällor (i Armenien, Grekland, Moldavien och Turkiet) och ett skimmerfartyg (i Rumänien) i pilotområdets vattenförekomster för att samla skräp och andra föroreningar. Pilotområdena kommer att finnas i fem olika Svartahavsländer som gör det möjligt att testa verktyg och metoder i olika miljöer som är representativa för regionen. Detta bör vara till hjälp för alla Svartahavsländers verktyg och metoder och leda till ett gemensamt övervakningsprogram för föroreningar och skräp som inte orsakar föroreningar i inlandet. Med universitet, icke-statliga organisationer och offentliga myndigheter som samarbetar med detta projekt kommer de metoder och verktyg som utvecklats att vara vetenskapligt baserade och praktiska. Slutligen kommer många olika kommunikationsaktiviteter att bidra till att nå alla målgrupper och leda till antagandet av dessa gemensamma övervakningsmetoder och verktyg i regionen. (Swedish)
4 November 2022
0 references
Protect-Streams-4-Sea-projektet fokuserar på en gemensam miljöövervakning av föroreningar och skräp som hamnar i Svarta havet. Detta är en huvudprioritering i Svartahavsprogrammet och mycket viktigt, för när det slutna Svarta havet är förorenat är det mycket svårt att förorena. De flesta rengöringsinsatserna fokuserar på själva havet eller längs kustområdena. De vattendelar som slutar i Svarta havet har inte varit fokuspunkter trots att de har gett många av föroreningarna och skräpet. Ett liknande exempel är Mississippi Basin som transporterar de föroreningar som har skapat den döda zonen i Mexikanska viken. Tanken med detta projekt är att stoppa föroreningarna och skräpet från icke-punktkällor från att nå vattendragen och floderna och därmed inte nå Svarta havet. Om det lyckas kan detta på ett kostnadseffektivt sätt upprätthålla ett rent Svarta havet som kommer att gynna hela regionens välfärd. Detta kommer att uppnås genom att använda innovativa metoder (fingerprinting) för att korrelera landskapspositionen med föroreningarna i vatten och bädd. Markprover kommer att tas längs strömbanker, markytor och inströms. På så sätt kommer ursprunget och bidragen från sediment och andra föroreningar från icke-punktkällor till vatten och bädd att uppskattas. Ursprunget kan vara flodbankerna (t.ex. branta, icke-vegeterade etc.) eller markyta med olika marktäcken (t.ex. brända områden, översvämmade områden, skogar, förstörda eller specifika grödor). Dessutom kommer traditionella (erosionsnålar, avrinningsytor) och nya innovativa metoder (fjärravkänning, index och drönare) att användas för uppskattningar av föroreningar. Hydrologiska modeller kommer att användas för att simulera föroreningarna på avrinningsskalan baserat på projektdata från fingeravtrycksmetoden och strömbanken samt bädd- och markytan. En flerkriteriell beslutsanalys och ett system för beslutsstöd kommer att utvecklas för att hitta ”hot spots” och rekommendera bästa förvaltningspraxis inom varje pilotområde. Hot spots är de områden som bidrar med de flesta föroreningar och/eller skräp. De rekommenderade metoderna kommer att vara naturbaserade och tillämpliga på hela regionen. Den sista delen kommer att utveckla och/eller testa innovativa verktyg/maskiner: 4 skräpfällor (i Armenien, Grekland, Moldavien och Turkiet) och ett skimmerfartyg (i Rumänien) i pilotområdets vattenförekomster för att samla skräp och andra föroreningar. Pilotområdena kommer att finnas i fem olika Svartahavsländer som gör det möjligt att testa verktyg och metoder i olika miljöer som är representativa för regionen. Detta bör vara till hjälp för alla Svartahavsländers verktyg och metoder och leda till ett gemensamt övervakningsprogram för föroreningar och skräp som inte orsakar föroreningar i inlandet. Med universitet, icke-statliga organisationer och offentliga myndigheter som samarbetar med detta projekt kommer de metoder och verktyg som utvecklats att vara vetenskapligt baserade och praktiska. Slutligen kommer många olika kommunikationsaktiviteter att bidra till att nå alla målgrupper och leda till antagandet av dessa gemensamma övervakningsmetoder och verktyg i regionen. (Swedish)
4 November 2022
0 references
Protect-Streams-4-Sea-projektet fokuserar på en gemensam miljöövervakning av föroreningar och skräp som hamnar i Svarta havet. Detta är en huvudprioritering i Svartahavsprogrammet och mycket viktigt, för när det slutna Svarta havet är förorenat är det mycket svårt att förorena. De flesta rengöringsinsatserna fokuserar på själva havet eller längs kustområdena. De vattendelar som slutar i Svarta havet har inte varit fokuspunkter trots att de har gett många av föroreningarna och skräpet. Ett liknande exempel är Mississippi Basin som transporterar de föroreningar som har skapat den döda zonen i Mexikanska viken. Tanken med detta projekt är att stoppa föroreningarna och skräpet från icke-punktkällor från att nå vattendragen och floderna och därmed inte nå Svarta havet. Om det lyckas kan detta på ett kostnadseffektivt sätt upprätthålla ett rent Svarta havet som kommer att gynna hela regionens välfärd. Detta kommer att uppnås genom att använda innovativa metoder (fingerprinting) för att korrelera landskapspositionen med föroreningarna i vatten och bädd. Markprover kommer att tas längs strömbanker, markytor och inströms. På så sätt kommer ursprunget och bidragen från sediment och andra föroreningar från icke-punktkällor till vatten och bädd att uppskattas. Ursprunget kan vara flodbankerna (t.ex. branta, icke-vegeterade etc.) eller markyta med olika marktäcken (t.ex. brända områden, översvämmade områden, skogar, förstörda eller specifika grödor). Dessutom kommer traditionella (erosionsnålar, avrinningsytor) och nya innovativa metoder (fjärravkänning, index och drönare) att användas för uppskattningar av föroreningar. Hydrologiska modeller kommer att användas för att simulera föroreningarna på avrinningsskalan baserat på projektdata från fingeravtrycksmetoden och strömbanken samt bädd- och markytan. En flerkriteriell beslutsanalys och ett system för beslutsstöd kommer att utvecklas för att hitta ”hot spots” och rekommendera bästa förvaltningspraxis inom varje pilotområde. Hot spots är de områden som bidrar med de flesta föroreningar och/eller skräp. De rekommenderade metoderna kommer att vara naturbaserade och tillämpliga på hela regionen. Den sista delen kommer att utveckla och/eller testa innovativa verktyg/maskiner: 4 skräpfällor (i Armenien, Grekland, Moldavien och Turkiet) och ett skimmerfartyg (i Rumänien) i pilotområdets vattenförekomster för att samla skräp och andra föroreningar. Pilotområdena kommer att finnas i fem olika Svartahavsländer som gör det möjligt att testa verktyg och metoder i olika miljöer som är representativa för regionen. Detta bör vara till hjälp för alla Svartahavsländers verktyg och metoder och leda till ett gemensamt övervakningsprogram för föroreningar och skräp som inte orsakar föroreningar i inlandet. Med universitet, icke-statliga organisationer och offentliga myndigheter som samarbetar med detta projekt kommer de metoder och verktyg som utvecklats att vara vetenskapligt baserade och praktiska. Slutligen kommer många olika kommunikationsaktiviteter att bidra till att nå alla målgrupper och leda till antagandet av dessa gemensamma övervakningsmetoder och verktyg i regionen. (Swedish)
4 November 2022
0 references
Projekt Protect-Streams-4-Sea usmjeren je na zajedničko praćenje okoliša onečišćujućih tvari koje nisu točkaste izvore i otpada koji završavaju u Crnom moru. To je glavni prioritet Crnogorskog programa i neophodan je jer nakon što je zatvoreno Crno more zagađeno, vrlo je teško otkloniti onečišćenje. Većina čišćenja usmjerena je na samo more ili duž obalnih područja. Prekretnice koje završavaju u Crnom moru nisu bile žarišne točke unatoč opskrbi mnogim onečišćujućim tvarima i steljem. Sličan primjer je bazen Mississippi koji prenosi onečišćujuće tvari koje su stvorile mrtvu zonu u Meksičkom zaljevu. Ideja je ovog projekta spriječiti da onečišćujuće tvari i otpad koji nisu točkasti izvori dođu do potoka i rijeka, a time i da ne dođu do Crnog mora. Ako bude uspješan, to može isplativo održati čisto Crno more koje će koristiti dobrobiti cijele regije. To će se postići primjenom inovativnih metoda (otiska otisaka prstiju) za povezivanje položaja krajobraza s onečišćujućim tvarima u vodi i dnu potoka. Uzorci tla uzimat će se na obalama potoka, površinama tla i u toku. Na taj će se način procijeniti podrijetlo i doprinosi sedimenta i drugih onečišćujućih tvari koje nisu točkasti izvori u vodi i dnu potoka. Podrijetlo mogu biti banke potoka (npr. strme, nevegetirane itd.) ili površina tla s različitim pokrovima zemljišta (npr. spaljena područja, poplavljena područja, šume, degradirani ili posebni usjevi). Osim toga, za procjene onečišćujućih tvari koristit će se tradicionalne (erozijske igle, plohe za otjecanje) i nove inovativne metode (na daljinu, indeksi i dronovi). Hidrološki modeli primjenjivat će se za simulaciju onečišćujućih tvari na ljestvici slivnih područja na temelju projektnih podataka iz metode uzimanja otisaka prstiju te na plohama potoka, dna i tla. Razvit će se višekriterijska analiza odluka i sustav za potporu odlučivanju kako bi se pronašli „hot spotovi” i preporučile najbolje prakse upravljanja u svakom pilot-području. Žarišne točke područja su koja pridonose najviše onečišćujućih tvari i/ili otpada. Preporučene prakse bit će utemeljene na prirodi i primjenjivat će se na cijelu regiju. U završnom dijelu razvit će se i/ili testirati inovativni alati/strojevi: 4 zamke otpada (u Armeniji, Grčkoj, Moldovi i Turskoj) i jedno plovilo za skimmer (u Rumunjskoj) u vodnim tijelima pilot-područja za prikupljanje otpada i drugih onečišćujućih tvari. Pilot područja bit će u pet različitih crnomorskih zemalja, što će omogućiti testiranje alata i metoda u različitim okruženjima koja su reprezentativna za regiju. To bi trebalo pomoći u usvajanju alata i metoda u svim crnomorskim zemljama i dovesti do zajedničkog programa praćenja onečišćujućih tvari i stelje u unutrašnjosti koji nisu točkasti izvori. U suradnji sa sveučilištima, nevladinim organizacijama i javnim tijelima koji surađuju u ovom projektu, razvijene metode i alati bit će znanstveno utemeljeni i praktični. Naposljetku, brojne i raznolike komunikacijske aktivnosti pomoći će do svih ciljnih skupina i dovesti do usvajanja tih zajedničkih metoda i alata za praćenje u regiji. (Croatian)
4 November 2022
0 references
Projekt Protect-Streams-4-Sea usmjeren je na zajedničko praćenje okoliša onečišćujućih tvari koje nisu točkaste izvore i otpada koji završavaju u Crnom moru. To je glavni prioritet Crnogorskog programa i neophodan je jer nakon što je zatvoreno Crno more zagađeno, vrlo je teško otkloniti onečišćenje. Većina čišćenja usmjerena je na samo more ili duž obalnih područja. Prekretnice koje završavaju u Crnom moru nisu bile žarišne točke unatoč opskrbi mnogim onečišćujućim tvarima i steljem. Sličan primjer je bazen Mississippi koji prenosi onečišćujuće tvari koje su stvorile mrtvu zonu u Meksičkom zaljevu. Ideja je ovog projekta spriječiti da onečišćujuće tvari i otpad koji nisu točkasti izvori dođu do potoka i rijeka, a time i da ne dođu do Crnog mora. Ako bude uspješan, to može isplativo održati čisto Crno more koje će koristiti dobrobiti cijele regije. To će se postići primjenom inovativnih metoda (otiska otisaka prstiju) za povezivanje položaja krajobraza s onečišćujućim tvarima u vodi i dnu potoka. Uzorci tla uzimat će se na obalama potoka, površinama tla i u toku. Na taj će se način procijeniti podrijetlo i doprinosi sedimenta i drugih onečišćujućih tvari koje nisu točkasti izvori u vodi i dnu potoka. Podrijetlo mogu biti banke potoka (npr. strme, nevegetirane itd.) ili površina tla s različitim pokrovima zemljišta (npr. spaljena područja, poplavljena područja, šume, degradirani ili posebni usjevi). Osim toga, za procjene onečišćujućih tvari koristit će se tradicionalne (erozijske igle, plohe za otjecanje) i nove inovativne metode (na daljinu, indeksi i dronovi). Hidrološki modeli primjenjivat će se za simulaciju onečišćujućih tvari na ljestvici slivnih područja na temelju projektnih podataka iz metode uzimanja otisaka prstiju te na plohama potoka, dna i tla. Razvit će se višekriterijska analiza odluka i sustav za potporu odlučivanju kako bi se pronašli „hot spotovi” i preporučile najbolje prakse upravljanja u svakom pilot-području. Žarišne točke područja su koja pridonose najviše onečišćujućih tvari i/ili otpada. Preporučene prakse bit će utemeljene na prirodi i primjenjivat će se na cijelu regiju. U završnom dijelu razvit će se i/ili testirati inovativni alati/strojevi: 4 zamke otpada (u Armeniji, Grčkoj, Moldovi i Turskoj) i jedno plovilo za skimmer (u Rumunjskoj) u vodnim tijelima pilot-područja za prikupljanje otpada i drugih onečišćujućih tvari. Pilot područja bit će u pet različitih crnomorskih zemalja, što će omogućiti testiranje alata i metoda u različitim okruženjima koja su reprezentativna za regiju. To bi trebalo pomoći u usvajanju alata i metoda u svim crnomorskim zemljama i dovesti do zajedničkog programa praćenja onečišćujućih tvari i stelje u unutrašnjosti koji nisu točkasti izvori. U suradnji sa sveučilištima, nevladinim organizacijama i javnim tijelima koji surađuju u ovom projektu, razvijene metode i alati bit će znanstveno utemeljeni i praktični. Naposljetku, brojne i raznolike komunikacijske aktivnosti pomoći će do svih ciljnih skupina i dovesti do usvajanja tih zajedničkih metoda i alata za praćenje u regiji. (Croatian)
4 November 2022
0 references
Projekt Protect-Streams-4-Sea usmjeren je na zajedničko praćenje okoliša onečišćujućih tvari koje nisu točkaste izvore i otpada koji završavaju u Crnom moru. To je glavni prioritet Crnogorskog programa i neophodan je jer nakon što je zatvoreno Crno more zagađeno, vrlo je teško otkloniti onečišćenje. Većina čišćenja usmjerena je na samo more ili duž obalnih područja. Prekretnice koje završavaju u Crnom moru nisu bile žarišne točke unatoč opskrbi mnogim onečišćujućim tvarima i steljem. Sličan primjer je bazen Mississippi koji prenosi onečišćujuće tvari koje su stvorile mrtvu zonu u Meksičkom zaljevu. Ideja je ovog projekta spriječiti da onečišćujuće tvari i otpad koji nisu točkasti izvori dođu do potoka i rijeka, a time i da ne dođu do Crnog mora. Ako bude uspješan, to može isplativo održati čisto Crno more koje će koristiti dobrobiti cijele regije. To će se postići primjenom inovativnih metoda (otiska otisaka prstiju) za povezivanje položaja krajobraza s onečišćujućim tvarima u vodi i dnu potoka. Uzorci tla uzimat će se na obalama potoka, površinama tla i u toku. Na taj će se način procijeniti podrijetlo i doprinosi sedimenta i drugih onečišćujućih tvari koje nisu točkasti izvori u vodi i dnu potoka. Podrijetlo mogu biti banke potoka (npr. strme, nevegetirane itd.) ili površina tla s različitim pokrovima zemljišta (npr. spaljena područja, poplavljena područja, šume, degradirani ili posebni usjevi). Osim toga, za procjene onečišćujućih tvari koristit će se tradicionalne (erozijske igle, plohe za otjecanje) i nove inovativne metode (na daljinu, indeksi i dronovi). Hidrološki modeli primjenjivat će se za simulaciju onečišćujućih tvari na ljestvici slivnih područja na temelju projektnih podataka iz metode uzimanja otisaka prstiju te na plohama potoka, dna i tla. Razvit će se višekriterijska analiza odluka i sustav za potporu odlučivanju kako bi se pronašli „hot spotovi” i preporučile najbolje prakse upravljanja u svakom pilot-području. Žarišne točke područja su koja pridonose najviše onečišćujućih tvari i/ili otpada. Preporučene prakse bit će utemeljene na prirodi i primjenjivat će se na cijelu regiju. U završnom dijelu razvit će se i/ili testirati inovativni alati/strojevi: 4 zamke otpada (u Armeniji, Grčkoj, Moldovi i Turskoj) i jedno plovilo za skimmer (u Rumunjskoj) u vodnim tijelima pilot-područja za prikupljanje otpada i drugih onečišćujućih tvari. Pilot područja bit će u pet različitih crnomorskih zemalja, što će omogućiti testiranje alata i metoda u različitim okruženjima koja su reprezentativna za regiju. To bi trebalo pomoći u usvajanju alata i metoda u svim crnomorskim zemljama i dovesti do zajedničkog programa praćenja onečišćujućih tvari i stelje u unutrašnjosti koji nisu točkasti izvori. U suradnji sa sveučilištima, nevladinim organizacijama i javnim tijelima koji surađuju u ovom projektu, razvijene metode i alati bit će znanstveno utemeljeni i praktični. Naposljetku, brojne i raznolike komunikacijske aktivnosti pomoći će do svih ciljnih skupina i dovesti do usvajanja tih zajedničkih metoda i alata za praćenje u regiji. (Croatian)
4 November 2022
0 references
Projekt Protect-Streams-4-Sea usmjeren je na zajedničko praćenje okoliša onečišćujućih tvari koje nisu točkaste izvore i otpada koji završavaju u Crnom moru. To je glavni prioritet Crnogorskog programa i neophodan je jer nakon što je zatvoreno Crno more zagađeno, vrlo je teško otkloniti onečišćenje. Većina čišćenja usmjerena je na samo more ili duž obalnih područja. Prekretnice koje završavaju u Crnom moru nisu bile žarišne točke unatoč opskrbi mnogim onečišćujućim tvarima i steljem. Sličan primjer je bazen Mississippi koji prenosi onečišćujuće tvari koje su stvorile mrtvu zonu u Meksičkom zaljevu. Ideja je ovog projekta spriječiti da onečišćujuće tvari i otpad koji nisu točkasti izvori dođu do potoka i rijeka, a time i da ne dođu do Crnog mora. Ako bude uspješan, to može isplativo održati čisto Crno more koje će koristiti dobrobiti cijele regije. To će se postići primjenom inovativnih metoda (otiska otisaka prstiju) za povezivanje položaja krajobraza s onečišćujućim tvarima u vodi i dnu potoka. Uzorci tla uzimat će se na obalama potoka, površinama tla i u toku. Na taj će se način procijeniti podrijetlo i doprinosi sedimenta i drugih onečišćujućih tvari koje nisu točkasti izvori u vodi i dnu potoka. Podrijetlo mogu biti banke potoka (npr. strme, nevegetirane itd.) ili površina tla s različitim pokrovima zemljišta (npr. spaljena područja, poplavljena područja, šume, degradirani ili posebni usjevi). Osim toga, za procjene onečišćujućih tvari koristit će se tradicionalne (erozijske igle, plohe za otjecanje) i nove inovativne metode (na daljinu, indeksi i dronovi). Hidrološki modeli primjenjivat će se za simulaciju onečišćujućih tvari na ljestvici slivnih područja na temelju projektnih podataka iz metode uzimanja otisaka prstiju te na plohama potoka, dna i tla. Razvit će se višekriterijska analiza odluka i sustav za potporu odlučivanju kako bi se pronašli „hot spotovi” i preporučile najbolje prakse upravljanja u svakom pilot-području. Žarišne točke područja su koja pridonose najviše onečišćujućih tvari i/ili otpada. Preporučene prakse bit će utemeljene na prirodi i primjenjivat će se na cijelu regiju. U završnom dijelu razvit će se i/ili testirati inovativni alati/strojevi: 4 zamke otpada (u Armeniji, Grčkoj, Moldovi i Turskoj) i jedno plovilo za skimmer (u Rumunjskoj) u vodnim tijelima pilot-područja za prikupljanje otpada i drugih onečišćujućih tvari. Pilot područja bit će u pet različitih crnomorskih zemalja, što će omogućiti testiranje alata i metoda u različitim okruženjima koja su reprezentativna za regiju. To bi trebalo pomoći u usvajanju alata i metoda u svim crnomorskim zemljama i dovesti do zajedničkog programa praćenja onečišćujućih tvari i stelje u unutrašnjosti koji nisu točkasti izvori. U suradnji sa sveučilištima, nevladinim organizacijama i javnim tijelima koji surađuju u ovom projektu, razvijene metode i alati bit će znanstveno utemeljeni i praktični. Naposljetku, brojne i raznolike komunikacijske aktivnosti pomoći će do svih ciljnih skupina i dovesti do usvajanja tih zajedničkih metoda i alata za praćenje u regiji. (Croatian)
4 November 2022
0 references
Projekt Protect-Streams-4-Sea usmjeren je na zajedničko praćenje okoliša onečišćujućih tvari koje nisu točkaste izvore i otpada koji završavaju u Crnom moru. To je glavni prioritet Crnogorskog programa i neophodan je jer nakon što je zatvoreno Crno more zagađeno, vrlo je teško otkloniti onečišćenje. Većina čišćenja usmjerena je na samo more ili duž obalnih područja. Prekretnice koje završavaju u Crnom moru nisu bile žarišne točke unatoč opskrbi mnogim onečišćujućim tvarima i steljem. Sličan primjer je bazen Mississippi koji prenosi onečišćujuće tvari koje su stvorile mrtvu zonu u Meksičkom zaljevu. Ideja je ovog projekta spriječiti da onečišćujuće tvari i otpad koji nisu točkasti izvori dođu do potoka i rijeka, a time i da ne dođu do Crnog mora. Ako bude uspješan, to može isplativo održati čisto Crno more koje će koristiti dobrobiti cijele regije. To će se postići primjenom inovativnih metoda (otiska otisaka prstiju) za povezivanje položaja krajobraza s onečišćujućim tvarima u vodi i dnu potoka. Uzorci tla uzimat će se na obalama potoka, površinama tla i u toku. Na taj će se način procijeniti podrijetlo i doprinosi sedimenta i drugih onečišćujućih tvari koje nisu točkasti izvori u vodi i dnu potoka. Podrijetlo mogu biti banke potoka (npr. strme, nevegetirane itd.) ili površina tla s različitim pokrovima zemljišta (npr. spaljena područja, poplavljena područja, šume, degradirani ili posebni usjevi). Osim toga, za procjene onečišćujućih tvari koristit će se tradicionalne (erozijske igle, plohe za otjecanje) i nove inovativne metode (na daljinu, indeksi i dronovi). Hidrološki modeli primjenjivat će se za simulaciju onečišćujućih tvari na ljestvici slivnih područja na temelju projektnih podataka iz metode uzimanja otisaka prstiju te na plohama potoka, dna i tla. Razvit će se višekriterijska analiza odluka i sustav za potporu odlučivanju kako bi se pronašli „hot spotovi” i preporučile najbolje prakse upravljanja u svakom pilot-području. Žarišne točke područja su koja pridonose najviše onečišćujućih tvari i/ili otpada. Preporučene prakse bit će utemeljene na prirodi i primjenjivat će se na cijelu regiju. U završnom dijelu razvit će se i/ili testirati inovativni alati/strojevi: 4 zamke otpada (u Armeniji, Grčkoj, Moldovi i Turskoj) i jedno plovilo za skimmer (u Rumunjskoj) u vodnim tijelima pilot-područja za prikupljanje otpada i drugih onečišćujućih tvari. Pilot područja bit će u pet različitih crnomorskih zemalja, što će omogućiti testiranje alata i metoda u različitim okruženjima koja su reprezentativna za regiju. To bi trebalo pomoći u usvajanju alata i metoda u svim crnomorskim zemljama i dovesti do zajedničkog programa praćenja onečišćujućih tvari i stelje u unutrašnjosti koji nisu točkasti izvori. U suradnji sa sveučilištima, nevladinim organizacijama i javnim tijelima koji surađuju u ovom projektu, razvijene metode i alati bit će znanstveno utemeljeni i praktični. Naposljetku, brojne i raznolike komunikacijske aktivnosti pomoći će do svih ciljnih skupina i dovesti do usvajanja tih zajedničkih metoda i alata za praćenje u regiji. (Croatian)
4 November 2022
0 references
Das Projekt Protect-Streams-4-Sea konzentriert sich auf eine gemeinsame Umweltüberwachung von Schadstoffen ohne Punktquellen und Abfällen, die im Schwarzen Meer enden. Dies ist eine Hauptpriorität des Schwarzmeerprogramms und von wesentlicher Bedeutung, denn sobald das geschlossene Schwarze Meer verschmutzt ist, ist es sehr schwierig, sich zu entschmutzen. Die meisten Reinigungsbemühungen konzentrieren sich auf das Meer selbst oder entlang der Küstengebiete. Die Wasserscheiden, die im Schwarzen Meer enden, standen trotz der Bereitstellung vieler Schadstoffe und Abfälle nicht im Mittelpunkt. Ein ähnliches Beispiel ist das Mississippi Basin, das die Schadstoffe transportiert, die die tote Zone im Golf von Mexiko geschaffen haben. Die Idee dieses Projekts besteht darin, zu verhindern, dass die nicht punktuellen Schadstoffe und Abfälle die Bäche und Flüsse erreichen und somit nicht ins Schwarze Meer gelangen. Wenn es erfolgreich ist, kann dies kostengünstig ein sauberes Schwarzes Meer erhalten, das dem Wohlergehen der gesamten Region zugute kommt. Dies wird durch innovative Methoden (Fingerprinting) erreicht, um die Landschaftslage mit den Schadstoffen im Bachwasser und im Bett zu korrelieren. Bodenproben werden entlang Bachbänken, Bodenoberflächen und in-stream entnommen. Auf diese Weise werden die Ursprünge und die Beiträge von Sedimenten und anderen nicht punktuellen Schadstoffen zum Stromwasser und -bett geschätzt. Die Ursprünge könnten die Flussufer (z. B. steile, nichtvegetierte usw.) oder Bodenoberfläche mit unterschiedlichen Bodenbedeckungen (z. B. Brandgebiete, überschwemmte Gebiete, Wälder, degradierte oder spezifische Kulturen) sein. Darüber hinaus werden traditionelle (Erosionsstifte, Abflussflächen) und neue innovative Methoden (Fernerfassung, Indizes und Drohnen) für die Schadstoffschätzungen eingesetzt. Hydrologische Modelle werden verwendet, um die Schadstoffe auf der Wassereinzugsskala zu simulieren, basierend auf den Projektdaten aus der Fingerabdruckmethode und den Flussbank- und Bett- und Bodenoberflächenflächen. Es werden eine Multi-Criteria-Entscheidungsanalyse und ein Entscheidungsunterstützungssystem entwickelt, um die „Hot Spots“ zu finden und bewährte Managementpraktiken in jedem Pilotbereich zu empfehlen. Hot Spots sind die Bereiche, die die meisten Schadstoffe und/oder Abfälle beitragen. Die empfohlenen Verfahren werden naturbasiert und auf die gesamte Region anwendbar sein. Im letzten Teil werden innovative Werkzeuge/Maschinen entwickelt und/oder getestet: 4 Wurffallen (in Armenien, Griechenland, Moldawien und der Türkei) und 1 Skimmerschiff (in Rumänien) im Pilotgebiet Wasserkörper zur Sammlung von Abfällen und anderen Schadstoffen. Die Pilotgebiete werden sich in fünf verschiedenen Schwarzmeer-Ländern befinden, die es ermöglichen, die Werkzeuge und Methoden in verschiedenen Umgebungen zu testen, die für die Region repräsentativ sind. Dies sollte den Instrumenten und Methoden in allen Schwarzmeerländern helfen und zu einem gemeinsamen Überwachungsprogramm für nicht punktuelle Schadstoffe und Abfälle im Binnenland führen. Mit Universitäten, NGOs und Behörden, die an diesem Projekt zusammenarbeiten, werden die entwickelten Methoden und Werkzeuge wissenschaftsbasiert und praktisch sein. Schließlich werden zahlreiche und vielfältige Kommunikationsmaßnahmen dazu beitragen, alle Zielgruppen zu erreichen und zur Einführung dieser gemeinsamen Überwachungsmethoden und -instrumente in der Region führen. (German)
4 November 2022
0 references
Das Projekt Protect-Streams-4-Sea konzentriert sich auf eine gemeinsame Umweltüberwachung von Schadstoffen ohne Punktquellen und Abfällen, die im Schwarzen Meer enden. Dies ist eine Hauptpriorität des Schwarzmeerprogramms und von wesentlicher Bedeutung, denn sobald das geschlossene Schwarze Meer verschmutzt ist, ist es sehr schwierig, sich zu entschmutzen. Die meisten Reinigungsbemühungen konzentrieren sich auf das Meer selbst oder entlang der Küstengebiete. Die Wasserscheiden, die im Schwarzen Meer enden, standen trotz der Bereitstellung vieler Schadstoffe und Abfälle nicht im Mittelpunkt. Ein ähnliches Beispiel ist das Mississippi Basin, das die Schadstoffe transportiert, die die tote Zone im Golf von Mexiko geschaffen haben. Die Idee dieses Projekts besteht darin, zu verhindern, dass die nicht punktuellen Schadstoffe und Abfälle die Bäche und Flüsse erreichen und somit nicht ins Schwarze Meer gelangen. Wenn es erfolgreich ist, kann dies kostengünstig ein sauberes Schwarzes Meer erhalten, das dem Wohlergehen der gesamten Region zugute kommt. Dies wird durch innovative Methoden (Fingerprinting) erreicht, um die Landschaftslage mit den Schadstoffen im Bachwasser und im Bett zu korrelieren. Bodenproben werden entlang Bachbänken, Bodenoberflächen und in-stream entnommen. Auf diese Weise werden die Ursprünge und die Beiträge von Sedimenten und anderen nicht punktuellen Schadstoffen zum Stromwasser und -bett geschätzt. Die Ursprünge könnten die Flussufer (z. B. steile, nichtvegetierte usw.) oder Bodenoberfläche mit unterschiedlichen Bodenbedeckungen (z. B. Brandgebiete, überschwemmte Gebiete, Wälder, degradierte oder spezifische Kulturen) sein. Darüber hinaus werden traditionelle (Erosionsstifte, Abflussflächen) und neue innovative Methoden (Fernerfassung, Indizes und Drohnen) für die Schadstoffschätzungen eingesetzt. Hydrologische Modelle werden verwendet, um die Schadstoffe auf der Wassereinzugsskala zu simulieren, basierend auf den Projektdaten aus der Fingerabdruckmethode und den Flussbank- und Bett- und Bodenoberflächenflächen. Es werden eine Multi-Criteria-Entscheidungsanalyse und ein Entscheidungsunterstützungssystem entwickelt, um die „Hot Spots“ zu finden und bewährte Managementpraktiken in jedem Pilotbereich zu empfehlen. Hot Spots sind die Bereiche, die die meisten Schadstoffe und/oder Abfälle beitragen. Die empfohlenen Verfahren werden naturbasiert und auf die gesamte Region anwendbar sein. Im letzten Teil werden innovative Werkzeuge/Maschinen entwickelt und/oder getestet: 4 Wurffallen (in Armenien, Griechenland, Moldawien und der Türkei) und 1 Skimmerschiff (in Rumänien) im Pilotgebiet Wasserkörper zur Sammlung von Abfällen und anderen Schadstoffen. Die Pilotgebiete werden sich in fünf verschiedenen Schwarzmeer-Ländern befinden, die es ermöglichen, die Werkzeuge und Methoden in verschiedenen Umgebungen zu testen, die für die Region repräsentativ sind. Dies sollte den Instrumenten und Methoden in allen Schwarzmeerländern helfen und zu einem gemeinsamen Überwachungsprogramm für nicht punktuelle Schadstoffe und Abfälle im Binnenland führen. Mit Universitäten, NGOs und Behörden, die an diesem Projekt zusammenarbeiten, werden die entwickelten Methoden und Werkzeuge wissenschaftsbasiert und praktisch sein. Schließlich werden zahlreiche und vielfältige Kommunikationsmaßnahmen dazu beitragen, alle Zielgruppen zu erreichen und zur Einführung dieser gemeinsamen Überwachungsmethoden und -instrumente in der Region führen. (German)
4 November 2022
0 references
Das Projekt Protect-Streams-4-Sea konzentriert sich auf eine gemeinsame Umweltüberwachung von Schadstoffen ohne Punktquellen und Abfällen, die im Schwarzen Meer enden. Dies ist eine Hauptpriorität des Schwarzmeerprogramms und von wesentlicher Bedeutung, denn sobald das geschlossene Schwarze Meer verschmutzt ist, ist es sehr schwierig, sich zu entschmutzen. Die meisten Reinigungsbemühungen konzentrieren sich auf das Meer selbst oder entlang der Küstengebiete. Die Wasserscheiden, die im Schwarzen Meer enden, standen trotz der Bereitstellung vieler Schadstoffe und Abfälle nicht im Mittelpunkt. Ein ähnliches Beispiel ist das Mississippi Basin, das die Schadstoffe transportiert, die die tote Zone im Golf von Mexiko geschaffen haben. Die Idee dieses Projekts besteht darin, zu verhindern, dass die nicht punktuellen Schadstoffe und Abfälle die Bäche und Flüsse erreichen und somit nicht ins Schwarze Meer gelangen. Wenn es erfolgreich ist, kann dies kostengünstig ein sauberes Schwarzes Meer erhalten, das dem Wohlergehen der gesamten Region zugute kommt. Dies wird durch innovative Methoden (Fingerprinting) erreicht, um die Landschaftslage mit den Schadstoffen im Bachwasser und im Bett zu korrelieren. Bodenproben werden entlang Bachbänken, Bodenoberflächen und in-stream entnommen. Auf diese Weise werden die Ursprünge und die Beiträge von Sedimenten und anderen nicht punktuellen Schadstoffen zum Stromwasser und -bett geschätzt. Die Ursprünge könnten die Flussufer (z. B. steile, nichtvegetierte usw.) oder Bodenoberfläche mit unterschiedlichen Bodenbedeckungen (z. B. Brandgebiete, überschwemmte Gebiete, Wälder, degradierte oder spezifische Kulturen) sein. Darüber hinaus werden traditionelle (Erosionsstifte, Abflussflächen) und neue innovative Methoden (Fernerfassung, Indizes und Drohnen) für die Schadstoffschätzungen eingesetzt. Hydrologische Modelle werden verwendet, um die Schadstoffe auf der Wassereinzugsskala zu simulieren, basierend auf den Projektdaten aus der Fingerabdruckmethode und den Flussbank- und Bett- und Bodenoberflächenflächen. Es werden eine Multi-Criteria-Entscheidungsanalyse und ein Entscheidungsunterstützungssystem entwickelt, um die „Hot Spots“ zu finden und bewährte Managementpraktiken in jedem Pilotbereich zu empfehlen. Hot Spots sind die Bereiche, die die meisten Schadstoffe und/oder Abfälle beitragen. Die empfohlenen Verfahren werden naturbasiert und auf die gesamte Region anwendbar sein. Im letzten Teil werden innovative Werkzeuge/Maschinen entwickelt und/oder getestet: 4 Wurffallen (in Armenien, Griechenland, Moldawien und der Türkei) und 1 Skimmerschiff (in Rumänien) im Pilotgebiet Wasserkörper zur Sammlung von Abfällen und anderen Schadstoffen. Die Pilotgebiete werden sich in fünf verschiedenen Schwarzmeer-Ländern befinden, die es ermöglichen, die Werkzeuge und Methoden in verschiedenen Umgebungen zu testen, die für die Region repräsentativ sind. Dies sollte den Instrumenten und Methoden in allen Schwarzmeerländern helfen und zu einem gemeinsamen Überwachungsprogramm für nicht punktuelle Schadstoffe und Abfälle im Binnenland führen. Mit Universitäten, NGOs und Behörden, die an diesem Projekt zusammenarbeiten, werden die entwickelten Methoden und Werkzeuge wissenschaftsbasiert und praktisch sein. Schließlich werden zahlreiche und vielfältige Kommunikationsmaßnahmen dazu beitragen, alle Zielgruppen zu erreichen und zur Einführung dieser gemeinsamen Überwachungsmethoden und -instrumente in der Region führen. (German)
4 November 2022
0 references
Das Projekt Protect-Streams-4-Sea konzentriert sich auf eine gemeinsame Umweltüberwachung von Schadstoffen ohne Punktquellen und Abfällen, die im Schwarzen Meer enden. Dies ist eine Hauptpriorität des Schwarzmeerprogramms und von wesentlicher Bedeutung, denn sobald das geschlossene Schwarze Meer verschmutzt ist, ist es sehr schwierig, sich zu entschmutzen. Die meisten Reinigungsbemühungen konzentrieren sich auf das Meer selbst oder entlang der Küstengebiete. Die Wasserscheiden, die im Schwarzen Meer enden, standen trotz der Bereitstellung vieler Schadstoffe und Abfälle nicht im Mittelpunkt. Ein ähnliches Beispiel ist das Mississippi Basin, das die Schadstoffe transportiert, die die tote Zone im Golf von Mexiko geschaffen haben. Die Idee dieses Projekts besteht darin, zu verhindern, dass die nicht punktuellen Schadstoffe und Abfälle die Bäche und Flüsse erreichen und somit nicht ins Schwarze Meer gelangen. Wenn es erfolgreich ist, kann dies kostengünstig ein sauberes Schwarzes Meer erhalten, das dem Wohlergehen der gesamten Region zugute kommt. Dies wird durch innovative Methoden (Fingerprinting) erreicht, um die Landschaftslage mit den Schadstoffen im Bachwasser und im Bett zu korrelieren. Bodenproben werden entlang Bachbänken, Bodenoberflächen und in-stream entnommen. Auf diese Weise werden die Ursprünge und die Beiträge von Sedimenten und anderen nicht punktuellen Schadstoffen zum Stromwasser und -bett geschätzt. Die Ursprünge könnten die Flussufer (z. B. steile, nichtvegetierte usw.) oder Bodenoberfläche mit unterschiedlichen Bodenbedeckungen (z. B. Brandgebiete, überschwemmte Gebiete, Wälder, degradierte oder spezifische Kulturen) sein. Darüber hinaus werden traditionelle (Erosionsstifte, Abflussflächen) und neue innovative Methoden (Fernerfassung, Indizes und Drohnen) für die Schadstoffschätzungen eingesetzt. Hydrologische Modelle werden verwendet, um die Schadstoffe auf der Wassereinzugsskala zu simulieren, basierend auf den Projektdaten aus der Fingerabdruckmethode und den Flussbank- und Bett- und Bodenoberflächenflächen. Es werden eine Multi-Criteria-Entscheidungsanalyse und ein Entscheidungsunterstützungssystem entwickelt, um die „Hot Spots“ zu finden und bewährte Managementpraktiken in jedem Pilotbereich zu empfehlen. Hot Spots sind die Bereiche, die die meisten Schadstoffe und/oder Abfälle beitragen. Die empfohlenen Verfahren werden naturbasiert und auf die gesamte Region anwendbar sein. Im letzten Teil werden innovative Werkzeuge/Maschinen entwickelt und/oder getestet: 4 Wurffallen (in Armenien, Griechenland, Moldawien und der Türkei) und 1 Skimmerschiff (in Rumänien) im Pilotgebiet Wasserkörper zur Sammlung von Abfällen und anderen Schadstoffen. Die Pilotgebiete werden sich in fünf verschiedenen Schwarzmeer-Ländern befinden, die es ermöglichen, die Werkzeuge und Methoden in verschiedenen Umgebungen zu testen, die für die Region repräsentativ sind. Dies sollte den Instrumenten und Methoden in allen Schwarzmeerländern helfen und zu einem gemeinsamen Überwachungsprogramm für nicht punktuelle Schadstoffe und Abfälle im Binnenland führen. Mit Universitäten, NGOs und Behörden, die an diesem Projekt zusammenarbeiten, werden die entwickelten Methoden und Werkzeuge wissenschaftsbasiert und praktisch sein. Schließlich werden zahlreiche und vielfältige Kommunikationsmaßnahmen dazu beitragen, alle Zielgruppen zu erreichen und zur Einführung dieser gemeinsamen Überwachungsmethoden und -instrumente in der Region führen. (German)
4 November 2022
0 references
Das Projekt Protect-Streams-4-Sea konzentriert sich auf eine gemeinsame Umweltüberwachung von Schadstoffen ohne Punktquellen und Abfällen, die im Schwarzen Meer enden. Dies ist eine Hauptpriorität des Schwarzmeerprogramms und von wesentlicher Bedeutung, denn sobald das geschlossene Schwarze Meer verschmutzt ist, ist es sehr schwierig, sich zu entschmutzen. Die meisten Reinigungsbemühungen konzentrieren sich auf das Meer selbst oder entlang der Küstengebiete. Die Wasserscheiden, die im Schwarzen Meer enden, standen trotz der Bereitstellung vieler Schadstoffe und Abfälle nicht im Mittelpunkt. Ein ähnliches Beispiel ist das Mississippi Basin, das die Schadstoffe transportiert, die die tote Zone im Golf von Mexiko geschaffen haben. Die Idee dieses Projekts besteht darin, zu verhindern, dass die nicht punktuellen Schadstoffe und Abfälle die Bäche und Flüsse erreichen und somit nicht ins Schwarze Meer gelangen. Wenn es erfolgreich ist, kann dies kostengünstig ein sauberes Schwarzes Meer erhalten, das dem Wohlergehen der gesamten Region zugute kommt. Dies wird durch innovative Methoden (Fingerprinting) erreicht, um die Landschaftslage mit den Schadstoffen im Bachwasser und im Bett zu korrelieren. Bodenproben werden entlang Bachbänken, Bodenoberflächen und in-stream entnommen. Auf diese Weise werden die Ursprünge und die Beiträge von Sedimenten und anderen nicht punktuellen Schadstoffen zum Stromwasser und -bett geschätzt. Die Ursprünge könnten die Flussufer (z. B. steile, nichtvegetierte usw.) oder Bodenoberfläche mit unterschiedlichen Bodenbedeckungen (z. B. Brandgebiete, überschwemmte Gebiete, Wälder, degradierte oder spezifische Kulturen) sein. Darüber hinaus werden traditionelle (Erosionsstifte, Abflussflächen) und neue innovative Methoden (Fernerfassung, Indizes und Drohnen) für die Schadstoffschätzungen eingesetzt. Hydrologische Modelle werden verwendet, um die Schadstoffe auf der Wassereinzugsskala zu simulieren, basierend auf den Projektdaten aus der Fingerabdruckmethode und den Flussbank- und Bett- und Bodenoberflächenflächen. Es werden eine Multi-Criteria-Entscheidungsanalyse und ein Entscheidungsunterstützungssystem entwickelt, um die „Hot Spots“ zu finden und bewährte Managementpraktiken in jedem Pilotbereich zu empfehlen. Hot Spots sind die Bereiche, die die meisten Schadstoffe und/oder Abfälle beitragen. Die empfohlenen Verfahren werden naturbasiert und auf die gesamte Region anwendbar sein. Im letzten Teil werden innovative Werkzeuge/Maschinen entwickelt und/oder getestet: 4 Wurffallen (in Armenien, Griechenland, Moldawien und der Türkei) und 1 Skimmerschiff (in Rumänien) im Pilotgebiet Wasserkörper zur Sammlung von Abfällen und anderen Schadstoffen. Die Pilotgebiete werden sich in fünf verschiedenen Schwarzmeer-Ländern befinden, die es ermöglichen, die Werkzeuge und Methoden in verschiedenen Umgebungen zu testen, die für die Region repräsentativ sind. Dies sollte den Instrumenten und Methoden in allen Schwarzmeerländern helfen und zu einem gemeinsamen Überwachungsprogramm für nicht punktuelle Schadstoffe und Abfälle im Binnenland führen. Mit Universitäten, NGOs und Behörden, die an diesem Projekt zusammenarbeiten, werden die entwickelten Methoden und Werkzeuge wissenschaftsbasiert und praktisch sein. Schließlich werden zahlreiche und vielfältige Kommunikationsmaßnahmen dazu beitragen, alle Zielgruppen zu erreichen und zur Einführung dieser gemeinsamen Überwachungsmethoden und -instrumente in der Region führen. (German)
4 November 2022
0 references
A Protect-Streams-4-Sea projekt a Fekete-tengerbe kerülő nem pontszerű szennyező anyagok és alom közös környezetvédelmi ellenőrzésére összpontosít. Ez a fekete-tengeri program egyik fő prioritása, és alapvető fontosságú, mivel a zárt Fekete-tenger szennyezése után nagyon nehéz a szennyezést megszüntetni. A legtöbb tisztítási erőfeszítés a tengerre vagy a part menti területekre összpontosít. A Fekete-tengeren végződő vízválasztók nem voltak fókuszpontok annak ellenére, hogy számos szennyező anyagot és alomot biztosítottak. Hasonló példa a Mississippi-medence, amely a Mexikói-öbölben található holt zónát létrehozó szennyező anyagokat szállítja. A projekt célja, hogy megakadályozza, hogy a nem pontszerű szennyező anyagok és alom eljusson a patakokhoz és folyókhoz, és következésképpen ne érje el a Fekete-tengert. Ha sikerül, ez költséghatékonyan fenntarthatja a tiszta Fekete-tengert, amely az egész régió jólétét szolgálja. Ezt innovatív módszerekkel (ujjlenyomattal) érik el a tájképi helyzet és a folyóvízben és az ágyban lévő szennyező anyagok közötti korreláció érdekében. A talajmintákat patakpartok, talajfelszínek és vízfolyások mentén veszik. Ily módon megbecsülik az üledék és más nem pontszerű szennyező anyagok eredetét és hozzájárulását a folyóvízhez és az ágyhoz. A forrás lehet a patak (pl. meredek, nem növényi stb.) vagy a különböző földterületekkel (pl. elégett területek, elárasztott területek, erdők, leromlott vagy meghatározott növények) rendelkező talajfelület. Emellett a szennyező anyagok becsléséhez hagyományos (eróziós csapok, kifutócsapok) és új, innovatív (távoli érzékelők, indexek és drónok) módszereket alkalmaznak. Hidrológiai modelleket alkalmaznak a szennyező anyagok vízgyűjtő skálán történő szimulálására az ujjlenyomatvételi módszerből származó projektadatok, valamint a patak-, ágy- és talajfelületi parcellák alapján. Több kritériumú döntéselemzést és döntéstámogató rendszert dolgoznak ki a „forró pontok” megtalálása és a legjobb irányítási gyakorlatok ajánlása érdekében az egyes kísérleti területeken. A forró foltok azok a területek, amelyek a legtöbb szennyező anyagot és/vagy szemetet okozzák. Az ajánlott gyakorlatok természetalapúak és az egész régióra vonatkoznak. Az utolsó rész innovatív eszközöket/gépeket fejleszt ki és/vagy tesztel: 4 alomcsapda (Örményországban, Görögországban, Moldovában és Törökországban) és 1 síelőhajó (Románia) a kísérleti víztestekben az alom és egyéb szennyező anyagok gyűjtésére. A kísérleti területek öt különböző fekete-tengeri országban lesznek, amelyek lehetővé teszik az eszközök és módszerek tesztelését a régiót képviselő különböző környezetben. Ennek segítenie kell az eszközöket és módszereket valamennyi fekete-tengeri országban, és közös megfigyelési programhoz kell vezetnie a szárazföldi, nem pontszerű szennyező anyagokra és a hulladékra vonatkozóan. Egyetemekkel, nem kormányzati szervezetekkel és hatóságokkal együttműködve a projektben a kifejlesztett módszerek és eszközök tudományos alapokon nyugszanak és gyakorlatiasak lesznek. Végezetül számos és sokszínű kommunikációs tevékenység segíti majd az összes célcsoport elérését, és e közös nyomonkövetési módszerek és eszközök elfogadásához vezet a régióban. (Hungarian)
4 November 2022
0 references
A Protect-Streams-4-Sea projekt a Fekete-tengerbe kerülő nem pontszerű szennyező anyagok és alom közös környezetvédelmi ellenőrzésére összpontosít. Ez a fekete-tengeri program egyik fő prioritása, és alapvető fontosságú, mivel a zárt Fekete-tenger szennyezése után nagyon nehéz a szennyezést megszüntetni. A legtöbb tisztítási erőfeszítés a tengerre vagy a part menti területekre összpontosít. A Fekete-tengeren végződő vízválasztók nem voltak fókuszpontok annak ellenére, hogy számos szennyező anyagot és alomot biztosítottak. Hasonló példa a Mississippi-medence, amely a Mexikói-öbölben található holt zónát létrehozó szennyező anyagokat szállítja. A projekt célja, hogy megakadályozza, hogy a nem pontszerű szennyező anyagok és alom eljusson a patakokhoz és folyókhoz, és következésképpen ne érje el a Fekete-tengert. Ha sikerül, ez költséghatékonyan fenntarthatja a tiszta Fekete-tengert, amely az egész régió jólétét szolgálja. Ezt innovatív módszerekkel (ujjlenyomattal) érik el a tájképi helyzet és a folyóvízben és az ágyban lévő szennyező anyagok közötti korreláció érdekében. A talajmintákat patakpartok, talajfelszínek és vízfolyások mentén veszik. Ily módon megbecsülik az üledék és más nem pontszerű szennyező anyagok eredetét és hozzájárulását a folyóvízhez és az ágyhoz. A forrás lehet a patak (pl. meredek, nem növényi stb.) vagy a különböző földterületekkel (pl. elégett területek, elárasztott területek, erdők, leromlott vagy meghatározott növények) rendelkező talajfelület. Emellett a szennyező anyagok becsléséhez hagyományos (eróziós csapok, kifutócsapok) és új, innovatív (távoli érzékelők, indexek és drónok) módszereket alkalmaznak. Hidrológiai modelleket alkalmaznak a szennyező anyagok vízgyűjtő skálán történő szimulálására az ujjlenyomatvételi módszerből származó projektadatok, valamint a patak-, ágy- és talajfelületi parcellák alapján. Több kritériumú döntéselemzést és döntéstámogató rendszert dolgoznak ki a „forró pontok” megtalálása és a legjobb irányítási gyakorlatok ajánlása érdekében az egyes kísérleti területeken. A forró foltok azok a területek, amelyek a legtöbb szennyező anyagot és/vagy szemetet okozzák. Az ajánlott gyakorlatok természetalapúak és az egész régióra vonatkoznak. Az utolsó rész innovatív eszközöket/gépeket fejleszt ki és/vagy tesztel: 4 alomcsapda (Örményországban, Görögországban, Moldovában és Törökországban) és 1 síelőhajó (Románia) a kísérleti víztestekben az alom és egyéb szennyező anyagok gyűjtésére. A kísérleti területek öt különböző fekete-tengeri országban lesznek, amelyek lehetővé teszik az eszközök és módszerek tesztelését a régiót képviselő különböző környezetben. Ennek segítenie kell az eszközöket és módszereket valamennyi fekete-tengeri országban, és közös megfigyelési programhoz kell vezetnie a szárazföldi, nem pontszerű szennyező anyagokra és a hulladékra vonatkozóan. Egyetemekkel, nem kormányzati szervezetekkel és hatóságokkal együttműködve a projektben a kifejlesztett módszerek és eszközök tudományos alapokon nyugszanak és gyakorlatiasak lesznek. Végezetül számos és sokszínű kommunikációs tevékenység segíti majd az összes célcsoport elérését, és e közös nyomonkövetési módszerek és eszközök elfogadásához vezet a régióban. (Hungarian)
4 November 2022
0 references
A Protect-Streams-4-Sea projekt a Fekete-tengerbe kerülő nem pontszerű szennyező anyagok és alom közös környezetvédelmi ellenőrzésére összpontosít. Ez a fekete-tengeri program egyik fő prioritása, és alapvető fontosságú, mivel a zárt Fekete-tenger szennyezése után nagyon nehéz a szennyezést megszüntetni. A legtöbb tisztítási erőfeszítés a tengerre vagy a part menti területekre összpontosít. A Fekete-tengeren végződő vízválasztók nem voltak fókuszpontok annak ellenére, hogy számos szennyező anyagot és alomot biztosítottak. Hasonló példa a Mississippi-medence, amely a Mexikói-öbölben található holt zónát létrehozó szennyező anyagokat szállítja. A projekt célja, hogy megakadályozza, hogy a nem pontszerű szennyező anyagok és alom eljusson a patakokhoz és folyókhoz, és következésképpen ne érje el a Fekete-tengert. Ha sikerül, ez költséghatékonyan fenntarthatja a tiszta Fekete-tengert, amely az egész régió jólétét szolgálja. Ezt innovatív módszerekkel (ujjlenyomattal) érik el a tájképi helyzet és a folyóvízben és az ágyban lévő szennyező anyagok közötti korreláció érdekében. A talajmintákat patakpartok, talajfelszínek és vízfolyások mentén veszik. Ily módon megbecsülik az üledék és más nem pontszerű szennyező anyagok eredetét és hozzájárulását a folyóvízhez és az ágyhoz. A forrás lehet a patak (pl. meredek, nem növényi stb.) vagy a különböző földterületekkel (pl. elégett területek, elárasztott területek, erdők, leromlott vagy meghatározott növények) rendelkező talajfelület. Emellett a szennyező anyagok becsléséhez hagyományos (eróziós csapok, kifutócsapok) és új, innovatív (távoli érzékelők, indexek és drónok) módszereket alkalmaznak. Hidrológiai modelleket alkalmaznak a szennyező anyagok vízgyűjtő skálán történő szimulálására az ujjlenyomatvételi módszerből származó projektadatok, valamint a patak-, ágy- és talajfelületi parcellák alapján. Több kritériumú döntéselemzést és döntéstámogató rendszert dolgoznak ki a „forró pontok” megtalálása és a legjobb irányítási gyakorlatok ajánlása érdekében az egyes kísérleti területeken. A forró foltok azok a területek, amelyek a legtöbb szennyező anyagot és/vagy szemetet okozzák. Az ajánlott gyakorlatok természetalapúak és az egész régióra vonatkoznak. Az utolsó rész innovatív eszközöket/gépeket fejleszt ki és/vagy tesztel: 4 alomcsapda (Örményországban, Görögországban, Moldovában és Törökországban) és 1 síelőhajó (Románia) a kísérleti víztestekben az alom és egyéb szennyező anyagok gyűjtésére. A kísérleti területek öt különböző fekete-tengeri országban lesznek, amelyek lehetővé teszik az eszközök és módszerek tesztelését a régiót képviselő különböző környezetben. Ennek segítenie kell az eszközöket és módszereket valamennyi fekete-tengeri országban, és közös megfigyelési programhoz kell vezetnie a szárazföldi, nem pontszerű szennyező anyagokra és a hulladékra vonatkozóan. Egyetemekkel, nem kormányzati szervezetekkel és hatóságokkal együttműködve a projektben a kifejlesztett módszerek és eszközök tudományos alapokon nyugszanak és gyakorlatiasak lesznek. Végezetül számos és sokszínű kommunikációs tevékenység segíti majd az összes célcsoport elérését, és e közös nyomonkövetési módszerek és eszközök elfogadásához vezet a régióban. (Hungarian)
4 November 2022
0 references
A Protect-Streams-4-Sea projekt a Fekete-tengerbe kerülő nem pontszerű szennyező anyagok és alom közös környezetvédelmi ellenőrzésére összpontosít. Ez a fekete-tengeri program egyik fő prioritása, és alapvető fontosságú, mivel a zárt Fekete-tenger szennyezése után nagyon nehéz a szennyezést megszüntetni. A legtöbb tisztítási erőfeszítés a tengerre vagy a part menti területekre összpontosít. A Fekete-tengeren végződő vízválasztók nem voltak fókuszpontok annak ellenére, hogy számos szennyező anyagot és alomot biztosítottak. Hasonló példa a Mississippi-medence, amely a Mexikói-öbölben található holt zónát létrehozó szennyező anyagokat szállítja. A projekt célja, hogy megakadályozza, hogy a nem pontszerű szennyező anyagok és alom eljusson a patakokhoz és folyókhoz, és következésképpen ne érje el a Fekete-tengert. Ha sikerül, ez költséghatékonyan fenntarthatja a tiszta Fekete-tengert, amely az egész régió jólétét szolgálja. Ezt innovatív módszerekkel (ujjlenyomattal) érik el a tájképi helyzet és a folyóvízben és az ágyban lévő szennyező anyagok közötti korreláció érdekében. A talajmintákat patakpartok, talajfelszínek és vízfolyások mentén veszik. Ily módon megbecsülik az üledék és más nem pontszerű szennyező anyagok eredetét és hozzájárulását a folyóvízhez és az ágyhoz. A forrás lehet a patak (pl. meredek, nem növényi stb.) vagy a különböző földterületekkel (pl. elégett területek, elárasztott területek, erdők, leromlott vagy meghatározott növények) rendelkező talajfelület. Emellett a szennyező anyagok becsléséhez hagyományos (eróziós csapok, kifutócsapok) és új, innovatív (távoli érzékelők, indexek és drónok) módszereket alkalmaznak. Hidrológiai modelleket alkalmaznak a szennyező anyagok vízgyűjtő skálán történő szimulálására az ujjlenyomatvételi módszerből származó projektadatok, valamint a patak-, ágy- és talajfelületi parcellák alapján. Több kritériumú döntéselemzést és döntéstámogató rendszert dolgoznak ki a „forró pontok” megtalálása és a legjobb irányítási gyakorlatok ajánlása érdekében az egyes kísérleti területeken. A forró foltok azok a területek, amelyek a legtöbb szennyező anyagot és/vagy szemetet okozzák. Az ajánlott gyakorlatok természetalapúak és az egész régióra vonatkoznak. Az utolsó rész innovatív eszközöket/gépeket fejleszt ki és/vagy tesztel: 4 alomcsapda (Örményországban, Görögországban, Moldovában és Törökországban) és 1 síelőhajó (Románia) a kísérleti víztestekben az alom és egyéb szennyező anyagok gyűjtésére. A kísérleti területek öt különböző fekete-tengeri országban lesznek, amelyek lehetővé teszik az eszközök és módszerek tesztelését a régiót képviselő különböző környezetben. Ennek segítenie kell az eszközöket és módszereket valamennyi fekete-tengeri országban, és közös megfigyelési programhoz kell vezetnie a szárazföldi, nem pontszerű szennyező anyagokra és a hulladékra vonatkozóan. Egyetemekkel, nem kormányzati szervezetekkel és hatóságokkal együttműködve a projektben a kifejlesztett módszerek és eszközök tudományos alapokon nyugszanak és gyakorlatiasak lesznek. Végezetül számos és sokszínű kommunikációs tevékenység segíti majd az összes célcsoport elérését, és e közös nyomonkövetési módszerek és eszközök elfogadásához vezet a régióban. (Hungarian)
4 November 2022
0 references
A Protect-Streams-4-Sea projekt a Fekete-tengerbe kerülő nem pontszerű szennyező anyagok és alom közös környezetvédelmi ellenőrzésére összpontosít. Ez a fekete-tengeri program egyik fő prioritása, és alapvető fontosságú, mivel a zárt Fekete-tenger szennyezése után nagyon nehéz a szennyezést megszüntetni. A legtöbb tisztítási erőfeszítés a tengerre vagy a part menti területekre összpontosít. A Fekete-tengeren végződő vízválasztók nem voltak fókuszpontok annak ellenére, hogy számos szennyező anyagot és alomot biztosítottak. Hasonló példa a Mississippi-medence, amely a Mexikói-öbölben található holt zónát létrehozó szennyező anyagokat szállítja. A projekt célja, hogy megakadályozza, hogy a nem pontszerű szennyező anyagok és alom eljusson a patakokhoz és folyókhoz, és következésképpen ne érje el a Fekete-tengert. Ha sikerül, ez költséghatékonyan fenntarthatja a tiszta Fekete-tengert, amely az egész régió jólétét szolgálja. Ezt innovatív módszerekkel (ujjlenyomattal) érik el a tájképi helyzet és a folyóvízben és az ágyban lévő szennyező anyagok közötti korreláció érdekében. A talajmintákat patakpartok, talajfelszínek és vízfolyások mentén veszik. Ily módon megbecsülik az üledék és más nem pontszerű szennyező anyagok eredetét és hozzájárulását a folyóvízhez és az ágyhoz. A forrás lehet a patak (pl. meredek, nem növényi stb.) vagy a különböző földterületekkel (pl. elégett területek, elárasztott területek, erdők, leromlott vagy meghatározott növények) rendelkező talajfelület. Emellett a szennyező anyagok becsléséhez hagyományos (eróziós csapok, kifutócsapok) és új, innovatív (távoli érzékelők, indexek és drónok) módszereket alkalmaznak. Hidrológiai modelleket alkalmaznak a szennyező anyagok vízgyűjtő skálán történő szimulálására az ujjlenyomatvételi módszerből származó projektadatok, valamint a patak-, ágy- és talajfelületi parcellák alapján. Több kritériumú döntéselemzést és döntéstámogató rendszert dolgoznak ki a „forró pontok” megtalálása és a legjobb irányítási gyakorlatok ajánlása érdekében az egyes kísérleti területeken. A forró foltok azok a területek, amelyek a legtöbb szennyező anyagot és/vagy szemetet okozzák. Az ajánlott gyakorlatok természetalapúak és az egész régióra vonatkoznak. Az utolsó rész innovatív eszközöket/gépeket fejleszt ki és/vagy tesztel: 4 alomcsapda (Örményországban, Görögországban, Moldovában és Törökországban) és 1 síelőhajó (Románia) a kísérleti víztestekben az alom és egyéb szennyező anyagok gyűjtésére. A kísérleti területek öt különböző fekete-tengeri országban lesznek, amelyek lehetővé teszik az eszközök és módszerek tesztelését a régiót képviselő különböző környezetben. Ennek segítenie kell az eszközöket és módszereket valamennyi fekete-tengeri országban, és közös megfigyelési programhoz kell vezetnie a szárazföldi, nem pontszerű szennyező anyagokra és a hulladékra vonatkozóan. Egyetemekkel, nem kormányzati szervezetekkel és hatóságokkal együttműködve a projektben a kifejlesztett módszerek és eszközök tudományos alapokon nyugszanak és gyakorlatiasak lesznek. Végezetül számos és sokszínű kommunikációs tevékenység segíti majd az összes célcsoport elérését, és e közös nyomonkövetési módszerek és eszközök elfogadásához vezet a régióban. (Hungarian)
4 November 2022
0 references
El proyecto Protect-Streams-4-Sea se centra en un monitoreo ambiental conjunto de contaminantes y basura de fuentes no puntuales que terminan en el Mar Negro. Esta es una prioridad principal del Programa del Mar Negro y esencial, ya que una vez contaminado el Mar Negro cerrado, es muy difícil de descontaminar. La mayoría de los esfuerzos de limpieza se centran en el mar en sí o a lo largo de las áreas costeras. Las cuencas hidrográficas que terminan en el Mar Negro no han sido puntos focales a pesar de proporcionar muchos de los contaminantes y basura. Un ejemplo similar es la Cuenca de Mississippi que transporta los contaminantes que han creado la zona muerta en el Golfo de México. La idea de este proyecto es evitar que los contaminantes de fuente no puntual y la basura lleguen a los arroyos y ríos y, en consecuencia, no lleguen al Mar Negro. Si tiene éxito, esto puede mantener de manera rentable un Mar Negro limpio que beneficiará el bienestar de toda la región. Esto se logrará mediante el uso de métodos innovadores (huellas digitales) para correlacionar la posición del paisaje con los contaminantes en el agua del arroyo y el lecho. Las muestras de suelo se tomarán a lo largo de los bancos de arroyos, las superficies del suelo y dentro de la corriente. De esta manera se estimarán los orígenes y los aportes de sedimentos y otros contaminantes de fuentes no puntuales al agua y al lecho del arroyo. Los orígenes podrían ser los bancos de arroyos (por ejemplo, escarpados, no vegetados, etc.) o la superficie del suelo con diferentes cubiertas de tierra (por ejemplo, zonas quemadas, zonas inundadas, bosques, cultivos degradados o específicos). Además, se utilizarán métodos tradicionales (pinos de erosión, parcelas de escorrentía) y nuevos métodos innovadores (sensación remota, índices y drones) para las estimaciones de contaminantes. Se aplicarán modelos hidrológicos para simular los contaminantes en la escala de cuencas hidrográficas en función de los datos del proyecto a partir del método de toma de huellas dactilares y las parcelas del banco de arroyos y de la superficie del lecho y del suelo. Se desarrollará un Análisis de Decisiones Multicriterios y un Sistema de Apoyo a la Decisión para encontrar los «puntos calientes» y recomendar las mejores prácticas de gestión en cada área piloto. Los puntos calientes son las áreas que contribuyen con la mayoría de los contaminantes o basura. Las prácticas recomendadas se basarán en la naturaleza y serán aplicables a toda la región. La parte final desarrollará o probará herramientas/máquinas innovadoras: 4 trampas de basura (en Armenia, Grecia, Moldavia y Turquía) y 1 buque de skimmer (en Rumanía) en las masas de agua de la zona piloto para recoger basura y otros contaminantes. Las áreas piloto estarán en cinco países diferentes del Mar Negro, lo que permitirá probar las herramientas y métodos en diferentes entornos representativos de la región. Esto debería ayudar a las herramientas y métodos adoptados por todos los países del Mar Negro y conducir a un programa conjunto de monitoreo de contaminantes y basura de fuentes no puntuales interiores. Con universidades, ONG y autoridades públicas asociadas en este proyecto, los métodos y herramientas desarrollados serán de base científica y prácticas. Por último, numerosas y diversas actividades de comunicación ayudarán a llegar a todos los grupos destinatarios y conducirán a la adopción de estos métodos e instrumentos de seguimiento conjuntos en la región. (Spanish)
4 November 2022
0 references
El proyecto Protect-Streams-4-Sea se centra en un monitoreo ambiental conjunto de contaminantes y basura de fuentes no puntuales que terminan en el Mar Negro. Esta es una prioridad principal del Programa del Mar Negro y esencial, ya que una vez contaminado el Mar Negro cerrado, es muy difícil de descontaminar. La mayoría de los esfuerzos de limpieza se centran en el mar en sí o a lo largo de las áreas costeras. Las cuencas hidrográficas que terminan en el Mar Negro no han sido puntos focales a pesar de proporcionar muchos de los contaminantes y basura. Un ejemplo similar es la Cuenca de Mississippi que transporta los contaminantes que han creado la zona muerta en el Golfo de México. La idea de este proyecto es evitar que los contaminantes de fuente no puntual y la basura lleguen a los arroyos y ríos y, en consecuencia, no lleguen al Mar Negro. Si tiene éxito, esto puede mantener de manera rentable un Mar Negro limpio que beneficiará el bienestar de toda la región. Esto se logrará mediante el uso de métodos innovadores (huellas digitales) para correlacionar la posición del paisaje con los contaminantes en el agua del arroyo y el lecho. Las muestras de suelo se tomarán a lo largo de los bancos de arroyos, las superficies del suelo y dentro de la corriente. De esta manera se estimarán los orígenes y los aportes de sedimentos y otros contaminantes de fuentes no puntuales al agua y al lecho del arroyo. Los orígenes podrían ser los bancos de arroyos (por ejemplo, escarpados, no vegetados, etc.) o la superficie del suelo con diferentes cubiertas de tierra (por ejemplo, zonas quemadas, zonas inundadas, bosques, cultivos degradados o específicos). Además, se utilizarán métodos tradicionales (pinos de erosión, parcelas de escorrentía) y nuevos métodos innovadores (sensación remota, índices y drones) para las estimaciones de contaminantes. Se aplicarán modelos hidrológicos para simular los contaminantes en la escala de cuencas hidrográficas en función de los datos del proyecto a partir del método de toma de huellas dactilares y las parcelas del banco de arroyos y de la superficie del lecho y del suelo. Se desarrollará un Análisis de Decisiones Multicriterios y un Sistema de Apoyo a la Decisión para encontrar los «puntos calientes» y recomendar las mejores prácticas de gestión en cada área piloto. Los puntos calientes son las áreas que contribuyen con la mayoría de los contaminantes o basura. Las prácticas recomendadas se basarán en la naturaleza y serán aplicables a toda la región. La parte final desarrollará o probará herramientas/máquinas innovadoras: 4 trampas de basura (en Armenia, Grecia, Moldavia y Turquía) y 1 buque de skimmer (en Rumanía) en las masas de agua de la zona piloto para recoger basura y otros contaminantes. Las áreas piloto estarán en cinco países diferentes del Mar Negro, lo que permitirá probar las herramientas y métodos en diferentes entornos representativos de la región. Esto debería ayudar a las herramientas y métodos adoptados por todos los países del Mar Negro y conducir a un programa conjunto de monitoreo de contaminantes y basura de fuentes no puntuales interiores. Con universidades, ONG y autoridades públicas asociadas en este proyecto, los métodos y herramientas desarrollados serán de base científica y prácticas. Por último, numerosas y diversas actividades de comunicación ayudarán a llegar a todos los grupos destinatarios y conducirán a la adopción de estos métodos e instrumentos de seguimiento conjuntos en la región. (Spanish)
4 November 2022
0 references
El proyecto Protect-Streams-4-Sea se centra en un monitoreo ambiental conjunto de contaminantes y basura de fuentes no puntuales que terminan en el Mar Negro. Esta es una prioridad principal del Programa del Mar Negro y esencial, ya que una vez contaminado el Mar Negro cerrado, es muy difícil de descontaminar. La mayoría de los esfuerzos de limpieza se centran en el mar en sí o a lo largo de las áreas costeras. Las cuencas hidrográficas que terminan en el Mar Negro no han sido puntos focales a pesar de proporcionar muchos de los contaminantes y basura. Un ejemplo similar es la Cuenca de Mississippi que transporta los contaminantes que han creado la zona muerta en el Golfo de México. La idea de este proyecto es evitar que los contaminantes de fuente no puntual y la basura lleguen a los arroyos y ríos y, en consecuencia, no lleguen al Mar Negro. Si tiene éxito, esto puede mantener de manera rentable un Mar Negro limpio que beneficiará el bienestar de toda la región. Esto se logrará mediante el uso de métodos innovadores (huellas digitales) para correlacionar la posición del paisaje con los contaminantes en el agua del arroyo y el lecho. Las muestras de suelo se tomarán a lo largo de los bancos de arroyos, las superficies del suelo y dentro de la corriente. De esta manera se estimarán los orígenes y los aportes de sedimentos y otros contaminantes de fuentes no puntuales al agua y al lecho del arroyo. Los orígenes podrían ser los bancos de arroyos (por ejemplo, escarpados, no vegetados, etc.) o la superficie del suelo con diferentes cubiertas de tierra (por ejemplo, zonas quemadas, zonas inundadas, bosques, cultivos degradados o específicos). Además, se utilizarán métodos tradicionales (pinos de erosión, parcelas de escorrentía) y nuevos métodos innovadores (sensación remota, índices y drones) para las estimaciones de contaminantes. Se aplicarán modelos hidrológicos para simular los contaminantes en la escala de cuencas hidrográficas en función de los datos del proyecto a partir del método de toma de huellas dactilares y las parcelas del banco de arroyos y de la superficie del lecho y del suelo. Se desarrollará un Análisis de Decisiones Multicriterios y un Sistema de Apoyo a la Decisión para encontrar los «puntos calientes» y recomendar las mejores prácticas de gestión en cada área piloto. Los puntos calientes son las áreas que contribuyen con la mayoría de los contaminantes o basura. Las prácticas recomendadas se basarán en la naturaleza y serán aplicables a toda la región. La parte final desarrollará o probará herramientas/máquinas innovadoras: 4 trampas de basura (en Armenia, Grecia, Moldavia y Turquía) y 1 buque de skimmer (en Rumanía) en las masas de agua de la zona piloto para recoger basura y otros contaminantes. Las áreas piloto estarán en cinco países diferentes del Mar Negro, lo que permitirá probar las herramientas y métodos en diferentes entornos representativos de la región. Esto debería ayudar a las herramientas y métodos adoptados por todos los países del Mar Negro y conducir a un programa conjunto de monitoreo de contaminantes y basura de fuentes no puntuales interiores. Con universidades, ONG y autoridades públicas asociadas en este proyecto, los métodos y herramientas desarrollados serán de base científica y prácticas. Por último, numerosas y diversas actividades de comunicación ayudarán a llegar a todos los grupos destinatarios y conducirán a la adopción de estos métodos e instrumentos de seguimiento conjuntos en la región. (Spanish)
4 November 2022
0 references
El proyecto Protect-Streams-4-Sea se centra en un monitoreo ambiental conjunto de contaminantes y basura de fuentes no puntuales que terminan en el Mar Negro. Esta es una prioridad principal del Programa del Mar Negro y esencial, ya que una vez contaminado el Mar Negro cerrado, es muy difícil de descontaminar. La mayoría de los esfuerzos de limpieza se centran en el mar en sí o a lo largo de las áreas costeras. Las cuencas hidrográficas que terminan en el Mar Negro no han sido puntos focales a pesar de proporcionar muchos de los contaminantes y basura. Un ejemplo similar es la Cuenca de Mississippi que transporta los contaminantes que han creado la zona muerta en el Golfo de México. La idea de este proyecto es evitar que los contaminantes de fuente no puntual y la basura lleguen a los arroyos y ríos y, en consecuencia, no lleguen al Mar Negro. Si tiene éxito, esto puede mantener de manera rentable un Mar Negro limpio que beneficiará el bienestar de toda la región. Esto se logrará mediante el uso de métodos innovadores (huellas digitales) para correlacionar la posición del paisaje con los contaminantes en el agua del arroyo y el lecho. Las muestras de suelo se tomarán a lo largo de los bancos de arroyos, las superficies del suelo y dentro de la corriente. De esta manera se estimarán los orígenes y los aportes de sedimentos y otros contaminantes de fuentes no puntuales al agua y al lecho del arroyo. Los orígenes podrían ser los bancos de arroyos (por ejemplo, escarpados, no vegetados, etc.) o la superficie del suelo con diferentes cubiertas de tierra (por ejemplo, zonas quemadas, zonas inundadas, bosques, cultivos degradados o específicos). Además, se utilizarán métodos tradicionales (pinos de erosión, parcelas de escorrentía) y nuevos métodos innovadores (sensación remota, índices y drones) para las estimaciones de contaminantes. Se aplicarán modelos hidrológicos para simular los contaminantes en la escala de cuencas hidrográficas en función de los datos del proyecto a partir del método de toma de huellas dactilares y las parcelas del banco de arroyos y de la superficie del lecho y del suelo. Se desarrollará un Análisis de Decisiones Multicriterios y un Sistema de Apoyo a la Decisión para encontrar los «puntos calientes» y recomendar las mejores prácticas de gestión en cada área piloto. Los puntos calientes son las áreas que contribuyen con la mayoría de los contaminantes o basura. Las prácticas recomendadas se basarán en la naturaleza y serán aplicables a toda la región. La parte final desarrollará o probará herramientas/máquinas innovadoras: 4 trampas de basura (en Armenia, Grecia, Moldavia y Turquía) y 1 buque de skimmer (en Rumanía) en las masas de agua de la zona piloto para recoger basura y otros contaminantes. Las áreas piloto estarán en cinco países diferentes del Mar Negro, lo que permitirá probar las herramientas y métodos en diferentes entornos representativos de la región. Esto debería ayudar a las herramientas y métodos adoptados por todos los países del Mar Negro y conducir a un programa conjunto de monitoreo de contaminantes y basura de fuentes no puntuales interiores. Con universidades, ONG y autoridades públicas asociadas en este proyecto, los métodos y herramientas desarrollados serán de base científica y prácticas. Por último, numerosas y diversas actividades de comunicación ayudarán a llegar a todos los grupos destinatarios y conducirán a la adopción de estos métodos e instrumentos de seguimiento conjuntos en la región. (Spanish)
4 November 2022
0 references
El proyecto Protect-Streams-4-Sea se centra en un monitoreo ambiental conjunto de contaminantes y basura de fuentes no puntuales que terminan en el Mar Negro. Esta es una prioridad principal del Programa del Mar Negro y esencial, ya que una vez contaminado el Mar Negro cerrado, es muy difícil de descontaminar. La mayoría de los esfuerzos de limpieza se centran en el mar en sí o a lo largo de las áreas costeras. Las cuencas hidrográficas que terminan en el Mar Negro no han sido puntos focales a pesar de proporcionar muchos de los contaminantes y basura. Un ejemplo similar es la Cuenca de Mississippi que transporta los contaminantes que han creado la zona muerta en el Golfo de México. La idea de este proyecto es evitar que los contaminantes de fuente no puntual y la basura lleguen a los arroyos y ríos y, en consecuencia, no lleguen al Mar Negro. Si tiene éxito, esto puede mantener de manera rentable un Mar Negro limpio que beneficiará el bienestar de toda la región. Esto se logrará mediante el uso de métodos innovadores (huellas digitales) para correlacionar la posición del paisaje con los contaminantes en el agua del arroyo y el lecho. Las muestras de suelo se tomarán a lo largo de los bancos de arroyos, las superficies del suelo y dentro de la corriente. De esta manera se estimarán los orígenes y los aportes de sedimentos y otros contaminantes de fuentes no puntuales al agua y al lecho del arroyo. Los orígenes podrían ser los bancos de arroyos (por ejemplo, escarpados, no vegetados, etc.) o la superficie del suelo con diferentes cubiertas de tierra (por ejemplo, zonas quemadas, zonas inundadas, bosques, cultivos degradados o específicos). Además, se utilizarán métodos tradicionales (pinos de erosión, parcelas de escorrentía) y nuevos métodos innovadores (sensación remota, índices y drones) para las estimaciones de contaminantes. Se aplicarán modelos hidrológicos para simular los contaminantes en la escala de cuencas hidrográficas en función de los datos del proyecto a partir del método de toma de huellas dactilares y las parcelas del banco de arroyos y de la superficie del lecho y del suelo. Se desarrollará un Análisis de Decisiones Multicriterios y un Sistema de Apoyo a la Decisión para encontrar los «puntos calientes» y recomendar las mejores prácticas de gestión en cada área piloto. Los puntos calientes son las áreas que contribuyen con la mayoría de los contaminantes o basura. Las prácticas recomendadas se basarán en la naturaleza y serán aplicables a toda la región. La parte final desarrollará o probará herramientas/máquinas innovadoras: 4 trampas de basura (en Armenia, Grecia, Moldavia y Turquía) y 1 buque de skimmer (en Rumanía) en las masas de agua de la zona piloto para recoger basura y otros contaminantes. Las áreas piloto estarán en cinco países diferentes del Mar Negro, lo que permitirá probar las herramientas y métodos en diferentes entornos representativos de la región. Esto debería ayudar a las herramientas y métodos adoptados por todos los países del Mar Negro y conducir a un programa conjunto de monitoreo de contaminantes y basura de fuentes no puntuales interiores. Con universidades, ONG y autoridades públicas asociadas en este proyecto, los métodos y herramientas desarrollados serán de base científica y prácticas. Por último, numerosas y diversas actividades de comunicación ayudarán a llegar a todos los grupos destinatarios y conducirán a la adopción de estos métodos e instrumentos de seguimiento conjuntos en la región. (Spanish)
4 November 2022
0 references
O projeto Protect-Streams-4-Sea concentra-se em um monitoramento ambiental conjunto de poluentes de fontes não pontuais e lixo que acabam no Mar Negro. Esta é uma das principais prioridades do Programa do Mar Negro e é essencial, porque uma vez poluído o Mar Negro fechado, é muito difícil despoluir. A maioria dos esforços de limpeza concentra-se no próprio mar ou ao longo das áreas costeiras. As bacias hidrográficas que terminam no Mar Negro não têm sido pontos focais, apesar de fornecerem muitos dos poluentes e lixo. Um exemplo semelhante é a Bacia do Mississippi, que transporta os poluentes que criaram a zona morta no Golfo do México. A ideia deste projeto é impedir que os poluentes e o lixo provenientes de fontes não pontuais atinjam os cursos de água e os rios e, consequentemente, não atinjam o mar Negro. Se for bem sucedido, isto pode manter de forma rentável um Mar Negro limpo que beneficiará o bem-estar de toda a região. Este objetivo será alcançado através da utilização de métodos inovadores (impressão digital) para correlacionar a posição da paisagem com os poluentes na água do ribeiro e no leito. Serão colhidas amostras de solo ao longo das margens dos cursos de água, das superfícies do solo e dos cursos de água. Desta forma, estimar-se-ão as origens e as contribuições de sedimentos e outros poluentes de fontes não pontuais para a água do córrego e o leito. As origens podem ser os ribeiros (por exemplo, íngremes, sem vegetação, etc.) ou a superfície do solo com diferentes coberturas (por exemplo, áreas ardidas, áreas inundadas, florestas, culturas degradadas ou específicas). Além disso, serão utilizados métodos tradicionais (pinos de erosão, parcelas de escoamento) e novos métodos inovadores (deteção remota, índices e drones) para as estimativas dos poluentes. Serão aplicados modelos hidrológicos para simular os poluentes à escala da bacia hidrográfica com base nos dados do projeto do método de recolha de impressões digitais e nas parcelas do banco de ribeiros, do leito e da superfície do solo. Serão desenvolvidos uma análise multicritérios das decisões e um sistema de apoio à tomada de decisões para encontrar os «pontos críticos» e recomendar as melhores práticas de gestão em cada domínio-piloto. Os pontos quentes são as áreas que mais contribuem com poluentes e/ou lixo. As práticas recomendadas serão baseadas na natureza e aplicáveis a toda a região. A parte final desenvolverá e/ou testará ferramentas/máquinas inovadoras: 4 armadilhas para lixo (na Arménia, na Grécia, na Moldávia e na Turquia) e 1 embarcação de escumadeira (na Roménia) na área-piloto de massas de água para recolher lixo e outros poluentes. As áreas-piloto situar-se-ão em cinco países diferentes do Mar Negro, permitindo testar as ferramentas e os métodos em diferentes ambientes representativos da região. Tal deverá contribuir para a adoção de ferramentas e métodos por todos os países do mar Negro e conduzir a um programa conjunto de monitorização dos poluentes interiores de fontes não pontuais e do lixo. Com a colaboração de universidades, ONG e autoridades públicas neste projeto, os métodos e ferramentas desenvolvidos serão de base científica e práticos. Por último, numerosas e diversas atividades de comunicação ajudarão a chegar a todos os grupos-alvo e conduzirão à adoção destes métodos e instrumentos de acompanhamento conjuntos na região. (Portuguese)
4 November 2022
0 references
O projeto Protect-Streams-4-Sea centra-se numa monitorização ambiental conjunta de poluentes não pontuais e lixo que acabam no mar Negro. Trata-se de uma prioridade principal do Programa para o Mar Negro e essencial, uma vez que, uma vez poluído o Mar Negro, é muito difícil despoluir. A maior parte dos esforços de limpeza concentra-se no próprio mar ou ao longo das zonas costeiras. As bacias hidrográficas que terminam no Mar Negro não foram pontos focais, apesar de fornecerem muitos dos poluentes e lixo. Um exemplo semelhante é a Alguidar do Mississippi que transporta os poluentes que criaram a zona morta no Golfo do México. A ideia deste projeto é impedir que os poluentes não pontuais e o lixo cheguem aos ribeiros e rios e, consequentemente, não cheguem ao Mar Negro. Se for bem sucedido, isso pode manter um Mar Negro limpo e eficaz em termos de custos, que beneficiará o bem-estar de toda a região. Para tal, recorrer-se-á a métodos inovadores (impressão digital) para correlacionar a posição da paisagem com os poluentes presentes na água e no leito do fluxo. As amostras de solo serão colhidas ao longo de bancos de água, superfícies do solo e a montante. Desta forma, serão estimadas as origens e as contribuições dos sedimentos e outros poluentes não pontuais para a água e o leito do fluxo. As origens podem ser as margens dos rios (por exemplo, íngremes, não vegetadas, etc.) ou a superfície do solo com diferentes coberturas de solos (por exemplo, áreas queimadas, áreas inundadas, florestas, culturas degradadas ou específicas). Além disso, serão utilizados métodos tradicionais (pinos de erosão, parcelas de escoamento) e novos métodos inovadores (deteção à distância, índices e drones) para as estimativas de poluentes. Serão aplicados modelos hidrológicos para simular os poluentes à escala das bacias hidrográficas, com base nos dados do projeto do método de recolha de impressões digitais e nas parcelas de leito e superfície do solo. Será desenvolvido um sistema de análise de decisões multicritérios e um sistema de apoio à decisão para encontrar os «pontos quentes» e recomendar as melhores práticas de gestão em cada área-piloto. Os pontos quentes são as áreas que mais contribuem com poluentes e/ou lixo. As práticas recomendadas serão baseadas na natureza e aplicáveis a toda a região. A parte final desenvolverá e/ou testará ferramentas/máquinas inovadoras: 4 armadilhas de cama (na Arménia, Grécia, Moldávia e Turquia) e 1 navio skimmer (na Roménia) na zona-piloto massas de água para recolher lixo e outros poluentes. As áreas-piloto estarão em cinco países do Mar Negro diferentes, permitindo testar os instrumentos e métodos em diferentes ambientes representativos da região. Tal deverá contribuir para a adoção de instrumentos e métodos por todos os países do Mar Negro e conduzir a um programa conjunto de monitorização dos poluentes de origem não pontual e do lixo. Com universidades, ONG e autoridades públicas parceiras neste projeto, os métodos e ferramentas desenvolvidos serão ganzas em dados científicos e práticos. Por último, numerosas e diversas atividades de comunicação ajudarão a chegar a todos os grupos-alvo e conduzirão à adoção destes métodos e instrumentos de monitorização conjuntos na região. (Portuguese)
4 November 2022
0 references
O projeto Protect-Streams-4-Sea centra-se numa monitorização ambiental conjunta de poluentes não pontuais e lixo que acabam no mar Negro. Trata-se de uma prioridade principal do Programa para o Mar Negro e essencial, uma vez que, uma vez poluído o Mar Negro, é muito difícil despoluir. A maior parte dos esforços de limpeza concentra-se no próprio mar ou ao longo das zonas costeiras. As bacias hidrográficas que terminam no Mar Negro não foram pontos focais, apesar de fornecerem muitos dos poluentes e lixo. Um exemplo semelhante é a Alguidar do Mississippi que transporta os poluentes que criaram a zona morta no Golfo do México. A ideia deste projeto é impedir que os poluentes não pontuais e o lixo cheguem aos ribeiros e rios e, consequentemente, não cheguem ao Mar Negro. Se for bem sucedido, isso pode manter um Mar Negro limpo e eficaz em termos de custos, que beneficiará o bem-estar de toda a região. Para tal, recorrer-se-á a métodos inovadores (impressão digital) para correlacionar a posição da paisagem com os poluentes presentes na água e no leito do fluxo. As amostras de solo serão colhidas ao longo de bancos de água, superfícies do solo e a montante. Desta forma, serão estimadas as origens e as contribuições dos sedimentos e outros poluentes não pontuais para a água e o leito do fluxo. As origens podem ser as margens dos rios (por exemplo, íngremes, não vegetadas, etc.) ou a superfície do solo com diferentes coberturas de solos (por exemplo, áreas queimadas, áreas inundadas, florestas, culturas degradadas ou específicas). Além disso, serão utilizados métodos tradicionais (pinos de erosão, parcelas de escoamento) e novos métodos inovadores (deteção à distância, índices e drones) para as estimativas de poluentes. Serão aplicados modelos hidrológicos para simular os poluentes à escala das bacias hidrográficas, com base nos dados do projeto do método de recolha de impressões digitais e nas parcelas de leito e superfície do solo. Será desenvolvido um sistema de análise de decisões multicritérios e um sistema de apoio à decisão para encontrar os «pontos quentes» e recomendar as melhores práticas de gestão em cada área-piloto. Os pontos quentes são as áreas que mais contribuem com poluentes e/ou lixo. As práticas recomendadas serão baseadas na natureza e aplicáveis a toda a região. A parte final desenvolverá e/ou testará ferramentas/máquinas inovadoras: 4 armadilhas de cama (na Arménia, Grécia, Moldávia e Turquia) e 1 navio skimmer (na Roménia) na zona-piloto massas de água para recolher lixo e outros poluentes. As áreas-piloto estarão em cinco países do Mar Negro diferentes, permitindo testar os instrumentos e métodos em diferentes ambientes representativos da região. Tal deverá contribuir para a adoção de instrumentos e métodos por todos os países do Mar Negro e conduzir a um programa conjunto de monitorização dos poluentes de origem não pontual e do lixo. Com universidades, ONG e autoridades públicas parceiras neste projeto, os métodos e ferramentas desenvolvidos serão ganzas em dados científicos e práticos. Por último, numerosas e diversas atividades de comunicação ajudarão a chegar a todos os grupos-alvo e conduzirão à adoção destes métodos e instrumentos de monitorização conjuntos na região. (Portuguese)
4 November 2022
0 references
O projeto Protect-Streams-4-Sea centra-se numa monitorização ambiental conjunta de poluentes não pontuais e lixo que acabam no mar Negro. Trata-se de uma prioridade principal do Programa para o Mar Negro e essencial, uma vez que, uma vez poluído o Mar Negro, é muito difícil despoluir. A maior parte dos esforços de limpeza concentra-se no próprio mar ou ao longo das zonas costeiras. As bacias hidrográficas que terminam no Mar Negro não foram pontos focais, apesar de fornecerem muitos dos poluentes e lixo. Um exemplo semelhante é a Alguidar do Mississippi que transporta os poluentes que criaram a zona morta no Golfo do México. A ideia deste projeto é impedir que os poluentes não pontuais e o lixo cheguem aos ribeiros e rios e, consequentemente, não cheguem ao Mar Negro. Se for bem sucedido, isso pode manter um Mar Negro limpo e eficaz em termos de custos, que beneficiará o bem-estar de toda a região. Para tal, recorrer-se-á a métodos inovadores (impressão digital) para correlacionar a posição da paisagem com os poluentes presentes na água e no leito do fluxo. As amostras de solo serão colhidas ao longo de bancos de água, superfícies do solo e a montante. Desta forma, serão estimadas as origens e as contribuições dos sedimentos e outros poluentes não pontuais para a água e o leito do fluxo. As origens podem ser as margens dos rios (por exemplo, íngremes, não vegetadas, etc.) ou a superfície do solo com diferentes coberturas de solos (por exemplo, áreas queimadas, áreas inundadas, florestas, culturas degradadas ou específicas). Além disso, serão utilizados métodos tradicionais (pinos de erosão, parcelas de escoamento) e novos métodos inovadores (deteção à distância, índices e drones) para as estimativas de poluentes. Serão aplicados modelos hidrológicos para simular os poluentes à escala das bacias hidrográficas, com base nos dados do projeto do método de recolha de impressões digitais e nas parcelas de leito e superfície do solo. Será desenvolvido um sistema de análise de decisões multicritérios e um sistema de apoio à decisão para encontrar os «pontos quentes» e recomendar as melhores práticas de gestão em cada área-piloto. Os pontos quentes são as áreas que mais contribuem com poluentes e/ou lixo. As práticas recomendadas serão baseadas na natureza e aplicáveis a toda a região. A parte final desenvolverá e/ou testará ferramentas/máquinas inovadoras: 4 armadilhas de cama (na Arménia, Grécia, Moldávia e Turquia) e 1 navio skimmer (na Roménia) na zona-piloto massas de água para recolher lixo e outros poluentes. As áreas-piloto estarão em cinco países do Mar Negro diferentes, permitindo testar os instrumentos e métodos em diferentes ambientes representativos da região. Tal deverá contribuir para a adoção de instrumentos e métodos por todos os países do Mar Negro e conduzir a um programa conjunto de monitorização dos poluentes de origem não pontual e do lixo. Com universidades, ONG e autoridades públicas parceiras neste projeto, os métodos e ferramentas desenvolvidos serão ganzas em dados científicos e práticos. Por último, numerosas e diversas atividades de comunicação ajudarão a chegar a todos os grupos-alvo e conduzirão à adoção destes métodos e instrumentos de monitorização conjuntos na região. (Portuguese)
4 November 2022
0 references
O projeto Protect-Streams-4-Sea centra-se numa monitorização ambiental conjunta de poluentes não pontuais e lixo que acabam no mar Negro. Trata-se de uma prioridade principal do Programa para o Mar Negro e essencial, uma vez que, uma vez poluído o Mar Negro, é muito difícil despoluir. A maior parte dos esforços de limpeza concentra-se no próprio mar ou ao longo das zonas costeiras. As bacias hidrográficas que terminam no Mar Negro não foram pontos focais, apesar de fornecerem muitos dos poluentes e lixo. Um exemplo semelhante é a Alguidar do Mississippi que transporta os poluentes que criaram a zona morta no Golfo do México. A ideia deste projeto é impedir que os poluentes não pontuais e o lixo cheguem aos ribeiros e rios e, consequentemente, não cheguem ao Mar Negro. Se for bem sucedido, isso pode manter um Mar Negro limpo e eficaz em termos de custos, que beneficiará o bem-estar de toda a região. Para tal, recorrer-se-á a métodos inovadores (impressão digital) para correlacionar a posição da paisagem com os poluentes presentes na água e no leito do fluxo. As amostras de solo serão colhidas ao longo de bancos de água, superfícies do solo e a montante. Desta forma, serão estimadas as origens e as contribuições dos sedimentos e outros poluentes não pontuais para a água e o leito do fluxo. As origens podem ser as margens dos rios (por exemplo, íngremes, não vegetadas, etc.) ou a superfície do solo com diferentes coberturas de solos (por exemplo, áreas queimadas, áreas inundadas, florestas, culturas degradadas ou específicas). Além disso, serão utilizados métodos tradicionais (pinos de erosão, parcelas de escoamento) e novos métodos inovadores (deteção à distância, índices e drones) para as estimativas de poluentes. Serão aplicados modelos hidrológicos para simular os poluentes à escala das bacias hidrográficas, com base nos dados do projeto do método de recolha de impressões digitais e nas parcelas de leito e superfície do solo. Será desenvolvido um sistema de análise de decisões multicritérios e um sistema de apoio à decisão para encontrar os «pontos quentes» e recomendar as melhores práticas de gestão em cada área-piloto. Os pontos quentes são as áreas que mais contribuem com poluentes e/ou lixo. As práticas recomendadas serão baseadas na natureza e aplicáveis a toda a região. A parte final desenvolverá e/ou testará ferramentas/máquinas inovadoras: 4 armadilhas de cama (na Arménia, Grécia, Moldávia e Turquia) e 1 navio skimmer (na Roménia) na zona-piloto massas de água para recolher lixo e outros poluentes. As áreas-piloto estarão em cinco países do Mar Negro diferentes, permitindo testar os instrumentos e métodos em diferentes ambientes representativos da região. Tal deverá contribuir para a adoção de instrumentos e métodos por todos os países do Mar Negro e conduzir a um programa conjunto de monitorização dos poluentes de origem não pontual e do lixo. Com universidades, ONG e autoridades públicas parceiras neste projeto, os métodos e ferramentas desenvolvidos serão ganzas em dados científicos e práticos. Por último, numerosas e diversas atividades de comunicação ajudarão a chegar a todos os grupos-alvo e conduzirão à adoção destes métodos e instrumentos de monitorização conjuntos na região. (Portuguese)
4 November 2022
0 references
Il-proġett Protect-Streams-4-Sea jiffoka fuq monitoraġġ ambjentali konġunt ta’ sustanzi niġġiesa mhux puntwali u skart li jispiċċaw fil-Baħar l-Iswed. Din hija prijorità ewlenija tal-Programm tal-Baħar l-Iswed u essenzjali, għaliex ladarba l-Baħar l-Iswed magħluq jiġi mniġġes, huwa diffiċli ħafna li jitneħħa t-tniġġis. Il-biċċa l-kbira tal-isforzi tat-tindif jiffukaw fuq il-baħar innifsu jew tul iż-żoni kostali. Il-baċiri li jispiċċaw fil-Baħar l-Iswed ma kinux punti fokali minkejja li pprovdew ħafna mill-pollutanti u l-iskart. Eżempju simili huwa l-Baċir Mississippi li jittrasporta s-sustanzi li jniġġsu li ħolqu ż-żona mejta fil-Golf tal-Messiku. L-idea ta’ dan il-proġett hija li l-pollutanti mhux sors ta’ punt u ż-żibel jitwaqqfu milli jilħqu n-nixxigħat u x-xmajjar u konsegwentement ma jilħqux il-Baħar l-Iswed. Jekk jirnexxi, dan jista’ jżomm b’mod kost-effettiv il-Baħar l-Iswed nadif li jkun ta’ benefiċċju għall-benessri tar-reġjun kollu. Dan se jinkiseb bl-użu ta’ metodi innovattivi (stampar tas-swaba’) biex il-pożizzjoni tal-pajsaġġ tiġi kkorrelata mas-sustanzi li jniġġsu fl-ilma tax-xmajra u fis-sodda. Il-kampjuni tal-ħamrija se jittieħdu tul ix-xatt tal-ilma, l-uċuħ tal-ħamrija u l-instream. B’dan il-mod se jiġu stmati l-oriġini u l-kontribuzzjonijiet tas-sediment u ta’ sustanzi niġġiesa oħra minn sorsi mhux tal-punt fl-ilma tan-nixxiegħa u fis-sodda. L-oriġini tista’ tkun ix-xatt tan-nixxiegħa (eż. wieqaf, mhux veġetali, eċċ.) jew il-wiċċ tal-ħamrija b’koperturi differenti tal-art (eż. żoni maħruqa, żoni mgħarrqa, foresti, għelejjel degradati jew speċifiċi). Barra minn hekk, għall-istimi tas-sustanzi li jniġġsu se jintużaw metodi tradizzjonali (pins tal-erożjoni, plottijiet tal-iskular) u metodi innovattivi ġodda (remote sensing, indiċijiet u drones). Il-mudelli idroloġiċi se jiġu applikati biex jissimulaw is-sustanzi li jniġġsu fl-iskala ta’ qiegħ l-ilma abbażi tad-data tal-proġett mill-metodu tat-teħid tal-marki tas-swaba’ u x-xatt tax-xmajra u s-sodda u l-plottijiet tal-wiċċ tal-ħamrija. Ser jiġu żviluppati Analiżi tad-Deċiżjonijiet b’Diversi Krriterja u Sistema ta’ Appoġġ għad-Deċiżjonijiet biex jinstabu l-“punti kritiċi” u jiġu rrakkomandati l-aħjar prattiki ta’ ġestjoni f’kull qasam pilota. Il-punti kritiċi huma ż-żoni li jikkontribwixxu l-biċċa l-kbira tas-sustanzi li jniġġsu u/jew il-mifrex. Il-prattiki rakkomandati se jkunu bbażati fuq in-natura u applikabbli għar-reġjun kollu. Il-parti finali se tiżviluppa u/jew tittestja għodod/magni innovattivi: 4 nases taż-żibel (fl-Armenja, il-Greċja, il-Moldova u t-Turkija) u bastiment wieħed tal-iskimmer (fir-Rumanija) fiż-żona pilota tal-korpi tal-ilma biex jiġbru l-iskart u sustanzi niġġiesa oħra. Iż-żoni pilota se jkunu f’ħames pajjiżi differenti tal-Baħar l-Iswed li jippermettu li jiġu ttestjati l-għodod u l-metodi f’ambjenti differenti rappreżentattivi tar-reġjun. Dan għandu jgħin biex l-għodod u l-metodi jiġu adottati mill-pajjiżi kollha tal-Baħar l-Iswed u jwassal għal programm konġunt ta’ monitoraġġ għas-sustanzi niġġiesa interni mhux puntwali u l-iskart. Mal-Universitajiet, l-NGOs u l-awtoritajiet pubbliċi jissieħbu f’dan il-proġett il-metodi u l-għodod żviluppati se jkunu bbażati fuq ix-xjenza u prattiċi. Fl-aħħar nett, bosta attivitajiet ta’ komunikazzjoni diversi se jgħinu biex jintlaħqu l-gruppi fil-mira kollha u jwasslu għall-adozzjoni ta’ dawn il-metodi u l-għodod konġunti ta’ monitoraġġ fir-reġjun. (Maltese)
4 November 2022
0 references
Il-proġett Protect-Streams-4-Sea jiffoka fuq monitoraġġ ambjentali konġunt ta’ sustanzi niġġiesa mhux puntwali u skart li jispiċċaw fil-Baħar l-Iswed. Din hija prijorità ewlenija tal-Programm tal-Baħar l-Iswed u essenzjali, għaliex ladarba l-Baħar l-Iswed magħluq jiġi mniġġes, huwa diffiċli ħafna li jitneħħa t-tniġġis. Il-biċċa l-kbira tal-isforzi tat-tindif jiffukaw fuq il-baħar innifsu jew tul iż-żoni kostali. Il-baċiri li jispiċċaw fil-Baħar l-Iswed ma kinux punti fokali minkejja li pprovdew ħafna mill-pollutanti u l-iskart. Eżempju simili huwa l-Baċir Mississippi li jittrasporta s-sustanzi li jniġġsu li ħolqu ż-żona mejta fil-Golf tal-Messiku. L-idea ta’ dan il-proġett hija li l-pollutanti mhux sors ta’ punt u ż-żibel jitwaqqfu milli jilħqu n-nixxigħat u x-xmajjar u konsegwentement ma jilħqux il-Baħar l-Iswed. Jekk jirnexxi, dan jista’ jżomm b’mod kost-effettiv il-Baħar l-Iswed nadif li jkun ta’ benefiċċju għall-benessri tar-reġjun kollu. Dan se jinkiseb bl-użu ta’ metodi innovattivi (stampar tas-swaba’) biex il-pożizzjoni tal-pajsaġġ tiġi kkorrelata mas-sustanzi li jniġġsu fl-ilma tax-xmajra u fis-sodda. Il-kampjuni tal-ħamrija se jittieħdu tul ix-xatt tal-ilma, l-uċuħ tal-ħamrija u l-instream. B’dan il-mod se jiġu stmati l-oriġini u l-kontribuzzjonijiet tas-sediment u ta’ sustanzi niġġiesa oħra minn sorsi mhux tal-punt fl-ilma tan-nixxiegħa u fis-sodda. L-oriġini tista’ tkun ix-xatt tan-nixxiegħa (eż. wieqaf, mhux veġetali, eċċ.) jew il-wiċċ tal-ħamrija b’koperturi differenti tal-art (eż. żoni maħruqa, żoni mgħarrqa, foresti, għelejjel degradati jew speċifiċi). Barra minn hekk, għall-istimi tas-sustanzi li jniġġsu se jintużaw metodi tradizzjonali (pins tal-erożjoni, plottijiet tal-iskular) u metodi innovattivi ġodda (remote sensing, indiċijiet u drones). Il-mudelli idroloġiċi se jiġu applikati biex jissimulaw is-sustanzi li jniġġsu fl-iskala ta’ qiegħ l-ilma abbażi tad-data tal-proġett mill-metodu tat-teħid tal-marki tas-swaba’ u x-xatt tax-xmajra u s-sodda u l-plottijiet tal-wiċċ tal-ħamrija. Ser jiġu żviluppati Analiżi tad-Deċiżjonijiet b’Diversi Krriterja u Sistema ta’ Appoġġ għad-Deċiżjonijiet biex jinstabu l-“punti kritiċi” u jiġu rrakkomandati l-aħjar prattiki ta’ ġestjoni f’kull qasam pilota. Il-punti kritiċi huma ż-żoni li jikkontribwixxu l-biċċa l-kbira tas-sustanzi li jniġġsu u/jew il-mifrex. Il-prattiki rakkomandati se jkunu bbażati fuq in-natura u applikabbli għar-reġjun kollu. Il-parti finali se tiżviluppa u/jew tittestja għodod/magni innovattivi: 4 nases taż-żibel (fl-Armenja, il-Greċja, il-Moldova u t-Turkija) u bastiment wieħed tal-iskimmer (fir-Rumanija) fiż-żona pilota tal-korpi tal-ilma biex jiġbru l-iskart u sustanzi niġġiesa oħra. Iż-żoni pilota se jkunu f’ħames pajjiżi differenti tal-Baħar l-Iswed li jippermettu li jiġu ttestjati l-għodod u l-metodi f’ambjenti differenti rappreżentattivi tar-reġjun. Dan għandu jgħin biex l-għodod u l-metodi jiġu adottati mill-pajjiżi kollha tal-Baħar l-Iswed u jwassal għal programm konġunt ta’ monitoraġġ għas-sustanzi niġġiesa interni mhux puntwali u l-iskart. Mal-Universitajiet, l-NGOs u l-awtoritajiet pubbliċi jissieħbu f’dan il-proġett il-metodi u l-għodod żviluppati se jkunu bbażati fuq ix-xjenza u prattiċi. Fl-aħħar nett, bosta attivitajiet ta’ komunikazzjoni diversi se jgħinu biex jintlaħqu l-gruppi fil-mira kollha u jwasslu għall-adozzjoni ta’ dawn il-metodi u l-għodod konġunti ta’ monitoraġġ fir-reġjun. (Maltese)
4 November 2022
0 references
Il-proġett Protect-Streams-4-Sea jiffoka fuq monitoraġġ ambjentali konġunt ta’ sustanzi niġġiesa mhux puntwali u skart li jispiċċaw fil-Baħar l-Iswed. Din hija prijorità ewlenija tal-Programm tal-Baħar l-Iswed u essenzjali, għaliex ladarba l-Baħar l-Iswed magħluq jiġi mniġġes, huwa diffiċli ħafna li jitneħħa t-tniġġis. Il-biċċa l-kbira tal-isforzi tat-tindif jiffukaw fuq il-baħar innifsu jew tul iż-żoni kostali. Il-baċiri li jispiċċaw fil-Baħar l-Iswed ma kinux punti fokali minkejja li pprovdew ħafna mill-pollutanti u l-iskart. Eżempju simili huwa l-Baċir Mississippi li jittrasporta s-sustanzi li jniġġsu li ħolqu ż-żona mejta fil-Golf tal-Messiku. L-idea ta’ dan il-proġett hija li l-pollutanti mhux sors ta’ punt u ż-żibel jitwaqqfu milli jilħqu n-nixxigħat u x-xmajjar u konsegwentement ma jilħqux il-Baħar l-Iswed. Jekk jirnexxi, dan jista’ jżomm b’mod kost-effettiv il-Baħar l-Iswed nadif li jkun ta’ benefiċċju għall-benessri tar-reġjun kollu. Dan se jinkiseb bl-użu ta’ metodi innovattivi (stampar tas-swaba’) biex il-pożizzjoni tal-pajsaġġ tiġi kkorrelata mas-sustanzi li jniġġsu fl-ilma tax-xmajra u fis-sodda. Il-kampjuni tal-ħamrija se jittieħdu tul ix-xatt tal-ilma, l-uċuħ tal-ħamrija u l-instream. B’dan il-mod se jiġu stmati l-oriġini u l-kontribuzzjonijiet tas-sediment u ta’ sustanzi niġġiesa oħra minn sorsi mhux tal-punt fl-ilma tan-nixxiegħa u fis-sodda. L-oriġini tista’ tkun ix-xatt tan-nixxiegħa (eż. wieqaf, mhux veġetali, eċċ.) jew il-wiċċ tal-ħamrija b’koperturi differenti tal-art (eż. żoni maħruqa, żoni mgħarrqa, foresti, għelejjel degradati jew speċifiċi). Barra minn hekk, għall-istimi tas-sustanzi li jniġġsu se jintużaw metodi tradizzjonali (pins tal-erożjoni, plottijiet tal-iskular) u metodi innovattivi ġodda (remote sensing, indiċijiet u drones). Il-mudelli idroloġiċi se jiġu applikati biex jissimulaw is-sustanzi li jniġġsu fl-iskala ta’ qiegħ l-ilma abbażi tad-data tal-proġett mill-metodu tat-teħid tal-marki tas-swaba’ u x-xatt tax-xmajra u s-sodda u l-plottijiet tal-wiċċ tal-ħamrija. Ser jiġu żviluppati Analiżi tad-Deċiżjonijiet b’Diversi Krriterja u Sistema ta’ Appoġġ għad-Deċiżjonijiet biex jinstabu l-“punti kritiċi” u jiġu rrakkomandati l-aħjar prattiki ta’ ġestjoni f’kull qasam pilota. Il-punti kritiċi huma ż-żoni li jikkontribwixxu l-biċċa l-kbira tas-sustanzi li jniġġsu u/jew il-mifrex. Il-prattiki rakkomandati se jkunu bbażati fuq in-natura u applikabbli għar-reġjun kollu. Il-parti finali se tiżviluppa u/jew tittestja għodod/magni innovattivi: 4 nases taż-żibel (fl-Armenja, il-Greċja, il-Moldova u t-Turkija) u bastiment wieħed tal-iskimmer (fir-Rumanija) fiż-żona pilota tal-korpi tal-ilma biex jiġbru l-iskart u sustanzi niġġiesa oħra. Iż-żoni pilota se jkunu f’ħames pajjiżi differenti tal-Baħar l-Iswed li jippermettu li jiġu ttestjati l-għodod u l-metodi f’ambjenti differenti rappreżentattivi tar-reġjun. Dan għandu jgħin biex l-għodod u l-metodi jiġu adottati mill-pajjiżi kollha tal-Baħar l-Iswed u jwassal għal programm konġunt ta’ monitoraġġ għas-sustanzi niġġiesa interni mhux puntwali u l-iskart. Mal-Universitajiet, l-NGOs u l-awtoritajiet pubbliċi jissieħbu f’dan il-proġett il-metodi u l-għodod żviluppati se jkunu bbażati fuq ix-xjenza u prattiċi. Fl-aħħar nett, bosta attivitajiet ta’ komunikazzjoni diversi se jgħinu biex jintlaħqu l-gruppi fil-mira kollha u jwasslu għall-adozzjoni ta’ dawn il-metodi u l-għodod konġunti ta’ monitoraġġ fir-reġjun. (Maltese)
4 November 2022
0 references
Il-proġett Protect-Streams-4-Sea jiffoka fuq monitoraġġ ambjentali konġunt ta’ sustanzi niġġiesa mhux puntwali u skart li jispiċċaw fil-Baħar l-Iswed. Din hija prijorità ewlenija tal-Programm tal-Baħar l-Iswed u essenzjali, għaliex ladarba l-Baħar l-Iswed magħluq jiġi mniġġes, huwa diffiċli ħafna li jitneħħa t-tniġġis. Il-biċċa l-kbira tal-isforzi tat-tindif jiffukaw fuq il-baħar innifsu jew tul iż-żoni kostali. Il-baċiri li jispiċċaw fil-Baħar l-Iswed ma kinux punti fokali minkejja li pprovdew ħafna mill-pollutanti u l-iskart. Eżempju simili huwa l-Baċir Mississippi li jittrasporta s-sustanzi li jniġġsu li ħolqu ż-żona mejta fil-Golf tal-Messiku. L-idea ta’ dan il-proġett hija li l-pollutanti mhux sors ta’ punt u ż-żibel jitwaqqfu milli jilħqu n-nixxigħat u x-xmajjar u konsegwentement ma jilħqux il-Baħar l-Iswed. Jekk jirnexxi, dan jista’ jżomm b’mod kost-effettiv il-Baħar l-Iswed nadif li jkun ta’ benefiċċju għall-benessri tar-reġjun kollu. Dan se jinkiseb bl-użu ta’ metodi innovattivi (stampar tas-swaba’) biex il-pożizzjoni tal-pajsaġġ tiġi kkorrelata mas-sustanzi li jniġġsu fl-ilma tax-xmajra u fis-sodda. Il-kampjuni tal-ħamrija se jittieħdu tul ix-xatt tal-ilma, l-uċuħ tal-ħamrija u l-instream. B’dan il-mod se jiġu stmati l-oriġini u l-kontribuzzjonijiet tas-sediment u ta’ sustanzi niġġiesa oħra minn sorsi mhux tal-punt fl-ilma tan-nixxiegħa u fis-sodda. L-oriġini tista’ tkun ix-xatt tan-nixxiegħa (eż. wieqaf, mhux veġetali, eċċ.) jew il-wiċċ tal-ħamrija b’koperturi differenti tal-art (eż. żoni maħruqa, żoni mgħarrqa, foresti, għelejjel degradati jew speċifiċi). Barra minn hekk, għall-istimi tas-sustanzi li jniġġsu se jintużaw metodi tradizzjonali (pins tal-erożjoni, plottijiet tal-iskular) u metodi innovattivi ġodda (remote sensing, indiċijiet u drones). Il-mudelli idroloġiċi se jiġu applikati biex jissimulaw is-sustanzi li jniġġsu fl-iskala ta’ qiegħ l-ilma abbażi tad-data tal-proġett mill-metodu tat-teħid tal-marki tas-swaba’ u x-xatt tax-xmajra u s-sodda u l-plottijiet tal-wiċċ tal-ħamrija. Ser jiġu żviluppati Analiżi tad-Deċiżjonijiet b’Diversi Krriterja u Sistema ta’ Appoġġ għad-Deċiżjonijiet biex jinstabu l-“punti kritiċi” u jiġu rrakkomandati l-aħjar prattiki ta’ ġestjoni f’kull qasam pilota. Il-punti kritiċi huma ż-żoni li jikkontribwixxu l-biċċa l-kbira tas-sustanzi li jniġġsu u/jew il-mifrex. Il-prattiki rakkomandati se jkunu bbażati fuq in-natura u applikabbli għar-reġjun kollu. Il-parti finali se tiżviluppa u/jew tittestja għodod/magni innovattivi: 4 nases taż-żibel (fl-Armenja, il-Greċja, il-Moldova u t-Turkija) u bastiment wieħed tal-iskimmer (fir-Rumanija) fiż-żona pilota tal-korpi tal-ilma biex jiġbru l-iskart u sustanzi niġġiesa oħra. Iż-żoni pilota se jkunu f’ħames pajjiżi differenti tal-Baħar l-Iswed li jippermettu li jiġu ttestjati l-għodod u l-metodi f’ambjenti differenti rappreżentattivi tar-reġjun. Dan għandu jgħin biex l-għodod u l-metodi jiġu adottati mill-pajjiżi kollha tal-Baħar l-Iswed u jwassal għal programm konġunt ta’ monitoraġġ għas-sustanzi niġġiesa interni mhux puntwali u l-iskart. Mal-Universitajiet, l-NGOs u l-awtoritajiet pubbliċi jissieħbu f’dan il-proġett il-metodi u l-għodod żviluppati se jkunu bbażati fuq ix-xjenza u prattiċi. Fl-aħħar nett, bosta attivitajiet ta’ komunikazzjoni diversi se jgħinu biex jintlaħqu l-gruppi fil-mira kollha u jwasslu għall-adozzjoni ta’ dawn il-metodi u l-għodod konġunti ta’ monitoraġġ fir-reġjun. (Maltese)
4 November 2022
0 references
Il-proġett Protect-Streams-4-Sea jiffoka fuq monitoraġġ ambjentali konġunt ta’ sustanzi niġġiesa mhux puntwali u skart li jispiċċaw fil-Baħar l-Iswed. Din hija prijorità ewlenija tal-Programm tal-Baħar l-Iswed u essenzjali, għaliex ladarba l-Baħar l-Iswed magħluq jiġi mniġġes, huwa diffiċli ħafna li jitneħħa t-tniġġis. Il-biċċa l-kbira tal-isforzi tat-tindif jiffukaw fuq il-baħar innifsu jew tul iż-żoni kostali. Il-baċiri li jispiċċaw fil-Baħar l-Iswed ma kinux punti fokali minkejja li pprovdew ħafna mill-pollutanti u l-iskart. Eżempju simili huwa l-Baċir Mississippi li jittrasporta s-sustanzi li jniġġsu li ħolqu ż-żona mejta fil-Golf tal-Messiku. L-idea ta’ dan il-proġett hija li l-pollutanti mhux sors ta’ punt u ż-żibel jitwaqqfu milli jilħqu n-nixxigħat u x-xmajjar u konsegwentement ma jilħqux il-Baħar l-Iswed. Jekk jirnexxi, dan jista’ jżomm b’mod kost-effettiv il-Baħar l-Iswed nadif li jkun ta’ benefiċċju għall-benessri tar-reġjun kollu. Dan se jinkiseb bl-użu ta’ metodi innovattivi (stampar tas-swaba’) biex il-pożizzjoni tal-pajsaġġ tiġi kkorrelata mas-sustanzi li jniġġsu fl-ilma tax-xmajra u fis-sodda. Il-kampjuni tal-ħamrija se jittieħdu tul ix-xatt tal-ilma, l-uċuħ tal-ħamrija u l-instream. B’dan il-mod se jiġu stmati l-oriġini u l-kontribuzzjonijiet tas-sediment u ta’ sustanzi niġġiesa oħra minn sorsi mhux tal-punt fl-ilma tan-nixxiegħa u fis-sodda. L-oriġini tista’ tkun ix-xatt tan-nixxiegħa (eż. wieqaf, mhux veġetali, eċċ.) jew il-wiċċ tal-ħamrija b’koperturi differenti tal-art (eż. żoni maħruqa, żoni mgħarrqa, foresti, għelejjel degradati jew speċifiċi). Barra minn hekk, għall-istimi tas-sustanzi li jniġġsu se jintużaw metodi tradizzjonali (pins tal-erożjoni, plottijiet tal-iskular) u metodi innovattivi ġodda (remote sensing, indiċijiet u drones). Il-mudelli idroloġiċi se jiġu applikati biex jissimulaw is-sustanzi li jniġġsu fl-iskala ta’ qiegħ l-ilma abbażi tad-data tal-proġett mill-metodu tat-teħid tal-marki tas-swaba’ u x-xatt tax-xmajra u s-sodda u l-plottijiet tal-wiċċ tal-ħamrija. Ser jiġu żviluppati Analiżi tad-Deċiżjonijiet b’Diversi Krriterja u Sistema ta’ Appoġġ għad-Deċiżjonijiet biex jinstabu l-“punti kritiċi” u jiġu rrakkomandati l-aħjar prattiki ta’ ġestjoni f’kull qasam pilota. Il-punti kritiċi huma ż-żoni li jikkontribwixxu l-biċċa l-kbira tas-sustanzi li jniġġsu u/jew il-mifrex. Il-prattiki rakkomandati se jkunu bbażati fuq in-natura u applikabbli għar-reġjun kollu. Il-parti finali se tiżviluppa u/jew tittestja għodod/magni innovattivi: 4 nases taż-żibel (fl-Armenja, il-Greċja, il-Moldova u t-Turkija) u bastiment wieħed tal-iskimmer (fir-Rumanija) fiż-żona pilota tal-korpi tal-ilma biex jiġbru l-iskart u sustanzi niġġiesa oħra. Iż-żoni pilota se jkunu f’ħames pajjiżi differenti tal-Baħar l-Iswed li jippermettu li jiġu ttestjati l-għodod u l-metodi f’ambjenti differenti rappreżentattivi tar-reġjun. Dan għandu jgħin biex l-għodod u l-metodi jiġu adottati mill-pajjiżi kollha tal-Baħar l-Iswed u jwassal għal programm konġunt ta’ monitoraġġ għas-sustanzi niġġiesa interni mhux puntwali u l-iskart. Mal-Universitajiet, l-NGOs u l-awtoritajiet pubbliċi jissieħbu f’dan il-proġett il-metodi u l-għodod żviluppati se jkunu bbażati fuq ix-xjenza u prattiċi. Fl-aħħar nett, bosta attivitajiet ta’ komunikazzjoni diversi se jgħinu biex jintlaħqu l-gruppi fil-mira kollha u jwasslu għall-adozzjoni ta’ dawn il-metodi u l-għodod konġunti ta’ monitoraġġ fir-reġjun. (Maltese)
4 November 2022
0 references
Le projet Protect-Streams-4-Sea se concentre sur une surveillance environnementale conjointe des polluants et des déchets de sources non ponctuelles qui se retrouvent dans la mer Noire. Il s’agit d’une priorité principale du programme de la mer Noire et essentielle, car une fois que la mer Noire fermée est polluée, il est très difficile de dépolluer. La plupart des efforts de nettoyage se concentrent sur la mer elle-même ou le long des zones côtières. Les bassins hydrographiques qui se terminent dans la mer Noire n’ont pas été des points focaux bien qu’ils aient fourni un grand nombre de polluants et de déchets. Un exemple similaire est le bassin du Mississippi qui transporte les polluants qui ont créé la zone morte dans le golfe du Mexique. L’idée de ce projet est d’empêcher les polluants et les déchets de sources non ponctuelles d’atteindre les cours d’eau et les rivières et, par conséquent, de ne pas atteindre la mer Noire. En cas de succès, cela peut maintenir de manière rentable une mer Noire propre qui profitera au bien-être de l’ensemble de la région. Pour ce faire, on utilisera des méthodes innovantes (empreintes digitales) pour établir une corrélation entre la position du paysage et les polluants présents dans l’eau du cours d’eau et le lit. Des échantillons de sol seront prélevés le long des berges de cours d’eau, des surfaces du sol et dans le cours d’eau. De cette façon, on estimera les origines et les contributions des sédiments et d’autres polluants provenant de sources non ponctuelles à l’eau et au lit du cours d’eau. Les origines pourraient être les berges des cours d’eau (par exemple raides, non végétalisées, etc.) ou la surface du sol avec différentes couvertures de terres (par exemple, les zones brûlées, les zones inondées, les forêts, les cultures dégradées ou spécifiques). En outre, des méthodes traditionnelles (épingles d’érosion, parcelles de ruissellement) et de nouvelles méthodes innovantes (détection à distance, indices et drones) seront utilisées pour les estimations des polluants. Des modèles hydrologiques seront appliqués pour simuler les polluants à l’échelle du bassin hydrographique en se basant sur les données du projet provenant de la méthode d’empreintes digitales et des parcelles de berge et de surface du lit et du sol. Une analyse décisionnelle multicritères et un système d’aide à la décision seront élaborés pour trouver les «points chauds» et recommander les meilleures pratiques de gestion dans chaque domaine pilote. Les points chauds sont les zones qui contribuent le plus de polluants et/ou de déchets. Les pratiques recommandées seront fondées sur la nature et applicables à l’ensemble de la région. La dernière partie développera et/ou testera des outils/machines innovants: 4 pièges à litière (Arménie, Grèce, Moldavie et Turquie) et 1 bateau à skimmer (en Roumanie) dans la zone pilote pour collecter les déchets et d’autres polluants. Les zones pilotes seront situées dans cinq pays différents de la mer Noire, ce qui permettra de tester les outils et les méthodes dans différents environnements représentatifs de la région. Cela devrait faciliter l’adoption des outils et des méthodes par tous les pays de la mer Noire et conduire à un programme conjoint de surveillance des polluants et des déchets provenant de sources non ponctuelles intérieures. Avec les universités, les ONG et les pouvoirs publics qui s’associent à ce projet, les méthodes et les outils développés seront fondés sur la science et pratiques. Enfin, de nombreuses et diverses activités de communication permettront d’atteindre tous les groupes cibles et d’aboutir à l’adoption de ces méthodes et outils de suivi conjoints dans la région. (French)
4 November 2022
0 references
Le projet Protect-Streams-4-Sea se concentre sur une surveillance environnementale conjointe des polluants et des déchets de sources non ponctuelles qui se retrouvent dans la mer Noire. Il s’agit d’une priorité principale du programme de la mer Noire et essentielle, car une fois que la mer Noire fermée est polluée, il est très difficile de dépolluer. La plupart des efforts de nettoyage se concentrent sur la mer elle-même ou le long des zones côtières. Les bassins hydrographiques qui se terminent dans la mer Noire n’ont pas été des points focaux bien qu’ils aient fourni un grand nombre de polluants et de déchets. Un exemple similaire est le bassin du Mississippi qui transporte les polluants qui ont créé la zone morte dans le golfe du Mexique. L’idée de ce projet est d’empêcher les polluants et les déchets de sources non ponctuelles d’atteindre les cours d’eau et les rivières et, par conséquent, de ne pas atteindre la mer Noire. En cas de succès, cela peut maintenir de manière rentable une mer Noire propre qui profitera au bien-être de l’ensemble de la région. Pour ce faire, on utilisera des méthodes innovantes (empreintes digitales) pour établir une corrélation entre la position du paysage et les polluants présents dans l’eau du cours d’eau et le lit. Des échantillons de sol seront prélevés le long des berges de cours d’eau, des surfaces du sol et dans le cours d’eau. De cette façon, on estimera les origines et les contributions des sédiments et d’autres polluants provenant de sources non ponctuelles à l’eau et au lit du cours d’eau. Les origines pourraient être les berges des cours d’eau (par exemple raides, non végétalisées, etc.) ou la surface du sol avec différentes couvertures de terres (par exemple, les zones brûlées, les zones inondées, les forêts, les cultures dégradées ou spécifiques). En outre, des méthodes traditionnelles (épingles d’érosion, parcelles de ruissellement) et de nouvelles méthodes innovantes (détection à distance, indices et drones) seront utilisées pour les estimations des polluants. Des modèles hydrologiques seront appliqués pour simuler les polluants à l’échelle du bassin hydrographique en se basant sur les données du projet provenant de la méthode d’empreintes digitales et des parcelles de berge et de surface du lit et du sol. Une analyse décisionnelle multicritères et un système d’aide à la décision seront élaborés pour trouver les «points chauds» et recommander les meilleures pratiques de gestion dans chaque domaine pilote. Les points chauds sont les zones qui contribuent le plus de polluants et/ou de déchets. Les pratiques recommandées seront fondées sur la nature et applicables à l’ensemble de la région. La dernière partie développera et/ou testera des outils/machines innovants: 4 pièges à litière (Arménie, Grèce, Moldavie et Turquie) et 1 bateau à skimmer (en Roumanie) dans la zone pilote pour collecter les déchets et d’autres polluants. Les zones pilotes seront situées dans cinq pays différents de la mer Noire, ce qui permettra de tester les outils et les méthodes dans différents environnements représentatifs de la région. Cela devrait faciliter l’adoption des outils et des méthodes par tous les pays de la mer Noire et conduire à un programme conjoint de surveillance des polluants et des déchets provenant de sources non ponctuelles intérieures. Avec les universités, les ONG et les pouvoirs publics qui s’associent à ce projet, les méthodes et les outils développés seront fondés sur la science et pratiques. Enfin, de nombreuses et diverses activités de communication permettront d’atteindre tous les groupes cibles et d’aboutir à l’adoption de ces méthodes et outils de suivi conjoints dans la région. (French)
4 November 2022
0 references
Le projet Protect-Streams-4-Sea se concentre sur une surveillance environnementale conjointe des polluants et des déchets de sources non ponctuelles qui se retrouvent dans la mer Noire. Il s’agit d’une priorité principale du programme de la mer Noire et essentielle, car une fois que la mer Noire fermée est polluée, il est très difficile de dépolluer. La plupart des efforts de nettoyage se concentrent sur la mer elle-même ou le long des zones côtières. Les bassins hydrographiques qui se terminent dans la mer Noire n’ont pas été des points focaux bien qu’ils aient fourni un grand nombre de polluants et de déchets. Un exemple similaire est le bassin du Mississippi qui transporte les polluants qui ont créé la zone morte dans le golfe du Mexique. L’idée de ce projet est d’empêcher les polluants et les déchets de sources non ponctuelles d’atteindre les cours d’eau et les rivières et, par conséquent, de ne pas atteindre la mer Noire. En cas de succès, cela peut maintenir de manière rentable une mer Noire propre qui profitera au bien-être de l’ensemble de la région. Pour ce faire, on utilisera des méthodes innovantes (empreintes digitales) pour établir une corrélation entre la position du paysage et les polluants présents dans l’eau du cours d’eau et le lit. Des échantillons de sol seront prélevés le long des berges de cours d’eau, des surfaces du sol et dans le cours d’eau. De cette façon, on estimera les origines et les contributions des sédiments et d’autres polluants provenant de sources non ponctuelles à l’eau et au lit du cours d’eau. Les origines pourraient être les berges des cours d’eau (par exemple raides, non végétalisées, etc.) ou la surface du sol avec différentes couvertures de terres (par exemple, les zones brûlées, les zones inondées, les forêts, les cultures dégradées ou spécifiques). En outre, des méthodes traditionnelles (épingles d’érosion, parcelles de ruissellement) et de nouvelles méthodes innovantes (détection à distance, indices et drones) seront utilisées pour les estimations des polluants. Des modèles hydrologiques seront appliqués pour simuler les polluants à l’échelle du bassin hydrographique en se basant sur les données du projet provenant de la méthode d’empreintes digitales et des parcelles de berge et de surface du lit et du sol. Une analyse décisionnelle multicritères et un système d’aide à la décision seront élaborés pour trouver les «points chauds» et recommander les meilleures pratiques de gestion dans chaque domaine pilote. Les points chauds sont les zones qui contribuent le plus de polluants et/ou de déchets. Les pratiques recommandées seront fondées sur la nature et applicables à l’ensemble de la région. La dernière partie développera et/ou testera des outils/machines innovants: 4 pièges à litière (Arménie, Grèce, Moldavie et Turquie) et 1 bateau à skimmer (en Roumanie) dans la zone pilote pour collecter les déchets et d’autres polluants. Les zones pilotes seront situées dans cinq pays différents de la mer Noire, ce qui permettra de tester les outils et les méthodes dans différents environnements représentatifs de la région. Cela devrait faciliter l’adoption des outils et des méthodes par tous les pays de la mer Noire et conduire à un programme conjoint de surveillance des polluants et des déchets provenant de sources non ponctuelles intérieures. Avec les universités, les ONG et les pouvoirs publics qui s’associent à ce projet, les méthodes et les outils développés seront fondés sur la science et pratiques. Enfin, de nombreuses et diverses activités de communication permettront d’atteindre tous les groupes cibles et d’aboutir à l’adoption de ces méthodes et outils de suivi conjoints dans la région. (French)
4 November 2022
0 references
Le projet Protect-Streams-4-Sea se concentre sur une surveillance environnementale conjointe des polluants et des déchets de sources non ponctuelles qui se retrouvent dans la mer Noire. Il s’agit d’une priorité principale du programme de la mer Noire et essentielle, car une fois que la mer Noire fermée est polluée, il est très difficile de dépolluer. La plupart des efforts de nettoyage se concentrent sur la mer elle-même ou le long des zones côtières. Les bassins hydrographiques qui se terminent dans la mer Noire n’ont pas été des points focaux bien qu’ils aient fourni un grand nombre de polluants et de déchets. Un exemple similaire est le bassin du Mississippi qui transporte les polluants qui ont créé la zone morte dans le golfe du Mexique. L’idée de ce projet est d’empêcher les polluants et les déchets de sources non ponctuelles d’atteindre les cours d’eau et les rivières et, par conséquent, de ne pas atteindre la mer Noire. En cas de succès, cela peut maintenir de manière rentable une mer Noire propre qui profitera au bien-être de l’ensemble de la région. Pour ce faire, on utilisera des méthodes innovantes (empreintes digitales) pour établir une corrélation entre la position du paysage et les polluants présents dans l’eau du cours d’eau et le lit. Des échantillons de sol seront prélevés le long des berges de cours d’eau, des surfaces du sol et dans le cours d’eau. De cette façon, on estimera les origines et les contributions des sédiments et d’autres polluants provenant de sources non ponctuelles à l’eau et au lit du cours d’eau. Les origines pourraient être les berges des cours d’eau (par exemple raides, non végétalisées, etc.) ou la surface du sol avec différentes couvertures de terres (par exemple, les zones brûlées, les zones inondées, les forêts, les cultures dégradées ou spécifiques). En outre, des méthodes traditionnelles (épingles d’érosion, parcelles de ruissellement) et de nouvelles méthodes innovantes (détection à distance, indices et drones) seront utilisées pour les estimations des polluants. Des modèles hydrologiques seront appliqués pour simuler les polluants à l’échelle du bassin hydrographique en se basant sur les données du projet provenant de la méthode d’empreintes digitales et des parcelles de berge et de surface du lit et du sol. Une analyse décisionnelle multicritères et un système d’aide à la décision seront élaborés pour trouver les «points chauds» et recommander les meilleures pratiques de gestion dans chaque domaine pilote. Les points chauds sont les zones qui contribuent le plus de polluants et/ou de déchets. Les pratiques recommandées seront fondées sur la nature et applicables à l’ensemble de la région. La dernière partie développera et/ou testera des outils/machines innovants: 4 pièges à litière (Arménie, Grèce, Moldavie et Turquie) et 1 bateau à skimmer (en Roumanie) dans la zone pilote pour collecter les déchets et d’autres polluants. Les zones pilotes seront situées dans cinq pays différents de la mer Noire, ce qui permettra de tester les outils et les méthodes dans différents environnements représentatifs de la région. Cela devrait faciliter l’adoption des outils et des méthodes par tous les pays de la mer Noire et conduire à un programme conjoint de surveillance des polluants et des déchets provenant de sources non ponctuelles intérieures. Avec les universités, les ONG et les pouvoirs publics qui s’associent à ce projet, les méthodes et les outils développés seront fondés sur la science et pratiques. Enfin, de nombreuses et diverses activités de communication permettront d’atteindre tous les groupes cibles et d’aboutir à l’adoption de ces méthodes et outils de suivi conjoints dans la région. (French)
4 November 2022
0 references
Le projet Protect-Streams-4-Sea se concentre sur une surveillance environnementale conjointe des polluants et des déchets de sources non ponctuelles qui se retrouvent dans la mer Noire. Il s’agit d’une priorité principale du programme de la mer Noire et essentielle, car une fois que la mer Noire fermée est polluée, il est très difficile de dépolluer. La plupart des efforts de nettoyage se concentrent sur la mer elle-même ou le long des zones côtières. Les bassins hydrographiques qui se terminent dans la mer Noire n’ont pas été des points focaux bien qu’ils aient fourni un grand nombre de polluants et de déchets. Un exemple similaire est le bassin du Mississippi qui transporte les polluants qui ont créé la zone morte dans le golfe du Mexique. L’idée de ce projet est d’empêcher les polluants et les déchets de sources non ponctuelles d’atteindre les cours d’eau et les rivières et, par conséquent, de ne pas atteindre la mer Noire. En cas de succès, cela peut maintenir de manière rentable une mer Noire propre qui profitera au bien-être de l’ensemble de la région. Pour ce faire, on utilisera des méthodes innovantes (empreintes digitales) pour établir une corrélation entre la position du paysage et les polluants présents dans l’eau du cours d’eau et le lit. Des échantillons de sol seront prélevés le long des berges de cours d’eau, des surfaces du sol et dans le cours d’eau. De cette façon, on estimera les origines et les contributions des sédiments et d’autres polluants provenant de sources non ponctuelles à l’eau et au lit du cours d’eau. Les origines pourraient être les berges des cours d’eau (par exemple raides, non végétalisées, etc.) ou la surface du sol avec différentes couvertures de terres (par exemple, les zones brûlées, les zones inondées, les forêts, les cultures dégradées ou spécifiques). En outre, des méthodes traditionnelles (épingles d’érosion, parcelles de ruissellement) et de nouvelles méthodes innovantes (détection à distance, indices et drones) seront utilisées pour les estimations des polluants. Des modèles hydrologiques seront appliqués pour simuler les polluants à l’échelle du bassin hydrographique en se basant sur les données du projet provenant de la méthode d’empreintes digitales et des parcelles de berge et de surface du lit et du sol. Une analyse décisionnelle multicritères et un système d’aide à la décision seront élaborés pour trouver les «points chauds» et recommander les meilleures pratiques de gestion dans chaque domaine pilote. Les points chauds sont les zones qui contribuent le plus de polluants et/ou de déchets. Les pratiques recommandées seront fondées sur la nature et applicables à l’ensemble de la région. La dernière partie développera et/ou testera des outils/machines innovants: 4 pièges à litière (Arménie, Grèce, Moldavie et Turquie) et 1 bateau à skimmer (en Roumanie) dans la zone pilote pour collecter les déchets et d’autres polluants. Les zones pilotes seront situées dans cinq pays différents de la mer Noire, ce qui permettra de tester les outils et les méthodes dans différents environnements représentatifs de la région. Cela devrait faciliter l’adoption des outils et des méthodes par tous les pays de la mer Noire et conduire à un programme conjoint de surveillance des polluants et des déchets provenant de sources non ponctuelles intérieures. Avec les universités, les ONG et les pouvoirs publics qui s’associent à ce projet, les méthodes et les outils développés seront fondés sur la science et pratiques. Enfin, de nombreuses et diverses activités de communication permettront d’atteindre tous les groupes cibles et d’aboutir à l’adoption de ces méthodes et outils de suivi conjoints dans la région. (French)
4 November 2022
0 references