Digital sharing of biomolecular and descriptive resources of biobank and the Department of Anthropology of the University of Lodz – characteristics of populations living in today’s Poland throughout history. Information platform e-Czlowiek.pl. (Q86976): Difference between revisions
Jump to navigation
Jump to search
(BatchIngestion) |
(Changed an Item) |
||||||||||||||
| Property / date of last update | |||||||||||||||
| |||||||||||||||
| Property / date of last update: 24 May 2023 / rank | |||||||||||||||
| Property / date of last update | |||||||||||||||
6 July 2023
| |||||||||||||||
| Property / date of last update: 6 July 2023 / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
Revision as of 08:46, 6 July 2023
Project Q86976 in Poland
| Language | Label | Description | Also known as |
|---|---|---|---|
| English | Digital sharing of biomolecular and descriptive resources of biobank and the Department of Anthropology of the University of Lodz – characteristics of populations living in today’s Poland throughout history. Information platform e-Czlowiek.pl. |
Project Q86976 in Poland |
Statements
5,644,796.45 zloty
0 references
6,669,971.0 zloty
0 references
84.63 percent
0 references
1 November 2017
0 references
30 April 2021
0 references
UNIWERSYTET ŁÓDZKI
0 references
Dzięki ogromnemu postępowi wykorzystania technik biologii molekularnej jaki dokonał się w ostatnich dziesięcioleciach w szeroko rozumianych dziedzinach nauk biologicznych i medycznych, każdego dnia ośrodki naukowo-badawcze generują ogromne ilości danych (big data - wielkie dane) o znacznej wartości naukowej. Obecnie w Polsce wdrażanie nowych rozwiązań bioinformatycznych, obejmujących swoim zakresem porządkowanie i ułatwianie dostępu do danych naukowych w dalszym ciągu jest mało popularną praktyką. Źródło tego problemu upatrywane jest w braku otwartości kadry naukowo-badawczej na proces ogólnoświatowej cyfryzacji i ekonomii współdzielenia, co ściśle wiąże się ze specyfiką zawodu i reguł panujących w placówkach badawczych. W erze wielkich danych największym wyzwaniem nie jest więc samo przeprowadzanie eksperymentów badawczych, lecz możliwość opracowania systemu łatwej wymiany danych przy jednoczesnym wytworzeniu interdyscyplinarnych repozytoriów celem formułowania rozwiązań jak najwierniej oddających istotę badanego problemu lub zjawiska. Udostępnianie zasobów nauki umożliwi wzrost innowacyjności - pozwoli na wytworzenie platformy skierowanej do jednej z największej grupy odbiorców – internautów, przyczyniając się do zdefiniowania nowych oraz poprawy obecnie panujących standardów, znacząco podnosząc możliwości dotarcia do tak cennych i trudno dostępnych danych. Realizacja projektu przyczyni się do wzrostu ilości publicznie dostępnych danych – siedem miliardów pól danych na temat ludzkiego genomu (Polskiej populacji na próbie 6400 osób) czeka na udostępnienie. Zbiór ten zostanie wzbogacony o zinwentaryzowane do digitalizacji zasoby Katedry Antropologii. Planowany do realizacji zakres cyfryzacji kolekcji szkieletowej z okresu od XI do początku XIX wieku, pochodzącej z pięciu sepulkralnych stanowisk archeologicznych (cmentarzysk), zlokalizowanych w rejonie Brześcia Kujawskiego na Kujawach, obejmie pozyskanie cyfrowego zapisu sekwencji DNA (ancient DNA). (Polish)
0 references
Thanks to the enormous progress made in the use of molecular biology techniques in recent decades in the broadly understood areas of biological and medical sciences, scientific and research centres generate huge amounts of data (big data) of significant scientific value every day. Currently, the implementation of new bioinformatic solutions in Poland, including organising and facilitating access to scientific data, is still not a popular practice. The source of this problem is the lack of openness of research staff to the process of global digitisation and the economy of sharing, which is closely linked to the specificities of the profession and the rules prevailing in research institutions. In the Great Data Age, therefore, the greatest challenge is not simply to conduct research experiments, but to develop a system of easy data exchange while creating interdisciplinary repositories to formulate solutions that best convey the essence of the problem or phenomenon. Providing scientific resources will increase innovation – it will create a platform aimed at one of the largest audiences – Internet users, contributing to the definition of new and existing standards, significantly increasing the possibilities of reaching such valuable and hard-to-available data. The implementation of the project will increase the amount of publicly available data – seven billion fields of data on the human genome (Polish population on a sample of 6400 people) are waiting to be made available. This collection will be enriched with inventory resources of the Department of Anthropology for digitisation. The scope of digitisation of the skeleton collection from the XI to the beginning of the nineteenth century, derived from five sepulcral archaeological sites, located in the area of Brest Kujawy in Kujawy, will include the acquisition of digital recording of DNA sequences (ancient DNA). (English)
14 October 2020
0 references
Grâce aux énormes progrès réalisés dans l’utilisation des techniques de biologie moléculaire au cours des dernières décennies dans les vastes domaines des sciences biologiques et médicales, les centres de recherche scientifique génèrent chaque jour d’énormes quantités de données (big data — big data) d’une valeur scientifique considérable. Actuellement, la mise en œuvre de nouvelles solutions de bioinformatique en Pologne, y compris l’organisation et la facilitation de l’accès aux données scientifiques, est encore une pratique peu populaire. La source de ce problème réside dans le manque d’ouverture du personnel scientifique et de recherche au processus de numérisation et d’économie de partage à l’échelle mondiale, qui est étroitement lié à la spécificité de la profession et aux règles qui prévalent dans les établissements de recherche. À l’ère des mégadonnées, le plus grand défi n’est pas de mener des expériences de recherche seules, mais de développer un système d’échange facile de données tout en créant des référentiels interdisciplinaires afin de formuler des solutions qui reflètent le plus fidèlement possible l’essence du problème ou du phénomène. Le partage des ressources scientifiques augmentera l’innovation — elle permettra de créer une plate-forme destinée à l’un des plus grands publics — les utilisateurs d’Internet, contribuant à la définition de normes nouvelles et améliorées, augmentant considérablement les possibilités d’atteindre des données aussi précieuses et difficiles d’accès. La mise en œuvre du projet augmentera la quantité de données accessibles au public — sept milliards de champs de données sur le génome humain (population polonaise sur un échantillon de 6400 personnes) attendent d’être mis à disposition. Cette collection sera enrichie d’inventaire pour la numérisation du Département d’anthropologie. La portée de la numérisation de la collection squelettique de la période allant du 11e au début du XIXe siècle, provenant de cinq sites archéologiques sépulcratiques (cmentarzysks), situés dans la région de Brest Kujawski à Kujawy, comprendra l’acquisition d’un enregistrement numérique des séquences d’ADN (ADN ancien). (French)
30 November 2021
0 references
Dank der enormen Fortschritte, die in den letzten Jahrzehnten bei der Anwendung molekularbiologischer Techniken in den weiten Bereichen der biologischen und medizinischen Wissenschaften erzielt wurden, erzeugen wissenschaftliche Forschungszentren täglich riesige Datenmengen (Big Data – Big Data) von erheblichem wissenschaftlichen Wert. Derzeit ist die Implementierung neuer bioinformatischer Lösungen in Polen, einschließlich der Organisation und Erleichterung des Zugangs zu wissenschaftlichen Daten, nach wie vor ein wenig populär. Die Ursache dieses Problems liegt in der mangelnden Offenheit des wissenschaftlichen und wissenschaftlichen Personals für den Prozess der globalen Digitalisierung und Sharing Economy, der eng mit der Spezifität des Berufs und den in Forschungseinrichtungen herrschenden Regeln zusammenhängt. Im Zeitalter von Big Data besteht die größte Herausforderung nicht darin, allein Forschungsexperimente durchzuführen, sondern ein System des einfachen Datenaustauschs zu entwickeln und interdisziplinäre Repositorien zu schaffen, um Lösungen zu formulieren, die das Wesen des Problems oder Phänomens so treu wie möglich widerspiegeln. Der Austausch von wissenschaftlichen Ressourcen wird die Innovation steigern – es wird die Schaffung einer Plattform ermöglichen, die sich an eines der größten Zielgruppen richtet – Internetnutzer, die zur Festlegung neuer und verbesserter Standards beitragen und die Möglichkeiten, solche wertvollen und schwer zugänglichen Daten zu erreichen, erheblich erhöhen. Die Umsetzung des Projekts wird die Menge der öffentlich zugänglichen Daten erhöhen – sieben Milliarden Datenfelder zum menschlichen Genom (Polnische Bevölkerung an einer Stichprobe von 6400 Personen) warten darauf, zur Verfügung gestellt zu werden. Diese Sammlung wird mit einer Bestandsaufnahme zur Digitalisierung des Instituts für Anthropologie bereichert. Der Umfang der Digitalisierung der Skelettsammlung aus der Zeit vom 11. bis zum Beginn des 19. Jahrhunderts, die von fünf sepulkratischen archäologischen Stätten (Cmentarzysks) im Gebiet von Brest Kujawski in Kujawy stammt, wird den Erwerb einer digitalen Aufzeichnung von DNA-Sequenzen (alte DNA) beinhalten. (German)
7 December 2021
0 references
Dankzij de enorme vooruitgang in het gebruik van moleculaire biologietechnieken in de afgelopen decennia op het brede gebied van de biologische en medische wetenschappen, genereren wetenschappelijke onderzoekscentra dagelijks enorme hoeveelheden data (big data — big data) van aanzienlijke wetenschappelijke waarde. Momenteel is de implementatie van nieuwe bio-informaticaoplossingen in Polen, waaronder de organisatie en facilitering van de toegang tot wetenschappelijke gegevens, nog steeds een beetje populair. De bron van dit probleem wordt gezien in het gebrek aan openheid van het wetenschappelijke en onderzoekspersoneel voor het proces van wereldwijde digitalisering en deeleconomie, dat nauw verband houdt met de specificiteit van het beroep en de regels die in onderzoeksinstellingen gelden. In het tijdperk van big data is de grootste uitdaging niet om alleen onderzoeksexperimenten uit te voeren, maar om een systeem van eenvoudige gegevensuitwisseling te ontwikkelen en tegelijkertijd interdisciplinaire repositories te creëren om oplossingen te formuleren die de essentie van het probleem of fenomeen zo getrouw mogelijk weerspiegelen. Het delen van wetenschappelijke middelen zal de innovatie vergroten — het zal het mogelijk maken een platform te creëren dat gericht is op een van de grootste doelgroepen — internetgebruikers, die bijdragen aan de definitie van nieuwe en verbeterde normen, waardoor de mogelijkheden om dergelijke waardevolle en moeilijk bereikbare gegevens te bereiken aanzienlijk worden vergroot. De uitvoering van het project zal de hoeveelheid openbaar beschikbare gegevens verhogen — zeven miljard gegevensvelden over het menselijk genoom (Poolse bevolking op een steekproef van 6400 mensen) wachten op beschikbaarstelling. Deze collectie wordt verrijkt met inventarisatie voor digitalisering van de afdeling Antropologie. De reikwijdte van de digitalisering van de skeletcollectie van de periode van de 11e tot het begin van de 19e eeuw, afkomstig van vijf gravende archeologische sites (cmentarzysks), gelegen in het gebied van Brest Kujawski in Kujawy, zal de verwerving van een digitaal record van DNA-sequenties (oude DNA) omvatten. (Dutch)
16 December 2021
0 references
Grazie agli enormi progressi compiuti nell'uso delle tecniche di biologia molecolare negli ultimi decenni negli ampi campi delle scienze biologiche e mediche, ogni giorno i centri di ricerca scientifica generano enormi quantità di dati (big data — big data) di notevole valore scientifico. Attualmente, l'implementazione di nuove soluzioni di bioinformatica in Polonia, tra cui l'organizzazione e la facilitazione dell'accesso ai dati scientifici, è ancora un po 'di pratica popolare. La fonte di questo problema è vista dalla mancanza di apertura del personale scientifico e di ricerca al processo di digitalizzazione globale e dell'economia della condivisione, che è strettamente legato alla specificità della professione e alle regole prevalenti negli istituti di ricerca. Nell'era dei big data, la sfida più grande non è quella di condurre esperimenti di ricerca da soli, ma di sviluppare un sistema di facile scambio di dati creando al contempo repositori interdisciplinari al fine di formulare soluzioni che riflettano l'essenza del problema o del fenomeno nel modo più fedele possibile. La condivisione delle risorse scientifiche aumenterà l'innovazione — consentirà di creare una piattaforma rivolta a uno dei più grandi pubblici — gli utenti di Internet, contribuendo alla definizione di standard nuovi e migliorati, aumentando significativamente le possibilità di raggiungere tali dati preziosi e difficili da raggiungere. L'attuazione del progetto aumenterà la quantità di dati disponibili al pubblico — sette miliardi di campi di dati sul genoma umano (popolazione su un campione di 6400 persone) sono in attesa di essere messi a disposizione. Questa collezione sarà arricchita con l'inventario per la digitalizzazione del Dipartimento di Antropologia. L'ambito di digitalizzazione della collezione scheletrica dal periodo dall'11º all'inizio del XIX secolo, proveniente da cinque siti archeologici sepulcratici (cmentarzysks), situati nell'area di Brest Kujawski a Kujawy, comprenderà l'acquisizione di un record digitale di sequenze di DNA (Dna antico). (Italian)
16 January 2022
0 references
Gracias al enorme progreso realizado en el uso de técnicas de biología molecular en las últimas décadas en los amplios campos de las ciencias biológicas y médicas, cada día los centros de investigación científica generan enormes cantidades de datos (big data — big data) de considerable valor científico. Actualmente, la implementación de nuevas soluciones bioinformáticas en Polonia, incluida la organización y facilitación del acceso a datos científicos, sigue siendo una práctica poco popular. La fuente de este problema se ve en la falta de apertura del personal científico y de investigación al proceso de digitalización global y economía colaborativa, que está estrechamente relacionada con la especificidad de la profesión y las normas que prevalecen en las instituciones de investigación. En la era del big data, el mayor desafío no es llevar a cabo solo experimentos de investigación, sino desarrollar un sistema de fácil intercambio de datos al tiempo que se crean repositorios interdisciplinarios con el fin de formular soluciones que reflejen la esencia del problema o fenómeno lo más fielmente posible. Compartir recursos científicos aumentará la innovación — permitirá crear una plataforma dirigida a una de las audiencias más grandes — los usuarios de Internet, contribuyendo a la definición de estándares nuevos y mejorados, aumentando significativamente las posibilidades de alcanzar datos tan valiosos y difíciles de alcanzar. La implementación del proyecto aumentará la cantidad de datos disponibles públicamente: siete mil millones de campos de datos sobre el genoma humano (población polaca en una muestra de 6400 personas) están a la espera de estar disponibles. Esta colección se enriquecerá con inventario para la digitalización del Departamento de Antropología. El alcance de la digitalización de la colección esquelética desde el período desde el siglo XI hasta principios del siglo XIX, procedente de cinco sitios arqueológicos sepulcráticos (cmentarzysks), ubicados en el área de Brest Kujawski en Kujawy, incluirá la adquisición de un registro digital de secuencias de ADN (ADN antiguo). (Spanish)
19 January 2022
0 references
Takket være de enorme fremskridt, der er gjort i brugen af molekylærbiologiske teknikker i de seneste årtier inden for de brede områder af biologiske og medicinske videnskaber, genererer videnskabelige forskningscentre hver dag enorme mængder data (big data — big data) af betydelig videnskabelig værdi. I øjeblikket er implementeringen af nye bioinformatikløsninger i Polen, herunder organisering og lettelse af adgangen til videnskabelige data, stadig lidt populær praksis. Kilden til dette problem ses i den manglende åbenhed hos det videnskabelige personale og forskningspersonalet over for processen med global digitalisering og deleøkonomi, som er tæt forbundet med erhvervets specificitet og de gældende regler i forskningsinstitutioner. I en tid med big data er den største udfordring ikke at udføre forskningseksperimenter alene, men at udvikle et system med nem dataudveksling, samtidig med at der skabes tværfaglige datalagre for at formulere løsninger, der afspejler essensen af problemet eller fænomenet så trofast som muligt. Deling af videnskabelige ressourcer vil øge innovationen — det vil gøre det muligt at oprette en platform, der henvender sig til en af de største målgrupper — internetbrugere, hvilket bidrager til definitionen af nye og forbedrede standarder, hvilket i væsentlig grad øger mulighederne for at nå sådanne værdifulde og vanskeligt tilgængelige data. Gennemførelsen af projektet vil øge mængden af offentligt tilgængelige data — syv milliarder datafelter om det menneskelige genom (polsk befolkning på en stikprøve på 6400 mennesker) venter på at blive stillet til rådighed. Denne samling vil blive beriget med opgørelse til digitalisering af Institut for Antropologi. Omfanget af digitaliseringen af skeletsamlingen fra perioden fra det 11. til begyndelsen af det 19. århundrede, der kommer fra fem arkæologiske gravsteder (cmentarzysks), der ligger i området Brest Kujawski i Kujawy, vil omfatte erhvervelse af en digital registrering af DNA-sekvenser (gammel DNA). (Danish)
26 July 2022
0 references
Χάρη στην τεράστια πρόοδο που έχει σημειωθεί στη χρήση των τεχνικών μοριακής βιολογίας τις τελευταίες δεκαετίες στους ευρύτερους τομείς των βιολογικών και ιατρικών επιστημών, καθημερινά τα επιστημονικά ερευνητικά κέντρα παράγουν τεράστιο όγκο δεδομένων (μεγάλων δεδομένων — μαζικών δεδομένων) σημαντικής επιστημονικής αξίας. Επί του παρόντος, η εφαρμογή νέων λύσεων βιοπληροφορικής στην Πολωνία, συμπεριλαμβανομένης της οργάνωσης και της διευκόλυνσης της πρόσβασης σε επιστημονικά δεδομένα, εξακολουθεί να είναι μια μικρή δημοφιλής πρακτική. Η πηγή αυτού του προβλήματος είναι η έλλειψη ανοίγματος του επιστημονικού και ερευνητικού προσωπικού στη διαδικασία της παγκόσμιας ψηφιοποίησης και της συνεργατικής οικονομίας, η οποία συνδέεται στενά με την ιδιαιτερότητα του επαγγέλματος και τους κανόνες που επικρατούν στα ερευνητικά ιδρύματα. Στην εποχή των μεγάλων δεδομένων, η μεγαλύτερη πρόκληση δεν είναι η διεξαγωγή ερευνητικών πειραμάτων από μόνη της, αλλά η ανάπτυξη ενός συστήματος εύκολης ανταλλαγής δεδομένων, δημιουργώντας παράλληλα διεπιστημονικά αποθετήρια, προκειμένου να διατυπωθούν λύσεις που αντικατοπτρίζουν την ουσία του προβλήματος ή του φαινομένου όσο το δυνατόν πιστά. Η ανταλλαγή επιστημονικών πόρων θα αυξήσει την καινοτομία — θα επιτρέψει τη δημιουργία μιας πλατφόρμας απευθυνόμενης σε ένα από τα μεγαλύτερα ακροατήρια — χρήστες του Διαδικτύου, συμβάλλοντας στον καθορισμό νέων και βελτιωμένων προτύπων, αυξάνοντας σημαντικά τις δυνατότητες επίτευξης τέτοιων πολύτιμων και δυσπρόσιτων δεδομένων. Η υλοποίηση του έργου θα αυξήσει τον αριθμό των διαθέσιμων στο κοινό δεδομένων — επτά δισεκατομμύρια πεδία δεδομένων για το ανθρώπινο γονιδίωμα (πολωνικός πληθυσμός σε δείγμα 6400 ατόμων) περιμένουν να διατεθούν. Η συλλογή αυτή θα εμπλουτιστεί με απογραφή για την ψηφιοποίηση του Τμήματος Ανθρωπολογίας. Το πεδίο της ψηφιοποίησης της σκελετικής συλλογής από την περίοδο από τον 11ο έως τις αρχές του 19ου αιώνα, που προέρχεται από πέντε ταφικούς αρχαιολογικούς χώρους (cmentarzysks), που βρίσκονται στην περιοχή Brest Kujawski στο Kujawy, θα περιλαμβάνει την απόκτηση ενός ψηφιακού αρχείου αλληλουχιών DNA (αρχαίο DNA). (Greek)
26 July 2022
0 references
Zahvaljujući ogromnom napretku u korištenju tehnika molekularne biologije u posljednjih nekoliko desetljeća u širokim područjima bioloških i medicinskih znanosti, svakodnevno znanstveno-istraživački centri generiraju ogromne količine podataka (veliki podaci – veliki podaci) značajne znanstvene vrijednosti. Trenutačno je provedba novih bioinformatskih rješenja u Poljskoj, uključujući organizaciju i olakšavanje pristupa znanstvenim podacima, još uvijek malo popularna praksa. Izvor tog problema vidljiv je u nedostatku otvorenosti znanstvenog i istraživačkog osoblja procesu globalne digitalizacije i ekonomije dijeljenja, što je usko povezano sa specifičnošću struke i pravilima koja prevladavaju u istraživačkim institucijama. U doba velikih podataka najveći izazov nije samo provođenje istraživačkih eksperimenata, već razvoj sustava jednostavne razmjene podataka uz stvaranje interdisciplinarnih repozitorija kako bi se što vjernije oblikovala rješenja koja odražavaju suštinu problema ili fenomena. Dijeljenjem znanstvenih resursa povećat će se inovacije – omogućit će se stvaranje platforme namijenjene jednoj od najvećih publika – korisnicima interneta, čime će se doprinijeti definiranju novih i poboljšanih standarda, čime će se znatno povećati mogućnosti za dopiranje do takvih vrijednih i teško dostupnih podataka. Provedbom projekta povećat će se količina javno dostupnih podataka – sedam milijardi polja podataka o ljudskom genomu (poljska populacija na uzorku od 6400 ljudi) čeka da budu dostupni. Zbirka će biti obogaćena inventarom za digitalizaciju Odjela za antropologiju. Opseg digitalizacije skeletne zbirke od 11. do početka 19. stoljeća, s pet grobnih arheoloških nalazišta (cmentarzysks), smještenih na području Bresta Kujawskog u Kujawyju, uključivat će prikupljanje digitalnog zapisa DNK sekvenci (drevna DNK). (Croatian)
26 July 2022
0 references
Datorită progreselor enorme realizate în utilizarea tehnicilor de biologie moleculară în ultimele decenii în domenii largi ale științelor biologice și medicale, în fiecare zi centrele de cercetare științifică generează cantități uriașe de date (big data – volume mari de date) de o valoare științifică considerabilă. În prezent, implementarea de noi soluții bioinformatice în Polonia, inclusiv organizarea și facilitarea accesului la datele științifice, este încă o practică puțin populară. Sursa acestei probleme este reprezentată de lipsa de deschidere a personalului științific și de cercetare față de procesul de digitalizare globală și de economia colaborativă, care este strâns legată de specificul profesiei și de normele predominante în instituțiile de cercetare. În epoca volumelor mari de date, cea mai mare provocare nu este de a efectua experimente de cercetare singur, ci de a dezvolta un sistem de schimb ușor de date, creând în același timp depozite interdisciplinare pentru a formula soluții care să reflecte esența problemei sau a fenomenului cât mai fidel posibil. Partajarea resurselor științifice va spori inovarea – va permite crearea unei platforme adresate unuia dintre cei mai mari publici – utilizatorii de internet, contribuind la definirea unor standarde noi și îmbunătățite, sporind în mod semnificativ posibilitățile de a obține astfel de date valoroase și greu accesibile. Implementarea proiectului va crește cantitatea de date disponibile publicului – șapte miliarde de câmpuri de date privind genomul uman (populația poloneză pe un eșantion de 6400 de persoane) așteaptă să fie puse la dispoziție. Această colecție va fi îmbogățită cu inventarul pentru digitizarea Departamentului de Antropologie. Domeniul de aplicare al digitalizării colecției scheletice din perioada cuprinsă între secolul al XI-lea și începutul secolului al XIX-lea, provenind din cinci situri arheologice sepulcratice (cmentarzysks), situate în zona Brest Kujawski din Kujawy, va include achiziționarea unei înregistrări digitale a secvențelor ADN (ADN antic). (Romanian)
26 July 2022
0 references
Vďaka obrovskému pokroku v používaní techník molekulárnej biológie v posledných desaťročiach v rozsiahlych oblastiach biologických a lekárskych vied, vedecké výskumné centrá každý deň generujú obrovské množstvo údajov (big data – big data) značnej vedeckej hodnoty. V súčasnosti je implementácia nových bioinformatických riešení v Poľsku, vrátane organizácie a uľahčenia prístupu k vedeckým údajom, stále trochu populárnou praxou. Zdrojom tohto problému je nedostatočná otvorenosť vedeckých a výskumných pracovníkov voči procesu globálnej digitalizácie a hospodárstva spoločného využívania zdrojov, čo úzko súvisí so špecifickosťou povolania a pravidlami prevládajúcimi vo výskumných inštitúciách. V ére veľkých dát nie je najväčšou výzvou vykonávať výskumné experimenty samostatne, ale vyvinúť systém jednoduchej výmeny údajov pri vytváraní interdisciplinárnych úložísk s cieľom čo najvernejšie formulovať riešenia, ktoré odzrkadľujú podstatu problému alebo javu. Spoločné využívanie vedeckých zdrojov zvýši inovácie – umožní vytvoriť platformu určenú jednému z najväčších používateľov internetu – používateľom internetu, čím prispeje k vymedzeniu nových a zlepšených noriem, čím sa výrazne zvýšia možnosti získania takýchto cenných a ťažko dostupných údajov. Realizáciou projektu sa zvýši množstvo verejne dostupných údajov – čaká sa na sprístupnenie sedem miliárd polí údajov o ľudskom genóme (poľská populácia na vzorke 6400 osôb). Táto zbierka bude obohatená o inventár pre digitalizáciu Oddelenia antropológie. Rozsah digitalizácie kostrovej zbierky od 11. do začiatku 19. storočia, pochádzajúci z piatich sepulkratických archeologických lokalít (cmentarzysks), ktoré sa nachádzajú v oblasti Brest Kujawski v Kujawoch, bude zahŕňať získanie digitálneho záznamu sekvencií DNA (starodávna DNA). (Slovak)
26 July 2022
0 references
Grazzi għall-progress enormi li sar fl-użu ta ‘tekniki bijoloġija molekulari fl-aħħar għexieren ta’ snin fl-oqsma wiesgħa ta ‘xjenzi bijoloġiċi u mediċi, kull jum ċentri ta’ riċerka xjentifika jiġġeneraw ammonti kbar ta ‘data (big data — big data) ta’ valur xjentifiku konsiderevoli. Bħalissa, l-implimentazzjoni ta’ soluzzjonijiet bijoinformatika ġodda fil-Polonja, inklużi l-organizzazzjoni u l-iffaċilitar tal-aċċess għad-data xjentifika, għadha ftit prattika popolari. Is-sors ta’ din il-problema jidher fin-nuqqas ta’ ftuħ tal-persunal xjentifiku u tar-riċerka għall-proċess tad-diġitalizzazzjoni globali u l-ekonomija kollaborattiva, li hija relatata mill-qrib mal-ispeċifiċità tal-professjoni u r-regoli prevalenti fl-istituzzjonijiet tar-riċerka. Fl-era tal-big data, l-akbar sfida mhijiex li jitwettqu esperimenti ta’ riċerka biss, iżda li tiġi żviluppata sistema ta’ skambju faċli tad-data filwaqt li jinħolqu repożitorji interdixxiplinari sabiex jiġu fformulati soluzzjonijiet li jirriflettu l-essenza tal-problema jew il-fenomenu bl-aktar mod leali possibbli. Il-kondiviżjoni tar-riżorsi xjentifiċi se żżid l-innovazzjoni — se tippermetti l-ħolqien ta’ pjattaforma indirizzata lil waħda mill-akbar udjenzi — l-utenti tal-Internet, li tikkontribwixxi għad-definizzjoni ta’ standards ġodda u mtejba, u b’hekk iżżid b’mod sinifikanti l-possibbiltajiet li tintlaħaq din id-data prezzjuża u li diffiċli tintlaħaq. L-implimentazzjoni tal-proġett se żżid l-ammont ta’ data disponibbli għall-pubbliku — seba’ biljun kampijiet ta’ data dwar il-ġenoma umana (il-popolazzjoni Pollakka fuq kampjun ta’ 6400 persuna) qed jistennew li jsiru disponibbli. Din il-kollezzjoni se tkun arrikkita b’inventarju għad-diġitizzazzjoni tad-Dipartiment tal-Antropoloġija. L-ambitu tad-diġitalizzazzjoni tal-ġbir skeletriku mill-11 sal-bidu tas-seklu 19, li ġej minn ħames siti arkeoloġiċi sepulkratiċi (cmentarzysks), li jinsabu fiż-żona ta’ Brest Kujawski f’Kujawy, se jinkludi l-akkwist ta’ rekord diġitali ta’ sekwenzi tad-DNA (DNA antik). (Maltese)
26 July 2022
0 references
Graças ao enorme progresso feito no uso de técnicas de biologia molecular nas últimas décadas nos amplos campos das ciências biológicas e médicas, todos os dias os centros de pesquisa científica geram enormes quantidades de dados (big data — big data) de considerável valor científico. Atualmente, a implementação de novas soluções de bioinformática na Polônia, incluindo a organização e facilitação do acesso a dados científicos, ainda é uma prática pouco popular. A origem deste problema é a falta de abertura do pessoal científico e de investigação ao processo de digitalização global e economia de partilha, que está intimamente relacionada com a especificidade da profissão e as regras prevalecentes nas instituições de investigação. Na era do big data, o maior desafio não é realizar experimentos de pesquisa sozinhos, mas sim desenvolver um sistema de fácil troca de dados, criando repositórios interdisciplinares, a fim de formular soluções que reflitam a essência do problema ou fenômeno da maneira mais fiel possível. A partilha de recursos científicos aumentará a inovação — permitirá criar uma plataforma dirigida a um dos maiores públicos — utilizadores da Internet, contribuindo para a definição de normas novas e melhoradas, aumentando significativamente as possibilidades de alcançar dados tão valiosos e de difícil acesso. A execução do projeto aumentará a quantidade de dados publicamente disponíveis — sete mil milhões de campos de dados sobre o genoma humano (população polaca de uma amostra de 6400 pessoas) estão à espera de serem disponibilizados. Esta coleção será enriquecida com inventário para digitalização do Departamento de Antropologia. O escopo da digitalização da coleção esquelética do período do 11.º ao início do século XIX, vindo de cinco sítios arqueológicos sepulcráticos (cmentarzysks), localizado na área de Brest Kujawski em Kujawy, incluirá a aquisição de um registo digital de sequências de DNA (DNA antigo). (Portuguese)
26 July 2022
0 references
Kiitos valtavan edistyksen molekyylibiologian tekniikoiden käytössä viime vuosikymmeninä biologisten ja lääketieteellisten tieteiden laajoilla aloilla, tieteelliset tutkimuskeskukset tuottavat päivittäin valtavia määriä dataa (iso data – iso data) huomattavan tieteellisen arvon. Tällä hetkellä Puolassa uusien bioinformatiikan ratkaisujen käyttöönotto, mukaan lukien tieteellisen tiedon saannin järjestäminen ja helpottaminen, on edelleen vähän suosittu käytäntö. Ongelman syynä on se, että tiede- ja tutkimushenkilöstö ei ole avoin globaalille digitalisointi- ja jakamistaloudelle, joka liittyy läheisesti tutkimuslaitosten ammatin erityispiirteisiin ja sääntöihin. Massadatan aikakaudella suurin haaste ei ole tutkimuskokeiden tekeminen yksin, vaan helpon tiedonvaihdon järjestelmän kehittäminen ja tieteidenvälisten arkistojen luominen, jotta voidaan laatia ratkaisuja, jotka heijastavat ongelman tai ilmiön olemusta mahdollisimman uskollisesti. Tiederesurssien jakaminen lisää innovointia – sen avulla voidaan luoda foorumi, joka on suunnattu yhdelle suurimmista yleisöistä – internetin käyttäjille, mikä edistää uusien ja parannettujen standardien määrittelyä ja lisää merkittävästi mahdollisuuksia saavuttaa tällaista arvokasta ja vaikeasti saavutettavaa dataa. Hankkeen toteuttaminen lisää julkisesti saatavilla olevan datan määrää – seitsemän miljardia tietokenttää ihmisen genomista (Puolan väestö 6400 henkilön otoksessa) odotetaan saapuvan saataville. Kokoelmaa täydennetään antropologian laitoksen digitointiin liittyvällä inventaariolla. Kujawyssä sijaitsevan Brest Kujawskin alueella sijaitsevasta viidestä sepulkraattisesta arkeologisesta paikasta (cmentarzysks) peräisin olevan luustokokoelman digitoinnin laajuuteen kuuluu digitaalisen DNA-sekvenssin (muinaisen DNA:n) hankkiminen. (Finnish)
26 July 2022
0 references
Zahvaljujoč ogromnemu napredku pri uporabi molekularne biologije v zadnjih desetletjih na širokem področju bioloških in medicinskih ved, znanstveni raziskovalni centri vsak dan ustvarjajo ogromne količine podatkov (velikih podatkov) velike znanstvene vrednosti. Trenutno je izvajanje novih bioinformatičnih rešitev na Poljskem, vključno z organizacijo in omogočanjem dostopa do znanstvenih podatkov, še vedno malo priljubljena praksa. Vzrok tega problema je pomanjkanje odprtosti znanstvenega in raziskovalnega osebja za proces globalne digitalizacije in ekonomije delitve, ki je tesno povezana s specifičnostjo poklica in pravili, ki prevladujejo v raziskovalnih ustanovah. V dobi masovnih podatkov največji izziv ni samo izvajanje raziskovalnih eksperimentov, temveč razvoj sistema enostavne izmenjave podatkov ob ustvarjanju interdisciplinarnih repozitorijev, da bi čim bolj zvesto oblikovali rešitve, ki odražajo bistvo problema ali pojava. Izmenjava znanstvenih virov bo povečala inovacije – omogočila bo oblikovanje platforme, namenjene eni od največjih občinstev – uporabnikom interneta, kar bo prispevalo k opredelitvi novih in izboljšanih standardov ter znatno povečalo možnosti za doseganje tako dragocenih in težko dosegljivih podatkov. Izvajanje projekta bo povečalo količino javno dostopnih podatkov – na voljo je sedem milijard polj podatkov o človeškem genomu (poljska populacija na vzorcu 6400 ljudi). Ta zbirka bo obogatena z inventarjem za digitalizacijo oddelka za antropologijo. Obseg digitalizacije skeletne zbirke od obdobja od 11. do začetka 19. stoletja, ki izhaja iz petih grobišč (cmentarzysks), ki se nahajajo na območju Bresta Kujawskega v Kujawyju, bo vključeval pridobitev digitalnega zapisa DNK sekvenc (starodavna DNK). (Slovenian)
26 July 2022
0 references
Díky obrovskému pokroku, kterého bylo v posledních desetiletích dosaženo při používání technik molekulární biologie v širokých oblastech biologických a lékařských věd, vytvářejí denně vědecká výzkumná centra obrovské množství dat (velká data – velká data) značné vědecké hodnoty. V současné době je zavádění nových bioinformatických řešení v Polsku, včetně organizace a usnadnění přístupu k vědeckým údajům, stále poněkud populární praxí. Příčinou tohoto problému je nedostatečná otevřenost vědeckých a výzkumných pracovníků k procesu globální digitalizace a ekonomiky sdílení, což úzce souvisí se specifičností profese a pravidly převládajícími ve výzkumných institucích. V éře velkých dat není největší výzvou provádět výzkumné experimenty sám, ale vyvinout systém snadné výměny dat při vytváření interdisciplinárních úložišť s cílem formulovat řešení, která co nejvěrněji odrážejí podstatu problému nebo jevu. Sdílení vědeckých zdrojů zvýší inovace – umožní vytvořit platformu určenou jednomu z největších diváků – uživatelům internetu, což přispěje k definování nových a zdokonalených norem a výrazně zvýší možnosti dosažení takových cenných a obtížně dostupných údajů. Realizace projektu zvýší množství veřejně dostupných údajů – čeká se na zpřístupnění sedmi miliard polí údajů o lidském genomu (polská populace na vzorku 6 400 osob). Tato sbírka bude obohacena o inventář pro digitalizaci oddělení antropologie. Rozsah digitalizace skeletální sbírky z období od 11. do počátku 19. století, pocházející z pěti sepulkratických archeologických nalezišť (cmentarzysks), umístěných v oblasti Brest Kujawski v Kujawy, bude zahrnovat pořízení digitálního záznamu sekvencí DNA (starověké DNA). (Czech)
26 July 2022
0 references
Dėl didžiulės pažangos, padarytos naudojant molekulinės biologijos metodus pastaraisiais dešimtmečiais plačiose biologinių ir medicinos mokslų srityse, kiekvieną dieną mokslinių tyrimų centrai generuoja didžiulius kiekius duomenų (didelių duomenų – didelių duomenų), turinčių didelę mokslinę vertę. Šiuo metu naujų bioinformatikos sprendimų įgyvendinimas Lenkijoje, įskaitant prieigos prie mokslinių duomenų organizavimą ir palengvinimą, vis dar yra šiek tiek populiari praktika. Šios problemos priežastis – nepakankamas mokslo ir mokslinių tyrimų darbuotojų atvirumas pasaulinės skaitmeninimo ir dalijimosi ekonomikos procesui, kuris yra glaudžiai susijęs su šios profesijos specifiškumu ir mokslinių tyrimų institucijose vyraujančiomis taisyklėmis. Didžiųjų duomenų eroje didžiausias iššūkis yra ne vien atlikti mokslinių tyrimų eksperimentus, bet sukurti lengvų duomenų mainų sistemą, kuriant tarpdisciplinines saugyklas, kad būtų galima suformuluoti sprendimus, kurie kuo tiksliau atspindėtų problemos ar reiškinio esmę. Dalijimasis mokslo ištekliais padidins inovacijas – tai leis sukurti platformą, skirtą vienai iš didžiausių auditorijų – interneto vartotojams, prisidedant prie naujų ir patobulintų standartų nustatymo, žymiai padidinant galimybes gauti tokius vertingus ir sunkiai pasiekiamus duomenis. Projekto įgyvendinimas padidins viešai prieinamų duomenų kiekį – laukiama, kol bus paskelbti septyni milijardai duomenų apie žmogaus genomą (Lenkijos populiacija 6400 žmonių imtyje). Ši kolekcija bus papildyta antropologijos departamento skaitmeninimo inventoriumi. Skeleto kolekcijos skaitmeninimas nuo 11-ojo iki XIX a. pradžios apima skaitmeninių DNR sekų (senovės DNR) įgijimą iš penkių sepulkratinių archeologinių vietų (cmentarzysks), esančių Brest Kujawski rajone Kujawy mieste. (Lithuanian)
26 July 2022
0 references
Pateicoties milzīgajam progresam, kas pēdējo desmitgažu laikā panākts molekulāro bioloģijas metožu izmantošanā plašajās bioloģisko un medicīnas zinātņu jomās, zinātniskās pētniecības centri katru dienu rada milzīgu daudzumu datu (lielie dati — lielie dati) ar ievērojamu zinātnisku vērtību. Pašlaik jaunu bioinformātikas risinājumu ieviešana Polijā, tostarp zinātnisko datu pieejamības organizēšana un atvieglošana, joprojām ir nedaudz populāra prakse. Šīs problēmas cēlonis ir zinātnes un pētniecības darbinieku atvērtība globālās digitalizācijas un sadarbīgā patēriņa procesam, kas ir cieši saistīts ar profesijas specifiku un pētniecības iestādēs dominējošiem noteikumiem. Lielo datu laikmetā lielākais izaicinājums ir nevis veikt pētniecības eksperimentus vieni paši, bet izstrādāt vienkāršas datu apmaiņas sistēmu, vienlaikus izveidojot starpdisciplinārus repozitorijus, lai formulētu risinājumus, kas pēc iespējas uzticīgāk atspoguļo problēmas vai parādības būtību. Apmaiņa ar zinātnes resursiem palielinās inovāciju — tā ļaus izveidot platformu, kas paredzēta vienai no lielākajām auditorijām — interneta lietotājiem, palīdzot definēt jaunus un uzlabotus standartus, ievērojami palielinot iespējas iegūt šādus vērtīgus un grūti sasniedzamus datus. Projekta īstenošana palielinās publiski pieejamo datu apjomu — tiks darīti pieejami septiņi miljardi datu lauku par cilvēka genomu (Polijas iedzīvotāju izlase 6400 cilvēku). Šī kolekcija tiks papildināta ar antropoloģijas katedras digitalizācijas inventarizāciju. Skeleta kolekcijas digitalizācijas apjoms laika posmā no 11. gadsimta līdz 19. gadsimta sākumam, kas nāk no piecām kapelu arheoloģiskām vietām (cmentarzysks), kas atrodas Brest Kujawski apgabalā Kujawy, ietvers DNS sekvenču (senās DNS) digitālā ieraksta iegūšanu. (Latvian)
26 July 2022
0 references
Благодарение на огромния напредък, постигнат в използването на техниките на молекулярната биология през последните десетилетия в широките области на биологичните и медицинските науки, всеки ден научноизследователските центрове генерират огромни количества данни (големи данни — големи данни) със значителна научна стойност. Понастоящем въвеждането на нови биоинформатични решения в Полша, включително организирането и улесняването на достъпа до научни данни, все още е малко популярна практика. Източникът на този проблем се вижда в липсата на отвореност на научния и изследователския персонал към процеса на глобална цифровизация и икономика на споделянето, който е тясно свързан със спецификата на професията и правилата, преобладаващи в научноизследователските институции. В ерата на големите информационни масиви най-голямото предизвикателство не е да се провеждат изследователски експерименти сами, а да се разработи система за лесен обмен на данни, като същевременно се създават интердисциплинарни хранилища, за да се формулират решения, които отразяват същността на проблема или явлението възможно най-вярно. Споделянето на научни ресурси ще увеличи иновациите — ще даде възможност за създаване на платформа, насочена към една от най-големите аудитории — интернет потребителите, което ще допринесе за определянето на нови и подобрени стандарти, като значително ще увеличи възможностите за достигане до такива ценни и труднодостъпни данни. Изпълнението на проекта ще увеличи обема на публично достъпните данни — очакват да бъдат предоставени седем милиарда полета данни за човешкия геном (полска популация от 6400 души). Тази колекция ще бъде обогатена с инвентар за дигитализация на катедрата по антропология. Обхватът на дигитализацията на скелетната колекция от периода от 11 до началото на XIX век, идващ от пет сепулкратични археологически обекта (cmentarzysks), разположени в района на Брест Куявски в Куяви, ще включва придобиването на цифров запис на ДНК секвенции (древна ДНК). (Bulgarian)
26 July 2022
0 references
A molekuláris biológia technikák alkalmazása terén az elmúlt évtizedekben a biológiai és orvosi tudományok széles területén elért hatalmas előrelépésnek köszönhetően a tudományos kutatóközpontok nap mint nap hatalmas mennyiségű adatot (nagy adat – big data) generálnak jelentős tudományos értékkel. Jelenleg az új bioinformatikai megoldások bevezetése Lengyelországban, beleértve a tudományos adatokhoz való hozzáférés megszervezését és megkönnyítését, még mindig kevéssé népszerű gyakorlat. Ennek a problémának az a forrása, hogy a tudományos és kutatói személyzet nem nyitott a globális digitalizáció és megosztásalapú gazdaság folyamatára, ami szorosan kapcsolódik a kutatóintézetekben uralkodó szakma és szabályok sajátosságaihoz. A nagy adathalmazok korában a legnagyobb kihívást nem a kutatási kísérletek önmagukban történő elvégzése jelenti, hanem a könnyű adatcsere rendszerének kialakítása, miközben interdiszciplináris adattárakat hoz létre annak érdekében, hogy a probléma vagy a jelenség lényegét a lehető leghűségesebben tükröző megoldásokat fogalmazzon meg. A tudományos erőforrások megosztása növelni fogja az innovációt – lehetővé teszi egy olyan platform létrehozását, amely az egyik legnagyobb közönségnek szól – az internethasználóknak, hozzájárulva az új és továbbfejlesztett szabványok meghatározásához, jelentősen növelve az ilyen értékes és nehezen elérhető adatok elérésének lehetőségeit. A projekt végrehajtása növelni fogja a nyilvánosan elérhető adatok mennyiségét – hétmilliárd adatterület áll rendelkezésre a humán genomról (lengyel populáció 6400 főből álló mintán). Ezt a gyűjteményt az Antropológiai Tanszék digitalizálásához szükséges leltár egészíti ki. A 11. század eleje és a 19. század eleje közötti időszakban a Brest Kujawski területén található öt sírkori régészeti lelőhelyről (kmentarzszkok) származó csontvázgyűjtemény digitalizálásának hatóköre magában foglalja a DNS szekvenciák digitális felvételének (ősi DNS) beszerzését. (Hungarian)
26 July 2022
0 references
A bhuíochas leis an dul chun cinn ollmhór a rinneadh in úsáid teicnící bitheolaíochta móilíneacha le blianta beaga anuas i réimsí leathana na n-eolaíochtaí bitheolaíocha agus leighis, gineann ionaid taighde eolaíochta gach lá méideanna ollmhóra sonraí (mórshonraí — sonraí móra) de luach eolaíoch suntasach. Faoi láthair, is cleachtas beag tóir fós é cur chun feidhme réiteach bithfhaisnéisíochta nua sa Pholainn, lena n-áirítear eagrú agus éascú rochtana ar shonraí eolaíocha. Feictear foinse na faidhbe sin in easpa oscailteachta na foirne eolaíochta agus taighde i leith phróiseas an digitithe agus an gheilleagair chomhroinnte dhomhanda, rud a bhfuil dlúthbhaint aige le sainiúlacht na gairme agus na rialacha atá i réim in institiúidí taighde. I ré na sonraí móra, is é an dúshlán is mó ná turgnaimh taighde a dhéanamh ina n-aonar, ach córas malartaithe sonraí éasca a fhorbairt agus stórtha idirdhisciplíneacha á gcruthú chun réitigh a cheapadh a léiríonn croílár na faidhbe nó an fheiniméin chomh dílis agus is féidir. Trí acmhainní eolaíochta a chomhroinnt, cuirfear leis an nuálaíocht — beifear in ann ardán a chruthú a bheidh dírithe ar cheann de na lucht féachana is mó — úsáideoirí idirlín, rud a chuirfidh leis an sainmhíniú ar chaighdeáin nua agus ar chaighdeáin fheabhsaithe, rud a mhéadóidh go mór na féidearthachtaí a bhaineann le sonraí luachmhara den sórt sin atá deacair teacht orthu. Méadóidh cur chun feidhme an tionscadail méid na sonraí atá ar fáil go poiblí — tá seacht mbilliún réimse sonraí faoin ngéanóm daonna (daonra na Polainne ar shampla de 6400 duine) ag fanacht le bheith ar fáil. Déanfar an bailiúchán seo a shaibhriú le fardal maidir le digitiú na Roinne Antraipeolaíochta. Áireofar le scóip dhigitiú an bhailiúcháin chnámharlaigh ón tréimhse ón 11d haois go dtí tús an 19ú haois, ag teacht ó chúig shuíomh seandálaíochta sépulcratic (cmentarzysks), atá lonnaithe i gceantar Brest Kujawski in Kujawy, taifead digiteach de sheichimh DNA (ADN ársa) a fháil. (Irish)
26 July 2022
0 references
Tack vare de enorma framsteg som gjorts i användningen av molekylärbiologi tekniker under de senaste decennierna inom de breda områdena biologiska och medicinska vetenskaper, varje dag vetenskapliga forskningscentra genererar stora mängder data (stora data – stora data) av betydande vetenskapligt värde. För närvarande är genomförandet av nya bioinformatiklösningar i Polen, inklusive organisation och underlättande av tillgång till vetenskapliga data, fortfarande lite populärt. Orsaken till detta problem är bristen på öppenhet hos den vetenskapliga personalen och forskningspersonalen för den globala digitaliseringen och delningsekonomin, som är nära kopplad till särdragen hos det yrke och de regler som råder inom forskningsinstitutionerna. I en tid av stordata är den största utmaningen inte att genomföra forskningsexperiment ensam, utan att utveckla ett system för enkelt datautbyte samtidigt som man skapar tvärvetenskapliga arkiv för att formulera lösningar som återspeglar kärnan i problemet eller fenomenet så troget som möjligt. Delning av vetenskapliga resurser kommer att öka innovationen – det kommer att göra det möjligt att skapa en plattform riktad till en av de största målgrupperna – Internetanvändare, vilket bidrar till definitionen av nya och förbättrade standarder, vilket avsevärt ökar möjligheterna att nå sådana värdefulla och svåråtkomliga data. Genomförandet av projektet kommer att öka mängden offentligt tillgängliga data – sju miljarder datafält om det mänskliga genomet (polsk befolkning på ett urval av 6400 personer) väntar på att göras tillgängliga. Denna samling kommer att berikas med inventering för digitalisering av institutionen för antropologi. Omfattningen av digitaliseringen av skelettsamlingen från perioden från 11 till början av 1800-talet, som kommer från fem sepulkratiska arkeologiska platser (cmentarzysks), som ligger i området Brest Kujawski i Kujawy, kommer att omfatta förvärv av en digital post av DNA-sekvenser (gamla DNA). (Swedish)
26 July 2022
0 references
Tänu molekulaarbioloogia tehnikate kasutamisel viimastel aastakümnetel tehtud tohututele edusammudele bioloogiliste ja meditsiiniteaduste laiades valdkondades loovad teadusuuringute keskused iga päev tohutul hulgal andmeid (suurandmed – suurandmed), millel on märkimisväärne teaduslik väärtus. Praegu on uute bioinformaatikalahenduste rakendamine Poolas, sealhulgas teadusandmetele juurdepääsu korraldamine ja hõlbustamine, endiselt vähe levinud tava. Selle probleemi allikaks on teadus- ja teadustöötajate vähene avatus ülemaailmsele digiteerimisele ja jagamismajandusele, mis on tihedalt seotud kutseala eripäraga ja teadusasutustes kehtivate eeskirjadega. Suurandmete ajastul ei ole suurim väljakutse mitte ainult teadusuuringute eksperimentide läbiviimine, vaid lihtsa andmevahetussüsteemi arendamine, luues interdistsiplinaarseid hoidlaid, et sõnastada lahendusi, mis peegeldavad probleemi või nähtuse olemust nii ustavalt kui võimalik. Teadusressursside jagamine suurendab innovatsiooni – see võimaldab luua platvormi, mis on suunatud ühele suurimale vaatajaskonnale – internetikasutajatele, aidates kaasa uute ja täiustatud standardite määratlemisele, suurendades märkimisväärselt võimalusi selliste väärtuslike ja raskesti ligipääsetavate andmeteni jõudmiseks. Projekti elluviimine suurendab avalikult kättesaadavate andmete hulka – seitse miljardit andmevälja inimese genoomi kohta (Poola populatsioon 6400 inimese valimil) ootavad kättesaadavaks tegemist. Seda kogu täiendatakse antropoloogia osakonna digitaliseerimise inventariga. Skeletikogu digiteerimise ulatus alates 11. sajandi algusest kuni 19. sajandi alguseni, mis pärinevad viiest sepulkraatlikust arheoloogilisest leiukohast (cmentarzysks), mis asuvad Kujawys Brest Kujawski piirkonnas, hõlmab DNA järjestuste digitaalse registri (iidne DNA) omandamist. (Estonian)
26 July 2022
0 references
Cały Kraj
0 references
6 July 2023
0 references
Identifiers
POPC.02.03.01-00-0012/17
0 references