Development of innovative protective non-wovens with the addition of feathers (Q84068): Difference between revisions
Jump to navigation
Jump to search
(Changed an Item: Import item from Poland) |
(Changed an Item: Import item from Poland) |
||||||||||
| Property / coordinate location | |||||||||||
51°35'39.26"N, 15°31'40.62"E
| |||||||||||
| Property / coordinate location: 51°35'39.26"N, 15°31'40.62"E / rank | |||||||||||
Normal rank | |||||||||||
| Property / coordinate location: 51°35'39.26"N, 15°31'40.62"E / qualifier | |||||||||||
| Property / coordinate location | |||||||||||
50°3'43.02"N, 19°56'12.70"E
| |||||||||||
| Property / coordinate location: 50°3'43.02"N, 19°56'12.70"E / rank | |||||||||||
Normal rank | |||||||||||
| Property / coordinate location: 50°3'43.02"N, 19°56'12.70"E / qualifier | |||||||||||
| Property / coordinate location | |||||||||||
51°46'7.43"N, 19°27'25.16"E
| |||||||||||
| Property / coordinate location: 51°46'7.43"N, 19°27'25.16"E / rank | |||||||||||
Normal rank | |||||||||||
| Property / coordinate location: 51°46'7.43"N, 19°27'25.16"E / qualifier | |||||||||||
| Property / contained in NUTS | |||||||||||
| Property / contained in NUTS: Zielonogórski / rank | |||||||||||
Normal rank | |||||||||||
| Property / contained in NUTS | |||||||||||
| Property / contained in NUTS: Kraków / rank | |||||||||||
Normal rank | |||||||||||
| Property / contained in NUTS | |||||||||||
| Property / contained in NUTS: Miasto Łódź / rank | |||||||||||
Normal rank | |||||||||||
Revision as of 13:51, 25 October 2022
Project Q84068 in Poland
| Language | Label | Description | Also known as |
|---|---|---|---|
| English | Development of innovative protective non-wovens with the addition of feathers |
Project Q84068 in Poland |
Statements
5,543,612.5 zloty
0 references
8,157,162.5 zloty
0 references
67.96 percent
0 references
1 November 2018
0 references
31 October 2021
0 references
INSTYTUT BIOPOLIMERÓW I WŁÓKIEN CHEMICZNYCH
0 references
Na zrównoważony rozwój państwa istotny wpływ ma to, w jaki sposób ono gospodaruje oraz w jakim stopniu wykorzystuje zasoby surowców odnawialnych. Stopień wykorzystania zależy od wielkości zasobów oraz technologii przetwarzania. Obecnie ocenia się, że największy potencjał do wykorzystania w Polsce ma biomasa. Pióra drobiowe są ubocznym produktem pochodzenia zwierzęcego tzw. uppz powstające w trakcie uboju drobiu i stanowią od 4 do 7% wagi żywca. Ich dalszym przerobem zajmują się Zakłady Utylizacji, które przerabiają je na mączkę drobiową, stosowaną do 2004 r. jako dodatek białkowy do pasz przemysłowych. Po wprowadzeniu rozporządzenia Parlamentu Europejskiego i Rady (WE) nr 999/2001 zakazu jej stosowania w żywieniu zwierząt hodowlanych powstał problem z zasadnością przerobu piór na mączkę przemysłową. Zastosowanie końcowe mączki jest możliwe jedynie jako nawóz organiczny lub dodatek do spalania w kotłowniach przemysłowych. Jedno i drugie zastosowanie nie ma uzasadnienia ekonomicznego (2 razy większy koszt produkcji niż cena zbytu) oraz środowiskowego. Głównym celem projektu jest stworzenie koncepcji metod zagospodarowania odpadów piór z ubojni drobiu pożądanych z punktu widzenia ekonomii i skutków społecznych. W ramach projektu przewidziano opracowanie i wytworzenie w wyniku prac koncepcyjnych i badań przemysłowych wytycznych do wdrożenia produkcji dwóch grup ekologicznych włóknin z dodatkiem włókien keratynowych w postaci piór: typu A - do okrywania pryzm śniegu i typu B - do okrywania zasiewów mieszanki trawiasto - bobowatej na terenach trudnych, np. stokach narciarskich, nasypach kolejowych. Zrealizowanie celu Projektu przyczyni się w znacznym stopniu do zagospodarowania trudno biodegradowalnego odpadu w postaci piór a na rynku docelowym włóknin pojawi się nowy ich asortyment. Oprac (Polish)
0 references
The sustainable development of the country is influenced by how it manages and to what extent it uses renewable raw materials. The utilisation rate depends on the size of resources and processing technology. It is currently estimated that biomass has the greatest potential for use in Poland. Poultry feathers are a by-product of animal origin so-called uppz produced at the time of slaughter of poultry and account for between 4 % and 7 % of the weight of the live animal. Their further processing is done by the Recycling Plants, which convert them into poultrymeal, used until 2004 as a protein additive for industrial feed. Following the introduction of Regulation (EC) No 999/2001 of the European Parliament and of the Council of the European Parliament and of the Council, the ban on its use in the nutrition of farmed animals has arisen a problem with the appropriateness of processing feathers into industrial meal. The final use of meal is only possible as organic fertiliser or as an additive for combustion in industrial boiler plants. Both have no economic justification (2 times the cost of production than the selling price) and the environmental one. The main objective of the project is to develop a concept of methods for managing the waste of feathers from poultry slaughterhouses desirable from the point of view of economics and social consequences. The project envisages the development and production of conceptual and industrial research guidelines for the implementation of the production of two groups of organic nonwovens with keratin fibres added in the form of feathers: type A – for covering the prism of snow and type B – for covering sowings of grass – beaver mixture in difficult areas, e.g. ski slopes, railway embankments. Achieving the Project’s objective will contribute significantly to the management of difficult biodegradable waste in the form of feathers and a new range of nonwovens will appear on the target market. Work (English)
14 October 2020
0 references
La durabilité d’un pays a un impact significatif sur la manière dont il gère et dans quelle mesure il utilise les ressources renouvelables. Le degré d’utilisation dépend de la taille des ressources et de la technologie de traitement. À l’heure actuelle, on estime que la biomasse présente le plus grand potentiel d’utilisation en Pologne. Les plumes de volaille sont un sous-produit d’origine animale dit uppz produit lors de l’abattage des volailles et représentent entre 4 et 7 % du poids vif. Ils sont ensuite transformés par les usines d’élimination, qui les transforment en farine de volaille, utilisées jusqu’en 2004 comme additif protéique pour l’alimentation industrielle. À la suite de l’introduction du règlement (CE) no 999/2001 du Parlement européen et du Conseil, l’interdiction de son utilisation dans les animaux d’élevage a posé un problème de légitimité de la transformation des plumes en farines industrielles. L’utilisation finale de la farine n’est possible qu’en tant qu’engrais organique ou comme additif pour la combustion dans les chaufferies industrielles. Les deux ne sont pas économiquement justifiés (2 fois le coût de production que le prix de vente) et la justification environnementale. L’objectif principal du projet est de développer le concept de méthodes de gestion des déchets de plumes des abattoirs de volailles qui sont souhaitables du point de vue des conséquences économiques et sociales. Le projet prévoyait l’élaboration et la production de lignes directrices pour la mise en œuvre de la production de deux groupes de non-tissés organiques avec l’ajout de fibres de kératine sous forme de plumes, à la suite de travaux conceptuels et d’études industrielles: type A — pour couvrir la neige et le type B — pour couvrir l’ensemencement du mélange gazon-haricot dans les zones difficiles, p. ex. pistes de ski, remblais de chemin de fer. La réalisation de l’objectif du projet contribuera de manière significative à la gestion des déchets biodégradables difficiles sous forme de plumes et une nouvelle gamme de non-tissés apparaîtra sur le marché cible des non-tissés. Travaux (French)
30 November 2021
0 references
Die Nachhaltigkeit eines Landes hat erhebliche Auswirkungen auf die Art und Weise, wie es verwaltet und inwieweit es erneuerbare Ressourcen nutzt. Der Auslastungsgrad hängt von der Größe der Ressourcen und der Verarbeitungstechnik ab. Derzeit wird geschätzt, dass Biomasse das größte Nutzungspotenzial in Polen hat. Geflügelfedern sind ein bei der Schlachtung von Geflügel erzeugtes Nebenprodukt tierischen Ursprungs, das zwischen 4 und 7 % des Lebendgewichts ausmacht. Sie werden von den Entsorgungsanlagen weiterverarbeitet, die sie in Geflügelmehl umwandeln und bis 2004 als Eiweißzusatzstoff für Industriefutter verwendet werden. Nach der Einführung der Verordnung (EG) Nr. 999/2001 des Europäischen Parlaments und des Rates hat das Verbot seiner Verwendung bei Nutztieren zu einem Problem der Legitimität der Verarbeitung von Federn zu Industriemehl geführt. Die endgültige Verwendung der Mahlzeit ist nur als organischer Dünger oder als Zusatzstoff zur Verbrennung in Industriekesselräumen möglich. Beide sind nicht wirtschaftlich gerechtfertigt (zweifache Produktionskosten als der Verkaufspreis) und die Umweltbegründung. Hauptziel des Projekts ist die Entwicklung des Konzepts der Methoden zur Bewirtschaftung von Federabfällen aus Geflügelschlachthöfen, die aus wirtschaftlicher und sozialer Sicht wünschenswert sind. Das Projekt sah die Entwicklung und Erstellung von Leitlinien für die Durchführung der Produktion von zwei Gruppen organischer Vliesstoffe mit Zusatz von Keratinfasern in Form von Federn als Ergebnis konzeptioneller Arbeiten und industrieller Studien vor: Typ A – zur Bedeckung von Schnee und Typ B – zur Bedeckung der Aussaat von Grasbohnenmischung in schwierigen Gebieten, z. B. Skipisten, Bahnbänken. Die Verwirklichung des Projektziels wird wesentlich zur Bewirtschaftung von schwierigen biologisch abbaubaren Abfällen in Form von Federn beitragen, und eine neue Reihe von Vliesstoffen wird auf dem Zielmarkt für Vliesstoffe erscheinen. Arbeit (German)
7 December 2021
0 references
De duurzaamheid van een land heeft een aanzienlijke invloed op de manier waarop het beheert en in hoeverre het gebruik maakt van hernieuwbare hulpbronnen. De mate van benutting hangt af van de omvang van de middelen en de verwerkingstechnologie. Op dit moment heeft biomassa naar schatting het grootste potentieel voor gebruik in Polen. Pluimveeveren zijn een bijproduct van dierlijke oorsprong, zogenaamde uppz dat wordt geproduceerd tijdens het slachten van pluimvee en vertegenwoordigen tussen 4 en 7 % van het levend gewicht. Zij worden verder verwerkt door de verwijderingsbedrijven, die ze omzetten in pluimveemeel, dat tot 2004 wordt gebruikt als eiwitadditief voor industrieel diervoeder. Na de invoering van Verordening (EG) nr. 999/2001 van het Europees Parlement en de Raad heeft het verbod op het gebruik ervan bij landbouwhuisdieren geleid tot een probleem met de legitimiteit van de verwerking van veren tot industrieel meel. Het uiteindelijke gebruik van de maaltijd is alleen mogelijk als organische meststof of als additief voor verbranding in industriële ketelruimten. Beide zijn economisch niet gerechtvaardigd (2 maal de productiekosten dan de verkoopprijs) en de milieuredenen. Het belangrijkste doel van het project is het ontwikkelen van methoden voor het beheer van verenafval van slachthuizen van pluimvee die vanuit economisch en sociaal oogpunt wenselijk zijn. Het project voorzag in de ontwikkeling en productie van richtsnoeren voor de tenuitvoerlegging van de productie van twee groepen organische gebonden textielvlies met toevoeging van keratinevezels in de vorm van veren, als resultaat van conceptuele werken en industriële studies: type A — voor het bedekken van sneeuw en type B — voor het inzaaien van gras-bonenmengsels in moeilijke gebieden, zoals skipistes, spoorwegdijken. De verwezenlijking van de doelstelling van het project zal in aanzienlijke mate bijdragen tot het beheer van moeilijk biologisch afbreekbaar afval in de vorm van veren en een nieuwe reeks gebonden textielvlies zal op de doelmarkt van gebonden textielvlies verschijnen. Werk (Dutch)
16 December 2021
0 references
La sostenibilità di un paese ha un impatto significativo sul modo in cui gestisce e in che misura utilizza risorse rinnovabili. Il grado di utilizzo dipende dalle dimensioni delle risorse e dalla tecnologia di trasformazione. Attualmente, si stima che la biomassa abbia il maggior potenziale di utilizzo in Polonia. Le piume di pollame sono un sottoprodotto di origine animale cosiddetto uppz prodotto durante la macellazione del pollame e rappresentano tra il 4 e il 7 % del peso vivo. Essi sono ulteriormente trasformati dagli impianti di smaltimento, che li convertono in farina di pollame, utilizzati fino al 2004 come additivo proteico per mangimi industriali. A seguito dell'introduzione del regolamento (CE) n. 999/2001 del Parlamento europeo e del Consiglio, il divieto di utilizzarlo negli animali d'allevamento ha dato luogo a un problema di legittimità della trasformazione delle piume in farina industriale. L'uso finale del pasto è possibile solo come fertilizzante organico o come additivo per la combustione nei locali caldaie industriali. Entrambe non sono giustificate dal punto di vista economico (2 volte il costo di produzione rispetto al prezzo di vendita) e la giustificazione ambientale. L'obiettivo principale del progetto è quello di sviluppare il concetto di metodi di gestione dei rifiuti di piume provenienti da macelli avicoli che siano auspicabili dal punto di vista economico e sociale. Il progetto prevedeva lo sviluppo e la produzione di linee guida per la realizzazione della produzione di due gruppi di tessuti non tessuti biologici con l'aggiunta di fibre cheratina in forma di piume, a seguito di lavori concettuali e studi industriali: tipo A — per la copertura della neve e del tipo B — per la semina di miscugli erba-fagioli in zone difficili, ad esempio piste da sci, argini ferroviari. Il raggiungimento dell'obiettivo del progetto contribuirà in modo significativo alla gestione dei rifiuti biodegradabili difficili sotto forma di piume e una nuova gamma di tessuti non tessuti apparirà sul mercato target dei non tessuti. Lavori (Italian)
16 January 2022
0 references
La sostenibilidad de un país tiene un impacto significativo en la forma en que gestiona y en qué medida utiliza recursos renovables. El grado de utilización depende del tamaño de los recursos y de la tecnología de procesamiento. Actualmente, se estima que la biomasa tiene el mayor potencial de uso en Polonia. Las plumas de aves de corral son un subproducto de origen animal denominado uppz producido durante el sacrificio de aves de corral y representan entre el 4 % y el 7 % del peso vivo. Son posteriormente procesados por las plantas de eliminación, que las convierten en harina de aves de corral, utilizadas hasta 2004 como aditivo proteico para piensos industriales. A raíz de la introducción del Reglamento (CE) n.º 999/2001 del Parlamento Europeo y del Consejo, la prohibición de su utilización en animales de granja ha planteado un problema de legitimidad de la transformación de plumas en harinas industriales. El uso final de la comida solo es posible como fertilizante orgánico o como aditivo para la combustión en salas de calderas industriales. Ambos no están económicamente justificados (dos veces el coste de producción que el precio de venta) y la justificación medioambiental. El objetivo principal del proyecto es desarrollar el concepto de métodos de gestión de los residuos de plumas de los mataderos de aves de corral que sean deseables desde el punto de vista de las consecuencias económicas y sociales. El proyecto preveía el desarrollo y la elaboración de directrices para la realización de la producción de dos grupos de no tejidos orgánicos con la adición de fibras de queratina en forma de plumas, como resultado de trabajos conceptuales y estudios industriales: tipo A — para cubrir la nieve y tipo B — para cubrir la siembra de mezclas de hierba y frijoles en zonas difíciles, por ejemplo, pistas de esquí o terraplenes ferroviarios. La consecución del objetivo del proyecto contribuirá significativamente a la gestión de residuos biodegradables difíciles en forma de plumas y una nueva gama de telas no tejidas aparecerá en el mercado objetivo de los no tejidos. Trabajo (Spanish)
19 January 2022
0 references
Den bæredygtige udvikling i landet påvirkes af, hvordan det forvalter, og i hvilket omfang det bruger fornyelige råstoffer. Udnyttelsesgraden afhænger af ressourcernes størrelse og forarbejdningsteknologien. Det anslås i øjeblikket, at biomasse har det største potentiale for anvendelse i Polen. Fjerkræfjer er et biprodukt af animalsk oprindelse, den såkaldte uppz, der produceres på tidspunktet for slagtning af fjerkræ og udgør mellem 4 og 7 % af det levende dyrs vægt. Videreforarbejdningen foretages af genbrugsanlæggene, som omdanner dem til fjerkræmel, og som indtil 2004 anvendes som proteintilsætningsstof til industrifoder. Efter indførelsen af Europa-Parlamentets og Rådets forordning (EF) nr. 999/2001 er forbuddet mod anvendelse heraf i foder af opdrættede dyr opstået et problem med hensyn til hensigtsmæssigheden af at forarbejde fjer til industrimel. Endelig anvendelse af mel er kun mulig som organisk gødning eller som tilsætningsstof til forbrænding i industrielle kedelanlæg. Begge har ingen økonomisk begrundelse (2 gange produktionsomkostningerne end salgsprisen) og miljøprisen. Hovedformålet med projektet er at udvikle et koncept for metoder til håndtering af affald af fjer fra fjerkræslagterier, som er ønskelige ud fra et økonomisk og socialt synspunkt. Projektet tager sigte på udvikling og produktion af retningslinjer for konceptuel og industriel forskning med henblik på gennemførelse af produktionen af to grupper af organiske fiberdug med keratinfibre tilsat i form af fjer: type A â EUR for at dække prismen af sne og type B â EUR til dækning af såning af græs â EUR bæver blanding i vanskelige områder, f.eks. skiløjper, jernbane dæmninger. Opfyldelsen af projektets mål vil bidrage væsentligt til håndteringen af vanskeligt bionedbrydeligt affald i form af fjer og et nyt udvalg af fiberdug vil dukke op på målmarkedet. Arbejde (Danish)
26 July 2022
0 references
Η βιώσιμη ανάπτυξη της χώρας επηρεάζεται από τον τρόπο με τον οποίο διαχειρίζεται και σε ποιο βαθμό χρησιμοποιεί ανανεώσιμες πρώτες ύλες. Το ποσοστό χρησιμοποίησης εξαρτάται από το μέγεθος των πόρων και την τεχνολογία επεξεργασίας. Επί του παρόντος εκτιμάται ότι η βιομάζα έχει τις μεγαλύτερες δυνατότητες χρήσης στην Πολωνία. Τα φτερά πουλερικών αποτελούν υποπροϊόν ζωικής προέλευσης, το λεγόμενο uppz που παράγεται κατά τη σφαγή των πουλερικών και αντιπροσωπεύει μεταξύ 4 % και 7 % του βάρους του ζώντος ζώου. Η περαιτέρω επεξεργασία τους γίνεται από τα εργοστάσια ανακύκλωσης, τα οποία τα μετατρέπουν σε πουλερικά, τα οποία χρησιμοποιούνται μέχρι το 2004 ως πρόσθετη ύλη πρωτεϊνών για βιομηχανικές ζωοτροφές. Μετά την εισαγωγή του κανονισμού (ΕΚ) αριθ. 999/2001 του Ευρωπαϊκού Κοινοβουλίου και του Συμβουλίου, η απαγόρευση της χρήσης του στη διατροφή εκτρεφόμενων ζώων δημιούργησε πρόβλημα με την καταλληλότητα της μεταποίησης φτερών σε βιομηχανικά άλευρα. Η τελική χρήση των αλεύρων είναι δυνατή μόνο ως οργανικό λίπασμα ή ως πρόσθετο για καύση σε βιομηχανικές εγκαταστάσεις λεβήτων. Και οι δύο δεν έχουν καμία οικονομική δικαιολογία (2 φορές το κόστος παραγωγής από την τιμή πώλησης) και την περιβαλλοντική. Κύριος στόχος του σχεδίου είναι η ανάπτυξη μιας έννοιας μεθόδων διαχείρισης των αποβλήτων φτερών από τα σφαγεία πουλερικών που είναι επιθυμητή από την άποψη των οικονομικών και κοινωνικών συνεπειών. Το σχέδιο προβλέπει την ανάπτυξη και την παραγωγή κατευθυντήριων γραμμών εννοιολογικής και βιομηχανικής έρευνας για την εφαρμογή της παραγωγής δύο ομάδων βιολογικών μη υφασμάτων με ίνες κερατίνης που προστίθενται υπό μορφή φτερών: τύπος Α â EUR για την κάλυψη του πρίσματος του χιονιού και τύπου Β â EUR για την κάλυψη της σποράς του χλόη μείγμα κάστορα σε δύσκολες περιοχές, π.χ. πίστες σκι, αναχώματα σιδηροδρόμων. Η επίτευξη του στόχου του έργου θα συμβάλει σημαντικά στη διαχείριση των δύσκολων βιοαποδομήσιμων αποβλήτων με τη μορφή φτερών και μια νέα σειρά μη υφασμάτων θα εμφανιστεί στην αγορά-στόχο. Εργασία (Greek)
26 July 2022
0 references
Na održivi razvoj zemlje utječe način na koji ona upravlja i u kojoj mjeri upotrebljava obnovljive sirovine. Stopa iskorištenosti ovisi o veličini resursa i tehnologiji obrade. Trenutačno se procjenjuje da biomasa ima najveći potencijal za uporabu u Poljskoj. Perje peradi nusproizvod je životinjskog podrijetla, tzv. uppz proizveden u trenutku klanja peradi i čini između 4 % i 7 % mase žive životinje. Njihovu daljnju preradu obavljaju postrojenja za recikliranje, koja ih pretvaraju u brašno peradi, a upotrebljavaju se do 2004. kao proteinski aditivi za industrijsku hranu za životinje. Nakon uvođenja Uredbe (EZ) br. 999/2001 Europskog parlamenta i Vijeća Europskog parlamenta i Vijeća, zabrana njezine uporabe u prehrani životinja iz uzgoja pojavila se problem s primjerenošću prerade perja u industrijsko brašno. Konačna uporaba brašna moguća je samo kao organsko gnojivo ili kao dodatak za izgaranje u industrijskim kotlovskim postrojenjima. I jedno i drugo nemaju ekonomsku opravdanost (2 puta veći od troška proizvodnje od prodajne cijene) i ekološki. Glavni cilj projekta je razviti koncept metoda gospodarenja otpadom perja iz klaonica peradi poželjnih sa stajališta ekonomije i društvenih posljedica. Projektom se predviđa razvoj i izrada idejnih i industrijskih istraživačkih smjernica za provedbu proizvodnje dviju skupina organskih netkanih materijala s keratinskim vlaknima dodanim u obliku perja: vrsta A â EUR za pokrivanje prizma snijega i tipa B â EUR za pokrivanje sjetve trave â EUR dabar mješavina u teškim područjima, npr. skijaške staze, željeznički nasipi. Postizanje cilja projekta znatno će doprinijeti gospodarenju teškim biorazgradivim otpadom u obliku perja, a na ciljnom tržištu pojavit će se novi raspon netkanih materijala. Rad (Croatian)
26 July 2022
0 references
Dezvoltarea durabilă a țării este influențată de modul în care gestionează și în ce măsură utilizează materii prime regenerabile. Rata de utilizare depinde de dimensiunea resurselor și a tehnologiei de prelucrare. În prezent, se estimează că biomasa are cel mai mare potențial de utilizare în Polonia. Penele de pasăre sunt un subprodus de origine animală așa-numitul uppz produs în momentul sacrificării păsărilor de curte și reprezintă între 4 % și 7 % din greutatea animalului viu. Prelucrarea ulterioară a acestora se realizează de către instalațiile de reciclare, care le transformă în făină de pasăre, utilizate până în 2004 ca aditiv proteic pentru hrana industrială. Ca urmare a introducerii Regulamentului (CE) nr. 999/2001 al Parlamentului European și al Consiliului al Parlamentului European și al Consiliului, interzicerea utilizării sale în hrana animalelor de fermă a creat o problemă legată de caracterul adecvat al prelucrării penelor în făină industrială. Utilizarea finală a făinii este posibilă numai ca îngrășământ organic sau ca aditiv pentru ardere în instalațiile industriale de cazane. Ambele nu au nicio justificare economică (de 2 ori costul de producție decât prețul de vânzare) și de mediu. Obiectivul principal al proiectului este de a dezvolta un concept de metode de gestionare a deșeurilor de pene provenite de la abatoare de păsări de curte, de dorit din punctul de vedere al consecințelor economice și sociale. Proiectul are în vedere elaborarea și elaborarea de orientări de cercetare conceptuală și industrială pentru punerea în aplicare a producției a două grupe de materiale nețesute ecologice cu fibre de keratină adăugate sub formă de pene: tipul A pentru acoperirea prismei de zăpadă și de tip B pentru acoperirea însămânțărilor de iarbă â EUR amestec castor în zone dificile, de exemplu pârtii de schi, diguri feroviare. Realizarea obiectivului proiectului va contribui în mod semnificativ la gestionarea deșeurilor biodegradabile dificile sub formă de pene și o nouă gamă de materiale nețesute va apărea pe piața țintă. Muncă (Romanian)
26 July 2022
0 references
Trvalo udržateľný rozvoj krajiny je ovplyvnený tým, ako riadi a do akej miery využíva obnoviteľné suroviny. Miera využitia závisí od veľkosti zdrojov a technológie spracovania. V súčasnosti sa odhaduje, že biomasa má najväčší potenciál využitia v Poľsku. Hydinové perie je vedľajším produktom živočíšneho pôvodu tzv. uppz vyrobeným v čase zabitia hydiny a predstavuje 4 % až 7 % hmotnosti živého zvieraťa. Ich ďalšie spracovanie vykonávajú recyklačné závody, ktoré ich premieňajú na hydinovú múčku a používajú sa do roku 2004 ako bielkovinová doplnková látka pre priemyselné krmivá. Po zavedení nariadenia Európskeho parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001 vznikol zákaz jeho používania vo výžive hospodárskych zvierat problém s vhodnosťou spracovania peria na priemyselnú múčku. Konečné použitie múčky je možné len ako organické hnojivo alebo ako prísada do spaľovania v priemyselných kotolniach. Ani jedna z nich nemá žiadne ekonomické opodstatnenie (2-násobok výrobných nákladov než predajná cena) a environmentálna cena. Hlavným cieľom projektu je vypracovať koncepciu metód nakladania s odpadom peria z bitúnkov hydiny, ktorá by bola žiaduca z ekonomického a sociálneho hľadiska. Projekt predpokladá vývoj a výrobu koncepčných a priemyselných výskumných usmernení na realizáciu výroby dvoch skupín organických netkaných textílií s keratínovými vláknami pridanými vo forme peria: typ A â EUR pre pokrytie hranolu snehu a typu B â EUR pre pokrytie výsevy trávy â EUR EUR bobor zmesi v náročných oblastiach, napr. zjazdovky, železničné nábrežia. Dosiahnutie cieľa projektu významne prispeje k nakladaniu s ťažko biologicky rozložiteľným odpadom vo forme peria a na cieľovom trhu sa objaví nová škála netkaných textílií. Práca (Slovak)
26 July 2022
0 references
L-iżvilupp sostenibbli tal-pajjiż huwa influwenzat minn kif jimmaniġġja u sa liema punt juża materja prima rinnovabbli. Ir-rata ta’ utilizzazzjoni tiddependi fuq id-daqs tar-riżorsi u t-teknoloġija tal-ipproċessar. Bħalissa huwa stmat li l-bijomassa għandha l-akbar potenzjal għall-użu fil-Polonja. Ir-rix tat-tjur huwa prodott sekondarju ta’ oriġini mill-annimali hekk imsejjaħ uppz prodott fil-ħin tal-qatla tat-tjur u jammonta għal bejn 4 % u 7 % tal-piż tal-annimal ħaj. L-ipproċessar ulterjuri tagħhom isir mill-Impjanti tar-Riċiklaġġ, li jikkonvertuhom f’meal tat-tjur, użat sal-2004 bħala addittiv tal-proteina għall-għalf industrijali. Wara l-introduzzjoni tar-Regolament (KE) Nru 999/2001 tal-Parlament Ewropew u tal-Kunsill tal-Parlament Ewropew u tal-Kunsill, il-projbizzjoni fuq l-użu tiegħu fin-nutrizzjoni ta’ annimali mrobbija qamet problema bl-adegwatezza tal-ipproċessar tar-rix fi smida industrijali. L-użu finali tad-dqiq huwa possibbli biss bħala fertilizzant organiku jew bħala addittiv għall-kombustjoni fl-impjanti tal-bojlers industrijali. It-tnejn li huma m’għandhom l-ebda ġustifikazzjoni ekonomika (darbtejn l-ispiża tal-produzzjoni mill-prezz tal-bejgħ) u dik ambjentali. L-għan ewlieni tal-proġett huwa li jiżviluppa kunċett ta’ metodi għall-ġestjoni tal-iskart tar-rix minn biċċeriji tat-tjur mixtieqa mill-perspettiva tal-ekonomija u l-konsegwenzi soċjali. Il-proġett jipprevedi l-iżvilupp u l-produzzjoni ta’ linji gwida ta’ riċerka kunċettwali u industrijali għall-implimentazzjoni tal-produzzjoni ta’ żewġ gruppi ta’ materjali organiċi mhux minsuġa bil-fibri tal-keratina miżjuda fil-forma ta’ rix: tip A â EUR għall-kopertura tal-priżma ta ‘borra u tip B â EUR għall jkopru żrigħ ta ‘taħlita ħaxix â EUR kastur f’żoni diffiċli, eż għoljiet ski, imbankments tal-ferrovija. Jintlaħqu l-għan ProjectâEURs se jikkontribwixxu b’mod sinifikanti għall-ġestjoni ta ‘skart bijodegradabbli diffiċli fil-forma ta’ rix u firxa ġdida ta ‘nonwovens se jidhru fis-suq fil-mira. Xogħol (Maltese)
26 July 2022
0 references
O desenvolvimento sustentável do país é influenciado pela forma como gere e em que medida utiliza matérias-primas renováveis. A taxa de utilização depende do tamanho dos recursos e da tecnologia de processamento. Estima-se atualmente que a biomassa tem o maior potencial de utilização na Polónia. As penas de aves de capoeira são um subproduto de origem animal denominado uppz produzido no momento do abate de aves de capoeira e representam entre 4 % e 7 % do peso do animal vivo. A sua transformação posterior é efetuada pelas instalações de reciclagem, que as transformam em farinha de aves de capoeira, utilizadas até 2004 como aditivo proteico na alimentação industrial. Na sequência da introdução do Regulamento (CE) n.º 999/2001 do Parlamento Europeu e do Conselho do Parlamento Europeu e do Conselho, a proibição da sua utilização na alimentação de animais de criação constituiu um problema com a adequação da transformação de penas em farinhas industriais. A utilização final de farinha só é possível como fertilizante orgânico ou como aditivo para combustão em caldeiras industriais. Ambas não têm justificação económica (2 vezes o custo de produção do que o preço de venda) e a ambiental. O principal objetivo do projeto é desenvolver um conceito de métodos de gestão dos resíduos de penas dos matadouros de aves de capoeira desejável do ponto de vista económico e social. O projeto prevê o desenvolvimento e a produção de diretrizes de investigação conceptual e industrial para a implementação da produção de dois grupos de falsos tecidos orgânicos com fibras de queratina adicionados sob a forma de penas: tipo A âEUR para cobrir o prisma de neve e tipo B âEUR para a cobertura de semeaduras de grama › mistura castor em áreas difíceis, por exemplo, pistas de esqui, aterros ferroviários. Alcançar o objetivo do projeto contribuirá significativamente para a gestão de resíduos biodegradáveis difíceis sob a forma de penas e uma nova gama de falsos tecidos aparecerá no mercado-alvo. Trabalho (Portuguese)
26 July 2022
0 references
Maan kestävään kehitykseen vaikuttaa se, miten se hallitsee ja missä määrin se käyttää uusiutuvia raaka-aineita. Käyttöaste riippuu resurssien koosta ja prosessointiteknologiasta. Tällä hetkellä arvioidaan, että biomassalla on suurimmat käyttömahdollisuudet Puolassa. Siipikarjan sulat ja höyhenet ovat eläinperäisiä ns. uppz-sivutuotteita, jotka on tuotettu siipikarjan teurastuksen yhteydessä ja joiden osuus on 4–7 prosenttia elävän eläimen painosta. Niiden jatkokäsittelyä suorittavat kierrätyslaitokset, jotka muuntavat ne siipikarjajauhoksi ja joita käytetään vuoteen 2004 asti teollisuusrehun proteiinin lisäaineena. Euroopan parlamentin ja neuvoston asetuksen (EY) N:o 999/2001 käyttöönoton jälkeen sen käyttökielto tuotantoeläinten ruokinnassa on aiheuttanut ongelman, joka liittyy sulkien ja höyhenten käsittelyyn teollisuusjauhoksi. Jauhon lopullinen käyttö on mahdollista ainoastaan orgaanisena lannoitteena tai teollisuuskattilalaitoksissa poltettaessa käytettävänä lisäaineena. Kummallakaan ei ole taloudellista perustetta (kaksinkertainen tuotantokustannus kuin myyntihinta) ja ympäristöperusteista. Hankkeen päätavoitteena on kehittää menetelmä siipikarjateurastamoista peräisin olevien sulkien ja höyhenten jätehuollon menetelmiksi taloudellisten ja sosiaalisten seurausten kannalta. Hankkeen tavoitteena on kehittää ja tuottaa käsitteellisiä ja teollisia tutkimusohjeita kahden sellaisen orgaanisen kuitukangasryhmän tuottamiseksi, joihin on lisätty höyheninä lisättyjä keratiinikuituja: tyyppi A âEUR lumen prisman ja B-tyypin peittämiseksi ruohon kylvöjen peittämiseksi vaikeilla alueilla, kuten laskettelurinteillä, rautatiepenkeissä. Hankkeen tavoitteen saavuttaminen edistää merkittävästi vaikean biohajoavan jätteen huoltoa sulkien ja höyhenten muodossa, ja kohdemarkkinoille tulee uusi valikoima kuitukankaita. Työ (Finnish)
26 July 2022
0 references
Na trajnostni razvoj države vplivata njeno upravljanje in obseg uporabe obnovljivih surovin. Stopnja izkoriščenosti je odvisna od velikosti virov in tehnologije predelave. Trenutno se ocenjuje, da ima biomasa največji potencial za uporabo na Poljskem. Perutninsko perje je stranski proizvod živalskega izvora, t. i. uppz, proizveden v času zakola perutnine in predstavlja med 4 % in 7 % teže žive živali. Njihovo nadaljnjo predelavo izvajajo obrati za recikliranje, ki jih predelajo v perutninsko moko, ki se je do leta 2004 uporabljala kot beljakovinski dodatek za industrijsko krmo. Po uvedbi Uredbe (ES) št. 999/2001 Evropskega parlamenta in Sveta se je prepoved njegove uporabe v prehrani rejnih živali pojavila v težavah z ustreznostjo predelave perja v industrijsko moko. Končna uporaba moke je mogoča le kot organsko gnojilo ali kot dodatek za zgorevanje v industrijskih kotlovnicah. Oba nimata ekonomske utemeljitve (2-kratnik stroškov proizvodnje od prodajne cene) in okoljske. Glavni cilj projekta je razviti koncept metod za ravnanje z odpadki perja iz perutninskih klavnic, ki so zaželene z vidika ekonomije in socialnih posledic. Projekt predvideva razvoj in izdelavo konceptualnih in industrijskih raziskovalnih smernic za izvedbo proizvodnje dveh skupin organskih netkanih materialov s keratinskimi vlakni, dodanimi v obliki perja: tip A â EUR za pokrivanje prizmo snega in tipa B â EUR za pokrivanje setev trave â EUR beaver mešanico v težkih območjih, npr smučišča, železniške nasipe. Doseganje cilja projekta bo pomembno prispevalo k ravnanju s težkimi biološko razgradljivimi odpadki v obliki perja in na ciljnem trgu se bo pojavil nov izbor netkanih materialov. Delo (Slovenian)
26 July 2022
0 references
Udržitelný rozvoj země je ovlivněn tím, jak se řídí a do jaké míry využívá obnovitelné suroviny. Míra využití závisí na velikosti zdrojů a technologii zpracování. V současné době se odhaduje, že biomasa má největší potenciál pro využití v Polsku. Drůbeží peří je vedlejší produkt živočišného původu tzv. uppz vyprodukovaný v době porážky drůbeže a představuje 4 % až 7 % hmotnosti živého zvířete. Jejich další zpracování provádí Recyklační závody, které je přeměňují na drůbeží moučku, používané do roku 2004 jako doplňková látka pro bílkoviny pro průmyslové krmivo. Po zavedení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001 Evropského parlamentu a Rady vyvstal zákaz jeho používání ve výživě hospodářských zvířat problém se vhodností zpracování peří na průmyslovou moučku. Konečné použití moučky je možné pouze jako organické hnojivo nebo jako přísada pro spalování v průmyslových kotelnách. Oba nemají žádný hospodářský důvod (2násobek výrobních nákladů, než je prodejní cena) ani environmentální. Hlavním cílem projektu je vyvinout koncepci metod nakládání s odpadem peří z drůbežích jatek, které jsou žádoucí z hlediska ekonomických a sociálních důsledků. Projekt předpokládá vývoj a výrobu koncepčních a průmyslových výzkumných pokynů pro realizaci produkce dvou skupin organických netkaných textilií s keratinovými vlákny přidanými ve formě peří: typ A â EUR pro pokrytí hranol sněhu a typ B â EUR pro zakrytí setí trávy â EUR bobr směs v obtížných oblastech, např. sjezdovky, železniční nábřeží. Dosažení cíle projektu významně přispěje k nakládání s obtížným biologicky rozložitelným odpadem ve formě peří a na cílovém trhu se objeví nová řada netkaných textilií. Práce (Czech)
26 July 2022
0 references
Šalies tvariam vystymuisi įtakos turi tai, kaip ji valdo ir kiek naudoja atsinaujinančias žaliavas. Panaudojimo lygis priklauso nuo išteklių dydžio ir perdirbimo technologijos. Šiuo metu apskaičiuota, kad biomasė turi didžiausią potencialą naudoti Lenkijoje. Naminių paukščių plunksnos yra gyvūninės kilmės šalutinis produktas, vadinamasis uppz, gaunamas skerdžiant naminius paukščius ir sudaro nuo 4 % iki 7 % gyvo gyvūno svorio. Juos toliau perdirba perdirbimo įmonės, kurios perdirba juos į naminių paukščių miltus, kurie iki 2004 m. naudojami kaip baltymų priedas pramoniniams pašarams. Priėmus Europos Parlamento ir Tarybos reglamentą (EB) Nr. 999/2001, draudimas jį naudoti ūkinių gyvūnų mityboje sukėlė problemų, susijusių su plunksnų perdirbimo į pramoninius miltus tinkamumu. Miltus galima naudoti tik kaip organines trąšas arba kaip priedą deginti pramoniniuose katiluose. Abi šalys neturi ekonominio pagrindimo (2 kartus didesnės už gamybos sąnaudas nei pardavimo kaina) ir aplinkos apsaugos. Pagrindinis projekto tikslas – sukurti paukščių skerdyklų plunksnų atliekų tvarkymo metodų koncepciją, kuri būtų pageidautina ekonominiu ir socialiniu požiūriu. Projekte numatoma kurti ir gaminti konceptualias ir pramonines mokslinių tyrimų gaires, skirtas įgyvendinti dviejų grupių organinių neaustinių medžiagų su keratino pluoštais, dedamų plunksnų pavidalu, gamybą: a tipas â EUR už danga sniego prizmę ir B tipo â EUR uždengti sėjai žolės â EUR bebras mišinys sudėtingose srityse, pvz slidinėjimo šlaituose, geležinkelio krantines. Projekto tikslo pasiekimas labai prisidės prie sunkių biologiškai skaidžių atliekų tvarkymo plunksnų pavidalu ir tikslinėje rinkoje atsiras naujas neaustinių medžiagų asortimentas. Darbas (Lithuanian)
26 July 2022
0 references
Valsts ilgtspējīgu attīstību ietekmē tas, kā tā pārvalda un cik lielā mērā tā izmanto atjaunojamas izejvielas. Izmantošanas līmenis ir atkarīgs no resursu lieluma un apstrādes tehnoloģijas. Pašlaik tiek lēsts, ka biomasai ir vislielākais izmantošanas potenciāls Polijā. Mājputnu spalvas ir dzīvnieku izcelsmes blakusprodukts, ko iegūst mājputnu kaušanas laikā un kas veido no 4 % līdz 7 % no dzīvā dzīvnieka svara. To tālāku pārstrādi veic pārstrādes uzņēmumi, kas tos pārvērš mājputnu miltos, ko izmanto līdz 2004. gadam kā olbaltumvielu piedevu rūpnieciskajai barībai. Pēc Eiropas Parlamenta un Padomes Regulas (EK) Nr. 999/2001 ieviešanas aizliegums to izmantot lauksaimniecības dzīvnieku ēdināšanā ir radījis problēmu saistībā ar spalvu pārstrādes piemērotību rūpnieciskos miltos. Miltu galīgā izmantošana ir iespējama tikai kā organiskais mēslojums vai kā piedeva sadedzināšanai rūpniecisko katlu iekārtās. Abām nav ekonomiska pamatojuma (2 reizes lielākas par ražošanas izmaksām nekā pārdošanas cenai) un vides pamatojumam. Projekta galvenais mērķis ir izstrādāt no ekonomikas un sociālo seku viedokļa vēlamu mājputnu kautuvju putnu spalvu atkritumu apsaimniekošanas metožu koncepciju. Projekts paredz izstrādāt un izstrādāt konceptuālās un rūpnieciskās pētniecības pamatnostādnes, lai īstenotu divu grupu organisko neausto materiālu ražošanu ar keratīna šķiedrām, kas pievienotas spalvu veidā: a tips EUR, lai segtu prizmas sniega un B tipa EUR, lai segtu sējas zāli EUR bebru maisījumu sarežģītās jomās, piemēram, slēpošanas trases, dzelzceļa krastmalas. Projekta mērķa sasniegšana ievērojami veicinās sarežģītu bioloģiski noārdāmu atkritumu apsaimniekošanu spalvu veidā, un mērķa tirgū parādīsies jauns neausto materiālu klāsts. Darbs (Latvian)
26 July 2022
0 references
Устойчивото развитие на страната се влияе от начина, по който тя управлява и до каква степен използва възобновяеми суровини. Степента на използване зависи от размера на ресурсите и технологията за обработка. Понастоящем се счита, че биомасата има най-голям потенциал за използване в Полша. Перата от домашни птици са страничен продукт от животински произход, така нареченият uppz, произведен по време на клането на домашни птици, и представляват между 4 % и 7 % от теглото на живите животни. По-нататъшната им преработка се извършва от заводите за рециклиране, които ги превръщат в брашна от домашни птици, използвани до 2004 г. като протеинова добавка за промишлени фуражи. След въвеждането на Регламент (ЕО) № 999/2001 на Европейския парламент и на Съвета на Европейския парламент и на Съвета забраната за използването му при храненето на селскостопански животни възникна проблем с целесъобразността на преработката на пера в промишлено брашно. Крайната употреба на брашното е възможна само като органичен тор или като добавка за изгаряне в промишлени котли. И двете нямат икономическа обосновка (2 пъти по-висока от продажната цена) и екологичната цена. Основната цел на проекта е да се разработи концепция за методи за управление на отпадъците от пера от птицекланици, желателни от гледна точка на икономиката и социалните последици. Проектът предвижда разработването и производството на концептуални и индустриални насоки за осъществяване на производството на две групи органични нетъкани текстилни материали с кератинови влакна, добавени под формата на пера: тип А â EUR за покриване на призмата на сняг и тип B â EUR за покриване на сеитба на трева смес бобър в трудни райони, например ски писти, железопътни насипи. Постигането на целта на проекта ще допринесе значително за управлението на трудни биоразградими отпадъци под формата на пера и на целевия пазар ще се появи нова гама от нетъкани текстилни материали. Работа (Bulgarian)
26 July 2022
0 references
Az ország fenntartható fejlődését befolyásolja, hogy hogyan kezeli és milyen mértékben használja fel a megújuló nyersanyagokat. A felhasználási arány az erőforrások és a feldolgozási technológia méretétől függ. Jelenleg a becslések szerint Lengyelországban a biomassza a legnagyobb felhasználási potenciál. A baromfitoll állati eredetű melléktermék, amelyet a baromfi levágásakor állítottak elő, és az élő állat tömegének 4–7%-át teszik ki. További feldolgozásukat az újrafeldolgozó üzemek végzik, amelyek baromfihúská alakítják őket, és 2004-ig ipari takarmány-adalékanyagként használják fel őket. A 999/2001/EK európai parlamenti és tanácsi rendelet bevezetését követően a haszonállatok táplálkozására vonatkozó tilalom a tollak ipari lisztté való feldolgozásának megfelelőségével kapcsolatban merült fel. A liszt végső felhasználása csak szerves trágyaként vagy ipari kazánok tüzelési adalékanyagaként lehetséges. Mindkettőnek nincs gazdasági indoka (az előállítási költség kétszerese, mint az eladási ár) és a környezetvédelmi indok sem. A projekt fő célja, hogy kidolgozza a baromfi vágóhidakról származó tollhulladék kezelésére szolgáló módszerek koncepcióját, amely a gazdasági és társadalmi következmények szempontjából kívánatos. A projekt koncepcionális és ipari kutatási iránymutatások kidolgozását és előállítását irányozza elő a keratinszálakból álló, toll formájában hozzáadott keratinszálak két csoportjának előállítására: a típusú â EUR â EUR â EUR â EUR a prizma hó és B típusú â EUR â EUR à tt vetÅ vetése fű â EUR âEUR âEUR âEUR âEUR âEUR â EUR â EUR â EUR â EUR â EUR â EUR â EUR â EUR â EUR â EUR â EUR â EUR â EUR â EUR â EUR â EUR â EUR â EUR â EUR âEUR áttátátátátásátásásés A projekt célkitűzésének elérése jelentősen hozzájárul a nehezen biológiailag lebomló tollak kezeléséhez, és új nem szőtt textíliák fognak megjelenni a célpiacon. Munka (Hungarian)
26 July 2022
0 references
Tá tionchar ag an gcaoi a mbainistíonn sí agus a mhéid a úsáideann sí amhábhair in-athnuaite ar fhorbairt inbhuanaithe na tíre. Braitheann an ráta úsáide ar mhéid na n-acmhainní agus na teicneolaíochta próiseála. Meastar faoi láthair go bhfuil an acmhainneacht is mó úsáide ag an mbithmhais sa Pholainn. Is seachtháirge de bhunadh ainmhíoch iad cleití éanlaithe clóis, ar a dtugtar uppz a tháirgtear tráth maraithe éanlaithe clóis agus is ionann iad agus idir 4 % agus 7 % de mheáchan an ainmhí bheo. Déanann na Plandaí Athchúrsála iad a phróiseáil tuilleadh, a thiontaíonn iad ina min éanlaithe clóis, a úsáidtear go dtí 2004 mar bhreiseán próitéine le haghaidh beatha tionsclaíoch. Tar éis Rialachán (CE) Uimh. 999/2001 ó Pharlaimint na hEorpa agus ón gComhairle a thabhairt isteach, tá fadhb tagtha chun cinn maidir le hoiriúnacht na gcleití a phróiseáil isteach i min thionsclaíoch ó Pharlaimint na hEorpa agus ón gComhairle. Ní féidir béile a úsáid ach amháin mar leasachán orgánach nó mar bhreiseán le haghaidh dócháin i ngléasraí coire tionsclaíocha. Níl aon bhonn cirt eacnamaíoch ag an dá cheann (2 oiread an chostais táirgthe ná an praghas díola) agus an ceann comhshaoil. Is é príomhchuspóir an tionscadail coincheap modhanna a fhorbairt chun bainistiú a dhéanamh ar dhramhaíl cleití ó sheamlais éanlaithe clóis inmhianaithe ó thaobh na heacnamaíochta agus na n-iarmhairtí sóisialta de. Beartaítear leis an tionscadal treoirlínte taighde coincheapúla agus tionsclaíocha a fhorbairt agus a tháirgeadh chun táirgeadh dhá ghrúpa d’ábhar neamhfhite orgánach le snáithíní ceatáinín arna gcur isteach i bhfoirm cleití a chur chun feidhme: cineál A âEUR le haghaidh clúdach an priosma sneachta agus cineál B â EUR â le haghaidh curaí de féar â EUR â EUR meascán beaver i gceantair deacair, m.sh fánaí sciála, claífoirt iarnróid. Beidh baint amach an cuspóir projectâ EURs cur go suntasach le bainistiú dramhaíola in-bhithmhillte deacair i bhfoirm cleití agus beidh raon nua de nonwovens le feiceáil ar an spriocmhargadh. Obair (Irish)
26 July 2022
0 references
Landets hållbara utveckling påverkas av hur det hanterar och i vilken utsträckning det använder förnybara råvaror. Utnyttjandegraden beror på storleken på resurser och bearbetningsteknik. Det uppskattas för närvarande att biomassa har störst potential att användas i Polen. Fjäderfäfjädrar är en biprodukt av animaliskt ursprung som produceras vid tidpunkten för slakt av fjäderfä och utgör mellan 4 % och 7 % av det levande djurets vikt. Vidarebearbetningen sker av återvinningsanläggningarna, som omvandlar dem till fjäderfämjöl, som fram till 2004 används som proteintillsats för industriellt foder. Efter införandet av Europaparlamentets och rådets förordning (EG) nr 999/2001 har förbudet mot användning i näringstillförseln av produktionsdjur uppstått ett problem med lämpligheten att bearbeta fjädrar till industrimjöl. Den slutliga användningen av mjöl är endast möjlig som organiskt gödningsmedel eller som tillsats för förbränning i industriella pannanläggningar. Båda har ingen ekonomisk motivering (2 gånger produktionskostnaden än försäljningspriset) och miljöpriset. Huvudsyftet med projektet är att utveckla ett koncept för metoder för hantering av avfall av fjädrar från fjäderfäslakterier som är önskvärda ur ett ekonomiskt och socialt perspektiv. Projektet avser utveckling och produktion av konceptuella och industriella forskningsriktlinjer för genomförandet av produktionen av två grupper av ekologisk bondad duk med keratinfibrer som tillsatts i form av fjädrar: typ A â EUR för att täcka prisma av snö och typ B â EUR för att täcka sådd av gräs â EUR bäver blandning i svåra områden, t.ex. skidbackar, järnvägsvallar. Att uppnå projektets mål kommer att bidra avsevärt till hanteringen av svår biologiskt nedbrytbart avfall i form av fjädrar och ett nytt urval av bondad duk kommer att dyka upp på målmarknaden. Arbete (Swedish)
26 July 2022
0 references
Riigi säästvat arengut mõjutab see, kuidas riik haldab ja mil määral ta kasutab taastuvaid tooraineid. Kasutusmäär sõltub ressursside suurusest ja töötlemistehnoloogiast. Praegu prognoositakse, et biomassil on Poolas suurim kasutuspotentsiaal. Linnusuled on loomset päritolu kõrvalsaadus, mis on toodetud kodulindude tapmise ajal ja moodustab 4–7 % eluslooma massist. Nende edasine töötlemine toimub ringlussevõtutehastes, mis muundavad need linnujahuks, mida kasutatakse kuni 2004. aastani tööstuslikus söödas kasutatava valgulisandina. Pärast Euroopa Parlamendi ja nõukogu määruse (EÜ) nr 999/2001 vastuvõtmist on selle kasutamise keelamine põllumajandusloomade söötmisel tekitanud probleemi seoses sulgede tööstuslikuks toiduks töötlemise asjakohasusega. Jahu lõppkasutus on võimalik ainult orgaanilise väetisena või lisandina põletamisel tööstuslikes kateldes. Kummalgi ei ole majanduslikku õigustust (kaks korda suurem kui müügihind) ja keskkonnaalast põhjendust. Projekti peamine eesmärk on töötada välja linnutapamajadest pärit sulgede jäätmete käitlemise meetodite kontseptsioon, mis on soovitav majanduslike ja sotsiaalsete tagajärgede seisukohast. Projektiga nähakse ette kontseptuaalsete ja rakendusuuringute suuniste väljatöötamine ja koostamine kahe mahepõllumajandusliku lausriide rühma tootmiseks, millele on lisatud sulgi kujul keratiinkiud: tüüp A lumeprisma katmiseks ja tüüp B rohukülvi katmiseks âEUR kobra segu rasketes piirkondades, nt suusanõlvadel, raudtee muldades. Projekti eesmärgi saavutamine aitab märkimisväärselt kaasa keeruliste biolagunevate jäätmete käitlemisele sulgede kujul ja sihtturule ilmub uus lausriide valik. Töö (Estonian)
26 July 2022
0 references
WOJ.: LUBUSKIE, POW.: żagański
0 references
WOJ.: MAŁOPOLSKIE, POW.: Kraków
0 references
WOJ.: ŁÓDZKIE, POW.: Łódź
0 references
Identifiers
POIR.04.01.04-00-0059/17
0 references