ERDF — UNICAEN — Alloc cofin — Alice Laniepce (Q3673337): Difference between revisions
Jump to navigation
Jump to search
(Changed label, description and/or aliases in en: Setting new description) |
(Changed label, description and/or aliases in pt) |
||||||||||||||
| (14 intermediate revisions by the same user not shown) | |||||||||||||||
| label / en | label / en | ||||||||||||||
ERDF — UNICAEN — Alloc cofin — Alice Laniepce | |||||||||||||||
| label / de | label / de | ||||||||||||||
EFRE – UNICAEN – Alloc cofin – Alice Laniepce | |||||||||||||||
| label / nl | label / nl | ||||||||||||||
EFRO — UNICAEN — Alloc COFIN — Alice Laniepce | |||||||||||||||
| label / it | label / it | ||||||||||||||
FESR — UNICAEN — Alloc COFIN — Alice Laniepce | |||||||||||||||
| label / es | label / es | ||||||||||||||
FEDER — UNICAEN — Alloc COFIN — Alice Laniepce | |||||||||||||||
| label / et | label / et | ||||||||||||||
ERF – UNICAEN – Alloc COFIN – Alice Laniepce | |||||||||||||||
| label / lt | label / lt | ||||||||||||||
ERPF – UNICAEN – Alice Laniepce – Alice Laniepce | |||||||||||||||
| label / hr | label / hr | ||||||||||||||
EFRR – UNICAEN – Alloc COFIN – Alice Laniepce | |||||||||||||||
| label / el | label / el | ||||||||||||||
ΕΤΠΑ — UNICAEN — Alloc COFIN — Alice Laniepce | |||||||||||||||
| label / sk | label / sk | ||||||||||||||
EFRR – UNICAEN – Alloc COFIN – Alice Laniepce | |||||||||||||||
| label / fi | label / fi | ||||||||||||||
EAKR – UNICAEN – Alloc COFIN – Alice Laniepce | |||||||||||||||
| label / pl | label / pl | ||||||||||||||
EFRR – UNICAEN – Alloc COFIN – Alice Laniepce | |||||||||||||||
| label / hu | label / hu | ||||||||||||||
ERFA – UNICAEN – Alloc COFIN – Alice Laniepce | |||||||||||||||
| label / cs | label / cs | ||||||||||||||
EFRR – UNICAEN – Alloc COFIN – Alice Laniepce | |||||||||||||||
| label / lv | label / lv | ||||||||||||||
ERAF — UNICAEN — Alloc COFIN — Alice Laniepce | |||||||||||||||
| label / ga | label / ga | ||||||||||||||
CFRE — UNICAEN — Alloc cofin — Alice Laniepce | |||||||||||||||
| label / sl | label / sl | ||||||||||||||
ESRR – UNICAEN – Alloc COFIN – Alice Laniepce | |||||||||||||||
| label / bg | label / bg | ||||||||||||||
ЕФРР — UNICAEN — Alloc COFIN — Alice Laniepce | |||||||||||||||
| label / mt | label / mt | ||||||||||||||
FEŻR — UNICAEN — Alloc COFIN — Alice Laniepce | |||||||||||||||
| label / pt | label / pt | ||||||||||||||
FEDER — UNICAEN — Alloc cofin — Alice Laniepce | |||||||||||||||
| label / da | label / da | ||||||||||||||
EFRU — UNICAEN — Alloc COFIN — Alice Laniepce | |||||||||||||||
| label / ro | label / ro | ||||||||||||||
FEDR – UNICAEN – Alloc COFIN – Alice Laniepce | |||||||||||||||
| label / sv | label / sv | ||||||||||||||
Eruf – UNICAEN – Alloc COFIN – Alice Laniepce | |||||||||||||||
| description / bg | description / bg | ||||||||||||||
Проект Q3673337 във Франция | |||||||||||||||
| description / hr | description / hr | ||||||||||||||
Projekt Q3673337 u Francuskoj | |||||||||||||||
| description / hu | description / hu | ||||||||||||||
Projekt Q3673337 Franciaországban | |||||||||||||||
| description / cs | description / cs | ||||||||||||||
Projekt Q3673337 ve Francii | |||||||||||||||
| description / da | description / da | ||||||||||||||
Projekt Q3673337 i Frankrig | |||||||||||||||
| description / nl | description / nl | ||||||||||||||
Project Q3673337 in Frankrijk | |||||||||||||||
| description / et | description / et | ||||||||||||||
Projekt Q3673337 Prantsusmaal | |||||||||||||||
| description / fi | description / fi | ||||||||||||||
Projekti Q3673337 Ranskassa | |||||||||||||||
| description / fr | description / fr | ||||||||||||||
Projet Q3673337 en France | |||||||||||||||
| description / de | description / de | ||||||||||||||
Projekt Q3673337 in Frankreich | |||||||||||||||
| description / el | description / el | ||||||||||||||
Έργο Q3673337 στη Γαλλία | |||||||||||||||
| description / ga | description / ga | ||||||||||||||
Tionscadal Q3673337 sa Fhrainc | |||||||||||||||
| description / it | description / it | ||||||||||||||
Progetto Q3673337 in Francia | |||||||||||||||
| description / lv | description / lv | ||||||||||||||
Projekts Q3673337 Francijā | |||||||||||||||
| description / lt | description / lt | ||||||||||||||
Projektas Q3673337 Prancūzijoje | |||||||||||||||
| description / mt | description / mt | ||||||||||||||
Proġett Q3673337 fi Franza | |||||||||||||||
| description / pl | description / pl | ||||||||||||||
Projekt Q3673337 we Francji | |||||||||||||||
| description / pt | description / pt | ||||||||||||||
Projeto Q3673337 na França | |||||||||||||||
| description / ro | description / ro | ||||||||||||||
Proiectul Q3673337 în Franța | |||||||||||||||
| description / sk | description / sk | ||||||||||||||
Projekt Q3673337 vo Francúzsku | |||||||||||||||
| description / sl | description / sl | ||||||||||||||
Projekt Q3673337 v Franciji | |||||||||||||||
| description / es | description / es | ||||||||||||||
Proyecto Q3673337 en Francia | |||||||||||||||
| description / sv | description / sv | ||||||||||||||
Projekt Q3673337 i Frankrike | |||||||||||||||
| Property / budget | |||||||||||||||
| |||||||||||||||
| Property / budget: 88,298.0 Euro / rank | |||||||||||||||
| Property / EU contribution | |||||||||||||||
| |||||||||||||||
| Property / EU contribution: 44,149.00 Euro / rank | |||||||||||||||
| Property / co-financing rate | |||||||||||||||
| |||||||||||||||
| Property / co-financing rate: 50.0 percent / rank | |||||||||||||||
| Property / beneficiary name (string) | |||||||||||||||
| Property / beneficiary name (string): UNIVERSITE DE CAEN NORMANDIE / rank | |||||||||||||||
| Property / postal code | |||||||||||||||
| Property / postal code: 14032 / rank | |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
Alcohol dependence is a major public health problem with medical, social and economic implications. Studies in the field of neuropsychology have clarified cognitive alterations resulting from chronic alcohol consumption and their cerebral substrates. Thus, 3/4 of alcohol-dependent patients suffer from cognitive disorders such as impairment of executive functions (i.e. cognitive and behavioural control functions) and episodic memory (i.e. memory of personal events). These cognitive disorders are believed to be underpinned by specific structural brain alterations including the front-cerbellar loops and the Papez circuit, respectively. They would be partially reversible with the maintenance of abstinence over time or with a significant reduction in alcohol consumption. The various work carried out so far has made it possible to adapt management to the cognitive profiles of patients in the addictology services. However, the rate of relapse is still very high today (about 60 %), which shows the complexity of this pathology and the need to look for other factors that may influence the outcome of treatment. Several studies have highlighted the adverse effect of chronic alcohol consumption on patients’ sleep quality. 36-72 % of alcohol-dependent patients had sleep abnormalities. These sleep disorders can be a risk factor for relapse. Sleep quality assessment is traditionally done through a sleep record called polysomnography. Work with alcohol-dependent patients has shown an increase in sleep latency, resulting in a decrease in total sleep time and reduced sleep effectiveness. Although very precise and informative, the polysomnography examination remains difficult to access in routine clinical practice. Objective measurements can also be obtained through actimetric recordings (watch-like device recording the subject’s activity-rest cycle), which have the advantage of collecting data over several weeks but do not provide information on sleep architecture and microstructure. The use of subjective sleep measurements through sleep agendas or questionnaires could be complementary to a rapid assessment of the sleep complaint of alcohol-dependent patients. The study of sleep quality using questionnaires showed that 91 % of alcohol-dependent abstinent patients would consider their sleep to be of poor quality. Poor sleep quality has an impact on brain and cognitive functioning in healthy subjects. A recent study using a sleep questionnaire shows that poor quality sleep is associated with a decrease in the volume of grey substance in the frontal cortex. The relationship between sleep and brain function in alcohol-dependence has never been studied yet. Sleep contributes to effective cognitive functioning in healthy subjects. In particular, sleep deprivation has been shown to affect attentional capacities, particularly vigilance, work memory, abstraction and decision-making. Sleep plays an active role in consolidating memories in memory. Studies are therefore needed to explore the impact of sleep disorders on executive and mnesic disorders in alcohol dependence. (English) | |||||||||||||||
| Property / summary: Alcohol dependence is a major public health problem with medical, social and economic implications. Studies in the field of neuropsychology have clarified cognitive alterations resulting from chronic alcohol consumption and their cerebral substrates. Thus, 3/4 of alcohol-dependent patients suffer from cognitive disorders such as impairment of executive functions (i.e. cognitive and behavioural control functions) and episodic memory (i.e. memory of personal events). These cognitive disorders are believed to be underpinned by specific structural brain alterations including the front-cerbellar loops and the Papez circuit, respectively. They would be partially reversible with the maintenance of abstinence over time or with a significant reduction in alcohol consumption. The various work carried out so far has made it possible to adapt management to the cognitive profiles of patients in the addictology services. However, the rate of relapse is still very high today (about 60 %), which shows the complexity of this pathology and the need to look for other factors that may influence the outcome of treatment. Several studies have highlighted the adverse effect of chronic alcohol consumption on patients’ sleep quality. 36-72 % of alcohol-dependent patients had sleep abnormalities. These sleep disorders can be a risk factor for relapse. Sleep quality assessment is traditionally done through a sleep record called polysomnography. Work with alcohol-dependent patients has shown an increase in sleep latency, resulting in a decrease in total sleep time and reduced sleep effectiveness. Although very precise and informative, the polysomnography examination remains difficult to access in routine clinical practice. Objective measurements can also be obtained through actimetric recordings (watch-like device recording the subject’s activity-rest cycle), which have the advantage of collecting data over several weeks but do not provide information on sleep architecture and microstructure. The use of subjective sleep measurements through sleep agendas or questionnaires could be complementary to a rapid assessment of the sleep complaint of alcohol-dependent patients. The study of sleep quality using questionnaires showed that 91 % of alcohol-dependent abstinent patients would consider their sleep to be of poor quality. Poor sleep quality has an impact on brain and cognitive functioning in healthy subjects. A recent study using a sleep questionnaire shows that poor quality sleep is associated with a decrease in the volume of grey substance in the frontal cortex. The relationship between sleep and brain function in alcohol-dependence has never been studied yet. Sleep contributes to effective cognitive functioning in healthy subjects. In particular, sleep deprivation has been shown to affect attentional capacities, particularly vigilance, work memory, abstraction and decision-making. Sleep plays an active role in consolidating memories in memory. Studies are therefore needed to explore the impact of sleep disorders on executive and mnesic disorders in alcohol dependence. (English) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: Alcohol dependence is a major public health problem with medical, social and economic implications. Studies in the field of neuropsychology have clarified cognitive alterations resulting from chronic alcohol consumption and their cerebral substrates. Thus, 3/4 of alcohol-dependent patients suffer from cognitive disorders such as impairment of executive functions (i.e. cognitive and behavioural control functions) and episodic memory (i.e. memory of personal events). These cognitive disorders are believed to be underpinned by specific structural brain alterations including the front-cerbellar loops and the Papez circuit, respectively. They would be partially reversible with the maintenance of abstinence over time or with a significant reduction in alcohol consumption. The various work carried out so far has made it possible to adapt management to the cognitive profiles of patients in the addictology services. However, the rate of relapse is still very high today (about 60 %), which shows the complexity of this pathology and the need to look for other factors that may influence the outcome of treatment. Several studies have highlighted the adverse effect of chronic alcohol consumption on patients’ sleep quality. 36-72 % of alcohol-dependent patients had sleep abnormalities. These sleep disorders can be a risk factor for relapse. Sleep quality assessment is traditionally done through a sleep record called polysomnography. Work with alcohol-dependent patients has shown an increase in sleep latency, resulting in a decrease in total sleep time and reduced sleep effectiveness. Although very precise and informative, the polysomnography examination remains difficult to access in routine clinical practice. Objective measurements can also be obtained through actimetric recordings (watch-like device recording the subject’s activity-rest cycle), which have the advantage of collecting data over several weeks but do not provide information on sleep architecture and microstructure. The use of subjective sleep measurements through sleep agendas or questionnaires could be complementary to a rapid assessment of the sleep complaint of alcohol-dependent patients. The study of sleep quality using questionnaires showed that 91 % of alcohol-dependent abstinent patients would consider their sleep to be of poor quality. Poor sleep quality has an impact on brain and cognitive functioning in healthy subjects. A recent study using a sleep questionnaire shows that poor quality sleep is associated with a decrease in the volume of grey substance in the frontal cortex. The relationship between sleep and brain function in alcohol-dependence has never been studied yet. Sleep contributes to effective cognitive functioning in healthy subjects. In particular, sleep deprivation has been shown to affect attentional capacities, particularly vigilance, work memory, abstraction and decision-making. Sleep plays an active role in consolidating memories in memory. Studies are therefore needed to explore the impact of sleep disorders on executive and mnesic disorders in alcohol dependence. (English) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 18 November 2021
| |||||||||||||||
| Property / summary: Alcohol dependence is a major public health problem with medical, social and economic implications. Studies in the field of neuropsychology have clarified cognitive alterations resulting from chronic alcohol consumption and their cerebral substrates. Thus, 3/4 of alcohol-dependent patients suffer from cognitive disorders such as impairment of executive functions (i.e. cognitive and behavioural control functions) and episodic memory (i.e. memory of personal events). These cognitive disorders are believed to be underpinned by specific structural brain alterations including the front-cerbellar loops and the Papez circuit, respectively. They would be partially reversible with the maintenance of abstinence over time or with a significant reduction in alcohol consumption. The various work carried out so far has made it possible to adapt management to the cognitive profiles of patients in the addictology services. However, the rate of relapse is still very high today (about 60 %), which shows the complexity of this pathology and the need to look for other factors that may influence the outcome of treatment. Several studies have highlighted the adverse effect of chronic alcohol consumption on patients’ sleep quality. 36-72 % of alcohol-dependent patients had sleep abnormalities. These sleep disorders can be a risk factor for relapse. Sleep quality assessment is traditionally done through a sleep record called polysomnography. Work with alcohol-dependent patients has shown an increase in sleep latency, resulting in a decrease in total sleep time and reduced sleep effectiveness. Although very precise and informative, the polysomnography examination remains difficult to access in routine clinical practice. Objective measurements can also be obtained through actimetric recordings (watch-like device recording the subject’s activity-rest cycle), which have the advantage of collecting data over several weeks but do not provide information on sleep architecture and microstructure. The use of subjective sleep measurements through sleep agendas or questionnaires could be complementary to a rapid assessment of the sleep complaint of alcohol-dependent patients. The study of sleep quality using questionnaires showed that 91 % of alcohol-dependent abstinent patients would consider their sleep to be of poor quality. Poor sleep quality has an impact on brain and cognitive functioning in healthy subjects. A recent study using a sleep questionnaire shows that poor quality sleep is associated with a decrease in the volume of grey substance in the frontal cortex. The relationship between sleep and brain function in alcohol-dependence has never been studied yet. Sleep contributes to effective cognitive functioning in healthy subjects. In particular, sleep deprivation has been shown to affect attentional capacities, particularly vigilance, work memory, abstraction and decision-making. Sleep plays an active role in consolidating memories in memory. Studies are therefore needed to explore the impact of sleep disorders on executive and mnesic disorders in alcohol dependence. (English) / qualifier | |||||||||||||||
readability score: 0.0739460210686464
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
Alkoholabhängigkeit ist ein großes Gesundheitsproblem mit medizinischen, sozialen und wirtschaftlichen Auswirkungen. Studien auf dem Gebiet der Neuropsychologie haben gezeigt, welche kognitiven Veränderungen infolge des chronischen Alkoholkonsums auftreten, sowie deren Hirnsubstrate. So leiden 3/4 der alkoholabhängigen Patienten an kognitiven Störungen wie Beeinträchtigungen der Exekutivfunktionen (d. h. kognitive und Verhaltenskontrollfunktionen) und des episodischen Gedächtnisses (d. h. Erinnerung an persönlich erlebte Ereignisse). Diese kognitiven Störungen würden durch spezifische strukturelle Veränderungen des Gehirns, einschließlich der Front-Zebel-Loops bzw. des Papez-Kreislaufs, untermauert. Sie wären teilweise reversibel, wenn die Abstinenz im Laufe der Zeit erhalten bleibt oder der Alkoholkonsum erheblich reduziert wird. Die bisherigen Arbeiten haben es ermöglicht, die Betreuung an die kognitiven Patientenprofile in den Addiktologiediensten anzupassen. Die Rückfallrate ist jedoch heute noch sehr hoch (etwa 60 %), was die Komplexität dieser Pathologie und die Notwendigkeit zeigt, nach anderen Faktoren zu suchen, die das Behandlungsergebnis beeinflussen können. In mehreren Studien wurde auf die schädlichen Auswirkungen des chronischen Alkoholkonsums auf die Schlafqualität der Patienten hingewiesen. 36 bis 72 % der alkoholabhängigen Patienten wiesen Schlafstörungen auf. Diese Schlafstörungen können ein Risikofaktor für einen Rückfall sein. Die Bewertung der Schlafqualität erfolgt traditionell durch eine Schlafaufnahme, die als Polysomnographie bezeichnet wird. Die Arbeiten an alkoholabhängigen Patienten zeigten eine erhöhte Einschlaflatenz, die zu einer Verkürzung der Gesamtschlafzeit und zu einer Verringerung der Schlafeffizienz führte. Obwohl die Polysomnographie sehr präzise und informativ ist, ist sie in der üblichen klinischen Praxis nach wie vor schwer zugänglich. Objektive Messungen lassen sich auch durch aktimetrische Aufzeichnungen (uhrähnliches Gerät, das den Aktivitäts-Repository-Zyklus des Subjekts aufzeichnet) erreichen, die den Vorteil bieten, Daten über mehrere Wochen zu sammeln, aber keine Informationen über die Schlafarchitektur und -mikrostruktur liefern. Die Verwendung subjektiver Schlafmaßnahmen durch Schlafpläne oder Fragebögen könnte eine rasche Bewertung der Schlafbeschwerde von alkoholabhängigen Patienten ergänzen. Die Untersuchung der Schlafqualität anhand von Fragebögen ergab, dass 91 % der alkoholabhängigen Patienten ihren Schlaf für minderwertig halten. Schlechte Schlafqualität hat Auswirkungen auf die Gehirn- und kognitive Funktion bei gesunden Probanden. Eine kürzlich durchgeführte Studie, in der ein Schlaffragebogen verwendet wurde, zeigt, dass ein schlechter Schlaf mit einer Abnahme des Volumens der grauen Substanz in der Frontrinde verbunden ist. Die Untersuchung der Zusammenhänge zwischen Schlaf und Gehirnfunktion in Alkoholabhängigkeit wurde noch nie durchgeführt. In der Tat trägt der Schlaf zur wirksamen kognitiven Funktion bei gesunden Probanden bei. Insbesondere hat sich gezeigt, dass Schlafentzug Auswirkungen auf die fürsorglichen Fähigkeiten und insbesondere auf die Wachsamkeit, das Arbeitsgedächtnis, die Abstraktionsfähigkeit und die Entscheidungsfindung hat. Was die mnesischen Fähigkeiten betrifft, so beteiligt sich der Schlaf aktiv an der Konsolidierung von Erinnerungen in Erinnerung. Daher sind Studien erforderlich, um die Auswirkungen von Schlafstörungen auf die exekutiven und mnesischen Störungen der Alkoholabhängigkeit zu untersuchen. (German) | |||||||||||||||
| Property / summary: Alkoholabhängigkeit ist ein großes Gesundheitsproblem mit medizinischen, sozialen und wirtschaftlichen Auswirkungen. Studien auf dem Gebiet der Neuropsychologie haben gezeigt, welche kognitiven Veränderungen infolge des chronischen Alkoholkonsums auftreten, sowie deren Hirnsubstrate. So leiden 3/4 der alkoholabhängigen Patienten an kognitiven Störungen wie Beeinträchtigungen der Exekutivfunktionen (d. h. kognitive und Verhaltenskontrollfunktionen) und des episodischen Gedächtnisses (d. h. Erinnerung an persönlich erlebte Ereignisse). Diese kognitiven Störungen würden durch spezifische strukturelle Veränderungen des Gehirns, einschließlich der Front-Zebel-Loops bzw. des Papez-Kreislaufs, untermauert. Sie wären teilweise reversibel, wenn die Abstinenz im Laufe der Zeit erhalten bleibt oder der Alkoholkonsum erheblich reduziert wird. Die bisherigen Arbeiten haben es ermöglicht, die Betreuung an die kognitiven Patientenprofile in den Addiktologiediensten anzupassen. Die Rückfallrate ist jedoch heute noch sehr hoch (etwa 60 %), was die Komplexität dieser Pathologie und die Notwendigkeit zeigt, nach anderen Faktoren zu suchen, die das Behandlungsergebnis beeinflussen können. In mehreren Studien wurde auf die schädlichen Auswirkungen des chronischen Alkoholkonsums auf die Schlafqualität der Patienten hingewiesen. 36 bis 72 % der alkoholabhängigen Patienten wiesen Schlafstörungen auf. Diese Schlafstörungen können ein Risikofaktor für einen Rückfall sein. Die Bewertung der Schlafqualität erfolgt traditionell durch eine Schlafaufnahme, die als Polysomnographie bezeichnet wird. Die Arbeiten an alkoholabhängigen Patienten zeigten eine erhöhte Einschlaflatenz, die zu einer Verkürzung der Gesamtschlafzeit und zu einer Verringerung der Schlafeffizienz führte. Obwohl die Polysomnographie sehr präzise und informativ ist, ist sie in der üblichen klinischen Praxis nach wie vor schwer zugänglich. Objektive Messungen lassen sich auch durch aktimetrische Aufzeichnungen (uhrähnliches Gerät, das den Aktivitäts-Repository-Zyklus des Subjekts aufzeichnet) erreichen, die den Vorteil bieten, Daten über mehrere Wochen zu sammeln, aber keine Informationen über die Schlafarchitektur und -mikrostruktur liefern. Die Verwendung subjektiver Schlafmaßnahmen durch Schlafpläne oder Fragebögen könnte eine rasche Bewertung der Schlafbeschwerde von alkoholabhängigen Patienten ergänzen. Die Untersuchung der Schlafqualität anhand von Fragebögen ergab, dass 91 % der alkoholabhängigen Patienten ihren Schlaf für minderwertig halten. Schlechte Schlafqualität hat Auswirkungen auf die Gehirn- und kognitive Funktion bei gesunden Probanden. Eine kürzlich durchgeführte Studie, in der ein Schlaffragebogen verwendet wurde, zeigt, dass ein schlechter Schlaf mit einer Abnahme des Volumens der grauen Substanz in der Frontrinde verbunden ist. Die Untersuchung der Zusammenhänge zwischen Schlaf und Gehirnfunktion in Alkoholabhängigkeit wurde noch nie durchgeführt. In der Tat trägt der Schlaf zur wirksamen kognitiven Funktion bei gesunden Probanden bei. Insbesondere hat sich gezeigt, dass Schlafentzug Auswirkungen auf die fürsorglichen Fähigkeiten und insbesondere auf die Wachsamkeit, das Arbeitsgedächtnis, die Abstraktionsfähigkeit und die Entscheidungsfindung hat. Was die mnesischen Fähigkeiten betrifft, so beteiligt sich der Schlaf aktiv an der Konsolidierung von Erinnerungen in Erinnerung. Daher sind Studien erforderlich, um die Auswirkungen von Schlafstörungen auf die exekutiven und mnesischen Störungen der Alkoholabhängigkeit zu untersuchen. (German) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: Alkoholabhängigkeit ist ein großes Gesundheitsproblem mit medizinischen, sozialen und wirtschaftlichen Auswirkungen. Studien auf dem Gebiet der Neuropsychologie haben gezeigt, welche kognitiven Veränderungen infolge des chronischen Alkoholkonsums auftreten, sowie deren Hirnsubstrate. So leiden 3/4 der alkoholabhängigen Patienten an kognitiven Störungen wie Beeinträchtigungen der Exekutivfunktionen (d. h. kognitive und Verhaltenskontrollfunktionen) und des episodischen Gedächtnisses (d. h. Erinnerung an persönlich erlebte Ereignisse). Diese kognitiven Störungen würden durch spezifische strukturelle Veränderungen des Gehirns, einschließlich der Front-Zebel-Loops bzw. des Papez-Kreislaufs, untermauert. Sie wären teilweise reversibel, wenn die Abstinenz im Laufe der Zeit erhalten bleibt oder der Alkoholkonsum erheblich reduziert wird. Die bisherigen Arbeiten haben es ermöglicht, die Betreuung an die kognitiven Patientenprofile in den Addiktologiediensten anzupassen. Die Rückfallrate ist jedoch heute noch sehr hoch (etwa 60 %), was die Komplexität dieser Pathologie und die Notwendigkeit zeigt, nach anderen Faktoren zu suchen, die das Behandlungsergebnis beeinflussen können. In mehreren Studien wurde auf die schädlichen Auswirkungen des chronischen Alkoholkonsums auf die Schlafqualität der Patienten hingewiesen. 36 bis 72 % der alkoholabhängigen Patienten wiesen Schlafstörungen auf. Diese Schlafstörungen können ein Risikofaktor für einen Rückfall sein. Die Bewertung der Schlafqualität erfolgt traditionell durch eine Schlafaufnahme, die als Polysomnographie bezeichnet wird. Die Arbeiten an alkoholabhängigen Patienten zeigten eine erhöhte Einschlaflatenz, die zu einer Verkürzung der Gesamtschlafzeit und zu einer Verringerung der Schlafeffizienz führte. Obwohl die Polysomnographie sehr präzise und informativ ist, ist sie in der üblichen klinischen Praxis nach wie vor schwer zugänglich. Objektive Messungen lassen sich auch durch aktimetrische Aufzeichnungen (uhrähnliches Gerät, das den Aktivitäts-Repository-Zyklus des Subjekts aufzeichnet) erreichen, die den Vorteil bieten, Daten über mehrere Wochen zu sammeln, aber keine Informationen über die Schlafarchitektur und -mikrostruktur liefern. Die Verwendung subjektiver Schlafmaßnahmen durch Schlafpläne oder Fragebögen könnte eine rasche Bewertung der Schlafbeschwerde von alkoholabhängigen Patienten ergänzen. Die Untersuchung der Schlafqualität anhand von Fragebögen ergab, dass 91 % der alkoholabhängigen Patienten ihren Schlaf für minderwertig halten. Schlechte Schlafqualität hat Auswirkungen auf die Gehirn- und kognitive Funktion bei gesunden Probanden. Eine kürzlich durchgeführte Studie, in der ein Schlaffragebogen verwendet wurde, zeigt, dass ein schlechter Schlaf mit einer Abnahme des Volumens der grauen Substanz in der Frontrinde verbunden ist. Die Untersuchung der Zusammenhänge zwischen Schlaf und Gehirnfunktion in Alkoholabhängigkeit wurde noch nie durchgeführt. In der Tat trägt der Schlaf zur wirksamen kognitiven Funktion bei gesunden Probanden bei. Insbesondere hat sich gezeigt, dass Schlafentzug Auswirkungen auf die fürsorglichen Fähigkeiten und insbesondere auf die Wachsamkeit, das Arbeitsgedächtnis, die Abstraktionsfähigkeit und die Entscheidungsfindung hat. Was die mnesischen Fähigkeiten betrifft, so beteiligt sich der Schlaf aktiv an der Konsolidierung von Erinnerungen in Erinnerung. Daher sind Studien erforderlich, um die Auswirkungen von Schlafstörungen auf die exekutiven und mnesischen Störungen der Alkoholabhängigkeit zu untersuchen. (German) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 1 December 2021
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
Alcoholafhankelijkheid is een groot probleem voor de volksgezondheid met medische, sociale en economische gevolgen. Studies op het gebied van neuropsychologie hebben cognitieve veranderingen als gevolg van chronische alcoholconsumptie en hun cerebrale substraten verduidelijkt. Zo lijden 3/4 van de alcoholafhankelijke patiënten aan cognitieve stoornissen zoals stoornissen van uitvoerende functies (d.w.z. cognitieve en gedragscontrolefuncties) en episodisch geheugen (d.w.z. geheugen van persoonlijke gebeurtenissen). Deze cognitieve stoornissen worden verondersteld te worden ondersteund door specifieke structurele hersenveranderingen met inbegrip van de front-cerbellaire lussen en de Papez circuit, respectievelijk. Zij zouden gedeeltelijk omkeerbaar zijn met het behoud van onthouding in de loop van de tijd of met een aanzienlijke vermindering van het alcoholgebruik. De verschillende werkzaamheden die tot nu toe zijn verricht, hebben het mogelijk gemaakt het beheer aan te passen aan de cognitieve profielen van patiënten in de verslavingsdiensten. Echter, de snelheid van terugval is nog steeds zeer hoog vandaag (ongeveer 60 %), wat de complexiteit van deze pathologie laat zien en de noodzaak om te zoeken naar andere factoren die de uitkomst van de behandeling kunnen beïnvloeden. Verschillende studies hebben het negatieve effect van chronische alcoholconsumptie op de slaapkwaliteit van patiënten aangetoond. 36-72 % van de alcoholafhankelijke patiënten had slaapafwijkingen. Deze slaapstoornissen kunnen een risicofactor voor terugval zijn. Slaapkwaliteitsbeoordeling wordt traditioneel uitgevoerd door middel van een slaaprecord genaamd polysomnografie. Het werk met alcoholafhankelijke patiënten heeft een toename van slaaplatentie laten zien, wat resulteerde in een afname van de totale slaaptijd en verminderde slaapefficiëntie. Hoewel zeer nauwkeurig en informatief, het polysomnografie onderzoek blijft moeilijk toegankelijk in de routine klinische praktijk. Objectieve metingen kunnen ook worden verkregen door middel van actimetrische opnames (watch-achtige apparaat dat de activiteit-restcyclus van de proefpersoon registreert), die het voordeel hebben dat gegevens gedurende enkele weken worden verzameld, maar geen informatie over slaaparchitectuur en microstructuur opleveren. Het gebruik van subjectieve slaapmetingen via slaapagenda’s of vragenlijsten kan een aanvulling vormen op een snelle beoordeling van de slaapklachten van alcoholafhankelijke patiënten. De studie naar slaapkwaliteit met behulp van vragenlijsten toonde aan dat 91 % van de alcoholafhankelijke abstinentpatiënten hun slaap als van slechte kwaliteit zou beschouwen. Slechte slaapkwaliteit heeft een impact op de hersenen en het cognitieve functioneren bij gezonde proefpersonen. Een recent onderzoek met behulp van een slaapvragenlijst toont aan dat slaap van slechte kwaliteit gepaard gaat met een afname van het volume van de grijze stof in de frontale cortex. De relatie tussen slaap en hersenfunctie in alcohol-afhankelijkheid is nog nooit onderzocht. Slaap draagt bij tot een effectief cognitief functioneren bij gezonde personen. Er is met name gebleken dat slaaptekort een invloed heeft op de aandachtscapaciteiten, met name waakzaamheid, werkgeheugen, abstractie en besluitvorming. Slaap speelt een actieve rol bij het consolideren van herinneringen in het geheugen. Daarom zijn studies nodig om de impact van slaapstoornissen op uitvoerende en mnesische stoornissen bij alcoholverslaving te onderzoeken. (Dutch) | |||||||||||||||
| Property / summary: Alcoholafhankelijkheid is een groot probleem voor de volksgezondheid met medische, sociale en economische gevolgen. Studies op het gebied van neuropsychologie hebben cognitieve veranderingen als gevolg van chronische alcoholconsumptie en hun cerebrale substraten verduidelijkt. Zo lijden 3/4 van de alcoholafhankelijke patiënten aan cognitieve stoornissen zoals stoornissen van uitvoerende functies (d.w.z. cognitieve en gedragscontrolefuncties) en episodisch geheugen (d.w.z. geheugen van persoonlijke gebeurtenissen). Deze cognitieve stoornissen worden verondersteld te worden ondersteund door specifieke structurele hersenveranderingen met inbegrip van de front-cerbellaire lussen en de Papez circuit, respectievelijk. Zij zouden gedeeltelijk omkeerbaar zijn met het behoud van onthouding in de loop van de tijd of met een aanzienlijke vermindering van het alcoholgebruik. De verschillende werkzaamheden die tot nu toe zijn verricht, hebben het mogelijk gemaakt het beheer aan te passen aan de cognitieve profielen van patiënten in de verslavingsdiensten. Echter, de snelheid van terugval is nog steeds zeer hoog vandaag (ongeveer 60 %), wat de complexiteit van deze pathologie laat zien en de noodzaak om te zoeken naar andere factoren die de uitkomst van de behandeling kunnen beïnvloeden. Verschillende studies hebben het negatieve effect van chronische alcoholconsumptie op de slaapkwaliteit van patiënten aangetoond. 36-72 % van de alcoholafhankelijke patiënten had slaapafwijkingen. Deze slaapstoornissen kunnen een risicofactor voor terugval zijn. Slaapkwaliteitsbeoordeling wordt traditioneel uitgevoerd door middel van een slaaprecord genaamd polysomnografie. Het werk met alcoholafhankelijke patiënten heeft een toename van slaaplatentie laten zien, wat resulteerde in een afname van de totale slaaptijd en verminderde slaapefficiëntie. Hoewel zeer nauwkeurig en informatief, het polysomnografie onderzoek blijft moeilijk toegankelijk in de routine klinische praktijk. Objectieve metingen kunnen ook worden verkregen door middel van actimetrische opnames (watch-achtige apparaat dat de activiteit-restcyclus van de proefpersoon registreert), die het voordeel hebben dat gegevens gedurende enkele weken worden verzameld, maar geen informatie over slaaparchitectuur en microstructuur opleveren. Het gebruik van subjectieve slaapmetingen via slaapagenda’s of vragenlijsten kan een aanvulling vormen op een snelle beoordeling van de slaapklachten van alcoholafhankelijke patiënten. De studie naar slaapkwaliteit met behulp van vragenlijsten toonde aan dat 91 % van de alcoholafhankelijke abstinentpatiënten hun slaap als van slechte kwaliteit zou beschouwen. Slechte slaapkwaliteit heeft een impact op de hersenen en het cognitieve functioneren bij gezonde proefpersonen. Een recent onderzoek met behulp van een slaapvragenlijst toont aan dat slaap van slechte kwaliteit gepaard gaat met een afname van het volume van de grijze stof in de frontale cortex. De relatie tussen slaap en hersenfunctie in alcohol-afhankelijkheid is nog nooit onderzocht. Slaap draagt bij tot een effectief cognitief functioneren bij gezonde personen. Er is met name gebleken dat slaaptekort een invloed heeft op de aandachtscapaciteiten, met name waakzaamheid, werkgeheugen, abstractie en besluitvorming. Slaap speelt een actieve rol bij het consolideren van herinneringen in het geheugen. Daarom zijn studies nodig om de impact van slaapstoornissen op uitvoerende en mnesische stoornissen bij alcoholverslaving te onderzoeken. (Dutch) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: Alcoholafhankelijkheid is een groot probleem voor de volksgezondheid met medische, sociale en economische gevolgen. Studies op het gebied van neuropsychologie hebben cognitieve veranderingen als gevolg van chronische alcoholconsumptie en hun cerebrale substraten verduidelijkt. Zo lijden 3/4 van de alcoholafhankelijke patiënten aan cognitieve stoornissen zoals stoornissen van uitvoerende functies (d.w.z. cognitieve en gedragscontrolefuncties) en episodisch geheugen (d.w.z. geheugen van persoonlijke gebeurtenissen). Deze cognitieve stoornissen worden verondersteld te worden ondersteund door specifieke structurele hersenveranderingen met inbegrip van de front-cerbellaire lussen en de Papez circuit, respectievelijk. Zij zouden gedeeltelijk omkeerbaar zijn met het behoud van onthouding in de loop van de tijd of met een aanzienlijke vermindering van het alcoholgebruik. De verschillende werkzaamheden die tot nu toe zijn verricht, hebben het mogelijk gemaakt het beheer aan te passen aan de cognitieve profielen van patiënten in de verslavingsdiensten. Echter, de snelheid van terugval is nog steeds zeer hoog vandaag (ongeveer 60 %), wat de complexiteit van deze pathologie laat zien en de noodzaak om te zoeken naar andere factoren die de uitkomst van de behandeling kunnen beïnvloeden. Verschillende studies hebben het negatieve effect van chronische alcoholconsumptie op de slaapkwaliteit van patiënten aangetoond. 36-72 % van de alcoholafhankelijke patiënten had slaapafwijkingen. Deze slaapstoornissen kunnen een risicofactor voor terugval zijn. Slaapkwaliteitsbeoordeling wordt traditioneel uitgevoerd door middel van een slaaprecord genaamd polysomnografie. Het werk met alcoholafhankelijke patiënten heeft een toename van slaaplatentie laten zien, wat resulteerde in een afname van de totale slaaptijd en verminderde slaapefficiëntie. Hoewel zeer nauwkeurig en informatief, het polysomnografie onderzoek blijft moeilijk toegankelijk in de routine klinische praktijk. Objectieve metingen kunnen ook worden verkregen door middel van actimetrische opnames (watch-achtige apparaat dat de activiteit-restcyclus van de proefpersoon registreert), die het voordeel hebben dat gegevens gedurende enkele weken worden verzameld, maar geen informatie over slaaparchitectuur en microstructuur opleveren. Het gebruik van subjectieve slaapmetingen via slaapagenda’s of vragenlijsten kan een aanvulling vormen op een snelle beoordeling van de slaapklachten van alcoholafhankelijke patiënten. De studie naar slaapkwaliteit met behulp van vragenlijsten toonde aan dat 91 % van de alcoholafhankelijke abstinentpatiënten hun slaap als van slechte kwaliteit zou beschouwen. Slechte slaapkwaliteit heeft een impact op de hersenen en het cognitieve functioneren bij gezonde proefpersonen. Een recent onderzoek met behulp van een slaapvragenlijst toont aan dat slaap van slechte kwaliteit gepaard gaat met een afname van het volume van de grijze stof in de frontale cortex. De relatie tussen slaap en hersenfunctie in alcohol-afhankelijkheid is nog nooit onderzocht. Slaap draagt bij tot een effectief cognitief functioneren bij gezonde personen. Er is met name gebleken dat slaaptekort een invloed heeft op de aandachtscapaciteiten, met name waakzaamheid, werkgeheugen, abstractie en besluitvorming. Slaap speelt een actieve rol bij het consolideren van herinneringen in het geheugen. Daarom zijn studies nodig om de impact van slaapstoornissen op uitvoerende en mnesische stoornissen bij alcoholverslaving te onderzoeken. (Dutch) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 6 December 2021
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
La dipendenza dall'alcol è un grave problema di salute pubblica con implicazioni mediche, sociali ed economiche. Studi nel campo della neuropsicologia hanno chiarito le alterazioni cognitive derivanti dal consumo cronico di alcol e dai loro substrati cerebrali. Pertanto, 3/4 dei pazienti dipendenti dall'alcol soffrono di disturbi cognitivi quali la compromissione delle funzioni esecutive (ossia funzioni di controllo cognitivo e comportamentale) e la memoria episodica (cioè la memoria di eventi personali). Si ritiene che questi disturbi cognitivi siano sostenuti da specifiche alterazioni strutturali del cervello, tra cui i cicli frontali-cerbellari e il circuito di Papez, rispettivamente. Sarebbero parzialmente reversibili con il mantenimento dell'astinenza nel tempo o con una significativa riduzione del consumo di alcol. I vari lavori svolti finora hanno permesso di adattare la gestione ai profili cognitivi dei pazienti nei servizi di tossicodipendenza. Tuttavia, il tasso di ricaduta è ancora molto elevato oggi (circa il 60 %), il che dimostra la complessità di questa patologia e la necessità di cercare altri fattori che possono influenzare l'esito del trattamento. Diversi studi hanno evidenziato l'effetto negativo del consumo cronico di alcol sulla qualità del sonno dei pazienti. Il 36-72 % dei pazienti dipendenti dall'alcol presentava anomalie del sonno. Questi disturbi del sonno possono essere un fattore di rischio di ricaduta. La valutazione della qualità del sonno è tradizionalmente effettuata attraverso un record di sonno chiamato polisonnografia. Il lavoro con pazienti dipendenti dall'alcol ha mostrato un aumento della latenza del sonno, con conseguente diminuzione del tempo di sonno totale e riduzione dell'efficacia del sonno. Anche se molto preciso e informativo, l'esame di polisomnografia rimane difficile da accedere nella pratica clinica di routine. Le misurazioni oggettive possono essere ottenute anche attraverso registrazioni attimetriche (un dispositivo simile a un orologio che registra il ciclo di attività-resto del soggetto), che hanno il vantaggio di raccogliere dati per diverse settimane ma non forniscono informazioni sull'architettura del sonno e sulla microstruttura. L'uso di misurazioni del sonno soggettive attraverso programmi del sonno o questionari potrebbe essere complementare a una valutazione rapida del reclamo del sonno dei pazienti dipendenti dall'alcol. Lo studio sulla qualità del sonno utilizzando questionari ha dimostrato che il 91 % dei pazienti astinenti dipendenti dall'alcol ritiene che il sonno sia di scarsa qualità. La scarsa qualità del sonno ha un impatto sul cervello e sul funzionamento cognitivo in soggetti sani. Uno studio recente che utilizza un questionario sul sonno mostra che il sonno di scarsa qualità è associato a una diminuzione del volume di sostanza grigia nella corteccia frontale. La relazione tra sonno e funzione cerebrale nella dipendenza dall'alcol non è mai stata ancora studiata. Il sonno contribuisce al funzionamento cognitivo efficace in soggetti sani. In particolare, è stato dimostrato che la privazione del sonno influenza le capacità di attenzione, in particolare la vigilanza, la memoria di lavoro, l'astrazione e il processo decisionale. Il sonno svolge un ruolo attivo nel consolidare i ricordi nella memoria. Sono pertanto necessari studi per esaminare l'impatto dei disturbi del sonno sui disturbi esecutivi e mnesici nella dipendenza da alcol. (Italian) | |||||||||||||||
| Property / summary: La dipendenza dall'alcol è un grave problema di salute pubblica con implicazioni mediche, sociali ed economiche. Studi nel campo della neuropsicologia hanno chiarito le alterazioni cognitive derivanti dal consumo cronico di alcol e dai loro substrati cerebrali. Pertanto, 3/4 dei pazienti dipendenti dall'alcol soffrono di disturbi cognitivi quali la compromissione delle funzioni esecutive (ossia funzioni di controllo cognitivo e comportamentale) e la memoria episodica (cioè la memoria di eventi personali). Si ritiene che questi disturbi cognitivi siano sostenuti da specifiche alterazioni strutturali del cervello, tra cui i cicli frontali-cerbellari e il circuito di Papez, rispettivamente. Sarebbero parzialmente reversibili con il mantenimento dell'astinenza nel tempo o con una significativa riduzione del consumo di alcol. I vari lavori svolti finora hanno permesso di adattare la gestione ai profili cognitivi dei pazienti nei servizi di tossicodipendenza. Tuttavia, il tasso di ricaduta è ancora molto elevato oggi (circa il 60 %), il che dimostra la complessità di questa patologia e la necessità di cercare altri fattori che possono influenzare l'esito del trattamento. Diversi studi hanno evidenziato l'effetto negativo del consumo cronico di alcol sulla qualità del sonno dei pazienti. Il 36-72 % dei pazienti dipendenti dall'alcol presentava anomalie del sonno. Questi disturbi del sonno possono essere un fattore di rischio di ricaduta. La valutazione della qualità del sonno è tradizionalmente effettuata attraverso un record di sonno chiamato polisonnografia. Il lavoro con pazienti dipendenti dall'alcol ha mostrato un aumento della latenza del sonno, con conseguente diminuzione del tempo di sonno totale e riduzione dell'efficacia del sonno. Anche se molto preciso e informativo, l'esame di polisomnografia rimane difficile da accedere nella pratica clinica di routine. Le misurazioni oggettive possono essere ottenute anche attraverso registrazioni attimetriche (un dispositivo simile a un orologio che registra il ciclo di attività-resto del soggetto), che hanno il vantaggio di raccogliere dati per diverse settimane ma non forniscono informazioni sull'architettura del sonno e sulla microstruttura. L'uso di misurazioni del sonno soggettive attraverso programmi del sonno o questionari potrebbe essere complementare a una valutazione rapida del reclamo del sonno dei pazienti dipendenti dall'alcol. Lo studio sulla qualità del sonno utilizzando questionari ha dimostrato che il 91 % dei pazienti astinenti dipendenti dall'alcol ritiene che il sonno sia di scarsa qualità. La scarsa qualità del sonno ha un impatto sul cervello e sul funzionamento cognitivo in soggetti sani. Uno studio recente che utilizza un questionario sul sonno mostra che il sonno di scarsa qualità è associato a una diminuzione del volume di sostanza grigia nella corteccia frontale. La relazione tra sonno e funzione cerebrale nella dipendenza dall'alcol non è mai stata ancora studiata. Il sonno contribuisce al funzionamento cognitivo efficace in soggetti sani. In particolare, è stato dimostrato che la privazione del sonno influenza le capacità di attenzione, in particolare la vigilanza, la memoria di lavoro, l'astrazione e il processo decisionale. Il sonno svolge un ruolo attivo nel consolidare i ricordi nella memoria. Sono pertanto necessari studi per esaminare l'impatto dei disturbi del sonno sui disturbi esecutivi e mnesici nella dipendenza da alcol. (Italian) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: La dipendenza dall'alcol è un grave problema di salute pubblica con implicazioni mediche, sociali ed economiche. Studi nel campo della neuropsicologia hanno chiarito le alterazioni cognitive derivanti dal consumo cronico di alcol e dai loro substrati cerebrali. Pertanto, 3/4 dei pazienti dipendenti dall'alcol soffrono di disturbi cognitivi quali la compromissione delle funzioni esecutive (ossia funzioni di controllo cognitivo e comportamentale) e la memoria episodica (cioè la memoria di eventi personali). Si ritiene che questi disturbi cognitivi siano sostenuti da specifiche alterazioni strutturali del cervello, tra cui i cicli frontali-cerbellari e il circuito di Papez, rispettivamente. Sarebbero parzialmente reversibili con il mantenimento dell'astinenza nel tempo o con una significativa riduzione del consumo di alcol. I vari lavori svolti finora hanno permesso di adattare la gestione ai profili cognitivi dei pazienti nei servizi di tossicodipendenza. Tuttavia, il tasso di ricaduta è ancora molto elevato oggi (circa il 60 %), il che dimostra la complessità di questa patologia e la necessità di cercare altri fattori che possono influenzare l'esito del trattamento. Diversi studi hanno evidenziato l'effetto negativo del consumo cronico di alcol sulla qualità del sonno dei pazienti. Il 36-72 % dei pazienti dipendenti dall'alcol presentava anomalie del sonno. Questi disturbi del sonno possono essere un fattore di rischio di ricaduta. La valutazione della qualità del sonno è tradizionalmente effettuata attraverso un record di sonno chiamato polisonnografia. Il lavoro con pazienti dipendenti dall'alcol ha mostrato un aumento della latenza del sonno, con conseguente diminuzione del tempo di sonno totale e riduzione dell'efficacia del sonno. Anche se molto preciso e informativo, l'esame di polisomnografia rimane difficile da accedere nella pratica clinica di routine. Le misurazioni oggettive possono essere ottenute anche attraverso registrazioni attimetriche (un dispositivo simile a un orologio che registra il ciclo di attività-resto del soggetto), che hanno il vantaggio di raccogliere dati per diverse settimane ma non forniscono informazioni sull'architettura del sonno e sulla microstruttura. L'uso di misurazioni del sonno soggettive attraverso programmi del sonno o questionari potrebbe essere complementare a una valutazione rapida del reclamo del sonno dei pazienti dipendenti dall'alcol. Lo studio sulla qualità del sonno utilizzando questionari ha dimostrato che il 91 % dei pazienti astinenti dipendenti dall'alcol ritiene che il sonno sia di scarsa qualità. La scarsa qualità del sonno ha un impatto sul cervello e sul funzionamento cognitivo in soggetti sani. Uno studio recente che utilizza un questionario sul sonno mostra che il sonno di scarsa qualità è associato a una diminuzione del volume di sostanza grigia nella corteccia frontale. La relazione tra sonno e funzione cerebrale nella dipendenza dall'alcol non è mai stata ancora studiata. Il sonno contribuisce al funzionamento cognitivo efficace in soggetti sani. In particolare, è stato dimostrato che la privazione del sonno influenza le capacità di attenzione, in particolare la vigilanza, la memoria di lavoro, l'astrazione e il processo decisionale. Il sonno svolge un ruolo attivo nel consolidare i ricordi nella memoria. Sono pertanto necessari studi per esaminare l'impatto dei disturbi del sonno sui disturbi esecutivi e mnesici nella dipendenza da alcol. (Italian) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 13 January 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
La dependencia del alcohol es un problema importante de salud pública con implicaciones médicas, sociales y económicas. Los estudios en el campo de la neuropsicología han aclarado las alteraciones cognitivas resultantes del consumo crónico de alcohol y sus sustratos cerebrales. Así, 3/4 de los pacientes dependientes del alcohol sufren trastornos cognitivos tales como deterioro de las funciones ejecutivas (es decir, funciones de control cognitivo y conductual) y memoria episódica (es decir, memoria de eventos personales). Se cree que estos trastornos cognitivos están respaldados por alteraciones estructurales específicas del cerebro, incluyendo los bucles frontales-cerbelosos y el circuito de Papez, respectivamente. Serían parcialmente reversibles con el mantenimiento de la abstinencia a lo largo del tiempo o con una reducción significativa del consumo de alcohol. Los diversos trabajos realizados hasta ahora han permitido adaptar la gestión a los perfiles cognitivos de los pacientes en los servicios de adicción. Sin embargo, la tasa de recaída sigue siendo muy alta en la actualidad (alrededor del 60 %), lo que muestra la complejidad de esta patología y la necesidad de buscar otros factores que puedan influir en el resultado del tratamiento. Varios estudios han puesto de relieve el efecto adverso del consumo crónico de alcohol en la calidad del sueño de los pacientes. El 36-72 % de los pacientes dependientes del alcohol presentaban anomalías en el sueño. Estos trastornos del sueño pueden ser un factor de riesgo de recaída. La evaluación de la calidad del sueño se realiza tradicionalmente a través de un registro de sueño llamado polisomnografía. El trabajo con pacientes dependientes del alcohol ha mostrado un aumento en la latencia del sueño, lo que ha dado lugar a una disminución del tiempo total de sueño y a una reducción de la eficacia del sueño. Aunque es muy preciso e informativo, el examen de polisomnografía sigue siendo difícil de acceder en la práctica clínica rutinaria. Las mediciones objetivas también se pueden obtener a través de grabaciones actimétricas (dispositivo de reloj que registra el ciclo de reposo de actividad del sujeto), que tienen la ventaja de recopilar datos durante varias semanas pero no proporcionan información sobre la arquitectura del sueño y la microestructura. El uso de mediciones subjetivas del sueño a través de agendas de sueño o cuestionarios podría ser complementario a una evaluación rápida de la queja del sueño de los pacientes dependientes del alcohol. El estudio de la calidad del sueño con cuestionarios mostró que 91 % de los pacientes abstinentes dependientes del alcohol considerarían que su sueño era de mala calidad. La mala calidad del sueño tiene un impacto en el funcionamiento cerebral y cognitivo en sujetos sanos. Un estudio reciente utilizando un cuestionario de sueño muestra que el sueño de mala calidad se asocia con una disminución del volumen de sustancia gris en la corteza frontal. La relación entre el sueño y la función cerebral en la dependencia del alcohol nunca se ha estudiado todavía. El sueño contribuye al funcionamiento cognitivo efectivo en sujetos sanos. En particular, se ha demostrado que la privación del sueño afecta a las capacidades de atención, en particular la vigilancia, la memoria del trabajo, la abstracción y la toma de decisiones. El sueño juega un papel activo en la consolidación de los recuerdos en la memoria. Por lo tanto, se necesitan estudios para explorar el impacto de los trastornos del sueño en los trastornos ejecutivos y mnésicos en la dependencia del alcohol. (Spanish) | |||||||||||||||
| Property / summary: La dependencia del alcohol es un problema importante de salud pública con implicaciones médicas, sociales y económicas. Los estudios en el campo de la neuropsicología han aclarado las alteraciones cognitivas resultantes del consumo crónico de alcohol y sus sustratos cerebrales. Así, 3/4 de los pacientes dependientes del alcohol sufren trastornos cognitivos tales como deterioro de las funciones ejecutivas (es decir, funciones de control cognitivo y conductual) y memoria episódica (es decir, memoria de eventos personales). Se cree que estos trastornos cognitivos están respaldados por alteraciones estructurales específicas del cerebro, incluyendo los bucles frontales-cerbelosos y el circuito de Papez, respectivamente. Serían parcialmente reversibles con el mantenimiento de la abstinencia a lo largo del tiempo o con una reducción significativa del consumo de alcohol. Los diversos trabajos realizados hasta ahora han permitido adaptar la gestión a los perfiles cognitivos de los pacientes en los servicios de adicción. Sin embargo, la tasa de recaída sigue siendo muy alta en la actualidad (alrededor del 60 %), lo que muestra la complejidad de esta patología y la necesidad de buscar otros factores que puedan influir en el resultado del tratamiento. Varios estudios han puesto de relieve el efecto adverso del consumo crónico de alcohol en la calidad del sueño de los pacientes. El 36-72 % de los pacientes dependientes del alcohol presentaban anomalías en el sueño. Estos trastornos del sueño pueden ser un factor de riesgo de recaída. La evaluación de la calidad del sueño se realiza tradicionalmente a través de un registro de sueño llamado polisomnografía. El trabajo con pacientes dependientes del alcohol ha mostrado un aumento en la latencia del sueño, lo que ha dado lugar a una disminución del tiempo total de sueño y a una reducción de la eficacia del sueño. Aunque es muy preciso e informativo, el examen de polisomnografía sigue siendo difícil de acceder en la práctica clínica rutinaria. Las mediciones objetivas también se pueden obtener a través de grabaciones actimétricas (dispositivo de reloj que registra el ciclo de reposo de actividad del sujeto), que tienen la ventaja de recopilar datos durante varias semanas pero no proporcionan información sobre la arquitectura del sueño y la microestructura. El uso de mediciones subjetivas del sueño a través de agendas de sueño o cuestionarios podría ser complementario a una evaluación rápida de la queja del sueño de los pacientes dependientes del alcohol. El estudio de la calidad del sueño con cuestionarios mostró que 91 % de los pacientes abstinentes dependientes del alcohol considerarían que su sueño era de mala calidad. La mala calidad del sueño tiene un impacto en el funcionamiento cerebral y cognitivo en sujetos sanos. Un estudio reciente utilizando un cuestionario de sueño muestra que el sueño de mala calidad se asocia con una disminución del volumen de sustancia gris en la corteza frontal. La relación entre el sueño y la función cerebral en la dependencia del alcohol nunca se ha estudiado todavía. El sueño contribuye al funcionamiento cognitivo efectivo en sujetos sanos. En particular, se ha demostrado que la privación del sueño afecta a las capacidades de atención, en particular la vigilancia, la memoria del trabajo, la abstracción y la toma de decisiones. El sueño juega un papel activo en la consolidación de los recuerdos en la memoria. Por lo tanto, se necesitan estudios para explorar el impacto de los trastornos del sueño en los trastornos ejecutivos y mnésicos en la dependencia del alcohol. (Spanish) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: La dependencia del alcohol es un problema importante de salud pública con implicaciones médicas, sociales y económicas. Los estudios en el campo de la neuropsicología han aclarado las alteraciones cognitivas resultantes del consumo crónico de alcohol y sus sustratos cerebrales. Así, 3/4 de los pacientes dependientes del alcohol sufren trastornos cognitivos tales como deterioro de las funciones ejecutivas (es decir, funciones de control cognitivo y conductual) y memoria episódica (es decir, memoria de eventos personales). Se cree que estos trastornos cognitivos están respaldados por alteraciones estructurales específicas del cerebro, incluyendo los bucles frontales-cerbelosos y el circuito de Papez, respectivamente. Serían parcialmente reversibles con el mantenimiento de la abstinencia a lo largo del tiempo o con una reducción significativa del consumo de alcohol. Los diversos trabajos realizados hasta ahora han permitido adaptar la gestión a los perfiles cognitivos de los pacientes en los servicios de adicción. Sin embargo, la tasa de recaída sigue siendo muy alta en la actualidad (alrededor del 60 %), lo que muestra la complejidad de esta patología y la necesidad de buscar otros factores que puedan influir en el resultado del tratamiento. Varios estudios han puesto de relieve el efecto adverso del consumo crónico de alcohol en la calidad del sueño de los pacientes. El 36-72 % de los pacientes dependientes del alcohol presentaban anomalías en el sueño. Estos trastornos del sueño pueden ser un factor de riesgo de recaída. La evaluación de la calidad del sueño se realiza tradicionalmente a través de un registro de sueño llamado polisomnografía. El trabajo con pacientes dependientes del alcohol ha mostrado un aumento en la latencia del sueño, lo que ha dado lugar a una disminución del tiempo total de sueño y a una reducción de la eficacia del sueño. Aunque es muy preciso e informativo, el examen de polisomnografía sigue siendo difícil de acceder en la práctica clínica rutinaria. Las mediciones objetivas también se pueden obtener a través de grabaciones actimétricas (dispositivo de reloj que registra el ciclo de reposo de actividad del sujeto), que tienen la ventaja de recopilar datos durante varias semanas pero no proporcionan información sobre la arquitectura del sueño y la microestructura. El uso de mediciones subjetivas del sueño a través de agendas de sueño o cuestionarios podría ser complementario a una evaluación rápida de la queja del sueño de los pacientes dependientes del alcohol. El estudio de la calidad del sueño con cuestionarios mostró que 91 % de los pacientes abstinentes dependientes del alcohol considerarían que su sueño era de mala calidad. La mala calidad del sueño tiene un impacto en el funcionamiento cerebral y cognitivo en sujetos sanos. Un estudio reciente utilizando un cuestionario de sueño muestra que el sueño de mala calidad se asocia con una disminución del volumen de sustancia gris en la corteza frontal. La relación entre el sueño y la función cerebral en la dependencia del alcohol nunca se ha estudiado todavía. El sueño contribuye al funcionamiento cognitivo efectivo en sujetos sanos. En particular, se ha demostrado que la privación del sueño afecta a las capacidades de atención, en particular la vigilancia, la memoria del trabajo, la abstracción y la toma de decisiones. El sueño juega un papel activo en la consolidación de los recuerdos en la memoria. Por lo tanto, se necesitan estudios para explorar el impacto de los trastornos del sueño en los trastornos ejecutivos y mnésicos en la dependencia del alcohol. (Spanish) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 14 January 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
Alkoholisõltuvus on suur rahvatervise probleem, millel on meditsiiniline, sotsiaalne ja majanduslik mõju. Uuringud neuropsühholoogia valdkonnas on selgitanud kognitiivseid muutusi, mis tulenevad kroonilisest alkoholitarbimisest ja nende aju substraatidest. Seega põeb 3/4 alkoholist sõltuvatest patsientidest kognitiivseid häireid, nagu täitevfunktsioonide (nt kognitiivsete ja käitumuslike kontrollifunktsioonide) ja episoodilise mälu (s.o isiklike sündmuste mälu) halvenemine. Arvatakse, et neid kognitiivseid häireid toetavad spetsiifilised struktuursed ajumuutused, sealhulgas esi- ja keermesilmused ja Papezi ringkond. Need oleksid osaliselt pöörduvad, kui säiliks karskus aja jooksul või väheneks märkimisväärselt alkoholi tarbimine. Seni tehtud erinevad tööd on võimaldanud kohandada juhtimist sõltlasravis osalevate patsientide kognitiivse profiiliga. Kuid retsidiivide määr on tänapäeval endiselt väga kõrge (umbes 60 %), mis näitab selle patoloogia keerukust ja vajadust otsida muid tegureid, mis võivad ravi tulemust mõjutada. Mitmes uuringus on rõhutatud kroonilise alkoholitarbimise kahjulikku mõju patsientide unekvaliteedile. 36–72 %-l alkoholist sõltuvatest patsientidest esines unehäireid. Need unehäired võivad olla retsidiivi riskifaktor. Une kvaliteedi hindamist tehakse traditsiooniliselt une rekordiga, mida nimetatakse polüsomnograafiaks. Töö alkoholist sõltuvate patsientidega on näidanud une latentsuse pikenemist, mille tulemuseks on kogu uneaja lühenemine ja une efektiivsuse vähenemine. Kuigi polüsomnograafia on väga täpne ja informatiivne, on see rutiinses kliinilises praktikas raskesti kättesaadav. Objektiivseid mõõtmisi on võimalik saada ka aktiimeetriliste salvestuste abil (vaatlusega sarnane seade, mis salvestab subjekti tegevus- ja puhketsükli), mille eeliseks on andmete kogumine mitme nädala jooksul, kuid mis ei anna teavet unearhitektuuri ja mikrostruktuuri kohta. Subjektiivsete unemõõtmiste kasutamine uneplaanide või küsimustike kaudu võib täiendada alkoholist sõltuvate patsientide unekaebuste kiiret hindamist. Küsimustike põhjal tehtud unekvaliteedi uuring näitas, et 91 % alkoholist sõltuvatest abstinentidest pidas une kvaliteeti halvaks. Halb unekvaliteet mõjutab aju ja kognitiivset toimimist tervetel isikutel. Hiljutine uuring, milles kasutati uneküsimust, näitab, et halva kvaliteediga uni on seotud halli aine mahu vähenemisega eesmises korteksis. Une ja aju funktsiooni seost alkoholisõltuvuse korral ei ole veel uuritud. Uni aitab kaasa tõhusale kognitiivsele toimimisele tervetel isikutel. Eelkõige on näidatud, et unepuudus mõjutab tähelepanuvõimet, eelkõige valvsust, töömälu, abstraktsust ja otsuste tegemist. Une mängib aktiivset rolli mälestuste konsolideerimisel mälus. Seetõttu on vaja uuringuid, et uurida unehäirete mõju alkoholisõltuvuse juhtide ja mnesi häiretele. (Estonian) | |||||||||||||||
| Property / summary: Alkoholisõltuvus on suur rahvatervise probleem, millel on meditsiiniline, sotsiaalne ja majanduslik mõju. Uuringud neuropsühholoogia valdkonnas on selgitanud kognitiivseid muutusi, mis tulenevad kroonilisest alkoholitarbimisest ja nende aju substraatidest. Seega põeb 3/4 alkoholist sõltuvatest patsientidest kognitiivseid häireid, nagu täitevfunktsioonide (nt kognitiivsete ja käitumuslike kontrollifunktsioonide) ja episoodilise mälu (s.o isiklike sündmuste mälu) halvenemine. Arvatakse, et neid kognitiivseid häireid toetavad spetsiifilised struktuursed ajumuutused, sealhulgas esi- ja keermesilmused ja Papezi ringkond. Need oleksid osaliselt pöörduvad, kui säiliks karskus aja jooksul või väheneks märkimisväärselt alkoholi tarbimine. Seni tehtud erinevad tööd on võimaldanud kohandada juhtimist sõltlasravis osalevate patsientide kognitiivse profiiliga. Kuid retsidiivide määr on tänapäeval endiselt väga kõrge (umbes 60 %), mis näitab selle patoloogia keerukust ja vajadust otsida muid tegureid, mis võivad ravi tulemust mõjutada. Mitmes uuringus on rõhutatud kroonilise alkoholitarbimise kahjulikku mõju patsientide unekvaliteedile. 36–72 %-l alkoholist sõltuvatest patsientidest esines unehäireid. Need unehäired võivad olla retsidiivi riskifaktor. Une kvaliteedi hindamist tehakse traditsiooniliselt une rekordiga, mida nimetatakse polüsomnograafiaks. Töö alkoholist sõltuvate patsientidega on näidanud une latentsuse pikenemist, mille tulemuseks on kogu uneaja lühenemine ja une efektiivsuse vähenemine. Kuigi polüsomnograafia on väga täpne ja informatiivne, on see rutiinses kliinilises praktikas raskesti kättesaadav. Objektiivseid mõõtmisi on võimalik saada ka aktiimeetriliste salvestuste abil (vaatlusega sarnane seade, mis salvestab subjekti tegevus- ja puhketsükli), mille eeliseks on andmete kogumine mitme nädala jooksul, kuid mis ei anna teavet unearhitektuuri ja mikrostruktuuri kohta. Subjektiivsete unemõõtmiste kasutamine uneplaanide või küsimustike kaudu võib täiendada alkoholist sõltuvate patsientide unekaebuste kiiret hindamist. Küsimustike põhjal tehtud unekvaliteedi uuring näitas, et 91 % alkoholist sõltuvatest abstinentidest pidas une kvaliteeti halvaks. Halb unekvaliteet mõjutab aju ja kognitiivset toimimist tervetel isikutel. Hiljutine uuring, milles kasutati uneküsimust, näitab, et halva kvaliteediga uni on seotud halli aine mahu vähenemisega eesmises korteksis. Une ja aju funktsiooni seost alkoholisõltuvuse korral ei ole veel uuritud. Uni aitab kaasa tõhusale kognitiivsele toimimisele tervetel isikutel. Eelkõige on näidatud, et unepuudus mõjutab tähelepanuvõimet, eelkõige valvsust, töömälu, abstraktsust ja otsuste tegemist. Une mängib aktiivset rolli mälestuste konsolideerimisel mälus. Seetõttu on vaja uuringuid, et uurida unehäirete mõju alkoholisõltuvuse juhtide ja mnesi häiretele. (Estonian) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: Alkoholisõltuvus on suur rahvatervise probleem, millel on meditsiiniline, sotsiaalne ja majanduslik mõju. Uuringud neuropsühholoogia valdkonnas on selgitanud kognitiivseid muutusi, mis tulenevad kroonilisest alkoholitarbimisest ja nende aju substraatidest. Seega põeb 3/4 alkoholist sõltuvatest patsientidest kognitiivseid häireid, nagu täitevfunktsioonide (nt kognitiivsete ja käitumuslike kontrollifunktsioonide) ja episoodilise mälu (s.o isiklike sündmuste mälu) halvenemine. Arvatakse, et neid kognitiivseid häireid toetavad spetsiifilised struktuursed ajumuutused, sealhulgas esi- ja keermesilmused ja Papezi ringkond. Need oleksid osaliselt pöörduvad, kui säiliks karskus aja jooksul või väheneks märkimisväärselt alkoholi tarbimine. Seni tehtud erinevad tööd on võimaldanud kohandada juhtimist sõltlasravis osalevate patsientide kognitiivse profiiliga. Kuid retsidiivide määr on tänapäeval endiselt väga kõrge (umbes 60 %), mis näitab selle patoloogia keerukust ja vajadust otsida muid tegureid, mis võivad ravi tulemust mõjutada. Mitmes uuringus on rõhutatud kroonilise alkoholitarbimise kahjulikku mõju patsientide unekvaliteedile. 36–72 %-l alkoholist sõltuvatest patsientidest esines unehäireid. Need unehäired võivad olla retsidiivi riskifaktor. Une kvaliteedi hindamist tehakse traditsiooniliselt une rekordiga, mida nimetatakse polüsomnograafiaks. Töö alkoholist sõltuvate patsientidega on näidanud une latentsuse pikenemist, mille tulemuseks on kogu uneaja lühenemine ja une efektiivsuse vähenemine. Kuigi polüsomnograafia on väga täpne ja informatiivne, on see rutiinses kliinilises praktikas raskesti kättesaadav. Objektiivseid mõõtmisi on võimalik saada ka aktiimeetriliste salvestuste abil (vaatlusega sarnane seade, mis salvestab subjekti tegevus- ja puhketsükli), mille eeliseks on andmete kogumine mitme nädala jooksul, kuid mis ei anna teavet unearhitektuuri ja mikrostruktuuri kohta. Subjektiivsete unemõõtmiste kasutamine uneplaanide või küsimustike kaudu võib täiendada alkoholist sõltuvate patsientide unekaebuste kiiret hindamist. Küsimustike põhjal tehtud unekvaliteedi uuring näitas, et 91 % alkoholist sõltuvatest abstinentidest pidas une kvaliteeti halvaks. Halb unekvaliteet mõjutab aju ja kognitiivset toimimist tervetel isikutel. Hiljutine uuring, milles kasutati uneküsimust, näitab, et halva kvaliteediga uni on seotud halli aine mahu vähenemisega eesmises korteksis. Une ja aju funktsiooni seost alkoholisõltuvuse korral ei ole veel uuritud. Uni aitab kaasa tõhusale kognitiivsele toimimisele tervetel isikutel. Eelkõige on näidatud, et unepuudus mõjutab tähelepanuvõimet, eelkõige valvsust, töömälu, abstraktsust ja otsuste tegemist. Une mängib aktiivset rolli mälestuste konsolideerimisel mälus. Seetõttu on vaja uuringuid, et uurida unehäirete mõju alkoholisõltuvuse juhtide ja mnesi häiretele. (Estonian) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 11 August 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
Priklausomybė nuo alkoholio yra pagrindinė visuomenės sveikatos problema, turinti medicininių, socialinių ir ekonominių pasekmių. Neuropsichologijos srities tyrimai išaiškino kognityvinius pokyčius, atsiradusius dėl lėtinio alkoholio vartojimo ir jų smegenų substratų. Taigi 3/4 nuo alkoholio priklausomų pacientų kenčia nuo kognityvinių sutrikimų, tokių kaip vykdomųjų funkcijų sutrikimas (t. y. pažinimo ir elgesio kontrolės funkcijos) ir epizodinė atmintis (t. y. asmeninių reiškinių atminimas). Manoma, kad šie pažinimo sutrikimai yra pagrįsti specifiniais struktūriniais smegenų pokyčiais, įskaitant atitinkamai priekinės galvos smegenų kilpas ir Papez grandinę. Jos būtų iš dalies grįžtamos, jei laikui bėgant būtų išlaikytas susilaikymas arba gerokai sumažėtų alkoholio vartojimas. Įvairūs iki šiol atlikti darbai leido pritaikyti valdymą prie pacientų kognityvinių profilių priklausomybės tarnybose. Tačiau atkryčio dažnis šiandien vis dar yra labai didelis (apie 60 %), o tai rodo šios patologijos sudėtingumą ir poreikį ieškoti kitų veiksnių, kurie gali turėti įtakos gydymo rezultatams. Keletas tyrimų parodė neigiamą lėtinio alkoholio vartojimo poveikį pacientų miego kokybei. 36–72 % nuo alkoholio priklausomų pacientų buvo miego sutrikimų. Šie miego sutrikimai gali būti recidyvo rizikos veiksnys. Miego kokybės vertinimas tradiciškai atliekamas per miego įrašą, vadinamą polisomnografija. Darbas su nuo alkoholio priklausomais pacientais parodė padidėjusį miego latentą, dėl kurio sutrumpėjo bendras miego laikas ir sumažėjo miego efektyvumas. Nors polisomnografijos tyrimas yra labai tikslus ir informatyvus, jį vis dar sunku gauti įprastoje klinikinėje praktikoje. Objektyvūs matavimai taip pat gali būti gaunami naudojant akimetrinius įrašus (į laikrodžius panašų įrenginį, registruojantį subjekto veiklos ir poilsio ciklą), kurių privalumas yra duomenų rinkimas per kelias savaites, tačiau jie nesuteikia informacijos apie miego architektūrą ir mikrostruktūrą. Subjektyvus miego matavimas naudojant miego darbotvarkes ar klausimynus galėtų papildyti greitą nuo alkoholio priklausomų pacientų nusiskundimo dėl miego įvertinimą. Miego kokybės tyrimas naudojant klausimynus parodė, kad 91 % nuo alkoholio priklausomų pacientų miego kokybė būtų prasta. Prasta miego kokybė turi įtakos sveikų asmenų smegenų ir pažinimo funkcionavimui. Neseniai atliktas tyrimas naudojant miego klausimyną rodo, kad prastos kokybės miegas yra susijęs su pilkos medžiagos tūrio sumažėjimu priekinėje žievėje. Ryšys tarp miego ir smegenų funkcijos priklausomybės nuo alkoholio dar niekada nebuvo tirtas. Miegas prisideda prie veiksmingo pažinimo funkcionavimo sveikiems asmenims. Visų pirma nustatyta, kad miego trūkumas turi įtakos dėmesingiems gebėjimams, ypač budrumui, darbo atminčiai, abstrakcijai ir sprendimų priėmimui. Miegas vaidina aktyvų vaidmenį konsoliduojant prisiminimus atmintyje. Todėl reikia atlikti tyrimus, kad būtų galima ištirti miego sutrikimų poveikį vykdomosios valdžios ir mnezijos sutrikimų priklausomybei nuo alkoholio. (Lithuanian) | |||||||||||||||
| Property / summary: Priklausomybė nuo alkoholio yra pagrindinė visuomenės sveikatos problema, turinti medicininių, socialinių ir ekonominių pasekmių. Neuropsichologijos srities tyrimai išaiškino kognityvinius pokyčius, atsiradusius dėl lėtinio alkoholio vartojimo ir jų smegenų substratų. Taigi 3/4 nuo alkoholio priklausomų pacientų kenčia nuo kognityvinių sutrikimų, tokių kaip vykdomųjų funkcijų sutrikimas (t. y. pažinimo ir elgesio kontrolės funkcijos) ir epizodinė atmintis (t. y. asmeninių reiškinių atminimas). Manoma, kad šie pažinimo sutrikimai yra pagrįsti specifiniais struktūriniais smegenų pokyčiais, įskaitant atitinkamai priekinės galvos smegenų kilpas ir Papez grandinę. Jos būtų iš dalies grįžtamos, jei laikui bėgant būtų išlaikytas susilaikymas arba gerokai sumažėtų alkoholio vartojimas. Įvairūs iki šiol atlikti darbai leido pritaikyti valdymą prie pacientų kognityvinių profilių priklausomybės tarnybose. Tačiau atkryčio dažnis šiandien vis dar yra labai didelis (apie 60 %), o tai rodo šios patologijos sudėtingumą ir poreikį ieškoti kitų veiksnių, kurie gali turėti įtakos gydymo rezultatams. Keletas tyrimų parodė neigiamą lėtinio alkoholio vartojimo poveikį pacientų miego kokybei. 36–72 % nuo alkoholio priklausomų pacientų buvo miego sutrikimų. Šie miego sutrikimai gali būti recidyvo rizikos veiksnys. Miego kokybės vertinimas tradiciškai atliekamas per miego įrašą, vadinamą polisomnografija. Darbas su nuo alkoholio priklausomais pacientais parodė padidėjusį miego latentą, dėl kurio sutrumpėjo bendras miego laikas ir sumažėjo miego efektyvumas. Nors polisomnografijos tyrimas yra labai tikslus ir informatyvus, jį vis dar sunku gauti įprastoje klinikinėje praktikoje. Objektyvūs matavimai taip pat gali būti gaunami naudojant akimetrinius įrašus (į laikrodžius panašų įrenginį, registruojantį subjekto veiklos ir poilsio ciklą), kurių privalumas yra duomenų rinkimas per kelias savaites, tačiau jie nesuteikia informacijos apie miego architektūrą ir mikrostruktūrą. Subjektyvus miego matavimas naudojant miego darbotvarkes ar klausimynus galėtų papildyti greitą nuo alkoholio priklausomų pacientų nusiskundimo dėl miego įvertinimą. Miego kokybės tyrimas naudojant klausimynus parodė, kad 91 % nuo alkoholio priklausomų pacientų miego kokybė būtų prasta. Prasta miego kokybė turi įtakos sveikų asmenų smegenų ir pažinimo funkcionavimui. Neseniai atliktas tyrimas naudojant miego klausimyną rodo, kad prastos kokybės miegas yra susijęs su pilkos medžiagos tūrio sumažėjimu priekinėje žievėje. Ryšys tarp miego ir smegenų funkcijos priklausomybės nuo alkoholio dar niekada nebuvo tirtas. Miegas prisideda prie veiksmingo pažinimo funkcionavimo sveikiems asmenims. Visų pirma nustatyta, kad miego trūkumas turi įtakos dėmesingiems gebėjimams, ypač budrumui, darbo atminčiai, abstrakcijai ir sprendimų priėmimui. Miegas vaidina aktyvų vaidmenį konsoliduojant prisiminimus atmintyje. Todėl reikia atlikti tyrimus, kad būtų galima ištirti miego sutrikimų poveikį vykdomosios valdžios ir mnezijos sutrikimų priklausomybei nuo alkoholio. (Lithuanian) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: Priklausomybė nuo alkoholio yra pagrindinė visuomenės sveikatos problema, turinti medicininių, socialinių ir ekonominių pasekmių. Neuropsichologijos srities tyrimai išaiškino kognityvinius pokyčius, atsiradusius dėl lėtinio alkoholio vartojimo ir jų smegenų substratų. Taigi 3/4 nuo alkoholio priklausomų pacientų kenčia nuo kognityvinių sutrikimų, tokių kaip vykdomųjų funkcijų sutrikimas (t. y. pažinimo ir elgesio kontrolės funkcijos) ir epizodinė atmintis (t. y. asmeninių reiškinių atminimas). Manoma, kad šie pažinimo sutrikimai yra pagrįsti specifiniais struktūriniais smegenų pokyčiais, įskaitant atitinkamai priekinės galvos smegenų kilpas ir Papez grandinę. Jos būtų iš dalies grįžtamos, jei laikui bėgant būtų išlaikytas susilaikymas arba gerokai sumažėtų alkoholio vartojimas. Įvairūs iki šiol atlikti darbai leido pritaikyti valdymą prie pacientų kognityvinių profilių priklausomybės tarnybose. Tačiau atkryčio dažnis šiandien vis dar yra labai didelis (apie 60 %), o tai rodo šios patologijos sudėtingumą ir poreikį ieškoti kitų veiksnių, kurie gali turėti įtakos gydymo rezultatams. Keletas tyrimų parodė neigiamą lėtinio alkoholio vartojimo poveikį pacientų miego kokybei. 36–72 % nuo alkoholio priklausomų pacientų buvo miego sutrikimų. Šie miego sutrikimai gali būti recidyvo rizikos veiksnys. Miego kokybės vertinimas tradiciškai atliekamas per miego įrašą, vadinamą polisomnografija. Darbas su nuo alkoholio priklausomais pacientais parodė padidėjusį miego latentą, dėl kurio sutrumpėjo bendras miego laikas ir sumažėjo miego efektyvumas. Nors polisomnografijos tyrimas yra labai tikslus ir informatyvus, jį vis dar sunku gauti įprastoje klinikinėje praktikoje. Objektyvūs matavimai taip pat gali būti gaunami naudojant akimetrinius įrašus (į laikrodžius panašų įrenginį, registruojantį subjekto veiklos ir poilsio ciklą), kurių privalumas yra duomenų rinkimas per kelias savaites, tačiau jie nesuteikia informacijos apie miego architektūrą ir mikrostruktūrą. Subjektyvus miego matavimas naudojant miego darbotvarkes ar klausimynus galėtų papildyti greitą nuo alkoholio priklausomų pacientų nusiskundimo dėl miego įvertinimą. Miego kokybės tyrimas naudojant klausimynus parodė, kad 91 % nuo alkoholio priklausomų pacientų miego kokybė būtų prasta. Prasta miego kokybė turi įtakos sveikų asmenų smegenų ir pažinimo funkcionavimui. Neseniai atliktas tyrimas naudojant miego klausimyną rodo, kad prastos kokybės miegas yra susijęs su pilkos medžiagos tūrio sumažėjimu priekinėje žievėje. Ryšys tarp miego ir smegenų funkcijos priklausomybės nuo alkoholio dar niekada nebuvo tirtas. Miegas prisideda prie veiksmingo pažinimo funkcionavimo sveikiems asmenims. Visų pirma nustatyta, kad miego trūkumas turi įtakos dėmesingiems gebėjimams, ypač budrumui, darbo atminčiai, abstrakcijai ir sprendimų priėmimui. Miegas vaidina aktyvų vaidmenį konsoliduojant prisiminimus atmintyje. Todėl reikia atlikti tyrimus, kad būtų galima ištirti miego sutrikimų poveikį vykdomosios valdžios ir mnezijos sutrikimų priklausomybei nuo alkoholio. (Lithuanian) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 11 August 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
Ovisnost o alkoholu velik je problem javnog zdravlja s medicinskim, socijalnim i gospodarskim posljedicama. Studije u području neuropsihologije razjasnile su kognitivne promjene koje proizlaze iz kronične konzumacije alkohola i njihovih cerebralnih supstrata. Stoga 3/4 bolesnika ovisnih o alkoholu boluje od kognitivnih poremećaja kao što su oštećenje izvršnih funkcija (tj. kognitivnih funkcija i funkcija kontrole ponašanja) i epizodnog pamćenja (tj. sjećanja na osobne događaje). Vjeruje se da su ti kognitivni poremećaji poduprti specifičnim strukturnim promjenama mozga, uključujući prednje-cerbelarne petlje i Papez krug. Oni bi bili djelomično reverzibilni održavanjem apstinencije tijekom vremena ili sa znatnim smanjenjem konzumacije alkohola. Različiti dosadašnji radovi omogućili su prilagodbu menadžmenta kognitivnim profilima pacijenata u ovisničkim službama. Međutim, stopa relapsa je i danas vrlo visoka (oko 60 %), što pokazuje složenost ove patologije i potrebu za traženjem drugih čimbenika koji mogu utjecati na ishod liječenja. Nekoliko je studija ukazalo na štetni učinak kronične konzumacije alkohola na kvalitetu sna bolesnika. 36 – 72 % bolesnika ovisnih o alkoholu imalo je abnormalnosti spavanja. Ti poremećaji spavanja mogu biti faktor rizika za relaps. Procjena kvalitete spavanja tradicionalno se vrši kroz zapis o spavanju koji se naziva polisomnografija. Rad s bolesnicima ovisnima o alkoholu pokazao je povećanje latencije spavanja, što je rezultiralo smanjenjem ukupnog vremena spavanja i smanjenom učinkovitošću spavanja. Iako je vrlo precizan i informativan, polisomnografski pregled i dalje je teško pristupiti u rutinskoj kliničkoj praksi. Objektivna mjerenja mogu se dobiti i akimetrijskim snimkama (uređaj nalik na sat koji bilježi ciklus aktivnosti i odmora ispitanika), koji imaju prednost u prikupljanju podataka tijekom nekoliko tjedana, ali ne pružaju informacije o arhitekturi spavanja i mikrostrukturi. Primjena subjektivnih mjerenja spavanja putem programa spavanja ili upitnika mogla bi biti dopuna brzoj procjeni pritužbe na spavanje bolesnika ovisnih o alkoholu. Ispitivanje kvalitete sna na temelju upitnika pokazalo je da 91 % apsstinentnih bolesnika ovisnih o alkoholu smatra da je njihov san loše kvalitete. Loša kvaliteta sna utječe na mozak i kognitivno funkcioniranje zdravih ispitanika. Nedavna studija s upitnikom za spavanje pokazuje da je loša kvaliteta sna povezana sa smanjenjem volumena sive tvari u frontalnom korteksu. Veza između sna i funkcije mozga u ovisnosti o alkoholu još nije proučavana. Spavanje doprinosi učinkovitom kognitivnom funkcioniranju zdravih ispitanika. Posebno se pokazalo da deprivacija sna utječe na sposobnost pažnje, osobito na oprez, radnu memoriju, apstrakciju i donošenje odluka. Spavanje igra aktivnu ulogu u konsolidaciji sjećanja u sjećanju. Stoga su potrebne studije kako bi se istražio utjecaj poremećaja spavanja na izvršne i mišićne poremećaje u ovisnosti o alkoholu. (Croatian) | |||||||||||||||
| Property / summary: Ovisnost o alkoholu velik je problem javnog zdravlja s medicinskim, socijalnim i gospodarskim posljedicama. Studije u području neuropsihologije razjasnile su kognitivne promjene koje proizlaze iz kronične konzumacije alkohola i njihovih cerebralnih supstrata. Stoga 3/4 bolesnika ovisnih o alkoholu boluje od kognitivnih poremećaja kao što su oštećenje izvršnih funkcija (tj. kognitivnih funkcija i funkcija kontrole ponašanja) i epizodnog pamćenja (tj. sjećanja na osobne događaje). Vjeruje se da su ti kognitivni poremećaji poduprti specifičnim strukturnim promjenama mozga, uključujući prednje-cerbelarne petlje i Papez krug. Oni bi bili djelomično reverzibilni održavanjem apstinencije tijekom vremena ili sa znatnim smanjenjem konzumacije alkohola. Različiti dosadašnji radovi omogućili su prilagodbu menadžmenta kognitivnim profilima pacijenata u ovisničkim službama. Međutim, stopa relapsa je i danas vrlo visoka (oko 60 %), što pokazuje složenost ove patologije i potrebu za traženjem drugih čimbenika koji mogu utjecati na ishod liječenja. Nekoliko je studija ukazalo na štetni učinak kronične konzumacije alkohola na kvalitetu sna bolesnika. 36 – 72 % bolesnika ovisnih o alkoholu imalo je abnormalnosti spavanja. Ti poremećaji spavanja mogu biti faktor rizika za relaps. Procjena kvalitete spavanja tradicionalno se vrši kroz zapis o spavanju koji se naziva polisomnografija. Rad s bolesnicima ovisnima o alkoholu pokazao je povećanje latencije spavanja, što je rezultiralo smanjenjem ukupnog vremena spavanja i smanjenom učinkovitošću spavanja. Iako je vrlo precizan i informativan, polisomnografski pregled i dalje je teško pristupiti u rutinskoj kliničkoj praksi. Objektivna mjerenja mogu se dobiti i akimetrijskim snimkama (uređaj nalik na sat koji bilježi ciklus aktivnosti i odmora ispitanika), koji imaju prednost u prikupljanju podataka tijekom nekoliko tjedana, ali ne pružaju informacije o arhitekturi spavanja i mikrostrukturi. Primjena subjektivnih mjerenja spavanja putem programa spavanja ili upitnika mogla bi biti dopuna brzoj procjeni pritužbe na spavanje bolesnika ovisnih o alkoholu. Ispitivanje kvalitete sna na temelju upitnika pokazalo je da 91 % apsstinentnih bolesnika ovisnih o alkoholu smatra da je njihov san loše kvalitete. Loša kvaliteta sna utječe na mozak i kognitivno funkcioniranje zdravih ispitanika. Nedavna studija s upitnikom za spavanje pokazuje da je loša kvaliteta sna povezana sa smanjenjem volumena sive tvari u frontalnom korteksu. Veza između sna i funkcije mozga u ovisnosti o alkoholu još nije proučavana. Spavanje doprinosi učinkovitom kognitivnom funkcioniranju zdravih ispitanika. Posebno se pokazalo da deprivacija sna utječe na sposobnost pažnje, osobito na oprez, radnu memoriju, apstrakciju i donošenje odluka. Spavanje igra aktivnu ulogu u konsolidaciji sjećanja u sjećanju. Stoga su potrebne studije kako bi se istražio utjecaj poremećaja spavanja na izvršne i mišićne poremećaje u ovisnosti o alkoholu. (Croatian) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: Ovisnost o alkoholu velik je problem javnog zdravlja s medicinskim, socijalnim i gospodarskim posljedicama. Studije u području neuropsihologije razjasnile su kognitivne promjene koje proizlaze iz kronične konzumacije alkohola i njihovih cerebralnih supstrata. Stoga 3/4 bolesnika ovisnih o alkoholu boluje od kognitivnih poremećaja kao što su oštećenje izvršnih funkcija (tj. kognitivnih funkcija i funkcija kontrole ponašanja) i epizodnog pamćenja (tj. sjećanja na osobne događaje). Vjeruje se da su ti kognitivni poremećaji poduprti specifičnim strukturnim promjenama mozga, uključujući prednje-cerbelarne petlje i Papez krug. Oni bi bili djelomično reverzibilni održavanjem apstinencije tijekom vremena ili sa znatnim smanjenjem konzumacije alkohola. Različiti dosadašnji radovi omogućili su prilagodbu menadžmenta kognitivnim profilima pacijenata u ovisničkim službama. Međutim, stopa relapsa je i danas vrlo visoka (oko 60 %), što pokazuje složenost ove patologije i potrebu za traženjem drugih čimbenika koji mogu utjecati na ishod liječenja. Nekoliko je studija ukazalo na štetni učinak kronične konzumacije alkohola na kvalitetu sna bolesnika. 36 – 72 % bolesnika ovisnih o alkoholu imalo je abnormalnosti spavanja. Ti poremećaji spavanja mogu biti faktor rizika za relaps. Procjena kvalitete spavanja tradicionalno se vrši kroz zapis o spavanju koji se naziva polisomnografija. Rad s bolesnicima ovisnima o alkoholu pokazao je povećanje latencije spavanja, što je rezultiralo smanjenjem ukupnog vremena spavanja i smanjenom učinkovitošću spavanja. Iako je vrlo precizan i informativan, polisomnografski pregled i dalje je teško pristupiti u rutinskoj kliničkoj praksi. Objektivna mjerenja mogu se dobiti i akimetrijskim snimkama (uređaj nalik na sat koji bilježi ciklus aktivnosti i odmora ispitanika), koji imaju prednost u prikupljanju podataka tijekom nekoliko tjedana, ali ne pružaju informacije o arhitekturi spavanja i mikrostrukturi. Primjena subjektivnih mjerenja spavanja putem programa spavanja ili upitnika mogla bi biti dopuna brzoj procjeni pritužbe na spavanje bolesnika ovisnih o alkoholu. Ispitivanje kvalitete sna na temelju upitnika pokazalo je da 91 % apsstinentnih bolesnika ovisnih o alkoholu smatra da je njihov san loše kvalitete. Loša kvaliteta sna utječe na mozak i kognitivno funkcioniranje zdravih ispitanika. Nedavna studija s upitnikom za spavanje pokazuje da je loša kvaliteta sna povezana sa smanjenjem volumena sive tvari u frontalnom korteksu. Veza između sna i funkcije mozga u ovisnosti o alkoholu još nije proučavana. Spavanje doprinosi učinkovitom kognitivnom funkcioniranju zdravih ispitanika. Posebno se pokazalo da deprivacija sna utječe na sposobnost pažnje, osobito na oprez, radnu memoriju, apstrakciju i donošenje odluka. Spavanje igra aktivnu ulogu u konsolidaciji sjećanja u sjećanju. Stoga su potrebne studije kako bi se istražio utjecaj poremećaja spavanja na izvršne i mišićne poremećaje u ovisnosti o alkoholu. (Croatian) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 11 August 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
Η εξάρτηση από το οινόπνευμα αποτελεί μείζον πρόβλημα δημόσιας υγείας με ιατρικές, κοινωνικές και οικονομικές επιπτώσεις. Μελέτες στον τομέα της νευροψυχολογίας έχουν αποσαφηνίσει τις γνωστικές αλλοιώσεις που προκύπτουν από τη χρόνια κατανάλωση οινοπνεύματος και τα εγκεφαλικά υποστρώματα τους. Έτσι, τα 3/4 των ασθενών που εξαρτώνται από το οινόπνευμα πάσχουν από γνωστικές διαταραχές, όπως βλάβη των εκτελεστικών λειτουργιών (δηλ. γνωστικές και συμπεριφορικές λειτουργίες ελέγχου) και επεισοδιακή μνήμη (δηλ. μνήμη προσωπικών γεγονότων). Αυτές οι γνωστικές διαταραχές πιστεύεται ότι υποστηρίζονται από συγκεκριμένες διαρθρωτικές μεταβολές του εγκεφάλου, συμπεριλαμβανομένων των βρόχων του μπροστινού τραχήλου και του κυκλώματος Papez, αντίστοιχα. Θα ήταν εν μέρει αναστρέψιμες με τη διατήρηση της αποχής με την πάροδο του χρόνου ή με σημαντική μείωση της κατανάλωσης οινοπνεύματος. Οι διάφορες εργασίες που έχουν πραγματοποιηθεί μέχρι στιγμής κατέστησαν δυνατή την προσαρμογή της διαχείρισης στα γνωστικά προφίλ των ασθενών στις υπηρεσίες εθισμού. Ωστόσο, ο ρυθμός υποτροπής εξακολουθεί να είναι πολύ υψηλός σήμερα (περίπου 60 %), γεγονός που δείχνει την πολυπλοκότητα αυτής της παθολογίας και την ανάγκη αναζήτησης άλλων παραγόντων που μπορεί να επηρεάσουν το αποτέλεσμα της θεραπείας. Αρκετές μελέτες κατέδειξαν την αρνητική επίδραση της χρόνιας κατανάλωσης οινοπνεύματος στην ποιότητα του ύπνου των ασθενών. Το 36-72 % των εξαρτώμενων από το οινόπνευμα ασθενών παρουσίασαν ανωμαλίες στον ύπνο. Αυτές οι διαταραχές του ύπνου μπορεί να αποτελέσουν παράγοντα κινδύνου υποτροπής. Η αξιολόγηση της ποιότητας του ύπνου γίνεται παραδοσιακά μέσω ενός αρχείου ύπνου που ονομάζεται πολυσωμογραφία. Η εργασία με ασθενείς που εξαρτώνται από το οινόπνευμα έχει δείξει αύξηση του χρόνου ύπνου, με αποτέλεσμα μείωση του συνολικού χρόνου ύπνου και μειωμένη αποτελεσματικότητα του ύπνου. Αν και πολύ ακριβής και κατατοπιστική, η πολυϋπολογιστική εξέταση εξακολουθεί να είναι δύσκολο να προσπελαστεί στη συνήθη κλινική πρακτική. Οι αντικειμενικές μετρήσεις μπορούν επίσης να επιτευχθούν μέσω ακτινολογικών καταγραφών (παρόμοια συσκευή που καταγράφει τον κύκλο δραστηριότητας-πακέτου του συμμετέχοντος), οι οποίες έχουν το πλεονέκτημα να συλλέγουν δεδομένα για αρκετές εβδομάδες, αλλά δεν παρέχουν πληροφορίες σχετικά με την αρχιτεκτονική του ύπνου και τη μικροδομή. Η χρήση υποκειμενικών μετρήσεων ύπνου μέσω ημερολογίων ύπνου ή ερωτηματολογίων θα μπορούσε να είναι συμπληρωματική προς την ταχεία αξιολόγηση της καταγγελίας ύπνου των ασθενών που εξαρτώνται από το οινόπνευμα. Η μελέτη για την ποιότητα του ύπνου με τη χρήση ερωτηματολογίων έδειξε ότι το 91 % των ασθενών που εξαρτώνται από το οινόπνευμα θα θεωρούσαν ότι ο ύπνος τους είναι κακής ποιότητας. Η κακή ποιότητα του ύπνου έχει αντίκτυπο στον εγκέφαλο και τη γνωστική λειτουργία σε υγιή άτομα. Μια πρόσφατη μελέτη με τη χρήση ερωτηματολογίου ύπνου δείχνει ότι η κακή ποιότητα του ύπνου συνδέεται με μείωση του όγκου της γκρίζας ουσίας στον μετωπιαίο φλοιό. Η σχέση μεταξύ του ύπνου και της εγκεφαλικής λειτουργίας στην εξάρτηση από το αλκοόλ δεν έχει μελετηθεί ακόμη. Ο ύπνος συμβάλλει στην αποτελεσματική γνωστική λειτουργία σε υγιή άτομα. Ειδικότερα, η στέρηση ύπνου έχει αποδειχθεί ότι επηρεάζει τις ικανότητες προσοχής, ιδίως την επαγρύπνηση, τη μνήμη εργασίας, την αφαίρεση και τη λήψη αποφάσεων. Ο ύπνος παίζει ενεργό ρόλο στην εδραίωση των αναμνήσεων στη μνήμη. Ως εκ τούτου, απαιτούνται μελέτες για να διερευνηθεί ο αντίκτυπος των διαταραχών του ύπνου στις εκτελεστικές και τις μνητικές διαταραχές στην εξάρτηση από το αλκοόλ. (Greek) | |||||||||||||||
| Property / summary: Η εξάρτηση από το οινόπνευμα αποτελεί μείζον πρόβλημα δημόσιας υγείας με ιατρικές, κοινωνικές και οικονομικές επιπτώσεις. Μελέτες στον τομέα της νευροψυχολογίας έχουν αποσαφηνίσει τις γνωστικές αλλοιώσεις που προκύπτουν από τη χρόνια κατανάλωση οινοπνεύματος και τα εγκεφαλικά υποστρώματα τους. Έτσι, τα 3/4 των ασθενών που εξαρτώνται από το οινόπνευμα πάσχουν από γνωστικές διαταραχές, όπως βλάβη των εκτελεστικών λειτουργιών (δηλ. γνωστικές και συμπεριφορικές λειτουργίες ελέγχου) και επεισοδιακή μνήμη (δηλ. μνήμη προσωπικών γεγονότων). Αυτές οι γνωστικές διαταραχές πιστεύεται ότι υποστηρίζονται από συγκεκριμένες διαρθρωτικές μεταβολές του εγκεφάλου, συμπεριλαμβανομένων των βρόχων του μπροστινού τραχήλου και του κυκλώματος Papez, αντίστοιχα. Θα ήταν εν μέρει αναστρέψιμες με τη διατήρηση της αποχής με την πάροδο του χρόνου ή με σημαντική μείωση της κατανάλωσης οινοπνεύματος. Οι διάφορες εργασίες που έχουν πραγματοποιηθεί μέχρι στιγμής κατέστησαν δυνατή την προσαρμογή της διαχείρισης στα γνωστικά προφίλ των ασθενών στις υπηρεσίες εθισμού. Ωστόσο, ο ρυθμός υποτροπής εξακολουθεί να είναι πολύ υψηλός σήμερα (περίπου 60 %), γεγονός που δείχνει την πολυπλοκότητα αυτής της παθολογίας και την ανάγκη αναζήτησης άλλων παραγόντων που μπορεί να επηρεάσουν το αποτέλεσμα της θεραπείας. Αρκετές μελέτες κατέδειξαν την αρνητική επίδραση της χρόνιας κατανάλωσης οινοπνεύματος στην ποιότητα του ύπνου των ασθενών. Το 36-72 % των εξαρτώμενων από το οινόπνευμα ασθενών παρουσίασαν ανωμαλίες στον ύπνο. Αυτές οι διαταραχές του ύπνου μπορεί να αποτελέσουν παράγοντα κινδύνου υποτροπής. Η αξιολόγηση της ποιότητας του ύπνου γίνεται παραδοσιακά μέσω ενός αρχείου ύπνου που ονομάζεται πολυσωμογραφία. Η εργασία με ασθενείς που εξαρτώνται από το οινόπνευμα έχει δείξει αύξηση του χρόνου ύπνου, με αποτέλεσμα μείωση του συνολικού χρόνου ύπνου και μειωμένη αποτελεσματικότητα του ύπνου. Αν και πολύ ακριβής και κατατοπιστική, η πολυϋπολογιστική εξέταση εξακολουθεί να είναι δύσκολο να προσπελαστεί στη συνήθη κλινική πρακτική. Οι αντικειμενικές μετρήσεις μπορούν επίσης να επιτευχθούν μέσω ακτινολογικών καταγραφών (παρόμοια συσκευή που καταγράφει τον κύκλο δραστηριότητας-πακέτου του συμμετέχοντος), οι οποίες έχουν το πλεονέκτημα να συλλέγουν δεδομένα για αρκετές εβδομάδες, αλλά δεν παρέχουν πληροφορίες σχετικά με την αρχιτεκτονική του ύπνου και τη μικροδομή. Η χρήση υποκειμενικών μετρήσεων ύπνου μέσω ημερολογίων ύπνου ή ερωτηματολογίων θα μπορούσε να είναι συμπληρωματική προς την ταχεία αξιολόγηση της καταγγελίας ύπνου των ασθενών που εξαρτώνται από το οινόπνευμα. Η μελέτη για την ποιότητα του ύπνου με τη χρήση ερωτηματολογίων έδειξε ότι το 91 % των ασθενών που εξαρτώνται από το οινόπνευμα θα θεωρούσαν ότι ο ύπνος τους είναι κακής ποιότητας. Η κακή ποιότητα του ύπνου έχει αντίκτυπο στον εγκέφαλο και τη γνωστική λειτουργία σε υγιή άτομα. Μια πρόσφατη μελέτη με τη χρήση ερωτηματολογίου ύπνου δείχνει ότι η κακή ποιότητα του ύπνου συνδέεται με μείωση του όγκου της γκρίζας ουσίας στον μετωπιαίο φλοιό. Η σχέση μεταξύ του ύπνου και της εγκεφαλικής λειτουργίας στην εξάρτηση από το αλκοόλ δεν έχει μελετηθεί ακόμη. Ο ύπνος συμβάλλει στην αποτελεσματική γνωστική λειτουργία σε υγιή άτομα. Ειδικότερα, η στέρηση ύπνου έχει αποδειχθεί ότι επηρεάζει τις ικανότητες προσοχής, ιδίως την επαγρύπνηση, τη μνήμη εργασίας, την αφαίρεση και τη λήψη αποφάσεων. Ο ύπνος παίζει ενεργό ρόλο στην εδραίωση των αναμνήσεων στη μνήμη. Ως εκ τούτου, απαιτούνται μελέτες για να διερευνηθεί ο αντίκτυπος των διαταραχών του ύπνου στις εκτελεστικές και τις μνητικές διαταραχές στην εξάρτηση από το αλκοόλ. (Greek) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: Η εξάρτηση από το οινόπνευμα αποτελεί μείζον πρόβλημα δημόσιας υγείας με ιατρικές, κοινωνικές και οικονομικές επιπτώσεις. Μελέτες στον τομέα της νευροψυχολογίας έχουν αποσαφηνίσει τις γνωστικές αλλοιώσεις που προκύπτουν από τη χρόνια κατανάλωση οινοπνεύματος και τα εγκεφαλικά υποστρώματα τους. Έτσι, τα 3/4 των ασθενών που εξαρτώνται από το οινόπνευμα πάσχουν από γνωστικές διαταραχές, όπως βλάβη των εκτελεστικών λειτουργιών (δηλ. γνωστικές και συμπεριφορικές λειτουργίες ελέγχου) και επεισοδιακή μνήμη (δηλ. μνήμη προσωπικών γεγονότων). Αυτές οι γνωστικές διαταραχές πιστεύεται ότι υποστηρίζονται από συγκεκριμένες διαρθρωτικές μεταβολές του εγκεφάλου, συμπεριλαμβανομένων των βρόχων του μπροστινού τραχήλου και του κυκλώματος Papez, αντίστοιχα. Θα ήταν εν μέρει αναστρέψιμες με τη διατήρηση της αποχής με την πάροδο του χρόνου ή με σημαντική μείωση της κατανάλωσης οινοπνεύματος. Οι διάφορες εργασίες που έχουν πραγματοποιηθεί μέχρι στιγμής κατέστησαν δυνατή την προσαρμογή της διαχείρισης στα γνωστικά προφίλ των ασθενών στις υπηρεσίες εθισμού. Ωστόσο, ο ρυθμός υποτροπής εξακολουθεί να είναι πολύ υψηλός σήμερα (περίπου 60 %), γεγονός που δείχνει την πολυπλοκότητα αυτής της παθολογίας και την ανάγκη αναζήτησης άλλων παραγόντων που μπορεί να επηρεάσουν το αποτέλεσμα της θεραπείας. Αρκετές μελέτες κατέδειξαν την αρνητική επίδραση της χρόνιας κατανάλωσης οινοπνεύματος στην ποιότητα του ύπνου των ασθενών. Το 36-72 % των εξαρτώμενων από το οινόπνευμα ασθενών παρουσίασαν ανωμαλίες στον ύπνο. Αυτές οι διαταραχές του ύπνου μπορεί να αποτελέσουν παράγοντα κινδύνου υποτροπής. Η αξιολόγηση της ποιότητας του ύπνου γίνεται παραδοσιακά μέσω ενός αρχείου ύπνου που ονομάζεται πολυσωμογραφία. Η εργασία με ασθενείς που εξαρτώνται από το οινόπνευμα έχει δείξει αύξηση του χρόνου ύπνου, με αποτέλεσμα μείωση του συνολικού χρόνου ύπνου και μειωμένη αποτελεσματικότητα του ύπνου. Αν και πολύ ακριβής και κατατοπιστική, η πολυϋπολογιστική εξέταση εξακολουθεί να είναι δύσκολο να προσπελαστεί στη συνήθη κλινική πρακτική. Οι αντικειμενικές μετρήσεις μπορούν επίσης να επιτευχθούν μέσω ακτινολογικών καταγραφών (παρόμοια συσκευή που καταγράφει τον κύκλο δραστηριότητας-πακέτου του συμμετέχοντος), οι οποίες έχουν το πλεονέκτημα να συλλέγουν δεδομένα για αρκετές εβδομάδες, αλλά δεν παρέχουν πληροφορίες σχετικά με την αρχιτεκτονική του ύπνου και τη μικροδομή. Η χρήση υποκειμενικών μετρήσεων ύπνου μέσω ημερολογίων ύπνου ή ερωτηματολογίων θα μπορούσε να είναι συμπληρωματική προς την ταχεία αξιολόγηση της καταγγελίας ύπνου των ασθενών που εξαρτώνται από το οινόπνευμα. Η μελέτη για την ποιότητα του ύπνου με τη χρήση ερωτηματολογίων έδειξε ότι το 91 % των ασθενών που εξαρτώνται από το οινόπνευμα θα θεωρούσαν ότι ο ύπνος τους είναι κακής ποιότητας. Η κακή ποιότητα του ύπνου έχει αντίκτυπο στον εγκέφαλο και τη γνωστική λειτουργία σε υγιή άτομα. Μια πρόσφατη μελέτη με τη χρήση ερωτηματολογίου ύπνου δείχνει ότι η κακή ποιότητα του ύπνου συνδέεται με μείωση του όγκου της γκρίζας ουσίας στον μετωπιαίο φλοιό. Η σχέση μεταξύ του ύπνου και της εγκεφαλικής λειτουργίας στην εξάρτηση από το αλκοόλ δεν έχει μελετηθεί ακόμη. Ο ύπνος συμβάλλει στην αποτελεσματική γνωστική λειτουργία σε υγιή άτομα. Ειδικότερα, η στέρηση ύπνου έχει αποδειχθεί ότι επηρεάζει τις ικανότητες προσοχής, ιδίως την επαγρύπνηση, τη μνήμη εργασίας, την αφαίρεση και τη λήψη αποφάσεων. Ο ύπνος παίζει ενεργό ρόλο στην εδραίωση των αναμνήσεων στη μνήμη. Ως εκ τούτου, απαιτούνται μελέτες για να διερευνηθεί ο αντίκτυπος των διαταραχών του ύπνου στις εκτελεστικές και τις μνητικές διαταραχές στην εξάρτηση από το αλκοόλ. (Greek) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 11 August 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
Závislosť od alkoholu je veľkým problémom verejného zdravia so zdravotnými, sociálnymi a hospodárskymi dôsledkami. Štúdie v oblasti neuropsychológie objasnili kognitívne zmeny vyplývajúce z chronickej konzumácie alkoholu a ich mozgových substrátov. Preto 3/4 pacientov závislých od alkoholu trpia kognitívnymi poruchami, ako je porucha výkonných funkcií (t. j. kognitívne a behaviorálne kontrolné funkcie) a epizodickou pamäťou (t. j. pamäťou na osobné udalosti). Predpokladá sa, že tieto kognitívne poruchy sú podporené špecifickými štrukturálnymi zmenami mozgu vrátane predných cerbellárnych slučiek a Papezovho obvodu. Boli by čiastočne reverzibilné so zachovaním abstinencie v priebehu času alebo so značným znížením konzumácie alkoholu. Rôzne doteraz vykonané práce umožnili prispôsobiť manažment kognitívnym profilom pacientov v službách závislosti. Miera relapsu je však v súčasnosti stále veľmi vysoká (približne 60 %), čo poukazuje na zložitosť tejto patológie a potrebu hľadať ďalšie faktory, ktoré môžu ovplyvniť výsledok liečby. Niekoľko štúdií poukázalo na nepriaznivý vplyv chronickej konzumácie alkoholu na kvalitu spánku pacientov. 36 – 72 % pacientov závislých od alkoholu malo abnormality spánku. Tieto poruchy spánku môžu byť rizikovým faktorom relapsu. Hodnotenie kvality spánku sa tradične vykonáva prostredníctvom záznamu spánku nazývaného polysomnografia. Práca s pacientmi závislými od alkoholu preukázala zvýšenie latencie spánku, čo viedlo k skráteniu celkového času spánku a zníženiu účinnosti spánku. Hoci je polysomnografické vyšetrenie veľmi presné a informatívne, v bežnej klinickej praxi je aj naďalej ťažké získať prístup k polysomnografickému vyšetreniu. Objektívne merania je možné dosiahnuť aj prostredníctvom aktometrických záznamov (zariadenie podobné hodinám zaznamenávajúce cyklus aktivity a odpočinku subjektu), ktoré majú tú výhodu, že počas niekoľkých týždňov zbierajú údaje, ale neposkytujú informácie o architektúre spánku a mikroštruktúre. Používanie subjektívnych meraní spánku prostredníctvom programov spánku alebo dotazníkov by mohlo byť doplnkom rýchleho posúdenia sťažnosti pacientov závislých od alkoholu. Štúdia kvality spánku pomocou dotazníkov ukázala, že 91 % pacientov s abstinentom závislým od alkoholu by považovalo svoj spánok za nekvalitný. Zlá kvalita spánku má vplyv na mozog a kognitívne funkcie u zdravých jedincov. Nedávna štúdia s použitím dotazníka o spánku ukazuje, že nekvalitný spánok je spojený so znížením objemu šedej látky v čelnej kôre. Vzťah medzi spánok a funkciou mozgu v závislosti od alkoholu sa ešte nikdy neskúmal. Spánok prispieva k účinnému kognitívnemu fungovaniu u zdravých jedincov. Preukázalo sa najmä, že nedostatok spánku ovplyvňuje schopnosti pozornosti, najmä ostražitosť, pracovnú pamäť, abstrakciu a rozhodovanie. Spánok zohráva aktívnu úlohu pri upevňovaní spomienok v pamäti. Preto sú potrebné štúdie na preskúmanie vplyvu porúch spánku na výkonné a mnezické poruchy v závislosti od alkoholu. (Slovak) | |||||||||||||||
| Property / summary: Závislosť od alkoholu je veľkým problémom verejného zdravia so zdravotnými, sociálnymi a hospodárskymi dôsledkami. Štúdie v oblasti neuropsychológie objasnili kognitívne zmeny vyplývajúce z chronickej konzumácie alkoholu a ich mozgových substrátov. Preto 3/4 pacientov závislých od alkoholu trpia kognitívnymi poruchami, ako je porucha výkonných funkcií (t. j. kognitívne a behaviorálne kontrolné funkcie) a epizodickou pamäťou (t. j. pamäťou na osobné udalosti). Predpokladá sa, že tieto kognitívne poruchy sú podporené špecifickými štrukturálnymi zmenami mozgu vrátane predných cerbellárnych slučiek a Papezovho obvodu. Boli by čiastočne reverzibilné so zachovaním abstinencie v priebehu času alebo so značným znížením konzumácie alkoholu. Rôzne doteraz vykonané práce umožnili prispôsobiť manažment kognitívnym profilom pacientov v službách závislosti. Miera relapsu je však v súčasnosti stále veľmi vysoká (približne 60 %), čo poukazuje na zložitosť tejto patológie a potrebu hľadať ďalšie faktory, ktoré môžu ovplyvniť výsledok liečby. Niekoľko štúdií poukázalo na nepriaznivý vplyv chronickej konzumácie alkoholu na kvalitu spánku pacientov. 36 – 72 % pacientov závislých od alkoholu malo abnormality spánku. Tieto poruchy spánku môžu byť rizikovým faktorom relapsu. Hodnotenie kvality spánku sa tradične vykonáva prostredníctvom záznamu spánku nazývaného polysomnografia. Práca s pacientmi závislými od alkoholu preukázala zvýšenie latencie spánku, čo viedlo k skráteniu celkového času spánku a zníženiu účinnosti spánku. Hoci je polysomnografické vyšetrenie veľmi presné a informatívne, v bežnej klinickej praxi je aj naďalej ťažké získať prístup k polysomnografickému vyšetreniu. Objektívne merania je možné dosiahnuť aj prostredníctvom aktometrických záznamov (zariadenie podobné hodinám zaznamenávajúce cyklus aktivity a odpočinku subjektu), ktoré majú tú výhodu, že počas niekoľkých týždňov zbierajú údaje, ale neposkytujú informácie o architektúre spánku a mikroštruktúre. Používanie subjektívnych meraní spánku prostredníctvom programov spánku alebo dotazníkov by mohlo byť doplnkom rýchleho posúdenia sťažnosti pacientov závislých od alkoholu. Štúdia kvality spánku pomocou dotazníkov ukázala, že 91 % pacientov s abstinentom závislým od alkoholu by považovalo svoj spánok za nekvalitný. Zlá kvalita spánku má vplyv na mozog a kognitívne funkcie u zdravých jedincov. Nedávna štúdia s použitím dotazníka o spánku ukazuje, že nekvalitný spánok je spojený so znížením objemu šedej látky v čelnej kôre. Vzťah medzi spánok a funkciou mozgu v závislosti od alkoholu sa ešte nikdy neskúmal. Spánok prispieva k účinnému kognitívnemu fungovaniu u zdravých jedincov. Preukázalo sa najmä, že nedostatok spánku ovplyvňuje schopnosti pozornosti, najmä ostražitosť, pracovnú pamäť, abstrakciu a rozhodovanie. Spánok zohráva aktívnu úlohu pri upevňovaní spomienok v pamäti. Preto sú potrebné štúdie na preskúmanie vplyvu porúch spánku na výkonné a mnezické poruchy v závislosti od alkoholu. (Slovak) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: Závislosť od alkoholu je veľkým problémom verejného zdravia so zdravotnými, sociálnymi a hospodárskymi dôsledkami. Štúdie v oblasti neuropsychológie objasnili kognitívne zmeny vyplývajúce z chronickej konzumácie alkoholu a ich mozgových substrátov. Preto 3/4 pacientov závislých od alkoholu trpia kognitívnymi poruchami, ako je porucha výkonných funkcií (t. j. kognitívne a behaviorálne kontrolné funkcie) a epizodickou pamäťou (t. j. pamäťou na osobné udalosti). Predpokladá sa, že tieto kognitívne poruchy sú podporené špecifickými štrukturálnymi zmenami mozgu vrátane predných cerbellárnych slučiek a Papezovho obvodu. Boli by čiastočne reverzibilné so zachovaním abstinencie v priebehu času alebo so značným znížením konzumácie alkoholu. Rôzne doteraz vykonané práce umožnili prispôsobiť manažment kognitívnym profilom pacientov v službách závislosti. Miera relapsu je však v súčasnosti stále veľmi vysoká (približne 60 %), čo poukazuje na zložitosť tejto patológie a potrebu hľadať ďalšie faktory, ktoré môžu ovplyvniť výsledok liečby. Niekoľko štúdií poukázalo na nepriaznivý vplyv chronickej konzumácie alkoholu na kvalitu spánku pacientov. 36 – 72 % pacientov závislých od alkoholu malo abnormality spánku. Tieto poruchy spánku môžu byť rizikovým faktorom relapsu. Hodnotenie kvality spánku sa tradične vykonáva prostredníctvom záznamu spánku nazývaného polysomnografia. Práca s pacientmi závislými od alkoholu preukázala zvýšenie latencie spánku, čo viedlo k skráteniu celkového času spánku a zníženiu účinnosti spánku. Hoci je polysomnografické vyšetrenie veľmi presné a informatívne, v bežnej klinickej praxi je aj naďalej ťažké získať prístup k polysomnografickému vyšetreniu. Objektívne merania je možné dosiahnuť aj prostredníctvom aktometrických záznamov (zariadenie podobné hodinám zaznamenávajúce cyklus aktivity a odpočinku subjektu), ktoré majú tú výhodu, že počas niekoľkých týždňov zbierajú údaje, ale neposkytujú informácie o architektúre spánku a mikroštruktúre. Používanie subjektívnych meraní spánku prostredníctvom programov spánku alebo dotazníkov by mohlo byť doplnkom rýchleho posúdenia sťažnosti pacientov závislých od alkoholu. Štúdia kvality spánku pomocou dotazníkov ukázala, že 91 % pacientov s abstinentom závislým od alkoholu by považovalo svoj spánok za nekvalitný. Zlá kvalita spánku má vplyv na mozog a kognitívne funkcie u zdravých jedincov. Nedávna štúdia s použitím dotazníka o spánku ukazuje, že nekvalitný spánok je spojený so znížením objemu šedej látky v čelnej kôre. Vzťah medzi spánok a funkciou mozgu v závislosti od alkoholu sa ešte nikdy neskúmal. Spánok prispieva k účinnému kognitívnemu fungovaniu u zdravých jedincov. Preukázalo sa najmä, že nedostatok spánku ovplyvňuje schopnosti pozornosti, najmä ostražitosť, pracovnú pamäť, abstrakciu a rozhodovanie. Spánok zohráva aktívnu úlohu pri upevňovaní spomienok v pamäti. Preto sú potrebné štúdie na preskúmanie vplyvu porúch spánku na výkonné a mnezické poruchy v závislosti od alkoholu. (Slovak) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 11 August 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
Alkoholiriippuvuus on merkittävä kansanterveydellinen ongelma, jolla on lääketieteellisiä, sosiaalisia ja taloudellisia vaikutuksia. Neuropsykologian alan tutkimukset ovat selventäneet kognitiivisia muutoksia, jotka johtuvat kroonisesta alkoholinkäytöstä ja niiden aivosubstraatista. Näin ollen 3/4 alkoholista riippuvaisista potilaista kärsii kognitiivisista häiriöistä, kuten johtotoimintojen (esim. kognitiivisten ja käyttäytymisen hallintatoimintojen) heikentymisestä ja episodisesta muistista (eli henkilökohtaisten tapahtumien muistista). Näiden kognitiivisten häiriöiden uskotaan tukevan erityisiä aivojen rakenteellisia muutoksia, kuten etu-cerbellar silmukoita ja Papez-piiriä. Ne olisivat osittain palautuvia, jos pidättyvyys säilyisi ajan mittaan tai alkoholin kulutus vähenisi merkittävästi. Tähän mennessä tehdyt erilaiset työt ovat mahdollistaneet johtamisen mukauttamisen riippuvuuspalvelujen potilaiden kognitiivisiin profiileihin. Uusiutumisen määrä on kuitenkin edelleen hyvin korkea (noin 60 %), mikä osoittaa tämän patologian monimutkaisuuden ja tarpeen etsiä muita tekijöitä, jotka voivat vaikuttaa hoidon tulokseen. Useissa tutkimuksissa on korostettu kroonisen alkoholinkäytön haittavaikutuksia potilaiden unen laatuun. Alkoholista riippuvaisista potilaista 36–72 %:lla oli unihäiriöitä. Nämä unihäiriöt voivat olla uusiutumisen riskitekijä. Unen laadun arviointi on perinteisesti tehty unien ennätys nimeltään polysomnografia. Alkoholista riippuvaisten potilaiden kanssa tehtävässä työssä on havaittu univiiveen lisääntymistä, mikä on johtanut kokonaisuniajan lyhenemiseen ja unen tehon heikkenemiseen. Vaikka polysomnografiatutkimus on erittäin tarkka ja informatiivinen, sitä on edelleen vaikea saada rutiininomaisessa kliinisessä käytännössä. Objektiivisia mittauksia voidaan tehdä myös aktimetristen tallenteiden avulla (kellon kaltainen laite, joka tallentaa kohteen aktiivisuus-leposyklin), jonka etuna on tietojen kerääminen usean viikon ajalta, mutta joka ei anna tietoa nukkumisarkkitehtuurista ja mikrorakenteesta. Subjektiivisten unimittausten käyttö uniohjelmien tai kyselylomakkeiden avulla voisi täydentää alkoholista riippuvaisten potilaiden univalituksen nopeaa arviointia. Kyselylomakkeilla tehty unen laatua koskeva tutkimus osoitti, että 91 prosenttia alkoholista riippuvaisista abstinent-potilaista katsoi unensa olevan huonolaatuista. Huono unenlaatu vaikuttaa aivoihin ja kognitiiviseen toimintaan terveillä koehenkilöillä. Äskettäin tehty unikyselytutkimus osoittaa, että huonolaatuinen uni liittyy harmaan aineen määrän vähenemiseen etukuoressa. Unen ja aivotoiminnan välistä suhdetta alkoholiriippuvuudessa ei ole vielä tutkittu. Uni edistää tehokasta kognitiivista toimintaa terveillä koehenkilöillä. Erityisesti unenpuutteen on osoitettu vaikuttavan tarkkaavaisuuskykyyn, erityisesti valppauteen, työmuistiin, abstraktioon ja päätöksentekoon. Unella on aktiivinen rooli muistojen vahvistamisessa muistissa. Sen vuoksi tarvitaan tutkimuksia, jotta voidaan tutkia unihäiriöiden vaikutusta johto- ja mnesic-sairauksiin alkoholiriippuvuudessa. (Finnish) | |||||||||||||||
| Property / summary: Alkoholiriippuvuus on merkittävä kansanterveydellinen ongelma, jolla on lääketieteellisiä, sosiaalisia ja taloudellisia vaikutuksia. Neuropsykologian alan tutkimukset ovat selventäneet kognitiivisia muutoksia, jotka johtuvat kroonisesta alkoholinkäytöstä ja niiden aivosubstraatista. Näin ollen 3/4 alkoholista riippuvaisista potilaista kärsii kognitiivisista häiriöistä, kuten johtotoimintojen (esim. kognitiivisten ja käyttäytymisen hallintatoimintojen) heikentymisestä ja episodisesta muistista (eli henkilökohtaisten tapahtumien muistista). Näiden kognitiivisten häiriöiden uskotaan tukevan erityisiä aivojen rakenteellisia muutoksia, kuten etu-cerbellar silmukoita ja Papez-piiriä. Ne olisivat osittain palautuvia, jos pidättyvyys säilyisi ajan mittaan tai alkoholin kulutus vähenisi merkittävästi. Tähän mennessä tehdyt erilaiset työt ovat mahdollistaneet johtamisen mukauttamisen riippuvuuspalvelujen potilaiden kognitiivisiin profiileihin. Uusiutumisen määrä on kuitenkin edelleen hyvin korkea (noin 60 %), mikä osoittaa tämän patologian monimutkaisuuden ja tarpeen etsiä muita tekijöitä, jotka voivat vaikuttaa hoidon tulokseen. Useissa tutkimuksissa on korostettu kroonisen alkoholinkäytön haittavaikutuksia potilaiden unen laatuun. Alkoholista riippuvaisista potilaista 36–72 %:lla oli unihäiriöitä. Nämä unihäiriöt voivat olla uusiutumisen riskitekijä. Unen laadun arviointi on perinteisesti tehty unien ennätys nimeltään polysomnografia. Alkoholista riippuvaisten potilaiden kanssa tehtävässä työssä on havaittu univiiveen lisääntymistä, mikä on johtanut kokonaisuniajan lyhenemiseen ja unen tehon heikkenemiseen. Vaikka polysomnografiatutkimus on erittäin tarkka ja informatiivinen, sitä on edelleen vaikea saada rutiininomaisessa kliinisessä käytännössä. Objektiivisia mittauksia voidaan tehdä myös aktimetristen tallenteiden avulla (kellon kaltainen laite, joka tallentaa kohteen aktiivisuus-leposyklin), jonka etuna on tietojen kerääminen usean viikon ajalta, mutta joka ei anna tietoa nukkumisarkkitehtuurista ja mikrorakenteesta. Subjektiivisten unimittausten käyttö uniohjelmien tai kyselylomakkeiden avulla voisi täydentää alkoholista riippuvaisten potilaiden univalituksen nopeaa arviointia. Kyselylomakkeilla tehty unen laatua koskeva tutkimus osoitti, että 91 prosenttia alkoholista riippuvaisista abstinent-potilaista katsoi unensa olevan huonolaatuista. Huono unenlaatu vaikuttaa aivoihin ja kognitiiviseen toimintaan terveillä koehenkilöillä. Äskettäin tehty unikyselytutkimus osoittaa, että huonolaatuinen uni liittyy harmaan aineen määrän vähenemiseen etukuoressa. Unen ja aivotoiminnan välistä suhdetta alkoholiriippuvuudessa ei ole vielä tutkittu. Uni edistää tehokasta kognitiivista toimintaa terveillä koehenkilöillä. Erityisesti unenpuutteen on osoitettu vaikuttavan tarkkaavaisuuskykyyn, erityisesti valppauteen, työmuistiin, abstraktioon ja päätöksentekoon. Unella on aktiivinen rooli muistojen vahvistamisessa muistissa. Sen vuoksi tarvitaan tutkimuksia, jotta voidaan tutkia unihäiriöiden vaikutusta johto- ja mnesic-sairauksiin alkoholiriippuvuudessa. (Finnish) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: Alkoholiriippuvuus on merkittävä kansanterveydellinen ongelma, jolla on lääketieteellisiä, sosiaalisia ja taloudellisia vaikutuksia. Neuropsykologian alan tutkimukset ovat selventäneet kognitiivisia muutoksia, jotka johtuvat kroonisesta alkoholinkäytöstä ja niiden aivosubstraatista. Näin ollen 3/4 alkoholista riippuvaisista potilaista kärsii kognitiivisista häiriöistä, kuten johtotoimintojen (esim. kognitiivisten ja käyttäytymisen hallintatoimintojen) heikentymisestä ja episodisesta muistista (eli henkilökohtaisten tapahtumien muistista). Näiden kognitiivisten häiriöiden uskotaan tukevan erityisiä aivojen rakenteellisia muutoksia, kuten etu-cerbellar silmukoita ja Papez-piiriä. Ne olisivat osittain palautuvia, jos pidättyvyys säilyisi ajan mittaan tai alkoholin kulutus vähenisi merkittävästi. Tähän mennessä tehdyt erilaiset työt ovat mahdollistaneet johtamisen mukauttamisen riippuvuuspalvelujen potilaiden kognitiivisiin profiileihin. Uusiutumisen määrä on kuitenkin edelleen hyvin korkea (noin 60 %), mikä osoittaa tämän patologian monimutkaisuuden ja tarpeen etsiä muita tekijöitä, jotka voivat vaikuttaa hoidon tulokseen. Useissa tutkimuksissa on korostettu kroonisen alkoholinkäytön haittavaikutuksia potilaiden unen laatuun. Alkoholista riippuvaisista potilaista 36–72 %:lla oli unihäiriöitä. Nämä unihäiriöt voivat olla uusiutumisen riskitekijä. Unen laadun arviointi on perinteisesti tehty unien ennätys nimeltään polysomnografia. Alkoholista riippuvaisten potilaiden kanssa tehtävässä työssä on havaittu univiiveen lisääntymistä, mikä on johtanut kokonaisuniajan lyhenemiseen ja unen tehon heikkenemiseen. Vaikka polysomnografiatutkimus on erittäin tarkka ja informatiivinen, sitä on edelleen vaikea saada rutiininomaisessa kliinisessä käytännössä. Objektiivisia mittauksia voidaan tehdä myös aktimetristen tallenteiden avulla (kellon kaltainen laite, joka tallentaa kohteen aktiivisuus-leposyklin), jonka etuna on tietojen kerääminen usean viikon ajalta, mutta joka ei anna tietoa nukkumisarkkitehtuurista ja mikrorakenteesta. Subjektiivisten unimittausten käyttö uniohjelmien tai kyselylomakkeiden avulla voisi täydentää alkoholista riippuvaisten potilaiden univalituksen nopeaa arviointia. Kyselylomakkeilla tehty unen laatua koskeva tutkimus osoitti, että 91 prosenttia alkoholista riippuvaisista abstinent-potilaista katsoi unensa olevan huonolaatuista. Huono unenlaatu vaikuttaa aivoihin ja kognitiiviseen toimintaan terveillä koehenkilöillä. Äskettäin tehty unikyselytutkimus osoittaa, että huonolaatuinen uni liittyy harmaan aineen määrän vähenemiseen etukuoressa. Unen ja aivotoiminnan välistä suhdetta alkoholiriippuvuudessa ei ole vielä tutkittu. Uni edistää tehokasta kognitiivista toimintaa terveillä koehenkilöillä. Erityisesti unenpuutteen on osoitettu vaikuttavan tarkkaavaisuuskykyyn, erityisesti valppauteen, työmuistiin, abstraktioon ja päätöksentekoon. Unella on aktiivinen rooli muistojen vahvistamisessa muistissa. Sen vuoksi tarvitaan tutkimuksia, jotta voidaan tutkia unihäiriöiden vaikutusta johto- ja mnesic-sairauksiin alkoholiriippuvuudessa. (Finnish) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 11 August 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
Uzależnienie od alkoholu jest poważnym problemem zdrowia publicznego o skutkach medycznych, społecznych i gospodarczych. Badania w dziedzinie neuropsychologii wyjaśniły zmiany poznawcze wynikające z przewlekłego spożywania alkoholu i ich substratów mózgowych. W związku z tym 3/4 pacjentów uzależnionych od alkoholu cierpi na zaburzenia poznawcze, takie jak upośledzenie funkcji wykonawczych (tj. funkcji poznawczych i behawioralnych) oraz pamięć epizodyczną (tj. pamięć o zdarzeniach osobistych). Uważa się, że te zaburzenia poznawcze są poparte specyficznymi strukturalnymi zmianami mózgu, w tym odpowiednio pętlami przednimi i obwodem Papez. Byłyby one częściowo odwracalne wraz z utrzymaniem abstynencji w czasie lub znacznym ograniczeniem spożycia alkoholu. Różne dotychczasowe prace pozwoliły na dostosowanie zarządzania do profili poznawczych pacjentów w ramach usług uzależnionych. Jednak wskaźnik nawrotów jest nadal bardzo wysoki (około 60 %), co pokazuje złożoność tej patologii i potrzebę poszukiwania innych czynników, które mogą mieć wpływ na wynik leczenia. W kilku badaniach podkreślono niekorzystny wpływ przewlekłego spożywania alkoholu na jakość snu pacjentów. U 36-72 % pacjentów uzależnionych od alkoholu wystąpiły zaburzenia snu. Te zaburzenia snu mogą być czynnikiem ryzyka nawrotu choroby. Ocena jakości snu odbywa się tradycyjnie za pomocą rekordu snu zwanego polisomnografią. Praca z pacjentami uzależnionymi od alkoholu wykazała zwiększenie opóźnienia snu, co doprowadziło do skrócenia całkowitego czasu snu i zmniejszenia skuteczności snu. Chociaż bardzo precyzyjne i pouczające badanie polisomnograficzne pozostaje trudne do uzyskania w rutynowej praktyce klinicznej. Obiektywne pomiary można również uzyskać za pomocą zapisów aktymetrycznych (urządzenie podobne do zegarka rejestrującego cykl aktywności-odpoczynek podmiotu), które mają tę zaletę, że zbierają dane przez kilka tygodni, ale nie dostarczają informacji o architekturze uśpienia i mikrostrukturze. Stosowanie subiektywnych pomiarów snu za pomocą programów snu lub kwestionariuszy mogłoby stanowić uzupełnienie szybkiej oceny skargi na sen u pacjentów uzależnionych od alkoholu. Badanie jakości snu z wykorzystaniem kwestionariuszy wykazało, że 91 % pacjentów z abstynentami uzależnionymi od alkoholu uważa, że ich sen jest złej jakości. Słaba jakość snu ma wpływ na funkcjonowanie mózgu i funkcji poznawczych u zdrowych osób. Niedawne badanie z wykorzystaniem kwestionariusza snu pokazuje, że słaba jakość snu wiąże się ze zmniejszeniem objętości szarej substancji w korze czołowej. Związek między snem a funkcją mózgu w zależności od alkoholu nigdy nie był badany. Sen przyczynia się do skutecznego funkcjonowania poznawczego u zdrowych osób. W szczególności wykazano, że brak snu wpływa na zdolność uwagi, w szczególności na czujność, pamięć o pracy, abstrakcję i podejmowanie decyzji. Sen odgrywa aktywną rolę w konsolidacji wspomnień w pamięci. Konieczne są zatem badania w celu zbadania wpływu zaburzeń snu na zaburzenia kadry kierowniczej i zaburzenia psychiczne związane z uzależnieniem od alkoholu. (Polish) | |||||||||||||||
| Property / summary: Uzależnienie od alkoholu jest poważnym problemem zdrowia publicznego o skutkach medycznych, społecznych i gospodarczych. Badania w dziedzinie neuropsychologii wyjaśniły zmiany poznawcze wynikające z przewlekłego spożywania alkoholu i ich substratów mózgowych. W związku z tym 3/4 pacjentów uzależnionych od alkoholu cierpi na zaburzenia poznawcze, takie jak upośledzenie funkcji wykonawczych (tj. funkcji poznawczych i behawioralnych) oraz pamięć epizodyczną (tj. pamięć o zdarzeniach osobistych). Uważa się, że te zaburzenia poznawcze są poparte specyficznymi strukturalnymi zmianami mózgu, w tym odpowiednio pętlami przednimi i obwodem Papez. Byłyby one częściowo odwracalne wraz z utrzymaniem abstynencji w czasie lub znacznym ograniczeniem spożycia alkoholu. Różne dotychczasowe prace pozwoliły na dostosowanie zarządzania do profili poznawczych pacjentów w ramach usług uzależnionych. Jednak wskaźnik nawrotów jest nadal bardzo wysoki (około 60 %), co pokazuje złożoność tej patologii i potrzebę poszukiwania innych czynników, które mogą mieć wpływ na wynik leczenia. W kilku badaniach podkreślono niekorzystny wpływ przewlekłego spożywania alkoholu na jakość snu pacjentów. U 36-72 % pacjentów uzależnionych od alkoholu wystąpiły zaburzenia snu. Te zaburzenia snu mogą być czynnikiem ryzyka nawrotu choroby. Ocena jakości snu odbywa się tradycyjnie za pomocą rekordu snu zwanego polisomnografią. Praca z pacjentami uzależnionymi od alkoholu wykazała zwiększenie opóźnienia snu, co doprowadziło do skrócenia całkowitego czasu snu i zmniejszenia skuteczności snu. Chociaż bardzo precyzyjne i pouczające badanie polisomnograficzne pozostaje trudne do uzyskania w rutynowej praktyce klinicznej. Obiektywne pomiary można również uzyskać za pomocą zapisów aktymetrycznych (urządzenie podobne do zegarka rejestrującego cykl aktywności-odpoczynek podmiotu), które mają tę zaletę, że zbierają dane przez kilka tygodni, ale nie dostarczają informacji o architekturze uśpienia i mikrostrukturze. Stosowanie subiektywnych pomiarów snu za pomocą programów snu lub kwestionariuszy mogłoby stanowić uzupełnienie szybkiej oceny skargi na sen u pacjentów uzależnionych od alkoholu. Badanie jakości snu z wykorzystaniem kwestionariuszy wykazało, że 91 % pacjentów z abstynentami uzależnionymi od alkoholu uważa, że ich sen jest złej jakości. Słaba jakość snu ma wpływ na funkcjonowanie mózgu i funkcji poznawczych u zdrowych osób. Niedawne badanie z wykorzystaniem kwestionariusza snu pokazuje, że słaba jakość snu wiąże się ze zmniejszeniem objętości szarej substancji w korze czołowej. Związek między snem a funkcją mózgu w zależności od alkoholu nigdy nie był badany. Sen przyczynia się do skutecznego funkcjonowania poznawczego u zdrowych osób. W szczególności wykazano, że brak snu wpływa na zdolność uwagi, w szczególności na czujność, pamięć o pracy, abstrakcję i podejmowanie decyzji. Sen odgrywa aktywną rolę w konsolidacji wspomnień w pamięci. Konieczne są zatem badania w celu zbadania wpływu zaburzeń snu na zaburzenia kadry kierowniczej i zaburzenia psychiczne związane z uzależnieniem od alkoholu. (Polish) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: Uzależnienie od alkoholu jest poważnym problemem zdrowia publicznego o skutkach medycznych, społecznych i gospodarczych. Badania w dziedzinie neuropsychologii wyjaśniły zmiany poznawcze wynikające z przewlekłego spożywania alkoholu i ich substratów mózgowych. W związku z tym 3/4 pacjentów uzależnionych od alkoholu cierpi na zaburzenia poznawcze, takie jak upośledzenie funkcji wykonawczych (tj. funkcji poznawczych i behawioralnych) oraz pamięć epizodyczną (tj. pamięć o zdarzeniach osobistych). Uważa się, że te zaburzenia poznawcze są poparte specyficznymi strukturalnymi zmianami mózgu, w tym odpowiednio pętlami przednimi i obwodem Papez. Byłyby one częściowo odwracalne wraz z utrzymaniem abstynencji w czasie lub znacznym ograniczeniem spożycia alkoholu. Różne dotychczasowe prace pozwoliły na dostosowanie zarządzania do profili poznawczych pacjentów w ramach usług uzależnionych. Jednak wskaźnik nawrotów jest nadal bardzo wysoki (około 60 %), co pokazuje złożoność tej patologii i potrzebę poszukiwania innych czynników, które mogą mieć wpływ na wynik leczenia. W kilku badaniach podkreślono niekorzystny wpływ przewlekłego spożywania alkoholu na jakość snu pacjentów. U 36-72 % pacjentów uzależnionych od alkoholu wystąpiły zaburzenia snu. Te zaburzenia snu mogą być czynnikiem ryzyka nawrotu choroby. Ocena jakości snu odbywa się tradycyjnie za pomocą rekordu snu zwanego polisomnografią. Praca z pacjentami uzależnionymi od alkoholu wykazała zwiększenie opóźnienia snu, co doprowadziło do skrócenia całkowitego czasu snu i zmniejszenia skuteczności snu. Chociaż bardzo precyzyjne i pouczające badanie polisomnograficzne pozostaje trudne do uzyskania w rutynowej praktyce klinicznej. Obiektywne pomiary można również uzyskać za pomocą zapisów aktymetrycznych (urządzenie podobne do zegarka rejestrującego cykl aktywności-odpoczynek podmiotu), które mają tę zaletę, że zbierają dane przez kilka tygodni, ale nie dostarczają informacji o architekturze uśpienia i mikrostrukturze. Stosowanie subiektywnych pomiarów snu za pomocą programów snu lub kwestionariuszy mogłoby stanowić uzupełnienie szybkiej oceny skargi na sen u pacjentów uzależnionych od alkoholu. Badanie jakości snu z wykorzystaniem kwestionariuszy wykazało, że 91 % pacjentów z abstynentami uzależnionymi od alkoholu uważa, że ich sen jest złej jakości. Słaba jakość snu ma wpływ na funkcjonowanie mózgu i funkcji poznawczych u zdrowych osób. Niedawne badanie z wykorzystaniem kwestionariusza snu pokazuje, że słaba jakość snu wiąże się ze zmniejszeniem objętości szarej substancji w korze czołowej. Związek między snem a funkcją mózgu w zależności od alkoholu nigdy nie był badany. Sen przyczynia się do skutecznego funkcjonowania poznawczego u zdrowych osób. W szczególności wykazano, że brak snu wpływa na zdolność uwagi, w szczególności na czujność, pamięć o pracy, abstrakcję i podejmowanie decyzji. Sen odgrywa aktywną rolę w konsolidacji wspomnień w pamięci. Konieczne są zatem badania w celu zbadania wpływu zaburzeń snu na zaburzenia kadry kierowniczej i zaburzenia psychiczne związane z uzależnieniem od alkoholu. (Polish) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 11 August 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
Az alkoholfüggőség jelentős közegészségügyi probléma, amely orvosi, társadalmi és gazdasági következményekkel jár. A neuropszichológia területén végzett vizsgálatok tisztázták a krónikus alkoholfogyasztásból és azok agyi szubsztrátjaiból eredő kognitív elváltozásokat. Így az alkoholfüggő betegek 3/4-e kognitív rendellenességekben szenved, mint például a vezetői funkciók (azaz a kognitív és viselkedési kontroll funkciók) és az epizodikus memória (azaz a személyes események memóriája) károsodása. Ezek a kognitív rendellenességek vélhetően specifikus szerkezeti agyi változásokon alapulnak, beleértve az elülső-cerbelláris hurkokat és a Papez áramkört. Részben visszafordíthatók lennének az absztinencia fenntartásával vagy az alkoholfogyasztás jelentős csökkenésével. Az eddig elvégzett különböző munka lehetővé tette, hogy a kezelést a függőségi szolgáltatásokban részt vevő betegek kognitív profiljához igazítsák. A relapszus aránya azonban ma is nagyon magas (körülbelül 60%), ami azt mutatja, hogy ennek a patológiának a komplexitása és más olyan tényezők keresése szükséges, amelyek befolyásolhatják a kezelés kimenetelét. Több tanulmány is rámutatott arra, hogy a krónikus alkoholfogyasztás káros hatással van a betegek alvási minőségére. Az alkoholfüggő betegek 36–72%-ánál voltak alvászavarok. Ezek az alvászavarok a visszaesés kockázati tényezői lehetnek. Az alvásminőség-értékelést hagyományosan egy poliszomnográfiának nevezett alvásrekord segítségével végzik. Az alkoholfüggő betegekkel végzett munka az alvási késleltetés növekedését mutatta, ami a teljes alvási idő csökkenését és csökkent alváshatékonyságot eredményezett. Bár nagyon pontos és informatív, a rutin klinikai gyakorlatban továbbra is nehéz hozzáférni a poliszomnográfiás vizsgálathoz. Objektív mérések is végezhetők aktimetrikus felvételekkel (óraszerű eszköz, amely rögzíti a vizsgálati alany aktivitás-pihenő ciklusát), amelyek előnye, hogy több héten keresztül gyűjtenek adatokat, de nem szolgáltatnak információt az alvási architektúráról és a mikroszerkezetről. A szubjektív alvásmérések alvási menetrendeken vagy kérdőíveken keresztül történő alkalmazása kiegészítheti az alkoholfüggő betegek alvással kapcsolatos panaszának gyors értékelését. Az alvásminőség kérdőívek segítségével végzett vizsgálata azt mutatta, hogy az alkoholfüggő absztinens betegek 91%-a rossz minőségűnek tartaná alvását. A rossz alvásminőség hatással van az agyra és a kognitív működésre egészséges alanyoknál. Egy közelmúltbeli, alvási kérdőívet használó tanulmány azt mutatja, hogy a rossz minőségű alvás a frontális kéreg szürke anyagának csökkenésével jár. Az alvás és az agyműködés közötti kapcsolatot az alkoholfüggőségben még soha nem vizsgálták. Az alvás hozzájárul az egészséges alanyok hatékony kognitív működéséhez. Különösen az alváshiányról bebizonyosodott, hogy hatással van a figyelemre, különösen az éberségre, a munkamemóriára, az absztrakcióra és a döntéshozatalra. Az alvás aktív szerepet játszik az emlékek megszilárdításában. Ezért tanulmányokra van szükség annak feltárására, hogy az alvászavarok milyen hatást gyakorolnak a végrehajtó és mnesiás rendellenességekre az alkoholfüggőségben. (Hungarian) | |||||||||||||||
| Property / summary: Az alkoholfüggőség jelentős közegészségügyi probléma, amely orvosi, társadalmi és gazdasági következményekkel jár. A neuropszichológia területén végzett vizsgálatok tisztázták a krónikus alkoholfogyasztásból és azok agyi szubsztrátjaiból eredő kognitív elváltozásokat. Így az alkoholfüggő betegek 3/4-e kognitív rendellenességekben szenved, mint például a vezetői funkciók (azaz a kognitív és viselkedési kontroll funkciók) és az epizodikus memória (azaz a személyes események memóriája) károsodása. Ezek a kognitív rendellenességek vélhetően specifikus szerkezeti agyi változásokon alapulnak, beleértve az elülső-cerbelláris hurkokat és a Papez áramkört. Részben visszafordíthatók lennének az absztinencia fenntartásával vagy az alkoholfogyasztás jelentős csökkenésével. Az eddig elvégzett különböző munka lehetővé tette, hogy a kezelést a függőségi szolgáltatásokban részt vevő betegek kognitív profiljához igazítsák. A relapszus aránya azonban ma is nagyon magas (körülbelül 60%), ami azt mutatja, hogy ennek a patológiának a komplexitása és más olyan tényezők keresése szükséges, amelyek befolyásolhatják a kezelés kimenetelét. Több tanulmány is rámutatott arra, hogy a krónikus alkoholfogyasztás káros hatással van a betegek alvási minőségére. Az alkoholfüggő betegek 36–72%-ánál voltak alvászavarok. Ezek az alvászavarok a visszaesés kockázati tényezői lehetnek. Az alvásminőség-értékelést hagyományosan egy poliszomnográfiának nevezett alvásrekord segítségével végzik. Az alkoholfüggő betegekkel végzett munka az alvási késleltetés növekedését mutatta, ami a teljes alvási idő csökkenését és csökkent alváshatékonyságot eredményezett. Bár nagyon pontos és informatív, a rutin klinikai gyakorlatban továbbra is nehéz hozzáférni a poliszomnográfiás vizsgálathoz. Objektív mérések is végezhetők aktimetrikus felvételekkel (óraszerű eszköz, amely rögzíti a vizsgálati alany aktivitás-pihenő ciklusát), amelyek előnye, hogy több héten keresztül gyűjtenek adatokat, de nem szolgáltatnak információt az alvási architektúráról és a mikroszerkezetről. A szubjektív alvásmérések alvási menetrendeken vagy kérdőíveken keresztül történő alkalmazása kiegészítheti az alkoholfüggő betegek alvással kapcsolatos panaszának gyors értékelését. Az alvásminőség kérdőívek segítségével végzett vizsgálata azt mutatta, hogy az alkoholfüggő absztinens betegek 91%-a rossz minőségűnek tartaná alvását. A rossz alvásminőség hatással van az agyra és a kognitív működésre egészséges alanyoknál. Egy közelmúltbeli, alvási kérdőívet használó tanulmány azt mutatja, hogy a rossz minőségű alvás a frontális kéreg szürke anyagának csökkenésével jár. Az alvás és az agyműködés közötti kapcsolatot az alkoholfüggőségben még soha nem vizsgálták. Az alvás hozzájárul az egészséges alanyok hatékony kognitív működéséhez. Különösen az alváshiányról bebizonyosodott, hogy hatással van a figyelemre, különösen az éberségre, a munkamemóriára, az absztrakcióra és a döntéshozatalra. Az alvás aktív szerepet játszik az emlékek megszilárdításában. Ezért tanulmányokra van szükség annak feltárására, hogy az alvászavarok milyen hatást gyakorolnak a végrehajtó és mnesiás rendellenességekre az alkoholfüggőségben. (Hungarian) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: Az alkoholfüggőség jelentős közegészségügyi probléma, amely orvosi, társadalmi és gazdasági következményekkel jár. A neuropszichológia területén végzett vizsgálatok tisztázták a krónikus alkoholfogyasztásból és azok agyi szubsztrátjaiból eredő kognitív elváltozásokat. Így az alkoholfüggő betegek 3/4-e kognitív rendellenességekben szenved, mint például a vezetői funkciók (azaz a kognitív és viselkedési kontroll funkciók) és az epizodikus memória (azaz a személyes események memóriája) károsodása. Ezek a kognitív rendellenességek vélhetően specifikus szerkezeti agyi változásokon alapulnak, beleértve az elülső-cerbelláris hurkokat és a Papez áramkört. Részben visszafordíthatók lennének az absztinencia fenntartásával vagy az alkoholfogyasztás jelentős csökkenésével. Az eddig elvégzett különböző munka lehetővé tette, hogy a kezelést a függőségi szolgáltatásokban részt vevő betegek kognitív profiljához igazítsák. A relapszus aránya azonban ma is nagyon magas (körülbelül 60%), ami azt mutatja, hogy ennek a patológiának a komplexitása és más olyan tényezők keresése szükséges, amelyek befolyásolhatják a kezelés kimenetelét. Több tanulmány is rámutatott arra, hogy a krónikus alkoholfogyasztás káros hatással van a betegek alvási minőségére. Az alkoholfüggő betegek 36–72%-ánál voltak alvászavarok. Ezek az alvászavarok a visszaesés kockázati tényezői lehetnek. Az alvásminőség-értékelést hagyományosan egy poliszomnográfiának nevezett alvásrekord segítségével végzik. Az alkoholfüggő betegekkel végzett munka az alvási késleltetés növekedését mutatta, ami a teljes alvási idő csökkenését és csökkent alváshatékonyságot eredményezett. Bár nagyon pontos és informatív, a rutin klinikai gyakorlatban továbbra is nehéz hozzáférni a poliszomnográfiás vizsgálathoz. Objektív mérések is végezhetők aktimetrikus felvételekkel (óraszerű eszköz, amely rögzíti a vizsgálati alany aktivitás-pihenő ciklusát), amelyek előnye, hogy több héten keresztül gyűjtenek adatokat, de nem szolgáltatnak információt az alvási architektúráról és a mikroszerkezetről. A szubjektív alvásmérések alvási menetrendeken vagy kérdőíveken keresztül történő alkalmazása kiegészítheti az alkoholfüggő betegek alvással kapcsolatos panaszának gyors értékelését. Az alvásminőség kérdőívek segítségével végzett vizsgálata azt mutatta, hogy az alkoholfüggő absztinens betegek 91%-a rossz minőségűnek tartaná alvását. A rossz alvásminőség hatással van az agyra és a kognitív működésre egészséges alanyoknál. Egy közelmúltbeli, alvási kérdőívet használó tanulmány azt mutatja, hogy a rossz minőségű alvás a frontális kéreg szürke anyagának csökkenésével jár. Az alvás és az agyműködés közötti kapcsolatot az alkoholfüggőségben még soha nem vizsgálták. Az alvás hozzájárul az egészséges alanyok hatékony kognitív működéséhez. Különösen az alváshiányról bebizonyosodott, hogy hatással van a figyelemre, különösen az éberségre, a munkamemóriára, az absztrakcióra és a döntéshozatalra. Az alvás aktív szerepet játszik az emlékek megszilárdításában. Ezért tanulmányokra van szükség annak feltárására, hogy az alvászavarok milyen hatást gyakorolnak a végrehajtó és mnesiás rendellenességekre az alkoholfüggőségben. (Hungarian) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 11 August 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
Závislost na alkoholu je závažným problémem veřejného zdraví s lékařskými, sociálními a ekonomickými důsledky. Studie v oblasti neuropsychologie objasnily kognitivní změny vyplývající z chronické konzumace alkoholu a jejich mozkových substrátů. 3/4 pacientů závislých na alkoholu tak trpí kognitivními poruchami, jako je zhoršení výkonných funkcí (tj. kognitivní a behaviorální kontrolní funkce) a epizodická paměť (tj. paměť na osobní události). Má se za to, že tyto kognitivní poruchy jsou podloženy specifickými strukturálními změnami mozku, včetně předních cervinárních smyček a Papezova obvodu. Byly by částečně reverzibilní s udržením abstinence v čase nebo se značným snížením konzumace alkoholu. Různé dosud provedené práce umožnily přizpůsobit řízení kognitivním profilům pacientů ve službách závislých. Nicméně míra relapsu je dnes stále velmi vysoká (asi 60 %), což ukazuje složitost této patologie a potřebu hledat další faktory, které mohou ovlivnit výsledek léčby. Několik studií poukázalo na nepříznivý vliv chronické konzumace alkoholu na kvalitu spánku pacientů. 36–72 % pacientů závislých na alkoholu mělo spánkové abnormality. Tyto poruchy spánku mohou být rizikovým faktorem pro relaps. Hodnocení kvality spánku se tradičně provádí prostřednictvím záznamu o spánku zvaného polysomnografie. Práce s pacienty závislými na alkoholu prokázala zvýšení latence spánku, což vedlo ke snížení celkové doby spánku a snížení účinnosti spánku. I když velmi přesné a informativní, polysomnografické vyšetření je i nadále obtížné získat přístup v běžné klinické praxi. Objektivní měření lze také získat pomocí aktimetrických záznamů (sledovací zařízení zaznamenávající cyklus aktivity a odpočinku subjektu), které mají výhodu shromažďování údajů po dobu několika týdnů, ale neposkytují informace o architektuře spánku a mikrostrukturě. Používání subjektivních měření spánku prostřednictvím programů spánku nebo dotazníků by mohlo doplňovat rychlé posouzení stížnosti pacientů závislých na alkoholu na spánkové stížnosti. Studie kvality spánku pomocí dotazníků ukázala, že 91 % abstinentů závislých na alkoholu by považovalo svůj spánek za špatnou kvalitu. Špatná kvalita spánku má vliv na mozek a kognitivní fungování zdravých subjektů. Nedávná studie s využitím dotazníku pro spánek ukazuje, že nekvalitní spánek je spojen se snížením objemu šedé látky v čelní kůře. Vztah mezi spánkem a mozkovou funkcí v závislosti na alkoholu nebyl dosud studován. Spánek přispívá k účinnému kognitivnímu fungování zdravých subjektů. Zejména bylo prokázáno, že nedostatek spánku ovlivňuje schopnost pozornosti, zejména bdělost, pracovní paměť, abstrakci a rozhodování. Spánek hraje aktivní roli při upevňování vzpomínek v paměti. Proto jsou zapotřebí studie k prozkoumání dopadu poruch spánku na výkonné a mezické poruchy v závislosti na alkoholu. (Czech) | |||||||||||||||
| Property / summary: Závislost na alkoholu je závažným problémem veřejného zdraví s lékařskými, sociálními a ekonomickými důsledky. Studie v oblasti neuropsychologie objasnily kognitivní změny vyplývající z chronické konzumace alkoholu a jejich mozkových substrátů. 3/4 pacientů závislých na alkoholu tak trpí kognitivními poruchami, jako je zhoršení výkonných funkcí (tj. kognitivní a behaviorální kontrolní funkce) a epizodická paměť (tj. paměť na osobní události). Má se za to, že tyto kognitivní poruchy jsou podloženy specifickými strukturálními změnami mozku, včetně předních cervinárních smyček a Papezova obvodu. Byly by částečně reverzibilní s udržením abstinence v čase nebo se značným snížením konzumace alkoholu. Různé dosud provedené práce umožnily přizpůsobit řízení kognitivním profilům pacientů ve službách závislých. Nicméně míra relapsu je dnes stále velmi vysoká (asi 60 %), což ukazuje složitost této patologie a potřebu hledat další faktory, které mohou ovlivnit výsledek léčby. Několik studií poukázalo na nepříznivý vliv chronické konzumace alkoholu na kvalitu spánku pacientů. 36–72 % pacientů závislých na alkoholu mělo spánkové abnormality. Tyto poruchy spánku mohou být rizikovým faktorem pro relaps. Hodnocení kvality spánku se tradičně provádí prostřednictvím záznamu o spánku zvaného polysomnografie. Práce s pacienty závislými na alkoholu prokázala zvýšení latence spánku, což vedlo ke snížení celkové doby spánku a snížení účinnosti spánku. I když velmi přesné a informativní, polysomnografické vyšetření je i nadále obtížné získat přístup v běžné klinické praxi. Objektivní měření lze také získat pomocí aktimetrických záznamů (sledovací zařízení zaznamenávající cyklus aktivity a odpočinku subjektu), které mají výhodu shromažďování údajů po dobu několika týdnů, ale neposkytují informace o architektuře spánku a mikrostrukturě. Používání subjektivních měření spánku prostřednictvím programů spánku nebo dotazníků by mohlo doplňovat rychlé posouzení stížnosti pacientů závislých na alkoholu na spánkové stížnosti. Studie kvality spánku pomocí dotazníků ukázala, že 91 % abstinentů závislých na alkoholu by považovalo svůj spánek za špatnou kvalitu. Špatná kvalita spánku má vliv na mozek a kognitivní fungování zdravých subjektů. Nedávná studie s využitím dotazníku pro spánek ukazuje, že nekvalitní spánek je spojen se snížením objemu šedé látky v čelní kůře. Vztah mezi spánkem a mozkovou funkcí v závislosti na alkoholu nebyl dosud studován. Spánek přispívá k účinnému kognitivnímu fungování zdravých subjektů. Zejména bylo prokázáno, že nedostatek spánku ovlivňuje schopnost pozornosti, zejména bdělost, pracovní paměť, abstrakci a rozhodování. Spánek hraje aktivní roli při upevňování vzpomínek v paměti. Proto jsou zapotřebí studie k prozkoumání dopadu poruch spánku na výkonné a mezické poruchy v závislosti na alkoholu. (Czech) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: Závislost na alkoholu je závažným problémem veřejného zdraví s lékařskými, sociálními a ekonomickými důsledky. Studie v oblasti neuropsychologie objasnily kognitivní změny vyplývající z chronické konzumace alkoholu a jejich mozkových substrátů. 3/4 pacientů závislých na alkoholu tak trpí kognitivními poruchami, jako je zhoršení výkonných funkcí (tj. kognitivní a behaviorální kontrolní funkce) a epizodická paměť (tj. paměť na osobní události). Má se za to, že tyto kognitivní poruchy jsou podloženy specifickými strukturálními změnami mozku, včetně předních cervinárních smyček a Papezova obvodu. Byly by částečně reverzibilní s udržením abstinence v čase nebo se značným snížením konzumace alkoholu. Různé dosud provedené práce umožnily přizpůsobit řízení kognitivním profilům pacientů ve službách závislých. Nicméně míra relapsu je dnes stále velmi vysoká (asi 60 %), což ukazuje složitost této patologie a potřebu hledat další faktory, které mohou ovlivnit výsledek léčby. Několik studií poukázalo na nepříznivý vliv chronické konzumace alkoholu na kvalitu spánku pacientů. 36–72 % pacientů závislých na alkoholu mělo spánkové abnormality. Tyto poruchy spánku mohou být rizikovým faktorem pro relaps. Hodnocení kvality spánku se tradičně provádí prostřednictvím záznamu o spánku zvaného polysomnografie. Práce s pacienty závislými na alkoholu prokázala zvýšení latence spánku, což vedlo ke snížení celkové doby spánku a snížení účinnosti spánku. I když velmi přesné a informativní, polysomnografické vyšetření je i nadále obtížné získat přístup v běžné klinické praxi. Objektivní měření lze také získat pomocí aktimetrických záznamů (sledovací zařízení zaznamenávající cyklus aktivity a odpočinku subjektu), které mají výhodu shromažďování údajů po dobu několika týdnů, ale neposkytují informace o architektuře spánku a mikrostrukturě. Používání subjektivních měření spánku prostřednictvím programů spánku nebo dotazníků by mohlo doplňovat rychlé posouzení stížnosti pacientů závislých na alkoholu na spánkové stížnosti. Studie kvality spánku pomocí dotazníků ukázala, že 91 % abstinentů závislých na alkoholu by považovalo svůj spánek za špatnou kvalitu. Špatná kvalita spánku má vliv na mozek a kognitivní fungování zdravých subjektů. Nedávná studie s využitím dotazníku pro spánek ukazuje, že nekvalitní spánek je spojen se snížením objemu šedé látky v čelní kůře. Vztah mezi spánkem a mozkovou funkcí v závislosti na alkoholu nebyl dosud studován. Spánek přispívá k účinnému kognitivnímu fungování zdravých subjektů. Zejména bylo prokázáno, že nedostatek spánku ovlivňuje schopnost pozornosti, zejména bdělost, pracovní paměť, abstrakci a rozhodování. Spánek hraje aktivní roli při upevňování vzpomínek v paměti. Proto jsou zapotřebí studie k prozkoumání dopadu poruch spánku na výkonné a mezické poruchy v závislosti na alkoholu. (Czech) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 11 August 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
Atkarība no alkohola ir būtiska sabiedrības veselības problēma ar medicīniskām, sociālām un ekonomiskām sekām. Pētījumi neiropsiholoģijas jomā ir noskaidrojuši kognitīvās izmaiņas, ko izraisa hronisks alkohola patēriņš un to smadzeņu substrāti. Tādējādi 3/4 no alkohola atkarīgiem pacientiem cieš no kognitīvajiem traucējumiem, piemēram, izpildfunkciju (t. i., kognitīvo un uzvedības kontroles funkciju) un epizodiskās atmiņas (t. i., personisko notikumu atmiņas) traucējumiem. Šie kognitīvās traucējumi, domājams, ir balstīta uz īpašām strukturālām smadzeņu izmaiņām, tostarp priekšējās kakla cilpas un Papez ķēde, attiecīgi. Tie būtu daļēji atgriezeniski, saglabājot atturību laika gaitā vai ievērojami samazinot alkohola patēriņu. Līdz šim paveiktais dažādais darbs ir ļāvis pielāgot pārvaldību pacientu kognitīvajiem profiliem narkotoloģijas dienestos. Tomēr recidīva ātrums šodien joprojām ir ļoti augsts (aptuveni 60 %), kas parāda šīs patoloģijas sarežģītību un nepieciešamību meklēt citus faktorus, kas var ietekmēt ārstēšanas iznākumu. Vairākos pētījumos ir uzsvērta hroniska alkohola lietošanas nelabvēlīgā ietekme uz pacientu miega kvalitāti. 36–72 % no alkohola atkarīgajiem pacientiem bija miega traucējumi. Šie miega traucējumi var būt recidīva riska faktors. Miega kvalitātes novērtējumu tradicionāli veic, izmantojot miega ierakstu, ko sauc par polisomnogrāfiju. Darbā ar pacientiem, kas ir atkarīgi no alkohola, ir novērota miega latentuma palielināšanās, kā rezultātā samazinās kopējais miega laiks un samazinās miega efektivitāte. Lai gan polisomnogrāfijas izmeklēšana ir ļoti precīza un informatīva, tai joprojām ir grūti piekļūt ikdienas klīniskajā praksē. Objektīvus mērījumus var iegūt arī ar aktimetriskiem ierakstiem (novērošanai līdzīga ierīce, kas reģistrē subjekta darbības-atpūtas ciklu), kuru priekšrocība ir datu vākšana vairāku nedēļu garumā, bet tie nesniedz informāciju par miega arhitektūru un mikrostruktūru. Subjektīvu miega mērījumu izmantošana, izmantojot miega programmas vai anketas, varētu papildināt alkohola atkarīgo pacientu miega sūdzības ātru novērtēšanu. Pētījums par miega kvalitāti, izmantojot aptaujas lapas, parādīja, ka 91 % no alkohola atkarīgo abstinentu pacientu uzskatītu, ka viņu miegs ir slikts. Slikta miega kvalitāte ietekmē smadzenes un kognitīvo darbību veseliem cilvēkiem. Nesen veikts pētījums, izmantojot miega anketu, liecina, ka sliktas kvalitātes miegs ir saistīts ar pelēkās vielas tilpuma samazināšanos frontālajā garozā. Saistība starp miega un smadzeņu funkciju alkohola atkarības vēl nekad nav pētīta. Miegs veicina efektīvu kognitīvo darbību veseliem cilvēkiem. Jo īpaši ir pierādīts, ka miega trūkums ietekmē uzmanības spējas, jo īpaši modrību, darba atmiņu, abstrakciju un lēmumu pieņemšanu. Miegam ir aktīva loma atmiņas konsolidēšanā. Tādēļ ir vajadzīgi pētījumi, lai izpētītu miega traucējumu ietekmi uz izpildvaras un mnētiskiem traucējumiem alkohola atkarības gadījumā. (Latvian) | |||||||||||||||
| Property / summary: Atkarība no alkohola ir būtiska sabiedrības veselības problēma ar medicīniskām, sociālām un ekonomiskām sekām. Pētījumi neiropsiholoģijas jomā ir noskaidrojuši kognitīvās izmaiņas, ko izraisa hronisks alkohola patēriņš un to smadzeņu substrāti. Tādējādi 3/4 no alkohola atkarīgiem pacientiem cieš no kognitīvajiem traucējumiem, piemēram, izpildfunkciju (t. i., kognitīvo un uzvedības kontroles funkciju) un epizodiskās atmiņas (t. i., personisko notikumu atmiņas) traucējumiem. Šie kognitīvās traucējumi, domājams, ir balstīta uz īpašām strukturālām smadzeņu izmaiņām, tostarp priekšējās kakla cilpas un Papez ķēde, attiecīgi. Tie būtu daļēji atgriezeniski, saglabājot atturību laika gaitā vai ievērojami samazinot alkohola patēriņu. Līdz šim paveiktais dažādais darbs ir ļāvis pielāgot pārvaldību pacientu kognitīvajiem profiliem narkotoloģijas dienestos. Tomēr recidīva ātrums šodien joprojām ir ļoti augsts (aptuveni 60 %), kas parāda šīs patoloģijas sarežģītību un nepieciešamību meklēt citus faktorus, kas var ietekmēt ārstēšanas iznākumu. Vairākos pētījumos ir uzsvērta hroniska alkohola lietošanas nelabvēlīgā ietekme uz pacientu miega kvalitāti. 36–72 % no alkohola atkarīgajiem pacientiem bija miega traucējumi. Šie miega traucējumi var būt recidīva riska faktors. Miega kvalitātes novērtējumu tradicionāli veic, izmantojot miega ierakstu, ko sauc par polisomnogrāfiju. Darbā ar pacientiem, kas ir atkarīgi no alkohola, ir novērota miega latentuma palielināšanās, kā rezultātā samazinās kopējais miega laiks un samazinās miega efektivitāte. Lai gan polisomnogrāfijas izmeklēšana ir ļoti precīza un informatīva, tai joprojām ir grūti piekļūt ikdienas klīniskajā praksē. Objektīvus mērījumus var iegūt arī ar aktimetriskiem ierakstiem (novērošanai līdzīga ierīce, kas reģistrē subjekta darbības-atpūtas ciklu), kuru priekšrocība ir datu vākšana vairāku nedēļu garumā, bet tie nesniedz informāciju par miega arhitektūru un mikrostruktūru. Subjektīvu miega mērījumu izmantošana, izmantojot miega programmas vai anketas, varētu papildināt alkohola atkarīgo pacientu miega sūdzības ātru novērtēšanu. Pētījums par miega kvalitāti, izmantojot aptaujas lapas, parādīja, ka 91 % no alkohola atkarīgo abstinentu pacientu uzskatītu, ka viņu miegs ir slikts. Slikta miega kvalitāte ietekmē smadzenes un kognitīvo darbību veseliem cilvēkiem. Nesen veikts pētījums, izmantojot miega anketu, liecina, ka sliktas kvalitātes miegs ir saistīts ar pelēkās vielas tilpuma samazināšanos frontālajā garozā. Saistība starp miega un smadzeņu funkciju alkohola atkarības vēl nekad nav pētīta. Miegs veicina efektīvu kognitīvo darbību veseliem cilvēkiem. Jo īpaši ir pierādīts, ka miega trūkums ietekmē uzmanības spējas, jo īpaši modrību, darba atmiņu, abstrakciju un lēmumu pieņemšanu. Miegam ir aktīva loma atmiņas konsolidēšanā. Tādēļ ir vajadzīgi pētījumi, lai izpētītu miega traucējumu ietekmi uz izpildvaras un mnētiskiem traucējumiem alkohola atkarības gadījumā. (Latvian) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: Atkarība no alkohola ir būtiska sabiedrības veselības problēma ar medicīniskām, sociālām un ekonomiskām sekām. Pētījumi neiropsiholoģijas jomā ir noskaidrojuši kognitīvās izmaiņas, ko izraisa hronisks alkohola patēriņš un to smadzeņu substrāti. Tādējādi 3/4 no alkohola atkarīgiem pacientiem cieš no kognitīvajiem traucējumiem, piemēram, izpildfunkciju (t. i., kognitīvo un uzvedības kontroles funkciju) un epizodiskās atmiņas (t. i., personisko notikumu atmiņas) traucējumiem. Šie kognitīvās traucējumi, domājams, ir balstīta uz īpašām strukturālām smadzeņu izmaiņām, tostarp priekšējās kakla cilpas un Papez ķēde, attiecīgi. Tie būtu daļēji atgriezeniski, saglabājot atturību laika gaitā vai ievērojami samazinot alkohola patēriņu. Līdz šim paveiktais dažādais darbs ir ļāvis pielāgot pārvaldību pacientu kognitīvajiem profiliem narkotoloģijas dienestos. Tomēr recidīva ātrums šodien joprojām ir ļoti augsts (aptuveni 60 %), kas parāda šīs patoloģijas sarežģītību un nepieciešamību meklēt citus faktorus, kas var ietekmēt ārstēšanas iznākumu. Vairākos pētījumos ir uzsvērta hroniska alkohola lietošanas nelabvēlīgā ietekme uz pacientu miega kvalitāti. 36–72 % no alkohola atkarīgajiem pacientiem bija miega traucējumi. Šie miega traucējumi var būt recidīva riska faktors. Miega kvalitātes novērtējumu tradicionāli veic, izmantojot miega ierakstu, ko sauc par polisomnogrāfiju. Darbā ar pacientiem, kas ir atkarīgi no alkohola, ir novērota miega latentuma palielināšanās, kā rezultātā samazinās kopējais miega laiks un samazinās miega efektivitāte. Lai gan polisomnogrāfijas izmeklēšana ir ļoti precīza un informatīva, tai joprojām ir grūti piekļūt ikdienas klīniskajā praksē. Objektīvus mērījumus var iegūt arī ar aktimetriskiem ierakstiem (novērošanai līdzīga ierīce, kas reģistrē subjekta darbības-atpūtas ciklu), kuru priekšrocība ir datu vākšana vairāku nedēļu garumā, bet tie nesniedz informāciju par miega arhitektūru un mikrostruktūru. Subjektīvu miega mērījumu izmantošana, izmantojot miega programmas vai anketas, varētu papildināt alkohola atkarīgo pacientu miega sūdzības ātru novērtēšanu. Pētījums par miega kvalitāti, izmantojot aptaujas lapas, parādīja, ka 91 % no alkohola atkarīgo abstinentu pacientu uzskatītu, ka viņu miegs ir slikts. Slikta miega kvalitāte ietekmē smadzenes un kognitīvo darbību veseliem cilvēkiem. Nesen veikts pētījums, izmantojot miega anketu, liecina, ka sliktas kvalitātes miegs ir saistīts ar pelēkās vielas tilpuma samazināšanos frontālajā garozā. Saistība starp miega un smadzeņu funkciju alkohola atkarības vēl nekad nav pētīta. Miegs veicina efektīvu kognitīvo darbību veseliem cilvēkiem. Jo īpaši ir pierādīts, ka miega trūkums ietekmē uzmanības spējas, jo īpaši modrību, darba atmiņu, abstrakciju un lēmumu pieņemšanu. Miegam ir aktīva loma atmiņas konsolidēšanā. Tādēļ ir vajadzīgi pētījumi, lai izpētītu miega traucējumu ietekmi uz izpildvaras un mnētiskiem traucējumiem alkohola atkarības gadījumā. (Latvian) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 11 August 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
Is fadhb mhór sláinte poiblí é spleáchas alcóil a bhfuil impleachtaí leighis, sóisialta agus eacnamaíocha ag baint léi. Tá soiléiriú déanta ag staidéir i réimse na néarshíceolaíochta ar athruithe cognaíocha a eascraíonn as tomhaltas ainsealach alcóil agus a bhfoshraitheanna ceirbreacha. Dá bhrí sin, bíonn neamhoird chognaíoch ag 3/4 d’othair atá ag brath ar alcól, mar shampla lagú ar fheidhmeanna feidhmiúcháin (i.e. feidhmeanna rialaithe cognaíocha agus iompraíochta) agus cuimhne episodic (i.e. cuimhne ar imeachtaí pearsanta). Creidtear go bhfuil athruithe inchinne struchtúracha sonracha mar bhonn taca leis na neamhoird chognaíoch seo, lena n-áirítear na lúba tosaigh-cerbellar agus an ciorcad Papez, faoi seach. Bheadh siad inchúlaithe go páirteach trí staonadh a choinneáil le himeacht ama nó trí laghdú suntasach a dhéanamh ar thomhaltas alcóil. Leis an obair éagsúil a rinneadh go dtí seo, bhíothas in ann an bhainistíocht a chur in oiriúint do phróifílí cognaíocha na n-othar sna seirbhísí addicteolaíochta. Mar sin féin, tá an ráta athiompaithe fós an-ard inniu (thart ar 60 %), a léiríonn castacht na paiteolaíochta seo agus an gá atá le fachtóirí eile a lorg a d’fhéadfadh tionchar a imirt ar thoradh na cóireála. Tá roinnt staidéar tar éis aird a tharraingt ar an drochthionchar a bhíonn ag tomhaltas ainsealach alcóil ar cháilíocht chodlata na n-othar. Bhí mínormáltachtaí codlata ag 36-72 % d’othair atá spleách ar alcól. Is féidir leis na neamhoird codlata seo a bheith ina fhachtóir riosca le haghaidh athiompaithe. Déantar measúnú ar cháilíocht codlata go traidisiúnta trí thaifead codlata ar a dtugtar polasomnagrafaíocht. Léirigh obair le hothair atá ag brath ar alcól méadú ar latency codlata, rud a fhágann laghdú ar an am codlata iomlán agus ar éifeachtacht codlata laghdaithe. Cé go bhfuil sé an-bheacht agus an-fhaisnéiseach, tá sé deacair fós an scrúdú polasomnagrafaíochta a rochtain i ngnáthchleachtas cliniciúil. Is féidir tomhais Cuspóir a fháil freisin trí taifeadtaí actimetric (feiste faire-mhaith taifeadadh timthriall gníomhaíochta-choise an duine is ábhar), a bhfuil an leas a bhaint as sonraí a bhailiú thar roinnt seachtainí ach nach bhfuil faisnéis ar ailtireacht codlata agus microstructure a chur ar fáil. D’fhéadfadh úsáid a bhaint as tomhais shuibiachtúla codlata trí chláir oibre nó ceistneoirí codlata a bheith comhlántach le measúnú tapa ar an ngearán codlata ó othair atá ag brath ar alcól. Léirigh an staidéar ar cháilíocht codlata ag baint úsáide as ceistneoirí go mbeadh 91 % d’othair abstinent atá ag brath ar alcól a mheas go bhfuil a gcodladh ar dhroch-chaighdeán. Bíonn tionchar ag droch-chaighdeán codlata ar an inchinn agus ar fheidhmiú cognaíoch in ábhair shláintiúla. Léiríonn staidéar a rinneadh le déanaí trí cheistneoir codlata a úsáid go mbaineann codladh ar dhroch-chaighdeán le laghdú ar mhéid na substainte liath sa cortex tosaigh. Ní dhearnadh staidéar riamh ar an ngaol idir codladh agus feidhm inchinne i spleáchas alcóil go fóill. Cuireann codlata le feidhmiú cognaíoch éifeachtach in ábhair shláintiúla. Go háirithe, léiríodh go ndéanann díothacht chodlata difear d’acmhainneachtaí airde, go háirithe forairdeall, cuimhne oibre, astarraingt agus cinnteoireacht. Tá ról gníomhach ag codladh chun cuimhní cinn a chomhdhlúthú i gcuimhne. Dá bhrí sin, tá gá le staidéir chun an tionchar a bhíonn ag neamhoird chodlata ar neamhoird feidhmiúcháin agus ar neamhoird mhacánta i spleáchas alcóil a fhiosrú. (Irish) | |||||||||||||||
| Property / summary: Is fadhb mhór sláinte poiblí é spleáchas alcóil a bhfuil impleachtaí leighis, sóisialta agus eacnamaíocha ag baint léi. Tá soiléiriú déanta ag staidéir i réimse na néarshíceolaíochta ar athruithe cognaíocha a eascraíonn as tomhaltas ainsealach alcóil agus a bhfoshraitheanna ceirbreacha. Dá bhrí sin, bíonn neamhoird chognaíoch ag 3/4 d’othair atá ag brath ar alcól, mar shampla lagú ar fheidhmeanna feidhmiúcháin (i.e. feidhmeanna rialaithe cognaíocha agus iompraíochta) agus cuimhne episodic (i.e. cuimhne ar imeachtaí pearsanta). Creidtear go bhfuil athruithe inchinne struchtúracha sonracha mar bhonn taca leis na neamhoird chognaíoch seo, lena n-áirítear na lúba tosaigh-cerbellar agus an ciorcad Papez, faoi seach. Bheadh siad inchúlaithe go páirteach trí staonadh a choinneáil le himeacht ama nó trí laghdú suntasach a dhéanamh ar thomhaltas alcóil. Leis an obair éagsúil a rinneadh go dtí seo, bhíothas in ann an bhainistíocht a chur in oiriúint do phróifílí cognaíocha na n-othar sna seirbhísí addicteolaíochta. Mar sin féin, tá an ráta athiompaithe fós an-ard inniu (thart ar 60 %), a léiríonn castacht na paiteolaíochta seo agus an gá atá le fachtóirí eile a lorg a d’fhéadfadh tionchar a imirt ar thoradh na cóireála. Tá roinnt staidéar tar éis aird a tharraingt ar an drochthionchar a bhíonn ag tomhaltas ainsealach alcóil ar cháilíocht chodlata na n-othar. Bhí mínormáltachtaí codlata ag 36-72 % d’othair atá spleách ar alcól. Is féidir leis na neamhoird codlata seo a bheith ina fhachtóir riosca le haghaidh athiompaithe. Déantar measúnú ar cháilíocht codlata go traidisiúnta trí thaifead codlata ar a dtugtar polasomnagrafaíocht. Léirigh obair le hothair atá ag brath ar alcól méadú ar latency codlata, rud a fhágann laghdú ar an am codlata iomlán agus ar éifeachtacht codlata laghdaithe. Cé go bhfuil sé an-bheacht agus an-fhaisnéiseach, tá sé deacair fós an scrúdú polasomnagrafaíochta a rochtain i ngnáthchleachtas cliniciúil. Is féidir tomhais Cuspóir a fháil freisin trí taifeadtaí actimetric (feiste faire-mhaith taifeadadh timthriall gníomhaíochta-choise an duine is ábhar), a bhfuil an leas a bhaint as sonraí a bhailiú thar roinnt seachtainí ach nach bhfuil faisnéis ar ailtireacht codlata agus microstructure a chur ar fáil. D’fhéadfadh úsáid a bhaint as tomhais shuibiachtúla codlata trí chláir oibre nó ceistneoirí codlata a bheith comhlántach le measúnú tapa ar an ngearán codlata ó othair atá ag brath ar alcól. Léirigh an staidéar ar cháilíocht codlata ag baint úsáide as ceistneoirí go mbeadh 91 % d’othair abstinent atá ag brath ar alcól a mheas go bhfuil a gcodladh ar dhroch-chaighdeán. Bíonn tionchar ag droch-chaighdeán codlata ar an inchinn agus ar fheidhmiú cognaíoch in ábhair shláintiúla. Léiríonn staidéar a rinneadh le déanaí trí cheistneoir codlata a úsáid go mbaineann codladh ar dhroch-chaighdeán le laghdú ar mhéid na substainte liath sa cortex tosaigh. Ní dhearnadh staidéar riamh ar an ngaol idir codladh agus feidhm inchinne i spleáchas alcóil go fóill. Cuireann codlata le feidhmiú cognaíoch éifeachtach in ábhair shláintiúla. Go háirithe, léiríodh go ndéanann díothacht chodlata difear d’acmhainneachtaí airde, go háirithe forairdeall, cuimhne oibre, astarraingt agus cinnteoireacht. Tá ról gníomhach ag codladh chun cuimhní cinn a chomhdhlúthú i gcuimhne. Dá bhrí sin, tá gá le staidéir chun an tionchar a bhíonn ag neamhoird chodlata ar neamhoird feidhmiúcháin agus ar neamhoird mhacánta i spleáchas alcóil a fhiosrú. (Irish) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: Is fadhb mhór sláinte poiblí é spleáchas alcóil a bhfuil impleachtaí leighis, sóisialta agus eacnamaíocha ag baint léi. Tá soiléiriú déanta ag staidéir i réimse na néarshíceolaíochta ar athruithe cognaíocha a eascraíonn as tomhaltas ainsealach alcóil agus a bhfoshraitheanna ceirbreacha. Dá bhrí sin, bíonn neamhoird chognaíoch ag 3/4 d’othair atá ag brath ar alcól, mar shampla lagú ar fheidhmeanna feidhmiúcháin (i.e. feidhmeanna rialaithe cognaíocha agus iompraíochta) agus cuimhne episodic (i.e. cuimhne ar imeachtaí pearsanta). Creidtear go bhfuil athruithe inchinne struchtúracha sonracha mar bhonn taca leis na neamhoird chognaíoch seo, lena n-áirítear na lúba tosaigh-cerbellar agus an ciorcad Papez, faoi seach. Bheadh siad inchúlaithe go páirteach trí staonadh a choinneáil le himeacht ama nó trí laghdú suntasach a dhéanamh ar thomhaltas alcóil. Leis an obair éagsúil a rinneadh go dtí seo, bhíothas in ann an bhainistíocht a chur in oiriúint do phróifílí cognaíocha na n-othar sna seirbhísí addicteolaíochta. Mar sin féin, tá an ráta athiompaithe fós an-ard inniu (thart ar 60 %), a léiríonn castacht na paiteolaíochta seo agus an gá atá le fachtóirí eile a lorg a d’fhéadfadh tionchar a imirt ar thoradh na cóireála. Tá roinnt staidéar tar éis aird a tharraingt ar an drochthionchar a bhíonn ag tomhaltas ainsealach alcóil ar cháilíocht chodlata na n-othar. Bhí mínormáltachtaí codlata ag 36-72 % d’othair atá spleách ar alcól. Is féidir leis na neamhoird codlata seo a bheith ina fhachtóir riosca le haghaidh athiompaithe. Déantar measúnú ar cháilíocht codlata go traidisiúnta trí thaifead codlata ar a dtugtar polasomnagrafaíocht. Léirigh obair le hothair atá ag brath ar alcól méadú ar latency codlata, rud a fhágann laghdú ar an am codlata iomlán agus ar éifeachtacht codlata laghdaithe. Cé go bhfuil sé an-bheacht agus an-fhaisnéiseach, tá sé deacair fós an scrúdú polasomnagrafaíochta a rochtain i ngnáthchleachtas cliniciúil. Is féidir tomhais Cuspóir a fháil freisin trí taifeadtaí actimetric (feiste faire-mhaith taifeadadh timthriall gníomhaíochta-choise an duine is ábhar), a bhfuil an leas a bhaint as sonraí a bhailiú thar roinnt seachtainí ach nach bhfuil faisnéis ar ailtireacht codlata agus microstructure a chur ar fáil. D’fhéadfadh úsáid a bhaint as tomhais shuibiachtúla codlata trí chláir oibre nó ceistneoirí codlata a bheith comhlántach le measúnú tapa ar an ngearán codlata ó othair atá ag brath ar alcól. Léirigh an staidéar ar cháilíocht codlata ag baint úsáide as ceistneoirí go mbeadh 91 % d’othair abstinent atá ag brath ar alcól a mheas go bhfuil a gcodladh ar dhroch-chaighdeán. Bíonn tionchar ag droch-chaighdeán codlata ar an inchinn agus ar fheidhmiú cognaíoch in ábhair shláintiúla. Léiríonn staidéar a rinneadh le déanaí trí cheistneoir codlata a úsáid go mbaineann codladh ar dhroch-chaighdeán le laghdú ar mhéid na substainte liath sa cortex tosaigh. Ní dhearnadh staidéar riamh ar an ngaol idir codladh agus feidhm inchinne i spleáchas alcóil go fóill. Cuireann codlata le feidhmiú cognaíoch éifeachtach in ábhair shláintiúla. Go háirithe, léiríodh go ndéanann díothacht chodlata difear d’acmhainneachtaí airde, go háirithe forairdeall, cuimhne oibre, astarraingt agus cinnteoireacht. Tá ról gníomhach ag codladh chun cuimhní cinn a chomhdhlúthú i gcuimhne. Dá bhrí sin, tá gá le staidéir chun an tionchar a bhíonn ag neamhoird chodlata ar neamhoird feidhmiúcháin agus ar neamhoird mhacánta i spleáchas alcóil a fhiosrú. (Irish) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 11 August 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
Odvisnost od alkohola je velik problem javnega zdravja z zdravstvenimi, socialnimi in gospodarskimi posledicami. Študije na področju nevropsihologije so pojasnile kognitivne spremembe, ki so posledica kroničnega uživanja alkohola in njihovih možganskih substratov. Tako 3/4 bolnikov, odvisnih od alkohola, trpi zaradi kognitivnih motenj, kot so okvara izvršnih funkcij (tj. kognitivne in vedenjske nadzorne funkcije) in epizodni spomin (tj. spomin na osebne dogodke). Te kognitivne motnje naj bi bile podprte s specifičnimi strukturnimi spremembami možganov, vključno s sprednjimi cebelarskimi zankami in Papezovim krogom. Delno bi bili reverzibilni z ohranjanjem abstinence v daljšem časovnem obdobju ali z znatnim zmanjšanjem uživanja alkohola. Različno delo, ki je bilo opravljeno do zdaj, je omogočilo prilagoditev upravljanja kognitivnim profilom bolnikov v službah za zasvojenost. Vendar pa je stopnja relapsa še vedno zelo visoka (približno 60 %), kar kaže na kompleksnost te patologije in potrebo po iskanju drugih dejavnikov, ki lahko vplivajo na izid zdravljenja. Več študij je izpostavilo škodljiv učinek kroničnega uživanja alkohola na kakovost spanja bolnikov. 36–72 % bolnikov, odvisnih od alkohola, je imelo motnje spanja. Te motnje spanja so lahko dejavnik tveganja za ponovitev bolezni. Ocena kakovosti spanja se tradicionalno izvaja z zapisom spanja, ki se imenuje polisomnografija. Delo z bolniki, odvisnimi od alkohola, je pokazalo povečanje latence spanja, kar je povzročilo skrajšanje skupnega časa spanja in zmanjšano učinkovitost spanja. Čeprav je polisomnografska preiskava zelo natančna in informativna, je v rutinski klinični praksi še vedno težko dostopna. Objektivne meritve je mogoče doseči tudi z aktimetričnimi zapisi (naprava, podobna uram, ki beležijo cikel aktivnosti-počitek udeleženca), ki imajo prednost, da zbirajo podatke v nekaj tednih, vendar ne zagotavljajo informacij o arhitekturi spanja in mikrostrukturi. Uporaba subjektivnih meritev spanja prek programov spanja ali vprašalnikov bi lahko dopolnjevala hitro oceno težav s spanjem pri bolnikih, odvisnih od alkohola. Študija kakovosti spanja z uporabo vprašalnikov je pokazala, da 91 % bolnikov, odvisnih od alkohola, meni, da je njihov spanec slabe kakovosti. Slaba kakovost spanja vpliva na možgane in kognitivno delovanje pri zdravih osebah. Nedavna študija z uporabo vprašalnika o spanju kaže, da je slaba kakovost spanja povezana z zmanjšanjem volumna sive snovi v čelni skorji. Odnos med spanjem in možgansko funkcijo v odvisnosti od alkohola še ni raziskan. Spanje prispeva k učinkovitemu kognitivnemu delovanju pri zdravih osebah. Izkazalo se je zlasti, da pomanjkanje spanja vpliva na sposobnosti pozornosti, zlasti pazljivost, spomin na delo, abstrakcijo in odločanje. Spanje igra aktivno vlogo pri utrjevanju spominov v spomin. Zato so potrebne študije za preučitev vpliva motenj spanja na izvršilne in mnezične motnje pri odvisnosti od alkohola. (Slovenian) | |||||||||||||||
| Property / summary: Odvisnost od alkohola je velik problem javnega zdravja z zdravstvenimi, socialnimi in gospodarskimi posledicami. Študije na področju nevropsihologije so pojasnile kognitivne spremembe, ki so posledica kroničnega uživanja alkohola in njihovih možganskih substratov. Tako 3/4 bolnikov, odvisnih od alkohola, trpi zaradi kognitivnih motenj, kot so okvara izvršnih funkcij (tj. kognitivne in vedenjske nadzorne funkcije) in epizodni spomin (tj. spomin na osebne dogodke). Te kognitivne motnje naj bi bile podprte s specifičnimi strukturnimi spremembami možganov, vključno s sprednjimi cebelarskimi zankami in Papezovim krogom. Delno bi bili reverzibilni z ohranjanjem abstinence v daljšem časovnem obdobju ali z znatnim zmanjšanjem uživanja alkohola. Različno delo, ki je bilo opravljeno do zdaj, je omogočilo prilagoditev upravljanja kognitivnim profilom bolnikov v službah za zasvojenost. Vendar pa je stopnja relapsa še vedno zelo visoka (približno 60 %), kar kaže na kompleksnost te patologije in potrebo po iskanju drugih dejavnikov, ki lahko vplivajo na izid zdravljenja. Več študij je izpostavilo škodljiv učinek kroničnega uživanja alkohola na kakovost spanja bolnikov. 36–72 % bolnikov, odvisnih od alkohola, je imelo motnje spanja. Te motnje spanja so lahko dejavnik tveganja za ponovitev bolezni. Ocena kakovosti spanja se tradicionalno izvaja z zapisom spanja, ki se imenuje polisomnografija. Delo z bolniki, odvisnimi od alkohola, je pokazalo povečanje latence spanja, kar je povzročilo skrajšanje skupnega časa spanja in zmanjšano učinkovitost spanja. Čeprav je polisomnografska preiskava zelo natančna in informativna, je v rutinski klinični praksi še vedno težko dostopna. Objektivne meritve je mogoče doseči tudi z aktimetričnimi zapisi (naprava, podobna uram, ki beležijo cikel aktivnosti-počitek udeleženca), ki imajo prednost, da zbirajo podatke v nekaj tednih, vendar ne zagotavljajo informacij o arhitekturi spanja in mikrostrukturi. Uporaba subjektivnih meritev spanja prek programov spanja ali vprašalnikov bi lahko dopolnjevala hitro oceno težav s spanjem pri bolnikih, odvisnih od alkohola. Študija kakovosti spanja z uporabo vprašalnikov je pokazala, da 91 % bolnikov, odvisnih od alkohola, meni, da je njihov spanec slabe kakovosti. Slaba kakovost spanja vpliva na možgane in kognitivno delovanje pri zdravih osebah. Nedavna študija z uporabo vprašalnika o spanju kaže, da je slaba kakovost spanja povezana z zmanjšanjem volumna sive snovi v čelni skorji. Odnos med spanjem in možgansko funkcijo v odvisnosti od alkohola še ni raziskan. Spanje prispeva k učinkovitemu kognitivnemu delovanju pri zdravih osebah. Izkazalo se je zlasti, da pomanjkanje spanja vpliva na sposobnosti pozornosti, zlasti pazljivost, spomin na delo, abstrakcijo in odločanje. Spanje igra aktivno vlogo pri utrjevanju spominov v spomin. Zato so potrebne študije za preučitev vpliva motenj spanja na izvršilne in mnezične motnje pri odvisnosti od alkohola. (Slovenian) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: Odvisnost od alkohola je velik problem javnega zdravja z zdravstvenimi, socialnimi in gospodarskimi posledicami. Študije na področju nevropsihologije so pojasnile kognitivne spremembe, ki so posledica kroničnega uživanja alkohola in njihovih možganskih substratov. Tako 3/4 bolnikov, odvisnih od alkohola, trpi zaradi kognitivnih motenj, kot so okvara izvršnih funkcij (tj. kognitivne in vedenjske nadzorne funkcije) in epizodni spomin (tj. spomin na osebne dogodke). Te kognitivne motnje naj bi bile podprte s specifičnimi strukturnimi spremembami možganov, vključno s sprednjimi cebelarskimi zankami in Papezovim krogom. Delno bi bili reverzibilni z ohranjanjem abstinence v daljšem časovnem obdobju ali z znatnim zmanjšanjem uživanja alkohola. Različno delo, ki je bilo opravljeno do zdaj, je omogočilo prilagoditev upravljanja kognitivnim profilom bolnikov v službah za zasvojenost. Vendar pa je stopnja relapsa še vedno zelo visoka (približno 60 %), kar kaže na kompleksnost te patologije in potrebo po iskanju drugih dejavnikov, ki lahko vplivajo na izid zdravljenja. Več študij je izpostavilo škodljiv učinek kroničnega uživanja alkohola na kakovost spanja bolnikov. 36–72 % bolnikov, odvisnih od alkohola, je imelo motnje spanja. Te motnje spanja so lahko dejavnik tveganja za ponovitev bolezni. Ocena kakovosti spanja se tradicionalno izvaja z zapisom spanja, ki se imenuje polisomnografija. Delo z bolniki, odvisnimi od alkohola, je pokazalo povečanje latence spanja, kar je povzročilo skrajšanje skupnega časa spanja in zmanjšano učinkovitost spanja. Čeprav je polisomnografska preiskava zelo natančna in informativna, je v rutinski klinični praksi še vedno težko dostopna. Objektivne meritve je mogoče doseči tudi z aktimetričnimi zapisi (naprava, podobna uram, ki beležijo cikel aktivnosti-počitek udeleženca), ki imajo prednost, da zbirajo podatke v nekaj tednih, vendar ne zagotavljajo informacij o arhitekturi spanja in mikrostrukturi. Uporaba subjektivnih meritev spanja prek programov spanja ali vprašalnikov bi lahko dopolnjevala hitro oceno težav s spanjem pri bolnikih, odvisnih od alkohola. Študija kakovosti spanja z uporabo vprašalnikov je pokazala, da 91 % bolnikov, odvisnih od alkohola, meni, da je njihov spanec slabe kakovosti. Slaba kakovost spanja vpliva na možgane in kognitivno delovanje pri zdravih osebah. Nedavna študija z uporabo vprašalnika o spanju kaže, da je slaba kakovost spanja povezana z zmanjšanjem volumna sive snovi v čelni skorji. Odnos med spanjem in možgansko funkcijo v odvisnosti od alkohola še ni raziskan. Spanje prispeva k učinkovitemu kognitivnemu delovanju pri zdravih osebah. Izkazalo se je zlasti, da pomanjkanje spanja vpliva na sposobnosti pozornosti, zlasti pazljivost, spomin na delo, abstrakcijo in odločanje. Spanje igra aktivno vlogo pri utrjevanju spominov v spomin. Zato so potrebne študije za preučitev vpliva motenj spanja na izvršilne in mnezične motnje pri odvisnosti od alkohola. (Slovenian) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 11 August 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
Зависимостта от алкохола е основен проблем за общественото здраве с медицински, социални и икономически последици. Изследвания в областта на невропсихологията са изяснили когнитивните промени, произтичащи от хроничната консумация на алкохол и техните мозъчни субстрати. По този начин 3/4 от зависимите от алкохола пациенти страдат от когнитивни нарушения като увреждане на изпълнителните функции (т.е. когнитивни и поведенчески контролни функции) и епизодична памет (т.е. памет за лични събития). Смята се, че тези когнитивни разстройства са подкрепени от специфични структурни мозъчни промени, включително предно-цербеларните контури и веригата на Папез, съответно. Те биха били частично обратими при запазване на въздържанието с течение на времето или със значително намаляване на консумацията на алкохол. Извършената до момента разнородна работа даде възможност за адаптиране на управлението към когнитивните профили на пациентите в службите по пристрастяване. Въпреки това, процентът на рецидив е все още много висок днес (около 60 %), което показва сложността на тази патология и необходимостта да се търсят други фактори, които могат да повлияят на резултата от лечението. Няколко проучвания подчертават неблагоприятното въздействие на хроничната консумация на алкохол върху качеството на съня на пациентите. 36—72 % от пациентите, зависими от алкохола, са имали аномалии на съня. Тези нарушения на съня могат да бъдат рисков фактор за рецидив. Оценката на качеството на съня традиционно се извършва чрез запис на съня, наречен полисомнография. Работата с пациенти, зависими от алкохола, показва увеличение на латентността на съня, което води до намаляване на общото време на сън и намалена ефективност на съня. Въпреки че е много прецизен и информативен, полисомнографският преглед остава труден за достъп в рутинната клинична практика. Обективни измервания могат да бъдат получени и чрез актиметрични записи (подобно на часовник устройство, записващо цикъла дейност-почивка на субекта), които имат предимството да събират данни в продължение на няколко седмици, но не предоставят информация за архитектурата на съня и микроструктурата. Използването на субективни измервания на съня чрез програми за сън или въпросници може да допълва бързата оценка на оплакването за сън на пациенти, зависими от алкохол. Проучването на качеството на съня с помощта на въпросници показва, че 91 % от пациентите, зависими от алкохол, биха сметнали, че сънят им е с лошо качество. Лошото качество на съня оказва влияние върху мозъка и когнитивното функциониране при здрави индивиди. Неотдавнашно проучване с помощта на въпросник за сън показва, че лошото качество на съня е свързано с намаляване на обема на сивото вещество във челната кора. Връзката между съня и мозъчната функция в зависимост от алкохола никога не е проучвана. Сънят допринася за ефективното когнитивно функциониране при здрави индивиди. По-специално е доказано, че лишаването от сън засяга способностите на вниманието, по-специално бдителността, паметта за работата, абстракцията и вземането на решения. Сънят играе активна роля в консолидирането на спомените в паметта. Поради това са необходими проучвания, за да се проучи въздействието на нарушенията на съня върху изпълнителните и мнезичните нарушения при алкохолната зависимост. (Bulgarian) | |||||||||||||||
| Property / summary: Зависимостта от алкохола е основен проблем за общественото здраве с медицински, социални и икономически последици. Изследвания в областта на невропсихологията са изяснили когнитивните промени, произтичащи от хроничната консумация на алкохол и техните мозъчни субстрати. По този начин 3/4 от зависимите от алкохола пациенти страдат от когнитивни нарушения като увреждане на изпълнителните функции (т.е. когнитивни и поведенчески контролни функции) и епизодична памет (т.е. памет за лични събития). Смята се, че тези когнитивни разстройства са подкрепени от специфични структурни мозъчни промени, включително предно-цербеларните контури и веригата на Папез, съответно. Те биха били частично обратими при запазване на въздържанието с течение на времето или със значително намаляване на консумацията на алкохол. Извършената до момента разнородна работа даде възможност за адаптиране на управлението към когнитивните профили на пациентите в службите по пристрастяване. Въпреки това, процентът на рецидив е все още много висок днес (около 60 %), което показва сложността на тази патология и необходимостта да се търсят други фактори, които могат да повлияят на резултата от лечението. Няколко проучвания подчертават неблагоприятното въздействие на хроничната консумация на алкохол върху качеството на съня на пациентите. 36—72 % от пациентите, зависими от алкохола, са имали аномалии на съня. Тези нарушения на съня могат да бъдат рисков фактор за рецидив. Оценката на качеството на съня традиционно се извършва чрез запис на съня, наречен полисомнография. Работата с пациенти, зависими от алкохола, показва увеличение на латентността на съня, което води до намаляване на общото време на сън и намалена ефективност на съня. Въпреки че е много прецизен и информативен, полисомнографският преглед остава труден за достъп в рутинната клинична практика. Обективни измервания могат да бъдат получени и чрез актиметрични записи (подобно на часовник устройство, записващо цикъла дейност-почивка на субекта), които имат предимството да събират данни в продължение на няколко седмици, но не предоставят информация за архитектурата на съня и микроструктурата. Използването на субективни измервания на съня чрез програми за сън или въпросници може да допълва бързата оценка на оплакването за сън на пациенти, зависими от алкохол. Проучването на качеството на съня с помощта на въпросници показва, че 91 % от пациентите, зависими от алкохол, биха сметнали, че сънят им е с лошо качество. Лошото качество на съня оказва влияние върху мозъка и когнитивното функциониране при здрави индивиди. Неотдавнашно проучване с помощта на въпросник за сън показва, че лошото качество на съня е свързано с намаляване на обема на сивото вещество във челната кора. Връзката между съня и мозъчната функция в зависимост от алкохола никога не е проучвана. Сънят допринася за ефективното когнитивно функциониране при здрави индивиди. По-специално е доказано, че лишаването от сън засяга способностите на вниманието, по-специално бдителността, паметта за работата, абстракцията и вземането на решения. Сънят играе активна роля в консолидирането на спомените в паметта. Поради това са необходими проучвания, за да се проучи въздействието на нарушенията на съня върху изпълнителните и мнезичните нарушения при алкохолната зависимост. (Bulgarian) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: Зависимостта от алкохола е основен проблем за общественото здраве с медицински, социални и икономически последици. Изследвания в областта на невропсихологията са изяснили когнитивните промени, произтичащи от хроничната консумация на алкохол и техните мозъчни субстрати. По този начин 3/4 от зависимите от алкохола пациенти страдат от когнитивни нарушения като увреждане на изпълнителните функции (т.е. когнитивни и поведенчески контролни функции) и епизодична памет (т.е. памет за лични събития). Смята се, че тези когнитивни разстройства са подкрепени от специфични структурни мозъчни промени, включително предно-цербеларните контури и веригата на Папез, съответно. Те биха били частично обратими при запазване на въздържанието с течение на времето или със значително намаляване на консумацията на алкохол. Извършената до момента разнородна работа даде възможност за адаптиране на управлението към когнитивните профили на пациентите в службите по пристрастяване. Въпреки това, процентът на рецидив е все още много висок днес (около 60 %), което показва сложността на тази патология и необходимостта да се търсят други фактори, които могат да повлияят на резултата от лечението. Няколко проучвания подчертават неблагоприятното въздействие на хроничната консумация на алкохол върху качеството на съня на пациентите. 36—72 % от пациентите, зависими от алкохола, са имали аномалии на съня. Тези нарушения на съня могат да бъдат рисков фактор за рецидив. Оценката на качеството на съня традиционно се извършва чрез запис на съня, наречен полисомнография. Работата с пациенти, зависими от алкохола, показва увеличение на латентността на съня, което води до намаляване на общото време на сън и намалена ефективност на съня. Въпреки че е много прецизен и информативен, полисомнографският преглед остава труден за достъп в рутинната клинична практика. Обективни измервания могат да бъдат получени и чрез актиметрични записи (подобно на часовник устройство, записващо цикъла дейност-почивка на субекта), които имат предимството да събират данни в продължение на няколко седмици, но не предоставят информация за архитектурата на съня и микроструктурата. Използването на субективни измервания на съня чрез програми за сън или въпросници може да допълва бързата оценка на оплакването за сън на пациенти, зависими от алкохол. Проучването на качеството на съня с помощта на въпросници показва, че 91 % от пациентите, зависими от алкохол, биха сметнали, че сънят им е с лошо качество. Лошото качество на съня оказва влияние върху мозъка и когнитивното функциониране при здрави индивиди. Неотдавнашно проучване с помощта на въпросник за сън показва, че лошото качество на съня е свързано с намаляване на обема на сивото вещество във челната кора. Връзката между съня и мозъчната функция в зависимост от алкохола никога не е проучвана. Сънят допринася за ефективното когнитивно функциониране при здрави индивиди. По-специално е доказано, че лишаването от сън засяга способностите на вниманието, по-специално бдителността, паметта за работата, абстракцията и вземането на решения. Сънят играе активна роля в консолидирането на спомените в паметта. Поради това са необходими проучвания, за да се проучи въздействието на нарушенията на съня върху изпълнителните и мнезичните нарушения при алкохолната зависимост. (Bulgarian) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 11 August 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
Id-dipendenza fuq l-alkoħol hija problema ewlenija tas-saħħa pubblika b’implikazzjonijiet mediċi, soċjali u ekonomiċi. Studji fil-qasam tan-newropsikoloġija ċċaraw l-alterazzjonijiet konjittivi li jirriżultaw mill-konsum kroniku tal-alkoħol u s-sottostrati ċerebrali tagħhom. Għalhekk, 3/4 tal-pazjenti dipendenti fuq l-alkoħol ibatu minn disturbi konjittivi bħal indeboliment tal-funzjonijiet eżekuttivi (jiġifieri funzjonijiet konjittivi u ta’ kontroll tal-imġiba) u memorja episodika (jiġifieri memorja ta’ avvenimenti personali). Huwa maħsub li dawn id-disturbi konjittivi huma mirfuda minn alterazzjonijiet strutturali speċifiċi fil-moħħ li jinkludu l-linji ta’ quddiem taċ-ċerbellar u ċ-ċirkwit Papez, rispettivament. Dawn ikunu parzjalment riversibbli biż-żamma tal-astinenza maż-żmien jew bi tnaqqis sinifikanti fil-konsum tal-alkoħol. Il-ħidma differenti li saret s’issa ppermettiet li l-ġestjoni tiġi adattata għall-profili konjittivi tal-pazjenti fis-servizzi ta’ konsultoloġija. Madankollu, ir-rata ta’ rikaduta għadha għolja ħafna llum (madwar 60 %), li turi l-kumplessità ta’ din il-patoloġija u l-ħtieġa li wieħed ifittex fatturi oħra li jistgħu jinfluwenzaw ir-riżultat tat-trattament. Diversi studji enfasizzaw l-effett avvers tal-konsum kroniku tal-alkoħol fuq il-kwalità tal-irqad tal-pazjenti. 36–72 % tal- pazjenti dipendenti fuq l- alkoħol kellhom anormalitajiet fl- irqad. Dawn id-disturbi fl-irqad jistgħu jkunu fattur ta’ riskju għal rikaduta. Il-valutazzjoni tal-kwalità tal-irqad tradizzjonalment issir permezz ta’ rekord tal-irqad imsejjaħ polisomnografija. Ix-xogħol b’pazjenti dipendenti fuq l-alkoħol wera żieda fin-nuqqas ta’ rqad, li wassal għal tnaqqis fil-ħin totali tal-irqad u tnaqqis fl-effikaċja tal-irqad. Għalkemm preċiż u informattiv ħafna, l-eżami polisomnografija jibqa’ diffiċli biex jiġi aċċessat fil-prattika klinika ta’ rutina. Kejl oġġettiv jista’ jinkiseb ukoll permezz ta’ reġistrazzjonijiet attimmetriċi (apparat simili għall-arloġġ li jirreġistra ċ-ċiklu ta’ mistrieħ tal-attività tas-suġġett), li għandu l-vantaġġ li jiġbor id-data fuq diversi ġimgħat iżda li ma jipprovdix informazzjoni dwar l-arkitettura tal-irqad u l-mikrostruttura. L-użu ta’ kejl suġġettiv tal-irqad permezz ta’ aġendi tal-irqad jew kwestjonarji jista’ jikkomplementa valutazzjoni rapida tal-ilment dwar l-irqad ta’ pazjenti dipendenti fuq l-alkoħol. L-istudju dwar il-kwalità tal-irqad bl-użu ta’ kwestjonarji wera li 91 % tal-pazjenti astinenti dipendenti fuq l-alkoħol jikkunsidraw l-irqad tagħhom bħala ta’ kwalità fqira. Kwalità ta ‘rqad fqira għandu impatt fuq il-moħħ u l-funzjonament konjittiv f’suġġetti b’saħħithom. Studju riċenti bl-użu ta’ kwestjonarju dwar l-irqad juri li irqad ta’ kwalità ħażina huwa assoċjat ma’ tnaqqis fil-volum tas-sustanza griża fil-kortiċi ta’ quddiem. Ir-relazzjoni bejn l-irqad u l-funzjoni tal-moħħ fid-dipendenza fuq l-alkoħol qatt ma ġiet studjata s’issa. L-irqad jikkontribwixxi għall-funzjonament konjittiv effettiv f’suġġetti b’saħħithom. B’mod partikolari, intwera li n-nuqqas ta’ rqad jaffettwa l-kapaċitajiet ta’ attenzjoni, b’mod partikolari l-viġilanza, il-memorja tax-xogħol, l-astrazzjoni u t-teħid ta’ deċiżjonijiet. Sleep għandu rwol attiv fil-konsolidazzjoni memorji fil-memorja. Għalhekk hemm bżonn ta’ studji biex jiġi esplorat l-impatt tad-disturbi tal-irqad fuq il-mard eżekuttiv u mnesiku fid-dipendenza fuq l-alkoħol. (Maltese) | |||||||||||||||
| Property / summary: Id-dipendenza fuq l-alkoħol hija problema ewlenija tas-saħħa pubblika b’implikazzjonijiet mediċi, soċjali u ekonomiċi. Studji fil-qasam tan-newropsikoloġija ċċaraw l-alterazzjonijiet konjittivi li jirriżultaw mill-konsum kroniku tal-alkoħol u s-sottostrati ċerebrali tagħhom. Għalhekk, 3/4 tal-pazjenti dipendenti fuq l-alkoħol ibatu minn disturbi konjittivi bħal indeboliment tal-funzjonijiet eżekuttivi (jiġifieri funzjonijiet konjittivi u ta’ kontroll tal-imġiba) u memorja episodika (jiġifieri memorja ta’ avvenimenti personali). Huwa maħsub li dawn id-disturbi konjittivi huma mirfuda minn alterazzjonijiet strutturali speċifiċi fil-moħħ li jinkludu l-linji ta’ quddiem taċ-ċerbellar u ċ-ċirkwit Papez, rispettivament. Dawn ikunu parzjalment riversibbli biż-żamma tal-astinenza maż-żmien jew bi tnaqqis sinifikanti fil-konsum tal-alkoħol. Il-ħidma differenti li saret s’issa ppermettiet li l-ġestjoni tiġi adattata għall-profili konjittivi tal-pazjenti fis-servizzi ta’ konsultoloġija. Madankollu, ir-rata ta’ rikaduta għadha għolja ħafna llum (madwar 60 %), li turi l-kumplessità ta’ din il-patoloġija u l-ħtieġa li wieħed ifittex fatturi oħra li jistgħu jinfluwenzaw ir-riżultat tat-trattament. Diversi studji enfasizzaw l-effett avvers tal-konsum kroniku tal-alkoħol fuq il-kwalità tal-irqad tal-pazjenti. 36–72 % tal- pazjenti dipendenti fuq l- alkoħol kellhom anormalitajiet fl- irqad. Dawn id-disturbi fl-irqad jistgħu jkunu fattur ta’ riskju għal rikaduta. Il-valutazzjoni tal-kwalità tal-irqad tradizzjonalment issir permezz ta’ rekord tal-irqad imsejjaħ polisomnografija. Ix-xogħol b’pazjenti dipendenti fuq l-alkoħol wera żieda fin-nuqqas ta’ rqad, li wassal għal tnaqqis fil-ħin totali tal-irqad u tnaqqis fl-effikaċja tal-irqad. Għalkemm preċiż u informattiv ħafna, l-eżami polisomnografija jibqa’ diffiċli biex jiġi aċċessat fil-prattika klinika ta’ rutina. Kejl oġġettiv jista’ jinkiseb ukoll permezz ta’ reġistrazzjonijiet attimmetriċi (apparat simili għall-arloġġ li jirreġistra ċ-ċiklu ta’ mistrieħ tal-attività tas-suġġett), li għandu l-vantaġġ li jiġbor id-data fuq diversi ġimgħat iżda li ma jipprovdix informazzjoni dwar l-arkitettura tal-irqad u l-mikrostruttura. L-użu ta’ kejl suġġettiv tal-irqad permezz ta’ aġendi tal-irqad jew kwestjonarji jista’ jikkomplementa valutazzjoni rapida tal-ilment dwar l-irqad ta’ pazjenti dipendenti fuq l-alkoħol. L-istudju dwar il-kwalità tal-irqad bl-użu ta’ kwestjonarji wera li 91 % tal-pazjenti astinenti dipendenti fuq l-alkoħol jikkunsidraw l-irqad tagħhom bħala ta’ kwalità fqira. Kwalità ta ‘rqad fqira għandu impatt fuq il-moħħ u l-funzjonament konjittiv f’suġġetti b’saħħithom. Studju riċenti bl-użu ta’ kwestjonarju dwar l-irqad juri li irqad ta’ kwalità ħażina huwa assoċjat ma’ tnaqqis fil-volum tas-sustanza griża fil-kortiċi ta’ quddiem. Ir-relazzjoni bejn l-irqad u l-funzjoni tal-moħħ fid-dipendenza fuq l-alkoħol qatt ma ġiet studjata s’issa. L-irqad jikkontribwixxi għall-funzjonament konjittiv effettiv f’suġġetti b’saħħithom. B’mod partikolari, intwera li n-nuqqas ta’ rqad jaffettwa l-kapaċitajiet ta’ attenzjoni, b’mod partikolari l-viġilanza, il-memorja tax-xogħol, l-astrazzjoni u t-teħid ta’ deċiżjonijiet. Sleep għandu rwol attiv fil-konsolidazzjoni memorji fil-memorja. Għalhekk hemm bżonn ta’ studji biex jiġi esplorat l-impatt tad-disturbi tal-irqad fuq il-mard eżekuttiv u mnesiku fid-dipendenza fuq l-alkoħol. (Maltese) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: Id-dipendenza fuq l-alkoħol hija problema ewlenija tas-saħħa pubblika b’implikazzjonijiet mediċi, soċjali u ekonomiċi. Studji fil-qasam tan-newropsikoloġija ċċaraw l-alterazzjonijiet konjittivi li jirriżultaw mill-konsum kroniku tal-alkoħol u s-sottostrati ċerebrali tagħhom. Għalhekk, 3/4 tal-pazjenti dipendenti fuq l-alkoħol ibatu minn disturbi konjittivi bħal indeboliment tal-funzjonijiet eżekuttivi (jiġifieri funzjonijiet konjittivi u ta’ kontroll tal-imġiba) u memorja episodika (jiġifieri memorja ta’ avvenimenti personali). Huwa maħsub li dawn id-disturbi konjittivi huma mirfuda minn alterazzjonijiet strutturali speċifiċi fil-moħħ li jinkludu l-linji ta’ quddiem taċ-ċerbellar u ċ-ċirkwit Papez, rispettivament. Dawn ikunu parzjalment riversibbli biż-żamma tal-astinenza maż-żmien jew bi tnaqqis sinifikanti fil-konsum tal-alkoħol. Il-ħidma differenti li saret s’issa ppermettiet li l-ġestjoni tiġi adattata għall-profili konjittivi tal-pazjenti fis-servizzi ta’ konsultoloġija. Madankollu, ir-rata ta’ rikaduta għadha għolja ħafna llum (madwar 60 %), li turi l-kumplessità ta’ din il-patoloġija u l-ħtieġa li wieħed ifittex fatturi oħra li jistgħu jinfluwenzaw ir-riżultat tat-trattament. Diversi studji enfasizzaw l-effett avvers tal-konsum kroniku tal-alkoħol fuq il-kwalità tal-irqad tal-pazjenti. 36–72 % tal- pazjenti dipendenti fuq l- alkoħol kellhom anormalitajiet fl- irqad. Dawn id-disturbi fl-irqad jistgħu jkunu fattur ta’ riskju għal rikaduta. Il-valutazzjoni tal-kwalità tal-irqad tradizzjonalment issir permezz ta’ rekord tal-irqad imsejjaħ polisomnografija. Ix-xogħol b’pazjenti dipendenti fuq l-alkoħol wera żieda fin-nuqqas ta’ rqad, li wassal għal tnaqqis fil-ħin totali tal-irqad u tnaqqis fl-effikaċja tal-irqad. Għalkemm preċiż u informattiv ħafna, l-eżami polisomnografija jibqa’ diffiċli biex jiġi aċċessat fil-prattika klinika ta’ rutina. Kejl oġġettiv jista’ jinkiseb ukoll permezz ta’ reġistrazzjonijiet attimmetriċi (apparat simili għall-arloġġ li jirreġistra ċ-ċiklu ta’ mistrieħ tal-attività tas-suġġett), li għandu l-vantaġġ li jiġbor id-data fuq diversi ġimgħat iżda li ma jipprovdix informazzjoni dwar l-arkitettura tal-irqad u l-mikrostruttura. L-użu ta’ kejl suġġettiv tal-irqad permezz ta’ aġendi tal-irqad jew kwestjonarji jista’ jikkomplementa valutazzjoni rapida tal-ilment dwar l-irqad ta’ pazjenti dipendenti fuq l-alkoħol. L-istudju dwar il-kwalità tal-irqad bl-użu ta’ kwestjonarji wera li 91 % tal-pazjenti astinenti dipendenti fuq l-alkoħol jikkunsidraw l-irqad tagħhom bħala ta’ kwalità fqira. Kwalità ta ‘rqad fqira għandu impatt fuq il-moħħ u l-funzjonament konjittiv f’suġġetti b’saħħithom. Studju riċenti bl-użu ta’ kwestjonarju dwar l-irqad juri li irqad ta’ kwalità ħażina huwa assoċjat ma’ tnaqqis fil-volum tas-sustanza griża fil-kortiċi ta’ quddiem. Ir-relazzjoni bejn l-irqad u l-funzjoni tal-moħħ fid-dipendenza fuq l-alkoħol qatt ma ġiet studjata s’issa. L-irqad jikkontribwixxi għall-funzjonament konjittiv effettiv f’suġġetti b’saħħithom. B’mod partikolari, intwera li n-nuqqas ta’ rqad jaffettwa l-kapaċitajiet ta’ attenzjoni, b’mod partikolari l-viġilanza, il-memorja tax-xogħol, l-astrazzjoni u t-teħid ta’ deċiżjonijiet. Sleep għandu rwol attiv fil-konsolidazzjoni memorji fil-memorja. Għalhekk hemm bżonn ta’ studji biex jiġi esplorat l-impatt tad-disturbi tal-irqad fuq il-mard eżekuttiv u mnesiku fid-dipendenza fuq l-alkoħol. (Maltese) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 11 August 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
A dependência do álcool é um grave problema de saúde pública com implicações médicas, sociais e económicas. Estudos no campo da neuropsicologia esclareceram alterações cognitivas resultantes do consumo crónico de álcool e seus substratos cerebrais. Assim, 3/4 dos doentes dependentes do álcool sofrem de perturbações cognitivas, tais como perturbações das funções executivas (ou seja, funções de controlo cognitivo e comportamental) e da memória episódica (ou seja, memória de eventos pessoais). Acredita-se que essas desordens cognitivas sejam sustentadas por alterações estruturais específicas do cérebro, incluindo as alças frontais-cerbelares e o circuito de Papez, respectivamente. Seriam parcialmente reversíveis com a manutenção da abstinência ao longo do tempo ou com uma redução significativa no consumo de álcool. Os vários trabalhos realizados até à data permitiram adaptar a gestão aos perfis cognitivos dos doentes nos serviços de toxicodependência. No entanto, a taxa de recidiva ainda é muito elevada hoje (cerca de 60 %), o que mostra a complexidade desta patologia e a necessidade de procurar outros fatores que possam influenciar o resultado do tratamento. Vários estudos salientaram o efeito adverso do consumo crónico de álcool na qualidade do sono dos doentes. 36-72 % dos doentes dependentes do álcool apresentavam anomalias do sono. Estes distúrbios do sono podem ser um fator de risco para a recaída. A avaliação da qualidade do sono é tradicionalmente feita através de um registro de sono chamado polissonografia. O trabalho com doentes dependentes do álcool demonstrou um aumento da latência do sono, resultando numa diminuição do tempo total de sono e numa redução da eficácia do sono. Apesar de muito preciso e informativo, o exame polissonográfico continua a ser de difícil acesso na prática clínica de rotina. As medições objetivas também podem ser obtidas através de gravações actimétricas (dispositivo semelhante a um relógio que regista o ciclo de atividade-descanso do sujeito), que têm a vantagem de recolher dados ao longo de várias semanas, mas não fornecem informações sobre a arquitetura e a microestrutura do sono. A utilização de medidas subjetivas do sono através de agendas de sono ou questionários pode ser complementar a uma rápida avaliação da queixa de sono de pacientes dependentes de álcool. O estudo da qualidade do sono através de questionários mostrou que 91 % dos doentes abstinentes dependentes do álcool considerariam que o seu sono era de má qualidade. A má qualidade do sono tem um impacto no cérebro e no funcionamento cognitivo em indivíduos saudáveis. Um estudo recente que utiliza um questionário de sono mostra que a má qualidade do sono está associada a uma diminuição no volume de substância cinzenta no córtex frontal. A relação entre o sono e a função cerebral na dependência do álcool nunca foi estudada ainda. O sono contribui para o funcionamento cognitivo eficaz em indivíduos saudáveis. Em particular, demonstrou-se que a privação do sono afeta as capacidades de atenção, particularmente a vigilância, a memória de trabalho, a abstração e a tomada de decisões. O sono desempenha um papel ativo na consolidação das memórias na memória. Estudos são, portanto, necessários para explorar o impacto dos distúrbios do sono nos distúrbios executivos e mnésicos na dependência do álcool. (Portuguese) | |||||||||||||||
| Property / summary: A dependência do álcool é um grave problema de saúde pública com implicações médicas, sociais e económicas. Estudos no campo da neuropsicologia esclareceram alterações cognitivas resultantes do consumo crónico de álcool e seus substratos cerebrais. Assim, 3/4 dos doentes dependentes do álcool sofrem de perturbações cognitivas, tais como perturbações das funções executivas (ou seja, funções de controlo cognitivo e comportamental) e da memória episódica (ou seja, memória de eventos pessoais). Acredita-se que essas desordens cognitivas sejam sustentadas por alterações estruturais específicas do cérebro, incluindo as alças frontais-cerbelares e o circuito de Papez, respectivamente. Seriam parcialmente reversíveis com a manutenção da abstinência ao longo do tempo ou com uma redução significativa no consumo de álcool. Os vários trabalhos realizados até à data permitiram adaptar a gestão aos perfis cognitivos dos doentes nos serviços de toxicodependência. No entanto, a taxa de recidiva ainda é muito elevada hoje (cerca de 60 %), o que mostra a complexidade desta patologia e a necessidade de procurar outros fatores que possam influenciar o resultado do tratamento. Vários estudos salientaram o efeito adverso do consumo crónico de álcool na qualidade do sono dos doentes. 36-72 % dos doentes dependentes do álcool apresentavam anomalias do sono. Estes distúrbios do sono podem ser um fator de risco para a recaída. A avaliação da qualidade do sono é tradicionalmente feita através de um registro de sono chamado polissonografia. O trabalho com doentes dependentes do álcool demonstrou um aumento da latência do sono, resultando numa diminuição do tempo total de sono e numa redução da eficácia do sono. Apesar de muito preciso e informativo, o exame polissonográfico continua a ser de difícil acesso na prática clínica de rotina. As medições objetivas também podem ser obtidas através de gravações actimétricas (dispositivo semelhante a um relógio que regista o ciclo de atividade-descanso do sujeito), que têm a vantagem de recolher dados ao longo de várias semanas, mas não fornecem informações sobre a arquitetura e a microestrutura do sono. A utilização de medidas subjetivas do sono através de agendas de sono ou questionários pode ser complementar a uma rápida avaliação da queixa de sono de pacientes dependentes de álcool. O estudo da qualidade do sono através de questionários mostrou que 91 % dos doentes abstinentes dependentes do álcool considerariam que o seu sono era de má qualidade. A má qualidade do sono tem um impacto no cérebro e no funcionamento cognitivo em indivíduos saudáveis. Um estudo recente que utiliza um questionário de sono mostra que a má qualidade do sono está associada a uma diminuição no volume de substância cinzenta no córtex frontal. A relação entre o sono e a função cerebral na dependência do álcool nunca foi estudada ainda. O sono contribui para o funcionamento cognitivo eficaz em indivíduos saudáveis. Em particular, demonstrou-se que a privação do sono afeta as capacidades de atenção, particularmente a vigilância, a memória de trabalho, a abstração e a tomada de decisões. O sono desempenha um papel ativo na consolidação das memórias na memória. Estudos são, portanto, necessários para explorar o impacto dos distúrbios do sono nos distúrbios executivos e mnésicos na dependência do álcool. (Portuguese) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: A dependência do álcool é um grave problema de saúde pública com implicações médicas, sociais e económicas. Estudos no campo da neuropsicologia esclareceram alterações cognitivas resultantes do consumo crónico de álcool e seus substratos cerebrais. Assim, 3/4 dos doentes dependentes do álcool sofrem de perturbações cognitivas, tais como perturbações das funções executivas (ou seja, funções de controlo cognitivo e comportamental) e da memória episódica (ou seja, memória de eventos pessoais). Acredita-se que essas desordens cognitivas sejam sustentadas por alterações estruturais específicas do cérebro, incluindo as alças frontais-cerbelares e o circuito de Papez, respectivamente. Seriam parcialmente reversíveis com a manutenção da abstinência ao longo do tempo ou com uma redução significativa no consumo de álcool. Os vários trabalhos realizados até à data permitiram adaptar a gestão aos perfis cognitivos dos doentes nos serviços de toxicodependência. No entanto, a taxa de recidiva ainda é muito elevada hoje (cerca de 60 %), o que mostra a complexidade desta patologia e a necessidade de procurar outros fatores que possam influenciar o resultado do tratamento. Vários estudos salientaram o efeito adverso do consumo crónico de álcool na qualidade do sono dos doentes. 36-72 % dos doentes dependentes do álcool apresentavam anomalias do sono. Estes distúrbios do sono podem ser um fator de risco para a recaída. A avaliação da qualidade do sono é tradicionalmente feita através de um registro de sono chamado polissonografia. O trabalho com doentes dependentes do álcool demonstrou um aumento da latência do sono, resultando numa diminuição do tempo total de sono e numa redução da eficácia do sono. Apesar de muito preciso e informativo, o exame polissonográfico continua a ser de difícil acesso na prática clínica de rotina. As medições objetivas também podem ser obtidas através de gravações actimétricas (dispositivo semelhante a um relógio que regista o ciclo de atividade-descanso do sujeito), que têm a vantagem de recolher dados ao longo de várias semanas, mas não fornecem informações sobre a arquitetura e a microestrutura do sono. A utilização de medidas subjetivas do sono através de agendas de sono ou questionários pode ser complementar a uma rápida avaliação da queixa de sono de pacientes dependentes de álcool. O estudo da qualidade do sono através de questionários mostrou que 91 % dos doentes abstinentes dependentes do álcool considerariam que o seu sono era de má qualidade. A má qualidade do sono tem um impacto no cérebro e no funcionamento cognitivo em indivíduos saudáveis. Um estudo recente que utiliza um questionário de sono mostra que a má qualidade do sono está associada a uma diminuição no volume de substância cinzenta no córtex frontal. A relação entre o sono e a função cerebral na dependência do álcool nunca foi estudada ainda. O sono contribui para o funcionamento cognitivo eficaz em indivíduos saudáveis. Em particular, demonstrou-se que a privação do sono afeta as capacidades de atenção, particularmente a vigilância, a memória de trabalho, a abstração e a tomada de decisões. O sono desempenha um papel ativo na consolidação das memórias na memória. Estudos são, portanto, necessários para explorar o impacto dos distúrbios do sono nos distúrbios executivos e mnésicos na dependência do álcool. (Portuguese) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 11 August 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
Alkoholafhængighed er et stort folkesundhedsproblem med medicinske, sociale og økonomiske konsekvenser. Undersøgelser inden for neuropsykologi har afklaret kognitive ændringer som følge af kronisk alkoholforbrug og deres cerebrale substrater. Således lider 3/4 af alkoholafhængige patienter af kognitive lidelser såsom svækkelse af udøvende funktioner (dvs. kognitive og adfærdsmæssige kontrolfunktioner) og episodisk hukommelse (dvs. hukommelse af personlige hændelser). Disse kognitive lidelser menes at være understøttet af specifikke strukturelle hjerneændringer, herunder front-cerbellar loops og Papez kredsløb, henholdsvis. De vil være delvis reversible med opretholdelse af afholdenhed over tid eller med en betydelig reduktion i alkoholforbruget. Det arbejde, der hidtil er udført, har gjort det muligt at tilpasse ledelsen til patienternes kognitive profiler i narkomanitjenesterne. Men tilbagefald er stadig meget høj i dag (ca. 60 %), hvilket viser kompleksiteten af denne patologi og behovet for at kigge efter andre faktorer, der kan påvirke resultatet af behandlingen. Flere undersøgelser har fremhævet den negative virkning af kronisk alkoholforbrug på patienternes søvnkvalitet. 36-72 % af de alkoholafhængige patienter havde søvnabnormiteter. Disse søvnforstyrrelser kan være en risikofaktor for tilbagefald. Søvnkvalitetsvurdering udføres traditionelt gennem en søvnrekord kaldet polysomnografi. Arbejde med alkoholafhængige patienter har vist en stigning i søvn latenstid, hvilket resulterer i et fald i den samlede søvntid og reduceret søvn effektivitet. Selv om polysomnografiundersøgelsen er meget præcis og informativ, er den stadig vanskelig at få adgang til i rutinemæssig klinisk praksis. Objektive målinger kan også opnås ved hjælp af aktimetriske optagelser (ur-lignende enhed, der registrerer forsøgspersonens aktivitets-hvilecyklus), som har den fordel, at der indsamles data over flere uger, men ikke giver oplysninger om søvnarkitektur og mikrostruktur. Brugen af subjektive søvnmålinger gennem søvndagsordener eller spørgeskemaer kan supplere en hurtig vurdering af søvnbesvær hos alkoholafhængige patienter. Undersøgelsen af søvnkvalitet ved hjælp af spørgeskemaer viste, at 91 % af de alkoholafhængige afholdne patienter ville anse deres søvn for at være af dårlig kvalitet. Dårlig søvnkvalitet har en indvirkning på hjernen og kognitiv funktion hos raske forsøgspersoner. En nylig undersøgelse med et søvnspørgeskema viser, at søvn af dårlig kvalitet er forbundet med et fald i mængden af gråt stof i frontalbarken. Forholdet mellem søvn og hjernefunktion i alkoholafhængighed er aldrig blevet undersøgt endnu. Søvn bidrager til effektiv kognitiv funktion hos raske forsøgspersoner. Især søvnmangel har vist sig at påvirke opmærksomhedskapaciteten, især årvågenhed, arbejdshukommelse, abstraktion og beslutningstagning. Søvn spiller en aktiv rolle i konsolideringen af minder i hukommelsen. Der er derfor behov for undersøgelser for at undersøge virkningen af søvnforstyrrelser på udøvende og mnesiske lidelser i alkoholafhængighed. (Danish) | |||||||||||||||
| Property / summary: Alkoholafhængighed er et stort folkesundhedsproblem med medicinske, sociale og økonomiske konsekvenser. Undersøgelser inden for neuropsykologi har afklaret kognitive ændringer som følge af kronisk alkoholforbrug og deres cerebrale substrater. Således lider 3/4 af alkoholafhængige patienter af kognitive lidelser såsom svækkelse af udøvende funktioner (dvs. kognitive og adfærdsmæssige kontrolfunktioner) og episodisk hukommelse (dvs. hukommelse af personlige hændelser). Disse kognitive lidelser menes at være understøttet af specifikke strukturelle hjerneændringer, herunder front-cerbellar loops og Papez kredsløb, henholdsvis. De vil være delvis reversible med opretholdelse af afholdenhed over tid eller med en betydelig reduktion i alkoholforbruget. Det arbejde, der hidtil er udført, har gjort det muligt at tilpasse ledelsen til patienternes kognitive profiler i narkomanitjenesterne. Men tilbagefald er stadig meget høj i dag (ca. 60 %), hvilket viser kompleksiteten af denne patologi og behovet for at kigge efter andre faktorer, der kan påvirke resultatet af behandlingen. Flere undersøgelser har fremhævet den negative virkning af kronisk alkoholforbrug på patienternes søvnkvalitet. 36-72 % af de alkoholafhængige patienter havde søvnabnormiteter. Disse søvnforstyrrelser kan være en risikofaktor for tilbagefald. Søvnkvalitetsvurdering udføres traditionelt gennem en søvnrekord kaldet polysomnografi. Arbejde med alkoholafhængige patienter har vist en stigning i søvn latenstid, hvilket resulterer i et fald i den samlede søvntid og reduceret søvn effektivitet. Selv om polysomnografiundersøgelsen er meget præcis og informativ, er den stadig vanskelig at få adgang til i rutinemæssig klinisk praksis. Objektive målinger kan også opnås ved hjælp af aktimetriske optagelser (ur-lignende enhed, der registrerer forsøgspersonens aktivitets-hvilecyklus), som har den fordel, at der indsamles data over flere uger, men ikke giver oplysninger om søvnarkitektur og mikrostruktur. Brugen af subjektive søvnmålinger gennem søvndagsordener eller spørgeskemaer kan supplere en hurtig vurdering af søvnbesvær hos alkoholafhængige patienter. Undersøgelsen af søvnkvalitet ved hjælp af spørgeskemaer viste, at 91 % af de alkoholafhængige afholdne patienter ville anse deres søvn for at være af dårlig kvalitet. Dårlig søvnkvalitet har en indvirkning på hjernen og kognitiv funktion hos raske forsøgspersoner. En nylig undersøgelse med et søvnspørgeskema viser, at søvn af dårlig kvalitet er forbundet med et fald i mængden af gråt stof i frontalbarken. Forholdet mellem søvn og hjernefunktion i alkoholafhængighed er aldrig blevet undersøgt endnu. Søvn bidrager til effektiv kognitiv funktion hos raske forsøgspersoner. Især søvnmangel har vist sig at påvirke opmærksomhedskapaciteten, især årvågenhed, arbejdshukommelse, abstraktion og beslutningstagning. Søvn spiller en aktiv rolle i konsolideringen af minder i hukommelsen. Der er derfor behov for undersøgelser for at undersøge virkningen af søvnforstyrrelser på udøvende og mnesiske lidelser i alkoholafhængighed. (Danish) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: Alkoholafhængighed er et stort folkesundhedsproblem med medicinske, sociale og økonomiske konsekvenser. Undersøgelser inden for neuropsykologi har afklaret kognitive ændringer som følge af kronisk alkoholforbrug og deres cerebrale substrater. Således lider 3/4 af alkoholafhængige patienter af kognitive lidelser såsom svækkelse af udøvende funktioner (dvs. kognitive og adfærdsmæssige kontrolfunktioner) og episodisk hukommelse (dvs. hukommelse af personlige hændelser). Disse kognitive lidelser menes at være understøttet af specifikke strukturelle hjerneændringer, herunder front-cerbellar loops og Papez kredsløb, henholdsvis. De vil være delvis reversible med opretholdelse af afholdenhed over tid eller med en betydelig reduktion i alkoholforbruget. Det arbejde, der hidtil er udført, har gjort det muligt at tilpasse ledelsen til patienternes kognitive profiler i narkomanitjenesterne. Men tilbagefald er stadig meget høj i dag (ca. 60 %), hvilket viser kompleksiteten af denne patologi og behovet for at kigge efter andre faktorer, der kan påvirke resultatet af behandlingen. Flere undersøgelser har fremhævet den negative virkning af kronisk alkoholforbrug på patienternes søvnkvalitet. 36-72 % af de alkoholafhængige patienter havde søvnabnormiteter. Disse søvnforstyrrelser kan være en risikofaktor for tilbagefald. Søvnkvalitetsvurdering udføres traditionelt gennem en søvnrekord kaldet polysomnografi. Arbejde med alkoholafhængige patienter har vist en stigning i søvn latenstid, hvilket resulterer i et fald i den samlede søvntid og reduceret søvn effektivitet. Selv om polysomnografiundersøgelsen er meget præcis og informativ, er den stadig vanskelig at få adgang til i rutinemæssig klinisk praksis. Objektive målinger kan også opnås ved hjælp af aktimetriske optagelser (ur-lignende enhed, der registrerer forsøgspersonens aktivitets-hvilecyklus), som har den fordel, at der indsamles data over flere uger, men ikke giver oplysninger om søvnarkitektur og mikrostruktur. Brugen af subjektive søvnmålinger gennem søvndagsordener eller spørgeskemaer kan supplere en hurtig vurdering af søvnbesvær hos alkoholafhængige patienter. Undersøgelsen af søvnkvalitet ved hjælp af spørgeskemaer viste, at 91 % af de alkoholafhængige afholdne patienter ville anse deres søvn for at være af dårlig kvalitet. Dårlig søvnkvalitet har en indvirkning på hjernen og kognitiv funktion hos raske forsøgspersoner. En nylig undersøgelse med et søvnspørgeskema viser, at søvn af dårlig kvalitet er forbundet med et fald i mængden af gråt stof i frontalbarken. Forholdet mellem søvn og hjernefunktion i alkoholafhængighed er aldrig blevet undersøgt endnu. Søvn bidrager til effektiv kognitiv funktion hos raske forsøgspersoner. Især søvnmangel har vist sig at påvirke opmærksomhedskapaciteten, især årvågenhed, arbejdshukommelse, abstraktion og beslutningstagning. Søvn spiller en aktiv rolle i konsolideringen af minder i hukommelsen. Der er derfor behov for undersøgelser for at undersøge virkningen af søvnforstyrrelser på udøvende og mnesiske lidelser i alkoholafhængighed. (Danish) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 11 August 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
Dependența de alcool este o problemă majoră de sănătate publică, cu implicații medicale, sociale și economice. Studiile în domeniul neuropsihologiei au clarificat modificările cognitive rezultate din consumul cronic de alcool și substraturile lor cerebrale. Astfel, 3/4 dintre pacienții dependenți de alcool suferă de tulburări cognitive, cum ar fi afectarea funcțiilor executive (și anume funcțiile de control cognitiv și comportamental) și memoria episodică (adică memoria evenimentelor personale). Aceste tulburări cognitive sunt considerate a fi susținute de modificări structurale specifice ale creierului, inclusiv buclele cerbeloase frontale și, respectiv, circuitul Papez. Acestea ar fi parțial reversibile cu menținerea abstinenței în timp sau cu o reducere semnificativă a consumului de alcool. Diversele activități desfășurate până în prezent au permis adaptarea managementului la profilurile cognitive ale pacienților din cadrul serviciilor de dependență. Cu toate acestea, rata de recidivă este încă foarte ridicată în prezent (aproximativ 60 %), ceea ce arată complexitatea acestei patologii și necesitatea de a căuta alți factori care pot influența rezultatul tratamentului. Mai multe studii au evidențiat efectul advers al consumului cronic de alcool asupra calității somnului pacienților. 36-72 % dintre pacienții dependenți de alcool au prezentat anomalii ale somnului. Aceste tulburări de somn pot fi un factor de risc pentru recidivă. Evaluarea calității somnului se face în mod tradițional printr-o înregistrare a somnului numită polisomnografie. Lucrul cu pacienții dependenți de alcool a arătat o creștere a latenței somnului, având ca rezultat o scădere a timpului total de somn și o eficacitate redusă a somnului. Deși foarte precis și informativ, examenul polisomnografic rămâne dificil de accesat în practica clinică de rutină. Măsurătorile obiective pot fi obținute, de asemenea, prin înregistrări actimetrice (dispozitiv de ceas care înregistrează ciclul activitate-restrest al subiectului), care au avantajul de a colecta date timp de mai multe săptămâni, dar nu oferă informații privind arhitectura și microstructura somnului. Utilizarea măsurătorilor subiective ale somnului prin intermediul agendelor de somn sau al chestionarelor ar putea fi complementară unei evaluări rapide a plângerii de somn a pacienților dependenți de alcool. Studiul calității somnului utilizând chestionare a arătat că 91 % dintre pacienții abstinenți dependenți de alcool ar considera că somnul lor este de slabă calitate. Calitatea slabă a somnului are un impact asupra creierului și asupra funcționării cognitive la subiecți sănătoși. Un studiu recent folosind un chestionar de somn arată că somnul de slabă calitate este asociat cu o scădere a volumului de substanță gri în cortexul frontal. Relația dintre somn și funcția creierului în dependența de alcool nu a fost încă studiată. Somnul contribuie la funcționarea cognitivă eficientă a subiecților sănătoși. În special, s-a demonstrat că privarea de somn afectează capacitățile de atenție, în special vigilența, memoria de lucru, captarea și luarea deciziilor. Somnul joacă un rol activ în consolidarea amintirilor din memorie. Prin urmare, sunt necesare studii pentru a explora impactul tulburărilor de somn asupra tulburărilor executive și mnesice în dependența de alcool. (Romanian) | |||||||||||||||
| Property / summary: Dependența de alcool este o problemă majoră de sănătate publică, cu implicații medicale, sociale și economice. Studiile în domeniul neuropsihologiei au clarificat modificările cognitive rezultate din consumul cronic de alcool și substraturile lor cerebrale. Astfel, 3/4 dintre pacienții dependenți de alcool suferă de tulburări cognitive, cum ar fi afectarea funcțiilor executive (și anume funcțiile de control cognitiv și comportamental) și memoria episodică (adică memoria evenimentelor personale). Aceste tulburări cognitive sunt considerate a fi susținute de modificări structurale specifice ale creierului, inclusiv buclele cerbeloase frontale și, respectiv, circuitul Papez. Acestea ar fi parțial reversibile cu menținerea abstinenței în timp sau cu o reducere semnificativă a consumului de alcool. Diversele activități desfășurate până în prezent au permis adaptarea managementului la profilurile cognitive ale pacienților din cadrul serviciilor de dependență. Cu toate acestea, rata de recidivă este încă foarte ridicată în prezent (aproximativ 60 %), ceea ce arată complexitatea acestei patologii și necesitatea de a căuta alți factori care pot influența rezultatul tratamentului. Mai multe studii au evidențiat efectul advers al consumului cronic de alcool asupra calității somnului pacienților. 36-72 % dintre pacienții dependenți de alcool au prezentat anomalii ale somnului. Aceste tulburări de somn pot fi un factor de risc pentru recidivă. Evaluarea calității somnului se face în mod tradițional printr-o înregistrare a somnului numită polisomnografie. Lucrul cu pacienții dependenți de alcool a arătat o creștere a latenței somnului, având ca rezultat o scădere a timpului total de somn și o eficacitate redusă a somnului. Deși foarte precis și informativ, examenul polisomnografic rămâne dificil de accesat în practica clinică de rutină. Măsurătorile obiective pot fi obținute, de asemenea, prin înregistrări actimetrice (dispozitiv de ceas care înregistrează ciclul activitate-restrest al subiectului), care au avantajul de a colecta date timp de mai multe săptămâni, dar nu oferă informații privind arhitectura și microstructura somnului. Utilizarea măsurătorilor subiective ale somnului prin intermediul agendelor de somn sau al chestionarelor ar putea fi complementară unei evaluări rapide a plângerii de somn a pacienților dependenți de alcool. Studiul calității somnului utilizând chestionare a arătat că 91 % dintre pacienții abstinenți dependenți de alcool ar considera că somnul lor este de slabă calitate. Calitatea slabă a somnului are un impact asupra creierului și asupra funcționării cognitive la subiecți sănătoși. Un studiu recent folosind un chestionar de somn arată că somnul de slabă calitate este asociat cu o scădere a volumului de substanță gri în cortexul frontal. Relația dintre somn și funcția creierului în dependența de alcool nu a fost încă studiată. Somnul contribuie la funcționarea cognitivă eficientă a subiecților sănătoși. În special, s-a demonstrat că privarea de somn afectează capacitățile de atenție, în special vigilența, memoria de lucru, captarea și luarea deciziilor. Somnul joacă un rol activ în consolidarea amintirilor din memorie. Prin urmare, sunt necesare studii pentru a explora impactul tulburărilor de somn asupra tulburărilor executive și mnesice în dependența de alcool. (Romanian) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: Dependența de alcool este o problemă majoră de sănătate publică, cu implicații medicale, sociale și economice. Studiile în domeniul neuropsihologiei au clarificat modificările cognitive rezultate din consumul cronic de alcool și substraturile lor cerebrale. Astfel, 3/4 dintre pacienții dependenți de alcool suferă de tulburări cognitive, cum ar fi afectarea funcțiilor executive (și anume funcțiile de control cognitiv și comportamental) și memoria episodică (adică memoria evenimentelor personale). Aceste tulburări cognitive sunt considerate a fi susținute de modificări structurale specifice ale creierului, inclusiv buclele cerbeloase frontale și, respectiv, circuitul Papez. Acestea ar fi parțial reversibile cu menținerea abstinenței în timp sau cu o reducere semnificativă a consumului de alcool. Diversele activități desfășurate până în prezent au permis adaptarea managementului la profilurile cognitive ale pacienților din cadrul serviciilor de dependență. Cu toate acestea, rata de recidivă este încă foarte ridicată în prezent (aproximativ 60 %), ceea ce arată complexitatea acestei patologii și necesitatea de a căuta alți factori care pot influența rezultatul tratamentului. Mai multe studii au evidențiat efectul advers al consumului cronic de alcool asupra calității somnului pacienților. 36-72 % dintre pacienții dependenți de alcool au prezentat anomalii ale somnului. Aceste tulburări de somn pot fi un factor de risc pentru recidivă. Evaluarea calității somnului se face în mod tradițional printr-o înregistrare a somnului numită polisomnografie. Lucrul cu pacienții dependenți de alcool a arătat o creștere a latenței somnului, având ca rezultat o scădere a timpului total de somn și o eficacitate redusă a somnului. Deși foarte precis și informativ, examenul polisomnografic rămâne dificil de accesat în practica clinică de rutină. Măsurătorile obiective pot fi obținute, de asemenea, prin înregistrări actimetrice (dispozitiv de ceas care înregistrează ciclul activitate-restrest al subiectului), care au avantajul de a colecta date timp de mai multe săptămâni, dar nu oferă informații privind arhitectura și microstructura somnului. Utilizarea măsurătorilor subiective ale somnului prin intermediul agendelor de somn sau al chestionarelor ar putea fi complementară unei evaluări rapide a plângerii de somn a pacienților dependenți de alcool. Studiul calității somnului utilizând chestionare a arătat că 91 % dintre pacienții abstinenți dependenți de alcool ar considera că somnul lor este de slabă calitate. Calitatea slabă a somnului are un impact asupra creierului și asupra funcționării cognitive la subiecți sănătoși. Un studiu recent folosind un chestionar de somn arată că somnul de slabă calitate este asociat cu o scădere a volumului de substanță gri în cortexul frontal. Relația dintre somn și funcția creierului în dependența de alcool nu a fost încă studiată. Somnul contribuie la funcționarea cognitivă eficientă a subiecților sănătoși. În special, s-a demonstrat că privarea de somn afectează capacitățile de atenție, în special vigilența, memoria de lucru, captarea și luarea deciziilor. Somnul joacă un rol activ în consolidarea amintirilor din memorie. Prin urmare, sunt necesare studii pentru a explora impactul tulburărilor de somn asupra tulburărilor executive și mnesice în dependența de alcool. (Romanian) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 11 August 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
Alkoholberoende är ett stort folkhälsoproblem med medicinska, sociala och ekonomiska konsekvenser. Studier inom neuropsykologi har klargjort kognitiva förändringar till följd av kronisk alkoholkonsumtion och deras cerebrala substrat. Således lider 3/4 av de alkoholberoende patienterna av kognitiva störningar såsom nedsatt verkställande funktioner (dvs. kognitiva och beteendemässiga kontrollfunktioner) och episodiskt minne (dvs. minnet av personliga händelser). Dessa kognitiva störningar tros vara understödda av specifika strukturella förändringar i hjärnan, inklusive front-cerbellar loopar och Papez-kretsen, respektive. De skulle vara delvis reversibla med bibehållen avhållsamhet över tiden eller med en betydande minskning av alkoholkonsumtionen. De olika arbeten som hittills utförts har gjort det möjligt att anpassa ledningen till patienternas kognitiva profiler inom missbrukstjänsterna. Andelen återfall är dock fortfarande mycket hög idag (ca 60 %), vilket visar hur komplex denna patologi är och behovet av att leta efter andra faktorer som kan påverka resultatet av behandlingen. Flera studier har lyft fram den negativa effekten av kronisk alkoholkonsumtion på patienternas sömnkvalitet. 36–72 % av de alkoholberoende patienterna hade sömnstörningar. Dessa sömnstörningar kan vara en riskfaktor för återfall. Sömnkvalitetsbedömning görs traditionellt genom en sömnrekord som kallas polysomnografi. Arbete med alkoholberoende patienter har visat en ökad sömnlatens, vilket har resulterat i en minskning av den totala sömntiden och minskad sömneffektivitet. Även om det är mycket exakt och informativt är polysomnografiundersökningen fortfarande svåråtkomlig i rutinmässig klinisk praxis. Objektiva mätningar kan också erhållas genom aktimetriska inspelningar (klockliknande anordning som registrerar personens aktivitets-vilocykel), som har fördelen att samla in data under flera veckor men som inte ger information om sömnarkitektur och mikrostruktur. Användningen av subjektiva sömnmätningar genom sömnagendor eller frågeformulär skulle kunna komplettera en snabb bedömning av sömnklagomål hos alkoholberoende patienter. Studien av sömnkvalitet med hjälp av frågeformulär visade att 91 % av de alkoholberoende patienterna skulle anse att deras sömn var av dålig kvalitet. Dålig sömnkvalitet påverkar hjärnan och kognitiv funktion hos friska försökspersoner. En nyligen genomförd studie med hjälp av ett sömnenkät visar att sömn av dålig kvalitet är förknippad med en minskning av volymen av grå substans i frontbarken. Sambandet mellan sömn och hjärnfunktion i alkoholberoende har ännu aldrig studerats. Sömn bidrar till effektiv kognitiv funktion hos friska försökspersoner. I synnerhet har sömnbrist visat sig påverka uppmärksamhetsförmågan, särskilt vaksamhet, arbetsminne, abstraktion och beslutsfattande. Sömn spelar en aktiv roll för att konsolidera minnen i minnet. Det behövs därför studier för att undersöka hur sömnstörningar påverkar verkställande och mnesikstörningar i alkoholberoendet. (Swedish) | |||||||||||||||
| Property / summary: Alkoholberoende är ett stort folkhälsoproblem med medicinska, sociala och ekonomiska konsekvenser. Studier inom neuropsykologi har klargjort kognitiva förändringar till följd av kronisk alkoholkonsumtion och deras cerebrala substrat. Således lider 3/4 av de alkoholberoende patienterna av kognitiva störningar såsom nedsatt verkställande funktioner (dvs. kognitiva och beteendemässiga kontrollfunktioner) och episodiskt minne (dvs. minnet av personliga händelser). Dessa kognitiva störningar tros vara understödda av specifika strukturella förändringar i hjärnan, inklusive front-cerbellar loopar och Papez-kretsen, respektive. De skulle vara delvis reversibla med bibehållen avhållsamhet över tiden eller med en betydande minskning av alkoholkonsumtionen. De olika arbeten som hittills utförts har gjort det möjligt att anpassa ledningen till patienternas kognitiva profiler inom missbrukstjänsterna. Andelen återfall är dock fortfarande mycket hög idag (ca 60 %), vilket visar hur komplex denna patologi är och behovet av att leta efter andra faktorer som kan påverka resultatet av behandlingen. Flera studier har lyft fram den negativa effekten av kronisk alkoholkonsumtion på patienternas sömnkvalitet. 36–72 % av de alkoholberoende patienterna hade sömnstörningar. Dessa sömnstörningar kan vara en riskfaktor för återfall. Sömnkvalitetsbedömning görs traditionellt genom en sömnrekord som kallas polysomnografi. Arbete med alkoholberoende patienter har visat en ökad sömnlatens, vilket har resulterat i en minskning av den totala sömntiden och minskad sömneffektivitet. Även om det är mycket exakt och informativt är polysomnografiundersökningen fortfarande svåråtkomlig i rutinmässig klinisk praxis. Objektiva mätningar kan också erhållas genom aktimetriska inspelningar (klockliknande anordning som registrerar personens aktivitets-vilocykel), som har fördelen att samla in data under flera veckor men som inte ger information om sömnarkitektur och mikrostruktur. Användningen av subjektiva sömnmätningar genom sömnagendor eller frågeformulär skulle kunna komplettera en snabb bedömning av sömnklagomål hos alkoholberoende patienter. Studien av sömnkvalitet med hjälp av frågeformulär visade att 91 % av de alkoholberoende patienterna skulle anse att deras sömn var av dålig kvalitet. Dålig sömnkvalitet påverkar hjärnan och kognitiv funktion hos friska försökspersoner. En nyligen genomförd studie med hjälp av ett sömnenkät visar att sömn av dålig kvalitet är förknippad med en minskning av volymen av grå substans i frontbarken. Sambandet mellan sömn och hjärnfunktion i alkoholberoende har ännu aldrig studerats. Sömn bidrar till effektiv kognitiv funktion hos friska försökspersoner. I synnerhet har sömnbrist visat sig påverka uppmärksamhetsförmågan, särskilt vaksamhet, arbetsminne, abstraktion och beslutsfattande. Sömn spelar en aktiv roll för att konsolidera minnen i minnet. Det behövs därför studier för att undersöka hur sömnstörningar påverkar verkställande och mnesikstörningar i alkoholberoendet. (Swedish) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: Alkoholberoende är ett stort folkhälsoproblem med medicinska, sociala och ekonomiska konsekvenser. Studier inom neuropsykologi har klargjort kognitiva förändringar till följd av kronisk alkoholkonsumtion och deras cerebrala substrat. Således lider 3/4 av de alkoholberoende patienterna av kognitiva störningar såsom nedsatt verkställande funktioner (dvs. kognitiva och beteendemässiga kontrollfunktioner) och episodiskt minne (dvs. minnet av personliga händelser). Dessa kognitiva störningar tros vara understödda av specifika strukturella förändringar i hjärnan, inklusive front-cerbellar loopar och Papez-kretsen, respektive. De skulle vara delvis reversibla med bibehållen avhållsamhet över tiden eller med en betydande minskning av alkoholkonsumtionen. De olika arbeten som hittills utförts har gjort det möjligt att anpassa ledningen till patienternas kognitiva profiler inom missbrukstjänsterna. Andelen återfall är dock fortfarande mycket hög idag (ca 60 %), vilket visar hur komplex denna patologi är och behovet av att leta efter andra faktorer som kan påverka resultatet av behandlingen. Flera studier har lyft fram den negativa effekten av kronisk alkoholkonsumtion på patienternas sömnkvalitet. 36–72 % av de alkoholberoende patienterna hade sömnstörningar. Dessa sömnstörningar kan vara en riskfaktor för återfall. Sömnkvalitetsbedömning görs traditionellt genom en sömnrekord som kallas polysomnografi. Arbete med alkoholberoende patienter har visat en ökad sömnlatens, vilket har resulterat i en minskning av den totala sömntiden och minskad sömneffektivitet. Även om det är mycket exakt och informativt är polysomnografiundersökningen fortfarande svåråtkomlig i rutinmässig klinisk praxis. Objektiva mätningar kan också erhållas genom aktimetriska inspelningar (klockliknande anordning som registrerar personens aktivitets-vilocykel), som har fördelen att samla in data under flera veckor men som inte ger information om sömnarkitektur och mikrostruktur. Användningen av subjektiva sömnmätningar genom sömnagendor eller frågeformulär skulle kunna komplettera en snabb bedömning av sömnklagomål hos alkoholberoende patienter. Studien av sömnkvalitet med hjälp av frågeformulär visade att 91 % av de alkoholberoende patienterna skulle anse att deras sömn var av dålig kvalitet. Dålig sömnkvalitet påverkar hjärnan och kognitiv funktion hos friska försökspersoner. En nyligen genomförd studie med hjälp av ett sömnenkät visar att sömn av dålig kvalitet är förknippad med en minskning av volymen av grå substans i frontbarken. Sambandet mellan sömn och hjärnfunktion i alkoholberoende har ännu aldrig studerats. Sömn bidrar till effektiv kognitiv funktion hos friska försökspersoner. I synnerhet har sömnbrist visat sig påverka uppmärksamhetsförmågan, särskilt vaksamhet, arbetsminne, abstraktion och beslutsfattande. Sömn spelar en aktiv roll för att konsolidera minnen i minnet. Det behövs därför studier för att undersöka hur sömnstörningar påverkar verkställande och mnesikstörningar i alkoholberoendet. (Swedish) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 11 August 2022
| |||||||||||||||
| Property / beneficiary | |||||||||||||||
| Property / beneficiary: UNIVERSITE DE CAEN NORMANDIE / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / beneficiary name (string) | |||||||||||||||
UNIVERSITE DE CAEN NORMANDIE | |||||||||||||||
| Property / beneficiary name (string): UNIVERSITE DE CAEN NORMANDIE / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / postal code | |||||||||||||||
14032 | |||||||||||||||
| Property / postal code: 14032 / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / contained in NUTS | |||||||||||||||
| Property / contained in NUTS: Calvados / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / contained in NUTS: Calvados / qualifier | |||||||||||||||
| Property / contained in Local Administrative Unit | |||||||||||||||
| Property / contained in Local Administrative Unit: Caen / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / contained in Local Administrative Unit: Caen / qualifier | |||||||||||||||
| Property / coordinate location | |||||||||||||||
49°12'9.97"N, 0°21'51.66"W
| |||||||||||||||
| Property / coordinate location: 49°12'9.97"N, 0°21'51.66"W / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / coordinate location: 49°12'9.97"N, 0°21'51.66"W / qualifier | |||||||||||||||
| Property / budget | |||||||||||||||
86,173.12 Euro
| |||||||||||||||
| Property / budget: 86,173.12 Euro / rank | |||||||||||||||
Preferred rank | |||||||||||||||
| Property / EU contribution | |||||||||||||||
42,024.12 Euro
| |||||||||||||||
| Property / EU contribution: 42,024.12 Euro / rank | |||||||||||||||
Preferred rank | |||||||||||||||
| Property / co-financing rate | |||||||||||||||
48.77 percent
| |||||||||||||||
| Property / co-financing rate: 48.77 percent / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / date of last update | |||||||||||||||
7 December 2023
| |||||||||||||||
| Property / date of last update: 7 December 2023 / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
Latest revision as of 11:23, 11 October 2024
Project Q3673337 in France
| Language | Label | Description | Also known as |
|---|---|---|---|
| English | ERDF — UNICAEN — Alloc cofin — Alice Laniepce |
Project Q3673337 in France |
Statements
42,024.12 Euro
0 references
86,173.12 Euro
0 references
48.77 percent
0 references
1 October 2015
0 references
31 March 2019
0 references
UNIVERSITE DE CAEN NORMANDIE
0 references
14032
0 references
La dépendance à l'alcool constitue un problème majeur de santé publique, ayant des répercussions sur le plan médical, social et économique. Les études dans le domaine de la neuropsychologie ont permis de préciser les altérations cognitives consécutives à une consommation chronique d'alcool ainsi que leurs substrats cérébraux. Ainsi, 3/4 des patients alcoolo-dépendants souffrent de troubles cognitifs tels que des atteintes des fonctions exécutives (i.e. fonctions de contrôle cognitif et comportemental) et de la mémoire épisodique (i.e. mémoire des événements personnellement vécus). Ces troubles cognitifs seraient sous-tendus par des altérations cérébrales structurales spécifiques incluant respectivement les boucles fronto-cérebelleuses et le circuit de Papez. Ils seraient en partie réversibles avec le maintien de l'abstinence dans le temps ou bien avec une réduction significative des consommations d'alcool. Les différents travaux menés jusqu'ici ont permis d'adapter la prise en charge aux profils cognitifs des patients dans les services d'addictologie. Cependant, le taux de rechute reste aujourd'hui très important (environ 60%), ce qui montre la complexité de cette pathologie et la nécessité de rechercher d'autres facteurs pouvant avoir une influence sur le résultat du traitement. Plusieurs études ont souligné l'effet néfaste de la consommation chronique d'alcool sur la qualité de sommeil des patients. En effet, 36 à 72% des patients alcoolo-dépendants présenteraient des anomalies du sommeil. Ces troubles du sommeil peuvent être un facteur de risque de rechute. L'évaluation de la qualité du sommeil se fait traditionnellement par le biais d'un enregistrement de sommeil, appelé polysomnographie. Les travaux menés auprès des patients alcoolo-dépendants ont montré une augmentation de la latence d'endormissement ayant pour répercussions une diminution du temps total de sommeil ainsi qu'une réduction de l'efficacité du sommeil. Bien que très précis et informatif, l'examen en polysomnographie reste difficile d'accès en pratique clinique courante. Des mesures objectives peuvent également être obtenues grâce à des enregistrements actimétriques (dispositif ressemblant à une montre et enregistrant le cycle activité-repos du sujet), qui offrent l'avantage de recueillir des données sur plusieurs semaines mais ne permettent pas de donner d'information sur l'architecture et la microstructure du sommeil. L'utilisation de mesures subjectives de sommeil par le biais d'agendas de sommeil ou de questionnaires pourrait être complémentaire pour une évaluation rapide de la plainte de sommeil des patients alcoolo-dépendants. L'étude de la qualité du sommeil à l'aide de questionnaires a ainsi montré que 91% des patients alcoolo-dépendants abstinents jugeraient leur sommeil comme étant de mauvaise qualité. Une mauvaise qualité de sommeil a un impact sur le fonctionnement cérébral et cognitif chez les sujets sains. Une étude récente ayant utilisé un questionnaire de sommeil montre qu'un sommeil de mauvaise qualité est associé à une diminution du volume de substance grise au niveau du cortex frontal. L'étude des liens entre sommeil et fonctionnement cérébral dans l'alcoolo-dépendance n'a encore jamais été réalisée. En effet, le sommeil participe au fonctionnement cognitif efficace chez les sujets sains. Il a notamment été montré qu'une privation de sommeil a des répercussions sur les capacités attentionnelles et particulièrement la vigilance, sur la mémoire de travail, les capacités d'abstraction et la prise de décision. Concernant les capacités mnésiques, le sommeil participe activement à la consolidation des souvenirs en mémoire. Des études sont donc nécessaires afin d'explorer l'impact des troubles du sommeil sur les troubles exécutifs et mnésiques dans l'alcoolo-dépendance. (French)
0 references
Alcohol dependence is a major public health problem with medical, social and economic implications. Studies in the field of neuropsychology have clarified cognitive alterations resulting from chronic alcohol consumption and their cerebral substrates. Thus, 3/4 of alcohol-dependent patients suffer from cognitive disorders such as impairment of executive functions (i.e. cognitive and behavioural control functions) and episodic memory (i.e. memory of personal events). These cognitive disorders are believed to be underpinned by specific structural brain alterations including the front-cerbellar loops and the Papez circuit, respectively. They would be partially reversible with the maintenance of abstinence over time or with a significant reduction in alcohol consumption. The various work carried out so far has made it possible to adapt management to the cognitive profiles of patients in the addictology services. However, the rate of relapse is still very high today (about 60 %), which shows the complexity of this pathology and the need to look for other factors that may influence the outcome of treatment. Several studies have highlighted the adverse effect of chronic alcohol consumption on patients’ sleep quality. 36-72 % of alcohol-dependent patients had sleep abnormalities. These sleep disorders can be a risk factor for relapse. Sleep quality assessment is traditionally done through a sleep record called polysomnography. Work with alcohol-dependent patients has shown an increase in sleep latency, resulting in a decrease in total sleep time and reduced sleep effectiveness. Although very precise and informative, the polysomnography examination remains difficult to access in routine clinical practice. Objective measurements can also be obtained through actimetric recordings (watch-like device recording the subject’s activity-rest cycle), which have the advantage of collecting data over several weeks but do not provide information on sleep architecture and microstructure. The use of subjective sleep measurements through sleep agendas or questionnaires could be complementary to a rapid assessment of the sleep complaint of alcohol-dependent patients. The study of sleep quality using questionnaires showed that 91 % of alcohol-dependent abstinent patients would consider their sleep to be of poor quality. Poor sleep quality has an impact on brain and cognitive functioning in healthy subjects. A recent study using a sleep questionnaire shows that poor quality sleep is associated with a decrease in the volume of grey substance in the frontal cortex. The relationship between sleep and brain function in alcohol-dependence has never been studied yet. Sleep contributes to effective cognitive functioning in healthy subjects. In particular, sleep deprivation has been shown to affect attentional capacities, particularly vigilance, work memory, abstraction and decision-making. Sleep plays an active role in consolidating memories in memory. Studies are therefore needed to explore the impact of sleep disorders on executive and mnesic disorders in alcohol dependence. (English)
18 November 2021
0.0739460210686464
0 references
Alkoholabhängigkeit ist ein großes Gesundheitsproblem mit medizinischen, sozialen und wirtschaftlichen Auswirkungen. Studien auf dem Gebiet der Neuropsychologie haben gezeigt, welche kognitiven Veränderungen infolge des chronischen Alkoholkonsums auftreten, sowie deren Hirnsubstrate. So leiden 3/4 der alkoholabhängigen Patienten an kognitiven Störungen wie Beeinträchtigungen der Exekutivfunktionen (d. h. kognitive und Verhaltenskontrollfunktionen) und des episodischen Gedächtnisses (d. h. Erinnerung an persönlich erlebte Ereignisse). Diese kognitiven Störungen würden durch spezifische strukturelle Veränderungen des Gehirns, einschließlich der Front-Zebel-Loops bzw. des Papez-Kreislaufs, untermauert. Sie wären teilweise reversibel, wenn die Abstinenz im Laufe der Zeit erhalten bleibt oder der Alkoholkonsum erheblich reduziert wird. Die bisherigen Arbeiten haben es ermöglicht, die Betreuung an die kognitiven Patientenprofile in den Addiktologiediensten anzupassen. Die Rückfallrate ist jedoch heute noch sehr hoch (etwa 60 %), was die Komplexität dieser Pathologie und die Notwendigkeit zeigt, nach anderen Faktoren zu suchen, die das Behandlungsergebnis beeinflussen können. In mehreren Studien wurde auf die schädlichen Auswirkungen des chronischen Alkoholkonsums auf die Schlafqualität der Patienten hingewiesen. 36 bis 72 % der alkoholabhängigen Patienten wiesen Schlafstörungen auf. Diese Schlafstörungen können ein Risikofaktor für einen Rückfall sein. Die Bewertung der Schlafqualität erfolgt traditionell durch eine Schlafaufnahme, die als Polysomnographie bezeichnet wird. Die Arbeiten an alkoholabhängigen Patienten zeigten eine erhöhte Einschlaflatenz, die zu einer Verkürzung der Gesamtschlafzeit und zu einer Verringerung der Schlafeffizienz führte. Obwohl die Polysomnographie sehr präzise und informativ ist, ist sie in der üblichen klinischen Praxis nach wie vor schwer zugänglich. Objektive Messungen lassen sich auch durch aktimetrische Aufzeichnungen (uhrähnliches Gerät, das den Aktivitäts-Repository-Zyklus des Subjekts aufzeichnet) erreichen, die den Vorteil bieten, Daten über mehrere Wochen zu sammeln, aber keine Informationen über die Schlafarchitektur und -mikrostruktur liefern. Die Verwendung subjektiver Schlafmaßnahmen durch Schlafpläne oder Fragebögen könnte eine rasche Bewertung der Schlafbeschwerde von alkoholabhängigen Patienten ergänzen. Die Untersuchung der Schlafqualität anhand von Fragebögen ergab, dass 91 % der alkoholabhängigen Patienten ihren Schlaf für minderwertig halten. Schlechte Schlafqualität hat Auswirkungen auf die Gehirn- und kognitive Funktion bei gesunden Probanden. Eine kürzlich durchgeführte Studie, in der ein Schlaffragebogen verwendet wurde, zeigt, dass ein schlechter Schlaf mit einer Abnahme des Volumens der grauen Substanz in der Frontrinde verbunden ist. Die Untersuchung der Zusammenhänge zwischen Schlaf und Gehirnfunktion in Alkoholabhängigkeit wurde noch nie durchgeführt. In der Tat trägt der Schlaf zur wirksamen kognitiven Funktion bei gesunden Probanden bei. Insbesondere hat sich gezeigt, dass Schlafentzug Auswirkungen auf die fürsorglichen Fähigkeiten und insbesondere auf die Wachsamkeit, das Arbeitsgedächtnis, die Abstraktionsfähigkeit und die Entscheidungsfindung hat. Was die mnesischen Fähigkeiten betrifft, so beteiligt sich der Schlaf aktiv an der Konsolidierung von Erinnerungen in Erinnerung. Daher sind Studien erforderlich, um die Auswirkungen von Schlafstörungen auf die exekutiven und mnesischen Störungen der Alkoholabhängigkeit zu untersuchen. (German)
1 December 2021
0 references
Alcoholafhankelijkheid is een groot probleem voor de volksgezondheid met medische, sociale en economische gevolgen. Studies op het gebied van neuropsychologie hebben cognitieve veranderingen als gevolg van chronische alcoholconsumptie en hun cerebrale substraten verduidelijkt. Zo lijden 3/4 van de alcoholafhankelijke patiënten aan cognitieve stoornissen zoals stoornissen van uitvoerende functies (d.w.z. cognitieve en gedragscontrolefuncties) en episodisch geheugen (d.w.z. geheugen van persoonlijke gebeurtenissen). Deze cognitieve stoornissen worden verondersteld te worden ondersteund door specifieke structurele hersenveranderingen met inbegrip van de front-cerbellaire lussen en de Papez circuit, respectievelijk. Zij zouden gedeeltelijk omkeerbaar zijn met het behoud van onthouding in de loop van de tijd of met een aanzienlijke vermindering van het alcoholgebruik. De verschillende werkzaamheden die tot nu toe zijn verricht, hebben het mogelijk gemaakt het beheer aan te passen aan de cognitieve profielen van patiënten in de verslavingsdiensten. Echter, de snelheid van terugval is nog steeds zeer hoog vandaag (ongeveer 60 %), wat de complexiteit van deze pathologie laat zien en de noodzaak om te zoeken naar andere factoren die de uitkomst van de behandeling kunnen beïnvloeden. Verschillende studies hebben het negatieve effect van chronische alcoholconsumptie op de slaapkwaliteit van patiënten aangetoond. 36-72 % van de alcoholafhankelijke patiënten had slaapafwijkingen. Deze slaapstoornissen kunnen een risicofactor voor terugval zijn. Slaapkwaliteitsbeoordeling wordt traditioneel uitgevoerd door middel van een slaaprecord genaamd polysomnografie. Het werk met alcoholafhankelijke patiënten heeft een toename van slaaplatentie laten zien, wat resulteerde in een afname van de totale slaaptijd en verminderde slaapefficiëntie. Hoewel zeer nauwkeurig en informatief, het polysomnografie onderzoek blijft moeilijk toegankelijk in de routine klinische praktijk. Objectieve metingen kunnen ook worden verkregen door middel van actimetrische opnames (watch-achtige apparaat dat de activiteit-restcyclus van de proefpersoon registreert), die het voordeel hebben dat gegevens gedurende enkele weken worden verzameld, maar geen informatie over slaaparchitectuur en microstructuur opleveren. Het gebruik van subjectieve slaapmetingen via slaapagenda’s of vragenlijsten kan een aanvulling vormen op een snelle beoordeling van de slaapklachten van alcoholafhankelijke patiënten. De studie naar slaapkwaliteit met behulp van vragenlijsten toonde aan dat 91 % van de alcoholafhankelijke abstinentpatiënten hun slaap als van slechte kwaliteit zou beschouwen. Slechte slaapkwaliteit heeft een impact op de hersenen en het cognitieve functioneren bij gezonde proefpersonen. Een recent onderzoek met behulp van een slaapvragenlijst toont aan dat slaap van slechte kwaliteit gepaard gaat met een afname van het volume van de grijze stof in de frontale cortex. De relatie tussen slaap en hersenfunctie in alcohol-afhankelijkheid is nog nooit onderzocht. Slaap draagt bij tot een effectief cognitief functioneren bij gezonde personen. Er is met name gebleken dat slaaptekort een invloed heeft op de aandachtscapaciteiten, met name waakzaamheid, werkgeheugen, abstractie en besluitvorming. Slaap speelt een actieve rol bij het consolideren van herinneringen in het geheugen. Daarom zijn studies nodig om de impact van slaapstoornissen op uitvoerende en mnesische stoornissen bij alcoholverslaving te onderzoeken. (Dutch)
6 December 2021
0 references
La dipendenza dall'alcol è un grave problema di salute pubblica con implicazioni mediche, sociali ed economiche. Studi nel campo della neuropsicologia hanno chiarito le alterazioni cognitive derivanti dal consumo cronico di alcol e dai loro substrati cerebrali. Pertanto, 3/4 dei pazienti dipendenti dall'alcol soffrono di disturbi cognitivi quali la compromissione delle funzioni esecutive (ossia funzioni di controllo cognitivo e comportamentale) e la memoria episodica (cioè la memoria di eventi personali). Si ritiene che questi disturbi cognitivi siano sostenuti da specifiche alterazioni strutturali del cervello, tra cui i cicli frontali-cerbellari e il circuito di Papez, rispettivamente. Sarebbero parzialmente reversibili con il mantenimento dell'astinenza nel tempo o con una significativa riduzione del consumo di alcol. I vari lavori svolti finora hanno permesso di adattare la gestione ai profili cognitivi dei pazienti nei servizi di tossicodipendenza. Tuttavia, il tasso di ricaduta è ancora molto elevato oggi (circa il 60 %), il che dimostra la complessità di questa patologia e la necessità di cercare altri fattori che possono influenzare l'esito del trattamento. Diversi studi hanno evidenziato l'effetto negativo del consumo cronico di alcol sulla qualità del sonno dei pazienti. Il 36-72 % dei pazienti dipendenti dall'alcol presentava anomalie del sonno. Questi disturbi del sonno possono essere un fattore di rischio di ricaduta. La valutazione della qualità del sonno è tradizionalmente effettuata attraverso un record di sonno chiamato polisonnografia. Il lavoro con pazienti dipendenti dall'alcol ha mostrato un aumento della latenza del sonno, con conseguente diminuzione del tempo di sonno totale e riduzione dell'efficacia del sonno. Anche se molto preciso e informativo, l'esame di polisomnografia rimane difficile da accedere nella pratica clinica di routine. Le misurazioni oggettive possono essere ottenute anche attraverso registrazioni attimetriche (un dispositivo simile a un orologio che registra il ciclo di attività-resto del soggetto), che hanno il vantaggio di raccogliere dati per diverse settimane ma non forniscono informazioni sull'architettura del sonno e sulla microstruttura. L'uso di misurazioni del sonno soggettive attraverso programmi del sonno o questionari potrebbe essere complementare a una valutazione rapida del reclamo del sonno dei pazienti dipendenti dall'alcol. Lo studio sulla qualità del sonno utilizzando questionari ha dimostrato che il 91 % dei pazienti astinenti dipendenti dall'alcol ritiene che il sonno sia di scarsa qualità. La scarsa qualità del sonno ha un impatto sul cervello e sul funzionamento cognitivo in soggetti sani. Uno studio recente che utilizza un questionario sul sonno mostra che il sonno di scarsa qualità è associato a una diminuzione del volume di sostanza grigia nella corteccia frontale. La relazione tra sonno e funzione cerebrale nella dipendenza dall'alcol non è mai stata ancora studiata. Il sonno contribuisce al funzionamento cognitivo efficace in soggetti sani. In particolare, è stato dimostrato che la privazione del sonno influenza le capacità di attenzione, in particolare la vigilanza, la memoria di lavoro, l'astrazione e il processo decisionale. Il sonno svolge un ruolo attivo nel consolidare i ricordi nella memoria. Sono pertanto necessari studi per esaminare l'impatto dei disturbi del sonno sui disturbi esecutivi e mnesici nella dipendenza da alcol. (Italian)
13 January 2022
0 references
La dependencia del alcohol es un problema importante de salud pública con implicaciones médicas, sociales y económicas. Los estudios en el campo de la neuropsicología han aclarado las alteraciones cognitivas resultantes del consumo crónico de alcohol y sus sustratos cerebrales. Así, 3/4 de los pacientes dependientes del alcohol sufren trastornos cognitivos tales como deterioro de las funciones ejecutivas (es decir, funciones de control cognitivo y conductual) y memoria episódica (es decir, memoria de eventos personales). Se cree que estos trastornos cognitivos están respaldados por alteraciones estructurales específicas del cerebro, incluyendo los bucles frontales-cerbelosos y el circuito de Papez, respectivamente. Serían parcialmente reversibles con el mantenimiento de la abstinencia a lo largo del tiempo o con una reducción significativa del consumo de alcohol. Los diversos trabajos realizados hasta ahora han permitido adaptar la gestión a los perfiles cognitivos de los pacientes en los servicios de adicción. Sin embargo, la tasa de recaída sigue siendo muy alta en la actualidad (alrededor del 60 %), lo que muestra la complejidad de esta patología y la necesidad de buscar otros factores que puedan influir en el resultado del tratamiento. Varios estudios han puesto de relieve el efecto adverso del consumo crónico de alcohol en la calidad del sueño de los pacientes. El 36-72 % de los pacientes dependientes del alcohol presentaban anomalías en el sueño. Estos trastornos del sueño pueden ser un factor de riesgo de recaída. La evaluación de la calidad del sueño se realiza tradicionalmente a través de un registro de sueño llamado polisomnografía. El trabajo con pacientes dependientes del alcohol ha mostrado un aumento en la latencia del sueño, lo que ha dado lugar a una disminución del tiempo total de sueño y a una reducción de la eficacia del sueño. Aunque es muy preciso e informativo, el examen de polisomnografía sigue siendo difícil de acceder en la práctica clínica rutinaria. Las mediciones objetivas también se pueden obtener a través de grabaciones actimétricas (dispositivo de reloj que registra el ciclo de reposo de actividad del sujeto), que tienen la ventaja de recopilar datos durante varias semanas pero no proporcionan información sobre la arquitectura del sueño y la microestructura. El uso de mediciones subjetivas del sueño a través de agendas de sueño o cuestionarios podría ser complementario a una evaluación rápida de la queja del sueño de los pacientes dependientes del alcohol. El estudio de la calidad del sueño con cuestionarios mostró que 91 % de los pacientes abstinentes dependientes del alcohol considerarían que su sueño era de mala calidad. La mala calidad del sueño tiene un impacto en el funcionamiento cerebral y cognitivo en sujetos sanos. Un estudio reciente utilizando un cuestionario de sueño muestra que el sueño de mala calidad se asocia con una disminución del volumen de sustancia gris en la corteza frontal. La relación entre el sueño y la función cerebral en la dependencia del alcohol nunca se ha estudiado todavía. El sueño contribuye al funcionamiento cognitivo efectivo en sujetos sanos. En particular, se ha demostrado que la privación del sueño afecta a las capacidades de atención, en particular la vigilancia, la memoria del trabajo, la abstracción y la toma de decisiones. El sueño juega un papel activo en la consolidación de los recuerdos en la memoria. Por lo tanto, se necesitan estudios para explorar el impacto de los trastornos del sueño en los trastornos ejecutivos y mnésicos en la dependencia del alcohol. (Spanish)
14 January 2022
0 references
Alkoholisõltuvus on suur rahvatervise probleem, millel on meditsiiniline, sotsiaalne ja majanduslik mõju. Uuringud neuropsühholoogia valdkonnas on selgitanud kognitiivseid muutusi, mis tulenevad kroonilisest alkoholitarbimisest ja nende aju substraatidest. Seega põeb 3/4 alkoholist sõltuvatest patsientidest kognitiivseid häireid, nagu täitevfunktsioonide (nt kognitiivsete ja käitumuslike kontrollifunktsioonide) ja episoodilise mälu (s.o isiklike sündmuste mälu) halvenemine. Arvatakse, et neid kognitiivseid häireid toetavad spetsiifilised struktuursed ajumuutused, sealhulgas esi- ja keermesilmused ja Papezi ringkond. Need oleksid osaliselt pöörduvad, kui säiliks karskus aja jooksul või väheneks märkimisväärselt alkoholi tarbimine. Seni tehtud erinevad tööd on võimaldanud kohandada juhtimist sõltlasravis osalevate patsientide kognitiivse profiiliga. Kuid retsidiivide määr on tänapäeval endiselt väga kõrge (umbes 60 %), mis näitab selle patoloogia keerukust ja vajadust otsida muid tegureid, mis võivad ravi tulemust mõjutada. Mitmes uuringus on rõhutatud kroonilise alkoholitarbimise kahjulikku mõju patsientide unekvaliteedile. 36–72 %-l alkoholist sõltuvatest patsientidest esines unehäireid. Need unehäired võivad olla retsidiivi riskifaktor. Une kvaliteedi hindamist tehakse traditsiooniliselt une rekordiga, mida nimetatakse polüsomnograafiaks. Töö alkoholist sõltuvate patsientidega on näidanud une latentsuse pikenemist, mille tulemuseks on kogu uneaja lühenemine ja une efektiivsuse vähenemine. Kuigi polüsomnograafia on väga täpne ja informatiivne, on see rutiinses kliinilises praktikas raskesti kättesaadav. Objektiivseid mõõtmisi on võimalik saada ka aktiimeetriliste salvestuste abil (vaatlusega sarnane seade, mis salvestab subjekti tegevus- ja puhketsükli), mille eeliseks on andmete kogumine mitme nädala jooksul, kuid mis ei anna teavet unearhitektuuri ja mikrostruktuuri kohta. Subjektiivsete unemõõtmiste kasutamine uneplaanide või küsimustike kaudu võib täiendada alkoholist sõltuvate patsientide unekaebuste kiiret hindamist. Küsimustike põhjal tehtud unekvaliteedi uuring näitas, et 91 % alkoholist sõltuvatest abstinentidest pidas une kvaliteeti halvaks. Halb unekvaliteet mõjutab aju ja kognitiivset toimimist tervetel isikutel. Hiljutine uuring, milles kasutati uneküsimust, näitab, et halva kvaliteediga uni on seotud halli aine mahu vähenemisega eesmises korteksis. Une ja aju funktsiooni seost alkoholisõltuvuse korral ei ole veel uuritud. Uni aitab kaasa tõhusale kognitiivsele toimimisele tervetel isikutel. Eelkõige on näidatud, et unepuudus mõjutab tähelepanuvõimet, eelkõige valvsust, töömälu, abstraktsust ja otsuste tegemist. Une mängib aktiivset rolli mälestuste konsolideerimisel mälus. Seetõttu on vaja uuringuid, et uurida unehäirete mõju alkoholisõltuvuse juhtide ja mnesi häiretele. (Estonian)
11 August 2022
0 references
Priklausomybė nuo alkoholio yra pagrindinė visuomenės sveikatos problema, turinti medicininių, socialinių ir ekonominių pasekmių. Neuropsichologijos srities tyrimai išaiškino kognityvinius pokyčius, atsiradusius dėl lėtinio alkoholio vartojimo ir jų smegenų substratų. Taigi 3/4 nuo alkoholio priklausomų pacientų kenčia nuo kognityvinių sutrikimų, tokių kaip vykdomųjų funkcijų sutrikimas (t. y. pažinimo ir elgesio kontrolės funkcijos) ir epizodinė atmintis (t. y. asmeninių reiškinių atminimas). Manoma, kad šie pažinimo sutrikimai yra pagrįsti specifiniais struktūriniais smegenų pokyčiais, įskaitant atitinkamai priekinės galvos smegenų kilpas ir Papez grandinę. Jos būtų iš dalies grįžtamos, jei laikui bėgant būtų išlaikytas susilaikymas arba gerokai sumažėtų alkoholio vartojimas. Įvairūs iki šiol atlikti darbai leido pritaikyti valdymą prie pacientų kognityvinių profilių priklausomybės tarnybose. Tačiau atkryčio dažnis šiandien vis dar yra labai didelis (apie 60 %), o tai rodo šios patologijos sudėtingumą ir poreikį ieškoti kitų veiksnių, kurie gali turėti įtakos gydymo rezultatams. Keletas tyrimų parodė neigiamą lėtinio alkoholio vartojimo poveikį pacientų miego kokybei. 36–72 % nuo alkoholio priklausomų pacientų buvo miego sutrikimų. Šie miego sutrikimai gali būti recidyvo rizikos veiksnys. Miego kokybės vertinimas tradiciškai atliekamas per miego įrašą, vadinamą polisomnografija. Darbas su nuo alkoholio priklausomais pacientais parodė padidėjusį miego latentą, dėl kurio sutrumpėjo bendras miego laikas ir sumažėjo miego efektyvumas. Nors polisomnografijos tyrimas yra labai tikslus ir informatyvus, jį vis dar sunku gauti įprastoje klinikinėje praktikoje. Objektyvūs matavimai taip pat gali būti gaunami naudojant akimetrinius įrašus (į laikrodžius panašų įrenginį, registruojantį subjekto veiklos ir poilsio ciklą), kurių privalumas yra duomenų rinkimas per kelias savaites, tačiau jie nesuteikia informacijos apie miego architektūrą ir mikrostruktūrą. Subjektyvus miego matavimas naudojant miego darbotvarkes ar klausimynus galėtų papildyti greitą nuo alkoholio priklausomų pacientų nusiskundimo dėl miego įvertinimą. Miego kokybės tyrimas naudojant klausimynus parodė, kad 91 % nuo alkoholio priklausomų pacientų miego kokybė būtų prasta. Prasta miego kokybė turi įtakos sveikų asmenų smegenų ir pažinimo funkcionavimui. Neseniai atliktas tyrimas naudojant miego klausimyną rodo, kad prastos kokybės miegas yra susijęs su pilkos medžiagos tūrio sumažėjimu priekinėje žievėje. Ryšys tarp miego ir smegenų funkcijos priklausomybės nuo alkoholio dar niekada nebuvo tirtas. Miegas prisideda prie veiksmingo pažinimo funkcionavimo sveikiems asmenims. Visų pirma nustatyta, kad miego trūkumas turi įtakos dėmesingiems gebėjimams, ypač budrumui, darbo atminčiai, abstrakcijai ir sprendimų priėmimui. Miegas vaidina aktyvų vaidmenį konsoliduojant prisiminimus atmintyje. Todėl reikia atlikti tyrimus, kad būtų galima ištirti miego sutrikimų poveikį vykdomosios valdžios ir mnezijos sutrikimų priklausomybei nuo alkoholio. (Lithuanian)
11 August 2022
0 references
Ovisnost o alkoholu velik je problem javnog zdravlja s medicinskim, socijalnim i gospodarskim posljedicama. Studije u području neuropsihologije razjasnile su kognitivne promjene koje proizlaze iz kronične konzumacije alkohola i njihovih cerebralnih supstrata. Stoga 3/4 bolesnika ovisnih o alkoholu boluje od kognitivnih poremećaja kao što su oštećenje izvršnih funkcija (tj. kognitivnih funkcija i funkcija kontrole ponašanja) i epizodnog pamćenja (tj. sjećanja na osobne događaje). Vjeruje se da su ti kognitivni poremećaji poduprti specifičnim strukturnim promjenama mozga, uključujući prednje-cerbelarne petlje i Papez krug. Oni bi bili djelomično reverzibilni održavanjem apstinencije tijekom vremena ili sa znatnim smanjenjem konzumacije alkohola. Različiti dosadašnji radovi omogućili su prilagodbu menadžmenta kognitivnim profilima pacijenata u ovisničkim službama. Međutim, stopa relapsa je i danas vrlo visoka (oko 60 %), što pokazuje složenost ove patologije i potrebu za traženjem drugih čimbenika koji mogu utjecati na ishod liječenja. Nekoliko je studija ukazalo na štetni učinak kronične konzumacije alkohola na kvalitetu sna bolesnika. 36 – 72 % bolesnika ovisnih o alkoholu imalo je abnormalnosti spavanja. Ti poremećaji spavanja mogu biti faktor rizika za relaps. Procjena kvalitete spavanja tradicionalno se vrši kroz zapis o spavanju koji se naziva polisomnografija. Rad s bolesnicima ovisnima o alkoholu pokazao je povećanje latencije spavanja, što je rezultiralo smanjenjem ukupnog vremena spavanja i smanjenom učinkovitošću spavanja. Iako je vrlo precizan i informativan, polisomnografski pregled i dalje je teško pristupiti u rutinskoj kliničkoj praksi. Objektivna mjerenja mogu se dobiti i akimetrijskim snimkama (uređaj nalik na sat koji bilježi ciklus aktivnosti i odmora ispitanika), koji imaju prednost u prikupljanju podataka tijekom nekoliko tjedana, ali ne pružaju informacije o arhitekturi spavanja i mikrostrukturi. Primjena subjektivnih mjerenja spavanja putem programa spavanja ili upitnika mogla bi biti dopuna brzoj procjeni pritužbe na spavanje bolesnika ovisnih o alkoholu. Ispitivanje kvalitete sna na temelju upitnika pokazalo je da 91 % apsstinentnih bolesnika ovisnih o alkoholu smatra da je njihov san loše kvalitete. Loša kvaliteta sna utječe na mozak i kognitivno funkcioniranje zdravih ispitanika. Nedavna studija s upitnikom za spavanje pokazuje da je loša kvaliteta sna povezana sa smanjenjem volumena sive tvari u frontalnom korteksu. Veza između sna i funkcije mozga u ovisnosti o alkoholu još nije proučavana. Spavanje doprinosi učinkovitom kognitivnom funkcioniranju zdravih ispitanika. Posebno se pokazalo da deprivacija sna utječe na sposobnost pažnje, osobito na oprez, radnu memoriju, apstrakciju i donošenje odluka. Spavanje igra aktivnu ulogu u konsolidaciji sjećanja u sjećanju. Stoga su potrebne studije kako bi se istražio utjecaj poremećaja spavanja na izvršne i mišićne poremećaje u ovisnosti o alkoholu. (Croatian)
11 August 2022
0 references
Η εξάρτηση από το οινόπνευμα αποτελεί μείζον πρόβλημα δημόσιας υγείας με ιατρικές, κοινωνικές και οικονομικές επιπτώσεις. Μελέτες στον τομέα της νευροψυχολογίας έχουν αποσαφηνίσει τις γνωστικές αλλοιώσεις που προκύπτουν από τη χρόνια κατανάλωση οινοπνεύματος και τα εγκεφαλικά υποστρώματα τους. Έτσι, τα 3/4 των ασθενών που εξαρτώνται από το οινόπνευμα πάσχουν από γνωστικές διαταραχές, όπως βλάβη των εκτελεστικών λειτουργιών (δηλ. γνωστικές και συμπεριφορικές λειτουργίες ελέγχου) και επεισοδιακή μνήμη (δηλ. μνήμη προσωπικών γεγονότων). Αυτές οι γνωστικές διαταραχές πιστεύεται ότι υποστηρίζονται από συγκεκριμένες διαρθρωτικές μεταβολές του εγκεφάλου, συμπεριλαμβανομένων των βρόχων του μπροστινού τραχήλου και του κυκλώματος Papez, αντίστοιχα. Θα ήταν εν μέρει αναστρέψιμες με τη διατήρηση της αποχής με την πάροδο του χρόνου ή με σημαντική μείωση της κατανάλωσης οινοπνεύματος. Οι διάφορες εργασίες που έχουν πραγματοποιηθεί μέχρι στιγμής κατέστησαν δυνατή την προσαρμογή της διαχείρισης στα γνωστικά προφίλ των ασθενών στις υπηρεσίες εθισμού. Ωστόσο, ο ρυθμός υποτροπής εξακολουθεί να είναι πολύ υψηλός σήμερα (περίπου 60 %), γεγονός που δείχνει την πολυπλοκότητα αυτής της παθολογίας και την ανάγκη αναζήτησης άλλων παραγόντων που μπορεί να επηρεάσουν το αποτέλεσμα της θεραπείας. Αρκετές μελέτες κατέδειξαν την αρνητική επίδραση της χρόνιας κατανάλωσης οινοπνεύματος στην ποιότητα του ύπνου των ασθενών. Το 36-72 % των εξαρτώμενων από το οινόπνευμα ασθενών παρουσίασαν ανωμαλίες στον ύπνο. Αυτές οι διαταραχές του ύπνου μπορεί να αποτελέσουν παράγοντα κινδύνου υποτροπής. Η αξιολόγηση της ποιότητας του ύπνου γίνεται παραδοσιακά μέσω ενός αρχείου ύπνου που ονομάζεται πολυσωμογραφία. Η εργασία με ασθενείς που εξαρτώνται από το οινόπνευμα έχει δείξει αύξηση του χρόνου ύπνου, με αποτέλεσμα μείωση του συνολικού χρόνου ύπνου και μειωμένη αποτελεσματικότητα του ύπνου. Αν και πολύ ακριβής και κατατοπιστική, η πολυϋπολογιστική εξέταση εξακολουθεί να είναι δύσκολο να προσπελαστεί στη συνήθη κλινική πρακτική. Οι αντικειμενικές μετρήσεις μπορούν επίσης να επιτευχθούν μέσω ακτινολογικών καταγραφών (παρόμοια συσκευή που καταγράφει τον κύκλο δραστηριότητας-πακέτου του συμμετέχοντος), οι οποίες έχουν το πλεονέκτημα να συλλέγουν δεδομένα για αρκετές εβδομάδες, αλλά δεν παρέχουν πληροφορίες σχετικά με την αρχιτεκτονική του ύπνου και τη μικροδομή. Η χρήση υποκειμενικών μετρήσεων ύπνου μέσω ημερολογίων ύπνου ή ερωτηματολογίων θα μπορούσε να είναι συμπληρωματική προς την ταχεία αξιολόγηση της καταγγελίας ύπνου των ασθενών που εξαρτώνται από το οινόπνευμα. Η μελέτη για την ποιότητα του ύπνου με τη χρήση ερωτηματολογίων έδειξε ότι το 91 % των ασθενών που εξαρτώνται από το οινόπνευμα θα θεωρούσαν ότι ο ύπνος τους είναι κακής ποιότητας. Η κακή ποιότητα του ύπνου έχει αντίκτυπο στον εγκέφαλο και τη γνωστική λειτουργία σε υγιή άτομα. Μια πρόσφατη μελέτη με τη χρήση ερωτηματολογίου ύπνου δείχνει ότι η κακή ποιότητα του ύπνου συνδέεται με μείωση του όγκου της γκρίζας ουσίας στον μετωπιαίο φλοιό. Η σχέση μεταξύ του ύπνου και της εγκεφαλικής λειτουργίας στην εξάρτηση από το αλκοόλ δεν έχει μελετηθεί ακόμη. Ο ύπνος συμβάλλει στην αποτελεσματική γνωστική λειτουργία σε υγιή άτομα. Ειδικότερα, η στέρηση ύπνου έχει αποδειχθεί ότι επηρεάζει τις ικανότητες προσοχής, ιδίως την επαγρύπνηση, τη μνήμη εργασίας, την αφαίρεση και τη λήψη αποφάσεων. Ο ύπνος παίζει ενεργό ρόλο στην εδραίωση των αναμνήσεων στη μνήμη. Ως εκ τούτου, απαιτούνται μελέτες για να διερευνηθεί ο αντίκτυπος των διαταραχών του ύπνου στις εκτελεστικές και τις μνητικές διαταραχές στην εξάρτηση από το αλκοόλ. (Greek)
11 August 2022
0 references
Závislosť od alkoholu je veľkým problémom verejného zdravia so zdravotnými, sociálnymi a hospodárskymi dôsledkami. Štúdie v oblasti neuropsychológie objasnili kognitívne zmeny vyplývajúce z chronickej konzumácie alkoholu a ich mozgových substrátov. Preto 3/4 pacientov závislých od alkoholu trpia kognitívnymi poruchami, ako je porucha výkonných funkcií (t. j. kognitívne a behaviorálne kontrolné funkcie) a epizodickou pamäťou (t. j. pamäťou na osobné udalosti). Predpokladá sa, že tieto kognitívne poruchy sú podporené špecifickými štrukturálnymi zmenami mozgu vrátane predných cerbellárnych slučiek a Papezovho obvodu. Boli by čiastočne reverzibilné so zachovaním abstinencie v priebehu času alebo so značným znížením konzumácie alkoholu. Rôzne doteraz vykonané práce umožnili prispôsobiť manažment kognitívnym profilom pacientov v službách závislosti. Miera relapsu je však v súčasnosti stále veľmi vysoká (približne 60 %), čo poukazuje na zložitosť tejto patológie a potrebu hľadať ďalšie faktory, ktoré môžu ovplyvniť výsledok liečby. Niekoľko štúdií poukázalo na nepriaznivý vplyv chronickej konzumácie alkoholu na kvalitu spánku pacientov. 36 – 72 % pacientov závislých od alkoholu malo abnormality spánku. Tieto poruchy spánku môžu byť rizikovým faktorom relapsu. Hodnotenie kvality spánku sa tradične vykonáva prostredníctvom záznamu spánku nazývaného polysomnografia. Práca s pacientmi závislými od alkoholu preukázala zvýšenie latencie spánku, čo viedlo k skráteniu celkového času spánku a zníženiu účinnosti spánku. Hoci je polysomnografické vyšetrenie veľmi presné a informatívne, v bežnej klinickej praxi je aj naďalej ťažké získať prístup k polysomnografickému vyšetreniu. Objektívne merania je možné dosiahnuť aj prostredníctvom aktometrických záznamov (zariadenie podobné hodinám zaznamenávajúce cyklus aktivity a odpočinku subjektu), ktoré majú tú výhodu, že počas niekoľkých týždňov zbierajú údaje, ale neposkytujú informácie o architektúre spánku a mikroštruktúre. Používanie subjektívnych meraní spánku prostredníctvom programov spánku alebo dotazníkov by mohlo byť doplnkom rýchleho posúdenia sťažnosti pacientov závislých od alkoholu. Štúdia kvality spánku pomocou dotazníkov ukázala, že 91 % pacientov s abstinentom závislým od alkoholu by považovalo svoj spánok za nekvalitný. Zlá kvalita spánku má vplyv na mozog a kognitívne funkcie u zdravých jedincov. Nedávna štúdia s použitím dotazníka o spánku ukazuje, že nekvalitný spánok je spojený so znížením objemu šedej látky v čelnej kôre. Vzťah medzi spánok a funkciou mozgu v závislosti od alkoholu sa ešte nikdy neskúmal. Spánok prispieva k účinnému kognitívnemu fungovaniu u zdravých jedincov. Preukázalo sa najmä, že nedostatok spánku ovplyvňuje schopnosti pozornosti, najmä ostražitosť, pracovnú pamäť, abstrakciu a rozhodovanie. Spánok zohráva aktívnu úlohu pri upevňovaní spomienok v pamäti. Preto sú potrebné štúdie na preskúmanie vplyvu porúch spánku na výkonné a mnezické poruchy v závislosti od alkoholu. (Slovak)
11 August 2022
0 references
Alkoholiriippuvuus on merkittävä kansanterveydellinen ongelma, jolla on lääketieteellisiä, sosiaalisia ja taloudellisia vaikutuksia. Neuropsykologian alan tutkimukset ovat selventäneet kognitiivisia muutoksia, jotka johtuvat kroonisesta alkoholinkäytöstä ja niiden aivosubstraatista. Näin ollen 3/4 alkoholista riippuvaisista potilaista kärsii kognitiivisista häiriöistä, kuten johtotoimintojen (esim. kognitiivisten ja käyttäytymisen hallintatoimintojen) heikentymisestä ja episodisesta muistista (eli henkilökohtaisten tapahtumien muistista). Näiden kognitiivisten häiriöiden uskotaan tukevan erityisiä aivojen rakenteellisia muutoksia, kuten etu-cerbellar silmukoita ja Papez-piiriä. Ne olisivat osittain palautuvia, jos pidättyvyys säilyisi ajan mittaan tai alkoholin kulutus vähenisi merkittävästi. Tähän mennessä tehdyt erilaiset työt ovat mahdollistaneet johtamisen mukauttamisen riippuvuuspalvelujen potilaiden kognitiivisiin profiileihin. Uusiutumisen määrä on kuitenkin edelleen hyvin korkea (noin 60 %), mikä osoittaa tämän patologian monimutkaisuuden ja tarpeen etsiä muita tekijöitä, jotka voivat vaikuttaa hoidon tulokseen. Useissa tutkimuksissa on korostettu kroonisen alkoholinkäytön haittavaikutuksia potilaiden unen laatuun. Alkoholista riippuvaisista potilaista 36–72 %:lla oli unihäiriöitä. Nämä unihäiriöt voivat olla uusiutumisen riskitekijä. Unen laadun arviointi on perinteisesti tehty unien ennätys nimeltään polysomnografia. Alkoholista riippuvaisten potilaiden kanssa tehtävässä työssä on havaittu univiiveen lisääntymistä, mikä on johtanut kokonaisuniajan lyhenemiseen ja unen tehon heikkenemiseen. Vaikka polysomnografiatutkimus on erittäin tarkka ja informatiivinen, sitä on edelleen vaikea saada rutiininomaisessa kliinisessä käytännössä. Objektiivisia mittauksia voidaan tehdä myös aktimetristen tallenteiden avulla (kellon kaltainen laite, joka tallentaa kohteen aktiivisuus-leposyklin), jonka etuna on tietojen kerääminen usean viikon ajalta, mutta joka ei anna tietoa nukkumisarkkitehtuurista ja mikrorakenteesta. Subjektiivisten unimittausten käyttö uniohjelmien tai kyselylomakkeiden avulla voisi täydentää alkoholista riippuvaisten potilaiden univalituksen nopeaa arviointia. Kyselylomakkeilla tehty unen laatua koskeva tutkimus osoitti, että 91 prosenttia alkoholista riippuvaisista abstinent-potilaista katsoi unensa olevan huonolaatuista. Huono unenlaatu vaikuttaa aivoihin ja kognitiiviseen toimintaan terveillä koehenkilöillä. Äskettäin tehty unikyselytutkimus osoittaa, että huonolaatuinen uni liittyy harmaan aineen määrän vähenemiseen etukuoressa. Unen ja aivotoiminnan välistä suhdetta alkoholiriippuvuudessa ei ole vielä tutkittu. Uni edistää tehokasta kognitiivista toimintaa terveillä koehenkilöillä. Erityisesti unenpuutteen on osoitettu vaikuttavan tarkkaavaisuuskykyyn, erityisesti valppauteen, työmuistiin, abstraktioon ja päätöksentekoon. Unella on aktiivinen rooli muistojen vahvistamisessa muistissa. Sen vuoksi tarvitaan tutkimuksia, jotta voidaan tutkia unihäiriöiden vaikutusta johto- ja mnesic-sairauksiin alkoholiriippuvuudessa. (Finnish)
11 August 2022
0 references
Uzależnienie od alkoholu jest poważnym problemem zdrowia publicznego o skutkach medycznych, społecznych i gospodarczych. Badania w dziedzinie neuropsychologii wyjaśniły zmiany poznawcze wynikające z przewlekłego spożywania alkoholu i ich substratów mózgowych. W związku z tym 3/4 pacjentów uzależnionych od alkoholu cierpi na zaburzenia poznawcze, takie jak upośledzenie funkcji wykonawczych (tj. funkcji poznawczych i behawioralnych) oraz pamięć epizodyczną (tj. pamięć o zdarzeniach osobistych). Uważa się, że te zaburzenia poznawcze są poparte specyficznymi strukturalnymi zmianami mózgu, w tym odpowiednio pętlami przednimi i obwodem Papez. Byłyby one częściowo odwracalne wraz z utrzymaniem abstynencji w czasie lub znacznym ograniczeniem spożycia alkoholu. Różne dotychczasowe prace pozwoliły na dostosowanie zarządzania do profili poznawczych pacjentów w ramach usług uzależnionych. Jednak wskaźnik nawrotów jest nadal bardzo wysoki (około 60 %), co pokazuje złożoność tej patologii i potrzebę poszukiwania innych czynników, które mogą mieć wpływ na wynik leczenia. W kilku badaniach podkreślono niekorzystny wpływ przewlekłego spożywania alkoholu na jakość snu pacjentów. U 36-72 % pacjentów uzależnionych od alkoholu wystąpiły zaburzenia snu. Te zaburzenia snu mogą być czynnikiem ryzyka nawrotu choroby. Ocena jakości snu odbywa się tradycyjnie za pomocą rekordu snu zwanego polisomnografią. Praca z pacjentami uzależnionymi od alkoholu wykazała zwiększenie opóźnienia snu, co doprowadziło do skrócenia całkowitego czasu snu i zmniejszenia skuteczności snu. Chociaż bardzo precyzyjne i pouczające badanie polisomnograficzne pozostaje trudne do uzyskania w rutynowej praktyce klinicznej. Obiektywne pomiary można również uzyskać za pomocą zapisów aktymetrycznych (urządzenie podobne do zegarka rejestrującego cykl aktywności-odpoczynek podmiotu), które mają tę zaletę, że zbierają dane przez kilka tygodni, ale nie dostarczają informacji o architekturze uśpienia i mikrostrukturze. Stosowanie subiektywnych pomiarów snu za pomocą programów snu lub kwestionariuszy mogłoby stanowić uzupełnienie szybkiej oceny skargi na sen u pacjentów uzależnionych od alkoholu. Badanie jakości snu z wykorzystaniem kwestionariuszy wykazało, że 91 % pacjentów z abstynentami uzależnionymi od alkoholu uważa, że ich sen jest złej jakości. Słaba jakość snu ma wpływ na funkcjonowanie mózgu i funkcji poznawczych u zdrowych osób. Niedawne badanie z wykorzystaniem kwestionariusza snu pokazuje, że słaba jakość snu wiąże się ze zmniejszeniem objętości szarej substancji w korze czołowej. Związek między snem a funkcją mózgu w zależności od alkoholu nigdy nie był badany. Sen przyczynia się do skutecznego funkcjonowania poznawczego u zdrowych osób. W szczególności wykazano, że brak snu wpływa na zdolność uwagi, w szczególności na czujność, pamięć o pracy, abstrakcję i podejmowanie decyzji. Sen odgrywa aktywną rolę w konsolidacji wspomnień w pamięci. Konieczne są zatem badania w celu zbadania wpływu zaburzeń snu na zaburzenia kadry kierowniczej i zaburzenia psychiczne związane z uzależnieniem od alkoholu. (Polish)
11 August 2022
0 references
Az alkoholfüggőség jelentős közegészségügyi probléma, amely orvosi, társadalmi és gazdasági következményekkel jár. A neuropszichológia területén végzett vizsgálatok tisztázták a krónikus alkoholfogyasztásból és azok agyi szubsztrátjaiból eredő kognitív elváltozásokat. Így az alkoholfüggő betegek 3/4-e kognitív rendellenességekben szenved, mint például a vezetői funkciók (azaz a kognitív és viselkedési kontroll funkciók) és az epizodikus memória (azaz a személyes események memóriája) károsodása. Ezek a kognitív rendellenességek vélhetően specifikus szerkezeti agyi változásokon alapulnak, beleértve az elülső-cerbelláris hurkokat és a Papez áramkört. Részben visszafordíthatók lennének az absztinencia fenntartásával vagy az alkoholfogyasztás jelentős csökkenésével. Az eddig elvégzett különböző munka lehetővé tette, hogy a kezelést a függőségi szolgáltatásokban részt vevő betegek kognitív profiljához igazítsák. A relapszus aránya azonban ma is nagyon magas (körülbelül 60%), ami azt mutatja, hogy ennek a patológiának a komplexitása és más olyan tényezők keresése szükséges, amelyek befolyásolhatják a kezelés kimenetelét. Több tanulmány is rámutatott arra, hogy a krónikus alkoholfogyasztás káros hatással van a betegek alvási minőségére. Az alkoholfüggő betegek 36–72%-ánál voltak alvászavarok. Ezek az alvászavarok a visszaesés kockázati tényezői lehetnek. Az alvásminőség-értékelést hagyományosan egy poliszomnográfiának nevezett alvásrekord segítségével végzik. Az alkoholfüggő betegekkel végzett munka az alvási késleltetés növekedését mutatta, ami a teljes alvási idő csökkenését és csökkent alváshatékonyságot eredményezett. Bár nagyon pontos és informatív, a rutin klinikai gyakorlatban továbbra is nehéz hozzáférni a poliszomnográfiás vizsgálathoz. Objektív mérések is végezhetők aktimetrikus felvételekkel (óraszerű eszköz, amely rögzíti a vizsgálati alany aktivitás-pihenő ciklusát), amelyek előnye, hogy több héten keresztül gyűjtenek adatokat, de nem szolgáltatnak információt az alvási architektúráról és a mikroszerkezetről. A szubjektív alvásmérések alvási menetrendeken vagy kérdőíveken keresztül történő alkalmazása kiegészítheti az alkoholfüggő betegek alvással kapcsolatos panaszának gyors értékelését. Az alvásminőség kérdőívek segítségével végzett vizsgálata azt mutatta, hogy az alkoholfüggő absztinens betegek 91%-a rossz minőségűnek tartaná alvását. A rossz alvásminőség hatással van az agyra és a kognitív működésre egészséges alanyoknál. Egy közelmúltbeli, alvási kérdőívet használó tanulmány azt mutatja, hogy a rossz minőségű alvás a frontális kéreg szürke anyagának csökkenésével jár. Az alvás és az agyműködés közötti kapcsolatot az alkoholfüggőségben még soha nem vizsgálták. Az alvás hozzájárul az egészséges alanyok hatékony kognitív működéséhez. Különösen az alváshiányról bebizonyosodott, hogy hatással van a figyelemre, különösen az éberségre, a munkamemóriára, az absztrakcióra és a döntéshozatalra. Az alvás aktív szerepet játszik az emlékek megszilárdításában. Ezért tanulmányokra van szükség annak feltárására, hogy az alvászavarok milyen hatást gyakorolnak a végrehajtó és mnesiás rendellenességekre az alkoholfüggőségben. (Hungarian)
11 August 2022
0 references
Závislost na alkoholu je závažným problémem veřejného zdraví s lékařskými, sociálními a ekonomickými důsledky. Studie v oblasti neuropsychologie objasnily kognitivní změny vyplývající z chronické konzumace alkoholu a jejich mozkových substrátů. 3/4 pacientů závislých na alkoholu tak trpí kognitivními poruchami, jako je zhoršení výkonných funkcí (tj. kognitivní a behaviorální kontrolní funkce) a epizodická paměť (tj. paměť na osobní události). Má se za to, že tyto kognitivní poruchy jsou podloženy specifickými strukturálními změnami mozku, včetně předních cervinárních smyček a Papezova obvodu. Byly by částečně reverzibilní s udržením abstinence v čase nebo se značným snížením konzumace alkoholu. Různé dosud provedené práce umožnily přizpůsobit řízení kognitivním profilům pacientů ve službách závislých. Nicméně míra relapsu je dnes stále velmi vysoká (asi 60 %), což ukazuje složitost této patologie a potřebu hledat další faktory, které mohou ovlivnit výsledek léčby. Několik studií poukázalo na nepříznivý vliv chronické konzumace alkoholu na kvalitu spánku pacientů. 36–72 % pacientů závislých na alkoholu mělo spánkové abnormality. Tyto poruchy spánku mohou být rizikovým faktorem pro relaps. Hodnocení kvality spánku se tradičně provádí prostřednictvím záznamu o spánku zvaného polysomnografie. Práce s pacienty závislými na alkoholu prokázala zvýšení latence spánku, což vedlo ke snížení celkové doby spánku a snížení účinnosti spánku. I když velmi přesné a informativní, polysomnografické vyšetření je i nadále obtížné získat přístup v běžné klinické praxi. Objektivní měření lze také získat pomocí aktimetrických záznamů (sledovací zařízení zaznamenávající cyklus aktivity a odpočinku subjektu), které mají výhodu shromažďování údajů po dobu několika týdnů, ale neposkytují informace o architektuře spánku a mikrostrukturě. Používání subjektivních měření spánku prostřednictvím programů spánku nebo dotazníků by mohlo doplňovat rychlé posouzení stížnosti pacientů závislých na alkoholu na spánkové stížnosti. Studie kvality spánku pomocí dotazníků ukázala, že 91 % abstinentů závislých na alkoholu by považovalo svůj spánek za špatnou kvalitu. Špatná kvalita spánku má vliv na mozek a kognitivní fungování zdravých subjektů. Nedávná studie s využitím dotazníku pro spánek ukazuje, že nekvalitní spánek je spojen se snížením objemu šedé látky v čelní kůře. Vztah mezi spánkem a mozkovou funkcí v závislosti na alkoholu nebyl dosud studován. Spánek přispívá k účinnému kognitivnímu fungování zdravých subjektů. Zejména bylo prokázáno, že nedostatek spánku ovlivňuje schopnost pozornosti, zejména bdělost, pracovní paměť, abstrakci a rozhodování. Spánek hraje aktivní roli při upevňování vzpomínek v paměti. Proto jsou zapotřebí studie k prozkoumání dopadu poruch spánku na výkonné a mezické poruchy v závislosti na alkoholu. (Czech)
11 August 2022
0 references
Atkarība no alkohola ir būtiska sabiedrības veselības problēma ar medicīniskām, sociālām un ekonomiskām sekām. Pētījumi neiropsiholoģijas jomā ir noskaidrojuši kognitīvās izmaiņas, ko izraisa hronisks alkohola patēriņš un to smadzeņu substrāti. Tādējādi 3/4 no alkohola atkarīgiem pacientiem cieš no kognitīvajiem traucējumiem, piemēram, izpildfunkciju (t. i., kognitīvo un uzvedības kontroles funkciju) un epizodiskās atmiņas (t. i., personisko notikumu atmiņas) traucējumiem. Šie kognitīvās traucējumi, domājams, ir balstīta uz īpašām strukturālām smadzeņu izmaiņām, tostarp priekšējās kakla cilpas un Papez ķēde, attiecīgi. Tie būtu daļēji atgriezeniski, saglabājot atturību laika gaitā vai ievērojami samazinot alkohola patēriņu. Līdz šim paveiktais dažādais darbs ir ļāvis pielāgot pārvaldību pacientu kognitīvajiem profiliem narkotoloģijas dienestos. Tomēr recidīva ātrums šodien joprojām ir ļoti augsts (aptuveni 60 %), kas parāda šīs patoloģijas sarežģītību un nepieciešamību meklēt citus faktorus, kas var ietekmēt ārstēšanas iznākumu. Vairākos pētījumos ir uzsvērta hroniska alkohola lietošanas nelabvēlīgā ietekme uz pacientu miega kvalitāti. 36–72 % no alkohola atkarīgajiem pacientiem bija miega traucējumi. Šie miega traucējumi var būt recidīva riska faktors. Miega kvalitātes novērtējumu tradicionāli veic, izmantojot miega ierakstu, ko sauc par polisomnogrāfiju. Darbā ar pacientiem, kas ir atkarīgi no alkohola, ir novērota miega latentuma palielināšanās, kā rezultātā samazinās kopējais miega laiks un samazinās miega efektivitāte. Lai gan polisomnogrāfijas izmeklēšana ir ļoti precīza un informatīva, tai joprojām ir grūti piekļūt ikdienas klīniskajā praksē. Objektīvus mērījumus var iegūt arī ar aktimetriskiem ierakstiem (novērošanai līdzīga ierīce, kas reģistrē subjekta darbības-atpūtas ciklu), kuru priekšrocība ir datu vākšana vairāku nedēļu garumā, bet tie nesniedz informāciju par miega arhitektūru un mikrostruktūru. Subjektīvu miega mērījumu izmantošana, izmantojot miega programmas vai anketas, varētu papildināt alkohola atkarīgo pacientu miega sūdzības ātru novērtēšanu. Pētījums par miega kvalitāti, izmantojot aptaujas lapas, parādīja, ka 91 % no alkohola atkarīgo abstinentu pacientu uzskatītu, ka viņu miegs ir slikts. Slikta miega kvalitāte ietekmē smadzenes un kognitīvo darbību veseliem cilvēkiem. Nesen veikts pētījums, izmantojot miega anketu, liecina, ka sliktas kvalitātes miegs ir saistīts ar pelēkās vielas tilpuma samazināšanos frontālajā garozā. Saistība starp miega un smadzeņu funkciju alkohola atkarības vēl nekad nav pētīta. Miegs veicina efektīvu kognitīvo darbību veseliem cilvēkiem. Jo īpaši ir pierādīts, ka miega trūkums ietekmē uzmanības spējas, jo īpaši modrību, darba atmiņu, abstrakciju un lēmumu pieņemšanu. Miegam ir aktīva loma atmiņas konsolidēšanā. Tādēļ ir vajadzīgi pētījumi, lai izpētītu miega traucējumu ietekmi uz izpildvaras un mnētiskiem traucējumiem alkohola atkarības gadījumā. (Latvian)
11 August 2022
0 references
Is fadhb mhór sláinte poiblí é spleáchas alcóil a bhfuil impleachtaí leighis, sóisialta agus eacnamaíocha ag baint léi. Tá soiléiriú déanta ag staidéir i réimse na néarshíceolaíochta ar athruithe cognaíocha a eascraíonn as tomhaltas ainsealach alcóil agus a bhfoshraitheanna ceirbreacha. Dá bhrí sin, bíonn neamhoird chognaíoch ag 3/4 d’othair atá ag brath ar alcól, mar shampla lagú ar fheidhmeanna feidhmiúcháin (i.e. feidhmeanna rialaithe cognaíocha agus iompraíochta) agus cuimhne episodic (i.e. cuimhne ar imeachtaí pearsanta). Creidtear go bhfuil athruithe inchinne struchtúracha sonracha mar bhonn taca leis na neamhoird chognaíoch seo, lena n-áirítear na lúba tosaigh-cerbellar agus an ciorcad Papez, faoi seach. Bheadh siad inchúlaithe go páirteach trí staonadh a choinneáil le himeacht ama nó trí laghdú suntasach a dhéanamh ar thomhaltas alcóil. Leis an obair éagsúil a rinneadh go dtí seo, bhíothas in ann an bhainistíocht a chur in oiriúint do phróifílí cognaíocha na n-othar sna seirbhísí addicteolaíochta. Mar sin féin, tá an ráta athiompaithe fós an-ard inniu (thart ar 60 %), a léiríonn castacht na paiteolaíochta seo agus an gá atá le fachtóirí eile a lorg a d’fhéadfadh tionchar a imirt ar thoradh na cóireála. Tá roinnt staidéar tar éis aird a tharraingt ar an drochthionchar a bhíonn ag tomhaltas ainsealach alcóil ar cháilíocht chodlata na n-othar. Bhí mínormáltachtaí codlata ag 36-72 % d’othair atá spleách ar alcól. Is féidir leis na neamhoird codlata seo a bheith ina fhachtóir riosca le haghaidh athiompaithe. Déantar measúnú ar cháilíocht codlata go traidisiúnta trí thaifead codlata ar a dtugtar polasomnagrafaíocht. Léirigh obair le hothair atá ag brath ar alcól méadú ar latency codlata, rud a fhágann laghdú ar an am codlata iomlán agus ar éifeachtacht codlata laghdaithe. Cé go bhfuil sé an-bheacht agus an-fhaisnéiseach, tá sé deacair fós an scrúdú polasomnagrafaíochta a rochtain i ngnáthchleachtas cliniciúil. Is féidir tomhais Cuspóir a fháil freisin trí taifeadtaí actimetric (feiste faire-mhaith taifeadadh timthriall gníomhaíochta-choise an duine is ábhar), a bhfuil an leas a bhaint as sonraí a bhailiú thar roinnt seachtainí ach nach bhfuil faisnéis ar ailtireacht codlata agus microstructure a chur ar fáil. D’fhéadfadh úsáid a bhaint as tomhais shuibiachtúla codlata trí chláir oibre nó ceistneoirí codlata a bheith comhlántach le measúnú tapa ar an ngearán codlata ó othair atá ag brath ar alcól. Léirigh an staidéar ar cháilíocht codlata ag baint úsáide as ceistneoirí go mbeadh 91 % d’othair abstinent atá ag brath ar alcól a mheas go bhfuil a gcodladh ar dhroch-chaighdeán. Bíonn tionchar ag droch-chaighdeán codlata ar an inchinn agus ar fheidhmiú cognaíoch in ábhair shláintiúla. Léiríonn staidéar a rinneadh le déanaí trí cheistneoir codlata a úsáid go mbaineann codladh ar dhroch-chaighdeán le laghdú ar mhéid na substainte liath sa cortex tosaigh. Ní dhearnadh staidéar riamh ar an ngaol idir codladh agus feidhm inchinne i spleáchas alcóil go fóill. Cuireann codlata le feidhmiú cognaíoch éifeachtach in ábhair shláintiúla. Go háirithe, léiríodh go ndéanann díothacht chodlata difear d’acmhainneachtaí airde, go háirithe forairdeall, cuimhne oibre, astarraingt agus cinnteoireacht. Tá ról gníomhach ag codladh chun cuimhní cinn a chomhdhlúthú i gcuimhne. Dá bhrí sin, tá gá le staidéir chun an tionchar a bhíonn ag neamhoird chodlata ar neamhoird feidhmiúcháin agus ar neamhoird mhacánta i spleáchas alcóil a fhiosrú. (Irish)
11 August 2022
0 references
Odvisnost od alkohola je velik problem javnega zdravja z zdravstvenimi, socialnimi in gospodarskimi posledicami. Študije na področju nevropsihologije so pojasnile kognitivne spremembe, ki so posledica kroničnega uživanja alkohola in njihovih možganskih substratov. Tako 3/4 bolnikov, odvisnih od alkohola, trpi zaradi kognitivnih motenj, kot so okvara izvršnih funkcij (tj. kognitivne in vedenjske nadzorne funkcije) in epizodni spomin (tj. spomin na osebne dogodke). Te kognitivne motnje naj bi bile podprte s specifičnimi strukturnimi spremembami možganov, vključno s sprednjimi cebelarskimi zankami in Papezovim krogom. Delno bi bili reverzibilni z ohranjanjem abstinence v daljšem časovnem obdobju ali z znatnim zmanjšanjem uživanja alkohola. Različno delo, ki je bilo opravljeno do zdaj, je omogočilo prilagoditev upravljanja kognitivnim profilom bolnikov v službah za zasvojenost. Vendar pa je stopnja relapsa še vedno zelo visoka (približno 60 %), kar kaže na kompleksnost te patologije in potrebo po iskanju drugih dejavnikov, ki lahko vplivajo na izid zdravljenja. Več študij je izpostavilo škodljiv učinek kroničnega uživanja alkohola na kakovost spanja bolnikov. 36–72 % bolnikov, odvisnih od alkohola, je imelo motnje spanja. Te motnje spanja so lahko dejavnik tveganja za ponovitev bolezni. Ocena kakovosti spanja se tradicionalno izvaja z zapisom spanja, ki se imenuje polisomnografija. Delo z bolniki, odvisnimi od alkohola, je pokazalo povečanje latence spanja, kar je povzročilo skrajšanje skupnega časa spanja in zmanjšano učinkovitost spanja. Čeprav je polisomnografska preiskava zelo natančna in informativna, je v rutinski klinični praksi še vedno težko dostopna. Objektivne meritve je mogoče doseči tudi z aktimetričnimi zapisi (naprava, podobna uram, ki beležijo cikel aktivnosti-počitek udeleženca), ki imajo prednost, da zbirajo podatke v nekaj tednih, vendar ne zagotavljajo informacij o arhitekturi spanja in mikrostrukturi. Uporaba subjektivnih meritev spanja prek programov spanja ali vprašalnikov bi lahko dopolnjevala hitro oceno težav s spanjem pri bolnikih, odvisnih od alkohola. Študija kakovosti spanja z uporabo vprašalnikov je pokazala, da 91 % bolnikov, odvisnih od alkohola, meni, da je njihov spanec slabe kakovosti. Slaba kakovost spanja vpliva na možgane in kognitivno delovanje pri zdravih osebah. Nedavna študija z uporabo vprašalnika o spanju kaže, da je slaba kakovost spanja povezana z zmanjšanjem volumna sive snovi v čelni skorji. Odnos med spanjem in možgansko funkcijo v odvisnosti od alkohola še ni raziskan. Spanje prispeva k učinkovitemu kognitivnemu delovanju pri zdravih osebah. Izkazalo se je zlasti, da pomanjkanje spanja vpliva na sposobnosti pozornosti, zlasti pazljivost, spomin na delo, abstrakcijo in odločanje. Spanje igra aktivno vlogo pri utrjevanju spominov v spomin. Zato so potrebne študije za preučitev vpliva motenj spanja na izvršilne in mnezične motnje pri odvisnosti od alkohola. (Slovenian)
11 August 2022
0 references
Зависимостта от алкохола е основен проблем за общественото здраве с медицински, социални и икономически последици. Изследвания в областта на невропсихологията са изяснили когнитивните промени, произтичащи от хроничната консумация на алкохол и техните мозъчни субстрати. По този начин 3/4 от зависимите от алкохола пациенти страдат от когнитивни нарушения като увреждане на изпълнителните функции (т.е. когнитивни и поведенчески контролни функции) и епизодична памет (т.е. памет за лични събития). Смята се, че тези когнитивни разстройства са подкрепени от специфични структурни мозъчни промени, включително предно-цербеларните контури и веригата на Папез, съответно. Те биха били частично обратими при запазване на въздържанието с течение на времето или със значително намаляване на консумацията на алкохол. Извършената до момента разнородна работа даде възможност за адаптиране на управлението към когнитивните профили на пациентите в службите по пристрастяване. Въпреки това, процентът на рецидив е все още много висок днес (около 60 %), което показва сложността на тази патология и необходимостта да се търсят други фактори, които могат да повлияят на резултата от лечението. Няколко проучвания подчертават неблагоприятното въздействие на хроничната консумация на алкохол върху качеството на съня на пациентите. 36—72 % от пациентите, зависими от алкохола, са имали аномалии на съня. Тези нарушения на съня могат да бъдат рисков фактор за рецидив. Оценката на качеството на съня традиционно се извършва чрез запис на съня, наречен полисомнография. Работата с пациенти, зависими от алкохола, показва увеличение на латентността на съня, което води до намаляване на общото време на сън и намалена ефективност на съня. Въпреки че е много прецизен и информативен, полисомнографският преглед остава труден за достъп в рутинната клинична практика. Обективни измервания могат да бъдат получени и чрез актиметрични записи (подобно на часовник устройство, записващо цикъла дейност-почивка на субекта), които имат предимството да събират данни в продължение на няколко седмици, но не предоставят информация за архитектурата на съня и микроструктурата. Използването на субективни измервания на съня чрез програми за сън или въпросници може да допълва бързата оценка на оплакването за сън на пациенти, зависими от алкохол. Проучването на качеството на съня с помощта на въпросници показва, че 91 % от пациентите, зависими от алкохол, биха сметнали, че сънят им е с лошо качество. Лошото качество на съня оказва влияние върху мозъка и когнитивното функциониране при здрави индивиди. Неотдавнашно проучване с помощта на въпросник за сън показва, че лошото качество на съня е свързано с намаляване на обема на сивото вещество във челната кора. Връзката между съня и мозъчната функция в зависимост от алкохола никога не е проучвана. Сънят допринася за ефективното когнитивно функциониране при здрави индивиди. По-специално е доказано, че лишаването от сън засяга способностите на вниманието, по-специално бдителността, паметта за работата, абстракцията и вземането на решения. Сънят играе активна роля в консолидирането на спомените в паметта. Поради това са необходими проучвания, за да се проучи въздействието на нарушенията на съня върху изпълнителните и мнезичните нарушения при алкохолната зависимост. (Bulgarian)
11 August 2022
0 references
Id-dipendenza fuq l-alkoħol hija problema ewlenija tas-saħħa pubblika b’implikazzjonijiet mediċi, soċjali u ekonomiċi. Studji fil-qasam tan-newropsikoloġija ċċaraw l-alterazzjonijiet konjittivi li jirriżultaw mill-konsum kroniku tal-alkoħol u s-sottostrati ċerebrali tagħhom. Għalhekk, 3/4 tal-pazjenti dipendenti fuq l-alkoħol ibatu minn disturbi konjittivi bħal indeboliment tal-funzjonijiet eżekuttivi (jiġifieri funzjonijiet konjittivi u ta’ kontroll tal-imġiba) u memorja episodika (jiġifieri memorja ta’ avvenimenti personali). Huwa maħsub li dawn id-disturbi konjittivi huma mirfuda minn alterazzjonijiet strutturali speċifiċi fil-moħħ li jinkludu l-linji ta’ quddiem taċ-ċerbellar u ċ-ċirkwit Papez, rispettivament. Dawn ikunu parzjalment riversibbli biż-żamma tal-astinenza maż-żmien jew bi tnaqqis sinifikanti fil-konsum tal-alkoħol. Il-ħidma differenti li saret s’issa ppermettiet li l-ġestjoni tiġi adattata għall-profili konjittivi tal-pazjenti fis-servizzi ta’ konsultoloġija. Madankollu, ir-rata ta’ rikaduta għadha għolja ħafna llum (madwar 60 %), li turi l-kumplessità ta’ din il-patoloġija u l-ħtieġa li wieħed ifittex fatturi oħra li jistgħu jinfluwenzaw ir-riżultat tat-trattament. Diversi studji enfasizzaw l-effett avvers tal-konsum kroniku tal-alkoħol fuq il-kwalità tal-irqad tal-pazjenti. 36–72 % tal- pazjenti dipendenti fuq l- alkoħol kellhom anormalitajiet fl- irqad. Dawn id-disturbi fl-irqad jistgħu jkunu fattur ta’ riskju għal rikaduta. Il-valutazzjoni tal-kwalità tal-irqad tradizzjonalment issir permezz ta’ rekord tal-irqad imsejjaħ polisomnografija. Ix-xogħol b’pazjenti dipendenti fuq l-alkoħol wera żieda fin-nuqqas ta’ rqad, li wassal għal tnaqqis fil-ħin totali tal-irqad u tnaqqis fl-effikaċja tal-irqad. Għalkemm preċiż u informattiv ħafna, l-eżami polisomnografija jibqa’ diffiċli biex jiġi aċċessat fil-prattika klinika ta’ rutina. Kejl oġġettiv jista’ jinkiseb ukoll permezz ta’ reġistrazzjonijiet attimmetriċi (apparat simili għall-arloġġ li jirreġistra ċ-ċiklu ta’ mistrieħ tal-attività tas-suġġett), li għandu l-vantaġġ li jiġbor id-data fuq diversi ġimgħat iżda li ma jipprovdix informazzjoni dwar l-arkitettura tal-irqad u l-mikrostruttura. L-użu ta’ kejl suġġettiv tal-irqad permezz ta’ aġendi tal-irqad jew kwestjonarji jista’ jikkomplementa valutazzjoni rapida tal-ilment dwar l-irqad ta’ pazjenti dipendenti fuq l-alkoħol. L-istudju dwar il-kwalità tal-irqad bl-użu ta’ kwestjonarji wera li 91 % tal-pazjenti astinenti dipendenti fuq l-alkoħol jikkunsidraw l-irqad tagħhom bħala ta’ kwalità fqira. Kwalità ta ‘rqad fqira għandu impatt fuq il-moħħ u l-funzjonament konjittiv f’suġġetti b’saħħithom. Studju riċenti bl-użu ta’ kwestjonarju dwar l-irqad juri li irqad ta’ kwalità ħażina huwa assoċjat ma’ tnaqqis fil-volum tas-sustanza griża fil-kortiċi ta’ quddiem. Ir-relazzjoni bejn l-irqad u l-funzjoni tal-moħħ fid-dipendenza fuq l-alkoħol qatt ma ġiet studjata s’issa. L-irqad jikkontribwixxi għall-funzjonament konjittiv effettiv f’suġġetti b’saħħithom. B’mod partikolari, intwera li n-nuqqas ta’ rqad jaffettwa l-kapaċitajiet ta’ attenzjoni, b’mod partikolari l-viġilanza, il-memorja tax-xogħol, l-astrazzjoni u t-teħid ta’ deċiżjonijiet. Sleep għandu rwol attiv fil-konsolidazzjoni memorji fil-memorja. Għalhekk hemm bżonn ta’ studji biex jiġi esplorat l-impatt tad-disturbi tal-irqad fuq il-mard eżekuttiv u mnesiku fid-dipendenza fuq l-alkoħol. (Maltese)
11 August 2022
0 references
A dependência do álcool é um grave problema de saúde pública com implicações médicas, sociais e económicas. Estudos no campo da neuropsicologia esclareceram alterações cognitivas resultantes do consumo crónico de álcool e seus substratos cerebrais. Assim, 3/4 dos doentes dependentes do álcool sofrem de perturbações cognitivas, tais como perturbações das funções executivas (ou seja, funções de controlo cognitivo e comportamental) e da memória episódica (ou seja, memória de eventos pessoais). Acredita-se que essas desordens cognitivas sejam sustentadas por alterações estruturais específicas do cérebro, incluindo as alças frontais-cerbelares e o circuito de Papez, respectivamente. Seriam parcialmente reversíveis com a manutenção da abstinência ao longo do tempo ou com uma redução significativa no consumo de álcool. Os vários trabalhos realizados até à data permitiram adaptar a gestão aos perfis cognitivos dos doentes nos serviços de toxicodependência. No entanto, a taxa de recidiva ainda é muito elevada hoje (cerca de 60 %), o que mostra a complexidade desta patologia e a necessidade de procurar outros fatores que possam influenciar o resultado do tratamento. Vários estudos salientaram o efeito adverso do consumo crónico de álcool na qualidade do sono dos doentes. 36-72 % dos doentes dependentes do álcool apresentavam anomalias do sono. Estes distúrbios do sono podem ser um fator de risco para a recaída. A avaliação da qualidade do sono é tradicionalmente feita através de um registro de sono chamado polissonografia. O trabalho com doentes dependentes do álcool demonstrou um aumento da latência do sono, resultando numa diminuição do tempo total de sono e numa redução da eficácia do sono. Apesar de muito preciso e informativo, o exame polissonográfico continua a ser de difícil acesso na prática clínica de rotina. As medições objetivas também podem ser obtidas através de gravações actimétricas (dispositivo semelhante a um relógio que regista o ciclo de atividade-descanso do sujeito), que têm a vantagem de recolher dados ao longo de várias semanas, mas não fornecem informações sobre a arquitetura e a microestrutura do sono. A utilização de medidas subjetivas do sono através de agendas de sono ou questionários pode ser complementar a uma rápida avaliação da queixa de sono de pacientes dependentes de álcool. O estudo da qualidade do sono através de questionários mostrou que 91 % dos doentes abstinentes dependentes do álcool considerariam que o seu sono era de má qualidade. A má qualidade do sono tem um impacto no cérebro e no funcionamento cognitivo em indivíduos saudáveis. Um estudo recente que utiliza um questionário de sono mostra que a má qualidade do sono está associada a uma diminuição no volume de substância cinzenta no córtex frontal. A relação entre o sono e a função cerebral na dependência do álcool nunca foi estudada ainda. O sono contribui para o funcionamento cognitivo eficaz em indivíduos saudáveis. Em particular, demonstrou-se que a privação do sono afeta as capacidades de atenção, particularmente a vigilância, a memória de trabalho, a abstração e a tomada de decisões. O sono desempenha um papel ativo na consolidação das memórias na memória. Estudos são, portanto, necessários para explorar o impacto dos distúrbios do sono nos distúrbios executivos e mnésicos na dependência do álcool. (Portuguese)
11 August 2022
0 references
Alkoholafhængighed er et stort folkesundhedsproblem med medicinske, sociale og økonomiske konsekvenser. Undersøgelser inden for neuropsykologi har afklaret kognitive ændringer som følge af kronisk alkoholforbrug og deres cerebrale substrater. Således lider 3/4 af alkoholafhængige patienter af kognitive lidelser såsom svækkelse af udøvende funktioner (dvs. kognitive og adfærdsmæssige kontrolfunktioner) og episodisk hukommelse (dvs. hukommelse af personlige hændelser). Disse kognitive lidelser menes at være understøttet af specifikke strukturelle hjerneændringer, herunder front-cerbellar loops og Papez kredsløb, henholdsvis. De vil være delvis reversible med opretholdelse af afholdenhed over tid eller med en betydelig reduktion i alkoholforbruget. Det arbejde, der hidtil er udført, har gjort det muligt at tilpasse ledelsen til patienternes kognitive profiler i narkomanitjenesterne. Men tilbagefald er stadig meget høj i dag (ca. 60 %), hvilket viser kompleksiteten af denne patologi og behovet for at kigge efter andre faktorer, der kan påvirke resultatet af behandlingen. Flere undersøgelser har fremhævet den negative virkning af kronisk alkoholforbrug på patienternes søvnkvalitet. 36-72 % af de alkoholafhængige patienter havde søvnabnormiteter. Disse søvnforstyrrelser kan være en risikofaktor for tilbagefald. Søvnkvalitetsvurdering udføres traditionelt gennem en søvnrekord kaldet polysomnografi. Arbejde med alkoholafhængige patienter har vist en stigning i søvn latenstid, hvilket resulterer i et fald i den samlede søvntid og reduceret søvn effektivitet. Selv om polysomnografiundersøgelsen er meget præcis og informativ, er den stadig vanskelig at få adgang til i rutinemæssig klinisk praksis. Objektive målinger kan også opnås ved hjælp af aktimetriske optagelser (ur-lignende enhed, der registrerer forsøgspersonens aktivitets-hvilecyklus), som har den fordel, at der indsamles data over flere uger, men ikke giver oplysninger om søvnarkitektur og mikrostruktur. Brugen af subjektive søvnmålinger gennem søvndagsordener eller spørgeskemaer kan supplere en hurtig vurdering af søvnbesvær hos alkoholafhængige patienter. Undersøgelsen af søvnkvalitet ved hjælp af spørgeskemaer viste, at 91 % af de alkoholafhængige afholdne patienter ville anse deres søvn for at være af dårlig kvalitet. Dårlig søvnkvalitet har en indvirkning på hjernen og kognitiv funktion hos raske forsøgspersoner. En nylig undersøgelse med et søvnspørgeskema viser, at søvn af dårlig kvalitet er forbundet med et fald i mængden af gråt stof i frontalbarken. Forholdet mellem søvn og hjernefunktion i alkoholafhængighed er aldrig blevet undersøgt endnu. Søvn bidrager til effektiv kognitiv funktion hos raske forsøgspersoner. Især søvnmangel har vist sig at påvirke opmærksomhedskapaciteten, især årvågenhed, arbejdshukommelse, abstraktion og beslutningstagning. Søvn spiller en aktiv rolle i konsolideringen af minder i hukommelsen. Der er derfor behov for undersøgelser for at undersøge virkningen af søvnforstyrrelser på udøvende og mnesiske lidelser i alkoholafhængighed. (Danish)
11 August 2022
0 references
Dependența de alcool este o problemă majoră de sănătate publică, cu implicații medicale, sociale și economice. Studiile în domeniul neuropsihologiei au clarificat modificările cognitive rezultate din consumul cronic de alcool și substraturile lor cerebrale. Astfel, 3/4 dintre pacienții dependenți de alcool suferă de tulburări cognitive, cum ar fi afectarea funcțiilor executive (și anume funcțiile de control cognitiv și comportamental) și memoria episodică (adică memoria evenimentelor personale). Aceste tulburări cognitive sunt considerate a fi susținute de modificări structurale specifice ale creierului, inclusiv buclele cerbeloase frontale și, respectiv, circuitul Papez. Acestea ar fi parțial reversibile cu menținerea abstinenței în timp sau cu o reducere semnificativă a consumului de alcool. Diversele activități desfășurate până în prezent au permis adaptarea managementului la profilurile cognitive ale pacienților din cadrul serviciilor de dependență. Cu toate acestea, rata de recidivă este încă foarte ridicată în prezent (aproximativ 60 %), ceea ce arată complexitatea acestei patologii și necesitatea de a căuta alți factori care pot influența rezultatul tratamentului. Mai multe studii au evidențiat efectul advers al consumului cronic de alcool asupra calității somnului pacienților. 36-72 % dintre pacienții dependenți de alcool au prezentat anomalii ale somnului. Aceste tulburări de somn pot fi un factor de risc pentru recidivă. Evaluarea calității somnului se face în mod tradițional printr-o înregistrare a somnului numită polisomnografie. Lucrul cu pacienții dependenți de alcool a arătat o creștere a latenței somnului, având ca rezultat o scădere a timpului total de somn și o eficacitate redusă a somnului. Deși foarte precis și informativ, examenul polisomnografic rămâne dificil de accesat în practica clinică de rutină. Măsurătorile obiective pot fi obținute, de asemenea, prin înregistrări actimetrice (dispozitiv de ceas care înregistrează ciclul activitate-restrest al subiectului), care au avantajul de a colecta date timp de mai multe săptămâni, dar nu oferă informații privind arhitectura și microstructura somnului. Utilizarea măsurătorilor subiective ale somnului prin intermediul agendelor de somn sau al chestionarelor ar putea fi complementară unei evaluări rapide a plângerii de somn a pacienților dependenți de alcool. Studiul calității somnului utilizând chestionare a arătat că 91 % dintre pacienții abstinenți dependenți de alcool ar considera că somnul lor este de slabă calitate. Calitatea slabă a somnului are un impact asupra creierului și asupra funcționării cognitive la subiecți sănătoși. Un studiu recent folosind un chestionar de somn arată că somnul de slabă calitate este asociat cu o scădere a volumului de substanță gri în cortexul frontal. Relația dintre somn și funcția creierului în dependența de alcool nu a fost încă studiată. Somnul contribuie la funcționarea cognitivă eficientă a subiecților sănătoși. În special, s-a demonstrat că privarea de somn afectează capacitățile de atenție, în special vigilența, memoria de lucru, captarea și luarea deciziilor. Somnul joacă un rol activ în consolidarea amintirilor din memorie. Prin urmare, sunt necesare studii pentru a explora impactul tulburărilor de somn asupra tulburărilor executive și mnesice în dependența de alcool. (Romanian)
11 August 2022
0 references
Alkoholberoende är ett stort folkhälsoproblem med medicinska, sociala och ekonomiska konsekvenser. Studier inom neuropsykologi har klargjort kognitiva förändringar till följd av kronisk alkoholkonsumtion och deras cerebrala substrat. Således lider 3/4 av de alkoholberoende patienterna av kognitiva störningar såsom nedsatt verkställande funktioner (dvs. kognitiva och beteendemässiga kontrollfunktioner) och episodiskt minne (dvs. minnet av personliga händelser). Dessa kognitiva störningar tros vara understödda av specifika strukturella förändringar i hjärnan, inklusive front-cerbellar loopar och Papez-kretsen, respektive. De skulle vara delvis reversibla med bibehållen avhållsamhet över tiden eller med en betydande minskning av alkoholkonsumtionen. De olika arbeten som hittills utförts har gjort det möjligt att anpassa ledningen till patienternas kognitiva profiler inom missbrukstjänsterna. Andelen återfall är dock fortfarande mycket hög idag (ca 60 %), vilket visar hur komplex denna patologi är och behovet av att leta efter andra faktorer som kan påverka resultatet av behandlingen. Flera studier har lyft fram den negativa effekten av kronisk alkoholkonsumtion på patienternas sömnkvalitet. 36–72 % av de alkoholberoende patienterna hade sömnstörningar. Dessa sömnstörningar kan vara en riskfaktor för återfall. Sömnkvalitetsbedömning görs traditionellt genom en sömnrekord som kallas polysomnografi. Arbete med alkoholberoende patienter har visat en ökad sömnlatens, vilket har resulterat i en minskning av den totala sömntiden och minskad sömneffektivitet. Även om det är mycket exakt och informativt är polysomnografiundersökningen fortfarande svåråtkomlig i rutinmässig klinisk praxis. Objektiva mätningar kan också erhållas genom aktimetriska inspelningar (klockliknande anordning som registrerar personens aktivitets-vilocykel), som har fördelen att samla in data under flera veckor men som inte ger information om sömnarkitektur och mikrostruktur. Användningen av subjektiva sömnmätningar genom sömnagendor eller frågeformulär skulle kunna komplettera en snabb bedömning av sömnklagomål hos alkoholberoende patienter. Studien av sömnkvalitet med hjälp av frågeformulär visade att 91 % av de alkoholberoende patienterna skulle anse att deras sömn var av dålig kvalitet. Dålig sömnkvalitet påverkar hjärnan och kognitiv funktion hos friska försökspersoner. En nyligen genomförd studie med hjälp av ett sömnenkät visar att sömn av dålig kvalitet är förknippad med en minskning av volymen av grå substans i frontbarken. Sambandet mellan sömn och hjärnfunktion i alkoholberoende har ännu aldrig studerats. Sömn bidrar till effektiv kognitiv funktion hos friska försökspersoner. I synnerhet har sömnbrist visat sig påverka uppmärksamhetsförmågan, särskilt vaksamhet, arbetsminne, abstraktion och beslutsfattande. Sömn spelar en aktiv roll för att konsolidera minnen i minnet. Det behövs därför studier för att undersöka hur sömnstörningar påverkar verkställande och mnesikstörningar i alkoholberoendet. (Swedish)
11 August 2022
0 references
7 December 2023
0 references
Identifiers
15P03371
0 references