Protection of mammals and seabirds – continuation (Q85573): Difference between revisions
Jump to navigation
Jump to search
(Changed label, description and/or aliases in it, and other parts: Adding Italian translations) |
(Changed label, description and/or aliases in pt) |
||||||||||||||
| (11 intermediate revisions by 2 users not shown) | |||||||||||||||
| label / es | label / es | ||||||||||||||
Protección de mamíferos y aves marinas — continuación | |||||||||||||||
| label / et | label / et | ||||||||||||||
Imetajate ja merelindude kaitse – jätkamine | |||||||||||||||
| label / lt | label / lt | ||||||||||||||
Žinduolių ir jūrų paukščių apsauga – tęsinys | |||||||||||||||
| label / hr | label / hr | ||||||||||||||
Zaštita sisavaca i morskih ptica – nastavak | |||||||||||||||
| label / el | label / el | ||||||||||||||
Προστασία των θηλαστικών και των θαλάσσιων πτηνών — συνέχιση | |||||||||||||||
| label / sk | label / sk | ||||||||||||||
Ochrana cicavcov a morských vtákov – pokračovanie | |||||||||||||||
| label / fi | label / fi | ||||||||||||||
Nisäkkäiden ja merilintujen suojelu – jatkoa | |||||||||||||||
| label / hu | label / hu | ||||||||||||||
Az emlősök és a tengeri madarak védelme – folytatás | |||||||||||||||
| label / cs | label / cs | ||||||||||||||
Ochrana savců a mořských ptáků – pokračování | |||||||||||||||
| label / lv | label / lv | ||||||||||||||
Zīdītāju un jūras putnu aizsardzība — turpinājums | |||||||||||||||
| label / ga | label / ga | ||||||||||||||
Mamaigh agus éanlaith mhara a chosaint — leanúint ar aghaidh | |||||||||||||||
| label / sl | label / sl | ||||||||||||||
Zaščita sesalcev in morskih ptic – nadaljevanje | |||||||||||||||
| label / bg | label / bg | ||||||||||||||
Защита на бозайниците и морските птици — продължение | |||||||||||||||
| label / mt | label / mt | ||||||||||||||
Protezzjoni ta’ mammiferi u għasafar tal-baħar — kontinwazzjoni | |||||||||||||||
| label / pt | label / pt | ||||||||||||||
Protecção dos mamíferos e das aves marinhas – continuação | |||||||||||||||
| label / da | label / da | ||||||||||||||
Beskyttelse af pattedyr og havfugle — fortsættelse | |||||||||||||||
| label / ro | label / ro | ||||||||||||||
Protecția mamiferelor și a păsărilor marine – continuarea | |||||||||||||||
| label / sv | label / sv | ||||||||||||||
Skydd av däggdjur och sjöfåglar – fortsättning | |||||||||||||||
| description / bg | description / bg | ||||||||||||||
Проект Q85573 в Полша | |||||||||||||||
| description / hr | description / hr | ||||||||||||||
Projekt Q85573 u Poljskoj | |||||||||||||||
| description / hu | description / hu | ||||||||||||||
Projekt Q85573 Lengyelországban | |||||||||||||||
| description / cs | description / cs | ||||||||||||||
Projekt Q85573 v Polsku | |||||||||||||||
| description / da | description / da | ||||||||||||||
Projekt Q85573 i Polen | |||||||||||||||
| description / nl | description / nl | ||||||||||||||
Project Q85573 in Polen | |||||||||||||||
| description / et | description / et | ||||||||||||||
Projekt Q85573 Poolas | |||||||||||||||
| description / fi | description / fi | ||||||||||||||
Projekti Q85573 Puolassa | |||||||||||||||
| description / fr | description / fr | ||||||||||||||
Projet Q85573 en Pologne | |||||||||||||||
| description / de | description / de | ||||||||||||||
Projekt Q85573 in Polen | |||||||||||||||
| description / el | description / el | ||||||||||||||
Έργο Q85573 στην Πολωνία | |||||||||||||||
| description / ga | description / ga | ||||||||||||||
Tionscadal Q85573 sa Pholainn | |||||||||||||||
| description / it | description / it | ||||||||||||||
Progetto Q85573 in Polonia | |||||||||||||||
| description / lv | description / lv | ||||||||||||||
Projekts Q85573 Polijā | |||||||||||||||
| description / lt | description / lt | ||||||||||||||
Projektas Q85573 Lenkijoje | |||||||||||||||
| description / mt | description / mt | ||||||||||||||
Proġett Q85573 fil-Polonja | |||||||||||||||
| description / pt | description / pt | ||||||||||||||
Projeto Q85573 na Polônia | |||||||||||||||
| description / ro | description / ro | ||||||||||||||
Proiectul Q85573 în Polonia | |||||||||||||||
| description / sk | description / sk | ||||||||||||||
Projekt Q85573 v Poľsku | |||||||||||||||
| description / sl | description / sl | ||||||||||||||
Projekt Q85573 na Poljskem | |||||||||||||||
| description / es | description / es | ||||||||||||||
Proyecto Q85573 en Polonia | |||||||||||||||
| description / sv | description / sv | ||||||||||||||
Projekt Q85573 i Polen | |||||||||||||||
| Property / EU contribution | |||||||||||||||
| |||||||||||||||
| Property / EU contribution: 4,514,249.97 zloty / rank | |||||||||||||||
| Property / EU contribution | |||||||||||||||
| |||||||||||||||
| Property / EU contribution: 1,083,419.99 Euro / rank | |||||||||||||||
| Property / EU contribution: 1,083,419.99 Euro / qualifier | |||||||||||||||
| |||||||||||||||
| Property / EU contribution: 1,083,419.99 Euro / qualifier | |||||||||||||||
| |||||||||||||||
| Property / budget | |||||||||||||||
| |||||||||||||||
| Property / budget: 5,310,882.32 zloty / rank | |||||||||||||||
| Property / budget | |||||||||||||||
| |||||||||||||||
| Property / budget: 1,274,611.76 Euro / rank | |||||||||||||||
| Property / budget: 1,274,611.76 Euro / qualifier | |||||||||||||||
| |||||||||||||||
| Property / budget: 1,274,611.76 Euro / qualifier | |||||||||||||||
| |||||||||||||||
| Property / co-financing rate | |||||||||||||||
| |||||||||||||||
| Property / co-financing rate: 85.0 percent / rank | |||||||||||||||
| Property / end time | |||||||||||||||
| |||||||||||||||
| Property / end time: 31 August 2023 / rank | |||||||||||||||
| Property / summary: The increasing level of anthropogenic hazards in the marine environment and in the coastal zone, which are habitats of protected mammals and seabirds, will lead to the conservation of these animals and their habitats, which will be the subject of this project. At the same time, the still unsatisfactory amount of data on species, which is so important for their proper conservation, means that great emphasis should be placed on research, monitoring of species and their habitats and threats themselves. Such comprehensive action will enable an appropriate approach to the conservation of endangered species of mammals and seabirds and their habitats. Polish beaches are increasingly visited by seals, as evidenced by field observations of these animals (2010-2018), collected in the database of observations of mammals and seabirds WWF/SMIOUG. The only place for permanent occurrence of grey seals in POM is their position in the Vistula estuary, where habitat conditions are unstable. Seals do not regularly reproduce in POM, indicating the presence of limiting factors (lack of favourable and habitat, anthropopression). The subpopulation of the Baltic Sea porpoise was considered critically endangered (IUCN, 2008) and placed on the HELCOM Red List (HELCOM 2013b). By-catches of marine mammals have been identified as one of the most important factors associated with anthropopression and limiting populations (ICES 2016a) and for porpoises as a critical threat. The conservation priority for this species is to reduce by-catch to close zero (HELCOM 2013a). In July 2016, by-catches of a female porpoise were reported in the Pomeranian Gulf, while two dead porpoises were reported with signs of mutilation and bodily injuries indicating by-catches (WWF/SMOIUG database). Populations of bird species nesting on beaches have been disappearing over the last 20-30 years and only active protection can stop this process. Increasing anthropopression on these species should be actively prevented. In the case of seedlings o (English) / qualifier | |||||||||||||||
readability score: 0.9296027793703164
| |||||||||||||||
| Property / summary | Property / summary | ||||||||||||||
Le niveau croissant de dangers anthropiques dans le milieu marin et dans la zone côtière, qui sont l’habitat d’espèces de mammifères et d’oiseaux de mer protégés, implique la mise en œuvre d’activités liées à la protection de ces animaux et de leurs lieux d’occurrence, qui feront l’objet de ce projet. Dans le même temps, la quantité encore insatisfaisante de données sur les espèces, qui est si importante pour leur protection adéquate, signifie qu’il convient de mettre l’accent sur la recherche, la surveillance des espèces, de leurs habitats et des menaces elles-mêmes. Ces mesures globales permettront d’adopter une approche appropriée de la protection des espèces de mammifères et des oiseaux marins menacés d’extinction et de leurs habitats. Les plages polonaises sont de plus en plus visitées par les phoques, comme en témoignent les observations sur le terrain de ces animaux (2010-2018), recueillies dans la base de données des observations des mammifères et des oiseaux de mer WWF/SMIOUG. Le seul lieu d’occurrence permanente des phoques gris dans le POM est leur position dans l’estuaire de la Vistule, où les conditions de l’habitat sont instables. Les phoques ne se reproduisent pas régulièrement en POM, ce qui indique la présence de facteurs limitatifs (manque d’habitat et d’habitat, anthropopression). La sous-population de marsouins de la mer Baltique a été considérée comme en voie de disparition critique (UICN, 2008) et inscrite sur la liste rouge HELCOM (HELCOM 2013b). Les prises accessoires de mammifères marins ont été identifiées comme l’un des facteurs les plus importants liés à l’anthropopression et à la limitation des populations (CIEM 2016a) et comme une menace critique pour les marsouins. La priorité de conservation de cette espèce est de réduire les prises accessoires à près de zéro (HELCOM 2013a). En juillet 2016, des prises accessoires de marsouins femelles ont été enregistrées dans la baie de Poméranie, tandis que deux marsouins morts ont été enregistrés avec des traces de mutilation et de lésions corporelles indiquant des prises accessoires (base de données WWF/SMOIUG). Les populations d’oiseaux nicheurs sur les plages ont disparu au cours des 20 à 30 dernières années et seule une protection active peut arrêter ce processus. L’augmentation de l’anthropopression contre ces espèces devrait être activement évitée. Dans le cas des semoirs (French) | |||||||||||||||
| Property / summary | Property / summary | ||||||||||||||
Das zunehmende Ausmaß der anthropogenen Gefahren in der Meeresumwelt und in der Küstenzone, die der Lebensraum von geschützten Säugetierarten und Seevögeln sind, erfordert die Durchführung von Maßnahmen zum Schutz dieser Tiere und ihrer Vorkommensorte, die Gegenstand dieses Projekts sein werden. Gleichzeitig bedeutet die noch unbefriedigende Menge an Daten über Arten, die für ihren angemessenen Schutz so wichtig sind, dass der Forschung, der Überwachung von Arten und ihren Lebensräumen und Bedrohungen selbst große Bedeutung beigemessen wird. Diese umfassenden Maßnahmen werden einen angemessenen Ansatz zum Schutz gefährdeter Säugetierarten und Seevögel und ihrer Lebensräume ermöglichen. Polnische Strände werden zunehmend von Robben besucht, was durch Feldbeobachtungen dieser Tiere (2010-2018) belegt wird, die in der Datenbank der Beobachtungen von Säugetieren und Seevögeln WWF/SMIOUG gesammelt wurden. Der einzige Ort des dauerhaften Auftretens von Graurobben in POM ist ihre Position in der Weichselmündung, wo die Lebensraumbedingungen instabil sind. Robben nehmen keine regelmäßige Zucht in POM, was auf das Vorhandensein von einschränkenden Faktoren (Mangel an bequemen und Lebensraum, Anthropopression) hindeutet. Die Teilpopulation von Schweinswalen in der Ostsee galt als kritisch gefährdet (IUCN, 2008) und wurde auf die Rote Liste der HELCOM (HELCOM 2013b) gesetzt. Beifänge von Meeressäugetieren wurden als einer der wichtigsten Faktoren im Zusammenhang mit der Anthropopression und Populationsbegrenzung (ICES 2016a) und für Schweinswale als kritische Bedrohung identifiziert. Die Erhaltungspriorität für diese Art besteht darin, Beifänge auf nahezu Null zu reduzieren (HELCOM 2013a). Im Juli 2016 wurde in der Bucht von Pommern Beifänge von Schweinswalen registriert, gleichzeitig wurden zwei tote Schweinswale mit Spuren von Verstümmelung und Körperverletzung auf Beifänge registriert (WWF/SMOIUG-Datenbank). Populationen von Nistvögeln an Stränden sind in den letzten 20-30 Jahren verschwunden und nur aktiver Schutz kann diesen Prozess stoppen. Eine zunehmende anthropopression gegen diese arten sollte aktiv verhindert werden. Bei Sämaschinen (German) | |||||||||||||||
| Property / summary | Property / summary | ||||||||||||||
De toenemende mate van antropogene gevaren in het mariene milieu en in het kustgebied, die de habitat zijn van beschermde zoogdieren en zeevogels, impliceert de uitvoering van activiteiten in verband met de bescherming van deze dieren en hun plaatsen van voorkomen, die het onderwerp van dit project zullen zijn. Tegelijkertijd betekent de nog steeds onbevredigende hoeveelheid gegevens over soorten, die zo belangrijk is voor hun goede bescherming, dat er grote nadruk moet worden gelegd op onderzoek, monitoring van soorten en hun habitats en bedreigingen zelf. Dergelijke alomvattende maatregelen zullen een passende aanpak mogelijk maken voor de bescherming van bedreigde zoogdieren en zeevogels en hun habitats. Poolse stranden worden steeds vaker bezocht door zeehonden, zoals blijkt uit veldobservaties van deze dieren (2010-2018), verzameld in de database van waarnemingen van zoogdieren en zeevogels WWF/SMIOUG. De enige plaats waar grijze zeehonden permanent voorkomen in POM is hun positie in de Vistula-monding, waar de leefomstandigheden onstabiel zijn. Zeehonden nemen niet regelmatig fokken in POM, wat wijst op de aanwezigheid van beperkende factoren (gebrek aan handige en habitat, antropologie). De subpopulatie bruinvissen in de Oostzee werd als ernstig bedreigd beschouwd (IUCN, 2008) en op de Rode Lijst van HELCOM (HELCOM 2013b) geplaatst. Bijvangst van zeezoogdieren is geïdentificeerd als een van de belangrijkste factoren in verband met antroppressie en populatiebeperking (ICES 2016a) en voor bruinvissen als een kritieke bedreiging. De instandhoudingsprioriteit voor deze soort is het terugdringen van de bijvangst tot bijna nul (HELCOM 2013a). In juli 2016 werd in de Pommerenbaai bijvangst van vrouwelijke bruinvis geregistreerd, tegelijkertijd werden twee dode bruinvissen geregistreerd met sporen van verminking en lichamelijk letsel die duiden op bijvangst (WWF/SMOIUG-databank). Populaties nestende vogels op stranden zijn verdwenen in de afgelopen 20-30 jaar en alleen actieve bescherming kan dit proces stoppen. Toenemende antropologie tegen deze soorten moet actief worden voorkomen. In het geval van zaaimachines (Dutch) | |||||||||||||||
| Property / summary | Property / summary | ||||||||||||||
L'aumento dei rischi antropici nell'ambiente marino e nella zona costiera, che costituiscono l'habitat di specie protette di mammiferi e uccelli marini, comporta l'attuazione di attività relative alla protezione di tali animali e dei loro luoghi di occorrenza, che saranno oggetto di questo progetto. Allo stesso tempo, la quantità ancora insoddisfacente di dati sulle specie, che è così importante per la loro corretta protezione, significa che si dovrebbe porre grande enfasi sulla ricerca, il monitoraggio delle specie e dei loro habitat e minacce stesse. Tali misure globali consentiranno un approccio adeguato alla protezione delle specie di mammiferi in via di estinzione e degli uccelli marini e dei loro habitat. Le spiagge polacche sono sempre più visitate dalle foche, come evidenziato dalle osservazioni sul campo di questi animali (2010-2018), raccolte nel database delle osservazioni di mammiferi e uccelli marini WWF/SMIOUG. L'unico luogo di presenza permanente di foche grigie nel POM è la loro posizione nell'estuario della Vistola, dove le condizioni dell'habitat sono instabili. Le foche non assumono un allevamento regolare in POM, il che indica la presenza di fattori limitanti (mancanza di habitat e convenienza, antropopressione). La sottopopolazione di focene del Mar Baltico è stata considerata a rischio critico (IUCN, 2008) e inserita nella lista rossa di HELCOM (HELCOM 2013b). Le catture accessorie di mammiferi marini sono state identificate come uno dei fattori più importanti legati all'antropopressione e alla limitazione della popolazione (CIEM 2016a), e per le focene come una minaccia critica. La priorità di conservazione di questa specie è quella di ridurre le catture accessorie a quasi zero (HELCOM 2013a). Nel luglio 2016, le catture accessorie di focene femminili sono state registrate nella baia di Pomerania, allo stesso tempo sono state registrate due focene morte con tracce di mutilazione e lesioni corporee che indicano catture accessorie (dati WWF/SMOIUG). Le popolazioni di uccelli nidificanti sulle spiagge sono scomparse negli ultimi 20-30 anni e solo una protezione attiva può fermare questo processo. L'aumento dell'antropopressione nei confronti di queste specie dovrebbe essere attivamente evitato. Nel caso delle seminatrici (Italian) | |||||||||||||||
| Property / coordinate location: 54°14'44.2"N, 18°6'35.6"E / qualifier | |||||||||||||||
| Property / coordinate location: 53°32'42.4"N, 15°33'58.3"E / qualifier | |||||||||||||||
| Property / contained in NUTS: Gdański / qualifier | |||||||||||||||
| Property / contained in NUTS: Szczecinecko-pyrzycki / qualifier | |||||||||||||||
| Property / contained in Local Administrative Unit | |||||||||||||||
| Property / contained in Local Administrative Unit: Stężyca / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / contained in Local Administrative Unit: Stężyca / qualifier | |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
El creciente nivel de peligros antropogénicos en el medio marino y en la zona costera, que son el hábitat de especies de mamíferos protegidos y aves marinas, implica la implementación de actividades relacionadas con la protección de estos animales y sus lugares de presencia, que serán objeto de este proyecto. Al mismo tiempo, la cantidad aún insatisfactoria de datos sobre las especies, que es tan importante para su adecuada protección, significa que debe hacerse gran hincapié en la investigación, el seguimiento de las especies y sus hábitats y las amenazas mismas. Estas medidas globales permitirán adoptar un enfoque adecuado para la protección de las especies de mamíferos en peligro de extinción y de las aves marinas y sus hábitats. Las playas polacas son cada vez más visitadas por focas, como lo demuestran las observaciones de campo de estos animales (2010-2018), recogidas en la base de datos de observaciones de mamíferos y aves marinas WWF/SMIOUG. El único lugar de aparición permanente de focas grises en POM es su posición en el estuario de Vístula, donde las condiciones del hábitat son inestables. Las focas no se crían regularmente en POM, lo que indica la presencia de factores limitantes (falta de conveniente y hábitat, antropopresión). La subpoblación de marsopas del Mar Báltico se consideró críticamente amenazada (UICN, 2008) y se incluyó en la Lista Roja de HELCOM (HELCOM 2013b). La captura incidental de mamíferos marinos se ha identificado como uno de los factores más importantes relacionados con la antropopresión y la limitación de la población (ICES 2016.a), y para las marsopas como una amenaza crítica. La prioridad de conservación de esta especie es reducir las capturas accesorias a casi cero (HELCOM 2013.a). En julio de 2016, se registraron capturas accesorias de marsopa hembra en la Bahía de Pomerania, al mismo tiempo se registraron dos marsopas muertas con rastros de mutilación y lesiones corporales que indicaban capturas accesorias (base de datos WWF/SMOIUG). Las poblaciones de aves que anidan en las playas han estado desapareciendo en los últimos 20-30 años y solo la protección activa puede detener este proceso. Debe prevenirse activamente el aumento de la antropopresión contra estas especies. En el caso de los simulacros de semillas (Spanish) | |||||||||||||||
| Property / summary: El creciente nivel de peligros antropogénicos en el medio marino y en la zona costera, que son el hábitat de especies de mamíferos protegidos y aves marinas, implica la implementación de actividades relacionadas con la protección de estos animales y sus lugares de presencia, que serán objeto de este proyecto. Al mismo tiempo, la cantidad aún insatisfactoria de datos sobre las especies, que es tan importante para su adecuada protección, significa que debe hacerse gran hincapié en la investigación, el seguimiento de las especies y sus hábitats y las amenazas mismas. Estas medidas globales permitirán adoptar un enfoque adecuado para la protección de las especies de mamíferos en peligro de extinción y de las aves marinas y sus hábitats. Las playas polacas son cada vez más visitadas por focas, como lo demuestran las observaciones de campo de estos animales (2010-2018), recogidas en la base de datos de observaciones de mamíferos y aves marinas WWF/SMIOUG. El único lugar de aparición permanente de focas grises en POM es su posición en el estuario de Vístula, donde las condiciones del hábitat son inestables. Las focas no se crían regularmente en POM, lo que indica la presencia de factores limitantes (falta de conveniente y hábitat, antropopresión). La subpoblación de marsopas del Mar Báltico se consideró críticamente amenazada (UICN, 2008) y se incluyó en la Lista Roja de HELCOM (HELCOM 2013b). La captura incidental de mamíferos marinos se ha identificado como uno de los factores más importantes relacionados con la antropopresión y la limitación de la población (ICES 2016.a), y para las marsopas como una amenaza crítica. La prioridad de conservación de esta especie es reducir las capturas accesorias a casi cero (HELCOM 2013.a). En julio de 2016, se registraron capturas accesorias de marsopa hembra en la Bahía de Pomerania, al mismo tiempo se registraron dos marsopas muertas con rastros de mutilación y lesiones corporales que indicaban capturas accesorias (base de datos WWF/SMOIUG). Las poblaciones de aves que anidan en las playas han estado desapareciendo en los últimos 20-30 años y solo la protección activa puede detener este proceso. Debe prevenirse activamente el aumento de la antropopresión contra estas especies. En el caso de los simulacros de semillas (Spanish) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: El creciente nivel de peligros antropogénicos en el medio marino y en la zona costera, que son el hábitat de especies de mamíferos protegidos y aves marinas, implica la implementación de actividades relacionadas con la protección de estos animales y sus lugares de presencia, que serán objeto de este proyecto. Al mismo tiempo, la cantidad aún insatisfactoria de datos sobre las especies, que es tan importante para su adecuada protección, significa que debe hacerse gran hincapié en la investigación, el seguimiento de las especies y sus hábitats y las amenazas mismas. Estas medidas globales permitirán adoptar un enfoque adecuado para la protección de las especies de mamíferos en peligro de extinción y de las aves marinas y sus hábitats. Las playas polacas son cada vez más visitadas por focas, como lo demuestran las observaciones de campo de estos animales (2010-2018), recogidas en la base de datos de observaciones de mamíferos y aves marinas WWF/SMIOUG. El único lugar de aparición permanente de focas grises en POM es su posición en el estuario de Vístula, donde las condiciones del hábitat son inestables. Las focas no se crían regularmente en POM, lo que indica la presencia de factores limitantes (falta de conveniente y hábitat, antropopresión). La subpoblación de marsopas del Mar Báltico se consideró críticamente amenazada (UICN, 2008) y se incluyó en la Lista Roja de HELCOM (HELCOM 2013b). La captura incidental de mamíferos marinos se ha identificado como uno de los factores más importantes relacionados con la antropopresión y la limitación de la población (ICES 2016.a), y para las marsopas como una amenaza crítica. La prioridad de conservación de esta especie es reducir las capturas accesorias a casi cero (HELCOM 2013.a). En julio de 2016, se registraron capturas accesorias de marsopa hembra en la Bahía de Pomerania, al mismo tiempo se registraron dos marsopas muertas con rastros de mutilación y lesiones corporales que indicaban capturas accesorias (base de datos WWF/SMOIUG). Las poblaciones de aves que anidan en las playas han estado desapareciendo en los últimos 20-30 años y solo la protección activa puede detener este proceso. Debe prevenirse activamente el aumento de la antropopresión contra estas especies. En el caso de los simulacros de semillas (Spanish) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 19 January 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
Inimtekkeliste ohtude suurenemine merekeskkonnas ja rannikuvööndis, mis on kaitstavate imetajate ja merelindude elupaik, eeldab nende loomade ja nende esinemise kohtade kaitsega seotud tegevuste rakendamist, mis on projekti objektiks. Samal ajal tähendab liikide kohta endiselt ebarahuldav hulk andmeid, mis on nende nõuetekohaseks kaitseks nii olulised, et suurt rõhku tuleks panna liikide ja nende elupaikade uurimisele, seirele ja ohtudele. Sellised terviklikud meetmed võimaldavad sobivat lähenemisviisi ohustatud imetajate ning merelindude ja nende elupaikade kaitsele. Poola randu külastavad üha enam hülged, mida tõendavad nende loomade kohapealsed vaatlused (2010–2018), mis on kogutud imetajate ja merelindude vaatluste andmebaasi WWF/SMIOUG. Ainus koht, kus püsivad hallid hülged POM-is, on nende asend Vistula suudmealal, kus elupaigatingimused on ebastabiilsed. Hülged ei võta POM-is regulaarset aretust, mis näitab piiravate tegurite olemasolu (mugavuse ja elupaiga puudumine, antropopressioon). Läänemere pringlite alampopulatsiooni peeti kriitiliselt ohustatuks (IUCN, 2008) ja see kanti HELCOMi punasesse nimekirja (HELCOM 2013b). Mereimetajate kaaspüüki peetakse üheks kõige olulisemaks teguriks, mis on seotud antropeerimise ja populatsiooni piiramisega (ICES 2016a) ning pringlite puhul kriitilise ohuga. Selle liigi kaitse prioriteet on vähendada kaaspüüki peaaegu nullini (HELCOM 2013a). 2016. aasta juulis registreeriti Pommeri lahes emase pringli kaaspüük, samal ajal registreeriti kaks surnud pringlit, mille jäljed olid moonutatud ja kehavigastused viitavad kaaspüügile (WWF/SMOIUG andmebaas). Rannas pesitsevate lindude populatsioonid on viimase 20–30 aasta jooksul kadunud ja selle protsessi saab peatada ainult aktiivne kaitse. Aktiivselt tuleks vältida antropopressiooni suurenemist nende liikide vastu. Seemnekülvikute puhul (Estonian) | |||||||||||||||
| Property / summary: Inimtekkeliste ohtude suurenemine merekeskkonnas ja rannikuvööndis, mis on kaitstavate imetajate ja merelindude elupaik, eeldab nende loomade ja nende esinemise kohtade kaitsega seotud tegevuste rakendamist, mis on projekti objektiks. Samal ajal tähendab liikide kohta endiselt ebarahuldav hulk andmeid, mis on nende nõuetekohaseks kaitseks nii olulised, et suurt rõhku tuleks panna liikide ja nende elupaikade uurimisele, seirele ja ohtudele. Sellised terviklikud meetmed võimaldavad sobivat lähenemisviisi ohustatud imetajate ning merelindude ja nende elupaikade kaitsele. Poola randu külastavad üha enam hülged, mida tõendavad nende loomade kohapealsed vaatlused (2010–2018), mis on kogutud imetajate ja merelindude vaatluste andmebaasi WWF/SMIOUG. Ainus koht, kus püsivad hallid hülged POM-is, on nende asend Vistula suudmealal, kus elupaigatingimused on ebastabiilsed. Hülged ei võta POM-is regulaarset aretust, mis näitab piiravate tegurite olemasolu (mugavuse ja elupaiga puudumine, antropopressioon). Läänemere pringlite alampopulatsiooni peeti kriitiliselt ohustatuks (IUCN, 2008) ja see kanti HELCOMi punasesse nimekirja (HELCOM 2013b). Mereimetajate kaaspüüki peetakse üheks kõige olulisemaks teguriks, mis on seotud antropeerimise ja populatsiooni piiramisega (ICES 2016a) ning pringlite puhul kriitilise ohuga. Selle liigi kaitse prioriteet on vähendada kaaspüüki peaaegu nullini (HELCOM 2013a). 2016. aasta juulis registreeriti Pommeri lahes emase pringli kaaspüük, samal ajal registreeriti kaks surnud pringlit, mille jäljed olid moonutatud ja kehavigastused viitavad kaaspüügile (WWF/SMOIUG andmebaas). Rannas pesitsevate lindude populatsioonid on viimase 20–30 aasta jooksul kadunud ja selle protsessi saab peatada ainult aktiivne kaitse. Aktiivselt tuleks vältida antropopressiooni suurenemist nende liikide vastu. Seemnekülvikute puhul (Estonian) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: Inimtekkeliste ohtude suurenemine merekeskkonnas ja rannikuvööndis, mis on kaitstavate imetajate ja merelindude elupaik, eeldab nende loomade ja nende esinemise kohtade kaitsega seotud tegevuste rakendamist, mis on projekti objektiks. Samal ajal tähendab liikide kohta endiselt ebarahuldav hulk andmeid, mis on nende nõuetekohaseks kaitseks nii olulised, et suurt rõhku tuleks panna liikide ja nende elupaikade uurimisele, seirele ja ohtudele. Sellised terviklikud meetmed võimaldavad sobivat lähenemisviisi ohustatud imetajate ning merelindude ja nende elupaikade kaitsele. Poola randu külastavad üha enam hülged, mida tõendavad nende loomade kohapealsed vaatlused (2010–2018), mis on kogutud imetajate ja merelindude vaatluste andmebaasi WWF/SMIOUG. Ainus koht, kus püsivad hallid hülged POM-is, on nende asend Vistula suudmealal, kus elupaigatingimused on ebastabiilsed. Hülged ei võta POM-is regulaarset aretust, mis näitab piiravate tegurite olemasolu (mugavuse ja elupaiga puudumine, antropopressioon). Läänemere pringlite alampopulatsiooni peeti kriitiliselt ohustatuks (IUCN, 2008) ja see kanti HELCOMi punasesse nimekirja (HELCOM 2013b). Mereimetajate kaaspüüki peetakse üheks kõige olulisemaks teguriks, mis on seotud antropeerimise ja populatsiooni piiramisega (ICES 2016a) ning pringlite puhul kriitilise ohuga. Selle liigi kaitse prioriteet on vähendada kaaspüüki peaaegu nullini (HELCOM 2013a). 2016. aasta juulis registreeriti Pommeri lahes emase pringli kaaspüük, samal ajal registreeriti kaks surnud pringlit, mille jäljed olid moonutatud ja kehavigastused viitavad kaaspüügile (WWF/SMOIUG andmebaas). Rannas pesitsevate lindude populatsioonid on viimase 20–30 aasta jooksul kadunud ja selle protsessi saab peatada ainult aktiivne kaitse. Aktiivselt tuleks vältida antropopressiooni suurenemist nende liikide vastu. Seemnekülvikute puhul (Estonian) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 13 August 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
Didėjantis antropogeninis pavojus jūrų aplinkoje ir pakrančių zonoje, t. y. saugomų žinduolių rūšių ir jūrų paukščių buveinėse, reiškia, kad bus vykdoma veikla, susijusi su šių gyvūnų ir jų paplitimo vietų apsauga, kuri bus šio projekto objektas. Be to, vis dar nepatenkinamas duomenų apie rūšis kiekis, kuris yra toks svarbus tinkamai jų apsaugai, reiškia, kad daug dėmesio reikėtų skirti rūšių ir jų buveinių bei pačių grėsmių moksliniams tyrimams, stebėsenai. Tokios visapusiškos priemonės sudarys sąlygas taikyti tinkamą požiūrį į nykstančių žinduolių rūšių ir jūrų paukščių bei jų buveinių apsaugą. Lenkijos paplūdimiuose vis dažniau lankosi ruoniai, kaip matyti iš šių gyvūnų stebėjimo vietoje (2010–2018 m.), surinktų WWF/SMIOUG žinduolių ir jūrų paukščių stebėjimo duomenų bazėje. Vienintelė pilkųjų ruonių nuolatinio paplitimo vieta POM yra jų padėtis Vyslos žiotyse, kur buveinių sąlygos yra nestabilios. Ruoniai nėra reguliariai veisiami POM, o tai rodo, kad yra ribojančių veiksnių (patogių ir buveinių trūkumas, antropopresija). Laikoma, kad Baltijos jūros kiaulių subpopuliacijai gresia didelis pavojus (IUCN, 2008) ir ji įtraukta į HELCOM raudonąjį sąrašą (HELCOM 2013b). Nustatyta, kad jūrų žinduolių priegauda yra vienas iš svarbiausių veiksnių, susijusių su antropopresija ir populiacijos ribojimu (ICES 2016a), o jūrų kiaulėms – kritine grėsme. Šios rūšies išsaugojimo prioritetas – sumažinti priegaudą beveik iki nulio (HELCOM 2013a). 2016 m. liepos mėn. Pomeranijos įlankoje užregistruota kiaulių patelių priegauda, tuo pačiu metu užregistruotos dvi negyvos kiaulės su luošinimo ir kūno sužalojimo pėdsakais, rodančiais priegaudą (WWF/SMOIUG duomenų bazė). Paukščių lizdų populiacijos paplūdimiuose nyksta per pastaruosius 20–30 metų ir tik aktyvi apsauga gali sustabdyti šį procesą. Reikėtų aktyviai užkirsti kelią didėjančiai antropopresijai prieš šias rūšis. Sėjamųjų sėjamųjų atveju (Lithuanian) | |||||||||||||||
| Property / summary: Didėjantis antropogeninis pavojus jūrų aplinkoje ir pakrančių zonoje, t. y. saugomų žinduolių rūšių ir jūrų paukščių buveinėse, reiškia, kad bus vykdoma veikla, susijusi su šių gyvūnų ir jų paplitimo vietų apsauga, kuri bus šio projekto objektas. Be to, vis dar nepatenkinamas duomenų apie rūšis kiekis, kuris yra toks svarbus tinkamai jų apsaugai, reiškia, kad daug dėmesio reikėtų skirti rūšių ir jų buveinių bei pačių grėsmių moksliniams tyrimams, stebėsenai. Tokios visapusiškos priemonės sudarys sąlygas taikyti tinkamą požiūrį į nykstančių žinduolių rūšių ir jūrų paukščių bei jų buveinių apsaugą. Lenkijos paplūdimiuose vis dažniau lankosi ruoniai, kaip matyti iš šių gyvūnų stebėjimo vietoje (2010–2018 m.), surinktų WWF/SMIOUG žinduolių ir jūrų paukščių stebėjimo duomenų bazėje. Vienintelė pilkųjų ruonių nuolatinio paplitimo vieta POM yra jų padėtis Vyslos žiotyse, kur buveinių sąlygos yra nestabilios. Ruoniai nėra reguliariai veisiami POM, o tai rodo, kad yra ribojančių veiksnių (patogių ir buveinių trūkumas, antropopresija). Laikoma, kad Baltijos jūros kiaulių subpopuliacijai gresia didelis pavojus (IUCN, 2008) ir ji įtraukta į HELCOM raudonąjį sąrašą (HELCOM 2013b). Nustatyta, kad jūrų žinduolių priegauda yra vienas iš svarbiausių veiksnių, susijusių su antropopresija ir populiacijos ribojimu (ICES 2016a), o jūrų kiaulėms – kritine grėsme. Šios rūšies išsaugojimo prioritetas – sumažinti priegaudą beveik iki nulio (HELCOM 2013a). 2016 m. liepos mėn. Pomeranijos įlankoje užregistruota kiaulių patelių priegauda, tuo pačiu metu užregistruotos dvi negyvos kiaulės su luošinimo ir kūno sužalojimo pėdsakais, rodančiais priegaudą (WWF/SMOIUG duomenų bazė). Paukščių lizdų populiacijos paplūdimiuose nyksta per pastaruosius 20–30 metų ir tik aktyvi apsauga gali sustabdyti šį procesą. Reikėtų aktyviai užkirsti kelią didėjančiai antropopresijai prieš šias rūšis. Sėjamųjų sėjamųjų atveju (Lithuanian) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: Didėjantis antropogeninis pavojus jūrų aplinkoje ir pakrančių zonoje, t. y. saugomų žinduolių rūšių ir jūrų paukščių buveinėse, reiškia, kad bus vykdoma veikla, susijusi su šių gyvūnų ir jų paplitimo vietų apsauga, kuri bus šio projekto objektas. Be to, vis dar nepatenkinamas duomenų apie rūšis kiekis, kuris yra toks svarbus tinkamai jų apsaugai, reiškia, kad daug dėmesio reikėtų skirti rūšių ir jų buveinių bei pačių grėsmių moksliniams tyrimams, stebėsenai. Tokios visapusiškos priemonės sudarys sąlygas taikyti tinkamą požiūrį į nykstančių žinduolių rūšių ir jūrų paukščių bei jų buveinių apsaugą. Lenkijos paplūdimiuose vis dažniau lankosi ruoniai, kaip matyti iš šių gyvūnų stebėjimo vietoje (2010–2018 m.), surinktų WWF/SMIOUG žinduolių ir jūrų paukščių stebėjimo duomenų bazėje. Vienintelė pilkųjų ruonių nuolatinio paplitimo vieta POM yra jų padėtis Vyslos žiotyse, kur buveinių sąlygos yra nestabilios. Ruoniai nėra reguliariai veisiami POM, o tai rodo, kad yra ribojančių veiksnių (patogių ir buveinių trūkumas, antropopresija). Laikoma, kad Baltijos jūros kiaulių subpopuliacijai gresia didelis pavojus (IUCN, 2008) ir ji įtraukta į HELCOM raudonąjį sąrašą (HELCOM 2013b). Nustatyta, kad jūrų žinduolių priegauda yra vienas iš svarbiausių veiksnių, susijusių su antropopresija ir populiacijos ribojimu (ICES 2016a), o jūrų kiaulėms – kritine grėsme. Šios rūšies išsaugojimo prioritetas – sumažinti priegaudą beveik iki nulio (HELCOM 2013a). 2016 m. liepos mėn. Pomeranijos įlankoje užregistruota kiaulių patelių priegauda, tuo pačiu metu užregistruotos dvi negyvos kiaulės su luošinimo ir kūno sužalojimo pėdsakais, rodančiais priegaudą (WWF/SMOIUG duomenų bazė). Paukščių lizdų populiacijos paplūdimiuose nyksta per pastaruosius 20–30 metų ir tik aktyvi apsauga gali sustabdyti šį procesą. Reikėtų aktyviai užkirsti kelią didėjančiai antropopresijai prieš šias rūšis. Sėjamųjų sėjamųjų atveju (Lithuanian) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 13 August 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
Sve veća razina antropogenih opasnosti u morskom okolišu i u obalnom području, koje su stanište zaštićenih vrsta sisavaca i morskih ptica, podrazumijeva provedbu aktivnosti vezanih uz zaštitu tih životinja i njihovih mjesta pojavljivanja, koje će biti predmet ovog projekta. Istodobno, još uvijek nezadovoljavajuća količina podataka o vrstama, koja je toliko važna za njihovu pravilnu zaštitu, znači da bi veliki naglasak trebalo staviti na istraživanje, praćenje vrsta i njihovih staništa te same prijetnje. Takve sveobuhvatne mjere omogućit će odgovarajući pristup zaštiti ugroženih vrsta sisavaca i morskih ptica i njihovih staništa. Poljske plaže sve više posjećuju tuljani, što je vidljivo iz terenskih promatranja tih životinja (2010. – 2018.), prikupljenih u bazi podataka promatranja sisavaca i morskih ptica WWF/SMIOUG. Jedino mjesto stalnog pojavljivanja sivih tuljana u POM-u je njihov položaj u estuariju Vistula, gdje su stanišni uvjeti nestabilni. Tuljani ne uzimaju redoviti uzgoj u POM-u, što ukazuje na prisutnost ograničavajućih čimbenika (nedostatak prikladnog i staništa, antropopresija). Podpopulacija dupina u Baltičkom moru smatrala se kritično ugroženom (IUCN, 2008.) i uvrštena na crveni popis HELCOM-a (HELCOM 2013b). Usputni ulov morskih sisavaca identificiran je kao jedan od najvažnijih čimbenika povezanih s antropopresijom i ograničavanjem populacije (ICES 2016a), a za pliskavice kao kritičnu prijetnju. Prioritet očuvanja te vrste jest smanjiti usputni ulov na gotovo nulu (HELCOM 2013a). U srpnju 2016. u Pomorskom zaljevu zabilježen je usputni ulov ženki dupina, a istodobno su zabilježene dvije mrtve pliskavice s tragovima sakaćenja i tjelesnih ozljeda koje ukazuju na usputni ulov (baza podataka WWF/SMOIUG). Populacije gnijezda ptica na plažama nestaju u posljednjih 20 – 30 godina, a samo aktivna zaštita može zaustaviti taj proces. Potrebno je aktivno spriječiti sve veću antropopresiju protiv tih vrsta. U slučaju bušilica za sjeme (Croatian) | |||||||||||||||
| Property / summary: Sve veća razina antropogenih opasnosti u morskom okolišu i u obalnom području, koje su stanište zaštićenih vrsta sisavaca i morskih ptica, podrazumijeva provedbu aktivnosti vezanih uz zaštitu tih životinja i njihovih mjesta pojavljivanja, koje će biti predmet ovog projekta. Istodobno, još uvijek nezadovoljavajuća količina podataka o vrstama, koja je toliko važna za njihovu pravilnu zaštitu, znači da bi veliki naglasak trebalo staviti na istraživanje, praćenje vrsta i njihovih staništa te same prijetnje. Takve sveobuhvatne mjere omogućit će odgovarajući pristup zaštiti ugroženih vrsta sisavaca i morskih ptica i njihovih staništa. Poljske plaže sve više posjećuju tuljani, što je vidljivo iz terenskih promatranja tih životinja (2010. – 2018.), prikupljenih u bazi podataka promatranja sisavaca i morskih ptica WWF/SMIOUG. Jedino mjesto stalnog pojavljivanja sivih tuljana u POM-u je njihov položaj u estuariju Vistula, gdje su stanišni uvjeti nestabilni. Tuljani ne uzimaju redoviti uzgoj u POM-u, što ukazuje na prisutnost ograničavajućih čimbenika (nedostatak prikladnog i staništa, antropopresija). Podpopulacija dupina u Baltičkom moru smatrala se kritično ugroženom (IUCN, 2008.) i uvrštena na crveni popis HELCOM-a (HELCOM 2013b). Usputni ulov morskih sisavaca identificiran je kao jedan od najvažnijih čimbenika povezanih s antropopresijom i ograničavanjem populacije (ICES 2016a), a za pliskavice kao kritičnu prijetnju. Prioritet očuvanja te vrste jest smanjiti usputni ulov na gotovo nulu (HELCOM 2013a). U srpnju 2016. u Pomorskom zaljevu zabilježen je usputni ulov ženki dupina, a istodobno su zabilježene dvije mrtve pliskavice s tragovima sakaćenja i tjelesnih ozljeda koje ukazuju na usputni ulov (baza podataka WWF/SMOIUG). Populacije gnijezda ptica na plažama nestaju u posljednjih 20 – 30 godina, a samo aktivna zaštita može zaustaviti taj proces. Potrebno je aktivno spriječiti sve veću antropopresiju protiv tih vrsta. U slučaju bušilica za sjeme (Croatian) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: Sve veća razina antropogenih opasnosti u morskom okolišu i u obalnom području, koje su stanište zaštićenih vrsta sisavaca i morskih ptica, podrazumijeva provedbu aktivnosti vezanih uz zaštitu tih životinja i njihovih mjesta pojavljivanja, koje će biti predmet ovog projekta. Istodobno, još uvijek nezadovoljavajuća količina podataka o vrstama, koja je toliko važna za njihovu pravilnu zaštitu, znači da bi veliki naglasak trebalo staviti na istraživanje, praćenje vrsta i njihovih staništa te same prijetnje. Takve sveobuhvatne mjere omogućit će odgovarajući pristup zaštiti ugroženih vrsta sisavaca i morskih ptica i njihovih staništa. Poljske plaže sve više posjećuju tuljani, što je vidljivo iz terenskih promatranja tih životinja (2010. – 2018.), prikupljenih u bazi podataka promatranja sisavaca i morskih ptica WWF/SMIOUG. Jedino mjesto stalnog pojavljivanja sivih tuljana u POM-u je njihov položaj u estuariju Vistula, gdje su stanišni uvjeti nestabilni. Tuljani ne uzimaju redoviti uzgoj u POM-u, što ukazuje na prisutnost ograničavajućih čimbenika (nedostatak prikladnog i staništa, antropopresija). Podpopulacija dupina u Baltičkom moru smatrala se kritično ugroženom (IUCN, 2008.) i uvrštena na crveni popis HELCOM-a (HELCOM 2013b). Usputni ulov morskih sisavaca identificiran je kao jedan od najvažnijih čimbenika povezanih s antropopresijom i ograničavanjem populacije (ICES 2016a), a za pliskavice kao kritičnu prijetnju. Prioritet očuvanja te vrste jest smanjiti usputni ulov na gotovo nulu (HELCOM 2013a). U srpnju 2016. u Pomorskom zaljevu zabilježen je usputni ulov ženki dupina, a istodobno su zabilježene dvije mrtve pliskavice s tragovima sakaćenja i tjelesnih ozljeda koje ukazuju na usputni ulov (baza podataka WWF/SMOIUG). Populacije gnijezda ptica na plažama nestaju u posljednjih 20 – 30 godina, a samo aktivna zaštita može zaustaviti taj proces. Potrebno je aktivno spriječiti sve veću antropopresiju protiv tih vrsta. U slučaju bušilica za sjeme (Croatian) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 13 August 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
Το αυξανόμενο επίπεδο ανθρωπογενών κινδύνων στο θαλάσσιο περιβάλλον και στην παράκτια ζώνη, που αποτελούν οικότοπο προστατευόμενων ειδών θηλαστικών και θαλάσσιων πτηνών, συνεπάγεται την υλοποίηση δραστηριοτήτων που σχετίζονται με την προστασία των ζώων αυτών και των τόπων εμφάνισής τους, οι οποίες θα αποτελέσουν αντικείμενο του παρόντος έργου. Ταυτόχρονα, ο μη ικανοποιητικός όγκος δεδομένων για τα είδη, ο οποίος είναι τόσο σημαντικός για την ορθή προστασία τους, σημαίνει ότι πρέπει να δοθεί μεγάλη έμφαση στην έρευνα, την παρακολούθηση των ειδών και των οικοτόπων τους και των ίδιων των απειλών. Τα εν λόγω ολοκληρωμένα μέτρα θα επιτρέψουν την κατάλληλη προσέγγιση για την προστασία των απειλούμενων ειδών θηλαστικών και θαλάσσιων πτηνών και των οικοτόπων τους. Οι πολωνικές παραλίες επισκέπτονται όλο και περισσότερο φώκιες, όπως αποδεικνύεται από τις επιτόπιες παρατηρήσεις των εν λόγω ζώων (2010-2018), οι οποίες συλλέγονται στη βάση δεδομένων με τις παρατηρήσεις θηλαστικών και θαλάσσιων πτηνών WWF/SMIOUG. Ο μόνος τόπος μόνιμης εμφάνισης γκρίζων σφραγίδων στις POM είναι η θέση τους στις εκβολές του Vistula, όπου οι συνθήκες ενδιαιτήματος είναι ασταθείς. Οι φώκιες δεν λαμβάνουν τακτική αναπαραγωγή σε POM, γεγονός που υποδηλώνει την παρουσία περιοριστικών παραγόντων (έλλειψη βολικού και βιότοπου, ανθρωποκαταπίεση). Ο υποπληθυσμός της φώκιας της Βαλτικής Θάλασσας θεωρήθηκε ότι απειλείται σοβαρά (IUCN, 2008) και τοποθετήθηκε στον κόκκινο κατάλογο της HELCOM (HELCOM 2013β). Τα παρεμπίπτοντα αλιεύματα θαλάσσιων θηλαστικών έχουν αναγνωριστεί ως ένας από τους σημαντικότερους παράγοντες που σχετίζονται με την ανθρωποκαταστολή και τον περιορισμό του πληθυσμού (ICES 2016a), και για τις φώκαινες ως κρίσιμη απειλή. Η προτεραιότητα διατήρησης για το εν λόγω είδος είναι η μείωση των παρεμπιπτόντων αλιευμάτων σε σχεδόν μηδέν (HELCOM 2013a). Τον Ιούλιο του 2016, καταγράφηκαν παρεμπίπτοντα αλιεύματα θηλυκής φώκιας στον κόλπο της Πομερανίας, ενώ ταυτόχρονα καταγράφηκαν δύο νεκρές φώκαινες με ίχνη ακρωτηριασμού και σωματικού τραυματισμού που υποδεικνύουν παρεμπίπτοντα αλιεύματα (βάση δεδομένων WWF/SMOIUG). Οι πληθυσμοί των πουλιών που φωλιάζουν στις παραλίες έχουν εξαφανιστεί τα τελευταία 20-30 χρόνια και μόνο η ενεργητική προστασία μπορεί να σταματήσει αυτή τη διαδικασία. Η αύξηση της ανθρωποκαταστολής κατά αυτών των ειδών θα πρέπει να προληφθεί ενεργά. Στην περίπτωση των τρυπανιών προς σπορά (Greek) | |||||||||||||||
| Property / summary: Το αυξανόμενο επίπεδο ανθρωπογενών κινδύνων στο θαλάσσιο περιβάλλον και στην παράκτια ζώνη, που αποτελούν οικότοπο προστατευόμενων ειδών θηλαστικών και θαλάσσιων πτηνών, συνεπάγεται την υλοποίηση δραστηριοτήτων που σχετίζονται με την προστασία των ζώων αυτών και των τόπων εμφάνισής τους, οι οποίες θα αποτελέσουν αντικείμενο του παρόντος έργου. Ταυτόχρονα, ο μη ικανοποιητικός όγκος δεδομένων για τα είδη, ο οποίος είναι τόσο σημαντικός για την ορθή προστασία τους, σημαίνει ότι πρέπει να δοθεί μεγάλη έμφαση στην έρευνα, την παρακολούθηση των ειδών και των οικοτόπων τους και των ίδιων των απειλών. Τα εν λόγω ολοκληρωμένα μέτρα θα επιτρέψουν την κατάλληλη προσέγγιση για την προστασία των απειλούμενων ειδών θηλαστικών και θαλάσσιων πτηνών και των οικοτόπων τους. Οι πολωνικές παραλίες επισκέπτονται όλο και περισσότερο φώκιες, όπως αποδεικνύεται από τις επιτόπιες παρατηρήσεις των εν λόγω ζώων (2010-2018), οι οποίες συλλέγονται στη βάση δεδομένων με τις παρατηρήσεις θηλαστικών και θαλάσσιων πτηνών WWF/SMIOUG. Ο μόνος τόπος μόνιμης εμφάνισης γκρίζων σφραγίδων στις POM είναι η θέση τους στις εκβολές του Vistula, όπου οι συνθήκες ενδιαιτήματος είναι ασταθείς. Οι φώκιες δεν λαμβάνουν τακτική αναπαραγωγή σε POM, γεγονός που υποδηλώνει την παρουσία περιοριστικών παραγόντων (έλλειψη βολικού και βιότοπου, ανθρωποκαταπίεση). Ο υποπληθυσμός της φώκιας της Βαλτικής Θάλασσας θεωρήθηκε ότι απειλείται σοβαρά (IUCN, 2008) και τοποθετήθηκε στον κόκκινο κατάλογο της HELCOM (HELCOM 2013β). Τα παρεμπίπτοντα αλιεύματα θαλάσσιων θηλαστικών έχουν αναγνωριστεί ως ένας από τους σημαντικότερους παράγοντες που σχετίζονται με την ανθρωποκαταστολή και τον περιορισμό του πληθυσμού (ICES 2016a), και για τις φώκαινες ως κρίσιμη απειλή. Η προτεραιότητα διατήρησης για το εν λόγω είδος είναι η μείωση των παρεμπιπτόντων αλιευμάτων σε σχεδόν μηδέν (HELCOM 2013a). Τον Ιούλιο του 2016, καταγράφηκαν παρεμπίπτοντα αλιεύματα θηλυκής φώκιας στον κόλπο της Πομερανίας, ενώ ταυτόχρονα καταγράφηκαν δύο νεκρές φώκαινες με ίχνη ακρωτηριασμού και σωματικού τραυματισμού που υποδεικνύουν παρεμπίπτοντα αλιεύματα (βάση δεδομένων WWF/SMOIUG). Οι πληθυσμοί των πουλιών που φωλιάζουν στις παραλίες έχουν εξαφανιστεί τα τελευταία 20-30 χρόνια και μόνο η ενεργητική προστασία μπορεί να σταματήσει αυτή τη διαδικασία. Η αύξηση της ανθρωποκαταστολής κατά αυτών των ειδών θα πρέπει να προληφθεί ενεργά. Στην περίπτωση των τρυπανιών προς σπορά (Greek) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: Το αυξανόμενο επίπεδο ανθρωπογενών κινδύνων στο θαλάσσιο περιβάλλον και στην παράκτια ζώνη, που αποτελούν οικότοπο προστατευόμενων ειδών θηλαστικών και θαλάσσιων πτηνών, συνεπάγεται την υλοποίηση δραστηριοτήτων που σχετίζονται με την προστασία των ζώων αυτών και των τόπων εμφάνισής τους, οι οποίες θα αποτελέσουν αντικείμενο του παρόντος έργου. Ταυτόχρονα, ο μη ικανοποιητικός όγκος δεδομένων για τα είδη, ο οποίος είναι τόσο σημαντικός για την ορθή προστασία τους, σημαίνει ότι πρέπει να δοθεί μεγάλη έμφαση στην έρευνα, την παρακολούθηση των ειδών και των οικοτόπων τους και των ίδιων των απειλών. Τα εν λόγω ολοκληρωμένα μέτρα θα επιτρέψουν την κατάλληλη προσέγγιση για την προστασία των απειλούμενων ειδών θηλαστικών και θαλάσσιων πτηνών και των οικοτόπων τους. Οι πολωνικές παραλίες επισκέπτονται όλο και περισσότερο φώκιες, όπως αποδεικνύεται από τις επιτόπιες παρατηρήσεις των εν λόγω ζώων (2010-2018), οι οποίες συλλέγονται στη βάση δεδομένων με τις παρατηρήσεις θηλαστικών και θαλάσσιων πτηνών WWF/SMIOUG. Ο μόνος τόπος μόνιμης εμφάνισης γκρίζων σφραγίδων στις POM είναι η θέση τους στις εκβολές του Vistula, όπου οι συνθήκες ενδιαιτήματος είναι ασταθείς. Οι φώκιες δεν λαμβάνουν τακτική αναπαραγωγή σε POM, γεγονός που υποδηλώνει την παρουσία περιοριστικών παραγόντων (έλλειψη βολικού και βιότοπου, ανθρωποκαταπίεση). Ο υποπληθυσμός της φώκιας της Βαλτικής Θάλασσας θεωρήθηκε ότι απειλείται σοβαρά (IUCN, 2008) και τοποθετήθηκε στον κόκκινο κατάλογο της HELCOM (HELCOM 2013β). Τα παρεμπίπτοντα αλιεύματα θαλάσσιων θηλαστικών έχουν αναγνωριστεί ως ένας από τους σημαντικότερους παράγοντες που σχετίζονται με την ανθρωποκαταστολή και τον περιορισμό του πληθυσμού (ICES 2016a), και για τις φώκαινες ως κρίσιμη απειλή. Η προτεραιότητα διατήρησης για το εν λόγω είδος είναι η μείωση των παρεμπιπτόντων αλιευμάτων σε σχεδόν μηδέν (HELCOM 2013a). Τον Ιούλιο του 2016, καταγράφηκαν παρεμπίπτοντα αλιεύματα θηλυκής φώκιας στον κόλπο της Πομερανίας, ενώ ταυτόχρονα καταγράφηκαν δύο νεκρές φώκαινες με ίχνη ακρωτηριασμού και σωματικού τραυματισμού που υποδεικνύουν παρεμπίπτοντα αλιεύματα (βάση δεδομένων WWF/SMOIUG). Οι πληθυσμοί των πουλιών που φωλιάζουν στις παραλίες έχουν εξαφανιστεί τα τελευταία 20-30 χρόνια και μόνο η ενεργητική προστασία μπορεί να σταματήσει αυτή τη διαδικασία. Η αύξηση της ανθρωποκαταστολής κατά αυτών των ειδών θα πρέπει να προληφθεί ενεργά. Στην περίπτωση των τρυπανιών προς σπορά (Greek) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 13 August 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
Zvyšujúca sa úroveň antropogénnych nebezpečenstiev v morskom prostredí a v pobrežných zónach, ktoré sú biotopom chránených druhov cicavcov a morských vtákov, znamená vykonávanie činností súvisiacich s ochranou týchto zvierat a ich miest výskytu, ktoré budú predmetom tohto projektu. Stále neuspokojivé množstvo údajov o druhoch, ktoré je tak dôležité pre ich primeranú ochranu, zároveň znamená, že by sa mal klásť veľký dôraz na výskum, monitorovanie druhov a ich biotopov a samotných hrozieb. Takéto komplexné opatrenia umožnia primeraný prístup k ochrane ohrozených druhov cicavcov a morských vtákov a ich biotopov. Poľské pláže čoraz častejšie navštevujú tulene, o čom svedčia pozorovania týchto zvierat v teréne (2010 – 2018), zhromaždené v databáze pozorovaní cicavcov a morských vtákov WWF/SMIOUG. Jediným miestom trvalého výskytu tuleňov sivej v POM je ich poloha vo ústí Visly, kde sú podmienky biotopu nestabilné. Tulene nevykonávajú pravidelné rozmnožovanie v POM, čo naznačuje prítomnosť obmedzujúcich faktorov (nedostatok vhodného a biotopu, antropopresia). Subpopulácia sviňuchy v Baltskom mori sa považovala za kriticky ohrozená (IUCN, 2008) a bola zaradená do Červeného zoznamu HELCOM (HELCOM 2013b). Vedľajší úlovok morských cicavcov bol identifikovaný ako jeden z najdôležitejších faktorov súvisiacich s antropopresiou a obmedzením populácie (ICES 2016a) a pre sviňuchy ako kritická hrozba. Prioritou ochrany tohto druhu je znížiť vedľajší úlovok na takmer nulu (HELCOM 2013a). V júli 2016 boli vedľajšie úlovky sviňuchy zaznamenané v Pomoranskom zálive, pričom súčasne boli zaznamenané dve mŕtve sviňuchy so stopami mrzačenia a zranenia, ktoré naznačujú vedľajšie úlovky (databáza WWF/SMOIUG). Populácie hniezdiacich vtákov na plážach za posledných 20 – 30 rokov vymizli a tento proces môže zastaviť len aktívna ochrana. Malo by sa aktívne predchádzať zvyšovaniu antropopresie voči týmto druhom. V prípade sejacích vrtákov (Slovak) | |||||||||||||||
| Property / summary: Zvyšujúca sa úroveň antropogénnych nebezpečenstiev v morskom prostredí a v pobrežných zónach, ktoré sú biotopom chránených druhov cicavcov a morských vtákov, znamená vykonávanie činností súvisiacich s ochranou týchto zvierat a ich miest výskytu, ktoré budú predmetom tohto projektu. Stále neuspokojivé množstvo údajov o druhoch, ktoré je tak dôležité pre ich primeranú ochranu, zároveň znamená, že by sa mal klásť veľký dôraz na výskum, monitorovanie druhov a ich biotopov a samotných hrozieb. Takéto komplexné opatrenia umožnia primeraný prístup k ochrane ohrozených druhov cicavcov a morských vtákov a ich biotopov. Poľské pláže čoraz častejšie navštevujú tulene, o čom svedčia pozorovania týchto zvierat v teréne (2010 – 2018), zhromaždené v databáze pozorovaní cicavcov a morských vtákov WWF/SMIOUG. Jediným miestom trvalého výskytu tuleňov sivej v POM je ich poloha vo ústí Visly, kde sú podmienky biotopu nestabilné. Tulene nevykonávajú pravidelné rozmnožovanie v POM, čo naznačuje prítomnosť obmedzujúcich faktorov (nedostatok vhodného a biotopu, antropopresia). Subpopulácia sviňuchy v Baltskom mori sa považovala za kriticky ohrozená (IUCN, 2008) a bola zaradená do Červeného zoznamu HELCOM (HELCOM 2013b). Vedľajší úlovok morských cicavcov bol identifikovaný ako jeden z najdôležitejších faktorov súvisiacich s antropopresiou a obmedzením populácie (ICES 2016a) a pre sviňuchy ako kritická hrozba. Prioritou ochrany tohto druhu je znížiť vedľajší úlovok na takmer nulu (HELCOM 2013a). V júli 2016 boli vedľajšie úlovky sviňuchy zaznamenané v Pomoranskom zálive, pričom súčasne boli zaznamenané dve mŕtve sviňuchy so stopami mrzačenia a zranenia, ktoré naznačujú vedľajšie úlovky (databáza WWF/SMOIUG). Populácie hniezdiacich vtákov na plážach za posledných 20 – 30 rokov vymizli a tento proces môže zastaviť len aktívna ochrana. Malo by sa aktívne predchádzať zvyšovaniu antropopresie voči týmto druhom. V prípade sejacích vrtákov (Slovak) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: Zvyšujúca sa úroveň antropogénnych nebezpečenstiev v morskom prostredí a v pobrežných zónach, ktoré sú biotopom chránených druhov cicavcov a morských vtákov, znamená vykonávanie činností súvisiacich s ochranou týchto zvierat a ich miest výskytu, ktoré budú predmetom tohto projektu. Stále neuspokojivé množstvo údajov o druhoch, ktoré je tak dôležité pre ich primeranú ochranu, zároveň znamená, že by sa mal klásť veľký dôraz na výskum, monitorovanie druhov a ich biotopov a samotných hrozieb. Takéto komplexné opatrenia umožnia primeraný prístup k ochrane ohrozených druhov cicavcov a morských vtákov a ich biotopov. Poľské pláže čoraz častejšie navštevujú tulene, o čom svedčia pozorovania týchto zvierat v teréne (2010 – 2018), zhromaždené v databáze pozorovaní cicavcov a morských vtákov WWF/SMIOUG. Jediným miestom trvalého výskytu tuleňov sivej v POM je ich poloha vo ústí Visly, kde sú podmienky biotopu nestabilné. Tulene nevykonávajú pravidelné rozmnožovanie v POM, čo naznačuje prítomnosť obmedzujúcich faktorov (nedostatok vhodného a biotopu, antropopresia). Subpopulácia sviňuchy v Baltskom mori sa považovala za kriticky ohrozená (IUCN, 2008) a bola zaradená do Červeného zoznamu HELCOM (HELCOM 2013b). Vedľajší úlovok morských cicavcov bol identifikovaný ako jeden z najdôležitejších faktorov súvisiacich s antropopresiou a obmedzením populácie (ICES 2016a) a pre sviňuchy ako kritická hrozba. Prioritou ochrany tohto druhu je znížiť vedľajší úlovok na takmer nulu (HELCOM 2013a). V júli 2016 boli vedľajšie úlovky sviňuchy zaznamenané v Pomoranskom zálive, pričom súčasne boli zaznamenané dve mŕtve sviňuchy so stopami mrzačenia a zranenia, ktoré naznačujú vedľajšie úlovky (databáza WWF/SMOIUG). Populácie hniezdiacich vtákov na plážach za posledných 20 – 30 rokov vymizli a tento proces môže zastaviť len aktívna ochrana. Malo by sa aktívne predchádzať zvyšovaniu antropopresie voči týmto druhom. V prípade sejacích vrtákov (Slovak) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 13 August 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
Ihmisen toiminnan aiheuttamien vaarojen lisääntyminen meriympäristössä ja rannikkoalueella, jotka ovat suojeltujen nisäkkäiden ja merilintujen elinympäristö, edellyttää näiden eläinten ja niiden esiintymispaikkojen suojeluun liittyvien toimien toteuttamista, joka on tämän hankkeen kohteena. Samalla lajeja koskevien tietojen epätyydyttävä määrä, joka on niin tärkeää niiden asianmukaisen suojelun kannalta, merkitsee sitä, että on kiinnitettävä erityistä huomiota tutkimukseen, lajien ja niiden elinympäristöjen seurantaan ja itse uhkiin. Tällaiset kattavat toimenpiteet mahdollistavat asianmukaisen lähestymistavan uhanalaisten nisäkäslajien ja merilintujen ja niiden elinympäristöjen suojeluun. Puolan rannoilla vierailee yhä enemmän hylkeitä, mistä on osoituksena näiden eläinten kenttähavaintoja (2010–2018), jotka on kerätty WWF/SMIOUG-nisäkkäiden ja merilintujen havaintotietokantaan. Ainoa paikka, jossa harmaita hylkeitä esiintyy pysyvästi POM-alueella, on niiden sijainti Vistulan suistossa, jossa elinympäristöolosuhteet ovat epävakaat. Hylkeet eivät ota säännöllistä kasvatusta POM: ssä, mikä osoittaa rajoittavien tekijöiden esiintymisen (mukavuuden ja elinympäristön puute, antroppressio). Itämeren pyöriäispopulaatiota pidettiin kriittisesti uhanalaisena (IUCN, 2008) ja se sisällytettiin HELCOMin punaiselle listalle (HELCOM 2013b). Merinisäkkäiden sivusaaliit on todettu yhdeksi tärkeimmistä ihmisen toiminnan ja populaation rajoittamiseen liittyvistä tekijöistä (ICES 2016a) ja pyöriäisten osalta kriittiseksi uhkaksi. Tämän lajin suojeluprioriteettina on sivusaaliiden vähentäminen lähelle nollaa (HELCOM 2013a). Pommerinlahdella kirjattiin heinäkuussa 2016 sivusaaliit naaraspuolisesta pyöriäisestä, ja samalla kirjattiin kaksi kuollutta pyöriäistä, joiden silpominen ja ruumiinvamma osoittivat sivusaaliita (WWF/SMOIUG-tietokanta). Pesivien lintujen populaatiot rannoilla ovat kadonneet viimeisten 20–30 vuoden aikana, ja vain aktiivinen suojelu voi pysäyttää tämän prosessin. Näihin lajeihin kohdistuvan antropopression lisääntymistä olisi aktiivisesti estettävä. Kun kyseessä ovat siemenporat (Finnish) | |||||||||||||||
| Property / summary: Ihmisen toiminnan aiheuttamien vaarojen lisääntyminen meriympäristössä ja rannikkoalueella, jotka ovat suojeltujen nisäkkäiden ja merilintujen elinympäristö, edellyttää näiden eläinten ja niiden esiintymispaikkojen suojeluun liittyvien toimien toteuttamista, joka on tämän hankkeen kohteena. Samalla lajeja koskevien tietojen epätyydyttävä määrä, joka on niin tärkeää niiden asianmukaisen suojelun kannalta, merkitsee sitä, että on kiinnitettävä erityistä huomiota tutkimukseen, lajien ja niiden elinympäristöjen seurantaan ja itse uhkiin. Tällaiset kattavat toimenpiteet mahdollistavat asianmukaisen lähestymistavan uhanalaisten nisäkäslajien ja merilintujen ja niiden elinympäristöjen suojeluun. Puolan rannoilla vierailee yhä enemmän hylkeitä, mistä on osoituksena näiden eläinten kenttähavaintoja (2010–2018), jotka on kerätty WWF/SMIOUG-nisäkkäiden ja merilintujen havaintotietokantaan. Ainoa paikka, jossa harmaita hylkeitä esiintyy pysyvästi POM-alueella, on niiden sijainti Vistulan suistossa, jossa elinympäristöolosuhteet ovat epävakaat. Hylkeet eivät ota säännöllistä kasvatusta POM: ssä, mikä osoittaa rajoittavien tekijöiden esiintymisen (mukavuuden ja elinympäristön puute, antroppressio). Itämeren pyöriäispopulaatiota pidettiin kriittisesti uhanalaisena (IUCN, 2008) ja se sisällytettiin HELCOMin punaiselle listalle (HELCOM 2013b). Merinisäkkäiden sivusaaliit on todettu yhdeksi tärkeimmistä ihmisen toiminnan ja populaation rajoittamiseen liittyvistä tekijöistä (ICES 2016a) ja pyöriäisten osalta kriittiseksi uhkaksi. Tämän lajin suojeluprioriteettina on sivusaaliiden vähentäminen lähelle nollaa (HELCOM 2013a). Pommerinlahdella kirjattiin heinäkuussa 2016 sivusaaliit naaraspuolisesta pyöriäisestä, ja samalla kirjattiin kaksi kuollutta pyöriäistä, joiden silpominen ja ruumiinvamma osoittivat sivusaaliita (WWF/SMOIUG-tietokanta). Pesivien lintujen populaatiot rannoilla ovat kadonneet viimeisten 20–30 vuoden aikana, ja vain aktiivinen suojelu voi pysäyttää tämän prosessin. Näihin lajeihin kohdistuvan antropopression lisääntymistä olisi aktiivisesti estettävä. Kun kyseessä ovat siemenporat (Finnish) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: Ihmisen toiminnan aiheuttamien vaarojen lisääntyminen meriympäristössä ja rannikkoalueella, jotka ovat suojeltujen nisäkkäiden ja merilintujen elinympäristö, edellyttää näiden eläinten ja niiden esiintymispaikkojen suojeluun liittyvien toimien toteuttamista, joka on tämän hankkeen kohteena. Samalla lajeja koskevien tietojen epätyydyttävä määrä, joka on niin tärkeää niiden asianmukaisen suojelun kannalta, merkitsee sitä, että on kiinnitettävä erityistä huomiota tutkimukseen, lajien ja niiden elinympäristöjen seurantaan ja itse uhkiin. Tällaiset kattavat toimenpiteet mahdollistavat asianmukaisen lähestymistavan uhanalaisten nisäkäslajien ja merilintujen ja niiden elinympäristöjen suojeluun. Puolan rannoilla vierailee yhä enemmän hylkeitä, mistä on osoituksena näiden eläinten kenttähavaintoja (2010–2018), jotka on kerätty WWF/SMIOUG-nisäkkäiden ja merilintujen havaintotietokantaan. Ainoa paikka, jossa harmaita hylkeitä esiintyy pysyvästi POM-alueella, on niiden sijainti Vistulan suistossa, jossa elinympäristöolosuhteet ovat epävakaat. Hylkeet eivät ota säännöllistä kasvatusta POM: ssä, mikä osoittaa rajoittavien tekijöiden esiintymisen (mukavuuden ja elinympäristön puute, antroppressio). Itämeren pyöriäispopulaatiota pidettiin kriittisesti uhanalaisena (IUCN, 2008) ja se sisällytettiin HELCOMin punaiselle listalle (HELCOM 2013b). Merinisäkkäiden sivusaaliit on todettu yhdeksi tärkeimmistä ihmisen toiminnan ja populaation rajoittamiseen liittyvistä tekijöistä (ICES 2016a) ja pyöriäisten osalta kriittiseksi uhkaksi. Tämän lajin suojeluprioriteettina on sivusaaliiden vähentäminen lähelle nollaa (HELCOM 2013a). Pommerinlahdella kirjattiin heinäkuussa 2016 sivusaaliit naaraspuolisesta pyöriäisestä, ja samalla kirjattiin kaksi kuollutta pyöriäistä, joiden silpominen ja ruumiinvamma osoittivat sivusaaliita (WWF/SMOIUG-tietokanta). Pesivien lintujen populaatiot rannoilla ovat kadonneet viimeisten 20–30 vuoden aikana, ja vain aktiivinen suojelu voi pysäyttää tämän prosessin. Näihin lajeihin kohdistuvan antropopression lisääntymistä olisi aktiivisesti estettävä. Kun kyseessä ovat siemenporat (Finnish) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 13 August 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
A védett emlősfajok és tengeri madarak élőhelyét képező tengeri környezetben és part menti övezetben jelentkező, egyre növekvő mértékű antropogén veszélyek az ezen állatok és előfordulási helyük védelmével kapcsolatos tevékenységek végrehajtását vonják maguk után, amelyek e projekt tárgyát fogják képezni. Ugyanakkor a fajokra vonatkozó adatok még mindig nem kielégítő mennyisége, amely olyan fontos a megfelelő védelmük szempontjából, azt jelenti, hogy nagy hangsúlyt kell fektetni a kutatásra, a fajok és élőhelyeik megfigyelésére, valamint magukra a veszélyekre. Ezek az átfogó intézkedések megfelelő megközelítést tesznek lehetővé a veszélyeztetett emlősfajok, tengeri madarak és élőhelyeik védelme tekintetében. A lengyel strandokat egyre inkább fókák látogatják, amint azt ezen állatok (2010–2018) helyszíni megfigyelései is bizonyítják, amelyeket a WWF/SMIOUG emlősök és tengeri madarak megfigyeléseinek adatbázisában gyűjtöttek be. A POM-ban a szürke fókák állandó előfordulásának egyetlen helye a Visztula-torkolatban elfoglalt helyük, ahol az élőhelyek állapota instabil. A fókák nem vesznek rendszeres tenyésztést a POM-ban, ami korlátozó tényezők jelenlétét jelzi (kényelmes és élőhely hiánya, antropopresszió). A balti-tengeri delfinalpopulációt kritikusan veszélyeztetettnek tekintették (IUCN, 2008), és felkerült a HELCOM vörös listájára (HELCOM 2013b). A tengeri emlősök járulékos fogásait az antropopresszióhoz és a népességkorlátozáshoz (ICES 2016a) kapcsolódó egyik legfontosabb tényezőként, a delfinek esetében pedig kritikus fenyegetésként azonosították. E faj természetvédelmi prioritása a járulékos fogások közel nullára csökkentése (HELCOM 2013a). 2016 júliusában a Pomerániai-öbölben a nőstény delfin járulékos fogásait rögzítették, ugyanakkor két elhullott delfint jegyeztek fel, csonkítás és testi sérülés nyomaival, amelyek járulékos fogásra utaltak (WWF/SMOIUG adatbázis). A tengerparti fészkelő madarak populációi az elmúlt 20–30 évben eltűntek, és csak az aktív védelem képes megállítani ezt a folyamatot. Az ilyen fajok elleni növekvő antropopressziót aktívan meg kell előzni. Vetőgépek esetében (Hungarian) | |||||||||||||||
| Property / summary: A védett emlősfajok és tengeri madarak élőhelyét képező tengeri környezetben és part menti övezetben jelentkező, egyre növekvő mértékű antropogén veszélyek az ezen állatok és előfordulási helyük védelmével kapcsolatos tevékenységek végrehajtását vonják maguk után, amelyek e projekt tárgyát fogják képezni. Ugyanakkor a fajokra vonatkozó adatok még mindig nem kielégítő mennyisége, amely olyan fontos a megfelelő védelmük szempontjából, azt jelenti, hogy nagy hangsúlyt kell fektetni a kutatásra, a fajok és élőhelyeik megfigyelésére, valamint magukra a veszélyekre. Ezek az átfogó intézkedések megfelelő megközelítést tesznek lehetővé a veszélyeztetett emlősfajok, tengeri madarak és élőhelyeik védelme tekintetében. A lengyel strandokat egyre inkább fókák látogatják, amint azt ezen állatok (2010–2018) helyszíni megfigyelései is bizonyítják, amelyeket a WWF/SMIOUG emlősök és tengeri madarak megfigyeléseinek adatbázisában gyűjtöttek be. A POM-ban a szürke fókák állandó előfordulásának egyetlen helye a Visztula-torkolatban elfoglalt helyük, ahol az élőhelyek állapota instabil. A fókák nem vesznek rendszeres tenyésztést a POM-ban, ami korlátozó tényezők jelenlétét jelzi (kényelmes és élőhely hiánya, antropopresszió). A balti-tengeri delfinalpopulációt kritikusan veszélyeztetettnek tekintették (IUCN, 2008), és felkerült a HELCOM vörös listájára (HELCOM 2013b). A tengeri emlősök járulékos fogásait az antropopresszióhoz és a népességkorlátozáshoz (ICES 2016a) kapcsolódó egyik legfontosabb tényezőként, a delfinek esetében pedig kritikus fenyegetésként azonosították. E faj természetvédelmi prioritása a járulékos fogások közel nullára csökkentése (HELCOM 2013a). 2016 júliusában a Pomerániai-öbölben a nőstény delfin járulékos fogásait rögzítették, ugyanakkor két elhullott delfint jegyeztek fel, csonkítás és testi sérülés nyomaival, amelyek járulékos fogásra utaltak (WWF/SMOIUG adatbázis). A tengerparti fészkelő madarak populációi az elmúlt 20–30 évben eltűntek, és csak az aktív védelem képes megállítani ezt a folyamatot. Az ilyen fajok elleni növekvő antropopressziót aktívan meg kell előzni. Vetőgépek esetében (Hungarian) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: A védett emlősfajok és tengeri madarak élőhelyét képező tengeri környezetben és part menti övezetben jelentkező, egyre növekvő mértékű antropogén veszélyek az ezen állatok és előfordulási helyük védelmével kapcsolatos tevékenységek végrehajtását vonják maguk után, amelyek e projekt tárgyát fogják képezni. Ugyanakkor a fajokra vonatkozó adatok még mindig nem kielégítő mennyisége, amely olyan fontos a megfelelő védelmük szempontjából, azt jelenti, hogy nagy hangsúlyt kell fektetni a kutatásra, a fajok és élőhelyeik megfigyelésére, valamint magukra a veszélyekre. Ezek az átfogó intézkedések megfelelő megközelítést tesznek lehetővé a veszélyeztetett emlősfajok, tengeri madarak és élőhelyeik védelme tekintetében. A lengyel strandokat egyre inkább fókák látogatják, amint azt ezen állatok (2010–2018) helyszíni megfigyelései is bizonyítják, amelyeket a WWF/SMIOUG emlősök és tengeri madarak megfigyeléseinek adatbázisában gyűjtöttek be. A POM-ban a szürke fókák állandó előfordulásának egyetlen helye a Visztula-torkolatban elfoglalt helyük, ahol az élőhelyek állapota instabil. A fókák nem vesznek rendszeres tenyésztést a POM-ban, ami korlátozó tényezők jelenlétét jelzi (kényelmes és élőhely hiánya, antropopresszió). A balti-tengeri delfinalpopulációt kritikusan veszélyeztetettnek tekintették (IUCN, 2008), és felkerült a HELCOM vörös listájára (HELCOM 2013b). A tengeri emlősök járulékos fogásait az antropopresszióhoz és a népességkorlátozáshoz (ICES 2016a) kapcsolódó egyik legfontosabb tényezőként, a delfinek esetében pedig kritikus fenyegetésként azonosították. E faj természetvédelmi prioritása a járulékos fogások közel nullára csökkentése (HELCOM 2013a). 2016 júliusában a Pomerániai-öbölben a nőstény delfin járulékos fogásait rögzítették, ugyanakkor két elhullott delfint jegyeztek fel, csonkítás és testi sérülés nyomaival, amelyek járulékos fogásra utaltak (WWF/SMOIUG adatbázis). A tengerparti fészkelő madarak populációi az elmúlt 20–30 évben eltűntek, és csak az aktív védelem képes megállítani ezt a folyamatot. Az ilyen fajok elleni növekvő antropopressziót aktívan meg kell előzni. Vetőgépek esetében (Hungarian) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 13 August 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
Rostoucí úroveň antropogenních rizik v mořském prostředí a v pobřežní zóně, která jsou stanovištěm chráněných druhů savců a mořských ptáků, zahrnuje provádění činností souvisejících s ochranou těchto zvířat a jejich míst výskytu, které budou předmětem tohoto projektu. Zároveň stále neuspokojivé množství údajů o druzích, které je tak důležité pro jejich řádnou ochranu, znamená, že by měl být kladen velký důraz na výzkum, monitorování druhů a jejich stanovišť a samotné hrozby. Tato komplexní opatření umožní vhodný přístup k ochraně ohrožených druhů savců a mořských ptáků a jejich stanovišť. Polské pláže jsou stále častěji navštěvovány tuleněmi, jak dokládají pozorování těchto zvířat v terénu (2010–2018), shromážděná v databázi pozorování savců a mořských ptáků WWF/SMIOUG. Jediným místem trvalého výskytu šedých tuleňů v POM je jejich poloha v ústí řeky Vistula, kde jsou podmínky stanoviště nestabilní. Tuleni neužívají pravidelné šlechtění v POM, což naznačuje přítomnost omezujících faktorů (nedostatek vhodného a přirozeného prostředí, antropoprese). Subpopulace sviňuchy v Baltském moři byla považována za kriticky ohroženou (IUCN, 2008) a zařazena na červený seznam HELCOM (HELCOM 2013b). Vedlejší úlovky mořských savců byly identifikovány jako jeden z nejdůležitějších faktorů souvisejících s antropopresí a omezováním populace (ICES 2016a) a pro sviňuchy jako kritickou hrozbu. Prioritou ochrany tohoto druhu je snížit vedlejší úlovky téměř na nulu (HELCOM 2013a). V červenci 2016 byl zaznamenán vedlejší úlovek samičí sviňuchy v Pomořském zálivu, ve stejné době byly zaznamenány dvě mrtvé sviňuchy se stopami mrzačení a zranění, které naznačují vedlejší úlovek (databáze WWF/SMOIUG). Populace hnízdících ptáků na plážích mizí za posledních 20–30 let a tento proces může zastavit pouze aktivní ochrana. Je třeba aktivně zabránit rostoucí antropopresi vůči těmto druhům. V případě secích vrtáků (Czech) | |||||||||||||||
| Property / summary: Rostoucí úroveň antropogenních rizik v mořském prostředí a v pobřežní zóně, která jsou stanovištěm chráněných druhů savců a mořských ptáků, zahrnuje provádění činností souvisejících s ochranou těchto zvířat a jejich míst výskytu, které budou předmětem tohoto projektu. Zároveň stále neuspokojivé množství údajů o druzích, které je tak důležité pro jejich řádnou ochranu, znamená, že by měl být kladen velký důraz na výzkum, monitorování druhů a jejich stanovišť a samotné hrozby. Tato komplexní opatření umožní vhodný přístup k ochraně ohrožených druhů savců a mořských ptáků a jejich stanovišť. Polské pláže jsou stále častěji navštěvovány tuleněmi, jak dokládají pozorování těchto zvířat v terénu (2010–2018), shromážděná v databázi pozorování savců a mořských ptáků WWF/SMIOUG. Jediným místem trvalého výskytu šedých tuleňů v POM je jejich poloha v ústí řeky Vistula, kde jsou podmínky stanoviště nestabilní. Tuleni neužívají pravidelné šlechtění v POM, což naznačuje přítomnost omezujících faktorů (nedostatek vhodného a přirozeného prostředí, antropoprese). Subpopulace sviňuchy v Baltském moři byla považována za kriticky ohroženou (IUCN, 2008) a zařazena na červený seznam HELCOM (HELCOM 2013b). Vedlejší úlovky mořských savců byly identifikovány jako jeden z nejdůležitějších faktorů souvisejících s antropopresí a omezováním populace (ICES 2016a) a pro sviňuchy jako kritickou hrozbu. Prioritou ochrany tohoto druhu je snížit vedlejší úlovky téměř na nulu (HELCOM 2013a). V červenci 2016 byl zaznamenán vedlejší úlovek samičí sviňuchy v Pomořském zálivu, ve stejné době byly zaznamenány dvě mrtvé sviňuchy se stopami mrzačení a zranění, které naznačují vedlejší úlovek (databáze WWF/SMOIUG). Populace hnízdících ptáků na plážích mizí za posledních 20–30 let a tento proces může zastavit pouze aktivní ochrana. Je třeba aktivně zabránit rostoucí antropopresi vůči těmto druhům. V případě secích vrtáků (Czech) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: Rostoucí úroveň antropogenních rizik v mořském prostředí a v pobřežní zóně, která jsou stanovištěm chráněných druhů savců a mořských ptáků, zahrnuje provádění činností souvisejících s ochranou těchto zvířat a jejich míst výskytu, které budou předmětem tohoto projektu. Zároveň stále neuspokojivé množství údajů o druzích, které je tak důležité pro jejich řádnou ochranu, znamená, že by měl být kladen velký důraz na výzkum, monitorování druhů a jejich stanovišť a samotné hrozby. Tato komplexní opatření umožní vhodný přístup k ochraně ohrožených druhů savců a mořských ptáků a jejich stanovišť. Polské pláže jsou stále častěji navštěvovány tuleněmi, jak dokládají pozorování těchto zvířat v terénu (2010–2018), shromážděná v databázi pozorování savců a mořských ptáků WWF/SMIOUG. Jediným místem trvalého výskytu šedých tuleňů v POM je jejich poloha v ústí řeky Vistula, kde jsou podmínky stanoviště nestabilní. Tuleni neužívají pravidelné šlechtění v POM, což naznačuje přítomnost omezujících faktorů (nedostatek vhodného a přirozeného prostředí, antropoprese). Subpopulace sviňuchy v Baltském moři byla považována za kriticky ohroženou (IUCN, 2008) a zařazena na červený seznam HELCOM (HELCOM 2013b). Vedlejší úlovky mořských savců byly identifikovány jako jeden z nejdůležitějších faktorů souvisejících s antropopresí a omezováním populace (ICES 2016a) a pro sviňuchy jako kritickou hrozbu. Prioritou ochrany tohoto druhu je snížit vedlejší úlovky téměř na nulu (HELCOM 2013a). V červenci 2016 byl zaznamenán vedlejší úlovek samičí sviňuchy v Pomořském zálivu, ve stejné době byly zaznamenány dvě mrtvé sviňuchy se stopami mrzačení a zranění, které naznačují vedlejší úlovek (databáze WWF/SMOIUG). Populace hnízdících ptáků na plážích mizí za posledních 20–30 let a tento proces může zastavit pouze aktivní ochrana. Je třeba aktivně zabránit rostoucí antropopresi vůči těmto druhům. V případě secích vrtáků (Czech) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 13 August 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
Pieaugošais antropogēno apdraudējumu līmenis jūras vidē un piekrastes zonā, kas ir aizsargājamo zīdītāju sugu un jūras putnu dzīvotne, ir saistīts ar tādu darbību īstenošanu, kas saistītas ar šo dzīvnieku un to sastopamības vietu aizsardzību, uz kurām attieksies šis projekts. Tajā pašā laikā joprojām neapmierinošais datu apjoms par sugām, kas ir tik svarīgs to pienācīgai aizsardzībai, nozīmē, ka liels uzsvars būtu jāliek uz pētniecību, sugu un to dzīvotņu monitoringu un pašiem apdraudējumiem. Šādi visaptveroši pasākumi ļaus īstenot piemērotu pieeju apdraudēto zīdītāju sugu, jūras putnu un to dzīvotņu aizsardzībai. Polijas pludmales arvien vairāk apmeklē roņi, par ko liecina šo dzīvnieku novērojumi uz lauka (2010–2018), kas savākti zīdītāju un jūras putnu novērojumu datubāzē WWF/SMIOUG. Vienīgā vieta, kur POM pastāvīgi sastopami pelēkie roņi, ir to atrašanās vieta Vistulas estuārā, kur dzīvotnes apstākļi ir nestabili. Roņi neveic regulāru audzēšanu POM, kas norāda uz ierobežojošu faktoru klātbūtni (ērtas un dzīvotnes trūkums, antropopresija). Baltijas jūras cūkdelfīnu apakšpopulāciju uzskatīja par kritiski apdraudētu (IUCN, 2008) un iekļāva HELCOM Sarkanajā sarakstā (HELCOM 2013b). Jūras zīdītāju piezveja ir atzīta par vienu no svarīgākajiem faktoriem, kas saistīti ar antropopresiju un populācijas ierobežošanu (ICES 2016a), un cūkdelfīnu piezveja ir būtisks drauds. Šīs sugas saglabāšanas prioritāte ir samazināt piezveju gandrīz līdz nullei (HELCOM 2013a). 2016. gada jūlijā Pomerānijas līcī tika reģistrēta cūkdelfīnu mātīšu piezveja, vienlaikus reģistrējot divus beigtus cūkdelfīnus ar sakropļošanas un miesas bojājumu pēdas, kas norāda uz piezveju (WWF/SMOIUG datubāze). Pēdējo 20–30 gadu laikā pludmalēs ligzdojošo putnu populācijas ir izzudušas, un šo procesu var apturēt tikai aktīva aizsardzība. Aktīvi jānovērš šo sugu antropopresijas palielināšanās. Attiecībā uz sējmašīnām (Latvian) | |||||||||||||||
| Property / summary: Pieaugošais antropogēno apdraudējumu līmenis jūras vidē un piekrastes zonā, kas ir aizsargājamo zīdītāju sugu un jūras putnu dzīvotne, ir saistīts ar tādu darbību īstenošanu, kas saistītas ar šo dzīvnieku un to sastopamības vietu aizsardzību, uz kurām attieksies šis projekts. Tajā pašā laikā joprojām neapmierinošais datu apjoms par sugām, kas ir tik svarīgs to pienācīgai aizsardzībai, nozīmē, ka liels uzsvars būtu jāliek uz pētniecību, sugu un to dzīvotņu monitoringu un pašiem apdraudējumiem. Šādi visaptveroši pasākumi ļaus īstenot piemērotu pieeju apdraudēto zīdītāju sugu, jūras putnu un to dzīvotņu aizsardzībai. Polijas pludmales arvien vairāk apmeklē roņi, par ko liecina šo dzīvnieku novērojumi uz lauka (2010–2018), kas savākti zīdītāju un jūras putnu novērojumu datubāzē WWF/SMIOUG. Vienīgā vieta, kur POM pastāvīgi sastopami pelēkie roņi, ir to atrašanās vieta Vistulas estuārā, kur dzīvotnes apstākļi ir nestabili. Roņi neveic regulāru audzēšanu POM, kas norāda uz ierobežojošu faktoru klātbūtni (ērtas un dzīvotnes trūkums, antropopresija). Baltijas jūras cūkdelfīnu apakšpopulāciju uzskatīja par kritiski apdraudētu (IUCN, 2008) un iekļāva HELCOM Sarkanajā sarakstā (HELCOM 2013b). Jūras zīdītāju piezveja ir atzīta par vienu no svarīgākajiem faktoriem, kas saistīti ar antropopresiju un populācijas ierobežošanu (ICES 2016a), un cūkdelfīnu piezveja ir būtisks drauds. Šīs sugas saglabāšanas prioritāte ir samazināt piezveju gandrīz līdz nullei (HELCOM 2013a). 2016. gada jūlijā Pomerānijas līcī tika reģistrēta cūkdelfīnu mātīšu piezveja, vienlaikus reģistrējot divus beigtus cūkdelfīnus ar sakropļošanas un miesas bojājumu pēdas, kas norāda uz piezveju (WWF/SMOIUG datubāze). Pēdējo 20–30 gadu laikā pludmalēs ligzdojošo putnu populācijas ir izzudušas, un šo procesu var apturēt tikai aktīva aizsardzība. Aktīvi jānovērš šo sugu antropopresijas palielināšanās. Attiecībā uz sējmašīnām (Latvian) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: Pieaugošais antropogēno apdraudējumu līmenis jūras vidē un piekrastes zonā, kas ir aizsargājamo zīdītāju sugu un jūras putnu dzīvotne, ir saistīts ar tādu darbību īstenošanu, kas saistītas ar šo dzīvnieku un to sastopamības vietu aizsardzību, uz kurām attieksies šis projekts. Tajā pašā laikā joprojām neapmierinošais datu apjoms par sugām, kas ir tik svarīgs to pienācīgai aizsardzībai, nozīmē, ka liels uzsvars būtu jāliek uz pētniecību, sugu un to dzīvotņu monitoringu un pašiem apdraudējumiem. Šādi visaptveroši pasākumi ļaus īstenot piemērotu pieeju apdraudēto zīdītāju sugu, jūras putnu un to dzīvotņu aizsardzībai. Polijas pludmales arvien vairāk apmeklē roņi, par ko liecina šo dzīvnieku novērojumi uz lauka (2010–2018), kas savākti zīdītāju un jūras putnu novērojumu datubāzē WWF/SMIOUG. Vienīgā vieta, kur POM pastāvīgi sastopami pelēkie roņi, ir to atrašanās vieta Vistulas estuārā, kur dzīvotnes apstākļi ir nestabili. Roņi neveic regulāru audzēšanu POM, kas norāda uz ierobežojošu faktoru klātbūtni (ērtas un dzīvotnes trūkums, antropopresija). Baltijas jūras cūkdelfīnu apakšpopulāciju uzskatīja par kritiski apdraudētu (IUCN, 2008) un iekļāva HELCOM Sarkanajā sarakstā (HELCOM 2013b). Jūras zīdītāju piezveja ir atzīta par vienu no svarīgākajiem faktoriem, kas saistīti ar antropopresiju un populācijas ierobežošanu (ICES 2016a), un cūkdelfīnu piezveja ir būtisks drauds. Šīs sugas saglabāšanas prioritāte ir samazināt piezveju gandrīz līdz nullei (HELCOM 2013a). 2016. gada jūlijā Pomerānijas līcī tika reģistrēta cūkdelfīnu mātīšu piezveja, vienlaikus reģistrējot divus beigtus cūkdelfīnus ar sakropļošanas un miesas bojājumu pēdas, kas norāda uz piezveju (WWF/SMOIUG datubāze). Pēdējo 20–30 gadu laikā pludmalēs ligzdojošo putnu populācijas ir izzudušas, un šo procesu var apturēt tikai aktīva aizsardzība. Aktīvi jānovērš šo sugu antropopresijas palielināšanās. Attiecībā uz sējmašīnām (Latvian) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 13 August 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
Is éard atá i gceist le leibhéal méadaitheach na nguaiseacha antrapaigineacha sa mhuirthimpeallacht agus sa chrios cósta, arb iad gnáthóg na speiceas mamach faoi chosaint agus na n-éan mara, cur chun feidhme gníomhaíochtaí a bhaineann le cosaint na n-ainmhithe sin agus a n-áiteanna ina dtarlaíonn siad, a bheidh mar ábhar don tionscadal seo. Ag an am céanna, ciallaíonn an méid sonraí fós míshásúil maidir le speicis, atá chomh tábhachtach sin dá gcosaint chuí, gur cheart béim mhór a chur ar thaighde, ar fhaireachán a dhéanamh ar speicis agus ar a ngnáthóga agus ar bhagairtí iad féin. Fágfaidh bearta cuimsitheacha den sórt sin go mbeidh cur chuige iomchuí ann maidir le speicis mhamach agus éanlaith mhara agus a ngnáthóga atá i mbaol a chosaint. Is minice anois a thugann rónta cuairt ar thránna na Polainne, mar is léir ó bhreathnóireacht allamuigh na n-ainmhithe sin (2010-2018), a bhailítear i mbunachar na mbreathnóireachta ar mhamaigh agus ar éin mhara WWF/SMIOUG. Is é an t-aon áit a dtarlaíonn rónta liatha in POM ná a seasamh in inbhear Vistula, áit a bhfuil coinníollacha gnáthóige éagobhsaí. Ní ghlacann rónta pórú rialta i POM, rud a léiríonn go bhfuil fachtóirí teorannaithe ann (easpa áisiúil agus gnáthóige, anthropopression). Measadh go raibh fodhaonra mucoise Mhuir Bhailt i mbaol go criticiúil (IUCN, 2008) agus cuireadh ar Liosta Dearg HELCOM (HELCOM 2013b) é. Sainaithníodh foghabháil mamaigh mhuirí mar cheann de na tosca is tábhachtaí a bhaineann le cos ar bolg agus teorannú daonra (ICES 2016ú), agus maidir le muca mara mar bhagairt chriticiúil. Is é an tosaíocht chaomhnaithe don speiceas seo foghabháil a laghdú go gar do nialas (HELCOM 2013ú). I mí Iúil 2016, taifeadadh foghabháil muc mara baineann i mBá na Pomerania, ag an am céanna taifeadadh dhá mhuca mara marbha le rianta ciorrúcháin agus díobhála coirp a léirigh foghabháil (bunachar sonraí WWF/SMOIUG). Tá líon na n-éan neadaithe ar thránna ag imeacht le 20-30 bliain anuas agus ní féidir ach le cosaint ghníomhach stop a chur leis an bpróiseas sin. Ba cheart cosc gníomhach a chur ar anthropopression i gcoinne na speiceas seo a mhéadú. I gcás druileanna síolta (Irish) | |||||||||||||||
| Property / summary: Is éard atá i gceist le leibhéal méadaitheach na nguaiseacha antrapaigineacha sa mhuirthimpeallacht agus sa chrios cósta, arb iad gnáthóg na speiceas mamach faoi chosaint agus na n-éan mara, cur chun feidhme gníomhaíochtaí a bhaineann le cosaint na n-ainmhithe sin agus a n-áiteanna ina dtarlaíonn siad, a bheidh mar ábhar don tionscadal seo. Ag an am céanna, ciallaíonn an méid sonraí fós míshásúil maidir le speicis, atá chomh tábhachtach sin dá gcosaint chuí, gur cheart béim mhór a chur ar thaighde, ar fhaireachán a dhéanamh ar speicis agus ar a ngnáthóga agus ar bhagairtí iad féin. Fágfaidh bearta cuimsitheacha den sórt sin go mbeidh cur chuige iomchuí ann maidir le speicis mhamach agus éanlaith mhara agus a ngnáthóga atá i mbaol a chosaint. Is minice anois a thugann rónta cuairt ar thránna na Polainne, mar is léir ó bhreathnóireacht allamuigh na n-ainmhithe sin (2010-2018), a bhailítear i mbunachar na mbreathnóireachta ar mhamaigh agus ar éin mhara WWF/SMIOUG. Is é an t-aon áit a dtarlaíonn rónta liatha in POM ná a seasamh in inbhear Vistula, áit a bhfuil coinníollacha gnáthóige éagobhsaí. Ní ghlacann rónta pórú rialta i POM, rud a léiríonn go bhfuil fachtóirí teorannaithe ann (easpa áisiúil agus gnáthóige, anthropopression). Measadh go raibh fodhaonra mucoise Mhuir Bhailt i mbaol go criticiúil (IUCN, 2008) agus cuireadh ar Liosta Dearg HELCOM (HELCOM 2013b) é. Sainaithníodh foghabháil mamaigh mhuirí mar cheann de na tosca is tábhachtaí a bhaineann le cos ar bolg agus teorannú daonra (ICES 2016ú), agus maidir le muca mara mar bhagairt chriticiúil. Is é an tosaíocht chaomhnaithe don speiceas seo foghabháil a laghdú go gar do nialas (HELCOM 2013ú). I mí Iúil 2016, taifeadadh foghabháil muc mara baineann i mBá na Pomerania, ag an am céanna taifeadadh dhá mhuca mara marbha le rianta ciorrúcháin agus díobhála coirp a léirigh foghabháil (bunachar sonraí WWF/SMOIUG). Tá líon na n-éan neadaithe ar thránna ag imeacht le 20-30 bliain anuas agus ní féidir ach le cosaint ghníomhach stop a chur leis an bpróiseas sin. Ba cheart cosc gníomhach a chur ar anthropopression i gcoinne na speiceas seo a mhéadú. I gcás druileanna síolta (Irish) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: Is éard atá i gceist le leibhéal méadaitheach na nguaiseacha antrapaigineacha sa mhuirthimpeallacht agus sa chrios cósta, arb iad gnáthóg na speiceas mamach faoi chosaint agus na n-éan mara, cur chun feidhme gníomhaíochtaí a bhaineann le cosaint na n-ainmhithe sin agus a n-áiteanna ina dtarlaíonn siad, a bheidh mar ábhar don tionscadal seo. Ag an am céanna, ciallaíonn an méid sonraí fós míshásúil maidir le speicis, atá chomh tábhachtach sin dá gcosaint chuí, gur cheart béim mhór a chur ar thaighde, ar fhaireachán a dhéanamh ar speicis agus ar a ngnáthóga agus ar bhagairtí iad féin. Fágfaidh bearta cuimsitheacha den sórt sin go mbeidh cur chuige iomchuí ann maidir le speicis mhamach agus éanlaith mhara agus a ngnáthóga atá i mbaol a chosaint. Is minice anois a thugann rónta cuairt ar thránna na Polainne, mar is léir ó bhreathnóireacht allamuigh na n-ainmhithe sin (2010-2018), a bhailítear i mbunachar na mbreathnóireachta ar mhamaigh agus ar éin mhara WWF/SMIOUG. Is é an t-aon áit a dtarlaíonn rónta liatha in POM ná a seasamh in inbhear Vistula, áit a bhfuil coinníollacha gnáthóige éagobhsaí. Ní ghlacann rónta pórú rialta i POM, rud a léiríonn go bhfuil fachtóirí teorannaithe ann (easpa áisiúil agus gnáthóige, anthropopression). Measadh go raibh fodhaonra mucoise Mhuir Bhailt i mbaol go criticiúil (IUCN, 2008) agus cuireadh ar Liosta Dearg HELCOM (HELCOM 2013b) é. Sainaithníodh foghabháil mamaigh mhuirí mar cheann de na tosca is tábhachtaí a bhaineann le cos ar bolg agus teorannú daonra (ICES 2016ú), agus maidir le muca mara mar bhagairt chriticiúil. Is é an tosaíocht chaomhnaithe don speiceas seo foghabháil a laghdú go gar do nialas (HELCOM 2013ú). I mí Iúil 2016, taifeadadh foghabháil muc mara baineann i mBá na Pomerania, ag an am céanna taifeadadh dhá mhuca mara marbha le rianta ciorrúcháin agus díobhála coirp a léirigh foghabháil (bunachar sonraí WWF/SMOIUG). Tá líon na n-éan neadaithe ar thránna ag imeacht le 20-30 bliain anuas agus ní féidir ach le cosaint ghníomhach stop a chur leis an bpróiseas sin. Ba cheart cosc gníomhach a chur ar anthropopression i gcoinne na speiceas seo a mhéadú. I gcás druileanna síolta (Irish) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 13 August 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
Naraščajoča raven antropogenih nevarnosti v morskem in obalnem območju, ki so habitat zaščitenih vrst sesalcev in morskih ptic, vključuje izvajanje dejavnosti, povezanih z zaščito teh živali in njihovih krajev pojavljanja, ki bodo predmet tega projekta. Hkrati pa še vedno nezadovoljiva količina podatkov o vrstah, ki je tako pomembna za njihovo ustrezno varstvo, pomeni, da je treba velik poudarek nameniti raziskavam, spremljanju vrst in njihovih habitatov ter samim grožnjam. Takšni celoviti ukrepi bodo omogočili ustrezen pristop k zaščiti ogroženih vrst sesalcev in morskih ptic ter njihovih habitatov. Poljske plaže vse pogosteje obiskujejo tjulnji, kar dokazujejo terenska opazovanja teh živali (2010–2018), zbranih v podatkovni zbirki opazovanj sesalcev in morskih ptic WWF/SMIOUG. Edini kraj trajnega pojavljanja sivih tjulnjev v POM je njihov položaj v ustju reke Vistula, kjer so habitatni pogoji nestabilni. Tjulnji ne jemljejo redne vzreje v POM, kar kaže na prisotnost omejevalnih dejavnikov (pomanjkanje primernega in habitata, antropopresija). Podpopulacija pliskavk v Baltskem morju se je štela za kritično ogroženo (IUCN, 2008) in uvrščena na rdeči seznam HELCOM (HELCOM 2013b). Prilov morskih sesalcev je bil opredeljen kot eden najpomembnejših dejavnikov, povezanih z antropopresijo in omejitvijo populacije (ICES 2016a), za pliskavke pa kot kritično grožnjo. Prednostna naloga ohranjanja te vrste je zmanjšati prilov na skoraj nič (HELCOM 2013a). Julija 2016 je bil v Pomorjanskem zalivu zabeležen prilov samice pliskavke, hkrati pa sta bili zabeleženi dve mrtvi pliskavki s sledmi pohabljanja in telesnih poškodb, ki kažejo na prilov (podatkovna zbirka WWF/SMOIUG). Populacije ptic, ki gnezdijo na plažah, so v zadnjih 20–30 letih izginjale in le aktivna zaščita lahko ustavi ta proces. Aktivno je treba preprečiti vse večjo antropopresijo nad temi vrstami. V primeru semenskih vrtalnic (Slovenian) | |||||||||||||||
| Property / summary: Naraščajoča raven antropogenih nevarnosti v morskem in obalnem območju, ki so habitat zaščitenih vrst sesalcev in morskih ptic, vključuje izvajanje dejavnosti, povezanih z zaščito teh živali in njihovih krajev pojavljanja, ki bodo predmet tega projekta. Hkrati pa še vedno nezadovoljiva količina podatkov o vrstah, ki je tako pomembna za njihovo ustrezno varstvo, pomeni, da je treba velik poudarek nameniti raziskavam, spremljanju vrst in njihovih habitatov ter samim grožnjam. Takšni celoviti ukrepi bodo omogočili ustrezen pristop k zaščiti ogroženih vrst sesalcev in morskih ptic ter njihovih habitatov. Poljske plaže vse pogosteje obiskujejo tjulnji, kar dokazujejo terenska opazovanja teh živali (2010–2018), zbranih v podatkovni zbirki opazovanj sesalcev in morskih ptic WWF/SMIOUG. Edini kraj trajnega pojavljanja sivih tjulnjev v POM je njihov položaj v ustju reke Vistula, kjer so habitatni pogoji nestabilni. Tjulnji ne jemljejo redne vzreje v POM, kar kaže na prisotnost omejevalnih dejavnikov (pomanjkanje primernega in habitata, antropopresija). Podpopulacija pliskavk v Baltskem morju se je štela za kritično ogroženo (IUCN, 2008) in uvrščena na rdeči seznam HELCOM (HELCOM 2013b). Prilov morskih sesalcev je bil opredeljen kot eden najpomembnejših dejavnikov, povezanih z antropopresijo in omejitvijo populacije (ICES 2016a), za pliskavke pa kot kritično grožnjo. Prednostna naloga ohranjanja te vrste je zmanjšati prilov na skoraj nič (HELCOM 2013a). Julija 2016 je bil v Pomorjanskem zalivu zabeležen prilov samice pliskavke, hkrati pa sta bili zabeleženi dve mrtvi pliskavki s sledmi pohabljanja in telesnih poškodb, ki kažejo na prilov (podatkovna zbirka WWF/SMOIUG). Populacije ptic, ki gnezdijo na plažah, so v zadnjih 20–30 letih izginjale in le aktivna zaščita lahko ustavi ta proces. Aktivno je treba preprečiti vse večjo antropopresijo nad temi vrstami. V primeru semenskih vrtalnic (Slovenian) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: Naraščajoča raven antropogenih nevarnosti v morskem in obalnem območju, ki so habitat zaščitenih vrst sesalcev in morskih ptic, vključuje izvajanje dejavnosti, povezanih z zaščito teh živali in njihovih krajev pojavljanja, ki bodo predmet tega projekta. Hkrati pa še vedno nezadovoljiva količina podatkov o vrstah, ki je tako pomembna za njihovo ustrezno varstvo, pomeni, da je treba velik poudarek nameniti raziskavam, spremljanju vrst in njihovih habitatov ter samim grožnjam. Takšni celoviti ukrepi bodo omogočili ustrezen pristop k zaščiti ogroženih vrst sesalcev in morskih ptic ter njihovih habitatov. Poljske plaže vse pogosteje obiskujejo tjulnji, kar dokazujejo terenska opazovanja teh živali (2010–2018), zbranih v podatkovni zbirki opazovanj sesalcev in morskih ptic WWF/SMIOUG. Edini kraj trajnega pojavljanja sivih tjulnjev v POM je njihov položaj v ustju reke Vistula, kjer so habitatni pogoji nestabilni. Tjulnji ne jemljejo redne vzreje v POM, kar kaže na prisotnost omejevalnih dejavnikov (pomanjkanje primernega in habitata, antropopresija). Podpopulacija pliskavk v Baltskem morju se je štela za kritično ogroženo (IUCN, 2008) in uvrščena na rdeči seznam HELCOM (HELCOM 2013b). Prilov morskih sesalcev je bil opredeljen kot eden najpomembnejših dejavnikov, povezanih z antropopresijo in omejitvijo populacije (ICES 2016a), za pliskavke pa kot kritično grožnjo. Prednostna naloga ohranjanja te vrste je zmanjšati prilov na skoraj nič (HELCOM 2013a). Julija 2016 je bil v Pomorjanskem zalivu zabeležen prilov samice pliskavke, hkrati pa sta bili zabeleženi dve mrtvi pliskavki s sledmi pohabljanja in telesnih poškodb, ki kažejo na prilov (podatkovna zbirka WWF/SMOIUG). Populacije ptic, ki gnezdijo na plažah, so v zadnjih 20–30 letih izginjale in le aktivna zaščita lahko ustavi ta proces. Aktivno je treba preprečiti vse večjo antropopresijo nad temi vrstami. V primeru semenskih vrtalnic (Slovenian) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 13 August 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
Нарастващото ниво на антропогенни опасности в морската среда и в крайбрежната зона, които са местообитание на защитени видове бозайници и морски птици, води до осъществяването на дейности, свързани със защитата на тези животни и техните места на поява, които ще бъдат предмет на този проект. В същото време, все още незадоволителното количество данни за видовете, което е толкова важно за правилното им опазване, означава, че следва да се постави голям акцент върху научните изследвания, мониторинга на видовете и техните местообитания и самите заплахи. Тези всеобхватни мерки ще позволят подходящ подход към опазването на застрашените видове бозайници и морски птици и техните местообитания. Полските плажове все повече се посещават от тюлени, както се вижда от полевите наблюдения на тези животни (2010—2018 г.), събрани в базата данни за наблюдения на бозайници и морски птици WWF/SMIOUG. Единственото място на трайно поява на сиви тюлени в POM е тяхното местоположение в устието на Vistula, където условията на местообитанието са нестабилни. Тюлените не се размножават редовно в POM, което показва наличието на ограничаващи фактори (липса на удобно и местообитание, антропопресия). Субпопулацията на морските свине в Балтийско море се счита за критично застрашена (IUCN, 2008 г.) и е включена в Червения списък на HELCOM (HELCOM 2013b). Приловът на морски бозайници е определен като един от най-важните фактори, свързани с антропопресията и ограничаването на популацията (ICES 2016a), както и за свинете като критична заплаха. Приоритетът за опазване на този вид е намаляването на прилова до почти нула (HELCOM 2013a). През юли 2016 г. приловът на женска свиня е регистриран в Померанския залив, като в същото време са регистрирани две мъртви свине със следи от осакатяване и телесна повреда, показващи прилов (база данни WWF/SMOIUG). Популациите на гнездящите птици по плажовете изчезват през последните 20—30 години и само активната защита може да спре този процес. Увеличаването на антропопресията срещу тези видове трябва да бъде активно предотвратено. В случай на сеялки (Bulgarian) | |||||||||||||||
| Property / summary: Нарастващото ниво на антропогенни опасности в морската среда и в крайбрежната зона, които са местообитание на защитени видове бозайници и морски птици, води до осъществяването на дейности, свързани със защитата на тези животни и техните места на поява, които ще бъдат предмет на този проект. В същото време, все още незадоволителното количество данни за видовете, което е толкова важно за правилното им опазване, означава, че следва да се постави голям акцент върху научните изследвания, мониторинга на видовете и техните местообитания и самите заплахи. Тези всеобхватни мерки ще позволят подходящ подход към опазването на застрашените видове бозайници и морски птици и техните местообитания. Полските плажове все повече се посещават от тюлени, както се вижда от полевите наблюдения на тези животни (2010—2018 г.), събрани в базата данни за наблюдения на бозайници и морски птици WWF/SMIOUG. Единственото място на трайно поява на сиви тюлени в POM е тяхното местоположение в устието на Vistula, където условията на местообитанието са нестабилни. Тюлените не се размножават редовно в POM, което показва наличието на ограничаващи фактори (липса на удобно и местообитание, антропопресия). Субпопулацията на морските свине в Балтийско море се счита за критично застрашена (IUCN, 2008 г.) и е включена в Червения списък на HELCOM (HELCOM 2013b). Приловът на морски бозайници е определен като един от най-важните фактори, свързани с антропопресията и ограничаването на популацията (ICES 2016a), както и за свинете като критична заплаха. Приоритетът за опазване на този вид е намаляването на прилова до почти нула (HELCOM 2013a). През юли 2016 г. приловът на женска свиня е регистриран в Померанския залив, като в същото време са регистрирани две мъртви свине със следи от осакатяване и телесна повреда, показващи прилов (база данни WWF/SMOIUG). Популациите на гнездящите птици по плажовете изчезват през последните 20—30 години и само активната защита може да спре този процес. Увеличаването на антропопресията срещу тези видове трябва да бъде активно предотвратено. В случай на сеялки (Bulgarian) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: Нарастващото ниво на антропогенни опасности в морската среда и в крайбрежната зона, които са местообитание на защитени видове бозайници и морски птици, води до осъществяването на дейности, свързани със защитата на тези животни и техните места на поява, които ще бъдат предмет на този проект. В същото време, все още незадоволителното количество данни за видовете, което е толкова важно за правилното им опазване, означава, че следва да се постави голям акцент върху научните изследвания, мониторинга на видовете и техните местообитания и самите заплахи. Тези всеобхватни мерки ще позволят подходящ подход към опазването на застрашените видове бозайници и морски птици и техните местообитания. Полските плажове все повече се посещават от тюлени, както се вижда от полевите наблюдения на тези животни (2010—2018 г.), събрани в базата данни за наблюдения на бозайници и морски птици WWF/SMIOUG. Единственото място на трайно поява на сиви тюлени в POM е тяхното местоположение в устието на Vistula, където условията на местообитанието са нестабилни. Тюлените не се размножават редовно в POM, което показва наличието на ограничаващи фактори (липса на удобно и местообитание, антропопресия). Субпопулацията на морските свине в Балтийско море се счита за критично застрашена (IUCN, 2008 г.) и е включена в Червения списък на HELCOM (HELCOM 2013b). Приловът на морски бозайници е определен като един от най-важните фактори, свързани с антропопресията и ограничаването на популацията (ICES 2016a), както и за свинете като критична заплаха. Приоритетът за опазване на този вид е намаляването на прилова до почти нула (HELCOM 2013a). През юли 2016 г. приловът на женска свиня е регистриран в Померанския залив, като в същото време са регистрирани две мъртви свине със следи от осакатяване и телесна повреда, показващи прилов (база данни WWF/SMOIUG). Популациите на гнездящите птици по плажовете изчезват през последните 20—30 години и само активната защита може да спре този процес. Увеличаването на антропопресията срещу тези видове трябва да бъде активно предотвратено. В случай на сеялки (Bulgarian) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 13 August 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
Il-livell dejjem jiżdied ta’ perikli antropoġeniċi fl-ambjent tal-baħar u fiż-żona kostali, li huma l-ħabitat ta’ speċijiet ta’ mammiferi protetti u għasafar tal-baħar, jinvolvi l-implimentazzjoni ta’ attivitajiet relatati mal-protezzjoni ta’ dawn l-annimali u l-postijiet ta’ okkorrenza tagħhom, li se jkunu s-suġġett ta’ dan il-proġett. Fl-istess ħin, l-ammont ta’ data dwar l-ispeċijiet li għadu mhux sodisfaċenti, li tant huwa importanti għall-protezzjoni xierqa tagħhom, ifisser li għandha ssir enfasi kbira fuq ir-riċerka, il-monitoraġġ tal-ispeċijiet u l-ħabitats u t-theddid tagħhom infushom. Tali miżuri komprensivi se jippermettu approċċ xieraq għall-protezzjoni ta’ speċijiet ta’ mammiferi u għasafar tal-baħar u l-ħabitats tagħhom fil-periklu. Il-bajjiet Pollakki qed iżuru dejjem aktar il-foki, kif muri mill-osservazzjonijiet fuq il-post ta’ dawn l-annimali (2010–2018), miġbura fil-bażi tad-data tal-osservazzjonijiet ta’ mammiferi u għasafar tal-baħar WWF/SMIOUG. L-uniku post ta’ okkorrenza permanenti ta’ foki griżi fil-POM hija l-pożizzjoni tagħhom fl-estwarju ta’ Vistula, fejn il-kundizzjonijiet tal-ħabitat huma instabbli. Is-siġilli ma jieħdux tgħammir regolari fil-POM, li jindika l-preżenza ta’ fatturi li jillimitaw (nuqqas ta’ konvenjenti u ħabitat, antropopressjoni). Is-subpopolazzjoni tal-foċeni tal-Baħar Baltiku tqieset bħala f’periklu kritiku (IUCN, 2008) u tqiegħdet fil-Lista l-Ħamra tal-HELCOM (HELCOM 2013b). Il-qbid inċidentali ta’ mammiferi tal-baħar ġie identifikat bħala wieħed mill-aktar fatturi importanti relatati mal-antropopressjoni u l-limitazzjoni tal-popolazzjoni (ICES 2016a), u għall-foċeni bħala theddida kritika. Il-prijorità ta’ konservazzjoni għal din l-ispeċi hija li l-qbid inċidentali jitnaqqas għal kważi żero (HELCOM 2013a). F’Lulju 2016, ġiet irreġistrata qabda aċċessorja ta’ foċeni femminili fil-Bajja ta’ Pomerania, fl-istess ħin ġew irreġistrati żewġ foċeni mejta bi traċċi ta’ mutilazzjoni u korrimenti fiżiċi li jindikaw qabda inċidentali (bażi tad-data WWF/SMOIUG). Il-popolazzjonijiet ta’ għasafar li jbejtu fuq il-bajjiet ilhom jisparixxu matul l-aħħar 20–30 sena u protezzjoni attiva biss tista’ twaqqaf dan il-proċess. Żieda fl-antropopressjoni kontra dawn l-ispeċi għandha tiġi evitata b’mod attiv. Fil-każ ta’ eżerċizzji taż-żerriegħa (Maltese) | |||||||||||||||
| Property / summary: Il-livell dejjem jiżdied ta’ perikli antropoġeniċi fl-ambjent tal-baħar u fiż-żona kostali, li huma l-ħabitat ta’ speċijiet ta’ mammiferi protetti u għasafar tal-baħar, jinvolvi l-implimentazzjoni ta’ attivitajiet relatati mal-protezzjoni ta’ dawn l-annimali u l-postijiet ta’ okkorrenza tagħhom, li se jkunu s-suġġett ta’ dan il-proġett. Fl-istess ħin, l-ammont ta’ data dwar l-ispeċijiet li għadu mhux sodisfaċenti, li tant huwa importanti għall-protezzjoni xierqa tagħhom, ifisser li għandha ssir enfasi kbira fuq ir-riċerka, il-monitoraġġ tal-ispeċijiet u l-ħabitats u t-theddid tagħhom infushom. Tali miżuri komprensivi se jippermettu approċċ xieraq għall-protezzjoni ta’ speċijiet ta’ mammiferi u għasafar tal-baħar u l-ħabitats tagħhom fil-periklu. Il-bajjiet Pollakki qed iżuru dejjem aktar il-foki, kif muri mill-osservazzjonijiet fuq il-post ta’ dawn l-annimali (2010–2018), miġbura fil-bażi tad-data tal-osservazzjonijiet ta’ mammiferi u għasafar tal-baħar WWF/SMIOUG. L-uniku post ta’ okkorrenza permanenti ta’ foki griżi fil-POM hija l-pożizzjoni tagħhom fl-estwarju ta’ Vistula, fejn il-kundizzjonijiet tal-ħabitat huma instabbli. Is-siġilli ma jieħdux tgħammir regolari fil-POM, li jindika l-preżenza ta’ fatturi li jillimitaw (nuqqas ta’ konvenjenti u ħabitat, antropopressjoni). Is-subpopolazzjoni tal-foċeni tal-Baħar Baltiku tqieset bħala f’periklu kritiku (IUCN, 2008) u tqiegħdet fil-Lista l-Ħamra tal-HELCOM (HELCOM 2013b). Il-qbid inċidentali ta’ mammiferi tal-baħar ġie identifikat bħala wieħed mill-aktar fatturi importanti relatati mal-antropopressjoni u l-limitazzjoni tal-popolazzjoni (ICES 2016a), u għall-foċeni bħala theddida kritika. Il-prijorità ta’ konservazzjoni għal din l-ispeċi hija li l-qbid inċidentali jitnaqqas għal kważi żero (HELCOM 2013a). F’Lulju 2016, ġiet irreġistrata qabda aċċessorja ta’ foċeni femminili fil-Bajja ta’ Pomerania, fl-istess ħin ġew irreġistrati żewġ foċeni mejta bi traċċi ta’ mutilazzjoni u korrimenti fiżiċi li jindikaw qabda inċidentali (bażi tad-data WWF/SMOIUG). Il-popolazzjonijiet ta’ għasafar li jbejtu fuq il-bajjiet ilhom jisparixxu matul l-aħħar 20–30 sena u protezzjoni attiva biss tista’ twaqqaf dan il-proċess. Żieda fl-antropopressjoni kontra dawn l-ispeċi għandha tiġi evitata b’mod attiv. Fil-każ ta’ eżerċizzji taż-żerriegħa (Maltese) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: Il-livell dejjem jiżdied ta’ perikli antropoġeniċi fl-ambjent tal-baħar u fiż-żona kostali, li huma l-ħabitat ta’ speċijiet ta’ mammiferi protetti u għasafar tal-baħar, jinvolvi l-implimentazzjoni ta’ attivitajiet relatati mal-protezzjoni ta’ dawn l-annimali u l-postijiet ta’ okkorrenza tagħhom, li se jkunu s-suġġett ta’ dan il-proġett. Fl-istess ħin, l-ammont ta’ data dwar l-ispeċijiet li għadu mhux sodisfaċenti, li tant huwa importanti għall-protezzjoni xierqa tagħhom, ifisser li għandha ssir enfasi kbira fuq ir-riċerka, il-monitoraġġ tal-ispeċijiet u l-ħabitats u t-theddid tagħhom infushom. Tali miżuri komprensivi se jippermettu approċċ xieraq għall-protezzjoni ta’ speċijiet ta’ mammiferi u għasafar tal-baħar u l-ħabitats tagħhom fil-periklu. Il-bajjiet Pollakki qed iżuru dejjem aktar il-foki, kif muri mill-osservazzjonijiet fuq il-post ta’ dawn l-annimali (2010–2018), miġbura fil-bażi tad-data tal-osservazzjonijiet ta’ mammiferi u għasafar tal-baħar WWF/SMIOUG. L-uniku post ta’ okkorrenza permanenti ta’ foki griżi fil-POM hija l-pożizzjoni tagħhom fl-estwarju ta’ Vistula, fejn il-kundizzjonijiet tal-ħabitat huma instabbli. Is-siġilli ma jieħdux tgħammir regolari fil-POM, li jindika l-preżenza ta’ fatturi li jillimitaw (nuqqas ta’ konvenjenti u ħabitat, antropopressjoni). Is-subpopolazzjoni tal-foċeni tal-Baħar Baltiku tqieset bħala f’periklu kritiku (IUCN, 2008) u tqiegħdet fil-Lista l-Ħamra tal-HELCOM (HELCOM 2013b). Il-qbid inċidentali ta’ mammiferi tal-baħar ġie identifikat bħala wieħed mill-aktar fatturi importanti relatati mal-antropopressjoni u l-limitazzjoni tal-popolazzjoni (ICES 2016a), u għall-foċeni bħala theddida kritika. Il-prijorità ta’ konservazzjoni għal din l-ispeċi hija li l-qbid inċidentali jitnaqqas għal kważi żero (HELCOM 2013a). F’Lulju 2016, ġiet irreġistrata qabda aċċessorja ta’ foċeni femminili fil-Bajja ta’ Pomerania, fl-istess ħin ġew irreġistrati żewġ foċeni mejta bi traċċi ta’ mutilazzjoni u korrimenti fiżiċi li jindikaw qabda inċidentali (bażi tad-data WWF/SMOIUG). Il-popolazzjonijiet ta’ għasafar li jbejtu fuq il-bajjiet ilhom jisparixxu matul l-aħħar 20–30 sena u protezzjoni attiva biss tista’ twaqqaf dan il-proċess. Żieda fl-antropopressjoni kontra dawn l-ispeċi għandha tiġi evitata b’mod attiv. Fil-każ ta’ eżerċizzji taż-żerriegħa (Maltese) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 13 August 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
O aumento do nível de perigos antropogénicos no ambiente marinho e na zona costeira, que são habitats de mamíferos e aves marinhas protegidos, conduzirá à conservação destes animais e dos seus habitats, que serão objeto deste projeto. Ao mesmo tempo, a quantidade ainda insatisfatória de dados sobre as espécies, que é tão importante para a sua conservação adequada, significa que deve ser dada grande ênfase à investigação, à monitorização das espécies e dos seus habitats e às próprias ameaças. Essa ação global permitirá uma abordagem adequada da conservação das espécies ameaçadas de mamíferos e aves marinhas e dos seus habitats. As praias polacas são cada vez mais visitadas por focas, como evidenciado pelas observações de campo destes animais (2010-2018), recolhidas na base de dados de observações de mamíferos e aves marinhas WWF/SMIOUG. O único local para a ocorrência permanente de focas cinzentas no POM é a sua posição no estuário do Vístula, onde as condições do habitat são instáveis. As focas não se reproduzem regularmente no POM, o que indica a presença de fatores limitantes (falta de condições favoráveis e de habitat, antropopressão). A subpopulação do boto do mar Báltico foi considerada criticamente ameaçada (UICN, 2008) e colocada na Lista Vermelha da HELCOM (HELCOM 2013b). As capturas acessórias de mamíferos marinhos foram identificadas como um dos fatores mais importantes associados à antropopressão e à limitação das populações (CIEM 2016a) e, no caso dos botos, como uma ameaça crítica. A prioridade de conservação desta espécie é reduzir as capturas acessórias a zero (HELCOM 2013a). Em julho de 2016, foram comunicadas capturas acessórias de uma toninha-comum no golfo da Pomerânia, tendo sido comunicadas duas toninhas mortas com sinais de mutilação e lesões corporais indicativos de capturas acessórias (base de dados WWF/SMOIUG). As populações de espécies de aves que nidificam nas praias têm vindo a desaparecer nos últimos 20-30 anos e só a proteção ativa pode impedir este processo. O aumento da antropopressão sobre estas espécies deve ser ativamente evitado. No caso das plântulas o (Portuguese) | |||||||||||||||
| Property / summary: O aumento do nível de perigos antropogénicos no ambiente marinho e na zona costeira, que são habitats de mamíferos e aves marinhas protegidos, conduzirá à conservação destes animais e dos seus habitats, que serão objeto deste projeto. Ao mesmo tempo, a quantidade ainda insatisfatória de dados sobre as espécies, que é tão importante para a sua conservação adequada, significa que deve ser dada grande ênfase à investigação, à monitorização das espécies e dos seus habitats e às próprias ameaças. Essa ação global permitirá uma abordagem adequada da conservação das espécies ameaçadas de mamíferos e aves marinhas e dos seus habitats. As praias polacas são cada vez mais visitadas por focas, como evidenciado pelas observações de campo destes animais (2010-2018), recolhidas na base de dados de observações de mamíferos e aves marinhas WWF/SMIOUG. O único local para a ocorrência permanente de focas cinzentas no POM é a sua posição no estuário do Vístula, onde as condições do habitat são instáveis. As focas não se reproduzem regularmente no POM, o que indica a presença de fatores limitantes (falta de condições favoráveis e de habitat, antropopressão). A subpopulação do boto do mar Báltico foi considerada criticamente ameaçada (UICN, 2008) e colocada na Lista Vermelha da HELCOM (HELCOM 2013b). As capturas acessórias de mamíferos marinhos foram identificadas como um dos fatores mais importantes associados à antropopressão e à limitação das populações (CIEM 2016a) e, no caso dos botos, como uma ameaça crítica. A prioridade de conservação desta espécie é reduzir as capturas acessórias a zero (HELCOM 2013a). Em julho de 2016, foram comunicadas capturas acessórias de uma toninha-comum no golfo da Pomerânia, tendo sido comunicadas duas toninhas mortas com sinais de mutilação e lesões corporais indicativos de capturas acessórias (base de dados WWF/SMOIUG). As populações de espécies de aves que nidificam nas praias têm vindo a desaparecer nos últimos 20-30 anos e só a proteção ativa pode impedir este processo. O aumento da antropopressão sobre estas espécies deve ser ativamente evitado. No caso das plântulas o (Portuguese) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: O aumento do nível de perigos antropogénicos no ambiente marinho e na zona costeira, que são habitats de mamíferos e aves marinhas protegidos, conduzirá à conservação destes animais e dos seus habitats, que serão objeto deste projeto. Ao mesmo tempo, a quantidade ainda insatisfatória de dados sobre as espécies, que é tão importante para a sua conservação adequada, significa que deve ser dada grande ênfase à investigação, à monitorização das espécies e dos seus habitats e às próprias ameaças. Essa ação global permitirá uma abordagem adequada da conservação das espécies ameaçadas de mamíferos e aves marinhas e dos seus habitats. As praias polacas são cada vez mais visitadas por focas, como evidenciado pelas observações de campo destes animais (2010-2018), recolhidas na base de dados de observações de mamíferos e aves marinhas WWF/SMIOUG. O único local para a ocorrência permanente de focas cinzentas no POM é a sua posição no estuário do Vístula, onde as condições do habitat são instáveis. As focas não se reproduzem regularmente no POM, o que indica a presença de fatores limitantes (falta de condições favoráveis e de habitat, antropopressão). A subpopulação do boto do mar Báltico foi considerada criticamente ameaçada (UICN, 2008) e colocada na Lista Vermelha da HELCOM (HELCOM 2013b). As capturas acessórias de mamíferos marinhos foram identificadas como um dos fatores mais importantes associados à antropopressão e à limitação das populações (CIEM 2016a) e, no caso dos botos, como uma ameaça crítica. A prioridade de conservação desta espécie é reduzir as capturas acessórias a zero (HELCOM 2013a). Em julho de 2016, foram comunicadas capturas acessórias de uma toninha-comum no golfo da Pomerânia, tendo sido comunicadas duas toninhas mortas com sinais de mutilação e lesões corporais indicativos de capturas acessórias (base de dados WWF/SMOIUG). As populações de espécies de aves que nidificam nas praias têm vindo a desaparecer nos últimos 20-30 anos e só a proteção ativa pode impedir este processo. O aumento da antropopressão sobre estas espécies deve ser ativamente evitado. No caso das plântulas o (Portuguese) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 13 August 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
Det stigende niveau af menneskeskabte farer i havmiljøet og i kystzonen, som er levesteder for beskyttede pattedyr og havfugle, indebærer gennemførelse af aktiviteter vedrørende beskyttelse af disse dyr og deres forekomstssteder, som vil være genstand for dette projekt. Samtidig betyder den stadig utilfredsstillende mængde data om arter, som er så vigtige for deres korrekte beskyttelse, at der bør lægges stor vægt på forskning, overvågning af arter og deres levesteder og trusler selv. Sådanne omfattende foranstaltninger vil give mulighed for en passende tilgang til beskyttelse af truede pattedyr og havfugle og deres levesteder. Polske strande besøges i stigende grad af sæler, hvilket fremgår af markobservationer af disse dyr (2010-2018), der er indsamlet i databasen over observationer af pattedyr og havfugle WWF/SMIOUG. Det eneste sted for permanent forekomst af gråsæler i POM er deres position i Vistula-mundingen, hvor habitatforholdene er ustabile. Sæler tager ikke regelmæssig avl i POM, hvilket indikerer tilstedeværelsen af begrænsende faktorer (mangel på praktisk og levested, antropopression). Delpopulationen af marsvin i Østersøen blev betragtet som kritisk truet (IUCN, 2008) og opført på HELCOMs rødliste (HELCOM 2013b). Bifangst af havpattedyr er blevet identificeret som en af de vigtigste faktorer i forbindelse med antropopression og befolkningsbegrænsning (ICES 2016a) og for marsvin som en kritisk trussel. Bevaringsprioriteten for denne art er at reducere bifangsten til næsten nul (HELCOM 2013a). I juli 2016 blev bifangst af marsvin registreret i Pommernbugten, samtidig med at der blev registreret to døde marsvin med spor af lemlæstelse og legemsskade, der indikerer bifangst (WWF/SMOIUG-databasen). Bestande af ynglende fugle på strande er forsvundet i de sidste 20-30 år, og kun aktiv beskyttelse kan stoppe denne proces. Øget antropopression mod disse arter bør aktivt forhindres. I tilfælde af såmaskiner (Danish) | |||||||||||||||
| Property / summary: Det stigende niveau af menneskeskabte farer i havmiljøet og i kystzonen, som er levesteder for beskyttede pattedyr og havfugle, indebærer gennemførelse af aktiviteter vedrørende beskyttelse af disse dyr og deres forekomstssteder, som vil være genstand for dette projekt. Samtidig betyder den stadig utilfredsstillende mængde data om arter, som er så vigtige for deres korrekte beskyttelse, at der bør lægges stor vægt på forskning, overvågning af arter og deres levesteder og trusler selv. Sådanne omfattende foranstaltninger vil give mulighed for en passende tilgang til beskyttelse af truede pattedyr og havfugle og deres levesteder. Polske strande besøges i stigende grad af sæler, hvilket fremgår af markobservationer af disse dyr (2010-2018), der er indsamlet i databasen over observationer af pattedyr og havfugle WWF/SMIOUG. Det eneste sted for permanent forekomst af gråsæler i POM er deres position i Vistula-mundingen, hvor habitatforholdene er ustabile. Sæler tager ikke regelmæssig avl i POM, hvilket indikerer tilstedeværelsen af begrænsende faktorer (mangel på praktisk og levested, antropopression). Delpopulationen af marsvin i Østersøen blev betragtet som kritisk truet (IUCN, 2008) og opført på HELCOMs rødliste (HELCOM 2013b). Bifangst af havpattedyr er blevet identificeret som en af de vigtigste faktorer i forbindelse med antropopression og befolkningsbegrænsning (ICES 2016a) og for marsvin som en kritisk trussel. Bevaringsprioriteten for denne art er at reducere bifangsten til næsten nul (HELCOM 2013a). I juli 2016 blev bifangst af marsvin registreret i Pommernbugten, samtidig med at der blev registreret to døde marsvin med spor af lemlæstelse og legemsskade, der indikerer bifangst (WWF/SMOIUG-databasen). Bestande af ynglende fugle på strande er forsvundet i de sidste 20-30 år, og kun aktiv beskyttelse kan stoppe denne proces. Øget antropopression mod disse arter bør aktivt forhindres. I tilfælde af såmaskiner (Danish) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: Det stigende niveau af menneskeskabte farer i havmiljøet og i kystzonen, som er levesteder for beskyttede pattedyr og havfugle, indebærer gennemførelse af aktiviteter vedrørende beskyttelse af disse dyr og deres forekomstssteder, som vil være genstand for dette projekt. Samtidig betyder den stadig utilfredsstillende mængde data om arter, som er så vigtige for deres korrekte beskyttelse, at der bør lægges stor vægt på forskning, overvågning af arter og deres levesteder og trusler selv. Sådanne omfattende foranstaltninger vil give mulighed for en passende tilgang til beskyttelse af truede pattedyr og havfugle og deres levesteder. Polske strande besøges i stigende grad af sæler, hvilket fremgår af markobservationer af disse dyr (2010-2018), der er indsamlet i databasen over observationer af pattedyr og havfugle WWF/SMIOUG. Det eneste sted for permanent forekomst af gråsæler i POM er deres position i Vistula-mundingen, hvor habitatforholdene er ustabile. Sæler tager ikke regelmæssig avl i POM, hvilket indikerer tilstedeværelsen af begrænsende faktorer (mangel på praktisk og levested, antropopression). Delpopulationen af marsvin i Østersøen blev betragtet som kritisk truet (IUCN, 2008) og opført på HELCOMs rødliste (HELCOM 2013b). Bifangst af havpattedyr er blevet identificeret som en af de vigtigste faktorer i forbindelse med antropopression og befolkningsbegrænsning (ICES 2016a) og for marsvin som en kritisk trussel. Bevaringsprioriteten for denne art er at reducere bifangsten til næsten nul (HELCOM 2013a). I juli 2016 blev bifangst af marsvin registreret i Pommernbugten, samtidig med at der blev registreret to døde marsvin med spor af lemlæstelse og legemsskade, der indikerer bifangst (WWF/SMOIUG-databasen). Bestande af ynglende fugle på strande er forsvundet i de sidste 20-30 år, og kun aktiv beskyttelse kan stoppe denne proces. Øget antropopression mod disse arter bør aktivt forhindres. I tilfælde af såmaskiner (Danish) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 13 August 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
Creșterea nivelului de pericole antropice în mediul marin și în zona costieră, care sunt habitatul speciilor de mamifere protejate și al păsărilor marine, implică punerea în aplicare a unor activități legate de protecția acestor animale și a locurilor de apariție a acestora, care vor face obiectul acestui proiect. În același timp, cantitatea încă nesatisfăcătoare de date privind speciile, care este atât de importantă pentru protecția adecvată a acestora, înseamnă că ar trebui să se pună un accent deosebit pe cercetarea, monitorizarea speciilor și a habitatelor acestora și pe amenințările în sine. Astfel de măsuri cuprinzătoare vor permite o abordare adecvată a protecției speciilor de mamifere pe cale de dispariție și a păsărilor marine și a habitatelor acestora. Plajele poloneze sunt din ce în ce mai vizitate de foci, după cum reiese din observațiile pe teren ale acestor animale (2010-2018), colectate în baza de date a observațiilor mamiferelor și păsărilor marine WWF/SMIOUG. Singurul loc de apariție permanentă a focilor gri în POM este poziția acestora în estuarul Vistula, unde condițiile de habitat sunt instabile. Focile nu se reproduc în mod regulat în POM, ceea ce indică prezența unor factori limitativi (lipsa convenabilului și a habitatului, antropopresiunea). Subpopulația marsuinului din Marea Baltică a fost considerată în pericol critic (IUCN, 2008) și inclusă pe lista roșie HELCOM (HELCOM 2013b). Capturile accidentale de mamifere marine au fost identificate ca fiind unul dintre cei mai importanți factori legați de antropopresiune și de limitarea populației (ICES 2016a), iar pentru marsuini ca o amenințare critică. Prioritatea de conservare pentru această specie este reducerea capturilor accidentale la aproape zero (HELCOM 2013a). În iulie 2016, capturile accidentale de marsuin femele au fost înregistrate în Golful Pomerania, în același timp au fost înregistrate două marsuini moarte, cu urme de mutilare și vătămare corporală care indică capturi accidentale (baza de date WWF/SMOIUG). Populațiile de păsări cuibărite pe plaje au dispărut în ultimii 20-30 de ani și numai protecția activă poate opri acest proces. Creșterea antropopresiunii împotriva acestor specii ar trebui prevenită în mod activ. În cazul semănătoarelor (Romanian) | |||||||||||||||
| Property / summary: Creșterea nivelului de pericole antropice în mediul marin și în zona costieră, care sunt habitatul speciilor de mamifere protejate și al păsărilor marine, implică punerea în aplicare a unor activități legate de protecția acestor animale și a locurilor de apariție a acestora, care vor face obiectul acestui proiect. În același timp, cantitatea încă nesatisfăcătoare de date privind speciile, care este atât de importantă pentru protecția adecvată a acestora, înseamnă că ar trebui să se pună un accent deosebit pe cercetarea, monitorizarea speciilor și a habitatelor acestora și pe amenințările în sine. Astfel de măsuri cuprinzătoare vor permite o abordare adecvată a protecției speciilor de mamifere pe cale de dispariție și a păsărilor marine și a habitatelor acestora. Plajele poloneze sunt din ce în ce mai vizitate de foci, după cum reiese din observațiile pe teren ale acestor animale (2010-2018), colectate în baza de date a observațiilor mamiferelor și păsărilor marine WWF/SMIOUG. Singurul loc de apariție permanentă a focilor gri în POM este poziția acestora în estuarul Vistula, unde condițiile de habitat sunt instabile. Focile nu se reproduc în mod regulat în POM, ceea ce indică prezența unor factori limitativi (lipsa convenabilului și a habitatului, antropopresiunea). Subpopulația marsuinului din Marea Baltică a fost considerată în pericol critic (IUCN, 2008) și inclusă pe lista roșie HELCOM (HELCOM 2013b). Capturile accidentale de mamifere marine au fost identificate ca fiind unul dintre cei mai importanți factori legați de antropopresiune și de limitarea populației (ICES 2016a), iar pentru marsuini ca o amenințare critică. Prioritatea de conservare pentru această specie este reducerea capturilor accidentale la aproape zero (HELCOM 2013a). În iulie 2016, capturile accidentale de marsuin femele au fost înregistrate în Golful Pomerania, în același timp au fost înregistrate două marsuini moarte, cu urme de mutilare și vătămare corporală care indică capturi accidentale (baza de date WWF/SMOIUG). Populațiile de păsări cuibărite pe plaje au dispărut în ultimii 20-30 de ani și numai protecția activă poate opri acest proces. Creșterea antropopresiunii împotriva acestor specii ar trebui prevenită în mod activ. În cazul semănătoarelor (Romanian) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: Creșterea nivelului de pericole antropice în mediul marin și în zona costieră, care sunt habitatul speciilor de mamifere protejate și al păsărilor marine, implică punerea în aplicare a unor activități legate de protecția acestor animale și a locurilor de apariție a acestora, care vor face obiectul acestui proiect. În același timp, cantitatea încă nesatisfăcătoare de date privind speciile, care este atât de importantă pentru protecția adecvată a acestora, înseamnă că ar trebui să se pună un accent deosebit pe cercetarea, monitorizarea speciilor și a habitatelor acestora și pe amenințările în sine. Astfel de măsuri cuprinzătoare vor permite o abordare adecvată a protecției speciilor de mamifere pe cale de dispariție și a păsărilor marine și a habitatelor acestora. Plajele poloneze sunt din ce în ce mai vizitate de foci, după cum reiese din observațiile pe teren ale acestor animale (2010-2018), colectate în baza de date a observațiilor mamiferelor și păsărilor marine WWF/SMIOUG. Singurul loc de apariție permanentă a focilor gri în POM este poziția acestora în estuarul Vistula, unde condițiile de habitat sunt instabile. Focile nu se reproduc în mod regulat în POM, ceea ce indică prezența unor factori limitativi (lipsa convenabilului și a habitatului, antropopresiunea). Subpopulația marsuinului din Marea Baltică a fost considerată în pericol critic (IUCN, 2008) și inclusă pe lista roșie HELCOM (HELCOM 2013b). Capturile accidentale de mamifere marine au fost identificate ca fiind unul dintre cei mai importanți factori legați de antropopresiune și de limitarea populației (ICES 2016a), iar pentru marsuini ca o amenințare critică. Prioritatea de conservare pentru această specie este reducerea capturilor accidentale la aproape zero (HELCOM 2013a). În iulie 2016, capturile accidentale de marsuin femele au fost înregistrate în Golful Pomerania, în același timp au fost înregistrate două marsuini moarte, cu urme de mutilare și vătămare corporală care indică capturi accidentale (baza de date WWF/SMOIUG). Populațiile de păsări cuibărite pe plaje au dispărut în ultimii 20-30 de ani și numai protecția activă poate opri acest proces. Creșterea antropopresiunii împotriva acestor specii ar trebui prevenită în mod activ. În cazul semănătoarelor (Romanian) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 13 August 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
De ökande antropogena farorna i den marina miljön och i kustområdet, som utgör livsmiljön för skyddade däggdjursarter och havsfåglar, innebär att man genomför verksamhet med anknytning till skyddet av dessa djur och deras förekomstplatser, vilket kommer att bli föremål för detta projekt. Samtidigt innebär den fortfarande otillfredsställande mängden uppgifter om arter, som är så viktiga för att de ska kunna skyddas på rätt sätt, att stor vikt bör läggas vid forskning, övervakning av arter och deras livsmiljöer och hot i sig. Sådana omfattande åtgärder kommer att möjliggöra en lämplig strategi för skydd av utrotningshotade däggdjursarter och havsfåglar och deras livsmiljöer. Polska stränder besöks alltmer av sälar, vilket framgår av fältobservationer av dessa djur (2010–2018), som samlats in i databasen över observationer av däggdjur och havsfåglar WWF/SMIOUG. Den enda platsen för permanent förekomst av gråsälar i POM är deras position i Vistulamynningen, där livsmiljöförhållandena är instabila. Sälar tar inte regelbunden avel i POM, vilket indikerar förekomsten av begränsande faktorer (brist på bekväm och livsmiljö, antropopression). Underpopulationen av tumlare i Östersjön ansågs vara kritiskt hotad (IUCN, 2008) och fördes upp på HELCOM:s röda lista (HELCOM 2013b). Bifångst av marina däggdjur har identifierats som en av de viktigaste faktorerna i samband med antropopression och befolkningsbegränsning (ICES 2016a) och för tumlare som ett kritiskt hot. Bevarandeprioriteringen för denna art är att minska bifångsten till nära noll (HELCOM 2013a). I juli 2016 registrerades bifångster av tumlare av hondjur i Pommernbukten, samtidigt som två döda tumlare registrerades med spår av stympning och kroppsskada som indikerar bifångst (WWF/SMOIUG-databasen). Populationer av häckande fåglar på stränder har försvunnit under de senaste 20–30 åren och endast aktivt skydd kan stoppa denna process. Ökad antropopression mot dessa arter bör aktivt förhindras. När det gäller såmaskiner (Swedish) | |||||||||||||||
| Property / summary: De ökande antropogena farorna i den marina miljön och i kustområdet, som utgör livsmiljön för skyddade däggdjursarter och havsfåglar, innebär att man genomför verksamhet med anknytning till skyddet av dessa djur och deras förekomstplatser, vilket kommer att bli föremål för detta projekt. Samtidigt innebär den fortfarande otillfredsställande mängden uppgifter om arter, som är så viktiga för att de ska kunna skyddas på rätt sätt, att stor vikt bör läggas vid forskning, övervakning av arter och deras livsmiljöer och hot i sig. Sådana omfattande åtgärder kommer att möjliggöra en lämplig strategi för skydd av utrotningshotade däggdjursarter och havsfåglar och deras livsmiljöer. Polska stränder besöks alltmer av sälar, vilket framgår av fältobservationer av dessa djur (2010–2018), som samlats in i databasen över observationer av däggdjur och havsfåglar WWF/SMIOUG. Den enda platsen för permanent förekomst av gråsälar i POM är deras position i Vistulamynningen, där livsmiljöförhållandena är instabila. Sälar tar inte regelbunden avel i POM, vilket indikerar förekomsten av begränsande faktorer (brist på bekväm och livsmiljö, antropopression). Underpopulationen av tumlare i Östersjön ansågs vara kritiskt hotad (IUCN, 2008) och fördes upp på HELCOM:s röda lista (HELCOM 2013b). Bifångst av marina däggdjur har identifierats som en av de viktigaste faktorerna i samband med antropopression och befolkningsbegränsning (ICES 2016a) och för tumlare som ett kritiskt hot. Bevarandeprioriteringen för denna art är att minska bifångsten till nära noll (HELCOM 2013a). I juli 2016 registrerades bifångster av tumlare av hondjur i Pommernbukten, samtidigt som två döda tumlare registrerades med spår av stympning och kroppsskada som indikerar bifångst (WWF/SMOIUG-databasen). Populationer av häckande fåglar på stränder har försvunnit under de senaste 20–30 åren och endast aktivt skydd kan stoppa denna process. Ökad antropopression mot dessa arter bör aktivt förhindras. När det gäller såmaskiner (Swedish) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: De ökande antropogena farorna i den marina miljön och i kustområdet, som utgör livsmiljön för skyddade däggdjursarter och havsfåglar, innebär att man genomför verksamhet med anknytning till skyddet av dessa djur och deras förekomstplatser, vilket kommer att bli föremål för detta projekt. Samtidigt innebär den fortfarande otillfredsställande mängden uppgifter om arter, som är så viktiga för att de ska kunna skyddas på rätt sätt, att stor vikt bör läggas vid forskning, övervakning av arter och deras livsmiljöer och hot i sig. Sådana omfattande åtgärder kommer att möjliggöra en lämplig strategi för skydd av utrotningshotade däggdjursarter och havsfåglar och deras livsmiljöer. Polska stränder besöks alltmer av sälar, vilket framgår av fältobservationer av dessa djur (2010–2018), som samlats in i databasen över observationer av däggdjur och havsfåglar WWF/SMIOUG. Den enda platsen för permanent förekomst av gråsälar i POM är deras position i Vistulamynningen, där livsmiljöförhållandena är instabila. Sälar tar inte regelbunden avel i POM, vilket indikerar förekomsten av begränsande faktorer (brist på bekväm och livsmiljö, antropopression). Underpopulationen av tumlare i Östersjön ansågs vara kritiskt hotad (IUCN, 2008) och fördes upp på HELCOM:s röda lista (HELCOM 2013b). Bifångst av marina däggdjur har identifierats som en av de viktigaste faktorerna i samband med antropopression och befolkningsbegränsning (ICES 2016a) och för tumlare som ett kritiskt hot. Bevarandeprioriteringen för denna art är att minska bifångsten till nära noll (HELCOM 2013a). I juli 2016 registrerades bifångster av tumlare av hondjur i Pommernbukten, samtidigt som två döda tumlare registrerades med spår av stympning och kroppsskada som indikerar bifångst (WWF/SMOIUG-databasen). Populationer av häckande fåglar på stränder har försvunnit under de senaste 20–30 åren och endast aktivt skydd kan stoppa denna process. Ökad antropopression mot dessa arter bör aktivt förhindras. När det gäller såmaskiner (Swedish) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 13 August 2022
| |||||||||||||||
| Property / location (string) | |||||||||||||||
WOJ.: POMORSKIE | |||||||||||||||
| Property / location (string): WOJ.: POMORSKIE / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / location (string) | |||||||||||||||
WOJ.: ZACHODNIOPOMORSKIE | |||||||||||||||
| Property / location (string): WOJ.: ZACHODNIOPOMORSKIE / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / priority axis | |||||||||||||||
| Property / priority axis: II. Environmental protection, including adaptation to climate change / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / thematic objective | |||||||||||||||
| Property / thematic objective: Multiple Thematic Objective / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / thematic objective: Multiple Thematic Objective / qualifier | |||||||||||||||
| Property / thematic objective | |||||||||||||||
| Property / thematic objective: Environment protection and resource efficiency / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / budget | |||||||||||||||
5,378,466.0 zloty
| |||||||||||||||
| Property / budget: 5,378,466.0 zloty / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / budget | |||||||||||||||
1,290,831.8 Euro
| |||||||||||||||
| Property / budget: 1,290,831.8 Euro / rank | |||||||||||||||
Preferred rank | |||||||||||||||
| Property / EU contribution | |||||||||||||||
4,571,696.0 zloty
| |||||||||||||||
| Property / EU contribution: 4,571,696.0 zloty / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / EU contribution | |||||||||||||||
1,097,207.0 Euro
| |||||||||||||||
| Property / EU contribution: 1,097,207.0 Euro / rank | |||||||||||||||
Preferred rank | |||||||||||||||
| Property / co-financing rate | |||||||||||||||
85.0 percent
| |||||||||||||||
| Property / co-financing rate: 85.0 percent / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / end time | |||||||||||||||
31 October 2023
| |||||||||||||||
| Property / end time: 31 October 2023 / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / date of last update | |||||||||||||||
13 December 2023
| |||||||||||||||
| Property / date of last update: 13 December 2023 / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
Latest revision as of 06:23, 13 October 2024
Project Q85573 in Poland
| Language | Label | Description | Also known as |
|---|---|---|---|
| English | Protection of mammals and seabirds – continuation |
Project Q85573 in Poland |
Statements
4,571,696.0 zloty
0 references
1,097,207.0 Euro
0 references
5,378,466.0 zloty
0 references
1,290,831.8 Euro
0 references
85.0 percent
0 references
26 March 2019
0 references
31 October 2023
0 references
FUNDACJA WWF POLSKA
0 references
Rosnący poziom zagrożeń antropogenicznych w środowisku morskim i w strefie brzegowej, będących siedliskiem chronionych gatunków ssaków i ptaków morskich, każe realizować działania związane z ochroną tych zwierząt i miejsc ich występowania, czego przedmiotem będzie niniejszy projekt. Jednocześnie wciąż niezadawalająca ilość danych na temat gatunków, tak istotna dla ich właściwej ochrony powoduje, iż duży nacisk należy położyć na badania, monitoring gatunków oraz ich siedlisk i samych zagrożeń. Tak kompleksowe działania umożliwią właściwe podejście do tematu ochrony zagrożonych gatunków ssaków i ptaków morskich oraz ich siedlisk. Polskie plaże są coraz częściej odwiedzane przez foki, czego dowodzą obserwacje terenowe tych zwierząt (2010-2018), zgromadzone w bazie danych obserwacji ssaków i ptaków morskich WWF/SMIOUG. Jedynym miejscem stałego występowania fok szarych w POM jest ich stanowisko w Ujściu Wisły, gdzie warunki siedliskowe są niestabilne. Foki nie podejmują regularnego rozrodu w POM, co wskazuje na występowanie czynników ograniczających (brak dogodnego i siedliska, antropopresja). Subpopulacja morświna Bałtyku Właściwego została uznana za krytycznie zagrożoną wyginięciem (IUCN, 2008) i umieszczona na Czerwonej Liście HELCOM (HELCOM 2013b). Przyłów ssaków morskich został uznany za jeden z ważniejszych czynników związanych z antropopresją i limitujących populacje (ICES 2016a), a dla morświna za krytyczne zagrożenie. Priorytetem ochronnym dla tego gatunku jest redukcja przyłowu do bliskiego zeru (HELCOM 2013a). W lipcu 2016 roku, w Zatoce Pomorskiej odnotowano przyłów samicy morświna, jednocześnie odnotowano dwa martwe morświny ze śladami okaleczenia i uszkodzeniami ciała wskazującymi na przyłów (baza danych WWF/SMOIUG). Populacje gatunków ptaków gniazdujących na plażach zanikają na przestrzeni ostatnich 20-30 lat i tylko czynna ochrona może ten proces zatrzymać. Należy aktywnie zapobiegać coraz większej antropopresji na te gatunki. W przypadku sieweczki o (Polish)
0 references
The increasing level of anthropogenic hazards in the marine environment and in the coastal zone, which are habitats of protected mammals and seabirds, will lead to the conservation of these animals and their habitats, which will be the subject of this project. At the same time, the still unsatisfactory amount of data on species, which is so important for their proper conservation, means that great emphasis should be placed on research, monitoring of species and their habitats and threats themselves. Such comprehensive action will enable an appropriate approach to the conservation of endangered species of mammals and seabirds and their habitats. Polish beaches are increasingly visited by seals, as evidenced by field observations of these animals (2010-2018), collected in the database of observations of mammals and seabirds WWF/SMIOUG. The only place for permanent occurrence of grey seals in POM is their position in the Vistula estuary, where habitat conditions are unstable. Seals do not regularly reproduce in POM, indicating the presence of limiting factors (lack of favourable and habitat, anthropopression). The subpopulation of the Baltic Sea porpoise was considered critically endangered (IUCN, 2008) and placed on the HELCOM Red List (HELCOM 2013b). By-catches of marine mammals have been identified as one of the most important factors associated with anthropopression and limiting populations (ICES 2016a) and for porpoises as a critical threat. The conservation priority for this species is to reduce by-catch to close zero (HELCOM 2013a). In July 2016, by-catches of a female porpoise were reported in the Pomeranian Gulf, while two dead porpoises were reported with signs of mutilation and bodily injuries indicating by-catches (WWF/SMOIUG database). Populations of bird species nesting on beaches have been disappearing over the last 20-30 years and only active protection can stop this process. Increasing anthropopression on these species should be actively prevented. In the case of seedlings o (English)
14 October 2020
0.9296027793703164
0 references
Le niveau croissant de dangers anthropiques dans le milieu marin et dans la zone côtière, qui sont l’habitat d’espèces de mammifères et d’oiseaux de mer protégés, implique la mise en œuvre d’activités liées à la protection de ces animaux et de leurs lieux d’occurrence, qui feront l’objet de ce projet. Dans le même temps, la quantité encore insatisfaisante de données sur les espèces, qui est si importante pour leur protection adéquate, signifie qu’il convient de mettre l’accent sur la recherche, la surveillance des espèces, de leurs habitats et des menaces elles-mêmes. Ces mesures globales permettront d’adopter une approche appropriée de la protection des espèces de mammifères et des oiseaux marins menacés d’extinction et de leurs habitats. Les plages polonaises sont de plus en plus visitées par les phoques, comme en témoignent les observations sur le terrain de ces animaux (2010-2018), recueillies dans la base de données des observations des mammifères et des oiseaux de mer WWF/SMIOUG. Le seul lieu d’occurrence permanente des phoques gris dans le POM est leur position dans l’estuaire de la Vistule, où les conditions de l’habitat sont instables. Les phoques ne se reproduisent pas régulièrement en POM, ce qui indique la présence de facteurs limitatifs (manque d’habitat et d’habitat, anthropopression). La sous-population de marsouins de la mer Baltique a été considérée comme en voie de disparition critique (UICN, 2008) et inscrite sur la liste rouge HELCOM (HELCOM 2013b). Les prises accessoires de mammifères marins ont été identifiées comme l’un des facteurs les plus importants liés à l’anthropopression et à la limitation des populations (CIEM 2016a) et comme une menace critique pour les marsouins. La priorité de conservation de cette espèce est de réduire les prises accessoires à près de zéro (HELCOM 2013a). En juillet 2016, des prises accessoires de marsouins femelles ont été enregistrées dans la baie de Poméranie, tandis que deux marsouins morts ont été enregistrés avec des traces de mutilation et de lésions corporelles indiquant des prises accessoires (base de données WWF/SMOIUG). Les populations d’oiseaux nicheurs sur les plages ont disparu au cours des 20 à 30 dernières années et seule une protection active peut arrêter ce processus. L’augmentation de l’anthropopression contre ces espèces devrait être activement évitée. Dans le cas des semoirs (French)
30 November 2021
0 references
Das zunehmende Ausmaß der anthropogenen Gefahren in der Meeresumwelt und in der Küstenzone, die der Lebensraum von geschützten Säugetierarten und Seevögeln sind, erfordert die Durchführung von Maßnahmen zum Schutz dieser Tiere und ihrer Vorkommensorte, die Gegenstand dieses Projekts sein werden. Gleichzeitig bedeutet die noch unbefriedigende Menge an Daten über Arten, die für ihren angemessenen Schutz so wichtig sind, dass der Forschung, der Überwachung von Arten und ihren Lebensräumen und Bedrohungen selbst große Bedeutung beigemessen wird. Diese umfassenden Maßnahmen werden einen angemessenen Ansatz zum Schutz gefährdeter Säugetierarten und Seevögel und ihrer Lebensräume ermöglichen. Polnische Strände werden zunehmend von Robben besucht, was durch Feldbeobachtungen dieser Tiere (2010-2018) belegt wird, die in der Datenbank der Beobachtungen von Säugetieren und Seevögeln WWF/SMIOUG gesammelt wurden. Der einzige Ort des dauerhaften Auftretens von Graurobben in POM ist ihre Position in der Weichselmündung, wo die Lebensraumbedingungen instabil sind. Robben nehmen keine regelmäßige Zucht in POM, was auf das Vorhandensein von einschränkenden Faktoren (Mangel an bequemen und Lebensraum, Anthropopression) hindeutet. Die Teilpopulation von Schweinswalen in der Ostsee galt als kritisch gefährdet (IUCN, 2008) und wurde auf die Rote Liste der HELCOM (HELCOM 2013b) gesetzt. Beifänge von Meeressäugetieren wurden als einer der wichtigsten Faktoren im Zusammenhang mit der Anthropopression und Populationsbegrenzung (ICES 2016a) und für Schweinswale als kritische Bedrohung identifiziert. Die Erhaltungspriorität für diese Art besteht darin, Beifänge auf nahezu Null zu reduzieren (HELCOM 2013a). Im Juli 2016 wurde in der Bucht von Pommern Beifänge von Schweinswalen registriert, gleichzeitig wurden zwei tote Schweinswale mit Spuren von Verstümmelung und Körperverletzung auf Beifänge registriert (WWF/SMOIUG-Datenbank). Populationen von Nistvögeln an Stränden sind in den letzten 20-30 Jahren verschwunden und nur aktiver Schutz kann diesen Prozess stoppen. Eine zunehmende anthropopression gegen diese arten sollte aktiv verhindert werden. Bei Sämaschinen (German)
7 December 2021
0 references
De toenemende mate van antropogene gevaren in het mariene milieu en in het kustgebied, die de habitat zijn van beschermde zoogdieren en zeevogels, impliceert de uitvoering van activiteiten in verband met de bescherming van deze dieren en hun plaatsen van voorkomen, die het onderwerp van dit project zullen zijn. Tegelijkertijd betekent de nog steeds onbevredigende hoeveelheid gegevens over soorten, die zo belangrijk is voor hun goede bescherming, dat er grote nadruk moet worden gelegd op onderzoek, monitoring van soorten en hun habitats en bedreigingen zelf. Dergelijke alomvattende maatregelen zullen een passende aanpak mogelijk maken voor de bescherming van bedreigde zoogdieren en zeevogels en hun habitats. Poolse stranden worden steeds vaker bezocht door zeehonden, zoals blijkt uit veldobservaties van deze dieren (2010-2018), verzameld in de database van waarnemingen van zoogdieren en zeevogels WWF/SMIOUG. De enige plaats waar grijze zeehonden permanent voorkomen in POM is hun positie in de Vistula-monding, waar de leefomstandigheden onstabiel zijn. Zeehonden nemen niet regelmatig fokken in POM, wat wijst op de aanwezigheid van beperkende factoren (gebrek aan handige en habitat, antropologie). De subpopulatie bruinvissen in de Oostzee werd als ernstig bedreigd beschouwd (IUCN, 2008) en op de Rode Lijst van HELCOM (HELCOM 2013b) geplaatst. Bijvangst van zeezoogdieren is geïdentificeerd als een van de belangrijkste factoren in verband met antroppressie en populatiebeperking (ICES 2016a) en voor bruinvissen als een kritieke bedreiging. De instandhoudingsprioriteit voor deze soort is het terugdringen van de bijvangst tot bijna nul (HELCOM 2013a). In juli 2016 werd in de Pommerenbaai bijvangst van vrouwelijke bruinvis geregistreerd, tegelijkertijd werden twee dode bruinvissen geregistreerd met sporen van verminking en lichamelijk letsel die duiden op bijvangst (WWF/SMOIUG-databank). Populaties nestende vogels op stranden zijn verdwenen in de afgelopen 20-30 jaar en alleen actieve bescherming kan dit proces stoppen. Toenemende antropologie tegen deze soorten moet actief worden voorkomen. In het geval van zaaimachines (Dutch)
16 December 2021
0 references
L'aumento dei rischi antropici nell'ambiente marino e nella zona costiera, che costituiscono l'habitat di specie protette di mammiferi e uccelli marini, comporta l'attuazione di attività relative alla protezione di tali animali e dei loro luoghi di occorrenza, che saranno oggetto di questo progetto. Allo stesso tempo, la quantità ancora insoddisfacente di dati sulle specie, che è così importante per la loro corretta protezione, significa che si dovrebbe porre grande enfasi sulla ricerca, il monitoraggio delle specie e dei loro habitat e minacce stesse. Tali misure globali consentiranno un approccio adeguato alla protezione delle specie di mammiferi in via di estinzione e degli uccelli marini e dei loro habitat. Le spiagge polacche sono sempre più visitate dalle foche, come evidenziato dalle osservazioni sul campo di questi animali (2010-2018), raccolte nel database delle osservazioni di mammiferi e uccelli marini WWF/SMIOUG. L'unico luogo di presenza permanente di foche grigie nel POM è la loro posizione nell'estuario della Vistola, dove le condizioni dell'habitat sono instabili. Le foche non assumono un allevamento regolare in POM, il che indica la presenza di fattori limitanti (mancanza di habitat e convenienza, antropopressione). La sottopopolazione di focene del Mar Baltico è stata considerata a rischio critico (IUCN, 2008) e inserita nella lista rossa di HELCOM (HELCOM 2013b). Le catture accessorie di mammiferi marini sono state identificate come uno dei fattori più importanti legati all'antropopressione e alla limitazione della popolazione (CIEM 2016a), e per le focene come una minaccia critica. La priorità di conservazione di questa specie è quella di ridurre le catture accessorie a quasi zero (HELCOM 2013a). Nel luglio 2016, le catture accessorie di focene femminili sono state registrate nella baia di Pomerania, allo stesso tempo sono state registrate due focene morte con tracce di mutilazione e lesioni corporee che indicano catture accessorie (dati WWF/SMOIUG). Le popolazioni di uccelli nidificanti sulle spiagge sono scomparse negli ultimi 20-30 anni e solo una protezione attiva può fermare questo processo. L'aumento dell'antropopressione nei confronti di queste specie dovrebbe essere attivamente evitato. Nel caso delle seminatrici (Italian)
16 January 2022
0 references
El creciente nivel de peligros antropogénicos en el medio marino y en la zona costera, que son el hábitat de especies de mamíferos protegidos y aves marinas, implica la implementación de actividades relacionadas con la protección de estos animales y sus lugares de presencia, que serán objeto de este proyecto. Al mismo tiempo, la cantidad aún insatisfactoria de datos sobre las especies, que es tan importante para su adecuada protección, significa que debe hacerse gran hincapié en la investigación, el seguimiento de las especies y sus hábitats y las amenazas mismas. Estas medidas globales permitirán adoptar un enfoque adecuado para la protección de las especies de mamíferos en peligro de extinción y de las aves marinas y sus hábitats. Las playas polacas son cada vez más visitadas por focas, como lo demuestran las observaciones de campo de estos animales (2010-2018), recogidas en la base de datos de observaciones de mamíferos y aves marinas WWF/SMIOUG. El único lugar de aparición permanente de focas grises en POM es su posición en el estuario de Vístula, donde las condiciones del hábitat son inestables. Las focas no se crían regularmente en POM, lo que indica la presencia de factores limitantes (falta de conveniente y hábitat, antropopresión). La subpoblación de marsopas del Mar Báltico se consideró críticamente amenazada (UICN, 2008) y se incluyó en la Lista Roja de HELCOM (HELCOM 2013b). La captura incidental de mamíferos marinos se ha identificado como uno de los factores más importantes relacionados con la antropopresión y la limitación de la población (ICES 2016.a), y para las marsopas como una amenaza crítica. La prioridad de conservación de esta especie es reducir las capturas accesorias a casi cero (HELCOM 2013.a). En julio de 2016, se registraron capturas accesorias de marsopa hembra en la Bahía de Pomerania, al mismo tiempo se registraron dos marsopas muertas con rastros de mutilación y lesiones corporales que indicaban capturas accesorias (base de datos WWF/SMOIUG). Las poblaciones de aves que anidan en las playas han estado desapareciendo en los últimos 20-30 años y solo la protección activa puede detener este proceso. Debe prevenirse activamente el aumento de la antropopresión contra estas especies. En el caso de los simulacros de semillas (Spanish)
19 January 2022
0 references
Inimtekkeliste ohtude suurenemine merekeskkonnas ja rannikuvööndis, mis on kaitstavate imetajate ja merelindude elupaik, eeldab nende loomade ja nende esinemise kohtade kaitsega seotud tegevuste rakendamist, mis on projekti objektiks. Samal ajal tähendab liikide kohta endiselt ebarahuldav hulk andmeid, mis on nende nõuetekohaseks kaitseks nii olulised, et suurt rõhku tuleks panna liikide ja nende elupaikade uurimisele, seirele ja ohtudele. Sellised terviklikud meetmed võimaldavad sobivat lähenemisviisi ohustatud imetajate ning merelindude ja nende elupaikade kaitsele. Poola randu külastavad üha enam hülged, mida tõendavad nende loomade kohapealsed vaatlused (2010–2018), mis on kogutud imetajate ja merelindude vaatluste andmebaasi WWF/SMIOUG. Ainus koht, kus püsivad hallid hülged POM-is, on nende asend Vistula suudmealal, kus elupaigatingimused on ebastabiilsed. Hülged ei võta POM-is regulaarset aretust, mis näitab piiravate tegurite olemasolu (mugavuse ja elupaiga puudumine, antropopressioon). Läänemere pringlite alampopulatsiooni peeti kriitiliselt ohustatuks (IUCN, 2008) ja see kanti HELCOMi punasesse nimekirja (HELCOM 2013b). Mereimetajate kaaspüüki peetakse üheks kõige olulisemaks teguriks, mis on seotud antropeerimise ja populatsiooni piiramisega (ICES 2016a) ning pringlite puhul kriitilise ohuga. Selle liigi kaitse prioriteet on vähendada kaaspüüki peaaegu nullini (HELCOM 2013a). 2016. aasta juulis registreeriti Pommeri lahes emase pringli kaaspüük, samal ajal registreeriti kaks surnud pringlit, mille jäljed olid moonutatud ja kehavigastused viitavad kaaspüügile (WWF/SMOIUG andmebaas). Rannas pesitsevate lindude populatsioonid on viimase 20–30 aasta jooksul kadunud ja selle protsessi saab peatada ainult aktiivne kaitse. Aktiivselt tuleks vältida antropopressiooni suurenemist nende liikide vastu. Seemnekülvikute puhul (Estonian)
13 August 2022
0 references
Didėjantis antropogeninis pavojus jūrų aplinkoje ir pakrančių zonoje, t. y. saugomų žinduolių rūšių ir jūrų paukščių buveinėse, reiškia, kad bus vykdoma veikla, susijusi su šių gyvūnų ir jų paplitimo vietų apsauga, kuri bus šio projekto objektas. Be to, vis dar nepatenkinamas duomenų apie rūšis kiekis, kuris yra toks svarbus tinkamai jų apsaugai, reiškia, kad daug dėmesio reikėtų skirti rūšių ir jų buveinių bei pačių grėsmių moksliniams tyrimams, stebėsenai. Tokios visapusiškos priemonės sudarys sąlygas taikyti tinkamą požiūrį į nykstančių žinduolių rūšių ir jūrų paukščių bei jų buveinių apsaugą. Lenkijos paplūdimiuose vis dažniau lankosi ruoniai, kaip matyti iš šių gyvūnų stebėjimo vietoje (2010–2018 m.), surinktų WWF/SMIOUG žinduolių ir jūrų paukščių stebėjimo duomenų bazėje. Vienintelė pilkųjų ruonių nuolatinio paplitimo vieta POM yra jų padėtis Vyslos žiotyse, kur buveinių sąlygos yra nestabilios. Ruoniai nėra reguliariai veisiami POM, o tai rodo, kad yra ribojančių veiksnių (patogių ir buveinių trūkumas, antropopresija). Laikoma, kad Baltijos jūros kiaulių subpopuliacijai gresia didelis pavojus (IUCN, 2008) ir ji įtraukta į HELCOM raudonąjį sąrašą (HELCOM 2013b). Nustatyta, kad jūrų žinduolių priegauda yra vienas iš svarbiausių veiksnių, susijusių su antropopresija ir populiacijos ribojimu (ICES 2016a), o jūrų kiaulėms – kritine grėsme. Šios rūšies išsaugojimo prioritetas – sumažinti priegaudą beveik iki nulio (HELCOM 2013a). 2016 m. liepos mėn. Pomeranijos įlankoje užregistruota kiaulių patelių priegauda, tuo pačiu metu užregistruotos dvi negyvos kiaulės su luošinimo ir kūno sužalojimo pėdsakais, rodančiais priegaudą (WWF/SMOIUG duomenų bazė). Paukščių lizdų populiacijos paplūdimiuose nyksta per pastaruosius 20–30 metų ir tik aktyvi apsauga gali sustabdyti šį procesą. Reikėtų aktyviai užkirsti kelią didėjančiai antropopresijai prieš šias rūšis. Sėjamųjų sėjamųjų atveju (Lithuanian)
13 August 2022
0 references
Sve veća razina antropogenih opasnosti u morskom okolišu i u obalnom području, koje su stanište zaštićenih vrsta sisavaca i morskih ptica, podrazumijeva provedbu aktivnosti vezanih uz zaštitu tih životinja i njihovih mjesta pojavljivanja, koje će biti predmet ovog projekta. Istodobno, još uvijek nezadovoljavajuća količina podataka o vrstama, koja je toliko važna za njihovu pravilnu zaštitu, znači da bi veliki naglasak trebalo staviti na istraživanje, praćenje vrsta i njihovih staništa te same prijetnje. Takve sveobuhvatne mjere omogućit će odgovarajući pristup zaštiti ugroženih vrsta sisavaca i morskih ptica i njihovih staništa. Poljske plaže sve više posjećuju tuljani, što je vidljivo iz terenskih promatranja tih životinja (2010. – 2018.), prikupljenih u bazi podataka promatranja sisavaca i morskih ptica WWF/SMIOUG. Jedino mjesto stalnog pojavljivanja sivih tuljana u POM-u je njihov položaj u estuariju Vistula, gdje su stanišni uvjeti nestabilni. Tuljani ne uzimaju redoviti uzgoj u POM-u, što ukazuje na prisutnost ograničavajućih čimbenika (nedostatak prikladnog i staništa, antropopresija). Podpopulacija dupina u Baltičkom moru smatrala se kritično ugroženom (IUCN, 2008.) i uvrštena na crveni popis HELCOM-a (HELCOM 2013b). Usputni ulov morskih sisavaca identificiran je kao jedan od najvažnijih čimbenika povezanih s antropopresijom i ograničavanjem populacije (ICES 2016a), a za pliskavice kao kritičnu prijetnju. Prioritet očuvanja te vrste jest smanjiti usputni ulov na gotovo nulu (HELCOM 2013a). U srpnju 2016. u Pomorskom zaljevu zabilježen je usputni ulov ženki dupina, a istodobno su zabilježene dvije mrtve pliskavice s tragovima sakaćenja i tjelesnih ozljeda koje ukazuju na usputni ulov (baza podataka WWF/SMOIUG). Populacije gnijezda ptica na plažama nestaju u posljednjih 20 – 30 godina, a samo aktivna zaštita može zaustaviti taj proces. Potrebno je aktivno spriječiti sve veću antropopresiju protiv tih vrsta. U slučaju bušilica za sjeme (Croatian)
13 August 2022
0 references
Το αυξανόμενο επίπεδο ανθρωπογενών κινδύνων στο θαλάσσιο περιβάλλον και στην παράκτια ζώνη, που αποτελούν οικότοπο προστατευόμενων ειδών θηλαστικών και θαλάσσιων πτηνών, συνεπάγεται την υλοποίηση δραστηριοτήτων που σχετίζονται με την προστασία των ζώων αυτών και των τόπων εμφάνισής τους, οι οποίες θα αποτελέσουν αντικείμενο του παρόντος έργου. Ταυτόχρονα, ο μη ικανοποιητικός όγκος δεδομένων για τα είδη, ο οποίος είναι τόσο σημαντικός για την ορθή προστασία τους, σημαίνει ότι πρέπει να δοθεί μεγάλη έμφαση στην έρευνα, την παρακολούθηση των ειδών και των οικοτόπων τους και των ίδιων των απειλών. Τα εν λόγω ολοκληρωμένα μέτρα θα επιτρέψουν την κατάλληλη προσέγγιση για την προστασία των απειλούμενων ειδών θηλαστικών και θαλάσσιων πτηνών και των οικοτόπων τους. Οι πολωνικές παραλίες επισκέπτονται όλο και περισσότερο φώκιες, όπως αποδεικνύεται από τις επιτόπιες παρατηρήσεις των εν λόγω ζώων (2010-2018), οι οποίες συλλέγονται στη βάση δεδομένων με τις παρατηρήσεις θηλαστικών και θαλάσσιων πτηνών WWF/SMIOUG. Ο μόνος τόπος μόνιμης εμφάνισης γκρίζων σφραγίδων στις POM είναι η θέση τους στις εκβολές του Vistula, όπου οι συνθήκες ενδιαιτήματος είναι ασταθείς. Οι φώκιες δεν λαμβάνουν τακτική αναπαραγωγή σε POM, γεγονός που υποδηλώνει την παρουσία περιοριστικών παραγόντων (έλλειψη βολικού και βιότοπου, ανθρωποκαταπίεση). Ο υποπληθυσμός της φώκιας της Βαλτικής Θάλασσας θεωρήθηκε ότι απειλείται σοβαρά (IUCN, 2008) και τοποθετήθηκε στον κόκκινο κατάλογο της HELCOM (HELCOM 2013β). Τα παρεμπίπτοντα αλιεύματα θαλάσσιων θηλαστικών έχουν αναγνωριστεί ως ένας από τους σημαντικότερους παράγοντες που σχετίζονται με την ανθρωποκαταστολή και τον περιορισμό του πληθυσμού (ICES 2016a), και για τις φώκαινες ως κρίσιμη απειλή. Η προτεραιότητα διατήρησης για το εν λόγω είδος είναι η μείωση των παρεμπιπτόντων αλιευμάτων σε σχεδόν μηδέν (HELCOM 2013a). Τον Ιούλιο του 2016, καταγράφηκαν παρεμπίπτοντα αλιεύματα θηλυκής φώκιας στον κόλπο της Πομερανίας, ενώ ταυτόχρονα καταγράφηκαν δύο νεκρές φώκαινες με ίχνη ακρωτηριασμού και σωματικού τραυματισμού που υποδεικνύουν παρεμπίπτοντα αλιεύματα (βάση δεδομένων WWF/SMOIUG). Οι πληθυσμοί των πουλιών που φωλιάζουν στις παραλίες έχουν εξαφανιστεί τα τελευταία 20-30 χρόνια και μόνο η ενεργητική προστασία μπορεί να σταματήσει αυτή τη διαδικασία. Η αύξηση της ανθρωποκαταστολής κατά αυτών των ειδών θα πρέπει να προληφθεί ενεργά. Στην περίπτωση των τρυπανιών προς σπορά (Greek)
13 August 2022
0 references
Zvyšujúca sa úroveň antropogénnych nebezpečenstiev v morskom prostredí a v pobrežných zónach, ktoré sú biotopom chránených druhov cicavcov a morských vtákov, znamená vykonávanie činností súvisiacich s ochranou týchto zvierat a ich miest výskytu, ktoré budú predmetom tohto projektu. Stále neuspokojivé množstvo údajov o druhoch, ktoré je tak dôležité pre ich primeranú ochranu, zároveň znamená, že by sa mal klásť veľký dôraz na výskum, monitorovanie druhov a ich biotopov a samotných hrozieb. Takéto komplexné opatrenia umožnia primeraný prístup k ochrane ohrozených druhov cicavcov a morských vtákov a ich biotopov. Poľské pláže čoraz častejšie navštevujú tulene, o čom svedčia pozorovania týchto zvierat v teréne (2010 – 2018), zhromaždené v databáze pozorovaní cicavcov a morských vtákov WWF/SMIOUG. Jediným miestom trvalého výskytu tuleňov sivej v POM je ich poloha vo ústí Visly, kde sú podmienky biotopu nestabilné. Tulene nevykonávajú pravidelné rozmnožovanie v POM, čo naznačuje prítomnosť obmedzujúcich faktorov (nedostatok vhodného a biotopu, antropopresia). Subpopulácia sviňuchy v Baltskom mori sa považovala za kriticky ohrozená (IUCN, 2008) a bola zaradená do Červeného zoznamu HELCOM (HELCOM 2013b). Vedľajší úlovok morských cicavcov bol identifikovaný ako jeden z najdôležitejších faktorov súvisiacich s antropopresiou a obmedzením populácie (ICES 2016a) a pre sviňuchy ako kritická hrozba. Prioritou ochrany tohto druhu je znížiť vedľajší úlovok na takmer nulu (HELCOM 2013a). V júli 2016 boli vedľajšie úlovky sviňuchy zaznamenané v Pomoranskom zálive, pričom súčasne boli zaznamenané dve mŕtve sviňuchy so stopami mrzačenia a zranenia, ktoré naznačujú vedľajšie úlovky (databáza WWF/SMOIUG). Populácie hniezdiacich vtákov na plážach za posledných 20 – 30 rokov vymizli a tento proces môže zastaviť len aktívna ochrana. Malo by sa aktívne predchádzať zvyšovaniu antropopresie voči týmto druhom. V prípade sejacích vrtákov (Slovak)
13 August 2022
0 references
Ihmisen toiminnan aiheuttamien vaarojen lisääntyminen meriympäristössä ja rannikkoalueella, jotka ovat suojeltujen nisäkkäiden ja merilintujen elinympäristö, edellyttää näiden eläinten ja niiden esiintymispaikkojen suojeluun liittyvien toimien toteuttamista, joka on tämän hankkeen kohteena. Samalla lajeja koskevien tietojen epätyydyttävä määrä, joka on niin tärkeää niiden asianmukaisen suojelun kannalta, merkitsee sitä, että on kiinnitettävä erityistä huomiota tutkimukseen, lajien ja niiden elinympäristöjen seurantaan ja itse uhkiin. Tällaiset kattavat toimenpiteet mahdollistavat asianmukaisen lähestymistavan uhanalaisten nisäkäslajien ja merilintujen ja niiden elinympäristöjen suojeluun. Puolan rannoilla vierailee yhä enemmän hylkeitä, mistä on osoituksena näiden eläinten kenttähavaintoja (2010–2018), jotka on kerätty WWF/SMIOUG-nisäkkäiden ja merilintujen havaintotietokantaan. Ainoa paikka, jossa harmaita hylkeitä esiintyy pysyvästi POM-alueella, on niiden sijainti Vistulan suistossa, jossa elinympäristöolosuhteet ovat epävakaat. Hylkeet eivät ota säännöllistä kasvatusta POM: ssä, mikä osoittaa rajoittavien tekijöiden esiintymisen (mukavuuden ja elinympäristön puute, antroppressio). Itämeren pyöriäispopulaatiota pidettiin kriittisesti uhanalaisena (IUCN, 2008) ja se sisällytettiin HELCOMin punaiselle listalle (HELCOM 2013b). Merinisäkkäiden sivusaaliit on todettu yhdeksi tärkeimmistä ihmisen toiminnan ja populaation rajoittamiseen liittyvistä tekijöistä (ICES 2016a) ja pyöriäisten osalta kriittiseksi uhkaksi. Tämän lajin suojeluprioriteettina on sivusaaliiden vähentäminen lähelle nollaa (HELCOM 2013a). Pommerinlahdella kirjattiin heinäkuussa 2016 sivusaaliit naaraspuolisesta pyöriäisestä, ja samalla kirjattiin kaksi kuollutta pyöriäistä, joiden silpominen ja ruumiinvamma osoittivat sivusaaliita (WWF/SMOIUG-tietokanta). Pesivien lintujen populaatiot rannoilla ovat kadonneet viimeisten 20–30 vuoden aikana, ja vain aktiivinen suojelu voi pysäyttää tämän prosessin. Näihin lajeihin kohdistuvan antropopression lisääntymistä olisi aktiivisesti estettävä. Kun kyseessä ovat siemenporat (Finnish)
13 August 2022
0 references
A védett emlősfajok és tengeri madarak élőhelyét képező tengeri környezetben és part menti övezetben jelentkező, egyre növekvő mértékű antropogén veszélyek az ezen állatok és előfordulási helyük védelmével kapcsolatos tevékenységek végrehajtását vonják maguk után, amelyek e projekt tárgyát fogják képezni. Ugyanakkor a fajokra vonatkozó adatok még mindig nem kielégítő mennyisége, amely olyan fontos a megfelelő védelmük szempontjából, azt jelenti, hogy nagy hangsúlyt kell fektetni a kutatásra, a fajok és élőhelyeik megfigyelésére, valamint magukra a veszélyekre. Ezek az átfogó intézkedések megfelelő megközelítést tesznek lehetővé a veszélyeztetett emlősfajok, tengeri madarak és élőhelyeik védelme tekintetében. A lengyel strandokat egyre inkább fókák látogatják, amint azt ezen állatok (2010–2018) helyszíni megfigyelései is bizonyítják, amelyeket a WWF/SMIOUG emlősök és tengeri madarak megfigyeléseinek adatbázisában gyűjtöttek be. A POM-ban a szürke fókák állandó előfordulásának egyetlen helye a Visztula-torkolatban elfoglalt helyük, ahol az élőhelyek állapota instabil. A fókák nem vesznek rendszeres tenyésztést a POM-ban, ami korlátozó tényezők jelenlétét jelzi (kényelmes és élőhely hiánya, antropopresszió). A balti-tengeri delfinalpopulációt kritikusan veszélyeztetettnek tekintették (IUCN, 2008), és felkerült a HELCOM vörös listájára (HELCOM 2013b). A tengeri emlősök járulékos fogásait az antropopresszióhoz és a népességkorlátozáshoz (ICES 2016a) kapcsolódó egyik legfontosabb tényezőként, a delfinek esetében pedig kritikus fenyegetésként azonosították. E faj természetvédelmi prioritása a járulékos fogások közel nullára csökkentése (HELCOM 2013a). 2016 júliusában a Pomerániai-öbölben a nőstény delfin járulékos fogásait rögzítették, ugyanakkor két elhullott delfint jegyeztek fel, csonkítás és testi sérülés nyomaival, amelyek járulékos fogásra utaltak (WWF/SMOIUG adatbázis). A tengerparti fészkelő madarak populációi az elmúlt 20–30 évben eltűntek, és csak az aktív védelem képes megállítani ezt a folyamatot. Az ilyen fajok elleni növekvő antropopressziót aktívan meg kell előzni. Vetőgépek esetében (Hungarian)
13 August 2022
0 references
Rostoucí úroveň antropogenních rizik v mořském prostředí a v pobřežní zóně, která jsou stanovištěm chráněných druhů savců a mořských ptáků, zahrnuje provádění činností souvisejících s ochranou těchto zvířat a jejich míst výskytu, které budou předmětem tohoto projektu. Zároveň stále neuspokojivé množství údajů o druzích, které je tak důležité pro jejich řádnou ochranu, znamená, že by měl být kladen velký důraz na výzkum, monitorování druhů a jejich stanovišť a samotné hrozby. Tato komplexní opatření umožní vhodný přístup k ochraně ohrožených druhů savců a mořských ptáků a jejich stanovišť. Polské pláže jsou stále častěji navštěvovány tuleněmi, jak dokládají pozorování těchto zvířat v terénu (2010–2018), shromážděná v databázi pozorování savců a mořských ptáků WWF/SMIOUG. Jediným místem trvalého výskytu šedých tuleňů v POM je jejich poloha v ústí řeky Vistula, kde jsou podmínky stanoviště nestabilní. Tuleni neužívají pravidelné šlechtění v POM, což naznačuje přítomnost omezujících faktorů (nedostatek vhodného a přirozeného prostředí, antropoprese). Subpopulace sviňuchy v Baltském moři byla považována za kriticky ohroženou (IUCN, 2008) a zařazena na červený seznam HELCOM (HELCOM 2013b). Vedlejší úlovky mořských savců byly identifikovány jako jeden z nejdůležitějších faktorů souvisejících s antropopresí a omezováním populace (ICES 2016a) a pro sviňuchy jako kritickou hrozbu. Prioritou ochrany tohoto druhu je snížit vedlejší úlovky téměř na nulu (HELCOM 2013a). V červenci 2016 byl zaznamenán vedlejší úlovek samičí sviňuchy v Pomořském zálivu, ve stejné době byly zaznamenány dvě mrtvé sviňuchy se stopami mrzačení a zranění, které naznačují vedlejší úlovek (databáze WWF/SMOIUG). Populace hnízdících ptáků na plážích mizí za posledních 20–30 let a tento proces může zastavit pouze aktivní ochrana. Je třeba aktivně zabránit rostoucí antropopresi vůči těmto druhům. V případě secích vrtáků (Czech)
13 August 2022
0 references
Pieaugošais antropogēno apdraudējumu līmenis jūras vidē un piekrastes zonā, kas ir aizsargājamo zīdītāju sugu un jūras putnu dzīvotne, ir saistīts ar tādu darbību īstenošanu, kas saistītas ar šo dzīvnieku un to sastopamības vietu aizsardzību, uz kurām attieksies šis projekts. Tajā pašā laikā joprojām neapmierinošais datu apjoms par sugām, kas ir tik svarīgs to pienācīgai aizsardzībai, nozīmē, ka liels uzsvars būtu jāliek uz pētniecību, sugu un to dzīvotņu monitoringu un pašiem apdraudējumiem. Šādi visaptveroši pasākumi ļaus īstenot piemērotu pieeju apdraudēto zīdītāju sugu, jūras putnu un to dzīvotņu aizsardzībai. Polijas pludmales arvien vairāk apmeklē roņi, par ko liecina šo dzīvnieku novērojumi uz lauka (2010–2018), kas savākti zīdītāju un jūras putnu novērojumu datubāzē WWF/SMIOUG. Vienīgā vieta, kur POM pastāvīgi sastopami pelēkie roņi, ir to atrašanās vieta Vistulas estuārā, kur dzīvotnes apstākļi ir nestabili. Roņi neveic regulāru audzēšanu POM, kas norāda uz ierobežojošu faktoru klātbūtni (ērtas un dzīvotnes trūkums, antropopresija). Baltijas jūras cūkdelfīnu apakšpopulāciju uzskatīja par kritiski apdraudētu (IUCN, 2008) un iekļāva HELCOM Sarkanajā sarakstā (HELCOM 2013b). Jūras zīdītāju piezveja ir atzīta par vienu no svarīgākajiem faktoriem, kas saistīti ar antropopresiju un populācijas ierobežošanu (ICES 2016a), un cūkdelfīnu piezveja ir būtisks drauds. Šīs sugas saglabāšanas prioritāte ir samazināt piezveju gandrīz līdz nullei (HELCOM 2013a). 2016. gada jūlijā Pomerānijas līcī tika reģistrēta cūkdelfīnu mātīšu piezveja, vienlaikus reģistrējot divus beigtus cūkdelfīnus ar sakropļošanas un miesas bojājumu pēdas, kas norāda uz piezveju (WWF/SMOIUG datubāze). Pēdējo 20–30 gadu laikā pludmalēs ligzdojošo putnu populācijas ir izzudušas, un šo procesu var apturēt tikai aktīva aizsardzība. Aktīvi jānovērš šo sugu antropopresijas palielināšanās. Attiecībā uz sējmašīnām (Latvian)
13 August 2022
0 references
Is éard atá i gceist le leibhéal méadaitheach na nguaiseacha antrapaigineacha sa mhuirthimpeallacht agus sa chrios cósta, arb iad gnáthóg na speiceas mamach faoi chosaint agus na n-éan mara, cur chun feidhme gníomhaíochtaí a bhaineann le cosaint na n-ainmhithe sin agus a n-áiteanna ina dtarlaíonn siad, a bheidh mar ábhar don tionscadal seo. Ag an am céanna, ciallaíonn an méid sonraí fós míshásúil maidir le speicis, atá chomh tábhachtach sin dá gcosaint chuí, gur cheart béim mhór a chur ar thaighde, ar fhaireachán a dhéanamh ar speicis agus ar a ngnáthóga agus ar bhagairtí iad féin. Fágfaidh bearta cuimsitheacha den sórt sin go mbeidh cur chuige iomchuí ann maidir le speicis mhamach agus éanlaith mhara agus a ngnáthóga atá i mbaol a chosaint. Is minice anois a thugann rónta cuairt ar thránna na Polainne, mar is léir ó bhreathnóireacht allamuigh na n-ainmhithe sin (2010-2018), a bhailítear i mbunachar na mbreathnóireachta ar mhamaigh agus ar éin mhara WWF/SMIOUG. Is é an t-aon áit a dtarlaíonn rónta liatha in POM ná a seasamh in inbhear Vistula, áit a bhfuil coinníollacha gnáthóige éagobhsaí. Ní ghlacann rónta pórú rialta i POM, rud a léiríonn go bhfuil fachtóirí teorannaithe ann (easpa áisiúil agus gnáthóige, anthropopression). Measadh go raibh fodhaonra mucoise Mhuir Bhailt i mbaol go criticiúil (IUCN, 2008) agus cuireadh ar Liosta Dearg HELCOM (HELCOM 2013b) é. Sainaithníodh foghabháil mamaigh mhuirí mar cheann de na tosca is tábhachtaí a bhaineann le cos ar bolg agus teorannú daonra (ICES 2016ú), agus maidir le muca mara mar bhagairt chriticiúil. Is é an tosaíocht chaomhnaithe don speiceas seo foghabháil a laghdú go gar do nialas (HELCOM 2013ú). I mí Iúil 2016, taifeadadh foghabháil muc mara baineann i mBá na Pomerania, ag an am céanna taifeadadh dhá mhuca mara marbha le rianta ciorrúcháin agus díobhála coirp a léirigh foghabháil (bunachar sonraí WWF/SMOIUG). Tá líon na n-éan neadaithe ar thránna ag imeacht le 20-30 bliain anuas agus ní féidir ach le cosaint ghníomhach stop a chur leis an bpróiseas sin. Ba cheart cosc gníomhach a chur ar anthropopression i gcoinne na speiceas seo a mhéadú. I gcás druileanna síolta (Irish)
13 August 2022
0 references
Naraščajoča raven antropogenih nevarnosti v morskem in obalnem območju, ki so habitat zaščitenih vrst sesalcev in morskih ptic, vključuje izvajanje dejavnosti, povezanih z zaščito teh živali in njihovih krajev pojavljanja, ki bodo predmet tega projekta. Hkrati pa še vedno nezadovoljiva količina podatkov o vrstah, ki je tako pomembna za njihovo ustrezno varstvo, pomeni, da je treba velik poudarek nameniti raziskavam, spremljanju vrst in njihovih habitatov ter samim grožnjam. Takšni celoviti ukrepi bodo omogočili ustrezen pristop k zaščiti ogroženih vrst sesalcev in morskih ptic ter njihovih habitatov. Poljske plaže vse pogosteje obiskujejo tjulnji, kar dokazujejo terenska opazovanja teh živali (2010–2018), zbranih v podatkovni zbirki opazovanj sesalcev in morskih ptic WWF/SMIOUG. Edini kraj trajnega pojavljanja sivih tjulnjev v POM je njihov položaj v ustju reke Vistula, kjer so habitatni pogoji nestabilni. Tjulnji ne jemljejo redne vzreje v POM, kar kaže na prisotnost omejevalnih dejavnikov (pomanjkanje primernega in habitata, antropopresija). Podpopulacija pliskavk v Baltskem morju se je štela za kritično ogroženo (IUCN, 2008) in uvrščena na rdeči seznam HELCOM (HELCOM 2013b). Prilov morskih sesalcev je bil opredeljen kot eden najpomembnejših dejavnikov, povezanih z antropopresijo in omejitvijo populacije (ICES 2016a), za pliskavke pa kot kritično grožnjo. Prednostna naloga ohranjanja te vrste je zmanjšati prilov na skoraj nič (HELCOM 2013a). Julija 2016 je bil v Pomorjanskem zalivu zabeležen prilov samice pliskavke, hkrati pa sta bili zabeleženi dve mrtvi pliskavki s sledmi pohabljanja in telesnih poškodb, ki kažejo na prilov (podatkovna zbirka WWF/SMOIUG). Populacije ptic, ki gnezdijo na plažah, so v zadnjih 20–30 letih izginjale in le aktivna zaščita lahko ustavi ta proces. Aktivno je treba preprečiti vse večjo antropopresijo nad temi vrstami. V primeru semenskih vrtalnic (Slovenian)
13 August 2022
0 references
Нарастващото ниво на антропогенни опасности в морската среда и в крайбрежната зона, които са местообитание на защитени видове бозайници и морски птици, води до осъществяването на дейности, свързани със защитата на тези животни и техните места на поява, които ще бъдат предмет на този проект. В същото време, все още незадоволителното количество данни за видовете, което е толкова важно за правилното им опазване, означава, че следва да се постави голям акцент върху научните изследвания, мониторинга на видовете и техните местообитания и самите заплахи. Тези всеобхватни мерки ще позволят подходящ подход към опазването на застрашените видове бозайници и морски птици и техните местообитания. Полските плажове все повече се посещават от тюлени, както се вижда от полевите наблюдения на тези животни (2010—2018 г.), събрани в базата данни за наблюдения на бозайници и морски птици WWF/SMIOUG. Единственото място на трайно поява на сиви тюлени в POM е тяхното местоположение в устието на Vistula, където условията на местообитанието са нестабилни. Тюлените не се размножават редовно в POM, което показва наличието на ограничаващи фактори (липса на удобно и местообитание, антропопресия). Субпопулацията на морските свине в Балтийско море се счита за критично застрашена (IUCN, 2008 г.) и е включена в Червения списък на HELCOM (HELCOM 2013b). Приловът на морски бозайници е определен като един от най-важните фактори, свързани с антропопресията и ограничаването на популацията (ICES 2016a), както и за свинете като критична заплаха. Приоритетът за опазване на този вид е намаляването на прилова до почти нула (HELCOM 2013a). През юли 2016 г. приловът на женска свиня е регистриран в Померанския залив, като в същото време са регистрирани две мъртви свине със следи от осакатяване и телесна повреда, показващи прилов (база данни WWF/SMOIUG). Популациите на гнездящите птици по плажовете изчезват през последните 20—30 години и само активната защита може да спре този процес. Увеличаването на антропопресията срещу тези видове трябва да бъде активно предотвратено. В случай на сеялки (Bulgarian)
13 August 2022
0 references
Il-livell dejjem jiżdied ta’ perikli antropoġeniċi fl-ambjent tal-baħar u fiż-żona kostali, li huma l-ħabitat ta’ speċijiet ta’ mammiferi protetti u għasafar tal-baħar, jinvolvi l-implimentazzjoni ta’ attivitajiet relatati mal-protezzjoni ta’ dawn l-annimali u l-postijiet ta’ okkorrenza tagħhom, li se jkunu s-suġġett ta’ dan il-proġett. Fl-istess ħin, l-ammont ta’ data dwar l-ispeċijiet li għadu mhux sodisfaċenti, li tant huwa importanti għall-protezzjoni xierqa tagħhom, ifisser li għandha ssir enfasi kbira fuq ir-riċerka, il-monitoraġġ tal-ispeċijiet u l-ħabitats u t-theddid tagħhom infushom. Tali miżuri komprensivi se jippermettu approċċ xieraq għall-protezzjoni ta’ speċijiet ta’ mammiferi u għasafar tal-baħar u l-ħabitats tagħhom fil-periklu. Il-bajjiet Pollakki qed iżuru dejjem aktar il-foki, kif muri mill-osservazzjonijiet fuq il-post ta’ dawn l-annimali (2010–2018), miġbura fil-bażi tad-data tal-osservazzjonijiet ta’ mammiferi u għasafar tal-baħar WWF/SMIOUG. L-uniku post ta’ okkorrenza permanenti ta’ foki griżi fil-POM hija l-pożizzjoni tagħhom fl-estwarju ta’ Vistula, fejn il-kundizzjonijiet tal-ħabitat huma instabbli. Is-siġilli ma jieħdux tgħammir regolari fil-POM, li jindika l-preżenza ta’ fatturi li jillimitaw (nuqqas ta’ konvenjenti u ħabitat, antropopressjoni). Is-subpopolazzjoni tal-foċeni tal-Baħar Baltiku tqieset bħala f’periklu kritiku (IUCN, 2008) u tqiegħdet fil-Lista l-Ħamra tal-HELCOM (HELCOM 2013b). Il-qbid inċidentali ta’ mammiferi tal-baħar ġie identifikat bħala wieħed mill-aktar fatturi importanti relatati mal-antropopressjoni u l-limitazzjoni tal-popolazzjoni (ICES 2016a), u għall-foċeni bħala theddida kritika. Il-prijorità ta’ konservazzjoni għal din l-ispeċi hija li l-qbid inċidentali jitnaqqas għal kważi żero (HELCOM 2013a). F’Lulju 2016, ġiet irreġistrata qabda aċċessorja ta’ foċeni femminili fil-Bajja ta’ Pomerania, fl-istess ħin ġew irreġistrati żewġ foċeni mejta bi traċċi ta’ mutilazzjoni u korrimenti fiżiċi li jindikaw qabda inċidentali (bażi tad-data WWF/SMOIUG). Il-popolazzjonijiet ta’ għasafar li jbejtu fuq il-bajjiet ilhom jisparixxu matul l-aħħar 20–30 sena u protezzjoni attiva biss tista’ twaqqaf dan il-proċess. Żieda fl-antropopressjoni kontra dawn l-ispeċi għandha tiġi evitata b’mod attiv. Fil-każ ta’ eżerċizzji taż-żerriegħa (Maltese)
13 August 2022
0 references
O aumento do nível de perigos antropogénicos no ambiente marinho e na zona costeira, que são habitats de mamíferos e aves marinhas protegidos, conduzirá à conservação destes animais e dos seus habitats, que serão objeto deste projeto. Ao mesmo tempo, a quantidade ainda insatisfatória de dados sobre as espécies, que é tão importante para a sua conservação adequada, significa que deve ser dada grande ênfase à investigação, à monitorização das espécies e dos seus habitats e às próprias ameaças. Essa ação global permitirá uma abordagem adequada da conservação das espécies ameaçadas de mamíferos e aves marinhas e dos seus habitats. As praias polacas são cada vez mais visitadas por focas, como evidenciado pelas observações de campo destes animais (2010-2018), recolhidas na base de dados de observações de mamíferos e aves marinhas WWF/SMIOUG. O único local para a ocorrência permanente de focas cinzentas no POM é a sua posição no estuário do Vístula, onde as condições do habitat são instáveis. As focas não se reproduzem regularmente no POM, o que indica a presença de fatores limitantes (falta de condições favoráveis e de habitat, antropopressão). A subpopulação do boto do mar Báltico foi considerada criticamente ameaçada (UICN, 2008) e colocada na Lista Vermelha da HELCOM (HELCOM 2013b). As capturas acessórias de mamíferos marinhos foram identificadas como um dos fatores mais importantes associados à antropopressão e à limitação das populações (CIEM 2016a) e, no caso dos botos, como uma ameaça crítica. A prioridade de conservação desta espécie é reduzir as capturas acessórias a zero (HELCOM 2013a). Em julho de 2016, foram comunicadas capturas acessórias de uma toninha-comum no golfo da Pomerânia, tendo sido comunicadas duas toninhas mortas com sinais de mutilação e lesões corporais indicativos de capturas acessórias (base de dados WWF/SMOIUG). As populações de espécies de aves que nidificam nas praias têm vindo a desaparecer nos últimos 20-30 anos e só a proteção ativa pode impedir este processo. O aumento da antropopressão sobre estas espécies deve ser ativamente evitado. No caso das plântulas o (Portuguese)
13 August 2022
0 references
Det stigende niveau af menneskeskabte farer i havmiljøet og i kystzonen, som er levesteder for beskyttede pattedyr og havfugle, indebærer gennemførelse af aktiviteter vedrørende beskyttelse af disse dyr og deres forekomstssteder, som vil være genstand for dette projekt. Samtidig betyder den stadig utilfredsstillende mængde data om arter, som er så vigtige for deres korrekte beskyttelse, at der bør lægges stor vægt på forskning, overvågning af arter og deres levesteder og trusler selv. Sådanne omfattende foranstaltninger vil give mulighed for en passende tilgang til beskyttelse af truede pattedyr og havfugle og deres levesteder. Polske strande besøges i stigende grad af sæler, hvilket fremgår af markobservationer af disse dyr (2010-2018), der er indsamlet i databasen over observationer af pattedyr og havfugle WWF/SMIOUG. Det eneste sted for permanent forekomst af gråsæler i POM er deres position i Vistula-mundingen, hvor habitatforholdene er ustabile. Sæler tager ikke regelmæssig avl i POM, hvilket indikerer tilstedeværelsen af begrænsende faktorer (mangel på praktisk og levested, antropopression). Delpopulationen af marsvin i Østersøen blev betragtet som kritisk truet (IUCN, 2008) og opført på HELCOMs rødliste (HELCOM 2013b). Bifangst af havpattedyr er blevet identificeret som en af de vigtigste faktorer i forbindelse med antropopression og befolkningsbegrænsning (ICES 2016a) og for marsvin som en kritisk trussel. Bevaringsprioriteten for denne art er at reducere bifangsten til næsten nul (HELCOM 2013a). I juli 2016 blev bifangst af marsvin registreret i Pommernbugten, samtidig med at der blev registreret to døde marsvin med spor af lemlæstelse og legemsskade, der indikerer bifangst (WWF/SMOIUG-databasen). Bestande af ynglende fugle på strande er forsvundet i de sidste 20-30 år, og kun aktiv beskyttelse kan stoppe denne proces. Øget antropopression mod disse arter bør aktivt forhindres. I tilfælde af såmaskiner (Danish)
13 August 2022
0 references
Creșterea nivelului de pericole antropice în mediul marin și în zona costieră, care sunt habitatul speciilor de mamifere protejate și al păsărilor marine, implică punerea în aplicare a unor activități legate de protecția acestor animale și a locurilor de apariție a acestora, care vor face obiectul acestui proiect. În același timp, cantitatea încă nesatisfăcătoare de date privind speciile, care este atât de importantă pentru protecția adecvată a acestora, înseamnă că ar trebui să se pună un accent deosebit pe cercetarea, monitorizarea speciilor și a habitatelor acestora și pe amenințările în sine. Astfel de măsuri cuprinzătoare vor permite o abordare adecvată a protecției speciilor de mamifere pe cale de dispariție și a păsărilor marine și a habitatelor acestora. Plajele poloneze sunt din ce în ce mai vizitate de foci, după cum reiese din observațiile pe teren ale acestor animale (2010-2018), colectate în baza de date a observațiilor mamiferelor și păsărilor marine WWF/SMIOUG. Singurul loc de apariție permanentă a focilor gri în POM este poziția acestora în estuarul Vistula, unde condițiile de habitat sunt instabile. Focile nu se reproduc în mod regulat în POM, ceea ce indică prezența unor factori limitativi (lipsa convenabilului și a habitatului, antropopresiunea). Subpopulația marsuinului din Marea Baltică a fost considerată în pericol critic (IUCN, 2008) și inclusă pe lista roșie HELCOM (HELCOM 2013b). Capturile accidentale de mamifere marine au fost identificate ca fiind unul dintre cei mai importanți factori legați de antropopresiune și de limitarea populației (ICES 2016a), iar pentru marsuini ca o amenințare critică. Prioritatea de conservare pentru această specie este reducerea capturilor accidentale la aproape zero (HELCOM 2013a). În iulie 2016, capturile accidentale de marsuin femele au fost înregistrate în Golful Pomerania, în același timp au fost înregistrate două marsuini moarte, cu urme de mutilare și vătămare corporală care indică capturi accidentale (baza de date WWF/SMOIUG). Populațiile de păsări cuibărite pe plaje au dispărut în ultimii 20-30 de ani și numai protecția activă poate opri acest proces. Creșterea antropopresiunii împotriva acestor specii ar trebui prevenită în mod activ. În cazul semănătoarelor (Romanian)
13 August 2022
0 references
De ökande antropogena farorna i den marina miljön och i kustområdet, som utgör livsmiljön för skyddade däggdjursarter och havsfåglar, innebär att man genomför verksamhet med anknytning till skyddet av dessa djur och deras förekomstplatser, vilket kommer att bli föremål för detta projekt. Samtidigt innebär den fortfarande otillfredsställande mängden uppgifter om arter, som är så viktiga för att de ska kunna skyddas på rätt sätt, att stor vikt bör läggas vid forskning, övervakning av arter och deras livsmiljöer och hot i sig. Sådana omfattande åtgärder kommer att möjliggöra en lämplig strategi för skydd av utrotningshotade däggdjursarter och havsfåglar och deras livsmiljöer. Polska stränder besöks alltmer av sälar, vilket framgår av fältobservationer av dessa djur (2010–2018), som samlats in i databasen över observationer av däggdjur och havsfåglar WWF/SMIOUG. Den enda platsen för permanent förekomst av gråsälar i POM är deras position i Vistulamynningen, där livsmiljöförhållandena är instabila. Sälar tar inte regelbunden avel i POM, vilket indikerar förekomsten av begränsande faktorer (brist på bekväm och livsmiljö, antropopression). Underpopulationen av tumlare i Östersjön ansågs vara kritiskt hotad (IUCN, 2008) och fördes upp på HELCOM:s röda lista (HELCOM 2013b). Bifångst av marina däggdjur har identifierats som en av de viktigaste faktorerna i samband med antropopression och befolkningsbegränsning (ICES 2016a) och för tumlare som ett kritiskt hot. Bevarandeprioriteringen för denna art är att minska bifångsten till nära noll (HELCOM 2013a). I juli 2016 registrerades bifångster av tumlare av hondjur i Pommernbukten, samtidigt som två döda tumlare registrerades med spår av stympning och kroppsskada som indikerar bifångst (WWF/SMOIUG-databasen). Populationer av häckande fåglar på stränder har försvunnit under de senaste 20–30 åren och endast aktivt skydd kan stoppa denna process. Ökad antropopression mot dessa arter bör aktivt förhindras. När det gäller såmaskiner (Swedish)
13 August 2022
0 references
WOJ.: POMORSKIE
0 references
WOJ.: ZACHODNIOPOMORSKIE
0 references
13 December 2023
0 references
Identifiers
POIS.02.04.00-00-0042/18
0 references