Reducing nitrogen loss from livestock production by promoting the use of slurry acidification techniques in the Baltic Sea Region (Q4297571): Difference between revisions
Jump to navigation
Jump to search
(Changed an Item: Attach the beneficiary based on the string) |
(Changed label, description and/or aliases in pt) |
||||||||||||||
| (8 intermediate revisions by 2 users not shown) | |||||||||||||||
| label / da | label / da | ||||||||||||||
Reduktion af kvælstoftabet fra animalsk produktion ved at fremme anvendelsen af gylleforsuringsteknikker i Østersøregionen | |||||||||||||||
| label / el | label / el | ||||||||||||||
Μείωση της απώλειας αζώτου από την κτηνοτροφική παραγωγή μέσω της προώθησης της χρήσης τεχνικών οξίνισης της υδαρούς κοπριάς στην περιοχή της Βαλτικής Θάλασσας | |||||||||||||||
| label / cs | label / cs | ||||||||||||||
Snížení ztrát dusíku z živočišné výroby podporou používání technik acidifikace kejdy v regionu Baltského moře | |||||||||||||||
| label / de | label / de | ||||||||||||||
Verringerung des Stickstoffverlusts aus der Tierhaltung durch Förderung des Einsatzes von Gülleversauerungstechniken im Ostseeraum | |||||||||||||||
| label / fi | label / fi | ||||||||||||||
Karjankasvatuksesta aiheutuvan typpihävikin vähentäminen edistämällä lietteen happamoitustekniikoiden käyttöä Itämeren alueella | |||||||||||||||
| label / et | label / et | ||||||||||||||
Loomakasvatuses tekkiva lämmastikukao vähendamine läga hapestamise meetodite kasutamise edendamise kaudu Läänemere piirkonnas | |||||||||||||||
| label / ga | label / ga | ||||||||||||||
Caillteanas nítrigine ó tháirgeadh beostoic a laghdú trí úsáid teicnící aigéadaithe sciodair i Réigiún Mhuir Bhailt a chur chun cinn | |||||||||||||||
| label / nl | label / nl | ||||||||||||||
Vermindering van het stikstofverlies door de dierlijke productie door bevordering van het gebruik van drijfmestverzuringstechnieken in het Oostzeegebied | |||||||||||||||
| label / pl | label / pl | ||||||||||||||
Zmniejszenie strat azotu w wyniku produkcji zwierzęcej poprzez promowanie stosowania technik zakwaszania gnojowicy w regionie Morza Bałtyckiego | |||||||||||||||
| label / lt | label / lt | ||||||||||||||
Azoto nuostolių dėl gyvulininkystės gamybos mažinimas skatinant naudoti srutų rūgštinimo metodus Baltijos jūros regione | |||||||||||||||
| label / it | label / it | ||||||||||||||
Ridurre la perdita di azoto dalla produzione animale promuovendo l'uso di tecniche di acidificazione dei liquami nella regione del Mar Baltico | |||||||||||||||
| label / ro | label / ro | ||||||||||||||
Reducerea pierderilor de azot din producția animalieră prin promovarea utilizării tehnicilor de acidifiere a gunoiului de grajd în regiunea Mării Baltice | |||||||||||||||
| label / sk | label / sk | ||||||||||||||
Zníženie straty dusíka z živočíšnej výroby podporou používania techník acidifikácie močovky v regióne Baltského mora | |||||||||||||||
| label / sl | label / sl | ||||||||||||||
Zmanjšanje izgube dušika iz živinoreje s spodbujanjem uporabe tehnik zakisljevanja gnojevke v regiji Baltskega morja | |||||||||||||||
| label / sv | label / sv | ||||||||||||||
Minska kväveförlusten från animalieproduktionen genom att främja användningen av slamförsurningsmetoder i Östersjöregionen | |||||||||||||||
| label / bg | label / bg | ||||||||||||||
Намаляване на загубата на азот от животновъдството чрез насърчаване на използването на техники за повишаване на киселинното съдържание на течен тор в региона на Балтийско море | |||||||||||||||
| label / hu | label / hu | ||||||||||||||
Az állattenyésztésből származó nitrogénveszteség csökkentése a hígtrágya savasodásának elősegítésével a balti-tengeri régióban | |||||||||||||||
| label / lv | label / lv | ||||||||||||||
Samazināt slāpekļa zudumus no lopkopības, veicinot vircas paskābināšanas paņēmienu izmantošanu Baltijas jūras reģionā | |||||||||||||||
| label / pt | label / pt | ||||||||||||||
Redução da perda de azoto proveniente da produção animal através da promoção da utilização de técnicas de acidificação do chorume na região do mar Báltico | |||||||||||||||
| label / hr | label / hr | ||||||||||||||
Smanjenje gubitka dušika iz stočarske proizvodnje promicanjem primjene tehnika zakiseljavanja gnojovke u regiji Baltičkog mora | |||||||||||||||
| label / es | label / es | ||||||||||||||
Reducir la pérdida de nitrógeno de la producción ganadera promoviendo el uso de técnicas de acidificación de purines en la región del Mar Báltico | |||||||||||||||
| label / mt | label / mt | ||||||||||||||
It-tnaqqis tat-telf ta’ nitroġenu mill-produzzjoni tal-bhejjem billi jiġi promoss l-użu ta’ tekniki ta’ aċidifikazzjoni tad-demel likwidu fir-Reġjun tal-Baħar Baltiku | |||||||||||||||
| label / fr | label / fr | ||||||||||||||
Réduire la perte d’azote due à la production animale en encourageant l’utilisation de techniques d’acidification du lisier dans la région de la mer Baltique | |||||||||||||||
| description / bg | description / bg | ||||||||||||||
Проект Q4297571 в Швеция | |||||||||||||||
| description / hr | description / hr | ||||||||||||||
Projekt Q4297571 u Švedskoj | |||||||||||||||
| description / hu | description / hu | ||||||||||||||
Projekt Q4297571 Svédországban | |||||||||||||||
| description / cs | description / cs | ||||||||||||||
Projekt Q4297571 ve Švédsku | |||||||||||||||
| description / da | description / da | ||||||||||||||
Projekt Q4297571 i Sverige | |||||||||||||||
| description / nl | description / nl | ||||||||||||||
Project Q4297571 in Zweden | |||||||||||||||
| description / et | description / et | ||||||||||||||
Projekt Q4297571 Rootsis | |||||||||||||||
| description / fi | description / fi | ||||||||||||||
Projekti Q4297571 Ruotsissa | |||||||||||||||
| description / fr | description / fr | ||||||||||||||
Projet Q4297571 en Suède | |||||||||||||||
| description / de | description / de | ||||||||||||||
Projekt Q4297571 in Schweden | |||||||||||||||
| description / el | description / el | ||||||||||||||
Έργο Q4297571 στη Σουηδία | |||||||||||||||
| description / ga | description / ga | ||||||||||||||
Tionscadal Q4297571 sa tSualainn | |||||||||||||||
| description / it | description / it | ||||||||||||||
Progetto Q4297571 in Svezia | |||||||||||||||
| description / lv | description / lv | ||||||||||||||
Projekts Q4297571 Zviedrijā | |||||||||||||||
| description / lt | description / lt | ||||||||||||||
Projektas Q4297571 Švedijoje | |||||||||||||||
| description / mt | description / mt | ||||||||||||||
Proġett Q4297571 fl-Isvezja | |||||||||||||||
| description / pl | description / pl | ||||||||||||||
Projekt Q4297571 w Szwecji | |||||||||||||||
| description / pt | description / pt | ||||||||||||||
Projeto Q4297571 na Suécia | |||||||||||||||
| description / ro | description / ro | ||||||||||||||
Proiectul Q4297571 în Suedia | |||||||||||||||
| description / sk | description / sk | ||||||||||||||
Projekt Q4297571 vo Švédsku | |||||||||||||||
| description / sl | description / sl | ||||||||||||||
Projekt Q4297571 na Švedskem | |||||||||||||||
| description / es | description / es | ||||||||||||||
Proyecto Q4297571 en Suecia | |||||||||||||||
| description / sv | description / sv | ||||||||||||||
Projekt Q4297571 i Sverige | |||||||||||||||
| Property / summary: Livestock manure is the main source of ammonia nitrogen emissions in the Baltic Sea Region. It not only threatens the status of the Baltic Sea, but also directly threaten human health. This project will promote the use of slurry acidification technologies throughout the Baltic Sea Region to reduce airborne eutrophication and create a more competitive and sustainable farming sector. Livestock manure is the main source of ammonia nitrogen emissions in the Baltic Sea Region (BSR), which through atmospheric deposition results in airborne eutrophication and accounts for a major portion of the nitrogen entering the Baltic Sea. Ammonia emissions not only threaten the status of the Baltic Sea, but also directly threaten human health through the formation of secondary particulate matter, which is among the pollutants with the highest estimated impact on human health. The combined societal health and ecosystem related costs from ammonia emissions are estimated at 14 €/kg N (European Nitrogen Assessment, 2011), not including the fact that ammonia emissions from livestock manure also represents the direct economic loss of a valuable agricultural resource. The revised HELCOM Baltic Sea Action Plan (2013) set targets for reducing 118,000 tonnes of nitrogen entering the Baltic Sea, divided among all BSR countries. Ammonia loss from livestock manure occurs in livestock houses, manure stores and from the field during application of manure. Livestock operations apply various Best Available Techniques to reduce emissions, such as air cleaning from the livestock houses, covers on slurry stores, and injection of liquid manure when spreading. Recently, slurry acidification technologies (SATs) have been developed in Denmark and are approved by the Danish Environmental Protection Agency as BATs that Danish farms can utilize to reduce ammonia loss by up to 70SATs have in Denmark proven to bring real farm level economic benefits in the form of reduced mineral fertiliser consumption and improved crop yields, and are not only expenses for investments and operation, but also benefits. Previous projects recognized SATs as an innovative technology that could decrease nitrogen loss from agriculture in the BSR. However, the commercial use of SATs has not spread outside Denmark. Core project activities focus on establishing pilot installations in all BSR countries around which field trials and demonstrations will help to build end user confidence in these technologies. The project further aims to systematically enhance the capacity of both public authorities and private farmers by conducting technical feasibility studies and detailed environmental and economic analyses of SATs implementation. Using these results, together with market and national legislation analyses, the project will formulate policy recommendations for integration of the technology in existing legislation and agricultural support schemes. Expected impacts to the BSR include reduced airborne eutrophication and a more competitive and sustainable farming sector. (English) / qualifier | |||||||||||||||
readability score: 0.9815181354633572
| |||||||||||||||
| Property / beneficiary | Property / beneficiary | ||||||||||||||
| Property / beneficiary | Property / beneficiary | ||||||||||||||
| Property / contained in Local Administrative Unit | |||||||||||||||
| Property / contained in Local Administrative Unit: Uppsala / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
Husdyrgødning er den vigtigste kilde til ammoniakkvælstofemissioner i Østersøregionen. Det truer ikke blot Østersøens status, men truer også direkte menneskers sundhed. Dette projekt vil fremme brugen af gylleforsuringsteknologier i hele Østersøregionen for at reducere luftbåren eutrofiering og skabe en mere konkurrencedygtig og bæredygtig landbrugssektor. Husdyrgødning er den vigtigste kilde til ammoniakkvælstofemissioner i Østersøregionen (BSR), som gennem atmosfærisk aflejring resulterer i luftbåren eutrofiering og tegner sig for en stor del af det kvælstof, der føres ind i Østersøen. Ammoniakemissioner truer ikke kun Østersøens status, men truer også direkte menneskers sundhed gennem dannelsen af sekundære partikler, som er blandt de forurenende stoffer med den højeste anslåede indvirkning på menneskers sundhed. De kombinerede samfundsmæssige sundheds- og økosystemrelaterede omkostninger som følge af ammoniakemissioner anslås til 14 EUR/kg N (European Nitrogen Assessment, 2011), uden at ammoniakemissioner fra husdyrgødning også udgør det direkte økonomiske tab af en værdifuld landbrugsressource. Den reviderede HELCOM-handlingsplan for Østersøen (2013) fastsatte mål for reduktion af 118.000 tons kvælstof, der føres ind i Østersøen, fordelt på alle BSR-lande. Ammoniaktab fra husdyrgødning forekommer i husdyrstalde, gødningslagre og fra marken under tilførsel af husdyrgødning. Husdyroperationer anvender forskellige bedste tilgængelige teknikker til at reducere emissioner, såsom luftrensning fra husdyrhusene, dækker på gyllebutikker og injektion af flydende gødning ved spredning. For nylig er gylleforsuringsteknologier (SAT'er) blevet udviklet i Danmark og er godkendt af Miljøstyrelsen som BAT, som danske gårde kan udnytte til at reducere ammoniaktabet med op til 70SAT'er har i Danmark vist sig at give reelle landbrugsmæssige fordele i form af reduceret forbrug af mineralgødning og forbedret afgrødeudbytte og er ikke kun udgifter til investeringer og drift, men også fordele. Tidligere projekter anerkendte SAT'er som en innovativ teknologi, der kunne reducere kvælstoftab fra landbruget i BSR. Den kommercielle brug af SAT'er har imidlertid ikke spredt sig uden for Danmark. Kerneprojektaktiviteterne fokuserer på etablering af pilotanlæg i alle BSR-lande, omkring hvilke feltforsøg og demonstrationer vil bidrage til at opbygge slutbrugernes tillid til disse teknologier. Projektet har endvidere til formål systematisk at øge kapaciteten hos både offentlige myndigheder og private landbrugere ved at gennemføre tekniske gennemførlighedsundersøgelser og detaljerede miljømæssige og økonomiske analyser af gennemførelsen af SAT'er. Ved hjælp af disse resultater vil projektet sammen med markedsanalyser og nationale lovgivningsanalyser formulere politiske anbefalinger til integration af teknologien i eksisterende lovgivning og landbrugsstøtteordninger. De forventede virkninger for BSR omfatter reduceret luftbåren eutrofiering og en mere konkurrencedygtig og bæredygtig landbrugssektor. (Danish) | |||||||||||||||
| Property / summary: Husdyrgødning er den vigtigste kilde til ammoniakkvælstofemissioner i Østersøregionen. Det truer ikke blot Østersøens status, men truer også direkte menneskers sundhed. Dette projekt vil fremme brugen af gylleforsuringsteknologier i hele Østersøregionen for at reducere luftbåren eutrofiering og skabe en mere konkurrencedygtig og bæredygtig landbrugssektor. Husdyrgødning er den vigtigste kilde til ammoniakkvælstofemissioner i Østersøregionen (BSR), som gennem atmosfærisk aflejring resulterer i luftbåren eutrofiering og tegner sig for en stor del af det kvælstof, der føres ind i Østersøen. Ammoniakemissioner truer ikke kun Østersøens status, men truer også direkte menneskers sundhed gennem dannelsen af sekundære partikler, som er blandt de forurenende stoffer med den højeste anslåede indvirkning på menneskers sundhed. De kombinerede samfundsmæssige sundheds- og økosystemrelaterede omkostninger som følge af ammoniakemissioner anslås til 14 EUR/kg N (European Nitrogen Assessment, 2011), uden at ammoniakemissioner fra husdyrgødning også udgør det direkte økonomiske tab af en værdifuld landbrugsressource. Den reviderede HELCOM-handlingsplan for Østersøen (2013) fastsatte mål for reduktion af 118.000 tons kvælstof, der føres ind i Østersøen, fordelt på alle BSR-lande. Ammoniaktab fra husdyrgødning forekommer i husdyrstalde, gødningslagre og fra marken under tilførsel af husdyrgødning. Husdyroperationer anvender forskellige bedste tilgængelige teknikker til at reducere emissioner, såsom luftrensning fra husdyrhusene, dækker på gyllebutikker og injektion af flydende gødning ved spredning. For nylig er gylleforsuringsteknologier (SAT'er) blevet udviklet i Danmark og er godkendt af Miljøstyrelsen som BAT, som danske gårde kan udnytte til at reducere ammoniaktabet med op til 70SAT'er har i Danmark vist sig at give reelle landbrugsmæssige fordele i form af reduceret forbrug af mineralgødning og forbedret afgrødeudbytte og er ikke kun udgifter til investeringer og drift, men også fordele. Tidligere projekter anerkendte SAT'er som en innovativ teknologi, der kunne reducere kvælstoftab fra landbruget i BSR. Den kommercielle brug af SAT'er har imidlertid ikke spredt sig uden for Danmark. Kerneprojektaktiviteterne fokuserer på etablering af pilotanlæg i alle BSR-lande, omkring hvilke feltforsøg og demonstrationer vil bidrage til at opbygge slutbrugernes tillid til disse teknologier. Projektet har endvidere til formål systematisk at øge kapaciteten hos både offentlige myndigheder og private landbrugere ved at gennemføre tekniske gennemførlighedsundersøgelser og detaljerede miljømæssige og økonomiske analyser af gennemførelsen af SAT'er. Ved hjælp af disse resultater vil projektet sammen med markedsanalyser og nationale lovgivningsanalyser formulere politiske anbefalinger til integration af teknologien i eksisterende lovgivning og landbrugsstøtteordninger. De forventede virkninger for BSR omfatter reduceret luftbåren eutrofiering og en mere konkurrencedygtig og bæredygtig landbrugssektor. (Danish) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: Husdyrgødning er den vigtigste kilde til ammoniakkvælstofemissioner i Østersøregionen. Det truer ikke blot Østersøens status, men truer også direkte menneskers sundhed. Dette projekt vil fremme brugen af gylleforsuringsteknologier i hele Østersøregionen for at reducere luftbåren eutrofiering og skabe en mere konkurrencedygtig og bæredygtig landbrugssektor. Husdyrgødning er den vigtigste kilde til ammoniakkvælstofemissioner i Østersøregionen (BSR), som gennem atmosfærisk aflejring resulterer i luftbåren eutrofiering og tegner sig for en stor del af det kvælstof, der føres ind i Østersøen. Ammoniakemissioner truer ikke kun Østersøens status, men truer også direkte menneskers sundhed gennem dannelsen af sekundære partikler, som er blandt de forurenende stoffer med den højeste anslåede indvirkning på menneskers sundhed. De kombinerede samfundsmæssige sundheds- og økosystemrelaterede omkostninger som følge af ammoniakemissioner anslås til 14 EUR/kg N (European Nitrogen Assessment, 2011), uden at ammoniakemissioner fra husdyrgødning også udgør det direkte økonomiske tab af en værdifuld landbrugsressource. Den reviderede HELCOM-handlingsplan for Østersøen (2013) fastsatte mål for reduktion af 118.000 tons kvælstof, der føres ind i Østersøen, fordelt på alle BSR-lande. Ammoniaktab fra husdyrgødning forekommer i husdyrstalde, gødningslagre og fra marken under tilførsel af husdyrgødning. Husdyroperationer anvender forskellige bedste tilgængelige teknikker til at reducere emissioner, såsom luftrensning fra husdyrhusene, dækker på gyllebutikker og injektion af flydende gødning ved spredning. For nylig er gylleforsuringsteknologier (SAT'er) blevet udviklet i Danmark og er godkendt af Miljøstyrelsen som BAT, som danske gårde kan udnytte til at reducere ammoniaktabet med op til 70SAT'er har i Danmark vist sig at give reelle landbrugsmæssige fordele i form af reduceret forbrug af mineralgødning og forbedret afgrødeudbytte og er ikke kun udgifter til investeringer og drift, men også fordele. Tidligere projekter anerkendte SAT'er som en innovativ teknologi, der kunne reducere kvælstoftab fra landbruget i BSR. Den kommercielle brug af SAT'er har imidlertid ikke spredt sig uden for Danmark. Kerneprojektaktiviteterne fokuserer på etablering af pilotanlæg i alle BSR-lande, omkring hvilke feltforsøg og demonstrationer vil bidrage til at opbygge slutbrugernes tillid til disse teknologier. Projektet har endvidere til formål systematisk at øge kapaciteten hos både offentlige myndigheder og private landbrugere ved at gennemføre tekniske gennemførlighedsundersøgelser og detaljerede miljømæssige og økonomiske analyser af gennemførelsen af SAT'er. Ved hjælp af disse resultater vil projektet sammen med markedsanalyser og nationale lovgivningsanalyser formulere politiske anbefalinger til integration af teknologien i eksisterende lovgivning og landbrugsstøtteordninger. De forventede virkninger for BSR omfatter reduceret luftbåren eutrofiering og en mere konkurrencedygtig og bæredygtig landbrugssektor. (Danish) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 4 November 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
Η κτηνοτροφική κοπριά είναι η κύρια πηγή εκπομπών αζώτου αμμωνίας στην περιοχή της Βαλτικής Θάλασσας. Όχι μόνο απειλεί την κατάσταση της Βαλτικής Θάλασσας, αλλά και απειλεί άμεσα την ανθρώπινη υγεία. Το έργο αυτό θα προωθήσει τη χρήση τεχνολογιών οξίνισης της κοπριάς σε ολόκληρη την περιοχή της Βαλτικής Θάλασσας για τη μείωση του αερομεταφερόμενου ευτροφισμού και τη δημιουργία ενός πιο ανταγωνιστικού και βιώσιμου γεωργικού τομέα. Η κτηνοτροφική κοπριά είναι η κύρια πηγή εκπομπών αζώτου αμμωνίας στην περιοχή της Βαλτικής Θάλασσας (BSR), η οποία μέσω της ατμοσφαιρικής εναπόθεσης οδηγεί σε αερομεταφερόμενο ευτροφισμό και αντιπροσωπεύει ένα μεγάλο μέρος του αζώτου που εισέρχεται στη Βαλτική Θάλασσα. Οι εκπομπές αμμωνίας όχι μόνο απειλούν την κατάσταση της Βαλτικής Θάλασσας, αλλά και απειλούν άμεσα την ανθρώπινη υγεία μέσω του σχηματισμού δευτερογενών σωματιδίων, τα οποία συγκαταλέγονται στους ρύπους με τον υψηλότερο εκτιμώμενο αντίκτυπο στην ανθρώπινη υγεία. Το συνδυασμένο κόστος για την υγεία της κοινωνίας και το οικοσύστημα από τις εκπομπές αμμωνίας εκτιμάται σε 14 EUR/kg N (Ευρωπαϊκή αξιολόγηση αζώτου, 2011), χωρίς να περιλαμβάνεται το γεγονός ότι οι εκπομπές αμμωνίας από την κτηνοτροφική κοπριά αντιπροσωπεύουν επίσης την άμεση οικονομική απώλεια ενός πολύτιμου γεωργικού πόρου. Το αναθεωρημένο σχέδιο δράσης της HELCOM για τη Βαλτική Θάλασσα (2013) έθεσε στόχους για τη μείωση 118.000 τόνων αζώτου που εισέρχονται στη Βαλτική Θάλασσα, οι οποίοι κατανέμονται μεταξύ όλων των χωρών της BSR. Η απώλεια αμμωνίας από κτηνοτροφική κοπριά εμφανίζεται σε κτηνοτροφικούς χώρους, αποθήκες κοπριάς και από τον αγρό κατά τη διάρκεια της εφαρμογής της κοπριάς. Οι εργασίες κτηνοτροφίας εφαρμόζουν διάφορες βέλτιστες διαθέσιμες τεχνικές για τη μείωση των εκπομπών, όπως ο καθαρισμός του αέρα από τα κτηνοτροφικά σπίτια, τα καλύμματα σε αποθήκες υδαρούς κοπριάς και η έγχυση υγρής κοπριάς κατά τη διασπορά. Πρόσφατα, οι τεχνολογίες οξίνισης της κοπριάς (SAT) αναπτύχθηκαν στη Δανία και έχουν εγκριθεί από τη δανική υπηρεσία προστασίας του περιβάλλοντος ως ΒΔΤ που οι δανικές γεωργικές εκμεταλλεύσεις μπορούν να χρησιμοποιήσουν για τη μείωση της απώλειας αμμωνίας έως και 70SATs έχουν αποδειχθεί στη Δανία ότι αποφέρουν πραγματικά οικονομικά οφέλη σε επίπεδο γεωργικής εκμετάλλευσης με τη μορφή μειωμένης κατανάλωσης ορυκτών λιπασμάτων και βελτιωμένων αποδόσεων των καλλιεργειών, και δεν αποτελούν μόνο δαπάνες για επενδύσεις και λειτουργία, αλλά και οφέλη. Τα προηγούμενα έργα αναγνώρισαν τις SAT ως μια καινοτόμο τεχνολογία που θα μπορούσε να μειώσει την απώλεια αζώτου από τη γεωργία στη BSR. Ωστόσο, η εμπορική χρήση των SAT δεν έχει εξαπλωθεί εκτός Δανίας. Οι βασικές δραστηριότητες του έργου επικεντρώνονται στη δημιουργία πιλοτικών εγκαταστάσεων σε όλες τις χώρες της BSR γύρω από τις οποίες οι δοκιμές πεδίου και οι επιδείξεις θα συμβάλουν στην οικοδόμηση εμπιστοσύνης των τελικών χρηστών σε αυτές τις τεχνολογίες. Το έργο αποσκοπεί επίσης στη συστηματική ενίσχυση της ικανότητας τόσο των δημόσιων αρχών όσο και των ιδιωτών γεωργών με τη διεξαγωγή μελετών τεχνικής σκοπιμότητας και λεπτομερών περιβαλλοντικών και οικονομικών αναλύσεων της εφαρμογής των SAT. Χρησιμοποιώντας αυτά τα αποτελέσματα, μαζί με αναλύσεις της αγοράς και της εθνικής νομοθεσίας, το έργο θα διατυπώσει συστάσεις πολιτικής για την ενσωμάτωση της τεχνολογίας στην ισχύουσα νομοθεσία και τα καθεστώτα στήριξης της γεωργίας. Οι αναμενόμενες επιπτώσεις στην BSR περιλαμβάνουν τη μείωση του αερομεταφερόμενου ευτροφισμού και έναν πιο ανταγωνιστικό και βιώσιμο γεωργικό τομέα. (Greek) | |||||||||||||||
| Property / summary: Η κτηνοτροφική κοπριά είναι η κύρια πηγή εκπομπών αζώτου αμμωνίας στην περιοχή της Βαλτικής Θάλασσας. Όχι μόνο απειλεί την κατάσταση της Βαλτικής Θάλασσας, αλλά και απειλεί άμεσα την ανθρώπινη υγεία. Το έργο αυτό θα προωθήσει τη χρήση τεχνολογιών οξίνισης της κοπριάς σε ολόκληρη την περιοχή της Βαλτικής Θάλασσας για τη μείωση του αερομεταφερόμενου ευτροφισμού και τη δημιουργία ενός πιο ανταγωνιστικού και βιώσιμου γεωργικού τομέα. Η κτηνοτροφική κοπριά είναι η κύρια πηγή εκπομπών αζώτου αμμωνίας στην περιοχή της Βαλτικής Θάλασσας (BSR), η οποία μέσω της ατμοσφαιρικής εναπόθεσης οδηγεί σε αερομεταφερόμενο ευτροφισμό και αντιπροσωπεύει ένα μεγάλο μέρος του αζώτου που εισέρχεται στη Βαλτική Θάλασσα. Οι εκπομπές αμμωνίας όχι μόνο απειλούν την κατάσταση της Βαλτικής Θάλασσας, αλλά και απειλούν άμεσα την ανθρώπινη υγεία μέσω του σχηματισμού δευτερογενών σωματιδίων, τα οποία συγκαταλέγονται στους ρύπους με τον υψηλότερο εκτιμώμενο αντίκτυπο στην ανθρώπινη υγεία. Το συνδυασμένο κόστος για την υγεία της κοινωνίας και το οικοσύστημα από τις εκπομπές αμμωνίας εκτιμάται σε 14 EUR/kg N (Ευρωπαϊκή αξιολόγηση αζώτου, 2011), χωρίς να περιλαμβάνεται το γεγονός ότι οι εκπομπές αμμωνίας από την κτηνοτροφική κοπριά αντιπροσωπεύουν επίσης την άμεση οικονομική απώλεια ενός πολύτιμου γεωργικού πόρου. Το αναθεωρημένο σχέδιο δράσης της HELCOM για τη Βαλτική Θάλασσα (2013) έθεσε στόχους για τη μείωση 118.000 τόνων αζώτου που εισέρχονται στη Βαλτική Θάλασσα, οι οποίοι κατανέμονται μεταξύ όλων των χωρών της BSR. Η απώλεια αμμωνίας από κτηνοτροφική κοπριά εμφανίζεται σε κτηνοτροφικούς χώρους, αποθήκες κοπριάς και από τον αγρό κατά τη διάρκεια της εφαρμογής της κοπριάς. Οι εργασίες κτηνοτροφίας εφαρμόζουν διάφορες βέλτιστες διαθέσιμες τεχνικές για τη μείωση των εκπομπών, όπως ο καθαρισμός του αέρα από τα κτηνοτροφικά σπίτια, τα καλύμματα σε αποθήκες υδαρούς κοπριάς και η έγχυση υγρής κοπριάς κατά τη διασπορά. Πρόσφατα, οι τεχνολογίες οξίνισης της κοπριάς (SAT) αναπτύχθηκαν στη Δανία και έχουν εγκριθεί από τη δανική υπηρεσία προστασίας του περιβάλλοντος ως ΒΔΤ που οι δανικές γεωργικές εκμεταλλεύσεις μπορούν να χρησιμοποιήσουν για τη μείωση της απώλειας αμμωνίας έως και 70SATs έχουν αποδειχθεί στη Δανία ότι αποφέρουν πραγματικά οικονομικά οφέλη σε επίπεδο γεωργικής εκμετάλλευσης με τη μορφή μειωμένης κατανάλωσης ορυκτών λιπασμάτων και βελτιωμένων αποδόσεων των καλλιεργειών, και δεν αποτελούν μόνο δαπάνες για επενδύσεις και λειτουργία, αλλά και οφέλη. Τα προηγούμενα έργα αναγνώρισαν τις SAT ως μια καινοτόμο τεχνολογία που θα μπορούσε να μειώσει την απώλεια αζώτου από τη γεωργία στη BSR. Ωστόσο, η εμπορική χρήση των SAT δεν έχει εξαπλωθεί εκτός Δανίας. Οι βασικές δραστηριότητες του έργου επικεντρώνονται στη δημιουργία πιλοτικών εγκαταστάσεων σε όλες τις χώρες της BSR γύρω από τις οποίες οι δοκιμές πεδίου και οι επιδείξεις θα συμβάλουν στην οικοδόμηση εμπιστοσύνης των τελικών χρηστών σε αυτές τις τεχνολογίες. Το έργο αποσκοπεί επίσης στη συστηματική ενίσχυση της ικανότητας τόσο των δημόσιων αρχών όσο και των ιδιωτών γεωργών με τη διεξαγωγή μελετών τεχνικής σκοπιμότητας και λεπτομερών περιβαλλοντικών και οικονομικών αναλύσεων της εφαρμογής των SAT. Χρησιμοποιώντας αυτά τα αποτελέσματα, μαζί με αναλύσεις της αγοράς και της εθνικής νομοθεσίας, το έργο θα διατυπώσει συστάσεις πολιτικής για την ενσωμάτωση της τεχνολογίας στην ισχύουσα νομοθεσία και τα καθεστώτα στήριξης της γεωργίας. Οι αναμενόμενες επιπτώσεις στην BSR περιλαμβάνουν τη μείωση του αερομεταφερόμενου ευτροφισμού και έναν πιο ανταγωνιστικό και βιώσιμο γεωργικό τομέα. (Greek) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: Η κτηνοτροφική κοπριά είναι η κύρια πηγή εκπομπών αζώτου αμμωνίας στην περιοχή της Βαλτικής Θάλασσας. Όχι μόνο απειλεί την κατάσταση της Βαλτικής Θάλασσας, αλλά και απειλεί άμεσα την ανθρώπινη υγεία. Το έργο αυτό θα προωθήσει τη χρήση τεχνολογιών οξίνισης της κοπριάς σε ολόκληρη την περιοχή της Βαλτικής Θάλασσας για τη μείωση του αερομεταφερόμενου ευτροφισμού και τη δημιουργία ενός πιο ανταγωνιστικού και βιώσιμου γεωργικού τομέα. Η κτηνοτροφική κοπριά είναι η κύρια πηγή εκπομπών αζώτου αμμωνίας στην περιοχή της Βαλτικής Θάλασσας (BSR), η οποία μέσω της ατμοσφαιρικής εναπόθεσης οδηγεί σε αερομεταφερόμενο ευτροφισμό και αντιπροσωπεύει ένα μεγάλο μέρος του αζώτου που εισέρχεται στη Βαλτική Θάλασσα. Οι εκπομπές αμμωνίας όχι μόνο απειλούν την κατάσταση της Βαλτικής Θάλασσας, αλλά και απειλούν άμεσα την ανθρώπινη υγεία μέσω του σχηματισμού δευτερογενών σωματιδίων, τα οποία συγκαταλέγονται στους ρύπους με τον υψηλότερο εκτιμώμενο αντίκτυπο στην ανθρώπινη υγεία. Το συνδυασμένο κόστος για την υγεία της κοινωνίας και το οικοσύστημα από τις εκπομπές αμμωνίας εκτιμάται σε 14 EUR/kg N (Ευρωπαϊκή αξιολόγηση αζώτου, 2011), χωρίς να περιλαμβάνεται το γεγονός ότι οι εκπομπές αμμωνίας από την κτηνοτροφική κοπριά αντιπροσωπεύουν επίσης την άμεση οικονομική απώλεια ενός πολύτιμου γεωργικού πόρου. Το αναθεωρημένο σχέδιο δράσης της HELCOM για τη Βαλτική Θάλασσα (2013) έθεσε στόχους για τη μείωση 118.000 τόνων αζώτου που εισέρχονται στη Βαλτική Θάλασσα, οι οποίοι κατανέμονται μεταξύ όλων των χωρών της BSR. Η απώλεια αμμωνίας από κτηνοτροφική κοπριά εμφανίζεται σε κτηνοτροφικούς χώρους, αποθήκες κοπριάς και από τον αγρό κατά τη διάρκεια της εφαρμογής της κοπριάς. Οι εργασίες κτηνοτροφίας εφαρμόζουν διάφορες βέλτιστες διαθέσιμες τεχνικές για τη μείωση των εκπομπών, όπως ο καθαρισμός του αέρα από τα κτηνοτροφικά σπίτια, τα καλύμματα σε αποθήκες υδαρούς κοπριάς και η έγχυση υγρής κοπριάς κατά τη διασπορά. Πρόσφατα, οι τεχνολογίες οξίνισης της κοπριάς (SAT) αναπτύχθηκαν στη Δανία και έχουν εγκριθεί από τη δανική υπηρεσία προστασίας του περιβάλλοντος ως ΒΔΤ που οι δανικές γεωργικές εκμεταλλεύσεις μπορούν να χρησιμοποιήσουν για τη μείωση της απώλειας αμμωνίας έως και 70SATs έχουν αποδειχθεί στη Δανία ότι αποφέρουν πραγματικά οικονομικά οφέλη σε επίπεδο γεωργικής εκμετάλλευσης με τη μορφή μειωμένης κατανάλωσης ορυκτών λιπασμάτων και βελτιωμένων αποδόσεων των καλλιεργειών, και δεν αποτελούν μόνο δαπάνες για επενδύσεις και λειτουργία, αλλά και οφέλη. Τα προηγούμενα έργα αναγνώρισαν τις SAT ως μια καινοτόμο τεχνολογία που θα μπορούσε να μειώσει την απώλεια αζώτου από τη γεωργία στη BSR. Ωστόσο, η εμπορική χρήση των SAT δεν έχει εξαπλωθεί εκτός Δανίας. Οι βασικές δραστηριότητες του έργου επικεντρώνονται στη δημιουργία πιλοτικών εγκαταστάσεων σε όλες τις χώρες της BSR γύρω από τις οποίες οι δοκιμές πεδίου και οι επιδείξεις θα συμβάλουν στην οικοδόμηση εμπιστοσύνης των τελικών χρηστών σε αυτές τις τεχνολογίες. Το έργο αποσκοπεί επίσης στη συστηματική ενίσχυση της ικανότητας τόσο των δημόσιων αρχών όσο και των ιδιωτών γεωργών με τη διεξαγωγή μελετών τεχνικής σκοπιμότητας και λεπτομερών περιβαλλοντικών και οικονομικών αναλύσεων της εφαρμογής των SAT. Χρησιμοποιώντας αυτά τα αποτελέσματα, μαζί με αναλύσεις της αγοράς και της εθνικής νομοθεσίας, το έργο θα διατυπώσει συστάσεις πολιτικής για την ενσωμάτωση της τεχνολογίας στην ισχύουσα νομοθεσία και τα καθεστώτα στήριξης της γεωργίας. Οι αναμενόμενες επιπτώσεις στην BSR περιλαμβάνουν τη μείωση του αερομεταφερόμενου ευτροφισμού και έναν πιο ανταγωνιστικό και βιώσιμο γεωργικό τομέα. (Greek) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 4 November 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
Statková hnojiva jsou hlavním zdrojem emisí dusíku amoniaku v regionu Baltského moře. Ohrožuje nejen status Baltského moře, ale také přímo ohrožuje lidské zdraví. Tento projekt podpoří využívání technologií acidifikace kejdy v celém regionu Baltského moře s cílem omezit eutrofizaci ve vzduchu a vytvořit konkurenceschopnější a udržitelnější odvětví zemědělství. Statková hnojiva jsou hlavním zdrojem emisí dusíku amoniaku v oblasti Baltského moře (BSR), které díky atmosférické depozici vedou k vzdušné eutrofizaci a představují velkou část dusíku vstupujícího do Baltského moře. Emise amoniaku ohrožují nejen status Baltského moře, ale také přímo ohrožují lidské zdraví tvorbou sekundárních částic, které patří mezi znečišťující látky s nejvyšším odhadovaným dopadem na lidské zdraví. Kombinované náklady na zdraví společnosti a ekosystémy spojené s emisemi amoniaku se odhadují na 14 EUR/kg N (Evropské posouzení dusíku, 2011), bez zahrnutí skutečnosti, že emise amoniaku ze statkových hnojiv rovněž představují přímou ekonomickou ztrátu cenného zemědělského zdroje. Revidovaný akční plán HELCOM pro Baltské moře (2013) stanovil cíle pro snížení objemu 118 000 tun dusíku vstupujícího do Baltského moře, rozděleného mezi všechny země BSR. Ztráta amoniaku z statkových hnojiv se vyskytuje v chovech hospodářských zvířat, skladech statkových hnojiv a z terénu při aplikaci statkových hnojiv. Chov hospodářských zvířat používá různé nejlepší dostupné techniky ke snížení emisí, jako je čištění vzduchu z chovů hospodářských zvířat, kryty na kejdy a vstřikování tekutého hnoje při šíření. Nedávno byly v Dánsku vyvinuty technologie pro acidifikaci kejdy (SAT) a byly schváleny Dánským úřadem pro ochranu životního prostředí jako nejlepší dostupnou technikou, kterou mohou dánské zemědělské podniky využít ke snížení ztráty amoniaku až o 70 SAT, prokázaly v Dánsku, že přinášejí skutečné hospodářské výhody na úrovni zemědělských podniků ve formě snížené spotřeby minerálních hnojiv a lepších výnosů plodin, a nejsou to pouze náklady na investice a provoz, ale také přínosy. Předchozí projekty uznaly SAT jako inovativní technologii, která by mohla snížit ztrátu dusíku ze zemědělství v BSR. Komerční využití SAT se však mimo Dánsko nerozšířilo. Hlavní činnosti projektu jsou zaměřeny na vytvoření pilotních instalací ve všech zemích BSR, v jejichž rámci budou zkoušky a demonstrace v terénu pomoci vybudovat důvěru koncových uživatelů v tyto technologie. Cílem projektu je dále systematicky zvyšovat kapacitu veřejných orgánů i soukromých zemědělců prováděním technických studií proveditelnosti a podrobnými environmentálními a ekonomickými analýzami provádění SAT. S využitím těchto výsledků, společně s analýzami trhu a vnitrostátních právních předpisů, bude projekt formulovat politická doporučení pro začlenění technologie do stávajících právních předpisů a režimů zemědělské podpory. Očekávané dopady na BSR zahrnují snížení vzdušné eutrofizace a konkurenceschopnější a udržitelnější odvětví zemědělství. (Czech) | |||||||||||||||
| Property / summary: Statková hnojiva jsou hlavním zdrojem emisí dusíku amoniaku v regionu Baltského moře. Ohrožuje nejen status Baltského moře, ale také přímo ohrožuje lidské zdraví. Tento projekt podpoří využívání technologií acidifikace kejdy v celém regionu Baltského moře s cílem omezit eutrofizaci ve vzduchu a vytvořit konkurenceschopnější a udržitelnější odvětví zemědělství. Statková hnojiva jsou hlavním zdrojem emisí dusíku amoniaku v oblasti Baltského moře (BSR), které díky atmosférické depozici vedou k vzdušné eutrofizaci a představují velkou část dusíku vstupujícího do Baltského moře. Emise amoniaku ohrožují nejen status Baltského moře, ale také přímo ohrožují lidské zdraví tvorbou sekundárních částic, které patří mezi znečišťující látky s nejvyšším odhadovaným dopadem na lidské zdraví. Kombinované náklady na zdraví společnosti a ekosystémy spojené s emisemi amoniaku se odhadují na 14 EUR/kg N (Evropské posouzení dusíku, 2011), bez zahrnutí skutečnosti, že emise amoniaku ze statkových hnojiv rovněž představují přímou ekonomickou ztrátu cenného zemědělského zdroje. Revidovaný akční plán HELCOM pro Baltské moře (2013) stanovil cíle pro snížení objemu 118 000 tun dusíku vstupujícího do Baltského moře, rozděleného mezi všechny země BSR. Ztráta amoniaku z statkových hnojiv se vyskytuje v chovech hospodářských zvířat, skladech statkových hnojiv a z terénu při aplikaci statkových hnojiv. Chov hospodářských zvířat používá různé nejlepší dostupné techniky ke snížení emisí, jako je čištění vzduchu z chovů hospodářských zvířat, kryty na kejdy a vstřikování tekutého hnoje při šíření. Nedávno byly v Dánsku vyvinuty technologie pro acidifikaci kejdy (SAT) a byly schváleny Dánským úřadem pro ochranu životního prostředí jako nejlepší dostupnou technikou, kterou mohou dánské zemědělské podniky využít ke snížení ztráty amoniaku až o 70 SAT, prokázaly v Dánsku, že přinášejí skutečné hospodářské výhody na úrovni zemědělských podniků ve formě snížené spotřeby minerálních hnojiv a lepších výnosů plodin, a nejsou to pouze náklady na investice a provoz, ale také přínosy. Předchozí projekty uznaly SAT jako inovativní technologii, která by mohla snížit ztrátu dusíku ze zemědělství v BSR. Komerční využití SAT se však mimo Dánsko nerozšířilo. Hlavní činnosti projektu jsou zaměřeny na vytvoření pilotních instalací ve všech zemích BSR, v jejichž rámci budou zkoušky a demonstrace v terénu pomoci vybudovat důvěru koncových uživatelů v tyto technologie. Cílem projektu je dále systematicky zvyšovat kapacitu veřejných orgánů i soukromých zemědělců prováděním technických studií proveditelnosti a podrobnými environmentálními a ekonomickými analýzami provádění SAT. S využitím těchto výsledků, společně s analýzami trhu a vnitrostátních právních předpisů, bude projekt formulovat politická doporučení pro začlenění technologie do stávajících právních předpisů a režimů zemědělské podpory. Očekávané dopady na BSR zahrnují snížení vzdušné eutrofizace a konkurenceschopnější a udržitelnější odvětví zemědělství. (Czech) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: Statková hnojiva jsou hlavním zdrojem emisí dusíku amoniaku v regionu Baltského moře. Ohrožuje nejen status Baltského moře, ale také přímo ohrožuje lidské zdraví. Tento projekt podpoří využívání technologií acidifikace kejdy v celém regionu Baltského moře s cílem omezit eutrofizaci ve vzduchu a vytvořit konkurenceschopnější a udržitelnější odvětví zemědělství. Statková hnojiva jsou hlavním zdrojem emisí dusíku amoniaku v oblasti Baltského moře (BSR), které díky atmosférické depozici vedou k vzdušné eutrofizaci a představují velkou část dusíku vstupujícího do Baltského moře. Emise amoniaku ohrožují nejen status Baltského moře, ale také přímo ohrožují lidské zdraví tvorbou sekundárních částic, které patří mezi znečišťující látky s nejvyšším odhadovaným dopadem na lidské zdraví. Kombinované náklady na zdraví společnosti a ekosystémy spojené s emisemi amoniaku se odhadují na 14 EUR/kg N (Evropské posouzení dusíku, 2011), bez zahrnutí skutečnosti, že emise amoniaku ze statkových hnojiv rovněž představují přímou ekonomickou ztrátu cenného zemědělského zdroje. Revidovaný akční plán HELCOM pro Baltské moře (2013) stanovil cíle pro snížení objemu 118 000 tun dusíku vstupujícího do Baltského moře, rozděleného mezi všechny země BSR. Ztráta amoniaku z statkových hnojiv se vyskytuje v chovech hospodářských zvířat, skladech statkových hnojiv a z terénu při aplikaci statkových hnojiv. Chov hospodářských zvířat používá různé nejlepší dostupné techniky ke snížení emisí, jako je čištění vzduchu z chovů hospodářských zvířat, kryty na kejdy a vstřikování tekutého hnoje při šíření. Nedávno byly v Dánsku vyvinuty technologie pro acidifikaci kejdy (SAT) a byly schváleny Dánským úřadem pro ochranu životního prostředí jako nejlepší dostupnou technikou, kterou mohou dánské zemědělské podniky využít ke snížení ztráty amoniaku až o 70 SAT, prokázaly v Dánsku, že přinášejí skutečné hospodářské výhody na úrovni zemědělských podniků ve formě snížené spotřeby minerálních hnojiv a lepších výnosů plodin, a nejsou to pouze náklady na investice a provoz, ale také přínosy. Předchozí projekty uznaly SAT jako inovativní technologii, která by mohla snížit ztrátu dusíku ze zemědělství v BSR. Komerční využití SAT se však mimo Dánsko nerozšířilo. Hlavní činnosti projektu jsou zaměřeny na vytvoření pilotních instalací ve všech zemích BSR, v jejichž rámci budou zkoušky a demonstrace v terénu pomoci vybudovat důvěru koncových uživatelů v tyto technologie. Cílem projektu je dále systematicky zvyšovat kapacitu veřejných orgánů i soukromých zemědělců prováděním technických studií proveditelnosti a podrobnými environmentálními a ekonomickými analýzami provádění SAT. S využitím těchto výsledků, společně s analýzami trhu a vnitrostátních právních předpisů, bude projekt formulovat politická doporučení pro začlenění technologie do stávajících právních předpisů a režimů zemědělské podpory. Očekávané dopady na BSR zahrnují snížení vzdušné eutrofizace a konkurenceschopnější a udržitelnější odvětví zemědělství. (Czech) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 4 November 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
Viehdung ist die Hauptquelle für Ammoniakstickstoffemissionen im Ostseeraum. Sie bedroht nicht nur den Status der Ostsee, sondern bedroht auch die menschliche Gesundheit direkt. Dieses Projekt wird den Einsatz von Technologien zur Versauerung von Gülle in der gesamten Ostseeregion fördern, um die Eutrophierung in der Luft zu reduzieren und einen wettbewerbsfähigeren und nachhaltigeren Agrarsektor zu schaffen. Viehdung ist die Hauptquelle für Ammoniakstickstoffemissionen im Ostseeraum (BSR), die durch atmosphärische Ablagerung zu einer Eutrophierung in der Luft führt und einen großen Teil des Stickstoffs in die Ostsee ausmacht. Ammoniakemissionen bedrohen nicht nur den Zustand der Ostsee, sondern bedrohen auch direkt die menschliche Gesundheit durch die Bildung von Sekundärpartikeln, die zu den Schadstoffen mit den höchsten geschätzten Auswirkungen auf die menschliche Gesundheit gehören. Die kombinierten Kosten für die Gesundheit und das Ökosystem aus Ammoniakemissionen werden auf 14 EUR/kg N geschätzt (European Nitrogen Assessment, 2011), ohne dass die Tatsache berücksichtigt wird, dass die Ammoniakemissionen aus Viehdung auch den unmittelbaren wirtschaftlichen Verlust einer wertvollen landwirtschaftlichen Ressource darstellen. Im überarbeiteten HELCOM-Aktionsplan für die Ostsee (2013) wurden Ziele für die Verringerung von 118.000 Tonnen Stickstoff in die Ostsee festgelegt, die auf alle BSR-Länder aufgeteilt sind. Ammoniakverlust durch Viehdung tritt in Viehhaltungshäusern, Güllelagern und vom Feld während der Ausbringung von Gülle auf. Tierhaltungen wenden verschiedene Best Available Techniques an, um Emissionen zu reduzieren, wie z. B. die Luftreinigung aus den Tierhaltungshäusern, Abdeckungen auf Güllespeichern und die Einspritzung von Gülle bei der Ausbreitung. In jüngster Zeit wurden in Dänemark Gülleversauerungstechnologien (SAT) entwickelt und von der dänischen Umweltschutzbehörde als BVT genehmigt, die dänische Betriebe nutzen können, um den Ammoniakverlust um bis zu 70SAT zu reduzieren, haben in Dänemark nachweislich einen echten wirtschaftlichen Nutzen auf landwirtschaftlicher Ebene in Form eines verringerten Verbrauchs von Mineraldünger und verbesserter Ernteerträge erzielt und sind nicht nur Ausgaben für Investitionen und Betrieb, sondern auch Vorteile. Frühere Projekte erkannten SATs als innovative Technologie an, die den Stickstoffverlust aus der Landwirtschaft in der BSR verringern könnte. Die kommerzielle Nutzung von SATs hat sich jedoch nicht außerhalb Dänemarks ausgebreitet. Kernprojektaktivitäten konzentrieren sich auf die Einrichtung von Pilotanlagen in allen BSR-Ländern, in denen Feldversuche und Demonstrationen dazu beitragen werden, das Vertrauen der Endnutzer in diese Technologien zu stärken. Das Projekt zielt ferner darauf ab, die Kapazitäten sowohl von Behörden als auch von privaten Landwirten systematisch zu verbessern, indem technische Durchführbarkeitsstudien und detaillierte Umwelt- und Wirtschaftsanalysen zur Umsetzung der SAT durchgeführt werden. Auf der Grundlage dieser Ergebnisse sowie Analysen der Markt- und nationalen Rechtsvorschriften werden im Rahmen des Projekts politische Empfehlungen für die Integration der Technologie in bestehende Rechtsvorschriften und landwirtschaftliche Stützungsregelungen formuliert. Zu den erwarteten Auswirkungen auf die BSR gehören eine geringere Eutrophierung in der Luft und eine wettbewerbsfähigere und nachhaltigere Landwirtschaft. (German) | |||||||||||||||
| Property / summary: Viehdung ist die Hauptquelle für Ammoniakstickstoffemissionen im Ostseeraum. Sie bedroht nicht nur den Status der Ostsee, sondern bedroht auch die menschliche Gesundheit direkt. Dieses Projekt wird den Einsatz von Technologien zur Versauerung von Gülle in der gesamten Ostseeregion fördern, um die Eutrophierung in der Luft zu reduzieren und einen wettbewerbsfähigeren und nachhaltigeren Agrarsektor zu schaffen. Viehdung ist die Hauptquelle für Ammoniakstickstoffemissionen im Ostseeraum (BSR), die durch atmosphärische Ablagerung zu einer Eutrophierung in der Luft führt und einen großen Teil des Stickstoffs in die Ostsee ausmacht. Ammoniakemissionen bedrohen nicht nur den Zustand der Ostsee, sondern bedrohen auch direkt die menschliche Gesundheit durch die Bildung von Sekundärpartikeln, die zu den Schadstoffen mit den höchsten geschätzten Auswirkungen auf die menschliche Gesundheit gehören. Die kombinierten Kosten für die Gesundheit und das Ökosystem aus Ammoniakemissionen werden auf 14 EUR/kg N geschätzt (European Nitrogen Assessment, 2011), ohne dass die Tatsache berücksichtigt wird, dass die Ammoniakemissionen aus Viehdung auch den unmittelbaren wirtschaftlichen Verlust einer wertvollen landwirtschaftlichen Ressource darstellen. Im überarbeiteten HELCOM-Aktionsplan für die Ostsee (2013) wurden Ziele für die Verringerung von 118.000 Tonnen Stickstoff in die Ostsee festgelegt, die auf alle BSR-Länder aufgeteilt sind. Ammoniakverlust durch Viehdung tritt in Viehhaltungshäusern, Güllelagern und vom Feld während der Ausbringung von Gülle auf. Tierhaltungen wenden verschiedene Best Available Techniques an, um Emissionen zu reduzieren, wie z. B. die Luftreinigung aus den Tierhaltungshäusern, Abdeckungen auf Güllespeichern und die Einspritzung von Gülle bei der Ausbreitung. In jüngster Zeit wurden in Dänemark Gülleversauerungstechnologien (SAT) entwickelt und von der dänischen Umweltschutzbehörde als BVT genehmigt, die dänische Betriebe nutzen können, um den Ammoniakverlust um bis zu 70SAT zu reduzieren, haben in Dänemark nachweislich einen echten wirtschaftlichen Nutzen auf landwirtschaftlicher Ebene in Form eines verringerten Verbrauchs von Mineraldünger und verbesserter Ernteerträge erzielt und sind nicht nur Ausgaben für Investitionen und Betrieb, sondern auch Vorteile. Frühere Projekte erkannten SATs als innovative Technologie an, die den Stickstoffverlust aus der Landwirtschaft in der BSR verringern könnte. Die kommerzielle Nutzung von SATs hat sich jedoch nicht außerhalb Dänemarks ausgebreitet. Kernprojektaktivitäten konzentrieren sich auf die Einrichtung von Pilotanlagen in allen BSR-Ländern, in denen Feldversuche und Demonstrationen dazu beitragen werden, das Vertrauen der Endnutzer in diese Technologien zu stärken. Das Projekt zielt ferner darauf ab, die Kapazitäten sowohl von Behörden als auch von privaten Landwirten systematisch zu verbessern, indem technische Durchführbarkeitsstudien und detaillierte Umwelt- und Wirtschaftsanalysen zur Umsetzung der SAT durchgeführt werden. Auf der Grundlage dieser Ergebnisse sowie Analysen der Markt- und nationalen Rechtsvorschriften werden im Rahmen des Projekts politische Empfehlungen für die Integration der Technologie in bestehende Rechtsvorschriften und landwirtschaftliche Stützungsregelungen formuliert. Zu den erwarteten Auswirkungen auf die BSR gehören eine geringere Eutrophierung in der Luft und eine wettbewerbsfähigere und nachhaltigere Landwirtschaft. (German) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: Viehdung ist die Hauptquelle für Ammoniakstickstoffemissionen im Ostseeraum. Sie bedroht nicht nur den Status der Ostsee, sondern bedroht auch die menschliche Gesundheit direkt. Dieses Projekt wird den Einsatz von Technologien zur Versauerung von Gülle in der gesamten Ostseeregion fördern, um die Eutrophierung in der Luft zu reduzieren und einen wettbewerbsfähigeren und nachhaltigeren Agrarsektor zu schaffen. Viehdung ist die Hauptquelle für Ammoniakstickstoffemissionen im Ostseeraum (BSR), die durch atmosphärische Ablagerung zu einer Eutrophierung in der Luft führt und einen großen Teil des Stickstoffs in die Ostsee ausmacht. Ammoniakemissionen bedrohen nicht nur den Zustand der Ostsee, sondern bedrohen auch direkt die menschliche Gesundheit durch die Bildung von Sekundärpartikeln, die zu den Schadstoffen mit den höchsten geschätzten Auswirkungen auf die menschliche Gesundheit gehören. Die kombinierten Kosten für die Gesundheit und das Ökosystem aus Ammoniakemissionen werden auf 14 EUR/kg N geschätzt (European Nitrogen Assessment, 2011), ohne dass die Tatsache berücksichtigt wird, dass die Ammoniakemissionen aus Viehdung auch den unmittelbaren wirtschaftlichen Verlust einer wertvollen landwirtschaftlichen Ressource darstellen. Im überarbeiteten HELCOM-Aktionsplan für die Ostsee (2013) wurden Ziele für die Verringerung von 118.000 Tonnen Stickstoff in die Ostsee festgelegt, die auf alle BSR-Länder aufgeteilt sind. Ammoniakverlust durch Viehdung tritt in Viehhaltungshäusern, Güllelagern und vom Feld während der Ausbringung von Gülle auf. Tierhaltungen wenden verschiedene Best Available Techniques an, um Emissionen zu reduzieren, wie z. B. die Luftreinigung aus den Tierhaltungshäusern, Abdeckungen auf Güllespeichern und die Einspritzung von Gülle bei der Ausbreitung. In jüngster Zeit wurden in Dänemark Gülleversauerungstechnologien (SAT) entwickelt und von der dänischen Umweltschutzbehörde als BVT genehmigt, die dänische Betriebe nutzen können, um den Ammoniakverlust um bis zu 70SAT zu reduzieren, haben in Dänemark nachweislich einen echten wirtschaftlichen Nutzen auf landwirtschaftlicher Ebene in Form eines verringerten Verbrauchs von Mineraldünger und verbesserter Ernteerträge erzielt und sind nicht nur Ausgaben für Investitionen und Betrieb, sondern auch Vorteile. Frühere Projekte erkannten SATs als innovative Technologie an, die den Stickstoffverlust aus der Landwirtschaft in der BSR verringern könnte. Die kommerzielle Nutzung von SATs hat sich jedoch nicht außerhalb Dänemarks ausgebreitet. Kernprojektaktivitäten konzentrieren sich auf die Einrichtung von Pilotanlagen in allen BSR-Ländern, in denen Feldversuche und Demonstrationen dazu beitragen werden, das Vertrauen der Endnutzer in diese Technologien zu stärken. Das Projekt zielt ferner darauf ab, die Kapazitäten sowohl von Behörden als auch von privaten Landwirten systematisch zu verbessern, indem technische Durchführbarkeitsstudien und detaillierte Umwelt- und Wirtschaftsanalysen zur Umsetzung der SAT durchgeführt werden. Auf der Grundlage dieser Ergebnisse sowie Analysen der Markt- und nationalen Rechtsvorschriften werden im Rahmen des Projekts politische Empfehlungen für die Integration der Technologie in bestehende Rechtsvorschriften und landwirtschaftliche Stützungsregelungen formuliert. Zu den erwarteten Auswirkungen auf die BSR gehören eine geringere Eutrophierung in der Luft und eine wettbewerbsfähigere und nachhaltigere Landwirtschaft. (German) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 4 November 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
Karjanlanta on tärkein ammoniakkityppipäästöjen lähde Itämeren alueella. Se uhkaa paitsi Itämeren tilaa myös suoraan ihmisten terveyttä. Hankkeella edistetään lietteen happamoitumisteknologioiden käyttöä koko Itämeren alueella ilmassa tapahtuvan rehevöitymisen vähentämiseksi ja kilpailukykyisemmän ja kestävämmän maatalouden luomiseksi. Karjanlanta on tärkein ammoniakkityppipäästöjen lähde Itämeren alueella (BSR), joka ilmakehän laskeuman kautta aiheuttaa rehevöitymistä ilmassa ja muodostaa suuren osan Itämereen tulevasta typestä. Ammoniakkipäästöt uhkaavat paitsi Itämeren tilaa myös suoraan ihmisten terveyttä muodostumalla sekundäärihiukkasia, jotka ovat yksi niistä saasteista, joilla on suurin arvioitu vaikutus ihmisten terveyteen. Ammoniakkipäästöistä aiheutuvien yhteiskunnallisten ja ekosysteemien yhteiskustannusten arvioidaan olevan 14 euroa/kg N (European typen arviointi, 2011), lukuun ottamatta sitä, että karjanlannasta peräisin olevat ammoniakkipäästöt merkitsevät myös arvokkaiden maatalousresurssien suoraa taloudellista menetystä. HELCOMin tarkistetussa Itämeren toimintasuunnitelmassa (2013) asetettiin tavoitteet 118 000 typpitonnin vähentämiselle Itämerelle jaettuna kaikkien BSR-maiden kesken. Ammoniakkihäviö karjanlannasta tapahtuu karjataloissa, lantavarastoissa ja pellolta lannan levityksen aikana. Kotieläintoiminnassa käytetään erilaisia parhaita käytettävissä olevia tekniikoita päästöjen vähentämiseksi, kuten karjatalojen ilmanpuhdistus, lietevarastojen kannet ja nestemäisen lannan ruiskutus levitettäessä. Viime aikoina Tanskassa on kehitetty lietteen happamoitumistekniikoita, ja Tanskan ympäristönsuojeluvirasto on hyväksynyt ne parhaiksi tekniikoiksi, joita tanskalaiset maatilat voivat käyttää vähentääkseen ammoniakkihävikkiä jopa 70SAT: lla Tanskassa, ja ne ovat osoittautuneet todellisiksi maatilatason taloudellisiksi hyödyiksi mineraalilannoitteiden kulutuksen vähenemisenä ja satojen parantumisena, eivätkä ne ole pelkästään investointien ja toiminnan kustannuksia vaan myös hyötyjä. Aikaisemmissa hankkeissa SAT-tekniikat tunnustettiin innovatiiviseksi teknologiaksi, joka voisi vähentää maataloudesta aiheutuvaa typpihävikkiä BSR: ssä. SAT:n kaupallinen käyttö ei kuitenkaan ole levinnyt Tanskan ulkopuolelle. Ydinhanketoimissa keskitytään pilottilaitteistojen perustamiseen kaikissa BSR-maissa, joiden ympärillä kenttäkokeet ja demonstraatiot auttavat rakentamaan loppukäyttäjien luottamusta näihin teknologioihin. Hankkeen tavoitteena on parantaa järjestelmällisesti sekä viranomaisten että yksityisten viljelijöiden valmiuksia tekemällä teknisiä toteutettavuustutkimuksia ja tekemällä yksityiskohtaisia ympäristö- ja talousanalyyseja SAT-menetelmien täytäntöönpanosta. Näiden tulosten sekä markkina- ja kansallisen lainsäädännön analyysien avulla hankkeessa laaditaan toimintapoliittisia suosituksia teknologian sisällyttämiseksi nykyiseen lainsäädäntöön ja maatalouden tukijärjestelmiin. Odotettuja vaikutuksia BSR:ään ovat muun muassa ilmassa tapahtuvan rehevöitymisen väheneminen ja kilpailukykyisempi ja kestävämpi maatalousala. (Finnish) | |||||||||||||||
| Property / summary: Karjanlanta on tärkein ammoniakkityppipäästöjen lähde Itämeren alueella. Se uhkaa paitsi Itämeren tilaa myös suoraan ihmisten terveyttä. Hankkeella edistetään lietteen happamoitumisteknologioiden käyttöä koko Itämeren alueella ilmassa tapahtuvan rehevöitymisen vähentämiseksi ja kilpailukykyisemmän ja kestävämmän maatalouden luomiseksi. Karjanlanta on tärkein ammoniakkityppipäästöjen lähde Itämeren alueella (BSR), joka ilmakehän laskeuman kautta aiheuttaa rehevöitymistä ilmassa ja muodostaa suuren osan Itämereen tulevasta typestä. Ammoniakkipäästöt uhkaavat paitsi Itämeren tilaa myös suoraan ihmisten terveyttä muodostumalla sekundäärihiukkasia, jotka ovat yksi niistä saasteista, joilla on suurin arvioitu vaikutus ihmisten terveyteen. Ammoniakkipäästöistä aiheutuvien yhteiskunnallisten ja ekosysteemien yhteiskustannusten arvioidaan olevan 14 euroa/kg N (European typen arviointi, 2011), lukuun ottamatta sitä, että karjanlannasta peräisin olevat ammoniakkipäästöt merkitsevät myös arvokkaiden maatalousresurssien suoraa taloudellista menetystä. HELCOMin tarkistetussa Itämeren toimintasuunnitelmassa (2013) asetettiin tavoitteet 118 000 typpitonnin vähentämiselle Itämerelle jaettuna kaikkien BSR-maiden kesken. Ammoniakkihäviö karjanlannasta tapahtuu karjataloissa, lantavarastoissa ja pellolta lannan levityksen aikana. Kotieläintoiminnassa käytetään erilaisia parhaita käytettävissä olevia tekniikoita päästöjen vähentämiseksi, kuten karjatalojen ilmanpuhdistus, lietevarastojen kannet ja nestemäisen lannan ruiskutus levitettäessä. Viime aikoina Tanskassa on kehitetty lietteen happamoitumistekniikoita, ja Tanskan ympäristönsuojeluvirasto on hyväksynyt ne parhaiksi tekniikoiksi, joita tanskalaiset maatilat voivat käyttää vähentääkseen ammoniakkihävikkiä jopa 70SAT: lla Tanskassa, ja ne ovat osoittautuneet todellisiksi maatilatason taloudellisiksi hyödyiksi mineraalilannoitteiden kulutuksen vähenemisenä ja satojen parantumisena, eivätkä ne ole pelkästään investointien ja toiminnan kustannuksia vaan myös hyötyjä. Aikaisemmissa hankkeissa SAT-tekniikat tunnustettiin innovatiiviseksi teknologiaksi, joka voisi vähentää maataloudesta aiheutuvaa typpihävikkiä BSR: ssä. SAT:n kaupallinen käyttö ei kuitenkaan ole levinnyt Tanskan ulkopuolelle. Ydinhanketoimissa keskitytään pilottilaitteistojen perustamiseen kaikissa BSR-maissa, joiden ympärillä kenttäkokeet ja demonstraatiot auttavat rakentamaan loppukäyttäjien luottamusta näihin teknologioihin. Hankkeen tavoitteena on parantaa järjestelmällisesti sekä viranomaisten että yksityisten viljelijöiden valmiuksia tekemällä teknisiä toteutettavuustutkimuksia ja tekemällä yksityiskohtaisia ympäristö- ja talousanalyyseja SAT-menetelmien täytäntöönpanosta. Näiden tulosten sekä markkina- ja kansallisen lainsäädännön analyysien avulla hankkeessa laaditaan toimintapoliittisia suosituksia teknologian sisällyttämiseksi nykyiseen lainsäädäntöön ja maatalouden tukijärjestelmiin. Odotettuja vaikutuksia BSR:ään ovat muun muassa ilmassa tapahtuvan rehevöitymisen väheneminen ja kilpailukykyisempi ja kestävämpi maatalousala. (Finnish) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: Karjanlanta on tärkein ammoniakkityppipäästöjen lähde Itämeren alueella. Se uhkaa paitsi Itämeren tilaa myös suoraan ihmisten terveyttä. Hankkeella edistetään lietteen happamoitumisteknologioiden käyttöä koko Itämeren alueella ilmassa tapahtuvan rehevöitymisen vähentämiseksi ja kilpailukykyisemmän ja kestävämmän maatalouden luomiseksi. Karjanlanta on tärkein ammoniakkityppipäästöjen lähde Itämeren alueella (BSR), joka ilmakehän laskeuman kautta aiheuttaa rehevöitymistä ilmassa ja muodostaa suuren osan Itämereen tulevasta typestä. Ammoniakkipäästöt uhkaavat paitsi Itämeren tilaa myös suoraan ihmisten terveyttä muodostumalla sekundäärihiukkasia, jotka ovat yksi niistä saasteista, joilla on suurin arvioitu vaikutus ihmisten terveyteen. Ammoniakkipäästöistä aiheutuvien yhteiskunnallisten ja ekosysteemien yhteiskustannusten arvioidaan olevan 14 euroa/kg N (European typen arviointi, 2011), lukuun ottamatta sitä, että karjanlannasta peräisin olevat ammoniakkipäästöt merkitsevät myös arvokkaiden maatalousresurssien suoraa taloudellista menetystä. HELCOMin tarkistetussa Itämeren toimintasuunnitelmassa (2013) asetettiin tavoitteet 118 000 typpitonnin vähentämiselle Itämerelle jaettuna kaikkien BSR-maiden kesken. Ammoniakkihäviö karjanlannasta tapahtuu karjataloissa, lantavarastoissa ja pellolta lannan levityksen aikana. Kotieläintoiminnassa käytetään erilaisia parhaita käytettävissä olevia tekniikoita päästöjen vähentämiseksi, kuten karjatalojen ilmanpuhdistus, lietevarastojen kannet ja nestemäisen lannan ruiskutus levitettäessä. Viime aikoina Tanskassa on kehitetty lietteen happamoitumistekniikoita, ja Tanskan ympäristönsuojeluvirasto on hyväksynyt ne parhaiksi tekniikoiksi, joita tanskalaiset maatilat voivat käyttää vähentääkseen ammoniakkihävikkiä jopa 70SAT: lla Tanskassa, ja ne ovat osoittautuneet todellisiksi maatilatason taloudellisiksi hyödyiksi mineraalilannoitteiden kulutuksen vähenemisenä ja satojen parantumisena, eivätkä ne ole pelkästään investointien ja toiminnan kustannuksia vaan myös hyötyjä. Aikaisemmissa hankkeissa SAT-tekniikat tunnustettiin innovatiiviseksi teknologiaksi, joka voisi vähentää maataloudesta aiheutuvaa typpihävikkiä BSR: ssä. SAT:n kaupallinen käyttö ei kuitenkaan ole levinnyt Tanskan ulkopuolelle. Ydinhanketoimissa keskitytään pilottilaitteistojen perustamiseen kaikissa BSR-maissa, joiden ympärillä kenttäkokeet ja demonstraatiot auttavat rakentamaan loppukäyttäjien luottamusta näihin teknologioihin. Hankkeen tavoitteena on parantaa järjestelmällisesti sekä viranomaisten että yksityisten viljelijöiden valmiuksia tekemällä teknisiä toteutettavuustutkimuksia ja tekemällä yksityiskohtaisia ympäristö- ja talousanalyyseja SAT-menetelmien täytäntöönpanosta. Näiden tulosten sekä markkina- ja kansallisen lainsäädännön analyysien avulla hankkeessa laaditaan toimintapoliittisia suosituksia teknologian sisällyttämiseksi nykyiseen lainsäädäntöön ja maatalouden tukijärjestelmiin. Odotettuja vaikutuksia BSR:ään ovat muun muassa ilmassa tapahtuvan rehevöitymisen väheneminen ja kilpailukykyisempi ja kestävämpi maatalousala. (Finnish) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 4 November 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
Loomasõnnik on peamine ammooniumlämmastiku heite allikas Läänemere piirkonnas. See mitte ainult ei ohusta Läänemere staatust, vaid ohustab otseselt ka inimeste tervist. Projektiga edendatakse läga hapestamise tehnoloogiate kasutamist kogu Läänemere piirkonnas, et vähendada õhus levivat eutrofeerumist ning luua konkurentsivõimelisem ja jätkusuutlikum põllumajandussektor. Loomasõnnik on peamine ammooniumlämmastiku heite allikas Läänemere piirkonnas, mis atmosfääri sadestumise tõttu põhjustab õhus levivat eutrofeerumist ja moodustab suure osa lämmastikust, mis siseneb Läänemerre. Ammoniaagiheide ei ohusta mitte ainult Läänemere seisundit, vaid ohustab otseselt ka inimeste tervist sekundaarsete tahkete osakeste moodustumise kaudu, mis on üks saasteaineid, millel on suurim hinnanguline mõju inimeste tervisele. Ammoniaagi heitkogustest tulenevad ühiskondliku tervise ja ökosüsteemiga seotud kulud on hinnanguliselt 14 eurot/kg N (Euroopa lämmastikuhinnang, 2011), välja arvatud asjaolu, et loomasõnniku ammoniaagiheide kujutab endast ka väärtusliku põllumajandusliku ressursi otsest majanduslikku kahju. Läbivaadatud HELCOMi Läänemere tegevuskavas (2013) seati eesmärgiks vähendada 118 000 tonni lämmastikku Läänemeres, mis on jagatud kõigi Läänemere piirkonna riikide vahel. Ammoniaagi kadu loomasõnnikust tekib loomapidamishoonetes, sõnnikuhoidlates ja põllult sõnniku laotamise ajal. Loomakasvatuses kasutatakse heitkoguste vähendamiseks mitmesuguseid parimaid võimalikke tehnikaid, näiteks õhu puhastamine loomakasvatushoonetest, lägahoidlate katted ja vedelsõnniku sissepritsimine laotamise ajal. Hiljuti on Taanis välja töötatud läga hapestamise tehnoloogiad (SAT) ning Taani keskkonnakaitseamet on need heaks kiitnud parima võimaliku tehnikana, mida Taani põllumajandusettevõtted saavad kasutada ammoniaagikadude vähendamiseks kuni 70SAT-i võrra, mis on Taanis tõestanud, et need toovad põllumajandusettevõtte tasandil tõelist majanduslikku kasu mineraalväetiste tarbimise vähenemise ja põllukultuuride saagikuse suurendamise näol ning on lisaks investeeringutele ja käitamisele ka kasu. Varasemates projektides tunnistati SAT-sid uuenduslikuks tehnoloogiaks, mis võib vähendada põllumajandusest tulenevat lämmastikukadu Läänemere piirkonnas. SAT-ide kaubanduslik kasutamine ei ole siiski levinud väljapoole Taanit. Projekti põhitegevuses keskendutakse katserajatiste loomisele kõigis Läänemere piirkonna riikides, kus välikatsed ja esitlused aitavad suurendada lõppkasutajate usaldust nende tehnoloogiate vastu. Projekti eesmärk on süstemaatiliselt suurendada nii avaliku sektori asutuste kui ka erapõllumajandustootjate suutlikkust, viies läbi tehnilisi teostatavusuuringuid ning SATide rakendamise üksikasjalikke keskkonna- ja majandusanalüüse. Neid tulemusi kasutades koos turu- ja riiklike õigusaktide analüüsidega sõnastatakse projektis poliitilised soovitused tehnoloogia integreerimiseks kehtivatesse õigusaktidesse ja põllumajandustoetuskavadesse. Läänemere piirkonna eeldatav mõju hõlmab väiksemat õhus levivat eutrofeerumist ning konkurentsivõimelisemat ja jätkusuutlikumat põllumajandussektorit. (Estonian) | |||||||||||||||
| Property / summary: Loomasõnnik on peamine ammooniumlämmastiku heite allikas Läänemere piirkonnas. See mitte ainult ei ohusta Läänemere staatust, vaid ohustab otseselt ka inimeste tervist. Projektiga edendatakse läga hapestamise tehnoloogiate kasutamist kogu Läänemere piirkonnas, et vähendada õhus levivat eutrofeerumist ning luua konkurentsivõimelisem ja jätkusuutlikum põllumajandussektor. Loomasõnnik on peamine ammooniumlämmastiku heite allikas Läänemere piirkonnas, mis atmosfääri sadestumise tõttu põhjustab õhus levivat eutrofeerumist ja moodustab suure osa lämmastikust, mis siseneb Läänemerre. Ammoniaagiheide ei ohusta mitte ainult Läänemere seisundit, vaid ohustab otseselt ka inimeste tervist sekundaarsete tahkete osakeste moodustumise kaudu, mis on üks saasteaineid, millel on suurim hinnanguline mõju inimeste tervisele. Ammoniaagi heitkogustest tulenevad ühiskondliku tervise ja ökosüsteemiga seotud kulud on hinnanguliselt 14 eurot/kg N (Euroopa lämmastikuhinnang, 2011), välja arvatud asjaolu, et loomasõnniku ammoniaagiheide kujutab endast ka väärtusliku põllumajandusliku ressursi otsest majanduslikku kahju. Läbivaadatud HELCOMi Läänemere tegevuskavas (2013) seati eesmärgiks vähendada 118 000 tonni lämmastikku Läänemeres, mis on jagatud kõigi Läänemere piirkonna riikide vahel. Ammoniaagi kadu loomasõnnikust tekib loomapidamishoonetes, sõnnikuhoidlates ja põllult sõnniku laotamise ajal. Loomakasvatuses kasutatakse heitkoguste vähendamiseks mitmesuguseid parimaid võimalikke tehnikaid, näiteks õhu puhastamine loomakasvatushoonetest, lägahoidlate katted ja vedelsõnniku sissepritsimine laotamise ajal. Hiljuti on Taanis välja töötatud läga hapestamise tehnoloogiad (SAT) ning Taani keskkonnakaitseamet on need heaks kiitnud parima võimaliku tehnikana, mida Taani põllumajandusettevõtted saavad kasutada ammoniaagikadude vähendamiseks kuni 70SAT-i võrra, mis on Taanis tõestanud, et need toovad põllumajandusettevõtte tasandil tõelist majanduslikku kasu mineraalväetiste tarbimise vähenemise ja põllukultuuride saagikuse suurendamise näol ning on lisaks investeeringutele ja käitamisele ka kasu. Varasemates projektides tunnistati SAT-sid uuenduslikuks tehnoloogiaks, mis võib vähendada põllumajandusest tulenevat lämmastikukadu Läänemere piirkonnas. SAT-ide kaubanduslik kasutamine ei ole siiski levinud väljapoole Taanit. Projekti põhitegevuses keskendutakse katserajatiste loomisele kõigis Läänemere piirkonna riikides, kus välikatsed ja esitlused aitavad suurendada lõppkasutajate usaldust nende tehnoloogiate vastu. Projekti eesmärk on süstemaatiliselt suurendada nii avaliku sektori asutuste kui ka erapõllumajandustootjate suutlikkust, viies läbi tehnilisi teostatavusuuringuid ning SATide rakendamise üksikasjalikke keskkonna- ja majandusanalüüse. Neid tulemusi kasutades koos turu- ja riiklike õigusaktide analüüsidega sõnastatakse projektis poliitilised soovitused tehnoloogia integreerimiseks kehtivatesse õigusaktidesse ja põllumajandustoetuskavadesse. Läänemere piirkonna eeldatav mõju hõlmab väiksemat õhus levivat eutrofeerumist ning konkurentsivõimelisemat ja jätkusuutlikumat põllumajandussektorit. (Estonian) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: Loomasõnnik on peamine ammooniumlämmastiku heite allikas Läänemere piirkonnas. See mitte ainult ei ohusta Läänemere staatust, vaid ohustab otseselt ka inimeste tervist. Projektiga edendatakse läga hapestamise tehnoloogiate kasutamist kogu Läänemere piirkonnas, et vähendada õhus levivat eutrofeerumist ning luua konkurentsivõimelisem ja jätkusuutlikum põllumajandussektor. Loomasõnnik on peamine ammooniumlämmastiku heite allikas Läänemere piirkonnas, mis atmosfääri sadestumise tõttu põhjustab õhus levivat eutrofeerumist ja moodustab suure osa lämmastikust, mis siseneb Läänemerre. Ammoniaagiheide ei ohusta mitte ainult Läänemere seisundit, vaid ohustab otseselt ka inimeste tervist sekundaarsete tahkete osakeste moodustumise kaudu, mis on üks saasteaineid, millel on suurim hinnanguline mõju inimeste tervisele. Ammoniaagi heitkogustest tulenevad ühiskondliku tervise ja ökosüsteemiga seotud kulud on hinnanguliselt 14 eurot/kg N (Euroopa lämmastikuhinnang, 2011), välja arvatud asjaolu, et loomasõnniku ammoniaagiheide kujutab endast ka väärtusliku põllumajandusliku ressursi otsest majanduslikku kahju. Läbivaadatud HELCOMi Läänemere tegevuskavas (2013) seati eesmärgiks vähendada 118 000 tonni lämmastikku Läänemeres, mis on jagatud kõigi Läänemere piirkonna riikide vahel. Ammoniaagi kadu loomasõnnikust tekib loomapidamishoonetes, sõnnikuhoidlates ja põllult sõnniku laotamise ajal. Loomakasvatuses kasutatakse heitkoguste vähendamiseks mitmesuguseid parimaid võimalikke tehnikaid, näiteks õhu puhastamine loomakasvatushoonetest, lägahoidlate katted ja vedelsõnniku sissepritsimine laotamise ajal. Hiljuti on Taanis välja töötatud läga hapestamise tehnoloogiad (SAT) ning Taani keskkonnakaitseamet on need heaks kiitnud parima võimaliku tehnikana, mida Taani põllumajandusettevõtted saavad kasutada ammoniaagikadude vähendamiseks kuni 70SAT-i võrra, mis on Taanis tõestanud, et need toovad põllumajandusettevõtte tasandil tõelist majanduslikku kasu mineraalväetiste tarbimise vähenemise ja põllukultuuride saagikuse suurendamise näol ning on lisaks investeeringutele ja käitamisele ka kasu. Varasemates projektides tunnistati SAT-sid uuenduslikuks tehnoloogiaks, mis võib vähendada põllumajandusest tulenevat lämmastikukadu Läänemere piirkonnas. SAT-ide kaubanduslik kasutamine ei ole siiski levinud väljapoole Taanit. Projekti põhitegevuses keskendutakse katserajatiste loomisele kõigis Läänemere piirkonna riikides, kus välikatsed ja esitlused aitavad suurendada lõppkasutajate usaldust nende tehnoloogiate vastu. Projekti eesmärk on süstemaatiliselt suurendada nii avaliku sektori asutuste kui ka erapõllumajandustootjate suutlikkust, viies läbi tehnilisi teostatavusuuringuid ning SATide rakendamise üksikasjalikke keskkonna- ja majandusanalüüse. Neid tulemusi kasutades koos turu- ja riiklike õigusaktide analüüsidega sõnastatakse projektis poliitilised soovitused tehnoloogia integreerimiseks kehtivatesse õigusaktidesse ja põllumajandustoetuskavadesse. Läänemere piirkonna eeldatav mõju hõlmab väiksemat õhus levivat eutrofeerumist ning konkurentsivõimelisemat ja jätkusuutlikumat põllumajandussektorit. (Estonian) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 4 November 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
Is é aoileach beostoic an phríomhfhoinse d’astaíochtaí nítrigine amóinia i Réigiún Mhuir Bhailt. Ní hamháin go gcuireann sé stádas Mhuir Bhailt i mbaol, ach cuireann sé sláinte an duine i mbaol freisin. Cuirfidh an tionscadal seo úsáid teicneolaíochtaí aigéadaithe sciodair chun cinn ar fud Réigiún Mhuir Bhailt chun eotrófú aerbheirthe a laghdú agus chun earnáil feirmeoireachta níos iomaíche agus níos inbhuanaithe a chruthú. Is é aoileach beostoic an phríomhfhoinse d’astaíochtaí nítrigine amóinia i Réigiún Mhuir Bhailt (BSR), a mbíonn eotrófú aerbheirthe mar thoradh air trí dheascadh an atmaisféir agus is ionann é agus cuid mhór den nítrigin a thagann isteach i Muir Bhailt. Ní hamháin go gcuireann astaíochtaí amóinia stádas Mhuir Bhailt i mbaol, ach cuireann siad sláinte an duine go díreach i mbaol freisin trí ábhar cáithníneach tánaisteach a fhoirmiú, atá i measc na dtruailleán a bhfuil an tionchar is mó acu ar shláinte an duine. Meastar gurb é EUR 14/kg N (Measúnú Nítrigine na hEorpa, 2011) na comhchostais a bhaineann le sláinte shochaíoch agus le héiceachórais ó astaíochtaí amóinia, gan san áireamh gurb ionann astaíochtaí amóinia ó aoileach beostoic agus caillteanas díreach eacnamaíoch acmhainn luachmhar talmhaíochta. Le Plean Gníomhaíochta athbhreithnithe HELCOM Mhuir Bhailt (2013) leagadh síos spriocanna chun 118,000 tona nítrigine a thagann isteach i Muir Bhailt a laghdú, arna roinnt i measc na dtíortha go léir BSR. Tarlaíonn caillteanas amóinia ó aoileach beostoic i dtithe beostoic, i siopaí aoiligh agus ón bpáirc le linn aoileach a chur i bhfeidhm. Baineann oibríochtaí beostoic éagsúla le Teicnící is Fearr atá ar Fáil chun astuithe a laghdú, amhail glanadh aeir ó na tithe beostoic, clúdaíonn sé ar shiopaí sciodair, agus instealladh aoileach leachtach nuair a scaiptear iad. Le déanaí, forbraíodh teicneolaíochtaí aigéadaithe sciodair (SATanna) sa Danmhairg agus tá siad formheasta ag Gníomhaireacht na Danmhairge um Chaomhnú Comhshaoil mar BATanna ar féidir le feirmeacha na Danmhairge úsáid a bhaint astu chun caillteanas amóinia a laghdú suas le 70SATanna sa Danmhairg, rud a thugann tairbhí eacnamaíocha fíorleibhéil feirme i bhfoirm tomhaltas leasacháin mianraí laghdaithe agus torthaí barr feabhsaithe, agus ní hamháin gur costais iad d’infheistíochtaí agus d’oibriú, ach tairbhí freisin. D’aithin tionscadail roimhe seo SATanna mar theicneolaíocht nuálach a d’fhéadfadh caillteanas nítrigine ón talmhaíocht sa BSR a laghdú. Mar sin féin, níor leath úsáid tráchtála SATanna lasmuigh den Danmhairg. Díríonn croíghníomhaíochtaí tionscadail ar shuiteálacha píolótacha a bhunú i ngach tír BSR ina gcuideoidh trialacha allamuigh agus taispeántais allamuigh le muinín na n-úsáideoirí deiridh a chothú sna teicneolaíochtaí sin. Tá sé mar aidhm ag an tionscadal freisin feabhas córasach a chur ar chumas na n-údarás poiblí agus na bhfeirmeoirí príobháideacha araon trí staidéir féidearthachta theicniúla a dhéanamh agus trí mhionanailísí comhshaoil agus eacnamaíocha a dhéanamh ar chur chun feidhme SATanna. Trí úsáid a bhaint as na torthaí sin, mar aon le hanailísí reachtaíochta margaidh agus náisiúnta, ceapfaidh an tionscadal moltaí beartais chun an teicneolaíocht a chomhtháthú sa reachtaíocht agus sna scéimeanna tacaíochta talmhaíochta atá ann cheana. Áirítear ar na tionchair a bhfuiltear ag súil leo ar BSR eotrófú aerbheirthe laghdaithe agus earnáil feirmeoireachta níos iomaíche agus níos inbhuanaithe. (Irish) | |||||||||||||||
| Property / summary: Is é aoileach beostoic an phríomhfhoinse d’astaíochtaí nítrigine amóinia i Réigiún Mhuir Bhailt. Ní hamháin go gcuireann sé stádas Mhuir Bhailt i mbaol, ach cuireann sé sláinte an duine i mbaol freisin. Cuirfidh an tionscadal seo úsáid teicneolaíochtaí aigéadaithe sciodair chun cinn ar fud Réigiún Mhuir Bhailt chun eotrófú aerbheirthe a laghdú agus chun earnáil feirmeoireachta níos iomaíche agus níos inbhuanaithe a chruthú. Is é aoileach beostoic an phríomhfhoinse d’astaíochtaí nítrigine amóinia i Réigiún Mhuir Bhailt (BSR), a mbíonn eotrófú aerbheirthe mar thoradh air trí dheascadh an atmaisféir agus is ionann é agus cuid mhór den nítrigin a thagann isteach i Muir Bhailt. Ní hamháin go gcuireann astaíochtaí amóinia stádas Mhuir Bhailt i mbaol, ach cuireann siad sláinte an duine go díreach i mbaol freisin trí ábhar cáithníneach tánaisteach a fhoirmiú, atá i measc na dtruailleán a bhfuil an tionchar is mó acu ar shláinte an duine. Meastar gurb é EUR 14/kg N (Measúnú Nítrigine na hEorpa, 2011) na comhchostais a bhaineann le sláinte shochaíoch agus le héiceachórais ó astaíochtaí amóinia, gan san áireamh gurb ionann astaíochtaí amóinia ó aoileach beostoic agus caillteanas díreach eacnamaíoch acmhainn luachmhar talmhaíochta. Le Plean Gníomhaíochta athbhreithnithe HELCOM Mhuir Bhailt (2013) leagadh síos spriocanna chun 118,000 tona nítrigine a thagann isteach i Muir Bhailt a laghdú, arna roinnt i measc na dtíortha go léir BSR. Tarlaíonn caillteanas amóinia ó aoileach beostoic i dtithe beostoic, i siopaí aoiligh agus ón bpáirc le linn aoileach a chur i bhfeidhm. Baineann oibríochtaí beostoic éagsúla le Teicnící is Fearr atá ar Fáil chun astuithe a laghdú, amhail glanadh aeir ó na tithe beostoic, clúdaíonn sé ar shiopaí sciodair, agus instealladh aoileach leachtach nuair a scaiptear iad. Le déanaí, forbraíodh teicneolaíochtaí aigéadaithe sciodair (SATanna) sa Danmhairg agus tá siad formheasta ag Gníomhaireacht na Danmhairge um Chaomhnú Comhshaoil mar BATanna ar féidir le feirmeacha na Danmhairge úsáid a bhaint astu chun caillteanas amóinia a laghdú suas le 70SATanna sa Danmhairg, rud a thugann tairbhí eacnamaíocha fíorleibhéil feirme i bhfoirm tomhaltas leasacháin mianraí laghdaithe agus torthaí barr feabhsaithe, agus ní hamháin gur costais iad d’infheistíochtaí agus d’oibriú, ach tairbhí freisin. D’aithin tionscadail roimhe seo SATanna mar theicneolaíocht nuálach a d’fhéadfadh caillteanas nítrigine ón talmhaíocht sa BSR a laghdú. Mar sin féin, níor leath úsáid tráchtála SATanna lasmuigh den Danmhairg. Díríonn croíghníomhaíochtaí tionscadail ar shuiteálacha píolótacha a bhunú i ngach tír BSR ina gcuideoidh trialacha allamuigh agus taispeántais allamuigh le muinín na n-úsáideoirí deiridh a chothú sna teicneolaíochtaí sin. Tá sé mar aidhm ag an tionscadal freisin feabhas córasach a chur ar chumas na n-údarás poiblí agus na bhfeirmeoirí príobháideacha araon trí staidéir féidearthachta theicniúla a dhéanamh agus trí mhionanailísí comhshaoil agus eacnamaíocha a dhéanamh ar chur chun feidhme SATanna. Trí úsáid a bhaint as na torthaí sin, mar aon le hanailísí reachtaíochta margaidh agus náisiúnta, ceapfaidh an tionscadal moltaí beartais chun an teicneolaíocht a chomhtháthú sa reachtaíocht agus sna scéimeanna tacaíochta talmhaíochta atá ann cheana. Áirítear ar na tionchair a bhfuiltear ag súil leo ar BSR eotrófú aerbheirthe laghdaithe agus earnáil feirmeoireachta níos iomaíche agus níos inbhuanaithe. (Irish) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: Is é aoileach beostoic an phríomhfhoinse d’astaíochtaí nítrigine amóinia i Réigiún Mhuir Bhailt. Ní hamháin go gcuireann sé stádas Mhuir Bhailt i mbaol, ach cuireann sé sláinte an duine i mbaol freisin. Cuirfidh an tionscadal seo úsáid teicneolaíochtaí aigéadaithe sciodair chun cinn ar fud Réigiún Mhuir Bhailt chun eotrófú aerbheirthe a laghdú agus chun earnáil feirmeoireachta níos iomaíche agus níos inbhuanaithe a chruthú. Is é aoileach beostoic an phríomhfhoinse d’astaíochtaí nítrigine amóinia i Réigiún Mhuir Bhailt (BSR), a mbíonn eotrófú aerbheirthe mar thoradh air trí dheascadh an atmaisféir agus is ionann é agus cuid mhór den nítrigin a thagann isteach i Muir Bhailt. Ní hamháin go gcuireann astaíochtaí amóinia stádas Mhuir Bhailt i mbaol, ach cuireann siad sláinte an duine go díreach i mbaol freisin trí ábhar cáithníneach tánaisteach a fhoirmiú, atá i measc na dtruailleán a bhfuil an tionchar is mó acu ar shláinte an duine. Meastar gurb é EUR 14/kg N (Measúnú Nítrigine na hEorpa, 2011) na comhchostais a bhaineann le sláinte shochaíoch agus le héiceachórais ó astaíochtaí amóinia, gan san áireamh gurb ionann astaíochtaí amóinia ó aoileach beostoic agus caillteanas díreach eacnamaíoch acmhainn luachmhar talmhaíochta. Le Plean Gníomhaíochta athbhreithnithe HELCOM Mhuir Bhailt (2013) leagadh síos spriocanna chun 118,000 tona nítrigine a thagann isteach i Muir Bhailt a laghdú, arna roinnt i measc na dtíortha go léir BSR. Tarlaíonn caillteanas amóinia ó aoileach beostoic i dtithe beostoic, i siopaí aoiligh agus ón bpáirc le linn aoileach a chur i bhfeidhm. Baineann oibríochtaí beostoic éagsúla le Teicnící is Fearr atá ar Fáil chun astuithe a laghdú, amhail glanadh aeir ó na tithe beostoic, clúdaíonn sé ar shiopaí sciodair, agus instealladh aoileach leachtach nuair a scaiptear iad. Le déanaí, forbraíodh teicneolaíochtaí aigéadaithe sciodair (SATanna) sa Danmhairg agus tá siad formheasta ag Gníomhaireacht na Danmhairge um Chaomhnú Comhshaoil mar BATanna ar féidir le feirmeacha na Danmhairge úsáid a bhaint astu chun caillteanas amóinia a laghdú suas le 70SATanna sa Danmhairg, rud a thugann tairbhí eacnamaíocha fíorleibhéil feirme i bhfoirm tomhaltas leasacháin mianraí laghdaithe agus torthaí barr feabhsaithe, agus ní hamháin gur costais iad d’infheistíochtaí agus d’oibriú, ach tairbhí freisin. D’aithin tionscadail roimhe seo SATanna mar theicneolaíocht nuálach a d’fhéadfadh caillteanas nítrigine ón talmhaíocht sa BSR a laghdú. Mar sin féin, níor leath úsáid tráchtála SATanna lasmuigh den Danmhairg. Díríonn croíghníomhaíochtaí tionscadail ar shuiteálacha píolótacha a bhunú i ngach tír BSR ina gcuideoidh trialacha allamuigh agus taispeántais allamuigh le muinín na n-úsáideoirí deiridh a chothú sna teicneolaíochtaí sin. Tá sé mar aidhm ag an tionscadal freisin feabhas córasach a chur ar chumas na n-údarás poiblí agus na bhfeirmeoirí príobháideacha araon trí staidéir féidearthachta theicniúla a dhéanamh agus trí mhionanailísí comhshaoil agus eacnamaíocha a dhéanamh ar chur chun feidhme SATanna. Trí úsáid a bhaint as na torthaí sin, mar aon le hanailísí reachtaíochta margaidh agus náisiúnta, ceapfaidh an tionscadal moltaí beartais chun an teicneolaíocht a chomhtháthú sa reachtaíocht agus sna scéimeanna tacaíochta talmhaíochta atá ann cheana. Áirítear ar na tionchair a bhfuiltear ag súil leo ar BSR eotrófú aerbheirthe laghdaithe agus earnáil feirmeoireachta níos iomaíche agus níos inbhuanaithe. (Irish) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 4 November 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
Dierlijke mest is de belangrijkste bron van ammoniakstikstof in het Oostzeegebied. Het bedreigt niet alleen de status van de Oostzee, maar bedreigt ook de menselijke gezondheid. Dit project zal het gebruik van drijfmestverzuringstechnologieën in het Oostzeegebied bevorderen om eutrofiëring in de lucht te verminderen en een concurrerendere en duurzamere landbouwsector tot stand te brengen. Dierlijke mest is de belangrijkste bron van ammoniakstikstofemissies in het Oostzeegebied (BSR), die door atmosferische depositie resulteert in eutrofiëring in de lucht en goed is voor een groot deel van de stikstof die de Oostzee binnenkomt. Ammoniakemissies bedreigen niet alleen de toestand van de Oostzee, maar ook rechtstreeks een bedreiging voor de menselijke gezondheid door de vorming van secundaire deeltjes, die tot de verontreinigende stoffen behoren met de hoogste geschatte gevolgen voor de menselijke gezondheid. De gecombineerde kosten voor de gezondheid van de samenleving en het ecosysteem als gevolg van ammoniakemissies worden geraamd op 14 EUR/kg N (Europese stikstofbeoordeling, 2011), met uitzondering van het feit dat ammoniakemissies van dierlijke mest ook het directe economische verlies van een waardevolle agrarische hulpbron vertegenwoordigen. In het herziene HELCOM-actieplan voor de Oostzee (2013) zijn doelstellingen vastgesteld om 118.000 ton stikstof in de Oostzee te verminderen, verdeeld over alle BSR-landen. Ammoniakverlies uit dierlijke mest treedt op in veestallen, mestopslagplaatsen en uit het veld tijdens het aanbrengen van mest. Veeverrichtingen passen verschillende Best Beschikbare Technieken toe om emissies te verminderen, zoals luchtreiniging van de veestallen, afdekkingen op drijfmestopslag en injectie van vloeibare mest bij het verspreiden. Onlangs zijn in Denemarken drijfmestverzuringstechnologieën (SAT’s) ontwikkeld en door het Deense Agentschap voor milieubescherming goedgekeurd als BBT’s die Deense landbouwbedrijven kunnen gebruiken om het ammoniakverlies met maximaal 70 SAT’s te verminderen, hebben in Denemarken bewezen reële economische voordelen op landbouwniveau te brengen in de vorm van een verminderd gebruik van minerale meststoffen en verbeterde gewasopbrengsten, en niet alleen uitgaven voor investeringen en exploitatie, maar ook voordelen. Eerdere projecten erkenden SAT’s als een innovatieve technologie die stikstofverlies door de landbouw in de BSR zou kunnen verminderen. Het commerciële gebruik van SAT’s heeft zich echter niet buiten Denemarken verspreid. Kernprojectactiviteiten zijn gericht op het opzetten van proefinstallaties in alle BSR-landen waar veldproeven en demonstraties het vertrouwen van de eindgebruiker in deze technologieën kunnen vergroten. Het project beoogt verder systematisch de capaciteit van zowel overheidsinstanties als particuliere landbouwers te vergroten door technische haalbaarheidsstudies en gedetailleerde milieu- en economische analyses van de uitvoering van SAT’s uit te voeren. Aan de hand van deze resultaten zal het project, samen met markt- en nationale wetgevingsanalyses, beleidsaanbevelingen formuleren voor de integratie van de technologie in bestaande wetgeving en landbouwsteunregelingen. De verwachte gevolgen voor de BSR omvatten verminderde eutrofiëring in de lucht en een meer concurrerende en duurzame landbouwsector. (Dutch) | |||||||||||||||
| Property / summary: Dierlijke mest is de belangrijkste bron van ammoniakstikstof in het Oostzeegebied. Het bedreigt niet alleen de status van de Oostzee, maar bedreigt ook de menselijke gezondheid. Dit project zal het gebruik van drijfmestverzuringstechnologieën in het Oostzeegebied bevorderen om eutrofiëring in de lucht te verminderen en een concurrerendere en duurzamere landbouwsector tot stand te brengen. Dierlijke mest is de belangrijkste bron van ammoniakstikstofemissies in het Oostzeegebied (BSR), die door atmosferische depositie resulteert in eutrofiëring in de lucht en goed is voor een groot deel van de stikstof die de Oostzee binnenkomt. Ammoniakemissies bedreigen niet alleen de toestand van de Oostzee, maar ook rechtstreeks een bedreiging voor de menselijke gezondheid door de vorming van secundaire deeltjes, die tot de verontreinigende stoffen behoren met de hoogste geschatte gevolgen voor de menselijke gezondheid. De gecombineerde kosten voor de gezondheid van de samenleving en het ecosysteem als gevolg van ammoniakemissies worden geraamd op 14 EUR/kg N (Europese stikstofbeoordeling, 2011), met uitzondering van het feit dat ammoniakemissies van dierlijke mest ook het directe economische verlies van een waardevolle agrarische hulpbron vertegenwoordigen. In het herziene HELCOM-actieplan voor de Oostzee (2013) zijn doelstellingen vastgesteld om 118.000 ton stikstof in de Oostzee te verminderen, verdeeld over alle BSR-landen. Ammoniakverlies uit dierlijke mest treedt op in veestallen, mestopslagplaatsen en uit het veld tijdens het aanbrengen van mest. Veeverrichtingen passen verschillende Best Beschikbare Technieken toe om emissies te verminderen, zoals luchtreiniging van de veestallen, afdekkingen op drijfmestopslag en injectie van vloeibare mest bij het verspreiden. Onlangs zijn in Denemarken drijfmestverzuringstechnologieën (SAT’s) ontwikkeld en door het Deense Agentschap voor milieubescherming goedgekeurd als BBT’s die Deense landbouwbedrijven kunnen gebruiken om het ammoniakverlies met maximaal 70 SAT’s te verminderen, hebben in Denemarken bewezen reële economische voordelen op landbouwniveau te brengen in de vorm van een verminderd gebruik van minerale meststoffen en verbeterde gewasopbrengsten, en niet alleen uitgaven voor investeringen en exploitatie, maar ook voordelen. Eerdere projecten erkenden SAT’s als een innovatieve technologie die stikstofverlies door de landbouw in de BSR zou kunnen verminderen. Het commerciële gebruik van SAT’s heeft zich echter niet buiten Denemarken verspreid. Kernprojectactiviteiten zijn gericht op het opzetten van proefinstallaties in alle BSR-landen waar veldproeven en demonstraties het vertrouwen van de eindgebruiker in deze technologieën kunnen vergroten. Het project beoogt verder systematisch de capaciteit van zowel overheidsinstanties als particuliere landbouwers te vergroten door technische haalbaarheidsstudies en gedetailleerde milieu- en economische analyses van de uitvoering van SAT’s uit te voeren. Aan de hand van deze resultaten zal het project, samen met markt- en nationale wetgevingsanalyses, beleidsaanbevelingen formuleren voor de integratie van de technologie in bestaande wetgeving en landbouwsteunregelingen. De verwachte gevolgen voor de BSR omvatten verminderde eutrofiëring in de lucht en een meer concurrerende en duurzame landbouwsector. (Dutch) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: Dierlijke mest is de belangrijkste bron van ammoniakstikstof in het Oostzeegebied. Het bedreigt niet alleen de status van de Oostzee, maar bedreigt ook de menselijke gezondheid. Dit project zal het gebruik van drijfmestverzuringstechnologieën in het Oostzeegebied bevorderen om eutrofiëring in de lucht te verminderen en een concurrerendere en duurzamere landbouwsector tot stand te brengen. Dierlijke mest is de belangrijkste bron van ammoniakstikstofemissies in het Oostzeegebied (BSR), die door atmosferische depositie resulteert in eutrofiëring in de lucht en goed is voor een groot deel van de stikstof die de Oostzee binnenkomt. Ammoniakemissies bedreigen niet alleen de toestand van de Oostzee, maar ook rechtstreeks een bedreiging voor de menselijke gezondheid door de vorming van secundaire deeltjes, die tot de verontreinigende stoffen behoren met de hoogste geschatte gevolgen voor de menselijke gezondheid. De gecombineerde kosten voor de gezondheid van de samenleving en het ecosysteem als gevolg van ammoniakemissies worden geraamd op 14 EUR/kg N (Europese stikstofbeoordeling, 2011), met uitzondering van het feit dat ammoniakemissies van dierlijke mest ook het directe economische verlies van een waardevolle agrarische hulpbron vertegenwoordigen. In het herziene HELCOM-actieplan voor de Oostzee (2013) zijn doelstellingen vastgesteld om 118.000 ton stikstof in de Oostzee te verminderen, verdeeld over alle BSR-landen. Ammoniakverlies uit dierlijke mest treedt op in veestallen, mestopslagplaatsen en uit het veld tijdens het aanbrengen van mest. Veeverrichtingen passen verschillende Best Beschikbare Technieken toe om emissies te verminderen, zoals luchtreiniging van de veestallen, afdekkingen op drijfmestopslag en injectie van vloeibare mest bij het verspreiden. Onlangs zijn in Denemarken drijfmestverzuringstechnologieën (SAT’s) ontwikkeld en door het Deense Agentschap voor milieubescherming goedgekeurd als BBT’s die Deense landbouwbedrijven kunnen gebruiken om het ammoniakverlies met maximaal 70 SAT’s te verminderen, hebben in Denemarken bewezen reële economische voordelen op landbouwniveau te brengen in de vorm van een verminderd gebruik van minerale meststoffen en verbeterde gewasopbrengsten, en niet alleen uitgaven voor investeringen en exploitatie, maar ook voordelen. Eerdere projecten erkenden SAT’s als een innovatieve technologie die stikstofverlies door de landbouw in de BSR zou kunnen verminderen. Het commerciële gebruik van SAT’s heeft zich echter niet buiten Denemarken verspreid. Kernprojectactiviteiten zijn gericht op het opzetten van proefinstallaties in alle BSR-landen waar veldproeven en demonstraties het vertrouwen van de eindgebruiker in deze technologieën kunnen vergroten. Het project beoogt verder systematisch de capaciteit van zowel overheidsinstanties als particuliere landbouwers te vergroten door technische haalbaarheidsstudies en gedetailleerde milieu- en economische analyses van de uitvoering van SAT’s uit te voeren. Aan de hand van deze resultaten zal het project, samen met markt- en nationale wetgevingsanalyses, beleidsaanbevelingen formuleren voor de integratie van de technologie in bestaande wetgeving en landbouwsteunregelingen. De verwachte gevolgen voor de BSR omvatten verminderde eutrofiëring in de lucht en een meer concurrerende en duurzame landbouwsector. (Dutch) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 4 November 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
Obornik zwierzęcy jest głównym źródłem emisji azotu amoniaku w regionie Morza Bałtyckiego. Zagraża to nie tylko statusowi Morza Bałtyckiego, ale także bezpośrednio zagraża zdrowiu człowieka. Projekt ten będzie promował wykorzystanie technologii zakwaszania gnojowicy w całym regionie Morza Bałtyckiego w celu ograniczenia eutrofizacji w powietrzu i stworzenia bardziej konkurencyjnego i zrównoważonego sektora rolnictwa. Obornik zwierzęcy jest głównym źródłem emisji azotu amoniaku w regionie Morza Bałtyckiego (BSR), który poprzez osadzanie atmosferyczne prowadzi do eutrofizacji w powietrzu i stanowi znaczną część azotu przedostającego się do Morza Bałtyckiego. Emisje amoniaku nie tylko zagrażają statusowi Morza Bałtyckiego, ale także bezpośrednio zagrażają zdrowiu ludzkiemu poprzez powstawanie wtórnych cząstek stałych, które należą do zanieczyszczeń o najwyższym szacowanym wpływie na zdrowie człowieka. Łączne koszty związane ze zdrowiem społecznym i ekosystemem związane z emisją amoniaku szacuje się na 14 EUR/kg N (Europejska ocena azotu, 2011 r.), bez uwzględnienia faktu, że emisje amoniaku z odchodów zwierzęcych stanowią również bezpośrednią stratę gospodarczą cennych zasobów rolnych. W zmienionym planie działania na rzecz Morza Bałtyckiego (HELCOM) (2013 r.) wyznaczono cele w zakresie ograniczenia dopływu do Morza Bałtyckiego 118 tys. ton azotu, podzielonego na wszystkie kraje BSR. Utrata amoniaku z odchodów zwierzęcych występuje w domach dla zwierząt gospodarskich, magazynach obornika i z pola podczas stosowania obornika. Operacje hodowlane stosują różne najlepsze dostępne techniki w celu zmniejszenia emisji, takie jak czyszczenie powietrza z domów inwentarskich, pokrywy na magazynach gnojowicy i wstrzykiwanie ciekłego obornika podczas rozprowadzania. Niedawno w Danii opracowano technologie zakwaszania gnojowicy (SAT) i zostały one zatwierdzone przez Duńską Agencję Ochrony Środowiska, ponieważ BAT, które duńskie gospodarstwa rolne mogą wykorzystać do zmniejszenia strat amoniaku nawet o 70SAT, okazały się w Danii przynieść realne korzyści ekonomiczne w postaci zmniejszonego zużycia nawozów mineralnych i zwiększenia plonów, a nie tylko wydatki na inwestycje i eksploatację, ale także korzyści. W poprzednich projektach SAT uznano za innowacyjną technologię, która mogłaby zmniejszyć straty azotu w rolnictwie w BSR. Komercyjne wykorzystanie SAT nie rozprzestrzeniło się jednak poza Danię. Główne działania w ramach projektu koncentrują się na utworzeniu instalacji pilotażowych we wszystkich krajach BSR, wokół których testy terenowe i demonstracje przyczynią się do budowania zaufania użytkowników końcowych do tych technologii. Projekt ma ponadto na celu systematyczne zwiększanie zdolności zarówno organów publicznych, jak i prywatnych rolników poprzez przeprowadzenie technicznych studiów wykonalności oraz szczegółowych analiz środowiskowych i ekonomicznych wdrażania SAT. Wykorzystując te wyniki, wraz z analizami przepisów rynkowych i krajowych, projekt sformułuje zalecenia polityczne dotyczące włączenia technologii do istniejącego prawodawstwa i systemów wsparcia rolnictwa. Oczekiwane skutki dla BSR obejmują zmniejszenie eutrofizacji w powietrzu oraz bardziej konkurencyjny i zrównoważony sektor rolnictwa. (Polish) | |||||||||||||||
| Property / summary: Obornik zwierzęcy jest głównym źródłem emisji azotu amoniaku w regionie Morza Bałtyckiego. Zagraża to nie tylko statusowi Morza Bałtyckiego, ale także bezpośrednio zagraża zdrowiu człowieka. Projekt ten będzie promował wykorzystanie technologii zakwaszania gnojowicy w całym regionie Morza Bałtyckiego w celu ograniczenia eutrofizacji w powietrzu i stworzenia bardziej konkurencyjnego i zrównoważonego sektora rolnictwa. Obornik zwierzęcy jest głównym źródłem emisji azotu amoniaku w regionie Morza Bałtyckiego (BSR), który poprzez osadzanie atmosferyczne prowadzi do eutrofizacji w powietrzu i stanowi znaczną część azotu przedostającego się do Morza Bałtyckiego. Emisje amoniaku nie tylko zagrażają statusowi Morza Bałtyckiego, ale także bezpośrednio zagrażają zdrowiu ludzkiemu poprzez powstawanie wtórnych cząstek stałych, które należą do zanieczyszczeń o najwyższym szacowanym wpływie na zdrowie człowieka. Łączne koszty związane ze zdrowiem społecznym i ekosystemem związane z emisją amoniaku szacuje się na 14 EUR/kg N (Europejska ocena azotu, 2011 r.), bez uwzględnienia faktu, że emisje amoniaku z odchodów zwierzęcych stanowią również bezpośrednią stratę gospodarczą cennych zasobów rolnych. W zmienionym planie działania na rzecz Morza Bałtyckiego (HELCOM) (2013 r.) wyznaczono cele w zakresie ograniczenia dopływu do Morza Bałtyckiego 118 tys. ton azotu, podzielonego na wszystkie kraje BSR. Utrata amoniaku z odchodów zwierzęcych występuje w domach dla zwierząt gospodarskich, magazynach obornika i z pola podczas stosowania obornika. Operacje hodowlane stosują różne najlepsze dostępne techniki w celu zmniejszenia emisji, takie jak czyszczenie powietrza z domów inwentarskich, pokrywy na magazynach gnojowicy i wstrzykiwanie ciekłego obornika podczas rozprowadzania. Niedawno w Danii opracowano technologie zakwaszania gnojowicy (SAT) i zostały one zatwierdzone przez Duńską Agencję Ochrony Środowiska, ponieważ BAT, które duńskie gospodarstwa rolne mogą wykorzystać do zmniejszenia strat amoniaku nawet o 70SAT, okazały się w Danii przynieść realne korzyści ekonomiczne w postaci zmniejszonego zużycia nawozów mineralnych i zwiększenia plonów, a nie tylko wydatki na inwestycje i eksploatację, ale także korzyści. W poprzednich projektach SAT uznano za innowacyjną technologię, która mogłaby zmniejszyć straty azotu w rolnictwie w BSR. Komercyjne wykorzystanie SAT nie rozprzestrzeniło się jednak poza Danię. Główne działania w ramach projektu koncentrują się na utworzeniu instalacji pilotażowych we wszystkich krajach BSR, wokół których testy terenowe i demonstracje przyczynią się do budowania zaufania użytkowników końcowych do tych technologii. Projekt ma ponadto na celu systematyczne zwiększanie zdolności zarówno organów publicznych, jak i prywatnych rolników poprzez przeprowadzenie technicznych studiów wykonalności oraz szczegółowych analiz środowiskowych i ekonomicznych wdrażania SAT. Wykorzystując te wyniki, wraz z analizami przepisów rynkowych i krajowych, projekt sformułuje zalecenia polityczne dotyczące włączenia technologii do istniejącego prawodawstwa i systemów wsparcia rolnictwa. Oczekiwane skutki dla BSR obejmują zmniejszenie eutrofizacji w powietrzu oraz bardziej konkurencyjny i zrównoważony sektor rolnictwa. (Polish) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: Obornik zwierzęcy jest głównym źródłem emisji azotu amoniaku w regionie Morza Bałtyckiego. Zagraża to nie tylko statusowi Morza Bałtyckiego, ale także bezpośrednio zagraża zdrowiu człowieka. Projekt ten będzie promował wykorzystanie technologii zakwaszania gnojowicy w całym regionie Morza Bałtyckiego w celu ograniczenia eutrofizacji w powietrzu i stworzenia bardziej konkurencyjnego i zrównoważonego sektora rolnictwa. Obornik zwierzęcy jest głównym źródłem emisji azotu amoniaku w regionie Morza Bałtyckiego (BSR), który poprzez osadzanie atmosferyczne prowadzi do eutrofizacji w powietrzu i stanowi znaczną część azotu przedostającego się do Morza Bałtyckiego. Emisje amoniaku nie tylko zagrażają statusowi Morza Bałtyckiego, ale także bezpośrednio zagrażają zdrowiu ludzkiemu poprzez powstawanie wtórnych cząstek stałych, które należą do zanieczyszczeń o najwyższym szacowanym wpływie na zdrowie człowieka. Łączne koszty związane ze zdrowiem społecznym i ekosystemem związane z emisją amoniaku szacuje się na 14 EUR/kg N (Europejska ocena azotu, 2011 r.), bez uwzględnienia faktu, że emisje amoniaku z odchodów zwierzęcych stanowią również bezpośrednią stratę gospodarczą cennych zasobów rolnych. W zmienionym planie działania na rzecz Morza Bałtyckiego (HELCOM) (2013 r.) wyznaczono cele w zakresie ograniczenia dopływu do Morza Bałtyckiego 118 tys. ton azotu, podzielonego na wszystkie kraje BSR. Utrata amoniaku z odchodów zwierzęcych występuje w domach dla zwierząt gospodarskich, magazynach obornika i z pola podczas stosowania obornika. Operacje hodowlane stosują różne najlepsze dostępne techniki w celu zmniejszenia emisji, takie jak czyszczenie powietrza z domów inwentarskich, pokrywy na magazynach gnojowicy i wstrzykiwanie ciekłego obornika podczas rozprowadzania. Niedawno w Danii opracowano technologie zakwaszania gnojowicy (SAT) i zostały one zatwierdzone przez Duńską Agencję Ochrony Środowiska, ponieważ BAT, które duńskie gospodarstwa rolne mogą wykorzystać do zmniejszenia strat amoniaku nawet o 70SAT, okazały się w Danii przynieść realne korzyści ekonomiczne w postaci zmniejszonego zużycia nawozów mineralnych i zwiększenia plonów, a nie tylko wydatki na inwestycje i eksploatację, ale także korzyści. W poprzednich projektach SAT uznano za innowacyjną technologię, która mogłaby zmniejszyć straty azotu w rolnictwie w BSR. Komercyjne wykorzystanie SAT nie rozprzestrzeniło się jednak poza Danię. Główne działania w ramach projektu koncentrują się na utworzeniu instalacji pilotażowych we wszystkich krajach BSR, wokół których testy terenowe i demonstracje przyczynią się do budowania zaufania użytkowników końcowych do tych technologii. Projekt ma ponadto na celu systematyczne zwiększanie zdolności zarówno organów publicznych, jak i prywatnych rolników poprzez przeprowadzenie technicznych studiów wykonalności oraz szczegółowych analiz środowiskowych i ekonomicznych wdrażania SAT. Wykorzystując te wyniki, wraz z analizami przepisów rynkowych i krajowych, projekt sformułuje zalecenia polityczne dotyczące włączenia technologii do istniejącego prawodawstwa i systemów wsparcia rolnictwa. Oczekiwane skutki dla BSR obejmują zmniejszenie eutrofizacji w powietrzu oraz bardziej konkurencyjny i zrównoważony sektor rolnictwa. (Polish) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 4 November 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
Gyvulių mėšlas yra pagrindinis amoniako azoto išmetimo šaltinis Baltijos jūros regione. Tai ne tik kelia grėsmę Baltijos jūros būklei, bet ir tiesiogiai kelia grėsmę žmonių sveikatai. Šis projektas skatins srutų rūgštėjimo technologijų naudojimą visame Baltijos jūros regione, siekiant sumažinti ore plintančią eutrofikaciją ir sukurti konkurencingesnį ir tvaresnį ūkininkavimo sektorių. Gyvulių mėšlas yra pagrindinis išmetamo amoniako azoto šaltinis Baltijos jūros regione (BJR), kuris dėl atmosferos nusėdimo sukelia eutrofikaciją ore ir sudaro didžiąją dalį azoto, patenkančio į Baltijos jūrą. Amoniako išmetimas ne tik kelia grėsmę Baltijos jūros būklei, bet ir tiesiogiai kelia grėsmę žmonių sveikatai dėl antrinių kietųjų dalelių susidarymo, kuris yra vienas iš teršalų, turinčių didžiausią numatomą poveikį žmonių sveikatai. Apskaičiuota, kad dėl išmetamo amoniako bendros su visuomenės sveikata ir ekosistemomis susijusios sąnaudos sudaro 14 EUR/kg N (Europos azoto vertinimas, 2011 m.), neįskaitant fakto, kad dėl gyvulių mėšlo išmetamo amoniako kiekis taip pat yra tiesioginis ekonominis vertingų žemės ūkio išteklių praradimas. Peržiūrėtame HELCOM Baltijos jūros veiksmų plane (2013 m.) nustatyti tikslai sumažinti 118 000 tonų azoto, patenkančio į Baltijos jūrą, paskirstytą visoms BJR šalims. Amoniako nuostoliai dėl gyvulių mėšlo atsiranda gyvulių namuose, mėšlo saugyklose ir lauke mėšlo naudojimo metu. Gyvulininkystės operacijose taikomi įvairūs geriausi prieinami metodai, siekiant sumažinti išmetamų teršalų kiekį, pvz., oro valymas iš gyvulių namų, uždengimas srutų sandėliuose ir skysto mėšlo įpurškimas skleidžiant. Neseniai Danijoje buvo sukurtos srutų rūgštinimo technologijos (SAT), kurias Danijos aplinkos apsaugos agentūra patvirtino kaip GPGB, kuriuos Danijos ūkiai gali panaudoti amoniako nuostoliams sumažinti iki 70SAT, Danijoje įrodyta, kad tai duoda realią ekonominę naudą ūkio lygmeniu, nes sumažėja mineralinių trąšų suvartojimas ir gerinamas pasėlių derlius, ir tai yra ne tik investicijų ir veiklos išlaidos, bet ir nauda. Pagal ankstesnius projektus SAT buvo pripažinta naujoviška technologija, galinčia sumažinti azoto nuostolius BJR žemės ūkyje. Tačiau komercinis SAT naudojimas nebuvo išplitęs už Danijos ribų. Vykdant pagrindinę projekto veiklą daugiausia dėmesio skiriama bandomųjų įrenginių įrengimui visose BJR šalyse, aplink kurias lauko bandymai ir demonstravimas padės didinti galutinių naudotojų pasitikėjimą šiomis technologijomis. Projektu taip pat siekiama sistemingai stiprinti valdžios institucijų ir privačių ūkininkų gebėjimus atliekant techninių galimybių studijas ir išsamią aplinkosauginę ir ekonominę SAT įgyvendinimo analizę. Remiantis šiais rezultatais, kartu su rinkos ir nacionalinės teisės aktų analize, projekte bus suformuluotos politikos rekomendacijos dėl technologijos integravimo į galiojančius teisės aktus ir žemės ūkio paramos schemas. Tikėtinas poveikis BJR susijęs su sumažėjusia oro eutrofikacija ir konkurencingesniu bei tvaresniu ūkininkavimo sektoriumi. (Lithuanian) | |||||||||||||||
| Property / summary: Gyvulių mėšlas yra pagrindinis amoniako azoto išmetimo šaltinis Baltijos jūros regione. Tai ne tik kelia grėsmę Baltijos jūros būklei, bet ir tiesiogiai kelia grėsmę žmonių sveikatai. Šis projektas skatins srutų rūgštėjimo technologijų naudojimą visame Baltijos jūros regione, siekiant sumažinti ore plintančią eutrofikaciją ir sukurti konkurencingesnį ir tvaresnį ūkininkavimo sektorių. Gyvulių mėšlas yra pagrindinis išmetamo amoniako azoto šaltinis Baltijos jūros regione (BJR), kuris dėl atmosferos nusėdimo sukelia eutrofikaciją ore ir sudaro didžiąją dalį azoto, patenkančio į Baltijos jūrą. Amoniako išmetimas ne tik kelia grėsmę Baltijos jūros būklei, bet ir tiesiogiai kelia grėsmę žmonių sveikatai dėl antrinių kietųjų dalelių susidarymo, kuris yra vienas iš teršalų, turinčių didžiausią numatomą poveikį žmonių sveikatai. Apskaičiuota, kad dėl išmetamo amoniako bendros su visuomenės sveikata ir ekosistemomis susijusios sąnaudos sudaro 14 EUR/kg N (Europos azoto vertinimas, 2011 m.), neįskaitant fakto, kad dėl gyvulių mėšlo išmetamo amoniako kiekis taip pat yra tiesioginis ekonominis vertingų žemės ūkio išteklių praradimas. Peržiūrėtame HELCOM Baltijos jūros veiksmų plane (2013 m.) nustatyti tikslai sumažinti 118 000 tonų azoto, patenkančio į Baltijos jūrą, paskirstytą visoms BJR šalims. Amoniako nuostoliai dėl gyvulių mėšlo atsiranda gyvulių namuose, mėšlo saugyklose ir lauke mėšlo naudojimo metu. Gyvulininkystės operacijose taikomi įvairūs geriausi prieinami metodai, siekiant sumažinti išmetamų teršalų kiekį, pvz., oro valymas iš gyvulių namų, uždengimas srutų sandėliuose ir skysto mėšlo įpurškimas skleidžiant. Neseniai Danijoje buvo sukurtos srutų rūgštinimo technologijos (SAT), kurias Danijos aplinkos apsaugos agentūra patvirtino kaip GPGB, kuriuos Danijos ūkiai gali panaudoti amoniako nuostoliams sumažinti iki 70SAT, Danijoje įrodyta, kad tai duoda realią ekonominę naudą ūkio lygmeniu, nes sumažėja mineralinių trąšų suvartojimas ir gerinamas pasėlių derlius, ir tai yra ne tik investicijų ir veiklos išlaidos, bet ir nauda. Pagal ankstesnius projektus SAT buvo pripažinta naujoviška technologija, galinčia sumažinti azoto nuostolius BJR žemės ūkyje. Tačiau komercinis SAT naudojimas nebuvo išplitęs už Danijos ribų. Vykdant pagrindinę projekto veiklą daugiausia dėmesio skiriama bandomųjų įrenginių įrengimui visose BJR šalyse, aplink kurias lauko bandymai ir demonstravimas padės didinti galutinių naudotojų pasitikėjimą šiomis technologijomis. Projektu taip pat siekiama sistemingai stiprinti valdžios institucijų ir privačių ūkininkų gebėjimus atliekant techninių galimybių studijas ir išsamią aplinkosauginę ir ekonominę SAT įgyvendinimo analizę. Remiantis šiais rezultatais, kartu su rinkos ir nacionalinės teisės aktų analize, projekte bus suformuluotos politikos rekomendacijos dėl technologijos integravimo į galiojančius teisės aktus ir žemės ūkio paramos schemas. Tikėtinas poveikis BJR susijęs su sumažėjusia oro eutrofikacija ir konkurencingesniu bei tvaresniu ūkininkavimo sektoriumi. (Lithuanian) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: Gyvulių mėšlas yra pagrindinis amoniako azoto išmetimo šaltinis Baltijos jūros regione. Tai ne tik kelia grėsmę Baltijos jūros būklei, bet ir tiesiogiai kelia grėsmę žmonių sveikatai. Šis projektas skatins srutų rūgštėjimo technologijų naudojimą visame Baltijos jūros regione, siekiant sumažinti ore plintančią eutrofikaciją ir sukurti konkurencingesnį ir tvaresnį ūkininkavimo sektorių. Gyvulių mėšlas yra pagrindinis išmetamo amoniako azoto šaltinis Baltijos jūros regione (BJR), kuris dėl atmosferos nusėdimo sukelia eutrofikaciją ore ir sudaro didžiąją dalį azoto, patenkančio į Baltijos jūrą. Amoniako išmetimas ne tik kelia grėsmę Baltijos jūros būklei, bet ir tiesiogiai kelia grėsmę žmonių sveikatai dėl antrinių kietųjų dalelių susidarymo, kuris yra vienas iš teršalų, turinčių didžiausią numatomą poveikį žmonių sveikatai. Apskaičiuota, kad dėl išmetamo amoniako bendros su visuomenės sveikata ir ekosistemomis susijusios sąnaudos sudaro 14 EUR/kg N (Europos azoto vertinimas, 2011 m.), neįskaitant fakto, kad dėl gyvulių mėšlo išmetamo amoniako kiekis taip pat yra tiesioginis ekonominis vertingų žemės ūkio išteklių praradimas. Peržiūrėtame HELCOM Baltijos jūros veiksmų plane (2013 m.) nustatyti tikslai sumažinti 118 000 tonų azoto, patenkančio į Baltijos jūrą, paskirstytą visoms BJR šalims. Amoniako nuostoliai dėl gyvulių mėšlo atsiranda gyvulių namuose, mėšlo saugyklose ir lauke mėšlo naudojimo metu. Gyvulininkystės operacijose taikomi įvairūs geriausi prieinami metodai, siekiant sumažinti išmetamų teršalų kiekį, pvz., oro valymas iš gyvulių namų, uždengimas srutų sandėliuose ir skysto mėšlo įpurškimas skleidžiant. Neseniai Danijoje buvo sukurtos srutų rūgštinimo technologijos (SAT), kurias Danijos aplinkos apsaugos agentūra patvirtino kaip GPGB, kuriuos Danijos ūkiai gali panaudoti amoniako nuostoliams sumažinti iki 70SAT, Danijoje įrodyta, kad tai duoda realią ekonominę naudą ūkio lygmeniu, nes sumažėja mineralinių trąšų suvartojimas ir gerinamas pasėlių derlius, ir tai yra ne tik investicijų ir veiklos išlaidos, bet ir nauda. Pagal ankstesnius projektus SAT buvo pripažinta naujoviška technologija, galinčia sumažinti azoto nuostolius BJR žemės ūkyje. Tačiau komercinis SAT naudojimas nebuvo išplitęs už Danijos ribų. Vykdant pagrindinę projekto veiklą daugiausia dėmesio skiriama bandomųjų įrenginių įrengimui visose BJR šalyse, aplink kurias lauko bandymai ir demonstravimas padės didinti galutinių naudotojų pasitikėjimą šiomis technologijomis. Projektu taip pat siekiama sistemingai stiprinti valdžios institucijų ir privačių ūkininkų gebėjimus atliekant techninių galimybių studijas ir išsamią aplinkosauginę ir ekonominę SAT įgyvendinimo analizę. Remiantis šiais rezultatais, kartu su rinkos ir nacionalinės teisės aktų analize, projekte bus suformuluotos politikos rekomendacijos dėl technologijos integravimo į galiojančius teisės aktus ir žemės ūkio paramos schemas. Tikėtinas poveikis BJR susijęs su sumažėjusia oro eutrofikacija ir konkurencingesniu bei tvaresniu ūkininkavimo sektoriumi. (Lithuanian) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 4 November 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
Il letame è la principale fonte di emissioni di azoto di ammoniaca nella regione del Mar Baltico. Non solo minaccia lo status del Mar Baltico, ma minaccia anche direttamente la salute umana. Questo progetto promuoverà l'uso di tecnologie di acidificazione dei liquami in tutta la regione del Mar Baltico per ridurre l'eutrofizzazione aerea e creare un settore agricolo più competitivo e sostenibile. Il letame è la principale fonte di emissioni di azoto di ammoniaca nella regione del Mar Baltico (BSR), che attraverso la deposizione atmosferica si traduce in eutrofizzazione aerea e rappresenta una parte importante dell'azoto che entra nel Mar Baltico. Le emissioni di ammoniaca non solo minacciano lo stato del Mar Baltico, ma minacciano anche direttamente la salute umana attraverso la formazione di particolato secondario, che è tra gli inquinanti con il più alto impatto stimato sulla salute umana. I costi combinati relativi alla salute sociale e agli ecosistemi derivanti dalle emissioni di ammoniaca sono stimati a 14 EUR/kg N (Valutazione europea dell'azoto, 2011), escludendo il fatto che le emissioni di ammoniaca da effluenti di allevamento rappresentino anche la perdita economica diretta di una preziosa risorsa agricola. Il piano d'azione riveduto HELCOM per il Mar Baltico (2013) ha fissato obiettivi per la riduzione di 118.000 tonnellate di azoto che entrano nel Mar Baltico, suddivise tra tutti i paesi della BSR. La perdita di ammoniaca da letame si verifica in case di bestiame, depositi di letame e dal campo durante l'applicazione di letame. Le operazioni di allevamento applicano varie migliori tecniche disponibili per ridurre le emissioni, come la pulizia dell'aria dalle case di bestiame, le coperture sui depositi di liquame e l'iniezione di letame liquido durante la diffusione. Recentemente, le tecnologie di acidificazione dei liquami (SAT) sono state sviluppate in Danimarca e sono state approvate dall'Agenzia danese per la protezione dell'ambiente in quanto le BAT che le aziende danesi possono utilizzare per ridurre la perdita di ammoniaca fino a 70 SAT hanno dimostrato in Danimarca di apportare benefici economici reali a livello aziendale sotto forma di riduzione del consumo di fertilizzanti minerali e di miglioramento delle rese delle colture, e non sono solo spese per investimenti e operazioni, ma anche benefici. I progetti precedenti hanno riconosciuto le SAT come una tecnologia innovativa che potrebbe ridurre la perdita di azoto dall'agricoltura nella BSR. Tuttavia, l'uso commerciale delle SAT non si è diffuso al di fuori della Danimarca. Le attività principali del progetto si concentrano sulla creazione di impianti pilota in tutti i paesi BSR attorno ai quali prove sul campo e dimostrazioni contribuiranno a rafforzare la fiducia degli utenti finali in queste tecnologie. Il progetto mira inoltre a migliorare sistematicamente la capacità sia delle autorità pubbliche che degli agricoltori privati conducendo studi tecnici di fattibilità e analisi ambientali ed economiche dettagliate dell'attuazione delle SAT. Utilizzando questi risultati, insieme alle analisi del mercato e della legislazione nazionale, il progetto formulerà raccomandazioni politiche per l'integrazione della tecnologia nella legislazione vigente e nei regimi di sostegno agricolo. Gli impatti attesi sulla BSR includono una riduzione dell'eutrofizzazione aerea e un settore agricolo più competitivo e sostenibile. (Italian) | |||||||||||||||
| Property / summary: Il letame è la principale fonte di emissioni di azoto di ammoniaca nella regione del Mar Baltico. Non solo minaccia lo status del Mar Baltico, ma minaccia anche direttamente la salute umana. Questo progetto promuoverà l'uso di tecnologie di acidificazione dei liquami in tutta la regione del Mar Baltico per ridurre l'eutrofizzazione aerea e creare un settore agricolo più competitivo e sostenibile. Il letame è la principale fonte di emissioni di azoto di ammoniaca nella regione del Mar Baltico (BSR), che attraverso la deposizione atmosferica si traduce in eutrofizzazione aerea e rappresenta una parte importante dell'azoto che entra nel Mar Baltico. Le emissioni di ammoniaca non solo minacciano lo stato del Mar Baltico, ma minacciano anche direttamente la salute umana attraverso la formazione di particolato secondario, che è tra gli inquinanti con il più alto impatto stimato sulla salute umana. I costi combinati relativi alla salute sociale e agli ecosistemi derivanti dalle emissioni di ammoniaca sono stimati a 14 EUR/kg N (Valutazione europea dell'azoto, 2011), escludendo il fatto che le emissioni di ammoniaca da effluenti di allevamento rappresentino anche la perdita economica diretta di una preziosa risorsa agricola. Il piano d'azione riveduto HELCOM per il Mar Baltico (2013) ha fissato obiettivi per la riduzione di 118.000 tonnellate di azoto che entrano nel Mar Baltico, suddivise tra tutti i paesi della BSR. La perdita di ammoniaca da letame si verifica in case di bestiame, depositi di letame e dal campo durante l'applicazione di letame. Le operazioni di allevamento applicano varie migliori tecniche disponibili per ridurre le emissioni, come la pulizia dell'aria dalle case di bestiame, le coperture sui depositi di liquame e l'iniezione di letame liquido durante la diffusione. Recentemente, le tecnologie di acidificazione dei liquami (SAT) sono state sviluppate in Danimarca e sono state approvate dall'Agenzia danese per la protezione dell'ambiente in quanto le BAT che le aziende danesi possono utilizzare per ridurre la perdita di ammoniaca fino a 70 SAT hanno dimostrato in Danimarca di apportare benefici economici reali a livello aziendale sotto forma di riduzione del consumo di fertilizzanti minerali e di miglioramento delle rese delle colture, e non sono solo spese per investimenti e operazioni, ma anche benefici. I progetti precedenti hanno riconosciuto le SAT come una tecnologia innovativa che potrebbe ridurre la perdita di azoto dall'agricoltura nella BSR. Tuttavia, l'uso commerciale delle SAT non si è diffuso al di fuori della Danimarca. Le attività principali del progetto si concentrano sulla creazione di impianti pilota in tutti i paesi BSR attorno ai quali prove sul campo e dimostrazioni contribuiranno a rafforzare la fiducia degli utenti finali in queste tecnologie. Il progetto mira inoltre a migliorare sistematicamente la capacità sia delle autorità pubbliche che degli agricoltori privati conducendo studi tecnici di fattibilità e analisi ambientali ed economiche dettagliate dell'attuazione delle SAT. Utilizzando questi risultati, insieme alle analisi del mercato e della legislazione nazionale, il progetto formulerà raccomandazioni politiche per l'integrazione della tecnologia nella legislazione vigente e nei regimi di sostegno agricolo. Gli impatti attesi sulla BSR includono una riduzione dell'eutrofizzazione aerea e un settore agricolo più competitivo e sostenibile. (Italian) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: Il letame è la principale fonte di emissioni di azoto di ammoniaca nella regione del Mar Baltico. Non solo minaccia lo status del Mar Baltico, ma minaccia anche direttamente la salute umana. Questo progetto promuoverà l'uso di tecnologie di acidificazione dei liquami in tutta la regione del Mar Baltico per ridurre l'eutrofizzazione aerea e creare un settore agricolo più competitivo e sostenibile. Il letame è la principale fonte di emissioni di azoto di ammoniaca nella regione del Mar Baltico (BSR), che attraverso la deposizione atmosferica si traduce in eutrofizzazione aerea e rappresenta una parte importante dell'azoto che entra nel Mar Baltico. Le emissioni di ammoniaca non solo minacciano lo stato del Mar Baltico, ma minacciano anche direttamente la salute umana attraverso la formazione di particolato secondario, che è tra gli inquinanti con il più alto impatto stimato sulla salute umana. I costi combinati relativi alla salute sociale e agli ecosistemi derivanti dalle emissioni di ammoniaca sono stimati a 14 EUR/kg N (Valutazione europea dell'azoto, 2011), escludendo il fatto che le emissioni di ammoniaca da effluenti di allevamento rappresentino anche la perdita economica diretta di una preziosa risorsa agricola. Il piano d'azione riveduto HELCOM per il Mar Baltico (2013) ha fissato obiettivi per la riduzione di 118.000 tonnellate di azoto che entrano nel Mar Baltico, suddivise tra tutti i paesi della BSR. La perdita di ammoniaca da letame si verifica in case di bestiame, depositi di letame e dal campo durante l'applicazione di letame. Le operazioni di allevamento applicano varie migliori tecniche disponibili per ridurre le emissioni, come la pulizia dell'aria dalle case di bestiame, le coperture sui depositi di liquame e l'iniezione di letame liquido durante la diffusione. Recentemente, le tecnologie di acidificazione dei liquami (SAT) sono state sviluppate in Danimarca e sono state approvate dall'Agenzia danese per la protezione dell'ambiente in quanto le BAT che le aziende danesi possono utilizzare per ridurre la perdita di ammoniaca fino a 70 SAT hanno dimostrato in Danimarca di apportare benefici economici reali a livello aziendale sotto forma di riduzione del consumo di fertilizzanti minerali e di miglioramento delle rese delle colture, e non sono solo spese per investimenti e operazioni, ma anche benefici. I progetti precedenti hanno riconosciuto le SAT come una tecnologia innovativa che potrebbe ridurre la perdita di azoto dall'agricoltura nella BSR. Tuttavia, l'uso commerciale delle SAT non si è diffuso al di fuori della Danimarca. Le attività principali del progetto si concentrano sulla creazione di impianti pilota in tutti i paesi BSR attorno ai quali prove sul campo e dimostrazioni contribuiranno a rafforzare la fiducia degli utenti finali in queste tecnologie. Il progetto mira inoltre a migliorare sistematicamente la capacità sia delle autorità pubbliche che degli agricoltori privati conducendo studi tecnici di fattibilità e analisi ambientali ed economiche dettagliate dell'attuazione delle SAT. Utilizzando questi risultati, insieme alle analisi del mercato e della legislazione nazionale, il progetto formulerà raccomandazioni politiche per l'integrazione della tecnologia nella legislazione vigente e nei regimi di sostegno agricolo. Gli impatti attesi sulla BSR includono una riduzione dell'eutrofizzazione aerea e un settore agricolo più competitivo e sostenibile. (Italian) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 4 November 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
Gunoiul de grajd este principala sursă de emisii de azot de amoniac în regiunea Mării Baltice. Nu numai că amenință statutul Mării Baltice, dar și amenință în mod direct sănătatea umană. Acest proiect va promova utilizarea tehnologiilor de acidifiere a gunoiului de grajd în întreaga regiune a Mării Baltice pentru a reduce eutrofizarea în aer și pentru a crea un sector agricol mai competitiv și mai durabil. Gunoiul de grajd este principala sursă de emisii de azot de amoniac în regiunea Mării Baltice (BSR), care, prin depunerea atmosferică, duce la eutrofizarea în aer și reprezintă o mare parte din azotul care intră în Marea Baltică. Emisiile de amoniac nu numai că amenință starea Mării Baltice, dar amenință în mod direct sănătatea umană prin formarea de particule secundare în suspensie, care se numără printre poluanții cu cel mai mare impact estimat asupra sănătății umane. Costurile combinate pentru sănătate și ecosisteme generate de emisiile de amoniac sunt estimate la 14 EUR/kg N (Evaluarea europeană a azotului, 2011), fără a include faptul că emisiile de amoniac generate de gunoiul de grajd reprezintă, de asemenea, pierderea economică directă a unei resurse agricole valoroase. Planul de acțiune HELCOM revizuit pentru Marea Baltică (2013) a stabilit obiective pentru reducerea a 118.000 de tone de azot care intră în Marea Baltică, împărțite între toate țările BSR. Pierderea amoniacului din gunoiul de grajd se produce în adăposturile pentru animale, în depozitele de gunoi de grajd și de pe teren în timpul aplicării gunoiului de grajd. Operațiunile de creștere a animalelor aplică diverse tehnici disponibile pentru a reduce emisiile, cum ar fi curățarea aerului din adăposturile pentru animale, capacele din depozitele de gunoi de grajd și injectarea gunoiului de grajd lichid atunci când se împrăștie. Recent, tehnologiile de acidificare a gunoiului de grajd (SAT) au fost dezvoltate în Danemarca și sunt aprobate de Agenția daneză pentru protecția mediului ca BAT-uri pe care fermele daneze le pot utiliza pentru a reduce pierderile de amoniac cu până la 70 de SAT-uri în Danemarca s-au dovedit în Danemarca că aduc beneficii economice reale la nivelul fermelor sub forma unui consum redus de îngrășăminte minerale și a unor randamente îmbunătățite ale culturilor și nu reprezintă doar cheltuieli pentru investiții și exploatare, ci și beneficii. Proiectele anterioare au recunoscut SAT ca o tehnologie inovatoare care ar putea reduce pierderile de azot din agricultură în cadrul BSR. Cu toate acestea, utilizarea comercială a SAT nu s-a răspândit în afara Danemarcei. Activitățile de bază ale proiectului se concentrează pe crearea de instalații pilot în toate țările BSR în jurul cărora testele și demonstrațiile pe teren vor contribui la consolidarea încrederii utilizatorilor finali în aceste tehnologii. Proiectul vizează, de asemenea, consolidarea sistematică a capacității atât a autorităților publice, cât și a fermierilor privați, prin realizarea unor studii de fezabilitate tehnică și a unor analize de mediu și economice detaliate ale implementării SAT. Folosind aceste rezultate, împreună cu analizele pieței și ale legislației naționale, proiectul va formula recomandări de politică pentru integrarea tehnologiei în legislația existentă și în schemele de sprijin agricol. Impactul preconizat asupra BSR include reducerea eutrofizării în aer și un sector agricol mai competitiv și mai durabil. (Romanian) | |||||||||||||||
| Property / summary: Gunoiul de grajd este principala sursă de emisii de azot de amoniac în regiunea Mării Baltice. Nu numai că amenință statutul Mării Baltice, dar și amenință în mod direct sănătatea umană. Acest proiect va promova utilizarea tehnologiilor de acidifiere a gunoiului de grajd în întreaga regiune a Mării Baltice pentru a reduce eutrofizarea în aer și pentru a crea un sector agricol mai competitiv și mai durabil. Gunoiul de grajd este principala sursă de emisii de azot de amoniac în regiunea Mării Baltice (BSR), care, prin depunerea atmosferică, duce la eutrofizarea în aer și reprezintă o mare parte din azotul care intră în Marea Baltică. Emisiile de amoniac nu numai că amenință starea Mării Baltice, dar amenință în mod direct sănătatea umană prin formarea de particule secundare în suspensie, care se numără printre poluanții cu cel mai mare impact estimat asupra sănătății umane. Costurile combinate pentru sănătate și ecosisteme generate de emisiile de amoniac sunt estimate la 14 EUR/kg N (Evaluarea europeană a azotului, 2011), fără a include faptul că emisiile de amoniac generate de gunoiul de grajd reprezintă, de asemenea, pierderea economică directă a unei resurse agricole valoroase. Planul de acțiune HELCOM revizuit pentru Marea Baltică (2013) a stabilit obiective pentru reducerea a 118.000 de tone de azot care intră în Marea Baltică, împărțite între toate țările BSR. Pierderea amoniacului din gunoiul de grajd se produce în adăposturile pentru animale, în depozitele de gunoi de grajd și de pe teren în timpul aplicării gunoiului de grajd. Operațiunile de creștere a animalelor aplică diverse tehnici disponibile pentru a reduce emisiile, cum ar fi curățarea aerului din adăposturile pentru animale, capacele din depozitele de gunoi de grajd și injectarea gunoiului de grajd lichid atunci când se împrăștie. Recent, tehnologiile de acidificare a gunoiului de grajd (SAT) au fost dezvoltate în Danemarca și sunt aprobate de Agenția daneză pentru protecția mediului ca BAT-uri pe care fermele daneze le pot utiliza pentru a reduce pierderile de amoniac cu până la 70 de SAT-uri în Danemarca s-au dovedit în Danemarca că aduc beneficii economice reale la nivelul fermelor sub forma unui consum redus de îngrășăminte minerale și a unor randamente îmbunătățite ale culturilor și nu reprezintă doar cheltuieli pentru investiții și exploatare, ci și beneficii. Proiectele anterioare au recunoscut SAT ca o tehnologie inovatoare care ar putea reduce pierderile de azot din agricultură în cadrul BSR. Cu toate acestea, utilizarea comercială a SAT nu s-a răspândit în afara Danemarcei. Activitățile de bază ale proiectului se concentrează pe crearea de instalații pilot în toate țările BSR în jurul cărora testele și demonstrațiile pe teren vor contribui la consolidarea încrederii utilizatorilor finali în aceste tehnologii. Proiectul vizează, de asemenea, consolidarea sistematică a capacității atât a autorităților publice, cât și a fermierilor privați, prin realizarea unor studii de fezabilitate tehnică și a unor analize de mediu și economice detaliate ale implementării SAT. Folosind aceste rezultate, împreună cu analizele pieței și ale legislației naționale, proiectul va formula recomandări de politică pentru integrarea tehnologiei în legislația existentă și în schemele de sprijin agricol. Impactul preconizat asupra BSR include reducerea eutrofizării în aer și un sector agricol mai competitiv și mai durabil. (Romanian) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: Gunoiul de grajd este principala sursă de emisii de azot de amoniac în regiunea Mării Baltice. Nu numai că amenință statutul Mării Baltice, dar și amenință în mod direct sănătatea umană. Acest proiect va promova utilizarea tehnologiilor de acidifiere a gunoiului de grajd în întreaga regiune a Mării Baltice pentru a reduce eutrofizarea în aer și pentru a crea un sector agricol mai competitiv și mai durabil. Gunoiul de grajd este principala sursă de emisii de azot de amoniac în regiunea Mării Baltice (BSR), care, prin depunerea atmosferică, duce la eutrofizarea în aer și reprezintă o mare parte din azotul care intră în Marea Baltică. Emisiile de amoniac nu numai că amenință starea Mării Baltice, dar amenință în mod direct sănătatea umană prin formarea de particule secundare în suspensie, care se numără printre poluanții cu cel mai mare impact estimat asupra sănătății umane. Costurile combinate pentru sănătate și ecosisteme generate de emisiile de amoniac sunt estimate la 14 EUR/kg N (Evaluarea europeană a azotului, 2011), fără a include faptul că emisiile de amoniac generate de gunoiul de grajd reprezintă, de asemenea, pierderea economică directă a unei resurse agricole valoroase. Planul de acțiune HELCOM revizuit pentru Marea Baltică (2013) a stabilit obiective pentru reducerea a 118.000 de tone de azot care intră în Marea Baltică, împărțite între toate țările BSR. Pierderea amoniacului din gunoiul de grajd se produce în adăposturile pentru animale, în depozitele de gunoi de grajd și de pe teren în timpul aplicării gunoiului de grajd. Operațiunile de creștere a animalelor aplică diverse tehnici disponibile pentru a reduce emisiile, cum ar fi curățarea aerului din adăposturile pentru animale, capacele din depozitele de gunoi de grajd și injectarea gunoiului de grajd lichid atunci când se împrăștie. Recent, tehnologiile de acidificare a gunoiului de grajd (SAT) au fost dezvoltate în Danemarca și sunt aprobate de Agenția daneză pentru protecția mediului ca BAT-uri pe care fermele daneze le pot utiliza pentru a reduce pierderile de amoniac cu până la 70 de SAT-uri în Danemarca s-au dovedit în Danemarca că aduc beneficii economice reale la nivelul fermelor sub forma unui consum redus de îngrășăminte minerale și a unor randamente îmbunătățite ale culturilor și nu reprezintă doar cheltuieli pentru investiții și exploatare, ci și beneficii. Proiectele anterioare au recunoscut SAT ca o tehnologie inovatoare care ar putea reduce pierderile de azot din agricultură în cadrul BSR. Cu toate acestea, utilizarea comercială a SAT nu s-a răspândit în afara Danemarcei. Activitățile de bază ale proiectului se concentrează pe crearea de instalații pilot în toate țările BSR în jurul cărora testele și demonstrațiile pe teren vor contribui la consolidarea încrederii utilizatorilor finali în aceste tehnologii. Proiectul vizează, de asemenea, consolidarea sistematică a capacității atât a autorităților publice, cât și a fermierilor privați, prin realizarea unor studii de fezabilitate tehnică și a unor analize de mediu și economice detaliate ale implementării SAT. Folosind aceste rezultate, împreună cu analizele pieței și ale legislației naționale, proiectul va formula recomandări de politică pentru integrarea tehnologiei în legislația existentă și în schemele de sprijin agricol. Impactul preconizat asupra BSR include reducerea eutrofizării în aer și un sector agricol mai competitiv și mai durabil. (Romanian) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 4 November 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
Maštaľný hnoj je hlavným zdrojom emisií amoniaku v regióne Baltského mora. Nielenže ohrozuje štatút Baltského mora, ale aj priamo ohrozuje ľudské zdravie. Tento projekt podporí využívanie technológií acidifikácie močovky v celom regióne Baltského mora s cieľom znížiť eutrofizáciu vzduchu a vytvoriť konkurencieschopnejšie a udržateľnejšie odvetvie poľnohospodárstva. Maštaľný hnoj je hlavným zdrojom emisií dusíka amoniaku v regióne Baltského mora (BSR), ktorý prostredníctvom atmosférického usadzovania vedie k eutrofizácii vzduchom a tvorí hlavnú časť dusíka vstupujúceho do Baltského mora. Emisie amoniaku nielen ohrozujú štatút Baltského mora, ale tiež priamo ohrozujú ľudské zdravie prostredníctvom tvorby sekundárnych tuhých častíc, ktoré patria medzi znečisťujúce látky s najvyšším odhadovaným vplyvom na ľudské zdravie. Kombinované náklady na zdravie spoločnosti a ekosystémy súvisiace s emisiami amoniaku sa odhadujú na 14 EUR/kg N (európske hodnotenie dusíka, 2011), pričom nezahŕňa skutočnosť, že emisie amoniaku z maštaľného hnoja predstavujú aj priamu hospodársku stratu cenného poľnohospodárskeho zdroja. V revidovanom akčnom pláne HELCOM pre Baltské more (2013) sa stanovili ciele zníženia o 118 000 ton dusíka vstupujúceho do Baltského mora rozdelené medzi všetky krajiny BSR. Strata amoniaku z maštaľného hnoja sa vyskytuje v chovných domoch, skladoch hnoja a z poľa počas aplikácie hnoja. Prevádzka chovu hospodárskych zvierat používa rôzne najlepšie dostupné techniky na zníženie emisií, ako je čistenie vzduchu z domovov hospodárskych zvierat, kryty v skladoch hnojovice a vstrekovanie tekutého hnoja pri rozmetávaní. Nedávno boli v Dánsku vyvinuté technológie acidifikácie hnojovice (SAT) a dánska agentúra na ochranu životného prostredia ich schválila ako BAT, ktoré môžu dánske poľnohospodárske podniky využiť na zníženie straty amoniaku až o 70SAT v Dánsku, osvedčilo sa, že prinášajú skutočné hospodárske výhody na úrovni poľnohospodárskych podnikov vo forme zníženej spotreby minerálnych hnojív a lepších výnosov plodín a sú to nielen výdavky na investície a prevádzku, ale aj prínosy. Predchádzajúce projekty uznali SAT ako inovačnú technológiu, ktorá by mohla znížiť stratu dusíka z poľnohospodárstva v BSR. Komerčné používanie SAT sa však nerozšírilo mimo Dánska. Hlavné projektové činnosti sa zameriavajú na vytvorenie pilotných zariadení vo všetkých krajinách BSR, v ktorých sa skúšky a demonštrácie v teréne pomôžu vybudovať dôveru koncových používateľov v tieto technológie. Projekt sa ďalej zameriava na systematické zvyšovanie kapacity verejných orgánov aj súkromných poľnohospodárov realizáciou technických štúdií uskutočniteľnosti a podrobnými environmentálnymi a ekonomickými analýzami implementácie SAT. Na základe týchto výsledkov spolu s analýzami trhových a vnútroštátnych právnych predpisov projekt sformuluje politické odporúčania na integráciu technológie do existujúcich právnych predpisov a systémov podpory v poľnohospodárstve. Medzi očakávané vplyvy na BSR patrí zníženie leteckej eutrofizácie a konkurencieschopnejšie a udržateľnejšie odvetvie poľnohospodárstva. (Slovak) | |||||||||||||||
| Property / summary: Maštaľný hnoj je hlavným zdrojom emisií amoniaku v regióne Baltského mora. Nielenže ohrozuje štatút Baltského mora, ale aj priamo ohrozuje ľudské zdravie. Tento projekt podporí využívanie technológií acidifikácie močovky v celom regióne Baltského mora s cieľom znížiť eutrofizáciu vzduchu a vytvoriť konkurencieschopnejšie a udržateľnejšie odvetvie poľnohospodárstva. Maštaľný hnoj je hlavným zdrojom emisií dusíka amoniaku v regióne Baltského mora (BSR), ktorý prostredníctvom atmosférického usadzovania vedie k eutrofizácii vzduchom a tvorí hlavnú časť dusíka vstupujúceho do Baltského mora. Emisie amoniaku nielen ohrozujú štatút Baltského mora, ale tiež priamo ohrozujú ľudské zdravie prostredníctvom tvorby sekundárnych tuhých častíc, ktoré patria medzi znečisťujúce látky s najvyšším odhadovaným vplyvom na ľudské zdravie. Kombinované náklady na zdravie spoločnosti a ekosystémy súvisiace s emisiami amoniaku sa odhadujú na 14 EUR/kg N (európske hodnotenie dusíka, 2011), pričom nezahŕňa skutočnosť, že emisie amoniaku z maštaľného hnoja predstavujú aj priamu hospodársku stratu cenného poľnohospodárskeho zdroja. V revidovanom akčnom pláne HELCOM pre Baltské more (2013) sa stanovili ciele zníženia o 118 000 ton dusíka vstupujúceho do Baltského mora rozdelené medzi všetky krajiny BSR. Strata amoniaku z maštaľného hnoja sa vyskytuje v chovných domoch, skladoch hnoja a z poľa počas aplikácie hnoja. Prevádzka chovu hospodárskych zvierat používa rôzne najlepšie dostupné techniky na zníženie emisií, ako je čistenie vzduchu z domovov hospodárskych zvierat, kryty v skladoch hnojovice a vstrekovanie tekutého hnoja pri rozmetávaní. Nedávno boli v Dánsku vyvinuté technológie acidifikácie hnojovice (SAT) a dánska agentúra na ochranu životného prostredia ich schválila ako BAT, ktoré môžu dánske poľnohospodárske podniky využiť na zníženie straty amoniaku až o 70SAT v Dánsku, osvedčilo sa, že prinášajú skutočné hospodárske výhody na úrovni poľnohospodárskych podnikov vo forme zníženej spotreby minerálnych hnojív a lepších výnosov plodín a sú to nielen výdavky na investície a prevádzku, ale aj prínosy. Predchádzajúce projekty uznali SAT ako inovačnú technológiu, ktorá by mohla znížiť stratu dusíka z poľnohospodárstva v BSR. Komerčné používanie SAT sa však nerozšírilo mimo Dánska. Hlavné projektové činnosti sa zameriavajú na vytvorenie pilotných zariadení vo všetkých krajinách BSR, v ktorých sa skúšky a demonštrácie v teréne pomôžu vybudovať dôveru koncových používateľov v tieto technológie. Projekt sa ďalej zameriava na systematické zvyšovanie kapacity verejných orgánov aj súkromných poľnohospodárov realizáciou technických štúdií uskutočniteľnosti a podrobnými environmentálnymi a ekonomickými analýzami implementácie SAT. Na základe týchto výsledkov spolu s analýzami trhových a vnútroštátnych právnych predpisov projekt sformuluje politické odporúčania na integráciu technológie do existujúcich právnych predpisov a systémov podpory v poľnohospodárstve. Medzi očakávané vplyvy na BSR patrí zníženie leteckej eutrofizácie a konkurencieschopnejšie a udržateľnejšie odvetvie poľnohospodárstva. (Slovak) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: Maštaľný hnoj je hlavným zdrojom emisií amoniaku v regióne Baltského mora. Nielenže ohrozuje štatút Baltského mora, ale aj priamo ohrozuje ľudské zdravie. Tento projekt podporí využívanie technológií acidifikácie močovky v celom regióne Baltského mora s cieľom znížiť eutrofizáciu vzduchu a vytvoriť konkurencieschopnejšie a udržateľnejšie odvetvie poľnohospodárstva. Maštaľný hnoj je hlavným zdrojom emisií dusíka amoniaku v regióne Baltského mora (BSR), ktorý prostredníctvom atmosférického usadzovania vedie k eutrofizácii vzduchom a tvorí hlavnú časť dusíka vstupujúceho do Baltského mora. Emisie amoniaku nielen ohrozujú štatút Baltského mora, ale tiež priamo ohrozujú ľudské zdravie prostredníctvom tvorby sekundárnych tuhých častíc, ktoré patria medzi znečisťujúce látky s najvyšším odhadovaným vplyvom na ľudské zdravie. Kombinované náklady na zdravie spoločnosti a ekosystémy súvisiace s emisiami amoniaku sa odhadujú na 14 EUR/kg N (európske hodnotenie dusíka, 2011), pričom nezahŕňa skutočnosť, že emisie amoniaku z maštaľného hnoja predstavujú aj priamu hospodársku stratu cenného poľnohospodárskeho zdroja. V revidovanom akčnom pláne HELCOM pre Baltské more (2013) sa stanovili ciele zníženia o 118 000 ton dusíka vstupujúceho do Baltského mora rozdelené medzi všetky krajiny BSR. Strata amoniaku z maštaľného hnoja sa vyskytuje v chovných domoch, skladoch hnoja a z poľa počas aplikácie hnoja. Prevádzka chovu hospodárskych zvierat používa rôzne najlepšie dostupné techniky na zníženie emisií, ako je čistenie vzduchu z domovov hospodárskych zvierat, kryty v skladoch hnojovice a vstrekovanie tekutého hnoja pri rozmetávaní. Nedávno boli v Dánsku vyvinuté technológie acidifikácie hnojovice (SAT) a dánska agentúra na ochranu životného prostredia ich schválila ako BAT, ktoré môžu dánske poľnohospodárske podniky využiť na zníženie straty amoniaku až o 70SAT v Dánsku, osvedčilo sa, že prinášajú skutočné hospodárske výhody na úrovni poľnohospodárskych podnikov vo forme zníženej spotreby minerálnych hnojív a lepších výnosov plodín a sú to nielen výdavky na investície a prevádzku, ale aj prínosy. Predchádzajúce projekty uznali SAT ako inovačnú technológiu, ktorá by mohla znížiť stratu dusíka z poľnohospodárstva v BSR. Komerčné používanie SAT sa však nerozšírilo mimo Dánska. Hlavné projektové činnosti sa zameriavajú na vytvorenie pilotných zariadení vo všetkých krajinách BSR, v ktorých sa skúšky a demonštrácie v teréne pomôžu vybudovať dôveru koncových používateľov v tieto technológie. Projekt sa ďalej zameriava na systematické zvyšovanie kapacity verejných orgánov aj súkromných poľnohospodárov realizáciou technických štúdií uskutočniteľnosti a podrobnými environmentálnymi a ekonomickými analýzami implementácie SAT. Na základe týchto výsledkov spolu s analýzami trhových a vnútroštátnych právnych predpisov projekt sformuluje politické odporúčania na integráciu technológie do existujúcich právnych predpisov a systémov podpory v poľnohospodárstve. Medzi očakávané vplyvy na BSR patrí zníženie leteckej eutrofizácie a konkurencieschopnejšie a udržateľnejšie odvetvie poľnohospodárstva. (Slovak) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 4 November 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
Živinski gnoj je glavni vir emisij dušika amoniaka v regiji Baltskega morja. To ne ogroža le statusa Baltskega morja, temveč tudi neposredno ogroža zdravje ljudi. Ta projekt bo spodbujal uporabo tehnologij zakisljevanja gnojevke v regiji Baltskega morja, da se zmanjša evtrofikacija v zraku ter ustvari konkurenčnejši in bolj trajnosten kmetijski sektor. Živinski gnoj je glavni vir emisij dušika amoniaka v regiji Baltskega morja, ki zaradi atmosferskih usedlin povzroči evtrofikacijo v zraku in predstavlja velik del dušika, ki vstopa v Baltsko morje. Emisije amoniaka ne ogrožajo le statusa Baltskega morja, temveč tudi neposredno ogrožajo zdravje ljudi z nastajanjem sekundarnih trdnih delcev, ki so med onesnaževali z največjim ocenjenim vplivom na zdravje ljudi. Skupni stroški, povezani z zdravjem družbe in ekosistemi zaradi emisij amoniaka, so ocenjeni na 14 EUR/kg N (Evropska ocena dušika, 2011), brez upoštevanja dejstva, da emisije amoniaka iz živinskega gnojila pomenijo tudi neposredno gospodarsko izgubo dragocenega kmetijskega vira. V revidiranem akcijskem načrtu HELCOM za Baltsko morje (2013) so bili določeni cilji za zmanjšanje 118 000 ton dušika, ki vstopa v Baltsko morje, razdeljen med vse države BSR. Izguba amoniaka iz živinskega gnojila se pojavi v hlevih za živino, skladiščih gnoja in na polju med nanašanjem gnoja. Živinorejske dejavnosti uporabljajo različne najboljše razpoložljive tehnike za zmanjšanje emisij, kot so čiščenje zraka iz hiš za živino, pokrovi na skladiščih gnojnice in vbrizgavanje gnojnice pri raztrosu. Nedavno so bile na Danskem razvite tehnologije zakisljevanja gnojevke, ki jih je odobrila danska agencija za varstvo okolja kot najboljše razpoložljive tehnologije, ki jih lahko danske kmetije uporabijo za zmanjšanje izgube amoniaka za do 70SAT, na Danskem pa so dokazale, da prinašajo dejanske gospodarske koristi na ravni kmetije v obliki zmanjšane porabe mineralnih gnojil in izboljšanega pridelka ter niso le stroški za naložbe in delovanje, temveč tudi koristi. Prejšnji projekti so SAT priznali kot inovativno tehnologijo, ki bi lahko zmanjšala izgubo dušika iz kmetijstva v BSR. Vendar se komercialna uporaba SAT ni razširila zunaj Danske. Osrednje projektne dejavnosti se osredotočajo na vzpostavitev pilotnih instalacij v vseh državah BSR, v zvezi s katerimi bodo terenski preskusi in demonstracije pomagali vzpostaviti zaupanje končnih uporabnikov v te tehnologije. Cilj projekta je tudi sistematično izboljševati zmogljivosti javnih organov in zasebnih kmetov z izvajanjem študij tehnične izvedljivosti ter podrobnih okoljskih in ekonomskih analiz izvajanja SAT. Na podlagi teh rezultatov, skupaj s tržnimi in nacionalnimi analizami zakonodaje, bo projekt oblikoval politična priporočila za vključitev tehnologije v obstoječo zakonodajo in kmetijske podporne sheme. Pričakovani učinki BSR vključujejo zmanjšanje evtrofikacije v zraku ter bolj konkurenčen in trajnosten kmetijski sektor. (Slovenian) | |||||||||||||||
| Property / summary: Živinski gnoj je glavni vir emisij dušika amoniaka v regiji Baltskega morja. To ne ogroža le statusa Baltskega morja, temveč tudi neposredno ogroža zdravje ljudi. Ta projekt bo spodbujal uporabo tehnologij zakisljevanja gnojevke v regiji Baltskega morja, da se zmanjša evtrofikacija v zraku ter ustvari konkurenčnejši in bolj trajnosten kmetijski sektor. Živinski gnoj je glavni vir emisij dušika amoniaka v regiji Baltskega morja, ki zaradi atmosferskih usedlin povzroči evtrofikacijo v zraku in predstavlja velik del dušika, ki vstopa v Baltsko morje. Emisije amoniaka ne ogrožajo le statusa Baltskega morja, temveč tudi neposredno ogrožajo zdravje ljudi z nastajanjem sekundarnih trdnih delcev, ki so med onesnaževali z največjim ocenjenim vplivom na zdravje ljudi. Skupni stroški, povezani z zdravjem družbe in ekosistemi zaradi emisij amoniaka, so ocenjeni na 14 EUR/kg N (Evropska ocena dušika, 2011), brez upoštevanja dejstva, da emisije amoniaka iz živinskega gnojila pomenijo tudi neposredno gospodarsko izgubo dragocenega kmetijskega vira. V revidiranem akcijskem načrtu HELCOM za Baltsko morje (2013) so bili določeni cilji za zmanjšanje 118 000 ton dušika, ki vstopa v Baltsko morje, razdeljen med vse države BSR. Izguba amoniaka iz živinskega gnojila se pojavi v hlevih za živino, skladiščih gnoja in na polju med nanašanjem gnoja. Živinorejske dejavnosti uporabljajo različne najboljše razpoložljive tehnike za zmanjšanje emisij, kot so čiščenje zraka iz hiš za živino, pokrovi na skladiščih gnojnice in vbrizgavanje gnojnice pri raztrosu. Nedavno so bile na Danskem razvite tehnologije zakisljevanja gnojevke, ki jih je odobrila danska agencija za varstvo okolja kot najboljše razpoložljive tehnologije, ki jih lahko danske kmetije uporabijo za zmanjšanje izgube amoniaka za do 70SAT, na Danskem pa so dokazale, da prinašajo dejanske gospodarske koristi na ravni kmetije v obliki zmanjšane porabe mineralnih gnojil in izboljšanega pridelka ter niso le stroški za naložbe in delovanje, temveč tudi koristi. Prejšnji projekti so SAT priznali kot inovativno tehnologijo, ki bi lahko zmanjšala izgubo dušika iz kmetijstva v BSR. Vendar se komercialna uporaba SAT ni razširila zunaj Danske. Osrednje projektne dejavnosti se osredotočajo na vzpostavitev pilotnih instalacij v vseh državah BSR, v zvezi s katerimi bodo terenski preskusi in demonstracije pomagali vzpostaviti zaupanje končnih uporabnikov v te tehnologije. Cilj projekta je tudi sistematično izboljševati zmogljivosti javnih organov in zasebnih kmetov z izvajanjem študij tehnične izvedljivosti ter podrobnih okoljskih in ekonomskih analiz izvajanja SAT. Na podlagi teh rezultatov, skupaj s tržnimi in nacionalnimi analizami zakonodaje, bo projekt oblikoval politična priporočila za vključitev tehnologije v obstoječo zakonodajo in kmetijske podporne sheme. Pričakovani učinki BSR vključujejo zmanjšanje evtrofikacije v zraku ter bolj konkurenčen in trajnosten kmetijski sektor. (Slovenian) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: Živinski gnoj je glavni vir emisij dušika amoniaka v regiji Baltskega morja. To ne ogroža le statusa Baltskega morja, temveč tudi neposredno ogroža zdravje ljudi. Ta projekt bo spodbujal uporabo tehnologij zakisljevanja gnojevke v regiji Baltskega morja, da se zmanjša evtrofikacija v zraku ter ustvari konkurenčnejši in bolj trajnosten kmetijski sektor. Živinski gnoj je glavni vir emisij dušika amoniaka v regiji Baltskega morja, ki zaradi atmosferskih usedlin povzroči evtrofikacijo v zraku in predstavlja velik del dušika, ki vstopa v Baltsko morje. Emisije amoniaka ne ogrožajo le statusa Baltskega morja, temveč tudi neposredno ogrožajo zdravje ljudi z nastajanjem sekundarnih trdnih delcev, ki so med onesnaževali z največjim ocenjenim vplivom na zdravje ljudi. Skupni stroški, povezani z zdravjem družbe in ekosistemi zaradi emisij amoniaka, so ocenjeni na 14 EUR/kg N (Evropska ocena dušika, 2011), brez upoštevanja dejstva, da emisije amoniaka iz živinskega gnojila pomenijo tudi neposredno gospodarsko izgubo dragocenega kmetijskega vira. V revidiranem akcijskem načrtu HELCOM za Baltsko morje (2013) so bili določeni cilji za zmanjšanje 118 000 ton dušika, ki vstopa v Baltsko morje, razdeljen med vse države BSR. Izguba amoniaka iz živinskega gnojila se pojavi v hlevih za živino, skladiščih gnoja in na polju med nanašanjem gnoja. Živinorejske dejavnosti uporabljajo različne najboljše razpoložljive tehnike za zmanjšanje emisij, kot so čiščenje zraka iz hiš za živino, pokrovi na skladiščih gnojnice in vbrizgavanje gnojnice pri raztrosu. Nedavno so bile na Danskem razvite tehnologije zakisljevanja gnojevke, ki jih je odobrila danska agencija za varstvo okolja kot najboljše razpoložljive tehnologije, ki jih lahko danske kmetije uporabijo za zmanjšanje izgube amoniaka za do 70SAT, na Danskem pa so dokazale, da prinašajo dejanske gospodarske koristi na ravni kmetije v obliki zmanjšane porabe mineralnih gnojil in izboljšanega pridelka ter niso le stroški za naložbe in delovanje, temveč tudi koristi. Prejšnji projekti so SAT priznali kot inovativno tehnologijo, ki bi lahko zmanjšala izgubo dušika iz kmetijstva v BSR. Vendar se komercialna uporaba SAT ni razširila zunaj Danske. Osrednje projektne dejavnosti se osredotočajo na vzpostavitev pilotnih instalacij v vseh državah BSR, v zvezi s katerimi bodo terenski preskusi in demonstracije pomagali vzpostaviti zaupanje končnih uporabnikov v te tehnologije. Cilj projekta je tudi sistematično izboljševati zmogljivosti javnih organov in zasebnih kmetov z izvajanjem študij tehnične izvedljivosti ter podrobnih okoljskih in ekonomskih analiz izvajanja SAT. Na podlagi teh rezultatov, skupaj s tržnimi in nacionalnimi analizami zakonodaje, bo projekt oblikoval politična priporočila za vključitev tehnologije v obstoječo zakonodajo in kmetijske podporne sheme. Pričakovani učinki BSR vključujejo zmanjšanje evtrofikacije v zraku ter bolj konkurenčen in trajnosten kmetijski sektor. (Slovenian) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 4 November 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
Stallgödsel är den största källan till ammoniakkväveutsläpp i Östersjöregionen. Det hotar inte bara Östersjöns tillstånd, utan hotar också människors hälsa. Detta projekt kommer att främja användningen av slamförsurningsteknik i hela Östersjöregionen för att minska luftburen eutrofiering och skapa en mer konkurrenskraftig och hållbar jordbrukssektor. Stallgödsel är den främsta källan till ammoniakkväveutsläpp i Östersjöregionen (BSR), som genom atmosfärisk nedfall leder till luftburen eutrofiering och står för en stor del av kvävet som kommer in i Östersjön. Ammoniakutsläppen hotar inte bara Östersjöns tillstånd utan hotar också direkt människors hälsa genom bildandet av sekundära partiklar, som är bland de föroreningar som har störst inverkan på människors hälsa. De kombinerade kostnaderna för hälsa och ekosystem till följd av ammoniakutsläpp uppskattas till 14 EUR/kg N (European Nitrogen Assessment, 2011), vilket inte inbegriper det faktum att ammoniakutsläpp från stallgödsel också utgör den direkta ekonomiska förlusten av en värdefull jordbruksresurs. I HELCOM:s reviderade handlingsplan för Östersjön (2013) fastställs mål för att minska 118 000 ton kväve som kommer in i Östersjön, fördelat på alla BSR-länder. Ammoniakförlust från stallgödsel förekommer i djurhus, gödselförråd och från fältet vid spridning av gödsel. Djurhållningen tillämpar olika bästa tillgängliga tekniker för att minska utsläppen, såsom luftrening från djurhusen, täcker på slamförråd och injektion av flytande gödsel vid spridning. Nyligen har slamförsurningsteknik (SAT) utvecklats i Danmark och godkänts av den danska miljöskyddsmyndigheten som BAT som danska jordbruksföretag kan använda för att minska ammoniakförlusten med upp till 70SAT i Danmark har visat sig ge verkliga ekonomiska fördelar i form av minskad mineralgödselförbrukning och förbättrad skördeavkastning, och är inte bara kostnader för investeringar och drift, utan också fördelar. Tidigare projekt har erkänt SATs som en innovativ teknik som kan minska kväveförlusten från jordbruket i BSR. Den kommersiella användningen av SAT har dock inte spridit sig utanför Danmark. Kärnprojektverksamheten är inriktad på att inrätta pilotanläggningar i alla BSR-länder runt vilka fältförsök och demonstrationer kommer att bidra till att bygga upp slutanvändarnas förtroende för denna teknik. Projektet syftar vidare till att systematiskt öka kapaciteten hos både offentliga myndigheter och privata jordbrukare genom att genomföra tekniska genomförbarhetsstudier och detaljerade miljö- och ekonomiska analyser av genomförandet av SAT. Med hjälp av dessa resultat, tillsammans med analyser av marknadslagstiftning och nationell lagstiftning, kommer projektet att utarbeta politiska rekommendationer för integrering av tekniken i befintlig lagstiftning och jordbruksstödsystem. Förväntade effekter på BSR är bland annat minskad luftburen eutrofiering och en mer konkurrenskraftig och hållbar jordbrukssektor. (Swedish) | |||||||||||||||
| Property / summary: Stallgödsel är den största källan till ammoniakkväveutsläpp i Östersjöregionen. Det hotar inte bara Östersjöns tillstånd, utan hotar också människors hälsa. Detta projekt kommer att främja användningen av slamförsurningsteknik i hela Östersjöregionen för att minska luftburen eutrofiering och skapa en mer konkurrenskraftig och hållbar jordbrukssektor. Stallgödsel är den främsta källan till ammoniakkväveutsläpp i Östersjöregionen (BSR), som genom atmosfärisk nedfall leder till luftburen eutrofiering och står för en stor del av kvävet som kommer in i Östersjön. Ammoniakutsläppen hotar inte bara Östersjöns tillstånd utan hotar också direkt människors hälsa genom bildandet av sekundära partiklar, som är bland de föroreningar som har störst inverkan på människors hälsa. De kombinerade kostnaderna för hälsa och ekosystem till följd av ammoniakutsläpp uppskattas till 14 EUR/kg N (European Nitrogen Assessment, 2011), vilket inte inbegriper det faktum att ammoniakutsläpp från stallgödsel också utgör den direkta ekonomiska förlusten av en värdefull jordbruksresurs. I HELCOM:s reviderade handlingsplan för Östersjön (2013) fastställs mål för att minska 118 000 ton kväve som kommer in i Östersjön, fördelat på alla BSR-länder. Ammoniakförlust från stallgödsel förekommer i djurhus, gödselförråd och från fältet vid spridning av gödsel. Djurhållningen tillämpar olika bästa tillgängliga tekniker för att minska utsläppen, såsom luftrening från djurhusen, täcker på slamförråd och injektion av flytande gödsel vid spridning. Nyligen har slamförsurningsteknik (SAT) utvecklats i Danmark och godkänts av den danska miljöskyddsmyndigheten som BAT som danska jordbruksföretag kan använda för att minska ammoniakförlusten med upp till 70SAT i Danmark har visat sig ge verkliga ekonomiska fördelar i form av minskad mineralgödselförbrukning och förbättrad skördeavkastning, och är inte bara kostnader för investeringar och drift, utan också fördelar. Tidigare projekt har erkänt SATs som en innovativ teknik som kan minska kväveförlusten från jordbruket i BSR. Den kommersiella användningen av SAT har dock inte spridit sig utanför Danmark. Kärnprojektverksamheten är inriktad på att inrätta pilotanläggningar i alla BSR-länder runt vilka fältförsök och demonstrationer kommer att bidra till att bygga upp slutanvändarnas förtroende för denna teknik. Projektet syftar vidare till att systematiskt öka kapaciteten hos både offentliga myndigheter och privata jordbrukare genom att genomföra tekniska genomförbarhetsstudier och detaljerade miljö- och ekonomiska analyser av genomförandet av SAT. Med hjälp av dessa resultat, tillsammans med analyser av marknadslagstiftning och nationell lagstiftning, kommer projektet att utarbeta politiska rekommendationer för integrering av tekniken i befintlig lagstiftning och jordbruksstödsystem. Förväntade effekter på BSR är bland annat minskad luftburen eutrofiering och en mer konkurrenskraftig och hållbar jordbrukssektor. (Swedish) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: Stallgödsel är den största källan till ammoniakkväveutsläpp i Östersjöregionen. Det hotar inte bara Östersjöns tillstånd, utan hotar också människors hälsa. Detta projekt kommer att främja användningen av slamförsurningsteknik i hela Östersjöregionen för att minska luftburen eutrofiering och skapa en mer konkurrenskraftig och hållbar jordbrukssektor. Stallgödsel är den främsta källan till ammoniakkväveutsläpp i Östersjöregionen (BSR), som genom atmosfärisk nedfall leder till luftburen eutrofiering och står för en stor del av kvävet som kommer in i Östersjön. Ammoniakutsläppen hotar inte bara Östersjöns tillstånd utan hotar också direkt människors hälsa genom bildandet av sekundära partiklar, som är bland de föroreningar som har störst inverkan på människors hälsa. De kombinerade kostnaderna för hälsa och ekosystem till följd av ammoniakutsläpp uppskattas till 14 EUR/kg N (European Nitrogen Assessment, 2011), vilket inte inbegriper det faktum att ammoniakutsläpp från stallgödsel också utgör den direkta ekonomiska förlusten av en värdefull jordbruksresurs. I HELCOM:s reviderade handlingsplan för Östersjön (2013) fastställs mål för att minska 118 000 ton kväve som kommer in i Östersjön, fördelat på alla BSR-länder. Ammoniakförlust från stallgödsel förekommer i djurhus, gödselförråd och från fältet vid spridning av gödsel. Djurhållningen tillämpar olika bästa tillgängliga tekniker för att minska utsläppen, såsom luftrening från djurhusen, täcker på slamförråd och injektion av flytande gödsel vid spridning. Nyligen har slamförsurningsteknik (SAT) utvecklats i Danmark och godkänts av den danska miljöskyddsmyndigheten som BAT som danska jordbruksföretag kan använda för att minska ammoniakförlusten med upp till 70SAT i Danmark har visat sig ge verkliga ekonomiska fördelar i form av minskad mineralgödselförbrukning och förbättrad skördeavkastning, och är inte bara kostnader för investeringar och drift, utan också fördelar. Tidigare projekt har erkänt SATs som en innovativ teknik som kan minska kväveförlusten från jordbruket i BSR. Den kommersiella användningen av SAT har dock inte spridit sig utanför Danmark. Kärnprojektverksamheten är inriktad på att inrätta pilotanläggningar i alla BSR-länder runt vilka fältförsök och demonstrationer kommer att bidra till att bygga upp slutanvändarnas förtroende för denna teknik. Projektet syftar vidare till att systematiskt öka kapaciteten hos både offentliga myndigheter och privata jordbrukare genom att genomföra tekniska genomförbarhetsstudier och detaljerade miljö- och ekonomiska analyser av genomförandet av SAT. Med hjälp av dessa resultat, tillsammans med analyser av marknadslagstiftning och nationell lagstiftning, kommer projektet att utarbeta politiska rekommendationer för integrering av tekniken i befintlig lagstiftning och jordbruksstödsystem. Förväntade effekter på BSR är bland annat minskad luftburen eutrofiering och en mer konkurrenskraftig och hållbar jordbrukssektor. (Swedish) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 4 November 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
Оборският тор е основният източник на азотни емисии на амоняк в региона на Балтийско море. Това не само застрашава състоянието на Балтийско море, но и пряко застрашава човешкото здраве. Този проект ще насърчи използването на технологии за повишаване на киселинното съдържание на течния оборски тор в целия регион на Балтийско море, за да се намали еутрофикацията във въздуха и да се създаде по-конкурентоспособен и устойчив селскостопански сектор. Оборският тор е основният източник на азотни емисии на амоняк в региона на Балтийско море (BSR), което чрез атмосферни отлагания води до еутрофикация във въздуха и представлява голяма част от азота, който навлиза в Балтийско море. Емисиите на амоняк не само застрашават състоянието на Балтийско море, но и пряко застрашават човешкото здраве чрез образуването на вторични прахови частици, което е сред замърсителите с най-голямо предполагаемо въздействие върху човешкото здраве. Комбинираните разходи, свързани с общественото здраве и екосистемите, свързани с емисиите на амоняк, се оценяват на 14 EUR/kg N (Европейска оценка на азота, 2011 г.), без да се включва фактът, че емисиите на амоняк от оборски тор също представляват пряка икономическа загуба на ценен селскостопански ресурс. Преразгледаният план за действие на HELCOM за Балтийско море (2013 г.) определя цели за намаляване на навлизането на 118 000 тона азот в Балтийско море, разпределени между всички държави от региона на Балтийско море. Загубата на амоняк от оборски тор възниква в животновъдните къщи, складовете за оборски тор и от полето по време на нанасянето на оборски тор. Животновъдните операции прилагат различни най-добри налични техники за намаляване на емисиите, като например почистване на въздуха от къщите за добитък, покрива на магазините за течен тор и инжектиране на течен оборски тор при разпръскване. Наскоро в Дания бяха разработени технологии за повишаване на киселинното съдържание на течен оборски тор (SATs) и те са одобрени от датската агенция за опазване на околната среда като НДНТ, които датските стопанства могат да използват за намаляване на загубата на амоняк с до 70 SAT в Дания, доказали, че носят реални икономически ползи на равнище стопанство под формата на намалено потребление на минерални торове и подобрени добиви от култури, и са не само разходи за инвестиции и експлоатация, но и ползи. Предишни проекти признават SAT като иновативна технология, която може да намали загубата на азот от селското стопанство в BSR. Търговското използване на SAT обаче не се е разпространило извън Дания. Основните дейности по проекта са съсредоточени върху създаването на пилотни инсталации във всички държави, около които теренните изпитвания и демонстрации ще спомогнат за изграждането на доверие на крайните потребители в тези технологии. Освен това проектът има за цел системно повишаване на капацитета както на публичните органи, така и на частните земеделски стопани чрез провеждане на проучвания за техническа осъществимост и подробни екологични и икономически анализи на изпълнението на SAT. Използвайки тези резултати, заедно с анализите на пазара и националното законодателство, проектът ще формулира политически препоръки за интегриране на технологията в съществуващото законодателство и схемите за подпомагане на селското стопанство. Очакваните въздействия върху РБП включват намалена еутрофикация във въздуха и по-конкурентоспособен и устойчив селскостопански сектор. (Bulgarian) | |||||||||||||||
| Property / summary: Оборският тор е основният източник на азотни емисии на амоняк в региона на Балтийско море. Това не само застрашава състоянието на Балтийско море, но и пряко застрашава човешкото здраве. Този проект ще насърчи използването на технологии за повишаване на киселинното съдържание на течния оборски тор в целия регион на Балтийско море, за да се намали еутрофикацията във въздуха и да се създаде по-конкурентоспособен и устойчив селскостопански сектор. Оборският тор е основният източник на азотни емисии на амоняк в региона на Балтийско море (BSR), което чрез атмосферни отлагания води до еутрофикация във въздуха и представлява голяма част от азота, който навлиза в Балтийско море. Емисиите на амоняк не само застрашават състоянието на Балтийско море, но и пряко застрашават човешкото здраве чрез образуването на вторични прахови частици, което е сред замърсителите с най-голямо предполагаемо въздействие върху човешкото здраве. Комбинираните разходи, свързани с общественото здраве и екосистемите, свързани с емисиите на амоняк, се оценяват на 14 EUR/kg N (Европейска оценка на азота, 2011 г.), без да се включва фактът, че емисиите на амоняк от оборски тор също представляват пряка икономическа загуба на ценен селскостопански ресурс. Преразгледаният план за действие на HELCOM за Балтийско море (2013 г.) определя цели за намаляване на навлизането на 118 000 тона азот в Балтийско море, разпределени между всички държави от региона на Балтийско море. Загубата на амоняк от оборски тор възниква в животновъдните къщи, складовете за оборски тор и от полето по време на нанасянето на оборски тор. Животновъдните операции прилагат различни най-добри налични техники за намаляване на емисиите, като например почистване на въздуха от къщите за добитък, покрива на магазините за течен тор и инжектиране на течен оборски тор при разпръскване. Наскоро в Дания бяха разработени технологии за повишаване на киселинното съдържание на течен оборски тор (SATs) и те са одобрени от датската агенция за опазване на околната среда като НДНТ, които датските стопанства могат да използват за намаляване на загубата на амоняк с до 70 SAT в Дания, доказали, че носят реални икономически ползи на равнище стопанство под формата на намалено потребление на минерални торове и подобрени добиви от култури, и са не само разходи за инвестиции и експлоатация, но и ползи. Предишни проекти признават SAT като иновативна технология, която може да намали загубата на азот от селското стопанство в BSR. Търговското използване на SAT обаче не се е разпространило извън Дания. Основните дейности по проекта са съсредоточени върху създаването на пилотни инсталации във всички държави, около които теренните изпитвания и демонстрации ще спомогнат за изграждането на доверие на крайните потребители в тези технологии. Освен това проектът има за цел системно повишаване на капацитета както на публичните органи, така и на частните земеделски стопани чрез провеждане на проучвания за техническа осъществимост и подробни екологични и икономически анализи на изпълнението на SAT. Използвайки тези резултати, заедно с анализите на пазара и националното законодателство, проектът ще формулира политически препоръки за интегриране на технологията в съществуващото законодателство и схемите за подпомагане на селското стопанство. Очакваните въздействия върху РБП включват намалена еутрофикация във въздуха и по-конкурентоспособен и устойчив селскостопански сектор. (Bulgarian) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: Оборският тор е основният източник на азотни емисии на амоняк в региона на Балтийско море. Това не само застрашава състоянието на Балтийско море, но и пряко застрашава човешкото здраве. Този проект ще насърчи използването на технологии за повишаване на киселинното съдържание на течния оборски тор в целия регион на Балтийско море, за да се намали еутрофикацията във въздуха и да се създаде по-конкурентоспособен и устойчив селскостопански сектор. Оборският тор е основният източник на азотни емисии на амоняк в региона на Балтийско море (BSR), което чрез атмосферни отлагания води до еутрофикация във въздуха и представлява голяма част от азота, който навлиза в Балтийско море. Емисиите на амоняк не само застрашават състоянието на Балтийско море, но и пряко застрашават човешкото здраве чрез образуването на вторични прахови частици, което е сред замърсителите с най-голямо предполагаемо въздействие върху човешкото здраве. Комбинираните разходи, свързани с общественото здраве и екосистемите, свързани с емисиите на амоняк, се оценяват на 14 EUR/kg N (Европейска оценка на азота, 2011 г.), без да се включва фактът, че емисиите на амоняк от оборски тор също представляват пряка икономическа загуба на ценен селскостопански ресурс. Преразгледаният план за действие на HELCOM за Балтийско море (2013 г.) определя цели за намаляване на навлизането на 118 000 тона азот в Балтийско море, разпределени между всички държави от региона на Балтийско море. Загубата на амоняк от оборски тор възниква в животновъдните къщи, складовете за оборски тор и от полето по време на нанасянето на оборски тор. Животновъдните операции прилагат различни най-добри налични техники за намаляване на емисиите, като например почистване на въздуха от къщите за добитък, покрива на магазините за течен тор и инжектиране на течен оборски тор при разпръскване. Наскоро в Дания бяха разработени технологии за повишаване на киселинното съдържание на течен оборски тор (SATs) и те са одобрени от датската агенция за опазване на околната среда като НДНТ, които датските стопанства могат да използват за намаляване на загубата на амоняк с до 70 SAT в Дания, доказали, че носят реални икономически ползи на равнище стопанство под формата на намалено потребление на минерални торове и подобрени добиви от култури, и са не само разходи за инвестиции и експлоатация, но и ползи. Предишни проекти признават SAT като иновативна технология, която може да намали загубата на азот от селското стопанство в BSR. Търговското използване на SAT обаче не се е разпространило извън Дания. Основните дейности по проекта са съсредоточени върху създаването на пилотни инсталации във всички държави, около които теренните изпитвания и демонстрации ще спомогнат за изграждането на доверие на крайните потребители в тези технологии. Освен това проектът има за цел системно повишаване на капацитета както на публичните органи, така и на частните земеделски стопани чрез провеждане на проучвания за техническа осъществимост и подробни екологични и икономически анализи на изпълнението на SAT. Използвайки тези резултати, заедно с анализите на пазара и националното законодателство, проектът ще формулира политически препоръки за интегриране на технологията в съществуващото законодателство и схемите за подпомагане на селското стопанство. Очакваните въздействия върху РБП включват намалена еутрофикация във въздуха и по-конкурентоспособен и устойчив селскостопански сектор. (Bulgarian) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 4 November 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
Az állati trágya a balti-tengeri régióban az ammónia nitrogénkibocsátásának fő forrása. Nemcsak a Balti-tenger állapotát veszélyezteti, hanem közvetlenül az emberi egészséget is. Ez a projekt a balti-tengeri régióban elő fogja mozdítani a hígtrágya savasodását elősegítő technológiák alkalmazását a levegőben terjedő eutrofizáció csökkentése és egy versenyképesebb és fenntarthatóbb mezőgazdasági ágazat létrehozása érdekében. Az állati trágya a Balti-tenger térségében (BSR) az ammónia-nitrogén-kibocsátás fő forrása, amely a légköri lerakódással a levegőben terjedő eutrofizációt eredményez, és a Balti-tengerbe belépő nitrogén jelentős részét teszi ki. Az ammóniakibocsátás nemcsak a Balti-tenger állapotát fenyegeti, hanem közvetlenül is veszélyezteti az emberi egészséget a másodlagos szálló por képződésével, amely az emberi egészségre a legnagyobb becsült hatást gyakorló szennyező anyagok közé tartozik. Az ammóniakibocsátás társadalmi egészséggel és ökoszisztémával kapcsolatos kombinált költségeit 14 EUR/kg-ra becsülik (European Nitrogen Assessment, 2011), nem számítva azt a tényt, hogy az állati trágyából származó ammóniakibocsátás egy értékes mezőgazdasági erőforrás közvetlen gazdasági veszteségét is jelenti. A felülvizsgált HELCOM balti-tengeri cselekvési terv (2013) célokat tűzött ki a Balti-tengerbe belépő nitrogén 118 000 tonnájának csökkentésére, a BSR-országok között felosztva. Az állati trágya ammóniavesztesége az állattartó házakban, trágyaraktárakban és a földről a trágya alkalmazása során fordul elő. Az állattenyésztési műveletek különböző elérhető legjobb technikákat alkalmaznak a kibocsátások csökkentésére, mint például az állattartó házak légtisztítása, a hígtrágyaraktárak fedele és a folyékony trágya befecskendezése a szétterjedéskor. A közelmúltban Dániában fejlesztettek ki hígtrágyasavasítási technológiákat (SAT), és azokat a Dán Környezetvédelmi Ügynökség jóváhagyta, mivel az elérhető legjobb technikák, amelyeket a dán gazdaságok az ammóniaveszteség legfeljebb 70SAT-kal történő csökkentésére használhatnak fel, Dániában bebizonyították, hogy Dániában valódi gazdasági előnyökkel járnak az ásványi műtrágya-fogyasztás és a jobb terméshozam formájában, és nemcsak a beruházások és a működés költségei, hanem előnyök is. A korábbi projektek olyan innovatív technológiaként ismerték el a SAT-okat, amelyek csökkenthetik a mezőgazdaságból származó nitrogénveszteséget a BSR-ben. A SAT-ok kereskedelmi felhasználása azonban nem terjedt el Dánián kívül. Az alapvető projekttevékenységek a BSR valamennyi országában olyan kísérleti létesítmények létrehozására összpontosítanak, amelyek körül a helyszíni kísérletek és demonstrációk hozzájárulnak a végfelhasználók e technológiákba vetett bizalmának kiépítéséhez. A projekt célja továbbá, hogy a műszaki megvalósíthatósági tanulmányok és a SAT-ok végrehajtásának részletes környezeti és gazdasági elemzése révén szisztematikusan növelje a hatóságok és a magángazdálkodók kapacitását. Ezeket az eredményeket felhasználva, piaci és nemzeti jogi elemzésekkel együtt a projekt szakpolitikai ajánlásokat fogalmaz meg a technológia meglévő jogszabályokba és mezőgazdasági támogatási rendszerekbe történő integrálására vonatkozóan. A BSR várható hatásai közé tartozik a levegőben terjedő eutrofizáció csökkenése, valamint a versenyképesebb és fenntarthatóbb mezőgazdasági ágazat. (Hungarian) | |||||||||||||||
| Property / summary: Az állati trágya a balti-tengeri régióban az ammónia nitrogénkibocsátásának fő forrása. Nemcsak a Balti-tenger állapotát veszélyezteti, hanem közvetlenül az emberi egészséget is. Ez a projekt a balti-tengeri régióban elő fogja mozdítani a hígtrágya savasodását elősegítő technológiák alkalmazását a levegőben terjedő eutrofizáció csökkentése és egy versenyképesebb és fenntarthatóbb mezőgazdasági ágazat létrehozása érdekében. Az állati trágya a Balti-tenger térségében (BSR) az ammónia-nitrogén-kibocsátás fő forrása, amely a légköri lerakódással a levegőben terjedő eutrofizációt eredményez, és a Balti-tengerbe belépő nitrogén jelentős részét teszi ki. Az ammóniakibocsátás nemcsak a Balti-tenger állapotát fenyegeti, hanem közvetlenül is veszélyezteti az emberi egészséget a másodlagos szálló por képződésével, amely az emberi egészségre a legnagyobb becsült hatást gyakorló szennyező anyagok közé tartozik. Az ammóniakibocsátás társadalmi egészséggel és ökoszisztémával kapcsolatos kombinált költségeit 14 EUR/kg-ra becsülik (European Nitrogen Assessment, 2011), nem számítva azt a tényt, hogy az állati trágyából származó ammóniakibocsátás egy értékes mezőgazdasági erőforrás közvetlen gazdasági veszteségét is jelenti. A felülvizsgált HELCOM balti-tengeri cselekvési terv (2013) célokat tűzött ki a Balti-tengerbe belépő nitrogén 118 000 tonnájának csökkentésére, a BSR-országok között felosztva. Az állati trágya ammóniavesztesége az állattartó házakban, trágyaraktárakban és a földről a trágya alkalmazása során fordul elő. Az állattenyésztési műveletek különböző elérhető legjobb technikákat alkalmaznak a kibocsátások csökkentésére, mint például az állattartó házak légtisztítása, a hígtrágyaraktárak fedele és a folyékony trágya befecskendezése a szétterjedéskor. A közelmúltban Dániában fejlesztettek ki hígtrágyasavasítási technológiákat (SAT), és azokat a Dán Környezetvédelmi Ügynökség jóváhagyta, mivel az elérhető legjobb technikák, amelyeket a dán gazdaságok az ammóniaveszteség legfeljebb 70SAT-kal történő csökkentésére használhatnak fel, Dániában bebizonyították, hogy Dániában valódi gazdasági előnyökkel járnak az ásványi műtrágya-fogyasztás és a jobb terméshozam formájában, és nemcsak a beruházások és a működés költségei, hanem előnyök is. A korábbi projektek olyan innovatív technológiaként ismerték el a SAT-okat, amelyek csökkenthetik a mezőgazdaságból származó nitrogénveszteséget a BSR-ben. A SAT-ok kereskedelmi felhasználása azonban nem terjedt el Dánián kívül. Az alapvető projekttevékenységek a BSR valamennyi országában olyan kísérleti létesítmények létrehozására összpontosítanak, amelyek körül a helyszíni kísérletek és demonstrációk hozzájárulnak a végfelhasználók e technológiákba vetett bizalmának kiépítéséhez. A projekt célja továbbá, hogy a műszaki megvalósíthatósági tanulmányok és a SAT-ok végrehajtásának részletes környezeti és gazdasági elemzése révén szisztematikusan növelje a hatóságok és a magángazdálkodók kapacitását. Ezeket az eredményeket felhasználva, piaci és nemzeti jogi elemzésekkel együtt a projekt szakpolitikai ajánlásokat fogalmaz meg a technológia meglévő jogszabályokba és mezőgazdasági támogatási rendszerekbe történő integrálására vonatkozóan. A BSR várható hatásai közé tartozik a levegőben terjedő eutrofizáció csökkenése, valamint a versenyképesebb és fenntarthatóbb mezőgazdasági ágazat. (Hungarian) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: Az állati trágya a balti-tengeri régióban az ammónia nitrogénkibocsátásának fő forrása. Nemcsak a Balti-tenger állapotát veszélyezteti, hanem közvetlenül az emberi egészséget is. Ez a projekt a balti-tengeri régióban elő fogja mozdítani a hígtrágya savasodását elősegítő technológiák alkalmazását a levegőben terjedő eutrofizáció csökkentése és egy versenyképesebb és fenntarthatóbb mezőgazdasági ágazat létrehozása érdekében. Az állati trágya a Balti-tenger térségében (BSR) az ammónia-nitrogén-kibocsátás fő forrása, amely a légköri lerakódással a levegőben terjedő eutrofizációt eredményez, és a Balti-tengerbe belépő nitrogén jelentős részét teszi ki. Az ammóniakibocsátás nemcsak a Balti-tenger állapotát fenyegeti, hanem közvetlenül is veszélyezteti az emberi egészséget a másodlagos szálló por képződésével, amely az emberi egészségre a legnagyobb becsült hatást gyakorló szennyező anyagok közé tartozik. Az ammóniakibocsátás társadalmi egészséggel és ökoszisztémával kapcsolatos kombinált költségeit 14 EUR/kg-ra becsülik (European Nitrogen Assessment, 2011), nem számítva azt a tényt, hogy az állati trágyából származó ammóniakibocsátás egy értékes mezőgazdasági erőforrás közvetlen gazdasági veszteségét is jelenti. A felülvizsgált HELCOM balti-tengeri cselekvési terv (2013) célokat tűzött ki a Balti-tengerbe belépő nitrogén 118 000 tonnájának csökkentésére, a BSR-országok között felosztva. Az állati trágya ammóniavesztesége az állattartó házakban, trágyaraktárakban és a földről a trágya alkalmazása során fordul elő. Az állattenyésztési műveletek különböző elérhető legjobb technikákat alkalmaznak a kibocsátások csökkentésére, mint például az állattartó házak légtisztítása, a hígtrágyaraktárak fedele és a folyékony trágya befecskendezése a szétterjedéskor. A közelmúltban Dániában fejlesztettek ki hígtrágyasavasítási technológiákat (SAT), és azokat a Dán Környezetvédelmi Ügynökség jóváhagyta, mivel az elérhető legjobb technikák, amelyeket a dán gazdaságok az ammóniaveszteség legfeljebb 70SAT-kal történő csökkentésére használhatnak fel, Dániában bebizonyították, hogy Dániában valódi gazdasági előnyökkel járnak az ásványi műtrágya-fogyasztás és a jobb terméshozam formájában, és nemcsak a beruházások és a működés költségei, hanem előnyök is. A korábbi projektek olyan innovatív technológiaként ismerték el a SAT-okat, amelyek csökkenthetik a mezőgazdaságból származó nitrogénveszteséget a BSR-ben. A SAT-ok kereskedelmi felhasználása azonban nem terjedt el Dánián kívül. Az alapvető projekttevékenységek a BSR valamennyi országában olyan kísérleti létesítmények létrehozására összpontosítanak, amelyek körül a helyszíni kísérletek és demonstrációk hozzájárulnak a végfelhasználók e technológiákba vetett bizalmának kiépítéséhez. A projekt célja továbbá, hogy a műszaki megvalósíthatósági tanulmányok és a SAT-ok végrehajtásának részletes környezeti és gazdasági elemzése révén szisztematikusan növelje a hatóságok és a magángazdálkodók kapacitását. Ezeket az eredményeket felhasználva, piaci és nemzeti jogi elemzésekkel együtt a projekt szakpolitikai ajánlásokat fogalmaz meg a technológia meglévő jogszabályokba és mezőgazdasági támogatási rendszerekbe történő integrálására vonatkozóan. A BSR várható hatásai közé tartozik a levegőben terjedő eutrofizáció csökkenése, valamint a versenyképesebb és fenntarthatóbb mezőgazdasági ágazat. (Hungarian) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 4 November 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
Kūtsmēsli ir galvenais amonjaka slāpekļa emisiju avots Baltijas jūras reģionā. Tas ne tikai apdraud Baltijas jūras statusu, bet arī tieši apdraud cilvēku veselību. Šis projekts veicinās vircas paskābināšanas tehnoloģiju izmantošanu visā Baltijas jūras reģionā, lai samazinātu gaisa eitrofikāciju un radītu konkurētspējīgāku un ilgtspējīgāku lauksaimniecības nozari. Kūtsmēsli ir galvenais amonjaka slāpekļa emisiju avots Baltijas jūras reģionā (BSR), kas atmosfēras nosēdumu dēļ izraisa eitrofikāciju gaisā un veido lielāko daļu no Baltijas jūrā ienākošā slāpekļa. Amonjaka emisijas ne tikai apdraud Baltijas jūras stāvokli, bet arī tieši apdraud cilvēku veselību, veidojot sekundārās daļiņas, kas ir viena no piesārņojošām vielām ar vislielāko aplēsto ietekmi uz cilvēku veselību. Tiek lēsts, ka kopējās ar veselību un ekosistēmu saistītās izmaksas, ko rada amonjaka emisijas, ir EUR 14/kg N (Eiropas slāpekļa novērtējums, 2011. gads), neskaitot faktu, ka amonjaka emisijas no kūtsmēsliem ir arī vērtīga lauksaimniecības resursa tiešs ekonomisks zaudējums. Pārskatītajā HELCOM Baltijas jūras rīcības plānā (2013. gads) ir noteikti mērķi samazināt Baltijas jūrā ienākošā slāpekļa daudzumu 118 000 tonnu apjomā, kas sadalīts starp visām Baltijas jūras reģiona valstīm. Amonjaka zudumi no kūtsmēsliem rodas mājlopu novietnēs, kūtsmēslu krātuvēs un no lauka kūtsmēslu iestrādāšanas laikā. Lopkopības darbībās tiek izmantotas dažādas labākās pieejamās metodes, lai samazinātu emisijas, piemēram, gaisa tīrīšana no mājlopu novietnēm, vāki vircas krātuvēs un šķidrmēslu ievadīšana izkliedēšanas laikā. Nesen Dānijā ir izstrādātas vircas paskābināšanas tehnoloģijas (SAT), un Dānijas Vides aizsardzības aģentūra tās ir apstiprinājusi kā LPTP, ko Dānijas saimniecības var izmantot, lai samazinātu amonjaka zudumus līdz pat 70SAT, Dānijā ir pierādījies, ka tās sniedz reālus ekonomiskus ieguvumus, samazinot minerālmēslu patēriņu un uzlabojot kultūraugu ražu, un ir ne tikai izdevumi ieguldījumiem un ekspluatācijai, bet arī ieguvumi. Iepriekšējos projektos SAT tika atzīta par inovatīvu tehnoloģiju, kas varētu samazināt slāpekļa zudumus no lauksaimniecības Baltijas jūras reģionā. Tomēr SAT komerciāla izmantošana nav izplatījusies ārpus Dānijas. Projekta pamatpasākumi ir vērsti uz izmēģinājuma iekārtu izveidi visās Baltijas jūras reģiona valstīs, ap kurām lauka izmēģinājumi un demonstrējumi palīdzēs veidot galalietotāju uzticēšanos šīm tehnoloģijām. Projekta mērķis ir arī sistemātiski uzlabot gan valsts iestāžu, gan privāto lauksaimnieku spējas, veicot tehnisko priekšizpēti un detalizētu vides un ekonomisko analīzi par SAT īstenošanu. Izmantojot šos rezultātus, kopā ar tirgus un valsts tiesību aktu analīzi projektā tiks formulēti politikas ieteikumi tehnoloģijas integrācijai spēkā esošajos tiesību aktos un lauksaimniecības atbalsta shēmās. Paredzamā ietekme uz BSR ietver samazinātu eitrofikāciju gaisā un konkurētspējīgāku un ilgtspējīgāku lauksaimniecības nozari. (Latvian) | |||||||||||||||
| Property / summary: Kūtsmēsli ir galvenais amonjaka slāpekļa emisiju avots Baltijas jūras reģionā. Tas ne tikai apdraud Baltijas jūras statusu, bet arī tieši apdraud cilvēku veselību. Šis projekts veicinās vircas paskābināšanas tehnoloģiju izmantošanu visā Baltijas jūras reģionā, lai samazinātu gaisa eitrofikāciju un radītu konkurētspējīgāku un ilgtspējīgāku lauksaimniecības nozari. Kūtsmēsli ir galvenais amonjaka slāpekļa emisiju avots Baltijas jūras reģionā (BSR), kas atmosfēras nosēdumu dēļ izraisa eitrofikāciju gaisā un veido lielāko daļu no Baltijas jūrā ienākošā slāpekļa. Amonjaka emisijas ne tikai apdraud Baltijas jūras stāvokli, bet arī tieši apdraud cilvēku veselību, veidojot sekundārās daļiņas, kas ir viena no piesārņojošām vielām ar vislielāko aplēsto ietekmi uz cilvēku veselību. Tiek lēsts, ka kopējās ar veselību un ekosistēmu saistītās izmaksas, ko rada amonjaka emisijas, ir EUR 14/kg N (Eiropas slāpekļa novērtējums, 2011. gads), neskaitot faktu, ka amonjaka emisijas no kūtsmēsliem ir arī vērtīga lauksaimniecības resursa tiešs ekonomisks zaudējums. Pārskatītajā HELCOM Baltijas jūras rīcības plānā (2013. gads) ir noteikti mērķi samazināt Baltijas jūrā ienākošā slāpekļa daudzumu 118 000 tonnu apjomā, kas sadalīts starp visām Baltijas jūras reģiona valstīm. Amonjaka zudumi no kūtsmēsliem rodas mājlopu novietnēs, kūtsmēslu krātuvēs un no lauka kūtsmēslu iestrādāšanas laikā. Lopkopības darbībās tiek izmantotas dažādas labākās pieejamās metodes, lai samazinātu emisijas, piemēram, gaisa tīrīšana no mājlopu novietnēm, vāki vircas krātuvēs un šķidrmēslu ievadīšana izkliedēšanas laikā. Nesen Dānijā ir izstrādātas vircas paskābināšanas tehnoloģijas (SAT), un Dānijas Vides aizsardzības aģentūra tās ir apstiprinājusi kā LPTP, ko Dānijas saimniecības var izmantot, lai samazinātu amonjaka zudumus līdz pat 70SAT, Dānijā ir pierādījies, ka tās sniedz reālus ekonomiskus ieguvumus, samazinot minerālmēslu patēriņu un uzlabojot kultūraugu ražu, un ir ne tikai izdevumi ieguldījumiem un ekspluatācijai, bet arī ieguvumi. Iepriekšējos projektos SAT tika atzīta par inovatīvu tehnoloģiju, kas varētu samazināt slāpekļa zudumus no lauksaimniecības Baltijas jūras reģionā. Tomēr SAT komerciāla izmantošana nav izplatījusies ārpus Dānijas. Projekta pamatpasākumi ir vērsti uz izmēģinājuma iekārtu izveidi visās Baltijas jūras reģiona valstīs, ap kurām lauka izmēģinājumi un demonstrējumi palīdzēs veidot galalietotāju uzticēšanos šīm tehnoloģijām. Projekta mērķis ir arī sistemātiski uzlabot gan valsts iestāžu, gan privāto lauksaimnieku spējas, veicot tehnisko priekšizpēti un detalizētu vides un ekonomisko analīzi par SAT īstenošanu. Izmantojot šos rezultātus, kopā ar tirgus un valsts tiesību aktu analīzi projektā tiks formulēti politikas ieteikumi tehnoloģijas integrācijai spēkā esošajos tiesību aktos un lauksaimniecības atbalsta shēmās. Paredzamā ietekme uz BSR ietver samazinātu eitrofikāciju gaisā un konkurētspējīgāku un ilgtspējīgāku lauksaimniecības nozari. (Latvian) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: Kūtsmēsli ir galvenais amonjaka slāpekļa emisiju avots Baltijas jūras reģionā. Tas ne tikai apdraud Baltijas jūras statusu, bet arī tieši apdraud cilvēku veselību. Šis projekts veicinās vircas paskābināšanas tehnoloģiju izmantošanu visā Baltijas jūras reģionā, lai samazinātu gaisa eitrofikāciju un radītu konkurētspējīgāku un ilgtspējīgāku lauksaimniecības nozari. Kūtsmēsli ir galvenais amonjaka slāpekļa emisiju avots Baltijas jūras reģionā (BSR), kas atmosfēras nosēdumu dēļ izraisa eitrofikāciju gaisā un veido lielāko daļu no Baltijas jūrā ienākošā slāpekļa. Amonjaka emisijas ne tikai apdraud Baltijas jūras stāvokli, bet arī tieši apdraud cilvēku veselību, veidojot sekundārās daļiņas, kas ir viena no piesārņojošām vielām ar vislielāko aplēsto ietekmi uz cilvēku veselību. Tiek lēsts, ka kopējās ar veselību un ekosistēmu saistītās izmaksas, ko rada amonjaka emisijas, ir EUR 14/kg N (Eiropas slāpekļa novērtējums, 2011. gads), neskaitot faktu, ka amonjaka emisijas no kūtsmēsliem ir arī vērtīga lauksaimniecības resursa tiešs ekonomisks zaudējums. Pārskatītajā HELCOM Baltijas jūras rīcības plānā (2013. gads) ir noteikti mērķi samazināt Baltijas jūrā ienākošā slāpekļa daudzumu 118 000 tonnu apjomā, kas sadalīts starp visām Baltijas jūras reģiona valstīm. Amonjaka zudumi no kūtsmēsliem rodas mājlopu novietnēs, kūtsmēslu krātuvēs un no lauka kūtsmēslu iestrādāšanas laikā. Lopkopības darbībās tiek izmantotas dažādas labākās pieejamās metodes, lai samazinātu emisijas, piemēram, gaisa tīrīšana no mājlopu novietnēm, vāki vircas krātuvēs un šķidrmēslu ievadīšana izkliedēšanas laikā. Nesen Dānijā ir izstrādātas vircas paskābināšanas tehnoloģijas (SAT), un Dānijas Vides aizsardzības aģentūra tās ir apstiprinājusi kā LPTP, ko Dānijas saimniecības var izmantot, lai samazinātu amonjaka zudumus līdz pat 70SAT, Dānijā ir pierādījies, ka tās sniedz reālus ekonomiskus ieguvumus, samazinot minerālmēslu patēriņu un uzlabojot kultūraugu ražu, un ir ne tikai izdevumi ieguldījumiem un ekspluatācijai, bet arī ieguvumi. Iepriekšējos projektos SAT tika atzīta par inovatīvu tehnoloģiju, kas varētu samazināt slāpekļa zudumus no lauksaimniecības Baltijas jūras reģionā. Tomēr SAT komerciāla izmantošana nav izplatījusies ārpus Dānijas. Projekta pamatpasākumi ir vērsti uz izmēģinājuma iekārtu izveidi visās Baltijas jūras reģiona valstīs, ap kurām lauka izmēģinājumi un demonstrējumi palīdzēs veidot galalietotāju uzticēšanos šīm tehnoloģijām. Projekta mērķis ir arī sistemātiski uzlabot gan valsts iestāžu, gan privāto lauksaimnieku spējas, veicot tehnisko priekšizpēti un detalizētu vides un ekonomisko analīzi par SAT īstenošanu. Izmantojot šos rezultātus, kopā ar tirgus un valsts tiesību aktu analīzi projektā tiks formulēti politikas ieteikumi tehnoloģijas integrācijai spēkā esošajos tiesību aktos un lauksaimniecības atbalsta shēmās. Paredzamā ietekme uz BSR ietver samazinātu eitrofikāciju gaisā un konkurētspējīgāku un ilgtspējīgāku lauksaimniecības nozari. (Latvian) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 4 November 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
O estrume animal é a principal fonte de emissões de azoto amoniacal na região do mar Báltico. Não só ameaça o estado do Mar Báltico, como também ameaça directamente a saúde humana. Este projeto promoverá a utilização de tecnologias de acidificação do chorume em toda a região do mar Báltico, a fim de reduzir a eutrofização aérea e criar um setor agrícola mais competitivo e sustentável. O estrume animal é a principal fonte de emissões de azoto amoniacal na região do mar Báltico (BSR), que, através das deposições atmosféricas, resulta na eutrofização atmosférica e representa uma parte importante do azoto que entra no mar Báltico. As emissões de amoníaco não só ameaçam o estado do mar Báltico, mas também ameaçam diretamente a saúde humana através da formação de partículas secundárias, que está entre os poluentes com maior impacto estimado na saúde humana. Os custos combinados relacionados com a saúde social e os ecossistemas decorrentes das emissões de amoníaco são estimados em 14 EUR/kg N (Avaliação Europeia do Azoto, 2011), não incluindo o facto de as emissões de amoníaco provenientes do estrume animal representarem também a perda económica direta de um recurso agrícola valioso. O plano de ação revisto da HELCOM para o mar Báltico (2013) estabeleceu metas para a redução de 118 000 toneladas de azoto que entram no mar Báltico, repartidas por todos os países da RMB. A perda de amoníaco proveniente de estrume animal ocorre em instalações de criação de gado, armazéns de estrume e no campo durante a aplicação de estrume. As operações pecuárias aplicam várias Melhores Técnicas Disponíveis para reduzir as emissões, como a limpeza do ar das casas de gado, coberturas em armazéns de chorume e injeção de estrume líquido ao espalhar. Recentemente, as tecnologias de acidificação do chorume (SAT) foram desenvolvidas na Dinamarca e são aprovadas pela Agência Dinamarquesa de Proteção Ambiental como MTD que as explorações agrícolas dinamarquesas podem utilizar para reduzir a perda de amoníaco em até 70SAT. Na Dinamarca, demonstraram trazer benefícios económicos reais a nível das explorações agrícolas sob a forma de redução do consumo de fertilizantes minerais e melhoria do rendimento das culturas, e não são apenas despesas para investimentos e funcionamento, mas também benefícios. Projetos anteriores reconheceram os SATs como uma tecnologia inovadora que poderia diminuir a perda de nitrogênio da agricultura no BSR. No entanto, a utilização comercial de SAT não se espalhou para fora da Dinamarca. As atividades principais do projeto centram-se no estabelecimento de instalações-piloto em todos os países da RMB em torno das quais os ensaios e demonstrações no terreno ajudarão a reforçar a confiança dos utilizadores finais nestas tecnologias. O projeto visa ainda reforçar sistematicamente a capacidade das autoridades públicas e dos agricultores privados através da realização de estudos de viabilidade técnica e de análises ambientais e económicas pormenorizadas da execução dos SAT. Utilizando estes resultados, juntamente com análises da legislação nacional e do mercado, o projeto formulará recomendações políticas para a integração da tecnologia na legislação em vigor e nos regimes de apoio à agricultura. Os impactos esperados para o BSR incluem a redução da eutrofização aérea e um setor agrícola mais competitivo e sustentável. (Portuguese) | |||||||||||||||
| Property / summary: O estrume animal é a principal fonte de emissões de azoto amoniacal na região do mar Báltico. Não só ameaça o estado do Mar Báltico, como também ameaça directamente a saúde humana. Este projeto promoverá a utilização de tecnologias de acidificação do chorume em toda a região do mar Báltico, a fim de reduzir a eutrofização aérea e criar um setor agrícola mais competitivo e sustentável. O estrume animal é a principal fonte de emissões de azoto amoniacal na região do mar Báltico (BSR), que, através das deposições atmosféricas, resulta na eutrofização atmosférica e representa uma parte importante do azoto que entra no mar Báltico. As emissões de amoníaco não só ameaçam o estado do mar Báltico, mas também ameaçam diretamente a saúde humana através da formação de partículas secundárias, que está entre os poluentes com maior impacto estimado na saúde humana. Os custos combinados relacionados com a saúde social e os ecossistemas decorrentes das emissões de amoníaco são estimados em 14 EUR/kg N (Avaliação Europeia do Azoto, 2011), não incluindo o facto de as emissões de amoníaco provenientes do estrume animal representarem também a perda económica direta de um recurso agrícola valioso. O plano de ação revisto da HELCOM para o mar Báltico (2013) estabeleceu metas para a redução de 118 000 toneladas de azoto que entram no mar Báltico, repartidas por todos os países da RMB. A perda de amoníaco proveniente de estrume animal ocorre em instalações de criação de gado, armazéns de estrume e no campo durante a aplicação de estrume. As operações pecuárias aplicam várias Melhores Técnicas Disponíveis para reduzir as emissões, como a limpeza do ar das casas de gado, coberturas em armazéns de chorume e injeção de estrume líquido ao espalhar. Recentemente, as tecnologias de acidificação do chorume (SAT) foram desenvolvidas na Dinamarca e são aprovadas pela Agência Dinamarquesa de Proteção Ambiental como MTD que as explorações agrícolas dinamarquesas podem utilizar para reduzir a perda de amoníaco em até 70SAT. Na Dinamarca, demonstraram trazer benefícios económicos reais a nível das explorações agrícolas sob a forma de redução do consumo de fertilizantes minerais e melhoria do rendimento das culturas, e não são apenas despesas para investimentos e funcionamento, mas também benefícios. Projetos anteriores reconheceram os SATs como uma tecnologia inovadora que poderia diminuir a perda de nitrogênio da agricultura no BSR. No entanto, a utilização comercial de SAT não se espalhou para fora da Dinamarca. As atividades principais do projeto centram-se no estabelecimento de instalações-piloto em todos os países da RMB em torno das quais os ensaios e demonstrações no terreno ajudarão a reforçar a confiança dos utilizadores finais nestas tecnologias. O projeto visa ainda reforçar sistematicamente a capacidade das autoridades públicas e dos agricultores privados através da realização de estudos de viabilidade técnica e de análises ambientais e económicas pormenorizadas da execução dos SAT. Utilizando estes resultados, juntamente com análises da legislação nacional e do mercado, o projeto formulará recomendações políticas para a integração da tecnologia na legislação em vigor e nos regimes de apoio à agricultura. Os impactos esperados para o BSR incluem a redução da eutrofização aérea e um setor agrícola mais competitivo e sustentável. (Portuguese) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: O estrume animal é a principal fonte de emissões de azoto amoniacal na região do mar Báltico. Não só ameaça o estado do Mar Báltico, como também ameaça directamente a saúde humana. Este projeto promoverá a utilização de tecnologias de acidificação do chorume em toda a região do mar Báltico, a fim de reduzir a eutrofização aérea e criar um setor agrícola mais competitivo e sustentável. O estrume animal é a principal fonte de emissões de azoto amoniacal na região do mar Báltico (BSR), que, através das deposições atmosféricas, resulta na eutrofização atmosférica e representa uma parte importante do azoto que entra no mar Báltico. As emissões de amoníaco não só ameaçam o estado do mar Báltico, mas também ameaçam diretamente a saúde humana através da formação de partículas secundárias, que está entre os poluentes com maior impacto estimado na saúde humana. Os custos combinados relacionados com a saúde social e os ecossistemas decorrentes das emissões de amoníaco são estimados em 14 EUR/kg N (Avaliação Europeia do Azoto, 2011), não incluindo o facto de as emissões de amoníaco provenientes do estrume animal representarem também a perda económica direta de um recurso agrícola valioso. O plano de ação revisto da HELCOM para o mar Báltico (2013) estabeleceu metas para a redução de 118 000 toneladas de azoto que entram no mar Báltico, repartidas por todos os países da RMB. A perda de amoníaco proveniente de estrume animal ocorre em instalações de criação de gado, armazéns de estrume e no campo durante a aplicação de estrume. As operações pecuárias aplicam várias Melhores Técnicas Disponíveis para reduzir as emissões, como a limpeza do ar das casas de gado, coberturas em armazéns de chorume e injeção de estrume líquido ao espalhar. Recentemente, as tecnologias de acidificação do chorume (SAT) foram desenvolvidas na Dinamarca e são aprovadas pela Agência Dinamarquesa de Proteção Ambiental como MTD que as explorações agrícolas dinamarquesas podem utilizar para reduzir a perda de amoníaco em até 70SAT. Na Dinamarca, demonstraram trazer benefícios económicos reais a nível das explorações agrícolas sob a forma de redução do consumo de fertilizantes minerais e melhoria do rendimento das culturas, e não são apenas despesas para investimentos e funcionamento, mas também benefícios. Projetos anteriores reconheceram os SATs como uma tecnologia inovadora que poderia diminuir a perda de nitrogênio da agricultura no BSR. No entanto, a utilização comercial de SAT não se espalhou para fora da Dinamarca. As atividades principais do projeto centram-se no estabelecimento de instalações-piloto em todos os países da RMB em torno das quais os ensaios e demonstrações no terreno ajudarão a reforçar a confiança dos utilizadores finais nestas tecnologias. O projeto visa ainda reforçar sistematicamente a capacidade das autoridades públicas e dos agricultores privados através da realização de estudos de viabilidade técnica e de análises ambientais e económicas pormenorizadas da execução dos SAT. Utilizando estes resultados, juntamente com análises da legislação nacional e do mercado, o projeto formulará recomendações políticas para a integração da tecnologia na legislação em vigor e nos regimes de apoio à agricultura. Os impactos esperados para o BSR incluem a redução da eutrofização aérea e um setor agrícola mais competitivo e sustentável. (Portuguese) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 4 November 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
Stajsko gnojivo glavni je izvor emisija amonijaka dušika u regiji Baltičkog mora. Ne samo da ugrožava status Baltičkog mora, već i izravno ugrožava ljudsko zdravlje. Ovim projektom promicat će se upotreba tehnologija zakiseljavanja gnojovke u cijeloj regiji Baltičkog mora kako bi se smanjila eutrofikacija u zraku i stvorio konkurentniji i održiviji poljoprivredni sektor. Stajsko gnojivo glavni je izvor emisija amonijaka dušika u regiji Baltičkog mora (BSR), koje putem atmosferskog taloženja rezultiraju eutrofikacijom u zraku i čine veći dio dušika koji ulazi u Baltičko more. Emisije amonijaka ne samo da ugrožavaju stanje Baltičkog mora, već i izravno ugrožavaju ljudsko zdravlje stvaranjem sekundarnih čestica, što je među onečišćujućim tvarima s najvećim procijenjenim učinkom na zdravlje ljudi. Kombinirani troškovi društvenog zdravlja i ekosustava povezani s emisijama amonijaka procjenjuju se na 14 EUR/kg N (Europska procjena dušika, 2011.), ne uključujući činjenicu da emisije amonijaka iz stajskog gnoja također predstavljaju izravan gospodarski gubitak vrijednog poljoprivrednog resursa. U revidiranom Akcijskom planu HELCOM-a za Baltičko more (2013.) utvrđeni su ciljevi za smanjenje 118 000 tona dušika koji ulaze u Baltičko more, podijeljeni među svim zemljama iz područja BSR-a. Gubitak amonijaka od stajskog gnoja javlja se u stočarskim nastambama, skladištima stajskoga gnoja i s polja tijekom primjene stajskoga gnoja. Stočarstvo primjenjuje razne najbolje raspoložive tehnike kako bi se smanjile emisije, kao što su čišćenje zraka iz stočarskih kuća, pokrovi na trgovinama gnojovke i ubrizgavanje tekućeg stajskog gnoja pri rasipanju. Nedavno su u Danskoj razvijene tehnologije za zakiseljavanje gnojovke (SAT-ovi) koje je Danska Agencija za zaštitu okoliša odobrila kao NRT-e koje danska poljoprivredna gospodarstva mogu iskoristiti za smanjenje gubitka amonijaka za do 70SAT-a u Danskoj za koje je dokazano da donose stvarne gospodarske koristi na razini poljoprivrednog gospodarstva u obliku smanjene potrošnje mineralnih gnojiva i poboljšanih prinosa usjeva te nisu samo troškovi ulaganja i rada, već i koristi. Prijašnji projekti prepoznali su SATS kao inovativnu tehnologiju koja bi mogla smanjiti gubitak dušika iz poljoprivrede u BSR-u. Međutim, komercijalna uporaba SAT-ova nije se proširila izvan Danske. Glavne projektne aktivnosti usmjerene su na uspostavu pilot-instalacija u svim zemljama BSR-a oko kojih će terenska ispitivanja i demonstracije pomoći u izgradnji povjerenja krajnjih korisnika u te tehnologije. Projekt nadalje ima za cilj sustavno poboljšavanje kapaciteta javnih tijela i privatnih poljoprivrednika provođenjem studija tehničke izvedivosti i detaljnih ekoloških i ekonomskih analiza provedbe SAT-ova. Na temelju tih rezultata, zajedno s analizama tržišta i nacionalnog zakonodavstva, projekt će formulirati političke preporuke za integraciju tehnologije u postojeće zakonodavstvo i programe potpore poljoprivredi. Očekivani učinci na BSR uključuju smanjenu eutrofikaciju u zraku te konkurentniji i održiviji poljoprivredni sektor. (Croatian) | |||||||||||||||
| Property / summary: Stajsko gnojivo glavni je izvor emisija amonijaka dušika u regiji Baltičkog mora. Ne samo da ugrožava status Baltičkog mora, već i izravno ugrožava ljudsko zdravlje. Ovim projektom promicat će se upotreba tehnologija zakiseljavanja gnojovke u cijeloj regiji Baltičkog mora kako bi se smanjila eutrofikacija u zraku i stvorio konkurentniji i održiviji poljoprivredni sektor. Stajsko gnojivo glavni je izvor emisija amonijaka dušika u regiji Baltičkog mora (BSR), koje putem atmosferskog taloženja rezultiraju eutrofikacijom u zraku i čine veći dio dušika koji ulazi u Baltičko more. Emisije amonijaka ne samo da ugrožavaju stanje Baltičkog mora, već i izravno ugrožavaju ljudsko zdravlje stvaranjem sekundarnih čestica, što je među onečišćujućim tvarima s najvećim procijenjenim učinkom na zdravlje ljudi. Kombinirani troškovi društvenog zdravlja i ekosustava povezani s emisijama amonijaka procjenjuju se na 14 EUR/kg N (Europska procjena dušika, 2011.), ne uključujući činjenicu da emisije amonijaka iz stajskog gnoja također predstavljaju izravan gospodarski gubitak vrijednog poljoprivrednog resursa. U revidiranom Akcijskom planu HELCOM-a za Baltičko more (2013.) utvrđeni su ciljevi za smanjenje 118 000 tona dušika koji ulaze u Baltičko more, podijeljeni među svim zemljama iz područja BSR-a. Gubitak amonijaka od stajskog gnoja javlja se u stočarskim nastambama, skladištima stajskoga gnoja i s polja tijekom primjene stajskoga gnoja. Stočarstvo primjenjuje razne najbolje raspoložive tehnike kako bi se smanjile emisije, kao što su čišćenje zraka iz stočarskih kuća, pokrovi na trgovinama gnojovke i ubrizgavanje tekućeg stajskog gnoja pri rasipanju. Nedavno su u Danskoj razvijene tehnologije za zakiseljavanje gnojovke (SAT-ovi) koje je Danska Agencija za zaštitu okoliša odobrila kao NRT-e koje danska poljoprivredna gospodarstva mogu iskoristiti za smanjenje gubitka amonijaka za do 70SAT-a u Danskoj za koje je dokazano da donose stvarne gospodarske koristi na razini poljoprivrednog gospodarstva u obliku smanjene potrošnje mineralnih gnojiva i poboljšanih prinosa usjeva te nisu samo troškovi ulaganja i rada, već i koristi. Prijašnji projekti prepoznali su SATS kao inovativnu tehnologiju koja bi mogla smanjiti gubitak dušika iz poljoprivrede u BSR-u. Međutim, komercijalna uporaba SAT-ova nije se proširila izvan Danske. Glavne projektne aktivnosti usmjerene su na uspostavu pilot-instalacija u svim zemljama BSR-a oko kojih će terenska ispitivanja i demonstracije pomoći u izgradnji povjerenja krajnjih korisnika u te tehnologije. Projekt nadalje ima za cilj sustavno poboljšavanje kapaciteta javnih tijela i privatnih poljoprivrednika provođenjem studija tehničke izvedivosti i detaljnih ekoloških i ekonomskih analiza provedbe SAT-ova. Na temelju tih rezultata, zajedno s analizama tržišta i nacionalnog zakonodavstva, projekt će formulirati političke preporuke za integraciju tehnologije u postojeće zakonodavstvo i programe potpore poljoprivredi. Očekivani učinci na BSR uključuju smanjenu eutrofikaciju u zraku te konkurentniji i održiviji poljoprivredni sektor. (Croatian) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: Stajsko gnojivo glavni je izvor emisija amonijaka dušika u regiji Baltičkog mora. Ne samo da ugrožava status Baltičkog mora, već i izravno ugrožava ljudsko zdravlje. Ovim projektom promicat će se upotreba tehnologija zakiseljavanja gnojovke u cijeloj regiji Baltičkog mora kako bi se smanjila eutrofikacija u zraku i stvorio konkurentniji i održiviji poljoprivredni sektor. Stajsko gnojivo glavni je izvor emisija amonijaka dušika u regiji Baltičkog mora (BSR), koje putem atmosferskog taloženja rezultiraju eutrofikacijom u zraku i čine veći dio dušika koji ulazi u Baltičko more. Emisije amonijaka ne samo da ugrožavaju stanje Baltičkog mora, već i izravno ugrožavaju ljudsko zdravlje stvaranjem sekundarnih čestica, što je među onečišćujućim tvarima s najvećim procijenjenim učinkom na zdravlje ljudi. Kombinirani troškovi društvenog zdravlja i ekosustava povezani s emisijama amonijaka procjenjuju se na 14 EUR/kg N (Europska procjena dušika, 2011.), ne uključujući činjenicu da emisije amonijaka iz stajskog gnoja također predstavljaju izravan gospodarski gubitak vrijednog poljoprivrednog resursa. U revidiranom Akcijskom planu HELCOM-a za Baltičko more (2013.) utvrđeni su ciljevi za smanjenje 118 000 tona dušika koji ulaze u Baltičko more, podijeljeni među svim zemljama iz područja BSR-a. Gubitak amonijaka od stajskog gnoja javlja se u stočarskim nastambama, skladištima stajskoga gnoja i s polja tijekom primjene stajskoga gnoja. Stočarstvo primjenjuje razne najbolje raspoložive tehnike kako bi se smanjile emisije, kao što su čišćenje zraka iz stočarskih kuća, pokrovi na trgovinama gnojovke i ubrizgavanje tekućeg stajskog gnoja pri rasipanju. Nedavno su u Danskoj razvijene tehnologije za zakiseljavanje gnojovke (SAT-ovi) koje je Danska Agencija za zaštitu okoliša odobrila kao NRT-e koje danska poljoprivredna gospodarstva mogu iskoristiti za smanjenje gubitka amonijaka za do 70SAT-a u Danskoj za koje je dokazano da donose stvarne gospodarske koristi na razini poljoprivrednog gospodarstva u obliku smanjene potrošnje mineralnih gnojiva i poboljšanih prinosa usjeva te nisu samo troškovi ulaganja i rada, već i koristi. Prijašnji projekti prepoznali su SATS kao inovativnu tehnologiju koja bi mogla smanjiti gubitak dušika iz poljoprivrede u BSR-u. Međutim, komercijalna uporaba SAT-ova nije se proširila izvan Danske. Glavne projektne aktivnosti usmjerene su na uspostavu pilot-instalacija u svim zemljama BSR-a oko kojih će terenska ispitivanja i demonstracije pomoći u izgradnji povjerenja krajnjih korisnika u te tehnologije. Projekt nadalje ima za cilj sustavno poboljšavanje kapaciteta javnih tijela i privatnih poljoprivrednika provođenjem studija tehničke izvedivosti i detaljnih ekoloških i ekonomskih analiza provedbe SAT-ova. Na temelju tih rezultata, zajedno s analizama tržišta i nacionalnog zakonodavstva, projekt će formulirati političke preporuke za integraciju tehnologije u postojeće zakonodavstvo i programe potpore poljoprivredi. Očekivani učinci na BSR uključuju smanjenu eutrofikaciju u zraku te konkurentniji i održiviji poljoprivredni sektor. (Croatian) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 4 November 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
El estiércol ganadero es la principal fuente de emisiones de nitrógeno de amoníaco en la región del Mar Báltico. No solo amenaza el estado del Mar Báltico, sino que también amenaza directamente la salud humana. Este proyecto promoverá el uso de tecnologías de acidificación de lodos en toda la región del Mar Báltico para reducir la eutrofización en el aire y crear un sector agrícola más competitivo y sostenible. El estiércol ganadero es la principal fuente de emisiones de nitrógeno de amoníaco en la región del Mar Báltico (BSR), que a través de la deposición atmosférica da lugar a la eutrofización en el aire y representa una parte importante del nitrógeno que entra en el Mar Báltico. Las emisiones de amoníaco no solo amenazan el estado del Mar Báltico, sino que también amenazan directamente la salud humana a través de la formación de partículas secundarias, que se encuentra entre los contaminantes con el mayor impacto estimado en la salud humana. Los costes combinados relacionados con la salud social y los ecosistemas derivados de las emisiones de amoníaco se estiman en 14 EUR/kg N (Evaluación Europea del Nitrógeno, 2011), sin incluir el hecho de que las emisiones de amoníaco procedentes del estiércol ganadero también representan la pérdida económica directa de un valioso recurso agrícola. El Plan de Acción revisado de HELCOM para el Mar Báltico (2013) estableció objetivos para reducir 118.000 toneladas de nitrógeno que entran en el Mar Báltico, divididas entre todos los países de la RSE. La pérdida de amoníaco del estiércol se produce en las casas de ganado, almacenes de estiércol y del campo durante la aplicación del estiércol. Las operaciones ganaderas aplican varias mejores técnicas disponibles para reducir las emisiones, como la limpieza del aire de las casas de ganado, las cubiertas en las tiendas de purines y la inyección de estiércol líquido al esparcir. Recientemente, las tecnologías de acidificación de purines (SAT) se han desarrollado en Dinamarca y están aprobadas por la Agencia Danesa de Protección del Medio Ambiente como MTD que las granjas danesas pueden utilizar para reducir la pérdida de amoníaco hasta en 70SAT en Dinamarca han demostrado aportar beneficios económicos reales a nivel agrícola en forma de reducción del consumo de fertilizantes minerales y mejores rendimientos de los cultivos, y no solo son gastos de inversión y operación, sino también beneficios. Proyectos anteriores reconocieron a los SAT como una tecnología innovadora que podría disminuir la pérdida de nitrógeno de la agricultura en el BSR. Sin embargo, el uso comercial de SATs no se ha extendido fuera de Dinamarca. Las actividades básicas del proyecto se centran en el establecimiento de instalaciones piloto en todos los países de la RSE en torno a las cuales las pruebas y demostraciones sobre el terreno ayudarán a fomentar la confianza de los usuarios finales en estas tecnologías. Además, el proyecto tiene por objeto mejorar sistemáticamente la capacidad tanto de las autoridades públicas como de los agricultores privados mediante la realización de estudios técnicos de viabilidad y análisis ambientales y económicos detallados de la aplicación de las SAT. Utilizando estos resultados, junto con análisis de la legislación nacional y de mercado, el proyecto formulará recomendaciones políticas para la integración de la tecnología en la legislación existente y los regímenes de apoyo agrícola. Los efectos esperados para la RSE incluyen una reducción de la eutrofización aérea y un sector agrícola más competitivo y sostenible. (Spanish) | |||||||||||||||
| Property / summary: El estiércol ganadero es la principal fuente de emisiones de nitrógeno de amoníaco en la región del Mar Báltico. No solo amenaza el estado del Mar Báltico, sino que también amenaza directamente la salud humana. Este proyecto promoverá el uso de tecnologías de acidificación de lodos en toda la región del Mar Báltico para reducir la eutrofización en el aire y crear un sector agrícola más competitivo y sostenible. El estiércol ganadero es la principal fuente de emisiones de nitrógeno de amoníaco en la región del Mar Báltico (BSR), que a través de la deposición atmosférica da lugar a la eutrofización en el aire y representa una parte importante del nitrógeno que entra en el Mar Báltico. Las emisiones de amoníaco no solo amenazan el estado del Mar Báltico, sino que también amenazan directamente la salud humana a través de la formación de partículas secundarias, que se encuentra entre los contaminantes con el mayor impacto estimado en la salud humana. Los costes combinados relacionados con la salud social y los ecosistemas derivados de las emisiones de amoníaco se estiman en 14 EUR/kg N (Evaluación Europea del Nitrógeno, 2011), sin incluir el hecho de que las emisiones de amoníaco procedentes del estiércol ganadero también representan la pérdida económica directa de un valioso recurso agrícola. El Plan de Acción revisado de HELCOM para el Mar Báltico (2013) estableció objetivos para reducir 118.000 toneladas de nitrógeno que entran en el Mar Báltico, divididas entre todos los países de la RSE. La pérdida de amoníaco del estiércol se produce en las casas de ganado, almacenes de estiércol y del campo durante la aplicación del estiércol. Las operaciones ganaderas aplican varias mejores técnicas disponibles para reducir las emisiones, como la limpieza del aire de las casas de ganado, las cubiertas en las tiendas de purines y la inyección de estiércol líquido al esparcir. Recientemente, las tecnologías de acidificación de purines (SAT) se han desarrollado en Dinamarca y están aprobadas por la Agencia Danesa de Protección del Medio Ambiente como MTD que las granjas danesas pueden utilizar para reducir la pérdida de amoníaco hasta en 70SAT en Dinamarca han demostrado aportar beneficios económicos reales a nivel agrícola en forma de reducción del consumo de fertilizantes minerales y mejores rendimientos de los cultivos, y no solo son gastos de inversión y operación, sino también beneficios. Proyectos anteriores reconocieron a los SAT como una tecnología innovadora que podría disminuir la pérdida de nitrógeno de la agricultura en el BSR. Sin embargo, el uso comercial de SATs no se ha extendido fuera de Dinamarca. Las actividades básicas del proyecto se centran en el establecimiento de instalaciones piloto en todos los países de la RSE en torno a las cuales las pruebas y demostraciones sobre el terreno ayudarán a fomentar la confianza de los usuarios finales en estas tecnologías. Además, el proyecto tiene por objeto mejorar sistemáticamente la capacidad tanto de las autoridades públicas como de los agricultores privados mediante la realización de estudios técnicos de viabilidad y análisis ambientales y económicos detallados de la aplicación de las SAT. Utilizando estos resultados, junto con análisis de la legislación nacional y de mercado, el proyecto formulará recomendaciones políticas para la integración de la tecnología en la legislación existente y los regímenes de apoyo agrícola. Los efectos esperados para la RSE incluyen una reducción de la eutrofización aérea y un sector agrícola más competitivo y sostenible. (Spanish) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: El estiércol ganadero es la principal fuente de emisiones de nitrógeno de amoníaco en la región del Mar Báltico. No solo amenaza el estado del Mar Báltico, sino que también amenaza directamente la salud humana. Este proyecto promoverá el uso de tecnologías de acidificación de lodos en toda la región del Mar Báltico para reducir la eutrofización en el aire y crear un sector agrícola más competitivo y sostenible. El estiércol ganadero es la principal fuente de emisiones de nitrógeno de amoníaco en la región del Mar Báltico (BSR), que a través de la deposición atmosférica da lugar a la eutrofización en el aire y representa una parte importante del nitrógeno que entra en el Mar Báltico. Las emisiones de amoníaco no solo amenazan el estado del Mar Báltico, sino que también amenazan directamente la salud humana a través de la formación de partículas secundarias, que se encuentra entre los contaminantes con el mayor impacto estimado en la salud humana. Los costes combinados relacionados con la salud social y los ecosistemas derivados de las emisiones de amoníaco se estiman en 14 EUR/kg N (Evaluación Europea del Nitrógeno, 2011), sin incluir el hecho de que las emisiones de amoníaco procedentes del estiércol ganadero también representan la pérdida económica directa de un valioso recurso agrícola. El Plan de Acción revisado de HELCOM para el Mar Báltico (2013) estableció objetivos para reducir 118.000 toneladas de nitrógeno que entran en el Mar Báltico, divididas entre todos los países de la RSE. La pérdida de amoníaco del estiércol se produce en las casas de ganado, almacenes de estiércol y del campo durante la aplicación del estiércol. Las operaciones ganaderas aplican varias mejores técnicas disponibles para reducir las emisiones, como la limpieza del aire de las casas de ganado, las cubiertas en las tiendas de purines y la inyección de estiércol líquido al esparcir. Recientemente, las tecnologías de acidificación de purines (SAT) se han desarrollado en Dinamarca y están aprobadas por la Agencia Danesa de Protección del Medio Ambiente como MTD que las granjas danesas pueden utilizar para reducir la pérdida de amoníaco hasta en 70SAT en Dinamarca han demostrado aportar beneficios económicos reales a nivel agrícola en forma de reducción del consumo de fertilizantes minerales y mejores rendimientos de los cultivos, y no solo son gastos de inversión y operación, sino también beneficios. Proyectos anteriores reconocieron a los SAT como una tecnología innovadora que podría disminuir la pérdida de nitrógeno de la agricultura en el BSR. Sin embargo, el uso comercial de SATs no se ha extendido fuera de Dinamarca. Las actividades básicas del proyecto se centran en el establecimiento de instalaciones piloto en todos los países de la RSE en torno a las cuales las pruebas y demostraciones sobre el terreno ayudarán a fomentar la confianza de los usuarios finales en estas tecnologías. Además, el proyecto tiene por objeto mejorar sistemáticamente la capacidad tanto de las autoridades públicas como de los agricultores privados mediante la realización de estudios técnicos de viabilidad y análisis ambientales y económicos detallados de la aplicación de las SAT. Utilizando estos resultados, junto con análisis de la legislación nacional y de mercado, el proyecto formulará recomendaciones políticas para la integración de la tecnología en la legislación existente y los regímenes de apoyo agrícola. Los efectos esperados para la RSE incluyen una reducción de la eutrofización aérea y un sector agrícola más competitivo y sostenible. (Spanish) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 4 November 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
Id-demel tal-bhejjem huwa s-sors ewlieni tal-emissjonijiet tan-nitroġenu tal-ammonijaka fir-Reġjun tal-Baħar Baltiku. Dan mhux biss jhedded l-istatus tal-Baħar Baltiku, iżda wkoll jhedded direttament is-saħħa tal-bniedem. Dan il-proġett se jippromwovi l-użu ta’ teknoloġiji ta’ aċidifikazzjoni tad-demel likwidu madwar ir-Reġjun tal-Baħar Baltiku biex titnaqqas l-ewtrofikazzjoni fl-arja u jinħoloq settur tal-biedja aktar kompetittiv u sostenibbli. Id-demel tal-bhejjem huwa s-sors ewlieni tal-emissjonijiet tan-nitroġenu tal-ammonijaka fir-Reġjun tal-Baħar Baltiku (BSR), li permezz ta’ depożizzjoni atmosferika jirriżulta f’ewtrofikazzjoni fl-arja u jammonta għal porzjon kbir tan-nitroġenu li jidħol fil-Baħar Baltiku. L-emissjonijiet tal-ammonijaka mhux biss jheddu l-istatus tal-Baħar Baltiku, iżda wkoll jheddu direttament is-saħħa tal-bniedem permezz tal-formazzjoni ta’ materja partikulata sekondarja, li hija fost is-sustanzi niġġiesa bl-ogħla impatt stmat fuq is-saħħa tal-bniedem. L-ispejjeż ikkombinati relatati mas-saħħa tas-soċjetà u mal-ekosistema mill-emissjonijiet tal-ammonijaka huma stmati għal EUR 14/kg N (Valutazzjoni Ewropea tan-Nitroġenu, 2011), li ma tinkludix il-fatt li l-emissjonijiet tal-ammonijaka mid-demel tal-bhejjem jirrappreżentaw ukoll it-telf ekonomiku dirett ta’ riżorsa agrikola ta’ valur. Il-Pjan ta’ Azzjoni rivedut tal-HELCOM għall-Baħar Baltiku (2013) stabbilixxa miri għat-tnaqqis ta’ 118,000 tunnellata ta’ nitroġenu li jidħlu fil-Baħar Baltiku, maqsuma fost il-pajjiżi kollha tal-BSR. It-telf tal-ammonijaka mid-demel tal-bhejjem iseħħ fi djar tal-bhejjem, imħażen tad-demel u mill-għalqa waqt l-applikazzjoni tad-demel. L-operazzjonijiet tal-bhejjem japplikaw l-Aqwa Tekniki Disponibbli varji biex inaqqsu l-emissjonijiet, bħat-tindif tal-arja mill-alloġġi tal-bhejjem, il-koperturi fuq l-imħażen tad-demel likwidu, u l-injezzjoni tad-demel likwidu meta jinxtered. Dan l-aħħar, it-teknoloġiji tal-aċidifikazzjoni tad-demel likwidu (SATs) ġew żviluppati fid-Danimarka u huma approvati mill-Aġenzija Daniża għall-Protezzjoni tal-Ambjent peress li l-BATs li l-azjendi agrikoli Daniżi jistgħu jużaw biex inaqqsu t-telf tal-ammonijaka sa 70SATs fid-Danimarka wrew li jġibu benefiċċji ekonomiċi reali fil-livell tal-azjenda agrikola fil-forma ta’ tnaqqis fil-konsum tal-fertilizzanti minerali u rendimenti mtejba tal-għelejjel, u mhumiex biss spejjeż għall-investimenti u l-operat, iżda wkoll benefiċċji. Proġetti preċedenti rrikonoxxew is-SATs bħala teknoloġija innovattiva li tista’ tnaqqas it-telf ta’ nitroġenu mill-agrikoltura fil-BSR. Madankollu, l-użu kummerċjali tas-SATs ma nfirixx barra mid-Danimarka. L-attivitajiet ewlenin tal-proġett jiffukaw fuq l-istabbiliment ta’ installazzjonijiet pilota fil-pajjiżi kollha tal-BSR li madwarhom il-provi fuq il-post u d-dimostrazzjonijiet se jgħinu biex tinbena l-fiduċja tal-utent aħħari f’dawn it-teknoloġiji. Il-proġett għandu wkoll l-għan li jtejjeb b’mod sistematiku l-kapaċità kemm tal-awtoritajiet pubbliċi kif ukoll tal-bdiewa privati billi jwettaq studji ta’ fattibbiltà teknika u analiżi ambjentali u ekonomika dettaljata tal-implimentazzjoni tas-SATs. Bl-użu ta’ dawn ir-riżultati, flimkien ma’ analiżijiet tal-leġiżlazzjoni tas-suq u nazzjonali, il-proġett se jifformula rakkomandazzjonijiet ta’ politika għall-integrazzjoni tat-teknoloġija fil-leġiżlazzjoni eżistenti u fl-iskemi ta’ appoġġ agrikolu. L-impatti mistennija fuq il-BSR jinkludu tnaqqis fl-ewtrofikazzjoni fl-ajru u settur tal-biedja aktar kompetittiv u sostenibbli. (Maltese) | |||||||||||||||
| Property / summary: Id-demel tal-bhejjem huwa s-sors ewlieni tal-emissjonijiet tan-nitroġenu tal-ammonijaka fir-Reġjun tal-Baħar Baltiku. Dan mhux biss jhedded l-istatus tal-Baħar Baltiku, iżda wkoll jhedded direttament is-saħħa tal-bniedem. Dan il-proġett se jippromwovi l-użu ta’ teknoloġiji ta’ aċidifikazzjoni tad-demel likwidu madwar ir-Reġjun tal-Baħar Baltiku biex titnaqqas l-ewtrofikazzjoni fl-arja u jinħoloq settur tal-biedja aktar kompetittiv u sostenibbli. Id-demel tal-bhejjem huwa s-sors ewlieni tal-emissjonijiet tan-nitroġenu tal-ammonijaka fir-Reġjun tal-Baħar Baltiku (BSR), li permezz ta’ depożizzjoni atmosferika jirriżulta f’ewtrofikazzjoni fl-arja u jammonta għal porzjon kbir tan-nitroġenu li jidħol fil-Baħar Baltiku. L-emissjonijiet tal-ammonijaka mhux biss jheddu l-istatus tal-Baħar Baltiku, iżda wkoll jheddu direttament is-saħħa tal-bniedem permezz tal-formazzjoni ta’ materja partikulata sekondarja, li hija fost is-sustanzi niġġiesa bl-ogħla impatt stmat fuq is-saħħa tal-bniedem. L-ispejjeż ikkombinati relatati mas-saħħa tas-soċjetà u mal-ekosistema mill-emissjonijiet tal-ammonijaka huma stmati għal EUR 14/kg N (Valutazzjoni Ewropea tan-Nitroġenu, 2011), li ma tinkludix il-fatt li l-emissjonijiet tal-ammonijaka mid-demel tal-bhejjem jirrappreżentaw ukoll it-telf ekonomiku dirett ta’ riżorsa agrikola ta’ valur. Il-Pjan ta’ Azzjoni rivedut tal-HELCOM għall-Baħar Baltiku (2013) stabbilixxa miri għat-tnaqqis ta’ 118,000 tunnellata ta’ nitroġenu li jidħlu fil-Baħar Baltiku, maqsuma fost il-pajjiżi kollha tal-BSR. It-telf tal-ammonijaka mid-demel tal-bhejjem iseħħ fi djar tal-bhejjem, imħażen tad-demel u mill-għalqa waqt l-applikazzjoni tad-demel. L-operazzjonijiet tal-bhejjem japplikaw l-Aqwa Tekniki Disponibbli varji biex inaqqsu l-emissjonijiet, bħat-tindif tal-arja mill-alloġġi tal-bhejjem, il-koperturi fuq l-imħażen tad-demel likwidu, u l-injezzjoni tad-demel likwidu meta jinxtered. Dan l-aħħar, it-teknoloġiji tal-aċidifikazzjoni tad-demel likwidu (SATs) ġew żviluppati fid-Danimarka u huma approvati mill-Aġenzija Daniża għall-Protezzjoni tal-Ambjent peress li l-BATs li l-azjendi agrikoli Daniżi jistgħu jużaw biex inaqqsu t-telf tal-ammonijaka sa 70SATs fid-Danimarka wrew li jġibu benefiċċji ekonomiċi reali fil-livell tal-azjenda agrikola fil-forma ta’ tnaqqis fil-konsum tal-fertilizzanti minerali u rendimenti mtejba tal-għelejjel, u mhumiex biss spejjeż għall-investimenti u l-operat, iżda wkoll benefiċċji. Proġetti preċedenti rrikonoxxew is-SATs bħala teknoloġija innovattiva li tista’ tnaqqas it-telf ta’ nitroġenu mill-agrikoltura fil-BSR. Madankollu, l-użu kummerċjali tas-SATs ma nfirixx barra mid-Danimarka. L-attivitajiet ewlenin tal-proġett jiffukaw fuq l-istabbiliment ta’ installazzjonijiet pilota fil-pajjiżi kollha tal-BSR li madwarhom il-provi fuq il-post u d-dimostrazzjonijiet se jgħinu biex tinbena l-fiduċja tal-utent aħħari f’dawn it-teknoloġiji. Il-proġett għandu wkoll l-għan li jtejjeb b’mod sistematiku l-kapaċità kemm tal-awtoritajiet pubbliċi kif ukoll tal-bdiewa privati billi jwettaq studji ta’ fattibbiltà teknika u analiżi ambjentali u ekonomika dettaljata tal-implimentazzjoni tas-SATs. Bl-użu ta’ dawn ir-riżultati, flimkien ma’ analiżijiet tal-leġiżlazzjoni tas-suq u nazzjonali, il-proġett se jifformula rakkomandazzjonijiet ta’ politika għall-integrazzjoni tat-teknoloġija fil-leġiżlazzjoni eżistenti u fl-iskemi ta’ appoġġ agrikolu. L-impatti mistennija fuq il-BSR jinkludu tnaqqis fl-ewtrofikazzjoni fl-ajru u settur tal-biedja aktar kompetittiv u sostenibbli. (Maltese) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: Id-demel tal-bhejjem huwa s-sors ewlieni tal-emissjonijiet tan-nitroġenu tal-ammonijaka fir-Reġjun tal-Baħar Baltiku. Dan mhux biss jhedded l-istatus tal-Baħar Baltiku, iżda wkoll jhedded direttament is-saħħa tal-bniedem. Dan il-proġett se jippromwovi l-użu ta’ teknoloġiji ta’ aċidifikazzjoni tad-demel likwidu madwar ir-Reġjun tal-Baħar Baltiku biex titnaqqas l-ewtrofikazzjoni fl-arja u jinħoloq settur tal-biedja aktar kompetittiv u sostenibbli. Id-demel tal-bhejjem huwa s-sors ewlieni tal-emissjonijiet tan-nitroġenu tal-ammonijaka fir-Reġjun tal-Baħar Baltiku (BSR), li permezz ta’ depożizzjoni atmosferika jirriżulta f’ewtrofikazzjoni fl-arja u jammonta għal porzjon kbir tan-nitroġenu li jidħol fil-Baħar Baltiku. L-emissjonijiet tal-ammonijaka mhux biss jheddu l-istatus tal-Baħar Baltiku, iżda wkoll jheddu direttament is-saħħa tal-bniedem permezz tal-formazzjoni ta’ materja partikulata sekondarja, li hija fost is-sustanzi niġġiesa bl-ogħla impatt stmat fuq is-saħħa tal-bniedem. L-ispejjeż ikkombinati relatati mas-saħħa tas-soċjetà u mal-ekosistema mill-emissjonijiet tal-ammonijaka huma stmati għal EUR 14/kg N (Valutazzjoni Ewropea tan-Nitroġenu, 2011), li ma tinkludix il-fatt li l-emissjonijiet tal-ammonijaka mid-demel tal-bhejjem jirrappreżentaw ukoll it-telf ekonomiku dirett ta’ riżorsa agrikola ta’ valur. Il-Pjan ta’ Azzjoni rivedut tal-HELCOM għall-Baħar Baltiku (2013) stabbilixxa miri għat-tnaqqis ta’ 118,000 tunnellata ta’ nitroġenu li jidħlu fil-Baħar Baltiku, maqsuma fost il-pajjiżi kollha tal-BSR. It-telf tal-ammonijaka mid-demel tal-bhejjem iseħħ fi djar tal-bhejjem, imħażen tad-demel u mill-għalqa waqt l-applikazzjoni tad-demel. L-operazzjonijiet tal-bhejjem japplikaw l-Aqwa Tekniki Disponibbli varji biex inaqqsu l-emissjonijiet, bħat-tindif tal-arja mill-alloġġi tal-bhejjem, il-koperturi fuq l-imħażen tad-demel likwidu, u l-injezzjoni tad-demel likwidu meta jinxtered. Dan l-aħħar, it-teknoloġiji tal-aċidifikazzjoni tad-demel likwidu (SATs) ġew żviluppati fid-Danimarka u huma approvati mill-Aġenzija Daniża għall-Protezzjoni tal-Ambjent peress li l-BATs li l-azjendi agrikoli Daniżi jistgħu jużaw biex inaqqsu t-telf tal-ammonijaka sa 70SATs fid-Danimarka wrew li jġibu benefiċċji ekonomiċi reali fil-livell tal-azjenda agrikola fil-forma ta’ tnaqqis fil-konsum tal-fertilizzanti minerali u rendimenti mtejba tal-għelejjel, u mhumiex biss spejjeż għall-investimenti u l-operat, iżda wkoll benefiċċji. Proġetti preċedenti rrikonoxxew is-SATs bħala teknoloġija innovattiva li tista’ tnaqqas it-telf ta’ nitroġenu mill-agrikoltura fil-BSR. Madankollu, l-użu kummerċjali tas-SATs ma nfirixx barra mid-Danimarka. L-attivitajiet ewlenin tal-proġett jiffukaw fuq l-istabbiliment ta’ installazzjonijiet pilota fil-pajjiżi kollha tal-BSR li madwarhom il-provi fuq il-post u d-dimostrazzjonijiet se jgħinu biex tinbena l-fiduċja tal-utent aħħari f’dawn it-teknoloġiji. Il-proġett għandu wkoll l-għan li jtejjeb b’mod sistematiku l-kapaċità kemm tal-awtoritajiet pubbliċi kif ukoll tal-bdiewa privati billi jwettaq studji ta’ fattibbiltà teknika u analiżi ambjentali u ekonomika dettaljata tal-implimentazzjoni tas-SATs. Bl-użu ta’ dawn ir-riżultati, flimkien ma’ analiżijiet tal-leġiżlazzjoni tas-suq u nazzjonali, il-proġett se jifformula rakkomandazzjonijiet ta’ politika għall-integrazzjoni tat-teknoloġija fil-leġiżlazzjoni eżistenti u fl-iskemi ta’ appoġġ agrikolu. L-impatti mistennija fuq il-BSR jinkludu tnaqqis fl-ewtrofikazzjoni fl-ajru u settur tal-biedja aktar kompetittiv u sostenibbli. (Maltese) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 4 November 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
Le fumier d’élevage est la principale source d’émissions d’azote d’ammoniac dans la région de la mer Baltique. Elle menace non seulement le statut de la mer Baltique, mais aussi directement la santé humaine. Ce projet encouragera l’utilisation de technologies d’acidification du lisier dans toute la région de la mer Baltique afin de réduire l’eutrophisation dans l’air et de créer un secteur agricole plus compétitif et durable. Le fumier d’élevage est la principale source d’émissions d’azote d’ammoniac dans la région de la mer Baltique, qui, grâce aux dépôts atmosphériques, entraîne une eutrophisation atmosphérique et représente une grande partie de l’azote entrant dans la mer Baltique. Les émissions d’ammoniac menacent non seulement l’état de la mer Baltique, mais menacent également directement la santé humaine par la formation de particules secondaires, ce qui fait partie des polluants ayant l’impact estimé le plus élevé sur la santé humaine. Les coûts combinés pour la santé sociétale et les écosystèmes liés aux émissions d’ammoniac sont estimés à 14 EUR/kg d’azote (évaluation européenne de l’azote, 2011), sans compter que les émissions d’ammoniac provenant du fumier d’élevage représentent également la perte économique directe d’une ressource agricole précieuse. Le plan d’action révisé de HELCOM pour la mer Baltique (2013) fixe des objectifs de réduction de 118 000 tonnes d’azote entrant dans la mer Baltique, répartis entre tous les pays de la RAS. La perte d’ammoniac du fumier de bétail se produit dans les élevages, les entrepôts de fumier et le champ pendant l’épandage du fumier. Les exploitations d’élevage appliquent diverses meilleures techniques disponibles pour réduire les émissions, telles que le nettoyage de l’air des élevages, les couvertures sur les magasins de lisier et l’injection de fumier liquide lors de l’épandage. Récemment, des technologies d’acidification du lisier (SAT) ont été mises au point au Danemark et sont approuvées par l’Agence danoise de protection de l’environnement en tant que MTD que les exploitations danoises peuvent utiliser pour réduire les pertes d’ammoniac jusqu’à 70 SAT au Danemark. Des projets antérieurs reconnaissaient les SAT comme une technologie innovante qui pourrait réduire les pertes d’azote provenant de l’agriculture dans le BSR. Toutefois, l’utilisation commerciale des SAT ne s’est pas répandue en dehors du Danemark. Les principales activités du projet sont axées sur la mise en place d’installations pilotes dans tous les pays BSR autour desquelles des essais et des démonstrations sur le terrain contribueront à renforcer la confiance des utilisateurs finaux dans ces technologies. Le projet vise en outre à renforcer systématiquement les capacités des pouvoirs publics et des agriculteurs privés en réalisant des études de faisabilité technique et des analyses environnementales et économiques détaillées de la mise en œuvre des SAT. Sur la base de ces résultats, ainsi que des analyses du marché et de la législation nationale, le projet formulera des recommandations politiques pour l’intégration de la technologie dans la législation existante et les régimes d’aide à l’agriculture. Les impacts attendus sur la BSR comprennent une réduction de l’eutrophisation dans l’air et un secteur agricole plus compétitif et durable. (French) | |||||||||||||||
| Property / summary: Le fumier d’élevage est la principale source d’émissions d’azote d’ammoniac dans la région de la mer Baltique. Elle menace non seulement le statut de la mer Baltique, mais aussi directement la santé humaine. Ce projet encouragera l’utilisation de technologies d’acidification du lisier dans toute la région de la mer Baltique afin de réduire l’eutrophisation dans l’air et de créer un secteur agricole plus compétitif et durable. Le fumier d’élevage est la principale source d’émissions d’azote d’ammoniac dans la région de la mer Baltique, qui, grâce aux dépôts atmosphériques, entraîne une eutrophisation atmosphérique et représente une grande partie de l’azote entrant dans la mer Baltique. Les émissions d’ammoniac menacent non seulement l’état de la mer Baltique, mais menacent également directement la santé humaine par la formation de particules secondaires, ce qui fait partie des polluants ayant l’impact estimé le plus élevé sur la santé humaine. Les coûts combinés pour la santé sociétale et les écosystèmes liés aux émissions d’ammoniac sont estimés à 14 EUR/kg d’azote (évaluation européenne de l’azote, 2011), sans compter que les émissions d’ammoniac provenant du fumier d’élevage représentent également la perte économique directe d’une ressource agricole précieuse. Le plan d’action révisé de HELCOM pour la mer Baltique (2013) fixe des objectifs de réduction de 118 000 tonnes d’azote entrant dans la mer Baltique, répartis entre tous les pays de la RAS. La perte d’ammoniac du fumier de bétail se produit dans les élevages, les entrepôts de fumier et le champ pendant l’épandage du fumier. Les exploitations d’élevage appliquent diverses meilleures techniques disponibles pour réduire les émissions, telles que le nettoyage de l’air des élevages, les couvertures sur les magasins de lisier et l’injection de fumier liquide lors de l’épandage. Récemment, des technologies d’acidification du lisier (SAT) ont été mises au point au Danemark et sont approuvées par l’Agence danoise de protection de l’environnement en tant que MTD que les exploitations danoises peuvent utiliser pour réduire les pertes d’ammoniac jusqu’à 70 SAT au Danemark. Des projets antérieurs reconnaissaient les SAT comme une technologie innovante qui pourrait réduire les pertes d’azote provenant de l’agriculture dans le BSR. Toutefois, l’utilisation commerciale des SAT ne s’est pas répandue en dehors du Danemark. Les principales activités du projet sont axées sur la mise en place d’installations pilotes dans tous les pays BSR autour desquelles des essais et des démonstrations sur le terrain contribueront à renforcer la confiance des utilisateurs finaux dans ces technologies. Le projet vise en outre à renforcer systématiquement les capacités des pouvoirs publics et des agriculteurs privés en réalisant des études de faisabilité technique et des analyses environnementales et économiques détaillées de la mise en œuvre des SAT. Sur la base de ces résultats, ainsi que des analyses du marché et de la législation nationale, le projet formulera des recommandations politiques pour l’intégration de la technologie dans la législation existante et les régimes d’aide à l’agriculture. Les impacts attendus sur la BSR comprennent une réduction de l’eutrophisation dans l’air et un secteur agricole plus compétitif et durable. (French) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: Le fumier d’élevage est la principale source d’émissions d’azote d’ammoniac dans la région de la mer Baltique. Elle menace non seulement le statut de la mer Baltique, mais aussi directement la santé humaine. Ce projet encouragera l’utilisation de technologies d’acidification du lisier dans toute la région de la mer Baltique afin de réduire l’eutrophisation dans l’air et de créer un secteur agricole plus compétitif et durable. Le fumier d’élevage est la principale source d’émissions d’azote d’ammoniac dans la région de la mer Baltique, qui, grâce aux dépôts atmosphériques, entraîne une eutrophisation atmosphérique et représente une grande partie de l’azote entrant dans la mer Baltique. Les émissions d’ammoniac menacent non seulement l’état de la mer Baltique, mais menacent également directement la santé humaine par la formation de particules secondaires, ce qui fait partie des polluants ayant l’impact estimé le plus élevé sur la santé humaine. Les coûts combinés pour la santé sociétale et les écosystèmes liés aux émissions d’ammoniac sont estimés à 14 EUR/kg d’azote (évaluation européenne de l’azote, 2011), sans compter que les émissions d’ammoniac provenant du fumier d’élevage représentent également la perte économique directe d’une ressource agricole précieuse. Le plan d’action révisé de HELCOM pour la mer Baltique (2013) fixe des objectifs de réduction de 118 000 tonnes d’azote entrant dans la mer Baltique, répartis entre tous les pays de la RAS. La perte d’ammoniac du fumier de bétail se produit dans les élevages, les entrepôts de fumier et le champ pendant l’épandage du fumier. Les exploitations d’élevage appliquent diverses meilleures techniques disponibles pour réduire les émissions, telles que le nettoyage de l’air des élevages, les couvertures sur les magasins de lisier et l’injection de fumier liquide lors de l’épandage. Récemment, des technologies d’acidification du lisier (SAT) ont été mises au point au Danemark et sont approuvées par l’Agence danoise de protection de l’environnement en tant que MTD que les exploitations danoises peuvent utiliser pour réduire les pertes d’ammoniac jusqu’à 70 SAT au Danemark. Des projets antérieurs reconnaissaient les SAT comme une technologie innovante qui pourrait réduire les pertes d’azote provenant de l’agriculture dans le BSR. Toutefois, l’utilisation commerciale des SAT ne s’est pas répandue en dehors du Danemark. Les principales activités du projet sont axées sur la mise en place d’installations pilotes dans tous les pays BSR autour desquelles des essais et des démonstrations sur le terrain contribueront à renforcer la confiance des utilisateurs finaux dans ces technologies. Le projet vise en outre à renforcer systématiquement les capacités des pouvoirs publics et des agriculteurs privés en réalisant des études de faisabilité technique et des analyses environnementales et économiques détaillées de la mise en œuvre des SAT. Sur la base de ces résultats, ainsi que des analyses du marché et de la législation nationale, le projet formulera des recommandations politiques pour l’intégration de la technologie dans la législation existante et les régimes d’aide à l’agriculture. Les impacts attendus sur la BSR comprennent une réduction de l’eutrophisation dans l’air et un secteur agricole plus compétitif et durable. (French) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 4 November 2022
| |||||||||||||||
| Property / contained in NUTS | |||||||||||||||
| Property / contained in NUTS: Uppsala County / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
Latest revision as of 23:07, 11 October 2024
Project Q4297571 in Sweden
| Language | Label | Description | Also known as |
|---|---|---|---|
| English | Reducing nitrogen loss from livestock production by promoting the use of slurry acidification techniques in the Baltic Sea Region |
Project Q4297571 in Sweden |
Statements
3,985,653.84 Euro
0 references
5,076,104.01 Euro
0 references
78.52 percent
0 references
1 March 2016
0 references
28 February 2019
0 references
JTI - Swedish Institute of Agricultural and Environmental Engineering
0 references
59°51'30.82"N, 17°38'20.15"E
0 references
Livestock manure is the main source of ammonia nitrogen emissions in the Baltic Sea Region. It not only threatens the status of the Baltic Sea, but also directly threaten human health. This project will promote the use of slurry acidification technologies throughout the Baltic Sea Region to reduce airborne eutrophication and create a more competitive and sustainable farming sector. Livestock manure is the main source of ammonia nitrogen emissions in the Baltic Sea Region (BSR), which through atmospheric deposition results in airborne eutrophication and accounts for a major portion of the nitrogen entering the Baltic Sea. Ammonia emissions not only threaten the status of the Baltic Sea, but also directly threaten human health through the formation of secondary particulate matter, which is among the pollutants with the highest estimated impact on human health. The combined societal health and ecosystem related costs from ammonia emissions are estimated at 14 €/kg N (European Nitrogen Assessment, 2011), not including the fact that ammonia emissions from livestock manure also represents the direct economic loss of a valuable agricultural resource. The revised HELCOM Baltic Sea Action Plan (2013) set targets for reducing 118,000 tonnes of nitrogen entering the Baltic Sea, divided among all BSR countries. Ammonia loss from livestock manure occurs in livestock houses, manure stores and from the field during application of manure. Livestock operations apply various Best Available Techniques to reduce emissions, such as air cleaning from the livestock houses, covers on slurry stores, and injection of liquid manure when spreading. Recently, slurry acidification technologies (SATs) have been developed in Denmark and are approved by the Danish Environmental Protection Agency as BATs that Danish farms can utilize to reduce ammonia loss by up to 70SATs have in Denmark proven to bring real farm level economic benefits in the form of reduced mineral fertiliser consumption and improved crop yields, and are not only expenses for investments and operation, but also benefits. Previous projects recognized SATs as an innovative technology that could decrease nitrogen loss from agriculture in the BSR. However, the commercial use of SATs has not spread outside Denmark. Core project activities focus on establishing pilot installations in all BSR countries around which field trials and demonstrations will help to build end user confidence in these technologies. The project further aims to systematically enhance the capacity of both public authorities and private farmers by conducting technical feasibility studies and detailed environmental and economic analyses of SATs implementation. Using these results, together with market and national legislation analyses, the project will formulate policy recommendations for integration of the technology in existing legislation and agricultural support schemes. Expected impacts to the BSR include reduced airborne eutrophication and a more competitive and sustainable farming sector. (English)
0.9815181354633572
0 references
Husdyrgødning er den vigtigste kilde til ammoniakkvælstofemissioner i Østersøregionen. Det truer ikke blot Østersøens status, men truer også direkte menneskers sundhed. Dette projekt vil fremme brugen af gylleforsuringsteknologier i hele Østersøregionen for at reducere luftbåren eutrofiering og skabe en mere konkurrencedygtig og bæredygtig landbrugssektor. Husdyrgødning er den vigtigste kilde til ammoniakkvælstofemissioner i Østersøregionen (BSR), som gennem atmosfærisk aflejring resulterer i luftbåren eutrofiering og tegner sig for en stor del af det kvælstof, der føres ind i Østersøen. Ammoniakemissioner truer ikke kun Østersøens status, men truer også direkte menneskers sundhed gennem dannelsen af sekundære partikler, som er blandt de forurenende stoffer med den højeste anslåede indvirkning på menneskers sundhed. De kombinerede samfundsmæssige sundheds- og økosystemrelaterede omkostninger som følge af ammoniakemissioner anslås til 14 EUR/kg N (European Nitrogen Assessment, 2011), uden at ammoniakemissioner fra husdyrgødning også udgør det direkte økonomiske tab af en værdifuld landbrugsressource. Den reviderede HELCOM-handlingsplan for Østersøen (2013) fastsatte mål for reduktion af 118.000 tons kvælstof, der føres ind i Østersøen, fordelt på alle BSR-lande. Ammoniaktab fra husdyrgødning forekommer i husdyrstalde, gødningslagre og fra marken under tilførsel af husdyrgødning. Husdyroperationer anvender forskellige bedste tilgængelige teknikker til at reducere emissioner, såsom luftrensning fra husdyrhusene, dækker på gyllebutikker og injektion af flydende gødning ved spredning. For nylig er gylleforsuringsteknologier (SAT'er) blevet udviklet i Danmark og er godkendt af Miljøstyrelsen som BAT, som danske gårde kan udnytte til at reducere ammoniaktabet med op til 70SAT'er har i Danmark vist sig at give reelle landbrugsmæssige fordele i form af reduceret forbrug af mineralgødning og forbedret afgrødeudbytte og er ikke kun udgifter til investeringer og drift, men også fordele. Tidligere projekter anerkendte SAT'er som en innovativ teknologi, der kunne reducere kvælstoftab fra landbruget i BSR. Den kommercielle brug af SAT'er har imidlertid ikke spredt sig uden for Danmark. Kerneprojektaktiviteterne fokuserer på etablering af pilotanlæg i alle BSR-lande, omkring hvilke feltforsøg og demonstrationer vil bidrage til at opbygge slutbrugernes tillid til disse teknologier. Projektet har endvidere til formål systematisk at øge kapaciteten hos både offentlige myndigheder og private landbrugere ved at gennemføre tekniske gennemførlighedsundersøgelser og detaljerede miljømæssige og økonomiske analyser af gennemførelsen af SAT'er. Ved hjælp af disse resultater vil projektet sammen med markedsanalyser og nationale lovgivningsanalyser formulere politiske anbefalinger til integration af teknologien i eksisterende lovgivning og landbrugsstøtteordninger. De forventede virkninger for BSR omfatter reduceret luftbåren eutrofiering og en mere konkurrencedygtig og bæredygtig landbrugssektor. (Danish)
4 November 2022
0 references
Η κτηνοτροφική κοπριά είναι η κύρια πηγή εκπομπών αζώτου αμμωνίας στην περιοχή της Βαλτικής Θάλασσας. Όχι μόνο απειλεί την κατάσταση της Βαλτικής Θάλασσας, αλλά και απειλεί άμεσα την ανθρώπινη υγεία. Το έργο αυτό θα προωθήσει τη χρήση τεχνολογιών οξίνισης της κοπριάς σε ολόκληρη την περιοχή της Βαλτικής Θάλασσας για τη μείωση του αερομεταφερόμενου ευτροφισμού και τη δημιουργία ενός πιο ανταγωνιστικού και βιώσιμου γεωργικού τομέα. Η κτηνοτροφική κοπριά είναι η κύρια πηγή εκπομπών αζώτου αμμωνίας στην περιοχή της Βαλτικής Θάλασσας (BSR), η οποία μέσω της ατμοσφαιρικής εναπόθεσης οδηγεί σε αερομεταφερόμενο ευτροφισμό και αντιπροσωπεύει ένα μεγάλο μέρος του αζώτου που εισέρχεται στη Βαλτική Θάλασσα. Οι εκπομπές αμμωνίας όχι μόνο απειλούν την κατάσταση της Βαλτικής Θάλασσας, αλλά και απειλούν άμεσα την ανθρώπινη υγεία μέσω του σχηματισμού δευτερογενών σωματιδίων, τα οποία συγκαταλέγονται στους ρύπους με τον υψηλότερο εκτιμώμενο αντίκτυπο στην ανθρώπινη υγεία. Το συνδυασμένο κόστος για την υγεία της κοινωνίας και το οικοσύστημα από τις εκπομπές αμμωνίας εκτιμάται σε 14 EUR/kg N (Ευρωπαϊκή αξιολόγηση αζώτου, 2011), χωρίς να περιλαμβάνεται το γεγονός ότι οι εκπομπές αμμωνίας από την κτηνοτροφική κοπριά αντιπροσωπεύουν επίσης την άμεση οικονομική απώλεια ενός πολύτιμου γεωργικού πόρου. Το αναθεωρημένο σχέδιο δράσης της HELCOM για τη Βαλτική Θάλασσα (2013) έθεσε στόχους για τη μείωση 118.000 τόνων αζώτου που εισέρχονται στη Βαλτική Θάλασσα, οι οποίοι κατανέμονται μεταξύ όλων των χωρών της BSR. Η απώλεια αμμωνίας από κτηνοτροφική κοπριά εμφανίζεται σε κτηνοτροφικούς χώρους, αποθήκες κοπριάς και από τον αγρό κατά τη διάρκεια της εφαρμογής της κοπριάς. Οι εργασίες κτηνοτροφίας εφαρμόζουν διάφορες βέλτιστες διαθέσιμες τεχνικές για τη μείωση των εκπομπών, όπως ο καθαρισμός του αέρα από τα κτηνοτροφικά σπίτια, τα καλύμματα σε αποθήκες υδαρούς κοπριάς και η έγχυση υγρής κοπριάς κατά τη διασπορά. Πρόσφατα, οι τεχνολογίες οξίνισης της κοπριάς (SAT) αναπτύχθηκαν στη Δανία και έχουν εγκριθεί από τη δανική υπηρεσία προστασίας του περιβάλλοντος ως ΒΔΤ που οι δανικές γεωργικές εκμεταλλεύσεις μπορούν να χρησιμοποιήσουν για τη μείωση της απώλειας αμμωνίας έως και 70SATs έχουν αποδειχθεί στη Δανία ότι αποφέρουν πραγματικά οικονομικά οφέλη σε επίπεδο γεωργικής εκμετάλλευσης με τη μορφή μειωμένης κατανάλωσης ορυκτών λιπασμάτων και βελτιωμένων αποδόσεων των καλλιεργειών, και δεν αποτελούν μόνο δαπάνες για επενδύσεις και λειτουργία, αλλά και οφέλη. Τα προηγούμενα έργα αναγνώρισαν τις SAT ως μια καινοτόμο τεχνολογία που θα μπορούσε να μειώσει την απώλεια αζώτου από τη γεωργία στη BSR. Ωστόσο, η εμπορική χρήση των SAT δεν έχει εξαπλωθεί εκτός Δανίας. Οι βασικές δραστηριότητες του έργου επικεντρώνονται στη δημιουργία πιλοτικών εγκαταστάσεων σε όλες τις χώρες της BSR γύρω από τις οποίες οι δοκιμές πεδίου και οι επιδείξεις θα συμβάλουν στην οικοδόμηση εμπιστοσύνης των τελικών χρηστών σε αυτές τις τεχνολογίες. Το έργο αποσκοπεί επίσης στη συστηματική ενίσχυση της ικανότητας τόσο των δημόσιων αρχών όσο και των ιδιωτών γεωργών με τη διεξαγωγή μελετών τεχνικής σκοπιμότητας και λεπτομερών περιβαλλοντικών και οικονομικών αναλύσεων της εφαρμογής των SAT. Χρησιμοποιώντας αυτά τα αποτελέσματα, μαζί με αναλύσεις της αγοράς και της εθνικής νομοθεσίας, το έργο θα διατυπώσει συστάσεις πολιτικής για την ενσωμάτωση της τεχνολογίας στην ισχύουσα νομοθεσία και τα καθεστώτα στήριξης της γεωργίας. Οι αναμενόμενες επιπτώσεις στην BSR περιλαμβάνουν τη μείωση του αερομεταφερόμενου ευτροφισμού και έναν πιο ανταγωνιστικό και βιώσιμο γεωργικό τομέα. (Greek)
4 November 2022
0 references
Statková hnojiva jsou hlavním zdrojem emisí dusíku amoniaku v regionu Baltského moře. Ohrožuje nejen status Baltského moře, ale také přímo ohrožuje lidské zdraví. Tento projekt podpoří využívání technologií acidifikace kejdy v celém regionu Baltského moře s cílem omezit eutrofizaci ve vzduchu a vytvořit konkurenceschopnější a udržitelnější odvětví zemědělství. Statková hnojiva jsou hlavním zdrojem emisí dusíku amoniaku v oblasti Baltského moře (BSR), které díky atmosférické depozici vedou k vzdušné eutrofizaci a představují velkou část dusíku vstupujícího do Baltského moře. Emise amoniaku ohrožují nejen status Baltského moře, ale také přímo ohrožují lidské zdraví tvorbou sekundárních částic, které patří mezi znečišťující látky s nejvyšším odhadovaným dopadem na lidské zdraví. Kombinované náklady na zdraví společnosti a ekosystémy spojené s emisemi amoniaku se odhadují na 14 EUR/kg N (Evropské posouzení dusíku, 2011), bez zahrnutí skutečnosti, že emise amoniaku ze statkových hnojiv rovněž představují přímou ekonomickou ztrátu cenného zemědělského zdroje. Revidovaný akční plán HELCOM pro Baltské moře (2013) stanovil cíle pro snížení objemu 118 000 tun dusíku vstupujícího do Baltského moře, rozděleného mezi všechny země BSR. Ztráta amoniaku z statkových hnojiv se vyskytuje v chovech hospodářských zvířat, skladech statkových hnojiv a z terénu při aplikaci statkových hnojiv. Chov hospodářských zvířat používá různé nejlepší dostupné techniky ke snížení emisí, jako je čištění vzduchu z chovů hospodářských zvířat, kryty na kejdy a vstřikování tekutého hnoje při šíření. Nedávno byly v Dánsku vyvinuty technologie pro acidifikaci kejdy (SAT) a byly schváleny Dánským úřadem pro ochranu životního prostředí jako nejlepší dostupnou technikou, kterou mohou dánské zemědělské podniky využít ke snížení ztráty amoniaku až o 70 SAT, prokázaly v Dánsku, že přinášejí skutečné hospodářské výhody na úrovni zemědělských podniků ve formě snížené spotřeby minerálních hnojiv a lepších výnosů plodin, a nejsou to pouze náklady na investice a provoz, ale také přínosy. Předchozí projekty uznaly SAT jako inovativní technologii, která by mohla snížit ztrátu dusíku ze zemědělství v BSR. Komerční využití SAT se však mimo Dánsko nerozšířilo. Hlavní činnosti projektu jsou zaměřeny na vytvoření pilotních instalací ve všech zemích BSR, v jejichž rámci budou zkoušky a demonstrace v terénu pomoci vybudovat důvěru koncových uživatelů v tyto technologie. Cílem projektu je dále systematicky zvyšovat kapacitu veřejných orgánů i soukromých zemědělců prováděním technických studií proveditelnosti a podrobnými environmentálními a ekonomickými analýzami provádění SAT. S využitím těchto výsledků, společně s analýzami trhu a vnitrostátních právních předpisů, bude projekt formulovat politická doporučení pro začlenění technologie do stávajících právních předpisů a režimů zemědělské podpory. Očekávané dopady na BSR zahrnují snížení vzdušné eutrofizace a konkurenceschopnější a udržitelnější odvětví zemědělství. (Czech)
4 November 2022
0 references
Viehdung ist die Hauptquelle für Ammoniakstickstoffemissionen im Ostseeraum. Sie bedroht nicht nur den Status der Ostsee, sondern bedroht auch die menschliche Gesundheit direkt. Dieses Projekt wird den Einsatz von Technologien zur Versauerung von Gülle in der gesamten Ostseeregion fördern, um die Eutrophierung in der Luft zu reduzieren und einen wettbewerbsfähigeren und nachhaltigeren Agrarsektor zu schaffen. Viehdung ist die Hauptquelle für Ammoniakstickstoffemissionen im Ostseeraum (BSR), die durch atmosphärische Ablagerung zu einer Eutrophierung in der Luft führt und einen großen Teil des Stickstoffs in die Ostsee ausmacht. Ammoniakemissionen bedrohen nicht nur den Zustand der Ostsee, sondern bedrohen auch direkt die menschliche Gesundheit durch die Bildung von Sekundärpartikeln, die zu den Schadstoffen mit den höchsten geschätzten Auswirkungen auf die menschliche Gesundheit gehören. Die kombinierten Kosten für die Gesundheit und das Ökosystem aus Ammoniakemissionen werden auf 14 EUR/kg N geschätzt (European Nitrogen Assessment, 2011), ohne dass die Tatsache berücksichtigt wird, dass die Ammoniakemissionen aus Viehdung auch den unmittelbaren wirtschaftlichen Verlust einer wertvollen landwirtschaftlichen Ressource darstellen. Im überarbeiteten HELCOM-Aktionsplan für die Ostsee (2013) wurden Ziele für die Verringerung von 118.000 Tonnen Stickstoff in die Ostsee festgelegt, die auf alle BSR-Länder aufgeteilt sind. Ammoniakverlust durch Viehdung tritt in Viehhaltungshäusern, Güllelagern und vom Feld während der Ausbringung von Gülle auf. Tierhaltungen wenden verschiedene Best Available Techniques an, um Emissionen zu reduzieren, wie z. B. die Luftreinigung aus den Tierhaltungshäusern, Abdeckungen auf Güllespeichern und die Einspritzung von Gülle bei der Ausbreitung. In jüngster Zeit wurden in Dänemark Gülleversauerungstechnologien (SAT) entwickelt und von der dänischen Umweltschutzbehörde als BVT genehmigt, die dänische Betriebe nutzen können, um den Ammoniakverlust um bis zu 70SAT zu reduzieren, haben in Dänemark nachweislich einen echten wirtschaftlichen Nutzen auf landwirtschaftlicher Ebene in Form eines verringerten Verbrauchs von Mineraldünger und verbesserter Ernteerträge erzielt und sind nicht nur Ausgaben für Investitionen und Betrieb, sondern auch Vorteile. Frühere Projekte erkannten SATs als innovative Technologie an, die den Stickstoffverlust aus der Landwirtschaft in der BSR verringern könnte. Die kommerzielle Nutzung von SATs hat sich jedoch nicht außerhalb Dänemarks ausgebreitet. Kernprojektaktivitäten konzentrieren sich auf die Einrichtung von Pilotanlagen in allen BSR-Ländern, in denen Feldversuche und Demonstrationen dazu beitragen werden, das Vertrauen der Endnutzer in diese Technologien zu stärken. Das Projekt zielt ferner darauf ab, die Kapazitäten sowohl von Behörden als auch von privaten Landwirten systematisch zu verbessern, indem technische Durchführbarkeitsstudien und detaillierte Umwelt- und Wirtschaftsanalysen zur Umsetzung der SAT durchgeführt werden. Auf der Grundlage dieser Ergebnisse sowie Analysen der Markt- und nationalen Rechtsvorschriften werden im Rahmen des Projekts politische Empfehlungen für die Integration der Technologie in bestehende Rechtsvorschriften und landwirtschaftliche Stützungsregelungen formuliert. Zu den erwarteten Auswirkungen auf die BSR gehören eine geringere Eutrophierung in der Luft und eine wettbewerbsfähigere und nachhaltigere Landwirtschaft. (German)
4 November 2022
0 references
Karjanlanta on tärkein ammoniakkityppipäästöjen lähde Itämeren alueella. Se uhkaa paitsi Itämeren tilaa myös suoraan ihmisten terveyttä. Hankkeella edistetään lietteen happamoitumisteknologioiden käyttöä koko Itämeren alueella ilmassa tapahtuvan rehevöitymisen vähentämiseksi ja kilpailukykyisemmän ja kestävämmän maatalouden luomiseksi. Karjanlanta on tärkein ammoniakkityppipäästöjen lähde Itämeren alueella (BSR), joka ilmakehän laskeuman kautta aiheuttaa rehevöitymistä ilmassa ja muodostaa suuren osan Itämereen tulevasta typestä. Ammoniakkipäästöt uhkaavat paitsi Itämeren tilaa myös suoraan ihmisten terveyttä muodostumalla sekundäärihiukkasia, jotka ovat yksi niistä saasteista, joilla on suurin arvioitu vaikutus ihmisten terveyteen. Ammoniakkipäästöistä aiheutuvien yhteiskunnallisten ja ekosysteemien yhteiskustannusten arvioidaan olevan 14 euroa/kg N (European typen arviointi, 2011), lukuun ottamatta sitä, että karjanlannasta peräisin olevat ammoniakkipäästöt merkitsevät myös arvokkaiden maatalousresurssien suoraa taloudellista menetystä. HELCOMin tarkistetussa Itämeren toimintasuunnitelmassa (2013) asetettiin tavoitteet 118 000 typpitonnin vähentämiselle Itämerelle jaettuna kaikkien BSR-maiden kesken. Ammoniakkihäviö karjanlannasta tapahtuu karjataloissa, lantavarastoissa ja pellolta lannan levityksen aikana. Kotieläintoiminnassa käytetään erilaisia parhaita käytettävissä olevia tekniikoita päästöjen vähentämiseksi, kuten karjatalojen ilmanpuhdistus, lietevarastojen kannet ja nestemäisen lannan ruiskutus levitettäessä. Viime aikoina Tanskassa on kehitetty lietteen happamoitumistekniikoita, ja Tanskan ympäristönsuojeluvirasto on hyväksynyt ne parhaiksi tekniikoiksi, joita tanskalaiset maatilat voivat käyttää vähentääkseen ammoniakkihävikkiä jopa 70SAT: lla Tanskassa, ja ne ovat osoittautuneet todellisiksi maatilatason taloudellisiksi hyödyiksi mineraalilannoitteiden kulutuksen vähenemisenä ja satojen parantumisena, eivätkä ne ole pelkästään investointien ja toiminnan kustannuksia vaan myös hyötyjä. Aikaisemmissa hankkeissa SAT-tekniikat tunnustettiin innovatiiviseksi teknologiaksi, joka voisi vähentää maataloudesta aiheutuvaa typpihävikkiä BSR: ssä. SAT:n kaupallinen käyttö ei kuitenkaan ole levinnyt Tanskan ulkopuolelle. Ydinhanketoimissa keskitytään pilottilaitteistojen perustamiseen kaikissa BSR-maissa, joiden ympärillä kenttäkokeet ja demonstraatiot auttavat rakentamaan loppukäyttäjien luottamusta näihin teknologioihin. Hankkeen tavoitteena on parantaa järjestelmällisesti sekä viranomaisten että yksityisten viljelijöiden valmiuksia tekemällä teknisiä toteutettavuustutkimuksia ja tekemällä yksityiskohtaisia ympäristö- ja talousanalyyseja SAT-menetelmien täytäntöönpanosta. Näiden tulosten sekä markkina- ja kansallisen lainsäädännön analyysien avulla hankkeessa laaditaan toimintapoliittisia suosituksia teknologian sisällyttämiseksi nykyiseen lainsäädäntöön ja maatalouden tukijärjestelmiin. Odotettuja vaikutuksia BSR:ään ovat muun muassa ilmassa tapahtuvan rehevöitymisen väheneminen ja kilpailukykyisempi ja kestävämpi maatalousala. (Finnish)
4 November 2022
0 references
Loomasõnnik on peamine ammooniumlämmastiku heite allikas Läänemere piirkonnas. See mitte ainult ei ohusta Läänemere staatust, vaid ohustab otseselt ka inimeste tervist. Projektiga edendatakse läga hapestamise tehnoloogiate kasutamist kogu Läänemere piirkonnas, et vähendada õhus levivat eutrofeerumist ning luua konkurentsivõimelisem ja jätkusuutlikum põllumajandussektor. Loomasõnnik on peamine ammooniumlämmastiku heite allikas Läänemere piirkonnas, mis atmosfääri sadestumise tõttu põhjustab õhus levivat eutrofeerumist ja moodustab suure osa lämmastikust, mis siseneb Läänemerre. Ammoniaagiheide ei ohusta mitte ainult Läänemere seisundit, vaid ohustab otseselt ka inimeste tervist sekundaarsete tahkete osakeste moodustumise kaudu, mis on üks saasteaineid, millel on suurim hinnanguline mõju inimeste tervisele. Ammoniaagi heitkogustest tulenevad ühiskondliku tervise ja ökosüsteemiga seotud kulud on hinnanguliselt 14 eurot/kg N (Euroopa lämmastikuhinnang, 2011), välja arvatud asjaolu, et loomasõnniku ammoniaagiheide kujutab endast ka väärtusliku põllumajandusliku ressursi otsest majanduslikku kahju. Läbivaadatud HELCOMi Läänemere tegevuskavas (2013) seati eesmärgiks vähendada 118 000 tonni lämmastikku Läänemeres, mis on jagatud kõigi Läänemere piirkonna riikide vahel. Ammoniaagi kadu loomasõnnikust tekib loomapidamishoonetes, sõnnikuhoidlates ja põllult sõnniku laotamise ajal. Loomakasvatuses kasutatakse heitkoguste vähendamiseks mitmesuguseid parimaid võimalikke tehnikaid, näiteks õhu puhastamine loomakasvatushoonetest, lägahoidlate katted ja vedelsõnniku sissepritsimine laotamise ajal. Hiljuti on Taanis välja töötatud läga hapestamise tehnoloogiad (SAT) ning Taani keskkonnakaitseamet on need heaks kiitnud parima võimaliku tehnikana, mida Taani põllumajandusettevõtted saavad kasutada ammoniaagikadude vähendamiseks kuni 70SAT-i võrra, mis on Taanis tõestanud, et need toovad põllumajandusettevõtte tasandil tõelist majanduslikku kasu mineraalväetiste tarbimise vähenemise ja põllukultuuride saagikuse suurendamise näol ning on lisaks investeeringutele ja käitamisele ka kasu. Varasemates projektides tunnistati SAT-sid uuenduslikuks tehnoloogiaks, mis võib vähendada põllumajandusest tulenevat lämmastikukadu Läänemere piirkonnas. SAT-ide kaubanduslik kasutamine ei ole siiski levinud väljapoole Taanit. Projekti põhitegevuses keskendutakse katserajatiste loomisele kõigis Läänemere piirkonna riikides, kus välikatsed ja esitlused aitavad suurendada lõppkasutajate usaldust nende tehnoloogiate vastu. Projekti eesmärk on süstemaatiliselt suurendada nii avaliku sektori asutuste kui ka erapõllumajandustootjate suutlikkust, viies läbi tehnilisi teostatavusuuringuid ning SATide rakendamise üksikasjalikke keskkonna- ja majandusanalüüse. Neid tulemusi kasutades koos turu- ja riiklike õigusaktide analüüsidega sõnastatakse projektis poliitilised soovitused tehnoloogia integreerimiseks kehtivatesse õigusaktidesse ja põllumajandustoetuskavadesse. Läänemere piirkonna eeldatav mõju hõlmab väiksemat õhus levivat eutrofeerumist ning konkurentsivõimelisemat ja jätkusuutlikumat põllumajandussektorit. (Estonian)
4 November 2022
0 references
Is é aoileach beostoic an phríomhfhoinse d’astaíochtaí nítrigine amóinia i Réigiún Mhuir Bhailt. Ní hamháin go gcuireann sé stádas Mhuir Bhailt i mbaol, ach cuireann sé sláinte an duine i mbaol freisin. Cuirfidh an tionscadal seo úsáid teicneolaíochtaí aigéadaithe sciodair chun cinn ar fud Réigiún Mhuir Bhailt chun eotrófú aerbheirthe a laghdú agus chun earnáil feirmeoireachta níos iomaíche agus níos inbhuanaithe a chruthú. Is é aoileach beostoic an phríomhfhoinse d’astaíochtaí nítrigine amóinia i Réigiún Mhuir Bhailt (BSR), a mbíonn eotrófú aerbheirthe mar thoradh air trí dheascadh an atmaisféir agus is ionann é agus cuid mhór den nítrigin a thagann isteach i Muir Bhailt. Ní hamháin go gcuireann astaíochtaí amóinia stádas Mhuir Bhailt i mbaol, ach cuireann siad sláinte an duine go díreach i mbaol freisin trí ábhar cáithníneach tánaisteach a fhoirmiú, atá i measc na dtruailleán a bhfuil an tionchar is mó acu ar shláinte an duine. Meastar gurb é EUR 14/kg N (Measúnú Nítrigine na hEorpa, 2011) na comhchostais a bhaineann le sláinte shochaíoch agus le héiceachórais ó astaíochtaí amóinia, gan san áireamh gurb ionann astaíochtaí amóinia ó aoileach beostoic agus caillteanas díreach eacnamaíoch acmhainn luachmhar talmhaíochta. Le Plean Gníomhaíochta athbhreithnithe HELCOM Mhuir Bhailt (2013) leagadh síos spriocanna chun 118,000 tona nítrigine a thagann isteach i Muir Bhailt a laghdú, arna roinnt i measc na dtíortha go léir BSR. Tarlaíonn caillteanas amóinia ó aoileach beostoic i dtithe beostoic, i siopaí aoiligh agus ón bpáirc le linn aoileach a chur i bhfeidhm. Baineann oibríochtaí beostoic éagsúla le Teicnící is Fearr atá ar Fáil chun astuithe a laghdú, amhail glanadh aeir ó na tithe beostoic, clúdaíonn sé ar shiopaí sciodair, agus instealladh aoileach leachtach nuair a scaiptear iad. Le déanaí, forbraíodh teicneolaíochtaí aigéadaithe sciodair (SATanna) sa Danmhairg agus tá siad formheasta ag Gníomhaireacht na Danmhairge um Chaomhnú Comhshaoil mar BATanna ar féidir le feirmeacha na Danmhairge úsáid a bhaint astu chun caillteanas amóinia a laghdú suas le 70SATanna sa Danmhairg, rud a thugann tairbhí eacnamaíocha fíorleibhéil feirme i bhfoirm tomhaltas leasacháin mianraí laghdaithe agus torthaí barr feabhsaithe, agus ní hamháin gur costais iad d’infheistíochtaí agus d’oibriú, ach tairbhí freisin. D’aithin tionscadail roimhe seo SATanna mar theicneolaíocht nuálach a d’fhéadfadh caillteanas nítrigine ón talmhaíocht sa BSR a laghdú. Mar sin féin, níor leath úsáid tráchtála SATanna lasmuigh den Danmhairg. Díríonn croíghníomhaíochtaí tionscadail ar shuiteálacha píolótacha a bhunú i ngach tír BSR ina gcuideoidh trialacha allamuigh agus taispeántais allamuigh le muinín na n-úsáideoirí deiridh a chothú sna teicneolaíochtaí sin. Tá sé mar aidhm ag an tionscadal freisin feabhas córasach a chur ar chumas na n-údarás poiblí agus na bhfeirmeoirí príobháideacha araon trí staidéir féidearthachta theicniúla a dhéanamh agus trí mhionanailísí comhshaoil agus eacnamaíocha a dhéanamh ar chur chun feidhme SATanna. Trí úsáid a bhaint as na torthaí sin, mar aon le hanailísí reachtaíochta margaidh agus náisiúnta, ceapfaidh an tionscadal moltaí beartais chun an teicneolaíocht a chomhtháthú sa reachtaíocht agus sna scéimeanna tacaíochta talmhaíochta atá ann cheana. Áirítear ar na tionchair a bhfuiltear ag súil leo ar BSR eotrófú aerbheirthe laghdaithe agus earnáil feirmeoireachta níos iomaíche agus níos inbhuanaithe. (Irish)
4 November 2022
0 references
Dierlijke mest is de belangrijkste bron van ammoniakstikstof in het Oostzeegebied. Het bedreigt niet alleen de status van de Oostzee, maar bedreigt ook de menselijke gezondheid. Dit project zal het gebruik van drijfmestverzuringstechnologieën in het Oostzeegebied bevorderen om eutrofiëring in de lucht te verminderen en een concurrerendere en duurzamere landbouwsector tot stand te brengen. Dierlijke mest is de belangrijkste bron van ammoniakstikstofemissies in het Oostzeegebied (BSR), die door atmosferische depositie resulteert in eutrofiëring in de lucht en goed is voor een groot deel van de stikstof die de Oostzee binnenkomt. Ammoniakemissies bedreigen niet alleen de toestand van de Oostzee, maar ook rechtstreeks een bedreiging voor de menselijke gezondheid door de vorming van secundaire deeltjes, die tot de verontreinigende stoffen behoren met de hoogste geschatte gevolgen voor de menselijke gezondheid. De gecombineerde kosten voor de gezondheid van de samenleving en het ecosysteem als gevolg van ammoniakemissies worden geraamd op 14 EUR/kg N (Europese stikstofbeoordeling, 2011), met uitzondering van het feit dat ammoniakemissies van dierlijke mest ook het directe economische verlies van een waardevolle agrarische hulpbron vertegenwoordigen. In het herziene HELCOM-actieplan voor de Oostzee (2013) zijn doelstellingen vastgesteld om 118.000 ton stikstof in de Oostzee te verminderen, verdeeld over alle BSR-landen. Ammoniakverlies uit dierlijke mest treedt op in veestallen, mestopslagplaatsen en uit het veld tijdens het aanbrengen van mest. Veeverrichtingen passen verschillende Best Beschikbare Technieken toe om emissies te verminderen, zoals luchtreiniging van de veestallen, afdekkingen op drijfmestopslag en injectie van vloeibare mest bij het verspreiden. Onlangs zijn in Denemarken drijfmestverzuringstechnologieën (SAT’s) ontwikkeld en door het Deense Agentschap voor milieubescherming goedgekeurd als BBT’s die Deense landbouwbedrijven kunnen gebruiken om het ammoniakverlies met maximaal 70 SAT’s te verminderen, hebben in Denemarken bewezen reële economische voordelen op landbouwniveau te brengen in de vorm van een verminderd gebruik van minerale meststoffen en verbeterde gewasopbrengsten, en niet alleen uitgaven voor investeringen en exploitatie, maar ook voordelen. Eerdere projecten erkenden SAT’s als een innovatieve technologie die stikstofverlies door de landbouw in de BSR zou kunnen verminderen. Het commerciële gebruik van SAT’s heeft zich echter niet buiten Denemarken verspreid. Kernprojectactiviteiten zijn gericht op het opzetten van proefinstallaties in alle BSR-landen waar veldproeven en demonstraties het vertrouwen van de eindgebruiker in deze technologieën kunnen vergroten. Het project beoogt verder systematisch de capaciteit van zowel overheidsinstanties als particuliere landbouwers te vergroten door technische haalbaarheidsstudies en gedetailleerde milieu- en economische analyses van de uitvoering van SAT’s uit te voeren. Aan de hand van deze resultaten zal het project, samen met markt- en nationale wetgevingsanalyses, beleidsaanbevelingen formuleren voor de integratie van de technologie in bestaande wetgeving en landbouwsteunregelingen. De verwachte gevolgen voor de BSR omvatten verminderde eutrofiëring in de lucht en een meer concurrerende en duurzame landbouwsector. (Dutch)
4 November 2022
0 references
Obornik zwierzęcy jest głównym źródłem emisji azotu amoniaku w regionie Morza Bałtyckiego. Zagraża to nie tylko statusowi Morza Bałtyckiego, ale także bezpośrednio zagraża zdrowiu człowieka. Projekt ten będzie promował wykorzystanie technologii zakwaszania gnojowicy w całym regionie Morza Bałtyckiego w celu ograniczenia eutrofizacji w powietrzu i stworzenia bardziej konkurencyjnego i zrównoważonego sektora rolnictwa. Obornik zwierzęcy jest głównym źródłem emisji azotu amoniaku w regionie Morza Bałtyckiego (BSR), który poprzez osadzanie atmosferyczne prowadzi do eutrofizacji w powietrzu i stanowi znaczną część azotu przedostającego się do Morza Bałtyckiego. Emisje amoniaku nie tylko zagrażają statusowi Morza Bałtyckiego, ale także bezpośrednio zagrażają zdrowiu ludzkiemu poprzez powstawanie wtórnych cząstek stałych, które należą do zanieczyszczeń o najwyższym szacowanym wpływie na zdrowie człowieka. Łączne koszty związane ze zdrowiem społecznym i ekosystemem związane z emisją amoniaku szacuje się na 14 EUR/kg N (Europejska ocena azotu, 2011 r.), bez uwzględnienia faktu, że emisje amoniaku z odchodów zwierzęcych stanowią również bezpośrednią stratę gospodarczą cennych zasobów rolnych. W zmienionym planie działania na rzecz Morza Bałtyckiego (HELCOM) (2013 r.) wyznaczono cele w zakresie ograniczenia dopływu do Morza Bałtyckiego 118 tys. ton azotu, podzielonego na wszystkie kraje BSR. Utrata amoniaku z odchodów zwierzęcych występuje w domach dla zwierząt gospodarskich, magazynach obornika i z pola podczas stosowania obornika. Operacje hodowlane stosują różne najlepsze dostępne techniki w celu zmniejszenia emisji, takie jak czyszczenie powietrza z domów inwentarskich, pokrywy na magazynach gnojowicy i wstrzykiwanie ciekłego obornika podczas rozprowadzania. Niedawno w Danii opracowano technologie zakwaszania gnojowicy (SAT) i zostały one zatwierdzone przez Duńską Agencję Ochrony Środowiska, ponieważ BAT, które duńskie gospodarstwa rolne mogą wykorzystać do zmniejszenia strat amoniaku nawet o 70SAT, okazały się w Danii przynieść realne korzyści ekonomiczne w postaci zmniejszonego zużycia nawozów mineralnych i zwiększenia plonów, a nie tylko wydatki na inwestycje i eksploatację, ale także korzyści. W poprzednich projektach SAT uznano za innowacyjną technologię, która mogłaby zmniejszyć straty azotu w rolnictwie w BSR. Komercyjne wykorzystanie SAT nie rozprzestrzeniło się jednak poza Danię. Główne działania w ramach projektu koncentrują się na utworzeniu instalacji pilotażowych we wszystkich krajach BSR, wokół których testy terenowe i demonstracje przyczynią się do budowania zaufania użytkowników końcowych do tych technologii. Projekt ma ponadto na celu systematyczne zwiększanie zdolności zarówno organów publicznych, jak i prywatnych rolników poprzez przeprowadzenie technicznych studiów wykonalności oraz szczegółowych analiz środowiskowych i ekonomicznych wdrażania SAT. Wykorzystując te wyniki, wraz z analizami przepisów rynkowych i krajowych, projekt sformułuje zalecenia polityczne dotyczące włączenia technologii do istniejącego prawodawstwa i systemów wsparcia rolnictwa. Oczekiwane skutki dla BSR obejmują zmniejszenie eutrofizacji w powietrzu oraz bardziej konkurencyjny i zrównoważony sektor rolnictwa. (Polish)
4 November 2022
0 references
Gyvulių mėšlas yra pagrindinis amoniako azoto išmetimo šaltinis Baltijos jūros regione. Tai ne tik kelia grėsmę Baltijos jūros būklei, bet ir tiesiogiai kelia grėsmę žmonių sveikatai. Šis projektas skatins srutų rūgštėjimo technologijų naudojimą visame Baltijos jūros regione, siekiant sumažinti ore plintančią eutrofikaciją ir sukurti konkurencingesnį ir tvaresnį ūkininkavimo sektorių. Gyvulių mėšlas yra pagrindinis išmetamo amoniako azoto šaltinis Baltijos jūros regione (BJR), kuris dėl atmosferos nusėdimo sukelia eutrofikaciją ore ir sudaro didžiąją dalį azoto, patenkančio į Baltijos jūrą. Amoniako išmetimas ne tik kelia grėsmę Baltijos jūros būklei, bet ir tiesiogiai kelia grėsmę žmonių sveikatai dėl antrinių kietųjų dalelių susidarymo, kuris yra vienas iš teršalų, turinčių didžiausią numatomą poveikį žmonių sveikatai. Apskaičiuota, kad dėl išmetamo amoniako bendros su visuomenės sveikata ir ekosistemomis susijusios sąnaudos sudaro 14 EUR/kg N (Europos azoto vertinimas, 2011 m.), neįskaitant fakto, kad dėl gyvulių mėšlo išmetamo amoniako kiekis taip pat yra tiesioginis ekonominis vertingų žemės ūkio išteklių praradimas. Peržiūrėtame HELCOM Baltijos jūros veiksmų plane (2013 m.) nustatyti tikslai sumažinti 118 000 tonų azoto, patenkančio į Baltijos jūrą, paskirstytą visoms BJR šalims. Amoniako nuostoliai dėl gyvulių mėšlo atsiranda gyvulių namuose, mėšlo saugyklose ir lauke mėšlo naudojimo metu. Gyvulininkystės operacijose taikomi įvairūs geriausi prieinami metodai, siekiant sumažinti išmetamų teršalų kiekį, pvz., oro valymas iš gyvulių namų, uždengimas srutų sandėliuose ir skysto mėšlo įpurškimas skleidžiant. Neseniai Danijoje buvo sukurtos srutų rūgštinimo technologijos (SAT), kurias Danijos aplinkos apsaugos agentūra patvirtino kaip GPGB, kuriuos Danijos ūkiai gali panaudoti amoniako nuostoliams sumažinti iki 70SAT, Danijoje įrodyta, kad tai duoda realią ekonominę naudą ūkio lygmeniu, nes sumažėja mineralinių trąšų suvartojimas ir gerinamas pasėlių derlius, ir tai yra ne tik investicijų ir veiklos išlaidos, bet ir nauda. Pagal ankstesnius projektus SAT buvo pripažinta naujoviška technologija, galinčia sumažinti azoto nuostolius BJR žemės ūkyje. Tačiau komercinis SAT naudojimas nebuvo išplitęs už Danijos ribų. Vykdant pagrindinę projekto veiklą daugiausia dėmesio skiriama bandomųjų įrenginių įrengimui visose BJR šalyse, aplink kurias lauko bandymai ir demonstravimas padės didinti galutinių naudotojų pasitikėjimą šiomis technologijomis. Projektu taip pat siekiama sistemingai stiprinti valdžios institucijų ir privačių ūkininkų gebėjimus atliekant techninių galimybių studijas ir išsamią aplinkosauginę ir ekonominę SAT įgyvendinimo analizę. Remiantis šiais rezultatais, kartu su rinkos ir nacionalinės teisės aktų analize, projekte bus suformuluotos politikos rekomendacijos dėl technologijos integravimo į galiojančius teisės aktus ir žemės ūkio paramos schemas. Tikėtinas poveikis BJR susijęs su sumažėjusia oro eutrofikacija ir konkurencingesniu bei tvaresniu ūkininkavimo sektoriumi. (Lithuanian)
4 November 2022
0 references
Il letame è la principale fonte di emissioni di azoto di ammoniaca nella regione del Mar Baltico. Non solo minaccia lo status del Mar Baltico, ma minaccia anche direttamente la salute umana. Questo progetto promuoverà l'uso di tecnologie di acidificazione dei liquami in tutta la regione del Mar Baltico per ridurre l'eutrofizzazione aerea e creare un settore agricolo più competitivo e sostenibile. Il letame è la principale fonte di emissioni di azoto di ammoniaca nella regione del Mar Baltico (BSR), che attraverso la deposizione atmosferica si traduce in eutrofizzazione aerea e rappresenta una parte importante dell'azoto che entra nel Mar Baltico. Le emissioni di ammoniaca non solo minacciano lo stato del Mar Baltico, ma minacciano anche direttamente la salute umana attraverso la formazione di particolato secondario, che è tra gli inquinanti con il più alto impatto stimato sulla salute umana. I costi combinati relativi alla salute sociale e agli ecosistemi derivanti dalle emissioni di ammoniaca sono stimati a 14 EUR/kg N (Valutazione europea dell'azoto, 2011), escludendo il fatto che le emissioni di ammoniaca da effluenti di allevamento rappresentino anche la perdita economica diretta di una preziosa risorsa agricola. Il piano d'azione riveduto HELCOM per il Mar Baltico (2013) ha fissato obiettivi per la riduzione di 118.000 tonnellate di azoto che entrano nel Mar Baltico, suddivise tra tutti i paesi della BSR. La perdita di ammoniaca da letame si verifica in case di bestiame, depositi di letame e dal campo durante l'applicazione di letame. Le operazioni di allevamento applicano varie migliori tecniche disponibili per ridurre le emissioni, come la pulizia dell'aria dalle case di bestiame, le coperture sui depositi di liquame e l'iniezione di letame liquido durante la diffusione. Recentemente, le tecnologie di acidificazione dei liquami (SAT) sono state sviluppate in Danimarca e sono state approvate dall'Agenzia danese per la protezione dell'ambiente in quanto le BAT che le aziende danesi possono utilizzare per ridurre la perdita di ammoniaca fino a 70 SAT hanno dimostrato in Danimarca di apportare benefici economici reali a livello aziendale sotto forma di riduzione del consumo di fertilizzanti minerali e di miglioramento delle rese delle colture, e non sono solo spese per investimenti e operazioni, ma anche benefici. I progetti precedenti hanno riconosciuto le SAT come una tecnologia innovativa che potrebbe ridurre la perdita di azoto dall'agricoltura nella BSR. Tuttavia, l'uso commerciale delle SAT non si è diffuso al di fuori della Danimarca. Le attività principali del progetto si concentrano sulla creazione di impianti pilota in tutti i paesi BSR attorno ai quali prove sul campo e dimostrazioni contribuiranno a rafforzare la fiducia degli utenti finali in queste tecnologie. Il progetto mira inoltre a migliorare sistematicamente la capacità sia delle autorità pubbliche che degli agricoltori privati conducendo studi tecnici di fattibilità e analisi ambientali ed economiche dettagliate dell'attuazione delle SAT. Utilizzando questi risultati, insieme alle analisi del mercato e della legislazione nazionale, il progetto formulerà raccomandazioni politiche per l'integrazione della tecnologia nella legislazione vigente e nei regimi di sostegno agricolo. Gli impatti attesi sulla BSR includono una riduzione dell'eutrofizzazione aerea e un settore agricolo più competitivo e sostenibile. (Italian)
4 November 2022
0 references
Gunoiul de grajd este principala sursă de emisii de azot de amoniac în regiunea Mării Baltice. Nu numai că amenință statutul Mării Baltice, dar și amenință în mod direct sănătatea umană. Acest proiect va promova utilizarea tehnologiilor de acidifiere a gunoiului de grajd în întreaga regiune a Mării Baltice pentru a reduce eutrofizarea în aer și pentru a crea un sector agricol mai competitiv și mai durabil. Gunoiul de grajd este principala sursă de emisii de azot de amoniac în regiunea Mării Baltice (BSR), care, prin depunerea atmosferică, duce la eutrofizarea în aer și reprezintă o mare parte din azotul care intră în Marea Baltică. Emisiile de amoniac nu numai că amenință starea Mării Baltice, dar amenință în mod direct sănătatea umană prin formarea de particule secundare în suspensie, care se numără printre poluanții cu cel mai mare impact estimat asupra sănătății umane. Costurile combinate pentru sănătate și ecosisteme generate de emisiile de amoniac sunt estimate la 14 EUR/kg N (Evaluarea europeană a azotului, 2011), fără a include faptul că emisiile de amoniac generate de gunoiul de grajd reprezintă, de asemenea, pierderea economică directă a unei resurse agricole valoroase. Planul de acțiune HELCOM revizuit pentru Marea Baltică (2013) a stabilit obiective pentru reducerea a 118.000 de tone de azot care intră în Marea Baltică, împărțite între toate țările BSR. Pierderea amoniacului din gunoiul de grajd se produce în adăposturile pentru animale, în depozitele de gunoi de grajd și de pe teren în timpul aplicării gunoiului de grajd. Operațiunile de creștere a animalelor aplică diverse tehnici disponibile pentru a reduce emisiile, cum ar fi curățarea aerului din adăposturile pentru animale, capacele din depozitele de gunoi de grajd și injectarea gunoiului de grajd lichid atunci când se împrăștie. Recent, tehnologiile de acidificare a gunoiului de grajd (SAT) au fost dezvoltate în Danemarca și sunt aprobate de Agenția daneză pentru protecția mediului ca BAT-uri pe care fermele daneze le pot utiliza pentru a reduce pierderile de amoniac cu până la 70 de SAT-uri în Danemarca s-au dovedit în Danemarca că aduc beneficii economice reale la nivelul fermelor sub forma unui consum redus de îngrășăminte minerale și a unor randamente îmbunătățite ale culturilor și nu reprezintă doar cheltuieli pentru investiții și exploatare, ci și beneficii. Proiectele anterioare au recunoscut SAT ca o tehnologie inovatoare care ar putea reduce pierderile de azot din agricultură în cadrul BSR. Cu toate acestea, utilizarea comercială a SAT nu s-a răspândit în afara Danemarcei. Activitățile de bază ale proiectului se concentrează pe crearea de instalații pilot în toate țările BSR în jurul cărora testele și demonstrațiile pe teren vor contribui la consolidarea încrederii utilizatorilor finali în aceste tehnologii. Proiectul vizează, de asemenea, consolidarea sistematică a capacității atât a autorităților publice, cât și a fermierilor privați, prin realizarea unor studii de fezabilitate tehnică și a unor analize de mediu și economice detaliate ale implementării SAT. Folosind aceste rezultate, împreună cu analizele pieței și ale legislației naționale, proiectul va formula recomandări de politică pentru integrarea tehnologiei în legislația existentă și în schemele de sprijin agricol. Impactul preconizat asupra BSR include reducerea eutrofizării în aer și un sector agricol mai competitiv și mai durabil. (Romanian)
4 November 2022
0 references
Maštaľný hnoj je hlavným zdrojom emisií amoniaku v regióne Baltského mora. Nielenže ohrozuje štatút Baltského mora, ale aj priamo ohrozuje ľudské zdravie. Tento projekt podporí využívanie technológií acidifikácie močovky v celom regióne Baltského mora s cieľom znížiť eutrofizáciu vzduchu a vytvoriť konkurencieschopnejšie a udržateľnejšie odvetvie poľnohospodárstva. Maštaľný hnoj je hlavným zdrojom emisií dusíka amoniaku v regióne Baltského mora (BSR), ktorý prostredníctvom atmosférického usadzovania vedie k eutrofizácii vzduchom a tvorí hlavnú časť dusíka vstupujúceho do Baltského mora. Emisie amoniaku nielen ohrozujú štatút Baltského mora, ale tiež priamo ohrozujú ľudské zdravie prostredníctvom tvorby sekundárnych tuhých častíc, ktoré patria medzi znečisťujúce látky s najvyšším odhadovaným vplyvom na ľudské zdravie. Kombinované náklady na zdravie spoločnosti a ekosystémy súvisiace s emisiami amoniaku sa odhadujú na 14 EUR/kg N (európske hodnotenie dusíka, 2011), pričom nezahŕňa skutočnosť, že emisie amoniaku z maštaľného hnoja predstavujú aj priamu hospodársku stratu cenného poľnohospodárskeho zdroja. V revidovanom akčnom pláne HELCOM pre Baltské more (2013) sa stanovili ciele zníženia o 118 000 ton dusíka vstupujúceho do Baltského mora rozdelené medzi všetky krajiny BSR. Strata amoniaku z maštaľného hnoja sa vyskytuje v chovných domoch, skladoch hnoja a z poľa počas aplikácie hnoja. Prevádzka chovu hospodárskych zvierat používa rôzne najlepšie dostupné techniky na zníženie emisií, ako je čistenie vzduchu z domovov hospodárskych zvierat, kryty v skladoch hnojovice a vstrekovanie tekutého hnoja pri rozmetávaní. Nedávno boli v Dánsku vyvinuté technológie acidifikácie hnojovice (SAT) a dánska agentúra na ochranu životného prostredia ich schválila ako BAT, ktoré môžu dánske poľnohospodárske podniky využiť na zníženie straty amoniaku až o 70SAT v Dánsku, osvedčilo sa, že prinášajú skutočné hospodárske výhody na úrovni poľnohospodárskych podnikov vo forme zníženej spotreby minerálnych hnojív a lepších výnosov plodín a sú to nielen výdavky na investície a prevádzku, ale aj prínosy. Predchádzajúce projekty uznali SAT ako inovačnú technológiu, ktorá by mohla znížiť stratu dusíka z poľnohospodárstva v BSR. Komerčné používanie SAT sa však nerozšírilo mimo Dánska. Hlavné projektové činnosti sa zameriavajú na vytvorenie pilotných zariadení vo všetkých krajinách BSR, v ktorých sa skúšky a demonštrácie v teréne pomôžu vybudovať dôveru koncových používateľov v tieto technológie. Projekt sa ďalej zameriava na systematické zvyšovanie kapacity verejných orgánov aj súkromných poľnohospodárov realizáciou technických štúdií uskutočniteľnosti a podrobnými environmentálnymi a ekonomickými analýzami implementácie SAT. Na základe týchto výsledkov spolu s analýzami trhových a vnútroštátnych právnych predpisov projekt sformuluje politické odporúčania na integráciu technológie do existujúcich právnych predpisov a systémov podpory v poľnohospodárstve. Medzi očakávané vplyvy na BSR patrí zníženie leteckej eutrofizácie a konkurencieschopnejšie a udržateľnejšie odvetvie poľnohospodárstva. (Slovak)
4 November 2022
0 references
Živinski gnoj je glavni vir emisij dušika amoniaka v regiji Baltskega morja. To ne ogroža le statusa Baltskega morja, temveč tudi neposredno ogroža zdravje ljudi. Ta projekt bo spodbujal uporabo tehnologij zakisljevanja gnojevke v regiji Baltskega morja, da se zmanjša evtrofikacija v zraku ter ustvari konkurenčnejši in bolj trajnosten kmetijski sektor. Živinski gnoj je glavni vir emisij dušika amoniaka v regiji Baltskega morja, ki zaradi atmosferskih usedlin povzroči evtrofikacijo v zraku in predstavlja velik del dušika, ki vstopa v Baltsko morje. Emisije amoniaka ne ogrožajo le statusa Baltskega morja, temveč tudi neposredno ogrožajo zdravje ljudi z nastajanjem sekundarnih trdnih delcev, ki so med onesnaževali z največjim ocenjenim vplivom na zdravje ljudi. Skupni stroški, povezani z zdravjem družbe in ekosistemi zaradi emisij amoniaka, so ocenjeni na 14 EUR/kg N (Evropska ocena dušika, 2011), brez upoštevanja dejstva, da emisije amoniaka iz živinskega gnojila pomenijo tudi neposredno gospodarsko izgubo dragocenega kmetijskega vira. V revidiranem akcijskem načrtu HELCOM za Baltsko morje (2013) so bili določeni cilji za zmanjšanje 118 000 ton dušika, ki vstopa v Baltsko morje, razdeljen med vse države BSR. Izguba amoniaka iz živinskega gnojila se pojavi v hlevih za živino, skladiščih gnoja in na polju med nanašanjem gnoja. Živinorejske dejavnosti uporabljajo različne najboljše razpoložljive tehnike za zmanjšanje emisij, kot so čiščenje zraka iz hiš za živino, pokrovi na skladiščih gnojnice in vbrizgavanje gnojnice pri raztrosu. Nedavno so bile na Danskem razvite tehnologije zakisljevanja gnojevke, ki jih je odobrila danska agencija za varstvo okolja kot najboljše razpoložljive tehnologije, ki jih lahko danske kmetije uporabijo za zmanjšanje izgube amoniaka za do 70SAT, na Danskem pa so dokazale, da prinašajo dejanske gospodarske koristi na ravni kmetije v obliki zmanjšane porabe mineralnih gnojil in izboljšanega pridelka ter niso le stroški za naložbe in delovanje, temveč tudi koristi. Prejšnji projekti so SAT priznali kot inovativno tehnologijo, ki bi lahko zmanjšala izgubo dušika iz kmetijstva v BSR. Vendar se komercialna uporaba SAT ni razširila zunaj Danske. Osrednje projektne dejavnosti se osredotočajo na vzpostavitev pilotnih instalacij v vseh državah BSR, v zvezi s katerimi bodo terenski preskusi in demonstracije pomagali vzpostaviti zaupanje končnih uporabnikov v te tehnologije. Cilj projekta je tudi sistematično izboljševati zmogljivosti javnih organov in zasebnih kmetov z izvajanjem študij tehnične izvedljivosti ter podrobnih okoljskih in ekonomskih analiz izvajanja SAT. Na podlagi teh rezultatov, skupaj s tržnimi in nacionalnimi analizami zakonodaje, bo projekt oblikoval politična priporočila za vključitev tehnologije v obstoječo zakonodajo in kmetijske podporne sheme. Pričakovani učinki BSR vključujejo zmanjšanje evtrofikacije v zraku ter bolj konkurenčen in trajnosten kmetijski sektor. (Slovenian)
4 November 2022
0 references
Stallgödsel är den största källan till ammoniakkväveutsläpp i Östersjöregionen. Det hotar inte bara Östersjöns tillstånd, utan hotar också människors hälsa. Detta projekt kommer att främja användningen av slamförsurningsteknik i hela Östersjöregionen för att minska luftburen eutrofiering och skapa en mer konkurrenskraftig och hållbar jordbrukssektor. Stallgödsel är den främsta källan till ammoniakkväveutsläpp i Östersjöregionen (BSR), som genom atmosfärisk nedfall leder till luftburen eutrofiering och står för en stor del av kvävet som kommer in i Östersjön. Ammoniakutsläppen hotar inte bara Östersjöns tillstånd utan hotar också direkt människors hälsa genom bildandet av sekundära partiklar, som är bland de föroreningar som har störst inverkan på människors hälsa. De kombinerade kostnaderna för hälsa och ekosystem till följd av ammoniakutsläpp uppskattas till 14 EUR/kg N (European Nitrogen Assessment, 2011), vilket inte inbegriper det faktum att ammoniakutsläpp från stallgödsel också utgör den direkta ekonomiska förlusten av en värdefull jordbruksresurs. I HELCOM:s reviderade handlingsplan för Östersjön (2013) fastställs mål för att minska 118 000 ton kväve som kommer in i Östersjön, fördelat på alla BSR-länder. Ammoniakförlust från stallgödsel förekommer i djurhus, gödselförråd och från fältet vid spridning av gödsel. Djurhållningen tillämpar olika bästa tillgängliga tekniker för att minska utsläppen, såsom luftrening från djurhusen, täcker på slamförråd och injektion av flytande gödsel vid spridning. Nyligen har slamförsurningsteknik (SAT) utvecklats i Danmark och godkänts av den danska miljöskyddsmyndigheten som BAT som danska jordbruksföretag kan använda för att minska ammoniakförlusten med upp till 70SAT i Danmark har visat sig ge verkliga ekonomiska fördelar i form av minskad mineralgödselförbrukning och förbättrad skördeavkastning, och är inte bara kostnader för investeringar och drift, utan också fördelar. Tidigare projekt har erkänt SATs som en innovativ teknik som kan minska kväveförlusten från jordbruket i BSR. Den kommersiella användningen av SAT har dock inte spridit sig utanför Danmark. Kärnprojektverksamheten är inriktad på att inrätta pilotanläggningar i alla BSR-länder runt vilka fältförsök och demonstrationer kommer att bidra till att bygga upp slutanvändarnas förtroende för denna teknik. Projektet syftar vidare till att systematiskt öka kapaciteten hos både offentliga myndigheter och privata jordbrukare genom att genomföra tekniska genomförbarhetsstudier och detaljerade miljö- och ekonomiska analyser av genomförandet av SAT. Med hjälp av dessa resultat, tillsammans med analyser av marknadslagstiftning och nationell lagstiftning, kommer projektet att utarbeta politiska rekommendationer för integrering av tekniken i befintlig lagstiftning och jordbruksstödsystem. Förväntade effekter på BSR är bland annat minskad luftburen eutrofiering och en mer konkurrenskraftig och hållbar jordbrukssektor. (Swedish)
4 November 2022
0 references
Оборският тор е основният източник на азотни емисии на амоняк в региона на Балтийско море. Това не само застрашава състоянието на Балтийско море, но и пряко застрашава човешкото здраве. Този проект ще насърчи използването на технологии за повишаване на киселинното съдържание на течния оборски тор в целия регион на Балтийско море, за да се намали еутрофикацията във въздуха и да се създаде по-конкурентоспособен и устойчив селскостопански сектор. Оборският тор е основният източник на азотни емисии на амоняк в региона на Балтийско море (BSR), което чрез атмосферни отлагания води до еутрофикация във въздуха и представлява голяма част от азота, който навлиза в Балтийско море. Емисиите на амоняк не само застрашават състоянието на Балтийско море, но и пряко застрашават човешкото здраве чрез образуването на вторични прахови частици, което е сред замърсителите с най-голямо предполагаемо въздействие върху човешкото здраве. Комбинираните разходи, свързани с общественото здраве и екосистемите, свързани с емисиите на амоняк, се оценяват на 14 EUR/kg N (Европейска оценка на азота, 2011 г.), без да се включва фактът, че емисиите на амоняк от оборски тор също представляват пряка икономическа загуба на ценен селскостопански ресурс. Преразгледаният план за действие на HELCOM за Балтийско море (2013 г.) определя цели за намаляване на навлизането на 118 000 тона азот в Балтийско море, разпределени между всички държави от региона на Балтийско море. Загубата на амоняк от оборски тор възниква в животновъдните къщи, складовете за оборски тор и от полето по време на нанасянето на оборски тор. Животновъдните операции прилагат различни най-добри налични техники за намаляване на емисиите, като например почистване на въздуха от къщите за добитък, покрива на магазините за течен тор и инжектиране на течен оборски тор при разпръскване. Наскоро в Дания бяха разработени технологии за повишаване на киселинното съдържание на течен оборски тор (SATs) и те са одобрени от датската агенция за опазване на околната среда като НДНТ, които датските стопанства могат да използват за намаляване на загубата на амоняк с до 70 SAT в Дания, доказали, че носят реални икономически ползи на равнище стопанство под формата на намалено потребление на минерални торове и подобрени добиви от култури, и са не само разходи за инвестиции и експлоатация, но и ползи. Предишни проекти признават SAT като иновативна технология, която може да намали загубата на азот от селското стопанство в BSR. Търговското използване на SAT обаче не се е разпространило извън Дания. Основните дейности по проекта са съсредоточени върху създаването на пилотни инсталации във всички държави, около които теренните изпитвания и демонстрации ще спомогнат за изграждането на доверие на крайните потребители в тези технологии. Освен това проектът има за цел системно повишаване на капацитета както на публичните органи, така и на частните земеделски стопани чрез провеждане на проучвания за техническа осъществимост и подробни екологични и икономически анализи на изпълнението на SAT. Използвайки тези резултати, заедно с анализите на пазара и националното законодателство, проектът ще формулира политически препоръки за интегриране на технологията в съществуващото законодателство и схемите за подпомагане на селското стопанство. Очакваните въздействия върху РБП включват намалена еутрофикация във въздуха и по-конкурентоспособен и устойчив селскостопански сектор. (Bulgarian)
4 November 2022
0 references
Az állati trágya a balti-tengeri régióban az ammónia nitrogénkibocsátásának fő forrása. Nemcsak a Balti-tenger állapotát veszélyezteti, hanem közvetlenül az emberi egészséget is. Ez a projekt a balti-tengeri régióban elő fogja mozdítani a hígtrágya savasodását elősegítő technológiák alkalmazását a levegőben terjedő eutrofizáció csökkentése és egy versenyképesebb és fenntarthatóbb mezőgazdasági ágazat létrehozása érdekében. Az állati trágya a Balti-tenger térségében (BSR) az ammónia-nitrogén-kibocsátás fő forrása, amely a légköri lerakódással a levegőben terjedő eutrofizációt eredményez, és a Balti-tengerbe belépő nitrogén jelentős részét teszi ki. Az ammóniakibocsátás nemcsak a Balti-tenger állapotát fenyegeti, hanem közvetlenül is veszélyezteti az emberi egészséget a másodlagos szálló por képződésével, amely az emberi egészségre a legnagyobb becsült hatást gyakorló szennyező anyagok közé tartozik. Az ammóniakibocsátás társadalmi egészséggel és ökoszisztémával kapcsolatos kombinált költségeit 14 EUR/kg-ra becsülik (European Nitrogen Assessment, 2011), nem számítva azt a tényt, hogy az állati trágyából származó ammóniakibocsátás egy értékes mezőgazdasági erőforrás közvetlen gazdasági veszteségét is jelenti. A felülvizsgált HELCOM balti-tengeri cselekvési terv (2013) célokat tűzött ki a Balti-tengerbe belépő nitrogén 118 000 tonnájának csökkentésére, a BSR-országok között felosztva. Az állati trágya ammóniavesztesége az állattartó házakban, trágyaraktárakban és a földről a trágya alkalmazása során fordul elő. Az állattenyésztési műveletek különböző elérhető legjobb technikákat alkalmaznak a kibocsátások csökkentésére, mint például az állattartó házak légtisztítása, a hígtrágyaraktárak fedele és a folyékony trágya befecskendezése a szétterjedéskor. A közelmúltban Dániában fejlesztettek ki hígtrágyasavasítási technológiákat (SAT), és azokat a Dán Környezetvédelmi Ügynökség jóváhagyta, mivel az elérhető legjobb technikák, amelyeket a dán gazdaságok az ammóniaveszteség legfeljebb 70SAT-kal történő csökkentésére használhatnak fel, Dániában bebizonyították, hogy Dániában valódi gazdasági előnyökkel járnak az ásványi műtrágya-fogyasztás és a jobb terméshozam formájában, és nemcsak a beruházások és a működés költségei, hanem előnyök is. A korábbi projektek olyan innovatív technológiaként ismerték el a SAT-okat, amelyek csökkenthetik a mezőgazdaságból származó nitrogénveszteséget a BSR-ben. A SAT-ok kereskedelmi felhasználása azonban nem terjedt el Dánián kívül. Az alapvető projekttevékenységek a BSR valamennyi országában olyan kísérleti létesítmények létrehozására összpontosítanak, amelyek körül a helyszíni kísérletek és demonstrációk hozzájárulnak a végfelhasználók e technológiákba vetett bizalmának kiépítéséhez. A projekt célja továbbá, hogy a műszaki megvalósíthatósági tanulmányok és a SAT-ok végrehajtásának részletes környezeti és gazdasági elemzése révén szisztematikusan növelje a hatóságok és a magángazdálkodók kapacitását. Ezeket az eredményeket felhasználva, piaci és nemzeti jogi elemzésekkel együtt a projekt szakpolitikai ajánlásokat fogalmaz meg a technológia meglévő jogszabályokba és mezőgazdasági támogatási rendszerekbe történő integrálására vonatkozóan. A BSR várható hatásai közé tartozik a levegőben terjedő eutrofizáció csökkenése, valamint a versenyképesebb és fenntarthatóbb mezőgazdasági ágazat. (Hungarian)
4 November 2022
0 references
Kūtsmēsli ir galvenais amonjaka slāpekļa emisiju avots Baltijas jūras reģionā. Tas ne tikai apdraud Baltijas jūras statusu, bet arī tieši apdraud cilvēku veselību. Šis projekts veicinās vircas paskābināšanas tehnoloģiju izmantošanu visā Baltijas jūras reģionā, lai samazinātu gaisa eitrofikāciju un radītu konkurētspējīgāku un ilgtspējīgāku lauksaimniecības nozari. Kūtsmēsli ir galvenais amonjaka slāpekļa emisiju avots Baltijas jūras reģionā (BSR), kas atmosfēras nosēdumu dēļ izraisa eitrofikāciju gaisā un veido lielāko daļu no Baltijas jūrā ienākošā slāpekļa. Amonjaka emisijas ne tikai apdraud Baltijas jūras stāvokli, bet arī tieši apdraud cilvēku veselību, veidojot sekundārās daļiņas, kas ir viena no piesārņojošām vielām ar vislielāko aplēsto ietekmi uz cilvēku veselību. Tiek lēsts, ka kopējās ar veselību un ekosistēmu saistītās izmaksas, ko rada amonjaka emisijas, ir EUR 14/kg N (Eiropas slāpekļa novērtējums, 2011. gads), neskaitot faktu, ka amonjaka emisijas no kūtsmēsliem ir arī vērtīga lauksaimniecības resursa tiešs ekonomisks zaudējums. Pārskatītajā HELCOM Baltijas jūras rīcības plānā (2013. gads) ir noteikti mērķi samazināt Baltijas jūrā ienākošā slāpekļa daudzumu 118 000 tonnu apjomā, kas sadalīts starp visām Baltijas jūras reģiona valstīm. Amonjaka zudumi no kūtsmēsliem rodas mājlopu novietnēs, kūtsmēslu krātuvēs un no lauka kūtsmēslu iestrādāšanas laikā. Lopkopības darbībās tiek izmantotas dažādas labākās pieejamās metodes, lai samazinātu emisijas, piemēram, gaisa tīrīšana no mājlopu novietnēm, vāki vircas krātuvēs un šķidrmēslu ievadīšana izkliedēšanas laikā. Nesen Dānijā ir izstrādātas vircas paskābināšanas tehnoloģijas (SAT), un Dānijas Vides aizsardzības aģentūra tās ir apstiprinājusi kā LPTP, ko Dānijas saimniecības var izmantot, lai samazinātu amonjaka zudumus līdz pat 70SAT, Dānijā ir pierādījies, ka tās sniedz reālus ekonomiskus ieguvumus, samazinot minerālmēslu patēriņu un uzlabojot kultūraugu ražu, un ir ne tikai izdevumi ieguldījumiem un ekspluatācijai, bet arī ieguvumi. Iepriekšējos projektos SAT tika atzīta par inovatīvu tehnoloģiju, kas varētu samazināt slāpekļa zudumus no lauksaimniecības Baltijas jūras reģionā. Tomēr SAT komerciāla izmantošana nav izplatījusies ārpus Dānijas. Projekta pamatpasākumi ir vērsti uz izmēģinājuma iekārtu izveidi visās Baltijas jūras reģiona valstīs, ap kurām lauka izmēģinājumi un demonstrējumi palīdzēs veidot galalietotāju uzticēšanos šīm tehnoloģijām. Projekta mērķis ir arī sistemātiski uzlabot gan valsts iestāžu, gan privāto lauksaimnieku spējas, veicot tehnisko priekšizpēti un detalizētu vides un ekonomisko analīzi par SAT īstenošanu. Izmantojot šos rezultātus, kopā ar tirgus un valsts tiesību aktu analīzi projektā tiks formulēti politikas ieteikumi tehnoloģijas integrācijai spēkā esošajos tiesību aktos un lauksaimniecības atbalsta shēmās. Paredzamā ietekme uz BSR ietver samazinātu eitrofikāciju gaisā un konkurētspējīgāku un ilgtspējīgāku lauksaimniecības nozari. (Latvian)
4 November 2022
0 references
O estrume animal é a principal fonte de emissões de azoto amoniacal na região do mar Báltico. Não só ameaça o estado do Mar Báltico, como também ameaça directamente a saúde humana. Este projeto promoverá a utilização de tecnologias de acidificação do chorume em toda a região do mar Báltico, a fim de reduzir a eutrofização aérea e criar um setor agrícola mais competitivo e sustentável. O estrume animal é a principal fonte de emissões de azoto amoniacal na região do mar Báltico (BSR), que, através das deposições atmosféricas, resulta na eutrofização atmosférica e representa uma parte importante do azoto que entra no mar Báltico. As emissões de amoníaco não só ameaçam o estado do mar Báltico, mas também ameaçam diretamente a saúde humana através da formação de partículas secundárias, que está entre os poluentes com maior impacto estimado na saúde humana. Os custos combinados relacionados com a saúde social e os ecossistemas decorrentes das emissões de amoníaco são estimados em 14 EUR/kg N (Avaliação Europeia do Azoto, 2011), não incluindo o facto de as emissões de amoníaco provenientes do estrume animal representarem também a perda económica direta de um recurso agrícola valioso. O plano de ação revisto da HELCOM para o mar Báltico (2013) estabeleceu metas para a redução de 118 000 toneladas de azoto que entram no mar Báltico, repartidas por todos os países da RMB. A perda de amoníaco proveniente de estrume animal ocorre em instalações de criação de gado, armazéns de estrume e no campo durante a aplicação de estrume. As operações pecuárias aplicam várias Melhores Técnicas Disponíveis para reduzir as emissões, como a limpeza do ar das casas de gado, coberturas em armazéns de chorume e injeção de estrume líquido ao espalhar. Recentemente, as tecnologias de acidificação do chorume (SAT) foram desenvolvidas na Dinamarca e são aprovadas pela Agência Dinamarquesa de Proteção Ambiental como MTD que as explorações agrícolas dinamarquesas podem utilizar para reduzir a perda de amoníaco em até 70SAT. Na Dinamarca, demonstraram trazer benefícios económicos reais a nível das explorações agrícolas sob a forma de redução do consumo de fertilizantes minerais e melhoria do rendimento das culturas, e não são apenas despesas para investimentos e funcionamento, mas também benefícios. Projetos anteriores reconheceram os SATs como uma tecnologia inovadora que poderia diminuir a perda de nitrogênio da agricultura no BSR. No entanto, a utilização comercial de SAT não se espalhou para fora da Dinamarca. As atividades principais do projeto centram-se no estabelecimento de instalações-piloto em todos os países da RMB em torno das quais os ensaios e demonstrações no terreno ajudarão a reforçar a confiança dos utilizadores finais nestas tecnologias. O projeto visa ainda reforçar sistematicamente a capacidade das autoridades públicas e dos agricultores privados através da realização de estudos de viabilidade técnica e de análises ambientais e económicas pormenorizadas da execução dos SAT. Utilizando estes resultados, juntamente com análises da legislação nacional e do mercado, o projeto formulará recomendações políticas para a integração da tecnologia na legislação em vigor e nos regimes de apoio à agricultura. Os impactos esperados para o BSR incluem a redução da eutrofização aérea e um setor agrícola mais competitivo e sustentável. (Portuguese)
4 November 2022
0 references
Stajsko gnojivo glavni je izvor emisija amonijaka dušika u regiji Baltičkog mora. Ne samo da ugrožava status Baltičkog mora, već i izravno ugrožava ljudsko zdravlje. Ovim projektom promicat će se upotreba tehnologija zakiseljavanja gnojovke u cijeloj regiji Baltičkog mora kako bi se smanjila eutrofikacija u zraku i stvorio konkurentniji i održiviji poljoprivredni sektor. Stajsko gnojivo glavni je izvor emisija amonijaka dušika u regiji Baltičkog mora (BSR), koje putem atmosferskog taloženja rezultiraju eutrofikacijom u zraku i čine veći dio dušika koji ulazi u Baltičko more. Emisije amonijaka ne samo da ugrožavaju stanje Baltičkog mora, već i izravno ugrožavaju ljudsko zdravlje stvaranjem sekundarnih čestica, što je među onečišćujućim tvarima s najvećim procijenjenim učinkom na zdravlje ljudi. Kombinirani troškovi društvenog zdravlja i ekosustava povezani s emisijama amonijaka procjenjuju se na 14 EUR/kg N (Europska procjena dušika, 2011.), ne uključujući činjenicu da emisije amonijaka iz stajskog gnoja također predstavljaju izravan gospodarski gubitak vrijednog poljoprivrednog resursa. U revidiranom Akcijskom planu HELCOM-a za Baltičko more (2013.) utvrđeni su ciljevi za smanjenje 118 000 tona dušika koji ulaze u Baltičko more, podijeljeni među svim zemljama iz područja BSR-a. Gubitak amonijaka od stajskog gnoja javlja se u stočarskim nastambama, skladištima stajskoga gnoja i s polja tijekom primjene stajskoga gnoja. Stočarstvo primjenjuje razne najbolje raspoložive tehnike kako bi se smanjile emisije, kao što su čišćenje zraka iz stočarskih kuća, pokrovi na trgovinama gnojovke i ubrizgavanje tekućeg stajskog gnoja pri rasipanju. Nedavno su u Danskoj razvijene tehnologije za zakiseljavanje gnojovke (SAT-ovi) koje je Danska Agencija za zaštitu okoliša odobrila kao NRT-e koje danska poljoprivredna gospodarstva mogu iskoristiti za smanjenje gubitka amonijaka za do 70SAT-a u Danskoj za koje je dokazano da donose stvarne gospodarske koristi na razini poljoprivrednog gospodarstva u obliku smanjene potrošnje mineralnih gnojiva i poboljšanih prinosa usjeva te nisu samo troškovi ulaganja i rada, već i koristi. Prijašnji projekti prepoznali su SATS kao inovativnu tehnologiju koja bi mogla smanjiti gubitak dušika iz poljoprivrede u BSR-u. Međutim, komercijalna uporaba SAT-ova nije se proširila izvan Danske. Glavne projektne aktivnosti usmjerene su na uspostavu pilot-instalacija u svim zemljama BSR-a oko kojih će terenska ispitivanja i demonstracije pomoći u izgradnji povjerenja krajnjih korisnika u te tehnologije. Projekt nadalje ima za cilj sustavno poboljšavanje kapaciteta javnih tijela i privatnih poljoprivrednika provođenjem studija tehničke izvedivosti i detaljnih ekoloških i ekonomskih analiza provedbe SAT-ova. Na temelju tih rezultata, zajedno s analizama tržišta i nacionalnog zakonodavstva, projekt će formulirati političke preporuke za integraciju tehnologije u postojeće zakonodavstvo i programe potpore poljoprivredi. Očekivani učinci na BSR uključuju smanjenu eutrofikaciju u zraku te konkurentniji i održiviji poljoprivredni sektor. (Croatian)
4 November 2022
0 references
El estiércol ganadero es la principal fuente de emisiones de nitrógeno de amoníaco en la región del Mar Báltico. No solo amenaza el estado del Mar Báltico, sino que también amenaza directamente la salud humana. Este proyecto promoverá el uso de tecnologías de acidificación de lodos en toda la región del Mar Báltico para reducir la eutrofización en el aire y crear un sector agrícola más competitivo y sostenible. El estiércol ganadero es la principal fuente de emisiones de nitrógeno de amoníaco en la región del Mar Báltico (BSR), que a través de la deposición atmosférica da lugar a la eutrofización en el aire y representa una parte importante del nitrógeno que entra en el Mar Báltico. Las emisiones de amoníaco no solo amenazan el estado del Mar Báltico, sino que también amenazan directamente la salud humana a través de la formación de partículas secundarias, que se encuentra entre los contaminantes con el mayor impacto estimado en la salud humana. Los costes combinados relacionados con la salud social y los ecosistemas derivados de las emisiones de amoníaco se estiman en 14 EUR/kg N (Evaluación Europea del Nitrógeno, 2011), sin incluir el hecho de que las emisiones de amoníaco procedentes del estiércol ganadero también representan la pérdida económica directa de un valioso recurso agrícola. El Plan de Acción revisado de HELCOM para el Mar Báltico (2013) estableció objetivos para reducir 118.000 toneladas de nitrógeno que entran en el Mar Báltico, divididas entre todos los países de la RSE. La pérdida de amoníaco del estiércol se produce en las casas de ganado, almacenes de estiércol y del campo durante la aplicación del estiércol. Las operaciones ganaderas aplican varias mejores técnicas disponibles para reducir las emisiones, como la limpieza del aire de las casas de ganado, las cubiertas en las tiendas de purines y la inyección de estiércol líquido al esparcir. Recientemente, las tecnologías de acidificación de purines (SAT) se han desarrollado en Dinamarca y están aprobadas por la Agencia Danesa de Protección del Medio Ambiente como MTD que las granjas danesas pueden utilizar para reducir la pérdida de amoníaco hasta en 70SAT en Dinamarca han demostrado aportar beneficios económicos reales a nivel agrícola en forma de reducción del consumo de fertilizantes minerales y mejores rendimientos de los cultivos, y no solo son gastos de inversión y operación, sino también beneficios. Proyectos anteriores reconocieron a los SAT como una tecnología innovadora que podría disminuir la pérdida de nitrógeno de la agricultura en el BSR. Sin embargo, el uso comercial de SATs no se ha extendido fuera de Dinamarca. Las actividades básicas del proyecto se centran en el establecimiento de instalaciones piloto en todos los países de la RSE en torno a las cuales las pruebas y demostraciones sobre el terreno ayudarán a fomentar la confianza de los usuarios finales en estas tecnologías. Además, el proyecto tiene por objeto mejorar sistemáticamente la capacidad tanto de las autoridades públicas como de los agricultores privados mediante la realización de estudios técnicos de viabilidad y análisis ambientales y económicos detallados de la aplicación de las SAT. Utilizando estos resultados, junto con análisis de la legislación nacional y de mercado, el proyecto formulará recomendaciones políticas para la integración de la tecnología en la legislación existente y los regímenes de apoyo agrícola. Los efectos esperados para la RSE incluyen una reducción de la eutrofización aérea y un sector agrícola más competitivo y sostenible. (Spanish)
4 November 2022
0 references
Id-demel tal-bhejjem huwa s-sors ewlieni tal-emissjonijiet tan-nitroġenu tal-ammonijaka fir-Reġjun tal-Baħar Baltiku. Dan mhux biss jhedded l-istatus tal-Baħar Baltiku, iżda wkoll jhedded direttament is-saħħa tal-bniedem. Dan il-proġett se jippromwovi l-użu ta’ teknoloġiji ta’ aċidifikazzjoni tad-demel likwidu madwar ir-Reġjun tal-Baħar Baltiku biex titnaqqas l-ewtrofikazzjoni fl-arja u jinħoloq settur tal-biedja aktar kompetittiv u sostenibbli. Id-demel tal-bhejjem huwa s-sors ewlieni tal-emissjonijiet tan-nitroġenu tal-ammonijaka fir-Reġjun tal-Baħar Baltiku (BSR), li permezz ta’ depożizzjoni atmosferika jirriżulta f’ewtrofikazzjoni fl-arja u jammonta għal porzjon kbir tan-nitroġenu li jidħol fil-Baħar Baltiku. L-emissjonijiet tal-ammonijaka mhux biss jheddu l-istatus tal-Baħar Baltiku, iżda wkoll jheddu direttament is-saħħa tal-bniedem permezz tal-formazzjoni ta’ materja partikulata sekondarja, li hija fost is-sustanzi niġġiesa bl-ogħla impatt stmat fuq is-saħħa tal-bniedem. L-ispejjeż ikkombinati relatati mas-saħħa tas-soċjetà u mal-ekosistema mill-emissjonijiet tal-ammonijaka huma stmati għal EUR 14/kg N (Valutazzjoni Ewropea tan-Nitroġenu, 2011), li ma tinkludix il-fatt li l-emissjonijiet tal-ammonijaka mid-demel tal-bhejjem jirrappreżentaw ukoll it-telf ekonomiku dirett ta’ riżorsa agrikola ta’ valur. Il-Pjan ta’ Azzjoni rivedut tal-HELCOM għall-Baħar Baltiku (2013) stabbilixxa miri għat-tnaqqis ta’ 118,000 tunnellata ta’ nitroġenu li jidħlu fil-Baħar Baltiku, maqsuma fost il-pajjiżi kollha tal-BSR. It-telf tal-ammonijaka mid-demel tal-bhejjem iseħħ fi djar tal-bhejjem, imħażen tad-demel u mill-għalqa waqt l-applikazzjoni tad-demel. L-operazzjonijiet tal-bhejjem japplikaw l-Aqwa Tekniki Disponibbli varji biex inaqqsu l-emissjonijiet, bħat-tindif tal-arja mill-alloġġi tal-bhejjem, il-koperturi fuq l-imħażen tad-demel likwidu, u l-injezzjoni tad-demel likwidu meta jinxtered. Dan l-aħħar, it-teknoloġiji tal-aċidifikazzjoni tad-demel likwidu (SATs) ġew żviluppati fid-Danimarka u huma approvati mill-Aġenzija Daniża għall-Protezzjoni tal-Ambjent peress li l-BATs li l-azjendi agrikoli Daniżi jistgħu jużaw biex inaqqsu t-telf tal-ammonijaka sa 70SATs fid-Danimarka wrew li jġibu benefiċċji ekonomiċi reali fil-livell tal-azjenda agrikola fil-forma ta’ tnaqqis fil-konsum tal-fertilizzanti minerali u rendimenti mtejba tal-għelejjel, u mhumiex biss spejjeż għall-investimenti u l-operat, iżda wkoll benefiċċji. Proġetti preċedenti rrikonoxxew is-SATs bħala teknoloġija innovattiva li tista’ tnaqqas it-telf ta’ nitroġenu mill-agrikoltura fil-BSR. Madankollu, l-użu kummerċjali tas-SATs ma nfirixx barra mid-Danimarka. L-attivitajiet ewlenin tal-proġett jiffukaw fuq l-istabbiliment ta’ installazzjonijiet pilota fil-pajjiżi kollha tal-BSR li madwarhom il-provi fuq il-post u d-dimostrazzjonijiet se jgħinu biex tinbena l-fiduċja tal-utent aħħari f’dawn it-teknoloġiji. Il-proġett għandu wkoll l-għan li jtejjeb b’mod sistematiku l-kapaċità kemm tal-awtoritajiet pubbliċi kif ukoll tal-bdiewa privati billi jwettaq studji ta’ fattibbiltà teknika u analiżi ambjentali u ekonomika dettaljata tal-implimentazzjoni tas-SATs. Bl-użu ta’ dawn ir-riżultati, flimkien ma’ analiżijiet tal-leġiżlazzjoni tas-suq u nazzjonali, il-proġett se jifformula rakkomandazzjonijiet ta’ politika għall-integrazzjoni tat-teknoloġija fil-leġiżlazzjoni eżistenti u fl-iskemi ta’ appoġġ agrikolu. L-impatti mistennija fuq il-BSR jinkludu tnaqqis fl-ewtrofikazzjoni fl-ajru u settur tal-biedja aktar kompetittiv u sostenibbli. (Maltese)
4 November 2022
0 references
Le fumier d’élevage est la principale source d’émissions d’azote d’ammoniac dans la région de la mer Baltique. Elle menace non seulement le statut de la mer Baltique, mais aussi directement la santé humaine. Ce projet encouragera l’utilisation de technologies d’acidification du lisier dans toute la région de la mer Baltique afin de réduire l’eutrophisation dans l’air et de créer un secteur agricole plus compétitif et durable. Le fumier d’élevage est la principale source d’émissions d’azote d’ammoniac dans la région de la mer Baltique, qui, grâce aux dépôts atmosphériques, entraîne une eutrophisation atmosphérique et représente une grande partie de l’azote entrant dans la mer Baltique. Les émissions d’ammoniac menacent non seulement l’état de la mer Baltique, mais menacent également directement la santé humaine par la formation de particules secondaires, ce qui fait partie des polluants ayant l’impact estimé le plus élevé sur la santé humaine. Les coûts combinés pour la santé sociétale et les écosystèmes liés aux émissions d’ammoniac sont estimés à 14 EUR/kg d’azote (évaluation européenne de l’azote, 2011), sans compter que les émissions d’ammoniac provenant du fumier d’élevage représentent également la perte économique directe d’une ressource agricole précieuse. Le plan d’action révisé de HELCOM pour la mer Baltique (2013) fixe des objectifs de réduction de 118 000 tonnes d’azote entrant dans la mer Baltique, répartis entre tous les pays de la RAS. La perte d’ammoniac du fumier de bétail se produit dans les élevages, les entrepôts de fumier et le champ pendant l’épandage du fumier. Les exploitations d’élevage appliquent diverses meilleures techniques disponibles pour réduire les émissions, telles que le nettoyage de l’air des élevages, les couvertures sur les magasins de lisier et l’injection de fumier liquide lors de l’épandage. Récemment, des technologies d’acidification du lisier (SAT) ont été mises au point au Danemark et sont approuvées par l’Agence danoise de protection de l’environnement en tant que MTD que les exploitations danoises peuvent utiliser pour réduire les pertes d’ammoniac jusqu’à 70 SAT au Danemark. Des projets antérieurs reconnaissaient les SAT comme une technologie innovante qui pourrait réduire les pertes d’azote provenant de l’agriculture dans le BSR. Toutefois, l’utilisation commerciale des SAT ne s’est pas répandue en dehors du Danemark. Les principales activités du projet sont axées sur la mise en place d’installations pilotes dans tous les pays BSR autour desquelles des essais et des démonstrations sur le terrain contribueront à renforcer la confiance des utilisateurs finaux dans ces technologies. Le projet vise en outre à renforcer systématiquement les capacités des pouvoirs publics et des agriculteurs privés en réalisant des études de faisabilité technique et des analyses environnementales et économiques détaillées de la mise en œuvre des SAT. Sur la base de ces résultats, ainsi que des analyses du marché et de la législation nationale, le projet formulera des recommandations politiques pour l’intégration de la technologie dans la législation existante et les régimes d’aide à l’agriculture. Les impacts attendus sur la BSR comprennent une réduction de l’eutrophisation dans l’air et un secteur agricole plus compétitif et durable. (French)
4 November 2022
0 references