Financial Instruments for Energy Renovation Policies (Q4295081): Difference between revisions
Jump to navigation
Jump to search
(Changed an Item: Edited by the materialized bot - inferring region from the coordinates) |
(Set a claim value: summary (P836): PROBLEMA: O aumento dos investimentos na eficiência energética e nas energias renováveis para os edifícios constitui um grande desafio para cumprir as metas da União Europeia para 2030. A maioria dos incentivos do FEDER utilizou sistemas de subvenções não reembolsáveis para promover o investimento em energia, mas devido à restrição do défice no Pacto de Estabilidade e Crescimento (PEC) da CE, o investimento foi desacelerado. O método de concessão de...) |
||||||||||||||
| (7 intermediate revisions by 2 users not shown) | |||||||||||||||
| label / ga | label / ga | ||||||||||||||
Ionstraimí Airgeadais le haghaidh Beartais Athchóirithe Fuinnimh | |||||||||||||||
| label / de | label / de | ||||||||||||||
Finanzinstrumente für die Energiesanierungspolitik | |||||||||||||||
| label / el | label / el | ||||||||||||||
Χρηματοδοτικά μέσα για τις πολιτικές ενεργειακής ανακαίνισης | |||||||||||||||
| label / nl | label / nl | ||||||||||||||
Financiële instrumenten voor het beleid inzake energierenovatie | |||||||||||||||
| label / pl | label / pl | ||||||||||||||
Instrumenty finansowe na rzecz polityki renowacji energetycznej | |||||||||||||||
| label / sl | label / sl | ||||||||||||||
Finančni instrumenti za politike energetske prenove | |||||||||||||||
| label / sv | label / sv | ||||||||||||||
Finansiella instrument för energirenoveringspolitik | |||||||||||||||
| label / da | label / da | ||||||||||||||
Finansielle instrumenter til energirenoveringspolitik | |||||||||||||||
| label / ro | label / ro | ||||||||||||||
Instrumente financiare pentru politicile de renovare a energiei | |||||||||||||||
| label / et | label / et | ||||||||||||||
Energia renoveerimise poliitika rahastamisvahendid | |||||||||||||||
| label / lt | label / lt | ||||||||||||||
Energetikos renovacijos politikos finansinės priemonės | |||||||||||||||
| label / fi | label / fi | ||||||||||||||
Energian perusparannuspolitiikan rahoitusvälineet | |||||||||||||||
| label / it | label / it | ||||||||||||||
Strumenti finanziari per le politiche di ristrutturazione energetica | |||||||||||||||
| label / hu | label / hu | ||||||||||||||
Az energiakorszerűsítési politikák pénzügyi eszközei | |||||||||||||||
| label / sk | label / sk | ||||||||||||||
Finančné nástroje pre politiky energetickej obnovy | |||||||||||||||
| label / cs | label / cs | ||||||||||||||
Finanční nástroje pro politiky v oblasti energetické renovace | |||||||||||||||
| label / bg | label / bg | ||||||||||||||
Финансови инструменти за политики за енергийно саниране | |||||||||||||||
| label / lv | label / lv | ||||||||||||||
Enerģētikas renovācijas politikas finanšu instrumenti | |||||||||||||||
| label / pt | label / pt | ||||||||||||||
Instrumentos financeiros para as políticas de renovação energética | |||||||||||||||
| label / fr | label / fr | ||||||||||||||
Instruments financiers pour les politiques de rénovation énergétique | |||||||||||||||
| label / mt | label / mt | ||||||||||||||
Strumenti Finanzjarji għall-Politiki ta’ Rinnovazzjoni tal-Enerġija | |||||||||||||||
| label / es | label / es | ||||||||||||||
Instrumentos financieros para políticas de renovación energética | |||||||||||||||
| label / hr | label / hr | ||||||||||||||
Financijski instrumenti za politike energetske obnove | |||||||||||||||
| description / bg | description / bg | ||||||||||||||
Проект Q4295081 в Италия | |||||||||||||||
| description / hr | description / hr | ||||||||||||||
Projekt Q4295081 u Italiji | |||||||||||||||
| description / hu | description / hu | ||||||||||||||
Projekt Q4295081 Olaszországban | |||||||||||||||
| description / cs | description / cs | ||||||||||||||
Projekt Q4295081 v Itálii | |||||||||||||||
| description / da | description / da | ||||||||||||||
Projekt Q4295081 i Italien | |||||||||||||||
| description / nl | description / nl | ||||||||||||||
Project Q4295081 in Italië | |||||||||||||||
| description / et | description / et | ||||||||||||||
Projekt Q4295081 Itaalias | |||||||||||||||
| description / fi | description / fi | ||||||||||||||
Projekti Q4295081 Italiassa | |||||||||||||||
| description / fr | description / fr | ||||||||||||||
Projet Q4295081 en Italie | |||||||||||||||
| description / de | description / de | ||||||||||||||
Projekt Q4295081 in Italien | |||||||||||||||
| description / el | description / el | ||||||||||||||
Έργο Q4295081 στην Ιταλία | |||||||||||||||
| description / ga | description / ga | ||||||||||||||
Tionscadal Q4295081 san Iodáil | |||||||||||||||
| description / it | description / it | ||||||||||||||
Progetto Q4295081 in Italia | |||||||||||||||
| description / lv | description / lv | ||||||||||||||
Projekts Q4295081 Itālijā | |||||||||||||||
| description / lt | description / lt | ||||||||||||||
Projektas Q4295081 Italijoje | |||||||||||||||
| description / mt | description / mt | ||||||||||||||
Proġett Q4295081 fl-Italja | |||||||||||||||
| description / pl | description / pl | ||||||||||||||
Projekt Q4295081 we Włoszech | |||||||||||||||
| description / pt | description / pt | ||||||||||||||
Projeto Q4295081 na Itália | |||||||||||||||
| description / ro | description / ro | ||||||||||||||
Proiectul Q4295081 în Italia | |||||||||||||||
| description / sk | description / sk | ||||||||||||||
Projekt Q4295081 v Taliansku | |||||||||||||||
| description / sl | description / sl | ||||||||||||||
Projekt Q4295081 v Italiji | |||||||||||||||
| description / es | description / es | ||||||||||||||
Proyecto Q4295081 en Italia | |||||||||||||||
| description / sv | description / sv | ||||||||||||||
Projekt Q4295081 i Italien | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLEM: Up-scaling investments in energy efficiency and renewable energy for buildings is a major challenge to meet European Union targets for 2030. Most of ERDF incentives used non-returnable grant systems for promoting energy investment, but due to deficit restriction in EC Stability and Growth Pact (SGP) the investment has been decelerated. Grant method is showing important weakness in relation to other methods such as Financial Instruments (FIs), so regional authorities have a key role to play in creating new policies in this field. The use of Cohesion Funds, especially ERDF, in the generation of new Financial Instruments (FIs) is a main challenge for the coming period 2014-2020, especially when combined with EC funding initiatives. OBJECTIVE: The overall objective is to promote new policies, or improvement of existing policies, aimed to the creation of funding instruments, especially Financial Instruments (FIs) supported by ERDF funds and integrated with EC funding initiatives, such as EFSI (Juncker Plan 06/2015), tools from the European Investment Bank EIB (ELENA, Margarite Funds) or even from public-private partnerships. OUTPUTS: The outputs will be the improvement of specific regional policies and ERDF OP in 7 EU regions, involving 5 Managing Authorities with competences in ERDF for EE and RES projects. The improvement will allow the implementation of FIs and energy investment in the phase 2, thanks to changes of strategic focus in 6 ERDF policies and 2 existing FIs. Other important outputs are: >3,8M€ of ERDF and >2,65M€ of FIs funds influenced. 120 people increasing professional capacity attending interregional events. - 28 stakeholder events, including: 14 interregional events with more than 330 stakeholders attendants. 14 local stakeholder meetings with more than 200 attendants. - 140 best practices produced and displayed in a geo-referenced map (FIener-map tool) and an online database both placed in the website. (English) / qualifier | |||||||||||||||
readability score: 0.4920720338020287
| |||||||||||||||
| Property / contained in Local Administrative Unit | |||||||||||||||
| Property / contained in Local Administrative Unit: Commune of Kila / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
FADHB: Is dúshlán mór é infheistíochtaí a mhéadú san éifeachtúlacht fuinnimh agus san fhuinneamh in-athnuaite d’fhoirgnimh chun spriocanna an Aontais Eorpaigh do 2030 a bhaint amach. D’úsáid formhór na ndreasachtaí CFRE córais deontais neamh-infhillithe chun infheistíocht fuinnimh a chur chun cinn, ach mar gheall ar shrianadh easnaimh i gComhshocrú Cobhsaíochta agus Fáis CE (CCF) cuireadh dlús leis an infheistíocht. Tá laige thábhachtach ag baint le modh an deontais i ndáil le modhanna eile amhail Ionstraimí Airgeadais (FInna), agus mar sin tá ról lárnach ag údaráis réigiúnacha maidir le beartais nua a chruthú sa réimse sin. Tá úsáid na gCistí Comhtháthaithe, go háirithe CFRE, i nglúin Ionstraimí Airgeadais nua (FInna) ina príomhdhúshlán don tréimhse 2014-2020, go háirithe nuair a chomhcheanglaítear iad le tionscnaimh chistiúcháin an Choimisiúin. CUSPÓIR: Is é an cuspóir foriomlán beartais nua a chur chun cinn, nó feabhas a chur ar bheartais atá ann cheana, arb é is aidhm dóibh ionstraimí cistiúcháin a chruthú, go háirithe Ionstraimí Airgeadais a fhaigheann tacaíocht ó chistí CFRE agus atá comhtháite le tionscnaimh chistiúcháin an Choimisiúin, amhail CEIS (Plean Juncker 06/2015), uirlisí ón mBanc Eorpach Infheistíochta (ELENA, Cistí Margarite) nó fiú ó chomhpháirtíochtaí poiblí-príobháideacha. ASCHUIR: Is éard a bheidh sna torthaí ná feabhas a chur ar bheartais réigiúnacha shonracha agus ar OP CFRE i 7 réigiún de chuid an Aontais, ina mbeidh 5 Údarás Bainistíochta rannpháirteach a bhfuil inniúlachtaí acu in CFRE do thionscadail EE agus RES. Leis an bhfeabhas sin, beifear in ann idirghabhálaithe airgeadais agus infheistíocht fuinnimh a chur chun feidhme i gcéim 2, a bhuí le hathruithe ar fhócas straitéiseach i 6 bheartas CFRE agus i 2 ionstraim airgeadais atá ann cheana. Is iad seo a leanas aschuir thábhachtacha eile: > 3.8 MEUR CFRE agus > 2.65 MEUR na gcistí idirghabhálaithe airgeadais a bhí faoi thionchar. 120 duine ag cur lena gcumas gairmiúil ag freastal ar imeachtaí idir-réigiúnacha. — 28 n-imeacht do pháirtithe leasmhara, lena n-áirítear: 14 imeacht idir-réigiúnacha le níos mó ná 330 freastalaí páirtithe leasmhara. 14 chruinniú áitiúla le páirtithe leasmhara le breis agus 200 freastalaí. — 140 dea-chleachtas a tháirgtear agus a thaispeántar i léarscáil gheo-thagartha (uirlis léarscáile FIener) agus i mbunachar sonraí ar líne a chuirtear ar an suíomh gréasáin. (Irish) | |||||||||||||||
| Property / summary: FADHB: Is dúshlán mór é infheistíochtaí a mhéadú san éifeachtúlacht fuinnimh agus san fhuinneamh in-athnuaite d’fhoirgnimh chun spriocanna an Aontais Eorpaigh do 2030 a bhaint amach. D’úsáid formhór na ndreasachtaí CFRE córais deontais neamh-infhillithe chun infheistíocht fuinnimh a chur chun cinn, ach mar gheall ar shrianadh easnaimh i gComhshocrú Cobhsaíochta agus Fáis CE (CCF) cuireadh dlús leis an infheistíocht. Tá laige thábhachtach ag baint le modh an deontais i ndáil le modhanna eile amhail Ionstraimí Airgeadais (FInna), agus mar sin tá ról lárnach ag údaráis réigiúnacha maidir le beartais nua a chruthú sa réimse sin. Tá úsáid na gCistí Comhtháthaithe, go háirithe CFRE, i nglúin Ionstraimí Airgeadais nua (FInna) ina príomhdhúshlán don tréimhse 2014-2020, go háirithe nuair a chomhcheanglaítear iad le tionscnaimh chistiúcháin an Choimisiúin. CUSPÓIR: Is é an cuspóir foriomlán beartais nua a chur chun cinn, nó feabhas a chur ar bheartais atá ann cheana, arb é is aidhm dóibh ionstraimí cistiúcháin a chruthú, go háirithe Ionstraimí Airgeadais a fhaigheann tacaíocht ó chistí CFRE agus atá comhtháite le tionscnaimh chistiúcháin an Choimisiúin, amhail CEIS (Plean Juncker 06/2015), uirlisí ón mBanc Eorpach Infheistíochta (ELENA, Cistí Margarite) nó fiú ó chomhpháirtíochtaí poiblí-príobháideacha. ASCHUIR: Is éard a bheidh sna torthaí ná feabhas a chur ar bheartais réigiúnacha shonracha agus ar OP CFRE i 7 réigiún de chuid an Aontais, ina mbeidh 5 Údarás Bainistíochta rannpháirteach a bhfuil inniúlachtaí acu in CFRE do thionscadail EE agus RES. Leis an bhfeabhas sin, beifear in ann idirghabhálaithe airgeadais agus infheistíocht fuinnimh a chur chun feidhme i gcéim 2, a bhuí le hathruithe ar fhócas straitéiseach i 6 bheartas CFRE agus i 2 ionstraim airgeadais atá ann cheana. Is iad seo a leanas aschuir thábhachtacha eile: > 3.8 MEUR CFRE agus > 2.65 MEUR na gcistí idirghabhálaithe airgeadais a bhí faoi thionchar. 120 duine ag cur lena gcumas gairmiúil ag freastal ar imeachtaí idir-réigiúnacha. — 28 n-imeacht do pháirtithe leasmhara, lena n-áirítear: 14 imeacht idir-réigiúnacha le níos mó ná 330 freastalaí páirtithe leasmhara. 14 chruinniú áitiúla le páirtithe leasmhara le breis agus 200 freastalaí. — 140 dea-chleachtas a tháirgtear agus a thaispeántar i léarscáil gheo-thagartha (uirlis léarscáile FIener) agus i mbunachar sonraí ar líne a chuirtear ar an suíomh gréasáin. (Irish) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: FADHB: Is dúshlán mór é infheistíochtaí a mhéadú san éifeachtúlacht fuinnimh agus san fhuinneamh in-athnuaite d’fhoirgnimh chun spriocanna an Aontais Eorpaigh do 2030 a bhaint amach. D’úsáid formhór na ndreasachtaí CFRE córais deontais neamh-infhillithe chun infheistíocht fuinnimh a chur chun cinn, ach mar gheall ar shrianadh easnaimh i gComhshocrú Cobhsaíochta agus Fáis CE (CCF) cuireadh dlús leis an infheistíocht. Tá laige thábhachtach ag baint le modh an deontais i ndáil le modhanna eile amhail Ionstraimí Airgeadais (FInna), agus mar sin tá ról lárnach ag údaráis réigiúnacha maidir le beartais nua a chruthú sa réimse sin. Tá úsáid na gCistí Comhtháthaithe, go háirithe CFRE, i nglúin Ionstraimí Airgeadais nua (FInna) ina príomhdhúshlán don tréimhse 2014-2020, go háirithe nuair a chomhcheanglaítear iad le tionscnaimh chistiúcháin an Choimisiúin. CUSPÓIR: Is é an cuspóir foriomlán beartais nua a chur chun cinn, nó feabhas a chur ar bheartais atá ann cheana, arb é is aidhm dóibh ionstraimí cistiúcháin a chruthú, go háirithe Ionstraimí Airgeadais a fhaigheann tacaíocht ó chistí CFRE agus atá comhtháite le tionscnaimh chistiúcháin an Choimisiúin, amhail CEIS (Plean Juncker 06/2015), uirlisí ón mBanc Eorpach Infheistíochta (ELENA, Cistí Margarite) nó fiú ó chomhpháirtíochtaí poiblí-príobháideacha. ASCHUIR: Is éard a bheidh sna torthaí ná feabhas a chur ar bheartais réigiúnacha shonracha agus ar OP CFRE i 7 réigiún de chuid an Aontais, ina mbeidh 5 Údarás Bainistíochta rannpháirteach a bhfuil inniúlachtaí acu in CFRE do thionscadail EE agus RES. Leis an bhfeabhas sin, beifear in ann idirghabhálaithe airgeadais agus infheistíocht fuinnimh a chur chun feidhme i gcéim 2, a bhuí le hathruithe ar fhócas straitéiseach i 6 bheartas CFRE agus i 2 ionstraim airgeadais atá ann cheana. Is iad seo a leanas aschuir thábhachtacha eile: > 3.8 MEUR CFRE agus > 2.65 MEUR na gcistí idirghabhálaithe airgeadais a bhí faoi thionchar. 120 duine ag cur lena gcumas gairmiúil ag freastal ar imeachtaí idir-réigiúnacha. — 28 n-imeacht do pháirtithe leasmhara, lena n-áirítear: 14 imeacht idir-réigiúnacha le níos mó ná 330 freastalaí páirtithe leasmhara. 14 chruinniú áitiúla le páirtithe leasmhara le breis agus 200 freastalaí. — 140 dea-chleachtas a tháirgtear agus a thaispeántar i léarscáil gheo-thagartha (uirlis léarscáile FIener) agus i mbunachar sonraí ar líne a chuirtear ar an suíomh gréasáin. (Irish) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 4 November 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
FADHB: Is dúshlán mór é infheistíochtaí a mhéadú san éifeachtúlacht fuinnimh agus san fhuinneamh in-athnuaite d’fhoirgnimh chun spriocanna an Aontais Eorpaigh do 2030 a bhaint amach. D’úsáid formhór na ndreasachtaí CFRE córais deontais neamh-infhillithe chun infheistíocht fuinnimh a chur chun cinn, ach mar gheall ar shrianadh easnaimh i gComhshocrú Cobhsaíochta agus Fáis CE (CCF) cuireadh dlús leis an infheistíocht. Tá laige thábhachtach ag baint le modh an deontais i ndáil le modhanna eile amhail Ionstraimí Airgeadais (FInna), agus mar sin tá ról lárnach ag údaráis réigiúnacha maidir le beartais nua a chruthú sa réimse sin. Tá úsáid na gCistí Comhtháthaithe, go háirithe CFRE, i nglúin Ionstraimí Airgeadais nua (FInna) ina príomhdhúshlán don tréimhse 2014-2020, go háirithe nuair a chomhcheanglaítear iad le tionscnaimh chistiúcháin an Choimisiúin. CUSPÓIR: Is é an cuspóir foriomlán beartais nua a chur chun cinn, nó feabhas a chur ar bheartais atá ann cheana, arb é is aidhm dóibh ionstraimí cistiúcháin a chruthú, go háirithe Ionstraimí Airgeadais a fhaigheann tacaíocht ó chistí CFRE agus atá comhtháite le tionscnaimh chistiúcháin an Choimisiúin, amhail CEIS (Plean Juncker 06/2015), uirlisí ón mBanc Eorpach Infheistíochta (ELENA, Cistí Margarite) nó fiú ó chomhpháirtíochtaí poiblí-príobháideacha. ASCHUIR: Is éard a bheidh sna torthaí ná feabhas a chur ar bheartais réigiúnacha shonracha agus ar OP CFRE i 7 réigiún de chuid an Aontais, ina mbeidh 5 Údarás Bainistíochta rannpháirteach a bhfuil inniúlachtaí acu in CFRE do thionscadail EE agus RES. Leis an bhfeabhas sin, beifear in ann idirghabhálaithe airgeadais agus infheistíocht fuinnimh a chur chun feidhme i gcéim 2, a bhuí le hathruithe ar fhócas straitéiseach i 6 bheartas CFRE agus i 2 ionstraim airgeadais atá ann cheana. Is iad seo a leanas aschuir thábhachtacha eile: > 3.8 MEUR CFRE agus > 2.65 MEUR na gcistí idirghabhálaithe airgeadais a bhí faoi thionchar. 120 duine ag cur lena gcumas gairmiúil ag freastal ar imeachtaí idir-réigiúnacha. — 28 n-imeacht do pháirtithe leasmhara, lena n-áirítear: 14 imeacht idir-réigiúnacha le níos mó ná 330 freastalaí páirtithe leasmhara. 14 chruinniú áitiúla le páirtithe leasmhara le breis agus 200 freastalaí. — 140 dea-chleachtas a tháirgtear agus a thaispeántar i léarscáil gheo-thagartha (uirlis léarscáile FIener) agus i mbunachar sonraí ar líne a chuirtear ar an suíomh gréasáin. (Irish) | |||||||||||||||
| Property / summary: FADHB: Is dúshlán mór é infheistíochtaí a mhéadú san éifeachtúlacht fuinnimh agus san fhuinneamh in-athnuaite d’fhoirgnimh chun spriocanna an Aontais Eorpaigh do 2030 a bhaint amach. D’úsáid formhór na ndreasachtaí CFRE córais deontais neamh-infhillithe chun infheistíocht fuinnimh a chur chun cinn, ach mar gheall ar shrianadh easnaimh i gComhshocrú Cobhsaíochta agus Fáis CE (CCF) cuireadh dlús leis an infheistíocht. Tá laige thábhachtach ag baint le modh an deontais i ndáil le modhanna eile amhail Ionstraimí Airgeadais (FInna), agus mar sin tá ról lárnach ag údaráis réigiúnacha maidir le beartais nua a chruthú sa réimse sin. Tá úsáid na gCistí Comhtháthaithe, go háirithe CFRE, i nglúin Ionstraimí Airgeadais nua (FInna) ina príomhdhúshlán don tréimhse 2014-2020, go háirithe nuair a chomhcheanglaítear iad le tionscnaimh chistiúcháin an Choimisiúin. CUSPÓIR: Is é an cuspóir foriomlán beartais nua a chur chun cinn, nó feabhas a chur ar bheartais atá ann cheana, arb é is aidhm dóibh ionstraimí cistiúcháin a chruthú, go háirithe Ionstraimí Airgeadais a fhaigheann tacaíocht ó chistí CFRE agus atá comhtháite le tionscnaimh chistiúcháin an Choimisiúin, amhail CEIS (Plean Juncker 06/2015), uirlisí ón mBanc Eorpach Infheistíochta (ELENA, Cistí Margarite) nó fiú ó chomhpháirtíochtaí poiblí-príobháideacha. ASCHUIR: Is éard a bheidh sna torthaí ná feabhas a chur ar bheartais réigiúnacha shonracha agus ar OP CFRE i 7 réigiún de chuid an Aontais, ina mbeidh 5 Údarás Bainistíochta rannpháirteach a bhfuil inniúlachtaí acu in CFRE do thionscadail EE agus RES. Leis an bhfeabhas sin, beifear in ann idirghabhálaithe airgeadais agus infheistíocht fuinnimh a chur chun feidhme i gcéim 2, a bhuí le hathruithe ar fhócas straitéiseach i 6 bheartas CFRE agus i 2 ionstraim airgeadais atá ann cheana. Is iad seo a leanas aschuir thábhachtacha eile: > 3.8 MEUR CFRE agus > 2.65 MEUR na gcistí idirghabhálaithe airgeadais a bhí faoi thionchar. 120 duine ag cur lena gcumas gairmiúil ag freastal ar imeachtaí idir-réigiúnacha. — 28 n-imeacht do pháirtithe leasmhara, lena n-áirítear: 14 imeacht idir-réigiúnacha le níos mó ná 330 freastalaí páirtithe leasmhara. 14 chruinniú áitiúla le páirtithe leasmhara le breis agus 200 freastalaí. — 140 dea-chleachtas a tháirgtear agus a thaispeántar i léarscáil gheo-thagartha (uirlis léarscáile FIener) agus i mbunachar sonraí ar líne a chuirtear ar an suíomh gréasáin. (Irish) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: FADHB: Is dúshlán mór é infheistíochtaí a mhéadú san éifeachtúlacht fuinnimh agus san fhuinneamh in-athnuaite d’fhoirgnimh chun spriocanna an Aontais Eorpaigh do 2030 a bhaint amach. D’úsáid formhór na ndreasachtaí CFRE córais deontais neamh-infhillithe chun infheistíocht fuinnimh a chur chun cinn, ach mar gheall ar shrianadh easnaimh i gComhshocrú Cobhsaíochta agus Fáis CE (CCF) cuireadh dlús leis an infheistíocht. Tá laige thábhachtach ag baint le modh an deontais i ndáil le modhanna eile amhail Ionstraimí Airgeadais (FInna), agus mar sin tá ról lárnach ag údaráis réigiúnacha maidir le beartais nua a chruthú sa réimse sin. Tá úsáid na gCistí Comhtháthaithe, go háirithe CFRE, i nglúin Ionstraimí Airgeadais nua (FInna) ina príomhdhúshlán don tréimhse 2014-2020, go háirithe nuair a chomhcheanglaítear iad le tionscnaimh chistiúcháin an Choimisiúin. CUSPÓIR: Is é an cuspóir foriomlán beartais nua a chur chun cinn, nó feabhas a chur ar bheartais atá ann cheana, arb é is aidhm dóibh ionstraimí cistiúcháin a chruthú, go háirithe Ionstraimí Airgeadais a fhaigheann tacaíocht ó chistí CFRE agus atá comhtháite le tionscnaimh chistiúcháin an Choimisiúin, amhail CEIS (Plean Juncker 06/2015), uirlisí ón mBanc Eorpach Infheistíochta (ELENA, Cistí Margarite) nó fiú ó chomhpháirtíochtaí poiblí-príobháideacha. ASCHUIR: Is éard a bheidh sna torthaí ná feabhas a chur ar bheartais réigiúnacha shonracha agus ar OP CFRE i 7 réigiún de chuid an Aontais, ina mbeidh 5 Údarás Bainistíochta rannpháirteach a bhfuil inniúlachtaí acu in CFRE do thionscadail EE agus RES. Leis an bhfeabhas sin, beifear in ann idirghabhálaithe airgeadais agus infheistíocht fuinnimh a chur chun feidhme i gcéim 2, a bhuí le hathruithe ar fhócas straitéiseach i 6 bheartas CFRE agus i 2 ionstraim airgeadais atá ann cheana. Is iad seo a leanas aschuir thábhachtacha eile: > 3.8 MEUR CFRE agus > 2.65 MEUR na gcistí idirghabhálaithe airgeadais a bhí faoi thionchar. 120 duine ag cur lena gcumas gairmiúil ag freastal ar imeachtaí idir-réigiúnacha. — 28 n-imeacht do pháirtithe leasmhara, lena n-áirítear: 14 imeacht idir-réigiúnacha le níos mó ná 330 freastalaí páirtithe leasmhara. 14 chruinniú áitiúla le páirtithe leasmhara le breis agus 200 freastalaí. — 140 dea-chleachtas a tháirgtear agus a thaispeántar i léarscáil gheo-thagartha (uirlis léarscáile FIener) agus i mbunachar sonraí ar líne a chuirtear ar an suíomh gréasáin. (Irish) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 4 November 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
FADHB: Is dúshlán mór é infheistíochtaí a mhéadú san éifeachtúlacht fuinnimh agus san fhuinneamh in-athnuaite d’fhoirgnimh chun spriocanna an Aontais Eorpaigh do 2030 a bhaint amach. D’úsáid formhór na ndreasachtaí CFRE córais deontais neamh-infhillithe chun infheistíocht fuinnimh a chur chun cinn, ach mar gheall ar shrianadh easnaimh i gComhshocrú Cobhsaíochta agus Fáis CE (CCF) cuireadh dlús leis an infheistíocht. Tá laige thábhachtach ag baint le modh an deontais i ndáil le modhanna eile amhail Ionstraimí Airgeadais (FInna), agus mar sin tá ról lárnach ag údaráis réigiúnacha maidir le beartais nua a chruthú sa réimse sin. Tá úsáid na gCistí Comhtháthaithe, go háirithe CFRE, i nglúin Ionstraimí Airgeadais nua (FInna) ina príomhdhúshlán don tréimhse 2014-2020, go háirithe nuair a chomhcheanglaítear iad le tionscnaimh chistiúcháin an Choimisiúin. CUSPÓIR: Is é an cuspóir foriomlán beartais nua a chur chun cinn, nó feabhas a chur ar bheartais atá ann cheana, arb é is aidhm dóibh ionstraimí cistiúcháin a chruthú, go háirithe Ionstraimí Airgeadais a fhaigheann tacaíocht ó chistí CFRE agus atá comhtháite le tionscnaimh chistiúcháin an Choimisiúin, amhail CEIS (Plean Juncker 06/2015), uirlisí ón mBanc Eorpach Infheistíochta (ELENA, Cistí Margarite) nó fiú ó chomhpháirtíochtaí poiblí-príobháideacha. ASCHUIR: Is éard a bheidh sna torthaí ná feabhas a chur ar bheartais réigiúnacha shonracha agus ar OP CFRE i 7 réigiún de chuid an Aontais, ina mbeidh 5 Údarás Bainistíochta rannpháirteach a bhfuil inniúlachtaí acu in CFRE do thionscadail EE agus RES. Leis an bhfeabhas sin, beifear in ann idirghabhálaithe airgeadais agus infheistíocht fuinnimh a chur chun feidhme i gcéim 2, a bhuí le hathruithe ar fhócas straitéiseach i 6 bheartas CFRE agus i 2 ionstraim airgeadais atá ann cheana. Is iad seo a leanas aschuir thábhachtacha eile: > 3.8 MEUR CFRE agus > 2.65 MEUR na gcistí idirghabhálaithe airgeadais a bhí faoi thionchar. 120 duine ag cur lena gcumas gairmiúil ag freastal ar imeachtaí idir-réigiúnacha. — 28 n-imeacht do pháirtithe leasmhara, lena n-áirítear: 14 imeacht idir-réigiúnacha le níos mó ná 330 freastalaí páirtithe leasmhara. 14 chruinniú áitiúla le páirtithe leasmhara le breis agus 200 freastalaí. — 140 dea-chleachtas a tháirgtear agus a thaispeántar i léarscáil gheo-thagartha (uirlis léarscáile FIener) agus i mbunachar sonraí ar líne a chuirtear ar an suíomh gréasáin. (Irish) | |||||||||||||||
| Property / summary: FADHB: Is dúshlán mór é infheistíochtaí a mhéadú san éifeachtúlacht fuinnimh agus san fhuinneamh in-athnuaite d’fhoirgnimh chun spriocanna an Aontais Eorpaigh do 2030 a bhaint amach. D’úsáid formhór na ndreasachtaí CFRE córais deontais neamh-infhillithe chun infheistíocht fuinnimh a chur chun cinn, ach mar gheall ar shrianadh easnaimh i gComhshocrú Cobhsaíochta agus Fáis CE (CCF) cuireadh dlús leis an infheistíocht. Tá laige thábhachtach ag baint le modh an deontais i ndáil le modhanna eile amhail Ionstraimí Airgeadais (FInna), agus mar sin tá ról lárnach ag údaráis réigiúnacha maidir le beartais nua a chruthú sa réimse sin. Tá úsáid na gCistí Comhtháthaithe, go háirithe CFRE, i nglúin Ionstraimí Airgeadais nua (FInna) ina príomhdhúshlán don tréimhse 2014-2020, go háirithe nuair a chomhcheanglaítear iad le tionscnaimh chistiúcháin an Choimisiúin. CUSPÓIR: Is é an cuspóir foriomlán beartais nua a chur chun cinn, nó feabhas a chur ar bheartais atá ann cheana, arb é is aidhm dóibh ionstraimí cistiúcháin a chruthú, go háirithe Ionstraimí Airgeadais a fhaigheann tacaíocht ó chistí CFRE agus atá comhtháite le tionscnaimh chistiúcháin an Choimisiúin, amhail CEIS (Plean Juncker 06/2015), uirlisí ón mBanc Eorpach Infheistíochta (ELENA, Cistí Margarite) nó fiú ó chomhpháirtíochtaí poiblí-príobháideacha. ASCHUIR: Is éard a bheidh sna torthaí ná feabhas a chur ar bheartais réigiúnacha shonracha agus ar OP CFRE i 7 réigiún de chuid an Aontais, ina mbeidh 5 Údarás Bainistíochta rannpháirteach a bhfuil inniúlachtaí acu in CFRE do thionscadail EE agus RES. Leis an bhfeabhas sin, beifear in ann idirghabhálaithe airgeadais agus infheistíocht fuinnimh a chur chun feidhme i gcéim 2, a bhuí le hathruithe ar fhócas straitéiseach i 6 bheartas CFRE agus i 2 ionstraim airgeadais atá ann cheana. Is iad seo a leanas aschuir thábhachtacha eile: > 3.8 MEUR CFRE agus > 2.65 MEUR na gcistí idirghabhálaithe airgeadais a bhí faoi thionchar. 120 duine ag cur lena gcumas gairmiúil ag freastal ar imeachtaí idir-réigiúnacha. — 28 n-imeacht do pháirtithe leasmhara, lena n-áirítear: 14 imeacht idir-réigiúnacha le níos mó ná 330 freastalaí páirtithe leasmhara. 14 chruinniú áitiúla le páirtithe leasmhara le breis agus 200 freastalaí. — 140 dea-chleachtas a tháirgtear agus a thaispeántar i léarscáil gheo-thagartha (uirlis léarscáile FIener) agus i mbunachar sonraí ar líne a chuirtear ar an suíomh gréasáin. (Irish) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: FADHB: Is dúshlán mór é infheistíochtaí a mhéadú san éifeachtúlacht fuinnimh agus san fhuinneamh in-athnuaite d’fhoirgnimh chun spriocanna an Aontais Eorpaigh do 2030 a bhaint amach. D’úsáid formhór na ndreasachtaí CFRE córais deontais neamh-infhillithe chun infheistíocht fuinnimh a chur chun cinn, ach mar gheall ar shrianadh easnaimh i gComhshocrú Cobhsaíochta agus Fáis CE (CCF) cuireadh dlús leis an infheistíocht. Tá laige thábhachtach ag baint le modh an deontais i ndáil le modhanna eile amhail Ionstraimí Airgeadais (FInna), agus mar sin tá ról lárnach ag údaráis réigiúnacha maidir le beartais nua a chruthú sa réimse sin. Tá úsáid na gCistí Comhtháthaithe, go háirithe CFRE, i nglúin Ionstraimí Airgeadais nua (FInna) ina príomhdhúshlán don tréimhse 2014-2020, go háirithe nuair a chomhcheanglaítear iad le tionscnaimh chistiúcháin an Choimisiúin. CUSPÓIR: Is é an cuspóir foriomlán beartais nua a chur chun cinn, nó feabhas a chur ar bheartais atá ann cheana, arb é is aidhm dóibh ionstraimí cistiúcháin a chruthú, go háirithe Ionstraimí Airgeadais a fhaigheann tacaíocht ó chistí CFRE agus atá comhtháite le tionscnaimh chistiúcháin an Choimisiúin, amhail CEIS (Plean Juncker 06/2015), uirlisí ón mBanc Eorpach Infheistíochta (ELENA, Cistí Margarite) nó fiú ó chomhpháirtíochtaí poiblí-príobháideacha. ASCHUIR: Is éard a bheidh sna torthaí ná feabhas a chur ar bheartais réigiúnacha shonracha agus ar OP CFRE i 7 réigiún de chuid an Aontais, ina mbeidh 5 Údarás Bainistíochta rannpháirteach a bhfuil inniúlachtaí acu in CFRE do thionscadail EE agus RES. Leis an bhfeabhas sin, beifear in ann idirghabhálaithe airgeadais agus infheistíocht fuinnimh a chur chun feidhme i gcéim 2, a bhuí le hathruithe ar fhócas straitéiseach i 6 bheartas CFRE agus i 2 ionstraim airgeadais atá ann cheana. Is iad seo a leanas aschuir thábhachtacha eile: > 3.8 MEUR CFRE agus > 2.65 MEUR na gcistí idirghabhálaithe airgeadais a bhí faoi thionchar. 120 duine ag cur lena gcumas gairmiúil ag freastal ar imeachtaí idir-réigiúnacha. — 28 n-imeacht do pháirtithe leasmhara, lena n-áirítear: 14 imeacht idir-réigiúnacha le níos mó ná 330 freastalaí páirtithe leasmhara. 14 chruinniú áitiúla le páirtithe leasmhara le breis agus 200 freastalaí. — 140 dea-chleachtas a tháirgtear agus a thaispeántar i léarscáil gheo-thagartha (uirlis léarscáile FIener) agus i mbunachar sonraí ar líne a chuirtear ar an suíomh gréasáin. (Irish) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 4 November 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
FADHB: Is dúshlán mór é infheistíochtaí a mhéadú san éifeachtúlacht fuinnimh agus san fhuinneamh in-athnuaite d’fhoirgnimh chun spriocanna an Aontais Eorpaigh do 2030 a bhaint amach. D’úsáid formhór na ndreasachtaí CFRE córais deontais neamh-infhillithe chun infheistíocht fuinnimh a chur chun cinn, ach mar gheall ar shrianadh easnaimh i gComhshocrú Cobhsaíochta agus Fáis CE (CCF) cuireadh dlús leis an infheistíocht. Tá laige thábhachtach ag baint le modh an deontais i ndáil le modhanna eile amhail Ionstraimí Airgeadais (FInna), agus mar sin tá ról lárnach ag údaráis réigiúnacha maidir le beartais nua a chruthú sa réimse sin. Tá úsáid na gCistí Comhtháthaithe, go háirithe CFRE, i nglúin Ionstraimí Airgeadais nua (FInna) ina príomhdhúshlán don tréimhse 2014-2020, go háirithe nuair a chomhcheanglaítear iad le tionscnaimh chistiúcháin an Choimisiúin. CUSPÓIR: Is é an cuspóir foriomlán beartais nua a chur chun cinn, nó feabhas a chur ar bheartais atá ann cheana, arb é is aidhm dóibh ionstraimí cistiúcháin a chruthú, go háirithe Ionstraimí Airgeadais a fhaigheann tacaíocht ó chistí CFRE agus atá comhtháite le tionscnaimh chistiúcháin an Choimisiúin, amhail CEIS (Plean Juncker 06/2015), uirlisí ón mBanc Eorpach Infheistíochta (ELENA, Cistí Margarite) nó fiú ó chomhpháirtíochtaí poiblí-príobháideacha. ASCHUIR: Is éard a bheidh sna torthaí ná feabhas a chur ar bheartais réigiúnacha shonracha agus ar OP CFRE i 7 réigiún de chuid an Aontais, ina mbeidh 5 Údarás Bainistíochta rannpháirteach a bhfuil inniúlachtaí acu in CFRE do thionscadail EE agus RES. Leis an bhfeabhas sin, beifear in ann idirghabhálaithe airgeadais agus infheistíocht fuinnimh a chur chun feidhme i gcéim 2, a bhuí le hathruithe ar fhócas straitéiseach i 6 bheartas CFRE agus i 2 ionstraim airgeadais atá ann cheana. Is iad seo a leanas aschuir thábhachtacha eile: > 3.8 MEUR CFRE agus > 2.65 MEUR na gcistí idirghabhálaithe airgeadais a bhí faoi thionchar. 120 duine ag cur lena gcumas gairmiúil ag freastal ar imeachtaí idir-réigiúnacha. — 28 n-imeacht do pháirtithe leasmhara, lena n-áirítear: 14 imeacht idir-réigiúnacha le níos mó ná 330 freastalaí páirtithe leasmhara. 14 chruinniú áitiúla le páirtithe leasmhara le breis agus 200 freastalaí. — 140 dea-chleachtas a tháirgtear agus a thaispeántar i léarscáil gheo-thagartha (uirlis léarscáile FIener) agus i mbunachar sonraí ar líne a chuirtear ar an suíomh gréasáin. (Irish) | |||||||||||||||
| Property / summary: FADHB: Is dúshlán mór é infheistíochtaí a mhéadú san éifeachtúlacht fuinnimh agus san fhuinneamh in-athnuaite d’fhoirgnimh chun spriocanna an Aontais Eorpaigh do 2030 a bhaint amach. D’úsáid formhór na ndreasachtaí CFRE córais deontais neamh-infhillithe chun infheistíocht fuinnimh a chur chun cinn, ach mar gheall ar shrianadh easnaimh i gComhshocrú Cobhsaíochta agus Fáis CE (CCF) cuireadh dlús leis an infheistíocht. Tá laige thábhachtach ag baint le modh an deontais i ndáil le modhanna eile amhail Ionstraimí Airgeadais (FInna), agus mar sin tá ról lárnach ag údaráis réigiúnacha maidir le beartais nua a chruthú sa réimse sin. Tá úsáid na gCistí Comhtháthaithe, go háirithe CFRE, i nglúin Ionstraimí Airgeadais nua (FInna) ina príomhdhúshlán don tréimhse 2014-2020, go háirithe nuair a chomhcheanglaítear iad le tionscnaimh chistiúcháin an Choimisiúin. CUSPÓIR: Is é an cuspóir foriomlán beartais nua a chur chun cinn, nó feabhas a chur ar bheartais atá ann cheana, arb é is aidhm dóibh ionstraimí cistiúcháin a chruthú, go háirithe Ionstraimí Airgeadais a fhaigheann tacaíocht ó chistí CFRE agus atá comhtháite le tionscnaimh chistiúcháin an Choimisiúin, amhail CEIS (Plean Juncker 06/2015), uirlisí ón mBanc Eorpach Infheistíochta (ELENA, Cistí Margarite) nó fiú ó chomhpháirtíochtaí poiblí-príobháideacha. ASCHUIR: Is éard a bheidh sna torthaí ná feabhas a chur ar bheartais réigiúnacha shonracha agus ar OP CFRE i 7 réigiún de chuid an Aontais, ina mbeidh 5 Údarás Bainistíochta rannpháirteach a bhfuil inniúlachtaí acu in CFRE do thionscadail EE agus RES. Leis an bhfeabhas sin, beifear in ann idirghabhálaithe airgeadais agus infheistíocht fuinnimh a chur chun feidhme i gcéim 2, a bhuí le hathruithe ar fhócas straitéiseach i 6 bheartas CFRE agus i 2 ionstraim airgeadais atá ann cheana. Is iad seo a leanas aschuir thábhachtacha eile: > 3.8 MEUR CFRE agus > 2.65 MEUR na gcistí idirghabhálaithe airgeadais a bhí faoi thionchar. 120 duine ag cur lena gcumas gairmiúil ag freastal ar imeachtaí idir-réigiúnacha. — 28 n-imeacht do pháirtithe leasmhara, lena n-áirítear: 14 imeacht idir-réigiúnacha le níos mó ná 330 freastalaí páirtithe leasmhara. 14 chruinniú áitiúla le páirtithe leasmhara le breis agus 200 freastalaí. — 140 dea-chleachtas a tháirgtear agus a thaispeántar i léarscáil gheo-thagartha (uirlis léarscáile FIener) agus i mbunachar sonraí ar líne a chuirtear ar an suíomh gréasáin. (Irish) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: FADHB: Is dúshlán mór é infheistíochtaí a mhéadú san éifeachtúlacht fuinnimh agus san fhuinneamh in-athnuaite d’fhoirgnimh chun spriocanna an Aontais Eorpaigh do 2030 a bhaint amach. D’úsáid formhór na ndreasachtaí CFRE córais deontais neamh-infhillithe chun infheistíocht fuinnimh a chur chun cinn, ach mar gheall ar shrianadh easnaimh i gComhshocrú Cobhsaíochta agus Fáis CE (CCF) cuireadh dlús leis an infheistíocht. Tá laige thábhachtach ag baint le modh an deontais i ndáil le modhanna eile amhail Ionstraimí Airgeadais (FInna), agus mar sin tá ról lárnach ag údaráis réigiúnacha maidir le beartais nua a chruthú sa réimse sin. Tá úsáid na gCistí Comhtháthaithe, go háirithe CFRE, i nglúin Ionstraimí Airgeadais nua (FInna) ina príomhdhúshlán don tréimhse 2014-2020, go háirithe nuair a chomhcheanglaítear iad le tionscnaimh chistiúcháin an Choimisiúin. CUSPÓIR: Is é an cuspóir foriomlán beartais nua a chur chun cinn, nó feabhas a chur ar bheartais atá ann cheana, arb é is aidhm dóibh ionstraimí cistiúcháin a chruthú, go háirithe Ionstraimí Airgeadais a fhaigheann tacaíocht ó chistí CFRE agus atá comhtháite le tionscnaimh chistiúcháin an Choimisiúin, amhail CEIS (Plean Juncker 06/2015), uirlisí ón mBanc Eorpach Infheistíochta (ELENA, Cistí Margarite) nó fiú ó chomhpháirtíochtaí poiblí-príobháideacha. ASCHUIR: Is éard a bheidh sna torthaí ná feabhas a chur ar bheartais réigiúnacha shonracha agus ar OP CFRE i 7 réigiún de chuid an Aontais, ina mbeidh 5 Údarás Bainistíochta rannpháirteach a bhfuil inniúlachtaí acu in CFRE do thionscadail EE agus RES. Leis an bhfeabhas sin, beifear in ann idirghabhálaithe airgeadais agus infheistíocht fuinnimh a chur chun feidhme i gcéim 2, a bhuí le hathruithe ar fhócas straitéiseach i 6 bheartas CFRE agus i 2 ionstraim airgeadais atá ann cheana. Is iad seo a leanas aschuir thábhachtacha eile: > 3.8 MEUR CFRE agus > 2.65 MEUR na gcistí idirghabhálaithe airgeadais a bhí faoi thionchar. 120 duine ag cur lena gcumas gairmiúil ag freastal ar imeachtaí idir-réigiúnacha. — 28 n-imeacht do pháirtithe leasmhara, lena n-áirítear: 14 imeacht idir-réigiúnacha le níos mó ná 330 freastalaí páirtithe leasmhara. 14 chruinniú áitiúla le páirtithe leasmhara le breis agus 200 freastalaí. — 140 dea-chleachtas a tháirgtear agus a thaispeántar i léarscáil gheo-thagartha (uirlis léarscáile FIener) agus i mbunachar sonraí ar líne a chuirtear ar an suíomh gréasáin. (Irish) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 4 November 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
FADHB: Is dúshlán mór é infheistíochtaí a mhéadú san éifeachtúlacht fuinnimh agus san fhuinneamh in-athnuaite d’fhoirgnimh chun spriocanna an Aontais Eorpaigh do 2030 a bhaint amach. D’úsáid formhór na ndreasachtaí CFRE córais deontais neamh-infhillithe chun infheistíocht fuinnimh a chur chun cinn, ach mar gheall ar shrianadh easnaimh i gComhshocrú Cobhsaíochta agus Fáis CE (CCF) cuireadh dlús leis an infheistíocht. Tá laige thábhachtach ag baint le modh an deontais i ndáil le modhanna eile amhail Ionstraimí Airgeadais (FInna), agus mar sin tá ról lárnach ag údaráis réigiúnacha maidir le beartais nua a chruthú sa réimse sin. Tá úsáid na gCistí Comhtháthaithe, go háirithe CFRE, i nglúin Ionstraimí Airgeadais nua (FInna) ina príomhdhúshlán don tréimhse 2014-2020, go háirithe nuair a chomhcheanglaítear iad le tionscnaimh chistiúcháin an Choimisiúin. CUSPÓIR: Is é an cuspóir foriomlán beartais nua a chur chun cinn, nó feabhas a chur ar bheartais atá ann cheana, arb é is aidhm dóibh ionstraimí cistiúcháin a chruthú, go háirithe Ionstraimí Airgeadais a fhaigheann tacaíocht ó chistí CFRE agus atá comhtháite le tionscnaimh chistiúcháin an Choimisiúin, amhail CEIS (Plean Juncker 06/2015), uirlisí ón mBanc Eorpach Infheistíochta (ELENA, Cistí Margarite) nó fiú ó chomhpháirtíochtaí poiblí-príobháideacha. ASCHUIR: Is éard a bheidh sna torthaí ná feabhas a chur ar bheartais réigiúnacha shonracha agus ar OP CFRE i 7 réigiún de chuid an Aontais, ina mbeidh 5 Údarás Bainistíochta rannpháirteach a bhfuil inniúlachtaí acu in CFRE do thionscadail EE agus RES. Leis an bhfeabhas sin, beifear in ann idirghabhálaithe airgeadais agus infheistíocht fuinnimh a chur chun feidhme i gcéim 2, a bhuí le hathruithe ar fhócas straitéiseach i 6 bheartas CFRE agus i 2 ionstraim airgeadais atá ann cheana. Is iad seo a leanas aschuir thábhachtacha eile: > 3.8 MEUR CFRE agus > 2.65 MEUR na gcistí idirghabhálaithe airgeadais a bhí faoi thionchar. 120 duine ag cur lena gcumas gairmiúil ag freastal ar imeachtaí idir-réigiúnacha. — 28 n-imeacht do pháirtithe leasmhara, lena n-áirítear: 14 imeacht idir-réigiúnacha le níos mó ná 330 freastalaí páirtithe leasmhara. 14 chruinniú áitiúla le páirtithe leasmhara le breis agus 200 freastalaí. — 140 dea-chleachtas a tháirgtear agus a thaispeántar i léarscáil gheo-thagartha (uirlis léarscáile FIener) agus i mbunachar sonraí ar líne a chuirtear ar an suíomh gréasáin. (Irish) | |||||||||||||||
| Property / summary: FADHB: Is dúshlán mór é infheistíochtaí a mhéadú san éifeachtúlacht fuinnimh agus san fhuinneamh in-athnuaite d’fhoirgnimh chun spriocanna an Aontais Eorpaigh do 2030 a bhaint amach. D’úsáid formhór na ndreasachtaí CFRE córais deontais neamh-infhillithe chun infheistíocht fuinnimh a chur chun cinn, ach mar gheall ar shrianadh easnaimh i gComhshocrú Cobhsaíochta agus Fáis CE (CCF) cuireadh dlús leis an infheistíocht. Tá laige thábhachtach ag baint le modh an deontais i ndáil le modhanna eile amhail Ionstraimí Airgeadais (FInna), agus mar sin tá ról lárnach ag údaráis réigiúnacha maidir le beartais nua a chruthú sa réimse sin. Tá úsáid na gCistí Comhtháthaithe, go háirithe CFRE, i nglúin Ionstraimí Airgeadais nua (FInna) ina príomhdhúshlán don tréimhse 2014-2020, go háirithe nuair a chomhcheanglaítear iad le tionscnaimh chistiúcháin an Choimisiúin. CUSPÓIR: Is é an cuspóir foriomlán beartais nua a chur chun cinn, nó feabhas a chur ar bheartais atá ann cheana, arb é is aidhm dóibh ionstraimí cistiúcháin a chruthú, go háirithe Ionstraimí Airgeadais a fhaigheann tacaíocht ó chistí CFRE agus atá comhtháite le tionscnaimh chistiúcháin an Choimisiúin, amhail CEIS (Plean Juncker 06/2015), uirlisí ón mBanc Eorpach Infheistíochta (ELENA, Cistí Margarite) nó fiú ó chomhpháirtíochtaí poiblí-príobháideacha. ASCHUIR: Is éard a bheidh sna torthaí ná feabhas a chur ar bheartais réigiúnacha shonracha agus ar OP CFRE i 7 réigiún de chuid an Aontais, ina mbeidh 5 Údarás Bainistíochta rannpháirteach a bhfuil inniúlachtaí acu in CFRE do thionscadail EE agus RES. Leis an bhfeabhas sin, beifear in ann idirghabhálaithe airgeadais agus infheistíocht fuinnimh a chur chun feidhme i gcéim 2, a bhuí le hathruithe ar fhócas straitéiseach i 6 bheartas CFRE agus i 2 ionstraim airgeadais atá ann cheana. Is iad seo a leanas aschuir thábhachtacha eile: > 3.8 MEUR CFRE agus > 2.65 MEUR na gcistí idirghabhálaithe airgeadais a bhí faoi thionchar. 120 duine ag cur lena gcumas gairmiúil ag freastal ar imeachtaí idir-réigiúnacha. — 28 n-imeacht do pháirtithe leasmhara, lena n-áirítear: 14 imeacht idir-réigiúnacha le níos mó ná 330 freastalaí páirtithe leasmhara. 14 chruinniú áitiúla le páirtithe leasmhara le breis agus 200 freastalaí. — 140 dea-chleachtas a tháirgtear agus a thaispeántar i léarscáil gheo-thagartha (uirlis léarscáile FIener) agus i mbunachar sonraí ar líne a chuirtear ar an suíomh gréasáin. (Irish) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: FADHB: Is dúshlán mór é infheistíochtaí a mhéadú san éifeachtúlacht fuinnimh agus san fhuinneamh in-athnuaite d’fhoirgnimh chun spriocanna an Aontais Eorpaigh do 2030 a bhaint amach. D’úsáid formhór na ndreasachtaí CFRE córais deontais neamh-infhillithe chun infheistíocht fuinnimh a chur chun cinn, ach mar gheall ar shrianadh easnaimh i gComhshocrú Cobhsaíochta agus Fáis CE (CCF) cuireadh dlús leis an infheistíocht. Tá laige thábhachtach ag baint le modh an deontais i ndáil le modhanna eile amhail Ionstraimí Airgeadais (FInna), agus mar sin tá ról lárnach ag údaráis réigiúnacha maidir le beartais nua a chruthú sa réimse sin. Tá úsáid na gCistí Comhtháthaithe, go háirithe CFRE, i nglúin Ionstraimí Airgeadais nua (FInna) ina príomhdhúshlán don tréimhse 2014-2020, go háirithe nuair a chomhcheanglaítear iad le tionscnaimh chistiúcháin an Choimisiúin. CUSPÓIR: Is é an cuspóir foriomlán beartais nua a chur chun cinn, nó feabhas a chur ar bheartais atá ann cheana, arb é is aidhm dóibh ionstraimí cistiúcháin a chruthú, go háirithe Ionstraimí Airgeadais a fhaigheann tacaíocht ó chistí CFRE agus atá comhtháite le tionscnaimh chistiúcháin an Choimisiúin, amhail CEIS (Plean Juncker 06/2015), uirlisí ón mBanc Eorpach Infheistíochta (ELENA, Cistí Margarite) nó fiú ó chomhpháirtíochtaí poiblí-príobháideacha. ASCHUIR: Is éard a bheidh sna torthaí ná feabhas a chur ar bheartais réigiúnacha shonracha agus ar OP CFRE i 7 réigiún de chuid an Aontais, ina mbeidh 5 Údarás Bainistíochta rannpháirteach a bhfuil inniúlachtaí acu in CFRE do thionscadail EE agus RES. Leis an bhfeabhas sin, beifear in ann idirghabhálaithe airgeadais agus infheistíocht fuinnimh a chur chun feidhme i gcéim 2, a bhuí le hathruithe ar fhócas straitéiseach i 6 bheartas CFRE agus i 2 ionstraim airgeadais atá ann cheana. Is iad seo a leanas aschuir thábhachtacha eile: > 3.8 MEUR CFRE agus > 2.65 MEUR na gcistí idirghabhálaithe airgeadais a bhí faoi thionchar. 120 duine ag cur lena gcumas gairmiúil ag freastal ar imeachtaí idir-réigiúnacha. — 28 n-imeacht do pháirtithe leasmhara, lena n-áirítear: 14 imeacht idir-réigiúnacha le níos mó ná 330 freastalaí páirtithe leasmhara. 14 chruinniú áitiúla le páirtithe leasmhara le breis agus 200 freastalaí. — 140 dea-chleachtas a tháirgtear agus a thaispeántar i léarscáil gheo-thagartha (uirlis léarscáile FIener) agus i mbunachar sonraí ar líne a chuirtear ar an suíomh gréasáin. (Irish) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 4 November 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
FADHB: Is dúshlán mór é infheistíochtaí a mhéadú san éifeachtúlacht fuinnimh agus san fhuinneamh in-athnuaite d’fhoirgnimh chun spriocanna an Aontais Eorpaigh do 2030 a bhaint amach. D’úsáid formhór na ndreasachtaí CFRE córais deontais neamh-infhillithe chun infheistíocht fuinnimh a chur chun cinn, ach mar gheall ar shrianadh easnaimh i gComhshocrú Cobhsaíochta agus Fáis CE (CCF) cuireadh dlús leis an infheistíocht. Tá laige thábhachtach ag baint le modh an deontais i ndáil le modhanna eile amhail Ionstraimí Airgeadais (FInna), agus mar sin tá ról lárnach ag údaráis réigiúnacha maidir le beartais nua a chruthú sa réimse sin. Tá úsáid na gCistí Comhtháthaithe, go háirithe CFRE, i nglúin Ionstraimí Airgeadais nua (FInna) ina príomhdhúshlán don tréimhse 2014-2020, go háirithe nuair a chomhcheanglaítear iad le tionscnaimh chistiúcháin an Choimisiúin. CUSPÓIR: Is é an cuspóir foriomlán beartais nua a chur chun cinn, nó feabhas a chur ar bheartais atá ann cheana, arb é is aidhm dóibh ionstraimí cistiúcháin a chruthú, go háirithe Ionstraimí Airgeadais a fhaigheann tacaíocht ó chistí CFRE agus atá comhtháite le tionscnaimh chistiúcháin an Choimisiúin, amhail CEIS (Plean Juncker 06/2015), uirlisí ón mBanc Eorpach Infheistíochta (ELENA, Cistí Margarite) nó fiú ó chomhpháirtíochtaí poiblí-príobháideacha. ASCHUIR: Is éard a bheidh sna torthaí ná feabhas a chur ar bheartais réigiúnacha shonracha agus ar OP CFRE i 7 réigiún de chuid an Aontais, ina mbeidh 5 Údarás Bainistíochta rannpháirteach a bhfuil inniúlachtaí acu in CFRE do thionscadail EE agus RES. Leis an bhfeabhas sin, beifear in ann idirghabhálaithe airgeadais agus infheistíocht fuinnimh a chur chun feidhme i gcéim 2, a bhuí le hathruithe ar fhócas straitéiseach i 6 bheartas CFRE agus i 2 ionstraim airgeadais atá ann cheana. Is iad seo a leanas aschuir thábhachtacha eile: > 3.8 MEUR CFRE agus > 2.65 MEUR na gcistí idirghabhálaithe airgeadais a bhí faoi thionchar. 120 duine ag cur lena gcumas gairmiúil ag freastal ar imeachtaí idir-réigiúnacha. — 28 n-imeacht do pháirtithe leasmhara, lena n-áirítear: 14 imeacht idir-réigiúnacha le níos mó ná 330 freastalaí páirtithe leasmhara. 14 chruinniú áitiúla le páirtithe leasmhara le breis agus 200 freastalaí. — 140 dea-chleachtas a tháirgtear agus a thaispeántar i léarscáil gheo-thagartha (uirlis léarscáile FIener) agus i mbunachar sonraí ar líne a chuirtear ar an suíomh gréasáin. (Irish) | |||||||||||||||
| Property / summary: FADHB: Is dúshlán mór é infheistíochtaí a mhéadú san éifeachtúlacht fuinnimh agus san fhuinneamh in-athnuaite d’fhoirgnimh chun spriocanna an Aontais Eorpaigh do 2030 a bhaint amach. D’úsáid formhór na ndreasachtaí CFRE córais deontais neamh-infhillithe chun infheistíocht fuinnimh a chur chun cinn, ach mar gheall ar shrianadh easnaimh i gComhshocrú Cobhsaíochta agus Fáis CE (CCF) cuireadh dlús leis an infheistíocht. Tá laige thábhachtach ag baint le modh an deontais i ndáil le modhanna eile amhail Ionstraimí Airgeadais (FInna), agus mar sin tá ról lárnach ag údaráis réigiúnacha maidir le beartais nua a chruthú sa réimse sin. Tá úsáid na gCistí Comhtháthaithe, go háirithe CFRE, i nglúin Ionstraimí Airgeadais nua (FInna) ina príomhdhúshlán don tréimhse 2014-2020, go háirithe nuair a chomhcheanglaítear iad le tionscnaimh chistiúcháin an Choimisiúin. CUSPÓIR: Is é an cuspóir foriomlán beartais nua a chur chun cinn, nó feabhas a chur ar bheartais atá ann cheana, arb é is aidhm dóibh ionstraimí cistiúcháin a chruthú, go háirithe Ionstraimí Airgeadais a fhaigheann tacaíocht ó chistí CFRE agus atá comhtháite le tionscnaimh chistiúcháin an Choimisiúin, amhail CEIS (Plean Juncker 06/2015), uirlisí ón mBanc Eorpach Infheistíochta (ELENA, Cistí Margarite) nó fiú ó chomhpháirtíochtaí poiblí-príobháideacha. ASCHUIR: Is éard a bheidh sna torthaí ná feabhas a chur ar bheartais réigiúnacha shonracha agus ar OP CFRE i 7 réigiún de chuid an Aontais, ina mbeidh 5 Údarás Bainistíochta rannpháirteach a bhfuil inniúlachtaí acu in CFRE do thionscadail EE agus RES. Leis an bhfeabhas sin, beifear in ann idirghabhálaithe airgeadais agus infheistíocht fuinnimh a chur chun feidhme i gcéim 2, a bhuí le hathruithe ar fhócas straitéiseach i 6 bheartas CFRE agus i 2 ionstraim airgeadais atá ann cheana. Is iad seo a leanas aschuir thábhachtacha eile: > 3.8 MEUR CFRE agus > 2.65 MEUR na gcistí idirghabhálaithe airgeadais a bhí faoi thionchar. 120 duine ag cur lena gcumas gairmiúil ag freastal ar imeachtaí idir-réigiúnacha. — 28 n-imeacht do pháirtithe leasmhara, lena n-áirítear: 14 imeacht idir-réigiúnacha le níos mó ná 330 freastalaí páirtithe leasmhara. 14 chruinniú áitiúla le páirtithe leasmhara le breis agus 200 freastalaí. — 140 dea-chleachtas a tháirgtear agus a thaispeántar i léarscáil gheo-thagartha (uirlis léarscáile FIener) agus i mbunachar sonraí ar líne a chuirtear ar an suíomh gréasáin. (Irish) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: FADHB: Is dúshlán mór é infheistíochtaí a mhéadú san éifeachtúlacht fuinnimh agus san fhuinneamh in-athnuaite d’fhoirgnimh chun spriocanna an Aontais Eorpaigh do 2030 a bhaint amach. D’úsáid formhór na ndreasachtaí CFRE córais deontais neamh-infhillithe chun infheistíocht fuinnimh a chur chun cinn, ach mar gheall ar shrianadh easnaimh i gComhshocrú Cobhsaíochta agus Fáis CE (CCF) cuireadh dlús leis an infheistíocht. Tá laige thábhachtach ag baint le modh an deontais i ndáil le modhanna eile amhail Ionstraimí Airgeadais (FInna), agus mar sin tá ról lárnach ag údaráis réigiúnacha maidir le beartais nua a chruthú sa réimse sin. Tá úsáid na gCistí Comhtháthaithe, go háirithe CFRE, i nglúin Ionstraimí Airgeadais nua (FInna) ina príomhdhúshlán don tréimhse 2014-2020, go háirithe nuair a chomhcheanglaítear iad le tionscnaimh chistiúcháin an Choimisiúin. CUSPÓIR: Is é an cuspóir foriomlán beartais nua a chur chun cinn, nó feabhas a chur ar bheartais atá ann cheana, arb é is aidhm dóibh ionstraimí cistiúcháin a chruthú, go háirithe Ionstraimí Airgeadais a fhaigheann tacaíocht ó chistí CFRE agus atá comhtháite le tionscnaimh chistiúcháin an Choimisiúin, amhail CEIS (Plean Juncker 06/2015), uirlisí ón mBanc Eorpach Infheistíochta (ELENA, Cistí Margarite) nó fiú ó chomhpháirtíochtaí poiblí-príobháideacha. ASCHUIR: Is éard a bheidh sna torthaí ná feabhas a chur ar bheartais réigiúnacha shonracha agus ar OP CFRE i 7 réigiún de chuid an Aontais, ina mbeidh 5 Údarás Bainistíochta rannpháirteach a bhfuil inniúlachtaí acu in CFRE do thionscadail EE agus RES. Leis an bhfeabhas sin, beifear in ann idirghabhálaithe airgeadais agus infheistíocht fuinnimh a chur chun feidhme i gcéim 2, a bhuí le hathruithe ar fhócas straitéiseach i 6 bheartas CFRE agus i 2 ionstraim airgeadais atá ann cheana. Is iad seo a leanas aschuir thábhachtacha eile: > 3.8 MEUR CFRE agus > 2.65 MEUR na gcistí idirghabhálaithe airgeadais a bhí faoi thionchar. 120 duine ag cur lena gcumas gairmiúil ag freastal ar imeachtaí idir-réigiúnacha. — 28 n-imeacht do pháirtithe leasmhara, lena n-áirítear: 14 imeacht idir-réigiúnacha le níos mó ná 330 freastalaí páirtithe leasmhara. 14 chruinniú áitiúla le páirtithe leasmhara le breis agus 200 freastalaí. — 140 dea-chleachtas a tháirgtear agus a thaispeántar i léarscáil gheo-thagartha (uirlis léarscáile FIener) agus i mbunachar sonraí ar líne a chuirtear ar an suíomh gréasáin. (Irish) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 4 November 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
PROBLEM: Steigende Investitionen in Energieeffizienz und erneuerbare Energien für Gebäude stellen eine große Herausforderung dar, um die Ziele der Europäischen Union für 2030 zu erreichen. Die meisten EFRE-Anreize nutzten nicht returnfähige Zuschusssysteme zur Förderung von Energieinvestitionen, aber aufgrund der Defizitbeschränkung im Stabilitäts- und Wachstumspakt der EG (SWP) wurden die Investitionen verlangsamt. Die Finanzhilfemethode weist im Vergleich zu anderen Methoden wie Finanzinstrumenten (FI) erhebliche Schwächen auf, so dass den regionalen Gebietskörperschaften eine Schlüsselrolle bei der Schaffung neuer Strategien in diesem Bereich zukommt. Die Nutzung der Kohäsionsfonds, insbesondere des EFRE, bei der Schaffung neuer Finanzinstrumente (FIs) stellt für den kommenden Zeitraum 2014-2020 eine große Herausforderung dar, insbesondere in Kombination mit Finanzierungsinitiativen der EG. ZIEL: Das übergeordnete Ziel besteht darin, neue Strategien oder Verbesserungen bestehender Politiken zu fördern, die auf die Schaffung von Finanzierungsinstrumenten abzielen, insbesondere Finanzierungsinstrumente (FIs), die aus EFRE-Fonds unterstützt und in EG-Finanzierungsinitiativen integriert werden, wie z. B. EFSI (Juncker-Plan 06/2015), Instrumente der Europäischen Investitionsbank EIB (ELENA, Margarite-Fonds) oder sogar aus öffentlich-privaten Partnerschaften. AUSGÄNGE: Das Ergebnis wird die Verbesserung der spezifischen Regionalpolitik und des EFRE-OP in sieben EU-Regionen sein, an denen fünf Verwaltungsbehörden beteiligt sind, die im EFRE für EE- und EE-Projekte zuständig sind. Die Verbesserung wird die Umsetzung von Finanzierungsinstrumenten und Energieinvestitionen in Phase 2 ermöglichen, da sich die strategische Ausrichtung auf sechs EFRE-Politiken und zwei bestehende Finanzierungsinstrumente ändert. Weitere wichtige Ausgänge sind: > 3,8 Mio. EUR EFRE und > 2,65 Mio. EUR an FI-Fonds beeinflusst. 120 Personen erhöhen die berufliche Kapazität an interregionalen Veranstaltungen. — 28 Veranstaltungen der Interessenträger, darunter: 14 interregionale Veranstaltungen mit mehr als 330 Teilnehmern. 14 lokale Stakeholder-Meetings mit mehr als 200 Teilnehmern. — 140 Best Practices, die in einer georeferenzierten Karte (Fiener-Map-Tool) und einer Online-Datenbank erstellt und angezeigt werden, die beide auf der Website platziert sind. (German) | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLEM: Steigende Investitionen in Energieeffizienz und erneuerbare Energien für Gebäude stellen eine große Herausforderung dar, um die Ziele der Europäischen Union für 2030 zu erreichen. Die meisten EFRE-Anreize nutzten nicht returnfähige Zuschusssysteme zur Förderung von Energieinvestitionen, aber aufgrund der Defizitbeschränkung im Stabilitäts- und Wachstumspakt der EG (SWP) wurden die Investitionen verlangsamt. Die Finanzhilfemethode weist im Vergleich zu anderen Methoden wie Finanzinstrumenten (FI) erhebliche Schwächen auf, so dass den regionalen Gebietskörperschaften eine Schlüsselrolle bei der Schaffung neuer Strategien in diesem Bereich zukommt. Die Nutzung der Kohäsionsfonds, insbesondere des EFRE, bei der Schaffung neuer Finanzinstrumente (FIs) stellt für den kommenden Zeitraum 2014-2020 eine große Herausforderung dar, insbesondere in Kombination mit Finanzierungsinitiativen der EG. ZIEL: Das übergeordnete Ziel besteht darin, neue Strategien oder Verbesserungen bestehender Politiken zu fördern, die auf die Schaffung von Finanzierungsinstrumenten abzielen, insbesondere Finanzierungsinstrumente (FIs), die aus EFRE-Fonds unterstützt und in EG-Finanzierungsinitiativen integriert werden, wie z. B. EFSI (Juncker-Plan 06/2015), Instrumente der Europäischen Investitionsbank EIB (ELENA, Margarite-Fonds) oder sogar aus öffentlich-privaten Partnerschaften. AUSGÄNGE: Das Ergebnis wird die Verbesserung der spezifischen Regionalpolitik und des EFRE-OP in sieben EU-Regionen sein, an denen fünf Verwaltungsbehörden beteiligt sind, die im EFRE für EE- und EE-Projekte zuständig sind. Die Verbesserung wird die Umsetzung von Finanzierungsinstrumenten und Energieinvestitionen in Phase 2 ermöglichen, da sich die strategische Ausrichtung auf sechs EFRE-Politiken und zwei bestehende Finanzierungsinstrumente ändert. Weitere wichtige Ausgänge sind: > 3,8 Mio. EUR EFRE und > 2,65 Mio. EUR an FI-Fonds beeinflusst. 120 Personen erhöhen die berufliche Kapazität an interregionalen Veranstaltungen. — 28 Veranstaltungen der Interessenträger, darunter: 14 interregionale Veranstaltungen mit mehr als 330 Teilnehmern. 14 lokale Stakeholder-Meetings mit mehr als 200 Teilnehmern. — 140 Best Practices, die in einer georeferenzierten Karte (Fiener-Map-Tool) und einer Online-Datenbank erstellt und angezeigt werden, die beide auf der Website platziert sind. (German) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLEM: Steigende Investitionen in Energieeffizienz und erneuerbare Energien für Gebäude stellen eine große Herausforderung dar, um die Ziele der Europäischen Union für 2030 zu erreichen. Die meisten EFRE-Anreize nutzten nicht returnfähige Zuschusssysteme zur Förderung von Energieinvestitionen, aber aufgrund der Defizitbeschränkung im Stabilitäts- und Wachstumspakt der EG (SWP) wurden die Investitionen verlangsamt. Die Finanzhilfemethode weist im Vergleich zu anderen Methoden wie Finanzinstrumenten (FI) erhebliche Schwächen auf, so dass den regionalen Gebietskörperschaften eine Schlüsselrolle bei der Schaffung neuer Strategien in diesem Bereich zukommt. Die Nutzung der Kohäsionsfonds, insbesondere des EFRE, bei der Schaffung neuer Finanzinstrumente (FIs) stellt für den kommenden Zeitraum 2014-2020 eine große Herausforderung dar, insbesondere in Kombination mit Finanzierungsinitiativen der EG. ZIEL: Das übergeordnete Ziel besteht darin, neue Strategien oder Verbesserungen bestehender Politiken zu fördern, die auf die Schaffung von Finanzierungsinstrumenten abzielen, insbesondere Finanzierungsinstrumente (FIs), die aus EFRE-Fonds unterstützt und in EG-Finanzierungsinitiativen integriert werden, wie z. B. EFSI (Juncker-Plan 06/2015), Instrumente der Europäischen Investitionsbank EIB (ELENA, Margarite-Fonds) oder sogar aus öffentlich-privaten Partnerschaften. AUSGÄNGE: Das Ergebnis wird die Verbesserung der spezifischen Regionalpolitik und des EFRE-OP in sieben EU-Regionen sein, an denen fünf Verwaltungsbehörden beteiligt sind, die im EFRE für EE- und EE-Projekte zuständig sind. Die Verbesserung wird die Umsetzung von Finanzierungsinstrumenten und Energieinvestitionen in Phase 2 ermöglichen, da sich die strategische Ausrichtung auf sechs EFRE-Politiken und zwei bestehende Finanzierungsinstrumente ändert. Weitere wichtige Ausgänge sind: > 3,8 Mio. EUR EFRE und > 2,65 Mio. EUR an FI-Fonds beeinflusst. 120 Personen erhöhen die berufliche Kapazität an interregionalen Veranstaltungen. — 28 Veranstaltungen der Interessenträger, darunter: 14 interregionale Veranstaltungen mit mehr als 330 Teilnehmern. 14 lokale Stakeholder-Meetings mit mehr als 200 Teilnehmern. — 140 Best Practices, die in einer georeferenzierten Karte (Fiener-Map-Tool) und einer Online-Datenbank erstellt und angezeigt werden, die beide auf der Website platziert sind. (German) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 4 November 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
PROBLEM: Steigende Investitionen in Energieeffizienz und erneuerbare Energien für Gebäude stellen eine große Herausforderung dar, um die Ziele der Europäischen Union für 2030 zu erreichen. Die meisten EFRE-Anreize nutzten nicht returnfähige Zuschusssysteme zur Förderung von Energieinvestitionen, aber aufgrund der Defizitbeschränkung im Stabilitäts- und Wachstumspakt der EG (SWP) wurden die Investitionen verlangsamt. Die Finanzhilfemethode weist im Vergleich zu anderen Methoden wie Finanzinstrumenten (FI) erhebliche Schwächen auf, so dass den regionalen Gebietskörperschaften eine Schlüsselrolle bei der Schaffung neuer Strategien in diesem Bereich zukommt. Die Nutzung der Kohäsionsfonds, insbesondere des EFRE, bei der Schaffung neuer Finanzinstrumente (FIs) stellt für den kommenden Zeitraum 2014-2020 eine große Herausforderung dar, insbesondere in Kombination mit Finanzierungsinitiativen der EG. ZIEL: Das übergeordnete Ziel besteht darin, neue Strategien oder Verbesserungen bestehender Politiken zu fördern, die auf die Schaffung von Finanzierungsinstrumenten abzielen, insbesondere Finanzierungsinstrumente (FIs), die aus EFRE-Fonds unterstützt und in EG-Finanzierungsinitiativen integriert werden, wie z. B. EFSI (Juncker-Plan 06/2015), Instrumente der Europäischen Investitionsbank EIB (ELENA, Margarite-Fonds) oder sogar aus öffentlich-privaten Partnerschaften. AUSGÄNGE: Das Ergebnis wird die Verbesserung der spezifischen Regionalpolitik und des EFRE-OP in sieben EU-Regionen sein, an denen fünf Verwaltungsbehörden beteiligt sind, die im EFRE für EE- und EE-Projekte zuständig sind. Die Verbesserung wird die Umsetzung von Finanzierungsinstrumenten und Energieinvestitionen in Phase 2 ermöglichen, da sich die strategische Ausrichtung auf sechs EFRE-Politiken und zwei bestehende Finanzierungsinstrumente ändert. Weitere wichtige Ausgänge sind: > 3,8 Mio. EUR EFRE und > 2,65 Mio. EUR an FI-Fonds beeinflusst. 120 Personen erhöhen die berufliche Kapazität an interregionalen Veranstaltungen. — 28 Veranstaltungen der Interessenträger, darunter: 14 interregionale Veranstaltungen mit mehr als 330 Teilnehmern. 14 lokale Stakeholder-Meetings mit mehr als 200 Teilnehmern. — 140 Best Practices, die in einer georeferenzierten Karte (Fiener-Map-Tool) und einer Online-Datenbank erstellt und angezeigt werden, die beide auf der Website platziert sind. (German) | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLEM: Steigende Investitionen in Energieeffizienz und erneuerbare Energien für Gebäude stellen eine große Herausforderung dar, um die Ziele der Europäischen Union für 2030 zu erreichen. Die meisten EFRE-Anreize nutzten nicht returnfähige Zuschusssysteme zur Förderung von Energieinvestitionen, aber aufgrund der Defizitbeschränkung im Stabilitäts- und Wachstumspakt der EG (SWP) wurden die Investitionen verlangsamt. Die Finanzhilfemethode weist im Vergleich zu anderen Methoden wie Finanzinstrumenten (FI) erhebliche Schwächen auf, so dass den regionalen Gebietskörperschaften eine Schlüsselrolle bei der Schaffung neuer Strategien in diesem Bereich zukommt. Die Nutzung der Kohäsionsfonds, insbesondere des EFRE, bei der Schaffung neuer Finanzinstrumente (FIs) stellt für den kommenden Zeitraum 2014-2020 eine große Herausforderung dar, insbesondere in Kombination mit Finanzierungsinitiativen der EG. ZIEL: Das übergeordnete Ziel besteht darin, neue Strategien oder Verbesserungen bestehender Politiken zu fördern, die auf die Schaffung von Finanzierungsinstrumenten abzielen, insbesondere Finanzierungsinstrumente (FIs), die aus EFRE-Fonds unterstützt und in EG-Finanzierungsinitiativen integriert werden, wie z. B. EFSI (Juncker-Plan 06/2015), Instrumente der Europäischen Investitionsbank EIB (ELENA, Margarite-Fonds) oder sogar aus öffentlich-privaten Partnerschaften. AUSGÄNGE: Das Ergebnis wird die Verbesserung der spezifischen Regionalpolitik und des EFRE-OP in sieben EU-Regionen sein, an denen fünf Verwaltungsbehörden beteiligt sind, die im EFRE für EE- und EE-Projekte zuständig sind. Die Verbesserung wird die Umsetzung von Finanzierungsinstrumenten und Energieinvestitionen in Phase 2 ermöglichen, da sich die strategische Ausrichtung auf sechs EFRE-Politiken und zwei bestehende Finanzierungsinstrumente ändert. Weitere wichtige Ausgänge sind: > 3,8 Mio. EUR EFRE und > 2,65 Mio. EUR an FI-Fonds beeinflusst. 120 Personen erhöhen die berufliche Kapazität an interregionalen Veranstaltungen. — 28 Veranstaltungen der Interessenträger, darunter: 14 interregionale Veranstaltungen mit mehr als 330 Teilnehmern. 14 lokale Stakeholder-Meetings mit mehr als 200 Teilnehmern. — 140 Best Practices, die in einer georeferenzierten Karte (Fiener-Map-Tool) und einer Online-Datenbank erstellt und angezeigt werden, die beide auf der Website platziert sind. (German) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLEM: Steigende Investitionen in Energieeffizienz und erneuerbare Energien für Gebäude stellen eine große Herausforderung dar, um die Ziele der Europäischen Union für 2030 zu erreichen. Die meisten EFRE-Anreize nutzten nicht returnfähige Zuschusssysteme zur Förderung von Energieinvestitionen, aber aufgrund der Defizitbeschränkung im Stabilitäts- und Wachstumspakt der EG (SWP) wurden die Investitionen verlangsamt. Die Finanzhilfemethode weist im Vergleich zu anderen Methoden wie Finanzinstrumenten (FI) erhebliche Schwächen auf, so dass den regionalen Gebietskörperschaften eine Schlüsselrolle bei der Schaffung neuer Strategien in diesem Bereich zukommt. Die Nutzung der Kohäsionsfonds, insbesondere des EFRE, bei der Schaffung neuer Finanzinstrumente (FIs) stellt für den kommenden Zeitraum 2014-2020 eine große Herausforderung dar, insbesondere in Kombination mit Finanzierungsinitiativen der EG. ZIEL: Das übergeordnete Ziel besteht darin, neue Strategien oder Verbesserungen bestehender Politiken zu fördern, die auf die Schaffung von Finanzierungsinstrumenten abzielen, insbesondere Finanzierungsinstrumente (FIs), die aus EFRE-Fonds unterstützt und in EG-Finanzierungsinitiativen integriert werden, wie z. B. EFSI (Juncker-Plan 06/2015), Instrumente der Europäischen Investitionsbank EIB (ELENA, Margarite-Fonds) oder sogar aus öffentlich-privaten Partnerschaften. AUSGÄNGE: Das Ergebnis wird die Verbesserung der spezifischen Regionalpolitik und des EFRE-OP in sieben EU-Regionen sein, an denen fünf Verwaltungsbehörden beteiligt sind, die im EFRE für EE- und EE-Projekte zuständig sind. Die Verbesserung wird die Umsetzung von Finanzierungsinstrumenten und Energieinvestitionen in Phase 2 ermöglichen, da sich die strategische Ausrichtung auf sechs EFRE-Politiken und zwei bestehende Finanzierungsinstrumente ändert. Weitere wichtige Ausgänge sind: > 3,8 Mio. EUR EFRE und > 2,65 Mio. EUR an FI-Fonds beeinflusst. 120 Personen erhöhen die berufliche Kapazität an interregionalen Veranstaltungen. — 28 Veranstaltungen der Interessenträger, darunter: 14 interregionale Veranstaltungen mit mehr als 330 Teilnehmern. 14 lokale Stakeholder-Meetings mit mehr als 200 Teilnehmern. — 140 Best Practices, die in einer georeferenzierten Karte (Fiener-Map-Tool) und einer Online-Datenbank erstellt und angezeigt werden, die beide auf der Website platziert sind. (German) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 4 November 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
PROBLEM: Steigende Investitionen in Energieeffizienz und erneuerbare Energien für Gebäude stellen eine große Herausforderung dar, um die Ziele der Europäischen Union für 2030 zu erreichen. Die meisten EFRE-Anreize nutzten nicht returnfähige Zuschusssysteme zur Förderung von Energieinvestitionen, aber aufgrund der Defizitbeschränkung im Stabilitäts- und Wachstumspakt der EG (SWP) wurden die Investitionen verlangsamt. Die Finanzhilfemethode weist im Vergleich zu anderen Methoden wie Finanzinstrumenten (FI) erhebliche Schwächen auf, so dass den regionalen Gebietskörperschaften eine Schlüsselrolle bei der Schaffung neuer Strategien in diesem Bereich zukommt. Die Nutzung der Kohäsionsfonds, insbesondere des EFRE, bei der Schaffung neuer Finanzinstrumente (FIs) stellt für den kommenden Zeitraum 2014-2020 eine große Herausforderung dar, insbesondere in Kombination mit Finanzierungsinitiativen der EG. ZIEL: Das übergeordnete Ziel besteht darin, neue Strategien oder Verbesserungen bestehender Politiken zu fördern, die auf die Schaffung von Finanzierungsinstrumenten abzielen, insbesondere Finanzierungsinstrumente (FIs), die aus EFRE-Fonds unterstützt und in EG-Finanzierungsinitiativen integriert werden, wie z. B. EFSI (Juncker-Plan 06/2015), Instrumente der Europäischen Investitionsbank EIB (ELENA, Margarite-Fonds) oder sogar aus öffentlich-privaten Partnerschaften. AUSGÄNGE: Das Ergebnis wird die Verbesserung der spezifischen Regionalpolitik und des EFRE-OP in sieben EU-Regionen sein, an denen fünf Verwaltungsbehörden beteiligt sind, die im EFRE für EE- und EE-Projekte zuständig sind. Die Verbesserung wird die Umsetzung von Finanzierungsinstrumenten und Energieinvestitionen in Phase 2 ermöglichen, da sich die strategische Ausrichtung auf sechs EFRE-Politiken und zwei bestehende Finanzierungsinstrumente ändert. Weitere wichtige Ausgänge sind: > 3,8 Mio. EUR EFRE und > 2,65 Mio. EUR an FI-Fonds beeinflusst. 120 Personen erhöhen die berufliche Kapazität an interregionalen Veranstaltungen. — 28 Veranstaltungen der Interessenträger, darunter: 14 interregionale Veranstaltungen mit mehr als 330 Teilnehmern. 14 lokale Stakeholder-Meetings mit mehr als 200 Teilnehmern. — 140 Best Practices, die in einer georeferenzierten Karte (Fiener-Map-Tool) und einer Online-Datenbank erstellt und angezeigt werden, die beide auf der Website platziert sind. (German) | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLEM: Steigende Investitionen in Energieeffizienz und erneuerbare Energien für Gebäude stellen eine große Herausforderung dar, um die Ziele der Europäischen Union für 2030 zu erreichen. Die meisten EFRE-Anreize nutzten nicht returnfähige Zuschusssysteme zur Förderung von Energieinvestitionen, aber aufgrund der Defizitbeschränkung im Stabilitäts- und Wachstumspakt der EG (SWP) wurden die Investitionen verlangsamt. Die Finanzhilfemethode weist im Vergleich zu anderen Methoden wie Finanzinstrumenten (FI) erhebliche Schwächen auf, so dass den regionalen Gebietskörperschaften eine Schlüsselrolle bei der Schaffung neuer Strategien in diesem Bereich zukommt. Die Nutzung der Kohäsionsfonds, insbesondere des EFRE, bei der Schaffung neuer Finanzinstrumente (FIs) stellt für den kommenden Zeitraum 2014-2020 eine große Herausforderung dar, insbesondere in Kombination mit Finanzierungsinitiativen der EG. ZIEL: Das übergeordnete Ziel besteht darin, neue Strategien oder Verbesserungen bestehender Politiken zu fördern, die auf die Schaffung von Finanzierungsinstrumenten abzielen, insbesondere Finanzierungsinstrumente (FIs), die aus EFRE-Fonds unterstützt und in EG-Finanzierungsinitiativen integriert werden, wie z. B. EFSI (Juncker-Plan 06/2015), Instrumente der Europäischen Investitionsbank EIB (ELENA, Margarite-Fonds) oder sogar aus öffentlich-privaten Partnerschaften. AUSGÄNGE: Das Ergebnis wird die Verbesserung der spezifischen Regionalpolitik und des EFRE-OP in sieben EU-Regionen sein, an denen fünf Verwaltungsbehörden beteiligt sind, die im EFRE für EE- und EE-Projekte zuständig sind. Die Verbesserung wird die Umsetzung von Finanzierungsinstrumenten und Energieinvestitionen in Phase 2 ermöglichen, da sich die strategische Ausrichtung auf sechs EFRE-Politiken und zwei bestehende Finanzierungsinstrumente ändert. Weitere wichtige Ausgänge sind: > 3,8 Mio. EUR EFRE und > 2,65 Mio. EUR an FI-Fonds beeinflusst. 120 Personen erhöhen die berufliche Kapazität an interregionalen Veranstaltungen. — 28 Veranstaltungen der Interessenträger, darunter: 14 interregionale Veranstaltungen mit mehr als 330 Teilnehmern. 14 lokale Stakeholder-Meetings mit mehr als 200 Teilnehmern. — 140 Best Practices, die in einer georeferenzierten Karte (Fiener-Map-Tool) und einer Online-Datenbank erstellt und angezeigt werden, die beide auf der Website platziert sind. (German) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLEM: Steigende Investitionen in Energieeffizienz und erneuerbare Energien für Gebäude stellen eine große Herausforderung dar, um die Ziele der Europäischen Union für 2030 zu erreichen. Die meisten EFRE-Anreize nutzten nicht returnfähige Zuschusssysteme zur Förderung von Energieinvestitionen, aber aufgrund der Defizitbeschränkung im Stabilitäts- und Wachstumspakt der EG (SWP) wurden die Investitionen verlangsamt. Die Finanzhilfemethode weist im Vergleich zu anderen Methoden wie Finanzinstrumenten (FI) erhebliche Schwächen auf, so dass den regionalen Gebietskörperschaften eine Schlüsselrolle bei der Schaffung neuer Strategien in diesem Bereich zukommt. Die Nutzung der Kohäsionsfonds, insbesondere des EFRE, bei der Schaffung neuer Finanzinstrumente (FIs) stellt für den kommenden Zeitraum 2014-2020 eine große Herausforderung dar, insbesondere in Kombination mit Finanzierungsinitiativen der EG. ZIEL: Das übergeordnete Ziel besteht darin, neue Strategien oder Verbesserungen bestehender Politiken zu fördern, die auf die Schaffung von Finanzierungsinstrumenten abzielen, insbesondere Finanzierungsinstrumente (FIs), die aus EFRE-Fonds unterstützt und in EG-Finanzierungsinitiativen integriert werden, wie z. B. EFSI (Juncker-Plan 06/2015), Instrumente der Europäischen Investitionsbank EIB (ELENA, Margarite-Fonds) oder sogar aus öffentlich-privaten Partnerschaften. AUSGÄNGE: Das Ergebnis wird die Verbesserung der spezifischen Regionalpolitik und des EFRE-OP in sieben EU-Regionen sein, an denen fünf Verwaltungsbehörden beteiligt sind, die im EFRE für EE- und EE-Projekte zuständig sind. Die Verbesserung wird die Umsetzung von Finanzierungsinstrumenten und Energieinvestitionen in Phase 2 ermöglichen, da sich die strategische Ausrichtung auf sechs EFRE-Politiken und zwei bestehende Finanzierungsinstrumente ändert. Weitere wichtige Ausgänge sind: > 3,8 Mio. EUR EFRE und > 2,65 Mio. EUR an FI-Fonds beeinflusst. 120 Personen erhöhen die berufliche Kapazität an interregionalen Veranstaltungen. — 28 Veranstaltungen der Interessenträger, darunter: 14 interregionale Veranstaltungen mit mehr als 330 Teilnehmern. 14 lokale Stakeholder-Meetings mit mehr als 200 Teilnehmern. — 140 Best Practices, die in einer georeferenzierten Karte (Fiener-Map-Tool) und einer Online-Datenbank erstellt und angezeigt werden, die beide auf der Website platziert sind. (German) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 4 November 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
PROBLEM: Steigende Investitionen in Energieeffizienz und erneuerbare Energien für Gebäude stellen eine große Herausforderung dar, um die Ziele der Europäischen Union für 2030 zu erreichen. Die meisten EFRE-Anreize nutzten nicht returnfähige Zuschusssysteme zur Förderung von Energieinvestitionen, aber aufgrund der Defizitbeschränkung im Stabilitäts- und Wachstumspakt der EG (SWP) wurden die Investitionen verlangsamt. Die Finanzhilfemethode weist im Vergleich zu anderen Methoden wie Finanzinstrumenten (FI) erhebliche Schwächen auf, so dass den regionalen Gebietskörperschaften eine Schlüsselrolle bei der Schaffung neuer Strategien in diesem Bereich zukommt. Die Nutzung der Kohäsionsfonds, insbesondere des EFRE, bei der Schaffung neuer Finanzinstrumente (FIs) stellt für den kommenden Zeitraum 2014-2020 eine große Herausforderung dar, insbesondere in Kombination mit Finanzierungsinitiativen der EG. ZIEL: Das übergeordnete Ziel besteht darin, neue Strategien oder Verbesserungen bestehender Politiken zu fördern, die auf die Schaffung von Finanzierungsinstrumenten abzielen, insbesondere Finanzierungsinstrumente (FIs), die aus EFRE-Fonds unterstützt und in EG-Finanzierungsinitiativen integriert werden, wie z. B. EFSI (Juncker-Plan 06/2015), Instrumente der Europäischen Investitionsbank EIB (ELENA, Margarite-Fonds) oder sogar aus öffentlich-privaten Partnerschaften. AUSGÄNGE: Das Ergebnis wird die Verbesserung der spezifischen Regionalpolitik und des EFRE-OP in sieben EU-Regionen sein, an denen fünf Verwaltungsbehörden beteiligt sind, die im EFRE für EE- und EE-Projekte zuständig sind. Die Verbesserung wird die Umsetzung von Finanzierungsinstrumenten und Energieinvestitionen in Phase 2 ermöglichen, da sich die strategische Ausrichtung auf sechs EFRE-Politiken und zwei bestehende Finanzierungsinstrumente ändert. Weitere wichtige Ausgänge sind: > 3,8 Mio. EUR EFRE und > 2,65 Mio. EUR an FI-Fonds beeinflusst. 120 Personen erhöhen die berufliche Kapazität an interregionalen Veranstaltungen. — 28 Veranstaltungen der Interessenträger, darunter: 14 interregionale Veranstaltungen mit mehr als 330 Teilnehmern. 14 lokale Stakeholder-Meetings mit mehr als 200 Teilnehmern. — 140 Best Practices, die in einer georeferenzierten Karte (Fiener-Map-Tool) und einer Online-Datenbank erstellt und angezeigt werden, die beide auf der Website platziert sind. (German) | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLEM: Steigende Investitionen in Energieeffizienz und erneuerbare Energien für Gebäude stellen eine große Herausforderung dar, um die Ziele der Europäischen Union für 2030 zu erreichen. Die meisten EFRE-Anreize nutzten nicht returnfähige Zuschusssysteme zur Förderung von Energieinvestitionen, aber aufgrund der Defizitbeschränkung im Stabilitäts- und Wachstumspakt der EG (SWP) wurden die Investitionen verlangsamt. Die Finanzhilfemethode weist im Vergleich zu anderen Methoden wie Finanzinstrumenten (FI) erhebliche Schwächen auf, so dass den regionalen Gebietskörperschaften eine Schlüsselrolle bei der Schaffung neuer Strategien in diesem Bereich zukommt. Die Nutzung der Kohäsionsfonds, insbesondere des EFRE, bei der Schaffung neuer Finanzinstrumente (FIs) stellt für den kommenden Zeitraum 2014-2020 eine große Herausforderung dar, insbesondere in Kombination mit Finanzierungsinitiativen der EG. ZIEL: Das übergeordnete Ziel besteht darin, neue Strategien oder Verbesserungen bestehender Politiken zu fördern, die auf die Schaffung von Finanzierungsinstrumenten abzielen, insbesondere Finanzierungsinstrumente (FIs), die aus EFRE-Fonds unterstützt und in EG-Finanzierungsinitiativen integriert werden, wie z. B. EFSI (Juncker-Plan 06/2015), Instrumente der Europäischen Investitionsbank EIB (ELENA, Margarite-Fonds) oder sogar aus öffentlich-privaten Partnerschaften. AUSGÄNGE: Das Ergebnis wird die Verbesserung der spezifischen Regionalpolitik und des EFRE-OP in sieben EU-Regionen sein, an denen fünf Verwaltungsbehörden beteiligt sind, die im EFRE für EE- und EE-Projekte zuständig sind. Die Verbesserung wird die Umsetzung von Finanzierungsinstrumenten und Energieinvestitionen in Phase 2 ermöglichen, da sich die strategische Ausrichtung auf sechs EFRE-Politiken und zwei bestehende Finanzierungsinstrumente ändert. Weitere wichtige Ausgänge sind: > 3,8 Mio. EUR EFRE und > 2,65 Mio. EUR an FI-Fonds beeinflusst. 120 Personen erhöhen die berufliche Kapazität an interregionalen Veranstaltungen. — 28 Veranstaltungen der Interessenträger, darunter: 14 interregionale Veranstaltungen mit mehr als 330 Teilnehmern. 14 lokale Stakeholder-Meetings mit mehr als 200 Teilnehmern. — 140 Best Practices, die in einer georeferenzierten Karte (Fiener-Map-Tool) und einer Online-Datenbank erstellt und angezeigt werden, die beide auf der Website platziert sind. (German) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLEM: Steigende Investitionen in Energieeffizienz und erneuerbare Energien für Gebäude stellen eine große Herausforderung dar, um die Ziele der Europäischen Union für 2030 zu erreichen. Die meisten EFRE-Anreize nutzten nicht returnfähige Zuschusssysteme zur Förderung von Energieinvestitionen, aber aufgrund der Defizitbeschränkung im Stabilitäts- und Wachstumspakt der EG (SWP) wurden die Investitionen verlangsamt. Die Finanzhilfemethode weist im Vergleich zu anderen Methoden wie Finanzinstrumenten (FI) erhebliche Schwächen auf, so dass den regionalen Gebietskörperschaften eine Schlüsselrolle bei der Schaffung neuer Strategien in diesem Bereich zukommt. Die Nutzung der Kohäsionsfonds, insbesondere des EFRE, bei der Schaffung neuer Finanzinstrumente (FIs) stellt für den kommenden Zeitraum 2014-2020 eine große Herausforderung dar, insbesondere in Kombination mit Finanzierungsinitiativen der EG. ZIEL: Das übergeordnete Ziel besteht darin, neue Strategien oder Verbesserungen bestehender Politiken zu fördern, die auf die Schaffung von Finanzierungsinstrumenten abzielen, insbesondere Finanzierungsinstrumente (FIs), die aus EFRE-Fonds unterstützt und in EG-Finanzierungsinitiativen integriert werden, wie z. B. EFSI (Juncker-Plan 06/2015), Instrumente der Europäischen Investitionsbank EIB (ELENA, Margarite-Fonds) oder sogar aus öffentlich-privaten Partnerschaften. AUSGÄNGE: Das Ergebnis wird die Verbesserung der spezifischen Regionalpolitik und des EFRE-OP in sieben EU-Regionen sein, an denen fünf Verwaltungsbehörden beteiligt sind, die im EFRE für EE- und EE-Projekte zuständig sind. Die Verbesserung wird die Umsetzung von Finanzierungsinstrumenten und Energieinvestitionen in Phase 2 ermöglichen, da sich die strategische Ausrichtung auf sechs EFRE-Politiken und zwei bestehende Finanzierungsinstrumente ändert. Weitere wichtige Ausgänge sind: > 3,8 Mio. EUR EFRE und > 2,65 Mio. EUR an FI-Fonds beeinflusst. 120 Personen erhöhen die berufliche Kapazität an interregionalen Veranstaltungen. — 28 Veranstaltungen der Interessenträger, darunter: 14 interregionale Veranstaltungen mit mehr als 330 Teilnehmern. 14 lokale Stakeholder-Meetings mit mehr als 200 Teilnehmern. — 140 Best Practices, die in einer georeferenzierten Karte (Fiener-Map-Tool) und einer Online-Datenbank erstellt und angezeigt werden, die beide auf der Website platziert sind. (German) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 4 November 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
PROBLEM: Steigende Investitionen in Energieeffizienz und erneuerbare Energien für Gebäude stellen eine große Herausforderung dar, um die Ziele der Europäischen Union für 2030 zu erreichen. Die meisten EFRE-Anreize nutzten nicht returnfähige Zuschusssysteme zur Förderung von Energieinvestitionen, aber aufgrund der Defizitbeschränkung im Stabilitäts- und Wachstumspakt der EG (SWP) wurden die Investitionen verlangsamt. Die Finanzhilfemethode weist im Vergleich zu anderen Methoden wie Finanzinstrumenten (FI) erhebliche Schwächen auf, so dass den regionalen Gebietskörperschaften eine Schlüsselrolle bei der Schaffung neuer Strategien in diesem Bereich zukommt. Die Nutzung der Kohäsionsfonds, insbesondere des EFRE, bei der Schaffung neuer Finanzinstrumente (FIs) stellt für den kommenden Zeitraum 2014-2020 eine große Herausforderung dar, insbesondere in Kombination mit Finanzierungsinitiativen der EG. ZIEL: Das übergeordnete Ziel besteht darin, neue Strategien oder Verbesserungen bestehender Politiken zu fördern, die auf die Schaffung von Finanzierungsinstrumenten abzielen, insbesondere Finanzierungsinstrumente (FIs), die aus EFRE-Fonds unterstützt und in EG-Finanzierungsinitiativen integriert werden, wie z. B. EFSI (Juncker-Plan 06/2015), Instrumente der Europäischen Investitionsbank EIB (ELENA, Margarite-Fonds) oder sogar aus öffentlich-privaten Partnerschaften. AUSGÄNGE: Das Ergebnis wird die Verbesserung der spezifischen Regionalpolitik und des EFRE-OP in sieben EU-Regionen sein, an denen fünf Verwaltungsbehörden beteiligt sind, die im EFRE für EE- und EE-Projekte zuständig sind. Die Verbesserung wird die Umsetzung von Finanzierungsinstrumenten und Energieinvestitionen in Phase 2 ermöglichen, da sich die strategische Ausrichtung auf sechs EFRE-Politiken und zwei bestehende Finanzierungsinstrumente ändert. Weitere wichtige Ausgänge sind: > 3,8 Mio. EUR EFRE und > 2,65 Mio. EUR an FI-Fonds beeinflusst. 120 Personen erhöhen die berufliche Kapazität an interregionalen Veranstaltungen. — 28 Veranstaltungen der Interessenträger, darunter: 14 interregionale Veranstaltungen mit mehr als 330 Teilnehmern. 14 lokale Stakeholder-Meetings mit mehr als 200 Teilnehmern. — 140 Best Practices, die in einer georeferenzierten Karte (Fiener-Map-Tool) und einer Online-Datenbank erstellt und angezeigt werden, die beide auf der Website platziert sind. (German) | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLEM: Steigende Investitionen in Energieeffizienz und erneuerbare Energien für Gebäude stellen eine große Herausforderung dar, um die Ziele der Europäischen Union für 2030 zu erreichen. Die meisten EFRE-Anreize nutzten nicht returnfähige Zuschusssysteme zur Förderung von Energieinvestitionen, aber aufgrund der Defizitbeschränkung im Stabilitäts- und Wachstumspakt der EG (SWP) wurden die Investitionen verlangsamt. Die Finanzhilfemethode weist im Vergleich zu anderen Methoden wie Finanzinstrumenten (FI) erhebliche Schwächen auf, so dass den regionalen Gebietskörperschaften eine Schlüsselrolle bei der Schaffung neuer Strategien in diesem Bereich zukommt. Die Nutzung der Kohäsionsfonds, insbesondere des EFRE, bei der Schaffung neuer Finanzinstrumente (FIs) stellt für den kommenden Zeitraum 2014-2020 eine große Herausforderung dar, insbesondere in Kombination mit Finanzierungsinitiativen der EG. ZIEL: Das übergeordnete Ziel besteht darin, neue Strategien oder Verbesserungen bestehender Politiken zu fördern, die auf die Schaffung von Finanzierungsinstrumenten abzielen, insbesondere Finanzierungsinstrumente (FIs), die aus EFRE-Fonds unterstützt und in EG-Finanzierungsinitiativen integriert werden, wie z. B. EFSI (Juncker-Plan 06/2015), Instrumente der Europäischen Investitionsbank EIB (ELENA, Margarite-Fonds) oder sogar aus öffentlich-privaten Partnerschaften. AUSGÄNGE: Das Ergebnis wird die Verbesserung der spezifischen Regionalpolitik und des EFRE-OP in sieben EU-Regionen sein, an denen fünf Verwaltungsbehörden beteiligt sind, die im EFRE für EE- und EE-Projekte zuständig sind. Die Verbesserung wird die Umsetzung von Finanzierungsinstrumenten und Energieinvestitionen in Phase 2 ermöglichen, da sich die strategische Ausrichtung auf sechs EFRE-Politiken und zwei bestehende Finanzierungsinstrumente ändert. Weitere wichtige Ausgänge sind: > 3,8 Mio. EUR EFRE und > 2,65 Mio. EUR an FI-Fonds beeinflusst. 120 Personen erhöhen die berufliche Kapazität an interregionalen Veranstaltungen. — 28 Veranstaltungen der Interessenträger, darunter: 14 interregionale Veranstaltungen mit mehr als 330 Teilnehmern. 14 lokale Stakeholder-Meetings mit mehr als 200 Teilnehmern. — 140 Best Practices, die in einer georeferenzierten Karte (Fiener-Map-Tool) und einer Online-Datenbank erstellt und angezeigt werden, die beide auf der Website platziert sind. (German) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLEM: Steigende Investitionen in Energieeffizienz und erneuerbare Energien für Gebäude stellen eine große Herausforderung dar, um die Ziele der Europäischen Union für 2030 zu erreichen. Die meisten EFRE-Anreize nutzten nicht returnfähige Zuschusssysteme zur Förderung von Energieinvestitionen, aber aufgrund der Defizitbeschränkung im Stabilitäts- und Wachstumspakt der EG (SWP) wurden die Investitionen verlangsamt. Die Finanzhilfemethode weist im Vergleich zu anderen Methoden wie Finanzinstrumenten (FI) erhebliche Schwächen auf, so dass den regionalen Gebietskörperschaften eine Schlüsselrolle bei der Schaffung neuer Strategien in diesem Bereich zukommt. Die Nutzung der Kohäsionsfonds, insbesondere des EFRE, bei der Schaffung neuer Finanzinstrumente (FIs) stellt für den kommenden Zeitraum 2014-2020 eine große Herausforderung dar, insbesondere in Kombination mit Finanzierungsinitiativen der EG. ZIEL: Das übergeordnete Ziel besteht darin, neue Strategien oder Verbesserungen bestehender Politiken zu fördern, die auf die Schaffung von Finanzierungsinstrumenten abzielen, insbesondere Finanzierungsinstrumente (FIs), die aus EFRE-Fonds unterstützt und in EG-Finanzierungsinitiativen integriert werden, wie z. B. EFSI (Juncker-Plan 06/2015), Instrumente der Europäischen Investitionsbank EIB (ELENA, Margarite-Fonds) oder sogar aus öffentlich-privaten Partnerschaften. AUSGÄNGE: Das Ergebnis wird die Verbesserung der spezifischen Regionalpolitik und des EFRE-OP in sieben EU-Regionen sein, an denen fünf Verwaltungsbehörden beteiligt sind, die im EFRE für EE- und EE-Projekte zuständig sind. Die Verbesserung wird die Umsetzung von Finanzierungsinstrumenten und Energieinvestitionen in Phase 2 ermöglichen, da sich die strategische Ausrichtung auf sechs EFRE-Politiken und zwei bestehende Finanzierungsinstrumente ändert. Weitere wichtige Ausgänge sind: > 3,8 Mio. EUR EFRE und > 2,65 Mio. EUR an FI-Fonds beeinflusst. 120 Personen erhöhen die berufliche Kapazität an interregionalen Veranstaltungen. — 28 Veranstaltungen der Interessenträger, darunter: 14 interregionale Veranstaltungen mit mehr als 330 Teilnehmern. 14 lokale Stakeholder-Meetings mit mehr als 200 Teilnehmern. — 140 Best Practices, die in einer georeferenzierten Karte (Fiener-Map-Tool) und einer Online-Datenbank erstellt und angezeigt werden, die beide auf der Website platziert sind. (German) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 4 November 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
PROBLEM: Steigende Investitionen in Energieeffizienz und erneuerbare Energien für Gebäude stellen eine große Herausforderung dar, um die Ziele der Europäischen Union für 2030 zu erreichen. Die meisten EFRE-Anreize nutzten nicht returnfähige Zuschusssysteme zur Förderung von Energieinvestitionen, aber aufgrund der Defizitbeschränkung im Stabilitäts- und Wachstumspakt der EG (SWP) wurden die Investitionen verlangsamt. Die Finanzhilfemethode weist im Vergleich zu anderen Methoden wie Finanzinstrumenten (FI) erhebliche Schwächen auf, so dass den regionalen Gebietskörperschaften eine Schlüsselrolle bei der Schaffung neuer Strategien in diesem Bereich zukommt. Die Nutzung der Kohäsionsfonds, insbesondere des EFRE, bei der Schaffung neuer Finanzinstrumente (FIs) stellt für den kommenden Zeitraum 2014-2020 eine große Herausforderung dar, insbesondere in Kombination mit Finanzierungsinitiativen der EG. ZIEL: Das übergeordnete Ziel besteht darin, neue Strategien oder Verbesserungen bestehender Politiken zu fördern, die auf die Schaffung von Finanzierungsinstrumenten abzielen, insbesondere Finanzierungsinstrumente (FIs), die aus EFRE-Fonds unterstützt und in EG-Finanzierungsinitiativen integriert werden, wie z. B. EFSI (Juncker-Plan 06/2015), Instrumente der Europäischen Investitionsbank EIB (ELENA, Margarite-Fonds) oder sogar aus öffentlich-privaten Partnerschaften. AUSGÄNGE: Das Ergebnis wird die Verbesserung der spezifischen Regionalpolitik und des EFRE-OP in sieben EU-Regionen sein, an denen fünf Verwaltungsbehörden beteiligt sind, die im EFRE für EE- und EE-Projekte zuständig sind. Die Verbesserung wird die Umsetzung von Finanzierungsinstrumenten und Energieinvestitionen in Phase 2 ermöglichen, da sich die strategische Ausrichtung auf sechs EFRE-Politiken und zwei bestehende Finanzierungsinstrumente ändert. Weitere wichtige Ausgänge sind: > 3,8 Mio. EUR EFRE und > 2,65 Mio. EUR an FI-Fonds beeinflusst. 120 Personen erhöhen die berufliche Kapazität an interregionalen Veranstaltungen. — 28 Veranstaltungen der Interessenträger, darunter: 14 interregionale Veranstaltungen mit mehr als 330 Teilnehmern. 14 lokale Stakeholder-Meetings mit mehr als 200 Teilnehmern. — 140 Best Practices, die in einer georeferenzierten Karte (Fiener-Map-Tool) und einer Online-Datenbank erstellt und angezeigt werden, die beide auf der Website platziert sind. (German) | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLEM: Steigende Investitionen in Energieeffizienz und erneuerbare Energien für Gebäude stellen eine große Herausforderung dar, um die Ziele der Europäischen Union für 2030 zu erreichen. Die meisten EFRE-Anreize nutzten nicht returnfähige Zuschusssysteme zur Förderung von Energieinvestitionen, aber aufgrund der Defizitbeschränkung im Stabilitäts- und Wachstumspakt der EG (SWP) wurden die Investitionen verlangsamt. Die Finanzhilfemethode weist im Vergleich zu anderen Methoden wie Finanzinstrumenten (FI) erhebliche Schwächen auf, so dass den regionalen Gebietskörperschaften eine Schlüsselrolle bei der Schaffung neuer Strategien in diesem Bereich zukommt. Die Nutzung der Kohäsionsfonds, insbesondere des EFRE, bei der Schaffung neuer Finanzinstrumente (FIs) stellt für den kommenden Zeitraum 2014-2020 eine große Herausforderung dar, insbesondere in Kombination mit Finanzierungsinitiativen der EG. ZIEL: Das übergeordnete Ziel besteht darin, neue Strategien oder Verbesserungen bestehender Politiken zu fördern, die auf die Schaffung von Finanzierungsinstrumenten abzielen, insbesondere Finanzierungsinstrumente (FIs), die aus EFRE-Fonds unterstützt und in EG-Finanzierungsinitiativen integriert werden, wie z. B. EFSI (Juncker-Plan 06/2015), Instrumente der Europäischen Investitionsbank EIB (ELENA, Margarite-Fonds) oder sogar aus öffentlich-privaten Partnerschaften. AUSGÄNGE: Das Ergebnis wird die Verbesserung der spezifischen Regionalpolitik und des EFRE-OP in sieben EU-Regionen sein, an denen fünf Verwaltungsbehörden beteiligt sind, die im EFRE für EE- und EE-Projekte zuständig sind. Die Verbesserung wird die Umsetzung von Finanzierungsinstrumenten und Energieinvestitionen in Phase 2 ermöglichen, da sich die strategische Ausrichtung auf sechs EFRE-Politiken und zwei bestehende Finanzierungsinstrumente ändert. Weitere wichtige Ausgänge sind: > 3,8 Mio. EUR EFRE und > 2,65 Mio. EUR an FI-Fonds beeinflusst. 120 Personen erhöhen die berufliche Kapazität an interregionalen Veranstaltungen. — 28 Veranstaltungen der Interessenträger, darunter: 14 interregionale Veranstaltungen mit mehr als 330 Teilnehmern. 14 lokale Stakeholder-Meetings mit mehr als 200 Teilnehmern. — 140 Best Practices, die in einer georeferenzierten Karte (Fiener-Map-Tool) und einer Online-Datenbank erstellt und angezeigt werden, die beide auf der Website platziert sind. (German) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLEM: Steigende Investitionen in Energieeffizienz und erneuerbare Energien für Gebäude stellen eine große Herausforderung dar, um die Ziele der Europäischen Union für 2030 zu erreichen. Die meisten EFRE-Anreize nutzten nicht returnfähige Zuschusssysteme zur Förderung von Energieinvestitionen, aber aufgrund der Defizitbeschränkung im Stabilitäts- und Wachstumspakt der EG (SWP) wurden die Investitionen verlangsamt. Die Finanzhilfemethode weist im Vergleich zu anderen Methoden wie Finanzinstrumenten (FI) erhebliche Schwächen auf, so dass den regionalen Gebietskörperschaften eine Schlüsselrolle bei der Schaffung neuer Strategien in diesem Bereich zukommt. Die Nutzung der Kohäsionsfonds, insbesondere des EFRE, bei der Schaffung neuer Finanzinstrumente (FIs) stellt für den kommenden Zeitraum 2014-2020 eine große Herausforderung dar, insbesondere in Kombination mit Finanzierungsinitiativen der EG. ZIEL: Das übergeordnete Ziel besteht darin, neue Strategien oder Verbesserungen bestehender Politiken zu fördern, die auf die Schaffung von Finanzierungsinstrumenten abzielen, insbesondere Finanzierungsinstrumente (FIs), die aus EFRE-Fonds unterstützt und in EG-Finanzierungsinitiativen integriert werden, wie z. B. EFSI (Juncker-Plan 06/2015), Instrumente der Europäischen Investitionsbank EIB (ELENA, Margarite-Fonds) oder sogar aus öffentlich-privaten Partnerschaften. AUSGÄNGE: Das Ergebnis wird die Verbesserung der spezifischen Regionalpolitik und des EFRE-OP in sieben EU-Regionen sein, an denen fünf Verwaltungsbehörden beteiligt sind, die im EFRE für EE- und EE-Projekte zuständig sind. Die Verbesserung wird die Umsetzung von Finanzierungsinstrumenten und Energieinvestitionen in Phase 2 ermöglichen, da sich die strategische Ausrichtung auf sechs EFRE-Politiken und zwei bestehende Finanzierungsinstrumente ändert. Weitere wichtige Ausgänge sind: > 3,8 Mio. EUR EFRE und > 2,65 Mio. EUR an FI-Fonds beeinflusst. 120 Personen erhöhen die berufliche Kapazität an interregionalen Veranstaltungen. — 28 Veranstaltungen der Interessenträger, darunter: 14 interregionale Veranstaltungen mit mehr als 330 Teilnehmern. 14 lokale Stakeholder-Meetings mit mehr als 200 Teilnehmern. — 140 Best Practices, die in einer georeferenzierten Karte (Fiener-Map-Tool) und einer Online-Datenbank erstellt und angezeigt werden, die beide auf der Website platziert sind. (German) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 4 November 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
ΤΟ ΠΡΌΒΛΗΜΑ: Η αύξηση των επενδύσεων στην ενεργειακή απόδοση και τις ανανεώσιμες πηγές ενέργειας για τα κτίρια αποτελεί μείζονα πρόκληση για την επίτευξη των στόχων της Ευρωπαϊκής Ένωσης για το 2030. Τα περισσότερα από τα κίνητρα του ΕΤΠΑ χρησιμοποίησαν μη αποδόσιμα συστήματα επιχορηγήσεων για την προώθηση των επενδύσεων στον τομέα της ενέργειας, αλλά λόγω του περιορισμού του ελλείμματος στο Σύμφωνο Σταθερότητας και Ανάπτυξης (ΣΣΑ) της ΕΚ, η επένδυση επιβραδύνθηκε. Η μέθοδος των επιχορηγήσεων παρουσιάζει σημαντικές αδυναμίες σε σχέση με άλλες μεθόδους, όπως τα χρηματοδοτικά μέσα (ΧΜ), οπότε οι περιφερειακές αρχές καλούνται να διαδραματίσουν καίριο ρόλο στη δημιουργία νέων πολιτικών στον τομέα αυτό. Η χρήση των Ταμείων Συνοχής, ιδίως του ΕΤΠΑ, στη δημιουργία νέων χρηματοδοτικών μέσων (ΧΜ) αποτελεί βασική πρόκληση για την προσεχή περίοδο 2014-2020, ιδίως όταν συνδυάζεται με πρωτοβουλίες χρηματοδότησης της ΕΚ. ΣΚΟΠΟΣ ΣΤΟΧΟΣ: Ο γενικός στόχος είναι η προώθηση νέων πολιτικών, ή η βελτίωση των υφιστάμενων πολιτικών, που αποσκοπούν στη δημιουργία χρηματοδοτικών μέσων, ιδίως χρηματοδοτικών μέσων (ΧΜ) που υποστηρίζονται από κονδύλια του ΕΤΠΑ και ενσωματώνονται σε χρηματοδοτικές πρωτοβουλίες της ΕΚ, όπως το ΕΤΣΕ (σχέδιο Juncker 06/2015), τα εργαλεία της ΕΤΕπ της Ευρωπαϊκής Τράπεζας Επενδύσεων (ELENA, ταμεία Margarite) ή ακόμη και από συμπράξεις δημόσιου και ιδιωτικού τομέα. ΤΑ ΑΠΟΤΕΛΈΣΜΑΤΑ: Τα αποτελέσματα θα είναι η βελτίωση των ειδικών περιφερειακών πολιτικών και του ΕΠ του ΕΤΠΑ σε 7 περιφέρειες της ΕΕ, με τη συμμετοχή 5 διαχειριστικών αρχών με αρμοδιότητες στο ΕΤΠΑ για έργα ΕΕ και ΑΠΕ. Η βελτίωση θα επιτρέψει την υλοποίηση των χρηματοδοτικών μέσων και των επενδύσεων στον τομέα της ενέργειας κατά τη φάση 2, χάρη στις αλλαγές της στρατηγικής εστίασης σε 6 πολιτικές του ΕΤΠΑ και σε 2 υφιστάμενα χρηματοδοτικά μέσα. Άλλες σημαντικές εκροές είναι: > 3,8 εκατ. ευρώ του ΕΤΠΑ και > 2,65 εκατ. ευρώ των χρηματοδοτικών μέσων επηρεάστηκαν. 120 άτομα που αυξάνουν την επαγγελματική ικανότητα που συμμετέχουν σε διαπεριφερειακές εκδηλώσεις. — 28 εκδηλώσεις με τα ενδιαφερόμενα μέρη, μεταξύ των οποίων: 14 διαπεριφερειακές εκδηλώσεις με περισσότερους από 330 συμμετέχοντες. 14 τοπικές συναντήσεις ενδιαφερόμενων μερών με περισσότερους από 200 συμμετέχοντες. — 140 βέλτιστες πρακτικές που παράγονται και εμφανίζονται σε χάρτη γεωαναφοράς (εργαλείο χάρτη γραφής) και σε ηλεκτρονική βάση δεδομένων που τοποθετούνται στον ιστότοπο. (Greek) | |||||||||||||||
| Property / summary: ΤΟ ΠΡΌΒΛΗΜΑ: Η αύξηση των επενδύσεων στην ενεργειακή απόδοση και τις ανανεώσιμες πηγές ενέργειας για τα κτίρια αποτελεί μείζονα πρόκληση για την επίτευξη των στόχων της Ευρωπαϊκής Ένωσης για το 2030. Τα περισσότερα από τα κίνητρα του ΕΤΠΑ χρησιμοποίησαν μη αποδόσιμα συστήματα επιχορηγήσεων για την προώθηση των επενδύσεων στον τομέα της ενέργειας, αλλά λόγω του περιορισμού του ελλείμματος στο Σύμφωνο Σταθερότητας και Ανάπτυξης (ΣΣΑ) της ΕΚ, η επένδυση επιβραδύνθηκε. Η μέθοδος των επιχορηγήσεων παρουσιάζει σημαντικές αδυναμίες σε σχέση με άλλες μεθόδους, όπως τα χρηματοδοτικά μέσα (ΧΜ), οπότε οι περιφερειακές αρχές καλούνται να διαδραματίσουν καίριο ρόλο στη δημιουργία νέων πολιτικών στον τομέα αυτό. Η χρήση των Ταμείων Συνοχής, ιδίως του ΕΤΠΑ, στη δημιουργία νέων χρηματοδοτικών μέσων (ΧΜ) αποτελεί βασική πρόκληση για την προσεχή περίοδο 2014-2020, ιδίως όταν συνδυάζεται με πρωτοβουλίες χρηματοδότησης της ΕΚ. ΣΚΟΠΟΣ ΣΤΟΧΟΣ: Ο γενικός στόχος είναι η προώθηση νέων πολιτικών, ή η βελτίωση των υφιστάμενων πολιτικών, που αποσκοπούν στη δημιουργία χρηματοδοτικών μέσων, ιδίως χρηματοδοτικών μέσων (ΧΜ) που υποστηρίζονται από κονδύλια του ΕΤΠΑ και ενσωματώνονται σε χρηματοδοτικές πρωτοβουλίες της ΕΚ, όπως το ΕΤΣΕ (σχέδιο Juncker 06/2015), τα εργαλεία της ΕΤΕπ της Ευρωπαϊκής Τράπεζας Επενδύσεων (ELENA, ταμεία Margarite) ή ακόμη και από συμπράξεις δημόσιου και ιδιωτικού τομέα. ΤΑ ΑΠΟΤΕΛΈΣΜΑΤΑ: Τα αποτελέσματα θα είναι η βελτίωση των ειδικών περιφερειακών πολιτικών και του ΕΠ του ΕΤΠΑ σε 7 περιφέρειες της ΕΕ, με τη συμμετοχή 5 διαχειριστικών αρχών με αρμοδιότητες στο ΕΤΠΑ για έργα ΕΕ και ΑΠΕ. Η βελτίωση θα επιτρέψει την υλοποίηση των χρηματοδοτικών μέσων και των επενδύσεων στον τομέα της ενέργειας κατά τη φάση 2, χάρη στις αλλαγές της στρατηγικής εστίασης σε 6 πολιτικές του ΕΤΠΑ και σε 2 υφιστάμενα χρηματοδοτικά μέσα. Άλλες σημαντικές εκροές είναι: > 3,8 εκατ. ευρώ του ΕΤΠΑ και > 2,65 εκατ. ευρώ των χρηματοδοτικών μέσων επηρεάστηκαν. 120 άτομα που αυξάνουν την επαγγελματική ικανότητα που συμμετέχουν σε διαπεριφερειακές εκδηλώσεις. — 28 εκδηλώσεις με τα ενδιαφερόμενα μέρη, μεταξύ των οποίων: 14 διαπεριφερειακές εκδηλώσεις με περισσότερους από 330 συμμετέχοντες. 14 τοπικές συναντήσεις ενδιαφερόμενων μερών με περισσότερους από 200 συμμετέχοντες. — 140 βέλτιστες πρακτικές που παράγονται και εμφανίζονται σε χάρτη γεωαναφοράς (εργαλείο χάρτη γραφής) και σε ηλεκτρονική βάση δεδομένων που τοποθετούνται στον ιστότοπο. (Greek) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: ΤΟ ΠΡΌΒΛΗΜΑ: Η αύξηση των επενδύσεων στην ενεργειακή απόδοση και τις ανανεώσιμες πηγές ενέργειας για τα κτίρια αποτελεί μείζονα πρόκληση για την επίτευξη των στόχων της Ευρωπαϊκής Ένωσης για το 2030. Τα περισσότερα από τα κίνητρα του ΕΤΠΑ χρησιμοποίησαν μη αποδόσιμα συστήματα επιχορηγήσεων για την προώθηση των επενδύσεων στον τομέα της ενέργειας, αλλά λόγω του περιορισμού του ελλείμματος στο Σύμφωνο Σταθερότητας και Ανάπτυξης (ΣΣΑ) της ΕΚ, η επένδυση επιβραδύνθηκε. Η μέθοδος των επιχορηγήσεων παρουσιάζει σημαντικές αδυναμίες σε σχέση με άλλες μεθόδους, όπως τα χρηματοδοτικά μέσα (ΧΜ), οπότε οι περιφερειακές αρχές καλούνται να διαδραματίσουν καίριο ρόλο στη δημιουργία νέων πολιτικών στον τομέα αυτό. Η χρήση των Ταμείων Συνοχής, ιδίως του ΕΤΠΑ, στη δημιουργία νέων χρηματοδοτικών μέσων (ΧΜ) αποτελεί βασική πρόκληση για την προσεχή περίοδο 2014-2020, ιδίως όταν συνδυάζεται με πρωτοβουλίες χρηματοδότησης της ΕΚ. ΣΚΟΠΟΣ ΣΤΟΧΟΣ: Ο γενικός στόχος είναι η προώθηση νέων πολιτικών, ή η βελτίωση των υφιστάμενων πολιτικών, που αποσκοπούν στη δημιουργία χρηματοδοτικών μέσων, ιδίως χρηματοδοτικών μέσων (ΧΜ) που υποστηρίζονται από κονδύλια του ΕΤΠΑ και ενσωματώνονται σε χρηματοδοτικές πρωτοβουλίες της ΕΚ, όπως το ΕΤΣΕ (σχέδιο Juncker 06/2015), τα εργαλεία της ΕΤΕπ της Ευρωπαϊκής Τράπεζας Επενδύσεων (ELENA, ταμεία Margarite) ή ακόμη και από συμπράξεις δημόσιου και ιδιωτικού τομέα. ΤΑ ΑΠΟΤΕΛΈΣΜΑΤΑ: Τα αποτελέσματα θα είναι η βελτίωση των ειδικών περιφερειακών πολιτικών και του ΕΠ του ΕΤΠΑ σε 7 περιφέρειες της ΕΕ, με τη συμμετοχή 5 διαχειριστικών αρχών με αρμοδιότητες στο ΕΤΠΑ για έργα ΕΕ και ΑΠΕ. Η βελτίωση θα επιτρέψει την υλοποίηση των χρηματοδοτικών μέσων και των επενδύσεων στον τομέα της ενέργειας κατά τη φάση 2, χάρη στις αλλαγές της στρατηγικής εστίασης σε 6 πολιτικές του ΕΤΠΑ και σε 2 υφιστάμενα χρηματοδοτικά μέσα. Άλλες σημαντικές εκροές είναι: > 3,8 εκατ. ευρώ του ΕΤΠΑ και > 2,65 εκατ. ευρώ των χρηματοδοτικών μέσων επηρεάστηκαν. 120 άτομα που αυξάνουν την επαγγελματική ικανότητα που συμμετέχουν σε διαπεριφερειακές εκδηλώσεις. — 28 εκδηλώσεις με τα ενδιαφερόμενα μέρη, μεταξύ των οποίων: 14 διαπεριφερειακές εκδηλώσεις με περισσότερους από 330 συμμετέχοντες. 14 τοπικές συναντήσεις ενδιαφερόμενων μερών με περισσότερους από 200 συμμετέχοντες. — 140 βέλτιστες πρακτικές που παράγονται και εμφανίζονται σε χάρτη γεωαναφοράς (εργαλείο χάρτη γραφής) και σε ηλεκτρονική βάση δεδομένων που τοποθετούνται στον ιστότοπο. (Greek) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 4 November 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
ΤΟ ΠΡΌΒΛΗΜΑ: Η αύξηση των επενδύσεων στην ενεργειακή απόδοση και τις ανανεώσιμες πηγές ενέργειας για τα κτίρια αποτελεί μείζονα πρόκληση για την επίτευξη των στόχων της Ευρωπαϊκής Ένωσης για το 2030. Τα περισσότερα από τα κίνητρα του ΕΤΠΑ χρησιμοποίησαν μη αποδόσιμα συστήματα επιχορηγήσεων για την προώθηση των επενδύσεων στον τομέα της ενέργειας, αλλά λόγω του περιορισμού του ελλείμματος στο Σύμφωνο Σταθερότητας και Ανάπτυξης (ΣΣΑ) της ΕΚ, η επένδυση επιβραδύνθηκε. Η μέθοδος των επιχορηγήσεων παρουσιάζει σημαντικές αδυναμίες σε σχέση με άλλες μεθόδους, όπως τα χρηματοδοτικά μέσα (ΧΜ), οπότε οι περιφερειακές αρχές καλούνται να διαδραματίσουν καίριο ρόλο στη δημιουργία νέων πολιτικών στον τομέα αυτό. Η χρήση των Ταμείων Συνοχής, ιδίως του ΕΤΠΑ, στη δημιουργία νέων χρηματοδοτικών μέσων (ΧΜ) αποτελεί βασική πρόκληση για την προσεχή περίοδο 2014-2020, ιδίως όταν συνδυάζεται με πρωτοβουλίες χρηματοδότησης της ΕΚ. ΣΚΟΠΟΣ ΣΤΟΧΟΣ: Ο γενικός στόχος είναι η προώθηση νέων πολιτικών, ή η βελτίωση των υφιστάμενων πολιτικών, που αποσκοπούν στη δημιουργία χρηματοδοτικών μέσων, ιδίως χρηματοδοτικών μέσων (ΧΜ) που υποστηρίζονται από κονδύλια του ΕΤΠΑ και ενσωματώνονται σε χρηματοδοτικές πρωτοβουλίες της ΕΚ, όπως το ΕΤΣΕ (σχέδιο Juncker 06/2015), τα εργαλεία της ΕΤΕπ της Ευρωπαϊκής Τράπεζας Επενδύσεων (ELENA, ταμεία Margarite) ή ακόμη και από συμπράξεις δημόσιου και ιδιωτικού τομέα. ΤΑ ΑΠΟΤΕΛΈΣΜΑΤΑ: Τα αποτελέσματα θα είναι η βελτίωση των ειδικών περιφερειακών πολιτικών και του ΕΠ του ΕΤΠΑ σε 7 περιφέρειες της ΕΕ, με τη συμμετοχή 5 διαχειριστικών αρχών με αρμοδιότητες στο ΕΤΠΑ για έργα ΕΕ και ΑΠΕ. Η βελτίωση θα επιτρέψει την υλοποίηση των χρηματοδοτικών μέσων και των επενδύσεων στον τομέα της ενέργειας κατά τη φάση 2, χάρη στις αλλαγές της στρατηγικής εστίασης σε 6 πολιτικές του ΕΤΠΑ και σε 2 υφιστάμενα χρηματοδοτικά μέσα. Άλλες σημαντικές εκροές είναι: > 3,8 εκατ. ευρώ του ΕΤΠΑ και > 2,65 εκατ. ευρώ των χρηματοδοτικών μέσων επηρεάστηκαν. 120 άτομα που αυξάνουν την επαγγελματική ικανότητα που συμμετέχουν σε διαπεριφερειακές εκδηλώσεις. — 28 εκδηλώσεις με τα ενδιαφερόμενα μέρη, μεταξύ των οποίων: 14 διαπεριφερειακές εκδηλώσεις με περισσότερους από 330 συμμετέχοντες. 14 τοπικές συναντήσεις ενδιαφερόμενων μερών με περισσότερους από 200 συμμετέχοντες. — 140 βέλτιστες πρακτικές που παράγονται και εμφανίζονται σε χάρτη γεωαναφοράς (εργαλείο χάρτη γραφής) και σε ηλεκτρονική βάση δεδομένων που τοποθετούνται στον ιστότοπο. (Greek) | |||||||||||||||
| Property / summary: ΤΟ ΠΡΌΒΛΗΜΑ: Η αύξηση των επενδύσεων στην ενεργειακή απόδοση και τις ανανεώσιμες πηγές ενέργειας για τα κτίρια αποτελεί μείζονα πρόκληση για την επίτευξη των στόχων της Ευρωπαϊκής Ένωσης για το 2030. Τα περισσότερα από τα κίνητρα του ΕΤΠΑ χρησιμοποίησαν μη αποδόσιμα συστήματα επιχορηγήσεων για την προώθηση των επενδύσεων στον τομέα της ενέργειας, αλλά λόγω του περιορισμού του ελλείμματος στο Σύμφωνο Σταθερότητας και Ανάπτυξης (ΣΣΑ) της ΕΚ, η επένδυση επιβραδύνθηκε. Η μέθοδος των επιχορηγήσεων παρουσιάζει σημαντικές αδυναμίες σε σχέση με άλλες μεθόδους, όπως τα χρηματοδοτικά μέσα (ΧΜ), οπότε οι περιφερειακές αρχές καλούνται να διαδραματίσουν καίριο ρόλο στη δημιουργία νέων πολιτικών στον τομέα αυτό. Η χρήση των Ταμείων Συνοχής, ιδίως του ΕΤΠΑ, στη δημιουργία νέων χρηματοδοτικών μέσων (ΧΜ) αποτελεί βασική πρόκληση για την προσεχή περίοδο 2014-2020, ιδίως όταν συνδυάζεται με πρωτοβουλίες χρηματοδότησης της ΕΚ. ΣΚΟΠΟΣ ΣΤΟΧΟΣ: Ο γενικός στόχος είναι η προώθηση νέων πολιτικών, ή η βελτίωση των υφιστάμενων πολιτικών, που αποσκοπούν στη δημιουργία χρηματοδοτικών μέσων, ιδίως χρηματοδοτικών μέσων (ΧΜ) που υποστηρίζονται από κονδύλια του ΕΤΠΑ και ενσωματώνονται σε χρηματοδοτικές πρωτοβουλίες της ΕΚ, όπως το ΕΤΣΕ (σχέδιο Juncker 06/2015), τα εργαλεία της ΕΤΕπ της Ευρωπαϊκής Τράπεζας Επενδύσεων (ELENA, ταμεία Margarite) ή ακόμη και από συμπράξεις δημόσιου και ιδιωτικού τομέα. ΤΑ ΑΠΟΤΕΛΈΣΜΑΤΑ: Τα αποτελέσματα θα είναι η βελτίωση των ειδικών περιφερειακών πολιτικών και του ΕΠ του ΕΤΠΑ σε 7 περιφέρειες της ΕΕ, με τη συμμετοχή 5 διαχειριστικών αρχών με αρμοδιότητες στο ΕΤΠΑ για έργα ΕΕ και ΑΠΕ. Η βελτίωση θα επιτρέψει την υλοποίηση των χρηματοδοτικών μέσων και των επενδύσεων στον τομέα της ενέργειας κατά τη φάση 2, χάρη στις αλλαγές της στρατηγικής εστίασης σε 6 πολιτικές του ΕΤΠΑ και σε 2 υφιστάμενα χρηματοδοτικά μέσα. Άλλες σημαντικές εκροές είναι: > 3,8 εκατ. ευρώ του ΕΤΠΑ και > 2,65 εκατ. ευρώ των χρηματοδοτικών μέσων επηρεάστηκαν. 120 άτομα που αυξάνουν την επαγγελματική ικανότητα που συμμετέχουν σε διαπεριφερειακές εκδηλώσεις. — 28 εκδηλώσεις με τα ενδιαφερόμενα μέρη, μεταξύ των οποίων: 14 διαπεριφερειακές εκδηλώσεις με περισσότερους από 330 συμμετέχοντες. 14 τοπικές συναντήσεις ενδιαφερόμενων μερών με περισσότερους από 200 συμμετέχοντες. — 140 βέλτιστες πρακτικές που παράγονται και εμφανίζονται σε χάρτη γεωαναφοράς (εργαλείο χάρτη γραφής) και σε ηλεκτρονική βάση δεδομένων που τοποθετούνται στον ιστότοπο. (Greek) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: ΤΟ ΠΡΌΒΛΗΜΑ: Η αύξηση των επενδύσεων στην ενεργειακή απόδοση και τις ανανεώσιμες πηγές ενέργειας για τα κτίρια αποτελεί μείζονα πρόκληση για την επίτευξη των στόχων της Ευρωπαϊκής Ένωσης για το 2030. Τα περισσότερα από τα κίνητρα του ΕΤΠΑ χρησιμοποίησαν μη αποδόσιμα συστήματα επιχορηγήσεων για την προώθηση των επενδύσεων στον τομέα της ενέργειας, αλλά λόγω του περιορισμού του ελλείμματος στο Σύμφωνο Σταθερότητας και Ανάπτυξης (ΣΣΑ) της ΕΚ, η επένδυση επιβραδύνθηκε. Η μέθοδος των επιχορηγήσεων παρουσιάζει σημαντικές αδυναμίες σε σχέση με άλλες μεθόδους, όπως τα χρηματοδοτικά μέσα (ΧΜ), οπότε οι περιφερειακές αρχές καλούνται να διαδραματίσουν καίριο ρόλο στη δημιουργία νέων πολιτικών στον τομέα αυτό. Η χρήση των Ταμείων Συνοχής, ιδίως του ΕΤΠΑ, στη δημιουργία νέων χρηματοδοτικών μέσων (ΧΜ) αποτελεί βασική πρόκληση για την προσεχή περίοδο 2014-2020, ιδίως όταν συνδυάζεται με πρωτοβουλίες χρηματοδότησης της ΕΚ. ΣΚΟΠΟΣ ΣΤΟΧΟΣ: Ο γενικός στόχος είναι η προώθηση νέων πολιτικών, ή η βελτίωση των υφιστάμενων πολιτικών, που αποσκοπούν στη δημιουργία χρηματοδοτικών μέσων, ιδίως χρηματοδοτικών μέσων (ΧΜ) που υποστηρίζονται από κονδύλια του ΕΤΠΑ και ενσωματώνονται σε χρηματοδοτικές πρωτοβουλίες της ΕΚ, όπως το ΕΤΣΕ (σχέδιο Juncker 06/2015), τα εργαλεία της ΕΤΕπ της Ευρωπαϊκής Τράπεζας Επενδύσεων (ELENA, ταμεία Margarite) ή ακόμη και από συμπράξεις δημόσιου και ιδιωτικού τομέα. ΤΑ ΑΠΟΤΕΛΈΣΜΑΤΑ: Τα αποτελέσματα θα είναι η βελτίωση των ειδικών περιφερειακών πολιτικών και του ΕΠ του ΕΤΠΑ σε 7 περιφέρειες της ΕΕ, με τη συμμετοχή 5 διαχειριστικών αρχών με αρμοδιότητες στο ΕΤΠΑ για έργα ΕΕ και ΑΠΕ. Η βελτίωση θα επιτρέψει την υλοποίηση των χρηματοδοτικών μέσων και των επενδύσεων στον τομέα της ενέργειας κατά τη φάση 2, χάρη στις αλλαγές της στρατηγικής εστίασης σε 6 πολιτικές του ΕΤΠΑ και σε 2 υφιστάμενα χρηματοδοτικά μέσα. Άλλες σημαντικές εκροές είναι: > 3,8 εκατ. ευρώ του ΕΤΠΑ και > 2,65 εκατ. ευρώ των χρηματοδοτικών μέσων επηρεάστηκαν. 120 άτομα που αυξάνουν την επαγγελματική ικανότητα που συμμετέχουν σε διαπεριφερειακές εκδηλώσεις. — 28 εκδηλώσεις με τα ενδιαφερόμενα μέρη, μεταξύ των οποίων: 14 διαπεριφερειακές εκδηλώσεις με περισσότερους από 330 συμμετέχοντες. 14 τοπικές συναντήσεις ενδιαφερόμενων μερών με περισσότερους από 200 συμμετέχοντες. — 140 βέλτιστες πρακτικές που παράγονται και εμφανίζονται σε χάρτη γεωαναφοράς (εργαλείο χάρτη γραφής) και σε ηλεκτρονική βάση δεδομένων που τοποθετούνται στον ιστότοπο. (Greek) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 4 November 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
ΤΟ ΠΡΌΒΛΗΜΑ: Η αύξηση των επενδύσεων στην ενεργειακή απόδοση και τις ανανεώσιμες πηγές ενέργειας για τα κτίρια αποτελεί μείζονα πρόκληση για την επίτευξη των στόχων της Ευρωπαϊκής Ένωσης για το 2030. Τα περισσότερα από τα κίνητρα του ΕΤΠΑ χρησιμοποίησαν μη αποδόσιμα συστήματα επιχορηγήσεων για την προώθηση των επενδύσεων στον τομέα της ενέργειας, αλλά λόγω του περιορισμού του ελλείμματος στο Σύμφωνο Σταθερότητας και Ανάπτυξης (ΣΣΑ) της ΕΚ, η επένδυση επιβραδύνθηκε. Η μέθοδος των επιχορηγήσεων παρουσιάζει σημαντικές αδυναμίες σε σχέση με άλλες μεθόδους, όπως τα χρηματοδοτικά μέσα (ΧΜ), οπότε οι περιφερειακές αρχές καλούνται να διαδραματίσουν καίριο ρόλο στη δημιουργία νέων πολιτικών στον τομέα αυτό. Η χρήση των Ταμείων Συνοχής, ιδίως του ΕΤΠΑ, στη δημιουργία νέων χρηματοδοτικών μέσων (ΧΜ) αποτελεί βασική πρόκληση για την προσεχή περίοδο 2014-2020, ιδίως όταν συνδυάζεται με πρωτοβουλίες χρηματοδότησης της ΕΚ. ΣΚΟΠΟΣ ΣΤΟΧΟΣ: Ο γενικός στόχος είναι η προώθηση νέων πολιτικών, ή η βελτίωση των υφιστάμενων πολιτικών, που αποσκοπούν στη δημιουργία χρηματοδοτικών μέσων, ιδίως χρηματοδοτικών μέσων (ΧΜ) που υποστηρίζονται από κονδύλια του ΕΤΠΑ και ενσωματώνονται σε χρηματοδοτικές πρωτοβουλίες της ΕΚ, όπως το ΕΤΣΕ (σχέδιο Juncker 06/2015), τα εργαλεία της ΕΤΕπ της Ευρωπαϊκής Τράπεζας Επενδύσεων (ELENA, ταμεία Margarite) ή ακόμη και από συμπράξεις δημόσιου και ιδιωτικού τομέα. ΤΑ ΑΠΟΤΕΛΈΣΜΑΤΑ: Τα αποτελέσματα θα είναι η βελτίωση των ειδικών περιφερειακών πολιτικών και του ΕΠ του ΕΤΠΑ σε 7 περιφέρειες της ΕΕ, με τη συμμετοχή 5 διαχειριστικών αρχών με αρμοδιότητες στο ΕΤΠΑ για έργα ΕΕ και ΑΠΕ. Η βελτίωση θα επιτρέψει την υλοποίηση των χρηματοδοτικών μέσων και των επενδύσεων στον τομέα της ενέργειας κατά τη φάση 2, χάρη στις αλλαγές της στρατηγικής εστίασης σε 6 πολιτικές του ΕΤΠΑ και σε 2 υφιστάμενα χρηματοδοτικά μέσα. Άλλες σημαντικές εκροές είναι: > 3,8 εκατ. ευρώ του ΕΤΠΑ και > 2,65 εκατ. ευρώ των χρηματοδοτικών μέσων επηρεάστηκαν. 120 άτομα που αυξάνουν την επαγγελματική ικανότητα που συμμετέχουν σε διαπεριφερειακές εκδηλώσεις. — 28 εκδηλώσεις με τα ενδιαφερόμενα μέρη, μεταξύ των οποίων: 14 διαπεριφερειακές εκδηλώσεις με περισσότερους από 330 συμμετέχοντες. 14 τοπικές συναντήσεις ενδιαφερόμενων μερών με περισσότερους από 200 συμμετέχοντες. — 140 βέλτιστες πρακτικές που παράγονται και εμφανίζονται σε χάρτη γεωαναφοράς (εργαλείο χάρτη γραφής) και σε ηλεκτρονική βάση δεδομένων που τοποθετούνται στον ιστότοπο. (Greek) | |||||||||||||||
| Property / summary: ΤΟ ΠΡΌΒΛΗΜΑ: Η αύξηση των επενδύσεων στην ενεργειακή απόδοση και τις ανανεώσιμες πηγές ενέργειας για τα κτίρια αποτελεί μείζονα πρόκληση για την επίτευξη των στόχων της Ευρωπαϊκής Ένωσης για το 2030. Τα περισσότερα από τα κίνητρα του ΕΤΠΑ χρησιμοποίησαν μη αποδόσιμα συστήματα επιχορηγήσεων για την προώθηση των επενδύσεων στον τομέα της ενέργειας, αλλά λόγω του περιορισμού του ελλείμματος στο Σύμφωνο Σταθερότητας και Ανάπτυξης (ΣΣΑ) της ΕΚ, η επένδυση επιβραδύνθηκε. Η μέθοδος των επιχορηγήσεων παρουσιάζει σημαντικές αδυναμίες σε σχέση με άλλες μεθόδους, όπως τα χρηματοδοτικά μέσα (ΧΜ), οπότε οι περιφερειακές αρχές καλούνται να διαδραματίσουν καίριο ρόλο στη δημιουργία νέων πολιτικών στον τομέα αυτό. Η χρήση των Ταμείων Συνοχής, ιδίως του ΕΤΠΑ, στη δημιουργία νέων χρηματοδοτικών μέσων (ΧΜ) αποτελεί βασική πρόκληση για την προσεχή περίοδο 2014-2020, ιδίως όταν συνδυάζεται με πρωτοβουλίες χρηματοδότησης της ΕΚ. ΣΚΟΠΟΣ ΣΤΟΧΟΣ: Ο γενικός στόχος είναι η προώθηση νέων πολιτικών, ή η βελτίωση των υφιστάμενων πολιτικών, που αποσκοπούν στη δημιουργία χρηματοδοτικών μέσων, ιδίως χρηματοδοτικών μέσων (ΧΜ) που υποστηρίζονται από κονδύλια του ΕΤΠΑ και ενσωματώνονται σε χρηματοδοτικές πρωτοβουλίες της ΕΚ, όπως το ΕΤΣΕ (σχέδιο Juncker 06/2015), τα εργαλεία της ΕΤΕπ της Ευρωπαϊκής Τράπεζας Επενδύσεων (ELENA, ταμεία Margarite) ή ακόμη και από συμπράξεις δημόσιου και ιδιωτικού τομέα. ΤΑ ΑΠΟΤΕΛΈΣΜΑΤΑ: Τα αποτελέσματα θα είναι η βελτίωση των ειδικών περιφερειακών πολιτικών και του ΕΠ του ΕΤΠΑ σε 7 περιφέρειες της ΕΕ, με τη συμμετοχή 5 διαχειριστικών αρχών με αρμοδιότητες στο ΕΤΠΑ για έργα ΕΕ και ΑΠΕ. Η βελτίωση θα επιτρέψει την υλοποίηση των χρηματοδοτικών μέσων και των επενδύσεων στον τομέα της ενέργειας κατά τη φάση 2, χάρη στις αλλαγές της στρατηγικής εστίασης σε 6 πολιτικές του ΕΤΠΑ και σε 2 υφιστάμενα χρηματοδοτικά μέσα. Άλλες σημαντικές εκροές είναι: > 3,8 εκατ. ευρώ του ΕΤΠΑ και > 2,65 εκατ. ευρώ των χρηματοδοτικών μέσων επηρεάστηκαν. 120 άτομα που αυξάνουν την επαγγελματική ικανότητα που συμμετέχουν σε διαπεριφερειακές εκδηλώσεις. — 28 εκδηλώσεις με τα ενδιαφερόμενα μέρη, μεταξύ των οποίων: 14 διαπεριφερειακές εκδηλώσεις με περισσότερους από 330 συμμετέχοντες. 14 τοπικές συναντήσεις ενδιαφερόμενων μερών με περισσότερους από 200 συμμετέχοντες. — 140 βέλτιστες πρακτικές που παράγονται και εμφανίζονται σε χάρτη γεωαναφοράς (εργαλείο χάρτη γραφής) και σε ηλεκτρονική βάση δεδομένων που τοποθετούνται στον ιστότοπο. (Greek) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: ΤΟ ΠΡΌΒΛΗΜΑ: Η αύξηση των επενδύσεων στην ενεργειακή απόδοση και τις ανανεώσιμες πηγές ενέργειας για τα κτίρια αποτελεί μείζονα πρόκληση για την επίτευξη των στόχων της Ευρωπαϊκής Ένωσης για το 2030. Τα περισσότερα από τα κίνητρα του ΕΤΠΑ χρησιμοποίησαν μη αποδόσιμα συστήματα επιχορηγήσεων για την προώθηση των επενδύσεων στον τομέα της ενέργειας, αλλά λόγω του περιορισμού του ελλείμματος στο Σύμφωνο Σταθερότητας και Ανάπτυξης (ΣΣΑ) της ΕΚ, η επένδυση επιβραδύνθηκε. Η μέθοδος των επιχορηγήσεων παρουσιάζει σημαντικές αδυναμίες σε σχέση με άλλες μεθόδους, όπως τα χρηματοδοτικά μέσα (ΧΜ), οπότε οι περιφερειακές αρχές καλούνται να διαδραματίσουν καίριο ρόλο στη δημιουργία νέων πολιτικών στον τομέα αυτό. Η χρήση των Ταμείων Συνοχής, ιδίως του ΕΤΠΑ, στη δημιουργία νέων χρηματοδοτικών μέσων (ΧΜ) αποτελεί βασική πρόκληση για την προσεχή περίοδο 2014-2020, ιδίως όταν συνδυάζεται με πρωτοβουλίες χρηματοδότησης της ΕΚ. ΣΚΟΠΟΣ ΣΤΟΧΟΣ: Ο γενικός στόχος είναι η προώθηση νέων πολιτικών, ή η βελτίωση των υφιστάμενων πολιτικών, που αποσκοπούν στη δημιουργία χρηματοδοτικών μέσων, ιδίως χρηματοδοτικών μέσων (ΧΜ) που υποστηρίζονται από κονδύλια του ΕΤΠΑ και ενσωματώνονται σε χρηματοδοτικές πρωτοβουλίες της ΕΚ, όπως το ΕΤΣΕ (σχέδιο Juncker 06/2015), τα εργαλεία της ΕΤΕπ της Ευρωπαϊκής Τράπεζας Επενδύσεων (ELENA, ταμεία Margarite) ή ακόμη και από συμπράξεις δημόσιου και ιδιωτικού τομέα. ΤΑ ΑΠΟΤΕΛΈΣΜΑΤΑ: Τα αποτελέσματα θα είναι η βελτίωση των ειδικών περιφερειακών πολιτικών και του ΕΠ του ΕΤΠΑ σε 7 περιφέρειες της ΕΕ, με τη συμμετοχή 5 διαχειριστικών αρχών με αρμοδιότητες στο ΕΤΠΑ για έργα ΕΕ και ΑΠΕ. Η βελτίωση θα επιτρέψει την υλοποίηση των χρηματοδοτικών μέσων και των επενδύσεων στον τομέα της ενέργειας κατά τη φάση 2, χάρη στις αλλαγές της στρατηγικής εστίασης σε 6 πολιτικές του ΕΤΠΑ και σε 2 υφιστάμενα χρηματοδοτικά μέσα. Άλλες σημαντικές εκροές είναι: > 3,8 εκατ. ευρώ του ΕΤΠΑ και > 2,65 εκατ. ευρώ των χρηματοδοτικών μέσων επηρεάστηκαν. 120 άτομα που αυξάνουν την επαγγελματική ικανότητα που συμμετέχουν σε διαπεριφερειακές εκδηλώσεις. — 28 εκδηλώσεις με τα ενδιαφερόμενα μέρη, μεταξύ των οποίων: 14 διαπεριφερειακές εκδηλώσεις με περισσότερους από 330 συμμετέχοντες. 14 τοπικές συναντήσεις ενδιαφερόμενων μερών με περισσότερους από 200 συμμετέχοντες. — 140 βέλτιστες πρακτικές που παράγονται και εμφανίζονται σε χάρτη γεωαναφοράς (εργαλείο χάρτη γραφής) και σε ηλεκτρονική βάση δεδομένων που τοποθετούνται στον ιστότοπο. (Greek) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 4 November 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
ΤΟ ΠΡΌΒΛΗΜΑ: Η αύξηση των επενδύσεων στην ενεργειακή απόδοση και τις ανανεώσιμες πηγές ενέργειας για τα κτίρια αποτελεί μείζονα πρόκληση για την επίτευξη των στόχων της Ευρωπαϊκής Ένωσης για το 2030. Τα περισσότερα από τα κίνητρα του ΕΤΠΑ χρησιμοποίησαν μη αποδόσιμα συστήματα επιχορηγήσεων για την προώθηση των επενδύσεων στον τομέα της ενέργειας, αλλά λόγω του περιορισμού του ελλείμματος στο Σύμφωνο Σταθερότητας και Ανάπτυξης (ΣΣΑ) της ΕΚ, η επένδυση επιβραδύνθηκε. Η μέθοδος των επιχορηγήσεων παρουσιάζει σημαντικές αδυναμίες σε σχέση με άλλες μεθόδους, όπως τα χρηματοδοτικά μέσα (ΧΜ), οπότε οι περιφερειακές αρχές καλούνται να διαδραματίσουν καίριο ρόλο στη δημιουργία νέων πολιτικών στον τομέα αυτό. Η χρήση των Ταμείων Συνοχής, ιδίως του ΕΤΠΑ, στη δημιουργία νέων χρηματοδοτικών μέσων (ΧΜ) αποτελεί βασική πρόκληση για την προσεχή περίοδο 2014-2020, ιδίως όταν συνδυάζεται με πρωτοβουλίες χρηματοδότησης της ΕΚ. ΣΚΟΠΟΣ ΣΤΟΧΟΣ: Ο γενικός στόχος είναι η προώθηση νέων πολιτικών, ή η βελτίωση των υφιστάμενων πολιτικών, που αποσκοπούν στη δημιουργία χρηματοδοτικών μέσων, ιδίως χρηματοδοτικών μέσων (ΧΜ) που υποστηρίζονται από κονδύλια του ΕΤΠΑ και ενσωματώνονται σε χρηματοδοτικές πρωτοβουλίες της ΕΚ, όπως το ΕΤΣΕ (σχέδιο Juncker 06/2015), τα εργαλεία της ΕΤΕπ της Ευρωπαϊκής Τράπεζας Επενδύσεων (ELENA, ταμεία Margarite) ή ακόμη και από συμπράξεις δημόσιου και ιδιωτικού τομέα. ΤΑ ΑΠΟΤΕΛΈΣΜΑΤΑ: Τα αποτελέσματα θα είναι η βελτίωση των ειδικών περιφερειακών πολιτικών και του ΕΠ του ΕΤΠΑ σε 7 περιφέρειες της ΕΕ, με τη συμμετοχή 5 διαχειριστικών αρχών με αρμοδιότητες στο ΕΤΠΑ για έργα ΕΕ και ΑΠΕ. Η βελτίωση θα επιτρέψει την υλοποίηση των χρηματοδοτικών μέσων και των επενδύσεων στον τομέα της ενέργειας κατά τη φάση 2, χάρη στις αλλαγές της στρατηγικής εστίασης σε 6 πολιτικές του ΕΤΠΑ και σε 2 υφιστάμενα χρηματοδοτικά μέσα. Άλλες σημαντικές εκροές είναι: > 3,8 εκατ. ευρώ του ΕΤΠΑ και > 2,65 εκατ. ευρώ των χρηματοδοτικών μέσων επηρεάστηκαν. 120 άτομα που αυξάνουν την επαγγελματική ικανότητα που συμμετέχουν σε διαπεριφερειακές εκδηλώσεις. — 28 εκδηλώσεις με τα ενδιαφερόμενα μέρη, μεταξύ των οποίων: 14 διαπεριφερειακές εκδηλώσεις με περισσότερους από 330 συμμετέχοντες. 14 τοπικές συναντήσεις ενδιαφερόμενων μερών με περισσότερους από 200 συμμετέχοντες. — 140 βέλτιστες πρακτικές που παράγονται και εμφανίζονται σε χάρτη γεωαναφοράς (εργαλείο χάρτη γραφής) και σε ηλεκτρονική βάση δεδομένων που τοποθετούνται στον ιστότοπο. (Greek) | |||||||||||||||
| Property / summary: ΤΟ ΠΡΌΒΛΗΜΑ: Η αύξηση των επενδύσεων στην ενεργειακή απόδοση και τις ανανεώσιμες πηγές ενέργειας για τα κτίρια αποτελεί μείζονα πρόκληση για την επίτευξη των στόχων της Ευρωπαϊκής Ένωσης για το 2030. Τα περισσότερα από τα κίνητρα του ΕΤΠΑ χρησιμοποίησαν μη αποδόσιμα συστήματα επιχορηγήσεων για την προώθηση των επενδύσεων στον τομέα της ενέργειας, αλλά λόγω του περιορισμού του ελλείμματος στο Σύμφωνο Σταθερότητας και Ανάπτυξης (ΣΣΑ) της ΕΚ, η επένδυση επιβραδύνθηκε. Η μέθοδος των επιχορηγήσεων παρουσιάζει σημαντικές αδυναμίες σε σχέση με άλλες μεθόδους, όπως τα χρηματοδοτικά μέσα (ΧΜ), οπότε οι περιφερειακές αρχές καλούνται να διαδραματίσουν καίριο ρόλο στη δημιουργία νέων πολιτικών στον τομέα αυτό. Η χρήση των Ταμείων Συνοχής, ιδίως του ΕΤΠΑ, στη δημιουργία νέων χρηματοδοτικών μέσων (ΧΜ) αποτελεί βασική πρόκληση για την προσεχή περίοδο 2014-2020, ιδίως όταν συνδυάζεται με πρωτοβουλίες χρηματοδότησης της ΕΚ. ΣΚΟΠΟΣ ΣΤΟΧΟΣ: Ο γενικός στόχος είναι η προώθηση νέων πολιτικών, ή η βελτίωση των υφιστάμενων πολιτικών, που αποσκοπούν στη δημιουργία χρηματοδοτικών μέσων, ιδίως χρηματοδοτικών μέσων (ΧΜ) που υποστηρίζονται από κονδύλια του ΕΤΠΑ και ενσωματώνονται σε χρηματοδοτικές πρωτοβουλίες της ΕΚ, όπως το ΕΤΣΕ (σχέδιο Juncker 06/2015), τα εργαλεία της ΕΤΕπ της Ευρωπαϊκής Τράπεζας Επενδύσεων (ELENA, ταμεία Margarite) ή ακόμη και από συμπράξεις δημόσιου και ιδιωτικού τομέα. ΤΑ ΑΠΟΤΕΛΈΣΜΑΤΑ: Τα αποτελέσματα θα είναι η βελτίωση των ειδικών περιφερειακών πολιτικών και του ΕΠ του ΕΤΠΑ σε 7 περιφέρειες της ΕΕ, με τη συμμετοχή 5 διαχειριστικών αρχών με αρμοδιότητες στο ΕΤΠΑ για έργα ΕΕ και ΑΠΕ. Η βελτίωση θα επιτρέψει την υλοποίηση των χρηματοδοτικών μέσων και των επενδύσεων στον τομέα της ενέργειας κατά τη φάση 2, χάρη στις αλλαγές της στρατηγικής εστίασης σε 6 πολιτικές του ΕΤΠΑ και σε 2 υφιστάμενα χρηματοδοτικά μέσα. Άλλες σημαντικές εκροές είναι: > 3,8 εκατ. ευρώ του ΕΤΠΑ και > 2,65 εκατ. ευρώ των χρηματοδοτικών μέσων επηρεάστηκαν. 120 άτομα που αυξάνουν την επαγγελματική ικανότητα που συμμετέχουν σε διαπεριφερειακές εκδηλώσεις. — 28 εκδηλώσεις με τα ενδιαφερόμενα μέρη, μεταξύ των οποίων: 14 διαπεριφερειακές εκδηλώσεις με περισσότερους από 330 συμμετέχοντες. 14 τοπικές συναντήσεις ενδιαφερόμενων μερών με περισσότερους από 200 συμμετέχοντες. — 140 βέλτιστες πρακτικές που παράγονται και εμφανίζονται σε χάρτη γεωαναφοράς (εργαλείο χάρτη γραφής) και σε ηλεκτρονική βάση δεδομένων που τοποθετούνται στον ιστότοπο. (Greek) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: ΤΟ ΠΡΌΒΛΗΜΑ: Η αύξηση των επενδύσεων στην ενεργειακή απόδοση και τις ανανεώσιμες πηγές ενέργειας για τα κτίρια αποτελεί μείζονα πρόκληση για την επίτευξη των στόχων της Ευρωπαϊκής Ένωσης για το 2030. Τα περισσότερα από τα κίνητρα του ΕΤΠΑ χρησιμοποίησαν μη αποδόσιμα συστήματα επιχορηγήσεων για την προώθηση των επενδύσεων στον τομέα της ενέργειας, αλλά λόγω του περιορισμού του ελλείμματος στο Σύμφωνο Σταθερότητας και Ανάπτυξης (ΣΣΑ) της ΕΚ, η επένδυση επιβραδύνθηκε. Η μέθοδος των επιχορηγήσεων παρουσιάζει σημαντικές αδυναμίες σε σχέση με άλλες μεθόδους, όπως τα χρηματοδοτικά μέσα (ΧΜ), οπότε οι περιφερειακές αρχές καλούνται να διαδραματίσουν καίριο ρόλο στη δημιουργία νέων πολιτικών στον τομέα αυτό. Η χρήση των Ταμείων Συνοχής, ιδίως του ΕΤΠΑ, στη δημιουργία νέων χρηματοδοτικών μέσων (ΧΜ) αποτελεί βασική πρόκληση για την προσεχή περίοδο 2014-2020, ιδίως όταν συνδυάζεται με πρωτοβουλίες χρηματοδότησης της ΕΚ. ΣΚΟΠΟΣ ΣΤΟΧΟΣ: Ο γενικός στόχος είναι η προώθηση νέων πολιτικών, ή η βελτίωση των υφιστάμενων πολιτικών, που αποσκοπούν στη δημιουργία χρηματοδοτικών μέσων, ιδίως χρηματοδοτικών μέσων (ΧΜ) που υποστηρίζονται από κονδύλια του ΕΤΠΑ και ενσωματώνονται σε χρηματοδοτικές πρωτοβουλίες της ΕΚ, όπως το ΕΤΣΕ (σχέδιο Juncker 06/2015), τα εργαλεία της ΕΤΕπ της Ευρωπαϊκής Τράπεζας Επενδύσεων (ELENA, ταμεία Margarite) ή ακόμη και από συμπράξεις δημόσιου και ιδιωτικού τομέα. ΤΑ ΑΠΟΤΕΛΈΣΜΑΤΑ: Τα αποτελέσματα θα είναι η βελτίωση των ειδικών περιφερειακών πολιτικών και του ΕΠ του ΕΤΠΑ σε 7 περιφέρειες της ΕΕ, με τη συμμετοχή 5 διαχειριστικών αρχών με αρμοδιότητες στο ΕΤΠΑ για έργα ΕΕ και ΑΠΕ. Η βελτίωση θα επιτρέψει την υλοποίηση των χρηματοδοτικών μέσων και των επενδύσεων στον τομέα της ενέργειας κατά τη φάση 2, χάρη στις αλλαγές της στρατηγικής εστίασης σε 6 πολιτικές του ΕΤΠΑ και σε 2 υφιστάμενα χρηματοδοτικά μέσα. Άλλες σημαντικές εκροές είναι: > 3,8 εκατ. ευρώ του ΕΤΠΑ και > 2,65 εκατ. ευρώ των χρηματοδοτικών μέσων επηρεάστηκαν. 120 άτομα που αυξάνουν την επαγγελματική ικανότητα που συμμετέχουν σε διαπεριφερειακές εκδηλώσεις. — 28 εκδηλώσεις με τα ενδιαφερόμενα μέρη, μεταξύ των οποίων: 14 διαπεριφερειακές εκδηλώσεις με περισσότερους από 330 συμμετέχοντες. 14 τοπικές συναντήσεις ενδιαφερόμενων μερών με περισσότερους από 200 συμμετέχοντες. — 140 βέλτιστες πρακτικές που παράγονται και εμφανίζονται σε χάρτη γεωαναφοράς (εργαλείο χάρτη γραφής) και σε ηλεκτρονική βάση δεδομένων που τοποθετούνται στον ιστότοπο. (Greek) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 4 November 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
ΤΟ ΠΡΌΒΛΗΜΑ: Η αύξηση των επενδύσεων στην ενεργειακή απόδοση και τις ανανεώσιμες πηγές ενέργειας για τα κτίρια αποτελεί μείζονα πρόκληση για την επίτευξη των στόχων της Ευρωπαϊκής Ένωσης για το 2030. Τα περισσότερα από τα κίνητρα του ΕΤΠΑ χρησιμοποίησαν μη αποδόσιμα συστήματα επιχορηγήσεων για την προώθηση των επενδύσεων στον τομέα της ενέργειας, αλλά λόγω του περιορισμού του ελλείμματος στο Σύμφωνο Σταθερότητας και Ανάπτυξης (ΣΣΑ) της ΕΚ, η επένδυση επιβραδύνθηκε. Η μέθοδος των επιχορηγήσεων παρουσιάζει σημαντικές αδυναμίες σε σχέση με άλλες μεθόδους, όπως τα χρηματοδοτικά μέσα (ΧΜ), οπότε οι περιφερειακές αρχές καλούνται να διαδραματίσουν καίριο ρόλο στη δημιουργία νέων πολιτικών στον τομέα αυτό. Η χρήση των Ταμείων Συνοχής, ιδίως του ΕΤΠΑ, στη δημιουργία νέων χρηματοδοτικών μέσων (ΧΜ) αποτελεί βασική πρόκληση για την προσεχή περίοδο 2014-2020, ιδίως όταν συνδυάζεται με πρωτοβουλίες χρηματοδότησης της ΕΚ. ΣΚΟΠΟΣ ΣΤΟΧΟΣ: Ο γενικός στόχος είναι η προώθηση νέων πολιτικών, ή η βελτίωση των υφιστάμενων πολιτικών, που αποσκοπούν στη δημιουργία χρηματοδοτικών μέσων, ιδίως χρηματοδοτικών μέσων (ΧΜ) που υποστηρίζονται από κονδύλια του ΕΤΠΑ και ενσωματώνονται σε χρηματοδοτικές πρωτοβουλίες της ΕΚ, όπως το ΕΤΣΕ (σχέδιο Juncker 06/2015), τα εργαλεία της ΕΤΕπ της Ευρωπαϊκής Τράπεζας Επενδύσεων (ELENA, ταμεία Margarite) ή ακόμη και από συμπράξεις δημόσιου και ιδιωτικού τομέα. ΤΑ ΑΠΟΤΕΛΈΣΜΑΤΑ: Τα αποτελέσματα θα είναι η βελτίωση των ειδικών περιφερειακών πολιτικών και του ΕΠ του ΕΤΠΑ σε 7 περιφέρειες της ΕΕ, με τη συμμετοχή 5 διαχειριστικών αρχών με αρμοδιότητες στο ΕΤΠΑ για έργα ΕΕ και ΑΠΕ. Η βελτίωση θα επιτρέψει την υλοποίηση των χρηματοδοτικών μέσων και των επενδύσεων στον τομέα της ενέργειας κατά τη φάση 2, χάρη στις αλλαγές της στρατηγικής εστίασης σε 6 πολιτικές του ΕΤΠΑ και σε 2 υφιστάμενα χρηματοδοτικά μέσα. Άλλες σημαντικές εκροές είναι: > 3,8 εκατ. ευρώ του ΕΤΠΑ και > 2,65 εκατ. ευρώ των χρηματοδοτικών μέσων επηρεάστηκαν. 120 άτομα που αυξάνουν την επαγγελματική ικανότητα που συμμετέχουν σε διαπεριφερειακές εκδηλώσεις. — 28 εκδηλώσεις με τα ενδιαφερόμενα μέρη, μεταξύ των οποίων: 14 διαπεριφερειακές εκδηλώσεις με περισσότερους από 330 συμμετέχοντες. 14 τοπικές συναντήσεις ενδιαφερόμενων μερών με περισσότερους από 200 συμμετέχοντες. — 140 βέλτιστες πρακτικές που παράγονται και εμφανίζονται σε χάρτη γεωαναφοράς (εργαλείο χάρτη γραφής) και σε ηλεκτρονική βάση δεδομένων που τοποθετούνται στον ιστότοπο. (Greek) | |||||||||||||||
| Property / summary: ΤΟ ΠΡΌΒΛΗΜΑ: Η αύξηση των επενδύσεων στην ενεργειακή απόδοση και τις ανανεώσιμες πηγές ενέργειας για τα κτίρια αποτελεί μείζονα πρόκληση για την επίτευξη των στόχων της Ευρωπαϊκής Ένωσης για το 2030. Τα περισσότερα από τα κίνητρα του ΕΤΠΑ χρησιμοποίησαν μη αποδόσιμα συστήματα επιχορηγήσεων για την προώθηση των επενδύσεων στον τομέα της ενέργειας, αλλά λόγω του περιορισμού του ελλείμματος στο Σύμφωνο Σταθερότητας και Ανάπτυξης (ΣΣΑ) της ΕΚ, η επένδυση επιβραδύνθηκε. Η μέθοδος των επιχορηγήσεων παρουσιάζει σημαντικές αδυναμίες σε σχέση με άλλες μεθόδους, όπως τα χρηματοδοτικά μέσα (ΧΜ), οπότε οι περιφερειακές αρχές καλούνται να διαδραματίσουν καίριο ρόλο στη δημιουργία νέων πολιτικών στον τομέα αυτό. Η χρήση των Ταμείων Συνοχής, ιδίως του ΕΤΠΑ, στη δημιουργία νέων χρηματοδοτικών μέσων (ΧΜ) αποτελεί βασική πρόκληση για την προσεχή περίοδο 2014-2020, ιδίως όταν συνδυάζεται με πρωτοβουλίες χρηματοδότησης της ΕΚ. ΣΚΟΠΟΣ ΣΤΟΧΟΣ: Ο γενικός στόχος είναι η προώθηση νέων πολιτικών, ή η βελτίωση των υφιστάμενων πολιτικών, που αποσκοπούν στη δημιουργία χρηματοδοτικών μέσων, ιδίως χρηματοδοτικών μέσων (ΧΜ) που υποστηρίζονται από κονδύλια του ΕΤΠΑ και ενσωματώνονται σε χρηματοδοτικές πρωτοβουλίες της ΕΚ, όπως το ΕΤΣΕ (σχέδιο Juncker 06/2015), τα εργαλεία της ΕΤΕπ της Ευρωπαϊκής Τράπεζας Επενδύσεων (ELENA, ταμεία Margarite) ή ακόμη και από συμπράξεις δημόσιου και ιδιωτικού τομέα. ΤΑ ΑΠΟΤΕΛΈΣΜΑΤΑ: Τα αποτελέσματα θα είναι η βελτίωση των ειδικών περιφερειακών πολιτικών και του ΕΠ του ΕΤΠΑ σε 7 περιφέρειες της ΕΕ, με τη συμμετοχή 5 διαχειριστικών αρχών με αρμοδιότητες στο ΕΤΠΑ για έργα ΕΕ και ΑΠΕ. Η βελτίωση θα επιτρέψει την υλοποίηση των χρηματοδοτικών μέσων και των επενδύσεων στον τομέα της ενέργειας κατά τη φάση 2, χάρη στις αλλαγές της στρατηγικής εστίασης σε 6 πολιτικές του ΕΤΠΑ και σε 2 υφιστάμενα χρηματοδοτικά μέσα. Άλλες σημαντικές εκροές είναι: > 3,8 εκατ. ευρώ του ΕΤΠΑ και > 2,65 εκατ. ευρώ των χρηματοδοτικών μέσων επηρεάστηκαν. 120 άτομα που αυξάνουν την επαγγελματική ικανότητα που συμμετέχουν σε διαπεριφερειακές εκδηλώσεις. — 28 εκδηλώσεις με τα ενδιαφερόμενα μέρη, μεταξύ των οποίων: 14 διαπεριφερειακές εκδηλώσεις με περισσότερους από 330 συμμετέχοντες. 14 τοπικές συναντήσεις ενδιαφερόμενων μερών με περισσότερους από 200 συμμετέχοντες. — 140 βέλτιστες πρακτικές που παράγονται και εμφανίζονται σε χάρτη γεωαναφοράς (εργαλείο χάρτη γραφής) και σε ηλεκτρονική βάση δεδομένων που τοποθετούνται στον ιστότοπο. (Greek) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: ΤΟ ΠΡΌΒΛΗΜΑ: Η αύξηση των επενδύσεων στην ενεργειακή απόδοση και τις ανανεώσιμες πηγές ενέργειας για τα κτίρια αποτελεί μείζονα πρόκληση για την επίτευξη των στόχων της Ευρωπαϊκής Ένωσης για το 2030. Τα περισσότερα από τα κίνητρα του ΕΤΠΑ χρησιμοποίησαν μη αποδόσιμα συστήματα επιχορηγήσεων για την προώθηση των επενδύσεων στον τομέα της ενέργειας, αλλά λόγω του περιορισμού του ελλείμματος στο Σύμφωνο Σταθερότητας και Ανάπτυξης (ΣΣΑ) της ΕΚ, η επένδυση επιβραδύνθηκε. Η μέθοδος των επιχορηγήσεων παρουσιάζει σημαντικές αδυναμίες σε σχέση με άλλες μεθόδους, όπως τα χρηματοδοτικά μέσα (ΧΜ), οπότε οι περιφερειακές αρχές καλούνται να διαδραματίσουν καίριο ρόλο στη δημιουργία νέων πολιτικών στον τομέα αυτό. Η χρήση των Ταμείων Συνοχής, ιδίως του ΕΤΠΑ, στη δημιουργία νέων χρηματοδοτικών μέσων (ΧΜ) αποτελεί βασική πρόκληση για την προσεχή περίοδο 2014-2020, ιδίως όταν συνδυάζεται με πρωτοβουλίες χρηματοδότησης της ΕΚ. ΣΚΟΠΟΣ ΣΤΟΧΟΣ: Ο γενικός στόχος είναι η προώθηση νέων πολιτικών, ή η βελτίωση των υφιστάμενων πολιτικών, που αποσκοπούν στη δημιουργία χρηματοδοτικών μέσων, ιδίως χρηματοδοτικών μέσων (ΧΜ) που υποστηρίζονται από κονδύλια του ΕΤΠΑ και ενσωματώνονται σε χρηματοδοτικές πρωτοβουλίες της ΕΚ, όπως το ΕΤΣΕ (σχέδιο Juncker 06/2015), τα εργαλεία της ΕΤΕπ της Ευρωπαϊκής Τράπεζας Επενδύσεων (ELENA, ταμεία Margarite) ή ακόμη και από συμπράξεις δημόσιου και ιδιωτικού τομέα. ΤΑ ΑΠΟΤΕΛΈΣΜΑΤΑ: Τα αποτελέσματα θα είναι η βελτίωση των ειδικών περιφερειακών πολιτικών και του ΕΠ του ΕΤΠΑ σε 7 περιφέρειες της ΕΕ, με τη συμμετοχή 5 διαχειριστικών αρχών με αρμοδιότητες στο ΕΤΠΑ για έργα ΕΕ και ΑΠΕ. Η βελτίωση θα επιτρέψει την υλοποίηση των χρηματοδοτικών μέσων και των επενδύσεων στον τομέα της ενέργειας κατά τη φάση 2, χάρη στις αλλαγές της στρατηγικής εστίασης σε 6 πολιτικές του ΕΤΠΑ και σε 2 υφιστάμενα χρηματοδοτικά μέσα. Άλλες σημαντικές εκροές είναι: > 3,8 εκατ. ευρώ του ΕΤΠΑ και > 2,65 εκατ. ευρώ των χρηματοδοτικών μέσων επηρεάστηκαν. 120 άτομα που αυξάνουν την επαγγελματική ικανότητα που συμμετέχουν σε διαπεριφερειακές εκδηλώσεις. — 28 εκδηλώσεις με τα ενδιαφερόμενα μέρη, μεταξύ των οποίων: 14 διαπεριφερειακές εκδηλώσεις με περισσότερους από 330 συμμετέχοντες. 14 τοπικές συναντήσεις ενδιαφερόμενων μερών με περισσότερους από 200 συμμετέχοντες. — 140 βέλτιστες πρακτικές που παράγονται και εμφανίζονται σε χάρτη γεωαναφοράς (εργαλείο χάρτη γραφής) και σε ηλεκτρονική βάση δεδομένων που τοποθετούνται στον ιστότοπο. (Greek) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 4 November 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
ΤΟ ΠΡΌΒΛΗΜΑ: Η αύξηση των επενδύσεων στην ενεργειακή απόδοση και τις ανανεώσιμες πηγές ενέργειας για τα κτίρια αποτελεί μείζονα πρόκληση για την επίτευξη των στόχων της Ευρωπαϊκής Ένωσης για το 2030. Τα περισσότερα από τα κίνητρα του ΕΤΠΑ χρησιμοποίησαν μη αποδόσιμα συστήματα επιχορηγήσεων για την προώθηση των επενδύσεων στον τομέα της ενέργειας, αλλά λόγω του περιορισμού του ελλείμματος στο Σύμφωνο Σταθερότητας και Ανάπτυξης (ΣΣΑ) της ΕΚ, η επένδυση επιβραδύνθηκε. Η μέθοδος των επιχορηγήσεων παρουσιάζει σημαντικές αδυναμίες σε σχέση με άλλες μεθόδους, όπως τα χρηματοδοτικά μέσα (ΧΜ), οπότε οι περιφερειακές αρχές καλούνται να διαδραματίσουν καίριο ρόλο στη δημιουργία νέων πολιτικών στον τομέα αυτό. Η χρήση των Ταμείων Συνοχής, ιδίως του ΕΤΠΑ, στη δημιουργία νέων χρηματοδοτικών μέσων (ΧΜ) αποτελεί βασική πρόκληση για την προσεχή περίοδο 2014-2020, ιδίως όταν συνδυάζεται με πρωτοβουλίες χρηματοδότησης της ΕΚ. ΣΚΟΠΟΣ ΣΤΟΧΟΣ: Ο γενικός στόχος είναι η προώθηση νέων πολιτικών, ή η βελτίωση των υφιστάμενων πολιτικών, που αποσκοπούν στη δημιουργία χρηματοδοτικών μέσων, ιδίως χρηματοδοτικών μέσων (ΧΜ) που υποστηρίζονται από κονδύλια του ΕΤΠΑ και ενσωματώνονται σε χρηματοδοτικές πρωτοβουλίες της ΕΚ, όπως το ΕΤΣΕ (σχέδιο Juncker 06/2015), τα εργαλεία της ΕΤΕπ της Ευρωπαϊκής Τράπεζας Επενδύσεων (ELENA, ταμεία Margarite) ή ακόμη και από συμπράξεις δημόσιου και ιδιωτικού τομέα. ΤΑ ΑΠΟΤΕΛΈΣΜΑΤΑ: Τα αποτελέσματα θα είναι η βελτίωση των ειδικών περιφερειακών πολιτικών και του ΕΠ του ΕΤΠΑ σε 7 περιφέρειες της ΕΕ, με τη συμμετοχή 5 διαχειριστικών αρχών με αρμοδιότητες στο ΕΤΠΑ για έργα ΕΕ και ΑΠΕ. Η βελτίωση θα επιτρέψει την υλοποίηση των χρηματοδοτικών μέσων και των επενδύσεων στον τομέα της ενέργειας κατά τη φάση 2, χάρη στις αλλαγές της στρατηγικής εστίασης σε 6 πολιτικές του ΕΤΠΑ και σε 2 υφιστάμενα χρηματοδοτικά μέσα. Άλλες σημαντικές εκροές είναι: > 3,8 εκατ. ευρώ του ΕΤΠΑ και > 2,65 εκατ. ευρώ των χρηματοδοτικών μέσων επηρεάστηκαν. 120 άτομα που αυξάνουν την επαγγελματική ικανότητα που συμμετέχουν σε διαπεριφερειακές εκδηλώσεις. — 28 εκδηλώσεις με τα ενδιαφερόμενα μέρη, μεταξύ των οποίων: 14 διαπεριφερειακές εκδηλώσεις με περισσότερους από 330 συμμετέχοντες. 14 τοπικές συναντήσεις ενδιαφερόμενων μερών με περισσότερους από 200 συμμετέχοντες. — 140 βέλτιστες πρακτικές που παράγονται και εμφανίζονται σε χάρτη γεωαναφοράς (εργαλείο χάρτη γραφής) και σε ηλεκτρονική βάση δεδομένων που τοποθετούνται στον ιστότοπο. (Greek) | |||||||||||||||
| Property / summary: ΤΟ ΠΡΌΒΛΗΜΑ: Η αύξηση των επενδύσεων στην ενεργειακή απόδοση και τις ανανεώσιμες πηγές ενέργειας για τα κτίρια αποτελεί μείζονα πρόκληση για την επίτευξη των στόχων της Ευρωπαϊκής Ένωσης για το 2030. Τα περισσότερα από τα κίνητρα του ΕΤΠΑ χρησιμοποίησαν μη αποδόσιμα συστήματα επιχορηγήσεων για την προώθηση των επενδύσεων στον τομέα της ενέργειας, αλλά λόγω του περιορισμού του ελλείμματος στο Σύμφωνο Σταθερότητας και Ανάπτυξης (ΣΣΑ) της ΕΚ, η επένδυση επιβραδύνθηκε. Η μέθοδος των επιχορηγήσεων παρουσιάζει σημαντικές αδυναμίες σε σχέση με άλλες μεθόδους, όπως τα χρηματοδοτικά μέσα (ΧΜ), οπότε οι περιφερειακές αρχές καλούνται να διαδραματίσουν καίριο ρόλο στη δημιουργία νέων πολιτικών στον τομέα αυτό. Η χρήση των Ταμείων Συνοχής, ιδίως του ΕΤΠΑ, στη δημιουργία νέων χρηματοδοτικών μέσων (ΧΜ) αποτελεί βασική πρόκληση για την προσεχή περίοδο 2014-2020, ιδίως όταν συνδυάζεται με πρωτοβουλίες χρηματοδότησης της ΕΚ. ΣΚΟΠΟΣ ΣΤΟΧΟΣ: Ο γενικός στόχος είναι η προώθηση νέων πολιτικών, ή η βελτίωση των υφιστάμενων πολιτικών, που αποσκοπούν στη δημιουργία χρηματοδοτικών μέσων, ιδίως χρηματοδοτικών μέσων (ΧΜ) που υποστηρίζονται από κονδύλια του ΕΤΠΑ και ενσωματώνονται σε χρηματοδοτικές πρωτοβουλίες της ΕΚ, όπως το ΕΤΣΕ (σχέδιο Juncker 06/2015), τα εργαλεία της ΕΤΕπ της Ευρωπαϊκής Τράπεζας Επενδύσεων (ELENA, ταμεία Margarite) ή ακόμη και από συμπράξεις δημόσιου και ιδιωτικού τομέα. ΤΑ ΑΠΟΤΕΛΈΣΜΑΤΑ: Τα αποτελέσματα θα είναι η βελτίωση των ειδικών περιφερειακών πολιτικών και του ΕΠ του ΕΤΠΑ σε 7 περιφέρειες της ΕΕ, με τη συμμετοχή 5 διαχειριστικών αρχών με αρμοδιότητες στο ΕΤΠΑ για έργα ΕΕ και ΑΠΕ. Η βελτίωση θα επιτρέψει την υλοποίηση των χρηματοδοτικών μέσων και των επενδύσεων στον τομέα της ενέργειας κατά τη φάση 2, χάρη στις αλλαγές της στρατηγικής εστίασης σε 6 πολιτικές του ΕΤΠΑ και σε 2 υφιστάμενα χρηματοδοτικά μέσα. Άλλες σημαντικές εκροές είναι: > 3,8 εκατ. ευρώ του ΕΤΠΑ και > 2,65 εκατ. ευρώ των χρηματοδοτικών μέσων επηρεάστηκαν. 120 άτομα που αυξάνουν την επαγγελματική ικανότητα που συμμετέχουν σε διαπεριφερειακές εκδηλώσεις. — 28 εκδηλώσεις με τα ενδιαφερόμενα μέρη, μεταξύ των οποίων: 14 διαπεριφερειακές εκδηλώσεις με περισσότερους από 330 συμμετέχοντες. 14 τοπικές συναντήσεις ενδιαφερόμενων μερών με περισσότερους από 200 συμμετέχοντες. — 140 βέλτιστες πρακτικές που παράγονται και εμφανίζονται σε χάρτη γεωαναφοράς (εργαλείο χάρτη γραφής) και σε ηλεκτρονική βάση δεδομένων που τοποθετούνται στον ιστότοπο. (Greek) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: ΤΟ ΠΡΌΒΛΗΜΑ: Η αύξηση των επενδύσεων στην ενεργειακή απόδοση και τις ανανεώσιμες πηγές ενέργειας για τα κτίρια αποτελεί μείζονα πρόκληση για την επίτευξη των στόχων της Ευρωπαϊκής Ένωσης για το 2030. Τα περισσότερα από τα κίνητρα του ΕΤΠΑ χρησιμοποίησαν μη αποδόσιμα συστήματα επιχορηγήσεων για την προώθηση των επενδύσεων στον τομέα της ενέργειας, αλλά λόγω του περιορισμού του ελλείμματος στο Σύμφωνο Σταθερότητας και Ανάπτυξης (ΣΣΑ) της ΕΚ, η επένδυση επιβραδύνθηκε. Η μέθοδος των επιχορηγήσεων παρουσιάζει σημαντικές αδυναμίες σε σχέση με άλλες μεθόδους, όπως τα χρηματοδοτικά μέσα (ΧΜ), οπότε οι περιφερειακές αρχές καλούνται να διαδραματίσουν καίριο ρόλο στη δημιουργία νέων πολιτικών στον τομέα αυτό. Η χρήση των Ταμείων Συνοχής, ιδίως του ΕΤΠΑ, στη δημιουργία νέων χρηματοδοτικών μέσων (ΧΜ) αποτελεί βασική πρόκληση για την προσεχή περίοδο 2014-2020, ιδίως όταν συνδυάζεται με πρωτοβουλίες χρηματοδότησης της ΕΚ. ΣΚΟΠΟΣ ΣΤΟΧΟΣ: Ο γενικός στόχος είναι η προώθηση νέων πολιτικών, ή η βελτίωση των υφιστάμενων πολιτικών, που αποσκοπούν στη δημιουργία χρηματοδοτικών μέσων, ιδίως χρηματοδοτικών μέσων (ΧΜ) που υποστηρίζονται από κονδύλια του ΕΤΠΑ και ενσωματώνονται σε χρηματοδοτικές πρωτοβουλίες της ΕΚ, όπως το ΕΤΣΕ (σχέδιο Juncker 06/2015), τα εργαλεία της ΕΤΕπ της Ευρωπαϊκής Τράπεζας Επενδύσεων (ELENA, ταμεία Margarite) ή ακόμη και από συμπράξεις δημόσιου και ιδιωτικού τομέα. ΤΑ ΑΠΟΤΕΛΈΣΜΑΤΑ: Τα αποτελέσματα θα είναι η βελτίωση των ειδικών περιφερειακών πολιτικών και του ΕΠ του ΕΤΠΑ σε 7 περιφέρειες της ΕΕ, με τη συμμετοχή 5 διαχειριστικών αρχών με αρμοδιότητες στο ΕΤΠΑ για έργα ΕΕ και ΑΠΕ. Η βελτίωση θα επιτρέψει την υλοποίηση των χρηματοδοτικών μέσων και των επενδύσεων στον τομέα της ενέργειας κατά τη φάση 2, χάρη στις αλλαγές της στρατηγικής εστίασης σε 6 πολιτικές του ΕΤΠΑ και σε 2 υφιστάμενα χρηματοδοτικά μέσα. Άλλες σημαντικές εκροές είναι: > 3,8 εκατ. ευρώ του ΕΤΠΑ και > 2,65 εκατ. ευρώ των χρηματοδοτικών μέσων επηρεάστηκαν. 120 άτομα που αυξάνουν την επαγγελματική ικανότητα που συμμετέχουν σε διαπεριφερειακές εκδηλώσεις. — 28 εκδηλώσεις με τα ενδιαφερόμενα μέρη, μεταξύ των οποίων: 14 διαπεριφερειακές εκδηλώσεις με περισσότερους από 330 συμμετέχοντες. 14 τοπικές συναντήσεις ενδιαφερόμενων μερών με περισσότερους από 200 συμμετέχοντες. — 140 βέλτιστες πρακτικές που παράγονται και εμφανίζονται σε χάρτη γεωαναφοράς (εργαλείο χάρτη γραφής) και σε ηλεκτρονική βάση δεδομένων που τοποθετούνται στον ιστότοπο. (Greek) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 4 November 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
PROBLEEM: Het opschalen van investeringen in energie-efficiëntie en hernieuwbare energie voor gebouwen is een grote uitdaging om de doelstellingen van de Europese Unie voor 2030 te halen. De meeste EFRO-stimulansen maakten gebruik van niet-terugvorderbare subsidiesystemen voor het bevorderen van energie-investeringen, maar als gevolg van de beperking van het tekort in het stabiliteits- en groeipact van de EG (SGP) is de investering vertraagd. De subsidiemethode vertoont een belangrijke zwakte ten opzichte van andere methoden, zoals financiële instrumenten (FI’s), zodat regionale overheden een sleutelrol spelen bij het tot stand brengen van nieuw beleid op dit gebied. Het gebruik van cohesiefondsen, met name het EFRO, bij het genereren van nieuwe financiële instrumenten (FI’s) vormt een grote uitdaging voor de komende periode 2014-2020, vooral in combinatie met EG-financieringsinitiatieven. DOEL: De algemene doelstelling is het bevorderen van nieuw beleid, of verbetering van bestaand beleid, gericht op het creëren van financieringsinstrumenten, met name financiële instrumenten die worden ondersteund door EFRO-fondsen en geïntegreerd zijn met EG-financieringsinitiatieven, zoals EFSI (Juncker Plan 06/2015), instrumenten van de Europese Investeringsbank EIB (ELENA, Margarite fondsen) of zelfs van publiek-private partnerschappen. UITGANGEN: De output is de verbetering van specifiek regionaal beleid en EFRO-OP in 7 EU-regio’s, waarbij 5 beheersautoriteiten met bevoegdheden in het EFRO voor EE- en RES-projecten betrokken zijn. De verbetering zal de uitvoering van FI’s en energie-investeringen in fase 2 mogelijk maken dankzij veranderingen in de strategische focus in 6 EFRO-beleidslijnen en 2 bestaande FI’s. Andere belangrijke outputs zijn: > 3,8 miljoen EUR EFRO en > 2,65 miljoen EUR aan FI’s-fondsen beïnvloed. 120 mensen die de beroepsbekwaamheid vergroten bij interregionale evenementen. — 28 evenementen van belanghebbenden, waaronder: 14 interregionale evenementen met meer dan 330 deelnemers. 14 lokale stakeholderbijeenkomsten met meer dan 200 deelnemers. 140 best practices geproduceerd en weergegeven in een geo-referenced map (Fiener-map tool) en een online database die beide op de website zijn geplaatst. (Dutch) | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLEEM: Het opschalen van investeringen in energie-efficiëntie en hernieuwbare energie voor gebouwen is een grote uitdaging om de doelstellingen van de Europese Unie voor 2030 te halen. De meeste EFRO-stimulansen maakten gebruik van niet-terugvorderbare subsidiesystemen voor het bevorderen van energie-investeringen, maar als gevolg van de beperking van het tekort in het stabiliteits- en groeipact van de EG (SGP) is de investering vertraagd. De subsidiemethode vertoont een belangrijke zwakte ten opzichte van andere methoden, zoals financiële instrumenten (FI’s), zodat regionale overheden een sleutelrol spelen bij het tot stand brengen van nieuw beleid op dit gebied. Het gebruik van cohesiefondsen, met name het EFRO, bij het genereren van nieuwe financiële instrumenten (FI’s) vormt een grote uitdaging voor de komende periode 2014-2020, vooral in combinatie met EG-financieringsinitiatieven. DOEL: De algemene doelstelling is het bevorderen van nieuw beleid, of verbetering van bestaand beleid, gericht op het creëren van financieringsinstrumenten, met name financiële instrumenten die worden ondersteund door EFRO-fondsen en geïntegreerd zijn met EG-financieringsinitiatieven, zoals EFSI (Juncker Plan 06/2015), instrumenten van de Europese Investeringsbank EIB (ELENA, Margarite fondsen) of zelfs van publiek-private partnerschappen. UITGANGEN: De output is de verbetering van specifiek regionaal beleid en EFRO-OP in 7 EU-regio’s, waarbij 5 beheersautoriteiten met bevoegdheden in het EFRO voor EE- en RES-projecten betrokken zijn. De verbetering zal de uitvoering van FI’s en energie-investeringen in fase 2 mogelijk maken dankzij veranderingen in de strategische focus in 6 EFRO-beleidslijnen en 2 bestaande FI’s. Andere belangrijke outputs zijn: > 3,8 miljoen EUR EFRO en > 2,65 miljoen EUR aan FI’s-fondsen beïnvloed. 120 mensen die de beroepsbekwaamheid vergroten bij interregionale evenementen. — 28 evenementen van belanghebbenden, waaronder: 14 interregionale evenementen met meer dan 330 deelnemers. 14 lokale stakeholderbijeenkomsten met meer dan 200 deelnemers. 140 best practices geproduceerd en weergegeven in een geo-referenced map (Fiener-map tool) en een online database die beide op de website zijn geplaatst. (Dutch) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLEEM: Het opschalen van investeringen in energie-efficiëntie en hernieuwbare energie voor gebouwen is een grote uitdaging om de doelstellingen van de Europese Unie voor 2030 te halen. De meeste EFRO-stimulansen maakten gebruik van niet-terugvorderbare subsidiesystemen voor het bevorderen van energie-investeringen, maar als gevolg van de beperking van het tekort in het stabiliteits- en groeipact van de EG (SGP) is de investering vertraagd. De subsidiemethode vertoont een belangrijke zwakte ten opzichte van andere methoden, zoals financiële instrumenten (FI’s), zodat regionale overheden een sleutelrol spelen bij het tot stand brengen van nieuw beleid op dit gebied. Het gebruik van cohesiefondsen, met name het EFRO, bij het genereren van nieuwe financiële instrumenten (FI’s) vormt een grote uitdaging voor de komende periode 2014-2020, vooral in combinatie met EG-financieringsinitiatieven. DOEL: De algemene doelstelling is het bevorderen van nieuw beleid, of verbetering van bestaand beleid, gericht op het creëren van financieringsinstrumenten, met name financiële instrumenten die worden ondersteund door EFRO-fondsen en geïntegreerd zijn met EG-financieringsinitiatieven, zoals EFSI (Juncker Plan 06/2015), instrumenten van de Europese Investeringsbank EIB (ELENA, Margarite fondsen) of zelfs van publiek-private partnerschappen. UITGANGEN: De output is de verbetering van specifiek regionaal beleid en EFRO-OP in 7 EU-regio’s, waarbij 5 beheersautoriteiten met bevoegdheden in het EFRO voor EE- en RES-projecten betrokken zijn. De verbetering zal de uitvoering van FI’s en energie-investeringen in fase 2 mogelijk maken dankzij veranderingen in de strategische focus in 6 EFRO-beleidslijnen en 2 bestaande FI’s. Andere belangrijke outputs zijn: > 3,8 miljoen EUR EFRO en > 2,65 miljoen EUR aan FI’s-fondsen beïnvloed. 120 mensen die de beroepsbekwaamheid vergroten bij interregionale evenementen. — 28 evenementen van belanghebbenden, waaronder: 14 interregionale evenementen met meer dan 330 deelnemers. 14 lokale stakeholderbijeenkomsten met meer dan 200 deelnemers. 140 best practices geproduceerd en weergegeven in een geo-referenced map (Fiener-map tool) en een online database die beide op de website zijn geplaatst. (Dutch) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 4 November 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
PROBLEEM: Het opschalen van investeringen in energie-efficiëntie en hernieuwbare energie voor gebouwen is een grote uitdaging om de doelstellingen van de Europese Unie voor 2030 te halen. De meeste EFRO-stimulansen maakten gebruik van niet-terugvorderbare subsidiesystemen voor het bevorderen van energie-investeringen, maar als gevolg van de beperking van het tekort in het stabiliteits- en groeipact van de EG (SGP) is de investering vertraagd. De subsidiemethode vertoont een belangrijke zwakte ten opzichte van andere methoden, zoals financiële instrumenten (FI’s), zodat regionale overheden een sleutelrol spelen bij het tot stand brengen van nieuw beleid op dit gebied. Het gebruik van cohesiefondsen, met name het EFRO, bij het genereren van nieuwe financiële instrumenten (FI’s) vormt een grote uitdaging voor de komende periode 2014-2020, vooral in combinatie met EG-financieringsinitiatieven. DOEL: De algemene doelstelling is het bevorderen van nieuw beleid, of verbetering van bestaand beleid, gericht op het creëren van financieringsinstrumenten, met name financiële instrumenten die worden ondersteund door EFRO-fondsen en geïntegreerd zijn met EG-financieringsinitiatieven, zoals EFSI (Juncker Plan 06/2015), instrumenten van de Europese Investeringsbank EIB (ELENA, Margarite fondsen) of zelfs van publiek-private partnerschappen. UITGANGEN: De output is de verbetering van specifiek regionaal beleid en EFRO-OP in 7 EU-regio’s, waarbij 5 beheersautoriteiten met bevoegdheden in het EFRO voor EE- en RES-projecten betrokken zijn. De verbetering zal de uitvoering van FI’s en energie-investeringen in fase 2 mogelijk maken dankzij veranderingen in de strategische focus in 6 EFRO-beleidslijnen en 2 bestaande FI’s. Andere belangrijke outputs zijn: > 3,8 miljoen EUR EFRO en > 2,65 miljoen EUR aan FI’s-fondsen beïnvloed. 120 mensen die de beroepsbekwaamheid vergroten bij interregionale evenementen. — 28 evenementen van belanghebbenden, waaronder: 14 interregionale evenementen met meer dan 330 deelnemers. 14 lokale stakeholderbijeenkomsten met meer dan 200 deelnemers. 140 best practices geproduceerd en weergegeven in een geo-referenced map (Fiener-map tool) en een online database die beide op de website zijn geplaatst. (Dutch) | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLEEM: Het opschalen van investeringen in energie-efficiëntie en hernieuwbare energie voor gebouwen is een grote uitdaging om de doelstellingen van de Europese Unie voor 2030 te halen. De meeste EFRO-stimulansen maakten gebruik van niet-terugvorderbare subsidiesystemen voor het bevorderen van energie-investeringen, maar als gevolg van de beperking van het tekort in het stabiliteits- en groeipact van de EG (SGP) is de investering vertraagd. De subsidiemethode vertoont een belangrijke zwakte ten opzichte van andere methoden, zoals financiële instrumenten (FI’s), zodat regionale overheden een sleutelrol spelen bij het tot stand brengen van nieuw beleid op dit gebied. Het gebruik van cohesiefondsen, met name het EFRO, bij het genereren van nieuwe financiële instrumenten (FI’s) vormt een grote uitdaging voor de komende periode 2014-2020, vooral in combinatie met EG-financieringsinitiatieven. DOEL: De algemene doelstelling is het bevorderen van nieuw beleid, of verbetering van bestaand beleid, gericht op het creëren van financieringsinstrumenten, met name financiële instrumenten die worden ondersteund door EFRO-fondsen en geïntegreerd zijn met EG-financieringsinitiatieven, zoals EFSI (Juncker Plan 06/2015), instrumenten van de Europese Investeringsbank EIB (ELENA, Margarite fondsen) of zelfs van publiek-private partnerschappen. UITGANGEN: De output is de verbetering van specifiek regionaal beleid en EFRO-OP in 7 EU-regio’s, waarbij 5 beheersautoriteiten met bevoegdheden in het EFRO voor EE- en RES-projecten betrokken zijn. De verbetering zal de uitvoering van FI’s en energie-investeringen in fase 2 mogelijk maken dankzij veranderingen in de strategische focus in 6 EFRO-beleidslijnen en 2 bestaande FI’s. Andere belangrijke outputs zijn: > 3,8 miljoen EUR EFRO en > 2,65 miljoen EUR aan FI’s-fondsen beïnvloed. 120 mensen die de beroepsbekwaamheid vergroten bij interregionale evenementen. — 28 evenementen van belanghebbenden, waaronder: 14 interregionale evenementen met meer dan 330 deelnemers. 14 lokale stakeholderbijeenkomsten met meer dan 200 deelnemers. 140 best practices geproduceerd en weergegeven in een geo-referenced map (Fiener-map tool) en een online database die beide op de website zijn geplaatst. (Dutch) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLEEM: Het opschalen van investeringen in energie-efficiëntie en hernieuwbare energie voor gebouwen is een grote uitdaging om de doelstellingen van de Europese Unie voor 2030 te halen. De meeste EFRO-stimulansen maakten gebruik van niet-terugvorderbare subsidiesystemen voor het bevorderen van energie-investeringen, maar als gevolg van de beperking van het tekort in het stabiliteits- en groeipact van de EG (SGP) is de investering vertraagd. De subsidiemethode vertoont een belangrijke zwakte ten opzichte van andere methoden, zoals financiële instrumenten (FI’s), zodat regionale overheden een sleutelrol spelen bij het tot stand brengen van nieuw beleid op dit gebied. Het gebruik van cohesiefondsen, met name het EFRO, bij het genereren van nieuwe financiële instrumenten (FI’s) vormt een grote uitdaging voor de komende periode 2014-2020, vooral in combinatie met EG-financieringsinitiatieven. DOEL: De algemene doelstelling is het bevorderen van nieuw beleid, of verbetering van bestaand beleid, gericht op het creëren van financieringsinstrumenten, met name financiële instrumenten die worden ondersteund door EFRO-fondsen en geïntegreerd zijn met EG-financieringsinitiatieven, zoals EFSI (Juncker Plan 06/2015), instrumenten van de Europese Investeringsbank EIB (ELENA, Margarite fondsen) of zelfs van publiek-private partnerschappen. UITGANGEN: De output is de verbetering van specifiek regionaal beleid en EFRO-OP in 7 EU-regio’s, waarbij 5 beheersautoriteiten met bevoegdheden in het EFRO voor EE- en RES-projecten betrokken zijn. De verbetering zal de uitvoering van FI’s en energie-investeringen in fase 2 mogelijk maken dankzij veranderingen in de strategische focus in 6 EFRO-beleidslijnen en 2 bestaande FI’s. Andere belangrijke outputs zijn: > 3,8 miljoen EUR EFRO en > 2,65 miljoen EUR aan FI’s-fondsen beïnvloed. 120 mensen die de beroepsbekwaamheid vergroten bij interregionale evenementen. — 28 evenementen van belanghebbenden, waaronder: 14 interregionale evenementen met meer dan 330 deelnemers. 14 lokale stakeholderbijeenkomsten met meer dan 200 deelnemers. 140 best practices geproduceerd en weergegeven in een geo-referenced map (Fiener-map tool) en een online database die beide op de website zijn geplaatst. (Dutch) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 4 November 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
PROBLEEM: Het opschalen van investeringen in energie-efficiëntie en hernieuwbare energie voor gebouwen is een grote uitdaging om de doelstellingen van de Europese Unie voor 2030 te halen. De meeste EFRO-stimulansen maakten gebruik van niet-terugvorderbare subsidiesystemen voor het bevorderen van energie-investeringen, maar als gevolg van de beperking van het tekort in het stabiliteits- en groeipact van de EG (SGP) is de investering vertraagd. De subsidiemethode vertoont een belangrijke zwakte ten opzichte van andere methoden, zoals financiële instrumenten (FI’s), zodat regionale overheden een sleutelrol spelen bij het tot stand brengen van nieuw beleid op dit gebied. Het gebruik van cohesiefondsen, met name het EFRO, bij het genereren van nieuwe financiële instrumenten (FI’s) vormt een grote uitdaging voor de komende periode 2014-2020, vooral in combinatie met EG-financieringsinitiatieven. DOEL: De algemene doelstelling is het bevorderen van nieuw beleid, of verbetering van bestaand beleid, gericht op het creëren van financieringsinstrumenten, met name financiële instrumenten die worden ondersteund door EFRO-fondsen en geïntegreerd zijn met EG-financieringsinitiatieven, zoals EFSI (Juncker Plan 06/2015), instrumenten van de Europese Investeringsbank EIB (ELENA, Margarite fondsen) of zelfs van publiek-private partnerschappen. UITGANGEN: De output is de verbetering van specifiek regionaal beleid en EFRO-OP in 7 EU-regio’s, waarbij 5 beheersautoriteiten met bevoegdheden in het EFRO voor EE- en RES-projecten betrokken zijn. De verbetering zal de uitvoering van FI’s en energie-investeringen in fase 2 mogelijk maken dankzij veranderingen in de strategische focus in 6 EFRO-beleidslijnen en 2 bestaande FI’s. Andere belangrijke outputs zijn: > 3,8 miljoen EUR EFRO en > 2,65 miljoen EUR aan FI’s-fondsen beïnvloed. 120 mensen die de beroepsbekwaamheid vergroten bij interregionale evenementen. — 28 evenementen van belanghebbenden, waaronder: 14 interregionale evenementen met meer dan 330 deelnemers. 14 lokale stakeholderbijeenkomsten met meer dan 200 deelnemers. 140 best practices geproduceerd en weergegeven in een geo-referenced map (Fiener-map tool) en een online database die beide op de website zijn geplaatst. (Dutch) | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLEEM: Het opschalen van investeringen in energie-efficiëntie en hernieuwbare energie voor gebouwen is een grote uitdaging om de doelstellingen van de Europese Unie voor 2030 te halen. De meeste EFRO-stimulansen maakten gebruik van niet-terugvorderbare subsidiesystemen voor het bevorderen van energie-investeringen, maar als gevolg van de beperking van het tekort in het stabiliteits- en groeipact van de EG (SGP) is de investering vertraagd. De subsidiemethode vertoont een belangrijke zwakte ten opzichte van andere methoden, zoals financiële instrumenten (FI’s), zodat regionale overheden een sleutelrol spelen bij het tot stand brengen van nieuw beleid op dit gebied. Het gebruik van cohesiefondsen, met name het EFRO, bij het genereren van nieuwe financiële instrumenten (FI’s) vormt een grote uitdaging voor de komende periode 2014-2020, vooral in combinatie met EG-financieringsinitiatieven. DOEL: De algemene doelstelling is het bevorderen van nieuw beleid, of verbetering van bestaand beleid, gericht op het creëren van financieringsinstrumenten, met name financiële instrumenten die worden ondersteund door EFRO-fondsen en geïntegreerd zijn met EG-financieringsinitiatieven, zoals EFSI (Juncker Plan 06/2015), instrumenten van de Europese Investeringsbank EIB (ELENA, Margarite fondsen) of zelfs van publiek-private partnerschappen. UITGANGEN: De output is de verbetering van specifiek regionaal beleid en EFRO-OP in 7 EU-regio’s, waarbij 5 beheersautoriteiten met bevoegdheden in het EFRO voor EE- en RES-projecten betrokken zijn. De verbetering zal de uitvoering van FI’s en energie-investeringen in fase 2 mogelijk maken dankzij veranderingen in de strategische focus in 6 EFRO-beleidslijnen en 2 bestaande FI’s. Andere belangrijke outputs zijn: > 3,8 miljoen EUR EFRO en > 2,65 miljoen EUR aan FI’s-fondsen beïnvloed. 120 mensen die de beroepsbekwaamheid vergroten bij interregionale evenementen. — 28 evenementen van belanghebbenden, waaronder: 14 interregionale evenementen met meer dan 330 deelnemers. 14 lokale stakeholderbijeenkomsten met meer dan 200 deelnemers. 140 best practices geproduceerd en weergegeven in een geo-referenced map (Fiener-map tool) en een online database die beide op de website zijn geplaatst. (Dutch) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLEEM: Het opschalen van investeringen in energie-efficiëntie en hernieuwbare energie voor gebouwen is een grote uitdaging om de doelstellingen van de Europese Unie voor 2030 te halen. De meeste EFRO-stimulansen maakten gebruik van niet-terugvorderbare subsidiesystemen voor het bevorderen van energie-investeringen, maar als gevolg van de beperking van het tekort in het stabiliteits- en groeipact van de EG (SGP) is de investering vertraagd. De subsidiemethode vertoont een belangrijke zwakte ten opzichte van andere methoden, zoals financiële instrumenten (FI’s), zodat regionale overheden een sleutelrol spelen bij het tot stand brengen van nieuw beleid op dit gebied. Het gebruik van cohesiefondsen, met name het EFRO, bij het genereren van nieuwe financiële instrumenten (FI’s) vormt een grote uitdaging voor de komende periode 2014-2020, vooral in combinatie met EG-financieringsinitiatieven. DOEL: De algemene doelstelling is het bevorderen van nieuw beleid, of verbetering van bestaand beleid, gericht op het creëren van financieringsinstrumenten, met name financiële instrumenten die worden ondersteund door EFRO-fondsen en geïntegreerd zijn met EG-financieringsinitiatieven, zoals EFSI (Juncker Plan 06/2015), instrumenten van de Europese Investeringsbank EIB (ELENA, Margarite fondsen) of zelfs van publiek-private partnerschappen. UITGANGEN: De output is de verbetering van specifiek regionaal beleid en EFRO-OP in 7 EU-regio’s, waarbij 5 beheersautoriteiten met bevoegdheden in het EFRO voor EE- en RES-projecten betrokken zijn. De verbetering zal de uitvoering van FI’s en energie-investeringen in fase 2 mogelijk maken dankzij veranderingen in de strategische focus in 6 EFRO-beleidslijnen en 2 bestaande FI’s. Andere belangrijke outputs zijn: > 3,8 miljoen EUR EFRO en > 2,65 miljoen EUR aan FI’s-fondsen beïnvloed. 120 mensen die de beroepsbekwaamheid vergroten bij interregionale evenementen. — 28 evenementen van belanghebbenden, waaronder: 14 interregionale evenementen met meer dan 330 deelnemers. 14 lokale stakeholderbijeenkomsten met meer dan 200 deelnemers. 140 best practices geproduceerd en weergegeven in een geo-referenced map (Fiener-map tool) en een online database die beide op de website zijn geplaatst. (Dutch) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 4 November 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
PROBLEEM: Het opschalen van investeringen in energie-efficiëntie en hernieuwbare energie voor gebouwen is een grote uitdaging om de doelstellingen van de Europese Unie voor 2030 te halen. De meeste EFRO-stimulansen maakten gebruik van niet-terugvorderbare subsidiesystemen voor het bevorderen van energie-investeringen, maar als gevolg van de beperking van het tekort in het stabiliteits- en groeipact van de EG (SGP) is de investering vertraagd. De subsidiemethode vertoont een belangrijke zwakte ten opzichte van andere methoden, zoals financiële instrumenten (FI’s), zodat regionale overheden een sleutelrol spelen bij het tot stand brengen van nieuw beleid op dit gebied. Het gebruik van cohesiefondsen, met name het EFRO, bij het genereren van nieuwe financiële instrumenten (FI’s) vormt een grote uitdaging voor de komende periode 2014-2020, vooral in combinatie met EG-financieringsinitiatieven. DOEL: De algemene doelstelling is het bevorderen van nieuw beleid, of verbetering van bestaand beleid, gericht op het creëren van financieringsinstrumenten, met name financiële instrumenten die worden ondersteund door EFRO-fondsen en geïntegreerd zijn met EG-financieringsinitiatieven, zoals EFSI (Juncker Plan 06/2015), instrumenten van de Europese Investeringsbank EIB (ELENA, Margarite fondsen) of zelfs van publiek-private partnerschappen. UITGANGEN: De output is de verbetering van specifiek regionaal beleid en EFRO-OP in 7 EU-regio’s, waarbij 5 beheersautoriteiten met bevoegdheden in het EFRO voor EE- en RES-projecten betrokken zijn. De verbetering zal de uitvoering van FI’s en energie-investeringen in fase 2 mogelijk maken dankzij veranderingen in de strategische focus in 6 EFRO-beleidslijnen en 2 bestaande FI’s. Andere belangrijke outputs zijn: > 3,8 miljoen EUR EFRO en > 2,65 miljoen EUR aan FI’s-fondsen beïnvloed. 120 mensen die de beroepsbekwaamheid vergroten bij interregionale evenementen. — 28 evenementen van belanghebbenden, waaronder: 14 interregionale evenementen met meer dan 330 deelnemers. 14 lokale stakeholderbijeenkomsten met meer dan 200 deelnemers. 140 best practices geproduceerd en weergegeven in een geo-referenced map (Fiener-map tool) en een online database die beide op de website zijn geplaatst. (Dutch) | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLEEM: Het opschalen van investeringen in energie-efficiëntie en hernieuwbare energie voor gebouwen is een grote uitdaging om de doelstellingen van de Europese Unie voor 2030 te halen. De meeste EFRO-stimulansen maakten gebruik van niet-terugvorderbare subsidiesystemen voor het bevorderen van energie-investeringen, maar als gevolg van de beperking van het tekort in het stabiliteits- en groeipact van de EG (SGP) is de investering vertraagd. De subsidiemethode vertoont een belangrijke zwakte ten opzichte van andere methoden, zoals financiële instrumenten (FI’s), zodat regionale overheden een sleutelrol spelen bij het tot stand brengen van nieuw beleid op dit gebied. Het gebruik van cohesiefondsen, met name het EFRO, bij het genereren van nieuwe financiële instrumenten (FI’s) vormt een grote uitdaging voor de komende periode 2014-2020, vooral in combinatie met EG-financieringsinitiatieven. DOEL: De algemene doelstelling is het bevorderen van nieuw beleid, of verbetering van bestaand beleid, gericht op het creëren van financieringsinstrumenten, met name financiële instrumenten die worden ondersteund door EFRO-fondsen en geïntegreerd zijn met EG-financieringsinitiatieven, zoals EFSI (Juncker Plan 06/2015), instrumenten van de Europese Investeringsbank EIB (ELENA, Margarite fondsen) of zelfs van publiek-private partnerschappen. UITGANGEN: De output is de verbetering van specifiek regionaal beleid en EFRO-OP in 7 EU-regio’s, waarbij 5 beheersautoriteiten met bevoegdheden in het EFRO voor EE- en RES-projecten betrokken zijn. De verbetering zal de uitvoering van FI’s en energie-investeringen in fase 2 mogelijk maken dankzij veranderingen in de strategische focus in 6 EFRO-beleidslijnen en 2 bestaande FI’s. Andere belangrijke outputs zijn: > 3,8 miljoen EUR EFRO en > 2,65 miljoen EUR aan FI’s-fondsen beïnvloed. 120 mensen die de beroepsbekwaamheid vergroten bij interregionale evenementen. — 28 evenementen van belanghebbenden, waaronder: 14 interregionale evenementen met meer dan 330 deelnemers. 14 lokale stakeholderbijeenkomsten met meer dan 200 deelnemers. 140 best practices geproduceerd en weergegeven in een geo-referenced map (Fiener-map tool) en een online database die beide op de website zijn geplaatst. (Dutch) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLEEM: Het opschalen van investeringen in energie-efficiëntie en hernieuwbare energie voor gebouwen is een grote uitdaging om de doelstellingen van de Europese Unie voor 2030 te halen. De meeste EFRO-stimulansen maakten gebruik van niet-terugvorderbare subsidiesystemen voor het bevorderen van energie-investeringen, maar als gevolg van de beperking van het tekort in het stabiliteits- en groeipact van de EG (SGP) is de investering vertraagd. De subsidiemethode vertoont een belangrijke zwakte ten opzichte van andere methoden, zoals financiële instrumenten (FI’s), zodat regionale overheden een sleutelrol spelen bij het tot stand brengen van nieuw beleid op dit gebied. Het gebruik van cohesiefondsen, met name het EFRO, bij het genereren van nieuwe financiële instrumenten (FI’s) vormt een grote uitdaging voor de komende periode 2014-2020, vooral in combinatie met EG-financieringsinitiatieven. DOEL: De algemene doelstelling is het bevorderen van nieuw beleid, of verbetering van bestaand beleid, gericht op het creëren van financieringsinstrumenten, met name financiële instrumenten die worden ondersteund door EFRO-fondsen en geïntegreerd zijn met EG-financieringsinitiatieven, zoals EFSI (Juncker Plan 06/2015), instrumenten van de Europese Investeringsbank EIB (ELENA, Margarite fondsen) of zelfs van publiek-private partnerschappen. UITGANGEN: De output is de verbetering van specifiek regionaal beleid en EFRO-OP in 7 EU-regio’s, waarbij 5 beheersautoriteiten met bevoegdheden in het EFRO voor EE- en RES-projecten betrokken zijn. De verbetering zal de uitvoering van FI’s en energie-investeringen in fase 2 mogelijk maken dankzij veranderingen in de strategische focus in 6 EFRO-beleidslijnen en 2 bestaande FI’s. Andere belangrijke outputs zijn: > 3,8 miljoen EUR EFRO en > 2,65 miljoen EUR aan FI’s-fondsen beïnvloed. 120 mensen die de beroepsbekwaamheid vergroten bij interregionale evenementen. — 28 evenementen van belanghebbenden, waaronder: 14 interregionale evenementen met meer dan 330 deelnemers. 14 lokale stakeholderbijeenkomsten met meer dan 200 deelnemers. 140 best practices geproduceerd en weergegeven in een geo-referenced map (Fiener-map tool) en een online database die beide op de website zijn geplaatst. (Dutch) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 4 November 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
PROBLEEM: Het opschalen van investeringen in energie-efficiëntie en hernieuwbare energie voor gebouwen is een grote uitdaging om de doelstellingen van de Europese Unie voor 2030 te halen. De meeste EFRO-stimulansen maakten gebruik van niet-terugvorderbare subsidiesystemen voor het bevorderen van energie-investeringen, maar als gevolg van de beperking van het tekort in het stabiliteits- en groeipact van de EG (SGP) is de investering vertraagd. De subsidiemethode vertoont een belangrijke zwakte ten opzichte van andere methoden, zoals financiële instrumenten (FI’s), zodat regionale overheden een sleutelrol spelen bij het tot stand brengen van nieuw beleid op dit gebied. Het gebruik van cohesiefondsen, met name het EFRO, bij het genereren van nieuwe financiële instrumenten (FI’s) vormt een grote uitdaging voor de komende periode 2014-2020, vooral in combinatie met EG-financieringsinitiatieven. DOEL: De algemene doelstelling is het bevorderen van nieuw beleid, of verbetering van bestaand beleid, gericht op het creëren van financieringsinstrumenten, met name financiële instrumenten die worden ondersteund door EFRO-fondsen en geïntegreerd zijn met EG-financieringsinitiatieven, zoals EFSI (Juncker Plan 06/2015), instrumenten van de Europese Investeringsbank EIB (ELENA, Margarite fondsen) of zelfs van publiek-private partnerschappen. UITGANGEN: De output is de verbetering van specifiek regionaal beleid en EFRO-OP in 7 EU-regio’s, waarbij 5 beheersautoriteiten met bevoegdheden in het EFRO voor EE- en RES-projecten betrokken zijn. De verbetering zal de uitvoering van FI’s en energie-investeringen in fase 2 mogelijk maken dankzij veranderingen in de strategische focus in 6 EFRO-beleidslijnen en 2 bestaande FI’s. Andere belangrijke outputs zijn: > 3,8 miljoen EUR EFRO en > 2,65 miljoen EUR aan FI’s-fondsen beïnvloed. 120 mensen die de beroepsbekwaamheid vergroten bij interregionale evenementen. — 28 evenementen van belanghebbenden, waaronder: 14 interregionale evenementen met meer dan 330 deelnemers. 14 lokale stakeholderbijeenkomsten met meer dan 200 deelnemers. 140 best practices geproduceerd en weergegeven in een geo-referenced map (Fiener-map tool) en een online database die beide op de website zijn geplaatst. (Dutch) | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLEEM: Het opschalen van investeringen in energie-efficiëntie en hernieuwbare energie voor gebouwen is een grote uitdaging om de doelstellingen van de Europese Unie voor 2030 te halen. De meeste EFRO-stimulansen maakten gebruik van niet-terugvorderbare subsidiesystemen voor het bevorderen van energie-investeringen, maar als gevolg van de beperking van het tekort in het stabiliteits- en groeipact van de EG (SGP) is de investering vertraagd. De subsidiemethode vertoont een belangrijke zwakte ten opzichte van andere methoden, zoals financiële instrumenten (FI’s), zodat regionale overheden een sleutelrol spelen bij het tot stand brengen van nieuw beleid op dit gebied. Het gebruik van cohesiefondsen, met name het EFRO, bij het genereren van nieuwe financiële instrumenten (FI’s) vormt een grote uitdaging voor de komende periode 2014-2020, vooral in combinatie met EG-financieringsinitiatieven. DOEL: De algemene doelstelling is het bevorderen van nieuw beleid, of verbetering van bestaand beleid, gericht op het creëren van financieringsinstrumenten, met name financiële instrumenten die worden ondersteund door EFRO-fondsen en geïntegreerd zijn met EG-financieringsinitiatieven, zoals EFSI (Juncker Plan 06/2015), instrumenten van de Europese Investeringsbank EIB (ELENA, Margarite fondsen) of zelfs van publiek-private partnerschappen. UITGANGEN: De output is de verbetering van specifiek regionaal beleid en EFRO-OP in 7 EU-regio’s, waarbij 5 beheersautoriteiten met bevoegdheden in het EFRO voor EE- en RES-projecten betrokken zijn. De verbetering zal de uitvoering van FI’s en energie-investeringen in fase 2 mogelijk maken dankzij veranderingen in de strategische focus in 6 EFRO-beleidslijnen en 2 bestaande FI’s. Andere belangrijke outputs zijn: > 3,8 miljoen EUR EFRO en > 2,65 miljoen EUR aan FI’s-fondsen beïnvloed. 120 mensen die de beroepsbekwaamheid vergroten bij interregionale evenementen. — 28 evenementen van belanghebbenden, waaronder: 14 interregionale evenementen met meer dan 330 deelnemers. 14 lokale stakeholderbijeenkomsten met meer dan 200 deelnemers. 140 best practices geproduceerd en weergegeven in een geo-referenced map (Fiener-map tool) en een online database die beide op de website zijn geplaatst. (Dutch) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLEEM: Het opschalen van investeringen in energie-efficiëntie en hernieuwbare energie voor gebouwen is een grote uitdaging om de doelstellingen van de Europese Unie voor 2030 te halen. De meeste EFRO-stimulansen maakten gebruik van niet-terugvorderbare subsidiesystemen voor het bevorderen van energie-investeringen, maar als gevolg van de beperking van het tekort in het stabiliteits- en groeipact van de EG (SGP) is de investering vertraagd. De subsidiemethode vertoont een belangrijke zwakte ten opzichte van andere methoden, zoals financiële instrumenten (FI’s), zodat regionale overheden een sleutelrol spelen bij het tot stand brengen van nieuw beleid op dit gebied. Het gebruik van cohesiefondsen, met name het EFRO, bij het genereren van nieuwe financiële instrumenten (FI’s) vormt een grote uitdaging voor de komende periode 2014-2020, vooral in combinatie met EG-financieringsinitiatieven. DOEL: De algemene doelstelling is het bevorderen van nieuw beleid, of verbetering van bestaand beleid, gericht op het creëren van financieringsinstrumenten, met name financiële instrumenten die worden ondersteund door EFRO-fondsen en geïntegreerd zijn met EG-financieringsinitiatieven, zoals EFSI (Juncker Plan 06/2015), instrumenten van de Europese Investeringsbank EIB (ELENA, Margarite fondsen) of zelfs van publiek-private partnerschappen. UITGANGEN: De output is de verbetering van specifiek regionaal beleid en EFRO-OP in 7 EU-regio’s, waarbij 5 beheersautoriteiten met bevoegdheden in het EFRO voor EE- en RES-projecten betrokken zijn. De verbetering zal de uitvoering van FI’s en energie-investeringen in fase 2 mogelijk maken dankzij veranderingen in de strategische focus in 6 EFRO-beleidslijnen en 2 bestaande FI’s. Andere belangrijke outputs zijn: > 3,8 miljoen EUR EFRO en > 2,65 miljoen EUR aan FI’s-fondsen beïnvloed. 120 mensen die de beroepsbekwaamheid vergroten bij interregionale evenementen. — 28 evenementen van belanghebbenden, waaronder: 14 interregionale evenementen met meer dan 330 deelnemers. 14 lokale stakeholderbijeenkomsten met meer dan 200 deelnemers. 140 best practices geproduceerd en weergegeven in een geo-referenced map (Fiener-map tool) en een online database die beide op de website zijn geplaatst. (Dutch) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 4 November 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
PROBLEEM: Het opschalen van investeringen in energie-efficiëntie en hernieuwbare energie voor gebouwen is een grote uitdaging om de doelstellingen van de Europese Unie voor 2030 te halen. De meeste EFRO-stimulansen maakten gebruik van niet-terugvorderbare subsidiesystemen voor het bevorderen van energie-investeringen, maar als gevolg van de beperking van het tekort in het stabiliteits- en groeipact van de EG (SGP) is de investering vertraagd. De subsidiemethode vertoont een belangrijke zwakte ten opzichte van andere methoden, zoals financiële instrumenten (FI’s), zodat regionale overheden een sleutelrol spelen bij het tot stand brengen van nieuw beleid op dit gebied. Het gebruik van cohesiefondsen, met name het EFRO, bij het genereren van nieuwe financiële instrumenten (FI’s) vormt een grote uitdaging voor de komende periode 2014-2020, vooral in combinatie met EG-financieringsinitiatieven. DOEL: De algemene doelstelling is het bevorderen van nieuw beleid, of verbetering van bestaand beleid, gericht op het creëren van financieringsinstrumenten, met name financiële instrumenten die worden ondersteund door EFRO-fondsen en geïntegreerd zijn met EG-financieringsinitiatieven, zoals EFSI (Juncker Plan 06/2015), instrumenten van de Europese Investeringsbank EIB (ELENA, Margarite fondsen) of zelfs van publiek-private partnerschappen. UITGANGEN: De output is de verbetering van specifiek regionaal beleid en EFRO-OP in 7 EU-regio’s, waarbij 5 beheersautoriteiten met bevoegdheden in het EFRO voor EE- en RES-projecten betrokken zijn. De verbetering zal de uitvoering van FI’s en energie-investeringen in fase 2 mogelijk maken dankzij veranderingen in de strategische focus in 6 EFRO-beleidslijnen en 2 bestaande FI’s. Andere belangrijke outputs zijn: > 3,8 miljoen EUR EFRO en > 2,65 miljoen EUR aan FI’s-fondsen beïnvloed. 120 mensen die de beroepsbekwaamheid vergroten bij interregionale evenementen. — 28 evenementen van belanghebbenden, waaronder: 14 interregionale evenementen met meer dan 330 deelnemers. 14 lokale stakeholderbijeenkomsten met meer dan 200 deelnemers. 140 best practices geproduceerd en weergegeven in een geo-referenced map (Fiener-map tool) en een online database die beide op de website zijn geplaatst. (Dutch) | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLEEM: Het opschalen van investeringen in energie-efficiëntie en hernieuwbare energie voor gebouwen is een grote uitdaging om de doelstellingen van de Europese Unie voor 2030 te halen. De meeste EFRO-stimulansen maakten gebruik van niet-terugvorderbare subsidiesystemen voor het bevorderen van energie-investeringen, maar als gevolg van de beperking van het tekort in het stabiliteits- en groeipact van de EG (SGP) is de investering vertraagd. De subsidiemethode vertoont een belangrijke zwakte ten opzichte van andere methoden, zoals financiële instrumenten (FI’s), zodat regionale overheden een sleutelrol spelen bij het tot stand brengen van nieuw beleid op dit gebied. Het gebruik van cohesiefondsen, met name het EFRO, bij het genereren van nieuwe financiële instrumenten (FI’s) vormt een grote uitdaging voor de komende periode 2014-2020, vooral in combinatie met EG-financieringsinitiatieven. DOEL: De algemene doelstelling is het bevorderen van nieuw beleid, of verbetering van bestaand beleid, gericht op het creëren van financieringsinstrumenten, met name financiële instrumenten die worden ondersteund door EFRO-fondsen en geïntegreerd zijn met EG-financieringsinitiatieven, zoals EFSI (Juncker Plan 06/2015), instrumenten van de Europese Investeringsbank EIB (ELENA, Margarite fondsen) of zelfs van publiek-private partnerschappen. UITGANGEN: De output is de verbetering van specifiek regionaal beleid en EFRO-OP in 7 EU-regio’s, waarbij 5 beheersautoriteiten met bevoegdheden in het EFRO voor EE- en RES-projecten betrokken zijn. De verbetering zal de uitvoering van FI’s en energie-investeringen in fase 2 mogelijk maken dankzij veranderingen in de strategische focus in 6 EFRO-beleidslijnen en 2 bestaande FI’s. Andere belangrijke outputs zijn: > 3,8 miljoen EUR EFRO en > 2,65 miljoen EUR aan FI’s-fondsen beïnvloed. 120 mensen die de beroepsbekwaamheid vergroten bij interregionale evenementen. — 28 evenementen van belanghebbenden, waaronder: 14 interregionale evenementen met meer dan 330 deelnemers. 14 lokale stakeholderbijeenkomsten met meer dan 200 deelnemers. 140 best practices geproduceerd en weergegeven in een geo-referenced map (Fiener-map tool) en een online database die beide op de website zijn geplaatst. (Dutch) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLEEM: Het opschalen van investeringen in energie-efficiëntie en hernieuwbare energie voor gebouwen is een grote uitdaging om de doelstellingen van de Europese Unie voor 2030 te halen. De meeste EFRO-stimulansen maakten gebruik van niet-terugvorderbare subsidiesystemen voor het bevorderen van energie-investeringen, maar als gevolg van de beperking van het tekort in het stabiliteits- en groeipact van de EG (SGP) is de investering vertraagd. De subsidiemethode vertoont een belangrijke zwakte ten opzichte van andere methoden, zoals financiële instrumenten (FI’s), zodat regionale overheden een sleutelrol spelen bij het tot stand brengen van nieuw beleid op dit gebied. Het gebruik van cohesiefondsen, met name het EFRO, bij het genereren van nieuwe financiële instrumenten (FI’s) vormt een grote uitdaging voor de komende periode 2014-2020, vooral in combinatie met EG-financieringsinitiatieven. DOEL: De algemene doelstelling is het bevorderen van nieuw beleid, of verbetering van bestaand beleid, gericht op het creëren van financieringsinstrumenten, met name financiële instrumenten die worden ondersteund door EFRO-fondsen en geïntegreerd zijn met EG-financieringsinitiatieven, zoals EFSI (Juncker Plan 06/2015), instrumenten van de Europese Investeringsbank EIB (ELENA, Margarite fondsen) of zelfs van publiek-private partnerschappen. UITGANGEN: De output is de verbetering van specifiek regionaal beleid en EFRO-OP in 7 EU-regio’s, waarbij 5 beheersautoriteiten met bevoegdheden in het EFRO voor EE- en RES-projecten betrokken zijn. De verbetering zal de uitvoering van FI’s en energie-investeringen in fase 2 mogelijk maken dankzij veranderingen in de strategische focus in 6 EFRO-beleidslijnen en 2 bestaande FI’s. Andere belangrijke outputs zijn: > 3,8 miljoen EUR EFRO en > 2,65 miljoen EUR aan FI’s-fondsen beïnvloed. 120 mensen die de beroepsbekwaamheid vergroten bij interregionale evenementen. — 28 evenementen van belanghebbenden, waaronder: 14 interregionale evenementen met meer dan 330 deelnemers. 14 lokale stakeholderbijeenkomsten met meer dan 200 deelnemers. 140 best practices geproduceerd en weergegeven in een geo-referenced map (Fiener-map tool) en een online database die beide op de website zijn geplaatst. (Dutch) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 4 November 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
PROBLEM: Zwiększenie skali inwestycji w efektywność energetyczną i energię odnawialną w budynkach stanowi poważne wyzwanie w realizacji celów Unii Europejskiej na 2030 r. Większość zachęt EFRR wykorzystywała systemy dotacji bezzwrotnych do promowania inwestycji energetycznych, ale ze względu na ograniczenie deficytu w pakcie stabilności i wzrostu WE inwestycje uległy spowolnieniu. Metoda dotacji wykazuje istotną słabość w stosunku do innych metod, takich jak instrumenty finansowe, dlatego władze regionalne mają do odegrania kluczową rolę w tworzeniu nowych polityk w tej dziedzinie. Wykorzystanie funduszy spójności, zwłaszcza EFRR, do tworzenia nowych instrumentów finansowych jest głównym wyzwaniem w nadchodzącym okresie 2014–2020, zwłaszcza w połączeniu z inicjatywami finansowania WE. CEL: Ogólnym celem jest promowanie nowych polityk lub ulepszanie istniejących polityk mających na celu stworzenie instrumentów finansowania, w szczególności instrumentów finansowych wspieranych z funduszy EFRR i zintegrowanych z inicjatywami finansowania WE, takimi jak EFIS (plan Junckera 06/2015), narzędzia Europejskiego Banku Inwestycyjnego EBI (ELENA, fundusze Margarite), a nawet partnerstwa publiczno-prywatne. WYJŚCIA: Rezultatem będzie poprawa konkretnych polityk regionalnych i PO EFRR w 7 regionach UE, z udziałem 5 instytucji zarządzających posiadających kompetencje w ramach EFRR w odniesieniu do projektów EE i OZE. Poprawa pozwoli na wdrożenie instrumentów finansowych i inwestycji energetycznych w fazie 2 dzięki zmianom w ukierunkowaniu strategicznym w 6 politykach EFRR i 2 istniejących instrumentach finansowych. Inne ważne wyjścia to: Wpływ miały środki z EFRR > 3,8 mln EUR i > 2,65 mln EUR funduszy instrumentów finansowych. 120 osób zwiększających możliwości zawodowe biorących udział w wydarzeniach międzyregionalnych. 28 wydarzeń zainteresowanych stron, w tym: 14 wydarzeń międzyregionalnych z udziałem ponad 330 zainteresowanych stron. 14 lokalnych spotkań zainteresowanych stron z udziałem ponad 200 uczestników. — 140 najlepszych praktyk opracowanych i wyświetlanych na mapie geograficznej (narzędzie Fiener-map) oraz internetowej bazie danych umieszczonej na stronie internetowej. (Polish) | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLEM: Zwiększenie skali inwestycji w efektywność energetyczną i energię odnawialną w budynkach stanowi poważne wyzwanie w realizacji celów Unii Europejskiej na 2030 r. Większość zachęt EFRR wykorzystywała systemy dotacji bezzwrotnych do promowania inwestycji energetycznych, ale ze względu na ograniczenie deficytu w pakcie stabilności i wzrostu WE inwestycje uległy spowolnieniu. Metoda dotacji wykazuje istotną słabość w stosunku do innych metod, takich jak instrumenty finansowe, dlatego władze regionalne mają do odegrania kluczową rolę w tworzeniu nowych polityk w tej dziedzinie. Wykorzystanie funduszy spójności, zwłaszcza EFRR, do tworzenia nowych instrumentów finansowych jest głównym wyzwaniem w nadchodzącym okresie 2014–2020, zwłaszcza w połączeniu z inicjatywami finansowania WE. CEL: Ogólnym celem jest promowanie nowych polityk lub ulepszanie istniejących polityk mających na celu stworzenie instrumentów finansowania, w szczególności instrumentów finansowych wspieranych z funduszy EFRR i zintegrowanych z inicjatywami finansowania WE, takimi jak EFIS (plan Junckera 06/2015), narzędzia Europejskiego Banku Inwestycyjnego EBI (ELENA, fundusze Margarite), a nawet partnerstwa publiczno-prywatne. WYJŚCIA: Rezultatem będzie poprawa konkretnych polityk regionalnych i PO EFRR w 7 regionach UE, z udziałem 5 instytucji zarządzających posiadających kompetencje w ramach EFRR w odniesieniu do projektów EE i OZE. Poprawa pozwoli na wdrożenie instrumentów finansowych i inwestycji energetycznych w fazie 2 dzięki zmianom w ukierunkowaniu strategicznym w 6 politykach EFRR i 2 istniejących instrumentach finansowych. Inne ważne wyjścia to: Wpływ miały środki z EFRR > 3,8 mln EUR i > 2,65 mln EUR funduszy instrumentów finansowych. 120 osób zwiększających możliwości zawodowe biorących udział w wydarzeniach międzyregionalnych. 28 wydarzeń zainteresowanych stron, w tym: 14 wydarzeń międzyregionalnych z udziałem ponad 330 zainteresowanych stron. 14 lokalnych spotkań zainteresowanych stron z udziałem ponad 200 uczestników. — 140 najlepszych praktyk opracowanych i wyświetlanych na mapie geograficznej (narzędzie Fiener-map) oraz internetowej bazie danych umieszczonej na stronie internetowej. (Polish) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLEM: Zwiększenie skali inwestycji w efektywność energetyczną i energię odnawialną w budynkach stanowi poważne wyzwanie w realizacji celów Unii Europejskiej na 2030 r. Większość zachęt EFRR wykorzystywała systemy dotacji bezzwrotnych do promowania inwestycji energetycznych, ale ze względu na ograniczenie deficytu w pakcie stabilności i wzrostu WE inwestycje uległy spowolnieniu. Metoda dotacji wykazuje istotną słabość w stosunku do innych metod, takich jak instrumenty finansowe, dlatego władze regionalne mają do odegrania kluczową rolę w tworzeniu nowych polityk w tej dziedzinie. Wykorzystanie funduszy spójności, zwłaszcza EFRR, do tworzenia nowych instrumentów finansowych jest głównym wyzwaniem w nadchodzącym okresie 2014–2020, zwłaszcza w połączeniu z inicjatywami finansowania WE. CEL: Ogólnym celem jest promowanie nowych polityk lub ulepszanie istniejących polityk mających na celu stworzenie instrumentów finansowania, w szczególności instrumentów finansowych wspieranych z funduszy EFRR i zintegrowanych z inicjatywami finansowania WE, takimi jak EFIS (plan Junckera 06/2015), narzędzia Europejskiego Banku Inwestycyjnego EBI (ELENA, fundusze Margarite), a nawet partnerstwa publiczno-prywatne. WYJŚCIA: Rezultatem będzie poprawa konkretnych polityk regionalnych i PO EFRR w 7 regionach UE, z udziałem 5 instytucji zarządzających posiadających kompetencje w ramach EFRR w odniesieniu do projektów EE i OZE. Poprawa pozwoli na wdrożenie instrumentów finansowych i inwestycji energetycznych w fazie 2 dzięki zmianom w ukierunkowaniu strategicznym w 6 politykach EFRR i 2 istniejących instrumentach finansowych. Inne ważne wyjścia to: Wpływ miały środki z EFRR > 3,8 mln EUR i > 2,65 mln EUR funduszy instrumentów finansowych. 120 osób zwiększających możliwości zawodowe biorących udział w wydarzeniach międzyregionalnych. 28 wydarzeń zainteresowanych stron, w tym: 14 wydarzeń międzyregionalnych z udziałem ponad 330 zainteresowanych stron. 14 lokalnych spotkań zainteresowanych stron z udziałem ponad 200 uczestników. — 140 najlepszych praktyk opracowanych i wyświetlanych na mapie geograficznej (narzędzie Fiener-map) oraz internetowej bazie danych umieszczonej na stronie internetowej. (Polish) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 4 November 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
PROBLEM: Zwiększenie skali inwestycji w efektywność energetyczną i energię odnawialną w budynkach stanowi poważne wyzwanie w realizacji celów Unii Europejskiej na 2030 r. Większość zachęt EFRR wykorzystywała systemy dotacji bezzwrotnych do promowania inwestycji energetycznych, ale ze względu na ograniczenie deficytu w pakcie stabilności i wzrostu WE inwestycje uległy spowolnieniu. Metoda dotacji wykazuje istotną słabość w stosunku do innych metod, takich jak instrumenty finansowe, dlatego władze regionalne mają do odegrania kluczową rolę w tworzeniu nowych polityk w tej dziedzinie. Wykorzystanie funduszy spójności, zwłaszcza EFRR, do tworzenia nowych instrumentów finansowych jest głównym wyzwaniem w nadchodzącym okresie 2014–2020, zwłaszcza w połączeniu z inicjatywami finansowania WE. CEL: Ogólnym celem jest promowanie nowych polityk lub ulepszanie istniejących polityk mających na celu stworzenie instrumentów finansowania, w szczególności instrumentów finansowych wspieranych z funduszy EFRR i zintegrowanych z inicjatywami finansowania WE, takimi jak EFIS (plan Junckera 06/2015), narzędzia Europejskiego Banku Inwestycyjnego EBI (ELENA, fundusze Margarite), a nawet partnerstwa publiczno-prywatne. WYJŚCIA: Rezultatem będzie poprawa konkretnych polityk regionalnych i PO EFRR w 7 regionach UE, z udziałem 5 instytucji zarządzających posiadających kompetencje w ramach EFRR w odniesieniu do projektów EE i OZE. Poprawa pozwoli na wdrożenie instrumentów finansowych i inwestycji energetycznych w fazie 2 dzięki zmianom w ukierunkowaniu strategicznym w 6 politykach EFRR i 2 istniejących instrumentach finansowych. Inne ważne wyjścia to: Wpływ miały środki z EFRR > 3,8 mln EUR i > 2,65 mln EUR funduszy instrumentów finansowych. 120 osób zwiększających możliwości zawodowe biorących udział w wydarzeniach międzyregionalnych. 28 wydarzeń zainteresowanych stron, w tym: 14 wydarzeń międzyregionalnych z udziałem ponad 330 zainteresowanych stron. 14 lokalnych spotkań zainteresowanych stron z udziałem ponad 200 uczestników. — 140 najlepszych praktyk opracowanych i wyświetlanych na mapie geograficznej (narzędzie Fiener-map) oraz internetowej bazie danych umieszczonej na stronie internetowej. (Polish) | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLEM: Zwiększenie skali inwestycji w efektywność energetyczną i energię odnawialną w budynkach stanowi poważne wyzwanie w realizacji celów Unii Europejskiej na 2030 r. Większość zachęt EFRR wykorzystywała systemy dotacji bezzwrotnych do promowania inwestycji energetycznych, ale ze względu na ograniczenie deficytu w pakcie stabilności i wzrostu WE inwestycje uległy spowolnieniu. Metoda dotacji wykazuje istotną słabość w stosunku do innych metod, takich jak instrumenty finansowe, dlatego władze regionalne mają do odegrania kluczową rolę w tworzeniu nowych polityk w tej dziedzinie. Wykorzystanie funduszy spójności, zwłaszcza EFRR, do tworzenia nowych instrumentów finansowych jest głównym wyzwaniem w nadchodzącym okresie 2014–2020, zwłaszcza w połączeniu z inicjatywami finansowania WE. CEL: Ogólnym celem jest promowanie nowych polityk lub ulepszanie istniejących polityk mających na celu stworzenie instrumentów finansowania, w szczególności instrumentów finansowych wspieranych z funduszy EFRR i zintegrowanych z inicjatywami finansowania WE, takimi jak EFIS (plan Junckera 06/2015), narzędzia Europejskiego Banku Inwestycyjnego EBI (ELENA, fundusze Margarite), a nawet partnerstwa publiczno-prywatne. WYJŚCIA: Rezultatem będzie poprawa konkretnych polityk regionalnych i PO EFRR w 7 regionach UE, z udziałem 5 instytucji zarządzających posiadających kompetencje w ramach EFRR w odniesieniu do projektów EE i OZE. Poprawa pozwoli na wdrożenie instrumentów finansowych i inwestycji energetycznych w fazie 2 dzięki zmianom w ukierunkowaniu strategicznym w 6 politykach EFRR i 2 istniejących instrumentach finansowych. Inne ważne wyjścia to: Wpływ miały środki z EFRR > 3,8 mln EUR i > 2,65 mln EUR funduszy instrumentów finansowych. 120 osób zwiększających możliwości zawodowe biorących udział w wydarzeniach międzyregionalnych. 28 wydarzeń zainteresowanych stron, w tym: 14 wydarzeń międzyregionalnych z udziałem ponad 330 zainteresowanych stron. 14 lokalnych spotkań zainteresowanych stron z udziałem ponad 200 uczestników. — 140 najlepszych praktyk opracowanych i wyświetlanych na mapie geograficznej (narzędzie Fiener-map) oraz internetowej bazie danych umieszczonej na stronie internetowej. (Polish) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLEM: Zwiększenie skali inwestycji w efektywność energetyczną i energię odnawialną w budynkach stanowi poważne wyzwanie w realizacji celów Unii Europejskiej na 2030 r. Większość zachęt EFRR wykorzystywała systemy dotacji bezzwrotnych do promowania inwestycji energetycznych, ale ze względu na ograniczenie deficytu w pakcie stabilności i wzrostu WE inwestycje uległy spowolnieniu. Metoda dotacji wykazuje istotną słabość w stosunku do innych metod, takich jak instrumenty finansowe, dlatego władze regionalne mają do odegrania kluczową rolę w tworzeniu nowych polityk w tej dziedzinie. Wykorzystanie funduszy spójności, zwłaszcza EFRR, do tworzenia nowych instrumentów finansowych jest głównym wyzwaniem w nadchodzącym okresie 2014–2020, zwłaszcza w połączeniu z inicjatywami finansowania WE. CEL: Ogólnym celem jest promowanie nowych polityk lub ulepszanie istniejących polityk mających na celu stworzenie instrumentów finansowania, w szczególności instrumentów finansowych wspieranych z funduszy EFRR i zintegrowanych z inicjatywami finansowania WE, takimi jak EFIS (plan Junckera 06/2015), narzędzia Europejskiego Banku Inwestycyjnego EBI (ELENA, fundusze Margarite), a nawet partnerstwa publiczno-prywatne. WYJŚCIA: Rezultatem będzie poprawa konkretnych polityk regionalnych i PO EFRR w 7 regionach UE, z udziałem 5 instytucji zarządzających posiadających kompetencje w ramach EFRR w odniesieniu do projektów EE i OZE. Poprawa pozwoli na wdrożenie instrumentów finansowych i inwestycji energetycznych w fazie 2 dzięki zmianom w ukierunkowaniu strategicznym w 6 politykach EFRR i 2 istniejących instrumentach finansowych. Inne ważne wyjścia to: Wpływ miały środki z EFRR > 3,8 mln EUR i > 2,65 mln EUR funduszy instrumentów finansowych. 120 osób zwiększających możliwości zawodowe biorących udział w wydarzeniach międzyregionalnych. 28 wydarzeń zainteresowanych stron, w tym: 14 wydarzeń międzyregionalnych z udziałem ponad 330 zainteresowanych stron. 14 lokalnych spotkań zainteresowanych stron z udziałem ponad 200 uczestników. — 140 najlepszych praktyk opracowanych i wyświetlanych na mapie geograficznej (narzędzie Fiener-map) oraz internetowej bazie danych umieszczonej na stronie internetowej. (Polish) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 4 November 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
PROBLEM: Zwiększenie skali inwestycji w efektywność energetyczną i energię odnawialną w budynkach stanowi poważne wyzwanie w realizacji celów Unii Europejskiej na 2030 r. Większość zachęt EFRR wykorzystywała systemy dotacji bezzwrotnych do promowania inwestycji energetycznych, ale ze względu na ograniczenie deficytu w pakcie stabilności i wzrostu WE inwestycje uległy spowolnieniu. Metoda dotacji wykazuje istotną słabość w stosunku do innych metod, takich jak instrumenty finansowe, dlatego władze regionalne mają do odegrania kluczową rolę w tworzeniu nowych polityk w tej dziedzinie. Wykorzystanie funduszy spójności, zwłaszcza EFRR, do tworzenia nowych instrumentów finansowych jest głównym wyzwaniem w nadchodzącym okresie 2014–2020, zwłaszcza w połączeniu z inicjatywami finansowania WE. CEL: Ogólnym celem jest promowanie nowych polityk lub ulepszanie istniejących polityk mających na celu stworzenie instrumentów finansowania, w szczególności instrumentów finansowych wspieranych z funduszy EFRR i zintegrowanych z inicjatywami finansowania WE, takimi jak EFIS (plan Junckera 06/2015), narzędzia Europejskiego Banku Inwestycyjnego EBI (ELENA, fundusze Margarite), a nawet partnerstwa publiczno-prywatne. WYJŚCIA: Rezultatem będzie poprawa konkretnych polityk regionalnych i PO EFRR w 7 regionach UE, z udziałem 5 instytucji zarządzających posiadających kompetencje w ramach EFRR w odniesieniu do projektów EE i OZE. Poprawa pozwoli na wdrożenie instrumentów finansowych i inwestycji energetycznych w fazie 2 dzięki zmianom w ukierunkowaniu strategicznym w 6 politykach EFRR i 2 istniejących instrumentach finansowych. Inne ważne wyjścia to: Wpływ miały środki z EFRR > 3,8 mln EUR i > 2,65 mln EUR funduszy instrumentów finansowych. 120 osób zwiększających możliwości zawodowe biorących udział w wydarzeniach międzyregionalnych. 28 wydarzeń zainteresowanych stron, w tym: 14 wydarzeń międzyregionalnych z udziałem ponad 330 zainteresowanych stron. 14 lokalnych spotkań zainteresowanych stron z udziałem ponad 200 uczestników. — 140 najlepszych praktyk opracowanych i wyświetlanych na mapie geograficznej (narzędzie Fiener-map) oraz internetowej bazie danych umieszczonej na stronie internetowej. (Polish) | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLEM: Zwiększenie skali inwestycji w efektywność energetyczną i energię odnawialną w budynkach stanowi poważne wyzwanie w realizacji celów Unii Europejskiej na 2030 r. Większość zachęt EFRR wykorzystywała systemy dotacji bezzwrotnych do promowania inwestycji energetycznych, ale ze względu na ograniczenie deficytu w pakcie stabilności i wzrostu WE inwestycje uległy spowolnieniu. Metoda dotacji wykazuje istotną słabość w stosunku do innych metod, takich jak instrumenty finansowe, dlatego władze regionalne mają do odegrania kluczową rolę w tworzeniu nowych polityk w tej dziedzinie. Wykorzystanie funduszy spójności, zwłaszcza EFRR, do tworzenia nowych instrumentów finansowych jest głównym wyzwaniem w nadchodzącym okresie 2014–2020, zwłaszcza w połączeniu z inicjatywami finansowania WE. CEL: Ogólnym celem jest promowanie nowych polityk lub ulepszanie istniejących polityk mających na celu stworzenie instrumentów finansowania, w szczególności instrumentów finansowych wspieranych z funduszy EFRR i zintegrowanych z inicjatywami finansowania WE, takimi jak EFIS (plan Junckera 06/2015), narzędzia Europejskiego Banku Inwestycyjnego EBI (ELENA, fundusze Margarite), a nawet partnerstwa publiczno-prywatne. WYJŚCIA: Rezultatem będzie poprawa konkretnych polityk regionalnych i PO EFRR w 7 regionach UE, z udziałem 5 instytucji zarządzających posiadających kompetencje w ramach EFRR w odniesieniu do projektów EE i OZE. Poprawa pozwoli na wdrożenie instrumentów finansowych i inwestycji energetycznych w fazie 2 dzięki zmianom w ukierunkowaniu strategicznym w 6 politykach EFRR i 2 istniejących instrumentach finansowych. Inne ważne wyjścia to: Wpływ miały środki z EFRR > 3,8 mln EUR i > 2,65 mln EUR funduszy instrumentów finansowych. 120 osób zwiększających możliwości zawodowe biorących udział w wydarzeniach międzyregionalnych. 28 wydarzeń zainteresowanych stron, w tym: 14 wydarzeń międzyregionalnych z udziałem ponad 330 zainteresowanych stron. 14 lokalnych spotkań zainteresowanych stron z udziałem ponad 200 uczestników. — 140 najlepszych praktyk opracowanych i wyświetlanych na mapie geograficznej (narzędzie Fiener-map) oraz internetowej bazie danych umieszczonej na stronie internetowej. (Polish) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLEM: Zwiększenie skali inwestycji w efektywność energetyczną i energię odnawialną w budynkach stanowi poważne wyzwanie w realizacji celów Unii Europejskiej na 2030 r. Większość zachęt EFRR wykorzystywała systemy dotacji bezzwrotnych do promowania inwestycji energetycznych, ale ze względu na ograniczenie deficytu w pakcie stabilności i wzrostu WE inwestycje uległy spowolnieniu. Metoda dotacji wykazuje istotną słabość w stosunku do innych metod, takich jak instrumenty finansowe, dlatego władze regionalne mają do odegrania kluczową rolę w tworzeniu nowych polityk w tej dziedzinie. Wykorzystanie funduszy spójności, zwłaszcza EFRR, do tworzenia nowych instrumentów finansowych jest głównym wyzwaniem w nadchodzącym okresie 2014–2020, zwłaszcza w połączeniu z inicjatywami finansowania WE. CEL: Ogólnym celem jest promowanie nowych polityk lub ulepszanie istniejących polityk mających na celu stworzenie instrumentów finansowania, w szczególności instrumentów finansowych wspieranych z funduszy EFRR i zintegrowanych z inicjatywami finansowania WE, takimi jak EFIS (plan Junckera 06/2015), narzędzia Europejskiego Banku Inwestycyjnego EBI (ELENA, fundusze Margarite), a nawet partnerstwa publiczno-prywatne. WYJŚCIA: Rezultatem będzie poprawa konkretnych polityk regionalnych i PO EFRR w 7 regionach UE, z udziałem 5 instytucji zarządzających posiadających kompetencje w ramach EFRR w odniesieniu do projektów EE i OZE. Poprawa pozwoli na wdrożenie instrumentów finansowych i inwestycji energetycznych w fazie 2 dzięki zmianom w ukierunkowaniu strategicznym w 6 politykach EFRR i 2 istniejących instrumentach finansowych. Inne ważne wyjścia to: Wpływ miały środki z EFRR > 3,8 mln EUR i > 2,65 mln EUR funduszy instrumentów finansowych. 120 osób zwiększających możliwości zawodowe biorących udział w wydarzeniach międzyregionalnych. 28 wydarzeń zainteresowanych stron, w tym: 14 wydarzeń międzyregionalnych z udziałem ponad 330 zainteresowanych stron. 14 lokalnych spotkań zainteresowanych stron z udziałem ponad 200 uczestników. — 140 najlepszych praktyk opracowanych i wyświetlanych na mapie geograficznej (narzędzie Fiener-map) oraz internetowej bazie danych umieszczonej na stronie internetowej. (Polish) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 4 November 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
PROBLEM: Zwiększenie skali inwestycji w efektywność energetyczną i energię odnawialną w budynkach stanowi poważne wyzwanie w realizacji celów Unii Europejskiej na 2030 r. Większość zachęt EFRR wykorzystywała systemy dotacji bezzwrotnych do promowania inwestycji energetycznych, ale ze względu na ograniczenie deficytu w pakcie stabilności i wzrostu WE inwestycje uległy spowolnieniu. Metoda dotacji wykazuje istotną słabość w stosunku do innych metod, takich jak instrumenty finansowe, dlatego władze regionalne mają do odegrania kluczową rolę w tworzeniu nowych polityk w tej dziedzinie. Wykorzystanie funduszy spójności, zwłaszcza EFRR, do tworzenia nowych instrumentów finansowych jest głównym wyzwaniem w nadchodzącym okresie 2014–2020, zwłaszcza w połączeniu z inicjatywami finansowania WE. CEL: Ogólnym celem jest promowanie nowych polityk lub ulepszanie istniejących polityk mających na celu stworzenie instrumentów finansowania, w szczególności instrumentów finansowych wspieranych z funduszy EFRR i zintegrowanych z inicjatywami finansowania WE, takimi jak EFIS (plan Junckera 06/2015), narzędzia Europejskiego Banku Inwestycyjnego EBI (ELENA, fundusze Margarite), a nawet partnerstwa publiczno-prywatne. WYJŚCIA: Rezultatem będzie poprawa konkretnych polityk regionalnych i PO EFRR w 7 regionach UE, z udziałem 5 instytucji zarządzających posiadających kompetencje w ramach EFRR w odniesieniu do projektów EE i OZE. Poprawa pozwoli na wdrożenie instrumentów finansowych i inwestycji energetycznych w fazie 2 dzięki zmianom w ukierunkowaniu strategicznym w 6 politykach EFRR i 2 istniejących instrumentach finansowych. Inne ważne wyjścia to: Wpływ miały środki z EFRR > 3,8 mln EUR i > 2,65 mln EUR funduszy instrumentów finansowych. 120 osób zwiększających możliwości zawodowe biorących udział w wydarzeniach międzyregionalnych. 28 wydarzeń zainteresowanych stron, w tym: 14 wydarzeń międzyregionalnych z udziałem ponad 330 zainteresowanych stron. 14 lokalnych spotkań zainteresowanych stron z udziałem ponad 200 uczestników. — 140 najlepszych praktyk opracowanych i wyświetlanych na mapie geograficznej (narzędzie Fiener-map) oraz internetowej bazie danych umieszczonej na stronie internetowej. (Polish) | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLEM: Zwiększenie skali inwestycji w efektywność energetyczną i energię odnawialną w budynkach stanowi poważne wyzwanie w realizacji celów Unii Europejskiej na 2030 r. Większość zachęt EFRR wykorzystywała systemy dotacji bezzwrotnych do promowania inwestycji energetycznych, ale ze względu na ograniczenie deficytu w pakcie stabilności i wzrostu WE inwestycje uległy spowolnieniu. Metoda dotacji wykazuje istotną słabość w stosunku do innych metod, takich jak instrumenty finansowe, dlatego władze regionalne mają do odegrania kluczową rolę w tworzeniu nowych polityk w tej dziedzinie. Wykorzystanie funduszy spójności, zwłaszcza EFRR, do tworzenia nowych instrumentów finansowych jest głównym wyzwaniem w nadchodzącym okresie 2014–2020, zwłaszcza w połączeniu z inicjatywami finansowania WE. CEL: Ogólnym celem jest promowanie nowych polityk lub ulepszanie istniejących polityk mających na celu stworzenie instrumentów finansowania, w szczególności instrumentów finansowych wspieranych z funduszy EFRR i zintegrowanych z inicjatywami finansowania WE, takimi jak EFIS (plan Junckera 06/2015), narzędzia Europejskiego Banku Inwestycyjnego EBI (ELENA, fundusze Margarite), a nawet partnerstwa publiczno-prywatne. WYJŚCIA: Rezultatem będzie poprawa konkretnych polityk regionalnych i PO EFRR w 7 regionach UE, z udziałem 5 instytucji zarządzających posiadających kompetencje w ramach EFRR w odniesieniu do projektów EE i OZE. Poprawa pozwoli na wdrożenie instrumentów finansowych i inwestycji energetycznych w fazie 2 dzięki zmianom w ukierunkowaniu strategicznym w 6 politykach EFRR i 2 istniejących instrumentach finansowych. Inne ważne wyjścia to: Wpływ miały środki z EFRR > 3,8 mln EUR i > 2,65 mln EUR funduszy instrumentów finansowych. 120 osób zwiększających możliwości zawodowe biorących udział w wydarzeniach międzyregionalnych. 28 wydarzeń zainteresowanych stron, w tym: 14 wydarzeń międzyregionalnych z udziałem ponad 330 zainteresowanych stron. 14 lokalnych spotkań zainteresowanych stron z udziałem ponad 200 uczestników. — 140 najlepszych praktyk opracowanych i wyświetlanych na mapie geograficznej (narzędzie Fiener-map) oraz internetowej bazie danych umieszczonej na stronie internetowej. (Polish) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLEM: Zwiększenie skali inwestycji w efektywność energetyczną i energię odnawialną w budynkach stanowi poważne wyzwanie w realizacji celów Unii Europejskiej na 2030 r. Większość zachęt EFRR wykorzystywała systemy dotacji bezzwrotnych do promowania inwestycji energetycznych, ale ze względu na ograniczenie deficytu w pakcie stabilności i wzrostu WE inwestycje uległy spowolnieniu. Metoda dotacji wykazuje istotną słabość w stosunku do innych metod, takich jak instrumenty finansowe, dlatego władze regionalne mają do odegrania kluczową rolę w tworzeniu nowych polityk w tej dziedzinie. Wykorzystanie funduszy spójności, zwłaszcza EFRR, do tworzenia nowych instrumentów finansowych jest głównym wyzwaniem w nadchodzącym okresie 2014–2020, zwłaszcza w połączeniu z inicjatywami finansowania WE. CEL: Ogólnym celem jest promowanie nowych polityk lub ulepszanie istniejących polityk mających na celu stworzenie instrumentów finansowania, w szczególności instrumentów finansowych wspieranych z funduszy EFRR i zintegrowanych z inicjatywami finansowania WE, takimi jak EFIS (plan Junckera 06/2015), narzędzia Europejskiego Banku Inwestycyjnego EBI (ELENA, fundusze Margarite), a nawet partnerstwa publiczno-prywatne. WYJŚCIA: Rezultatem będzie poprawa konkretnych polityk regionalnych i PO EFRR w 7 regionach UE, z udziałem 5 instytucji zarządzających posiadających kompetencje w ramach EFRR w odniesieniu do projektów EE i OZE. Poprawa pozwoli na wdrożenie instrumentów finansowych i inwestycji energetycznych w fazie 2 dzięki zmianom w ukierunkowaniu strategicznym w 6 politykach EFRR i 2 istniejących instrumentach finansowych. Inne ważne wyjścia to: Wpływ miały środki z EFRR > 3,8 mln EUR i > 2,65 mln EUR funduszy instrumentów finansowych. 120 osób zwiększających możliwości zawodowe biorących udział w wydarzeniach międzyregionalnych. 28 wydarzeń zainteresowanych stron, w tym: 14 wydarzeń międzyregionalnych z udziałem ponad 330 zainteresowanych stron. 14 lokalnych spotkań zainteresowanych stron z udziałem ponad 200 uczestników. — 140 najlepszych praktyk opracowanych i wyświetlanych na mapie geograficznej (narzędzie Fiener-map) oraz internetowej bazie danych umieszczonej na stronie internetowej. (Polish) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 4 November 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
PROBLEM: Zwiększenie skali inwestycji w efektywność energetyczną i energię odnawialną w budynkach stanowi poważne wyzwanie w realizacji celów Unii Europejskiej na 2030 r. Większość zachęt EFRR wykorzystywała systemy dotacji bezzwrotnych do promowania inwestycji energetycznych, ale ze względu na ograniczenie deficytu w pakcie stabilności i wzrostu WE inwestycje uległy spowolnieniu. Metoda dotacji wykazuje istotną słabość w stosunku do innych metod, takich jak instrumenty finansowe, dlatego władze regionalne mają do odegrania kluczową rolę w tworzeniu nowych polityk w tej dziedzinie. Wykorzystanie funduszy spójności, zwłaszcza EFRR, do tworzenia nowych instrumentów finansowych jest głównym wyzwaniem w nadchodzącym okresie 2014–2020, zwłaszcza w połączeniu z inicjatywami finansowania WE. CEL: Ogólnym celem jest promowanie nowych polityk lub ulepszanie istniejących polityk mających na celu stworzenie instrumentów finansowania, w szczególności instrumentów finansowych wspieranych z funduszy EFRR i zintegrowanych z inicjatywami finansowania WE, takimi jak EFIS (plan Junckera 06/2015), narzędzia Europejskiego Banku Inwestycyjnego EBI (ELENA, fundusze Margarite), a nawet partnerstwa publiczno-prywatne. WYJŚCIA: Rezultatem będzie poprawa konkretnych polityk regionalnych i PO EFRR w 7 regionach UE, z udziałem 5 instytucji zarządzających posiadających kompetencje w ramach EFRR w odniesieniu do projektów EE i OZE. Poprawa pozwoli na wdrożenie instrumentów finansowych i inwestycji energetycznych w fazie 2 dzięki zmianom w ukierunkowaniu strategicznym w 6 politykach EFRR i 2 istniejących instrumentach finansowych. Inne ważne wyjścia to: Wpływ miały środki z EFRR > 3,8 mln EUR i > 2,65 mln EUR funduszy instrumentów finansowych. 120 osób zwiększających możliwości zawodowe biorących udział w wydarzeniach międzyregionalnych. 28 wydarzeń zainteresowanych stron, w tym: 14 wydarzeń międzyregionalnych z udziałem ponad 330 zainteresowanych stron. 14 lokalnych spotkań zainteresowanych stron z udziałem ponad 200 uczestników. — 140 najlepszych praktyk opracowanych i wyświetlanych na mapie geograficznej (narzędzie Fiener-map) oraz internetowej bazie danych umieszczonej na stronie internetowej. (Polish) | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLEM: Zwiększenie skali inwestycji w efektywność energetyczną i energię odnawialną w budynkach stanowi poważne wyzwanie w realizacji celów Unii Europejskiej na 2030 r. Większość zachęt EFRR wykorzystywała systemy dotacji bezzwrotnych do promowania inwestycji energetycznych, ale ze względu na ograniczenie deficytu w pakcie stabilności i wzrostu WE inwestycje uległy spowolnieniu. Metoda dotacji wykazuje istotną słabość w stosunku do innych metod, takich jak instrumenty finansowe, dlatego władze regionalne mają do odegrania kluczową rolę w tworzeniu nowych polityk w tej dziedzinie. Wykorzystanie funduszy spójności, zwłaszcza EFRR, do tworzenia nowych instrumentów finansowych jest głównym wyzwaniem w nadchodzącym okresie 2014–2020, zwłaszcza w połączeniu z inicjatywami finansowania WE. CEL: Ogólnym celem jest promowanie nowych polityk lub ulepszanie istniejących polityk mających na celu stworzenie instrumentów finansowania, w szczególności instrumentów finansowych wspieranych z funduszy EFRR i zintegrowanych z inicjatywami finansowania WE, takimi jak EFIS (plan Junckera 06/2015), narzędzia Europejskiego Banku Inwestycyjnego EBI (ELENA, fundusze Margarite), a nawet partnerstwa publiczno-prywatne. WYJŚCIA: Rezultatem będzie poprawa konkretnych polityk regionalnych i PO EFRR w 7 regionach UE, z udziałem 5 instytucji zarządzających posiadających kompetencje w ramach EFRR w odniesieniu do projektów EE i OZE. Poprawa pozwoli na wdrożenie instrumentów finansowych i inwestycji energetycznych w fazie 2 dzięki zmianom w ukierunkowaniu strategicznym w 6 politykach EFRR i 2 istniejących instrumentach finansowych. Inne ważne wyjścia to: Wpływ miały środki z EFRR > 3,8 mln EUR i > 2,65 mln EUR funduszy instrumentów finansowych. 120 osób zwiększających możliwości zawodowe biorących udział w wydarzeniach międzyregionalnych. 28 wydarzeń zainteresowanych stron, w tym: 14 wydarzeń międzyregionalnych z udziałem ponad 330 zainteresowanych stron. 14 lokalnych spotkań zainteresowanych stron z udziałem ponad 200 uczestników. — 140 najlepszych praktyk opracowanych i wyświetlanych na mapie geograficznej (narzędzie Fiener-map) oraz internetowej bazie danych umieszczonej na stronie internetowej. (Polish) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLEM: Zwiększenie skali inwestycji w efektywność energetyczną i energię odnawialną w budynkach stanowi poważne wyzwanie w realizacji celów Unii Europejskiej na 2030 r. Większość zachęt EFRR wykorzystywała systemy dotacji bezzwrotnych do promowania inwestycji energetycznych, ale ze względu na ograniczenie deficytu w pakcie stabilności i wzrostu WE inwestycje uległy spowolnieniu. Metoda dotacji wykazuje istotną słabość w stosunku do innych metod, takich jak instrumenty finansowe, dlatego władze regionalne mają do odegrania kluczową rolę w tworzeniu nowych polityk w tej dziedzinie. Wykorzystanie funduszy spójności, zwłaszcza EFRR, do tworzenia nowych instrumentów finansowych jest głównym wyzwaniem w nadchodzącym okresie 2014–2020, zwłaszcza w połączeniu z inicjatywami finansowania WE. CEL: Ogólnym celem jest promowanie nowych polityk lub ulepszanie istniejących polityk mających na celu stworzenie instrumentów finansowania, w szczególności instrumentów finansowych wspieranych z funduszy EFRR i zintegrowanych z inicjatywami finansowania WE, takimi jak EFIS (plan Junckera 06/2015), narzędzia Europejskiego Banku Inwestycyjnego EBI (ELENA, fundusze Margarite), a nawet partnerstwa publiczno-prywatne. WYJŚCIA: Rezultatem będzie poprawa konkretnych polityk regionalnych i PO EFRR w 7 regionach UE, z udziałem 5 instytucji zarządzających posiadających kompetencje w ramach EFRR w odniesieniu do projektów EE i OZE. Poprawa pozwoli na wdrożenie instrumentów finansowych i inwestycji energetycznych w fazie 2 dzięki zmianom w ukierunkowaniu strategicznym w 6 politykach EFRR i 2 istniejących instrumentach finansowych. Inne ważne wyjścia to: Wpływ miały środki z EFRR > 3,8 mln EUR i > 2,65 mln EUR funduszy instrumentów finansowych. 120 osób zwiększających możliwości zawodowe biorących udział w wydarzeniach międzyregionalnych. 28 wydarzeń zainteresowanych stron, w tym: 14 wydarzeń międzyregionalnych z udziałem ponad 330 zainteresowanych stron. 14 lokalnych spotkań zainteresowanych stron z udziałem ponad 200 uczestników. — 140 najlepszych praktyk opracowanych i wyświetlanych na mapie geograficznej (narzędzie Fiener-map) oraz internetowej bazie danych umieszczonej na stronie internetowej. (Polish) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 4 November 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
PROBLEM: Zwiększenie skali inwestycji w efektywność energetyczną i energię odnawialną w budynkach stanowi poważne wyzwanie w realizacji celów Unii Europejskiej na 2030 r. Większość zachęt EFRR wykorzystywała systemy dotacji bezzwrotnych do promowania inwestycji energetycznych, ale ze względu na ograniczenie deficytu w pakcie stabilności i wzrostu WE inwestycje uległy spowolnieniu. Metoda dotacji wykazuje istotną słabość w stosunku do innych metod, takich jak instrumenty finansowe, dlatego władze regionalne mają do odegrania kluczową rolę w tworzeniu nowych polityk w tej dziedzinie. Wykorzystanie funduszy spójności, zwłaszcza EFRR, do tworzenia nowych instrumentów finansowych jest głównym wyzwaniem w nadchodzącym okresie 2014–2020, zwłaszcza w połączeniu z inicjatywami finansowania WE. CEL: Ogólnym celem jest promowanie nowych polityk lub ulepszanie istniejących polityk mających na celu stworzenie instrumentów finansowania, w szczególności instrumentów finansowych wspieranych z funduszy EFRR i zintegrowanych z inicjatywami finansowania WE, takimi jak EFIS (plan Junckera 06/2015), narzędzia Europejskiego Banku Inwestycyjnego EBI (ELENA, fundusze Margarite), a nawet partnerstwa publiczno-prywatne. WYJŚCIA: Rezultatem będzie poprawa konkretnych polityk regionalnych i PO EFRR w 7 regionach UE, z udziałem 5 instytucji zarządzających posiadających kompetencje w ramach EFRR w odniesieniu do projektów EE i OZE. Poprawa pozwoli na wdrożenie instrumentów finansowych i inwestycji energetycznych w fazie 2 dzięki zmianom w ukierunkowaniu strategicznym w 6 politykach EFRR i 2 istniejących instrumentach finansowych. Inne ważne wyjścia to: Wpływ miały środki z EFRR > 3,8 mln EUR i > 2,65 mln EUR funduszy instrumentów finansowych. 120 osób zwiększających możliwości zawodowe biorących udział w wydarzeniach międzyregionalnych. 28 wydarzeń zainteresowanych stron, w tym: 14 wydarzeń międzyregionalnych z udziałem ponad 330 zainteresowanych stron. 14 lokalnych spotkań zainteresowanych stron z udziałem ponad 200 uczestników. — 140 najlepszych praktyk opracowanych i wyświetlanych na mapie geograficznej (narzędzie Fiener-map) oraz internetowej bazie danych umieszczonej na stronie internetowej. (Polish) | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLEM: Zwiększenie skali inwestycji w efektywność energetyczną i energię odnawialną w budynkach stanowi poważne wyzwanie w realizacji celów Unii Europejskiej na 2030 r. Większość zachęt EFRR wykorzystywała systemy dotacji bezzwrotnych do promowania inwestycji energetycznych, ale ze względu na ograniczenie deficytu w pakcie stabilności i wzrostu WE inwestycje uległy spowolnieniu. Metoda dotacji wykazuje istotną słabość w stosunku do innych metod, takich jak instrumenty finansowe, dlatego władze regionalne mają do odegrania kluczową rolę w tworzeniu nowych polityk w tej dziedzinie. Wykorzystanie funduszy spójności, zwłaszcza EFRR, do tworzenia nowych instrumentów finansowych jest głównym wyzwaniem w nadchodzącym okresie 2014–2020, zwłaszcza w połączeniu z inicjatywami finansowania WE. CEL: Ogólnym celem jest promowanie nowych polityk lub ulepszanie istniejących polityk mających na celu stworzenie instrumentów finansowania, w szczególności instrumentów finansowych wspieranych z funduszy EFRR i zintegrowanych z inicjatywami finansowania WE, takimi jak EFIS (plan Junckera 06/2015), narzędzia Europejskiego Banku Inwestycyjnego EBI (ELENA, fundusze Margarite), a nawet partnerstwa publiczno-prywatne. WYJŚCIA: Rezultatem będzie poprawa konkretnych polityk regionalnych i PO EFRR w 7 regionach UE, z udziałem 5 instytucji zarządzających posiadających kompetencje w ramach EFRR w odniesieniu do projektów EE i OZE. Poprawa pozwoli na wdrożenie instrumentów finansowych i inwestycji energetycznych w fazie 2 dzięki zmianom w ukierunkowaniu strategicznym w 6 politykach EFRR i 2 istniejących instrumentach finansowych. Inne ważne wyjścia to: Wpływ miały środki z EFRR > 3,8 mln EUR i > 2,65 mln EUR funduszy instrumentów finansowych. 120 osób zwiększających możliwości zawodowe biorących udział w wydarzeniach międzyregionalnych. 28 wydarzeń zainteresowanych stron, w tym: 14 wydarzeń międzyregionalnych z udziałem ponad 330 zainteresowanych stron. 14 lokalnych spotkań zainteresowanych stron z udziałem ponad 200 uczestników. — 140 najlepszych praktyk opracowanych i wyświetlanych na mapie geograficznej (narzędzie Fiener-map) oraz internetowej bazie danych umieszczonej na stronie internetowej. (Polish) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLEM: Zwiększenie skali inwestycji w efektywność energetyczną i energię odnawialną w budynkach stanowi poważne wyzwanie w realizacji celów Unii Europejskiej na 2030 r. Większość zachęt EFRR wykorzystywała systemy dotacji bezzwrotnych do promowania inwestycji energetycznych, ale ze względu na ograniczenie deficytu w pakcie stabilności i wzrostu WE inwestycje uległy spowolnieniu. Metoda dotacji wykazuje istotną słabość w stosunku do innych metod, takich jak instrumenty finansowe, dlatego władze regionalne mają do odegrania kluczową rolę w tworzeniu nowych polityk w tej dziedzinie. Wykorzystanie funduszy spójności, zwłaszcza EFRR, do tworzenia nowych instrumentów finansowych jest głównym wyzwaniem w nadchodzącym okresie 2014–2020, zwłaszcza w połączeniu z inicjatywami finansowania WE. CEL: Ogólnym celem jest promowanie nowych polityk lub ulepszanie istniejących polityk mających na celu stworzenie instrumentów finansowania, w szczególności instrumentów finansowych wspieranych z funduszy EFRR i zintegrowanych z inicjatywami finansowania WE, takimi jak EFIS (plan Junckera 06/2015), narzędzia Europejskiego Banku Inwestycyjnego EBI (ELENA, fundusze Margarite), a nawet partnerstwa publiczno-prywatne. WYJŚCIA: Rezultatem będzie poprawa konkretnych polityk regionalnych i PO EFRR w 7 regionach UE, z udziałem 5 instytucji zarządzających posiadających kompetencje w ramach EFRR w odniesieniu do projektów EE i OZE. Poprawa pozwoli na wdrożenie instrumentów finansowych i inwestycji energetycznych w fazie 2 dzięki zmianom w ukierunkowaniu strategicznym w 6 politykach EFRR i 2 istniejących instrumentach finansowych. Inne ważne wyjścia to: Wpływ miały środki z EFRR > 3,8 mln EUR i > 2,65 mln EUR funduszy instrumentów finansowych. 120 osób zwiększających możliwości zawodowe biorących udział w wydarzeniach międzyregionalnych. 28 wydarzeń zainteresowanych stron, w tym: 14 wydarzeń międzyregionalnych z udziałem ponad 330 zainteresowanych stron. 14 lokalnych spotkań zainteresowanych stron z udziałem ponad 200 uczestników. — 140 najlepszych praktyk opracowanych i wyświetlanych na mapie geograficznej (narzędzie Fiener-map) oraz internetowej bazie danych umieszczonej na stronie internetowej. (Polish) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 4 November 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
TEŽAVA: Povečanje naložb v energetsko učinkovitost in obnovljive vire energije za stavbe je velik izziv za doseganje ciljev Evropske unije do leta 2030. Večina spodbud ESRR je uporabila sisteme nepovratnih sredstev za spodbujanje naložb v energijo, vendar so se zaradi omejitve primanjkljaja v Paktu ES za stabilnost in rast naložbe upočasnile. Metoda nepovratnih sredstev kaže pomembno pomanjkljivost v primerjavi z drugimi metodami, kot so finančni instrumenti, zato imajo regionalne oblasti ključno vlogo pri oblikovanju novih politik na tem področju. Uporaba kohezijskih skladov, zlasti ESRR, pri oblikovanju novih finančnih instrumentov je glavni izziv za prihodnje obdobje 2014–2020, zlasti v povezavi s pobudami za financiranje ES. CILJ: Splošni cilj je spodbujanje novih politik ali izboljšanje obstoječih politik, namenjenih oblikovanju instrumentov financiranja, zlasti finančnih instrumentov, ki jih podpirajo skladi ESRR in so povezani s pobudami za financiranje ES, kot so EFSI (Junckerjev načrt 06/2015), orodja Evropske investicijske banke (ELENA, Margarite skladi) ali celo javno-zasebna partnerstva. IZHODI: Izložki bodo izboljšanje posebnih regionalnih politik in operativnih programov ESRR v sedmih regijah EU, pri čemer bo sodelovalo pet organov upravljanja s pristojnostmi v okviru ESRR za projekte energetske učinkovitosti in obnovljivih virov energije. Izboljšanje bo omogočilo izvajanje finančnih instrumentov in naložb v energijo v drugi fazi zaradi sprememb strateške osredotočenosti v šestih politikah ESRR in dveh obstoječih finančnih instrumentih. Drugi pomembni rezultati so: > 3,8 milijona EUR sredstev ESRR in > 2,65 milijona EUR finančnih sredstev. 120 ljudi z večjo strokovno usposobljenostjo, ki se udeležujejo medregionalnih dogodkov. 28 dogodkov za deležnike, vključno z: 14 medregionalnih dogodkov z več kot 330 udeleženci. 14 srečanj lokalnih zainteresiranih strani z več kot 200 udeleženci. — 140 najboljših praks, pripravljenih in prikazanih na georeferenčni karti (orodje za zemljevide) in spletni zbirki podatkov, nameščeni na spletnem mestu. (Slovenian) | |||||||||||||||
| Property / summary: TEŽAVA: Povečanje naložb v energetsko učinkovitost in obnovljive vire energije za stavbe je velik izziv za doseganje ciljev Evropske unije do leta 2030. Večina spodbud ESRR je uporabila sisteme nepovratnih sredstev za spodbujanje naložb v energijo, vendar so se zaradi omejitve primanjkljaja v Paktu ES za stabilnost in rast naložbe upočasnile. Metoda nepovratnih sredstev kaže pomembno pomanjkljivost v primerjavi z drugimi metodami, kot so finančni instrumenti, zato imajo regionalne oblasti ključno vlogo pri oblikovanju novih politik na tem področju. Uporaba kohezijskih skladov, zlasti ESRR, pri oblikovanju novih finančnih instrumentov je glavni izziv za prihodnje obdobje 2014–2020, zlasti v povezavi s pobudami za financiranje ES. CILJ: Splošni cilj je spodbujanje novih politik ali izboljšanje obstoječih politik, namenjenih oblikovanju instrumentov financiranja, zlasti finančnih instrumentov, ki jih podpirajo skladi ESRR in so povezani s pobudami za financiranje ES, kot so EFSI (Junckerjev načrt 06/2015), orodja Evropske investicijske banke (ELENA, Margarite skladi) ali celo javno-zasebna partnerstva. IZHODI: Izložki bodo izboljšanje posebnih regionalnih politik in operativnih programov ESRR v sedmih regijah EU, pri čemer bo sodelovalo pet organov upravljanja s pristojnostmi v okviru ESRR za projekte energetske učinkovitosti in obnovljivih virov energije. Izboljšanje bo omogočilo izvajanje finančnih instrumentov in naložb v energijo v drugi fazi zaradi sprememb strateške osredotočenosti v šestih politikah ESRR in dveh obstoječih finančnih instrumentih. Drugi pomembni rezultati so: > 3,8 milijona EUR sredstev ESRR in > 2,65 milijona EUR finančnih sredstev. 120 ljudi z večjo strokovno usposobljenostjo, ki se udeležujejo medregionalnih dogodkov. 28 dogodkov za deležnike, vključno z: 14 medregionalnih dogodkov z več kot 330 udeleženci. 14 srečanj lokalnih zainteresiranih strani z več kot 200 udeleženci. — 140 najboljših praks, pripravljenih in prikazanih na georeferenčni karti (orodje za zemljevide) in spletni zbirki podatkov, nameščeni na spletnem mestu. (Slovenian) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: TEŽAVA: Povečanje naložb v energetsko učinkovitost in obnovljive vire energije za stavbe je velik izziv za doseganje ciljev Evropske unije do leta 2030. Večina spodbud ESRR je uporabila sisteme nepovratnih sredstev za spodbujanje naložb v energijo, vendar so se zaradi omejitve primanjkljaja v Paktu ES za stabilnost in rast naložbe upočasnile. Metoda nepovratnih sredstev kaže pomembno pomanjkljivost v primerjavi z drugimi metodami, kot so finančni instrumenti, zato imajo regionalne oblasti ključno vlogo pri oblikovanju novih politik na tem področju. Uporaba kohezijskih skladov, zlasti ESRR, pri oblikovanju novih finančnih instrumentov je glavni izziv za prihodnje obdobje 2014–2020, zlasti v povezavi s pobudami za financiranje ES. CILJ: Splošni cilj je spodbujanje novih politik ali izboljšanje obstoječih politik, namenjenih oblikovanju instrumentov financiranja, zlasti finančnih instrumentov, ki jih podpirajo skladi ESRR in so povezani s pobudami za financiranje ES, kot so EFSI (Junckerjev načrt 06/2015), orodja Evropske investicijske banke (ELENA, Margarite skladi) ali celo javno-zasebna partnerstva. IZHODI: Izložki bodo izboljšanje posebnih regionalnih politik in operativnih programov ESRR v sedmih regijah EU, pri čemer bo sodelovalo pet organov upravljanja s pristojnostmi v okviru ESRR za projekte energetske učinkovitosti in obnovljivih virov energije. Izboljšanje bo omogočilo izvajanje finančnih instrumentov in naložb v energijo v drugi fazi zaradi sprememb strateške osredotočenosti v šestih politikah ESRR in dveh obstoječih finančnih instrumentih. Drugi pomembni rezultati so: > 3,8 milijona EUR sredstev ESRR in > 2,65 milijona EUR finančnih sredstev. 120 ljudi z večjo strokovno usposobljenostjo, ki se udeležujejo medregionalnih dogodkov. 28 dogodkov za deležnike, vključno z: 14 medregionalnih dogodkov z več kot 330 udeleženci. 14 srečanj lokalnih zainteresiranih strani z več kot 200 udeleženci. — 140 najboljših praks, pripravljenih in prikazanih na georeferenčni karti (orodje za zemljevide) in spletni zbirki podatkov, nameščeni na spletnem mestu. (Slovenian) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 4 November 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
TEŽAVA: Povečanje naložb v energetsko učinkovitost in obnovljive vire energije za stavbe je velik izziv za doseganje ciljev Evropske unije do leta 2030. Večina spodbud ESRR je uporabila sisteme nepovratnih sredstev za spodbujanje naložb v energijo, vendar so se zaradi omejitve primanjkljaja v Paktu ES za stabilnost in rast naložbe upočasnile. Metoda nepovratnih sredstev kaže pomembno pomanjkljivost v primerjavi z drugimi metodami, kot so finančni instrumenti, zato imajo regionalne oblasti ključno vlogo pri oblikovanju novih politik na tem področju. Uporaba kohezijskih skladov, zlasti ESRR, pri oblikovanju novih finančnih instrumentov je glavni izziv za prihodnje obdobje 2014–2020, zlasti v povezavi s pobudami za financiranje ES. CILJ: Splošni cilj je spodbujanje novih politik ali izboljšanje obstoječih politik, namenjenih oblikovanju instrumentov financiranja, zlasti finančnih instrumentov, ki jih podpirajo skladi ESRR in so povezani s pobudami za financiranje ES, kot so EFSI (Junckerjev načrt 06/2015), orodja Evropske investicijske banke (ELENA, Margarite skladi) ali celo javno-zasebna partnerstva. IZHODI: Izložki bodo izboljšanje posebnih regionalnih politik in operativnih programov ESRR v sedmih regijah EU, pri čemer bo sodelovalo pet organov upravljanja s pristojnostmi v okviru ESRR za projekte energetske učinkovitosti in obnovljivih virov energije. Izboljšanje bo omogočilo izvajanje finančnih instrumentov in naložb v energijo v drugi fazi zaradi sprememb strateške osredotočenosti v šestih politikah ESRR in dveh obstoječih finančnih instrumentih. Drugi pomembni rezultati so: > 3,8 milijona EUR sredstev ESRR in > 2,65 milijona EUR finančnih sredstev. 120 ljudi z večjo strokovno usposobljenostjo, ki se udeležujejo medregionalnih dogodkov. 28 dogodkov za deležnike, vključno z: 14 medregionalnih dogodkov z več kot 330 udeleženci. 14 srečanj lokalnih zainteresiranih strani z več kot 200 udeleženci. — 140 najboljših praks, pripravljenih in prikazanih na georeferenčni karti (orodje za zemljevide) in spletni zbirki podatkov, nameščeni na spletnem mestu. (Slovenian) | |||||||||||||||
| Property / summary: TEŽAVA: Povečanje naložb v energetsko učinkovitost in obnovljive vire energije za stavbe je velik izziv za doseganje ciljev Evropske unije do leta 2030. Večina spodbud ESRR je uporabila sisteme nepovratnih sredstev za spodbujanje naložb v energijo, vendar so se zaradi omejitve primanjkljaja v Paktu ES za stabilnost in rast naložbe upočasnile. Metoda nepovratnih sredstev kaže pomembno pomanjkljivost v primerjavi z drugimi metodami, kot so finančni instrumenti, zato imajo regionalne oblasti ključno vlogo pri oblikovanju novih politik na tem področju. Uporaba kohezijskih skladov, zlasti ESRR, pri oblikovanju novih finančnih instrumentov je glavni izziv za prihodnje obdobje 2014–2020, zlasti v povezavi s pobudami za financiranje ES. CILJ: Splošni cilj je spodbujanje novih politik ali izboljšanje obstoječih politik, namenjenih oblikovanju instrumentov financiranja, zlasti finančnih instrumentov, ki jih podpirajo skladi ESRR in so povezani s pobudami za financiranje ES, kot so EFSI (Junckerjev načrt 06/2015), orodja Evropske investicijske banke (ELENA, Margarite skladi) ali celo javno-zasebna partnerstva. IZHODI: Izložki bodo izboljšanje posebnih regionalnih politik in operativnih programov ESRR v sedmih regijah EU, pri čemer bo sodelovalo pet organov upravljanja s pristojnostmi v okviru ESRR za projekte energetske učinkovitosti in obnovljivih virov energije. Izboljšanje bo omogočilo izvajanje finančnih instrumentov in naložb v energijo v drugi fazi zaradi sprememb strateške osredotočenosti v šestih politikah ESRR in dveh obstoječih finančnih instrumentih. Drugi pomembni rezultati so: > 3,8 milijona EUR sredstev ESRR in > 2,65 milijona EUR finančnih sredstev. 120 ljudi z večjo strokovno usposobljenostjo, ki se udeležujejo medregionalnih dogodkov. 28 dogodkov za deležnike, vključno z: 14 medregionalnih dogodkov z več kot 330 udeleženci. 14 srečanj lokalnih zainteresiranih strani z več kot 200 udeleženci. — 140 najboljših praks, pripravljenih in prikazanih na georeferenčni karti (orodje za zemljevide) in spletni zbirki podatkov, nameščeni na spletnem mestu. (Slovenian) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: TEŽAVA: Povečanje naložb v energetsko učinkovitost in obnovljive vire energije za stavbe je velik izziv za doseganje ciljev Evropske unije do leta 2030. Večina spodbud ESRR je uporabila sisteme nepovratnih sredstev za spodbujanje naložb v energijo, vendar so se zaradi omejitve primanjkljaja v Paktu ES za stabilnost in rast naložbe upočasnile. Metoda nepovratnih sredstev kaže pomembno pomanjkljivost v primerjavi z drugimi metodami, kot so finančni instrumenti, zato imajo regionalne oblasti ključno vlogo pri oblikovanju novih politik na tem področju. Uporaba kohezijskih skladov, zlasti ESRR, pri oblikovanju novih finančnih instrumentov je glavni izziv za prihodnje obdobje 2014–2020, zlasti v povezavi s pobudami za financiranje ES. CILJ: Splošni cilj je spodbujanje novih politik ali izboljšanje obstoječih politik, namenjenih oblikovanju instrumentov financiranja, zlasti finančnih instrumentov, ki jih podpirajo skladi ESRR in so povezani s pobudami za financiranje ES, kot so EFSI (Junckerjev načrt 06/2015), orodja Evropske investicijske banke (ELENA, Margarite skladi) ali celo javno-zasebna partnerstva. IZHODI: Izložki bodo izboljšanje posebnih regionalnih politik in operativnih programov ESRR v sedmih regijah EU, pri čemer bo sodelovalo pet organov upravljanja s pristojnostmi v okviru ESRR za projekte energetske učinkovitosti in obnovljivih virov energije. Izboljšanje bo omogočilo izvajanje finančnih instrumentov in naložb v energijo v drugi fazi zaradi sprememb strateške osredotočenosti v šestih politikah ESRR in dveh obstoječih finančnih instrumentih. Drugi pomembni rezultati so: > 3,8 milijona EUR sredstev ESRR in > 2,65 milijona EUR finančnih sredstev. 120 ljudi z večjo strokovno usposobljenostjo, ki se udeležujejo medregionalnih dogodkov. 28 dogodkov za deležnike, vključno z: 14 medregionalnih dogodkov z več kot 330 udeleženci. 14 srečanj lokalnih zainteresiranih strani z več kot 200 udeleženci. — 140 najboljših praks, pripravljenih in prikazanih na georeferenčni karti (orodje za zemljevide) in spletni zbirki podatkov, nameščeni na spletnem mestu. (Slovenian) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 4 November 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
TEŽAVA: Povečanje naložb v energetsko učinkovitost in obnovljive vire energije za stavbe je velik izziv za doseganje ciljev Evropske unije do leta 2030. Večina spodbud ESRR je uporabila sisteme nepovratnih sredstev za spodbujanje naložb v energijo, vendar so se zaradi omejitve primanjkljaja v Paktu ES za stabilnost in rast naložbe upočasnile. Metoda nepovratnih sredstev kaže pomembno pomanjkljivost v primerjavi z drugimi metodami, kot so finančni instrumenti, zato imajo regionalne oblasti ključno vlogo pri oblikovanju novih politik na tem področju. Uporaba kohezijskih skladov, zlasti ESRR, pri oblikovanju novih finančnih instrumentov je glavni izziv za prihodnje obdobje 2014–2020, zlasti v povezavi s pobudami za financiranje ES. CILJ: Splošni cilj je spodbujanje novih politik ali izboljšanje obstoječih politik, namenjenih oblikovanju instrumentov financiranja, zlasti finančnih instrumentov, ki jih podpirajo skladi ESRR in so povezani s pobudami za financiranje ES, kot so EFSI (Junckerjev načrt 06/2015), orodja Evropske investicijske banke (ELENA, Margarite skladi) ali celo javno-zasebna partnerstva. IZHODI: Izložki bodo izboljšanje posebnih regionalnih politik in operativnih programov ESRR v sedmih regijah EU, pri čemer bo sodelovalo pet organov upravljanja s pristojnostmi v okviru ESRR za projekte energetske učinkovitosti in obnovljivih virov energije. Izboljšanje bo omogočilo izvajanje finančnih instrumentov in naložb v energijo v drugi fazi zaradi sprememb strateške osredotočenosti v šestih politikah ESRR in dveh obstoječih finančnih instrumentih. Drugi pomembni rezultati so: > 3,8 milijona EUR sredstev ESRR in > 2,65 milijona EUR finančnih sredstev. 120 ljudi z večjo strokovno usposobljenostjo, ki se udeležujejo medregionalnih dogodkov. 28 dogodkov za deležnike, vključno z: 14 medregionalnih dogodkov z več kot 330 udeleženci. 14 srečanj lokalnih zainteresiranih strani z več kot 200 udeleženci. — 140 najboljših praks, pripravljenih in prikazanih na georeferenčni karti (orodje za zemljevide) in spletni zbirki podatkov, nameščeni na spletnem mestu. (Slovenian) | |||||||||||||||
| Property / summary: TEŽAVA: Povečanje naložb v energetsko učinkovitost in obnovljive vire energije za stavbe je velik izziv za doseganje ciljev Evropske unije do leta 2030. Večina spodbud ESRR je uporabila sisteme nepovratnih sredstev za spodbujanje naložb v energijo, vendar so se zaradi omejitve primanjkljaja v Paktu ES za stabilnost in rast naložbe upočasnile. Metoda nepovratnih sredstev kaže pomembno pomanjkljivost v primerjavi z drugimi metodami, kot so finančni instrumenti, zato imajo regionalne oblasti ključno vlogo pri oblikovanju novih politik na tem področju. Uporaba kohezijskih skladov, zlasti ESRR, pri oblikovanju novih finančnih instrumentov je glavni izziv za prihodnje obdobje 2014–2020, zlasti v povezavi s pobudami za financiranje ES. CILJ: Splošni cilj je spodbujanje novih politik ali izboljšanje obstoječih politik, namenjenih oblikovanju instrumentov financiranja, zlasti finančnih instrumentov, ki jih podpirajo skladi ESRR in so povezani s pobudami za financiranje ES, kot so EFSI (Junckerjev načrt 06/2015), orodja Evropske investicijske banke (ELENA, Margarite skladi) ali celo javno-zasebna partnerstva. IZHODI: Izložki bodo izboljšanje posebnih regionalnih politik in operativnih programov ESRR v sedmih regijah EU, pri čemer bo sodelovalo pet organov upravljanja s pristojnostmi v okviru ESRR za projekte energetske učinkovitosti in obnovljivih virov energije. Izboljšanje bo omogočilo izvajanje finančnih instrumentov in naložb v energijo v drugi fazi zaradi sprememb strateške osredotočenosti v šestih politikah ESRR in dveh obstoječih finančnih instrumentih. Drugi pomembni rezultati so: > 3,8 milijona EUR sredstev ESRR in > 2,65 milijona EUR finančnih sredstev. 120 ljudi z večjo strokovno usposobljenostjo, ki se udeležujejo medregionalnih dogodkov. 28 dogodkov za deležnike, vključno z: 14 medregionalnih dogodkov z več kot 330 udeleženci. 14 srečanj lokalnih zainteresiranih strani z več kot 200 udeleženci. — 140 najboljših praks, pripravljenih in prikazanih na georeferenčni karti (orodje za zemljevide) in spletni zbirki podatkov, nameščeni na spletnem mestu. (Slovenian) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: TEŽAVA: Povečanje naložb v energetsko učinkovitost in obnovljive vire energije za stavbe je velik izziv za doseganje ciljev Evropske unije do leta 2030. Večina spodbud ESRR je uporabila sisteme nepovratnih sredstev za spodbujanje naložb v energijo, vendar so se zaradi omejitve primanjkljaja v Paktu ES za stabilnost in rast naložbe upočasnile. Metoda nepovratnih sredstev kaže pomembno pomanjkljivost v primerjavi z drugimi metodami, kot so finančni instrumenti, zato imajo regionalne oblasti ključno vlogo pri oblikovanju novih politik na tem področju. Uporaba kohezijskih skladov, zlasti ESRR, pri oblikovanju novih finančnih instrumentov je glavni izziv za prihodnje obdobje 2014–2020, zlasti v povezavi s pobudami za financiranje ES. CILJ: Splošni cilj je spodbujanje novih politik ali izboljšanje obstoječih politik, namenjenih oblikovanju instrumentov financiranja, zlasti finančnih instrumentov, ki jih podpirajo skladi ESRR in so povezani s pobudami za financiranje ES, kot so EFSI (Junckerjev načrt 06/2015), orodja Evropske investicijske banke (ELENA, Margarite skladi) ali celo javno-zasebna partnerstva. IZHODI: Izložki bodo izboljšanje posebnih regionalnih politik in operativnih programov ESRR v sedmih regijah EU, pri čemer bo sodelovalo pet organov upravljanja s pristojnostmi v okviru ESRR za projekte energetske učinkovitosti in obnovljivih virov energije. Izboljšanje bo omogočilo izvajanje finančnih instrumentov in naložb v energijo v drugi fazi zaradi sprememb strateške osredotočenosti v šestih politikah ESRR in dveh obstoječih finančnih instrumentih. Drugi pomembni rezultati so: > 3,8 milijona EUR sredstev ESRR in > 2,65 milijona EUR finančnih sredstev. 120 ljudi z večjo strokovno usposobljenostjo, ki se udeležujejo medregionalnih dogodkov. 28 dogodkov za deležnike, vključno z: 14 medregionalnih dogodkov z več kot 330 udeleženci. 14 srečanj lokalnih zainteresiranih strani z več kot 200 udeleženci. — 140 najboljših praks, pripravljenih in prikazanih na georeferenčni karti (orodje za zemljevide) in spletni zbirki podatkov, nameščeni na spletnem mestu. (Slovenian) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 4 November 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
TEŽAVA: Povečanje naložb v energetsko učinkovitost in obnovljive vire energije za stavbe je velik izziv za doseganje ciljev Evropske unije do leta 2030. Večina spodbud ESRR je uporabila sisteme nepovratnih sredstev za spodbujanje naložb v energijo, vendar so se zaradi omejitve primanjkljaja v Paktu ES za stabilnost in rast naložbe upočasnile. Metoda nepovratnih sredstev kaže pomembno pomanjkljivost v primerjavi z drugimi metodami, kot so finančni instrumenti, zato imajo regionalne oblasti ključno vlogo pri oblikovanju novih politik na tem področju. Uporaba kohezijskih skladov, zlasti ESRR, pri oblikovanju novih finančnih instrumentov je glavni izziv za prihodnje obdobje 2014–2020, zlasti v povezavi s pobudami za financiranje ES. CILJ: Splošni cilj je spodbujanje novih politik ali izboljšanje obstoječih politik, namenjenih oblikovanju instrumentov financiranja, zlasti finančnih instrumentov, ki jih podpirajo skladi ESRR in so povezani s pobudami za financiranje ES, kot so EFSI (Junckerjev načrt 06/2015), orodja Evropske investicijske banke (ELENA, Margarite skladi) ali celo javno-zasebna partnerstva. IZHODI: Izložki bodo izboljšanje posebnih regionalnih politik in operativnih programov ESRR v sedmih regijah EU, pri čemer bo sodelovalo pet organov upravljanja s pristojnostmi v okviru ESRR za projekte energetske učinkovitosti in obnovljivih virov energije. Izboljšanje bo omogočilo izvajanje finančnih instrumentov in naložb v energijo v drugi fazi zaradi sprememb strateške osredotočenosti v šestih politikah ESRR in dveh obstoječih finančnih instrumentih. Drugi pomembni rezultati so: > 3,8 milijona EUR sredstev ESRR in > 2,65 milijona EUR finančnih sredstev. 120 ljudi z večjo strokovno usposobljenostjo, ki se udeležujejo medregionalnih dogodkov. 28 dogodkov za deležnike, vključno z: 14 medregionalnih dogodkov z več kot 330 udeleženci. 14 srečanj lokalnih zainteresiranih strani z več kot 200 udeleženci. — 140 najboljših praks, pripravljenih in prikazanih na georeferenčni karti (orodje za zemljevide) in spletni zbirki podatkov, nameščeni na spletnem mestu. (Slovenian) | |||||||||||||||
| Property / summary: TEŽAVA: Povečanje naložb v energetsko učinkovitost in obnovljive vire energije za stavbe je velik izziv za doseganje ciljev Evropske unije do leta 2030. Večina spodbud ESRR je uporabila sisteme nepovratnih sredstev za spodbujanje naložb v energijo, vendar so se zaradi omejitve primanjkljaja v Paktu ES za stabilnost in rast naložbe upočasnile. Metoda nepovratnih sredstev kaže pomembno pomanjkljivost v primerjavi z drugimi metodami, kot so finančni instrumenti, zato imajo regionalne oblasti ključno vlogo pri oblikovanju novih politik na tem področju. Uporaba kohezijskih skladov, zlasti ESRR, pri oblikovanju novih finančnih instrumentov je glavni izziv za prihodnje obdobje 2014–2020, zlasti v povezavi s pobudami za financiranje ES. CILJ: Splošni cilj je spodbujanje novih politik ali izboljšanje obstoječih politik, namenjenih oblikovanju instrumentov financiranja, zlasti finančnih instrumentov, ki jih podpirajo skladi ESRR in so povezani s pobudami za financiranje ES, kot so EFSI (Junckerjev načrt 06/2015), orodja Evropske investicijske banke (ELENA, Margarite skladi) ali celo javno-zasebna partnerstva. IZHODI: Izložki bodo izboljšanje posebnih regionalnih politik in operativnih programov ESRR v sedmih regijah EU, pri čemer bo sodelovalo pet organov upravljanja s pristojnostmi v okviru ESRR za projekte energetske učinkovitosti in obnovljivih virov energije. Izboljšanje bo omogočilo izvajanje finančnih instrumentov in naložb v energijo v drugi fazi zaradi sprememb strateške osredotočenosti v šestih politikah ESRR in dveh obstoječih finančnih instrumentih. Drugi pomembni rezultati so: > 3,8 milijona EUR sredstev ESRR in > 2,65 milijona EUR finančnih sredstev. 120 ljudi z večjo strokovno usposobljenostjo, ki se udeležujejo medregionalnih dogodkov. 28 dogodkov za deležnike, vključno z: 14 medregionalnih dogodkov z več kot 330 udeleženci. 14 srečanj lokalnih zainteresiranih strani z več kot 200 udeleženci. — 140 najboljših praks, pripravljenih in prikazanih na georeferenčni karti (orodje za zemljevide) in spletni zbirki podatkov, nameščeni na spletnem mestu. (Slovenian) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: TEŽAVA: Povečanje naložb v energetsko učinkovitost in obnovljive vire energije za stavbe je velik izziv za doseganje ciljev Evropske unije do leta 2030. Večina spodbud ESRR je uporabila sisteme nepovratnih sredstev za spodbujanje naložb v energijo, vendar so se zaradi omejitve primanjkljaja v Paktu ES za stabilnost in rast naložbe upočasnile. Metoda nepovratnih sredstev kaže pomembno pomanjkljivost v primerjavi z drugimi metodami, kot so finančni instrumenti, zato imajo regionalne oblasti ključno vlogo pri oblikovanju novih politik na tem področju. Uporaba kohezijskih skladov, zlasti ESRR, pri oblikovanju novih finančnih instrumentov je glavni izziv za prihodnje obdobje 2014–2020, zlasti v povezavi s pobudami za financiranje ES. CILJ: Splošni cilj je spodbujanje novih politik ali izboljšanje obstoječih politik, namenjenih oblikovanju instrumentov financiranja, zlasti finančnih instrumentov, ki jih podpirajo skladi ESRR in so povezani s pobudami za financiranje ES, kot so EFSI (Junckerjev načrt 06/2015), orodja Evropske investicijske banke (ELENA, Margarite skladi) ali celo javno-zasebna partnerstva. IZHODI: Izložki bodo izboljšanje posebnih regionalnih politik in operativnih programov ESRR v sedmih regijah EU, pri čemer bo sodelovalo pet organov upravljanja s pristojnostmi v okviru ESRR za projekte energetske učinkovitosti in obnovljivih virov energije. Izboljšanje bo omogočilo izvajanje finančnih instrumentov in naložb v energijo v drugi fazi zaradi sprememb strateške osredotočenosti v šestih politikah ESRR in dveh obstoječih finančnih instrumentih. Drugi pomembni rezultati so: > 3,8 milijona EUR sredstev ESRR in > 2,65 milijona EUR finančnih sredstev. 120 ljudi z večjo strokovno usposobljenostjo, ki se udeležujejo medregionalnih dogodkov. 28 dogodkov za deležnike, vključno z: 14 medregionalnih dogodkov z več kot 330 udeleženci. 14 srečanj lokalnih zainteresiranih strani z več kot 200 udeleženci. — 140 najboljših praks, pripravljenih in prikazanih na georeferenčni karti (orodje za zemljevide) in spletni zbirki podatkov, nameščeni na spletnem mestu. (Slovenian) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 4 November 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
TEŽAVA: Povečanje naložb v energetsko učinkovitost in obnovljive vire energije za stavbe je velik izziv za doseganje ciljev Evropske unije do leta 2030. Večina spodbud ESRR je uporabila sisteme nepovratnih sredstev za spodbujanje naložb v energijo, vendar so se zaradi omejitve primanjkljaja v Paktu ES za stabilnost in rast naložbe upočasnile. Metoda nepovratnih sredstev kaže pomembno pomanjkljivost v primerjavi z drugimi metodami, kot so finančni instrumenti, zato imajo regionalne oblasti ključno vlogo pri oblikovanju novih politik na tem področju. Uporaba kohezijskih skladov, zlasti ESRR, pri oblikovanju novih finančnih instrumentov je glavni izziv za prihodnje obdobje 2014–2020, zlasti v povezavi s pobudami za financiranje ES. CILJ: Splošni cilj je spodbujanje novih politik ali izboljšanje obstoječih politik, namenjenih oblikovanju instrumentov financiranja, zlasti finančnih instrumentov, ki jih podpirajo skladi ESRR in so povezani s pobudami za financiranje ES, kot so EFSI (Junckerjev načrt 06/2015), orodja Evropske investicijske banke (ELENA, Margarite skladi) ali celo javno-zasebna partnerstva. IZHODI: Izložki bodo izboljšanje posebnih regionalnih politik in operativnih programov ESRR v sedmih regijah EU, pri čemer bo sodelovalo pet organov upravljanja s pristojnostmi v okviru ESRR za projekte energetske učinkovitosti in obnovljivih virov energije. Izboljšanje bo omogočilo izvajanje finančnih instrumentov in naložb v energijo v drugi fazi zaradi sprememb strateške osredotočenosti v šestih politikah ESRR in dveh obstoječih finančnih instrumentih. Drugi pomembni rezultati so: > 3,8 milijona EUR sredstev ESRR in > 2,65 milijona EUR finančnih sredstev. 120 ljudi z večjo strokovno usposobljenostjo, ki se udeležujejo medregionalnih dogodkov. 28 dogodkov za deležnike, vključno z: 14 medregionalnih dogodkov z več kot 330 udeleženci. 14 srečanj lokalnih zainteresiranih strani z več kot 200 udeleženci. — 140 najboljših praks, pripravljenih in prikazanih na georeferenčni karti (orodje za zemljevide) in spletni zbirki podatkov, nameščeni na spletnem mestu. (Slovenian) | |||||||||||||||
| Property / summary: TEŽAVA: Povečanje naložb v energetsko učinkovitost in obnovljive vire energije za stavbe je velik izziv za doseganje ciljev Evropske unije do leta 2030. Večina spodbud ESRR je uporabila sisteme nepovratnih sredstev za spodbujanje naložb v energijo, vendar so se zaradi omejitve primanjkljaja v Paktu ES za stabilnost in rast naložbe upočasnile. Metoda nepovratnih sredstev kaže pomembno pomanjkljivost v primerjavi z drugimi metodami, kot so finančni instrumenti, zato imajo regionalne oblasti ključno vlogo pri oblikovanju novih politik na tem področju. Uporaba kohezijskih skladov, zlasti ESRR, pri oblikovanju novih finančnih instrumentov je glavni izziv za prihodnje obdobje 2014–2020, zlasti v povezavi s pobudami za financiranje ES. CILJ: Splošni cilj je spodbujanje novih politik ali izboljšanje obstoječih politik, namenjenih oblikovanju instrumentov financiranja, zlasti finančnih instrumentov, ki jih podpirajo skladi ESRR in so povezani s pobudami za financiranje ES, kot so EFSI (Junckerjev načrt 06/2015), orodja Evropske investicijske banke (ELENA, Margarite skladi) ali celo javno-zasebna partnerstva. IZHODI: Izložki bodo izboljšanje posebnih regionalnih politik in operativnih programov ESRR v sedmih regijah EU, pri čemer bo sodelovalo pet organov upravljanja s pristojnostmi v okviru ESRR za projekte energetske učinkovitosti in obnovljivih virov energije. Izboljšanje bo omogočilo izvajanje finančnih instrumentov in naložb v energijo v drugi fazi zaradi sprememb strateške osredotočenosti v šestih politikah ESRR in dveh obstoječih finančnih instrumentih. Drugi pomembni rezultati so: > 3,8 milijona EUR sredstev ESRR in > 2,65 milijona EUR finančnih sredstev. 120 ljudi z večjo strokovno usposobljenostjo, ki se udeležujejo medregionalnih dogodkov. 28 dogodkov za deležnike, vključno z: 14 medregionalnih dogodkov z več kot 330 udeleženci. 14 srečanj lokalnih zainteresiranih strani z več kot 200 udeleženci. — 140 najboljših praks, pripravljenih in prikazanih na georeferenčni karti (orodje za zemljevide) in spletni zbirki podatkov, nameščeni na spletnem mestu. (Slovenian) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: TEŽAVA: Povečanje naložb v energetsko učinkovitost in obnovljive vire energije za stavbe je velik izziv za doseganje ciljev Evropske unije do leta 2030. Večina spodbud ESRR je uporabila sisteme nepovratnih sredstev za spodbujanje naložb v energijo, vendar so se zaradi omejitve primanjkljaja v Paktu ES za stabilnost in rast naložbe upočasnile. Metoda nepovratnih sredstev kaže pomembno pomanjkljivost v primerjavi z drugimi metodami, kot so finančni instrumenti, zato imajo regionalne oblasti ključno vlogo pri oblikovanju novih politik na tem področju. Uporaba kohezijskih skladov, zlasti ESRR, pri oblikovanju novih finančnih instrumentov je glavni izziv za prihodnje obdobje 2014–2020, zlasti v povezavi s pobudami za financiranje ES. CILJ: Splošni cilj je spodbujanje novih politik ali izboljšanje obstoječih politik, namenjenih oblikovanju instrumentov financiranja, zlasti finančnih instrumentov, ki jih podpirajo skladi ESRR in so povezani s pobudami za financiranje ES, kot so EFSI (Junckerjev načrt 06/2015), orodja Evropske investicijske banke (ELENA, Margarite skladi) ali celo javno-zasebna partnerstva. IZHODI: Izložki bodo izboljšanje posebnih regionalnih politik in operativnih programov ESRR v sedmih regijah EU, pri čemer bo sodelovalo pet organov upravljanja s pristojnostmi v okviru ESRR za projekte energetske učinkovitosti in obnovljivih virov energije. Izboljšanje bo omogočilo izvajanje finančnih instrumentov in naložb v energijo v drugi fazi zaradi sprememb strateške osredotočenosti v šestih politikah ESRR in dveh obstoječih finančnih instrumentih. Drugi pomembni rezultati so: > 3,8 milijona EUR sredstev ESRR in > 2,65 milijona EUR finančnih sredstev. 120 ljudi z večjo strokovno usposobljenostjo, ki se udeležujejo medregionalnih dogodkov. 28 dogodkov za deležnike, vključno z: 14 medregionalnih dogodkov z več kot 330 udeleženci. 14 srečanj lokalnih zainteresiranih strani z več kot 200 udeleženci. — 140 najboljših praks, pripravljenih in prikazanih na georeferenčni karti (orodje za zemljevide) in spletni zbirki podatkov, nameščeni na spletnem mestu. (Slovenian) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 4 November 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
TEŽAVA: Povečanje naložb v energetsko učinkovitost in obnovljive vire energije za stavbe je velik izziv za doseganje ciljev Evropske unije do leta 2030. Večina spodbud ESRR je uporabila sisteme nepovratnih sredstev za spodbujanje naložb v energijo, vendar so se zaradi omejitve primanjkljaja v Paktu ES za stabilnost in rast naložbe upočasnile. Metoda nepovratnih sredstev kaže pomembno pomanjkljivost v primerjavi z drugimi metodami, kot so finančni instrumenti, zato imajo regionalne oblasti ključno vlogo pri oblikovanju novih politik na tem področju. Uporaba kohezijskih skladov, zlasti ESRR, pri oblikovanju novih finančnih instrumentov je glavni izziv za prihodnje obdobje 2014–2020, zlasti v povezavi s pobudami za financiranje ES. CILJ: Splošni cilj je spodbujanje novih politik ali izboljšanje obstoječih politik, namenjenih oblikovanju instrumentov financiranja, zlasti finančnih instrumentov, ki jih podpirajo skladi ESRR in so povezani s pobudami za financiranje ES, kot so EFSI (Junckerjev načrt 06/2015), orodja Evropske investicijske banke (ELENA, Margarite skladi) ali celo javno-zasebna partnerstva. IZHODI: Izložki bodo izboljšanje posebnih regionalnih politik in operativnih programov ESRR v sedmih regijah EU, pri čemer bo sodelovalo pet organov upravljanja s pristojnostmi v okviru ESRR za projekte energetske učinkovitosti in obnovljivih virov energije. Izboljšanje bo omogočilo izvajanje finančnih instrumentov in naložb v energijo v drugi fazi zaradi sprememb strateške osredotočenosti v šestih politikah ESRR in dveh obstoječih finančnih instrumentih. Drugi pomembni rezultati so: > 3,8 milijona EUR sredstev ESRR in > 2,65 milijona EUR finančnih sredstev. 120 ljudi z večjo strokovno usposobljenostjo, ki se udeležujejo medregionalnih dogodkov. 28 dogodkov za deležnike, vključno z: 14 medregionalnih dogodkov z več kot 330 udeleženci. 14 srečanj lokalnih zainteresiranih strani z več kot 200 udeleženci. — 140 najboljših praks, pripravljenih in prikazanih na georeferenčni karti (orodje za zemljevide) in spletni zbirki podatkov, nameščeni na spletnem mestu. (Slovenian) | |||||||||||||||
| Property / summary: TEŽAVA: Povečanje naložb v energetsko učinkovitost in obnovljive vire energije za stavbe je velik izziv za doseganje ciljev Evropske unije do leta 2030. Večina spodbud ESRR je uporabila sisteme nepovratnih sredstev za spodbujanje naložb v energijo, vendar so se zaradi omejitve primanjkljaja v Paktu ES za stabilnost in rast naložbe upočasnile. Metoda nepovratnih sredstev kaže pomembno pomanjkljivost v primerjavi z drugimi metodami, kot so finančni instrumenti, zato imajo regionalne oblasti ključno vlogo pri oblikovanju novih politik na tem področju. Uporaba kohezijskih skladov, zlasti ESRR, pri oblikovanju novih finančnih instrumentov je glavni izziv za prihodnje obdobje 2014–2020, zlasti v povezavi s pobudami za financiranje ES. CILJ: Splošni cilj je spodbujanje novih politik ali izboljšanje obstoječih politik, namenjenih oblikovanju instrumentov financiranja, zlasti finančnih instrumentov, ki jih podpirajo skladi ESRR in so povezani s pobudami za financiranje ES, kot so EFSI (Junckerjev načrt 06/2015), orodja Evropske investicijske banke (ELENA, Margarite skladi) ali celo javno-zasebna partnerstva. IZHODI: Izložki bodo izboljšanje posebnih regionalnih politik in operativnih programov ESRR v sedmih regijah EU, pri čemer bo sodelovalo pet organov upravljanja s pristojnostmi v okviru ESRR za projekte energetske učinkovitosti in obnovljivih virov energije. Izboljšanje bo omogočilo izvajanje finančnih instrumentov in naložb v energijo v drugi fazi zaradi sprememb strateške osredotočenosti v šestih politikah ESRR in dveh obstoječih finančnih instrumentih. Drugi pomembni rezultati so: > 3,8 milijona EUR sredstev ESRR in > 2,65 milijona EUR finančnih sredstev. 120 ljudi z večjo strokovno usposobljenostjo, ki se udeležujejo medregionalnih dogodkov. 28 dogodkov za deležnike, vključno z: 14 medregionalnih dogodkov z več kot 330 udeleženci. 14 srečanj lokalnih zainteresiranih strani z več kot 200 udeleženci. — 140 najboljših praks, pripravljenih in prikazanih na georeferenčni karti (orodje za zemljevide) in spletni zbirki podatkov, nameščeni na spletnem mestu. (Slovenian) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: TEŽAVA: Povečanje naložb v energetsko učinkovitost in obnovljive vire energije za stavbe je velik izziv za doseganje ciljev Evropske unije do leta 2030. Večina spodbud ESRR je uporabila sisteme nepovratnih sredstev za spodbujanje naložb v energijo, vendar so se zaradi omejitve primanjkljaja v Paktu ES za stabilnost in rast naložbe upočasnile. Metoda nepovratnih sredstev kaže pomembno pomanjkljivost v primerjavi z drugimi metodami, kot so finančni instrumenti, zato imajo regionalne oblasti ključno vlogo pri oblikovanju novih politik na tem področju. Uporaba kohezijskih skladov, zlasti ESRR, pri oblikovanju novih finančnih instrumentov je glavni izziv za prihodnje obdobje 2014–2020, zlasti v povezavi s pobudami za financiranje ES. CILJ: Splošni cilj je spodbujanje novih politik ali izboljšanje obstoječih politik, namenjenih oblikovanju instrumentov financiranja, zlasti finančnih instrumentov, ki jih podpirajo skladi ESRR in so povezani s pobudami za financiranje ES, kot so EFSI (Junckerjev načrt 06/2015), orodja Evropske investicijske banke (ELENA, Margarite skladi) ali celo javno-zasebna partnerstva. IZHODI: Izložki bodo izboljšanje posebnih regionalnih politik in operativnih programov ESRR v sedmih regijah EU, pri čemer bo sodelovalo pet organov upravljanja s pristojnostmi v okviru ESRR za projekte energetske učinkovitosti in obnovljivih virov energije. Izboljšanje bo omogočilo izvajanje finančnih instrumentov in naložb v energijo v drugi fazi zaradi sprememb strateške osredotočenosti v šestih politikah ESRR in dveh obstoječih finančnih instrumentih. Drugi pomembni rezultati so: > 3,8 milijona EUR sredstev ESRR in > 2,65 milijona EUR finančnih sredstev. 120 ljudi z večjo strokovno usposobljenostjo, ki se udeležujejo medregionalnih dogodkov. 28 dogodkov za deležnike, vključno z: 14 medregionalnih dogodkov z več kot 330 udeleženci. 14 srečanj lokalnih zainteresiranih strani z več kot 200 udeleženci. — 140 najboljših praks, pripravljenih in prikazanih na georeferenčni karti (orodje za zemljevide) in spletni zbirki podatkov, nameščeni na spletnem mestu. (Slovenian) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 4 November 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
PROBLEM: Ökade investeringar i energieffektivitet och förnybar energi i byggnader är en stor utmaning för att uppnå EU:s mål för 2030. De flesta av Eruf-incitamenten använde icke-återbetalningsbara bidragssystem för att främja energiinvesteringar, men på grund av underskottsbegränsningar i EG:s stabilitets- och tillväxtpakten har investeringarna minskat. Bidragsmetoden visar på betydande brister i förhållande till andra metoder, t.ex. finansieringsinstrument, så de regionala myndigheterna har en nyckelroll att spela när det gäller att skapa ny politik på detta område. Användningen av Sammanhållningsfonden, särskilt Eruf, i skapandet av nya finansieringsinstrument är en stor utmaning för den kommande perioden 2014–2020, särskilt i kombination med EU-finansieringsinitiativ. MÅL: Det övergripande målet är att främja ny politik, eller förbättring av befintlig politik, som syftar till att skapa finansieringsinstrument, särskilt finansieringsinstrument som stöds av Eruf-fonder och integreras med EG-finansieringsinitiativ, såsom Efsi (Junckerplanen 06/2015), verktyg från Europeiska investeringsbanken EIB (ELENA, Margaritefonder) eller till och med från offentlig-privata partnerskap. UTGÅNGAR: Resultaten kommer att vara en förbättring av specifik regionalpolitik och operativt program inom Eruf i sju EU-regioner, med deltagande av fem förvaltande myndigheter med befogenheter inom Eruf för projekt inom energieffektivitet och förnybara energikällor. Förbättringen kommer att göra det möjligt att genomföra finansieringsinstrument och energiinvesteringar i fas 2 tack vare förändringar av strategiskt fokus i 6 Eruf-politikområden och två befintliga finansieringsinstrument. Andra viktiga resultat är: > 3,8 miljoner euro från Eruf och > 2,65 miljoner euro från finansieringsinstrumenten påverkades. 120 personer ökar yrkeskapaciteten vid interregionala evenemang. — 28 evenemang för berörda parter, inklusive 14 interregionala evenemang med mer än 330 deltagare. 14 lokala intressentmöten med mer än 200 deltagare. — 140 bästa praxis som tagits fram och visas i en georeferenskarta (Fiener-map tool) och en onlinedatabas som båda finns på webbplatsen. (Swedish) | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLEM: Ökade investeringar i energieffektivitet och förnybar energi i byggnader är en stor utmaning för att uppnå EU:s mål för 2030. De flesta av Eruf-incitamenten använde icke-återbetalningsbara bidragssystem för att främja energiinvesteringar, men på grund av underskottsbegränsningar i EG:s stabilitets- och tillväxtpakten har investeringarna minskat. Bidragsmetoden visar på betydande brister i förhållande till andra metoder, t.ex. finansieringsinstrument, så de regionala myndigheterna har en nyckelroll att spela när det gäller att skapa ny politik på detta område. Användningen av Sammanhållningsfonden, särskilt Eruf, i skapandet av nya finansieringsinstrument är en stor utmaning för den kommande perioden 2014–2020, särskilt i kombination med EU-finansieringsinitiativ. MÅL: Det övergripande målet är att främja ny politik, eller förbättring av befintlig politik, som syftar till att skapa finansieringsinstrument, särskilt finansieringsinstrument som stöds av Eruf-fonder och integreras med EG-finansieringsinitiativ, såsom Efsi (Junckerplanen 06/2015), verktyg från Europeiska investeringsbanken EIB (ELENA, Margaritefonder) eller till och med från offentlig-privata partnerskap. UTGÅNGAR: Resultaten kommer att vara en förbättring av specifik regionalpolitik och operativt program inom Eruf i sju EU-regioner, med deltagande av fem förvaltande myndigheter med befogenheter inom Eruf för projekt inom energieffektivitet och förnybara energikällor. Förbättringen kommer att göra det möjligt att genomföra finansieringsinstrument och energiinvesteringar i fas 2 tack vare förändringar av strategiskt fokus i 6 Eruf-politikområden och två befintliga finansieringsinstrument. Andra viktiga resultat är: > 3,8 miljoner euro från Eruf och > 2,65 miljoner euro från finansieringsinstrumenten påverkades. 120 personer ökar yrkeskapaciteten vid interregionala evenemang. — 28 evenemang för berörda parter, inklusive 14 interregionala evenemang med mer än 330 deltagare. 14 lokala intressentmöten med mer än 200 deltagare. — 140 bästa praxis som tagits fram och visas i en georeferenskarta (Fiener-map tool) och en onlinedatabas som båda finns på webbplatsen. (Swedish) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLEM: Ökade investeringar i energieffektivitet och förnybar energi i byggnader är en stor utmaning för att uppnå EU:s mål för 2030. De flesta av Eruf-incitamenten använde icke-återbetalningsbara bidragssystem för att främja energiinvesteringar, men på grund av underskottsbegränsningar i EG:s stabilitets- och tillväxtpakten har investeringarna minskat. Bidragsmetoden visar på betydande brister i förhållande till andra metoder, t.ex. finansieringsinstrument, så de regionala myndigheterna har en nyckelroll att spela när det gäller att skapa ny politik på detta område. Användningen av Sammanhållningsfonden, särskilt Eruf, i skapandet av nya finansieringsinstrument är en stor utmaning för den kommande perioden 2014–2020, särskilt i kombination med EU-finansieringsinitiativ. MÅL: Det övergripande målet är att främja ny politik, eller förbättring av befintlig politik, som syftar till att skapa finansieringsinstrument, särskilt finansieringsinstrument som stöds av Eruf-fonder och integreras med EG-finansieringsinitiativ, såsom Efsi (Junckerplanen 06/2015), verktyg från Europeiska investeringsbanken EIB (ELENA, Margaritefonder) eller till och med från offentlig-privata partnerskap. UTGÅNGAR: Resultaten kommer att vara en förbättring av specifik regionalpolitik och operativt program inom Eruf i sju EU-regioner, med deltagande av fem förvaltande myndigheter med befogenheter inom Eruf för projekt inom energieffektivitet och förnybara energikällor. Förbättringen kommer att göra det möjligt att genomföra finansieringsinstrument och energiinvesteringar i fas 2 tack vare förändringar av strategiskt fokus i 6 Eruf-politikområden och två befintliga finansieringsinstrument. Andra viktiga resultat är: > 3,8 miljoner euro från Eruf och > 2,65 miljoner euro från finansieringsinstrumenten påverkades. 120 personer ökar yrkeskapaciteten vid interregionala evenemang. — 28 evenemang för berörda parter, inklusive 14 interregionala evenemang med mer än 330 deltagare. 14 lokala intressentmöten med mer än 200 deltagare. — 140 bästa praxis som tagits fram och visas i en georeferenskarta (Fiener-map tool) och en onlinedatabas som båda finns på webbplatsen. (Swedish) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 4 November 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
PROBLEM: Ökade investeringar i energieffektivitet och förnybar energi i byggnader är en stor utmaning för att uppnå EU:s mål för 2030. De flesta av Eruf-incitamenten använde icke-återbetalningsbara bidragssystem för att främja energiinvesteringar, men på grund av underskottsbegränsningar i EG:s stabilitets- och tillväxtpakten har investeringarna minskat. Bidragsmetoden visar på betydande brister i förhållande till andra metoder, t.ex. finansieringsinstrument, så de regionala myndigheterna har en nyckelroll att spela när det gäller att skapa ny politik på detta område. Användningen av Sammanhållningsfonden, särskilt Eruf, i skapandet av nya finansieringsinstrument är en stor utmaning för den kommande perioden 2014–2020, särskilt i kombination med EU-finansieringsinitiativ. MÅL: Det övergripande målet är att främja ny politik, eller förbättring av befintlig politik, som syftar till att skapa finansieringsinstrument, särskilt finansieringsinstrument som stöds av Eruf-fonder och integreras med EG-finansieringsinitiativ, såsom Efsi (Junckerplanen 06/2015), verktyg från Europeiska investeringsbanken EIB (ELENA, Margaritefonder) eller till och med från offentlig-privata partnerskap. UTGÅNGAR: Resultaten kommer att vara en förbättring av specifik regionalpolitik och operativt program inom Eruf i sju EU-regioner, med deltagande av fem förvaltande myndigheter med befogenheter inom Eruf för projekt inom energieffektivitet och förnybara energikällor. Förbättringen kommer att göra det möjligt att genomföra finansieringsinstrument och energiinvesteringar i fas 2 tack vare förändringar av strategiskt fokus i 6 Eruf-politikområden och två befintliga finansieringsinstrument. Andra viktiga resultat är: > 3,8 miljoner euro från Eruf och > 2,65 miljoner euro från finansieringsinstrumenten påverkades. 120 personer ökar yrkeskapaciteten vid interregionala evenemang. — 28 evenemang för berörda parter, inklusive 14 interregionala evenemang med mer än 330 deltagare. 14 lokala intressentmöten med mer än 200 deltagare. — 140 bästa praxis som tagits fram och visas i en georeferenskarta (Fiener-map tool) och en onlinedatabas som båda finns på webbplatsen. (Swedish) | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLEM: Ökade investeringar i energieffektivitet och förnybar energi i byggnader är en stor utmaning för att uppnå EU:s mål för 2030. De flesta av Eruf-incitamenten använde icke-återbetalningsbara bidragssystem för att främja energiinvesteringar, men på grund av underskottsbegränsningar i EG:s stabilitets- och tillväxtpakten har investeringarna minskat. Bidragsmetoden visar på betydande brister i förhållande till andra metoder, t.ex. finansieringsinstrument, så de regionala myndigheterna har en nyckelroll att spela när det gäller att skapa ny politik på detta område. Användningen av Sammanhållningsfonden, särskilt Eruf, i skapandet av nya finansieringsinstrument är en stor utmaning för den kommande perioden 2014–2020, särskilt i kombination med EU-finansieringsinitiativ. MÅL: Det övergripande målet är att främja ny politik, eller förbättring av befintlig politik, som syftar till att skapa finansieringsinstrument, särskilt finansieringsinstrument som stöds av Eruf-fonder och integreras med EG-finansieringsinitiativ, såsom Efsi (Junckerplanen 06/2015), verktyg från Europeiska investeringsbanken EIB (ELENA, Margaritefonder) eller till och med från offentlig-privata partnerskap. UTGÅNGAR: Resultaten kommer att vara en förbättring av specifik regionalpolitik och operativt program inom Eruf i sju EU-regioner, med deltagande av fem förvaltande myndigheter med befogenheter inom Eruf för projekt inom energieffektivitet och förnybara energikällor. Förbättringen kommer att göra det möjligt att genomföra finansieringsinstrument och energiinvesteringar i fas 2 tack vare förändringar av strategiskt fokus i 6 Eruf-politikområden och två befintliga finansieringsinstrument. Andra viktiga resultat är: > 3,8 miljoner euro från Eruf och > 2,65 miljoner euro från finansieringsinstrumenten påverkades. 120 personer ökar yrkeskapaciteten vid interregionala evenemang. — 28 evenemang för berörda parter, inklusive 14 interregionala evenemang med mer än 330 deltagare. 14 lokala intressentmöten med mer än 200 deltagare. — 140 bästa praxis som tagits fram och visas i en georeferenskarta (Fiener-map tool) och en onlinedatabas som båda finns på webbplatsen. (Swedish) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLEM: Ökade investeringar i energieffektivitet och förnybar energi i byggnader är en stor utmaning för att uppnå EU:s mål för 2030. De flesta av Eruf-incitamenten använde icke-återbetalningsbara bidragssystem för att främja energiinvesteringar, men på grund av underskottsbegränsningar i EG:s stabilitets- och tillväxtpakten har investeringarna minskat. Bidragsmetoden visar på betydande brister i förhållande till andra metoder, t.ex. finansieringsinstrument, så de regionala myndigheterna har en nyckelroll att spela när det gäller att skapa ny politik på detta område. Användningen av Sammanhållningsfonden, särskilt Eruf, i skapandet av nya finansieringsinstrument är en stor utmaning för den kommande perioden 2014–2020, särskilt i kombination med EU-finansieringsinitiativ. MÅL: Det övergripande målet är att främja ny politik, eller förbättring av befintlig politik, som syftar till att skapa finansieringsinstrument, särskilt finansieringsinstrument som stöds av Eruf-fonder och integreras med EG-finansieringsinitiativ, såsom Efsi (Junckerplanen 06/2015), verktyg från Europeiska investeringsbanken EIB (ELENA, Margaritefonder) eller till och med från offentlig-privata partnerskap. UTGÅNGAR: Resultaten kommer att vara en förbättring av specifik regionalpolitik och operativt program inom Eruf i sju EU-regioner, med deltagande av fem förvaltande myndigheter med befogenheter inom Eruf för projekt inom energieffektivitet och förnybara energikällor. Förbättringen kommer att göra det möjligt att genomföra finansieringsinstrument och energiinvesteringar i fas 2 tack vare förändringar av strategiskt fokus i 6 Eruf-politikområden och två befintliga finansieringsinstrument. Andra viktiga resultat är: > 3,8 miljoner euro från Eruf och > 2,65 miljoner euro från finansieringsinstrumenten påverkades. 120 personer ökar yrkeskapaciteten vid interregionala evenemang. — 28 evenemang för berörda parter, inklusive 14 interregionala evenemang med mer än 330 deltagare. 14 lokala intressentmöten med mer än 200 deltagare. — 140 bästa praxis som tagits fram och visas i en georeferenskarta (Fiener-map tool) och en onlinedatabas som båda finns på webbplatsen. (Swedish) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 4 November 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
PROBLEM: Ökade investeringar i energieffektivitet och förnybar energi i byggnader är en stor utmaning för att uppnå EU:s mål för 2030. De flesta av Eruf-incitamenten använde icke-återbetalningsbara bidragssystem för att främja energiinvesteringar, men på grund av underskottsbegränsningar i EG:s stabilitets- och tillväxtpakten har investeringarna minskat. Bidragsmetoden visar på betydande brister i förhållande till andra metoder, t.ex. finansieringsinstrument, så de regionala myndigheterna har en nyckelroll att spela när det gäller att skapa ny politik på detta område. Användningen av Sammanhållningsfonden, särskilt Eruf, i skapandet av nya finansieringsinstrument är en stor utmaning för den kommande perioden 2014–2020, särskilt i kombination med EU-finansieringsinitiativ. MÅL: Det övergripande målet är att främja ny politik, eller förbättring av befintlig politik, som syftar till att skapa finansieringsinstrument, särskilt finansieringsinstrument som stöds av Eruf-fonder och integreras med EG-finansieringsinitiativ, såsom Efsi (Junckerplanen 06/2015), verktyg från Europeiska investeringsbanken EIB (ELENA, Margaritefonder) eller till och med från offentlig-privata partnerskap. UTGÅNGAR: Resultaten kommer att vara en förbättring av specifik regionalpolitik och operativt program inom Eruf i sju EU-regioner, med deltagande av fem förvaltande myndigheter med befogenheter inom Eruf för projekt inom energieffektivitet och förnybara energikällor. Förbättringen kommer att göra det möjligt att genomföra finansieringsinstrument och energiinvesteringar i fas 2 tack vare förändringar av strategiskt fokus i 6 Eruf-politikområden och två befintliga finansieringsinstrument. Andra viktiga resultat är: > 3,8 miljoner euro från Eruf och > 2,65 miljoner euro från finansieringsinstrumenten påverkades. 120 personer ökar yrkeskapaciteten vid interregionala evenemang. — 28 evenemang för berörda parter, inklusive 14 interregionala evenemang med mer än 330 deltagare. 14 lokala intressentmöten med mer än 200 deltagare. — 140 bästa praxis som tagits fram och visas i en georeferenskarta (Fiener-map tool) och en onlinedatabas som båda finns på webbplatsen. (Swedish) | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLEM: Ökade investeringar i energieffektivitet och förnybar energi i byggnader är en stor utmaning för att uppnå EU:s mål för 2030. De flesta av Eruf-incitamenten använde icke-återbetalningsbara bidragssystem för att främja energiinvesteringar, men på grund av underskottsbegränsningar i EG:s stabilitets- och tillväxtpakten har investeringarna minskat. Bidragsmetoden visar på betydande brister i förhållande till andra metoder, t.ex. finansieringsinstrument, så de regionala myndigheterna har en nyckelroll att spela när det gäller att skapa ny politik på detta område. Användningen av Sammanhållningsfonden, särskilt Eruf, i skapandet av nya finansieringsinstrument är en stor utmaning för den kommande perioden 2014–2020, särskilt i kombination med EU-finansieringsinitiativ. MÅL: Det övergripande målet är att främja ny politik, eller förbättring av befintlig politik, som syftar till att skapa finansieringsinstrument, särskilt finansieringsinstrument som stöds av Eruf-fonder och integreras med EG-finansieringsinitiativ, såsom Efsi (Junckerplanen 06/2015), verktyg från Europeiska investeringsbanken EIB (ELENA, Margaritefonder) eller till och med från offentlig-privata partnerskap. UTGÅNGAR: Resultaten kommer att vara en förbättring av specifik regionalpolitik och operativt program inom Eruf i sju EU-regioner, med deltagande av fem förvaltande myndigheter med befogenheter inom Eruf för projekt inom energieffektivitet och förnybara energikällor. Förbättringen kommer att göra det möjligt att genomföra finansieringsinstrument och energiinvesteringar i fas 2 tack vare förändringar av strategiskt fokus i 6 Eruf-politikområden och två befintliga finansieringsinstrument. Andra viktiga resultat är: > 3,8 miljoner euro från Eruf och > 2,65 miljoner euro från finansieringsinstrumenten påverkades. 120 personer ökar yrkeskapaciteten vid interregionala evenemang. — 28 evenemang för berörda parter, inklusive 14 interregionala evenemang med mer än 330 deltagare. 14 lokala intressentmöten med mer än 200 deltagare. — 140 bästa praxis som tagits fram och visas i en georeferenskarta (Fiener-map tool) och en onlinedatabas som båda finns på webbplatsen. (Swedish) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLEM: Ökade investeringar i energieffektivitet och förnybar energi i byggnader är en stor utmaning för att uppnå EU:s mål för 2030. De flesta av Eruf-incitamenten använde icke-återbetalningsbara bidragssystem för att främja energiinvesteringar, men på grund av underskottsbegränsningar i EG:s stabilitets- och tillväxtpakten har investeringarna minskat. Bidragsmetoden visar på betydande brister i förhållande till andra metoder, t.ex. finansieringsinstrument, så de regionala myndigheterna har en nyckelroll att spela när det gäller att skapa ny politik på detta område. Användningen av Sammanhållningsfonden, särskilt Eruf, i skapandet av nya finansieringsinstrument är en stor utmaning för den kommande perioden 2014–2020, särskilt i kombination med EU-finansieringsinitiativ. MÅL: Det övergripande målet är att främja ny politik, eller förbättring av befintlig politik, som syftar till att skapa finansieringsinstrument, särskilt finansieringsinstrument som stöds av Eruf-fonder och integreras med EG-finansieringsinitiativ, såsom Efsi (Junckerplanen 06/2015), verktyg från Europeiska investeringsbanken EIB (ELENA, Margaritefonder) eller till och med från offentlig-privata partnerskap. UTGÅNGAR: Resultaten kommer att vara en förbättring av specifik regionalpolitik och operativt program inom Eruf i sju EU-regioner, med deltagande av fem förvaltande myndigheter med befogenheter inom Eruf för projekt inom energieffektivitet och förnybara energikällor. Förbättringen kommer att göra det möjligt att genomföra finansieringsinstrument och energiinvesteringar i fas 2 tack vare förändringar av strategiskt fokus i 6 Eruf-politikområden och två befintliga finansieringsinstrument. Andra viktiga resultat är: > 3,8 miljoner euro från Eruf och > 2,65 miljoner euro från finansieringsinstrumenten påverkades. 120 personer ökar yrkeskapaciteten vid interregionala evenemang. — 28 evenemang för berörda parter, inklusive 14 interregionala evenemang med mer än 330 deltagare. 14 lokala intressentmöten med mer än 200 deltagare. — 140 bästa praxis som tagits fram och visas i en georeferenskarta (Fiener-map tool) och en onlinedatabas som båda finns på webbplatsen. (Swedish) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 4 November 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
PROBLEM: Ökade investeringar i energieffektivitet och förnybar energi i byggnader är en stor utmaning för att uppnå EU:s mål för 2030. De flesta av Eruf-incitamenten använde icke-återbetalningsbara bidragssystem för att främja energiinvesteringar, men på grund av underskottsbegränsningar i EG:s stabilitets- och tillväxtpakten har investeringarna minskat. Bidragsmetoden visar på betydande brister i förhållande till andra metoder, t.ex. finansieringsinstrument, så de regionala myndigheterna har en nyckelroll att spela när det gäller att skapa ny politik på detta område. Användningen av Sammanhållningsfonden, särskilt Eruf, i skapandet av nya finansieringsinstrument är en stor utmaning för den kommande perioden 2014–2020, särskilt i kombination med EU-finansieringsinitiativ. MÅL: Det övergripande målet är att främja ny politik, eller förbättring av befintlig politik, som syftar till att skapa finansieringsinstrument, särskilt finansieringsinstrument som stöds av Eruf-fonder och integreras med EG-finansieringsinitiativ, såsom Efsi (Junckerplanen 06/2015), verktyg från Europeiska investeringsbanken EIB (ELENA, Margaritefonder) eller till och med från offentlig-privata partnerskap. UTGÅNGAR: Resultaten kommer att vara en förbättring av specifik regionalpolitik och operativt program inom Eruf i sju EU-regioner, med deltagande av fem förvaltande myndigheter med befogenheter inom Eruf för projekt inom energieffektivitet och förnybara energikällor. Förbättringen kommer att göra det möjligt att genomföra finansieringsinstrument och energiinvesteringar i fas 2 tack vare förändringar av strategiskt fokus i 6 Eruf-politikområden och två befintliga finansieringsinstrument. Andra viktiga resultat är: > 3,8 miljoner euro från Eruf och > 2,65 miljoner euro från finansieringsinstrumenten påverkades. 120 personer ökar yrkeskapaciteten vid interregionala evenemang. — 28 evenemang för berörda parter, inklusive 14 interregionala evenemang med mer än 330 deltagare. 14 lokala intressentmöten med mer än 200 deltagare. — 140 bästa praxis som tagits fram och visas i en georeferenskarta (Fiener-map tool) och en onlinedatabas som båda finns på webbplatsen. (Swedish) | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLEM: Ökade investeringar i energieffektivitet och förnybar energi i byggnader är en stor utmaning för att uppnå EU:s mål för 2030. De flesta av Eruf-incitamenten använde icke-återbetalningsbara bidragssystem för att främja energiinvesteringar, men på grund av underskottsbegränsningar i EG:s stabilitets- och tillväxtpakten har investeringarna minskat. Bidragsmetoden visar på betydande brister i förhållande till andra metoder, t.ex. finansieringsinstrument, så de regionala myndigheterna har en nyckelroll att spela när det gäller att skapa ny politik på detta område. Användningen av Sammanhållningsfonden, särskilt Eruf, i skapandet av nya finansieringsinstrument är en stor utmaning för den kommande perioden 2014–2020, särskilt i kombination med EU-finansieringsinitiativ. MÅL: Det övergripande målet är att främja ny politik, eller förbättring av befintlig politik, som syftar till att skapa finansieringsinstrument, särskilt finansieringsinstrument som stöds av Eruf-fonder och integreras med EG-finansieringsinitiativ, såsom Efsi (Junckerplanen 06/2015), verktyg från Europeiska investeringsbanken EIB (ELENA, Margaritefonder) eller till och med från offentlig-privata partnerskap. UTGÅNGAR: Resultaten kommer att vara en förbättring av specifik regionalpolitik och operativt program inom Eruf i sju EU-regioner, med deltagande av fem förvaltande myndigheter med befogenheter inom Eruf för projekt inom energieffektivitet och förnybara energikällor. Förbättringen kommer att göra det möjligt att genomföra finansieringsinstrument och energiinvesteringar i fas 2 tack vare förändringar av strategiskt fokus i 6 Eruf-politikområden och två befintliga finansieringsinstrument. Andra viktiga resultat är: > 3,8 miljoner euro från Eruf och > 2,65 miljoner euro från finansieringsinstrumenten påverkades. 120 personer ökar yrkeskapaciteten vid interregionala evenemang. — 28 evenemang för berörda parter, inklusive 14 interregionala evenemang med mer än 330 deltagare. 14 lokala intressentmöten med mer än 200 deltagare. — 140 bästa praxis som tagits fram och visas i en georeferenskarta (Fiener-map tool) och en onlinedatabas som båda finns på webbplatsen. (Swedish) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLEM: Ökade investeringar i energieffektivitet och förnybar energi i byggnader är en stor utmaning för att uppnå EU:s mål för 2030. De flesta av Eruf-incitamenten använde icke-återbetalningsbara bidragssystem för att främja energiinvesteringar, men på grund av underskottsbegränsningar i EG:s stabilitets- och tillväxtpakten har investeringarna minskat. Bidragsmetoden visar på betydande brister i förhållande till andra metoder, t.ex. finansieringsinstrument, så de regionala myndigheterna har en nyckelroll att spela när det gäller att skapa ny politik på detta område. Användningen av Sammanhållningsfonden, särskilt Eruf, i skapandet av nya finansieringsinstrument är en stor utmaning för den kommande perioden 2014–2020, särskilt i kombination med EU-finansieringsinitiativ. MÅL: Det övergripande målet är att främja ny politik, eller förbättring av befintlig politik, som syftar till att skapa finansieringsinstrument, särskilt finansieringsinstrument som stöds av Eruf-fonder och integreras med EG-finansieringsinitiativ, såsom Efsi (Junckerplanen 06/2015), verktyg från Europeiska investeringsbanken EIB (ELENA, Margaritefonder) eller till och med från offentlig-privata partnerskap. UTGÅNGAR: Resultaten kommer att vara en förbättring av specifik regionalpolitik och operativt program inom Eruf i sju EU-regioner, med deltagande av fem förvaltande myndigheter med befogenheter inom Eruf för projekt inom energieffektivitet och förnybara energikällor. Förbättringen kommer att göra det möjligt att genomföra finansieringsinstrument och energiinvesteringar i fas 2 tack vare förändringar av strategiskt fokus i 6 Eruf-politikområden och två befintliga finansieringsinstrument. Andra viktiga resultat är: > 3,8 miljoner euro från Eruf och > 2,65 miljoner euro från finansieringsinstrumenten påverkades. 120 personer ökar yrkeskapaciteten vid interregionala evenemang. — 28 evenemang för berörda parter, inklusive 14 interregionala evenemang med mer än 330 deltagare. 14 lokala intressentmöten med mer än 200 deltagare. — 140 bästa praxis som tagits fram och visas i en georeferenskarta (Fiener-map tool) och en onlinedatabas som båda finns på webbplatsen. (Swedish) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 4 November 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
PROBLEM: Ökade investeringar i energieffektivitet och förnybar energi i byggnader är en stor utmaning för att uppnå EU:s mål för 2030. De flesta av Eruf-incitamenten använde icke-återbetalningsbara bidragssystem för att främja energiinvesteringar, men på grund av underskottsbegränsningar i EG:s stabilitets- och tillväxtpakten har investeringarna minskat. Bidragsmetoden visar på betydande brister i förhållande till andra metoder, t.ex. finansieringsinstrument, så de regionala myndigheterna har en nyckelroll att spela när det gäller att skapa ny politik på detta område. Användningen av Sammanhållningsfonden, särskilt Eruf, i skapandet av nya finansieringsinstrument är en stor utmaning för den kommande perioden 2014–2020, särskilt i kombination med EU-finansieringsinitiativ. MÅL: Det övergripande målet är att främja ny politik, eller förbättring av befintlig politik, som syftar till att skapa finansieringsinstrument, särskilt finansieringsinstrument som stöds av Eruf-fonder och integreras med EG-finansieringsinitiativ, såsom Efsi (Junckerplanen 06/2015), verktyg från Europeiska investeringsbanken EIB (ELENA, Margaritefonder) eller till och med från offentlig-privata partnerskap. UTGÅNGAR: Resultaten kommer att vara en förbättring av specifik regionalpolitik och operativt program inom Eruf i sju EU-regioner, med deltagande av fem förvaltande myndigheter med befogenheter inom Eruf för projekt inom energieffektivitet och förnybara energikällor. Förbättringen kommer att göra det möjligt att genomföra finansieringsinstrument och energiinvesteringar i fas 2 tack vare förändringar av strategiskt fokus i 6 Eruf-politikområden och två befintliga finansieringsinstrument. Andra viktiga resultat är: > 3,8 miljoner euro från Eruf och > 2,65 miljoner euro från finansieringsinstrumenten påverkades. 120 personer ökar yrkeskapaciteten vid interregionala evenemang. — 28 evenemang för berörda parter, inklusive 14 interregionala evenemang med mer än 330 deltagare. 14 lokala intressentmöten med mer än 200 deltagare. — 140 bästa praxis som tagits fram och visas i en georeferenskarta (Fiener-map tool) och en onlinedatabas som båda finns på webbplatsen. (Swedish) | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLEM: Ökade investeringar i energieffektivitet och förnybar energi i byggnader är en stor utmaning för att uppnå EU:s mål för 2030. De flesta av Eruf-incitamenten använde icke-återbetalningsbara bidragssystem för att främja energiinvesteringar, men på grund av underskottsbegränsningar i EG:s stabilitets- och tillväxtpakten har investeringarna minskat. Bidragsmetoden visar på betydande brister i förhållande till andra metoder, t.ex. finansieringsinstrument, så de regionala myndigheterna har en nyckelroll att spela när det gäller att skapa ny politik på detta område. Användningen av Sammanhållningsfonden, särskilt Eruf, i skapandet av nya finansieringsinstrument är en stor utmaning för den kommande perioden 2014–2020, särskilt i kombination med EU-finansieringsinitiativ. MÅL: Det övergripande målet är att främja ny politik, eller förbättring av befintlig politik, som syftar till att skapa finansieringsinstrument, särskilt finansieringsinstrument som stöds av Eruf-fonder och integreras med EG-finansieringsinitiativ, såsom Efsi (Junckerplanen 06/2015), verktyg från Europeiska investeringsbanken EIB (ELENA, Margaritefonder) eller till och med från offentlig-privata partnerskap. UTGÅNGAR: Resultaten kommer att vara en förbättring av specifik regionalpolitik och operativt program inom Eruf i sju EU-regioner, med deltagande av fem förvaltande myndigheter med befogenheter inom Eruf för projekt inom energieffektivitet och förnybara energikällor. Förbättringen kommer att göra det möjligt att genomföra finansieringsinstrument och energiinvesteringar i fas 2 tack vare förändringar av strategiskt fokus i 6 Eruf-politikområden och två befintliga finansieringsinstrument. Andra viktiga resultat är: > 3,8 miljoner euro från Eruf och > 2,65 miljoner euro från finansieringsinstrumenten påverkades. 120 personer ökar yrkeskapaciteten vid interregionala evenemang. — 28 evenemang för berörda parter, inklusive 14 interregionala evenemang med mer än 330 deltagare. 14 lokala intressentmöten med mer än 200 deltagare. — 140 bästa praxis som tagits fram och visas i en georeferenskarta (Fiener-map tool) och en onlinedatabas som båda finns på webbplatsen. (Swedish) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLEM: Ökade investeringar i energieffektivitet och förnybar energi i byggnader är en stor utmaning för att uppnå EU:s mål för 2030. De flesta av Eruf-incitamenten använde icke-återbetalningsbara bidragssystem för att främja energiinvesteringar, men på grund av underskottsbegränsningar i EG:s stabilitets- och tillväxtpakten har investeringarna minskat. Bidragsmetoden visar på betydande brister i förhållande till andra metoder, t.ex. finansieringsinstrument, så de regionala myndigheterna har en nyckelroll att spela när det gäller att skapa ny politik på detta område. Användningen av Sammanhållningsfonden, särskilt Eruf, i skapandet av nya finansieringsinstrument är en stor utmaning för den kommande perioden 2014–2020, särskilt i kombination med EU-finansieringsinitiativ. MÅL: Det övergripande målet är att främja ny politik, eller förbättring av befintlig politik, som syftar till att skapa finansieringsinstrument, särskilt finansieringsinstrument som stöds av Eruf-fonder och integreras med EG-finansieringsinitiativ, såsom Efsi (Junckerplanen 06/2015), verktyg från Europeiska investeringsbanken EIB (ELENA, Margaritefonder) eller till och med från offentlig-privata partnerskap. UTGÅNGAR: Resultaten kommer att vara en förbättring av specifik regionalpolitik och operativt program inom Eruf i sju EU-regioner, med deltagande av fem förvaltande myndigheter med befogenheter inom Eruf för projekt inom energieffektivitet och förnybara energikällor. Förbättringen kommer att göra det möjligt att genomföra finansieringsinstrument och energiinvesteringar i fas 2 tack vare förändringar av strategiskt fokus i 6 Eruf-politikområden och två befintliga finansieringsinstrument. Andra viktiga resultat är: > 3,8 miljoner euro från Eruf och > 2,65 miljoner euro från finansieringsinstrumenten påverkades. 120 personer ökar yrkeskapaciteten vid interregionala evenemang. — 28 evenemang för berörda parter, inklusive 14 interregionala evenemang med mer än 330 deltagare. 14 lokala intressentmöten med mer än 200 deltagare. — 140 bästa praxis som tagits fram och visas i en georeferenskarta (Fiener-map tool) och en onlinedatabas som båda finns på webbplatsen. (Swedish) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 4 November 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
PROBLEM: Ökade investeringar i energieffektivitet och förnybar energi i byggnader är en stor utmaning för att uppnå EU:s mål för 2030. De flesta av Eruf-incitamenten använde icke-återbetalningsbara bidragssystem för att främja energiinvesteringar, men på grund av underskottsbegränsningar i EG:s stabilitets- och tillväxtpakten har investeringarna minskat. Bidragsmetoden visar på betydande brister i förhållande till andra metoder, t.ex. finansieringsinstrument, så de regionala myndigheterna har en nyckelroll att spela när det gäller att skapa ny politik på detta område. Användningen av Sammanhållningsfonden, särskilt Eruf, i skapandet av nya finansieringsinstrument är en stor utmaning för den kommande perioden 2014–2020, särskilt i kombination med EU-finansieringsinitiativ. MÅL: Det övergripande målet är att främja ny politik, eller förbättring av befintlig politik, som syftar till att skapa finansieringsinstrument, särskilt finansieringsinstrument som stöds av Eruf-fonder och integreras med EG-finansieringsinitiativ, såsom Efsi (Junckerplanen 06/2015), verktyg från Europeiska investeringsbanken EIB (ELENA, Margaritefonder) eller till och med från offentlig-privata partnerskap. UTGÅNGAR: Resultaten kommer att vara en förbättring av specifik regionalpolitik och operativt program inom Eruf i sju EU-regioner, med deltagande av fem förvaltande myndigheter med befogenheter inom Eruf för projekt inom energieffektivitet och förnybara energikällor. Förbättringen kommer att göra det möjligt att genomföra finansieringsinstrument och energiinvesteringar i fas 2 tack vare förändringar av strategiskt fokus i 6 Eruf-politikområden och två befintliga finansieringsinstrument. Andra viktiga resultat är: > 3,8 miljoner euro från Eruf och > 2,65 miljoner euro från finansieringsinstrumenten påverkades. 120 personer ökar yrkeskapaciteten vid interregionala evenemang. — 28 evenemang för berörda parter, inklusive 14 interregionala evenemang med mer än 330 deltagare. 14 lokala intressentmöten med mer än 200 deltagare. — 140 bästa praxis som tagits fram och visas i en georeferenskarta (Fiener-map tool) och en onlinedatabas som båda finns på webbplatsen. (Swedish) | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLEM: Ökade investeringar i energieffektivitet och förnybar energi i byggnader är en stor utmaning för att uppnå EU:s mål för 2030. De flesta av Eruf-incitamenten använde icke-återbetalningsbara bidragssystem för att främja energiinvesteringar, men på grund av underskottsbegränsningar i EG:s stabilitets- och tillväxtpakten har investeringarna minskat. Bidragsmetoden visar på betydande brister i förhållande till andra metoder, t.ex. finansieringsinstrument, så de regionala myndigheterna har en nyckelroll att spela när det gäller att skapa ny politik på detta område. Användningen av Sammanhållningsfonden, särskilt Eruf, i skapandet av nya finansieringsinstrument är en stor utmaning för den kommande perioden 2014–2020, särskilt i kombination med EU-finansieringsinitiativ. MÅL: Det övergripande målet är att främja ny politik, eller förbättring av befintlig politik, som syftar till att skapa finansieringsinstrument, särskilt finansieringsinstrument som stöds av Eruf-fonder och integreras med EG-finansieringsinitiativ, såsom Efsi (Junckerplanen 06/2015), verktyg från Europeiska investeringsbanken EIB (ELENA, Margaritefonder) eller till och med från offentlig-privata partnerskap. UTGÅNGAR: Resultaten kommer att vara en förbättring av specifik regionalpolitik och operativt program inom Eruf i sju EU-regioner, med deltagande av fem förvaltande myndigheter med befogenheter inom Eruf för projekt inom energieffektivitet och förnybara energikällor. Förbättringen kommer att göra det möjligt att genomföra finansieringsinstrument och energiinvesteringar i fas 2 tack vare förändringar av strategiskt fokus i 6 Eruf-politikområden och två befintliga finansieringsinstrument. Andra viktiga resultat är: > 3,8 miljoner euro från Eruf och > 2,65 miljoner euro från finansieringsinstrumenten påverkades. 120 personer ökar yrkeskapaciteten vid interregionala evenemang. — 28 evenemang för berörda parter, inklusive 14 interregionala evenemang med mer än 330 deltagare. 14 lokala intressentmöten med mer än 200 deltagare. — 140 bästa praxis som tagits fram och visas i en georeferenskarta (Fiener-map tool) och en onlinedatabas som båda finns på webbplatsen. (Swedish) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLEM: Ökade investeringar i energieffektivitet och förnybar energi i byggnader är en stor utmaning för att uppnå EU:s mål för 2030. De flesta av Eruf-incitamenten använde icke-återbetalningsbara bidragssystem för att främja energiinvesteringar, men på grund av underskottsbegränsningar i EG:s stabilitets- och tillväxtpakten har investeringarna minskat. Bidragsmetoden visar på betydande brister i förhållande till andra metoder, t.ex. finansieringsinstrument, så de regionala myndigheterna har en nyckelroll att spela när det gäller att skapa ny politik på detta område. Användningen av Sammanhållningsfonden, särskilt Eruf, i skapandet av nya finansieringsinstrument är en stor utmaning för den kommande perioden 2014–2020, särskilt i kombination med EU-finansieringsinitiativ. MÅL: Det övergripande målet är att främja ny politik, eller förbättring av befintlig politik, som syftar till att skapa finansieringsinstrument, särskilt finansieringsinstrument som stöds av Eruf-fonder och integreras med EG-finansieringsinitiativ, såsom Efsi (Junckerplanen 06/2015), verktyg från Europeiska investeringsbanken EIB (ELENA, Margaritefonder) eller till och med från offentlig-privata partnerskap. UTGÅNGAR: Resultaten kommer att vara en förbättring av specifik regionalpolitik och operativt program inom Eruf i sju EU-regioner, med deltagande av fem förvaltande myndigheter med befogenheter inom Eruf för projekt inom energieffektivitet och förnybara energikällor. Förbättringen kommer att göra det möjligt att genomföra finansieringsinstrument och energiinvesteringar i fas 2 tack vare förändringar av strategiskt fokus i 6 Eruf-politikområden och två befintliga finansieringsinstrument. Andra viktiga resultat är: > 3,8 miljoner euro från Eruf och > 2,65 miljoner euro från finansieringsinstrumenten påverkades. 120 personer ökar yrkeskapaciteten vid interregionala evenemang. — 28 evenemang för berörda parter, inklusive 14 interregionala evenemang med mer än 330 deltagare. 14 lokala intressentmöten med mer än 200 deltagare. — 140 bästa praxis som tagits fram och visas i en georeferenskarta (Fiener-map tool) och en onlinedatabas som båda finns på webbplatsen. (Swedish) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 4 November 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
PROBLEM: Opskalering af investeringer i energieffektivitet og vedvarende energi til bygninger er en stor udfordring for at opfylde EU's mål for 2030. De fleste EFRU-incitamenter anvendte ikke-tilbagevendelige tilskudsordninger til fremme af energiinvesteringer, men på grund af underskudsbegrænsningen i EF's stabilitets- og vækstpagten er investeringerne blevet aftaget. Tilskudsmetoden viser en vigtig svaghed i forhold til andre metoder som f.eks. finansielle instrumenter, så de regionale myndigheder spiller en central rolle i udformningen af nye politikker på dette område. Anvendelsen af Samhørighedsfonden, navnlig EFRU, i forbindelse med genereringen af nye finansielle instrumenter er en af de største udfordringer i den kommende periode 2014-2020, navnlig når de kombineres med EF-finansieringsinitiativer. FORMÅL: Det overordnede mål er at fremme nye politikker eller forbedre eksisterende politikker, der tager sigte på at oprette finansieringsinstrumenter, navnlig finansielle instrumenter (FI'er), der støttes af EFRU-midler og integreres med EF-finansieringsinitiativer såsom EFSI (Juncker-planen 06/2015), værktøjer fra Den Europæiske Investeringsbank EIB (ELENA, Margarite-fondene) eller endda fra offentlig-private partnerskaber. UDGANGE: Resultaterne vil være forbedringen af specifikke regionale politikker og EFRU-OP i syv EU-regioner med deltagelse af 5 forvaltningsmyndigheder med kompetence i EFRU for EE- og VE-projekter. Forbedringen vil gøre det muligt at gennemføre finansielle instrumenter og energiinvesteringer i fase 2 takket være ændringer i det strategiske fokus i 6 EFRU-politikker og 2 eksisterende finansielle instrumenter. Andre vigtige output er: > 3,8 mio. EUR i EFRU og > 2,65 mio. EUR af finansielle midler påvirket. 120 personer øger den faglige kapacitet til at deltage i interregionale arrangementer. — 28 interessentarrangementer, herunder: 14 interregionale arrangementer med mere end 330 deltagere. 14 lokale interessentmøder med mere end 200 deltagere. — 140 bedste praksisser, der udarbejdes og vises på et kort med georeferencer (Fiener-map-værktøjet) og en onlinedatabase, der begge er placeret på webstedet. (Danish) | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLEM: Opskalering af investeringer i energieffektivitet og vedvarende energi til bygninger er en stor udfordring for at opfylde EU's mål for 2030. De fleste EFRU-incitamenter anvendte ikke-tilbagevendelige tilskudsordninger til fremme af energiinvesteringer, men på grund af underskudsbegrænsningen i EF's stabilitets- og vækstpagten er investeringerne blevet aftaget. Tilskudsmetoden viser en vigtig svaghed i forhold til andre metoder som f.eks. finansielle instrumenter, så de regionale myndigheder spiller en central rolle i udformningen af nye politikker på dette område. Anvendelsen af Samhørighedsfonden, navnlig EFRU, i forbindelse med genereringen af nye finansielle instrumenter er en af de største udfordringer i den kommende periode 2014-2020, navnlig når de kombineres med EF-finansieringsinitiativer. FORMÅL: Det overordnede mål er at fremme nye politikker eller forbedre eksisterende politikker, der tager sigte på at oprette finansieringsinstrumenter, navnlig finansielle instrumenter (FI'er), der støttes af EFRU-midler og integreres med EF-finansieringsinitiativer såsom EFSI (Juncker-planen 06/2015), værktøjer fra Den Europæiske Investeringsbank EIB (ELENA, Margarite-fondene) eller endda fra offentlig-private partnerskaber. UDGANGE: Resultaterne vil være forbedringen af specifikke regionale politikker og EFRU-OP i syv EU-regioner med deltagelse af 5 forvaltningsmyndigheder med kompetence i EFRU for EE- og VE-projekter. Forbedringen vil gøre det muligt at gennemføre finansielle instrumenter og energiinvesteringer i fase 2 takket være ændringer i det strategiske fokus i 6 EFRU-politikker og 2 eksisterende finansielle instrumenter. Andre vigtige output er: > 3,8 mio. EUR i EFRU og > 2,65 mio. EUR af finansielle midler påvirket. 120 personer øger den faglige kapacitet til at deltage i interregionale arrangementer. — 28 interessentarrangementer, herunder: 14 interregionale arrangementer med mere end 330 deltagere. 14 lokale interessentmøder med mere end 200 deltagere. — 140 bedste praksisser, der udarbejdes og vises på et kort med georeferencer (Fiener-map-værktøjet) og en onlinedatabase, der begge er placeret på webstedet. (Danish) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLEM: Opskalering af investeringer i energieffektivitet og vedvarende energi til bygninger er en stor udfordring for at opfylde EU's mål for 2030. De fleste EFRU-incitamenter anvendte ikke-tilbagevendelige tilskudsordninger til fremme af energiinvesteringer, men på grund af underskudsbegrænsningen i EF's stabilitets- og vækstpagten er investeringerne blevet aftaget. Tilskudsmetoden viser en vigtig svaghed i forhold til andre metoder som f.eks. finansielle instrumenter, så de regionale myndigheder spiller en central rolle i udformningen af nye politikker på dette område. Anvendelsen af Samhørighedsfonden, navnlig EFRU, i forbindelse med genereringen af nye finansielle instrumenter er en af de største udfordringer i den kommende periode 2014-2020, navnlig når de kombineres med EF-finansieringsinitiativer. FORMÅL: Det overordnede mål er at fremme nye politikker eller forbedre eksisterende politikker, der tager sigte på at oprette finansieringsinstrumenter, navnlig finansielle instrumenter (FI'er), der støttes af EFRU-midler og integreres med EF-finansieringsinitiativer såsom EFSI (Juncker-planen 06/2015), værktøjer fra Den Europæiske Investeringsbank EIB (ELENA, Margarite-fondene) eller endda fra offentlig-private partnerskaber. UDGANGE: Resultaterne vil være forbedringen af specifikke regionale politikker og EFRU-OP i syv EU-regioner med deltagelse af 5 forvaltningsmyndigheder med kompetence i EFRU for EE- og VE-projekter. Forbedringen vil gøre det muligt at gennemføre finansielle instrumenter og energiinvesteringer i fase 2 takket være ændringer i det strategiske fokus i 6 EFRU-politikker og 2 eksisterende finansielle instrumenter. Andre vigtige output er: > 3,8 mio. EUR i EFRU og > 2,65 mio. EUR af finansielle midler påvirket. 120 personer øger den faglige kapacitet til at deltage i interregionale arrangementer. — 28 interessentarrangementer, herunder: 14 interregionale arrangementer med mere end 330 deltagere. 14 lokale interessentmøder med mere end 200 deltagere. — 140 bedste praksisser, der udarbejdes og vises på et kort med georeferencer (Fiener-map-værktøjet) og en onlinedatabase, der begge er placeret på webstedet. (Danish) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 4 November 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
PROBLEM: Opskalering af investeringer i energieffektivitet og vedvarende energi til bygninger er en stor udfordring for at opfylde EU's mål for 2030. De fleste EFRU-incitamenter anvendte ikke-tilbagevendelige tilskudsordninger til fremme af energiinvesteringer, men på grund af underskudsbegrænsningen i EF's stabilitets- og vækstpagten er investeringerne blevet aftaget. Tilskudsmetoden viser en vigtig svaghed i forhold til andre metoder som f.eks. finansielle instrumenter, så de regionale myndigheder spiller en central rolle i udformningen af nye politikker på dette område. Anvendelsen af Samhørighedsfonden, navnlig EFRU, i forbindelse med genereringen af nye finansielle instrumenter er en af de største udfordringer i den kommende periode 2014-2020, navnlig når de kombineres med EF-finansieringsinitiativer. FORMÅL: Det overordnede mål er at fremme nye politikker eller forbedre eksisterende politikker, der tager sigte på at oprette finansieringsinstrumenter, navnlig finansielle instrumenter (FI'er), der støttes af EFRU-midler og integreres med EF-finansieringsinitiativer såsom EFSI (Juncker-planen 06/2015), værktøjer fra Den Europæiske Investeringsbank EIB (ELENA, Margarite-fondene) eller endda fra offentlig-private partnerskaber. UDGANGE: Resultaterne vil være forbedringen af specifikke regionale politikker og EFRU-OP i syv EU-regioner med deltagelse af 5 forvaltningsmyndigheder med kompetence i EFRU for EE- og VE-projekter. Forbedringen vil gøre det muligt at gennemføre finansielle instrumenter og energiinvesteringer i fase 2 takket være ændringer i det strategiske fokus i 6 EFRU-politikker og 2 eksisterende finansielle instrumenter. Andre vigtige output er: > 3,8 mio. EUR i EFRU og > 2,65 mio. EUR af finansielle midler påvirket. 120 personer øger den faglige kapacitet til at deltage i interregionale arrangementer. — 28 interessentarrangementer, herunder: 14 interregionale arrangementer med mere end 330 deltagere. 14 lokale interessentmøder med mere end 200 deltagere. — 140 bedste praksisser, der udarbejdes og vises på et kort med georeferencer (Fiener-map-værktøjet) og en onlinedatabase, der begge er placeret på webstedet. (Danish) | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLEM: Opskalering af investeringer i energieffektivitet og vedvarende energi til bygninger er en stor udfordring for at opfylde EU's mål for 2030. De fleste EFRU-incitamenter anvendte ikke-tilbagevendelige tilskudsordninger til fremme af energiinvesteringer, men på grund af underskudsbegrænsningen i EF's stabilitets- og vækstpagten er investeringerne blevet aftaget. Tilskudsmetoden viser en vigtig svaghed i forhold til andre metoder som f.eks. finansielle instrumenter, så de regionale myndigheder spiller en central rolle i udformningen af nye politikker på dette område. Anvendelsen af Samhørighedsfonden, navnlig EFRU, i forbindelse med genereringen af nye finansielle instrumenter er en af de største udfordringer i den kommende periode 2014-2020, navnlig når de kombineres med EF-finansieringsinitiativer. FORMÅL: Det overordnede mål er at fremme nye politikker eller forbedre eksisterende politikker, der tager sigte på at oprette finansieringsinstrumenter, navnlig finansielle instrumenter (FI'er), der støttes af EFRU-midler og integreres med EF-finansieringsinitiativer såsom EFSI (Juncker-planen 06/2015), værktøjer fra Den Europæiske Investeringsbank EIB (ELENA, Margarite-fondene) eller endda fra offentlig-private partnerskaber. UDGANGE: Resultaterne vil være forbedringen af specifikke regionale politikker og EFRU-OP i syv EU-regioner med deltagelse af 5 forvaltningsmyndigheder med kompetence i EFRU for EE- og VE-projekter. Forbedringen vil gøre det muligt at gennemføre finansielle instrumenter og energiinvesteringer i fase 2 takket være ændringer i det strategiske fokus i 6 EFRU-politikker og 2 eksisterende finansielle instrumenter. Andre vigtige output er: > 3,8 mio. EUR i EFRU og > 2,65 mio. EUR af finansielle midler påvirket. 120 personer øger den faglige kapacitet til at deltage i interregionale arrangementer. — 28 interessentarrangementer, herunder: 14 interregionale arrangementer med mere end 330 deltagere. 14 lokale interessentmøder med mere end 200 deltagere. — 140 bedste praksisser, der udarbejdes og vises på et kort med georeferencer (Fiener-map-værktøjet) og en onlinedatabase, der begge er placeret på webstedet. (Danish) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLEM: Opskalering af investeringer i energieffektivitet og vedvarende energi til bygninger er en stor udfordring for at opfylde EU's mål for 2030. De fleste EFRU-incitamenter anvendte ikke-tilbagevendelige tilskudsordninger til fremme af energiinvesteringer, men på grund af underskudsbegrænsningen i EF's stabilitets- og vækstpagten er investeringerne blevet aftaget. Tilskudsmetoden viser en vigtig svaghed i forhold til andre metoder som f.eks. finansielle instrumenter, så de regionale myndigheder spiller en central rolle i udformningen af nye politikker på dette område. Anvendelsen af Samhørighedsfonden, navnlig EFRU, i forbindelse med genereringen af nye finansielle instrumenter er en af de største udfordringer i den kommende periode 2014-2020, navnlig når de kombineres med EF-finansieringsinitiativer. FORMÅL: Det overordnede mål er at fremme nye politikker eller forbedre eksisterende politikker, der tager sigte på at oprette finansieringsinstrumenter, navnlig finansielle instrumenter (FI'er), der støttes af EFRU-midler og integreres med EF-finansieringsinitiativer såsom EFSI (Juncker-planen 06/2015), værktøjer fra Den Europæiske Investeringsbank EIB (ELENA, Margarite-fondene) eller endda fra offentlig-private partnerskaber. UDGANGE: Resultaterne vil være forbedringen af specifikke regionale politikker og EFRU-OP i syv EU-regioner med deltagelse af 5 forvaltningsmyndigheder med kompetence i EFRU for EE- og VE-projekter. Forbedringen vil gøre det muligt at gennemføre finansielle instrumenter og energiinvesteringer i fase 2 takket være ændringer i det strategiske fokus i 6 EFRU-politikker og 2 eksisterende finansielle instrumenter. Andre vigtige output er: > 3,8 mio. EUR i EFRU og > 2,65 mio. EUR af finansielle midler påvirket. 120 personer øger den faglige kapacitet til at deltage i interregionale arrangementer. — 28 interessentarrangementer, herunder: 14 interregionale arrangementer med mere end 330 deltagere. 14 lokale interessentmøder med mere end 200 deltagere. — 140 bedste praksisser, der udarbejdes og vises på et kort med georeferencer (Fiener-map-værktøjet) og en onlinedatabase, der begge er placeret på webstedet. (Danish) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 4 November 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
PROBLEM: Opskalering af investeringer i energieffektivitet og vedvarende energi til bygninger er en stor udfordring for at opfylde EU's mål for 2030. De fleste EFRU-incitamenter anvendte ikke-tilbagevendelige tilskudsordninger til fremme af energiinvesteringer, men på grund af underskudsbegrænsningen i EF's stabilitets- og vækstpagten er investeringerne blevet aftaget. Tilskudsmetoden viser en vigtig svaghed i forhold til andre metoder som f.eks. finansielle instrumenter, så de regionale myndigheder spiller en central rolle i udformningen af nye politikker på dette område. Anvendelsen af Samhørighedsfonden, navnlig EFRU, i forbindelse med genereringen af nye finansielle instrumenter er en af de største udfordringer i den kommende periode 2014-2020, navnlig når de kombineres med EF-finansieringsinitiativer. FORMÅL: Det overordnede mål er at fremme nye politikker eller forbedre eksisterende politikker, der tager sigte på at oprette finansieringsinstrumenter, navnlig finansielle instrumenter (FI'er), der støttes af EFRU-midler og integreres med EF-finansieringsinitiativer såsom EFSI (Juncker-planen 06/2015), værktøjer fra Den Europæiske Investeringsbank EIB (ELENA, Margarite-fondene) eller endda fra offentlig-private partnerskaber. UDGANGE: Resultaterne vil være forbedringen af specifikke regionale politikker og EFRU-OP i syv EU-regioner med deltagelse af 5 forvaltningsmyndigheder med kompetence i EFRU for EE- og VE-projekter. Forbedringen vil gøre det muligt at gennemføre finansielle instrumenter og energiinvesteringer i fase 2 takket være ændringer i det strategiske fokus i 6 EFRU-politikker og 2 eksisterende finansielle instrumenter. Andre vigtige output er: > 3,8 mio. EUR i EFRU og > 2,65 mio. EUR af finansielle midler påvirket. 120 personer øger den faglige kapacitet til at deltage i interregionale arrangementer. — 28 interessentarrangementer, herunder: 14 interregionale arrangementer med mere end 330 deltagere. 14 lokale interessentmøder med mere end 200 deltagere. — 140 bedste praksisser, der udarbejdes og vises på et kort med georeferencer (Fiener-map-værktøjet) og en onlinedatabase, der begge er placeret på webstedet. (Danish) | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLEM: Opskalering af investeringer i energieffektivitet og vedvarende energi til bygninger er en stor udfordring for at opfylde EU's mål for 2030. De fleste EFRU-incitamenter anvendte ikke-tilbagevendelige tilskudsordninger til fremme af energiinvesteringer, men på grund af underskudsbegrænsningen i EF's stabilitets- og vækstpagten er investeringerne blevet aftaget. Tilskudsmetoden viser en vigtig svaghed i forhold til andre metoder som f.eks. finansielle instrumenter, så de regionale myndigheder spiller en central rolle i udformningen af nye politikker på dette område. Anvendelsen af Samhørighedsfonden, navnlig EFRU, i forbindelse med genereringen af nye finansielle instrumenter er en af de største udfordringer i den kommende periode 2014-2020, navnlig når de kombineres med EF-finansieringsinitiativer. FORMÅL: Det overordnede mål er at fremme nye politikker eller forbedre eksisterende politikker, der tager sigte på at oprette finansieringsinstrumenter, navnlig finansielle instrumenter (FI'er), der støttes af EFRU-midler og integreres med EF-finansieringsinitiativer såsom EFSI (Juncker-planen 06/2015), værktøjer fra Den Europæiske Investeringsbank EIB (ELENA, Margarite-fondene) eller endda fra offentlig-private partnerskaber. UDGANGE: Resultaterne vil være forbedringen af specifikke regionale politikker og EFRU-OP i syv EU-regioner med deltagelse af 5 forvaltningsmyndigheder med kompetence i EFRU for EE- og VE-projekter. Forbedringen vil gøre det muligt at gennemføre finansielle instrumenter og energiinvesteringer i fase 2 takket være ændringer i det strategiske fokus i 6 EFRU-politikker og 2 eksisterende finansielle instrumenter. Andre vigtige output er: > 3,8 mio. EUR i EFRU og > 2,65 mio. EUR af finansielle midler påvirket. 120 personer øger den faglige kapacitet til at deltage i interregionale arrangementer. — 28 interessentarrangementer, herunder: 14 interregionale arrangementer med mere end 330 deltagere. 14 lokale interessentmøder med mere end 200 deltagere. — 140 bedste praksisser, der udarbejdes og vises på et kort med georeferencer (Fiener-map-værktøjet) og en onlinedatabase, der begge er placeret på webstedet. (Danish) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLEM: Opskalering af investeringer i energieffektivitet og vedvarende energi til bygninger er en stor udfordring for at opfylde EU's mål for 2030. De fleste EFRU-incitamenter anvendte ikke-tilbagevendelige tilskudsordninger til fremme af energiinvesteringer, men på grund af underskudsbegrænsningen i EF's stabilitets- og vækstpagten er investeringerne blevet aftaget. Tilskudsmetoden viser en vigtig svaghed i forhold til andre metoder som f.eks. finansielle instrumenter, så de regionale myndigheder spiller en central rolle i udformningen af nye politikker på dette område. Anvendelsen af Samhørighedsfonden, navnlig EFRU, i forbindelse med genereringen af nye finansielle instrumenter er en af de største udfordringer i den kommende periode 2014-2020, navnlig når de kombineres med EF-finansieringsinitiativer. FORMÅL: Det overordnede mål er at fremme nye politikker eller forbedre eksisterende politikker, der tager sigte på at oprette finansieringsinstrumenter, navnlig finansielle instrumenter (FI'er), der støttes af EFRU-midler og integreres med EF-finansieringsinitiativer såsom EFSI (Juncker-planen 06/2015), værktøjer fra Den Europæiske Investeringsbank EIB (ELENA, Margarite-fondene) eller endda fra offentlig-private partnerskaber. UDGANGE: Resultaterne vil være forbedringen af specifikke regionale politikker og EFRU-OP i syv EU-regioner med deltagelse af 5 forvaltningsmyndigheder med kompetence i EFRU for EE- og VE-projekter. Forbedringen vil gøre det muligt at gennemføre finansielle instrumenter og energiinvesteringer i fase 2 takket være ændringer i det strategiske fokus i 6 EFRU-politikker og 2 eksisterende finansielle instrumenter. Andre vigtige output er: > 3,8 mio. EUR i EFRU og > 2,65 mio. EUR af finansielle midler påvirket. 120 personer øger den faglige kapacitet til at deltage i interregionale arrangementer. — 28 interessentarrangementer, herunder: 14 interregionale arrangementer med mere end 330 deltagere. 14 lokale interessentmøder med mere end 200 deltagere. — 140 bedste praksisser, der udarbejdes og vises på et kort med georeferencer (Fiener-map-værktøjet) og en onlinedatabase, der begge er placeret på webstedet. (Danish) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 4 November 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
PROBLEM: Opskalering af investeringer i energieffektivitet og vedvarende energi til bygninger er en stor udfordring for at opfylde EU's mål for 2030. De fleste EFRU-incitamenter anvendte ikke-tilbagevendelige tilskudsordninger til fremme af energiinvesteringer, men på grund af underskudsbegrænsningen i EF's stabilitets- og vækstpagten er investeringerne blevet aftaget. Tilskudsmetoden viser en vigtig svaghed i forhold til andre metoder som f.eks. finansielle instrumenter, så de regionale myndigheder spiller en central rolle i udformningen af nye politikker på dette område. Anvendelsen af Samhørighedsfonden, navnlig EFRU, i forbindelse med genereringen af nye finansielle instrumenter er en af de største udfordringer i den kommende periode 2014-2020, navnlig når de kombineres med EF-finansieringsinitiativer. FORMÅL: Det overordnede mål er at fremme nye politikker eller forbedre eksisterende politikker, der tager sigte på at oprette finansieringsinstrumenter, navnlig finansielle instrumenter (FI'er), der støttes af EFRU-midler og integreres med EF-finansieringsinitiativer såsom EFSI (Juncker-planen 06/2015), værktøjer fra Den Europæiske Investeringsbank EIB (ELENA, Margarite-fondene) eller endda fra offentlig-private partnerskaber. UDGANGE: Resultaterne vil være forbedringen af specifikke regionale politikker og EFRU-OP i syv EU-regioner med deltagelse af 5 forvaltningsmyndigheder med kompetence i EFRU for EE- og VE-projekter. Forbedringen vil gøre det muligt at gennemføre finansielle instrumenter og energiinvesteringer i fase 2 takket være ændringer i det strategiske fokus i 6 EFRU-politikker og 2 eksisterende finansielle instrumenter. Andre vigtige output er: > 3,8 mio. EUR i EFRU og > 2,65 mio. EUR af finansielle midler påvirket. 120 personer øger den faglige kapacitet til at deltage i interregionale arrangementer. — 28 interessentarrangementer, herunder: 14 interregionale arrangementer med mere end 330 deltagere. 14 lokale interessentmøder med mere end 200 deltagere. — 140 bedste praksisser, der udarbejdes og vises på et kort med georeferencer (Fiener-map-værktøjet) og en onlinedatabase, der begge er placeret på webstedet. (Danish) | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLEM: Opskalering af investeringer i energieffektivitet og vedvarende energi til bygninger er en stor udfordring for at opfylde EU's mål for 2030. De fleste EFRU-incitamenter anvendte ikke-tilbagevendelige tilskudsordninger til fremme af energiinvesteringer, men på grund af underskudsbegrænsningen i EF's stabilitets- og vækstpagten er investeringerne blevet aftaget. Tilskudsmetoden viser en vigtig svaghed i forhold til andre metoder som f.eks. finansielle instrumenter, så de regionale myndigheder spiller en central rolle i udformningen af nye politikker på dette område. Anvendelsen af Samhørighedsfonden, navnlig EFRU, i forbindelse med genereringen af nye finansielle instrumenter er en af de største udfordringer i den kommende periode 2014-2020, navnlig når de kombineres med EF-finansieringsinitiativer. FORMÅL: Det overordnede mål er at fremme nye politikker eller forbedre eksisterende politikker, der tager sigte på at oprette finansieringsinstrumenter, navnlig finansielle instrumenter (FI'er), der støttes af EFRU-midler og integreres med EF-finansieringsinitiativer såsom EFSI (Juncker-planen 06/2015), værktøjer fra Den Europæiske Investeringsbank EIB (ELENA, Margarite-fondene) eller endda fra offentlig-private partnerskaber. UDGANGE: Resultaterne vil være forbedringen af specifikke regionale politikker og EFRU-OP i syv EU-regioner med deltagelse af 5 forvaltningsmyndigheder med kompetence i EFRU for EE- og VE-projekter. Forbedringen vil gøre det muligt at gennemføre finansielle instrumenter og energiinvesteringer i fase 2 takket være ændringer i det strategiske fokus i 6 EFRU-politikker og 2 eksisterende finansielle instrumenter. Andre vigtige output er: > 3,8 mio. EUR i EFRU og > 2,65 mio. EUR af finansielle midler påvirket. 120 personer øger den faglige kapacitet til at deltage i interregionale arrangementer. — 28 interessentarrangementer, herunder: 14 interregionale arrangementer med mere end 330 deltagere. 14 lokale interessentmøder med mere end 200 deltagere. — 140 bedste praksisser, der udarbejdes og vises på et kort med georeferencer (Fiener-map-værktøjet) og en onlinedatabase, der begge er placeret på webstedet. (Danish) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLEM: Opskalering af investeringer i energieffektivitet og vedvarende energi til bygninger er en stor udfordring for at opfylde EU's mål for 2030. De fleste EFRU-incitamenter anvendte ikke-tilbagevendelige tilskudsordninger til fremme af energiinvesteringer, men på grund af underskudsbegrænsningen i EF's stabilitets- og vækstpagten er investeringerne blevet aftaget. Tilskudsmetoden viser en vigtig svaghed i forhold til andre metoder som f.eks. finansielle instrumenter, så de regionale myndigheder spiller en central rolle i udformningen af nye politikker på dette område. Anvendelsen af Samhørighedsfonden, navnlig EFRU, i forbindelse med genereringen af nye finansielle instrumenter er en af de største udfordringer i den kommende periode 2014-2020, navnlig når de kombineres med EF-finansieringsinitiativer. FORMÅL: Det overordnede mål er at fremme nye politikker eller forbedre eksisterende politikker, der tager sigte på at oprette finansieringsinstrumenter, navnlig finansielle instrumenter (FI'er), der støttes af EFRU-midler og integreres med EF-finansieringsinitiativer såsom EFSI (Juncker-planen 06/2015), værktøjer fra Den Europæiske Investeringsbank EIB (ELENA, Margarite-fondene) eller endda fra offentlig-private partnerskaber. UDGANGE: Resultaterne vil være forbedringen af specifikke regionale politikker og EFRU-OP i syv EU-regioner med deltagelse af 5 forvaltningsmyndigheder med kompetence i EFRU for EE- og VE-projekter. Forbedringen vil gøre det muligt at gennemføre finansielle instrumenter og energiinvesteringer i fase 2 takket være ændringer i det strategiske fokus i 6 EFRU-politikker og 2 eksisterende finansielle instrumenter. Andre vigtige output er: > 3,8 mio. EUR i EFRU og > 2,65 mio. EUR af finansielle midler påvirket. 120 personer øger den faglige kapacitet til at deltage i interregionale arrangementer. — 28 interessentarrangementer, herunder: 14 interregionale arrangementer med mere end 330 deltagere. 14 lokale interessentmøder med mere end 200 deltagere. — 140 bedste praksisser, der udarbejdes og vises på et kort med georeferencer (Fiener-map-værktøjet) og en onlinedatabase, der begge er placeret på webstedet. (Danish) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 4 November 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
PROBLEM: Opskalering af investeringer i energieffektivitet og vedvarende energi til bygninger er en stor udfordring for at opfylde EU's mål for 2030. De fleste EFRU-incitamenter anvendte ikke-tilbagevendelige tilskudsordninger til fremme af energiinvesteringer, men på grund af underskudsbegrænsningen i EF's stabilitets- og vækstpagten er investeringerne blevet aftaget. Tilskudsmetoden viser en vigtig svaghed i forhold til andre metoder som f.eks. finansielle instrumenter, så de regionale myndigheder spiller en central rolle i udformningen af nye politikker på dette område. Anvendelsen af Samhørighedsfonden, navnlig EFRU, i forbindelse med genereringen af nye finansielle instrumenter er en af de største udfordringer i den kommende periode 2014-2020, navnlig når de kombineres med EF-finansieringsinitiativer. FORMÅL: Det overordnede mål er at fremme nye politikker eller forbedre eksisterende politikker, der tager sigte på at oprette finansieringsinstrumenter, navnlig finansielle instrumenter (FI'er), der støttes af EFRU-midler og integreres med EF-finansieringsinitiativer såsom EFSI (Juncker-planen 06/2015), værktøjer fra Den Europæiske Investeringsbank EIB (ELENA, Margarite-fondene) eller endda fra offentlig-private partnerskaber. UDGANGE: Resultaterne vil være forbedringen af specifikke regionale politikker og EFRU-OP i syv EU-regioner med deltagelse af 5 forvaltningsmyndigheder med kompetence i EFRU for EE- og VE-projekter. Forbedringen vil gøre det muligt at gennemføre finansielle instrumenter og energiinvesteringer i fase 2 takket være ændringer i det strategiske fokus i 6 EFRU-politikker og 2 eksisterende finansielle instrumenter. Andre vigtige output er: > 3,8 mio. EUR i EFRU og > 2,65 mio. EUR af finansielle midler påvirket. 120 personer øger den faglige kapacitet til at deltage i interregionale arrangementer. — 28 interessentarrangementer, herunder: 14 interregionale arrangementer med mere end 330 deltagere. 14 lokale interessentmøder med mere end 200 deltagere. — 140 bedste praksisser, der udarbejdes og vises på et kort med georeferencer (Fiener-map-værktøjet) og en onlinedatabase, der begge er placeret på webstedet. (Danish) | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLEM: Opskalering af investeringer i energieffektivitet og vedvarende energi til bygninger er en stor udfordring for at opfylde EU's mål for 2030. De fleste EFRU-incitamenter anvendte ikke-tilbagevendelige tilskudsordninger til fremme af energiinvesteringer, men på grund af underskudsbegrænsningen i EF's stabilitets- og vækstpagten er investeringerne blevet aftaget. Tilskudsmetoden viser en vigtig svaghed i forhold til andre metoder som f.eks. finansielle instrumenter, så de regionale myndigheder spiller en central rolle i udformningen af nye politikker på dette område. Anvendelsen af Samhørighedsfonden, navnlig EFRU, i forbindelse med genereringen af nye finansielle instrumenter er en af de største udfordringer i den kommende periode 2014-2020, navnlig når de kombineres med EF-finansieringsinitiativer. FORMÅL: Det overordnede mål er at fremme nye politikker eller forbedre eksisterende politikker, der tager sigte på at oprette finansieringsinstrumenter, navnlig finansielle instrumenter (FI'er), der støttes af EFRU-midler og integreres med EF-finansieringsinitiativer såsom EFSI (Juncker-planen 06/2015), værktøjer fra Den Europæiske Investeringsbank EIB (ELENA, Margarite-fondene) eller endda fra offentlig-private partnerskaber. UDGANGE: Resultaterne vil være forbedringen af specifikke regionale politikker og EFRU-OP i syv EU-regioner med deltagelse af 5 forvaltningsmyndigheder med kompetence i EFRU for EE- og VE-projekter. Forbedringen vil gøre det muligt at gennemføre finansielle instrumenter og energiinvesteringer i fase 2 takket være ændringer i det strategiske fokus i 6 EFRU-politikker og 2 eksisterende finansielle instrumenter. Andre vigtige output er: > 3,8 mio. EUR i EFRU og > 2,65 mio. EUR af finansielle midler påvirket. 120 personer øger den faglige kapacitet til at deltage i interregionale arrangementer. — 28 interessentarrangementer, herunder: 14 interregionale arrangementer med mere end 330 deltagere. 14 lokale interessentmøder med mere end 200 deltagere. — 140 bedste praksisser, der udarbejdes og vises på et kort med georeferencer (Fiener-map-værktøjet) og en onlinedatabase, der begge er placeret på webstedet. (Danish) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLEM: Opskalering af investeringer i energieffektivitet og vedvarende energi til bygninger er en stor udfordring for at opfylde EU's mål for 2030. De fleste EFRU-incitamenter anvendte ikke-tilbagevendelige tilskudsordninger til fremme af energiinvesteringer, men på grund af underskudsbegrænsningen i EF's stabilitets- og vækstpagten er investeringerne blevet aftaget. Tilskudsmetoden viser en vigtig svaghed i forhold til andre metoder som f.eks. finansielle instrumenter, så de regionale myndigheder spiller en central rolle i udformningen af nye politikker på dette område. Anvendelsen af Samhørighedsfonden, navnlig EFRU, i forbindelse med genereringen af nye finansielle instrumenter er en af de største udfordringer i den kommende periode 2014-2020, navnlig når de kombineres med EF-finansieringsinitiativer. FORMÅL: Det overordnede mål er at fremme nye politikker eller forbedre eksisterende politikker, der tager sigte på at oprette finansieringsinstrumenter, navnlig finansielle instrumenter (FI'er), der støttes af EFRU-midler og integreres med EF-finansieringsinitiativer såsom EFSI (Juncker-planen 06/2015), værktøjer fra Den Europæiske Investeringsbank EIB (ELENA, Margarite-fondene) eller endda fra offentlig-private partnerskaber. UDGANGE: Resultaterne vil være forbedringen af specifikke regionale politikker og EFRU-OP i syv EU-regioner med deltagelse af 5 forvaltningsmyndigheder med kompetence i EFRU for EE- og VE-projekter. Forbedringen vil gøre det muligt at gennemføre finansielle instrumenter og energiinvesteringer i fase 2 takket være ændringer i det strategiske fokus i 6 EFRU-politikker og 2 eksisterende finansielle instrumenter. Andre vigtige output er: > 3,8 mio. EUR i EFRU og > 2,65 mio. EUR af finansielle midler påvirket. 120 personer øger den faglige kapacitet til at deltage i interregionale arrangementer. — 28 interessentarrangementer, herunder: 14 interregionale arrangementer med mere end 330 deltagere. 14 lokale interessentmøder med mere end 200 deltagere. — 140 bedste praksisser, der udarbejdes og vises på et kort med georeferencer (Fiener-map-værktøjet) og en onlinedatabase, der begge er placeret på webstedet. (Danish) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 4 November 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
PROBLEM: Opskalering af investeringer i energieffektivitet og vedvarende energi til bygninger er en stor udfordring for at opfylde EU's mål for 2030. De fleste EFRU-incitamenter anvendte ikke-tilbagevendelige tilskudsordninger til fremme af energiinvesteringer, men på grund af underskudsbegrænsningen i EF's stabilitets- og vækstpagten er investeringerne blevet aftaget. Tilskudsmetoden viser en vigtig svaghed i forhold til andre metoder som f.eks. finansielle instrumenter, så de regionale myndigheder spiller en central rolle i udformningen af nye politikker på dette område. Anvendelsen af Samhørighedsfonden, navnlig EFRU, i forbindelse med genereringen af nye finansielle instrumenter er en af de største udfordringer i den kommende periode 2014-2020, navnlig når de kombineres med EF-finansieringsinitiativer. FORMÅL: Det overordnede mål er at fremme nye politikker eller forbedre eksisterende politikker, der tager sigte på at oprette finansieringsinstrumenter, navnlig finansielle instrumenter (FI'er), der støttes af EFRU-midler og integreres med EF-finansieringsinitiativer såsom EFSI (Juncker-planen 06/2015), værktøjer fra Den Europæiske Investeringsbank EIB (ELENA, Margarite-fondene) eller endda fra offentlig-private partnerskaber. UDGANGE: Resultaterne vil være forbedringen af specifikke regionale politikker og EFRU-OP i syv EU-regioner med deltagelse af 5 forvaltningsmyndigheder med kompetence i EFRU for EE- og VE-projekter. Forbedringen vil gøre det muligt at gennemføre finansielle instrumenter og energiinvesteringer i fase 2 takket være ændringer i det strategiske fokus i 6 EFRU-politikker og 2 eksisterende finansielle instrumenter. Andre vigtige output er: > 3,8 mio. EUR i EFRU og > 2,65 mio. EUR af finansielle midler påvirket. 120 personer øger den faglige kapacitet til at deltage i interregionale arrangementer. — 28 interessentarrangementer, herunder: 14 interregionale arrangementer med mere end 330 deltagere. 14 lokale interessentmøder med mere end 200 deltagere. — 140 bedste praksisser, der udarbejdes og vises på et kort med georeferencer (Fiener-map-værktøjet) og en onlinedatabase, der begge er placeret på webstedet. (Danish) | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLEM: Opskalering af investeringer i energieffektivitet og vedvarende energi til bygninger er en stor udfordring for at opfylde EU's mål for 2030. De fleste EFRU-incitamenter anvendte ikke-tilbagevendelige tilskudsordninger til fremme af energiinvesteringer, men på grund af underskudsbegrænsningen i EF's stabilitets- og vækstpagten er investeringerne blevet aftaget. Tilskudsmetoden viser en vigtig svaghed i forhold til andre metoder som f.eks. finansielle instrumenter, så de regionale myndigheder spiller en central rolle i udformningen af nye politikker på dette område. Anvendelsen af Samhørighedsfonden, navnlig EFRU, i forbindelse med genereringen af nye finansielle instrumenter er en af de største udfordringer i den kommende periode 2014-2020, navnlig når de kombineres med EF-finansieringsinitiativer. FORMÅL: Det overordnede mål er at fremme nye politikker eller forbedre eksisterende politikker, der tager sigte på at oprette finansieringsinstrumenter, navnlig finansielle instrumenter (FI'er), der støttes af EFRU-midler og integreres med EF-finansieringsinitiativer såsom EFSI (Juncker-planen 06/2015), værktøjer fra Den Europæiske Investeringsbank EIB (ELENA, Margarite-fondene) eller endda fra offentlig-private partnerskaber. UDGANGE: Resultaterne vil være forbedringen af specifikke regionale politikker og EFRU-OP i syv EU-regioner med deltagelse af 5 forvaltningsmyndigheder med kompetence i EFRU for EE- og VE-projekter. Forbedringen vil gøre det muligt at gennemføre finansielle instrumenter og energiinvesteringer i fase 2 takket være ændringer i det strategiske fokus i 6 EFRU-politikker og 2 eksisterende finansielle instrumenter. Andre vigtige output er: > 3,8 mio. EUR i EFRU og > 2,65 mio. EUR af finansielle midler påvirket. 120 personer øger den faglige kapacitet til at deltage i interregionale arrangementer. — 28 interessentarrangementer, herunder: 14 interregionale arrangementer med mere end 330 deltagere. 14 lokale interessentmøder med mere end 200 deltagere. — 140 bedste praksisser, der udarbejdes og vises på et kort med georeferencer (Fiener-map-værktøjet) og en onlinedatabase, der begge er placeret på webstedet. (Danish) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLEM: Opskalering af investeringer i energieffektivitet og vedvarende energi til bygninger er en stor udfordring for at opfylde EU's mål for 2030. De fleste EFRU-incitamenter anvendte ikke-tilbagevendelige tilskudsordninger til fremme af energiinvesteringer, men på grund af underskudsbegrænsningen i EF's stabilitets- og vækstpagten er investeringerne blevet aftaget. Tilskudsmetoden viser en vigtig svaghed i forhold til andre metoder som f.eks. finansielle instrumenter, så de regionale myndigheder spiller en central rolle i udformningen af nye politikker på dette område. Anvendelsen af Samhørighedsfonden, navnlig EFRU, i forbindelse med genereringen af nye finansielle instrumenter er en af de største udfordringer i den kommende periode 2014-2020, navnlig når de kombineres med EF-finansieringsinitiativer. FORMÅL: Det overordnede mål er at fremme nye politikker eller forbedre eksisterende politikker, der tager sigte på at oprette finansieringsinstrumenter, navnlig finansielle instrumenter (FI'er), der støttes af EFRU-midler og integreres med EF-finansieringsinitiativer såsom EFSI (Juncker-planen 06/2015), værktøjer fra Den Europæiske Investeringsbank EIB (ELENA, Margarite-fondene) eller endda fra offentlig-private partnerskaber. UDGANGE: Resultaterne vil være forbedringen af specifikke regionale politikker og EFRU-OP i syv EU-regioner med deltagelse af 5 forvaltningsmyndigheder med kompetence i EFRU for EE- og VE-projekter. Forbedringen vil gøre det muligt at gennemføre finansielle instrumenter og energiinvesteringer i fase 2 takket være ændringer i det strategiske fokus i 6 EFRU-politikker og 2 eksisterende finansielle instrumenter. Andre vigtige output er: > 3,8 mio. EUR i EFRU og > 2,65 mio. EUR af finansielle midler påvirket. 120 personer øger den faglige kapacitet til at deltage i interregionale arrangementer. — 28 interessentarrangementer, herunder: 14 interregionale arrangementer med mere end 330 deltagere. 14 lokale interessentmøder med mere end 200 deltagere. — 140 bedste praksisser, der udarbejdes og vises på et kort med georeferencer (Fiener-map-værktøjet) og en onlinedatabase, der begge er placeret på webstedet. (Danish) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 4 November 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
PROBLEMĂ: Creșterea investițiilor în eficiența energetică și energia din surse regenerabile pentru clădiri reprezintă o provocare majoră pentru îndeplinirea obiectivelor Uniunii Europene pentru 2030. Majoritatea stimulentelor FEDER au utilizat sisteme de granturi nerambursabile pentru promovarea investițiilor în energie, dar din cauza limitării deficitului în Pactul de stabilitate și de creștere al CE (PSC), investiția a fost încetinită. Metoda granturilor prezintă deficiențe importante în raport cu alte metode, cum ar fi instrumentele financiare, astfel încât autoritățile regionale au un rol esențial în crearea de noi politici în acest domeniu. Utilizarea fondurilor de coeziune, în special a FEDR, în generarea de noi instrumente financiare (FI) reprezintă o provocare principală pentru perioada următoare 2014-2020, în special atunci când este combinată cu inițiativele de finanțare ale CE. OBIECTIV: Obiectivul general este de a promova noi politici sau de a îmbunătăți politicile existente, care vizează crearea de instrumente de finanțare, în special instrumente financiare (IF) sprijinite de fondurile FEDR și integrate în inițiativele de finanțare ale CE, cum ar fi FEIS (Planul Juncker 06/2015), instrumentele Băncii Europene de Investiții BEI (ELENA, fondurile Margarite) sau chiar din parteneriate public-privat. REZULTATE: Rezultatele vor fi îmbunătățirea politicilor regionale specifice și a programelor operaționale FEDER în 7 regiuni ale UE, implicând 5 autorități de management cu competențe în cadrul FEDR pentru proiectele EE și SRE. Îmbunătățirea va permite punerea în aplicare a instrumentelor financiare și a investițiilor în energie în faza 2, datorită schimbărilor de concentrare strategică în 6 politici FEDR și în 2 instrumente financiare existente. Alte realizări importante sunt: > 3,8 milioane EUR din FEDR și > 2,65 milioane EUR din fondurile IF au influențat. 120 de persoane care sporesc capacitatea profesională la evenimente interregionale. 28 de evenimente ale părților interesate, inclusiv: 14 evenimente interregionale cu peste 330 de participanți. 14 întâlniri locale ale părților interesate cu peste 200 de participanți. 140 de bune practici produse și afișate într-o hartă georeferențiată (Instrumentul Fiener-map) și într-o bază de date online, ambele plasate pe site-ul web. (Romanian) | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLEMĂ: Creșterea investițiilor în eficiența energetică și energia din surse regenerabile pentru clădiri reprezintă o provocare majoră pentru îndeplinirea obiectivelor Uniunii Europene pentru 2030. Majoritatea stimulentelor FEDER au utilizat sisteme de granturi nerambursabile pentru promovarea investițiilor în energie, dar din cauza limitării deficitului în Pactul de stabilitate și de creștere al CE (PSC), investiția a fost încetinită. Metoda granturilor prezintă deficiențe importante în raport cu alte metode, cum ar fi instrumentele financiare, astfel încât autoritățile regionale au un rol esențial în crearea de noi politici în acest domeniu. Utilizarea fondurilor de coeziune, în special a FEDR, în generarea de noi instrumente financiare (FI) reprezintă o provocare principală pentru perioada următoare 2014-2020, în special atunci când este combinată cu inițiativele de finanțare ale CE. OBIECTIV: Obiectivul general este de a promova noi politici sau de a îmbunătăți politicile existente, care vizează crearea de instrumente de finanțare, în special instrumente financiare (IF) sprijinite de fondurile FEDR și integrate în inițiativele de finanțare ale CE, cum ar fi FEIS (Planul Juncker 06/2015), instrumentele Băncii Europene de Investiții BEI (ELENA, fondurile Margarite) sau chiar din parteneriate public-privat. REZULTATE: Rezultatele vor fi îmbunătățirea politicilor regionale specifice și a programelor operaționale FEDER în 7 regiuni ale UE, implicând 5 autorități de management cu competențe în cadrul FEDR pentru proiectele EE și SRE. Îmbunătățirea va permite punerea în aplicare a instrumentelor financiare și a investițiilor în energie în faza 2, datorită schimbărilor de concentrare strategică în 6 politici FEDR și în 2 instrumente financiare existente. Alte realizări importante sunt: > 3,8 milioane EUR din FEDR și > 2,65 milioane EUR din fondurile IF au influențat. 120 de persoane care sporesc capacitatea profesională la evenimente interregionale. 28 de evenimente ale părților interesate, inclusiv: 14 evenimente interregionale cu peste 330 de participanți. 14 întâlniri locale ale părților interesate cu peste 200 de participanți. 140 de bune practici produse și afișate într-o hartă georeferențiată (Instrumentul Fiener-map) și într-o bază de date online, ambele plasate pe site-ul web. (Romanian) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLEMĂ: Creșterea investițiilor în eficiența energetică și energia din surse regenerabile pentru clădiri reprezintă o provocare majoră pentru îndeplinirea obiectivelor Uniunii Europene pentru 2030. Majoritatea stimulentelor FEDER au utilizat sisteme de granturi nerambursabile pentru promovarea investițiilor în energie, dar din cauza limitării deficitului în Pactul de stabilitate și de creștere al CE (PSC), investiția a fost încetinită. Metoda granturilor prezintă deficiențe importante în raport cu alte metode, cum ar fi instrumentele financiare, astfel încât autoritățile regionale au un rol esențial în crearea de noi politici în acest domeniu. Utilizarea fondurilor de coeziune, în special a FEDR, în generarea de noi instrumente financiare (FI) reprezintă o provocare principală pentru perioada următoare 2014-2020, în special atunci când este combinată cu inițiativele de finanțare ale CE. OBIECTIV: Obiectivul general este de a promova noi politici sau de a îmbunătăți politicile existente, care vizează crearea de instrumente de finanțare, în special instrumente financiare (IF) sprijinite de fondurile FEDR și integrate în inițiativele de finanțare ale CE, cum ar fi FEIS (Planul Juncker 06/2015), instrumentele Băncii Europene de Investiții BEI (ELENA, fondurile Margarite) sau chiar din parteneriate public-privat. REZULTATE: Rezultatele vor fi îmbunătățirea politicilor regionale specifice și a programelor operaționale FEDER în 7 regiuni ale UE, implicând 5 autorități de management cu competențe în cadrul FEDR pentru proiectele EE și SRE. Îmbunătățirea va permite punerea în aplicare a instrumentelor financiare și a investițiilor în energie în faza 2, datorită schimbărilor de concentrare strategică în 6 politici FEDR și în 2 instrumente financiare existente. Alte realizări importante sunt: > 3,8 milioane EUR din FEDR și > 2,65 milioane EUR din fondurile IF au influențat. 120 de persoane care sporesc capacitatea profesională la evenimente interregionale. 28 de evenimente ale părților interesate, inclusiv: 14 evenimente interregionale cu peste 330 de participanți. 14 întâlniri locale ale părților interesate cu peste 200 de participanți. 140 de bune practici produse și afișate într-o hartă georeferențiată (Instrumentul Fiener-map) și într-o bază de date online, ambele plasate pe site-ul web. (Romanian) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 4 November 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
PROBLEMĂ: Creșterea investițiilor în eficiența energetică și energia din surse regenerabile pentru clădiri reprezintă o provocare majoră pentru îndeplinirea obiectivelor Uniunii Europene pentru 2030. Majoritatea stimulentelor FEDER au utilizat sisteme de granturi nerambursabile pentru promovarea investițiilor în energie, dar din cauza limitării deficitului în Pactul de stabilitate și de creștere al CE (PSC), investiția a fost încetinită. Metoda granturilor prezintă deficiențe importante în raport cu alte metode, cum ar fi instrumentele financiare, astfel încât autoritățile regionale au un rol esențial în crearea de noi politici în acest domeniu. Utilizarea fondurilor de coeziune, în special a FEDR, în generarea de noi instrumente financiare (FI) reprezintă o provocare principală pentru perioada următoare 2014-2020, în special atunci când este combinată cu inițiativele de finanțare ale CE. OBIECTIV: Obiectivul general este de a promova noi politici sau de a îmbunătăți politicile existente, care vizează crearea de instrumente de finanțare, în special instrumente financiare (IF) sprijinite de fondurile FEDR și integrate în inițiativele de finanțare ale CE, cum ar fi FEIS (Planul Juncker 06/2015), instrumentele Băncii Europene de Investiții BEI (ELENA, fondurile Margarite) sau chiar din parteneriate public-privat. REZULTATE: Rezultatele vor fi îmbunătățirea politicilor regionale specifice și a programelor operaționale FEDER în 7 regiuni ale UE, implicând 5 autorități de management cu competențe în cadrul FEDR pentru proiectele EE și SRE. Îmbunătățirea va permite punerea în aplicare a instrumentelor financiare și a investițiilor în energie în faza 2, datorită schimbărilor de concentrare strategică în 6 politici FEDR și în 2 instrumente financiare existente. Alte realizări importante sunt: > 3,8 milioane EUR din FEDR și > 2,65 milioane EUR din fondurile IF au influențat. 120 de persoane care sporesc capacitatea profesională la evenimente interregionale. 28 de evenimente ale părților interesate, inclusiv: 14 evenimente interregionale cu peste 330 de participanți. 14 întâlniri locale ale părților interesate cu peste 200 de participanți. 140 de bune practici produse și afișate într-o hartă georeferențiată (Instrumentul Fiener-map) și într-o bază de date online, ambele plasate pe site-ul web. (Romanian) | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLEMĂ: Creșterea investițiilor în eficiența energetică și energia din surse regenerabile pentru clădiri reprezintă o provocare majoră pentru îndeplinirea obiectivelor Uniunii Europene pentru 2030. Majoritatea stimulentelor FEDER au utilizat sisteme de granturi nerambursabile pentru promovarea investițiilor în energie, dar din cauza limitării deficitului în Pactul de stabilitate și de creștere al CE (PSC), investiția a fost încetinită. Metoda granturilor prezintă deficiențe importante în raport cu alte metode, cum ar fi instrumentele financiare, astfel încât autoritățile regionale au un rol esențial în crearea de noi politici în acest domeniu. Utilizarea fondurilor de coeziune, în special a FEDR, în generarea de noi instrumente financiare (FI) reprezintă o provocare principală pentru perioada următoare 2014-2020, în special atunci când este combinată cu inițiativele de finanțare ale CE. OBIECTIV: Obiectivul general este de a promova noi politici sau de a îmbunătăți politicile existente, care vizează crearea de instrumente de finanțare, în special instrumente financiare (IF) sprijinite de fondurile FEDR și integrate în inițiativele de finanțare ale CE, cum ar fi FEIS (Planul Juncker 06/2015), instrumentele Băncii Europene de Investiții BEI (ELENA, fondurile Margarite) sau chiar din parteneriate public-privat. REZULTATE: Rezultatele vor fi îmbunătățirea politicilor regionale specifice și a programelor operaționale FEDER în 7 regiuni ale UE, implicând 5 autorități de management cu competențe în cadrul FEDR pentru proiectele EE și SRE. Îmbunătățirea va permite punerea în aplicare a instrumentelor financiare și a investițiilor în energie în faza 2, datorită schimbărilor de concentrare strategică în 6 politici FEDR și în 2 instrumente financiare existente. Alte realizări importante sunt: > 3,8 milioane EUR din FEDR și > 2,65 milioane EUR din fondurile IF au influențat. 120 de persoane care sporesc capacitatea profesională la evenimente interregionale. 28 de evenimente ale părților interesate, inclusiv: 14 evenimente interregionale cu peste 330 de participanți. 14 întâlniri locale ale părților interesate cu peste 200 de participanți. 140 de bune practici produse și afișate într-o hartă georeferențiată (Instrumentul Fiener-map) și într-o bază de date online, ambele plasate pe site-ul web. (Romanian) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLEMĂ: Creșterea investițiilor în eficiența energetică și energia din surse regenerabile pentru clădiri reprezintă o provocare majoră pentru îndeplinirea obiectivelor Uniunii Europene pentru 2030. Majoritatea stimulentelor FEDER au utilizat sisteme de granturi nerambursabile pentru promovarea investițiilor în energie, dar din cauza limitării deficitului în Pactul de stabilitate și de creștere al CE (PSC), investiția a fost încetinită. Metoda granturilor prezintă deficiențe importante în raport cu alte metode, cum ar fi instrumentele financiare, astfel încât autoritățile regionale au un rol esențial în crearea de noi politici în acest domeniu. Utilizarea fondurilor de coeziune, în special a FEDR, în generarea de noi instrumente financiare (FI) reprezintă o provocare principală pentru perioada următoare 2014-2020, în special atunci când este combinată cu inițiativele de finanțare ale CE. OBIECTIV: Obiectivul general este de a promova noi politici sau de a îmbunătăți politicile existente, care vizează crearea de instrumente de finanțare, în special instrumente financiare (IF) sprijinite de fondurile FEDR și integrate în inițiativele de finanțare ale CE, cum ar fi FEIS (Planul Juncker 06/2015), instrumentele Băncii Europene de Investiții BEI (ELENA, fondurile Margarite) sau chiar din parteneriate public-privat. REZULTATE: Rezultatele vor fi îmbunătățirea politicilor regionale specifice și a programelor operaționale FEDER în 7 regiuni ale UE, implicând 5 autorități de management cu competențe în cadrul FEDR pentru proiectele EE și SRE. Îmbunătățirea va permite punerea în aplicare a instrumentelor financiare și a investițiilor în energie în faza 2, datorită schimbărilor de concentrare strategică în 6 politici FEDR și în 2 instrumente financiare existente. Alte realizări importante sunt: > 3,8 milioane EUR din FEDR și > 2,65 milioane EUR din fondurile IF au influențat. 120 de persoane care sporesc capacitatea profesională la evenimente interregionale. 28 de evenimente ale părților interesate, inclusiv: 14 evenimente interregionale cu peste 330 de participanți. 14 întâlniri locale ale părților interesate cu peste 200 de participanți. 140 de bune practici produse și afișate într-o hartă georeferențiată (Instrumentul Fiener-map) și într-o bază de date online, ambele plasate pe site-ul web. (Romanian) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 4 November 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
PROBLEMĂ: Creșterea investițiilor în eficiența energetică și energia din surse regenerabile pentru clădiri reprezintă o provocare majoră pentru îndeplinirea obiectivelor Uniunii Europene pentru 2030. Majoritatea stimulentelor FEDER au utilizat sisteme de granturi nerambursabile pentru promovarea investițiilor în energie, dar din cauza limitării deficitului în Pactul de stabilitate și de creștere al CE (PSC), investiția a fost încetinită. Metoda granturilor prezintă deficiențe importante în raport cu alte metode, cum ar fi instrumentele financiare, astfel încât autoritățile regionale au un rol esențial în crearea de noi politici în acest domeniu. Utilizarea fondurilor de coeziune, în special a FEDR, în generarea de noi instrumente financiare (FI) reprezintă o provocare principală pentru perioada următoare 2014-2020, în special atunci când este combinată cu inițiativele de finanțare ale CE. OBIECTIV: Obiectivul general este de a promova noi politici sau de a îmbunătăți politicile existente, care vizează crearea de instrumente de finanțare, în special instrumente financiare (IF) sprijinite de fondurile FEDR și integrate în inițiativele de finanțare ale CE, cum ar fi FEIS (Planul Juncker 06/2015), instrumentele Băncii Europene de Investiții BEI (ELENA, fondurile Margarite) sau chiar din parteneriate public-privat. REZULTATE: Rezultatele vor fi îmbunătățirea politicilor regionale specifice și a programelor operaționale FEDER în 7 regiuni ale UE, implicând 5 autorități de management cu competențe în cadrul FEDR pentru proiectele EE și SRE. Îmbunătățirea va permite punerea în aplicare a instrumentelor financiare și a investițiilor în energie în faza 2, datorită schimbărilor de concentrare strategică în 6 politici FEDR și în 2 instrumente financiare existente. Alte realizări importante sunt: > 3,8 milioane EUR din FEDR și > 2,65 milioane EUR din fondurile IF au influențat. 120 de persoane care sporesc capacitatea profesională la evenimente interregionale. 28 de evenimente ale părților interesate, inclusiv: 14 evenimente interregionale cu peste 330 de participanți. 14 întâlniri locale ale părților interesate cu peste 200 de participanți. 140 de bune practici produse și afișate într-o hartă georeferențiată (Instrumentul Fiener-map) și într-o bază de date online, ambele plasate pe site-ul web. (Romanian) | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLEMĂ: Creșterea investițiilor în eficiența energetică și energia din surse regenerabile pentru clădiri reprezintă o provocare majoră pentru îndeplinirea obiectivelor Uniunii Europene pentru 2030. Majoritatea stimulentelor FEDER au utilizat sisteme de granturi nerambursabile pentru promovarea investițiilor în energie, dar din cauza limitării deficitului în Pactul de stabilitate și de creștere al CE (PSC), investiția a fost încetinită. Metoda granturilor prezintă deficiențe importante în raport cu alte metode, cum ar fi instrumentele financiare, astfel încât autoritățile regionale au un rol esențial în crearea de noi politici în acest domeniu. Utilizarea fondurilor de coeziune, în special a FEDR, în generarea de noi instrumente financiare (FI) reprezintă o provocare principală pentru perioada următoare 2014-2020, în special atunci când este combinată cu inițiativele de finanțare ale CE. OBIECTIV: Obiectivul general este de a promova noi politici sau de a îmbunătăți politicile existente, care vizează crearea de instrumente de finanțare, în special instrumente financiare (IF) sprijinite de fondurile FEDR și integrate în inițiativele de finanțare ale CE, cum ar fi FEIS (Planul Juncker 06/2015), instrumentele Băncii Europene de Investiții BEI (ELENA, fondurile Margarite) sau chiar din parteneriate public-privat. REZULTATE: Rezultatele vor fi îmbunătățirea politicilor regionale specifice și a programelor operaționale FEDER în 7 regiuni ale UE, implicând 5 autorități de management cu competențe în cadrul FEDR pentru proiectele EE și SRE. Îmbunătățirea va permite punerea în aplicare a instrumentelor financiare și a investițiilor în energie în faza 2, datorită schimbărilor de concentrare strategică în 6 politici FEDR și în 2 instrumente financiare existente. Alte realizări importante sunt: > 3,8 milioane EUR din FEDR și > 2,65 milioane EUR din fondurile IF au influențat. 120 de persoane care sporesc capacitatea profesională la evenimente interregionale. 28 de evenimente ale părților interesate, inclusiv: 14 evenimente interregionale cu peste 330 de participanți. 14 întâlniri locale ale părților interesate cu peste 200 de participanți. 140 de bune practici produse și afișate într-o hartă georeferențiată (Instrumentul Fiener-map) și într-o bază de date online, ambele plasate pe site-ul web. (Romanian) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLEMĂ: Creșterea investițiilor în eficiența energetică și energia din surse regenerabile pentru clădiri reprezintă o provocare majoră pentru îndeplinirea obiectivelor Uniunii Europene pentru 2030. Majoritatea stimulentelor FEDER au utilizat sisteme de granturi nerambursabile pentru promovarea investițiilor în energie, dar din cauza limitării deficitului în Pactul de stabilitate și de creștere al CE (PSC), investiția a fost încetinită. Metoda granturilor prezintă deficiențe importante în raport cu alte metode, cum ar fi instrumentele financiare, astfel încât autoritățile regionale au un rol esențial în crearea de noi politici în acest domeniu. Utilizarea fondurilor de coeziune, în special a FEDR, în generarea de noi instrumente financiare (FI) reprezintă o provocare principală pentru perioada următoare 2014-2020, în special atunci când este combinată cu inițiativele de finanțare ale CE. OBIECTIV: Obiectivul general este de a promova noi politici sau de a îmbunătăți politicile existente, care vizează crearea de instrumente de finanțare, în special instrumente financiare (IF) sprijinite de fondurile FEDR și integrate în inițiativele de finanțare ale CE, cum ar fi FEIS (Planul Juncker 06/2015), instrumentele Băncii Europene de Investiții BEI (ELENA, fondurile Margarite) sau chiar din parteneriate public-privat. REZULTATE: Rezultatele vor fi îmbunătățirea politicilor regionale specifice și a programelor operaționale FEDER în 7 regiuni ale UE, implicând 5 autorități de management cu competențe în cadrul FEDR pentru proiectele EE și SRE. Îmbunătățirea va permite punerea în aplicare a instrumentelor financiare și a investițiilor în energie în faza 2, datorită schimbărilor de concentrare strategică în 6 politici FEDR și în 2 instrumente financiare existente. Alte realizări importante sunt: > 3,8 milioane EUR din FEDR și > 2,65 milioane EUR din fondurile IF au influențat. 120 de persoane care sporesc capacitatea profesională la evenimente interregionale. 28 de evenimente ale părților interesate, inclusiv: 14 evenimente interregionale cu peste 330 de participanți. 14 întâlniri locale ale părților interesate cu peste 200 de participanți. 140 de bune practici produse și afișate într-o hartă georeferențiată (Instrumentul Fiener-map) și într-o bază de date online, ambele plasate pe site-ul web. (Romanian) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 4 November 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
PROBLEMĂ: Creșterea investițiilor în eficiența energetică și energia din surse regenerabile pentru clădiri reprezintă o provocare majoră pentru îndeplinirea obiectivelor Uniunii Europene pentru 2030. Majoritatea stimulentelor FEDER au utilizat sisteme de granturi nerambursabile pentru promovarea investițiilor în energie, dar din cauza limitării deficitului în Pactul de stabilitate și de creștere al CE (PSC), investiția a fost încetinită. Metoda granturilor prezintă deficiențe importante în raport cu alte metode, cum ar fi instrumentele financiare, astfel încât autoritățile regionale au un rol esențial în crearea de noi politici în acest domeniu. Utilizarea fondurilor de coeziune, în special a FEDR, în generarea de noi instrumente financiare (FI) reprezintă o provocare principală pentru perioada următoare 2014-2020, în special atunci când este combinată cu inițiativele de finanțare ale CE. OBIECTIV: Obiectivul general este de a promova noi politici sau de a îmbunătăți politicile existente, care vizează crearea de instrumente de finanțare, în special instrumente financiare (IF) sprijinite de fondurile FEDR și integrate în inițiativele de finanțare ale CE, cum ar fi FEIS (Planul Juncker 06/2015), instrumentele Băncii Europene de Investiții BEI (ELENA, fondurile Margarite) sau chiar din parteneriate public-privat. REZULTATE: Rezultatele vor fi îmbunătățirea politicilor regionale specifice și a programelor operaționale FEDER în 7 regiuni ale UE, implicând 5 autorități de management cu competențe în cadrul FEDR pentru proiectele EE și SRE. Îmbunătățirea va permite punerea în aplicare a instrumentelor financiare și a investițiilor în energie în faza 2, datorită schimbărilor de concentrare strategică în 6 politici FEDR și în 2 instrumente financiare existente. Alte realizări importante sunt: > 3,8 milioane EUR din FEDR și > 2,65 milioane EUR din fondurile IF au influențat. 120 de persoane care sporesc capacitatea profesională la evenimente interregionale. 28 de evenimente ale părților interesate, inclusiv: 14 evenimente interregionale cu peste 330 de participanți. 14 întâlniri locale ale părților interesate cu peste 200 de participanți. 140 de bune practici produse și afișate într-o hartă georeferențiată (Instrumentul Fiener-map) și într-o bază de date online, ambele plasate pe site-ul web. (Romanian) | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLEMĂ: Creșterea investițiilor în eficiența energetică și energia din surse regenerabile pentru clădiri reprezintă o provocare majoră pentru îndeplinirea obiectivelor Uniunii Europene pentru 2030. Majoritatea stimulentelor FEDER au utilizat sisteme de granturi nerambursabile pentru promovarea investițiilor în energie, dar din cauza limitării deficitului în Pactul de stabilitate și de creștere al CE (PSC), investiția a fost încetinită. Metoda granturilor prezintă deficiențe importante în raport cu alte metode, cum ar fi instrumentele financiare, astfel încât autoritățile regionale au un rol esențial în crearea de noi politici în acest domeniu. Utilizarea fondurilor de coeziune, în special a FEDR, în generarea de noi instrumente financiare (FI) reprezintă o provocare principală pentru perioada următoare 2014-2020, în special atunci când este combinată cu inițiativele de finanțare ale CE. OBIECTIV: Obiectivul general este de a promova noi politici sau de a îmbunătăți politicile existente, care vizează crearea de instrumente de finanțare, în special instrumente financiare (IF) sprijinite de fondurile FEDR și integrate în inițiativele de finanțare ale CE, cum ar fi FEIS (Planul Juncker 06/2015), instrumentele Băncii Europene de Investiții BEI (ELENA, fondurile Margarite) sau chiar din parteneriate public-privat. REZULTATE: Rezultatele vor fi îmbunătățirea politicilor regionale specifice și a programelor operaționale FEDER în 7 regiuni ale UE, implicând 5 autorități de management cu competențe în cadrul FEDR pentru proiectele EE și SRE. Îmbunătățirea va permite punerea în aplicare a instrumentelor financiare și a investițiilor în energie în faza 2, datorită schimbărilor de concentrare strategică în 6 politici FEDR și în 2 instrumente financiare existente. Alte realizări importante sunt: > 3,8 milioane EUR din FEDR și > 2,65 milioane EUR din fondurile IF au influențat. 120 de persoane care sporesc capacitatea profesională la evenimente interregionale. 28 de evenimente ale părților interesate, inclusiv: 14 evenimente interregionale cu peste 330 de participanți. 14 întâlniri locale ale părților interesate cu peste 200 de participanți. 140 de bune practici produse și afișate într-o hartă georeferențiată (Instrumentul Fiener-map) și într-o bază de date online, ambele plasate pe site-ul web. (Romanian) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLEMĂ: Creșterea investițiilor în eficiența energetică și energia din surse regenerabile pentru clădiri reprezintă o provocare majoră pentru îndeplinirea obiectivelor Uniunii Europene pentru 2030. Majoritatea stimulentelor FEDER au utilizat sisteme de granturi nerambursabile pentru promovarea investițiilor în energie, dar din cauza limitării deficitului în Pactul de stabilitate și de creștere al CE (PSC), investiția a fost încetinită. Metoda granturilor prezintă deficiențe importante în raport cu alte metode, cum ar fi instrumentele financiare, astfel încât autoritățile regionale au un rol esențial în crearea de noi politici în acest domeniu. Utilizarea fondurilor de coeziune, în special a FEDR, în generarea de noi instrumente financiare (FI) reprezintă o provocare principală pentru perioada următoare 2014-2020, în special atunci când este combinată cu inițiativele de finanțare ale CE. OBIECTIV: Obiectivul general este de a promova noi politici sau de a îmbunătăți politicile existente, care vizează crearea de instrumente de finanțare, în special instrumente financiare (IF) sprijinite de fondurile FEDR și integrate în inițiativele de finanțare ale CE, cum ar fi FEIS (Planul Juncker 06/2015), instrumentele Băncii Europene de Investiții BEI (ELENA, fondurile Margarite) sau chiar din parteneriate public-privat. REZULTATE: Rezultatele vor fi îmbunătățirea politicilor regionale specifice și a programelor operaționale FEDER în 7 regiuni ale UE, implicând 5 autorități de management cu competențe în cadrul FEDR pentru proiectele EE și SRE. Îmbunătățirea va permite punerea în aplicare a instrumentelor financiare și a investițiilor în energie în faza 2, datorită schimbărilor de concentrare strategică în 6 politici FEDR și în 2 instrumente financiare existente. Alte realizări importante sunt: > 3,8 milioane EUR din FEDR și > 2,65 milioane EUR din fondurile IF au influențat. 120 de persoane care sporesc capacitatea profesională la evenimente interregionale. 28 de evenimente ale părților interesate, inclusiv: 14 evenimente interregionale cu peste 330 de participanți. 14 întâlniri locale ale părților interesate cu peste 200 de participanți. 140 de bune practici produse și afișate într-o hartă georeferențiată (Instrumentul Fiener-map) și într-o bază de date online, ambele plasate pe site-ul web. (Romanian) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 4 November 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
PROBLEMĂ: Creșterea investițiilor în eficiența energetică și energia din surse regenerabile pentru clădiri reprezintă o provocare majoră pentru îndeplinirea obiectivelor Uniunii Europene pentru 2030. Majoritatea stimulentelor FEDER au utilizat sisteme de granturi nerambursabile pentru promovarea investițiilor în energie, dar din cauza limitării deficitului în Pactul de stabilitate și de creștere al CE (PSC), investiția a fost încetinită. Metoda granturilor prezintă deficiențe importante în raport cu alte metode, cum ar fi instrumentele financiare, astfel încât autoritățile regionale au un rol esențial în crearea de noi politici în acest domeniu. Utilizarea fondurilor de coeziune, în special a FEDR, în generarea de noi instrumente financiare (FI) reprezintă o provocare principală pentru perioada următoare 2014-2020, în special atunci când este combinată cu inițiativele de finanțare ale CE. OBIECTIV: Obiectivul general este de a promova noi politici sau de a îmbunătăți politicile existente, care vizează crearea de instrumente de finanțare, în special instrumente financiare (IF) sprijinite de fondurile FEDR și integrate în inițiativele de finanțare ale CE, cum ar fi FEIS (Planul Juncker 06/2015), instrumentele Băncii Europene de Investiții BEI (ELENA, fondurile Margarite) sau chiar din parteneriate public-privat. REZULTATE: Rezultatele vor fi îmbunătățirea politicilor regionale specifice și a programelor operaționale FEDER în 7 regiuni ale UE, implicând 5 autorități de management cu competențe în cadrul FEDR pentru proiectele EE și SRE. Îmbunătățirea va permite punerea în aplicare a instrumentelor financiare și a investițiilor în energie în faza 2, datorită schimbărilor de concentrare strategică în 6 politici FEDR și în 2 instrumente financiare existente. Alte realizări importante sunt: > 3,8 milioane EUR din FEDR și > 2,65 milioane EUR din fondurile IF au influențat. 120 de persoane care sporesc capacitatea profesională la evenimente interregionale. 28 de evenimente ale părților interesate, inclusiv: 14 evenimente interregionale cu peste 330 de participanți. 14 întâlniri locale ale părților interesate cu peste 200 de participanți. 140 de bune practici produse și afișate într-o hartă georeferențiată (Instrumentul Fiener-map) și într-o bază de date online, ambele plasate pe site-ul web. (Romanian) | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLEMĂ: Creșterea investițiilor în eficiența energetică și energia din surse regenerabile pentru clădiri reprezintă o provocare majoră pentru îndeplinirea obiectivelor Uniunii Europene pentru 2030. Majoritatea stimulentelor FEDER au utilizat sisteme de granturi nerambursabile pentru promovarea investițiilor în energie, dar din cauza limitării deficitului în Pactul de stabilitate și de creștere al CE (PSC), investiția a fost încetinită. Metoda granturilor prezintă deficiențe importante în raport cu alte metode, cum ar fi instrumentele financiare, astfel încât autoritățile regionale au un rol esențial în crearea de noi politici în acest domeniu. Utilizarea fondurilor de coeziune, în special a FEDR, în generarea de noi instrumente financiare (FI) reprezintă o provocare principală pentru perioada următoare 2014-2020, în special atunci când este combinată cu inițiativele de finanțare ale CE. OBIECTIV: Obiectivul general este de a promova noi politici sau de a îmbunătăți politicile existente, care vizează crearea de instrumente de finanțare, în special instrumente financiare (IF) sprijinite de fondurile FEDR și integrate în inițiativele de finanțare ale CE, cum ar fi FEIS (Planul Juncker 06/2015), instrumentele Băncii Europene de Investiții BEI (ELENA, fondurile Margarite) sau chiar din parteneriate public-privat. REZULTATE: Rezultatele vor fi îmbunătățirea politicilor regionale specifice și a programelor operaționale FEDER în 7 regiuni ale UE, implicând 5 autorități de management cu competențe în cadrul FEDR pentru proiectele EE și SRE. Îmbunătățirea va permite punerea în aplicare a instrumentelor financiare și a investițiilor în energie în faza 2, datorită schimbărilor de concentrare strategică în 6 politici FEDR și în 2 instrumente financiare existente. Alte realizări importante sunt: > 3,8 milioane EUR din FEDR și > 2,65 milioane EUR din fondurile IF au influențat. 120 de persoane care sporesc capacitatea profesională la evenimente interregionale. 28 de evenimente ale părților interesate, inclusiv: 14 evenimente interregionale cu peste 330 de participanți. 14 întâlniri locale ale părților interesate cu peste 200 de participanți. 140 de bune practici produse și afișate într-o hartă georeferențiată (Instrumentul Fiener-map) și într-o bază de date online, ambele plasate pe site-ul web. (Romanian) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLEMĂ: Creșterea investițiilor în eficiența energetică și energia din surse regenerabile pentru clădiri reprezintă o provocare majoră pentru îndeplinirea obiectivelor Uniunii Europene pentru 2030. Majoritatea stimulentelor FEDER au utilizat sisteme de granturi nerambursabile pentru promovarea investițiilor în energie, dar din cauza limitării deficitului în Pactul de stabilitate și de creștere al CE (PSC), investiția a fost încetinită. Metoda granturilor prezintă deficiențe importante în raport cu alte metode, cum ar fi instrumentele financiare, astfel încât autoritățile regionale au un rol esențial în crearea de noi politici în acest domeniu. Utilizarea fondurilor de coeziune, în special a FEDR, în generarea de noi instrumente financiare (FI) reprezintă o provocare principală pentru perioada următoare 2014-2020, în special atunci când este combinată cu inițiativele de finanțare ale CE. OBIECTIV: Obiectivul general este de a promova noi politici sau de a îmbunătăți politicile existente, care vizează crearea de instrumente de finanțare, în special instrumente financiare (IF) sprijinite de fondurile FEDR și integrate în inițiativele de finanțare ale CE, cum ar fi FEIS (Planul Juncker 06/2015), instrumentele Băncii Europene de Investiții BEI (ELENA, fondurile Margarite) sau chiar din parteneriate public-privat. REZULTATE: Rezultatele vor fi îmbunătățirea politicilor regionale specifice și a programelor operaționale FEDER în 7 regiuni ale UE, implicând 5 autorități de management cu competențe în cadrul FEDR pentru proiectele EE și SRE. Îmbunătățirea va permite punerea în aplicare a instrumentelor financiare și a investițiilor în energie în faza 2, datorită schimbărilor de concentrare strategică în 6 politici FEDR și în 2 instrumente financiare existente. Alte realizări importante sunt: > 3,8 milioane EUR din FEDR și > 2,65 milioane EUR din fondurile IF au influențat. 120 de persoane care sporesc capacitatea profesională la evenimente interregionale. 28 de evenimente ale părților interesate, inclusiv: 14 evenimente interregionale cu peste 330 de participanți. 14 întâlniri locale ale părților interesate cu peste 200 de participanți. 140 de bune practici produse și afișate într-o hartă georeferențiată (Instrumentul Fiener-map) și într-o bază de date online, ambele plasate pe site-ul web. (Romanian) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 4 November 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
PROBLEMĂ: Creșterea investițiilor în eficiența energetică și energia din surse regenerabile pentru clădiri reprezintă o provocare majoră pentru îndeplinirea obiectivelor Uniunii Europene pentru 2030. Majoritatea stimulentelor FEDER au utilizat sisteme de granturi nerambursabile pentru promovarea investițiilor în energie, dar din cauza limitării deficitului în Pactul de stabilitate și de creștere al CE (PSC), investiția a fost încetinită. Metoda granturilor prezintă deficiențe importante în raport cu alte metode, cum ar fi instrumentele financiare, astfel încât autoritățile regionale au un rol esențial în crearea de noi politici în acest domeniu. Utilizarea fondurilor de coeziune, în special a FEDR, în generarea de noi instrumente financiare (FI) reprezintă o provocare principală pentru perioada următoare 2014-2020, în special atunci când este combinată cu inițiativele de finanțare ale CE. OBIECTIV: Obiectivul general este de a promova noi politici sau de a îmbunătăți politicile existente, care vizează crearea de instrumente de finanțare, în special instrumente financiare (IF) sprijinite de fondurile FEDR și integrate în inițiativele de finanțare ale CE, cum ar fi FEIS (Planul Juncker 06/2015), instrumentele Băncii Europene de Investiții BEI (ELENA, fondurile Margarite) sau chiar din parteneriate public-privat. REZULTATE: Rezultatele vor fi îmbunătățirea politicilor regionale specifice și a programelor operaționale FEDER în 7 regiuni ale UE, implicând 5 autorități de management cu competențe în cadrul FEDR pentru proiectele EE și SRE. Îmbunătățirea va permite punerea în aplicare a instrumentelor financiare și a investițiilor în energie în faza 2, datorită schimbărilor de concentrare strategică în 6 politici FEDR și în 2 instrumente financiare existente. Alte realizări importante sunt: > 3,8 milioane EUR din FEDR și > 2,65 milioane EUR din fondurile IF au influențat. 120 de persoane care sporesc capacitatea profesională la evenimente interregionale. 28 de evenimente ale părților interesate, inclusiv: 14 evenimente interregionale cu peste 330 de participanți. 14 întâlniri locale ale părților interesate cu peste 200 de participanți. 140 de bune practici produse și afișate într-o hartă georeferențiată (Instrumentul Fiener-map) și într-o bază de date online, ambele plasate pe site-ul web. (Romanian) | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLEMĂ: Creșterea investițiilor în eficiența energetică și energia din surse regenerabile pentru clădiri reprezintă o provocare majoră pentru îndeplinirea obiectivelor Uniunii Europene pentru 2030. Majoritatea stimulentelor FEDER au utilizat sisteme de granturi nerambursabile pentru promovarea investițiilor în energie, dar din cauza limitării deficitului în Pactul de stabilitate și de creștere al CE (PSC), investiția a fost încetinită. Metoda granturilor prezintă deficiențe importante în raport cu alte metode, cum ar fi instrumentele financiare, astfel încât autoritățile regionale au un rol esențial în crearea de noi politici în acest domeniu. Utilizarea fondurilor de coeziune, în special a FEDR, în generarea de noi instrumente financiare (FI) reprezintă o provocare principală pentru perioada următoare 2014-2020, în special atunci când este combinată cu inițiativele de finanțare ale CE. OBIECTIV: Obiectivul general este de a promova noi politici sau de a îmbunătăți politicile existente, care vizează crearea de instrumente de finanțare, în special instrumente financiare (IF) sprijinite de fondurile FEDR și integrate în inițiativele de finanțare ale CE, cum ar fi FEIS (Planul Juncker 06/2015), instrumentele Băncii Europene de Investiții BEI (ELENA, fondurile Margarite) sau chiar din parteneriate public-privat. REZULTATE: Rezultatele vor fi îmbunătățirea politicilor regionale specifice și a programelor operaționale FEDER în 7 regiuni ale UE, implicând 5 autorități de management cu competențe în cadrul FEDR pentru proiectele EE și SRE. Îmbunătățirea va permite punerea în aplicare a instrumentelor financiare și a investițiilor în energie în faza 2, datorită schimbărilor de concentrare strategică în 6 politici FEDR și în 2 instrumente financiare existente. Alte realizări importante sunt: > 3,8 milioane EUR din FEDR și > 2,65 milioane EUR din fondurile IF au influențat. 120 de persoane care sporesc capacitatea profesională la evenimente interregionale. 28 de evenimente ale părților interesate, inclusiv: 14 evenimente interregionale cu peste 330 de participanți. 14 întâlniri locale ale părților interesate cu peste 200 de participanți. 140 de bune practici produse și afișate într-o hartă georeferențiată (Instrumentul Fiener-map) și într-o bază de date online, ambele plasate pe site-ul web. (Romanian) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLEMĂ: Creșterea investițiilor în eficiența energetică și energia din surse regenerabile pentru clădiri reprezintă o provocare majoră pentru îndeplinirea obiectivelor Uniunii Europene pentru 2030. Majoritatea stimulentelor FEDER au utilizat sisteme de granturi nerambursabile pentru promovarea investițiilor în energie, dar din cauza limitării deficitului în Pactul de stabilitate și de creștere al CE (PSC), investiția a fost încetinită. Metoda granturilor prezintă deficiențe importante în raport cu alte metode, cum ar fi instrumentele financiare, astfel încât autoritățile regionale au un rol esențial în crearea de noi politici în acest domeniu. Utilizarea fondurilor de coeziune, în special a FEDR, în generarea de noi instrumente financiare (FI) reprezintă o provocare principală pentru perioada următoare 2014-2020, în special atunci când este combinată cu inițiativele de finanțare ale CE. OBIECTIV: Obiectivul general este de a promova noi politici sau de a îmbunătăți politicile existente, care vizează crearea de instrumente de finanțare, în special instrumente financiare (IF) sprijinite de fondurile FEDR și integrate în inițiativele de finanțare ale CE, cum ar fi FEIS (Planul Juncker 06/2015), instrumentele Băncii Europene de Investiții BEI (ELENA, fondurile Margarite) sau chiar din parteneriate public-privat. REZULTATE: Rezultatele vor fi îmbunătățirea politicilor regionale specifice și a programelor operaționale FEDER în 7 regiuni ale UE, implicând 5 autorități de management cu competențe în cadrul FEDR pentru proiectele EE și SRE. Îmbunătățirea va permite punerea în aplicare a instrumentelor financiare și a investițiilor în energie în faza 2, datorită schimbărilor de concentrare strategică în 6 politici FEDR și în 2 instrumente financiare existente. Alte realizări importante sunt: > 3,8 milioane EUR din FEDR și > 2,65 milioane EUR din fondurile IF au influențat. 120 de persoane care sporesc capacitatea profesională la evenimente interregionale. 28 de evenimente ale părților interesate, inclusiv: 14 evenimente interregionale cu peste 330 de participanți. 14 întâlniri locale ale părților interesate cu peste 200 de participanți. 140 de bune practici produse și afișate într-o hartă georeferențiată (Instrumentul Fiener-map) și într-o bază de date online, ambele plasate pe site-ul web. (Romanian) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 4 November 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
PROBLEEM: Hoonete energiatõhususse ja taastuvenergiasse tehtavate investeeringute suurendamine on suur väljakutse Euroopa Liidu 2030. aasta eesmärkide saavutamisel. Enamik ERFi stiimuleid kasutas energiainvesteeringute edendamiseks tagastamatuid toetussüsteeme, kuid EÜ stabiilsuse ja kasvu paktis sätestatud eelarvepuudujäägi piiramise tõttu on investeeringut aeglustatud. Toetuse andmise meetod näitab olulist nõrkust võrreldes muude meetoditega, näiteks rahastamisvahenditega, mistõttu on piirkondlikel omavalitsustel selles valdkonnas uue poliitika kujundamisel keskne roll. Ühtekuuluvusfondide, eelkõige Euroopa Regionaalarengu Fondi kasutamine uute rahastamisvahendite loomisel on eelseisval perioodil 2014–2020 peamine väljakutse, eriti kui seda kombineeritakse Euroopa Komisjoni rahastamisalgatustega. EESMÄRK: Üldeesmärk on edendada uut poliitikat või parandada olemasolevat poliitikat, mille eesmärk on luua rahastamisvahendid, eelkõige rahastamisvahendid, mida toetatakse ERFi vahenditest ja mis on integreeritud EÜ rahastamisalgatustega, nagu EFSI (Junckeri kava 06/2015), Euroopa Investeerimispanga vahendid (ELENA, Margarite’i fondid) või isegi avaliku ja erasektori partnerlused. VÄLJUNDID: Väljunditeks on konkreetse regionaalpoliitika ja ERFi rakenduskava täiustamine seitsmes ELi piirkonnas, hõlmates viit korraldusasutust, kellel on pädevus Euroopa Regionaalarengu Fondi (ERF) ja taastuvenergia projektide valdkonnas. Paranemine võimaldab rahastamisvahendeid ja energiainvesteeringuid 2. etapis ellu viia tänu strateegilise fookuse muutumisele kuues ERFi poliitikas ja kahes olemasolevas rahastamisvahendis. Muud olulised väljundid on: Mõjutas ERFi vahendeid > 3,8 miljonit eurot ja rahastamisvahendite vahendeid > 2,65 miljonit eurot. 120 inimest, kes suurendavad kutsealast suutlikkust piirkondadevahelistel üritustel. 28 sidusrühmade üritust, sealhulgas: 14 piirkondadevahelist üritust, kus osaleb üle 330 sidusrühma. 14 kohalikku sidusrühmade kohtumist enam kui 200 osalejaga. – 140 parimat tava, mis on välja töötatud ja kuvatud georeferentseeritud kaardil (Fiener-kaardi tööriist) ja veebiandmebaasis, mis mõlemad on paigutatud veebisaidile. (Estonian) | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLEEM: Hoonete energiatõhususse ja taastuvenergiasse tehtavate investeeringute suurendamine on suur väljakutse Euroopa Liidu 2030. aasta eesmärkide saavutamisel. Enamik ERFi stiimuleid kasutas energiainvesteeringute edendamiseks tagastamatuid toetussüsteeme, kuid EÜ stabiilsuse ja kasvu paktis sätestatud eelarvepuudujäägi piiramise tõttu on investeeringut aeglustatud. Toetuse andmise meetod näitab olulist nõrkust võrreldes muude meetoditega, näiteks rahastamisvahenditega, mistõttu on piirkondlikel omavalitsustel selles valdkonnas uue poliitika kujundamisel keskne roll. Ühtekuuluvusfondide, eelkõige Euroopa Regionaalarengu Fondi kasutamine uute rahastamisvahendite loomisel on eelseisval perioodil 2014–2020 peamine väljakutse, eriti kui seda kombineeritakse Euroopa Komisjoni rahastamisalgatustega. EESMÄRK: Üldeesmärk on edendada uut poliitikat või parandada olemasolevat poliitikat, mille eesmärk on luua rahastamisvahendid, eelkõige rahastamisvahendid, mida toetatakse ERFi vahenditest ja mis on integreeritud EÜ rahastamisalgatustega, nagu EFSI (Junckeri kava 06/2015), Euroopa Investeerimispanga vahendid (ELENA, Margarite’i fondid) või isegi avaliku ja erasektori partnerlused. VÄLJUNDID: Väljunditeks on konkreetse regionaalpoliitika ja ERFi rakenduskava täiustamine seitsmes ELi piirkonnas, hõlmates viit korraldusasutust, kellel on pädevus Euroopa Regionaalarengu Fondi (ERF) ja taastuvenergia projektide valdkonnas. Paranemine võimaldab rahastamisvahendeid ja energiainvesteeringuid 2. etapis ellu viia tänu strateegilise fookuse muutumisele kuues ERFi poliitikas ja kahes olemasolevas rahastamisvahendis. Muud olulised väljundid on: Mõjutas ERFi vahendeid > 3,8 miljonit eurot ja rahastamisvahendite vahendeid > 2,65 miljonit eurot. 120 inimest, kes suurendavad kutsealast suutlikkust piirkondadevahelistel üritustel. 28 sidusrühmade üritust, sealhulgas: 14 piirkondadevahelist üritust, kus osaleb üle 330 sidusrühma. 14 kohalikku sidusrühmade kohtumist enam kui 200 osalejaga. – 140 parimat tava, mis on välja töötatud ja kuvatud georeferentseeritud kaardil (Fiener-kaardi tööriist) ja veebiandmebaasis, mis mõlemad on paigutatud veebisaidile. (Estonian) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLEEM: Hoonete energiatõhususse ja taastuvenergiasse tehtavate investeeringute suurendamine on suur väljakutse Euroopa Liidu 2030. aasta eesmärkide saavutamisel. Enamik ERFi stiimuleid kasutas energiainvesteeringute edendamiseks tagastamatuid toetussüsteeme, kuid EÜ stabiilsuse ja kasvu paktis sätestatud eelarvepuudujäägi piiramise tõttu on investeeringut aeglustatud. Toetuse andmise meetod näitab olulist nõrkust võrreldes muude meetoditega, näiteks rahastamisvahenditega, mistõttu on piirkondlikel omavalitsustel selles valdkonnas uue poliitika kujundamisel keskne roll. Ühtekuuluvusfondide, eelkõige Euroopa Regionaalarengu Fondi kasutamine uute rahastamisvahendite loomisel on eelseisval perioodil 2014–2020 peamine väljakutse, eriti kui seda kombineeritakse Euroopa Komisjoni rahastamisalgatustega. EESMÄRK: Üldeesmärk on edendada uut poliitikat või parandada olemasolevat poliitikat, mille eesmärk on luua rahastamisvahendid, eelkõige rahastamisvahendid, mida toetatakse ERFi vahenditest ja mis on integreeritud EÜ rahastamisalgatustega, nagu EFSI (Junckeri kava 06/2015), Euroopa Investeerimispanga vahendid (ELENA, Margarite’i fondid) või isegi avaliku ja erasektori partnerlused. VÄLJUNDID: Väljunditeks on konkreetse regionaalpoliitika ja ERFi rakenduskava täiustamine seitsmes ELi piirkonnas, hõlmates viit korraldusasutust, kellel on pädevus Euroopa Regionaalarengu Fondi (ERF) ja taastuvenergia projektide valdkonnas. Paranemine võimaldab rahastamisvahendeid ja energiainvesteeringuid 2. etapis ellu viia tänu strateegilise fookuse muutumisele kuues ERFi poliitikas ja kahes olemasolevas rahastamisvahendis. Muud olulised väljundid on: Mõjutas ERFi vahendeid > 3,8 miljonit eurot ja rahastamisvahendite vahendeid > 2,65 miljonit eurot. 120 inimest, kes suurendavad kutsealast suutlikkust piirkondadevahelistel üritustel. 28 sidusrühmade üritust, sealhulgas: 14 piirkondadevahelist üritust, kus osaleb üle 330 sidusrühma. 14 kohalikku sidusrühmade kohtumist enam kui 200 osalejaga. – 140 parimat tava, mis on välja töötatud ja kuvatud georeferentseeritud kaardil (Fiener-kaardi tööriist) ja veebiandmebaasis, mis mõlemad on paigutatud veebisaidile. (Estonian) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 4 November 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
PROBLEEM: Hoonete energiatõhususse ja taastuvenergiasse tehtavate investeeringute suurendamine on suur väljakutse Euroopa Liidu 2030. aasta eesmärkide saavutamisel. Enamik ERFi stiimuleid kasutas energiainvesteeringute edendamiseks tagastamatuid toetussüsteeme, kuid EÜ stabiilsuse ja kasvu paktis sätestatud eelarvepuudujäägi piiramise tõttu on investeeringut aeglustatud. Toetuse andmise meetod näitab olulist nõrkust võrreldes muude meetoditega, näiteks rahastamisvahenditega, mistõttu on piirkondlikel omavalitsustel selles valdkonnas uue poliitika kujundamisel keskne roll. Ühtekuuluvusfondide, eelkõige Euroopa Regionaalarengu Fondi kasutamine uute rahastamisvahendite loomisel on eelseisval perioodil 2014–2020 peamine väljakutse, eriti kui seda kombineeritakse Euroopa Komisjoni rahastamisalgatustega. EESMÄRK: Üldeesmärk on edendada uut poliitikat või parandada olemasolevat poliitikat, mille eesmärk on luua rahastamisvahendid, eelkõige rahastamisvahendid, mida toetatakse ERFi vahenditest ja mis on integreeritud EÜ rahastamisalgatustega, nagu EFSI (Junckeri kava 06/2015), Euroopa Investeerimispanga vahendid (ELENA, Margarite’i fondid) või isegi avaliku ja erasektori partnerlused. VÄLJUNDID: Väljunditeks on konkreetse regionaalpoliitika ja ERFi rakenduskava täiustamine seitsmes ELi piirkonnas, hõlmates viit korraldusasutust, kellel on pädevus Euroopa Regionaalarengu Fondi (ERF) ja taastuvenergia projektide valdkonnas. Paranemine võimaldab rahastamisvahendeid ja energiainvesteeringuid 2. etapis ellu viia tänu strateegilise fookuse muutumisele kuues ERFi poliitikas ja kahes olemasolevas rahastamisvahendis. Muud olulised väljundid on: Mõjutas ERFi vahendeid > 3,8 miljonit eurot ja rahastamisvahendite vahendeid > 2,65 miljonit eurot. 120 inimest, kes suurendavad kutsealast suutlikkust piirkondadevahelistel üritustel. 28 sidusrühmade üritust, sealhulgas: 14 piirkondadevahelist üritust, kus osaleb üle 330 sidusrühma. 14 kohalikku sidusrühmade kohtumist enam kui 200 osalejaga. – 140 parimat tava, mis on välja töötatud ja kuvatud georeferentseeritud kaardil (Fiener-kaardi tööriist) ja veebiandmebaasis, mis mõlemad on paigutatud veebisaidile. (Estonian) | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLEEM: Hoonete energiatõhususse ja taastuvenergiasse tehtavate investeeringute suurendamine on suur väljakutse Euroopa Liidu 2030. aasta eesmärkide saavutamisel. Enamik ERFi stiimuleid kasutas energiainvesteeringute edendamiseks tagastamatuid toetussüsteeme, kuid EÜ stabiilsuse ja kasvu paktis sätestatud eelarvepuudujäägi piiramise tõttu on investeeringut aeglustatud. Toetuse andmise meetod näitab olulist nõrkust võrreldes muude meetoditega, näiteks rahastamisvahenditega, mistõttu on piirkondlikel omavalitsustel selles valdkonnas uue poliitika kujundamisel keskne roll. Ühtekuuluvusfondide, eelkõige Euroopa Regionaalarengu Fondi kasutamine uute rahastamisvahendite loomisel on eelseisval perioodil 2014–2020 peamine väljakutse, eriti kui seda kombineeritakse Euroopa Komisjoni rahastamisalgatustega. EESMÄRK: Üldeesmärk on edendada uut poliitikat või parandada olemasolevat poliitikat, mille eesmärk on luua rahastamisvahendid, eelkõige rahastamisvahendid, mida toetatakse ERFi vahenditest ja mis on integreeritud EÜ rahastamisalgatustega, nagu EFSI (Junckeri kava 06/2015), Euroopa Investeerimispanga vahendid (ELENA, Margarite’i fondid) või isegi avaliku ja erasektori partnerlused. VÄLJUNDID: Väljunditeks on konkreetse regionaalpoliitika ja ERFi rakenduskava täiustamine seitsmes ELi piirkonnas, hõlmates viit korraldusasutust, kellel on pädevus Euroopa Regionaalarengu Fondi (ERF) ja taastuvenergia projektide valdkonnas. Paranemine võimaldab rahastamisvahendeid ja energiainvesteeringuid 2. etapis ellu viia tänu strateegilise fookuse muutumisele kuues ERFi poliitikas ja kahes olemasolevas rahastamisvahendis. Muud olulised väljundid on: Mõjutas ERFi vahendeid > 3,8 miljonit eurot ja rahastamisvahendite vahendeid > 2,65 miljonit eurot. 120 inimest, kes suurendavad kutsealast suutlikkust piirkondadevahelistel üritustel. 28 sidusrühmade üritust, sealhulgas: 14 piirkondadevahelist üritust, kus osaleb üle 330 sidusrühma. 14 kohalikku sidusrühmade kohtumist enam kui 200 osalejaga. – 140 parimat tava, mis on välja töötatud ja kuvatud georeferentseeritud kaardil (Fiener-kaardi tööriist) ja veebiandmebaasis, mis mõlemad on paigutatud veebisaidile. (Estonian) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLEEM: Hoonete energiatõhususse ja taastuvenergiasse tehtavate investeeringute suurendamine on suur väljakutse Euroopa Liidu 2030. aasta eesmärkide saavutamisel. Enamik ERFi stiimuleid kasutas energiainvesteeringute edendamiseks tagastamatuid toetussüsteeme, kuid EÜ stabiilsuse ja kasvu paktis sätestatud eelarvepuudujäägi piiramise tõttu on investeeringut aeglustatud. Toetuse andmise meetod näitab olulist nõrkust võrreldes muude meetoditega, näiteks rahastamisvahenditega, mistõttu on piirkondlikel omavalitsustel selles valdkonnas uue poliitika kujundamisel keskne roll. Ühtekuuluvusfondide, eelkõige Euroopa Regionaalarengu Fondi kasutamine uute rahastamisvahendite loomisel on eelseisval perioodil 2014–2020 peamine väljakutse, eriti kui seda kombineeritakse Euroopa Komisjoni rahastamisalgatustega. EESMÄRK: Üldeesmärk on edendada uut poliitikat või parandada olemasolevat poliitikat, mille eesmärk on luua rahastamisvahendid, eelkõige rahastamisvahendid, mida toetatakse ERFi vahenditest ja mis on integreeritud EÜ rahastamisalgatustega, nagu EFSI (Junckeri kava 06/2015), Euroopa Investeerimispanga vahendid (ELENA, Margarite’i fondid) või isegi avaliku ja erasektori partnerlused. VÄLJUNDID: Väljunditeks on konkreetse regionaalpoliitika ja ERFi rakenduskava täiustamine seitsmes ELi piirkonnas, hõlmates viit korraldusasutust, kellel on pädevus Euroopa Regionaalarengu Fondi (ERF) ja taastuvenergia projektide valdkonnas. Paranemine võimaldab rahastamisvahendeid ja energiainvesteeringuid 2. etapis ellu viia tänu strateegilise fookuse muutumisele kuues ERFi poliitikas ja kahes olemasolevas rahastamisvahendis. Muud olulised väljundid on: Mõjutas ERFi vahendeid > 3,8 miljonit eurot ja rahastamisvahendite vahendeid > 2,65 miljonit eurot. 120 inimest, kes suurendavad kutsealast suutlikkust piirkondadevahelistel üritustel. 28 sidusrühmade üritust, sealhulgas: 14 piirkondadevahelist üritust, kus osaleb üle 330 sidusrühma. 14 kohalikku sidusrühmade kohtumist enam kui 200 osalejaga. – 140 parimat tava, mis on välja töötatud ja kuvatud georeferentseeritud kaardil (Fiener-kaardi tööriist) ja veebiandmebaasis, mis mõlemad on paigutatud veebisaidile. (Estonian) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 4 November 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
PROBLEEM: Hoonete energiatõhususse ja taastuvenergiasse tehtavate investeeringute suurendamine on suur väljakutse Euroopa Liidu 2030. aasta eesmärkide saavutamisel. Enamik ERFi stiimuleid kasutas energiainvesteeringute edendamiseks tagastamatuid toetussüsteeme, kuid EÜ stabiilsuse ja kasvu paktis sätestatud eelarvepuudujäägi piiramise tõttu on investeeringut aeglustatud. Toetuse andmise meetod näitab olulist nõrkust võrreldes muude meetoditega, näiteks rahastamisvahenditega, mistõttu on piirkondlikel omavalitsustel selles valdkonnas uue poliitika kujundamisel keskne roll. Ühtekuuluvusfondide, eelkõige Euroopa Regionaalarengu Fondi kasutamine uute rahastamisvahendite loomisel on eelseisval perioodil 2014–2020 peamine väljakutse, eriti kui seda kombineeritakse Euroopa Komisjoni rahastamisalgatustega. EESMÄRK: Üldeesmärk on edendada uut poliitikat või parandada olemasolevat poliitikat, mille eesmärk on luua rahastamisvahendid, eelkõige rahastamisvahendid, mida toetatakse ERFi vahenditest ja mis on integreeritud EÜ rahastamisalgatustega, nagu EFSI (Junckeri kava 06/2015), Euroopa Investeerimispanga vahendid (ELENA, Margarite’i fondid) või isegi avaliku ja erasektori partnerlused. VÄLJUNDID: Väljunditeks on konkreetse regionaalpoliitika ja ERFi rakenduskava täiustamine seitsmes ELi piirkonnas, hõlmates viit korraldusasutust, kellel on pädevus Euroopa Regionaalarengu Fondi (ERF) ja taastuvenergia projektide valdkonnas. Paranemine võimaldab rahastamisvahendeid ja energiainvesteeringuid 2. etapis ellu viia tänu strateegilise fookuse muutumisele kuues ERFi poliitikas ja kahes olemasolevas rahastamisvahendis. Muud olulised väljundid on: Mõjutas ERFi vahendeid > 3,8 miljonit eurot ja rahastamisvahendite vahendeid > 2,65 miljonit eurot. 120 inimest, kes suurendavad kutsealast suutlikkust piirkondadevahelistel üritustel. 28 sidusrühmade üritust, sealhulgas: 14 piirkondadevahelist üritust, kus osaleb üle 330 sidusrühma. 14 kohalikku sidusrühmade kohtumist enam kui 200 osalejaga. – 140 parimat tava, mis on välja töötatud ja kuvatud georeferentseeritud kaardil (Fiener-kaardi tööriist) ja veebiandmebaasis, mis mõlemad on paigutatud veebisaidile. (Estonian) | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLEEM: Hoonete energiatõhususse ja taastuvenergiasse tehtavate investeeringute suurendamine on suur väljakutse Euroopa Liidu 2030. aasta eesmärkide saavutamisel. Enamik ERFi stiimuleid kasutas energiainvesteeringute edendamiseks tagastamatuid toetussüsteeme, kuid EÜ stabiilsuse ja kasvu paktis sätestatud eelarvepuudujäägi piiramise tõttu on investeeringut aeglustatud. Toetuse andmise meetod näitab olulist nõrkust võrreldes muude meetoditega, näiteks rahastamisvahenditega, mistõttu on piirkondlikel omavalitsustel selles valdkonnas uue poliitika kujundamisel keskne roll. Ühtekuuluvusfondide, eelkõige Euroopa Regionaalarengu Fondi kasutamine uute rahastamisvahendite loomisel on eelseisval perioodil 2014–2020 peamine väljakutse, eriti kui seda kombineeritakse Euroopa Komisjoni rahastamisalgatustega. EESMÄRK: Üldeesmärk on edendada uut poliitikat või parandada olemasolevat poliitikat, mille eesmärk on luua rahastamisvahendid, eelkõige rahastamisvahendid, mida toetatakse ERFi vahenditest ja mis on integreeritud EÜ rahastamisalgatustega, nagu EFSI (Junckeri kava 06/2015), Euroopa Investeerimispanga vahendid (ELENA, Margarite’i fondid) või isegi avaliku ja erasektori partnerlused. VÄLJUNDID: Väljunditeks on konkreetse regionaalpoliitika ja ERFi rakenduskava täiustamine seitsmes ELi piirkonnas, hõlmates viit korraldusasutust, kellel on pädevus Euroopa Regionaalarengu Fondi (ERF) ja taastuvenergia projektide valdkonnas. Paranemine võimaldab rahastamisvahendeid ja energiainvesteeringuid 2. etapis ellu viia tänu strateegilise fookuse muutumisele kuues ERFi poliitikas ja kahes olemasolevas rahastamisvahendis. Muud olulised väljundid on: Mõjutas ERFi vahendeid > 3,8 miljonit eurot ja rahastamisvahendite vahendeid > 2,65 miljonit eurot. 120 inimest, kes suurendavad kutsealast suutlikkust piirkondadevahelistel üritustel. 28 sidusrühmade üritust, sealhulgas: 14 piirkondadevahelist üritust, kus osaleb üle 330 sidusrühma. 14 kohalikku sidusrühmade kohtumist enam kui 200 osalejaga. – 140 parimat tava, mis on välja töötatud ja kuvatud georeferentseeritud kaardil (Fiener-kaardi tööriist) ja veebiandmebaasis, mis mõlemad on paigutatud veebisaidile. (Estonian) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLEEM: Hoonete energiatõhususse ja taastuvenergiasse tehtavate investeeringute suurendamine on suur väljakutse Euroopa Liidu 2030. aasta eesmärkide saavutamisel. Enamik ERFi stiimuleid kasutas energiainvesteeringute edendamiseks tagastamatuid toetussüsteeme, kuid EÜ stabiilsuse ja kasvu paktis sätestatud eelarvepuudujäägi piiramise tõttu on investeeringut aeglustatud. Toetuse andmise meetod näitab olulist nõrkust võrreldes muude meetoditega, näiteks rahastamisvahenditega, mistõttu on piirkondlikel omavalitsustel selles valdkonnas uue poliitika kujundamisel keskne roll. Ühtekuuluvusfondide, eelkõige Euroopa Regionaalarengu Fondi kasutamine uute rahastamisvahendite loomisel on eelseisval perioodil 2014–2020 peamine väljakutse, eriti kui seda kombineeritakse Euroopa Komisjoni rahastamisalgatustega. EESMÄRK: Üldeesmärk on edendada uut poliitikat või parandada olemasolevat poliitikat, mille eesmärk on luua rahastamisvahendid, eelkõige rahastamisvahendid, mida toetatakse ERFi vahenditest ja mis on integreeritud EÜ rahastamisalgatustega, nagu EFSI (Junckeri kava 06/2015), Euroopa Investeerimispanga vahendid (ELENA, Margarite’i fondid) või isegi avaliku ja erasektori partnerlused. VÄLJUNDID: Väljunditeks on konkreetse regionaalpoliitika ja ERFi rakenduskava täiustamine seitsmes ELi piirkonnas, hõlmates viit korraldusasutust, kellel on pädevus Euroopa Regionaalarengu Fondi (ERF) ja taastuvenergia projektide valdkonnas. Paranemine võimaldab rahastamisvahendeid ja energiainvesteeringuid 2. etapis ellu viia tänu strateegilise fookuse muutumisele kuues ERFi poliitikas ja kahes olemasolevas rahastamisvahendis. Muud olulised väljundid on: Mõjutas ERFi vahendeid > 3,8 miljonit eurot ja rahastamisvahendite vahendeid > 2,65 miljonit eurot. 120 inimest, kes suurendavad kutsealast suutlikkust piirkondadevahelistel üritustel. 28 sidusrühmade üritust, sealhulgas: 14 piirkondadevahelist üritust, kus osaleb üle 330 sidusrühma. 14 kohalikku sidusrühmade kohtumist enam kui 200 osalejaga. – 140 parimat tava, mis on välja töötatud ja kuvatud georeferentseeritud kaardil (Fiener-kaardi tööriist) ja veebiandmebaasis, mis mõlemad on paigutatud veebisaidile. (Estonian) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 4 November 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
PROBLEEM: Hoonete energiatõhususse ja taastuvenergiasse tehtavate investeeringute suurendamine on suur väljakutse Euroopa Liidu 2030. aasta eesmärkide saavutamisel. Enamik ERFi stiimuleid kasutas energiainvesteeringute edendamiseks tagastamatuid toetussüsteeme, kuid EÜ stabiilsuse ja kasvu paktis sätestatud eelarvepuudujäägi piiramise tõttu on investeeringut aeglustatud. Toetuse andmise meetod näitab olulist nõrkust võrreldes muude meetoditega, näiteks rahastamisvahenditega, mistõttu on piirkondlikel omavalitsustel selles valdkonnas uue poliitika kujundamisel keskne roll. Ühtekuuluvusfondide, eelkõige Euroopa Regionaalarengu Fondi kasutamine uute rahastamisvahendite loomisel on eelseisval perioodil 2014–2020 peamine väljakutse, eriti kui seda kombineeritakse Euroopa Komisjoni rahastamisalgatustega. EESMÄRK: Üldeesmärk on edendada uut poliitikat või parandada olemasolevat poliitikat, mille eesmärk on luua rahastamisvahendid, eelkõige rahastamisvahendid, mida toetatakse ERFi vahenditest ja mis on integreeritud EÜ rahastamisalgatustega, nagu EFSI (Junckeri kava 06/2015), Euroopa Investeerimispanga vahendid (ELENA, Margarite’i fondid) või isegi avaliku ja erasektori partnerlused. VÄLJUNDID: Väljunditeks on konkreetse regionaalpoliitika ja ERFi rakenduskava täiustamine seitsmes ELi piirkonnas, hõlmates viit korraldusasutust, kellel on pädevus Euroopa Regionaalarengu Fondi (ERF) ja taastuvenergia projektide valdkonnas. Paranemine võimaldab rahastamisvahendeid ja energiainvesteeringuid 2. etapis ellu viia tänu strateegilise fookuse muutumisele kuues ERFi poliitikas ja kahes olemasolevas rahastamisvahendis. Muud olulised väljundid on: Mõjutas ERFi vahendeid > 3,8 miljonit eurot ja rahastamisvahendite vahendeid > 2,65 miljonit eurot. 120 inimest, kes suurendavad kutsealast suutlikkust piirkondadevahelistel üritustel. 28 sidusrühmade üritust, sealhulgas: 14 piirkondadevahelist üritust, kus osaleb üle 330 sidusrühma. 14 kohalikku sidusrühmade kohtumist enam kui 200 osalejaga. – 140 parimat tava, mis on välja töötatud ja kuvatud georeferentseeritud kaardil (Fiener-kaardi tööriist) ja veebiandmebaasis, mis mõlemad on paigutatud veebisaidile. (Estonian) | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLEEM: Hoonete energiatõhususse ja taastuvenergiasse tehtavate investeeringute suurendamine on suur väljakutse Euroopa Liidu 2030. aasta eesmärkide saavutamisel. Enamik ERFi stiimuleid kasutas energiainvesteeringute edendamiseks tagastamatuid toetussüsteeme, kuid EÜ stabiilsuse ja kasvu paktis sätestatud eelarvepuudujäägi piiramise tõttu on investeeringut aeglustatud. Toetuse andmise meetod näitab olulist nõrkust võrreldes muude meetoditega, näiteks rahastamisvahenditega, mistõttu on piirkondlikel omavalitsustel selles valdkonnas uue poliitika kujundamisel keskne roll. Ühtekuuluvusfondide, eelkõige Euroopa Regionaalarengu Fondi kasutamine uute rahastamisvahendite loomisel on eelseisval perioodil 2014–2020 peamine väljakutse, eriti kui seda kombineeritakse Euroopa Komisjoni rahastamisalgatustega. EESMÄRK: Üldeesmärk on edendada uut poliitikat või parandada olemasolevat poliitikat, mille eesmärk on luua rahastamisvahendid, eelkõige rahastamisvahendid, mida toetatakse ERFi vahenditest ja mis on integreeritud EÜ rahastamisalgatustega, nagu EFSI (Junckeri kava 06/2015), Euroopa Investeerimispanga vahendid (ELENA, Margarite’i fondid) või isegi avaliku ja erasektori partnerlused. VÄLJUNDID: Väljunditeks on konkreetse regionaalpoliitika ja ERFi rakenduskava täiustamine seitsmes ELi piirkonnas, hõlmates viit korraldusasutust, kellel on pädevus Euroopa Regionaalarengu Fondi (ERF) ja taastuvenergia projektide valdkonnas. Paranemine võimaldab rahastamisvahendeid ja energiainvesteeringuid 2. etapis ellu viia tänu strateegilise fookuse muutumisele kuues ERFi poliitikas ja kahes olemasolevas rahastamisvahendis. Muud olulised väljundid on: Mõjutas ERFi vahendeid > 3,8 miljonit eurot ja rahastamisvahendite vahendeid > 2,65 miljonit eurot. 120 inimest, kes suurendavad kutsealast suutlikkust piirkondadevahelistel üritustel. 28 sidusrühmade üritust, sealhulgas: 14 piirkondadevahelist üritust, kus osaleb üle 330 sidusrühma. 14 kohalikku sidusrühmade kohtumist enam kui 200 osalejaga. – 140 parimat tava, mis on välja töötatud ja kuvatud georeferentseeritud kaardil (Fiener-kaardi tööriist) ja veebiandmebaasis, mis mõlemad on paigutatud veebisaidile. (Estonian) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLEEM: Hoonete energiatõhususse ja taastuvenergiasse tehtavate investeeringute suurendamine on suur väljakutse Euroopa Liidu 2030. aasta eesmärkide saavutamisel. Enamik ERFi stiimuleid kasutas energiainvesteeringute edendamiseks tagastamatuid toetussüsteeme, kuid EÜ stabiilsuse ja kasvu paktis sätestatud eelarvepuudujäägi piiramise tõttu on investeeringut aeglustatud. Toetuse andmise meetod näitab olulist nõrkust võrreldes muude meetoditega, näiteks rahastamisvahenditega, mistõttu on piirkondlikel omavalitsustel selles valdkonnas uue poliitika kujundamisel keskne roll. Ühtekuuluvusfondide, eelkõige Euroopa Regionaalarengu Fondi kasutamine uute rahastamisvahendite loomisel on eelseisval perioodil 2014–2020 peamine väljakutse, eriti kui seda kombineeritakse Euroopa Komisjoni rahastamisalgatustega. EESMÄRK: Üldeesmärk on edendada uut poliitikat või parandada olemasolevat poliitikat, mille eesmärk on luua rahastamisvahendid, eelkõige rahastamisvahendid, mida toetatakse ERFi vahenditest ja mis on integreeritud EÜ rahastamisalgatustega, nagu EFSI (Junckeri kava 06/2015), Euroopa Investeerimispanga vahendid (ELENA, Margarite’i fondid) või isegi avaliku ja erasektori partnerlused. VÄLJUNDID: Väljunditeks on konkreetse regionaalpoliitika ja ERFi rakenduskava täiustamine seitsmes ELi piirkonnas, hõlmates viit korraldusasutust, kellel on pädevus Euroopa Regionaalarengu Fondi (ERF) ja taastuvenergia projektide valdkonnas. Paranemine võimaldab rahastamisvahendeid ja energiainvesteeringuid 2. etapis ellu viia tänu strateegilise fookuse muutumisele kuues ERFi poliitikas ja kahes olemasolevas rahastamisvahendis. Muud olulised väljundid on: Mõjutas ERFi vahendeid > 3,8 miljonit eurot ja rahastamisvahendite vahendeid > 2,65 miljonit eurot. 120 inimest, kes suurendavad kutsealast suutlikkust piirkondadevahelistel üritustel. 28 sidusrühmade üritust, sealhulgas: 14 piirkondadevahelist üritust, kus osaleb üle 330 sidusrühma. 14 kohalikku sidusrühmade kohtumist enam kui 200 osalejaga. – 140 parimat tava, mis on välja töötatud ja kuvatud georeferentseeritud kaardil (Fiener-kaardi tööriist) ja veebiandmebaasis, mis mõlemad on paigutatud veebisaidile. (Estonian) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 4 November 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
PROBLEEM: Hoonete energiatõhususse ja taastuvenergiasse tehtavate investeeringute suurendamine on suur väljakutse Euroopa Liidu 2030. aasta eesmärkide saavutamisel. Enamik ERFi stiimuleid kasutas energiainvesteeringute edendamiseks tagastamatuid toetussüsteeme, kuid EÜ stabiilsuse ja kasvu paktis sätestatud eelarvepuudujäägi piiramise tõttu on investeeringut aeglustatud. Toetuse andmise meetod näitab olulist nõrkust võrreldes muude meetoditega, näiteks rahastamisvahenditega, mistõttu on piirkondlikel omavalitsustel selles valdkonnas uue poliitika kujundamisel keskne roll. Ühtekuuluvusfondide, eelkõige Euroopa Regionaalarengu Fondi kasutamine uute rahastamisvahendite loomisel on eelseisval perioodil 2014–2020 peamine väljakutse, eriti kui seda kombineeritakse Euroopa Komisjoni rahastamisalgatustega. EESMÄRK: Üldeesmärk on edendada uut poliitikat või parandada olemasolevat poliitikat, mille eesmärk on luua rahastamisvahendid, eelkõige rahastamisvahendid, mida toetatakse ERFi vahenditest ja mis on integreeritud EÜ rahastamisalgatustega, nagu EFSI (Junckeri kava 06/2015), Euroopa Investeerimispanga vahendid (ELENA, Margarite’i fondid) või isegi avaliku ja erasektori partnerlused. VÄLJUNDID: Väljunditeks on konkreetse regionaalpoliitika ja ERFi rakenduskava täiustamine seitsmes ELi piirkonnas, hõlmates viit korraldusasutust, kellel on pädevus Euroopa Regionaalarengu Fondi (ERF) ja taastuvenergia projektide valdkonnas. Paranemine võimaldab rahastamisvahendeid ja energiainvesteeringuid 2. etapis ellu viia tänu strateegilise fookuse muutumisele kuues ERFi poliitikas ja kahes olemasolevas rahastamisvahendis. Muud olulised väljundid on: Mõjutas ERFi vahendeid > 3,8 miljonit eurot ja rahastamisvahendite vahendeid > 2,65 miljonit eurot. 120 inimest, kes suurendavad kutsealast suutlikkust piirkondadevahelistel üritustel. 28 sidusrühmade üritust, sealhulgas: 14 piirkondadevahelist üritust, kus osaleb üle 330 sidusrühma. 14 kohalikku sidusrühmade kohtumist enam kui 200 osalejaga. – 140 parimat tava, mis on välja töötatud ja kuvatud georeferentseeritud kaardil (Fiener-kaardi tööriist) ja veebiandmebaasis, mis mõlemad on paigutatud veebisaidile. (Estonian) | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLEEM: Hoonete energiatõhususse ja taastuvenergiasse tehtavate investeeringute suurendamine on suur väljakutse Euroopa Liidu 2030. aasta eesmärkide saavutamisel. Enamik ERFi stiimuleid kasutas energiainvesteeringute edendamiseks tagastamatuid toetussüsteeme, kuid EÜ stabiilsuse ja kasvu paktis sätestatud eelarvepuudujäägi piiramise tõttu on investeeringut aeglustatud. Toetuse andmise meetod näitab olulist nõrkust võrreldes muude meetoditega, näiteks rahastamisvahenditega, mistõttu on piirkondlikel omavalitsustel selles valdkonnas uue poliitika kujundamisel keskne roll. Ühtekuuluvusfondide, eelkõige Euroopa Regionaalarengu Fondi kasutamine uute rahastamisvahendite loomisel on eelseisval perioodil 2014–2020 peamine väljakutse, eriti kui seda kombineeritakse Euroopa Komisjoni rahastamisalgatustega. EESMÄRK: Üldeesmärk on edendada uut poliitikat või parandada olemasolevat poliitikat, mille eesmärk on luua rahastamisvahendid, eelkõige rahastamisvahendid, mida toetatakse ERFi vahenditest ja mis on integreeritud EÜ rahastamisalgatustega, nagu EFSI (Junckeri kava 06/2015), Euroopa Investeerimispanga vahendid (ELENA, Margarite’i fondid) või isegi avaliku ja erasektori partnerlused. VÄLJUNDID: Väljunditeks on konkreetse regionaalpoliitika ja ERFi rakenduskava täiustamine seitsmes ELi piirkonnas, hõlmates viit korraldusasutust, kellel on pädevus Euroopa Regionaalarengu Fondi (ERF) ja taastuvenergia projektide valdkonnas. Paranemine võimaldab rahastamisvahendeid ja energiainvesteeringuid 2. etapis ellu viia tänu strateegilise fookuse muutumisele kuues ERFi poliitikas ja kahes olemasolevas rahastamisvahendis. Muud olulised väljundid on: Mõjutas ERFi vahendeid > 3,8 miljonit eurot ja rahastamisvahendite vahendeid > 2,65 miljonit eurot. 120 inimest, kes suurendavad kutsealast suutlikkust piirkondadevahelistel üritustel. 28 sidusrühmade üritust, sealhulgas: 14 piirkondadevahelist üritust, kus osaleb üle 330 sidusrühma. 14 kohalikku sidusrühmade kohtumist enam kui 200 osalejaga. – 140 parimat tava, mis on välja töötatud ja kuvatud georeferentseeritud kaardil (Fiener-kaardi tööriist) ja veebiandmebaasis, mis mõlemad on paigutatud veebisaidile. (Estonian) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLEEM: Hoonete energiatõhususse ja taastuvenergiasse tehtavate investeeringute suurendamine on suur väljakutse Euroopa Liidu 2030. aasta eesmärkide saavutamisel. Enamik ERFi stiimuleid kasutas energiainvesteeringute edendamiseks tagastamatuid toetussüsteeme, kuid EÜ stabiilsuse ja kasvu paktis sätestatud eelarvepuudujäägi piiramise tõttu on investeeringut aeglustatud. Toetuse andmise meetod näitab olulist nõrkust võrreldes muude meetoditega, näiteks rahastamisvahenditega, mistõttu on piirkondlikel omavalitsustel selles valdkonnas uue poliitika kujundamisel keskne roll. Ühtekuuluvusfondide, eelkõige Euroopa Regionaalarengu Fondi kasutamine uute rahastamisvahendite loomisel on eelseisval perioodil 2014–2020 peamine väljakutse, eriti kui seda kombineeritakse Euroopa Komisjoni rahastamisalgatustega. EESMÄRK: Üldeesmärk on edendada uut poliitikat või parandada olemasolevat poliitikat, mille eesmärk on luua rahastamisvahendid, eelkõige rahastamisvahendid, mida toetatakse ERFi vahenditest ja mis on integreeritud EÜ rahastamisalgatustega, nagu EFSI (Junckeri kava 06/2015), Euroopa Investeerimispanga vahendid (ELENA, Margarite’i fondid) või isegi avaliku ja erasektori partnerlused. VÄLJUNDID: Väljunditeks on konkreetse regionaalpoliitika ja ERFi rakenduskava täiustamine seitsmes ELi piirkonnas, hõlmates viit korraldusasutust, kellel on pädevus Euroopa Regionaalarengu Fondi (ERF) ja taastuvenergia projektide valdkonnas. Paranemine võimaldab rahastamisvahendeid ja energiainvesteeringuid 2. etapis ellu viia tänu strateegilise fookuse muutumisele kuues ERFi poliitikas ja kahes olemasolevas rahastamisvahendis. Muud olulised väljundid on: Mõjutas ERFi vahendeid > 3,8 miljonit eurot ja rahastamisvahendite vahendeid > 2,65 miljonit eurot. 120 inimest, kes suurendavad kutsealast suutlikkust piirkondadevahelistel üritustel. 28 sidusrühmade üritust, sealhulgas: 14 piirkondadevahelist üritust, kus osaleb üle 330 sidusrühma. 14 kohalikku sidusrühmade kohtumist enam kui 200 osalejaga. – 140 parimat tava, mis on välja töötatud ja kuvatud georeferentseeritud kaardil (Fiener-kaardi tööriist) ja veebiandmebaasis, mis mõlemad on paigutatud veebisaidile. (Estonian) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 4 November 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
PROBLEEM: Hoonete energiatõhususse ja taastuvenergiasse tehtavate investeeringute suurendamine on suur väljakutse Euroopa Liidu 2030. aasta eesmärkide saavutamisel. Enamik ERFi stiimuleid kasutas energiainvesteeringute edendamiseks tagastamatuid toetussüsteeme, kuid EÜ stabiilsuse ja kasvu paktis sätestatud eelarvepuudujäägi piiramise tõttu on investeeringut aeglustatud. Toetuse andmise meetod näitab olulist nõrkust võrreldes muude meetoditega, näiteks rahastamisvahenditega, mistõttu on piirkondlikel omavalitsustel selles valdkonnas uue poliitika kujundamisel keskne roll. Ühtekuuluvusfondide, eelkõige Euroopa Regionaalarengu Fondi kasutamine uute rahastamisvahendite loomisel on eelseisval perioodil 2014–2020 peamine väljakutse, eriti kui seda kombineeritakse Euroopa Komisjoni rahastamisalgatustega. EESMÄRK: Üldeesmärk on edendada uut poliitikat või parandada olemasolevat poliitikat, mille eesmärk on luua rahastamisvahendid, eelkõige rahastamisvahendid, mida toetatakse ERFi vahenditest ja mis on integreeritud EÜ rahastamisalgatustega, nagu EFSI (Junckeri kava 06/2015), Euroopa Investeerimispanga vahendid (ELENA, Margarite’i fondid) või isegi avaliku ja erasektori partnerlused. VÄLJUNDID: Väljunditeks on konkreetse regionaalpoliitika ja ERFi rakenduskava täiustamine seitsmes ELi piirkonnas, hõlmates viit korraldusasutust, kellel on pädevus Euroopa Regionaalarengu Fondi (ERF) ja taastuvenergia projektide valdkonnas. Paranemine võimaldab rahastamisvahendeid ja energiainvesteeringuid 2. etapis ellu viia tänu strateegilise fookuse muutumisele kuues ERFi poliitikas ja kahes olemasolevas rahastamisvahendis. Muud olulised väljundid on: Mõjutas ERFi vahendeid > 3,8 miljonit eurot ja rahastamisvahendite vahendeid > 2,65 miljonit eurot. 120 inimest, kes suurendavad kutsealast suutlikkust piirkondadevahelistel üritustel. 28 sidusrühmade üritust, sealhulgas: 14 piirkondadevahelist üritust, kus osaleb üle 330 sidusrühma. 14 kohalikku sidusrühmade kohtumist enam kui 200 osalejaga. – 140 parimat tava, mis on välja töötatud ja kuvatud georeferentseeritud kaardil (Fiener-kaardi tööriist) ja veebiandmebaasis, mis mõlemad on paigutatud veebisaidile. (Estonian) | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLEEM: Hoonete energiatõhususse ja taastuvenergiasse tehtavate investeeringute suurendamine on suur väljakutse Euroopa Liidu 2030. aasta eesmärkide saavutamisel. Enamik ERFi stiimuleid kasutas energiainvesteeringute edendamiseks tagastamatuid toetussüsteeme, kuid EÜ stabiilsuse ja kasvu paktis sätestatud eelarvepuudujäägi piiramise tõttu on investeeringut aeglustatud. Toetuse andmise meetod näitab olulist nõrkust võrreldes muude meetoditega, näiteks rahastamisvahenditega, mistõttu on piirkondlikel omavalitsustel selles valdkonnas uue poliitika kujundamisel keskne roll. Ühtekuuluvusfondide, eelkõige Euroopa Regionaalarengu Fondi kasutamine uute rahastamisvahendite loomisel on eelseisval perioodil 2014–2020 peamine väljakutse, eriti kui seda kombineeritakse Euroopa Komisjoni rahastamisalgatustega. EESMÄRK: Üldeesmärk on edendada uut poliitikat või parandada olemasolevat poliitikat, mille eesmärk on luua rahastamisvahendid, eelkõige rahastamisvahendid, mida toetatakse ERFi vahenditest ja mis on integreeritud EÜ rahastamisalgatustega, nagu EFSI (Junckeri kava 06/2015), Euroopa Investeerimispanga vahendid (ELENA, Margarite’i fondid) või isegi avaliku ja erasektori partnerlused. VÄLJUNDID: Väljunditeks on konkreetse regionaalpoliitika ja ERFi rakenduskava täiustamine seitsmes ELi piirkonnas, hõlmates viit korraldusasutust, kellel on pädevus Euroopa Regionaalarengu Fondi (ERF) ja taastuvenergia projektide valdkonnas. Paranemine võimaldab rahastamisvahendeid ja energiainvesteeringuid 2. etapis ellu viia tänu strateegilise fookuse muutumisele kuues ERFi poliitikas ja kahes olemasolevas rahastamisvahendis. Muud olulised väljundid on: Mõjutas ERFi vahendeid > 3,8 miljonit eurot ja rahastamisvahendite vahendeid > 2,65 miljonit eurot. 120 inimest, kes suurendavad kutsealast suutlikkust piirkondadevahelistel üritustel. 28 sidusrühmade üritust, sealhulgas: 14 piirkondadevahelist üritust, kus osaleb üle 330 sidusrühma. 14 kohalikku sidusrühmade kohtumist enam kui 200 osalejaga. – 140 parimat tava, mis on välja töötatud ja kuvatud georeferentseeritud kaardil (Fiener-kaardi tööriist) ja veebiandmebaasis, mis mõlemad on paigutatud veebisaidile. (Estonian) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLEEM: Hoonete energiatõhususse ja taastuvenergiasse tehtavate investeeringute suurendamine on suur väljakutse Euroopa Liidu 2030. aasta eesmärkide saavutamisel. Enamik ERFi stiimuleid kasutas energiainvesteeringute edendamiseks tagastamatuid toetussüsteeme, kuid EÜ stabiilsuse ja kasvu paktis sätestatud eelarvepuudujäägi piiramise tõttu on investeeringut aeglustatud. Toetuse andmise meetod näitab olulist nõrkust võrreldes muude meetoditega, näiteks rahastamisvahenditega, mistõttu on piirkondlikel omavalitsustel selles valdkonnas uue poliitika kujundamisel keskne roll. Ühtekuuluvusfondide, eelkõige Euroopa Regionaalarengu Fondi kasutamine uute rahastamisvahendite loomisel on eelseisval perioodil 2014–2020 peamine väljakutse, eriti kui seda kombineeritakse Euroopa Komisjoni rahastamisalgatustega. EESMÄRK: Üldeesmärk on edendada uut poliitikat või parandada olemasolevat poliitikat, mille eesmärk on luua rahastamisvahendid, eelkõige rahastamisvahendid, mida toetatakse ERFi vahenditest ja mis on integreeritud EÜ rahastamisalgatustega, nagu EFSI (Junckeri kava 06/2015), Euroopa Investeerimispanga vahendid (ELENA, Margarite’i fondid) või isegi avaliku ja erasektori partnerlused. VÄLJUNDID: Väljunditeks on konkreetse regionaalpoliitika ja ERFi rakenduskava täiustamine seitsmes ELi piirkonnas, hõlmates viit korraldusasutust, kellel on pädevus Euroopa Regionaalarengu Fondi (ERF) ja taastuvenergia projektide valdkonnas. Paranemine võimaldab rahastamisvahendeid ja energiainvesteeringuid 2. etapis ellu viia tänu strateegilise fookuse muutumisele kuues ERFi poliitikas ja kahes olemasolevas rahastamisvahendis. Muud olulised väljundid on: Mõjutas ERFi vahendeid > 3,8 miljonit eurot ja rahastamisvahendite vahendeid > 2,65 miljonit eurot. 120 inimest, kes suurendavad kutsealast suutlikkust piirkondadevahelistel üritustel. 28 sidusrühmade üritust, sealhulgas: 14 piirkondadevahelist üritust, kus osaleb üle 330 sidusrühma. 14 kohalikku sidusrühmade kohtumist enam kui 200 osalejaga. – 140 parimat tava, mis on välja töötatud ja kuvatud georeferentseeritud kaardil (Fiener-kaardi tööriist) ja veebiandmebaasis, mis mõlemad on paigutatud veebisaidile. (Estonian) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 4 November 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
PROBLEMA: Didinti investicijas į pastatų energijos vartojimo efektyvumą ir atsinaujinančiąją energiją yra didelis iššūkis siekiant Europos Sąjungos 2030 m. tikslų. Daugumoje ERPF paskatų buvo naudojamos negrąžintinos dotacijų sistemos investicijoms į energetiką skatinti, tačiau dėl EB Stabilumo ir augimo pakte (SAP) nustatyto deficito apribojimo investicijos sulėtėjo. Dotacijų metodas rodo didelį trūkumą, palyginti su kitais metodais, pavyzdžiui, finansinėmis priemonėmis (FI), todėl regionų valdžios institucijoms tenka svarbus vaidmuo kuriant naujas šios srities politikos kryptis. Sanglaudos fondų, ypač ERPF, naudojimas kuriant naujas finansines priemones yra pagrindinis ateinančio 2014–2020 m. laikotarpio uždavinys, ypač kai jis derinamas su EB finansavimo iniciatyvomis. TIKSLAS: Bendras tikslas – skatinti naujas politikos kryptis arba tobulinti esamas politikos priemones, kuriomis siekiama sukurti finansavimo priemones, visų pirma finansines priemones, remiamas ERPF lėšomis ir integruotas į EB finansavimo iniciatyvas, pavyzdžiui, ESIF (Junckerio planas 06/2015), Europos investicijų banko (EIB) priemones (ELENA, Margarite fondus) ar net viešojo ir privačiojo sektorių partnerystes. IŠĖJIMAI: Išdirbiai bus pagerinti konkrečią regioninę politiką ir ERPF VP 7 ES regionuose, įtraukiant 5 vadovaujančiąsias institucijas, turinčias ERPF kompetenciją energijos vartojimo efektyvumo ir atsinaujinančiųjų energijos išteklių projektų srityje. Patobulinimas sudarys sąlygas įgyvendinti finansines priemones ir investicijas į energetiką 2 etape, nes pasikeitė 6 ERPF politikos kryptys ir 2 esamos finansinės priemonės. Kiti svarbūs rezultatai yra šie: Poveikis padarytas > 3,8 mln. EUR ERPF ir > 2,65 mln. EUR finansinių priemonių lėšų. 120 žmonių, didinančių profesinius gebėjimus dalyvauti tarpregioniniuose renginiuose. – 28 suinteresuotųjų subjektų renginiai, įskaitant: 14 tarpregioninių renginių, kuriuose dalyvauja daugiau kaip 330 suinteresuotųjų subjektų. 14 vietos suinteresuotųjų subjektų susitikimų, kuriuose dalyvavo daugiau kaip 200 dalyvių. – 140 geriausios praktikos pavyzdžių parengta ir rodoma georeferenciniame žemėlapyje (papildomo žemėlapio priemonėje) ir internetinėje duomenų bazėje, patalpintoje svetainėje. (Lithuanian) | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLEMA: Didinti investicijas į pastatų energijos vartojimo efektyvumą ir atsinaujinančiąją energiją yra didelis iššūkis siekiant Europos Sąjungos 2030 m. tikslų. Daugumoje ERPF paskatų buvo naudojamos negrąžintinos dotacijų sistemos investicijoms į energetiką skatinti, tačiau dėl EB Stabilumo ir augimo pakte (SAP) nustatyto deficito apribojimo investicijos sulėtėjo. Dotacijų metodas rodo didelį trūkumą, palyginti su kitais metodais, pavyzdžiui, finansinėmis priemonėmis (FI), todėl regionų valdžios institucijoms tenka svarbus vaidmuo kuriant naujas šios srities politikos kryptis. Sanglaudos fondų, ypač ERPF, naudojimas kuriant naujas finansines priemones yra pagrindinis ateinančio 2014–2020 m. laikotarpio uždavinys, ypač kai jis derinamas su EB finansavimo iniciatyvomis. TIKSLAS: Bendras tikslas – skatinti naujas politikos kryptis arba tobulinti esamas politikos priemones, kuriomis siekiama sukurti finansavimo priemones, visų pirma finansines priemones, remiamas ERPF lėšomis ir integruotas į EB finansavimo iniciatyvas, pavyzdžiui, ESIF (Junckerio planas 06/2015), Europos investicijų banko (EIB) priemones (ELENA, Margarite fondus) ar net viešojo ir privačiojo sektorių partnerystes. IŠĖJIMAI: Išdirbiai bus pagerinti konkrečią regioninę politiką ir ERPF VP 7 ES regionuose, įtraukiant 5 vadovaujančiąsias institucijas, turinčias ERPF kompetenciją energijos vartojimo efektyvumo ir atsinaujinančiųjų energijos išteklių projektų srityje. Patobulinimas sudarys sąlygas įgyvendinti finansines priemones ir investicijas į energetiką 2 etape, nes pasikeitė 6 ERPF politikos kryptys ir 2 esamos finansinės priemonės. Kiti svarbūs rezultatai yra šie: Poveikis padarytas > 3,8 mln. EUR ERPF ir > 2,65 mln. EUR finansinių priemonių lėšų. 120 žmonių, didinančių profesinius gebėjimus dalyvauti tarpregioniniuose renginiuose. – 28 suinteresuotųjų subjektų renginiai, įskaitant: 14 tarpregioninių renginių, kuriuose dalyvauja daugiau kaip 330 suinteresuotųjų subjektų. 14 vietos suinteresuotųjų subjektų susitikimų, kuriuose dalyvavo daugiau kaip 200 dalyvių. – 140 geriausios praktikos pavyzdžių parengta ir rodoma georeferenciniame žemėlapyje (papildomo žemėlapio priemonėje) ir internetinėje duomenų bazėje, patalpintoje svetainėje. (Lithuanian) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLEMA: Didinti investicijas į pastatų energijos vartojimo efektyvumą ir atsinaujinančiąją energiją yra didelis iššūkis siekiant Europos Sąjungos 2030 m. tikslų. Daugumoje ERPF paskatų buvo naudojamos negrąžintinos dotacijų sistemos investicijoms į energetiką skatinti, tačiau dėl EB Stabilumo ir augimo pakte (SAP) nustatyto deficito apribojimo investicijos sulėtėjo. Dotacijų metodas rodo didelį trūkumą, palyginti su kitais metodais, pavyzdžiui, finansinėmis priemonėmis (FI), todėl regionų valdžios institucijoms tenka svarbus vaidmuo kuriant naujas šios srities politikos kryptis. Sanglaudos fondų, ypač ERPF, naudojimas kuriant naujas finansines priemones yra pagrindinis ateinančio 2014–2020 m. laikotarpio uždavinys, ypač kai jis derinamas su EB finansavimo iniciatyvomis. TIKSLAS: Bendras tikslas – skatinti naujas politikos kryptis arba tobulinti esamas politikos priemones, kuriomis siekiama sukurti finansavimo priemones, visų pirma finansines priemones, remiamas ERPF lėšomis ir integruotas į EB finansavimo iniciatyvas, pavyzdžiui, ESIF (Junckerio planas 06/2015), Europos investicijų banko (EIB) priemones (ELENA, Margarite fondus) ar net viešojo ir privačiojo sektorių partnerystes. IŠĖJIMAI: Išdirbiai bus pagerinti konkrečią regioninę politiką ir ERPF VP 7 ES regionuose, įtraukiant 5 vadovaujančiąsias institucijas, turinčias ERPF kompetenciją energijos vartojimo efektyvumo ir atsinaujinančiųjų energijos išteklių projektų srityje. Patobulinimas sudarys sąlygas įgyvendinti finansines priemones ir investicijas į energetiką 2 etape, nes pasikeitė 6 ERPF politikos kryptys ir 2 esamos finansinės priemonės. Kiti svarbūs rezultatai yra šie: Poveikis padarytas > 3,8 mln. EUR ERPF ir > 2,65 mln. EUR finansinių priemonių lėšų. 120 žmonių, didinančių profesinius gebėjimus dalyvauti tarpregioniniuose renginiuose. – 28 suinteresuotųjų subjektų renginiai, įskaitant: 14 tarpregioninių renginių, kuriuose dalyvauja daugiau kaip 330 suinteresuotųjų subjektų. 14 vietos suinteresuotųjų subjektų susitikimų, kuriuose dalyvavo daugiau kaip 200 dalyvių. – 140 geriausios praktikos pavyzdžių parengta ir rodoma georeferenciniame žemėlapyje (papildomo žemėlapio priemonėje) ir internetinėje duomenų bazėje, patalpintoje svetainėje. (Lithuanian) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 4 November 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
PROBLEMA: Didinti investicijas į pastatų energijos vartojimo efektyvumą ir atsinaujinančiąją energiją yra didelis iššūkis siekiant Europos Sąjungos 2030 m. tikslų. Daugumoje ERPF paskatų buvo naudojamos negrąžintinos dotacijų sistemos investicijoms į energetiką skatinti, tačiau dėl EB Stabilumo ir augimo pakte (SAP) nustatyto deficito apribojimo investicijos sulėtėjo. Dotacijų metodas rodo didelį trūkumą, palyginti su kitais metodais, pavyzdžiui, finansinėmis priemonėmis (FI), todėl regionų valdžios institucijoms tenka svarbus vaidmuo kuriant naujas šios srities politikos kryptis. Sanglaudos fondų, ypač ERPF, naudojimas kuriant naujas finansines priemones yra pagrindinis ateinančio 2014–2020 m. laikotarpio uždavinys, ypač kai jis derinamas su EB finansavimo iniciatyvomis. TIKSLAS: Bendras tikslas – skatinti naujas politikos kryptis arba tobulinti esamas politikos priemones, kuriomis siekiama sukurti finansavimo priemones, visų pirma finansines priemones, remiamas ERPF lėšomis ir integruotas į EB finansavimo iniciatyvas, pavyzdžiui, ESIF (Junckerio planas 06/2015), Europos investicijų banko (EIB) priemones (ELENA, Margarite fondus) ar net viešojo ir privačiojo sektorių partnerystes. IŠĖJIMAI: Išdirbiai bus pagerinti konkrečią regioninę politiką ir ERPF VP 7 ES regionuose, įtraukiant 5 vadovaujančiąsias institucijas, turinčias ERPF kompetenciją energijos vartojimo efektyvumo ir atsinaujinančiųjų energijos išteklių projektų srityje. Patobulinimas sudarys sąlygas įgyvendinti finansines priemones ir investicijas į energetiką 2 etape, nes pasikeitė 6 ERPF politikos kryptys ir 2 esamos finansinės priemonės. Kiti svarbūs rezultatai yra šie: Poveikis padarytas > 3,8 mln. EUR ERPF ir > 2,65 mln. EUR finansinių priemonių lėšų. 120 žmonių, didinančių profesinius gebėjimus dalyvauti tarpregioniniuose renginiuose. – 28 suinteresuotųjų subjektų renginiai, įskaitant: 14 tarpregioninių renginių, kuriuose dalyvauja daugiau kaip 330 suinteresuotųjų subjektų. 14 vietos suinteresuotųjų subjektų susitikimų, kuriuose dalyvavo daugiau kaip 200 dalyvių. – 140 geriausios praktikos pavyzdžių parengta ir rodoma georeferenciniame žemėlapyje (papildomo žemėlapio priemonėje) ir internetinėje duomenų bazėje, patalpintoje svetainėje. (Lithuanian) | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLEMA: Didinti investicijas į pastatų energijos vartojimo efektyvumą ir atsinaujinančiąją energiją yra didelis iššūkis siekiant Europos Sąjungos 2030 m. tikslų. Daugumoje ERPF paskatų buvo naudojamos negrąžintinos dotacijų sistemos investicijoms į energetiką skatinti, tačiau dėl EB Stabilumo ir augimo pakte (SAP) nustatyto deficito apribojimo investicijos sulėtėjo. Dotacijų metodas rodo didelį trūkumą, palyginti su kitais metodais, pavyzdžiui, finansinėmis priemonėmis (FI), todėl regionų valdžios institucijoms tenka svarbus vaidmuo kuriant naujas šios srities politikos kryptis. Sanglaudos fondų, ypač ERPF, naudojimas kuriant naujas finansines priemones yra pagrindinis ateinančio 2014–2020 m. laikotarpio uždavinys, ypač kai jis derinamas su EB finansavimo iniciatyvomis. TIKSLAS: Bendras tikslas – skatinti naujas politikos kryptis arba tobulinti esamas politikos priemones, kuriomis siekiama sukurti finansavimo priemones, visų pirma finansines priemones, remiamas ERPF lėšomis ir integruotas į EB finansavimo iniciatyvas, pavyzdžiui, ESIF (Junckerio planas 06/2015), Europos investicijų banko (EIB) priemones (ELENA, Margarite fondus) ar net viešojo ir privačiojo sektorių partnerystes. IŠĖJIMAI: Išdirbiai bus pagerinti konkrečią regioninę politiką ir ERPF VP 7 ES regionuose, įtraukiant 5 vadovaujančiąsias institucijas, turinčias ERPF kompetenciją energijos vartojimo efektyvumo ir atsinaujinančiųjų energijos išteklių projektų srityje. Patobulinimas sudarys sąlygas įgyvendinti finansines priemones ir investicijas į energetiką 2 etape, nes pasikeitė 6 ERPF politikos kryptys ir 2 esamos finansinės priemonės. Kiti svarbūs rezultatai yra šie: Poveikis padarytas > 3,8 mln. EUR ERPF ir > 2,65 mln. EUR finansinių priemonių lėšų. 120 žmonių, didinančių profesinius gebėjimus dalyvauti tarpregioniniuose renginiuose. – 28 suinteresuotųjų subjektų renginiai, įskaitant: 14 tarpregioninių renginių, kuriuose dalyvauja daugiau kaip 330 suinteresuotųjų subjektų. 14 vietos suinteresuotųjų subjektų susitikimų, kuriuose dalyvavo daugiau kaip 200 dalyvių. – 140 geriausios praktikos pavyzdžių parengta ir rodoma georeferenciniame žemėlapyje (papildomo žemėlapio priemonėje) ir internetinėje duomenų bazėje, patalpintoje svetainėje. (Lithuanian) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLEMA: Didinti investicijas į pastatų energijos vartojimo efektyvumą ir atsinaujinančiąją energiją yra didelis iššūkis siekiant Europos Sąjungos 2030 m. tikslų. Daugumoje ERPF paskatų buvo naudojamos negrąžintinos dotacijų sistemos investicijoms į energetiką skatinti, tačiau dėl EB Stabilumo ir augimo pakte (SAP) nustatyto deficito apribojimo investicijos sulėtėjo. Dotacijų metodas rodo didelį trūkumą, palyginti su kitais metodais, pavyzdžiui, finansinėmis priemonėmis (FI), todėl regionų valdžios institucijoms tenka svarbus vaidmuo kuriant naujas šios srities politikos kryptis. Sanglaudos fondų, ypač ERPF, naudojimas kuriant naujas finansines priemones yra pagrindinis ateinančio 2014–2020 m. laikotarpio uždavinys, ypač kai jis derinamas su EB finansavimo iniciatyvomis. TIKSLAS: Bendras tikslas – skatinti naujas politikos kryptis arba tobulinti esamas politikos priemones, kuriomis siekiama sukurti finansavimo priemones, visų pirma finansines priemones, remiamas ERPF lėšomis ir integruotas į EB finansavimo iniciatyvas, pavyzdžiui, ESIF (Junckerio planas 06/2015), Europos investicijų banko (EIB) priemones (ELENA, Margarite fondus) ar net viešojo ir privačiojo sektorių partnerystes. IŠĖJIMAI: Išdirbiai bus pagerinti konkrečią regioninę politiką ir ERPF VP 7 ES regionuose, įtraukiant 5 vadovaujančiąsias institucijas, turinčias ERPF kompetenciją energijos vartojimo efektyvumo ir atsinaujinančiųjų energijos išteklių projektų srityje. Patobulinimas sudarys sąlygas įgyvendinti finansines priemones ir investicijas į energetiką 2 etape, nes pasikeitė 6 ERPF politikos kryptys ir 2 esamos finansinės priemonės. Kiti svarbūs rezultatai yra šie: Poveikis padarytas > 3,8 mln. EUR ERPF ir > 2,65 mln. EUR finansinių priemonių lėšų. 120 žmonių, didinančių profesinius gebėjimus dalyvauti tarpregioniniuose renginiuose. – 28 suinteresuotųjų subjektų renginiai, įskaitant: 14 tarpregioninių renginių, kuriuose dalyvauja daugiau kaip 330 suinteresuotųjų subjektų. 14 vietos suinteresuotųjų subjektų susitikimų, kuriuose dalyvavo daugiau kaip 200 dalyvių. – 140 geriausios praktikos pavyzdžių parengta ir rodoma georeferenciniame žemėlapyje (papildomo žemėlapio priemonėje) ir internetinėje duomenų bazėje, patalpintoje svetainėje. (Lithuanian) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 4 November 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
PROBLEMA: Didinti investicijas į pastatų energijos vartojimo efektyvumą ir atsinaujinančiąją energiją yra didelis iššūkis siekiant Europos Sąjungos 2030 m. tikslų. Daugumoje ERPF paskatų buvo naudojamos negrąžintinos dotacijų sistemos investicijoms į energetiką skatinti, tačiau dėl EB Stabilumo ir augimo pakte (SAP) nustatyto deficito apribojimo investicijos sulėtėjo. Dotacijų metodas rodo didelį trūkumą, palyginti su kitais metodais, pavyzdžiui, finansinėmis priemonėmis (FI), todėl regionų valdžios institucijoms tenka svarbus vaidmuo kuriant naujas šios srities politikos kryptis. Sanglaudos fondų, ypač ERPF, naudojimas kuriant naujas finansines priemones yra pagrindinis ateinančio 2014–2020 m. laikotarpio uždavinys, ypač kai jis derinamas su EB finansavimo iniciatyvomis. TIKSLAS: Bendras tikslas – skatinti naujas politikos kryptis arba tobulinti esamas politikos priemones, kuriomis siekiama sukurti finansavimo priemones, visų pirma finansines priemones, remiamas ERPF lėšomis ir integruotas į EB finansavimo iniciatyvas, pavyzdžiui, ESIF (Junckerio planas 06/2015), Europos investicijų banko (EIB) priemones (ELENA, Margarite fondus) ar net viešojo ir privačiojo sektorių partnerystes. IŠĖJIMAI: Išdirbiai bus pagerinti konkrečią regioninę politiką ir ERPF VP 7 ES regionuose, įtraukiant 5 vadovaujančiąsias institucijas, turinčias ERPF kompetenciją energijos vartojimo efektyvumo ir atsinaujinančiųjų energijos išteklių projektų srityje. Patobulinimas sudarys sąlygas įgyvendinti finansines priemones ir investicijas į energetiką 2 etape, nes pasikeitė 6 ERPF politikos kryptys ir 2 esamos finansinės priemonės. Kiti svarbūs rezultatai yra šie: Poveikis padarytas > 3,8 mln. EUR ERPF ir > 2,65 mln. EUR finansinių priemonių lėšų. 120 žmonių, didinančių profesinius gebėjimus dalyvauti tarpregioniniuose renginiuose. – 28 suinteresuotųjų subjektų renginiai, įskaitant: 14 tarpregioninių renginių, kuriuose dalyvauja daugiau kaip 330 suinteresuotųjų subjektų. 14 vietos suinteresuotųjų subjektų susitikimų, kuriuose dalyvavo daugiau kaip 200 dalyvių. – 140 geriausios praktikos pavyzdžių parengta ir rodoma georeferenciniame žemėlapyje (papildomo žemėlapio priemonėje) ir internetinėje duomenų bazėje, patalpintoje svetainėje. (Lithuanian) | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLEMA: Didinti investicijas į pastatų energijos vartojimo efektyvumą ir atsinaujinančiąją energiją yra didelis iššūkis siekiant Europos Sąjungos 2030 m. tikslų. Daugumoje ERPF paskatų buvo naudojamos negrąžintinos dotacijų sistemos investicijoms į energetiką skatinti, tačiau dėl EB Stabilumo ir augimo pakte (SAP) nustatyto deficito apribojimo investicijos sulėtėjo. Dotacijų metodas rodo didelį trūkumą, palyginti su kitais metodais, pavyzdžiui, finansinėmis priemonėmis (FI), todėl regionų valdžios institucijoms tenka svarbus vaidmuo kuriant naujas šios srities politikos kryptis. Sanglaudos fondų, ypač ERPF, naudojimas kuriant naujas finansines priemones yra pagrindinis ateinančio 2014–2020 m. laikotarpio uždavinys, ypač kai jis derinamas su EB finansavimo iniciatyvomis. TIKSLAS: Bendras tikslas – skatinti naujas politikos kryptis arba tobulinti esamas politikos priemones, kuriomis siekiama sukurti finansavimo priemones, visų pirma finansines priemones, remiamas ERPF lėšomis ir integruotas į EB finansavimo iniciatyvas, pavyzdžiui, ESIF (Junckerio planas 06/2015), Europos investicijų banko (EIB) priemones (ELENA, Margarite fondus) ar net viešojo ir privačiojo sektorių partnerystes. IŠĖJIMAI: Išdirbiai bus pagerinti konkrečią regioninę politiką ir ERPF VP 7 ES regionuose, įtraukiant 5 vadovaujančiąsias institucijas, turinčias ERPF kompetenciją energijos vartojimo efektyvumo ir atsinaujinančiųjų energijos išteklių projektų srityje. Patobulinimas sudarys sąlygas įgyvendinti finansines priemones ir investicijas į energetiką 2 etape, nes pasikeitė 6 ERPF politikos kryptys ir 2 esamos finansinės priemonės. Kiti svarbūs rezultatai yra šie: Poveikis padarytas > 3,8 mln. EUR ERPF ir > 2,65 mln. EUR finansinių priemonių lėšų. 120 žmonių, didinančių profesinius gebėjimus dalyvauti tarpregioniniuose renginiuose. – 28 suinteresuotųjų subjektų renginiai, įskaitant: 14 tarpregioninių renginių, kuriuose dalyvauja daugiau kaip 330 suinteresuotųjų subjektų. 14 vietos suinteresuotųjų subjektų susitikimų, kuriuose dalyvavo daugiau kaip 200 dalyvių. – 140 geriausios praktikos pavyzdžių parengta ir rodoma georeferenciniame žemėlapyje (papildomo žemėlapio priemonėje) ir internetinėje duomenų bazėje, patalpintoje svetainėje. (Lithuanian) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLEMA: Didinti investicijas į pastatų energijos vartojimo efektyvumą ir atsinaujinančiąją energiją yra didelis iššūkis siekiant Europos Sąjungos 2030 m. tikslų. Daugumoje ERPF paskatų buvo naudojamos negrąžintinos dotacijų sistemos investicijoms į energetiką skatinti, tačiau dėl EB Stabilumo ir augimo pakte (SAP) nustatyto deficito apribojimo investicijos sulėtėjo. Dotacijų metodas rodo didelį trūkumą, palyginti su kitais metodais, pavyzdžiui, finansinėmis priemonėmis (FI), todėl regionų valdžios institucijoms tenka svarbus vaidmuo kuriant naujas šios srities politikos kryptis. Sanglaudos fondų, ypač ERPF, naudojimas kuriant naujas finansines priemones yra pagrindinis ateinančio 2014–2020 m. laikotarpio uždavinys, ypač kai jis derinamas su EB finansavimo iniciatyvomis. TIKSLAS: Bendras tikslas – skatinti naujas politikos kryptis arba tobulinti esamas politikos priemones, kuriomis siekiama sukurti finansavimo priemones, visų pirma finansines priemones, remiamas ERPF lėšomis ir integruotas į EB finansavimo iniciatyvas, pavyzdžiui, ESIF (Junckerio planas 06/2015), Europos investicijų banko (EIB) priemones (ELENA, Margarite fondus) ar net viešojo ir privačiojo sektorių partnerystes. IŠĖJIMAI: Išdirbiai bus pagerinti konkrečią regioninę politiką ir ERPF VP 7 ES regionuose, įtraukiant 5 vadovaujančiąsias institucijas, turinčias ERPF kompetenciją energijos vartojimo efektyvumo ir atsinaujinančiųjų energijos išteklių projektų srityje. Patobulinimas sudarys sąlygas įgyvendinti finansines priemones ir investicijas į energetiką 2 etape, nes pasikeitė 6 ERPF politikos kryptys ir 2 esamos finansinės priemonės. Kiti svarbūs rezultatai yra šie: Poveikis padarytas > 3,8 mln. EUR ERPF ir > 2,65 mln. EUR finansinių priemonių lėšų. 120 žmonių, didinančių profesinius gebėjimus dalyvauti tarpregioniniuose renginiuose. – 28 suinteresuotųjų subjektų renginiai, įskaitant: 14 tarpregioninių renginių, kuriuose dalyvauja daugiau kaip 330 suinteresuotųjų subjektų. 14 vietos suinteresuotųjų subjektų susitikimų, kuriuose dalyvavo daugiau kaip 200 dalyvių. – 140 geriausios praktikos pavyzdžių parengta ir rodoma georeferenciniame žemėlapyje (papildomo žemėlapio priemonėje) ir internetinėje duomenų bazėje, patalpintoje svetainėje. (Lithuanian) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 4 November 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
PROBLEMA: Didinti investicijas į pastatų energijos vartojimo efektyvumą ir atsinaujinančiąją energiją yra didelis iššūkis siekiant Europos Sąjungos 2030 m. tikslų. Daugumoje ERPF paskatų buvo naudojamos negrąžintinos dotacijų sistemos investicijoms į energetiką skatinti, tačiau dėl EB Stabilumo ir augimo pakte (SAP) nustatyto deficito apribojimo investicijos sulėtėjo. Dotacijų metodas rodo didelį trūkumą, palyginti su kitais metodais, pavyzdžiui, finansinėmis priemonėmis (FI), todėl regionų valdžios institucijoms tenka svarbus vaidmuo kuriant naujas šios srities politikos kryptis. Sanglaudos fondų, ypač ERPF, naudojimas kuriant naujas finansines priemones yra pagrindinis ateinančio 2014–2020 m. laikotarpio uždavinys, ypač kai jis derinamas su EB finansavimo iniciatyvomis. TIKSLAS: Bendras tikslas – skatinti naujas politikos kryptis arba tobulinti esamas politikos priemones, kuriomis siekiama sukurti finansavimo priemones, visų pirma finansines priemones, remiamas ERPF lėšomis ir integruotas į EB finansavimo iniciatyvas, pavyzdžiui, ESIF (Junckerio planas 06/2015), Europos investicijų banko (EIB) priemones (ELENA, Margarite fondus) ar net viešojo ir privačiojo sektorių partnerystes. IŠĖJIMAI: Išdirbiai bus pagerinti konkrečią regioninę politiką ir ERPF VP 7 ES regionuose, įtraukiant 5 vadovaujančiąsias institucijas, turinčias ERPF kompetenciją energijos vartojimo efektyvumo ir atsinaujinančiųjų energijos išteklių projektų srityje. Patobulinimas sudarys sąlygas įgyvendinti finansines priemones ir investicijas į energetiką 2 etape, nes pasikeitė 6 ERPF politikos kryptys ir 2 esamos finansinės priemonės. Kiti svarbūs rezultatai yra šie: Poveikis padarytas > 3,8 mln. EUR ERPF ir > 2,65 mln. EUR finansinių priemonių lėšų. 120 žmonių, didinančių profesinius gebėjimus dalyvauti tarpregioniniuose renginiuose. – 28 suinteresuotųjų subjektų renginiai, įskaitant: 14 tarpregioninių renginių, kuriuose dalyvauja daugiau kaip 330 suinteresuotųjų subjektų. 14 vietos suinteresuotųjų subjektų susitikimų, kuriuose dalyvavo daugiau kaip 200 dalyvių. – 140 geriausios praktikos pavyzdžių parengta ir rodoma georeferenciniame žemėlapyje (papildomo žemėlapio priemonėje) ir internetinėje duomenų bazėje, patalpintoje svetainėje. (Lithuanian) | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLEMA: Didinti investicijas į pastatų energijos vartojimo efektyvumą ir atsinaujinančiąją energiją yra didelis iššūkis siekiant Europos Sąjungos 2030 m. tikslų. Daugumoje ERPF paskatų buvo naudojamos negrąžintinos dotacijų sistemos investicijoms į energetiką skatinti, tačiau dėl EB Stabilumo ir augimo pakte (SAP) nustatyto deficito apribojimo investicijos sulėtėjo. Dotacijų metodas rodo didelį trūkumą, palyginti su kitais metodais, pavyzdžiui, finansinėmis priemonėmis (FI), todėl regionų valdžios institucijoms tenka svarbus vaidmuo kuriant naujas šios srities politikos kryptis. Sanglaudos fondų, ypač ERPF, naudojimas kuriant naujas finansines priemones yra pagrindinis ateinančio 2014–2020 m. laikotarpio uždavinys, ypač kai jis derinamas su EB finansavimo iniciatyvomis. TIKSLAS: Bendras tikslas – skatinti naujas politikos kryptis arba tobulinti esamas politikos priemones, kuriomis siekiama sukurti finansavimo priemones, visų pirma finansines priemones, remiamas ERPF lėšomis ir integruotas į EB finansavimo iniciatyvas, pavyzdžiui, ESIF (Junckerio planas 06/2015), Europos investicijų banko (EIB) priemones (ELENA, Margarite fondus) ar net viešojo ir privačiojo sektorių partnerystes. IŠĖJIMAI: Išdirbiai bus pagerinti konkrečią regioninę politiką ir ERPF VP 7 ES regionuose, įtraukiant 5 vadovaujančiąsias institucijas, turinčias ERPF kompetenciją energijos vartojimo efektyvumo ir atsinaujinančiųjų energijos išteklių projektų srityje. Patobulinimas sudarys sąlygas įgyvendinti finansines priemones ir investicijas į energetiką 2 etape, nes pasikeitė 6 ERPF politikos kryptys ir 2 esamos finansinės priemonės. Kiti svarbūs rezultatai yra šie: Poveikis padarytas > 3,8 mln. EUR ERPF ir > 2,65 mln. EUR finansinių priemonių lėšų. 120 žmonių, didinančių profesinius gebėjimus dalyvauti tarpregioniniuose renginiuose. – 28 suinteresuotųjų subjektų renginiai, įskaitant: 14 tarpregioninių renginių, kuriuose dalyvauja daugiau kaip 330 suinteresuotųjų subjektų. 14 vietos suinteresuotųjų subjektų susitikimų, kuriuose dalyvavo daugiau kaip 200 dalyvių. – 140 geriausios praktikos pavyzdžių parengta ir rodoma georeferenciniame žemėlapyje (papildomo žemėlapio priemonėje) ir internetinėje duomenų bazėje, patalpintoje svetainėje. (Lithuanian) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLEMA: Didinti investicijas į pastatų energijos vartojimo efektyvumą ir atsinaujinančiąją energiją yra didelis iššūkis siekiant Europos Sąjungos 2030 m. tikslų. Daugumoje ERPF paskatų buvo naudojamos negrąžintinos dotacijų sistemos investicijoms į energetiką skatinti, tačiau dėl EB Stabilumo ir augimo pakte (SAP) nustatyto deficito apribojimo investicijos sulėtėjo. Dotacijų metodas rodo didelį trūkumą, palyginti su kitais metodais, pavyzdžiui, finansinėmis priemonėmis (FI), todėl regionų valdžios institucijoms tenka svarbus vaidmuo kuriant naujas šios srities politikos kryptis. Sanglaudos fondų, ypač ERPF, naudojimas kuriant naujas finansines priemones yra pagrindinis ateinančio 2014–2020 m. laikotarpio uždavinys, ypač kai jis derinamas su EB finansavimo iniciatyvomis. TIKSLAS: Bendras tikslas – skatinti naujas politikos kryptis arba tobulinti esamas politikos priemones, kuriomis siekiama sukurti finansavimo priemones, visų pirma finansines priemones, remiamas ERPF lėšomis ir integruotas į EB finansavimo iniciatyvas, pavyzdžiui, ESIF (Junckerio planas 06/2015), Europos investicijų banko (EIB) priemones (ELENA, Margarite fondus) ar net viešojo ir privačiojo sektorių partnerystes. IŠĖJIMAI: Išdirbiai bus pagerinti konkrečią regioninę politiką ir ERPF VP 7 ES regionuose, įtraukiant 5 vadovaujančiąsias institucijas, turinčias ERPF kompetenciją energijos vartojimo efektyvumo ir atsinaujinančiųjų energijos išteklių projektų srityje. Patobulinimas sudarys sąlygas įgyvendinti finansines priemones ir investicijas į energetiką 2 etape, nes pasikeitė 6 ERPF politikos kryptys ir 2 esamos finansinės priemonės. Kiti svarbūs rezultatai yra šie: Poveikis padarytas > 3,8 mln. EUR ERPF ir > 2,65 mln. EUR finansinių priemonių lėšų. 120 žmonių, didinančių profesinius gebėjimus dalyvauti tarpregioniniuose renginiuose. – 28 suinteresuotųjų subjektų renginiai, įskaitant: 14 tarpregioninių renginių, kuriuose dalyvauja daugiau kaip 330 suinteresuotųjų subjektų. 14 vietos suinteresuotųjų subjektų susitikimų, kuriuose dalyvavo daugiau kaip 200 dalyvių. – 140 geriausios praktikos pavyzdžių parengta ir rodoma georeferenciniame žemėlapyje (papildomo žemėlapio priemonėje) ir internetinėje duomenų bazėje, patalpintoje svetainėje. (Lithuanian) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 4 November 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
PROBLEMA: Didinti investicijas į pastatų energijos vartojimo efektyvumą ir atsinaujinančiąją energiją yra didelis iššūkis siekiant Europos Sąjungos 2030 m. tikslų. Daugumoje ERPF paskatų buvo naudojamos negrąžintinos dotacijų sistemos investicijoms į energetiką skatinti, tačiau dėl EB Stabilumo ir augimo pakte (SAP) nustatyto deficito apribojimo investicijos sulėtėjo. Dotacijų metodas rodo didelį trūkumą, palyginti su kitais metodais, pavyzdžiui, finansinėmis priemonėmis (FI), todėl regionų valdžios institucijoms tenka svarbus vaidmuo kuriant naujas šios srities politikos kryptis. Sanglaudos fondų, ypač ERPF, naudojimas kuriant naujas finansines priemones yra pagrindinis ateinančio 2014–2020 m. laikotarpio uždavinys, ypač kai jis derinamas su EB finansavimo iniciatyvomis. TIKSLAS: Bendras tikslas – skatinti naujas politikos kryptis arba tobulinti esamas politikos priemones, kuriomis siekiama sukurti finansavimo priemones, visų pirma finansines priemones, remiamas ERPF lėšomis ir integruotas į EB finansavimo iniciatyvas, pavyzdžiui, ESIF (Junckerio planas 06/2015), Europos investicijų banko (EIB) priemones (ELENA, Margarite fondus) ar net viešojo ir privačiojo sektorių partnerystes. IŠĖJIMAI: Išdirbiai bus pagerinti konkrečią regioninę politiką ir ERPF VP 7 ES regionuose, įtraukiant 5 vadovaujančiąsias institucijas, turinčias ERPF kompetenciją energijos vartojimo efektyvumo ir atsinaujinančiųjų energijos išteklių projektų srityje. Patobulinimas sudarys sąlygas įgyvendinti finansines priemones ir investicijas į energetiką 2 etape, nes pasikeitė 6 ERPF politikos kryptys ir 2 esamos finansinės priemonės. Kiti svarbūs rezultatai yra šie: Poveikis padarytas > 3,8 mln. EUR ERPF ir > 2,65 mln. EUR finansinių priemonių lėšų. 120 žmonių, didinančių profesinius gebėjimus dalyvauti tarpregioniniuose renginiuose. – 28 suinteresuotųjų subjektų renginiai, įskaitant: 14 tarpregioninių renginių, kuriuose dalyvauja daugiau kaip 330 suinteresuotųjų subjektų. 14 vietos suinteresuotųjų subjektų susitikimų, kuriuose dalyvavo daugiau kaip 200 dalyvių. – 140 geriausios praktikos pavyzdžių parengta ir rodoma georeferenciniame žemėlapyje (papildomo žemėlapio priemonėje) ir internetinėje duomenų bazėje, patalpintoje svetainėje. (Lithuanian) | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLEMA: Didinti investicijas į pastatų energijos vartojimo efektyvumą ir atsinaujinančiąją energiją yra didelis iššūkis siekiant Europos Sąjungos 2030 m. tikslų. Daugumoje ERPF paskatų buvo naudojamos negrąžintinos dotacijų sistemos investicijoms į energetiką skatinti, tačiau dėl EB Stabilumo ir augimo pakte (SAP) nustatyto deficito apribojimo investicijos sulėtėjo. Dotacijų metodas rodo didelį trūkumą, palyginti su kitais metodais, pavyzdžiui, finansinėmis priemonėmis (FI), todėl regionų valdžios institucijoms tenka svarbus vaidmuo kuriant naujas šios srities politikos kryptis. Sanglaudos fondų, ypač ERPF, naudojimas kuriant naujas finansines priemones yra pagrindinis ateinančio 2014–2020 m. laikotarpio uždavinys, ypač kai jis derinamas su EB finansavimo iniciatyvomis. TIKSLAS: Bendras tikslas – skatinti naujas politikos kryptis arba tobulinti esamas politikos priemones, kuriomis siekiama sukurti finansavimo priemones, visų pirma finansines priemones, remiamas ERPF lėšomis ir integruotas į EB finansavimo iniciatyvas, pavyzdžiui, ESIF (Junckerio planas 06/2015), Europos investicijų banko (EIB) priemones (ELENA, Margarite fondus) ar net viešojo ir privačiojo sektorių partnerystes. IŠĖJIMAI: Išdirbiai bus pagerinti konkrečią regioninę politiką ir ERPF VP 7 ES regionuose, įtraukiant 5 vadovaujančiąsias institucijas, turinčias ERPF kompetenciją energijos vartojimo efektyvumo ir atsinaujinančiųjų energijos išteklių projektų srityje. Patobulinimas sudarys sąlygas įgyvendinti finansines priemones ir investicijas į energetiką 2 etape, nes pasikeitė 6 ERPF politikos kryptys ir 2 esamos finansinės priemonės. Kiti svarbūs rezultatai yra šie: Poveikis padarytas > 3,8 mln. EUR ERPF ir > 2,65 mln. EUR finansinių priemonių lėšų. 120 žmonių, didinančių profesinius gebėjimus dalyvauti tarpregioniniuose renginiuose. – 28 suinteresuotųjų subjektų renginiai, įskaitant: 14 tarpregioninių renginių, kuriuose dalyvauja daugiau kaip 330 suinteresuotųjų subjektų. 14 vietos suinteresuotųjų subjektų susitikimų, kuriuose dalyvavo daugiau kaip 200 dalyvių. – 140 geriausios praktikos pavyzdžių parengta ir rodoma georeferenciniame žemėlapyje (papildomo žemėlapio priemonėje) ir internetinėje duomenų bazėje, patalpintoje svetainėje. (Lithuanian) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLEMA: Didinti investicijas į pastatų energijos vartojimo efektyvumą ir atsinaujinančiąją energiją yra didelis iššūkis siekiant Europos Sąjungos 2030 m. tikslų. Daugumoje ERPF paskatų buvo naudojamos negrąžintinos dotacijų sistemos investicijoms į energetiką skatinti, tačiau dėl EB Stabilumo ir augimo pakte (SAP) nustatyto deficito apribojimo investicijos sulėtėjo. Dotacijų metodas rodo didelį trūkumą, palyginti su kitais metodais, pavyzdžiui, finansinėmis priemonėmis (FI), todėl regionų valdžios institucijoms tenka svarbus vaidmuo kuriant naujas šios srities politikos kryptis. Sanglaudos fondų, ypač ERPF, naudojimas kuriant naujas finansines priemones yra pagrindinis ateinančio 2014–2020 m. laikotarpio uždavinys, ypač kai jis derinamas su EB finansavimo iniciatyvomis. TIKSLAS: Bendras tikslas – skatinti naujas politikos kryptis arba tobulinti esamas politikos priemones, kuriomis siekiama sukurti finansavimo priemones, visų pirma finansines priemones, remiamas ERPF lėšomis ir integruotas į EB finansavimo iniciatyvas, pavyzdžiui, ESIF (Junckerio planas 06/2015), Europos investicijų banko (EIB) priemones (ELENA, Margarite fondus) ar net viešojo ir privačiojo sektorių partnerystes. IŠĖJIMAI: Išdirbiai bus pagerinti konkrečią regioninę politiką ir ERPF VP 7 ES regionuose, įtraukiant 5 vadovaujančiąsias institucijas, turinčias ERPF kompetenciją energijos vartojimo efektyvumo ir atsinaujinančiųjų energijos išteklių projektų srityje. Patobulinimas sudarys sąlygas įgyvendinti finansines priemones ir investicijas į energetiką 2 etape, nes pasikeitė 6 ERPF politikos kryptys ir 2 esamos finansinės priemonės. Kiti svarbūs rezultatai yra šie: Poveikis padarytas > 3,8 mln. EUR ERPF ir > 2,65 mln. EUR finansinių priemonių lėšų. 120 žmonių, didinančių profesinius gebėjimus dalyvauti tarpregioniniuose renginiuose. – 28 suinteresuotųjų subjektų renginiai, įskaitant: 14 tarpregioninių renginių, kuriuose dalyvauja daugiau kaip 330 suinteresuotųjų subjektų. 14 vietos suinteresuotųjų subjektų susitikimų, kuriuose dalyvavo daugiau kaip 200 dalyvių. – 140 geriausios praktikos pavyzdžių parengta ir rodoma georeferenciniame žemėlapyje (papildomo žemėlapio priemonėje) ir internetinėje duomenų bazėje, patalpintoje svetainėje. (Lithuanian) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 4 November 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
PROBLEMA: Didinti investicijas į pastatų energijos vartojimo efektyvumą ir atsinaujinančiąją energiją yra didelis iššūkis siekiant Europos Sąjungos 2030 m. tikslų. Daugumoje ERPF paskatų buvo naudojamos negrąžintinos dotacijų sistemos investicijoms į energetiką skatinti, tačiau dėl EB Stabilumo ir augimo pakte (SAP) nustatyto deficito apribojimo investicijos sulėtėjo. Dotacijų metodas rodo didelį trūkumą, palyginti su kitais metodais, pavyzdžiui, finansinėmis priemonėmis (FI), todėl regionų valdžios institucijoms tenka svarbus vaidmuo kuriant naujas šios srities politikos kryptis. Sanglaudos fondų, ypač ERPF, naudojimas kuriant naujas finansines priemones yra pagrindinis ateinančio 2014–2020 m. laikotarpio uždavinys, ypač kai jis derinamas su EB finansavimo iniciatyvomis. TIKSLAS: Bendras tikslas – skatinti naujas politikos kryptis arba tobulinti esamas politikos priemones, kuriomis siekiama sukurti finansavimo priemones, visų pirma finansines priemones, remiamas ERPF lėšomis ir integruotas į EB finansavimo iniciatyvas, pavyzdžiui, ESIF (Junckerio planas 06/2015), Europos investicijų banko (EIB) priemones (ELENA, Margarite fondus) ar net viešojo ir privačiojo sektorių partnerystes. IŠĖJIMAI: Išdirbiai bus pagerinti konkrečią regioninę politiką ir ERPF VP 7 ES regionuose, įtraukiant 5 vadovaujančiąsias institucijas, turinčias ERPF kompetenciją energijos vartojimo efektyvumo ir atsinaujinančiųjų energijos išteklių projektų srityje. Patobulinimas sudarys sąlygas įgyvendinti finansines priemones ir investicijas į energetiką 2 etape, nes pasikeitė 6 ERPF politikos kryptys ir 2 esamos finansinės priemonės. Kiti svarbūs rezultatai yra šie: Poveikis padarytas > 3,8 mln. EUR ERPF ir > 2,65 mln. EUR finansinių priemonių lėšų. 120 žmonių, didinančių profesinius gebėjimus dalyvauti tarpregioniniuose renginiuose. – 28 suinteresuotųjų subjektų renginiai, įskaitant: 14 tarpregioninių renginių, kuriuose dalyvauja daugiau kaip 330 suinteresuotųjų subjektų. 14 vietos suinteresuotųjų subjektų susitikimų, kuriuose dalyvavo daugiau kaip 200 dalyvių. – 140 geriausios praktikos pavyzdžių parengta ir rodoma georeferenciniame žemėlapyje (papildomo žemėlapio priemonėje) ir internetinėje duomenų bazėje, patalpintoje svetainėje. (Lithuanian) | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLEMA: Didinti investicijas į pastatų energijos vartojimo efektyvumą ir atsinaujinančiąją energiją yra didelis iššūkis siekiant Europos Sąjungos 2030 m. tikslų. Daugumoje ERPF paskatų buvo naudojamos negrąžintinos dotacijų sistemos investicijoms į energetiką skatinti, tačiau dėl EB Stabilumo ir augimo pakte (SAP) nustatyto deficito apribojimo investicijos sulėtėjo. Dotacijų metodas rodo didelį trūkumą, palyginti su kitais metodais, pavyzdžiui, finansinėmis priemonėmis (FI), todėl regionų valdžios institucijoms tenka svarbus vaidmuo kuriant naujas šios srities politikos kryptis. Sanglaudos fondų, ypač ERPF, naudojimas kuriant naujas finansines priemones yra pagrindinis ateinančio 2014–2020 m. laikotarpio uždavinys, ypač kai jis derinamas su EB finansavimo iniciatyvomis. TIKSLAS: Bendras tikslas – skatinti naujas politikos kryptis arba tobulinti esamas politikos priemones, kuriomis siekiama sukurti finansavimo priemones, visų pirma finansines priemones, remiamas ERPF lėšomis ir integruotas į EB finansavimo iniciatyvas, pavyzdžiui, ESIF (Junckerio planas 06/2015), Europos investicijų banko (EIB) priemones (ELENA, Margarite fondus) ar net viešojo ir privačiojo sektorių partnerystes. IŠĖJIMAI: Išdirbiai bus pagerinti konkrečią regioninę politiką ir ERPF VP 7 ES regionuose, įtraukiant 5 vadovaujančiąsias institucijas, turinčias ERPF kompetenciją energijos vartojimo efektyvumo ir atsinaujinančiųjų energijos išteklių projektų srityje. Patobulinimas sudarys sąlygas įgyvendinti finansines priemones ir investicijas į energetiką 2 etape, nes pasikeitė 6 ERPF politikos kryptys ir 2 esamos finansinės priemonės. Kiti svarbūs rezultatai yra šie: Poveikis padarytas > 3,8 mln. EUR ERPF ir > 2,65 mln. EUR finansinių priemonių lėšų. 120 žmonių, didinančių profesinius gebėjimus dalyvauti tarpregioniniuose renginiuose. – 28 suinteresuotųjų subjektų renginiai, įskaitant: 14 tarpregioninių renginių, kuriuose dalyvauja daugiau kaip 330 suinteresuotųjų subjektų. 14 vietos suinteresuotųjų subjektų susitikimų, kuriuose dalyvavo daugiau kaip 200 dalyvių. – 140 geriausios praktikos pavyzdžių parengta ir rodoma georeferenciniame žemėlapyje (papildomo žemėlapio priemonėje) ir internetinėje duomenų bazėje, patalpintoje svetainėje. (Lithuanian) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLEMA: Didinti investicijas į pastatų energijos vartojimo efektyvumą ir atsinaujinančiąją energiją yra didelis iššūkis siekiant Europos Sąjungos 2030 m. tikslų. Daugumoje ERPF paskatų buvo naudojamos negrąžintinos dotacijų sistemos investicijoms į energetiką skatinti, tačiau dėl EB Stabilumo ir augimo pakte (SAP) nustatyto deficito apribojimo investicijos sulėtėjo. Dotacijų metodas rodo didelį trūkumą, palyginti su kitais metodais, pavyzdžiui, finansinėmis priemonėmis (FI), todėl regionų valdžios institucijoms tenka svarbus vaidmuo kuriant naujas šios srities politikos kryptis. Sanglaudos fondų, ypač ERPF, naudojimas kuriant naujas finansines priemones yra pagrindinis ateinančio 2014–2020 m. laikotarpio uždavinys, ypač kai jis derinamas su EB finansavimo iniciatyvomis. TIKSLAS: Bendras tikslas – skatinti naujas politikos kryptis arba tobulinti esamas politikos priemones, kuriomis siekiama sukurti finansavimo priemones, visų pirma finansines priemones, remiamas ERPF lėšomis ir integruotas į EB finansavimo iniciatyvas, pavyzdžiui, ESIF (Junckerio planas 06/2015), Europos investicijų banko (EIB) priemones (ELENA, Margarite fondus) ar net viešojo ir privačiojo sektorių partnerystes. IŠĖJIMAI: Išdirbiai bus pagerinti konkrečią regioninę politiką ir ERPF VP 7 ES regionuose, įtraukiant 5 vadovaujančiąsias institucijas, turinčias ERPF kompetenciją energijos vartojimo efektyvumo ir atsinaujinančiųjų energijos išteklių projektų srityje. Patobulinimas sudarys sąlygas įgyvendinti finansines priemones ir investicijas į energetiką 2 etape, nes pasikeitė 6 ERPF politikos kryptys ir 2 esamos finansinės priemonės. Kiti svarbūs rezultatai yra šie: Poveikis padarytas > 3,8 mln. EUR ERPF ir > 2,65 mln. EUR finansinių priemonių lėšų. 120 žmonių, didinančių profesinius gebėjimus dalyvauti tarpregioniniuose renginiuose. – 28 suinteresuotųjų subjektų renginiai, įskaitant: 14 tarpregioninių renginių, kuriuose dalyvauja daugiau kaip 330 suinteresuotųjų subjektų. 14 vietos suinteresuotųjų subjektų susitikimų, kuriuose dalyvavo daugiau kaip 200 dalyvių. – 140 geriausios praktikos pavyzdžių parengta ir rodoma georeferenciniame žemėlapyje (papildomo žemėlapio priemonėje) ir internetinėje duomenų bazėje, patalpintoje svetainėje. (Lithuanian) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 4 November 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
ONGELMA: Rakennusten energiatehokkuuteen ja uusiutuvaan energiaan tehtävien investointien lisääminen on suuri haaste Euroopan unionin vuodelle 2030 asetettujen tavoitteiden saavuttamiselle. Useimmissa EAKR:n kannustimissa käytettiin energiainvestointeja edistäviä avustusjärjestelmiä, joita ei palauteta, mutta EY:n vakaus- ja kasvusopimuksen alijäämärajoituksista johtuen investoinnit ovat hidastuneet. Avustusmenetelmä on osoittautunut merkittäväksi heikkoudeksi suhteessa muihin menetelmiin, kuten rahoitusvälineisiin, joten alueviranomaisilla on keskeinen rooli uusien toimintalinjojen luomisessa tällä alalla. Koheesiorahastojen, erityisesti EAKR:n, käyttö uusien rahoitusvälineiden luomisessa on keskeinen haaste tulevalla kaudella 2014–2020, erityisesti yhdistettynä EY:n rahoitusaloitteisiin. TAVOITE: Yleisenä tavoitteena on edistää uusia politiikkoja tai nykyisten politiikkojen parantamista, joilla pyritään luomaan rahoitusvälineitä, erityisesti EAKR:n rahastoista tuettuja rahoitusvälineitä, jotka on integroitu EY:n rahoitusaloitteisiin, kuten ESIR-rahasto (Junckerin suunnitelma 06/2015), Euroopan investointipankin EIP:n välineet (ELENA, Margarite-rahastot) tai jopa julkisen ja yksityisen sektorin kumppanuudet. LÄHDÖT: Tuotokset ovat erityisten aluepolitiikkojen ja EAKR:n toimenpideohjelman parantaminen seitsemällä EU:n alueella, joihin osallistuu viisi hallintoviranomaista, joilla on toimivalta energiatehokkuus- ja uusiutuvia energialähteitä koskevissa hankkeissa. Parannus mahdollistaa rahoitusvälineiden ja energia-investointien toteuttamisen toisessa vaiheessa, koska kuuden EAKR:n toimintalinjan ja kahden nykyisen rahoitusvälineen strateginen painopiste on muuttunut. Muita tärkeitä tuloksia ovat: Yli 3,8 miljoonaa euroa EAKR:ää ja > 2,65 miljoonaa euroa rahoitusvälineiden varoja. Alueiden välisiin tapahtumiin osallistuu 120 henkilöä, jotka lisäävät ammatillista kapasiteettiaan. — 28 sidosryhmätapahtumaa, mukaan lukien: 14 alueiden välistä tapahtumaa, joihin osallistuu yli 330 sidosryhmää. 14 paikallista sidosryhmäkokousta, joissa on yli 200 osallistujaa. — 140 parasta käytäntöä, jotka on tuotettu ja esitetty georeferenssikartassa (Fiener-karttatyökalu) ja verkkotietokannassa, jotka molemmat on sijoitettu verkkosivustolle. (Finnish) | |||||||||||||||
| Property / summary: ONGELMA: Rakennusten energiatehokkuuteen ja uusiutuvaan energiaan tehtävien investointien lisääminen on suuri haaste Euroopan unionin vuodelle 2030 asetettujen tavoitteiden saavuttamiselle. Useimmissa EAKR:n kannustimissa käytettiin energiainvestointeja edistäviä avustusjärjestelmiä, joita ei palauteta, mutta EY:n vakaus- ja kasvusopimuksen alijäämärajoituksista johtuen investoinnit ovat hidastuneet. Avustusmenetelmä on osoittautunut merkittäväksi heikkoudeksi suhteessa muihin menetelmiin, kuten rahoitusvälineisiin, joten alueviranomaisilla on keskeinen rooli uusien toimintalinjojen luomisessa tällä alalla. Koheesiorahastojen, erityisesti EAKR:n, käyttö uusien rahoitusvälineiden luomisessa on keskeinen haaste tulevalla kaudella 2014–2020, erityisesti yhdistettynä EY:n rahoitusaloitteisiin. TAVOITE: Yleisenä tavoitteena on edistää uusia politiikkoja tai nykyisten politiikkojen parantamista, joilla pyritään luomaan rahoitusvälineitä, erityisesti EAKR:n rahastoista tuettuja rahoitusvälineitä, jotka on integroitu EY:n rahoitusaloitteisiin, kuten ESIR-rahasto (Junckerin suunnitelma 06/2015), Euroopan investointipankin EIP:n välineet (ELENA, Margarite-rahastot) tai jopa julkisen ja yksityisen sektorin kumppanuudet. LÄHDÖT: Tuotokset ovat erityisten aluepolitiikkojen ja EAKR:n toimenpideohjelman parantaminen seitsemällä EU:n alueella, joihin osallistuu viisi hallintoviranomaista, joilla on toimivalta energiatehokkuus- ja uusiutuvia energialähteitä koskevissa hankkeissa. Parannus mahdollistaa rahoitusvälineiden ja energia-investointien toteuttamisen toisessa vaiheessa, koska kuuden EAKR:n toimintalinjan ja kahden nykyisen rahoitusvälineen strateginen painopiste on muuttunut. Muita tärkeitä tuloksia ovat: Yli 3,8 miljoonaa euroa EAKR:ää ja > 2,65 miljoonaa euroa rahoitusvälineiden varoja. Alueiden välisiin tapahtumiin osallistuu 120 henkilöä, jotka lisäävät ammatillista kapasiteettiaan. — 28 sidosryhmätapahtumaa, mukaan lukien: 14 alueiden välistä tapahtumaa, joihin osallistuu yli 330 sidosryhmää. 14 paikallista sidosryhmäkokousta, joissa on yli 200 osallistujaa. — 140 parasta käytäntöä, jotka on tuotettu ja esitetty georeferenssikartassa (Fiener-karttatyökalu) ja verkkotietokannassa, jotka molemmat on sijoitettu verkkosivustolle. (Finnish) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: ONGELMA: Rakennusten energiatehokkuuteen ja uusiutuvaan energiaan tehtävien investointien lisääminen on suuri haaste Euroopan unionin vuodelle 2030 asetettujen tavoitteiden saavuttamiselle. Useimmissa EAKR:n kannustimissa käytettiin energiainvestointeja edistäviä avustusjärjestelmiä, joita ei palauteta, mutta EY:n vakaus- ja kasvusopimuksen alijäämärajoituksista johtuen investoinnit ovat hidastuneet. Avustusmenetelmä on osoittautunut merkittäväksi heikkoudeksi suhteessa muihin menetelmiin, kuten rahoitusvälineisiin, joten alueviranomaisilla on keskeinen rooli uusien toimintalinjojen luomisessa tällä alalla. Koheesiorahastojen, erityisesti EAKR:n, käyttö uusien rahoitusvälineiden luomisessa on keskeinen haaste tulevalla kaudella 2014–2020, erityisesti yhdistettynä EY:n rahoitusaloitteisiin. TAVOITE: Yleisenä tavoitteena on edistää uusia politiikkoja tai nykyisten politiikkojen parantamista, joilla pyritään luomaan rahoitusvälineitä, erityisesti EAKR:n rahastoista tuettuja rahoitusvälineitä, jotka on integroitu EY:n rahoitusaloitteisiin, kuten ESIR-rahasto (Junckerin suunnitelma 06/2015), Euroopan investointipankin EIP:n välineet (ELENA, Margarite-rahastot) tai jopa julkisen ja yksityisen sektorin kumppanuudet. LÄHDÖT: Tuotokset ovat erityisten aluepolitiikkojen ja EAKR:n toimenpideohjelman parantaminen seitsemällä EU:n alueella, joihin osallistuu viisi hallintoviranomaista, joilla on toimivalta energiatehokkuus- ja uusiutuvia energialähteitä koskevissa hankkeissa. Parannus mahdollistaa rahoitusvälineiden ja energia-investointien toteuttamisen toisessa vaiheessa, koska kuuden EAKR:n toimintalinjan ja kahden nykyisen rahoitusvälineen strateginen painopiste on muuttunut. Muita tärkeitä tuloksia ovat: Yli 3,8 miljoonaa euroa EAKR:ää ja > 2,65 miljoonaa euroa rahoitusvälineiden varoja. Alueiden välisiin tapahtumiin osallistuu 120 henkilöä, jotka lisäävät ammatillista kapasiteettiaan. — 28 sidosryhmätapahtumaa, mukaan lukien: 14 alueiden välistä tapahtumaa, joihin osallistuu yli 330 sidosryhmää. 14 paikallista sidosryhmäkokousta, joissa on yli 200 osallistujaa. — 140 parasta käytäntöä, jotka on tuotettu ja esitetty georeferenssikartassa (Fiener-karttatyökalu) ja verkkotietokannassa, jotka molemmat on sijoitettu verkkosivustolle. (Finnish) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 4 November 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
ONGELMA: Rakennusten energiatehokkuuteen ja uusiutuvaan energiaan tehtävien investointien lisääminen on suuri haaste Euroopan unionin vuodelle 2030 asetettujen tavoitteiden saavuttamiselle. Useimmissa EAKR:n kannustimissa käytettiin energiainvestointeja edistäviä avustusjärjestelmiä, joita ei palauteta, mutta EY:n vakaus- ja kasvusopimuksen alijäämärajoituksista johtuen investoinnit ovat hidastuneet. Avustusmenetelmä on osoittautunut merkittäväksi heikkoudeksi suhteessa muihin menetelmiin, kuten rahoitusvälineisiin, joten alueviranomaisilla on keskeinen rooli uusien toimintalinjojen luomisessa tällä alalla. Koheesiorahastojen, erityisesti EAKR:n, käyttö uusien rahoitusvälineiden luomisessa on keskeinen haaste tulevalla kaudella 2014–2020, erityisesti yhdistettynä EY:n rahoitusaloitteisiin. TAVOITE: Yleisenä tavoitteena on edistää uusia politiikkoja tai nykyisten politiikkojen parantamista, joilla pyritään luomaan rahoitusvälineitä, erityisesti EAKR:n rahastoista tuettuja rahoitusvälineitä, jotka on integroitu EY:n rahoitusaloitteisiin, kuten ESIR-rahasto (Junckerin suunnitelma 06/2015), Euroopan investointipankin EIP:n välineet (ELENA, Margarite-rahastot) tai jopa julkisen ja yksityisen sektorin kumppanuudet. LÄHDÖT: Tuotokset ovat erityisten aluepolitiikkojen ja EAKR:n toimenpideohjelman parantaminen seitsemällä EU:n alueella, joihin osallistuu viisi hallintoviranomaista, joilla on toimivalta energiatehokkuus- ja uusiutuvia energialähteitä koskevissa hankkeissa. Parannus mahdollistaa rahoitusvälineiden ja energia-investointien toteuttamisen toisessa vaiheessa, koska kuuden EAKR:n toimintalinjan ja kahden nykyisen rahoitusvälineen strateginen painopiste on muuttunut. Muita tärkeitä tuloksia ovat: Yli 3,8 miljoonaa euroa EAKR:ää ja > 2,65 miljoonaa euroa rahoitusvälineiden varoja. Alueiden välisiin tapahtumiin osallistuu 120 henkilöä, jotka lisäävät ammatillista kapasiteettiaan. — 28 sidosryhmätapahtumaa, mukaan lukien: 14 alueiden välistä tapahtumaa, joihin osallistuu yli 330 sidosryhmää. 14 paikallista sidosryhmäkokousta, joissa on yli 200 osallistujaa. — 140 parasta käytäntöä, jotka on tuotettu ja esitetty georeferenssikartassa (Fiener-karttatyökalu) ja verkkotietokannassa, jotka molemmat on sijoitettu verkkosivustolle. (Finnish) | |||||||||||||||
| Property / summary: ONGELMA: Rakennusten energiatehokkuuteen ja uusiutuvaan energiaan tehtävien investointien lisääminen on suuri haaste Euroopan unionin vuodelle 2030 asetettujen tavoitteiden saavuttamiselle. Useimmissa EAKR:n kannustimissa käytettiin energiainvestointeja edistäviä avustusjärjestelmiä, joita ei palauteta, mutta EY:n vakaus- ja kasvusopimuksen alijäämärajoituksista johtuen investoinnit ovat hidastuneet. Avustusmenetelmä on osoittautunut merkittäväksi heikkoudeksi suhteessa muihin menetelmiin, kuten rahoitusvälineisiin, joten alueviranomaisilla on keskeinen rooli uusien toimintalinjojen luomisessa tällä alalla. Koheesiorahastojen, erityisesti EAKR:n, käyttö uusien rahoitusvälineiden luomisessa on keskeinen haaste tulevalla kaudella 2014–2020, erityisesti yhdistettynä EY:n rahoitusaloitteisiin. TAVOITE: Yleisenä tavoitteena on edistää uusia politiikkoja tai nykyisten politiikkojen parantamista, joilla pyritään luomaan rahoitusvälineitä, erityisesti EAKR:n rahastoista tuettuja rahoitusvälineitä, jotka on integroitu EY:n rahoitusaloitteisiin, kuten ESIR-rahasto (Junckerin suunnitelma 06/2015), Euroopan investointipankin EIP:n välineet (ELENA, Margarite-rahastot) tai jopa julkisen ja yksityisen sektorin kumppanuudet. LÄHDÖT: Tuotokset ovat erityisten aluepolitiikkojen ja EAKR:n toimenpideohjelman parantaminen seitsemällä EU:n alueella, joihin osallistuu viisi hallintoviranomaista, joilla on toimivalta energiatehokkuus- ja uusiutuvia energialähteitä koskevissa hankkeissa. Parannus mahdollistaa rahoitusvälineiden ja energia-investointien toteuttamisen toisessa vaiheessa, koska kuuden EAKR:n toimintalinjan ja kahden nykyisen rahoitusvälineen strateginen painopiste on muuttunut. Muita tärkeitä tuloksia ovat: Yli 3,8 miljoonaa euroa EAKR:ää ja > 2,65 miljoonaa euroa rahoitusvälineiden varoja. Alueiden välisiin tapahtumiin osallistuu 120 henkilöä, jotka lisäävät ammatillista kapasiteettiaan. — 28 sidosryhmätapahtumaa, mukaan lukien: 14 alueiden välistä tapahtumaa, joihin osallistuu yli 330 sidosryhmää. 14 paikallista sidosryhmäkokousta, joissa on yli 200 osallistujaa. — 140 parasta käytäntöä, jotka on tuotettu ja esitetty georeferenssikartassa (Fiener-karttatyökalu) ja verkkotietokannassa, jotka molemmat on sijoitettu verkkosivustolle. (Finnish) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: ONGELMA: Rakennusten energiatehokkuuteen ja uusiutuvaan energiaan tehtävien investointien lisääminen on suuri haaste Euroopan unionin vuodelle 2030 asetettujen tavoitteiden saavuttamiselle. Useimmissa EAKR:n kannustimissa käytettiin energiainvestointeja edistäviä avustusjärjestelmiä, joita ei palauteta, mutta EY:n vakaus- ja kasvusopimuksen alijäämärajoituksista johtuen investoinnit ovat hidastuneet. Avustusmenetelmä on osoittautunut merkittäväksi heikkoudeksi suhteessa muihin menetelmiin, kuten rahoitusvälineisiin, joten alueviranomaisilla on keskeinen rooli uusien toimintalinjojen luomisessa tällä alalla. Koheesiorahastojen, erityisesti EAKR:n, käyttö uusien rahoitusvälineiden luomisessa on keskeinen haaste tulevalla kaudella 2014–2020, erityisesti yhdistettynä EY:n rahoitusaloitteisiin. TAVOITE: Yleisenä tavoitteena on edistää uusia politiikkoja tai nykyisten politiikkojen parantamista, joilla pyritään luomaan rahoitusvälineitä, erityisesti EAKR:n rahastoista tuettuja rahoitusvälineitä, jotka on integroitu EY:n rahoitusaloitteisiin, kuten ESIR-rahasto (Junckerin suunnitelma 06/2015), Euroopan investointipankin EIP:n välineet (ELENA, Margarite-rahastot) tai jopa julkisen ja yksityisen sektorin kumppanuudet. LÄHDÖT: Tuotokset ovat erityisten aluepolitiikkojen ja EAKR:n toimenpideohjelman parantaminen seitsemällä EU:n alueella, joihin osallistuu viisi hallintoviranomaista, joilla on toimivalta energiatehokkuus- ja uusiutuvia energialähteitä koskevissa hankkeissa. Parannus mahdollistaa rahoitusvälineiden ja energia-investointien toteuttamisen toisessa vaiheessa, koska kuuden EAKR:n toimintalinjan ja kahden nykyisen rahoitusvälineen strateginen painopiste on muuttunut. Muita tärkeitä tuloksia ovat: Yli 3,8 miljoonaa euroa EAKR:ää ja > 2,65 miljoonaa euroa rahoitusvälineiden varoja. Alueiden välisiin tapahtumiin osallistuu 120 henkilöä, jotka lisäävät ammatillista kapasiteettiaan. — 28 sidosryhmätapahtumaa, mukaan lukien: 14 alueiden välistä tapahtumaa, joihin osallistuu yli 330 sidosryhmää. 14 paikallista sidosryhmäkokousta, joissa on yli 200 osallistujaa. — 140 parasta käytäntöä, jotka on tuotettu ja esitetty georeferenssikartassa (Fiener-karttatyökalu) ja verkkotietokannassa, jotka molemmat on sijoitettu verkkosivustolle. (Finnish) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 4 November 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
ONGELMA: Rakennusten energiatehokkuuteen ja uusiutuvaan energiaan tehtävien investointien lisääminen on suuri haaste Euroopan unionin vuodelle 2030 asetettujen tavoitteiden saavuttamiselle. Useimmissa EAKR:n kannustimissa käytettiin energiainvestointeja edistäviä avustusjärjestelmiä, joita ei palauteta, mutta EY:n vakaus- ja kasvusopimuksen alijäämärajoituksista johtuen investoinnit ovat hidastuneet. Avustusmenetelmä on osoittautunut merkittäväksi heikkoudeksi suhteessa muihin menetelmiin, kuten rahoitusvälineisiin, joten alueviranomaisilla on keskeinen rooli uusien toimintalinjojen luomisessa tällä alalla. Koheesiorahastojen, erityisesti EAKR:n, käyttö uusien rahoitusvälineiden luomisessa on keskeinen haaste tulevalla kaudella 2014–2020, erityisesti yhdistettynä EY:n rahoitusaloitteisiin. TAVOITE: Yleisenä tavoitteena on edistää uusia politiikkoja tai nykyisten politiikkojen parantamista, joilla pyritään luomaan rahoitusvälineitä, erityisesti EAKR:n rahastoista tuettuja rahoitusvälineitä, jotka on integroitu EY:n rahoitusaloitteisiin, kuten ESIR-rahasto (Junckerin suunnitelma 06/2015), Euroopan investointipankin EIP:n välineet (ELENA, Margarite-rahastot) tai jopa julkisen ja yksityisen sektorin kumppanuudet. LÄHDÖT: Tuotokset ovat erityisten aluepolitiikkojen ja EAKR:n toimenpideohjelman parantaminen seitsemällä EU:n alueella, joihin osallistuu viisi hallintoviranomaista, joilla on toimivalta energiatehokkuus- ja uusiutuvia energialähteitä koskevissa hankkeissa. Parannus mahdollistaa rahoitusvälineiden ja energia-investointien toteuttamisen toisessa vaiheessa, koska kuuden EAKR:n toimintalinjan ja kahden nykyisen rahoitusvälineen strateginen painopiste on muuttunut. Muita tärkeitä tuloksia ovat: Yli 3,8 miljoonaa euroa EAKR:ää ja > 2,65 miljoonaa euroa rahoitusvälineiden varoja. Alueiden välisiin tapahtumiin osallistuu 120 henkilöä, jotka lisäävät ammatillista kapasiteettiaan. — 28 sidosryhmätapahtumaa, mukaan lukien: 14 alueiden välistä tapahtumaa, joihin osallistuu yli 330 sidosryhmää. 14 paikallista sidosryhmäkokousta, joissa on yli 200 osallistujaa. — 140 parasta käytäntöä, jotka on tuotettu ja esitetty georeferenssikartassa (Fiener-karttatyökalu) ja verkkotietokannassa, jotka molemmat on sijoitettu verkkosivustolle. (Finnish) | |||||||||||||||
| Property / summary: ONGELMA: Rakennusten energiatehokkuuteen ja uusiutuvaan energiaan tehtävien investointien lisääminen on suuri haaste Euroopan unionin vuodelle 2030 asetettujen tavoitteiden saavuttamiselle. Useimmissa EAKR:n kannustimissa käytettiin energiainvestointeja edistäviä avustusjärjestelmiä, joita ei palauteta, mutta EY:n vakaus- ja kasvusopimuksen alijäämärajoituksista johtuen investoinnit ovat hidastuneet. Avustusmenetelmä on osoittautunut merkittäväksi heikkoudeksi suhteessa muihin menetelmiin, kuten rahoitusvälineisiin, joten alueviranomaisilla on keskeinen rooli uusien toimintalinjojen luomisessa tällä alalla. Koheesiorahastojen, erityisesti EAKR:n, käyttö uusien rahoitusvälineiden luomisessa on keskeinen haaste tulevalla kaudella 2014–2020, erityisesti yhdistettynä EY:n rahoitusaloitteisiin. TAVOITE: Yleisenä tavoitteena on edistää uusia politiikkoja tai nykyisten politiikkojen parantamista, joilla pyritään luomaan rahoitusvälineitä, erityisesti EAKR:n rahastoista tuettuja rahoitusvälineitä, jotka on integroitu EY:n rahoitusaloitteisiin, kuten ESIR-rahasto (Junckerin suunnitelma 06/2015), Euroopan investointipankin EIP:n välineet (ELENA, Margarite-rahastot) tai jopa julkisen ja yksityisen sektorin kumppanuudet. LÄHDÖT: Tuotokset ovat erityisten aluepolitiikkojen ja EAKR:n toimenpideohjelman parantaminen seitsemällä EU:n alueella, joihin osallistuu viisi hallintoviranomaista, joilla on toimivalta energiatehokkuus- ja uusiutuvia energialähteitä koskevissa hankkeissa. Parannus mahdollistaa rahoitusvälineiden ja energia-investointien toteuttamisen toisessa vaiheessa, koska kuuden EAKR:n toimintalinjan ja kahden nykyisen rahoitusvälineen strateginen painopiste on muuttunut. Muita tärkeitä tuloksia ovat: Yli 3,8 miljoonaa euroa EAKR:ää ja > 2,65 miljoonaa euroa rahoitusvälineiden varoja. Alueiden välisiin tapahtumiin osallistuu 120 henkilöä, jotka lisäävät ammatillista kapasiteettiaan. — 28 sidosryhmätapahtumaa, mukaan lukien: 14 alueiden välistä tapahtumaa, joihin osallistuu yli 330 sidosryhmää. 14 paikallista sidosryhmäkokousta, joissa on yli 200 osallistujaa. — 140 parasta käytäntöä, jotka on tuotettu ja esitetty georeferenssikartassa (Fiener-karttatyökalu) ja verkkotietokannassa, jotka molemmat on sijoitettu verkkosivustolle. (Finnish) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: ONGELMA: Rakennusten energiatehokkuuteen ja uusiutuvaan energiaan tehtävien investointien lisääminen on suuri haaste Euroopan unionin vuodelle 2030 asetettujen tavoitteiden saavuttamiselle. Useimmissa EAKR:n kannustimissa käytettiin energiainvestointeja edistäviä avustusjärjestelmiä, joita ei palauteta, mutta EY:n vakaus- ja kasvusopimuksen alijäämärajoituksista johtuen investoinnit ovat hidastuneet. Avustusmenetelmä on osoittautunut merkittäväksi heikkoudeksi suhteessa muihin menetelmiin, kuten rahoitusvälineisiin, joten alueviranomaisilla on keskeinen rooli uusien toimintalinjojen luomisessa tällä alalla. Koheesiorahastojen, erityisesti EAKR:n, käyttö uusien rahoitusvälineiden luomisessa on keskeinen haaste tulevalla kaudella 2014–2020, erityisesti yhdistettynä EY:n rahoitusaloitteisiin. TAVOITE: Yleisenä tavoitteena on edistää uusia politiikkoja tai nykyisten politiikkojen parantamista, joilla pyritään luomaan rahoitusvälineitä, erityisesti EAKR:n rahastoista tuettuja rahoitusvälineitä, jotka on integroitu EY:n rahoitusaloitteisiin, kuten ESIR-rahasto (Junckerin suunnitelma 06/2015), Euroopan investointipankin EIP:n välineet (ELENA, Margarite-rahastot) tai jopa julkisen ja yksityisen sektorin kumppanuudet. LÄHDÖT: Tuotokset ovat erityisten aluepolitiikkojen ja EAKR:n toimenpideohjelman parantaminen seitsemällä EU:n alueella, joihin osallistuu viisi hallintoviranomaista, joilla on toimivalta energiatehokkuus- ja uusiutuvia energialähteitä koskevissa hankkeissa. Parannus mahdollistaa rahoitusvälineiden ja energia-investointien toteuttamisen toisessa vaiheessa, koska kuuden EAKR:n toimintalinjan ja kahden nykyisen rahoitusvälineen strateginen painopiste on muuttunut. Muita tärkeitä tuloksia ovat: Yli 3,8 miljoonaa euroa EAKR:ää ja > 2,65 miljoonaa euroa rahoitusvälineiden varoja. Alueiden välisiin tapahtumiin osallistuu 120 henkilöä, jotka lisäävät ammatillista kapasiteettiaan. — 28 sidosryhmätapahtumaa, mukaan lukien: 14 alueiden välistä tapahtumaa, joihin osallistuu yli 330 sidosryhmää. 14 paikallista sidosryhmäkokousta, joissa on yli 200 osallistujaa. — 140 parasta käytäntöä, jotka on tuotettu ja esitetty georeferenssikartassa (Fiener-karttatyökalu) ja verkkotietokannassa, jotka molemmat on sijoitettu verkkosivustolle. (Finnish) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 4 November 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
ONGELMA: Rakennusten energiatehokkuuteen ja uusiutuvaan energiaan tehtävien investointien lisääminen on suuri haaste Euroopan unionin vuodelle 2030 asetettujen tavoitteiden saavuttamiselle. Useimmissa EAKR:n kannustimissa käytettiin energiainvestointeja edistäviä avustusjärjestelmiä, joita ei palauteta, mutta EY:n vakaus- ja kasvusopimuksen alijäämärajoituksista johtuen investoinnit ovat hidastuneet. Avustusmenetelmä on osoittautunut merkittäväksi heikkoudeksi suhteessa muihin menetelmiin, kuten rahoitusvälineisiin, joten alueviranomaisilla on keskeinen rooli uusien toimintalinjojen luomisessa tällä alalla. Koheesiorahastojen, erityisesti EAKR:n, käyttö uusien rahoitusvälineiden luomisessa on keskeinen haaste tulevalla kaudella 2014–2020, erityisesti yhdistettynä EY:n rahoitusaloitteisiin. TAVOITE: Yleisenä tavoitteena on edistää uusia politiikkoja tai nykyisten politiikkojen parantamista, joilla pyritään luomaan rahoitusvälineitä, erityisesti EAKR:n rahastoista tuettuja rahoitusvälineitä, jotka on integroitu EY:n rahoitusaloitteisiin, kuten ESIR-rahasto (Junckerin suunnitelma 06/2015), Euroopan investointipankin EIP:n välineet (ELENA, Margarite-rahastot) tai jopa julkisen ja yksityisen sektorin kumppanuudet. LÄHDÖT: Tuotokset ovat erityisten aluepolitiikkojen ja EAKR:n toimenpideohjelman parantaminen seitsemällä EU:n alueella, joihin osallistuu viisi hallintoviranomaista, joilla on toimivalta energiatehokkuus- ja uusiutuvia energialähteitä koskevissa hankkeissa. Parannus mahdollistaa rahoitusvälineiden ja energia-investointien toteuttamisen toisessa vaiheessa, koska kuuden EAKR:n toimintalinjan ja kahden nykyisen rahoitusvälineen strateginen painopiste on muuttunut. Muita tärkeitä tuloksia ovat: Yli 3,8 miljoonaa euroa EAKR:ää ja > 2,65 miljoonaa euroa rahoitusvälineiden varoja. Alueiden välisiin tapahtumiin osallistuu 120 henkilöä, jotka lisäävät ammatillista kapasiteettiaan. — 28 sidosryhmätapahtumaa, mukaan lukien: 14 alueiden välistä tapahtumaa, joihin osallistuu yli 330 sidosryhmää. 14 paikallista sidosryhmäkokousta, joissa on yli 200 osallistujaa. — 140 parasta käytäntöä, jotka on tuotettu ja esitetty georeferenssikartassa (Fiener-karttatyökalu) ja verkkotietokannassa, jotka molemmat on sijoitettu verkkosivustolle. (Finnish) | |||||||||||||||
| Property / summary: ONGELMA: Rakennusten energiatehokkuuteen ja uusiutuvaan energiaan tehtävien investointien lisääminen on suuri haaste Euroopan unionin vuodelle 2030 asetettujen tavoitteiden saavuttamiselle. Useimmissa EAKR:n kannustimissa käytettiin energiainvestointeja edistäviä avustusjärjestelmiä, joita ei palauteta, mutta EY:n vakaus- ja kasvusopimuksen alijäämärajoituksista johtuen investoinnit ovat hidastuneet. Avustusmenetelmä on osoittautunut merkittäväksi heikkoudeksi suhteessa muihin menetelmiin, kuten rahoitusvälineisiin, joten alueviranomaisilla on keskeinen rooli uusien toimintalinjojen luomisessa tällä alalla. Koheesiorahastojen, erityisesti EAKR:n, käyttö uusien rahoitusvälineiden luomisessa on keskeinen haaste tulevalla kaudella 2014–2020, erityisesti yhdistettynä EY:n rahoitusaloitteisiin. TAVOITE: Yleisenä tavoitteena on edistää uusia politiikkoja tai nykyisten politiikkojen parantamista, joilla pyritään luomaan rahoitusvälineitä, erityisesti EAKR:n rahastoista tuettuja rahoitusvälineitä, jotka on integroitu EY:n rahoitusaloitteisiin, kuten ESIR-rahasto (Junckerin suunnitelma 06/2015), Euroopan investointipankin EIP:n välineet (ELENA, Margarite-rahastot) tai jopa julkisen ja yksityisen sektorin kumppanuudet. LÄHDÖT: Tuotokset ovat erityisten aluepolitiikkojen ja EAKR:n toimenpideohjelman parantaminen seitsemällä EU:n alueella, joihin osallistuu viisi hallintoviranomaista, joilla on toimivalta energiatehokkuus- ja uusiutuvia energialähteitä koskevissa hankkeissa. Parannus mahdollistaa rahoitusvälineiden ja energia-investointien toteuttamisen toisessa vaiheessa, koska kuuden EAKR:n toimintalinjan ja kahden nykyisen rahoitusvälineen strateginen painopiste on muuttunut. Muita tärkeitä tuloksia ovat: Yli 3,8 miljoonaa euroa EAKR:ää ja > 2,65 miljoonaa euroa rahoitusvälineiden varoja. Alueiden välisiin tapahtumiin osallistuu 120 henkilöä, jotka lisäävät ammatillista kapasiteettiaan. — 28 sidosryhmätapahtumaa, mukaan lukien: 14 alueiden välistä tapahtumaa, joihin osallistuu yli 330 sidosryhmää. 14 paikallista sidosryhmäkokousta, joissa on yli 200 osallistujaa. — 140 parasta käytäntöä, jotka on tuotettu ja esitetty georeferenssikartassa (Fiener-karttatyökalu) ja verkkotietokannassa, jotka molemmat on sijoitettu verkkosivustolle. (Finnish) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: ONGELMA: Rakennusten energiatehokkuuteen ja uusiutuvaan energiaan tehtävien investointien lisääminen on suuri haaste Euroopan unionin vuodelle 2030 asetettujen tavoitteiden saavuttamiselle. Useimmissa EAKR:n kannustimissa käytettiin energiainvestointeja edistäviä avustusjärjestelmiä, joita ei palauteta, mutta EY:n vakaus- ja kasvusopimuksen alijäämärajoituksista johtuen investoinnit ovat hidastuneet. Avustusmenetelmä on osoittautunut merkittäväksi heikkoudeksi suhteessa muihin menetelmiin, kuten rahoitusvälineisiin, joten alueviranomaisilla on keskeinen rooli uusien toimintalinjojen luomisessa tällä alalla. Koheesiorahastojen, erityisesti EAKR:n, käyttö uusien rahoitusvälineiden luomisessa on keskeinen haaste tulevalla kaudella 2014–2020, erityisesti yhdistettynä EY:n rahoitusaloitteisiin. TAVOITE: Yleisenä tavoitteena on edistää uusia politiikkoja tai nykyisten politiikkojen parantamista, joilla pyritään luomaan rahoitusvälineitä, erityisesti EAKR:n rahastoista tuettuja rahoitusvälineitä, jotka on integroitu EY:n rahoitusaloitteisiin, kuten ESIR-rahasto (Junckerin suunnitelma 06/2015), Euroopan investointipankin EIP:n välineet (ELENA, Margarite-rahastot) tai jopa julkisen ja yksityisen sektorin kumppanuudet. LÄHDÖT: Tuotokset ovat erityisten aluepolitiikkojen ja EAKR:n toimenpideohjelman parantaminen seitsemällä EU:n alueella, joihin osallistuu viisi hallintoviranomaista, joilla on toimivalta energiatehokkuus- ja uusiutuvia energialähteitä koskevissa hankkeissa. Parannus mahdollistaa rahoitusvälineiden ja energia-investointien toteuttamisen toisessa vaiheessa, koska kuuden EAKR:n toimintalinjan ja kahden nykyisen rahoitusvälineen strateginen painopiste on muuttunut. Muita tärkeitä tuloksia ovat: Yli 3,8 miljoonaa euroa EAKR:ää ja > 2,65 miljoonaa euroa rahoitusvälineiden varoja. Alueiden välisiin tapahtumiin osallistuu 120 henkilöä, jotka lisäävät ammatillista kapasiteettiaan. — 28 sidosryhmätapahtumaa, mukaan lukien: 14 alueiden välistä tapahtumaa, joihin osallistuu yli 330 sidosryhmää. 14 paikallista sidosryhmäkokousta, joissa on yli 200 osallistujaa. — 140 parasta käytäntöä, jotka on tuotettu ja esitetty georeferenssikartassa (Fiener-karttatyökalu) ja verkkotietokannassa, jotka molemmat on sijoitettu verkkosivustolle. (Finnish) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 4 November 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
ONGELMA: Rakennusten energiatehokkuuteen ja uusiutuvaan energiaan tehtävien investointien lisääminen on suuri haaste Euroopan unionin vuodelle 2030 asetettujen tavoitteiden saavuttamiselle. Useimmissa EAKR:n kannustimissa käytettiin energiainvestointeja edistäviä avustusjärjestelmiä, joita ei palauteta, mutta EY:n vakaus- ja kasvusopimuksen alijäämärajoituksista johtuen investoinnit ovat hidastuneet. Avustusmenetelmä on osoittautunut merkittäväksi heikkoudeksi suhteessa muihin menetelmiin, kuten rahoitusvälineisiin, joten alueviranomaisilla on keskeinen rooli uusien toimintalinjojen luomisessa tällä alalla. Koheesiorahastojen, erityisesti EAKR:n, käyttö uusien rahoitusvälineiden luomisessa on keskeinen haaste tulevalla kaudella 2014–2020, erityisesti yhdistettynä EY:n rahoitusaloitteisiin. TAVOITE: Yleisenä tavoitteena on edistää uusia politiikkoja tai nykyisten politiikkojen parantamista, joilla pyritään luomaan rahoitusvälineitä, erityisesti EAKR:n rahastoista tuettuja rahoitusvälineitä, jotka on integroitu EY:n rahoitusaloitteisiin, kuten ESIR-rahasto (Junckerin suunnitelma 06/2015), Euroopan investointipankin EIP:n välineet (ELENA, Margarite-rahastot) tai jopa julkisen ja yksityisen sektorin kumppanuudet. LÄHDÖT: Tuotokset ovat erityisten aluepolitiikkojen ja EAKR:n toimenpideohjelman parantaminen seitsemällä EU:n alueella, joihin osallistuu viisi hallintoviranomaista, joilla on toimivalta energiatehokkuus- ja uusiutuvia energialähteitä koskevissa hankkeissa. Parannus mahdollistaa rahoitusvälineiden ja energia-investointien toteuttamisen toisessa vaiheessa, koska kuuden EAKR:n toimintalinjan ja kahden nykyisen rahoitusvälineen strateginen painopiste on muuttunut. Muita tärkeitä tuloksia ovat: Yli 3,8 miljoonaa euroa EAKR:ää ja > 2,65 miljoonaa euroa rahoitusvälineiden varoja. Alueiden välisiin tapahtumiin osallistuu 120 henkilöä, jotka lisäävät ammatillista kapasiteettiaan. — 28 sidosryhmätapahtumaa, mukaan lukien: 14 alueiden välistä tapahtumaa, joihin osallistuu yli 330 sidosryhmää. 14 paikallista sidosryhmäkokousta, joissa on yli 200 osallistujaa. — 140 parasta käytäntöä, jotka on tuotettu ja esitetty georeferenssikartassa (Fiener-karttatyökalu) ja verkkotietokannassa, jotka molemmat on sijoitettu verkkosivustolle. (Finnish) | |||||||||||||||
| Property / summary: ONGELMA: Rakennusten energiatehokkuuteen ja uusiutuvaan energiaan tehtävien investointien lisääminen on suuri haaste Euroopan unionin vuodelle 2030 asetettujen tavoitteiden saavuttamiselle. Useimmissa EAKR:n kannustimissa käytettiin energiainvestointeja edistäviä avustusjärjestelmiä, joita ei palauteta, mutta EY:n vakaus- ja kasvusopimuksen alijäämärajoituksista johtuen investoinnit ovat hidastuneet. Avustusmenetelmä on osoittautunut merkittäväksi heikkoudeksi suhteessa muihin menetelmiin, kuten rahoitusvälineisiin, joten alueviranomaisilla on keskeinen rooli uusien toimintalinjojen luomisessa tällä alalla. Koheesiorahastojen, erityisesti EAKR:n, käyttö uusien rahoitusvälineiden luomisessa on keskeinen haaste tulevalla kaudella 2014–2020, erityisesti yhdistettynä EY:n rahoitusaloitteisiin. TAVOITE: Yleisenä tavoitteena on edistää uusia politiikkoja tai nykyisten politiikkojen parantamista, joilla pyritään luomaan rahoitusvälineitä, erityisesti EAKR:n rahastoista tuettuja rahoitusvälineitä, jotka on integroitu EY:n rahoitusaloitteisiin, kuten ESIR-rahasto (Junckerin suunnitelma 06/2015), Euroopan investointipankin EIP:n välineet (ELENA, Margarite-rahastot) tai jopa julkisen ja yksityisen sektorin kumppanuudet. LÄHDÖT: Tuotokset ovat erityisten aluepolitiikkojen ja EAKR:n toimenpideohjelman parantaminen seitsemällä EU:n alueella, joihin osallistuu viisi hallintoviranomaista, joilla on toimivalta energiatehokkuus- ja uusiutuvia energialähteitä koskevissa hankkeissa. Parannus mahdollistaa rahoitusvälineiden ja energia-investointien toteuttamisen toisessa vaiheessa, koska kuuden EAKR:n toimintalinjan ja kahden nykyisen rahoitusvälineen strateginen painopiste on muuttunut. Muita tärkeitä tuloksia ovat: Yli 3,8 miljoonaa euroa EAKR:ää ja > 2,65 miljoonaa euroa rahoitusvälineiden varoja. Alueiden välisiin tapahtumiin osallistuu 120 henkilöä, jotka lisäävät ammatillista kapasiteettiaan. — 28 sidosryhmätapahtumaa, mukaan lukien: 14 alueiden välistä tapahtumaa, joihin osallistuu yli 330 sidosryhmää. 14 paikallista sidosryhmäkokousta, joissa on yli 200 osallistujaa. — 140 parasta käytäntöä, jotka on tuotettu ja esitetty georeferenssikartassa (Fiener-karttatyökalu) ja verkkotietokannassa, jotka molemmat on sijoitettu verkkosivustolle. (Finnish) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: ONGELMA: Rakennusten energiatehokkuuteen ja uusiutuvaan energiaan tehtävien investointien lisääminen on suuri haaste Euroopan unionin vuodelle 2030 asetettujen tavoitteiden saavuttamiselle. Useimmissa EAKR:n kannustimissa käytettiin energiainvestointeja edistäviä avustusjärjestelmiä, joita ei palauteta, mutta EY:n vakaus- ja kasvusopimuksen alijäämärajoituksista johtuen investoinnit ovat hidastuneet. Avustusmenetelmä on osoittautunut merkittäväksi heikkoudeksi suhteessa muihin menetelmiin, kuten rahoitusvälineisiin, joten alueviranomaisilla on keskeinen rooli uusien toimintalinjojen luomisessa tällä alalla. Koheesiorahastojen, erityisesti EAKR:n, käyttö uusien rahoitusvälineiden luomisessa on keskeinen haaste tulevalla kaudella 2014–2020, erityisesti yhdistettynä EY:n rahoitusaloitteisiin. TAVOITE: Yleisenä tavoitteena on edistää uusia politiikkoja tai nykyisten politiikkojen parantamista, joilla pyritään luomaan rahoitusvälineitä, erityisesti EAKR:n rahastoista tuettuja rahoitusvälineitä, jotka on integroitu EY:n rahoitusaloitteisiin, kuten ESIR-rahasto (Junckerin suunnitelma 06/2015), Euroopan investointipankin EIP:n välineet (ELENA, Margarite-rahastot) tai jopa julkisen ja yksityisen sektorin kumppanuudet. LÄHDÖT: Tuotokset ovat erityisten aluepolitiikkojen ja EAKR:n toimenpideohjelman parantaminen seitsemällä EU:n alueella, joihin osallistuu viisi hallintoviranomaista, joilla on toimivalta energiatehokkuus- ja uusiutuvia energialähteitä koskevissa hankkeissa. Parannus mahdollistaa rahoitusvälineiden ja energia-investointien toteuttamisen toisessa vaiheessa, koska kuuden EAKR:n toimintalinjan ja kahden nykyisen rahoitusvälineen strateginen painopiste on muuttunut. Muita tärkeitä tuloksia ovat: Yli 3,8 miljoonaa euroa EAKR:ää ja > 2,65 miljoonaa euroa rahoitusvälineiden varoja. Alueiden välisiin tapahtumiin osallistuu 120 henkilöä, jotka lisäävät ammatillista kapasiteettiaan. — 28 sidosryhmätapahtumaa, mukaan lukien: 14 alueiden välistä tapahtumaa, joihin osallistuu yli 330 sidosryhmää. 14 paikallista sidosryhmäkokousta, joissa on yli 200 osallistujaa. — 140 parasta käytäntöä, jotka on tuotettu ja esitetty georeferenssikartassa (Fiener-karttatyökalu) ja verkkotietokannassa, jotka molemmat on sijoitettu verkkosivustolle. (Finnish) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 4 November 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
ONGELMA: Rakennusten energiatehokkuuteen ja uusiutuvaan energiaan tehtävien investointien lisääminen on suuri haaste Euroopan unionin vuodelle 2030 asetettujen tavoitteiden saavuttamiselle. Useimmissa EAKR:n kannustimissa käytettiin energiainvestointeja edistäviä avustusjärjestelmiä, joita ei palauteta, mutta EY:n vakaus- ja kasvusopimuksen alijäämärajoituksista johtuen investoinnit ovat hidastuneet. Avustusmenetelmä on osoittautunut merkittäväksi heikkoudeksi suhteessa muihin menetelmiin, kuten rahoitusvälineisiin, joten alueviranomaisilla on keskeinen rooli uusien toimintalinjojen luomisessa tällä alalla. Koheesiorahastojen, erityisesti EAKR:n, käyttö uusien rahoitusvälineiden luomisessa on keskeinen haaste tulevalla kaudella 2014–2020, erityisesti yhdistettynä EY:n rahoitusaloitteisiin. TAVOITE: Yleisenä tavoitteena on edistää uusia politiikkoja tai nykyisten politiikkojen parantamista, joilla pyritään luomaan rahoitusvälineitä, erityisesti EAKR:n rahastoista tuettuja rahoitusvälineitä, jotka on integroitu EY:n rahoitusaloitteisiin, kuten ESIR-rahasto (Junckerin suunnitelma 06/2015), Euroopan investointipankin EIP:n välineet (ELENA, Margarite-rahastot) tai jopa julkisen ja yksityisen sektorin kumppanuudet. LÄHDÖT: Tuotokset ovat erityisten aluepolitiikkojen ja EAKR:n toimenpideohjelman parantaminen seitsemällä EU:n alueella, joihin osallistuu viisi hallintoviranomaista, joilla on toimivalta energiatehokkuus- ja uusiutuvia energialähteitä koskevissa hankkeissa. Parannus mahdollistaa rahoitusvälineiden ja energia-investointien toteuttamisen toisessa vaiheessa, koska kuuden EAKR:n toimintalinjan ja kahden nykyisen rahoitusvälineen strateginen painopiste on muuttunut. Muita tärkeitä tuloksia ovat: Yli 3,8 miljoonaa euroa EAKR:ää ja > 2,65 miljoonaa euroa rahoitusvälineiden varoja. Alueiden välisiin tapahtumiin osallistuu 120 henkilöä, jotka lisäävät ammatillista kapasiteettiaan. — 28 sidosryhmätapahtumaa, mukaan lukien: 14 alueiden välistä tapahtumaa, joihin osallistuu yli 330 sidosryhmää. 14 paikallista sidosryhmäkokousta, joissa on yli 200 osallistujaa. — 140 parasta käytäntöä, jotka on tuotettu ja esitetty georeferenssikartassa (Fiener-karttatyökalu) ja verkkotietokannassa, jotka molemmat on sijoitettu verkkosivustolle. (Finnish) | |||||||||||||||
| Property / summary: ONGELMA: Rakennusten energiatehokkuuteen ja uusiutuvaan energiaan tehtävien investointien lisääminen on suuri haaste Euroopan unionin vuodelle 2030 asetettujen tavoitteiden saavuttamiselle. Useimmissa EAKR:n kannustimissa käytettiin energiainvestointeja edistäviä avustusjärjestelmiä, joita ei palauteta, mutta EY:n vakaus- ja kasvusopimuksen alijäämärajoituksista johtuen investoinnit ovat hidastuneet. Avustusmenetelmä on osoittautunut merkittäväksi heikkoudeksi suhteessa muihin menetelmiin, kuten rahoitusvälineisiin, joten alueviranomaisilla on keskeinen rooli uusien toimintalinjojen luomisessa tällä alalla. Koheesiorahastojen, erityisesti EAKR:n, käyttö uusien rahoitusvälineiden luomisessa on keskeinen haaste tulevalla kaudella 2014–2020, erityisesti yhdistettynä EY:n rahoitusaloitteisiin. TAVOITE: Yleisenä tavoitteena on edistää uusia politiikkoja tai nykyisten politiikkojen parantamista, joilla pyritään luomaan rahoitusvälineitä, erityisesti EAKR:n rahastoista tuettuja rahoitusvälineitä, jotka on integroitu EY:n rahoitusaloitteisiin, kuten ESIR-rahasto (Junckerin suunnitelma 06/2015), Euroopan investointipankin EIP:n välineet (ELENA, Margarite-rahastot) tai jopa julkisen ja yksityisen sektorin kumppanuudet. LÄHDÖT: Tuotokset ovat erityisten aluepolitiikkojen ja EAKR:n toimenpideohjelman parantaminen seitsemällä EU:n alueella, joihin osallistuu viisi hallintoviranomaista, joilla on toimivalta energiatehokkuus- ja uusiutuvia energialähteitä koskevissa hankkeissa. Parannus mahdollistaa rahoitusvälineiden ja energia-investointien toteuttamisen toisessa vaiheessa, koska kuuden EAKR:n toimintalinjan ja kahden nykyisen rahoitusvälineen strateginen painopiste on muuttunut. Muita tärkeitä tuloksia ovat: Yli 3,8 miljoonaa euroa EAKR:ää ja > 2,65 miljoonaa euroa rahoitusvälineiden varoja. Alueiden välisiin tapahtumiin osallistuu 120 henkilöä, jotka lisäävät ammatillista kapasiteettiaan. — 28 sidosryhmätapahtumaa, mukaan lukien: 14 alueiden välistä tapahtumaa, joihin osallistuu yli 330 sidosryhmää. 14 paikallista sidosryhmäkokousta, joissa on yli 200 osallistujaa. — 140 parasta käytäntöä, jotka on tuotettu ja esitetty georeferenssikartassa (Fiener-karttatyökalu) ja verkkotietokannassa, jotka molemmat on sijoitettu verkkosivustolle. (Finnish) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: ONGELMA: Rakennusten energiatehokkuuteen ja uusiutuvaan energiaan tehtävien investointien lisääminen on suuri haaste Euroopan unionin vuodelle 2030 asetettujen tavoitteiden saavuttamiselle. Useimmissa EAKR:n kannustimissa käytettiin energiainvestointeja edistäviä avustusjärjestelmiä, joita ei palauteta, mutta EY:n vakaus- ja kasvusopimuksen alijäämärajoituksista johtuen investoinnit ovat hidastuneet. Avustusmenetelmä on osoittautunut merkittäväksi heikkoudeksi suhteessa muihin menetelmiin, kuten rahoitusvälineisiin, joten alueviranomaisilla on keskeinen rooli uusien toimintalinjojen luomisessa tällä alalla. Koheesiorahastojen, erityisesti EAKR:n, käyttö uusien rahoitusvälineiden luomisessa on keskeinen haaste tulevalla kaudella 2014–2020, erityisesti yhdistettynä EY:n rahoitusaloitteisiin. TAVOITE: Yleisenä tavoitteena on edistää uusia politiikkoja tai nykyisten politiikkojen parantamista, joilla pyritään luomaan rahoitusvälineitä, erityisesti EAKR:n rahastoista tuettuja rahoitusvälineitä, jotka on integroitu EY:n rahoitusaloitteisiin, kuten ESIR-rahasto (Junckerin suunnitelma 06/2015), Euroopan investointipankin EIP:n välineet (ELENA, Margarite-rahastot) tai jopa julkisen ja yksityisen sektorin kumppanuudet. LÄHDÖT: Tuotokset ovat erityisten aluepolitiikkojen ja EAKR:n toimenpideohjelman parantaminen seitsemällä EU:n alueella, joihin osallistuu viisi hallintoviranomaista, joilla on toimivalta energiatehokkuus- ja uusiutuvia energialähteitä koskevissa hankkeissa. Parannus mahdollistaa rahoitusvälineiden ja energia-investointien toteuttamisen toisessa vaiheessa, koska kuuden EAKR:n toimintalinjan ja kahden nykyisen rahoitusvälineen strateginen painopiste on muuttunut. Muita tärkeitä tuloksia ovat: Yli 3,8 miljoonaa euroa EAKR:ää ja > 2,65 miljoonaa euroa rahoitusvälineiden varoja. Alueiden välisiin tapahtumiin osallistuu 120 henkilöä, jotka lisäävät ammatillista kapasiteettiaan. — 28 sidosryhmätapahtumaa, mukaan lukien: 14 alueiden välistä tapahtumaa, joihin osallistuu yli 330 sidosryhmää. 14 paikallista sidosryhmäkokousta, joissa on yli 200 osallistujaa. — 140 parasta käytäntöä, jotka on tuotettu ja esitetty georeferenssikartassa (Fiener-karttatyökalu) ja verkkotietokannassa, jotka molemmat on sijoitettu verkkosivustolle. (Finnish) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 4 November 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
IL PROBLEMA: L'aumento degli investimenti nell'efficienza energetica e nelle energie rinnovabili per gli edifici è una sfida importante per raggiungere gli obiettivi dell'Unione europea per il 2030. La maggior parte degli incentivi del FESR ha utilizzato sistemi di sovvenzioni non rimborsabili per promuovere gli investimenti energetici, ma a causa della restrizione del disavanzo nel patto di stabilità e crescita (PSC) della CE, l'investimento è stato rallentato. Il metodo delle sovvenzioni sta mostrando un'importante debolezza rispetto ad altri metodi come gli strumenti finanziari (FI), pertanto gli enti regionali hanno un ruolo chiave da svolgere nella creazione di nuove politiche in questo campo. L'utilizzo dei fondi di coesione, in particolare del FESR, nella generazione di nuovi strumenti finanziari (FI) è una sfida principale per il prossimo periodo 2014-2020, in particolare se combinato con iniziative di finanziamento della CE. OBIETTIVO: L'obiettivo generale è quello di promuovere nuove politiche, o il miglioramento delle politiche esistenti, volte alla creazione di strumenti di finanziamento, in particolare strumenti finanziari (SIF) sostenuti da fondi FESR e integrati con iniziative di finanziamento della CE, come il FEIS (Piano Juncker 06/2015), strumenti della Banca europea per gli investimenti BEI (ELENA, fondi Margarite) o anche di partenariati pubblico-privato. USCITE: I risultati saranno il miglioramento delle politiche regionali specifiche e del PO FESR in 7 regioni dell'UE, coinvolgendo 5 autorità di gestione con competenze nel FESR per i progetti EE e RES. Il miglioramento consentirà l'attuazione degli strumenti finanziari e degli investimenti energetici nella fase 2, grazie a cambiamenti di orientamento strategico in 6 politiche FESR e 2 FI esistenti. Altri risultati importanti sono: > 3,8 milioni di euro del FESR e > 2,65 milioni di euro di fondi FI influenzati. 120 persone che aumentano la capacità professionale partecipando ad eventi interregionali. — 28 eventi delle parti interessate, tra cui: 14 eventi interregionali con più di 330 partecipanti. 14 incontri locali con più di 200 partecipanti. 140 best practice prodotte e visualizzate in una mappa georeferenziata (strumento Fiener-map) e in un database online entrambi inseriti nel sito web. (Italian) | |||||||||||||||
| Property / summary: IL PROBLEMA: L'aumento degli investimenti nell'efficienza energetica e nelle energie rinnovabili per gli edifici è una sfida importante per raggiungere gli obiettivi dell'Unione europea per il 2030. La maggior parte degli incentivi del FESR ha utilizzato sistemi di sovvenzioni non rimborsabili per promuovere gli investimenti energetici, ma a causa della restrizione del disavanzo nel patto di stabilità e crescita (PSC) della CE, l'investimento è stato rallentato. Il metodo delle sovvenzioni sta mostrando un'importante debolezza rispetto ad altri metodi come gli strumenti finanziari (FI), pertanto gli enti regionali hanno un ruolo chiave da svolgere nella creazione di nuove politiche in questo campo. L'utilizzo dei fondi di coesione, in particolare del FESR, nella generazione di nuovi strumenti finanziari (FI) è una sfida principale per il prossimo periodo 2014-2020, in particolare se combinato con iniziative di finanziamento della CE. OBIETTIVO: L'obiettivo generale è quello di promuovere nuove politiche, o il miglioramento delle politiche esistenti, volte alla creazione di strumenti di finanziamento, in particolare strumenti finanziari (SIF) sostenuti da fondi FESR e integrati con iniziative di finanziamento della CE, come il FEIS (Piano Juncker 06/2015), strumenti della Banca europea per gli investimenti BEI (ELENA, fondi Margarite) o anche di partenariati pubblico-privato. USCITE: I risultati saranno il miglioramento delle politiche regionali specifiche e del PO FESR in 7 regioni dell'UE, coinvolgendo 5 autorità di gestione con competenze nel FESR per i progetti EE e RES. Il miglioramento consentirà l'attuazione degli strumenti finanziari e degli investimenti energetici nella fase 2, grazie a cambiamenti di orientamento strategico in 6 politiche FESR e 2 FI esistenti. Altri risultati importanti sono: > 3,8 milioni di euro del FESR e > 2,65 milioni di euro di fondi FI influenzati. 120 persone che aumentano la capacità professionale partecipando ad eventi interregionali. — 28 eventi delle parti interessate, tra cui: 14 eventi interregionali con più di 330 partecipanti. 14 incontri locali con più di 200 partecipanti. 140 best practice prodotte e visualizzate in una mappa georeferenziata (strumento Fiener-map) e in un database online entrambi inseriti nel sito web. (Italian) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: IL PROBLEMA: L'aumento degli investimenti nell'efficienza energetica e nelle energie rinnovabili per gli edifici è una sfida importante per raggiungere gli obiettivi dell'Unione europea per il 2030. La maggior parte degli incentivi del FESR ha utilizzato sistemi di sovvenzioni non rimborsabili per promuovere gli investimenti energetici, ma a causa della restrizione del disavanzo nel patto di stabilità e crescita (PSC) della CE, l'investimento è stato rallentato. Il metodo delle sovvenzioni sta mostrando un'importante debolezza rispetto ad altri metodi come gli strumenti finanziari (FI), pertanto gli enti regionali hanno un ruolo chiave da svolgere nella creazione di nuove politiche in questo campo. L'utilizzo dei fondi di coesione, in particolare del FESR, nella generazione di nuovi strumenti finanziari (FI) è una sfida principale per il prossimo periodo 2014-2020, in particolare se combinato con iniziative di finanziamento della CE. OBIETTIVO: L'obiettivo generale è quello di promuovere nuove politiche, o il miglioramento delle politiche esistenti, volte alla creazione di strumenti di finanziamento, in particolare strumenti finanziari (SIF) sostenuti da fondi FESR e integrati con iniziative di finanziamento della CE, come il FEIS (Piano Juncker 06/2015), strumenti della Banca europea per gli investimenti BEI (ELENA, fondi Margarite) o anche di partenariati pubblico-privato. USCITE: I risultati saranno il miglioramento delle politiche regionali specifiche e del PO FESR in 7 regioni dell'UE, coinvolgendo 5 autorità di gestione con competenze nel FESR per i progetti EE e RES. Il miglioramento consentirà l'attuazione degli strumenti finanziari e degli investimenti energetici nella fase 2, grazie a cambiamenti di orientamento strategico in 6 politiche FESR e 2 FI esistenti. Altri risultati importanti sono: > 3,8 milioni di euro del FESR e > 2,65 milioni di euro di fondi FI influenzati. 120 persone che aumentano la capacità professionale partecipando ad eventi interregionali. — 28 eventi delle parti interessate, tra cui: 14 eventi interregionali con più di 330 partecipanti. 14 incontri locali con più di 200 partecipanti. 140 best practice prodotte e visualizzate in una mappa georeferenziata (strumento Fiener-map) e in un database online entrambi inseriti nel sito web. (Italian) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 4 November 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
IL PROBLEMA: L'aumento degli investimenti nell'efficienza energetica e nelle energie rinnovabili per gli edifici è una sfida importante per raggiungere gli obiettivi dell'Unione europea per il 2030. La maggior parte degli incentivi del FESR ha utilizzato sistemi di sovvenzioni non rimborsabili per promuovere gli investimenti energetici, ma a causa della restrizione del disavanzo nel patto di stabilità e crescita (PSC) della CE, l'investimento è stato rallentato. Il metodo delle sovvenzioni sta mostrando un'importante debolezza rispetto ad altri metodi come gli strumenti finanziari (FI), pertanto gli enti regionali hanno un ruolo chiave da svolgere nella creazione di nuove politiche in questo campo. L'utilizzo dei fondi di coesione, in particolare del FESR, nella generazione di nuovi strumenti finanziari (FI) è una sfida principale per il prossimo periodo 2014-2020, in particolare se combinato con iniziative di finanziamento della CE. OBIETTIVO: L'obiettivo generale è quello di promuovere nuove politiche, o il miglioramento delle politiche esistenti, volte alla creazione di strumenti di finanziamento, in particolare strumenti finanziari (SIF) sostenuti da fondi FESR e integrati con iniziative di finanziamento della CE, come il FEIS (Piano Juncker 06/2015), strumenti della Banca europea per gli investimenti BEI (ELENA, fondi Margarite) o anche di partenariati pubblico-privato. USCITE: I risultati saranno il miglioramento delle politiche regionali specifiche e del PO FESR in 7 regioni dell'UE, coinvolgendo 5 autorità di gestione con competenze nel FESR per i progetti EE e RES. Il miglioramento consentirà l'attuazione degli strumenti finanziari e degli investimenti energetici nella fase 2, grazie a cambiamenti di orientamento strategico in 6 politiche FESR e 2 FI esistenti. Altri risultati importanti sono: > 3,8 milioni di euro del FESR e > 2,65 milioni di euro di fondi FI influenzati. 120 persone che aumentano la capacità professionale partecipando ad eventi interregionali. — 28 eventi delle parti interessate, tra cui: 14 eventi interregionali con più di 330 partecipanti. 14 incontri locali con più di 200 partecipanti. 140 best practice prodotte e visualizzate in una mappa georeferenziata (strumento Fiener-map) e in un database online entrambi inseriti nel sito web. (Italian) | |||||||||||||||
| Property / summary: IL PROBLEMA: L'aumento degli investimenti nell'efficienza energetica e nelle energie rinnovabili per gli edifici è una sfida importante per raggiungere gli obiettivi dell'Unione europea per il 2030. La maggior parte degli incentivi del FESR ha utilizzato sistemi di sovvenzioni non rimborsabili per promuovere gli investimenti energetici, ma a causa della restrizione del disavanzo nel patto di stabilità e crescita (PSC) della CE, l'investimento è stato rallentato. Il metodo delle sovvenzioni sta mostrando un'importante debolezza rispetto ad altri metodi come gli strumenti finanziari (FI), pertanto gli enti regionali hanno un ruolo chiave da svolgere nella creazione di nuove politiche in questo campo. L'utilizzo dei fondi di coesione, in particolare del FESR, nella generazione di nuovi strumenti finanziari (FI) è una sfida principale per il prossimo periodo 2014-2020, in particolare se combinato con iniziative di finanziamento della CE. OBIETTIVO: L'obiettivo generale è quello di promuovere nuove politiche, o il miglioramento delle politiche esistenti, volte alla creazione di strumenti di finanziamento, in particolare strumenti finanziari (SIF) sostenuti da fondi FESR e integrati con iniziative di finanziamento della CE, come il FEIS (Piano Juncker 06/2015), strumenti della Banca europea per gli investimenti BEI (ELENA, fondi Margarite) o anche di partenariati pubblico-privato. USCITE: I risultati saranno il miglioramento delle politiche regionali specifiche e del PO FESR in 7 regioni dell'UE, coinvolgendo 5 autorità di gestione con competenze nel FESR per i progetti EE e RES. Il miglioramento consentirà l'attuazione degli strumenti finanziari e degli investimenti energetici nella fase 2, grazie a cambiamenti di orientamento strategico in 6 politiche FESR e 2 FI esistenti. Altri risultati importanti sono: > 3,8 milioni di euro del FESR e > 2,65 milioni di euro di fondi FI influenzati. 120 persone che aumentano la capacità professionale partecipando ad eventi interregionali. — 28 eventi delle parti interessate, tra cui: 14 eventi interregionali con più di 330 partecipanti. 14 incontri locali con più di 200 partecipanti. 140 best practice prodotte e visualizzate in una mappa georeferenziata (strumento Fiener-map) e in un database online entrambi inseriti nel sito web. (Italian) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: IL PROBLEMA: L'aumento degli investimenti nell'efficienza energetica e nelle energie rinnovabili per gli edifici è una sfida importante per raggiungere gli obiettivi dell'Unione europea per il 2030. La maggior parte degli incentivi del FESR ha utilizzato sistemi di sovvenzioni non rimborsabili per promuovere gli investimenti energetici, ma a causa della restrizione del disavanzo nel patto di stabilità e crescita (PSC) della CE, l'investimento è stato rallentato. Il metodo delle sovvenzioni sta mostrando un'importante debolezza rispetto ad altri metodi come gli strumenti finanziari (FI), pertanto gli enti regionali hanno un ruolo chiave da svolgere nella creazione di nuove politiche in questo campo. L'utilizzo dei fondi di coesione, in particolare del FESR, nella generazione di nuovi strumenti finanziari (FI) è una sfida principale per il prossimo periodo 2014-2020, in particolare se combinato con iniziative di finanziamento della CE. OBIETTIVO: L'obiettivo generale è quello di promuovere nuove politiche, o il miglioramento delle politiche esistenti, volte alla creazione di strumenti di finanziamento, in particolare strumenti finanziari (SIF) sostenuti da fondi FESR e integrati con iniziative di finanziamento della CE, come il FEIS (Piano Juncker 06/2015), strumenti della Banca europea per gli investimenti BEI (ELENA, fondi Margarite) o anche di partenariati pubblico-privato. USCITE: I risultati saranno il miglioramento delle politiche regionali specifiche e del PO FESR in 7 regioni dell'UE, coinvolgendo 5 autorità di gestione con competenze nel FESR per i progetti EE e RES. Il miglioramento consentirà l'attuazione degli strumenti finanziari e degli investimenti energetici nella fase 2, grazie a cambiamenti di orientamento strategico in 6 politiche FESR e 2 FI esistenti. Altri risultati importanti sono: > 3,8 milioni di euro del FESR e > 2,65 milioni di euro di fondi FI influenzati. 120 persone che aumentano la capacità professionale partecipando ad eventi interregionali. — 28 eventi delle parti interessate, tra cui: 14 eventi interregionali con più di 330 partecipanti. 14 incontri locali con più di 200 partecipanti. 140 best practice prodotte e visualizzate in una mappa georeferenziata (strumento Fiener-map) e in un database online entrambi inseriti nel sito web. (Italian) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 4 November 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
IL PROBLEMA: L'aumento degli investimenti nell'efficienza energetica e nelle energie rinnovabili per gli edifici è una sfida importante per raggiungere gli obiettivi dell'Unione europea per il 2030. La maggior parte degli incentivi del FESR ha utilizzato sistemi di sovvenzioni non rimborsabili per promuovere gli investimenti energetici, ma a causa della restrizione del disavanzo nel patto di stabilità e crescita (PSC) della CE, l'investimento è stato rallentato. Il metodo delle sovvenzioni sta mostrando un'importante debolezza rispetto ad altri metodi come gli strumenti finanziari (FI), pertanto gli enti regionali hanno un ruolo chiave da svolgere nella creazione di nuove politiche in questo campo. L'utilizzo dei fondi di coesione, in particolare del FESR, nella generazione di nuovi strumenti finanziari (FI) è una sfida principale per il prossimo periodo 2014-2020, in particolare se combinato con iniziative di finanziamento della CE. OBIETTIVO: L'obiettivo generale è quello di promuovere nuove politiche, o il miglioramento delle politiche esistenti, volte alla creazione di strumenti di finanziamento, in particolare strumenti finanziari (SIF) sostenuti da fondi FESR e integrati con iniziative di finanziamento della CE, come il FEIS (Piano Juncker 06/2015), strumenti della Banca europea per gli investimenti BEI (ELENA, fondi Margarite) o anche di partenariati pubblico-privato. USCITE: I risultati saranno il miglioramento delle politiche regionali specifiche e del PO FESR in 7 regioni dell'UE, coinvolgendo 5 autorità di gestione con competenze nel FESR per i progetti EE e RES. Il miglioramento consentirà l'attuazione degli strumenti finanziari e degli investimenti energetici nella fase 2, grazie a cambiamenti di orientamento strategico in 6 politiche FESR e 2 FI esistenti. Altri risultati importanti sono: > 3,8 milioni di euro del FESR e > 2,65 milioni di euro di fondi FI influenzati. 120 persone che aumentano la capacità professionale partecipando ad eventi interregionali. — 28 eventi delle parti interessate, tra cui: 14 eventi interregionali con più di 330 partecipanti. 14 incontri locali con più di 200 partecipanti. 140 best practice prodotte e visualizzate in una mappa georeferenziata (strumento Fiener-map) e in un database online entrambi inseriti nel sito web. (Italian) | |||||||||||||||
| Property / summary: IL PROBLEMA: L'aumento degli investimenti nell'efficienza energetica e nelle energie rinnovabili per gli edifici è una sfida importante per raggiungere gli obiettivi dell'Unione europea per il 2030. La maggior parte degli incentivi del FESR ha utilizzato sistemi di sovvenzioni non rimborsabili per promuovere gli investimenti energetici, ma a causa della restrizione del disavanzo nel patto di stabilità e crescita (PSC) della CE, l'investimento è stato rallentato. Il metodo delle sovvenzioni sta mostrando un'importante debolezza rispetto ad altri metodi come gli strumenti finanziari (FI), pertanto gli enti regionali hanno un ruolo chiave da svolgere nella creazione di nuove politiche in questo campo. L'utilizzo dei fondi di coesione, in particolare del FESR, nella generazione di nuovi strumenti finanziari (FI) è una sfida principale per il prossimo periodo 2014-2020, in particolare se combinato con iniziative di finanziamento della CE. OBIETTIVO: L'obiettivo generale è quello di promuovere nuove politiche, o il miglioramento delle politiche esistenti, volte alla creazione di strumenti di finanziamento, in particolare strumenti finanziari (SIF) sostenuti da fondi FESR e integrati con iniziative di finanziamento della CE, come il FEIS (Piano Juncker 06/2015), strumenti della Banca europea per gli investimenti BEI (ELENA, fondi Margarite) o anche di partenariati pubblico-privato. USCITE: I risultati saranno il miglioramento delle politiche regionali specifiche e del PO FESR in 7 regioni dell'UE, coinvolgendo 5 autorità di gestione con competenze nel FESR per i progetti EE e RES. Il miglioramento consentirà l'attuazione degli strumenti finanziari e degli investimenti energetici nella fase 2, grazie a cambiamenti di orientamento strategico in 6 politiche FESR e 2 FI esistenti. Altri risultati importanti sono: > 3,8 milioni di euro del FESR e > 2,65 milioni di euro di fondi FI influenzati. 120 persone che aumentano la capacità professionale partecipando ad eventi interregionali. — 28 eventi delle parti interessate, tra cui: 14 eventi interregionali con più di 330 partecipanti. 14 incontri locali con più di 200 partecipanti. 140 best practice prodotte e visualizzate in una mappa georeferenziata (strumento Fiener-map) e in un database online entrambi inseriti nel sito web. (Italian) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: IL PROBLEMA: L'aumento degli investimenti nell'efficienza energetica e nelle energie rinnovabili per gli edifici è una sfida importante per raggiungere gli obiettivi dell'Unione europea per il 2030. La maggior parte degli incentivi del FESR ha utilizzato sistemi di sovvenzioni non rimborsabili per promuovere gli investimenti energetici, ma a causa della restrizione del disavanzo nel patto di stabilità e crescita (PSC) della CE, l'investimento è stato rallentato. Il metodo delle sovvenzioni sta mostrando un'importante debolezza rispetto ad altri metodi come gli strumenti finanziari (FI), pertanto gli enti regionali hanno un ruolo chiave da svolgere nella creazione di nuove politiche in questo campo. L'utilizzo dei fondi di coesione, in particolare del FESR, nella generazione di nuovi strumenti finanziari (FI) è una sfida principale per il prossimo periodo 2014-2020, in particolare se combinato con iniziative di finanziamento della CE. OBIETTIVO: L'obiettivo generale è quello di promuovere nuove politiche, o il miglioramento delle politiche esistenti, volte alla creazione di strumenti di finanziamento, in particolare strumenti finanziari (SIF) sostenuti da fondi FESR e integrati con iniziative di finanziamento della CE, come il FEIS (Piano Juncker 06/2015), strumenti della Banca europea per gli investimenti BEI (ELENA, fondi Margarite) o anche di partenariati pubblico-privato. USCITE: I risultati saranno il miglioramento delle politiche regionali specifiche e del PO FESR in 7 regioni dell'UE, coinvolgendo 5 autorità di gestione con competenze nel FESR per i progetti EE e RES. Il miglioramento consentirà l'attuazione degli strumenti finanziari e degli investimenti energetici nella fase 2, grazie a cambiamenti di orientamento strategico in 6 politiche FESR e 2 FI esistenti. Altri risultati importanti sono: > 3,8 milioni di euro del FESR e > 2,65 milioni di euro di fondi FI influenzati. 120 persone che aumentano la capacità professionale partecipando ad eventi interregionali. — 28 eventi delle parti interessate, tra cui: 14 eventi interregionali con più di 330 partecipanti. 14 incontri locali con più di 200 partecipanti. 140 best practice prodotte e visualizzate in una mappa georeferenziata (strumento Fiener-map) e in un database online entrambi inseriti nel sito web. (Italian) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 4 November 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
IL PROBLEMA: L'aumento degli investimenti nell'efficienza energetica e nelle energie rinnovabili per gli edifici è una sfida importante per raggiungere gli obiettivi dell'Unione europea per il 2030. La maggior parte degli incentivi del FESR ha utilizzato sistemi di sovvenzioni non rimborsabili per promuovere gli investimenti energetici, ma a causa della restrizione del disavanzo nel patto di stabilità e crescita (PSC) della CE, l'investimento è stato rallentato. Il metodo delle sovvenzioni sta mostrando un'importante debolezza rispetto ad altri metodi come gli strumenti finanziari (FI), pertanto gli enti regionali hanno un ruolo chiave da svolgere nella creazione di nuove politiche in questo campo. L'utilizzo dei fondi di coesione, in particolare del FESR, nella generazione di nuovi strumenti finanziari (FI) è una sfida principale per il prossimo periodo 2014-2020, in particolare se combinato con iniziative di finanziamento della CE. OBIETTIVO: L'obiettivo generale è quello di promuovere nuove politiche, o il miglioramento delle politiche esistenti, volte alla creazione di strumenti di finanziamento, in particolare strumenti finanziari (SIF) sostenuti da fondi FESR e integrati con iniziative di finanziamento della CE, come il FEIS (Piano Juncker 06/2015), strumenti della Banca europea per gli investimenti BEI (ELENA, fondi Margarite) o anche di partenariati pubblico-privato. USCITE: I risultati saranno il miglioramento delle politiche regionali specifiche e del PO FESR in 7 regioni dell'UE, coinvolgendo 5 autorità di gestione con competenze nel FESR per i progetti EE e RES. Il miglioramento consentirà l'attuazione degli strumenti finanziari e degli investimenti energetici nella fase 2, grazie a cambiamenti di orientamento strategico in 6 politiche FESR e 2 FI esistenti. Altri risultati importanti sono: > 3,8 milioni di euro del FESR e > 2,65 milioni di euro di fondi FI influenzati. 120 persone che aumentano la capacità professionale partecipando ad eventi interregionali. — 28 eventi delle parti interessate, tra cui: 14 eventi interregionali con più di 330 partecipanti. 14 incontri locali con più di 200 partecipanti. 140 best practice prodotte e visualizzate in una mappa georeferenziata (strumento Fiener-map) e in un database online entrambi inseriti nel sito web. (Italian) | |||||||||||||||
| Property / summary: IL PROBLEMA: L'aumento degli investimenti nell'efficienza energetica e nelle energie rinnovabili per gli edifici è una sfida importante per raggiungere gli obiettivi dell'Unione europea per il 2030. La maggior parte degli incentivi del FESR ha utilizzato sistemi di sovvenzioni non rimborsabili per promuovere gli investimenti energetici, ma a causa della restrizione del disavanzo nel patto di stabilità e crescita (PSC) della CE, l'investimento è stato rallentato. Il metodo delle sovvenzioni sta mostrando un'importante debolezza rispetto ad altri metodi come gli strumenti finanziari (FI), pertanto gli enti regionali hanno un ruolo chiave da svolgere nella creazione di nuove politiche in questo campo. L'utilizzo dei fondi di coesione, in particolare del FESR, nella generazione di nuovi strumenti finanziari (FI) è una sfida principale per il prossimo periodo 2014-2020, in particolare se combinato con iniziative di finanziamento della CE. OBIETTIVO: L'obiettivo generale è quello di promuovere nuove politiche, o il miglioramento delle politiche esistenti, volte alla creazione di strumenti di finanziamento, in particolare strumenti finanziari (SIF) sostenuti da fondi FESR e integrati con iniziative di finanziamento della CE, come il FEIS (Piano Juncker 06/2015), strumenti della Banca europea per gli investimenti BEI (ELENA, fondi Margarite) o anche di partenariati pubblico-privato. USCITE: I risultati saranno il miglioramento delle politiche regionali specifiche e del PO FESR in 7 regioni dell'UE, coinvolgendo 5 autorità di gestione con competenze nel FESR per i progetti EE e RES. Il miglioramento consentirà l'attuazione degli strumenti finanziari e degli investimenti energetici nella fase 2, grazie a cambiamenti di orientamento strategico in 6 politiche FESR e 2 FI esistenti. Altri risultati importanti sono: > 3,8 milioni di euro del FESR e > 2,65 milioni di euro di fondi FI influenzati. 120 persone che aumentano la capacità professionale partecipando ad eventi interregionali. — 28 eventi delle parti interessate, tra cui: 14 eventi interregionali con più di 330 partecipanti. 14 incontri locali con più di 200 partecipanti. 140 best practice prodotte e visualizzate in una mappa georeferenziata (strumento Fiener-map) e in un database online entrambi inseriti nel sito web. (Italian) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: IL PROBLEMA: L'aumento degli investimenti nell'efficienza energetica e nelle energie rinnovabili per gli edifici è una sfida importante per raggiungere gli obiettivi dell'Unione europea per il 2030. La maggior parte degli incentivi del FESR ha utilizzato sistemi di sovvenzioni non rimborsabili per promuovere gli investimenti energetici, ma a causa della restrizione del disavanzo nel patto di stabilità e crescita (PSC) della CE, l'investimento è stato rallentato. Il metodo delle sovvenzioni sta mostrando un'importante debolezza rispetto ad altri metodi come gli strumenti finanziari (FI), pertanto gli enti regionali hanno un ruolo chiave da svolgere nella creazione di nuove politiche in questo campo. L'utilizzo dei fondi di coesione, in particolare del FESR, nella generazione di nuovi strumenti finanziari (FI) è una sfida principale per il prossimo periodo 2014-2020, in particolare se combinato con iniziative di finanziamento della CE. OBIETTIVO: L'obiettivo generale è quello di promuovere nuove politiche, o il miglioramento delle politiche esistenti, volte alla creazione di strumenti di finanziamento, in particolare strumenti finanziari (SIF) sostenuti da fondi FESR e integrati con iniziative di finanziamento della CE, come il FEIS (Piano Juncker 06/2015), strumenti della Banca europea per gli investimenti BEI (ELENA, fondi Margarite) o anche di partenariati pubblico-privato. USCITE: I risultati saranno il miglioramento delle politiche regionali specifiche e del PO FESR in 7 regioni dell'UE, coinvolgendo 5 autorità di gestione con competenze nel FESR per i progetti EE e RES. Il miglioramento consentirà l'attuazione degli strumenti finanziari e degli investimenti energetici nella fase 2, grazie a cambiamenti di orientamento strategico in 6 politiche FESR e 2 FI esistenti. Altri risultati importanti sono: > 3,8 milioni di euro del FESR e > 2,65 milioni di euro di fondi FI influenzati. 120 persone che aumentano la capacità professionale partecipando ad eventi interregionali. — 28 eventi delle parti interessate, tra cui: 14 eventi interregionali con più di 330 partecipanti. 14 incontri locali con più di 200 partecipanti. 140 best practice prodotte e visualizzate in una mappa georeferenziata (strumento Fiener-map) e in un database online entrambi inseriti nel sito web. (Italian) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 4 November 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
IL PROBLEMA: L'aumento degli investimenti nell'efficienza energetica e nelle energie rinnovabili per gli edifici è una sfida importante per raggiungere gli obiettivi dell'Unione europea per il 2030. La maggior parte degli incentivi del FESR ha utilizzato sistemi di sovvenzioni non rimborsabili per promuovere gli investimenti energetici, ma a causa della restrizione del disavanzo nel patto di stabilità e crescita (PSC) della CE, l'investimento è stato rallentato. Il metodo delle sovvenzioni sta mostrando un'importante debolezza rispetto ad altri metodi come gli strumenti finanziari (FI), pertanto gli enti regionali hanno un ruolo chiave da svolgere nella creazione di nuove politiche in questo campo. L'utilizzo dei fondi di coesione, in particolare del FESR, nella generazione di nuovi strumenti finanziari (FI) è una sfida principale per il prossimo periodo 2014-2020, in particolare se combinato con iniziative di finanziamento della CE. OBIETTIVO: L'obiettivo generale è quello di promuovere nuove politiche, o il miglioramento delle politiche esistenti, volte alla creazione di strumenti di finanziamento, in particolare strumenti finanziari (SIF) sostenuti da fondi FESR e integrati con iniziative di finanziamento della CE, come il FEIS (Piano Juncker 06/2015), strumenti della Banca europea per gli investimenti BEI (ELENA, fondi Margarite) o anche di partenariati pubblico-privato. USCITE: I risultati saranno il miglioramento delle politiche regionali specifiche e del PO FESR in 7 regioni dell'UE, coinvolgendo 5 autorità di gestione con competenze nel FESR per i progetti EE e RES. Il miglioramento consentirà l'attuazione degli strumenti finanziari e degli investimenti energetici nella fase 2, grazie a cambiamenti di orientamento strategico in 6 politiche FESR e 2 FI esistenti. Altri risultati importanti sono: > 3,8 milioni di euro del FESR e > 2,65 milioni di euro di fondi FI influenzati. 120 persone che aumentano la capacità professionale partecipando ad eventi interregionali. — 28 eventi delle parti interessate, tra cui: 14 eventi interregionali con più di 330 partecipanti. 14 incontri locali con più di 200 partecipanti. 140 best practice prodotte e visualizzate in una mappa georeferenziata (strumento Fiener-map) e in un database online entrambi inseriti nel sito web. (Italian) | |||||||||||||||
| Property / summary: IL PROBLEMA: L'aumento degli investimenti nell'efficienza energetica e nelle energie rinnovabili per gli edifici è una sfida importante per raggiungere gli obiettivi dell'Unione europea per il 2030. La maggior parte degli incentivi del FESR ha utilizzato sistemi di sovvenzioni non rimborsabili per promuovere gli investimenti energetici, ma a causa della restrizione del disavanzo nel patto di stabilità e crescita (PSC) della CE, l'investimento è stato rallentato. Il metodo delle sovvenzioni sta mostrando un'importante debolezza rispetto ad altri metodi come gli strumenti finanziari (FI), pertanto gli enti regionali hanno un ruolo chiave da svolgere nella creazione di nuove politiche in questo campo. L'utilizzo dei fondi di coesione, in particolare del FESR, nella generazione di nuovi strumenti finanziari (FI) è una sfida principale per il prossimo periodo 2014-2020, in particolare se combinato con iniziative di finanziamento della CE. OBIETTIVO: L'obiettivo generale è quello di promuovere nuove politiche, o il miglioramento delle politiche esistenti, volte alla creazione di strumenti di finanziamento, in particolare strumenti finanziari (SIF) sostenuti da fondi FESR e integrati con iniziative di finanziamento della CE, come il FEIS (Piano Juncker 06/2015), strumenti della Banca europea per gli investimenti BEI (ELENA, fondi Margarite) o anche di partenariati pubblico-privato. USCITE: I risultati saranno il miglioramento delle politiche regionali specifiche e del PO FESR in 7 regioni dell'UE, coinvolgendo 5 autorità di gestione con competenze nel FESR per i progetti EE e RES. Il miglioramento consentirà l'attuazione degli strumenti finanziari e degli investimenti energetici nella fase 2, grazie a cambiamenti di orientamento strategico in 6 politiche FESR e 2 FI esistenti. Altri risultati importanti sono: > 3,8 milioni di euro del FESR e > 2,65 milioni di euro di fondi FI influenzati. 120 persone che aumentano la capacità professionale partecipando ad eventi interregionali. — 28 eventi delle parti interessate, tra cui: 14 eventi interregionali con più di 330 partecipanti. 14 incontri locali con più di 200 partecipanti. 140 best practice prodotte e visualizzate in una mappa georeferenziata (strumento Fiener-map) e in un database online entrambi inseriti nel sito web. (Italian) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: IL PROBLEMA: L'aumento degli investimenti nell'efficienza energetica e nelle energie rinnovabili per gli edifici è una sfida importante per raggiungere gli obiettivi dell'Unione europea per il 2030. La maggior parte degli incentivi del FESR ha utilizzato sistemi di sovvenzioni non rimborsabili per promuovere gli investimenti energetici, ma a causa della restrizione del disavanzo nel patto di stabilità e crescita (PSC) della CE, l'investimento è stato rallentato. Il metodo delle sovvenzioni sta mostrando un'importante debolezza rispetto ad altri metodi come gli strumenti finanziari (FI), pertanto gli enti regionali hanno un ruolo chiave da svolgere nella creazione di nuove politiche in questo campo. L'utilizzo dei fondi di coesione, in particolare del FESR, nella generazione di nuovi strumenti finanziari (FI) è una sfida principale per il prossimo periodo 2014-2020, in particolare se combinato con iniziative di finanziamento della CE. OBIETTIVO: L'obiettivo generale è quello di promuovere nuove politiche, o il miglioramento delle politiche esistenti, volte alla creazione di strumenti di finanziamento, in particolare strumenti finanziari (SIF) sostenuti da fondi FESR e integrati con iniziative di finanziamento della CE, come il FEIS (Piano Juncker 06/2015), strumenti della Banca europea per gli investimenti BEI (ELENA, fondi Margarite) o anche di partenariati pubblico-privato. USCITE: I risultati saranno il miglioramento delle politiche regionali specifiche e del PO FESR in 7 regioni dell'UE, coinvolgendo 5 autorità di gestione con competenze nel FESR per i progetti EE e RES. Il miglioramento consentirà l'attuazione degli strumenti finanziari e degli investimenti energetici nella fase 2, grazie a cambiamenti di orientamento strategico in 6 politiche FESR e 2 FI esistenti. Altri risultati importanti sono: > 3,8 milioni di euro del FESR e > 2,65 milioni di euro di fondi FI influenzati. 120 persone che aumentano la capacità professionale partecipando ad eventi interregionali. — 28 eventi delle parti interessate, tra cui: 14 eventi interregionali con più di 330 partecipanti. 14 incontri locali con più di 200 partecipanti. 140 best practice prodotte e visualizzate in una mappa georeferenziata (strumento Fiener-map) e in un database online entrambi inseriti nel sito web. (Italian) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 4 November 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
IL PROBLEMA: L'aumento degli investimenti nell'efficienza energetica e nelle energie rinnovabili per gli edifici è una sfida importante per raggiungere gli obiettivi dell'Unione europea per il 2030. La maggior parte degli incentivi del FESR ha utilizzato sistemi di sovvenzioni non rimborsabili per promuovere gli investimenti energetici, ma a causa della restrizione del disavanzo nel patto di stabilità e crescita (PSC) della CE, l'investimento è stato rallentato. Il metodo delle sovvenzioni sta mostrando un'importante debolezza rispetto ad altri metodi come gli strumenti finanziari (FI), pertanto gli enti regionali hanno un ruolo chiave da svolgere nella creazione di nuove politiche in questo campo. L'utilizzo dei fondi di coesione, in particolare del FESR, nella generazione di nuovi strumenti finanziari (FI) è una sfida principale per il prossimo periodo 2014-2020, in particolare se combinato con iniziative di finanziamento della CE. OBIETTIVO: L'obiettivo generale è quello di promuovere nuove politiche, o il miglioramento delle politiche esistenti, volte alla creazione di strumenti di finanziamento, in particolare strumenti finanziari (SIF) sostenuti da fondi FESR e integrati con iniziative di finanziamento della CE, come il FEIS (Piano Juncker 06/2015), strumenti della Banca europea per gli investimenti BEI (ELENA, fondi Margarite) o anche di partenariati pubblico-privato. USCITE: I risultati saranno il miglioramento delle politiche regionali specifiche e del PO FESR in 7 regioni dell'UE, coinvolgendo 5 autorità di gestione con competenze nel FESR per i progetti EE e RES. Il miglioramento consentirà l'attuazione degli strumenti finanziari e degli investimenti energetici nella fase 2, grazie a cambiamenti di orientamento strategico in 6 politiche FESR e 2 FI esistenti. Altri risultati importanti sono: > 3,8 milioni di euro del FESR e > 2,65 milioni di euro di fondi FI influenzati. 120 persone che aumentano la capacità professionale partecipando ad eventi interregionali. — 28 eventi delle parti interessate, tra cui: 14 eventi interregionali con più di 330 partecipanti. 14 incontri locali con più di 200 partecipanti. 140 best practice prodotte e visualizzate in una mappa georeferenziata (strumento Fiener-map) e in un database online entrambi inseriti nel sito web. (Italian) | |||||||||||||||
| Property / summary: IL PROBLEMA: L'aumento degli investimenti nell'efficienza energetica e nelle energie rinnovabili per gli edifici è una sfida importante per raggiungere gli obiettivi dell'Unione europea per il 2030. La maggior parte degli incentivi del FESR ha utilizzato sistemi di sovvenzioni non rimborsabili per promuovere gli investimenti energetici, ma a causa della restrizione del disavanzo nel patto di stabilità e crescita (PSC) della CE, l'investimento è stato rallentato. Il metodo delle sovvenzioni sta mostrando un'importante debolezza rispetto ad altri metodi come gli strumenti finanziari (FI), pertanto gli enti regionali hanno un ruolo chiave da svolgere nella creazione di nuove politiche in questo campo. L'utilizzo dei fondi di coesione, in particolare del FESR, nella generazione di nuovi strumenti finanziari (FI) è una sfida principale per il prossimo periodo 2014-2020, in particolare se combinato con iniziative di finanziamento della CE. OBIETTIVO: L'obiettivo generale è quello di promuovere nuove politiche, o il miglioramento delle politiche esistenti, volte alla creazione di strumenti di finanziamento, in particolare strumenti finanziari (SIF) sostenuti da fondi FESR e integrati con iniziative di finanziamento della CE, come il FEIS (Piano Juncker 06/2015), strumenti della Banca europea per gli investimenti BEI (ELENA, fondi Margarite) o anche di partenariati pubblico-privato. USCITE: I risultati saranno il miglioramento delle politiche regionali specifiche e del PO FESR in 7 regioni dell'UE, coinvolgendo 5 autorità di gestione con competenze nel FESR per i progetti EE e RES. Il miglioramento consentirà l'attuazione degli strumenti finanziari e degli investimenti energetici nella fase 2, grazie a cambiamenti di orientamento strategico in 6 politiche FESR e 2 FI esistenti. Altri risultati importanti sono: > 3,8 milioni di euro del FESR e > 2,65 milioni di euro di fondi FI influenzati. 120 persone che aumentano la capacità professionale partecipando ad eventi interregionali. — 28 eventi delle parti interessate, tra cui: 14 eventi interregionali con più di 330 partecipanti. 14 incontri locali con più di 200 partecipanti. 140 best practice prodotte e visualizzate in una mappa georeferenziata (strumento Fiener-map) e in un database online entrambi inseriti nel sito web. (Italian) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: IL PROBLEMA: L'aumento degli investimenti nell'efficienza energetica e nelle energie rinnovabili per gli edifici è una sfida importante per raggiungere gli obiettivi dell'Unione europea per il 2030. La maggior parte degli incentivi del FESR ha utilizzato sistemi di sovvenzioni non rimborsabili per promuovere gli investimenti energetici, ma a causa della restrizione del disavanzo nel patto di stabilità e crescita (PSC) della CE, l'investimento è stato rallentato. Il metodo delle sovvenzioni sta mostrando un'importante debolezza rispetto ad altri metodi come gli strumenti finanziari (FI), pertanto gli enti regionali hanno un ruolo chiave da svolgere nella creazione di nuove politiche in questo campo. L'utilizzo dei fondi di coesione, in particolare del FESR, nella generazione di nuovi strumenti finanziari (FI) è una sfida principale per il prossimo periodo 2014-2020, in particolare se combinato con iniziative di finanziamento della CE. OBIETTIVO: L'obiettivo generale è quello di promuovere nuove politiche, o il miglioramento delle politiche esistenti, volte alla creazione di strumenti di finanziamento, in particolare strumenti finanziari (SIF) sostenuti da fondi FESR e integrati con iniziative di finanziamento della CE, come il FEIS (Piano Juncker 06/2015), strumenti della Banca europea per gli investimenti BEI (ELENA, fondi Margarite) o anche di partenariati pubblico-privato. USCITE: I risultati saranno il miglioramento delle politiche regionali specifiche e del PO FESR in 7 regioni dell'UE, coinvolgendo 5 autorità di gestione con competenze nel FESR per i progetti EE e RES. Il miglioramento consentirà l'attuazione degli strumenti finanziari e degli investimenti energetici nella fase 2, grazie a cambiamenti di orientamento strategico in 6 politiche FESR e 2 FI esistenti. Altri risultati importanti sono: > 3,8 milioni di euro del FESR e > 2,65 milioni di euro di fondi FI influenzati. 120 persone che aumentano la capacità professionale partecipando ad eventi interregionali. — 28 eventi delle parti interessate, tra cui: 14 eventi interregionali con più di 330 partecipanti. 14 incontri locali con più di 200 partecipanti. 140 best practice prodotte e visualizzate in una mappa georeferenziata (strumento Fiener-map) e in un database online entrambi inseriti nel sito web. (Italian) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 4 November 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
A PROBLÉMA: Az épületek energiahatékonyságába és megújuló energiájába történő beruházások növelése komoly kihívást jelent az Európai Unió 2030-ra kitűzött céljainak teljesítése szempontjából. Az ERFA-ösztönzők többsége vissza nem térítendő támogatási rendszert használt az energetikai beruházások ösztönzésére, de az EK Stabilitási és Növekedési Paktumában foglalt hiánykorlátozás miatt a beruházások lassultak. A támogatási módszer jelentős gyengeséget mutat más módszerekkel, például a pénzügyi eszközökkel kapcsolatban, így a regionális önkormányzatok kulcsszerepet játszanak az e területre vonatkozó új politikák kialakításában. A kohéziós alapoknak, különösen az ERFA-nak az új pénzügyi eszközök (FI-k) létrehozása során történő felhasználása a következő 2014–2020-as időszakban a fő kihívás, különösen az EK finanszírozási kezdeményezéseivel kombinálva. A CÉL: Az átfogó cél az új szakpolitikák előmozdítása vagy a meglévő politikák javítása, amelyek célja finanszírozási eszközök létrehozása, különösen az ERFA-alapok által támogatott és az EK finanszírozási kezdeményezéseivel integrált pénzügyi eszközök, például az ESBA (Juncker-terv 06/2015), az Európai Beruházási Bank EBB eszközei (ELENA, Margarite-alapok) vagy akár a köz- és magánszféra közötti partnerségek. KIMENETEK: Az eredmények a konkrét regionális politikák és az ERFA operatív programjainak javítása lesz 7 uniós régióban, öt olyan irányító hatóság bevonásával, amelyek hatáskörrel rendelkeznek az ERFA-ban az energiahatékonysági és megújulóenergia-projektek tekintetében. A fejlesztés lehetővé teszi a pénzügyi eszközök és az energetikai beruházások végrehajtását a 2. szakaszban, köszönhetően 6 ERFA-politikában és 2 meglévő pénzügyi eszközben a stratégiai fókusz változásának. További fontos kimenetek a következők: > 3,8 millió EUR az ERFA-ból és > 2,65 millió EUR a pénzügyi eszközök forrásaiból. Az interregionális rendezvényeken 120 fős szakmai kapacitásbővítésre kerül sor. – 28 érdekelt fél eseménye, többek között: 14 interregionális rendezvény több mint 330 résztvevő részvételével. 14 helyi érdekelt fél találkozója több mint 200 résztvevővel. 140 bevált gyakorlat, amelyet egy földrajzi referenciatérképen (Fiener-map eszköz) és egy online adatbázisban állítottak elő és jelenítettek meg a honlapon. (Hungarian) | |||||||||||||||
| Property / summary: A PROBLÉMA: Az épületek energiahatékonyságába és megújuló energiájába történő beruházások növelése komoly kihívást jelent az Európai Unió 2030-ra kitűzött céljainak teljesítése szempontjából. Az ERFA-ösztönzők többsége vissza nem térítendő támogatási rendszert használt az energetikai beruházások ösztönzésére, de az EK Stabilitási és Növekedési Paktumában foglalt hiánykorlátozás miatt a beruházások lassultak. A támogatási módszer jelentős gyengeséget mutat más módszerekkel, például a pénzügyi eszközökkel kapcsolatban, így a regionális önkormányzatok kulcsszerepet játszanak az e területre vonatkozó új politikák kialakításában. A kohéziós alapoknak, különösen az ERFA-nak az új pénzügyi eszközök (FI-k) létrehozása során történő felhasználása a következő 2014–2020-as időszakban a fő kihívás, különösen az EK finanszírozási kezdeményezéseivel kombinálva. A CÉL: Az átfogó cél az új szakpolitikák előmozdítása vagy a meglévő politikák javítása, amelyek célja finanszírozási eszközök létrehozása, különösen az ERFA-alapok által támogatott és az EK finanszírozási kezdeményezéseivel integrált pénzügyi eszközök, például az ESBA (Juncker-terv 06/2015), az Európai Beruházási Bank EBB eszközei (ELENA, Margarite-alapok) vagy akár a köz- és magánszféra közötti partnerségek. KIMENETEK: Az eredmények a konkrét regionális politikák és az ERFA operatív programjainak javítása lesz 7 uniós régióban, öt olyan irányító hatóság bevonásával, amelyek hatáskörrel rendelkeznek az ERFA-ban az energiahatékonysági és megújulóenergia-projektek tekintetében. A fejlesztés lehetővé teszi a pénzügyi eszközök és az energetikai beruházások végrehajtását a 2. szakaszban, köszönhetően 6 ERFA-politikában és 2 meglévő pénzügyi eszközben a stratégiai fókusz változásának. További fontos kimenetek a következők: > 3,8 millió EUR az ERFA-ból és > 2,65 millió EUR a pénzügyi eszközök forrásaiból. Az interregionális rendezvényeken 120 fős szakmai kapacitásbővítésre kerül sor. – 28 érdekelt fél eseménye, többek között: 14 interregionális rendezvény több mint 330 résztvevő részvételével. 14 helyi érdekelt fél találkozója több mint 200 résztvevővel. 140 bevált gyakorlat, amelyet egy földrajzi referenciatérképen (Fiener-map eszköz) és egy online adatbázisban állítottak elő és jelenítettek meg a honlapon. (Hungarian) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: A PROBLÉMA: Az épületek energiahatékonyságába és megújuló energiájába történő beruházások növelése komoly kihívást jelent az Európai Unió 2030-ra kitűzött céljainak teljesítése szempontjából. Az ERFA-ösztönzők többsége vissza nem térítendő támogatási rendszert használt az energetikai beruházások ösztönzésére, de az EK Stabilitási és Növekedési Paktumában foglalt hiánykorlátozás miatt a beruházások lassultak. A támogatási módszer jelentős gyengeséget mutat más módszerekkel, például a pénzügyi eszközökkel kapcsolatban, így a regionális önkormányzatok kulcsszerepet játszanak az e területre vonatkozó új politikák kialakításában. A kohéziós alapoknak, különösen az ERFA-nak az új pénzügyi eszközök (FI-k) létrehozása során történő felhasználása a következő 2014–2020-as időszakban a fő kihívás, különösen az EK finanszírozási kezdeményezéseivel kombinálva. A CÉL: Az átfogó cél az új szakpolitikák előmozdítása vagy a meglévő politikák javítása, amelyek célja finanszírozási eszközök létrehozása, különösen az ERFA-alapok által támogatott és az EK finanszírozási kezdeményezéseivel integrált pénzügyi eszközök, például az ESBA (Juncker-terv 06/2015), az Európai Beruházási Bank EBB eszközei (ELENA, Margarite-alapok) vagy akár a köz- és magánszféra közötti partnerségek. KIMENETEK: Az eredmények a konkrét regionális politikák és az ERFA operatív programjainak javítása lesz 7 uniós régióban, öt olyan irányító hatóság bevonásával, amelyek hatáskörrel rendelkeznek az ERFA-ban az energiahatékonysági és megújulóenergia-projektek tekintetében. A fejlesztés lehetővé teszi a pénzügyi eszközök és az energetikai beruházások végrehajtását a 2. szakaszban, köszönhetően 6 ERFA-politikában és 2 meglévő pénzügyi eszközben a stratégiai fókusz változásának. További fontos kimenetek a következők: > 3,8 millió EUR az ERFA-ból és > 2,65 millió EUR a pénzügyi eszközök forrásaiból. Az interregionális rendezvényeken 120 fős szakmai kapacitásbővítésre kerül sor. – 28 érdekelt fél eseménye, többek között: 14 interregionális rendezvény több mint 330 résztvevő részvételével. 14 helyi érdekelt fél találkozója több mint 200 résztvevővel. 140 bevált gyakorlat, amelyet egy földrajzi referenciatérképen (Fiener-map eszköz) és egy online adatbázisban állítottak elő és jelenítettek meg a honlapon. (Hungarian) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 4 November 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
A PROBLÉMA: Az épületek energiahatékonyságába és megújuló energiájába történő beruházások növelése komoly kihívást jelent az Európai Unió 2030-ra kitűzött céljainak teljesítése szempontjából. Az ERFA-ösztönzők többsége vissza nem térítendő támogatási rendszert használt az energetikai beruházások ösztönzésére, de az EK Stabilitási és Növekedési Paktumában foglalt hiánykorlátozás miatt a beruházások lassultak. A támogatási módszer jelentős gyengeséget mutat más módszerekkel, például a pénzügyi eszközökkel kapcsolatban, így a regionális önkormányzatok kulcsszerepet játszanak az e területre vonatkozó új politikák kialakításában. A kohéziós alapoknak, különösen az ERFA-nak az új pénzügyi eszközök (FI-k) létrehozása során történő felhasználása a következő 2014–2020-as időszakban a fő kihívás, különösen az EK finanszírozási kezdeményezéseivel kombinálva. A CÉL: Az átfogó cél az új szakpolitikák előmozdítása vagy a meglévő politikák javítása, amelyek célja finanszírozási eszközök létrehozása, különösen az ERFA-alapok által támogatott és az EK finanszírozási kezdeményezéseivel integrált pénzügyi eszközök, például az ESBA (Juncker-terv 06/2015), az Európai Beruházási Bank EBB eszközei (ELENA, Margarite-alapok) vagy akár a köz- és magánszféra közötti partnerségek. KIMENETEK: Az eredmények a konkrét regionális politikák és az ERFA operatív programjainak javítása lesz 7 uniós régióban, öt olyan irányító hatóság bevonásával, amelyek hatáskörrel rendelkeznek az ERFA-ban az energiahatékonysági és megújulóenergia-projektek tekintetében. A fejlesztés lehetővé teszi a pénzügyi eszközök és az energetikai beruházások végrehajtását a 2. szakaszban, köszönhetően 6 ERFA-politikában és 2 meglévő pénzügyi eszközben a stratégiai fókusz változásának. További fontos kimenetek a következők: > 3,8 millió EUR az ERFA-ból és > 2,65 millió EUR a pénzügyi eszközök forrásaiból. Az interregionális rendezvényeken 120 fős szakmai kapacitásbővítésre kerül sor. – 28 érdekelt fél eseménye, többek között: 14 interregionális rendezvény több mint 330 résztvevő részvételével. 14 helyi érdekelt fél találkozója több mint 200 résztvevővel. 140 bevált gyakorlat, amelyet egy földrajzi referenciatérképen (Fiener-map eszköz) és egy online adatbázisban állítottak elő és jelenítettek meg a honlapon. (Hungarian) | |||||||||||||||
| Property / summary: A PROBLÉMA: Az épületek energiahatékonyságába és megújuló energiájába történő beruházások növelése komoly kihívást jelent az Európai Unió 2030-ra kitűzött céljainak teljesítése szempontjából. Az ERFA-ösztönzők többsége vissza nem térítendő támogatási rendszert használt az energetikai beruházások ösztönzésére, de az EK Stabilitási és Növekedési Paktumában foglalt hiánykorlátozás miatt a beruházások lassultak. A támogatási módszer jelentős gyengeséget mutat más módszerekkel, például a pénzügyi eszközökkel kapcsolatban, így a regionális önkormányzatok kulcsszerepet játszanak az e területre vonatkozó új politikák kialakításában. A kohéziós alapoknak, különösen az ERFA-nak az új pénzügyi eszközök (FI-k) létrehozása során történő felhasználása a következő 2014–2020-as időszakban a fő kihívás, különösen az EK finanszírozási kezdeményezéseivel kombinálva. A CÉL: Az átfogó cél az új szakpolitikák előmozdítása vagy a meglévő politikák javítása, amelyek célja finanszírozási eszközök létrehozása, különösen az ERFA-alapok által támogatott és az EK finanszírozási kezdeményezéseivel integrált pénzügyi eszközök, például az ESBA (Juncker-terv 06/2015), az Európai Beruházási Bank EBB eszközei (ELENA, Margarite-alapok) vagy akár a köz- és magánszféra közötti partnerségek. KIMENETEK: Az eredmények a konkrét regionális politikák és az ERFA operatív programjainak javítása lesz 7 uniós régióban, öt olyan irányító hatóság bevonásával, amelyek hatáskörrel rendelkeznek az ERFA-ban az energiahatékonysági és megújulóenergia-projektek tekintetében. A fejlesztés lehetővé teszi a pénzügyi eszközök és az energetikai beruházások végrehajtását a 2. szakaszban, köszönhetően 6 ERFA-politikában és 2 meglévő pénzügyi eszközben a stratégiai fókusz változásának. További fontos kimenetek a következők: > 3,8 millió EUR az ERFA-ból és > 2,65 millió EUR a pénzügyi eszközök forrásaiból. Az interregionális rendezvényeken 120 fős szakmai kapacitásbővítésre kerül sor. – 28 érdekelt fél eseménye, többek között: 14 interregionális rendezvény több mint 330 résztvevő részvételével. 14 helyi érdekelt fél találkozója több mint 200 résztvevővel. 140 bevált gyakorlat, amelyet egy földrajzi referenciatérképen (Fiener-map eszköz) és egy online adatbázisban állítottak elő és jelenítettek meg a honlapon. (Hungarian) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: A PROBLÉMA: Az épületek energiahatékonyságába és megújuló energiájába történő beruházások növelése komoly kihívást jelent az Európai Unió 2030-ra kitűzött céljainak teljesítése szempontjából. Az ERFA-ösztönzők többsége vissza nem térítendő támogatási rendszert használt az energetikai beruházások ösztönzésére, de az EK Stabilitási és Növekedési Paktumában foglalt hiánykorlátozás miatt a beruházások lassultak. A támogatási módszer jelentős gyengeséget mutat más módszerekkel, például a pénzügyi eszközökkel kapcsolatban, így a regionális önkormányzatok kulcsszerepet játszanak az e területre vonatkozó új politikák kialakításában. A kohéziós alapoknak, különösen az ERFA-nak az új pénzügyi eszközök (FI-k) létrehozása során történő felhasználása a következő 2014–2020-as időszakban a fő kihívás, különösen az EK finanszírozási kezdeményezéseivel kombinálva. A CÉL: Az átfogó cél az új szakpolitikák előmozdítása vagy a meglévő politikák javítása, amelyek célja finanszírozási eszközök létrehozása, különösen az ERFA-alapok által támogatott és az EK finanszírozási kezdeményezéseivel integrált pénzügyi eszközök, például az ESBA (Juncker-terv 06/2015), az Európai Beruházási Bank EBB eszközei (ELENA, Margarite-alapok) vagy akár a köz- és magánszféra közötti partnerségek. KIMENETEK: Az eredmények a konkrét regionális politikák és az ERFA operatív programjainak javítása lesz 7 uniós régióban, öt olyan irányító hatóság bevonásával, amelyek hatáskörrel rendelkeznek az ERFA-ban az energiahatékonysági és megújulóenergia-projektek tekintetében. A fejlesztés lehetővé teszi a pénzügyi eszközök és az energetikai beruházások végrehajtását a 2. szakaszban, köszönhetően 6 ERFA-politikában és 2 meglévő pénzügyi eszközben a stratégiai fókusz változásának. További fontos kimenetek a következők: > 3,8 millió EUR az ERFA-ból és > 2,65 millió EUR a pénzügyi eszközök forrásaiból. Az interregionális rendezvényeken 120 fős szakmai kapacitásbővítésre kerül sor. – 28 érdekelt fél eseménye, többek között: 14 interregionális rendezvény több mint 330 résztvevő részvételével. 14 helyi érdekelt fél találkozója több mint 200 résztvevővel. 140 bevált gyakorlat, amelyet egy földrajzi referenciatérképen (Fiener-map eszköz) és egy online adatbázisban állítottak elő és jelenítettek meg a honlapon. (Hungarian) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 4 November 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
A PROBLÉMA: Az épületek energiahatékonyságába és megújuló energiájába történő beruházások növelése komoly kihívást jelent az Európai Unió 2030-ra kitűzött céljainak teljesítése szempontjából. Az ERFA-ösztönzők többsége vissza nem térítendő támogatási rendszert használt az energetikai beruházások ösztönzésére, de az EK Stabilitási és Növekedési Paktumában foglalt hiánykorlátozás miatt a beruházások lassultak. A támogatási módszer jelentős gyengeséget mutat más módszerekkel, például a pénzügyi eszközökkel kapcsolatban, így a regionális önkormányzatok kulcsszerepet játszanak az e területre vonatkozó új politikák kialakításában. A kohéziós alapoknak, különösen az ERFA-nak az új pénzügyi eszközök (FI-k) létrehozása során történő felhasználása a következő 2014–2020-as időszakban a fő kihívás, különösen az EK finanszírozási kezdeményezéseivel kombinálva. A CÉL: Az átfogó cél az új szakpolitikák előmozdítása vagy a meglévő politikák javítása, amelyek célja finanszírozási eszközök létrehozása, különösen az ERFA-alapok által támogatott és az EK finanszírozási kezdeményezéseivel integrált pénzügyi eszközök, például az ESBA (Juncker-terv 06/2015), az Európai Beruházási Bank EBB eszközei (ELENA, Margarite-alapok) vagy akár a köz- és magánszféra közötti partnerségek. KIMENETEK: Az eredmények a konkrét regionális politikák és az ERFA operatív programjainak javítása lesz 7 uniós régióban, öt olyan irányító hatóság bevonásával, amelyek hatáskörrel rendelkeznek az ERFA-ban az energiahatékonysági és megújulóenergia-projektek tekintetében. A fejlesztés lehetővé teszi a pénzügyi eszközök és az energetikai beruházások végrehajtását a 2. szakaszban, köszönhetően 6 ERFA-politikában és 2 meglévő pénzügyi eszközben a stratégiai fókusz változásának. További fontos kimenetek a következők: > 3,8 millió EUR az ERFA-ból és > 2,65 millió EUR a pénzügyi eszközök forrásaiból. Az interregionális rendezvényeken 120 fős szakmai kapacitásbővítésre kerül sor. – 28 érdekelt fél eseménye, többek között: 14 interregionális rendezvény több mint 330 résztvevő részvételével. 14 helyi érdekelt fél találkozója több mint 200 résztvevővel. 140 bevált gyakorlat, amelyet egy földrajzi referenciatérképen (Fiener-map eszköz) és egy online adatbázisban állítottak elő és jelenítettek meg a honlapon. (Hungarian) | |||||||||||||||
| Property / summary: A PROBLÉMA: Az épületek energiahatékonyságába és megújuló energiájába történő beruházások növelése komoly kihívást jelent az Európai Unió 2030-ra kitűzött céljainak teljesítése szempontjából. Az ERFA-ösztönzők többsége vissza nem térítendő támogatási rendszert használt az energetikai beruházások ösztönzésére, de az EK Stabilitási és Növekedési Paktumában foglalt hiánykorlátozás miatt a beruházások lassultak. A támogatási módszer jelentős gyengeséget mutat más módszerekkel, például a pénzügyi eszközökkel kapcsolatban, így a regionális önkormányzatok kulcsszerepet játszanak az e területre vonatkozó új politikák kialakításában. A kohéziós alapoknak, különösen az ERFA-nak az új pénzügyi eszközök (FI-k) létrehozása során történő felhasználása a következő 2014–2020-as időszakban a fő kihívás, különösen az EK finanszírozási kezdeményezéseivel kombinálva. A CÉL: Az átfogó cél az új szakpolitikák előmozdítása vagy a meglévő politikák javítása, amelyek célja finanszírozási eszközök létrehozása, különösen az ERFA-alapok által támogatott és az EK finanszírozási kezdeményezéseivel integrált pénzügyi eszközök, például az ESBA (Juncker-terv 06/2015), az Európai Beruházási Bank EBB eszközei (ELENA, Margarite-alapok) vagy akár a köz- és magánszféra közötti partnerségek. KIMENETEK: Az eredmények a konkrét regionális politikák és az ERFA operatív programjainak javítása lesz 7 uniós régióban, öt olyan irányító hatóság bevonásával, amelyek hatáskörrel rendelkeznek az ERFA-ban az energiahatékonysági és megújulóenergia-projektek tekintetében. A fejlesztés lehetővé teszi a pénzügyi eszközök és az energetikai beruházások végrehajtását a 2. szakaszban, köszönhetően 6 ERFA-politikában és 2 meglévő pénzügyi eszközben a stratégiai fókusz változásának. További fontos kimenetek a következők: > 3,8 millió EUR az ERFA-ból és > 2,65 millió EUR a pénzügyi eszközök forrásaiból. Az interregionális rendezvényeken 120 fős szakmai kapacitásbővítésre kerül sor. – 28 érdekelt fél eseménye, többek között: 14 interregionális rendezvény több mint 330 résztvevő részvételével. 14 helyi érdekelt fél találkozója több mint 200 résztvevővel. 140 bevált gyakorlat, amelyet egy földrajzi referenciatérképen (Fiener-map eszköz) és egy online adatbázisban állítottak elő és jelenítettek meg a honlapon. (Hungarian) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: A PROBLÉMA: Az épületek energiahatékonyságába és megújuló energiájába történő beruházások növelése komoly kihívást jelent az Európai Unió 2030-ra kitűzött céljainak teljesítése szempontjából. Az ERFA-ösztönzők többsége vissza nem térítendő támogatási rendszert használt az energetikai beruházások ösztönzésére, de az EK Stabilitási és Növekedési Paktumában foglalt hiánykorlátozás miatt a beruházások lassultak. A támogatási módszer jelentős gyengeséget mutat más módszerekkel, például a pénzügyi eszközökkel kapcsolatban, így a regionális önkormányzatok kulcsszerepet játszanak az e területre vonatkozó új politikák kialakításában. A kohéziós alapoknak, különösen az ERFA-nak az új pénzügyi eszközök (FI-k) létrehozása során történő felhasználása a következő 2014–2020-as időszakban a fő kihívás, különösen az EK finanszírozási kezdeményezéseivel kombinálva. A CÉL: Az átfogó cél az új szakpolitikák előmozdítása vagy a meglévő politikák javítása, amelyek célja finanszírozási eszközök létrehozása, különösen az ERFA-alapok által támogatott és az EK finanszírozási kezdeményezéseivel integrált pénzügyi eszközök, például az ESBA (Juncker-terv 06/2015), az Európai Beruházási Bank EBB eszközei (ELENA, Margarite-alapok) vagy akár a köz- és magánszféra közötti partnerségek. KIMENETEK: Az eredmények a konkrét regionális politikák és az ERFA operatív programjainak javítása lesz 7 uniós régióban, öt olyan irányító hatóság bevonásával, amelyek hatáskörrel rendelkeznek az ERFA-ban az energiahatékonysági és megújulóenergia-projektek tekintetében. A fejlesztés lehetővé teszi a pénzügyi eszközök és az energetikai beruházások végrehajtását a 2. szakaszban, köszönhetően 6 ERFA-politikában és 2 meglévő pénzügyi eszközben a stratégiai fókusz változásának. További fontos kimenetek a következők: > 3,8 millió EUR az ERFA-ból és > 2,65 millió EUR a pénzügyi eszközök forrásaiból. Az interregionális rendezvényeken 120 fős szakmai kapacitásbővítésre kerül sor. – 28 érdekelt fél eseménye, többek között: 14 interregionális rendezvény több mint 330 résztvevő részvételével. 14 helyi érdekelt fél találkozója több mint 200 résztvevővel. 140 bevált gyakorlat, amelyet egy földrajzi referenciatérképen (Fiener-map eszköz) és egy online adatbázisban állítottak elő és jelenítettek meg a honlapon. (Hungarian) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 4 November 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
A PROBLÉMA: Az épületek energiahatékonyságába és megújuló energiájába történő beruházások növelése komoly kihívást jelent az Európai Unió 2030-ra kitűzött céljainak teljesítése szempontjából. Az ERFA-ösztönzők többsége vissza nem térítendő támogatási rendszert használt az energetikai beruházások ösztönzésére, de az EK Stabilitási és Növekedési Paktumában foglalt hiánykorlátozás miatt a beruházások lassultak. A támogatási módszer jelentős gyengeséget mutat más módszerekkel, például a pénzügyi eszközökkel kapcsolatban, így a regionális önkormányzatok kulcsszerepet játszanak az e területre vonatkozó új politikák kialakításában. A kohéziós alapoknak, különösen az ERFA-nak az új pénzügyi eszközök (FI-k) létrehozása során történő felhasználása a következő 2014–2020-as időszakban a fő kihívás, különösen az EK finanszírozási kezdeményezéseivel kombinálva. A CÉL: Az átfogó cél az új szakpolitikák előmozdítása vagy a meglévő politikák javítása, amelyek célja finanszírozási eszközök létrehozása, különösen az ERFA-alapok által támogatott és az EK finanszírozási kezdeményezéseivel integrált pénzügyi eszközök, például az ESBA (Juncker-terv 06/2015), az Európai Beruházási Bank EBB eszközei (ELENA, Margarite-alapok) vagy akár a köz- és magánszféra közötti partnerségek. KIMENETEK: Az eredmények a konkrét regionális politikák és az ERFA operatív programjainak javítása lesz 7 uniós régióban, öt olyan irányító hatóság bevonásával, amelyek hatáskörrel rendelkeznek az ERFA-ban az energiahatékonysági és megújulóenergia-projektek tekintetében. A fejlesztés lehetővé teszi a pénzügyi eszközök és az energetikai beruházások végrehajtását a 2. szakaszban, köszönhetően 6 ERFA-politikában és 2 meglévő pénzügyi eszközben a stratégiai fókusz változásának. További fontos kimenetek a következők: > 3,8 millió EUR az ERFA-ból és > 2,65 millió EUR a pénzügyi eszközök forrásaiból. Az interregionális rendezvényeken 120 fős szakmai kapacitásbővítésre kerül sor. – 28 érdekelt fél eseménye, többek között: 14 interregionális rendezvény több mint 330 résztvevő részvételével. 14 helyi érdekelt fél találkozója több mint 200 résztvevővel. 140 bevált gyakorlat, amelyet egy földrajzi referenciatérképen (Fiener-map eszköz) és egy online adatbázisban állítottak elő és jelenítettek meg a honlapon. (Hungarian) | |||||||||||||||
| Property / summary: A PROBLÉMA: Az épületek energiahatékonyságába és megújuló energiájába történő beruházások növelése komoly kihívást jelent az Európai Unió 2030-ra kitűzött céljainak teljesítése szempontjából. Az ERFA-ösztönzők többsége vissza nem térítendő támogatási rendszert használt az energetikai beruházások ösztönzésére, de az EK Stabilitási és Növekedési Paktumában foglalt hiánykorlátozás miatt a beruházások lassultak. A támogatási módszer jelentős gyengeséget mutat más módszerekkel, például a pénzügyi eszközökkel kapcsolatban, így a regionális önkormányzatok kulcsszerepet játszanak az e területre vonatkozó új politikák kialakításában. A kohéziós alapoknak, különösen az ERFA-nak az új pénzügyi eszközök (FI-k) létrehozása során történő felhasználása a következő 2014–2020-as időszakban a fő kihívás, különösen az EK finanszírozási kezdeményezéseivel kombinálva. A CÉL: Az átfogó cél az új szakpolitikák előmozdítása vagy a meglévő politikák javítása, amelyek célja finanszírozási eszközök létrehozása, különösen az ERFA-alapok által támogatott és az EK finanszírozási kezdeményezéseivel integrált pénzügyi eszközök, például az ESBA (Juncker-terv 06/2015), az Európai Beruházási Bank EBB eszközei (ELENA, Margarite-alapok) vagy akár a köz- és magánszféra közötti partnerségek. KIMENETEK: Az eredmények a konkrét regionális politikák és az ERFA operatív programjainak javítása lesz 7 uniós régióban, öt olyan irányító hatóság bevonásával, amelyek hatáskörrel rendelkeznek az ERFA-ban az energiahatékonysági és megújulóenergia-projektek tekintetében. A fejlesztés lehetővé teszi a pénzügyi eszközök és az energetikai beruházások végrehajtását a 2. szakaszban, köszönhetően 6 ERFA-politikában és 2 meglévő pénzügyi eszközben a stratégiai fókusz változásának. További fontos kimenetek a következők: > 3,8 millió EUR az ERFA-ból és > 2,65 millió EUR a pénzügyi eszközök forrásaiból. Az interregionális rendezvényeken 120 fős szakmai kapacitásbővítésre kerül sor. – 28 érdekelt fél eseménye, többek között: 14 interregionális rendezvény több mint 330 résztvevő részvételével. 14 helyi érdekelt fél találkozója több mint 200 résztvevővel. 140 bevált gyakorlat, amelyet egy földrajzi referenciatérképen (Fiener-map eszköz) és egy online adatbázisban állítottak elő és jelenítettek meg a honlapon. (Hungarian) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: A PROBLÉMA: Az épületek energiahatékonyságába és megújuló energiájába történő beruházások növelése komoly kihívást jelent az Európai Unió 2030-ra kitűzött céljainak teljesítése szempontjából. Az ERFA-ösztönzők többsége vissza nem térítendő támogatási rendszert használt az energetikai beruházások ösztönzésére, de az EK Stabilitási és Növekedési Paktumában foglalt hiánykorlátozás miatt a beruházások lassultak. A támogatási módszer jelentős gyengeséget mutat más módszerekkel, például a pénzügyi eszközökkel kapcsolatban, így a regionális önkormányzatok kulcsszerepet játszanak az e területre vonatkozó új politikák kialakításában. A kohéziós alapoknak, különösen az ERFA-nak az új pénzügyi eszközök (FI-k) létrehozása során történő felhasználása a következő 2014–2020-as időszakban a fő kihívás, különösen az EK finanszírozási kezdeményezéseivel kombinálva. A CÉL: Az átfogó cél az új szakpolitikák előmozdítása vagy a meglévő politikák javítása, amelyek célja finanszírozási eszközök létrehozása, különösen az ERFA-alapok által támogatott és az EK finanszírozási kezdeményezéseivel integrált pénzügyi eszközök, például az ESBA (Juncker-terv 06/2015), az Európai Beruházási Bank EBB eszközei (ELENA, Margarite-alapok) vagy akár a köz- és magánszféra közötti partnerségek. KIMENETEK: Az eredmények a konkrét regionális politikák és az ERFA operatív programjainak javítása lesz 7 uniós régióban, öt olyan irányító hatóság bevonásával, amelyek hatáskörrel rendelkeznek az ERFA-ban az energiahatékonysági és megújulóenergia-projektek tekintetében. A fejlesztés lehetővé teszi a pénzügyi eszközök és az energetikai beruházások végrehajtását a 2. szakaszban, köszönhetően 6 ERFA-politikában és 2 meglévő pénzügyi eszközben a stratégiai fókusz változásának. További fontos kimenetek a következők: > 3,8 millió EUR az ERFA-ból és > 2,65 millió EUR a pénzügyi eszközök forrásaiból. Az interregionális rendezvényeken 120 fős szakmai kapacitásbővítésre kerül sor. – 28 érdekelt fél eseménye, többek között: 14 interregionális rendezvény több mint 330 résztvevő részvételével. 14 helyi érdekelt fél találkozója több mint 200 résztvevővel. 140 bevált gyakorlat, amelyet egy földrajzi referenciatérképen (Fiener-map eszköz) és egy online adatbázisban állítottak elő és jelenítettek meg a honlapon. (Hungarian) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 4 November 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
A PROBLÉMA: Az épületek energiahatékonyságába és megújuló energiájába történő beruházások növelése komoly kihívást jelent az Európai Unió 2030-ra kitűzött céljainak teljesítése szempontjából. Az ERFA-ösztönzők többsége vissza nem térítendő támogatási rendszert használt az energetikai beruházások ösztönzésére, de az EK Stabilitási és Növekedési Paktumában foglalt hiánykorlátozás miatt a beruházások lassultak. A támogatási módszer jelentős gyengeséget mutat más módszerekkel, például a pénzügyi eszközökkel kapcsolatban, így a regionális önkormányzatok kulcsszerepet játszanak az e területre vonatkozó új politikák kialakításában. A kohéziós alapoknak, különösen az ERFA-nak az új pénzügyi eszközök (FI-k) létrehozása során történő felhasználása a következő 2014–2020-as időszakban a fő kihívás, különösen az EK finanszírozási kezdeményezéseivel kombinálva. A CÉL: Az átfogó cél az új szakpolitikák előmozdítása vagy a meglévő politikák javítása, amelyek célja finanszírozási eszközök létrehozása, különösen az ERFA-alapok által támogatott és az EK finanszírozási kezdeményezéseivel integrált pénzügyi eszközök, például az ESBA (Juncker-terv 06/2015), az Európai Beruházási Bank EBB eszközei (ELENA, Margarite-alapok) vagy akár a köz- és magánszféra közötti partnerségek. KIMENETEK: Az eredmények a konkrét regionális politikák és az ERFA operatív programjainak javítása lesz 7 uniós régióban, öt olyan irányító hatóság bevonásával, amelyek hatáskörrel rendelkeznek az ERFA-ban az energiahatékonysági és megújulóenergia-projektek tekintetében. A fejlesztés lehetővé teszi a pénzügyi eszközök és az energetikai beruházások végrehajtását a 2. szakaszban, köszönhetően 6 ERFA-politikában és 2 meglévő pénzügyi eszközben a stratégiai fókusz változásának. További fontos kimenetek a következők: > 3,8 millió EUR az ERFA-ból és > 2,65 millió EUR a pénzügyi eszközök forrásaiból. Az interregionális rendezvényeken 120 fős szakmai kapacitásbővítésre kerül sor. – 28 érdekelt fél eseménye, többek között: 14 interregionális rendezvény több mint 330 résztvevő részvételével. 14 helyi érdekelt fél találkozója több mint 200 résztvevővel. 140 bevált gyakorlat, amelyet egy földrajzi referenciatérképen (Fiener-map eszköz) és egy online adatbázisban állítottak elő és jelenítettek meg a honlapon. (Hungarian) | |||||||||||||||
| Property / summary: A PROBLÉMA: Az épületek energiahatékonyságába és megújuló energiájába történő beruházások növelése komoly kihívást jelent az Európai Unió 2030-ra kitűzött céljainak teljesítése szempontjából. Az ERFA-ösztönzők többsége vissza nem térítendő támogatási rendszert használt az energetikai beruházások ösztönzésére, de az EK Stabilitási és Növekedési Paktumában foglalt hiánykorlátozás miatt a beruházások lassultak. A támogatási módszer jelentős gyengeséget mutat más módszerekkel, például a pénzügyi eszközökkel kapcsolatban, így a regionális önkormányzatok kulcsszerepet játszanak az e területre vonatkozó új politikák kialakításában. A kohéziós alapoknak, különösen az ERFA-nak az új pénzügyi eszközök (FI-k) létrehozása során történő felhasználása a következő 2014–2020-as időszakban a fő kihívás, különösen az EK finanszírozási kezdeményezéseivel kombinálva. A CÉL: Az átfogó cél az új szakpolitikák előmozdítása vagy a meglévő politikák javítása, amelyek célja finanszírozási eszközök létrehozása, különösen az ERFA-alapok által támogatott és az EK finanszírozási kezdeményezéseivel integrált pénzügyi eszközök, például az ESBA (Juncker-terv 06/2015), az Európai Beruházási Bank EBB eszközei (ELENA, Margarite-alapok) vagy akár a köz- és magánszféra közötti partnerségek. KIMENETEK: Az eredmények a konkrét regionális politikák és az ERFA operatív programjainak javítása lesz 7 uniós régióban, öt olyan irányító hatóság bevonásával, amelyek hatáskörrel rendelkeznek az ERFA-ban az energiahatékonysági és megújulóenergia-projektek tekintetében. A fejlesztés lehetővé teszi a pénzügyi eszközök és az energetikai beruházások végrehajtását a 2. szakaszban, köszönhetően 6 ERFA-politikában és 2 meglévő pénzügyi eszközben a stratégiai fókusz változásának. További fontos kimenetek a következők: > 3,8 millió EUR az ERFA-ból és > 2,65 millió EUR a pénzügyi eszközök forrásaiból. Az interregionális rendezvényeken 120 fős szakmai kapacitásbővítésre kerül sor. – 28 érdekelt fél eseménye, többek között: 14 interregionális rendezvény több mint 330 résztvevő részvételével. 14 helyi érdekelt fél találkozója több mint 200 résztvevővel. 140 bevált gyakorlat, amelyet egy földrajzi referenciatérképen (Fiener-map eszköz) és egy online adatbázisban állítottak elő és jelenítettek meg a honlapon. (Hungarian) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: A PROBLÉMA: Az épületek energiahatékonyságába és megújuló energiájába történő beruházások növelése komoly kihívást jelent az Európai Unió 2030-ra kitűzött céljainak teljesítése szempontjából. Az ERFA-ösztönzők többsége vissza nem térítendő támogatási rendszert használt az energetikai beruházások ösztönzésére, de az EK Stabilitási és Növekedési Paktumában foglalt hiánykorlátozás miatt a beruházások lassultak. A támogatási módszer jelentős gyengeséget mutat más módszerekkel, például a pénzügyi eszközökkel kapcsolatban, így a regionális önkormányzatok kulcsszerepet játszanak az e területre vonatkozó új politikák kialakításában. A kohéziós alapoknak, különösen az ERFA-nak az új pénzügyi eszközök (FI-k) létrehozása során történő felhasználása a következő 2014–2020-as időszakban a fő kihívás, különösen az EK finanszírozási kezdeményezéseivel kombinálva. A CÉL: Az átfogó cél az új szakpolitikák előmozdítása vagy a meglévő politikák javítása, amelyek célja finanszírozási eszközök létrehozása, különösen az ERFA-alapok által támogatott és az EK finanszírozási kezdeményezéseivel integrált pénzügyi eszközök, például az ESBA (Juncker-terv 06/2015), az Európai Beruházási Bank EBB eszközei (ELENA, Margarite-alapok) vagy akár a köz- és magánszféra közötti partnerségek. KIMENETEK: Az eredmények a konkrét regionális politikák és az ERFA operatív programjainak javítása lesz 7 uniós régióban, öt olyan irányító hatóság bevonásával, amelyek hatáskörrel rendelkeznek az ERFA-ban az energiahatékonysági és megújulóenergia-projektek tekintetében. A fejlesztés lehetővé teszi a pénzügyi eszközök és az energetikai beruházások végrehajtását a 2. szakaszban, köszönhetően 6 ERFA-politikában és 2 meglévő pénzügyi eszközben a stratégiai fókusz változásának. További fontos kimenetek a következők: > 3,8 millió EUR az ERFA-ból és > 2,65 millió EUR a pénzügyi eszközök forrásaiból. Az interregionális rendezvényeken 120 fős szakmai kapacitásbővítésre kerül sor. – 28 érdekelt fél eseménye, többek között: 14 interregionális rendezvény több mint 330 résztvevő részvételével. 14 helyi érdekelt fél találkozója több mint 200 résztvevővel. 140 bevált gyakorlat, amelyet egy földrajzi referenciatérképen (Fiener-map eszköz) és egy online adatbázisban állítottak elő és jelenítettek meg a honlapon. (Hungarian) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 4 November 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
A PROBLÉMA: Az épületek energiahatékonyságába és megújuló energiájába történő beruházások növelése komoly kihívást jelent az Európai Unió 2030-ra kitűzött céljainak teljesítése szempontjából. Az ERFA-ösztönzők többsége vissza nem térítendő támogatási rendszert használt az energetikai beruházások ösztönzésére, de az EK Stabilitási és Növekedési Paktumában foglalt hiánykorlátozás miatt a beruházások lassultak. A támogatási módszer jelentős gyengeséget mutat más módszerekkel, például a pénzügyi eszközökkel kapcsolatban, így a regionális önkormányzatok kulcsszerepet játszanak az e területre vonatkozó új politikák kialakításában. A kohéziós alapoknak, különösen az ERFA-nak az új pénzügyi eszközök (FI-k) létrehozása során történő felhasználása a következő 2014–2020-as időszakban a fő kihívás, különösen az EK finanszírozási kezdeményezéseivel kombinálva. A CÉL: Az átfogó cél az új szakpolitikák előmozdítása vagy a meglévő politikák javítása, amelyek célja finanszírozási eszközök létrehozása, különösen az ERFA-alapok által támogatott és az EK finanszírozási kezdeményezéseivel integrált pénzügyi eszközök, például az ESBA (Juncker-terv 06/2015), az Európai Beruházási Bank EBB eszközei (ELENA, Margarite-alapok) vagy akár a köz- és magánszféra közötti partnerségek. KIMENETEK: Az eredmények a konkrét regionális politikák és az ERFA operatív programjainak javítása lesz 7 uniós régióban, öt olyan irányító hatóság bevonásával, amelyek hatáskörrel rendelkeznek az ERFA-ban az energiahatékonysági és megújulóenergia-projektek tekintetében. A fejlesztés lehetővé teszi a pénzügyi eszközök és az energetikai beruházások végrehajtását a 2. szakaszban, köszönhetően 6 ERFA-politikában és 2 meglévő pénzügyi eszközben a stratégiai fókusz változásának. További fontos kimenetek a következők: > 3,8 millió EUR az ERFA-ból és > 2,65 millió EUR a pénzügyi eszközök forrásaiból. Az interregionális rendezvényeken 120 fős szakmai kapacitásbővítésre kerül sor. – 28 érdekelt fél eseménye, többek között: 14 interregionális rendezvény több mint 330 résztvevő részvételével. 14 helyi érdekelt fél találkozója több mint 200 résztvevővel. 140 bevált gyakorlat, amelyet egy földrajzi referenciatérképen (Fiener-map eszköz) és egy online adatbázisban állítottak elő és jelenítettek meg a honlapon. (Hungarian) | |||||||||||||||
| Property / summary: A PROBLÉMA: Az épületek energiahatékonyságába és megújuló energiájába történő beruházások növelése komoly kihívást jelent az Európai Unió 2030-ra kitűzött céljainak teljesítése szempontjából. Az ERFA-ösztönzők többsége vissza nem térítendő támogatási rendszert használt az energetikai beruházások ösztönzésére, de az EK Stabilitási és Növekedési Paktumában foglalt hiánykorlátozás miatt a beruházások lassultak. A támogatási módszer jelentős gyengeséget mutat más módszerekkel, például a pénzügyi eszközökkel kapcsolatban, így a regionális önkormányzatok kulcsszerepet játszanak az e területre vonatkozó új politikák kialakításában. A kohéziós alapoknak, különösen az ERFA-nak az új pénzügyi eszközök (FI-k) létrehozása során történő felhasználása a következő 2014–2020-as időszakban a fő kihívás, különösen az EK finanszírozási kezdeményezéseivel kombinálva. A CÉL: Az átfogó cél az új szakpolitikák előmozdítása vagy a meglévő politikák javítása, amelyek célja finanszírozási eszközök létrehozása, különösen az ERFA-alapok által támogatott és az EK finanszírozási kezdeményezéseivel integrált pénzügyi eszközök, például az ESBA (Juncker-terv 06/2015), az Európai Beruházási Bank EBB eszközei (ELENA, Margarite-alapok) vagy akár a köz- és magánszféra közötti partnerségek. KIMENETEK: Az eredmények a konkrét regionális politikák és az ERFA operatív programjainak javítása lesz 7 uniós régióban, öt olyan irányító hatóság bevonásával, amelyek hatáskörrel rendelkeznek az ERFA-ban az energiahatékonysági és megújulóenergia-projektek tekintetében. A fejlesztés lehetővé teszi a pénzügyi eszközök és az energetikai beruházások végrehajtását a 2. szakaszban, köszönhetően 6 ERFA-politikában és 2 meglévő pénzügyi eszközben a stratégiai fókusz változásának. További fontos kimenetek a következők: > 3,8 millió EUR az ERFA-ból és > 2,65 millió EUR a pénzügyi eszközök forrásaiból. Az interregionális rendezvényeken 120 fős szakmai kapacitásbővítésre kerül sor. – 28 érdekelt fél eseménye, többek között: 14 interregionális rendezvény több mint 330 résztvevő részvételével. 14 helyi érdekelt fél találkozója több mint 200 résztvevővel. 140 bevált gyakorlat, amelyet egy földrajzi referenciatérképen (Fiener-map eszköz) és egy online adatbázisban állítottak elő és jelenítettek meg a honlapon. (Hungarian) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: A PROBLÉMA: Az épületek energiahatékonyságába és megújuló energiájába történő beruházások növelése komoly kihívást jelent az Európai Unió 2030-ra kitűzött céljainak teljesítése szempontjából. Az ERFA-ösztönzők többsége vissza nem térítendő támogatási rendszert használt az energetikai beruházások ösztönzésére, de az EK Stabilitási és Növekedési Paktumában foglalt hiánykorlátozás miatt a beruházások lassultak. A támogatási módszer jelentős gyengeséget mutat más módszerekkel, például a pénzügyi eszközökkel kapcsolatban, így a regionális önkormányzatok kulcsszerepet játszanak az e területre vonatkozó új politikák kialakításában. A kohéziós alapoknak, különösen az ERFA-nak az új pénzügyi eszközök (FI-k) létrehozása során történő felhasználása a következő 2014–2020-as időszakban a fő kihívás, különösen az EK finanszírozási kezdeményezéseivel kombinálva. A CÉL: Az átfogó cél az új szakpolitikák előmozdítása vagy a meglévő politikák javítása, amelyek célja finanszírozási eszközök létrehozása, különösen az ERFA-alapok által támogatott és az EK finanszírozási kezdeményezéseivel integrált pénzügyi eszközök, például az ESBA (Juncker-terv 06/2015), az Európai Beruházási Bank EBB eszközei (ELENA, Margarite-alapok) vagy akár a köz- és magánszféra közötti partnerségek. KIMENETEK: Az eredmények a konkrét regionális politikák és az ERFA operatív programjainak javítása lesz 7 uniós régióban, öt olyan irányító hatóság bevonásával, amelyek hatáskörrel rendelkeznek az ERFA-ban az energiahatékonysági és megújulóenergia-projektek tekintetében. A fejlesztés lehetővé teszi a pénzügyi eszközök és az energetikai beruházások végrehajtását a 2. szakaszban, köszönhetően 6 ERFA-politikában és 2 meglévő pénzügyi eszközben a stratégiai fókusz változásának. További fontos kimenetek a következők: > 3,8 millió EUR az ERFA-ból és > 2,65 millió EUR a pénzügyi eszközök forrásaiból. Az interregionális rendezvényeken 120 fős szakmai kapacitásbővítésre kerül sor. – 28 érdekelt fél eseménye, többek között: 14 interregionális rendezvény több mint 330 résztvevő részvételével. 14 helyi érdekelt fél találkozója több mint 200 résztvevővel. 140 bevált gyakorlat, amelyet egy földrajzi referenciatérképen (Fiener-map eszköz) és egy online adatbázisban állítottak elő és jelenítettek meg a honlapon. (Hungarian) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 4 November 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
PROBLÉM: Zvýšenie investícií do energetickej efektívnosti a energie z obnoviteľných zdrojov v budovách je veľkou výzvou na splnenie cieľov Európskej únie do roku 2030. Väčšina stimulov EFRR využívala nenávratné grantové systémy na podporu investícií do energetiky, ale v dôsledku obmedzenia deficitu v Pakte stability a rastu ES (PSR) sa investície spomalili. Grantová metóda vykazuje významné nedostatky v súvislosti s inými metódami, ako sú finančné nástroje (FI), takže regionálne orgány zohrávajú kľúčovú úlohu pri vytváraní nových politík v tejto oblasti. Využívanie Kohézneho fondu, najmä EFRR, pri vytváraní nových finančných nástrojov je hlavnou výzvou v nadchádzajúcom období 2014 – 2020, najmä v kombinácii s iniciatívami financovania ES. CIEĽ: Celkovým cieľom je podporiť nové politiky alebo zlepšiť existujúce politiky zamerané na vytvorenie nástrojov financovania, najmä finančných nástrojov (FI), ktoré sú podporované z fondov EFRR a integrované do iniciatív financovania ES, ako je EFSI (Junckerov plán 06/2015), nástroje Európskej investičnej banky EIB (ELENA, Margaritské fondy) alebo dokonca verejno-súkromné partnerstvá. VÝSTUPY: Výstupmi bude zlepšenie osobitných regionálnych politík a OP EFRR v 7 regiónoch EÚ, do ktorých sa zapojí 5 riadiacich orgánov s právomocami v rámci EFRR pre projekty EE a OZE. Zlepšenie umožní realizáciu finančných nástrojov a investícií do energetiky vo fáze 2 vďaka zmenám strategického zamerania v 6 politikách EFRR a 2 existujúcich finančných nástrojoch. Ďalšími dôležitými výstupmi sú: > 3,8 mil. EUR z EFRR a > 2,65 milióna EUR finančných prostriedkov finančných inštitúcií. 120 ľudí zvyšuje odbornú spôsobilosť na medziregionálne podujatia. — 28 podujatí zainteresovaných strán vrátane: 14 medziregionálnych podujatí s viac ako 330 účastníkmi. 14 miestnych stretnutí zainteresovaných strán s viac ako 200 účastníkmi. — 140 najlepších postupov vytvorených a zobrazených na georeferenčnej mape (nástroj na mape súboru) a v online databáze, ktoré sú umiestnené na webovej stránke. (Slovak) | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLÉM: Zvýšenie investícií do energetickej efektívnosti a energie z obnoviteľných zdrojov v budovách je veľkou výzvou na splnenie cieľov Európskej únie do roku 2030. Väčšina stimulov EFRR využívala nenávratné grantové systémy na podporu investícií do energetiky, ale v dôsledku obmedzenia deficitu v Pakte stability a rastu ES (PSR) sa investície spomalili. Grantová metóda vykazuje významné nedostatky v súvislosti s inými metódami, ako sú finančné nástroje (FI), takže regionálne orgány zohrávajú kľúčovú úlohu pri vytváraní nových politík v tejto oblasti. Využívanie Kohézneho fondu, najmä EFRR, pri vytváraní nových finančných nástrojov je hlavnou výzvou v nadchádzajúcom období 2014 – 2020, najmä v kombinácii s iniciatívami financovania ES. CIEĽ: Celkovým cieľom je podporiť nové politiky alebo zlepšiť existujúce politiky zamerané na vytvorenie nástrojov financovania, najmä finančných nástrojov (FI), ktoré sú podporované z fondov EFRR a integrované do iniciatív financovania ES, ako je EFSI (Junckerov plán 06/2015), nástroje Európskej investičnej banky EIB (ELENA, Margaritské fondy) alebo dokonca verejno-súkromné partnerstvá. VÝSTUPY: Výstupmi bude zlepšenie osobitných regionálnych politík a OP EFRR v 7 regiónoch EÚ, do ktorých sa zapojí 5 riadiacich orgánov s právomocami v rámci EFRR pre projekty EE a OZE. Zlepšenie umožní realizáciu finančných nástrojov a investícií do energetiky vo fáze 2 vďaka zmenám strategického zamerania v 6 politikách EFRR a 2 existujúcich finančných nástrojoch. Ďalšími dôležitými výstupmi sú: > 3,8 mil. EUR z EFRR a > 2,65 milióna EUR finančných prostriedkov finančných inštitúcií. 120 ľudí zvyšuje odbornú spôsobilosť na medziregionálne podujatia. — 28 podujatí zainteresovaných strán vrátane: 14 medziregionálnych podujatí s viac ako 330 účastníkmi. 14 miestnych stretnutí zainteresovaných strán s viac ako 200 účastníkmi. — 140 najlepších postupov vytvorených a zobrazených na georeferenčnej mape (nástroj na mape súboru) a v online databáze, ktoré sú umiestnené na webovej stránke. (Slovak) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLÉM: Zvýšenie investícií do energetickej efektívnosti a energie z obnoviteľných zdrojov v budovách je veľkou výzvou na splnenie cieľov Európskej únie do roku 2030. Väčšina stimulov EFRR využívala nenávratné grantové systémy na podporu investícií do energetiky, ale v dôsledku obmedzenia deficitu v Pakte stability a rastu ES (PSR) sa investície spomalili. Grantová metóda vykazuje významné nedostatky v súvislosti s inými metódami, ako sú finančné nástroje (FI), takže regionálne orgány zohrávajú kľúčovú úlohu pri vytváraní nových politík v tejto oblasti. Využívanie Kohézneho fondu, najmä EFRR, pri vytváraní nových finančných nástrojov je hlavnou výzvou v nadchádzajúcom období 2014 – 2020, najmä v kombinácii s iniciatívami financovania ES. CIEĽ: Celkovým cieľom je podporiť nové politiky alebo zlepšiť existujúce politiky zamerané na vytvorenie nástrojov financovania, najmä finančných nástrojov (FI), ktoré sú podporované z fondov EFRR a integrované do iniciatív financovania ES, ako je EFSI (Junckerov plán 06/2015), nástroje Európskej investičnej banky EIB (ELENA, Margaritské fondy) alebo dokonca verejno-súkromné partnerstvá. VÝSTUPY: Výstupmi bude zlepšenie osobitných regionálnych politík a OP EFRR v 7 regiónoch EÚ, do ktorých sa zapojí 5 riadiacich orgánov s právomocami v rámci EFRR pre projekty EE a OZE. Zlepšenie umožní realizáciu finančných nástrojov a investícií do energetiky vo fáze 2 vďaka zmenám strategického zamerania v 6 politikách EFRR a 2 existujúcich finančných nástrojoch. Ďalšími dôležitými výstupmi sú: > 3,8 mil. EUR z EFRR a > 2,65 milióna EUR finančných prostriedkov finančných inštitúcií. 120 ľudí zvyšuje odbornú spôsobilosť na medziregionálne podujatia. — 28 podujatí zainteresovaných strán vrátane: 14 medziregionálnych podujatí s viac ako 330 účastníkmi. 14 miestnych stretnutí zainteresovaných strán s viac ako 200 účastníkmi. — 140 najlepších postupov vytvorených a zobrazených na georeferenčnej mape (nástroj na mape súboru) a v online databáze, ktoré sú umiestnené na webovej stránke. (Slovak) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 4 November 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
PROBLÉM: Zvýšenie investícií do energetickej efektívnosti a energie z obnoviteľných zdrojov v budovách je veľkou výzvou na splnenie cieľov Európskej únie do roku 2030. Väčšina stimulov EFRR využívala nenávratné grantové systémy na podporu investícií do energetiky, ale v dôsledku obmedzenia deficitu v Pakte stability a rastu ES (PSR) sa investície spomalili. Grantová metóda vykazuje významné nedostatky v súvislosti s inými metódami, ako sú finančné nástroje (FI), takže regionálne orgány zohrávajú kľúčovú úlohu pri vytváraní nových politík v tejto oblasti. Využívanie Kohézneho fondu, najmä EFRR, pri vytváraní nových finančných nástrojov je hlavnou výzvou v nadchádzajúcom období 2014 – 2020, najmä v kombinácii s iniciatívami financovania ES. CIEĽ: Celkovým cieľom je podporiť nové politiky alebo zlepšiť existujúce politiky zamerané na vytvorenie nástrojov financovania, najmä finančných nástrojov (FI), ktoré sú podporované z fondov EFRR a integrované do iniciatív financovania ES, ako je EFSI (Junckerov plán 06/2015), nástroje Európskej investičnej banky EIB (ELENA, Margaritské fondy) alebo dokonca verejno-súkromné partnerstvá. VÝSTUPY: Výstupmi bude zlepšenie osobitných regionálnych politík a OP EFRR v 7 regiónoch EÚ, do ktorých sa zapojí 5 riadiacich orgánov s právomocami v rámci EFRR pre projekty EE a OZE. Zlepšenie umožní realizáciu finančných nástrojov a investícií do energetiky vo fáze 2 vďaka zmenám strategického zamerania v 6 politikách EFRR a 2 existujúcich finančných nástrojoch. Ďalšími dôležitými výstupmi sú: > 3,8 mil. EUR z EFRR a > 2,65 milióna EUR finančných prostriedkov finančných inštitúcií. 120 ľudí zvyšuje odbornú spôsobilosť na medziregionálne podujatia. — 28 podujatí zainteresovaných strán vrátane: 14 medziregionálnych podujatí s viac ako 330 účastníkmi. 14 miestnych stretnutí zainteresovaných strán s viac ako 200 účastníkmi. — 140 najlepších postupov vytvorených a zobrazených na georeferenčnej mape (nástroj na mape súboru) a v online databáze, ktoré sú umiestnené na webovej stránke. (Slovak) | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLÉM: Zvýšenie investícií do energetickej efektívnosti a energie z obnoviteľných zdrojov v budovách je veľkou výzvou na splnenie cieľov Európskej únie do roku 2030. Väčšina stimulov EFRR využívala nenávratné grantové systémy na podporu investícií do energetiky, ale v dôsledku obmedzenia deficitu v Pakte stability a rastu ES (PSR) sa investície spomalili. Grantová metóda vykazuje významné nedostatky v súvislosti s inými metódami, ako sú finančné nástroje (FI), takže regionálne orgány zohrávajú kľúčovú úlohu pri vytváraní nových politík v tejto oblasti. Využívanie Kohézneho fondu, najmä EFRR, pri vytváraní nových finančných nástrojov je hlavnou výzvou v nadchádzajúcom období 2014 – 2020, najmä v kombinácii s iniciatívami financovania ES. CIEĽ: Celkovým cieľom je podporiť nové politiky alebo zlepšiť existujúce politiky zamerané na vytvorenie nástrojov financovania, najmä finančných nástrojov (FI), ktoré sú podporované z fondov EFRR a integrované do iniciatív financovania ES, ako je EFSI (Junckerov plán 06/2015), nástroje Európskej investičnej banky EIB (ELENA, Margaritské fondy) alebo dokonca verejno-súkromné partnerstvá. VÝSTUPY: Výstupmi bude zlepšenie osobitných regionálnych politík a OP EFRR v 7 regiónoch EÚ, do ktorých sa zapojí 5 riadiacich orgánov s právomocami v rámci EFRR pre projekty EE a OZE. Zlepšenie umožní realizáciu finančných nástrojov a investícií do energetiky vo fáze 2 vďaka zmenám strategického zamerania v 6 politikách EFRR a 2 existujúcich finančných nástrojoch. Ďalšími dôležitými výstupmi sú: > 3,8 mil. EUR z EFRR a > 2,65 milióna EUR finančných prostriedkov finančných inštitúcií. 120 ľudí zvyšuje odbornú spôsobilosť na medziregionálne podujatia. — 28 podujatí zainteresovaných strán vrátane: 14 medziregionálnych podujatí s viac ako 330 účastníkmi. 14 miestnych stretnutí zainteresovaných strán s viac ako 200 účastníkmi. — 140 najlepších postupov vytvorených a zobrazených na georeferenčnej mape (nástroj na mape súboru) a v online databáze, ktoré sú umiestnené na webovej stránke. (Slovak) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLÉM: Zvýšenie investícií do energetickej efektívnosti a energie z obnoviteľných zdrojov v budovách je veľkou výzvou na splnenie cieľov Európskej únie do roku 2030. Väčšina stimulov EFRR využívala nenávratné grantové systémy na podporu investícií do energetiky, ale v dôsledku obmedzenia deficitu v Pakte stability a rastu ES (PSR) sa investície spomalili. Grantová metóda vykazuje významné nedostatky v súvislosti s inými metódami, ako sú finančné nástroje (FI), takže regionálne orgány zohrávajú kľúčovú úlohu pri vytváraní nových politík v tejto oblasti. Využívanie Kohézneho fondu, najmä EFRR, pri vytváraní nových finančných nástrojov je hlavnou výzvou v nadchádzajúcom období 2014 – 2020, najmä v kombinácii s iniciatívami financovania ES. CIEĽ: Celkovým cieľom je podporiť nové politiky alebo zlepšiť existujúce politiky zamerané na vytvorenie nástrojov financovania, najmä finančných nástrojov (FI), ktoré sú podporované z fondov EFRR a integrované do iniciatív financovania ES, ako je EFSI (Junckerov plán 06/2015), nástroje Európskej investičnej banky EIB (ELENA, Margaritské fondy) alebo dokonca verejno-súkromné partnerstvá. VÝSTUPY: Výstupmi bude zlepšenie osobitných regionálnych politík a OP EFRR v 7 regiónoch EÚ, do ktorých sa zapojí 5 riadiacich orgánov s právomocami v rámci EFRR pre projekty EE a OZE. Zlepšenie umožní realizáciu finančných nástrojov a investícií do energetiky vo fáze 2 vďaka zmenám strategického zamerania v 6 politikách EFRR a 2 existujúcich finančných nástrojoch. Ďalšími dôležitými výstupmi sú: > 3,8 mil. EUR z EFRR a > 2,65 milióna EUR finančných prostriedkov finančných inštitúcií. 120 ľudí zvyšuje odbornú spôsobilosť na medziregionálne podujatia. — 28 podujatí zainteresovaných strán vrátane: 14 medziregionálnych podujatí s viac ako 330 účastníkmi. 14 miestnych stretnutí zainteresovaných strán s viac ako 200 účastníkmi. — 140 najlepších postupov vytvorených a zobrazených na georeferenčnej mape (nástroj na mape súboru) a v online databáze, ktoré sú umiestnené na webovej stránke. (Slovak) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 4 November 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
PROBLÉM: Zvýšenie investícií do energetickej efektívnosti a energie z obnoviteľných zdrojov v budovách je veľkou výzvou na splnenie cieľov Európskej únie do roku 2030. Väčšina stimulov EFRR využívala nenávratné grantové systémy na podporu investícií do energetiky, ale v dôsledku obmedzenia deficitu v Pakte stability a rastu ES (PSR) sa investície spomalili. Grantová metóda vykazuje významné nedostatky v súvislosti s inými metódami, ako sú finančné nástroje (FI), takže regionálne orgány zohrávajú kľúčovú úlohu pri vytváraní nových politík v tejto oblasti. Využívanie Kohézneho fondu, najmä EFRR, pri vytváraní nových finančných nástrojov je hlavnou výzvou v nadchádzajúcom období 2014 – 2020, najmä v kombinácii s iniciatívami financovania ES. CIEĽ: Celkovým cieľom je podporiť nové politiky alebo zlepšiť existujúce politiky zamerané na vytvorenie nástrojov financovania, najmä finančných nástrojov (FI), ktoré sú podporované z fondov EFRR a integrované do iniciatív financovania ES, ako je EFSI (Junckerov plán 06/2015), nástroje Európskej investičnej banky EIB (ELENA, Margaritské fondy) alebo dokonca verejno-súkromné partnerstvá. VÝSTUPY: Výstupmi bude zlepšenie osobitných regionálnych politík a OP EFRR v 7 regiónoch EÚ, do ktorých sa zapojí 5 riadiacich orgánov s právomocami v rámci EFRR pre projekty EE a OZE. Zlepšenie umožní realizáciu finančných nástrojov a investícií do energetiky vo fáze 2 vďaka zmenám strategického zamerania v 6 politikách EFRR a 2 existujúcich finančných nástrojoch. Ďalšími dôležitými výstupmi sú: > 3,8 mil. EUR z EFRR a > 2,65 milióna EUR finančných prostriedkov finančných inštitúcií. 120 ľudí zvyšuje odbornú spôsobilosť na medziregionálne podujatia. — 28 podujatí zainteresovaných strán vrátane: 14 medziregionálnych podujatí s viac ako 330 účastníkmi. 14 miestnych stretnutí zainteresovaných strán s viac ako 200 účastníkmi. — 140 najlepších postupov vytvorených a zobrazených na georeferenčnej mape (nástroj na mape súboru) a v online databáze, ktoré sú umiestnené na webovej stránke. (Slovak) | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLÉM: Zvýšenie investícií do energetickej efektívnosti a energie z obnoviteľných zdrojov v budovách je veľkou výzvou na splnenie cieľov Európskej únie do roku 2030. Väčšina stimulov EFRR využívala nenávratné grantové systémy na podporu investícií do energetiky, ale v dôsledku obmedzenia deficitu v Pakte stability a rastu ES (PSR) sa investície spomalili. Grantová metóda vykazuje významné nedostatky v súvislosti s inými metódami, ako sú finančné nástroje (FI), takže regionálne orgány zohrávajú kľúčovú úlohu pri vytváraní nových politík v tejto oblasti. Využívanie Kohézneho fondu, najmä EFRR, pri vytváraní nových finančných nástrojov je hlavnou výzvou v nadchádzajúcom období 2014 – 2020, najmä v kombinácii s iniciatívami financovania ES. CIEĽ: Celkovým cieľom je podporiť nové politiky alebo zlepšiť existujúce politiky zamerané na vytvorenie nástrojov financovania, najmä finančných nástrojov (FI), ktoré sú podporované z fondov EFRR a integrované do iniciatív financovania ES, ako je EFSI (Junckerov plán 06/2015), nástroje Európskej investičnej banky EIB (ELENA, Margaritské fondy) alebo dokonca verejno-súkromné partnerstvá. VÝSTUPY: Výstupmi bude zlepšenie osobitných regionálnych politík a OP EFRR v 7 regiónoch EÚ, do ktorých sa zapojí 5 riadiacich orgánov s právomocami v rámci EFRR pre projekty EE a OZE. Zlepšenie umožní realizáciu finančných nástrojov a investícií do energetiky vo fáze 2 vďaka zmenám strategického zamerania v 6 politikách EFRR a 2 existujúcich finančných nástrojoch. Ďalšími dôležitými výstupmi sú: > 3,8 mil. EUR z EFRR a > 2,65 milióna EUR finančných prostriedkov finančných inštitúcií. 120 ľudí zvyšuje odbornú spôsobilosť na medziregionálne podujatia. — 28 podujatí zainteresovaných strán vrátane: 14 medziregionálnych podujatí s viac ako 330 účastníkmi. 14 miestnych stretnutí zainteresovaných strán s viac ako 200 účastníkmi. — 140 najlepších postupov vytvorených a zobrazených na georeferenčnej mape (nástroj na mape súboru) a v online databáze, ktoré sú umiestnené na webovej stránke. (Slovak) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLÉM: Zvýšenie investícií do energetickej efektívnosti a energie z obnoviteľných zdrojov v budovách je veľkou výzvou na splnenie cieľov Európskej únie do roku 2030. Väčšina stimulov EFRR využívala nenávratné grantové systémy na podporu investícií do energetiky, ale v dôsledku obmedzenia deficitu v Pakte stability a rastu ES (PSR) sa investície spomalili. Grantová metóda vykazuje významné nedostatky v súvislosti s inými metódami, ako sú finančné nástroje (FI), takže regionálne orgány zohrávajú kľúčovú úlohu pri vytváraní nových politík v tejto oblasti. Využívanie Kohézneho fondu, najmä EFRR, pri vytváraní nových finančných nástrojov je hlavnou výzvou v nadchádzajúcom období 2014 – 2020, najmä v kombinácii s iniciatívami financovania ES. CIEĽ: Celkovým cieľom je podporiť nové politiky alebo zlepšiť existujúce politiky zamerané na vytvorenie nástrojov financovania, najmä finančných nástrojov (FI), ktoré sú podporované z fondov EFRR a integrované do iniciatív financovania ES, ako je EFSI (Junckerov plán 06/2015), nástroje Európskej investičnej banky EIB (ELENA, Margaritské fondy) alebo dokonca verejno-súkromné partnerstvá. VÝSTUPY: Výstupmi bude zlepšenie osobitných regionálnych politík a OP EFRR v 7 regiónoch EÚ, do ktorých sa zapojí 5 riadiacich orgánov s právomocami v rámci EFRR pre projekty EE a OZE. Zlepšenie umožní realizáciu finančných nástrojov a investícií do energetiky vo fáze 2 vďaka zmenám strategického zamerania v 6 politikách EFRR a 2 existujúcich finančných nástrojoch. Ďalšími dôležitými výstupmi sú: > 3,8 mil. EUR z EFRR a > 2,65 milióna EUR finančných prostriedkov finančných inštitúcií. 120 ľudí zvyšuje odbornú spôsobilosť na medziregionálne podujatia. — 28 podujatí zainteresovaných strán vrátane: 14 medziregionálnych podujatí s viac ako 330 účastníkmi. 14 miestnych stretnutí zainteresovaných strán s viac ako 200 účastníkmi. — 140 najlepších postupov vytvorených a zobrazených na georeferenčnej mape (nástroj na mape súboru) a v online databáze, ktoré sú umiestnené na webovej stránke. (Slovak) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 4 November 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
PROBLÉM: Zvýšenie investícií do energetickej efektívnosti a energie z obnoviteľných zdrojov v budovách je veľkou výzvou na splnenie cieľov Európskej únie do roku 2030. Väčšina stimulov EFRR využívala nenávratné grantové systémy na podporu investícií do energetiky, ale v dôsledku obmedzenia deficitu v Pakte stability a rastu ES (PSR) sa investície spomalili. Grantová metóda vykazuje významné nedostatky v súvislosti s inými metódami, ako sú finančné nástroje (FI), takže regionálne orgány zohrávajú kľúčovú úlohu pri vytváraní nových politík v tejto oblasti. Využívanie Kohézneho fondu, najmä EFRR, pri vytváraní nových finančných nástrojov je hlavnou výzvou v nadchádzajúcom období 2014 – 2020, najmä v kombinácii s iniciatívami financovania ES. CIEĽ: Celkovým cieľom je podporiť nové politiky alebo zlepšiť existujúce politiky zamerané na vytvorenie nástrojov financovania, najmä finančných nástrojov (FI), ktoré sú podporované z fondov EFRR a integrované do iniciatív financovania ES, ako je EFSI (Junckerov plán 06/2015), nástroje Európskej investičnej banky EIB (ELENA, Margaritské fondy) alebo dokonca verejno-súkromné partnerstvá. VÝSTUPY: Výstupmi bude zlepšenie osobitných regionálnych politík a OP EFRR v 7 regiónoch EÚ, do ktorých sa zapojí 5 riadiacich orgánov s právomocami v rámci EFRR pre projekty EE a OZE. Zlepšenie umožní realizáciu finančných nástrojov a investícií do energetiky vo fáze 2 vďaka zmenám strategického zamerania v 6 politikách EFRR a 2 existujúcich finančných nástrojoch. Ďalšími dôležitými výstupmi sú: > 3,8 mil. EUR z EFRR a > 2,65 milióna EUR finančných prostriedkov finančných inštitúcií. 120 ľudí zvyšuje odbornú spôsobilosť na medziregionálne podujatia. — 28 podujatí zainteresovaných strán vrátane: 14 medziregionálnych podujatí s viac ako 330 účastníkmi. 14 miestnych stretnutí zainteresovaných strán s viac ako 200 účastníkmi. — 140 najlepších postupov vytvorených a zobrazených na georeferenčnej mape (nástroj na mape súboru) a v online databáze, ktoré sú umiestnené na webovej stránke. (Slovak) | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLÉM: Zvýšenie investícií do energetickej efektívnosti a energie z obnoviteľných zdrojov v budovách je veľkou výzvou na splnenie cieľov Európskej únie do roku 2030. Väčšina stimulov EFRR využívala nenávratné grantové systémy na podporu investícií do energetiky, ale v dôsledku obmedzenia deficitu v Pakte stability a rastu ES (PSR) sa investície spomalili. Grantová metóda vykazuje významné nedostatky v súvislosti s inými metódami, ako sú finančné nástroje (FI), takže regionálne orgány zohrávajú kľúčovú úlohu pri vytváraní nových politík v tejto oblasti. Využívanie Kohézneho fondu, najmä EFRR, pri vytváraní nových finančných nástrojov je hlavnou výzvou v nadchádzajúcom období 2014 – 2020, najmä v kombinácii s iniciatívami financovania ES. CIEĽ: Celkovým cieľom je podporiť nové politiky alebo zlepšiť existujúce politiky zamerané na vytvorenie nástrojov financovania, najmä finančných nástrojov (FI), ktoré sú podporované z fondov EFRR a integrované do iniciatív financovania ES, ako je EFSI (Junckerov plán 06/2015), nástroje Európskej investičnej banky EIB (ELENA, Margaritské fondy) alebo dokonca verejno-súkromné partnerstvá. VÝSTUPY: Výstupmi bude zlepšenie osobitných regionálnych politík a OP EFRR v 7 regiónoch EÚ, do ktorých sa zapojí 5 riadiacich orgánov s právomocami v rámci EFRR pre projekty EE a OZE. Zlepšenie umožní realizáciu finančných nástrojov a investícií do energetiky vo fáze 2 vďaka zmenám strategického zamerania v 6 politikách EFRR a 2 existujúcich finančných nástrojoch. Ďalšími dôležitými výstupmi sú: > 3,8 mil. EUR z EFRR a > 2,65 milióna EUR finančných prostriedkov finančných inštitúcií. 120 ľudí zvyšuje odbornú spôsobilosť na medziregionálne podujatia. — 28 podujatí zainteresovaných strán vrátane: 14 medziregionálnych podujatí s viac ako 330 účastníkmi. 14 miestnych stretnutí zainteresovaných strán s viac ako 200 účastníkmi. — 140 najlepších postupov vytvorených a zobrazených na georeferenčnej mape (nástroj na mape súboru) a v online databáze, ktoré sú umiestnené na webovej stránke. (Slovak) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLÉM: Zvýšenie investícií do energetickej efektívnosti a energie z obnoviteľných zdrojov v budovách je veľkou výzvou na splnenie cieľov Európskej únie do roku 2030. Väčšina stimulov EFRR využívala nenávratné grantové systémy na podporu investícií do energetiky, ale v dôsledku obmedzenia deficitu v Pakte stability a rastu ES (PSR) sa investície spomalili. Grantová metóda vykazuje významné nedostatky v súvislosti s inými metódami, ako sú finančné nástroje (FI), takže regionálne orgány zohrávajú kľúčovú úlohu pri vytváraní nových politík v tejto oblasti. Využívanie Kohézneho fondu, najmä EFRR, pri vytváraní nových finančných nástrojov je hlavnou výzvou v nadchádzajúcom období 2014 – 2020, najmä v kombinácii s iniciatívami financovania ES. CIEĽ: Celkovým cieľom je podporiť nové politiky alebo zlepšiť existujúce politiky zamerané na vytvorenie nástrojov financovania, najmä finančných nástrojov (FI), ktoré sú podporované z fondov EFRR a integrované do iniciatív financovania ES, ako je EFSI (Junckerov plán 06/2015), nástroje Európskej investičnej banky EIB (ELENA, Margaritské fondy) alebo dokonca verejno-súkromné partnerstvá. VÝSTUPY: Výstupmi bude zlepšenie osobitných regionálnych politík a OP EFRR v 7 regiónoch EÚ, do ktorých sa zapojí 5 riadiacich orgánov s právomocami v rámci EFRR pre projekty EE a OZE. Zlepšenie umožní realizáciu finančných nástrojov a investícií do energetiky vo fáze 2 vďaka zmenám strategického zamerania v 6 politikách EFRR a 2 existujúcich finančných nástrojoch. Ďalšími dôležitými výstupmi sú: > 3,8 mil. EUR z EFRR a > 2,65 milióna EUR finančných prostriedkov finančných inštitúcií. 120 ľudí zvyšuje odbornú spôsobilosť na medziregionálne podujatia. — 28 podujatí zainteresovaných strán vrátane: 14 medziregionálnych podujatí s viac ako 330 účastníkmi. 14 miestnych stretnutí zainteresovaných strán s viac ako 200 účastníkmi. — 140 najlepších postupov vytvorených a zobrazených na georeferenčnej mape (nástroj na mape súboru) a v online databáze, ktoré sú umiestnené na webovej stránke. (Slovak) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 4 November 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
PROBLÉM: Zvýšenie investícií do energetickej efektívnosti a energie z obnoviteľných zdrojov v budovách je veľkou výzvou na splnenie cieľov Európskej únie do roku 2030. Väčšina stimulov EFRR využívala nenávratné grantové systémy na podporu investícií do energetiky, ale v dôsledku obmedzenia deficitu v Pakte stability a rastu ES (PSR) sa investície spomalili. Grantová metóda vykazuje významné nedostatky v súvislosti s inými metódami, ako sú finančné nástroje (FI), takže regionálne orgány zohrávajú kľúčovú úlohu pri vytváraní nových politík v tejto oblasti. Využívanie Kohézneho fondu, najmä EFRR, pri vytváraní nových finančných nástrojov je hlavnou výzvou v nadchádzajúcom období 2014 – 2020, najmä v kombinácii s iniciatívami financovania ES. CIEĽ: Celkovým cieľom je podporiť nové politiky alebo zlepšiť existujúce politiky zamerané na vytvorenie nástrojov financovania, najmä finančných nástrojov (FI), ktoré sú podporované z fondov EFRR a integrované do iniciatív financovania ES, ako je EFSI (Junckerov plán 06/2015), nástroje Európskej investičnej banky EIB (ELENA, Margaritské fondy) alebo dokonca verejno-súkromné partnerstvá. VÝSTUPY: Výstupmi bude zlepšenie osobitných regionálnych politík a OP EFRR v 7 regiónoch EÚ, do ktorých sa zapojí 5 riadiacich orgánov s právomocami v rámci EFRR pre projekty EE a OZE. Zlepšenie umožní realizáciu finančných nástrojov a investícií do energetiky vo fáze 2 vďaka zmenám strategického zamerania v 6 politikách EFRR a 2 existujúcich finančných nástrojoch. Ďalšími dôležitými výstupmi sú: > 3,8 mil. EUR z EFRR a > 2,65 milióna EUR finančných prostriedkov finančných inštitúcií. 120 ľudí zvyšuje odbornú spôsobilosť na medziregionálne podujatia. — 28 podujatí zainteresovaných strán vrátane: 14 medziregionálnych podujatí s viac ako 330 účastníkmi. 14 miestnych stretnutí zainteresovaných strán s viac ako 200 účastníkmi. — 140 najlepších postupov vytvorených a zobrazených na georeferenčnej mape (nástroj na mape súboru) a v online databáze, ktoré sú umiestnené na webovej stránke. (Slovak) | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLÉM: Zvýšenie investícií do energetickej efektívnosti a energie z obnoviteľných zdrojov v budovách je veľkou výzvou na splnenie cieľov Európskej únie do roku 2030. Väčšina stimulov EFRR využívala nenávratné grantové systémy na podporu investícií do energetiky, ale v dôsledku obmedzenia deficitu v Pakte stability a rastu ES (PSR) sa investície spomalili. Grantová metóda vykazuje významné nedostatky v súvislosti s inými metódami, ako sú finančné nástroje (FI), takže regionálne orgány zohrávajú kľúčovú úlohu pri vytváraní nových politík v tejto oblasti. Využívanie Kohézneho fondu, najmä EFRR, pri vytváraní nových finančných nástrojov je hlavnou výzvou v nadchádzajúcom období 2014 – 2020, najmä v kombinácii s iniciatívami financovania ES. CIEĽ: Celkovým cieľom je podporiť nové politiky alebo zlepšiť existujúce politiky zamerané na vytvorenie nástrojov financovania, najmä finančných nástrojov (FI), ktoré sú podporované z fondov EFRR a integrované do iniciatív financovania ES, ako je EFSI (Junckerov plán 06/2015), nástroje Európskej investičnej banky EIB (ELENA, Margaritské fondy) alebo dokonca verejno-súkromné partnerstvá. VÝSTUPY: Výstupmi bude zlepšenie osobitných regionálnych politík a OP EFRR v 7 regiónoch EÚ, do ktorých sa zapojí 5 riadiacich orgánov s právomocami v rámci EFRR pre projekty EE a OZE. Zlepšenie umožní realizáciu finančných nástrojov a investícií do energetiky vo fáze 2 vďaka zmenám strategického zamerania v 6 politikách EFRR a 2 existujúcich finančných nástrojoch. Ďalšími dôležitými výstupmi sú: > 3,8 mil. EUR z EFRR a > 2,65 milióna EUR finančných prostriedkov finančných inštitúcií. 120 ľudí zvyšuje odbornú spôsobilosť na medziregionálne podujatia. — 28 podujatí zainteresovaných strán vrátane: 14 medziregionálnych podujatí s viac ako 330 účastníkmi. 14 miestnych stretnutí zainteresovaných strán s viac ako 200 účastníkmi. — 140 najlepších postupov vytvorených a zobrazených na georeferenčnej mape (nástroj na mape súboru) a v online databáze, ktoré sú umiestnené na webovej stránke. (Slovak) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLÉM: Zvýšenie investícií do energetickej efektívnosti a energie z obnoviteľných zdrojov v budovách je veľkou výzvou na splnenie cieľov Európskej únie do roku 2030. Väčšina stimulov EFRR využívala nenávratné grantové systémy na podporu investícií do energetiky, ale v dôsledku obmedzenia deficitu v Pakte stability a rastu ES (PSR) sa investície spomalili. Grantová metóda vykazuje významné nedostatky v súvislosti s inými metódami, ako sú finančné nástroje (FI), takže regionálne orgány zohrávajú kľúčovú úlohu pri vytváraní nových politík v tejto oblasti. Využívanie Kohézneho fondu, najmä EFRR, pri vytváraní nových finančných nástrojov je hlavnou výzvou v nadchádzajúcom období 2014 – 2020, najmä v kombinácii s iniciatívami financovania ES. CIEĽ: Celkovým cieľom je podporiť nové politiky alebo zlepšiť existujúce politiky zamerané na vytvorenie nástrojov financovania, najmä finančných nástrojov (FI), ktoré sú podporované z fondov EFRR a integrované do iniciatív financovania ES, ako je EFSI (Junckerov plán 06/2015), nástroje Európskej investičnej banky EIB (ELENA, Margaritské fondy) alebo dokonca verejno-súkromné partnerstvá. VÝSTUPY: Výstupmi bude zlepšenie osobitných regionálnych politík a OP EFRR v 7 regiónoch EÚ, do ktorých sa zapojí 5 riadiacich orgánov s právomocami v rámci EFRR pre projekty EE a OZE. Zlepšenie umožní realizáciu finančných nástrojov a investícií do energetiky vo fáze 2 vďaka zmenám strategického zamerania v 6 politikách EFRR a 2 existujúcich finančných nástrojoch. Ďalšími dôležitými výstupmi sú: > 3,8 mil. EUR z EFRR a > 2,65 milióna EUR finančných prostriedkov finančných inštitúcií. 120 ľudí zvyšuje odbornú spôsobilosť na medziregionálne podujatia. — 28 podujatí zainteresovaných strán vrátane: 14 medziregionálnych podujatí s viac ako 330 účastníkmi. 14 miestnych stretnutí zainteresovaných strán s viac ako 200 účastníkmi. — 140 najlepších postupov vytvorených a zobrazených na georeferenčnej mape (nástroj na mape súboru) a v online databáze, ktoré sú umiestnené na webovej stránke. (Slovak) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 4 November 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
PROBLÉM: Zvýšenie investícií do energetickej efektívnosti a energie z obnoviteľných zdrojov v budovách je veľkou výzvou na splnenie cieľov Európskej únie do roku 2030. Väčšina stimulov EFRR využívala nenávratné grantové systémy na podporu investícií do energetiky, ale v dôsledku obmedzenia deficitu v Pakte stability a rastu ES (PSR) sa investície spomalili. Grantová metóda vykazuje významné nedostatky v súvislosti s inými metódami, ako sú finančné nástroje (FI), takže regionálne orgány zohrávajú kľúčovú úlohu pri vytváraní nových politík v tejto oblasti. Využívanie Kohézneho fondu, najmä EFRR, pri vytváraní nových finančných nástrojov je hlavnou výzvou v nadchádzajúcom období 2014 – 2020, najmä v kombinácii s iniciatívami financovania ES. CIEĽ: Celkovým cieľom je podporiť nové politiky alebo zlepšiť existujúce politiky zamerané na vytvorenie nástrojov financovania, najmä finančných nástrojov (FI), ktoré sú podporované z fondov EFRR a integrované do iniciatív financovania ES, ako je EFSI (Junckerov plán 06/2015), nástroje Európskej investičnej banky EIB (ELENA, Margaritské fondy) alebo dokonca verejno-súkromné partnerstvá. VÝSTUPY: Výstupmi bude zlepšenie osobitných regionálnych politík a OP EFRR v 7 regiónoch EÚ, do ktorých sa zapojí 5 riadiacich orgánov s právomocami v rámci EFRR pre projekty EE a OZE. Zlepšenie umožní realizáciu finančných nástrojov a investícií do energetiky vo fáze 2 vďaka zmenám strategického zamerania v 6 politikách EFRR a 2 existujúcich finančných nástrojoch. Ďalšími dôležitými výstupmi sú: > 3,8 mil. EUR z EFRR a > 2,65 milióna EUR finančných prostriedkov finančných inštitúcií. 120 ľudí zvyšuje odbornú spôsobilosť na medziregionálne podujatia. — 28 podujatí zainteresovaných strán vrátane: 14 medziregionálnych podujatí s viac ako 330 účastníkmi. 14 miestnych stretnutí zainteresovaných strán s viac ako 200 účastníkmi. — 140 najlepších postupov vytvorených a zobrazených na georeferenčnej mape (nástroj na mape súboru) a v online databáze, ktoré sú umiestnené na webovej stránke. (Slovak) | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLÉM: Zvýšenie investícií do energetickej efektívnosti a energie z obnoviteľných zdrojov v budovách je veľkou výzvou na splnenie cieľov Európskej únie do roku 2030. Väčšina stimulov EFRR využívala nenávratné grantové systémy na podporu investícií do energetiky, ale v dôsledku obmedzenia deficitu v Pakte stability a rastu ES (PSR) sa investície spomalili. Grantová metóda vykazuje významné nedostatky v súvislosti s inými metódami, ako sú finančné nástroje (FI), takže regionálne orgány zohrávajú kľúčovú úlohu pri vytváraní nových politík v tejto oblasti. Využívanie Kohézneho fondu, najmä EFRR, pri vytváraní nových finančných nástrojov je hlavnou výzvou v nadchádzajúcom období 2014 – 2020, najmä v kombinácii s iniciatívami financovania ES. CIEĽ: Celkovým cieľom je podporiť nové politiky alebo zlepšiť existujúce politiky zamerané na vytvorenie nástrojov financovania, najmä finančných nástrojov (FI), ktoré sú podporované z fondov EFRR a integrované do iniciatív financovania ES, ako je EFSI (Junckerov plán 06/2015), nástroje Európskej investičnej banky EIB (ELENA, Margaritské fondy) alebo dokonca verejno-súkromné partnerstvá. VÝSTUPY: Výstupmi bude zlepšenie osobitných regionálnych politík a OP EFRR v 7 regiónoch EÚ, do ktorých sa zapojí 5 riadiacich orgánov s právomocami v rámci EFRR pre projekty EE a OZE. Zlepšenie umožní realizáciu finančných nástrojov a investícií do energetiky vo fáze 2 vďaka zmenám strategického zamerania v 6 politikách EFRR a 2 existujúcich finančných nástrojoch. Ďalšími dôležitými výstupmi sú: > 3,8 mil. EUR z EFRR a > 2,65 milióna EUR finančných prostriedkov finančných inštitúcií. 120 ľudí zvyšuje odbornú spôsobilosť na medziregionálne podujatia. — 28 podujatí zainteresovaných strán vrátane: 14 medziregionálnych podujatí s viac ako 330 účastníkmi. 14 miestnych stretnutí zainteresovaných strán s viac ako 200 účastníkmi. — 140 najlepších postupov vytvorených a zobrazených na georeferenčnej mape (nástroj na mape súboru) a v online databáze, ktoré sú umiestnené na webovej stránke. (Slovak) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLÉM: Zvýšenie investícií do energetickej efektívnosti a energie z obnoviteľných zdrojov v budovách je veľkou výzvou na splnenie cieľov Európskej únie do roku 2030. Väčšina stimulov EFRR využívala nenávratné grantové systémy na podporu investícií do energetiky, ale v dôsledku obmedzenia deficitu v Pakte stability a rastu ES (PSR) sa investície spomalili. Grantová metóda vykazuje významné nedostatky v súvislosti s inými metódami, ako sú finančné nástroje (FI), takže regionálne orgány zohrávajú kľúčovú úlohu pri vytváraní nových politík v tejto oblasti. Využívanie Kohézneho fondu, najmä EFRR, pri vytváraní nových finančných nástrojov je hlavnou výzvou v nadchádzajúcom období 2014 – 2020, najmä v kombinácii s iniciatívami financovania ES. CIEĽ: Celkovým cieľom je podporiť nové politiky alebo zlepšiť existujúce politiky zamerané na vytvorenie nástrojov financovania, najmä finančných nástrojov (FI), ktoré sú podporované z fondov EFRR a integrované do iniciatív financovania ES, ako je EFSI (Junckerov plán 06/2015), nástroje Európskej investičnej banky EIB (ELENA, Margaritské fondy) alebo dokonca verejno-súkromné partnerstvá. VÝSTUPY: Výstupmi bude zlepšenie osobitných regionálnych politík a OP EFRR v 7 regiónoch EÚ, do ktorých sa zapojí 5 riadiacich orgánov s právomocami v rámci EFRR pre projekty EE a OZE. Zlepšenie umožní realizáciu finančných nástrojov a investícií do energetiky vo fáze 2 vďaka zmenám strategického zamerania v 6 politikách EFRR a 2 existujúcich finančných nástrojoch. Ďalšími dôležitými výstupmi sú: > 3,8 mil. EUR z EFRR a > 2,65 milióna EUR finančných prostriedkov finančných inštitúcií. 120 ľudí zvyšuje odbornú spôsobilosť na medziregionálne podujatia. — 28 podujatí zainteresovaných strán vrátane: 14 medziregionálnych podujatí s viac ako 330 účastníkmi. 14 miestnych stretnutí zainteresovaných strán s viac ako 200 účastníkmi. — 140 najlepších postupov vytvorených a zobrazených na georeferenčnej mape (nástroj na mape súboru) a v online databáze, ktoré sú umiestnené na webovej stránke. (Slovak) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 4 November 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
PROBLÉM: Zvyšování investic do energetické účinnosti a energie z obnovitelných zdrojů pro budovy jsou velkou výzvou pro splnění cílů Evropské unie do roku 2030. Většina pobídek z EFRR využívala nevratné grantové systémy na podporu investic do energetiky, ale v důsledku omezení schodku v Paktu o stabilitě a růstu ES se investice zpomalily. Metoda grantu vykazuje významné nedostatky ve vztahu k jiným metodám, jako jsou finanční nástroje, a proto hrají při vytváření nových politik v této oblasti klíčovou úlohu regionální orgány. Využití fondů soudržnosti, zejména EFRR, při vytváření nových finančních nástrojů je hlavní výzvou pro nadcházející období 2014–2020, zejména v kombinaci s iniciativami ES v oblasti financování. CÍL: Celkovým cílem je podpora nových politik nebo zlepšení stávajících politik zaměřených na vytvoření nástrojů financování, zejména finančních nástrojů podporovaných z fondů EFRR a integrovaných s iniciativami ES v oblasti financování, jako je EFSI (Junckerův plán 06/2015), nástroje EIB Evropské investiční banky (ELENA, Margarite fondy) nebo dokonce partnerství veřejného a soukromého sektoru. VÝSTUPY: Výstupem bude zlepšení specifických regionálních politik a OP EFRR v 7 regionech EU, do nichž bude zapojeno 5 řídících orgánů s pravomocemi v rámci EFRR pro projekty EE a OZE. Zlepšení umožní provádění finančních nástrojů a investic do energetiky ve fázi 2, a to díky změnám strategického zaměření v 6 politikách EFRR a 2 stávajících finančních nástrojích. Dalšími důležitými výstupy jsou: > 3,8 milionu EUR z EFRR a > 2,65 milionu EUR finančních prostředků, které byly ovlivněny. 120 osob, které zvyšují odbornou způsobilost účasti na meziregionálních akcích. — 28 akcí zúčastněných stran, včetně: 14 meziregionálních akcí s více než 330 zúčastněnými stranami. 14 místních setkání zúčastněných stran s více než 200 účastníky. — 140 osvědčených postupů vytvořených a zobrazených v georeferenční mapě (nástroj Fiener-map) a v on-line databázi umístěné na internetových stránkách. (Czech) | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLÉM: Zvyšování investic do energetické účinnosti a energie z obnovitelných zdrojů pro budovy jsou velkou výzvou pro splnění cílů Evropské unie do roku 2030. Většina pobídek z EFRR využívala nevratné grantové systémy na podporu investic do energetiky, ale v důsledku omezení schodku v Paktu o stabilitě a růstu ES se investice zpomalily. Metoda grantu vykazuje významné nedostatky ve vztahu k jiným metodám, jako jsou finanční nástroje, a proto hrají při vytváření nových politik v této oblasti klíčovou úlohu regionální orgány. Využití fondů soudržnosti, zejména EFRR, při vytváření nových finančních nástrojů je hlavní výzvou pro nadcházející období 2014–2020, zejména v kombinaci s iniciativami ES v oblasti financování. CÍL: Celkovým cílem je podpora nových politik nebo zlepšení stávajících politik zaměřených na vytvoření nástrojů financování, zejména finančních nástrojů podporovaných z fondů EFRR a integrovaných s iniciativami ES v oblasti financování, jako je EFSI (Junckerův plán 06/2015), nástroje EIB Evropské investiční banky (ELENA, Margarite fondy) nebo dokonce partnerství veřejného a soukromého sektoru. VÝSTUPY: Výstupem bude zlepšení specifických regionálních politik a OP EFRR v 7 regionech EU, do nichž bude zapojeno 5 řídících orgánů s pravomocemi v rámci EFRR pro projekty EE a OZE. Zlepšení umožní provádění finančních nástrojů a investic do energetiky ve fázi 2, a to díky změnám strategického zaměření v 6 politikách EFRR a 2 stávajících finančních nástrojích. Dalšími důležitými výstupy jsou: > 3,8 milionu EUR z EFRR a > 2,65 milionu EUR finančních prostředků, které byly ovlivněny. 120 osob, které zvyšují odbornou způsobilost účasti na meziregionálních akcích. — 28 akcí zúčastněných stran, včetně: 14 meziregionálních akcí s více než 330 zúčastněnými stranami. 14 místních setkání zúčastněných stran s více než 200 účastníky. — 140 osvědčených postupů vytvořených a zobrazených v georeferenční mapě (nástroj Fiener-map) a v on-line databázi umístěné na internetových stránkách. (Czech) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLÉM: Zvyšování investic do energetické účinnosti a energie z obnovitelných zdrojů pro budovy jsou velkou výzvou pro splnění cílů Evropské unie do roku 2030. Většina pobídek z EFRR využívala nevratné grantové systémy na podporu investic do energetiky, ale v důsledku omezení schodku v Paktu o stabilitě a růstu ES se investice zpomalily. Metoda grantu vykazuje významné nedostatky ve vztahu k jiným metodám, jako jsou finanční nástroje, a proto hrají při vytváření nových politik v této oblasti klíčovou úlohu regionální orgány. Využití fondů soudržnosti, zejména EFRR, při vytváření nových finančních nástrojů je hlavní výzvou pro nadcházející období 2014–2020, zejména v kombinaci s iniciativami ES v oblasti financování. CÍL: Celkovým cílem je podpora nových politik nebo zlepšení stávajících politik zaměřených na vytvoření nástrojů financování, zejména finančních nástrojů podporovaných z fondů EFRR a integrovaných s iniciativami ES v oblasti financování, jako je EFSI (Junckerův plán 06/2015), nástroje EIB Evropské investiční banky (ELENA, Margarite fondy) nebo dokonce partnerství veřejného a soukromého sektoru. VÝSTUPY: Výstupem bude zlepšení specifických regionálních politik a OP EFRR v 7 regionech EU, do nichž bude zapojeno 5 řídících orgánů s pravomocemi v rámci EFRR pro projekty EE a OZE. Zlepšení umožní provádění finančních nástrojů a investic do energetiky ve fázi 2, a to díky změnám strategického zaměření v 6 politikách EFRR a 2 stávajících finančních nástrojích. Dalšími důležitými výstupy jsou: > 3,8 milionu EUR z EFRR a > 2,65 milionu EUR finančních prostředků, které byly ovlivněny. 120 osob, které zvyšují odbornou způsobilost účasti na meziregionálních akcích. — 28 akcí zúčastněných stran, včetně: 14 meziregionálních akcí s více než 330 zúčastněnými stranami. 14 místních setkání zúčastněných stran s více než 200 účastníky. — 140 osvědčených postupů vytvořených a zobrazených v georeferenční mapě (nástroj Fiener-map) a v on-line databázi umístěné na internetových stránkách. (Czech) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 4 November 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
PROBLÉM: Zvyšování investic do energetické účinnosti a energie z obnovitelných zdrojů pro budovy jsou velkou výzvou pro splnění cílů Evropské unie do roku 2030. Většina pobídek z EFRR využívala nevratné grantové systémy na podporu investic do energetiky, ale v důsledku omezení schodku v Paktu o stabilitě a růstu ES se investice zpomalily. Metoda grantu vykazuje významné nedostatky ve vztahu k jiným metodám, jako jsou finanční nástroje, a proto hrají při vytváření nových politik v této oblasti klíčovou úlohu regionální orgány. Využití fondů soudržnosti, zejména EFRR, při vytváření nových finančních nástrojů je hlavní výzvou pro nadcházející období 2014–2020, zejména v kombinaci s iniciativami ES v oblasti financování. CÍL: Celkovým cílem je podpora nových politik nebo zlepšení stávajících politik zaměřených na vytvoření nástrojů financování, zejména finančních nástrojů podporovaných z fondů EFRR a integrovaných s iniciativami ES v oblasti financování, jako je EFSI (Junckerův plán 06/2015), nástroje EIB Evropské investiční banky (ELENA, Margarite fondy) nebo dokonce partnerství veřejného a soukromého sektoru. VÝSTUPY: Výstupem bude zlepšení specifických regionálních politik a OP EFRR v 7 regionech EU, do nichž bude zapojeno 5 řídících orgánů s pravomocemi v rámci EFRR pro projekty EE a OZE. Zlepšení umožní provádění finančních nástrojů a investic do energetiky ve fázi 2, a to díky změnám strategického zaměření v 6 politikách EFRR a 2 stávajících finančních nástrojích. Dalšími důležitými výstupy jsou: > 3,8 milionu EUR z EFRR a > 2,65 milionu EUR finančních prostředků, které byly ovlivněny. 120 osob, které zvyšují odbornou způsobilost účasti na meziregionálních akcích. — 28 akcí zúčastněných stran, včetně: 14 meziregionálních akcí s více než 330 zúčastněnými stranami. 14 místních setkání zúčastněných stran s více než 200 účastníky. — 140 osvědčených postupů vytvořených a zobrazených v georeferenční mapě (nástroj Fiener-map) a v on-line databázi umístěné na internetových stránkách. (Czech) | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLÉM: Zvyšování investic do energetické účinnosti a energie z obnovitelných zdrojů pro budovy jsou velkou výzvou pro splnění cílů Evropské unie do roku 2030. Většina pobídek z EFRR využívala nevratné grantové systémy na podporu investic do energetiky, ale v důsledku omezení schodku v Paktu o stabilitě a růstu ES se investice zpomalily. Metoda grantu vykazuje významné nedostatky ve vztahu k jiným metodám, jako jsou finanční nástroje, a proto hrají při vytváření nových politik v této oblasti klíčovou úlohu regionální orgány. Využití fondů soudržnosti, zejména EFRR, při vytváření nových finančních nástrojů je hlavní výzvou pro nadcházející období 2014–2020, zejména v kombinaci s iniciativami ES v oblasti financování. CÍL: Celkovým cílem je podpora nových politik nebo zlepšení stávajících politik zaměřených na vytvoření nástrojů financování, zejména finančních nástrojů podporovaných z fondů EFRR a integrovaných s iniciativami ES v oblasti financování, jako je EFSI (Junckerův plán 06/2015), nástroje EIB Evropské investiční banky (ELENA, Margarite fondy) nebo dokonce partnerství veřejného a soukromého sektoru. VÝSTUPY: Výstupem bude zlepšení specifických regionálních politik a OP EFRR v 7 regionech EU, do nichž bude zapojeno 5 řídících orgánů s pravomocemi v rámci EFRR pro projekty EE a OZE. Zlepšení umožní provádění finančních nástrojů a investic do energetiky ve fázi 2, a to díky změnám strategického zaměření v 6 politikách EFRR a 2 stávajících finančních nástrojích. Dalšími důležitými výstupy jsou: > 3,8 milionu EUR z EFRR a > 2,65 milionu EUR finančních prostředků, které byly ovlivněny. 120 osob, které zvyšují odbornou způsobilost účasti na meziregionálních akcích. — 28 akcí zúčastněných stran, včetně: 14 meziregionálních akcí s více než 330 zúčastněnými stranami. 14 místních setkání zúčastněných stran s více než 200 účastníky. — 140 osvědčených postupů vytvořených a zobrazených v georeferenční mapě (nástroj Fiener-map) a v on-line databázi umístěné na internetových stránkách. (Czech) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLÉM: Zvyšování investic do energetické účinnosti a energie z obnovitelných zdrojů pro budovy jsou velkou výzvou pro splnění cílů Evropské unie do roku 2030. Většina pobídek z EFRR využívala nevratné grantové systémy na podporu investic do energetiky, ale v důsledku omezení schodku v Paktu o stabilitě a růstu ES se investice zpomalily. Metoda grantu vykazuje významné nedostatky ve vztahu k jiným metodám, jako jsou finanční nástroje, a proto hrají při vytváření nových politik v této oblasti klíčovou úlohu regionální orgány. Využití fondů soudržnosti, zejména EFRR, při vytváření nových finančních nástrojů je hlavní výzvou pro nadcházející období 2014–2020, zejména v kombinaci s iniciativami ES v oblasti financování. CÍL: Celkovým cílem je podpora nových politik nebo zlepšení stávajících politik zaměřených na vytvoření nástrojů financování, zejména finančních nástrojů podporovaných z fondů EFRR a integrovaných s iniciativami ES v oblasti financování, jako je EFSI (Junckerův plán 06/2015), nástroje EIB Evropské investiční banky (ELENA, Margarite fondy) nebo dokonce partnerství veřejného a soukromého sektoru. VÝSTUPY: Výstupem bude zlepšení specifických regionálních politik a OP EFRR v 7 regionech EU, do nichž bude zapojeno 5 řídících orgánů s pravomocemi v rámci EFRR pro projekty EE a OZE. Zlepšení umožní provádění finančních nástrojů a investic do energetiky ve fázi 2, a to díky změnám strategického zaměření v 6 politikách EFRR a 2 stávajících finančních nástrojích. Dalšími důležitými výstupy jsou: > 3,8 milionu EUR z EFRR a > 2,65 milionu EUR finančních prostředků, které byly ovlivněny. 120 osob, které zvyšují odbornou způsobilost účasti na meziregionálních akcích. — 28 akcí zúčastněných stran, včetně: 14 meziregionálních akcí s více než 330 zúčastněnými stranami. 14 místních setkání zúčastněných stran s více než 200 účastníky. — 140 osvědčených postupů vytvořených a zobrazených v georeferenční mapě (nástroj Fiener-map) a v on-line databázi umístěné na internetových stránkách. (Czech) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 4 November 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
PROBLÉM: Zvyšování investic do energetické účinnosti a energie z obnovitelných zdrojů pro budovy jsou velkou výzvou pro splnění cílů Evropské unie do roku 2030. Většina pobídek z EFRR využívala nevratné grantové systémy na podporu investic do energetiky, ale v důsledku omezení schodku v Paktu o stabilitě a růstu ES se investice zpomalily. Metoda grantu vykazuje významné nedostatky ve vztahu k jiným metodám, jako jsou finanční nástroje, a proto hrají při vytváření nových politik v této oblasti klíčovou úlohu regionální orgány. Využití fondů soudržnosti, zejména EFRR, při vytváření nových finančních nástrojů je hlavní výzvou pro nadcházející období 2014–2020, zejména v kombinaci s iniciativami ES v oblasti financování. CÍL: Celkovým cílem je podpora nových politik nebo zlepšení stávajících politik zaměřených na vytvoření nástrojů financování, zejména finančních nástrojů podporovaných z fondů EFRR a integrovaných s iniciativami ES v oblasti financování, jako je EFSI (Junckerův plán 06/2015), nástroje EIB Evropské investiční banky (ELENA, Margarite fondy) nebo dokonce partnerství veřejného a soukromého sektoru. VÝSTUPY: Výstupem bude zlepšení specifických regionálních politik a OP EFRR v 7 regionech EU, do nichž bude zapojeno 5 řídících orgánů s pravomocemi v rámci EFRR pro projekty EE a OZE. Zlepšení umožní provádění finančních nástrojů a investic do energetiky ve fázi 2, a to díky změnám strategického zaměření v 6 politikách EFRR a 2 stávajících finančních nástrojích. Dalšími důležitými výstupy jsou: > 3,8 milionu EUR z EFRR a > 2,65 milionu EUR finančních prostředků, které byly ovlivněny. 120 osob, které zvyšují odbornou způsobilost účasti na meziregionálních akcích. — 28 akcí zúčastněných stran, včetně: 14 meziregionálních akcí s více než 330 zúčastněnými stranami. 14 místních setkání zúčastněných stran s více než 200 účastníky. — 140 osvědčených postupů vytvořených a zobrazených v georeferenční mapě (nástroj Fiener-map) a v on-line databázi umístěné na internetových stránkách. (Czech) | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLÉM: Zvyšování investic do energetické účinnosti a energie z obnovitelných zdrojů pro budovy jsou velkou výzvou pro splnění cílů Evropské unie do roku 2030. Většina pobídek z EFRR využívala nevratné grantové systémy na podporu investic do energetiky, ale v důsledku omezení schodku v Paktu o stabilitě a růstu ES se investice zpomalily. Metoda grantu vykazuje významné nedostatky ve vztahu k jiným metodám, jako jsou finanční nástroje, a proto hrají při vytváření nových politik v této oblasti klíčovou úlohu regionální orgány. Využití fondů soudržnosti, zejména EFRR, při vytváření nových finančních nástrojů je hlavní výzvou pro nadcházející období 2014–2020, zejména v kombinaci s iniciativami ES v oblasti financování. CÍL: Celkovým cílem je podpora nových politik nebo zlepšení stávajících politik zaměřených na vytvoření nástrojů financování, zejména finančních nástrojů podporovaných z fondů EFRR a integrovaných s iniciativami ES v oblasti financování, jako je EFSI (Junckerův plán 06/2015), nástroje EIB Evropské investiční banky (ELENA, Margarite fondy) nebo dokonce partnerství veřejného a soukromého sektoru. VÝSTUPY: Výstupem bude zlepšení specifických regionálních politik a OP EFRR v 7 regionech EU, do nichž bude zapojeno 5 řídících orgánů s pravomocemi v rámci EFRR pro projekty EE a OZE. Zlepšení umožní provádění finančních nástrojů a investic do energetiky ve fázi 2, a to díky změnám strategického zaměření v 6 politikách EFRR a 2 stávajících finančních nástrojích. Dalšími důležitými výstupy jsou: > 3,8 milionu EUR z EFRR a > 2,65 milionu EUR finančních prostředků, které byly ovlivněny. 120 osob, které zvyšují odbornou způsobilost účasti na meziregionálních akcích. — 28 akcí zúčastněných stran, včetně: 14 meziregionálních akcí s více než 330 zúčastněnými stranami. 14 místních setkání zúčastněných stran s více než 200 účastníky. — 140 osvědčených postupů vytvořených a zobrazených v georeferenční mapě (nástroj Fiener-map) a v on-line databázi umístěné na internetových stránkách. (Czech) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLÉM: Zvyšování investic do energetické účinnosti a energie z obnovitelných zdrojů pro budovy jsou velkou výzvou pro splnění cílů Evropské unie do roku 2030. Většina pobídek z EFRR využívala nevratné grantové systémy na podporu investic do energetiky, ale v důsledku omezení schodku v Paktu o stabilitě a růstu ES se investice zpomalily. Metoda grantu vykazuje významné nedostatky ve vztahu k jiným metodám, jako jsou finanční nástroje, a proto hrají při vytváření nových politik v této oblasti klíčovou úlohu regionální orgány. Využití fondů soudržnosti, zejména EFRR, při vytváření nových finančních nástrojů je hlavní výzvou pro nadcházející období 2014–2020, zejména v kombinaci s iniciativami ES v oblasti financování. CÍL: Celkovým cílem je podpora nových politik nebo zlepšení stávajících politik zaměřených na vytvoření nástrojů financování, zejména finančních nástrojů podporovaných z fondů EFRR a integrovaných s iniciativami ES v oblasti financování, jako je EFSI (Junckerův plán 06/2015), nástroje EIB Evropské investiční banky (ELENA, Margarite fondy) nebo dokonce partnerství veřejného a soukromého sektoru. VÝSTUPY: Výstupem bude zlepšení specifických regionálních politik a OP EFRR v 7 regionech EU, do nichž bude zapojeno 5 řídících orgánů s pravomocemi v rámci EFRR pro projekty EE a OZE. Zlepšení umožní provádění finančních nástrojů a investic do energetiky ve fázi 2, a to díky změnám strategického zaměření v 6 politikách EFRR a 2 stávajících finančních nástrojích. Dalšími důležitými výstupy jsou: > 3,8 milionu EUR z EFRR a > 2,65 milionu EUR finančních prostředků, které byly ovlivněny. 120 osob, které zvyšují odbornou způsobilost účasti na meziregionálních akcích. — 28 akcí zúčastněných stran, včetně: 14 meziregionálních akcí s více než 330 zúčastněnými stranami. 14 místních setkání zúčastněných stran s více než 200 účastníky. — 140 osvědčených postupů vytvořených a zobrazených v georeferenční mapě (nástroj Fiener-map) a v on-line databázi umístěné na internetových stránkách. (Czech) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 4 November 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
PROBLÉM: Zvyšování investic do energetické účinnosti a energie z obnovitelných zdrojů pro budovy jsou velkou výzvou pro splnění cílů Evropské unie do roku 2030. Většina pobídek z EFRR využívala nevratné grantové systémy na podporu investic do energetiky, ale v důsledku omezení schodku v Paktu o stabilitě a růstu ES se investice zpomalily. Metoda grantu vykazuje významné nedostatky ve vztahu k jiným metodám, jako jsou finanční nástroje, a proto hrají při vytváření nových politik v této oblasti klíčovou úlohu regionální orgány. Využití fondů soudržnosti, zejména EFRR, při vytváření nových finančních nástrojů je hlavní výzvou pro nadcházející období 2014–2020, zejména v kombinaci s iniciativami ES v oblasti financování. CÍL: Celkovým cílem je podpora nových politik nebo zlepšení stávajících politik zaměřených na vytvoření nástrojů financování, zejména finančních nástrojů podporovaných z fondů EFRR a integrovaných s iniciativami ES v oblasti financování, jako je EFSI (Junckerův plán 06/2015), nástroje EIB Evropské investiční banky (ELENA, Margarite fondy) nebo dokonce partnerství veřejného a soukromého sektoru. VÝSTUPY: Výstupem bude zlepšení specifických regionálních politik a OP EFRR v 7 regionech EU, do nichž bude zapojeno 5 řídících orgánů s pravomocemi v rámci EFRR pro projekty EE a OZE. Zlepšení umožní provádění finančních nástrojů a investic do energetiky ve fázi 2, a to díky změnám strategického zaměření v 6 politikách EFRR a 2 stávajících finančních nástrojích. Dalšími důležitými výstupy jsou: > 3,8 milionu EUR z EFRR a > 2,65 milionu EUR finančních prostředků, které byly ovlivněny. 120 osob, které zvyšují odbornou způsobilost účasti na meziregionálních akcích. — 28 akcí zúčastněných stran, včetně: 14 meziregionálních akcí s více než 330 zúčastněnými stranami. 14 místních setkání zúčastněných stran s více než 200 účastníky. — 140 osvědčených postupů vytvořených a zobrazených v georeferenční mapě (nástroj Fiener-map) a v on-line databázi umístěné na internetových stránkách. (Czech) | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLÉM: Zvyšování investic do energetické účinnosti a energie z obnovitelných zdrojů pro budovy jsou velkou výzvou pro splnění cílů Evropské unie do roku 2030. Většina pobídek z EFRR využívala nevratné grantové systémy na podporu investic do energetiky, ale v důsledku omezení schodku v Paktu o stabilitě a růstu ES se investice zpomalily. Metoda grantu vykazuje významné nedostatky ve vztahu k jiným metodám, jako jsou finanční nástroje, a proto hrají při vytváření nových politik v této oblasti klíčovou úlohu regionální orgány. Využití fondů soudržnosti, zejména EFRR, při vytváření nových finančních nástrojů je hlavní výzvou pro nadcházející období 2014–2020, zejména v kombinaci s iniciativami ES v oblasti financování. CÍL: Celkovým cílem je podpora nových politik nebo zlepšení stávajících politik zaměřených na vytvoření nástrojů financování, zejména finančních nástrojů podporovaných z fondů EFRR a integrovaných s iniciativami ES v oblasti financování, jako je EFSI (Junckerův plán 06/2015), nástroje EIB Evropské investiční banky (ELENA, Margarite fondy) nebo dokonce partnerství veřejného a soukromého sektoru. VÝSTUPY: Výstupem bude zlepšení specifických regionálních politik a OP EFRR v 7 regionech EU, do nichž bude zapojeno 5 řídících orgánů s pravomocemi v rámci EFRR pro projekty EE a OZE. Zlepšení umožní provádění finančních nástrojů a investic do energetiky ve fázi 2, a to díky změnám strategického zaměření v 6 politikách EFRR a 2 stávajících finančních nástrojích. Dalšími důležitými výstupy jsou: > 3,8 milionu EUR z EFRR a > 2,65 milionu EUR finančních prostředků, které byly ovlivněny. 120 osob, které zvyšují odbornou způsobilost účasti na meziregionálních akcích. — 28 akcí zúčastněných stran, včetně: 14 meziregionálních akcí s více než 330 zúčastněnými stranami. 14 místních setkání zúčastněných stran s více než 200 účastníky. — 140 osvědčených postupů vytvořených a zobrazených v georeferenční mapě (nástroj Fiener-map) a v on-line databázi umístěné na internetových stránkách. (Czech) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLÉM: Zvyšování investic do energetické účinnosti a energie z obnovitelných zdrojů pro budovy jsou velkou výzvou pro splnění cílů Evropské unie do roku 2030. Většina pobídek z EFRR využívala nevratné grantové systémy na podporu investic do energetiky, ale v důsledku omezení schodku v Paktu o stabilitě a růstu ES se investice zpomalily. Metoda grantu vykazuje významné nedostatky ve vztahu k jiným metodám, jako jsou finanční nástroje, a proto hrají při vytváření nových politik v této oblasti klíčovou úlohu regionální orgány. Využití fondů soudržnosti, zejména EFRR, při vytváření nových finančních nástrojů je hlavní výzvou pro nadcházející období 2014–2020, zejména v kombinaci s iniciativami ES v oblasti financování. CÍL: Celkovým cílem je podpora nových politik nebo zlepšení stávajících politik zaměřených na vytvoření nástrojů financování, zejména finančních nástrojů podporovaných z fondů EFRR a integrovaných s iniciativami ES v oblasti financování, jako je EFSI (Junckerův plán 06/2015), nástroje EIB Evropské investiční banky (ELENA, Margarite fondy) nebo dokonce partnerství veřejného a soukromého sektoru. VÝSTUPY: Výstupem bude zlepšení specifických regionálních politik a OP EFRR v 7 regionech EU, do nichž bude zapojeno 5 řídících orgánů s pravomocemi v rámci EFRR pro projekty EE a OZE. Zlepšení umožní provádění finančních nástrojů a investic do energetiky ve fázi 2, a to díky změnám strategického zaměření v 6 politikách EFRR a 2 stávajících finančních nástrojích. Dalšími důležitými výstupy jsou: > 3,8 milionu EUR z EFRR a > 2,65 milionu EUR finančních prostředků, které byly ovlivněny. 120 osob, které zvyšují odbornou způsobilost účasti na meziregionálních akcích. — 28 akcí zúčastněných stran, včetně: 14 meziregionálních akcí s více než 330 zúčastněnými stranami. 14 místních setkání zúčastněných stran s více než 200 účastníky. — 140 osvědčených postupů vytvořených a zobrazených v georeferenční mapě (nástroj Fiener-map) a v on-line databázi umístěné na internetových stránkách. (Czech) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 4 November 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
PROBLÉM: Zvyšování investic do energetické účinnosti a energie z obnovitelných zdrojů pro budovy jsou velkou výzvou pro splnění cílů Evropské unie do roku 2030. Většina pobídek z EFRR využívala nevratné grantové systémy na podporu investic do energetiky, ale v důsledku omezení schodku v Paktu o stabilitě a růstu ES se investice zpomalily. Metoda grantu vykazuje významné nedostatky ve vztahu k jiným metodám, jako jsou finanční nástroje, a proto hrají při vytváření nových politik v této oblasti klíčovou úlohu regionální orgány. Využití fondů soudržnosti, zejména EFRR, při vytváření nových finančních nástrojů je hlavní výzvou pro nadcházející období 2014–2020, zejména v kombinaci s iniciativami ES v oblasti financování. CÍL: Celkovým cílem je podpora nových politik nebo zlepšení stávajících politik zaměřených na vytvoření nástrojů financování, zejména finančních nástrojů podporovaných z fondů EFRR a integrovaných s iniciativami ES v oblasti financování, jako je EFSI (Junckerův plán 06/2015), nástroje EIB Evropské investiční banky (ELENA, Margarite fondy) nebo dokonce partnerství veřejného a soukromého sektoru. VÝSTUPY: Výstupem bude zlepšení specifických regionálních politik a OP EFRR v 7 regionech EU, do nichž bude zapojeno 5 řídících orgánů s pravomocemi v rámci EFRR pro projekty EE a OZE. Zlepšení umožní provádění finančních nástrojů a investic do energetiky ve fázi 2, a to díky změnám strategického zaměření v 6 politikách EFRR a 2 stávajících finančních nástrojích. Dalšími důležitými výstupy jsou: > 3,8 milionu EUR z EFRR a > 2,65 milionu EUR finančních prostředků, které byly ovlivněny. 120 osob, které zvyšují odbornou způsobilost účasti na meziregionálních akcích. — 28 akcí zúčastněných stran, včetně: 14 meziregionálních akcí s více než 330 zúčastněnými stranami. 14 místních setkání zúčastněných stran s více než 200 účastníky. — 140 osvědčených postupů vytvořených a zobrazených v georeferenční mapě (nástroj Fiener-map) a v on-line databázi umístěné na internetových stránkách. (Czech) | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLÉM: Zvyšování investic do energetické účinnosti a energie z obnovitelných zdrojů pro budovy jsou velkou výzvou pro splnění cílů Evropské unie do roku 2030. Většina pobídek z EFRR využívala nevratné grantové systémy na podporu investic do energetiky, ale v důsledku omezení schodku v Paktu o stabilitě a růstu ES se investice zpomalily. Metoda grantu vykazuje významné nedostatky ve vztahu k jiným metodám, jako jsou finanční nástroje, a proto hrají při vytváření nových politik v této oblasti klíčovou úlohu regionální orgány. Využití fondů soudržnosti, zejména EFRR, při vytváření nových finančních nástrojů je hlavní výzvou pro nadcházející období 2014–2020, zejména v kombinaci s iniciativami ES v oblasti financování. CÍL: Celkovým cílem je podpora nových politik nebo zlepšení stávajících politik zaměřených na vytvoření nástrojů financování, zejména finančních nástrojů podporovaných z fondů EFRR a integrovaných s iniciativami ES v oblasti financování, jako je EFSI (Junckerův plán 06/2015), nástroje EIB Evropské investiční banky (ELENA, Margarite fondy) nebo dokonce partnerství veřejného a soukromého sektoru. VÝSTUPY: Výstupem bude zlepšení specifických regionálních politik a OP EFRR v 7 regionech EU, do nichž bude zapojeno 5 řídících orgánů s pravomocemi v rámci EFRR pro projekty EE a OZE. Zlepšení umožní provádění finančních nástrojů a investic do energetiky ve fázi 2, a to díky změnám strategického zaměření v 6 politikách EFRR a 2 stávajících finančních nástrojích. Dalšími důležitými výstupy jsou: > 3,8 milionu EUR z EFRR a > 2,65 milionu EUR finančních prostředků, které byly ovlivněny. 120 osob, které zvyšují odbornou způsobilost účasti na meziregionálních akcích. — 28 akcí zúčastněných stran, včetně: 14 meziregionálních akcí s více než 330 zúčastněnými stranami. 14 místních setkání zúčastněných stran s více než 200 účastníky. — 140 osvědčených postupů vytvořených a zobrazených v georeferenční mapě (nástroj Fiener-map) a v on-line databázi umístěné na internetových stránkách. (Czech) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLÉM: Zvyšování investic do energetické účinnosti a energie z obnovitelných zdrojů pro budovy jsou velkou výzvou pro splnění cílů Evropské unie do roku 2030. Většina pobídek z EFRR využívala nevratné grantové systémy na podporu investic do energetiky, ale v důsledku omezení schodku v Paktu o stabilitě a růstu ES se investice zpomalily. Metoda grantu vykazuje významné nedostatky ve vztahu k jiným metodám, jako jsou finanční nástroje, a proto hrají při vytváření nových politik v této oblasti klíčovou úlohu regionální orgány. Využití fondů soudržnosti, zejména EFRR, při vytváření nových finančních nástrojů je hlavní výzvou pro nadcházející období 2014–2020, zejména v kombinaci s iniciativami ES v oblasti financování. CÍL: Celkovým cílem je podpora nových politik nebo zlepšení stávajících politik zaměřených na vytvoření nástrojů financování, zejména finančních nástrojů podporovaných z fondů EFRR a integrovaných s iniciativami ES v oblasti financování, jako je EFSI (Junckerův plán 06/2015), nástroje EIB Evropské investiční banky (ELENA, Margarite fondy) nebo dokonce partnerství veřejného a soukromého sektoru. VÝSTUPY: Výstupem bude zlepšení specifických regionálních politik a OP EFRR v 7 regionech EU, do nichž bude zapojeno 5 řídících orgánů s pravomocemi v rámci EFRR pro projekty EE a OZE. Zlepšení umožní provádění finančních nástrojů a investic do energetiky ve fázi 2, a to díky změnám strategického zaměření v 6 politikách EFRR a 2 stávajících finančních nástrojích. Dalšími důležitými výstupy jsou: > 3,8 milionu EUR z EFRR a > 2,65 milionu EUR finančních prostředků, které byly ovlivněny. 120 osob, které zvyšují odbornou způsobilost účasti na meziregionálních akcích. — 28 akcí zúčastněných stran, včetně: 14 meziregionálních akcí s více než 330 zúčastněnými stranami. 14 místních setkání zúčastněných stran s více než 200 účastníky. — 140 osvědčených postupů vytvořených a zobrazených v georeferenční mapě (nástroj Fiener-map) a v on-line databázi umístěné na internetových stránkách. (Czech) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 4 November 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
PROBLÉM: Zvyšování investic do energetické účinnosti a energie z obnovitelných zdrojů pro budovy jsou velkou výzvou pro splnění cílů Evropské unie do roku 2030. Většina pobídek z EFRR využívala nevratné grantové systémy na podporu investic do energetiky, ale v důsledku omezení schodku v Paktu o stabilitě a růstu ES se investice zpomalily. Metoda grantu vykazuje významné nedostatky ve vztahu k jiným metodám, jako jsou finanční nástroje, a proto hrají při vytváření nových politik v této oblasti klíčovou úlohu regionální orgány. Využití fondů soudržnosti, zejména EFRR, při vytváření nových finančních nástrojů je hlavní výzvou pro nadcházející období 2014–2020, zejména v kombinaci s iniciativami ES v oblasti financování. CÍL: Celkovým cílem je podpora nových politik nebo zlepšení stávajících politik zaměřených na vytvoření nástrojů financování, zejména finančních nástrojů podporovaných z fondů EFRR a integrovaných s iniciativami ES v oblasti financování, jako je EFSI (Junckerův plán 06/2015), nástroje EIB Evropské investiční banky (ELENA, Margarite fondy) nebo dokonce partnerství veřejného a soukromého sektoru. VÝSTUPY: Výstupem bude zlepšení specifických regionálních politik a OP EFRR v 7 regionech EU, do nichž bude zapojeno 5 řídících orgánů s pravomocemi v rámci EFRR pro projekty EE a OZE. Zlepšení umožní provádění finančních nástrojů a investic do energetiky ve fázi 2, a to díky změnám strategického zaměření v 6 politikách EFRR a 2 stávajících finančních nástrojích. Dalšími důležitými výstupy jsou: > 3,8 milionu EUR z EFRR a > 2,65 milionu EUR finančních prostředků, které byly ovlivněny. 120 osob, které zvyšují odbornou způsobilost účasti na meziregionálních akcích. — 28 akcí zúčastněných stran, včetně: 14 meziregionálních akcí s více než 330 zúčastněnými stranami. 14 místních setkání zúčastněných stran s více než 200 účastníky. — 140 osvědčených postupů vytvořených a zobrazených v georeferenční mapě (nástroj Fiener-map) a v on-line databázi umístěné na internetových stránkách. (Czech) | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLÉM: Zvyšování investic do energetické účinnosti a energie z obnovitelných zdrojů pro budovy jsou velkou výzvou pro splnění cílů Evropské unie do roku 2030. Většina pobídek z EFRR využívala nevratné grantové systémy na podporu investic do energetiky, ale v důsledku omezení schodku v Paktu o stabilitě a růstu ES se investice zpomalily. Metoda grantu vykazuje významné nedostatky ve vztahu k jiným metodám, jako jsou finanční nástroje, a proto hrají při vytváření nových politik v této oblasti klíčovou úlohu regionální orgány. Využití fondů soudržnosti, zejména EFRR, při vytváření nových finančních nástrojů je hlavní výzvou pro nadcházející období 2014–2020, zejména v kombinaci s iniciativami ES v oblasti financování. CÍL: Celkovým cílem je podpora nových politik nebo zlepšení stávajících politik zaměřených na vytvoření nástrojů financování, zejména finančních nástrojů podporovaných z fondů EFRR a integrovaných s iniciativami ES v oblasti financování, jako je EFSI (Junckerův plán 06/2015), nástroje EIB Evropské investiční banky (ELENA, Margarite fondy) nebo dokonce partnerství veřejného a soukromého sektoru. VÝSTUPY: Výstupem bude zlepšení specifických regionálních politik a OP EFRR v 7 regionech EU, do nichž bude zapojeno 5 řídících orgánů s pravomocemi v rámci EFRR pro projekty EE a OZE. Zlepšení umožní provádění finančních nástrojů a investic do energetiky ve fázi 2, a to díky změnám strategického zaměření v 6 politikách EFRR a 2 stávajících finančních nástrojích. Dalšími důležitými výstupy jsou: > 3,8 milionu EUR z EFRR a > 2,65 milionu EUR finančních prostředků, které byly ovlivněny. 120 osob, které zvyšují odbornou způsobilost účasti na meziregionálních akcích. — 28 akcí zúčastněných stran, včetně: 14 meziregionálních akcí s více než 330 zúčastněnými stranami. 14 místních setkání zúčastněných stran s více než 200 účastníky. — 140 osvědčených postupů vytvořených a zobrazených v georeferenční mapě (nástroj Fiener-map) a v on-line databázi umístěné na internetových stránkách. (Czech) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLÉM: Zvyšování investic do energetické účinnosti a energie z obnovitelných zdrojů pro budovy jsou velkou výzvou pro splnění cílů Evropské unie do roku 2030. Většina pobídek z EFRR využívala nevratné grantové systémy na podporu investic do energetiky, ale v důsledku omezení schodku v Paktu o stabilitě a růstu ES se investice zpomalily. Metoda grantu vykazuje významné nedostatky ve vztahu k jiným metodám, jako jsou finanční nástroje, a proto hrají při vytváření nových politik v této oblasti klíčovou úlohu regionální orgány. Využití fondů soudržnosti, zejména EFRR, při vytváření nových finančních nástrojů je hlavní výzvou pro nadcházející období 2014–2020, zejména v kombinaci s iniciativami ES v oblasti financování. CÍL: Celkovým cílem je podpora nových politik nebo zlepšení stávajících politik zaměřených na vytvoření nástrojů financování, zejména finančních nástrojů podporovaných z fondů EFRR a integrovaných s iniciativami ES v oblasti financování, jako je EFSI (Junckerův plán 06/2015), nástroje EIB Evropské investiční banky (ELENA, Margarite fondy) nebo dokonce partnerství veřejného a soukromého sektoru. VÝSTUPY: Výstupem bude zlepšení specifických regionálních politik a OP EFRR v 7 regionech EU, do nichž bude zapojeno 5 řídících orgánů s pravomocemi v rámci EFRR pro projekty EE a OZE. Zlepšení umožní provádění finančních nástrojů a investic do energetiky ve fázi 2, a to díky změnám strategického zaměření v 6 politikách EFRR a 2 stávajících finančních nástrojích. Dalšími důležitými výstupy jsou: > 3,8 milionu EUR z EFRR a > 2,65 milionu EUR finančních prostředků, které byly ovlivněny. 120 osob, které zvyšují odbornou způsobilost účasti na meziregionálních akcích. — 28 akcí zúčastněných stran, včetně: 14 meziregionálních akcí s více než 330 zúčastněnými stranami. 14 místních setkání zúčastněných stran s více než 200 účastníky. — 140 osvědčených postupů vytvořených a zobrazených v georeferenční mapě (nástroj Fiener-map) a v on-line databázi umístěné na internetových stránkách. (Czech) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 4 November 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
ПРОБЛЕМ: Увеличаването на инвестициите в енергийна ефективност и възобновяема енергия за сградите е голямо предизвикателство за постигане на целите на Европейския съюз за 2030 г. По-голямата част от стимулите по ЕФРР използваха невъзвръщаеми системи за отпускане на безвъзмездни средства за насърчаване на инвестициите в енергетиката, но поради ограничаването на дефицита в Пакта за стабилност и растеж на ЕО инвестициите бяха забавени. Методът на безвъзмездните средства показва значителна слабост по отношение на други методи, като например финансовите инструменти (ФИ), така че регионалните власти трябва да играят ключова роля в създаването на нови политики в тази област. Използването на кохезионните фондове, по-специално ЕФРР, при създаването на нови финансови инструменти (ФИ) е основно предизвикателство за предстоящия период 2014—2020 г., особено когато е съчетано с инициативи за финансиране от ЕК. ЦЕЛ: Общата цел е да се насърчат нови политики или да се подобрят съществуващите политики, насочени към създаването на инструменти за финансиране, по-специално финансови инструменти (ФИ), подкрепяни от фондовете на ЕФРР и интегрирани с инициативи за финансиране на ЕК, като например ЕФСИ (План от Юнкер 06/2015), инструменти на ЕИБ на Европейската инвестиционна банка (ELENA, фондове „Маргарит“) или дори от публично-частни партньорства. ИЗХОДИ: Резултатите ще бъдат подобряване на специфичните регионални политики и ОП по ЕФРР в 7 региона на ЕС, в които ще участват 5 управляващи органа с компетентност по ЕФРР за проекти за ЕЕ и ВЕИ. Подобрението ще позволи изпълнението на ФИ и енергийните инвестиции във фаза 2, благодарение на промените в стратегическата насоченост в 6 политики на ЕФРР и 2 съществуващи ФИ. Други важни резултати са: > 3,8 млн. евро от ЕФРР и > 2,65 млн. евро средства от ФИ са повлияни. 120 души, които увеличават професионалния си капацитет, присъстват на междурегионални прояви. 28 прояви на заинтересованите страни, включително: 14 междурегионални прояви с повече от 330 участници. 14 местни срещи на заинтересованите страни с повече от 200 участници. 140 най-добри практики, създадени и показани в геореферентна карта (инструмент „Fiener-map“) и онлайн база данни, поставена на уебсайта. (Bulgarian) | |||||||||||||||
| Property / summary: ПРОБЛЕМ: Увеличаването на инвестициите в енергийна ефективност и възобновяема енергия за сградите е голямо предизвикателство за постигане на целите на Европейския съюз за 2030 г. По-голямата част от стимулите по ЕФРР използваха невъзвръщаеми системи за отпускане на безвъзмездни средства за насърчаване на инвестициите в енергетиката, но поради ограничаването на дефицита в Пакта за стабилност и растеж на ЕО инвестициите бяха забавени. Методът на безвъзмездните средства показва значителна слабост по отношение на други методи, като например финансовите инструменти (ФИ), така че регионалните власти трябва да играят ключова роля в създаването на нови политики в тази област. Използването на кохезионните фондове, по-специално ЕФРР, при създаването на нови финансови инструменти (ФИ) е основно предизвикателство за предстоящия период 2014—2020 г., особено когато е съчетано с инициативи за финансиране от ЕК. ЦЕЛ: Общата цел е да се насърчат нови политики или да се подобрят съществуващите политики, насочени към създаването на инструменти за финансиране, по-специално финансови инструменти (ФИ), подкрепяни от фондовете на ЕФРР и интегрирани с инициативи за финансиране на ЕК, като например ЕФСИ (План от Юнкер 06/2015), инструменти на ЕИБ на Европейската инвестиционна банка (ELENA, фондове „Маргарит“) или дори от публично-частни партньорства. ИЗХОДИ: Резултатите ще бъдат подобряване на специфичните регионални политики и ОП по ЕФРР в 7 региона на ЕС, в които ще участват 5 управляващи органа с компетентност по ЕФРР за проекти за ЕЕ и ВЕИ. Подобрението ще позволи изпълнението на ФИ и енергийните инвестиции във фаза 2, благодарение на промените в стратегическата насоченост в 6 политики на ЕФРР и 2 съществуващи ФИ. Други важни резултати са: > 3,8 млн. евро от ЕФРР и > 2,65 млн. евро средства от ФИ са повлияни. 120 души, които увеличават професионалния си капацитет, присъстват на междурегионални прояви. 28 прояви на заинтересованите страни, включително: 14 междурегионални прояви с повече от 330 участници. 14 местни срещи на заинтересованите страни с повече от 200 участници. 140 най-добри практики, създадени и показани в геореферентна карта (инструмент „Fiener-map“) и онлайн база данни, поставена на уебсайта. (Bulgarian) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: ПРОБЛЕМ: Увеличаването на инвестициите в енергийна ефективност и възобновяема енергия за сградите е голямо предизвикателство за постигане на целите на Европейския съюз за 2030 г. По-голямата част от стимулите по ЕФРР използваха невъзвръщаеми системи за отпускане на безвъзмездни средства за насърчаване на инвестициите в енергетиката, но поради ограничаването на дефицита в Пакта за стабилност и растеж на ЕО инвестициите бяха забавени. Методът на безвъзмездните средства показва значителна слабост по отношение на други методи, като например финансовите инструменти (ФИ), така че регионалните власти трябва да играят ключова роля в създаването на нови политики в тази област. Използването на кохезионните фондове, по-специално ЕФРР, при създаването на нови финансови инструменти (ФИ) е основно предизвикателство за предстоящия период 2014—2020 г., особено когато е съчетано с инициативи за финансиране от ЕК. ЦЕЛ: Общата цел е да се насърчат нови политики или да се подобрят съществуващите политики, насочени към създаването на инструменти за финансиране, по-специално финансови инструменти (ФИ), подкрепяни от фондовете на ЕФРР и интегрирани с инициативи за финансиране на ЕК, като например ЕФСИ (План от Юнкер 06/2015), инструменти на ЕИБ на Европейската инвестиционна банка (ELENA, фондове „Маргарит“) или дори от публично-частни партньорства. ИЗХОДИ: Резултатите ще бъдат подобряване на специфичните регионални политики и ОП по ЕФРР в 7 региона на ЕС, в които ще участват 5 управляващи органа с компетентност по ЕФРР за проекти за ЕЕ и ВЕИ. Подобрението ще позволи изпълнението на ФИ и енергийните инвестиции във фаза 2, благодарение на промените в стратегическата насоченост в 6 политики на ЕФРР и 2 съществуващи ФИ. Други важни резултати са: > 3,8 млн. евро от ЕФРР и > 2,65 млн. евро средства от ФИ са повлияни. 120 души, които увеличават професионалния си капацитет, присъстват на междурегионални прояви. 28 прояви на заинтересованите страни, включително: 14 междурегионални прояви с повече от 330 участници. 14 местни срещи на заинтересованите страни с повече от 200 участници. 140 най-добри практики, създадени и показани в геореферентна карта (инструмент „Fiener-map“) и онлайн база данни, поставена на уебсайта. (Bulgarian) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 4 November 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
ПРОБЛЕМ: Увеличаването на инвестициите в енергийна ефективност и възобновяема енергия за сградите е голямо предизвикателство за постигане на целите на Европейския съюз за 2030 г. По-голямата част от стимулите по ЕФРР използваха невъзвръщаеми системи за отпускане на безвъзмездни средства за насърчаване на инвестициите в енергетиката, но поради ограничаването на дефицита в Пакта за стабилност и растеж на ЕО инвестициите бяха забавени. Методът на безвъзмездните средства показва значителна слабост по отношение на други методи, като например финансовите инструменти (ФИ), така че регионалните власти трябва да играят ключова роля в създаването на нови политики в тази област. Използването на кохезионните фондове, по-специално ЕФРР, при създаването на нови финансови инструменти (ФИ) е основно предизвикателство за предстоящия период 2014—2020 г., особено когато е съчетано с инициативи за финансиране от ЕК. ЦЕЛ: Общата цел е да се насърчат нови политики или да се подобрят съществуващите политики, насочени към създаването на инструменти за финансиране, по-специално финансови инструменти (ФИ), подкрепяни от фондовете на ЕФРР и интегрирани с инициативи за финансиране на ЕК, като например ЕФСИ (План от Юнкер 06/2015), инструменти на ЕИБ на Европейската инвестиционна банка (ELENA, фондове „Маргарит“) или дори от публично-частни партньорства. ИЗХОДИ: Резултатите ще бъдат подобряване на специфичните регионални политики и ОП по ЕФРР в 7 региона на ЕС, в които ще участват 5 управляващи органа с компетентност по ЕФРР за проекти за ЕЕ и ВЕИ. Подобрението ще позволи изпълнението на ФИ и енергийните инвестиции във фаза 2, благодарение на промените в стратегическата насоченост в 6 политики на ЕФРР и 2 съществуващи ФИ. Други важни резултати са: > 3,8 млн. евро от ЕФРР и > 2,65 млн. евро средства от ФИ са повлияни. 120 души, които увеличават професионалния си капацитет, присъстват на междурегионални прояви. 28 прояви на заинтересованите страни, включително: 14 междурегионални прояви с повече от 330 участници. 14 местни срещи на заинтересованите страни с повече от 200 участници. 140 най-добри практики, създадени и показани в геореферентна карта (инструмент „Fiener-map“) и онлайн база данни, поставена на уебсайта. (Bulgarian) | |||||||||||||||
| Property / summary: ПРОБЛЕМ: Увеличаването на инвестициите в енергийна ефективност и възобновяема енергия за сградите е голямо предизвикателство за постигане на целите на Европейския съюз за 2030 г. По-голямата част от стимулите по ЕФРР използваха невъзвръщаеми системи за отпускане на безвъзмездни средства за насърчаване на инвестициите в енергетиката, но поради ограничаването на дефицита в Пакта за стабилност и растеж на ЕО инвестициите бяха забавени. Методът на безвъзмездните средства показва значителна слабост по отношение на други методи, като например финансовите инструменти (ФИ), така че регионалните власти трябва да играят ключова роля в създаването на нови политики в тази област. Използването на кохезионните фондове, по-специално ЕФРР, при създаването на нови финансови инструменти (ФИ) е основно предизвикателство за предстоящия период 2014—2020 г., особено когато е съчетано с инициативи за финансиране от ЕК. ЦЕЛ: Общата цел е да се насърчат нови политики или да се подобрят съществуващите политики, насочени към създаването на инструменти за финансиране, по-специално финансови инструменти (ФИ), подкрепяни от фондовете на ЕФРР и интегрирани с инициативи за финансиране на ЕК, като например ЕФСИ (План от Юнкер 06/2015), инструменти на ЕИБ на Европейската инвестиционна банка (ELENA, фондове „Маргарит“) или дори от публично-частни партньорства. ИЗХОДИ: Резултатите ще бъдат подобряване на специфичните регионални политики и ОП по ЕФРР в 7 региона на ЕС, в които ще участват 5 управляващи органа с компетентност по ЕФРР за проекти за ЕЕ и ВЕИ. Подобрението ще позволи изпълнението на ФИ и енергийните инвестиции във фаза 2, благодарение на промените в стратегическата насоченост в 6 политики на ЕФРР и 2 съществуващи ФИ. Други важни резултати са: > 3,8 млн. евро от ЕФРР и > 2,65 млн. евро средства от ФИ са повлияни. 120 души, които увеличават професионалния си капацитет, присъстват на междурегионални прояви. 28 прояви на заинтересованите страни, включително: 14 междурегионални прояви с повече от 330 участници. 14 местни срещи на заинтересованите страни с повече от 200 участници. 140 най-добри практики, създадени и показани в геореферентна карта (инструмент „Fiener-map“) и онлайн база данни, поставена на уебсайта. (Bulgarian) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: ПРОБЛЕМ: Увеличаването на инвестициите в енергийна ефективност и възобновяема енергия за сградите е голямо предизвикателство за постигане на целите на Европейския съюз за 2030 г. По-голямата част от стимулите по ЕФРР използваха невъзвръщаеми системи за отпускане на безвъзмездни средства за насърчаване на инвестициите в енергетиката, но поради ограничаването на дефицита в Пакта за стабилност и растеж на ЕО инвестициите бяха забавени. Методът на безвъзмездните средства показва значителна слабост по отношение на други методи, като например финансовите инструменти (ФИ), така че регионалните власти трябва да играят ключова роля в създаването на нови политики в тази област. Използването на кохезионните фондове, по-специално ЕФРР, при създаването на нови финансови инструменти (ФИ) е основно предизвикателство за предстоящия период 2014—2020 г., особено когато е съчетано с инициативи за финансиране от ЕК. ЦЕЛ: Общата цел е да се насърчат нови политики или да се подобрят съществуващите политики, насочени към създаването на инструменти за финансиране, по-специално финансови инструменти (ФИ), подкрепяни от фондовете на ЕФРР и интегрирани с инициативи за финансиране на ЕК, като например ЕФСИ (План от Юнкер 06/2015), инструменти на ЕИБ на Европейската инвестиционна банка (ELENA, фондове „Маргарит“) или дори от публично-частни партньорства. ИЗХОДИ: Резултатите ще бъдат подобряване на специфичните регионални политики и ОП по ЕФРР в 7 региона на ЕС, в които ще участват 5 управляващи органа с компетентност по ЕФРР за проекти за ЕЕ и ВЕИ. Подобрението ще позволи изпълнението на ФИ и енергийните инвестиции във фаза 2, благодарение на промените в стратегическата насоченост в 6 политики на ЕФРР и 2 съществуващи ФИ. Други важни резултати са: > 3,8 млн. евро от ЕФРР и > 2,65 млн. евро средства от ФИ са повлияни. 120 души, които увеличават професионалния си капацитет, присъстват на междурегионални прояви. 28 прояви на заинтересованите страни, включително: 14 междурегионални прояви с повече от 330 участници. 14 местни срещи на заинтересованите страни с повече от 200 участници. 140 най-добри практики, създадени и показани в геореферентна карта (инструмент „Fiener-map“) и онлайн база данни, поставена на уебсайта. (Bulgarian) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 4 November 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
ПРОБЛЕМ: Увеличаването на инвестициите в енергийна ефективност и възобновяема енергия за сградите е голямо предизвикателство за постигане на целите на Европейския съюз за 2030 г. По-голямата част от стимулите по ЕФРР използваха невъзвръщаеми системи за отпускане на безвъзмездни средства за насърчаване на инвестициите в енергетиката, но поради ограничаването на дефицита в Пакта за стабилност и растеж на ЕО инвестициите бяха забавени. Методът на безвъзмездните средства показва значителна слабост по отношение на други методи, като например финансовите инструменти (ФИ), така че регионалните власти трябва да играят ключова роля в създаването на нови политики в тази област. Използването на кохезионните фондове, по-специално ЕФРР, при създаването на нови финансови инструменти (ФИ) е основно предизвикателство за предстоящия период 2014—2020 г., особено когато е съчетано с инициативи за финансиране от ЕК. ЦЕЛ: Общата цел е да се насърчат нови политики или да се подобрят съществуващите политики, насочени към създаването на инструменти за финансиране, по-специално финансови инструменти (ФИ), подкрепяни от фондовете на ЕФРР и интегрирани с инициативи за финансиране на ЕК, като например ЕФСИ (План от Юнкер 06/2015), инструменти на ЕИБ на Европейската инвестиционна банка (ELENA, фондове „Маргарит“) или дори от публично-частни партньорства. ИЗХОДИ: Резултатите ще бъдат подобряване на специфичните регионални политики и ОП по ЕФРР в 7 региона на ЕС, в които ще участват 5 управляващи органа с компетентност по ЕФРР за проекти за ЕЕ и ВЕИ. Подобрението ще позволи изпълнението на ФИ и енергийните инвестиции във фаза 2, благодарение на промените в стратегическата насоченост в 6 политики на ЕФРР и 2 съществуващи ФИ. Други важни резултати са: > 3,8 млн. евро от ЕФРР и > 2,65 млн. евро средства от ФИ са повлияни. 120 души, които увеличават професионалния си капацитет, присъстват на междурегионални прояви. 28 прояви на заинтересованите страни, включително: 14 междурегионални прояви с повече от 330 участници. 14 местни срещи на заинтересованите страни с повече от 200 участници. 140 най-добри практики, създадени и показани в геореферентна карта (инструмент „Fiener-map“) и онлайн база данни, поставена на уебсайта. (Bulgarian) | |||||||||||||||
| Property / summary: ПРОБЛЕМ: Увеличаването на инвестициите в енергийна ефективност и възобновяема енергия за сградите е голямо предизвикателство за постигане на целите на Европейския съюз за 2030 г. По-голямата част от стимулите по ЕФРР използваха невъзвръщаеми системи за отпускане на безвъзмездни средства за насърчаване на инвестициите в енергетиката, но поради ограничаването на дефицита в Пакта за стабилност и растеж на ЕО инвестициите бяха забавени. Методът на безвъзмездните средства показва значителна слабост по отношение на други методи, като например финансовите инструменти (ФИ), така че регионалните власти трябва да играят ключова роля в създаването на нови политики в тази област. Използването на кохезионните фондове, по-специално ЕФРР, при създаването на нови финансови инструменти (ФИ) е основно предизвикателство за предстоящия период 2014—2020 г., особено когато е съчетано с инициативи за финансиране от ЕК. ЦЕЛ: Общата цел е да се насърчат нови политики или да се подобрят съществуващите политики, насочени към създаването на инструменти за финансиране, по-специално финансови инструменти (ФИ), подкрепяни от фондовете на ЕФРР и интегрирани с инициативи за финансиране на ЕК, като например ЕФСИ (План от Юнкер 06/2015), инструменти на ЕИБ на Европейската инвестиционна банка (ELENA, фондове „Маргарит“) или дори от публично-частни партньорства. ИЗХОДИ: Резултатите ще бъдат подобряване на специфичните регионални политики и ОП по ЕФРР в 7 региона на ЕС, в които ще участват 5 управляващи органа с компетентност по ЕФРР за проекти за ЕЕ и ВЕИ. Подобрението ще позволи изпълнението на ФИ и енергийните инвестиции във фаза 2, благодарение на промените в стратегическата насоченост в 6 политики на ЕФРР и 2 съществуващи ФИ. Други важни резултати са: > 3,8 млн. евро от ЕФРР и > 2,65 млн. евро средства от ФИ са повлияни. 120 души, които увеличават професионалния си капацитет, присъстват на междурегионални прояви. 28 прояви на заинтересованите страни, включително: 14 междурегионални прояви с повече от 330 участници. 14 местни срещи на заинтересованите страни с повече от 200 участници. 140 най-добри практики, създадени и показани в геореферентна карта (инструмент „Fiener-map“) и онлайн база данни, поставена на уебсайта. (Bulgarian) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: ПРОБЛЕМ: Увеличаването на инвестициите в енергийна ефективност и възобновяема енергия за сградите е голямо предизвикателство за постигане на целите на Европейския съюз за 2030 г. По-голямата част от стимулите по ЕФРР използваха невъзвръщаеми системи за отпускане на безвъзмездни средства за насърчаване на инвестициите в енергетиката, но поради ограничаването на дефицита в Пакта за стабилност и растеж на ЕО инвестициите бяха забавени. Методът на безвъзмездните средства показва значителна слабост по отношение на други методи, като например финансовите инструменти (ФИ), така че регионалните власти трябва да играят ключова роля в създаването на нови политики в тази област. Използването на кохезионните фондове, по-специално ЕФРР, при създаването на нови финансови инструменти (ФИ) е основно предизвикателство за предстоящия период 2014—2020 г., особено когато е съчетано с инициативи за финансиране от ЕК. ЦЕЛ: Общата цел е да се насърчат нови политики или да се подобрят съществуващите политики, насочени към създаването на инструменти за финансиране, по-специално финансови инструменти (ФИ), подкрепяни от фондовете на ЕФРР и интегрирани с инициативи за финансиране на ЕК, като например ЕФСИ (План от Юнкер 06/2015), инструменти на ЕИБ на Европейската инвестиционна банка (ELENA, фондове „Маргарит“) или дори от публично-частни партньорства. ИЗХОДИ: Резултатите ще бъдат подобряване на специфичните регионални политики и ОП по ЕФРР в 7 региона на ЕС, в които ще участват 5 управляващи органа с компетентност по ЕФРР за проекти за ЕЕ и ВЕИ. Подобрението ще позволи изпълнението на ФИ и енергийните инвестиции във фаза 2, благодарение на промените в стратегическата насоченост в 6 политики на ЕФРР и 2 съществуващи ФИ. Други важни резултати са: > 3,8 млн. евро от ЕФРР и > 2,65 млн. евро средства от ФИ са повлияни. 120 души, които увеличават професионалния си капацитет, присъстват на междурегионални прояви. 28 прояви на заинтересованите страни, включително: 14 междурегионални прояви с повече от 330 участници. 14 местни срещи на заинтересованите страни с повече от 200 участници. 140 най-добри практики, създадени и показани в геореферентна карта (инструмент „Fiener-map“) и онлайн база данни, поставена на уебсайта. (Bulgarian) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 4 November 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
ПРОБЛЕМ: Увеличаването на инвестициите в енергийна ефективност и възобновяема енергия за сградите е голямо предизвикателство за постигане на целите на Европейския съюз за 2030 г. По-голямата част от стимулите по ЕФРР използваха невъзвръщаеми системи за отпускане на безвъзмездни средства за насърчаване на инвестициите в енергетиката, но поради ограничаването на дефицита в Пакта за стабилност и растеж на ЕО инвестициите бяха забавени. Методът на безвъзмездните средства показва значителна слабост по отношение на други методи, като например финансовите инструменти (ФИ), така че регионалните власти трябва да играят ключова роля в създаването на нови политики в тази област. Използването на кохезионните фондове, по-специално ЕФРР, при създаването на нови финансови инструменти (ФИ) е основно предизвикателство за предстоящия период 2014—2020 г., особено когато е съчетано с инициативи за финансиране от ЕК. ЦЕЛ: Общата цел е да се насърчат нови политики или да се подобрят съществуващите политики, насочени към създаването на инструменти за финансиране, по-специално финансови инструменти (ФИ), подкрепяни от фондовете на ЕФРР и интегрирани с инициативи за финансиране на ЕК, като например ЕФСИ (План от Юнкер 06/2015), инструменти на ЕИБ на Европейската инвестиционна банка (ELENA, фондове „Маргарит“) или дори от публично-частни партньорства. ИЗХОДИ: Резултатите ще бъдат подобряване на специфичните регионални политики и ОП по ЕФРР в 7 региона на ЕС, в които ще участват 5 управляващи органа с компетентност по ЕФРР за проекти за ЕЕ и ВЕИ. Подобрението ще позволи изпълнението на ФИ и енергийните инвестиции във фаза 2, благодарение на промените в стратегическата насоченост в 6 политики на ЕФРР и 2 съществуващи ФИ. Други важни резултати са: > 3,8 млн. евро от ЕФРР и > 2,65 млн. евро средства от ФИ са повлияни. 120 души, които увеличават професионалния си капацитет, присъстват на междурегионални прояви. 28 прояви на заинтересованите страни, включително: 14 междурегионални прояви с повече от 330 участници. 14 местни срещи на заинтересованите страни с повече от 200 участници. 140 най-добри практики, създадени и показани в геореферентна карта (инструмент „Fiener-map“) и онлайн база данни, поставена на уебсайта. (Bulgarian) | |||||||||||||||
| Property / summary: ПРОБЛЕМ: Увеличаването на инвестициите в енергийна ефективност и възобновяема енергия за сградите е голямо предизвикателство за постигане на целите на Европейския съюз за 2030 г. По-голямата част от стимулите по ЕФРР използваха невъзвръщаеми системи за отпускане на безвъзмездни средства за насърчаване на инвестициите в енергетиката, но поради ограничаването на дефицита в Пакта за стабилност и растеж на ЕО инвестициите бяха забавени. Методът на безвъзмездните средства показва значителна слабост по отношение на други методи, като например финансовите инструменти (ФИ), така че регионалните власти трябва да играят ключова роля в създаването на нови политики в тази област. Използването на кохезионните фондове, по-специално ЕФРР, при създаването на нови финансови инструменти (ФИ) е основно предизвикателство за предстоящия период 2014—2020 г., особено когато е съчетано с инициативи за финансиране от ЕК. ЦЕЛ: Общата цел е да се насърчат нови политики или да се подобрят съществуващите политики, насочени към създаването на инструменти за финансиране, по-специално финансови инструменти (ФИ), подкрепяни от фондовете на ЕФРР и интегрирани с инициативи за финансиране на ЕК, като например ЕФСИ (План от Юнкер 06/2015), инструменти на ЕИБ на Европейската инвестиционна банка (ELENA, фондове „Маргарит“) или дори от публично-частни партньорства. ИЗХОДИ: Резултатите ще бъдат подобряване на специфичните регионални политики и ОП по ЕФРР в 7 региона на ЕС, в които ще участват 5 управляващи органа с компетентност по ЕФРР за проекти за ЕЕ и ВЕИ. Подобрението ще позволи изпълнението на ФИ и енергийните инвестиции във фаза 2, благодарение на промените в стратегическата насоченост в 6 политики на ЕФРР и 2 съществуващи ФИ. Други важни резултати са: > 3,8 млн. евро от ЕФРР и > 2,65 млн. евро средства от ФИ са повлияни. 120 души, които увеличават професионалния си капацитет, присъстват на междурегионални прояви. 28 прояви на заинтересованите страни, включително: 14 междурегионални прояви с повече от 330 участници. 14 местни срещи на заинтересованите страни с повече от 200 участници. 140 най-добри практики, създадени и показани в геореферентна карта (инструмент „Fiener-map“) и онлайн база данни, поставена на уебсайта. (Bulgarian) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: ПРОБЛЕМ: Увеличаването на инвестициите в енергийна ефективност и възобновяема енергия за сградите е голямо предизвикателство за постигане на целите на Европейския съюз за 2030 г. По-голямата част от стимулите по ЕФРР използваха невъзвръщаеми системи за отпускане на безвъзмездни средства за насърчаване на инвестициите в енергетиката, но поради ограничаването на дефицита в Пакта за стабилност и растеж на ЕО инвестициите бяха забавени. Методът на безвъзмездните средства показва значителна слабост по отношение на други методи, като например финансовите инструменти (ФИ), така че регионалните власти трябва да играят ключова роля в създаването на нови политики в тази област. Използването на кохезионните фондове, по-специално ЕФРР, при създаването на нови финансови инструменти (ФИ) е основно предизвикателство за предстоящия период 2014—2020 г., особено когато е съчетано с инициативи за финансиране от ЕК. ЦЕЛ: Общата цел е да се насърчат нови политики или да се подобрят съществуващите политики, насочени към създаването на инструменти за финансиране, по-специално финансови инструменти (ФИ), подкрепяни от фондовете на ЕФРР и интегрирани с инициативи за финансиране на ЕК, като например ЕФСИ (План от Юнкер 06/2015), инструменти на ЕИБ на Европейската инвестиционна банка (ELENA, фондове „Маргарит“) или дори от публично-частни партньорства. ИЗХОДИ: Резултатите ще бъдат подобряване на специфичните регионални политики и ОП по ЕФРР в 7 региона на ЕС, в които ще участват 5 управляващи органа с компетентност по ЕФРР за проекти за ЕЕ и ВЕИ. Подобрението ще позволи изпълнението на ФИ и енергийните инвестиции във фаза 2, благодарение на промените в стратегическата насоченост в 6 политики на ЕФРР и 2 съществуващи ФИ. Други важни резултати са: > 3,8 млн. евро от ЕФРР и > 2,65 млн. евро средства от ФИ са повлияни. 120 души, които увеличават професионалния си капацитет, присъстват на междурегионални прояви. 28 прояви на заинтересованите страни, включително: 14 междурегионални прояви с повече от 330 участници. 14 местни срещи на заинтересованите страни с повече от 200 участници. 140 най-добри практики, създадени и показани в геореферентна карта (инструмент „Fiener-map“) и онлайн база данни, поставена на уебсайта. (Bulgarian) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 4 November 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
ПРОБЛЕМ: Увеличаването на инвестициите в енергийна ефективност и възобновяема енергия за сградите е голямо предизвикателство за постигане на целите на Европейския съюз за 2030 г. По-голямата част от стимулите по ЕФРР използваха невъзвръщаеми системи за отпускане на безвъзмездни средства за насърчаване на инвестициите в енергетиката, но поради ограничаването на дефицита в Пакта за стабилност и растеж на ЕО инвестициите бяха забавени. Методът на безвъзмездните средства показва значителна слабост по отношение на други методи, като например финансовите инструменти (ФИ), така че регионалните власти трябва да играят ключова роля в създаването на нови политики в тази област. Използването на кохезионните фондове, по-специално ЕФРР, при създаването на нови финансови инструменти (ФИ) е основно предизвикателство за предстоящия период 2014—2020 г., особено когато е съчетано с инициативи за финансиране от ЕК. ЦЕЛ: Общата цел е да се насърчат нови политики или да се подобрят съществуващите политики, насочени към създаването на инструменти за финансиране, по-специално финансови инструменти (ФИ), подкрепяни от фондовете на ЕФРР и интегрирани с инициативи за финансиране на ЕК, като например ЕФСИ (План от Юнкер 06/2015), инструменти на ЕИБ на Европейската инвестиционна банка (ELENA, фондове „Маргарит“) или дори от публично-частни партньорства. ИЗХОДИ: Резултатите ще бъдат подобряване на специфичните регионални политики и ОП по ЕФРР в 7 региона на ЕС, в които ще участват 5 управляващи органа с компетентност по ЕФРР за проекти за ЕЕ и ВЕИ. Подобрението ще позволи изпълнението на ФИ и енергийните инвестиции във фаза 2, благодарение на промените в стратегическата насоченост в 6 политики на ЕФРР и 2 съществуващи ФИ. Други важни резултати са: > 3,8 млн. евро от ЕФРР и > 2,65 млн. евро средства от ФИ са повлияни. 120 души, които увеличават професионалния си капацитет, присъстват на междурегионални прояви. 28 прояви на заинтересованите страни, включително: 14 междурегионални прояви с повече от 330 участници. 14 местни срещи на заинтересованите страни с повече от 200 участници. 140 най-добри практики, създадени и показани в геореферентна карта (инструмент „Fiener-map“) и онлайн база данни, поставена на уебсайта. (Bulgarian) | |||||||||||||||
| Property / summary: ПРОБЛЕМ: Увеличаването на инвестициите в енергийна ефективност и възобновяема енергия за сградите е голямо предизвикателство за постигане на целите на Европейския съюз за 2030 г. По-голямата част от стимулите по ЕФРР използваха невъзвръщаеми системи за отпускане на безвъзмездни средства за насърчаване на инвестициите в енергетиката, но поради ограничаването на дефицита в Пакта за стабилност и растеж на ЕО инвестициите бяха забавени. Методът на безвъзмездните средства показва значителна слабост по отношение на други методи, като например финансовите инструменти (ФИ), така че регионалните власти трябва да играят ключова роля в създаването на нови политики в тази област. Използването на кохезионните фондове, по-специално ЕФРР, при създаването на нови финансови инструменти (ФИ) е основно предизвикателство за предстоящия период 2014—2020 г., особено когато е съчетано с инициативи за финансиране от ЕК. ЦЕЛ: Общата цел е да се насърчат нови политики или да се подобрят съществуващите политики, насочени към създаването на инструменти за финансиране, по-специално финансови инструменти (ФИ), подкрепяни от фондовете на ЕФРР и интегрирани с инициативи за финансиране на ЕК, като например ЕФСИ (План от Юнкер 06/2015), инструменти на ЕИБ на Европейската инвестиционна банка (ELENA, фондове „Маргарит“) или дори от публично-частни партньорства. ИЗХОДИ: Резултатите ще бъдат подобряване на специфичните регионални политики и ОП по ЕФРР в 7 региона на ЕС, в които ще участват 5 управляващи органа с компетентност по ЕФРР за проекти за ЕЕ и ВЕИ. Подобрението ще позволи изпълнението на ФИ и енергийните инвестиции във фаза 2, благодарение на промените в стратегическата насоченост в 6 политики на ЕФРР и 2 съществуващи ФИ. Други важни резултати са: > 3,8 млн. евро от ЕФРР и > 2,65 млн. евро средства от ФИ са повлияни. 120 души, които увеличават професионалния си капацитет, присъстват на междурегионални прояви. 28 прояви на заинтересованите страни, включително: 14 междурегионални прояви с повече от 330 участници. 14 местни срещи на заинтересованите страни с повече от 200 участници. 140 най-добри практики, създадени и показани в геореферентна карта (инструмент „Fiener-map“) и онлайн база данни, поставена на уебсайта. (Bulgarian) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: ПРОБЛЕМ: Увеличаването на инвестициите в енергийна ефективност и възобновяема енергия за сградите е голямо предизвикателство за постигане на целите на Европейския съюз за 2030 г. По-голямата част от стимулите по ЕФРР използваха невъзвръщаеми системи за отпускане на безвъзмездни средства за насърчаване на инвестициите в енергетиката, но поради ограничаването на дефицита в Пакта за стабилност и растеж на ЕО инвестициите бяха забавени. Методът на безвъзмездните средства показва значителна слабост по отношение на други методи, като например финансовите инструменти (ФИ), така че регионалните власти трябва да играят ключова роля в създаването на нови политики в тази област. Използването на кохезионните фондове, по-специално ЕФРР, при създаването на нови финансови инструменти (ФИ) е основно предизвикателство за предстоящия период 2014—2020 г., особено когато е съчетано с инициативи за финансиране от ЕК. ЦЕЛ: Общата цел е да се насърчат нови политики или да се подобрят съществуващите политики, насочени към създаването на инструменти за финансиране, по-специално финансови инструменти (ФИ), подкрепяни от фондовете на ЕФРР и интегрирани с инициативи за финансиране на ЕК, като например ЕФСИ (План от Юнкер 06/2015), инструменти на ЕИБ на Европейската инвестиционна банка (ELENA, фондове „Маргарит“) или дори от публично-частни партньорства. ИЗХОДИ: Резултатите ще бъдат подобряване на специфичните регионални политики и ОП по ЕФРР в 7 региона на ЕС, в които ще участват 5 управляващи органа с компетентност по ЕФРР за проекти за ЕЕ и ВЕИ. Подобрението ще позволи изпълнението на ФИ и енергийните инвестиции във фаза 2, благодарение на промените в стратегическата насоченост в 6 политики на ЕФРР и 2 съществуващи ФИ. Други важни резултати са: > 3,8 млн. евро от ЕФРР и > 2,65 млн. евро средства от ФИ са повлияни. 120 души, които увеличават професионалния си капацитет, присъстват на междурегионални прояви. 28 прояви на заинтересованите страни, включително: 14 междурегионални прояви с повече от 330 участници. 14 местни срещи на заинтересованите страни с повече от 200 участници. 140 най-добри практики, създадени и показани в геореферентна карта (инструмент „Fiener-map“) и онлайн база данни, поставена на уебсайта. (Bulgarian) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 4 November 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
ПРОБЛЕМ: Увеличаването на инвестициите в енергийна ефективност и възобновяема енергия за сградите е голямо предизвикателство за постигане на целите на Европейския съюз за 2030 г. По-голямата част от стимулите по ЕФРР използваха невъзвръщаеми системи за отпускане на безвъзмездни средства за насърчаване на инвестициите в енергетиката, но поради ограничаването на дефицита в Пакта за стабилност и растеж на ЕО инвестициите бяха забавени. Методът на безвъзмездните средства показва значителна слабост по отношение на други методи, като например финансовите инструменти (ФИ), така че регионалните власти трябва да играят ключова роля в създаването на нови политики в тази област. Използването на кохезионните фондове, по-специално ЕФРР, при създаването на нови финансови инструменти (ФИ) е основно предизвикателство за предстоящия период 2014—2020 г., особено когато е съчетано с инициативи за финансиране от ЕК. ЦЕЛ: Общата цел е да се насърчат нови политики или да се подобрят съществуващите политики, насочени към създаването на инструменти за финансиране, по-специално финансови инструменти (ФИ), подкрепяни от фондовете на ЕФРР и интегрирани с инициативи за финансиране на ЕК, като например ЕФСИ (План от Юнкер 06/2015), инструменти на ЕИБ на Европейската инвестиционна банка (ELENA, фондове „Маргарит“) или дори от публично-частни партньорства. ИЗХОДИ: Резултатите ще бъдат подобряване на специфичните регионални политики и ОП по ЕФРР в 7 региона на ЕС, в които ще участват 5 управляващи органа с компетентност по ЕФРР за проекти за ЕЕ и ВЕИ. Подобрението ще позволи изпълнението на ФИ и енергийните инвестиции във фаза 2, благодарение на промените в стратегическата насоченост в 6 политики на ЕФРР и 2 съществуващи ФИ. Други важни резултати са: > 3,8 млн. евро от ЕФРР и > 2,65 млн. евро средства от ФИ са повлияни. 120 души, които увеличават професионалния си капацитет, присъстват на междурегионални прояви. 28 прояви на заинтересованите страни, включително: 14 междурегионални прояви с повече от 330 участници. 14 местни срещи на заинтересованите страни с повече от 200 участници. 140 най-добри практики, създадени и показани в геореферентна карта (инструмент „Fiener-map“) и онлайн база данни, поставена на уебсайта. (Bulgarian) | |||||||||||||||
| Property / summary: ПРОБЛЕМ: Увеличаването на инвестициите в енергийна ефективност и възобновяема енергия за сградите е голямо предизвикателство за постигане на целите на Европейския съюз за 2030 г. По-голямата част от стимулите по ЕФРР използваха невъзвръщаеми системи за отпускане на безвъзмездни средства за насърчаване на инвестициите в енергетиката, но поради ограничаването на дефицита в Пакта за стабилност и растеж на ЕО инвестициите бяха забавени. Методът на безвъзмездните средства показва значителна слабост по отношение на други методи, като например финансовите инструменти (ФИ), така че регионалните власти трябва да играят ключова роля в създаването на нови политики в тази област. Използването на кохезионните фондове, по-специално ЕФРР, при създаването на нови финансови инструменти (ФИ) е основно предизвикателство за предстоящия период 2014—2020 г., особено когато е съчетано с инициативи за финансиране от ЕК. ЦЕЛ: Общата цел е да се насърчат нови политики или да се подобрят съществуващите политики, насочени към създаването на инструменти за финансиране, по-специално финансови инструменти (ФИ), подкрепяни от фондовете на ЕФРР и интегрирани с инициативи за финансиране на ЕК, като например ЕФСИ (План от Юнкер 06/2015), инструменти на ЕИБ на Европейската инвестиционна банка (ELENA, фондове „Маргарит“) или дори от публично-частни партньорства. ИЗХОДИ: Резултатите ще бъдат подобряване на специфичните регионални политики и ОП по ЕФРР в 7 региона на ЕС, в които ще участват 5 управляващи органа с компетентност по ЕФРР за проекти за ЕЕ и ВЕИ. Подобрението ще позволи изпълнението на ФИ и енергийните инвестиции във фаза 2, благодарение на промените в стратегическата насоченост в 6 политики на ЕФРР и 2 съществуващи ФИ. Други важни резултати са: > 3,8 млн. евро от ЕФРР и > 2,65 млн. евро средства от ФИ са повлияни. 120 души, които увеличават професионалния си капацитет, присъстват на междурегионални прояви. 28 прояви на заинтересованите страни, включително: 14 междурегионални прояви с повече от 330 участници. 14 местни срещи на заинтересованите страни с повече от 200 участници. 140 най-добри практики, създадени и показани в геореферентна карта (инструмент „Fiener-map“) и онлайн база данни, поставена на уебсайта. (Bulgarian) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: ПРОБЛЕМ: Увеличаването на инвестициите в енергийна ефективност и възобновяема енергия за сградите е голямо предизвикателство за постигане на целите на Европейския съюз за 2030 г. По-голямата част от стимулите по ЕФРР използваха невъзвръщаеми системи за отпускане на безвъзмездни средства за насърчаване на инвестициите в енергетиката, но поради ограничаването на дефицита в Пакта за стабилност и растеж на ЕО инвестициите бяха забавени. Методът на безвъзмездните средства показва значителна слабост по отношение на други методи, като например финансовите инструменти (ФИ), така че регионалните власти трябва да играят ключова роля в създаването на нови политики в тази област. Използването на кохезионните фондове, по-специално ЕФРР, при създаването на нови финансови инструменти (ФИ) е основно предизвикателство за предстоящия период 2014—2020 г., особено когато е съчетано с инициативи за финансиране от ЕК. ЦЕЛ: Общата цел е да се насърчат нови политики или да се подобрят съществуващите политики, насочени към създаването на инструменти за финансиране, по-специално финансови инструменти (ФИ), подкрепяни от фондовете на ЕФРР и интегрирани с инициативи за финансиране на ЕК, като например ЕФСИ (План от Юнкер 06/2015), инструменти на ЕИБ на Европейската инвестиционна банка (ELENA, фондове „Маргарит“) или дори от публично-частни партньорства. ИЗХОДИ: Резултатите ще бъдат подобряване на специфичните регионални политики и ОП по ЕФРР в 7 региона на ЕС, в които ще участват 5 управляващи органа с компетентност по ЕФРР за проекти за ЕЕ и ВЕИ. Подобрението ще позволи изпълнението на ФИ и енергийните инвестиции във фаза 2, благодарение на промените в стратегическата насоченост в 6 политики на ЕФРР и 2 съществуващи ФИ. Други важни резултати са: > 3,8 млн. евро от ЕФРР и > 2,65 млн. евро средства от ФИ са повлияни. 120 души, които увеличават професионалния си капацитет, присъстват на междурегионални прояви. 28 прояви на заинтересованите страни, включително: 14 междурегионални прояви с повече от 330 участници. 14 местни срещи на заинтересованите страни с повече от 200 участници. 140 най-добри практики, създадени и показани в геореферентна карта (инструмент „Fiener-map“) и онлайн база данни, поставена на уебсайта. (Bulgarian) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 4 November 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
PROBLĒMA: Palielināt ieguldījumus ēku energoefektivitātē un atjaunojamos energoresursos ir liels izaicinājums, lai sasniegtu Eiropas Savienības 2030. gadam izvirzītos mērķus. Lielākajā daļā ERAF stimulu tika izmantotas neatmaksājamas dotāciju sistēmas, lai veicinātu ieguldījumus enerģētikā, taču EK Stabilitātes un izaugsmes paktā (SIP) noteikto deficīta ierobežojumu dēļ ieguldījumi ir samazinājušies. Dotāciju metode uzrāda būtiskus trūkumus attiecībā uz citām metodēm, piemēram, finanšu instrumentiem (FI), tāpēc reģionālajām pašvaldībām ir būtiska nozīme jaunu politikas virzienu izstrādē šajā jomā. Kohēzijas fondu, jo īpaši ERAF, izmantošana jaunu finanšu instrumentu (FI) radīšanā ir galvenā problēma nākamajā periodā no 2014. līdz 2020. gadam, jo īpaši apvienojumā ar EK finansēšanas iniciatīvām. MĒRĶIS: Vispārējais mērķis ir veicināt jaunu politiku vai esošo rīcībpolitiku uzlabošanu, lai izveidotu finansēšanas instrumentus, jo īpaši finanšu instrumentus, kurus atbalsta no ERAF līdzekļiem un kuri ir integrēti ar EK finansēšanas iniciatīvām, piemēram, ESIF (Junkera plāns 06/2015), Eiropas Investīciju bankas EIB (ELENA, Margarite fondi) vai pat publiskā un privātā sektora partnerību instrumentus. REZULTĀTI: Rezultāti būs konkrētu reģionālo rīcībpolitiku un ERAF darbības programmu uzlabošana septiņos ES reģionos, iesaistot 5 vadošās iestādes ar ERAF kompetenci attiecībā uz EE un AER projektiem. Uzlabojumi ļaus īstenot FI un ieguldījumus enerģētikā 2. posmā, pateicoties izmaiņām stratēģiskajā fokusā sešās ERAF politikas jomās un divos esošajos finanšu instrumentos. Citi svarīgi rezultāti ir šādi: > 3,8 miljoni EUR no ERAF un > 2,65 miljoni EUR no FI līdzekļiem. 120 cilvēku, kas palielina profesionālo spēju piedalīties starpreģionu pasākumos. 28 ieinteresēto personu pasākumi, tostarp: 14 starpreģionāli pasākumi, kuros piedalās vairāk nekā 330 ieinteresēto personu. 14 vietējo ieinteresēto personu tikšanās ar vairāk nekā 200 dalībniekiem. — 140 labākās prakses piemēri, kas apkopoti un parādīti ģeoatsauces kartē (Fiener-kartes rīks) un tiešsaistes datubāzē, kas ievietota tīmekļa vietnē. (Latvian) | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLĒMA: Palielināt ieguldījumus ēku energoefektivitātē un atjaunojamos energoresursos ir liels izaicinājums, lai sasniegtu Eiropas Savienības 2030. gadam izvirzītos mērķus. Lielākajā daļā ERAF stimulu tika izmantotas neatmaksājamas dotāciju sistēmas, lai veicinātu ieguldījumus enerģētikā, taču EK Stabilitātes un izaugsmes paktā (SIP) noteikto deficīta ierobežojumu dēļ ieguldījumi ir samazinājušies. Dotāciju metode uzrāda būtiskus trūkumus attiecībā uz citām metodēm, piemēram, finanšu instrumentiem (FI), tāpēc reģionālajām pašvaldībām ir būtiska nozīme jaunu politikas virzienu izstrādē šajā jomā. Kohēzijas fondu, jo īpaši ERAF, izmantošana jaunu finanšu instrumentu (FI) radīšanā ir galvenā problēma nākamajā periodā no 2014. līdz 2020. gadam, jo īpaši apvienojumā ar EK finansēšanas iniciatīvām. MĒRĶIS: Vispārējais mērķis ir veicināt jaunu politiku vai esošo rīcībpolitiku uzlabošanu, lai izveidotu finansēšanas instrumentus, jo īpaši finanšu instrumentus, kurus atbalsta no ERAF līdzekļiem un kuri ir integrēti ar EK finansēšanas iniciatīvām, piemēram, ESIF (Junkera plāns 06/2015), Eiropas Investīciju bankas EIB (ELENA, Margarite fondi) vai pat publiskā un privātā sektora partnerību instrumentus. REZULTĀTI: Rezultāti būs konkrētu reģionālo rīcībpolitiku un ERAF darbības programmu uzlabošana septiņos ES reģionos, iesaistot 5 vadošās iestādes ar ERAF kompetenci attiecībā uz EE un AER projektiem. Uzlabojumi ļaus īstenot FI un ieguldījumus enerģētikā 2. posmā, pateicoties izmaiņām stratēģiskajā fokusā sešās ERAF politikas jomās un divos esošajos finanšu instrumentos. Citi svarīgi rezultāti ir šādi: > 3,8 miljoni EUR no ERAF un > 2,65 miljoni EUR no FI līdzekļiem. 120 cilvēku, kas palielina profesionālo spēju piedalīties starpreģionu pasākumos. 28 ieinteresēto personu pasākumi, tostarp: 14 starpreģionāli pasākumi, kuros piedalās vairāk nekā 330 ieinteresēto personu. 14 vietējo ieinteresēto personu tikšanās ar vairāk nekā 200 dalībniekiem. — 140 labākās prakses piemēri, kas apkopoti un parādīti ģeoatsauces kartē (Fiener-kartes rīks) un tiešsaistes datubāzē, kas ievietota tīmekļa vietnē. (Latvian) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLĒMA: Palielināt ieguldījumus ēku energoefektivitātē un atjaunojamos energoresursos ir liels izaicinājums, lai sasniegtu Eiropas Savienības 2030. gadam izvirzītos mērķus. Lielākajā daļā ERAF stimulu tika izmantotas neatmaksājamas dotāciju sistēmas, lai veicinātu ieguldījumus enerģētikā, taču EK Stabilitātes un izaugsmes paktā (SIP) noteikto deficīta ierobežojumu dēļ ieguldījumi ir samazinājušies. Dotāciju metode uzrāda būtiskus trūkumus attiecībā uz citām metodēm, piemēram, finanšu instrumentiem (FI), tāpēc reģionālajām pašvaldībām ir būtiska nozīme jaunu politikas virzienu izstrādē šajā jomā. Kohēzijas fondu, jo īpaši ERAF, izmantošana jaunu finanšu instrumentu (FI) radīšanā ir galvenā problēma nākamajā periodā no 2014. līdz 2020. gadam, jo īpaši apvienojumā ar EK finansēšanas iniciatīvām. MĒRĶIS: Vispārējais mērķis ir veicināt jaunu politiku vai esošo rīcībpolitiku uzlabošanu, lai izveidotu finansēšanas instrumentus, jo īpaši finanšu instrumentus, kurus atbalsta no ERAF līdzekļiem un kuri ir integrēti ar EK finansēšanas iniciatīvām, piemēram, ESIF (Junkera plāns 06/2015), Eiropas Investīciju bankas EIB (ELENA, Margarite fondi) vai pat publiskā un privātā sektora partnerību instrumentus. REZULTĀTI: Rezultāti būs konkrētu reģionālo rīcībpolitiku un ERAF darbības programmu uzlabošana septiņos ES reģionos, iesaistot 5 vadošās iestādes ar ERAF kompetenci attiecībā uz EE un AER projektiem. Uzlabojumi ļaus īstenot FI un ieguldījumus enerģētikā 2. posmā, pateicoties izmaiņām stratēģiskajā fokusā sešās ERAF politikas jomās un divos esošajos finanšu instrumentos. Citi svarīgi rezultāti ir šādi: > 3,8 miljoni EUR no ERAF un > 2,65 miljoni EUR no FI līdzekļiem. 120 cilvēku, kas palielina profesionālo spēju piedalīties starpreģionu pasākumos. 28 ieinteresēto personu pasākumi, tostarp: 14 starpreģionāli pasākumi, kuros piedalās vairāk nekā 330 ieinteresēto personu. 14 vietējo ieinteresēto personu tikšanās ar vairāk nekā 200 dalībniekiem. — 140 labākās prakses piemēri, kas apkopoti un parādīti ģeoatsauces kartē (Fiener-kartes rīks) un tiešsaistes datubāzē, kas ievietota tīmekļa vietnē. (Latvian) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 4 November 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
PROBLĒMA: Palielināt ieguldījumus ēku energoefektivitātē un atjaunojamos energoresursos ir liels izaicinājums, lai sasniegtu Eiropas Savienības 2030. gadam izvirzītos mērķus. Lielākajā daļā ERAF stimulu tika izmantotas neatmaksājamas dotāciju sistēmas, lai veicinātu ieguldījumus enerģētikā, taču EK Stabilitātes un izaugsmes paktā (SIP) noteikto deficīta ierobežojumu dēļ ieguldījumi ir samazinājušies. Dotāciju metode uzrāda būtiskus trūkumus attiecībā uz citām metodēm, piemēram, finanšu instrumentiem (FI), tāpēc reģionālajām pašvaldībām ir būtiska nozīme jaunu politikas virzienu izstrādē šajā jomā. Kohēzijas fondu, jo īpaši ERAF, izmantošana jaunu finanšu instrumentu (FI) radīšanā ir galvenā problēma nākamajā periodā no 2014. līdz 2020. gadam, jo īpaši apvienojumā ar EK finansēšanas iniciatīvām. MĒRĶIS: Vispārējais mērķis ir veicināt jaunu politiku vai esošo rīcībpolitiku uzlabošanu, lai izveidotu finansēšanas instrumentus, jo īpaši finanšu instrumentus, kurus atbalsta no ERAF līdzekļiem un kuri ir integrēti ar EK finansēšanas iniciatīvām, piemēram, ESIF (Junkera plāns 06/2015), Eiropas Investīciju bankas EIB (ELENA, Margarite fondi) vai pat publiskā un privātā sektora partnerību instrumentus. REZULTĀTI: Rezultāti būs konkrētu reģionālo rīcībpolitiku un ERAF darbības programmu uzlabošana septiņos ES reģionos, iesaistot 5 vadošās iestādes ar ERAF kompetenci attiecībā uz EE un AER projektiem. Uzlabojumi ļaus īstenot FI un ieguldījumus enerģētikā 2. posmā, pateicoties izmaiņām stratēģiskajā fokusā sešās ERAF politikas jomās un divos esošajos finanšu instrumentos. Citi svarīgi rezultāti ir šādi: > 3,8 miljoni EUR no ERAF un > 2,65 miljoni EUR no FI līdzekļiem. 120 cilvēku, kas palielina profesionālo spēju piedalīties starpreģionu pasākumos. 28 ieinteresēto personu pasākumi, tostarp: 14 starpreģionāli pasākumi, kuros piedalās vairāk nekā 330 ieinteresēto personu. 14 vietējo ieinteresēto personu tikšanās ar vairāk nekā 200 dalībniekiem. — 140 labākās prakses piemēri, kas apkopoti un parādīti ģeoatsauces kartē (Fiener-kartes rīks) un tiešsaistes datubāzē, kas ievietota tīmekļa vietnē. (Latvian) | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLĒMA: Palielināt ieguldījumus ēku energoefektivitātē un atjaunojamos energoresursos ir liels izaicinājums, lai sasniegtu Eiropas Savienības 2030. gadam izvirzītos mērķus. Lielākajā daļā ERAF stimulu tika izmantotas neatmaksājamas dotāciju sistēmas, lai veicinātu ieguldījumus enerģētikā, taču EK Stabilitātes un izaugsmes paktā (SIP) noteikto deficīta ierobežojumu dēļ ieguldījumi ir samazinājušies. Dotāciju metode uzrāda būtiskus trūkumus attiecībā uz citām metodēm, piemēram, finanšu instrumentiem (FI), tāpēc reģionālajām pašvaldībām ir būtiska nozīme jaunu politikas virzienu izstrādē šajā jomā. Kohēzijas fondu, jo īpaši ERAF, izmantošana jaunu finanšu instrumentu (FI) radīšanā ir galvenā problēma nākamajā periodā no 2014. līdz 2020. gadam, jo īpaši apvienojumā ar EK finansēšanas iniciatīvām. MĒRĶIS: Vispārējais mērķis ir veicināt jaunu politiku vai esošo rīcībpolitiku uzlabošanu, lai izveidotu finansēšanas instrumentus, jo īpaši finanšu instrumentus, kurus atbalsta no ERAF līdzekļiem un kuri ir integrēti ar EK finansēšanas iniciatīvām, piemēram, ESIF (Junkera plāns 06/2015), Eiropas Investīciju bankas EIB (ELENA, Margarite fondi) vai pat publiskā un privātā sektora partnerību instrumentus. REZULTĀTI: Rezultāti būs konkrētu reģionālo rīcībpolitiku un ERAF darbības programmu uzlabošana septiņos ES reģionos, iesaistot 5 vadošās iestādes ar ERAF kompetenci attiecībā uz EE un AER projektiem. Uzlabojumi ļaus īstenot FI un ieguldījumus enerģētikā 2. posmā, pateicoties izmaiņām stratēģiskajā fokusā sešās ERAF politikas jomās un divos esošajos finanšu instrumentos. Citi svarīgi rezultāti ir šādi: > 3,8 miljoni EUR no ERAF un > 2,65 miljoni EUR no FI līdzekļiem. 120 cilvēku, kas palielina profesionālo spēju piedalīties starpreģionu pasākumos. 28 ieinteresēto personu pasākumi, tostarp: 14 starpreģionāli pasākumi, kuros piedalās vairāk nekā 330 ieinteresēto personu. 14 vietējo ieinteresēto personu tikšanās ar vairāk nekā 200 dalībniekiem. — 140 labākās prakses piemēri, kas apkopoti un parādīti ģeoatsauces kartē (Fiener-kartes rīks) un tiešsaistes datubāzē, kas ievietota tīmekļa vietnē. (Latvian) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLĒMA: Palielināt ieguldījumus ēku energoefektivitātē un atjaunojamos energoresursos ir liels izaicinājums, lai sasniegtu Eiropas Savienības 2030. gadam izvirzītos mērķus. Lielākajā daļā ERAF stimulu tika izmantotas neatmaksājamas dotāciju sistēmas, lai veicinātu ieguldījumus enerģētikā, taču EK Stabilitātes un izaugsmes paktā (SIP) noteikto deficīta ierobežojumu dēļ ieguldījumi ir samazinājušies. Dotāciju metode uzrāda būtiskus trūkumus attiecībā uz citām metodēm, piemēram, finanšu instrumentiem (FI), tāpēc reģionālajām pašvaldībām ir būtiska nozīme jaunu politikas virzienu izstrādē šajā jomā. Kohēzijas fondu, jo īpaši ERAF, izmantošana jaunu finanšu instrumentu (FI) radīšanā ir galvenā problēma nākamajā periodā no 2014. līdz 2020. gadam, jo īpaši apvienojumā ar EK finansēšanas iniciatīvām. MĒRĶIS: Vispārējais mērķis ir veicināt jaunu politiku vai esošo rīcībpolitiku uzlabošanu, lai izveidotu finansēšanas instrumentus, jo īpaši finanšu instrumentus, kurus atbalsta no ERAF līdzekļiem un kuri ir integrēti ar EK finansēšanas iniciatīvām, piemēram, ESIF (Junkera plāns 06/2015), Eiropas Investīciju bankas EIB (ELENA, Margarite fondi) vai pat publiskā un privātā sektora partnerību instrumentus. REZULTĀTI: Rezultāti būs konkrētu reģionālo rīcībpolitiku un ERAF darbības programmu uzlabošana septiņos ES reģionos, iesaistot 5 vadošās iestādes ar ERAF kompetenci attiecībā uz EE un AER projektiem. Uzlabojumi ļaus īstenot FI un ieguldījumus enerģētikā 2. posmā, pateicoties izmaiņām stratēģiskajā fokusā sešās ERAF politikas jomās un divos esošajos finanšu instrumentos. Citi svarīgi rezultāti ir šādi: > 3,8 miljoni EUR no ERAF un > 2,65 miljoni EUR no FI līdzekļiem. 120 cilvēku, kas palielina profesionālo spēju piedalīties starpreģionu pasākumos. 28 ieinteresēto personu pasākumi, tostarp: 14 starpreģionāli pasākumi, kuros piedalās vairāk nekā 330 ieinteresēto personu. 14 vietējo ieinteresēto personu tikšanās ar vairāk nekā 200 dalībniekiem. — 140 labākās prakses piemēri, kas apkopoti un parādīti ģeoatsauces kartē (Fiener-kartes rīks) un tiešsaistes datubāzē, kas ievietota tīmekļa vietnē. (Latvian) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 4 November 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
PROBLĒMA: Palielināt ieguldījumus ēku energoefektivitātē un atjaunojamos energoresursos ir liels izaicinājums, lai sasniegtu Eiropas Savienības 2030. gadam izvirzītos mērķus. Lielākajā daļā ERAF stimulu tika izmantotas neatmaksājamas dotāciju sistēmas, lai veicinātu ieguldījumus enerģētikā, taču EK Stabilitātes un izaugsmes paktā (SIP) noteikto deficīta ierobežojumu dēļ ieguldījumi ir samazinājušies. Dotāciju metode uzrāda būtiskus trūkumus attiecībā uz citām metodēm, piemēram, finanšu instrumentiem (FI), tāpēc reģionālajām pašvaldībām ir būtiska nozīme jaunu politikas virzienu izstrādē šajā jomā. Kohēzijas fondu, jo īpaši ERAF, izmantošana jaunu finanšu instrumentu (FI) radīšanā ir galvenā problēma nākamajā periodā no 2014. līdz 2020. gadam, jo īpaši apvienojumā ar EK finansēšanas iniciatīvām. MĒRĶIS: Vispārējais mērķis ir veicināt jaunu politiku vai esošo rīcībpolitiku uzlabošanu, lai izveidotu finansēšanas instrumentus, jo īpaši finanšu instrumentus, kurus atbalsta no ERAF līdzekļiem un kuri ir integrēti ar EK finansēšanas iniciatīvām, piemēram, ESIF (Junkera plāns 06/2015), Eiropas Investīciju bankas EIB (ELENA, Margarite fondi) vai pat publiskā un privātā sektora partnerību instrumentus. REZULTĀTI: Rezultāti būs konkrētu reģionālo rīcībpolitiku un ERAF darbības programmu uzlabošana septiņos ES reģionos, iesaistot 5 vadošās iestādes ar ERAF kompetenci attiecībā uz EE un AER projektiem. Uzlabojumi ļaus īstenot FI un ieguldījumus enerģētikā 2. posmā, pateicoties izmaiņām stratēģiskajā fokusā sešās ERAF politikas jomās un divos esošajos finanšu instrumentos. Citi svarīgi rezultāti ir šādi: > 3,8 miljoni EUR no ERAF un > 2,65 miljoni EUR no FI līdzekļiem. 120 cilvēku, kas palielina profesionālo spēju piedalīties starpreģionu pasākumos. 28 ieinteresēto personu pasākumi, tostarp: 14 starpreģionāli pasākumi, kuros piedalās vairāk nekā 330 ieinteresēto personu. 14 vietējo ieinteresēto personu tikšanās ar vairāk nekā 200 dalībniekiem. — 140 labākās prakses piemēri, kas apkopoti un parādīti ģeoatsauces kartē (Fiener-kartes rīks) un tiešsaistes datubāzē, kas ievietota tīmekļa vietnē. (Latvian) | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLĒMA: Palielināt ieguldījumus ēku energoefektivitātē un atjaunojamos energoresursos ir liels izaicinājums, lai sasniegtu Eiropas Savienības 2030. gadam izvirzītos mērķus. Lielākajā daļā ERAF stimulu tika izmantotas neatmaksājamas dotāciju sistēmas, lai veicinātu ieguldījumus enerģētikā, taču EK Stabilitātes un izaugsmes paktā (SIP) noteikto deficīta ierobežojumu dēļ ieguldījumi ir samazinājušies. Dotāciju metode uzrāda būtiskus trūkumus attiecībā uz citām metodēm, piemēram, finanšu instrumentiem (FI), tāpēc reģionālajām pašvaldībām ir būtiska nozīme jaunu politikas virzienu izstrādē šajā jomā. Kohēzijas fondu, jo īpaši ERAF, izmantošana jaunu finanšu instrumentu (FI) radīšanā ir galvenā problēma nākamajā periodā no 2014. līdz 2020. gadam, jo īpaši apvienojumā ar EK finansēšanas iniciatīvām. MĒRĶIS: Vispārējais mērķis ir veicināt jaunu politiku vai esošo rīcībpolitiku uzlabošanu, lai izveidotu finansēšanas instrumentus, jo īpaši finanšu instrumentus, kurus atbalsta no ERAF līdzekļiem un kuri ir integrēti ar EK finansēšanas iniciatīvām, piemēram, ESIF (Junkera plāns 06/2015), Eiropas Investīciju bankas EIB (ELENA, Margarite fondi) vai pat publiskā un privātā sektora partnerību instrumentus. REZULTĀTI: Rezultāti būs konkrētu reģionālo rīcībpolitiku un ERAF darbības programmu uzlabošana septiņos ES reģionos, iesaistot 5 vadošās iestādes ar ERAF kompetenci attiecībā uz EE un AER projektiem. Uzlabojumi ļaus īstenot FI un ieguldījumus enerģētikā 2. posmā, pateicoties izmaiņām stratēģiskajā fokusā sešās ERAF politikas jomās un divos esošajos finanšu instrumentos. Citi svarīgi rezultāti ir šādi: > 3,8 miljoni EUR no ERAF un > 2,65 miljoni EUR no FI līdzekļiem. 120 cilvēku, kas palielina profesionālo spēju piedalīties starpreģionu pasākumos. 28 ieinteresēto personu pasākumi, tostarp: 14 starpreģionāli pasākumi, kuros piedalās vairāk nekā 330 ieinteresēto personu. 14 vietējo ieinteresēto personu tikšanās ar vairāk nekā 200 dalībniekiem. — 140 labākās prakses piemēri, kas apkopoti un parādīti ģeoatsauces kartē (Fiener-kartes rīks) un tiešsaistes datubāzē, kas ievietota tīmekļa vietnē. (Latvian) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLĒMA: Palielināt ieguldījumus ēku energoefektivitātē un atjaunojamos energoresursos ir liels izaicinājums, lai sasniegtu Eiropas Savienības 2030. gadam izvirzītos mērķus. Lielākajā daļā ERAF stimulu tika izmantotas neatmaksājamas dotāciju sistēmas, lai veicinātu ieguldījumus enerģētikā, taču EK Stabilitātes un izaugsmes paktā (SIP) noteikto deficīta ierobežojumu dēļ ieguldījumi ir samazinājušies. Dotāciju metode uzrāda būtiskus trūkumus attiecībā uz citām metodēm, piemēram, finanšu instrumentiem (FI), tāpēc reģionālajām pašvaldībām ir būtiska nozīme jaunu politikas virzienu izstrādē šajā jomā. Kohēzijas fondu, jo īpaši ERAF, izmantošana jaunu finanšu instrumentu (FI) radīšanā ir galvenā problēma nākamajā periodā no 2014. līdz 2020. gadam, jo īpaši apvienojumā ar EK finansēšanas iniciatīvām. MĒRĶIS: Vispārējais mērķis ir veicināt jaunu politiku vai esošo rīcībpolitiku uzlabošanu, lai izveidotu finansēšanas instrumentus, jo īpaši finanšu instrumentus, kurus atbalsta no ERAF līdzekļiem un kuri ir integrēti ar EK finansēšanas iniciatīvām, piemēram, ESIF (Junkera plāns 06/2015), Eiropas Investīciju bankas EIB (ELENA, Margarite fondi) vai pat publiskā un privātā sektora partnerību instrumentus. REZULTĀTI: Rezultāti būs konkrētu reģionālo rīcībpolitiku un ERAF darbības programmu uzlabošana septiņos ES reģionos, iesaistot 5 vadošās iestādes ar ERAF kompetenci attiecībā uz EE un AER projektiem. Uzlabojumi ļaus īstenot FI un ieguldījumus enerģētikā 2. posmā, pateicoties izmaiņām stratēģiskajā fokusā sešās ERAF politikas jomās un divos esošajos finanšu instrumentos. Citi svarīgi rezultāti ir šādi: > 3,8 miljoni EUR no ERAF un > 2,65 miljoni EUR no FI līdzekļiem. 120 cilvēku, kas palielina profesionālo spēju piedalīties starpreģionu pasākumos. 28 ieinteresēto personu pasākumi, tostarp: 14 starpreģionāli pasākumi, kuros piedalās vairāk nekā 330 ieinteresēto personu. 14 vietējo ieinteresēto personu tikšanās ar vairāk nekā 200 dalībniekiem. — 140 labākās prakses piemēri, kas apkopoti un parādīti ģeoatsauces kartē (Fiener-kartes rīks) un tiešsaistes datubāzē, kas ievietota tīmekļa vietnē. (Latvian) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 4 November 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
PROBLĒMA: Palielināt ieguldījumus ēku energoefektivitātē un atjaunojamos energoresursos ir liels izaicinājums, lai sasniegtu Eiropas Savienības 2030. gadam izvirzītos mērķus. Lielākajā daļā ERAF stimulu tika izmantotas neatmaksājamas dotāciju sistēmas, lai veicinātu ieguldījumus enerģētikā, taču EK Stabilitātes un izaugsmes paktā (SIP) noteikto deficīta ierobežojumu dēļ ieguldījumi ir samazinājušies. Dotāciju metode uzrāda būtiskus trūkumus attiecībā uz citām metodēm, piemēram, finanšu instrumentiem (FI), tāpēc reģionālajām pašvaldībām ir būtiska nozīme jaunu politikas virzienu izstrādē šajā jomā. Kohēzijas fondu, jo īpaši ERAF, izmantošana jaunu finanšu instrumentu (FI) radīšanā ir galvenā problēma nākamajā periodā no 2014. līdz 2020. gadam, jo īpaši apvienojumā ar EK finansēšanas iniciatīvām. MĒRĶIS: Vispārējais mērķis ir veicināt jaunu politiku vai esošo rīcībpolitiku uzlabošanu, lai izveidotu finansēšanas instrumentus, jo īpaši finanšu instrumentus, kurus atbalsta no ERAF līdzekļiem un kuri ir integrēti ar EK finansēšanas iniciatīvām, piemēram, ESIF (Junkera plāns 06/2015), Eiropas Investīciju bankas EIB (ELENA, Margarite fondi) vai pat publiskā un privātā sektora partnerību instrumentus. REZULTĀTI: Rezultāti būs konkrētu reģionālo rīcībpolitiku un ERAF darbības programmu uzlabošana septiņos ES reģionos, iesaistot 5 vadošās iestādes ar ERAF kompetenci attiecībā uz EE un AER projektiem. Uzlabojumi ļaus īstenot FI un ieguldījumus enerģētikā 2. posmā, pateicoties izmaiņām stratēģiskajā fokusā sešās ERAF politikas jomās un divos esošajos finanšu instrumentos. Citi svarīgi rezultāti ir šādi: > 3,8 miljoni EUR no ERAF un > 2,65 miljoni EUR no FI līdzekļiem. 120 cilvēku, kas palielina profesionālo spēju piedalīties starpreģionu pasākumos. 28 ieinteresēto personu pasākumi, tostarp: 14 starpreģionāli pasākumi, kuros piedalās vairāk nekā 330 ieinteresēto personu. 14 vietējo ieinteresēto personu tikšanās ar vairāk nekā 200 dalībniekiem. — 140 labākās prakses piemēri, kas apkopoti un parādīti ģeoatsauces kartē (Fiener-kartes rīks) un tiešsaistes datubāzē, kas ievietota tīmekļa vietnē. (Latvian) | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLĒMA: Palielināt ieguldījumus ēku energoefektivitātē un atjaunojamos energoresursos ir liels izaicinājums, lai sasniegtu Eiropas Savienības 2030. gadam izvirzītos mērķus. Lielākajā daļā ERAF stimulu tika izmantotas neatmaksājamas dotāciju sistēmas, lai veicinātu ieguldījumus enerģētikā, taču EK Stabilitātes un izaugsmes paktā (SIP) noteikto deficīta ierobežojumu dēļ ieguldījumi ir samazinājušies. Dotāciju metode uzrāda būtiskus trūkumus attiecībā uz citām metodēm, piemēram, finanšu instrumentiem (FI), tāpēc reģionālajām pašvaldībām ir būtiska nozīme jaunu politikas virzienu izstrādē šajā jomā. Kohēzijas fondu, jo īpaši ERAF, izmantošana jaunu finanšu instrumentu (FI) radīšanā ir galvenā problēma nākamajā periodā no 2014. līdz 2020. gadam, jo īpaši apvienojumā ar EK finansēšanas iniciatīvām. MĒRĶIS: Vispārējais mērķis ir veicināt jaunu politiku vai esošo rīcībpolitiku uzlabošanu, lai izveidotu finansēšanas instrumentus, jo īpaši finanšu instrumentus, kurus atbalsta no ERAF līdzekļiem un kuri ir integrēti ar EK finansēšanas iniciatīvām, piemēram, ESIF (Junkera plāns 06/2015), Eiropas Investīciju bankas EIB (ELENA, Margarite fondi) vai pat publiskā un privātā sektora partnerību instrumentus. REZULTĀTI: Rezultāti būs konkrētu reģionālo rīcībpolitiku un ERAF darbības programmu uzlabošana septiņos ES reģionos, iesaistot 5 vadošās iestādes ar ERAF kompetenci attiecībā uz EE un AER projektiem. Uzlabojumi ļaus īstenot FI un ieguldījumus enerģētikā 2. posmā, pateicoties izmaiņām stratēģiskajā fokusā sešās ERAF politikas jomās un divos esošajos finanšu instrumentos. Citi svarīgi rezultāti ir šādi: > 3,8 miljoni EUR no ERAF un > 2,65 miljoni EUR no FI līdzekļiem. 120 cilvēku, kas palielina profesionālo spēju piedalīties starpreģionu pasākumos. 28 ieinteresēto personu pasākumi, tostarp: 14 starpreģionāli pasākumi, kuros piedalās vairāk nekā 330 ieinteresēto personu. 14 vietējo ieinteresēto personu tikšanās ar vairāk nekā 200 dalībniekiem. — 140 labākās prakses piemēri, kas apkopoti un parādīti ģeoatsauces kartē (Fiener-kartes rīks) un tiešsaistes datubāzē, kas ievietota tīmekļa vietnē. (Latvian) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLĒMA: Palielināt ieguldījumus ēku energoefektivitātē un atjaunojamos energoresursos ir liels izaicinājums, lai sasniegtu Eiropas Savienības 2030. gadam izvirzītos mērķus. Lielākajā daļā ERAF stimulu tika izmantotas neatmaksājamas dotāciju sistēmas, lai veicinātu ieguldījumus enerģētikā, taču EK Stabilitātes un izaugsmes paktā (SIP) noteikto deficīta ierobežojumu dēļ ieguldījumi ir samazinājušies. Dotāciju metode uzrāda būtiskus trūkumus attiecībā uz citām metodēm, piemēram, finanšu instrumentiem (FI), tāpēc reģionālajām pašvaldībām ir būtiska nozīme jaunu politikas virzienu izstrādē šajā jomā. Kohēzijas fondu, jo īpaši ERAF, izmantošana jaunu finanšu instrumentu (FI) radīšanā ir galvenā problēma nākamajā periodā no 2014. līdz 2020. gadam, jo īpaši apvienojumā ar EK finansēšanas iniciatīvām. MĒRĶIS: Vispārējais mērķis ir veicināt jaunu politiku vai esošo rīcībpolitiku uzlabošanu, lai izveidotu finansēšanas instrumentus, jo īpaši finanšu instrumentus, kurus atbalsta no ERAF līdzekļiem un kuri ir integrēti ar EK finansēšanas iniciatīvām, piemēram, ESIF (Junkera plāns 06/2015), Eiropas Investīciju bankas EIB (ELENA, Margarite fondi) vai pat publiskā un privātā sektora partnerību instrumentus. REZULTĀTI: Rezultāti būs konkrētu reģionālo rīcībpolitiku un ERAF darbības programmu uzlabošana septiņos ES reģionos, iesaistot 5 vadošās iestādes ar ERAF kompetenci attiecībā uz EE un AER projektiem. Uzlabojumi ļaus īstenot FI un ieguldījumus enerģētikā 2. posmā, pateicoties izmaiņām stratēģiskajā fokusā sešās ERAF politikas jomās un divos esošajos finanšu instrumentos. Citi svarīgi rezultāti ir šādi: > 3,8 miljoni EUR no ERAF un > 2,65 miljoni EUR no FI līdzekļiem. 120 cilvēku, kas palielina profesionālo spēju piedalīties starpreģionu pasākumos. 28 ieinteresēto personu pasākumi, tostarp: 14 starpreģionāli pasākumi, kuros piedalās vairāk nekā 330 ieinteresēto personu. 14 vietējo ieinteresēto personu tikšanās ar vairāk nekā 200 dalībniekiem. — 140 labākās prakses piemēri, kas apkopoti un parādīti ģeoatsauces kartē (Fiener-kartes rīks) un tiešsaistes datubāzē, kas ievietota tīmekļa vietnē. (Latvian) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 4 November 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
PROBLĒMA: Palielināt ieguldījumus ēku energoefektivitātē un atjaunojamos energoresursos ir liels izaicinājums, lai sasniegtu Eiropas Savienības 2030. gadam izvirzītos mērķus. Lielākajā daļā ERAF stimulu tika izmantotas neatmaksājamas dotāciju sistēmas, lai veicinātu ieguldījumus enerģētikā, taču EK Stabilitātes un izaugsmes paktā (SIP) noteikto deficīta ierobežojumu dēļ ieguldījumi ir samazinājušies. Dotāciju metode uzrāda būtiskus trūkumus attiecībā uz citām metodēm, piemēram, finanšu instrumentiem (FI), tāpēc reģionālajām pašvaldībām ir būtiska nozīme jaunu politikas virzienu izstrādē šajā jomā. Kohēzijas fondu, jo īpaši ERAF, izmantošana jaunu finanšu instrumentu (FI) radīšanā ir galvenā problēma nākamajā periodā no 2014. līdz 2020. gadam, jo īpaši apvienojumā ar EK finansēšanas iniciatīvām. MĒRĶIS: Vispārējais mērķis ir veicināt jaunu politiku vai esošo rīcībpolitiku uzlabošanu, lai izveidotu finansēšanas instrumentus, jo īpaši finanšu instrumentus, kurus atbalsta no ERAF līdzekļiem un kuri ir integrēti ar EK finansēšanas iniciatīvām, piemēram, ESIF (Junkera plāns 06/2015), Eiropas Investīciju bankas EIB (ELENA, Margarite fondi) vai pat publiskā un privātā sektora partnerību instrumentus. REZULTĀTI: Rezultāti būs konkrētu reģionālo rīcībpolitiku un ERAF darbības programmu uzlabošana septiņos ES reģionos, iesaistot 5 vadošās iestādes ar ERAF kompetenci attiecībā uz EE un AER projektiem. Uzlabojumi ļaus īstenot FI un ieguldījumus enerģētikā 2. posmā, pateicoties izmaiņām stratēģiskajā fokusā sešās ERAF politikas jomās un divos esošajos finanšu instrumentos. Citi svarīgi rezultāti ir šādi: > 3,8 miljoni EUR no ERAF un > 2,65 miljoni EUR no FI līdzekļiem. 120 cilvēku, kas palielina profesionālo spēju piedalīties starpreģionu pasākumos. 28 ieinteresēto personu pasākumi, tostarp: 14 starpreģionāli pasākumi, kuros piedalās vairāk nekā 330 ieinteresēto personu. 14 vietējo ieinteresēto personu tikšanās ar vairāk nekā 200 dalībniekiem. — 140 labākās prakses piemēri, kas apkopoti un parādīti ģeoatsauces kartē (Fiener-kartes rīks) un tiešsaistes datubāzē, kas ievietota tīmekļa vietnē. (Latvian) | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLĒMA: Palielināt ieguldījumus ēku energoefektivitātē un atjaunojamos energoresursos ir liels izaicinājums, lai sasniegtu Eiropas Savienības 2030. gadam izvirzītos mērķus. Lielākajā daļā ERAF stimulu tika izmantotas neatmaksājamas dotāciju sistēmas, lai veicinātu ieguldījumus enerģētikā, taču EK Stabilitātes un izaugsmes paktā (SIP) noteikto deficīta ierobežojumu dēļ ieguldījumi ir samazinājušies. Dotāciju metode uzrāda būtiskus trūkumus attiecībā uz citām metodēm, piemēram, finanšu instrumentiem (FI), tāpēc reģionālajām pašvaldībām ir būtiska nozīme jaunu politikas virzienu izstrādē šajā jomā. Kohēzijas fondu, jo īpaši ERAF, izmantošana jaunu finanšu instrumentu (FI) radīšanā ir galvenā problēma nākamajā periodā no 2014. līdz 2020. gadam, jo īpaši apvienojumā ar EK finansēšanas iniciatīvām. MĒRĶIS: Vispārējais mērķis ir veicināt jaunu politiku vai esošo rīcībpolitiku uzlabošanu, lai izveidotu finansēšanas instrumentus, jo īpaši finanšu instrumentus, kurus atbalsta no ERAF līdzekļiem un kuri ir integrēti ar EK finansēšanas iniciatīvām, piemēram, ESIF (Junkera plāns 06/2015), Eiropas Investīciju bankas EIB (ELENA, Margarite fondi) vai pat publiskā un privātā sektora partnerību instrumentus. REZULTĀTI: Rezultāti būs konkrētu reģionālo rīcībpolitiku un ERAF darbības programmu uzlabošana septiņos ES reģionos, iesaistot 5 vadošās iestādes ar ERAF kompetenci attiecībā uz EE un AER projektiem. Uzlabojumi ļaus īstenot FI un ieguldījumus enerģētikā 2. posmā, pateicoties izmaiņām stratēģiskajā fokusā sešās ERAF politikas jomās un divos esošajos finanšu instrumentos. Citi svarīgi rezultāti ir šādi: > 3,8 miljoni EUR no ERAF un > 2,65 miljoni EUR no FI līdzekļiem. 120 cilvēku, kas palielina profesionālo spēju piedalīties starpreģionu pasākumos. 28 ieinteresēto personu pasākumi, tostarp: 14 starpreģionāli pasākumi, kuros piedalās vairāk nekā 330 ieinteresēto personu. 14 vietējo ieinteresēto personu tikšanās ar vairāk nekā 200 dalībniekiem. — 140 labākās prakses piemēri, kas apkopoti un parādīti ģeoatsauces kartē (Fiener-kartes rīks) un tiešsaistes datubāzē, kas ievietota tīmekļa vietnē. (Latvian) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLĒMA: Palielināt ieguldījumus ēku energoefektivitātē un atjaunojamos energoresursos ir liels izaicinājums, lai sasniegtu Eiropas Savienības 2030. gadam izvirzītos mērķus. Lielākajā daļā ERAF stimulu tika izmantotas neatmaksājamas dotāciju sistēmas, lai veicinātu ieguldījumus enerģētikā, taču EK Stabilitātes un izaugsmes paktā (SIP) noteikto deficīta ierobežojumu dēļ ieguldījumi ir samazinājušies. Dotāciju metode uzrāda būtiskus trūkumus attiecībā uz citām metodēm, piemēram, finanšu instrumentiem (FI), tāpēc reģionālajām pašvaldībām ir būtiska nozīme jaunu politikas virzienu izstrādē šajā jomā. Kohēzijas fondu, jo īpaši ERAF, izmantošana jaunu finanšu instrumentu (FI) radīšanā ir galvenā problēma nākamajā periodā no 2014. līdz 2020. gadam, jo īpaši apvienojumā ar EK finansēšanas iniciatīvām. MĒRĶIS: Vispārējais mērķis ir veicināt jaunu politiku vai esošo rīcībpolitiku uzlabošanu, lai izveidotu finansēšanas instrumentus, jo īpaši finanšu instrumentus, kurus atbalsta no ERAF līdzekļiem un kuri ir integrēti ar EK finansēšanas iniciatīvām, piemēram, ESIF (Junkera plāns 06/2015), Eiropas Investīciju bankas EIB (ELENA, Margarite fondi) vai pat publiskā un privātā sektora partnerību instrumentus. REZULTĀTI: Rezultāti būs konkrētu reģionālo rīcībpolitiku un ERAF darbības programmu uzlabošana septiņos ES reģionos, iesaistot 5 vadošās iestādes ar ERAF kompetenci attiecībā uz EE un AER projektiem. Uzlabojumi ļaus īstenot FI un ieguldījumus enerģētikā 2. posmā, pateicoties izmaiņām stratēģiskajā fokusā sešās ERAF politikas jomās un divos esošajos finanšu instrumentos. Citi svarīgi rezultāti ir šādi: > 3,8 miljoni EUR no ERAF un > 2,65 miljoni EUR no FI līdzekļiem. 120 cilvēku, kas palielina profesionālo spēju piedalīties starpreģionu pasākumos. 28 ieinteresēto personu pasākumi, tostarp: 14 starpreģionāli pasākumi, kuros piedalās vairāk nekā 330 ieinteresēto personu. 14 vietējo ieinteresēto personu tikšanās ar vairāk nekā 200 dalībniekiem. — 140 labākās prakses piemēri, kas apkopoti un parādīti ģeoatsauces kartē (Fiener-kartes rīks) un tiešsaistes datubāzē, kas ievietota tīmekļa vietnē. (Latvian) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 4 November 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
PROBLĒMA: Palielināt ieguldījumus ēku energoefektivitātē un atjaunojamos energoresursos ir liels izaicinājums, lai sasniegtu Eiropas Savienības 2030. gadam izvirzītos mērķus. Lielākajā daļā ERAF stimulu tika izmantotas neatmaksājamas dotāciju sistēmas, lai veicinātu ieguldījumus enerģētikā, taču EK Stabilitātes un izaugsmes paktā (SIP) noteikto deficīta ierobežojumu dēļ ieguldījumi ir samazinājušies. Dotāciju metode uzrāda būtiskus trūkumus attiecībā uz citām metodēm, piemēram, finanšu instrumentiem (FI), tāpēc reģionālajām pašvaldībām ir būtiska nozīme jaunu politikas virzienu izstrādē šajā jomā. Kohēzijas fondu, jo īpaši ERAF, izmantošana jaunu finanšu instrumentu (FI) radīšanā ir galvenā problēma nākamajā periodā no 2014. līdz 2020. gadam, jo īpaši apvienojumā ar EK finansēšanas iniciatīvām. MĒRĶIS: Vispārējais mērķis ir veicināt jaunu politiku vai esošo rīcībpolitiku uzlabošanu, lai izveidotu finansēšanas instrumentus, jo īpaši finanšu instrumentus, kurus atbalsta no ERAF līdzekļiem un kuri ir integrēti ar EK finansēšanas iniciatīvām, piemēram, ESIF (Junkera plāns 06/2015), Eiropas Investīciju bankas EIB (ELENA, Margarite fondi) vai pat publiskā un privātā sektora partnerību instrumentus. REZULTĀTI: Rezultāti būs konkrētu reģionālo rīcībpolitiku un ERAF darbības programmu uzlabošana septiņos ES reģionos, iesaistot 5 vadošās iestādes ar ERAF kompetenci attiecībā uz EE un AER projektiem. Uzlabojumi ļaus īstenot FI un ieguldījumus enerģētikā 2. posmā, pateicoties izmaiņām stratēģiskajā fokusā sešās ERAF politikas jomās un divos esošajos finanšu instrumentos. Citi svarīgi rezultāti ir šādi: > 3,8 miljoni EUR no ERAF un > 2,65 miljoni EUR no FI līdzekļiem. 120 cilvēku, kas palielina profesionālo spēju piedalīties starpreģionu pasākumos. 28 ieinteresēto personu pasākumi, tostarp: 14 starpreģionāli pasākumi, kuros piedalās vairāk nekā 330 ieinteresēto personu. 14 vietējo ieinteresēto personu tikšanās ar vairāk nekā 200 dalībniekiem. — 140 labākās prakses piemēri, kas apkopoti un parādīti ģeoatsauces kartē (Fiener-kartes rīks) un tiešsaistes datubāzē, kas ievietota tīmekļa vietnē. (Latvian) | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLĒMA: Palielināt ieguldījumus ēku energoefektivitātē un atjaunojamos energoresursos ir liels izaicinājums, lai sasniegtu Eiropas Savienības 2030. gadam izvirzītos mērķus. Lielākajā daļā ERAF stimulu tika izmantotas neatmaksājamas dotāciju sistēmas, lai veicinātu ieguldījumus enerģētikā, taču EK Stabilitātes un izaugsmes paktā (SIP) noteikto deficīta ierobežojumu dēļ ieguldījumi ir samazinājušies. Dotāciju metode uzrāda būtiskus trūkumus attiecībā uz citām metodēm, piemēram, finanšu instrumentiem (FI), tāpēc reģionālajām pašvaldībām ir būtiska nozīme jaunu politikas virzienu izstrādē šajā jomā. Kohēzijas fondu, jo īpaši ERAF, izmantošana jaunu finanšu instrumentu (FI) radīšanā ir galvenā problēma nākamajā periodā no 2014. līdz 2020. gadam, jo īpaši apvienojumā ar EK finansēšanas iniciatīvām. MĒRĶIS: Vispārējais mērķis ir veicināt jaunu politiku vai esošo rīcībpolitiku uzlabošanu, lai izveidotu finansēšanas instrumentus, jo īpaši finanšu instrumentus, kurus atbalsta no ERAF līdzekļiem un kuri ir integrēti ar EK finansēšanas iniciatīvām, piemēram, ESIF (Junkera plāns 06/2015), Eiropas Investīciju bankas EIB (ELENA, Margarite fondi) vai pat publiskā un privātā sektora partnerību instrumentus. REZULTĀTI: Rezultāti būs konkrētu reģionālo rīcībpolitiku un ERAF darbības programmu uzlabošana septiņos ES reģionos, iesaistot 5 vadošās iestādes ar ERAF kompetenci attiecībā uz EE un AER projektiem. Uzlabojumi ļaus īstenot FI un ieguldījumus enerģētikā 2. posmā, pateicoties izmaiņām stratēģiskajā fokusā sešās ERAF politikas jomās un divos esošajos finanšu instrumentos. Citi svarīgi rezultāti ir šādi: > 3,8 miljoni EUR no ERAF un > 2,65 miljoni EUR no FI līdzekļiem. 120 cilvēku, kas palielina profesionālo spēju piedalīties starpreģionu pasākumos. 28 ieinteresēto personu pasākumi, tostarp: 14 starpreģionāli pasākumi, kuros piedalās vairāk nekā 330 ieinteresēto personu. 14 vietējo ieinteresēto personu tikšanās ar vairāk nekā 200 dalībniekiem. — 140 labākās prakses piemēri, kas apkopoti un parādīti ģeoatsauces kartē (Fiener-kartes rīks) un tiešsaistes datubāzē, kas ievietota tīmekļa vietnē. (Latvian) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLĒMA: Palielināt ieguldījumus ēku energoefektivitātē un atjaunojamos energoresursos ir liels izaicinājums, lai sasniegtu Eiropas Savienības 2030. gadam izvirzītos mērķus. Lielākajā daļā ERAF stimulu tika izmantotas neatmaksājamas dotāciju sistēmas, lai veicinātu ieguldījumus enerģētikā, taču EK Stabilitātes un izaugsmes paktā (SIP) noteikto deficīta ierobežojumu dēļ ieguldījumi ir samazinājušies. Dotāciju metode uzrāda būtiskus trūkumus attiecībā uz citām metodēm, piemēram, finanšu instrumentiem (FI), tāpēc reģionālajām pašvaldībām ir būtiska nozīme jaunu politikas virzienu izstrādē šajā jomā. Kohēzijas fondu, jo īpaši ERAF, izmantošana jaunu finanšu instrumentu (FI) radīšanā ir galvenā problēma nākamajā periodā no 2014. līdz 2020. gadam, jo īpaši apvienojumā ar EK finansēšanas iniciatīvām. MĒRĶIS: Vispārējais mērķis ir veicināt jaunu politiku vai esošo rīcībpolitiku uzlabošanu, lai izveidotu finansēšanas instrumentus, jo īpaši finanšu instrumentus, kurus atbalsta no ERAF līdzekļiem un kuri ir integrēti ar EK finansēšanas iniciatīvām, piemēram, ESIF (Junkera plāns 06/2015), Eiropas Investīciju bankas EIB (ELENA, Margarite fondi) vai pat publiskā un privātā sektora partnerību instrumentus. REZULTĀTI: Rezultāti būs konkrētu reģionālo rīcībpolitiku un ERAF darbības programmu uzlabošana septiņos ES reģionos, iesaistot 5 vadošās iestādes ar ERAF kompetenci attiecībā uz EE un AER projektiem. Uzlabojumi ļaus īstenot FI un ieguldījumus enerģētikā 2. posmā, pateicoties izmaiņām stratēģiskajā fokusā sešās ERAF politikas jomās un divos esošajos finanšu instrumentos. Citi svarīgi rezultāti ir šādi: > 3,8 miljoni EUR no ERAF un > 2,65 miljoni EUR no FI līdzekļiem. 120 cilvēku, kas palielina profesionālo spēju piedalīties starpreģionu pasākumos. 28 ieinteresēto personu pasākumi, tostarp: 14 starpreģionāli pasākumi, kuros piedalās vairāk nekā 330 ieinteresēto personu. 14 vietējo ieinteresēto personu tikšanās ar vairāk nekā 200 dalībniekiem. — 140 labākās prakses piemēri, kas apkopoti un parādīti ģeoatsauces kartē (Fiener-kartes rīks) un tiešsaistes datubāzē, kas ievietota tīmekļa vietnē. (Latvian) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 4 November 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
PROBLEMA: O aumento dos investimentos na eficiência energética e nas energias renováveis para os edifícios constitui um grande desafio para cumprir as metas da União Europeia para 2030. A maioria dos incentivos do FEDER utilizou sistemas de subvenções não reembolsáveis para promover o investimento em energia, mas devido à restrição do défice no Pacto de Estabilidade e Crescimento (PEC) da CE, o investimento foi desacelerado. O método de concessão de subvenções está a revelar insuficiências importantes em relação a outros métodos, como os instrumentos financeiros (IF), pelo que as autoridades regionais têm um papel fundamental a desempenhar na criação de novas políticas neste domínio. A utilização dos fundos de coesão, em especial do FEDER, na geração de novos instrumentos financeiros (IF) constitui um dos principais desafios para o próximo período 2014-2020, especialmente quando combinado com iniciativas de financiamento da CE. OBJETIVO: O objetivo geral é promover novas políticas, ou a melhoria das políticas existentes, destinadas à criação de instrumentos de financiamento, especialmente instrumentos financeiros (IF) apoiados por fundos do FEDER e integrados com iniciativas de financiamento da CE, como o FEIE (Plano Juncker 06/2015), instrumentos do Banco Europeu de Investimento BEI (ELENA, fundos Margarite) ou mesmo de parcerias público-privadas. RESULTADOS: As realizações serão a melhoria de políticas regionais específicas e do PO do FEDER em 7 regiões da UE, envolvendo 5 autoridades de gestão com competências no FEDER para projetos de EE e FER. A melhoria permitirá a execução de IF e o investimento em energia na fase 2, graças a alterações de orientação estratégica em seis políticas do FEDER e em dois IF existentes. Outras realizações importantes são: >3,8 milhões de euros do FEDER e >2,65 milhões de euros dos fundos dos IF influenciados. 120 pessoas, aumentando a capacidade profissional, participam em eventos inter-regionais. - 28 eventos com as partes interessadas, incluindo: 14 eventos inter-regionais com mais de 330 participantes. 14 reuniões de partes interessadas locais com mais de 200 participantes. - 140 boas práticas produzidas e apresentadas num mapa georreferenciado (ferramenta FIener-map) e numa base de dados em linha, ambos colocados no sítio Web. (Portuguese) | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLEMA: O aumento dos investimentos na eficiência energética e nas energias renováveis para os edifícios constitui um grande desafio para cumprir as metas da União Europeia para 2030. A maioria dos incentivos do FEDER utilizou sistemas de subvenções não reembolsáveis para promover o investimento em energia, mas devido à restrição do défice no Pacto de Estabilidade e Crescimento (PEC) da CE, o investimento foi desacelerado. O método de concessão de subvenções está a revelar insuficiências importantes em relação a outros métodos, como os instrumentos financeiros (IF), pelo que as autoridades regionais têm um papel fundamental a desempenhar na criação de novas políticas neste domínio. A utilização dos fundos de coesão, em especial do FEDER, na geração de novos instrumentos financeiros (IF) constitui um dos principais desafios para o próximo período 2014-2020, especialmente quando combinado com iniciativas de financiamento da CE. OBJETIVO: O objetivo geral é promover novas políticas, ou a melhoria das políticas existentes, destinadas à criação de instrumentos de financiamento, especialmente instrumentos financeiros (IF) apoiados por fundos do FEDER e integrados com iniciativas de financiamento da CE, como o FEIE (Plano Juncker 06/2015), instrumentos do Banco Europeu de Investimento BEI (ELENA, fundos Margarite) ou mesmo de parcerias público-privadas. RESULTADOS: As realizações serão a melhoria de políticas regionais específicas e do PO do FEDER em 7 regiões da UE, envolvendo 5 autoridades de gestão com competências no FEDER para projetos de EE e FER. A melhoria permitirá a execução de IF e o investimento em energia na fase 2, graças a alterações de orientação estratégica em seis políticas do FEDER e em dois IF existentes. Outras realizações importantes são: >3,8 milhões de euros do FEDER e >2,65 milhões de euros dos fundos dos IF influenciados. 120 pessoas, aumentando a capacidade profissional, participam em eventos inter-regionais. - 28 eventos com as partes interessadas, incluindo: 14 eventos inter-regionais com mais de 330 participantes. 14 reuniões de partes interessadas locais com mais de 200 participantes. - 140 boas práticas produzidas e apresentadas num mapa georreferenciado (ferramenta FIener-map) e numa base de dados em linha, ambos colocados no sítio Web. (Portuguese) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLEMA: O aumento dos investimentos na eficiência energética e nas energias renováveis para os edifícios constitui um grande desafio para cumprir as metas da União Europeia para 2030. A maioria dos incentivos do FEDER utilizou sistemas de subvenções não reembolsáveis para promover o investimento em energia, mas devido à restrição do défice no Pacto de Estabilidade e Crescimento (PEC) da CE, o investimento foi desacelerado. O método de concessão de subvenções está a revelar insuficiências importantes em relação a outros métodos, como os instrumentos financeiros (IF), pelo que as autoridades regionais têm um papel fundamental a desempenhar na criação de novas políticas neste domínio. A utilização dos fundos de coesão, em especial do FEDER, na geração de novos instrumentos financeiros (IF) constitui um dos principais desafios para o próximo período 2014-2020, especialmente quando combinado com iniciativas de financiamento da CE. OBJETIVO: O objetivo geral é promover novas políticas, ou a melhoria das políticas existentes, destinadas à criação de instrumentos de financiamento, especialmente instrumentos financeiros (IF) apoiados por fundos do FEDER e integrados com iniciativas de financiamento da CE, como o FEIE (Plano Juncker 06/2015), instrumentos do Banco Europeu de Investimento BEI (ELENA, fundos Margarite) ou mesmo de parcerias público-privadas. RESULTADOS: As realizações serão a melhoria de políticas regionais específicas e do PO do FEDER em 7 regiões da UE, envolvendo 5 autoridades de gestão com competências no FEDER para projetos de EE e FER. A melhoria permitirá a execução de IF e o investimento em energia na fase 2, graças a alterações de orientação estratégica em seis políticas do FEDER e em dois IF existentes. Outras realizações importantes são: >3,8 milhões de euros do FEDER e >2,65 milhões de euros dos fundos dos IF influenciados. 120 pessoas, aumentando a capacidade profissional, participam em eventos inter-regionais. - 28 eventos com as partes interessadas, incluindo: 14 eventos inter-regionais com mais de 330 participantes. 14 reuniões de partes interessadas locais com mais de 200 participantes. - 140 boas práticas produzidas e apresentadas num mapa georreferenciado (ferramenta FIener-map) e numa base de dados em linha, ambos colocados no sítio Web. (Portuguese) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 4 November 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
PROBLEMA: O aumento dos investimentos em eficiência energética e energias renováveis para os edifícios constitui um grande desafio para cumprir os objetivos da União Europeia para 2030. A maioria dos incentivos do FEDER utilizou sistemas de subvenções não reembolsáveis para promover o investimento em energia, mas devido à restrição do défice no Pacto de Estabilidade e Crescimento da CE (PEC), o investimento foi desacelerado. O método de concessão de subvenções está a revelar deficiências importantes em relação a outros métodos, como os Instrumentos Financeiros (IF), pelo que as autoridades regionais têm um papel fundamental a desempenhar na criação de novas políticas neste domínio. A utilização dos fundos de coesão, em especial do FEDER, na geração de novos instrumentos financeiros (IF) é um dos principais desafios para o próximo período 2014-2020, especialmente quando combinado com iniciativas de financiamento da CE. OBJETIVO: O objetivo geral é promover novas políticas, ou melhorar as políticas existentes, destinadas à criação de instrumentos de financiamento, em especial instrumentos financeiros (IF) apoiados por fundos do FEDER e integrados com iniciativas de financiamento da CE, como o FEIE (Plano Juncker 06/2015), instrumentos do Banco Europeu de Investimento BEI (ELENA, fundos Margarite) ou mesmo de parcerias público-privadas. REALIZAÇÕES: As realizações consistirão na melhoria das políticas regionais específicas e do PO FEDER em 7 regiões da UE, envolvendo 5 autoridades de gestão com competências no FEDER para projetos EE e FER. A melhoria permitirá a execução dos IF e o investimento em energia na fase 2, graças a alterações de orientação estratégica em 6 políticas do FEDER e em 2 IF existentes. Outras realizações importantes são: >3,8 milhões de euros do FEDER e >2,65 milhões de euros dos fundos dos IF influenciados. 120 pessoas que aumentam a capacidade profissional para participar em eventos inter-regionais. — 28 eventos das partes interessadas, incluindo: 14 eventos inter-regionais com mais de 330 participantes. 14 reuniões locais de partes interessadas com mais de 200 participantes. — 140 melhores práticas produzidas e exibidas num mapa georreferenciado (ferramenta de mapa-Fiener) e numa base de dados em linha, ambas colocadas no sítio Web. (Portuguese) | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLEMA: O aumento dos investimentos em eficiência energética e energias renováveis para os edifícios constitui um grande desafio para cumprir os objetivos da União Europeia para 2030. A maioria dos incentivos do FEDER utilizou sistemas de subvenções não reembolsáveis para promover o investimento em energia, mas devido à restrição do défice no Pacto de Estabilidade e Crescimento da CE (PEC), o investimento foi desacelerado. O método de concessão de subvenções está a revelar deficiências importantes em relação a outros métodos, como os Instrumentos Financeiros (IF), pelo que as autoridades regionais têm um papel fundamental a desempenhar na criação de novas políticas neste domínio. A utilização dos fundos de coesão, em especial do FEDER, na geração de novos instrumentos financeiros (IF) é um dos principais desafios para o próximo período 2014-2020, especialmente quando combinado com iniciativas de financiamento da CE. OBJETIVO: O objetivo geral é promover novas políticas, ou melhorar as políticas existentes, destinadas à criação de instrumentos de financiamento, em especial instrumentos financeiros (IF) apoiados por fundos do FEDER e integrados com iniciativas de financiamento da CE, como o FEIE (Plano Juncker 06/2015), instrumentos do Banco Europeu de Investimento BEI (ELENA, fundos Margarite) ou mesmo de parcerias público-privadas. REALIZAÇÕES: As realizações consistirão na melhoria das políticas regionais específicas e do PO FEDER em 7 regiões da UE, envolvendo 5 autoridades de gestão com competências no FEDER para projetos EE e FER. A melhoria permitirá a execução dos IF e o investimento em energia na fase 2, graças a alterações de orientação estratégica em 6 políticas do FEDER e em 2 IF existentes. Outras realizações importantes são: >3,8 milhões de euros do FEDER e >2,65 milhões de euros dos fundos dos IF influenciados. 120 pessoas que aumentam a capacidade profissional para participar em eventos inter-regionais. — 28 eventos das partes interessadas, incluindo: 14 eventos inter-regionais com mais de 330 participantes. 14 reuniões locais de partes interessadas com mais de 200 participantes. — 140 melhores práticas produzidas e exibidas num mapa georreferenciado (ferramenta de mapa-Fiener) e numa base de dados em linha, ambas colocadas no sítio Web. (Portuguese) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLEMA: O aumento dos investimentos em eficiência energética e energias renováveis para os edifícios constitui um grande desafio para cumprir os objetivos da União Europeia para 2030. A maioria dos incentivos do FEDER utilizou sistemas de subvenções não reembolsáveis para promover o investimento em energia, mas devido à restrição do défice no Pacto de Estabilidade e Crescimento da CE (PEC), o investimento foi desacelerado. O método de concessão de subvenções está a revelar deficiências importantes em relação a outros métodos, como os Instrumentos Financeiros (IF), pelo que as autoridades regionais têm um papel fundamental a desempenhar na criação de novas políticas neste domínio. A utilização dos fundos de coesão, em especial do FEDER, na geração de novos instrumentos financeiros (IF) é um dos principais desafios para o próximo período 2014-2020, especialmente quando combinado com iniciativas de financiamento da CE. OBJETIVO: O objetivo geral é promover novas políticas, ou melhorar as políticas existentes, destinadas à criação de instrumentos de financiamento, em especial instrumentos financeiros (IF) apoiados por fundos do FEDER e integrados com iniciativas de financiamento da CE, como o FEIE (Plano Juncker 06/2015), instrumentos do Banco Europeu de Investimento BEI (ELENA, fundos Margarite) ou mesmo de parcerias público-privadas. REALIZAÇÕES: As realizações consistirão na melhoria das políticas regionais específicas e do PO FEDER em 7 regiões da UE, envolvendo 5 autoridades de gestão com competências no FEDER para projetos EE e FER. A melhoria permitirá a execução dos IF e o investimento em energia na fase 2, graças a alterações de orientação estratégica em 6 políticas do FEDER e em 2 IF existentes. Outras realizações importantes são: >3,8 milhões de euros do FEDER e >2,65 milhões de euros dos fundos dos IF influenciados. 120 pessoas que aumentam a capacidade profissional para participar em eventos inter-regionais. — 28 eventos das partes interessadas, incluindo: 14 eventos inter-regionais com mais de 330 participantes. 14 reuniões locais de partes interessadas com mais de 200 participantes. — 140 melhores práticas produzidas e exibidas num mapa georreferenciado (ferramenta de mapa-Fiener) e numa base de dados em linha, ambas colocadas no sítio Web. (Portuguese) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 4 November 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
PROBLEMA: O aumento dos investimentos em eficiência energética e energias renováveis para os edifícios constitui um grande desafio para cumprir os objetivos da União Europeia para 2030. A maioria dos incentivos do FEDER utilizou sistemas de subvenções não reembolsáveis para promover o investimento em energia, mas devido à restrição do défice no Pacto de Estabilidade e Crescimento da CE (PEC), o investimento foi desacelerado. O método de concessão de subvenções está a revelar deficiências importantes em relação a outros métodos, como os Instrumentos Financeiros (IF), pelo que as autoridades regionais têm um papel fundamental a desempenhar na criação de novas políticas neste domínio. A utilização dos fundos de coesão, em especial do FEDER, na geração de novos instrumentos financeiros (IF) é um dos principais desafios para o próximo período 2014-2020, especialmente quando combinado com iniciativas de financiamento da CE. OBJETIVO: O objetivo geral é promover novas políticas, ou melhorar as políticas existentes, destinadas à criação de instrumentos de financiamento, em especial instrumentos financeiros (IF) apoiados por fundos do FEDER e integrados com iniciativas de financiamento da CE, como o FEIE (Plano Juncker 06/2015), instrumentos do Banco Europeu de Investimento BEI (ELENA, fundos Margarite) ou mesmo de parcerias público-privadas. REALIZAÇÕES: As realizações consistirão na melhoria das políticas regionais específicas e do PO FEDER em 7 regiões da UE, envolvendo 5 autoridades de gestão com competências no FEDER para projetos EE e FER. A melhoria permitirá a execução dos IF e o investimento em energia na fase 2, graças a alterações de orientação estratégica em 6 políticas do FEDER e em 2 IF existentes. Outras realizações importantes são: >3,8 milhões de euros do FEDER e >2,65 milhões de euros dos fundos dos IF influenciados. 120 pessoas que aumentam a capacidade profissional para participar em eventos inter-regionais. — 28 eventos das partes interessadas, incluindo: 14 eventos inter-regionais com mais de 330 participantes. 14 reuniões locais de partes interessadas com mais de 200 participantes. — 140 melhores práticas produzidas e exibidas num mapa georreferenciado (ferramenta de mapa-Fiener) e numa base de dados em linha, ambas colocadas no sítio Web. (Portuguese) | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLEMA: O aumento dos investimentos em eficiência energética e energias renováveis para os edifícios constitui um grande desafio para cumprir os objetivos da União Europeia para 2030. A maioria dos incentivos do FEDER utilizou sistemas de subvenções não reembolsáveis para promover o investimento em energia, mas devido à restrição do défice no Pacto de Estabilidade e Crescimento da CE (PEC), o investimento foi desacelerado. O método de concessão de subvenções está a revelar deficiências importantes em relação a outros métodos, como os Instrumentos Financeiros (IF), pelo que as autoridades regionais têm um papel fundamental a desempenhar na criação de novas políticas neste domínio. A utilização dos fundos de coesão, em especial do FEDER, na geração de novos instrumentos financeiros (IF) é um dos principais desafios para o próximo período 2014-2020, especialmente quando combinado com iniciativas de financiamento da CE. OBJETIVO: O objetivo geral é promover novas políticas, ou melhorar as políticas existentes, destinadas à criação de instrumentos de financiamento, em especial instrumentos financeiros (IF) apoiados por fundos do FEDER e integrados com iniciativas de financiamento da CE, como o FEIE (Plano Juncker 06/2015), instrumentos do Banco Europeu de Investimento BEI (ELENA, fundos Margarite) ou mesmo de parcerias público-privadas. REALIZAÇÕES: As realizações consistirão na melhoria das políticas regionais específicas e do PO FEDER em 7 regiões da UE, envolvendo 5 autoridades de gestão com competências no FEDER para projetos EE e FER. A melhoria permitirá a execução dos IF e o investimento em energia na fase 2, graças a alterações de orientação estratégica em 6 políticas do FEDER e em 2 IF existentes. Outras realizações importantes são: >3,8 milhões de euros do FEDER e >2,65 milhões de euros dos fundos dos IF influenciados. 120 pessoas que aumentam a capacidade profissional para participar em eventos inter-regionais. — 28 eventos das partes interessadas, incluindo: 14 eventos inter-regionais com mais de 330 participantes. 14 reuniões locais de partes interessadas com mais de 200 participantes. — 140 melhores práticas produzidas e exibidas num mapa georreferenciado (ferramenta de mapa-Fiener) e numa base de dados em linha, ambas colocadas no sítio Web. (Portuguese) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLEMA: O aumento dos investimentos em eficiência energética e energias renováveis para os edifícios constitui um grande desafio para cumprir os objetivos da União Europeia para 2030. A maioria dos incentivos do FEDER utilizou sistemas de subvenções não reembolsáveis para promover o investimento em energia, mas devido à restrição do défice no Pacto de Estabilidade e Crescimento da CE (PEC), o investimento foi desacelerado. O método de concessão de subvenções está a revelar deficiências importantes em relação a outros métodos, como os Instrumentos Financeiros (IF), pelo que as autoridades regionais têm um papel fundamental a desempenhar na criação de novas políticas neste domínio. A utilização dos fundos de coesão, em especial do FEDER, na geração de novos instrumentos financeiros (IF) é um dos principais desafios para o próximo período 2014-2020, especialmente quando combinado com iniciativas de financiamento da CE. OBJETIVO: O objetivo geral é promover novas políticas, ou melhorar as políticas existentes, destinadas à criação de instrumentos de financiamento, em especial instrumentos financeiros (IF) apoiados por fundos do FEDER e integrados com iniciativas de financiamento da CE, como o FEIE (Plano Juncker 06/2015), instrumentos do Banco Europeu de Investimento BEI (ELENA, fundos Margarite) ou mesmo de parcerias público-privadas. REALIZAÇÕES: As realizações consistirão na melhoria das políticas regionais específicas e do PO FEDER em 7 regiões da UE, envolvendo 5 autoridades de gestão com competências no FEDER para projetos EE e FER. A melhoria permitirá a execução dos IF e o investimento em energia na fase 2, graças a alterações de orientação estratégica em 6 políticas do FEDER e em 2 IF existentes. Outras realizações importantes são: >3,8 milhões de euros do FEDER e >2,65 milhões de euros dos fundos dos IF influenciados. 120 pessoas que aumentam a capacidade profissional para participar em eventos inter-regionais. — 28 eventos das partes interessadas, incluindo: 14 eventos inter-regionais com mais de 330 participantes. 14 reuniões locais de partes interessadas com mais de 200 participantes. — 140 melhores práticas produzidas e exibidas num mapa georreferenciado (ferramenta de mapa-Fiener) e numa base de dados em linha, ambas colocadas no sítio Web. (Portuguese) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 4 November 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
PROBLEMA: O aumento dos investimentos em eficiência energética e energias renováveis para os edifícios constitui um grande desafio para cumprir os objetivos da União Europeia para 2030. A maioria dos incentivos do FEDER utilizou sistemas de subvenções não reembolsáveis para promover o investimento em energia, mas devido à restrição do défice no Pacto de Estabilidade e Crescimento da CE (PEC), o investimento foi desacelerado. O método de concessão de subvenções está a revelar deficiências importantes em relação a outros métodos, como os Instrumentos Financeiros (IF), pelo que as autoridades regionais têm um papel fundamental a desempenhar na criação de novas políticas neste domínio. A utilização dos fundos de coesão, em especial do FEDER, na geração de novos instrumentos financeiros (IF) é um dos principais desafios para o próximo período 2014-2020, especialmente quando combinado com iniciativas de financiamento da CE. OBJETIVO: O objetivo geral é promover novas políticas, ou melhorar as políticas existentes, destinadas à criação de instrumentos de financiamento, em especial instrumentos financeiros (IF) apoiados por fundos do FEDER e integrados com iniciativas de financiamento da CE, como o FEIE (Plano Juncker 06/2015), instrumentos do Banco Europeu de Investimento BEI (ELENA, fundos Margarite) ou mesmo de parcerias público-privadas. REALIZAÇÕES: As realizações consistirão na melhoria das políticas regionais específicas e do PO FEDER em 7 regiões da UE, envolvendo 5 autoridades de gestão com competências no FEDER para projetos EE e FER. A melhoria permitirá a execução dos IF e o investimento em energia na fase 2, graças a alterações de orientação estratégica em 6 políticas do FEDER e em 2 IF existentes. Outras realizações importantes são: >3,8 milhões de euros do FEDER e >2,65 milhões de euros dos fundos dos IF influenciados. 120 pessoas que aumentam a capacidade profissional para participar em eventos inter-regionais. — 28 eventos das partes interessadas, incluindo: 14 eventos inter-regionais com mais de 330 participantes. 14 reuniões locais de partes interessadas com mais de 200 participantes. — 140 melhores práticas produzidas e exibidas num mapa georreferenciado (ferramenta de mapa-Fiener) e numa base de dados em linha, ambas colocadas no sítio Web. (Portuguese) | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLEMA: O aumento dos investimentos em eficiência energética e energias renováveis para os edifícios constitui um grande desafio para cumprir os objetivos da União Europeia para 2030. A maioria dos incentivos do FEDER utilizou sistemas de subvenções não reembolsáveis para promover o investimento em energia, mas devido à restrição do défice no Pacto de Estabilidade e Crescimento da CE (PEC), o investimento foi desacelerado. O método de concessão de subvenções está a revelar deficiências importantes em relação a outros métodos, como os Instrumentos Financeiros (IF), pelo que as autoridades regionais têm um papel fundamental a desempenhar na criação de novas políticas neste domínio. A utilização dos fundos de coesão, em especial do FEDER, na geração de novos instrumentos financeiros (IF) é um dos principais desafios para o próximo período 2014-2020, especialmente quando combinado com iniciativas de financiamento da CE. OBJETIVO: O objetivo geral é promover novas políticas, ou melhorar as políticas existentes, destinadas à criação de instrumentos de financiamento, em especial instrumentos financeiros (IF) apoiados por fundos do FEDER e integrados com iniciativas de financiamento da CE, como o FEIE (Plano Juncker 06/2015), instrumentos do Banco Europeu de Investimento BEI (ELENA, fundos Margarite) ou mesmo de parcerias público-privadas. REALIZAÇÕES: As realizações consistirão na melhoria das políticas regionais específicas e do PO FEDER em 7 regiões da UE, envolvendo 5 autoridades de gestão com competências no FEDER para projetos EE e FER. A melhoria permitirá a execução dos IF e o investimento em energia na fase 2, graças a alterações de orientação estratégica em 6 políticas do FEDER e em 2 IF existentes. Outras realizações importantes são: >3,8 milhões de euros do FEDER e >2,65 milhões de euros dos fundos dos IF influenciados. 120 pessoas que aumentam a capacidade profissional para participar em eventos inter-regionais. — 28 eventos das partes interessadas, incluindo: 14 eventos inter-regionais com mais de 330 participantes. 14 reuniões locais de partes interessadas com mais de 200 participantes. — 140 melhores práticas produzidas e exibidas num mapa georreferenciado (ferramenta de mapa-Fiener) e numa base de dados em linha, ambas colocadas no sítio Web. (Portuguese) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLEMA: O aumento dos investimentos em eficiência energética e energias renováveis para os edifícios constitui um grande desafio para cumprir os objetivos da União Europeia para 2030. A maioria dos incentivos do FEDER utilizou sistemas de subvenções não reembolsáveis para promover o investimento em energia, mas devido à restrição do défice no Pacto de Estabilidade e Crescimento da CE (PEC), o investimento foi desacelerado. O método de concessão de subvenções está a revelar deficiências importantes em relação a outros métodos, como os Instrumentos Financeiros (IF), pelo que as autoridades regionais têm um papel fundamental a desempenhar na criação de novas políticas neste domínio. A utilização dos fundos de coesão, em especial do FEDER, na geração de novos instrumentos financeiros (IF) é um dos principais desafios para o próximo período 2014-2020, especialmente quando combinado com iniciativas de financiamento da CE. OBJETIVO: O objetivo geral é promover novas políticas, ou melhorar as políticas existentes, destinadas à criação de instrumentos de financiamento, em especial instrumentos financeiros (IF) apoiados por fundos do FEDER e integrados com iniciativas de financiamento da CE, como o FEIE (Plano Juncker 06/2015), instrumentos do Banco Europeu de Investimento BEI (ELENA, fundos Margarite) ou mesmo de parcerias público-privadas. REALIZAÇÕES: As realizações consistirão na melhoria das políticas regionais específicas e do PO FEDER em 7 regiões da UE, envolvendo 5 autoridades de gestão com competências no FEDER para projetos EE e FER. A melhoria permitirá a execução dos IF e o investimento em energia na fase 2, graças a alterações de orientação estratégica em 6 políticas do FEDER e em 2 IF existentes. Outras realizações importantes são: >3,8 milhões de euros do FEDER e >2,65 milhões de euros dos fundos dos IF influenciados. 120 pessoas que aumentam a capacidade profissional para participar em eventos inter-regionais. — 28 eventos das partes interessadas, incluindo: 14 eventos inter-regionais com mais de 330 participantes. 14 reuniões locais de partes interessadas com mais de 200 participantes. — 140 melhores práticas produzidas e exibidas num mapa georreferenciado (ferramenta de mapa-Fiener) e numa base de dados em linha, ambas colocadas no sítio Web. (Portuguese) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 4 November 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
PROBLEMA: O aumento dos investimentos em eficiência energética e energias renováveis para os edifícios constitui um grande desafio para cumprir os objetivos da União Europeia para 2030. A maioria dos incentivos do FEDER utilizou sistemas de subvenções não reembolsáveis para promover o investimento em energia, mas devido à restrição do défice no Pacto de Estabilidade e Crescimento da CE (PEC), o investimento foi desacelerado. O método de concessão de subvenções está a revelar deficiências importantes em relação a outros métodos, como os Instrumentos Financeiros (IF), pelo que as autoridades regionais têm um papel fundamental a desempenhar na criação de novas políticas neste domínio. A utilização dos fundos de coesão, em especial do FEDER, na geração de novos instrumentos financeiros (IF) é um dos principais desafios para o próximo período 2014-2020, especialmente quando combinado com iniciativas de financiamento da CE. OBJETIVO: O objetivo geral é promover novas políticas, ou melhorar as políticas existentes, destinadas à criação de instrumentos de financiamento, em especial instrumentos financeiros (IF) apoiados por fundos do FEDER e integrados com iniciativas de financiamento da CE, como o FEIE (Plano Juncker 06/2015), instrumentos do Banco Europeu de Investimento BEI (ELENA, fundos Margarite) ou mesmo de parcerias público-privadas. REALIZAÇÕES: As realizações consistirão na melhoria das políticas regionais específicas e do PO FEDER em 7 regiões da UE, envolvendo 5 autoridades de gestão com competências no FEDER para projetos EE e FER. A melhoria permitirá a execução dos IF e o investimento em energia na fase 2, graças a alterações de orientação estratégica em 6 políticas do FEDER e em 2 IF existentes. Outras realizações importantes são: >3,8 milhões de euros do FEDER e >2,65 milhões de euros dos fundos dos IF influenciados. 120 pessoas que aumentam a capacidade profissional para participar em eventos inter-regionais. — 28 eventos das partes interessadas, incluindo: 14 eventos inter-regionais com mais de 330 participantes. 14 reuniões locais de partes interessadas com mais de 200 participantes. — 140 melhores práticas produzidas e exibidas num mapa georreferenciado (ferramenta de mapa-Fiener) e numa base de dados em linha, ambas colocadas no sítio Web. (Portuguese) | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLEMA: O aumento dos investimentos em eficiência energética e energias renováveis para os edifícios constitui um grande desafio para cumprir os objetivos da União Europeia para 2030. A maioria dos incentivos do FEDER utilizou sistemas de subvenções não reembolsáveis para promover o investimento em energia, mas devido à restrição do défice no Pacto de Estabilidade e Crescimento da CE (PEC), o investimento foi desacelerado. O método de concessão de subvenções está a revelar deficiências importantes em relação a outros métodos, como os Instrumentos Financeiros (IF), pelo que as autoridades regionais têm um papel fundamental a desempenhar na criação de novas políticas neste domínio. A utilização dos fundos de coesão, em especial do FEDER, na geração de novos instrumentos financeiros (IF) é um dos principais desafios para o próximo período 2014-2020, especialmente quando combinado com iniciativas de financiamento da CE. OBJETIVO: O objetivo geral é promover novas políticas, ou melhorar as políticas existentes, destinadas à criação de instrumentos de financiamento, em especial instrumentos financeiros (IF) apoiados por fundos do FEDER e integrados com iniciativas de financiamento da CE, como o FEIE (Plano Juncker 06/2015), instrumentos do Banco Europeu de Investimento BEI (ELENA, fundos Margarite) ou mesmo de parcerias público-privadas. REALIZAÇÕES: As realizações consistirão na melhoria das políticas regionais específicas e do PO FEDER em 7 regiões da UE, envolvendo 5 autoridades de gestão com competências no FEDER para projetos EE e FER. A melhoria permitirá a execução dos IF e o investimento em energia na fase 2, graças a alterações de orientação estratégica em 6 políticas do FEDER e em 2 IF existentes. Outras realizações importantes são: >3,8 milhões de euros do FEDER e >2,65 milhões de euros dos fundos dos IF influenciados. 120 pessoas que aumentam a capacidade profissional para participar em eventos inter-regionais. — 28 eventos das partes interessadas, incluindo: 14 eventos inter-regionais com mais de 330 participantes. 14 reuniões locais de partes interessadas com mais de 200 participantes. — 140 melhores práticas produzidas e exibidas num mapa georreferenciado (ferramenta de mapa-Fiener) e numa base de dados em linha, ambas colocadas no sítio Web. (Portuguese) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLEMA: O aumento dos investimentos em eficiência energética e energias renováveis para os edifícios constitui um grande desafio para cumprir os objetivos da União Europeia para 2030. A maioria dos incentivos do FEDER utilizou sistemas de subvenções não reembolsáveis para promover o investimento em energia, mas devido à restrição do défice no Pacto de Estabilidade e Crescimento da CE (PEC), o investimento foi desacelerado. O método de concessão de subvenções está a revelar deficiências importantes em relação a outros métodos, como os Instrumentos Financeiros (IF), pelo que as autoridades regionais têm um papel fundamental a desempenhar na criação de novas políticas neste domínio. A utilização dos fundos de coesão, em especial do FEDER, na geração de novos instrumentos financeiros (IF) é um dos principais desafios para o próximo período 2014-2020, especialmente quando combinado com iniciativas de financiamento da CE. OBJETIVO: O objetivo geral é promover novas políticas, ou melhorar as políticas existentes, destinadas à criação de instrumentos de financiamento, em especial instrumentos financeiros (IF) apoiados por fundos do FEDER e integrados com iniciativas de financiamento da CE, como o FEIE (Plano Juncker 06/2015), instrumentos do Banco Europeu de Investimento BEI (ELENA, fundos Margarite) ou mesmo de parcerias público-privadas. REALIZAÇÕES: As realizações consistirão na melhoria das políticas regionais específicas e do PO FEDER em 7 regiões da UE, envolvendo 5 autoridades de gestão com competências no FEDER para projetos EE e FER. A melhoria permitirá a execução dos IF e o investimento em energia na fase 2, graças a alterações de orientação estratégica em 6 políticas do FEDER e em 2 IF existentes. Outras realizações importantes são: >3,8 milhões de euros do FEDER e >2,65 milhões de euros dos fundos dos IF influenciados. 120 pessoas que aumentam a capacidade profissional para participar em eventos inter-regionais. — 28 eventos das partes interessadas, incluindo: 14 eventos inter-regionais com mais de 330 participantes. 14 reuniões locais de partes interessadas com mais de 200 participantes. — 140 melhores práticas produzidas e exibidas num mapa georreferenciado (ferramenta de mapa-Fiener) e numa base de dados em linha, ambas colocadas no sítio Web. (Portuguese) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 4 November 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
PROBLEMA: O aumento dos investimentos em eficiência energética e energias renováveis para os edifícios constitui um grande desafio para cumprir os objetivos da União Europeia para 2030. A maioria dos incentivos do FEDER utilizou sistemas de subvenções não reembolsáveis para promover o investimento em energia, mas devido à restrição do défice no Pacto de Estabilidade e Crescimento da CE (PEC), o investimento foi desacelerado. O método de concessão de subvenções está a revelar deficiências importantes em relação a outros métodos, como os Instrumentos Financeiros (IF), pelo que as autoridades regionais têm um papel fundamental a desempenhar na criação de novas políticas neste domínio. A utilização dos fundos de coesão, em especial do FEDER, na geração de novos instrumentos financeiros (IF) é um dos principais desafios para o próximo período 2014-2020, especialmente quando combinado com iniciativas de financiamento da CE. OBJETIVO: O objetivo geral é promover novas políticas, ou melhorar as políticas existentes, destinadas à criação de instrumentos de financiamento, em especial instrumentos financeiros (IF) apoiados por fundos do FEDER e integrados com iniciativas de financiamento da CE, como o FEIE (Plano Juncker 06/2015), instrumentos do Banco Europeu de Investimento BEI (ELENA, fundos Margarite) ou mesmo de parcerias público-privadas. REALIZAÇÕES: As realizações consistirão na melhoria das políticas regionais específicas e do PO FEDER em 7 regiões da UE, envolvendo 5 autoridades de gestão com competências no FEDER para projetos EE e FER. A melhoria permitirá a execução dos IF e o investimento em energia na fase 2, graças a alterações de orientação estratégica em 6 políticas do FEDER e em 2 IF existentes. Outras realizações importantes são: >3,8 milhões de euros do FEDER e >2,65 milhões de euros dos fundos dos IF influenciados. 120 pessoas que aumentam a capacidade profissional para participar em eventos inter-regionais. — 28 eventos das partes interessadas, incluindo: 14 eventos inter-regionais com mais de 330 participantes. 14 reuniões locais de partes interessadas com mais de 200 participantes. — 140 melhores práticas produzidas e exibidas num mapa georreferenciado (ferramenta de mapa-Fiener) e numa base de dados em linha, ambas colocadas no sítio Web. (Portuguese) | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLEMA: O aumento dos investimentos em eficiência energética e energias renováveis para os edifícios constitui um grande desafio para cumprir os objetivos da União Europeia para 2030. A maioria dos incentivos do FEDER utilizou sistemas de subvenções não reembolsáveis para promover o investimento em energia, mas devido à restrição do défice no Pacto de Estabilidade e Crescimento da CE (PEC), o investimento foi desacelerado. O método de concessão de subvenções está a revelar deficiências importantes em relação a outros métodos, como os Instrumentos Financeiros (IF), pelo que as autoridades regionais têm um papel fundamental a desempenhar na criação de novas políticas neste domínio. A utilização dos fundos de coesão, em especial do FEDER, na geração de novos instrumentos financeiros (IF) é um dos principais desafios para o próximo período 2014-2020, especialmente quando combinado com iniciativas de financiamento da CE. OBJETIVO: O objetivo geral é promover novas políticas, ou melhorar as políticas existentes, destinadas à criação de instrumentos de financiamento, em especial instrumentos financeiros (IF) apoiados por fundos do FEDER e integrados com iniciativas de financiamento da CE, como o FEIE (Plano Juncker 06/2015), instrumentos do Banco Europeu de Investimento BEI (ELENA, fundos Margarite) ou mesmo de parcerias público-privadas. REALIZAÇÕES: As realizações consistirão na melhoria das políticas regionais específicas e do PO FEDER em 7 regiões da UE, envolvendo 5 autoridades de gestão com competências no FEDER para projetos EE e FER. A melhoria permitirá a execução dos IF e o investimento em energia na fase 2, graças a alterações de orientação estratégica em 6 políticas do FEDER e em 2 IF existentes. Outras realizações importantes são: >3,8 milhões de euros do FEDER e >2,65 milhões de euros dos fundos dos IF influenciados. 120 pessoas que aumentam a capacidade profissional para participar em eventos inter-regionais. — 28 eventos das partes interessadas, incluindo: 14 eventos inter-regionais com mais de 330 participantes. 14 reuniões locais de partes interessadas com mais de 200 participantes. — 140 melhores práticas produzidas e exibidas num mapa georreferenciado (ferramenta de mapa-Fiener) e numa base de dados em linha, ambas colocadas no sítio Web. (Portuguese) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLEMA: O aumento dos investimentos em eficiência energética e energias renováveis para os edifícios constitui um grande desafio para cumprir os objetivos da União Europeia para 2030. A maioria dos incentivos do FEDER utilizou sistemas de subvenções não reembolsáveis para promover o investimento em energia, mas devido à restrição do défice no Pacto de Estabilidade e Crescimento da CE (PEC), o investimento foi desacelerado. O método de concessão de subvenções está a revelar deficiências importantes em relação a outros métodos, como os Instrumentos Financeiros (IF), pelo que as autoridades regionais têm um papel fundamental a desempenhar na criação de novas políticas neste domínio. A utilização dos fundos de coesão, em especial do FEDER, na geração de novos instrumentos financeiros (IF) é um dos principais desafios para o próximo período 2014-2020, especialmente quando combinado com iniciativas de financiamento da CE. OBJETIVO: O objetivo geral é promover novas políticas, ou melhorar as políticas existentes, destinadas à criação de instrumentos de financiamento, em especial instrumentos financeiros (IF) apoiados por fundos do FEDER e integrados com iniciativas de financiamento da CE, como o FEIE (Plano Juncker 06/2015), instrumentos do Banco Europeu de Investimento BEI (ELENA, fundos Margarite) ou mesmo de parcerias público-privadas. REALIZAÇÕES: As realizações consistirão na melhoria das políticas regionais específicas e do PO FEDER em 7 regiões da UE, envolvendo 5 autoridades de gestão com competências no FEDER para projetos EE e FER. A melhoria permitirá a execução dos IF e o investimento em energia na fase 2, graças a alterações de orientação estratégica em 6 políticas do FEDER e em 2 IF existentes. Outras realizações importantes são: >3,8 milhões de euros do FEDER e >2,65 milhões de euros dos fundos dos IF influenciados. 120 pessoas que aumentam a capacidade profissional para participar em eventos inter-regionais. — 28 eventos das partes interessadas, incluindo: 14 eventos inter-regionais com mais de 330 participantes. 14 reuniões locais de partes interessadas com mais de 200 participantes. — 140 melhores práticas produzidas e exibidas num mapa georreferenciado (ferramenta de mapa-Fiener) e numa base de dados em linha, ambas colocadas no sítio Web. (Portuguese) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 4 November 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
PROBLÈME: L’augmentation des investissements dans l’efficacité énergétique et les énergies renouvelables pour les bâtiments est un défi majeur pour atteindre les objectifs de l’Union européenne à l’horizon 2030. La plupart des incitations du FEDER ont utilisé des systèmes de subventions non remboursables pour promouvoir l’investissement dans l’énergie, mais en raison de la restriction du déficit dans le pacte de stabilité et de croissance de la CE (PSC), l’investissement a été ralenti. La méthode des subventions présente une faiblesse importante par rapport à d’autres méthodes telles que les instruments financiers (IF), de sorte que les autorités régionales ont un rôle clé à jouer dans la création de nouvelles politiques dans ce domaine. L’utilisation des Fonds de cohésion, en particulier du FEDER, dans la création de nouveaux instruments financiers (IF) constitue un défi majeur pour la période 2014-2020, en particulier lorsqu’elle est associée à des initiatives de financement de la CE. OBJECTIF: L’objectif général est de promouvoir de nouvelles politiques, ou l’amélioration des politiques existantes, visant à la création d’instruments de financement, en particulier les instruments financiers (IF) soutenus par les fonds du FEDER et intégrés aux initiatives de financement de la CE, telles que l’EFSI (plan Juncker 06/2015), les outils de la Banque européenne d’investissement BEI (ELENA, Fonds Margarite) ou même les partenariats public-privé. SORTIES: Les résultats seront l’amélioration des politiques régionales spécifiques et du PO FEDER dans 7 régions de l’UE, avec la participation de 5 autorités de gestion ayant des compétences dans le cadre du FEDER pour les projets EE et SER. L’amélioration permettra la mise en œuvre des instruments financiers et des investissements dans l’énergie au cours de la phase 2, grâce à des changements d’orientation stratégique dans 6 politiques du FEDER et 2 IF existantes. D’autres résultats importants sont les suivants: > 3,8 millions d’euros du FEDER et > 2,65 millions d’euros de fonds FI influencés. 120 personnes augmentant la capacité professionnelle lors d’événements interrégionaux. — 28 manifestations des parties prenantes, dont: 14 manifestations interrégionales avec plus de 330 participants. 14 réunions locales avec plus de 200 participants. — 140 meilleures pratiques produites et affichées dans une carte géoréférencée (outil Fiener-map) et une base de données en ligne toutes deux placées sur le site Web. (French) | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLÈME: L’augmentation des investissements dans l’efficacité énergétique et les énergies renouvelables pour les bâtiments est un défi majeur pour atteindre les objectifs de l’Union européenne à l’horizon 2030. La plupart des incitations du FEDER ont utilisé des systèmes de subventions non remboursables pour promouvoir l’investissement dans l’énergie, mais en raison de la restriction du déficit dans le pacte de stabilité et de croissance de la CE (PSC), l’investissement a été ralenti. La méthode des subventions présente une faiblesse importante par rapport à d’autres méthodes telles que les instruments financiers (IF), de sorte que les autorités régionales ont un rôle clé à jouer dans la création de nouvelles politiques dans ce domaine. L’utilisation des Fonds de cohésion, en particulier du FEDER, dans la création de nouveaux instruments financiers (IF) constitue un défi majeur pour la période 2014-2020, en particulier lorsqu’elle est associée à des initiatives de financement de la CE. OBJECTIF: L’objectif général est de promouvoir de nouvelles politiques, ou l’amélioration des politiques existantes, visant à la création d’instruments de financement, en particulier les instruments financiers (IF) soutenus par les fonds du FEDER et intégrés aux initiatives de financement de la CE, telles que l’EFSI (plan Juncker 06/2015), les outils de la Banque européenne d’investissement BEI (ELENA, Fonds Margarite) ou même les partenariats public-privé. SORTIES: Les résultats seront l’amélioration des politiques régionales spécifiques et du PO FEDER dans 7 régions de l’UE, avec la participation de 5 autorités de gestion ayant des compétences dans le cadre du FEDER pour les projets EE et SER. L’amélioration permettra la mise en œuvre des instruments financiers et des investissements dans l’énergie au cours de la phase 2, grâce à des changements d’orientation stratégique dans 6 politiques du FEDER et 2 IF existantes. D’autres résultats importants sont les suivants: > 3,8 millions d’euros du FEDER et > 2,65 millions d’euros de fonds FI influencés. 120 personnes augmentant la capacité professionnelle lors d’événements interrégionaux. — 28 manifestations des parties prenantes, dont: 14 manifestations interrégionales avec plus de 330 participants. 14 réunions locales avec plus de 200 participants. — 140 meilleures pratiques produites et affichées dans une carte géoréférencée (outil Fiener-map) et une base de données en ligne toutes deux placées sur le site Web. (French) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLÈME: L’augmentation des investissements dans l’efficacité énergétique et les énergies renouvelables pour les bâtiments est un défi majeur pour atteindre les objectifs de l’Union européenne à l’horizon 2030. La plupart des incitations du FEDER ont utilisé des systèmes de subventions non remboursables pour promouvoir l’investissement dans l’énergie, mais en raison de la restriction du déficit dans le pacte de stabilité et de croissance de la CE (PSC), l’investissement a été ralenti. La méthode des subventions présente une faiblesse importante par rapport à d’autres méthodes telles que les instruments financiers (IF), de sorte que les autorités régionales ont un rôle clé à jouer dans la création de nouvelles politiques dans ce domaine. L’utilisation des Fonds de cohésion, en particulier du FEDER, dans la création de nouveaux instruments financiers (IF) constitue un défi majeur pour la période 2014-2020, en particulier lorsqu’elle est associée à des initiatives de financement de la CE. OBJECTIF: L’objectif général est de promouvoir de nouvelles politiques, ou l’amélioration des politiques existantes, visant à la création d’instruments de financement, en particulier les instruments financiers (IF) soutenus par les fonds du FEDER et intégrés aux initiatives de financement de la CE, telles que l’EFSI (plan Juncker 06/2015), les outils de la Banque européenne d’investissement BEI (ELENA, Fonds Margarite) ou même les partenariats public-privé. SORTIES: Les résultats seront l’amélioration des politiques régionales spécifiques et du PO FEDER dans 7 régions de l’UE, avec la participation de 5 autorités de gestion ayant des compétences dans le cadre du FEDER pour les projets EE et SER. L’amélioration permettra la mise en œuvre des instruments financiers et des investissements dans l’énergie au cours de la phase 2, grâce à des changements d’orientation stratégique dans 6 politiques du FEDER et 2 IF existantes. D’autres résultats importants sont les suivants: > 3,8 millions d’euros du FEDER et > 2,65 millions d’euros de fonds FI influencés. 120 personnes augmentant la capacité professionnelle lors d’événements interrégionaux. — 28 manifestations des parties prenantes, dont: 14 manifestations interrégionales avec plus de 330 participants. 14 réunions locales avec plus de 200 participants. — 140 meilleures pratiques produites et affichées dans une carte géoréférencée (outil Fiener-map) et une base de données en ligne toutes deux placées sur le site Web. (French) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 4 November 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
PROBLÈME: L’augmentation des investissements dans l’efficacité énergétique et les énergies renouvelables pour les bâtiments est un défi majeur pour atteindre les objectifs de l’Union européenne à l’horizon 2030. La plupart des incitations du FEDER ont utilisé des systèmes de subventions non remboursables pour promouvoir l’investissement dans l’énergie, mais en raison de la restriction du déficit dans le pacte de stabilité et de croissance de la CE (PSC), l’investissement a été ralenti. La méthode des subventions présente une faiblesse importante par rapport à d’autres méthodes telles que les instruments financiers (IF), de sorte que les autorités régionales ont un rôle clé à jouer dans la création de nouvelles politiques dans ce domaine. L’utilisation des Fonds de cohésion, en particulier du FEDER, dans la création de nouveaux instruments financiers (IF) constitue un défi majeur pour la période 2014-2020, en particulier lorsqu’elle est associée à des initiatives de financement de la CE. OBJECTIF: L’objectif général est de promouvoir de nouvelles politiques, ou l’amélioration des politiques existantes, visant à la création d’instruments de financement, en particulier les instruments financiers (IF) soutenus par les fonds du FEDER et intégrés aux initiatives de financement de la CE, telles que l’EFSI (plan Juncker 06/2015), les outils de la Banque européenne d’investissement BEI (ELENA, Fonds Margarite) ou même les partenariats public-privé. SORTIES: Les résultats seront l’amélioration des politiques régionales spécifiques et du PO FEDER dans 7 régions de l’UE, avec la participation de 5 autorités de gestion ayant des compétences dans le cadre du FEDER pour les projets EE et SER. L’amélioration permettra la mise en œuvre des instruments financiers et des investissements dans l’énergie au cours de la phase 2, grâce à des changements d’orientation stratégique dans 6 politiques du FEDER et 2 IF existantes. D’autres résultats importants sont les suivants: > 3,8 millions d’euros du FEDER et > 2,65 millions d’euros de fonds FI influencés. 120 personnes augmentant la capacité professionnelle lors d’événements interrégionaux. — 28 manifestations des parties prenantes, dont: 14 manifestations interrégionales avec plus de 330 participants. 14 réunions locales avec plus de 200 participants. — 140 meilleures pratiques produites et affichées dans une carte géoréférencée (outil Fiener-map) et une base de données en ligne toutes deux placées sur le site Web. (French) | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLÈME: L’augmentation des investissements dans l’efficacité énergétique et les énergies renouvelables pour les bâtiments est un défi majeur pour atteindre les objectifs de l’Union européenne à l’horizon 2030. La plupart des incitations du FEDER ont utilisé des systèmes de subventions non remboursables pour promouvoir l’investissement dans l’énergie, mais en raison de la restriction du déficit dans le pacte de stabilité et de croissance de la CE (PSC), l’investissement a été ralenti. La méthode des subventions présente une faiblesse importante par rapport à d’autres méthodes telles que les instruments financiers (IF), de sorte que les autorités régionales ont un rôle clé à jouer dans la création de nouvelles politiques dans ce domaine. L’utilisation des Fonds de cohésion, en particulier du FEDER, dans la création de nouveaux instruments financiers (IF) constitue un défi majeur pour la période 2014-2020, en particulier lorsqu’elle est associée à des initiatives de financement de la CE. OBJECTIF: L’objectif général est de promouvoir de nouvelles politiques, ou l’amélioration des politiques existantes, visant à la création d’instruments de financement, en particulier les instruments financiers (IF) soutenus par les fonds du FEDER et intégrés aux initiatives de financement de la CE, telles que l’EFSI (plan Juncker 06/2015), les outils de la Banque européenne d’investissement BEI (ELENA, Fonds Margarite) ou même les partenariats public-privé. SORTIES: Les résultats seront l’amélioration des politiques régionales spécifiques et du PO FEDER dans 7 régions de l’UE, avec la participation de 5 autorités de gestion ayant des compétences dans le cadre du FEDER pour les projets EE et SER. L’amélioration permettra la mise en œuvre des instruments financiers et des investissements dans l’énergie au cours de la phase 2, grâce à des changements d’orientation stratégique dans 6 politiques du FEDER et 2 IF existantes. D’autres résultats importants sont les suivants: > 3,8 millions d’euros du FEDER et > 2,65 millions d’euros de fonds FI influencés. 120 personnes augmentant la capacité professionnelle lors d’événements interrégionaux. — 28 manifestations des parties prenantes, dont: 14 manifestations interrégionales avec plus de 330 participants. 14 réunions locales avec plus de 200 participants. — 140 meilleures pratiques produites et affichées dans une carte géoréférencée (outil Fiener-map) et une base de données en ligne toutes deux placées sur le site Web. (French) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLÈME: L’augmentation des investissements dans l’efficacité énergétique et les énergies renouvelables pour les bâtiments est un défi majeur pour atteindre les objectifs de l’Union européenne à l’horizon 2030. La plupart des incitations du FEDER ont utilisé des systèmes de subventions non remboursables pour promouvoir l’investissement dans l’énergie, mais en raison de la restriction du déficit dans le pacte de stabilité et de croissance de la CE (PSC), l’investissement a été ralenti. La méthode des subventions présente une faiblesse importante par rapport à d’autres méthodes telles que les instruments financiers (IF), de sorte que les autorités régionales ont un rôle clé à jouer dans la création de nouvelles politiques dans ce domaine. L’utilisation des Fonds de cohésion, en particulier du FEDER, dans la création de nouveaux instruments financiers (IF) constitue un défi majeur pour la période 2014-2020, en particulier lorsqu’elle est associée à des initiatives de financement de la CE. OBJECTIF: L’objectif général est de promouvoir de nouvelles politiques, ou l’amélioration des politiques existantes, visant à la création d’instruments de financement, en particulier les instruments financiers (IF) soutenus par les fonds du FEDER et intégrés aux initiatives de financement de la CE, telles que l’EFSI (plan Juncker 06/2015), les outils de la Banque européenne d’investissement BEI (ELENA, Fonds Margarite) ou même les partenariats public-privé. SORTIES: Les résultats seront l’amélioration des politiques régionales spécifiques et du PO FEDER dans 7 régions de l’UE, avec la participation de 5 autorités de gestion ayant des compétences dans le cadre du FEDER pour les projets EE et SER. L’amélioration permettra la mise en œuvre des instruments financiers et des investissements dans l’énergie au cours de la phase 2, grâce à des changements d’orientation stratégique dans 6 politiques du FEDER et 2 IF existantes. D’autres résultats importants sont les suivants: > 3,8 millions d’euros du FEDER et > 2,65 millions d’euros de fonds FI influencés. 120 personnes augmentant la capacité professionnelle lors d’événements interrégionaux. — 28 manifestations des parties prenantes, dont: 14 manifestations interrégionales avec plus de 330 participants. 14 réunions locales avec plus de 200 participants. — 140 meilleures pratiques produites et affichées dans une carte géoréférencée (outil Fiener-map) et une base de données en ligne toutes deux placées sur le site Web. (French) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 4 November 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
PROBLÈME: L’augmentation des investissements dans l’efficacité énergétique et les énergies renouvelables pour les bâtiments est un défi majeur pour atteindre les objectifs de l’Union européenne à l’horizon 2030. La plupart des incitations du FEDER ont utilisé des systèmes de subventions non remboursables pour promouvoir l’investissement dans l’énergie, mais en raison de la restriction du déficit dans le pacte de stabilité et de croissance de la CE (PSC), l’investissement a été ralenti. La méthode des subventions présente une faiblesse importante par rapport à d’autres méthodes telles que les instruments financiers (IF), de sorte que les autorités régionales ont un rôle clé à jouer dans la création de nouvelles politiques dans ce domaine. L’utilisation des Fonds de cohésion, en particulier du FEDER, dans la création de nouveaux instruments financiers (IF) constitue un défi majeur pour la période 2014-2020, en particulier lorsqu’elle est associée à des initiatives de financement de la CE. OBJECTIF: L’objectif général est de promouvoir de nouvelles politiques, ou l’amélioration des politiques existantes, visant à la création d’instruments de financement, en particulier les instruments financiers (IF) soutenus par les fonds du FEDER et intégrés aux initiatives de financement de la CE, telles que l’EFSI (plan Juncker 06/2015), les outils de la Banque européenne d’investissement BEI (ELENA, Fonds Margarite) ou même les partenariats public-privé. SORTIES: Les résultats seront l’amélioration des politiques régionales spécifiques et du PO FEDER dans 7 régions de l’UE, avec la participation de 5 autorités de gestion ayant des compétences dans le cadre du FEDER pour les projets EE et SER. L’amélioration permettra la mise en œuvre des instruments financiers et des investissements dans l’énergie au cours de la phase 2, grâce à des changements d’orientation stratégique dans 6 politiques du FEDER et 2 IF existantes. D’autres résultats importants sont les suivants: > 3,8 millions d’euros du FEDER et > 2,65 millions d’euros de fonds FI influencés. 120 personnes augmentant la capacité professionnelle lors d’événements interrégionaux. — 28 manifestations des parties prenantes, dont: 14 manifestations interrégionales avec plus de 330 participants. 14 réunions locales avec plus de 200 participants. — 140 meilleures pratiques produites et affichées dans une carte géoréférencée (outil Fiener-map) et une base de données en ligne toutes deux placées sur le site Web. (French) | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLÈME: L’augmentation des investissements dans l’efficacité énergétique et les énergies renouvelables pour les bâtiments est un défi majeur pour atteindre les objectifs de l’Union européenne à l’horizon 2030. La plupart des incitations du FEDER ont utilisé des systèmes de subventions non remboursables pour promouvoir l’investissement dans l’énergie, mais en raison de la restriction du déficit dans le pacte de stabilité et de croissance de la CE (PSC), l’investissement a été ralenti. La méthode des subventions présente une faiblesse importante par rapport à d’autres méthodes telles que les instruments financiers (IF), de sorte que les autorités régionales ont un rôle clé à jouer dans la création de nouvelles politiques dans ce domaine. L’utilisation des Fonds de cohésion, en particulier du FEDER, dans la création de nouveaux instruments financiers (IF) constitue un défi majeur pour la période 2014-2020, en particulier lorsqu’elle est associée à des initiatives de financement de la CE. OBJECTIF: L’objectif général est de promouvoir de nouvelles politiques, ou l’amélioration des politiques existantes, visant à la création d’instruments de financement, en particulier les instruments financiers (IF) soutenus par les fonds du FEDER et intégrés aux initiatives de financement de la CE, telles que l’EFSI (plan Juncker 06/2015), les outils de la Banque européenne d’investissement BEI (ELENA, Fonds Margarite) ou même les partenariats public-privé. SORTIES: Les résultats seront l’amélioration des politiques régionales spécifiques et du PO FEDER dans 7 régions de l’UE, avec la participation de 5 autorités de gestion ayant des compétences dans le cadre du FEDER pour les projets EE et SER. L’amélioration permettra la mise en œuvre des instruments financiers et des investissements dans l’énergie au cours de la phase 2, grâce à des changements d’orientation stratégique dans 6 politiques du FEDER et 2 IF existantes. D’autres résultats importants sont les suivants: > 3,8 millions d’euros du FEDER et > 2,65 millions d’euros de fonds FI influencés. 120 personnes augmentant la capacité professionnelle lors d’événements interrégionaux. — 28 manifestations des parties prenantes, dont: 14 manifestations interrégionales avec plus de 330 participants. 14 réunions locales avec plus de 200 participants. — 140 meilleures pratiques produites et affichées dans une carte géoréférencée (outil Fiener-map) et une base de données en ligne toutes deux placées sur le site Web. (French) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLÈME: L’augmentation des investissements dans l’efficacité énergétique et les énergies renouvelables pour les bâtiments est un défi majeur pour atteindre les objectifs de l’Union européenne à l’horizon 2030. La plupart des incitations du FEDER ont utilisé des systèmes de subventions non remboursables pour promouvoir l’investissement dans l’énergie, mais en raison de la restriction du déficit dans le pacte de stabilité et de croissance de la CE (PSC), l’investissement a été ralenti. La méthode des subventions présente une faiblesse importante par rapport à d’autres méthodes telles que les instruments financiers (IF), de sorte que les autorités régionales ont un rôle clé à jouer dans la création de nouvelles politiques dans ce domaine. L’utilisation des Fonds de cohésion, en particulier du FEDER, dans la création de nouveaux instruments financiers (IF) constitue un défi majeur pour la période 2014-2020, en particulier lorsqu’elle est associée à des initiatives de financement de la CE. OBJECTIF: L’objectif général est de promouvoir de nouvelles politiques, ou l’amélioration des politiques existantes, visant à la création d’instruments de financement, en particulier les instruments financiers (IF) soutenus par les fonds du FEDER et intégrés aux initiatives de financement de la CE, telles que l’EFSI (plan Juncker 06/2015), les outils de la Banque européenne d’investissement BEI (ELENA, Fonds Margarite) ou même les partenariats public-privé. SORTIES: Les résultats seront l’amélioration des politiques régionales spécifiques et du PO FEDER dans 7 régions de l’UE, avec la participation de 5 autorités de gestion ayant des compétences dans le cadre du FEDER pour les projets EE et SER. L’amélioration permettra la mise en œuvre des instruments financiers et des investissements dans l’énergie au cours de la phase 2, grâce à des changements d’orientation stratégique dans 6 politiques du FEDER et 2 IF existantes. D’autres résultats importants sont les suivants: > 3,8 millions d’euros du FEDER et > 2,65 millions d’euros de fonds FI influencés. 120 personnes augmentant la capacité professionnelle lors d’événements interrégionaux. — 28 manifestations des parties prenantes, dont: 14 manifestations interrégionales avec plus de 330 participants. 14 réunions locales avec plus de 200 participants. — 140 meilleures pratiques produites et affichées dans une carte géoréférencée (outil Fiener-map) et une base de données en ligne toutes deux placées sur le site Web. (French) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 4 November 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
PROBLÈME: L’augmentation des investissements dans l’efficacité énergétique et les énergies renouvelables pour les bâtiments est un défi majeur pour atteindre les objectifs de l’Union européenne à l’horizon 2030. La plupart des incitations du FEDER ont utilisé des systèmes de subventions non remboursables pour promouvoir l’investissement dans l’énergie, mais en raison de la restriction du déficit dans le pacte de stabilité et de croissance de la CE (PSC), l’investissement a été ralenti. La méthode des subventions présente une faiblesse importante par rapport à d’autres méthodes telles que les instruments financiers (IF), de sorte que les autorités régionales ont un rôle clé à jouer dans la création de nouvelles politiques dans ce domaine. L’utilisation des Fonds de cohésion, en particulier du FEDER, dans la création de nouveaux instruments financiers (IF) constitue un défi majeur pour la période 2014-2020, en particulier lorsqu’elle est associée à des initiatives de financement de la CE. OBJECTIF: L’objectif général est de promouvoir de nouvelles politiques, ou l’amélioration des politiques existantes, visant à la création d’instruments de financement, en particulier les instruments financiers (IF) soutenus par les fonds du FEDER et intégrés aux initiatives de financement de la CE, telles que l’EFSI (plan Juncker 06/2015), les outils de la Banque européenne d’investissement BEI (ELENA, Fonds Margarite) ou même les partenariats public-privé. SORTIES: Les résultats seront l’amélioration des politiques régionales spécifiques et du PO FEDER dans 7 régions de l’UE, avec la participation de 5 autorités de gestion ayant des compétences dans le cadre du FEDER pour les projets EE et SER. L’amélioration permettra la mise en œuvre des instruments financiers et des investissements dans l’énergie au cours de la phase 2, grâce à des changements d’orientation stratégique dans 6 politiques du FEDER et 2 IF existantes. D’autres résultats importants sont les suivants: > 3,8 millions d’euros du FEDER et > 2,65 millions d’euros de fonds FI influencés. 120 personnes augmentant la capacité professionnelle lors d’événements interrégionaux. — 28 manifestations des parties prenantes, dont: 14 manifestations interrégionales avec plus de 330 participants. 14 réunions locales avec plus de 200 participants. — 140 meilleures pratiques produites et affichées dans une carte géoréférencée (outil Fiener-map) et une base de données en ligne toutes deux placées sur le site Web. (French) | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLÈME: L’augmentation des investissements dans l’efficacité énergétique et les énergies renouvelables pour les bâtiments est un défi majeur pour atteindre les objectifs de l’Union européenne à l’horizon 2030. La plupart des incitations du FEDER ont utilisé des systèmes de subventions non remboursables pour promouvoir l’investissement dans l’énergie, mais en raison de la restriction du déficit dans le pacte de stabilité et de croissance de la CE (PSC), l’investissement a été ralenti. La méthode des subventions présente une faiblesse importante par rapport à d’autres méthodes telles que les instruments financiers (IF), de sorte que les autorités régionales ont un rôle clé à jouer dans la création de nouvelles politiques dans ce domaine. L’utilisation des Fonds de cohésion, en particulier du FEDER, dans la création de nouveaux instruments financiers (IF) constitue un défi majeur pour la période 2014-2020, en particulier lorsqu’elle est associée à des initiatives de financement de la CE. OBJECTIF: L’objectif général est de promouvoir de nouvelles politiques, ou l’amélioration des politiques existantes, visant à la création d’instruments de financement, en particulier les instruments financiers (IF) soutenus par les fonds du FEDER et intégrés aux initiatives de financement de la CE, telles que l’EFSI (plan Juncker 06/2015), les outils de la Banque européenne d’investissement BEI (ELENA, Fonds Margarite) ou même les partenariats public-privé. SORTIES: Les résultats seront l’amélioration des politiques régionales spécifiques et du PO FEDER dans 7 régions de l’UE, avec la participation de 5 autorités de gestion ayant des compétences dans le cadre du FEDER pour les projets EE et SER. L’amélioration permettra la mise en œuvre des instruments financiers et des investissements dans l’énergie au cours de la phase 2, grâce à des changements d’orientation stratégique dans 6 politiques du FEDER et 2 IF existantes. D’autres résultats importants sont les suivants: > 3,8 millions d’euros du FEDER et > 2,65 millions d’euros de fonds FI influencés. 120 personnes augmentant la capacité professionnelle lors d’événements interrégionaux. — 28 manifestations des parties prenantes, dont: 14 manifestations interrégionales avec plus de 330 participants. 14 réunions locales avec plus de 200 participants. — 140 meilleures pratiques produites et affichées dans une carte géoréférencée (outil Fiener-map) et une base de données en ligne toutes deux placées sur le site Web. (French) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLÈME: L’augmentation des investissements dans l’efficacité énergétique et les énergies renouvelables pour les bâtiments est un défi majeur pour atteindre les objectifs de l’Union européenne à l’horizon 2030. La plupart des incitations du FEDER ont utilisé des systèmes de subventions non remboursables pour promouvoir l’investissement dans l’énergie, mais en raison de la restriction du déficit dans le pacte de stabilité et de croissance de la CE (PSC), l’investissement a été ralenti. La méthode des subventions présente une faiblesse importante par rapport à d’autres méthodes telles que les instruments financiers (IF), de sorte que les autorités régionales ont un rôle clé à jouer dans la création de nouvelles politiques dans ce domaine. L’utilisation des Fonds de cohésion, en particulier du FEDER, dans la création de nouveaux instruments financiers (IF) constitue un défi majeur pour la période 2014-2020, en particulier lorsqu’elle est associée à des initiatives de financement de la CE. OBJECTIF: L’objectif général est de promouvoir de nouvelles politiques, ou l’amélioration des politiques existantes, visant à la création d’instruments de financement, en particulier les instruments financiers (IF) soutenus par les fonds du FEDER et intégrés aux initiatives de financement de la CE, telles que l’EFSI (plan Juncker 06/2015), les outils de la Banque européenne d’investissement BEI (ELENA, Fonds Margarite) ou même les partenariats public-privé. SORTIES: Les résultats seront l’amélioration des politiques régionales spécifiques et du PO FEDER dans 7 régions de l’UE, avec la participation de 5 autorités de gestion ayant des compétences dans le cadre du FEDER pour les projets EE et SER. L’amélioration permettra la mise en œuvre des instruments financiers et des investissements dans l’énergie au cours de la phase 2, grâce à des changements d’orientation stratégique dans 6 politiques du FEDER et 2 IF existantes. D’autres résultats importants sont les suivants: > 3,8 millions d’euros du FEDER et > 2,65 millions d’euros de fonds FI influencés. 120 personnes augmentant la capacité professionnelle lors d’événements interrégionaux. — 28 manifestations des parties prenantes, dont: 14 manifestations interrégionales avec plus de 330 participants. 14 réunions locales avec plus de 200 participants. — 140 meilleures pratiques produites et affichées dans une carte géoréférencée (outil Fiener-map) et une base de données en ligne toutes deux placées sur le site Web. (French) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 4 November 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
PROBLÈME: L’augmentation des investissements dans l’efficacité énergétique et les énergies renouvelables pour les bâtiments est un défi majeur pour atteindre les objectifs de l’Union européenne à l’horizon 2030. La plupart des incitations du FEDER ont utilisé des systèmes de subventions non remboursables pour promouvoir l’investissement dans l’énergie, mais en raison de la restriction du déficit dans le pacte de stabilité et de croissance de la CE (PSC), l’investissement a été ralenti. La méthode des subventions présente une faiblesse importante par rapport à d’autres méthodes telles que les instruments financiers (IF), de sorte que les autorités régionales ont un rôle clé à jouer dans la création de nouvelles politiques dans ce domaine. L’utilisation des Fonds de cohésion, en particulier du FEDER, dans la création de nouveaux instruments financiers (IF) constitue un défi majeur pour la période 2014-2020, en particulier lorsqu’elle est associée à des initiatives de financement de la CE. OBJECTIF: L’objectif général est de promouvoir de nouvelles politiques, ou l’amélioration des politiques existantes, visant à la création d’instruments de financement, en particulier les instruments financiers (IF) soutenus par les fonds du FEDER et intégrés aux initiatives de financement de la CE, telles que l’EFSI (plan Juncker 06/2015), les outils de la Banque européenne d’investissement BEI (ELENA, Fonds Margarite) ou même les partenariats public-privé. SORTIES: Les résultats seront l’amélioration des politiques régionales spécifiques et du PO FEDER dans 7 régions de l’UE, avec la participation de 5 autorités de gestion ayant des compétences dans le cadre du FEDER pour les projets EE et SER. L’amélioration permettra la mise en œuvre des instruments financiers et des investissements dans l’énergie au cours de la phase 2, grâce à des changements d’orientation stratégique dans 6 politiques du FEDER et 2 IF existantes. D’autres résultats importants sont les suivants: > 3,8 millions d’euros du FEDER et > 2,65 millions d’euros de fonds FI influencés. 120 personnes augmentant la capacité professionnelle lors d’événements interrégionaux. — 28 manifestations des parties prenantes, dont: 14 manifestations interrégionales avec plus de 330 participants. 14 réunions locales avec plus de 200 participants. — 140 meilleures pratiques produites et affichées dans une carte géoréférencée (outil Fiener-map) et une base de données en ligne toutes deux placées sur le site Web. (French) | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLÈME: L’augmentation des investissements dans l’efficacité énergétique et les énergies renouvelables pour les bâtiments est un défi majeur pour atteindre les objectifs de l’Union européenne à l’horizon 2030. La plupart des incitations du FEDER ont utilisé des systèmes de subventions non remboursables pour promouvoir l’investissement dans l’énergie, mais en raison de la restriction du déficit dans le pacte de stabilité et de croissance de la CE (PSC), l’investissement a été ralenti. La méthode des subventions présente une faiblesse importante par rapport à d’autres méthodes telles que les instruments financiers (IF), de sorte que les autorités régionales ont un rôle clé à jouer dans la création de nouvelles politiques dans ce domaine. L’utilisation des Fonds de cohésion, en particulier du FEDER, dans la création de nouveaux instruments financiers (IF) constitue un défi majeur pour la période 2014-2020, en particulier lorsqu’elle est associée à des initiatives de financement de la CE. OBJECTIF: L’objectif général est de promouvoir de nouvelles politiques, ou l’amélioration des politiques existantes, visant à la création d’instruments de financement, en particulier les instruments financiers (IF) soutenus par les fonds du FEDER et intégrés aux initiatives de financement de la CE, telles que l’EFSI (plan Juncker 06/2015), les outils de la Banque européenne d’investissement BEI (ELENA, Fonds Margarite) ou même les partenariats public-privé. SORTIES: Les résultats seront l’amélioration des politiques régionales spécifiques et du PO FEDER dans 7 régions de l’UE, avec la participation de 5 autorités de gestion ayant des compétences dans le cadre du FEDER pour les projets EE et SER. L’amélioration permettra la mise en œuvre des instruments financiers et des investissements dans l’énergie au cours de la phase 2, grâce à des changements d’orientation stratégique dans 6 politiques du FEDER et 2 IF existantes. D’autres résultats importants sont les suivants: > 3,8 millions d’euros du FEDER et > 2,65 millions d’euros de fonds FI influencés. 120 personnes augmentant la capacité professionnelle lors d’événements interrégionaux. — 28 manifestations des parties prenantes, dont: 14 manifestations interrégionales avec plus de 330 participants. 14 réunions locales avec plus de 200 participants. — 140 meilleures pratiques produites et affichées dans une carte géoréférencée (outil Fiener-map) et une base de données en ligne toutes deux placées sur le site Web. (French) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLÈME: L’augmentation des investissements dans l’efficacité énergétique et les énergies renouvelables pour les bâtiments est un défi majeur pour atteindre les objectifs de l’Union européenne à l’horizon 2030. La plupart des incitations du FEDER ont utilisé des systèmes de subventions non remboursables pour promouvoir l’investissement dans l’énergie, mais en raison de la restriction du déficit dans le pacte de stabilité et de croissance de la CE (PSC), l’investissement a été ralenti. La méthode des subventions présente une faiblesse importante par rapport à d’autres méthodes telles que les instruments financiers (IF), de sorte que les autorités régionales ont un rôle clé à jouer dans la création de nouvelles politiques dans ce domaine. L’utilisation des Fonds de cohésion, en particulier du FEDER, dans la création de nouveaux instruments financiers (IF) constitue un défi majeur pour la période 2014-2020, en particulier lorsqu’elle est associée à des initiatives de financement de la CE. OBJECTIF: L’objectif général est de promouvoir de nouvelles politiques, ou l’amélioration des politiques existantes, visant à la création d’instruments de financement, en particulier les instruments financiers (IF) soutenus par les fonds du FEDER et intégrés aux initiatives de financement de la CE, telles que l’EFSI (plan Juncker 06/2015), les outils de la Banque européenne d’investissement BEI (ELENA, Fonds Margarite) ou même les partenariats public-privé. SORTIES: Les résultats seront l’amélioration des politiques régionales spécifiques et du PO FEDER dans 7 régions de l’UE, avec la participation de 5 autorités de gestion ayant des compétences dans le cadre du FEDER pour les projets EE et SER. L’amélioration permettra la mise en œuvre des instruments financiers et des investissements dans l’énergie au cours de la phase 2, grâce à des changements d’orientation stratégique dans 6 politiques du FEDER et 2 IF existantes. D’autres résultats importants sont les suivants: > 3,8 millions d’euros du FEDER et > 2,65 millions d’euros de fonds FI influencés. 120 personnes augmentant la capacité professionnelle lors d’événements interrégionaux. — 28 manifestations des parties prenantes, dont: 14 manifestations interrégionales avec plus de 330 participants. 14 réunions locales avec plus de 200 participants. — 140 meilleures pratiques produites et affichées dans une carte géoréférencée (outil Fiener-map) et une base de données en ligne toutes deux placées sur le site Web. (French) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 4 November 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
PROBLÈME: L’augmentation des investissements dans l’efficacité énergétique et les énergies renouvelables pour les bâtiments est un défi majeur pour atteindre les objectifs de l’Union européenne à l’horizon 2030. La plupart des incitations du FEDER ont utilisé des systèmes de subventions non remboursables pour promouvoir l’investissement dans l’énergie, mais en raison de la restriction du déficit dans le pacte de stabilité et de croissance de la CE (PSC), l’investissement a été ralenti. La méthode des subventions présente une faiblesse importante par rapport à d’autres méthodes telles que les instruments financiers (IF), de sorte que les autorités régionales ont un rôle clé à jouer dans la création de nouvelles politiques dans ce domaine. L’utilisation des Fonds de cohésion, en particulier du FEDER, dans la création de nouveaux instruments financiers (IF) constitue un défi majeur pour la période 2014-2020, en particulier lorsqu’elle est associée à des initiatives de financement de la CE. OBJECTIF: L’objectif général est de promouvoir de nouvelles politiques, ou l’amélioration des politiques existantes, visant à la création d’instruments de financement, en particulier les instruments financiers (IF) soutenus par les fonds du FEDER et intégrés aux initiatives de financement de la CE, telles que l’EFSI (plan Juncker 06/2015), les outils de la Banque européenne d’investissement BEI (ELENA, Fonds Margarite) ou même les partenariats public-privé. SORTIES: Les résultats seront l’amélioration des politiques régionales spécifiques et du PO FEDER dans 7 régions de l’UE, avec la participation de 5 autorités de gestion ayant des compétences dans le cadre du FEDER pour les projets EE et SER. L’amélioration permettra la mise en œuvre des instruments financiers et des investissements dans l’énergie au cours de la phase 2, grâce à des changements d’orientation stratégique dans 6 politiques du FEDER et 2 IF existantes. D’autres résultats importants sont les suivants: > 3,8 millions d’euros du FEDER et > 2,65 millions d’euros de fonds FI influencés. 120 personnes augmentant la capacité professionnelle lors d’événements interrégionaux. — 28 manifestations des parties prenantes, dont: 14 manifestations interrégionales avec plus de 330 participants. 14 réunions locales avec plus de 200 participants. — 140 meilleures pratiques produites et affichées dans une carte géoréférencée (outil Fiener-map) et une base de données en ligne toutes deux placées sur le site Web. (French) | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLÈME: L’augmentation des investissements dans l’efficacité énergétique et les énergies renouvelables pour les bâtiments est un défi majeur pour atteindre les objectifs de l’Union européenne à l’horizon 2030. La plupart des incitations du FEDER ont utilisé des systèmes de subventions non remboursables pour promouvoir l’investissement dans l’énergie, mais en raison de la restriction du déficit dans le pacte de stabilité et de croissance de la CE (PSC), l’investissement a été ralenti. La méthode des subventions présente une faiblesse importante par rapport à d’autres méthodes telles que les instruments financiers (IF), de sorte que les autorités régionales ont un rôle clé à jouer dans la création de nouvelles politiques dans ce domaine. L’utilisation des Fonds de cohésion, en particulier du FEDER, dans la création de nouveaux instruments financiers (IF) constitue un défi majeur pour la période 2014-2020, en particulier lorsqu’elle est associée à des initiatives de financement de la CE. OBJECTIF: L’objectif général est de promouvoir de nouvelles politiques, ou l’amélioration des politiques existantes, visant à la création d’instruments de financement, en particulier les instruments financiers (IF) soutenus par les fonds du FEDER et intégrés aux initiatives de financement de la CE, telles que l’EFSI (plan Juncker 06/2015), les outils de la Banque européenne d’investissement BEI (ELENA, Fonds Margarite) ou même les partenariats public-privé. SORTIES: Les résultats seront l’amélioration des politiques régionales spécifiques et du PO FEDER dans 7 régions de l’UE, avec la participation de 5 autorités de gestion ayant des compétences dans le cadre du FEDER pour les projets EE et SER. L’amélioration permettra la mise en œuvre des instruments financiers et des investissements dans l’énergie au cours de la phase 2, grâce à des changements d’orientation stratégique dans 6 politiques du FEDER et 2 IF existantes. D’autres résultats importants sont les suivants: > 3,8 millions d’euros du FEDER et > 2,65 millions d’euros de fonds FI influencés. 120 personnes augmentant la capacité professionnelle lors d’événements interrégionaux. — 28 manifestations des parties prenantes, dont: 14 manifestations interrégionales avec plus de 330 participants. 14 réunions locales avec plus de 200 participants. — 140 meilleures pratiques produites et affichées dans une carte géoréférencée (outil Fiener-map) et une base de données en ligne toutes deux placées sur le site Web. (French) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLÈME: L’augmentation des investissements dans l’efficacité énergétique et les énergies renouvelables pour les bâtiments est un défi majeur pour atteindre les objectifs de l’Union européenne à l’horizon 2030. La plupart des incitations du FEDER ont utilisé des systèmes de subventions non remboursables pour promouvoir l’investissement dans l’énergie, mais en raison de la restriction du déficit dans le pacte de stabilité et de croissance de la CE (PSC), l’investissement a été ralenti. La méthode des subventions présente une faiblesse importante par rapport à d’autres méthodes telles que les instruments financiers (IF), de sorte que les autorités régionales ont un rôle clé à jouer dans la création de nouvelles politiques dans ce domaine. L’utilisation des Fonds de cohésion, en particulier du FEDER, dans la création de nouveaux instruments financiers (IF) constitue un défi majeur pour la période 2014-2020, en particulier lorsqu’elle est associée à des initiatives de financement de la CE. OBJECTIF: L’objectif général est de promouvoir de nouvelles politiques, ou l’amélioration des politiques existantes, visant à la création d’instruments de financement, en particulier les instruments financiers (IF) soutenus par les fonds du FEDER et intégrés aux initiatives de financement de la CE, telles que l’EFSI (plan Juncker 06/2015), les outils de la Banque européenne d’investissement BEI (ELENA, Fonds Margarite) ou même les partenariats public-privé. SORTIES: Les résultats seront l’amélioration des politiques régionales spécifiques et du PO FEDER dans 7 régions de l’UE, avec la participation de 5 autorités de gestion ayant des compétences dans le cadre du FEDER pour les projets EE et SER. L’amélioration permettra la mise en œuvre des instruments financiers et des investissements dans l’énergie au cours de la phase 2, grâce à des changements d’orientation stratégique dans 6 politiques du FEDER et 2 IF existantes. D’autres résultats importants sont les suivants: > 3,8 millions d’euros du FEDER et > 2,65 millions d’euros de fonds FI influencés. 120 personnes augmentant la capacité professionnelle lors d’événements interrégionaux. — 28 manifestations des parties prenantes, dont: 14 manifestations interrégionales avec plus de 330 participants. 14 réunions locales avec plus de 200 participants. — 140 meilleures pratiques produites et affichées dans une carte géoréférencée (outil Fiener-map) et une base de données en ligne toutes deux placées sur le site Web. (French) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 4 November 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
PROBLEMA: Iż-żieda fl-investimenti fl-effiċjenza enerġetika u fl-enerġija rinnovabbli għall-bini hija sfida ewlenija biex jintlaħqu l-miri tal-Unjoni Ewropea għall-2030. Il-biċċa l-kbira tal-inċentivi tal-FEŻR użaw sistemi ta’ għotjiet mhux ritornabbli għall-promozzjoni tal-investiment fl-enerġija, iżda minħabba r-restrizzjoni tad-defiċit fil-Patt ta’ Stabbiltà u Tkabbir (PST) tal-KE, l-investiment naqas. Il-metodu tal-għotjiet qed juri dgħufija importanti fir-rigward ta’ metodi oħra bħall-Istrumenti Finanzjarji (FIs), għalhekk l-awtoritajiet reġjonali għandhom rwol ewlieni x’jaqdu fil-ħolqien ta’ politiki ġodda f’dan il-qasam. L-użu tal-Fondi ta’ Koeżjoni, speċjalment il-FEŻR, fil-ġenerazzjoni ta’ Strumenti Finanzjarji ġodda (FIs) huwa sfida ewlenija għall-perjodu li ġej 2014–2020, speċjalment meta kkombinat ma’ inizjattivi ta’ finanzjament tal-KE. GĦAN: L-objettiv ġenerali huwa li jiġu promossi politiki ġodda, jew titjib ta’ politiki eżistenti, immirati lejn il-ħolqien ta’ strumenti ta’ finanzjament, speċjalment Strumenti Finanzjarji (FIs) appoġġati minn fondi tal-FEŻR u integrati ma’ inizjattivi ta’ finanzjament tal-KE, bħall-FEIS (Pjan Juncker 06/2015), għodod mill-Bank Ewropew tal-Investiment BEI (ELENA, Fondi Margarite) jew saħansitra minn sħubijiet pubbliċi-privati. RIŻULTATI: Ir-riżultati se jkunu t-titjib ta’ politiki reġjonali speċifiċi u l-PO tal-FEŻR f’7 reġjuni tal-UE, li jinvolvu 5 Awtoritajiet ta’ Ġestjoni b’kompetenzi fil-FEŻR għall-proġetti EE u RES. It-titjib se jippermetti l-implimentazzjoni tal-istrumenti finanzjarji u l-investiment fl-enerġija fil-fażi 2, bis-saħħa tal-bidliet fil-fokus strateġiku f’6 politiki tal-FEŻR u żewġ strumenti finanzjarji eżistenti. Riżultati importanti oħra huma: > 3.8 MEUR ta’ FEŻR u > 2.65 MEUR ta’ fondi tal-FIs influwenzaw. 120 persuna li jżidu l-kapaċità professjonali li jattendu avvenimenti interreġjonali. — 28 avveniment tal-partijiet interessati, inklużi: 14-il avveniment interreġjonali b’aktar minn 330 parteċipant tal-partijiet interessati. 14-il laqgħa tal-partijiet interessati lokali b’aktar minn 200 parteċipant. — 140 l-aħjar prattika prodotti u murija f’mappa ġeoreferenzjata (għodda Fiener-map) u bażi tad-data online li t-tnejn jitqiegħdu fis-sit web. (Maltese) | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLEMA: Iż-żieda fl-investimenti fl-effiċjenza enerġetika u fl-enerġija rinnovabbli għall-bini hija sfida ewlenija biex jintlaħqu l-miri tal-Unjoni Ewropea għall-2030. Il-biċċa l-kbira tal-inċentivi tal-FEŻR użaw sistemi ta’ għotjiet mhux ritornabbli għall-promozzjoni tal-investiment fl-enerġija, iżda minħabba r-restrizzjoni tad-defiċit fil-Patt ta’ Stabbiltà u Tkabbir (PST) tal-KE, l-investiment naqas. Il-metodu tal-għotjiet qed juri dgħufija importanti fir-rigward ta’ metodi oħra bħall-Istrumenti Finanzjarji (FIs), għalhekk l-awtoritajiet reġjonali għandhom rwol ewlieni x’jaqdu fil-ħolqien ta’ politiki ġodda f’dan il-qasam. L-użu tal-Fondi ta’ Koeżjoni, speċjalment il-FEŻR, fil-ġenerazzjoni ta’ Strumenti Finanzjarji ġodda (FIs) huwa sfida ewlenija għall-perjodu li ġej 2014–2020, speċjalment meta kkombinat ma’ inizjattivi ta’ finanzjament tal-KE. GĦAN: L-objettiv ġenerali huwa li jiġu promossi politiki ġodda, jew titjib ta’ politiki eżistenti, immirati lejn il-ħolqien ta’ strumenti ta’ finanzjament, speċjalment Strumenti Finanzjarji (FIs) appoġġati minn fondi tal-FEŻR u integrati ma’ inizjattivi ta’ finanzjament tal-KE, bħall-FEIS (Pjan Juncker 06/2015), għodod mill-Bank Ewropew tal-Investiment BEI (ELENA, Fondi Margarite) jew saħansitra minn sħubijiet pubbliċi-privati. RIŻULTATI: Ir-riżultati se jkunu t-titjib ta’ politiki reġjonali speċifiċi u l-PO tal-FEŻR f’7 reġjuni tal-UE, li jinvolvu 5 Awtoritajiet ta’ Ġestjoni b’kompetenzi fil-FEŻR għall-proġetti EE u RES. It-titjib se jippermetti l-implimentazzjoni tal-istrumenti finanzjarji u l-investiment fl-enerġija fil-fażi 2, bis-saħħa tal-bidliet fil-fokus strateġiku f’6 politiki tal-FEŻR u żewġ strumenti finanzjarji eżistenti. Riżultati importanti oħra huma: > 3.8 MEUR ta’ FEŻR u > 2.65 MEUR ta’ fondi tal-FIs influwenzaw. 120 persuna li jżidu l-kapaċità professjonali li jattendu avvenimenti interreġjonali. — 28 avveniment tal-partijiet interessati, inklużi: 14-il avveniment interreġjonali b’aktar minn 330 parteċipant tal-partijiet interessati. 14-il laqgħa tal-partijiet interessati lokali b’aktar minn 200 parteċipant. — 140 l-aħjar prattika prodotti u murija f’mappa ġeoreferenzjata (għodda Fiener-map) u bażi tad-data online li t-tnejn jitqiegħdu fis-sit web. (Maltese) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLEMA: Iż-żieda fl-investimenti fl-effiċjenza enerġetika u fl-enerġija rinnovabbli għall-bini hija sfida ewlenija biex jintlaħqu l-miri tal-Unjoni Ewropea għall-2030. Il-biċċa l-kbira tal-inċentivi tal-FEŻR użaw sistemi ta’ għotjiet mhux ritornabbli għall-promozzjoni tal-investiment fl-enerġija, iżda minħabba r-restrizzjoni tad-defiċit fil-Patt ta’ Stabbiltà u Tkabbir (PST) tal-KE, l-investiment naqas. Il-metodu tal-għotjiet qed juri dgħufija importanti fir-rigward ta’ metodi oħra bħall-Istrumenti Finanzjarji (FIs), għalhekk l-awtoritajiet reġjonali għandhom rwol ewlieni x’jaqdu fil-ħolqien ta’ politiki ġodda f’dan il-qasam. L-użu tal-Fondi ta’ Koeżjoni, speċjalment il-FEŻR, fil-ġenerazzjoni ta’ Strumenti Finanzjarji ġodda (FIs) huwa sfida ewlenija għall-perjodu li ġej 2014–2020, speċjalment meta kkombinat ma’ inizjattivi ta’ finanzjament tal-KE. GĦAN: L-objettiv ġenerali huwa li jiġu promossi politiki ġodda, jew titjib ta’ politiki eżistenti, immirati lejn il-ħolqien ta’ strumenti ta’ finanzjament, speċjalment Strumenti Finanzjarji (FIs) appoġġati minn fondi tal-FEŻR u integrati ma’ inizjattivi ta’ finanzjament tal-KE, bħall-FEIS (Pjan Juncker 06/2015), għodod mill-Bank Ewropew tal-Investiment BEI (ELENA, Fondi Margarite) jew saħansitra minn sħubijiet pubbliċi-privati. RIŻULTATI: Ir-riżultati se jkunu t-titjib ta’ politiki reġjonali speċifiċi u l-PO tal-FEŻR f’7 reġjuni tal-UE, li jinvolvu 5 Awtoritajiet ta’ Ġestjoni b’kompetenzi fil-FEŻR għall-proġetti EE u RES. It-titjib se jippermetti l-implimentazzjoni tal-istrumenti finanzjarji u l-investiment fl-enerġija fil-fażi 2, bis-saħħa tal-bidliet fil-fokus strateġiku f’6 politiki tal-FEŻR u żewġ strumenti finanzjarji eżistenti. Riżultati importanti oħra huma: > 3.8 MEUR ta’ FEŻR u > 2.65 MEUR ta’ fondi tal-FIs influwenzaw. 120 persuna li jżidu l-kapaċità professjonali li jattendu avvenimenti interreġjonali. — 28 avveniment tal-partijiet interessati, inklużi: 14-il avveniment interreġjonali b’aktar minn 330 parteċipant tal-partijiet interessati. 14-il laqgħa tal-partijiet interessati lokali b’aktar minn 200 parteċipant. — 140 l-aħjar prattika prodotti u murija f’mappa ġeoreferenzjata (għodda Fiener-map) u bażi tad-data online li t-tnejn jitqiegħdu fis-sit web. (Maltese) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 4 November 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
PROBLEMA: Iż-żieda fl-investimenti fl-effiċjenza enerġetika u fl-enerġija rinnovabbli għall-bini hija sfida ewlenija biex jintlaħqu l-miri tal-Unjoni Ewropea għall-2030. Il-biċċa l-kbira tal-inċentivi tal-FEŻR użaw sistemi ta’ għotjiet mhux ritornabbli għall-promozzjoni tal-investiment fl-enerġija, iżda minħabba r-restrizzjoni tad-defiċit fil-Patt ta’ Stabbiltà u Tkabbir (PST) tal-KE, l-investiment naqas. Il-metodu tal-għotjiet qed juri dgħufija importanti fir-rigward ta’ metodi oħra bħall-Istrumenti Finanzjarji (FIs), għalhekk l-awtoritajiet reġjonali għandhom rwol ewlieni x’jaqdu fil-ħolqien ta’ politiki ġodda f’dan il-qasam. L-użu tal-Fondi ta’ Koeżjoni, speċjalment il-FEŻR, fil-ġenerazzjoni ta’ Strumenti Finanzjarji ġodda (FIs) huwa sfida ewlenija għall-perjodu li ġej 2014–2020, speċjalment meta kkombinat ma’ inizjattivi ta’ finanzjament tal-KE. GĦAN: L-objettiv ġenerali huwa li jiġu promossi politiki ġodda, jew titjib ta’ politiki eżistenti, immirati lejn il-ħolqien ta’ strumenti ta’ finanzjament, speċjalment Strumenti Finanzjarji (FIs) appoġġati minn fondi tal-FEŻR u integrati ma’ inizjattivi ta’ finanzjament tal-KE, bħall-FEIS (Pjan Juncker 06/2015), għodod mill-Bank Ewropew tal-Investiment BEI (ELENA, Fondi Margarite) jew saħansitra minn sħubijiet pubbliċi-privati. RIŻULTATI: Ir-riżultati se jkunu t-titjib ta’ politiki reġjonali speċifiċi u l-PO tal-FEŻR f’7 reġjuni tal-UE, li jinvolvu 5 Awtoritajiet ta’ Ġestjoni b’kompetenzi fil-FEŻR għall-proġetti EE u RES. It-titjib se jippermetti l-implimentazzjoni tal-istrumenti finanzjarji u l-investiment fl-enerġija fil-fażi 2, bis-saħħa tal-bidliet fil-fokus strateġiku f’6 politiki tal-FEŻR u żewġ strumenti finanzjarji eżistenti. Riżultati importanti oħra huma: > 3.8 MEUR ta’ FEŻR u > 2.65 MEUR ta’ fondi tal-FIs influwenzaw. 120 persuna li jżidu l-kapaċità professjonali li jattendu avvenimenti interreġjonali. — 28 avveniment tal-partijiet interessati, inklużi: 14-il avveniment interreġjonali b’aktar minn 330 parteċipant tal-partijiet interessati. 14-il laqgħa tal-partijiet interessati lokali b’aktar minn 200 parteċipant. — 140 l-aħjar prattika prodotti u murija f’mappa ġeoreferenzjata (għodda Fiener-map) u bażi tad-data online li t-tnejn jitqiegħdu fis-sit web. (Maltese) | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLEMA: Iż-żieda fl-investimenti fl-effiċjenza enerġetika u fl-enerġija rinnovabbli għall-bini hija sfida ewlenija biex jintlaħqu l-miri tal-Unjoni Ewropea għall-2030. Il-biċċa l-kbira tal-inċentivi tal-FEŻR użaw sistemi ta’ għotjiet mhux ritornabbli għall-promozzjoni tal-investiment fl-enerġija, iżda minħabba r-restrizzjoni tad-defiċit fil-Patt ta’ Stabbiltà u Tkabbir (PST) tal-KE, l-investiment naqas. Il-metodu tal-għotjiet qed juri dgħufija importanti fir-rigward ta’ metodi oħra bħall-Istrumenti Finanzjarji (FIs), għalhekk l-awtoritajiet reġjonali għandhom rwol ewlieni x’jaqdu fil-ħolqien ta’ politiki ġodda f’dan il-qasam. L-użu tal-Fondi ta’ Koeżjoni, speċjalment il-FEŻR, fil-ġenerazzjoni ta’ Strumenti Finanzjarji ġodda (FIs) huwa sfida ewlenija għall-perjodu li ġej 2014–2020, speċjalment meta kkombinat ma’ inizjattivi ta’ finanzjament tal-KE. GĦAN: L-objettiv ġenerali huwa li jiġu promossi politiki ġodda, jew titjib ta’ politiki eżistenti, immirati lejn il-ħolqien ta’ strumenti ta’ finanzjament, speċjalment Strumenti Finanzjarji (FIs) appoġġati minn fondi tal-FEŻR u integrati ma’ inizjattivi ta’ finanzjament tal-KE, bħall-FEIS (Pjan Juncker 06/2015), għodod mill-Bank Ewropew tal-Investiment BEI (ELENA, Fondi Margarite) jew saħansitra minn sħubijiet pubbliċi-privati. RIŻULTATI: Ir-riżultati se jkunu t-titjib ta’ politiki reġjonali speċifiċi u l-PO tal-FEŻR f’7 reġjuni tal-UE, li jinvolvu 5 Awtoritajiet ta’ Ġestjoni b’kompetenzi fil-FEŻR għall-proġetti EE u RES. It-titjib se jippermetti l-implimentazzjoni tal-istrumenti finanzjarji u l-investiment fl-enerġija fil-fażi 2, bis-saħħa tal-bidliet fil-fokus strateġiku f’6 politiki tal-FEŻR u żewġ strumenti finanzjarji eżistenti. Riżultati importanti oħra huma: > 3.8 MEUR ta’ FEŻR u > 2.65 MEUR ta’ fondi tal-FIs influwenzaw. 120 persuna li jżidu l-kapaċità professjonali li jattendu avvenimenti interreġjonali. — 28 avveniment tal-partijiet interessati, inklużi: 14-il avveniment interreġjonali b’aktar minn 330 parteċipant tal-partijiet interessati. 14-il laqgħa tal-partijiet interessati lokali b’aktar minn 200 parteċipant. — 140 l-aħjar prattika prodotti u murija f’mappa ġeoreferenzjata (għodda Fiener-map) u bażi tad-data online li t-tnejn jitqiegħdu fis-sit web. (Maltese) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLEMA: Iż-żieda fl-investimenti fl-effiċjenza enerġetika u fl-enerġija rinnovabbli għall-bini hija sfida ewlenija biex jintlaħqu l-miri tal-Unjoni Ewropea għall-2030. Il-biċċa l-kbira tal-inċentivi tal-FEŻR użaw sistemi ta’ għotjiet mhux ritornabbli għall-promozzjoni tal-investiment fl-enerġija, iżda minħabba r-restrizzjoni tad-defiċit fil-Patt ta’ Stabbiltà u Tkabbir (PST) tal-KE, l-investiment naqas. Il-metodu tal-għotjiet qed juri dgħufija importanti fir-rigward ta’ metodi oħra bħall-Istrumenti Finanzjarji (FIs), għalhekk l-awtoritajiet reġjonali għandhom rwol ewlieni x’jaqdu fil-ħolqien ta’ politiki ġodda f’dan il-qasam. L-użu tal-Fondi ta’ Koeżjoni, speċjalment il-FEŻR, fil-ġenerazzjoni ta’ Strumenti Finanzjarji ġodda (FIs) huwa sfida ewlenija għall-perjodu li ġej 2014–2020, speċjalment meta kkombinat ma’ inizjattivi ta’ finanzjament tal-KE. GĦAN: L-objettiv ġenerali huwa li jiġu promossi politiki ġodda, jew titjib ta’ politiki eżistenti, immirati lejn il-ħolqien ta’ strumenti ta’ finanzjament, speċjalment Strumenti Finanzjarji (FIs) appoġġati minn fondi tal-FEŻR u integrati ma’ inizjattivi ta’ finanzjament tal-KE, bħall-FEIS (Pjan Juncker 06/2015), għodod mill-Bank Ewropew tal-Investiment BEI (ELENA, Fondi Margarite) jew saħansitra minn sħubijiet pubbliċi-privati. RIŻULTATI: Ir-riżultati se jkunu t-titjib ta’ politiki reġjonali speċifiċi u l-PO tal-FEŻR f’7 reġjuni tal-UE, li jinvolvu 5 Awtoritajiet ta’ Ġestjoni b’kompetenzi fil-FEŻR għall-proġetti EE u RES. It-titjib se jippermetti l-implimentazzjoni tal-istrumenti finanzjarji u l-investiment fl-enerġija fil-fażi 2, bis-saħħa tal-bidliet fil-fokus strateġiku f’6 politiki tal-FEŻR u żewġ strumenti finanzjarji eżistenti. Riżultati importanti oħra huma: > 3.8 MEUR ta’ FEŻR u > 2.65 MEUR ta’ fondi tal-FIs influwenzaw. 120 persuna li jżidu l-kapaċità professjonali li jattendu avvenimenti interreġjonali. — 28 avveniment tal-partijiet interessati, inklużi: 14-il avveniment interreġjonali b’aktar minn 330 parteċipant tal-partijiet interessati. 14-il laqgħa tal-partijiet interessati lokali b’aktar minn 200 parteċipant. — 140 l-aħjar prattika prodotti u murija f’mappa ġeoreferenzjata (għodda Fiener-map) u bażi tad-data online li t-tnejn jitqiegħdu fis-sit web. (Maltese) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 4 November 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
PROBLEMA: Iż-żieda fl-investimenti fl-effiċjenza enerġetika u fl-enerġija rinnovabbli għall-bini hija sfida ewlenija biex jintlaħqu l-miri tal-Unjoni Ewropea għall-2030. Il-biċċa l-kbira tal-inċentivi tal-FEŻR użaw sistemi ta’ għotjiet mhux ritornabbli għall-promozzjoni tal-investiment fl-enerġija, iżda minħabba r-restrizzjoni tad-defiċit fil-Patt ta’ Stabbiltà u Tkabbir (PST) tal-KE, l-investiment naqas. Il-metodu tal-għotjiet qed juri dgħufija importanti fir-rigward ta’ metodi oħra bħall-Istrumenti Finanzjarji (FIs), għalhekk l-awtoritajiet reġjonali għandhom rwol ewlieni x’jaqdu fil-ħolqien ta’ politiki ġodda f’dan il-qasam. L-użu tal-Fondi ta’ Koeżjoni, speċjalment il-FEŻR, fil-ġenerazzjoni ta’ Strumenti Finanzjarji ġodda (FIs) huwa sfida ewlenija għall-perjodu li ġej 2014–2020, speċjalment meta kkombinat ma’ inizjattivi ta’ finanzjament tal-KE. GĦAN: L-objettiv ġenerali huwa li jiġu promossi politiki ġodda, jew titjib ta’ politiki eżistenti, immirati lejn il-ħolqien ta’ strumenti ta’ finanzjament, speċjalment Strumenti Finanzjarji (FIs) appoġġati minn fondi tal-FEŻR u integrati ma’ inizjattivi ta’ finanzjament tal-KE, bħall-FEIS (Pjan Juncker 06/2015), għodod mill-Bank Ewropew tal-Investiment BEI (ELENA, Fondi Margarite) jew saħansitra minn sħubijiet pubbliċi-privati. RIŻULTATI: Ir-riżultati se jkunu t-titjib ta’ politiki reġjonali speċifiċi u l-PO tal-FEŻR f’7 reġjuni tal-UE, li jinvolvu 5 Awtoritajiet ta’ Ġestjoni b’kompetenzi fil-FEŻR għall-proġetti EE u RES. It-titjib se jippermetti l-implimentazzjoni tal-istrumenti finanzjarji u l-investiment fl-enerġija fil-fażi 2, bis-saħħa tal-bidliet fil-fokus strateġiku f’6 politiki tal-FEŻR u żewġ strumenti finanzjarji eżistenti. Riżultati importanti oħra huma: > 3.8 MEUR ta’ FEŻR u > 2.65 MEUR ta’ fondi tal-FIs influwenzaw. 120 persuna li jżidu l-kapaċità professjonali li jattendu avvenimenti interreġjonali. — 28 avveniment tal-partijiet interessati, inklużi: 14-il avveniment interreġjonali b’aktar minn 330 parteċipant tal-partijiet interessati. 14-il laqgħa tal-partijiet interessati lokali b’aktar minn 200 parteċipant. — 140 l-aħjar prattika prodotti u murija f’mappa ġeoreferenzjata (għodda Fiener-map) u bażi tad-data online li t-tnejn jitqiegħdu fis-sit web. (Maltese) | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLEMA: Iż-żieda fl-investimenti fl-effiċjenza enerġetika u fl-enerġija rinnovabbli għall-bini hija sfida ewlenija biex jintlaħqu l-miri tal-Unjoni Ewropea għall-2030. Il-biċċa l-kbira tal-inċentivi tal-FEŻR użaw sistemi ta’ għotjiet mhux ritornabbli għall-promozzjoni tal-investiment fl-enerġija, iżda minħabba r-restrizzjoni tad-defiċit fil-Patt ta’ Stabbiltà u Tkabbir (PST) tal-KE, l-investiment naqas. Il-metodu tal-għotjiet qed juri dgħufija importanti fir-rigward ta’ metodi oħra bħall-Istrumenti Finanzjarji (FIs), għalhekk l-awtoritajiet reġjonali għandhom rwol ewlieni x’jaqdu fil-ħolqien ta’ politiki ġodda f’dan il-qasam. L-użu tal-Fondi ta’ Koeżjoni, speċjalment il-FEŻR, fil-ġenerazzjoni ta’ Strumenti Finanzjarji ġodda (FIs) huwa sfida ewlenija għall-perjodu li ġej 2014–2020, speċjalment meta kkombinat ma’ inizjattivi ta’ finanzjament tal-KE. GĦAN: L-objettiv ġenerali huwa li jiġu promossi politiki ġodda, jew titjib ta’ politiki eżistenti, immirati lejn il-ħolqien ta’ strumenti ta’ finanzjament, speċjalment Strumenti Finanzjarji (FIs) appoġġati minn fondi tal-FEŻR u integrati ma’ inizjattivi ta’ finanzjament tal-KE, bħall-FEIS (Pjan Juncker 06/2015), għodod mill-Bank Ewropew tal-Investiment BEI (ELENA, Fondi Margarite) jew saħansitra minn sħubijiet pubbliċi-privati. RIŻULTATI: Ir-riżultati se jkunu t-titjib ta’ politiki reġjonali speċifiċi u l-PO tal-FEŻR f’7 reġjuni tal-UE, li jinvolvu 5 Awtoritajiet ta’ Ġestjoni b’kompetenzi fil-FEŻR għall-proġetti EE u RES. It-titjib se jippermetti l-implimentazzjoni tal-istrumenti finanzjarji u l-investiment fl-enerġija fil-fażi 2, bis-saħħa tal-bidliet fil-fokus strateġiku f’6 politiki tal-FEŻR u żewġ strumenti finanzjarji eżistenti. Riżultati importanti oħra huma: > 3.8 MEUR ta’ FEŻR u > 2.65 MEUR ta’ fondi tal-FIs influwenzaw. 120 persuna li jżidu l-kapaċità professjonali li jattendu avvenimenti interreġjonali. — 28 avveniment tal-partijiet interessati, inklużi: 14-il avveniment interreġjonali b’aktar minn 330 parteċipant tal-partijiet interessati. 14-il laqgħa tal-partijiet interessati lokali b’aktar minn 200 parteċipant. — 140 l-aħjar prattika prodotti u murija f’mappa ġeoreferenzjata (għodda Fiener-map) u bażi tad-data online li t-tnejn jitqiegħdu fis-sit web. (Maltese) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLEMA: Iż-żieda fl-investimenti fl-effiċjenza enerġetika u fl-enerġija rinnovabbli għall-bini hija sfida ewlenija biex jintlaħqu l-miri tal-Unjoni Ewropea għall-2030. Il-biċċa l-kbira tal-inċentivi tal-FEŻR użaw sistemi ta’ għotjiet mhux ritornabbli għall-promozzjoni tal-investiment fl-enerġija, iżda minħabba r-restrizzjoni tad-defiċit fil-Patt ta’ Stabbiltà u Tkabbir (PST) tal-KE, l-investiment naqas. Il-metodu tal-għotjiet qed juri dgħufija importanti fir-rigward ta’ metodi oħra bħall-Istrumenti Finanzjarji (FIs), għalhekk l-awtoritajiet reġjonali għandhom rwol ewlieni x’jaqdu fil-ħolqien ta’ politiki ġodda f’dan il-qasam. L-użu tal-Fondi ta’ Koeżjoni, speċjalment il-FEŻR, fil-ġenerazzjoni ta’ Strumenti Finanzjarji ġodda (FIs) huwa sfida ewlenija għall-perjodu li ġej 2014–2020, speċjalment meta kkombinat ma’ inizjattivi ta’ finanzjament tal-KE. GĦAN: L-objettiv ġenerali huwa li jiġu promossi politiki ġodda, jew titjib ta’ politiki eżistenti, immirati lejn il-ħolqien ta’ strumenti ta’ finanzjament, speċjalment Strumenti Finanzjarji (FIs) appoġġati minn fondi tal-FEŻR u integrati ma’ inizjattivi ta’ finanzjament tal-KE, bħall-FEIS (Pjan Juncker 06/2015), għodod mill-Bank Ewropew tal-Investiment BEI (ELENA, Fondi Margarite) jew saħansitra minn sħubijiet pubbliċi-privati. RIŻULTATI: Ir-riżultati se jkunu t-titjib ta’ politiki reġjonali speċifiċi u l-PO tal-FEŻR f’7 reġjuni tal-UE, li jinvolvu 5 Awtoritajiet ta’ Ġestjoni b’kompetenzi fil-FEŻR għall-proġetti EE u RES. It-titjib se jippermetti l-implimentazzjoni tal-istrumenti finanzjarji u l-investiment fl-enerġija fil-fażi 2, bis-saħħa tal-bidliet fil-fokus strateġiku f’6 politiki tal-FEŻR u żewġ strumenti finanzjarji eżistenti. Riżultati importanti oħra huma: > 3.8 MEUR ta’ FEŻR u > 2.65 MEUR ta’ fondi tal-FIs influwenzaw. 120 persuna li jżidu l-kapaċità professjonali li jattendu avvenimenti interreġjonali. — 28 avveniment tal-partijiet interessati, inklużi: 14-il avveniment interreġjonali b’aktar minn 330 parteċipant tal-partijiet interessati. 14-il laqgħa tal-partijiet interessati lokali b’aktar minn 200 parteċipant. — 140 l-aħjar prattika prodotti u murija f’mappa ġeoreferenzjata (għodda Fiener-map) u bażi tad-data online li t-tnejn jitqiegħdu fis-sit web. (Maltese) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 4 November 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
PROBLEMA: Iż-żieda fl-investimenti fl-effiċjenza enerġetika u fl-enerġija rinnovabbli għall-bini hija sfida ewlenija biex jintlaħqu l-miri tal-Unjoni Ewropea għall-2030. Il-biċċa l-kbira tal-inċentivi tal-FEŻR użaw sistemi ta’ għotjiet mhux ritornabbli għall-promozzjoni tal-investiment fl-enerġija, iżda minħabba r-restrizzjoni tad-defiċit fil-Patt ta’ Stabbiltà u Tkabbir (PST) tal-KE, l-investiment naqas. Il-metodu tal-għotjiet qed juri dgħufija importanti fir-rigward ta’ metodi oħra bħall-Istrumenti Finanzjarji (FIs), għalhekk l-awtoritajiet reġjonali għandhom rwol ewlieni x’jaqdu fil-ħolqien ta’ politiki ġodda f’dan il-qasam. L-użu tal-Fondi ta’ Koeżjoni, speċjalment il-FEŻR, fil-ġenerazzjoni ta’ Strumenti Finanzjarji ġodda (FIs) huwa sfida ewlenija għall-perjodu li ġej 2014–2020, speċjalment meta kkombinat ma’ inizjattivi ta’ finanzjament tal-KE. GĦAN: L-objettiv ġenerali huwa li jiġu promossi politiki ġodda, jew titjib ta’ politiki eżistenti, immirati lejn il-ħolqien ta’ strumenti ta’ finanzjament, speċjalment Strumenti Finanzjarji (FIs) appoġġati minn fondi tal-FEŻR u integrati ma’ inizjattivi ta’ finanzjament tal-KE, bħall-FEIS (Pjan Juncker 06/2015), għodod mill-Bank Ewropew tal-Investiment BEI (ELENA, Fondi Margarite) jew saħansitra minn sħubijiet pubbliċi-privati. RIŻULTATI: Ir-riżultati se jkunu t-titjib ta’ politiki reġjonali speċifiċi u l-PO tal-FEŻR f’7 reġjuni tal-UE, li jinvolvu 5 Awtoritajiet ta’ Ġestjoni b’kompetenzi fil-FEŻR għall-proġetti EE u RES. It-titjib se jippermetti l-implimentazzjoni tal-istrumenti finanzjarji u l-investiment fl-enerġija fil-fażi 2, bis-saħħa tal-bidliet fil-fokus strateġiku f’6 politiki tal-FEŻR u żewġ strumenti finanzjarji eżistenti. Riżultati importanti oħra huma: > 3.8 MEUR ta’ FEŻR u > 2.65 MEUR ta’ fondi tal-FIs influwenzaw. 120 persuna li jżidu l-kapaċità professjonali li jattendu avvenimenti interreġjonali. — 28 avveniment tal-partijiet interessati, inklużi: 14-il avveniment interreġjonali b’aktar minn 330 parteċipant tal-partijiet interessati. 14-il laqgħa tal-partijiet interessati lokali b’aktar minn 200 parteċipant. — 140 l-aħjar prattika prodotti u murija f’mappa ġeoreferenzjata (għodda Fiener-map) u bażi tad-data online li t-tnejn jitqiegħdu fis-sit web. (Maltese) | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLEMA: Iż-żieda fl-investimenti fl-effiċjenza enerġetika u fl-enerġija rinnovabbli għall-bini hija sfida ewlenija biex jintlaħqu l-miri tal-Unjoni Ewropea għall-2030. Il-biċċa l-kbira tal-inċentivi tal-FEŻR użaw sistemi ta’ għotjiet mhux ritornabbli għall-promozzjoni tal-investiment fl-enerġija, iżda minħabba r-restrizzjoni tad-defiċit fil-Patt ta’ Stabbiltà u Tkabbir (PST) tal-KE, l-investiment naqas. Il-metodu tal-għotjiet qed juri dgħufija importanti fir-rigward ta’ metodi oħra bħall-Istrumenti Finanzjarji (FIs), għalhekk l-awtoritajiet reġjonali għandhom rwol ewlieni x’jaqdu fil-ħolqien ta’ politiki ġodda f’dan il-qasam. L-użu tal-Fondi ta’ Koeżjoni, speċjalment il-FEŻR, fil-ġenerazzjoni ta’ Strumenti Finanzjarji ġodda (FIs) huwa sfida ewlenija għall-perjodu li ġej 2014–2020, speċjalment meta kkombinat ma’ inizjattivi ta’ finanzjament tal-KE. GĦAN: L-objettiv ġenerali huwa li jiġu promossi politiki ġodda, jew titjib ta’ politiki eżistenti, immirati lejn il-ħolqien ta’ strumenti ta’ finanzjament, speċjalment Strumenti Finanzjarji (FIs) appoġġati minn fondi tal-FEŻR u integrati ma’ inizjattivi ta’ finanzjament tal-KE, bħall-FEIS (Pjan Juncker 06/2015), għodod mill-Bank Ewropew tal-Investiment BEI (ELENA, Fondi Margarite) jew saħansitra minn sħubijiet pubbliċi-privati. RIŻULTATI: Ir-riżultati se jkunu t-titjib ta’ politiki reġjonali speċifiċi u l-PO tal-FEŻR f’7 reġjuni tal-UE, li jinvolvu 5 Awtoritajiet ta’ Ġestjoni b’kompetenzi fil-FEŻR għall-proġetti EE u RES. It-titjib se jippermetti l-implimentazzjoni tal-istrumenti finanzjarji u l-investiment fl-enerġija fil-fażi 2, bis-saħħa tal-bidliet fil-fokus strateġiku f’6 politiki tal-FEŻR u żewġ strumenti finanzjarji eżistenti. Riżultati importanti oħra huma: > 3.8 MEUR ta’ FEŻR u > 2.65 MEUR ta’ fondi tal-FIs influwenzaw. 120 persuna li jżidu l-kapaċità professjonali li jattendu avvenimenti interreġjonali. — 28 avveniment tal-partijiet interessati, inklużi: 14-il avveniment interreġjonali b’aktar minn 330 parteċipant tal-partijiet interessati. 14-il laqgħa tal-partijiet interessati lokali b’aktar minn 200 parteċipant. — 140 l-aħjar prattika prodotti u murija f’mappa ġeoreferenzjata (għodda Fiener-map) u bażi tad-data online li t-tnejn jitqiegħdu fis-sit web. (Maltese) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLEMA: Iż-żieda fl-investimenti fl-effiċjenza enerġetika u fl-enerġija rinnovabbli għall-bini hija sfida ewlenija biex jintlaħqu l-miri tal-Unjoni Ewropea għall-2030. Il-biċċa l-kbira tal-inċentivi tal-FEŻR użaw sistemi ta’ għotjiet mhux ritornabbli għall-promozzjoni tal-investiment fl-enerġija, iżda minħabba r-restrizzjoni tad-defiċit fil-Patt ta’ Stabbiltà u Tkabbir (PST) tal-KE, l-investiment naqas. Il-metodu tal-għotjiet qed juri dgħufija importanti fir-rigward ta’ metodi oħra bħall-Istrumenti Finanzjarji (FIs), għalhekk l-awtoritajiet reġjonali għandhom rwol ewlieni x’jaqdu fil-ħolqien ta’ politiki ġodda f’dan il-qasam. L-użu tal-Fondi ta’ Koeżjoni, speċjalment il-FEŻR, fil-ġenerazzjoni ta’ Strumenti Finanzjarji ġodda (FIs) huwa sfida ewlenija għall-perjodu li ġej 2014–2020, speċjalment meta kkombinat ma’ inizjattivi ta’ finanzjament tal-KE. GĦAN: L-objettiv ġenerali huwa li jiġu promossi politiki ġodda, jew titjib ta’ politiki eżistenti, immirati lejn il-ħolqien ta’ strumenti ta’ finanzjament, speċjalment Strumenti Finanzjarji (FIs) appoġġati minn fondi tal-FEŻR u integrati ma’ inizjattivi ta’ finanzjament tal-KE, bħall-FEIS (Pjan Juncker 06/2015), għodod mill-Bank Ewropew tal-Investiment BEI (ELENA, Fondi Margarite) jew saħansitra minn sħubijiet pubbliċi-privati. RIŻULTATI: Ir-riżultati se jkunu t-titjib ta’ politiki reġjonali speċifiċi u l-PO tal-FEŻR f’7 reġjuni tal-UE, li jinvolvu 5 Awtoritajiet ta’ Ġestjoni b’kompetenzi fil-FEŻR għall-proġetti EE u RES. It-titjib se jippermetti l-implimentazzjoni tal-istrumenti finanzjarji u l-investiment fl-enerġija fil-fażi 2, bis-saħħa tal-bidliet fil-fokus strateġiku f’6 politiki tal-FEŻR u żewġ strumenti finanzjarji eżistenti. Riżultati importanti oħra huma: > 3.8 MEUR ta’ FEŻR u > 2.65 MEUR ta’ fondi tal-FIs influwenzaw. 120 persuna li jżidu l-kapaċità professjonali li jattendu avvenimenti interreġjonali. — 28 avveniment tal-partijiet interessati, inklużi: 14-il avveniment interreġjonali b’aktar minn 330 parteċipant tal-partijiet interessati. 14-il laqgħa tal-partijiet interessati lokali b’aktar minn 200 parteċipant. — 140 l-aħjar prattika prodotti u murija f’mappa ġeoreferenzjata (għodda Fiener-map) u bażi tad-data online li t-tnejn jitqiegħdu fis-sit web. (Maltese) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 4 November 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
PROBLEMA: Iż-żieda fl-investimenti fl-effiċjenza enerġetika u fl-enerġija rinnovabbli għall-bini hija sfida ewlenija biex jintlaħqu l-miri tal-Unjoni Ewropea għall-2030. Il-biċċa l-kbira tal-inċentivi tal-FEŻR użaw sistemi ta’ għotjiet mhux ritornabbli għall-promozzjoni tal-investiment fl-enerġija, iżda minħabba r-restrizzjoni tad-defiċit fil-Patt ta’ Stabbiltà u Tkabbir (PST) tal-KE, l-investiment naqas. Il-metodu tal-għotjiet qed juri dgħufija importanti fir-rigward ta’ metodi oħra bħall-Istrumenti Finanzjarji (FIs), għalhekk l-awtoritajiet reġjonali għandhom rwol ewlieni x’jaqdu fil-ħolqien ta’ politiki ġodda f’dan il-qasam. L-użu tal-Fondi ta’ Koeżjoni, speċjalment il-FEŻR, fil-ġenerazzjoni ta’ Strumenti Finanzjarji ġodda (FIs) huwa sfida ewlenija għall-perjodu li ġej 2014–2020, speċjalment meta kkombinat ma’ inizjattivi ta’ finanzjament tal-KE. GĦAN: L-objettiv ġenerali huwa li jiġu promossi politiki ġodda, jew titjib ta’ politiki eżistenti, immirati lejn il-ħolqien ta’ strumenti ta’ finanzjament, speċjalment Strumenti Finanzjarji (FIs) appoġġati minn fondi tal-FEŻR u integrati ma’ inizjattivi ta’ finanzjament tal-KE, bħall-FEIS (Pjan Juncker 06/2015), għodod mill-Bank Ewropew tal-Investiment BEI (ELENA, Fondi Margarite) jew saħansitra minn sħubijiet pubbliċi-privati. RIŻULTATI: Ir-riżultati se jkunu t-titjib ta’ politiki reġjonali speċifiċi u l-PO tal-FEŻR f’7 reġjuni tal-UE, li jinvolvu 5 Awtoritajiet ta’ Ġestjoni b’kompetenzi fil-FEŻR għall-proġetti EE u RES. It-titjib se jippermetti l-implimentazzjoni tal-istrumenti finanzjarji u l-investiment fl-enerġija fil-fażi 2, bis-saħħa tal-bidliet fil-fokus strateġiku f’6 politiki tal-FEŻR u żewġ strumenti finanzjarji eżistenti. Riżultati importanti oħra huma: > 3.8 MEUR ta’ FEŻR u > 2.65 MEUR ta’ fondi tal-FIs influwenzaw. 120 persuna li jżidu l-kapaċità professjonali li jattendu avvenimenti interreġjonali. — 28 avveniment tal-partijiet interessati, inklużi: 14-il avveniment interreġjonali b’aktar minn 330 parteċipant tal-partijiet interessati. 14-il laqgħa tal-partijiet interessati lokali b’aktar minn 200 parteċipant. — 140 l-aħjar prattika prodotti u murija f’mappa ġeoreferenzjata (għodda Fiener-map) u bażi tad-data online li t-tnejn jitqiegħdu fis-sit web. (Maltese) | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLEMA: Iż-żieda fl-investimenti fl-effiċjenza enerġetika u fl-enerġija rinnovabbli għall-bini hija sfida ewlenija biex jintlaħqu l-miri tal-Unjoni Ewropea għall-2030. Il-biċċa l-kbira tal-inċentivi tal-FEŻR użaw sistemi ta’ għotjiet mhux ritornabbli għall-promozzjoni tal-investiment fl-enerġija, iżda minħabba r-restrizzjoni tad-defiċit fil-Patt ta’ Stabbiltà u Tkabbir (PST) tal-KE, l-investiment naqas. Il-metodu tal-għotjiet qed juri dgħufija importanti fir-rigward ta’ metodi oħra bħall-Istrumenti Finanzjarji (FIs), għalhekk l-awtoritajiet reġjonali għandhom rwol ewlieni x’jaqdu fil-ħolqien ta’ politiki ġodda f’dan il-qasam. L-użu tal-Fondi ta’ Koeżjoni, speċjalment il-FEŻR, fil-ġenerazzjoni ta’ Strumenti Finanzjarji ġodda (FIs) huwa sfida ewlenija għall-perjodu li ġej 2014–2020, speċjalment meta kkombinat ma’ inizjattivi ta’ finanzjament tal-KE. GĦAN: L-objettiv ġenerali huwa li jiġu promossi politiki ġodda, jew titjib ta’ politiki eżistenti, immirati lejn il-ħolqien ta’ strumenti ta’ finanzjament, speċjalment Strumenti Finanzjarji (FIs) appoġġati minn fondi tal-FEŻR u integrati ma’ inizjattivi ta’ finanzjament tal-KE, bħall-FEIS (Pjan Juncker 06/2015), għodod mill-Bank Ewropew tal-Investiment BEI (ELENA, Fondi Margarite) jew saħansitra minn sħubijiet pubbliċi-privati. RIŻULTATI: Ir-riżultati se jkunu t-titjib ta’ politiki reġjonali speċifiċi u l-PO tal-FEŻR f’7 reġjuni tal-UE, li jinvolvu 5 Awtoritajiet ta’ Ġestjoni b’kompetenzi fil-FEŻR għall-proġetti EE u RES. It-titjib se jippermetti l-implimentazzjoni tal-istrumenti finanzjarji u l-investiment fl-enerġija fil-fażi 2, bis-saħħa tal-bidliet fil-fokus strateġiku f’6 politiki tal-FEŻR u żewġ strumenti finanzjarji eżistenti. Riżultati importanti oħra huma: > 3.8 MEUR ta’ FEŻR u > 2.65 MEUR ta’ fondi tal-FIs influwenzaw. 120 persuna li jżidu l-kapaċità professjonali li jattendu avvenimenti interreġjonali. — 28 avveniment tal-partijiet interessati, inklużi: 14-il avveniment interreġjonali b’aktar minn 330 parteċipant tal-partijiet interessati. 14-il laqgħa tal-partijiet interessati lokali b’aktar minn 200 parteċipant. — 140 l-aħjar prattika prodotti u murija f’mappa ġeoreferenzjata (għodda Fiener-map) u bażi tad-data online li t-tnejn jitqiegħdu fis-sit web. (Maltese) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLEMA: Iż-żieda fl-investimenti fl-effiċjenza enerġetika u fl-enerġija rinnovabbli għall-bini hija sfida ewlenija biex jintlaħqu l-miri tal-Unjoni Ewropea għall-2030. Il-biċċa l-kbira tal-inċentivi tal-FEŻR użaw sistemi ta’ għotjiet mhux ritornabbli għall-promozzjoni tal-investiment fl-enerġija, iżda minħabba r-restrizzjoni tad-defiċit fil-Patt ta’ Stabbiltà u Tkabbir (PST) tal-KE, l-investiment naqas. Il-metodu tal-għotjiet qed juri dgħufija importanti fir-rigward ta’ metodi oħra bħall-Istrumenti Finanzjarji (FIs), għalhekk l-awtoritajiet reġjonali għandhom rwol ewlieni x’jaqdu fil-ħolqien ta’ politiki ġodda f’dan il-qasam. L-użu tal-Fondi ta’ Koeżjoni, speċjalment il-FEŻR, fil-ġenerazzjoni ta’ Strumenti Finanzjarji ġodda (FIs) huwa sfida ewlenija għall-perjodu li ġej 2014–2020, speċjalment meta kkombinat ma’ inizjattivi ta’ finanzjament tal-KE. GĦAN: L-objettiv ġenerali huwa li jiġu promossi politiki ġodda, jew titjib ta’ politiki eżistenti, immirati lejn il-ħolqien ta’ strumenti ta’ finanzjament, speċjalment Strumenti Finanzjarji (FIs) appoġġati minn fondi tal-FEŻR u integrati ma’ inizjattivi ta’ finanzjament tal-KE, bħall-FEIS (Pjan Juncker 06/2015), għodod mill-Bank Ewropew tal-Investiment BEI (ELENA, Fondi Margarite) jew saħansitra minn sħubijiet pubbliċi-privati. RIŻULTATI: Ir-riżultati se jkunu t-titjib ta’ politiki reġjonali speċifiċi u l-PO tal-FEŻR f’7 reġjuni tal-UE, li jinvolvu 5 Awtoritajiet ta’ Ġestjoni b’kompetenzi fil-FEŻR għall-proġetti EE u RES. It-titjib se jippermetti l-implimentazzjoni tal-istrumenti finanzjarji u l-investiment fl-enerġija fil-fażi 2, bis-saħħa tal-bidliet fil-fokus strateġiku f’6 politiki tal-FEŻR u żewġ strumenti finanzjarji eżistenti. Riżultati importanti oħra huma: > 3.8 MEUR ta’ FEŻR u > 2.65 MEUR ta’ fondi tal-FIs influwenzaw. 120 persuna li jżidu l-kapaċità professjonali li jattendu avvenimenti interreġjonali. — 28 avveniment tal-partijiet interessati, inklużi: 14-il avveniment interreġjonali b’aktar minn 330 parteċipant tal-partijiet interessati. 14-il laqgħa tal-partijiet interessati lokali b’aktar minn 200 parteċipant. — 140 l-aħjar prattika prodotti u murija f’mappa ġeoreferenzjata (għodda Fiener-map) u bażi tad-data online li t-tnejn jitqiegħdu fis-sit web. (Maltese) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 4 November 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
PROBLEMA: Iż-żieda fl-investimenti fl-effiċjenza enerġetika u fl-enerġija rinnovabbli għall-bini hija sfida ewlenija biex jintlaħqu l-miri tal-Unjoni Ewropea għall-2030. Il-biċċa l-kbira tal-inċentivi tal-FEŻR użaw sistemi ta’ għotjiet mhux ritornabbli għall-promozzjoni tal-investiment fl-enerġija, iżda minħabba r-restrizzjoni tad-defiċit fil-Patt ta’ Stabbiltà u Tkabbir (PST) tal-KE, l-investiment naqas. Il-metodu tal-għotjiet qed juri dgħufija importanti fir-rigward ta’ metodi oħra bħall-Istrumenti Finanzjarji (FIs), għalhekk l-awtoritajiet reġjonali għandhom rwol ewlieni x’jaqdu fil-ħolqien ta’ politiki ġodda f’dan il-qasam. L-użu tal-Fondi ta’ Koeżjoni, speċjalment il-FEŻR, fil-ġenerazzjoni ta’ Strumenti Finanzjarji ġodda (FIs) huwa sfida ewlenija għall-perjodu li ġej 2014–2020, speċjalment meta kkombinat ma’ inizjattivi ta’ finanzjament tal-KE. GĦAN: L-objettiv ġenerali huwa li jiġu promossi politiki ġodda, jew titjib ta’ politiki eżistenti, immirati lejn il-ħolqien ta’ strumenti ta’ finanzjament, speċjalment Strumenti Finanzjarji (FIs) appoġġati minn fondi tal-FEŻR u integrati ma’ inizjattivi ta’ finanzjament tal-KE, bħall-FEIS (Pjan Juncker 06/2015), għodod mill-Bank Ewropew tal-Investiment BEI (ELENA, Fondi Margarite) jew saħansitra minn sħubijiet pubbliċi-privati. RIŻULTATI: Ir-riżultati se jkunu t-titjib ta’ politiki reġjonali speċifiċi u l-PO tal-FEŻR f’7 reġjuni tal-UE, li jinvolvu 5 Awtoritajiet ta’ Ġestjoni b’kompetenzi fil-FEŻR għall-proġetti EE u RES. It-titjib se jippermetti l-implimentazzjoni tal-istrumenti finanzjarji u l-investiment fl-enerġija fil-fażi 2, bis-saħħa tal-bidliet fil-fokus strateġiku f’6 politiki tal-FEŻR u żewġ strumenti finanzjarji eżistenti. Riżultati importanti oħra huma: > 3.8 MEUR ta’ FEŻR u > 2.65 MEUR ta’ fondi tal-FIs influwenzaw. 120 persuna li jżidu l-kapaċità professjonali li jattendu avvenimenti interreġjonali. — 28 avveniment tal-partijiet interessati, inklużi: 14-il avveniment interreġjonali b’aktar minn 330 parteċipant tal-partijiet interessati. 14-il laqgħa tal-partijiet interessati lokali b’aktar minn 200 parteċipant. — 140 l-aħjar prattika prodotti u murija f’mappa ġeoreferenzjata (għodda Fiener-map) u bażi tad-data online li t-tnejn jitqiegħdu fis-sit web. (Maltese) | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLEMA: Iż-żieda fl-investimenti fl-effiċjenza enerġetika u fl-enerġija rinnovabbli għall-bini hija sfida ewlenija biex jintlaħqu l-miri tal-Unjoni Ewropea għall-2030. Il-biċċa l-kbira tal-inċentivi tal-FEŻR użaw sistemi ta’ għotjiet mhux ritornabbli għall-promozzjoni tal-investiment fl-enerġija, iżda minħabba r-restrizzjoni tad-defiċit fil-Patt ta’ Stabbiltà u Tkabbir (PST) tal-KE, l-investiment naqas. Il-metodu tal-għotjiet qed juri dgħufija importanti fir-rigward ta’ metodi oħra bħall-Istrumenti Finanzjarji (FIs), għalhekk l-awtoritajiet reġjonali għandhom rwol ewlieni x’jaqdu fil-ħolqien ta’ politiki ġodda f’dan il-qasam. L-użu tal-Fondi ta’ Koeżjoni, speċjalment il-FEŻR, fil-ġenerazzjoni ta’ Strumenti Finanzjarji ġodda (FIs) huwa sfida ewlenija għall-perjodu li ġej 2014–2020, speċjalment meta kkombinat ma’ inizjattivi ta’ finanzjament tal-KE. GĦAN: L-objettiv ġenerali huwa li jiġu promossi politiki ġodda, jew titjib ta’ politiki eżistenti, immirati lejn il-ħolqien ta’ strumenti ta’ finanzjament, speċjalment Strumenti Finanzjarji (FIs) appoġġati minn fondi tal-FEŻR u integrati ma’ inizjattivi ta’ finanzjament tal-KE, bħall-FEIS (Pjan Juncker 06/2015), għodod mill-Bank Ewropew tal-Investiment BEI (ELENA, Fondi Margarite) jew saħansitra minn sħubijiet pubbliċi-privati. RIŻULTATI: Ir-riżultati se jkunu t-titjib ta’ politiki reġjonali speċifiċi u l-PO tal-FEŻR f’7 reġjuni tal-UE, li jinvolvu 5 Awtoritajiet ta’ Ġestjoni b’kompetenzi fil-FEŻR għall-proġetti EE u RES. It-titjib se jippermetti l-implimentazzjoni tal-istrumenti finanzjarji u l-investiment fl-enerġija fil-fażi 2, bis-saħħa tal-bidliet fil-fokus strateġiku f’6 politiki tal-FEŻR u żewġ strumenti finanzjarji eżistenti. Riżultati importanti oħra huma: > 3.8 MEUR ta’ FEŻR u > 2.65 MEUR ta’ fondi tal-FIs influwenzaw. 120 persuna li jżidu l-kapaċità professjonali li jattendu avvenimenti interreġjonali. — 28 avveniment tal-partijiet interessati, inklużi: 14-il avveniment interreġjonali b’aktar minn 330 parteċipant tal-partijiet interessati. 14-il laqgħa tal-partijiet interessati lokali b’aktar minn 200 parteċipant. — 140 l-aħjar prattika prodotti u murija f’mappa ġeoreferenzjata (għodda Fiener-map) u bażi tad-data online li t-tnejn jitqiegħdu fis-sit web. (Maltese) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLEMA: Iż-żieda fl-investimenti fl-effiċjenza enerġetika u fl-enerġija rinnovabbli għall-bini hija sfida ewlenija biex jintlaħqu l-miri tal-Unjoni Ewropea għall-2030. Il-biċċa l-kbira tal-inċentivi tal-FEŻR użaw sistemi ta’ għotjiet mhux ritornabbli għall-promozzjoni tal-investiment fl-enerġija, iżda minħabba r-restrizzjoni tad-defiċit fil-Patt ta’ Stabbiltà u Tkabbir (PST) tal-KE, l-investiment naqas. Il-metodu tal-għotjiet qed juri dgħufija importanti fir-rigward ta’ metodi oħra bħall-Istrumenti Finanzjarji (FIs), għalhekk l-awtoritajiet reġjonali għandhom rwol ewlieni x’jaqdu fil-ħolqien ta’ politiki ġodda f’dan il-qasam. L-użu tal-Fondi ta’ Koeżjoni, speċjalment il-FEŻR, fil-ġenerazzjoni ta’ Strumenti Finanzjarji ġodda (FIs) huwa sfida ewlenija għall-perjodu li ġej 2014–2020, speċjalment meta kkombinat ma’ inizjattivi ta’ finanzjament tal-KE. GĦAN: L-objettiv ġenerali huwa li jiġu promossi politiki ġodda, jew titjib ta’ politiki eżistenti, immirati lejn il-ħolqien ta’ strumenti ta’ finanzjament, speċjalment Strumenti Finanzjarji (FIs) appoġġati minn fondi tal-FEŻR u integrati ma’ inizjattivi ta’ finanzjament tal-KE, bħall-FEIS (Pjan Juncker 06/2015), għodod mill-Bank Ewropew tal-Investiment BEI (ELENA, Fondi Margarite) jew saħansitra minn sħubijiet pubbliċi-privati. RIŻULTATI: Ir-riżultati se jkunu t-titjib ta’ politiki reġjonali speċifiċi u l-PO tal-FEŻR f’7 reġjuni tal-UE, li jinvolvu 5 Awtoritajiet ta’ Ġestjoni b’kompetenzi fil-FEŻR għall-proġetti EE u RES. It-titjib se jippermetti l-implimentazzjoni tal-istrumenti finanzjarji u l-investiment fl-enerġija fil-fażi 2, bis-saħħa tal-bidliet fil-fokus strateġiku f’6 politiki tal-FEŻR u żewġ strumenti finanzjarji eżistenti. Riżultati importanti oħra huma: > 3.8 MEUR ta’ FEŻR u > 2.65 MEUR ta’ fondi tal-FIs influwenzaw. 120 persuna li jżidu l-kapaċità professjonali li jattendu avvenimenti interreġjonali. — 28 avveniment tal-partijiet interessati, inklużi: 14-il avveniment interreġjonali b’aktar minn 330 parteċipant tal-partijiet interessati. 14-il laqgħa tal-partijiet interessati lokali b’aktar minn 200 parteċipant. — 140 l-aħjar prattika prodotti u murija f’mappa ġeoreferenzjata (għodda Fiener-map) u bażi tad-data online li t-tnejn jitqiegħdu fis-sit web. (Maltese) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 4 November 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
PROBLEMA: La ampliación de las inversiones en eficiencia energética y energías renovables para los edificios es un reto importante para cumplir los objetivos de la Unión Europea para 2030. La mayoría de los incentivos del FEDER utilizaron sistemas de subvenciones no reembolsables para promover la inversión en energía, pero debido a la restricción del déficit en el Pacto de Estabilidad y Crecimiento de la CE (PEC), la inversión se ha desacelerado. El método de subvención está mostrando una deficiencia importante en relación con otros métodos, como los instrumentos financieros (IF), por lo que las autoridades regionales tienen un papel clave que desempeñar en la creación de nuevas políticas en este ámbito. El uso de los Fondos de Cohesión, especialmente del FEDER, en la generación de nuevos instrumentos financieros es un reto principal para el próximo período 2014-2020, especialmente cuando se combina con iniciativas de financiación de la CE. OBJETIVO: El objetivo general es promover nuevas políticas, o mejorar las políticas existentes, destinadas a la creación de instrumentos de financiación, especialmente instrumentos financieros (IF) apoyados por fondos del FEDER e integrados con iniciativas de financiación de la CE, como el FEIE (Plan Juncker 06/2015), instrumentos del Banco Europeo de Inversiones BEI (ELENA, Fondos Margarite) o incluso de asociaciones público-privadas. SALIDAS: Los resultados serán la mejora de las políticas regionales específicas y del PO del FEDER en siete regiones de la UE, con la participación de cinco autoridades de gestión con competencias en el FEDER para proyectos de EE y FER. La mejora permitirá la aplicación de los instrumentos financieros y la inversión en energía en la fase 2, gracias a los cambios de enfoque estratégico en seis políticas del FEDER y dos instrumentos financieros existentes. Otros resultados importantes son: > 3,8 MEUR del FEDER y > 2,65 MEUR de fondos de FI influenciados. 120 personas aumentando la capacidad profesional que asisten a eventos interregionales. — 28 eventos de partes interesadas, incluyendo: 14 eventos interregionales con más de 330 participantes. 14 reuniones locales de partes interesadas con más de 200 asistentes. — 140 mejores prácticas producidas y mostradas en un mapa georreferenciado (herramienta Fiener-map) y una base de datos en línea colocada en el sitio web. (Spanish) | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLEMA: La ampliación de las inversiones en eficiencia energética y energías renovables para los edificios es un reto importante para cumplir los objetivos de la Unión Europea para 2030. La mayoría de los incentivos del FEDER utilizaron sistemas de subvenciones no reembolsables para promover la inversión en energía, pero debido a la restricción del déficit en el Pacto de Estabilidad y Crecimiento de la CE (PEC), la inversión se ha desacelerado. El método de subvención está mostrando una deficiencia importante en relación con otros métodos, como los instrumentos financieros (IF), por lo que las autoridades regionales tienen un papel clave que desempeñar en la creación de nuevas políticas en este ámbito. El uso de los Fondos de Cohesión, especialmente del FEDER, en la generación de nuevos instrumentos financieros es un reto principal para el próximo período 2014-2020, especialmente cuando se combina con iniciativas de financiación de la CE. OBJETIVO: El objetivo general es promover nuevas políticas, o mejorar las políticas existentes, destinadas a la creación de instrumentos de financiación, especialmente instrumentos financieros (IF) apoyados por fondos del FEDER e integrados con iniciativas de financiación de la CE, como el FEIE (Plan Juncker 06/2015), instrumentos del Banco Europeo de Inversiones BEI (ELENA, Fondos Margarite) o incluso de asociaciones público-privadas. SALIDAS: Los resultados serán la mejora de las políticas regionales específicas y del PO del FEDER en siete regiones de la UE, con la participación de cinco autoridades de gestión con competencias en el FEDER para proyectos de EE y FER. La mejora permitirá la aplicación de los instrumentos financieros y la inversión en energía en la fase 2, gracias a los cambios de enfoque estratégico en seis políticas del FEDER y dos instrumentos financieros existentes. Otros resultados importantes son: > 3,8 MEUR del FEDER y > 2,65 MEUR de fondos de FI influenciados. 120 personas aumentando la capacidad profesional que asisten a eventos interregionales. — 28 eventos de partes interesadas, incluyendo: 14 eventos interregionales con más de 330 participantes. 14 reuniones locales de partes interesadas con más de 200 asistentes. — 140 mejores prácticas producidas y mostradas en un mapa georreferenciado (herramienta Fiener-map) y una base de datos en línea colocada en el sitio web. (Spanish) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLEMA: La ampliación de las inversiones en eficiencia energética y energías renovables para los edificios es un reto importante para cumplir los objetivos de la Unión Europea para 2030. La mayoría de los incentivos del FEDER utilizaron sistemas de subvenciones no reembolsables para promover la inversión en energía, pero debido a la restricción del déficit en el Pacto de Estabilidad y Crecimiento de la CE (PEC), la inversión se ha desacelerado. El método de subvención está mostrando una deficiencia importante en relación con otros métodos, como los instrumentos financieros (IF), por lo que las autoridades regionales tienen un papel clave que desempeñar en la creación de nuevas políticas en este ámbito. El uso de los Fondos de Cohesión, especialmente del FEDER, en la generación de nuevos instrumentos financieros es un reto principal para el próximo período 2014-2020, especialmente cuando se combina con iniciativas de financiación de la CE. OBJETIVO: El objetivo general es promover nuevas políticas, o mejorar las políticas existentes, destinadas a la creación de instrumentos de financiación, especialmente instrumentos financieros (IF) apoyados por fondos del FEDER e integrados con iniciativas de financiación de la CE, como el FEIE (Plan Juncker 06/2015), instrumentos del Banco Europeo de Inversiones BEI (ELENA, Fondos Margarite) o incluso de asociaciones público-privadas. SALIDAS: Los resultados serán la mejora de las políticas regionales específicas y del PO del FEDER en siete regiones de la UE, con la participación de cinco autoridades de gestión con competencias en el FEDER para proyectos de EE y FER. La mejora permitirá la aplicación de los instrumentos financieros y la inversión en energía en la fase 2, gracias a los cambios de enfoque estratégico en seis políticas del FEDER y dos instrumentos financieros existentes. Otros resultados importantes son: > 3,8 MEUR del FEDER y > 2,65 MEUR de fondos de FI influenciados. 120 personas aumentando la capacidad profesional que asisten a eventos interregionales. — 28 eventos de partes interesadas, incluyendo: 14 eventos interregionales con más de 330 participantes. 14 reuniones locales de partes interesadas con más de 200 asistentes. — 140 mejores prácticas producidas y mostradas en un mapa georreferenciado (herramienta Fiener-map) y una base de datos en línea colocada en el sitio web. (Spanish) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 4 November 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
PROBLEMA: La ampliación de las inversiones en eficiencia energética y energías renovables para los edificios es un reto importante para cumplir los objetivos de la Unión Europea para 2030. La mayoría de los incentivos del FEDER utilizaron sistemas de subvenciones no reembolsables para promover la inversión en energía, pero debido a la restricción del déficit en el Pacto de Estabilidad y Crecimiento de la CE (PEC), la inversión se ha desacelerado. El método de subvención está mostrando una deficiencia importante en relación con otros métodos, como los instrumentos financieros (IF), por lo que las autoridades regionales tienen un papel clave que desempeñar en la creación de nuevas políticas en este ámbito. El uso de los Fondos de Cohesión, especialmente del FEDER, en la generación de nuevos instrumentos financieros es un reto principal para el próximo período 2014-2020, especialmente cuando se combina con iniciativas de financiación de la CE. OBJETIVO: El objetivo general es promover nuevas políticas, o mejorar las políticas existentes, destinadas a la creación de instrumentos de financiación, especialmente instrumentos financieros (IF) apoyados por fondos del FEDER e integrados con iniciativas de financiación de la CE, como el FEIE (Plan Juncker 06/2015), instrumentos del Banco Europeo de Inversiones BEI (ELENA, Fondos Margarite) o incluso de asociaciones público-privadas. SALIDAS: Los resultados serán la mejora de las políticas regionales específicas y del PO del FEDER en siete regiones de la UE, con la participación de cinco autoridades de gestión con competencias en el FEDER para proyectos de EE y FER. La mejora permitirá la aplicación de los instrumentos financieros y la inversión en energía en la fase 2, gracias a los cambios de enfoque estratégico en seis políticas del FEDER y dos instrumentos financieros existentes. Otros resultados importantes son: > 3,8 MEUR del FEDER y > 2,65 MEUR de fondos de FI influenciados. 120 personas aumentando la capacidad profesional que asisten a eventos interregionales. — 28 eventos de partes interesadas, incluyendo: 14 eventos interregionales con más de 330 participantes. 14 reuniones locales de partes interesadas con más de 200 asistentes. — 140 mejores prácticas producidas y mostradas en un mapa georreferenciado (herramienta Fiener-map) y una base de datos en línea colocada en el sitio web. (Spanish) | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLEMA: La ampliación de las inversiones en eficiencia energética y energías renovables para los edificios es un reto importante para cumplir los objetivos de la Unión Europea para 2030. La mayoría de los incentivos del FEDER utilizaron sistemas de subvenciones no reembolsables para promover la inversión en energía, pero debido a la restricción del déficit en el Pacto de Estabilidad y Crecimiento de la CE (PEC), la inversión se ha desacelerado. El método de subvención está mostrando una deficiencia importante en relación con otros métodos, como los instrumentos financieros (IF), por lo que las autoridades regionales tienen un papel clave que desempeñar en la creación de nuevas políticas en este ámbito. El uso de los Fondos de Cohesión, especialmente del FEDER, en la generación de nuevos instrumentos financieros es un reto principal para el próximo período 2014-2020, especialmente cuando se combina con iniciativas de financiación de la CE. OBJETIVO: El objetivo general es promover nuevas políticas, o mejorar las políticas existentes, destinadas a la creación de instrumentos de financiación, especialmente instrumentos financieros (IF) apoyados por fondos del FEDER e integrados con iniciativas de financiación de la CE, como el FEIE (Plan Juncker 06/2015), instrumentos del Banco Europeo de Inversiones BEI (ELENA, Fondos Margarite) o incluso de asociaciones público-privadas. SALIDAS: Los resultados serán la mejora de las políticas regionales específicas y del PO del FEDER en siete regiones de la UE, con la participación de cinco autoridades de gestión con competencias en el FEDER para proyectos de EE y FER. La mejora permitirá la aplicación de los instrumentos financieros y la inversión en energía en la fase 2, gracias a los cambios de enfoque estratégico en seis políticas del FEDER y dos instrumentos financieros existentes. Otros resultados importantes son: > 3,8 MEUR del FEDER y > 2,65 MEUR de fondos de FI influenciados. 120 personas aumentando la capacidad profesional que asisten a eventos interregionales. — 28 eventos de partes interesadas, incluyendo: 14 eventos interregionales con más de 330 participantes. 14 reuniones locales de partes interesadas con más de 200 asistentes. — 140 mejores prácticas producidas y mostradas en un mapa georreferenciado (herramienta Fiener-map) y una base de datos en línea colocada en el sitio web. (Spanish) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLEMA: La ampliación de las inversiones en eficiencia energética y energías renovables para los edificios es un reto importante para cumplir los objetivos de la Unión Europea para 2030. La mayoría de los incentivos del FEDER utilizaron sistemas de subvenciones no reembolsables para promover la inversión en energía, pero debido a la restricción del déficit en el Pacto de Estabilidad y Crecimiento de la CE (PEC), la inversión se ha desacelerado. El método de subvención está mostrando una deficiencia importante en relación con otros métodos, como los instrumentos financieros (IF), por lo que las autoridades regionales tienen un papel clave que desempeñar en la creación de nuevas políticas en este ámbito. El uso de los Fondos de Cohesión, especialmente del FEDER, en la generación de nuevos instrumentos financieros es un reto principal para el próximo período 2014-2020, especialmente cuando se combina con iniciativas de financiación de la CE. OBJETIVO: El objetivo general es promover nuevas políticas, o mejorar las políticas existentes, destinadas a la creación de instrumentos de financiación, especialmente instrumentos financieros (IF) apoyados por fondos del FEDER e integrados con iniciativas de financiación de la CE, como el FEIE (Plan Juncker 06/2015), instrumentos del Banco Europeo de Inversiones BEI (ELENA, Fondos Margarite) o incluso de asociaciones público-privadas. SALIDAS: Los resultados serán la mejora de las políticas regionales específicas y del PO del FEDER en siete regiones de la UE, con la participación de cinco autoridades de gestión con competencias en el FEDER para proyectos de EE y FER. La mejora permitirá la aplicación de los instrumentos financieros y la inversión en energía en la fase 2, gracias a los cambios de enfoque estratégico en seis políticas del FEDER y dos instrumentos financieros existentes. Otros resultados importantes son: > 3,8 MEUR del FEDER y > 2,65 MEUR de fondos de FI influenciados. 120 personas aumentando la capacidad profesional que asisten a eventos interregionales. — 28 eventos de partes interesadas, incluyendo: 14 eventos interregionales con más de 330 participantes. 14 reuniones locales de partes interesadas con más de 200 asistentes. — 140 mejores prácticas producidas y mostradas en un mapa georreferenciado (herramienta Fiener-map) y una base de datos en línea colocada en el sitio web. (Spanish) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 4 November 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
PROBLEMA: La ampliación de las inversiones en eficiencia energética y energías renovables para los edificios es un reto importante para cumplir los objetivos de la Unión Europea para 2030. La mayoría de los incentivos del FEDER utilizaron sistemas de subvenciones no reembolsables para promover la inversión en energía, pero debido a la restricción del déficit en el Pacto de Estabilidad y Crecimiento de la CE (PEC), la inversión se ha desacelerado. El método de subvención está mostrando una deficiencia importante en relación con otros métodos, como los instrumentos financieros (IF), por lo que las autoridades regionales tienen un papel clave que desempeñar en la creación de nuevas políticas en este ámbito. El uso de los Fondos de Cohesión, especialmente del FEDER, en la generación de nuevos instrumentos financieros es un reto principal para el próximo período 2014-2020, especialmente cuando se combina con iniciativas de financiación de la CE. OBJETIVO: El objetivo general es promover nuevas políticas, o mejorar las políticas existentes, destinadas a la creación de instrumentos de financiación, especialmente instrumentos financieros (IF) apoyados por fondos del FEDER e integrados con iniciativas de financiación de la CE, como el FEIE (Plan Juncker 06/2015), instrumentos del Banco Europeo de Inversiones BEI (ELENA, Fondos Margarite) o incluso de asociaciones público-privadas. SALIDAS: Los resultados serán la mejora de las políticas regionales específicas y del PO del FEDER en siete regiones de la UE, con la participación de cinco autoridades de gestión con competencias en el FEDER para proyectos de EE y FER. La mejora permitirá la aplicación de los instrumentos financieros y la inversión en energía en la fase 2, gracias a los cambios de enfoque estratégico en seis políticas del FEDER y dos instrumentos financieros existentes. Otros resultados importantes son: > 3,8 MEUR del FEDER y > 2,65 MEUR de fondos de FI influenciados. 120 personas aumentando la capacidad profesional que asisten a eventos interregionales. — 28 eventos de partes interesadas, incluyendo: 14 eventos interregionales con más de 330 participantes. 14 reuniones locales de partes interesadas con más de 200 asistentes. — 140 mejores prácticas producidas y mostradas en un mapa georreferenciado (herramienta Fiener-map) y una base de datos en línea colocada en el sitio web. (Spanish) | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLEMA: La ampliación de las inversiones en eficiencia energética y energías renovables para los edificios es un reto importante para cumplir los objetivos de la Unión Europea para 2030. La mayoría de los incentivos del FEDER utilizaron sistemas de subvenciones no reembolsables para promover la inversión en energía, pero debido a la restricción del déficit en el Pacto de Estabilidad y Crecimiento de la CE (PEC), la inversión se ha desacelerado. El método de subvención está mostrando una deficiencia importante en relación con otros métodos, como los instrumentos financieros (IF), por lo que las autoridades regionales tienen un papel clave que desempeñar en la creación de nuevas políticas en este ámbito. El uso de los Fondos de Cohesión, especialmente del FEDER, en la generación de nuevos instrumentos financieros es un reto principal para el próximo período 2014-2020, especialmente cuando se combina con iniciativas de financiación de la CE. OBJETIVO: El objetivo general es promover nuevas políticas, o mejorar las políticas existentes, destinadas a la creación de instrumentos de financiación, especialmente instrumentos financieros (IF) apoyados por fondos del FEDER e integrados con iniciativas de financiación de la CE, como el FEIE (Plan Juncker 06/2015), instrumentos del Banco Europeo de Inversiones BEI (ELENA, Fondos Margarite) o incluso de asociaciones público-privadas. SALIDAS: Los resultados serán la mejora de las políticas regionales específicas y del PO del FEDER en siete regiones de la UE, con la participación de cinco autoridades de gestión con competencias en el FEDER para proyectos de EE y FER. La mejora permitirá la aplicación de los instrumentos financieros y la inversión en energía en la fase 2, gracias a los cambios de enfoque estratégico en seis políticas del FEDER y dos instrumentos financieros existentes. Otros resultados importantes son: > 3,8 MEUR del FEDER y > 2,65 MEUR de fondos de FI influenciados. 120 personas aumentando la capacidad profesional que asisten a eventos interregionales. — 28 eventos de partes interesadas, incluyendo: 14 eventos interregionales con más de 330 participantes. 14 reuniones locales de partes interesadas con más de 200 asistentes. — 140 mejores prácticas producidas y mostradas en un mapa georreferenciado (herramienta Fiener-map) y una base de datos en línea colocada en el sitio web. (Spanish) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLEMA: La ampliación de las inversiones en eficiencia energética y energías renovables para los edificios es un reto importante para cumplir los objetivos de la Unión Europea para 2030. La mayoría de los incentivos del FEDER utilizaron sistemas de subvenciones no reembolsables para promover la inversión en energía, pero debido a la restricción del déficit en el Pacto de Estabilidad y Crecimiento de la CE (PEC), la inversión se ha desacelerado. El método de subvención está mostrando una deficiencia importante en relación con otros métodos, como los instrumentos financieros (IF), por lo que las autoridades regionales tienen un papel clave que desempeñar en la creación de nuevas políticas en este ámbito. El uso de los Fondos de Cohesión, especialmente del FEDER, en la generación de nuevos instrumentos financieros es un reto principal para el próximo período 2014-2020, especialmente cuando se combina con iniciativas de financiación de la CE. OBJETIVO: El objetivo general es promover nuevas políticas, o mejorar las políticas existentes, destinadas a la creación de instrumentos de financiación, especialmente instrumentos financieros (IF) apoyados por fondos del FEDER e integrados con iniciativas de financiación de la CE, como el FEIE (Plan Juncker 06/2015), instrumentos del Banco Europeo de Inversiones BEI (ELENA, Fondos Margarite) o incluso de asociaciones público-privadas. SALIDAS: Los resultados serán la mejora de las políticas regionales específicas y del PO del FEDER en siete regiones de la UE, con la participación de cinco autoridades de gestión con competencias en el FEDER para proyectos de EE y FER. La mejora permitirá la aplicación de los instrumentos financieros y la inversión en energía en la fase 2, gracias a los cambios de enfoque estratégico en seis políticas del FEDER y dos instrumentos financieros existentes. Otros resultados importantes son: > 3,8 MEUR del FEDER y > 2,65 MEUR de fondos de FI influenciados. 120 personas aumentando la capacidad profesional que asisten a eventos interregionales. — 28 eventos de partes interesadas, incluyendo: 14 eventos interregionales con más de 330 participantes. 14 reuniones locales de partes interesadas con más de 200 asistentes. — 140 mejores prácticas producidas y mostradas en un mapa georreferenciado (herramienta Fiener-map) y una base de datos en línea colocada en el sitio web. (Spanish) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 4 November 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
PROBLEMA: La ampliación de las inversiones en eficiencia energética y energías renovables para los edificios es un reto importante para cumplir los objetivos de la Unión Europea para 2030. La mayoría de los incentivos del FEDER utilizaron sistemas de subvenciones no reembolsables para promover la inversión en energía, pero debido a la restricción del déficit en el Pacto de Estabilidad y Crecimiento de la CE (PEC), la inversión se ha desacelerado. El método de subvención está mostrando una deficiencia importante en relación con otros métodos, como los instrumentos financieros (IF), por lo que las autoridades regionales tienen un papel clave que desempeñar en la creación de nuevas políticas en este ámbito. El uso de los Fondos de Cohesión, especialmente del FEDER, en la generación de nuevos instrumentos financieros es un reto principal para el próximo período 2014-2020, especialmente cuando se combina con iniciativas de financiación de la CE. OBJETIVO: El objetivo general es promover nuevas políticas, o mejorar las políticas existentes, destinadas a la creación de instrumentos de financiación, especialmente instrumentos financieros (IF) apoyados por fondos del FEDER e integrados con iniciativas de financiación de la CE, como el FEIE (Plan Juncker 06/2015), instrumentos del Banco Europeo de Inversiones BEI (ELENA, Fondos Margarite) o incluso de asociaciones público-privadas. SALIDAS: Los resultados serán la mejora de las políticas regionales específicas y del PO del FEDER en siete regiones de la UE, con la participación de cinco autoridades de gestión con competencias en el FEDER para proyectos de EE y FER. La mejora permitirá la aplicación de los instrumentos financieros y la inversión en energía en la fase 2, gracias a los cambios de enfoque estratégico en seis políticas del FEDER y dos instrumentos financieros existentes. Otros resultados importantes son: > 3,8 MEUR del FEDER y > 2,65 MEUR de fondos de FI influenciados. 120 personas aumentando la capacidad profesional que asisten a eventos interregionales. — 28 eventos de partes interesadas, incluyendo: 14 eventos interregionales con más de 330 participantes. 14 reuniones locales de partes interesadas con más de 200 asistentes. — 140 mejores prácticas producidas y mostradas en un mapa georreferenciado (herramienta Fiener-map) y una base de datos en línea colocada en el sitio web. (Spanish) | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLEMA: La ampliación de las inversiones en eficiencia energética y energías renovables para los edificios es un reto importante para cumplir los objetivos de la Unión Europea para 2030. La mayoría de los incentivos del FEDER utilizaron sistemas de subvenciones no reembolsables para promover la inversión en energía, pero debido a la restricción del déficit en el Pacto de Estabilidad y Crecimiento de la CE (PEC), la inversión se ha desacelerado. El método de subvención está mostrando una deficiencia importante en relación con otros métodos, como los instrumentos financieros (IF), por lo que las autoridades regionales tienen un papel clave que desempeñar en la creación de nuevas políticas en este ámbito. El uso de los Fondos de Cohesión, especialmente del FEDER, en la generación de nuevos instrumentos financieros es un reto principal para el próximo período 2014-2020, especialmente cuando se combina con iniciativas de financiación de la CE. OBJETIVO: El objetivo general es promover nuevas políticas, o mejorar las políticas existentes, destinadas a la creación de instrumentos de financiación, especialmente instrumentos financieros (IF) apoyados por fondos del FEDER e integrados con iniciativas de financiación de la CE, como el FEIE (Plan Juncker 06/2015), instrumentos del Banco Europeo de Inversiones BEI (ELENA, Fondos Margarite) o incluso de asociaciones público-privadas. SALIDAS: Los resultados serán la mejora de las políticas regionales específicas y del PO del FEDER en siete regiones de la UE, con la participación de cinco autoridades de gestión con competencias en el FEDER para proyectos de EE y FER. La mejora permitirá la aplicación de los instrumentos financieros y la inversión en energía en la fase 2, gracias a los cambios de enfoque estratégico en seis políticas del FEDER y dos instrumentos financieros existentes. Otros resultados importantes son: > 3,8 MEUR del FEDER y > 2,65 MEUR de fondos de FI influenciados. 120 personas aumentando la capacidad profesional que asisten a eventos interregionales. — 28 eventos de partes interesadas, incluyendo: 14 eventos interregionales con más de 330 participantes. 14 reuniones locales de partes interesadas con más de 200 asistentes. — 140 mejores prácticas producidas y mostradas en un mapa georreferenciado (herramienta Fiener-map) y una base de datos en línea colocada en el sitio web. (Spanish) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLEMA: La ampliación de las inversiones en eficiencia energética y energías renovables para los edificios es un reto importante para cumplir los objetivos de la Unión Europea para 2030. La mayoría de los incentivos del FEDER utilizaron sistemas de subvenciones no reembolsables para promover la inversión en energía, pero debido a la restricción del déficit en el Pacto de Estabilidad y Crecimiento de la CE (PEC), la inversión se ha desacelerado. El método de subvención está mostrando una deficiencia importante en relación con otros métodos, como los instrumentos financieros (IF), por lo que las autoridades regionales tienen un papel clave que desempeñar en la creación de nuevas políticas en este ámbito. El uso de los Fondos de Cohesión, especialmente del FEDER, en la generación de nuevos instrumentos financieros es un reto principal para el próximo período 2014-2020, especialmente cuando se combina con iniciativas de financiación de la CE. OBJETIVO: El objetivo general es promover nuevas políticas, o mejorar las políticas existentes, destinadas a la creación de instrumentos de financiación, especialmente instrumentos financieros (IF) apoyados por fondos del FEDER e integrados con iniciativas de financiación de la CE, como el FEIE (Plan Juncker 06/2015), instrumentos del Banco Europeo de Inversiones BEI (ELENA, Fondos Margarite) o incluso de asociaciones público-privadas. SALIDAS: Los resultados serán la mejora de las políticas regionales específicas y del PO del FEDER en siete regiones de la UE, con la participación de cinco autoridades de gestión con competencias en el FEDER para proyectos de EE y FER. La mejora permitirá la aplicación de los instrumentos financieros y la inversión en energía en la fase 2, gracias a los cambios de enfoque estratégico en seis políticas del FEDER y dos instrumentos financieros existentes. Otros resultados importantes son: > 3,8 MEUR del FEDER y > 2,65 MEUR de fondos de FI influenciados. 120 personas aumentando la capacidad profesional que asisten a eventos interregionales. — 28 eventos de partes interesadas, incluyendo: 14 eventos interregionales con más de 330 participantes. 14 reuniones locales de partes interesadas con más de 200 asistentes. — 140 mejores prácticas producidas y mostradas en un mapa georreferenciado (herramienta Fiener-map) y una base de datos en línea colocada en el sitio web. (Spanish) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 4 November 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
PROBLEMA: La ampliación de las inversiones en eficiencia energética y energías renovables para los edificios es un reto importante para cumplir los objetivos de la Unión Europea para 2030. La mayoría de los incentivos del FEDER utilizaron sistemas de subvenciones no reembolsables para promover la inversión en energía, pero debido a la restricción del déficit en el Pacto de Estabilidad y Crecimiento de la CE (PEC), la inversión se ha desacelerado. El método de subvención está mostrando una deficiencia importante en relación con otros métodos, como los instrumentos financieros (IF), por lo que las autoridades regionales tienen un papel clave que desempeñar en la creación de nuevas políticas en este ámbito. El uso de los Fondos de Cohesión, especialmente del FEDER, en la generación de nuevos instrumentos financieros es un reto principal para el próximo período 2014-2020, especialmente cuando se combina con iniciativas de financiación de la CE. OBJETIVO: El objetivo general es promover nuevas políticas, o mejorar las políticas existentes, destinadas a la creación de instrumentos de financiación, especialmente instrumentos financieros (IF) apoyados por fondos del FEDER e integrados con iniciativas de financiación de la CE, como el FEIE (Plan Juncker 06/2015), instrumentos del Banco Europeo de Inversiones BEI (ELENA, Fondos Margarite) o incluso de asociaciones público-privadas. SALIDAS: Los resultados serán la mejora de las políticas regionales específicas y del PO del FEDER en siete regiones de la UE, con la participación de cinco autoridades de gestión con competencias en el FEDER para proyectos de EE y FER. La mejora permitirá la aplicación de los instrumentos financieros y la inversión en energía en la fase 2, gracias a los cambios de enfoque estratégico en seis políticas del FEDER y dos instrumentos financieros existentes. Otros resultados importantes son: > 3,8 MEUR del FEDER y > 2,65 MEUR de fondos de FI influenciados. 120 personas aumentando la capacidad profesional que asisten a eventos interregionales. — 28 eventos de partes interesadas, incluyendo: 14 eventos interregionales con más de 330 participantes. 14 reuniones locales de partes interesadas con más de 200 asistentes. — 140 mejores prácticas producidas y mostradas en un mapa georreferenciado (herramienta Fiener-map) y una base de datos en línea colocada en el sitio web. (Spanish) | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLEMA: La ampliación de las inversiones en eficiencia energética y energías renovables para los edificios es un reto importante para cumplir los objetivos de la Unión Europea para 2030. La mayoría de los incentivos del FEDER utilizaron sistemas de subvenciones no reembolsables para promover la inversión en energía, pero debido a la restricción del déficit en el Pacto de Estabilidad y Crecimiento de la CE (PEC), la inversión se ha desacelerado. El método de subvención está mostrando una deficiencia importante en relación con otros métodos, como los instrumentos financieros (IF), por lo que las autoridades regionales tienen un papel clave que desempeñar en la creación de nuevas políticas en este ámbito. El uso de los Fondos de Cohesión, especialmente del FEDER, en la generación de nuevos instrumentos financieros es un reto principal para el próximo período 2014-2020, especialmente cuando se combina con iniciativas de financiación de la CE. OBJETIVO: El objetivo general es promover nuevas políticas, o mejorar las políticas existentes, destinadas a la creación de instrumentos de financiación, especialmente instrumentos financieros (IF) apoyados por fondos del FEDER e integrados con iniciativas de financiación de la CE, como el FEIE (Plan Juncker 06/2015), instrumentos del Banco Europeo de Inversiones BEI (ELENA, Fondos Margarite) o incluso de asociaciones público-privadas. SALIDAS: Los resultados serán la mejora de las políticas regionales específicas y del PO del FEDER en siete regiones de la UE, con la participación de cinco autoridades de gestión con competencias en el FEDER para proyectos de EE y FER. La mejora permitirá la aplicación de los instrumentos financieros y la inversión en energía en la fase 2, gracias a los cambios de enfoque estratégico en seis políticas del FEDER y dos instrumentos financieros existentes. Otros resultados importantes son: > 3,8 MEUR del FEDER y > 2,65 MEUR de fondos de FI influenciados. 120 personas aumentando la capacidad profesional que asisten a eventos interregionales. — 28 eventos de partes interesadas, incluyendo: 14 eventos interregionales con más de 330 participantes. 14 reuniones locales de partes interesadas con más de 200 asistentes. — 140 mejores prácticas producidas y mostradas en un mapa georreferenciado (herramienta Fiener-map) y una base de datos en línea colocada en el sitio web. (Spanish) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLEMA: La ampliación de las inversiones en eficiencia energética y energías renovables para los edificios es un reto importante para cumplir los objetivos de la Unión Europea para 2030. La mayoría de los incentivos del FEDER utilizaron sistemas de subvenciones no reembolsables para promover la inversión en energía, pero debido a la restricción del déficit en el Pacto de Estabilidad y Crecimiento de la CE (PEC), la inversión se ha desacelerado. El método de subvención está mostrando una deficiencia importante en relación con otros métodos, como los instrumentos financieros (IF), por lo que las autoridades regionales tienen un papel clave que desempeñar en la creación de nuevas políticas en este ámbito. El uso de los Fondos de Cohesión, especialmente del FEDER, en la generación de nuevos instrumentos financieros es un reto principal para el próximo período 2014-2020, especialmente cuando se combina con iniciativas de financiación de la CE. OBJETIVO: El objetivo general es promover nuevas políticas, o mejorar las políticas existentes, destinadas a la creación de instrumentos de financiación, especialmente instrumentos financieros (IF) apoyados por fondos del FEDER e integrados con iniciativas de financiación de la CE, como el FEIE (Plan Juncker 06/2015), instrumentos del Banco Europeo de Inversiones BEI (ELENA, Fondos Margarite) o incluso de asociaciones público-privadas. SALIDAS: Los resultados serán la mejora de las políticas regionales específicas y del PO del FEDER en siete regiones de la UE, con la participación de cinco autoridades de gestión con competencias en el FEDER para proyectos de EE y FER. La mejora permitirá la aplicación de los instrumentos financieros y la inversión en energía en la fase 2, gracias a los cambios de enfoque estratégico en seis políticas del FEDER y dos instrumentos financieros existentes. Otros resultados importantes son: > 3,8 MEUR del FEDER y > 2,65 MEUR de fondos de FI influenciados. 120 personas aumentando la capacidad profesional que asisten a eventos interregionales. — 28 eventos de partes interesadas, incluyendo: 14 eventos interregionales con más de 330 participantes. 14 reuniones locales de partes interesadas con más de 200 asistentes. — 140 mejores prácticas producidas y mostradas en un mapa georreferenciado (herramienta Fiener-map) y una base de datos en línea colocada en el sitio web. (Spanish) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 4 November 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
PROBLEMA: La ampliación de las inversiones en eficiencia energética y energías renovables para los edificios es un reto importante para cumplir los objetivos de la Unión Europea para 2030. La mayoría de los incentivos del FEDER utilizaron sistemas de subvenciones no reembolsables para promover la inversión en energía, pero debido a la restricción del déficit en el Pacto de Estabilidad y Crecimiento de la CE (PEC), la inversión se ha desacelerado. El método de subvención está mostrando una deficiencia importante en relación con otros métodos, como los instrumentos financieros (IF), por lo que las autoridades regionales tienen un papel clave que desempeñar en la creación de nuevas políticas en este ámbito. El uso de los Fondos de Cohesión, especialmente del FEDER, en la generación de nuevos instrumentos financieros es un reto principal para el próximo período 2014-2020, especialmente cuando se combina con iniciativas de financiación de la CE. OBJETIVO: El objetivo general es promover nuevas políticas, o mejorar las políticas existentes, destinadas a la creación de instrumentos de financiación, especialmente instrumentos financieros (IF) apoyados por fondos del FEDER e integrados con iniciativas de financiación de la CE, como el FEIE (Plan Juncker 06/2015), instrumentos del Banco Europeo de Inversiones BEI (ELENA, Fondos Margarite) o incluso de asociaciones público-privadas. SALIDAS: Los resultados serán la mejora de las políticas regionales específicas y del PO del FEDER en siete regiones de la UE, con la participación de cinco autoridades de gestión con competencias en el FEDER para proyectos de EE y FER. La mejora permitirá la aplicación de los instrumentos financieros y la inversión en energía en la fase 2, gracias a los cambios de enfoque estratégico en seis políticas del FEDER y dos instrumentos financieros existentes. Otros resultados importantes son: > 3,8 MEUR del FEDER y > 2,65 MEUR de fondos de FI influenciados. 120 personas aumentando la capacidad profesional que asisten a eventos interregionales. — 28 eventos de partes interesadas, incluyendo: 14 eventos interregionales con más de 330 participantes. 14 reuniones locales de partes interesadas con más de 200 asistentes. — 140 mejores prácticas producidas y mostradas en un mapa georreferenciado (herramienta Fiener-map) y una base de datos en línea colocada en el sitio web. (Spanish) | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLEMA: La ampliación de las inversiones en eficiencia energética y energías renovables para los edificios es un reto importante para cumplir los objetivos de la Unión Europea para 2030. La mayoría de los incentivos del FEDER utilizaron sistemas de subvenciones no reembolsables para promover la inversión en energía, pero debido a la restricción del déficit en el Pacto de Estabilidad y Crecimiento de la CE (PEC), la inversión se ha desacelerado. El método de subvención está mostrando una deficiencia importante en relación con otros métodos, como los instrumentos financieros (IF), por lo que las autoridades regionales tienen un papel clave que desempeñar en la creación de nuevas políticas en este ámbito. El uso de los Fondos de Cohesión, especialmente del FEDER, en la generación de nuevos instrumentos financieros es un reto principal para el próximo período 2014-2020, especialmente cuando se combina con iniciativas de financiación de la CE. OBJETIVO: El objetivo general es promover nuevas políticas, o mejorar las políticas existentes, destinadas a la creación de instrumentos de financiación, especialmente instrumentos financieros (IF) apoyados por fondos del FEDER e integrados con iniciativas de financiación de la CE, como el FEIE (Plan Juncker 06/2015), instrumentos del Banco Europeo de Inversiones BEI (ELENA, Fondos Margarite) o incluso de asociaciones público-privadas. SALIDAS: Los resultados serán la mejora de las políticas regionales específicas y del PO del FEDER en siete regiones de la UE, con la participación de cinco autoridades de gestión con competencias en el FEDER para proyectos de EE y FER. La mejora permitirá la aplicación de los instrumentos financieros y la inversión en energía en la fase 2, gracias a los cambios de enfoque estratégico en seis políticas del FEDER y dos instrumentos financieros existentes. Otros resultados importantes son: > 3,8 MEUR del FEDER y > 2,65 MEUR de fondos de FI influenciados. 120 personas aumentando la capacidad profesional que asisten a eventos interregionales. — 28 eventos de partes interesadas, incluyendo: 14 eventos interregionales con más de 330 participantes. 14 reuniones locales de partes interesadas con más de 200 asistentes. — 140 mejores prácticas producidas y mostradas en un mapa georreferenciado (herramienta Fiener-map) y una base de datos en línea colocada en el sitio web. (Spanish) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLEMA: La ampliación de las inversiones en eficiencia energética y energías renovables para los edificios es un reto importante para cumplir los objetivos de la Unión Europea para 2030. La mayoría de los incentivos del FEDER utilizaron sistemas de subvenciones no reembolsables para promover la inversión en energía, pero debido a la restricción del déficit en el Pacto de Estabilidad y Crecimiento de la CE (PEC), la inversión se ha desacelerado. El método de subvención está mostrando una deficiencia importante en relación con otros métodos, como los instrumentos financieros (IF), por lo que las autoridades regionales tienen un papel clave que desempeñar en la creación de nuevas políticas en este ámbito. El uso de los Fondos de Cohesión, especialmente del FEDER, en la generación de nuevos instrumentos financieros es un reto principal para el próximo período 2014-2020, especialmente cuando se combina con iniciativas de financiación de la CE. OBJETIVO: El objetivo general es promover nuevas políticas, o mejorar las políticas existentes, destinadas a la creación de instrumentos de financiación, especialmente instrumentos financieros (IF) apoyados por fondos del FEDER e integrados con iniciativas de financiación de la CE, como el FEIE (Plan Juncker 06/2015), instrumentos del Banco Europeo de Inversiones BEI (ELENA, Fondos Margarite) o incluso de asociaciones público-privadas. SALIDAS: Los resultados serán la mejora de las políticas regionales específicas y del PO del FEDER en siete regiones de la UE, con la participación de cinco autoridades de gestión con competencias en el FEDER para proyectos de EE y FER. La mejora permitirá la aplicación de los instrumentos financieros y la inversión en energía en la fase 2, gracias a los cambios de enfoque estratégico en seis políticas del FEDER y dos instrumentos financieros existentes. Otros resultados importantes son: > 3,8 MEUR del FEDER y > 2,65 MEUR de fondos de FI influenciados. 120 personas aumentando la capacidad profesional que asisten a eventos interregionales. — 28 eventos de partes interesadas, incluyendo: 14 eventos interregionales con más de 330 participantes. 14 reuniones locales de partes interesadas con más de 200 asistentes. — 140 mejores prácticas producidas y mostradas en un mapa georreferenciado (herramienta Fiener-map) y una base de datos en línea colocada en el sitio web. (Spanish) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 4 November 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
PROBLEM: Povećanje ulaganja u energetsku učinkovitost i obnovljivu energiju za zgrade velik je izazov za postizanje ciljeva Europske unije za 2030. U većini poticaja EFRR-a upotrijebljeni su nepovratni sustavi bespovratnih sredstava za promicanje ulaganja u energiju, no zbog ograničenja deficita u Paktu EZ-a o stabilnosti i rastu ulaganje je usporeno. Metoda dodjele bespovratnih sredstava pokazuje znatne nedostatke u odnosu na druge metode kao što su financijski instrumenti, pa regionalne vlasti imaju ključnu ulogu u stvaranju novih politika u tom području. Korištenje kohezijskih fondova, posebno EFRR-a, u stvaranju novih financijskih instrumenata glavni je izazov za nadolazeće razdoblje 2014. – 2020., posebno u kombinaciji s inicijativama za financiranje EK-a. CILJ: Opći je cilj promicanje novih politika ili poboljšanje postojećih politika usmjerenih na stvaranje instrumenata financiranja, posebno financijskih instrumenata koji se podupiru sredstvima EFRR-a i integriranih s inicijativama za financiranje EK-a, kao što su EFSU (Junckerov plan 06/2015), alati EIB-a Europske investicijske banke (ELENA, fondovi Margarite) ili čak javno-privatna partnerstva. IZLAZNI PODACI: Rezultati će biti poboljšanje posebnih regionalnih politika i operativnog programa EFRR-a u sedam regija EU-a, uključujući pet upravljačkih tijela koja su nadležna za projekte u okviru EFRR-a za energetsku učinkovitost i obnovljive izvore energije. Poboljšanjem će se omogućiti provedba financijskih instrumenata i ulaganja u energiju u drugoj fazi zahvaljujući promjenama strateške usmjerenosti u šest politika EFRR-a i dvama postojećim financijskim instrumentima. Ostali važni rezultati su: > 3,8 milijuna EUR iz EFRR-a i > 2,65 milijuna EUR financijskih instrumenata na koje je utjecalo. 120 osoba koje povećavaju profesionalnu sposobnost sudjeluju na međuregionalnim događanjima. — 28 događanja za dionike, uključujući: 14 međuregionalnih događanja s više od 330 sudionika. 14 sastanaka lokalnih dionika s više od 200 sudionika. — 140 najboljih praksi proizvedenih i prikazanih na georeferenciranoj karti (alat za mapu okvira) i internetskoj bazi podataka koja se obje nalazi na web-mjestu. (Croatian) | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLEM: Povećanje ulaganja u energetsku učinkovitost i obnovljivu energiju za zgrade velik je izazov za postizanje ciljeva Europske unije za 2030. U većini poticaja EFRR-a upotrijebljeni su nepovratni sustavi bespovratnih sredstava za promicanje ulaganja u energiju, no zbog ograničenja deficita u Paktu EZ-a o stabilnosti i rastu ulaganje je usporeno. Metoda dodjele bespovratnih sredstava pokazuje znatne nedostatke u odnosu na druge metode kao što su financijski instrumenti, pa regionalne vlasti imaju ključnu ulogu u stvaranju novih politika u tom području. Korištenje kohezijskih fondova, posebno EFRR-a, u stvaranju novih financijskih instrumenata glavni je izazov za nadolazeće razdoblje 2014. – 2020., posebno u kombinaciji s inicijativama za financiranje EK-a. CILJ: Opći je cilj promicanje novih politika ili poboljšanje postojećih politika usmjerenih na stvaranje instrumenata financiranja, posebno financijskih instrumenata koji se podupiru sredstvima EFRR-a i integriranih s inicijativama za financiranje EK-a, kao što su EFSU (Junckerov plan 06/2015), alati EIB-a Europske investicijske banke (ELENA, fondovi Margarite) ili čak javno-privatna partnerstva. IZLAZNI PODACI: Rezultati će biti poboljšanje posebnih regionalnih politika i operativnog programa EFRR-a u sedam regija EU-a, uključujući pet upravljačkih tijela koja su nadležna za projekte u okviru EFRR-a za energetsku učinkovitost i obnovljive izvore energije. Poboljšanjem će se omogućiti provedba financijskih instrumenata i ulaganja u energiju u drugoj fazi zahvaljujući promjenama strateške usmjerenosti u šest politika EFRR-a i dvama postojećim financijskim instrumentima. Ostali važni rezultati su: > 3,8 milijuna EUR iz EFRR-a i > 2,65 milijuna EUR financijskih instrumenata na koje je utjecalo. 120 osoba koje povećavaju profesionalnu sposobnost sudjeluju na međuregionalnim događanjima. — 28 događanja za dionike, uključujući: 14 međuregionalnih događanja s više od 330 sudionika. 14 sastanaka lokalnih dionika s više od 200 sudionika. — 140 najboljih praksi proizvedenih i prikazanih na georeferenciranoj karti (alat za mapu okvira) i internetskoj bazi podataka koja se obje nalazi na web-mjestu. (Croatian) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLEM: Povećanje ulaganja u energetsku učinkovitost i obnovljivu energiju za zgrade velik je izazov za postizanje ciljeva Europske unije za 2030. U većini poticaja EFRR-a upotrijebljeni su nepovratni sustavi bespovratnih sredstava za promicanje ulaganja u energiju, no zbog ograničenja deficita u Paktu EZ-a o stabilnosti i rastu ulaganje je usporeno. Metoda dodjele bespovratnih sredstava pokazuje znatne nedostatke u odnosu na druge metode kao što su financijski instrumenti, pa regionalne vlasti imaju ključnu ulogu u stvaranju novih politika u tom području. Korištenje kohezijskih fondova, posebno EFRR-a, u stvaranju novih financijskih instrumenata glavni je izazov za nadolazeće razdoblje 2014. – 2020., posebno u kombinaciji s inicijativama za financiranje EK-a. CILJ: Opći je cilj promicanje novih politika ili poboljšanje postojećih politika usmjerenih na stvaranje instrumenata financiranja, posebno financijskih instrumenata koji se podupiru sredstvima EFRR-a i integriranih s inicijativama za financiranje EK-a, kao što su EFSU (Junckerov plan 06/2015), alati EIB-a Europske investicijske banke (ELENA, fondovi Margarite) ili čak javno-privatna partnerstva. IZLAZNI PODACI: Rezultati će biti poboljšanje posebnih regionalnih politika i operativnog programa EFRR-a u sedam regija EU-a, uključujući pet upravljačkih tijela koja su nadležna za projekte u okviru EFRR-a za energetsku učinkovitost i obnovljive izvore energije. Poboljšanjem će se omogućiti provedba financijskih instrumenata i ulaganja u energiju u drugoj fazi zahvaljujući promjenama strateške usmjerenosti u šest politika EFRR-a i dvama postojećim financijskim instrumentima. Ostali važni rezultati su: > 3,8 milijuna EUR iz EFRR-a i > 2,65 milijuna EUR financijskih instrumenata na koje je utjecalo. 120 osoba koje povećavaju profesionalnu sposobnost sudjeluju na međuregionalnim događanjima. — 28 događanja za dionike, uključujući: 14 međuregionalnih događanja s više od 330 sudionika. 14 sastanaka lokalnih dionika s više od 200 sudionika. — 140 najboljih praksi proizvedenih i prikazanih na georeferenciranoj karti (alat za mapu okvira) i internetskoj bazi podataka koja se obje nalazi na web-mjestu. (Croatian) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 4 November 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
PROBLEM: Povećanje ulaganja u energetsku učinkovitost i obnovljivu energiju za zgrade velik je izazov za postizanje ciljeva Europske unije za 2030. U većini poticaja EFRR-a upotrijebljeni su nepovratni sustavi bespovratnih sredstava za promicanje ulaganja u energiju, no zbog ograničenja deficita u Paktu EZ-a o stabilnosti i rastu ulaganje je usporeno. Metoda dodjele bespovratnih sredstava pokazuje znatne nedostatke u odnosu na druge metode kao što su financijski instrumenti, pa regionalne vlasti imaju ključnu ulogu u stvaranju novih politika u tom području. Korištenje kohezijskih fondova, posebno EFRR-a, u stvaranju novih financijskih instrumenata glavni je izazov za nadolazeće razdoblje 2014. – 2020., posebno u kombinaciji s inicijativama za financiranje EK-a. CILJ: Opći je cilj promicanje novih politika ili poboljšanje postojećih politika usmjerenih na stvaranje instrumenata financiranja, posebno financijskih instrumenata koji se podupiru sredstvima EFRR-a i integriranih s inicijativama za financiranje EK-a, kao što su EFSU (Junckerov plan 06/2015), alati EIB-a Europske investicijske banke (ELENA, fondovi Margarite) ili čak javno-privatna partnerstva. IZLAZNI PODACI: Rezultati će biti poboljšanje posebnih regionalnih politika i operativnog programa EFRR-a u sedam regija EU-a, uključujući pet upravljačkih tijela koja su nadležna za projekte u okviru EFRR-a za energetsku učinkovitost i obnovljive izvore energije. Poboljšanjem će se omogućiti provedba financijskih instrumenata i ulaganja u energiju u drugoj fazi zahvaljujući promjenama strateške usmjerenosti u šest politika EFRR-a i dvama postojećim financijskim instrumentima. Ostali važni rezultati su: > 3,8 milijuna EUR iz EFRR-a i > 2,65 milijuna EUR financijskih instrumenata na koje je utjecalo. 120 osoba koje povećavaju profesionalnu sposobnost sudjeluju na međuregionalnim događanjima. — 28 događanja za dionike, uključujući: 14 međuregionalnih događanja s više od 330 sudionika. 14 sastanaka lokalnih dionika s više od 200 sudionika. — 140 najboljih praksi proizvedenih i prikazanih na georeferenciranoj karti (alat za mapu okvira) i internetskoj bazi podataka koja se obje nalazi na web-mjestu. (Croatian) | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLEM: Povećanje ulaganja u energetsku učinkovitost i obnovljivu energiju za zgrade velik je izazov za postizanje ciljeva Europske unije za 2030. U većini poticaja EFRR-a upotrijebljeni su nepovratni sustavi bespovratnih sredstava za promicanje ulaganja u energiju, no zbog ograničenja deficita u Paktu EZ-a o stabilnosti i rastu ulaganje je usporeno. Metoda dodjele bespovratnih sredstava pokazuje znatne nedostatke u odnosu na druge metode kao što su financijski instrumenti, pa regionalne vlasti imaju ključnu ulogu u stvaranju novih politika u tom području. Korištenje kohezijskih fondova, posebno EFRR-a, u stvaranju novih financijskih instrumenata glavni je izazov za nadolazeće razdoblje 2014. – 2020., posebno u kombinaciji s inicijativama za financiranje EK-a. CILJ: Opći je cilj promicanje novih politika ili poboljšanje postojećih politika usmjerenih na stvaranje instrumenata financiranja, posebno financijskih instrumenata koji se podupiru sredstvima EFRR-a i integriranih s inicijativama za financiranje EK-a, kao što su EFSU (Junckerov plan 06/2015), alati EIB-a Europske investicijske banke (ELENA, fondovi Margarite) ili čak javno-privatna partnerstva. IZLAZNI PODACI: Rezultati će biti poboljšanje posebnih regionalnih politika i operativnog programa EFRR-a u sedam regija EU-a, uključujući pet upravljačkih tijela koja su nadležna za projekte u okviru EFRR-a za energetsku učinkovitost i obnovljive izvore energije. Poboljšanjem će se omogućiti provedba financijskih instrumenata i ulaganja u energiju u drugoj fazi zahvaljujući promjenama strateške usmjerenosti u šest politika EFRR-a i dvama postojećim financijskim instrumentima. Ostali važni rezultati su: > 3,8 milijuna EUR iz EFRR-a i > 2,65 milijuna EUR financijskih instrumenata na koje je utjecalo. 120 osoba koje povećavaju profesionalnu sposobnost sudjeluju na međuregionalnim događanjima. — 28 događanja za dionike, uključujući: 14 međuregionalnih događanja s više od 330 sudionika. 14 sastanaka lokalnih dionika s više od 200 sudionika. — 140 najboljih praksi proizvedenih i prikazanih na georeferenciranoj karti (alat za mapu okvira) i internetskoj bazi podataka koja se obje nalazi na web-mjestu. (Croatian) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLEM: Povećanje ulaganja u energetsku učinkovitost i obnovljivu energiju za zgrade velik je izazov za postizanje ciljeva Europske unije za 2030. U većini poticaja EFRR-a upotrijebljeni su nepovratni sustavi bespovratnih sredstava za promicanje ulaganja u energiju, no zbog ograničenja deficita u Paktu EZ-a o stabilnosti i rastu ulaganje je usporeno. Metoda dodjele bespovratnih sredstava pokazuje znatne nedostatke u odnosu na druge metode kao što su financijski instrumenti, pa regionalne vlasti imaju ključnu ulogu u stvaranju novih politika u tom području. Korištenje kohezijskih fondova, posebno EFRR-a, u stvaranju novih financijskih instrumenata glavni je izazov za nadolazeće razdoblje 2014. – 2020., posebno u kombinaciji s inicijativama za financiranje EK-a. CILJ: Opći je cilj promicanje novih politika ili poboljšanje postojećih politika usmjerenih na stvaranje instrumenata financiranja, posebno financijskih instrumenata koji se podupiru sredstvima EFRR-a i integriranih s inicijativama za financiranje EK-a, kao što su EFSU (Junckerov plan 06/2015), alati EIB-a Europske investicijske banke (ELENA, fondovi Margarite) ili čak javno-privatna partnerstva. IZLAZNI PODACI: Rezultati će biti poboljšanje posebnih regionalnih politika i operativnog programa EFRR-a u sedam regija EU-a, uključujući pet upravljačkih tijela koja su nadležna za projekte u okviru EFRR-a za energetsku učinkovitost i obnovljive izvore energije. Poboljšanjem će se omogućiti provedba financijskih instrumenata i ulaganja u energiju u drugoj fazi zahvaljujući promjenama strateške usmjerenosti u šest politika EFRR-a i dvama postojećim financijskim instrumentima. Ostali važni rezultati su: > 3,8 milijuna EUR iz EFRR-a i > 2,65 milijuna EUR financijskih instrumenata na koje je utjecalo. 120 osoba koje povećavaju profesionalnu sposobnost sudjeluju na međuregionalnim događanjima. — 28 događanja za dionike, uključujući: 14 međuregionalnih događanja s više od 330 sudionika. 14 sastanaka lokalnih dionika s više od 200 sudionika. — 140 najboljih praksi proizvedenih i prikazanih na georeferenciranoj karti (alat za mapu okvira) i internetskoj bazi podataka koja se obje nalazi na web-mjestu. (Croatian) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 4 November 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
PROBLEM: Povećanje ulaganja u energetsku učinkovitost i obnovljivu energiju za zgrade velik je izazov za postizanje ciljeva Europske unije za 2030. U većini poticaja EFRR-a upotrijebljeni su nepovratni sustavi bespovratnih sredstava za promicanje ulaganja u energiju, no zbog ograničenja deficita u Paktu EZ-a o stabilnosti i rastu ulaganje je usporeno. Metoda dodjele bespovratnih sredstava pokazuje znatne nedostatke u odnosu na druge metode kao što su financijski instrumenti, pa regionalne vlasti imaju ključnu ulogu u stvaranju novih politika u tom području. Korištenje kohezijskih fondova, posebno EFRR-a, u stvaranju novih financijskih instrumenata glavni je izazov za nadolazeće razdoblje 2014. – 2020., posebno u kombinaciji s inicijativama za financiranje EK-a. CILJ: Opći je cilj promicanje novih politika ili poboljšanje postojećih politika usmjerenih na stvaranje instrumenata financiranja, posebno financijskih instrumenata koji se podupiru sredstvima EFRR-a i integriranih s inicijativama za financiranje EK-a, kao što su EFSU (Junckerov plan 06/2015), alati EIB-a Europske investicijske banke (ELENA, fondovi Margarite) ili čak javno-privatna partnerstva. IZLAZNI PODACI: Rezultati će biti poboljšanje posebnih regionalnih politika i operativnog programa EFRR-a u sedam regija EU-a, uključujući pet upravljačkih tijela koja su nadležna za projekte u okviru EFRR-a za energetsku učinkovitost i obnovljive izvore energije. Poboljšanjem će se omogućiti provedba financijskih instrumenata i ulaganja u energiju u drugoj fazi zahvaljujući promjenama strateške usmjerenosti u šest politika EFRR-a i dvama postojećim financijskim instrumentima. Ostali važni rezultati su: > 3,8 milijuna EUR iz EFRR-a i > 2,65 milijuna EUR financijskih instrumenata na koje je utjecalo. 120 osoba koje povećavaju profesionalnu sposobnost sudjeluju na međuregionalnim događanjima. — 28 događanja za dionike, uključujući: 14 međuregionalnih događanja s više od 330 sudionika. 14 sastanaka lokalnih dionika s više od 200 sudionika. — 140 najboljih praksi proizvedenih i prikazanih na georeferenciranoj karti (alat za mapu okvira) i internetskoj bazi podataka koja se obje nalazi na web-mjestu. (Croatian) | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLEM: Povećanje ulaganja u energetsku učinkovitost i obnovljivu energiju za zgrade velik je izazov za postizanje ciljeva Europske unije za 2030. U većini poticaja EFRR-a upotrijebljeni su nepovratni sustavi bespovratnih sredstava za promicanje ulaganja u energiju, no zbog ograničenja deficita u Paktu EZ-a o stabilnosti i rastu ulaganje je usporeno. Metoda dodjele bespovratnih sredstava pokazuje znatne nedostatke u odnosu na druge metode kao što su financijski instrumenti, pa regionalne vlasti imaju ključnu ulogu u stvaranju novih politika u tom području. Korištenje kohezijskih fondova, posebno EFRR-a, u stvaranju novih financijskih instrumenata glavni je izazov za nadolazeće razdoblje 2014. – 2020., posebno u kombinaciji s inicijativama za financiranje EK-a. CILJ: Opći je cilj promicanje novih politika ili poboljšanje postojećih politika usmjerenih na stvaranje instrumenata financiranja, posebno financijskih instrumenata koji se podupiru sredstvima EFRR-a i integriranih s inicijativama za financiranje EK-a, kao što su EFSU (Junckerov plan 06/2015), alati EIB-a Europske investicijske banke (ELENA, fondovi Margarite) ili čak javno-privatna partnerstva. IZLAZNI PODACI: Rezultati će biti poboljšanje posebnih regionalnih politika i operativnog programa EFRR-a u sedam regija EU-a, uključujući pet upravljačkih tijela koja su nadležna za projekte u okviru EFRR-a za energetsku učinkovitost i obnovljive izvore energije. Poboljšanjem će se omogućiti provedba financijskih instrumenata i ulaganja u energiju u drugoj fazi zahvaljujući promjenama strateške usmjerenosti u šest politika EFRR-a i dvama postojećim financijskim instrumentima. Ostali važni rezultati su: > 3,8 milijuna EUR iz EFRR-a i > 2,65 milijuna EUR financijskih instrumenata na koje je utjecalo. 120 osoba koje povećavaju profesionalnu sposobnost sudjeluju na međuregionalnim događanjima. — 28 događanja za dionike, uključujući: 14 međuregionalnih događanja s više od 330 sudionika. 14 sastanaka lokalnih dionika s više od 200 sudionika. — 140 najboljih praksi proizvedenih i prikazanih na georeferenciranoj karti (alat za mapu okvira) i internetskoj bazi podataka koja se obje nalazi na web-mjestu. (Croatian) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLEM: Povećanje ulaganja u energetsku učinkovitost i obnovljivu energiju za zgrade velik je izazov za postizanje ciljeva Europske unije za 2030. U većini poticaja EFRR-a upotrijebljeni su nepovratni sustavi bespovratnih sredstava za promicanje ulaganja u energiju, no zbog ograničenja deficita u Paktu EZ-a o stabilnosti i rastu ulaganje je usporeno. Metoda dodjele bespovratnih sredstava pokazuje znatne nedostatke u odnosu na druge metode kao što su financijski instrumenti, pa regionalne vlasti imaju ključnu ulogu u stvaranju novih politika u tom području. Korištenje kohezijskih fondova, posebno EFRR-a, u stvaranju novih financijskih instrumenata glavni je izazov za nadolazeće razdoblje 2014. – 2020., posebno u kombinaciji s inicijativama za financiranje EK-a. CILJ: Opći je cilj promicanje novih politika ili poboljšanje postojećih politika usmjerenih na stvaranje instrumenata financiranja, posebno financijskih instrumenata koji se podupiru sredstvima EFRR-a i integriranih s inicijativama za financiranje EK-a, kao što su EFSU (Junckerov plan 06/2015), alati EIB-a Europske investicijske banke (ELENA, fondovi Margarite) ili čak javno-privatna partnerstva. IZLAZNI PODACI: Rezultati će biti poboljšanje posebnih regionalnih politika i operativnog programa EFRR-a u sedam regija EU-a, uključujući pet upravljačkih tijela koja su nadležna za projekte u okviru EFRR-a za energetsku učinkovitost i obnovljive izvore energije. Poboljšanjem će se omogućiti provedba financijskih instrumenata i ulaganja u energiju u drugoj fazi zahvaljujući promjenama strateške usmjerenosti u šest politika EFRR-a i dvama postojećim financijskim instrumentima. Ostali važni rezultati su: > 3,8 milijuna EUR iz EFRR-a i > 2,65 milijuna EUR financijskih instrumenata na koje je utjecalo. 120 osoba koje povećavaju profesionalnu sposobnost sudjeluju na međuregionalnim događanjima. — 28 događanja za dionike, uključujući: 14 međuregionalnih događanja s više od 330 sudionika. 14 sastanaka lokalnih dionika s više od 200 sudionika. — 140 najboljih praksi proizvedenih i prikazanih na georeferenciranoj karti (alat za mapu okvira) i internetskoj bazi podataka koja se obje nalazi na web-mjestu. (Croatian) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 4 November 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
PROBLEM: Povećanje ulaganja u energetsku učinkovitost i obnovljivu energiju za zgrade velik je izazov za postizanje ciljeva Europske unije za 2030. U većini poticaja EFRR-a upotrijebljeni su nepovratni sustavi bespovratnih sredstava za promicanje ulaganja u energiju, no zbog ograničenja deficita u Paktu EZ-a o stabilnosti i rastu ulaganje je usporeno. Metoda dodjele bespovratnih sredstava pokazuje znatne nedostatke u odnosu na druge metode kao što su financijski instrumenti, pa regionalne vlasti imaju ključnu ulogu u stvaranju novih politika u tom području. Korištenje kohezijskih fondova, posebno EFRR-a, u stvaranju novih financijskih instrumenata glavni je izazov za nadolazeće razdoblje 2014. – 2020., posebno u kombinaciji s inicijativama za financiranje EK-a. CILJ: Opći je cilj promicanje novih politika ili poboljšanje postojećih politika usmjerenih na stvaranje instrumenata financiranja, posebno financijskih instrumenata koji se podupiru sredstvima EFRR-a i integriranih s inicijativama za financiranje EK-a, kao što su EFSU (Junckerov plan 06/2015), alati EIB-a Europske investicijske banke (ELENA, fondovi Margarite) ili čak javno-privatna partnerstva. IZLAZNI PODACI: Rezultati će biti poboljšanje posebnih regionalnih politika i operativnog programa EFRR-a u sedam regija EU-a, uključujući pet upravljačkih tijela koja su nadležna za projekte u okviru EFRR-a za energetsku učinkovitost i obnovljive izvore energije. Poboljšanjem će se omogućiti provedba financijskih instrumenata i ulaganja u energiju u drugoj fazi zahvaljujući promjenama strateške usmjerenosti u šest politika EFRR-a i dvama postojećim financijskim instrumentima. Ostali važni rezultati su: > 3,8 milijuna EUR iz EFRR-a i > 2,65 milijuna EUR financijskih instrumenata na koje je utjecalo. 120 osoba koje povećavaju profesionalnu sposobnost sudjeluju na međuregionalnim događanjima. — 28 događanja za dionike, uključujući: 14 međuregionalnih događanja s više od 330 sudionika. 14 sastanaka lokalnih dionika s više od 200 sudionika. — 140 najboljih praksi proizvedenih i prikazanih na georeferenciranoj karti (alat za mapu okvira) i internetskoj bazi podataka koja se obje nalazi na web-mjestu. (Croatian) | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLEM: Povećanje ulaganja u energetsku učinkovitost i obnovljivu energiju za zgrade velik je izazov za postizanje ciljeva Europske unije za 2030. U većini poticaja EFRR-a upotrijebljeni su nepovratni sustavi bespovratnih sredstava za promicanje ulaganja u energiju, no zbog ograničenja deficita u Paktu EZ-a o stabilnosti i rastu ulaganje je usporeno. Metoda dodjele bespovratnih sredstava pokazuje znatne nedostatke u odnosu na druge metode kao što su financijski instrumenti, pa regionalne vlasti imaju ključnu ulogu u stvaranju novih politika u tom području. Korištenje kohezijskih fondova, posebno EFRR-a, u stvaranju novih financijskih instrumenata glavni je izazov za nadolazeće razdoblje 2014. – 2020., posebno u kombinaciji s inicijativama za financiranje EK-a. CILJ: Opći je cilj promicanje novih politika ili poboljšanje postojećih politika usmjerenih na stvaranje instrumenata financiranja, posebno financijskih instrumenata koji se podupiru sredstvima EFRR-a i integriranih s inicijativama za financiranje EK-a, kao što su EFSU (Junckerov plan 06/2015), alati EIB-a Europske investicijske banke (ELENA, fondovi Margarite) ili čak javno-privatna partnerstva. IZLAZNI PODACI: Rezultati će biti poboljšanje posebnih regionalnih politika i operativnog programa EFRR-a u sedam regija EU-a, uključujući pet upravljačkih tijela koja su nadležna za projekte u okviru EFRR-a za energetsku učinkovitost i obnovljive izvore energije. Poboljšanjem će se omogućiti provedba financijskih instrumenata i ulaganja u energiju u drugoj fazi zahvaljujući promjenama strateške usmjerenosti u šest politika EFRR-a i dvama postojećim financijskim instrumentima. Ostali važni rezultati su: > 3,8 milijuna EUR iz EFRR-a i > 2,65 milijuna EUR financijskih instrumenata na koje je utjecalo. 120 osoba koje povećavaju profesionalnu sposobnost sudjeluju na međuregionalnim događanjima. — 28 događanja za dionike, uključujući: 14 međuregionalnih događanja s više od 330 sudionika. 14 sastanaka lokalnih dionika s više od 200 sudionika. — 140 najboljih praksi proizvedenih i prikazanih na georeferenciranoj karti (alat za mapu okvira) i internetskoj bazi podataka koja se obje nalazi na web-mjestu. (Croatian) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLEM: Povećanje ulaganja u energetsku učinkovitost i obnovljivu energiju za zgrade velik je izazov za postizanje ciljeva Europske unije za 2030. U većini poticaja EFRR-a upotrijebljeni su nepovratni sustavi bespovratnih sredstava za promicanje ulaganja u energiju, no zbog ograničenja deficita u Paktu EZ-a o stabilnosti i rastu ulaganje je usporeno. Metoda dodjele bespovratnih sredstava pokazuje znatne nedostatke u odnosu na druge metode kao što su financijski instrumenti, pa regionalne vlasti imaju ključnu ulogu u stvaranju novih politika u tom području. Korištenje kohezijskih fondova, posebno EFRR-a, u stvaranju novih financijskih instrumenata glavni je izazov za nadolazeće razdoblje 2014. – 2020., posebno u kombinaciji s inicijativama za financiranje EK-a. CILJ: Opći je cilj promicanje novih politika ili poboljšanje postojećih politika usmjerenih na stvaranje instrumenata financiranja, posebno financijskih instrumenata koji se podupiru sredstvima EFRR-a i integriranih s inicijativama za financiranje EK-a, kao što su EFSU (Junckerov plan 06/2015), alati EIB-a Europske investicijske banke (ELENA, fondovi Margarite) ili čak javno-privatna partnerstva. IZLAZNI PODACI: Rezultati će biti poboljšanje posebnih regionalnih politika i operativnog programa EFRR-a u sedam regija EU-a, uključujući pet upravljačkih tijela koja su nadležna za projekte u okviru EFRR-a za energetsku učinkovitost i obnovljive izvore energije. Poboljšanjem će se omogućiti provedba financijskih instrumenata i ulaganja u energiju u drugoj fazi zahvaljujući promjenama strateške usmjerenosti u šest politika EFRR-a i dvama postojećim financijskim instrumentima. Ostali važni rezultati su: > 3,8 milijuna EUR iz EFRR-a i > 2,65 milijuna EUR financijskih instrumenata na koje je utjecalo. 120 osoba koje povećavaju profesionalnu sposobnost sudjeluju na međuregionalnim događanjima. — 28 događanja za dionike, uključujući: 14 međuregionalnih događanja s više od 330 sudionika. 14 sastanaka lokalnih dionika s više od 200 sudionika. — 140 najboljih praksi proizvedenih i prikazanih na georeferenciranoj karti (alat za mapu okvira) i internetskoj bazi podataka koja se obje nalazi na web-mjestu. (Croatian) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 4 November 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
PROBLEM: Povećanje ulaganja u energetsku učinkovitost i obnovljivu energiju za zgrade velik je izazov za postizanje ciljeva Europske unije za 2030. U većini poticaja EFRR-a upotrijebljeni su nepovratni sustavi bespovratnih sredstava za promicanje ulaganja u energiju, no zbog ograničenja deficita u Paktu EZ-a o stabilnosti i rastu ulaganje je usporeno. Metoda dodjele bespovratnih sredstava pokazuje znatne nedostatke u odnosu na druge metode kao što su financijski instrumenti, pa regionalne vlasti imaju ključnu ulogu u stvaranju novih politika u tom području. Korištenje kohezijskih fondova, posebno EFRR-a, u stvaranju novih financijskih instrumenata glavni je izazov za nadolazeće razdoblje 2014. – 2020., posebno u kombinaciji s inicijativama za financiranje EK-a. CILJ: Opći je cilj promicanje novih politika ili poboljšanje postojećih politika usmjerenih na stvaranje instrumenata financiranja, posebno financijskih instrumenata koji se podupiru sredstvima EFRR-a i integriranih s inicijativama za financiranje EK-a, kao što su EFSU (Junckerov plan 06/2015), alati EIB-a Europske investicijske banke (ELENA, fondovi Margarite) ili čak javno-privatna partnerstva. IZLAZNI PODACI: Rezultati će biti poboljšanje posebnih regionalnih politika i operativnog programa EFRR-a u sedam regija EU-a, uključujući pet upravljačkih tijela koja su nadležna za projekte u okviru EFRR-a za energetsku učinkovitost i obnovljive izvore energije. Poboljšanjem će se omogućiti provedba financijskih instrumenata i ulaganja u energiju u drugoj fazi zahvaljujući promjenama strateške usmjerenosti u šest politika EFRR-a i dvama postojećim financijskim instrumentima. Ostali važni rezultati su: > 3,8 milijuna EUR iz EFRR-a i > 2,65 milijuna EUR financijskih instrumenata na koje je utjecalo. 120 osoba koje povećavaju profesionalnu sposobnost sudjeluju na međuregionalnim događanjima. — 28 događanja za dionike, uključujući: 14 međuregionalnih događanja s više od 330 sudionika. 14 sastanaka lokalnih dionika s više od 200 sudionika. — 140 najboljih praksi proizvedenih i prikazanih na georeferenciranoj karti (alat za mapu okvira) i internetskoj bazi podataka koja se obje nalazi na web-mjestu. (Croatian) | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLEM: Povećanje ulaganja u energetsku učinkovitost i obnovljivu energiju za zgrade velik je izazov za postizanje ciljeva Europske unije za 2030. U većini poticaja EFRR-a upotrijebljeni su nepovratni sustavi bespovratnih sredstava za promicanje ulaganja u energiju, no zbog ograničenja deficita u Paktu EZ-a o stabilnosti i rastu ulaganje je usporeno. Metoda dodjele bespovratnih sredstava pokazuje znatne nedostatke u odnosu na druge metode kao što su financijski instrumenti, pa regionalne vlasti imaju ključnu ulogu u stvaranju novih politika u tom području. Korištenje kohezijskih fondova, posebno EFRR-a, u stvaranju novih financijskih instrumenata glavni je izazov za nadolazeće razdoblje 2014. – 2020., posebno u kombinaciji s inicijativama za financiranje EK-a. CILJ: Opći je cilj promicanje novih politika ili poboljšanje postojećih politika usmjerenih na stvaranje instrumenata financiranja, posebno financijskih instrumenata koji se podupiru sredstvima EFRR-a i integriranih s inicijativama za financiranje EK-a, kao što su EFSU (Junckerov plan 06/2015), alati EIB-a Europske investicijske banke (ELENA, fondovi Margarite) ili čak javno-privatna partnerstva. IZLAZNI PODACI: Rezultati će biti poboljšanje posebnih regionalnih politika i operativnog programa EFRR-a u sedam regija EU-a, uključujući pet upravljačkih tijela koja su nadležna za projekte u okviru EFRR-a za energetsku učinkovitost i obnovljive izvore energije. Poboljšanjem će se omogućiti provedba financijskih instrumenata i ulaganja u energiju u drugoj fazi zahvaljujući promjenama strateške usmjerenosti u šest politika EFRR-a i dvama postojećim financijskim instrumentima. Ostali važni rezultati su: > 3,8 milijuna EUR iz EFRR-a i > 2,65 milijuna EUR financijskih instrumenata na koje je utjecalo. 120 osoba koje povećavaju profesionalnu sposobnost sudjeluju na međuregionalnim događanjima. — 28 događanja za dionike, uključujući: 14 međuregionalnih događanja s više od 330 sudionika. 14 sastanaka lokalnih dionika s više od 200 sudionika. — 140 najboljih praksi proizvedenih i prikazanih na georeferenciranoj karti (alat za mapu okvira) i internetskoj bazi podataka koja se obje nalazi na web-mjestu. (Croatian) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLEM: Povećanje ulaganja u energetsku učinkovitost i obnovljivu energiju za zgrade velik je izazov za postizanje ciljeva Europske unije za 2030. U većini poticaja EFRR-a upotrijebljeni su nepovratni sustavi bespovratnih sredstava za promicanje ulaganja u energiju, no zbog ograničenja deficita u Paktu EZ-a o stabilnosti i rastu ulaganje je usporeno. Metoda dodjele bespovratnih sredstava pokazuje znatne nedostatke u odnosu na druge metode kao što su financijski instrumenti, pa regionalne vlasti imaju ključnu ulogu u stvaranju novih politika u tom području. Korištenje kohezijskih fondova, posebno EFRR-a, u stvaranju novih financijskih instrumenata glavni je izazov za nadolazeće razdoblje 2014. – 2020., posebno u kombinaciji s inicijativama za financiranje EK-a. CILJ: Opći je cilj promicanje novih politika ili poboljšanje postojećih politika usmjerenih na stvaranje instrumenata financiranja, posebno financijskih instrumenata koji se podupiru sredstvima EFRR-a i integriranih s inicijativama za financiranje EK-a, kao što su EFSU (Junckerov plan 06/2015), alati EIB-a Europske investicijske banke (ELENA, fondovi Margarite) ili čak javno-privatna partnerstva. IZLAZNI PODACI: Rezultati će biti poboljšanje posebnih regionalnih politika i operativnog programa EFRR-a u sedam regija EU-a, uključujući pet upravljačkih tijela koja su nadležna za projekte u okviru EFRR-a za energetsku učinkovitost i obnovljive izvore energije. Poboljšanjem će se omogućiti provedba financijskih instrumenata i ulaganja u energiju u drugoj fazi zahvaljujući promjenama strateške usmjerenosti u šest politika EFRR-a i dvama postojećim financijskim instrumentima. Ostali važni rezultati su: > 3,8 milijuna EUR iz EFRR-a i > 2,65 milijuna EUR financijskih instrumenata na koje je utjecalo. 120 osoba koje povećavaju profesionalnu sposobnost sudjeluju na međuregionalnim događanjima. — 28 događanja za dionike, uključujući: 14 međuregionalnih događanja s više od 330 sudionika. 14 sastanaka lokalnih dionika s više od 200 sudionika. — 140 najboljih praksi proizvedenih i prikazanih na georeferenciranoj karti (alat za mapu okvira) i internetskoj bazi podataka koja se obje nalazi na web-mjestu. (Croatian) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 4 November 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
PROBLEM: Povećanje ulaganja u energetsku učinkovitost i obnovljivu energiju za zgrade velik je izazov za postizanje ciljeva Europske unije za 2030. U većini poticaja EFRR-a upotrijebljeni su nepovratni sustavi bespovratnih sredstava za promicanje ulaganja u energiju, no zbog ograničenja deficita u Paktu EZ-a o stabilnosti i rastu ulaganje je usporeno. Metoda dodjele bespovratnih sredstava pokazuje znatne nedostatke u odnosu na druge metode kao što su financijski instrumenti, pa regionalne vlasti imaju ključnu ulogu u stvaranju novih politika u tom području. Korištenje kohezijskih fondova, posebno EFRR-a, u stvaranju novih financijskih instrumenata glavni je izazov za nadolazeće razdoblje 2014. – 2020., posebno u kombinaciji s inicijativama za financiranje EK-a. CILJ: Opći je cilj promicanje novih politika ili poboljšanje postojećih politika usmjerenih na stvaranje instrumenata financiranja, posebno financijskih instrumenata koji se podupiru sredstvima EFRR-a i integriranih s inicijativama za financiranje EK-a, kao što su EFSU (Junckerov plan 06/2015), alati EIB-a Europske investicijske banke (ELENA, fondovi Margarite) ili čak javno-privatna partnerstva. IZLAZNI PODACI: Rezultati će biti poboljšanje posebnih regionalnih politika i operativnog programa EFRR-a u sedam regija EU-a, uključujući pet upravljačkih tijela koja su nadležna za projekte u okviru EFRR-a za energetsku učinkovitost i obnovljive izvore energije. Poboljšanjem će se omogućiti provedba financijskih instrumenata i ulaganja u energiju u drugoj fazi zahvaljujući promjenama strateške usmjerenosti u šest politika EFRR-a i dvama postojećim financijskim instrumentima. Ostali važni rezultati su: > 3,8 milijuna EUR iz EFRR-a i > 2,65 milijuna EUR financijskih instrumenata na koje je utjecalo. 120 osoba koje povećavaju profesionalnu sposobnost sudjeluju na međuregionalnim događanjima. — 28 događanja za dionike, uključujući: 14 međuregionalnih događanja s više od 330 sudionika. 14 sastanaka lokalnih dionika s više od 200 sudionika. — 140 najboljih praksi proizvedenih i prikazanih na georeferenciranoj karti (alat za mapu okvira) i internetskoj bazi podataka koja se obje nalazi na web-mjestu. (Croatian) | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLEM: Povećanje ulaganja u energetsku učinkovitost i obnovljivu energiju za zgrade velik je izazov za postizanje ciljeva Europske unije za 2030. U većini poticaja EFRR-a upotrijebljeni su nepovratni sustavi bespovratnih sredstava za promicanje ulaganja u energiju, no zbog ograničenja deficita u Paktu EZ-a o stabilnosti i rastu ulaganje je usporeno. Metoda dodjele bespovratnih sredstava pokazuje znatne nedostatke u odnosu na druge metode kao što su financijski instrumenti, pa regionalne vlasti imaju ključnu ulogu u stvaranju novih politika u tom području. Korištenje kohezijskih fondova, posebno EFRR-a, u stvaranju novih financijskih instrumenata glavni je izazov za nadolazeće razdoblje 2014. – 2020., posebno u kombinaciji s inicijativama za financiranje EK-a. CILJ: Opći je cilj promicanje novih politika ili poboljšanje postojećih politika usmjerenih na stvaranje instrumenata financiranja, posebno financijskih instrumenata koji se podupiru sredstvima EFRR-a i integriranih s inicijativama za financiranje EK-a, kao što su EFSU (Junckerov plan 06/2015), alati EIB-a Europske investicijske banke (ELENA, fondovi Margarite) ili čak javno-privatna partnerstva. IZLAZNI PODACI: Rezultati će biti poboljšanje posebnih regionalnih politika i operativnog programa EFRR-a u sedam regija EU-a, uključujući pet upravljačkih tijela koja su nadležna za projekte u okviru EFRR-a za energetsku učinkovitost i obnovljive izvore energije. Poboljšanjem će se omogućiti provedba financijskih instrumenata i ulaganja u energiju u drugoj fazi zahvaljujući promjenama strateške usmjerenosti u šest politika EFRR-a i dvama postojećim financijskim instrumentima. Ostali važni rezultati su: > 3,8 milijuna EUR iz EFRR-a i > 2,65 milijuna EUR financijskih instrumenata na koje je utjecalo. 120 osoba koje povećavaju profesionalnu sposobnost sudjeluju na međuregionalnim događanjima. — 28 događanja za dionike, uključujući: 14 međuregionalnih događanja s više od 330 sudionika. 14 sastanaka lokalnih dionika s više od 200 sudionika. — 140 najboljih praksi proizvedenih i prikazanih na georeferenciranoj karti (alat za mapu okvira) i internetskoj bazi podataka koja se obje nalazi na web-mjestu. (Croatian) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: PROBLEM: Povećanje ulaganja u energetsku učinkovitost i obnovljivu energiju za zgrade velik je izazov za postizanje ciljeva Europske unije za 2030. U većini poticaja EFRR-a upotrijebljeni su nepovratni sustavi bespovratnih sredstava za promicanje ulaganja u energiju, no zbog ograničenja deficita u Paktu EZ-a o stabilnosti i rastu ulaganje je usporeno. Metoda dodjele bespovratnih sredstava pokazuje znatne nedostatke u odnosu na druge metode kao što su financijski instrumenti, pa regionalne vlasti imaju ključnu ulogu u stvaranju novih politika u tom području. Korištenje kohezijskih fondova, posebno EFRR-a, u stvaranju novih financijskih instrumenata glavni je izazov za nadolazeće razdoblje 2014. – 2020., posebno u kombinaciji s inicijativama za financiranje EK-a. CILJ: Opći je cilj promicanje novih politika ili poboljšanje postojećih politika usmjerenih na stvaranje instrumenata financiranja, posebno financijskih instrumenata koji se podupiru sredstvima EFRR-a i integriranih s inicijativama za financiranje EK-a, kao što su EFSU (Junckerov plan 06/2015), alati EIB-a Europske investicijske banke (ELENA, fondovi Margarite) ili čak javno-privatna partnerstva. IZLAZNI PODACI: Rezultati će biti poboljšanje posebnih regionalnih politika i operativnog programa EFRR-a u sedam regija EU-a, uključujući pet upravljačkih tijela koja su nadležna za projekte u okviru EFRR-a za energetsku učinkovitost i obnovljive izvore energije. Poboljšanjem će se omogućiti provedba financijskih instrumenata i ulaganja u energiju u drugoj fazi zahvaljujući promjenama strateške usmjerenosti u šest politika EFRR-a i dvama postojećim financijskim instrumentima. Ostali važni rezultati su: > 3,8 milijuna EUR iz EFRR-a i > 2,65 milijuna EUR financijskih instrumenata na koje je utjecalo. 120 osoba koje povećavaju profesionalnu sposobnost sudjeluju na međuregionalnim događanjima. — 28 događanja za dionike, uključujući: 14 međuregionalnih događanja s više od 330 sudionika. 14 sastanaka lokalnih dionika s više od 200 sudionika. — 140 najboljih praksi proizvedenih i prikazanih na georeferenciranoj karti (alat za mapu okvira) i internetskoj bazi podataka koja se obje nalazi na web-mjestu. (Croatian) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 4 November 2022
| |||||||||||||||
| Property / contained in NUTS | |||||||||||||||
| Property / contained in NUTS: Central Bohemian Region / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / contained in NUTS | |||||||||||||||
| Property / contained in NUTS: Prague / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / contained in NUTS | |||||||||||||||
| Property / contained in NUTS: Γρεβενά, Κοζάνη / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / beneficiary | |||||||||||||||
| Property / beneficiary: Q4361266 / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
Latest revision as of 22:38, 11 October 2024
Project Q4295081 in United Kingdom, Italy, Czechia, Portugal, Spain, Greece
| Language | Label | Description | Also known as |
|---|---|---|---|
| English | Financial Instruments for Energy Renovation Policies |
Project Q4295081 in United Kingdom, Italy, Czechia, Portugal, Spain, Greece |
Statements
1,354,533.15 Euro
0 references
1,615,855.0 Euro
0 references
83.83 percent
0 references
1 April 2016
0 references
31 March 2020
0 references
AGENCIA EXTREMEÑA DE LA ENERGIA
0 references
50°22'0.66"N, 4°9'9.32"W
0 references
38°55'37.31"N, 6°20'0.60"W
0 references
46°4'19.99"N, 11°7'16.46"E
0 references
41°10'20.53"N, 8°40'45.84"W
0 references
38°52'19.67"N, 6°58'51.24"W
0 references
50°5'13.60"N, 14°25'4.22"E
0 references
40°19'50.20"N, 21°47'19.18"E
0 references
50°9'24.01"N, 14°10'10.27"E
0 references
PROBLEM: Up-scaling investments in energy efficiency and renewable energy for buildings is a major challenge to meet European Union targets for 2030. Most of ERDF incentives used non-returnable grant systems for promoting energy investment, but due to deficit restriction in EC Stability and Growth Pact (SGP) the investment has been decelerated. Grant method is showing important weakness in relation to other methods such as Financial Instruments (FIs), so regional authorities have a key role to play in creating new policies in this field. The use of Cohesion Funds, especially ERDF, in the generation of new Financial Instruments (FIs) is a main challenge for the coming period 2014-2020, especially when combined with EC funding initiatives. OBJECTIVE: The overall objective is to promote new policies, or improvement of existing policies, aimed to the creation of funding instruments, especially Financial Instruments (FIs) supported by ERDF funds and integrated with EC funding initiatives, such as EFSI (Juncker Plan 06/2015), tools from the European Investment Bank EIB (ELENA, Margarite Funds) or even from public-private partnerships. OUTPUTS: The outputs will be the improvement of specific regional policies and ERDF OP in 7 EU regions, involving 5 Managing Authorities with competences in ERDF for EE and RES projects. The improvement will allow the implementation of FIs and energy investment in the phase 2, thanks to changes of strategic focus in 6 ERDF policies and 2 existing FIs. Other important outputs are: >3,8M€ of ERDF and >2,65M€ of FIs funds influenced. 120 people increasing professional capacity attending interregional events. - 28 stakeholder events, including: 14 interregional events with more than 330 stakeholders attendants. 14 local stakeholder meetings with more than 200 attendants. - 140 best practices produced and displayed in a geo-referenced map (FIener-map tool) and an online database both placed in the website. (English)
0.4920720338020287
0 references
FADHB: Is dúshlán mór é infheistíochtaí a mhéadú san éifeachtúlacht fuinnimh agus san fhuinneamh in-athnuaite d’fhoirgnimh chun spriocanna an Aontais Eorpaigh do 2030 a bhaint amach. D’úsáid formhór na ndreasachtaí CFRE córais deontais neamh-infhillithe chun infheistíocht fuinnimh a chur chun cinn, ach mar gheall ar shrianadh easnaimh i gComhshocrú Cobhsaíochta agus Fáis CE (CCF) cuireadh dlús leis an infheistíocht. Tá laige thábhachtach ag baint le modh an deontais i ndáil le modhanna eile amhail Ionstraimí Airgeadais (FInna), agus mar sin tá ról lárnach ag údaráis réigiúnacha maidir le beartais nua a chruthú sa réimse sin. Tá úsáid na gCistí Comhtháthaithe, go háirithe CFRE, i nglúin Ionstraimí Airgeadais nua (FInna) ina príomhdhúshlán don tréimhse 2014-2020, go háirithe nuair a chomhcheanglaítear iad le tionscnaimh chistiúcháin an Choimisiúin. CUSPÓIR: Is é an cuspóir foriomlán beartais nua a chur chun cinn, nó feabhas a chur ar bheartais atá ann cheana, arb é is aidhm dóibh ionstraimí cistiúcháin a chruthú, go háirithe Ionstraimí Airgeadais a fhaigheann tacaíocht ó chistí CFRE agus atá comhtháite le tionscnaimh chistiúcháin an Choimisiúin, amhail CEIS (Plean Juncker 06/2015), uirlisí ón mBanc Eorpach Infheistíochta (ELENA, Cistí Margarite) nó fiú ó chomhpháirtíochtaí poiblí-príobháideacha. ASCHUIR: Is éard a bheidh sna torthaí ná feabhas a chur ar bheartais réigiúnacha shonracha agus ar OP CFRE i 7 réigiún de chuid an Aontais, ina mbeidh 5 Údarás Bainistíochta rannpháirteach a bhfuil inniúlachtaí acu in CFRE do thionscadail EE agus RES. Leis an bhfeabhas sin, beifear in ann idirghabhálaithe airgeadais agus infheistíocht fuinnimh a chur chun feidhme i gcéim 2, a bhuí le hathruithe ar fhócas straitéiseach i 6 bheartas CFRE agus i 2 ionstraim airgeadais atá ann cheana. Is iad seo a leanas aschuir thábhachtacha eile: > 3.8 MEUR CFRE agus > 2.65 MEUR na gcistí idirghabhálaithe airgeadais a bhí faoi thionchar. 120 duine ag cur lena gcumas gairmiúil ag freastal ar imeachtaí idir-réigiúnacha. — 28 n-imeacht do pháirtithe leasmhara, lena n-áirítear: 14 imeacht idir-réigiúnacha le níos mó ná 330 freastalaí páirtithe leasmhara. 14 chruinniú áitiúla le páirtithe leasmhara le breis agus 200 freastalaí. — 140 dea-chleachtas a tháirgtear agus a thaispeántar i léarscáil gheo-thagartha (uirlis léarscáile FIener) agus i mbunachar sonraí ar líne a chuirtear ar an suíomh gréasáin. (Irish)
4 November 2022
0 references
FADHB: Is dúshlán mór é infheistíochtaí a mhéadú san éifeachtúlacht fuinnimh agus san fhuinneamh in-athnuaite d’fhoirgnimh chun spriocanna an Aontais Eorpaigh do 2030 a bhaint amach. D’úsáid formhór na ndreasachtaí CFRE córais deontais neamh-infhillithe chun infheistíocht fuinnimh a chur chun cinn, ach mar gheall ar shrianadh easnaimh i gComhshocrú Cobhsaíochta agus Fáis CE (CCF) cuireadh dlús leis an infheistíocht. Tá laige thábhachtach ag baint le modh an deontais i ndáil le modhanna eile amhail Ionstraimí Airgeadais (FInna), agus mar sin tá ról lárnach ag údaráis réigiúnacha maidir le beartais nua a chruthú sa réimse sin. Tá úsáid na gCistí Comhtháthaithe, go háirithe CFRE, i nglúin Ionstraimí Airgeadais nua (FInna) ina príomhdhúshlán don tréimhse 2014-2020, go háirithe nuair a chomhcheanglaítear iad le tionscnaimh chistiúcháin an Choimisiúin. CUSPÓIR: Is é an cuspóir foriomlán beartais nua a chur chun cinn, nó feabhas a chur ar bheartais atá ann cheana, arb é is aidhm dóibh ionstraimí cistiúcháin a chruthú, go háirithe Ionstraimí Airgeadais a fhaigheann tacaíocht ó chistí CFRE agus atá comhtháite le tionscnaimh chistiúcháin an Choimisiúin, amhail CEIS (Plean Juncker 06/2015), uirlisí ón mBanc Eorpach Infheistíochta (ELENA, Cistí Margarite) nó fiú ó chomhpháirtíochtaí poiblí-príobháideacha. ASCHUIR: Is éard a bheidh sna torthaí ná feabhas a chur ar bheartais réigiúnacha shonracha agus ar OP CFRE i 7 réigiún de chuid an Aontais, ina mbeidh 5 Údarás Bainistíochta rannpháirteach a bhfuil inniúlachtaí acu in CFRE do thionscadail EE agus RES. Leis an bhfeabhas sin, beifear in ann idirghabhálaithe airgeadais agus infheistíocht fuinnimh a chur chun feidhme i gcéim 2, a bhuí le hathruithe ar fhócas straitéiseach i 6 bheartas CFRE agus i 2 ionstraim airgeadais atá ann cheana. Is iad seo a leanas aschuir thábhachtacha eile: > 3.8 MEUR CFRE agus > 2.65 MEUR na gcistí idirghabhálaithe airgeadais a bhí faoi thionchar. 120 duine ag cur lena gcumas gairmiúil ag freastal ar imeachtaí idir-réigiúnacha. — 28 n-imeacht do pháirtithe leasmhara, lena n-áirítear: 14 imeacht idir-réigiúnacha le níos mó ná 330 freastalaí páirtithe leasmhara. 14 chruinniú áitiúla le páirtithe leasmhara le breis agus 200 freastalaí. — 140 dea-chleachtas a tháirgtear agus a thaispeántar i léarscáil gheo-thagartha (uirlis léarscáile FIener) agus i mbunachar sonraí ar líne a chuirtear ar an suíomh gréasáin. (Irish)
4 November 2022
0 references
FADHB: Is dúshlán mór é infheistíochtaí a mhéadú san éifeachtúlacht fuinnimh agus san fhuinneamh in-athnuaite d’fhoirgnimh chun spriocanna an Aontais Eorpaigh do 2030 a bhaint amach. D’úsáid formhór na ndreasachtaí CFRE córais deontais neamh-infhillithe chun infheistíocht fuinnimh a chur chun cinn, ach mar gheall ar shrianadh easnaimh i gComhshocrú Cobhsaíochta agus Fáis CE (CCF) cuireadh dlús leis an infheistíocht. Tá laige thábhachtach ag baint le modh an deontais i ndáil le modhanna eile amhail Ionstraimí Airgeadais (FInna), agus mar sin tá ról lárnach ag údaráis réigiúnacha maidir le beartais nua a chruthú sa réimse sin. Tá úsáid na gCistí Comhtháthaithe, go háirithe CFRE, i nglúin Ionstraimí Airgeadais nua (FInna) ina príomhdhúshlán don tréimhse 2014-2020, go háirithe nuair a chomhcheanglaítear iad le tionscnaimh chistiúcháin an Choimisiúin. CUSPÓIR: Is é an cuspóir foriomlán beartais nua a chur chun cinn, nó feabhas a chur ar bheartais atá ann cheana, arb é is aidhm dóibh ionstraimí cistiúcháin a chruthú, go háirithe Ionstraimí Airgeadais a fhaigheann tacaíocht ó chistí CFRE agus atá comhtháite le tionscnaimh chistiúcháin an Choimisiúin, amhail CEIS (Plean Juncker 06/2015), uirlisí ón mBanc Eorpach Infheistíochta (ELENA, Cistí Margarite) nó fiú ó chomhpháirtíochtaí poiblí-príobháideacha. ASCHUIR: Is éard a bheidh sna torthaí ná feabhas a chur ar bheartais réigiúnacha shonracha agus ar OP CFRE i 7 réigiún de chuid an Aontais, ina mbeidh 5 Údarás Bainistíochta rannpháirteach a bhfuil inniúlachtaí acu in CFRE do thionscadail EE agus RES. Leis an bhfeabhas sin, beifear in ann idirghabhálaithe airgeadais agus infheistíocht fuinnimh a chur chun feidhme i gcéim 2, a bhuí le hathruithe ar fhócas straitéiseach i 6 bheartas CFRE agus i 2 ionstraim airgeadais atá ann cheana. Is iad seo a leanas aschuir thábhachtacha eile: > 3.8 MEUR CFRE agus > 2.65 MEUR na gcistí idirghabhálaithe airgeadais a bhí faoi thionchar. 120 duine ag cur lena gcumas gairmiúil ag freastal ar imeachtaí idir-réigiúnacha. — 28 n-imeacht do pháirtithe leasmhara, lena n-áirítear: 14 imeacht idir-réigiúnacha le níos mó ná 330 freastalaí páirtithe leasmhara. 14 chruinniú áitiúla le páirtithe leasmhara le breis agus 200 freastalaí. — 140 dea-chleachtas a tháirgtear agus a thaispeántar i léarscáil gheo-thagartha (uirlis léarscáile FIener) agus i mbunachar sonraí ar líne a chuirtear ar an suíomh gréasáin. (Irish)
4 November 2022
0 references
FADHB: Is dúshlán mór é infheistíochtaí a mhéadú san éifeachtúlacht fuinnimh agus san fhuinneamh in-athnuaite d’fhoirgnimh chun spriocanna an Aontais Eorpaigh do 2030 a bhaint amach. D’úsáid formhór na ndreasachtaí CFRE córais deontais neamh-infhillithe chun infheistíocht fuinnimh a chur chun cinn, ach mar gheall ar shrianadh easnaimh i gComhshocrú Cobhsaíochta agus Fáis CE (CCF) cuireadh dlús leis an infheistíocht. Tá laige thábhachtach ag baint le modh an deontais i ndáil le modhanna eile amhail Ionstraimí Airgeadais (FInna), agus mar sin tá ról lárnach ag údaráis réigiúnacha maidir le beartais nua a chruthú sa réimse sin. Tá úsáid na gCistí Comhtháthaithe, go háirithe CFRE, i nglúin Ionstraimí Airgeadais nua (FInna) ina príomhdhúshlán don tréimhse 2014-2020, go háirithe nuair a chomhcheanglaítear iad le tionscnaimh chistiúcháin an Choimisiúin. CUSPÓIR: Is é an cuspóir foriomlán beartais nua a chur chun cinn, nó feabhas a chur ar bheartais atá ann cheana, arb é is aidhm dóibh ionstraimí cistiúcháin a chruthú, go háirithe Ionstraimí Airgeadais a fhaigheann tacaíocht ó chistí CFRE agus atá comhtháite le tionscnaimh chistiúcháin an Choimisiúin, amhail CEIS (Plean Juncker 06/2015), uirlisí ón mBanc Eorpach Infheistíochta (ELENA, Cistí Margarite) nó fiú ó chomhpháirtíochtaí poiblí-príobháideacha. ASCHUIR: Is éard a bheidh sna torthaí ná feabhas a chur ar bheartais réigiúnacha shonracha agus ar OP CFRE i 7 réigiún de chuid an Aontais, ina mbeidh 5 Údarás Bainistíochta rannpháirteach a bhfuil inniúlachtaí acu in CFRE do thionscadail EE agus RES. Leis an bhfeabhas sin, beifear in ann idirghabhálaithe airgeadais agus infheistíocht fuinnimh a chur chun feidhme i gcéim 2, a bhuí le hathruithe ar fhócas straitéiseach i 6 bheartas CFRE agus i 2 ionstraim airgeadais atá ann cheana. Is iad seo a leanas aschuir thábhachtacha eile: > 3.8 MEUR CFRE agus > 2.65 MEUR na gcistí idirghabhálaithe airgeadais a bhí faoi thionchar. 120 duine ag cur lena gcumas gairmiúil ag freastal ar imeachtaí idir-réigiúnacha. — 28 n-imeacht do pháirtithe leasmhara, lena n-áirítear: 14 imeacht idir-réigiúnacha le níos mó ná 330 freastalaí páirtithe leasmhara. 14 chruinniú áitiúla le páirtithe leasmhara le breis agus 200 freastalaí. — 140 dea-chleachtas a tháirgtear agus a thaispeántar i léarscáil gheo-thagartha (uirlis léarscáile FIener) agus i mbunachar sonraí ar líne a chuirtear ar an suíomh gréasáin. (Irish)
4 November 2022
0 references
FADHB: Is dúshlán mór é infheistíochtaí a mhéadú san éifeachtúlacht fuinnimh agus san fhuinneamh in-athnuaite d’fhoirgnimh chun spriocanna an Aontais Eorpaigh do 2030 a bhaint amach. D’úsáid formhór na ndreasachtaí CFRE córais deontais neamh-infhillithe chun infheistíocht fuinnimh a chur chun cinn, ach mar gheall ar shrianadh easnaimh i gComhshocrú Cobhsaíochta agus Fáis CE (CCF) cuireadh dlús leis an infheistíocht. Tá laige thábhachtach ag baint le modh an deontais i ndáil le modhanna eile amhail Ionstraimí Airgeadais (FInna), agus mar sin tá ról lárnach ag údaráis réigiúnacha maidir le beartais nua a chruthú sa réimse sin. Tá úsáid na gCistí Comhtháthaithe, go háirithe CFRE, i nglúin Ionstraimí Airgeadais nua (FInna) ina príomhdhúshlán don tréimhse 2014-2020, go háirithe nuair a chomhcheanglaítear iad le tionscnaimh chistiúcháin an Choimisiúin. CUSPÓIR: Is é an cuspóir foriomlán beartais nua a chur chun cinn, nó feabhas a chur ar bheartais atá ann cheana, arb é is aidhm dóibh ionstraimí cistiúcháin a chruthú, go háirithe Ionstraimí Airgeadais a fhaigheann tacaíocht ó chistí CFRE agus atá comhtháite le tionscnaimh chistiúcháin an Choimisiúin, amhail CEIS (Plean Juncker 06/2015), uirlisí ón mBanc Eorpach Infheistíochta (ELENA, Cistí Margarite) nó fiú ó chomhpháirtíochtaí poiblí-príobháideacha. ASCHUIR: Is éard a bheidh sna torthaí ná feabhas a chur ar bheartais réigiúnacha shonracha agus ar OP CFRE i 7 réigiún de chuid an Aontais, ina mbeidh 5 Údarás Bainistíochta rannpháirteach a bhfuil inniúlachtaí acu in CFRE do thionscadail EE agus RES. Leis an bhfeabhas sin, beifear in ann idirghabhálaithe airgeadais agus infheistíocht fuinnimh a chur chun feidhme i gcéim 2, a bhuí le hathruithe ar fhócas straitéiseach i 6 bheartas CFRE agus i 2 ionstraim airgeadais atá ann cheana. Is iad seo a leanas aschuir thábhachtacha eile: > 3.8 MEUR CFRE agus > 2.65 MEUR na gcistí idirghabhálaithe airgeadais a bhí faoi thionchar. 120 duine ag cur lena gcumas gairmiúil ag freastal ar imeachtaí idir-réigiúnacha. — 28 n-imeacht do pháirtithe leasmhara, lena n-áirítear: 14 imeacht idir-réigiúnacha le níos mó ná 330 freastalaí páirtithe leasmhara. 14 chruinniú áitiúla le páirtithe leasmhara le breis agus 200 freastalaí. — 140 dea-chleachtas a tháirgtear agus a thaispeántar i léarscáil gheo-thagartha (uirlis léarscáile FIener) agus i mbunachar sonraí ar líne a chuirtear ar an suíomh gréasáin. (Irish)
4 November 2022
0 references
FADHB: Is dúshlán mór é infheistíochtaí a mhéadú san éifeachtúlacht fuinnimh agus san fhuinneamh in-athnuaite d’fhoirgnimh chun spriocanna an Aontais Eorpaigh do 2030 a bhaint amach. D’úsáid formhór na ndreasachtaí CFRE córais deontais neamh-infhillithe chun infheistíocht fuinnimh a chur chun cinn, ach mar gheall ar shrianadh easnaimh i gComhshocrú Cobhsaíochta agus Fáis CE (CCF) cuireadh dlús leis an infheistíocht. Tá laige thábhachtach ag baint le modh an deontais i ndáil le modhanna eile amhail Ionstraimí Airgeadais (FInna), agus mar sin tá ról lárnach ag údaráis réigiúnacha maidir le beartais nua a chruthú sa réimse sin. Tá úsáid na gCistí Comhtháthaithe, go háirithe CFRE, i nglúin Ionstraimí Airgeadais nua (FInna) ina príomhdhúshlán don tréimhse 2014-2020, go háirithe nuair a chomhcheanglaítear iad le tionscnaimh chistiúcháin an Choimisiúin. CUSPÓIR: Is é an cuspóir foriomlán beartais nua a chur chun cinn, nó feabhas a chur ar bheartais atá ann cheana, arb é is aidhm dóibh ionstraimí cistiúcháin a chruthú, go háirithe Ionstraimí Airgeadais a fhaigheann tacaíocht ó chistí CFRE agus atá comhtháite le tionscnaimh chistiúcháin an Choimisiúin, amhail CEIS (Plean Juncker 06/2015), uirlisí ón mBanc Eorpach Infheistíochta (ELENA, Cistí Margarite) nó fiú ó chomhpháirtíochtaí poiblí-príobháideacha. ASCHUIR: Is éard a bheidh sna torthaí ná feabhas a chur ar bheartais réigiúnacha shonracha agus ar OP CFRE i 7 réigiún de chuid an Aontais, ina mbeidh 5 Údarás Bainistíochta rannpháirteach a bhfuil inniúlachtaí acu in CFRE do thionscadail EE agus RES. Leis an bhfeabhas sin, beifear in ann idirghabhálaithe airgeadais agus infheistíocht fuinnimh a chur chun feidhme i gcéim 2, a bhuí le hathruithe ar fhócas straitéiseach i 6 bheartas CFRE agus i 2 ionstraim airgeadais atá ann cheana. Is iad seo a leanas aschuir thábhachtacha eile: > 3.8 MEUR CFRE agus > 2.65 MEUR na gcistí idirghabhálaithe airgeadais a bhí faoi thionchar. 120 duine ag cur lena gcumas gairmiúil ag freastal ar imeachtaí idir-réigiúnacha. — 28 n-imeacht do pháirtithe leasmhara, lena n-áirítear: 14 imeacht idir-réigiúnacha le níos mó ná 330 freastalaí páirtithe leasmhara. 14 chruinniú áitiúla le páirtithe leasmhara le breis agus 200 freastalaí. — 140 dea-chleachtas a tháirgtear agus a thaispeántar i léarscáil gheo-thagartha (uirlis léarscáile FIener) agus i mbunachar sonraí ar líne a chuirtear ar an suíomh gréasáin. (Irish)
4 November 2022
0 references
PROBLEM: Steigende Investitionen in Energieeffizienz und erneuerbare Energien für Gebäude stellen eine große Herausforderung dar, um die Ziele der Europäischen Union für 2030 zu erreichen. Die meisten EFRE-Anreize nutzten nicht returnfähige Zuschusssysteme zur Förderung von Energieinvestitionen, aber aufgrund der Defizitbeschränkung im Stabilitäts- und Wachstumspakt der EG (SWP) wurden die Investitionen verlangsamt. Die Finanzhilfemethode weist im Vergleich zu anderen Methoden wie Finanzinstrumenten (FI) erhebliche Schwächen auf, so dass den regionalen Gebietskörperschaften eine Schlüsselrolle bei der Schaffung neuer Strategien in diesem Bereich zukommt. Die Nutzung der Kohäsionsfonds, insbesondere des EFRE, bei der Schaffung neuer Finanzinstrumente (FIs) stellt für den kommenden Zeitraum 2014-2020 eine große Herausforderung dar, insbesondere in Kombination mit Finanzierungsinitiativen der EG. ZIEL: Das übergeordnete Ziel besteht darin, neue Strategien oder Verbesserungen bestehender Politiken zu fördern, die auf die Schaffung von Finanzierungsinstrumenten abzielen, insbesondere Finanzierungsinstrumente (FIs), die aus EFRE-Fonds unterstützt und in EG-Finanzierungsinitiativen integriert werden, wie z. B. EFSI (Juncker-Plan 06/2015), Instrumente der Europäischen Investitionsbank EIB (ELENA, Margarite-Fonds) oder sogar aus öffentlich-privaten Partnerschaften. AUSGÄNGE: Das Ergebnis wird die Verbesserung der spezifischen Regionalpolitik und des EFRE-OP in sieben EU-Regionen sein, an denen fünf Verwaltungsbehörden beteiligt sind, die im EFRE für EE- und EE-Projekte zuständig sind. Die Verbesserung wird die Umsetzung von Finanzierungsinstrumenten und Energieinvestitionen in Phase 2 ermöglichen, da sich die strategische Ausrichtung auf sechs EFRE-Politiken und zwei bestehende Finanzierungsinstrumente ändert. Weitere wichtige Ausgänge sind: > 3,8 Mio. EUR EFRE und > 2,65 Mio. EUR an FI-Fonds beeinflusst. 120 Personen erhöhen die berufliche Kapazität an interregionalen Veranstaltungen. — 28 Veranstaltungen der Interessenträger, darunter: 14 interregionale Veranstaltungen mit mehr als 330 Teilnehmern. 14 lokale Stakeholder-Meetings mit mehr als 200 Teilnehmern. — 140 Best Practices, die in einer georeferenzierten Karte (Fiener-Map-Tool) und einer Online-Datenbank erstellt und angezeigt werden, die beide auf der Website platziert sind. (German)
4 November 2022
0 references
PROBLEM: Steigende Investitionen in Energieeffizienz und erneuerbare Energien für Gebäude stellen eine große Herausforderung dar, um die Ziele der Europäischen Union für 2030 zu erreichen. Die meisten EFRE-Anreize nutzten nicht returnfähige Zuschusssysteme zur Förderung von Energieinvestitionen, aber aufgrund der Defizitbeschränkung im Stabilitäts- und Wachstumspakt der EG (SWP) wurden die Investitionen verlangsamt. Die Finanzhilfemethode weist im Vergleich zu anderen Methoden wie Finanzinstrumenten (FI) erhebliche Schwächen auf, so dass den regionalen Gebietskörperschaften eine Schlüsselrolle bei der Schaffung neuer Strategien in diesem Bereich zukommt. Die Nutzung der Kohäsionsfonds, insbesondere des EFRE, bei der Schaffung neuer Finanzinstrumente (FIs) stellt für den kommenden Zeitraum 2014-2020 eine große Herausforderung dar, insbesondere in Kombination mit Finanzierungsinitiativen der EG. ZIEL: Das übergeordnete Ziel besteht darin, neue Strategien oder Verbesserungen bestehender Politiken zu fördern, die auf die Schaffung von Finanzierungsinstrumenten abzielen, insbesondere Finanzierungsinstrumente (FIs), die aus EFRE-Fonds unterstützt und in EG-Finanzierungsinitiativen integriert werden, wie z. B. EFSI (Juncker-Plan 06/2015), Instrumente der Europäischen Investitionsbank EIB (ELENA, Margarite-Fonds) oder sogar aus öffentlich-privaten Partnerschaften. AUSGÄNGE: Das Ergebnis wird die Verbesserung der spezifischen Regionalpolitik und des EFRE-OP in sieben EU-Regionen sein, an denen fünf Verwaltungsbehörden beteiligt sind, die im EFRE für EE- und EE-Projekte zuständig sind. Die Verbesserung wird die Umsetzung von Finanzierungsinstrumenten und Energieinvestitionen in Phase 2 ermöglichen, da sich die strategische Ausrichtung auf sechs EFRE-Politiken und zwei bestehende Finanzierungsinstrumente ändert. Weitere wichtige Ausgänge sind: > 3,8 Mio. EUR EFRE und > 2,65 Mio. EUR an FI-Fonds beeinflusst. 120 Personen erhöhen die berufliche Kapazität an interregionalen Veranstaltungen. — 28 Veranstaltungen der Interessenträger, darunter: 14 interregionale Veranstaltungen mit mehr als 330 Teilnehmern. 14 lokale Stakeholder-Meetings mit mehr als 200 Teilnehmern. — 140 Best Practices, die in einer georeferenzierten Karte (Fiener-Map-Tool) und einer Online-Datenbank erstellt und angezeigt werden, die beide auf der Website platziert sind. (German)
4 November 2022
0 references
PROBLEM: Steigende Investitionen in Energieeffizienz und erneuerbare Energien für Gebäude stellen eine große Herausforderung dar, um die Ziele der Europäischen Union für 2030 zu erreichen. Die meisten EFRE-Anreize nutzten nicht returnfähige Zuschusssysteme zur Förderung von Energieinvestitionen, aber aufgrund der Defizitbeschränkung im Stabilitäts- und Wachstumspakt der EG (SWP) wurden die Investitionen verlangsamt. Die Finanzhilfemethode weist im Vergleich zu anderen Methoden wie Finanzinstrumenten (FI) erhebliche Schwächen auf, so dass den regionalen Gebietskörperschaften eine Schlüsselrolle bei der Schaffung neuer Strategien in diesem Bereich zukommt. Die Nutzung der Kohäsionsfonds, insbesondere des EFRE, bei der Schaffung neuer Finanzinstrumente (FIs) stellt für den kommenden Zeitraum 2014-2020 eine große Herausforderung dar, insbesondere in Kombination mit Finanzierungsinitiativen der EG. ZIEL: Das übergeordnete Ziel besteht darin, neue Strategien oder Verbesserungen bestehender Politiken zu fördern, die auf die Schaffung von Finanzierungsinstrumenten abzielen, insbesondere Finanzierungsinstrumente (FIs), die aus EFRE-Fonds unterstützt und in EG-Finanzierungsinitiativen integriert werden, wie z. B. EFSI (Juncker-Plan 06/2015), Instrumente der Europäischen Investitionsbank EIB (ELENA, Margarite-Fonds) oder sogar aus öffentlich-privaten Partnerschaften. AUSGÄNGE: Das Ergebnis wird die Verbesserung der spezifischen Regionalpolitik und des EFRE-OP in sieben EU-Regionen sein, an denen fünf Verwaltungsbehörden beteiligt sind, die im EFRE für EE- und EE-Projekte zuständig sind. Die Verbesserung wird die Umsetzung von Finanzierungsinstrumenten und Energieinvestitionen in Phase 2 ermöglichen, da sich die strategische Ausrichtung auf sechs EFRE-Politiken und zwei bestehende Finanzierungsinstrumente ändert. Weitere wichtige Ausgänge sind: > 3,8 Mio. EUR EFRE und > 2,65 Mio. EUR an FI-Fonds beeinflusst. 120 Personen erhöhen die berufliche Kapazität an interregionalen Veranstaltungen. — 28 Veranstaltungen der Interessenträger, darunter: 14 interregionale Veranstaltungen mit mehr als 330 Teilnehmern. 14 lokale Stakeholder-Meetings mit mehr als 200 Teilnehmern. — 140 Best Practices, die in einer georeferenzierten Karte (Fiener-Map-Tool) und einer Online-Datenbank erstellt und angezeigt werden, die beide auf der Website platziert sind. (German)
4 November 2022
0 references
PROBLEM: Steigende Investitionen in Energieeffizienz und erneuerbare Energien für Gebäude stellen eine große Herausforderung dar, um die Ziele der Europäischen Union für 2030 zu erreichen. Die meisten EFRE-Anreize nutzten nicht returnfähige Zuschusssysteme zur Förderung von Energieinvestitionen, aber aufgrund der Defizitbeschränkung im Stabilitäts- und Wachstumspakt der EG (SWP) wurden die Investitionen verlangsamt. Die Finanzhilfemethode weist im Vergleich zu anderen Methoden wie Finanzinstrumenten (FI) erhebliche Schwächen auf, so dass den regionalen Gebietskörperschaften eine Schlüsselrolle bei der Schaffung neuer Strategien in diesem Bereich zukommt. Die Nutzung der Kohäsionsfonds, insbesondere des EFRE, bei der Schaffung neuer Finanzinstrumente (FIs) stellt für den kommenden Zeitraum 2014-2020 eine große Herausforderung dar, insbesondere in Kombination mit Finanzierungsinitiativen der EG. ZIEL: Das übergeordnete Ziel besteht darin, neue Strategien oder Verbesserungen bestehender Politiken zu fördern, die auf die Schaffung von Finanzierungsinstrumenten abzielen, insbesondere Finanzierungsinstrumente (FIs), die aus EFRE-Fonds unterstützt und in EG-Finanzierungsinitiativen integriert werden, wie z. B. EFSI (Juncker-Plan 06/2015), Instrumente der Europäischen Investitionsbank EIB (ELENA, Margarite-Fonds) oder sogar aus öffentlich-privaten Partnerschaften. AUSGÄNGE: Das Ergebnis wird die Verbesserung der spezifischen Regionalpolitik und des EFRE-OP in sieben EU-Regionen sein, an denen fünf Verwaltungsbehörden beteiligt sind, die im EFRE für EE- und EE-Projekte zuständig sind. Die Verbesserung wird die Umsetzung von Finanzierungsinstrumenten und Energieinvestitionen in Phase 2 ermöglichen, da sich die strategische Ausrichtung auf sechs EFRE-Politiken und zwei bestehende Finanzierungsinstrumente ändert. Weitere wichtige Ausgänge sind: > 3,8 Mio. EUR EFRE und > 2,65 Mio. EUR an FI-Fonds beeinflusst. 120 Personen erhöhen die berufliche Kapazität an interregionalen Veranstaltungen. — 28 Veranstaltungen der Interessenträger, darunter: 14 interregionale Veranstaltungen mit mehr als 330 Teilnehmern. 14 lokale Stakeholder-Meetings mit mehr als 200 Teilnehmern. — 140 Best Practices, die in einer georeferenzierten Karte (Fiener-Map-Tool) und einer Online-Datenbank erstellt und angezeigt werden, die beide auf der Website platziert sind. (German)
4 November 2022
0 references
PROBLEM: Steigende Investitionen in Energieeffizienz und erneuerbare Energien für Gebäude stellen eine große Herausforderung dar, um die Ziele der Europäischen Union für 2030 zu erreichen. Die meisten EFRE-Anreize nutzten nicht returnfähige Zuschusssysteme zur Förderung von Energieinvestitionen, aber aufgrund der Defizitbeschränkung im Stabilitäts- und Wachstumspakt der EG (SWP) wurden die Investitionen verlangsamt. Die Finanzhilfemethode weist im Vergleich zu anderen Methoden wie Finanzinstrumenten (FI) erhebliche Schwächen auf, so dass den regionalen Gebietskörperschaften eine Schlüsselrolle bei der Schaffung neuer Strategien in diesem Bereich zukommt. Die Nutzung der Kohäsionsfonds, insbesondere des EFRE, bei der Schaffung neuer Finanzinstrumente (FIs) stellt für den kommenden Zeitraum 2014-2020 eine große Herausforderung dar, insbesondere in Kombination mit Finanzierungsinitiativen der EG. ZIEL: Das übergeordnete Ziel besteht darin, neue Strategien oder Verbesserungen bestehender Politiken zu fördern, die auf die Schaffung von Finanzierungsinstrumenten abzielen, insbesondere Finanzierungsinstrumente (FIs), die aus EFRE-Fonds unterstützt und in EG-Finanzierungsinitiativen integriert werden, wie z. B. EFSI (Juncker-Plan 06/2015), Instrumente der Europäischen Investitionsbank EIB (ELENA, Margarite-Fonds) oder sogar aus öffentlich-privaten Partnerschaften. AUSGÄNGE: Das Ergebnis wird die Verbesserung der spezifischen Regionalpolitik und des EFRE-OP in sieben EU-Regionen sein, an denen fünf Verwaltungsbehörden beteiligt sind, die im EFRE für EE- und EE-Projekte zuständig sind. Die Verbesserung wird die Umsetzung von Finanzierungsinstrumenten und Energieinvestitionen in Phase 2 ermöglichen, da sich die strategische Ausrichtung auf sechs EFRE-Politiken und zwei bestehende Finanzierungsinstrumente ändert. Weitere wichtige Ausgänge sind: > 3,8 Mio. EUR EFRE und > 2,65 Mio. EUR an FI-Fonds beeinflusst. 120 Personen erhöhen die berufliche Kapazität an interregionalen Veranstaltungen. — 28 Veranstaltungen der Interessenträger, darunter: 14 interregionale Veranstaltungen mit mehr als 330 Teilnehmern. 14 lokale Stakeholder-Meetings mit mehr als 200 Teilnehmern. — 140 Best Practices, die in einer georeferenzierten Karte (Fiener-Map-Tool) und einer Online-Datenbank erstellt und angezeigt werden, die beide auf der Website platziert sind. (German)
4 November 2022
0 references
PROBLEM: Steigende Investitionen in Energieeffizienz und erneuerbare Energien für Gebäude stellen eine große Herausforderung dar, um die Ziele der Europäischen Union für 2030 zu erreichen. Die meisten EFRE-Anreize nutzten nicht returnfähige Zuschusssysteme zur Förderung von Energieinvestitionen, aber aufgrund der Defizitbeschränkung im Stabilitäts- und Wachstumspakt der EG (SWP) wurden die Investitionen verlangsamt. Die Finanzhilfemethode weist im Vergleich zu anderen Methoden wie Finanzinstrumenten (FI) erhebliche Schwächen auf, so dass den regionalen Gebietskörperschaften eine Schlüsselrolle bei der Schaffung neuer Strategien in diesem Bereich zukommt. Die Nutzung der Kohäsionsfonds, insbesondere des EFRE, bei der Schaffung neuer Finanzinstrumente (FIs) stellt für den kommenden Zeitraum 2014-2020 eine große Herausforderung dar, insbesondere in Kombination mit Finanzierungsinitiativen der EG. ZIEL: Das übergeordnete Ziel besteht darin, neue Strategien oder Verbesserungen bestehender Politiken zu fördern, die auf die Schaffung von Finanzierungsinstrumenten abzielen, insbesondere Finanzierungsinstrumente (FIs), die aus EFRE-Fonds unterstützt und in EG-Finanzierungsinitiativen integriert werden, wie z. B. EFSI (Juncker-Plan 06/2015), Instrumente der Europäischen Investitionsbank EIB (ELENA, Margarite-Fonds) oder sogar aus öffentlich-privaten Partnerschaften. AUSGÄNGE: Das Ergebnis wird die Verbesserung der spezifischen Regionalpolitik und des EFRE-OP in sieben EU-Regionen sein, an denen fünf Verwaltungsbehörden beteiligt sind, die im EFRE für EE- und EE-Projekte zuständig sind. Die Verbesserung wird die Umsetzung von Finanzierungsinstrumenten und Energieinvestitionen in Phase 2 ermöglichen, da sich die strategische Ausrichtung auf sechs EFRE-Politiken und zwei bestehende Finanzierungsinstrumente ändert. Weitere wichtige Ausgänge sind: > 3,8 Mio. EUR EFRE und > 2,65 Mio. EUR an FI-Fonds beeinflusst. 120 Personen erhöhen die berufliche Kapazität an interregionalen Veranstaltungen. — 28 Veranstaltungen der Interessenträger, darunter: 14 interregionale Veranstaltungen mit mehr als 330 Teilnehmern. 14 lokale Stakeholder-Meetings mit mehr als 200 Teilnehmern. — 140 Best Practices, die in einer georeferenzierten Karte (Fiener-Map-Tool) und einer Online-Datenbank erstellt und angezeigt werden, die beide auf der Website platziert sind. (German)
4 November 2022
0 references
ΤΟ ΠΡΌΒΛΗΜΑ: Η αύξηση των επενδύσεων στην ενεργειακή απόδοση και τις ανανεώσιμες πηγές ενέργειας για τα κτίρια αποτελεί μείζονα πρόκληση για την επίτευξη των στόχων της Ευρωπαϊκής Ένωσης για το 2030. Τα περισσότερα από τα κίνητρα του ΕΤΠΑ χρησιμοποίησαν μη αποδόσιμα συστήματα επιχορηγήσεων για την προώθηση των επενδύσεων στον τομέα της ενέργειας, αλλά λόγω του περιορισμού του ελλείμματος στο Σύμφωνο Σταθερότητας και Ανάπτυξης (ΣΣΑ) της ΕΚ, η επένδυση επιβραδύνθηκε. Η μέθοδος των επιχορηγήσεων παρουσιάζει σημαντικές αδυναμίες σε σχέση με άλλες μεθόδους, όπως τα χρηματοδοτικά μέσα (ΧΜ), οπότε οι περιφερειακές αρχές καλούνται να διαδραματίσουν καίριο ρόλο στη δημιουργία νέων πολιτικών στον τομέα αυτό. Η χρήση των Ταμείων Συνοχής, ιδίως του ΕΤΠΑ, στη δημιουργία νέων χρηματοδοτικών μέσων (ΧΜ) αποτελεί βασική πρόκληση για την προσεχή περίοδο 2014-2020, ιδίως όταν συνδυάζεται με πρωτοβουλίες χρηματοδότησης της ΕΚ. ΣΚΟΠΟΣ ΣΤΟΧΟΣ: Ο γενικός στόχος είναι η προώθηση νέων πολιτικών, ή η βελτίωση των υφιστάμενων πολιτικών, που αποσκοπούν στη δημιουργία χρηματοδοτικών μέσων, ιδίως χρηματοδοτικών μέσων (ΧΜ) που υποστηρίζονται από κονδύλια του ΕΤΠΑ και ενσωματώνονται σε χρηματοδοτικές πρωτοβουλίες της ΕΚ, όπως το ΕΤΣΕ (σχέδιο Juncker 06/2015), τα εργαλεία της ΕΤΕπ της Ευρωπαϊκής Τράπεζας Επενδύσεων (ELENA, ταμεία Margarite) ή ακόμη και από συμπράξεις δημόσιου και ιδιωτικού τομέα. ΤΑ ΑΠΟΤΕΛΈΣΜΑΤΑ: Τα αποτελέσματα θα είναι η βελτίωση των ειδικών περιφερειακών πολιτικών και του ΕΠ του ΕΤΠΑ σε 7 περιφέρειες της ΕΕ, με τη συμμετοχή 5 διαχειριστικών αρχών με αρμοδιότητες στο ΕΤΠΑ για έργα ΕΕ και ΑΠΕ. Η βελτίωση θα επιτρέψει την υλοποίηση των χρηματοδοτικών μέσων και των επενδύσεων στον τομέα της ενέργειας κατά τη φάση 2, χάρη στις αλλαγές της στρατηγικής εστίασης σε 6 πολιτικές του ΕΤΠΑ και σε 2 υφιστάμενα χρηματοδοτικά μέσα. Άλλες σημαντικές εκροές είναι: > 3,8 εκατ. ευρώ του ΕΤΠΑ και > 2,65 εκατ. ευρώ των χρηματοδοτικών μέσων επηρεάστηκαν. 120 άτομα που αυξάνουν την επαγγελματική ικανότητα που συμμετέχουν σε διαπεριφερειακές εκδηλώσεις. — 28 εκδηλώσεις με τα ενδιαφερόμενα μέρη, μεταξύ των οποίων: 14 διαπεριφερειακές εκδηλώσεις με περισσότερους από 330 συμμετέχοντες. 14 τοπικές συναντήσεις ενδιαφερόμενων μερών με περισσότερους από 200 συμμετέχοντες. — 140 βέλτιστες πρακτικές που παράγονται και εμφανίζονται σε χάρτη γεωαναφοράς (εργαλείο χάρτη γραφής) και σε ηλεκτρονική βάση δεδομένων που τοποθετούνται στον ιστότοπο. (Greek)
4 November 2022
0 references
ΤΟ ΠΡΌΒΛΗΜΑ: Η αύξηση των επενδύσεων στην ενεργειακή απόδοση και τις ανανεώσιμες πηγές ενέργειας για τα κτίρια αποτελεί μείζονα πρόκληση για την επίτευξη των στόχων της Ευρωπαϊκής Ένωσης για το 2030. Τα περισσότερα από τα κίνητρα του ΕΤΠΑ χρησιμοποίησαν μη αποδόσιμα συστήματα επιχορηγήσεων για την προώθηση των επενδύσεων στον τομέα της ενέργειας, αλλά λόγω του περιορισμού του ελλείμματος στο Σύμφωνο Σταθερότητας και Ανάπτυξης (ΣΣΑ) της ΕΚ, η επένδυση επιβραδύνθηκε. Η μέθοδος των επιχορηγήσεων παρουσιάζει σημαντικές αδυναμίες σε σχέση με άλλες μεθόδους, όπως τα χρηματοδοτικά μέσα (ΧΜ), οπότε οι περιφερειακές αρχές καλούνται να διαδραματίσουν καίριο ρόλο στη δημιουργία νέων πολιτικών στον τομέα αυτό. Η χρήση των Ταμείων Συνοχής, ιδίως του ΕΤΠΑ, στη δημιουργία νέων χρηματοδοτικών μέσων (ΧΜ) αποτελεί βασική πρόκληση για την προσεχή περίοδο 2014-2020, ιδίως όταν συνδυάζεται με πρωτοβουλίες χρηματοδότησης της ΕΚ. ΣΚΟΠΟΣ ΣΤΟΧΟΣ: Ο γενικός στόχος είναι η προώθηση νέων πολιτικών, ή η βελτίωση των υφιστάμενων πολιτικών, που αποσκοπούν στη δημιουργία χρηματοδοτικών μέσων, ιδίως χρηματοδοτικών μέσων (ΧΜ) που υποστηρίζονται από κονδύλια του ΕΤΠΑ και ενσωματώνονται σε χρηματοδοτικές πρωτοβουλίες της ΕΚ, όπως το ΕΤΣΕ (σχέδιο Juncker 06/2015), τα εργαλεία της ΕΤΕπ της Ευρωπαϊκής Τράπεζας Επενδύσεων (ELENA, ταμεία Margarite) ή ακόμη και από συμπράξεις δημόσιου και ιδιωτικού τομέα. ΤΑ ΑΠΟΤΕΛΈΣΜΑΤΑ: Τα αποτελέσματα θα είναι η βελτίωση των ειδικών περιφερειακών πολιτικών και του ΕΠ του ΕΤΠΑ σε 7 περιφέρειες της ΕΕ, με τη συμμετοχή 5 διαχειριστικών αρχών με αρμοδιότητες στο ΕΤΠΑ για έργα ΕΕ και ΑΠΕ. Η βελτίωση θα επιτρέψει την υλοποίηση των χρηματοδοτικών μέσων και των επενδύσεων στον τομέα της ενέργειας κατά τη φάση 2, χάρη στις αλλαγές της στρατηγικής εστίασης σε 6 πολιτικές του ΕΤΠΑ και σε 2 υφιστάμενα χρηματοδοτικά μέσα. Άλλες σημαντικές εκροές είναι: > 3,8 εκατ. ευρώ του ΕΤΠΑ και > 2,65 εκατ. ευρώ των χρηματοδοτικών μέσων επηρεάστηκαν. 120 άτομα που αυξάνουν την επαγγελματική ικανότητα που συμμετέχουν σε διαπεριφερειακές εκδηλώσεις. — 28 εκδηλώσεις με τα ενδιαφερόμενα μέρη, μεταξύ των οποίων: 14 διαπεριφερειακές εκδηλώσεις με περισσότερους από 330 συμμετέχοντες. 14 τοπικές συναντήσεις ενδιαφερόμενων μερών με περισσότερους από 200 συμμετέχοντες. — 140 βέλτιστες πρακτικές που παράγονται και εμφανίζονται σε χάρτη γεωαναφοράς (εργαλείο χάρτη γραφής) και σε ηλεκτρονική βάση δεδομένων που τοποθετούνται στον ιστότοπο. (Greek)
4 November 2022
0 references
ΤΟ ΠΡΌΒΛΗΜΑ: Η αύξηση των επενδύσεων στην ενεργειακή απόδοση και τις ανανεώσιμες πηγές ενέργειας για τα κτίρια αποτελεί μείζονα πρόκληση για την επίτευξη των στόχων της Ευρωπαϊκής Ένωσης για το 2030. Τα περισσότερα από τα κίνητρα του ΕΤΠΑ χρησιμοποίησαν μη αποδόσιμα συστήματα επιχορηγήσεων για την προώθηση των επενδύσεων στον τομέα της ενέργειας, αλλά λόγω του περιορισμού του ελλείμματος στο Σύμφωνο Σταθερότητας και Ανάπτυξης (ΣΣΑ) της ΕΚ, η επένδυση επιβραδύνθηκε. Η μέθοδος των επιχορηγήσεων παρουσιάζει σημαντικές αδυναμίες σε σχέση με άλλες μεθόδους, όπως τα χρηματοδοτικά μέσα (ΧΜ), οπότε οι περιφερειακές αρχές καλούνται να διαδραματίσουν καίριο ρόλο στη δημιουργία νέων πολιτικών στον τομέα αυτό. Η χρήση των Ταμείων Συνοχής, ιδίως του ΕΤΠΑ, στη δημιουργία νέων χρηματοδοτικών μέσων (ΧΜ) αποτελεί βασική πρόκληση για την προσεχή περίοδο 2014-2020, ιδίως όταν συνδυάζεται με πρωτοβουλίες χρηματοδότησης της ΕΚ. ΣΚΟΠΟΣ ΣΤΟΧΟΣ: Ο γενικός στόχος είναι η προώθηση νέων πολιτικών, ή η βελτίωση των υφιστάμενων πολιτικών, που αποσκοπούν στη δημιουργία χρηματοδοτικών μέσων, ιδίως χρηματοδοτικών μέσων (ΧΜ) που υποστηρίζονται από κονδύλια του ΕΤΠΑ και ενσωματώνονται σε χρηματοδοτικές πρωτοβουλίες της ΕΚ, όπως το ΕΤΣΕ (σχέδιο Juncker 06/2015), τα εργαλεία της ΕΤΕπ της Ευρωπαϊκής Τράπεζας Επενδύσεων (ELENA, ταμεία Margarite) ή ακόμη και από συμπράξεις δημόσιου και ιδιωτικού τομέα. ΤΑ ΑΠΟΤΕΛΈΣΜΑΤΑ: Τα αποτελέσματα θα είναι η βελτίωση των ειδικών περιφερειακών πολιτικών και του ΕΠ του ΕΤΠΑ σε 7 περιφέρειες της ΕΕ, με τη συμμετοχή 5 διαχειριστικών αρχών με αρμοδιότητες στο ΕΤΠΑ για έργα ΕΕ και ΑΠΕ. Η βελτίωση θα επιτρέψει την υλοποίηση των χρηματοδοτικών μέσων και των επενδύσεων στον τομέα της ενέργειας κατά τη φάση 2, χάρη στις αλλαγές της στρατηγικής εστίασης σε 6 πολιτικές του ΕΤΠΑ και σε 2 υφιστάμενα χρηματοδοτικά μέσα. Άλλες σημαντικές εκροές είναι: > 3,8 εκατ. ευρώ του ΕΤΠΑ και > 2,65 εκατ. ευρώ των χρηματοδοτικών μέσων επηρεάστηκαν. 120 άτομα που αυξάνουν την επαγγελματική ικανότητα που συμμετέχουν σε διαπεριφερειακές εκδηλώσεις. — 28 εκδηλώσεις με τα ενδιαφερόμενα μέρη, μεταξύ των οποίων: 14 διαπεριφερειακές εκδηλώσεις με περισσότερους από 330 συμμετέχοντες. 14 τοπικές συναντήσεις ενδιαφερόμενων μερών με περισσότερους από 200 συμμετέχοντες. — 140 βέλτιστες πρακτικές που παράγονται και εμφανίζονται σε χάρτη γεωαναφοράς (εργαλείο χάρτη γραφής) και σε ηλεκτρονική βάση δεδομένων που τοποθετούνται στον ιστότοπο. (Greek)
4 November 2022
0 references
ΤΟ ΠΡΌΒΛΗΜΑ: Η αύξηση των επενδύσεων στην ενεργειακή απόδοση και τις ανανεώσιμες πηγές ενέργειας για τα κτίρια αποτελεί μείζονα πρόκληση για την επίτευξη των στόχων της Ευρωπαϊκής Ένωσης για το 2030. Τα περισσότερα από τα κίνητρα του ΕΤΠΑ χρησιμοποίησαν μη αποδόσιμα συστήματα επιχορηγήσεων για την προώθηση των επενδύσεων στον τομέα της ενέργειας, αλλά λόγω του περιορισμού του ελλείμματος στο Σύμφωνο Σταθερότητας και Ανάπτυξης (ΣΣΑ) της ΕΚ, η επένδυση επιβραδύνθηκε. Η μέθοδος των επιχορηγήσεων παρουσιάζει σημαντικές αδυναμίες σε σχέση με άλλες μεθόδους, όπως τα χρηματοδοτικά μέσα (ΧΜ), οπότε οι περιφερειακές αρχές καλούνται να διαδραματίσουν καίριο ρόλο στη δημιουργία νέων πολιτικών στον τομέα αυτό. Η χρήση των Ταμείων Συνοχής, ιδίως του ΕΤΠΑ, στη δημιουργία νέων χρηματοδοτικών μέσων (ΧΜ) αποτελεί βασική πρόκληση για την προσεχή περίοδο 2014-2020, ιδίως όταν συνδυάζεται με πρωτοβουλίες χρηματοδότησης της ΕΚ. ΣΚΟΠΟΣ ΣΤΟΧΟΣ: Ο γενικός στόχος είναι η προώθηση νέων πολιτικών, ή η βελτίωση των υφιστάμενων πολιτικών, που αποσκοπούν στη δημιουργία χρηματοδοτικών μέσων, ιδίως χρηματοδοτικών μέσων (ΧΜ) που υποστηρίζονται από κονδύλια του ΕΤΠΑ και ενσωματώνονται σε χρηματοδοτικές πρωτοβουλίες της ΕΚ, όπως το ΕΤΣΕ (σχέδιο Juncker 06/2015), τα εργαλεία της ΕΤΕπ της Ευρωπαϊκής Τράπεζας Επενδύσεων (ELENA, ταμεία Margarite) ή ακόμη και από συμπράξεις δημόσιου και ιδιωτικού τομέα. ΤΑ ΑΠΟΤΕΛΈΣΜΑΤΑ: Τα αποτελέσματα θα είναι η βελτίωση των ειδικών περιφερειακών πολιτικών και του ΕΠ του ΕΤΠΑ σε 7 περιφέρειες της ΕΕ, με τη συμμετοχή 5 διαχειριστικών αρχών με αρμοδιότητες στο ΕΤΠΑ για έργα ΕΕ και ΑΠΕ. Η βελτίωση θα επιτρέψει την υλοποίηση των χρηματοδοτικών μέσων και των επενδύσεων στον τομέα της ενέργειας κατά τη φάση 2, χάρη στις αλλαγές της στρατηγικής εστίασης σε 6 πολιτικές του ΕΤΠΑ και σε 2 υφιστάμενα χρηματοδοτικά μέσα. Άλλες σημαντικές εκροές είναι: > 3,8 εκατ. ευρώ του ΕΤΠΑ και > 2,65 εκατ. ευρώ των χρηματοδοτικών μέσων επηρεάστηκαν. 120 άτομα που αυξάνουν την επαγγελματική ικανότητα που συμμετέχουν σε διαπεριφερειακές εκδηλώσεις. — 28 εκδηλώσεις με τα ενδιαφερόμενα μέρη, μεταξύ των οποίων: 14 διαπεριφερειακές εκδηλώσεις με περισσότερους από 330 συμμετέχοντες. 14 τοπικές συναντήσεις ενδιαφερόμενων μερών με περισσότερους από 200 συμμετέχοντες. — 140 βέλτιστες πρακτικές που παράγονται και εμφανίζονται σε χάρτη γεωαναφοράς (εργαλείο χάρτη γραφής) και σε ηλεκτρονική βάση δεδομένων που τοποθετούνται στον ιστότοπο. (Greek)
4 November 2022
0 references
ΤΟ ΠΡΌΒΛΗΜΑ: Η αύξηση των επενδύσεων στην ενεργειακή απόδοση και τις ανανεώσιμες πηγές ενέργειας για τα κτίρια αποτελεί μείζονα πρόκληση για την επίτευξη των στόχων της Ευρωπαϊκής Ένωσης για το 2030. Τα περισσότερα από τα κίνητρα του ΕΤΠΑ χρησιμοποίησαν μη αποδόσιμα συστήματα επιχορηγήσεων για την προώθηση των επενδύσεων στον τομέα της ενέργειας, αλλά λόγω του περιορισμού του ελλείμματος στο Σύμφωνο Σταθερότητας και Ανάπτυξης (ΣΣΑ) της ΕΚ, η επένδυση επιβραδύνθηκε. Η μέθοδος των επιχορηγήσεων παρουσιάζει σημαντικές αδυναμίες σε σχέση με άλλες μεθόδους, όπως τα χρηματοδοτικά μέσα (ΧΜ), οπότε οι περιφερειακές αρχές καλούνται να διαδραματίσουν καίριο ρόλο στη δημιουργία νέων πολιτικών στον τομέα αυτό. Η χρήση των Ταμείων Συνοχής, ιδίως του ΕΤΠΑ, στη δημιουργία νέων χρηματοδοτικών μέσων (ΧΜ) αποτελεί βασική πρόκληση για την προσεχή περίοδο 2014-2020, ιδίως όταν συνδυάζεται με πρωτοβουλίες χρηματοδότησης της ΕΚ. ΣΚΟΠΟΣ ΣΤΟΧΟΣ: Ο γενικός στόχος είναι η προώθηση νέων πολιτικών, ή η βελτίωση των υφιστάμενων πολιτικών, που αποσκοπούν στη δημιουργία χρηματοδοτικών μέσων, ιδίως χρηματοδοτικών μέσων (ΧΜ) που υποστηρίζονται από κονδύλια του ΕΤΠΑ και ενσωματώνονται σε χρηματοδοτικές πρωτοβουλίες της ΕΚ, όπως το ΕΤΣΕ (σχέδιο Juncker 06/2015), τα εργαλεία της ΕΤΕπ της Ευρωπαϊκής Τράπεζας Επενδύσεων (ELENA, ταμεία Margarite) ή ακόμη και από συμπράξεις δημόσιου και ιδιωτικού τομέα. ΤΑ ΑΠΟΤΕΛΈΣΜΑΤΑ: Τα αποτελέσματα θα είναι η βελτίωση των ειδικών περιφερειακών πολιτικών και του ΕΠ του ΕΤΠΑ σε 7 περιφέρειες της ΕΕ, με τη συμμετοχή 5 διαχειριστικών αρχών με αρμοδιότητες στο ΕΤΠΑ για έργα ΕΕ και ΑΠΕ. Η βελτίωση θα επιτρέψει την υλοποίηση των χρηματοδοτικών μέσων και των επενδύσεων στον τομέα της ενέργειας κατά τη φάση 2, χάρη στις αλλαγές της στρατηγικής εστίασης σε 6 πολιτικές του ΕΤΠΑ και σε 2 υφιστάμενα χρηματοδοτικά μέσα. Άλλες σημαντικές εκροές είναι: > 3,8 εκατ. ευρώ του ΕΤΠΑ και > 2,65 εκατ. ευρώ των χρηματοδοτικών μέσων επηρεάστηκαν. 120 άτομα που αυξάνουν την επαγγελματική ικανότητα που συμμετέχουν σε διαπεριφερειακές εκδηλώσεις. — 28 εκδηλώσεις με τα ενδιαφερόμενα μέρη, μεταξύ των οποίων: 14 διαπεριφερειακές εκδηλώσεις με περισσότερους από 330 συμμετέχοντες. 14 τοπικές συναντήσεις ενδιαφερόμενων μερών με περισσότερους από 200 συμμετέχοντες. — 140 βέλτιστες πρακτικές που παράγονται και εμφανίζονται σε χάρτη γεωαναφοράς (εργαλείο χάρτη γραφής) και σε ηλεκτρονική βάση δεδομένων που τοποθετούνται στον ιστότοπο. (Greek)
4 November 2022
0 references
ΤΟ ΠΡΌΒΛΗΜΑ: Η αύξηση των επενδύσεων στην ενεργειακή απόδοση και τις ανανεώσιμες πηγές ενέργειας για τα κτίρια αποτελεί μείζονα πρόκληση για την επίτευξη των στόχων της Ευρωπαϊκής Ένωσης για το 2030. Τα περισσότερα από τα κίνητρα του ΕΤΠΑ χρησιμοποίησαν μη αποδόσιμα συστήματα επιχορηγήσεων για την προώθηση των επενδύσεων στον τομέα της ενέργειας, αλλά λόγω του περιορισμού του ελλείμματος στο Σύμφωνο Σταθερότητας και Ανάπτυξης (ΣΣΑ) της ΕΚ, η επένδυση επιβραδύνθηκε. Η μέθοδος των επιχορηγήσεων παρουσιάζει σημαντικές αδυναμίες σε σχέση με άλλες μεθόδους, όπως τα χρηματοδοτικά μέσα (ΧΜ), οπότε οι περιφερειακές αρχές καλούνται να διαδραματίσουν καίριο ρόλο στη δημιουργία νέων πολιτικών στον τομέα αυτό. Η χρήση των Ταμείων Συνοχής, ιδίως του ΕΤΠΑ, στη δημιουργία νέων χρηματοδοτικών μέσων (ΧΜ) αποτελεί βασική πρόκληση για την προσεχή περίοδο 2014-2020, ιδίως όταν συνδυάζεται με πρωτοβουλίες χρηματοδότησης της ΕΚ. ΣΚΟΠΟΣ ΣΤΟΧΟΣ: Ο γενικός στόχος είναι η προώθηση νέων πολιτικών, ή η βελτίωση των υφιστάμενων πολιτικών, που αποσκοπούν στη δημιουργία χρηματοδοτικών μέσων, ιδίως χρηματοδοτικών μέσων (ΧΜ) που υποστηρίζονται από κονδύλια του ΕΤΠΑ και ενσωματώνονται σε χρηματοδοτικές πρωτοβουλίες της ΕΚ, όπως το ΕΤΣΕ (σχέδιο Juncker 06/2015), τα εργαλεία της ΕΤΕπ της Ευρωπαϊκής Τράπεζας Επενδύσεων (ELENA, ταμεία Margarite) ή ακόμη και από συμπράξεις δημόσιου και ιδιωτικού τομέα. ΤΑ ΑΠΟΤΕΛΈΣΜΑΤΑ: Τα αποτελέσματα θα είναι η βελτίωση των ειδικών περιφερειακών πολιτικών και του ΕΠ του ΕΤΠΑ σε 7 περιφέρειες της ΕΕ, με τη συμμετοχή 5 διαχειριστικών αρχών με αρμοδιότητες στο ΕΤΠΑ για έργα ΕΕ και ΑΠΕ. Η βελτίωση θα επιτρέψει την υλοποίηση των χρηματοδοτικών μέσων και των επενδύσεων στον τομέα της ενέργειας κατά τη φάση 2, χάρη στις αλλαγές της στρατηγικής εστίασης σε 6 πολιτικές του ΕΤΠΑ και σε 2 υφιστάμενα χρηματοδοτικά μέσα. Άλλες σημαντικές εκροές είναι: > 3,8 εκατ. ευρώ του ΕΤΠΑ και > 2,65 εκατ. ευρώ των χρηματοδοτικών μέσων επηρεάστηκαν. 120 άτομα που αυξάνουν την επαγγελματική ικανότητα που συμμετέχουν σε διαπεριφερειακές εκδηλώσεις. — 28 εκδηλώσεις με τα ενδιαφερόμενα μέρη, μεταξύ των οποίων: 14 διαπεριφερειακές εκδηλώσεις με περισσότερους από 330 συμμετέχοντες. 14 τοπικές συναντήσεις ενδιαφερόμενων μερών με περισσότερους από 200 συμμετέχοντες. — 140 βέλτιστες πρακτικές που παράγονται και εμφανίζονται σε χάρτη γεωαναφοράς (εργαλείο χάρτη γραφής) και σε ηλεκτρονική βάση δεδομένων που τοποθετούνται στον ιστότοπο. (Greek)
4 November 2022
0 references
PROBLEEM: Het opschalen van investeringen in energie-efficiëntie en hernieuwbare energie voor gebouwen is een grote uitdaging om de doelstellingen van de Europese Unie voor 2030 te halen. De meeste EFRO-stimulansen maakten gebruik van niet-terugvorderbare subsidiesystemen voor het bevorderen van energie-investeringen, maar als gevolg van de beperking van het tekort in het stabiliteits- en groeipact van de EG (SGP) is de investering vertraagd. De subsidiemethode vertoont een belangrijke zwakte ten opzichte van andere methoden, zoals financiële instrumenten (FI’s), zodat regionale overheden een sleutelrol spelen bij het tot stand brengen van nieuw beleid op dit gebied. Het gebruik van cohesiefondsen, met name het EFRO, bij het genereren van nieuwe financiële instrumenten (FI’s) vormt een grote uitdaging voor de komende periode 2014-2020, vooral in combinatie met EG-financieringsinitiatieven. DOEL: De algemene doelstelling is het bevorderen van nieuw beleid, of verbetering van bestaand beleid, gericht op het creëren van financieringsinstrumenten, met name financiële instrumenten die worden ondersteund door EFRO-fondsen en geïntegreerd zijn met EG-financieringsinitiatieven, zoals EFSI (Juncker Plan 06/2015), instrumenten van de Europese Investeringsbank EIB (ELENA, Margarite fondsen) of zelfs van publiek-private partnerschappen. UITGANGEN: De output is de verbetering van specifiek regionaal beleid en EFRO-OP in 7 EU-regio’s, waarbij 5 beheersautoriteiten met bevoegdheden in het EFRO voor EE- en RES-projecten betrokken zijn. De verbetering zal de uitvoering van FI’s en energie-investeringen in fase 2 mogelijk maken dankzij veranderingen in de strategische focus in 6 EFRO-beleidslijnen en 2 bestaande FI’s. Andere belangrijke outputs zijn: > 3,8 miljoen EUR EFRO en > 2,65 miljoen EUR aan FI’s-fondsen beïnvloed. 120 mensen die de beroepsbekwaamheid vergroten bij interregionale evenementen. — 28 evenementen van belanghebbenden, waaronder: 14 interregionale evenementen met meer dan 330 deelnemers. 14 lokale stakeholderbijeenkomsten met meer dan 200 deelnemers. 140 best practices geproduceerd en weergegeven in een geo-referenced map (Fiener-map tool) en een online database die beide op de website zijn geplaatst. (Dutch)
4 November 2022
0 references
PROBLEEM: Het opschalen van investeringen in energie-efficiëntie en hernieuwbare energie voor gebouwen is een grote uitdaging om de doelstellingen van de Europese Unie voor 2030 te halen. De meeste EFRO-stimulansen maakten gebruik van niet-terugvorderbare subsidiesystemen voor het bevorderen van energie-investeringen, maar als gevolg van de beperking van het tekort in het stabiliteits- en groeipact van de EG (SGP) is de investering vertraagd. De subsidiemethode vertoont een belangrijke zwakte ten opzichte van andere methoden, zoals financiële instrumenten (FI’s), zodat regionale overheden een sleutelrol spelen bij het tot stand brengen van nieuw beleid op dit gebied. Het gebruik van cohesiefondsen, met name het EFRO, bij het genereren van nieuwe financiële instrumenten (FI’s) vormt een grote uitdaging voor de komende periode 2014-2020, vooral in combinatie met EG-financieringsinitiatieven. DOEL: De algemene doelstelling is het bevorderen van nieuw beleid, of verbetering van bestaand beleid, gericht op het creëren van financieringsinstrumenten, met name financiële instrumenten die worden ondersteund door EFRO-fondsen en geïntegreerd zijn met EG-financieringsinitiatieven, zoals EFSI (Juncker Plan 06/2015), instrumenten van de Europese Investeringsbank EIB (ELENA, Margarite fondsen) of zelfs van publiek-private partnerschappen. UITGANGEN: De output is de verbetering van specifiek regionaal beleid en EFRO-OP in 7 EU-regio’s, waarbij 5 beheersautoriteiten met bevoegdheden in het EFRO voor EE- en RES-projecten betrokken zijn. De verbetering zal de uitvoering van FI’s en energie-investeringen in fase 2 mogelijk maken dankzij veranderingen in de strategische focus in 6 EFRO-beleidslijnen en 2 bestaande FI’s. Andere belangrijke outputs zijn: > 3,8 miljoen EUR EFRO en > 2,65 miljoen EUR aan FI’s-fondsen beïnvloed. 120 mensen die de beroepsbekwaamheid vergroten bij interregionale evenementen. — 28 evenementen van belanghebbenden, waaronder: 14 interregionale evenementen met meer dan 330 deelnemers. 14 lokale stakeholderbijeenkomsten met meer dan 200 deelnemers. 140 best practices geproduceerd en weergegeven in een geo-referenced map (Fiener-map tool) en een online database die beide op de website zijn geplaatst. (Dutch)
4 November 2022
0 references
PROBLEEM: Het opschalen van investeringen in energie-efficiëntie en hernieuwbare energie voor gebouwen is een grote uitdaging om de doelstellingen van de Europese Unie voor 2030 te halen. De meeste EFRO-stimulansen maakten gebruik van niet-terugvorderbare subsidiesystemen voor het bevorderen van energie-investeringen, maar als gevolg van de beperking van het tekort in het stabiliteits- en groeipact van de EG (SGP) is de investering vertraagd. De subsidiemethode vertoont een belangrijke zwakte ten opzichte van andere methoden, zoals financiële instrumenten (FI’s), zodat regionale overheden een sleutelrol spelen bij het tot stand brengen van nieuw beleid op dit gebied. Het gebruik van cohesiefondsen, met name het EFRO, bij het genereren van nieuwe financiële instrumenten (FI’s) vormt een grote uitdaging voor de komende periode 2014-2020, vooral in combinatie met EG-financieringsinitiatieven. DOEL: De algemene doelstelling is het bevorderen van nieuw beleid, of verbetering van bestaand beleid, gericht op het creëren van financieringsinstrumenten, met name financiële instrumenten die worden ondersteund door EFRO-fondsen en geïntegreerd zijn met EG-financieringsinitiatieven, zoals EFSI (Juncker Plan 06/2015), instrumenten van de Europese Investeringsbank EIB (ELENA, Margarite fondsen) of zelfs van publiek-private partnerschappen. UITGANGEN: De output is de verbetering van specifiek regionaal beleid en EFRO-OP in 7 EU-regio’s, waarbij 5 beheersautoriteiten met bevoegdheden in het EFRO voor EE- en RES-projecten betrokken zijn. De verbetering zal de uitvoering van FI’s en energie-investeringen in fase 2 mogelijk maken dankzij veranderingen in de strategische focus in 6 EFRO-beleidslijnen en 2 bestaande FI’s. Andere belangrijke outputs zijn: > 3,8 miljoen EUR EFRO en > 2,65 miljoen EUR aan FI’s-fondsen beïnvloed. 120 mensen die de beroepsbekwaamheid vergroten bij interregionale evenementen. — 28 evenementen van belanghebbenden, waaronder: 14 interregionale evenementen met meer dan 330 deelnemers. 14 lokale stakeholderbijeenkomsten met meer dan 200 deelnemers. 140 best practices geproduceerd en weergegeven in een geo-referenced map (Fiener-map tool) en een online database die beide op de website zijn geplaatst. (Dutch)
4 November 2022
0 references
PROBLEEM: Het opschalen van investeringen in energie-efficiëntie en hernieuwbare energie voor gebouwen is een grote uitdaging om de doelstellingen van de Europese Unie voor 2030 te halen. De meeste EFRO-stimulansen maakten gebruik van niet-terugvorderbare subsidiesystemen voor het bevorderen van energie-investeringen, maar als gevolg van de beperking van het tekort in het stabiliteits- en groeipact van de EG (SGP) is de investering vertraagd. De subsidiemethode vertoont een belangrijke zwakte ten opzichte van andere methoden, zoals financiële instrumenten (FI’s), zodat regionale overheden een sleutelrol spelen bij het tot stand brengen van nieuw beleid op dit gebied. Het gebruik van cohesiefondsen, met name het EFRO, bij het genereren van nieuwe financiële instrumenten (FI’s) vormt een grote uitdaging voor de komende periode 2014-2020, vooral in combinatie met EG-financieringsinitiatieven. DOEL: De algemene doelstelling is het bevorderen van nieuw beleid, of verbetering van bestaand beleid, gericht op het creëren van financieringsinstrumenten, met name financiële instrumenten die worden ondersteund door EFRO-fondsen en geïntegreerd zijn met EG-financieringsinitiatieven, zoals EFSI (Juncker Plan 06/2015), instrumenten van de Europese Investeringsbank EIB (ELENA, Margarite fondsen) of zelfs van publiek-private partnerschappen. UITGANGEN: De output is de verbetering van specifiek regionaal beleid en EFRO-OP in 7 EU-regio’s, waarbij 5 beheersautoriteiten met bevoegdheden in het EFRO voor EE- en RES-projecten betrokken zijn. De verbetering zal de uitvoering van FI’s en energie-investeringen in fase 2 mogelijk maken dankzij veranderingen in de strategische focus in 6 EFRO-beleidslijnen en 2 bestaande FI’s. Andere belangrijke outputs zijn: > 3,8 miljoen EUR EFRO en > 2,65 miljoen EUR aan FI’s-fondsen beïnvloed. 120 mensen die de beroepsbekwaamheid vergroten bij interregionale evenementen. — 28 evenementen van belanghebbenden, waaronder: 14 interregionale evenementen met meer dan 330 deelnemers. 14 lokale stakeholderbijeenkomsten met meer dan 200 deelnemers. 140 best practices geproduceerd en weergegeven in een geo-referenced map (Fiener-map tool) en een online database die beide op de website zijn geplaatst. (Dutch)
4 November 2022
0 references
PROBLEEM: Het opschalen van investeringen in energie-efficiëntie en hernieuwbare energie voor gebouwen is een grote uitdaging om de doelstellingen van de Europese Unie voor 2030 te halen. De meeste EFRO-stimulansen maakten gebruik van niet-terugvorderbare subsidiesystemen voor het bevorderen van energie-investeringen, maar als gevolg van de beperking van het tekort in het stabiliteits- en groeipact van de EG (SGP) is de investering vertraagd. De subsidiemethode vertoont een belangrijke zwakte ten opzichte van andere methoden, zoals financiële instrumenten (FI’s), zodat regionale overheden een sleutelrol spelen bij het tot stand brengen van nieuw beleid op dit gebied. Het gebruik van cohesiefondsen, met name het EFRO, bij het genereren van nieuwe financiële instrumenten (FI’s) vormt een grote uitdaging voor de komende periode 2014-2020, vooral in combinatie met EG-financieringsinitiatieven. DOEL: De algemene doelstelling is het bevorderen van nieuw beleid, of verbetering van bestaand beleid, gericht op het creëren van financieringsinstrumenten, met name financiële instrumenten die worden ondersteund door EFRO-fondsen en geïntegreerd zijn met EG-financieringsinitiatieven, zoals EFSI (Juncker Plan 06/2015), instrumenten van de Europese Investeringsbank EIB (ELENA, Margarite fondsen) of zelfs van publiek-private partnerschappen. UITGANGEN: De output is de verbetering van specifiek regionaal beleid en EFRO-OP in 7 EU-regio’s, waarbij 5 beheersautoriteiten met bevoegdheden in het EFRO voor EE- en RES-projecten betrokken zijn. De verbetering zal de uitvoering van FI’s en energie-investeringen in fase 2 mogelijk maken dankzij veranderingen in de strategische focus in 6 EFRO-beleidslijnen en 2 bestaande FI’s. Andere belangrijke outputs zijn: > 3,8 miljoen EUR EFRO en > 2,65 miljoen EUR aan FI’s-fondsen beïnvloed. 120 mensen die de beroepsbekwaamheid vergroten bij interregionale evenementen. — 28 evenementen van belanghebbenden, waaronder: 14 interregionale evenementen met meer dan 330 deelnemers. 14 lokale stakeholderbijeenkomsten met meer dan 200 deelnemers. 140 best practices geproduceerd en weergegeven in een geo-referenced map (Fiener-map tool) en een online database die beide op de website zijn geplaatst. (Dutch)
4 November 2022
0 references
PROBLEEM: Het opschalen van investeringen in energie-efficiëntie en hernieuwbare energie voor gebouwen is een grote uitdaging om de doelstellingen van de Europese Unie voor 2030 te halen. De meeste EFRO-stimulansen maakten gebruik van niet-terugvorderbare subsidiesystemen voor het bevorderen van energie-investeringen, maar als gevolg van de beperking van het tekort in het stabiliteits- en groeipact van de EG (SGP) is de investering vertraagd. De subsidiemethode vertoont een belangrijke zwakte ten opzichte van andere methoden, zoals financiële instrumenten (FI’s), zodat regionale overheden een sleutelrol spelen bij het tot stand brengen van nieuw beleid op dit gebied. Het gebruik van cohesiefondsen, met name het EFRO, bij het genereren van nieuwe financiële instrumenten (FI’s) vormt een grote uitdaging voor de komende periode 2014-2020, vooral in combinatie met EG-financieringsinitiatieven. DOEL: De algemene doelstelling is het bevorderen van nieuw beleid, of verbetering van bestaand beleid, gericht op het creëren van financieringsinstrumenten, met name financiële instrumenten die worden ondersteund door EFRO-fondsen en geïntegreerd zijn met EG-financieringsinitiatieven, zoals EFSI (Juncker Plan 06/2015), instrumenten van de Europese Investeringsbank EIB (ELENA, Margarite fondsen) of zelfs van publiek-private partnerschappen. UITGANGEN: De output is de verbetering van specifiek regionaal beleid en EFRO-OP in 7 EU-regio’s, waarbij 5 beheersautoriteiten met bevoegdheden in het EFRO voor EE- en RES-projecten betrokken zijn. De verbetering zal de uitvoering van FI’s en energie-investeringen in fase 2 mogelijk maken dankzij veranderingen in de strategische focus in 6 EFRO-beleidslijnen en 2 bestaande FI’s. Andere belangrijke outputs zijn: > 3,8 miljoen EUR EFRO en > 2,65 miljoen EUR aan FI’s-fondsen beïnvloed. 120 mensen die de beroepsbekwaamheid vergroten bij interregionale evenementen. — 28 evenementen van belanghebbenden, waaronder: 14 interregionale evenementen met meer dan 330 deelnemers. 14 lokale stakeholderbijeenkomsten met meer dan 200 deelnemers. 140 best practices geproduceerd en weergegeven in een geo-referenced map (Fiener-map tool) en een online database die beide op de website zijn geplaatst. (Dutch)
4 November 2022
0 references
PROBLEM: Zwiększenie skali inwestycji w efektywność energetyczną i energię odnawialną w budynkach stanowi poważne wyzwanie w realizacji celów Unii Europejskiej na 2030 r. Większość zachęt EFRR wykorzystywała systemy dotacji bezzwrotnych do promowania inwestycji energetycznych, ale ze względu na ograniczenie deficytu w pakcie stabilności i wzrostu WE inwestycje uległy spowolnieniu. Metoda dotacji wykazuje istotną słabość w stosunku do innych metod, takich jak instrumenty finansowe, dlatego władze regionalne mają do odegrania kluczową rolę w tworzeniu nowych polityk w tej dziedzinie. Wykorzystanie funduszy spójności, zwłaszcza EFRR, do tworzenia nowych instrumentów finansowych jest głównym wyzwaniem w nadchodzącym okresie 2014–2020, zwłaszcza w połączeniu z inicjatywami finansowania WE. CEL: Ogólnym celem jest promowanie nowych polityk lub ulepszanie istniejących polityk mających na celu stworzenie instrumentów finansowania, w szczególności instrumentów finansowych wspieranych z funduszy EFRR i zintegrowanych z inicjatywami finansowania WE, takimi jak EFIS (plan Junckera 06/2015), narzędzia Europejskiego Banku Inwestycyjnego EBI (ELENA, fundusze Margarite), a nawet partnerstwa publiczno-prywatne. WYJŚCIA: Rezultatem będzie poprawa konkretnych polityk regionalnych i PO EFRR w 7 regionach UE, z udziałem 5 instytucji zarządzających posiadających kompetencje w ramach EFRR w odniesieniu do projektów EE i OZE. Poprawa pozwoli na wdrożenie instrumentów finansowych i inwestycji energetycznych w fazie 2 dzięki zmianom w ukierunkowaniu strategicznym w 6 politykach EFRR i 2 istniejących instrumentach finansowych. Inne ważne wyjścia to: Wpływ miały środki z EFRR > 3,8 mln EUR i > 2,65 mln EUR funduszy instrumentów finansowych. 120 osób zwiększających możliwości zawodowe biorących udział w wydarzeniach międzyregionalnych. 28 wydarzeń zainteresowanych stron, w tym: 14 wydarzeń międzyregionalnych z udziałem ponad 330 zainteresowanych stron. 14 lokalnych spotkań zainteresowanych stron z udziałem ponad 200 uczestników. — 140 najlepszych praktyk opracowanych i wyświetlanych na mapie geograficznej (narzędzie Fiener-map) oraz internetowej bazie danych umieszczonej na stronie internetowej. (Polish)
4 November 2022
0 references
PROBLEM: Zwiększenie skali inwestycji w efektywność energetyczną i energię odnawialną w budynkach stanowi poważne wyzwanie w realizacji celów Unii Europejskiej na 2030 r. Większość zachęt EFRR wykorzystywała systemy dotacji bezzwrotnych do promowania inwestycji energetycznych, ale ze względu na ograniczenie deficytu w pakcie stabilności i wzrostu WE inwestycje uległy spowolnieniu. Metoda dotacji wykazuje istotną słabość w stosunku do innych metod, takich jak instrumenty finansowe, dlatego władze regionalne mają do odegrania kluczową rolę w tworzeniu nowych polityk w tej dziedzinie. Wykorzystanie funduszy spójności, zwłaszcza EFRR, do tworzenia nowych instrumentów finansowych jest głównym wyzwaniem w nadchodzącym okresie 2014–2020, zwłaszcza w połączeniu z inicjatywami finansowania WE. CEL: Ogólnym celem jest promowanie nowych polityk lub ulepszanie istniejących polityk mających na celu stworzenie instrumentów finansowania, w szczególności instrumentów finansowych wspieranych z funduszy EFRR i zintegrowanych z inicjatywami finansowania WE, takimi jak EFIS (plan Junckera 06/2015), narzędzia Europejskiego Banku Inwestycyjnego EBI (ELENA, fundusze Margarite), a nawet partnerstwa publiczno-prywatne. WYJŚCIA: Rezultatem będzie poprawa konkretnych polityk regionalnych i PO EFRR w 7 regionach UE, z udziałem 5 instytucji zarządzających posiadających kompetencje w ramach EFRR w odniesieniu do projektów EE i OZE. Poprawa pozwoli na wdrożenie instrumentów finansowych i inwestycji energetycznych w fazie 2 dzięki zmianom w ukierunkowaniu strategicznym w 6 politykach EFRR i 2 istniejących instrumentach finansowych. Inne ważne wyjścia to: Wpływ miały środki z EFRR > 3,8 mln EUR i > 2,65 mln EUR funduszy instrumentów finansowych. 120 osób zwiększających możliwości zawodowe biorących udział w wydarzeniach międzyregionalnych. 28 wydarzeń zainteresowanych stron, w tym: 14 wydarzeń międzyregionalnych z udziałem ponad 330 zainteresowanych stron. 14 lokalnych spotkań zainteresowanych stron z udziałem ponad 200 uczestników. — 140 najlepszych praktyk opracowanych i wyświetlanych na mapie geograficznej (narzędzie Fiener-map) oraz internetowej bazie danych umieszczonej na stronie internetowej. (Polish)
4 November 2022
0 references
PROBLEM: Zwiększenie skali inwestycji w efektywność energetyczną i energię odnawialną w budynkach stanowi poważne wyzwanie w realizacji celów Unii Europejskiej na 2030 r. Większość zachęt EFRR wykorzystywała systemy dotacji bezzwrotnych do promowania inwestycji energetycznych, ale ze względu na ograniczenie deficytu w pakcie stabilności i wzrostu WE inwestycje uległy spowolnieniu. Metoda dotacji wykazuje istotną słabość w stosunku do innych metod, takich jak instrumenty finansowe, dlatego władze regionalne mają do odegrania kluczową rolę w tworzeniu nowych polityk w tej dziedzinie. Wykorzystanie funduszy spójności, zwłaszcza EFRR, do tworzenia nowych instrumentów finansowych jest głównym wyzwaniem w nadchodzącym okresie 2014–2020, zwłaszcza w połączeniu z inicjatywami finansowania WE. CEL: Ogólnym celem jest promowanie nowych polityk lub ulepszanie istniejących polityk mających na celu stworzenie instrumentów finansowania, w szczególności instrumentów finansowych wspieranych z funduszy EFRR i zintegrowanych z inicjatywami finansowania WE, takimi jak EFIS (plan Junckera 06/2015), narzędzia Europejskiego Banku Inwestycyjnego EBI (ELENA, fundusze Margarite), a nawet partnerstwa publiczno-prywatne. WYJŚCIA: Rezultatem będzie poprawa konkretnych polityk regionalnych i PO EFRR w 7 regionach UE, z udziałem 5 instytucji zarządzających posiadających kompetencje w ramach EFRR w odniesieniu do projektów EE i OZE. Poprawa pozwoli na wdrożenie instrumentów finansowych i inwestycji energetycznych w fazie 2 dzięki zmianom w ukierunkowaniu strategicznym w 6 politykach EFRR i 2 istniejących instrumentach finansowych. Inne ważne wyjścia to: Wpływ miały środki z EFRR > 3,8 mln EUR i > 2,65 mln EUR funduszy instrumentów finansowych. 120 osób zwiększających możliwości zawodowe biorących udział w wydarzeniach międzyregionalnych. 28 wydarzeń zainteresowanych stron, w tym: 14 wydarzeń międzyregionalnych z udziałem ponad 330 zainteresowanych stron. 14 lokalnych spotkań zainteresowanych stron z udziałem ponad 200 uczestników. — 140 najlepszych praktyk opracowanych i wyświetlanych na mapie geograficznej (narzędzie Fiener-map) oraz internetowej bazie danych umieszczonej na stronie internetowej. (Polish)
4 November 2022
0 references
PROBLEM: Zwiększenie skali inwestycji w efektywność energetyczną i energię odnawialną w budynkach stanowi poważne wyzwanie w realizacji celów Unii Europejskiej na 2030 r. Większość zachęt EFRR wykorzystywała systemy dotacji bezzwrotnych do promowania inwestycji energetycznych, ale ze względu na ograniczenie deficytu w pakcie stabilności i wzrostu WE inwestycje uległy spowolnieniu. Metoda dotacji wykazuje istotną słabość w stosunku do innych metod, takich jak instrumenty finansowe, dlatego władze regionalne mają do odegrania kluczową rolę w tworzeniu nowych polityk w tej dziedzinie. Wykorzystanie funduszy spójności, zwłaszcza EFRR, do tworzenia nowych instrumentów finansowych jest głównym wyzwaniem w nadchodzącym okresie 2014–2020, zwłaszcza w połączeniu z inicjatywami finansowania WE. CEL: Ogólnym celem jest promowanie nowych polityk lub ulepszanie istniejących polityk mających na celu stworzenie instrumentów finansowania, w szczególności instrumentów finansowych wspieranych z funduszy EFRR i zintegrowanych z inicjatywami finansowania WE, takimi jak EFIS (plan Junckera 06/2015), narzędzia Europejskiego Banku Inwestycyjnego EBI (ELENA, fundusze Margarite), a nawet partnerstwa publiczno-prywatne. WYJŚCIA: Rezultatem będzie poprawa konkretnych polityk regionalnych i PO EFRR w 7 regionach UE, z udziałem 5 instytucji zarządzających posiadających kompetencje w ramach EFRR w odniesieniu do projektów EE i OZE. Poprawa pozwoli na wdrożenie instrumentów finansowych i inwestycji energetycznych w fazie 2 dzięki zmianom w ukierunkowaniu strategicznym w 6 politykach EFRR i 2 istniejących instrumentach finansowych. Inne ważne wyjścia to: Wpływ miały środki z EFRR > 3,8 mln EUR i > 2,65 mln EUR funduszy instrumentów finansowych. 120 osób zwiększających możliwości zawodowe biorących udział w wydarzeniach międzyregionalnych. 28 wydarzeń zainteresowanych stron, w tym: 14 wydarzeń międzyregionalnych z udziałem ponad 330 zainteresowanych stron. 14 lokalnych spotkań zainteresowanych stron z udziałem ponad 200 uczestników. — 140 najlepszych praktyk opracowanych i wyświetlanych na mapie geograficznej (narzędzie Fiener-map) oraz internetowej bazie danych umieszczonej na stronie internetowej. (Polish)
4 November 2022
0 references
PROBLEM: Zwiększenie skali inwestycji w efektywność energetyczną i energię odnawialną w budynkach stanowi poważne wyzwanie w realizacji celów Unii Europejskiej na 2030 r. Większość zachęt EFRR wykorzystywała systemy dotacji bezzwrotnych do promowania inwestycji energetycznych, ale ze względu na ograniczenie deficytu w pakcie stabilności i wzrostu WE inwestycje uległy spowolnieniu. Metoda dotacji wykazuje istotną słabość w stosunku do innych metod, takich jak instrumenty finansowe, dlatego władze regionalne mają do odegrania kluczową rolę w tworzeniu nowych polityk w tej dziedzinie. Wykorzystanie funduszy spójności, zwłaszcza EFRR, do tworzenia nowych instrumentów finansowych jest głównym wyzwaniem w nadchodzącym okresie 2014–2020, zwłaszcza w połączeniu z inicjatywami finansowania WE. CEL: Ogólnym celem jest promowanie nowych polityk lub ulepszanie istniejących polityk mających na celu stworzenie instrumentów finansowania, w szczególności instrumentów finansowych wspieranych z funduszy EFRR i zintegrowanych z inicjatywami finansowania WE, takimi jak EFIS (plan Junckera 06/2015), narzędzia Europejskiego Banku Inwestycyjnego EBI (ELENA, fundusze Margarite), a nawet partnerstwa publiczno-prywatne. WYJŚCIA: Rezultatem będzie poprawa konkretnych polityk regionalnych i PO EFRR w 7 regionach UE, z udziałem 5 instytucji zarządzających posiadających kompetencje w ramach EFRR w odniesieniu do projektów EE i OZE. Poprawa pozwoli na wdrożenie instrumentów finansowych i inwestycji energetycznych w fazie 2 dzięki zmianom w ukierunkowaniu strategicznym w 6 politykach EFRR i 2 istniejących instrumentach finansowych. Inne ważne wyjścia to: Wpływ miały środki z EFRR > 3,8 mln EUR i > 2,65 mln EUR funduszy instrumentów finansowych. 120 osób zwiększających możliwości zawodowe biorących udział w wydarzeniach międzyregionalnych. 28 wydarzeń zainteresowanych stron, w tym: 14 wydarzeń międzyregionalnych z udziałem ponad 330 zainteresowanych stron. 14 lokalnych spotkań zainteresowanych stron z udziałem ponad 200 uczestników. — 140 najlepszych praktyk opracowanych i wyświetlanych na mapie geograficznej (narzędzie Fiener-map) oraz internetowej bazie danych umieszczonej na stronie internetowej. (Polish)
4 November 2022
0 references
PROBLEM: Zwiększenie skali inwestycji w efektywność energetyczną i energię odnawialną w budynkach stanowi poważne wyzwanie w realizacji celów Unii Europejskiej na 2030 r. Większość zachęt EFRR wykorzystywała systemy dotacji bezzwrotnych do promowania inwestycji energetycznych, ale ze względu na ograniczenie deficytu w pakcie stabilności i wzrostu WE inwestycje uległy spowolnieniu. Metoda dotacji wykazuje istotną słabość w stosunku do innych metod, takich jak instrumenty finansowe, dlatego władze regionalne mają do odegrania kluczową rolę w tworzeniu nowych polityk w tej dziedzinie. Wykorzystanie funduszy spójności, zwłaszcza EFRR, do tworzenia nowych instrumentów finansowych jest głównym wyzwaniem w nadchodzącym okresie 2014–2020, zwłaszcza w połączeniu z inicjatywami finansowania WE. CEL: Ogólnym celem jest promowanie nowych polityk lub ulepszanie istniejących polityk mających na celu stworzenie instrumentów finansowania, w szczególności instrumentów finansowych wspieranych z funduszy EFRR i zintegrowanych z inicjatywami finansowania WE, takimi jak EFIS (plan Junckera 06/2015), narzędzia Europejskiego Banku Inwestycyjnego EBI (ELENA, fundusze Margarite), a nawet partnerstwa publiczno-prywatne. WYJŚCIA: Rezultatem będzie poprawa konkretnych polityk regionalnych i PO EFRR w 7 regionach UE, z udziałem 5 instytucji zarządzających posiadających kompetencje w ramach EFRR w odniesieniu do projektów EE i OZE. Poprawa pozwoli na wdrożenie instrumentów finansowych i inwestycji energetycznych w fazie 2 dzięki zmianom w ukierunkowaniu strategicznym w 6 politykach EFRR i 2 istniejących instrumentach finansowych. Inne ważne wyjścia to: Wpływ miały środki z EFRR > 3,8 mln EUR i > 2,65 mln EUR funduszy instrumentów finansowych. 120 osób zwiększających możliwości zawodowe biorących udział w wydarzeniach międzyregionalnych. 28 wydarzeń zainteresowanych stron, w tym: 14 wydarzeń międzyregionalnych z udziałem ponad 330 zainteresowanych stron. 14 lokalnych spotkań zainteresowanych stron z udziałem ponad 200 uczestników. — 140 najlepszych praktyk opracowanych i wyświetlanych na mapie geograficznej (narzędzie Fiener-map) oraz internetowej bazie danych umieszczonej na stronie internetowej. (Polish)
4 November 2022
0 references
TEŽAVA: Povečanje naložb v energetsko učinkovitost in obnovljive vire energije za stavbe je velik izziv za doseganje ciljev Evropske unije do leta 2030. Večina spodbud ESRR je uporabila sisteme nepovratnih sredstev za spodbujanje naložb v energijo, vendar so se zaradi omejitve primanjkljaja v Paktu ES za stabilnost in rast naložbe upočasnile. Metoda nepovratnih sredstev kaže pomembno pomanjkljivost v primerjavi z drugimi metodami, kot so finančni instrumenti, zato imajo regionalne oblasti ključno vlogo pri oblikovanju novih politik na tem področju. Uporaba kohezijskih skladov, zlasti ESRR, pri oblikovanju novih finančnih instrumentov je glavni izziv za prihodnje obdobje 2014–2020, zlasti v povezavi s pobudami za financiranje ES. CILJ: Splošni cilj je spodbujanje novih politik ali izboljšanje obstoječih politik, namenjenih oblikovanju instrumentov financiranja, zlasti finančnih instrumentov, ki jih podpirajo skladi ESRR in so povezani s pobudami za financiranje ES, kot so EFSI (Junckerjev načrt 06/2015), orodja Evropske investicijske banke (ELENA, Margarite skladi) ali celo javno-zasebna partnerstva. IZHODI: Izložki bodo izboljšanje posebnih regionalnih politik in operativnih programov ESRR v sedmih regijah EU, pri čemer bo sodelovalo pet organov upravljanja s pristojnostmi v okviru ESRR za projekte energetske učinkovitosti in obnovljivih virov energije. Izboljšanje bo omogočilo izvajanje finančnih instrumentov in naložb v energijo v drugi fazi zaradi sprememb strateške osredotočenosti v šestih politikah ESRR in dveh obstoječih finančnih instrumentih. Drugi pomembni rezultati so: > 3,8 milijona EUR sredstev ESRR in > 2,65 milijona EUR finančnih sredstev. 120 ljudi z večjo strokovno usposobljenostjo, ki se udeležujejo medregionalnih dogodkov. 28 dogodkov za deležnike, vključno z: 14 medregionalnih dogodkov z več kot 330 udeleženci. 14 srečanj lokalnih zainteresiranih strani z več kot 200 udeleženci. — 140 najboljših praks, pripravljenih in prikazanih na georeferenčni karti (orodje za zemljevide) in spletni zbirki podatkov, nameščeni na spletnem mestu. (Slovenian)
4 November 2022
0 references
TEŽAVA: Povečanje naložb v energetsko učinkovitost in obnovljive vire energije za stavbe je velik izziv za doseganje ciljev Evropske unije do leta 2030. Večina spodbud ESRR je uporabila sisteme nepovratnih sredstev za spodbujanje naložb v energijo, vendar so se zaradi omejitve primanjkljaja v Paktu ES za stabilnost in rast naložbe upočasnile. Metoda nepovratnih sredstev kaže pomembno pomanjkljivost v primerjavi z drugimi metodami, kot so finančni instrumenti, zato imajo regionalne oblasti ključno vlogo pri oblikovanju novih politik na tem področju. Uporaba kohezijskih skladov, zlasti ESRR, pri oblikovanju novih finančnih instrumentov je glavni izziv za prihodnje obdobje 2014–2020, zlasti v povezavi s pobudami za financiranje ES. CILJ: Splošni cilj je spodbujanje novih politik ali izboljšanje obstoječih politik, namenjenih oblikovanju instrumentov financiranja, zlasti finančnih instrumentov, ki jih podpirajo skladi ESRR in so povezani s pobudami za financiranje ES, kot so EFSI (Junckerjev načrt 06/2015), orodja Evropske investicijske banke (ELENA, Margarite skladi) ali celo javno-zasebna partnerstva. IZHODI: Izložki bodo izboljšanje posebnih regionalnih politik in operativnih programov ESRR v sedmih regijah EU, pri čemer bo sodelovalo pet organov upravljanja s pristojnostmi v okviru ESRR za projekte energetske učinkovitosti in obnovljivih virov energije. Izboljšanje bo omogočilo izvajanje finančnih instrumentov in naložb v energijo v drugi fazi zaradi sprememb strateške osredotočenosti v šestih politikah ESRR in dveh obstoječih finančnih instrumentih. Drugi pomembni rezultati so: > 3,8 milijona EUR sredstev ESRR in > 2,65 milijona EUR finančnih sredstev. 120 ljudi z večjo strokovno usposobljenostjo, ki se udeležujejo medregionalnih dogodkov. 28 dogodkov za deležnike, vključno z: 14 medregionalnih dogodkov z več kot 330 udeleženci. 14 srečanj lokalnih zainteresiranih strani z več kot 200 udeleženci. — 140 najboljših praks, pripravljenih in prikazanih na georeferenčni karti (orodje za zemljevide) in spletni zbirki podatkov, nameščeni na spletnem mestu. (Slovenian)
4 November 2022
0 references
TEŽAVA: Povečanje naložb v energetsko učinkovitost in obnovljive vire energije za stavbe je velik izziv za doseganje ciljev Evropske unije do leta 2030. Večina spodbud ESRR je uporabila sisteme nepovratnih sredstev za spodbujanje naložb v energijo, vendar so se zaradi omejitve primanjkljaja v Paktu ES za stabilnost in rast naložbe upočasnile. Metoda nepovratnih sredstev kaže pomembno pomanjkljivost v primerjavi z drugimi metodami, kot so finančni instrumenti, zato imajo regionalne oblasti ključno vlogo pri oblikovanju novih politik na tem področju. Uporaba kohezijskih skladov, zlasti ESRR, pri oblikovanju novih finančnih instrumentov je glavni izziv za prihodnje obdobje 2014–2020, zlasti v povezavi s pobudami za financiranje ES. CILJ: Splošni cilj je spodbujanje novih politik ali izboljšanje obstoječih politik, namenjenih oblikovanju instrumentov financiranja, zlasti finančnih instrumentov, ki jih podpirajo skladi ESRR in so povezani s pobudami za financiranje ES, kot so EFSI (Junckerjev načrt 06/2015), orodja Evropske investicijske banke (ELENA, Margarite skladi) ali celo javno-zasebna partnerstva. IZHODI: Izložki bodo izboljšanje posebnih regionalnih politik in operativnih programov ESRR v sedmih regijah EU, pri čemer bo sodelovalo pet organov upravljanja s pristojnostmi v okviru ESRR za projekte energetske učinkovitosti in obnovljivih virov energije. Izboljšanje bo omogočilo izvajanje finančnih instrumentov in naložb v energijo v drugi fazi zaradi sprememb strateške osredotočenosti v šestih politikah ESRR in dveh obstoječih finančnih instrumentih. Drugi pomembni rezultati so: > 3,8 milijona EUR sredstev ESRR in > 2,65 milijona EUR finančnih sredstev. 120 ljudi z večjo strokovno usposobljenostjo, ki se udeležujejo medregionalnih dogodkov. 28 dogodkov za deležnike, vključno z: 14 medregionalnih dogodkov z več kot 330 udeleženci. 14 srečanj lokalnih zainteresiranih strani z več kot 200 udeleženci. — 140 najboljših praks, pripravljenih in prikazanih na georeferenčni karti (orodje za zemljevide) in spletni zbirki podatkov, nameščeni na spletnem mestu. (Slovenian)
4 November 2022
0 references
TEŽAVA: Povečanje naložb v energetsko učinkovitost in obnovljive vire energije za stavbe je velik izziv za doseganje ciljev Evropske unije do leta 2030. Večina spodbud ESRR je uporabila sisteme nepovratnih sredstev za spodbujanje naložb v energijo, vendar so se zaradi omejitve primanjkljaja v Paktu ES za stabilnost in rast naložbe upočasnile. Metoda nepovratnih sredstev kaže pomembno pomanjkljivost v primerjavi z drugimi metodami, kot so finančni instrumenti, zato imajo regionalne oblasti ključno vlogo pri oblikovanju novih politik na tem področju. Uporaba kohezijskih skladov, zlasti ESRR, pri oblikovanju novih finančnih instrumentov je glavni izziv za prihodnje obdobje 2014–2020, zlasti v povezavi s pobudami za financiranje ES. CILJ: Splošni cilj je spodbujanje novih politik ali izboljšanje obstoječih politik, namenjenih oblikovanju instrumentov financiranja, zlasti finančnih instrumentov, ki jih podpirajo skladi ESRR in so povezani s pobudami za financiranje ES, kot so EFSI (Junckerjev načrt 06/2015), orodja Evropske investicijske banke (ELENA, Margarite skladi) ali celo javno-zasebna partnerstva. IZHODI: Izložki bodo izboljšanje posebnih regionalnih politik in operativnih programov ESRR v sedmih regijah EU, pri čemer bo sodelovalo pet organov upravljanja s pristojnostmi v okviru ESRR za projekte energetske učinkovitosti in obnovljivih virov energije. Izboljšanje bo omogočilo izvajanje finančnih instrumentov in naložb v energijo v drugi fazi zaradi sprememb strateške osredotočenosti v šestih politikah ESRR in dveh obstoječih finančnih instrumentih. Drugi pomembni rezultati so: > 3,8 milijona EUR sredstev ESRR in > 2,65 milijona EUR finančnih sredstev. 120 ljudi z večjo strokovno usposobljenostjo, ki se udeležujejo medregionalnih dogodkov. 28 dogodkov za deležnike, vključno z: 14 medregionalnih dogodkov z več kot 330 udeleženci. 14 srečanj lokalnih zainteresiranih strani z več kot 200 udeleženci. — 140 najboljših praks, pripravljenih in prikazanih na georeferenčni karti (orodje za zemljevide) in spletni zbirki podatkov, nameščeni na spletnem mestu. (Slovenian)
4 November 2022
0 references
TEŽAVA: Povečanje naložb v energetsko učinkovitost in obnovljive vire energije za stavbe je velik izziv za doseganje ciljev Evropske unije do leta 2030. Večina spodbud ESRR je uporabila sisteme nepovratnih sredstev za spodbujanje naložb v energijo, vendar so se zaradi omejitve primanjkljaja v Paktu ES za stabilnost in rast naložbe upočasnile. Metoda nepovratnih sredstev kaže pomembno pomanjkljivost v primerjavi z drugimi metodami, kot so finančni instrumenti, zato imajo regionalne oblasti ključno vlogo pri oblikovanju novih politik na tem področju. Uporaba kohezijskih skladov, zlasti ESRR, pri oblikovanju novih finančnih instrumentov je glavni izziv za prihodnje obdobje 2014–2020, zlasti v povezavi s pobudami za financiranje ES. CILJ: Splošni cilj je spodbujanje novih politik ali izboljšanje obstoječih politik, namenjenih oblikovanju instrumentov financiranja, zlasti finančnih instrumentov, ki jih podpirajo skladi ESRR in so povezani s pobudami za financiranje ES, kot so EFSI (Junckerjev načrt 06/2015), orodja Evropske investicijske banke (ELENA, Margarite skladi) ali celo javno-zasebna partnerstva. IZHODI: Izložki bodo izboljšanje posebnih regionalnih politik in operativnih programov ESRR v sedmih regijah EU, pri čemer bo sodelovalo pet organov upravljanja s pristojnostmi v okviru ESRR za projekte energetske učinkovitosti in obnovljivih virov energije. Izboljšanje bo omogočilo izvajanje finančnih instrumentov in naložb v energijo v drugi fazi zaradi sprememb strateške osredotočenosti v šestih politikah ESRR in dveh obstoječih finančnih instrumentih. Drugi pomembni rezultati so: > 3,8 milijona EUR sredstev ESRR in > 2,65 milijona EUR finančnih sredstev. 120 ljudi z večjo strokovno usposobljenostjo, ki se udeležujejo medregionalnih dogodkov. 28 dogodkov za deležnike, vključno z: 14 medregionalnih dogodkov z več kot 330 udeleženci. 14 srečanj lokalnih zainteresiranih strani z več kot 200 udeleženci. — 140 najboljših praks, pripravljenih in prikazanih na georeferenčni karti (orodje za zemljevide) in spletni zbirki podatkov, nameščeni na spletnem mestu. (Slovenian)
4 November 2022
0 references
TEŽAVA: Povečanje naložb v energetsko učinkovitost in obnovljive vire energije za stavbe je velik izziv za doseganje ciljev Evropske unije do leta 2030. Večina spodbud ESRR je uporabila sisteme nepovratnih sredstev za spodbujanje naložb v energijo, vendar so se zaradi omejitve primanjkljaja v Paktu ES za stabilnost in rast naložbe upočasnile. Metoda nepovratnih sredstev kaže pomembno pomanjkljivost v primerjavi z drugimi metodami, kot so finančni instrumenti, zato imajo regionalne oblasti ključno vlogo pri oblikovanju novih politik na tem področju. Uporaba kohezijskih skladov, zlasti ESRR, pri oblikovanju novih finančnih instrumentov je glavni izziv za prihodnje obdobje 2014–2020, zlasti v povezavi s pobudami za financiranje ES. CILJ: Splošni cilj je spodbujanje novih politik ali izboljšanje obstoječih politik, namenjenih oblikovanju instrumentov financiranja, zlasti finančnih instrumentov, ki jih podpirajo skladi ESRR in so povezani s pobudami za financiranje ES, kot so EFSI (Junckerjev načrt 06/2015), orodja Evropske investicijske banke (ELENA, Margarite skladi) ali celo javno-zasebna partnerstva. IZHODI: Izložki bodo izboljšanje posebnih regionalnih politik in operativnih programov ESRR v sedmih regijah EU, pri čemer bo sodelovalo pet organov upravljanja s pristojnostmi v okviru ESRR za projekte energetske učinkovitosti in obnovljivih virov energije. Izboljšanje bo omogočilo izvajanje finančnih instrumentov in naložb v energijo v drugi fazi zaradi sprememb strateške osredotočenosti v šestih politikah ESRR in dveh obstoječih finančnih instrumentih. Drugi pomembni rezultati so: > 3,8 milijona EUR sredstev ESRR in > 2,65 milijona EUR finančnih sredstev. 120 ljudi z večjo strokovno usposobljenostjo, ki se udeležujejo medregionalnih dogodkov. 28 dogodkov za deležnike, vključno z: 14 medregionalnih dogodkov z več kot 330 udeleženci. 14 srečanj lokalnih zainteresiranih strani z več kot 200 udeleženci. — 140 najboljših praks, pripravljenih in prikazanih na georeferenčni karti (orodje za zemljevide) in spletni zbirki podatkov, nameščeni na spletnem mestu. (Slovenian)
4 November 2022
0 references
PROBLEM: Ökade investeringar i energieffektivitet och förnybar energi i byggnader är en stor utmaning för att uppnå EU:s mål för 2030. De flesta av Eruf-incitamenten använde icke-återbetalningsbara bidragssystem för att främja energiinvesteringar, men på grund av underskottsbegränsningar i EG:s stabilitets- och tillväxtpakten har investeringarna minskat. Bidragsmetoden visar på betydande brister i förhållande till andra metoder, t.ex. finansieringsinstrument, så de regionala myndigheterna har en nyckelroll att spela när det gäller att skapa ny politik på detta område. Användningen av Sammanhållningsfonden, särskilt Eruf, i skapandet av nya finansieringsinstrument är en stor utmaning för den kommande perioden 2014–2020, särskilt i kombination med EU-finansieringsinitiativ. MÅL: Det övergripande målet är att främja ny politik, eller förbättring av befintlig politik, som syftar till att skapa finansieringsinstrument, särskilt finansieringsinstrument som stöds av Eruf-fonder och integreras med EG-finansieringsinitiativ, såsom Efsi (Junckerplanen 06/2015), verktyg från Europeiska investeringsbanken EIB (ELENA, Margaritefonder) eller till och med från offentlig-privata partnerskap. UTGÅNGAR: Resultaten kommer att vara en förbättring av specifik regionalpolitik och operativt program inom Eruf i sju EU-regioner, med deltagande av fem förvaltande myndigheter med befogenheter inom Eruf för projekt inom energieffektivitet och förnybara energikällor. Förbättringen kommer att göra det möjligt att genomföra finansieringsinstrument och energiinvesteringar i fas 2 tack vare förändringar av strategiskt fokus i 6 Eruf-politikområden och två befintliga finansieringsinstrument. Andra viktiga resultat är: > 3,8 miljoner euro från Eruf och > 2,65 miljoner euro från finansieringsinstrumenten påverkades. 120 personer ökar yrkeskapaciteten vid interregionala evenemang. — 28 evenemang för berörda parter, inklusive 14 interregionala evenemang med mer än 330 deltagare. 14 lokala intressentmöten med mer än 200 deltagare. — 140 bästa praxis som tagits fram och visas i en georeferenskarta (Fiener-map tool) och en onlinedatabas som båda finns på webbplatsen. (Swedish)
4 November 2022
0 references
PROBLEM: Ökade investeringar i energieffektivitet och förnybar energi i byggnader är en stor utmaning för att uppnå EU:s mål för 2030. De flesta av Eruf-incitamenten använde icke-återbetalningsbara bidragssystem för att främja energiinvesteringar, men på grund av underskottsbegränsningar i EG:s stabilitets- och tillväxtpakten har investeringarna minskat. Bidragsmetoden visar på betydande brister i förhållande till andra metoder, t.ex. finansieringsinstrument, så de regionala myndigheterna har en nyckelroll att spela när det gäller att skapa ny politik på detta område. Användningen av Sammanhållningsfonden, särskilt Eruf, i skapandet av nya finansieringsinstrument är en stor utmaning för den kommande perioden 2014–2020, särskilt i kombination med EU-finansieringsinitiativ. MÅL: Det övergripande målet är att främja ny politik, eller förbättring av befintlig politik, som syftar till att skapa finansieringsinstrument, särskilt finansieringsinstrument som stöds av Eruf-fonder och integreras med EG-finansieringsinitiativ, såsom Efsi (Junckerplanen 06/2015), verktyg från Europeiska investeringsbanken EIB (ELENA, Margaritefonder) eller till och med från offentlig-privata partnerskap. UTGÅNGAR: Resultaten kommer att vara en förbättring av specifik regionalpolitik och operativt program inom Eruf i sju EU-regioner, med deltagande av fem förvaltande myndigheter med befogenheter inom Eruf för projekt inom energieffektivitet och förnybara energikällor. Förbättringen kommer att göra det möjligt att genomföra finansieringsinstrument och energiinvesteringar i fas 2 tack vare förändringar av strategiskt fokus i 6 Eruf-politikområden och två befintliga finansieringsinstrument. Andra viktiga resultat är: > 3,8 miljoner euro från Eruf och > 2,65 miljoner euro från finansieringsinstrumenten påverkades. 120 personer ökar yrkeskapaciteten vid interregionala evenemang. — 28 evenemang för berörda parter, inklusive 14 interregionala evenemang med mer än 330 deltagare. 14 lokala intressentmöten med mer än 200 deltagare. — 140 bästa praxis som tagits fram och visas i en georeferenskarta (Fiener-map tool) och en onlinedatabas som båda finns på webbplatsen. (Swedish)
4 November 2022
0 references
PROBLEM: Ökade investeringar i energieffektivitet och förnybar energi i byggnader är en stor utmaning för att uppnå EU:s mål för 2030. De flesta av Eruf-incitamenten använde icke-återbetalningsbara bidragssystem för att främja energiinvesteringar, men på grund av underskottsbegränsningar i EG:s stabilitets- och tillväxtpakten har investeringarna minskat. Bidragsmetoden visar på betydande brister i förhållande till andra metoder, t.ex. finansieringsinstrument, så de regionala myndigheterna har en nyckelroll att spela när det gäller att skapa ny politik på detta område. Användningen av Sammanhållningsfonden, särskilt Eruf, i skapandet av nya finansieringsinstrument är en stor utmaning för den kommande perioden 2014–2020, särskilt i kombination med EU-finansieringsinitiativ. MÅL: Det övergripande målet är att främja ny politik, eller förbättring av befintlig politik, som syftar till att skapa finansieringsinstrument, särskilt finansieringsinstrument som stöds av Eruf-fonder och integreras med EG-finansieringsinitiativ, såsom Efsi (Junckerplanen 06/2015), verktyg från Europeiska investeringsbanken EIB (ELENA, Margaritefonder) eller till och med från offentlig-privata partnerskap. UTGÅNGAR: Resultaten kommer att vara en förbättring av specifik regionalpolitik och operativt program inom Eruf i sju EU-regioner, med deltagande av fem förvaltande myndigheter med befogenheter inom Eruf för projekt inom energieffektivitet och förnybara energikällor. Förbättringen kommer att göra det möjligt att genomföra finansieringsinstrument och energiinvesteringar i fas 2 tack vare förändringar av strategiskt fokus i 6 Eruf-politikområden och två befintliga finansieringsinstrument. Andra viktiga resultat är: > 3,8 miljoner euro från Eruf och > 2,65 miljoner euro från finansieringsinstrumenten påverkades. 120 personer ökar yrkeskapaciteten vid interregionala evenemang. — 28 evenemang för berörda parter, inklusive 14 interregionala evenemang med mer än 330 deltagare. 14 lokala intressentmöten med mer än 200 deltagare. — 140 bästa praxis som tagits fram och visas i en georeferenskarta (Fiener-map tool) och en onlinedatabas som båda finns på webbplatsen. (Swedish)
4 November 2022
0 references
PROBLEM: Ökade investeringar i energieffektivitet och förnybar energi i byggnader är en stor utmaning för att uppnå EU:s mål för 2030. De flesta av Eruf-incitamenten använde icke-återbetalningsbara bidragssystem för att främja energiinvesteringar, men på grund av underskottsbegränsningar i EG:s stabilitets- och tillväxtpakten har investeringarna minskat. Bidragsmetoden visar på betydande brister i förhållande till andra metoder, t.ex. finansieringsinstrument, så de regionala myndigheterna har en nyckelroll att spela när det gäller att skapa ny politik på detta område. Användningen av Sammanhållningsfonden, särskilt Eruf, i skapandet av nya finansieringsinstrument är en stor utmaning för den kommande perioden 2014–2020, särskilt i kombination med EU-finansieringsinitiativ. MÅL: Det övergripande målet är att främja ny politik, eller förbättring av befintlig politik, som syftar till att skapa finansieringsinstrument, särskilt finansieringsinstrument som stöds av Eruf-fonder och integreras med EG-finansieringsinitiativ, såsom Efsi (Junckerplanen 06/2015), verktyg från Europeiska investeringsbanken EIB (ELENA, Margaritefonder) eller till och med från offentlig-privata partnerskap. UTGÅNGAR: Resultaten kommer att vara en förbättring av specifik regionalpolitik och operativt program inom Eruf i sju EU-regioner, med deltagande av fem förvaltande myndigheter med befogenheter inom Eruf för projekt inom energieffektivitet och förnybara energikällor. Förbättringen kommer att göra det möjligt att genomföra finansieringsinstrument och energiinvesteringar i fas 2 tack vare förändringar av strategiskt fokus i 6 Eruf-politikområden och två befintliga finansieringsinstrument. Andra viktiga resultat är: > 3,8 miljoner euro från Eruf och > 2,65 miljoner euro från finansieringsinstrumenten påverkades. 120 personer ökar yrkeskapaciteten vid interregionala evenemang. — 28 evenemang för berörda parter, inklusive 14 interregionala evenemang med mer än 330 deltagare. 14 lokala intressentmöten med mer än 200 deltagare. — 140 bästa praxis som tagits fram och visas i en georeferenskarta (Fiener-map tool) och en onlinedatabas som båda finns på webbplatsen. (Swedish)
4 November 2022
0 references
PROBLEM: Ökade investeringar i energieffektivitet och förnybar energi i byggnader är en stor utmaning för att uppnå EU:s mål för 2030. De flesta av Eruf-incitamenten använde icke-återbetalningsbara bidragssystem för att främja energiinvesteringar, men på grund av underskottsbegränsningar i EG:s stabilitets- och tillväxtpakten har investeringarna minskat. Bidragsmetoden visar på betydande brister i förhållande till andra metoder, t.ex. finansieringsinstrument, så de regionala myndigheterna har en nyckelroll att spela när det gäller att skapa ny politik på detta område. Användningen av Sammanhållningsfonden, särskilt Eruf, i skapandet av nya finansieringsinstrument är en stor utmaning för den kommande perioden 2014–2020, särskilt i kombination med EU-finansieringsinitiativ. MÅL: Det övergripande målet är att främja ny politik, eller förbättring av befintlig politik, som syftar till att skapa finansieringsinstrument, särskilt finansieringsinstrument som stöds av Eruf-fonder och integreras med EG-finansieringsinitiativ, såsom Efsi (Junckerplanen 06/2015), verktyg från Europeiska investeringsbanken EIB (ELENA, Margaritefonder) eller till och med från offentlig-privata partnerskap. UTGÅNGAR: Resultaten kommer att vara en förbättring av specifik regionalpolitik och operativt program inom Eruf i sju EU-regioner, med deltagande av fem förvaltande myndigheter med befogenheter inom Eruf för projekt inom energieffektivitet och förnybara energikällor. Förbättringen kommer att göra det möjligt att genomföra finansieringsinstrument och energiinvesteringar i fas 2 tack vare förändringar av strategiskt fokus i 6 Eruf-politikområden och två befintliga finansieringsinstrument. Andra viktiga resultat är: > 3,8 miljoner euro från Eruf och > 2,65 miljoner euro från finansieringsinstrumenten påverkades. 120 personer ökar yrkeskapaciteten vid interregionala evenemang. — 28 evenemang för berörda parter, inklusive 14 interregionala evenemang med mer än 330 deltagare. 14 lokala intressentmöten med mer än 200 deltagare. — 140 bästa praxis som tagits fram och visas i en georeferenskarta (Fiener-map tool) och en onlinedatabas som båda finns på webbplatsen. (Swedish)
4 November 2022
0 references
PROBLEM: Ökade investeringar i energieffektivitet och förnybar energi i byggnader är en stor utmaning för att uppnå EU:s mål för 2030. De flesta av Eruf-incitamenten använde icke-återbetalningsbara bidragssystem för att främja energiinvesteringar, men på grund av underskottsbegränsningar i EG:s stabilitets- och tillväxtpakten har investeringarna minskat. Bidragsmetoden visar på betydande brister i förhållande till andra metoder, t.ex. finansieringsinstrument, så de regionala myndigheterna har en nyckelroll att spela när det gäller att skapa ny politik på detta område. Användningen av Sammanhållningsfonden, särskilt Eruf, i skapandet av nya finansieringsinstrument är en stor utmaning för den kommande perioden 2014–2020, särskilt i kombination med EU-finansieringsinitiativ. MÅL: Det övergripande målet är att främja ny politik, eller förbättring av befintlig politik, som syftar till att skapa finansieringsinstrument, särskilt finansieringsinstrument som stöds av Eruf-fonder och integreras med EG-finansieringsinitiativ, såsom Efsi (Junckerplanen 06/2015), verktyg från Europeiska investeringsbanken EIB (ELENA, Margaritefonder) eller till och med från offentlig-privata partnerskap. UTGÅNGAR: Resultaten kommer att vara en förbättring av specifik regionalpolitik och operativt program inom Eruf i sju EU-regioner, med deltagande av fem förvaltande myndigheter med befogenheter inom Eruf för projekt inom energieffektivitet och förnybara energikällor. Förbättringen kommer att göra det möjligt att genomföra finansieringsinstrument och energiinvesteringar i fas 2 tack vare förändringar av strategiskt fokus i 6 Eruf-politikområden och två befintliga finansieringsinstrument. Andra viktiga resultat är: > 3,8 miljoner euro från Eruf och > 2,65 miljoner euro från finansieringsinstrumenten påverkades. 120 personer ökar yrkeskapaciteten vid interregionala evenemang. — 28 evenemang för berörda parter, inklusive 14 interregionala evenemang med mer än 330 deltagare. 14 lokala intressentmöten med mer än 200 deltagare. — 140 bästa praxis som tagits fram och visas i en georeferenskarta (Fiener-map tool) och en onlinedatabas som båda finns på webbplatsen. (Swedish)
4 November 2022
0 references
PROBLEM: Opskalering af investeringer i energieffektivitet og vedvarende energi til bygninger er en stor udfordring for at opfylde EU's mål for 2030. De fleste EFRU-incitamenter anvendte ikke-tilbagevendelige tilskudsordninger til fremme af energiinvesteringer, men på grund af underskudsbegrænsningen i EF's stabilitets- og vækstpagten er investeringerne blevet aftaget. Tilskudsmetoden viser en vigtig svaghed i forhold til andre metoder som f.eks. finansielle instrumenter, så de regionale myndigheder spiller en central rolle i udformningen af nye politikker på dette område. Anvendelsen af Samhørighedsfonden, navnlig EFRU, i forbindelse med genereringen af nye finansielle instrumenter er en af de største udfordringer i den kommende periode 2014-2020, navnlig når de kombineres med EF-finansieringsinitiativer. FORMÅL: Det overordnede mål er at fremme nye politikker eller forbedre eksisterende politikker, der tager sigte på at oprette finansieringsinstrumenter, navnlig finansielle instrumenter (FI'er), der støttes af EFRU-midler og integreres med EF-finansieringsinitiativer såsom EFSI (Juncker-planen 06/2015), værktøjer fra Den Europæiske Investeringsbank EIB (ELENA, Margarite-fondene) eller endda fra offentlig-private partnerskaber. UDGANGE: Resultaterne vil være forbedringen af specifikke regionale politikker og EFRU-OP i syv EU-regioner med deltagelse af 5 forvaltningsmyndigheder med kompetence i EFRU for EE- og VE-projekter. Forbedringen vil gøre det muligt at gennemføre finansielle instrumenter og energiinvesteringer i fase 2 takket være ændringer i det strategiske fokus i 6 EFRU-politikker og 2 eksisterende finansielle instrumenter. Andre vigtige output er: > 3,8 mio. EUR i EFRU og > 2,65 mio. EUR af finansielle midler påvirket. 120 personer øger den faglige kapacitet til at deltage i interregionale arrangementer. — 28 interessentarrangementer, herunder: 14 interregionale arrangementer med mere end 330 deltagere. 14 lokale interessentmøder med mere end 200 deltagere. — 140 bedste praksisser, der udarbejdes og vises på et kort med georeferencer (Fiener-map-værktøjet) og en onlinedatabase, der begge er placeret på webstedet. (Danish)
4 November 2022
0 references
PROBLEM: Opskalering af investeringer i energieffektivitet og vedvarende energi til bygninger er en stor udfordring for at opfylde EU's mål for 2030. De fleste EFRU-incitamenter anvendte ikke-tilbagevendelige tilskudsordninger til fremme af energiinvesteringer, men på grund af underskudsbegrænsningen i EF's stabilitets- og vækstpagten er investeringerne blevet aftaget. Tilskudsmetoden viser en vigtig svaghed i forhold til andre metoder som f.eks. finansielle instrumenter, så de regionale myndigheder spiller en central rolle i udformningen af nye politikker på dette område. Anvendelsen af Samhørighedsfonden, navnlig EFRU, i forbindelse med genereringen af nye finansielle instrumenter er en af de største udfordringer i den kommende periode 2014-2020, navnlig når de kombineres med EF-finansieringsinitiativer. FORMÅL: Det overordnede mål er at fremme nye politikker eller forbedre eksisterende politikker, der tager sigte på at oprette finansieringsinstrumenter, navnlig finansielle instrumenter (FI'er), der støttes af EFRU-midler og integreres med EF-finansieringsinitiativer såsom EFSI (Juncker-planen 06/2015), værktøjer fra Den Europæiske Investeringsbank EIB (ELENA, Margarite-fondene) eller endda fra offentlig-private partnerskaber. UDGANGE: Resultaterne vil være forbedringen af specifikke regionale politikker og EFRU-OP i syv EU-regioner med deltagelse af 5 forvaltningsmyndigheder med kompetence i EFRU for EE- og VE-projekter. Forbedringen vil gøre det muligt at gennemføre finansielle instrumenter og energiinvesteringer i fase 2 takket være ændringer i det strategiske fokus i 6 EFRU-politikker og 2 eksisterende finansielle instrumenter. Andre vigtige output er: > 3,8 mio. EUR i EFRU og > 2,65 mio. EUR af finansielle midler påvirket. 120 personer øger den faglige kapacitet til at deltage i interregionale arrangementer. — 28 interessentarrangementer, herunder: 14 interregionale arrangementer med mere end 330 deltagere. 14 lokale interessentmøder med mere end 200 deltagere. — 140 bedste praksisser, der udarbejdes og vises på et kort med georeferencer (Fiener-map-værktøjet) og en onlinedatabase, der begge er placeret på webstedet. (Danish)
4 November 2022
0 references
PROBLEM: Opskalering af investeringer i energieffektivitet og vedvarende energi til bygninger er en stor udfordring for at opfylde EU's mål for 2030. De fleste EFRU-incitamenter anvendte ikke-tilbagevendelige tilskudsordninger til fremme af energiinvesteringer, men på grund af underskudsbegrænsningen i EF's stabilitets- og vækstpagten er investeringerne blevet aftaget. Tilskudsmetoden viser en vigtig svaghed i forhold til andre metoder som f.eks. finansielle instrumenter, så de regionale myndigheder spiller en central rolle i udformningen af nye politikker på dette område. Anvendelsen af Samhørighedsfonden, navnlig EFRU, i forbindelse med genereringen af nye finansielle instrumenter er en af de største udfordringer i den kommende periode 2014-2020, navnlig når de kombineres med EF-finansieringsinitiativer. FORMÅL: Det overordnede mål er at fremme nye politikker eller forbedre eksisterende politikker, der tager sigte på at oprette finansieringsinstrumenter, navnlig finansielle instrumenter (FI'er), der støttes af EFRU-midler og integreres med EF-finansieringsinitiativer såsom EFSI (Juncker-planen 06/2015), værktøjer fra Den Europæiske Investeringsbank EIB (ELENA, Margarite-fondene) eller endda fra offentlig-private partnerskaber. UDGANGE: Resultaterne vil være forbedringen af specifikke regionale politikker og EFRU-OP i syv EU-regioner med deltagelse af 5 forvaltningsmyndigheder med kompetence i EFRU for EE- og VE-projekter. Forbedringen vil gøre det muligt at gennemføre finansielle instrumenter og energiinvesteringer i fase 2 takket være ændringer i det strategiske fokus i 6 EFRU-politikker og 2 eksisterende finansielle instrumenter. Andre vigtige output er: > 3,8 mio. EUR i EFRU og > 2,65 mio. EUR af finansielle midler påvirket. 120 personer øger den faglige kapacitet til at deltage i interregionale arrangementer. — 28 interessentarrangementer, herunder: 14 interregionale arrangementer med mere end 330 deltagere. 14 lokale interessentmøder med mere end 200 deltagere. — 140 bedste praksisser, der udarbejdes og vises på et kort med georeferencer (Fiener-map-værktøjet) og en onlinedatabase, der begge er placeret på webstedet. (Danish)
4 November 2022
0 references
PROBLEM: Opskalering af investeringer i energieffektivitet og vedvarende energi til bygninger er en stor udfordring for at opfylde EU's mål for 2030. De fleste EFRU-incitamenter anvendte ikke-tilbagevendelige tilskudsordninger til fremme af energiinvesteringer, men på grund af underskudsbegrænsningen i EF's stabilitets- og vækstpagten er investeringerne blevet aftaget. Tilskudsmetoden viser en vigtig svaghed i forhold til andre metoder som f.eks. finansielle instrumenter, så de regionale myndigheder spiller en central rolle i udformningen af nye politikker på dette område. Anvendelsen af Samhørighedsfonden, navnlig EFRU, i forbindelse med genereringen af nye finansielle instrumenter er en af de største udfordringer i den kommende periode 2014-2020, navnlig når de kombineres med EF-finansieringsinitiativer. FORMÅL: Det overordnede mål er at fremme nye politikker eller forbedre eksisterende politikker, der tager sigte på at oprette finansieringsinstrumenter, navnlig finansielle instrumenter (FI'er), der støttes af EFRU-midler og integreres med EF-finansieringsinitiativer såsom EFSI (Juncker-planen 06/2015), værktøjer fra Den Europæiske Investeringsbank EIB (ELENA, Margarite-fondene) eller endda fra offentlig-private partnerskaber. UDGANGE: Resultaterne vil være forbedringen af specifikke regionale politikker og EFRU-OP i syv EU-regioner med deltagelse af 5 forvaltningsmyndigheder med kompetence i EFRU for EE- og VE-projekter. Forbedringen vil gøre det muligt at gennemføre finansielle instrumenter og energiinvesteringer i fase 2 takket være ændringer i det strategiske fokus i 6 EFRU-politikker og 2 eksisterende finansielle instrumenter. Andre vigtige output er: > 3,8 mio. EUR i EFRU og > 2,65 mio. EUR af finansielle midler påvirket. 120 personer øger den faglige kapacitet til at deltage i interregionale arrangementer. — 28 interessentarrangementer, herunder: 14 interregionale arrangementer med mere end 330 deltagere. 14 lokale interessentmøder med mere end 200 deltagere. — 140 bedste praksisser, der udarbejdes og vises på et kort med georeferencer (Fiener-map-værktøjet) og en onlinedatabase, der begge er placeret på webstedet. (Danish)
4 November 2022
0 references
PROBLEM: Opskalering af investeringer i energieffektivitet og vedvarende energi til bygninger er en stor udfordring for at opfylde EU's mål for 2030. De fleste EFRU-incitamenter anvendte ikke-tilbagevendelige tilskudsordninger til fremme af energiinvesteringer, men på grund af underskudsbegrænsningen i EF's stabilitets- og vækstpagten er investeringerne blevet aftaget. Tilskudsmetoden viser en vigtig svaghed i forhold til andre metoder som f.eks. finansielle instrumenter, så de regionale myndigheder spiller en central rolle i udformningen af nye politikker på dette område. Anvendelsen af Samhørighedsfonden, navnlig EFRU, i forbindelse med genereringen af nye finansielle instrumenter er en af de største udfordringer i den kommende periode 2014-2020, navnlig når de kombineres med EF-finansieringsinitiativer. FORMÅL: Det overordnede mål er at fremme nye politikker eller forbedre eksisterende politikker, der tager sigte på at oprette finansieringsinstrumenter, navnlig finansielle instrumenter (FI'er), der støttes af EFRU-midler og integreres med EF-finansieringsinitiativer såsom EFSI (Juncker-planen 06/2015), værktøjer fra Den Europæiske Investeringsbank EIB (ELENA, Margarite-fondene) eller endda fra offentlig-private partnerskaber. UDGANGE: Resultaterne vil være forbedringen af specifikke regionale politikker og EFRU-OP i syv EU-regioner med deltagelse af 5 forvaltningsmyndigheder med kompetence i EFRU for EE- og VE-projekter. Forbedringen vil gøre det muligt at gennemføre finansielle instrumenter og energiinvesteringer i fase 2 takket være ændringer i det strategiske fokus i 6 EFRU-politikker og 2 eksisterende finansielle instrumenter. Andre vigtige output er: > 3,8 mio. EUR i EFRU og > 2,65 mio. EUR af finansielle midler påvirket. 120 personer øger den faglige kapacitet til at deltage i interregionale arrangementer. — 28 interessentarrangementer, herunder: 14 interregionale arrangementer med mere end 330 deltagere. 14 lokale interessentmøder med mere end 200 deltagere. — 140 bedste praksisser, der udarbejdes og vises på et kort med georeferencer (Fiener-map-værktøjet) og en onlinedatabase, der begge er placeret på webstedet. (Danish)
4 November 2022
0 references
PROBLEM: Opskalering af investeringer i energieffektivitet og vedvarende energi til bygninger er en stor udfordring for at opfylde EU's mål for 2030. De fleste EFRU-incitamenter anvendte ikke-tilbagevendelige tilskudsordninger til fremme af energiinvesteringer, men på grund af underskudsbegrænsningen i EF's stabilitets- og vækstpagten er investeringerne blevet aftaget. Tilskudsmetoden viser en vigtig svaghed i forhold til andre metoder som f.eks. finansielle instrumenter, så de regionale myndigheder spiller en central rolle i udformningen af nye politikker på dette område. Anvendelsen af Samhørighedsfonden, navnlig EFRU, i forbindelse med genereringen af nye finansielle instrumenter er en af de største udfordringer i den kommende periode 2014-2020, navnlig når de kombineres med EF-finansieringsinitiativer. FORMÅL: Det overordnede mål er at fremme nye politikker eller forbedre eksisterende politikker, der tager sigte på at oprette finansieringsinstrumenter, navnlig finansielle instrumenter (FI'er), der støttes af EFRU-midler og integreres med EF-finansieringsinitiativer såsom EFSI (Juncker-planen 06/2015), værktøjer fra Den Europæiske Investeringsbank EIB (ELENA, Margarite-fondene) eller endda fra offentlig-private partnerskaber. UDGANGE: Resultaterne vil være forbedringen af specifikke regionale politikker og EFRU-OP i syv EU-regioner med deltagelse af 5 forvaltningsmyndigheder med kompetence i EFRU for EE- og VE-projekter. Forbedringen vil gøre det muligt at gennemføre finansielle instrumenter og energiinvesteringer i fase 2 takket være ændringer i det strategiske fokus i 6 EFRU-politikker og 2 eksisterende finansielle instrumenter. Andre vigtige output er: > 3,8 mio. EUR i EFRU og > 2,65 mio. EUR af finansielle midler påvirket. 120 personer øger den faglige kapacitet til at deltage i interregionale arrangementer. — 28 interessentarrangementer, herunder: 14 interregionale arrangementer med mere end 330 deltagere. 14 lokale interessentmøder med mere end 200 deltagere. — 140 bedste praksisser, der udarbejdes og vises på et kort med georeferencer (Fiener-map-værktøjet) og en onlinedatabase, der begge er placeret på webstedet. (Danish)
4 November 2022
0 references
PROBLEMĂ: Creșterea investițiilor în eficiența energetică și energia din surse regenerabile pentru clădiri reprezintă o provocare majoră pentru îndeplinirea obiectivelor Uniunii Europene pentru 2030. Majoritatea stimulentelor FEDER au utilizat sisteme de granturi nerambursabile pentru promovarea investițiilor în energie, dar din cauza limitării deficitului în Pactul de stabilitate și de creștere al CE (PSC), investiția a fost încetinită. Metoda granturilor prezintă deficiențe importante în raport cu alte metode, cum ar fi instrumentele financiare, astfel încât autoritățile regionale au un rol esențial în crearea de noi politici în acest domeniu. Utilizarea fondurilor de coeziune, în special a FEDR, în generarea de noi instrumente financiare (FI) reprezintă o provocare principală pentru perioada următoare 2014-2020, în special atunci când este combinată cu inițiativele de finanțare ale CE. OBIECTIV: Obiectivul general este de a promova noi politici sau de a îmbunătăți politicile existente, care vizează crearea de instrumente de finanțare, în special instrumente financiare (IF) sprijinite de fondurile FEDR și integrate în inițiativele de finanțare ale CE, cum ar fi FEIS (Planul Juncker 06/2015), instrumentele Băncii Europene de Investiții BEI (ELENA, fondurile Margarite) sau chiar din parteneriate public-privat. REZULTATE: Rezultatele vor fi îmbunătățirea politicilor regionale specifice și a programelor operaționale FEDER în 7 regiuni ale UE, implicând 5 autorități de management cu competențe în cadrul FEDR pentru proiectele EE și SRE. Îmbunătățirea va permite punerea în aplicare a instrumentelor financiare și a investițiilor în energie în faza 2, datorită schimbărilor de concentrare strategică în 6 politici FEDR și în 2 instrumente financiare existente. Alte realizări importante sunt: > 3,8 milioane EUR din FEDR și > 2,65 milioane EUR din fondurile IF au influențat. 120 de persoane care sporesc capacitatea profesională la evenimente interregionale. 28 de evenimente ale părților interesate, inclusiv: 14 evenimente interregionale cu peste 330 de participanți. 14 întâlniri locale ale părților interesate cu peste 200 de participanți. 140 de bune practici produse și afișate într-o hartă georeferențiată (Instrumentul Fiener-map) și într-o bază de date online, ambele plasate pe site-ul web. (Romanian)
4 November 2022
0 references
PROBLEMĂ: Creșterea investițiilor în eficiența energetică și energia din surse regenerabile pentru clădiri reprezintă o provocare majoră pentru îndeplinirea obiectivelor Uniunii Europene pentru 2030. Majoritatea stimulentelor FEDER au utilizat sisteme de granturi nerambursabile pentru promovarea investițiilor în energie, dar din cauza limitării deficitului în Pactul de stabilitate și de creștere al CE (PSC), investiția a fost încetinită. Metoda granturilor prezintă deficiențe importante în raport cu alte metode, cum ar fi instrumentele financiare, astfel încât autoritățile regionale au un rol esențial în crearea de noi politici în acest domeniu. Utilizarea fondurilor de coeziune, în special a FEDR, în generarea de noi instrumente financiare (FI) reprezintă o provocare principală pentru perioada următoare 2014-2020, în special atunci când este combinată cu inițiativele de finanțare ale CE. OBIECTIV: Obiectivul general este de a promova noi politici sau de a îmbunătăți politicile existente, care vizează crearea de instrumente de finanțare, în special instrumente financiare (IF) sprijinite de fondurile FEDR și integrate în inițiativele de finanțare ale CE, cum ar fi FEIS (Planul Juncker 06/2015), instrumentele Băncii Europene de Investiții BEI (ELENA, fondurile Margarite) sau chiar din parteneriate public-privat. REZULTATE: Rezultatele vor fi îmbunătățirea politicilor regionale specifice și a programelor operaționale FEDER în 7 regiuni ale UE, implicând 5 autorități de management cu competențe în cadrul FEDR pentru proiectele EE și SRE. Îmbunătățirea va permite punerea în aplicare a instrumentelor financiare și a investițiilor în energie în faza 2, datorită schimbărilor de concentrare strategică în 6 politici FEDR și în 2 instrumente financiare existente. Alte realizări importante sunt: > 3,8 milioane EUR din FEDR și > 2,65 milioane EUR din fondurile IF au influențat. 120 de persoane care sporesc capacitatea profesională la evenimente interregionale. 28 de evenimente ale părților interesate, inclusiv: 14 evenimente interregionale cu peste 330 de participanți. 14 întâlniri locale ale părților interesate cu peste 200 de participanți. 140 de bune practici produse și afișate într-o hartă georeferențiată (Instrumentul Fiener-map) și într-o bază de date online, ambele plasate pe site-ul web. (Romanian)
4 November 2022
0 references
PROBLEMĂ: Creșterea investițiilor în eficiența energetică și energia din surse regenerabile pentru clădiri reprezintă o provocare majoră pentru îndeplinirea obiectivelor Uniunii Europene pentru 2030. Majoritatea stimulentelor FEDER au utilizat sisteme de granturi nerambursabile pentru promovarea investițiilor în energie, dar din cauza limitării deficitului în Pactul de stabilitate și de creștere al CE (PSC), investiția a fost încetinită. Metoda granturilor prezintă deficiențe importante în raport cu alte metode, cum ar fi instrumentele financiare, astfel încât autoritățile regionale au un rol esențial în crearea de noi politici în acest domeniu. Utilizarea fondurilor de coeziune, în special a FEDR, în generarea de noi instrumente financiare (FI) reprezintă o provocare principală pentru perioada următoare 2014-2020, în special atunci când este combinată cu inițiativele de finanțare ale CE. OBIECTIV: Obiectivul general este de a promova noi politici sau de a îmbunătăți politicile existente, care vizează crearea de instrumente de finanțare, în special instrumente financiare (IF) sprijinite de fondurile FEDR și integrate în inițiativele de finanțare ale CE, cum ar fi FEIS (Planul Juncker 06/2015), instrumentele Băncii Europene de Investiții BEI (ELENA, fondurile Margarite) sau chiar din parteneriate public-privat. REZULTATE: Rezultatele vor fi îmbunătățirea politicilor regionale specifice și a programelor operaționale FEDER în 7 regiuni ale UE, implicând 5 autorități de management cu competențe în cadrul FEDR pentru proiectele EE și SRE. Îmbunătățirea va permite punerea în aplicare a instrumentelor financiare și a investițiilor în energie în faza 2, datorită schimbărilor de concentrare strategică în 6 politici FEDR și în 2 instrumente financiare existente. Alte realizări importante sunt: > 3,8 milioane EUR din FEDR și > 2,65 milioane EUR din fondurile IF au influențat. 120 de persoane care sporesc capacitatea profesională la evenimente interregionale. 28 de evenimente ale părților interesate, inclusiv: 14 evenimente interregionale cu peste 330 de participanți. 14 întâlniri locale ale părților interesate cu peste 200 de participanți. 140 de bune practici produse și afișate într-o hartă georeferențiată (Instrumentul Fiener-map) și într-o bază de date online, ambele plasate pe site-ul web. (Romanian)
4 November 2022
0 references
PROBLEMĂ: Creșterea investițiilor în eficiența energetică și energia din surse regenerabile pentru clădiri reprezintă o provocare majoră pentru îndeplinirea obiectivelor Uniunii Europene pentru 2030. Majoritatea stimulentelor FEDER au utilizat sisteme de granturi nerambursabile pentru promovarea investițiilor în energie, dar din cauza limitării deficitului în Pactul de stabilitate și de creștere al CE (PSC), investiția a fost încetinită. Metoda granturilor prezintă deficiențe importante în raport cu alte metode, cum ar fi instrumentele financiare, astfel încât autoritățile regionale au un rol esențial în crearea de noi politici în acest domeniu. Utilizarea fondurilor de coeziune, în special a FEDR, în generarea de noi instrumente financiare (FI) reprezintă o provocare principală pentru perioada următoare 2014-2020, în special atunci când este combinată cu inițiativele de finanțare ale CE. OBIECTIV: Obiectivul general este de a promova noi politici sau de a îmbunătăți politicile existente, care vizează crearea de instrumente de finanțare, în special instrumente financiare (IF) sprijinite de fondurile FEDR și integrate în inițiativele de finanțare ale CE, cum ar fi FEIS (Planul Juncker 06/2015), instrumentele Băncii Europene de Investiții BEI (ELENA, fondurile Margarite) sau chiar din parteneriate public-privat. REZULTATE: Rezultatele vor fi îmbunătățirea politicilor regionale specifice și a programelor operaționale FEDER în 7 regiuni ale UE, implicând 5 autorități de management cu competențe în cadrul FEDR pentru proiectele EE și SRE. Îmbunătățirea va permite punerea în aplicare a instrumentelor financiare și a investițiilor în energie în faza 2, datorită schimbărilor de concentrare strategică în 6 politici FEDR și în 2 instrumente financiare existente. Alte realizări importante sunt: > 3,8 milioane EUR din FEDR și > 2,65 milioane EUR din fondurile IF au influențat. 120 de persoane care sporesc capacitatea profesională la evenimente interregionale. 28 de evenimente ale părților interesate, inclusiv: 14 evenimente interregionale cu peste 330 de participanți. 14 întâlniri locale ale părților interesate cu peste 200 de participanți. 140 de bune practici produse și afișate într-o hartă georeferențiată (Instrumentul Fiener-map) și într-o bază de date online, ambele plasate pe site-ul web. (Romanian)
4 November 2022
0 references
PROBLEMĂ: Creșterea investițiilor în eficiența energetică și energia din surse regenerabile pentru clădiri reprezintă o provocare majoră pentru îndeplinirea obiectivelor Uniunii Europene pentru 2030. Majoritatea stimulentelor FEDER au utilizat sisteme de granturi nerambursabile pentru promovarea investițiilor în energie, dar din cauza limitării deficitului în Pactul de stabilitate și de creștere al CE (PSC), investiția a fost încetinită. Metoda granturilor prezintă deficiențe importante în raport cu alte metode, cum ar fi instrumentele financiare, astfel încât autoritățile regionale au un rol esențial în crearea de noi politici în acest domeniu. Utilizarea fondurilor de coeziune, în special a FEDR, în generarea de noi instrumente financiare (FI) reprezintă o provocare principală pentru perioada următoare 2014-2020, în special atunci când este combinată cu inițiativele de finanțare ale CE. OBIECTIV: Obiectivul general este de a promova noi politici sau de a îmbunătăți politicile existente, care vizează crearea de instrumente de finanțare, în special instrumente financiare (IF) sprijinite de fondurile FEDR și integrate în inițiativele de finanțare ale CE, cum ar fi FEIS (Planul Juncker 06/2015), instrumentele Băncii Europene de Investiții BEI (ELENA, fondurile Margarite) sau chiar din parteneriate public-privat. REZULTATE: Rezultatele vor fi îmbunătățirea politicilor regionale specifice și a programelor operaționale FEDER în 7 regiuni ale UE, implicând 5 autorități de management cu competențe în cadrul FEDR pentru proiectele EE și SRE. Îmbunătățirea va permite punerea în aplicare a instrumentelor financiare și a investițiilor în energie în faza 2, datorită schimbărilor de concentrare strategică în 6 politici FEDR și în 2 instrumente financiare existente. Alte realizări importante sunt: > 3,8 milioane EUR din FEDR și > 2,65 milioane EUR din fondurile IF au influențat. 120 de persoane care sporesc capacitatea profesională la evenimente interregionale. 28 de evenimente ale părților interesate, inclusiv: 14 evenimente interregionale cu peste 330 de participanți. 14 întâlniri locale ale părților interesate cu peste 200 de participanți. 140 de bune practici produse și afișate într-o hartă georeferențiată (Instrumentul Fiener-map) și într-o bază de date online, ambele plasate pe site-ul web. (Romanian)
4 November 2022
0 references
PROBLEMĂ: Creșterea investițiilor în eficiența energetică și energia din surse regenerabile pentru clădiri reprezintă o provocare majoră pentru îndeplinirea obiectivelor Uniunii Europene pentru 2030. Majoritatea stimulentelor FEDER au utilizat sisteme de granturi nerambursabile pentru promovarea investițiilor în energie, dar din cauza limitării deficitului în Pactul de stabilitate și de creștere al CE (PSC), investiția a fost încetinită. Metoda granturilor prezintă deficiențe importante în raport cu alte metode, cum ar fi instrumentele financiare, astfel încât autoritățile regionale au un rol esențial în crearea de noi politici în acest domeniu. Utilizarea fondurilor de coeziune, în special a FEDR, în generarea de noi instrumente financiare (FI) reprezintă o provocare principală pentru perioada următoare 2014-2020, în special atunci când este combinată cu inițiativele de finanțare ale CE. OBIECTIV: Obiectivul general este de a promova noi politici sau de a îmbunătăți politicile existente, care vizează crearea de instrumente de finanțare, în special instrumente financiare (IF) sprijinite de fondurile FEDR și integrate în inițiativele de finanțare ale CE, cum ar fi FEIS (Planul Juncker 06/2015), instrumentele Băncii Europene de Investiții BEI (ELENA, fondurile Margarite) sau chiar din parteneriate public-privat. REZULTATE: Rezultatele vor fi îmbunătățirea politicilor regionale specifice și a programelor operaționale FEDER în 7 regiuni ale UE, implicând 5 autorități de management cu competențe în cadrul FEDR pentru proiectele EE și SRE. Îmbunătățirea va permite punerea în aplicare a instrumentelor financiare și a investițiilor în energie în faza 2, datorită schimbărilor de concentrare strategică în 6 politici FEDR și în 2 instrumente financiare existente. Alte realizări importante sunt: > 3,8 milioane EUR din FEDR și > 2,65 milioane EUR din fondurile IF au influențat. 120 de persoane care sporesc capacitatea profesională la evenimente interregionale. 28 de evenimente ale părților interesate, inclusiv: 14 evenimente interregionale cu peste 330 de participanți. 14 întâlniri locale ale părților interesate cu peste 200 de participanți. 140 de bune practici produse și afișate într-o hartă georeferențiată (Instrumentul Fiener-map) și într-o bază de date online, ambele plasate pe site-ul web. (Romanian)
4 November 2022
0 references
PROBLEEM: Hoonete energiatõhususse ja taastuvenergiasse tehtavate investeeringute suurendamine on suur väljakutse Euroopa Liidu 2030. aasta eesmärkide saavutamisel. Enamik ERFi stiimuleid kasutas energiainvesteeringute edendamiseks tagastamatuid toetussüsteeme, kuid EÜ stabiilsuse ja kasvu paktis sätestatud eelarvepuudujäägi piiramise tõttu on investeeringut aeglustatud. Toetuse andmise meetod näitab olulist nõrkust võrreldes muude meetoditega, näiteks rahastamisvahenditega, mistõttu on piirkondlikel omavalitsustel selles valdkonnas uue poliitika kujundamisel keskne roll. Ühtekuuluvusfondide, eelkõige Euroopa Regionaalarengu Fondi kasutamine uute rahastamisvahendite loomisel on eelseisval perioodil 2014–2020 peamine väljakutse, eriti kui seda kombineeritakse Euroopa Komisjoni rahastamisalgatustega. EESMÄRK: Üldeesmärk on edendada uut poliitikat või parandada olemasolevat poliitikat, mille eesmärk on luua rahastamisvahendid, eelkõige rahastamisvahendid, mida toetatakse ERFi vahenditest ja mis on integreeritud EÜ rahastamisalgatustega, nagu EFSI (Junckeri kava 06/2015), Euroopa Investeerimispanga vahendid (ELENA, Margarite’i fondid) või isegi avaliku ja erasektori partnerlused. VÄLJUNDID: Väljunditeks on konkreetse regionaalpoliitika ja ERFi rakenduskava täiustamine seitsmes ELi piirkonnas, hõlmates viit korraldusasutust, kellel on pädevus Euroopa Regionaalarengu Fondi (ERF) ja taastuvenergia projektide valdkonnas. Paranemine võimaldab rahastamisvahendeid ja energiainvesteeringuid 2. etapis ellu viia tänu strateegilise fookuse muutumisele kuues ERFi poliitikas ja kahes olemasolevas rahastamisvahendis. Muud olulised väljundid on: Mõjutas ERFi vahendeid > 3,8 miljonit eurot ja rahastamisvahendite vahendeid > 2,65 miljonit eurot. 120 inimest, kes suurendavad kutsealast suutlikkust piirkondadevahelistel üritustel. 28 sidusrühmade üritust, sealhulgas: 14 piirkondadevahelist üritust, kus osaleb üle 330 sidusrühma. 14 kohalikku sidusrühmade kohtumist enam kui 200 osalejaga. – 140 parimat tava, mis on välja töötatud ja kuvatud georeferentseeritud kaardil (Fiener-kaardi tööriist) ja veebiandmebaasis, mis mõlemad on paigutatud veebisaidile. (Estonian)
4 November 2022
0 references
PROBLEEM: Hoonete energiatõhususse ja taastuvenergiasse tehtavate investeeringute suurendamine on suur väljakutse Euroopa Liidu 2030. aasta eesmärkide saavutamisel. Enamik ERFi stiimuleid kasutas energiainvesteeringute edendamiseks tagastamatuid toetussüsteeme, kuid EÜ stabiilsuse ja kasvu paktis sätestatud eelarvepuudujäägi piiramise tõttu on investeeringut aeglustatud. Toetuse andmise meetod näitab olulist nõrkust võrreldes muude meetoditega, näiteks rahastamisvahenditega, mistõttu on piirkondlikel omavalitsustel selles valdkonnas uue poliitika kujundamisel keskne roll. Ühtekuuluvusfondide, eelkõige Euroopa Regionaalarengu Fondi kasutamine uute rahastamisvahendite loomisel on eelseisval perioodil 2014–2020 peamine väljakutse, eriti kui seda kombineeritakse Euroopa Komisjoni rahastamisalgatustega. EESMÄRK: Üldeesmärk on edendada uut poliitikat või parandada olemasolevat poliitikat, mille eesmärk on luua rahastamisvahendid, eelkõige rahastamisvahendid, mida toetatakse ERFi vahenditest ja mis on integreeritud EÜ rahastamisalgatustega, nagu EFSI (Junckeri kava 06/2015), Euroopa Investeerimispanga vahendid (ELENA, Margarite’i fondid) või isegi avaliku ja erasektori partnerlused. VÄLJUNDID: Väljunditeks on konkreetse regionaalpoliitika ja ERFi rakenduskava täiustamine seitsmes ELi piirkonnas, hõlmates viit korraldusasutust, kellel on pädevus Euroopa Regionaalarengu Fondi (ERF) ja taastuvenergia projektide valdkonnas. Paranemine võimaldab rahastamisvahendeid ja energiainvesteeringuid 2. etapis ellu viia tänu strateegilise fookuse muutumisele kuues ERFi poliitikas ja kahes olemasolevas rahastamisvahendis. Muud olulised väljundid on: Mõjutas ERFi vahendeid > 3,8 miljonit eurot ja rahastamisvahendite vahendeid > 2,65 miljonit eurot. 120 inimest, kes suurendavad kutsealast suutlikkust piirkondadevahelistel üritustel. 28 sidusrühmade üritust, sealhulgas: 14 piirkondadevahelist üritust, kus osaleb üle 330 sidusrühma. 14 kohalikku sidusrühmade kohtumist enam kui 200 osalejaga. – 140 parimat tava, mis on välja töötatud ja kuvatud georeferentseeritud kaardil (Fiener-kaardi tööriist) ja veebiandmebaasis, mis mõlemad on paigutatud veebisaidile. (Estonian)
4 November 2022
0 references
PROBLEEM: Hoonete energiatõhususse ja taastuvenergiasse tehtavate investeeringute suurendamine on suur väljakutse Euroopa Liidu 2030. aasta eesmärkide saavutamisel. Enamik ERFi stiimuleid kasutas energiainvesteeringute edendamiseks tagastamatuid toetussüsteeme, kuid EÜ stabiilsuse ja kasvu paktis sätestatud eelarvepuudujäägi piiramise tõttu on investeeringut aeglustatud. Toetuse andmise meetod näitab olulist nõrkust võrreldes muude meetoditega, näiteks rahastamisvahenditega, mistõttu on piirkondlikel omavalitsustel selles valdkonnas uue poliitika kujundamisel keskne roll. Ühtekuuluvusfondide, eelkõige Euroopa Regionaalarengu Fondi kasutamine uute rahastamisvahendite loomisel on eelseisval perioodil 2014–2020 peamine väljakutse, eriti kui seda kombineeritakse Euroopa Komisjoni rahastamisalgatustega. EESMÄRK: Üldeesmärk on edendada uut poliitikat või parandada olemasolevat poliitikat, mille eesmärk on luua rahastamisvahendid, eelkõige rahastamisvahendid, mida toetatakse ERFi vahenditest ja mis on integreeritud EÜ rahastamisalgatustega, nagu EFSI (Junckeri kava 06/2015), Euroopa Investeerimispanga vahendid (ELENA, Margarite’i fondid) või isegi avaliku ja erasektori partnerlused. VÄLJUNDID: Väljunditeks on konkreetse regionaalpoliitika ja ERFi rakenduskava täiustamine seitsmes ELi piirkonnas, hõlmates viit korraldusasutust, kellel on pädevus Euroopa Regionaalarengu Fondi (ERF) ja taastuvenergia projektide valdkonnas. Paranemine võimaldab rahastamisvahendeid ja energiainvesteeringuid 2. etapis ellu viia tänu strateegilise fookuse muutumisele kuues ERFi poliitikas ja kahes olemasolevas rahastamisvahendis. Muud olulised väljundid on: Mõjutas ERFi vahendeid > 3,8 miljonit eurot ja rahastamisvahendite vahendeid > 2,65 miljonit eurot. 120 inimest, kes suurendavad kutsealast suutlikkust piirkondadevahelistel üritustel. 28 sidusrühmade üritust, sealhulgas: 14 piirkondadevahelist üritust, kus osaleb üle 330 sidusrühma. 14 kohalikku sidusrühmade kohtumist enam kui 200 osalejaga. – 140 parimat tava, mis on välja töötatud ja kuvatud georeferentseeritud kaardil (Fiener-kaardi tööriist) ja veebiandmebaasis, mis mõlemad on paigutatud veebisaidile. (Estonian)
4 November 2022
0 references
PROBLEEM: Hoonete energiatõhususse ja taastuvenergiasse tehtavate investeeringute suurendamine on suur väljakutse Euroopa Liidu 2030. aasta eesmärkide saavutamisel. Enamik ERFi stiimuleid kasutas energiainvesteeringute edendamiseks tagastamatuid toetussüsteeme, kuid EÜ stabiilsuse ja kasvu paktis sätestatud eelarvepuudujäägi piiramise tõttu on investeeringut aeglustatud. Toetuse andmise meetod näitab olulist nõrkust võrreldes muude meetoditega, näiteks rahastamisvahenditega, mistõttu on piirkondlikel omavalitsustel selles valdkonnas uue poliitika kujundamisel keskne roll. Ühtekuuluvusfondide, eelkõige Euroopa Regionaalarengu Fondi kasutamine uute rahastamisvahendite loomisel on eelseisval perioodil 2014–2020 peamine väljakutse, eriti kui seda kombineeritakse Euroopa Komisjoni rahastamisalgatustega. EESMÄRK: Üldeesmärk on edendada uut poliitikat või parandada olemasolevat poliitikat, mille eesmärk on luua rahastamisvahendid, eelkõige rahastamisvahendid, mida toetatakse ERFi vahenditest ja mis on integreeritud EÜ rahastamisalgatustega, nagu EFSI (Junckeri kava 06/2015), Euroopa Investeerimispanga vahendid (ELENA, Margarite’i fondid) või isegi avaliku ja erasektori partnerlused. VÄLJUNDID: Väljunditeks on konkreetse regionaalpoliitika ja ERFi rakenduskava täiustamine seitsmes ELi piirkonnas, hõlmates viit korraldusasutust, kellel on pädevus Euroopa Regionaalarengu Fondi (ERF) ja taastuvenergia projektide valdkonnas. Paranemine võimaldab rahastamisvahendeid ja energiainvesteeringuid 2. etapis ellu viia tänu strateegilise fookuse muutumisele kuues ERFi poliitikas ja kahes olemasolevas rahastamisvahendis. Muud olulised väljundid on: Mõjutas ERFi vahendeid > 3,8 miljonit eurot ja rahastamisvahendite vahendeid > 2,65 miljonit eurot. 120 inimest, kes suurendavad kutsealast suutlikkust piirkondadevahelistel üritustel. 28 sidusrühmade üritust, sealhulgas: 14 piirkondadevahelist üritust, kus osaleb üle 330 sidusrühma. 14 kohalikku sidusrühmade kohtumist enam kui 200 osalejaga. – 140 parimat tava, mis on välja töötatud ja kuvatud georeferentseeritud kaardil (Fiener-kaardi tööriist) ja veebiandmebaasis, mis mõlemad on paigutatud veebisaidile. (Estonian)
4 November 2022
0 references
PROBLEEM: Hoonete energiatõhususse ja taastuvenergiasse tehtavate investeeringute suurendamine on suur väljakutse Euroopa Liidu 2030. aasta eesmärkide saavutamisel. Enamik ERFi stiimuleid kasutas energiainvesteeringute edendamiseks tagastamatuid toetussüsteeme, kuid EÜ stabiilsuse ja kasvu paktis sätestatud eelarvepuudujäägi piiramise tõttu on investeeringut aeglustatud. Toetuse andmise meetod näitab olulist nõrkust võrreldes muude meetoditega, näiteks rahastamisvahenditega, mistõttu on piirkondlikel omavalitsustel selles valdkonnas uue poliitika kujundamisel keskne roll. Ühtekuuluvusfondide, eelkõige Euroopa Regionaalarengu Fondi kasutamine uute rahastamisvahendite loomisel on eelseisval perioodil 2014–2020 peamine väljakutse, eriti kui seda kombineeritakse Euroopa Komisjoni rahastamisalgatustega. EESMÄRK: Üldeesmärk on edendada uut poliitikat või parandada olemasolevat poliitikat, mille eesmärk on luua rahastamisvahendid, eelkõige rahastamisvahendid, mida toetatakse ERFi vahenditest ja mis on integreeritud EÜ rahastamisalgatustega, nagu EFSI (Junckeri kava 06/2015), Euroopa Investeerimispanga vahendid (ELENA, Margarite’i fondid) või isegi avaliku ja erasektori partnerlused. VÄLJUNDID: Väljunditeks on konkreetse regionaalpoliitika ja ERFi rakenduskava täiustamine seitsmes ELi piirkonnas, hõlmates viit korraldusasutust, kellel on pädevus Euroopa Regionaalarengu Fondi (ERF) ja taastuvenergia projektide valdkonnas. Paranemine võimaldab rahastamisvahendeid ja energiainvesteeringuid 2. etapis ellu viia tänu strateegilise fookuse muutumisele kuues ERFi poliitikas ja kahes olemasolevas rahastamisvahendis. Muud olulised väljundid on: Mõjutas ERFi vahendeid > 3,8 miljonit eurot ja rahastamisvahendite vahendeid > 2,65 miljonit eurot. 120 inimest, kes suurendavad kutsealast suutlikkust piirkondadevahelistel üritustel. 28 sidusrühmade üritust, sealhulgas: 14 piirkondadevahelist üritust, kus osaleb üle 330 sidusrühma. 14 kohalikku sidusrühmade kohtumist enam kui 200 osalejaga. – 140 parimat tava, mis on välja töötatud ja kuvatud georeferentseeritud kaardil (Fiener-kaardi tööriist) ja veebiandmebaasis, mis mõlemad on paigutatud veebisaidile. (Estonian)
4 November 2022
0 references
PROBLEEM: Hoonete energiatõhususse ja taastuvenergiasse tehtavate investeeringute suurendamine on suur väljakutse Euroopa Liidu 2030. aasta eesmärkide saavutamisel. Enamik ERFi stiimuleid kasutas energiainvesteeringute edendamiseks tagastamatuid toetussüsteeme, kuid EÜ stabiilsuse ja kasvu paktis sätestatud eelarvepuudujäägi piiramise tõttu on investeeringut aeglustatud. Toetuse andmise meetod näitab olulist nõrkust võrreldes muude meetoditega, näiteks rahastamisvahenditega, mistõttu on piirkondlikel omavalitsustel selles valdkonnas uue poliitika kujundamisel keskne roll. Ühtekuuluvusfondide, eelkõige Euroopa Regionaalarengu Fondi kasutamine uute rahastamisvahendite loomisel on eelseisval perioodil 2014–2020 peamine väljakutse, eriti kui seda kombineeritakse Euroopa Komisjoni rahastamisalgatustega. EESMÄRK: Üldeesmärk on edendada uut poliitikat või parandada olemasolevat poliitikat, mille eesmärk on luua rahastamisvahendid, eelkõige rahastamisvahendid, mida toetatakse ERFi vahenditest ja mis on integreeritud EÜ rahastamisalgatustega, nagu EFSI (Junckeri kava 06/2015), Euroopa Investeerimispanga vahendid (ELENA, Margarite’i fondid) või isegi avaliku ja erasektori partnerlused. VÄLJUNDID: Väljunditeks on konkreetse regionaalpoliitika ja ERFi rakenduskava täiustamine seitsmes ELi piirkonnas, hõlmates viit korraldusasutust, kellel on pädevus Euroopa Regionaalarengu Fondi (ERF) ja taastuvenergia projektide valdkonnas. Paranemine võimaldab rahastamisvahendeid ja energiainvesteeringuid 2. etapis ellu viia tänu strateegilise fookuse muutumisele kuues ERFi poliitikas ja kahes olemasolevas rahastamisvahendis. Muud olulised väljundid on: Mõjutas ERFi vahendeid > 3,8 miljonit eurot ja rahastamisvahendite vahendeid > 2,65 miljonit eurot. 120 inimest, kes suurendavad kutsealast suutlikkust piirkondadevahelistel üritustel. 28 sidusrühmade üritust, sealhulgas: 14 piirkondadevahelist üritust, kus osaleb üle 330 sidusrühma. 14 kohalikku sidusrühmade kohtumist enam kui 200 osalejaga. – 140 parimat tava, mis on välja töötatud ja kuvatud georeferentseeritud kaardil (Fiener-kaardi tööriist) ja veebiandmebaasis, mis mõlemad on paigutatud veebisaidile. (Estonian)
4 November 2022
0 references
PROBLEMA: Didinti investicijas į pastatų energijos vartojimo efektyvumą ir atsinaujinančiąją energiją yra didelis iššūkis siekiant Europos Sąjungos 2030 m. tikslų. Daugumoje ERPF paskatų buvo naudojamos negrąžintinos dotacijų sistemos investicijoms į energetiką skatinti, tačiau dėl EB Stabilumo ir augimo pakte (SAP) nustatyto deficito apribojimo investicijos sulėtėjo. Dotacijų metodas rodo didelį trūkumą, palyginti su kitais metodais, pavyzdžiui, finansinėmis priemonėmis (FI), todėl regionų valdžios institucijoms tenka svarbus vaidmuo kuriant naujas šios srities politikos kryptis. Sanglaudos fondų, ypač ERPF, naudojimas kuriant naujas finansines priemones yra pagrindinis ateinančio 2014–2020 m. laikotarpio uždavinys, ypač kai jis derinamas su EB finansavimo iniciatyvomis. TIKSLAS: Bendras tikslas – skatinti naujas politikos kryptis arba tobulinti esamas politikos priemones, kuriomis siekiama sukurti finansavimo priemones, visų pirma finansines priemones, remiamas ERPF lėšomis ir integruotas į EB finansavimo iniciatyvas, pavyzdžiui, ESIF (Junckerio planas 06/2015), Europos investicijų banko (EIB) priemones (ELENA, Margarite fondus) ar net viešojo ir privačiojo sektorių partnerystes. IŠĖJIMAI: Išdirbiai bus pagerinti konkrečią regioninę politiką ir ERPF VP 7 ES regionuose, įtraukiant 5 vadovaujančiąsias institucijas, turinčias ERPF kompetenciją energijos vartojimo efektyvumo ir atsinaujinančiųjų energijos išteklių projektų srityje. Patobulinimas sudarys sąlygas įgyvendinti finansines priemones ir investicijas į energetiką 2 etape, nes pasikeitė 6 ERPF politikos kryptys ir 2 esamos finansinės priemonės. Kiti svarbūs rezultatai yra šie: Poveikis padarytas > 3,8 mln. EUR ERPF ir > 2,65 mln. EUR finansinių priemonių lėšų. 120 žmonių, didinančių profesinius gebėjimus dalyvauti tarpregioniniuose renginiuose. – 28 suinteresuotųjų subjektų renginiai, įskaitant: 14 tarpregioninių renginių, kuriuose dalyvauja daugiau kaip 330 suinteresuotųjų subjektų. 14 vietos suinteresuotųjų subjektų susitikimų, kuriuose dalyvavo daugiau kaip 200 dalyvių. – 140 geriausios praktikos pavyzdžių parengta ir rodoma georeferenciniame žemėlapyje (papildomo žemėlapio priemonėje) ir internetinėje duomenų bazėje, patalpintoje svetainėje. (Lithuanian)
4 November 2022
0 references
PROBLEMA: Didinti investicijas į pastatų energijos vartojimo efektyvumą ir atsinaujinančiąją energiją yra didelis iššūkis siekiant Europos Sąjungos 2030 m. tikslų. Daugumoje ERPF paskatų buvo naudojamos negrąžintinos dotacijų sistemos investicijoms į energetiką skatinti, tačiau dėl EB Stabilumo ir augimo pakte (SAP) nustatyto deficito apribojimo investicijos sulėtėjo. Dotacijų metodas rodo didelį trūkumą, palyginti su kitais metodais, pavyzdžiui, finansinėmis priemonėmis (FI), todėl regionų valdžios institucijoms tenka svarbus vaidmuo kuriant naujas šios srities politikos kryptis. Sanglaudos fondų, ypač ERPF, naudojimas kuriant naujas finansines priemones yra pagrindinis ateinančio 2014–2020 m. laikotarpio uždavinys, ypač kai jis derinamas su EB finansavimo iniciatyvomis. TIKSLAS: Bendras tikslas – skatinti naujas politikos kryptis arba tobulinti esamas politikos priemones, kuriomis siekiama sukurti finansavimo priemones, visų pirma finansines priemones, remiamas ERPF lėšomis ir integruotas į EB finansavimo iniciatyvas, pavyzdžiui, ESIF (Junckerio planas 06/2015), Europos investicijų banko (EIB) priemones (ELENA, Margarite fondus) ar net viešojo ir privačiojo sektorių partnerystes. IŠĖJIMAI: Išdirbiai bus pagerinti konkrečią regioninę politiką ir ERPF VP 7 ES regionuose, įtraukiant 5 vadovaujančiąsias institucijas, turinčias ERPF kompetenciją energijos vartojimo efektyvumo ir atsinaujinančiųjų energijos išteklių projektų srityje. Patobulinimas sudarys sąlygas įgyvendinti finansines priemones ir investicijas į energetiką 2 etape, nes pasikeitė 6 ERPF politikos kryptys ir 2 esamos finansinės priemonės. Kiti svarbūs rezultatai yra šie: Poveikis padarytas > 3,8 mln. EUR ERPF ir > 2,65 mln. EUR finansinių priemonių lėšų. 120 žmonių, didinančių profesinius gebėjimus dalyvauti tarpregioniniuose renginiuose. – 28 suinteresuotųjų subjektų renginiai, įskaitant: 14 tarpregioninių renginių, kuriuose dalyvauja daugiau kaip 330 suinteresuotųjų subjektų. 14 vietos suinteresuotųjų subjektų susitikimų, kuriuose dalyvavo daugiau kaip 200 dalyvių. – 140 geriausios praktikos pavyzdžių parengta ir rodoma georeferenciniame žemėlapyje (papildomo žemėlapio priemonėje) ir internetinėje duomenų bazėje, patalpintoje svetainėje. (Lithuanian)
4 November 2022
0 references
PROBLEMA: Didinti investicijas į pastatų energijos vartojimo efektyvumą ir atsinaujinančiąją energiją yra didelis iššūkis siekiant Europos Sąjungos 2030 m. tikslų. Daugumoje ERPF paskatų buvo naudojamos negrąžintinos dotacijų sistemos investicijoms į energetiką skatinti, tačiau dėl EB Stabilumo ir augimo pakte (SAP) nustatyto deficito apribojimo investicijos sulėtėjo. Dotacijų metodas rodo didelį trūkumą, palyginti su kitais metodais, pavyzdžiui, finansinėmis priemonėmis (FI), todėl regionų valdžios institucijoms tenka svarbus vaidmuo kuriant naujas šios srities politikos kryptis. Sanglaudos fondų, ypač ERPF, naudojimas kuriant naujas finansines priemones yra pagrindinis ateinančio 2014–2020 m. laikotarpio uždavinys, ypač kai jis derinamas su EB finansavimo iniciatyvomis. TIKSLAS: Bendras tikslas – skatinti naujas politikos kryptis arba tobulinti esamas politikos priemones, kuriomis siekiama sukurti finansavimo priemones, visų pirma finansines priemones, remiamas ERPF lėšomis ir integruotas į EB finansavimo iniciatyvas, pavyzdžiui, ESIF (Junckerio planas 06/2015), Europos investicijų banko (EIB) priemones (ELENA, Margarite fondus) ar net viešojo ir privačiojo sektorių partnerystes. IŠĖJIMAI: Išdirbiai bus pagerinti konkrečią regioninę politiką ir ERPF VP 7 ES regionuose, įtraukiant 5 vadovaujančiąsias institucijas, turinčias ERPF kompetenciją energijos vartojimo efektyvumo ir atsinaujinančiųjų energijos išteklių projektų srityje. Patobulinimas sudarys sąlygas įgyvendinti finansines priemones ir investicijas į energetiką 2 etape, nes pasikeitė 6 ERPF politikos kryptys ir 2 esamos finansinės priemonės. Kiti svarbūs rezultatai yra šie: Poveikis padarytas > 3,8 mln. EUR ERPF ir > 2,65 mln. EUR finansinių priemonių lėšų. 120 žmonių, didinančių profesinius gebėjimus dalyvauti tarpregioniniuose renginiuose. – 28 suinteresuotųjų subjektų renginiai, įskaitant: 14 tarpregioninių renginių, kuriuose dalyvauja daugiau kaip 330 suinteresuotųjų subjektų. 14 vietos suinteresuotųjų subjektų susitikimų, kuriuose dalyvavo daugiau kaip 200 dalyvių. – 140 geriausios praktikos pavyzdžių parengta ir rodoma georeferenciniame žemėlapyje (papildomo žemėlapio priemonėje) ir internetinėje duomenų bazėje, patalpintoje svetainėje. (Lithuanian)
4 November 2022
0 references
PROBLEMA: Didinti investicijas į pastatų energijos vartojimo efektyvumą ir atsinaujinančiąją energiją yra didelis iššūkis siekiant Europos Sąjungos 2030 m. tikslų. Daugumoje ERPF paskatų buvo naudojamos negrąžintinos dotacijų sistemos investicijoms į energetiką skatinti, tačiau dėl EB Stabilumo ir augimo pakte (SAP) nustatyto deficito apribojimo investicijos sulėtėjo. Dotacijų metodas rodo didelį trūkumą, palyginti su kitais metodais, pavyzdžiui, finansinėmis priemonėmis (FI), todėl regionų valdžios institucijoms tenka svarbus vaidmuo kuriant naujas šios srities politikos kryptis. Sanglaudos fondų, ypač ERPF, naudojimas kuriant naujas finansines priemones yra pagrindinis ateinančio 2014–2020 m. laikotarpio uždavinys, ypač kai jis derinamas su EB finansavimo iniciatyvomis. TIKSLAS: Bendras tikslas – skatinti naujas politikos kryptis arba tobulinti esamas politikos priemones, kuriomis siekiama sukurti finansavimo priemones, visų pirma finansines priemones, remiamas ERPF lėšomis ir integruotas į EB finansavimo iniciatyvas, pavyzdžiui, ESIF (Junckerio planas 06/2015), Europos investicijų banko (EIB) priemones (ELENA, Margarite fondus) ar net viešojo ir privačiojo sektorių partnerystes. IŠĖJIMAI: Išdirbiai bus pagerinti konkrečią regioninę politiką ir ERPF VP 7 ES regionuose, įtraukiant 5 vadovaujančiąsias institucijas, turinčias ERPF kompetenciją energijos vartojimo efektyvumo ir atsinaujinančiųjų energijos išteklių projektų srityje. Patobulinimas sudarys sąlygas įgyvendinti finansines priemones ir investicijas į energetiką 2 etape, nes pasikeitė 6 ERPF politikos kryptys ir 2 esamos finansinės priemonės. Kiti svarbūs rezultatai yra šie: Poveikis padarytas > 3,8 mln. EUR ERPF ir > 2,65 mln. EUR finansinių priemonių lėšų. 120 žmonių, didinančių profesinius gebėjimus dalyvauti tarpregioniniuose renginiuose. – 28 suinteresuotųjų subjektų renginiai, įskaitant: 14 tarpregioninių renginių, kuriuose dalyvauja daugiau kaip 330 suinteresuotųjų subjektų. 14 vietos suinteresuotųjų subjektų susitikimų, kuriuose dalyvavo daugiau kaip 200 dalyvių. – 140 geriausios praktikos pavyzdžių parengta ir rodoma georeferenciniame žemėlapyje (papildomo žemėlapio priemonėje) ir internetinėje duomenų bazėje, patalpintoje svetainėje. (Lithuanian)
4 November 2022
0 references
PROBLEMA: Didinti investicijas į pastatų energijos vartojimo efektyvumą ir atsinaujinančiąją energiją yra didelis iššūkis siekiant Europos Sąjungos 2030 m. tikslų. Daugumoje ERPF paskatų buvo naudojamos negrąžintinos dotacijų sistemos investicijoms į energetiką skatinti, tačiau dėl EB Stabilumo ir augimo pakte (SAP) nustatyto deficito apribojimo investicijos sulėtėjo. Dotacijų metodas rodo didelį trūkumą, palyginti su kitais metodais, pavyzdžiui, finansinėmis priemonėmis (FI), todėl regionų valdžios institucijoms tenka svarbus vaidmuo kuriant naujas šios srities politikos kryptis. Sanglaudos fondų, ypač ERPF, naudojimas kuriant naujas finansines priemones yra pagrindinis ateinančio 2014–2020 m. laikotarpio uždavinys, ypač kai jis derinamas su EB finansavimo iniciatyvomis. TIKSLAS: Bendras tikslas – skatinti naujas politikos kryptis arba tobulinti esamas politikos priemones, kuriomis siekiama sukurti finansavimo priemones, visų pirma finansines priemones, remiamas ERPF lėšomis ir integruotas į EB finansavimo iniciatyvas, pavyzdžiui, ESIF (Junckerio planas 06/2015), Europos investicijų banko (EIB) priemones (ELENA, Margarite fondus) ar net viešojo ir privačiojo sektorių partnerystes. IŠĖJIMAI: Išdirbiai bus pagerinti konkrečią regioninę politiką ir ERPF VP 7 ES regionuose, įtraukiant 5 vadovaujančiąsias institucijas, turinčias ERPF kompetenciją energijos vartojimo efektyvumo ir atsinaujinančiųjų energijos išteklių projektų srityje. Patobulinimas sudarys sąlygas įgyvendinti finansines priemones ir investicijas į energetiką 2 etape, nes pasikeitė 6 ERPF politikos kryptys ir 2 esamos finansinės priemonės. Kiti svarbūs rezultatai yra šie: Poveikis padarytas > 3,8 mln. EUR ERPF ir > 2,65 mln. EUR finansinių priemonių lėšų. 120 žmonių, didinančių profesinius gebėjimus dalyvauti tarpregioniniuose renginiuose. – 28 suinteresuotųjų subjektų renginiai, įskaitant: 14 tarpregioninių renginių, kuriuose dalyvauja daugiau kaip 330 suinteresuotųjų subjektų. 14 vietos suinteresuotųjų subjektų susitikimų, kuriuose dalyvavo daugiau kaip 200 dalyvių. – 140 geriausios praktikos pavyzdžių parengta ir rodoma georeferenciniame žemėlapyje (papildomo žemėlapio priemonėje) ir internetinėje duomenų bazėje, patalpintoje svetainėje. (Lithuanian)
4 November 2022
0 references
PROBLEMA: Didinti investicijas į pastatų energijos vartojimo efektyvumą ir atsinaujinančiąją energiją yra didelis iššūkis siekiant Europos Sąjungos 2030 m. tikslų. Daugumoje ERPF paskatų buvo naudojamos negrąžintinos dotacijų sistemos investicijoms į energetiką skatinti, tačiau dėl EB Stabilumo ir augimo pakte (SAP) nustatyto deficito apribojimo investicijos sulėtėjo. Dotacijų metodas rodo didelį trūkumą, palyginti su kitais metodais, pavyzdžiui, finansinėmis priemonėmis (FI), todėl regionų valdžios institucijoms tenka svarbus vaidmuo kuriant naujas šios srities politikos kryptis. Sanglaudos fondų, ypač ERPF, naudojimas kuriant naujas finansines priemones yra pagrindinis ateinančio 2014–2020 m. laikotarpio uždavinys, ypač kai jis derinamas su EB finansavimo iniciatyvomis. TIKSLAS: Bendras tikslas – skatinti naujas politikos kryptis arba tobulinti esamas politikos priemones, kuriomis siekiama sukurti finansavimo priemones, visų pirma finansines priemones, remiamas ERPF lėšomis ir integruotas į EB finansavimo iniciatyvas, pavyzdžiui, ESIF (Junckerio planas 06/2015), Europos investicijų banko (EIB) priemones (ELENA, Margarite fondus) ar net viešojo ir privačiojo sektorių partnerystes. IŠĖJIMAI: Išdirbiai bus pagerinti konkrečią regioninę politiką ir ERPF VP 7 ES regionuose, įtraukiant 5 vadovaujančiąsias institucijas, turinčias ERPF kompetenciją energijos vartojimo efektyvumo ir atsinaujinančiųjų energijos išteklių projektų srityje. Patobulinimas sudarys sąlygas įgyvendinti finansines priemones ir investicijas į energetiką 2 etape, nes pasikeitė 6 ERPF politikos kryptys ir 2 esamos finansinės priemonės. Kiti svarbūs rezultatai yra šie: Poveikis padarytas > 3,8 mln. EUR ERPF ir > 2,65 mln. EUR finansinių priemonių lėšų. 120 žmonių, didinančių profesinius gebėjimus dalyvauti tarpregioniniuose renginiuose. – 28 suinteresuotųjų subjektų renginiai, įskaitant: 14 tarpregioninių renginių, kuriuose dalyvauja daugiau kaip 330 suinteresuotųjų subjektų. 14 vietos suinteresuotųjų subjektų susitikimų, kuriuose dalyvavo daugiau kaip 200 dalyvių. – 140 geriausios praktikos pavyzdžių parengta ir rodoma georeferenciniame žemėlapyje (papildomo žemėlapio priemonėje) ir internetinėje duomenų bazėje, patalpintoje svetainėje. (Lithuanian)
4 November 2022
0 references
ONGELMA: Rakennusten energiatehokkuuteen ja uusiutuvaan energiaan tehtävien investointien lisääminen on suuri haaste Euroopan unionin vuodelle 2030 asetettujen tavoitteiden saavuttamiselle. Useimmissa EAKR:n kannustimissa käytettiin energiainvestointeja edistäviä avustusjärjestelmiä, joita ei palauteta, mutta EY:n vakaus- ja kasvusopimuksen alijäämärajoituksista johtuen investoinnit ovat hidastuneet. Avustusmenetelmä on osoittautunut merkittäväksi heikkoudeksi suhteessa muihin menetelmiin, kuten rahoitusvälineisiin, joten alueviranomaisilla on keskeinen rooli uusien toimintalinjojen luomisessa tällä alalla. Koheesiorahastojen, erityisesti EAKR:n, käyttö uusien rahoitusvälineiden luomisessa on keskeinen haaste tulevalla kaudella 2014–2020, erityisesti yhdistettynä EY:n rahoitusaloitteisiin. TAVOITE: Yleisenä tavoitteena on edistää uusia politiikkoja tai nykyisten politiikkojen parantamista, joilla pyritään luomaan rahoitusvälineitä, erityisesti EAKR:n rahastoista tuettuja rahoitusvälineitä, jotka on integroitu EY:n rahoitusaloitteisiin, kuten ESIR-rahasto (Junckerin suunnitelma 06/2015), Euroopan investointipankin EIP:n välineet (ELENA, Margarite-rahastot) tai jopa julkisen ja yksityisen sektorin kumppanuudet. LÄHDÖT: Tuotokset ovat erityisten aluepolitiikkojen ja EAKR:n toimenpideohjelman parantaminen seitsemällä EU:n alueella, joihin osallistuu viisi hallintoviranomaista, joilla on toimivalta energiatehokkuus- ja uusiutuvia energialähteitä koskevissa hankkeissa. Parannus mahdollistaa rahoitusvälineiden ja energia-investointien toteuttamisen toisessa vaiheessa, koska kuuden EAKR:n toimintalinjan ja kahden nykyisen rahoitusvälineen strateginen painopiste on muuttunut. Muita tärkeitä tuloksia ovat: Yli 3,8 miljoonaa euroa EAKR:ää ja > 2,65 miljoonaa euroa rahoitusvälineiden varoja. Alueiden välisiin tapahtumiin osallistuu 120 henkilöä, jotka lisäävät ammatillista kapasiteettiaan. — 28 sidosryhmätapahtumaa, mukaan lukien: 14 alueiden välistä tapahtumaa, joihin osallistuu yli 330 sidosryhmää. 14 paikallista sidosryhmäkokousta, joissa on yli 200 osallistujaa. — 140 parasta käytäntöä, jotka on tuotettu ja esitetty georeferenssikartassa (Fiener-karttatyökalu) ja verkkotietokannassa, jotka molemmat on sijoitettu verkkosivustolle. (Finnish)
4 November 2022
0 references
ONGELMA: Rakennusten energiatehokkuuteen ja uusiutuvaan energiaan tehtävien investointien lisääminen on suuri haaste Euroopan unionin vuodelle 2030 asetettujen tavoitteiden saavuttamiselle. Useimmissa EAKR:n kannustimissa käytettiin energiainvestointeja edistäviä avustusjärjestelmiä, joita ei palauteta, mutta EY:n vakaus- ja kasvusopimuksen alijäämärajoituksista johtuen investoinnit ovat hidastuneet. Avustusmenetelmä on osoittautunut merkittäväksi heikkoudeksi suhteessa muihin menetelmiin, kuten rahoitusvälineisiin, joten alueviranomaisilla on keskeinen rooli uusien toimintalinjojen luomisessa tällä alalla. Koheesiorahastojen, erityisesti EAKR:n, käyttö uusien rahoitusvälineiden luomisessa on keskeinen haaste tulevalla kaudella 2014–2020, erityisesti yhdistettynä EY:n rahoitusaloitteisiin. TAVOITE: Yleisenä tavoitteena on edistää uusia politiikkoja tai nykyisten politiikkojen parantamista, joilla pyritään luomaan rahoitusvälineitä, erityisesti EAKR:n rahastoista tuettuja rahoitusvälineitä, jotka on integroitu EY:n rahoitusaloitteisiin, kuten ESIR-rahasto (Junckerin suunnitelma 06/2015), Euroopan investointipankin EIP:n välineet (ELENA, Margarite-rahastot) tai jopa julkisen ja yksityisen sektorin kumppanuudet. LÄHDÖT: Tuotokset ovat erityisten aluepolitiikkojen ja EAKR:n toimenpideohjelman parantaminen seitsemällä EU:n alueella, joihin osallistuu viisi hallintoviranomaista, joilla on toimivalta energiatehokkuus- ja uusiutuvia energialähteitä koskevissa hankkeissa. Parannus mahdollistaa rahoitusvälineiden ja energia-investointien toteuttamisen toisessa vaiheessa, koska kuuden EAKR:n toimintalinjan ja kahden nykyisen rahoitusvälineen strateginen painopiste on muuttunut. Muita tärkeitä tuloksia ovat: Yli 3,8 miljoonaa euroa EAKR:ää ja > 2,65 miljoonaa euroa rahoitusvälineiden varoja. Alueiden välisiin tapahtumiin osallistuu 120 henkilöä, jotka lisäävät ammatillista kapasiteettiaan. — 28 sidosryhmätapahtumaa, mukaan lukien: 14 alueiden välistä tapahtumaa, joihin osallistuu yli 330 sidosryhmää. 14 paikallista sidosryhmäkokousta, joissa on yli 200 osallistujaa. — 140 parasta käytäntöä, jotka on tuotettu ja esitetty georeferenssikartassa (Fiener-karttatyökalu) ja verkkotietokannassa, jotka molemmat on sijoitettu verkkosivustolle. (Finnish)
4 November 2022
0 references
ONGELMA: Rakennusten energiatehokkuuteen ja uusiutuvaan energiaan tehtävien investointien lisääminen on suuri haaste Euroopan unionin vuodelle 2030 asetettujen tavoitteiden saavuttamiselle. Useimmissa EAKR:n kannustimissa käytettiin energiainvestointeja edistäviä avustusjärjestelmiä, joita ei palauteta, mutta EY:n vakaus- ja kasvusopimuksen alijäämärajoituksista johtuen investoinnit ovat hidastuneet. Avustusmenetelmä on osoittautunut merkittäväksi heikkoudeksi suhteessa muihin menetelmiin, kuten rahoitusvälineisiin, joten alueviranomaisilla on keskeinen rooli uusien toimintalinjojen luomisessa tällä alalla. Koheesiorahastojen, erityisesti EAKR:n, käyttö uusien rahoitusvälineiden luomisessa on keskeinen haaste tulevalla kaudella 2014–2020, erityisesti yhdistettynä EY:n rahoitusaloitteisiin. TAVOITE: Yleisenä tavoitteena on edistää uusia politiikkoja tai nykyisten politiikkojen parantamista, joilla pyritään luomaan rahoitusvälineitä, erityisesti EAKR:n rahastoista tuettuja rahoitusvälineitä, jotka on integroitu EY:n rahoitusaloitteisiin, kuten ESIR-rahasto (Junckerin suunnitelma 06/2015), Euroopan investointipankin EIP:n välineet (ELENA, Margarite-rahastot) tai jopa julkisen ja yksityisen sektorin kumppanuudet. LÄHDÖT: Tuotokset ovat erityisten aluepolitiikkojen ja EAKR:n toimenpideohjelman parantaminen seitsemällä EU:n alueella, joihin osallistuu viisi hallintoviranomaista, joilla on toimivalta energiatehokkuus- ja uusiutuvia energialähteitä koskevissa hankkeissa. Parannus mahdollistaa rahoitusvälineiden ja energia-investointien toteuttamisen toisessa vaiheessa, koska kuuden EAKR:n toimintalinjan ja kahden nykyisen rahoitusvälineen strateginen painopiste on muuttunut. Muita tärkeitä tuloksia ovat: Yli 3,8 miljoonaa euroa EAKR:ää ja > 2,65 miljoonaa euroa rahoitusvälineiden varoja. Alueiden välisiin tapahtumiin osallistuu 120 henkilöä, jotka lisäävät ammatillista kapasiteettiaan. — 28 sidosryhmätapahtumaa, mukaan lukien: 14 alueiden välistä tapahtumaa, joihin osallistuu yli 330 sidosryhmää. 14 paikallista sidosryhmäkokousta, joissa on yli 200 osallistujaa. — 140 parasta käytäntöä, jotka on tuotettu ja esitetty georeferenssikartassa (Fiener-karttatyökalu) ja verkkotietokannassa, jotka molemmat on sijoitettu verkkosivustolle. (Finnish)
4 November 2022
0 references
ONGELMA: Rakennusten energiatehokkuuteen ja uusiutuvaan energiaan tehtävien investointien lisääminen on suuri haaste Euroopan unionin vuodelle 2030 asetettujen tavoitteiden saavuttamiselle. Useimmissa EAKR:n kannustimissa käytettiin energiainvestointeja edistäviä avustusjärjestelmiä, joita ei palauteta, mutta EY:n vakaus- ja kasvusopimuksen alijäämärajoituksista johtuen investoinnit ovat hidastuneet. Avustusmenetelmä on osoittautunut merkittäväksi heikkoudeksi suhteessa muihin menetelmiin, kuten rahoitusvälineisiin, joten alueviranomaisilla on keskeinen rooli uusien toimintalinjojen luomisessa tällä alalla. Koheesiorahastojen, erityisesti EAKR:n, käyttö uusien rahoitusvälineiden luomisessa on keskeinen haaste tulevalla kaudella 2014–2020, erityisesti yhdistettynä EY:n rahoitusaloitteisiin. TAVOITE: Yleisenä tavoitteena on edistää uusia politiikkoja tai nykyisten politiikkojen parantamista, joilla pyritään luomaan rahoitusvälineitä, erityisesti EAKR:n rahastoista tuettuja rahoitusvälineitä, jotka on integroitu EY:n rahoitusaloitteisiin, kuten ESIR-rahasto (Junckerin suunnitelma 06/2015), Euroopan investointipankin EIP:n välineet (ELENA, Margarite-rahastot) tai jopa julkisen ja yksityisen sektorin kumppanuudet. LÄHDÖT: Tuotokset ovat erityisten aluepolitiikkojen ja EAKR:n toimenpideohjelman parantaminen seitsemällä EU:n alueella, joihin osallistuu viisi hallintoviranomaista, joilla on toimivalta energiatehokkuus- ja uusiutuvia energialähteitä koskevissa hankkeissa. Parannus mahdollistaa rahoitusvälineiden ja energia-investointien toteuttamisen toisessa vaiheessa, koska kuuden EAKR:n toimintalinjan ja kahden nykyisen rahoitusvälineen strateginen painopiste on muuttunut. Muita tärkeitä tuloksia ovat: Yli 3,8 miljoonaa euroa EAKR:ää ja > 2,65 miljoonaa euroa rahoitusvälineiden varoja. Alueiden välisiin tapahtumiin osallistuu 120 henkilöä, jotka lisäävät ammatillista kapasiteettiaan. — 28 sidosryhmätapahtumaa, mukaan lukien: 14 alueiden välistä tapahtumaa, joihin osallistuu yli 330 sidosryhmää. 14 paikallista sidosryhmäkokousta, joissa on yli 200 osallistujaa. — 140 parasta käytäntöä, jotka on tuotettu ja esitetty georeferenssikartassa (Fiener-karttatyökalu) ja verkkotietokannassa, jotka molemmat on sijoitettu verkkosivustolle. (Finnish)
4 November 2022
0 references
ONGELMA: Rakennusten energiatehokkuuteen ja uusiutuvaan energiaan tehtävien investointien lisääminen on suuri haaste Euroopan unionin vuodelle 2030 asetettujen tavoitteiden saavuttamiselle. Useimmissa EAKR:n kannustimissa käytettiin energiainvestointeja edistäviä avustusjärjestelmiä, joita ei palauteta, mutta EY:n vakaus- ja kasvusopimuksen alijäämärajoituksista johtuen investoinnit ovat hidastuneet. Avustusmenetelmä on osoittautunut merkittäväksi heikkoudeksi suhteessa muihin menetelmiin, kuten rahoitusvälineisiin, joten alueviranomaisilla on keskeinen rooli uusien toimintalinjojen luomisessa tällä alalla. Koheesiorahastojen, erityisesti EAKR:n, käyttö uusien rahoitusvälineiden luomisessa on keskeinen haaste tulevalla kaudella 2014–2020, erityisesti yhdistettynä EY:n rahoitusaloitteisiin. TAVOITE: Yleisenä tavoitteena on edistää uusia politiikkoja tai nykyisten politiikkojen parantamista, joilla pyritään luomaan rahoitusvälineitä, erityisesti EAKR:n rahastoista tuettuja rahoitusvälineitä, jotka on integroitu EY:n rahoitusaloitteisiin, kuten ESIR-rahasto (Junckerin suunnitelma 06/2015), Euroopan investointipankin EIP:n välineet (ELENA, Margarite-rahastot) tai jopa julkisen ja yksityisen sektorin kumppanuudet. LÄHDÖT: Tuotokset ovat erityisten aluepolitiikkojen ja EAKR:n toimenpideohjelman parantaminen seitsemällä EU:n alueella, joihin osallistuu viisi hallintoviranomaista, joilla on toimivalta energiatehokkuus- ja uusiutuvia energialähteitä koskevissa hankkeissa. Parannus mahdollistaa rahoitusvälineiden ja energia-investointien toteuttamisen toisessa vaiheessa, koska kuuden EAKR:n toimintalinjan ja kahden nykyisen rahoitusvälineen strateginen painopiste on muuttunut. Muita tärkeitä tuloksia ovat: Yli 3,8 miljoonaa euroa EAKR:ää ja > 2,65 miljoonaa euroa rahoitusvälineiden varoja. Alueiden välisiin tapahtumiin osallistuu 120 henkilöä, jotka lisäävät ammatillista kapasiteettiaan. — 28 sidosryhmätapahtumaa, mukaan lukien: 14 alueiden välistä tapahtumaa, joihin osallistuu yli 330 sidosryhmää. 14 paikallista sidosryhmäkokousta, joissa on yli 200 osallistujaa. — 140 parasta käytäntöä, jotka on tuotettu ja esitetty georeferenssikartassa (Fiener-karttatyökalu) ja verkkotietokannassa, jotka molemmat on sijoitettu verkkosivustolle. (Finnish)
4 November 2022
0 references
ONGELMA: Rakennusten energiatehokkuuteen ja uusiutuvaan energiaan tehtävien investointien lisääminen on suuri haaste Euroopan unionin vuodelle 2030 asetettujen tavoitteiden saavuttamiselle. Useimmissa EAKR:n kannustimissa käytettiin energiainvestointeja edistäviä avustusjärjestelmiä, joita ei palauteta, mutta EY:n vakaus- ja kasvusopimuksen alijäämärajoituksista johtuen investoinnit ovat hidastuneet. Avustusmenetelmä on osoittautunut merkittäväksi heikkoudeksi suhteessa muihin menetelmiin, kuten rahoitusvälineisiin, joten alueviranomaisilla on keskeinen rooli uusien toimintalinjojen luomisessa tällä alalla. Koheesiorahastojen, erityisesti EAKR:n, käyttö uusien rahoitusvälineiden luomisessa on keskeinen haaste tulevalla kaudella 2014–2020, erityisesti yhdistettynä EY:n rahoitusaloitteisiin. TAVOITE: Yleisenä tavoitteena on edistää uusia politiikkoja tai nykyisten politiikkojen parantamista, joilla pyritään luomaan rahoitusvälineitä, erityisesti EAKR:n rahastoista tuettuja rahoitusvälineitä, jotka on integroitu EY:n rahoitusaloitteisiin, kuten ESIR-rahasto (Junckerin suunnitelma 06/2015), Euroopan investointipankin EIP:n välineet (ELENA, Margarite-rahastot) tai jopa julkisen ja yksityisen sektorin kumppanuudet. LÄHDÖT: Tuotokset ovat erityisten aluepolitiikkojen ja EAKR:n toimenpideohjelman parantaminen seitsemällä EU:n alueella, joihin osallistuu viisi hallintoviranomaista, joilla on toimivalta energiatehokkuus- ja uusiutuvia energialähteitä koskevissa hankkeissa. Parannus mahdollistaa rahoitusvälineiden ja energia-investointien toteuttamisen toisessa vaiheessa, koska kuuden EAKR:n toimintalinjan ja kahden nykyisen rahoitusvälineen strateginen painopiste on muuttunut. Muita tärkeitä tuloksia ovat: Yli 3,8 miljoonaa euroa EAKR:ää ja > 2,65 miljoonaa euroa rahoitusvälineiden varoja. Alueiden välisiin tapahtumiin osallistuu 120 henkilöä, jotka lisäävät ammatillista kapasiteettiaan. — 28 sidosryhmätapahtumaa, mukaan lukien: 14 alueiden välistä tapahtumaa, joihin osallistuu yli 330 sidosryhmää. 14 paikallista sidosryhmäkokousta, joissa on yli 200 osallistujaa. — 140 parasta käytäntöä, jotka on tuotettu ja esitetty georeferenssikartassa (Fiener-karttatyökalu) ja verkkotietokannassa, jotka molemmat on sijoitettu verkkosivustolle. (Finnish)
4 November 2022
0 references
IL PROBLEMA: L'aumento degli investimenti nell'efficienza energetica e nelle energie rinnovabili per gli edifici è una sfida importante per raggiungere gli obiettivi dell'Unione europea per il 2030. La maggior parte degli incentivi del FESR ha utilizzato sistemi di sovvenzioni non rimborsabili per promuovere gli investimenti energetici, ma a causa della restrizione del disavanzo nel patto di stabilità e crescita (PSC) della CE, l'investimento è stato rallentato. Il metodo delle sovvenzioni sta mostrando un'importante debolezza rispetto ad altri metodi come gli strumenti finanziari (FI), pertanto gli enti regionali hanno un ruolo chiave da svolgere nella creazione di nuove politiche in questo campo. L'utilizzo dei fondi di coesione, in particolare del FESR, nella generazione di nuovi strumenti finanziari (FI) è una sfida principale per il prossimo periodo 2014-2020, in particolare se combinato con iniziative di finanziamento della CE. OBIETTIVO: L'obiettivo generale è quello di promuovere nuove politiche, o il miglioramento delle politiche esistenti, volte alla creazione di strumenti di finanziamento, in particolare strumenti finanziari (SIF) sostenuti da fondi FESR e integrati con iniziative di finanziamento della CE, come il FEIS (Piano Juncker 06/2015), strumenti della Banca europea per gli investimenti BEI (ELENA, fondi Margarite) o anche di partenariati pubblico-privato. USCITE: I risultati saranno il miglioramento delle politiche regionali specifiche e del PO FESR in 7 regioni dell'UE, coinvolgendo 5 autorità di gestione con competenze nel FESR per i progetti EE e RES. Il miglioramento consentirà l'attuazione degli strumenti finanziari e degli investimenti energetici nella fase 2, grazie a cambiamenti di orientamento strategico in 6 politiche FESR e 2 FI esistenti. Altri risultati importanti sono: > 3,8 milioni di euro del FESR e > 2,65 milioni di euro di fondi FI influenzati. 120 persone che aumentano la capacità professionale partecipando ad eventi interregionali. — 28 eventi delle parti interessate, tra cui: 14 eventi interregionali con più di 330 partecipanti. 14 incontri locali con più di 200 partecipanti. 140 best practice prodotte e visualizzate in una mappa georeferenziata (strumento Fiener-map) e in un database online entrambi inseriti nel sito web. (Italian)
4 November 2022
0 references
IL PROBLEMA: L'aumento degli investimenti nell'efficienza energetica e nelle energie rinnovabili per gli edifici è una sfida importante per raggiungere gli obiettivi dell'Unione europea per il 2030. La maggior parte degli incentivi del FESR ha utilizzato sistemi di sovvenzioni non rimborsabili per promuovere gli investimenti energetici, ma a causa della restrizione del disavanzo nel patto di stabilità e crescita (PSC) della CE, l'investimento è stato rallentato. Il metodo delle sovvenzioni sta mostrando un'importante debolezza rispetto ad altri metodi come gli strumenti finanziari (FI), pertanto gli enti regionali hanno un ruolo chiave da svolgere nella creazione di nuove politiche in questo campo. L'utilizzo dei fondi di coesione, in particolare del FESR, nella generazione di nuovi strumenti finanziari (FI) è una sfida principale per il prossimo periodo 2014-2020, in particolare se combinato con iniziative di finanziamento della CE. OBIETTIVO: L'obiettivo generale è quello di promuovere nuove politiche, o il miglioramento delle politiche esistenti, volte alla creazione di strumenti di finanziamento, in particolare strumenti finanziari (SIF) sostenuti da fondi FESR e integrati con iniziative di finanziamento della CE, come il FEIS (Piano Juncker 06/2015), strumenti della Banca europea per gli investimenti BEI (ELENA, fondi Margarite) o anche di partenariati pubblico-privato. USCITE: I risultati saranno il miglioramento delle politiche regionali specifiche e del PO FESR in 7 regioni dell'UE, coinvolgendo 5 autorità di gestione con competenze nel FESR per i progetti EE e RES. Il miglioramento consentirà l'attuazione degli strumenti finanziari e degli investimenti energetici nella fase 2, grazie a cambiamenti di orientamento strategico in 6 politiche FESR e 2 FI esistenti. Altri risultati importanti sono: > 3,8 milioni di euro del FESR e > 2,65 milioni di euro di fondi FI influenzati. 120 persone che aumentano la capacità professionale partecipando ad eventi interregionali. — 28 eventi delle parti interessate, tra cui: 14 eventi interregionali con più di 330 partecipanti. 14 incontri locali con più di 200 partecipanti. 140 best practice prodotte e visualizzate in una mappa georeferenziata (strumento Fiener-map) e in un database online entrambi inseriti nel sito web. (Italian)
4 November 2022
0 references
IL PROBLEMA: L'aumento degli investimenti nell'efficienza energetica e nelle energie rinnovabili per gli edifici è una sfida importante per raggiungere gli obiettivi dell'Unione europea per il 2030. La maggior parte degli incentivi del FESR ha utilizzato sistemi di sovvenzioni non rimborsabili per promuovere gli investimenti energetici, ma a causa della restrizione del disavanzo nel patto di stabilità e crescita (PSC) della CE, l'investimento è stato rallentato. Il metodo delle sovvenzioni sta mostrando un'importante debolezza rispetto ad altri metodi come gli strumenti finanziari (FI), pertanto gli enti regionali hanno un ruolo chiave da svolgere nella creazione di nuove politiche in questo campo. L'utilizzo dei fondi di coesione, in particolare del FESR, nella generazione di nuovi strumenti finanziari (FI) è una sfida principale per il prossimo periodo 2014-2020, in particolare se combinato con iniziative di finanziamento della CE. OBIETTIVO: L'obiettivo generale è quello di promuovere nuove politiche, o il miglioramento delle politiche esistenti, volte alla creazione di strumenti di finanziamento, in particolare strumenti finanziari (SIF) sostenuti da fondi FESR e integrati con iniziative di finanziamento della CE, come il FEIS (Piano Juncker 06/2015), strumenti della Banca europea per gli investimenti BEI (ELENA, fondi Margarite) o anche di partenariati pubblico-privato. USCITE: I risultati saranno il miglioramento delle politiche regionali specifiche e del PO FESR in 7 regioni dell'UE, coinvolgendo 5 autorità di gestione con competenze nel FESR per i progetti EE e RES. Il miglioramento consentirà l'attuazione degli strumenti finanziari e degli investimenti energetici nella fase 2, grazie a cambiamenti di orientamento strategico in 6 politiche FESR e 2 FI esistenti. Altri risultati importanti sono: > 3,8 milioni di euro del FESR e > 2,65 milioni di euro di fondi FI influenzati. 120 persone che aumentano la capacità professionale partecipando ad eventi interregionali. — 28 eventi delle parti interessate, tra cui: 14 eventi interregionali con più di 330 partecipanti. 14 incontri locali con più di 200 partecipanti. 140 best practice prodotte e visualizzate in una mappa georeferenziata (strumento Fiener-map) e in un database online entrambi inseriti nel sito web. (Italian)
4 November 2022
0 references
IL PROBLEMA: L'aumento degli investimenti nell'efficienza energetica e nelle energie rinnovabili per gli edifici è una sfida importante per raggiungere gli obiettivi dell'Unione europea per il 2030. La maggior parte degli incentivi del FESR ha utilizzato sistemi di sovvenzioni non rimborsabili per promuovere gli investimenti energetici, ma a causa della restrizione del disavanzo nel patto di stabilità e crescita (PSC) della CE, l'investimento è stato rallentato. Il metodo delle sovvenzioni sta mostrando un'importante debolezza rispetto ad altri metodi come gli strumenti finanziari (FI), pertanto gli enti regionali hanno un ruolo chiave da svolgere nella creazione di nuove politiche in questo campo. L'utilizzo dei fondi di coesione, in particolare del FESR, nella generazione di nuovi strumenti finanziari (FI) è una sfida principale per il prossimo periodo 2014-2020, in particolare se combinato con iniziative di finanziamento della CE. OBIETTIVO: L'obiettivo generale è quello di promuovere nuove politiche, o il miglioramento delle politiche esistenti, volte alla creazione di strumenti di finanziamento, in particolare strumenti finanziari (SIF) sostenuti da fondi FESR e integrati con iniziative di finanziamento della CE, come il FEIS (Piano Juncker 06/2015), strumenti della Banca europea per gli investimenti BEI (ELENA, fondi Margarite) o anche di partenariati pubblico-privato. USCITE: I risultati saranno il miglioramento delle politiche regionali specifiche e del PO FESR in 7 regioni dell'UE, coinvolgendo 5 autorità di gestione con competenze nel FESR per i progetti EE e RES. Il miglioramento consentirà l'attuazione degli strumenti finanziari e degli investimenti energetici nella fase 2, grazie a cambiamenti di orientamento strategico in 6 politiche FESR e 2 FI esistenti. Altri risultati importanti sono: > 3,8 milioni di euro del FESR e > 2,65 milioni di euro di fondi FI influenzati. 120 persone che aumentano la capacità professionale partecipando ad eventi interregionali. — 28 eventi delle parti interessate, tra cui: 14 eventi interregionali con più di 330 partecipanti. 14 incontri locali con più di 200 partecipanti. 140 best practice prodotte e visualizzate in una mappa georeferenziata (strumento Fiener-map) e in un database online entrambi inseriti nel sito web. (Italian)
4 November 2022
0 references
IL PROBLEMA: L'aumento degli investimenti nell'efficienza energetica e nelle energie rinnovabili per gli edifici è una sfida importante per raggiungere gli obiettivi dell'Unione europea per il 2030. La maggior parte degli incentivi del FESR ha utilizzato sistemi di sovvenzioni non rimborsabili per promuovere gli investimenti energetici, ma a causa della restrizione del disavanzo nel patto di stabilità e crescita (PSC) della CE, l'investimento è stato rallentato. Il metodo delle sovvenzioni sta mostrando un'importante debolezza rispetto ad altri metodi come gli strumenti finanziari (FI), pertanto gli enti regionali hanno un ruolo chiave da svolgere nella creazione di nuove politiche in questo campo. L'utilizzo dei fondi di coesione, in particolare del FESR, nella generazione di nuovi strumenti finanziari (FI) è una sfida principale per il prossimo periodo 2014-2020, in particolare se combinato con iniziative di finanziamento della CE. OBIETTIVO: L'obiettivo generale è quello di promuovere nuove politiche, o il miglioramento delle politiche esistenti, volte alla creazione di strumenti di finanziamento, in particolare strumenti finanziari (SIF) sostenuti da fondi FESR e integrati con iniziative di finanziamento della CE, come il FEIS (Piano Juncker 06/2015), strumenti della Banca europea per gli investimenti BEI (ELENA, fondi Margarite) o anche di partenariati pubblico-privato. USCITE: I risultati saranno il miglioramento delle politiche regionali specifiche e del PO FESR in 7 regioni dell'UE, coinvolgendo 5 autorità di gestione con competenze nel FESR per i progetti EE e RES. Il miglioramento consentirà l'attuazione degli strumenti finanziari e degli investimenti energetici nella fase 2, grazie a cambiamenti di orientamento strategico in 6 politiche FESR e 2 FI esistenti. Altri risultati importanti sono: > 3,8 milioni di euro del FESR e > 2,65 milioni di euro di fondi FI influenzati. 120 persone che aumentano la capacità professionale partecipando ad eventi interregionali. — 28 eventi delle parti interessate, tra cui: 14 eventi interregionali con più di 330 partecipanti. 14 incontri locali con più di 200 partecipanti. 140 best practice prodotte e visualizzate in una mappa georeferenziata (strumento Fiener-map) e in un database online entrambi inseriti nel sito web. (Italian)
4 November 2022
0 references
IL PROBLEMA: L'aumento degli investimenti nell'efficienza energetica e nelle energie rinnovabili per gli edifici è una sfida importante per raggiungere gli obiettivi dell'Unione europea per il 2030. La maggior parte degli incentivi del FESR ha utilizzato sistemi di sovvenzioni non rimborsabili per promuovere gli investimenti energetici, ma a causa della restrizione del disavanzo nel patto di stabilità e crescita (PSC) della CE, l'investimento è stato rallentato. Il metodo delle sovvenzioni sta mostrando un'importante debolezza rispetto ad altri metodi come gli strumenti finanziari (FI), pertanto gli enti regionali hanno un ruolo chiave da svolgere nella creazione di nuove politiche in questo campo. L'utilizzo dei fondi di coesione, in particolare del FESR, nella generazione di nuovi strumenti finanziari (FI) è una sfida principale per il prossimo periodo 2014-2020, in particolare se combinato con iniziative di finanziamento della CE. OBIETTIVO: L'obiettivo generale è quello di promuovere nuove politiche, o il miglioramento delle politiche esistenti, volte alla creazione di strumenti di finanziamento, in particolare strumenti finanziari (SIF) sostenuti da fondi FESR e integrati con iniziative di finanziamento della CE, come il FEIS (Piano Juncker 06/2015), strumenti della Banca europea per gli investimenti BEI (ELENA, fondi Margarite) o anche di partenariati pubblico-privato. USCITE: I risultati saranno il miglioramento delle politiche regionali specifiche e del PO FESR in 7 regioni dell'UE, coinvolgendo 5 autorità di gestione con competenze nel FESR per i progetti EE e RES. Il miglioramento consentirà l'attuazione degli strumenti finanziari e degli investimenti energetici nella fase 2, grazie a cambiamenti di orientamento strategico in 6 politiche FESR e 2 FI esistenti. Altri risultati importanti sono: > 3,8 milioni di euro del FESR e > 2,65 milioni di euro di fondi FI influenzati. 120 persone che aumentano la capacità professionale partecipando ad eventi interregionali. — 28 eventi delle parti interessate, tra cui: 14 eventi interregionali con più di 330 partecipanti. 14 incontri locali con più di 200 partecipanti. 140 best practice prodotte e visualizzate in una mappa georeferenziata (strumento Fiener-map) e in un database online entrambi inseriti nel sito web. (Italian)
4 November 2022
0 references
A PROBLÉMA: Az épületek energiahatékonyságába és megújuló energiájába történő beruházások növelése komoly kihívást jelent az Európai Unió 2030-ra kitűzött céljainak teljesítése szempontjából. Az ERFA-ösztönzők többsége vissza nem térítendő támogatási rendszert használt az energetikai beruházások ösztönzésére, de az EK Stabilitási és Növekedési Paktumában foglalt hiánykorlátozás miatt a beruházások lassultak. A támogatási módszer jelentős gyengeséget mutat más módszerekkel, például a pénzügyi eszközökkel kapcsolatban, így a regionális önkormányzatok kulcsszerepet játszanak az e területre vonatkozó új politikák kialakításában. A kohéziós alapoknak, különösen az ERFA-nak az új pénzügyi eszközök (FI-k) létrehozása során történő felhasználása a következő 2014–2020-as időszakban a fő kihívás, különösen az EK finanszírozási kezdeményezéseivel kombinálva. A CÉL: Az átfogó cél az új szakpolitikák előmozdítása vagy a meglévő politikák javítása, amelyek célja finanszírozási eszközök létrehozása, különösen az ERFA-alapok által támogatott és az EK finanszírozási kezdeményezéseivel integrált pénzügyi eszközök, például az ESBA (Juncker-terv 06/2015), az Európai Beruházási Bank EBB eszközei (ELENA, Margarite-alapok) vagy akár a köz- és magánszféra közötti partnerségek. KIMENETEK: Az eredmények a konkrét regionális politikák és az ERFA operatív programjainak javítása lesz 7 uniós régióban, öt olyan irányító hatóság bevonásával, amelyek hatáskörrel rendelkeznek az ERFA-ban az energiahatékonysági és megújulóenergia-projektek tekintetében. A fejlesztés lehetővé teszi a pénzügyi eszközök és az energetikai beruházások végrehajtását a 2. szakaszban, köszönhetően 6 ERFA-politikában és 2 meglévő pénzügyi eszközben a stratégiai fókusz változásának. További fontos kimenetek a következők: > 3,8 millió EUR az ERFA-ból és > 2,65 millió EUR a pénzügyi eszközök forrásaiból. Az interregionális rendezvényeken 120 fős szakmai kapacitásbővítésre kerül sor. – 28 érdekelt fél eseménye, többek között: 14 interregionális rendezvény több mint 330 résztvevő részvételével. 14 helyi érdekelt fél találkozója több mint 200 résztvevővel. 140 bevált gyakorlat, amelyet egy földrajzi referenciatérképen (Fiener-map eszköz) és egy online adatbázisban állítottak elő és jelenítettek meg a honlapon. (Hungarian)
4 November 2022
0 references
A PROBLÉMA: Az épületek energiahatékonyságába és megújuló energiájába történő beruházások növelése komoly kihívást jelent az Európai Unió 2030-ra kitűzött céljainak teljesítése szempontjából. Az ERFA-ösztönzők többsége vissza nem térítendő támogatási rendszert használt az energetikai beruházások ösztönzésére, de az EK Stabilitási és Növekedési Paktumában foglalt hiánykorlátozás miatt a beruházások lassultak. A támogatási módszer jelentős gyengeséget mutat más módszerekkel, például a pénzügyi eszközökkel kapcsolatban, így a regionális önkormányzatok kulcsszerepet játszanak az e területre vonatkozó új politikák kialakításában. A kohéziós alapoknak, különösen az ERFA-nak az új pénzügyi eszközök (FI-k) létrehozása során történő felhasználása a következő 2014–2020-as időszakban a fő kihívás, különösen az EK finanszírozási kezdeményezéseivel kombinálva. A CÉL: Az átfogó cél az új szakpolitikák előmozdítása vagy a meglévő politikák javítása, amelyek célja finanszírozási eszközök létrehozása, különösen az ERFA-alapok által támogatott és az EK finanszírozási kezdeményezéseivel integrált pénzügyi eszközök, például az ESBA (Juncker-terv 06/2015), az Európai Beruházási Bank EBB eszközei (ELENA, Margarite-alapok) vagy akár a köz- és magánszféra közötti partnerségek. KIMENETEK: Az eredmények a konkrét regionális politikák és az ERFA operatív programjainak javítása lesz 7 uniós régióban, öt olyan irányító hatóság bevonásával, amelyek hatáskörrel rendelkeznek az ERFA-ban az energiahatékonysági és megújulóenergia-projektek tekintetében. A fejlesztés lehetővé teszi a pénzügyi eszközök és az energetikai beruházások végrehajtását a 2. szakaszban, köszönhetően 6 ERFA-politikában és 2 meglévő pénzügyi eszközben a stratégiai fókusz változásának. További fontos kimenetek a következők: > 3,8 millió EUR az ERFA-ból és > 2,65 millió EUR a pénzügyi eszközök forrásaiból. Az interregionális rendezvényeken 120 fős szakmai kapacitásbővítésre kerül sor. – 28 érdekelt fél eseménye, többek között: 14 interregionális rendezvény több mint 330 résztvevő részvételével. 14 helyi érdekelt fél találkozója több mint 200 résztvevővel. 140 bevált gyakorlat, amelyet egy földrajzi referenciatérképen (Fiener-map eszköz) és egy online adatbázisban állítottak elő és jelenítettek meg a honlapon. (Hungarian)
4 November 2022
0 references
A PROBLÉMA: Az épületek energiahatékonyságába és megújuló energiájába történő beruházások növelése komoly kihívást jelent az Európai Unió 2030-ra kitűzött céljainak teljesítése szempontjából. Az ERFA-ösztönzők többsége vissza nem térítendő támogatási rendszert használt az energetikai beruházások ösztönzésére, de az EK Stabilitási és Növekedési Paktumában foglalt hiánykorlátozás miatt a beruházások lassultak. A támogatási módszer jelentős gyengeséget mutat más módszerekkel, például a pénzügyi eszközökkel kapcsolatban, így a regionális önkormányzatok kulcsszerepet játszanak az e területre vonatkozó új politikák kialakításában. A kohéziós alapoknak, különösen az ERFA-nak az új pénzügyi eszközök (FI-k) létrehozása során történő felhasználása a következő 2014–2020-as időszakban a fő kihívás, különösen az EK finanszírozási kezdeményezéseivel kombinálva. A CÉL: Az átfogó cél az új szakpolitikák előmozdítása vagy a meglévő politikák javítása, amelyek célja finanszírozási eszközök létrehozása, különösen az ERFA-alapok által támogatott és az EK finanszírozási kezdeményezéseivel integrált pénzügyi eszközök, például az ESBA (Juncker-terv 06/2015), az Európai Beruházási Bank EBB eszközei (ELENA, Margarite-alapok) vagy akár a köz- és magánszféra közötti partnerségek. KIMENETEK: Az eredmények a konkrét regionális politikák és az ERFA operatív programjainak javítása lesz 7 uniós régióban, öt olyan irányító hatóság bevonásával, amelyek hatáskörrel rendelkeznek az ERFA-ban az energiahatékonysági és megújulóenergia-projektek tekintetében. A fejlesztés lehetővé teszi a pénzügyi eszközök és az energetikai beruházások végrehajtását a 2. szakaszban, köszönhetően 6 ERFA-politikában és 2 meglévő pénzügyi eszközben a stratégiai fókusz változásának. További fontos kimenetek a következők: > 3,8 millió EUR az ERFA-ból és > 2,65 millió EUR a pénzügyi eszközök forrásaiból. Az interregionális rendezvényeken 120 fős szakmai kapacitásbővítésre kerül sor. – 28 érdekelt fél eseménye, többek között: 14 interregionális rendezvény több mint 330 résztvevő részvételével. 14 helyi érdekelt fél találkozója több mint 200 résztvevővel. 140 bevált gyakorlat, amelyet egy földrajzi referenciatérképen (Fiener-map eszköz) és egy online adatbázisban állítottak elő és jelenítettek meg a honlapon. (Hungarian)
4 November 2022
0 references
A PROBLÉMA: Az épületek energiahatékonyságába és megújuló energiájába történő beruházások növelése komoly kihívást jelent az Európai Unió 2030-ra kitűzött céljainak teljesítése szempontjából. Az ERFA-ösztönzők többsége vissza nem térítendő támogatási rendszert használt az energetikai beruházások ösztönzésére, de az EK Stabilitási és Növekedési Paktumában foglalt hiánykorlátozás miatt a beruházások lassultak. A támogatási módszer jelentős gyengeséget mutat más módszerekkel, például a pénzügyi eszközökkel kapcsolatban, így a regionális önkormányzatok kulcsszerepet játszanak az e területre vonatkozó új politikák kialakításában. A kohéziós alapoknak, különösen az ERFA-nak az új pénzügyi eszközök (FI-k) létrehozása során történő felhasználása a következő 2014–2020-as időszakban a fő kihívás, különösen az EK finanszírozási kezdeményezéseivel kombinálva. A CÉL: Az átfogó cél az új szakpolitikák előmozdítása vagy a meglévő politikák javítása, amelyek célja finanszírozási eszközök létrehozása, különösen az ERFA-alapok által támogatott és az EK finanszírozási kezdeményezéseivel integrált pénzügyi eszközök, például az ESBA (Juncker-terv 06/2015), az Európai Beruházási Bank EBB eszközei (ELENA, Margarite-alapok) vagy akár a köz- és magánszféra közötti partnerségek. KIMENETEK: Az eredmények a konkrét regionális politikák és az ERFA operatív programjainak javítása lesz 7 uniós régióban, öt olyan irányító hatóság bevonásával, amelyek hatáskörrel rendelkeznek az ERFA-ban az energiahatékonysági és megújulóenergia-projektek tekintetében. A fejlesztés lehetővé teszi a pénzügyi eszközök és az energetikai beruházások végrehajtását a 2. szakaszban, köszönhetően 6 ERFA-politikában és 2 meglévő pénzügyi eszközben a stratégiai fókusz változásának. További fontos kimenetek a következők: > 3,8 millió EUR az ERFA-ból és > 2,65 millió EUR a pénzügyi eszközök forrásaiból. Az interregionális rendezvényeken 120 fős szakmai kapacitásbővítésre kerül sor. – 28 érdekelt fél eseménye, többek között: 14 interregionális rendezvény több mint 330 résztvevő részvételével. 14 helyi érdekelt fél találkozója több mint 200 résztvevővel. 140 bevált gyakorlat, amelyet egy földrajzi referenciatérképen (Fiener-map eszköz) és egy online adatbázisban állítottak elő és jelenítettek meg a honlapon. (Hungarian)
4 November 2022
0 references
A PROBLÉMA: Az épületek energiahatékonyságába és megújuló energiájába történő beruházások növelése komoly kihívást jelent az Európai Unió 2030-ra kitűzött céljainak teljesítése szempontjából. Az ERFA-ösztönzők többsége vissza nem térítendő támogatási rendszert használt az energetikai beruházások ösztönzésére, de az EK Stabilitási és Növekedési Paktumában foglalt hiánykorlátozás miatt a beruházások lassultak. A támogatási módszer jelentős gyengeséget mutat más módszerekkel, például a pénzügyi eszközökkel kapcsolatban, így a regionális önkormányzatok kulcsszerepet játszanak az e területre vonatkozó új politikák kialakításában. A kohéziós alapoknak, különösen az ERFA-nak az új pénzügyi eszközök (FI-k) létrehozása során történő felhasználása a következő 2014–2020-as időszakban a fő kihívás, különösen az EK finanszírozási kezdeményezéseivel kombinálva. A CÉL: Az átfogó cél az új szakpolitikák előmozdítása vagy a meglévő politikák javítása, amelyek célja finanszírozási eszközök létrehozása, különösen az ERFA-alapok által támogatott és az EK finanszírozási kezdeményezéseivel integrált pénzügyi eszközök, például az ESBA (Juncker-terv 06/2015), az Európai Beruházási Bank EBB eszközei (ELENA, Margarite-alapok) vagy akár a köz- és magánszféra közötti partnerségek. KIMENETEK: Az eredmények a konkrét regionális politikák és az ERFA operatív programjainak javítása lesz 7 uniós régióban, öt olyan irányító hatóság bevonásával, amelyek hatáskörrel rendelkeznek az ERFA-ban az energiahatékonysági és megújulóenergia-projektek tekintetében. A fejlesztés lehetővé teszi a pénzügyi eszközök és az energetikai beruházások végrehajtását a 2. szakaszban, köszönhetően 6 ERFA-politikában és 2 meglévő pénzügyi eszközben a stratégiai fókusz változásának. További fontos kimenetek a következők: > 3,8 millió EUR az ERFA-ból és > 2,65 millió EUR a pénzügyi eszközök forrásaiból. Az interregionális rendezvényeken 120 fős szakmai kapacitásbővítésre kerül sor. – 28 érdekelt fél eseménye, többek között: 14 interregionális rendezvény több mint 330 résztvevő részvételével. 14 helyi érdekelt fél találkozója több mint 200 résztvevővel. 140 bevált gyakorlat, amelyet egy földrajzi referenciatérképen (Fiener-map eszköz) és egy online adatbázisban állítottak elő és jelenítettek meg a honlapon. (Hungarian)
4 November 2022
0 references
A PROBLÉMA: Az épületek energiahatékonyságába és megújuló energiájába történő beruházások növelése komoly kihívást jelent az Európai Unió 2030-ra kitűzött céljainak teljesítése szempontjából. Az ERFA-ösztönzők többsége vissza nem térítendő támogatási rendszert használt az energetikai beruházások ösztönzésére, de az EK Stabilitási és Növekedési Paktumában foglalt hiánykorlátozás miatt a beruházások lassultak. A támogatási módszer jelentős gyengeséget mutat más módszerekkel, például a pénzügyi eszközökkel kapcsolatban, így a regionális önkormányzatok kulcsszerepet játszanak az e területre vonatkozó új politikák kialakításában. A kohéziós alapoknak, különösen az ERFA-nak az új pénzügyi eszközök (FI-k) létrehozása során történő felhasználása a következő 2014–2020-as időszakban a fő kihívás, különösen az EK finanszírozási kezdeményezéseivel kombinálva. A CÉL: Az átfogó cél az új szakpolitikák előmozdítása vagy a meglévő politikák javítása, amelyek célja finanszírozási eszközök létrehozása, különösen az ERFA-alapok által támogatott és az EK finanszírozási kezdeményezéseivel integrált pénzügyi eszközök, például az ESBA (Juncker-terv 06/2015), az Európai Beruházási Bank EBB eszközei (ELENA, Margarite-alapok) vagy akár a köz- és magánszféra közötti partnerségek. KIMENETEK: Az eredmények a konkrét regionális politikák és az ERFA operatív programjainak javítása lesz 7 uniós régióban, öt olyan irányító hatóság bevonásával, amelyek hatáskörrel rendelkeznek az ERFA-ban az energiahatékonysági és megújulóenergia-projektek tekintetében. A fejlesztés lehetővé teszi a pénzügyi eszközök és az energetikai beruházások végrehajtását a 2. szakaszban, köszönhetően 6 ERFA-politikában és 2 meglévő pénzügyi eszközben a stratégiai fókusz változásának. További fontos kimenetek a következők: > 3,8 millió EUR az ERFA-ból és > 2,65 millió EUR a pénzügyi eszközök forrásaiból. Az interregionális rendezvényeken 120 fős szakmai kapacitásbővítésre kerül sor. – 28 érdekelt fél eseménye, többek között: 14 interregionális rendezvény több mint 330 résztvevő részvételével. 14 helyi érdekelt fél találkozója több mint 200 résztvevővel. 140 bevált gyakorlat, amelyet egy földrajzi referenciatérképen (Fiener-map eszköz) és egy online adatbázisban állítottak elő és jelenítettek meg a honlapon. (Hungarian)
4 November 2022
0 references
PROBLÉM: Zvýšenie investícií do energetickej efektívnosti a energie z obnoviteľných zdrojov v budovách je veľkou výzvou na splnenie cieľov Európskej únie do roku 2030. Väčšina stimulov EFRR využívala nenávratné grantové systémy na podporu investícií do energetiky, ale v dôsledku obmedzenia deficitu v Pakte stability a rastu ES (PSR) sa investície spomalili. Grantová metóda vykazuje významné nedostatky v súvislosti s inými metódami, ako sú finančné nástroje (FI), takže regionálne orgány zohrávajú kľúčovú úlohu pri vytváraní nových politík v tejto oblasti. Využívanie Kohézneho fondu, najmä EFRR, pri vytváraní nových finančných nástrojov je hlavnou výzvou v nadchádzajúcom období 2014 – 2020, najmä v kombinácii s iniciatívami financovania ES. CIEĽ: Celkovým cieľom je podporiť nové politiky alebo zlepšiť existujúce politiky zamerané na vytvorenie nástrojov financovania, najmä finančných nástrojov (FI), ktoré sú podporované z fondov EFRR a integrované do iniciatív financovania ES, ako je EFSI (Junckerov plán 06/2015), nástroje Európskej investičnej banky EIB (ELENA, Margaritské fondy) alebo dokonca verejno-súkromné partnerstvá. VÝSTUPY: Výstupmi bude zlepšenie osobitných regionálnych politík a OP EFRR v 7 regiónoch EÚ, do ktorých sa zapojí 5 riadiacich orgánov s právomocami v rámci EFRR pre projekty EE a OZE. Zlepšenie umožní realizáciu finančných nástrojov a investícií do energetiky vo fáze 2 vďaka zmenám strategického zamerania v 6 politikách EFRR a 2 existujúcich finančných nástrojoch. Ďalšími dôležitými výstupmi sú: > 3,8 mil. EUR z EFRR a > 2,65 milióna EUR finančných prostriedkov finančných inštitúcií. 120 ľudí zvyšuje odbornú spôsobilosť na medziregionálne podujatia. — 28 podujatí zainteresovaných strán vrátane: 14 medziregionálnych podujatí s viac ako 330 účastníkmi. 14 miestnych stretnutí zainteresovaných strán s viac ako 200 účastníkmi. — 140 najlepších postupov vytvorených a zobrazených na georeferenčnej mape (nástroj na mape súboru) a v online databáze, ktoré sú umiestnené na webovej stránke. (Slovak)
4 November 2022
0 references
PROBLÉM: Zvýšenie investícií do energetickej efektívnosti a energie z obnoviteľných zdrojov v budovách je veľkou výzvou na splnenie cieľov Európskej únie do roku 2030. Väčšina stimulov EFRR využívala nenávratné grantové systémy na podporu investícií do energetiky, ale v dôsledku obmedzenia deficitu v Pakte stability a rastu ES (PSR) sa investície spomalili. Grantová metóda vykazuje významné nedostatky v súvislosti s inými metódami, ako sú finančné nástroje (FI), takže regionálne orgány zohrávajú kľúčovú úlohu pri vytváraní nových politík v tejto oblasti. Využívanie Kohézneho fondu, najmä EFRR, pri vytváraní nových finančných nástrojov je hlavnou výzvou v nadchádzajúcom období 2014 – 2020, najmä v kombinácii s iniciatívami financovania ES. CIEĽ: Celkovým cieľom je podporiť nové politiky alebo zlepšiť existujúce politiky zamerané na vytvorenie nástrojov financovania, najmä finančných nástrojov (FI), ktoré sú podporované z fondov EFRR a integrované do iniciatív financovania ES, ako je EFSI (Junckerov plán 06/2015), nástroje Európskej investičnej banky EIB (ELENA, Margaritské fondy) alebo dokonca verejno-súkromné partnerstvá. VÝSTUPY: Výstupmi bude zlepšenie osobitných regionálnych politík a OP EFRR v 7 regiónoch EÚ, do ktorých sa zapojí 5 riadiacich orgánov s právomocami v rámci EFRR pre projekty EE a OZE. Zlepšenie umožní realizáciu finančných nástrojov a investícií do energetiky vo fáze 2 vďaka zmenám strategického zamerania v 6 politikách EFRR a 2 existujúcich finančných nástrojoch. Ďalšími dôležitými výstupmi sú: > 3,8 mil. EUR z EFRR a > 2,65 milióna EUR finančných prostriedkov finančných inštitúcií. 120 ľudí zvyšuje odbornú spôsobilosť na medziregionálne podujatia. — 28 podujatí zainteresovaných strán vrátane: 14 medziregionálnych podujatí s viac ako 330 účastníkmi. 14 miestnych stretnutí zainteresovaných strán s viac ako 200 účastníkmi. — 140 najlepších postupov vytvorených a zobrazených na georeferenčnej mape (nástroj na mape súboru) a v online databáze, ktoré sú umiestnené na webovej stránke. (Slovak)
4 November 2022
0 references
PROBLÉM: Zvýšenie investícií do energetickej efektívnosti a energie z obnoviteľných zdrojov v budovách je veľkou výzvou na splnenie cieľov Európskej únie do roku 2030. Väčšina stimulov EFRR využívala nenávratné grantové systémy na podporu investícií do energetiky, ale v dôsledku obmedzenia deficitu v Pakte stability a rastu ES (PSR) sa investície spomalili. Grantová metóda vykazuje významné nedostatky v súvislosti s inými metódami, ako sú finančné nástroje (FI), takže regionálne orgány zohrávajú kľúčovú úlohu pri vytváraní nových politík v tejto oblasti. Využívanie Kohézneho fondu, najmä EFRR, pri vytváraní nových finančných nástrojov je hlavnou výzvou v nadchádzajúcom období 2014 – 2020, najmä v kombinácii s iniciatívami financovania ES. CIEĽ: Celkovým cieľom je podporiť nové politiky alebo zlepšiť existujúce politiky zamerané na vytvorenie nástrojov financovania, najmä finančných nástrojov (FI), ktoré sú podporované z fondov EFRR a integrované do iniciatív financovania ES, ako je EFSI (Junckerov plán 06/2015), nástroje Európskej investičnej banky EIB (ELENA, Margaritské fondy) alebo dokonca verejno-súkromné partnerstvá. VÝSTUPY: Výstupmi bude zlepšenie osobitných regionálnych politík a OP EFRR v 7 regiónoch EÚ, do ktorých sa zapojí 5 riadiacich orgánov s právomocami v rámci EFRR pre projekty EE a OZE. Zlepšenie umožní realizáciu finančných nástrojov a investícií do energetiky vo fáze 2 vďaka zmenám strategického zamerania v 6 politikách EFRR a 2 existujúcich finančných nástrojoch. Ďalšími dôležitými výstupmi sú: > 3,8 mil. EUR z EFRR a > 2,65 milióna EUR finančných prostriedkov finančných inštitúcií. 120 ľudí zvyšuje odbornú spôsobilosť na medziregionálne podujatia. — 28 podujatí zainteresovaných strán vrátane: 14 medziregionálnych podujatí s viac ako 330 účastníkmi. 14 miestnych stretnutí zainteresovaných strán s viac ako 200 účastníkmi. — 140 najlepších postupov vytvorených a zobrazených na georeferenčnej mape (nástroj na mape súboru) a v online databáze, ktoré sú umiestnené na webovej stránke. (Slovak)
4 November 2022
0 references
PROBLÉM: Zvýšenie investícií do energetickej efektívnosti a energie z obnoviteľných zdrojov v budovách je veľkou výzvou na splnenie cieľov Európskej únie do roku 2030. Väčšina stimulov EFRR využívala nenávratné grantové systémy na podporu investícií do energetiky, ale v dôsledku obmedzenia deficitu v Pakte stability a rastu ES (PSR) sa investície spomalili. Grantová metóda vykazuje významné nedostatky v súvislosti s inými metódami, ako sú finančné nástroje (FI), takže regionálne orgány zohrávajú kľúčovú úlohu pri vytváraní nových politík v tejto oblasti. Využívanie Kohézneho fondu, najmä EFRR, pri vytváraní nových finančných nástrojov je hlavnou výzvou v nadchádzajúcom období 2014 – 2020, najmä v kombinácii s iniciatívami financovania ES. CIEĽ: Celkovým cieľom je podporiť nové politiky alebo zlepšiť existujúce politiky zamerané na vytvorenie nástrojov financovania, najmä finančných nástrojov (FI), ktoré sú podporované z fondov EFRR a integrované do iniciatív financovania ES, ako je EFSI (Junckerov plán 06/2015), nástroje Európskej investičnej banky EIB (ELENA, Margaritské fondy) alebo dokonca verejno-súkromné partnerstvá. VÝSTUPY: Výstupmi bude zlepšenie osobitných regionálnych politík a OP EFRR v 7 regiónoch EÚ, do ktorých sa zapojí 5 riadiacich orgánov s právomocami v rámci EFRR pre projekty EE a OZE. Zlepšenie umožní realizáciu finančných nástrojov a investícií do energetiky vo fáze 2 vďaka zmenám strategického zamerania v 6 politikách EFRR a 2 existujúcich finančných nástrojoch. Ďalšími dôležitými výstupmi sú: > 3,8 mil. EUR z EFRR a > 2,65 milióna EUR finančných prostriedkov finančných inštitúcií. 120 ľudí zvyšuje odbornú spôsobilosť na medziregionálne podujatia. — 28 podujatí zainteresovaných strán vrátane: 14 medziregionálnych podujatí s viac ako 330 účastníkmi. 14 miestnych stretnutí zainteresovaných strán s viac ako 200 účastníkmi. — 140 najlepších postupov vytvorených a zobrazených na georeferenčnej mape (nástroj na mape súboru) a v online databáze, ktoré sú umiestnené na webovej stránke. (Slovak)
4 November 2022
0 references
PROBLÉM: Zvýšenie investícií do energetickej efektívnosti a energie z obnoviteľných zdrojov v budovách je veľkou výzvou na splnenie cieľov Európskej únie do roku 2030. Väčšina stimulov EFRR využívala nenávratné grantové systémy na podporu investícií do energetiky, ale v dôsledku obmedzenia deficitu v Pakte stability a rastu ES (PSR) sa investície spomalili. Grantová metóda vykazuje významné nedostatky v súvislosti s inými metódami, ako sú finančné nástroje (FI), takže regionálne orgány zohrávajú kľúčovú úlohu pri vytváraní nových politík v tejto oblasti. Využívanie Kohézneho fondu, najmä EFRR, pri vytváraní nových finančných nástrojov je hlavnou výzvou v nadchádzajúcom období 2014 – 2020, najmä v kombinácii s iniciatívami financovania ES. CIEĽ: Celkovým cieľom je podporiť nové politiky alebo zlepšiť existujúce politiky zamerané na vytvorenie nástrojov financovania, najmä finančných nástrojov (FI), ktoré sú podporované z fondov EFRR a integrované do iniciatív financovania ES, ako je EFSI (Junckerov plán 06/2015), nástroje Európskej investičnej banky EIB (ELENA, Margaritské fondy) alebo dokonca verejno-súkromné partnerstvá. VÝSTUPY: Výstupmi bude zlepšenie osobitných regionálnych politík a OP EFRR v 7 regiónoch EÚ, do ktorých sa zapojí 5 riadiacich orgánov s právomocami v rámci EFRR pre projekty EE a OZE. Zlepšenie umožní realizáciu finančných nástrojov a investícií do energetiky vo fáze 2 vďaka zmenám strategického zamerania v 6 politikách EFRR a 2 existujúcich finančných nástrojoch. Ďalšími dôležitými výstupmi sú: > 3,8 mil. EUR z EFRR a > 2,65 milióna EUR finančných prostriedkov finančných inštitúcií. 120 ľudí zvyšuje odbornú spôsobilosť na medziregionálne podujatia. — 28 podujatí zainteresovaných strán vrátane: 14 medziregionálnych podujatí s viac ako 330 účastníkmi. 14 miestnych stretnutí zainteresovaných strán s viac ako 200 účastníkmi. — 140 najlepších postupov vytvorených a zobrazených na georeferenčnej mape (nástroj na mape súboru) a v online databáze, ktoré sú umiestnené na webovej stránke. (Slovak)
4 November 2022
0 references
PROBLÉM: Zvýšenie investícií do energetickej efektívnosti a energie z obnoviteľných zdrojov v budovách je veľkou výzvou na splnenie cieľov Európskej únie do roku 2030. Väčšina stimulov EFRR využívala nenávratné grantové systémy na podporu investícií do energetiky, ale v dôsledku obmedzenia deficitu v Pakte stability a rastu ES (PSR) sa investície spomalili. Grantová metóda vykazuje významné nedostatky v súvislosti s inými metódami, ako sú finančné nástroje (FI), takže regionálne orgány zohrávajú kľúčovú úlohu pri vytváraní nových politík v tejto oblasti. Využívanie Kohézneho fondu, najmä EFRR, pri vytváraní nových finančných nástrojov je hlavnou výzvou v nadchádzajúcom období 2014 – 2020, najmä v kombinácii s iniciatívami financovania ES. CIEĽ: Celkovým cieľom je podporiť nové politiky alebo zlepšiť existujúce politiky zamerané na vytvorenie nástrojov financovania, najmä finančných nástrojov (FI), ktoré sú podporované z fondov EFRR a integrované do iniciatív financovania ES, ako je EFSI (Junckerov plán 06/2015), nástroje Európskej investičnej banky EIB (ELENA, Margaritské fondy) alebo dokonca verejno-súkromné partnerstvá. VÝSTUPY: Výstupmi bude zlepšenie osobitných regionálnych politík a OP EFRR v 7 regiónoch EÚ, do ktorých sa zapojí 5 riadiacich orgánov s právomocami v rámci EFRR pre projekty EE a OZE. Zlepšenie umožní realizáciu finančných nástrojov a investícií do energetiky vo fáze 2 vďaka zmenám strategického zamerania v 6 politikách EFRR a 2 existujúcich finančných nástrojoch. Ďalšími dôležitými výstupmi sú: > 3,8 mil. EUR z EFRR a > 2,65 milióna EUR finančných prostriedkov finančných inštitúcií. 120 ľudí zvyšuje odbornú spôsobilosť na medziregionálne podujatia. — 28 podujatí zainteresovaných strán vrátane: 14 medziregionálnych podujatí s viac ako 330 účastníkmi. 14 miestnych stretnutí zainteresovaných strán s viac ako 200 účastníkmi. — 140 najlepších postupov vytvorených a zobrazených na georeferenčnej mape (nástroj na mape súboru) a v online databáze, ktoré sú umiestnené na webovej stránke. (Slovak)
4 November 2022
0 references
PROBLÉM: Zvyšování investic do energetické účinnosti a energie z obnovitelných zdrojů pro budovy jsou velkou výzvou pro splnění cílů Evropské unie do roku 2030. Většina pobídek z EFRR využívala nevratné grantové systémy na podporu investic do energetiky, ale v důsledku omezení schodku v Paktu o stabilitě a růstu ES se investice zpomalily. Metoda grantu vykazuje významné nedostatky ve vztahu k jiným metodám, jako jsou finanční nástroje, a proto hrají při vytváření nových politik v této oblasti klíčovou úlohu regionální orgány. Využití fondů soudržnosti, zejména EFRR, při vytváření nových finančních nástrojů je hlavní výzvou pro nadcházející období 2014–2020, zejména v kombinaci s iniciativami ES v oblasti financování. CÍL: Celkovým cílem je podpora nových politik nebo zlepšení stávajících politik zaměřených na vytvoření nástrojů financování, zejména finančních nástrojů podporovaných z fondů EFRR a integrovaných s iniciativami ES v oblasti financování, jako je EFSI (Junckerův plán 06/2015), nástroje EIB Evropské investiční banky (ELENA, Margarite fondy) nebo dokonce partnerství veřejného a soukromého sektoru. VÝSTUPY: Výstupem bude zlepšení specifických regionálních politik a OP EFRR v 7 regionech EU, do nichž bude zapojeno 5 řídících orgánů s pravomocemi v rámci EFRR pro projekty EE a OZE. Zlepšení umožní provádění finančních nástrojů a investic do energetiky ve fázi 2, a to díky změnám strategického zaměření v 6 politikách EFRR a 2 stávajících finančních nástrojích. Dalšími důležitými výstupy jsou: > 3,8 milionu EUR z EFRR a > 2,65 milionu EUR finančních prostředků, které byly ovlivněny. 120 osob, které zvyšují odbornou způsobilost účasti na meziregionálních akcích. — 28 akcí zúčastněných stran, včetně: 14 meziregionálních akcí s více než 330 zúčastněnými stranami. 14 místních setkání zúčastněných stran s více než 200 účastníky. — 140 osvědčených postupů vytvořených a zobrazených v georeferenční mapě (nástroj Fiener-map) a v on-line databázi umístěné na internetových stránkách. (Czech)
4 November 2022
0 references
PROBLÉM: Zvyšování investic do energetické účinnosti a energie z obnovitelných zdrojů pro budovy jsou velkou výzvou pro splnění cílů Evropské unie do roku 2030. Většina pobídek z EFRR využívala nevratné grantové systémy na podporu investic do energetiky, ale v důsledku omezení schodku v Paktu o stabilitě a růstu ES se investice zpomalily. Metoda grantu vykazuje významné nedostatky ve vztahu k jiným metodám, jako jsou finanční nástroje, a proto hrají při vytváření nových politik v této oblasti klíčovou úlohu regionální orgány. Využití fondů soudržnosti, zejména EFRR, při vytváření nových finančních nástrojů je hlavní výzvou pro nadcházející období 2014–2020, zejména v kombinaci s iniciativami ES v oblasti financování. CÍL: Celkovým cílem je podpora nových politik nebo zlepšení stávajících politik zaměřených na vytvoření nástrojů financování, zejména finančních nástrojů podporovaných z fondů EFRR a integrovaných s iniciativami ES v oblasti financování, jako je EFSI (Junckerův plán 06/2015), nástroje EIB Evropské investiční banky (ELENA, Margarite fondy) nebo dokonce partnerství veřejného a soukromého sektoru. VÝSTUPY: Výstupem bude zlepšení specifických regionálních politik a OP EFRR v 7 regionech EU, do nichž bude zapojeno 5 řídících orgánů s pravomocemi v rámci EFRR pro projekty EE a OZE. Zlepšení umožní provádění finančních nástrojů a investic do energetiky ve fázi 2, a to díky změnám strategického zaměření v 6 politikách EFRR a 2 stávajících finančních nástrojích. Dalšími důležitými výstupy jsou: > 3,8 milionu EUR z EFRR a > 2,65 milionu EUR finančních prostředků, které byly ovlivněny. 120 osob, které zvyšují odbornou způsobilost účasti na meziregionálních akcích. — 28 akcí zúčastněných stran, včetně: 14 meziregionálních akcí s více než 330 zúčastněnými stranami. 14 místních setkání zúčastněných stran s více než 200 účastníky. — 140 osvědčených postupů vytvořených a zobrazených v georeferenční mapě (nástroj Fiener-map) a v on-line databázi umístěné na internetových stránkách. (Czech)
4 November 2022
0 references
PROBLÉM: Zvyšování investic do energetické účinnosti a energie z obnovitelných zdrojů pro budovy jsou velkou výzvou pro splnění cílů Evropské unie do roku 2030. Většina pobídek z EFRR využívala nevratné grantové systémy na podporu investic do energetiky, ale v důsledku omezení schodku v Paktu o stabilitě a růstu ES se investice zpomalily. Metoda grantu vykazuje významné nedostatky ve vztahu k jiným metodám, jako jsou finanční nástroje, a proto hrají při vytváření nových politik v této oblasti klíčovou úlohu regionální orgány. Využití fondů soudržnosti, zejména EFRR, při vytváření nových finančních nástrojů je hlavní výzvou pro nadcházející období 2014–2020, zejména v kombinaci s iniciativami ES v oblasti financování. CÍL: Celkovým cílem je podpora nových politik nebo zlepšení stávajících politik zaměřených na vytvoření nástrojů financování, zejména finančních nástrojů podporovaných z fondů EFRR a integrovaných s iniciativami ES v oblasti financování, jako je EFSI (Junckerův plán 06/2015), nástroje EIB Evropské investiční banky (ELENA, Margarite fondy) nebo dokonce partnerství veřejného a soukromého sektoru. VÝSTUPY: Výstupem bude zlepšení specifických regionálních politik a OP EFRR v 7 regionech EU, do nichž bude zapojeno 5 řídících orgánů s pravomocemi v rámci EFRR pro projekty EE a OZE. Zlepšení umožní provádění finančních nástrojů a investic do energetiky ve fázi 2, a to díky změnám strategického zaměření v 6 politikách EFRR a 2 stávajících finančních nástrojích. Dalšími důležitými výstupy jsou: > 3,8 milionu EUR z EFRR a > 2,65 milionu EUR finančních prostředků, které byly ovlivněny. 120 osob, které zvyšují odbornou způsobilost účasti na meziregionálních akcích. — 28 akcí zúčastněných stran, včetně: 14 meziregionálních akcí s více než 330 zúčastněnými stranami. 14 místních setkání zúčastněných stran s více než 200 účastníky. — 140 osvědčených postupů vytvořených a zobrazených v georeferenční mapě (nástroj Fiener-map) a v on-line databázi umístěné na internetových stránkách. (Czech)
4 November 2022
0 references
PROBLÉM: Zvyšování investic do energetické účinnosti a energie z obnovitelných zdrojů pro budovy jsou velkou výzvou pro splnění cílů Evropské unie do roku 2030. Většina pobídek z EFRR využívala nevratné grantové systémy na podporu investic do energetiky, ale v důsledku omezení schodku v Paktu o stabilitě a růstu ES se investice zpomalily. Metoda grantu vykazuje významné nedostatky ve vztahu k jiným metodám, jako jsou finanční nástroje, a proto hrají při vytváření nových politik v této oblasti klíčovou úlohu regionální orgány. Využití fondů soudržnosti, zejména EFRR, při vytváření nových finančních nástrojů je hlavní výzvou pro nadcházející období 2014–2020, zejména v kombinaci s iniciativami ES v oblasti financování. CÍL: Celkovým cílem je podpora nových politik nebo zlepšení stávajících politik zaměřených na vytvoření nástrojů financování, zejména finančních nástrojů podporovaných z fondů EFRR a integrovaných s iniciativami ES v oblasti financování, jako je EFSI (Junckerův plán 06/2015), nástroje EIB Evropské investiční banky (ELENA, Margarite fondy) nebo dokonce partnerství veřejného a soukromého sektoru. VÝSTUPY: Výstupem bude zlepšení specifických regionálních politik a OP EFRR v 7 regionech EU, do nichž bude zapojeno 5 řídících orgánů s pravomocemi v rámci EFRR pro projekty EE a OZE. Zlepšení umožní provádění finančních nástrojů a investic do energetiky ve fázi 2, a to díky změnám strategického zaměření v 6 politikách EFRR a 2 stávajících finančních nástrojích. Dalšími důležitými výstupy jsou: > 3,8 milionu EUR z EFRR a > 2,65 milionu EUR finančních prostředků, které byly ovlivněny. 120 osob, které zvyšují odbornou způsobilost účasti na meziregionálních akcích. — 28 akcí zúčastněných stran, včetně: 14 meziregionálních akcí s více než 330 zúčastněnými stranami. 14 místních setkání zúčastněných stran s více než 200 účastníky. — 140 osvědčených postupů vytvořených a zobrazených v georeferenční mapě (nástroj Fiener-map) a v on-line databázi umístěné na internetových stránkách. (Czech)
4 November 2022
0 references
PROBLÉM: Zvyšování investic do energetické účinnosti a energie z obnovitelných zdrojů pro budovy jsou velkou výzvou pro splnění cílů Evropské unie do roku 2030. Většina pobídek z EFRR využívala nevratné grantové systémy na podporu investic do energetiky, ale v důsledku omezení schodku v Paktu o stabilitě a růstu ES se investice zpomalily. Metoda grantu vykazuje významné nedostatky ve vztahu k jiným metodám, jako jsou finanční nástroje, a proto hrají při vytváření nových politik v této oblasti klíčovou úlohu regionální orgány. Využití fondů soudržnosti, zejména EFRR, při vytváření nových finančních nástrojů je hlavní výzvou pro nadcházející období 2014–2020, zejména v kombinaci s iniciativami ES v oblasti financování. CÍL: Celkovým cílem je podpora nových politik nebo zlepšení stávajících politik zaměřených na vytvoření nástrojů financování, zejména finančních nástrojů podporovaných z fondů EFRR a integrovaných s iniciativami ES v oblasti financování, jako je EFSI (Junckerův plán 06/2015), nástroje EIB Evropské investiční banky (ELENA, Margarite fondy) nebo dokonce partnerství veřejného a soukromého sektoru. VÝSTUPY: Výstupem bude zlepšení specifických regionálních politik a OP EFRR v 7 regionech EU, do nichž bude zapojeno 5 řídících orgánů s pravomocemi v rámci EFRR pro projekty EE a OZE. Zlepšení umožní provádění finančních nástrojů a investic do energetiky ve fázi 2, a to díky změnám strategického zaměření v 6 politikách EFRR a 2 stávajících finančních nástrojích. Dalšími důležitými výstupy jsou: > 3,8 milionu EUR z EFRR a > 2,65 milionu EUR finančních prostředků, které byly ovlivněny. 120 osob, které zvyšují odbornou způsobilost účasti na meziregionálních akcích. — 28 akcí zúčastněných stran, včetně: 14 meziregionálních akcí s více než 330 zúčastněnými stranami. 14 místních setkání zúčastněných stran s více než 200 účastníky. — 140 osvědčených postupů vytvořených a zobrazených v georeferenční mapě (nástroj Fiener-map) a v on-line databázi umístěné na internetových stránkách. (Czech)
4 November 2022
0 references
PROBLÉM: Zvyšování investic do energetické účinnosti a energie z obnovitelných zdrojů pro budovy jsou velkou výzvou pro splnění cílů Evropské unie do roku 2030. Většina pobídek z EFRR využívala nevratné grantové systémy na podporu investic do energetiky, ale v důsledku omezení schodku v Paktu o stabilitě a růstu ES se investice zpomalily. Metoda grantu vykazuje významné nedostatky ve vztahu k jiným metodám, jako jsou finanční nástroje, a proto hrají při vytváření nových politik v této oblasti klíčovou úlohu regionální orgány. Využití fondů soudržnosti, zejména EFRR, při vytváření nových finančních nástrojů je hlavní výzvou pro nadcházející období 2014–2020, zejména v kombinaci s iniciativami ES v oblasti financování. CÍL: Celkovým cílem je podpora nových politik nebo zlepšení stávajících politik zaměřených na vytvoření nástrojů financování, zejména finančních nástrojů podporovaných z fondů EFRR a integrovaných s iniciativami ES v oblasti financování, jako je EFSI (Junckerův plán 06/2015), nástroje EIB Evropské investiční banky (ELENA, Margarite fondy) nebo dokonce partnerství veřejného a soukromého sektoru. VÝSTUPY: Výstupem bude zlepšení specifických regionálních politik a OP EFRR v 7 regionech EU, do nichž bude zapojeno 5 řídících orgánů s pravomocemi v rámci EFRR pro projekty EE a OZE. Zlepšení umožní provádění finančních nástrojů a investic do energetiky ve fázi 2, a to díky změnám strategického zaměření v 6 politikách EFRR a 2 stávajících finančních nástrojích. Dalšími důležitými výstupy jsou: > 3,8 milionu EUR z EFRR a > 2,65 milionu EUR finančních prostředků, které byly ovlivněny. 120 osob, které zvyšují odbornou způsobilost účasti na meziregionálních akcích. — 28 akcí zúčastněných stran, včetně: 14 meziregionálních akcí s více než 330 zúčastněnými stranami. 14 místních setkání zúčastněných stran s více než 200 účastníky. — 140 osvědčených postupů vytvořených a zobrazených v georeferenční mapě (nástroj Fiener-map) a v on-line databázi umístěné na internetových stránkách. (Czech)
4 November 2022
0 references
ПРОБЛЕМ: Увеличаването на инвестициите в енергийна ефективност и възобновяема енергия за сградите е голямо предизвикателство за постигане на целите на Европейския съюз за 2030 г. По-голямата част от стимулите по ЕФРР използваха невъзвръщаеми системи за отпускане на безвъзмездни средства за насърчаване на инвестициите в енергетиката, но поради ограничаването на дефицита в Пакта за стабилност и растеж на ЕО инвестициите бяха забавени. Методът на безвъзмездните средства показва значителна слабост по отношение на други методи, като например финансовите инструменти (ФИ), така че регионалните власти трябва да играят ключова роля в създаването на нови политики в тази област. Използването на кохезионните фондове, по-специално ЕФРР, при създаването на нови финансови инструменти (ФИ) е основно предизвикателство за предстоящия период 2014—2020 г., особено когато е съчетано с инициативи за финансиране от ЕК. ЦЕЛ: Общата цел е да се насърчат нови политики или да се подобрят съществуващите политики, насочени към създаването на инструменти за финансиране, по-специално финансови инструменти (ФИ), подкрепяни от фондовете на ЕФРР и интегрирани с инициативи за финансиране на ЕК, като например ЕФСИ (План от Юнкер 06/2015), инструменти на ЕИБ на Европейската инвестиционна банка (ELENA, фондове „Маргарит“) или дори от публично-частни партньорства. ИЗХОДИ: Резултатите ще бъдат подобряване на специфичните регионални политики и ОП по ЕФРР в 7 региона на ЕС, в които ще участват 5 управляващи органа с компетентност по ЕФРР за проекти за ЕЕ и ВЕИ. Подобрението ще позволи изпълнението на ФИ и енергийните инвестиции във фаза 2, благодарение на промените в стратегическата насоченост в 6 политики на ЕФРР и 2 съществуващи ФИ. Други важни резултати са: > 3,8 млн. евро от ЕФРР и > 2,65 млн. евро средства от ФИ са повлияни. 120 души, които увеличават професионалния си капацитет, присъстват на междурегионални прояви. 28 прояви на заинтересованите страни, включително: 14 междурегионални прояви с повече от 330 участници. 14 местни срещи на заинтересованите страни с повече от 200 участници. 140 най-добри практики, създадени и показани в геореферентна карта (инструмент „Fiener-map“) и онлайн база данни, поставена на уебсайта. (Bulgarian)
4 November 2022
0 references
ПРОБЛЕМ: Увеличаването на инвестициите в енергийна ефективност и възобновяема енергия за сградите е голямо предизвикателство за постигане на целите на Европейския съюз за 2030 г. По-голямата част от стимулите по ЕФРР използваха невъзвръщаеми системи за отпускане на безвъзмездни средства за насърчаване на инвестициите в енергетиката, но поради ограничаването на дефицита в Пакта за стабилност и растеж на ЕО инвестициите бяха забавени. Методът на безвъзмездните средства показва значителна слабост по отношение на други методи, като например финансовите инструменти (ФИ), така че регионалните власти трябва да играят ключова роля в създаването на нови политики в тази област. Използването на кохезионните фондове, по-специално ЕФРР, при създаването на нови финансови инструменти (ФИ) е основно предизвикателство за предстоящия период 2014—2020 г., особено когато е съчетано с инициативи за финансиране от ЕК. ЦЕЛ: Общата цел е да се насърчат нови политики или да се подобрят съществуващите политики, насочени към създаването на инструменти за финансиране, по-специално финансови инструменти (ФИ), подкрепяни от фондовете на ЕФРР и интегрирани с инициативи за финансиране на ЕК, като например ЕФСИ (План от Юнкер 06/2015), инструменти на ЕИБ на Европейската инвестиционна банка (ELENA, фондове „Маргарит“) или дори от публично-частни партньорства. ИЗХОДИ: Резултатите ще бъдат подобряване на специфичните регионални политики и ОП по ЕФРР в 7 региона на ЕС, в които ще участват 5 управляващи органа с компетентност по ЕФРР за проекти за ЕЕ и ВЕИ. Подобрението ще позволи изпълнението на ФИ и енергийните инвестиции във фаза 2, благодарение на промените в стратегическата насоченост в 6 политики на ЕФРР и 2 съществуващи ФИ. Други важни резултати са: > 3,8 млн. евро от ЕФРР и > 2,65 млн. евро средства от ФИ са повлияни. 120 души, които увеличават професионалния си капацитет, присъстват на междурегионални прояви. 28 прояви на заинтересованите страни, включително: 14 междурегионални прояви с повече от 330 участници. 14 местни срещи на заинтересованите страни с повече от 200 участници. 140 най-добри практики, създадени и показани в геореферентна карта (инструмент „Fiener-map“) и онлайн база данни, поставена на уебсайта. (Bulgarian)
4 November 2022
0 references
ПРОБЛЕМ: Увеличаването на инвестициите в енергийна ефективност и възобновяема енергия за сградите е голямо предизвикателство за постигане на целите на Европейския съюз за 2030 г. По-голямата част от стимулите по ЕФРР използваха невъзвръщаеми системи за отпускане на безвъзмездни средства за насърчаване на инвестициите в енергетиката, но поради ограничаването на дефицита в Пакта за стабилност и растеж на ЕО инвестициите бяха забавени. Методът на безвъзмездните средства показва значителна слабост по отношение на други методи, като например финансовите инструменти (ФИ), така че регионалните власти трябва да играят ключова роля в създаването на нови политики в тази област. Използването на кохезионните фондове, по-специално ЕФРР, при създаването на нови финансови инструменти (ФИ) е основно предизвикателство за предстоящия период 2014—2020 г., особено когато е съчетано с инициативи за финансиране от ЕК. ЦЕЛ: Общата цел е да се насърчат нови политики или да се подобрят съществуващите политики, насочени към създаването на инструменти за финансиране, по-специално финансови инструменти (ФИ), подкрепяни от фондовете на ЕФРР и интегрирани с инициативи за финансиране на ЕК, като например ЕФСИ (План от Юнкер 06/2015), инструменти на ЕИБ на Европейската инвестиционна банка (ELENA, фондове „Маргарит“) или дори от публично-частни партньорства. ИЗХОДИ: Резултатите ще бъдат подобряване на специфичните регионални политики и ОП по ЕФРР в 7 региона на ЕС, в които ще участват 5 управляващи органа с компетентност по ЕФРР за проекти за ЕЕ и ВЕИ. Подобрението ще позволи изпълнението на ФИ и енергийните инвестиции във фаза 2, благодарение на промените в стратегическата насоченост в 6 политики на ЕФРР и 2 съществуващи ФИ. Други важни резултати са: > 3,8 млн. евро от ЕФРР и > 2,65 млн. евро средства от ФИ са повлияни. 120 души, които увеличават професионалния си капацитет, присъстват на междурегионални прояви. 28 прояви на заинтересованите страни, включително: 14 междурегионални прояви с повече от 330 участници. 14 местни срещи на заинтересованите страни с повече от 200 участници. 140 най-добри практики, създадени и показани в геореферентна карта (инструмент „Fiener-map“) и онлайн база данни, поставена на уебсайта. (Bulgarian)
4 November 2022
0 references
ПРОБЛЕМ: Увеличаването на инвестициите в енергийна ефективност и възобновяема енергия за сградите е голямо предизвикателство за постигане на целите на Европейския съюз за 2030 г. По-голямата част от стимулите по ЕФРР използваха невъзвръщаеми системи за отпускане на безвъзмездни средства за насърчаване на инвестициите в енергетиката, но поради ограничаването на дефицита в Пакта за стабилност и растеж на ЕО инвестициите бяха забавени. Методът на безвъзмездните средства показва значителна слабост по отношение на други методи, като например финансовите инструменти (ФИ), така че регионалните власти трябва да играят ключова роля в създаването на нови политики в тази област. Използването на кохезионните фондове, по-специално ЕФРР, при създаването на нови финансови инструменти (ФИ) е основно предизвикателство за предстоящия период 2014—2020 г., особено когато е съчетано с инициативи за финансиране от ЕК. ЦЕЛ: Общата цел е да се насърчат нови политики или да се подобрят съществуващите политики, насочени към създаването на инструменти за финансиране, по-специално финансови инструменти (ФИ), подкрепяни от фондовете на ЕФРР и интегрирани с инициативи за финансиране на ЕК, като например ЕФСИ (План от Юнкер 06/2015), инструменти на ЕИБ на Европейската инвестиционна банка (ELENA, фондове „Маргарит“) или дори от публично-частни партньорства. ИЗХОДИ: Резултатите ще бъдат подобряване на специфичните регионални политики и ОП по ЕФРР в 7 региона на ЕС, в които ще участват 5 управляващи органа с компетентност по ЕФРР за проекти за ЕЕ и ВЕИ. Подобрението ще позволи изпълнението на ФИ и енергийните инвестиции във фаза 2, благодарение на промените в стратегическата насоченост в 6 политики на ЕФРР и 2 съществуващи ФИ. Други важни резултати са: > 3,8 млн. евро от ЕФРР и > 2,65 млн. евро средства от ФИ са повлияни. 120 души, които увеличават професионалния си капацитет, присъстват на междурегионални прояви. 28 прояви на заинтересованите страни, включително: 14 междурегионални прояви с повече от 330 участници. 14 местни срещи на заинтересованите страни с повече от 200 участници. 140 най-добри практики, създадени и показани в геореферентна карта (инструмент „Fiener-map“) и онлайн база данни, поставена на уебсайта. (Bulgarian)
4 November 2022
0 references
ПРОБЛЕМ: Увеличаването на инвестициите в енергийна ефективност и възобновяема енергия за сградите е голямо предизвикателство за постигане на целите на Европейския съюз за 2030 г. По-голямата част от стимулите по ЕФРР използваха невъзвръщаеми системи за отпускане на безвъзмездни средства за насърчаване на инвестициите в енергетиката, но поради ограничаването на дефицита в Пакта за стабилност и растеж на ЕО инвестициите бяха забавени. Методът на безвъзмездните средства показва значителна слабост по отношение на други методи, като например финансовите инструменти (ФИ), така че регионалните власти трябва да играят ключова роля в създаването на нови политики в тази област. Използването на кохезионните фондове, по-специално ЕФРР, при създаването на нови финансови инструменти (ФИ) е основно предизвикателство за предстоящия период 2014—2020 г., особено когато е съчетано с инициативи за финансиране от ЕК. ЦЕЛ: Общата цел е да се насърчат нови политики или да се подобрят съществуващите политики, насочени към създаването на инструменти за финансиране, по-специално финансови инструменти (ФИ), подкрепяни от фондовете на ЕФРР и интегрирани с инициативи за финансиране на ЕК, като например ЕФСИ (План от Юнкер 06/2015), инструменти на ЕИБ на Европейската инвестиционна банка (ELENA, фондове „Маргарит“) или дори от публично-частни партньорства. ИЗХОДИ: Резултатите ще бъдат подобряване на специфичните регионални политики и ОП по ЕФРР в 7 региона на ЕС, в които ще участват 5 управляващи органа с компетентност по ЕФРР за проекти за ЕЕ и ВЕИ. Подобрението ще позволи изпълнението на ФИ и енергийните инвестиции във фаза 2, благодарение на промените в стратегическата насоченост в 6 политики на ЕФРР и 2 съществуващи ФИ. Други важни резултати са: > 3,8 млн. евро от ЕФРР и > 2,65 млн. евро средства от ФИ са повлияни. 120 души, които увеличават професионалния си капацитет, присъстват на междурегионални прояви. 28 прояви на заинтересованите страни, включително: 14 междурегионални прояви с повече от 330 участници. 14 местни срещи на заинтересованите страни с повече от 200 участници. 140 най-добри практики, създадени и показани в геореферентна карта (инструмент „Fiener-map“) и онлайн база данни, поставена на уебсайта. (Bulgarian)
4 November 2022
0 references
ПРОБЛЕМ: Увеличаването на инвестициите в енергийна ефективност и възобновяема енергия за сградите е голямо предизвикателство за постигане на целите на Европейския съюз за 2030 г. По-голямата част от стимулите по ЕФРР използваха невъзвръщаеми системи за отпускане на безвъзмездни средства за насърчаване на инвестициите в енергетиката, но поради ограничаването на дефицита в Пакта за стабилност и растеж на ЕО инвестициите бяха забавени. Методът на безвъзмездните средства показва значителна слабост по отношение на други методи, като например финансовите инструменти (ФИ), така че регионалните власти трябва да играят ключова роля в създаването на нови политики в тази област. Използването на кохезионните фондове, по-специално ЕФРР, при създаването на нови финансови инструменти (ФИ) е основно предизвикателство за предстоящия период 2014—2020 г., особено когато е съчетано с инициативи за финансиране от ЕК. ЦЕЛ: Общата цел е да се насърчат нови политики или да се подобрят съществуващите политики, насочени към създаването на инструменти за финансиране, по-специално финансови инструменти (ФИ), подкрепяни от фондовете на ЕФРР и интегрирани с инициативи за финансиране на ЕК, като например ЕФСИ (План от Юнкер 06/2015), инструменти на ЕИБ на Европейската инвестиционна банка (ELENA, фондове „Маргарит“) или дори от публично-частни партньорства. ИЗХОДИ: Резултатите ще бъдат подобряване на специфичните регионални политики и ОП по ЕФРР в 7 региона на ЕС, в които ще участват 5 управляващи органа с компетентност по ЕФРР за проекти за ЕЕ и ВЕИ. Подобрението ще позволи изпълнението на ФИ и енергийните инвестиции във фаза 2, благодарение на промените в стратегическата насоченост в 6 политики на ЕФРР и 2 съществуващи ФИ. Други важни резултати са: > 3,8 млн. евро от ЕФРР и > 2,65 млн. евро средства от ФИ са повлияни. 120 души, които увеличават професионалния си капацитет, присъстват на междурегионални прояви. 28 прояви на заинтересованите страни, включително: 14 междурегионални прояви с повече от 330 участници. 14 местни срещи на заинтересованите страни с повече от 200 участници. 140 най-добри практики, създадени и показани в геореферентна карта (инструмент „Fiener-map“) и онлайн база данни, поставена на уебсайта. (Bulgarian)
4 November 2022
0 references
PROBLĒMA: Palielināt ieguldījumus ēku energoefektivitātē un atjaunojamos energoresursos ir liels izaicinājums, lai sasniegtu Eiropas Savienības 2030. gadam izvirzītos mērķus. Lielākajā daļā ERAF stimulu tika izmantotas neatmaksājamas dotāciju sistēmas, lai veicinātu ieguldījumus enerģētikā, taču EK Stabilitātes un izaugsmes paktā (SIP) noteikto deficīta ierobežojumu dēļ ieguldījumi ir samazinājušies. Dotāciju metode uzrāda būtiskus trūkumus attiecībā uz citām metodēm, piemēram, finanšu instrumentiem (FI), tāpēc reģionālajām pašvaldībām ir būtiska nozīme jaunu politikas virzienu izstrādē šajā jomā. Kohēzijas fondu, jo īpaši ERAF, izmantošana jaunu finanšu instrumentu (FI) radīšanā ir galvenā problēma nākamajā periodā no 2014. līdz 2020. gadam, jo īpaši apvienojumā ar EK finansēšanas iniciatīvām. MĒRĶIS: Vispārējais mērķis ir veicināt jaunu politiku vai esošo rīcībpolitiku uzlabošanu, lai izveidotu finansēšanas instrumentus, jo īpaši finanšu instrumentus, kurus atbalsta no ERAF līdzekļiem un kuri ir integrēti ar EK finansēšanas iniciatīvām, piemēram, ESIF (Junkera plāns 06/2015), Eiropas Investīciju bankas EIB (ELENA, Margarite fondi) vai pat publiskā un privātā sektora partnerību instrumentus. REZULTĀTI: Rezultāti būs konkrētu reģionālo rīcībpolitiku un ERAF darbības programmu uzlabošana septiņos ES reģionos, iesaistot 5 vadošās iestādes ar ERAF kompetenci attiecībā uz EE un AER projektiem. Uzlabojumi ļaus īstenot FI un ieguldījumus enerģētikā 2. posmā, pateicoties izmaiņām stratēģiskajā fokusā sešās ERAF politikas jomās un divos esošajos finanšu instrumentos. Citi svarīgi rezultāti ir šādi: > 3,8 miljoni EUR no ERAF un > 2,65 miljoni EUR no FI līdzekļiem. 120 cilvēku, kas palielina profesionālo spēju piedalīties starpreģionu pasākumos. 28 ieinteresēto personu pasākumi, tostarp: 14 starpreģionāli pasākumi, kuros piedalās vairāk nekā 330 ieinteresēto personu. 14 vietējo ieinteresēto personu tikšanās ar vairāk nekā 200 dalībniekiem. — 140 labākās prakses piemēri, kas apkopoti un parādīti ģeoatsauces kartē (Fiener-kartes rīks) un tiešsaistes datubāzē, kas ievietota tīmekļa vietnē. (Latvian)
4 November 2022
0 references
PROBLĒMA: Palielināt ieguldījumus ēku energoefektivitātē un atjaunojamos energoresursos ir liels izaicinājums, lai sasniegtu Eiropas Savienības 2030. gadam izvirzītos mērķus. Lielākajā daļā ERAF stimulu tika izmantotas neatmaksājamas dotāciju sistēmas, lai veicinātu ieguldījumus enerģētikā, taču EK Stabilitātes un izaugsmes paktā (SIP) noteikto deficīta ierobežojumu dēļ ieguldījumi ir samazinājušies. Dotāciju metode uzrāda būtiskus trūkumus attiecībā uz citām metodēm, piemēram, finanšu instrumentiem (FI), tāpēc reģionālajām pašvaldībām ir būtiska nozīme jaunu politikas virzienu izstrādē šajā jomā. Kohēzijas fondu, jo īpaši ERAF, izmantošana jaunu finanšu instrumentu (FI) radīšanā ir galvenā problēma nākamajā periodā no 2014. līdz 2020. gadam, jo īpaši apvienojumā ar EK finansēšanas iniciatīvām. MĒRĶIS: Vispārējais mērķis ir veicināt jaunu politiku vai esošo rīcībpolitiku uzlabošanu, lai izveidotu finansēšanas instrumentus, jo īpaši finanšu instrumentus, kurus atbalsta no ERAF līdzekļiem un kuri ir integrēti ar EK finansēšanas iniciatīvām, piemēram, ESIF (Junkera plāns 06/2015), Eiropas Investīciju bankas EIB (ELENA, Margarite fondi) vai pat publiskā un privātā sektora partnerību instrumentus. REZULTĀTI: Rezultāti būs konkrētu reģionālo rīcībpolitiku un ERAF darbības programmu uzlabošana septiņos ES reģionos, iesaistot 5 vadošās iestādes ar ERAF kompetenci attiecībā uz EE un AER projektiem. Uzlabojumi ļaus īstenot FI un ieguldījumus enerģētikā 2. posmā, pateicoties izmaiņām stratēģiskajā fokusā sešās ERAF politikas jomās un divos esošajos finanšu instrumentos. Citi svarīgi rezultāti ir šādi: > 3,8 miljoni EUR no ERAF un > 2,65 miljoni EUR no FI līdzekļiem. 120 cilvēku, kas palielina profesionālo spēju piedalīties starpreģionu pasākumos. 28 ieinteresēto personu pasākumi, tostarp: 14 starpreģionāli pasākumi, kuros piedalās vairāk nekā 330 ieinteresēto personu. 14 vietējo ieinteresēto personu tikšanās ar vairāk nekā 200 dalībniekiem. — 140 labākās prakses piemēri, kas apkopoti un parādīti ģeoatsauces kartē (Fiener-kartes rīks) un tiešsaistes datubāzē, kas ievietota tīmekļa vietnē. (Latvian)
4 November 2022
0 references
PROBLĒMA: Palielināt ieguldījumus ēku energoefektivitātē un atjaunojamos energoresursos ir liels izaicinājums, lai sasniegtu Eiropas Savienības 2030. gadam izvirzītos mērķus. Lielākajā daļā ERAF stimulu tika izmantotas neatmaksājamas dotāciju sistēmas, lai veicinātu ieguldījumus enerģētikā, taču EK Stabilitātes un izaugsmes paktā (SIP) noteikto deficīta ierobežojumu dēļ ieguldījumi ir samazinājušies. Dotāciju metode uzrāda būtiskus trūkumus attiecībā uz citām metodēm, piemēram, finanšu instrumentiem (FI), tāpēc reģionālajām pašvaldībām ir būtiska nozīme jaunu politikas virzienu izstrādē šajā jomā. Kohēzijas fondu, jo īpaši ERAF, izmantošana jaunu finanšu instrumentu (FI) radīšanā ir galvenā problēma nākamajā periodā no 2014. līdz 2020. gadam, jo īpaši apvienojumā ar EK finansēšanas iniciatīvām. MĒRĶIS: Vispārējais mērķis ir veicināt jaunu politiku vai esošo rīcībpolitiku uzlabošanu, lai izveidotu finansēšanas instrumentus, jo īpaši finanšu instrumentus, kurus atbalsta no ERAF līdzekļiem un kuri ir integrēti ar EK finansēšanas iniciatīvām, piemēram, ESIF (Junkera plāns 06/2015), Eiropas Investīciju bankas EIB (ELENA, Margarite fondi) vai pat publiskā un privātā sektora partnerību instrumentus. REZULTĀTI: Rezultāti būs konkrētu reģionālo rīcībpolitiku un ERAF darbības programmu uzlabošana septiņos ES reģionos, iesaistot 5 vadošās iestādes ar ERAF kompetenci attiecībā uz EE un AER projektiem. Uzlabojumi ļaus īstenot FI un ieguldījumus enerģētikā 2. posmā, pateicoties izmaiņām stratēģiskajā fokusā sešās ERAF politikas jomās un divos esošajos finanšu instrumentos. Citi svarīgi rezultāti ir šādi: > 3,8 miljoni EUR no ERAF un > 2,65 miljoni EUR no FI līdzekļiem. 120 cilvēku, kas palielina profesionālo spēju piedalīties starpreģionu pasākumos. 28 ieinteresēto personu pasākumi, tostarp: 14 starpreģionāli pasākumi, kuros piedalās vairāk nekā 330 ieinteresēto personu. 14 vietējo ieinteresēto personu tikšanās ar vairāk nekā 200 dalībniekiem. — 140 labākās prakses piemēri, kas apkopoti un parādīti ģeoatsauces kartē (Fiener-kartes rīks) un tiešsaistes datubāzē, kas ievietota tīmekļa vietnē. (Latvian)
4 November 2022
0 references
PROBLĒMA: Palielināt ieguldījumus ēku energoefektivitātē un atjaunojamos energoresursos ir liels izaicinājums, lai sasniegtu Eiropas Savienības 2030. gadam izvirzītos mērķus. Lielākajā daļā ERAF stimulu tika izmantotas neatmaksājamas dotāciju sistēmas, lai veicinātu ieguldījumus enerģētikā, taču EK Stabilitātes un izaugsmes paktā (SIP) noteikto deficīta ierobežojumu dēļ ieguldījumi ir samazinājušies. Dotāciju metode uzrāda būtiskus trūkumus attiecībā uz citām metodēm, piemēram, finanšu instrumentiem (FI), tāpēc reģionālajām pašvaldībām ir būtiska nozīme jaunu politikas virzienu izstrādē šajā jomā. Kohēzijas fondu, jo īpaši ERAF, izmantošana jaunu finanšu instrumentu (FI) radīšanā ir galvenā problēma nākamajā periodā no 2014. līdz 2020. gadam, jo īpaši apvienojumā ar EK finansēšanas iniciatīvām. MĒRĶIS: Vispārējais mērķis ir veicināt jaunu politiku vai esošo rīcībpolitiku uzlabošanu, lai izveidotu finansēšanas instrumentus, jo īpaši finanšu instrumentus, kurus atbalsta no ERAF līdzekļiem un kuri ir integrēti ar EK finansēšanas iniciatīvām, piemēram, ESIF (Junkera plāns 06/2015), Eiropas Investīciju bankas EIB (ELENA, Margarite fondi) vai pat publiskā un privātā sektora partnerību instrumentus. REZULTĀTI: Rezultāti būs konkrētu reģionālo rīcībpolitiku un ERAF darbības programmu uzlabošana septiņos ES reģionos, iesaistot 5 vadošās iestādes ar ERAF kompetenci attiecībā uz EE un AER projektiem. Uzlabojumi ļaus īstenot FI un ieguldījumus enerģētikā 2. posmā, pateicoties izmaiņām stratēģiskajā fokusā sešās ERAF politikas jomās un divos esošajos finanšu instrumentos. Citi svarīgi rezultāti ir šādi: > 3,8 miljoni EUR no ERAF un > 2,65 miljoni EUR no FI līdzekļiem. 120 cilvēku, kas palielina profesionālo spēju piedalīties starpreģionu pasākumos. 28 ieinteresēto personu pasākumi, tostarp: 14 starpreģionāli pasākumi, kuros piedalās vairāk nekā 330 ieinteresēto personu. 14 vietējo ieinteresēto personu tikšanās ar vairāk nekā 200 dalībniekiem. — 140 labākās prakses piemēri, kas apkopoti un parādīti ģeoatsauces kartē (Fiener-kartes rīks) un tiešsaistes datubāzē, kas ievietota tīmekļa vietnē. (Latvian)
4 November 2022
0 references
PROBLĒMA: Palielināt ieguldījumus ēku energoefektivitātē un atjaunojamos energoresursos ir liels izaicinājums, lai sasniegtu Eiropas Savienības 2030. gadam izvirzītos mērķus. Lielākajā daļā ERAF stimulu tika izmantotas neatmaksājamas dotāciju sistēmas, lai veicinātu ieguldījumus enerģētikā, taču EK Stabilitātes un izaugsmes paktā (SIP) noteikto deficīta ierobežojumu dēļ ieguldījumi ir samazinājušies. Dotāciju metode uzrāda būtiskus trūkumus attiecībā uz citām metodēm, piemēram, finanšu instrumentiem (FI), tāpēc reģionālajām pašvaldībām ir būtiska nozīme jaunu politikas virzienu izstrādē šajā jomā. Kohēzijas fondu, jo īpaši ERAF, izmantošana jaunu finanšu instrumentu (FI) radīšanā ir galvenā problēma nākamajā periodā no 2014. līdz 2020. gadam, jo īpaši apvienojumā ar EK finansēšanas iniciatīvām. MĒRĶIS: Vispārējais mērķis ir veicināt jaunu politiku vai esošo rīcībpolitiku uzlabošanu, lai izveidotu finansēšanas instrumentus, jo īpaši finanšu instrumentus, kurus atbalsta no ERAF līdzekļiem un kuri ir integrēti ar EK finansēšanas iniciatīvām, piemēram, ESIF (Junkera plāns 06/2015), Eiropas Investīciju bankas EIB (ELENA, Margarite fondi) vai pat publiskā un privātā sektora partnerību instrumentus. REZULTĀTI: Rezultāti būs konkrētu reģionālo rīcībpolitiku un ERAF darbības programmu uzlabošana septiņos ES reģionos, iesaistot 5 vadošās iestādes ar ERAF kompetenci attiecībā uz EE un AER projektiem. Uzlabojumi ļaus īstenot FI un ieguldījumus enerģētikā 2. posmā, pateicoties izmaiņām stratēģiskajā fokusā sešās ERAF politikas jomās un divos esošajos finanšu instrumentos. Citi svarīgi rezultāti ir šādi: > 3,8 miljoni EUR no ERAF un > 2,65 miljoni EUR no FI līdzekļiem. 120 cilvēku, kas palielina profesionālo spēju piedalīties starpreģionu pasākumos. 28 ieinteresēto personu pasākumi, tostarp: 14 starpreģionāli pasākumi, kuros piedalās vairāk nekā 330 ieinteresēto personu. 14 vietējo ieinteresēto personu tikšanās ar vairāk nekā 200 dalībniekiem. — 140 labākās prakses piemēri, kas apkopoti un parādīti ģeoatsauces kartē (Fiener-kartes rīks) un tiešsaistes datubāzē, kas ievietota tīmekļa vietnē. (Latvian)
4 November 2022
0 references
PROBLĒMA: Palielināt ieguldījumus ēku energoefektivitātē un atjaunojamos energoresursos ir liels izaicinājums, lai sasniegtu Eiropas Savienības 2030. gadam izvirzītos mērķus. Lielākajā daļā ERAF stimulu tika izmantotas neatmaksājamas dotāciju sistēmas, lai veicinātu ieguldījumus enerģētikā, taču EK Stabilitātes un izaugsmes paktā (SIP) noteikto deficīta ierobežojumu dēļ ieguldījumi ir samazinājušies. Dotāciju metode uzrāda būtiskus trūkumus attiecībā uz citām metodēm, piemēram, finanšu instrumentiem (FI), tāpēc reģionālajām pašvaldībām ir būtiska nozīme jaunu politikas virzienu izstrādē šajā jomā. Kohēzijas fondu, jo īpaši ERAF, izmantošana jaunu finanšu instrumentu (FI) radīšanā ir galvenā problēma nākamajā periodā no 2014. līdz 2020. gadam, jo īpaši apvienojumā ar EK finansēšanas iniciatīvām. MĒRĶIS: Vispārējais mērķis ir veicināt jaunu politiku vai esošo rīcībpolitiku uzlabošanu, lai izveidotu finansēšanas instrumentus, jo īpaši finanšu instrumentus, kurus atbalsta no ERAF līdzekļiem un kuri ir integrēti ar EK finansēšanas iniciatīvām, piemēram, ESIF (Junkera plāns 06/2015), Eiropas Investīciju bankas EIB (ELENA, Margarite fondi) vai pat publiskā un privātā sektora partnerību instrumentus. REZULTĀTI: Rezultāti būs konkrētu reģionālo rīcībpolitiku un ERAF darbības programmu uzlabošana septiņos ES reģionos, iesaistot 5 vadošās iestādes ar ERAF kompetenci attiecībā uz EE un AER projektiem. Uzlabojumi ļaus īstenot FI un ieguldījumus enerģētikā 2. posmā, pateicoties izmaiņām stratēģiskajā fokusā sešās ERAF politikas jomās un divos esošajos finanšu instrumentos. Citi svarīgi rezultāti ir šādi: > 3,8 miljoni EUR no ERAF un > 2,65 miljoni EUR no FI līdzekļiem. 120 cilvēku, kas palielina profesionālo spēju piedalīties starpreģionu pasākumos. 28 ieinteresēto personu pasākumi, tostarp: 14 starpreģionāli pasākumi, kuros piedalās vairāk nekā 330 ieinteresēto personu. 14 vietējo ieinteresēto personu tikšanās ar vairāk nekā 200 dalībniekiem. — 140 labākās prakses piemēri, kas apkopoti un parādīti ģeoatsauces kartē (Fiener-kartes rīks) un tiešsaistes datubāzē, kas ievietota tīmekļa vietnē. (Latvian)
4 November 2022
0 references
PROBLEMA: O aumento dos investimentos na eficiência energética e nas energias renováveis para os edifícios constitui um grande desafio para cumprir as metas da União Europeia para 2030. A maioria dos incentivos do FEDER utilizou sistemas de subvenções não reembolsáveis para promover o investimento em energia, mas devido à restrição do défice no Pacto de Estabilidade e Crescimento (PEC) da CE, o investimento foi desacelerado. O método de concessão de subvenções está a revelar insuficiências importantes em relação a outros métodos, como os instrumentos financeiros (IF), pelo que as autoridades regionais têm um papel fundamental a desempenhar na criação de novas políticas neste domínio. A utilização dos fundos de coesão, em especial do FEDER, na geração de novos instrumentos financeiros (IF) constitui um dos principais desafios para o próximo período 2014-2020, especialmente quando combinado com iniciativas de financiamento da CE. OBJETIVO: O objetivo geral é promover novas políticas, ou a melhoria das políticas existentes, destinadas à criação de instrumentos de financiamento, especialmente instrumentos financeiros (IF) apoiados por fundos do FEDER e integrados com iniciativas de financiamento da CE, como o FEIE (Plano Juncker 06/2015), instrumentos do Banco Europeu de Investimento BEI (ELENA, fundos Margarite) ou mesmo de parcerias público-privadas. RESULTADOS: As realizações serão a melhoria de políticas regionais específicas e do PO do FEDER em 7 regiões da UE, envolvendo 5 autoridades de gestão com competências no FEDER para projetos de EE e FER. A melhoria permitirá a execução de IF e o investimento em energia na fase 2, graças a alterações de orientação estratégica em seis políticas do FEDER e em dois IF existentes. Outras realizações importantes são: >3,8 milhões de euros do FEDER e >2,65 milhões de euros dos fundos dos IF influenciados. 120 pessoas, aumentando a capacidade profissional, participam em eventos inter-regionais. - 28 eventos com as partes interessadas, incluindo: 14 eventos inter-regionais com mais de 330 participantes. 14 reuniões de partes interessadas locais com mais de 200 participantes. - 140 boas práticas produzidas e apresentadas num mapa georreferenciado (ferramenta FIener-map) e numa base de dados em linha, ambos colocados no sítio Web. (Portuguese)
4 November 2022
0 references
PROBLEMA: O aumento dos investimentos em eficiência energética e energias renováveis para os edifícios constitui um grande desafio para cumprir os objetivos da União Europeia para 2030. A maioria dos incentivos do FEDER utilizou sistemas de subvenções não reembolsáveis para promover o investimento em energia, mas devido à restrição do défice no Pacto de Estabilidade e Crescimento da CE (PEC), o investimento foi desacelerado. O método de concessão de subvenções está a revelar deficiências importantes em relação a outros métodos, como os Instrumentos Financeiros (IF), pelo que as autoridades regionais têm um papel fundamental a desempenhar na criação de novas políticas neste domínio. A utilização dos fundos de coesão, em especial do FEDER, na geração de novos instrumentos financeiros (IF) é um dos principais desafios para o próximo período 2014-2020, especialmente quando combinado com iniciativas de financiamento da CE. OBJETIVO: O objetivo geral é promover novas políticas, ou melhorar as políticas existentes, destinadas à criação de instrumentos de financiamento, em especial instrumentos financeiros (IF) apoiados por fundos do FEDER e integrados com iniciativas de financiamento da CE, como o FEIE (Plano Juncker 06/2015), instrumentos do Banco Europeu de Investimento BEI (ELENA, fundos Margarite) ou mesmo de parcerias público-privadas. REALIZAÇÕES: As realizações consistirão na melhoria das políticas regionais específicas e do PO FEDER em 7 regiões da UE, envolvendo 5 autoridades de gestão com competências no FEDER para projetos EE e FER. A melhoria permitirá a execução dos IF e o investimento em energia na fase 2, graças a alterações de orientação estratégica em 6 políticas do FEDER e em 2 IF existentes. Outras realizações importantes são: >3,8 milhões de euros do FEDER e >2,65 milhões de euros dos fundos dos IF influenciados. 120 pessoas que aumentam a capacidade profissional para participar em eventos inter-regionais. — 28 eventos das partes interessadas, incluindo: 14 eventos inter-regionais com mais de 330 participantes. 14 reuniões locais de partes interessadas com mais de 200 participantes. — 140 melhores práticas produzidas e exibidas num mapa georreferenciado (ferramenta de mapa-Fiener) e numa base de dados em linha, ambas colocadas no sítio Web. (Portuguese)
4 November 2022
0 references
PROBLEMA: O aumento dos investimentos em eficiência energética e energias renováveis para os edifícios constitui um grande desafio para cumprir os objetivos da União Europeia para 2030. A maioria dos incentivos do FEDER utilizou sistemas de subvenções não reembolsáveis para promover o investimento em energia, mas devido à restrição do défice no Pacto de Estabilidade e Crescimento da CE (PEC), o investimento foi desacelerado. O método de concessão de subvenções está a revelar deficiências importantes em relação a outros métodos, como os Instrumentos Financeiros (IF), pelo que as autoridades regionais têm um papel fundamental a desempenhar na criação de novas políticas neste domínio. A utilização dos fundos de coesão, em especial do FEDER, na geração de novos instrumentos financeiros (IF) é um dos principais desafios para o próximo período 2014-2020, especialmente quando combinado com iniciativas de financiamento da CE. OBJETIVO: O objetivo geral é promover novas políticas, ou melhorar as políticas existentes, destinadas à criação de instrumentos de financiamento, em especial instrumentos financeiros (IF) apoiados por fundos do FEDER e integrados com iniciativas de financiamento da CE, como o FEIE (Plano Juncker 06/2015), instrumentos do Banco Europeu de Investimento BEI (ELENA, fundos Margarite) ou mesmo de parcerias público-privadas. REALIZAÇÕES: As realizações consistirão na melhoria das políticas regionais específicas e do PO FEDER em 7 regiões da UE, envolvendo 5 autoridades de gestão com competências no FEDER para projetos EE e FER. A melhoria permitirá a execução dos IF e o investimento em energia na fase 2, graças a alterações de orientação estratégica em 6 políticas do FEDER e em 2 IF existentes. Outras realizações importantes são: >3,8 milhões de euros do FEDER e >2,65 milhões de euros dos fundos dos IF influenciados. 120 pessoas que aumentam a capacidade profissional para participar em eventos inter-regionais. — 28 eventos das partes interessadas, incluindo: 14 eventos inter-regionais com mais de 330 participantes. 14 reuniões locais de partes interessadas com mais de 200 participantes. — 140 melhores práticas produzidas e exibidas num mapa georreferenciado (ferramenta de mapa-Fiener) e numa base de dados em linha, ambas colocadas no sítio Web. (Portuguese)
4 November 2022
0 references
PROBLEMA: O aumento dos investimentos em eficiência energética e energias renováveis para os edifícios constitui um grande desafio para cumprir os objetivos da União Europeia para 2030. A maioria dos incentivos do FEDER utilizou sistemas de subvenções não reembolsáveis para promover o investimento em energia, mas devido à restrição do défice no Pacto de Estabilidade e Crescimento da CE (PEC), o investimento foi desacelerado. O método de concessão de subvenções está a revelar deficiências importantes em relação a outros métodos, como os Instrumentos Financeiros (IF), pelo que as autoridades regionais têm um papel fundamental a desempenhar na criação de novas políticas neste domínio. A utilização dos fundos de coesão, em especial do FEDER, na geração de novos instrumentos financeiros (IF) é um dos principais desafios para o próximo período 2014-2020, especialmente quando combinado com iniciativas de financiamento da CE. OBJETIVO: O objetivo geral é promover novas políticas, ou melhorar as políticas existentes, destinadas à criação de instrumentos de financiamento, em especial instrumentos financeiros (IF) apoiados por fundos do FEDER e integrados com iniciativas de financiamento da CE, como o FEIE (Plano Juncker 06/2015), instrumentos do Banco Europeu de Investimento BEI (ELENA, fundos Margarite) ou mesmo de parcerias público-privadas. REALIZAÇÕES: As realizações consistirão na melhoria das políticas regionais específicas e do PO FEDER em 7 regiões da UE, envolvendo 5 autoridades de gestão com competências no FEDER para projetos EE e FER. A melhoria permitirá a execução dos IF e o investimento em energia na fase 2, graças a alterações de orientação estratégica em 6 políticas do FEDER e em 2 IF existentes. Outras realizações importantes são: >3,8 milhões de euros do FEDER e >2,65 milhões de euros dos fundos dos IF influenciados. 120 pessoas que aumentam a capacidade profissional para participar em eventos inter-regionais. — 28 eventos das partes interessadas, incluindo: 14 eventos inter-regionais com mais de 330 participantes. 14 reuniões locais de partes interessadas com mais de 200 participantes. — 140 melhores práticas produzidas e exibidas num mapa georreferenciado (ferramenta de mapa-Fiener) e numa base de dados em linha, ambas colocadas no sítio Web. (Portuguese)
4 November 2022
0 references
PROBLEMA: O aumento dos investimentos em eficiência energética e energias renováveis para os edifícios constitui um grande desafio para cumprir os objetivos da União Europeia para 2030. A maioria dos incentivos do FEDER utilizou sistemas de subvenções não reembolsáveis para promover o investimento em energia, mas devido à restrição do défice no Pacto de Estabilidade e Crescimento da CE (PEC), o investimento foi desacelerado. O método de concessão de subvenções está a revelar deficiências importantes em relação a outros métodos, como os Instrumentos Financeiros (IF), pelo que as autoridades regionais têm um papel fundamental a desempenhar na criação de novas políticas neste domínio. A utilização dos fundos de coesão, em especial do FEDER, na geração de novos instrumentos financeiros (IF) é um dos principais desafios para o próximo período 2014-2020, especialmente quando combinado com iniciativas de financiamento da CE. OBJETIVO: O objetivo geral é promover novas políticas, ou melhorar as políticas existentes, destinadas à criação de instrumentos de financiamento, em especial instrumentos financeiros (IF) apoiados por fundos do FEDER e integrados com iniciativas de financiamento da CE, como o FEIE (Plano Juncker 06/2015), instrumentos do Banco Europeu de Investimento BEI (ELENA, fundos Margarite) ou mesmo de parcerias público-privadas. REALIZAÇÕES: As realizações consistirão na melhoria das políticas regionais específicas e do PO FEDER em 7 regiões da UE, envolvendo 5 autoridades de gestão com competências no FEDER para projetos EE e FER. A melhoria permitirá a execução dos IF e o investimento em energia na fase 2, graças a alterações de orientação estratégica em 6 políticas do FEDER e em 2 IF existentes. Outras realizações importantes são: >3,8 milhões de euros do FEDER e >2,65 milhões de euros dos fundos dos IF influenciados. 120 pessoas que aumentam a capacidade profissional para participar em eventos inter-regionais. — 28 eventos das partes interessadas, incluindo: 14 eventos inter-regionais com mais de 330 participantes. 14 reuniões locais de partes interessadas com mais de 200 participantes. — 140 melhores práticas produzidas e exibidas num mapa georreferenciado (ferramenta de mapa-Fiener) e numa base de dados em linha, ambas colocadas no sítio Web. (Portuguese)
4 November 2022
0 references
PROBLEMA: O aumento dos investimentos em eficiência energética e energias renováveis para os edifícios constitui um grande desafio para cumprir os objetivos da União Europeia para 2030. A maioria dos incentivos do FEDER utilizou sistemas de subvenções não reembolsáveis para promover o investimento em energia, mas devido à restrição do défice no Pacto de Estabilidade e Crescimento da CE (PEC), o investimento foi desacelerado. O método de concessão de subvenções está a revelar deficiências importantes em relação a outros métodos, como os Instrumentos Financeiros (IF), pelo que as autoridades regionais têm um papel fundamental a desempenhar na criação de novas políticas neste domínio. A utilização dos fundos de coesão, em especial do FEDER, na geração de novos instrumentos financeiros (IF) é um dos principais desafios para o próximo período 2014-2020, especialmente quando combinado com iniciativas de financiamento da CE. OBJETIVO: O objetivo geral é promover novas políticas, ou melhorar as políticas existentes, destinadas à criação de instrumentos de financiamento, em especial instrumentos financeiros (IF) apoiados por fundos do FEDER e integrados com iniciativas de financiamento da CE, como o FEIE (Plano Juncker 06/2015), instrumentos do Banco Europeu de Investimento BEI (ELENA, fundos Margarite) ou mesmo de parcerias público-privadas. REALIZAÇÕES: As realizações consistirão na melhoria das políticas regionais específicas e do PO FEDER em 7 regiões da UE, envolvendo 5 autoridades de gestão com competências no FEDER para projetos EE e FER. A melhoria permitirá a execução dos IF e o investimento em energia na fase 2, graças a alterações de orientação estratégica em 6 políticas do FEDER e em 2 IF existentes. Outras realizações importantes são: >3,8 milhões de euros do FEDER e >2,65 milhões de euros dos fundos dos IF influenciados. 120 pessoas que aumentam a capacidade profissional para participar em eventos inter-regionais. — 28 eventos das partes interessadas, incluindo: 14 eventos inter-regionais com mais de 330 participantes. 14 reuniões locais de partes interessadas com mais de 200 participantes. — 140 melhores práticas produzidas e exibidas num mapa georreferenciado (ferramenta de mapa-Fiener) e numa base de dados em linha, ambas colocadas no sítio Web. (Portuguese)
4 November 2022
0 references
PROBLÈME: L’augmentation des investissements dans l’efficacité énergétique et les énergies renouvelables pour les bâtiments est un défi majeur pour atteindre les objectifs de l’Union européenne à l’horizon 2030. La plupart des incitations du FEDER ont utilisé des systèmes de subventions non remboursables pour promouvoir l’investissement dans l’énergie, mais en raison de la restriction du déficit dans le pacte de stabilité et de croissance de la CE (PSC), l’investissement a été ralenti. La méthode des subventions présente une faiblesse importante par rapport à d’autres méthodes telles que les instruments financiers (IF), de sorte que les autorités régionales ont un rôle clé à jouer dans la création de nouvelles politiques dans ce domaine. L’utilisation des Fonds de cohésion, en particulier du FEDER, dans la création de nouveaux instruments financiers (IF) constitue un défi majeur pour la période 2014-2020, en particulier lorsqu’elle est associée à des initiatives de financement de la CE. OBJECTIF: L’objectif général est de promouvoir de nouvelles politiques, ou l’amélioration des politiques existantes, visant à la création d’instruments de financement, en particulier les instruments financiers (IF) soutenus par les fonds du FEDER et intégrés aux initiatives de financement de la CE, telles que l’EFSI (plan Juncker 06/2015), les outils de la Banque européenne d’investissement BEI (ELENA, Fonds Margarite) ou même les partenariats public-privé. SORTIES: Les résultats seront l’amélioration des politiques régionales spécifiques et du PO FEDER dans 7 régions de l’UE, avec la participation de 5 autorités de gestion ayant des compétences dans le cadre du FEDER pour les projets EE et SER. L’amélioration permettra la mise en œuvre des instruments financiers et des investissements dans l’énergie au cours de la phase 2, grâce à des changements d’orientation stratégique dans 6 politiques du FEDER et 2 IF existantes. D’autres résultats importants sont les suivants: > 3,8 millions d’euros du FEDER et > 2,65 millions d’euros de fonds FI influencés. 120 personnes augmentant la capacité professionnelle lors d’événements interrégionaux. — 28 manifestations des parties prenantes, dont: 14 manifestations interrégionales avec plus de 330 participants. 14 réunions locales avec plus de 200 participants. — 140 meilleures pratiques produites et affichées dans une carte géoréférencée (outil Fiener-map) et une base de données en ligne toutes deux placées sur le site Web. (French)
4 November 2022
0 references
PROBLÈME: L’augmentation des investissements dans l’efficacité énergétique et les énergies renouvelables pour les bâtiments est un défi majeur pour atteindre les objectifs de l’Union européenne à l’horizon 2030. La plupart des incitations du FEDER ont utilisé des systèmes de subventions non remboursables pour promouvoir l’investissement dans l’énergie, mais en raison de la restriction du déficit dans le pacte de stabilité et de croissance de la CE (PSC), l’investissement a été ralenti. La méthode des subventions présente une faiblesse importante par rapport à d’autres méthodes telles que les instruments financiers (IF), de sorte que les autorités régionales ont un rôle clé à jouer dans la création de nouvelles politiques dans ce domaine. L’utilisation des Fonds de cohésion, en particulier du FEDER, dans la création de nouveaux instruments financiers (IF) constitue un défi majeur pour la période 2014-2020, en particulier lorsqu’elle est associée à des initiatives de financement de la CE. OBJECTIF: L’objectif général est de promouvoir de nouvelles politiques, ou l’amélioration des politiques existantes, visant à la création d’instruments de financement, en particulier les instruments financiers (IF) soutenus par les fonds du FEDER et intégrés aux initiatives de financement de la CE, telles que l’EFSI (plan Juncker 06/2015), les outils de la Banque européenne d’investissement BEI (ELENA, Fonds Margarite) ou même les partenariats public-privé. SORTIES: Les résultats seront l’amélioration des politiques régionales spécifiques et du PO FEDER dans 7 régions de l’UE, avec la participation de 5 autorités de gestion ayant des compétences dans le cadre du FEDER pour les projets EE et SER. L’amélioration permettra la mise en œuvre des instruments financiers et des investissements dans l’énergie au cours de la phase 2, grâce à des changements d’orientation stratégique dans 6 politiques du FEDER et 2 IF existantes. D’autres résultats importants sont les suivants: > 3,8 millions d’euros du FEDER et > 2,65 millions d’euros de fonds FI influencés. 120 personnes augmentant la capacité professionnelle lors d’événements interrégionaux. — 28 manifestations des parties prenantes, dont: 14 manifestations interrégionales avec plus de 330 participants. 14 réunions locales avec plus de 200 participants. — 140 meilleures pratiques produites et affichées dans une carte géoréférencée (outil Fiener-map) et une base de données en ligne toutes deux placées sur le site Web. (French)
4 November 2022
0 references
PROBLÈME: L’augmentation des investissements dans l’efficacité énergétique et les énergies renouvelables pour les bâtiments est un défi majeur pour atteindre les objectifs de l’Union européenne à l’horizon 2030. La plupart des incitations du FEDER ont utilisé des systèmes de subventions non remboursables pour promouvoir l’investissement dans l’énergie, mais en raison de la restriction du déficit dans le pacte de stabilité et de croissance de la CE (PSC), l’investissement a été ralenti. La méthode des subventions présente une faiblesse importante par rapport à d’autres méthodes telles que les instruments financiers (IF), de sorte que les autorités régionales ont un rôle clé à jouer dans la création de nouvelles politiques dans ce domaine. L’utilisation des Fonds de cohésion, en particulier du FEDER, dans la création de nouveaux instruments financiers (IF) constitue un défi majeur pour la période 2014-2020, en particulier lorsqu’elle est associée à des initiatives de financement de la CE. OBJECTIF: L’objectif général est de promouvoir de nouvelles politiques, ou l’amélioration des politiques existantes, visant à la création d’instruments de financement, en particulier les instruments financiers (IF) soutenus par les fonds du FEDER et intégrés aux initiatives de financement de la CE, telles que l’EFSI (plan Juncker 06/2015), les outils de la Banque européenne d’investissement BEI (ELENA, Fonds Margarite) ou même les partenariats public-privé. SORTIES: Les résultats seront l’amélioration des politiques régionales spécifiques et du PO FEDER dans 7 régions de l’UE, avec la participation de 5 autorités de gestion ayant des compétences dans le cadre du FEDER pour les projets EE et SER. L’amélioration permettra la mise en œuvre des instruments financiers et des investissements dans l’énergie au cours de la phase 2, grâce à des changements d’orientation stratégique dans 6 politiques du FEDER et 2 IF existantes. D’autres résultats importants sont les suivants: > 3,8 millions d’euros du FEDER et > 2,65 millions d’euros de fonds FI influencés. 120 personnes augmentant la capacité professionnelle lors d’événements interrégionaux. — 28 manifestations des parties prenantes, dont: 14 manifestations interrégionales avec plus de 330 participants. 14 réunions locales avec plus de 200 participants. — 140 meilleures pratiques produites et affichées dans une carte géoréférencée (outil Fiener-map) et une base de données en ligne toutes deux placées sur le site Web. (French)
4 November 2022
0 references
PROBLÈME: L’augmentation des investissements dans l’efficacité énergétique et les énergies renouvelables pour les bâtiments est un défi majeur pour atteindre les objectifs de l’Union européenne à l’horizon 2030. La plupart des incitations du FEDER ont utilisé des systèmes de subventions non remboursables pour promouvoir l’investissement dans l’énergie, mais en raison de la restriction du déficit dans le pacte de stabilité et de croissance de la CE (PSC), l’investissement a été ralenti. La méthode des subventions présente une faiblesse importante par rapport à d’autres méthodes telles que les instruments financiers (IF), de sorte que les autorités régionales ont un rôle clé à jouer dans la création de nouvelles politiques dans ce domaine. L’utilisation des Fonds de cohésion, en particulier du FEDER, dans la création de nouveaux instruments financiers (IF) constitue un défi majeur pour la période 2014-2020, en particulier lorsqu’elle est associée à des initiatives de financement de la CE. OBJECTIF: L’objectif général est de promouvoir de nouvelles politiques, ou l’amélioration des politiques existantes, visant à la création d’instruments de financement, en particulier les instruments financiers (IF) soutenus par les fonds du FEDER et intégrés aux initiatives de financement de la CE, telles que l’EFSI (plan Juncker 06/2015), les outils de la Banque européenne d’investissement BEI (ELENA, Fonds Margarite) ou même les partenariats public-privé. SORTIES: Les résultats seront l’amélioration des politiques régionales spécifiques et du PO FEDER dans 7 régions de l’UE, avec la participation de 5 autorités de gestion ayant des compétences dans le cadre du FEDER pour les projets EE et SER. L’amélioration permettra la mise en œuvre des instruments financiers et des investissements dans l’énergie au cours de la phase 2, grâce à des changements d’orientation stratégique dans 6 politiques du FEDER et 2 IF existantes. D’autres résultats importants sont les suivants: > 3,8 millions d’euros du FEDER et > 2,65 millions d’euros de fonds FI influencés. 120 personnes augmentant la capacité professionnelle lors d’événements interrégionaux. — 28 manifestations des parties prenantes, dont: 14 manifestations interrégionales avec plus de 330 participants. 14 réunions locales avec plus de 200 participants. — 140 meilleures pratiques produites et affichées dans une carte géoréférencée (outil Fiener-map) et une base de données en ligne toutes deux placées sur le site Web. (French)
4 November 2022
0 references
PROBLÈME: L’augmentation des investissements dans l’efficacité énergétique et les énergies renouvelables pour les bâtiments est un défi majeur pour atteindre les objectifs de l’Union européenne à l’horizon 2030. La plupart des incitations du FEDER ont utilisé des systèmes de subventions non remboursables pour promouvoir l’investissement dans l’énergie, mais en raison de la restriction du déficit dans le pacte de stabilité et de croissance de la CE (PSC), l’investissement a été ralenti. La méthode des subventions présente une faiblesse importante par rapport à d’autres méthodes telles que les instruments financiers (IF), de sorte que les autorités régionales ont un rôle clé à jouer dans la création de nouvelles politiques dans ce domaine. L’utilisation des Fonds de cohésion, en particulier du FEDER, dans la création de nouveaux instruments financiers (IF) constitue un défi majeur pour la période 2014-2020, en particulier lorsqu’elle est associée à des initiatives de financement de la CE. OBJECTIF: L’objectif général est de promouvoir de nouvelles politiques, ou l’amélioration des politiques existantes, visant à la création d’instruments de financement, en particulier les instruments financiers (IF) soutenus par les fonds du FEDER et intégrés aux initiatives de financement de la CE, telles que l’EFSI (plan Juncker 06/2015), les outils de la Banque européenne d’investissement BEI (ELENA, Fonds Margarite) ou même les partenariats public-privé. SORTIES: Les résultats seront l’amélioration des politiques régionales spécifiques et du PO FEDER dans 7 régions de l’UE, avec la participation de 5 autorités de gestion ayant des compétences dans le cadre du FEDER pour les projets EE et SER. L’amélioration permettra la mise en œuvre des instruments financiers et des investissements dans l’énergie au cours de la phase 2, grâce à des changements d’orientation stratégique dans 6 politiques du FEDER et 2 IF existantes. D’autres résultats importants sont les suivants: > 3,8 millions d’euros du FEDER et > 2,65 millions d’euros de fonds FI influencés. 120 personnes augmentant la capacité professionnelle lors d’événements interrégionaux. — 28 manifestations des parties prenantes, dont: 14 manifestations interrégionales avec plus de 330 participants. 14 réunions locales avec plus de 200 participants. — 140 meilleures pratiques produites et affichées dans une carte géoréférencée (outil Fiener-map) et une base de données en ligne toutes deux placées sur le site Web. (French)
4 November 2022
0 references
PROBLÈME: L’augmentation des investissements dans l’efficacité énergétique et les énergies renouvelables pour les bâtiments est un défi majeur pour atteindre les objectifs de l’Union européenne à l’horizon 2030. La plupart des incitations du FEDER ont utilisé des systèmes de subventions non remboursables pour promouvoir l’investissement dans l’énergie, mais en raison de la restriction du déficit dans le pacte de stabilité et de croissance de la CE (PSC), l’investissement a été ralenti. La méthode des subventions présente une faiblesse importante par rapport à d’autres méthodes telles que les instruments financiers (IF), de sorte que les autorités régionales ont un rôle clé à jouer dans la création de nouvelles politiques dans ce domaine. L’utilisation des Fonds de cohésion, en particulier du FEDER, dans la création de nouveaux instruments financiers (IF) constitue un défi majeur pour la période 2014-2020, en particulier lorsqu’elle est associée à des initiatives de financement de la CE. OBJECTIF: L’objectif général est de promouvoir de nouvelles politiques, ou l’amélioration des politiques existantes, visant à la création d’instruments de financement, en particulier les instruments financiers (IF) soutenus par les fonds du FEDER et intégrés aux initiatives de financement de la CE, telles que l’EFSI (plan Juncker 06/2015), les outils de la Banque européenne d’investissement BEI (ELENA, Fonds Margarite) ou même les partenariats public-privé. SORTIES: Les résultats seront l’amélioration des politiques régionales spécifiques et du PO FEDER dans 7 régions de l’UE, avec la participation de 5 autorités de gestion ayant des compétences dans le cadre du FEDER pour les projets EE et SER. L’amélioration permettra la mise en œuvre des instruments financiers et des investissements dans l’énergie au cours de la phase 2, grâce à des changements d’orientation stratégique dans 6 politiques du FEDER et 2 IF existantes. D’autres résultats importants sont les suivants: > 3,8 millions d’euros du FEDER et > 2,65 millions d’euros de fonds FI influencés. 120 personnes augmentant la capacité professionnelle lors d’événements interrégionaux. — 28 manifestations des parties prenantes, dont: 14 manifestations interrégionales avec plus de 330 participants. 14 réunions locales avec plus de 200 participants. — 140 meilleures pratiques produites et affichées dans une carte géoréférencée (outil Fiener-map) et une base de données en ligne toutes deux placées sur le site Web. (French)
4 November 2022
0 references
PROBLEMA: Iż-żieda fl-investimenti fl-effiċjenza enerġetika u fl-enerġija rinnovabbli għall-bini hija sfida ewlenija biex jintlaħqu l-miri tal-Unjoni Ewropea għall-2030. Il-biċċa l-kbira tal-inċentivi tal-FEŻR użaw sistemi ta’ għotjiet mhux ritornabbli għall-promozzjoni tal-investiment fl-enerġija, iżda minħabba r-restrizzjoni tad-defiċit fil-Patt ta’ Stabbiltà u Tkabbir (PST) tal-KE, l-investiment naqas. Il-metodu tal-għotjiet qed juri dgħufija importanti fir-rigward ta’ metodi oħra bħall-Istrumenti Finanzjarji (FIs), għalhekk l-awtoritajiet reġjonali għandhom rwol ewlieni x’jaqdu fil-ħolqien ta’ politiki ġodda f’dan il-qasam. L-użu tal-Fondi ta’ Koeżjoni, speċjalment il-FEŻR, fil-ġenerazzjoni ta’ Strumenti Finanzjarji ġodda (FIs) huwa sfida ewlenija għall-perjodu li ġej 2014–2020, speċjalment meta kkombinat ma’ inizjattivi ta’ finanzjament tal-KE. GĦAN: L-objettiv ġenerali huwa li jiġu promossi politiki ġodda, jew titjib ta’ politiki eżistenti, immirati lejn il-ħolqien ta’ strumenti ta’ finanzjament, speċjalment Strumenti Finanzjarji (FIs) appoġġati minn fondi tal-FEŻR u integrati ma’ inizjattivi ta’ finanzjament tal-KE, bħall-FEIS (Pjan Juncker 06/2015), għodod mill-Bank Ewropew tal-Investiment BEI (ELENA, Fondi Margarite) jew saħansitra minn sħubijiet pubbliċi-privati. RIŻULTATI: Ir-riżultati se jkunu t-titjib ta’ politiki reġjonali speċifiċi u l-PO tal-FEŻR f’7 reġjuni tal-UE, li jinvolvu 5 Awtoritajiet ta’ Ġestjoni b’kompetenzi fil-FEŻR għall-proġetti EE u RES. It-titjib se jippermetti l-implimentazzjoni tal-istrumenti finanzjarji u l-investiment fl-enerġija fil-fażi 2, bis-saħħa tal-bidliet fil-fokus strateġiku f’6 politiki tal-FEŻR u żewġ strumenti finanzjarji eżistenti. Riżultati importanti oħra huma: > 3.8 MEUR ta’ FEŻR u > 2.65 MEUR ta’ fondi tal-FIs influwenzaw. 120 persuna li jżidu l-kapaċità professjonali li jattendu avvenimenti interreġjonali. — 28 avveniment tal-partijiet interessati, inklużi: 14-il avveniment interreġjonali b’aktar minn 330 parteċipant tal-partijiet interessati. 14-il laqgħa tal-partijiet interessati lokali b’aktar minn 200 parteċipant. — 140 l-aħjar prattika prodotti u murija f’mappa ġeoreferenzjata (għodda Fiener-map) u bażi tad-data online li t-tnejn jitqiegħdu fis-sit web. (Maltese)
4 November 2022
0 references
PROBLEMA: Iż-żieda fl-investimenti fl-effiċjenza enerġetika u fl-enerġija rinnovabbli għall-bini hija sfida ewlenija biex jintlaħqu l-miri tal-Unjoni Ewropea għall-2030. Il-biċċa l-kbira tal-inċentivi tal-FEŻR użaw sistemi ta’ għotjiet mhux ritornabbli għall-promozzjoni tal-investiment fl-enerġija, iżda minħabba r-restrizzjoni tad-defiċit fil-Patt ta’ Stabbiltà u Tkabbir (PST) tal-KE, l-investiment naqas. Il-metodu tal-għotjiet qed juri dgħufija importanti fir-rigward ta’ metodi oħra bħall-Istrumenti Finanzjarji (FIs), għalhekk l-awtoritajiet reġjonali għandhom rwol ewlieni x’jaqdu fil-ħolqien ta’ politiki ġodda f’dan il-qasam. L-użu tal-Fondi ta’ Koeżjoni, speċjalment il-FEŻR, fil-ġenerazzjoni ta’ Strumenti Finanzjarji ġodda (FIs) huwa sfida ewlenija għall-perjodu li ġej 2014–2020, speċjalment meta kkombinat ma’ inizjattivi ta’ finanzjament tal-KE. GĦAN: L-objettiv ġenerali huwa li jiġu promossi politiki ġodda, jew titjib ta’ politiki eżistenti, immirati lejn il-ħolqien ta’ strumenti ta’ finanzjament, speċjalment Strumenti Finanzjarji (FIs) appoġġati minn fondi tal-FEŻR u integrati ma’ inizjattivi ta’ finanzjament tal-KE, bħall-FEIS (Pjan Juncker 06/2015), għodod mill-Bank Ewropew tal-Investiment BEI (ELENA, Fondi Margarite) jew saħansitra minn sħubijiet pubbliċi-privati. RIŻULTATI: Ir-riżultati se jkunu t-titjib ta’ politiki reġjonali speċifiċi u l-PO tal-FEŻR f’7 reġjuni tal-UE, li jinvolvu 5 Awtoritajiet ta’ Ġestjoni b’kompetenzi fil-FEŻR għall-proġetti EE u RES. It-titjib se jippermetti l-implimentazzjoni tal-istrumenti finanzjarji u l-investiment fl-enerġija fil-fażi 2, bis-saħħa tal-bidliet fil-fokus strateġiku f’6 politiki tal-FEŻR u żewġ strumenti finanzjarji eżistenti. Riżultati importanti oħra huma: > 3.8 MEUR ta’ FEŻR u > 2.65 MEUR ta’ fondi tal-FIs influwenzaw. 120 persuna li jżidu l-kapaċità professjonali li jattendu avvenimenti interreġjonali. — 28 avveniment tal-partijiet interessati, inklużi: 14-il avveniment interreġjonali b’aktar minn 330 parteċipant tal-partijiet interessati. 14-il laqgħa tal-partijiet interessati lokali b’aktar minn 200 parteċipant. — 140 l-aħjar prattika prodotti u murija f’mappa ġeoreferenzjata (għodda Fiener-map) u bażi tad-data online li t-tnejn jitqiegħdu fis-sit web. (Maltese)
4 November 2022
0 references
PROBLEMA: Iż-żieda fl-investimenti fl-effiċjenza enerġetika u fl-enerġija rinnovabbli għall-bini hija sfida ewlenija biex jintlaħqu l-miri tal-Unjoni Ewropea għall-2030. Il-biċċa l-kbira tal-inċentivi tal-FEŻR użaw sistemi ta’ għotjiet mhux ritornabbli għall-promozzjoni tal-investiment fl-enerġija, iżda minħabba r-restrizzjoni tad-defiċit fil-Patt ta’ Stabbiltà u Tkabbir (PST) tal-KE, l-investiment naqas. Il-metodu tal-għotjiet qed juri dgħufija importanti fir-rigward ta’ metodi oħra bħall-Istrumenti Finanzjarji (FIs), għalhekk l-awtoritajiet reġjonali għandhom rwol ewlieni x’jaqdu fil-ħolqien ta’ politiki ġodda f’dan il-qasam. L-użu tal-Fondi ta’ Koeżjoni, speċjalment il-FEŻR, fil-ġenerazzjoni ta’ Strumenti Finanzjarji ġodda (FIs) huwa sfida ewlenija għall-perjodu li ġej 2014–2020, speċjalment meta kkombinat ma’ inizjattivi ta’ finanzjament tal-KE. GĦAN: L-objettiv ġenerali huwa li jiġu promossi politiki ġodda, jew titjib ta’ politiki eżistenti, immirati lejn il-ħolqien ta’ strumenti ta’ finanzjament, speċjalment Strumenti Finanzjarji (FIs) appoġġati minn fondi tal-FEŻR u integrati ma’ inizjattivi ta’ finanzjament tal-KE, bħall-FEIS (Pjan Juncker 06/2015), għodod mill-Bank Ewropew tal-Investiment BEI (ELENA, Fondi Margarite) jew saħansitra minn sħubijiet pubbliċi-privati. RIŻULTATI: Ir-riżultati se jkunu t-titjib ta’ politiki reġjonali speċifiċi u l-PO tal-FEŻR f’7 reġjuni tal-UE, li jinvolvu 5 Awtoritajiet ta’ Ġestjoni b’kompetenzi fil-FEŻR għall-proġetti EE u RES. It-titjib se jippermetti l-implimentazzjoni tal-istrumenti finanzjarji u l-investiment fl-enerġija fil-fażi 2, bis-saħħa tal-bidliet fil-fokus strateġiku f’6 politiki tal-FEŻR u żewġ strumenti finanzjarji eżistenti. Riżultati importanti oħra huma: > 3.8 MEUR ta’ FEŻR u > 2.65 MEUR ta’ fondi tal-FIs influwenzaw. 120 persuna li jżidu l-kapaċità professjonali li jattendu avvenimenti interreġjonali. — 28 avveniment tal-partijiet interessati, inklużi: 14-il avveniment interreġjonali b’aktar minn 330 parteċipant tal-partijiet interessati. 14-il laqgħa tal-partijiet interessati lokali b’aktar minn 200 parteċipant. — 140 l-aħjar prattika prodotti u murija f’mappa ġeoreferenzjata (għodda Fiener-map) u bażi tad-data online li t-tnejn jitqiegħdu fis-sit web. (Maltese)
4 November 2022
0 references
PROBLEMA: Iż-żieda fl-investimenti fl-effiċjenza enerġetika u fl-enerġija rinnovabbli għall-bini hija sfida ewlenija biex jintlaħqu l-miri tal-Unjoni Ewropea għall-2030. Il-biċċa l-kbira tal-inċentivi tal-FEŻR użaw sistemi ta’ għotjiet mhux ritornabbli għall-promozzjoni tal-investiment fl-enerġija, iżda minħabba r-restrizzjoni tad-defiċit fil-Patt ta’ Stabbiltà u Tkabbir (PST) tal-KE, l-investiment naqas. Il-metodu tal-għotjiet qed juri dgħufija importanti fir-rigward ta’ metodi oħra bħall-Istrumenti Finanzjarji (FIs), għalhekk l-awtoritajiet reġjonali għandhom rwol ewlieni x’jaqdu fil-ħolqien ta’ politiki ġodda f’dan il-qasam. L-użu tal-Fondi ta’ Koeżjoni, speċjalment il-FEŻR, fil-ġenerazzjoni ta’ Strumenti Finanzjarji ġodda (FIs) huwa sfida ewlenija għall-perjodu li ġej 2014–2020, speċjalment meta kkombinat ma’ inizjattivi ta’ finanzjament tal-KE. GĦAN: L-objettiv ġenerali huwa li jiġu promossi politiki ġodda, jew titjib ta’ politiki eżistenti, immirati lejn il-ħolqien ta’ strumenti ta’ finanzjament, speċjalment Strumenti Finanzjarji (FIs) appoġġati minn fondi tal-FEŻR u integrati ma’ inizjattivi ta’ finanzjament tal-KE, bħall-FEIS (Pjan Juncker 06/2015), għodod mill-Bank Ewropew tal-Investiment BEI (ELENA, Fondi Margarite) jew saħansitra minn sħubijiet pubbliċi-privati. RIŻULTATI: Ir-riżultati se jkunu t-titjib ta’ politiki reġjonali speċifiċi u l-PO tal-FEŻR f’7 reġjuni tal-UE, li jinvolvu 5 Awtoritajiet ta’ Ġestjoni b’kompetenzi fil-FEŻR għall-proġetti EE u RES. It-titjib se jippermetti l-implimentazzjoni tal-istrumenti finanzjarji u l-investiment fl-enerġija fil-fażi 2, bis-saħħa tal-bidliet fil-fokus strateġiku f’6 politiki tal-FEŻR u żewġ strumenti finanzjarji eżistenti. Riżultati importanti oħra huma: > 3.8 MEUR ta’ FEŻR u > 2.65 MEUR ta’ fondi tal-FIs influwenzaw. 120 persuna li jżidu l-kapaċità professjonali li jattendu avvenimenti interreġjonali. — 28 avveniment tal-partijiet interessati, inklużi: 14-il avveniment interreġjonali b’aktar minn 330 parteċipant tal-partijiet interessati. 14-il laqgħa tal-partijiet interessati lokali b’aktar minn 200 parteċipant. — 140 l-aħjar prattika prodotti u murija f’mappa ġeoreferenzjata (għodda Fiener-map) u bażi tad-data online li t-tnejn jitqiegħdu fis-sit web. (Maltese)
4 November 2022
0 references
PROBLEMA: Iż-żieda fl-investimenti fl-effiċjenza enerġetika u fl-enerġija rinnovabbli għall-bini hija sfida ewlenija biex jintlaħqu l-miri tal-Unjoni Ewropea għall-2030. Il-biċċa l-kbira tal-inċentivi tal-FEŻR użaw sistemi ta’ għotjiet mhux ritornabbli għall-promozzjoni tal-investiment fl-enerġija, iżda minħabba r-restrizzjoni tad-defiċit fil-Patt ta’ Stabbiltà u Tkabbir (PST) tal-KE, l-investiment naqas. Il-metodu tal-għotjiet qed juri dgħufija importanti fir-rigward ta’ metodi oħra bħall-Istrumenti Finanzjarji (FIs), għalhekk l-awtoritajiet reġjonali għandhom rwol ewlieni x’jaqdu fil-ħolqien ta’ politiki ġodda f’dan il-qasam. L-użu tal-Fondi ta’ Koeżjoni, speċjalment il-FEŻR, fil-ġenerazzjoni ta’ Strumenti Finanzjarji ġodda (FIs) huwa sfida ewlenija għall-perjodu li ġej 2014–2020, speċjalment meta kkombinat ma’ inizjattivi ta’ finanzjament tal-KE. GĦAN: L-objettiv ġenerali huwa li jiġu promossi politiki ġodda, jew titjib ta’ politiki eżistenti, immirati lejn il-ħolqien ta’ strumenti ta’ finanzjament, speċjalment Strumenti Finanzjarji (FIs) appoġġati minn fondi tal-FEŻR u integrati ma’ inizjattivi ta’ finanzjament tal-KE, bħall-FEIS (Pjan Juncker 06/2015), għodod mill-Bank Ewropew tal-Investiment BEI (ELENA, Fondi Margarite) jew saħansitra minn sħubijiet pubbliċi-privati. RIŻULTATI: Ir-riżultati se jkunu t-titjib ta’ politiki reġjonali speċifiċi u l-PO tal-FEŻR f’7 reġjuni tal-UE, li jinvolvu 5 Awtoritajiet ta’ Ġestjoni b’kompetenzi fil-FEŻR għall-proġetti EE u RES. It-titjib se jippermetti l-implimentazzjoni tal-istrumenti finanzjarji u l-investiment fl-enerġija fil-fażi 2, bis-saħħa tal-bidliet fil-fokus strateġiku f’6 politiki tal-FEŻR u żewġ strumenti finanzjarji eżistenti. Riżultati importanti oħra huma: > 3.8 MEUR ta’ FEŻR u > 2.65 MEUR ta’ fondi tal-FIs influwenzaw. 120 persuna li jżidu l-kapaċità professjonali li jattendu avvenimenti interreġjonali. — 28 avveniment tal-partijiet interessati, inklużi: 14-il avveniment interreġjonali b’aktar minn 330 parteċipant tal-partijiet interessati. 14-il laqgħa tal-partijiet interessati lokali b’aktar minn 200 parteċipant. — 140 l-aħjar prattika prodotti u murija f’mappa ġeoreferenzjata (għodda Fiener-map) u bażi tad-data online li t-tnejn jitqiegħdu fis-sit web. (Maltese)
4 November 2022
0 references
PROBLEMA: Iż-żieda fl-investimenti fl-effiċjenza enerġetika u fl-enerġija rinnovabbli għall-bini hija sfida ewlenija biex jintlaħqu l-miri tal-Unjoni Ewropea għall-2030. Il-biċċa l-kbira tal-inċentivi tal-FEŻR użaw sistemi ta’ għotjiet mhux ritornabbli għall-promozzjoni tal-investiment fl-enerġija, iżda minħabba r-restrizzjoni tad-defiċit fil-Patt ta’ Stabbiltà u Tkabbir (PST) tal-KE, l-investiment naqas. Il-metodu tal-għotjiet qed juri dgħufija importanti fir-rigward ta’ metodi oħra bħall-Istrumenti Finanzjarji (FIs), għalhekk l-awtoritajiet reġjonali għandhom rwol ewlieni x’jaqdu fil-ħolqien ta’ politiki ġodda f’dan il-qasam. L-użu tal-Fondi ta’ Koeżjoni, speċjalment il-FEŻR, fil-ġenerazzjoni ta’ Strumenti Finanzjarji ġodda (FIs) huwa sfida ewlenija għall-perjodu li ġej 2014–2020, speċjalment meta kkombinat ma’ inizjattivi ta’ finanzjament tal-KE. GĦAN: L-objettiv ġenerali huwa li jiġu promossi politiki ġodda, jew titjib ta’ politiki eżistenti, immirati lejn il-ħolqien ta’ strumenti ta’ finanzjament, speċjalment Strumenti Finanzjarji (FIs) appoġġati minn fondi tal-FEŻR u integrati ma’ inizjattivi ta’ finanzjament tal-KE, bħall-FEIS (Pjan Juncker 06/2015), għodod mill-Bank Ewropew tal-Investiment BEI (ELENA, Fondi Margarite) jew saħansitra minn sħubijiet pubbliċi-privati. RIŻULTATI: Ir-riżultati se jkunu t-titjib ta’ politiki reġjonali speċifiċi u l-PO tal-FEŻR f’7 reġjuni tal-UE, li jinvolvu 5 Awtoritajiet ta’ Ġestjoni b’kompetenzi fil-FEŻR għall-proġetti EE u RES. It-titjib se jippermetti l-implimentazzjoni tal-istrumenti finanzjarji u l-investiment fl-enerġija fil-fażi 2, bis-saħħa tal-bidliet fil-fokus strateġiku f’6 politiki tal-FEŻR u żewġ strumenti finanzjarji eżistenti. Riżultati importanti oħra huma: > 3.8 MEUR ta’ FEŻR u > 2.65 MEUR ta’ fondi tal-FIs influwenzaw. 120 persuna li jżidu l-kapaċità professjonali li jattendu avvenimenti interreġjonali. — 28 avveniment tal-partijiet interessati, inklużi: 14-il avveniment interreġjonali b’aktar minn 330 parteċipant tal-partijiet interessati. 14-il laqgħa tal-partijiet interessati lokali b’aktar minn 200 parteċipant. — 140 l-aħjar prattika prodotti u murija f’mappa ġeoreferenzjata (għodda Fiener-map) u bażi tad-data online li t-tnejn jitqiegħdu fis-sit web. (Maltese)
4 November 2022
0 references
PROBLEMA: La ampliación de las inversiones en eficiencia energética y energías renovables para los edificios es un reto importante para cumplir los objetivos de la Unión Europea para 2030. La mayoría de los incentivos del FEDER utilizaron sistemas de subvenciones no reembolsables para promover la inversión en energía, pero debido a la restricción del déficit en el Pacto de Estabilidad y Crecimiento de la CE (PEC), la inversión se ha desacelerado. El método de subvención está mostrando una deficiencia importante en relación con otros métodos, como los instrumentos financieros (IF), por lo que las autoridades regionales tienen un papel clave que desempeñar en la creación de nuevas políticas en este ámbito. El uso de los Fondos de Cohesión, especialmente del FEDER, en la generación de nuevos instrumentos financieros es un reto principal para el próximo período 2014-2020, especialmente cuando se combina con iniciativas de financiación de la CE. OBJETIVO: El objetivo general es promover nuevas políticas, o mejorar las políticas existentes, destinadas a la creación de instrumentos de financiación, especialmente instrumentos financieros (IF) apoyados por fondos del FEDER e integrados con iniciativas de financiación de la CE, como el FEIE (Plan Juncker 06/2015), instrumentos del Banco Europeo de Inversiones BEI (ELENA, Fondos Margarite) o incluso de asociaciones público-privadas. SALIDAS: Los resultados serán la mejora de las políticas regionales específicas y del PO del FEDER en siete regiones de la UE, con la participación de cinco autoridades de gestión con competencias en el FEDER para proyectos de EE y FER. La mejora permitirá la aplicación de los instrumentos financieros y la inversión en energía en la fase 2, gracias a los cambios de enfoque estratégico en seis políticas del FEDER y dos instrumentos financieros existentes. Otros resultados importantes son: > 3,8 MEUR del FEDER y > 2,65 MEUR de fondos de FI influenciados. 120 personas aumentando la capacidad profesional que asisten a eventos interregionales. — 28 eventos de partes interesadas, incluyendo: 14 eventos interregionales con más de 330 participantes. 14 reuniones locales de partes interesadas con más de 200 asistentes. — 140 mejores prácticas producidas y mostradas en un mapa georreferenciado (herramienta Fiener-map) y una base de datos en línea colocada en el sitio web. (Spanish)
4 November 2022
0 references
PROBLEMA: La ampliación de las inversiones en eficiencia energética y energías renovables para los edificios es un reto importante para cumplir los objetivos de la Unión Europea para 2030. La mayoría de los incentivos del FEDER utilizaron sistemas de subvenciones no reembolsables para promover la inversión en energía, pero debido a la restricción del déficit en el Pacto de Estabilidad y Crecimiento de la CE (PEC), la inversión se ha desacelerado. El método de subvención está mostrando una deficiencia importante en relación con otros métodos, como los instrumentos financieros (IF), por lo que las autoridades regionales tienen un papel clave que desempeñar en la creación de nuevas políticas en este ámbito. El uso de los Fondos de Cohesión, especialmente del FEDER, en la generación de nuevos instrumentos financieros es un reto principal para el próximo período 2014-2020, especialmente cuando se combina con iniciativas de financiación de la CE. OBJETIVO: El objetivo general es promover nuevas políticas, o mejorar las políticas existentes, destinadas a la creación de instrumentos de financiación, especialmente instrumentos financieros (IF) apoyados por fondos del FEDER e integrados con iniciativas de financiación de la CE, como el FEIE (Plan Juncker 06/2015), instrumentos del Banco Europeo de Inversiones BEI (ELENA, Fondos Margarite) o incluso de asociaciones público-privadas. SALIDAS: Los resultados serán la mejora de las políticas regionales específicas y del PO del FEDER en siete regiones de la UE, con la participación de cinco autoridades de gestión con competencias en el FEDER para proyectos de EE y FER. La mejora permitirá la aplicación de los instrumentos financieros y la inversión en energía en la fase 2, gracias a los cambios de enfoque estratégico en seis políticas del FEDER y dos instrumentos financieros existentes. Otros resultados importantes son: > 3,8 MEUR del FEDER y > 2,65 MEUR de fondos de FI influenciados. 120 personas aumentando la capacidad profesional que asisten a eventos interregionales. — 28 eventos de partes interesadas, incluyendo: 14 eventos interregionales con más de 330 participantes. 14 reuniones locales de partes interesadas con más de 200 asistentes. — 140 mejores prácticas producidas y mostradas en un mapa georreferenciado (herramienta Fiener-map) y una base de datos en línea colocada en el sitio web. (Spanish)
4 November 2022
0 references
PROBLEMA: La ampliación de las inversiones en eficiencia energética y energías renovables para los edificios es un reto importante para cumplir los objetivos de la Unión Europea para 2030. La mayoría de los incentivos del FEDER utilizaron sistemas de subvenciones no reembolsables para promover la inversión en energía, pero debido a la restricción del déficit en el Pacto de Estabilidad y Crecimiento de la CE (PEC), la inversión se ha desacelerado. El método de subvención está mostrando una deficiencia importante en relación con otros métodos, como los instrumentos financieros (IF), por lo que las autoridades regionales tienen un papel clave que desempeñar en la creación de nuevas políticas en este ámbito. El uso de los Fondos de Cohesión, especialmente del FEDER, en la generación de nuevos instrumentos financieros es un reto principal para el próximo período 2014-2020, especialmente cuando se combina con iniciativas de financiación de la CE. OBJETIVO: El objetivo general es promover nuevas políticas, o mejorar las políticas existentes, destinadas a la creación de instrumentos de financiación, especialmente instrumentos financieros (IF) apoyados por fondos del FEDER e integrados con iniciativas de financiación de la CE, como el FEIE (Plan Juncker 06/2015), instrumentos del Banco Europeo de Inversiones BEI (ELENA, Fondos Margarite) o incluso de asociaciones público-privadas. SALIDAS: Los resultados serán la mejora de las políticas regionales específicas y del PO del FEDER en siete regiones de la UE, con la participación de cinco autoridades de gestión con competencias en el FEDER para proyectos de EE y FER. La mejora permitirá la aplicación de los instrumentos financieros y la inversión en energía en la fase 2, gracias a los cambios de enfoque estratégico en seis políticas del FEDER y dos instrumentos financieros existentes. Otros resultados importantes son: > 3,8 MEUR del FEDER y > 2,65 MEUR de fondos de FI influenciados. 120 personas aumentando la capacidad profesional que asisten a eventos interregionales. — 28 eventos de partes interesadas, incluyendo: 14 eventos interregionales con más de 330 participantes. 14 reuniones locales de partes interesadas con más de 200 asistentes. — 140 mejores prácticas producidas y mostradas en un mapa georreferenciado (herramienta Fiener-map) y una base de datos en línea colocada en el sitio web. (Spanish)
4 November 2022
0 references
PROBLEMA: La ampliación de las inversiones en eficiencia energética y energías renovables para los edificios es un reto importante para cumplir los objetivos de la Unión Europea para 2030. La mayoría de los incentivos del FEDER utilizaron sistemas de subvenciones no reembolsables para promover la inversión en energía, pero debido a la restricción del déficit en el Pacto de Estabilidad y Crecimiento de la CE (PEC), la inversión se ha desacelerado. El método de subvención está mostrando una deficiencia importante en relación con otros métodos, como los instrumentos financieros (IF), por lo que las autoridades regionales tienen un papel clave que desempeñar en la creación de nuevas políticas en este ámbito. El uso de los Fondos de Cohesión, especialmente del FEDER, en la generación de nuevos instrumentos financieros es un reto principal para el próximo período 2014-2020, especialmente cuando se combina con iniciativas de financiación de la CE. OBJETIVO: El objetivo general es promover nuevas políticas, o mejorar las políticas existentes, destinadas a la creación de instrumentos de financiación, especialmente instrumentos financieros (IF) apoyados por fondos del FEDER e integrados con iniciativas de financiación de la CE, como el FEIE (Plan Juncker 06/2015), instrumentos del Banco Europeo de Inversiones BEI (ELENA, Fondos Margarite) o incluso de asociaciones público-privadas. SALIDAS: Los resultados serán la mejora de las políticas regionales específicas y del PO del FEDER en siete regiones de la UE, con la participación de cinco autoridades de gestión con competencias en el FEDER para proyectos de EE y FER. La mejora permitirá la aplicación de los instrumentos financieros y la inversión en energía en la fase 2, gracias a los cambios de enfoque estratégico en seis políticas del FEDER y dos instrumentos financieros existentes. Otros resultados importantes son: > 3,8 MEUR del FEDER y > 2,65 MEUR de fondos de FI influenciados. 120 personas aumentando la capacidad profesional que asisten a eventos interregionales. — 28 eventos de partes interesadas, incluyendo: 14 eventos interregionales con más de 330 participantes. 14 reuniones locales de partes interesadas con más de 200 asistentes. — 140 mejores prácticas producidas y mostradas en un mapa georreferenciado (herramienta Fiener-map) y una base de datos en línea colocada en el sitio web. (Spanish)
4 November 2022
0 references
PROBLEMA: La ampliación de las inversiones en eficiencia energética y energías renovables para los edificios es un reto importante para cumplir los objetivos de la Unión Europea para 2030. La mayoría de los incentivos del FEDER utilizaron sistemas de subvenciones no reembolsables para promover la inversión en energía, pero debido a la restricción del déficit en el Pacto de Estabilidad y Crecimiento de la CE (PEC), la inversión se ha desacelerado. El método de subvención está mostrando una deficiencia importante en relación con otros métodos, como los instrumentos financieros (IF), por lo que las autoridades regionales tienen un papel clave que desempeñar en la creación de nuevas políticas en este ámbito. El uso de los Fondos de Cohesión, especialmente del FEDER, en la generación de nuevos instrumentos financieros es un reto principal para el próximo período 2014-2020, especialmente cuando se combina con iniciativas de financiación de la CE. OBJETIVO: El objetivo general es promover nuevas políticas, o mejorar las políticas existentes, destinadas a la creación de instrumentos de financiación, especialmente instrumentos financieros (IF) apoyados por fondos del FEDER e integrados con iniciativas de financiación de la CE, como el FEIE (Plan Juncker 06/2015), instrumentos del Banco Europeo de Inversiones BEI (ELENA, Fondos Margarite) o incluso de asociaciones público-privadas. SALIDAS: Los resultados serán la mejora de las políticas regionales específicas y del PO del FEDER en siete regiones de la UE, con la participación de cinco autoridades de gestión con competencias en el FEDER para proyectos de EE y FER. La mejora permitirá la aplicación de los instrumentos financieros y la inversión en energía en la fase 2, gracias a los cambios de enfoque estratégico en seis políticas del FEDER y dos instrumentos financieros existentes. Otros resultados importantes son: > 3,8 MEUR del FEDER y > 2,65 MEUR de fondos de FI influenciados. 120 personas aumentando la capacidad profesional que asisten a eventos interregionales. — 28 eventos de partes interesadas, incluyendo: 14 eventos interregionales con más de 330 participantes. 14 reuniones locales de partes interesadas con más de 200 asistentes. — 140 mejores prácticas producidas y mostradas en un mapa georreferenciado (herramienta Fiener-map) y una base de datos en línea colocada en el sitio web. (Spanish)
4 November 2022
0 references
PROBLEMA: La ampliación de las inversiones en eficiencia energética y energías renovables para los edificios es un reto importante para cumplir los objetivos de la Unión Europea para 2030. La mayoría de los incentivos del FEDER utilizaron sistemas de subvenciones no reembolsables para promover la inversión en energía, pero debido a la restricción del déficit en el Pacto de Estabilidad y Crecimiento de la CE (PEC), la inversión se ha desacelerado. El método de subvención está mostrando una deficiencia importante en relación con otros métodos, como los instrumentos financieros (IF), por lo que las autoridades regionales tienen un papel clave que desempeñar en la creación de nuevas políticas en este ámbito. El uso de los Fondos de Cohesión, especialmente del FEDER, en la generación de nuevos instrumentos financieros es un reto principal para el próximo período 2014-2020, especialmente cuando se combina con iniciativas de financiación de la CE. OBJETIVO: El objetivo general es promover nuevas políticas, o mejorar las políticas existentes, destinadas a la creación de instrumentos de financiación, especialmente instrumentos financieros (IF) apoyados por fondos del FEDER e integrados con iniciativas de financiación de la CE, como el FEIE (Plan Juncker 06/2015), instrumentos del Banco Europeo de Inversiones BEI (ELENA, Fondos Margarite) o incluso de asociaciones público-privadas. SALIDAS: Los resultados serán la mejora de las políticas regionales específicas y del PO del FEDER en siete regiones de la UE, con la participación de cinco autoridades de gestión con competencias en el FEDER para proyectos de EE y FER. La mejora permitirá la aplicación de los instrumentos financieros y la inversión en energía en la fase 2, gracias a los cambios de enfoque estratégico en seis políticas del FEDER y dos instrumentos financieros existentes. Otros resultados importantes son: > 3,8 MEUR del FEDER y > 2,65 MEUR de fondos de FI influenciados. 120 personas aumentando la capacidad profesional que asisten a eventos interregionales. — 28 eventos de partes interesadas, incluyendo: 14 eventos interregionales con más de 330 participantes. 14 reuniones locales de partes interesadas con más de 200 asistentes. — 140 mejores prácticas producidas y mostradas en un mapa georreferenciado (herramienta Fiener-map) y una base de datos en línea colocada en el sitio web. (Spanish)
4 November 2022
0 references
PROBLEM: Povećanje ulaganja u energetsku učinkovitost i obnovljivu energiju za zgrade velik je izazov za postizanje ciljeva Europske unije za 2030. U većini poticaja EFRR-a upotrijebljeni su nepovratni sustavi bespovratnih sredstava za promicanje ulaganja u energiju, no zbog ograničenja deficita u Paktu EZ-a o stabilnosti i rastu ulaganje je usporeno. Metoda dodjele bespovratnih sredstava pokazuje znatne nedostatke u odnosu na druge metode kao što su financijski instrumenti, pa regionalne vlasti imaju ključnu ulogu u stvaranju novih politika u tom području. Korištenje kohezijskih fondova, posebno EFRR-a, u stvaranju novih financijskih instrumenata glavni je izazov za nadolazeće razdoblje 2014. – 2020., posebno u kombinaciji s inicijativama za financiranje EK-a. CILJ: Opći je cilj promicanje novih politika ili poboljšanje postojećih politika usmjerenih na stvaranje instrumenata financiranja, posebno financijskih instrumenata koji se podupiru sredstvima EFRR-a i integriranih s inicijativama za financiranje EK-a, kao što su EFSU (Junckerov plan 06/2015), alati EIB-a Europske investicijske banke (ELENA, fondovi Margarite) ili čak javno-privatna partnerstva. IZLAZNI PODACI: Rezultati će biti poboljšanje posebnih regionalnih politika i operativnog programa EFRR-a u sedam regija EU-a, uključujući pet upravljačkih tijela koja su nadležna za projekte u okviru EFRR-a za energetsku učinkovitost i obnovljive izvore energije. Poboljšanjem će se omogućiti provedba financijskih instrumenata i ulaganja u energiju u drugoj fazi zahvaljujući promjenama strateške usmjerenosti u šest politika EFRR-a i dvama postojećim financijskim instrumentima. Ostali važni rezultati su: > 3,8 milijuna EUR iz EFRR-a i > 2,65 milijuna EUR financijskih instrumenata na koje je utjecalo. 120 osoba koje povećavaju profesionalnu sposobnost sudjeluju na međuregionalnim događanjima. — 28 događanja za dionike, uključujući: 14 međuregionalnih događanja s više od 330 sudionika. 14 sastanaka lokalnih dionika s više od 200 sudionika. — 140 najboljih praksi proizvedenih i prikazanih na georeferenciranoj karti (alat za mapu okvira) i internetskoj bazi podataka koja se obje nalazi na web-mjestu. (Croatian)
4 November 2022
0 references
PROBLEM: Povećanje ulaganja u energetsku učinkovitost i obnovljivu energiju za zgrade velik je izazov za postizanje ciljeva Europske unije za 2030. U većini poticaja EFRR-a upotrijebljeni su nepovratni sustavi bespovratnih sredstava za promicanje ulaganja u energiju, no zbog ograničenja deficita u Paktu EZ-a o stabilnosti i rastu ulaganje je usporeno. Metoda dodjele bespovratnih sredstava pokazuje znatne nedostatke u odnosu na druge metode kao što su financijski instrumenti, pa regionalne vlasti imaju ključnu ulogu u stvaranju novih politika u tom području. Korištenje kohezijskih fondova, posebno EFRR-a, u stvaranju novih financijskih instrumenata glavni je izazov za nadolazeće razdoblje 2014. – 2020., posebno u kombinaciji s inicijativama za financiranje EK-a. CILJ: Opći je cilj promicanje novih politika ili poboljšanje postojećih politika usmjerenih na stvaranje instrumenata financiranja, posebno financijskih instrumenata koji se podupiru sredstvima EFRR-a i integriranih s inicijativama za financiranje EK-a, kao što su EFSU (Junckerov plan 06/2015), alati EIB-a Europske investicijske banke (ELENA, fondovi Margarite) ili čak javno-privatna partnerstva. IZLAZNI PODACI: Rezultati će biti poboljšanje posebnih regionalnih politika i operativnog programa EFRR-a u sedam regija EU-a, uključujući pet upravljačkih tijela koja su nadležna za projekte u okviru EFRR-a za energetsku učinkovitost i obnovljive izvore energije. Poboljšanjem će se omogućiti provedba financijskih instrumenata i ulaganja u energiju u drugoj fazi zahvaljujući promjenama strateške usmjerenosti u šest politika EFRR-a i dvama postojećim financijskim instrumentima. Ostali važni rezultati su: > 3,8 milijuna EUR iz EFRR-a i > 2,65 milijuna EUR financijskih instrumenata na koje je utjecalo. 120 osoba koje povećavaju profesionalnu sposobnost sudjeluju na međuregionalnim događanjima. — 28 događanja za dionike, uključujući: 14 međuregionalnih događanja s više od 330 sudionika. 14 sastanaka lokalnih dionika s više od 200 sudionika. — 140 najboljih praksi proizvedenih i prikazanih na georeferenciranoj karti (alat za mapu okvira) i internetskoj bazi podataka koja se obje nalazi na web-mjestu. (Croatian)
4 November 2022
0 references
PROBLEM: Povećanje ulaganja u energetsku učinkovitost i obnovljivu energiju za zgrade velik je izazov za postizanje ciljeva Europske unije za 2030. U većini poticaja EFRR-a upotrijebljeni su nepovratni sustavi bespovratnih sredstava za promicanje ulaganja u energiju, no zbog ograničenja deficita u Paktu EZ-a o stabilnosti i rastu ulaganje je usporeno. Metoda dodjele bespovratnih sredstava pokazuje znatne nedostatke u odnosu na druge metode kao što su financijski instrumenti, pa regionalne vlasti imaju ključnu ulogu u stvaranju novih politika u tom području. Korištenje kohezijskih fondova, posebno EFRR-a, u stvaranju novih financijskih instrumenata glavni je izazov za nadolazeće razdoblje 2014. – 2020., posebno u kombinaciji s inicijativama za financiranje EK-a. CILJ: Opći je cilj promicanje novih politika ili poboljšanje postojećih politika usmjerenih na stvaranje instrumenata financiranja, posebno financijskih instrumenata koji se podupiru sredstvima EFRR-a i integriranih s inicijativama za financiranje EK-a, kao što su EFSU (Junckerov plan 06/2015), alati EIB-a Europske investicijske banke (ELENA, fondovi Margarite) ili čak javno-privatna partnerstva. IZLAZNI PODACI: Rezultati će biti poboljšanje posebnih regionalnih politika i operativnog programa EFRR-a u sedam regija EU-a, uključujući pet upravljačkih tijela koja su nadležna za projekte u okviru EFRR-a za energetsku učinkovitost i obnovljive izvore energije. Poboljšanjem će se omogućiti provedba financijskih instrumenata i ulaganja u energiju u drugoj fazi zahvaljujući promjenama strateške usmjerenosti u šest politika EFRR-a i dvama postojećim financijskim instrumentima. Ostali važni rezultati su: > 3,8 milijuna EUR iz EFRR-a i > 2,65 milijuna EUR financijskih instrumenata na koje je utjecalo. 120 osoba koje povećavaju profesionalnu sposobnost sudjeluju na međuregionalnim događanjima. — 28 događanja za dionike, uključujući: 14 međuregionalnih događanja s više od 330 sudionika. 14 sastanaka lokalnih dionika s više od 200 sudionika. — 140 najboljih praksi proizvedenih i prikazanih na georeferenciranoj karti (alat za mapu okvira) i internetskoj bazi podataka koja se obje nalazi na web-mjestu. (Croatian)
4 November 2022
0 references
PROBLEM: Povećanje ulaganja u energetsku učinkovitost i obnovljivu energiju za zgrade velik je izazov za postizanje ciljeva Europske unije za 2030. U većini poticaja EFRR-a upotrijebljeni su nepovratni sustavi bespovratnih sredstava za promicanje ulaganja u energiju, no zbog ograničenja deficita u Paktu EZ-a o stabilnosti i rastu ulaganje je usporeno. Metoda dodjele bespovratnih sredstava pokazuje znatne nedostatke u odnosu na druge metode kao što su financijski instrumenti, pa regionalne vlasti imaju ključnu ulogu u stvaranju novih politika u tom području. Korištenje kohezijskih fondova, posebno EFRR-a, u stvaranju novih financijskih instrumenata glavni je izazov za nadolazeće razdoblje 2014. – 2020., posebno u kombinaciji s inicijativama za financiranje EK-a. CILJ: Opći je cilj promicanje novih politika ili poboljšanje postojećih politika usmjerenih na stvaranje instrumenata financiranja, posebno financijskih instrumenata koji se podupiru sredstvima EFRR-a i integriranih s inicijativama za financiranje EK-a, kao što su EFSU (Junckerov plan 06/2015), alati EIB-a Europske investicijske banke (ELENA, fondovi Margarite) ili čak javno-privatna partnerstva. IZLAZNI PODACI: Rezultati će biti poboljšanje posebnih regionalnih politika i operativnog programa EFRR-a u sedam regija EU-a, uključujući pet upravljačkih tijela koja su nadležna za projekte u okviru EFRR-a za energetsku učinkovitost i obnovljive izvore energije. Poboljšanjem će se omogućiti provedba financijskih instrumenata i ulaganja u energiju u drugoj fazi zahvaljujući promjenama strateške usmjerenosti u šest politika EFRR-a i dvama postojećim financijskim instrumentima. Ostali važni rezultati su: > 3,8 milijuna EUR iz EFRR-a i > 2,65 milijuna EUR financijskih instrumenata na koje je utjecalo. 120 osoba koje povećavaju profesionalnu sposobnost sudjeluju na međuregionalnim događanjima. — 28 događanja za dionike, uključujući: 14 međuregionalnih događanja s više od 330 sudionika. 14 sastanaka lokalnih dionika s više od 200 sudionika. — 140 najboljih praksi proizvedenih i prikazanih na georeferenciranoj karti (alat za mapu okvira) i internetskoj bazi podataka koja se obje nalazi na web-mjestu. (Croatian)
4 November 2022
0 references
PROBLEM: Povećanje ulaganja u energetsku učinkovitost i obnovljivu energiju za zgrade velik je izazov za postizanje ciljeva Europske unije za 2030. U većini poticaja EFRR-a upotrijebljeni su nepovratni sustavi bespovratnih sredstava za promicanje ulaganja u energiju, no zbog ograničenja deficita u Paktu EZ-a o stabilnosti i rastu ulaganje je usporeno. Metoda dodjele bespovratnih sredstava pokazuje znatne nedostatke u odnosu na druge metode kao što su financijski instrumenti, pa regionalne vlasti imaju ključnu ulogu u stvaranju novih politika u tom području. Korištenje kohezijskih fondova, posebno EFRR-a, u stvaranju novih financijskih instrumenata glavni je izazov za nadolazeće razdoblje 2014. – 2020., posebno u kombinaciji s inicijativama za financiranje EK-a. CILJ: Opći je cilj promicanje novih politika ili poboljšanje postojećih politika usmjerenih na stvaranje instrumenata financiranja, posebno financijskih instrumenata koji se podupiru sredstvima EFRR-a i integriranih s inicijativama za financiranje EK-a, kao što su EFSU (Junckerov plan 06/2015), alati EIB-a Europske investicijske banke (ELENA, fondovi Margarite) ili čak javno-privatna partnerstva. IZLAZNI PODACI: Rezultati će biti poboljšanje posebnih regionalnih politika i operativnog programa EFRR-a u sedam regija EU-a, uključujući pet upravljačkih tijela koja su nadležna za projekte u okviru EFRR-a za energetsku učinkovitost i obnovljive izvore energije. Poboljšanjem će se omogućiti provedba financijskih instrumenata i ulaganja u energiju u drugoj fazi zahvaljujući promjenama strateške usmjerenosti u šest politika EFRR-a i dvama postojećim financijskim instrumentima. Ostali važni rezultati su: > 3,8 milijuna EUR iz EFRR-a i > 2,65 milijuna EUR financijskih instrumenata na koje je utjecalo. 120 osoba koje povećavaju profesionalnu sposobnost sudjeluju na međuregionalnim događanjima. — 28 događanja za dionike, uključujući: 14 međuregionalnih događanja s više od 330 sudionika. 14 sastanaka lokalnih dionika s više od 200 sudionika. — 140 najboljih praksi proizvedenih i prikazanih na georeferenciranoj karti (alat za mapu okvira) i internetskoj bazi podataka koja se obje nalazi na web-mjestu. (Croatian)
4 November 2022
0 references
PROBLEM: Povećanje ulaganja u energetsku učinkovitost i obnovljivu energiju za zgrade velik je izazov za postizanje ciljeva Europske unije za 2030. U većini poticaja EFRR-a upotrijebljeni su nepovratni sustavi bespovratnih sredstava za promicanje ulaganja u energiju, no zbog ograničenja deficita u Paktu EZ-a o stabilnosti i rastu ulaganje je usporeno. Metoda dodjele bespovratnih sredstava pokazuje znatne nedostatke u odnosu na druge metode kao što su financijski instrumenti, pa regionalne vlasti imaju ključnu ulogu u stvaranju novih politika u tom području. Korištenje kohezijskih fondova, posebno EFRR-a, u stvaranju novih financijskih instrumenata glavni je izazov za nadolazeće razdoblje 2014. – 2020., posebno u kombinaciji s inicijativama za financiranje EK-a. CILJ: Opći je cilj promicanje novih politika ili poboljšanje postojećih politika usmjerenih na stvaranje instrumenata financiranja, posebno financijskih instrumenata koji se podupiru sredstvima EFRR-a i integriranih s inicijativama za financiranje EK-a, kao što su EFSU (Junckerov plan 06/2015), alati EIB-a Europske investicijske banke (ELENA, fondovi Margarite) ili čak javno-privatna partnerstva. IZLAZNI PODACI: Rezultati će biti poboljšanje posebnih regionalnih politika i operativnog programa EFRR-a u sedam regija EU-a, uključujući pet upravljačkih tijela koja su nadležna za projekte u okviru EFRR-a za energetsku učinkovitost i obnovljive izvore energije. Poboljšanjem će se omogućiti provedba financijskih instrumenata i ulaganja u energiju u drugoj fazi zahvaljujući promjenama strateške usmjerenosti u šest politika EFRR-a i dvama postojećim financijskim instrumentima. Ostali važni rezultati su: > 3,8 milijuna EUR iz EFRR-a i > 2,65 milijuna EUR financijskih instrumenata na koje je utjecalo. 120 osoba koje povećavaju profesionalnu sposobnost sudjeluju na međuregionalnim događanjima. — 28 događanja za dionike, uključujući: 14 međuregionalnih događanja s više od 330 sudionika. 14 sastanaka lokalnih dionika s više od 200 sudionika. — 140 najboljih praksi proizvedenih i prikazanih na georeferenciranoj karti (alat za mapu okvira) i internetskoj bazi podataka koja se obje nalazi na web-mjestu. (Croatian)
4 November 2022
0 references