“Removing the brakes on employability” — Development of digital inclusion (Q3705360): Difference between revisions
Jump to navigation
Jump to search
(Created claim: summary (P836): The digital training measures proposed are divided into 16 sessions allowing the training of 8 jobseekers and/or beneficiaries of the RSA per 45-hour renewable session. From a **diagnostic of skills and digital tools** carried out by socio-professional integration advisers or social workers, beneficiaries may be referred to training sessions of 45 hours at the rate of 3 half-days of 3 hours per week. The training will be carried out on Oullins...) |
(Added qualifier: readability score (P590521): 0.1052520720578445) |
||||||||||||||
| (11 intermediate revisions by the same user not shown) | |||||||||||||||
| label / en | label / en | ||||||||||||||
“Removing the brakes on employability” — Development of digital inclusion | |||||||||||||||
| label / de | label / de | ||||||||||||||
„Hindernisse für die Beschäftigungsfähigkeit“ – Entwicklung der digitalen Inklusion | |||||||||||||||
| label / nl | label / nl | ||||||||||||||
„Verwijdering van de rem op de inzetbaarheid” — Ontwikkeling van digitale inclusie | |||||||||||||||
| label / it | label / it | ||||||||||||||
"Rimuovere i freni sull'occupabilità" — Sviluppo dell'inclusione digitale | |||||||||||||||
| label / es | label / es | ||||||||||||||
«Eliminar los frenos a la empleabilidad» — Desarrollo de la inclusión digital | |||||||||||||||
| label / et | label / et | ||||||||||||||
„Tööalast konkurentsivõimet pidurdavate tegurite kõrvaldamine“ – digitaalse kaasatuse arendamine | |||||||||||||||
| label / lt | label / lt | ||||||||||||||
„Pašalinti kliūtis įsidarbinimo galimybėms“. Skaitmeninės įtraukties plėtojimas | |||||||||||||||
| label / hr | label / hr | ||||||||||||||
„Uklanjanje kočnica na zapošljivost” – Razvoj digitalne uključenosti | |||||||||||||||
| label / el | label / el | ||||||||||||||
«Εξάλειψη των φρένων στην απασχολησιμότητα» — Ανάπτυξη της ψηφιακής ένταξης | |||||||||||||||
| label / sk | label / sk | ||||||||||||||
„Odstránenie bŕzd zamestnateľnosti“ – rozvoj digitálnej inklúzie | |||||||||||||||
| label / fi | label / fi | ||||||||||||||
”Työllistyvyyden jarruttamisen poistaminen” – Digitaalisen osallisuuden kehittäminen | |||||||||||||||
| label / pl | label / pl | ||||||||||||||
„Usuwanie hamulców w zakresie szans na zatrudnienie” – Rozwój integracji cyfrowej | |||||||||||||||
| label / hu | label / hu | ||||||||||||||
„A foglalkoztathatóság fékeinek megszüntetése” – A digitális befogadás fejlesztése | |||||||||||||||
| label / cs | label / cs | ||||||||||||||
„Odstranění brzd zaměstnatelnosti“ – rozvoj digitálního začleňování | |||||||||||||||
| label / lv | label / lv | ||||||||||||||
“Bremžu likvidēšana nodarbināmībai” — digitālās iekļaušanas attīstība | |||||||||||||||
| label / ga | label / ga | ||||||||||||||
“Na coscáin ar infhostaitheacht a bhaint” — An cuimsiú digiteach a fhorbairt | |||||||||||||||
| label / sl | label / sl | ||||||||||||||
„Odstranitev ovir za zaposljivost“ – razvoj digitalne vključenosti | |||||||||||||||
| label / bg | label / bg | ||||||||||||||
„Премахване на спирачките пред пригодността за заетост“ — Развитие на цифровото приобщаване | |||||||||||||||
| label / mt | label / mt | ||||||||||||||
“It-tneħħija tal-ostakli għall-impjegabbiltà” — Żvilupp tal-inklużjoni diġitali | |||||||||||||||
| label / pt | label / pt | ||||||||||||||
«Remover os freios à empregabilidade» — Desenvolvimento da inclusão digital | |||||||||||||||
| label / da | label / da | ||||||||||||||
"Fjernelse af bremserne for beskæftigelsesegnetheden" — Udvikling af digital inklusion | |||||||||||||||
| label / ro | label / ro | ||||||||||||||
„Eliminarea frânelor asupra capacității de inserție profesională” – Dezvoltarea incluziunii digitale | |||||||||||||||
| label / sv | label / sv | ||||||||||||||
”Avlägsna bromsarna på anställbarheten” – Utveckling av digital integration | |||||||||||||||
| description / bg | description / bg | ||||||||||||||
Проект Q3705360 във Франция | |||||||||||||||
| description / hr | description / hr | ||||||||||||||
Projekt Q3705360 u Francuskoj | |||||||||||||||
| description / hu | description / hu | ||||||||||||||
Projekt Q3705360 Franciaországban | |||||||||||||||
| description / cs | description / cs | ||||||||||||||
Projekt Q3705360 ve Francii | |||||||||||||||
| description / da | description / da | ||||||||||||||
Projekt Q3705360 i Frankrig | |||||||||||||||
| description / nl | description / nl | ||||||||||||||
Project Q3705360 in Frankrijk | |||||||||||||||
| description / et | description / et | ||||||||||||||
Projekt Q3705360 Prantsusmaal | |||||||||||||||
| description / fi | description / fi | ||||||||||||||
Projekti Q3705360 Ranskassa | |||||||||||||||
| description / fr | description / fr | ||||||||||||||
Projet Q3705360 en France | |||||||||||||||
| description / de | description / de | ||||||||||||||
Projekt Q3705360 in Frankreich | |||||||||||||||
| description / el | description / el | ||||||||||||||
Έργο Q3705360 στη Γαλλία | |||||||||||||||
| description / ga | description / ga | ||||||||||||||
Tionscadal Q3705360 sa Fhrainc | |||||||||||||||
| description / it | description / it | ||||||||||||||
Progetto Q3705360 in Francia | |||||||||||||||
| description / lv | description / lv | ||||||||||||||
Projekts Q3705360 Francijā | |||||||||||||||
| description / lt | description / lt | ||||||||||||||
Projektas Q3705360 Prancūzijoje | |||||||||||||||
| description / mt | description / mt | ||||||||||||||
Proġett Q3705360 fi Franza | |||||||||||||||
| description / pl | description / pl | ||||||||||||||
Projekt Q3705360 we Francji | |||||||||||||||
| description / pt | description / pt | ||||||||||||||
Projeto Q3705360 na França | |||||||||||||||
| description / ro | description / ro | ||||||||||||||
Proiectul Q3705360 în Franța | |||||||||||||||
| description / sk | description / sk | ||||||||||||||
Projekt Q3705360 vo Francúzsku | |||||||||||||||
| description / sl | description / sl | ||||||||||||||
Projekt Q3705360 v Franciji | |||||||||||||||
| description / es | description / es | ||||||||||||||
Proyecto Q3705360 en Francia | |||||||||||||||
| description / sv | description / sv | ||||||||||||||
Projekt Q3705360 i Frankrike | |||||||||||||||
| Property / summary: The digital training measures proposed are divided into 16 sessions allowing the training of 8 jobseekers and/or beneficiaries of the RSA per 45-hour renewable session. From a **diagnostic of skills and digital tools** carried out by socio-professional integration advisers or social workers, beneficiaries may be referred to training sessions of 45 hours at the rate of 3 half-days of 3 hours per week. The training will be carried out on Oullins and Givors in rooms equipped with at least 10 IT stations. At the end of a collective information organised for each session, the beneficiaries will validate their membership by means of a contract of commitment to training with achievable objectives. An individual training course will then be carried out with each trainee to identify the evolution of skills. In view of the diversity of the public and the significant differences in the level between a person who does not or hardly know the digital tool and a person wishing to strengthen his or her skills, it seems important to us to propose two different paths, alternating: * A pathway “**initiation**”, containing the essentials of the use of digital and internet * A “**reinforcement**” path, focused on occupational integration. Each course lasts 45 hours, at the rate of 3 half-day (3h) per week (9h/week) for a total duration of 5 weeks. A person who has benefited from the “basic” route can be positioned on the “advanced” course in continuity. At the end of the course, a certificate of achievement will be issued to the trainee and to the path reference by the trainer after validation by the pedagogical coordinator. Advanced trainees will also be able to pass the B2i. **General methodology of the proposal** **Centre training on daily life, closely linked to socio-professional integration**. The aim is to make the beneficiaries autonomous for their procedures (search for job offers, making appointments at the Prefecture, quarterly CIF declaration, sending a CV and a cover letter, housing search, APL simulation, quarterly RSA declaration, monthly declaration to Pôleemploi, creation of an email address, purchase of SNCF journeys, taxes, request for information or withdrawal of documents from the CPAM, CMU,...) **Adapting media** The particular problem of people in situations of digital exclusion (FLE, illiteracy, rejection of the tool) must also lead us to adapt our content, media and materials. Here again three ways should be considered: * Use video tutorials adapted to our audiences. Indeed, the constraint represented by writing is often too important for people in digital illiteracy. While video support is at the heart of the current web, it seems essential to create and use this type of suitable media. * Use mobile media, such as tablets. Indeed, if this material is unsuitable for office automation (even if it is possible to connect a physical keyboard), ergonomics and graphic presentation make it much faster. * Present adaptive and scalable training modules. Most digital training activities focus on word processing and office automation in general, whereas this use is far from the main use of our audiences. Therefore, if this need is obviously to be taken into account, it should not be at the centre of the training system. Information and communication, and all uses of the Internet appear to be much more central issues. **Facilitating access to and support for digital use** The first limit represented by the digital divide is access to the tool. Indeed, people often do not have the necessary equipment or possess obsolete or even harmful equipment (excessive delay, missing updates, viruses, etc.). Three tracks seem interesting to us to lift this brake: * **adapt the training action** to other more widespread/accessible media (smartphone, tablets, etc.). Indeed, while beneficiaries rarely have office automation equipment adapted to the home, they usually have a connected telephone. Moreover, these materials are often less expensive and take more and more space in people’s daily lives (mobile app, interactive terminals, etc.). Thus, beneficiaries will also have the opportunity to follow the training on their own tools (mobile PC, tablet or phone). * **support people in the search for suitable equipment**, at a lesser cost, in partnership with existing structures (Emmaüs Connect) and on the search for a network connection (box, mobile...) adapted and at controlled cost. (English) / qualifier | |||||||||||||||
readability score: 0.1052520720578445
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
Die vorgeschlagenen digitalen Schulungsmaßnahmen sind in 16 Sitzungen unterteilt, die die Ausbildung von 8 Arbeitssuchenden und/oder Empfängern von RSA je 45 Stunden verlängerbar ermöglichen. Ab einer **Diagnose von Kompetenzen und digitalen Werkzeugen**, die von den Sozial- und Sozialarbeitern durchgeführt wird, können die Begünstigten an 45-Stunden-Schulungen an drei halben Tagen von 3 Stunden pro Woche teilnehmen. Die Schulungen werden auf Oullins und Givors in Räumen mit mindestens 10 IT-Stellen durchgeführt. Nach einer kollektiven Information, die für jede Sitzung organisiert wird, bestätigen die Begünstigten ihre Mitgliedschaft durch einen Ausbildungsvertrag mit erreichbaren Zielen. In diesem Fall wird mit jedem Praktikanten ein individueller Schulungspfad durchgeführt, um die Entwicklung der Kompetenzen zu ermitteln. Angesichts der Vielfalt des Publikums und der großen Unterschiede zwischen einer Person, die das digitale Instrument nicht oder fast nicht kennt, und einer Person, die ihre Kompetenzen ausbauen möchte, erscheint es uns wichtig, zwei unterschiedliche, abwechselnde Wege anzubieten: * Ein Kurs „**Initiation**“, der die Grundlagen der digitalen und Internetnutzung aufzeigt * Ein Kurs „**Stärkung**“, der auf die berufliche Eingliederung ausgerichtet ist. Jede Fahrt dauert 45 Stunden, im Rhythmus von 3 Halbtag (3 Stunden) pro Woche (9 Stunden/Woche) für eine Gesamtdauer von 5 Wochen. Eine Person, die von der „Basisstrecke“ profitiert hat, kann in Kontinuität auf der „fortgeschrittenen“ Strecke positioniert werden. Am Ende der Ausbildung wird dem Praktikanten und dem Referenten eine Bescheinigung über den erworbenen Sachverstand vom Ausbilder nach Bestätigung durch den pädagogischen Koordinator ausgehändigt. Auch Fortgeschrittene können das B2i absolvieren. **Allgemeine Methodik des Vorschlags****Angabe der Ausbildung auf das tägliche Leben in engem Zusammenhang mit der sozialen und beruflichen Eingliederung**. Ziel ist es, die Begünstigten für ihre Schritte autonom zu machen (Jobsuche, Terminvereinbarung bei der Präfektur, vierteljährliche Caf-Erklärung, Versand eines Lebenslaufs und eines Motivationsschreibens, Wohnungssuche, APL-Simulation, vierteljährliche RSA-Erklärung, monatliche Meldung an Pôleemploi, Erstellung einer E-Mail-Adresse, Kauf von SNCF-Fahrtwegen, Steuern, Auskunftsersuchen oder Abholung von Dokumenten bei CPAM, CMU,...) **Medienanpassung** Die besondere Problematik von Menschen mit digitaler Ausgrenzung (FLE, Analphabetismus, Ablehnung des Werkzeugs) muss uns auch dazu veranlassen, unsere Inhalte, Materialien und Materialien anzupassen. Auch hier sind drei Möglichkeiten ins Auge zu fassen: * Verwenden Sie Video-Tutorials, die auf unser Publikum zugeschnitten sind. Denn das Schreiben ist für Menschen mit digitalem Analphabetismus oft zu groß. Während die Videounterstützung das Herzstück des heutigen Web ist, erscheint es von entscheidender Bedeutung, diese Art von geeigneten Medien zu erstellen und zu nutzen. * Verwenden Sie mobile Medien, Tablet-Typ. Wenn diese Hardware für die Büroautomatik wenig geeignet ist (obwohl es möglich ist, eine physische Tastatur anzuschließen), machen die Ergonomie und die grafische Darstellung den Griff viel schneller. * Präsentieren Sie maßgeschneiderte und skalierbare Schulungsmodule. Die meisten digitalen Schulungsmaßnahmen konzentrieren sich auf die Textverarbeitung und die Bürotechnik im Allgemeinen, während dies bei weitem nicht der Hauptgebrauch unseres Publikums ist. Auch wenn diese Notwendigkeit selbstverständlich berücksichtigt werden muss, darf sie nicht im Mittelpunkt des Ausbildungssystems stehen. Information und Kommunikation sowie alle Internet-Nutzungen erscheinen als weitaus zentralere Themen. **Erleichterung des Zugangs zur digitalen Nutzung und Begleitung** Die erste Grenze, die durch die digitale Kluft entsteht, ist der Zugriff auf das Werkzeug. Dies liegt daran, dass die Menschen oft nicht über die notwendige Ausrüstung verfügen oder überholte oder sogar schädliche Geräte (übermäßiger Schwachsinn, fehlende Aktualisierungen, Viren usw.) besitzen. Wir halten drei Wege für interessant, um diese Bremse zu beseitigen: **Anpassen der Schulungsaktion** an andere gängigere/zugängliche Medien (Smartphone, Tablets...). Zwar verfügen die Begünstigten nur selten über eine an die Wohnung angepasste Büroausstattung, sie verfügen jedoch in der Regel über ein angeschlossenes Telefon. Darüber hinaus sind diese Materialien oft billiger und nehmen immer mehr Platz im Alltag der Menschen ein (mobile App, interaktive Terminals usw.). So haben die Begünstigten auch die Möglichkeit, die Schulung auf ihren eigenen Tools (Handheld, Tablet oder Telefon) zu absolvieren. ** Begleiten Sie Personen bei der Suche nach passender Ausrüstung** zu niedrigeren Kosten, in Partnerschaft mit bestehenden Strukturen (Emmaüs Connect) und auf der Suche nach einer geeigneten und kostengünstigen Netzwerkverbindung (Box, Mobil...). (German) | |||||||||||||||
| Property / summary: Die vorgeschlagenen digitalen Schulungsmaßnahmen sind in 16 Sitzungen unterteilt, die die Ausbildung von 8 Arbeitssuchenden und/oder Empfängern von RSA je 45 Stunden verlängerbar ermöglichen. Ab einer **Diagnose von Kompetenzen und digitalen Werkzeugen**, die von den Sozial- und Sozialarbeitern durchgeführt wird, können die Begünstigten an 45-Stunden-Schulungen an drei halben Tagen von 3 Stunden pro Woche teilnehmen. Die Schulungen werden auf Oullins und Givors in Räumen mit mindestens 10 IT-Stellen durchgeführt. Nach einer kollektiven Information, die für jede Sitzung organisiert wird, bestätigen die Begünstigten ihre Mitgliedschaft durch einen Ausbildungsvertrag mit erreichbaren Zielen. In diesem Fall wird mit jedem Praktikanten ein individueller Schulungspfad durchgeführt, um die Entwicklung der Kompetenzen zu ermitteln. Angesichts der Vielfalt des Publikums und der großen Unterschiede zwischen einer Person, die das digitale Instrument nicht oder fast nicht kennt, und einer Person, die ihre Kompetenzen ausbauen möchte, erscheint es uns wichtig, zwei unterschiedliche, abwechselnde Wege anzubieten: * Ein Kurs „**Initiation**“, der die Grundlagen der digitalen und Internetnutzung aufzeigt * Ein Kurs „**Stärkung**“, der auf die berufliche Eingliederung ausgerichtet ist. Jede Fahrt dauert 45 Stunden, im Rhythmus von 3 Halbtag (3 Stunden) pro Woche (9 Stunden/Woche) für eine Gesamtdauer von 5 Wochen. Eine Person, die von der „Basisstrecke“ profitiert hat, kann in Kontinuität auf der „fortgeschrittenen“ Strecke positioniert werden. Am Ende der Ausbildung wird dem Praktikanten und dem Referenten eine Bescheinigung über den erworbenen Sachverstand vom Ausbilder nach Bestätigung durch den pädagogischen Koordinator ausgehändigt. Auch Fortgeschrittene können das B2i absolvieren. **Allgemeine Methodik des Vorschlags****Angabe der Ausbildung auf das tägliche Leben in engem Zusammenhang mit der sozialen und beruflichen Eingliederung**. Ziel ist es, die Begünstigten für ihre Schritte autonom zu machen (Jobsuche, Terminvereinbarung bei der Präfektur, vierteljährliche Caf-Erklärung, Versand eines Lebenslaufs und eines Motivationsschreibens, Wohnungssuche, APL-Simulation, vierteljährliche RSA-Erklärung, monatliche Meldung an Pôleemploi, Erstellung einer E-Mail-Adresse, Kauf von SNCF-Fahrtwegen, Steuern, Auskunftsersuchen oder Abholung von Dokumenten bei CPAM, CMU,...) **Medienanpassung** Die besondere Problematik von Menschen mit digitaler Ausgrenzung (FLE, Analphabetismus, Ablehnung des Werkzeugs) muss uns auch dazu veranlassen, unsere Inhalte, Materialien und Materialien anzupassen. Auch hier sind drei Möglichkeiten ins Auge zu fassen: * Verwenden Sie Video-Tutorials, die auf unser Publikum zugeschnitten sind. Denn das Schreiben ist für Menschen mit digitalem Analphabetismus oft zu groß. Während die Videounterstützung das Herzstück des heutigen Web ist, erscheint es von entscheidender Bedeutung, diese Art von geeigneten Medien zu erstellen und zu nutzen. * Verwenden Sie mobile Medien, Tablet-Typ. Wenn diese Hardware für die Büroautomatik wenig geeignet ist (obwohl es möglich ist, eine physische Tastatur anzuschließen), machen die Ergonomie und die grafische Darstellung den Griff viel schneller. * Präsentieren Sie maßgeschneiderte und skalierbare Schulungsmodule. Die meisten digitalen Schulungsmaßnahmen konzentrieren sich auf die Textverarbeitung und die Bürotechnik im Allgemeinen, während dies bei weitem nicht der Hauptgebrauch unseres Publikums ist. Auch wenn diese Notwendigkeit selbstverständlich berücksichtigt werden muss, darf sie nicht im Mittelpunkt des Ausbildungssystems stehen. Information und Kommunikation sowie alle Internet-Nutzungen erscheinen als weitaus zentralere Themen. **Erleichterung des Zugangs zur digitalen Nutzung und Begleitung** Die erste Grenze, die durch die digitale Kluft entsteht, ist der Zugriff auf das Werkzeug. Dies liegt daran, dass die Menschen oft nicht über die notwendige Ausrüstung verfügen oder überholte oder sogar schädliche Geräte (übermäßiger Schwachsinn, fehlende Aktualisierungen, Viren usw.) besitzen. Wir halten drei Wege für interessant, um diese Bremse zu beseitigen: **Anpassen der Schulungsaktion** an andere gängigere/zugängliche Medien (Smartphone, Tablets...). Zwar verfügen die Begünstigten nur selten über eine an die Wohnung angepasste Büroausstattung, sie verfügen jedoch in der Regel über ein angeschlossenes Telefon. Darüber hinaus sind diese Materialien oft billiger und nehmen immer mehr Platz im Alltag der Menschen ein (mobile App, interaktive Terminals usw.). So haben die Begünstigten auch die Möglichkeit, die Schulung auf ihren eigenen Tools (Handheld, Tablet oder Telefon) zu absolvieren. ** Begleiten Sie Personen bei der Suche nach passender Ausrüstung** zu niedrigeren Kosten, in Partnerschaft mit bestehenden Strukturen (Emmaüs Connect) und auf der Suche nach einer geeigneten und kostengünstigen Netzwerkverbindung (Box, Mobil...). (German) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: Die vorgeschlagenen digitalen Schulungsmaßnahmen sind in 16 Sitzungen unterteilt, die die Ausbildung von 8 Arbeitssuchenden und/oder Empfängern von RSA je 45 Stunden verlängerbar ermöglichen. Ab einer **Diagnose von Kompetenzen und digitalen Werkzeugen**, die von den Sozial- und Sozialarbeitern durchgeführt wird, können die Begünstigten an 45-Stunden-Schulungen an drei halben Tagen von 3 Stunden pro Woche teilnehmen. Die Schulungen werden auf Oullins und Givors in Räumen mit mindestens 10 IT-Stellen durchgeführt. Nach einer kollektiven Information, die für jede Sitzung organisiert wird, bestätigen die Begünstigten ihre Mitgliedschaft durch einen Ausbildungsvertrag mit erreichbaren Zielen. In diesem Fall wird mit jedem Praktikanten ein individueller Schulungspfad durchgeführt, um die Entwicklung der Kompetenzen zu ermitteln. Angesichts der Vielfalt des Publikums und der großen Unterschiede zwischen einer Person, die das digitale Instrument nicht oder fast nicht kennt, und einer Person, die ihre Kompetenzen ausbauen möchte, erscheint es uns wichtig, zwei unterschiedliche, abwechselnde Wege anzubieten: * Ein Kurs „**Initiation**“, der die Grundlagen der digitalen und Internetnutzung aufzeigt * Ein Kurs „**Stärkung**“, der auf die berufliche Eingliederung ausgerichtet ist. Jede Fahrt dauert 45 Stunden, im Rhythmus von 3 Halbtag (3 Stunden) pro Woche (9 Stunden/Woche) für eine Gesamtdauer von 5 Wochen. Eine Person, die von der „Basisstrecke“ profitiert hat, kann in Kontinuität auf der „fortgeschrittenen“ Strecke positioniert werden. Am Ende der Ausbildung wird dem Praktikanten und dem Referenten eine Bescheinigung über den erworbenen Sachverstand vom Ausbilder nach Bestätigung durch den pädagogischen Koordinator ausgehändigt. Auch Fortgeschrittene können das B2i absolvieren. **Allgemeine Methodik des Vorschlags****Angabe der Ausbildung auf das tägliche Leben in engem Zusammenhang mit der sozialen und beruflichen Eingliederung**. Ziel ist es, die Begünstigten für ihre Schritte autonom zu machen (Jobsuche, Terminvereinbarung bei der Präfektur, vierteljährliche Caf-Erklärung, Versand eines Lebenslaufs und eines Motivationsschreibens, Wohnungssuche, APL-Simulation, vierteljährliche RSA-Erklärung, monatliche Meldung an Pôleemploi, Erstellung einer E-Mail-Adresse, Kauf von SNCF-Fahrtwegen, Steuern, Auskunftsersuchen oder Abholung von Dokumenten bei CPAM, CMU,...) **Medienanpassung** Die besondere Problematik von Menschen mit digitaler Ausgrenzung (FLE, Analphabetismus, Ablehnung des Werkzeugs) muss uns auch dazu veranlassen, unsere Inhalte, Materialien und Materialien anzupassen. Auch hier sind drei Möglichkeiten ins Auge zu fassen: * Verwenden Sie Video-Tutorials, die auf unser Publikum zugeschnitten sind. Denn das Schreiben ist für Menschen mit digitalem Analphabetismus oft zu groß. Während die Videounterstützung das Herzstück des heutigen Web ist, erscheint es von entscheidender Bedeutung, diese Art von geeigneten Medien zu erstellen und zu nutzen. * Verwenden Sie mobile Medien, Tablet-Typ. Wenn diese Hardware für die Büroautomatik wenig geeignet ist (obwohl es möglich ist, eine physische Tastatur anzuschließen), machen die Ergonomie und die grafische Darstellung den Griff viel schneller. * Präsentieren Sie maßgeschneiderte und skalierbare Schulungsmodule. Die meisten digitalen Schulungsmaßnahmen konzentrieren sich auf die Textverarbeitung und die Bürotechnik im Allgemeinen, während dies bei weitem nicht der Hauptgebrauch unseres Publikums ist. Auch wenn diese Notwendigkeit selbstverständlich berücksichtigt werden muss, darf sie nicht im Mittelpunkt des Ausbildungssystems stehen. Information und Kommunikation sowie alle Internet-Nutzungen erscheinen als weitaus zentralere Themen. **Erleichterung des Zugangs zur digitalen Nutzung und Begleitung** Die erste Grenze, die durch die digitale Kluft entsteht, ist der Zugriff auf das Werkzeug. Dies liegt daran, dass die Menschen oft nicht über die notwendige Ausrüstung verfügen oder überholte oder sogar schädliche Geräte (übermäßiger Schwachsinn, fehlende Aktualisierungen, Viren usw.) besitzen. Wir halten drei Wege für interessant, um diese Bremse zu beseitigen: **Anpassen der Schulungsaktion** an andere gängigere/zugängliche Medien (Smartphone, Tablets...). Zwar verfügen die Begünstigten nur selten über eine an die Wohnung angepasste Büroausstattung, sie verfügen jedoch in der Regel über ein angeschlossenes Telefon. Darüber hinaus sind diese Materialien oft billiger und nehmen immer mehr Platz im Alltag der Menschen ein (mobile App, interaktive Terminals usw.). So haben die Begünstigten auch die Möglichkeit, die Schulung auf ihren eigenen Tools (Handheld, Tablet oder Telefon) zu absolvieren. ** Begleiten Sie Personen bei der Suche nach passender Ausrüstung** zu niedrigeren Kosten, in Partnerschaft mit bestehenden Strukturen (Emmaüs Connect) und auf der Suche nach einer geeigneten und kostengünstigen Netzwerkverbindung (Box, Mobil...). (German) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 1 December 2021
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
De voorgestelde digitale opleidingsmaatregelen zijn onderverdeeld in 16 sessies die de opleiding van 8 werkzoekenden en/of begunstigden van de RSA per 45-uur durende, hernieuwbare sessie mogelijk maken. Aan de hand van een **diagnose van vaardigheden en digitale instrumenten**, uitgevoerd door sociaal-professionele integratieadviseurs of maatschappelijk werkers, kunnen begunstigden worden verwezen naar opleidingssessies van 45 uur met een snelheid van 3 halve dagen van 3 uur per week. De opleiding vindt plaats op Oullins en Givors in ruimten die zijn uitgerust met ten minste 10 IT-stations. Aan het einde van een collectieve informatie die voor elke sessie wordt georganiseerd, valideren de begunstigden hun lidmaatschap door middel van een contract van verbintenis tot opleiding met haalbare doelstellingen. Vervolgens zal met elke stagiair een individuele opleiding worden gevolgd om de ontwikkeling van vaardigheden vast te stellen. Gezien de diversiteit van het publiek en de aanzienlijke verschillen in niveau tussen een persoon die het digitale instrument niet of nauwelijks kent en een persoon die zijn of haar vaardigheden wil versterken, lijkt het ons belangrijk om twee verschillende wegen voor te stellen, afwisselend: * Een traject „**initiatie**”, dat de essentiële aspecten van het gebruik van digitaal en internet * Een „**versterking**” pad bevat, gericht op beroepsintegratie. Elke cursus duurt 45 uur, tegen het tarief van 3 halve dag (3 uur) per week (9 uur/week) voor een totale duur van 5 weken. Een persoon die heeft geprofiteerd van de „basis” route kan worden geplaatst op de „geavanceerde” cursus in continuïteit. Aan het einde van de cursus wordt na validatie door de pedagogische coördinator aan de stagiair en de referentie van het traject een certificaat van voltooiing afgegeven. Gevorderde stagiairs kunnen ook de B2i passeren. **Algemene methodologie van het voorstel****Centrumopleiding over het dagelijks leven, nauw verbonden met sociaal-professionele integratie**. Het doel is om de begunstigden autonoom te maken voor hun procedures (zoeken van vacatures, het maken van afspraken in de prefectuur, driemaandelijkse CIF-aangifte, het verzenden van een cv en een begeleidende brief, woningzoeking, APL simulatie, driemaandelijkse RSA-aangifte, maandelijkse aangifte aan Pôleemploi, het aanmaken van een e-mailadres, aankoop van SNCF reizen, belastingen, verzoek om informatie of intrekking van documenten van de CPAM, CMU,...) **Adapting media** Het bijzondere probleem van mensen in situaties van digitale uitsluiting (FLE, analfabetisme, afwijzing van het instrument) moet ons ook leiden tot aanpassing van onze inhoud, media en materialen. Ook hier moeten drie manieren worden overwogen: * Gebruik video tutorials aangepast aan ons publiek. De beperking van schrijven is vaak te belangrijk voor mensen in digitaal analfabetisme. Hoewel videoondersteuning centraal staat in het huidige web, lijkt het essentieel om dit soort geschikte media te creëren en te gebruiken. * Gebruik mobiele media, zoals tablets. Inderdaad, als dit materiaal niet geschikt is voor kantoorautomatisering (zelfs als het mogelijk is om een fysiek toetsenbord aan te sluiten), maken ergonomie en grafische presentatie het veel sneller. * Huidige adaptieve en schaalbare trainingsmodules. De meeste digitale trainingsactiviteiten richten zich op tekstverwerking en kantoorautomatisering in het algemeen, terwijl dit gebruik verre van het belangrijkste gebruik van ons publiek is. Als daarmee uiteraard rekening moet worden gehouden, mag zij dus niet centraal staan in het opleidingssysteem. Informatie en communicatie, en alle vormen van internetgebruik lijken veel centraler te zijn. **Het vergemakkelijken van de toegang tot en ondersteuning voor digitaal gebruik** De eerste grens van de digitale kloof is de toegang tot het instrument. Mensen beschikken vaak niet over de nodige apparatuur of beschikken over verouderde of zelfs schadelijke apparatuur (buitensporige vertraging, ontbrekende updates, virussen, enz.). Drie sporen lijken interessant voor ons om deze rem op te heffen: * **aanpassing van de trainingsactie** aan andere meer wijdverspreide/toegankelijke media (smartphone, tablets, enz.). Hoewel de begunstigden zelden beschikken over kantoorautomatiseringsapparatuur die is aangepast aan de woning, hebben zij meestal een aangesloten telefoon. Bovendien zijn deze materialen vaak goedkoper en nemen ze steeds meer ruimte in het dagelijks leven van mensen (mobiele app, interactieve terminals, enz.). Zo krijgen begunstigden ook de mogelijkheid om de opleiding op hun eigen tools te volgen (mobiele pc, tablet of telefoon). * **ondersteun mensen bij het zoeken naar geschikte apparatuur**, tegen lagere kosten, in samenwerking met bestaande structuren (Emmaüs Connect) en bij het zoeken naar een netwerkverbinding (box, mobiel...) aangepast en tegen gecontroleerde kosten. (Dutch) | |||||||||||||||
| Property / summary: De voorgestelde digitale opleidingsmaatregelen zijn onderverdeeld in 16 sessies die de opleiding van 8 werkzoekenden en/of begunstigden van de RSA per 45-uur durende, hernieuwbare sessie mogelijk maken. Aan de hand van een **diagnose van vaardigheden en digitale instrumenten**, uitgevoerd door sociaal-professionele integratieadviseurs of maatschappelijk werkers, kunnen begunstigden worden verwezen naar opleidingssessies van 45 uur met een snelheid van 3 halve dagen van 3 uur per week. De opleiding vindt plaats op Oullins en Givors in ruimten die zijn uitgerust met ten minste 10 IT-stations. Aan het einde van een collectieve informatie die voor elke sessie wordt georganiseerd, valideren de begunstigden hun lidmaatschap door middel van een contract van verbintenis tot opleiding met haalbare doelstellingen. Vervolgens zal met elke stagiair een individuele opleiding worden gevolgd om de ontwikkeling van vaardigheden vast te stellen. Gezien de diversiteit van het publiek en de aanzienlijke verschillen in niveau tussen een persoon die het digitale instrument niet of nauwelijks kent en een persoon die zijn of haar vaardigheden wil versterken, lijkt het ons belangrijk om twee verschillende wegen voor te stellen, afwisselend: * Een traject „**initiatie**”, dat de essentiële aspecten van het gebruik van digitaal en internet * Een „**versterking**” pad bevat, gericht op beroepsintegratie. Elke cursus duurt 45 uur, tegen het tarief van 3 halve dag (3 uur) per week (9 uur/week) voor een totale duur van 5 weken. Een persoon die heeft geprofiteerd van de „basis” route kan worden geplaatst op de „geavanceerde” cursus in continuïteit. Aan het einde van de cursus wordt na validatie door de pedagogische coördinator aan de stagiair en de referentie van het traject een certificaat van voltooiing afgegeven. Gevorderde stagiairs kunnen ook de B2i passeren. **Algemene methodologie van het voorstel****Centrumopleiding over het dagelijks leven, nauw verbonden met sociaal-professionele integratie**. Het doel is om de begunstigden autonoom te maken voor hun procedures (zoeken van vacatures, het maken van afspraken in de prefectuur, driemaandelijkse CIF-aangifte, het verzenden van een cv en een begeleidende brief, woningzoeking, APL simulatie, driemaandelijkse RSA-aangifte, maandelijkse aangifte aan Pôleemploi, het aanmaken van een e-mailadres, aankoop van SNCF reizen, belastingen, verzoek om informatie of intrekking van documenten van de CPAM, CMU,...) **Adapting media** Het bijzondere probleem van mensen in situaties van digitale uitsluiting (FLE, analfabetisme, afwijzing van het instrument) moet ons ook leiden tot aanpassing van onze inhoud, media en materialen. Ook hier moeten drie manieren worden overwogen: * Gebruik video tutorials aangepast aan ons publiek. De beperking van schrijven is vaak te belangrijk voor mensen in digitaal analfabetisme. Hoewel videoondersteuning centraal staat in het huidige web, lijkt het essentieel om dit soort geschikte media te creëren en te gebruiken. * Gebruik mobiele media, zoals tablets. Inderdaad, als dit materiaal niet geschikt is voor kantoorautomatisering (zelfs als het mogelijk is om een fysiek toetsenbord aan te sluiten), maken ergonomie en grafische presentatie het veel sneller. * Huidige adaptieve en schaalbare trainingsmodules. De meeste digitale trainingsactiviteiten richten zich op tekstverwerking en kantoorautomatisering in het algemeen, terwijl dit gebruik verre van het belangrijkste gebruik van ons publiek is. Als daarmee uiteraard rekening moet worden gehouden, mag zij dus niet centraal staan in het opleidingssysteem. Informatie en communicatie, en alle vormen van internetgebruik lijken veel centraler te zijn. **Het vergemakkelijken van de toegang tot en ondersteuning voor digitaal gebruik** De eerste grens van de digitale kloof is de toegang tot het instrument. Mensen beschikken vaak niet over de nodige apparatuur of beschikken over verouderde of zelfs schadelijke apparatuur (buitensporige vertraging, ontbrekende updates, virussen, enz.). Drie sporen lijken interessant voor ons om deze rem op te heffen: * **aanpassing van de trainingsactie** aan andere meer wijdverspreide/toegankelijke media (smartphone, tablets, enz.). Hoewel de begunstigden zelden beschikken over kantoorautomatiseringsapparatuur die is aangepast aan de woning, hebben zij meestal een aangesloten telefoon. Bovendien zijn deze materialen vaak goedkoper en nemen ze steeds meer ruimte in het dagelijks leven van mensen (mobiele app, interactieve terminals, enz.). Zo krijgen begunstigden ook de mogelijkheid om de opleiding op hun eigen tools te volgen (mobiele pc, tablet of telefoon). * **ondersteun mensen bij het zoeken naar geschikte apparatuur**, tegen lagere kosten, in samenwerking met bestaande structuren (Emmaüs Connect) en bij het zoeken naar een netwerkverbinding (box, mobiel...) aangepast en tegen gecontroleerde kosten. (Dutch) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: De voorgestelde digitale opleidingsmaatregelen zijn onderverdeeld in 16 sessies die de opleiding van 8 werkzoekenden en/of begunstigden van de RSA per 45-uur durende, hernieuwbare sessie mogelijk maken. Aan de hand van een **diagnose van vaardigheden en digitale instrumenten**, uitgevoerd door sociaal-professionele integratieadviseurs of maatschappelijk werkers, kunnen begunstigden worden verwezen naar opleidingssessies van 45 uur met een snelheid van 3 halve dagen van 3 uur per week. De opleiding vindt plaats op Oullins en Givors in ruimten die zijn uitgerust met ten minste 10 IT-stations. Aan het einde van een collectieve informatie die voor elke sessie wordt georganiseerd, valideren de begunstigden hun lidmaatschap door middel van een contract van verbintenis tot opleiding met haalbare doelstellingen. Vervolgens zal met elke stagiair een individuele opleiding worden gevolgd om de ontwikkeling van vaardigheden vast te stellen. Gezien de diversiteit van het publiek en de aanzienlijke verschillen in niveau tussen een persoon die het digitale instrument niet of nauwelijks kent en een persoon die zijn of haar vaardigheden wil versterken, lijkt het ons belangrijk om twee verschillende wegen voor te stellen, afwisselend: * Een traject „**initiatie**”, dat de essentiële aspecten van het gebruik van digitaal en internet * Een „**versterking**” pad bevat, gericht op beroepsintegratie. Elke cursus duurt 45 uur, tegen het tarief van 3 halve dag (3 uur) per week (9 uur/week) voor een totale duur van 5 weken. Een persoon die heeft geprofiteerd van de „basis” route kan worden geplaatst op de „geavanceerde” cursus in continuïteit. Aan het einde van de cursus wordt na validatie door de pedagogische coördinator aan de stagiair en de referentie van het traject een certificaat van voltooiing afgegeven. Gevorderde stagiairs kunnen ook de B2i passeren. **Algemene methodologie van het voorstel****Centrumopleiding over het dagelijks leven, nauw verbonden met sociaal-professionele integratie**. Het doel is om de begunstigden autonoom te maken voor hun procedures (zoeken van vacatures, het maken van afspraken in de prefectuur, driemaandelijkse CIF-aangifte, het verzenden van een cv en een begeleidende brief, woningzoeking, APL simulatie, driemaandelijkse RSA-aangifte, maandelijkse aangifte aan Pôleemploi, het aanmaken van een e-mailadres, aankoop van SNCF reizen, belastingen, verzoek om informatie of intrekking van documenten van de CPAM, CMU,...) **Adapting media** Het bijzondere probleem van mensen in situaties van digitale uitsluiting (FLE, analfabetisme, afwijzing van het instrument) moet ons ook leiden tot aanpassing van onze inhoud, media en materialen. Ook hier moeten drie manieren worden overwogen: * Gebruik video tutorials aangepast aan ons publiek. De beperking van schrijven is vaak te belangrijk voor mensen in digitaal analfabetisme. Hoewel videoondersteuning centraal staat in het huidige web, lijkt het essentieel om dit soort geschikte media te creëren en te gebruiken. * Gebruik mobiele media, zoals tablets. Inderdaad, als dit materiaal niet geschikt is voor kantoorautomatisering (zelfs als het mogelijk is om een fysiek toetsenbord aan te sluiten), maken ergonomie en grafische presentatie het veel sneller. * Huidige adaptieve en schaalbare trainingsmodules. De meeste digitale trainingsactiviteiten richten zich op tekstverwerking en kantoorautomatisering in het algemeen, terwijl dit gebruik verre van het belangrijkste gebruik van ons publiek is. Als daarmee uiteraard rekening moet worden gehouden, mag zij dus niet centraal staan in het opleidingssysteem. Informatie en communicatie, en alle vormen van internetgebruik lijken veel centraler te zijn. **Het vergemakkelijken van de toegang tot en ondersteuning voor digitaal gebruik** De eerste grens van de digitale kloof is de toegang tot het instrument. Mensen beschikken vaak niet over de nodige apparatuur of beschikken over verouderde of zelfs schadelijke apparatuur (buitensporige vertraging, ontbrekende updates, virussen, enz.). Drie sporen lijken interessant voor ons om deze rem op te heffen: * **aanpassing van de trainingsactie** aan andere meer wijdverspreide/toegankelijke media (smartphone, tablets, enz.). Hoewel de begunstigden zelden beschikken over kantoorautomatiseringsapparatuur die is aangepast aan de woning, hebben zij meestal een aangesloten telefoon. Bovendien zijn deze materialen vaak goedkoper en nemen ze steeds meer ruimte in het dagelijks leven van mensen (mobiele app, interactieve terminals, enz.). Zo krijgen begunstigden ook de mogelijkheid om de opleiding op hun eigen tools te volgen (mobiele pc, tablet of telefoon). * **ondersteun mensen bij het zoeken naar geschikte apparatuur**, tegen lagere kosten, in samenwerking met bestaande structuren (Emmaüs Connect) en bij het zoeken naar een netwerkverbinding (box, mobiel...) aangepast en tegen gecontroleerde kosten. (Dutch) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 6 December 2021
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
Le misure di formazione digitale proposte sono suddivise in 16 sessioni che consentono la formazione di 8 persone in cerca di lavoro e/o beneficiari dell'RSA per una sessione rinnovabile di 45 ore. A partire da una **diagnostica delle competenze e degli strumenti digitali** effettuata da consulenti per l'integrazione socio-professionale o assistenti sociali, i beneficiari possono essere indirizzati a sessioni di formazione di 45 ore al ritmo di 3 mezze giornate di 3 ore settimanali. La formazione si svolgerà su Oullins e Givors in sale dotate di almeno 10 stazioni IT. Al termine di un'informazione collettiva organizzata per ciascuna sessione, i beneficiari convalideranno la loro adesione mediante un contratto di impegno per la formazione con obiettivi raggiungibili. Un corso di formazione individuale sarà quindi svolto con ciascun tirocinante per identificare l'evoluzione delle competenze. Alla luce della diversità del pubblico e delle significative differenze di livello tra una persona che non conosce o difficilmente conosce lo strumento digitale e una persona che desidera rafforzare le proprie competenze, ci sembra importante proporre due percorsi diversi, alternati: * Un percorso "**iniziazione**", contenente gli elementi essenziali dell'uso del digitale e di internet * Un percorso "**rinforzo**", incentrato sull'inserimento professionale. Ogni corso dura 45 ore, al tasso di 3 mezza giornata (3h) a settimana (9h/settimana) per una durata complessiva di 5 settimane. Una persona che ha beneficiato del percorso "di base" può essere posizionata sul corso "avanzato" in continuità. Al termine del corso verrà rilasciato un certificato di conseguimento al tirocinante e al riferimento del percorso da parte del formatore previa convalida da parte del coordinatore pedagogico. I tirocinanti avanzati saranno anche in grado di superare il B2i. **Metodologia generale della proposta** **Formazione del centro sulla vita quotidiana, strettamente legata all'integrazione socioprofessionale**. L'obiettivo è quello di rendere i beneficiari autonomi per le loro procedure (ricerca di offerte di lavoro, appuntamenti presso la Prefettura, dichiarazione trimestrale CIF, invio di un CV e una lettera di accompagnamento, ricerca alloggi, simulazione APL, dichiarazione trimestrale RSA, dichiarazione mensile a Pôleemploi, creazione di un indirizzo e-mail, acquisto di viaggi SNCF, tasse, richiesta di informazioni o ritiro di documenti dal CPAM, CMU,...) **Adattamento dei media** Il particolare problema delle persone in situazioni di esclusione digitale (FLE, analfabetismo, rifiuto dello strumento) deve portare ad adattare i nostri contenuti, media e materiali. Anche in questo caso si dovrebbero prendere in considerazione tre modi: * Utilizzare video tutorial adattati al nostro pubblico. In effetti, il vincolo rappresentato dalla scrittura è spesso troppo importante per le persone nell'analfabetismo digitale. Mentre il supporto video è al centro dell'attuale web, sembra essenziale creare e utilizzare questo tipo di supporti adatti. * Utilizzare supporti mobili, come tablet. Infatti, se questo materiale non è adatto per l'automazione dell'ufficio (anche se è possibile collegare una tastiera fisica), l'ergonomia e la presentazione grafica lo rendono molto più veloce. * Presenti moduli di allenamento adattabili e scalabili. La maggior parte delle attività di formazione digitale si concentrano sull'elaborazione di testi e sull'automazione dell'ufficio in generale, mentre questo uso è lontano dall'uso principale del nostro pubblico. Pertanto, se si deve tener conto di questa esigenza, non dovrebbe essere al centro del sistema di formazione. L'informazione e la comunicazione, e tutti gli usi di Internet sembrano essere questioni molto più centrali. **Facilitare l'accesso e il supporto per l'uso digitale** Il primo limite rappresentato dal divario digitale è l'accesso allo strumento. Infatti, le persone spesso non dispongono delle attrezzature necessarie o possiedono attrezzature obsolete o addirittura dannose (ritardo eccessivo, aggiornamenti mancanti, virus, ecc.). Tre piste ci sembrano interessanti per sollevare questo freno: ***Adattare l'azione formativa** ad altri mezzi più diffusi/accessibili (smartphone, tablet, ecc.). Infatti, mentre i beneficiari raramente dispongono di apparecchiature di automazione per ufficio adattate alla casa, di solito hanno un telefono collegato. Inoltre, questi materiali sono spesso meno costosi e occupano sempre più spazio nella vita quotidiana delle persone (app mobile, terminali interattivi, ecc.). Così, i beneficiari avranno anche la possibilità di seguire la formazione sui propri strumenti (PC mobile, tablet o telefono). ***Sostenere le persone nella ricerca di attrezzature adeguate**, a un costo inferiore, in collaborazione con strutture esistenti (Emmaüs Connect) e alla ricerca di una connessione di rete (box, mobile...) adattata e a costi controllati. (Italian) | |||||||||||||||
| Property / summary: Le misure di formazione digitale proposte sono suddivise in 16 sessioni che consentono la formazione di 8 persone in cerca di lavoro e/o beneficiari dell'RSA per una sessione rinnovabile di 45 ore. A partire da una **diagnostica delle competenze e degli strumenti digitali** effettuata da consulenti per l'integrazione socio-professionale o assistenti sociali, i beneficiari possono essere indirizzati a sessioni di formazione di 45 ore al ritmo di 3 mezze giornate di 3 ore settimanali. La formazione si svolgerà su Oullins e Givors in sale dotate di almeno 10 stazioni IT. Al termine di un'informazione collettiva organizzata per ciascuna sessione, i beneficiari convalideranno la loro adesione mediante un contratto di impegno per la formazione con obiettivi raggiungibili. Un corso di formazione individuale sarà quindi svolto con ciascun tirocinante per identificare l'evoluzione delle competenze. Alla luce della diversità del pubblico e delle significative differenze di livello tra una persona che non conosce o difficilmente conosce lo strumento digitale e una persona che desidera rafforzare le proprie competenze, ci sembra importante proporre due percorsi diversi, alternati: * Un percorso "**iniziazione**", contenente gli elementi essenziali dell'uso del digitale e di internet * Un percorso "**rinforzo**", incentrato sull'inserimento professionale. Ogni corso dura 45 ore, al tasso di 3 mezza giornata (3h) a settimana (9h/settimana) per una durata complessiva di 5 settimane. Una persona che ha beneficiato del percorso "di base" può essere posizionata sul corso "avanzato" in continuità. Al termine del corso verrà rilasciato un certificato di conseguimento al tirocinante e al riferimento del percorso da parte del formatore previa convalida da parte del coordinatore pedagogico. I tirocinanti avanzati saranno anche in grado di superare il B2i. **Metodologia generale della proposta** **Formazione del centro sulla vita quotidiana, strettamente legata all'integrazione socioprofessionale**. L'obiettivo è quello di rendere i beneficiari autonomi per le loro procedure (ricerca di offerte di lavoro, appuntamenti presso la Prefettura, dichiarazione trimestrale CIF, invio di un CV e una lettera di accompagnamento, ricerca alloggi, simulazione APL, dichiarazione trimestrale RSA, dichiarazione mensile a Pôleemploi, creazione di un indirizzo e-mail, acquisto di viaggi SNCF, tasse, richiesta di informazioni o ritiro di documenti dal CPAM, CMU,...) **Adattamento dei media** Il particolare problema delle persone in situazioni di esclusione digitale (FLE, analfabetismo, rifiuto dello strumento) deve portare ad adattare i nostri contenuti, media e materiali. Anche in questo caso si dovrebbero prendere in considerazione tre modi: * Utilizzare video tutorial adattati al nostro pubblico. In effetti, il vincolo rappresentato dalla scrittura è spesso troppo importante per le persone nell'analfabetismo digitale. Mentre il supporto video è al centro dell'attuale web, sembra essenziale creare e utilizzare questo tipo di supporti adatti. * Utilizzare supporti mobili, come tablet. Infatti, se questo materiale non è adatto per l'automazione dell'ufficio (anche se è possibile collegare una tastiera fisica), l'ergonomia e la presentazione grafica lo rendono molto più veloce. * Presenti moduli di allenamento adattabili e scalabili. La maggior parte delle attività di formazione digitale si concentrano sull'elaborazione di testi e sull'automazione dell'ufficio in generale, mentre questo uso è lontano dall'uso principale del nostro pubblico. Pertanto, se si deve tener conto di questa esigenza, non dovrebbe essere al centro del sistema di formazione. L'informazione e la comunicazione, e tutti gli usi di Internet sembrano essere questioni molto più centrali. **Facilitare l'accesso e il supporto per l'uso digitale** Il primo limite rappresentato dal divario digitale è l'accesso allo strumento. Infatti, le persone spesso non dispongono delle attrezzature necessarie o possiedono attrezzature obsolete o addirittura dannose (ritardo eccessivo, aggiornamenti mancanti, virus, ecc.). Tre piste ci sembrano interessanti per sollevare questo freno: ***Adattare l'azione formativa** ad altri mezzi più diffusi/accessibili (smartphone, tablet, ecc.). Infatti, mentre i beneficiari raramente dispongono di apparecchiature di automazione per ufficio adattate alla casa, di solito hanno un telefono collegato. Inoltre, questi materiali sono spesso meno costosi e occupano sempre più spazio nella vita quotidiana delle persone (app mobile, terminali interattivi, ecc.). Così, i beneficiari avranno anche la possibilità di seguire la formazione sui propri strumenti (PC mobile, tablet o telefono). ***Sostenere le persone nella ricerca di attrezzature adeguate**, a un costo inferiore, in collaborazione con strutture esistenti (Emmaüs Connect) e alla ricerca di una connessione di rete (box, mobile...) adattata e a costi controllati. (Italian) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: Le misure di formazione digitale proposte sono suddivise in 16 sessioni che consentono la formazione di 8 persone in cerca di lavoro e/o beneficiari dell'RSA per una sessione rinnovabile di 45 ore. A partire da una **diagnostica delle competenze e degli strumenti digitali** effettuata da consulenti per l'integrazione socio-professionale o assistenti sociali, i beneficiari possono essere indirizzati a sessioni di formazione di 45 ore al ritmo di 3 mezze giornate di 3 ore settimanali. La formazione si svolgerà su Oullins e Givors in sale dotate di almeno 10 stazioni IT. Al termine di un'informazione collettiva organizzata per ciascuna sessione, i beneficiari convalideranno la loro adesione mediante un contratto di impegno per la formazione con obiettivi raggiungibili. Un corso di formazione individuale sarà quindi svolto con ciascun tirocinante per identificare l'evoluzione delle competenze. Alla luce della diversità del pubblico e delle significative differenze di livello tra una persona che non conosce o difficilmente conosce lo strumento digitale e una persona che desidera rafforzare le proprie competenze, ci sembra importante proporre due percorsi diversi, alternati: * Un percorso "**iniziazione**", contenente gli elementi essenziali dell'uso del digitale e di internet * Un percorso "**rinforzo**", incentrato sull'inserimento professionale. Ogni corso dura 45 ore, al tasso di 3 mezza giornata (3h) a settimana (9h/settimana) per una durata complessiva di 5 settimane. Una persona che ha beneficiato del percorso "di base" può essere posizionata sul corso "avanzato" in continuità. Al termine del corso verrà rilasciato un certificato di conseguimento al tirocinante e al riferimento del percorso da parte del formatore previa convalida da parte del coordinatore pedagogico. I tirocinanti avanzati saranno anche in grado di superare il B2i. **Metodologia generale della proposta** **Formazione del centro sulla vita quotidiana, strettamente legata all'integrazione socioprofessionale**. L'obiettivo è quello di rendere i beneficiari autonomi per le loro procedure (ricerca di offerte di lavoro, appuntamenti presso la Prefettura, dichiarazione trimestrale CIF, invio di un CV e una lettera di accompagnamento, ricerca alloggi, simulazione APL, dichiarazione trimestrale RSA, dichiarazione mensile a Pôleemploi, creazione di un indirizzo e-mail, acquisto di viaggi SNCF, tasse, richiesta di informazioni o ritiro di documenti dal CPAM, CMU,...) **Adattamento dei media** Il particolare problema delle persone in situazioni di esclusione digitale (FLE, analfabetismo, rifiuto dello strumento) deve portare ad adattare i nostri contenuti, media e materiali. Anche in questo caso si dovrebbero prendere in considerazione tre modi: * Utilizzare video tutorial adattati al nostro pubblico. In effetti, il vincolo rappresentato dalla scrittura è spesso troppo importante per le persone nell'analfabetismo digitale. Mentre il supporto video è al centro dell'attuale web, sembra essenziale creare e utilizzare questo tipo di supporti adatti. * Utilizzare supporti mobili, come tablet. Infatti, se questo materiale non è adatto per l'automazione dell'ufficio (anche se è possibile collegare una tastiera fisica), l'ergonomia e la presentazione grafica lo rendono molto più veloce. * Presenti moduli di allenamento adattabili e scalabili. La maggior parte delle attività di formazione digitale si concentrano sull'elaborazione di testi e sull'automazione dell'ufficio in generale, mentre questo uso è lontano dall'uso principale del nostro pubblico. Pertanto, se si deve tener conto di questa esigenza, non dovrebbe essere al centro del sistema di formazione. L'informazione e la comunicazione, e tutti gli usi di Internet sembrano essere questioni molto più centrali. **Facilitare l'accesso e il supporto per l'uso digitale** Il primo limite rappresentato dal divario digitale è l'accesso allo strumento. Infatti, le persone spesso non dispongono delle attrezzature necessarie o possiedono attrezzature obsolete o addirittura dannose (ritardo eccessivo, aggiornamenti mancanti, virus, ecc.). Tre piste ci sembrano interessanti per sollevare questo freno: ***Adattare l'azione formativa** ad altri mezzi più diffusi/accessibili (smartphone, tablet, ecc.). Infatti, mentre i beneficiari raramente dispongono di apparecchiature di automazione per ufficio adattate alla casa, di solito hanno un telefono collegato. Inoltre, questi materiali sono spesso meno costosi e occupano sempre più spazio nella vita quotidiana delle persone (app mobile, terminali interattivi, ecc.). Così, i beneficiari avranno anche la possibilità di seguire la formazione sui propri strumenti (PC mobile, tablet o telefono). ***Sostenere le persone nella ricerca di attrezzature adeguate**, a un costo inferiore, in collaborazione con strutture esistenti (Emmaüs Connect) e alla ricerca di una connessione di rete (box, mobile...) adattata e a costi controllati. (Italian) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 13 January 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
Las medidas de formación digital propuestas se dividen en 16 sesiones que permiten la formación de ocho solicitantes de empleo o beneficiarios del RSA por sesión renovable de 45 horas. A partir de un **diagnóstico de competencias y herramientas digitales** llevado a cabo por asesores socioprofesionales de integración o trabajadores sociales, los beneficiarios podrán ser remitidos a sesiones de formación de 45 horas a razón de tres medias jornadas de 3 horas semanales. La formación se llevará a cabo en Oullins y Givors en salas equipadas con al menos 10 estaciones informáticas. Al término de una información colectiva organizada para cada sesión, los beneficiarios validarán su afiliación mediante un contrato de compromiso con la formación con objetivos alcanzables. A continuación, se llevará a cabo un curso de formación individual con cada becario para identificar la evolución de las capacidades. En vista de la diversidad del público y de las diferencias significativas en el nivel entre una persona que no conoce o apenas conoce la herramienta digital y una persona que desea reforzar sus habilidades, nos parece importante proponer dos caminos diferentes, alternando: * Una vía «**iniciación**», que contiene los elementos esenciales del uso de internet y digital * Una ruta «**refuerzo**», centrada en la integración profesional. Cada curso dura 45 horas, a razón de 3 medio día (3h) por semana (9h/semana) para una duración total de 5 semanas. Una persona que se ha beneficiado de la ruta «básica» puede ser posicionada en el curso «avanzado» en continuidad. Al final del curso, se expedirá un certificado de rendimiento al becario y a la referencia del surco por el formador tras su validación por el coordinador pedagógico. Los aprendices avanzados también podrán pasar por el B2i. **Metodología general de la propuesta** **Formación del centro sobre la vida cotidiana, estrechamente vinculada a la integración socioprofesional**. El objetivo es que los beneficiarios sean autónomos para sus procedimientos (búsqueda de ofertas de trabajo, cita en la prefectura, declaración trimestral CIF, envío de un CV y una carta de presentación, búsqueda de vivienda, simulación APL, declaración trimestral RSA, declaración mensual a Pôleemploi, creación de una dirección de correo electrónico, compra de viajes SNCF, impuestos, solicitud de información o retirada de documentos de la CPAM, CMU,...) **Adaptación de medios** El problema particular de las personas en situaciones de exclusión digital (FLE, analfabetismo, rechazo de la herramienta) también debe llevarnos a adaptar nuestros contenidos, medios y materiales. Una vez más, se deben considerar tres maneras: * Utilizar video tutoriales adaptados a nuestro público. De hecho, la restricción que representa la escritura es a menudo demasiado importante para las personas en el analfabetismo digital. Si bien el soporte de vídeo está en el corazón de la web actual, parece esencial crear y utilizar este tipo de medios adecuados. * Use medios móviles, como tabletas. De hecho, si este material no es adecuado para la automatización de oficinas (incluso si es posible conectar un teclado físico), la ergonomía y la presentación gráfica lo hacen mucho más rápido. * Presente módulos de entrenamiento adaptables y escalables. La mayoría de las actividades de formación digital se centran en el procesamiento de textos y la automatización de oficinas en general, mientras que este uso dista mucho del uso principal de nuestro público. Por lo tanto, si es evidente que esta necesidad debe tenerse en cuenta, no debería estar en el centro del sistema de formación. La información y la comunicación y todos los usos de Internet parecen ser cuestiones mucho más importantes. **Facilitar el acceso y el soporte para el uso digital** El primer límite representado por la brecha digital es el acceso a la herramienta. De hecho, las personas a menudo no tienen el equipo necesario o poseen equipos obsoletos o incluso nocivos (retraso excesivo, actualizaciones faltantes, virus, etc.). Tres pistas nos parecen interesantes para levantar este freno: * **adaptar la acción de formación** a otros medios más difundidos/accesibles (smartphone, tablets, etc.). De hecho, aunque los beneficiarios rara vez tienen equipos de automatización de oficinas adaptados al hogar, por lo general tienen un teléfono conectado. Además, estos materiales son a menudo menos costosos y ocupan más y más espacio en la vida cotidiana de las personas (aplicaciones móviles, terminales interactivos, etc.). Así, los beneficiarios también tendrán la oportunidad de seguir la formación en sus propias herramientas (PC móvil, tableta o teléfono). * **apoya a las personas en la búsqueda de equipos adecuados**, a un costo menor, en colaboración con las estructuras existentes (Emmaüs Connect) y en la búsqueda de una conexión de red (caja, móvil...) adaptada y a un coste controlado. (Spanish) | |||||||||||||||
| Property / summary: Las medidas de formación digital propuestas se dividen en 16 sesiones que permiten la formación de ocho solicitantes de empleo o beneficiarios del RSA por sesión renovable de 45 horas. A partir de un **diagnóstico de competencias y herramientas digitales** llevado a cabo por asesores socioprofesionales de integración o trabajadores sociales, los beneficiarios podrán ser remitidos a sesiones de formación de 45 horas a razón de tres medias jornadas de 3 horas semanales. La formación se llevará a cabo en Oullins y Givors en salas equipadas con al menos 10 estaciones informáticas. Al término de una información colectiva organizada para cada sesión, los beneficiarios validarán su afiliación mediante un contrato de compromiso con la formación con objetivos alcanzables. A continuación, se llevará a cabo un curso de formación individual con cada becario para identificar la evolución de las capacidades. En vista de la diversidad del público y de las diferencias significativas en el nivel entre una persona que no conoce o apenas conoce la herramienta digital y una persona que desea reforzar sus habilidades, nos parece importante proponer dos caminos diferentes, alternando: * Una vía «**iniciación**», que contiene los elementos esenciales del uso de internet y digital * Una ruta «**refuerzo**», centrada en la integración profesional. Cada curso dura 45 horas, a razón de 3 medio día (3h) por semana (9h/semana) para una duración total de 5 semanas. Una persona que se ha beneficiado de la ruta «básica» puede ser posicionada en el curso «avanzado» en continuidad. Al final del curso, se expedirá un certificado de rendimiento al becario y a la referencia del surco por el formador tras su validación por el coordinador pedagógico. Los aprendices avanzados también podrán pasar por el B2i. **Metodología general de la propuesta** **Formación del centro sobre la vida cotidiana, estrechamente vinculada a la integración socioprofesional**. El objetivo es que los beneficiarios sean autónomos para sus procedimientos (búsqueda de ofertas de trabajo, cita en la prefectura, declaración trimestral CIF, envío de un CV y una carta de presentación, búsqueda de vivienda, simulación APL, declaración trimestral RSA, declaración mensual a Pôleemploi, creación de una dirección de correo electrónico, compra de viajes SNCF, impuestos, solicitud de información o retirada de documentos de la CPAM, CMU,...) **Adaptación de medios** El problema particular de las personas en situaciones de exclusión digital (FLE, analfabetismo, rechazo de la herramienta) también debe llevarnos a adaptar nuestros contenidos, medios y materiales. Una vez más, se deben considerar tres maneras: * Utilizar video tutoriales adaptados a nuestro público. De hecho, la restricción que representa la escritura es a menudo demasiado importante para las personas en el analfabetismo digital. Si bien el soporte de vídeo está en el corazón de la web actual, parece esencial crear y utilizar este tipo de medios adecuados. * Use medios móviles, como tabletas. De hecho, si este material no es adecuado para la automatización de oficinas (incluso si es posible conectar un teclado físico), la ergonomía y la presentación gráfica lo hacen mucho más rápido. * Presente módulos de entrenamiento adaptables y escalables. La mayoría de las actividades de formación digital se centran en el procesamiento de textos y la automatización de oficinas en general, mientras que este uso dista mucho del uso principal de nuestro público. Por lo tanto, si es evidente que esta necesidad debe tenerse en cuenta, no debería estar en el centro del sistema de formación. La información y la comunicación y todos los usos de Internet parecen ser cuestiones mucho más importantes. **Facilitar el acceso y el soporte para el uso digital** El primer límite representado por la brecha digital es el acceso a la herramienta. De hecho, las personas a menudo no tienen el equipo necesario o poseen equipos obsoletos o incluso nocivos (retraso excesivo, actualizaciones faltantes, virus, etc.). Tres pistas nos parecen interesantes para levantar este freno: * **adaptar la acción de formación** a otros medios más difundidos/accesibles (smartphone, tablets, etc.). De hecho, aunque los beneficiarios rara vez tienen equipos de automatización de oficinas adaptados al hogar, por lo general tienen un teléfono conectado. Además, estos materiales son a menudo menos costosos y ocupan más y más espacio en la vida cotidiana de las personas (aplicaciones móviles, terminales interactivos, etc.). Así, los beneficiarios también tendrán la oportunidad de seguir la formación en sus propias herramientas (PC móvil, tableta o teléfono). * **apoya a las personas en la búsqueda de equipos adecuados**, a un costo menor, en colaboración con las estructuras existentes (Emmaüs Connect) y en la búsqueda de una conexión de red (caja, móvil...) adaptada y a un coste controlado. (Spanish) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: Las medidas de formación digital propuestas se dividen en 16 sesiones que permiten la formación de ocho solicitantes de empleo o beneficiarios del RSA por sesión renovable de 45 horas. A partir de un **diagnóstico de competencias y herramientas digitales** llevado a cabo por asesores socioprofesionales de integración o trabajadores sociales, los beneficiarios podrán ser remitidos a sesiones de formación de 45 horas a razón de tres medias jornadas de 3 horas semanales. La formación se llevará a cabo en Oullins y Givors en salas equipadas con al menos 10 estaciones informáticas. Al término de una información colectiva organizada para cada sesión, los beneficiarios validarán su afiliación mediante un contrato de compromiso con la formación con objetivos alcanzables. A continuación, se llevará a cabo un curso de formación individual con cada becario para identificar la evolución de las capacidades. En vista de la diversidad del público y de las diferencias significativas en el nivel entre una persona que no conoce o apenas conoce la herramienta digital y una persona que desea reforzar sus habilidades, nos parece importante proponer dos caminos diferentes, alternando: * Una vía «**iniciación**», que contiene los elementos esenciales del uso de internet y digital * Una ruta «**refuerzo**», centrada en la integración profesional. Cada curso dura 45 horas, a razón de 3 medio día (3h) por semana (9h/semana) para una duración total de 5 semanas. Una persona que se ha beneficiado de la ruta «básica» puede ser posicionada en el curso «avanzado» en continuidad. Al final del curso, se expedirá un certificado de rendimiento al becario y a la referencia del surco por el formador tras su validación por el coordinador pedagógico. Los aprendices avanzados también podrán pasar por el B2i. **Metodología general de la propuesta** **Formación del centro sobre la vida cotidiana, estrechamente vinculada a la integración socioprofesional**. El objetivo es que los beneficiarios sean autónomos para sus procedimientos (búsqueda de ofertas de trabajo, cita en la prefectura, declaración trimestral CIF, envío de un CV y una carta de presentación, búsqueda de vivienda, simulación APL, declaración trimestral RSA, declaración mensual a Pôleemploi, creación de una dirección de correo electrónico, compra de viajes SNCF, impuestos, solicitud de información o retirada de documentos de la CPAM, CMU,...) **Adaptación de medios** El problema particular de las personas en situaciones de exclusión digital (FLE, analfabetismo, rechazo de la herramienta) también debe llevarnos a adaptar nuestros contenidos, medios y materiales. Una vez más, se deben considerar tres maneras: * Utilizar video tutoriales adaptados a nuestro público. De hecho, la restricción que representa la escritura es a menudo demasiado importante para las personas en el analfabetismo digital. Si bien el soporte de vídeo está en el corazón de la web actual, parece esencial crear y utilizar este tipo de medios adecuados. * Use medios móviles, como tabletas. De hecho, si este material no es adecuado para la automatización de oficinas (incluso si es posible conectar un teclado físico), la ergonomía y la presentación gráfica lo hacen mucho más rápido. * Presente módulos de entrenamiento adaptables y escalables. La mayoría de las actividades de formación digital se centran en el procesamiento de textos y la automatización de oficinas en general, mientras que este uso dista mucho del uso principal de nuestro público. Por lo tanto, si es evidente que esta necesidad debe tenerse en cuenta, no debería estar en el centro del sistema de formación. La información y la comunicación y todos los usos de Internet parecen ser cuestiones mucho más importantes. **Facilitar el acceso y el soporte para el uso digital** El primer límite representado por la brecha digital es el acceso a la herramienta. De hecho, las personas a menudo no tienen el equipo necesario o poseen equipos obsoletos o incluso nocivos (retraso excesivo, actualizaciones faltantes, virus, etc.). Tres pistas nos parecen interesantes para levantar este freno: * **adaptar la acción de formación** a otros medios más difundidos/accesibles (smartphone, tablets, etc.). De hecho, aunque los beneficiarios rara vez tienen equipos de automatización de oficinas adaptados al hogar, por lo general tienen un teléfono conectado. Además, estos materiales son a menudo menos costosos y ocupan más y más espacio en la vida cotidiana de las personas (aplicaciones móviles, terminales interactivos, etc.). Así, los beneficiarios también tendrán la oportunidad de seguir la formación en sus propias herramientas (PC móvil, tableta o teléfono). * **apoya a las personas en la búsqueda de equipos adecuados**, a un costo menor, en colaboración con las estructuras existentes (Emmaüs Connect) y en la búsqueda de una conexión de red (caja, móvil...) adaptada y a un coste controlado. (Spanish) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 14 January 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
Kavandatud digitaalsed koolitusmeetmed on jagatud 16 kursuseks, mis võimaldavad koolitada kaheksat tööotsijat ja/või RSA toetusesaajat 45-tunnise pikendatava õppeperioodi jooksul. Sotsiaal-ametialaste integratsiooninõustajate või sotsiaaltöötajate poolt läbi viidud oskuste ja digitaalsete vahendite **diagnostikast võib kasusaajaid suunata 45-tunnistele koolitustele, mis kestavad kolm pool päeva nädalas. Koolitus viiakse läbi Oullins ja Givors ruumides, mis on varustatud vähemalt 10 IT jaamad. Igaks istungjärguks korraldatud kollektiivse teabe lõpus kinnitavad toetusesaajad oma liikmesust saavutatavate eesmärkidega koolituslepingu alusel. Seejärel korraldatakse iga praktikandiga individuaalne koolitus, et teha kindlaks oskuste areng. Võttes arvesse avalikkuse mitmekesisust ja suuri erinevusi tasemes isiku vahel, kes ei tunne või vaevalt ei tunne digitaalset vahendit, ja isiku vahel, kes soovib oma oskusi tugevdada, tundub meile oluline pakkuda kahte erinevat, vaheldumisi: * Tee „**algatamine**“, mis sisaldab digitaalse ja interneti kasutamise põhielemente * „**tugevdamine**“, mis keskendub tööalasele integratsioonile. Iga kursus kestab 45 tundi, 3 poolpäeva (3 tundi) nädalas (9h/nädalas) kogukestusega 5 nädalat. Isik, kes on saanud kasu „põhiliinist“, võib olla pidevas „edasijõudnud“ kursusel. Kursuse lõpus annab koolitaja pärast pedagoogilise koordinaatori poolset kinnitamist praktikandile ja liininumbrile välja saamistunnistuse. Edasijõudnud praktikandid saavad läbida ka B2i. **Ettepaneku üldine metoodika** **keskharidus igapäevaelus, mis on tihedalt seotud sotsiaalse ja kutsealase integratsiooniga**. Eesmärk on muuta toetusesaajad oma menetlustes autonoomseks (tööpakkumiste otsimine, noomiskohtade kokkuleppimine, kord kvartalis CIF-deklaratsioon, CV ja kaaskirja saatmine, eluasemeotsing, APL simulatsioon, RSA kvartalideklaratsioon, kuudeklaratsioon Pôleemploile, e-posti aadressi loomine, SNCFi reiside ostmine, maksud, teabenõue või dokumentide väljavõtmine CPAMist, CMUst,...) ** Meediumi kohandamine** Eriline probleem seoses inimestega digitaalse tõrjutuse olukorras (FLE, kirjaoskamatus, vahendi tagasilükkamine) peab samuti viima meie sisu, meedia ja materjalide kohandamiseni. Siinkohal tuleks kaaluda kolme võimalust: * Kasutage meie publikule kohandatud videoõpetusi. Kirjalikult avalduv piirang on digitaalse kirjaoskamatusega inimeste jaoks sageli liiga oluline. Kuigi videotugi on praeguse veebi keskmes, tundub olevat oluline luua ja kasutada seda tüüpi sobivat meediat. * Kasutage mobiilset meediat, näiteks tablette. Tõepoolest, kui see materjal ei sobi kontoriautomaatika (isegi kui on võimalik ühendada füüsilise klaviatuuri), ergonoomika ja graafiline esitlus teha palju kiiremini. * Praegused kohanemisvõimelised ja skaleeritavad koolitusmoodulid. Enamik digitaalseid koolitusi keskendub tekstitöötlusele ja kontoriautomaatikale üldiselt, samas kui see kasutus ei ole kaugeltki meie publiku peamine kasutus. Seega, kui seda vajadust tuleb ilmselgelt arvesse võtta, ei tohiks see olla koolitussüsteemi keskmes. Teave ja kommunikatsioon ning kõik Interneti kasutusviisid näivad olevat palju kesksemad küsimused. **Hõlbustab juurdepääsu digitaalsele kasutamisele ja toetab seda** Digitaalse lõhe esimene piir on juurdepääs vahendile. Inimestel puuduvad sageli vajalikud seadmed või vananenud või isegi kahjulikud seadmed (ülemäärane viivitus, puuduvad uuendused, viirused jne). Kolm rada tunduvad meile huvitavad seda pidurit tõsta: * ** kohandada koolitusmeedet** muudele levinumatele/kättesaadavamatele meediakanalitele (nutitelefon, tahvelarvutid jne). Kuigi toetusesaajatel on harva koduga kohandatud kontoriautomaatika, on neil tavaliselt ühendatud telefon. Lisaks on need materjalid sageli odavamad ja võtavad inimeste igapäevaelus üha rohkem ruumi (mobiilne rakendus, interaktiivsed terminalid jne). Seega on toetusesaajatel võimalus osaleda koolitusel ka oma vahenditega (mobiilarvuti, tahvelarvuti või telefon). * ** toetada inimesi sobiva varustuse otsimisel** väiksemate kuludega, partnerluses olemasolevate struktuuridega (Emmaüs Connect) ja võrguühenduse otsimisel (kast, mobiil...) kohandatud ja kontrollitud hinnaga. (Estonian) | |||||||||||||||
| Property / summary: Kavandatud digitaalsed koolitusmeetmed on jagatud 16 kursuseks, mis võimaldavad koolitada kaheksat tööotsijat ja/või RSA toetusesaajat 45-tunnise pikendatava õppeperioodi jooksul. Sotsiaal-ametialaste integratsiooninõustajate või sotsiaaltöötajate poolt läbi viidud oskuste ja digitaalsete vahendite **diagnostikast võib kasusaajaid suunata 45-tunnistele koolitustele, mis kestavad kolm pool päeva nädalas. Koolitus viiakse läbi Oullins ja Givors ruumides, mis on varustatud vähemalt 10 IT jaamad. Igaks istungjärguks korraldatud kollektiivse teabe lõpus kinnitavad toetusesaajad oma liikmesust saavutatavate eesmärkidega koolituslepingu alusel. Seejärel korraldatakse iga praktikandiga individuaalne koolitus, et teha kindlaks oskuste areng. Võttes arvesse avalikkuse mitmekesisust ja suuri erinevusi tasemes isiku vahel, kes ei tunne või vaevalt ei tunne digitaalset vahendit, ja isiku vahel, kes soovib oma oskusi tugevdada, tundub meile oluline pakkuda kahte erinevat, vaheldumisi: * Tee „**algatamine**“, mis sisaldab digitaalse ja interneti kasutamise põhielemente * „**tugevdamine**“, mis keskendub tööalasele integratsioonile. Iga kursus kestab 45 tundi, 3 poolpäeva (3 tundi) nädalas (9h/nädalas) kogukestusega 5 nädalat. Isik, kes on saanud kasu „põhiliinist“, võib olla pidevas „edasijõudnud“ kursusel. Kursuse lõpus annab koolitaja pärast pedagoogilise koordinaatori poolset kinnitamist praktikandile ja liininumbrile välja saamistunnistuse. Edasijõudnud praktikandid saavad läbida ka B2i. **Ettepaneku üldine metoodika** **keskharidus igapäevaelus, mis on tihedalt seotud sotsiaalse ja kutsealase integratsiooniga**. Eesmärk on muuta toetusesaajad oma menetlustes autonoomseks (tööpakkumiste otsimine, noomiskohtade kokkuleppimine, kord kvartalis CIF-deklaratsioon, CV ja kaaskirja saatmine, eluasemeotsing, APL simulatsioon, RSA kvartalideklaratsioon, kuudeklaratsioon Pôleemploile, e-posti aadressi loomine, SNCFi reiside ostmine, maksud, teabenõue või dokumentide väljavõtmine CPAMist, CMUst,...) ** Meediumi kohandamine** Eriline probleem seoses inimestega digitaalse tõrjutuse olukorras (FLE, kirjaoskamatus, vahendi tagasilükkamine) peab samuti viima meie sisu, meedia ja materjalide kohandamiseni. Siinkohal tuleks kaaluda kolme võimalust: * Kasutage meie publikule kohandatud videoõpetusi. Kirjalikult avalduv piirang on digitaalse kirjaoskamatusega inimeste jaoks sageli liiga oluline. Kuigi videotugi on praeguse veebi keskmes, tundub olevat oluline luua ja kasutada seda tüüpi sobivat meediat. * Kasutage mobiilset meediat, näiteks tablette. Tõepoolest, kui see materjal ei sobi kontoriautomaatika (isegi kui on võimalik ühendada füüsilise klaviatuuri), ergonoomika ja graafiline esitlus teha palju kiiremini. * Praegused kohanemisvõimelised ja skaleeritavad koolitusmoodulid. Enamik digitaalseid koolitusi keskendub tekstitöötlusele ja kontoriautomaatikale üldiselt, samas kui see kasutus ei ole kaugeltki meie publiku peamine kasutus. Seega, kui seda vajadust tuleb ilmselgelt arvesse võtta, ei tohiks see olla koolitussüsteemi keskmes. Teave ja kommunikatsioon ning kõik Interneti kasutusviisid näivad olevat palju kesksemad küsimused. **Hõlbustab juurdepääsu digitaalsele kasutamisele ja toetab seda** Digitaalse lõhe esimene piir on juurdepääs vahendile. Inimestel puuduvad sageli vajalikud seadmed või vananenud või isegi kahjulikud seadmed (ülemäärane viivitus, puuduvad uuendused, viirused jne). Kolm rada tunduvad meile huvitavad seda pidurit tõsta: * ** kohandada koolitusmeedet** muudele levinumatele/kättesaadavamatele meediakanalitele (nutitelefon, tahvelarvutid jne). Kuigi toetusesaajatel on harva koduga kohandatud kontoriautomaatika, on neil tavaliselt ühendatud telefon. Lisaks on need materjalid sageli odavamad ja võtavad inimeste igapäevaelus üha rohkem ruumi (mobiilne rakendus, interaktiivsed terminalid jne). Seega on toetusesaajatel võimalus osaleda koolitusel ka oma vahenditega (mobiilarvuti, tahvelarvuti või telefon). * ** toetada inimesi sobiva varustuse otsimisel** väiksemate kuludega, partnerluses olemasolevate struktuuridega (Emmaüs Connect) ja võrguühenduse otsimisel (kast, mobiil...) kohandatud ja kontrollitud hinnaga. (Estonian) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: Kavandatud digitaalsed koolitusmeetmed on jagatud 16 kursuseks, mis võimaldavad koolitada kaheksat tööotsijat ja/või RSA toetusesaajat 45-tunnise pikendatava õppeperioodi jooksul. Sotsiaal-ametialaste integratsiooninõustajate või sotsiaaltöötajate poolt läbi viidud oskuste ja digitaalsete vahendite **diagnostikast võib kasusaajaid suunata 45-tunnistele koolitustele, mis kestavad kolm pool päeva nädalas. Koolitus viiakse läbi Oullins ja Givors ruumides, mis on varustatud vähemalt 10 IT jaamad. Igaks istungjärguks korraldatud kollektiivse teabe lõpus kinnitavad toetusesaajad oma liikmesust saavutatavate eesmärkidega koolituslepingu alusel. Seejärel korraldatakse iga praktikandiga individuaalne koolitus, et teha kindlaks oskuste areng. Võttes arvesse avalikkuse mitmekesisust ja suuri erinevusi tasemes isiku vahel, kes ei tunne või vaevalt ei tunne digitaalset vahendit, ja isiku vahel, kes soovib oma oskusi tugevdada, tundub meile oluline pakkuda kahte erinevat, vaheldumisi: * Tee „**algatamine**“, mis sisaldab digitaalse ja interneti kasutamise põhielemente * „**tugevdamine**“, mis keskendub tööalasele integratsioonile. Iga kursus kestab 45 tundi, 3 poolpäeva (3 tundi) nädalas (9h/nädalas) kogukestusega 5 nädalat. Isik, kes on saanud kasu „põhiliinist“, võib olla pidevas „edasijõudnud“ kursusel. Kursuse lõpus annab koolitaja pärast pedagoogilise koordinaatori poolset kinnitamist praktikandile ja liininumbrile välja saamistunnistuse. Edasijõudnud praktikandid saavad läbida ka B2i. **Ettepaneku üldine metoodika** **keskharidus igapäevaelus, mis on tihedalt seotud sotsiaalse ja kutsealase integratsiooniga**. Eesmärk on muuta toetusesaajad oma menetlustes autonoomseks (tööpakkumiste otsimine, noomiskohtade kokkuleppimine, kord kvartalis CIF-deklaratsioon, CV ja kaaskirja saatmine, eluasemeotsing, APL simulatsioon, RSA kvartalideklaratsioon, kuudeklaratsioon Pôleemploile, e-posti aadressi loomine, SNCFi reiside ostmine, maksud, teabenõue või dokumentide väljavõtmine CPAMist, CMUst,...) ** Meediumi kohandamine** Eriline probleem seoses inimestega digitaalse tõrjutuse olukorras (FLE, kirjaoskamatus, vahendi tagasilükkamine) peab samuti viima meie sisu, meedia ja materjalide kohandamiseni. Siinkohal tuleks kaaluda kolme võimalust: * Kasutage meie publikule kohandatud videoõpetusi. Kirjalikult avalduv piirang on digitaalse kirjaoskamatusega inimeste jaoks sageli liiga oluline. Kuigi videotugi on praeguse veebi keskmes, tundub olevat oluline luua ja kasutada seda tüüpi sobivat meediat. * Kasutage mobiilset meediat, näiteks tablette. Tõepoolest, kui see materjal ei sobi kontoriautomaatika (isegi kui on võimalik ühendada füüsilise klaviatuuri), ergonoomika ja graafiline esitlus teha palju kiiremini. * Praegused kohanemisvõimelised ja skaleeritavad koolitusmoodulid. Enamik digitaalseid koolitusi keskendub tekstitöötlusele ja kontoriautomaatikale üldiselt, samas kui see kasutus ei ole kaugeltki meie publiku peamine kasutus. Seega, kui seda vajadust tuleb ilmselgelt arvesse võtta, ei tohiks see olla koolitussüsteemi keskmes. Teave ja kommunikatsioon ning kõik Interneti kasutusviisid näivad olevat palju kesksemad küsimused. **Hõlbustab juurdepääsu digitaalsele kasutamisele ja toetab seda** Digitaalse lõhe esimene piir on juurdepääs vahendile. Inimestel puuduvad sageli vajalikud seadmed või vananenud või isegi kahjulikud seadmed (ülemäärane viivitus, puuduvad uuendused, viirused jne). Kolm rada tunduvad meile huvitavad seda pidurit tõsta: * ** kohandada koolitusmeedet** muudele levinumatele/kättesaadavamatele meediakanalitele (nutitelefon, tahvelarvutid jne). Kuigi toetusesaajatel on harva koduga kohandatud kontoriautomaatika, on neil tavaliselt ühendatud telefon. Lisaks on need materjalid sageli odavamad ja võtavad inimeste igapäevaelus üha rohkem ruumi (mobiilne rakendus, interaktiivsed terminalid jne). Seega on toetusesaajatel võimalus osaleda koolitusel ka oma vahenditega (mobiilarvuti, tahvelarvuti või telefon). * ** toetada inimesi sobiva varustuse otsimisel** väiksemate kuludega, partnerluses olemasolevate struktuuridega (Emmaüs Connect) ja võrguühenduse otsimisel (kast, mobiil...) kohandatud ja kontrollitud hinnaga. (Estonian) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 12 August 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
Siūlomos skaitmeninio mokymo priemonės yra suskirstytos į 16 sesijų, per kurias galima mokyti 8 darbo ieškančius asmenis ir (arba) RSA gavėjus per 45 valandų trukmės sesiją, kuri gali būti pratęsta. Iš socialinės ir profesinės integracijos konsultantų arba socialinių darbuotojų ** įgūdžių ir skaitmeninių priemonių **diagnostikos gavėjai gali būti kviečiami dalyvauti 45 valandų mokymo kursuose, kurių trukmė – 3 pusdieniai po 3 valandas per savaitę. Mokymai vyks „Oullins“ ir „Givors“ patalpose, kuriose yra bent 10 IT stočių. Pasibaigus kolektyvinei informacijai, organizuojamai kiekvienai sesijai, naudos gavėjai patvirtins savo narystę pasirašydami sutartį dėl mokymo, kuriame būtų nustatyti pasiekiami tikslai. Po to su kiekvienu stažuotoju bus rengiami individualūs mokymo kursai, siekiant nustatyti įgūdžių raidą. Atsižvelgiant į visuomenės įvairovę ir didelius skirtumus tarp asmens, kuris nežino arba beveik nežino skaitmeninės priemonės, ir asmens, norinčio sustiprinti savo įgūdžius, mums atrodo svarbu pasiūlyti du skirtingus kelius, pakaitomis: * Kelias „**iniciacija**“, apimantis esminius skaitmeninio ir interneto naudojimo aspektus * A „**stiprinimo**“ kelias, kuriame daugiausia dėmesio skiriama profesinei integracijai. Kiekvienas kursas trunka 45 valandas, 3 pusdienį (3 val.) per savaitę (9 val. per savaitę) iš viso 5 savaites. Asmuo, kuris pasinaudojo „pagrindiniu“ maršrutu, gali būti išdėstytas tęstiniame „pažangiame“ kurse. Baigus kursą, pedagoginiam koordinatoriui patvirtinus mokymo kursą, stažuotojui ir kelio nuorodai išduodamas kurso pasiekimo pažymėjimas. Pažengę stažuotojai taip pat galės išlaikyti B2i. **Bendra pasiūlymo metodika** **centrinis mokymas kasdienio gyvenimo klausimais, glaudžiai susijęs su socialine ir profesine integracija**. Tikslas – užtikrinti, kad paramos gavėjai savarankiškai vykdytų savo procedūras (darbo pasiūlymų paieška, paskyrimas prefektūroje, ketvirčio CIF deklaracija, CV ir motyvacinis laiškas, paieška būstui, APL modeliavimas, ketvirčio RSA deklaracija, mėnesio deklaracija Pôleemploi, e. pašto adreso sukūrimas, SNCF kelionių pirkimas, mokesčiai, prašymas suteikti informaciją arba dokumentų išėmimas iš CPAM, CMU ir kt.) ** Žiniasklaidos priemonių pritaikymas** Ypatinga žmonių problema skaitmeninės atskirties situacijose (FLE, neraštingumas, įrankio atmetimas) taip pat turi paskatinti mus pritaikyti savo turinį, žiniasklaidą ir medžiagą. Čia dar kartą reikėtų apsvarstyti tris būdus: * Naudokite vaizdo samouczków pritaikyti mūsų auditorijai. Iš tiesų rašymo suvaržymai dažnai yra pernelyg svarbūs skaitmeninio neraštingumo žmonėms. Nors vaizdo įrašų palaikymas yra dabartinio žiniatinklio pagrindas, atrodo svarbu sukurti ir naudoti šio tipo tinkamas laikmenas. * Naudokite mobiliąsias laikmenas, tokias kaip tabletės. Iš tiesų, jei ši medžiaga netinka biuro automatizavimui (net jei įmanoma prijungti fizinę klaviatūrą), ergonomika ir grafinis pristatymas tampa daug greitesni. * Dabar pritaikomi ir keičiamo dydžio mokymo moduliai. Daugumoje skaitmeninių mokymų veiklos daugiausia dėmesio skiriama tekstų apdorojimui ir biuro automatizavimui apskritai, o šis naudojimas toli gražu nėra pagrindinis mūsų auditorijos naudojimas. Todėl, jei akivaizdu, kad į šį poreikį reikia atsižvelgti, jis neturėtų būti mokymo sistemos centre. Informacija ir komunikacija, taip pat visi interneto naudojimo būdai yra daug svarbesni klausimai. ** Prieigos prie skaitmeninio naudojimo ir paramos jam sudarymas** Pirmoji skaitmeninės atskirties riba yra prieiga prie priemonės. Iš tiesų, žmonės dažnai neturi reikiamos įrangos arba turi pasenusią ar net žalingą įrangą (pernelyg vėluoja, trūksta atnaujinimų, virusų ir kt.). Trys takeliai mums atrodo įdomu pakelti šį stabdį: * **suderinti mokymo veiksmus** su kitomis labiau paplitusiomis ir (arba) prieinamomis žiniasklaidos priemonėmis (išmaniuoju telefonu, planšetiniais kompiuteriais ir t. t.). Iš tiesų, nors paramos gavėjai retai turi namuose pritaikytą biuro automatizavimo įrangą, paprastai jie turi prijungtą telefoną. Be to, šios medžiagos dažnai yra pigesnės ir užima vis daugiau vietos kasdieniame žmonių gyvenime (mobilioji programėlė, interaktyvieji terminalai ir kt.). Taigi naudos gavėjai taip pat turės galimybę dalyvauti mokymuose savo priemonėmis (mobiliuoju kompiuteriu, planšetiniu kompiuteriu ar telefonu). * **padėti žmonėms ieškoti tinkamos įrangos**, mažesnėmis sąnaudomis, bendradarbiaujant su esamomis struktūromis („Emmaüs Connect“) ir ieškant tinklo ryšio (dėžės, mobiliojo ryšio...) pritaikytos ir kontroliuojamos kainos. (Lithuanian) | |||||||||||||||
| Property / summary: Siūlomos skaitmeninio mokymo priemonės yra suskirstytos į 16 sesijų, per kurias galima mokyti 8 darbo ieškančius asmenis ir (arba) RSA gavėjus per 45 valandų trukmės sesiją, kuri gali būti pratęsta. Iš socialinės ir profesinės integracijos konsultantų arba socialinių darbuotojų ** įgūdžių ir skaitmeninių priemonių **diagnostikos gavėjai gali būti kviečiami dalyvauti 45 valandų mokymo kursuose, kurių trukmė – 3 pusdieniai po 3 valandas per savaitę. Mokymai vyks „Oullins“ ir „Givors“ patalpose, kuriose yra bent 10 IT stočių. Pasibaigus kolektyvinei informacijai, organizuojamai kiekvienai sesijai, naudos gavėjai patvirtins savo narystę pasirašydami sutartį dėl mokymo, kuriame būtų nustatyti pasiekiami tikslai. Po to su kiekvienu stažuotoju bus rengiami individualūs mokymo kursai, siekiant nustatyti įgūdžių raidą. Atsižvelgiant į visuomenės įvairovę ir didelius skirtumus tarp asmens, kuris nežino arba beveik nežino skaitmeninės priemonės, ir asmens, norinčio sustiprinti savo įgūdžius, mums atrodo svarbu pasiūlyti du skirtingus kelius, pakaitomis: * Kelias „**iniciacija**“, apimantis esminius skaitmeninio ir interneto naudojimo aspektus * A „**stiprinimo**“ kelias, kuriame daugiausia dėmesio skiriama profesinei integracijai. Kiekvienas kursas trunka 45 valandas, 3 pusdienį (3 val.) per savaitę (9 val. per savaitę) iš viso 5 savaites. Asmuo, kuris pasinaudojo „pagrindiniu“ maršrutu, gali būti išdėstytas tęstiniame „pažangiame“ kurse. Baigus kursą, pedagoginiam koordinatoriui patvirtinus mokymo kursą, stažuotojui ir kelio nuorodai išduodamas kurso pasiekimo pažymėjimas. Pažengę stažuotojai taip pat galės išlaikyti B2i. **Bendra pasiūlymo metodika** **centrinis mokymas kasdienio gyvenimo klausimais, glaudžiai susijęs su socialine ir profesine integracija**. Tikslas – užtikrinti, kad paramos gavėjai savarankiškai vykdytų savo procedūras (darbo pasiūlymų paieška, paskyrimas prefektūroje, ketvirčio CIF deklaracija, CV ir motyvacinis laiškas, paieška būstui, APL modeliavimas, ketvirčio RSA deklaracija, mėnesio deklaracija Pôleemploi, e. pašto adreso sukūrimas, SNCF kelionių pirkimas, mokesčiai, prašymas suteikti informaciją arba dokumentų išėmimas iš CPAM, CMU ir kt.) ** Žiniasklaidos priemonių pritaikymas** Ypatinga žmonių problema skaitmeninės atskirties situacijose (FLE, neraštingumas, įrankio atmetimas) taip pat turi paskatinti mus pritaikyti savo turinį, žiniasklaidą ir medžiagą. Čia dar kartą reikėtų apsvarstyti tris būdus: * Naudokite vaizdo samouczków pritaikyti mūsų auditorijai. Iš tiesų rašymo suvaržymai dažnai yra pernelyg svarbūs skaitmeninio neraštingumo žmonėms. Nors vaizdo įrašų palaikymas yra dabartinio žiniatinklio pagrindas, atrodo svarbu sukurti ir naudoti šio tipo tinkamas laikmenas. * Naudokite mobiliąsias laikmenas, tokias kaip tabletės. Iš tiesų, jei ši medžiaga netinka biuro automatizavimui (net jei įmanoma prijungti fizinę klaviatūrą), ergonomika ir grafinis pristatymas tampa daug greitesni. * Dabar pritaikomi ir keičiamo dydžio mokymo moduliai. Daugumoje skaitmeninių mokymų veiklos daugiausia dėmesio skiriama tekstų apdorojimui ir biuro automatizavimui apskritai, o šis naudojimas toli gražu nėra pagrindinis mūsų auditorijos naudojimas. Todėl, jei akivaizdu, kad į šį poreikį reikia atsižvelgti, jis neturėtų būti mokymo sistemos centre. Informacija ir komunikacija, taip pat visi interneto naudojimo būdai yra daug svarbesni klausimai. ** Prieigos prie skaitmeninio naudojimo ir paramos jam sudarymas** Pirmoji skaitmeninės atskirties riba yra prieiga prie priemonės. Iš tiesų, žmonės dažnai neturi reikiamos įrangos arba turi pasenusią ar net žalingą įrangą (pernelyg vėluoja, trūksta atnaujinimų, virusų ir kt.). Trys takeliai mums atrodo įdomu pakelti šį stabdį: * **suderinti mokymo veiksmus** su kitomis labiau paplitusiomis ir (arba) prieinamomis žiniasklaidos priemonėmis (išmaniuoju telefonu, planšetiniais kompiuteriais ir t. t.). Iš tiesų, nors paramos gavėjai retai turi namuose pritaikytą biuro automatizavimo įrangą, paprastai jie turi prijungtą telefoną. Be to, šios medžiagos dažnai yra pigesnės ir užima vis daugiau vietos kasdieniame žmonių gyvenime (mobilioji programėlė, interaktyvieji terminalai ir kt.). Taigi naudos gavėjai taip pat turės galimybę dalyvauti mokymuose savo priemonėmis (mobiliuoju kompiuteriu, planšetiniu kompiuteriu ar telefonu). * **padėti žmonėms ieškoti tinkamos įrangos**, mažesnėmis sąnaudomis, bendradarbiaujant su esamomis struktūromis („Emmaüs Connect“) ir ieškant tinklo ryšio (dėžės, mobiliojo ryšio...) pritaikytos ir kontroliuojamos kainos. (Lithuanian) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: Siūlomos skaitmeninio mokymo priemonės yra suskirstytos į 16 sesijų, per kurias galima mokyti 8 darbo ieškančius asmenis ir (arba) RSA gavėjus per 45 valandų trukmės sesiją, kuri gali būti pratęsta. Iš socialinės ir profesinės integracijos konsultantų arba socialinių darbuotojų ** įgūdžių ir skaitmeninių priemonių **diagnostikos gavėjai gali būti kviečiami dalyvauti 45 valandų mokymo kursuose, kurių trukmė – 3 pusdieniai po 3 valandas per savaitę. Mokymai vyks „Oullins“ ir „Givors“ patalpose, kuriose yra bent 10 IT stočių. Pasibaigus kolektyvinei informacijai, organizuojamai kiekvienai sesijai, naudos gavėjai patvirtins savo narystę pasirašydami sutartį dėl mokymo, kuriame būtų nustatyti pasiekiami tikslai. Po to su kiekvienu stažuotoju bus rengiami individualūs mokymo kursai, siekiant nustatyti įgūdžių raidą. Atsižvelgiant į visuomenės įvairovę ir didelius skirtumus tarp asmens, kuris nežino arba beveik nežino skaitmeninės priemonės, ir asmens, norinčio sustiprinti savo įgūdžius, mums atrodo svarbu pasiūlyti du skirtingus kelius, pakaitomis: * Kelias „**iniciacija**“, apimantis esminius skaitmeninio ir interneto naudojimo aspektus * A „**stiprinimo**“ kelias, kuriame daugiausia dėmesio skiriama profesinei integracijai. Kiekvienas kursas trunka 45 valandas, 3 pusdienį (3 val.) per savaitę (9 val. per savaitę) iš viso 5 savaites. Asmuo, kuris pasinaudojo „pagrindiniu“ maršrutu, gali būti išdėstytas tęstiniame „pažangiame“ kurse. Baigus kursą, pedagoginiam koordinatoriui patvirtinus mokymo kursą, stažuotojui ir kelio nuorodai išduodamas kurso pasiekimo pažymėjimas. Pažengę stažuotojai taip pat galės išlaikyti B2i. **Bendra pasiūlymo metodika** **centrinis mokymas kasdienio gyvenimo klausimais, glaudžiai susijęs su socialine ir profesine integracija**. Tikslas – užtikrinti, kad paramos gavėjai savarankiškai vykdytų savo procedūras (darbo pasiūlymų paieška, paskyrimas prefektūroje, ketvirčio CIF deklaracija, CV ir motyvacinis laiškas, paieška būstui, APL modeliavimas, ketvirčio RSA deklaracija, mėnesio deklaracija Pôleemploi, e. pašto adreso sukūrimas, SNCF kelionių pirkimas, mokesčiai, prašymas suteikti informaciją arba dokumentų išėmimas iš CPAM, CMU ir kt.) ** Žiniasklaidos priemonių pritaikymas** Ypatinga žmonių problema skaitmeninės atskirties situacijose (FLE, neraštingumas, įrankio atmetimas) taip pat turi paskatinti mus pritaikyti savo turinį, žiniasklaidą ir medžiagą. Čia dar kartą reikėtų apsvarstyti tris būdus: * Naudokite vaizdo samouczków pritaikyti mūsų auditorijai. Iš tiesų rašymo suvaržymai dažnai yra pernelyg svarbūs skaitmeninio neraštingumo žmonėms. Nors vaizdo įrašų palaikymas yra dabartinio žiniatinklio pagrindas, atrodo svarbu sukurti ir naudoti šio tipo tinkamas laikmenas. * Naudokite mobiliąsias laikmenas, tokias kaip tabletės. Iš tiesų, jei ši medžiaga netinka biuro automatizavimui (net jei įmanoma prijungti fizinę klaviatūrą), ergonomika ir grafinis pristatymas tampa daug greitesni. * Dabar pritaikomi ir keičiamo dydžio mokymo moduliai. Daugumoje skaitmeninių mokymų veiklos daugiausia dėmesio skiriama tekstų apdorojimui ir biuro automatizavimui apskritai, o šis naudojimas toli gražu nėra pagrindinis mūsų auditorijos naudojimas. Todėl, jei akivaizdu, kad į šį poreikį reikia atsižvelgti, jis neturėtų būti mokymo sistemos centre. Informacija ir komunikacija, taip pat visi interneto naudojimo būdai yra daug svarbesni klausimai. ** Prieigos prie skaitmeninio naudojimo ir paramos jam sudarymas** Pirmoji skaitmeninės atskirties riba yra prieiga prie priemonės. Iš tiesų, žmonės dažnai neturi reikiamos įrangos arba turi pasenusią ar net žalingą įrangą (pernelyg vėluoja, trūksta atnaujinimų, virusų ir kt.). Trys takeliai mums atrodo įdomu pakelti šį stabdį: * **suderinti mokymo veiksmus** su kitomis labiau paplitusiomis ir (arba) prieinamomis žiniasklaidos priemonėmis (išmaniuoju telefonu, planšetiniais kompiuteriais ir t. t.). Iš tiesų, nors paramos gavėjai retai turi namuose pritaikytą biuro automatizavimo įrangą, paprastai jie turi prijungtą telefoną. Be to, šios medžiagos dažnai yra pigesnės ir užima vis daugiau vietos kasdieniame žmonių gyvenime (mobilioji programėlė, interaktyvieji terminalai ir kt.). Taigi naudos gavėjai taip pat turės galimybę dalyvauti mokymuose savo priemonėmis (mobiliuoju kompiuteriu, planšetiniu kompiuteriu ar telefonu). * **padėti žmonėms ieškoti tinkamos įrangos**, mažesnėmis sąnaudomis, bendradarbiaujant su esamomis struktūromis („Emmaüs Connect“) ir ieškant tinklo ryšio (dėžės, mobiliojo ryšio...) pritaikytos ir kontroliuojamos kainos. (Lithuanian) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 12 August 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
Predložene mjere digitalnog osposobljavanja podijeljene su na 16 tečajeva kojima se omogućuje osposobljavanje osam tražitelja zaposlenja i/ili korisnika RSA-a na 45-satnom obnovljivom sesu. Na temelju **dijagnostike vještina i digitalnih alata** koju provode savjetnici za socio-profesionalnu integraciju ili socijalni radnici, korisnici se mogu uputiti na tečajeve osposobljavanja u trajanju od 45 sati po stopi od tri poludnevna dana od 3 sata tjedno. Osposobljavanje će se provoditi na Oullinsu i Givorsu u prostorijama opremljenima s najmanje 10 IT postaja. Na kraju kolektivnih informacija organiziranih za svaku sesiju korisnici će potvrditi svoje članstvo ugovorom o preuzimanju obveza za osposobljavanje s ostvarivim ciljevima. Zatim će se provesti individualni tečaj osposobljavanja sa svakim polaznikom kako bi se utvrdio razvoj vještina. S obzirom na raznolikost javnosti i znatne razlike u razini između osobe koja ne poznaje ili jedva poznaje digitalni alat i osobe koja želi ojačati svoje vještine, čini nam se važnim predložiti dva različita načina, naizmjenično: * Put „**pokretanje**”, koji sadrži osnove korištenja digitalnog i internetskog * A „**jačanje**” put, usmjeren na profesionalnu integraciju. Svaki tečaj traje 45 sati, po stopi od 3 poludnevna (3h) tjedno (9h/tjedan) u ukupnom trajanju od 5 tjedana. Osoba koja je imala koristi od „osnovne” rute može biti smještena na „naprednom” tečaju u kontinuitetu. Na kraju tečaja polazniku se izdaje potvrda o postignućima, a voditelj osposobljavanja na referentnoj trasi nakon što ih potvrdi pedagoški koordinator. Napredni pripravnici također će moći proći B2i. **Opća metodologija prijedloga** **središnja obuka o svakodnevnom životu, usko povezana s društveno-profesionalnom integracijom**. Cilj je učiniti korisnike autonomnim za njihove postupke (traga za posao, obavljanje termina u prefekturi, tromjesečna CIF izjava, slanje životopisa i popratnog pisma, pretraga stanovanja, simulacija APL-a, tromjesečna izjava RSA-a, mjesečna izjava Pôleemploiu, izrada adrese e-pošte, kupnja SNCF putovanja, porezi, zahtjev za informacije ili povlačenje dokumenata iz CPAM-a, CMU-a,...) **Prilagodba medija** Posebni problem osoba u situacijama digitalne isključenosti (FLE, nepismenost, odbijanje alata) također nas mora navesti na prilagodbu našeg sadržaja, medija i materijala. Ovdje bi opet trebalo razmotriti tri načina: * Koristite video tutoriale prilagođene našoj publici. Doista, ograničenje koje predstavlja pisanje često je previše važno za osobe u digitalnoj nepismenosti. Iako je video podrška u središtu aktualnog weba, čini se ključnim stvoriti i koristiti ovu vrstu prikladnih medija. * Koristite mobilne medije, kao što su tablete. Doista, ako je ovaj materijal neprikladan za uredsku automatizaciju (čak i ako je moguće spojiti fizičku tipkovnicu), ergonomija i grafička prezentacija čine ga mnogo bržim. * Predstaviti prilagodljive i skalabilne module osposobljavanja. Većina digitalnih aktivnosti osposobljavanja usmjerena je na obradu teksta i uredsku automatizaciju općenito, dok je ta upotreba daleko od glavne upotrebe naše publike. Stoga, ako se ta potreba očito uzme u obzir, ona ne bi trebala biti u središtu sustava osposobljavanja. Informacije i komunikacija, i sve uporabe Interneta čini se da su mnogo više središnji problemi. **Olakšavanje pristupa i potpore za digitalnu uporabu** Prva granica koju predstavlja digitalni jaz jest pristup alatu. Doista, ljudi često nemaju potrebnu opremu ili posjeduju zastarjelu ili čak štetnu opremu (prekomjerno kašnjenje, nedostajuća ažuriranja, virusi itd.). Tri tračnice nam se čine zanimljivima da podignemo ovu kočnicu: ***Prilagodite mjeru osposobljavanja** drugim raširenijim/pristupačnijim medijima (pametni telefon, tablete itd.). Iako korisnici rijetko imaju opremu za uredsku automatizaciju prilagođenu domu, obično imaju povezani telefon. Osim toga, ti su materijali često jeftiniji i zauzimaju sve više prostora u svakodnevnom životu ljudi (mobilna aplikacija, interaktivni terminali itd.). Stoga će korisnici također imati priliku pratiti osposobljavanje na vlastitim alatima (mobilnom računalu, tabletu ili telefonu). * **podržavati ljude u potrazi za odgovarajućom opremom**, po nižoj cijeni, u partnerstvu s postojećim strukturama (Emmaüs Connect) i u potrazi za mrežnom vezom (kutija, mobilni...) prilagođenom i kontroliranim troškovima. (Croatian) | |||||||||||||||
| Property / summary: Predložene mjere digitalnog osposobljavanja podijeljene su na 16 tečajeva kojima se omogućuje osposobljavanje osam tražitelja zaposlenja i/ili korisnika RSA-a na 45-satnom obnovljivom sesu. Na temelju **dijagnostike vještina i digitalnih alata** koju provode savjetnici za socio-profesionalnu integraciju ili socijalni radnici, korisnici se mogu uputiti na tečajeve osposobljavanja u trajanju od 45 sati po stopi od tri poludnevna dana od 3 sata tjedno. Osposobljavanje će se provoditi na Oullinsu i Givorsu u prostorijama opremljenima s najmanje 10 IT postaja. Na kraju kolektivnih informacija organiziranih za svaku sesiju korisnici će potvrditi svoje članstvo ugovorom o preuzimanju obveza za osposobljavanje s ostvarivim ciljevima. Zatim će se provesti individualni tečaj osposobljavanja sa svakim polaznikom kako bi se utvrdio razvoj vještina. S obzirom na raznolikost javnosti i znatne razlike u razini između osobe koja ne poznaje ili jedva poznaje digitalni alat i osobe koja želi ojačati svoje vještine, čini nam se važnim predložiti dva različita načina, naizmjenično: * Put „**pokretanje**”, koji sadrži osnove korištenja digitalnog i internetskog * A „**jačanje**” put, usmjeren na profesionalnu integraciju. Svaki tečaj traje 45 sati, po stopi od 3 poludnevna (3h) tjedno (9h/tjedan) u ukupnom trajanju od 5 tjedana. Osoba koja je imala koristi od „osnovne” rute može biti smještena na „naprednom” tečaju u kontinuitetu. Na kraju tečaja polazniku se izdaje potvrda o postignućima, a voditelj osposobljavanja na referentnoj trasi nakon što ih potvrdi pedagoški koordinator. Napredni pripravnici također će moći proći B2i. **Opća metodologija prijedloga** **središnja obuka o svakodnevnom životu, usko povezana s društveno-profesionalnom integracijom**. Cilj je učiniti korisnike autonomnim za njihove postupke (traga za posao, obavljanje termina u prefekturi, tromjesečna CIF izjava, slanje životopisa i popratnog pisma, pretraga stanovanja, simulacija APL-a, tromjesečna izjava RSA-a, mjesečna izjava Pôleemploiu, izrada adrese e-pošte, kupnja SNCF putovanja, porezi, zahtjev za informacije ili povlačenje dokumenata iz CPAM-a, CMU-a,...) **Prilagodba medija** Posebni problem osoba u situacijama digitalne isključenosti (FLE, nepismenost, odbijanje alata) također nas mora navesti na prilagodbu našeg sadržaja, medija i materijala. Ovdje bi opet trebalo razmotriti tri načina: * Koristite video tutoriale prilagođene našoj publici. Doista, ograničenje koje predstavlja pisanje često je previše važno za osobe u digitalnoj nepismenosti. Iako je video podrška u središtu aktualnog weba, čini se ključnim stvoriti i koristiti ovu vrstu prikladnih medija. * Koristite mobilne medije, kao što su tablete. Doista, ako je ovaj materijal neprikladan za uredsku automatizaciju (čak i ako je moguće spojiti fizičku tipkovnicu), ergonomija i grafička prezentacija čine ga mnogo bržim. * Predstaviti prilagodljive i skalabilne module osposobljavanja. Većina digitalnih aktivnosti osposobljavanja usmjerena je na obradu teksta i uredsku automatizaciju općenito, dok je ta upotreba daleko od glavne upotrebe naše publike. Stoga, ako se ta potreba očito uzme u obzir, ona ne bi trebala biti u središtu sustava osposobljavanja. Informacije i komunikacija, i sve uporabe Interneta čini se da su mnogo više središnji problemi. **Olakšavanje pristupa i potpore za digitalnu uporabu** Prva granica koju predstavlja digitalni jaz jest pristup alatu. Doista, ljudi često nemaju potrebnu opremu ili posjeduju zastarjelu ili čak štetnu opremu (prekomjerno kašnjenje, nedostajuća ažuriranja, virusi itd.). Tri tračnice nam se čine zanimljivima da podignemo ovu kočnicu: ***Prilagodite mjeru osposobljavanja** drugim raširenijim/pristupačnijim medijima (pametni telefon, tablete itd.). Iako korisnici rijetko imaju opremu za uredsku automatizaciju prilagođenu domu, obično imaju povezani telefon. Osim toga, ti su materijali često jeftiniji i zauzimaju sve više prostora u svakodnevnom životu ljudi (mobilna aplikacija, interaktivni terminali itd.). Stoga će korisnici također imati priliku pratiti osposobljavanje na vlastitim alatima (mobilnom računalu, tabletu ili telefonu). * **podržavati ljude u potrazi za odgovarajućom opremom**, po nižoj cijeni, u partnerstvu s postojećim strukturama (Emmaüs Connect) i u potrazi za mrežnom vezom (kutija, mobilni...) prilagođenom i kontroliranim troškovima. (Croatian) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: Predložene mjere digitalnog osposobljavanja podijeljene su na 16 tečajeva kojima se omogućuje osposobljavanje osam tražitelja zaposlenja i/ili korisnika RSA-a na 45-satnom obnovljivom sesu. Na temelju **dijagnostike vještina i digitalnih alata** koju provode savjetnici za socio-profesionalnu integraciju ili socijalni radnici, korisnici se mogu uputiti na tečajeve osposobljavanja u trajanju od 45 sati po stopi od tri poludnevna dana od 3 sata tjedno. Osposobljavanje će se provoditi na Oullinsu i Givorsu u prostorijama opremljenima s najmanje 10 IT postaja. Na kraju kolektivnih informacija organiziranih za svaku sesiju korisnici će potvrditi svoje članstvo ugovorom o preuzimanju obveza za osposobljavanje s ostvarivim ciljevima. Zatim će se provesti individualni tečaj osposobljavanja sa svakim polaznikom kako bi se utvrdio razvoj vještina. S obzirom na raznolikost javnosti i znatne razlike u razini između osobe koja ne poznaje ili jedva poznaje digitalni alat i osobe koja želi ojačati svoje vještine, čini nam se važnim predložiti dva različita načina, naizmjenično: * Put „**pokretanje**”, koji sadrži osnove korištenja digitalnog i internetskog * A „**jačanje**” put, usmjeren na profesionalnu integraciju. Svaki tečaj traje 45 sati, po stopi od 3 poludnevna (3h) tjedno (9h/tjedan) u ukupnom trajanju od 5 tjedana. Osoba koja je imala koristi od „osnovne” rute može biti smještena na „naprednom” tečaju u kontinuitetu. Na kraju tečaja polazniku se izdaje potvrda o postignućima, a voditelj osposobljavanja na referentnoj trasi nakon što ih potvrdi pedagoški koordinator. Napredni pripravnici također će moći proći B2i. **Opća metodologija prijedloga** **središnja obuka o svakodnevnom životu, usko povezana s društveno-profesionalnom integracijom**. Cilj je učiniti korisnike autonomnim za njihove postupke (traga za posao, obavljanje termina u prefekturi, tromjesečna CIF izjava, slanje životopisa i popratnog pisma, pretraga stanovanja, simulacija APL-a, tromjesečna izjava RSA-a, mjesečna izjava Pôleemploiu, izrada adrese e-pošte, kupnja SNCF putovanja, porezi, zahtjev za informacije ili povlačenje dokumenata iz CPAM-a, CMU-a,...) **Prilagodba medija** Posebni problem osoba u situacijama digitalne isključenosti (FLE, nepismenost, odbijanje alata) također nas mora navesti na prilagodbu našeg sadržaja, medija i materijala. Ovdje bi opet trebalo razmotriti tri načina: * Koristite video tutoriale prilagođene našoj publici. Doista, ograničenje koje predstavlja pisanje često je previše važno za osobe u digitalnoj nepismenosti. Iako je video podrška u središtu aktualnog weba, čini se ključnim stvoriti i koristiti ovu vrstu prikladnih medija. * Koristite mobilne medije, kao što su tablete. Doista, ako je ovaj materijal neprikladan za uredsku automatizaciju (čak i ako je moguće spojiti fizičku tipkovnicu), ergonomija i grafička prezentacija čine ga mnogo bržim. * Predstaviti prilagodljive i skalabilne module osposobljavanja. Većina digitalnih aktivnosti osposobljavanja usmjerena je na obradu teksta i uredsku automatizaciju općenito, dok je ta upotreba daleko od glavne upotrebe naše publike. Stoga, ako se ta potreba očito uzme u obzir, ona ne bi trebala biti u središtu sustava osposobljavanja. Informacije i komunikacija, i sve uporabe Interneta čini se da su mnogo više središnji problemi. **Olakšavanje pristupa i potpore za digitalnu uporabu** Prva granica koju predstavlja digitalni jaz jest pristup alatu. Doista, ljudi često nemaju potrebnu opremu ili posjeduju zastarjelu ili čak štetnu opremu (prekomjerno kašnjenje, nedostajuća ažuriranja, virusi itd.). Tri tračnice nam se čine zanimljivima da podignemo ovu kočnicu: ***Prilagodite mjeru osposobljavanja** drugim raširenijim/pristupačnijim medijima (pametni telefon, tablete itd.). Iako korisnici rijetko imaju opremu za uredsku automatizaciju prilagođenu domu, obično imaju povezani telefon. Osim toga, ti su materijali često jeftiniji i zauzimaju sve više prostora u svakodnevnom životu ljudi (mobilna aplikacija, interaktivni terminali itd.). Stoga će korisnici također imati priliku pratiti osposobljavanje na vlastitim alatima (mobilnom računalu, tabletu ili telefonu). * **podržavati ljude u potrazi za odgovarajućom opremom**, po nižoj cijeni, u partnerstvu s postojećim strukturama (Emmaüs Connect) i u potrazi za mrežnom vezom (kutija, mobilni...) prilagođenom i kontroliranim troškovima. (Croatian) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 12 August 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
Τα προτεινόμενα μέτρα ψηφιακής κατάρτισης χωρίζονται σε 16 συνεδρίες που επιτρέπουν την κατάρτιση 8 ατόμων που αναζητούν εργασία ή/και δικαιούχων της RSA ανά 45ωρη ανανεώσιμη συνεδρία. Από μια **διαγνωστική δεξιοτήτων και ψηφιακών εργαλείων** που πραγματοποιείται από συμβούλους κοινωνικοεπαγγελματικής ένταξης ή κοινωνικούς λειτουργούς, οι δικαιούχοι μπορούν να παραπέμπονται σε μαθήματα κατάρτισης 45 ωρών με ρυθμό 3μισών ημερών 3 ωρών την εβδομάδα. Η εκπαίδευση θα πραγματοποιηθεί στους Oullins και Givors σε αίθουσες εξοπλισμένες με τουλάχιστον 10 σταθμούς πληροφορικής. Στο τέλος μιας συλλογικής πληροφόρησης που οργανώνεται για κάθε συνεδρία, οι δικαιούχοι θα επικυρώσουν τη συμμετοχή τους μέσω σύμβασης δέσμευσης για κατάρτιση με επιτεύξιμους στόχους. Στη συνέχεια, θα πραγματοποιηθεί ατομικό πρόγραμμα κατάρτισης με κάθε εκπαιδευόμενο για τον προσδιορισμό της εξέλιξης των δεξιοτήτων. Δεδομένης της ποικιλομορφίας του κοινού και των σημαντικών διαφορών στο επίπεδο μεταξύ ενός ατόμου που δεν γνωρίζει ή ελάχιστα γνωρίζει το ψηφιακό εργαλείο και ενός ατόμου που επιθυμεί να ενισχύσει τις δεξιότητές του, μας φαίνεται σημαντικό να προτείνουμε δύο διαφορετικούς δρόμους, εναλλάσσοντας: * Μια διαδρομή «**έναρξη**», που περιέχει τα βασικά στοιχεία της χρήσης του ψηφιακού και του διαδικτύου * μια διαδρομή «**ενίσχυση**», με επίκεντρο την επαγγελματική ένταξη. Κάθε μάθημα διαρκεί 45 ώρες, με ρυθμό 3 μισής ημέρας (3 ώρες) την εβδομάδα (9 ώρες/εβδομάδα) για συνολική διάρκεια 5 εβδομάδων. Ένα άτομο που έχει επωφεληθεί από τη «βασική» διαδρομή μπορεί να τοποθετηθεί στην «προηγμένη» πορεία στη συνέχεια. Στο τέλος του μαθήματος, χορηγείται πιστοποιητικό επιτυχίας στον ασκούμενο και στον αριθμό της διαδρομής από τον εκπαιδευτή μετά την επικύρωσή του από τον παιδαγωγικό συντονιστή. Οι προχωρημένοι ασκούμενοι θα μπορούν επίσης να περάσουν το B2i. **Γενική μεθοδολογία της πρότασης** **Κέντρο κατάρτισης στην καθημερινή ζωή, που συνδέεται στενά με την κοινωνικοεπαγγελματική ένταξη**. Στόχος είναι να καταστούν οι δικαιούχοι αυτόνομοι για τις διαδικασίες τους (αναζήτηση θέσεων εργασίας, ραντεβού στη Νομαρχία, τριμηνιαία δήλωση ΚΕΠΕΥ, αποστολή βιογραφικού σημειώματος και συνοδευτικής επιστολής, αναζήτηση στέγασης, προσομοίωση APL, τριμηνιαία δήλωση RSA, μηνιαία δήλωση στους Pôleemploi, δημιουργία διεύθυνσης ηλεκτρονικού ταχυδρομείου, αγορά ταξιδιών SNCF, φόροι, αίτημα για πληροφορίες ή απόσυρση εγγράφων από την CPAM, CMU,...) **Προσαρμογή μέσων ενημέρωσης** Το ιδιαίτερο πρόβλημα των ατόμων σε καταστάσεις ψηφιακού αποκλεισμού (FLE, αναλφαβητισμός, απόρριψη του εργαλείου) πρέπει επίσης να μας οδηγήσει στην προσαρμογή του περιεχομένου, των μέσων και του υλικού μας. Και εδώ θα πρέπει να εξεταστούν τρεις τρόποι: * Χρησιμοποιήστε φροντιστήρια βίντεο προσαρμοσμένα στο κοινό μας. Πράγματι, ο περιορισμός που αντιπροσωπεύει η γραφή είναι συχνά πολύ σημαντικός για τους ανθρώπους στον ψηφιακό αναλφαβητισμό. Ενώ η υποστήριξη βίντεο βρίσκεται στο επίκεντρο του τρέχοντος ιστού, φαίνεται απαραίτητο να δημιουργηθεί και να χρησιμοποιηθεί αυτό το είδος κατάλληλων μέσων. * Χρησιμοποιήστε κινητά μέσα, όπως ταμπλέτες. Πράγματι, αν αυτό το υλικό είναι ακατάλληλο για αυτοματισμό γραφείου (ακόμη και αν είναι δυνατόν να συνδεθεί ένα φυσικό πληκτρολόγιο), η εργονομία και η γραφική παρουσίαση το καθιστούν πολύ πιο γρήγορο. * Παρουσιάστε προσαρμοστικές και κλιμακούμενες εκπαιδευτικές ενότητες. Οι περισσότερες δραστηριότητες ψηφιακής κατάρτισης επικεντρώνονται στην επεξεργασία κειμένου και στην αυτοματοποίηση γραφείου γενικά, ενώ η χρήση αυτή απέχει πολύ από την κύρια χρήση του κοινού μας. Ως εκ τούτου, εάν η ανάγκη αυτή πρέπει προφανώς να ληφθεί υπόψη, δεν θα πρέπει να βρίσκεται στο επίκεντρο του συστήματος κατάρτισης. Η πληροφόρηση και η επικοινωνία, καθώς και όλες οι χρήσεις του Διαδικτύου φαίνεται να είναι πολύ πιο κεντρικά ζητήματα. **Διευκόλυνση της πρόσβασης και της υποστήριξης της ψηφιακής χρήσης** Το πρώτο όριο που αντιπροσωπεύει το ψηφιακό χάσμα είναι η πρόσβαση στο εργαλείο. Πράγματι, οι άνθρωποι συχνά δεν διαθέτουν τον απαραίτητο εξοπλισμό ή διαθέτουν παρωχημένο ή ακόμη και επιβλαβή εξοπλισμό (υπερβολική καθυστέρηση, ελλείπουσες ενημερώσεις, ιοί κ.λπ.). Τρία κομμάτια μας φαίνονται ενδιαφέροντα για να σηκώσουμε αυτό το φρένο: * **προσαρμογή της δράσης κατάρτισης** σε άλλα πιο διαδεδομένα/προσπελάσιμα μέσα (έξυπνο τηλέφωνο, ταμπλέτες κ.λπ.). Πράγματι, ενώ οι δικαιούχοι σπάνια διαθέτουν εξοπλισμό αυτοματισμού γραφείου προσαρμοσμένο στο σπίτι, συνήθως διαθέτουν συνδεδεμένο τηλέφωνο. Επιπλέον, τα υλικά αυτά είναι συχνά λιγότερο ακριβά και καταλαμβάνουν όλο και μεγαλύτερο χώρο στην καθημερινή ζωή των ανθρώπων (κινητή εφαρμογή, διαδραστικά τερματικά κ.λπ.). Έτσι, οι δικαιούχοι θα έχουν επίσης την ευκαιρία να παρακολουθήσουν την κατάρτιση με δικά τους εργαλεία (κινητός υπολογιστής, ταμπλέτα ή τηλέφωνο). * **υποστηρίξτε τους ανθρώπους στην αναζήτηση κατάλληλου εξοπλισμού**, με μικρότερο κόστος, σε συνεργασία με τις υπάρχουσες δομές (Emmaüs Connect) και στην αναζή... (Greek) | |||||||||||||||
| Property / summary: Τα προτεινόμενα μέτρα ψηφιακής κατάρτισης χωρίζονται σε 16 συνεδρίες που επιτρέπουν την κατάρτιση 8 ατόμων που αναζητούν εργασία ή/και δικαιούχων της RSA ανά 45ωρη ανανεώσιμη συνεδρία. Από μια **διαγνωστική δεξιοτήτων και ψηφιακών εργαλείων** που πραγματοποιείται από συμβούλους κοινωνικοεπαγγελματικής ένταξης ή κοινωνικούς λειτουργούς, οι δικαιούχοι μπορούν να παραπέμπονται σε μαθήματα κατάρτισης 45 ωρών με ρυθμό 3μισών ημερών 3 ωρών την εβδομάδα. Η εκπαίδευση θα πραγματοποιηθεί στους Oullins και Givors σε αίθουσες εξοπλισμένες με τουλάχιστον 10 σταθμούς πληροφορικής. Στο τέλος μιας συλλογικής πληροφόρησης που οργανώνεται για κάθε συνεδρία, οι δικαιούχοι θα επικυρώσουν τη συμμετοχή τους μέσω σύμβασης δέσμευσης για κατάρτιση με επιτεύξιμους στόχους. Στη συνέχεια, θα πραγματοποιηθεί ατομικό πρόγραμμα κατάρτισης με κάθε εκπαιδευόμενο για τον προσδιορισμό της εξέλιξης των δεξιοτήτων. Δεδομένης της ποικιλομορφίας του κοινού και των σημαντικών διαφορών στο επίπεδο μεταξύ ενός ατόμου που δεν γνωρίζει ή ελάχιστα γνωρίζει το ψηφιακό εργαλείο και ενός ατόμου που επιθυμεί να ενισχύσει τις δεξιότητές του, μας φαίνεται σημαντικό να προτείνουμε δύο διαφορετικούς δρόμους, εναλλάσσοντας: * Μια διαδρομή «**έναρξη**», που περιέχει τα βασικά στοιχεία της χρήσης του ψηφιακού και του διαδικτύου * μια διαδρομή «**ενίσχυση**», με επίκεντρο την επαγγελματική ένταξη. Κάθε μάθημα διαρκεί 45 ώρες, με ρυθμό 3 μισής ημέρας (3 ώρες) την εβδομάδα (9 ώρες/εβδομάδα) για συνολική διάρκεια 5 εβδομάδων. Ένα άτομο που έχει επωφεληθεί από τη «βασική» διαδρομή μπορεί να τοποθετηθεί στην «προηγμένη» πορεία στη συνέχεια. Στο τέλος του μαθήματος, χορηγείται πιστοποιητικό επιτυχίας στον ασκούμενο και στον αριθμό της διαδρομής από τον εκπαιδευτή μετά την επικύρωσή του από τον παιδαγωγικό συντονιστή. Οι προχωρημένοι ασκούμενοι θα μπορούν επίσης να περάσουν το B2i. **Γενική μεθοδολογία της πρότασης** **Κέντρο κατάρτισης στην καθημερινή ζωή, που συνδέεται στενά με την κοινωνικοεπαγγελματική ένταξη**. Στόχος είναι να καταστούν οι δικαιούχοι αυτόνομοι για τις διαδικασίες τους (αναζήτηση θέσεων εργασίας, ραντεβού στη Νομαρχία, τριμηνιαία δήλωση ΚΕΠΕΥ, αποστολή βιογραφικού σημειώματος και συνοδευτικής επιστολής, αναζήτηση στέγασης, προσομοίωση APL, τριμηνιαία δήλωση RSA, μηνιαία δήλωση στους Pôleemploi, δημιουργία διεύθυνσης ηλεκτρονικού ταχυδρομείου, αγορά ταξιδιών SNCF, φόροι, αίτημα για πληροφορίες ή απόσυρση εγγράφων από την CPAM, CMU,...) **Προσαρμογή μέσων ενημέρωσης** Το ιδιαίτερο πρόβλημα των ατόμων σε καταστάσεις ψηφιακού αποκλεισμού (FLE, αναλφαβητισμός, απόρριψη του εργαλείου) πρέπει επίσης να μας οδηγήσει στην προσαρμογή του περιεχομένου, των μέσων και του υλικού μας. Και εδώ θα πρέπει να εξεταστούν τρεις τρόποι: * Χρησιμοποιήστε φροντιστήρια βίντεο προσαρμοσμένα στο κοινό μας. Πράγματι, ο περιορισμός που αντιπροσωπεύει η γραφή είναι συχνά πολύ σημαντικός για τους ανθρώπους στον ψηφιακό αναλφαβητισμό. Ενώ η υποστήριξη βίντεο βρίσκεται στο επίκεντρο του τρέχοντος ιστού, φαίνεται απαραίτητο να δημιουργηθεί και να χρησιμοποιηθεί αυτό το είδος κατάλληλων μέσων. * Χρησιμοποιήστε κινητά μέσα, όπως ταμπλέτες. Πράγματι, αν αυτό το υλικό είναι ακατάλληλο για αυτοματισμό γραφείου (ακόμη και αν είναι δυνατόν να συνδεθεί ένα φυσικό πληκτρολόγιο), η εργονομία και η γραφική παρουσίαση το καθιστούν πολύ πιο γρήγορο. * Παρουσιάστε προσαρμοστικές και κλιμακούμενες εκπαιδευτικές ενότητες. Οι περισσότερες δραστηριότητες ψηφιακής κατάρτισης επικεντρώνονται στην επεξεργασία κειμένου και στην αυτοματοποίηση γραφείου γενικά, ενώ η χρήση αυτή απέχει πολύ από την κύρια χρήση του κοινού μας. Ως εκ τούτου, εάν η ανάγκη αυτή πρέπει προφανώς να ληφθεί υπόψη, δεν θα πρέπει να βρίσκεται στο επίκεντρο του συστήματος κατάρτισης. Η πληροφόρηση και η επικοινωνία, καθώς και όλες οι χρήσεις του Διαδικτύου φαίνεται να είναι πολύ πιο κεντρικά ζητήματα. **Διευκόλυνση της πρόσβασης και της υποστήριξης της ψηφιακής χρήσης** Το πρώτο όριο που αντιπροσωπεύει το ψηφιακό χάσμα είναι η πρόσβαση στο εργαλείο. Πράγματι, οι άνθρωποι συχνά δεν διαθέτουν τον απαραίτητο εξοπλισμό ή διαθέτουν παρωχημένο ή ακόμη και επιβλαβή εξοπλισμό (υπερβολική καθυστέρηση, ελλείπουσες ενημερώσεις, ιοί κ.λπ.). Τρία κομμάτια μας φαίνονται ενδιαφέροντα για να σηκώσουμε αυτό το φρένο: * **προσαρμογή της δράσης κατάρτισης** σε άλλα πιο διαδεδομένα/προσπελάσιμα μέσα (έξυπνο τηλέφωνο, ταμπλέτες κ.λπ.). Πράγματι, ενώ οι δικαιούχοι σπάνια διαθέτουν εξοπλισμό αυτοματισμού γραφείου προσαρμοσμένο στο σπίτι, συνήθως διαθέτουν συνδεδεμένο τηλέφωνο. Επιπλέον, τα υλικά αυτά είναι συχνά λιγότερο ακριβά και καταλαμβάνουν όλο και μεγαλύτερο χώρο στην καθημερινή ζωή των ανθρώπων (κινητή εφαρμογή, διαδραστικά τερματικά κ.λπ.). Έτσι, οι δικαιούχοι θα έχουν επίσης την ευκαιρία να παρακολουθήσουν την κατάρτιση με δικά τους εργαλεία (κινητός υπολογιστής, ταμπλέτα ή τηλέφωνο). * **υποστηρίξτε τους ανθρώπους στην αναζήτηση κατάλληλου εξοπλισμού**, με μικρότερο κόστος, σε συνεργασία με τις υπάρχουσες δομές (Emmaüs Connect) και στην αναζή... (Greek) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: Τα προτεινόμενα μέτρα ψηφιακής κατάρτισης χωρίζονται σε 16 συνεδρίες που επιτρέπουν την κατάρτιση 8 ατόμων που αναζητούν εργασία ή/και δικαιούχων της RSA ανά 45ωρη ανανεώσιμη συνεδρία. Από μια **διαγνωστική δεξιοτήτων και ψηφιακών εργαλείων** που πραγματοποιείται από συμβούλους κοινωνικοεπαγγελματικής ένταξης ή κοινωνικούς λειτουργούς, οι δικαιούχοι μπορούν να παραπέμπονται σε μαθήματα κατάρτισης 45 ωρών με ρυθμό 3μισών ημερών 3 ωρών την εβδομάδα. Η εκπαίδευση θα πραγματοποιηθεί στους Oullins και Givors σε αίθουσες εξοπλισμένες με τουλάχιστον 10 σταθμούς πληροφορικής. Στο τέλος μιας συλλογικής πληροφόρησης που οργανώνεται για κάθε συνεδρία, οι δικαιούχοι θα επικυρώσουν τη συμμετοχή τους μέσω σύμβασης δέσμευσης για κατάρτιση με επιτεύξιμους στόχους. Στη συνέχεια, θα πραγματοποιηθεί ατομικό πρόγραμμα κατάρτισης με κάθε εκπαιδευόμενο για τον προσδιορισμό της εξέλιξης των δεξιοτήτων. Δεδομένης της ποικιλομορφίας του κοινού και των σημαντικών διαφορών στο επίπεδο μεταξύ ενός ατόμου που δεν γνωρίζει ή ελάχιστα γνωρίζει το ψηφιακό εργαλείο και ενός ατόμου που επιθυμεί να ενισχύσει τις δεξιότητές του, μας φαίνεται σημαντικό να προτείνουμε δύο διαφορετικούς δρόμους, εναλλάσσοντας: * Μια διαδρομή «**έναρξη**», που περιέχει τα βασικά στοιχεία της χρήσης του ψηφιακού και του διαδικτύου * μια διαδρομή «**ενίσχυση**», με επίκεντρο την επαγγελματική ένταξη. Κάθε μάθημα διαρκεί 45 ώρες, με ρυθμό 3 μισής ημέρας (3 ώρες) την εβδομάδα (9 ώρες/εβδομάδα) για συνολική διάρκεια 5 εβδομάδων. Ένα άτομο που έχει επωφεληθεί από τη «βασική» διαδρομή μπορεί να τοποθετηθεί στην «προηγμένη» πορεία στη συνέχεια. Στο τέλος του μαθήματος, χορηγείται πιστοποιητικό επιτυχίας στον ασκούμενο και στον αριθμό της διαδρομής από τον εκπαιδευτή μετά την επικύρωσή του από τον παιδαγωγικό συντονιστή. Οι προχωρημένοι ασκούμενοι θα μπορούν επίσης να περάσουν το B2i. **Γενική μεθοδολογία της πρότασης** **Κέντρο κατάρτισης στην καθημερινή ζωή, που συνδέεται στενά με την κοινωνικοεπαγγελματική ένταξη**. Στόχος είναι να καταστούν οι δικαιούχοι αυτόνομοι για τις διαδικασίες τους (αναζήτηση θέσεων εργασίας, ραντεβού στη Νομαρχία, τριμηνιαία δήλωση ΚΕΠΕΥ, αποστολή βιογραφικού σημειώματος και συνοδευτικής επιστολής, αναζήτηση στέγασης, προσομοίωση APL, τριμηνιαία δήλωση RSA, μηνιαία δήλωση στους Pôleemploi, δημιουργία διεύθυνσης ηλεκτρονικού ταχυδρομείου, αγορά ταξιδιών SNCF, φόροι, αίτημα για πληροφορίες ή απόσυρση εγγράφων από την CPAM, CMU,...) **Προσαρμογή μέσων ενημέρωσης** Το ιδιαίτερο πρόβλημα των ατόμων σε καταστάσεις ψηφιακού αποκλεισμού (FLE, αναλφαβητισμός, απόρριψη του εργαλείου) πρέπει επίσης να μας οδηγήσει στην προσαρμογή του περιεχομένου, των μέσων και του υλικού μας. Και εδώ θα πρέπει να εξεταστούν τρεις τρόποι: * Χρησιμοποιήστε φροντιστήρια βίντεο προσαρμοσμένα στο κοινό μας. Πράγματι, ο περιορισμός που αντιπροσωπεύει η γραφή είναι συχνά πολύ σημαντικός για τους ανθρώπους στον ψηφιακό αναλφαβητισμό. Ενώ η υποστήριξη βίντεο βρίσκεται στο επίκεντρο του τρέχοντος ιστού, φαίνεται απαραίτητο να δημιουργηθεί και να χρησιμοποιηθεί αυτό το είδος κατάλληλων μέσων. * Χρησιμοποιήστε κινητά μέσα, όπως ταμπλέτες. Πράγματι, αν αυτό το υλικό είναι ακατάλληλο για αυτοματισμό γραφείου (ακόμη και αν είναι δυνατόν να συνδεθεί ένα φυσικό πληκτρολόγιο), η εργονομία και η γραφική παρουσίαση το καθιστούν πολύ πιο γρήγορο. * Παρουσιάστε προσαρμοστικές και κλιμακούμενες εκπαιδευτικές ενότητες. Οι περισσότερες δραστηριότητες ψηφιακής κατάρτισης επικεντρώνονται στην επεξεργασία κειμένου και στην αυτοματοποίηση γραφείου γενικά, ενώ η χρήση αυτή απέχει πολύ από την κύρια χρήση του κοινού μας. Ως εκ τούτου, εάν η ανάγκη αυτή πρέπει προφανώς να ληφθεί υπόψη, δεν θα πρέπει να βρίσκεται στο επίκεντρο του συστήματος κατάρτισης. Η πληροφόρηση και η επικοινωνία, καθώς και όλες οι χρήσεις του Διαδικτύου φαίνεται να είναι πολύ πιο κεντρικά ζητήματα. **Διευκόλυνση της πρόσβασης και της υποστήριξης της ψηφιακής χρήσης** Το πρώτο όριο που αντιπροσωπεύει το ψηφιακό χάσμα είναι η πρόσβαση στο εργαλείο. Πράγματι, οι άνθρωποι συχνά δεν διαθέτουν τον απαραίτητο εξοπλισμό ή διαθέτουν παρωχημένο ή ακόμη και επιβλαβή εξοπλισμό (υπερβολική καθυστέρηση, ελλείπουσες ενημερώσεις, ιοί κ.λπ.). Τρία κομμάτια μας φαίνονται ενδιαφέροντα για να σηκώσουμε αυτό το φρένο: * **προσαρμογή της δράσης κατάρτισης** σε άλλα πιο διαδεδομένα/προσπελάσιμα μέσα (έξυπνο τηλέφωνο, ταμπλέτες κ.λπ.). Πράγματι, ενώ οι δικαιούχοι σπάνια διαθέτουν εξοπλισμό αυτοματισμού γραφείου προσαρμοσμένο στο σπίτι, συνήθως διαθέτουν συνδεδεμένο τηλέφωνο. Επιπλέον, τα υλικά αυτά είναι συχνά λιγότερο ακριβά και καταλαμβάνουν όλο και μεγαλύτερο χώρο στην καθημερινή ζωή των ανθρώπων (κινητή εφαρμογή, διαδραστικά τερματικά κ.λπ.). Έτσι, οι δικαιούχοι θα έχουν επίσης την ευκαιρία να παρακολουθήσουν την κατάρτιση με δικά τους εργαλεία (κινητός υπολογιστής, ταμπλέτα ή τηλέφωνο). * **υποστηρίξτε τους ανθρώπους στην αναζήτηση κατάλληλου εξοπλισμού**, με μικρότερο κόστος, σε συνεργασία με τις υπάρχουσες δομές (Emmaüs Connect) και στην αναζή... (Greek) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 12 August 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
Navrhované digitálne vzdelávacie opatrenia sú rozdelené na 16 školení, ktoré umožňujú odbornú prípravu 8 uchádzačov o zamestnanie a/alebo príjemcov RSA na 45-hodinové zasadnutie s možnosťou predĺženia. Z **diagnostiky zručností a digitálnych nástrojov**, ktorú vykonávajú sociálno-profesionálni poradcovia pre integráciu alebo sociálni pracovníci, sa príjemcovia môžu odkázať na 45-hodinové školenia vo výške 3 poldní 3 hodiny týždenne. Odborná príprava sa uskutoční na Oullins a Givors v izbách vybavených najmenej 10 IT stanicami. Na konci kolektívnych informácií organizovaných pre každé zasadnutie príjemcovia potvrdia svoje členstvo prostredníctvom zmluvy o záväzku k odbornej príprave s dosiahnuteľnými cieľmi. S každým stážistom sa potom uskutoční individuálny kurz odbornej prípravy s cieľom identifikovať vývoj zručností. Vzhľadom na rozmanitosť verejnosti a významné rozdiely v úrovni medzi osobou, ktorá nepozná alebo sotva nepozná digitálny nástroj, a osobou, ktorá chce posilniť svoje zručnosti, sa nám zdá dôležité navrhnúť dve rôzne cesty striedavo: * Cesta „**začatie**“, ktorá obsahuje základné prvky používania digitálneho a internetového pripojenia * cesta „**posilnenie**“ zameraná na integráciu v zamestnaní. Každý kurz trvá 45 hodín vo výške 3 pol dňa (3 h) za týždeň (9h/týždeň) počas celkového trvania 5 týždňov. Osoba, ktorá využila „základnú“ trasu, môže byť nepretržite umiestnená na „pokročilom“ kurze. Na konci kurzu sa po potvrdení pedagogickým koordinátorom vydá stážistovi osvedčenie o úspechu a odkaz na trasu školiteľom. Pokročilí stážisti budú môcť prejsť aj B2i. **Všeobecná metodika návrhu** **Centrálna odborná príprava o každodennom živote úzko spojená so sociálno-profesionálnou integráciou**. Cieľom je, aby prijímatelia autonómne pre ich postupy (vyhľadávanie pracovných ponúk, schôdzky v prefektúre, štvrťročné CIF vyhlásenie, zasielanie životopisu a motivačného listu, vyhľadávanie bývania, APL simulácia, štvrťročné vyhlásenie RSA, mesačné vyhlásenie pre Pôleemploi, vytvorenie e-mailovej adresy, nákup SNCF ciest, daní, žiadosti o informácie alebo stiahnutie dokumentov z CPAM, CMU,...) **Prispôsobenie médií** Osobitný problém ľudí v situáciách digitálneho vylúčenia (FLE, negramotnosť, odmietnutie nástroja) nás tiež musí viesť k prispôsobeniu nášho obsahu, médií a materiálov. Aj tu by sa mali zvážiť tri spôsoby: * Použite video tutoriály prispôsobené nášmu publiku. Obmedzenie, ktoré predstavuje písanie, je v skutočnosti často príliš dôležité pre ľudí v digitálnej negramotnosti. Zatiaľ čo podpora videa je jadrom súčasného webu, zdá sa, že je nevyhnutné vytvoriť a používať tento typ vhodných médií. * Použite mobilné médiá, ako sú tablety. V skutočnosti, ak tento materiál nie je vhodný pre automatizáciu kancelárií (aj keď je možné pripojiť fyzickú klávesnicu), ergonómia a grafická prezentácia ho robia oveľa rýchlejšie. * Prezentovať adaptívne a škálovateľné tréningové moduly. Väčšina digitálnych vzdelávacích činností sa zameriava na spracovanie textu a automatizáciu kancelárií vo všeobecnosti, zatiaľ čo toto používanie je ďaleko od hlavného využitia nášho publika. Preto, ak je zrejmé, že túto potrebu treba zohľadniť, nemala by byť stredobodom systému odbornej prípravy. Zdá sa, že informácie a komunikácia a všetky spôsoby použitia internetu sú oveľa dôležitejšími otázkami. **Uľahčenie prístupu k digitálnemu použitiu a jeho podpory** Prvým limitom, ktorý predstavuje digitálna priepasť, je prístup k nástroju. Ľudia v skutočnosti často nemajú potrebné vybavenie alebo majú zastarané alebo dokonca škodlivé zariadenia (nadmerné oneskorenie, chýbajúce aktualizácie, vírusy atď.). Tri koľaje sa nám zdajú zaujímavé zdvihnúť túto brzdu: * **prispôsobte vzdelávaciu akciu** iným rozšírenejším/prístupnejším médiám (smartfón, tablety atď.). Hoci príjemcovia majú zriedkavo zariadenia na automatizáciu kancelárií prispôsobené domácnostiam, zvyčajne majú pripojený telefón. Okrem toho sú tieto materiály často lacnejšie a v každodennom živote ľudí zaberajú čoraz viac priestoru (mobilná aplikácia, interaktívne terminály atď.). Príjemcovia teda budú mať tiež možnosť absolvovať odbornú prípravu na vlastných nástrojoch (mobilný počítač, tablet alebo telefón). * **podporovať ľudí pri hľadaní vhodného vybavenia**, za nižšiu cenu, v spolupráci s existujúcimi štruktúrami (Emmaüs Connect) a pri hľadaní sieťového pripojenia (box, mobilné...) prispôsobené a kontrolované náklady. (Slovak) | |||||||||||||||
| Property / summary: Navrhované digitálne vzdelávacie opatrenia sú rozdelené na 16 školení, ktoré umožňujú odbornú prípravu 8 uchádzačov o zamestnanie a/alebo príjemcov RSA na 45-hodinové zasadnutie s možnosťou predĺženia. Z **diagnostiky zručností a digitálnych nástrojov**, ktorú vykonávajú sociálno-profesionálni poradcovia pre integráciu alebo sociálni pracovníci, sa príjemcovia môžu odkázať na 45-hodinové školenia vo výške 3 poldní 3 hodiny týždenne. Odborná príprava sa uskutoční na Oullins a Givors v izbách vybavených najmenej 10 IT stanicami. Na konci kolektívnych informácií organizovaných pre každé zasadnutie príjemcovia potvrdia svoje členstvo prostredníctvom zmluvy o záväzku k odbornej príprave s dosiahnuteľnými cieľmi. S každým stážistom sa potom uskutoční individuálny kurz odbornej prípravy s cieľom identifikovať vývoj zručností. Vzhľadom na rozmanitosť verejnosti a významné rozdiely v úrovni medzi osobou, ktorá nepozná alebo sotva nepozná digitálny nástroj, a osobou, ktorá chce posilniť svoje zručnosti, sa nám zdá dôležité navrhnúť dve rôzne cesty striedavo: * Cesta „**začatie**“, ktorá obsahuje základné prvky používania digitálneho a internetového pripojenia * cesta „**posilnenie**“ zameraná na integráciu v zamestnaní. Každý kurz trvá 45 hodín vo výške 3 pol dňa (3 h) za týždeň (9h/týždeň) počas celkového trvania 5 týždňov. Osoba, ktorá využila „základnú“ trasu, môže byť nepretržite umiestnená na „pokročilom“ kurze. Na konci kurzu sa po potvrdení pedagogickým koordinátorom vydá stážistovi osvedčenie o úspechu a odkaz na trasu školiteľom. Pokročilí stážisti budú môcť prejsť aj B2i. **Všeobecná metodika návrhu** **Centrálna odborná príprava o každodennom živote úzko spojená so sociálno-profesionálnou integráciou**. Cieľom je, aby prijímatelia autonómne pre ich postupy (vyhľadávanie pracovných ponúk, schôdzky v prefektúre, štvrťročné CIF vyhlásenie, zasielanie životopisu a motivačného listu, vyhľadávanie bývania, APL simulácia, štvrťročné vyhlásenie RSA, mesačné vyhlásenie pre Pôleemploi, vytvorenie e-mailovej adresy, nákup SNCF ciest, daní, žiadosti o informácie alebo stiahnutie dokumentov z CPAM, CMU,...) **Prispôsobenie médií** Osobitný problém ľudí v situáciách digitálneho vylúčenia (FLE, negramotnosť, odmietnutie nástroja) nás tiež musí viesť k prispôsobeniu nášho obsahu, médií a materiálov. Aj tu by sa mali zvážiť tri spôsoby: * Použite video tutoriály prispôsobené nášmu publiku. Obmedzenie, ktoré predstavuje písanie, je v skutočnosti často príliš dôležité pre ľudí v digitálnej negramotnosti. Zatiaľ čo podpora videa je jadrom súčasného webu, zdá sa, že je nevyhnutné vytvoriť a používať tento typ vhodných médií. * Použite mobilné médiá, ako sú tablety. V skutočnosti, ak tento materiál nie je vhodný pre automatizáciu kancelárií (aj keď je možné pripojiť fyzickú klávesnicu), ergonómia a grafická prezentácia ho robia oveľa rýchlejšie. * Prezentovať adaptívne a škálovateľné tréningové moduly. Väčšina digitálnych vzdelávacích činností sa zameriava na spracovanie textu a automatizáciu kancelárií vo všeobecnosti, zatiaľ čo toto používanie je ďaleko od hlavného využitia nášho publika. Preto, ak je zrejmé, že túto potrebu treba zohľadniť, nemala by byť stredobodom systému odbornej prípravy. Zdá sa, že informácie a komunikácia a všetky spôsoby použitia internetu sú oveľa dôležitejšími otázkami. **Uľahčenie prístupu k digitálnemu použitiu a jeho podpory** Prvým limitom, ktorý predstavuje digitálna priepasť, je prístup k nástroju. Ľudia v skutočnosti často nemajú potrebné vybavenie alebo majú zastarané alebo dokonca škodlivé zariadenia (nadmerné oneskorenie, chýbajúce aktualizácie, vírusy atď.). Tri koľaje sa nám zdajú zaujímavé zdvihnúť túto brzdu: * **prispôsobte vzdelávaciu akciu** iným rozšírenejším/prístupnejším médiám (smartfón, tablety atď.). Hoci príjemcovia majú zriedkavo zariadenia na automatizáciu kancelárií prispôsobené domácnostiam, zvyčajne majú pripojený telefón. Okrem toho sú tieto materiály často lacnejšie a v každodennom živote ľudí zaberajú čoraz viac priestoru (mobilná aplikácia, interaktívne terminály atď.). Príjemcovia teda budú mať tiež možnosť absolvovať odbornú prípravu na vlastných nástrojoch (mobilný počítač, tablet alebo telefón). * **podporovať ľudí pri hľadaní vhodného vybavenia**, za nižšiu cenu, v spolupráci s existujúcimi štruktúrami (Emmaüs Connect) a pri hľadaní sieťového pripojenia (box, mobilné...) prispôsobené a kontrolované náklady. (Slovak) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: Navrhované digitálne vzdelávacie opatrenia sú rozdelené na 16 školení, ktoré umožňujú odbornú prípravu 8 uchádzačov o zamestnanie a/alebo príjemcov RSA na 45-hodinové zasadnutie s možnosťou predĺženia. Z **diagnostiky zručností a digitálnych nástrojov**, ktorú vykonávajú sociálno-profesionálni poradcovia pre integráciu alebo sociálni pracovníci, sa príjemcovia môžu odkázať na 45-hodinové školenia vo výške 3 poldní 3 hodiny týždenne. Odborná príprava sa uskutoční na Oullins a Givors v izbách vybavených najmenej 10 IT stanicami. Na konci kolektívnych informácií organizovaných pre každé zasadnutie príjemcovia potvrdia svoje členstvo prostredníctvom zmluvy o záväzku k odbornej príprave s dosiahnuteľnými cieľmi. S každým stážistom sa potom uskutoční individuálny kurz odbornej prípravy s cieľom identifikovať vývoj zručností. Vzhľadom na rozmanitosť verejnosti a významné rozdiely v úrovni medzi osobou, ktorá nepozná alebo sotva nepozná digitálny nástroj, a osobou, ktorá chce posilniť svoje zručnosti, sa nám zdá dôležité navrhnúť dve rôzne cesty striedavo: * Cesta „**začatie**“, ktorá obsahuje základné prvky používania digitálneho a internetového pripojenia * cesta „**posilnenie**“ zameraná na integráciu v zamestnaní. Každý kurz trvá 45 hodín vo výške 3 pol dňa (3 h) za týždeň (9h/týždeň) počas celkového trvania 5 týždňov. Osoba, ktorá využila „základnú“ trasu, môže byť nepretržite umiestnená na „pokročilom“ kurze. Na konci kurzu sa po potvrdení pedagogickým koordinátorom vydá stážistovi osvedčenie o úspechu a odkaz na trasu školiteľom. Pokročilí stážisti budú môcť prejsť aj B2i. **Všeobecná metodika návrhu** **Centrálna odborná príprava o každodennom živote úzko spojená so sociálno-profesionálnou integráciou**. Cieľom je, aby prijímatelia autonómne pre ich postupy (vyhľadávanie pracovných ponúk, schôdzky v prefektúre, štvrťročné CIF vyhlásenie, zasielanie životopisu a motivačného listu, vyhľadávanie bývania, APL simulácia, štvrťročné vyhlásenie RSA, mesačné vyhlásenie pre Pôleemploi, vytvorenie e-mailovej adresy, nákup SNCF ciest, daní, žiadosti o informácie alebo stiahnutie dokumentov z CPAM, CMU,...) **Prispôsobenie médií** Osobitný problém ľudí v situáciách digitálneho vylúčenia (FLE, negramotnosť, odmietnutie nástroja) nás tiež musí viesť k prispôsobeniu nášho obsahu, médií a materiálov. Aj tu by sa mali zvážiť tri spôsoby: * Použite video tutoriály prispôsobené nášmu publiku. Obmedzenie, ktoré predstavuje písanie, je v skutočnosti často príliš dôležité pre ľudí v digitálnej negramotnosti. Zatiaľ čo podpora videa je jadrom súčasného webu, zdá sa, že je nevyhnutné vytvoriť a používať tento typ vhodných médií. * Použite mobilné médiá, ako sú tablety. V skutočnosti, ak tento materiál nie je vhodný pre automatizáciu kancelárií (aj keď je možné pripojiť fyzickú klávesnicu), ergonómia a grafická prezentácia ho robia oveľa rýchlejšie. * Prezentovať adaptívne a škálovateľné tréningové moduly. Väčšina digitálnych vzdelávacích činností sa zameriava na spracovanie textu a automatizáciu kancelárií vo všeobecnosti, zatiaľ čo toto používanie je ďaleko od hlavného využitia nášho publika. Preto, ak je zrejmé, že túto potrebu treba zohľadniť, nemala by byť stredobodom systému odbornej prípravy. Zdá sa, že informácie a komunikácia a všetky spôsoby použitia internetu sú oveľa dôležitejšími otázkami. **Uľahčenie prístupu k digitálnemu použitiu a jeho podpory** Prvým limitom, ktorý predstavuje digitálna priepasť, je prístup k nástroju. Ľudia v skutočnosti často nemajú potrebné vybavenie alebo majú zastarané alebo dokonca škodlivé zariadenia (nadmerné oneskorenie, chýbajúce aktualizácie, vírusy atď.). Tri koľaje sa nám zdajú zaujímavé zdvihnúť túto brzdu: * **prispôsobte vzdelávaciu akciu** iným rozšírenejším/prístupnejším médiám (smartfón, tablety atď.). Hoci príjemcovia majú zriedkavo zariadenia na automatizáciu kancelárií prispôsobené domácnostiam, zvyčajne majú pripojený telefón. Okrem toho sú tieto materiály často lacnejšie a v každodennom živote ľudí zaberajú čoraz viac priestoru (mobilná aplikácia, interaktívne terminály atď.). Príjemcovia teda budú mať tiež možnosť absolvovať odbornú prípravu na vlastných nástrojoch (mobilný počítač, tablet alebo telefón). * **podporovať ľudí pri hľadaní vhodného vybavenia**, za nižšiu cenu, v spolupráci s existujúcimi štruktúrami (Emmaüs Connect) a pri hľadaní sieťového pripojenia (box, mobilné...) prispôsobené a kontrolované náklady. (Slovak) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 12 August 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
Ehdotetut digitaaliset koulutustoimenpiteet on jaettu 16 tapahtumaan, joiden avulla voidaan kouluttaa kahdeksan työnhakijaa ja/tai alueellisen työsopimuksen edunsaajaa 45 tunnin jaksoa kohti, joka voidaan uusia. Yhteiskunnallis-ammatillisten kotouttamisneuvojien tai sosiaalityöntekijöiden suorittamasta taitojen ja digitaalisten välineiden diagnosoinnista** alkaen edunsaajat voidaan ohjata 45 tunnin koulutusjaksoihin, joiden määrä on kolme puolipäiväistä 3 tuntia viikossa. Koulutus toteutetaan Oullins ja Givors huoneissa, joissa on vähintään 10 IT-asemaa. Kun kutakin istuntoa varten järjestetään kollektiivista tietoa, edunsaajat vahvistavat jäsenyytensä tekemällä sopimuksen, jossa sitoudutaan koulutukseen, jolla on saavutettavissa olevat tavoitteet. Kunkin harjoittelijan kanssa järjestetään sen jälkeen yksilöllinen koulutus taitojen kehittymisen tunnistamiseksi. Kun otetaan huomioon yleisön moninaisuus ja merkittävät erot henkilön, joka ei tunne tai tuskin tunne digitaalista työkalua, ja henkilön, joka haluaa vahvistaa taitojaan, välillä on merkittäviä eroja, meidän mielestämme on tärkeää ehdottaa kahta erilaista polkua vuorotellen: * Polku ”**initiation**”, joka sisältää olennaiset käytön digitaalisen ja internetin * ”** vahvistaminen**” polku, jossa keskitytään ammatilliseen integraatioon. Kukin kurssi kestää 45 tuntia, nopeudella 3 puolipäiväistä (3 tuntia) viikossa (9h/viikko) yhteensä 5 viikon ajan. Henkilö, joka on hyötynyt ”perusreitistä” voidaan sijoittaa ”pitkälle” kurssille jatkuvuudessa. Kurssin päätteeksi koulutettavalle annetaan suoritustodistus ja kouluttajan antama reittiviite sen jälkeen, kun pedagoginen koordinaattori on validoinut sen. Edistyneet harjoittelijat voivat myös läpäistä B2i:n. **Ehdotuksen yleiset menetelmät** **Arjestelmaa koskeva keskuskoulutus, joka liittyy läheisesti yhteiskunnallis-ammatilliseen integroitumiseen**. Tavoitteena on, että edunsaajat ovat riippumattomia menettelyistään (työtarjousten etsiminen, tapaamisten tekeminen prefektuurissa, neljännesvuosittainen CIF-ilmoitus, ansioluettelon ja saatekirjeen lähettäminen, asumista koskeva haku, APL-simulointi, neljännesvuosittainen RSA-ilmoitus, kuukausittainen ilmoitus Pôleemploille, sähköpostiosoite, SNCF:n matkat, verot, tietopyyntö tai asiakirjojen peruuttaminen CPAM:ltä, CMU:lta...) ** Median mukauttaminen** Digitaalisen syrjäytymisen tilanteissa olevien ihmisten erityisongelman (FLE, lukutaidottomuus, työkalun hylkääminen) on myös johdettava sisällön, median ja materiaalien mukauttamiseen. Tässäkin yhteydessä olisi harkittava kolmea tapaa: * Käytä opetusvideota mukautettu yleisömme. Itse asiassa kirjoittaminen on usein liian tärkeää digitaalista lukutaidottomuutta tekeville ihmisille. Vaikka videotuki on nykyisen verkon ytimessä, vaikuttaa välttämättömältä luoda ja käyttää tämäntyyppisiä sopivia tiedotusvälineitä. * Käytä mobiilimediaa, kuten tabletteja. Itse asiassa, jos tämä materiaali ei sovellu toimistoautomaatioon (vaikka fyysinen näppäimistö on mahdollista yhdistää), ergonomia ja graafinen esitys tekevät siitä paljon nopeamman. * Läsnä mukautuva ja skaalautuva koulutusmoduulit. Useimmissa digitaalisissa koulutustoimissa keskitytään tekstinkäsittelyyn ja toimistoautomaatioon yleensä, kun taas tämä käyttö on kaukana yleisöjemme pääasiallisesta käytöstä. Jos tämä tarve on tietenkin otettava huomioon, sen ei pitäisi olla koulutusjärjestelmän keskipisteessä. Tiedotus ja viestintä sekä kaikki internetin käyttötavat näyttävät olevan paljon keskeisimpiä kysymyksiä. **Digitaalisen käytön saatavuuden ja tukemisen helpottaminen** Ensimmäinen digitaalisen kuilun edustama raja on pääsy työkaluun. Ihmisillä ei useinkaan ole tarvittavia laitteita tai heillä ei ole vanhentuneita tai jopa haitallisia laitteita (liiallinen viive, puuttuvat päivitykset, virukset jne.). Kolme jälkeä näyttää kiinnostavalta nostaa tätä jarrua: * **mukauta koulutustoimi** muihin yleisempiin/saataviin välineisiin (älypuhelin, tabletit jne.). Itse asiassa, vaikka edunsaajilla on harvoin toimistoautomaatiolaitteita, jotka on mukautettu kotiin, heillä on yleensä yhdistetty puhelin. Lisäksi nämä materiaalit ovat usein edullisempia ja vievät enemmän tilaa ihmisten jokapäiväisessä elämässä (mobiilisovellus, interaktiiviset päätelaitteet jne.). Näin ollen edunsaajilla on myös mahdollisuus seurata koulutusta omilla välineillään (mobiilitietokone, tabletti tai puhelin). * **tuetaan ihmisiä etsimään sopivia laitteita** edullisemmin, yhteistyössä olemassa olevien rakenteiden (Emmaüs Connect) kanssa ja etsittäessä verkkoyhteyttä (laatikko, mobiili...) mukautettuna ja hallitusti. (Finnish) | |||||||||||||||
| Property / summary: Ehdotetut digitaaliset koulutustoimenpiteet on jaettu 16 tapahtumaan, joiden avulla voidaan kouluttaa kahdeksan työnhakijaa ja/tai alueellisen työsopimuksen edunsaajaa 45 tunnin jaksoa kohti, joka voidaan uusia. Yhteiskunnallis-ammatillisten kotouttamisneuvojien tai sosiaalityöntekijöiden suorittamasta taitojen ja digitaalisten välineiden diagnosoinnista** alkaen edunsaajat voidaan ohjata 45 tunnin koulutusjaksoihin, joiden määrä on kolme puolipäiväistä 3 tuntia viikossa. Koulutus toteutetaan Oullins ja Givors huoneissa, joissa on vähintään 10 IT-asemaa. Kun kutakin istuntoa varten järjestetään kollektiivista tietoa, edunsaajat vahvistavat jäsenyytensä tekemällä sopimuksen, jossa sitoudutaan koulutukseen, jolla on saavutettavissa olevat tavoitteet. Kunkin harjoittelijan kanssa järjestetään sen jälkeen yksilöllinen koulutus taitojen kehittymisen tunnistamiseksi. Kun otetaan huomioon yleisön moninaisuus ja merkittävät erot henkilön, joka ei tunne tai tuskin tunne digitaalista työkalua, ja henkilön, joka haluaa vahvistaa taitojaan, välillä on merkittäviä eroja, meidän mielestämme on tärkeää ehdottaa kahta erilaista polkua vuorotellen: * Polku ”**initiation**”, joka sisältää olennaiset käytön digitaalisen ja internetin * ”** vahvistaminen**” polku, jossa keskitytään ammatilliseen integraatioon. Kukin kurssi kestää 45 tuntia, nopeudella 3 puolipäiväistä (3 tuntia) viikossa (9h/viikko) yhteensä 5 viikon ajan. Henkilö, joka on hyötynyt ”perusreitistä” voidaan sijoittaa ”pitkälle” kurssille jatkuvuudessa. Kurssin päätteeksi koulutettavalle annetaan suoritustodistus ja kouluttajan antama reittiviite sen jälkeen, kun pedagoginen koordinaattori on validoinut sen. Edistyneet harjoittelijat voivat myös läpäistä B2i:n. **Ehdotuksen yleiset menetelmät** **Arjestelmaa koskeva keskuskoulutus, joka liittyy läheisesti yhteiskunnallis-ammatilliseen integroitumiseen**. Tavoitteena on, että edunsaajat ovat riippumattomia menettelyistään (työtarjousten etsiminen, tapaamisten tekeminen prefektuurissa, neljännesvuosittainen CIF-ilmoitus, ansioluettelon ja saatekirjeen lähettäminen, asumista koskeva haku, APL-simulointi, neljännesvuosittainen RSA-ilmoitus, kuukausittainen ilmoitus Pôleemploille, sähköpostiosoite, SNCF:n matkat, verot, tietopyyntö tai asiakirjojen peruuttaminen CPAM:ltä, CMU:lta...) ** Median mukauttaminen** Digitaalisen syrjäytymisen tilanteissa olevien ihmisten erityisongelman (FLE, lukutaidottomuus, työkalun hylkääminen) on myös johdettava sisällön, median ja materiaalien mukauttamiseen. Tässäkin yhteydessä olisi harkittava kolmea tapaa: * Käytä opetusvideota mukautettu yleisömme. Itse asiassa kirjoittaminen on usein liian tärkeää digitaalista lukutaidottomuutta tekeville ihmisille. Vaikka videotuki on nykyisen verkon ytimessä, vaikuttaa välttämättömältä luoda ja käyttää tämäntyyppisiä sopivia tiedotusvälineitä. * Käytä mobiilimediaa, kuten tabletteja. Itse asiassa, jos tämä materiaali ei sovellu toimistoautomaatioon (vaikka fyysinen näppäimistö on mahdollista yhdistää), ergonomia ja graafinen esitys tekevät siitä paljon nopeamman. * Läsnä mukautuva ja skaalautuva koulutusmoduulit. Useimmissa digitaalisissa koulutustoimissa keskitytään tekstinkäsittelyyn ja toimistoautomaatioon yleensä, kun taas tämä käyttö on kaukana yleisöjemme pääasiallisesta käytöstä. Jos tämä tarve on tietenkin otettava huomioon, sen ei pitäisi olla koulutusjärjestelmän keskipisteessä. Tiedotus ja viestintä sekä kaikki internetin käyttötavat näyttävät olevan paljon keskeisimpiä kysymyksiä. **Digitaalisen käytön saatavuuden ja tukemisen helpottaminen** Ensimmäinen digitaalisen kuilun edustama raja on pääsy työkaluun. Ihmisillä ei useinkaan ole tarvittavia laitteita tai heillä ei ole vanhentuneita tai jopa haitallisia laitteita (liiallinen viive, puuttuvat päivitykset, virukset jne.). Kolme jälkeä näyttää kiinnostavalta nostaa tätä jarrua: * **mukauta koulutustoimi** muihin yleisempiin/saataviin välineisiin (älypuhelin, tabletit jne.). Itse asiassa, vaikka edunsaajilla on harvoin toimistoautomaatiolaitteita, jotka on mukautettu kotiin, heillä on yleensä yhdistetty puhelin. Lisäksi nämä materiaalit ovat usein edullisempia ja vievät enemmän tilaa ihmisten jokapäiväisessä elämässä (mobiilisovellus, interaktiiviset päätelaitteet jne.). Näin ollen edunsaajilla on myös mahdollisuus seurata koulutusta omilla välineillään (mobiilitietokone, tabletti tai puhelin). * **tuetaan ihmisiä etsimään sopivia laitteita** edullisemmin, yhteistyössä olemassa olevien rakenteiden (Emmaüs Connect) kanssa ja etsittäessä verkkoyhteyttä (laatikko, mobiili...) mukautettuna ja hallitusti. (Finnish) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: Ehdotetut digitaaliset koulutustoimenpiteet on jaettu 16 tapahtumaan, joiden avulla voidaan kouluttaa kahdeksan työnhakijaa ja/tai alueellisen työsopimuksen edunsaajaa 45 tunnin jaksoa kohti, joka voidaan uusia. Yhteiskunnallis-ammatillisten kotouttamisneuvojien tai sosiaalityöntekijöiden suorittamasta taitojen ja digitaalisten välineiden diagnosoinnista** alkaen edunsaajat voidaan ohjata 45 tunnin koulutusjaksoihin, joiden määrä on kolme puolipäiväistä 3 tuntia viikossa. Koulutus toteutetaan Oullins ja Givors huoneissa, joissa on vähintään 10 IT-asemaa. Kun kutakin istuntoa varten järjestetään kollektiivista tietoa, edunsaajat vahvistavat jäsenyytensä tekemällä sopimuksen, jossa sitoudutaan koulutukseen, jolla on saavutettavissa olevat tavoitteet. Kunkin harjoittelijan kanssa järjestetään sen jälkeen yksilöllinen koulutus taitojen kehittymisen tunnistamiseksi. Kun otetaan huomioon yleisön moninaisuus ja merkittävät erot henkilön, joka ei tunne tai tuskin tunne digitaalista työkalua, ja henkilön, joka haluaa vahvistaa taitojaan, välillä on merkittäviä eroja, meidän mielestämme on tärkeää ehdottaa kahta erilaista polkua vuorotellen: * Polku ”**initiation**”, joka sisältää olennaiset käytön digitaalisen ja internetin * ”** vahvistaminen**” polku, jossa keskitytään ammatilliseen integraatioon. Kukin kurssi kestää 45 tuntia, nopeudella 3 puolipäiväistä (3 tuntia) viikossa (9h/viikko) yhteensä 5 viikon ajan. Henkilö, joka on hyötynyt ”perusreitistä” voidaan sijoittaa ”pitkälle” kurssille jatkuvuudessa. Kurssin päätteeksi koulutettavalle annetaan suoritustodistus ja kouluttajan antama reittiviite sen jälkeen, kun pedagoginen koordinaattori on validoinut sen. Edistyneet harjoittelijat voivat myös läpäistä B2i:n. **Ehdotuksen yleiset menetelmät** **Arjestelmaa koskeva keskuskoulutus, joka liittyy läheisesti yhteiskunnallis-ammatilliseen integroitumiseen**. Tavoitteena on, että edunsaajat ovat riippumattomia menettelyistään (työtarjousten etsiminen, tapaamisten tekeminen prefektuurissa, neljännesvuosittainen CIF-ilmoitus, ansioluettelon ja saatekirjeen lähettäminen, asumista koskeva haku, APL-simulointi, neljännesvuosittainen RSA-ilmoitus, kuukausittainen ilmoitus Pôleemploille, sähköpostiosoite, SNCF:n matkat, verot, tietopyyntö tai asiakirjojen peruuttaminen CPAM:ltä, CMU:lta...) ** Median mukauttaminen** Digitaalisen syrjäytymisen tilanteissa olevien ihmisten erityisongelman (FLE, lukutaidottomuus, työkalun hylkääminen) on myös johdettava sisällön, median ja materiaalien mukauttamiseen. Tässäkin yhteydessä olisi harkittava kolmea tapaa: * Käytä opetusvideota mukautettu yleisömme. Itse asiassa kirjoittaminen on usein liian tärkeää digitaalista lukutaidottomuutta tekeville ihmisille. Vaikka videotuki on nykyisen verkon ytimessä, vaikuttaa välttämättömältä luoda ja käyttää tämäntyyppisiä sopivia tiedotusvälineitä. * Käytä mobiilimediaa, kuten tabletteja. Itse asiassa, jos tämä materiaali ei sovellu toimistoautomaatioon (vaikka fyysinen näppäimistö on mahdollista yhdistää), ergonomia ja graafinen esitys tekevät siitä paljon nopeamman. * Läsnä mukautuva ja skaalautuva koulutusmoduulit. Useimmissa digitaalisissa koulutustoimissa keskitytään tekstinkäsittelyyn ja toimistoautomaatioon yleensä, kun taas tämä käyttö on kaukana yleisöjemme pääasiallisesta käytöstä. Jos tämä tarve on tietenkin otettava huomioon, sen ei pitäisi olla koulutusjärjestelmän keskipisteessä. Tiedotus ja viestintä sekä kaikki internetin käyttötavat näyttävät olevan paljon keskeisimpiä kysymyksiä. **Digitaalisen käytön saatavuuden ja tukemisen helpottaminen** Ensimmäinen digitaalisen kuilun edustama raja on pääsy työkaluun. Ihmisillä ei useinkaan ole tarvittavia laitteita tai heillä ei ole vanhentuneita tai jopa haitallisia laitteita (liiallinen viive, puuttuvat päivitykset, virukset jne.). Kolme jälkeä näyttää kiinnostavalta nostaa tätä jarrua: * **mukauta koulutustoimi** muihin yleisempiin/saataviin välineisiin (älypuhelin, tabletit jne.). Itse asiassa, vaikka edunsaajilla on harvoin toimistoautomaatiolaitteita, jotka on mukautettu kotiin, heillä on yleensä yhdistetty puhelin. Lisäksi nämä materiaalit ovat usein edullisempia ja vievät enemmän tilaa ihmisten jokapäiväisessä elämässä (mobiilisovellus, interaktiiviset päätelaitteet jne.). Näin ollen edunsaajilla on myös mahdollisuus seurata koulutusta omilla välineillään (mobiilitietokone, tabletti tai puhelin). * **tuetaan ihmisiä etsimään sopivia laitteita** edullisemmin, yhteistyössä olemassa olevien rakenteiden (Emmaüs Connect) kanssa ja etsittäessä verkkoyhteyttä (laatikko, mobiili...) mukautettuna ja hallitusti. (Finnish) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 12 August 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
Proponowane środki w zakresie szkoleń cyfrowych dzielą się na 16 sesji umożliwiających szkolenie 8 osób poszukujących pracy lub beneficjentów RSA na 45-godzinną sesję odnawialną. Na podstawie **diagnostyki umiejętności i narzędzi cyfrowych** przeprowadzonej przez doradców ds. integracji społeczno-zawodowej lub pracowników socjalnych, beneficjenci mogą być odwoływani do 45-godzinnych sesji szkoleniowych w tempie 3 pół dnia po 3 godziny w tygodniu. Szkolenie będzie prowadzone na Oullins i Givors w pomieszczeniach wyposażonych w co najmniej 10 stacji IT. Na koniec zbiorczych informacji organizowanych dla każdej sesji beneficjenci potwierdzą swoje członkostwo w drodze umowy o zobowiązaniu do szkolenia o osiągalnych celach. Następnie z każdym stażystą zostanie przeprowadzony indywidualny kurs szkoleniowy w celu określenia ewolucji umiejętności. Biorąc pod uwagę różnorodność społeczeństwa i znaczne różnice w poziomie między osobą, która nie zna narzędzia cyfrowego lub ledwo go zna, a osobą pragnącą wzmocnić swoje umiejętności, ważne wydaje się zaproponowanie dwóch różnych ścieżek, na przemian: * Ścieżka „**initiation**”, zawierająca podstawowe elementy korzystania z technologii cyfrowych i internetowych * ścieżka „**reinforcement**”, skoncentrowana na integracji zawodowej. Każdy kurs trwa 45 godzin, w tempie 3 pół dnia (3h) tygodniowo (9h/tydzień) przez łączny czas 5 tygodni. Osoba, która skorzystała z „podstawowej” trasy, może być umieszczona na „zaawansowanym” kursie w sposób ciągły. Po zakończeniu kursu stażysta wyda świadectwo ukończenia szkolenia oraz odniesienie do ścieżki przez trenera po zatwierdzeniu przez koordynatora pedagogicznego. Zaawansowani stażyści będą również mogli zdać B2i. **Ogólna metodologia wniosku** **Kształcenie w centrum życia codziennego, ściśle związane z integracją społeczno-zawodową**. Celem jest uniezależnienie beneficjentów w swoich procedurach (wyszukiwanie ofert pracy, organizowanie spotkań w prefekturze, kwartalne deklaracje CIF, wysyłanie CV i listu motywacyjnego, wyszukiwanie mieszkań, symulacja APL, kwartalna deklaracja RSA, deklaracja miesięczna do Pôleemploi, tworzenie adresu e-mail, zakup podróży SNCF, podatki, żądanie informacji lub wycofanie dokumentów z CPAM, CMU,...)**Dostosowanie mediów** Szczególny problem osób w sytuacjach wykluczenia cyfrowego (FLE, analfabetyzm, odrzucenie narzędzia) musi również doprowadzić nas do dostosowania treści, mediów i materiałów. Również w tym przypadku należy rozważyć trzy sposoby: * Użyj samouczków wideo dostosowanych do naszych odbiorców. W istocie ograniczenie związane z pisaniem jest często zbyt ważne dla osób analfabetyzmu cyfrowego. Chociaż wsparcie wideo jest w centrum obecnej sieci, wydaje się konieczne, aby stworzyć i korzystać z tego typu odpowiednich nośników. * Użyj nośników mobilnych, takich jak tablety. Rzeczywiście, jeśli materiał ten nie nadaje się do automatyzacji biurowej (nawet jeśli możliwe jest podłączenie klawiatury fizycznej), ergonomia i prezentacja graficzna sprawiają, że znacznie szybciej. * Obecne adaptacyjne i skalowalne moduły szkoleniowe. Większość szkoleń cyfrowych koncentruje się na edytorze tekstu i automatyzacji biurowej w ogóle, podczas gdy wykorzystanie to jest dalekie od głównego wykorzystania naszych odbiorców. W związku z tym, jeśli ta potrzeba ma zostać oczywiście uwzględniona, nie powinna ona znajdować się w centrum systemu szkoleń. Informacje i komunikacja oraz wszelkie sposoby korzystania z Internetu wydają się być o wiele ważniejsze. **Ułatwianie dostępu i wsparcia dla korzystania z technologii cyfrowych** Pierwszym limitem, jakim jest przepaść cyfrowa, jest dostęp do tego narzędzia. Ludzie często nie posiadają niezbędnego sprzętu lub nie posiadają przestarzałego, a nawet szkodliwego sprzętu (nadmierne opóźnienia, brakujące aktualizacje, wirusy itp.). Trzy ślady wydają się dla nas interesujące, aby podnieść ten hamulec: * **dostosuj działania szkoleniowe** do innych bardziej rozpowszechnionych/dostępnych mediów (smartfon, tablety itp.). Podczas gdy beneficjenci rzadko mają urządzenia automatyki biurowej dostosowane do domu, zazwyczaj mają podłączony telefon. Ponadto materiały te są często tańsze i zajmują coraz więcej miejsca w codziennym życiu (aplikacja mobilna, interaktywne terminale itp.). W związku z tym beneficjenci będą mieli również możliwość odbycia szkolenia na własnych narzędziach (komputer mobilny, tablet lub telefon). * **wspieraj osoby w poszukiwaniu odpowiedniego sprzętu**, przy niższych kosztach, we współpracy z istniejącymi strukturami (Emmaüs Connect) oraz przy poszukiwaniu połączenia sieciowego (pudełko, telefon...) dostosowanego i kontrolowanego kosztem. (Polish) | |||||||||||||||
| Property / summary: Proponowane środki w zakresie szkoleń cyfrowych dzielą się na 16 sesji umożliwiających szkolenie 8 osób poszukujących pracy lub beneficjentów RSA na 45-godzinną sesję odnawialną. Na podstawie **diagnostyki umiejętności i narzędzi cyfrowych** przeprowadzonej przez doradców ds. integracji społeczno-zawodowej lub pracowników socjalnych, beneficjenci mogą być odwoływani do 45-godzinnych sesji szkoleniowych w tempie 3 pół dnia po 3 godziny w tygodniu. Szkolenie będzie prowadzone na Oullins i Givors w pomieszczeniach wyposażonych w co najmniej 10 stacji IT. Na koniec zbiorczych informacji organizowanych dla każdej sesji beneficjenci potwierdzą swoje członkostwo w drodze umowy o zobowiązaniu do szkolenia o osiągalnych celach. Następnie z każdym stażystą zostanie przeprowadzony indywidualny kurs szkoleniowy w celu określenia ewolucji umiejętności. Biorąc pod uwagę różnorodność społeczeństwa i znaczne różnice w poziomie między osobą, która nie zna narzędzia cyfrowego lub ledwo go zna, a osobą pragnącą wzmocnić swoje umiejętności, ważne wydaje się zaproponowanie dwóch różnych ścieżek, na przemian: * Ścieżka „**initiation**”, zawierająca podstawowe elementy korzystania z technologii cyfrowych i internetowych * ścieżka „**reinforcement**”, skoncentrowana na integracji zawodowej. Każdy kurs trwa 45 godzin, w tempie 3 pół dnia (3h) tygodniowo (9h/tydzień) przez łączny czas 5 tygodni. Osoba, która skorzystała z „podstawowej” trasy, może być umieszczona na „zaawansowanym” kursie w sposób ciągły. Po zakończeniu kursu stażysta wyda świadectwo ukończenia szkolenia oraz odniesienie do ścieżki przez trenera po zatwierdzeniu przez koordynatora pedagogicznego. Zaawansowani stażyści będą również mogli zdać B2i. **Ogólna metodologia wniosku** **Kształcenie w centrum życia codziennego, ściśle związane z integracją społeczno-zawodową**. Celem jest uniezależnienie beneficjentów w swoich procedurach (wyszukiwanie ofert pracy, organizowanie spotkań w prefekturze, kwartalne deklaracje CIF, wysyłanie CV i listu motywacyjnego, wyszukiwanie mieszkań, symulacja APL, kwartalna deklaracja RSA, deklaracja miesięczna do Pôleemploi, tworzenie adresu e-mail, zakup podróży SNCF, podatki, żądanie informacji lub wycofanie dokumentów z CPAM, CMU,...)**Dostosowanie mediów** Szczególny problem osób w sytuacjach wykluczenia cyfrowego (FLE, analfabetyzm, odrzucenie narzędzia) musi również doprowadzić nas do dostosowania treści, mediów i materiałów. Również w tym przypadku należy rozważyć trzy sposoby: * Użyj samouczków wideo dostosowanych do naszych odbiorców. W istocie ograniczenie związane z pisaniem jest często zbyt ważne dla osób analfabetyzmu cyfrowego. Chociaż wsparcie wideo jest w centrum obecnej sieci, wydaje się konieczne, aby stworzyć i korzystać z tego typu odpowiednich nośników. * Użyj nośników mobilnych, takich jak tablety. Rzeczywiście, jeśli materiał ten nie nadaje się do automatyzacji biurowej (nawet jeśli możliwe jest podłączenie klawiatury fizycznej), ergonomia i prezentacja graficzna sprawiają, że znacznie szybciej. * Obecne adaptacyjne i skalowalne moduły szkoleniowe. Większość szkoleń cyfrowych koncentruje się na edytorze tekstu i automatyzacji biurowej w ogóle, podczas gdy wykorzystanie to jest dalekie od głównego wykorzystania naszych odbiorców. W związku z tym, jeśli ta potrzeba ma zostać oczywiście uwzględniona, nie powinna ona znajdować się w centrum systemu szkoleń. Informacje i komunikacja oraz wszelkie sposoby korzystania z Internetu wydają się być o wiele ważniejsze. **Ułatwianie dostępu i wsparcia dla korzystania z technologii cyfrowych** Pierwszym limitem, jakim jest przepaść cyfrowa, jest dostęp do tego narzędzia. Ludzie często nie posiadają niezbędnego sprzętu lub nie posiadają przestarzałego, a nawet szkodliwego sprzętu (nadmierne opóźnienia, brakujące aktualizacje, wirusy itp.). Trzy ślady wydają się dla nas interesujące, aby podnieść ten hamulec: * **dostosuj działania szkoleniowe** do innych bardziej rozpowszechnionych/dostępnych mediów (smartfon, tablety itp.). Podczas gdy beneficjenci rzadko mają urządzenia automatyki biurowej dostosowane do domu, zazwyczaj mają podłączony telefon. Ponadto materiały te są często tańsze i zajmują coraz więcej miejsca w codziennym życiu (aplikacja mobilna, interaktywne terminale itp.). W związku z tym beneficjenci będą mieli również możliwość odbycia szkolenia na własnych narzędziach (komputer mobilny, tablet lub telefon). * **wspieraj osoby w poszukiwaniu odpowiedniego sprzętu**, przy niższych kosztach, we współpracy z istniejącymi strukturami (Emmaüs Connect) oraz przy poszukiwaniu połączenia sieciowego (pudełko, telefon...) dostosowanego i kontrolowanego kosztem. (Polish) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: Proponowane środki w zakresie szkoleń cyfrowych dzielą się na 16 sesji umożliwiających szkolenie 8 osób poszukujących pracy lub beneficjentów RSA na 45-godzinną sesję odnawialną. Na podstawie **diagnostyki umiejętności i narzędzi cyfrowych** przeprowadzonej przez doradców ds. integracji społeczno-zawodowej lub pracowników socjalnych, beneficjenci mogą być odwoływani do 45-godzinnych sesji szkoleniowych w tempie 3 pół dnia po 3 godziny w tygodniu. Szkolenie będzie prowadzone na Oullins i Givors w pomieszczeniach wyposażonych w co najmniej 10 stacji IT. Na koniec zbiorczych informacji organizowanych dla każdej sesji beneficjenci potwierdzą swoje członkostwo w drodze umowy o zobowiązaniu do szkolenia o osiągalnych celach. Następnie z każdym stażystą zostanie przeprowadzony indywidualny kurs szkoleniowy w celu określenia ewolucji umiejętności. Biorąc pod uwagę różnorodność społeczeństwa i znaczne różnice w poziomie między osobą, która nie zna narzędzia cyfrowego lub ledwo go zna, a osobą pragnącą wzmocnić swoje umiejętności, ważne wydaje się zaproponowanie dwóch różnych ścieżek, na przemian: * Ścieżka „**initiation**”, zawierająca podstawowe elementy korzystania z technologii cyfrowych i internetowych * ścieżka „**reinforcement**”, skoncentrowana na integracji zawodowej. Każdy kurs trwa 45 godzin, w tempie 3 pół dnia (3h) tygodniowo (9h/tydzień) przez łączny czas 5 tygodni. Osoba, która skorzystała z „podstawowej” trasy, może być umieszczona na „zaawansowanym” kursie w sposób ciągły. Po zakończeniu kursu stażysta wyda świadectwo ukończenia szkolenia oraz odniesienie do ścieżki przez trenera po zatwierdzeniu przez koordynatora pedagogicznego. Zaawansowani stażyści będą również mogli zdać B2i. **Ogólna metodologia wniosku** **Kształcenie w centrum życia codziennego, ściśle związane z integracją społeczno-zawodową**. Celem jest uniezależnienie beneficjentów w swoich procedurach (wyszukiwanie ofert pracy, organizowanie spotkań w prefekturze, kwartalne deklaracje CIF, wysyłanie CV i listu motywacyjnego, wyszukiwanie mieszkań, symulacja APL, kwartalna deklaracja RSA, deklaracja miesięczna do Pôleemploi, tworzenie adresu e-mail, zakup podróży SNCF, podatki, żądanie informacji lub wycofanie dokumentów z CPAM, CMU,...)**Dostosowanie mediów** Szczególny problem osób w sytuacjach wykluczenia cyfrowego (FLE, analfabetyzm, odrzucenie narzędzia) musi również doprowadzić nas do dostosowania treści, mediów i materiałów. Również w tym przypadku należy rozważyć trzy sposoby: * Użyj samouczków wideo dostosowanych do naszych odbiorców. W istocie ograniczenie związane z pisaniem jest często zbyt ważne dla osób analfabetyzmu cyfrowego. Chociaż wsparcie wideo jest w centrum obecnej sieci, wydaje się konieczne, aby stworzyć i korzystać z tego typu odpowiednich nośników. * Użyj nośników mobilnych, takich jak tablety. Rzeczywiście, jeśli materiał ten nie nadaje się do automatyzacji biurowej (nawet jeśli możliwe jest podłączenie klawiatury fizycznej), ergonomia i prezentacja graficzna sprawiają, że znacznie szybciej. * Obecne adaptacyjne i skalowalne moduły szkoleniowe. Większość szkoleń cyfrowych koncentruje się na edytorze tekstu i automatyzacji biurowej w ogóle, podczas gdy wykorzystanie to jest dalekie od głównego wykorzystania naszych odbiorców. W związku z tym, jeśli ta potrzeba ma zostać oczywiście uwzględniona, nie powinna ona znajdować się w centrum systemu szkoleń. Informacje i komunikacja oraz wszelkie sposoby korzystania z Internetu wydają się być o wiele ważniejsze. **Ułatwianie dostępu i wsparcia dla korzystania z technologii cyfrowych** Pierwszym limitem, jakim jest przepaść cyfrowa, jest dostęp do tego narzędzia. Ludzie często nie posiadają niezbędnego sprzętu lub nie posiadają przestarzałego, a nawet szkodliwego sprzętu (nadmierne opóźnienia, brakujące aktualizacje, wirusy itp.). Trzy ślady wydają się dla nas interesujące, aby podnieść ten hamulec: * **dostosuj działania szkoleniowe** do innych bardziej rozpowszechnionych/dostępnych mediów (smartfon, tablety itp.). Podczas gdy beneficjenci rzadko mają urządzenia automatyki biurowej dostosowane do domu, zazwyczaj mają podłączony telefon. Ponadto materiały te są często tańsze i zajmują coraz więcej miejsca w codziennym życiu (aplikacja mobilna, interaktywne terminale itp.). W związku z tym beneficjenci będą mieli również możliwość odbycia szkolenia na własnych narzędziach (komputer mobilny, tablet lub telefon). * **wspieraj osoby w poszukiwaniu odpowiedniego sprzętu**, przy niższych kosztach, we współpracy z istniejącymi strukturami (Emmaüs Connect) oraz przy poszukiwaniu połączenia sieciowego (pudełko, telefon...) dostosowanego i kontrolowanego kosztem. (Polish) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 12 August 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
A javasolt digitális képzési intézkedések 16 ülésre oszlanak, amelyek lehetővé teszik 8 álláskereső és/vagy az RSA kedvezményezettjének képzését 45 órás, megújítható ülésszakonként. A szociális-szakmai integrációs tanácsadók vagy szociális munkások által végzett készségek és digitális eszközök** diagnózisa** alapján a kedvezményezettek 45 órás, heti 3 félnapos képzésekre utalhatók. A képzésre Oullins és Givors területén kerül sor legalább 10 informatikai állomással felszerelt helyiségekben. Az egyes ülésekre szervezett kollektív tájékoztatás végén a kedvezményezettek az elérhető célokkal rendelkező képzésre vonatkozó kötelezettségvállalás útján igazolják tagságukat. Ezt követően minden egyes gyakornok egyéni tanfolyamot tart a készségek alakulásának azonosítása érdekében. Tekintettel a polgárok sokféleségére, valamint a digitális eszközt nem vagy alig ismerő személy és a képességeit erősíteni kívánó személy közötti jelentős különbségekre, fontosnak tűnik számunkra, hogy két különböző, váltakozó utat javasoljunk: * A „**kezdeményezés**” útvonal, amely tartalmazza a digitális és az internet használatának alapvető elemeit * A „megerősítés**” útvonal, amely a foglalkozási integrációra összpontosít. Minden tanfolyam 45 órát tart, 3 fél nap (3 óra) hetente (9h/hét) összesen 5 hétig. Az a személy, aki az „alap” útvonal előnyeit élvezte, folyamatos „fejlett” pályán helyezhető el. A tanfolyam végén a pedagógiai koordinátor általi érvényesítést követően az oktató kiállítja a gyakornok és a menetvonal hivatkozási számát. A fejlett gyakornokok is át tudnak lépni a B2i-n. **A javaslat általános módszertana** **Központi képzés a mindennapi életről, amely szorosan kapcsolódik a társadalmi-szakmai integrációhoz**. A cél az, hogy a kedvezményezetteket önállóvá tegyék eljárásaik (állásajánlatok keresése, kinevezések prefektúra, negyedéves CIF-nyilatkozat, önéletrajz és kísérőlevél küldése, lakáskeresés, APL szimuláció, negyedéves RSA nyilatkozat, havi nyilatkozat Pôleemploi felé, e-mail cím létrehozása, SNCF utazások vásárlása, adók, információkérés vagy dokumentumok visszavonása a CPAM-ből, CMU-ból,...) **A média adaptálása** A digitális kirekesztés (FLE, írástudatlanság, az eszköz elutasítása) esetén az emberek sajátos problémája a tartalom, a média és az anyag átalakításához is vezethet. Itt is három módszert kell fontolóra venni: * Használjon videó oktatóanyagokat a közönségünkhöz igazítva. Az írás által képviselt kényszer gyakran túl fontos a digitális analfabetizmusban élők számára. Bár a videotámogatás a jelenlegi web középpontjában áll, elengedhetetlennek tűnik az ilyen típusú megfelelő média létrehozása és használata. * Használja a mobil média, mint például a tabletta. Valóban, ha ez az anyag nem alkalmas irodai automatizálásra (még akkor is, ha lehetséges fizikai billentyűzet csatlakoztatása), az ergonómia és a grafikai megjelenítés sokkal gyorsabb. * Jelen adaptív és skálázható képzési modulok. A legtöbb digitális képzési tevékenység általában a szövegfeldolgozásra és az irodaautomatizálásra összpontosít, miközben ez a felhasználás távol áll a közönség fő felhasználásától. Ezért ha ezt az igényt nyilvánvalóan figyelembe kell venni, az nem lehet a képzési rendszer középpontjában. Az információ és a kommunikáció, valamint az internet minden használata sokkal központibb kérdésnek tűnik. **A digitális felhasználáshoz való hozzáférés és támogatás elősegítése** A digitális szakadék által képviselt első korlát az eszközhöz való hozzáférés. Az emberek gyakran nem rendelkeznek a szükséges felszereléssel, vagy elavult vagy akár káros felszereléssel rendelkeznek (túlzott késedelem, hiányzó frissítések, vírusok stb.). Három pálya érdekesnek tűnik számunkra, hogy felemeljük ezt a féket: * ** adaptálja a képzési intézkedést** más szélesebb körben elterjedtebb/hozzáférhetőbb médiumokhoz (okostelefon, táblagépek stb.). Bár a kedvezményezettek ritkán rendelkeznek otthoni irodaautomatizálási berendezésekkel, általában internetkapcsolattal rendelkeznek. Ráadásul ezek az anyagok gyakran kevésbé költségesek, és egyre több helyet foglalnak el az emberek mindennapi életében (mobilalkalmazás, interaktív terminálok stb.). Így a kedvezményezetteknek lehetőségük lesz arra is, hogy saját eszközeikkel (mobil számítógép, táblagép vagy telefon) is részt vegyenek a képzésen. * **támogassa az embereket a megfelelő berendezések keresésében**, kisebb költséggel, partnerségben a meglévő struktúrákkal (Emmaüs Connect) és a hálózati kapcsolat keresésével (doboz, mobil...) adaptált és ellenőrzött költséggel. (Hungarian) | |||||||||||||||
| Property / summary: A javasolt digitális képzési intézkedések 16 ülésre oszlanak, amelyek lehetővé teszik 8 álláskereső és/vagy az RSA kedvezményezettjének képzését 45 órás, megújítható ülésszakonként. A szociális-szakmai integrációs tanácsadók vagy szociális munkások által végzett készségek és digitális eszközök** diagnózisa** alapján a kedvezményezettek 45 órás, heti 3 félnapos képzésekre utalhatók. A képzésre Oullins és Givors területén kerül sor legalább 10 informatikai állomással felszerelt helyiségekben. Az egyes ülésekre szervezett kollektív tájékoztatás végén a kedvezményezettek az elérhető célokkal rendelkező képzésre vonatkozó kötelezettségvállalás útján igazolják tagságukat. Ezt követően minden egyes gyakornok egyéni tanfolyamot tart a készségek alakulásának azonosítása érdekében. Tekintettel a polgárok sokféleségére, valamint a digitális eszközt nem vagy alig ismerő személy és a képességeit erősíteni kívánó személy közötti jelentős különbségekre, fontosnak tűnik számunkra, hogy két különböző, váltakozó utat javasoljunk: * A „**kezdeményezés**” útvonal, amely tartalmazza a digitális és az internet használatának alapvető elemeit * A „megerősítés**” útvonal, amely a foglalkozási integrációra összpontosít. Minden tanfolyam 45 órát tart, 3 fél nap (3 óra) hetente (9h/hét) összesen 5 hétig. Az a személy, aki az „alap” útvonal előnyeit élvezte, folyamatos „fejlett” pályán helyezhető el. A tanfolyam végén a pedagógiai koordinátor általi érvényesítést követően az oktató kiállítja a gyakornok és a menetvonal hivatkozási számát. A fejlett gyakornokok is át tudnak lépni a B2i-n. **A javaslat általános módszertana** **Központi képzés a mindennapi életről, amely szorosan kapcsolódik a társadalmi-szakmai integrációhoz**. A cél az, hogy a kedvezményezetteket önállóvá tegyék eljárásaik (állásajánlatok keresése, kinevezések prefektúra, negyedéves CIF-nyilatkozat, önéletrajz és kísérőlevél küldése, lakáskeresés, APL szimuláció, negyedéves RSA nyilatkozat, havi nyilatkozat Pôleemploi felé, e-mail cím létrehozása, SNCF utazások vásárlása, adók, információkérés vagy dokumentumok visszavonása a CPAM-ből, CMU-ból,...) **A média adaptálása** A digitális kirekesztés (FLE, írástudatlanság, az eszköz elutasítása) esetén az emberek sajátos problémája a tartalom, a média és az anyag átalakításához is vezethet. Itt is három módszert kell fontolóra venni: * Használjon videó oktatóanyagokat a közönségünkhöz igazítva. Az írás által képviselt kényszer gyakran túl fontos a digitális analfabetizmusban élők számára. Bár a videotámogatás a jelenlegi web középpontjában áll, elengedhetetlennek tűnik az ilyen típusú megfelelő média létrehozása és használata. * Használja a mobil média, mint például a tabletta. Valóban, ha ez az anyag nem alkalmas irodai automatizálásra (még akkor is, ha lehetséges fizikai billentyűzet csatlakoztatása), az ergonómia és a grafikai megjelenítés sokkal gyorsabb. * Jelen adaptív és skálázható képzési modulok. A legtöbb digitális képzési tevékenység általában a szövegfeldolgozásra és az irodaautomatizálásra összpontosít, miközben ez a felhasználás távol áll a közönség fő felhasználásától. Ezért ha ezt az igényt nyilvánvalóan figyelembe kell venni, az nem lehet a képzési rendszer középpontjában. Az információ és a kommunikáció, valamint az internet minden használata sokkal központibb kérdésnek tűnik. **A digitális felhasználáshoz való hozzáférés és támogatás elősegítése** A digitális szakadék által képviselt első korlát az eszközhöz való hozzáférés. Az emberek gyakran nem rendelkeznek a szükséges felszereléssel, vagy elavult vagy akár káros felszereléssel rendelkeznek (túlzott késedelem, hiányzó frissítések, vírusok stb.). Három pálya érdekesnek tűnik számunkra, hogy felemeljük ezt a féket: * ** adaptálja a képzési intézkedést** más szélesebb körben elterjedtebb/hozzáférhetőbb médiumokhoz (okostelefon, táblagépek stb.). Bár a kedvezményezettek ritkán rendelkeznek otthoni irodaautomatizálási berendezésekkel, általában internetkapcsolattal rendelkeznek. Ráadásul ezek az anyagok gyakran kevésbé költségesek, és egyre több helyet foglalnak el az emberek mindennapi életében (mobilalkalmazás, interaktív terminálok stb.). Így a kedvezményezetteknek lehetőségük lesz arra is, hogy saját eszközeikkel (mobil számítógép, táblagép vagy telefon) is részt vegyenek a képzésen. * **támogassa az embereket a megfelelő berendezések keresésében**, kisebb költséggel, partnerségben a meglévő struktúrákkal (Emmaüs Connect) és a hálózati kapcsolat keresésével (doboz, mobil...) adaptált és ellenőrzött költséggel. (Hungarian) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: A javasolt digitális képzési intézkedések 16 ülésre oszlanak, amelyek lehetővé teszik 8 álláskereső és/vagy az RSA kedvezményezettjének képzését 45 órás, megújítható ülésszakonként. A szociális-szakmai integrációs tanácsadók vagy szociális munkások által végzett készségek és digitális eszközök** diagnózisa** alapján a kedvezményezettek 45 órás, heti 3 félnapos képzésekre utalhatók. A képzésre Oullins és Givors területén kerül sor legalább 10 informatikai állomással felszerelt helyiségekben. Az egyes ülésekre szervezett kollektív tájékoztatás végén a kedvezményezettek az elérhető célokkal rendelkező képzésre vonatkozó kötelezettségvállalás útján igazolják tagságukat. Ezt követően minden egyes gyakornok egyéni tanfolyamot tart a készségek alakulásának azonosítása érdekében. Tekintettel a polgárok sokféleségére, valamint a digitális eszközt nem vagy alig ismerő személy és a képességeit erősíteni kívánó személy közötti jelentős különbségekre, fontosnak tűnik számunkra, hogy két különböző, váltakozó utat javasoljunk: * A „**kezdeményezés**” útvonal, amely tartalmazza a digitális és az internet használatának alapvető elemeit * A „megerősítés**” útvonal, amely a foglalkozási integrációra összpontosít. Minden tanfolyam 45 órát tart, 3 fél nap (3 óra) hetente (9h/hét) összesen 5 hétig. Az a személy, aki az „alap” útvonal előnyeit élvezte, folyamatos „fejlett” pályán helyezhető el. A tanfolyam végén a pedagógiai koordinátor általi érvényesítést követően az oktató kiállítja a gyakornok és a menetvonal hivatkozási számát. A fejlett gyakornokok is át tudnak lépni a B2i-n. **A javaslat általános módszertana** **Központi képzés a mindennapi életről, amely szorosan kapcsolódik a társadalmi-szakmai integrációhoz**. A cél az, hogy a kedvezményezetteket önállóvá tegyék eljárásaik (állásajánlatok keresése, kinevezések prefektúra, negyedéves CIF-nyilatkozat, önéletrajz és kísérőlevél küldése, lakáskeresés, APL szimuláció, negyedéves RSA nyilatkozat, havi nyilatkozat Pôleemploi felé, e-mail cím létrehozása, SNCF utazások vásárlása, adók, információkérés vagy dokumentumok visszavonása a CPAM-ből, CMU-ból,...) **A média adaptálása** A digitális kirekesztés (FLE, írástudatlanság, az eszköz elutasítása) esetén az emberek sajátos problémája a tartalom, a média és az anyag átalakításához is vezethet. Itt is három módszert kell fontolóra venni: * Használjon videó oktatóanyagokat a közönségünkhöz igazítva. Az írás által képviselt kényszer gyakran túl fontos a digitális analfabetizmusban élők számára. Bár a videotámogatás a jelenlegi web középpontjában áll, elengedhetetlennek tűnik az ilyen típusú megfelelő média létrehozása és használata. * Használja a mobil média, mint például a tabletta. Valóban, ha ez az anyag nem alkalmas irodai automatizálásra (még akkor is, ha lehetséges fizikai billentyűzet csatlakoztatása), az ergonómia és a grafikai megjelenítés sokkal gyorsabb. * Jelen adaptív és skálázható képzési modulok. A legtöbb digitális képzési tevékenység általában a szövegfeldolgozásra és az irodaautomatizálásra összpontosít, miközben ez a felhasználás távol áll a közönség fő felhasználásától. Ezért ha ezt az igényt nyilvánvalóan figyelembe kell venni, az nem lehet a képzési rendszer középpontjában. Az információ és a kommunikáció, valamint az internet minden használata sokkal központibb kérdésnek tűnik. **A digitális felhasználáshoz való hozzáférés és támogatás elősegítése** A digitális szakadék által képviselt első korlát az eszközhöz való hozzáférés. Az emberek gyakran nem rendelkeznek a szükséges felszereléssel, vagy elavult vagy akár káros felszereléssel rendelkeznek (túlzott késedelem, hiányzó frissítések, vírusok stb.). Három pálya érdekesnek tűnik számunkra, hogy felemeljük ezt a féket: * ** adaptálja a képzési intézkedést** más szélesebb körben elterjedtebb/hozzáférhetőbb médiumokhoz (okostelefon, táblagépek stb.). Bár a kedvezményezettek ritkán rendelkeznek otthoni irodaautomatizálási berendezésekkel, általában internetkapcsolattal rendelkeznek. Ráadásul ezek az anyagok gyakran kevésbé költségesek, és egyre több helyet foglalnak el az emberek mindennapi életében (mobilalkalmazás, interaktív terminálok stb.). Így a kedvezményezetteknek lehetőségük lesz arra is, hogy saját eszközeikkel (mobil számítógép, táblagép vagy telefon) is részt vegyenek a képzésen. * **támogassa az embereket a megfelelő berendezések keresésében**, kisebb költséggel, partnerségben a meglévő struktúrákkal (Emmaüs Connect) és a hálózati kapcsolat keresésével (doboz, mobil...) adaptált és ellenőrzött költséggel. (Hungarian) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 12 August 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
Navrhovaná opatření v oblasti digitálního vzdělávání jsou rozdělena na 16 zasedání, která umožňují odbornou přípravu 8 uchazečů o zaměstnání a/nebo příjemců RSA na 45 hodin obnovitelného zasedání. Z **diagnostiky dovedností a digitálních nástrojů** prováděné poradci pro sociálně-profesní integraci nebo sociálními pracovníky mohou být příjemci odkázáni na školení v délce 45 hodin ve výši 3 půldenní 3 hodiny týdně. Školení bude probíhat na Oullins a Givors v místnostech vybavených alespoň 10 IT stanic. Po skončení kolektivních informací organizovaných pro každé zasedání příjemci potvrdí své členství prostřednictvím smlouvy o závazku k odborné přípravě s dosažitelnými cíli. S každým stážistou se pak uskuteční individuální výcvikový kurz s cílem určit vývoj dovedností. Vzhledem k různorodosti veřejnosti a značným rozdílům v úrovni mezi osobou, která digitální nástroj nezná nebo jen stěží nezná, a osobou, která si přeje posílit své dovednosti, se nám zdá důležité navrhnout dvě různé cesty střídavě: * Cesta „**zahájení**“, která obsahuje základní prvky používání digitální a internetové sítě * cesta „**posílení**“, zaměřená na profesní začlenění. Každý kurz trvá 45 hodin, ve výši 3 půlden (3h) týdně (9h/týden) po celkovou dobu 5 týdnů. Osoba, která využila „základní“ trasu, může být v kontinuitě umístěna na „pokročilém“ kurzu. Na konci kurzu bude stážistovi a po potvrzení pedagogickým koordinátorem vydáno osvědčení o dosaženém výsledku a odkaz na trasu školitelem. Pokročilí stážisté budou také schopni projít B2i. **Obecná metodika návrhu** **středisko denního života, úzce související se sociálně-profesní integrací**. Cílem je zajistit, aby příjemci byli autonomní pro své postupy (vyhledávání nabídek zaměstnání, sjednávání schůzek v prefektuře, čtvrtletní prohlášení CIF, zaslání životopisu a průvodního dopisu, vyhledávání bydlení, simulace APL, čtvrtletní prohlášení RSA, měsíční prohlášení pro Pôleemploi, vytvoření e-mailové adresy, nákup cest SNCF, daně, žádost o informace nebo stažení dokumentů z CPAM, CMU,...) **Adapting media** Zvláštní problém osob v situacích digitálního vyloučení (FLE, negramotnost, odmítnutí nástroje) nás také musí vést k přizpůsobení našeho obsahu, médií a materiálů. Zde by měly být zváženy i tři způsoby: * Použijte video tutoriály přizpůsobené pro naše publikum. Omezení představované psaním je pro lidi v digitální negramotnosti často příliš důležité. Zatímco podpora videa je jádrem současného webu, zdá se, že je nezbytné vytvořit a používat tento typ vhodných médií. * Používejte mobilní média, jako jsou tablety. Skutečně, pokud je tento materiál nevhodný pro kancelářskou automatizaci (i když je možné připojit fyzickou klávesnici), ergonomie a grafická prezentace jsou mnohem rychlejší. * Současné adaptivní a škálovatelné tréninkové moduly. Většina digitálních vzdělávacích aktivit se zaměřuje na zpracování textů a automatizaci kanceláří obecně, zatímco toto využití zdaleka není hlavním využitím našich cílových skupin. Má-li být tato potřeba samozřejmě vzata v úvahu, neměla by být v centru vzdělávacího systému. Informace a komunikace a všechna použití internetu se zdají být mnohem důležitějšími otázkami. **Usnadnění přístupu a podpory pro digitální použití** Prvním limitem představovaným digitální propastí je přístup k nástroji. Lidé totiž často nemají potřebné vybavení nebo mají zastaralé nebo dokonce škodlivé vybavení (nadměrné zpoždění, chybějící aktualizace, viry atd.). Tři koleje se nám zdá zajímavé zvednout tuto brzdu: * **přizpůsobte vzdělávací akce** dalším rozšířenějším/dostupnějším médiím (smartphone, tablety atd.). Ve skutečnosti, zatímco příjemci mají jen zřídka kancelářské automatizační zařízení přizpůsobené domovu, obvykle mají připojený telefon. Kromě toho jsou tyto materiály často méně nákladné a zabírají více a více prostoru v každodenním životě lidí (mobilní aplikace, interaktivní terminály atd.). Příjemci tak budou mít také možnost sledovat školení na svých vlastních nástrojích (mobilní počítač, tablet nebo telefon). * **podporovat lidi při hledání vhodného vybavení**, za nižší cenu, ve spolupráci se stávajícími strukturami (Emmaüs Connect) a při hledání síťového připojení (box, mobilní...) přizpůsobené a za kontrolované náklady. (Czech) | |||||||||||||||
| Property / summary: Navrhovaná opatření v oblasti digitálního vzdělávání jsou rozdělena na 16 zasedání, která umožňují odbornou přípravu 8 uchazečů o zaměstnání a/nebo příjemců RSA na 45 hodin obnovitelného zasedání. Z **diagnostiky dovedností a digitálních nástrojů** prováděné poradci pro sociálně-profesní integraci nebo sociálními pracovníky mohou být příjemci odkázáni na školení v délce 45 hodin ve výši 3 půldenní 3 hodiny týdně. Školení bude probíhat na Oullins a Givors v místnostech vybavených alespoň 10 IT stanic. Po skončení kolektivních informací organizovaných pro každé zasedání příjemci potvrdí své členství prostřednictvím smlouvy o závazku k odborné přípravě s dosažitelnými cíli. S každým stážistou se pak uskuteční individuální výcvikový kurz s cílem určit vývoj dovedností. Vzhledem k různorodosti veřejnosti a značným rozdílům v úrovni mezi osobou, která digitální nástroj nezná nebo jen stěží nezná, a osobou, která si přeje posílit své dovednosti, se nám zdá důležité navrhnout dvě různé cesty střídavě: * Cesta „**zahájení**“, která obsahuje základní prvky používání digitální a internetové sítě * cesta „**posílení**“, zaměřená na profesní začlenění. Každý kurz trvá 45 hodin, ve výši 3 půlden (3h) týdně (9h/týden) po celkovou dobu 5 týdnů. Osoba, která využila „základní“ trasu, může být v kontinuitě umístěna na „pokročilém“ kurzu. Na konci kurzu bude stážistovi a po potvrzení pedagogickým koordinátorem vydáno osvědčení o dosaženém výsledku a odkaz na trasu školitelem. Pokročilí stážisté budou také schopni projít B2i. **Obecná metodika návrhu** **středisko denního života, úzce související se sociálně-profesní integrací**. Cílem je zajistit, aby příjemci byli autonomní pro své postupy (vyhledávání nabídek zaměstnání, sjednávání schůzek v prefektuře, čtvrtletní prohlášení CIF, zaslání životopisu a průvodního dopisu, vyhledávání bydlení, simulace APL, čtvrtletní prohlášení RSA, měsíční prohlášení pro Pôleemploi, vytvoření e-mailové adresy, nákup cest SNCF, daně, žádost o informace nebo stažení dokumentů z CPAM, CMU,...) **Adapting media** Zvláštní problém osob v situacích digitálního vyloučení (FLE, negramotnost, odmítnutí nástroje) nás také musí vést k přizpůsobení našeho obsahu, médií a materiálů. Zde by měly být zváženy i tři způsoby: * Použijte video tutoriály přizpůsobené pro naše publikum. Omezení představované psaním je pro lidi v digitální negramotnosti často příliš důležité. Zatímco podpora videa je jádrem současného webu, zdá se, že je nezbytné vytvořit a používat tento typ vhodných médií. * Používejte mobilní média, jako jsou tablety. Skutečně, pokud je tento materiál nevhodný pro kancelářskou automatizaci (i když je možné připojit fyzickou klávesnici), ergonomie a grafická prezentace jsou mnohem rychlejší. * Současné adaptivní a škálovatelné tréninkové moduly. Většina digitálních vzdělávacích aktivit se zaměřuje na zpracování textů a automatizaci kanceláří obecně, zatímco toto využití zdaleka není hlavním využitím našich cílových skupin. Má-li být tato potřeba samozřejmě vzata v úvahu, neměla by být v centru vzdělávacího systému. Informace a komunikace a všechna použití internetu se zdají být mnohem důležitějšími otázkami. **Usnadnění přístupu a podpory pro digitální použití** Prvním limitem představovaným digitální propastí je přístup k nástroji. Lidé totiž často nemají potřebné vybavení nebo mají zastaralé nebo dokonce škodlivé vybavení (nadměrné zpoždění, chybějící aktualizace, viry atd.). Tři koleje se nám zdá zajímavé zvednout tuto brzdu: * **přizpůsobte vzdělávací akce** dalším rozšířenějším/dostupnějším médiím (smartphone, tablety atd.). Ve skutečnosti, zatímco příjemci mají jen zřídka kancelářské automatizační zařízení přizpůsobené domovu, obvykle mají připojený telefon. Kromě toho jsou tyto materiály často méně nákladné a zabírají více a více prostoru v každodenním životě lidí (mobilní aplikace, interaktivní terminály atd.). Příjemci tak budou mít také možnost sledovat školení na svých vlastních nástrojích (mobilní počítač, tablet nebo telefon). * **podporovat lidi při hledání vhodného vybavení**, za nižší cenu, ve spolupráci se stávajícími strukturami (Emmaüs Connect) a při hledání síťového připojení (box, mobilní...) přizpůsobené a za kontrolované náklady. (Czech) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: Navrhovaná opatření v oblasti digitálního vzdělávání jsou rozdělena na 16 zasedání, která umožňují odbornou přípravu 8 uchazečů o zaměstnání a/nebo příjemců RSA na 45 hodin obnovitelného zasedání. Z **diagnostiky dovedností a digitálních nástrojů** prováděné poradci pro sociálně-profesní integraci nebo sociálními pracovníky mohou být příjemci odkázáni na školení v délce 45 hodin ve výši 3 půldenní 3 hodiny týdně. Školení bude probíhat na Oullins a Givors v místnostech vybavených alespoň 10 IT stanic. Po skončení kolektivních informací organizovaných pro každé zasedání příjemci potvrdí své členství prostřednictvím smlouvy o závazku k odborné přípravě s dosažitelnými cíli. S každým stážistou se pak uskuteční individuální výcvikový kurz s cílem určit vývoj dovedností. Vzhledem k různorodosti veřejnosti a značným rozdílům v úrovni mezi osobou, která digitální nástroj nezná nebo jen stěží nezná, a osobou, která si přeje posílit své dovednosti, se nám zdá důležité navrhnout dvě různé cesty střídavě: * Cesta „**zahájení**“, která obsahuje základní prvky používání digitální a internetové sítě * cesta „**posílení**“, zaměřená na profesní začlenění. Každý kurz trvá 45 hodin, ve výši 3 půlden (3h) týdně (9h/týden) po celkovou dobu 5 týdnů. Osoba, která využila „základní“ trasu, může být v kontinuitě umístěna na „pokročilém“ kurzu. Na konci kurzu bude stážistovi a po potvrzení pedagogickým koordinátorem vydáno osvědčení o dosaženém výsledku a odkaz na trasu školitelem. Pokročilí stážisté budou také schopni projít B2i. **Obecná metodika návrhu** **středisko denního života, úzce související se sociálně-profesní integrací**. Cílem je zajistit, aby příjemci byli autonomní pro své postupy (vyhledávání nabídek zaměstnání, sjednávání schůzek v prefektuře, čtvrtletní prohlášení CIF, zaslání životopisu a průvodního dopisu, vyhledávání bydlení, simulace APL, čtvrtletní prohlášení RSA, měsíční prohlášení pro Pôleemploi, vytvoření e-mailové adresy, nákup cest SNCF, daně, žádost o informace nebo stažení dokumentů z CPAM, CMU,...) **Adapting media** Zvláštní problém osob v situacích digitálního vyloučení (FLE, negramotnost, odmítnutí nástroje) nás také musí vést k přizpůsobení našeho obsahu, médií a materiálů. Zde by měly být zváženy i tři způsoby: * Použijte video tutoriály přizpůsobené pro naše publikum. Omezení představované psaním je pro lidi v digitální negramotnosti často příliš důležité. Zatímco podpora videa je jádrem současného webu, zdá se, že je nezbytné vytvořit a používat tento typ vhodných médií. * Používejte mobilní média, jako jsou tablety. Skutečně, pokud je tento materiál nevhodný pro kancelářskou automatizaci (i když je možné připojit fyzickou klávesnici), ergonomie a grafická prezentace jsou mnohem rychlejší. * Současné adaptivní a škálovatelné tréninkové moduly. Většina digitálních vzdělávacích aktivit se zaměřuje na zpracování textů a automatizaci kanceláří obecně, zatímco toto využití zdaleka není hlavním využitím našich cílových skupin. Má-li být tato potřeba samozřejmě vzata v úvahu, neměla by být v centru vzdělávacího systému. Informace a komunikace a všechna použití internetu se zdají být mnohem důležitějšími otázkami. **Usnadnění přístupu a podpory pro digitální použití** Prvním limitem představovaným digitální propastí je přístup k nástroji. Lidé totiž často nemají potřebné vybavení nebo mají zastaralé nebo dokonce škodlivé vybavení (nadměrné zpoždění, chybějící aktualizace, viry atd.). Tři koleje se nám zdá zajímavé zvednout tuto brzdu: * **přizpůsobte vzdělávací akce** dalším rozšířenějším/dostupnějším médiím (smartphone, tablety atd.). Ve skutečnosti, zatímco příjemci mají jen zřídka kancelářské automatizační zařízení přizpůsobené domovu, obvykle mají připojený telefon. Kromě toho jsou tyto materiály často méně nákladné a zabírají více a více prostoru v každodenním životě lidí (mobilní aplikace, interaktivní terminály atd.). Příjemci tak budou mít také možnost sledovat školení na svých vlastních nástrojích (mobilní počítač, tablet nebo telefon). * **podporovat lidi při hledání vhodného vybavení**, za nižší cenu, ve spolupráci se stávajícími strukturami (Emmaüs Connect) a při hledání síťového připojení (box, mobilní...) přizpůsobené a za kontrolované náklady. (Czech) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 12 August 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
Ierosinātie digitālās apmācības pasākumi ir sadalīti 16 sesijās, kas ļauj apmācīt 8 darba meklētājus un/vai RSA labuma guvējus uz 45 stundu ilgu atjaunojamu sesiju. No **prasmju un digitālo rīku diagnostikas**, ko veic sociālās un profesionālās integrācijas konsultanti vai sociālie darbinieki, atbalsta saņēmējus var nosūtīt uz 45 stundu apmācības sesijām ar ātrumu 3 pusdienas 3 stundas nedēļā. Apmācība notiks Oullins un Givors telpās, kas aprīkotas ar vismaz 10 IT stacijām. Beidzoties kolektīvai informācijai, kas tiek organizēta katrai sesijai, saņēmēji apstiprina savu dalību, noslēdzot līgumu par apņemšanos piedalīties apmācībā ar sasniedzamiem mērķiem. Pēc tam kopā ar katru praktikantu tiks organizēts individuāls mācību kurss, lai noteiktu prasmju attīstību. Ņemot vērā sabiedrības daudzveidību un ievērojamās atšķirības līmenī starp personu, kas nezina vai diez vai zina digitālo rīku, un personu, kas vēlas stiprināt savas prasmes, mums šķiet svarīgi ierosināt divus dažādus ceļus, mainot: * Ceļš “** iniciācija**”, kas ietver digitālās un interneta izmantošanas pamatelementus * “**pastiprinājums**” ceļš, kas vērsts uz profesionālo integrāciju. Katrs kurss ilgst 45 stundas ar ātrumu 3 pusdienu (3h) nedēļā (9 stundas nedēļā) kopumā 5 nedēļas. Persona, kas ir guvusi labumu no “pamata” maršruta, var atrasties “uzlabotajā” kursā pēc nepārtrauktības. Pēc pedagoģiskā koordinatora apstiprinājuma kursa beigās praktikantam tiks izsniegts sasniegumu sertifikāts un instruktora atsauce uz ceļu. Uzlabotas praktikanti varēs arī nodot B2i. ** Priekšlikuma vispārējā metodika** **Centra apmācība par ikdienas dzīvi, kas cieši saistīta ar sociāli profesionālo integrāciju**. Mērķis ir padarīt labuma guvējus neatkarīgus attiecībā uz viņu procedūrām (darba piedāvājumu meklēšana, iecelšana prefektūrā, ceturkšņa CIF deklarācija, CV un pavadvēstules nosūtīšana, mājokļu meklēšana, APL simulācija, ceturkšņa RSA deklarācija, ikmēneša deklarācija Pôleemploi, e-pasta adreses izveide, SNCF braucienu iegāde, nodokļi, informācijas pieprasījums vai dokumentu atsaukšana no CPAM, CMU,...) **mediju pielāgošana** **Mediju pielāgošanai** Konkrētajai cilvēku problēmai digitālās atstumtības situācijās (FLE, analfabētisms, instrumenta noraidīšana) arī ir jāpielāgo mūsu saturs, plašsaziņas līdzekļi un materiāli. Šeit atkal būtu jāapsver trīs veidi: * Izmantojiet video konsultācijas, kas pielāgotas mūsu auditorijai. Patiešām, rakstīšanas radītais ierobežojums bieži vien ir pārāk svarīgs digitālā analfabētisma cilvēkiem. Lai gan video atbalsts ir pašreizējā tīmekļa centrā, šķiet svarīgi izveidot un izmantot šāda veida piemērotus plašsaziņas līdzekļus. * Izmantojiet mobilos medijus, piemēram, tabletes. Patiešām, ja šis materiāls nav piemērots biroja automatizācijai (pat ja ir iespējams savienot fizisko tastatūru), ergonomika un grafiskais noformējums padara to daudz ātrāku. * Pašreizējie adaptīvie un mērogojamie mācību moduļi. Lielākā daļa digitālo mācību pasākumu ir vērsti uz teksta apstrādi un biroja automatizāciju kopumā, savukārt šī izmantošana ir tālu no mūsu auditorijas galvenās izmantošanas. Tādēļ, ja šī vajadzība acīmredzami ir jāņem vērā, tai nevajadzētu būt apmācības sistēmas centrā. Informācija un saziņa, kā arī visi interneta izmantošanas veidi, šķiet, ir daudz svarīgāki jautājumi. **Atvieglot piekļuvi digitālai lietošanai un atbalstot to** Pirmais digitālās plaisas ierobežojums ir piekļuve rīkam. Patiešām, cilvēkiem bieži vien nav vajadzīgā aprīkojuma vai nav novecojušu vai pat kaitīgu iekārtu (pārmērīga kavēšanās, trūkst atjauninājumu, vīrusi utt.). Trīs dziesmas mums šķiet interesanti pacelt šo bremzi: * ** pielāgot mācību pasākumu** citiem plašāk izplatītiem/pieejamiem plašsaziņas līdzekļiem (viedtālruņiem, planšetdatoriem utt.). Patiešām, lai gan saņēmējiem reti ir biroja automatizācijas iekārtas, kas pielāgotas mājām, viņiem parasti ir pieslēgts telefons. Turklāt šie materiāli bieži vien ir lētāki un aizņem arvien vairāk vietas cilvēku ikdienas dzīvē (mobilā lietotne, interaktīvie termināļi utt.). Tādējādi saņēmējiem būs arī iespēja piedalīties apmācībā par saviem rīkiem (mobilais dators, planšetdators vai tālrunis). * **atbalstīt cilvēkus, meklējot piemērotu aprīkojumu**, par mazākām izmaksām sadarbībā ar esošajām struktūrām (Emmaüs Connect) un meklējot pielāgotu un kontrolētu tīkla savienojumu (kaste, mobilais...). (Latvian) | |||||||||||||||
| Property / summary: Ierosinātie digitālās apmācības pasākumi ir sadalīti 16 sesijās, kas ļauj apmācīt 8 darba meklētājus un/vai RSA labuma guvējus uz 45 stundu ilgu atjaunojamu sesiju. No **prasmju un digitālo rīku diagnostikas**, ko veic sociālās un profesionālās integrācijas konsultanti vai sociālie darbinieki, atbalsta saņēmējus var nosūtīt uz 45 stundu apmācības sesijām ar ātrumu 3 pusdienas 3 stundas nedēļā. Apmācība notiks Oullins un Givors telpās, kas aprīkotas ar vismaz 10 IT stacijām. Beidzoties kolektīvai informācijai, kas tiek organizēta katrai sesijai, saņēmēji apstiprina savu dalību, noslēdzot līgumu par apņemšanos piedalīties apmācībā ar sasniedzamiem mērķiem. Pēc tam kopā ar katru praktikantu tiks organizēts individuāls mācību kurss, lai noteiktu prasmju attīstību. Ņemot vērā sabiedrības daudzveidību un ievērojamās atšķirības līmenī starp personu, kas nezina vai diez vai zina digitālo rīku, un personu, kas vēlas stiprināt savas prasmes, mums šķiet svarīgi ierosināt divus dažādus ceļus, mainot: * Ceļš “** iniciācija**”, kas ietver digitālās un interneta izmantošanas pamatelementus * “**pastiprinājums**” ceļš, kas vērsts uz profesionālo integrāciju. Katrs kurss ilgst 45 stundas ar ātrumu 3 pusdienu (3h) nedēļā (9 stundas nedēļā) kopumā 5 nedēļas. Persona, kas ir guvusi labumu no “pamata” maršruta, var atrasties “uzlabotajā” kursā pēc nepārtrauktības. Pēc pedagoģiskā koordinatora apstiprinājuma kursa beigās praktikantam tiks izsniegts sasniegumu sertifikāts un instruktora atsauce uz ceļu. Uzlabotas praktikanti varēs arī nodot B2i. ** Priekšlikuma vispārējā metodika** **Centra apmācība par ikdienas dzīvi, kas cieši saistīta ar sociāli profesionālo integrāciju**. Mērķis ir padarīt labuma guvējus neatkarīgus attiecībā uz viņu procedūrām (darba piedāvājumu meklēšana, iecelšana prefektūrā, ceturkšņa CIF deklarācija, CV un pavadvēstules nosūtīšana, mājokļu meklēšana, APL simulācija, ceturkšņa RSA deklarācija, ikmēneša deklarācija Pôleemploi, e-pasta adreses izveide, SNCF braucienu iegāde, nodokļi, informācijas pieprasījums vai dokumentu atsaukšana no CPAM, CMU,...) **mediju pielāgošana** **Mediju pielāgošanai** Konkrētajai cilvēku problēmai digitālās atstumtības situācijās (FLE, analfabētisms, instrumenta noraidīšana) arī ir jāpielāgo mūsu saturs, plašsaziņas līdzekļi un materiāli. Šeit atkal būtu jāapsver trīs veidi: * Izmantojiet video konsultācijas, kas pielāgotas mūsu auditorijai. Patiešām, rakstīšanas radītais ierobežojums bieži vien ir pārāk svarīgs digitālā analfabētisma cilvēkiem. Lai gan video atbalsts ir pašreizējā tīmekļa centrā, šķiet svarīgi izveidot un izmantot šāda veida piemērotus plašsaziņas līdzekļus. * Izmantojiet mobilos medijus, piemēram, tabletes. Patiešām, ja šis materiāls nav piemērots biroja automatizācijai (pat ja ir iespējams savienot fizisko tastatūru), ergonomika un grafiskais noformējums padara to daudz ātrāku. * Pašreizējie adaptīvie un mērogojamie mācību moduļi. Lielākā daļa digitālo mācību pasākumu ir vērsti uz teksta apstrādi un biroja automatizāciju kopumā, savukārt šī izmantošana ir tālu no mūsu auditorijas galvenās izmantošanas. Tādēļ, ja šī vajadzība acīmredzami ir jāņem vērā, tai nevajadzētu būt apmācības sistēmas centrā. Informācija un saziņa, kā arī visi interneta izmantošanas veidi, šķiet, ir daudz svarīgāki jautājumi. **Atvieglot piekļuvi digitālai lietošanai un atbalstot to** Pirmais digitālās plaisas ierobežojums ir piekļuve rīkam. Patiešām, cilvēkiem bieži vien nav vajadzīgā aprīkojuma vai nav novecojušu vai pat kaitīgu iekārtu (pārmērīga kavēšanās, trūkst atjauninājumu, vīrusi utt.). Trīs dziesmas mums šķiet interesanti pacelt šo bremzi: * ** pielāgot mācību pasākumu** citiem plašāk izplatītiem/pieejamiem plašsaziņas līdzekļiem (viedtālruņiem, planšetdatoriem utt.). Patiešām, lai gan saņēmējiem reti ir biroja automatizācijas iekārtas, kas pielāgotas mājām, viņiem parasti ir pieslēgts telefons. Turklāt šie materiāli bieži vien ir lētāki un aizņem arvien vairāk vietas cilvēku ikdienas dzīvē (mobilā lietotne, interaktīvie termināļi utt.). Tādējādi saņēmējiem būs arī iespēja piedalīties apmācībā par saviem rīkiem (mobilais dators, planšetdators vai tālrunis). * **atbalstīt cilvēkus, meklējot piemērotu aprīkojumu**, par mazākām izmaksām sadarbībā ar esošajām struktūrām (Emmaüs Connect) un meklējot pielāgotu un kontrolētu tīkla savienojumu (kaste, mobilais...). (Latvian) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: Ierosinātie digitālās apmācības pasākumi ir sadalīti 16 sesijās, kas ļauj apmācīt 8 darba meklētājus un/vai RSA labuma guvējus uz 45 stundu ilgu atjaunojamu sesiju. No **prasmju un digitālo rīku diagnostikas**, ko veic sociālās un profesionālās integrācijas konsultanti vai sociālie darbinieki, atbalsta saņēmējus var nosūtīt uz 45 stundu apmācības sesijām ar ātrumu 3 pusdienas 3 stundas nedēļā. Apmācība notiks Oullins un Givors telpās, kas aprīkotas ar vismaz 10 IT stacijām. Beidzoties kolektīvai informācijai, kas tiek organizēta katrai sesijai, saņēmēji apstiprina savu dalību, noslēdzot līgumu par apņemšanos piedalīties apmācībā ar sasniedzamiem mērķiem. Pēc tam kopā ar katru praktikantu tiks organizēts individuāls mācību kurss, lai noteiktu prasmju attīstību. Ņemot vērā sabiedrības daudzveidību un ievērojamās atšķirības līmenī starp personu, kas nezina vai diez vai zina digitālo rīku, un personu, kas vēlas stiprināt savas prasmes, mums šķiet svarīgi ierosināt divus dažādus ceļus, mainot: * Ceļš “** iniciācija**”, kas ietver digitālās un interneta izmantošanas pamatelementus * “**pastiprinājums**” ceļš, kas vērsts uz profesionālo integrāciju. Katrs kurss ilgst 45 stundas ar ātrumu 3 pusdienu (3h) nedēļā (9 stundas nedēļā) kopumā 5 nedēļas. Persona, kas ir guvusi labumu no “pamata” maršruta, var atrasties “uzlabotajā” kursā pēc nepārtrauktības. Pēc pedagoģiskā koordinatora apstiprinājuma kursa beigās praktikantam tiks izsniegts sasniegumu sertifikāts un instruktora atsauce uz ceļu. Uzlabotas praktikanti varēs arī nodot B2i. ** Priekšlikuma vispārējā metodika** **Centra apmācība par ikdienas dzīvi, kas cieši saistīta ar sociāli profesionālo integrāciju**. Mērķis ir padarīt labuma guvējus neatkarīgus attiecībā uz viņu procedūrām (darba piedāvājumu meklēšana, iecelšana prefektūrā, ceturkšņa CIF deklarācija, CV un pavadvēstules nosūtīšana, mājokļu meklēšana, APL simulācija, ceturkšņa RSA deklarācija, ikmēneša deklarācija Pôleemploi, e-pasta adreses izveide, SNCF braucienu iegāde, nodokļi, informācijas pieprasījums vai dokumentu atsaukšana no CPAM, CMU,...) **mediju pielāgošana** **Mediju pielāgošanai** Konkrētajai cilvēku problēmai digitālās atstumtības situācijās (FLE, analfabētisms, instrumenta noraidīšana) arī ir jāpielāgo mūsu saturs, plašsaziņas līdzekļi un materiāli. Šeit atkal būtu jāapsver trīs veidi: * Izmantojiet video konsultācijas, kas pielāgotas mūsu auditorijai. Patiešām, rakstīšanas radītais ierobežojums bieži vien ir pārāk svarīgs digitālā analfabētisma cilvēkiem. Lai gan video atbalsts ir pašreizējā tīmekļa centrā, šķiet svarīgi izveidot un izmantot šāda veida piemērotus plašsaziņas līdzekļus. * Izmantojiet mobilos medijus, piemēram, tabletes. Patiešām, ja šis materiāls nav piemērots biroja automatizācijai (pat ja ir iespējams savienot fizisko tastatūru), ergonomika un grafiskais noformējums padara to daudz ātrāku. * Pašreizējie adaptīvie un mērogojamie mācību moduļi. Lielākā daļa digitālo mācību pasākumu ir vērsti uz teksta apstrādi un biroja automatizāciju kopumā, savukārt šī izmantošana ir tālu no mūsu auditorijas galvenās izmantošanas. Tādēļ, ja šī vajadzība acīmredzami ir jāņem vērā, tai nevajadzētu būt apmācības sistēmas centrā. Informācija un saziņa, kā arī visi interneta izmantošanas veidi, šķiet, ir daudz svarīgāki jautājumi. **Atvieglot piekļuvi digitālai lietošanai un atbalstot to** Pirmais digitālās plaisas ierobežojums ir piekļuve rīkam. Patiešām, cilvēkiem bieži vien nav vajadzīgā aprīkojuma vai nav novecojušu vai pat kaitīgu iekārtu (pārmērīga kavēšanās, trūkst atjauninājumu, vīrusi utt.). Trīs dziesmas mums šķiet interesanti pacelt šo bremzi: * ** pielāgot mācību pasākumu** citiem plašāk izplatītiem/pieejamiem plašsaziņas līdzekļiem (viedtālruņiem, planšetdatoriem utt.). Patiešām, lai gan saņēmējiem reti ir biroja automatizācijas iekārtas, kas pielāgotas mājām, viņiem parasti ir pieslēgts telefons. Turklāt šie materiāli bieži vien ir lētāki un aizņem arvien vairāk vietas cilvēku ikdienas dzīvē (mobilā lietotne, interaktīvie termināļi utt.). Tādējādi saņēmējiem būs arī iespēja piedalīties apmācībā par saviem rīkiem (mobilais dators, planšetdators vai tālrunis). * **atbalstīt cilvēkus, meklējot piemērotu aprīkojumu**, par mazākām izmaksām sadarbībā ar esošajām struktūrām (Emmaüs Connect) un meklējot pielāgotu un kontrolētu tīkla savienojumu (kaste, mobilais...). (Latvian) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 12 August 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
Tá na bearta oiliúna digití atá beartaithe roinnte ina 16 sheisiún lena gceadaítear oiliúint a chur ar ochtar cuardaitheoirí poist agus/nó tairbhithe an RSA in aghaidh gach seisiúin in-athnuaite 45 uair an chloig. Ó **dhiagnóisiú scileanna agus uirlisí digiteacha** arna ndéanamh ag comhairleoirí lánpháirtíochta sochghairmiúla nó ag oibrithe sóisialta, féadfar tairbhithe a tharchur chuig seisiúin oiliúna 45 uair an chloig ag ráta 3 leathlá de 3 huaire an chloig in aghaidh na seachtaine. Déanfar an oiliúint ar Oullins agus Givors i seomraí ina bhfuil ar a laghad 10 stáisiún TF. Ag deireadh na faisnéise comhchoitinne a eagraítear do gach seisiún, déanfaidh na tairbhithe a mballraíocht a bhailíochtú trí bhíthin conradh tiomantais d’oiliúint a mbeidh cuspóirí indéanta aige. Déanfar cúrsa oiliúna aonair ansin le gach oiliúnaí chun éabhlóid scileanna a aithint. I bhfianaise éagsúlacht an phobail agus na ndifríochtaí suntasacha sa leibhéal idir duine nach bhfuil an uirlis dhigiteach ar eolas aige nó aici agus duine ar mian leis nó léi a chuid scileanna a neartú, is cosúil go bhfuil sé tábhachtach dúinn dhá chonair éagsúla a mholadh, agus: * Conair “**tionscanta**”, ina bhfuil na bunriachtanais a bhaineann le húsáid dhigiteach agus idirlín * conair “**treisithe**”, atá dírithe ar chomhtháthú ceirde. Maireann gach cúrsa 45 uair an chloig, ag ráta 3 leathlá (3h) sa tseachtain (9h/seachtain) ar feadh 5 seachtaine san iomlán. Is féidir le duine a bhain tairbhe as an mbealach “bunúsach” a bheith suite ar an gcúrsa “ard” i leanúnachas. Ag deireadh an chúrsa, eiseofar deimhniú gnóthachtála chuig an oiliúnaí agus chuig tagairt na conaire ón oiliúnóir tar éis don chomhordaitheoir oideolaíoch é a bhailíochtú. Beidh ardoiliúnaithe in ann pas a fháil sa B2i freisin. **Modheolaíocht ghinearálta an togra** **Oiloiliúint ar an saol laethúil, a bhfuil dlúthbhaint aici le comhtháthú sochghairmiúil**. Is é an aidhm atá ann na tairbhithe a dhéanamh uathrialach as a nósanna imeachta (cuardach le haghaidh tairiscintí poist, ceapacháin a dhéanamh ag an Prefecture, dearbhú ráithiúil CIF, CV agus litir chumhdaigh a sheoladh, cuardach tithíochta, ionsamhlú APL, dearbhú ráithiúil RSA, dearbhú míosúil do Pôleemploi, seoladh ríomhphoist a chruthú, turais SNCF a cheannach, cánacha, iarraidh ar fhaisnéis nó doiciméid a tharraingt siar ón CPAM, CMU,...) ** Meáin Oiriúnaithe** Ní mór dúinn ár n-ábhar, na meáin agus na hábhair a oiriúnú mar thoradh ar fhadhb áirithe na ndaoine i gcásanna eisiaimh dhigitigh (FLE, neamhlitearthacht, diúltú na huirlise). Anseo arís ba chóir trí bhealach a mheas: * Úsáid físeáin teagaisc atá curtha in oiriúint dár lucht féachana. Go deimhin, is minic a bhíonn an srian a léiríonn an scríbhneoireacht ró-tábhachtach do dhaoine i neamhlitearthacht dhigiteach. Cé go bhfuil tacaíocht físe ag croílár an ghréasáin reatha, is cosúil go bhfuil sé riachtanach meáin oiriúnacha den chineál seo a chruthú agus a úsáid. * Bain úsáid as meáin soghluaiste, mar shampla táibléad. Go deimhin, má tá an t-ábhar seo mí-oiriúnach d’uathoibriú oifige (fiú más féidir méarchlár fisiciúil a nascadh), déanann eirgeanamaíocht agus cur i láthair grafach é i bhfad níos tapúla. * Modúil oiliúna oiriúnaitheacha agus inscálaithe a chur i láthair. Díríonn an chuid is mó de na gníomhaíochtaí oiliúna digiteacha ar phróiseáil focal agus ar uathoibriú oifige i gcoitinne, ach tá an úsáid sin i bhfad ó phríomhúsáid ár lucht féachana. Dá bhrí sin, más léir gur gá sin a chur san áireamh, níor cheart é a bheith i gcroílár an chórais oiliúna. Is cosúil gur saincheisteanna i bhfad níos lárnaí iad faisnéis agus cumarsáid, agus gach úsáid a bhaintear as an Idirlíon. Cé gurbh iad Avondale rogha na coitianta tháinig buachaillí GCM le plean agus chuireadar I bhfeidhm é. Go deimhin, is minic nach mbíonn an trealamh is gá ag daoine nó go bhfuil trealamh atá imithe i léig nó fiú díobhálach acu (moill iomarcach, nuashonruithe ar iarraidh, víris, etc.). Is cosúil go bhfuil trí rian suimiúil dúinn chun an coscán seo a ardú: Cé gurbh iad Avondale rogha na coitianta tháinig buachaillí GCM le plean agus chuireadar I bhfeidhm é. Go deimhin, cé gur annamh a bhíonn trealamh uathoibrithe oifige ag tairbhithe atá curtha in oiriúint don bhaile, is iondúil go mbíonn teileafón nasctha acu. Ina theannta sin, is minic nach mbíonn na hábhair sin chomh costasach agus go dtógann siad níos mó spáis i saol laethúil na ndaoine (aip shoghluaiste, críochfoirt idirghníomhacha, etc.). Dá bhrí sin, beidh an deis ag tairbhithe an oiliúint a leanúint ar a n-uirlisí féin (ríomhaire soghluaiste, táibléad nó fón). Cé gurbh iad Avondale rogha na coitianta tháinig buachaillí GCM le plean agus chuireadar I bhfeidhm é. (Irish) | |||||||||||||||
| Property / summary: Tá na bearta oiliúna digití atá beartaithe roinnte ina 16 sheisiún lena gceadaítear oiliúint a chur ar ochtar cuardaitheoirí poist agus/nó tairbhithe an RSA in aghaidh gach seisiúin in-athnuaite 45 uair an chloig. Ó **dhiagnóisiú scileanna agus uirlisí digiteacha** arna ndéanamh ag comhairleoirí lánpháirtíochta sochghairmiúla nó ag oibrithe sóisialta, féadfar tairbhithe a tharchur chuig seisiúin oiliúna 45 uair an chloig ag ráta 3 leathlá de 3 huaire an chloig in aghaidh na seachtaine. Déanfar an oiliúint ar Oullins agus Givors i seomraí ina bhfuil ar a laghad 10 stáisiún TF. Ag deireadh na faisnéise comhchoitinne a eagraítear do gach seisiún, déanfaidh na tairbhithe a mballraíocht a bhailíochtú trí bhíthin conradh tiomantais d’oiliúint a mbeidh cuspóirí indéanta aige. Déanfar cúrsa oiliúna aonair ansin le gach oiliúnaí chun éabhlóid scileanna a aithint. I bhfianaise éagsúlacht an phobail agus na ndifríochtaí suntasacha sa leibhéal idir duine nach bhfuil an uirlis dhigiteach ar eolas aige nó aici agus duine ar mian leis nó léi a chuid scileanna a neartú, is cosúil go bhfuil sé tábhachtach dúinn dhá chonair éagsúla a mholadh, agus: * Conair “**tionscanta**”, ina bhfuil na bunriachtanais a bhaineann le húsáid dhigiteach agus idirlín * conair “**treisithe**”, atá dírithe ar chomhtháthú ceirde. Maireann gach cúrsa 45 uair an chloig, ag ráta 3 leathlá (3h) sa tseachtain (9h/seachtain) ar feadh 5 seachtaine san iomlán. Is féidir le duine a bhain tairbhe as an mbealach “bunúsach” a bheith suite ar an gcúrsa “ard” i leanúnachas. Ag deireadh an chúrsa, eiseofar deimhniú gnóthachtála chuig an oiliúnaí agus chuig tagairt na conaire ón oiliúnóir tar éis don chomhordaitheoir oideolaíoch é a bhailíochtú. Beidh ardoiliúnaithe in ann pas a fháil sa B2i freisin. **Modheolaíocht ghinearálta an togra** **Oiloiliúint ar an saol laethúil, a bhfuil dlúthbhaint aici le comhtháthú sochghairmiúil**. Is é an aidhm atá ann na tairbhithe a dhéanamh uathrialach as a nósanna imeachta (cuardach le haghaidh tairiscintí poist, ceapacháin a dhéanamh ag an Prefecture, dearbhú ráithiúil CIF, CV agus litir chumhdaigh a sheoladh, cuardach tithíochta, ionsamhlú APL, dearbhú ráithiúil RSA, dearbhú míosúil do Pôleemploi, seoladh ríomhphoist a chruthú, turais SNCF a cheannach, cánacha, iarraidh ar fhaisnéis nó doiciméid a tharraingt siar ón CPAM, CMU,...) ** Meáin Oiriúnaithe** Ní mór dúinn ár n-ábhar, na meáin agus na hábhair a oiriúnú mar thoradh ar fhadhb áirithe na ndaoine i gcásanna eisiaimh dhigitigh (FLE, neamhlitearthacht, diúltú na huirlise). Anseo arís ba chóir trí bhealach a mheas: * Úsáid físeáin teagaisc atá curtha in oiriúint dár lucht féachana. Go deimhin, is minic a bhíonn an srian a léiríonn an scríbhneoireacht ró-tábhachtach do dhaoine i neamhlitearthacht dhigiteach. Cé go bhfuil tacaíocht físe ag croílár an ghréasáin reatha, is cosúil go bhfuil sé riachtanach meáin oiriúnacha den chineál seo a chruthú agus a úsáid. * Bain úsáid as meáin soghluaiste, mar shampla táibléad. Go deimhin, má tá an t-ábhar seo mí-oiriúnach d’uathoibriú oifige (fiú más féidir méarchlár fisiciúil a nascadh), déanann eirgeanamaíocht agus cur i láthair grafach é i bhfad níos tapúla. * Modúil oiliúna oiriúnaitheacha agus inscálaithe a chur i láthair. Díríonn an chuid is mó de na gníomhaíochtaí oiliúna digiteacha ar phróiseáil focal agus ar uathoibriú oifige i gcoitinne, ach tá an úsáid sin i bhfad ó phríomhúsáid ár lucht féachana. Dá bhrí sin, más léir gur gá sin a chur san áireamh, níor cheart é a bheith i gcroílár an chórais oiliúna. Is cosúil gur saincheisteanna i bhfad níos lárnaí iad faisnéis agus cumarsáid, agus gach úsáid a bhaintear as an Idirlíon. Cé gurbh iad Avondale rogha na coitianta tháinig buachaillí GCM le plean agus chuireadar I bhfeidhm é. Go deimhin, is minic nach mbíonn an trealamh is gá ag daoine nó go bhfuil trealamh atá imithe i léig nó fiú díobhálach acu (moill iomarcach, nuashonruithe ar iarraidh, víris, etc.). Is cosúil go bhfuil trí rian suimiúil dúinn chun an coscán seo a ardú: Cé gurbh iad Avondale rogha na coitianta tháinig buachaillí GCM le plean agus chuireadar I bhfeidhm é. Go deimhin, cé gur annamh a bhíonn trealamh uathoibrithe oifige ag tairbhithe atá curtha in oiriúint don bhaile, is iondúil go mbíonn teileafón nasctha acu. Ina theannta sin, is minic nach mbíonn na hábhair sin chomh costasach agus go dtógann siad níos mó spáis i saol laethúil na ndaoine (aip shoghluaiste, críochfoirt idirghníomhacha, etc.). Dá bhrí sin, beidh an deis ag tairbhithe an oiliúint a leanúint ar a n-uirlisí féin (ríomhaire soghluaiste, táibléad nó fón). Cé gurbh iad Avondale rogha na coitianta tháinig buachaillí GCM le plean agus chuireadar I bhfeidhm é. (Irish) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: Tá na bearta oiliúna digití atá beartaithe roinnte ina 16 sheisiún lena gceadaítear oiliúint a chur ar ochtar cuardaitheoirí poist agus/nó tairbhithe an RSA in aghaidh gach seisiúin in-athnuaite 45 uair an chloig. Ó **dhiagnóisiú scileanna agus uirlisí digiteacha** arna ndéanamh ag comhairleoirí lánpháirtíochta sochghairmiúla nó ag oibrithe sóisialta, féadfar tairbhithe a tharchur chuig seisiúin oiliúna 45 uair an chloig ag ráta 3 leathlá de 3 huaire an chloig in aghaidh na seachtaine. Déanfar an oiliúint ar Oullins agus Givors i seomraí ina bhfuil ar a laghad 10 stáisiún TF. Ag deireadh na faisnéise comhchoitinne a eagraítear do gach seisiún, déanfaidh na tairbhithe a mballraíocht a bhailíochtú trí bhíthin conradh tiomantais d’oiliúint a mbeidh cuspóirí indéanta aige. Déanfar cúrsa oiliúna aonair ansin le gach oiliúnaí chun éabhlóid scileanna a aithint. I bhfianaise éagsúlacht an phobail agus na ndifríochtaí suntasacha sa leibhéal idir duine nach bhfuil an uirlis dhigiteach ar eolas aige nó aici agus duine ar mian leis nó léi a chuid scileanna a neartú, is cosúil go bhfuil sé tábhachtach dúinn dhá chonair éagsúla a mholadh, agus: * Conair “**tionscanta**”, ina bhfuil na bunriachtanais a bhaineann le húsáid dhigiteach agus idirlín * conair “**treisithe**”, atá dírithe ar chomhtháthú ceirde. Maireann gach cúrsa 45 uair an chloig, ag ráta 3 leathlá (3h) sa tseachtain (9h/seachtain) ar feadh 5 seachtaine san iomlán. Is féidir le duine a bhain tairbhe as an mbealach “bunúsach” a bheith suite ar an gcúrsa “ard” i leanúnachas. Ag deireadh an chúrsa, eiseofar deimhniú gnóthachtála chuig an oiliúnaí agus chuig tagairt na conaire ón oiliúnóir tar éis don chomhordaitheoir oideolaíoch é a bhailíochtú. Beidh ardoiliúnaithe in ann pas a fháil sa B2i freisin. **Modheolaíocht ghinearálta an togra** **Oiloiliúint ar an saol laethúil, a bhfuil dlúthbhaint aici le comhtháthú sochghairmiúil**. Is é an aidhm atá ann na tairbhithe a dhéanamh uathrialach as a nósanna imeachta (cuardach le haghaidh tairiscintí poist, ceapacháin a dhéanamh ag an Prefecture, dearbhú ráithiúil CIF, CV agus litir chumhdaigh a sheoladh, cuardach tithíochta, ionsamhlú APL, dearbhú ráithiúil RSA, dearbhú míosúil do Pôleemploi, seoladh ríomhphoist a chruthú, turais SNCF a cheannach, cánacha, iarraidh ar fhaisnéis nó doiciméid a tharraingt siar ón CPAM, CMU,...) ** Meáin Oiriúnaithe** Ní mór dúinn ár n-ábhar, na meáin agus na hábhair a oiriúnú mar thoradh ar fhadhb áirithe na ndaoine i gcásanna eisiaimh dhigitigh (FLE, neamhlitearthacht, diúltú na huirlise). Anseo arís ba chóir trí bhealach a mheas: * Úsáid físeáin teagaisc atá curtha in oiriúint dár lucht féachana. Go deimhin, is minic a bhíonn an srian a léiríonn an scríbhneoireacht ró-tábhachtach do dhaoine i neamhlitearthacht dhigiteach. Cé go bhfuil tacaíocht físe ag croílár an ghréasáin reatha, is cosúil go bhfuil sé riachtanach meáin oiriúnacha den chineál seo a chruthú agus a úsáid. * Bain úsáid as meáin soghluaiste, mar shampla táibléad. Go deimhin, má tá an t-ábhar seo mí-oiriúnach d’uathoibriú oifige (fiú más féidir méarchlár fisiciúil a nascadh), déanann eirgeanamaíocht agus cur i láthair grafach é i bhfad níos tapúla. * Modúil oiliúna oiriúnaitheacha agus inscálaithe a chur i láthair. Díríonn an chuid is mó de na gníomhaíochtaí oiliúna digiteacha ar phróiseáil focal agus ar uathoibriú oifige i gcoitinne, ach tá an úsáid sin i bhfad ó phríomhúsáid ár lucht féachana. Dá bhrí sin, más léir gur gá sin a chur san áireamh, níor cheart é a bheith i gcroílár an chórais oiliúna. Is cosúil gur saincheisteanna i bhfad níos lárnaí iad faisnéis agus cumarsáid, agus gach úsáid a bhaintear as an Idirlíon. Cé gurbh iad Avondale rogha na coitianta tháinig buachaillí GCM le plean agus chuireadar I bhfeidhm é. Go deimhin, is minic nach mbíonn an trealamh is gá ag daoine nó go bhfuil trealamh atá imithe i léig nó fiú díobhálach acu (moill iomarcach, nuashonruithe ar iarraidh, víris, etc.). Is cosúil go bhfuil trí rian suimiúil dúinn chun an coscán seo a ardú: Cé gurbh iad Avondale rogha na coitianta tháinig buachaillí GCM le plean agus chuireadar I bhfeidhm é. Go deimhin, cé gur annamh a bhíonn trealamh uathoibrithe oifige ag tairbhithe atá curtha in oiriúint don bhaile, is iondúil go mbíonn teileafón nasctha acu. Ina theannta sin, is minic nach mbíonn na hábhair sin chomh costasach agus go dtógann siad níos mó spáis i saol laethúil na ndaoine (aip shoghluaiste, críochfoirt idirghníomhacha, etc.). Dá bhrí sin, beidh an deis ag tairbhithe an oiliúint a leanúint ar a n-uirlisí féin (ríomhaire soghluaiste, táibléad nó fón). Cé gurbh iad Avondale rogha na coitianta tháinig buachaillí GCM le plean agus chuireadar I bhfeidhm é. (Irish) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 12 August 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
Predlagani ukrepi za digitalno usposabljanje so razdeljeni na 16 usposabljanj, ki omogočajo usposabljanje osmih iskalcev zaposlitve in/ali upravičencev RSA za 45-urno obnovljivo usposabljanje. Od **diagnostike znanj in spretnosti ter digitalnih orodij**, ki jih izvajajo svetovalci za socialno-poklicno vključevanje ali socialni delavci, se lahko upravičenci napotijo na 45-urno usposabljanje v višini 3 polovičnih dni po 3 ure na teden. Usposabljanje bo potekalo na Oullinsu in Givorsu v prostorih, opremljenih z vsaj 10 IT postajami. Ob koncu skupnih informacij, organiziranih za vsako sejo, upravičenci potrdijo svoje članstvo s pogodbo o zavezanosti k usposabljanju z uresničljivimi cilji. Nato se bo z vsakim pripravnikom izvedel individualni tečaj usposabljanja, da se ugotovi razvoj znanj in spretnosti. Glede na raznolikost javnosti in velike razlike v ravni med osebo, ki ne pozna ali komaj pozna digitalnega orodja, in osebo, ki želi okrepiti svoje sposobnosti, se nam zdi pomembno predlagati dve različni poti, ki se izmenjujeta: * Pot „**iniciacija**“, ki vsebuje bistvene elemente uporabe digitalnega in interneta * A „**okrepitev**“ pot, osredotočena na poklicno vključevanje. Vsak tečaj traja 45 ur s hitrostjo 3 pol dneva (3 ure) na teden (9 ur/teden) v skupnem trajanju 5 tednov. Oseba, ki je imela korist od „osnovne“ poti, se lahko razporedi na „napreden“ tečaj v kontinuiteti. Ob koncu tečaja praktikantu in referenci vlakovne poti po potrditvi pedagoškega koordinatorja izda potrdilo o opravljenem delu. Napredni pripravniki bodo lahko opravili tudi B2i. **Splošna metodologija predloga** **Centre usposabljanje o vsakdanjem življenju, tesno povezano s socialno-poklicno integracijo**. Cilj je, da upravičenci postanejo samostojni pri svojih postopkih (iskanje ponudb za zaposlitev, imenovanje na prefekturi, četrtletna izjava CIF, pošiljanje življenjepisa in spremnega pisma, iskanje stanovanj, simulacija APL, četrtletna prijava RSA, mesečna prijava na Pôleemploi, ustvarjanje e-poštnega naslova, nakup potovanj SNCF, davki, zahtevek za informacije ali umik dokumentov iz CPAM, CMU,...) **Prilagajanje medijev** Posebna težava ljudi v situacijah digitalne izključenosti (FLE, nepismenost, zavrnitev orodja) nas mora tudi pripeljati k prilagajanju naše vsebine, medijev in materialov. V zvezi s tem je treba ponovno razmisliti o treh načinih: * Uporabite video vaje, prilagojene našim občinstvom. Dejansko je omejitev, ki jo predstavlja pisanje, pogosto preveč pomembna za ljudi v digitalni nepismenosti. Medtem ko je video podpora v središču trenutnega spleta, se zdi nujno ustvariti in uporabljati to vrsto primernih medijev. * Uporabite mobilne medije, kot so tablične računalnike. Če ta material ni primeren za pisarniško avtomatizacijo (tudi če je mogoče povezati fizično tipkovnico), je ergonomija in grafična predstavitev veliko hitrejša. * Predstavljajte prilagodljive in nadgradljive module usposabljanja. Večina digitalnih usposabljanj se osredotoča na obdelavo besedil in pisarniško avtomatizacijo na splošno, medtem ko je ta uporaba daleč od glavne uporabe našega občinstva. Če je torej treba to potrebo seveda upoštevati, ne sme biti v središču sistema usposabljanja. Zdi se, da so informacije in komunikacija ter vse uporabe interneta veliko bolj osrednja vprašanja. **Olajšanje dostopa do digitalne uporabe in podpore zanjo** Prva omejitev, ki jo predstavlja digitalni razkorak, je dostop do orodja. Ljudje pogosto nimajo potrebne opreme ali nimajo zastarele ali celo škodljive opreme (pretirana zamuda, manjkajoče posodobitve, virusi itd.). Tri skladbe se nam zdijo zanimive, da dvignemo to zavoro: * **prilagoditi usposabljanje** drugim bolj razširjenim/dostopnim medijem (pametni telefon, tablični računalniki itd.). Medtem ko upravičenci redko uporabljajo opremo za avtomatizacijo pisarn, ki je prilagojena domu, imajo običajno povezan telefon. Poleg tega so ti materiali pogosto cenejši in zavzemajo vse več prostora v vsakdanjem življenju ljudi (mobilna aplikacija, interaktivni terminali itd.). Tako bodo imeli upravičenci tudi možnost, da se usposabljajo na lastnih orodjih (mobilni osebni računalnik, tablični računalnik ali telefon). * **podpirajte ljudi pri iskanju primerne opreme**, z nižjimi stroški, v partnerstvu z obstoječimi strukturami (Emmaüs Connect) in pri iskanju prilagojene omrežne povezave (polje, mobilna...) in za nadzorovano ceno. (Slovenian) | |||||||||||||||
| Property / summary: Predlagani ukrepi za digitalno usposabljanje so razdeljeni na 16 usposabljanj, ki omogočajo usposabljanje osmih iskalcev zaposlitve in/ali upravičencev RSA za 45-urno obnovljivo usposabljanje. Od **diagnostike znanj in spretnosti ter digitalnih orodij**, ki jih izvajajo svetovalci za socialno-poklicno vključevanje ali socialni delavci, se lahko upravičenci napotijo na 45-urno usposabljanje v višini 3 polovičnih dni po 3 ure na teden. Usposabljanje bo potekalo na Oullinsu in Givorsu v prostorih, opremljenih z vsaj 10 IT postajami. Ob koncu skupnih informacij, organiziranih za vsako sejo, upravičenci potrdijo svoje članstvo s pogodbo o zavezanosti k usposabljanju z uresničljivimi cilji. Nato se bo z vsakim pripravnikom izvedel individualni tečaj usposabljanja, da se ugotovi razvoj znanj in spretnosti. Glede na raznolikost javnosti in velike razlike v ravni med osebo, ki ne pozna ali komaj pozna digitalnega orodja, in osebo, ki želi okrepiti svoje sposobnosti, se nam zdi pomembno predlagati dve različni poti, ki se izmenjujeta: * Pot „**iniciacija**“, ki vsebuje bistvene elemente uporabe digitalnega in interneta * A „**okrepitev**“ pot, osredotočena na poklicno vključevanje. Vsak tečaj traja 45 ur s hitrostjo 3 pol dneva (3 ure) na teden (9 ur/teden) v skupnem trajanju 5 tednov. Oseba, ki je imela korist od „osnovne“ poti, se lahko razporedi na „napreden“ tečaj v kontinuiteti. Ob koncu tečaja praktikantu in referenci vlakovne poti po potrditvi pedagoškega koordinatorja izda potrdilo o opravljenem delu. Napredni pripravniki bodo lahko opravili tudi B2i. **Splošna metodologija predloga** **Centre usposabljanje o vsakdanjem življenju, tesno povezano s socialno-poklicno integracijo**. Cilj je, da upravičenci postanejo samostojni pri svojih postopkih (iskanje ponudb za zaposlitev, imenovanje na prefekturi, četrtletna izjava CIF, pošiljanje življenjepisa in spremnega pisma, iskanje stanovanj, simulacija APL, četrtletna prijava RSA, mesečna prijava na Pôleemploi, ustvarjanje e-poštnega naslova, nakup potovanj SNCF, davki, zahtevek za informacije ali umik dokumentov iz CPAM, CMU,...) **Prilagajanje medijev** Posebna težava ljudi v situacijah digitalne izključenosti (FLE, nepismenost, zavrnitev orodja) nas mora tudi pripeljati k prilagajanju naše vsebine, medijev in materialov. V zvezi s tem je treba ponovno razmisliti o treh načinih: * Uporabite video vaje, prilagojene našim občinstvom. Dejansko je omejitev, ki jo predstavlja pisanje, pogosto preveč pomembna za ljudi v digitalni nepismenosti. Medtem ko je video podpora v središču trenutnega spleta, se zdi nujno ustvariti in uporabljati to vrsto primernih medijev. * Uporabite mobilne medije, kot so tablične računalnike. Če ta material ni primeren za pisarniško avtomatizacijo (tudi če je mogoče povezati fizično tipkovnico), je ergonomija in grafična predstavitev veliko hitrejša. * Predstavljajte prilagodljive in nadgradljive module usposabljanja. Večina digitalnih usposabljanj se osredotoča na obdelavo besedil in pisarniško avtomatizacijo na splošno, medtem ko je ta uporaba daleč od glavne uporabe našega občinstva. Če je torej treba to potrebo seveda upoštevati, ne sme biti v središču sistema usposabljanja. Zdi se, da so informacije in komunikacija ter vse uporabe interneta veliko bolj osrednja vprašanja. **Olajšanje dostopa do digitalne uporabe in podpore zanjo** Prva omejitev, ki jo predstavlja digitalni razkorak, je dostop do orodja. Ljudje pogosto nimajo potrebne opreme ali nimajo zastarele ali celo škodljive opreme (pretirana zamuda, manjkajoče posodobitve, virusi itd.). Tri skladbe se nam zdijo zanimive, da dvignemo to zavoro: * **prilagoditi usposabljanje** drugim bolj razširjenim/dostopnim medijem (pametni telefon, tablični računalniki itd.). Medtem ko upravičenci redko uporabljajo opremo za avtomatizacijo pisarn, ki je prilagojena domu, imajo običajno povezan telefon. Poleg tega so ti materiali pogosto cenejši in zavzemajo vse več prostora v vsakdanjem življenju ljudi (mobilna aplikacija, interaktivni terminali itd.). Tako bodo imeli upravičenci tudi možnost, da se usposabljajo na lastnih orodjih (mobilni osebni računalnik, tablični računalnik ali telefon). * **podpirajte ljudi pri iskanju primerne opreme**, z nižjimi stroški, v partnerstvu z obstoječimi strukturami (Emmaüs Connect) in pri iskanju prilagojene omrežne povezave (polje, mobilna...) in za nadzorovano ceno. (Slovenian) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: Predlagani ukrepi za digitalno usposabljanje so razdeljeni na 16 usposabljanj, ki omogočajo usposabljanje osmih iskalcev zaposlitve in/ali upravičencev RSA za 45-urno obnovljivo usposabljanje. Od **diagnostike znanj in spretnosti ter digitalnih orodij**, ki jih izvajajo svetovalci za socialno-poklicno vključevanje ali socialni delavci, se lahko upravičenci napotijo na 45-urno usposabljanje v višini 3 polovičnih dni po 3 ure na teden. Usposabljanje bo potekalo na Oullinsu in Givorsu v prostorih, opremljenih z vsaj 10 IT postajami. Ob koncu skupnih informacij, organiziranih za vsako sejo, upravičenci potrdijo svoje članstvo s pogodbo o zavezanosti k usposabljanju z uresničljivimi cilji. Nato se bo z vsakim pripravnikom izvedel individualni tečaj usposabljanja, da se ugotovi razvoj znanj in spretnosti. Glede na raznolikost javnosti in velike razlike v ravni med osebo, ki ne pozna ali komaj pozna digitalnega orodja, in osebo, ki želi okrepiti svoje sposobnosti, se nam zdi pomembno predlagati dve različni poti, ki se izmenjujeta: * Pot „**iniciacija**“, ki vsebuje bistvene elemente uporabe digitalnega in interneta * A „**okrepitev**“ pot, osredotočena na poklicno vključevanje. Vsak tečaj traja 45 ur s hitrostjo 3 pol dneva (3 ure) na teden (9 ur/teden) v skupnem trajanju 5 tednov. Oseba, ki je imela korist od „osnovne“ poti, se lahko razporedi na „napreden“ tečaj v kontinuiteti. Ob koncu tečaja praktikantu in referenci vlakovne poti po potrditvi pedagoškega koordinatorja izda potrdilo o opravljenem delu. Napredni pripravniki bodo lahko opravili tudi B2i. **Splošna metodologija predloga** **Centre usposabljanje o vsakdanjem življenju, tesno povezano s socialno-poklicno integracijo**. Cilj je, da upravičenci postanejo samostojni pri svojih postopkih (iskanje ponudb za zaposlitev, imenovanje na prefekturi, četrtletna izjava CIF, pošiljanje življenjepisa in spremnega pisma, iskanje stanovanj, simulacija APL, četrtletna prijava RSA, mesečna prijava na Pôleemploi, ustvarjanje e-poštnega naslova, nakup potovanj SNCF, davki, zahtevek za informacije ali umik dokumentov iz CPAM, CMU,...) **Prilagajanje medijev** Posebna težava ljudi v situacijah digitalne izključenosti (FLE, nepismenost, zavrnitev orodja) nas mora tudi pripeljati k prilagajanju naše vsebine, medijev in materialov. V zvezi s tem je treba ponovno razmisliti o treh načinih: * Uporabite video vaje, prilagojene našim občinstvom. Dejansko je omejitev, ki jo predstavlja pisanje, pogosto preveč pomembna za ljudi v digitalni nepismenosti. Medtem ko je video podpora v središču trenutnega spleta, se zdi nujno ustvariti in uporabljati to vrsto primernih medijev. * Uporabite mobilne medije, kot so tablične računalnike. Če ta material ni primeren za pisarniško avtomatizacijo (tudi če je mogoče povezati fizično tipkovnico), je ergonomija in grafična predstavitev veliko hitrejša. * Predstavljajte prilagodljive in nadgradljive module usposabljanja. Večina digitalnih usposabljanj se osredotoča na obdelavo besedil in pisarniško avtomatizacijo na splošno, medtem ko je ta uporaba daleč od glavne uporabe našega občinstva. Če je torej treba to potrebo seveda upoštevati, ne sme biti v središču sistema usposabljanja. Zdi se, da so informacije in komunikacija ter vse uporabe interneta veliko bolj osrednja vprašanja. **Olajšanje dostopa do digitalne uporabe in podpore zanjo** Prva omejitev, ki jo predstavlja digitalni razkorak, je dostop do orodja. Ljudje pogosto nimajo potrebne opreme ali nimajo zastarele ali celo škodljive opreme (pretirana zamuda, manjkajoče posodobitve, virusi itd.). Tri skladbe se nam zdijo zanimive, da dvignemo to zavoro: * **prilagoditi usposabljanje** drugim bolj razširjenim/dostopnim medijem (pametni telefon, tablični računalniki itd.). Medtem ko upravičenci redko uporabljajo opremo za avtomatizacijo pisarn, ki je prilagojena domu, imajo običajno povezan telefon. Poleg tega so ti materiali pogosto cenejši in zavzemajo vse več prostora v vsakdanjem življenju ljudi (mobilna aplikacija, interaktivni terminali itd.). Tako bodo imeli upravičenci tudi možnost, da se usposabljajo na lastnih orodjih (mobilni osebni računalnik, tablični računalnik ali telefon). * **podpirajte ljudi pri iskanju primerne opreme**, z nižjimi stroški, v partnerstvu z obstoječimi strukturami (Emmaüs Connect) in pri iskanju prilagojene omrežne povezave (polje, mobilna...) in za nadzorovano ceno. (Slovenian) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 12 August 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
Предложените мерки за цифрово обучение са разделени на 16 сесии, които дават възможност за обучение на 8 търсещи работа и/или бенефициери на RSA за 45-часова сесия с възможност за подновяване. От **диагностика на уменията и цифровите инструменти**, извършвана от съветници по социално-професионална интеграция или социални работници, бенефициерите могат да бъдат препратени към обучения с продължителност 45 часа в размер на 3 полудни от 3 часа седмично. Обучението ще се провежда на Oullins и Givors в стаи, оборудвани с най-малко 10 ИТ станции. В края на колективна информация, организирана за всяка сесия, бенефициерите ще валидират членството си чрез договор за ангажимент за обучение с постижими цели. След това ще бъде проведен индивидуален курс на обучение с всеки стажант, за да се определи развитието на уменията. С оглед на многообразието на обществеността и значителните различия в равнището между лице, което не познава или не познава цифровия инструмент, и лице, което желае да засили уменията си, за нас е важно да предложим два различни пътя, които се редуват: * Пътека „**започване**„, съдържаща основните елементи на използването на цифрови технологии и интернет * A „** усилване**“, фокусирана върху професионалната интеграция. Всеки курс продължава 45 часа, в размер на 3 половин ден (3 часа) седмично (9 часа/седмица) за обща продължителност от 5 седмици. Лице, което се е възползвало от „основния„маршрут, може да бъде позиционирано на „напредналия“ курс в приемственост. В края на курса на обучение се издава удостоверение за постижение на обучавания и на референцията на маршрута от обучаващия след валидиране от педагогическия координатор. Напредналите стажанти също ще могат да преминат през B2i. **Обща методология на предложението** ** Обучение в центъра по ежедневие, тясно свързано със социално-професионалната интеграция**. Целта е бенефициерите да станат автономни по отношение на своите процедури (търсене на предложения за работа, записване в префектурата, тримесечна декларация CIF, изпращане на автобиография и мотивационно писмо, търсене на жилища, симулация на APL, тримесечна декларация RSA, месечна декларация до Pôleemploi, създаване на имейл адрес, закупуване на пътувания на SNCF, данъци, искане за информация или отнемане на документи от CPAM, CMU,...) **Адаптиране на медиите** Специфичният проблем на хората в ситуации на цифрово изключване (FLE, неграмотност, отхвърляне на инструмента) също трябва да ни накара да адаптираме нашето съдържание, медии и материали. Тук отново трябва да се разгледат три начина: * Използвайте видео уроци, адаптирани към нашата аудитория. Всъщност ограничението, представлявано от писането, често е твърде важно за хората с цифрова неграмотност. Въпреки че поддръжката на видео е в основата на текущата мрежа, изглежда от съществено значение да се създаде и използва този вид подходящи медии. * Използвайте мобилни медии, като таблети. Всъщност, ако този материал е неподходящ за автоматизация на офиса (дори ако е възможно да се свърже физическа клавиатура), ергономичността и графичната презентация го правят много по-бързо. * Настоящи адаптивни и мащабируеми модули за обучение. Повечето дейности за цифрово обучение са съсредоточени върху текстообработката и автоматизацията на офисите като цяло, докато тази употреба далеч не е основната употреба на нашата аудитория. Следователно, ако тази необходимост очевидно трябва да бъде взета предвид, тя не следва да бъде в центъра на системата за обучение. Информацията и комуникацията, както и всички видове използване на интернет изглежда са много по-важни въпроси. ** Улесняване на достъпа и подкрепата за цифрово използване** Първата граница, представлявана от цифровото разделение, е достъпът до инструмента. В действителност хората често не разполагат с необходимото оборудване или притежават остаряло или дори вредно оборудване (прекомерно забавяне, липсващи актуализации, вируси и т.н.). Три коловоза ни изглеждат интересни да вдигнем спирачката: * **да се адаптира действието за обучение** към други по-широко разпространени/достъпни носители (смартфон, таблети и др.). Всъщност, въпреки че бенефициентите рядко разполагат с оборудване за автоматизация на офис, адаптирано към дома, те обикновено имат свързан телефон. Освен това тези материали често са по-евтини и отнемат все повече място в ежедневието на хората (мобилно приложение, интерактивни терминали и т.н.). По този начин бенефициерите също така ще имат възможност да преминат обучението по свои собствени инструменти (мобилен компютър, таблет или телефон). * **подкрепете хората в търсенето на подходящо оборудване**, на по-ниска цена, в партньорство със съществуващи структури (Emmaüs Connect) и при търсене на мрежова връзка (кутия, мобилен...), адаптирана и на контролирана цена. (Bulgarian) | |||||||||||||||
| Property / summary: Предложените мерки за цифрово обучение са разделени на 16 сесии, които дават възможност за обучение на 8 търсещи работа и/или бенефициери на RSA за 45-часова сесия с възможност за подновяване. От **диагностика на уменията и цифровите инструменти**, извършвана от съветници по социално-професионална интеграция или социални работници, бенефициерите могат да бъдат препратени към обучения с продължителност 45 часа в размер на 3 полудни от 3 часа седмично. Обучението ще се провежда на Oullins и Givors в стаи, оборудвани с най-малко 10 ИТ станции. В края на колективна информация, организирана за всяка сесия, бенефициерите ще валидират членството си чрез договор за ангажимент за обучение с постижими цели. След това ще бъде проведен индивидуален курс на обучение с всеки стажант, за да се определи развитието на уменията. С оглед на многообразието на обществеността и значителните различия в равнището между лице, което не познава или не познава цифровия инструмент, и лице, което желае да засили уменията си, за нас е важно да предложим два различни пътя, които се редуват: * Пътека „**започване**„, съдържаща основните елементи на използването на цифрови технологии и интернет * A „** усилване**“, фокусирана върху професионалната интеграция. Всеки курс продължава 45 часа, в размер на 3 половин ден (3 часа) седмично (9 часа/седмица) за обща продължителност от 5 седмици. Лице, което се е възползвало от „основния„маршрут, може да бъде позиционирано на „напредналия“ курс в приемственост. В края на курса на обучение се издава удостоверение за постижение на обучавания и на референцията на маршрута от обучаващия след валидиране от педагогическия координатор. Напредналите стажанти също ще могат да преминат през B2i. **Обща методология на предложението** ** Обучение в центъра по ежедневие, тясно свързано със социално-професионалната интеграция**. Целта е бенефициерите да станат автономни по отношение на своите процедури (търсене на предложения за работа, записване в префектурата, тримесечна декларация CIF, изпращане на автобиография и мотивационно писмо, търсене на жилища, симулация на APL, тримесечна декларация RSA, месечна декларация до Pôleemploi, създаване на имейл адрес, закупуване на пътувания на SNCF, данъци, искане за информация или отнемане на документи от CPAM, CMU,...) **Адаптиране на медиите** Специфичният проблем на хората в ситуации на цифрово изключване (FLE, неграмотност, отхвърляне на инструмента) също трябва да ни накара да адаптираме нашето съдържание, медии и материали. Тук отново трябва да се разгледат три начина: * Използвайте видео уроци, адаптирани към нашата аудитория. Всъщност ограничението, представлявано от писането, често е твърде важно за хората с цифрова неграмотност. Въпреки че поддръжката на видео е в основата на текущата мрежа, изглежда от съществено значение да се създаде и използва този вид подходящи медии. * Използвайте мобилни медии, като таблети. Всъщност, ако този материал е неподходящ за автоматизация на офиса (дори ако е възможно да се свърже физическа клавиатура), ергономичността и графичната презентация го правят много по-бързо. * Настоящи адаптивни и мащабируеми модули за обучение. Повечето дейности за цифрово обучение са съсредоточени върху текстообработката и автоматизацията на офисите като цяло, докато тази употреба далеч не е основната употреба на нашата аудитория. Следователно, ако тази необходимост очевидно трябва да бъде взета предвид, тя не следва да бъде в центъра на системата за обучение. Информацията и комуникацията, както и всички видове използване на интернет изглежда са много по-важни въпроси. ** Улесняване на достъпа и подкрепата за цифрово използване** Първата граница, представлявана от цифровото разделение, е достъпът до инструмента. В действителност хората често не разполагат с необходимото оборудване или притежават остаряло или дори вредно оборудване (прекомерно забавяне, липсващи актуализации, вируси и т.н.). Три коловоза ни изглеждат интересни да вдигнем спирачката: * **да се адаптира действието за обучение** към други по-широко разпространени/достъпни носители (смартфон, таблети и др.). Всъщност, въпреки че бенефициентите рядко разполагат с оборудване за автоматизация на офис, адаптирано към дома, те обикновено имат свързан телефон. Освен това тези материали често са по-евтини и отнемат все повече място в ежедневието на хората (мобилно приложение, интерактивни терминали и т.н.). По този начин бенефициерите също така ще имат възможност да преминат обучението по свои собствени инструменти (мобилен компютър, таблет или телефон). * **подкрепете хората в търсенето на подходящо оборудване**, на по-ниска цена, в партньорство със съществуващи структури (Emmaüs Connect) и при търсене на мрежова връзка (кутия, мобилен...), адаптирана и на контролирана цена. (Bulgarian) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: Предложените мерки за цифрово обучение са разделени на 16 сесии, които дават възможност за обучение на 8 търсещи работа и/или бенефициери на RSA за 45-часова сесия с възможност за подновяване. От **диагностика на уменията и цифровите инструменти**, извършвана от съветници по социално-професионална интеграция или социални работници, бенефициерите могат да бъдат препратени към обучения с продължителност 45 часа в размер на 3 полудни от 3 часа седмично. Обучението ще се провежда на Oullins и Givors в стаи, оборудвани с най-малко 10 ИТ станции. В края на колективна информация, организирана за всяка сесия, бенефициерите ще валидират членството си чрез договор за ангажимент за обучение с постижими цели. След това ще бъде проведен индивидуален курс на обучение с всеки стажант, за да се определи развитието на уменията. С оглед на многообразието на обществеността и значителните различия в равнището между лице, което не познава или не познава цифровия инструмент, и лице, което желае да засили уменията си, за нас е важно да предложим два различни пътя, които се редуват: * Пътека „**започване**„, съдържаща основните елементи на използването на цифрови технологии и интернет * A „** усилване**“, фокусирана върху професионалната интеграция. Всеки курс продължава 45 часа, в размер на 3 половин ден (3 часа) седмично (9 часа/седмица) за обща продължителност от 5 седмици. Лице, което се е възползвало от „основния„маршрут, може да бъде позиционирано на „напредналия“ курс в приемственост. В края на курса на обучение се издава удостоверение за постижение на обучавания и на референцията на маршрута от обучаващия след валидиране от педагогическия координатор. Напредналите стажанти също ще могат да преминат през B2i. **Обща методология на предложението** ** Обучение в центъра по ежедневие, тясно свързано със социално-професионалната интеграция**. Целта е бенефициерите да станат автономни по отношение на своите процедури (търсене на предложения за работа, записване в префектурата, тримесечна декларация CIF, изпращане на автобиография и мотивационно писмо, търсене на жилища, симулация на APL, тримесечна декларация RSA, месечна декларация до Pôleemploi, създаване на имейл адрес, закупуване на пътувания на SNCF, данъци, искане за информация или отнемане на документи от CPAM, CMU,...) **Адаптиране на медиите** Специфичният проблем на хората в ситуации на цифрово изключване (FLE, неграмотност, отхвърляне на инструмента) също трябва да ни накара да адаптираме нашето съдържание, медии и материали. Тук отново трябва да се разгледат три начина: * Използвайте видео уроци, адаптирани към нашата аудитория. Всъщност ограничението, представлявано от писането, често е твърде важно за хората с цифрова неграмотност. Въпреки че поддръжката на видео е в основата на текущата мрежа, изглежда от съществено значение да се създаде и използва този вид подходящи медии. * Използвайте мобилни медии, като таблети. Всъщност, ако този материал е неподходящ за автоматизация на офиса (дори ако е възможно да се свърже физическа клавиатура), ергономичността и графичната презентация го правят много по-бързо. * Настоящи адаптивни и мащабируеми модули за обучение. Повечето дейности за цифрово обучение са съсредоточени върху текстообработката и автоматизацията на офисите като цяло, докато тази употреба далеч не е основната употреба на нашата аудитория. Следователно, ако тази необходимост очевидно трябва да бъде взета предвид, тя не следва да бъде в центъра на системата за обучение. Информацията и комуникацията, както и всички видове използване на интернет изглежда са много по-важни въпроси. ** Улесняване на достъпа и подкрепата за цифрово използване** Първата граница, представлявана от цифровото разделение, е достъпът до инструмента. В действителност хората често не разполагат с необходимото оборудване или притежават остаряло или дори вредно оборудване (прекомерно забавяне, липсващи актуализации, вируси и т.н.). Три коловоза ни изглеждат интересни да вдигнем спирачката: * **да се адаптира действието за обучение** към други по-широко разпространени/достъпни носители (смартфон, таблети и др.). Всъщност, въпреки че бенефициентите рядко разполагат с оборудване за автоматизация на офис, адаптирано към дома, те обикновено имат свързан телефон. Освен това тези материали често са по-евтини и отнемат все повече място в ежедневието на хората (мобилно приложение, интерактивни терминали и т.н.). По този начин бенефициерите също така ще имат възможност да преминат обучението по свои собствени инструменти (мобилен компютър, таблет или телефон). * **подкрепете хората в търсенето на подходящо оборудване**, на по-ниска цена, в партньорство със съществуващи структури (Emmaüs Connect) и при търсене на мрежова връзка (кутия, мобилен...), адаптирана и на контролирана цена. (Bulgarian) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 12 August 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
Il-miżuri ta’ taħriġ diġitali proposti huma maqsuma f’16-il sessjoni li jippermettu t-taħriġ ta’ 8 persuni li qed ifittxu impjieg u/jew benefiċjarji tal-RSA għal kull sessjoni rinnovabbli ta’ 45 siegħa. Minn **dijanjożi tal-ħiliet u l-għodod diġitali** imwettqa minn konsulenti soċjoprofessjonali dwar l-integrazzjoni jew ħaddiema soċjali, il-benefiċjarji jistgħu jiġu riferuti għal sessjonijiet ta’ taħriġ ta’ 45 siegħa bir-rata ta’ 3 nofstanhar ta’ 3 sigħat fil-ġimgħa. It-taħriġ se jsir fuq Oullins u Givors fi kmamar mgħammra b’mill-inqas 10 stazzjonijiet tal-IT. Fit-tmiem ta’ informazzjoni kollettiva organizzata għal kull sessjoni, il-benefiċjarji jivvalidaw is-sħubija tagħhom permezz ta’ kuntratt ta’ impenn għal taħriġ b’objettivi li jistgħu jintlaħqu. Imbagħad jitwettaq kors ta’ taħriġ individwali ma’ kull apprendist biex tiġi identifikata l-evoluzzjoni tal-ħiliet. Fid-dawl tad-diversità tal-pubbliku u d-differenzi sinifikanti fil-livell bejn persuna li ma tafx jew bilkemm taf l-għodda diġitali u persuna li tixtieq issaħħaħ il-ħiliet tagħha, jidher li huwa importanti għalina li nipproponu żewġ toroq differenti, li jalternaw: * Mogħdija “**initiation**”, li fiha l-essenzjali tal-użu tat-triq diġitali u tal-internet * Triq “**tisħiħ**”, iffukata fuq l-integrazzjoni okkupazzjonali. Kull kors idum 45 siegħa, bir-rata ta’ 3 half-day (3h) fil-ġimgħa (9h/ġimgħa) għal tul totali ta’ 5 ġimgħat. Persuna li tkun ibbenefikat mir-rotta “bażika” tista’ titqiegħed fuq il-kors “avvanzat” f’kontinwità. Fi tmiem il-kors, jinħareġ ċertifikat ta’ kisba lit-trainee u lir-referenza tal-passaġġ mit-trainer wara validazzjoni mill-koordinatur pedagoġiku. It-trainees avvanzati se jkunu jistgħu wkoll jgħaddu mill-B2i. **Metodoloġija ġenerali tal-proposta****Taħriġ taċ-Ċentru dwar il-ħajja ta’ kuljum, marbut mill-qrib mal-integrazzjoni soċjoprofessjonali**. L-għan huwa li l-benefiċjarji jsiru awtonomi għall-proċeduri tagħhom (tiftix għal offerti ta’ impjieg, ħatriet fil-Prefettura, dikjarazzjoni CIF kull tliet xhur, jintbagħtu CV u ittra ta’ akkumpanjament, tfittxija ta’ akkomodazzjoni, simulazzjoni tal-APL, dikjarazzjoni trimestrali tal-RSA, dikjarazzjoni ta’ kull xahar lil Pôleemploi, ħolqien ta’ indirizz elettroniku, xiri ta’ vjaġġi tal-SNCF, taxxi, talba għal informazzjoni jew irtirar ta’ dokumenti mis-CPAM, is-CMU,...) **Adapting media** Il-problema partikolari ta’ persuni f’sitwazzjonijiet ta’ esklużjoni diġitali (FLE, illitteriżmu, ċaħda tal-għodda) għandha twassalna wkoll biex nadattaw il-kontenut, il-midja u l-materjali tagħna. Hawnhekk għal darb’oħra għandhom jiġu kkunsidrati tliet modi: * Uża video tutorials adattati għall-udjenzi tagħna. Fil-fatt, ir-restrizzjoni rrappreżentata mill-kitba ta’ spiss hija importanti wisq għan-nies fl-illitteriżmu diġitali. Filwaqt li l-appoġġ bil-vidjo huwa fil-qalba tal-web attwali, jidher li huwa essenzjali li jinħoloq u jintuża dan it-tip ta’ midja xierqa. * Uża midja mobbli, bħal pilloli. Tabilħaqq, jekk dan il-materjal ma jkunx adattat għall-awtomatizzazzjoni tal-uffiċċju (anki jekk ikun possibbli li tikkonnettja tastiera fiżika), l-ergonomija u l-preżentazzjoni grafika jagħmluha ħafna aktar mgħaġġla. * Jippreżentaw moduli ta’ taħriġ adattivi u skalabbli. Il-biċċa l-kbira tal-attivitajiet ta’ taħriġ diġitali jiffukaw fuq l-ipproċessar tal-kliem u l-awtomatizzazzjoni tal-uffiċċju b’mod ġenerali, filwaqt li dan l-użu huwa ‘l bogħod mill-użu ewlieni tal-udjenzi tagħna. Għalhekk, jekk ovvjament din il-ħtieġa għandha titqies, din m’għandhiex tkun fiċ-ċentru tas-sistema ta’ taħriġ. L-informazzjoni u l-komunikazzjoni, u l-użi kollha tal-Internet jidhru li huma ħafna aktar kwistjonijiet ċentrali. **L-iffaċilitar tal-aċċess għall-użu diġitali u l-appoġġ għalih** L-ewwel limitu rrappreżentat mid-distakk diġitali huwa l-aċċess għall-għodda. Fil-fatt, in-nies ta’ spiss ma jkollhomx it-tagħmir meħtieġ jew ikollhom tagħmir skadut jew saħansitra ta’ ħsara (dewmien eċċessiv, aġġornamenti nieqsa, viruses, eċċ.). Tliet binarji jidhru interessanti għalina biex tneħħi dan il-brejk: * Tadatta l-azzjoni ta’ taħriġ** għal midja oħra aktar mifruxa/aċċessibbli (smartphone, tablets, eċċ.). Tabilħaqq, filwaqt li l-benefiċjarji rarament ikollhom tagħmir ta’ awtomatizzazzjoni tal-uffiċċju adattat għad-dar, normalment ikollhom telefon konness. Barra minn hekk, dawn il-materjali spiss jiswew inqas u jieħdu aktar u aktar spazju fil-ħajja ta’ kuljum tan-nies (app mobbli, terminals interattivi, eċċ.). Għalhekk, il-benefiċjarji se jkollhom ukoll l-opportunità li jsegwu t-taħriġ fuq l-għodod tagħhom stess (PC mobbli, tablet jew telefown). * **appoġġ lin-nies fit-tfittxija għal tagħmir xieraq**, bi spiża inqas, fi sħubija ma’ strutturi eżistenti (Emmaüs Connect) u fit-tfittxija għal konnessjoni ta’ netwerk (kaxxa, mowbajl...) adattata u bi spiża kkontrollata. (Maltese) | |||||||||||||||
| Property / summary: Il-miżuri ta’ taħriġ diġitali proposti huma maqsuma f’16-il sessjoni li jippermettu t-taħriġ ta’ 8 persuni li qed ifittxu impjieg u/jew benefiċjarji tal-RSA għal kull sessjoni rinnovabbli ta’ 45 siegħa. Minn **dijanjożi tal-ħiliet u l-għodod diġitali** imwettqa minn konsulenti soċjoprofessjonali dwar l-integrazzjoni jew ħaddiema soċjali, il-benefiċjarji jistgħu jiġu riferuti għal sessjonijiet ta’ taħriġ ta’ 45 siegħa bir-rata ta’ 3 nofstanhar ta’ 3 sigħat fil-ġimgħa. It-taħriġ se jsir fuq Oullins u Givors fi kmamar mgħammra b’mill-inqas 10 stazzjonijiet tal-IT. Fit-tmiem ta’ informazzjoni kollettiva organizzata għal kull sessjoni, il-benefiċjarji jivvalidaw is-sħubija tagħhom permezz ta’ kuntratt ta’ impenn għal taħriġ b’objettivi li jistgħu jintlaħqu. Imbagħad jitwettaq kors ta’ taħriġ individwali ma’ kull apprendist biex tiġi identifikata l-evoluzzjoni tal-ħiliet. Fid-dawl tad-diversità tal-pubbliku u d-differenzi sinifikanti fil-livell bejn persuna li ma tafx jew bilkemm taf l-għodda diġitali u persuna li tixtieq issaħħaħ il-ħiliet tagħha, jidher li huwa importanti għalina li nipproponu żewġ toroq differenti, li jalternaw: * Mogħdija “**initiation**”, li fiha l-essenzjali tal-użu tat-triq diġitali u tal-internet * Triq “**tisħiħ**”, iffukata fuq l-integrazzjoni okkupazzjonali. Kull kors idum 45 siegħa, bir-rata ta’ 3 half-day (3h) fil-ġimgħa (9h/ġimgħa) għal tul totali ta’ 5 ġimgħat. Persuna li tkun ibbenefikat mir-rotta “bażika” tista’ titqiegħed fuq il-kors “avvanzat” f’kontinwità. Fi tmiem il-kors, jinħareġ ċertifikat ta’ kisba lit-trainee u lir-referenza tal-passaġġ mit-trainer wara validazzjoni mill-koordinatur pedagoġiku. It-trainees avvanzati se jkunu jistgħu wkoll jgħaddu mill-B2i. **Metodoloġija ġenerali tal-proposta****Taħriġ taċ-Ċentru dwar il-ħajja ta’ kuljum, marbut mill-qrib mal-integrazzjoni soċjoprofessjonali**. L-għan huwa li l-benefiċjarji jsiru awtonomi għall-proċeduri tagħhom (tiftix għal offerti ta’ impjieg, ħatriet fil-Prefettura, dikjarazzjoni CIF kull tliet xhur, jintbagħtu CV u ittra ta’ akkumpanjament, tfittxija ta’ akkomodazzjoni, simulazzjoni tal-APL, dikjarazzjoni trimestrali tal-RSA, dikjarazzjoni ta’ kull xahar lil Pôleemploi, ħolqien ta’ indirizz elettroniku, xiri ta’ vjaġġi tal-SNCF, taxxi, talba għal informazzjoni jew irtirar ta’ dokumenti mis-CPAM, is-CMU,...) **Adapting media** Il-problema partikolari ta’ persuni f’sitwazzjonijiet ta’ esklużjoni diġitali (FLE, illitteriżmu, ċaħda tal-għodda) għandha twassalna wkoll biex nadattaw il-kontenut, il-midja u l-materjali tagħna. Hawnhekk għal darb’oħra għandhom jiġu kkunsidrati tliet modi: * Uża video tutorials adattati għall-udjenzi tagħna. Fil-fatt, ir-restrizzjoni rrappreżentata mill-kitba ta’ spiss hija importanti wisq għan-nies fl-illitteriżmu diġitali. Filwaqt li l-appoġġ bil-vidjo huwa fil-qalba tal-web attwali, jidher li huwa essenzjali li jinħoloq u jintuża dan it-tip ta’ midja xierqa. * Uża midja mobbli, bħal pilloli. Tabilħaqq, jekk dan il-materjal ma jkunx adattat għall-awtomatizzazzjoni tal-uffiċċju (anki jekk ikun possibbli li tikkonnettja tastiera fiżika), l-ergonomija u l-preżentazzjoni grafika jagħmluha ħafna aktar mgħaġġla. * Jippreżentaw moduli ta’ taħriġ adattivi u skalabbli. Il-biċċa l-kbira tal-attivitajiet ta’ taħriġ diġitali jiffukaw fuq l-ipproċessar tal-kliem u l-awtomatizzazzjoni tal-uffiċċju b’mod ġenerali, filwaqt li dan l-użu huwa ‘l bogħod mill-użu ewlieni tal-udjenzi tagħna. Għalhekk, jekk ovvjament din il-ħtieġa għandha titqies, din m’għandhiex tkun fiċ-ċentru tas-sistema ta’ taħriġ. L-informazzjoni u l-komunikazzjoni, u l-użi kollha tal-Internet jidhru li huma ħafna aktar kwistjonijiet ċentrali. **L-iffaċilitar tal-aċċess għall-użu diġitali u l-appoġġ għalih** L-ewwel limitu rrappreżentat mid-distakk diġitali huwa l-aċċess għall-għodda. Fil-fatt, in-nies ta’ spiss ma jkollhomx it-tagħmir meħtieġ jew ikollhom tagħmir skadut jew saħansitra ta’ ħsara (dewmien eċċessiv, aġġornamenti nieqsa, viruses, eċċ.). Tliet binarji jidhru interessanti għalina biex tneħħi dan il-brejk: * Tadatta l-azzjoni ta’ taħriġ** għal midja oħra aktar mifruxa/aċċessibbli (smartphone, tablets, eċċ.). Tabilħaqq, filwaqt li l-benefiċjarji rarament ikollhom tagħmir ta’ awtomatizzazzjoni tal-uffiċċju adattat għad-dar, normalment ikollhom telefon konness. Barra minn hekk, dawn il-materjali spiss jiswew inqas u jieħdu aktar u aktar spazju fil-ħajja ta’ kuljum tan-nies (app mobbli, terminals interattivi, eċċ.). Għalhekk, il-benefiċjarji se jkollhom ukoll l-opportunità li jsegwu t-taħriġ fuq l-għodod tagħhom stess (PC mobbli, tablet jew telefown). * **appoġġ lin-nies fit-tfittxija għal tagħmir xieraq**, bi spiża inqas, fi sħubija ma’ strutturi eżistenti (Emmaüs Connect) u fit-tfittxija għal konnessjoni ta’ netwerk (kaxxa, mowbajl...) adattata u bi spiża kkontrollata. (Maltese) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: Il-miżuri ta’ taħriġ diġitali proposti huma maqsuma f’16-il sessjoni li jippermettu t-taħriġ ta’ 8 persuni li qed ifittxu impjieg u/jew benefiċjarji tal-RSA għal kull sessjoni rinnovabbli ta’ 45 siegħa. Minn **dijanjożi tal-ħiliet u l-għodod diġitali** imwettqa minn konsulenti soċjoprofessjonali dwar l-integrazzjoni jew ħaddiema soċjali, il-benefiċjarji jistgħu jiġu riferuti għal sessjonijiet ta’ taħriġ ta’ 45 siegħa bir-rata ta’ 3 nofstanhar ta’ 3 sigħat fil-ġimgħa. It-taħriġ se jsir fuq Oullins u Givors fi kmamar mgħammra b’mill-inqas 10 stazzjonijiet tal-IT. Fit-tmiem ta’ informazzjoni kollettiva organizzata għal kull sessjoni, il-benefiċjarji jivvalidaw is-sħubija tagħhom permezz ta’ kuntratt ta’ impenn għal taħriġ b’objettivi li jistgħu jintlaħqu. Imbagħad jitwettaq kors ta’ taħriġ individwali ma’ kull apprendist biex tiġi identifikata l-evoluzzjoni tal-ħiliet. Fid-dawl tad-diversità tal-pubbliku u d-differenzi sinifikanti fil-livell bejn persuna li ma tafx jew bilkemm taf l-għodda diġitali u persuna li tixtieq issaħħaħ il-ħiliet tagħha, jidher li huwa importanti għalina li nipproponu żewġ toroq differenti, li jalternaw: * Mogħdija “**initiation**”, li fiha l-essenzjali tal-użu tat-triq diġitali u tal-internet * Triq “**tisħiħ**”, iffukata fuq l-integrazzjoni okkupazzjonali. Kull kors idum 45 siegħa, bir-rata ta’ 3 half-day (3h) fil-ġimgħa (9h/ġimgħa) għal tul totali ta’ 5 ġimgħat. Persuna li tkun ibbenefikat mir-rotta “bażika” tista’ titqiegħed fuq il-kors “avvanzat” f’kontinwità. Fi tmiem il-kors, jinħareġ ċertifikat ta’ kisba lit-trainee u lir-referenza tal-passaġġ mit-trainer wara validazzjoni mill-koordinatur pedagoġiku. It-trainees avvanzati se jkunu jistgħu wkoll jgħaddu mill-B2i. **Metodoloġija ġenerali tal-proposta****Taħriġ taċ-Ċentru dwar il-ħajja ta’ kuljum, marbut mill-qrib mal-integrazzjoni soċjoprofessjonali**. L-għan huwa li l-benefiċjarji jsiru awtonomi għall-proċeduri tagħhom (tiftix għal offerti ta’ impjieg, ħatriet fil-Prefettura, dikjarazzjoni CIF kull tliet xhur, jintbagħtu CV u ittra ta’ akkumpanjament, tfittxija ta’ akkomodazzjoni, simulazzjoni tal-APL, dikjarazzjoni trimestrali tal-RSA, dikjarazzjoni ta’ kull xahar lil Pôleemploi, ħolqien ta’ indirizz elettroniku, xiri ta’ vjaġġi tal-SNCF, taxxi, talba għal informazzjoni jew irtirar ta’ dokumenti mis-CPAM, is-CMU,...) **Adapting media** Il-problema partikolari ta’ persuni f’sitwazzjonijiet ta’ esklużjoni diġitali (FLE, illitteriżmu, ċaħda tal-għodda) għandha twassalna wkoll biex nadattaw il-kontenut, il-midja u l-materjali tagħna. Hawnhekk għal darb’oħra għandhom jiġu kkunsidrati tliet modi: * Uża video tutorials adattati għall-udjenzi tagħna. Fil-fatt, ir-restrizzjoni rrappreżentata mill-kitba ta’ spiss hija importanti wisq għan-nies fl-illitteriżmu diġitali. Filwaqt li l-appoġġ bil-vidjo huwa fil-qalba tal-web attwali, jidher li huwa essenzjali li jinħoloq u jintuża dan it-tip ta’ midja xierqa. * Uża midja mobbli, bħal pilloli. Tabilħaqq, jekk dan il-materjal ma jkunx adattat għall-awtomatizzazzjoni tal-uffiċċju (anki jekk ikun possibbli li tikkonnettja tastiera fiżika), l-ergonomija u l-preżentazzjoni grafika jagħmluha ħafna aktar mgħaġġla. * Jippreżentaw moduli ta’ taħriġ adattivi u skalabbli. Il-biċċa l-kbira tal-attivitajiet ta’ taħriġ diġitali jiffukaw fuq l-ipproċessar tal-kliem u l-awtomatizzazzjoni tal-uffiċċju b’mod ġenerali, filwaqt li dan l-użu huwa ‘l bogħod mill-użu ewlieni tal-udjenzi tagħna. Għalhekk, jekk ovvjament din il-ħtieġa għandha titqies, din m’għandhiex tkun fiċ-ċentru tas-sistema ta’ taħriġ. L-informazzjoni u l-komunikazzjoni, u l-użi kollha tal-Internet jidhru li huma ħafna aktar kwistjonijiet ċentrali. **L-iffaċilitar tal-aċċess għall-użu diġitali u l-appoġġ għalih** L-ewwel limitu rrappreżentat mid-distakk diġitali huwa l-aċċess għall-għodda. Fil-fatt, in-nies ta’ spiss ma jkollhomx it-tagħmir meħtieġ jew ikollhom tagħmir skadut jew saħansitra ta’ ħsara (dewmien eċċessiv, aġġornamenti nieqsa, viruses, eċċ.). Tliet binarji jidhru interessanti għalina biex tneħħi dan il-brejk: * Tadatta l-azzjoni ta’ taħriġ** għal midja oħra aktar mifruxa/aċċessibbli (smartphone, tablets, eċċ.). Tabilħaqq, filwaqt li l-benefiċjarji rarament ikollhom tagħmir ta’ awtomatizzazzjoni tal-uffiċċju adattat għad-dar, normalment ikollhom telefon konness. Barra minn hekk, dawn il-materjali spiss jiswew inqas u jieħdu aktar u aktar spazju fil-ħajja ta’ kuljum tan-nies (app mobbli, terminals interattivi, eċċ.). Għalhekk, il-benefiċjarji se jkollhom ukoll l-opportunità li jsegwu t-taħriġ fuq l-għodod tagħhom stess (PC mobbli, tablet jew telefown). * **appoġġ lin-nies fit-tfittxija għal tagħmir xieraq**, bi spiża inqas, fi sħubija ma’ strutturi eżistenti (Emmaüs Connect) u fit-tfittxija għal konnessjoni ta’ netwerk (kaxxa, mowbajl...) adattata u bi spiża kkontrollata. (Maltese) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 12 August 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
As medidas de formação digital propostas estão divididas em 16 sessões que permitem a formação de 8 candidatos a emprego e/ou beneficiários da RSA por sessão renovável de 45 horas. A partir de um **diagnóstico de competências e ferramentas digitais** realizado por conselheiros de integração socioprofissional ou assistentes sociais, os beneficiários podem ser encaminhados para sessões de formação de 45 horas, à taxa de 3 meios-dias de 3 horas por semana. O treinamento será realizado em Oullins e Givors em salas equipadas com pelo menos 10 estações de TI. No final de uma informação coletiva organizada para cada sessão, os beneficiários validarão a sua adesão através de um contrato de compromisso de formação com objetivos alcançáveis. Em seguida, será realizado um curso de formação individual com cada formando para identificar a evolução das competências. Tendo em conta a diversidade do público e as diferenças significativas no nível entre uma pessoa que não conhece ou mal conhece a ferramenta digital e uma pessoa que deseja reforçar as suas competências, parece-nos importante propor dois caminhos diferentes, alternando: * Um caminho «**iniciação**», contendo o essencial do uso do digital e da internet * Um caminho «**reforço**», voltado para a integração ocupacional. Cada curso dura 45 horas, à taxa de 3 meio-dia (3h) por semana (9h/semana) por uma duração total de 5 semanas. Uma pessoa que tenha beneficiado da rota «básica» pode ser posicionada no curso «avançado» em continuidade. No final do curso, será emitido um certificado de conclusão ao estagiário e à referência do canal horário pelo formador após validação pelo coordenador pedagógico. Os estagiários avançados poderão também passar o B2i. **Metodologia geral da proposta** ** Formação do Centro sobre o quotidiano, estreitamente ligada à integração socioprofissional**. O objetivo é tornar os beneficiários autônomos para seus procedimentos (procura de ofertas de emprego, marcação na Prefeitura, declaração CIF trimestral, envio de um CV e uma carta de apresentação, busca de moradia, simulação de APL, declaração trimestral RSA, declaração mensal à Pôleemploi, criação de um endereço de e-mail, compra de viagens SNCF, impostos, solicitação de informações ou retirada de documentos do CPAM, CMU,...) **Adaptação de mídia** O problema particular das pessoas em situação de exclusão digital (FLE, analfabetismo, rejeição da ferramenta) também deve nos levar a adaptar nossos conteúdos, mídias e materiais. Mais uma vez, três maneiras devem ser consideradas: * Use tutoriais em vídeo adaptados ao nosso público. Na verdade, a restrição representada pela escrita é muitas vezes demasiado importante para as pessoas em analfabetismo digital. Embora o suporte de vídeo esteja no coração da web atual, parece essencial criar e usar esse tipo de mídia adequada. * Use mídia móvel, como tablets. De fato, se este material é inadequado para automação de escritório (mesmo que seja possível conectar um teclado físico), ergonomia e apresentação gráfica torná-lo muito mais rápido. * Apresentar módulos de treinamento adaptáveis e escaláveis. A maioria das atividades de treinamento digital se concentra em processamento de texto e automação de escritório em geral, enquanto essa utilização está longe do uso principal de nossos públicos. Por conseguinte, se esta necessidade for obviamente tida em conta, não deve estar no centro do sistema de formação. A informação e a comunicação, bem como todas as utilizações da Internet, parecem ser questões muito mais centrais. **Facilitar o acesso e o suporte para uso digital** O primeiro limite representado pela divisão digital é o acesso à ferramenta. Com efeito, muitas vezes as pessoas não têm o equipamento necessário ou possuem equipamento obsoleto ou mesmo nocivo (atraso excessivo, falta de atualizações, vírus, etc.). Três faixas parecem-nos interessantes para levantarmos este travão: * **adaptar a ação de treinamento** para outros meios de comunicação mais difundidos/acessíveis (smartphone, tablets, etc.). Com efeito, embora os beneficiários raramente disponham de equipamento de automatização de escritório adaptado ao domicílio, têm geralmente um telefone ligado. Além disso, estes materiais são frequentemente menos dispendiosos e ocupam cada vez mais espaço na vida quotidiana das pessoas (app móvel, terminais interativos, etc.). Assim, os beneficiários também terão a oportunidade de seguir o treinamento em suas próprias ferramentas (PC móvel, tablet ou telefone). * **apoiar pessoas na busca de equipamentos adequados**, a um custo mais pequeno, em parceria com estruturas existentes (Emmaüs Connect) e na busca de uma conexão de rede (caixa, móvel...) adaptada e a custo controlado. (Portuguese) | |||||||||||||||
| Property / summary: As medidas de formação digital propostas estão divididas em 16 sessões que permitem a formação de 8 candidatos a emprego e/ou beneficiários da RSA por sessão renovável de 45 horas. A partir de um **diagnóstico de competências e ferramentas digitais** realizado por conselheiros de integração socioprofissional ou assistentes sociais, os beneficiários podem ser encaminhados para sessões de formação de 45 horas, à taxa de 3 meios-dias de 3 horas por semana. O treinamento será realizado em Oullins e Givors em salas equipadas com pelo menos 10 estações de TI. No final de uma informação coletiva organizada para cada sessão, os beneficiários validarão a sua adesão através de um contrato de compromisso de formação com objetivos alcançáveis. Em seguida, será realizado um curso de formação individual com cada formando para identificar a evolução das competências. Tendo em conta a diversidade do público e as diferenças significativas no nível entre uma pessoa que não conhece ou mal conhece a ferramenta digital e uma pessoa que deseja reforçar as suas competências, parece-nos importante propor dois caminhos diferentes, alternando: * Um caminho «**iniciação**», contendo o essencial do uso do digital e da internet * Um caminho «**reforço**», voltado para a integração ocupacional. Cada curso dura 45 horas, à taxa de 3 meio-dia (3h) por semana (9h/semana) por uma duração total de 5 semanas. Uma pessoa que tenha beneficiado da rota «básica» pode ser posicionada no curso «avançado» em continuidade. No final do curso, será emitido um certificado de conclusão ao estagiário e à referência do canal horário pelo formador após validação pelo coordenador pedagógico. Os estagiários avançados poderão também passar o B2i. **Metodologia geral da proposta** ** Formação do Centro sobre o quotidiano, estreitamente ligada à integração socioprofissional**. O objetivo é tornar os beneficiários autônomos para seus procedimentos (procura de ofertas de emprego, marcação na Prefeitura, declaração CIF trimestral, envio de um CV e uma carta de apresentação, busca de moradia, simulação de APL, declaração trimestral RSA, declaração mensal à Pôleemploi, criação de um endereço de e-mail, compra de viagens SNCF, impostos, solicitação de informações ou retirada de documentos do CPAM, CMU,...) **Adaptação de mídia** O problema particular das pessoas em situação de exclusão digital (FLE, analfabetismo, rejeição da ferramenta) também deve nos levar a adaptar nossos conteúdos, mídias e materiais. Mais uma vez, três maneiras devem ser consideradas: * Use tutoriais em vídeo adaptados ao nosso público. Na verdade, a restrição representada pela escrita é muitas vezes demasiado importante para as pessoas em analfabetismo digital. Embora o suporte de vídeo esteja no coração da web atual, parece essencial criar e usar esse tipo de mídia adequada. * Use mídia móvel, como tablets. De fato, se este material é inadequado para automação de escritório (mesmo que seja possível conectar um teclado físico), ergonomia e apresentação gráfica torná-lo muito mais rápido. * Apresentar módulos de treinamento adaptáveis e escaláveis. A maioria das atividades de treinamento digital se concentra em processamento de texto e automação de escritório em geral, enquanto essa utilização está longe do uso principal de nossos públicos. Por conseguinte, se esta necessidade for obviamente tida em conta, não deve estar no centro do sistema de formação. A informação e a comunicação, bem como todas as utilizações da Internet, parecem ser questões muito mais centrais. **Facilitar o acesso e o suporte para uso digital** O primeiro limite representado pela divisão digital é o acesso à ferramenta. Com efeito, muitas vezes as pessoas não têm o equipamento necessário ou possuem equipamento obsoleto ou mesmo nocivo (atraso excessivo, falta de atualizações, vírus, etc.). Três faixas parecem-nos interessantes para levantarmos este travão: * **adaptar a ação de treinamento** para outros meios de comunicação mais difundidos/acessíveis (smartphone, tablets, etc.). Com efeito, embora os beneficiários raramente disponham de equipamento de automatização de escritório adaptado ao domicílio, têm geralmente um telefone ligado. Além disso, estes materiais são frequentemente menos dispendiosos e ocupam cada vez mais espaço na vida quotidiana das pessoas (app móvel, terminais interativos, etc.). Assim, os beneficiários também terão a oportunidade de seguir o treinamento em suas próprias ferramentas (PC móvel, tablet ou telefone). * **apoiar pessoas na busca de equipamentos adequados**, a um custo mais pequeno, em parceria com estruturas existentes (Emmaüs Connect) e na busca de uma conexão de rede (caixa, móvel...) adaptada e a custo controlado. (Portuguese) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: As medidas de formação digital propostas estão divididas em 16 sessões que permitem a formação de 8 candidatos a emprego e/ou beneficiários da RSA por sessão renovável de 45 horas. A partir de um **diagnóstico de competências e ferramentas digitais** realizado por conselheiros de integração socioprofissional ou assistentes sociais, os beneficiários podem ser encaminhados para sessões de formação de 45 horas, à taxa de 3 meios-dias de 3 horas por semana. O treinamento será realizado em Oullins e Givors em salas equipadas com pelo menos 10 estações de TI. No final de uma informação coletiva organizada para cada sessão, os beneficiários validarão a sua adesão através de um contrato de compromisso de formação com objetivos alcançáveis. Em seguida, será realizado um curso de formação individual com cada formando para identificar a evolução das competências. Tendo em conta a diversidade do público e as diferenças significativas no nível entre uma pessoa que não conhece ou mal conhece a ferramenta digital e uma pessoa que deseja reforçar as suas competências, parece-nos importante propor dois caminhos diferentes, alternando: * Um caminho «**iniciação**», contendo o essencial do uso do digital e da internet * Um caminho «**reforço**», voltado para a integração ocupacional. Cada curso dura 45 horas, à taxa de 3 meio-dia (3h) por semana (9h/semana) por uma duração total de 5 semanas. Uma pessoa que tenha beneficiado da rota «básica» pode ser posicionada no curso «avançado» em continuidade. No final do curso, será emitido um certificado de conclusão ao estagiário e à referência do canal horário pelo formador após validação pelo coordenador pedagógico. Os estagiários avançados poderão também passar o B2i. **Metodologia geral da proposta** ** Formação do Centro sobre o quotidiano, estreitamente ligada à integração socioprofissional**. O objetivo é tornar os beneficiários autônomos para seus procedimentos (procura de ofertas de emprego, marcação na Prefeitura, declaração CIF trimestral, envio de um CV e uma carta de apresentação, busca de moradia, simulação de APL, declaração trimestral RSA, declaração mensal à Pôleemploi, criação de um endereço de e-mail, compra de viagens SNCF, impostos, solicitação de informações ou retirada de documentos do CPAM, CMU,...) **Adaptação de mídia** O problema particular das pessoas em situação de exclusão digital (FLE, analfabetismo, rejeição da ferramenta) também deve nos levar a adaptar nossos conteúdos, mídias e materiais. Mais uma vez, três maneiras devem ser consideradas: * Use tutoriais em vídeo adaptados ao nosso público. Na verdade, a restrição representada pela escrita é muitas vezes demasiado importante para as pessoas em analfabetismo digital. Embora o suporte de vídeo esteja no coração da web atual, parece essencial criar e usar esse tipo de mídia adequada. * Use mídia móvel, como tablets. De fato, se este material é inadequado para automação de escritório (mesmo que seja possível conectar um teclado físico), ergonomia e apresentação gráfica torná-lo muito mais rápido. * Apresentar módulos de treinamento adaptáveis e escaláveis. A maioria das atividades de treinamento digital se concentra em processamento de texto e automação de escritório em geral, enquanto essa utilização está longe do uso principal de nossos públicos. Por conseguinte, se esta necessidade for obviamente tida em conta, não deve estar no centro do sistema de formação. A informação e a comunicação, bem como todas as utilizações da Internet, parecem ser questões muito mais centrais. **Facilitar o acesso e o suporte para uso digital** O primeiro limite representado pela divisão digital é o acesso à ferramenta. Com efeito, muitas vezes as pessoas não têm o equipamento necessário ou possuem equipamento obsoleto ou mesmo nocivo (atraso excessivo, falta de atualizações, vírus, etc.). Três faixas parecem-nos interessantes para levantarmos este travão: * **adaptar a ação de treinamento** para outros meios de comunicação mais difundidos/acessíveis (smartphone, tablets, etc.). Com efeito, embora os beneficiários raramente disponham de equipamento de automatização de escritório adaptado ao domicílio, têm geralmente um telefone ligado. Além disso, estes materiais são frequentemente menos dispendiosos e ocupam cada vez mais espaço na vida quotidiana das pessoas (app móvel, terminais interativos, etc.). Assim, os beneficiários também terão a oportunidade de seguir o treinamento em suas próprias ferramentas (PC móvel, tablet ou telefone). * **apoiar pessoas na busca de equipamentos adequados**, a um custo mais pequeno, em parceria com estruturas existentes (Emmaüs Connect) e na busca de uma conexão de rede (caixa, móvel...) adaptada e a custo controlado. (Portuguese) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 12 August 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
De foreslåede digitale uddannelsesforanstaltninger er opdelt i 16 kurser, der giver mulighed for uddannelse af otte jobsøgende og/eller støttemodtagere i RSA pr. 45 timer, der kan fornyes. Ud fra en **diagnosticering af færdigheder og digitale værktøjer**, der udføres af socialrådgivere eller socialrådgivere, kan støttemodtagerne henvises til kurser på 45 timer med en hastighed på 3 halve dage på 3 timer om ugen. Uddannelsen vil blive gennemført på Oullins og Givors i lokaler udstyret med mindst 10 IT-stationer. Ved afslutningen af en kollektiv information, der organiseres for hvert møde, validerer modtagerne deres medlemskab ved hjælp af en kontrakt om forpligtelse til uddannelse med opnåelige mål. Der vil derefter blive gennemført et individuelt uddannelseskursus med hver enkelt praktikant for at identificere udviklingen i færdighederne. I betragtning af offentlighedens forskelligartethed og de betydelige forskelle i niveauet mellem en person, der ikke eller næsten kender det digitale værktøj, og en person, der ønsker at styrke sine færdigheder, forekommer det vigtigt for os at foreslå to forskellige veje, skiftevis: * En vej "**indledning**", der indeholder de væsentlige elementer i brugen af digitalt udstyr og internettet * A "**forstærkning**" med fokus på erhvervsmæssig integration. Hvert kursus varer 45 timer med en hastighed på 3 halve dage (3h) pr. uge (9 timer/uge) i en samlet varighed på 5 uger. En person, der har nydt godt af den "grundlæggende" rute, kan placeres på det "avancerede" kursus i kontinuitet. Ved kursets afslutning udsteder underviseren et kvalifikationsbevis til praktikanten og til kanalreferencen, efter at den pædagogiske koordinator har valideret det. Avancerede praktikanter vil også kunne passere B2i. **Den generelle metode i forslaget****Centeruddannelse i dagligdagen, tæt forbundet med social og faglig integration**. Målet er at gøre støttemodtagerne selvstændige for deres procedurer (søgning efter jobtilbud, udnævnelser i præfekturet, kvartalsvis CIF-erklæring, afsendelse af et CV og et følgebrev, boligsøgning, APL-simulering, kvartalsvis RSA-erklæring, månedlig anmeldelse til Pôleemploi, oprettelse af en e-mailadresse, køb af SNCF-rejser, skatter, anmodning om oplysninger eller tilbagetrækning af dokumenter fra CPAM, CMU,...) **Tilpasning af medier** Det særlige problem for mennesker i situationer med digital udstødelse (FLE, analfabetisme, afvisning af værktøjet) skal også føre os til at tilpasse vores indhold, medier og materialer. Her bør der igen tages hensyn til tre måder: * Brug video tutorials tilpasset vores publikum. Faktisk er den begrænsning, som skrivemåden udgør, ofte for vigtig for folk i digital analfabetisme. Mens videosupport er kernen i det nuværende web, synes det vigtigt at oprette og bruge denne type passende medier. * Brug mobile medier, såsom tabletter. Faktisk, hvis dette materiale er uegnet til kontorautomatisering (selv om det er muligt at tilslutte et fysisk tastatur), ergonomi og grafisk præsentation gør det meget hurtigere. * Nuværende adaptive og skalerbare træningsmoduler. De fleste digitale uddannelsesaktiviteter fokuserer på tekstbehandling og kontorautomatisering generelt, mens denne brug langt fra er den primære anvendelse af vores målgrupper. Hvis der naturligvis skal tages hensyn til dette behov, bør det derfor ikke være i centrum for uddannelsessystemet. Information og kommunikation og alle anvendelser af internettet synes at være langt mere centrale spørgsmål. ** Fremme af adgang til og støtte til digital brug** Den første grænse, som den digitale kløft repræsenterer, er adgangen til værktøjet. Faktisk har folk ofte ikke det nødvendige udstyr eller har forældet eller endog skadeligt udstyr (overdreven forsinkelse, manglende opdateringer, virus osv.). Tre spor synes interessant for os at løfte denne bremse: ***Tilpasse uddannelsesaktionen** til andre mere udbredte/tilgængelige medier (smartphone, tablets osv.). Selv om støttemodtagerne sjældent har kontorautomatiseringsudstyr, der er tilpasset hjemmet, har de som regel en tilsluttet telefon. Desuden er disse materialer ofte billigere og tager mere og mere plads i folks dagligdag (mobilapp, interaktive terminaler osv.). Støttemodtagerne vil således også få mulighed for at følge uddannelsen på deres egne værktøjer (mobil pc, tablet eller telefon). ***Støtte folk i søgningen efter egnet udstyr**, til en lavere pris, i partnerskab med eksisterende strukturer (Emmaüs Connect) og på søgningen efter en netværksforbindelse (boks, mobil...) tilpasset og til kontrollerede omkostninger. (Danish) | |||||||||||||||
| Property / summary: De foreslåede digitale uddannelsesforanstaltninger er opdelt i 16 kurser, der giver mulighed for uddannelse af otte jobsøgende og/eller støttemodtagere i RSA pr. 45 timer, der kan fornyes. Ud fra en **diagnosticering af færdigheder og digitale værktøjer**, der udføres af socialrådgivere eller socialrådgivere, kan støttemodtagerne henvises til kurser på 45 timer med en hastighed på 3 halve dage på 3 timer om ugen. Uddannelsen vil blive gennemført på Oullins og Givors i lokaler udstyret med mindst 10 IT-stationer. Ved afslutningen af en kollektiv information, der organiseres for hvert møde, validerer modtagerne deres medlemskab ved hjælp af en kontrakt om forpligtelse til uddannelse med opnåelige mål. Der vil derefter blive gennemført et individuelt uddannelseskursus med hver enkelt praktikant for at identificere udviklingen i færdighederne. I betragtning af offentlighedens forskelligartethed og de betydelige forskelle i niveauet mellem en person, der ikke eller næsten kender det digitale værktøj, og en person, der ønsker at styrke sine færdigheder, forekommer det vigtigt for os at foreslå to forskellige veje, skiftevis: * En vej "**indledning**", der indeholder de væsentlige elementer i brugen af digitalt udstyr og internettet * A "**forstærkning**" med fokus på erhvervsmæssig integration. Hvert kursus varer 45 timer med en hastighed på 3 halve dage (3h) pr. uge (9 timer/uge) i en samlet varighed på 5 uger. En person, der har nydt godt af den "grundlæggende" rute, kan placeres på det "avancerede" kursus i kontinuitet. Ved kursets afslutning udsteder underviseren et kvalifikationsbevis til praktikanten og til kanalreferencen, efter at den pædagogiske koordinator har valideret det. Avancerede praktikanter vil også kunne passere B2i. **Den generelle metode i forslaget****Centeruddannelse i dagligdagen, tæt forbundet med social og faglig integration**. Målet er at gøre støttemodtagerne selvstændige for deres procedurer (søgning efter jobtilbud, udnævnelser i præfekturet, kvartalsvis CIF-erklæring, afsendelse af et CV og et følgebrev, boligsøgning, APL-simulering, kvartalsvis RSA-erklæring, månedlig anmeldelse til Pôleemploi, oprettelse af en e-mailadresse, køb af SNCF-rejser, skatter, anmodning om oplysninger eller tilbagetrækning af dokumenter fra CPAM, CMU,...) **Tilpasning af medier** Det særlige problem for mennesker i situationer med digital udstødelse (FLE, analfabetisme, afvisning af værktøjet) skal også føre os til at tilpasse vores indhold, medier og materialer. Her bør der igen tages hensyn til tre måder: * Brug video tutorials tilpasset vores publikum. Faktisk er den begrænsning, som skrivemåden udgør, ofte for vigtig for folk i digital analfabetisme. Mens videosupport er kernen i det nuværende web, synes det vigtigt at oprette og bruge denne type passende medier. * Brug mobile medier, såsom tabletter. Faktisk, hvis dette materiale er uegnet til kontorautomatisering (selv om det er muligt at tilslutte et fysisk tastatur), ergonomi og grafisk præsentation gør det meget hurtigere. * Nuværende adaptive og skalerbare træningsmoduler. De fleste digitale uddannelsesaktiviteter fokuserer på tekstbehandling og kontorautomatisering generelt, mens denne brug langt fra er den primære anvendelse af vores målgrupper. Hvis der naturligvis skal tages hensyn til dette behov, bør det derfor ikke være i centrum for uddannelsessystemet. Information og kommunikation og alle anvendelser af internettet synes at være langt mere centrale spørgsmål. ** Fremme af adgang til og støtte til digital brug** Den første grænse, som den digitale kløft repræsenterer, er adgangen til værktøjet. Faktisk har folk ofte ikke det nødvendige udstyr eller har forældet eller endog skadeligt udstyr (overdreven forsinkelse, manglende opdateringer, virus osv.). Tre spor synes interessant for os at løfte denne bremse: ***Tilpasse uddannelsesaktionen** til andre mere udbredte/tilgængelige medier (smartphone, tablets osv.). Selv om støttemodtagerne sjældent har kontorautomatiseringsudstyr, der er tilpasset hjemmet, har de som regel en tilsluttet telefon. Desuden er disse materialer ofte billigere og tager mere og mere plads i folks dagligdag (mobilapp, interaktive terminaler osv.). Støttemodtagerne vil således også få mulighed for at følge uddannelsen på deres egne værktøjer (mobil pc, tablet eller telefon). ***Støtte folk i søgningen efter egnet udstyr**, til en lavere pris, i partnerskab med eksisterende strukturer (Emmaüs Connect) og på søgningen efter en netværksforbindelse (boks, mobil...) tilpasset og til kontrollerede omkostninger. (Danish) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: De foreslåede digitale uddannelsesforanstaltninger er opdelt i 16 kurser, der giver mulighed for uddannelse af otte jobsøgende og/eller støttemodtagere i RSA pr. 45 timer, der kan fornyes. Ud fra en **diagnosticering af færdigheder og digitale værktøjer**, der udføres af socialrådgivere eller socialrådgivere, kan støttemodtagerne henvises til kurser på 45 timer med en hastighed på 3 halve dage på 3 timer om ugen. Uddannelsen vil blive gennemført på Oullins og Givors i lokaler udstyret med mindst 10 IT-stationer. Ved afslutningen af en kollektiv information, der organiseres for hvert møde, validerer modtagerne deres medlemskab ved hjælp af en kontrakt om forpligtelse til uddannelse med opnåelige mål. Der vil derefter blive gennemført et individuelt uddannelseskursus med hver enkelt praktikant for at identificere udviklingen i færdighederne. I betragtning af offentlighedens forskelligartethed og de betydelige forskelle i niveauet mellem en person, der ikke eller næsten kender det digitale værktøj, og en person, der ønsker at styrke sine færdigheder, forekommer det vigtigt for os at foreslå to forskellige veje, skiftevis: * En vej "**indledning**", der indeholder de væsentlige elementer i brugen af digitalt udstyr og internettet * A "**forstærkning**" med fokus på erhvervsmæssig integration. Hvert kursus varer 45 timer med en hastighed på 3 halve dage (3h) pr. uge (9 timer/uge) i en samlet varighed på 5 uger. En person, der har nydt godt af den "grundlæggende" rute, kan placeres på det "avancerede" kursus i kontinuitet. Ved kursets afslutning udsteder underviseren et kvalifikationsbevis til praktikanten og til kanalreferencen, efter at den pædagogiske koordinator har valideret det. Avancerede praktikanter vil også kunne passere B2i. **Den generelle metode i forslaget****Centeruddannelse i dagligdagen, tæt forbundet med social og faglig integration**. Målet er at gøre støttemodtagerne selvstændige for deres procedurer (søgning efter jobtilbud, udnævnelser i præfekturet, kvartalsvis CIF-erklæring, afsendelse af et CV og et følgebrev, boligsøgning, APL-simulering, kvartalsvis RSA-erklæring, månedlig anmeldelse til Pôleemploi, oprettelse af en e-mailadresse, køb af SNCF-rejser, skatter, anmodning om oplysninger eller tilbagetrækning af dokumenter fra CPAM, CMU,...) **Tilpasning af medier** Det særlige problem for mennesker i situationer med digital udstødelse (FLE, analfabetisme, afvisning af værktøjet) skal også føre os til at tilpasse vores indhold, medier og materialer. Her bør der igen tages hensyn til tre måder: * Brug video tutorials tilpasset vores publikum. Faktisk er den begrænsning, som skrivemåden udgør, ofte for vigtig for folk i digital analfabetisme. Mens videosupport er kernen i det nuværende web, synes det vigtigt at oprette og bruge denne type passende medier. * Brug mobile medier, såsom tabletter. Faktisk, hvis dette materiale er uegnet til kontorautomatisering (selv om det er muligt at tilslutte et fysisk tastatur), ergonomi og grafisk præsentation gør det meget hurtigere. * Nuværende adaptive og skalerbare træningsmoduler. De fleste digitale uddannelsesaktiviteter fokuserer på tekstbehandling og kontorautomatisering generelt, mens denne brug langt fra er den primære anvendelse af vores målgrupper. Hvis der naturligvis skal tages hensyn til dette behov, bør det derfor ikke være i centrum for uddannelsessystemet. Information og kommunikation og alle anvendelser af internettet synes at være langt mere centrale spørgsmål. ** Fremme af adgang til og støtte til digital brug** Den første grænse, som den digitale kløft repræsenterer, er adgangen til værktøjet. Faktisk har folk ofte ikke det nødvendige udstyr eller har forældet eller endog skadeligt udstyr (overdreven forsinkelse, manglende opdateringer, virus osv.). Tre spor synes interessant for os at løfte denne bremse: ***Tilpasse uddannelsesaktionen** til andre mere udbredte/tilgængelige medier (smartphone, tablets osv.). Selv om støttemodtagerne sjældent har kontorautomatiseringsudstyr, der er tilpasset hjemmet, har de som regel en tilsluttet telefon. Desuden er disse materialer ofte billigere og tager mere og mere plads i folks dagligdag (mobilapp, interaktive terminaler osv.). Støttemodtagerne vil således også få mulighed for at følge uddannelsen på deres egne værktøjer (mobil pc, tablet eller telefon). ***Støtte folk i søgningen efter egnet udstyr**, til en lavere pris, i partnerskab med eksisterende strukturer (Emmaüs Connect) og på søgningen efter en netværksforbindelse (boks, mobil...) tilpasset og til kontrollerede omkostninger. (Danish) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 12 August 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
Măsurile de formare digitală propuse sunt împărțite în 16 sesiuni care permit formarea a 8 persoane aflate în căutarea unui loc de muncă și/sau beneficiari ai RSA pentru o sesiune de 45 de ore care poate fi reînnoită. Dintr-un **diagnostic al competențelor și instrumentelor digitale** efectuat de consilieri socio-profesioniști în integrare sau de asistenți sociali, beneficiarii pot fi direcționați la sesiuni de formare de 45 de ore, la o rată de 3 jumătăți de zi de 3 ore pe săptămână. Instruirea se va desfășura pe Oullins și Givors în încăperi dotate cu cel puțin 10 stații IT. La finalul unei informări colective organizate pentru fiecare sesiune, beneficiarii își vor valida calitatea de membru printr-un contract de angajament pentru formare cu obiective realizabile. Apoi se va desfășura un curs individual de formare cu fiecare stagiar pentru a identifica evoluția competențelor. Având în vedere diversitatea publicului și diferențele semnificative în ceea ce privește nivelul dintre o persoană care nu cunoaște sau nu cunoaște instrumentul digital și o persoană care dorește să își consolideze competențele, pare important să propunem două căi diferite, alternând: * O cale „**inițiere**”, care conține elementele esențiale ale utilizării digitale și a internetului * o cale „** de consolidare**”, axată pe integrarea ocupațională. Fiecare curs durează 45 de ore, cu o rată de 3 jumătăți de zi (3h) pe săptămână (9 ore/săptămână) pentru o durată totală de 5 săptămâni. O persoană care a beneficiat de ruta „de bază” poate fi poziționată pe cursul „avansat” în continuare. La sfârșitul cursului, un certificat de realizare va fi eliberat stagiarului și referinței trasei de către formator după validarea de către coordonatorul pedagogic. Stagiarii avansați vor putea, de asemenea, să treacă B2i. **Metodologia generală a propunerii** **Centrul de formare privind viața de zi cu zi, strâns legat de integrarea socio-profesională**. Scopul este de a face beneficiarii autonomi în ceea ce privește procedurile lor (căutarea ofertelor de locuri de muncă, efectuarea de numiri la Prefectură, declarația CIF trimestrială, trimiterea unui CV și a unei scrisori de intenție, căutarea locuinței, simularea APL, declarația trimestrială RSA, declarația lunară la Pôleemploi, crearea unei adrese de e-mail, achiziționarea de călătorii SNCF, taxe, solicitarea de informații sau retragerea documentelor din CPAM, UPC,...) **Adaptarea mass-media** Problema specială a persoanelor în situații de excludere digitală (FLE, analfabetism, respingerea instrumentului) trebuie să ne conducă, de asemenea, la adaptarea conținutului, a mass-media și a materialelor. Din nou, ar trebui avute în vedere trei moduri: * Utilizați tutoriale video adaptate publicului nostru. Într-adevăr, constrângerea reprezentată de scriere este adesea prea importantă pentru persoanele aflate în analfabetism digital. În timp ce suportul video se află în centrul actualului web, pare esențial să se creeze și să se utilizeze acest tip de suport adecvat. * Utilizați suporturi mobile, cum ar fi tablete. Într-adevăr, dacă acest material nu este adecvat pentru automatizarea birourilor (chiar dacă este posibil să se conecteze o tastatură fizică), ergonomia și prezentarea grafică o fac mult mai rapidă. * Prezent module de formare adaptive și scalabile. Cele mai multe activități de formare digitală se concentrează pe procesarea textelor și automatizarea birourilor în general, în timp ce această utilizare este departe de principala utilizare a publicului nostru. Prin urmare, dacă este evident că această necesitate trebuie luată în considerare, aceasta nu ar trebui să se afle în centrul sistemului de formare. Informarea și comunicarea, precum și toate utilizările internetului par a fi aspecte mult mai centrale. **Facilitarea accesului și suportului pentru utilizarea digitală** Prima limită reprezentată de decalajul digital este accesul la instrument. Într-adevăr, adesea, oamenii nu dispun de echipamentele necesare sau posedă echipamente învechite sau chiar dăunătoare (întârziere excesivă, actualizări lipsă, viruși etc.). Trei piese par interesante pentru noi pentru a ridica această frână: * **adaptați acțiunea de formare** la alte suporturi mai răspândite/accesibile (smartphone, tablete etc.). Într-adevăr, deși beneficiarii au rareori echipamente de automatizare a birourilor adaptate locuinței, aceștia au, de obicei, un telefon conectat. În plus, aceste materiale sunt adesea mai puțin costisitoare și ocupă din ce în ce mai mult spațiu în viața de zi cu zi a oamenilor (aplicație mobilă, terminale interactive etc.). Astfel, beneficiarii vor avea, de asemenea, posibilitatea de a urma cursurile de formare pe propriile instrumente (PC mobil, tabletă sau telefon). * **sprijin pentru oameni în căutarea de echipamente adecvate**, la un cost mai mic, în parteneriat cu structurile existente (Emmaüs Connect) și în căutarea unei conexiuni la rețea (casetă, mobil...) adaptate și la un cost controlat. (Romanian) | |||||||||||||||
| Property / summary: Măsurile de formare digitală propuse sunt împărțite în 16 sesiuni care permit formarea a 8 persoane aflate în căutarea unui loc de muncă și/sau beneficiari ai RSA pentru o sesiune de 45 de ore care poate fi reînnoită. Dintr-un **diagnostic al competențelor și instrumentelor digitale** efectuat de consilieri socio-profesioniști în integrare sau de asistenți sociali, beneficiarii pot fi direcționați la sesiuni de formare de 45 de ore, la o rată de 3 jumătăți de zi de 3 ore pe săptămână. Instruirea se va desfășura pe Oullins și Givors în încăperi dotate cu cel puțin 10 stații IT. La finalul unei informări colective organizate pentru fiecare sesiune, beneficiarii își vor valida calitatea de membru printr-un contract de angajament pentru formare cu obiective realizabile. Apoi se va desfășura un curs individual de formare cu fiecare stagiar pentru a identifica evoluția competențelor. Având în vedere diversitatea publicului și diferențele semnificative în ceea ce privește nivelul dintre o persoană care nu cunoaște sau nu cunoaște instrumentul digital și o persoană care dorește să își consolideze competențele, pare important să propunem două căi diferite, alternând: * O cale „**inițiere**”, care conține elementele esențiale ale utilizării digitale și a internetului * o cale „** de consolidare**”, axată pe integrarea ocupațională. Fiecare curs durează 45 de ore, cu o rată de 3 jumătăți de zi (3h) pe săptămână (9 ore/săptămână) pentru o durată totală de 5 săptămâni. O persoană care a beneficiat de ruta „de bază” poate fi poziționată pe cursul „avansat” în continuare. La sfârșitul cursului, un certificat de realizare va fi eliberat stagiarului și referinței trasei de către formator după validarea de către coordonatorul pedagogic. Stagiarii avansați vor putea, de asemenea, să treacă B2i. **Metodologia generală a propunerii** **Centrul de formare privind viața de zi cu zi, strâns legat de integrarea socio-profesională**. Scopul este de a face beneficiarii autonomi în ceea ce privește procedurile lor (căutarea ofertelor de locuri de muncă, efectuarea de numiri la Prefectură, declarația CIF trimestrială, trimiterea unui CV și a unei scrisori de intenție, căutarea locuinței, simularea APL, declarația trimestrială RSA, declarația lunară la Pôleemploi, crearea unei adrese de e-mail, achiziționarea de călătorii SNCF, taxe, solicitarea de informații sau retragerea documentelor din CPAM, UPC,...) **Adaptarea mass-media** Problema specială a persoanelor în situații de excludere digitală (FLE, analfabetism, respingerea instrumentului) trebuie să ne conducă, de asemenea, la adaptarea conținutului, a mass-media și a materialelor. Din nou, ar trebui avute în vedere trei moduri: * Utilizați tutoriale video adaptate publicului nostru. Într-adevăr, constrângerea reprezentată de scriere este adesea prea importantă pentru persoanele aflate în analfabetism digital. În timp ce suportul video se află în centrul actualului web, pare esențial să se creeze și să se utilizeze acest tip de suport adecvat. * Utilizați suporturi mobile, cum ar fi tablete. Într-adevăr, dacă acest material nu este adecvat pentru automatizarea birourilor (chiar dacă este posibil să se conecteze o tastatură fizică), ergonomia și prezentarea grafică o fac mult mai rapidă. * Prezent module de formare adaptive și scalabile. Cele mai multe activități de formare digitală se concentrează pe procesarea textelor și automatizarea birourilor în general, în timp ce această utilizare este departe de principala utilizare a publicului nostru. Prin urmare, dacă este evident că această necesitate trebuie luată în considerare, aceasta nu ar trebui să se afle în centrul sistemului de formare. Informarea și comunicarea, precum și toate utilizările internetului par a fi aspecte mult mai centrale. **Facilitarea accesului și suportului pentru utilizarea digitală** Prima limită reprezentată de decalajul digital este accesul la instrument. Într-adevăr, adesea, oamenii nu dispun de echipamentele necesare sau posedă echipamente învechite sau chiar dăunătoare (întârziere excesivă, actualizări lipsă, viruși etc.). Trei piese par interesante pentru noi pentru a ridica această frână: * **adaptați acțiunea de formare** la alte suporturi mai răspândite/accesibile (smartphone, tablete etc.). Într-adevăr, deși beneficiarii au rareori echipamente de automatizare a birourilor adaptate locuinței, aceștia au, de obicei, un telefon conectat. În plus, aceste materiale sunt adesea mai puțin costisitoare și ocupă din ce în ce mai mult spațiu în viața de zi cu zi a oamenilor (aplicație mobilă, terminale interactive etc.). Astfel, beneficiarii vor avea, de asemenea, posibilitatea de a urma cursurile de formare pe propriile instrumente (PC mobil, tabletă sau telefon). * **sprijin pentru oameni în căutarea de echipamente adecvate**, la un cost mai mic, în parteneriat cu structurile existente (Emmaüs Connect) și în căutarea unei conexiuni la rețea (casetă, mobil...) adaptate și la un cost controlat. (Romanian) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: Măsurile de formare digitală propuse sunt împărțite în 16 sesiuni care permit formarea a 8 persoane aflate în căutarea unui loc de muncă și/sau beneficiari ai RSA pentru o sesiune de 45 de ore care poate fi reînnoită. Dintr-un **diagnostic al competențelor și instrumentelor digitale** efectuat de consilieri socio-profesioniști în integrare sau de asistenți sociali, beneficiarii pot fi direcționați la sesiuni de formare de 45 de ore, la o rată de 3 jumătăți de zi de 3 ore pe săptămână. Instruirea se va desfășura pe Oullins și Givors în încăperi dotate cu cel puțin 10 stații IT. La finalul unei informări colective organizate pentru fiecare sesiune, beneficiarii își vor valida calitatea de membru printr-un contract de angajament pentru formare cu obiective realizabile. Apoi se va desfășura un curs individual de formare cu fiecare stagiar pentru a identifica evoluția competențelor. Având în vedere diversitatea publicului și diferențele semnificative în ceea ce privește nivelul dintre o persoană care nu cunoaște sau nu cunoaște instrumentul digital și o persoană care dorește să își consolideze competențele, pare important să propunem două căi diferite, alternând: * O cale „**inițiere**”, care conține elementele esențiale ale utilizării digitale și a internetului * o cale „** de consolidare**”, axată pe integrarea ocupațională. Fiecare curs durează 45 de ore, cu o rată de 3 jumătăți de zi (3h) pe săptămână (9 ore/săptămână) pentru o durată totală de 5 săptămâni. O persoană care a beneficiat de ruta „de bază” poate fi poziționată pe cursul „avansat” în continuare. La sfârșitul cursului, un certificat de realizare va fi eliberat stagiarului și referinței trasei de către formator după validarea de către coordonatorul pedagogic. Stagiarii avansați vor putea, de asemenea, să treacă B2i. **Metodologia generală a propunerii** **Centrul de formare privind viața de zi cu zi, strâns legat de integrarea socio-profesională**. Scopul este de a face beneficiarii autonomi în ceea ce privește procedurile lor (căutarea ofertelor de locuri de muncă, efectuarea de numiri la Prefectură, declarația CIF trimestrială, trimiterea unui CV și a unei scrisori de intenție, căutarea locuinței, simularea APL, declarația trimestrială RSA, declarația lunară la Pôleemploi, crearea unei adrese de e-mail, achiziționarea de călătorii SNCF, taxe, solicitarea de informații sau retragerea documentelor din CPAM, UPC,...) **Adaptarea mass-media** Problema specială a persoanelor în situații de excludere digitală (FLE, analfabetism, respingerea instrumentului) trebuie să ne conducă, de asemenea, la adaptarea conținutului, a mass-media și a materialelor. Din nou, ar trebui avute în vedere trei moduri: * Utilizați tutoriale video adaptate publicului nostru. Într-adevăr, constrângerea reprezentată de scriere este adesea prea importantă pentru persoanele aflate în analfabetism digital. În timp ce suportul video se află în centrul actualului web, pare esențial să se creeze și să se utilizeze acest tip de suport adecvat. * Utilizați suporturi mobile, cum ar fi tablete. Într-adevăr, dacă acest material nu este adecvat pentru automatizarea birourilor (chiar dacă este posibil să se conecteze o tastatură fizică), ergonomia și prezentarea grafică o fac mult mai rapidă. * Prezent module de formare adaptive și scalabile. Cele mai multe activități de formare digitală se concentrează pe procesarea textelor și automatizarea birourilor în general, în timp ce această utilizare este departe de principala utilizare a publicului nostru. Prin urmare, dacă este evident că această necesitate trebuie luată în considerare, aceasta nu ar trebui să se afle în centrul sistemului de formare. Informarea și comunicarea, precum și toate utilizările internetului par a fi aspecte mult mai centrale. **Facilitarea accesului și suportului pentru utilizarea digitală** Prima limită reprezentată de decalajul digital este accesul la instrument. Într-adevăr, adesea, oamenii nu dispun de echipamentele necesare sau posedă echipamente învechite sau chiar dăunătoare (întârziere excesivă, actualizări lipsă, viruși etc.). Trei piese par interesante pentru noi pentru a ridica această frână: * **adaptați acțiunea de formare** la alte suporturi mai răspândite/accesibile (smartphone, tablete etc.). Într-adevăr, deși beneficiarii au rareori echipamente de automatizare a birourilor adaptate locuinței, aceștia au, de obicei, un telefon conectat. În plus, aceste materiale sunt adesea mai puțin costisitoare și ocupă din ce în ce mai mult spațiu în viața de zi cu zi a oamenilor (aplicație mobilă, terminale interactive etc.). Astfel, beneficiarii vor avea, de asemenea, posibilitatea de a urma cursurile de formare pe propriile instrumente (PC mobil, tabletă sau telefon). * **sprijin pentru oameni în căutarea de echipamente adecvate**, la un cost mai mic, în parteneriat cu structurile existente (Emmaüs Connect) și în căutarea unei conexiuni la rețea (casetă, mobil...) adaptate și la un cost controlat. (Romanian) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 12 August 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
De föreslagna digitala utbildningsåtgärderna är uppdelade i 16 utbildningstillfällen som gör det möjligt att utbilda åtta arbetssökande och/eller personer som omfattas av den regionala tillsynsmyndigheten per 45 timmars förnybar session. Från en **diagnos av färdigheter och digitala verktyg** som utförs av socio-professionella integrationsrådgivare eller socialarbetare kan förmånstagare hänvisas till kurser på 45 timmar med en hastighet av 3 halvdagar på 3 timmar per vecka. Utbildningen kommer att genomföras på Oullins och Givors i rum utrustade med minst 10 IT-stationer. I slutet av en gemensam information som organiseras för varje session kommer bidragsmottagarna att validera sitt medlemskap genom ett avtal om åtagande om utbildning med uppnåbara mål. Därefter kommer en individuell kurs att genomföras tillsammans med varje praktikant för att identifiera kompetensutvecklingen. Med tanke på allmänhetens mångfald och de stora skillnaderna i nivå mellan en person som inte eller knappast känner till det digitala verktyget och en person som vill stärka sina färdigheter, anser vi att det är viktigt att föreslå två olika vägar, omväxlande: * En väg ”**initiering**”, som innehåller det viktigaste för användningen av digital teknik och internet * En ”**förstärkning**” väg, inriktad på yrkesmässig integration. Varje kurs varar 45 timmar, med en hastighet av 3 halvdagar (3 timmar) per vecka (9 timmar/vecka) under en total varaktighet på 5 veckor. En person som har dragit nytta av den ”grundläggande” rutten kan kontinuerligt placeras på den ”avancerade” kursen. I slutet av kursen utfärdas ett resultatintyg till praktikanten och till referensen för tågläget av utbildaren efter godkännande av den pedagogiska samordnaren. Avancerade praktikanter kommer också att kunna klara B2i. **Allmän metodik i förslaget** **Centre-utbildning i det dagliga livet, nära kopplad till social och yrkesmässig integration**. Syftet är att göra stödmottagarna självständiga för sina förfaranden (sök efter jobberbjudanden, göra möten på prefekturen, kvartalsvis CIF-deklaration, skicka ett CV och ett personligt brev, bostadssökning, APL-simulering, kvartalsvis RSA-deklaration, månatlig deklaration till Pôleemploi, skapande av en e-postadress, köp av SNCF-resor, skatter, begäran om information eller tillbakadragande av dokument från CPAM, CMU,...) **Anpassning av media** Det särskilda problemet med människor i situationer med digital utestängning (FLE, analfabetism, avvisande av verktyget) måste också leda oss till att anpassa vårt innehåll, medier och material. Även här bör tre sätt övervägas: * Använd video tutorials anpassade till vår publik. Den begränsning som skrivs av är ofta alltför viktig för personer i digital analfabetism. Medan videosupport är kärnan i den nuvarande webben, verkar det viktigt att skapa och använda denna typ av lämpliga medier. * Använd mobila medier, t.ex. surfplattor. Om detta material är olämpligt för kontorsautomation (även om det är möjligt att ansluta ett fysiskt tangentbord), ergonomi och grafisk presentation gör det mycket snabbare. * Nuvarande adaptiva och skalbara träningsmoduler. De flesta digitala utbildningsaktiviteter fokuserar på ordbehandling och kontorsautomation i allmänhet, medan denna användning är långt ifrån den huvudsakliga användningen av vår publik. Om detta behov naturligtvis ska beaktas bör det därför inte stå i centrum för utbildningssystemet. Information och kommunikation och all användning av Internet verkar vara mycket mer centrala frågor. **Underlätta tillgång till och stöd för digital användning** Den första gräns som utgörs av den digitala klyftan är tillgång till verktyget. Människor har ofta inte nödvändig utrustning eller har föråldrad eller till och med skadlig utrustning (överdriven fördröjning, saknade uppdateringar, virus osv.). Tre spår verkar intressant för oss att lyfta denna broms: * ** anpassa träningsåtgärden** till andra mer utbredda/tillgängliga medier (smarttelefon, surfplattor, etc.). Även om stödmottagarna sällan har kontorsutrustning anpassad till hemmet, har de vanligtvis en ansluten telefon. Dessutom är dessa material ofta billigare och tar mer och mer utrymme i människors dagliga liv (mobilapp, interaktiva terminaler osv.). Således kommer stödmottagarna också att ha möjlighet att följa utbildningen på sina egna verktyg (mobil dator, surfplatta eller telefon). * **stödja människor i sökandet efter lämplig utrustning**, till en lägre kostnad, i samarbete med befintliga strukturer (Emmaüs Connect) och på sökandet efter en nätverksanslutning (låda, mobil...) anpassad och till kontrollerad kostnad. (Swedish) | |||||||||||||||
| Property / summary: De föreslagna digitala utbildningsåtgärderna är uppdelade i 16 utbildningstillfällen som gör det möjligt att utbilda åtta arbetssökande och/eller personer som omfattas av den regionala tillsynsmyndigheten per 45 timmars förnybar session. Från en **diagnos av färdigheter och digitala verktyg** som utförs av socio-professionella integrationsrådgivare eller socialarbetare kan förmånstagare hänvisas till kurser på 45 timmar med en hastighet av 3 halvdagar på 3 timmar per vecka. Utbildningen kommer att genomföras på Oullins och Givors i rum utrustade med minst 10 IT-stationer. I slutet av en gemensam information som organiseras för varje session kommer bidragsmottagarna att validera sitt medlemskap genom ett avtal om åtagande om utbildning med uppnåbara mål. Därefter kommer en individuell kurs att genomföras tillsammans med varje praktikant för att identifiera kompetensutvecklingen. Med tanke på allmänhetens mångfald och de stora skillnaderna i nivå mellan en person som inte eller knappast känner till det digitala verktyget och en person som vill stärka sina färdigheter, anser vi att det är viktigt att föreslå två olika vägar, omväxlande: * En väg ”**initiering**”, som innehåller det viktigaste för användningen av digital teknik och internet * En ”**förstärkning**” väg, inriktad på yrkesmässig integration. Varje kurs varar 45 timmar, med en hastighet av 3 halvdagar (3 timmar) per vecka (9 timmar/vecka) under en total varaktighet på 5 veckor. En person som har dragit nytta av den ”grundläggande” rutten kan kontinuerligt placeras på den ”avancerade” kursen. I slutet av kursen utfärdas ett resultatintyg till praktikanten och till referensen för tågläget av utbildaren efter godkännande av den pedagogiska samordnaren. Avancerade praktikanter kommer också att kunna klara B2i. **Allmän metodik i förslaget** **Centre-utbildning i det dagliga livet, nära kopplad till social och yrkesmässig integration**. Syftet är att göra stödmottagarna självständiga för sina förfaranden (sök efter jobberbjudanden, göra möten på prefekturen, kvartalsvis CIF-deklaration, skicka ett CV och ett personligt brev, bostadssökning, APL-simulering, kvartalsvis RSA-deklaration, månatlig deklaration till Pôleemploi, skapande av en e-postadress, köp av SNCF-resor, skatter, begäran om information eller tillbakadragande av dokument från CPAM, CMU,...) **Anpassning av media** Det särskilda problemet med människor i situationer med digital utestängning (FLE, analfabetism, avvisande av verktyget) måste också leda oss till att anpassa vårt innehåll, medier och material. Även här bör tre sätt övervägas: * Använd video tutorials anpassade till vår publik. Den begränsning som skrivs av är ofta alltför viktig för personer i digital analfabetism. Medan videosupport är kärnan i den nuvarande webben, verkar det viktigt att skapa och använda denna typ av lämpliga medier. * Använd mobila medier, t.ex. surfplattor. Om detta material är olämpligt för kontorsautomation (även om det är möjligt att ansluta ett fysiskt tangentbord), ergonomi och grafisk presentation gör det mycket snabbare. * Nuvarande adaptiva och skalbara träningsmoduler. De flesta digitala utbildningsaktiviteter fokuserar på ordbehandling och kontorsautomation i allmänhet, medan denna användning är långt ifrån den huvudsakliga användningen av vår publik. Om detta behov naturligtvis ska beaktas bör det därför inte stå i centrum för utbildningssystemet. Information och kommunikation och all användning av Internet verkar vara mycket mer centrala frågor. **Underlätta tillgång till och stöd för digital användning** Den första gräns som utgörs av den digitala klyftan är tillgång till verktyget. Människor har ofta inte nödvändig utrustning eller har föråldrad eller till och med skadlig utrustning (överdriven fördröjning, saknade uppdateringar, virus osv.). Tre spår verkar intressant för oss att lyfta denna broms: * ** anpassa träningsåtgärden** till andra mer utbredda/tillgängliga medier (smarttelefon, surfplattor, etc.). Även om stödmottagarna sällan har kontorsutrustning anpassad till hemmet, har de vanligtvis en ansluten telefon. Dessutom är dessa material ofta billigare och tar mer och mer utrymme i människors dagliga liv (mobilapp, interaktiva terminaler osv.). Således kommer stödmottagarna också att ha möjlighet att följa utbildningen på sina egna verktyg (mobil dator, surfplatta eller telefon). * **stödja människor i sökandet efter lämplig utrustning**, till en lägre kostnad, i samarbete med befintliga strukturer (Emmaüs Connect) och på sökandet efter en nätverksanslutning (låda, mobil...) anpassad och till kontrollerad kostnad. (Swedish) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: De föreslagna digitala utbildningsåtgärderna är uppdelade i 16 utbildningstillfällen som gör det möjligt att utbilda åtta arbetssökande och/eller personer som omfattas av den regionala tillsynsmyndigheten per 45 timmars förnybar session. Från en **diagnos av färdigheter och digitala verktyg** som utförs av socio-professionella integrationsrådgivare eller socialarbetare kan förmånstagare hänvisas till kurser på 45 timmar med en hastighet av 3 halvdagar på 3 timmar per vecka. Utbildningen kommer att genomföras på Oullins och Givors i rum utrustade med minst 10 IT-stationer. I slutet av en gemensam information som organiseras för varje session kommer bidragsmottagarna att validera sitt medlemskap genom ett avtal om åtagande om utbildning med uppnåbara mål. Därefter kommer en individuell kurs att genomföras tillsammans med varje praktikant för att identifiera kompetensutvecklingen. Med tanke på allmänhetens mångfald och de stora skillnaderna i nivå mellan en person som inte eller knappast känner till det digitala verktyget och en person som vill stärka sina färdigheter, anser vi att det är viktigt att föreslå två olika vägar, omväxlande: * En väg ”**initiering**”, som innehåller det viktigaste för användningen av digital teknik och internet * En ”**förstärkning**” väg, inriktad på yrkesmässig integration. Varje kurs varar 45 timmar, med en hastighet av 3 halvdagar (3 timmar) per vecka (9 timmar/vecka) under en total varaktighet på 5 veckor. En person som har dragit nytta av den ”grundläggande” rutten kan kontinuerligt placeras på den ”avancerade” kursen. I slutet av kursen utfärdas ett resultatintyg till praktikanten och till referensen för tågläget av utbildaren efter godkännande av den pedagogiska samordnaren. Avancerade praktikanter kommer också att kunna klara B2i. **Allmän metodik i förslaget** **Centre-utbildning i det dagliga livet, nära kopplad till social och yrkesmässig integration**. Syftet är att göra stödmottagarna självständiga för sina förfaranden (sök efter jobberbjudanden, göra möten på prefekturen, kvartalsvis CIF-deklaration, skicka ett CV och ett personligt brev, bostadssökning, APL-simulering, kvartalsvis RSA-deklaration, månatlig deklaration till Pôleemploi, skapande av en e-postadress, köp av SNCF-resor, skatter, begäran om information eller tillbakadragande av dokument från CPAM, CMU,...) **Anpassning av media** Det särskilda problemet med människor i situationer med digital utestängning (FLE, analfabetism, avvisande av verktyget) måste också leda oss till att anpassa vårt innehåll, medier och material. Även här bör tre sätt övervägas: * Använd video tutorials anpassade till vår publik. Den begränsning som skrivs av är ofta alltför viktig för personer i digital analfabetism. Medan videosupport är kärnan i den nuvarande webben, verkar det viktigt att skapa och använda denna typ av lämpliga medier. * Använd mobila medier, t.ex. surfplattor. Om detta material är olämpligt för kontorsautomation (även om det är möjligt att ansluta ett fysiskt tangentbord), ergonomi och grafisk presentation gör det mycket snabbare. * Nuvarande adaptiva och skalbara träningsmoduler. De flesta digitala utbildningsaktiviteter fokuserar på ordbehandling och kontorsautomation i allmänhet, medan denna användning är långt ifrån den huvudsakliga användningen av vår publik. Om detta behov naturligtvis ska beaktas bör det därför inte stå i centrum för utbildningssystemet. Information och kommunikation och all användning av Internet verkar vara mycket mer centrala frågor. **Underlätta tillgång till och stöd för digital användning** Den första gräns som utgörs av den digitala klyftan är tillgång till verktyget. Människor har ofta inte nödvändig utrustning eller har föråldrad eller till och med skadlig utrustning (överdriven fördröjning, saknade uppdateringar, virus osv.). Tre spår verkar intressant för oss att lyfta denna broms: * ** anpassa träningsåtgärden** till andra mer utbredda/tillgängliga medier (smarttelefon, surfplattor, etc.). Även om stödmottagarna sällan har kontorsutrustning anpassad till hemmet, har de vanligtvis en ansluten telefon. Dessutom är dessa material ofta billigare och tar mer och mer utrymme i människors dagliga liv (mobilapp, interaktiva terminaler osv.). Således kommer stödmottagarna också att ha möjlighet att följa utbildningen på sina egna verktyg (mobil dator, surfplatta eller telefon). * **stödja människor i sökandet efter lämplig utrustning**, till en lägre kostnad, i samarbete med befintliga strukturer (Emmaüs Connect) och på sökandet efter en nätverksanslutning (låda, mobil...) anpassad och till kontrollerad kostnad. (Swedish) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 12 August 2022
| |||||||||||||||
| Property / beneficiary | |||||||||||||||
| Property / beneficiary: Q3771894 / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / priority axis | |||||||||||||||
| Property / priority axis: Priority axis 3 Combating poverty and promoting inclusion / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / location (string) | |||||||||||||||
Rhône-Alpes | |||||||||||||||
| Property / location (string): Rhône-Alpes / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / contained in NUTS | |||||||||||||||
| Property / contained in NUTS: Rhône-Alpes / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / coordinate location | |||||||||||||||
45°19'3.11"N, 5°43'16.64"E
| |||||||||||||||
| Property / coordinate location: 45°19'3.11"N, 5°43'16.64"E / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / coordinate location: 45°19'3.11"N, 5°43'16.64"E / qualifier | |||||||||||||||
| Property / date of last update | |||||||||||||||
7 December 2023
| |||||||||||||||
| Property / date of last update: 7 December 2023 / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
Revision as of 12:32, 22 March 2024
Project Q3705360 in France
| Language | Label | Description | Also known as |
|---|---|---|---|
| English | “Removing the brakes on employability” — Development of digital inclusion |
Project Q3705360 in France |
Statements
23,534.67 Euro
0 references
47,069.35 Euro
0 references
50.00 percent
0 references
1 November 2018
0 references
31 December 2019
0 references
Association lyonnaise Nouvelle d'Ecoute et d'Accompagnement
0 references
Les actions de formation au numérique proposées se divisent en 16 sessions permettant la formation de 8 demandeurs d'emploi et/ou bénéficiaires du RSA par session de 45h reconductible. A partir d'un **diagnostic de compétences et d'outillage numérique** effectué par les Conseillers en Insertion socio- professionnelle ou les travailleurs sociaux, les bénéficiaires pourront être orientés sur des sessions de formation de 45h à raison de 3 demi-journées de 3h par semaine. Les formations seront réalisées sur Oullins et Givors dans des salles équipées de 10 postes informatiques au minimum. A l'issue d'une information collective organisée pour chaque session, les bénéficiaires valideront leur adhésion par un contrat d'engagement à la formation avec des objectifs réalisables. Un parcours individuel de formation sera alors réalisé avec chaque stagiaires permettant de repérer l'évolution des compétences. Au vue du de la diversité du public et des écarts importants de niveau entre une personne ne connaissant pas ou presque pas l’outil numérique et une personne souhaitant renforcer ses compétences, il nous parait important de proposer deux parcours différenciés, en alternance : * Un parcours « **initiation** », reprenant les essentiels de l’utilisation du numérique et d’internet * Un parcours « **renforcement** », axé sur l’insertion professionnelle. Chaque parcours dure 45h, au rythme de 3 demi-journée (3h) par semaine (9h/semaine) pour une durée totale de 5 semaines. Une personne ayant bénéficié du parcours « de base » peut être positionné sur le parcours « avancé » dans la continuité. En fin de formation, une attestation d'acquis sera délivrée au stagiaire et au référent de parcours par le formateur après validation par le coordinateur pédagogique. Les stagiaires en niveau avancé pourront également passer le B2i. **Méthodologie générale de la proposition** **Centrer la formation sur la vie quotidienne, en lien étroit avec l’insertion socio-professionnelle**. L’objectif est de rendre les bénéficiaires autonomes pour leurs démarches (recherche d’offre d’emploi, prise de rendez-vous à la Préfecture, déclaration trimestrielle Caf, envoi d’un CV et d’une lettre de motivation, recherche de logement, simulation APL, déclaration trimestrielle RSA, déclaration mensuelle à Pôle emploi, création d’une adresse mail, achat de trajets SNCF, impôts, demande de renseignement ou retrait de document auprès de la CPAM, CMU, …) **Adapter les supports** La problématique particulière des personnes en situation d’exclusion numérique (FLE, illettrisme, rejet de l’outil) doit aussi nous amener à adapter nos contenus, supports et matériels. Là encore trois pistes sont à envisager : * Utiliser des tutoriels vidéo adaptés à nos publics. En effet, le frein représenté par l’écrit est souvent trop important pour les personnes en situation d’illettrisme numérique. Alors que le support vidéo est au cœur du web actuel, il parait essentiel de créer et d’utiliser ce type de supports adaptés. * Utiliser des supports mobiles, de type tablettes. En effet, si ce matériel est peu adapté à la bureautique (même s’il est possible de connecter un clavier physique), l’ergonomie et la présentation graphique rendent la prise en main beaucoup plus rapide. * Présenter des modules de formation adaptés et évolutif. La plupart des actions de formation numérique tourne autour du traitement de texte et de la bureautique en général, alors que cette utilisation est loin d’être l’usage principal de nos publics. Aussi, si ce besoin doit évidemment être pris en compte, il ne doit pas être au centre du dispositif de formation. L’information et la communication, et l’ensemble des usages d’internet apparaissent comme des problématiques bien plus centrales. **Faciliter l’accès et l’accompagnement à l’usage numérique** La première limite représentée par la fracture numérique consiste dans l’accès à l’outil. En effet, bien souvent les personnes ne n’ont pas l’équipement nécessaire ou possède un matériel obsolète voire néfaste (lenteur excessive, mises à jour absentes, virus…). Trois pistes nous paraissent intéressantes pour lever ce frein : * **Adapter l’action de formation** à d’autres supports plus répandus/accessibles (smartphone, tablettes…). En effet, si les bénéficiaires disposent rarement d’un matériel de bureautique adapté au domicile, ils disposent généralement d’un téléphone connecté. De plus, ces matériels sont souvent moins onéreux et prennent de plus en plus de place dans le quotidien des personnes (application mobile, bornes interactives…). Ainsi, les bénéficiaires auront aussi la possibilité de suivre la formation sur leurs propres outils (PC portable, tablette ou téléphone ). * **Accompagner les personnes dans la recherche d’un matériel adapté** , au cout moindre, en partenariat avec les structures existantes (Emmaüs Connect) et sur la recherche d’une connexion réseau (box, mobile…) adaptée et à coût maîtrisé. (French)
0 references
The digital training measures proposed are divided into 16 sessions allowing the training of 8 jobseekers and/or beneficiaries of the RSA per 45-hour renewable session. From a **diagnostic of skills and digital tools** carried out by socio-professional integration advisers or social workers, beneficiaries may be referred to training sessions of 45 hours at the rate of 3 half-days of 3 hours per week. The training will be carried out on Oullins and Givors in rooms equipped with at least 10 IT stations. At the end of a collective information organised for each session, the beneficiaries will validate their membership by means of a contract of commitment to training with achievable objectives. An individual training course will then be carried out with each trainee to identify the evolution of skills. In view of the diversity of the public and the significant differences in the level between a person who does not or hardly know the digital tool and a person wishing to strengthen his or her skills, it seems important to us to propose two different paths, alternating: * A pathway “**initiation**”, containing the essentials of the use of digital and internet * A “**reinforcement**” path, focused on occupational integration. Each course lasts 45 hours, at the rate of 3 half-day (3h) per week (9h/week) for a total duration of 5 weeks. A person who has benefited from the “basic” route can be positioned on the “advanced” course in continuity. At the end of the course, a certificate of achievement will be issued to the trainee and to the path reference by the trainer after validation by the pedagogical coordinator. Advanced trainees will also be able to pass the B2i. **General methodology of the proposal** **Centre training on daily life, closely linked to socio-professional integration**. The aim is to make the beneficiaries autonomous for their procedures (search for job offers, making appointments at the Prefecture, quarterly CIF declaration, sending a CV and a cover letter, housing search, APL simulation, quarterly RSA declaration, monthly declaration to Pôleemploi, creation of an email address, purchase of SNCF journeys, taxes, request for information or withdrawal of documents from the CPAM, CMU,...) **Adapting media** The particular problem of people in situations of digital exclusion (FLE, illiteracy, rejection of the tool) must also lead us to adapt our content, media and materials. Here again three ways should be considered: * Use video tutorials adapted to our audiences. Indeed, the constraint represented by writing is often too important for people in digital illiteracy. While video support is at the heart of the current web, it seems essential to create and use this type of suitable media. * Use mobile media, such as tablets. Indeed, if this material is unsuitable for office automation (even if it is possible to connect a physical keyboard), ergonomics and graphic presentation make it much faster. * Present adaptive and scalable training modules. Most digital training activities focus on word processing and office automation in general, whereas this use is far from the main use of our audiences. Therefore, if this need is obviously to be taken into account, it should not be at the centre of the training system. Information and communication, and all uses of the Internet appear to be much more central issues. **Facilitating access to and support for digital use** The first limit represented by the digital divide is access to the tool. Indeed, people often do not have the necessary equipment or possess obsolete or even harmful equipment (excessive delay, missing updates, viruses, etc.). Three tracks seem interesting to us to lift this brake: * **adapt the training action** to other more widespread/accessible media (smartphone, tablets, etc.). Indeed, while beneficiaries rarely have office automation equipment adapted to the home, they usually have a connected telephone. Moreover, these materials are often less expensive and take more and more space in people’s daily lives (mobile app, interactive terminals, etc.). Thus, beneficiaries will also have the opportunity to follow the training on their own tools (mobile PC, tablet or phone). * **support people in the search for suitable equipment**, at a lesser cost, in partnership with existing structures (Emmaüs Connect) and on the search for a network connection (box, mobile...) adapted and at controlled cost. (English)
22 November 2021
0.1052520720578445
0 references
Die vorgeschlagenen digitalen Schulungsmaßnahmen sind in 16 Sitzungen unterteilt, die die Ausbildung von 8 Arbeitssuchenden und/oder Empfängern von RSA je 45 Stunden verlängerbar ermöglichen. Ab einer **Diagnose von Kompetenzen und digitalen Werkzeugen**, die von den Sozial- und Sozialarbeitern durchgeführt wird, können die Begünstigten an 45-Stunden-Schulungen an drei halben Tagen von 3 Stunden pro Woche teilnehmen. Die Schulungen werden auf Oullins und Givors in Räumen mit mindestens 10 IT-Stellen durchgeführt. Nach einer kollektiven Information, die für jede Sitzung organisiert wird, bestätigen die Begünstigten ihre Mitgliedschaft durch einen Ausbildungsvertrag mit erreichbaren Zielen. In diesem Fall wird mit jedem Praktikanten ein individueller Schulungspfad durchgeführt, um die Entwicklung der Kompetenzen zu ermitteln. Angesichts der Vielfalt des Publikums und der großen Unterschiede zwischen einer Person, die das digitale Instrument nicht oder fast nicht kennt, und einer Person, die ihre Kompetenzen ausbauen möchte, erscheint es uns wichtig, zwei unterschiedliche, abwechselnde Wege anzubieten: * Ein Kurs „**Initiation**“, der die Grundlagen der digitalen und Internetnutzung aufzeigt * Ein Kurs „**Stärkung**“, der auf die berufliche Eingliederung ausgerichtet ist. Jede Fahrt dauert 45 Stunden, im Rhythmus von 3 Halbtag (3 Stunden) pro Woche (9 Stunden/Woche) für eine Gesamtdauer von 5 Wochen. Eine Person, die von der „Basisstrecke“ profitiert hat, kann in Kontinuität auf der „fortgeschrittenen“ Strecke positioniert werden. Am Ende der Ausbildung wird dem Praktikanten und dem Referenten eine Bescheinigung über den erworbenen Sachverstand vom Ausbilder nach Bestätigung durch den pädagogischen Koordinator ausgehändigt. Auch Fortgeschrittene können das B2i absolvieren. **Allgemeine Methodik des Vorschlags****Angabe der Ausbildung auf das tägliche Leben in engem Zusammenhang mit der sozialen und beruflichen Eingliederung**. Ziel ist es, die Begünstigten für ihre Schritte autonom zu machen (Jobsuche, Terminvereinbarung bei der Präfektur, vierteljährliche Caf-Erklärung, Versand eines Lebenslaufs und eines Motivationsschreibens, Wohnungssuche, APL-Simulation, vierteljährliche RSA-Erklärung, monatliche Meldung an Pôleemploi, Erstellung einer E-Mail-Adresse, Kauf von SNCF-Fahrtwegen, Steuern, Auskunftsersuchen oder Abholung von Dokumenten bei CPAM, CMU,...) **Medienanpassung** Die besondere Problematik von Menschen mit digitaler Ausgrenzung (FLE, Analphabetismus, Ablehnung des Werkzeugs) muss uns auch dazu veranlassen, unsere Inhalte, Materialien und Materialien anzupassen. Auch hier sind drei Möglichkeiten ins Auge zu fassen: * Verwenden Sie Video-Tutorials, die auf unser Publikum zugeschnitten sind. Denn das Schreiben ist für Menschen mit digitalem Analphabetismus oft zu groß. Während die Videounterstützung das Herzstück des heutigen Web ist, erscheint es von entscheidender Bedeutung, diese Art von geeigneten Medien zu erstellen und zu nutzen. * Verwenden Sie mobile Medien, Tablet-Typ. Wenn diese Hardware für die Büroautomatik wenig geeignet ist (obwohl es möglich ist, eine physische Tastatur anzuschließen), machen die Ergonomie und die grafische Darstellung den Griff viel schneller. * Präsentieren Sie maßgeschneiderte und skalierbare Schulungsmodule. Die meisten digitalen Schulungsmaßnahmen konzentrieren sich auf die Textverarbeitung und die Bürotechnik im Allgemeinen, während dies bei weitem nicht der Hauptgebrauch unseres Publikums ist. Auch wenn diese Notwendigkeit selbstverständlich berücksichtigt werden muss, darf sie nicht im Mittelpunkt des Ausbildungssystems stehen. Information und Kommunikation sowie alle Internet-Nutzungen erscheinen als weitaus zentralere Themen. **Erleichterung des Zugangs zur digitalen Nutzung und Begleitung** Die erste Grenze, die durch die digitale Kluft entsteht, ist der Zugriff auf das Werkzeug. Dies liegt daran, dass die Menschen oft nicht über die notwendige Ausrüstung verfügen oder überholte oder sogar schädliche Geräte (übermäßiger Schwachsinn, fehlende Aktualisierungen, Viren usw.) besitzen. Wir halten drei Wege für interessant, um diese Bremse zu beseitigen: **Anpassen der Schulungsaktion** an andere gängigere/zugängliche Medien (Smartphone, Tablets...). Zwar verfügen die Begünstigten nur selten über eine an die Wohnung angepasste Büroausstattung, sie verfügen jedoch in der Regel über ein angeschlossenes Telefon. Darüber hinaus sind diese Materialien oft billiger und nehmen immer mehr Platz im Alltag der Menschen ein (mobile App, interaktive Terminals usw.). So haben die Begünstigten auch die Möglichkeit, die Schulung auf ihren eigenen Tools (Handheld, Tablet oder Telefon) zu absolvieren. ** Begleiten Sie Personen bei der Suche nach passender Ausrüstung** zu niedrigeren Kosten, in Partnerschaft mit bestehenden Strukturen (Emmaüs Connect) und auf der Suche nach einer geeigneten und kostengünstigen Netzwerkverbindung (Box, Mobil...). (German)
1 December 2021
0 references
De voorgestelde digitale opleidingsmaatregelen zijn onderverdeeld in 16 sessies die de opleiding van 8 werkzoekenden en/of begunstigden van de RSA per 45-uur durende, hernieuwbare sessie mogelijk maken. Aan de hand van een **diagnose van vaardigheden en digitale instrumenten**, uitgevoerd door sociaal-professionele integratieadviseurs of maatschappelijk werkers, kunnen begunstigden worden verwezen naar opleidingssessies van 45 uur met een snelheid van 3 halve dagen van 3 uur per week. De opleiding vindt plaats op Oullins en Givors in ruimten die zijn uitgerust met ten minste 10 IT-stations. Aan het einde van een collectieve informatie die voor elke sessie wordt georganiseerd, valideren de begunstigden hun lidmaatschap door middel van een contract van verbintenis tot opleiding met haalbare doelstellingen. Vervolgens zal met elke stagiair een individuele opleiding worden gevolgd om de ontwikkeling van vaardigheden vast te stellen. Gezien de diversiteit van het publiek en de aanzienlijke verschillen in niveau tussen een persoon die het digitale instrument niet of nauwelijks kent en een persoon die zijn of haar vaardigheden wil versterken, lijkt het ons belangrijk om twee verschillende wegen voor te stellen, afwisselend: * Een traject „**initiatie**”, dat de essentiële aspecten van het gebruik van digitaal en internet * Een „**versterking**” pad bevat, gericht op beroepsintegratie. Elke cursus duurt 45 uur, tegen het tarief van 3 halve dag (3 uur) per week (9 uur/week) voor een totale duur van 5 weken. Een persoon die heeft geprofiteerd van de „basis” route kan worden geplaatst op de „geavanceerde” cursus in continuïteit. Aan het einde van de cursus wordt na validatie door de pedagogische coördinator aan de stagiair en de referentie van het traject een certificaat van voltooiing afgegeven. Gevorderde stagiairs kunnen ook de B2i passeren. **Algemene methodologie van het voorstel****Centrumopleiding over het dagelijks leven, nauw verbonden met sociaal-professionele integratie**. Het doel is om de begunstigden autonoom te maken voor hun procedures (zoeken van vacatures, het maken van afspraken in de prefectuur, driemaandelijkse CIF-aangifte, het verzenden van een cv en een begeleidende brief, woningzoeking, APL simulatie, driemaandelijkse RSA-aangifte, maandelijkse aangifte aan Pôleemploi, het aanmaken van een e-mailadres, aankoop van SNCF reizen, belastingen, verzoek om informatie of intrekking van documenten van de CPAM, CMU,...) **Adapting media** Het bijzondere probleem van mensen in situaties van digitale uitsluiting (FLE, analfabetisme, afwijzing van het instrument) moet ons ook leiden tot aanpassing van onze inhoud, media en materialen. Ook hier moeten drie manieren worden overwogen: * Gebruik video tutorials aangepast aan ons publiek. De beperking van schrijven is vaak te belangrijk voor mensen in digitaal analfabetisme. Hoewel videoondersteuning centraal staat in het huidige web, lijkt het essentieel om dit soort geschikte media te creëren en te gebruiken. * Gebruik mobiele media, zoals tablets. Inderdaad, als dit materiaal niet geschikt is voor kantoorautomatisering (zelfs als het mogelijk is om een fysiek toetsenbord aan te sluiten), maken ergonomie en grafische presentatie het veel sneller. * Huidige adaptieve en schaalbare trainingsmodules. De meeste digitale trainingsactiviteiten richten zich op tekstverwerking en kantoorautomatisering in het algemeen, terwijl dit gebruik verre van het belangrijkste gebruik van ons publiek is. Als daarmee uiteraard rekening moet worden gehouden, mag zij dus niet centraal staan in het opleidingssysteem. Informatie en communicatie, en alle vormen van internetgebruik lijken veel centraler te zijn. **Het vergemakkelijken van de toegang tot en ondersteuning voor digitaal gebruik** De eerste grens van de digitale kloof is de toegang tot het instrument. Mensen beschikken vaak niet over de nodige apparatuur of beschikken over verouderde of zelfs schadelijke apparatuur (buitensporige vertraging, ontbrekende updates, virussen, enz.). Drie sporen lijken interessant voor ons om deze rem op te heffen: * **aanpassing van de trainingsactie** aan andere meer wijdverspreide/toegankelijke media (smartphone, tablets, enz.). Hoewel de begunstigden zelden beschikken over kantoorautomatiseringsapparatuur die is aangepast aan de woning, hebben zij meestal een aangesloten telefoon. Bovendien zijn deze materialen vaak goedkoper en nemen ze steeds meer ruimte in het dagelijks leven van mensen (mobiele app, interactieve terminals, enz.). Zo krijgen begunstigden ook de mogelijkheid om de opleiding op hun eigen tools te volgen (mobiele pc, tablet of telefoon). * **ondersteun mensen bij het zoeken naar geschikte apparatuur**, tegen lagere kosten, in samenwerking met bestaande structuren (Emmaüs Connect) en bij het zoeken naar een netwerkverbinding (box, mobiel...) aangepast en tegen gecontroleerde kosten. (Dutch)
6 December 2021
0 references
Le misure di formazione digitale proposte sono suddivise in 16 sessioni che consentono la formazione di 8 persone in cerca di lavoro e/o beneficiari dell'RSA per una sessione rinnovabile di 45 ore. A partire da una **diagnostica delle competenze e degli strumenti digitali** effettuata da consulenti per l'integrazione socio-professionale o assistenti sociali, i beneficiari possono essere indirizzati a sessioni di formazione di 45 ore al ritmo di 3 mezze giornate di 3 ore settimanali. La formazione si svolgerà su Oullins e Givors in sale dotate di almeno 10 stazioni IT. Al termine di un'informazione collettiva organizzata per ciascuna sessione, i beneficiari convalideranno la loro adesione mediante un contratto di impegno per la formazione con obiettivi raggiungibili. Un corso di formazione individuale sarà quindi svolto con ciascun tirocinante per identificare l'evoluzione delle competenze. Alla luce della diversità del pubblico e delle significative differenze di livello tra una persona che non conosce o difficilmente conosce lo strumento digitale e una persona che desidera rafforzare le proprie competenze, ci sembra importante proporre due percorsi diversi, alternati: * Un percorso "**iniziazione**", contenente gli elementi essenziali dell'uso del digitale e di internet * Un percorso "**rinforzo**", incentrato sull'inserimento professionale. Ogni corso dura 45 ore, al tasso di 3 mezza giornata (3h) a settimana (9h/settimana) per una durata complessiva di 5 settimane. Una persona che ha beneficiato del percorso "di base" può essere posizionata sul corso "avanzato" in continuità. Al termine del corso verrà rilasciato un certificato di conseguimento al tirocinante e al riferimento del percorso da parte del formatore previa convalida da parte del coordinatore pedagogico. I tirocinanti avanzati saranno anche in grado di superare il B2i. **Metodologia generale della proposta** **Formazione del centro sulla vita quotidiana, strettamente legata all'integrazione socioprofessionale**. L'obiettivo è quello di rendere i beneficiari autonomi per le loro procedure (ricerca di offerte di lavoro, appuntamenti presso la Prefettura, dichiarazione trimestrale CIF, invio di un CV e una lettera di accompagnamento, ricerca alloggi, simulazione APL, dichiarazione trimestrale RSA, dichiarazione mensile a Pôleemploi, creazione di un indirizzo e-mail, acquisto di viaggi SNCF, tasse, richiesta di informazioni o ritiro di documenti dal CPAM, CMU,...) **Adattamento dei media** Il particolare problema delle persone in situazioni di esclusione digitale (FLE, analfabetismo, rifiuto dello strumento) deve portare ad adattare i nostri contenuti, media e materiali. Anche in questo caso si dovrebbero prendere in considerazione tre modi: * Utilizzare video tutorial adattati al nostro pubblico. In effetti, il vincolo rappresentato dalla scrittura è spesso troppo importante per le persone nell'analfabetismo digitale. Mentre il supporto video è al centro dell'attuale web, sembra essenziale creare e utilizzare questo tipo di supporti adatti. * Utilizzare supporti mobili, come tablet. Infatti, se questo materiale non è adatto per l'automazione dell'ufficio (anche se è possibile collegare una tastiera fisica), l'ergonomia e la presentazione grafica lo rendono molto più veloce. * Presenti moduli di allenamento adattabili e scalabili. La maggior parte delle attività di formazione digitale si concentrano sull'elaborazione di testi e sull'automazione dell'ufficio in generale, mentre questo uso è lontano dall'uso principale del nostro pubblico. Pertanto, se si deve tener conto di questa esigenza, non dovrebbe essere al centro del sistema di formazione. L'informazione e la comunicazione, e tutti gli usi di Internet sembrano essere questioni molto più centrali. **Facilitare l'accesso e il supporto per l'uso digitale** Il primo limite rappresentato dal divario digitale è l'accesso allo strumento. Infatti, le persone spesso non dispongono delle attrezzature necessarie o possiedono attrezzature obsolete o addirittura dannose (ritardo eccessivo, aggiornamenti mancanti, virus, ecc.). Tre piste ci sembrano interessanti per sollevare questo freno: ***Adattare l'azione formativa** ad altri mezzi più diffusi/accessibili (smartphone, tablet, ecc.). Infatti, mentre i beneficiari raramente dispongono di apparecchiature di automazione per ufficio adattate alla casa, di solito hanno un telefono collegato. Inoltre, questi materiali sono spesso meno costosi e occupano sempre più spazio nella vita quotidiana delle persone (app mobile, terminali interattivi, ecc.). Così, i beneficiari avranno anche la possibilità di seguire la formazione sui propri strumenti (PC mobile, tablet o telefono). ***Sostenere le persone nella ricerca di attrezzature adeguate**, a un costo inferiore, in collaborazione con strutture esistenti (Emmaüs Connect) e alla ricerca di una connessione di rete (box, mobile...) adattata e a costi controllati. (Italian)
13 January 2022
0 references
Las medidas de formación digital propuestas se dividen en 16 sesiones que permiten la formación de ocho solicitantes de empleo o beneficiarios del RSA por sesión renovable de 45 horas. A partir de un **diagnóstico de competencias y herramientas digitales** llevado a cabo por asesores socioprofesionales de integración o trabajadores sociales, los beneficiarios podrán ser remitidos a sesiones de formación de 45 horas a razón de tres medias jornadas de 3 horas semanales. La formación se llevará a cabo en Oullins y Givors en salas equipadas con al menos 10 estaciones informáticas. Al término de una información colectiva organizada para cada sesión, los beneficiarios validarán su afiliación mediante un contrato de compromiso con la formación con objetivos alcanzables. A continuación, se llevará a cabo un curso de formación individual con cada becario para identificar la evolución de las capacidades. En vista de la diversidad del público y de las diferencias significativas en el nivel entre una persona que no conoce o apenas conoce la herramienta digital y una persona que desea reforzar sus habilidades, nos parece importante proponer dos caminos diferentes, alternando: * Una vía «**iniciación**», que contiene los elementos esenciales del uso de internet y digital * Una ruta «**refuerzo**», centrada en la integración profesional. Cada curso dura 45 horas, a razón de 3 medio día (3h) por semana (9h/semana) para una duración total de 5 semanas. Una persona que se ha beneficiado de la ruta «básica» puede ser posicionada en el curso «avanzado» en continuidad. Al final del curso, se expedirá un certificado de rendimiento al becario y a la referencia del surco por el formador tras su validación por el coordinador pedagógico. Los aprendices avanzados también podrán pasar por el B2i. **Metodología general de la propuesta** **Formación del centro sobre la vida cotidiana, estrechamente vinculada a la integración socioprofesional**. El objetivo es que los beneficiarios sean autónomos para sus procedimientos (búsqueda de ofertas de trabajo, cita en la prefectura, declaración trimestral CIF, envío de un CV y una carta de presentación, búsqueda de vivienda, simulación APL, declaración trimestral RSA, declaración mensual a Pôleemploi, creación de una dirección de correo electrónico, compra de viajes SNCF, impuestos, solicitud de información o retirada de documentos de la CPAM, CMU,...) **Adaptación de medios** El problema particular de las personas en situaciones de exclusión digital (FLE, analfabetismo, rechazo de la herramienta) también debe llevarnos a adaptar nuestros contenidos, medios y materiales. Una vez más, se deben considerar tres maneras: * Utilizar video tutoriales adaptados a nuestro público. De hecho, la restricción que representa la escritura es a menudo demasiado importante para las personas en el analfabetismo digital. Si bien el soporte de vídeo está en el corazón de la web actual, parece esencial crear y utilizar este tipo de medios adecuados. * Use medios móviles, como tabletas. De hecho, si este material no es adecuado para la automatización de oficinas (incluso si es posible conectar un teclado físico), la ergonomía y la presentación gráfica lo hacen mucho más rápido. * Presente módulos de entrenamiento adaptables y escalables. La mayoría de las actividades de formación digital se centran en el procesamiento de textos y la automatización de oficinas en general, mientras que este uso dista mucho del uso principal de nuestro público. Por lo tanto, si es evidente que esta necesidad debe tenerse en cuenta, no debería estar en el centro del sistema de formación. La información y la comunicación y todos los usos de Internet parecen ser cuestiones mucho más importantes. **Facilitar el acceso y el soporte para el uso digital** El primer límite representado por la brecha digital es el acceso a la herramienta. De hecho, las personas a menudo no tienen el equipo necesario o poseen equipos obsoletos o incluso nocivos (retraso excesivo, actualizaciones faltantes, virus, etc.). Tres pistas nos parecen interesantes para levantar este freno: * **adaptar la acción de formación** a otros medios más difundidos/accesibles (smartphone, tablets, etc.). De hecho, aunque los beneficiarios rara vez tienen equipos de automatización de oficinas adaptados al hogar, por lo general tienen un teléfono conectado. Además, estos materiales son a menudo menos costosos y ocupan más y más espacio en la vida cotidiana de las personas (aplicaciones móviles, terminales interactivos, etc.). Así, los beneficiarios también tendrán la oportunidad de seguir la formación en sus propias herramientas (PC móvil, tableta o teléfono). * **apoya a las personas en la búsqueda de equipos adecuados**, a un costo menor, en colaboración con las estructuras existentes (Emmaüs Connect) y en la búsqueda de una conexión de red (caja, móvil...) adaptada y a un coste controlado. (Spanish)
14 January 2022
0 references
Kavandatud digitaalsed koolitusmeetmed on jagatud 16 kursuseks, mis võimaldavad koolitada kaheksat tööotsijat ja/või RSA toetusesaajat 45-tunnise pikendatava õppeperioodi jooksul. Sotsiaal-ametialaste integratsiooninõustajate või sotsiaaltöötajate poolt läbi viidud oskuste ja digitaalsete vahendite **diagnostikast võib kasusaajaid suunata 45-tunnistele koolitustele, mis kestavad kolm pool päeva nädalas. Koolitus viiakse läbi Oullins ja Givors ruumides, mis on varustatud vähemalt 10 IT jaamad. Igaks istungjärguks korraldatud kollektiivse teabe lõpus kinnitavad toetusesaajad oma liikmesust saavutatavate eesmärkidega koolituslepingu alusel. Seejärel korraldatakse iga praktikandiga individuaalne koolitus, et teha kindlaks oskuste areng. Võttes arvesse avalikkuse mitmekesisust ja suuri erinevusi tasemes isiku vahel, kes ei tunne või vaevalt ei tunne digitaalset vahendit, ja isiku vahel, kes soovib oma oskusi tugevdada, tundub meile oluline pakkuda kahte erinevat, vaheldumisi: * Tee „**algatamine**“, mis sisaldab digitaalse ja interneti kasutamise põhielemente * „**tugevdamine**“, mis keskendub tööalasele integratsioonile. Iga kursus kestab 45 tundi, 3 poolpäeva (3 tundi) nädalas (9h/nädalas) kogukestusega 5 nädalat. Isik, kes on saanud kasu „põhiliinist“, võib olla pidevas „edasijõudnud“ kursusel. Kursuse lõpus annab koolitaja pärast pedagoogilise koordinaatori poolset kinnitamist praktikandile ja liininumbrile välja saamistunnistuse. Edasijõudnud praktikandid saavad läbida ka B2i. **Ettepaneku üldine metoodika** **keskharidus igapäevaelus, mis on tihedalt seotud sotsiaalse ja kutsealase integratsiooniga**. Eesmärk on muuta toetusesaajad oma menetlustes autonoomseks (tööpakkumiste otsimine, noomiskohtade kokkuleppimine, kord kvartalis CIF-deklaratsioon, CV ja kaaskirja saatmine, eluasemeotsing, APL simulatsioon, RSA kvartalideklaratsioon, kuudeklaratsioon Pôleemploile, e-posti aadressi loomine, SNCFi reiside ostmine, maksud, teabenõue või dokumentide väljavõtmine CPAMist, CMUst,...) ** Meediumi kohandamine** Eriline probleem seoses inimestega digitaalse tõrjutuse olukorras (FLE, kirjaoskamatus, vahendi tagasilükkamine) peab samuti viima meie sisu, meedia ja materjalide kohandamiseni. Siinkohal tuleks kaaluda kolme võimalust: * Kasutage meie publikule kohandatud videoõpetusi. Kirjalikult avalduv piirang on digitaalse kirjaoskamatusega inimeste jaoks sageli liiga oluline. Kuigi videotugi on praeguse veebi keskmes, tundub olevat oluline luua ja kasutada seda tüüpi sobivat meediat. * Kasutage mobiilset meediat, näiteks tablette. Tõepoolest, kui see materjal ei sobi kontoriautomaatika (isegi kui on võimalik ühendada füüsilise klaviatuuri), ergonoomika ja graafiline esitlus teha palju kiiremini. * Praegused kohanemisvõimelised ja skaleeritavad koolitusmoodulid. Enamik digitaalseid koolitusi keskendub tekstitöötlusele ja kontoriautomaatikale üldiselt, samas kui see kasutus ei ole kaugeltki meie publiku peamine kasutus. Seega, kui seda vajadust tuleb ilmselgelt arvesse võtta, ei tohiks see olla koolitussüsteemi keskmes. Teave ja kommunikatsioon ning kõik Interneti kasutusviisid näivad olevat palju kesksemad küsimused. **Hõlbustab juurdepääsu digitaalsele kasutamisele ja toetab seda** Digitaalse lõhe esimene piir on juurdepääs vahendile. Inimestel puuduvad sageli vajalikud seadmed või vananenud või isegi kahjulikud seadmed (ülemäärane viivitus, puuduvad uuendused, viirused jne). Kolm rada tunduvad meile huvitavad seda pidurit tõsta: * ** kohandada koolitusmeedet** muudele levinumatele/kättesaadavamatele meediakanalitele (nutitelefon, tahvelarvutid jne). Kuigi toetusesaajatel on harva koduga kohandatud kontoriautomaatika, on neil tavaliselt ühendatud telefon. Lisaks on need materjalid sageli odavamad ja võtavad inimeste igapäevaelus üha rohkem ruumi (mobiilne rakendus, interaktiivsed terminalid jne). Seega on toetusesaajatel võimalus osaleda koolitusel ka oma vahenditega (mobiilarvuti, tahvelarvuti või telefon). * ** toetada inimesi sobiva varustuse otsimisel** väiksemate kuludega, partnerluses olemasolevate struktuuridega (Emmaüs Connect) ja võrguühenduse otsimisel (kast, mobiil...) kohandatud ja kontrollitud hinnaga. (Estonian)
12 August 2022
0 references
Siūlomos skaitmeninio mokymo priemonės yra suskirstytos į 16 sesijų, per kurias galima mokyti 8 darbo ieškančius asmenis ir (arba) RSA gavėjus per 45 valandų trukmės sesiją, kuri gali būti pratęsta. Iš socialinės ir profesinės integracijos konsultantų arba socialinių darbuotojų ** įgūdžių ir skaitmeninių priemonių **diagnostikos gavėjai gali būti kviečiami dalyvauti 45 valandų mokymo kursuose, kurių trukmė – 3 pusdieniai po 3 valandas per savaitę. Mokymai vyks „Oullins“ ir „Givors“ patalpose, kuriose yra bent 10 IT stočių. Pasibaigus kolektyvinei informacijai, organizuojamai kiekvienai sesijai, naudos gavėjai patvirtins savo narystę pasirašydami sutartį dėl mokymo, kuriame būtų nustatyti pasiekiami tikslai. Po to su kiekvienu stažuotoju bus rengiami individualūs mokymo kursai, siekiant nustatyti įgūdžių raidą. Atsižvelgiant į visuomenės įvairovę ir didelius skirtumus tarp asmens, kuris nežino arba beveik nežino skaitmeninės priemonės, ir asmens, norinčio sustiprinti savo įgūdžius, mums atrodo svarbu pasiūlyti du skirtingus kelius, pakaitomis: * Kelias „**iniciacija**“, apimantis esminius skaitmeninio ir interneto naudojimo aspektus * A „**stiprinimo**“ kelias, kuriame daugiausia dėmesio skiriama profesinei integracijai. Kiekvienas kursas trunka 45 valandas, 3 pusdienį (3 val.) per savaitę (9 val. per savaitę) iš viso 5 savaites. Asmuo, kuris pasinaudojo „pagrindiniu“ maršrutu, gali būti išdėstytas tęstiniame „pažangiame“ kurse. Baigus kursą, pedagoginiam koordinatoriui patvirtinus mokymo kursą, stažuotojui ir kelio nuorodai išduodamas kurso pasiekimo pažymėjimas. Pažengę stažuotojai taip pat galės išlaikyti B2i. **Bendra pasiūlymo metodika** **centrinis mokymas kasdienio gyvenimo klausimais, glaudžiai susijęs su socialine ir profesine integracija**. Tikslas – užtikrinti, kad paramos gavėjai savarankiškai vykdytų savo procedūras (darbo pasiūlymų paieška, paskyrimas prefektūroje, ketvirčio CIF deklaracija, CV ir motyvacinis laiškas, paieška būstui, APL modeliavimas, ketvirčio RSA deklaracija, mėnesio deklaracija Pôleemploi, e. pašto adreso sukūrimas, SNCF kelionių pirkimas, mokesčiai, prašymas suteikti informaciją arba dokumentų išėmimas iš CPAM, CMU ir kt.) ** Žiniasklaidos priemonių pritaikymas** Ypatinga žmonių problema skaitmeninės atskirties situacijose (FLE, neraštingumas, įrankio atmetimas) taip pat turi paskatinti mus pritaikyti savo turinį, žiniasklaidą ir medžiagą. Čia dar kartą reikėtų apsvarstyti tris būdus: * Naudokite vaizdo samouczków pritaikyti mūsų auditorijai. Iš tiesų rašymo suvaržymai dažnai yra pernelyg svarbūs skaitmeninio neraštingumo žmonėms. Nors vaizdo įrašų palaikymas yra dabartinio žiniatinklio pagrindas, atrodo svarbu sukurti ir naudoti šio tipo tinkamas laikmenas. * Naudokite mobiliąsias laikmenas, tokias kaip tabletės. Iš tiesų, jei ši medžiaga netinka biuro automatizavimui (net jei įmanoma prijungti fizinę klaviatūrą), ergonomika ir grafinis pristatymas tampa daug greitesni. * Dabar pritaikomi ir keičiamo dydžio mokymo moduliai. Daugumoje skaitmeninių mokymų veiklos daugiausia dėmesio skiriama tekstų apdorojimui ir biuro automatizavimui apskritai, o šis naudojimas toli gražu nėra pagrindinis mūsų auditorijos naudojimas. Todėl, jei akivaizdu, kad į šį poreikį reikia atsižvelgti, jis neturėtų būti mokymo sistemos centre. Informacija ir komunikacija, taip pat visi interneto naudojimo būdai yra daug svarbesni klausimai. ** Prieigos prie skaitmeninio naudojimo ir paramos jam sudarymas** Pirmoji skaitmeninės atskirties riba yra prieiga prie priemonės. Iš tiesų, žmonės dažnai neturi reikiamos įrangos arba turi pasenusią ar net žalingą įrangą (pernelyg vėluoja, trūksta atnaujinimų, virusų ir kt.). Trys takeliai mums atrodo įdomu pakelti šį stabdį: * **suderinti mokymo veiksmus** su kitomis labiau paplitusiomis ir (arba) prieinamomis žiniasklaidos priemonėmis (išmaniuoju telefonu, planšetiniais kompiuteriais ir t. t.). Iš tiesų, nors paramos gavėjai retai turi namuose pritaikytą biuro automatizavimo įrangą, paprastai jie turi prijungtą telefoną. Be to, šios medžiagos dažnai yra pigesnės ir užima vis daugiau vietos kasdieniame žmonių gyvenime (mobilioji programėlė, interaktyvieji terminalai ir kt.). Taigi naudos gavėjai taip pat turės galimybę dalyvauti mokymuose savo priemonėmis (mobiliuoju kompiuteriu, planšetiniu kompiuteriu ar telefonu). * **padėti žmonėms ieškoti tinkamos įrangos**, mažesnėmis sąnaudomis, bendradarbiaujant su esamomis struktūromis („Emmaüs Connect“) ir ieškant tinklo ryšio (dėžės, mobiliojo ryšio...) pritaikytos ir kontroliuojamos kainos. (Lithuanian)
12 August 2022
0 references
Predložene mjere digitalnog osposobljavanja podijeljene su na 16 tečajeva kojima se omogućuje osposobljavanje osam tražitelja zaposlenja i/ili korisnika RSA-a na 45-satnom obnovljivom sesu. Na temelju **dijagnostike vještina i digitalnih alata** koju provode savjetnici za socio-profesionalnu integraciju ili socijalni radnici, korisnici se mogu uputiti na tečajeve osposobljavanja u trajanju od 45 sati po stopi od tri poludnevna dana od 3 sata tjedno. Osposobljavanje će se provoditi na Oullinsu i Givorsu u prostorijama opremljenima s najmanje 10 IT postaja. Na kraju kolektivnih informacija organiziranih za svaku sesiju korisnici će potvrditi svoje članstvo ugovorom o preuzimanju obveza za osposobljavanje s ostvarivim ciljevima. Zatim će se provesti individualni tečaj osposobljavanja sa svakim polaznikom kako bi se utvrdio razvoj vještina. S obzirom na raznolikost javnosti i znatne razlike u razini između osobe koja ne poznaje ili jedva poznaje digitalni alat i osobe koja želi ojačati svoje vještine, čini nam se važnim predložiti dva različita načina, naizmjenično: * Put „**pokretanje**”, koji sadrži osnove korištenja digitalnog i internetskog * A „**jačanje**” put, usmjeren na profesionalnu integraciju. Svaki tečaj traje 45 sati, po stopi od 3 poludnevna (3h) tjedno (9h/tjedan) u ukupnom trajanju od 5 tjedana. Osoba koja je imala koristi od „osnovne” rute može biti smještena na „naprednom” tečaju u kontinuitetu. Na kraju tečaja polazniku se izdaje potvrda o postignućima, a voditelj osposobljavanja na referentnoj trasi nakon što ih potvrdi pedagoški koordinator. Napredni pripravnici također će moći proći B2i. **Opća metodologija prijedloga** **središnja obuka o svakodnevnom životu, usko povezana s društveno-profesionalnom integracijom**. Cilj je učiniti korisnike autonomnim za njihove postupke (traga za posao, obavljanje termina u prefekturi, tromjesečna CIF izjava, slanje životopisa i popratnog pisma, pretraga stanovanja, simulacija APL-a, tromjesečna izjava RSA-a, mjesečna izjava Pôleemploiu, izrada adrese e-pošte, kupnja SNCF putovanja, porezi, zahtjev za informacije ili povlačenje dokumenata iz CPAM-a, CMU-a,...) **Prilagodba medija** Posebni problem osoba u situacijama digitalne isključenosti (FLE, nepismenost, odbijanje alata) također nas mora navesti na prilagodbu našeg sadržaja, medija i materijala. Ovdje bi opet trebalo razmotriti tri načina: * Koristite video tutoriale prilagođene našoj publici. Doista, ograničenje koje predstavlja pisanje često je previše važno za osobe u digitalnoj nepismenosti. Iako je video podrška u središtu aktualnog weba, čini se ključnim stvoriti i koristiti ovu vrstu prikladnih medija. * Koristite mobilne medije, kao što su tablete. Doista, ako je ovaj materijal neprikladan za uredsku automatizaciju (čak i ako je moguće spojiti fizičku tipkovnicu), ergonomija i grafička prezentacija čine ga mnogo bržim. * Predstaviti prilagodljive i skalabilne module osposobljavanja. Većina digitalnih aktivnosti osposobljavanja usmjerena je na obradu teksta i uredsku automatizaciju općenito, dok je ta upotreba daleko od glavne upotrebe naše publike. Stoga, ako se ta potreba očito uzme u obzir, ona ne bi trebala biti u središtu sustava osposobljavanja. Informacije i komunikacija, i sve uporabe Interneta čini se da su mnogo više središnji problemi. **Olakšavanje pristupa i potpore za digitalnu uporabu** Prva granica koju predstavlja digitalni jaz jest pristup alatu. Doista, ljudi često nemaju potrebnu opremu ili posjeduju zastarjelu ili čak štetnu opremu (prekomjerno kašnjenje, nedostajuća ažuriranja, virusi itd.). Tri tračnice nam se čine zanimljivima da podignemo ovu kočnicu: ***Prilagodite mjeru osposobljavanja** drugim raširenijim/pristupačnijim medijima (pametni telefon, tablete itd.). Iako korisnici rijetko imaju opremu za uredsku automatizaciju prilagođenu domu, obično imaju povezani telefon. Osim toga, ti su materijali često jeftiniji i zauzimaju sve više prostora u svakodnevnom životu ljudi (mobilna aplikacija, interaktivni terminali itd.). Stoga će korisnici također imati priliku pratiti osposobljavanje na vlastitim alatima (mobilnom računalu, tabletu ili telefonu). * **podržavati ljude u potrazi za odgovarajućom opremom**, po nižoj cijeni, u partnerstvu s postojećim strukturama (Emmaüs Connect) i u potrazi za mrežnom vezom (kutija, mobilni...) prilagođenom i kontroliranim troškovima. (Croatian)
12 August 2022
0 references
Τα προτεινόμενα μέτρα ψηφιακής κατάρτισης χωρίζονται σε 16 συνεδρίες που επιτρέπουν την κατάρτιση 8 ατόμων που αναζητούν εργασία ή/και δικαιούχων της RSA ανά 45ωρη ανανεώσιμη συνεδρία. Από μια **διαγνωστική δεξιοτήτων και ψηφιακών εργαλείων** που πραγματοποιείται από συμβούλους κοινωνικοεπαγγελματικής ένταξης ή κοινωνικούς λειτουργούς, οι δικαιούχοι μπορούν να παραπέμπονται σε μαθήματα κατάρτισης 45 ωρών με ρυθμό 3μισών ημερών 3 ωρών την εβδομάδα. Η εκπαίδευση θα πραγματοποιηθεί στους Oullins και Givors σε αίθουσες εξοπλισμένες με τουλάχιστον 10 σταθμούς πληροφορικής. Στο τέλος μιας συλλογικής πληροφόρησης που οργανώνεται για κάθε συνεδρία, οι δικαιούχοι θα επικυρώσουν τη συμμετοχή τους μέσω σύμβασης δέσμευσης για κατάρτιση με επιτεύξιμους στόχους. Στη συνέχεια, θα πραγματοποιηθεί ατομικό πρόγραμμα κατάρτισης με κάθε εκπαιδευόμενο για τον προσδιορισμό της εξέλιξης των δεξιοτήτων. Δεδομένης της ποικιλομορφίας του κοινού και των σημαντικών διαφορών στο επίπεδο μεταξύ ενός ατόμου που δεν γνωρίζει ή ελάχιστα γνωρίζει το ψηφιακό εργαλείο και ενός ατόμου που επιθυμεί να ενισχύσει τις δεξιότητές του, μας φαίνεται σημαντικό να προτείνουμε δύο διαφορετικούς δρόμους, εναλλάσσοντας: * Μια διαδρομή «**έναρξη**», που περιέχει τα βασικά στοιχεία της χρήσης του ψηφιακού και του διαδικτύου * μια διαδρομή «**ενίσχυση**», με επίκεντρο την επαγγελματική ένταξη. Κάθε μάθημα διαρκεί 45 ώρες, με ρυθμό 3 μισής ημέρας (3 ώρες) την εβδομάδα (9 ώρες/εβδομάδα) για συνολική διάρκεια 5 εβδομάδων. Ένα άτομο που έχει επωφεληθεί από τη «βασική» διαδρομή μπορεί να τοποθετηθεί στην «προηγμένη» πορεία στη συνέχεια. Στο τέλος του μαθήματος, χορηγείται πιστοποιητικό επιτυχίας στον ασκούμενο και στον αριθμό της διαδρομής από τον εκπαιδευτή μετά την επικύρωσή του από τον παιδαγωγικό συντονιστή. Οι προχωρημένοι ασκούμενοι θα μπορούν επίσης να περάσουν το B2i. **Γενική μεθοδολογία της πρότασης** **Κέντρο κατάρτισης στην καθημερινή ζωή, που συνδέεται στενά με την κοινωνικοεπαγγελματική ένταξη**. Στόχος είναι να καταστούν οι δικαιούχοι αυτόνομοι για τις διαδικασίες τους (αναζήτηση θέσεων εργασίας, ραντεβού στη Νομαρχία, τριμηνιαία δήλωση ΚΕΠΕΥ, αποστολή βιογραφικού σημειώματος και συνοδευτικής επιστολής, αναζήτηση στέγασης, προσομοίωση APL, τριμηνιαία δήλωση RSA, μηνιαία δήλωση στους Pôleemploi, δημιουργία διεύθυνσης ηλεκτρονικού ταχυδρομείου, αγορά ταξιδιών SNCF, φόροι, αίτημα για πληροφορίες ή απόσυρση εγγράφων από την CPAM, CMU,...) **Προσαρμογή μέσων ενημέρωσης** Το ιδιαίτερο πρόβλημα των ατόμων σε καταστάσεις ψηφιακού αποκλεισμού (FLE, αναλφαβητισμός, απόρριψη του εργαλείου) πρέπει επίσης να μας οδηγήσει στην προσαρμογή του περιεχομένου, των μέσων και του υλικού μας. Και εδώ θα πρέπει να εξεταστούν τρεις τρόποι: * Χρησιμοποιήστε φροντιστήρια βίντεο προσαρμοσμένα στο κοινό μας. Πράγματι, ο περιορισμός που αντιπροσωπεύει η γραφή είναι συχνά πολύ σημαντικός για τους ανθρώπους στον ψηφιακό αναλφαβητισμό. Ενώ η υποστήριξη βίντεο βρίσκεται στο επίκεντρο του τρέχοντος ιστού, φαίνεται απαραίτητο να δημιουργηθεί και να χρησιμοποιηθεί αυτό το είδος κατάλληλων μέσων. * Χρησιμοποιήστε κινητά μέσα, όπως ταμπλέτες. Πράγματι, αν αυτό το υλικό είναι ακατάλληλο για αυτοματισμό γραφείου (ακόμη και αν είναι δυνατόν να συνδεθεί ένα φυσικό πληκτρολόγιο), η εργονομία και η γραφική παρουσίαση το καθιστούν πολύ πιο γρήγορο. * Παρουσιάστε προσαρμοστικές και κλιμακούμενες εκπαιδευτικές ενότητες. Οι περισσότερες δραστηριότητες ψηφιακής κατάρτισης επικεντρώνονται στην επεξεργασία κειμένου και στην αυτοματοποίηση γραφείου γενικά, ενώ η χρήση αυτή απέχει πολύ από την κύρια χρήση του κοινού μας. Ως εκ τούτου, εάν η ανάγκη αυτή πρέπει προφανώς να ληφθεί υπόψη, δεν θα πρέπει να βρίσκεται στο επίκεντρο του συστήματος κατάρτισης. Η πληροφόρηση και η επικοινωνία, καθώς και όλες οι χρήσεις του Διαδικτύου φαίνεται να είναι πολύ πιο κεντρικά ζητήματα. **Διευκόλυνση της πρόσβασης και της υποστήριξης της ψηφιακής χρήσης** Το πρώτο όριο που αντιπροσωπεύει το ψηφιακό χάσμα είναι η πρόσβαση στο εργαλείο. Πράγματι, οι άνθρωποι συχνά δεν διαθέτουν τον απαραίτητο εξοπλισμό ή διαθέτουν παρωχημένο ή ακόμη και επιβλαβή εξοπλισμό (υπερβολική καθυστέρηση, ελλείπουσες ενημερώσεις, ιοί κ.λπ.). Τρία κομμάτια μας φαίνονται ενδιαφέροντα για να σηκώσουμε αυτό το φρένο: * **προσαρμογή της δράσης κατάρτισης** σε άλλα πιο διαδεδομένα/προσπελάσιμα μέσα (έξυπνο τηλέφωνο, ταμπλέτες κ.λπ.). Πράγματι, ενώ οι δικαιούχοι σπάνια διαθέτουν εξοπλισμό αυτοματισμού γραφείου προσαρμοσμένο στο σπίτι, συνήθως διαθέτουν συνδεδεμένο τηλέφωνο. Επιπλέον, τα υλικά αυτά είναι συχνά λιγότερο ακριβά και καταλαμβάνουν όλο και μεγαλύτερο χώρο στην καθημερινή ζωή των ανθρώπων (κινητή εφαρμογή, διαδραστικά τερματικά κ.λπ.). Έτσι, οι δικαιούχοι θα έχουν επίσης την ευκαιρία να παρακολουθήσουν την κατάρτιση με δικά τους εργαλεία (κινητός υπολογιστής, ταμπλέτα ή τηλέφωνο). * **υποστηρίξτε τους ανθρώπους στην αναζήτηση κατάλληλου εξοπλισμού**, με μικρότερο κόστος, σε συνεργασία με τις υπάρχουσες δομές (Emmaüs Connect) και στην αναζή... (Greek)
12 August 2022
0 references
Navrhované digitálne vzdelávacie opatrenia sú rozdelené na 16 školení, ktoré umožňujú odbornú prípravu 8 uchádzačov o zamestnanie a/alebo príjemcov RSA na 45-hodinové zasadnutie s možnosťou predĺženia. Z **diagnostiky zručností a digitálnych nástrojov**, ktorú vykonávajú sociálno-profesionálni poradcovia pre integráciu alebo sociálni pracovníci, sa príjemcovia môžu odkázať na 45-hodinové školenia vo výške 3 poldní 3 hodiny týždenne. Odborná príprava sa uskutoční na Oullins a Givors v izbách vybavených najmenej 10 IT stanicami. Na konci kolektívnych informácií organizovaných pre každé zasadnutie príjemcovia potvrdia svoje členstvo prostredníctvom zmluvy o záväzku k odbornej príprave s dosiahnuteľnými cieľmi. S každým stážistom sa potom uskutoční individuálny kurz odbornej prípravy s cieľom identifikovať vývoj zručností. Vzhľadom na rozmanitosť verejnosti a významné rozdiely v úrovni medzi osobou, ktorá nepozná alebo sotva nepozná digitálny nástroj, a osobou, ktorá chce posilniť svoje zručnosti, sa nám zdá dôležité navrhnúť dve rôzne cesty striedavo: * Cesta „**začatie**“, ktorá obsahuje základné prvky používania digitálneho a internetového pripojenia * cesta „**posilnenie**“ zameraná na integráciu v zamestnaní. Každý kurz trvá 45 hodín vo výške 3 pol dňa (3 h) za týždeň (9h/týždeň) počas celkového trvania 5 týždňov. Osoba, ktorá využila „základnú“ trasu, môže byť nepretržite umiestnená na „pokročilom“ kurze. Na konci kurzu sa po potvrdení pedagogickým koordinátorom vydá stážistovi osvedčenie o úspechu a odkaz na trasu školiteľom. Pokročilí stážisti budú môcť prejsť aj B2i. **Všeobecná metodika návrhu** **Centrálna odborná príprava o každodennom živote úzko spojená so sociálno-profesionálnou integráciou**. Cieľom je, aby prijímatelia autonómne pre ich postupy (vyhľadávanie pracovných ponúk, schôdzky v prefektúre, štvrťročné CIF vyhlásenie, zasielanie životopisu a motivačného listu, vyhľadávanie bývania, APL simulácia, štvrťročné vyhlásenie RSA, mesačné vyhlásenie pre Pôleemploi, vytvorenie e-mailovej adresy, nákup SNCF ciest, daní, žiadosti o informácie alebo stiahnutie dokumentov z CPAM, CMU,...) **Prispôsobenie médií** Osobitný problém ľudí v situáciách digitálneho vylúčenia (FLE, negramotnosť, odmietnutie nástroja) nás tiež musí viesť k prispôsobeniu nášho obsahu, médií a materiálov. Aj tu by sa mali zvážiť tri spôsoby: * Použite video tutoriály prispôsobené nášmu publiku. Obmedzenie, ktoré predstavuje písanie, je v skutočnosti často príliš dôležité pre ľudí v digitálnej negramotnosti. Zatiaľ čo podpora videa je jadrom súčasného webu, zdá sa, že je nevyhnutné vytvoriť a používať tento typ vhodných médií. * Použite mobilné médiá, ako sú tablety. V skutočnosti, ak tento materiál nie je vhodný pre automatizáciu kancelárií (aj keď je možné pripojiť fyzickú klávesnicu), ergonómia a grafická prezentácia ho robia oveľa rýchlejšie. * Prezentovať adaptívne a škálovateľné tréningové moduly. Väčšina digitálnych vzdelávacích činností sa zameriava na spracovanie textu a automatizáciu kancelárií vo všeobecnosti, zatiaľ čo toto používanie je ďaleko od hlavného využitia nášho publika. Preto, ak je zrejmé, že túto potrebu treba zohľadniť, nemala by byť stredobodom systému odbornej prípravy. Zdá sa, že informácie a komunikácia a všetky spôsoby použitia internetu sú oveľa dôležitejšími otázkami. **Uľahčenie prístupu k digitálnemu použitiu a jeho podpory** Prvým limitom, ktorý predstavuje digitálna priepasť, je prístup k nástroju. Ľudia v skutočnosti často nemajú potrebné vybavenie alebo majú zastarané alebo dokonca škodlivé zariadenia (nadmerné oneskorenie, chýbajúce aktualizácie, vírusy atď.). Tri koľaje sa nám zdajú zaujímavé zdvihnúť túto brzdu: * **prispôsobte vzdelávaciu akciu** iným rozšírenejším/prístupnejším médiám (smartfón, tablety atď.). Hoci príjemcovia majú zriedkavo zariadenia na automatizáciu kancelárií prispôsobené domácnostiam, zvyčajne majú pripojený telefón. Okrem toho sú tieto materiály často lacnejšie a v každodennom živote ľudí zaberajú čoraz viac priestoru (mobilná aplikácia, interaktívne terminály atď.). Príjemcovia teda budú mať tiež možnosť absolvovať odbornú prípravu na vlastných nástrojoch (mobilný počítač, tablet alebo telefón). * **podporovať ľudí pri hľadaní vhodného vybavenia**, za nižšiu cenu, v spolupráci s existujúcimi štruktúrami (Emmaüs Connect) a pri hľadaní sieťového pripojenia (box, mobilné...) prispôsobené a kontrolované náklady. (Slovak)
12 August 2022
0 references
Ehdotetut digitaaliset koulutustoimenpiteet on jaettu 16 tapahtumaan, joiden avulla voidaan kouluttaa kahdeksan työnhakijaa ja/tai alueellisen työsopimuksen edunsaajaa 45 tunnin jaksoa kohti, joka voidaan uusia. Yhteiskunnallis-ammatillisten kotouttamisneuvojien tai sosiaalityöntekijöiden suorittamasta taitojen ja digitaalisten välineiden diagnosoinnista** alkaen edunsaajat voidaan ohjata 45 tunnin koulutusjaksoihin, joiden määrä on kolme puolipäiväistä 3 tuntia viikossa. Koulutus toteutetaan Oullins ja Givors huoneissa, joissa on vähintään 10 IT-asemaa. Kun kutakin istuntoa varten järjestetään kollektiivista tietoa, edunsaajat vahvistavat jäsenyytensä tekemällä sopimuksen, jossa sitoudutaan koulutukseen, jolla on saavutettavissa olevat tavoitteet. Kunkin harjoittelijan kanssa järjestetään sen jälkeen yksilöllinen koulutus taitojen kehittymisen tunnistamiseksi. Kun otetaan huomioon yleisön moninaisuus ja merkittävät erot henkilön, joka ei tunne tai tuskin tunne digitaalista työkalua, ja henkilön, joka haluaa vahvistaa taitojaan, välillä on merkittäviä eroja, meidän mielestämme on tärkeää ehdottaa kahta erilaista polkua vuorotellen: * Polku ”**initiation**”, joka sisältää olennaiset käytön digitaalisen ja internetin * ”** vahvistaminen**” polku, jossa keskitytään ammatilliseen integraatioon. Kukin kurssi kestää 45 tuntia, nopeudella 3 puolipäiväistä (3 tuntia) viikossa (9h/viikko) yhteensä 5 viikon ajan. Henkilö, joka on hyötynyt ”perusreitistä” voidaan sijoittaa ”pitkälle” kurssille jatkuvuudessa. Kurssin päätteeksi koulutettavalle annetaan suoritustodistus ja kouluttajan antama reittiviite sen jälkeen, kun pedagoginen koordinaattori on validoinut sen. Edistyneet harjoittelijat voivat myös läpäistä B2i:n. **Ehdotuksen yleiset menetelmät** **Arjestelmaa koskeva keskuskoulutus, joka liittyy läheisesti yhteiskunnallis-ammatilliseen integroitumiseen**. Tavoitteena on, että edunsaajat ovat riippumattomia menettelyistään (työtarjousten etsiminen, tapaamisten tekeminen prefektuurissa, neljännesvuosittainen CIF-ilmoitus, ansioluettelon ja saatekirjeen lähettäminen, asumista koskeva haku, APL-simulointi, neljännesvuosittainen RSA-ilmoitus, kuukausittainen ilmoitus Pôleemploille, sähköpostiosoite, SNCF:n matkat, verot, tietopyyntö tai asiakirjojen peruuttaminen CPAM:ltä, CMU:lta...) ** Median mukauttaminen** Digitaalisen syrjäytymisen tilanteissa olevien ihmisten erityisongelman (FLE, lukutaidottomuus, työkalun hylkääminen) on myös johdettava sisällön, median ja materiaalien mukauttamiseen. Tässäkin yhteydessä olisi harkittava kolmea tapaa: * Käytä opetusvideota mukautettu yleisömme. Itse asiassa kirjoittaminen on usein liian tärkeää digitaalista lukutaidottomuutta tekeville ihmisille. Vaikka videotuki on nykyisen verkon ytimessä, vaikuttaa välttämättömältä luoda ja käyttää tämäntyyppisiä sopivia tiedotusvälineitä. * Käytä mobiilimediaa, kuten tabletteja. Itse asiassa, jos tämä materiaali ei sovellu toimistoautomaatioon (vaikka fyysinen näppäimistö on mahdollista yhdistää), ergonomia ja graafinen esitys tekevät siitä paljon nopeamman. * Läsnä mukautuva ja skaalautuva koulutusmoduulit. Useimmissa digitaalisissa koulutustoimissa keskitytään tekstinkäsittelyyn ja toimistoautomaatioon yleensä, kun taas tämä käyttö on kaukana yleisöjemme pääasiallisesta käytöstä. Jos tämä tarve on tietenkin otettava huomioon, sen ei pitäisi olla koulutusjärjestelmän keskipisteessä. Tiedotus ja viestintä sekä kaikki internetin käyttötavat näyttävät olevan paljon keskeisimpiä kysymyksiä. **Digitaalisen käytön saatavuuden ja tukemisen helpottaminen** Ensimmäinen digitaalisen kuilun edustama raja on pääsy työkaluun. Ihmisillä ei useinkaan ole tarvittavia laitteita tai heillä ei ole vanhentuneita tai jopa haitallisia laitteita (liiallinen viive, puuttuvat päivitykset, virukset jne.). Kolme jälkeä näyttää kiinnostavalta nostaa tätä jarrua: * **mukauta koulutustoimi** muihin yleisempiin/saataviin välineisiin (älypuhelin, tabletit jne.). Itse asiassa, vaikka edunsaajilla on harvoin toimistoautomaatiolaitteita, jotka on mukautettu kotiin, heillä on yleensä yhdistetty puhelin. Lisäksi nämä materiaalit ovat usein edullisempia ja vievät enemmän tilaa ihmisten jokapäiväisessä elämässä (mobiilisovellus, interaktiiviset päätelaitteet jne.). Näin ollen edunsaajilla on myös mahdollisuus seurata koulutusta omilla välineillään (mobiilitietokone, tabletti tai puhelin). * **tuetaan ihmisiä etsimään sopivia laitteita** edullisemmin, yhteistyössä olemassa olevien rakenteiden (Emmaüs Connect) kanssa ja etsittäessä verkkoyhteyttä (laatikko, mobiili...) mukautettuna ja hallitusti. (Finnish)
12 August 2022
0 references
Proponowane środki w zakresie szkoleń cyfrowych dzielą się na 16 sesji umożliwiających szkolenie 8 osób poszukujących pracy lub beneficjentów RSA na 45-godzinną sesję odnawialną. Na podstawie **diagnostyki umiejętności i narzędzi cyfrowych** przeprowadzonej przez doradców ds. integracji społeczno-zawodowej lub pracowników socjalnych, beneficjenci mogą być odwoływani do 45-godzinnych sesji szkoleniowych w tempie 3 pół dnia po 3 godziny w tygodniu. Szkolenie będzie prowadzone na Oullins i Givors w pomieszczeniach wyposażonych w co najmniej 10 stacji IT. Na koniec zbiorczych informacji organizowanych dla każdej sesji beneficjenci potwierdzą swoje członkostwo w drodze umowy o zobowiązaniu do szkolenia o osiągalnych celach. Następnie z każdym stażystą zostanie przeprowadzony indywidualny kurs szkoleniowy w celu określenia ewolucji umiejętności. Biorąc pod uwagę różnorodność społeczeństwa i znaczne różnice w poziomie między osobą, która nie zna narzędzia cyfrowego lub ledwo go zna, a osobą pragnącą wzmocnić swoje umiejętności, ważne wydaje się zaproponowanie dwóch różnych ścieżek, na przemian: * Ścieżka „**initiation**”, zawierająca podstawowe elementy korzystania z technologii cyfrowych i internetowych * ścieżka „**reinforcement**”, skoncentrowana na integracji zawodowej. Każdy kurs trwa 45 godzin, w tempie 3 pół dnia (3h) tygodniowo (9h/tydzień) przez łączny czas 5 tygodni. Osoba, która skorzystała z „podstawowej” trasy, może być umieszczona na „zaawansowanym” kursie w sposób ciągły. Po zakończeniu kursu stażysta wyda świadectwo ukończenia szkolenia oraz odniesienie do ścieżki przez trenera po zatwierdzeniu przez koordynatora pedagogicznego. Zaawansowani stażyści będą również mogli zdać B2i. **Ogólna metodologia wniosku** **Kształcenie w centrum życia codziennego, ściśle związane z integracją społeczno-zawodową**. Celem jest uniezależnienie beneficjentów w swoich procedurach (wyszukiwanie ofert pracy, organizowanie spotkań w prefekturze, kwartalne deklaracje CIF, wysyłanie CV i listu motywacyjnego, wyszukiwanie mieszkań, symulacja APL, kwartalna deklaracja RSA, deklaracja miesięczna do Pôleemploi, tworzenie adresu e-mail, zakup podróży SNCF, podatki, żądanie informacji lub wycofanie dokumentów z CPAM, CMU,...)**Dostosowanie mediów** Szczególny problem osób w sytuacjach wykluczenia cyfrowego (FLE, analfabetyzm, odrzucenie narzędzia) musi również doprowadzić nas do dostosowania treści, mediów i materiałów. Również w tym przypadku należy rozważyć trzy sposoby: * Użyj samouczków wideo dostosowanych do naszych odbiorców. W istocie ograniczenie związane z pisaniem jest często zbyt ważne dla osób analfabetyzmu cyfrowego. Chociaż wsparcie wideo jest w centrum obecnej sieci, wydaje się konieczne, aby stworzyć i korzystać z tego typu odpowiednich nośników. * Użyj nośników mobilnych, takich jak tablety. Rzeczywiście, jeśli materiał ten nie nadaje się do automatyzacji biurowej (nawet jeśli możliwe jest podłączenie klawiatury fizycznej), ergonomia i prezentacja graficzna sprawiają, że znacznie szybciej. * Obecne adaptacyjne i skalowalne moduły szkoleniowe. Większość szkoleń cyfrowych koncentruje się na edytorze tekstu i automatyzacji biurowej w ogóle, podczas gdy wykorzystanie to jest dalekie od głównego wykorzystania naszych odbiorców. W związku z tym, jeśli ta potrzeba ma zostać oczywiście uwzględniona, nie powinna ona znajdować się w centrum systemu szkoleń. Informacje i komunikacja oraz wszelkie sposoby korzystania z Internetu wydają się być o wiele ważniejsze. **Ułatwianie dostępu i wsparcia dla korzystania z technologii cyfrowych** Pierwszym limitem, jakim jest przepaść cyfrowa, jest dostęp do tego narzędzia. Ludzie często nie posiadają niezbędnego sprzętu lub nie posiadają przestarzałego, a nawet szkodliwego sprzętu (nadmierne opóźnienia, brakujące aktualizacje, wirusy itp.). Trzy ślady wydają się dla nas interesujące, aby podnieść ten hamulec: * **dostosuj działania szkoleniowe** do innych bardziej rozpowszechnionych/dostępnych mediów (smartfon, tablety itp.). Podczas gdy beneficjenci rzadko mają urządzenia automatyki biurowej dostosowane do domu, zazwyczaj mają podłączony telefon. Ponadto materiały te są często tańsze i zajmują coraz więcej miejsca w codziennym życiu (aplikacja mobilna, interaktywne terminale itp.). W związku z tym beneficjenci będą mieli również możliwość odbycia szkolenia na własnych narzędziach (komputer mobilny, tablet lub telefon). * **wspieraj osoby w poszukiwaniu odpowiedniego sprzętu**, przy niższych kosztach, we współpracy z istniejącymi strukturami (Emmaüs Connect) oraz przy poszukiwaniu połączenia sieciowego (pudełko, telefon...) dostosowanego i kontrolowanego kosztem. (Polish)
12 August 2022
0 references
A javasolt digitális képzési intézkedések 16 ülésre oszlanak, amelyek lehetővé teszik 8 álláskereső és/vagy az RSA kedvezményezettjének képzését 45 órás, megújítható ülésszakonként. A szociális-szakmai integrációs tanácsadók vagy szociális munkások által végzett készségek és digitális eszközök** diagnózisa** alapján a kedvezményezettek 45 órás, heti 3 félnapos képzésekre utalhatók. A képzésre Oullins és Givors területén kerül sor legalább 10 informatikai állomással felszerelt helyiségekben. Az egyes ülésekre szervezett kollektív tájékoztatás végén a kedvezményezettek az elérhető célokkal rendelkező képzésre vonatkozó kötelezettségvállalás útján igazolják tagságukat. Ezt követően minden egyes gyakornok egyéni tanfolyamot tart a készségek alakulásának azonosítása érdekében. Tekintettel a polgárok sokféleségére, valamint a digitális eszközt nem vagy alig ismerő személy és a képességeit erősíteni kívánó személy közötti jelentős különbségekre, fontosnak tűnik számunkra, hogy két különböző, váltakozó utat javasoljunk: * A „**kezdeményezés**” útvonal, amely tartalmazza a digitális és az internet használatának alapvető elemeit * A „megerősítés**” útvonal, amely a foglalkozási integrációra összpontosít. Minden tanfolyam 45 órát tart, 3 fél nap (3 óra) hetente (9h/hét) összesen 5 hétig. Az a személy, aki az „alap” útvonal előnyeit élvezte, folyamatos „fejlett” pályán helyezhető el. A tanfolyam végén a pedagógiai koordinátor általi érvényesítést követően az oktató kiállítja a gyakornok és a menetvonal hivatkozási számát. A fejlett gyakornokok is át tudnak lépni a B2i-n. **A javaslat általános módszertana** **Központi képzés a mindennapi életről, amely szorosan kapcsolódik a társadalmi-szakmai integrációhoz**. A cél az, hogy a kedvezményezetteket önállóvá tegyék eljárásaik (állásajánlatok keresése, kinevezések prefektúra, negyedéves CIF-nyilatkozat, önéletrajz és kísérőlevél küldése, lakáskeresés, APL szimuláció, negyedéves RSA nyilatkozat, havi nyilatkozat Pôleemploi felé, e-mail cím létrehozása, SNCF utazások vásárlása, adók, információkérés vagy dokumentumok visszavonása a CPAM-ből, CMU-ból,...) **A média adaptálása** A digitális kirekesztés (FLE, írástudatlanság, az eszköz elutasítása) esetén az emberek sajátos problémája a tartalom, a média és az anyag átalakításához is vezethet. Itt is három módszert kell fontolóra venni: * Használjon videó oktatóanyagokat a közönségünkhöz igazítva. Az írás által képviselt kényszer gyakran túl fontos a digitális analfabetizmusban élők számára. Bár a videotámogatás a jelenlegi web középpontjában áll, elengedhetetlennek tűnik az ilyen típusú megfelelő média létrehozása és használata. * Használja a mobil média, mint például a tabletta. Valóban, ha ez az anyag nem alkalmas irodai automatizálásra (még akkor is, ha lehetséges fizikai billentyűzet csatlakoztatása), az ergonómia és a grafikai megjelenítés sokkal gyorsabb. * Jelen adaptív és skálázható képzési modulok. A legtöbb digitális képzési tevékenység általában a szövegfeldolgozásra és az irodaautomatizálásra összpontosít, miközben ez a felhasználás távol áll a közönség fő felhasználásától. Ezért ha ezt az igényt nyilvánvalóan figyelembe kell venni, az nem lehet a képzési rendszer középpontjában. Az információ és a kommunikáció, valamint az internet minden használata sokkal központibb kérdésnek tűnik. **A digitális felhasználáshoz való hozzáférés és támogatás elősegítése** A digitális szakadék által képviselt első korlát az eszközhöz való hozzáférés. Az emberek gyakran nem rendelkeznek a szükséges felszereléssel, vagy elavult vagy akár káros felszereléssel rendelkeznek (túlzott késedelem, hiányzó frissítések, vírusok stb.). Három pálya érdekesnek tűnik számunkra, hogy felemeljük ezt a féket: * ** adaptálja a képzési intézkedést** más szélesebb körben elterjedtebb/hozzáférhetőbb médiumokhoz (okostelefon, táblagépek stb.). Bár a kedvezményezettek ritkán rendelkeznek otthoni irodaautomatizálási berendezésekkel, általában internetkapcsolattal rendelkeznek. Ráadásul ezek az anyagok gyakran kevésbé költségesek, és egyre több helyet foglalnak el az emberek mindennapi életében (mobilalkalmazás, interaktív terminálok stb.). Így a kedvezményezetteknek lehetőségük lesz arra is, hogy saját eszközeikkel (mobil számítógép, táblagép vagy telefon) is részt vegyenek a képzésen. * **támogassa az embereket a megfelelő berendezések keresésében**, kisebb költséggel, partnerségben a meglévő struktúrákkal (Emmaüs Connect) és a hálózati kapcsolat keresésével (doboz, mobil...) adaptált és ellenőrzött költséggel. (Hungarian)
12 August 2022
0 references
Navrhovaná opatření v oblasti digitálního vzdělávání jsou rozdělena na 16 zasedání, která umožňují odbornou přípravu 8 uchazečů o zaměstnání a/nebo příjemců RSA na 45 hodin obnovitelného zasedání. Z **diagnostiky dovedností a digitálních nástrojů** prováděné poradci pro sociálně-profesní integraci nebo sociálními pracovníky mohou být příjemci odkázáni na školení v délce 45 hodin ve výši 3 půldenní 3 hodiny týdně. Školení bude probíhat na Oullins a Givors v místnostech vybavených alespoň 10 IT stanic. Po skončení kolektivních informací organizovaných pro každé zasedání příjemci potvrdí své členství prostřednictvím smlouvy o závazku k odborné přípravě s dosažitelnými cíli. S každým stážistou se pak uskuteční individuální výcvikový kurz s cílem určit vývoj dovedností. Vzhledem k různorodosti veřejnosti a značným rozdílům v úrovni mezi osobou, která digitální nástroj nezná nebo jen stěží nezná, a osobou, která si přeje posílit své dovednosti, se nám zdá důležité navrhnout dvě různé cesty střídavě: * Cesta „**zahájení**“, která obsahuje základní prvky používání digitální a internetové sítě * cesta „**posílení**“, zaměřená na profesní začlenění. Každý kurz trvá 45 hodin, ve výši 3 půlden (3h) týdně (9h/týden) po celkovou dobu 5 týdnů. Osoba, která využila „základní“ trasu, může být v kontinuitě umístěna na „pokročilém“ kurzu. Na konci kurzu bude stážistovi a po potvrzení pedagogickým koordinátorem vydáno osvědčení o dosaženém výsledku a odkaz na trasu školitelem. Pokročilí stážisté budou také schopni projít B2i. **Obecná metodika návrhu** **středisko denního života, úzce související se sociálně-profesní integrací**. Cílem je zajistit, aby příjemci byli autonomní pro své postupy (vyhledávání nabídek zaměstnání, sjednávání schůzek v prefektuře, čtvrtletní prohlášení CIF, zaslání životopisu a průvodního dopisu, vyhledávání bydlení, simulace APL, čtvrtletní prohlášení RSA, měsíční prohlášení pro Pôleemploi, vytvoření e-mailové adresy, nákup cest SNCF, daně, žádost o informace nebo stažení dokumentů z CPAM, CMU,...) **Adapting media** Zvláštní problém osob v situacích digitálního vyloučení (FLE, negramotnost, odmítnutí nástroje) nás také musí vést k přizpůsobení našeho obsahu, médií a materiálů. Zde by měly být zváženy i tři způsoby: * Použijte video tutoriály přizpůsobené pro naše publikum. Omezení představované psaním je pro lidi v digitální negramotnosti často příliš důležité. Zatímco podpora videa je jádrem současného webu, zdá se, že je nezbytné vytvořit a používat tento typ vhodných médií. * Používejte mobilní média, jako jsou tablety. Skutečně, pokud je tento materiál nevhodný pro kancelářskou automatizaci (i když je možné připojit fyzickou klávesnici), ergonomie a grafická prezentace jsou mnohem rychlejší. * Současné adaptivní a škálovatelné tréninkové moduly. Většina digitálních vzdělávacích aktivit se zaměřuje na zpracování textů a automatizaci kanceláří obecně, zatímco toto využití zdaleka není hlavním využitím našich cílových skupin. Má-li být tato potřeba samozřejmě vzata v úvahu, neměla by být v centru vzdělávacího systému. Informace a komunikace a všechna použití internetu se zdají být mnohem důležitějšími otázkami. **Usnadnění přístupu a podpory pro digitální použití** Prvním limitem představovaným digitální propastí je přístup k nástroji. Lidé totiž často nemají potřebné vybavení nebo mají zastaralé nebo dokonce škodlivé vybavení (nadměrné zpoždění, chybějící aktualizace, viry atd.). Tři koleje se nám zdá zajímavé zvednout tuto brzdu: * **přizpůsobte vzdělávací akce** dalším rozšířenějším/dostupnějším médiím (smartphone, tablety atd.). Ve skutečnosti, zatímco příjemci mají jen zřídka kancelářské automatizační zařízení přizpůsobené domovu, obvykle mají připojený telefon. Kromě toho jsou tyto materiály často méně nákladné a zabírají více a více prostoru v každodenním životě lidí (mobilní aplikace, interaktivní terminály atd.). Příjemci tak budou mít také možnost sledovat školení na svých vlastních nástrojích (mobilní počítač, tablet nebo telefon). * **podporovat lidi při hledání vhodného vybavení**, za nižší cenu, ve spolupráci se stávajícími strukturami (Emmaüs Connect) a při hledání síťového připojení (box, mobilní...) přizpůsobené a za kontrolované náklady. (Czech)
12 August 2022
0 references
Ierosinātie digitālās apmācības pasākumi ir sadalīti 16 sesijās, kas ļauj apmācīt 8 darba meklētājus un/vai RSA labuma guvējus uz 45 stundu ilgu atjaunojamu sesiju. No **prasmju un digitālo rīku diagnostikas**, ko veic sociālās un profesionālās integrācijas konsultanti vai sociālie darbinieki, atbalsta saņēmējus var nosūtīt uz 45 stundu apmācības sesijām ar ātrumu 3 pusdienas 3 stundas nedēļā. Apmācība notiks Oullins un Givors telpās, kas aprīkotas ar vismaz 10 IT stacijām. Beidzoties kolektīvai informācijai, kas tiek organizēta katrai sesijai, saņēmēji apstiprina savu dalību, noslēdzot līgumu par apņemšanos piedalīties apmācībā ar sasniedzamiem mērķiem. Pēc tam kopā ar katru praktikantu tiks organizēts individuāls mācību kurss, lai noteiktu prasmju attīstību. Ņemot vērā sabiedrības daudzveidību un ievērojamās atšķirības līmenī starp personu, kas nezina vai diez vai zina digitālo rīku, un personu, kas vēlas stiprināt savas prasmes, mums šķiet svarīgi ierosināt divus dažādus ceļus, mainot: * Ceļš “** iniciācija**”, kas ietver digitālās un interneta izmantošanas pamatelementus * “**pastiprinājums**” ceļš, kas vērsts uz profesionālo integrāciju. Katrs kurss ilgst 45 stundas ar ātrumu 3 pusdienu (3h) nedēļā (9 stundas nedēļā) kopumā 5 nedēļas. Persona, kas ir guvusi labumu no “pamata” maršruta, var atrasties “uzlabotajā” kursā pēc nepārtrauktības. Pēc pedagoģiskā koordinatora apstiprinājuma kursa beigās praktikantam tiks izsniegts sasniegumu sertifikāts un instruktora atsauce uz ceļu. Uzlabotas praktikanti varēs arī nodot B2i. ** Priekšlikuma vispārējā metodika** **Centra apmācība par ikdienas dzīvi, kas cieši saistīta ar sociāli profesionālo integrāciju**. Mērķis ir padarīt labuma guvējus neatkarīgus attiecībā uz viņu procedūrām (darba piedāvājumu meklēšana, iecelšana prefektūrā, ceturkšņa CIF deklarācija, CV un pavadvēstules nosūtīšana, mājokļu meklēšana, APL simulācija, ceturkšņa RSA deklarācija, ikmēneša deklarācija Pôleemploi, e-pasta adreses izveide, SNCF braucienu iegāde, nodokļi, informācijas pieprasījums vai dokumentu atsaukšana no CPAM, CMU,...) **mediju pielāgošana** **Mediju pielāgošanai** Konkrētajai cilvēku problēmai digitālās atstumtības situācijās (FLE, analfabētisms, instrumenta noraidīšana) arī ir jāpielāgo mūsu saturs, plašsaziņas līdzekļi un materiāli. Šeit atkal būtu jāapsver trīs veidi: * Izmantojiet video konsultācijas, kas pielāgotas mūsu auditorijai. Patiešām, rakstīšanas radītais ierobežojums bieži vien ir pārāk svarīgs digitālā analfabētisma cilvēkiem. Lai gan video atbalsts ir pašreizējā tīmekļa centrā, šķiet svarīgi izveidot un izmantot šāda veida piemērotus plašsaziņas līdzekļus. * Izmantojiet mobilos medijus, piemēram, tabletes. Patiešām, ja šis materiāls nav piemērots biroja automatizācijai (pat ja ir iespējams savienot fizisko tastatūru), ergonomika un grafiskais noformējums padara to daudz ātrāku. * Pašreizējie adaptīvie un mērogojamie mācību moduļi. Lielākā daļa digitālo mācību pasākumu ir vērsti uz teksta apstrādi un biroja automatizāciju kopumā, savukārt šī izmantošana ir tālu no mūsu auditorijas galvenās izmantošanas. Tādēļ, ja šī vajadzība acīmredzami ir jāņem vērā, tai nevajadzētu būt apmācības sistēmas centrā. Informācija un saziņa, kā arī visi interneta izmantošanas veidi, šķiet, ir daudz svarīgāki jautājumi. **Atvieglot piekļuvi digitālai lietošanai un atbalstot to** Pirmais digitālās plaisas ierobežojums ir piekļuve rīkam. Patiešām, cilvēkiem bieži vien nav vajadzīgā aprīkojuma vai nav novecojušu vai pat kaitīgu iekārtu (pārmērīga kavēšanās, trūkst atjauninājumu, vīrusi utt.). Trīs dziesmas mums šķiet interesanti pacelt šo bremzi: * ** pielāgot mācību pasākumu** citiem plašāk izplatītiem/pieejamiem plašsaziņas līdzekļiem (viedtālruņiem, planšetdatoriem utt.). Patiešām, lai gan saņēmējiem reti ir biroja automatizācijas iekārtas, kas pielāgotas mājām, viņiem parasti ir pieslēgts telefons. Turklāt šie materiāli bieži vien ir lētāki un aizņem arvien vairāk vietas cilvēku ikdienas dzīvē (mobilā lietotne, interaktīvie termināļi utt.). Tādējādi saņēmējiem būs arī iespēja piedalīties apmācībā par saviem rīkiem (mobilais dators, planšetdators vai tālrunis). * **atbalstīt cilvēkus, meklējot piemērotu aprīkojumu**, par mazākām izmaksām sadarbībā ar esošajām struktūrām (Emmaüs Connect) un meklējot pielāgotu un kontrolētu tīkla savienojumu (kaste, mobilais...). (Latvian)
12 August 2022
0 references
Tá na bearta oiliúna digití atá beartaithe roinnte ina 16 sheisiún lena gceadaítear oiliúint a chur ar ochtar cuardaitheoirí poist agus/nó tairbhithe an RSA in aghaidh gach seisiúin in-athnuaite 45 uair an chloig. Ó **dhiagnóisiú scileanna agus uirlisí digiteacha** arna ndéanamh ag comhairleoirí lánpháirtíochta sochghairmiúla nó ag oibrithe sóisialta, féadfar tairbhithe a tharchur chuig seisiúin oiliúna 45 uair an chloig ag ráta 3 leathlá de 3 huaire an chloig in aghaidh na seachtaine. Déanfar an oiliúint ar Oullins agus Givors i seomraí ina bhfuil ar a laghad 10 stáisiún TF. Ag deireadh na faisnéise comhchoitinne a eagraítear do gach seisiún, déanfaidh na tairbhithe a mballraíocht a bhailíochtú trí bhíthin conradh tiomantais d’oiliúint a mbeidh cuspóirí indéanta aige. Déanfar cúrsa oiliúna aonair ansin le gach oiliúnaí chun éabhlóid scileanna a aithint. I bhfianaise éagsúlacht an phobail agus na ndifríochtaí suntasacha sa leibhéal idir duine nach bhfuil an uirlis dhigiteach ar eolas aige nó aici agus duine ar mian leis nó léi a chuid scileanna a neartú, is cosúil go bhfuil sé tábhachtach dúinn dhá chonair éagsúla a mholadh, agus: * Conair “**tionscanta**”, ina bhfuil na bunriachtanais a bhaineann le húsáid dhigiteach agus idirlín * conair “**treisithe**”, atá dírithe ar chomhtháthú ceirde. Maireann gach cúrsa 45 uair an chloig, ag ráta 3 leathlá (3h) sa tseachtain (9h/seachtain) ar feadh 5 seachtaine san iomlán. Is féidir le duine a bhain tairbhe as an mbealach “bunúsach” a bheith suite ar an gcúrsa “ard” i leanúnachas. Ag deireadh an chúrsa, eiseofar deimhniú gnóthachtála chuig an oiliúnaí agus chuig tagairt na conaire ón oiliúnóir tar éis don chomhordaitheoir oideolaíoch é a bhailíochtú. Beidh ardoiliúnaithe in ann pas a fháil sa B2i freisin. **Modheolaíocht ghinearálta an togra** **Oiloiliúint ar an saol laethúil, a bhfuil dlúthbhaint aici le comhtháthú sochghairmiúil**. Is é an aidhm atá ann na tairbhithe a dhéanamh uathrialach as a nósanna imeachta (cuardach le haghaidh tairiscintí poist, ceapacháin a dhéanamh ag an Prefecture, dearbhú ráithiúil CIF, CV agus litir chumhdaigh a sheoladh, cuardach tithíochta, ionsamhlú APL, dearbhú ráithiúil RSA, dearbhú míosúil do Pôleemploi, seoladh ríomhphoist a chruthú, turais SNCF a cheannach, cánacha, iarraidh ar fhaisnéis nó doiciméid a tharraingt siar ón CPAM, CMU,...) ** Meáin Oiriúnaithe** Ní mór dúinn ár n-ábhar, na meáin agus na hábhair a oiriúnú mar thoradh ar fhadhb áirithe na ndaoine i gcásanna eisiaimh dhigitigh (FLE, neamhlitearthacht, diúltú na huirlise). Anseo arís ba chóir trí bhealach a mheas: * Úsáid físeáin teagaisc atá curtha in oiriúint dár lucht féachana. Go deimhin, is minic a bhíonn an srian a léiríonn an scríbhneoireacht ró-tábhachtach do dhaoine i neamhlitearthacht dhigiteach. Cé go bhfuil tacaíocht físe ag croílár an ghréasáin reatha, is cosúil go bhfuil sé riachtanach meáin oiriúnacha den chineál seo a chruthú agus a úsáid. * Bain úsáid as meáin soghluaiste, mar shampla táibléad. Go deimhin, má tá an t-ábhar seo mí-oiriúnach d’uathoibriú oifige (fiú más féidir méarchlár fisiciúil a nascadh), déanann eirgeanamaíocht agus cur i láthair grafach é i bhfad níos tapúla. * Modúil oiliúna oiriúnaitheacha agus inscálaithe a chur i láthair. Díríonn an chuid is mó de na gníomhaíochtaí oiliúna digiteacha ar phróiseáil focal agus ar uathoibriú oifige i gcoitinne, ach tá an úsáid sin i bhfad ó phríomhúsáid ár lucht féachana. Dá bhrí sin, más léir gur gá sin a chur san áireamh, níor cheart é a bheith i gcroílár an chórais oiliúna. Is cosúil gur saincheisteanna i bhfad níos lárnaí iad faisnéis agus cumarsáid, agus gach úsáid a bhaintear as an Idirlíon. Cé gurbh iad Avondale rogha na coitianta tháinig buachaillí GCM le plean agus chuireadar I bhfeidhm é. Go deimhin, is minic nach mbíonn an trealamh is gá ag daoine nó go bhfuil trealamh atá imithe i léig nó fiú díobhálach acu (moill iomarcach, nuashonruithe ar iarraidh, víris, etc.). Is cosúil go bhfuil trí rian suimiúil dúinn chun an coscán seo a ardú: Cé gurbh iad Avondale rogha na coitianta tháinig buachaillí GCM le plean agus chuireadar I bhfeidhm é. Go deimhin, cé gur annamh a bhíonn trealamh uathoibrithe oifige ag tairbhithe atá curtha in oiriúint don bhaile, is iondúil go mbíonn teileafón nasctha acu. Ina theannta sin, is minic nach mbíonn na hábhair sin chomh costasach agus go dtógann siad níos mó spáis i saol laethúil na ndaoine (aip shoghluaiste, críochfoirt idirghníomhacha, etc.). Dá bhrí sin, beidh an deis ag tairbhithe an oiliúint a leanúint ar a n-uirlisí féin (ríomhaire soghluaiste, táibléad nó fón). Cé gurbh iad Avondale rogha na coitianta tháinig buachaillí GCM le plean agus chuireadar I bhfeidhm é. (Irish)
12 August 2022
0 references
Predlagani ukrepi za digitalno usposabljanje so razdeljeni na 16 usposabljanj, ki omogočajo usposabljanje osmih iskalcev zaposlitve in/ali upravičencev RSA za 45-urno obnovljivo usposabljanje. Od **diagnostike znanj in spretnosti ter digitalnih orodij**, ki jih izvajajo svetovalci za socialno-poklicno vključevanje ali socialni delavci, se lahko upravičenci napotijo na 45-urno usposabljanje v višini 3 polovičnih dni po 3 ure na teden. Usposabljanje bo potekalo na Oullinsu in Givorsu v prostorih, opremljenih z vsaj 10 IT postajami. Ob koncu skupnih informacij, organiziranih za vsako sejo, upravičenci potrdijo svoje članstvo s pogodbo o zavezanosti k usposabljanju z uresničljivimi cilji. Nato se bo z vsakim pripravnikom izvedel individualni tečaj usposabljanja, da se ugotovi razvoj znanj in spretnosti. Glede na raznolikost javnosti in velike razlike v ravni med osebo, ki ne pozna ali komaj pozna digitalnega orodja, in osebo, ki želi okrepiti svoje sposobnosti, se nam zdi pomembno predlagati dve različni poti, ki se izmenjujeta: * Pot „**iniciacija**“, ki vsebuje bistvene elemente uporabe digitalnega in interneta * A „**okrepitev**“ pot, osredotočena na poklicno vključevanje. Vsak tečaj traja 45 ur s hitrostjo 3 pol dneva (3 ure) na teden (9 ur/teden) v skupnem trajanju 5 tednov. Oseba, ki je imela korist od „osnovne“ poti, se lahko razporedi na „napreden“ tečaj v kontinuiteti. Ob koncu tečaja praktikantu in referenci vlakovne poti po potrditvi pedagoškega koordinatorja izda potrdilo o opravljenem delu. Napredni pripravniki bodo lahko opravili tudi B2i. **Splošna metodologija predloga** **Centre usposabljanje o vsakdanjem življenju, tesno povezano s socialno-poklicno integracijo**. Cilj je, da upravičenci postanejo samostojni pri svojih postopkih (iskanje ponudb za zaposlitev, imenovanje na prefekturi, četrtletna izjava CIF, pošiljanje življenjepisa in spremnega pisma, iskanje stanovanj, simulacija APL, četrtletna prijava RSA, mesečna prijava na Pôleemploi, ustvarjanje e-poštnega naslova, nakup potovanj SNCF, davki, zahtevek za informacije ali umik dokumentov iz CPAM, CMU,...) **Prilagajanje medijev** Posebna težava ljudi v situacijah digitalne izključenosti (FLE, nepismenost, zavrnitev orodja) nas mora tudi pripeljati k prilagajanju naše vsebine, medijev in materialov. V zvezi s tem je treba ponovno razmisliti o treh načinih: * Uporabite video vaje, prilagojene našim občinstvom. Dejansko je omejitev, ki jo predstavlja pisanje, pogosto preveč pomembna za ljudi v digitalni nepismenosti. Medtem ko je video podpora v središču trenutnega spleta, se zdi nujno ustvariti in uporabljati to vrsto primernih medijev. * Uporabite mobilne medije, kot so tablične računalnike. Če ta material ni primeren za pisarniško avtomatizacijo (tudi če je mogoče povezati fizično tipkovnico), je ergonomija in grafična predstavitev veliko hitrejša. * Predstavljajte prilagodljive in nadgradljive module usposabljanja. Večina digitalnih usposabljanj se osredotoča na obdelavo besedil in pisarniško avtomatizacijo na splošno, medtem ko je ta uporaba daleč od glavne uporabe našega občinstva. Če je torej treba to potrebo seveda upoštevati, ne sme biti v središču sistema usposabljanja. Zdi se, da so informacije in komunikacija ter vse uporabe interneta veliko bolj osrednja vprašanja. **Olajšanje dostopa do digitalne uporabe in podpore zanjo** Prva omejitev, ki jo predstavlja digitalni razkorak, je dostop do orodja. Ljudje pogosto nimajo potrebne opreme ali nimajo zastarele ali celo škodljive opreme (pretirana zamuda, manjkajoče posodobitve, virusi itd.). Tri skladbe se nam zdijo zanimive, da dvignemo to zavoro: * **prilagoditi usposabljanje** drugim bolj razširjenim/dostopnim medijem (pametni telefon, tablični računalniki itd.). Medtem ko upravičenci redko uporabljajo opremo za avtomatizacijo pisarn, ki je prilagojena domu, imajo običajno povezan telefon. Poleg tega so ti materiali pogosto cenejši in zavzemajo vse več prostora v vsakdanjem življenju ljudi (mobilna aplikacija, interaktivni terminali itd.). Tako bodo imeli upravičenci tudi možnost, da se usposabljajo na lastnih orodjih (mobilni osebni računalnik, tablični računalnik ali telefon). * **podpirajte ljudi pri iskanju primerne opreme**, z nižjimi stroški, v partnerstvu z obstoječimi strukturami (Emmaüs Connect) in pri iskanju prilagojene omrežne povezave (polje, mobilna...) in za nadzorovano ceno. (Slovenian)
12 August 2022
0 references
Предложените мерки за цифрово обучение са разделени на 16 сесии, които дават възможност за обучение на 8 търсещи работа и/или бенефициери на RSA за 45-часова сесия с възможност за подновяване. От **диагностика на уменията и цифровите инструменти**, извършвана от съветници по социално-професионална интеграция или социални работници, бенефициерите могат да бъдат препратени към обучения с продължителност 45 часа в размер на 3 полудни от 3 часа седмично. Обучението ще се провежда на Oullins и Givors в стаи, оборудвани с най-малко 10 ИТ станции. В края на колективна информация, организирана за всяка сесия, бенефициерите ще валидират членството си чрез договор за ангажимент за обучение с постижими цели. След това ще бъде проведен индивидуален курс на обучение с всеки стажант, за да се определи развитието на уменията. С оглед на многообразието на обществеността и значителните различия в равнището между лице, което не познава или не познава цифровия инструмент, и лице, което желае да засили уменията си, за нас е важно да предложим два различни пътя, които се редуват: * Пътека „**започване**„, съдържаща основните елементи на използването на цифрови технологии и интернет * A „** усилване**“, фокусирана върху професионалната интеграция. Всеки курс продължава 45 часа, в размер на 3 половин ден (3 часа) седмично (9 часа/седмица) за обща продължителност от 5 седмици. Лице, което се е възползвало от „основния„маршрут, може да бъде позиционирано на „напредналия“ курс в приемственост. В края на курса на обучение се издава удостоверение за постижение на обучавания и на референцията на маршрута от обучаващия след валидиране от педагогическия координатор. Напредналите стажанти също ще могат да преминат през B2i. **Обща методология на предложението** ** Обучение в центъра по ежедневие, тясно свързано със социално-професионалната интеграция**. Целта е бенефициерите да станат автономни по отношение на своите процедури (търсене на предложения за работа, записване в префектурата, тримесечна декларация CIF, изпращане на автобиография и мотивационно писмо, търсене на жилища, симулация на APL, тримесечна декларация RSA, месечна декларация до Pôleemploi, създаване на имейл адрес, закупуване на пътувания на SNCF, данъци, искане за информация или отнемане на документи от CPAM, CMU,...) **Адаптиране на медиите** Специфичният проблем на хората в ситуации на цифрово изключване (FLE, неграмотност, отхвърляне на инструмента) също трябва да ни накара да адаптираме нашето съдържание, медии и материали. Тук отново трябва да се разгледат три начина: * Използвайте видео уроци, адаптирани към нашата аудитория. Всъщност ограничението, представлявано от писането, често е твърде важно за хората с цифрова неграмотност. Въпреки че поддръжката на видео е в основата на текущата мрежа, изглежда от съществено значение да се създаде и използва този вид подходящи медии. * Използвайте мобилни медии, като таблети. Всъщност, ако този материал е неподходящ за автоматизация на офиса (дори ако е възможно да се свърже физическа клавиатура), ергономичността и графичната презентация го правят много по-бързо. * Настоящи адаптивни и мащабируеми модули за обучение. Повечето дейности за цифрово обучение са съсредоточени върху текстообработката и автоматизацията на офисите като цяло, докато тази употреба далеч не е основната употреба на нашата аудитория. Следователно, ако тази необходимост очевидно трябва да бъде взета предвид, тя не следва да бъде в центъра на системата за обучение. Информацията и комуникацията, както и всички видове използване на интернет изглежда са много по-важни въпроси. ** Улесняване на достъпа и подкрепата за цифрово използване** Първата граница, представлявана от цифровото разделение, е достъпът до инструмента. В действителност хората често не разполагат с необходимото оборудване или притежават остаряло или дори вредно оборудване (прекомерно забавяне, липсващи актуализации, вируси и т.н.). Три коловоза ни изглеждат интересни да вдигнем спирачката: * **да се адаптира действието за обучение** към други по-широко разпространени/достъпни носители (смартфон, таблети и др.). Всъщност, въпреки че бенефициентите рядко разполагат с оборудване за автоматизация на офис, адаптирано към дома, те обикновено имат свързан телефон. Освен това тези материали често са по-евтини и отнемат все повече място в ежедневието на хората (мобилно приложение, интерактивни терминали и т.н.). По този начин бенефициерите също така ще имат възможност да преминат обучението по свои собствени инструменти (мобилен компютър, таблет или телефон). * **подкрепете хората в търсенето на подходящо оборудване**, на по-ниска цена, в партньорство със съществуващи структури (Emmaüs Connect) и при търсене на мрежова връзка (кутия, мобилен...), адаптирана и на контролирана цена. (Bulgarian)
12 August 2022
0 references
Il-miżuri ta’ taħriġ diġitali proposti huma maqsuma f’16-il sessjoni li jippermettu t-taħriġ ta’ 8 persuni li qed ifittxu impjieg u/jew benefiċjarji tal-RSA għal kull sessjoni rinnovabbli ta’ 45 siegħa. Minn **dijanjożi tal-ħiliet u l-għodod diġitali** imwettqa minn konsulenti soċjoprofessjonali dwar l-integrazzjoni jew ħaddiema soċjali, il-benefiċjarji jistgħu jiġu riferuti għal sessjonijiet ta’ taħriġ ta’ 45 siegħa bir-rata ta’ 3 nofstanhar ta’ 3 sigħat fil-ġimgħa. It-taħriġ se jsir fuq Oullins u Givors fi kmamar mgħammra b’mill-inqas 10 stazzjonijiet tal-IT. Fit-tmiem ta’ informazzjoni kollettiva organizzata għal kull sessjoni, il-benefiċjarji jivvalidaw is-sħubija tagħhom permezz ta’ kuntratt ta’ impenn għal taħriġ b’objettivi li jistgħu jintlaħqu. Imbagħad jitwettaq kors ta’ taħriġ individwali ma’ kull apprendist biex tiġi identifikata l-evoluzzjoni tal-ħiliet. Fid-dawl tad-diversità tal-pubbliku u d-differenzi sinifikanti fil-livell bejn persuna li ma tafx jew bilkemm taf l-għodda diġitali u persuna li tixtieq issaħħaħ il-ħiliet tagħha, jidher li huwa importanti għalina li nipproponu żewġ toroq differenti, li jalternaw: * Mogħdija “**initiation**”, li fiha l-essenzjali tal-użu tat-triq diġitali u tal-internet * Triq “**tisħiħ**”, iffukata fuq l-integrazzjoni okkupazzjonali. Kull kors idum 45 siegħa, bir-rata ta’ 3 half-day (3h) fil-ġimgħa (9h/ġimgħa) għal tul totali ta’ 5 ġimgħat. Persuna li tkun ibbenefikat mir-rotta “bażika” tista’ titqiegħed fuq il-kors “avvanzat” f’kontinwità. Fi tmiem il-kors, jinħareġ ċertifikat ta’ kisba lit-trainee u lir-referenza tal-passaġġ mit-trainer wara validazzjoni mill-koordinatur pedagoġiku. It-trainees avvanzati se jkunu jistgħu wkoll jgħaddu mill-B2i. **Metodoloġija ġenerali tal-proposta****Taħriġ taċ-Ċentru dwar il-ħajja ta’ kuljum, marbut mill-qrib mal-integrazzjoni soċjoprofessjonali**. L-għan huwa li l-benefiċjarji jsiru awtonomi għall-proċeduri tagħhom (tiftix għal offerti ta’ impjieg, ħatriet fil-Prefettura, dikjarazzjoni CIF kull tliet xhur, jintbagħtu CV u ittra ta’ akkumpanjament, tfittxija ta’ akkomodazzjoni, simulazzjoni tal-APL, dikjarazzjoni trimestrali tal-RSA, dikjarazzjoni ta’ kull xahar lil Pôleemploi, ħolqien ta’ indirizz elettroniku, xiri ta’ vjaġġi tal-SNCF, taxxi, talba għal informazzjoni jew irtirar ta’ dokumenti mis-CPAM, is-CMU,...) **Adapting media** Il-problema partikolari ta’ persuni f’sitwazzjonijiet ta’ esklużjoni diġitali (FLE, illitteriżmu, ċaħda tal-għodda) għandha twassalna wkoll biex nadattaw il-kontenut, il-midja u l-materjali tagħna. Hawnhekk għal darb’oħra għandhom jiġu kkunsidrati tliet modi: * Uża video tutorials adattati għall-udjenzi tagħna. Fil-fatt, ir-restrizzjoni rrappreżentata mill-kitba ta’ spiss hija importanti wisq għan-nies fl-illitteriżmu diġitali. Filwaqt li l-appoġġ bil-vidjo huwa fil-qalba tal-web attwali, jidher li huwa essenzjali li jinħoloq u jintuża dan it-tip ta’ midja xierqa. * Uża midja mobbli, bħal pilloli. Tabilħaqq, jekk dan il-materjal ma jkunx adattat għall-awtomatizzazzjoni tal-uffiċċju (anki jekk ikun possibbli li tikkonnettja tastiera fiżika), l-ergonomija u l-preżentazzjoni grafika jagħmluha ħafna aktar mgħaġġla. * Jippreżentaw moduli ta’ taħriġ adattivi u skalabbli. Il-biċċa l-kbira tal-attivitajiet ta’ taħriġ diġitali jiffukaw fuq l-ipproċessar tal-kliem u l-awtomatizzazzjoni tal-uffiċċju b’mod ġenerali, filwaqt li dan l-użu huwa ‘l bogħod mill-użu ewlieni tal-udjenzi tagħna. Għalhekk, jekk ovvjament din il-ħtieġa għandha titqies, din m’għandhiex tkun fiċ-ċentru tas-sistema ta’ taħriġ. L-informazzjoni u l-komunikazzjoni, u l-użi kollha tal-Internet jidhru li huma ħafna aktar kwistjonijiet ċentrali. **L-iffaċilitar tal-aċċess għall-użu diġitali u l-appoġġ għalih** L-ewwel limitu rrappreżentat mid-distakk diġitali huwa l-aċċess għall-għodda. Fil-fatt, in-nies ta’ spiss ma jkollhomx it-tagħmir meħtieġ jew ikollhom tagħmir skadut jew saħansitra ta’ ħsara (dewmien eċċessiv, aġġornamenti nieqsa, viruses, eċċ.). Tliet binarji jidhru interessanti għalina biex tneħħi dan il-brejk: * Tadatta l-azzjoni ta’ taħriġ** għal midja oħra aktar mifruxa/aċċessibbli (smartphone, tablets, eċċ.). Tabilħaqq, filwaqt li l-benefiċjarji rarament ikollhom tagħmir ta’ awtomatizzazzjoni tal-uffiċċju adattat għad-dar, normalment ikollhom telefon konness. Barra minn hekk, dawn il-materjali spiss jiswew inqas u jieħdu aktar u aktar spazju fil-ħajja ta’ kuljum tan-nies (app mobbli, terminals interattivi, eċċ.). Għalhekk, il-benefiċjarji se jkollhom ukoll l-opportunità li jsegwu t-taħriġ fuq l-għodod tagħhom stess (PC mobbli, tablet jew telefown). * **appoġġ lin-nies fit-tfittxija għal tagħmir xieraq**, bi spiża inqas, fi sħubija ma’ strutturi eżistenti (Emmaüs Connect) u fit-tfittxija għal konnessjoni ta’ netwerk (kaxxa, mowbajl...) adattata u bi spiża kkontrollata. (Maltese)
12 August 2022
0 references
As medidas de formação digital propostas estão divididas em 16 sessões que permitem a formação de 8 candidatos a emprego e/ou beneficiários da RSA por sessão renovável de 45 horas. A partir de um **diagnóstico de competências e ferramentas digitais** realizado por conselheiros de integração socioprofissional ou assistentes sociais, os beneficiários podem ser encaminhados para sessões de formação de 45 horas, à taxa de 3 meios-dias de 3 horas por semana. O treinamento será realizado em Oullins e Givors em salas equipadas com pelo menos 10 estações de TI. No final de uma informação coletiva organizada para cada sessão, os beneficiários validarão a sua adesão através de um contrato de compromisso de formação com objetivos alcançáveis. Em seguida, será realizado um curso de formação individual com cada formando para identificar a evolução das competências. Tendo em conta a diversidade do público e as diferenças significativas no nível entre uma pessoa que não conhece ou mal conhece a ferramenta digital e uma pessoa que deseja reforçar as suas competências, parece-nos importante propor dois caminhos diferentes, alternando: * Um caminho «**iniciação**», contendo o essencial do uso do digital e da internet * Um caminho «**reforço**», voltado para a integração ocupacional. Cada curso dura 45 horas, à taxa de 3 meio-dia (3h) por semana (9h/semana) por uma duração total de 5 semanas. Uma pessoa que tenha beneficiado da rota «básica» pode ser posicionada no curso «avançado» em continuidade. No final do curso, será emitido um certificado de conclusão ao estagiário e à referência do canal horário pelo formador após validação pelo coordenador pedagógico. Os estagiários avançados poderão também passar o B2i. **Metodologia geral da proposta** ** Formação do Centro sobre o quotidiano, estreitamente ligada à integração socioprofissional**. O objetivo é tornar os beneficiários autônomos para seus procedimentos (procura de ofertas de emprego, marcação na Prefeitura, declaração CIF trimestral, envio de um CV e uma carta de apresentação, busca de moradia, simulação de APL, declaração trimestral RSA, declaração mensal à Pôleemploi, criação de um endereço de e-mail, compra de viagens SNCF, impostos, solicitação de informações ou retirada de documentos do CPAM, CMU,...) **Adaptação de mídia** O problema particular das pessoas em situação de exclusão digital (FLE, analfabetismo, rejeição da ferramenta) também deve nos levar a adaptar nossos conteúdos, mídias e materiais. Mais uma vez, três maneiras devem ser consideradas: * Use tutoriais em vídeo adaptados ao nosso público. Na verdade, a restrição representada pela escrita é muitas vezes demasiado importante para as pessoas em analfabetismo digital. Embora o suporte de vídeo esteja no coração da web atual, parece essencial criar e usar esse tipo de mídia adequada. * Use mídia móvel, como tablets. De fato, se este material é inadequado para automação de escritório (mesmo que seja possível conectar um teclado físico), ergonomia e apresentação gráfica torná-lo muito mais rápido. * Apresentar módulos de treinamento adaptáveis e escaláveis. A maioria das atividades de treinamento digital se concentra em processamento de texto e automação de escritório em geral, enquanto essa utilização está longe do uso principal de nossos públicos. Por conseguinte, se esta necessidade for obviamente tida em conta, não deve estar no centro do sistema de formação. A informação e a comunicação, bem como todas as utilizações da Internet, parecem ser questões muito mais centrais. **Facilitar o acesso e o suporte para uso digital** O primeiro limite representado pela divisão digital é o acesso à ferramenta. Com efeito, muitas vezes as pessoas não têm o equipamento necessário ou possuem equipamento obsoleto ou mesmo nocivo (atraso excessivo, falta de atualizações, vírus, etc.). Três faixas parecem-nos interessantes para levantarmos este travão: * **adaptar a ação de treinamento** para outros meios de comunicação mais difundidos/acessíveis (smartphone, tablets, etc.). Com efeito, embora os beneficiários raramente disponham de equipamento de automatização de escritório adaptado ao domicílio, têm geralmente um telefone ligado. Além disso, estes materiais são frequentemente menos dispendiosos e ocupam cada vez mais espaço na vida quotidiana das pessoas (app móvel, terminais interativos, etc.). Assim, os beneficiários também terão a oportunidade de seguir o treinamento em suas próprias ferramentas (PC móvel, tablet ou telefone). * **apoiar pessoas na busca de equipamentos adequados**, a um custo mais pequeno, em parceria com estruturas existentes (Emmaüs Connect) e na busca de uma conexão de rede (caixa, móvel...) adaptada e a custo controlado. (Portuguese)
12 August 2022
0 references
De foreslåede digitale uddannelsesforanstaltninger er opdelt i 16 kurser, der giver mulighed for uddannelse af otte jobsøgende og/eller støttemodtagere i RSA pr. 45 timer, der kan fornyes. Ud fra en **diagnosticering af færdigheder og digitale værktøjer**, der udføres af socialrådgivere eller socialrådgivere, kan støttemodtagerne henvises til kurser på 45 timer med en hastighed på 3 halve dage på 3 timer om ugen. Uddannelsen vil blive gennemført på Oullins og Givors i lokaler udstyret med mindst 10 IT-stationer. Ved afslutningen af en kollektiv information, der organiseres for hvert møde, validerer modtagerne deres medlemskab ved hjælp af en kontrakt om forpligtelse til uddannelse med opnåelige mål. Der vil derefter blive gennemført et individuelt uddannelseskursus med hver enkelt praktikant for at identificere udviklingen i færdighederne. I betragtning af offentlighedens forskelligartethed og de betydelige forskelle i niveauet mellem en person, der ikke eller næsten kender det digitale værktøj, og en person, der ønsker at styrke sine færdigheder, forekommer det vigtigt for os at foreslå to forskellige veje, skiftevis: * En vej "**indledning**", der indeholder de væsentlige elementer i brugen af digitalt udstyr og internettet * A "**forstærkning**" med fokus på erhvervsmæssig integration. Hvert kursus varer 45 timer med en hastighed på 3 halve dage (3h) pr. uge (9 timer/uge) i en samlet varighed på 5 uger. En person, der har nydt godt af den "grundlæggende" rute, kan placeres på det "avancerede" kursus i kontinuitet. Ved kursets afslutning udsteder underviseren et kvalifikationsbevis til praktikanten og til kanalreferencen, efter at den pædagogiske koordinator har valideret det. Avancerede praktikanter vil også kunne passere B2i. **Den generelle metode i forslaget****Centeruddannelse i dagligdagen, tæt forbundet med social og faglig integration**. Målet er at gøre støttemodtagerne selvstændige for deres procedurer (søgning efter jobtilbud, udnævnelser i præfekturet, kvartalsvis CIF-erklæring, afsendelse af et CV og et følgebrev, boligsøgning, APL-simulering, kvartalsvis RSA-erklæring, månedlig anmeldelse til Pôleemploi, oprettelse af en e-mailadresse, køb af SNCF-rejser, skatter, anmodning om oplysninger eller tilbagetrækning af dokumenter fra CPAM, CMU,...) **Tilpasning af medier** Det særlige problem for mennesker i situationer med digital udstødelse (FLE, analfabetisme, afvisning af værktøjet) skal også føre os til at tilpasse vores indhold, medier og materialer. Her bør der igen tages hensyn til tre måder: * Brug video tutorials tilpasset vores publikum. Faktisk er den begrænsning, som skrivemåden udgør, ofte for vigtig for folk i digital analfabetisme. Mens videosupport er kernen i det nuværende web, synes det vigtigt at oprette og bruge denne type passende medier. * Brug mobile medier, såsom tabletter. Faktisk, hvis dette materiale er uegnet til kontorautomatisering (selv om det er muligt at tilslutte et fysisk tastatur), ergonomi og grafisk præsentation gør det meget hurtigere. * Nuværende adaptive og skalerbare træningsmoduler. De fleste digitale uddannelsesaktiviteter fokuserer på tekstbehandling og kontorautomatisering generelt, mens denne brug langt fra er den primære anvendelse af vores målgrupper. Hvis der naturligvis skal tages hensyn til dette behov, bør det derfor ikke være i centrum for uddannelsessystemet. Information og kommunikation og alle anvendelser af internettet synes at være langt mere centrale spørgsmål. ** Fremme af adgang til og støtte til digital brug** Den første grænse, som den digitale kløft repræsenterer, er adgangen til værktøjet. Faktisk har folk ofte ikke det nødvendige udstyr eller har forældet eller endog skadeligt udstyr (overdreven forsinkelse, manglende opdateringer, virus osv.). Tre spor synes interessant for os at løfte denne bremse: ***Tilpasse uddannelsesaktionen** til andre mere udbredte/tilgængelige medier (smartphone, tablets osv.). Selv om støttemodtagerne sjældent har kontorautomatiseringsudstyr, der er tilpasset hjemmet, har de som regel en tilsluttet telefon. Desuden er disse materialer ofte billigere og tager mere og mere plads i folks dagligdag (mobilapp, interaktive terminaler osv.). Støttemodtagerne vil således også få mulighed for at følge uddannelsen på deres egne værktøjer (mobil pc, tablet eller telefon). ***Støtte folk i søgningen efter egnet udstyr**, til en lavere pris, i partnerskab med eksisterende strukturer (Emmaüs Connect) og på søgningen efter en netværksforbindelse (boks, mobil...) tilpasset og til kontrollerede omkostninger. (Danish)
12 August 2022
0 references
Măsurile de formare digitală propuse sunt împărțite în 16 sesiuni care permit formarea a 8 persoane aflate în căutarea unui loc de muncă și/sau beneficiari ai RSA pentru o sesiune de 45 de ore care poate fi reînnoită. Dintr-un **diagnostic al competențelor și instrumentelor digitale** efectuat de consilieri socio-profesioniști în integrare sau de asistenți sociali, beneficiarii pot fi direcționați la sesiuni de formare de 45 de ore, la o rată de 3 jumătăți de zi de 3 ore pe săptămână. Instruirea se va desfășura pe Oullins și Givors în încăperi dotate cu cel puțin 10 stații IT. La finalul unei informări colective organizate pentru fiecare sesiune, beneficiarii își vor valida calitatea de membru printr-un contract de angajament pentru formare cu obiective realizabile. Apoi se va desfășura un curs individual de formare cu fiecare stagiar pentru a identifica evoluția competențelor. Având în vedere diversitatea publicului și diferențele semnificative în ceea ce privește nivelul dintre o persoană care nu cunoaște sau nu cunoaște instrumentul digital și o persoană care dorește să își consolideze competențele, pare important să propunem două căi diferite, alternând: * O cale „**inițiere**”, care conține elementele esențiale ale utilizării digitale și a internetului * o cale „** de consolidare**”, axată pe integrarea ocupațională. Fiecare curs durează 45 de ore, cu o rată de 3 jumătăți de zi (3h) pe săptămână (9 ore/săptămână) pentru o durată totală de 5 săptămâni. O persoană care a beneficiat de ruta „de bază” poate fi poziționată pe cursul „avansat” în continuare. La sfârșitul cursului, un certificat de realizare va fi eliberat stagiarului și referinței trasei de către formator după validarea de către coordonatorul pedagogic. Stagiarii avansați vor putea, de asemenea, să treacă B2i. **Metodologia generală a propunerii** **Centrul de formare privind viața de zi cu zi, strâns legat de integrarea socio-profesională**. Scopul este de a face beneficiarii autonomi în ceea ce privește procedurile lor (căutarea ofertelor de locuri de muncă, efectuarea de numiri la Prefectură, declarația CIF trimestrială, trimiterea unui CV și a unei scrisori de intenție, căutarea locuinței, simularea APL, declarația trimestrială RSA, declarația lunară la Pôleemploi, crearea unei adrese de e-mail, achiziționarea de călătorii SNCF, taxe, solicitarea de informații sau retragerea documentelor din CPAM, UPC,...) **Adaptarea mass-media** Problema specială a persoanelor în situații de excludere digitală (FLE, analfabetism, respingerea instrumentului) trebuie să ne conducă, de asemenea, la adaptarea conținutului, a mass-media și a materialelor. Din nou, ar trebui avute în vedere trei moduri: * Utilizați tutoriale video adaptate publicului nostru. Într-adevăr, constrângerea reprezentată de scriere este adesea prea importantă pentru persoanele aflate în analfabetism digital. În timp ce suportul video se află în centrul actualului web, pare esențial să se creeze și să se utilizeze acest tip de suport adecvat. * Utilizați suporturi mobile, cum ar fi tablete. Într-adevăr, dacă acest material nu este adecvat pentru automatizarea birourilor (chiar dacă este posibil să se conecteze o tastatură fizică), ergonomia și prezentarea grafică o fac mult mai rapidă. * Prezent module de formare adaptive și scalabile. Cele mai multe activități de formare digitală se concentrează pe procesarea textelor și automatizarea birourilor în general, în timp ce această utilizare este departe de principala utilizare a publicului nostru. Prin urmare, dacă este evident că această necesitate trebuie luată în considerare, aceasta nu ar trebui să se afle în centrul sistemului de formare. Informarea și comunicarea, precum și toate utilizările internetului par a fi aspecte mult mai centrale. **Facilitarea accesului și suportului pentru utilizarea digitală** Prima limită reprezentată de decalajul digital este accesul la instrument. Într-adevăr, adesea, oamenii nu dispun de echipamentele necesare sau posedă echipamente învechite sau chiar dăunătoare (întârziere excesivă, actualizări lipsă, viruși etc.). Trei piese par interesante pentru noi pentru a ridica această frână: * **adaptați acțiunea de formare** la alte suporturi mai răspândite/accesibile (smartphone, tablete etc.). Într-adevăr, deși beneficiarii au rareori echipamente de automatizare a birourilor adaptate locuinței, aceștia au, de obicei, un telefon conectat. În plus, aceste materiale sunt adesea mai puțin costisitoare și ocupă din ce în ce mai mult spațiu în viața de zi cu zi a oamenilor (aplicație mobilă, terminale interactive etc.). Astfel, beneficiarii vor avea, de asemenea, posibilitatea de a urma cursurile de formare pe propriile instrumente (PC mobil, tabletă sau telefon). * **sprijin pentru oameni în căutarea de echipamente adecvate**, la un cost mai mic, în parteneriat cu structurile existente (Emmaüs Connect) și în căutarea unei conexiuni la rețea (casetă, mobil...) adaptate și la un cost controlat. (Romanian)
12 August 2022
0 references
De föreslagna digitala utbildningsåtgärderna är uppdelade i 16 utbildningstillfällen som gör det möjligt att utbilda åtta arbetssökande och/eller personer som omfattas av den regionala tillsynsmyndigheten per 45 timmars förnybar session. Från en **diagnos av färdigheter och digitala verktyg** som utförs av socio-professionella integrationsrådgivare eller socialarbetare kan förmånstagare hänvisas till kurser på 45 timmar med en hastighet av 3 halvdagar på 3 timmar per vecka. Utbildningen kommer att genomföras på Oullins och Givors i rum utrustade med minst 10 IT-stationer. I slutet av en gemensam information som organiseras för varje session kommer bidragsmottagarna att validera sitt medlemskap genom ett avtal om åtagande om utbildning med uppnåbara mål. Därefter kommer en individuell kurs att genomföras tillsammans med varje praktikant för att identifiera kompetensutvecklingen. Med tanke på allmänhetens mångfald och de stora skillnaderna i nivå mellan en person som inte eller knappast känner till det digitala verktyget och en person som vill stärka sina färdigheter, anser vi att det är viktigt att föreslå två olika vägar, omväxlande: * En väg ”**initiering**”, som innehåller det viktigaste för användningen av digital teknik och internet * En ”**förstärkning**” väg, inriktad på yrkesmässig integration. Varje kurs varar 45 timmar, med en hastighet av 3 halvdagar (3 timmar) per vecka (9 timmar/vecka) under en total varaktighet på 5 veckor. En person som har dragit nytta av den ”grundläggande” rutten kan kontinuerligt placeras på den ”avancerade” kursen. I slutet av kursen utfärdas ett resultatintyg till praktikanten och till referensen för tågläget av utbildaren efter godkännande av den pedagogiska samordnaren. Avancerade praktikanter kommer också att kunna klara B2i. **Allmän metodik i förslaget** **Centre-utbildning i det dagliga livet, nära kopplad till social och yrkesmässig integration**. Syftet är att göra stödmottagarna självständiga för sina förfaranden (sök efter jobberbjudanden, göra möten på prefekturen, kvartalsvis CIF-deklaration, skicka ett CV och ett personligt brev, bostadssökning, APL-simulering, kvartalsvis RSA-deklaration, månatlig deklaration till Pôleemploi, skapande av en e-postadress, köp av SNCF-resor, skatter, begäran om information eller tillbakadragande av dokument från CPAM, CMU,...) **Anpassning av media** Det särskilda problemet med människor i situationer med digital utestängning (FLE, analfabetism, avvisande av verktyget) måste också leda oss till att anpassa vårt innehåll, medier och material. Även här bör tre sätt övervägas: * Använd video tutorials anpassade till vår publik. Den begränsning som skrivs av är ofta alltför viktig för personer i digital analfabetism. Medan videosupport är kärnan i den nuvarande webben, verkar det viktigt att skapa och använda denna typ av lämpliga medier. * Använd mobila medier, t.ex. surfplattor. Om detta material är olämpligt för kontorsautomation (även om det är möjligt att ansluta ett fysiskt tangentbord), ergonomi och grafisk presentation gör det mycket snabbare. * Nuvarande adaptiva och skalbara träningsmoduler. De flesta digitala utbildningsaktiviteter fokuserar på ordbehandling och kontorsautomation i allmänhet, medan denna användning är långt ifrån den huvudsakliga användningen av vår publik. Om detta behov naturligtvis ska beaktas bör det därför inte stå i centrum för utbildningssystemet. Information och kommunikation och all användning av Internet verkar vara mycket mer centrala frågor. **Underlätta tillgång till och stöd för digital användning** Den första gräns som utgörs av den digitala klyftan är tillgång till verktyget. Människor har ofta inte nödvändig utrustning eller har föråldrad eller till och med skadlig utrustning (överdriven fördröjning, saknade uppdateringar, virus osv.). Tre spår verkar intressant för oss att lyfta denna broms: * ** anpassa träningsåtgärden** till andra mer utbredda/tillgängliga medier (smarttelefon, surfplattor, etc.). Även om stödmottagarna sällan har kontorsutrustning anpassad till hemmet, har de vanligtvis en ansluten telefon. Dessutom är dessa material ofta billigare och tar mer och mer utrymme i människors dagliga liv (mobilapp, interaktiva terminaler osv.). Således kommer stödmottagarna också att ha möjlighet att följa utbildningen på sina egna verktyg (mobil dator, surfplatta eller telefon). * **stödja människor i sökandet efter lämplig utrustning**, till en lägre kostnad, i samarbete med befintliga strukturer (Emmaüs Connect) och på sökandet efter en nätverksanslutning (låda, mobil...) anpassad och till kontrollerad kostnad. (Swedish)
12 August 2022
0 references
Rhône-Alpes
0 references
7 December 2023
0 references
Identifiers
201802509
0 references