Lignin extracted from olive pomace as a natural enhancer of agricultural soils (Q3216393): Difference between revisions
Jump to navigation
Jump to search
(Changed label, description and/or aliases in it, and other parts: Adding Italian translations) |
(Added qualifier: readability score (P590521): 0.24454005259028) |
||||||||||||||
| (4 intermediate revisions by 2 users not shown) | |||||||||||||||
| label / el | label / el | ||||||||||||||
Λιγνίνη που εξάγεται από πυρήνες ως φυσικός ενισχυτής γεωργικών εδαφών | |||||||||||||||
| label / da | label / da | ||||||||||||||
Lignin udvundet af olivenpresserester som en naturlig forstærker af landbrugsjord | |||||||||||||||
| label / fi | label / fi | ||||||||||||||
Oliivin puristemassasta saatu ligniini maatalousmaan luonnollisena tehostajana | |||||||||||||||
| label / mt | label / mt | ||||||||||||||
Lignin estratt mir-residwi taż-żebbuġ bħala sustanza naturali li ttejjeb il-ħamrija agrikola | |||||||||||||||
| label / lv | label / lv | ||||||||||||||
Lignīns, kas iegūts no olīvu izspaidām kā dabisks lauksaimniecības augsnes pastiprinātājs | |||||||||||||||
| label / sk | label / sk | ||||||||||||||
Lignín extrahovaný z olivových výliskov ako prírodný zvýrazňovač poľnohospodárskych pôd | |||||||||||||||
| label / ga | label / ga | ||||||||||||||
Lignin a bhaintear as prabhaite olóige mar fheabhsaitheoir nádúrtha ithreacha talmhaíochta | |||||||||||||||
| label / cs | label / cs | ||||||||||||||
Lignin extrahovaný z olivových výlisek jako přírodní stimulátor zemědělské půdy | |||||||||||||||
| label / pt | label / pt | ||||||||||||||
Lignina extraída de bagaço de azeitona como potenciador natural de solos agrícolas | |||||||||||||||
| label / et | label / et | ||||||||||||||
Oliivijääkidest kui põllumajandusmuldade looduslikust võimendajast ekstraheeritud ligniin | |||||||||||||||
| label / hu | label / hu | ||||||||||||||
Az olívapogácsából kivont lignin, mint a mezőgazdasági talaj természetes fokozója | |||||||||||||||
| label / bg | label / bg | ||||||||||||||
Лигнин, извлечен от маслинено кюспе като естествен подобрител на селскостопанските почви | |||||||||||||||
| label / lt | label / lt | ||||||||||||||
Ligninas, ekstrahuotas iš alyvuogių išspaudų kaip natūralus žemės ūkio dirvožemių stipriklis | |||||||||||||||
| label / hr | label / hr | ||||||||||||||
Lignin ekstrahiran iz komine maslina kao prirodni pojačivač poljoprivrednog tla | |||||||||||||||
| label / sv | label / sv | ||||||||||||||
Lignin utvunnet ur olivrestprodukter som en naturlig förstärkare av jordbruksmark | |||||||||||||||
| label / ro | label / ro | ||||||||||||||
Lignină extrasă din resturi de măsline ca potențiator natural al solurilor agricole | |||||||||||||||
| label / sl | label / sl | ||||||||||||||
Lignin, pridobljen iz oljčnih tropin, kot naravni ojačevalec kmetijskih tal | |||||||||||||||
| label / pl | label / pl | ||||||||||||||
Lignina ekstrahowana z wytłoczyn z oliwek jako naturalny wzmacniacz gleb rolniczych | |||||||||||||||
| description / bg | description / bg | ||||||||||||||
Проект Q3216393 в Испания | |||||||||||||||
| description / hr | description / hr | ||||||||||||||
Projekt Q3216393 u Španjolskoj | |||||||||||||||
| description / hu | description / hu | ||||||||||||||
Projekt Q3216393 Spanyolországban | |||||||||||||||
| description / cs | description / cs | ||||||||||||||
Projekt Q3216393 ve Španělsku | |||||||||||||||
| description / da | description / da | ||||||||||||||
Projekt Q3216393 i Spanien | |||||||||||||||
| description / nl | description / nl | ||||||||||||||
Project Q3216393 in Spanje | |||||||||||||||
| description / et | description / et | ||||||||||||||
Projekt Q3216393 Hispaanias | |||||||||||||||
| description / fi | description / fi | ||||||||||||||
Projekti Q3216393 Espanjassa | |||||||||||||||
| description / fr | description / fr | ||||||||||||||
Projet Q3216393 en Espagne | |||||||||||||||
| description / de | description / de | ||||||||||||||
Projekt Q3216393 in Spanien | |||||||||||||||
| description / el | description / el | ||||||||||||||
Έργο Q3216393 στην Ισπανία | |||||||||||||||
| description / ga | description / ga | ||||||||||||||
Tionscadal Q3216393 sa Spáinn | |||||||||||||||
| description / it | description / it | ||||||||||||||
Progetto Q3216393 in Spagna | |||||||||||||||
| description / lv | description / lv | ||||||||||||||
Projekts Q3216393 Spānijā | |||||||||||||||
| description / lt | description / lt | ||||||||||||||
Projektas Q3216393 Ispanijoje | |||||||||||||||
| description / mt | description / mt | ||||||||||||||
Proġett Q3216393 fi Spanja | |||||||||||||||
| description / pl | description / pl | ||||||||||||||
Projekt Q3216393 w Hiszpanii | |||||||||||||||
| description / pt | description / pt | ||||||||||||||
Projeto Q3216393 na Espanha | |||||||||||||||
| description / ro | description / ro | ||||||||||||||
Proiectul Q3216393 în Spania | |||||||||||||||
| description / sk | description / sk | ||||||||||||||
Projekt Q3216393 v Španielsku | |||||||||||||||
| description / sl | description / sl | ||||||||||||||
Projekt Q3216393 v Španiji | |||||||||||||||
| description / es | description / es | ||||||||||||||
Proyecto Q3216393 en España | |||||||||||||||
| description / sv | description / sv | ||||||||||||||
Projekt Q3216393 i Spanien | |||||||||||||||
| Property / instance of: Kohesio project / rank | Property / instance of: Kohesio project / rank | ||||||||||||||
Deprecated rank | |||||||||||||||
| Property / summary: Olive pomace is a waste with high lignin content (>25%) and generated in high volumes. Lignin is an odourless phenolic polymer that is insoluble in water. Lignosulfonates are used as substitutes of fulvic acid in soil conditioners. In this respect, lignin based compounds can be considered within fulvic acid materials in those formulations. Fulvic acids are natural chelators, which facilitate crop¿s absorption and use of nutrients. We envisage that lignin from lignocellulosic material (olive pomace) can replace fulvic acids from soil conditioners as lignosulphonates currently do. However, extracted lignin from the lignocellulosic biomass using our approach cannot be used directly into the soil. It needs an appropriate chemical transformation of the phenolic groups to make it water soluble. Then, lignin can be converted into a natural chelator. A chelator has the capacity to trap minerals from the environment and facilitate their ingestion for the plant. A chelator also enables the soil to keep more water and can increase the water infiltration of the soil. Additionally, modified lignin may prevent certain toxins present in the soil from reaching the crop¿s roots. In essence, modified lignin in the form of a chelator in a soil enhancer formulation increases the physical and chemical properties of the soil as well as interactions with microorganisms for the proper plant development. The percentages of fulvic acid in soil formulations can be as high as 15%. Therefore, relatively high amounts of lignin are needed to compensate the quantity of fulvic acids. To date, lignosulphonates from sulphite pulping are used for soil enhancers. In the pursue of having a circular economy, we estimate that from the total production of about 1,600,000 tons of virgin olive oil in Spain, the olive pomace represents more than 3 million tons. Lignin from olive pomace contains up to 37%, which it is translated into more than 1 million tons of lignin generated in Spain. This would equal the global production of isolated lignin for lignosulphonate production. The physico-chemical properties of the lignin are highly dependent on the extraction method. We have developed a sustainable methodology using a recyclable ionic liquid. Unlike the lignosulphonates, the molecular weight of the lignin that we obtain is higher (over 30,000 Da), with a very low ash content and high purity. We believe that modified lignin from olive pomace can replace fulvic acids and lignosulfonates from soil enhancer formulations. (English) / qualifier | |||||||||||||||
readability score: 0.24454005259028
| |||||||||||||||
| Property / postal code | |||||||||||||||
| Property / postal code: 25120 / rank | |||||||||||||||
| Property / location (string) | |||||||||||||||
| Property / location (string): Lleida / rank | |||||||||||||||
| Property / coordinate location | |||||||||||||||
| |||||||||||||||
| Property / coordinate location: 41°36'53.14"N, 0°37'36.41"E / rank | |||||||||||||||
| Property / contained in NUTS | |||||||||||||||
| Property / contained in NUTS: Province of Lleida / rank | |||||||||||||||
| Property / contained in Local Administrative Unit | |||||||||||||||
| Property / contained in Local Administrative Unit: Lleida / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / instance of | |||||||||||||||
| Property / instance of: Discontinued Kohesio Project / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
Οι πυρήνες της ελιάς είναι απόβλητα με υψηλή περιεκτικότητα σε λιγνίνη (>25 %) και παράγονται σε μεγάλες ποσότητες. Η λιγνίνη είναι ένα άοσμο φαινολικό πολυμερές που είναι αδιάλυτο στο νερό. Τα λιγνοσουλφονικά χρησιμοποιούνται ως υποκατάστατα του φουλβικού οξέος στα βελτιωτικά εδάφους. Από την άποψη αυτή, οι ενώσεις με βάση τη λιγνίνη μπορούν να εξεταστούν εντός των υλικών του φουλβικού οξέος σε αυτά τα σκευάσματα. Τα φουλβικά οξέα είναι φυσικοί χηλικοί παράγοντες, οι οποίοι διευκολύνουν την απορρόφηση των καλλιεργειών και τη χρήση θρεπτικών συστατικών. Θεωρούμε ότι η λιγνίνη από λιγνοκυτταρινούχο υλικό (ελαιοπυρήνας) μπορεί να αντικαταστήσει τα φουλβικά οξέα από βελτιωτικά εδάφους όπως τα λιγνοσουλφονικά σήμερα. Ωστόσο, η εξόρυξη λιγνίνης από τη λιγνοκυτταρινούχα βιομάζα με την προσέγγισή μας δεν μπορεί να χρησιμοποιηθεί απευθείας στο έδαφος. Χρειάζεται κατάλληλο χημικό μετασχηματισμό των φαινολικών ομάδων για να καταστεί υδατοδιαλυτή. Στη συνέχεια, η λιγνίνη μπορεί να μετατραπεί σε φυσικό χηλικό παράγοντα. Ένας χηλικός παράγοντας έχει την ικανότητα να παγιδεύει ορυκτά από το περιβάλλον και να διευκολύνει την κατάποση τους για το φυτό. Ένα χηλικό σύμπλοκο επιτρέπει επίσης στο έδαφος να κρατήσει περισσότερο νερό και μπορεί να αυξήσει τη διήθηση νερού του εδάφους. Επιπλέον, η τροποποιημένη λιγνίνη μπορεί να αποτρέψει ορισμένες τοξίνες που υπάρχουν στο έδαφος από το να φτάσουν στις ρίζες των καλλιεργειών. Στην ουσία, η τροποποιημένη λιγνίνη με τη μορφή χηλικού παράγοντα σε ένα σκεύασμα ενισχυτή εδάφους αυξάνει τις φυσικές και χημικές ιδιότητες του εδάφους, καθώς και τις αλληλεπιδράσεις με μικροοργανισμούς για τη σωστή ανάπτυξη των φυτών. Τα ποσοστά φουλβικού οξέος στα σκευάσματα του εδάφους μπορεί να είναι έως και 15 %. Ως εκ τούτου, απαιτούνται σχετικά υψηλές ποσότητες λιγνίνης για να αντισταθμιστεί η ποσότητα των φουλβικών οξέων. Μέχρι σήμερα, τα λιγνοσουλφονικά από την πολτοποίηση με θειώδη άλατα χρησιμοποιούνται για ενισχυτές εδάφους. Στο πλαίσιο της επιδίωξης μιας κυκλικής οικονομίας, εκτιμούμε ότι από τη συνολική παραγωγή περίπου 1.600.000 τόνων παρθένου ελαιολάδου στην Ισπανία, ο πυρήνος αντιπροσωπεύει πάνω από 3 εκατομμύρια τόνους. Η λιγνίνη από πυρήνες ελιάς περιέχει έως και 37 %, το οποίο μεταφράζεται σε περισσότερους από 1 εκατομμύριο τόνους λιγνίνης που παράγεται στην Ισπανία. Αυτό θα ισοδυναμούσε με την παγκόσμια παραγωγή απομονωμένης λιγνίνης για την παραγωγή λιγνοσουλφονικών. Οι φυσικοχημικές ιδιότητες της λιγνίνης εξαρτώνται σε μεγάλο βαθμό από τη μέθοδο εξαγωγής. Έχουμε αναπτύξει μια βιώσιμη μεθοδολογία χρησιμοποιώντας ένα ανακυκλώσιμο ιοντικό υγρό. Σε αντίθεση με τα λιγνοσουλφονικά, το μοριακό βάρος της λιγνίνης που παίρνουμε είναι υψηλότερο (πάνω από 30.000 Da), με πολύ χαμηλή περιεκτικότητα σε τέφρα και υψηλή καθαρότητα. Πιστεύουμε ότι η τροποποιημένη λιγνίνη από πυρήνες της ελιάς μπορεί να αντικαταστήσει τα φουλβικά οξέα και τα λιγνοσουλφονικά από σκευάσματα ενισχυτικών του εδάφους. (Greek) | |||||||||||||||
| Property / summary: Οι πυρήνες της ελιάς είναι απόβλητα με υψηλή περιεκτικότητα σε λιγνίνη (>25 %) και παράγονται σε μεγάλες ποσότητες. Η λιγνίνη είναι ένα άοσμο φαινολικό πολυμερές που είναι αδιάλυτο στο νερό. Τα λιγνοσουλφονικά χρησιμοποιούνται ως υποκατάστατα του φουλβικού οξέος στα βελτιωτικά εδάφους. Από την άποψη αυτή, οι ενώσεις με βάση τη λιγνίνη μπορούν να εξεταστούν εντός των υλικών του φουλβικού οξέος σε αυτά τα σκευάσματα. Τα φουλβικά οξέα είναι φυσικοί χηλικοί παράγοντες, οι οποίοι διευκολύνουν την απορρόφηση των καλλιεργειών και τη χρήση θρεπτικών συστατικών. Θεωρούμε ότι η λιγνίνη από λιγνοκυτταρινούχο υλικό (ελαιοπυρήνας) μπορεί να αντικαταστήσει τα φουλβικά οξέα από βελτιωτικά εδάφους όπως τα λιγνοσουλφονικά σήμερα. Ωστόσο, η εξόρυξη λιγνίνης από τη λιγνοκυτταρινούχα βιομάζα με την προσέγγισή μας δεν μπορεί να χρησιμοποιηθεί απευθείας στο έδαφος. Χρειάζεται κατάλληλο χημικό μετασχηματισμό των φαινολικών ομάδων για να καταστεί υδατοδιαλυτή. Στη συνέχεια, η λιγνίνη μπορεί να μετατραπεί σε φυσικό χηλικό παράγοντα. Ένας χηλικός παράγοντας έχει την ικανότητα να παγιδεύει ορυκτά από το περιβάλλον και να διευκολύνει την κατάποση τους για το φυτό. Ένα χηλικό σύμπλοκο επιτρέπει επίσης στο έδαφος να κρατήσει περισσότερο νερό και μπορεί να αυξήσει τη διήθηση νερού του εδάφους. Επιπλέον, η τροποποιημένη λιγνίνη μπορεί να αποτρέψει ορισμένες τοξίνες που υπάρχουν στο έδαφος από το να φτάσουν στις ρίζες των καλλιεργειών. Στην ουσία, η τροποποιημένη λιγνίνη με τη μορφή χηλικού παράγοντα σε ένα σκεύασμα ενισχυτή εδάφους αυξάνει τις φυσικές και χημικές ιδιότητες του εδάφους, καθώς και τις αλληλεπιδράσεις με μικροοργανισμούς για τη σωστή ανάπτυξη των φυτών. Τα ποσοστά φουλβικού οξέος στα σκευάσματα του εδάφους μπορεί να είναι έως και 15 %. Ως εκ τούτου, απαιτούνται σχετικά υψηλές ποσότητες λιγνίνης για να αντισταθμιστεί η ποσότητα των φουλβικών οξέων. Μέχρι σήμερα, τα λιγνοσουλφονικά από την πολτοποίηση με θειώδη άλατα χρησιμοποιούνται για ενισχυτές εδάφους. Στο πλαίσιο της επιδίωξης μιας κυκλικής οικονομίας, εκτιμούμε ότι από τη συνολική παραγωγή περίπου 1.600.000 τόνων παρθένου ελαιολάδου στην Ισπανία, ο πυρήνος αντιπροσωπεύει πάνω από 3 εκατομμύρια τόνους. Η λιγνίνη από πυρήνες ελιάς περιέχει έως και 37 %, το οποίο μεταφράζεται σε περισσότερους από 1 εκατομμύριο τόνους λιγνίνης που παράγεται στην Ισπανία. Αυτό θα ισοδυναμούσε με την παγκόσμια παραγωγή απομονωμένης λιγνίνης για την παραγωγή λιγνοσουλφονικών. Οι φυσικοχημικές ιδιότητες της λιγνίνης εξαρτώνται σε μεγάλο βαθμό από τη μέθοδο εξαγωγής. Έχουμε αναπτύξει μια βιώσιμη μεθοδολογία χρησιμοποιώντας ένα ανακυκλώσιμο ιοντικό υγρό. Σε αντίθεση με τα λιγνοσουλφονικά, το μοριακό βάρος της λιγνίνης που παίρνουμε είναι υψηλότερο (πάνω από 30.000 Da), με πολύ χαμηλή περιεκτικότητα σε τέφρα και υψηλή καθαρότητα. Πιστεύουμε ότι η τροποποιημένη λιγνίνη από πυρήνες της ελιάς μπορεί να αντικαταστήσει τα φουλβικά οξέα και τα λιγνοσουλφονικά από σκευάσματα ενισχυτικών του εδάφους. (Greek) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: Οι πυρήνες της ελιάς είναι απόβλητα με υψηλή περιεκτικότητα σε λιγνίνη (>25 %) και παράγονται σε μεγάλες ποσότητες. Η λιγνίνη είναι ένα άοσμο φαινολικό πολυμερές που είναι αδιάλυτο στο νερό. Τα λιγνοσουλφονικά χρησιμοποιούνται ως υποκατάστατα του φουλβικού οξέος στα βελτιωτικά εδάφους. Από την άποψη αυτή, οι ενώσεις με βάση τη λιγνίνη μπορούν να εξεταστούν εντός των υλικών του φουλβικού οξέος σε αυτά τα σκευάσματα. Τα φουλβικά οξέα είναι φυσικοί χηλικοί παράγοντες, οι οποίοι διευκολύνουν την απορρόφηση των καλλιεργειών και τη χρήση θρεπτικών συστατικών. Θεωρούμε ότι η λιγνίνη από λιγνοκυτταρινούχο υλικό (ελαιοπυρήνας) μπορεί να αντικαταστήσει τα φουλβικά οξέα από βελτιωτικά εδάφους όπως τα λιγνοσουλφονικά σήμερα. Ωστόσο, η εξόρυξη λιγνίνης από τη λιγνοκυτταρινούχα βιομάζα με την προσέγγισή μας δεν μπορεί να χρησιμοποιηθεί απευθείας στο έδαφος. Χρειάζεται κατάλληλο χημικό μετασχηματισμό των φαινολικών ομάδων για να καταστεί υδατοδιαλυτή. Στη συνέχεια, η λιγνίνη μπορεί να μετατραπεί σε φυσικό χηλικό παράγοντα. Ένας χηλικός παράγοντας έχει την ικανότητα να παγιδεύει ορυκτά από το περιβάλλον και να διευκολύνει την κατάποση τους για το φυτό. Ένα χηλικό σύμπλοκο επιτρέπει επίσης στο έδαφος να κρατήσει περισσότερο νερό και μπορεί να αυξήσει τη διήθηση νερού του εδάφους. Επιπλέον, η τροποποιημένη λιγνίνη μπορεί να αποτρέψει ορισμένες τοξίνες που υπάρχουν στο έδαφος από το να φτάσουν στις ρίζες των καλλιεργειών. Στην ουσία, η τροποποιημένη λιγνίνη με τη μορφή χηλικού παράγοντα σε ένα σκεύασμα ενισχυτή εδάφους αυξάνει τις φυσικές και χημικές ιδιότητες του εδάφους, καθώς και τις αλληλεπιδράσεις με μικροοργανισμούς για τη σωστή ανάπτυξη των φυτών. Τα ποσοστά φουλβικού οξέος στα σκευάσματα του εδάφους μπορεί να είναι έως και 15 %. Ως εκ τούτου, απαιτούνται σχετικά υψηλές ποσότητες λιγνίνης για να αντισταθμιστεί η ποσότητα των φουλβικών οξέων. Μέχρι σήμερα, τα λιγνοσουλφονικά από την πολτοποίηση με θειώδη άλατα χρησιμοποιούνται για ενισχυτές εδάφους. Στο πλαίσιο της επιδίωξης μιας κυκλικής οικονομίας, εκτιμούμε ότι από τη συνολική παραγωγή περίπου 1.600.000 τόνων παρθένου ελαιολάδου στην Ισπανία, ο πυρήνος αντιπροσωπεύει πάνω από 3 εκατομμύρια τόνους. Η λιγνίνη από πυρήνες ελιάς περιέχει έως και 37 %, το οποίο μεταφράζεται σε περισσότερους από 1 εκατομμύριο τόνους λιγνίνης που παράγεται στην Ισπανία. Αυτό θα ισοδυναμούσε με την παγκόσμια παραγωγή απομονωμένης λιγνίνης για την παραγωγή λιγνοσουλφονικών. Οι φυσικοχημικές ιδιότητες της λιγνίνης εξαρτώνται σε μεγάλο βαθμό από τη μέθοδο εξαγωγής. Έχουμε αναπτύξει μια βιώσιμη μεθοδολογία χρησιμοποιώντας ένα ανακυκλώσιμο ιοντικό υγρό. Σε αντίθεση με τα λιγνοσουλφονικά, το μοριακό βάρος της λιγνίνης που παίρνουμε είναι υψηλότερο (πάνω από 30.000 Da), με πολύ χαμηλή περιεκτικότητα σε τέφρα και υψηλή καθαρότητα. Πιστεύουμε ότι η τροποποιημένη λιγνίνη από πυρήνες της ελιάς μπορεί να αντικαταστήσει τα φουλβικά οξέα και τα λιγνοσουλφονικά από σκευάσματα ενισχυτικών του εδάφους. (Greek) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 18 August 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
Olivenpresserester er affald med et højt ligninindhold (>5 %) og genereres i store mængder. Lignin er en lugtfri phenolpolymer, der er uopløselig i vand. Lignosulfonater anvendes som erstatning for fulvsyre i jordbalsam. I den forbindelse kan ligninbaserede forbindelser betragtes i fulvsyrematerialer i disse formuleringer. Fulvsyrer er naturlige chelatatorer, som letter afgrødens absorption og anvendelse af næringsstoffer. Vi forestiller os, at lignin fra lignocellulosisk materiale (oliven pomace) kan erstatte fulvsyrer fra jordbalsam, som lignosulfonater i øjeblikket gør. Men udvundet lignin fra lignocellulosisk biomasse ved hjælp af vores tilgang kan ikke anvendes direkte i jorden. Det har brug for en passende kemisk omdannelse af phenolgrupperne for at gøre det vandopløseligt. Derefter kan lignin omdannes til en naturlig chelatator. En chelatator har kapacitet til at fange mineraler fra miljøet og lette deres indtagelse for anlægget. En chelatator gør det også muligt for jorden at holde mere vand og kan øge vandets infiltration af jorden. Modificeret lignin kan desuden forhindre visse toksiner i jorden i at nå afgrødens rødder. I det væsentlige, modificeret lignin i form af en chelatator i en jordforstærker formulering øger de fysiske og kemiske egenskaber af jorden samt interaktioner med mikroorganismer for korrekt planteudvikling. Procentdelen af fulvsyre i jordformuleringer kan være så høj som 15 %. Derfor er der behov for relativt store mængder lignin for at kompensere for mængden af fulvsyrer. Til dato anvendes lignosulfonater fra sulfitmasse til jordforstærkere. I bestræbelserne på at få en cirkulær økonomi anslår vi, at olivenpresserester ud fra den samlede produktion på ca. 1.600.000 tons jomfruolivenolie i Spanien udgør mere end 3 millioner tons. Lignin fra olivenpresserester indeholder op til 37 %, hvilket omsættes til mere end 1 mio. tons lignin produceret i Spanien. Dette ville svare til den globale produktion af isoleret lignin til produktion af lignosulfonat. Lignins fysisk-kemiske egenskaber afhænger i høj grad af ekstraktionsmetoden. Vi har udviklet en bæredygtig metode ved hjælp af en genanvendelig ionisk væske. I modsætning til lignosulfonater er den molekylvægt af lignin, vi opnår, højere (over 30.000 Da), med et meget lavt askeindhold og høj renhed. Vi mener, at modificeret lignin fra olivenpresserester kan erstatte fulvsyrer og lignosulfonater fra jordforstærkerformuleringer. (Danish) | |||||||||||||||
| Property / summary: Olivenpresserester er affald med et højt ligninindhold (>5 %) og genereres i store mængder. Lignin er en lugtfri phenolpolymer, der er uopløselig i vand. Lignosulfonater anvendes som erstatning for fulvsyre i jordbalsam. I den forbindelse kan ligninbaserede forbindelser betragtes i fulvsyrematerialer i disse formuleringer. Fulvsyrer er naturlige chelatatorer, som letter afgrødens absorption og anvendelse af næringsstoffer. Vi forestiller os, at lignin fra lignocellulosisk materiale (oliven pomace) kan erstatte fulvsyrer fra jordbalsam, som lignosulfonater i øjeblikket gør. Men udvundet lignin fra lignocellulosisk biomasse ved hjælp af vores tilgang kan ikke anvendes direkte i jorden. Det har brug for en passende kemisk omdannelse af phenolgrupperne for at gøre det vandopløseligt. Derefter kan lignin omdannes til en naturlig chelatator. En chelatator har kapacitet til at fange mineraler fra miljøet og lette deres indtagelse for anlægget. En chelatator gør det også muligt for jorden at holde mere vand og kan øge vandets infiltration af jorden. Modificeret lignin kan desuden forhindre visse toksiner i jorden i at nå afgrødens rødder. I det væsentlige, modificeret lignin i form af en chelatator i en jordforstærker formulering øger de fysiske og kemiske egenskaber af jorden samt interaktioner med mikroorganismer for korrekt planteudvikling. Procentdelen af fulvsyre i jordformuleringer kan være så høj som 15 %. Derfor er der behov for relativt store mængder lignin for at kompensere for mængden af fulvsyrer. Til dato anvendes lignosulfonater fra sulfitmasse til jordforstærkere. I bestræbelserne på at få en cirkulær økonomi anslår vi, at olivenpresserester ud fra den samlede produktion på ca. 1.600.000 tons jomfruolivenolie i Spanien udgør mere end 3 millioner tons. Lignin fra olivenpresserester indeholder op til 37 %, hvilket omsættes til mere end 1 mio. tons lignin produceret i Spanien. Dette ville svare til den globale produktion af isoleret lignin til produktion af lignosulfonat. Lignins fysisk-kemiske egenskaber afhænger i høj grad af ekstraktionsmetoden. Vi har udviklet en bæredygtig metode ved hjælp af en genanvendelig ionisk væske. I modsætning til lignosulfonater er den molekylvægt af lignin, vi opnår, højere (over 30.000 Da), med et meget lavt askeindhold og høj renhed. Vi mener, at modificeret lignin fra olivenpresserester kan erstatte fulvsyrer og lignosulfonater fra jordforstærkerformuleringer. (Danish) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: Olivenpresserester er affald med et højt ligninindhold (>5 %) og genereres i store mængder. Lignin er en lugtfri phenolpolymer, der er uopløselig i vand. Lignosulfonater anvendes som erstatning for fulvsyre i jordbalsam. I den forbindelse kan ligninbaserede forbindelser betragtes i fulvsyrematerialer i disse formuleringer. Fulvsyrer er naturlige chelatatorer, som letter afgrødens absorption og anvendelse af næringsstoffer. Vi forestiller os, at lignin fra lignocellulosisk materiale (oliven pomace) kan erstatte fulvsyrer fra jordbalsam, som lignosulfonater i øjeblikket gør. Men udvundet lignin fra lignocellulosisk biomasse ved hjælp af vores tilgang kan ikke anvendes direkte i jorden. Det har brug for en passende kemisk omdannelse af phenolgrupperne for at gøre det vandopløseligt. Derefter kan lignin omdannes til en naturlig chelatator. En chelatator har kapacitet til at fange mineraler fra miljøet og lette deres indtagelse for anlægget. En chelatator gør det også muligt for jorden at holde mere vand og kan øge vandets infiltration af jorden. Modificeret lignin kan desuden forhindre visse toksiner i jorden i at nå afgrødens rødder. I det væsentlige, modificeret lignin i form af en chelatator i en jordforstærker formulering øger de fysiske og kemiske egenskaber af jorden samt interaktioner med mikroorganismer for korrekt planteudvikling. Procentdelen af fulvsyre i jordformuleringer kan være så høj som 15 %. Derfor er der behov for relativt store mængder lignin for at kompensere for mængden af fulvsyrer. Til dato anvendes lignosulfonater fra sulfitmasse til jordforstærkere. I bestræbelserne på at få en cirkulær økonomi anslår vi, at olivenpresserester ud fra den samlede produktion på ca. 1.600.000 tons jomfruolivenolie i Spanien udgør mere end 3 millioner tons. Lignin fra olivenpresserester indeholder op til 37 %, hvilket omsættes til mere end 1 mio. tons lignin produceret i Spanien. Dette ville svare til den globale produktion af isoleret lignin til produktion af lignosulfonat. Lignins fysisk-kemiske egenskaber afhænger i høj grad af ekstraktionsmetoden. Vi har udviklet en bæredygtig metode ved hjælp af en genanvendelig ionisk væske. I modsætning til lignosulfonater er den molekylvægt af lignin, vi opnår, højere (over 30.000 Da), med et meget lavt askeindhold og høj renhed. Vi mener, at modificeret lignin fra olivenpresserester kan erstatte fulvsyrer og lignosulfonater fra jordforstærkerformuleringer. (Danish) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 18 August 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
Oliivin puristemassa on jäte, jonka ligniinipitoisuus on suuri (> 25 %) ja jota syntyy suuria määriä. Ligniini on hajuton fenolipolymeeri, joka ei liukene veteen. Lignosulfonaatteja käytetään fulvihapon korvikkeina maanparannusaineissa. Tässä suhteessa ligniinipohjaisia yhdisteitä voidaan pitää fulvihappomateriaaleista kyseisissä formulaatioissa. Fulvic-hapot ovat luonnollisia kelatoijia, jotka helpottavat viljelykasvien imeytymistä ja ravinteiden käyttöä. Uskomme, että lignoselluloosasta peräisin oleva ligniini (oliivimassa) voi korvata maanparannusaineista peräisin olevia fulvihappoja, kuten lignosulfonaatit tällä hetkellä tekevät. Lignoselluloosan biomassasta uutettua ligniinia ei kuitenkaan voida käyttää suoraan maaperään. Se tarvitsee fenoliryhmien asianmukaisen kemiallisen muuntamisen vesiliukoiseksi. Sitten ligniini voidaan muuntaa luonnolliseksi kelataattoriksi. Kelaattorilla on kyky pyytää mineraaleja ympäristöstä ja helpottaa niiden nauttimista kasville. Kelaaattori mahdollistaa myös maaperän pitää enemmän vettä ja voi lisätä veden imeytymistä maaperään. Lisäksi muunnettu ligniini voi estää tiettyjen maaperässä esiintyvien toksiinien pääsyn viljelykasvien juuriin. Pohjimmiltaan modifioitu ligniini kelataattorina maaperän tehostajana lisää maaperän fysikaalisia ja kemiallisia ominaisuuksia sekä vuorovaikutusta mikro-organismien kanssa kasvien asianmukaisen kehityksen varmistamiseksi. Fulvic acid -pitoisuus maaperävalmisteissa voi olla jopa 15 prosenttia. Siksi fulvihappojen määrän kompensoimiseksi tarvitaan suhteellisen suuria määriä ligniinia. Tähän mennessä sulfiittisellusta saatuja lignosulfonaatteja käytetään maanparannusaineissa. Kiertotalouden saavuttamiseksi arvioimme, että Espanjassa noin 1 600 000 tonnin neitsytoliiviöljyn kokonaistuotannosta oliivin puristemassan osuus on yli 3 miljoonaa tonnia. Oliivin puristemassasta peräisin olevan ligniinin osuus on jopa 37 prosenttia, ja siitä saadaan yli miljoona tonnia Espanjassa tuotettua ligniinia. Tämä vastaisi eristetyn ligniinin maailmanlaajuista tuotantoa lignosulfonaatin tuotantoa varten. Ligniinin fysikaalis-kemialliset ominaisuudet riippuvat suuresti uuttomenetelmästä. Olemme kehittäneet kestävän menetelmän, jossa käytetään kierrätettävää ioninestettä. Toisin kuin lignosulfonaatit, saamamme ligniinin molekyylipaino on suurempi (yli 30000 Da), ja sen tuhkapitoisuus on hyvin alhainen ja puhtaus korkea. Uskomme, että oliivin puristemassasta saatu muunnettu ligniini voi korvata fulvic- ja lignosulfonaatit maanparannusainevalmisteista. (Finnish) | |||||||||||||||
| Property / summary: Oliivin puristemassa on jäte, jonka ligniinipitoisuus on suuri (> 25 %) ja jota syntyy suuria määriä. Ligniini on hajuton fenolipolymeeri, joka ei liukene veteen. Lignosulfonaatteja käytetään fulvihapon korvikkeina maanparannusaineissa. Tässä suhteessa ligniinipohjaisia yhdisteitä voidaan pitää fulvihappomateriaaleista kyseisissä formulaatioissa. Fulvic-hapot ovat luonnollisia kelatoijia, jotka helpottavat viljelykasvien imeytymistä ja ravinteiden käyttöä. Uskomme, että lignoselluloosasta peräisin oleva ligniini (oliivimassa) voi korvata maanparannusaineista peräisin olevia fulvihappoja, kuten lignosulfonaatit tällä hetkellä tekevät. Lignoselluloosan biomassasta uutettua ligniinia ei kuitenkaan voida käyttää suoraan maaperään. Se tarvitsee fenoliryhmien asianmukaisen kemiallisen muuntamisen vesiliukoiseksi. Sitten ligniini voidaan muuntaa luonnolliseksi kelataattoriksi. Kelaattorilla on kyky pyytää mineraaleja ympäristöstä ja helpottaa niiden nauttimista kasville. Kelaaattori mahdollistaa myös maaperän pitää enemmän vettä ja voi lisätä veden imeytymistä maaperään. Lisäksi muunnettu ligniini voi estää tiettyjen maaperässä esiintyvien toksiinien pääsyn viljelykasvien juuriin. Pohjimmiltaan modifioitu ligniini kelataattorina maaperän tehostajana lisää maaperän fysikaalisia ja kemiallisia ominaisuuksia sekä vuorovaikutusta mikro-organismien kanssa kasvien asianmukaisen kehityksen varmistamiseksi. Fulvic acid -pitoisuus maaperävalmisteissa voi olla jopa 15 prosenttia. Siksi fulvihappojen määrän kompensoimiseksi tarvitaan suhteellisen suuria määriä ligniinia. Tähän mennessä sulfiittisellusta saatuja lignosulfonaatteja käytetään maanparannusaineissa. Kiertotalouden saavuttamiseksi arvioimme, että Espanjassa noin 1 600 000 tonnin neitsytoliiviöljyn kokonaistuotannosta oliivin puristemassan osuus on yli 3 miljoonaa tonnia. Oliivin puristemassasta peräisin olevan ligniinin osuus on jopa 37 prosenttia, ja siitä saadaan yli miljoona tonnia Espanjassa tuotettua ligniinia. Tämä vastaisi eristetyn ligniinin maailmanlaajuista tuotantoa lignosulfonaatin tuotantoa varten. Ligniinin fysikaalis-kemialliset ominaisuudet riippuvat suuresti uuttomenetelmästä. Olemme kehittäneet kestävän menetelmän, jossa käytetään kierrätettävää ioninestettä. Toisin kuin lignosulfonaatit, saamamme ligniinin molekyylipaino on suurempi (yli 30000 Da), ja sen tuhkapitoisuus on hyvin alhainen ja puhtaus korkea. Uskomme, että oliivin puristemassasta saatu muunnettu ligniini voi korvata fulvic- ja lignosulfonaatit maanparannusainevalmisteista. (Finnish) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: Oliivin puristemassa on jäte, jonka ligniinipitoisuus on suuri (> 25 %) ja jota syntyy suuria määriä. Ligniini on hajuton fenolipolymeeri, joka ei liukene veteen. Lignosulfonaatteja käytetään fulvihapon korvikkeina maanparannusaineissa. Tässä suhteessa ligniinipohjaisia yhdisteitä voidaan pitää fulvihappomateriaaleista kyseisissä formulaatioissa. Fulvic-hapot ovat luonnollisia kelatoijia, jotka helpottavat viljelykasvien imeytymistä ja ravinteiden käyttöä. Uskomme, että lignoselluloosasta peräisin oleva ligniini (oliivimassa) voi korvata maanparannusaineista peräisin olevia fulvihappoja, kuten lignosulfonaatit tällä hetkellä tekevät. Lignoselluloosan biomassasta uutettua ligniinia ei kuitenkaan voida käyttää suoraan maaperään. Se tarvitsee fenoliryhmien asianmukaisen kemiallisen muuntamisen vesiliukoiseksi. Sitten ligniini voidaan muuntaa luonnolliseksi kelataattoriksi. Kelaattorilla on kyky pyytää mineraaleja ympäristöstä ja helpottaa niiden nauttimista kasville. Kelaaattori mahdollistaa myös maaperän pitää enemmän vettä ja voi lisätä veden imeytymistä maaperään. Lisäksi muunnettu ligniini voi estää tiettyjen maaperässä esiintyvien toksiinien pääsyn viljelykasvien juuriin. Pohjimmiltaan modifioitu ligniini kelataattorina maaperän tehostajana lisää maaperän fysikaalisia ja kemiallisia ominaisuuksia sekä vuorovaikutusta mikro-organismien kanssa kasvien asianmukaisen kehityksen varmistamiseksi. Fulvic acid -pitoisuus maaperävalmisteissa voi olla jopa 15 prosenttia. Siksi fulvihappojen määrän kompensoimiseksi tarvitaan suhteellisen suuria määriä ligniinia. Tähän mennessä sulfiittisellusta saatuja lignosulfonaatteja käytetään maanparannusaineissa. Kiertotalouden saavuttamiseksi arvioimme, että Espanjassa noin 1 600 000 tonnin neitsytoliiviöljyn kokonaistuotannosta oliivin puristemassan osuus on yli 3 miljoonaa tonnia. Oliivin puristemassasta peräisin olevan ligniinin osuus on jopa 37 prosenttia, ja siitä saadaan yli miljoona tonnia Espanjassa tuotettua ligniinia. Tämä vastaisi eristetyn ligniinin maailmanlaajuista tuotantoa lignosulfonaatin tuotantoa varten. Ligniinin fysikaalis-kemialliset ominaisuudet riippuvat suuresti uuttomenetelmästä. Olemme kehittäneet kestävän menetelmän, jossa käytetään kierrätettävää ioninestettä. Toisin kuin lignosulfonaatit, saamamme ligniinin molekyylipaino on suurempi (yli 30000 Da), ja sen tuhkapitoisuus on hyvin alhainen ja puhtaus korkea. Uskomme, että oliivin puristemassasta saatu muunnettu ligniini voi korvata fulvic- ja lignosulfonaatit maanparannusainevalmisteista. (Finnish) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 18 August 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
Ir-residwi taż-żebbuġ huma skart b’kontenut għoli ta’ lignin (>25 %) u jiġi ġġenerat f’volumi kbar. Il-linjina hija polimeru fenoliku mingħajr riħa li ma jinħallx fl-ilma. Il-linjosulfonati jintużaw bħala sostituti tal-aċidu fulviku fil-kundizzjonaturi tal-ħamrija. F’dan ir-rigward, il-komposti bbażati fuq il-linjina jistgħu jiġu kkunsidrati fil-materjali tal-aċidu fulviku f’dawk il-formulazzjonijiet. L-aċidi Fulviċi huma kelaturi naturali, li jiffaċilitaw l-assorbiment tal-għelejjel u l-użu tan-nutrijenti. Qed nipprevedu li l-linjina minn materjal linjoċellulożiku (pomace taż-żebbuġ) tista’ tissostitwixxi l-aċidi fulvi mill-kundizzjonaturi tal-ħamrija kif jagħmlu l-linjosulfonati bħalissa. Madankollu, il-linjina estratta mill-bijomassa linjoċellulożika bl-użu tal-approċċ tagħna ma tistax tintuża direttament fil-ħamrija. Teħtieġ trasformazzjoni kimika xierqa tal-gruppi fenoliċi biex tagħmilha solubbli fl-ilma. Imbagħad, il — lignin jista ‘jiġi kkonvertit f’kelatur naturali. Kelatur għandu l-kapaċità li jaqbad il-minerali mill-ambjent u jiffaċilita l-inġestjoni tagħhom għall-impjant. Kelatur jippermetti wkoll li l-ħamrija żżomm aktar ilma u tista’ żżid l-infiltrazzjoni tal-ilma fil-ħamrija. Barra minn hekk, il-linjina modifikata tista’ tipprevjeni ċerti tossini preżenti fil-ħamrija milli jilħqu l-għeruq tal-uċuħ tar-raba’. Essenzjalment, il-linjina modifikata fil-forma ta’ kelatur fil-formulazzjoni li ttejjeb il-ħamrija żżid il-proprjetajiet fiżiċi u kimiċi tal-ħamrija kif ukoll l-interazzjonijiet ma’ mikroorganiżmi għall-iżvilupp xieraq tal-pjanti. Il-perċentwali tal-aċidu fulviku fil-formulazzjonijiet tal-ħamrija jista’ jilħaq il-15 %. Għalhekk, ammonti relattivament għoljin ta’ lignin huma meħtieġa biex jikkumpensaw għall-kwantità ta’ aċidi fulviċi. Sal-lum, il-linjosulfonati mill-polpa tas-sulfit jintużaw għal sustanzi li jtejbu l-ħamrija. Fit-triq lejn ekonomija ċirkolari, aħna nistmaw li mill-produzzjoni totali ta’ madwar 1,600,000 tunnellata ta’ żejt taż-żebbuġa verġni fi Spanja, ir-residwi taż-żebbuġ jirrappreżentaw aktar minn 3 miljun tunnellata. Il-linjina mir-residwi taż-żebbuġ fiha sa 37 %, li hija tradotta f’aktar minn miljun tunnellata ta’ linjini ġġenerati fi Spanja. Dan ikun ugwali għall-produzzjoni globali tal-linjina iżolata għall-produzzjoni tal-lignosulfonat. Il-proprjetajiet fiżikokimiċi tal-linjin jiddependu ħafna fuq il-metodu ta’ estrazzjoni. Żviluppajna metodoloġija sostenibbli bl-użu ta’ likwidu joniku riċiklabbli. B’differenza mill-lignosulfonati, il-piż molekulari tal-linjin li niksbu huwa ogħla (aktar minn 30,000 Da), b’kontenut baxx ħafna ta’ rmied u purità għolja. Aħna nemmnu li lignin modifikat mill-għadma taż-żebbuġ jista ‘jissostitwixxi aċidi fulvic u lignosulfonates minn formulazzjonijiet li jtejbu l-ħamrija. (Maltese) | |||||||||||||||
| Property / summary: Ir-residwi taż-żebbuġ huma skart b’kontenut għoli ta’ lignin (>25 %) u jiġi ġġenerat f’volumi kbar. Il-linjina hija polimeru fenoliku mingħajr riħa li ma jinħallx fl-ilma. Il-linjosulfonati jintużaw bħala sostituti tal-aċidu fulviku fil-kundizzjonaturi tal-ħamrija. F’dan ir-rigward, il-komposti bbażati fuq il-linjina jistgħu jiġu kkunsidrati fil-materjali tal-aċidu fulviku f’dawk il-formulazzjonijiet. L-aċidi Fulviċi huma kelaturi naturali, li jiffaċilitaw l-assorbiment tal-għelejjel u l-użu tan-nutrijenti. Qed nipprevedu li l-linjina minn materjal linjoċellulożiku (pomace taż-żebbuġ) tista’ tissostitwixxi l-aċidi fulvi mill-kundizzjonaturi tal-ħamrija kif jagħmlu l-linjosulfonati bħalissa. Madankollu, il-linjina estratta mill-bijomassa linjoċellulożika bl-użu tal-approċċ tagħna ma tistax tintuża direttament fil-ħamrija. Teħtieġ trasformazzjoni kimika xierqa tal-gruppi fenoliċi biex tagħmilha solubbli fl-ilma. Imbagħad, il — lignin jista ‘jiġi kkonvertit f’kelatur naturali. Kelatur għandu l-kapaċità li jaqbad il-minerali mill-ambjent u jiffaċilita l-inġestjoni tagħhom għall-impjant. Kelatur jippermetti wkoll li l-ħamrija żżomm aktar ilma u tista’ żżid l-infiltrazzjoni tal-ilma fil-ħamrija. Barra minn hekk, il-linjina modifikata tista’ tipprevjeni ċerti tossini preżenti fil-ħamrija milli jilħqu l-għeruq tal-uċuħ tar-raba’. Essenzjalment, il-linjina modifikata fil-forma ta’ kelatur fil-formulazzjoni li ttejjeb il-ħamrija żżid il-proprjetajiet fiżiċi u kimiċi tal-ħamrija kif ukoll l-interazzjonijiet ma’ mikroorganiżmi għall-iżvilupp xieraq tal-pjanti. Il-perċentwali tal-aċidu fulviku fil-formulazzjonijiet tal-ħamrija jista’ jilħaq il-15 %. Għalhekk, ammonti relattivament għoljin ta’ lignin huma meħtieġa biex jikkumpensaw għall-kwantità ta’ aċidi fulviċi. Sal-lum, il-linjosulfonati mill-polpa tas-sulfit jintużaw għal sustanzi li jtejbu l-ħamrija. Fit-triq lejn ekonomija ċirkolari, aħna nistmaw li mill-produzzjoni totali ta’ madwar 1,600,000 tunnellata ta’ żejt taż-żebbuġa verġni fi Spanja, ir-residwi taż-żebbuġ jirrappreżentaw aktar minn 3 miljun tunnellata. Il-linjina mir-residwi taż-żebbuġ fiha sa 37 %, li hija tradotta f’aktar minn miljun tunnellata ta’ linjini ġġenerati fi Spanja. Dan ikun ugwali għall-produzzjoni globali tal-linjina iżolata għall-produzzjoni tal-lignosulfonat. Il-proprjetajiet fiżikokimiċi tal-linjin jiddependu ħafna fuq il-metodu ta’ estrazzjoni. Żviluppajna metodoloġija sostenibbli bl-użu ta’ likwidu joniku riċiklabbli. B’differenza mill-lignosulfonati, il-piż molekulari tal-linjin li niksbu huwa ogħla (aktar minn 30,000 Da), b’kontenut baxx ħafna ta’ rmied u purità għolja. Aħna nemmnu li lignin modifikat mill-għadma taż-żebbuġ jista ‘jissostitwixxi aċidi fulvic u lignosulfonates minn formulazzjonijiet li jtejbu l-ħamrija. (Maltese) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: Ir-residwi taż-żebbuġ huma skart b’kontenut għoli ta’ lignin (>25 %) u jiġi ġġenerat f’volumi kbar. Il-linjina hija polimeru fenoliku mingħajr riħa li ma jinħallx fl-ilma. Il-linjosulfonati jintużaw bħala sostituti tal-aċidu fulviku fil-kundizzjonaturi tal-ħamrija. F’dan ir-rigward, il-komposti bbażati fuq il-linjina jistgħu jiġu kkunsidrati fil-materjali tal-aċidu fulviku f’dawk il-formulazzjonijiet. L-aċidi Fulviċi huma kelaturi naturali, li jiffaċilitaw l-assorbiment tal-għelejjel u l-użu tan-nutrijenti. Qed nipprevedu li l-linjina minn materjal linjoċellulożiku (pomace taż-żebbuġ) tista’ tissostitwixxi l-aċidi fulvi mill-kundizzjonaturi tal-ħamrija kif jagħmlu l-linjosulfonati bħalissa. Madankollu, il-linjina estratta mill-bijomassa linjoċellulożika bl-użu tal-approċċ tagħna ma tistax tintuża direttament fil-ħamrija. Teħtieġ trasformazzjoni kimika xierqa tal-gruppi fenoliċi biex tagħmilha solubbli fl-ilma. Imbagħad, il — lignin jista ‘jiġi kkonvertit f’kelatur naturali. Kelatur għandu l-kapaċità li jaqbad il-minerali mill-ambjent u jiffaċilita l-inġestjoni tagħhom għall-impjant. Kelatur jippermetti wkoll li l-ħamrija żżomm aktar ilma u tista’ żżid l-infiltrazzjoni tal-ilma fil-ħamrija. Barra minn hekk, il-linjina modifikata tista’ tipprevjeni ċerti tossini preżenti fil-ħamrija milli jilħqu l-għeruq tal-uċuħ tar-raba’. Essenzjalment, il-linjina modifikata fil-forma ta’ kelatur fil-formulazzjoni li ttejjeb il-ħamrija żżid il-proprjetajiet fiżiċi u kimiċi tal-ħamrija kif ukoll l-interazzjonijiet ma’ mikroorganiżmi għall-iżvilupp xieraq tal-pjanti. Il-perċentwali tal-aċidu fulviku fil-formulazzjonijiet tal-ħamrija jista’ jilħaq il-15 %. Għalhekk, ammonti relattivament għoljin ta’ lignin huma meħtieġa biex jikkumpensaw għall-kwantità ta’ aċidi fulviċi. Sal-lum, il-linjosulfonati mill-polpa tas-sulfit jintużaw għal sustanzi li jtejbu l-ħamrija. Fit-triq lejn ekonomija ċirkolari, aħna nistmaw li mill-produzzjoni totali ta’ madwar 1,600,000 tunnellata ta’ żejt taż-żebbuġa verġni fi Spanja, ir-residwi taż-żebbuġ jirrappreżentaw aktar minn 3 miljun tunnellata. Il-linjina mir-residwi taż-żebbuġ fiha sa 37 %, li hija tradotta f’aktar minn miljun tunnellata ta’ linjini ġġenerati fi Spanja. Dan ikun ugwali għall-produzzjoni globali tal-linjina iżolata għall-produzzjoni tal-lignosulfonat. Il-proprjetajiet fiżikokimiċi tal-linjin jiddependu ħafna fuq il-metodu ta’ estrazzjoni. Żviluppajna metodoloġija sostenibbli bl-użu ta’ likwidu joniku riċiklabbli. B’differenza mill-lignosulfonati, il-piż molekulari tal-linjin li niksbu huwa ogħla (aktar minn 30,000 Da), b’kontenut baxx ħafna ta’ rmied u purità għolja. Aħna nemmnu li lignin modifikat mill-għadma taż-żebbuġ jista ‘jissostitwixxi aċidi fulvic u lignosulfonates minn formulazzjonijiet li jtejbu l-ħamrija. (Maltese) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 18 August 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
Olīvu izspaidas ir atkritumi ar augstu lignīna saturu (>25 %), kas rodas lielos apjomos. Lignīns ir fenola polimērs bez smaržas, kas nešķīst ūdenī. Lignosulfonātus izmanto kā fulvicskābes aizstājējus augsnes ielabotājos. Šajā ziņā savienojumus uz lignīna bāzes var ņemt vērā fulvicskābes materiālos šajos preparātos. Fulvic skābes ir dabiski helātori, kas veicina kultūraugu absorbciju un barības vielu izmantošanu. Mēs paredzam, ka lignīns no lignocelulozes materiāla (olīvu izspaidām) var aizstāt augsnes ielabotāju fulvicskābes, kā to pašlaik dara lignosulfonāti. Tomēr iegūto lignīnu no lignocelulozes biomasas, izmantojot mūsu pieeju, nevar izmantot tieši augsnē. Tam nepieciešama atbilstoša fenola grupu ķīmiskā transformācija, lai padarītu to ūdenī šķīstošu. Tad lignīnu var pārvērst par dabisku helatoru. Helators spēj noķert minerālus no vides un atvieglot to norīšanu augam. Helators arī ļauj augsnei saglabāt vairāk ūdens un palielināt ūdens infiltrāciju augsnē. Turklāt modificēts lignīns var novērst noteiktu augsnē esošo toksīnu nokļūšanu kultūraugu saknēs. Būtībā modificēts lignīns helatora formā augsnes pastiprinātāja formulējumā palielina augsnes fizikālās un ķīmiskās īpašības, kā arī mijiedarbību ar mikroorganismiem pareizai augu attīstībai. Fulvicskābes procentuālais daudzums augsnes preparātos var sasniegt 15 %. Tāpēc, lai kompensētu fulvic skābju daudzumu, ir vajadzīgi salīdzinoši lieli lignīna daudzumi. Līdz šim augsnes uzlabotājiem izmanto sulfītcelulozes lignosulfonātus. Cenšoties izveidot aprites ekonomiku, mēs lēšam, ka no kopējā neapstrādātas olīveļļas ražošanas apjoma Spānijā — aptuveni 1 600 000 tonnu — olīvu izspaidas veido vairāk nekā 3 miljonus tonnu. Olīvkoku izspaidu lignīns satur līdz 37 %, un tas tiek pārrēķināts vairāk nekā 1 miljonā tonnu Spānijā ražotā lignīna. Tas būtu vienāds ar izolētā lignīna ražošanu pasaulē lignosulfonāta ražošanai. Lignīna fizikāli ķīmiskās īpašības ir ļoti atkarīgas no ekstrakcijas metodes. Mēs esam izstrādājuši ilgtspējīgu metodoloģiju, izmantojot pārstrādājamu jonu šķidrumu. Atšķirībā no lignosulfonātiem lignīna molekulmasa, ko iegūstam, ir lielāka (vairāk nekā 30 000 Da), ar ļoti zemu pelnu saturu un augstu tīrību. Mēs uzskatām, ka modificēts lignīns no olīvu izspaidām var aizstāt fulvicskābes un lignosulfonātus no augsnes pastiprinātāju preparātiem. (Latvian) | |||||||||||||||
| Property / summary: Olīvu izspaidas ir atkritumi ar augstu lignīna saturu (>25 %), kas rodas lielos apjomos. Lignīns ir fenola polimērs bez smaržas, kas nešķīst ūdenī. Lignosulfonātus izmanto kā fulvicskābes aizstājējus augsnes ielabotājos. Šajā ziņā savienojumus uz lignīna bāzes var ņemt vērā fulvicskābes materiālos šajos preparātos. Fulvic skābes ir dabiski helātori, kas veicina kultūraugu absorbciju un barības vielu izmantošanu. Mēs paredzam, ka lignīns no lignocelulozes materiāla (olīvu izspaidām) var aizstāt augsnes ielabotāju fulvicskābes, kā to pašlaik dara lignosulfonāti. Tomēr iegūto lignīnu no lignocelulozes biomasas, izmantojot mūsu pieeju, nevar izmantot tieši augsnē. Tam nepieciešama atbilstoša fenola grupu ķīmiskā transformācija, lai padarītu to ūdenī šķīstošu. Tad lignīnu var pārvērst par dabisku helatoru. Helators spēj noķert minerālus no vides un atvieglot to norīšanu augam. Helators arī ļauj augsnei saglabāt vairāk ūdens un palielināt ūdens infiltrāciju augsnē. Turklāt modificēts lignīns var novērst noteiktu augsnē esošo toksīnu nokļūšanu kultūraugu saknēs. Būtībā modificēts lignīns helatora formā augsnes pastiprinātāja formulējumā palielina augsnes fizikālās un ķīmiskās īpašības, kā arī mijiedarbību ar mikroorganismiem pareizai augu attīstībai. Fulvicskābes procentuālais daudzums augsnes preparātos var sasniegt 15 %. Tāpēc, lai kompensētu fulvic skābju daudzumu, ir vajadzīgi salīdzinoši lieli lignīna daudzumi. Līdz šim augsnes uzlabotājiem izmanto sulfītcelulozes lignosulfonātus. Cenšoties izveidot aprites ekonomiku, mēs lēšam, ka no kopējā neapstrādātas olīveļļas ražošanas apjoma Spānijā — aptuveni 1 600 000 tonnu — olīvu izspaidas veido vairāk nekā 3 miljonus tonnu. Olīvkoku izspaidu lignīns satur līdz 37 %, un tas tiek pārrēķināts vairāk nekā 1 miljonā tonnu Spānijā ražotā lignīna. Tas būtu vienāds ar izolētā lignīna ražošanu pasaulē lignosulfonāta ražošanai. Lignīna fizikāli ķīmiskās īpašības ir ļoti atkarīgas no ekstrakcijas metodes. Mēs esam izstrādājuši ilgtspējīgu metodoloģiju, izmantojot pārstrādājamu jonu šķidrumu. Atšķirībā no lignosulfonātiem lignīna molekulmasa, ko iegūstam, ir lielāka (vairāk nekā 30 000 Da), ar ļoti zemu pelnu saturu un augstu tīrību. Mēs uzskatām, ka modificēts lignīns no olīvu izspaidām var aizstāt fulvicskābes un lignosulfonātus no augsnes pastiprinātāju preparātiem. (Latvian) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: Olīvu izspaidas ir atkritumi ar augstu lignīna saturu (>25 %), kas rodas lielos apjomos. Lignīns ir fenola polimērs bez smaržas, kas nešķīst ūdenī. Lignosulfonātus izmanto kā fulvicskābes aizstājējus augsnes ielabotājos. Šajā ziņā savienojumus uz lignīna bāzes var ņemt vērā fulvicskābes materiālos šajos preparātos. Fulvic skābes ir dabiski helātori, kas veicina kultūraugu absorbciju un barības vielu izmantošanu. Mēs paredzam, ka lignīns no lignocelulozes materiāla (olīvu izspaidām) var aizstāt augsnes ielabotāju fulvicskābes, kā to pašlaik dara lignosulfonāti. Tomēr iegūto lignīnu no lignocelulozes biomasas, izmantojot mūsu pieeju, nevar izmantot tieši augsnē. Tam nepieciešama atbilstoša fenola grupu ķīmiskā transformācija, lai padarītu to ūdenī šķīstošu. Tad lignīnu var pārvērst par dabisku helatoru. Helators spēj noķert minerālus no vides un atvieglot to norīšanu augam. Helators arī ļauj augsnei saglabāt vairāk ūdens un palielināt ūdens infiltrāciju augsnē. Turklāt modificēts lignīns var novērst noteiktu augsnē esošo toksīnu nokļūšanu kultūraugu saknēs. Būtībā modificēts lignīns helatora formā augsnes pastiprinātāja formulējumā palielina augsnes fizikālās un ķīmiskās īpašības, kā arī mijiedarbību ar mikroorganismiem pareizai augu attīstībai. Fulvicskābes procentuālais daudzums augsnes preparātos var sasniegt 15 %. Tāpēc, lai kompensētu fulvic skābju daudzumu, ir vajadzīgi salīdzinoši lieli lignīna daudzumi. Līdz šim augsnes uzlabotājiem izmanto sulfītcelulozes lignosulfonātus. Cenšoties izveidot aprites ekonomiku, mēs lēšam, ka no kopējā neapstrādātas olīveļļas ražošanas apjoma Spānijā — aptuveni 1 600 000 tonnu — olīvu izspaidas veido vairāk nekā 3 miljonus tonnu. Olīvkoku izspaidu lignīns satur līdz 37 %, un tas tiek pārrēķināts vairāk nekā 1 miljonā tonnu Spānijā ražotā lignīna. Tas būtu vienāds ar izolētā lignīna ražošanu pasaulē lignosulfonāta ražošanai. Lignīna fizikāli ķīmiskās īpašības ir ļoti atkarīgas no ekstrakcijas metodes. Mēs esam izstrādājuši ilgtspējīgu metodoloģiju, izmantojot pārstrādājamu jonu šķidrumu. Atšķirībā no lignosulfonātiem lignīna molekulmasa, ko iegūstam, ir lielāka (vairāk nekā 30 000 Da), ar ļoti zemu pelnu saturu un augstu tīrību. Mēs uzskatām, ka modificēts lignīns no olīvu izspaidām var aizstāt fulvicskābes un lignosulfonātus no augsnes pastiprinātāju preparātiem. (Latvian) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 18 August 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
Olivový výlisok je odpad s vysokým obsahom lignínu (> 25 %) a vytváraný vo veľkých objemoch. Lignín je fenolový polymér bez zápachu, ktorý je nerozpustný vo vode. Lignosulfonáty sa používajú ako náhrada kyseliny fulvovej v pôdnych kondicionéroch. V tejto súvislosti možno v týchto prípravkoch zvážiť zlúčeniny na báze lignínu v rámci materiálov kyseliny fulvovej. Fulvové kyseliny sú prírodné chelátory, ktoré uľahčujú vstrebávanie plodín a používanie živín. Predpokladáme, že lignín z lignocelulózového materiálu (olivové výlisky) môže nahradiť fulvové kyseliny z pôdnych kondicionérov, ako to v súčasnosti robia lignosulfonáty. Extrahovaný lignín z lignocelulózovej biomasy pomocou nášho prístupu však nemôže byť použitý priamo do pôdy. Potrebuje vhodnú chemickú transformáciu fenolových skupín, aby bola rozpustná vo vode. Potom sa lignín môže premeniť na prirodzený chelátor. Chelátor má schopnosť zachytávať minerály zo životného prostredia a uľahčiť ich požitie do závodu. Chelátor tiež umožňuje pôde udržať viac vody a môže zvýšiť infiltráciu vody do pôdy. Okrem toho modifikovaný lignín môže zabrániť tomu, aby určité toxíny prítomné v pôde dosiahli korene plodín. V podstate modifikovaný lignín vo forme chelátora v zložení zvýrazňovača pôdy zvyšuje fyzikálne a chemické vlastnosti pôdy, ako aj interakcie s mikroorganizmami pre správny vývoj rastlín. Percento kyseliny fulvovej v pôdnych prípravkoch môže byť až 15 %. Preto sú na kompenzáciu množstva fulvových kyselín potrebné relatívne vysoké množstvá lignínu. K dnešnému dňu sa lignosulfonáty zo sulfitového rozvlákňovania používajú na zvýrazňovače pôdy. V snahe o obehové hospodárstvo odhadujeme, že z celkovej produkcie približne 1 600 000 ton panenského olivového oleja v Španielsku predstavuje olivový výlisok viac ako 3 milióny ton. Lignín z olivových výliskov obsahuje až 37 %, čo sa premietne do viac ako 1 milióna ton lignínu vyprodukovaného v Španielsku. To by sa rovnalo celosvetovej produkcii izolovaného lignínu na výrobu lignosulfonátu. Fyzikálno-chemické vlastnosti lignínu vo veľkej miere závisia od metódy extrakcie. Vyvinuli sme udržateľnú metodiku s použitím recyklovateľnej iónovej kvapaliny. Na rozdiel od lignosulfonátov je molekulová hmotnosť lignínu, ktorú získame, vyššia (viac ako 30 000 Da), s veľmi nízkym obsahom popola a vysokou čistotou. Veríme, že upravený lignín z olivových výliskov môže nahradiť fulvové kyseliny a lignosulfonáty z pôdnych zvýrazňovacích prípravkov. (Slovak) | |||||||||||||||
| Property / summary: Olivový výlisok je odpad s vysokým obsahom lignínu (> 25 %) a vytváraný vo veľkých objemoch. Lignín je fenolový polymér bez zápachu, ktorý je nerozpustný vo vode. Lignosulfonáty sa používajú ako náhrada kyseliny fulvovej v pôdnych kondicionéroch. V tejto súvislosti možno v týchto prípravkoch zvážiť zlúčeniny na báze lignínu v rámci materiálov kyseliny fulvovej. Fulvové kyseliny sú prírodné chelátory, ktoré uľahčujú vstrebávanie plodín a používanie živín. Predpokladáme, že lignín z lignocelulózového materiálu (olivové výlisky) môže nahradiť fulvové kyseliny z pôdnych kondicionérov, ako to v súčasnosti robia lignosulfonáty. Extrahovaný lignín z lignocelulózovej biomasy pomocou nášho prístupu však nemôže byť použitý priamo do pôdy. Potrebuje vhodnú chemickú transformáciu fenolových skupín, aby bola rozpustná vo vode. Potom sa lignín môže premeniť na prirodzený chelátor. Chelátor má schopnosť zachytávať minerály zo životného prostredia a uľahčiť ich požitie do závodu. Chelátor tiež umožňuje pôde udržať viac vody a môže zvýšiť infiltráciu vody do pôdy. Okrem toho modifikovaný lignín môže zabrániť tomu, aby určité toxíny prítomné v pôde dosiahli korene plodín. V podstate modifikovaný lignín vo forme chelátora v zložení zvýrazňovača pôdy zvyšuje fyzikálne a chemické vlastnosti pôdy, ako aj interakcie s mikroorganizmami pre správny vývoj rastlín. Percento kyseliny fulvovej v pôdnych prípravkoch môže byť až 15 %. Preto sú na kompenzáciu množstva fulvových kyselín potrebné relatívne vysoké množstvá lignínu. K dnešnému dňu sa lignosulfonáty zo sulfitového rozvlákňovania používajú na zvýrazňovače pôdy. V snahe o obehové hospodárstvo odhadujeme, že z celkovej produkcie približne 1 600 000 ton panenského olivového oleja v Španielsku predstavuje olivový výlisok viac ako 3 milióny ton. Lignín z olivových výliskov obsahuje až 37 %, čo sa premietne do viac ako 1 milióna ton lignínu vyprodukovaného v Španielsku. To by sa rovnalo celosvetovej produkcii izolovaného lignínu na výrobu lignosulfonátu. Fyzikálno-chemické vlastnosti lignínu vo veľkej miere závisia od metódy extrakcie. Vyvinuli sme udržateľnú metodiku s použitím recyklovateľnej iónovej kvapaliny. Na rozdiel od lignosulfonátov je molekulová hmotnosť lignínu, ktorú získame, vyššia (viac ako 30 000 Da), s veľmi nízkym obsahom popola a vysokou čistotou. Veríme, že upravený lignín z olivových výliskov môže nahradiť fulvové kyseliny a lignosulfonáty z pôdnych zvýrazňovacích prípravkov. (Slovak) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: Olivový výlisok je odpad s vysokým obsahom lignínu (> 25 %) a vytváraný vo veľkých objemoch. Lignín je fenolový polymér bez zápachu, ktorý je nerozpustný vo vode. Lignosulfonáty sa používajú ako náhrada kyseliny fulvovej v pôdnych kondicionéroch. V tejto súvislosti možno v týchto prípravkoch zvážiť zlúčeniny na báze lignínu v rámci materiálov kyseliny fulvovej. Fulvové kyseliny sú prírodné chelátory, ktoré uľahčujú vstrebávanie plodín a používanie živín. Predpokladáme, že lignín z lignocelulózového materiálu (olivové výlisky) môže nahradiť fulvové kyseliny z pôdnych kondicionérov, ako to v súčasnosti robia lignosulfonáty. Extrahovaný lignín z lignocelulózovej biomasy pomocou nášho prístupu však nemôže byť použitý priamo do pôdy. Potrebuje vhodnú chemickú transformáciu fenolových skupín, aby bola rozpustná vo vode. Potom sa lignín môže premeniť na prirodzený chelátor. Chelátor má schopnosť zachytávať minerály zo životného prostredia a uľahčiť ich požitie do závodu. Chelátor tiež umožňuje pôde udržať viac vody a môže zvýšiť infiltráciu vody do pôdy. Okrem toho modifikovaný lignín môže zabrániť tomu, aby určité toxíny prítomné v pôde dosiahli korene plodín. V podstate modifikovaný lignín vo forme chelátora v zložení zvýrazňovača pôdy zvyšuje fyzikálne a chemické vlastnosti pôdy, ako aj interakcie s mikroorganizmami pre správny vývoj rastlín. Percento kyseliny fulvovej v pôdnych prípravkoch môže byť až 15 %. Preto sú na kompenzáciu množstva fulvových kyselín potrebné relatívne vysoké množstvá lignínu. K dnešnému dňu sa lignosulfonáty zo sulfitového rozvlákňovania používajú na zvýrazňovače pôdy. V snahe o obehové hospodárstvo odhadujeme, že z celkovej produkcie približne 1 600 000 ton panenského olivového oleja v Španielsku predstavuje olivový výlisok viac ako 3 milióny ton. Lignín z olivových výliskov obsahuje až 37 %, čo sa premietne do viac ako 1 milióna ton lignínu vyprodukovaného v Španielsku. To by sa rovnalo celosvetovej produkcii izolovaného lignínu na výrobu lignosulfonátu. Fyzikálno-chemické vlastnosti lignínu vo veľkej miere závisia od metódy extrakcie. Vyvinuli sme udržateľnú metodiku s použitím recyklovateľnej iónovej kvapaliny. Na rozdiel od lignosulfonátov je molekulová hmotnosť lignínu, ktorú získame, vyššia (viac ako 30 000 Da), s veľmi nízkym obsahom popola a vysokou čistotou. Veríme, že upravený lignín z olivových výliskov môže nahradiť fulvové kyseliny a lignosulfonáty z pôdnych zvýrazňovacích prípravkov. (Slovak) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 18 August 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
Is dramhaíl é prabhaite olóige a bhfuil cion ard lignin (> 25 %) ann agus a ghintear i méideanna arda. Is polaiméir feanólach gan bholadh é lignin atá dothuaslagtha in uisce. Úsáidtear lignosulfonates mar ionadaithe d’aigéad fulvic i oiriúntóirí ithreach. I ndáil leis sin, is féidir comhdhúile atá bunaithe ar lignin a mheas laistigh d’ábhair aigéid fulvic sna foirmlithe sin. Is crapadóirí nádúrtha iad aigéid fhulvic, rud a éascaíonn ionsú barr agus úsáid cothaitheach. Samhlaímid gur féidir le lignin ó ábhar lignocellulosic (pomaceolúil) a chur in ionad aigéid fulvic ó oiriúntóirí ithreach mar a dhéanann lignosulphonates faoi láthair. Mar sin féin, ní féidir lignin a bhaintear as an mbithmhais lignocellulosic ag baint úsáide as ár gcur chuige a úsáid go díreach isteach san ithir. Caithfidh sé claochlú ceimiceach cuí a dhéanamh ar na grúpaí feanólacha chun é a dhéanamh intuaslagtha in uisce. Ansin, is féidir lignin a thiontú ina chelator nádúrtha. Tá sé de chumas ag chelator mianraí a ghabháil ón gcomhshaol agus a n-ionghabháil don ghléasra a éascú. Cuireann Baitsiléir ar chumas na hithreach freisin níos mó uisce a choinneáil agus is féidir leis insíothlú uisce na hithreach a mhéadú. Ina theannta sin, d’fhéadfadh lignin modhnaithe cosc a chur ar thocsainí áirithe atá san ithir fréamhacha na mbarr a bhaint amach. Go bunúsach, méadaíonn lignin modhnaithe i bhfoirm cnáimhseora i bhfoirm foirmliú feabhsaithe ithreach airíonna fisiceacha agus ceimiceacha na hithreach chomh maith le hidirghníomhaíochtaí le miocrorgánaigh d’fhorbairt chuí plandaí. Is féidir leis na céatadáin d’aigéad fulvic i foirmlithe ithreach a bheith chomh hard le 15 %. Dá bhrí sin, tá gá le méideanna réasúnta ard lignin chun cainníocht na n-aigéad fulvic a chúiteamh. Go dtí seo, úsáidtear lignosulphonates ó pulping sulfít le haghaidh feabhsaithe ithreach. Agus geilleagar ciorclach á shaothrú againn, measaimid gurb ionann an prabhaite olóige agus os cionn 3 mhilliún tonna ó tháirgeadh iomlán 1,600,000 tonna d’ola olóige íon sa Spáinn. Tá suas le 37 % ag lignin ó phrabhaite olóige, a aistrítear go níos mó ná 1 milliún tonna de lignin a ghintear sa Spáinn. Bheadh sé seo cothrom le táirgeadh domhanda lignin iargúlta le haghaidh táirgeadh lignosulphonate. Tá airíonna fisiciceimiceacha an lignin ag brath go mór ar an modh eastósctha. Tá modheolaíocht inbhuanaithe forbartha againn ag baint úsáide as leacht ianach in-athchúrsáilte. Murab ionann agus na lignosulphonates, tá meáchan móilíneach an lignin a fhaighimid níos airde (os cionn 30,000 Da), le cion fuinseog an-íseal agus íonacht ard. Creidimid gur féidir le lignin modhnaithe ó phrabhaite olóige ionad aigéid fulvic agus lignosulfonates ó fhoirmlithe feabhsaithe ithreach. (Irish) | |||||||||||||||
| Property / summary: Is dramhaíl é prabhaite olóige a bhfuil cion ard lignin (> 25 %) ann agus a ghintear i méideanna arda. Is polaiméir feanólach gan bholadh é lignin atá dothuaslagtha in uisce. Úsáidtear lignosulfonates mar ionadaithe d’aigéad fulvic i oiriúntóirí ithreach. I ndáil leis sin, is féidir comhdhúile atá bunaithe ar lignin a mheas laistigh d’ábhair aigéid fulvic sna foirmlithe sin. Is crapadóirí nádúrtha iad aigéid fhulvic, rud a éascaíonn ionsú barr agus úsáid cothaitheach. Samhlaímid gur féidir le lignin ó ábhar lignocellulosic (pomaceolúil) a chur in ionad aigéid fulvic ó oiriúntóirí ithreach mar a dhéanann lignosulphonates faoi láthair. Mar sin féin, ní féidir lignin a bhaintear as an mbithmhais lignocellulosic ag baint úsáide as ár gcur chuige a úsáid go díreach isteach san ithir. Caithfidh sé claochlú ceimiceach cuí a dhéanamh ar na grúpaí feanólacha chun é a dhéanamh intuaslagtha in uisce. Ansin, is féidir lignin a thiontú ina chelator nádúrtha. Tá sé de chumas ag chelator mianraí a ghabháil ón gcomhshaol agus a n-ionghabháil don ghléasra a éascú. Cuireann Baitsiléir ar chumas na hithreach freisin níos mó uisce a choinneáil agus is féidir leis insíothlú uisce na hithreach a mhéadú. Ina theannta sin, d’fhéadfadh lignin modhnaithe cosc a chur ar thocsainí áirithe atá san ithir fréamhacha na mbarr a bhaint amach. Go bunúsach, méadaíonn lignin modhnaithe i bhfoirm cnáimhseora i bhfoirm foirmliú feabhsaithe ithreach airíonna fisiceacha agus ceimiceacha na hithreach chomh maith le hidirghníomhaíochtaí le miocrorgánaigh d’fhorbairt chuí plandaí. Is féidir leis na céatadáin d’aigéad fulvic i foirmlithe ithreach a bheith chomh hard le 15 %. Dá bhrí sin, tá gá le méideanna réasúnta ard lignin chun cainníocht na n-aigéad fulvic a chúiteamh. Go dtí seo, úsáidtear lignosulphonates ó pulping sulfít le haghaidh feabhsaithe ithreach. Agus geilleagar ciorclach á shaothrú againn, measaimid gurb ionann an prabhaite olóige agus os cionn 3 mhilliún tonna ó tháirgeadh iomlán 1,600,000 tonna d’ola olóige íon sa Spáinn. Tá suas le 37 % ag lignin ó phrabhaite olóige, a aistrítear go níos mó ná 1 milliún tonna de lignin a ghintear sa Spáinn. Bheadh sé seo cothrom le táirgeadh domhanda lignin iargúlta le haghaidh táirgeadh lignosulphonate. Tá airíonna fisiciceimiceacha an lignin ag brath go mór ar an modh eastósctha. Tá modheolaíocht inbhuanaithe forbartha againn ag baint úsáide as leacht ianach in-athchúrsáilte. Murab ionann agus na lignosulphonates, tá meáchan móilíneach an lignin a fhaighimid níos airde (os cionn 30,000 Da), le cion fuinseog an-íseal agus íonacht ard. Creidimid gur féidir le lignin modhnaithe ó phrabhaite olóige ionad aigéid fulvic agus lignosulfonates ó fhoirmlithe feabhsaithe ithreach. (Irish) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: Is dramhaíl é prabhaite olóige a bhfuil cion ard lignin (> 25 %) ann agus a ghintear i méideanna arda. Is polaiméir feanólach gan bholadh é lignin atá dothuaslagtha in uisce. Úsáidtear lignosulfonates mar ionadaithe d’aigéad fulvic i oiriúntóirí ithreach. I ndáil leis sin, is féidir comhdhúile atá bunaithe ar lignin a mheas laistigh d’ábhair aigéid fulvic sna foirmlithe sin. Is crapadóirí nádúrtha iad aigéid fhulvic, rud a éascaíonn ionsú barr agus úsáid cothaitheach. Samhlaímid gur féidir le lignin ó ábhar lignocellulosic (pomaceolúil) a chur in ionad aigéid fulvic ó oiriúntóirí ithreach mar a dhéanann lignosulphonates faoi láthair. Mar sin féin, ní féidir lignin a bhaintear as an mbithmhais lignocellulosic ag baint úsáide as ár gcur chuige a úsáid go díreach isteach san ithir. Caithfidh sé claochlú ceimiceach cuí a dhéanamh ar na grúpaí feanólacha chun é a dhéanamh intuaslagtha in uisce. Ansin, is féidir lignin a thiontú ina chelator nádúrtha. Tá sé de chumas ag chelator mianraí a ghabháil ón gcomhshaol agus a n-ionghabháil don ghléasra a éascú. Cuireann Baitsiléir ar chumas na hithreach freisin níos mó uisce a choinneáil agus is féidir leis insíothlú uisce na hithreach a mhéadú. Ina theannta sin, d’fhéadfadh lignin modhnaithe cosc a chur ar thocsainí áirithe atá san ithir fréamhacha na mbarr a bhaint amach. Go bunúsach, méadaíonn lignin modhnaithe i bhfoirm cnáimhseora i bhfoirm foirmliú feabhsaithe ithreach airíonna fisiceacha agus ceimiceacha na hithreach chomh maith le hidirghníomhaíochtaí le miocrorgánaigh d’fhorbairt chuí plandaí. Is féidir leis na céatadáin d’aigéad fulvic i foirmlithe ithreach a bheith chomh hard le 15 %. Dá bhrí sin, tá gá le méideanna réasúnta ard lignin chun cainníocht na n-aigéad fulvic a chúiteamh. Go dtí seo, úsáidtear lignosulphonates ó pulping sulfít le haghaidh feabhsaithe ithreach. Agus geilleagar ciorclach á shaothrú againn, measaimid gurb ionann an prabhaite olóige agus os cionn 3 mhilliún tonna ó tháirgeadh iomlán 1,600,000 tonna d’ola olóige íon sa Spáinn. Tá suas le 37 % ag lignin ó phrabhaite olóige, a aistrítear go níos mó ná 1 milliún tonna de lignin a ghintear sa Spáinn. Bheadh sé seo cothrom le táirgeadh domhanda lignin iargúlta le haghaidh táirgeadh lignosulphonate. Tá airíonna fisiciceimiceacha an lignin ag brath go mór ar an modh eastósctha. Tá modheolaíocht inbhuanaithe forbartha againn ag baint úsáide as leacht ianach in-athchúrsáilte. Murab ionann agus na lignosulphonates, tá meáchan móilíneach an lignin a fhaighimid níos airde (os cionn 30,000 Da), le cion fuinseog an-íseal agus íonacht ard. Creidimid gur féidir le lignin modhnaithe ó phrabhaite olóige ionad aigéid fulvic agus lignosulfonates ó fhoirmlithe feabhsaithe ithreach. (Irish) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 18 August 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
Olivové výlisky jsou odpady s vysokým obsahem ligninu (>25 %) a vyprodukované ve velkých objemech. Lignin je fenolický polymer bez zápachu, který je nerozpustný ve vodě. Lignosulfonáty se používají jako náhražky kyseliny fulvové v půdních kondicionérech. V tomto ohledu lze v těchto přípravcích zvážit sloučeniny na bázi ligninu v materiálech kyseliny fulvové. Fulvové kyseliny jsou přírodní chelátory, které usnadňují vstřebávání plodin a používání živin. Předpokládáme, že lignin z lignocelulózového materiálu (olivové výlisky) může nahradit fulvové kyseliny z půdních kondicionérů jako lignossulfonáty v současné době. Nicméně extrahovaný lignin z lignocelulózové biomasy pomocí našeho přístupu nelze použít přímo do půdy. Potřebuje vhodnou chemickou přeměnu fenolických skupin, aby byla rozpustná ve vodě. Lignin pak může být přeměněn na přírodní chelator. Chelát má schopnost zachycovat minerály z prostředí a usnadnit jejich požití pro rostlinu. Chelát také umožňuje, aby půda udržovala více vody a může zvýšit infiltraci vody do půdy. Modifikovaný lignin může navíc zabránit tomu, aby se některé toxiny přítomné v půdě dostaly do kořenů plodin. Modifikovaný lignin ve formě chelátoru v půdním zvýrazňovači v podstatě zvyšuje fyzikální a chemické vlastnosti půdy, jakož i interakce s mikroorganismy pro správný vývoj rostlin. Procentní podíl kyseliny fulvové v půdních přípravcích může být až 15 %. Proto je třeba relativně vysoké množství ligninu kompenzovat množství fulvových kyselin. K dnešnímu dni se lignossulfonáty ze sulfitového buničiny používají pro látky zlepšující půdu. Pokud jde o oběhové hospodářství, odhadujeme, že z celkové produkce přibližně 1 600 000 tun panenského olivového oleje ve Španělsku představují olivové výlisky více než 3 miliony tun. Lignin z olivových výlisků obsahuje až 37 %, což se převádí do více než 1 milionu tun ligninu vyrobeného ve Španělsku. To by se rovnalo celosvětové produkci izolovaného ligninu pro výrobu lignossulfonátu. Fyzikálně-chemické vlastnosti ligninu jsou vysoce závislé na extrakční metodě. Vyvinuli jsme udržitelnou metodiku využívající recyklovatelnou iontovou kapalinu. Na rozdíl od lignossulfonátů je molekulová hmotnost ligninu, který získáme, vyšší (více než 30 000 Da), s velmi nízkým obsahem popela a vysokou čistotou. Věříme, že modifikovaný lignin z olivových výlisek může nahradit kyseliny fulvové a lignosulfonáty z půdních zvýrazňovačů. (Czech) | |||||||||||||||
| Property / summary: Olivové výlisky jsou odpady s vysokým obsahem ligninu (>25 %) a vyprodukované ve velkých objemech. Lignin je fenolický polymer bez zápachu, který je nerozpustný ve vodě. Lignosulfonáty se používají jako náhražky kyseliny fulvové v půdních kondicionérech. V tomto ohledu lze v těchto přípravcích zvážit sloučeniny na bázi ligninu v materiálech kyseliny fulvové. Fulvové kyseliny jsou přírodní chelátory, které usnadňují vstřebávání plodin a používání živin. Předpokládáme, že lignin z lignocelulózového materiálu (olivové výlisky) může nahradit fulvové kyseliny z půdních kondicionérů jako lignossulfonáty v současné době. Nicméně extrahovaný lignin z lignocelulózové biomasy pomocí našeho přístupu nelze použít přímo do půdy. Potřebuje vhodnou chemickou přeměnu fenolických skupin, aby byla rozpustná ve vodě. Lignin pak může být přeměněn na přírodní chelator. Chelát má schopnost zachycovat minerály z prostředí a usnadnit jejich požití pro rostlinu. Chelát také umožňuje, aby půda udržovala více vody a může zvýšit infiltraci vody do půdy. Modifikovaný lignin může navíc zabránit tomu, aby se některé toxiny přítomné v půdě dostaly do kořenů plodin. Modifikovaný lignin ve formě chelátoru v půdním zvýrazňovači v podstatě zvyšuje fyzikální a chemické vlastnosti půdy, jakož i interakce s mikroorganismy pro správný vývoj rostlin. Procentní podíl kyseliny fulvové v půdních přípravcích může být až 15 %. Proto je třeba relativně vysoké množství ligninu kompenzovat množství fulvových kyselin. K dnešnímu dni se lignossulfonáty ze sulfitového buničiny používají pro látky zlepšující půdu. Pokud jde o oběhové hospodářství, odhadujeme, že z celkové produkce přibližně 1 600 000 tun panenského olivového oleje ve Španělsku představují olivové výlisky více než 3 miliony tun. Lignin z olivových výlisků obsahuje až 37 %, což se převádí do více než 1 milionu tun ligninu vyrobeného ve Španělsku. To by se rovnalo celosvětové produkci izolovaného ligninu pro výrobu lignossulfonátu. Fyzikálně-chemické vlastnosti ligninu jsou vysoce závislé na extrakční metodě. Vyvinuli jsme udržitelnou metodiku využívající recyklovatelnou iontovou kapalinu. Na rozdíl od lignossulfonátů je molekulová hmotnost ligninu, který získáme, vyšší (více než 30 000 Da), s velmi nízkým obsahem popela a vysokou čistotou. Věříme, že modifikovaný lignin z olivových výlisek může nahradit kyseliny fulvové a lignosulfonáty z půdních zvýrazňovačů. (Czech) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: Olivové výlisky jsou odpady s vysokým obsahem ligninu (>25 %) a vyprodukované ve velkých objemech. Lignin je fenolický polymer bez zápachu, který je nerozpustný ve vodě. Lignosulfonáty se používají jako náhražky kyseliny fulvové v půdních kondicionérech. V tomto ohledu lze v těchto přípravcích zvážit sloučeniny na bázi ligninu v materiálech kyseliny fulvové. Fulvové kyseliny jsou přírodní chelátory, které usnadňují vstřebávání plodin a používání živin. Předpokládáme, že lignin z lignocelulózového materiálu (olivové výlisky) může nahradit fulvové kyseliny z půdních kondicionérů jako lignossulfonáty v současné době. Nicméně extrahovaný lignin z lignocelulózové biomasy pomocí našeho přístupu nelze použít přímo do půdy. Potřebuje vhodnou chemickou přeměnu fenolických skupin, aby byla rozpustná ve vodě. Lignin pak může být přeměněn na přírodní chelator. Chelát má schopnost zachycovat minerály z prostředí a usnadnit jejich požití pro rostlinu. Chelát také umožňuje, aby půda udržovala více vody a může zvýšit infiltraci vody do půdy. Modifikovaný lignin může navíc zabránit tomu, aby se některé toxiny přítomné v půdě dostaly do kořenů plodin. Modifikovaný lignin ve formě chelátoru v půdním zvýrazňovači v podstatě zvyšuje fyzikální a chemické vlastnosti půdy, jakož i interakce s mikroorganismy pro správný vývoj rostlin. Procentní podíl kyseliny fulvové v půdních přípravcích může být až 15 %. Proto je třeba relativně vysoké množství ligninu kompenzovat množství fulvových kyselin. K dnešnímu dni se lignossulfonáty ze sulfitového buničiny používají pro látky zlepšující půdu. Pokud jde o oběhové hospodářství, odhadujeme, že z celkové produkce přibližně 1 600 000 tun panenského olivového oleje ve Španělsku představují olivové výlisky více než 3 miliony tun. Lignin z olivových výlisků obsahuje až 37 %, což se převádí do více než 1 milionu tun ligninu vyrobeného ve Španělsku. To by se rovnalo celosvětové produkci izolovaného ligninu pro výrobu lignossulfonátu. Fyzikálně-chemické vlastnosti ligninu jsou vysoce závislé na extrakční metodě. Vyvinuli jsme udržitelnou metodiku využívající recyklovatelnou iontovou kapalinu. Na rozdíl od lignossulfonátů je molekulová hmotnost ligninu, který získáme, vyšší (více než 30 000 Da), s velmi nízkým obsahem popela a vysokou čistotou. Věříme, že modifikovaný lignin z olivových výlisek může nahradit kyseliny fulvové a lignosulfonáty z půdních zvýrazňovačů. (Czech) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 18 August 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
O bagaço de azeitona é um resíduo com elevado teor de lignina (>25 %) e gerado em grandes volumes. Lignina é um polímero fenólico inodoro que é insolúvel em água. Os lignossulfonatos são usados como substitutos do ácido fúlvico em condicionadores do solo. A este respeito, os compostos à base de lignina podem ser considerados dentro dos materiais de ácido fúlvico nessas formulações. Os ácidos fúlvicos são quelantes naturais, que facilitam a absorção das culturas e a utilização de nutrientes. Consideramos que a lignina de material lignocelulósico (pomace de azeitona) pode substituir ácidos fúlvicos de condicionadores do solo como os lignossulfonatos atualmente. No entanto, a lignina extraída da biomassa lignocelulósica utilizando a nossa abordagem não pode ser utilizada diretamente no solo. Necessita de uma transformação química adequada dos grupos fenólicos para o tornar solúvel em água. Em seguida, a lignina pode ser convertida em um quelante natural. Um quelante tem a capacidade de armadilhar minerais do ambiente e facilitar a sua ingestão para a planta. Um quelante também permite que o solo mantenha mais água e pode aumentar a infiltração de água do solo. Além disso, a lenhina modificada pode impedir que certas toxinas presentes no solo atinjam as raízes da cultura. Em essência, a lignina modificada na forma de um quelante em uma formulação potenciadora do solo aumenta as propriedades físicas e químicas do solo, bem como as interações com microrganismos para o desenvolvimento adequado da planta. As percentagens de ácido fúlvico nas formulações do solo podem atingir 15 %. Por conseguinte, são necessárias quantidades relativamente elevadas de lignina para compensar a quantidade de ácidos fúlvicos. Até à data, os lignossulfonatos da polpa de sulfitos são utilizados para potenciadores do solo. Na busca de uma economia circular, estimamos que, a partir da produção total de cerca de 1 600 000 toneladas de azeite virgem em Espanha, o bagaço de azeitona representa mais de 3 milhões de toneladas. A lignina de bagaço de azeitona contém até 37 %, o que se traduz em mais de 1 milhão de toneladas de lignina geradas em Espanha. Isto equivaleria à produção global de lignina isolada para a produção de lignossulfonato. As propriedades físico-químicas da lignina dependem muito do método de extração. Desenvolvemos uma metodologia sustentável usando um líquido iônico reciclável. Ao contrário dos lignossulfonatos, o peso molecular da lignina que obtemos é maior (mais de 30.000 Da), com um teor muito baixo de cinzas e alta pureza. Acreditamos que a lignina modificada de bagaço de azeitona pode substituir ácidos fúlvicos e lignossulfonatos de formulações de intensificadores de solo. (Portuguese) | |||||||||||||||
| Property / summary: O bagaço de azeitona é um resíduo com elevado teor de lignina (>25 %) e gerado em grandes volumes. Lignina é um polímero fenólico inodoro que é insolúvel em água. Os lignossulfonatos são usados como substitutos do ácido fúlvico em condicionadores do solo. A este respeito, os compostos à base de lignina podem ser considerados dentro dos materiais de ácido fúlvico nessas formulações. Os ácidos fúlvicos são quelantes naturais, que facilitam a absorção das culturas e a utilização de nutrientes. Consideramos que a lignina de material lignocelulósico (pomace de azeitona) pode substituir ácidos fúlvicos de condicionadores do solo como os lignossulfonatos atualmente. No entanto, a lignina extraída da biomassa lignocelulósica utilizando a nossa abordagem não pode ser utilizada diretamente no solo. Necessita de uma transformação química adequada dos grupos fenólicos para o tornar solúvel em água. Em seguida, a lignina pode ser convertida em um quelante natural. Um quelante tem a capacidade de armadilhar minerais do ambiente e facilitar a sua ingestão para a planta. Um quelante também permite que o solo mantenha mais água e pode aumentar a infiltração de água do solo. Além disso, a lenhina modificada pode impedir que certas toxinas presentes no solo atinjam as raízes da cultura. Em essência, a lignina modificada na forma de um quelante em uma formulação potenciadora do solo aumenta as propriedades físicas e químicas do solo, bem como as interações com microrganismos para o desenvolvimento adequado da planta. As percentagens de ácido fúlvico nas formulações do solo podem atingir 15 %. Por conseguinte, são necessárias quantidades relativamente elevadas de lignina para compensar a quantidade de ácidos fúlvicos. Até à data, os lignossulfonatos da polpa de sulfitos são utilizados para potenciadores do solo. Na busca de uma economia circular, estimamos que, a partir da produção total de cerca de 1 600 000 toneladas de azeite virgem em Espanha, o bagaço de azeitona representa mais de 3 milhões de toneladas. A lignina de bagaço de azeitona contém até 37 %, o que se traduz em mais de 1 milhão de toneladas de lignina geradas em Espanha. Isto equivaleria à produção global de lignina isolada para a produção de lignossulfonato. As propriedades físico-químicas da lignina dependem muito do método de extração. Desenvolvemos uma metodologia sustentável usando um líquido iônico reciclável. Ao contrário dos lignossulfonatos, o peso molecular da lignina que obtemos é maior (mais de 30.000 Da), com um teor muito baixo de cinzas e alta pureza. Acreditamos que a lignina modificada de bagaço de azeitona pode substituir ácidos fúlvicos e lignossulfonatos de formulações de intensificadores de solo. (Portuguese) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: O bagaço de azeitona é um resíduo com elevado teor de lignina (>25 %) e gerado em grandes volumes. Lignina é um polímero fenólico inodoro que é insolúvel em água. Os lignossulfonatos são usados como substitutos do ácido fúlvico em condicionadores do solo. A este respeito, os compostos à base de lignina podem ser considerados dentro dos materiais de ácido fúlvico nessas formulações. Os ácidos fúlvicos são quelantes naturais, que facilitam a absorção das culturas e a utilização de nutrientes. Consideramos que a lignina de material lignocelulósico (pomace de azeitona) pode substituir ácidos fúlvicos de condicionadores do solo como os lignossulfonatos atualmente. No entanto, a lignina extraída da biomassa lignocelulósica utilizando a nossa abordagem não pode ser utilizada diretamente no solo. Necessita de uma transformação química adequada dos grupos fenólicos para o tornar solúvel em água. Em seguida, a lignina pode ser convertida em um quelante natural. Um quelante tem a capacidade de armadilhar minerais do ambiente e facilitar a sua ingestão para a planta. Um quelante também permite que o solo mantenha mais água e pode aumentar a infiltração de água do solo. Além disso, a lenhina modificada pode impedir que certas toxinas presentes no solo atinjam as raízes da cultura. Em essência, a lignina modificada na forma de um quelante em uma formulação potenciadora do solo aumenta as propriedades físicas e químicas do solo, bem como as interações com microrganismos para o desenvolvimento adequado da planta. As percentagens de ácido fúlvico nas formulações do solo podem atingir 15 %. Por conseguinte, são necessárias quantidades relativamente elevadas de lignina para compensar a quantidade de ácidos fúlvicos. Até à data, os lignossulfonatos da polpa de sulfitos são utilizados para potenciadores do solo. Na busca de uma economia circular, estimamos que, a partir da produção total de cerca de 1 600 000 toneladas de azeite virgem em Espanha, o bagaço de azeitona representa mais de 3 milhões de toneladas. A lignina de bagaço de azeitona contém até 37 %, o que se traduz em mais de 1 milhão de toneladas de lignina geradas em Espanha. Isto equivaleria à produção global de lignina isolada para a produção de lignossulfonato. As propriedades físico-químicas da lignina dependem muito do método de extração. Desenvolvemos uma metodologia sustentável usando um líquido iônico reciclável. Ao contrário dos lignossulfonatos, o peso molecular da lignina que obtemos é maior (mais de 30.000 Da), com um teor muito baixo de cinzas e alta pureza. Acreditamos que a lignina modificada de bagaço de azeitona pode substituir ácidos fúlvicos e lignossulfonatos de formulações de intensificadores de solo. (Portuguese) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 18 August 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
Oliivijääk on suure ligniinisisaldusega (>25 %) jäätmed, mis tekivad suurtes kogustes. Ligniin on lõhnatu fenoolpolümeer, mis ei lahustu vees. Lignosulfonaate kasutatakse fulviinhappe asendajatena mullapalsamites. Selles suhtes võib nendes preparaatides kaaluda ligniinipõhiseid ühendeid fulviinhappel põhinevates materjalides. Fulvic happed on looduslikud kelaatorid, mis hõlbustavad põllukultuuride imendumist ja toitainete kasutamist. Me arvame, et lignotselluloosist saadud ligniin (oliivijääk) võib asendada mullapalsamitest pärit fulviinhappeid, nagu lignosulfonaadid praegu teevad. Siiski ei saa lignotselluloosi biomassist eraldatud ligniini meie lähenemisviisi abil kasutada otse pinnasesse. See vajab fenoolrühmade asjakohast keemilist muundamist, et muuta see vees lahustuvaks. Siis saab ligniini muuta looduslikuks kelaatoriks. Kelaatoril on võime kinni püüda keskkonnast mineraale ja hõlbustada nende allaneelamist tehases. Kelaator võimaldab mulda ka rohkem vett hoida ja võib suurendada pinnasesse sisseimbumist. Lisaks võib modifitseeritud ligniin takistada teatavate mullas leiduvate toksiinide jõudmist põllukultuuride juurteni. Sisuliselt suurendab modifitseeritud ligniin mullatugevdaja koostises kelaatori kujul mulla füüsikalisi ja keemilisi omadusi ning koostoimet mikroorganismidega taimede õige arengu jaoks. Fulviinhappe sisaldus mulla koostises võib olla kuni 15 %. Seetõttu on fulviinhappe koguse kompenseerimiseks vaja suhteliselt suuri ligniinikoguseid. Praeguseks kasutatakse mullatugevdajatena sulfittselluloosist saadud lignosulfonaate. Ringmajanduse saavutamiseks prognoosime, et umbes 1 600 000 tonni neitsioliiviõli kogutoodangust Hispaanias moodustab oliivijääk üle 3 miljoni tonni. Oliivijääkidest saadud ligniin sisaldab kuni 37 %, mis on tõlgitud rohkem kui 1 miljoni tonni Hispaanias toodetud ligniiniks. See oleks võrdne lignosulfonaadi tootmiseks eraldatud ligniini ülemaailmse tootmisega. Ligniini füüsikalis-keemilised omadused sõltuvad suurel määral ekstraheerimismeetodist. Oleme välja töötanud jätkusuutliku metoodika, kasutades ringlussevõetavat ioonvedelikku. Erinevalt lignosulfonaatidest on meie saadava ligniini molekulmass suurem (üle 30 000 Da), väga madala tuhasisaldusega ja kõrge puhtusastmega. Usume, et oliivijääkidest saadud modifitseeritud ligniin võib asendada fulviinhappeid ja lignosulfonaate mullatugevdajate preparaatidest. (Estonian) | |||||||||||||||
| Property / summary: Oliivijääk on suure ligniinisisaldusega (>25 %) jäätmed, mis tekivad suurtes kogustes. Ligniin on lõhnatu fenoolpolümeer, mis ei lahustu vees. Lignosulfonaate kasutatakse fulviinhappe asendajatena mullapalsamites. Selles suhtes võib nendes preparaatides kaaluda ligniinipõhiseid ühendeid fulviinhappel põhinevates materjalides. Fulvic happed on looduslikud kelaatorid, mis hõlbustavad põllukultuuride imendumist ja toitainete kasutamist. Me arvame, et lignotselluloosist saadud ligniin (oliivijääk) võib asendada mullapalsamitest pärit fulviinhappeid, nagu lignosulfonaadid praegu teevad. Siiski ei saa lignotselluloosi biomassist eraldatud ligniini meie lähenemisviisi abil kasutada otse pinnasesse. See vajab fenoolrühmade asjakohast keemilist muundamist, et muuta see vees lahustuvaks. Siis saab ligniini muuta looduslikuks kelaatoriks. Kelaatoril on võime kinni püüda keskkonnast mineraale ja hõlbustada nende allaneelamist tehases. Kelaator võimaldab mulda ka rohkem vett hoida ja võib suurendada pinnasesse sisseimbumist. Lisaks võib modifitseeritud ligniin takistada teatavate mullas leiduvate toksiinide jõudmist põllukultuuride juurteni. Sisuliselt suurendab modifitseeritud ligniin mullatugevdaja koostises kelaatori kujul mulla füüsikalisi ja keemilisi omadusi ning koostoimet mikroorganismidega taimede õige arengu jaoks. Fulviinhappe sisaldus mulla koostises võib olla kuni 15 %. Seetõttu on fulviinhappe koguse kompenseerimiseks vaja suhteliselt suuri ligniinikoguseid. Praeguseks kasutatakse mullatugevdajatena sulfittselluloosist saadud lignosulfonaate. Ringmajanduse saavutamiseks prognoosime, et umbes 1 600 000 tonni neitsioliiviõli kogutoodangust Hispaanias moodustab oliivijääk üle 3 miljoni tonni. Oliivijääkidest saadud ligniin sisaldab kuni 37 %, mis on tõlgitud rohkem kui 1 miljoni tonni Hispaanias toodetud ligniiniks. See oleks võrdne lignosulfonaadi tootmiseks eraldatud ligniini ülemaailmse tootmisega. Ligniini füüsikalis-keemilised omadused sõltuvad suurel määral ekstraheerimismeetodist. Oleme välja töötanud jätkusuutliku metoodika, kasutades ringlussevõetavat ioonvedelikku. Erinevalt lignosulfonaatidest on meie saadava ligniini molekulmass suurem (üle 30 000 Da), väga madala tuhasisaldusega ja kõrge puhtusastmega. Usume, et oliivijääkidest saadud modifitseeritud ligniin võib asendada fulviinhappeid ja lignosulfonaate mullatugevdajate preparaatidest. (Estonian) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: Oliivijääk on suure ligniinisisaldusega (>25 %) jäätmed, mis tekivad suurtes kogustes. Ligniin on lõhnatu fenoolpolümeer, mis ei lahustu vees. Lignosulfonaate kasutatakse fulviinhappe asendajatena mullapalsamites. Selles suhtes võib nendes preparaatides kaaluda ligniinipõhiseid ühendeid fulviinhappel põhinevates materjalides. Fulvic happed on looduslikud kelaatorid, mis hõlbustavad põllukultuuride imendumist ja toitainete kasutamist. Me arvame, et lignotselluloosist saadud ligniin (oliivijääk) võib asendada mullapalsamitest pärit fulviinhappeid, nagu lignosulfonaadid praegu teevad. Siiski ei saa lignotselluloosi biomassist eraldatud ligniini meie lähenemisviisi abil kasutada otse pinnasesse. See vajab fenoolrühmade asjakohast keemilist muundamist, et muuta see vees lahustuvaks. Siis saab ligniini muuta looduslikuks kelaatoriks. Kelaatoril on võime kinni püüda keskkonnast mineraale ja hõlbustada nende allaneelamist tehases. Kelaator võimaldab mulda ka rohkem vett hoida ja võib suurendada pinnasesse sisseimbumist. Lisaks võib modifitseeritud ligniin takistada teatavate mullas leiduvate toksiinide jõudmist põllukultuuride juurteni. Sisuliselt suurendab modifitseeritud ligniin mullatugevdaja koostises kelaatori kujul mulla füüsikalisi ja keemilisi omadusi ning koostoimet mikroorganismidega taimede õige arengu jaoks. Fulviinhappe sisaldus mulla koostises võib olla kuni 15 %. Seetõttu on fulviinhappe koguse kompenseerimiseks vaja suhteliselt suuri ligniinikoguseid. Praeguseks kasutatakse mullatugevdajatena sulfittselluloosist saadud lignosulfonaate. Ringmajanduse saavutamiseks prognoosime, et umbes 1 600 000 tonni neitsioliiviõli kogutoodangust Hispaanias moodustab oliivijääk üle 3 miljoni tonni. Oliivijääkidest saadud ligniin sisaldab kuni 37 %, mis on tõlgitud rohkem kui 1 miljoni tonni Hispaanias toodetud ligniiniks. See oleks võrdne lignosulfonaadi tootmiseks eraldatud ligniini ülemaailmse tootmisega. Ligniini füüsikalis-keemilised omadused sõltuvad suurel määral ekstraheerimismeetodist. Oleme välja töötanud jätkusuutliku metoodika, kasutades ringlussevõetavat ioonvedelikku. Erinevalt lignosulfonaatidest on meie saadava ligniini molekulmass suurem (üle 30 000 Da), väga madala tuhasisaldusega ja kõrge puhtusastmega. Usume, et oliivijääkidest saadud modifitseeritud ligniin võib asendada fulviinhappeid ja lignosulfonaate mullatugevdajate preparaatidest. (Estonian) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 18 August 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
Az olívapogácsa magas (>25%) lignintartalmú hulladék, amely nagy mennyiségben keletkezik. A lignin egy szagtalan fenolpolimer, amely vízben nem oldódik. A lignoszulfonátokat talajjavító szerekben a fulvicsav helyettesítőjeként használják. E tekintetben a ligninalapú vegyületek az említett készítményekben a fulvicsav-anyagokon belül figyelembe vehetők. A Fulvic savak természetes kelátorok, amelyek megkönnyítik a növények felszívódását és a tápanyagok felhasználását. Úgy véljük, hogy a lignocellulóz-tartalmú anyagból (olívapogácsa) származó lignin helyettesítheti a talajjavítókból származó fulvicsavakat, ahogy azt jelenleg a lignoszulfonátok teszik. A lignocellulóz-tartalmú biomasszából kivont lignin azonban a mi megközelítésünkkel nem használható fel közvetlenül a talajba. A fenolcsoportok megfelelő kémiai átalakítására van szükség ahhoz, hogy vízben oldható legyen. Ezután a lignin természetes kelátképzővé alakítható. A kelátképző képes arra, hogy csapdába ejtse az ásványokat a környezetből, és megkönnyítse azok lenyelését az üzem számára. A kelátor azt is lehetővé teszi, hogy a talaj több vizet tartson, és növelheti a talaj beszivárgását. Ezenkívül a módosított lignin megakadályozhatja, hogy a talajban jelen lévő bizonyos toxinok elérjék a termés gyökereit. Lényegében a módosított lignin kelátor formájában talajjavító készítményben növeli a talaj fizikai és kémiai tulajdonságait, valamint a mikroorganizmusokkal való kölcsönhatásokat a megfelelő növényfejlesztés érdekében. A fulvicsav százalékos aránya a talaj összetételében akár 15% is lehet. Ezért viszonylag nagy mennyiségű ligninre van szükség a fulvicsavak mennyiségének kompenzálásához. A mai napig a szulfitpépezésből származó lignoszulfonátokat talajjavító szerekhez használják. A körforgásos gazdaság megvalósítása érdekében úgy becsüljük, hogy a spanyolországi 1 600 000 tonna szűz olívaolaj össztermeléséből az olívapogácsa több mint 3 millió tonnát tesz ki. Az olívapogácsából származó lignin 37%-ot tartalmaz, ami több mint 1 millió tonna Spanyolországban termelt ligninnek felel meg. Ez egyenlő lenne az elszigetelt lignin termelésével a lignoszulfonát előállításához. A lignin fizikai-kémiai tulajdonságai nagymértékben függnek az extrakciós módszertől. Fenntartható módszertant dolgoztunk ki újrahasznosítható ionos folyadék felhasználásával. Ellentétben a lignoszulfonátokkal, a lignin molekulatömege magasabb (több mint 30 000 Da), nagyon alacsony hamutartalmú és nagy tisztaságú. Úgy véljük, hogy az olívapogácsából származó módosított lignin helyettesítheti a talajjavító készítményekből származó fulvicsavakat és lignoszulfonátokat. (Hungarian) | |||||||||||||||
| Property / summary: Az olívapogácsa magas (>25%) lignintartalmú hulladék, amely nagy mennyiségben keletkezik. A lignin egy szagtalan fenolpolimer, amely vízben nem oldódik. A lignoszulfonátokat talajjavító szerekben a fulvicsav helyettesítőjeként használják. E tekintetben a ligninalapú vegyületek az említett készítményekben a fulvicsav-anyagokon belül figyelembe vehetők. A Fulvic savak természetes kelátorok, amelyek megkönnyítik a növények felszívódását és a tápanyagok felhasználását. Úgy véljük, hogy a lignocellulóz-tartalmú anyagból (olívapogácsa) származó lignin helyettesítheti a talajjavítókból származó fulvicsavakat, ahogy azt jelenleg a lignoszulfonátok teszik. A lignocellulóz-tartalmú biomasszából kivont lignin azonban a mi megközelítésünkkel nem használható fel közvetlenül a talajba. A fenolcsoportok megfelelő kémiai átalakítására van szükség ahhoz, hogy vízben oldható legyen. Ezután a lignin természetes kelátképzővé alakítható. A kelátképző képes arra, hogy csapdába ejtse az ásványokat a környezetből, és megkönnyítse azok lenyelését az üzem számára. A kelátor azt is lehetővé teszi, hogy a talaj több vizet tartson, és növelheti a talaj beszivárgását. Ezenkívül a módosított lignin megakadályozhatja, hogy a talajban jelen lévő bizonyos toxinok elérjék a termés gyökereit. Lényegében a módosított lignin kelátor formájában talajjavító készítményben növeli a talaj fizikai és kémiai tulajdonságait, valamint a mikroorganizmusokkal való kölcsönhatásokat a megfelelő növényfejlesztés érdekében. A fulvicsav százalékos aránya a talaj összetételében akár 15% is lehet. Ezért viszonylag nagy mennyiségű ligninre van szükség a fulvicsavak mennyiségének kompenzálásához. A mai napig a szulfitpépezésből származó lignoszulfonátokat talajjavító szerekhez használják. A körforgásos gazdaság megvalósítása érdekében úgy becsüljük, hogy a spanyolországi 1 600 000 tonna szűz olívaolaj össztermeléséből az olívapogácsa több mint 3 millió tonnát tesz ki. Az olívapogácsából származó lignin 37%-ot tartalmaz, ami több mint 1 millió tonna Spanyolországban termelt ligninnek felel meg. Ez egyenlő lenne az elszigetelt lignin termelésével a lignoszulfonát előállításához. A lignin fizikai-kémiai tulajdonságai nagymértékben függnek az extrakciós módszertől. Fenntartható módszertant dolgoztunk ki újrahasznosítható ionos folyadék felhasználásával. Ellentétben a lignoszulfonátokkal, a lignin molekulatömege magasabb (több mint 30 000 Da), nagyon alacsony hamutartalmú és nagy tisztaságú. Úgy véljük, hogy az olívapogácsából származó módosított lignin helyettesítheti a talajjavító készítményekből származó fulvicsavakat és lignoszulfonátokat. (Hungarian) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: Az olívapogácsa magas (>25%) lignintartalmú hulladék, amely nagy mennyiségben keletkezik. A lignin egy szagtalan fenolpolimer, amely vízben nem oldódik. A lignoszulfonátokat talajjavító szerekben a fulvicsav helyettesítőjeként használják. E tekintetben a ligninalapú vegyületek az említett készítményekben a fulvicsav-anyagokon belül figyelembe vehetők. A Fulvic savak természetes kelátorok, amelyek megkönnyítik a növények felszívódását és a tápanyagok felhasználását. Úgy véljük, hogy a lignocellulóz-tartalmú anyagból (olívapogácsa) származó lignin helyettesítheti a talajjavítókból származó fulvicsavakat, ahogy azt jelenleg a lignoszulfonátok teszik. A lignocellulóz-tartalmú biomasszából kivont lignin azonban a mi megközelítésünkkel nem használható fel közvetlenül a talajba. A fenolcsoportok megfelelő kémiai átalakítására van szükség ahhoz, hogy vízben oldható legyen. Ezután a lignin természetes kelátképzővé alakítható. A kelátképző képes arra, hogy csapdába ejtse az ásványokat a környezetből, és megkönnyítse azok lenyelését az üzem számára. A kelátor azt is lehetővé teszi, hogy a talaj több vizet tartson, és növelheti a talaj beszivárgását. Ezenkívül a módosított lignin megakadályozhatja, hogy a talajban jelen lévő bizonyos toxinok elérjék a termés gyökereit. Lényegében a módosított lignin kelátor formájában talajjavító készítményben növeli a talaj fizikai és kémiai tulajdonságait, valamint a mikroorganizmusokkal való kölcsönhatásokat a megfelelő növényfejlesztés érdekében. A fulvicsav százalékos aránya a talaj összetételében akár 15% is lehet. Ezért viszonylag nagy mennyiségű ligninre van szükség a fulvicsavak mennyiségének kompenzálásához. A mai napig a szulfitpépezésből származó lignoszulfonátokat talajjavító szerekhez használják. A körforgásos gazdaság megvalósítása érdekében úgy becsüljük, hogy a spanyolországi 1 600 000 tonna szűz olívaolaj össztermeléséből az olívapogácsa több mint 3 millió tonnát tesz ki. Az olívapogácsából származó lignin 37%-ot tartalmaz, ami több mint 1 millió tonna Spanyolországban termelt ligninnek felel meg. Ez egyenlő lenne az elszigetelt lignin termelésével a lignoszulfonát előállításához. A lignin fizikai-kémiai tulajdonságai nagymértékben függnek az extrakciós módszertől. Fenntartható módszertant dolgoztunk ki újrahasznosítható ionos folyadék felhasználásával. Ellentétben a lignoszulfonátokkal, a lignin molekulatömege magasabb (több mint 30 000 Da), nagyon alacsony hamutartalmú és nagy tisztaságú. Úgy véljük, hogy az olívapogácsából származó módosított lignin helyettesítheti a talajjavító készítményekből származó fulvicsavakat és lignoszulfonátokat. (Hungarian) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 18 August 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
Маслиненото кюспе е отпадък с високо съдържание на лигнин (>25 %) и генериран в големи количества. Лигнинът е фенолен полимер без мирис, който е неразтворим във вода. Лигносулфонати се използват като заместители на фулвиновата киселина в подобрителите на почвата. В това отношение съединенията на основата на лигнин могат да бъдат разглеждани в състава на фулвиновата киселина в тези формули. Фулвиновите киселини са естествени хелатори, които улесняват усвояването на културите и използването на хранителни вещества. Предвиждаме лигнинът от лигноцелулозни материали (маслиново кюспе) да може да замени фулвиновите киселини от подобрителите на почвата, както правят понастоящем лигносулфонатите. Извличането на лигнин от лигноцелулозната биомаса чрез нашия подход обаче не може да се използва директно в почвата. Тя се нуждае от подходяща химическа трансформация на фенолните групи, за да стане водоразтворима. След това лигнинът може да се превърне в естествен хелатор. Хелаторът има способността да улавя минерали от околната среда и да улеснява поглъщането им за растението. Хелаторът също така дава възможност на почвата да запази повече вода и може да увеличи проникването на вода в почвата. Освен това модифицираният лигнин може да попречи на някои токсини, присъстващи в почвата, да достигнат корените на културите. По същество модифицираният лигнин под формата на хелатор в състава на подобрителя на почвата увеличава физичните и химичните свойства на почвата, както и взаимодействията с микроорганизмите за правилното развитие на растенията. Процентът на фулвиновата киселина в почвените формулировки може да достигне 15 %. Поради това са необходими относително високи количества лигнин, за да се компенсира количеството фулвинови киселини. Към днешна дата лигносулфонати от сулфитна целулоза се използват за подобрители на почвата. В стремежа към кръгова икономика Сметната палата изчислява, че от общото производство на около 1 600 000 тона необработено маслиново масло в Испания, маслиненото кюспе представлява повече от 3 милиона тона. Лигнинът от маслинено кюспе съдържа до 37 %, което се изразява в повече от 1 милион тона лигнин, произведен в Испания. Това би се равнявало на световното производство на изолиран лигнин за производство на лигносулфонат. Физикохимичните свойства на лигнина са силно зависими от метода на екстракция. Разработихме устойчива методология с използване на рециклируема йонна течност. За разлика от лигносулфонатите, молекулното тегло на лигнина, което получаваме, е по-високо (над 30 000 Da), с много ниско съдържание на пепел и висока чистота. Вярваме, че модифицираният лигнин от маслинено кюспе може да замени фулвиновите киселини и лигносулфонати от почвени подобрители. (Bulgarian) | |||||||||||||||
| Property / summary: Маслиненото кюспе е отпадък с високо съдържание на лигнин (>25 %) и генериран в големи количества. Лигнинът е фенолен полимер без мирис, който е неразтворим във вода. Лигносулфонати се използват като заместители на фулвиновата киселина в подобрителите на почвата. В това отношение съединенията на основата на лигнин могат да бъдат разглеждани в състава на фулвиновата киселина в тези формули. Фулвиновите киселини са естествени хелатори, които улесняват усвояването на културите и използването на хранителни вещества. Предвиждаме лигнинът от лигноцелулозни материали (маслиново кюспе) да може да замени фулвиновите киселини от подобрителите на почвата, както правят понастоящем лигносулфонатите. Извличането на лигнин от лигноцелулозната биомаса чрез нашия подход обаче не може да се използва директно в почвата. Тя се нуждае от подходяща химическа трансформация на фенолните групи, за да стане водоразтворима. След това лигнинът може да се превърне в естествен хелатор. Хелаторът има способността да улавя минерали от околната среда и да улеснява поглъщането им за растението. Хелаторът също така дава възможност на почвата да запази повече вода и може да увеличи проникването на вода в почвата. Освен това модифицираният лигнин може да попречи на някои токсини, присъстващи в почвата, да достигнат корените на културите. По същество модифицираният лигнин под формата на хелатор в състава на подобрителя на почвата увеличава физичните и химичните свойства на почвата, както и взаимодействията с микроорганизмите за правилното развитие на растенията. Процентът на фулвиновата киселина в почвените формулировки може да достигне 15 %. Поради това са необходими относително високи количества лигнин, за да се компенсира количеството фулвинови киселини. Към днешна дата лигносулфонати от сулфитна целулоза се използват за подобрители на почвата. В стремежа към кръгова икономика Сметната палата изчислява, че от общото производство на около 1 600 000 тона необработено маслиново масло в Испания, маслиненото кюспе представлява повече от 3 милиона тона. Лигнинът от маслинено кюспе съдържа до 37 %, което се изразява в повече от 1 милион тона лигнин, произведен в Испания. Това би се равнявало на световното производство на изолиран лигнин за производство на лигносулфонат. Физикохимичните свойства на лигнина са силно зависими от метода на екстракция. Разработихме устойчива методология с използване на рециклируема йонна течност. За разлика от лигносулфонатите, молекулното тегло на лигнина, което получаваме, е по-високо (над 30 000 Da), с много ниско съдържание на пепел и висока чистота. Вярваме, че модифицираният лигнин от маслинено кюспе може да замени фулвиновите киселини и лигносулфонати от почвени подобрители. (Bulgarian) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: Маслиненото кюспе е отпадък с високо съдържание на лигнин (>25 %) и генериран в големи количества. Лигнинът е фенолен полимер без мирис, който е неразтворим във вода. Лигносулфонати се използват като заместители на фулвиновата киселина в подобрителите на почвата. В това отношение съединенията на основата на лигнин могат да бъдат разглеждани в състава на фулвиновата киселина в тези формули. Фулвиновите киселини са естествени хелатори, които улесняват усвояването на културите и използването на хранителни вещества. Предвиждаме лигнинът от лигноцелулозни материали (маслиново кюспе) да може да замени фулвиновите киселини от подобрителите на почвата, както правят понастоящем лигносулфонатите. Извличането на лигнин от лигноцелулозната биомаса чрез нашия подход обаче не може да се използва директно в почвата. Тя се нуждае от подходяща химическа трансформация на фенолните групи, за да стане водоразтворима. След това лигнинът може да се превърне в естествен хелатор. Хелаторът има способността да улавя минерали от околната среда и да улеснява поглъщането им за растението. Хелаторът също така дава възможност на почвата да запази повече вода и може да увеличи проникването на вода в почвата. Освен това модифицираният лигнин може да попречи на някои токсини, присъстващи в почвата, да достигнат корените на културите. По същество модифицираният лигнин под формата на хелатор в състава на подобрителя на почвата увеличава физичните и химичните свойства на почвата, както и взаимодействията с микроорганизмите за правилното развитие на растенията. Процентът на фулвиновата киселина в почвените формулировки може да достигне 15 %. Поради това са необходими относително високи количества лигнин, за да се компенсира количеството фулвинови киселини. Към днешна дата лигносулфонати от сулфитна целулоза се използват за подобрители на почвата. В стремежа към кръгова икономика Сметната палата изчислява, че от общото производство на около 1 600 000 тона необработено маслиново масло в Испания, маслиненото кюспе представлява повече от 3 милиона тона. Лигнинът от маслинено кюспе съдържа до 37 %, което се изразява в повече от 1 милион тона лигнин, произведен в Испания. Това би се равнявало на световното производство на изолиран лигнин за производство на лигносулфонат. Физикохимичните свойства на лигнина са силно зависими от метода на екстракция. Разработихме устойчива методология с използване на рециклируема йонна течност. За разлика от лигносулфонатите, молекулното тегло на лигнина, което получаваме, е по-високо (над 30 000 Da), с много ниско съдържание на пепел и висока чистота. Вярваме, че модифицираният лигнин от маслинено кюспе може да замени фулвиновите киселини и лигносулфонати от почвени подобрители. (Bulgarian) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 18 August 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
Alyvuogių išspaudos yra atliekos, kuriose yra didelis lignino kiekis (> 25 %) ir susidaro dideli kiekiai. Ligninas yra bekvapis fenolio polimeras, netirpus vandenyje. Lignosulfonatai naudojami kaip fulvo rūgšties pakaitalai dirvožemio kondicionieriuose. Šiuo atžvilgiu lignino pagrindo junginiai gali būti laikomi šių preparatų sudėtyje esančiose fulvo rūgšties medžiagose. Fulvic rūgštys yra natūralūs chelatai, kurie palengvina pasėlių absorbciją ir maistinių medžiagų naudojimą. Mes numatome, kad ligninas iš lignoceliuliozės medžiagos (alyvuogių išspaudos) gali pakeisti fulvic rūgštis iš dirvožemio kondicionierių, kaip šiuo metu daro lignosulfonatai. Tačiau naudojant mūsų metodą išgautas ligninas iš lignoceliuliozės biomasės negali būti naudojamas tiesiai į dirvožemį. Jam reikalingas tinkamas cheminis fenolio grupių virsmas, kad jis tirptų vandenyje. Tada ligninas gali būti konvertuojamas į natūralų chelatą. Chelatorius gali gaudyti mineralus iš aplinkos ir palengvinti jų nurijimą augalui. Chelatas taip pat leidžia dirvožemiui išlaikyti daugiau vandens ir gali padidinti vandens infiltraciją į dirvožemį. Be to, modifikuotas ligninas gali užkirsti kelią tam tikriems dirvožemyje esantiems toksinams pasiekti pasėlių šaknis. Iš esmės modifikuotas ligninas, kaip chelatas dirvožemio stipriklio formoje, padidina fizines ir chemines dirvožemio savybes, taip pat sąveiką su mikroorganizmais, kad tinkamai augtų. Fulvorūgšties procentinė dalis dirvožemiuose gali siekti net 15 %. Todėl, siekiant kompensuoti fulvic rūgščių kiekį, reikia palyginti didelių lignino kiekių. Iki šiol lignosulfonatai, gauti iš sulfitinės celiuliozės, naudojami dirvožemio stiprikliuose. Siekdami žiedinės ekonomikos, mes apskaičiavome, kad iš visos Ispanijoje pagaminamo apie 1600000 tonų pirmojo spaudimo alyvuogių aliejaus alyvuogių išspaudos sudaro daugiau nei 3 mln. tonų. Ligninas iš alyvuogių išspaudų yra iki 37 %, o tai verčiama į daugiau nei 1 milijoną tonų lignino, pagaminto Ispanijoje. Tai prilygtų pasaulinei izoliuoto lignino gamybai lignosulfonatų gamybai. Lignino fizinės ir cheminės savybės labai priklauso nuo ekstrahavimo metodo. Sukūrėme tvarią metodiką, naudodami perdirbamą joninį skystį. Skirtingai nuo lignosulfonatų, lignino molekulinė masė, kurią mes gauname, yra didesnė (daugiau nei 30 000 Da), turinti labai mažą pelenų kiekį ir didelį grynumą. Manome, kad modifikuotas ligninas iš alyvuogių išspaudų gali pakeisti fulvic rūgštis ir lignosulfonatus iš dirvožemio stipriklių. (Lithuanian) | |||||||||||||||
| Property / summary: Alyvuogių išspaudos yra atliekos, kuriose yra didelis lignino kiekis (> 25 %) ir susidaro dideli kiekiai. Ligninas yra bekvapis fenolio polimeras, netirpus vandenyje. Lignosulfonatai naudojami kaip fulvo rūgšties pakaitalai dirvožemio kondicionieriuose. Šiuo atžvilgiu lignino pagrindo junginiai gali būti laikomi šių preparatų sudėtyje esančiose fulvo rūgšties medžiagose. Fulvic rūgštys yra natūralūs chelatai, kurie palengvina pasėlių absorbciją ir maistinių medžiagų naudojimą. Mes numatome, kad ligninas iš lignoceliuliozės medžiagos (alyvuogių išspaudos) gali pakeisti fulvic rūgštis iš dirvožemio kondicionierių, kaip šiuo metu daro lignosulfonatai. Tačiau naudojant mūsų metodą išgautas ligninas iš lignoceliuliozės biomasės negali būti naudojamas tiesiai į dirvožemį. Jam reikalingas tinkamas cheminis fenolio grupių virsmas, kad jis tirptų vandenyje. Tada ligninas gali būti konvertuojamas į natūralų chelatą. Chelatorius gali gaudyti mineralus iš aplinkos ir palengvinti jų nurijimą augalui. Chelatas taip pat leidžia dirvožemiui išlaikyti daugiau vandens ir gali padidinti vandens infiltraciją į dirvožemį. Be to, modifikuotas ligninas gali užkirsti kelią tam tikriems dirvožemyje esantiems toksinams pasiekti pasėlių šaknis. Iš esmės modifikuotas ligninas, kaip chelatas dirvožemio stipriklio formoje, padidina fizines ir chemines dirvožemio savybes, taip pat sąveiką su mikroorganizmais, kad tinkamai augtų. Fulvorūgšties procentinė dalis dirvožemiuose gali siekti net 15 %. Todėl, siekiant kompensuoti fulvic rūgščių kiekį, reikia palyginti didelių lignino kiekių. Iki šiol lignosulfonatai, gauti iš sulfitinės celiuliozės, naudojami dirvožemio stiprikliuose. Siekdami žiedinės ekonomikos, mes apskaičiavome, kad iš visos Ispanijoje pagaminamo apie 1600000 tonų pirmojo spaudimo alyvuogių aliejaus alyvuogių išspaudos sudaro daugiau nei 3 mln. tonų. Ligninas iš alyvuogių išspaudų yra iki 37 %, o tai verčiama į daugiau nei 1 milijoną tonų lignino, pagaminto Ispanijoje. Tai prilygtų pasaulinei izoliuoto lignino gamybai lignosulfonatų gamybai. Lignino fizinės ir cheminės savybės labai priklauso nuo ekstrahavimo metodo. Sukūrėme tvarią metodiką, naudodami perdirbamą joninį skystį. Skirtingai nuo lignosulfonatų, lignino molekulinė masė, kurią mes gauname, yra didesnė (daugiau nei 30 000 Da), turinti labai mažą pelenų kiekį ir didelį grynumą. Manome, kad modifikuotas ligninas iš alyvuogių išspaudų gali pakeisti fulvic rūgštis ir lignosulfonatus iš dirvožemio stipriklių. (Lithuanian) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: Alyvuogių išspaudos yra atliekos, kuriose yra didelis lignino kiekis (> 25 %) ir susidaro dideli kiekiai. Ligninas yra bekvapis fenolio polimeras, netirpus vandenyje. Lignosulfonatai naudojami kaip fulvo rūgšties pakaitalai dirvožemio kondicionieriuose. Šiuo atžvilgiu lignino pagrindo junginiai gali būti laikomi šių preparatų sudėtyje esančiose fulvo rūgšties medžiagose. Fulvic rūgštys yra natūralūs chelatai, kurie palengvina pasėlių absorbciją ir maistinių medžiagų naudojimą. Mes numatome, kad ligninas iš lignoceliuliozės medžiagos (alyvuogių išspaudos) gali pakeisti fulvic rūgštis iš dirvožemio kondicionierių, kaip šiuo metu daro lignosulfonatai. Tačiau naudojant mūsų metodą išgautas ligninas iš lignoceliuliozės biomasės negali būti naudojamas tiesiai į dirvožemį. Jam reikalingas tinkamas cheminis fenolio grupių virsmas, kad jis tirptų vandenyje. Tada ligninas gali būti konvertuojamas į natūralų chelatą. Chelatorius gali gaudyti mineralus iš aplinkos ir palengvinti jų nurijimą augalui. Chelatas taip pat leidžia dirvožemiui išlaikyti daugiau vandens ir gali padidinti vandens infiltraciją į dirvožemį. Be to, modifikuotas ligninas gali užkirsti kelią tam tikriems dirvožemyje esantiems toksinams pasiekti pasėlių šaknis. Iš esmės modifikuotas ligninas, kaip chelatas dirvožemio stipriklio formoje, padidina fizines ir chemines dirvožemio savybes, taip pat sąveiką su mikroorganizmais, kad tinkamai augtų. Fulvorūgšties procentinė dalis dirvožemiuose gali siekti net 15 %. Todėl, siekiant kompensuoti fulvic rūgščių kiekį, reikia palyginti didelių lignino kiekių. Iki šiol lignosulfonatai, gauti iš sulfitinės celiuliozės, naudojami dirvožemio stiprikliuose. Siekdami žiedinės ekonomikos, mes apskaičiavome, kad iš visos Ispanijoje pagaminamo apie 1600000 tonų pirmojo spaudimo alyvuogių aliejaus alyvuogių išspaudos sudaro daugiau nei 3 mln. tonų. Ligninas iš alyvuogių išspaudų yra iki 37 %, o tai verčiama į daugiau nei 1 milijoną tonų lignino, pagaminto Ispanijoje. Tai prilygtų pasaulinei izoliuoto lignino gamybai lignosulfonatų gamybai. Lignino fizinės ir cheminės savybės labai priklauso nuo ekstrahavimo metodo. Sukūrėme tvarią metodiką, naudodami perdirbamą joninį skystį. Skirtingai nuo lignosulfonatų, lignino molekulinė masė, kurią mes gauname, yra didesnė (daugiau nei 30 000 Da), turinti labai mažą pelenų kiekį ir didelį grynumą. Manome, kad modifikuotas ligninas iš alyvuogių išspaudų gali pakeisti fulvic rūgštis ir lignosulfonatus iš dirvožemio stipriklių. (Lithuanian) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 18 August 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
Komina maslina je otpad s visokim udjelom lignina (> 25 %) i nastaje u velikim količinama. Lignin je fenolni polimer bez mirisa koji je netopljiv u vodi. Lignosulfonati se koriste kao nadomjesci fulvinske kiseline u poboljšivačima tla. U tom se pogledu u tim formulacijama mogu razmatrati spojevi na bazi lignina u materijalima fulvinske kiseline. Fulvicne kiseline prirodni su kelatori koji olakšavaju apsorpciju i korištenje hranjivih tvari. Predviđamo da lignin od lignoceluloznog materijala (maslina) može zamijeniti fulvicne kiseline iz poboljšivača tla, kao što to trenutno čine lignosulfonati. Međutim, izvađen lignin iz lignocelulozne biomase primjenom našeg pristupa ne može se koristiti izravno u tlo. Potrebna mu je odgovarajuća kemijska transformacija fenolnih skupina kako bi postala topljiva u vodi. Tada se lignin može pretvoriti u prirodni kelator. Kelator ima kapacitet hvatanja minerala iz okoliša i olakšavanja njihova gutanja u biljci. Kelator također omogućuje tlu da zadrži više vode i može povećati infiltraciju vode u tlo. Osim toga, modificirani lignin može spriječiti da određeni toksini prisutni u tlu dospiju do korijena usjeva. U biti, modificirani lignin u obliku kelatora u formulaciji pojačivača tla povećava fizikalna i kemijska svojstva tla, kao i interakcije s mikroorganizmima za pravilan razvoj biljaka. Postotak fulvinske kiseline u formulacijama tla može biti visok i do 15 %. Stoga su potrebne relativno visoke količine lignina kako bi se nadoknadila količina fulvinih kiselina. Do danas se za pojačivače tla upotrebljavaju lignosulfonati iz pulpe sulfita. U potrazi za kružnom ekonomijom procjenjujemo da od ukupne proizvodnje od oko 1.600.000 tona djevičanskog maslinovog ulja u Španjolskoj, komina maslina predstavlja više od 3 milijuna tona. Lignin iz komine maslina sadrži do 37 %, što se prevodi u više od milijun tona lignina proizvedenog u Španjolskoj. To bi bilo jednako globalnoj proizvodnji izoliranog lignina za proizvodnju lignosulfonata. Fizikalno-kemijska svojstva lignina uvelike ovise o metodi ekstrakcije. Razvili smo održivu metodologiju koristeći ionsku tekućinu koja se može reciklirati. Za razliku od lignosulfonata, molekularna težina lignina koju dobijemo veća je (preko 30.000 Da), s vrlo niskim sadržajem pepela i visokom čistoćom. Vjerujemo da modificirani lignin iz komine maslina može zamijeniti fulvinske kiseline i lignosulfonate iz formulacija pojačivača tla. (Croatian) | |||||||||||||||
| Property / summary: Komina maslina je otpad s visokim udjelom lignina (> 25 %) i nastaje u velikim količinama. Lignin je fenolni polimer bez mirisa koji je netopljiv u vodi. Lignosulfonati se koriste kao nadomjesci fulvinske kiseline u poboljšivačima tla. U tom se pogledu u tim formulacijama mogu razmatrati spojevi na bazi lignina u materijalima fulvinske kiseline. Fulvicne kiseline prirodni su kelatori koji olakšavaju apsorpciju i korištenje hranjivih tvari. Predviđamo da lignin od lignoceluloznog materijala (maslina) može zamijeniti fulvicne kiseline iz poboljšivača tla, kao što to trenutno čine lignosulfonati. Međutim, izvađen lignin iz lignocelulozne biomase primjenom našeg pristupa ne može se koristiti izravno u tlo. Potrebna mu je odgovarajuća kemijska transformacija fenolnih skupina kako bi postala topljiva u vodi. Tada se lignin može pretvoriti u prirodni kelator. Kelator ima kapacitet hvatanja minerala iz okoliša i olakšavanja njihova gutanja u biljci. Kelator također omogućuje tlu da zadrži više vode i može povećati infiltraciju vode u tlo. Osim toga, modificirani lignin može spriječiti da određeni toksini prisutni u tlu dospiju do korijena usjeva. U biti, modificirani lignin u obliku kelatora u formulaciji pojačivača tla povećava fizikalna i kemijska svojstva tla, kao i interakcije s mikroorganizmima za pravilan razvoj biljaka. Postotak fulvinske kiseline u formulacijama tla može biti visok i do 15 %. Stoga su potrebne relativno visoke količine lignina kako bi se nadoknadila količina fulvinih kiselina. Do danas se za pojačivače tla upotrebljavaju lignosulfonati iz pulpe sulfita. U potrazi za kružnom ekonomijom procjenjujemo da od ukupne proizvodnje od oko 1.600.000 tona djevičanskog maslinovog ulja u Španjolskoj, komina maslina predstavlja više od 3 milijuna tona. Lignin iz komine maslina sadrži do 37 %, što se prevodi u više od milijun tona lignina proizvedenog u Španjolskoj. To bi bilo jednako globalnoj proizvodnji izoliranog lignina za proizvodnju lignosulfonata. Fizikalno-kemijska svojstva lignina uvelike ovise o metodi ekstrakcije. Razvili smo održivu metodologiju koristeći ionsku tekućinu koja se može reciklirati. Za razliku od lignosulfonata, molekularna težina lignina koju dobijemo veća je (preko 30.000 Da), s vrlo niskim sadržajem pepela i visokom čistoćom. Vjerujemo da modificirani lignin iz komine maslina može zamijeniti fulvinske kiseline i lignosulfonate iz formulacija pojačivača tla. (Croatian) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: Komina maslina je otpad s visokim udjelom lignina (> 25 %) i nastaje u velikim količinama. Lignin je fenolni polimer bez mirisa koji je netopljiv u vodi. Lignosulfonati se koriste kao nadomjesci fulvinske kiseline u poboljšivačima tla. U tom se pogledu u tim formulacijama mogu razmatrati spojevi na bazi lignina u materijalima fulvinske kiseline. Fulvicne kiseline prirodni su kelatori koji olakšavaju apsorpciju i korištenje hranjivih tvari. Predviđamo da lignin od lignoceluloznog materijala (maslina) može zamijeniti fulvicne kiseline iz poboljšivača tla, kao što to trenutno čine lignosulfonati. Međutim, izvađen lignin iz lignocelulozne biomase primjenom našeg pristupa ne može se koristiti izravno u tlo. Potrebna mu je odgovarajuća kemijska transformacija fenolnih skupina kako bi postala topljiva u vodi. Tada se lignin može pretvoriti u prirodni kelator. Kelator ima kapacitet hvatanja minerala iz okoliša i olakšavanja njihova gutanja u biljci. Kelator također omogućuje tlu da zadrži više vode i može povećati infiltraciju vode u tlo. Osim toga, modificirani lignin može spriječiti da određeni toksini prisutni u tlu dospiju do korijena usjeva. U biti, modificirani lignin u obliku kelatora u formulaciji pojačivača tla povećava fizikalna i kemijska svojstva tla, kao i interakcije s mikroorganizmima za pravilan razvoj biljaka. Postotak fulvinske kiseline u formulacijama tla može biti visok i do 15 %. Stoga su potrebne relativno visoke količine lignina kako bi se nadoknadila količina fulvinih kiselina. Do danas se za pojačivače tla upotrebljavaju lignosulfonati iz pulpe sulfita. U potrazi za kružnom ekonomijom procjenjujemo da od ukupne proizvodnje od oko 1.600.000 tona djevičanskog maslinovog ulja u Španjolskoj, komina maslina predstavlja više od 3 milijuna tona. Lignin iz komine maslina sadrži do 37 %, što se prevodi u više od milijun tona lignina proizvedenog u Španjolskoj. To bi bilo jednako globalnoj proizvodnji izoliranog lignina za proizvodnju lignosulfonata. Fizikalno-kemijska svojstva lignina uvelike ovise o metodi ekstrakcije. Razvili smo održivu metodologiju koristeći ionsku tekućinu koja se može reciklirati. Za razliku od lignosulfonata, molekularna težina lignina koju dobijemo veća je (preko 30.000 Da), s vrlo niskim sadržajem pepela i visokom čistoćom. Vjerujemo da modificirani lignin iz komine maslina može zamijeniti fulvinske kiseline i lignosulfonate iz formulacija pojačivača tla. (Croatian) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 18 August 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
Olivrestprodukter är ett avfall med hög ligninhalt (>25 %) som genereras i stora volymer. Lignin är en luktfri fenolpolymer som är olöslig i vatten. Lignosulfonater används som ersättning för fulvsyra i jordförbättringsmedel. I detta avseende kan ligninbaserade föreningar beaktas i ligninsyramaterial i dessa beredningar. Fulvic acids är naturliga kelatbildare, som underlättar grödans absorption och användning av näringsämnen. Vi räknar med att lignin från lignocellulosahaltigt material (olivpressar) kan ersätta fulvsyra från jordförbättringsmedel som lignosulfonater för närvarande gör. Utvunnet lignin från lignocellulosabaserad biomassa med vårt tillvägagångssätt kan dock inte användas direkt i marken. Den behöver en lämplig kemisk omvandling av de fenoliska grupperna för att göra den vattenlöslig. Sedan kan lignin omvandlas till en naturlig kelatator. En kelatator har kapacitet att fånga mineraler från miljön och underlätta deras intag för anläggningen. En kelatator gör det också möjligt för jorden att hålla mer vatten och kan öka vatteninfiltrationen i jorden. Dessutom kan modifierat lignin hindra vissa toxiner i jorden från att nå grödans rötter. I huvudsak, modifierat lignin i form av en kelatator i en jord förstärkare formulering ökar jordens fysiska och kemiska egenskaper samt interaktioner med mikroorganismer för rätt växtutveckling. Andelen fulvsyra i jordberedningar kan vara så hög som 15 %. Därför behövs relativt höga mängder lignin för att kompensera mängden fulvsyra. Hittills används lignosulfonater från sulfitmassa för jordförstärkningsmedel. I strävan efter en cirkulär ekonomi uppskattar vi att olivresterna från den totala produktionen på cirka 1 600 000 ton jungfruolja i Spanien utgör mer än 3 miljoner ton. Lignin från olivrestprodukter innehåller upp till 37 %, vilket omsätts till mer än 1 miljon ton lignin som genereras i Spanien. Detta skulle motsvara den globala produktionen av isolerat lignin för lignosulfonatproduktion. Ligninets fysikalisk-kemiska egenskaper är i hög grad beroende av extraktionsmetoden. Vi har utvecklat en hållbar metodik med en återvinningsbar jonvätska. Till skillnad från lignossulfonater är ligninets molekylvikt högre (över 30 000 Da), med en mycket låg askhalt och hög renhet. Vi tror att modifierat lignin från olivrestprodukter kan ersätta fulvsyra och lignosulfonater från jordförstärkande beredningar. (Swedish) | |||||||||||||||
| Property / summary: Olivrestprodukter är ett avfall med hög ligninhalt (>25 %) som genereras i stora volymer. Lignin är en luktfri fenolpolymer som är olöslig i vatten. Lignosulfonater används som ersättning för fulvsyra i jordförbättringsmedel. I detta avseende kan ligninbaserade föreningar beaktas i ligninsyramaterial i dessa beredningar. Fulvic acids är naturliga kelatbildare, som underlättar grödans absorption och användning av näringsämnen. Vi räknar med att lignin från lignocellulosahaltigt material (olivpressar) kan ersätta fulvsyra från jordförbättringsmedel som lignosulfonater för närvarande gör. Utvunnet lignin från lignocellulosabaserad biomassa med vårt tillvägagångssätt kan dock inte användas direkt i marken. Den behöver en lämplig kemisk omvandling av de fenoliska grupperna för att göra den vattenlöslig. Sedan kan lignin omvandlas till en naturlig kelatator. En kelatator har kapacitet att fånga mineraler från miljön och underlätta deras intag för anläggningen. En kelatator gör det också möjligt för jorden att hålla mer vatten och kan öka vatteninfiltrationen i jorden. Dessutom kan modifierat lignin hindra vissa toxiner i jorden från att nå grödans rötter. I huvudsak, modifierat lignin i form av en kelatator i en jord förstärkare formulering ökar jordens fysiska och kemiska egenskaper samt interaktioner med mikroorganismer för rätt växtutveckling. Andelen fulvsyra i jordberedningar kan vara så hög som 15 %. Därför behövs relativt höga mängder lignin för att kompensera mängden fulvsyra. Hittills används lignosulfonater från sulfitmassa för jordförstärkningsmedel. I strävan efter en cirkulär ekonomi uppskattar vi att olivresterna från den totala produktionen på cirka 1 600 000 ton jungfruolja i Spanien utgör mer än 3 miljoner ton. Lignin från olivrestprodukter innehåller upp till 37 %, vilket omsätts till mer än 1 miljon ton lignin som genereras i Spanien. Detta skulle motsvara den globala produktionen av isolerat lignin för lignosulfonatproduktion. Ligninets fysikalisk-kemiska egenskaper är i hög grad beroende av extraktionsmetoden. Vi har utvecklat en hållbar metodik med en återvinningsbar jonvätska. Till skillnad från lignossulfonater är ligninets molekylvikt högre (över 30 000 Da), med en mycket låg askhalt och hög renhet. Vi tror att modifierat lignin från olivrestprodukter kan ersätta fulvsyra och lignosulfonater från jordförstärkande beredningar. (Swedish) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: Olivrestprodukter är ett avfall med hög ligninhalt (>25 %) som genereras i stora volymer. Lignin är en luktfri fenolpolymer som är olöslig i vatten. Lignosulfonater används som ersättning för fulvsyra i jordförbättringsmedel. I detta avseende kan ligninbaserade föreningar beaktas i ligninsyramaterial i dessa beredningar. Fulvic acids är naturliga kelatbildare, som underlättar grödans absorption och användning av näringsämnen. Vi räknar med att lignin från lignocellulosahaltigt material (olivpressar) kan ersätta fulvsyra från jordförbättringsmedel som lignosulfonater för närvarande gör. Utvunnet lignin från lignocellulosabaserad biomassa med vårt tillvägagångssätt kan dock inte användas direkt i marken. Den behöver en lämplig kemisk omvandling av de fenoliska grupperna för att göra den vattenlöslig. Sedan kan lignin omvandlas till en naturlig kelatator. En kelatator har kapacitet att fånga mineraler från miljön och underlätta deras intag för anläggningen. En kelatator gör det också möjligt för jorden att hålla mer vatten och kan öka vatteninfiltrationen i jorden. Dessutom kan modifierat lignin hindra vissa toxiner i jorden från att nå grödans rötter. I huvudsak, modifierat lignin i form av en kelatator i en jord förstärkare formulering ökar jordens fysiska och kemiska egenskaper samt interaktioner med mikroorganismer för rätt växtutveckling. Andelen fulvsyra i jordberedningar kan vara så hög som 15 %. Därför behövs relativt höga mängder lignin för att kompensera mängden fulvsyra. Hittills används lignosulfonater från sulfitmassa för jordförstärkningsmedel. I strävan efter en cirkulär ekonomi uppskattar vi att olivresterna från den totala produktionen på cirka 1 600 000 ton jungfruolja i Spanien utgör mer än 3 miljoner ton. Lignin från olivrestprodukter innehåller upp till 37 %, vilket omsätts till mer än 1 miljon ton lignin som genereras i Spanien. Detta skulle motsvara den globala produktionen av isolerat lignin för lignosulfonatproduktion. Ligninets fysikalisk-kemiska egenskaper är i hög grad beroende av extraktionsmetoden. Vi har utvecklat en hållbar metodik med en återvinningsbar jonvätska. Till skillnad från lignossulfonater är ligninets molekylvikt högre (över 30 000 Da), med en mycket låg askhalt och hög renhet. Vi tror att modifierat lignin från olivrestprodukter kan ersätta fulvsyra och lignosulfonater från jordförstärkande beredningar. (Swedish) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 18 August 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
Resturile de măsline sunt deșeuri cu un conținut ridicat de lignină (>25 %) și sunt generate în volume mari. Lignina este un polimer fenolic inodoros care este insolubil în apă. Lignosulfonații sunt utilizați ca înlocuitori ai acidului fulvic în balsamurile de sol. În acest sens, compușii pe bază de lignină pot fi luați în considerare în materialele acidului fulvic în formulele respective. Acizii fulvici sunt chelatori naturali, care facilitează absorbția culturilor și utilizarea nutrienților. Ne gândim că lignina din materialul lignocelulozic (pompă de măsline) poate înlocui acizii fulvici din balsamurile de sol, așa cum fac în prezent lignosulfonații. Cu toate acestea, lignina extrasă din biomasa lignocelulozică folosind abordarea noastră nu poate fi utilizată direct în sol. Este nevoie de o transformare chimică adecvată a grupurilor fenolice pentru a o face solubilă în apă. Apoi, lignina poate fi transformată într-un chelator natural. Un chelator are capacitatea de a prinde minerale din mediul înconjurător și de a facilita ingestia acestora pentru plantă. Un chelator permite, de asemenea, solului să păstreze mai multă apă și poate crește infiltrarea apei în sol. În plus, lignina modificată poate împiedica anumite toxine prezente în sol să ajungă la rădăcinile culturii. În esență, lignina modificată sub forma unui chelator într-o formulă amelioratoare a solului crește proprietățile fizice și chimice ale solului, precum și interacțiunile cu microorganismele pentru dezvoltarea adecvată a plantelor. Procentele de acid fulvic în formulele de sol pot fi de până la 15 %. Prin urmare, sunt necesare cantități relativ mari de lignină pentru a compensa cantitatea de acizi fulvici. Până în prezent, lignosulfonații din celuloză cu sulfit sunt utilizați pentru amelioratorii de sol. În continuarea unei economii circulare, estimăm că, din producția totală de aproximativ 1 600 000 de tone de ulei de măsline virgin din Spania, resturile de măsline reprezintă peste 3 milioane de tone. Lignina din resturi de măsline conține până la 37 %, ceea ce se traduce în peste 1 milion de tone de lignină generată în Spania. Aceasta ar fi egală cu producția globală de lignină izolată pentru producția de lignosulfonat. Proprietățile fizico-chimice ale ligninei depind în mare măsură de metoda de extracție. Am dezvoltat o metodologie durabilă folosind un lichid ionic reciclabil. Spre deosebire de lignosulfonați, greutatea moleculară a ligninei pe care o obținem este mai mare (peste 30.000 Da), cu un conținut foarte scăzut de cenușă și puritate ridicată. Credem că lignina modificată din resturi de măsline poate înlocui acizii fulvici și lignosulfonații din formulările amelioratorilor de sol. (Romanian) | |||||||||||||||
| Property / summary: Resturile de măsline sunt deșeuri cu un conținut ridicat de lignină (>25 %) și sunt generate în volume mari. Lignina este un polimer fenolic inodoros care este insolubil în apă. Lignosulfonații sunt utilizați ca înlocuitori ai acidului fulvic în balsamurile de sol. În acest sens, compușii pe bază de lignină pot fi luați în considerare în materialele acidului fulvic în formulele respective. Acizii fulvici sunt chelatori naturali, care facilitează absorbția culturilor și utilizarea nutrienților. Ne gândim că lignina din materialul lignocelulozic (pompă de măsline) poate înlocui acizii fulvici din balsamurile de sol, așa cum fac în prezent lignosulfonații. Cu toate acestea, lignina extrasă din biomasa lignocelulozică folosind abordarea noastră nu poate fi utilizată direct în sol. Este nevoie de o transformare chimică adecvată a grupurilor fenolice pentru a o face solubilă în apă. Apoi, lignina poate fi transformată într-un chelator natural. Un chelator are capacitatea de a prinde minerale din mediul înconjurător și de a facilita ingestia acestora pentru plantă. Un chelator permite, de asemenea, solului să păstreze mai multă apă și poate crește infiltrarea apei în sol. În plus, lignina modificată poate împiedica anumite toxine prezente în sol să ajungă la rădăcinile culturii. În esență, lignina modificată sub forma unui chelator într-o formulă amelioratoare a solului crește proprietățile fizice și chimice ale solului, precum și interacțiunile cu microorganismele pentru dezvoltarea adecvată a plantelor. Procentele de acid fulvic în formulele de sol pot fi de până la 15 %. Prin urmare, sunt necesare cantități relativ mari de lignină pentru a compensa cantitatea de acizi fulvici. Până în prezent, lignosulfonații din celuloză cu sulfit sunt utilizați pentru amelioratorii de sol. În continuarea unei economii circulare, estimăm că, din producția totală de aproximativ 1 600 000 de tone de ulei de măsline virgin din Spania, resturile de măsline reprezintă peste 3 milioane de tone. Lignina din resturi de măsline conține până la 37 %, ceea ce se traduce în peste 1 milion de tone de lignină generată în Spania. Aceasta ar fi egală cu producția globală de lignină izolată pentru producția de lignosulfonat. Proprietățile fizico-chimice ale ligninei depind în mare măsură de metoda de extracție. Am dezvoltat o metodologie durabilă folosind un lichid ionic reciclabil. Spre deosebire de lignosulfonați, greutatea moleculară a ligninei pe care o obținem este mai mare (peste 30.000 Da), cu un conținut foarte scăzut de cenușă și puritate ridicată. Credem că lignina modificată din resturi de măsline poate înlocui acizii fulvici și lignosulfonații din formulările amelioratorilor de sol. (Romanian) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: Resturile de măsline sunt deșeuri cu un conținut ridicat de lignină (>25 %) și sunt generate în volume mari. Lignina este un polimer fenolic inodoros care este insolubil în apă. Lignosulfonații sunt utilizați ca înlocuitori ai acidului fulvic în balsamurile de sol. În acest sens, compușii pe bază de lignină pot fi luați în considerare în materialele acidului fulvic în formulele respective. Acizii fulvici sunt chelatori naturali, care facilitează absorbția culturilor și utilizarea nutrienților. Ne gândim că lignina din materialul lignocelulozic (pompă de măsline) poate înlocui acizii fulvici din balsamurile de sol, așa cum fac în prezent lignosulfonații. Cu toate acestea, lignina extrasă din biomasa lignocelulozică folosind abordarea noastră nu poate fi utilizată direct în sol. Este nevoie de o transformare chimică adecvată a grupurilor fenolice pentru a o face solubilă în apă. Apoi, lignina poate fi transformată într-un chelator natural. Un chelator are capacitatea de a prinde minerale din mediul înconjurător și de a facilita ingestia acestora pentru plantă. Un chelator permite, de asemenea, solului să păstreze mai multă apă și poate crește infiltrarea apei în sol. În plus, lignina modificată poate împiedica anumite toxine prezente în sol să ajungă la rădăcinile culturii. În esență, lignina modificată sub forma unui chelator într-o formulă amelioratoare a solului crește proprietățile fizice și chimice ale solului, precum și interacțiunile cu microorganismele pentru dezvoltarea adecvată a plantelor. Procentele de acid fulvic în formulele de sol pot fi de până la 15 %. Prin urmare, sunt necesare cantități relativ mari de lignină pentru a compensa cantitatea de acizi fulvici. Până în prezent, lignosulfonații din celuloză cu sulfit sunt utilizați pentru amelioratorii de sol. În continuarea unei economii circulare, estimăm că, din producția totală de aproximativ 1 600 000 de tone de ulei de măsline virgin din Spania, resturile de măsline reprezintă peste 3 milioane de tone. Lignina din resturi de măsline conține până la 37 %, ceea ce se traduce în peste 1 milion de tone de lignină generată în Spania. Aceasta ar fi egală cu producția globală de lignină izolată pentru producția de lignosulfonat. Proprietățile fizico-chimice ale ligninei depind în mare măsură de metoda de extracție. Am dezvoltat o metodologie durabilă folosind un lichid ionic reciclabil. Spre deosebire de lignosulfonați, greutatea moleculară a ligninei pe care o obținem este mai mare (peste 30.000 Da), cu un conținut foarte scăzut de cenușă și puritate ridicată. Credem că lignina modificată din resturi de măsline poate înlocui acizii fulvici și lignosulfonații din formulările amelioratorilor de sol. (Romanian) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 18 August 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
Oljčne tropine so odpadki z visoko vsebnostjo lignina (> 25 %) in nastajajo v velikih količinah. Lignin je fenolni polimer brez vonja, ki je netopen v vodi. Lignosulfonati se uporabljajo kot nadomestki fulvic kisline v napravah za izboljšanje tal. V zvezi s tem se lahko spojine na osnovi lignina obravnavajo v materialih fulvic kisline v navedenih formulacijah. Fulvic kisline so naravni kelatorji, ki olajšajo absorpcijo pridelka in uporabo hranil. Predvidevamo, da lahko lignin iz lignoceluloznega materiala (olivnih tropin) nadomesti fulvic kisline iz naprav za izboljšanje tal, kot to trenutno počnejo lignosulfonati. Vendar pridobljenega lignina iz lesne celuloze z uporabo našega pristopa ni mogoče uporabiti neposredno v tla. Potrebna je ustrezna kemična transformacija fenolnih skupin, da bo topna v vodi. Nato se lahko lignin pretvori v naravni kelator. Kelator ima sposobnost pasti mineralov iz okolja in olajša njihovo zaužitje za obrat. Kelator omogoča tudi, da tla hranijo več vode in lahko povečajo infiltracijo vode v tla. Poleg tega lahko modificirani lignin prepreči, da bi nekateri toksini, prisotni v tleh, dosegli korenine pridelka. V bistvu modificiran lignin v obliki kelatorja v formulaciji ojačevalca tal poveča fizikalne in kemijske lastnosti tal ter interakcije z mikroorganizmi za pravilen razvoj rastlin. Odstotek fulvic kisline v formulacijah tal je lahko do 15 %. Zato so za nadomestitev količine fulvicnih kislin potrebne razmeroma velike količine lignina. Do danes se za ojačevalce tal uporabljajo lignosulfonati iz sulfitne celuloze. V prizadevanju za krožno gospodarstvo ocenjujemo, da glede na skupno proizvodnjo približno 1.600.000 ton deviškega oljčnega olja v Španiji oljčne tropine predstavljajo več kot 3 milijone ton. Lignin iz oljčnih tropin vsebuje do 37 %, kar se pretvori v več kot milijon ton lignina, pridobljenega v Španiji. To bi bilo enako svetovni proizvodnji izoliranega lignina za proizvodnjo lignosulfonata. Fizikalno-kemijske lastnosti lignina so zelo odvisne od metode ekstrakcije. Razvili smo trajnostno metodologijo z uporabo ionske tekočine, ki jo je mogoče reciklirati. Za razliko od lignosulfonatov je molekulska masa lignina, ki ga dobimo, višja (več kot 30.000 Da), z zelo nizko vsebnostjo pepela in visoko čistostjo. Verjamemo, da modificirani lignin iz oljčnih tropin lahko nadomesti fulvic kisline in lignosulfonate iz formulacij ojačevalcev tal. (Slovenian) | |||||||||||||||
| Property / summary: Oljčne tropine so odpadki z visoko vsebnostjo lignina (> 25 %) in nastajajo v velikih količinah. Lignin je fenolni polimer brez vonja, ki je netopen v vodi. Lignosulfonati se uporabljajo kot nadomestki fulvic kisline v napravah za izboljšanje tal. V zvezi s tem se lahko spojine na osnovi lignina obravnavajo v materialih fulvic kisline v navedenih formulacijah. Fulvic kisline so naravni kelatorji, ki olajšajo absorpcijo pridelka in uporabo hranil. Predvidevamo, da lahko lignin iz lignoceluloznega materiala (olivnih tropin) nadomesti fulvic kisline iz naprav za izboljšanje tal, kot to trenutno počnejo lignosulfonati. Vendar pridobljenega lignina iz lesne celuloze z uporabo našega pristopa ni mogoče uporabiti neposredno v tla. Potrebna je ustrezna kemična transformacija fenolnih skupin, da bo topna v vodi. Nato se lahko lignin pretvori v naravni kelator. Kelator ima sposobnost pasti mineralov iz okolja in olajša njihovo zaužitje za obrat. Kelator omogoča tudi, da tla hranijo več vode in lahko povečajo infiltracijo vode v tla. Poleg tega lahko modificirani lignin prepreči, da bi nekateri toksini, prisotni v tleh, dosegli korenine pridelka. V bistvu modificiran lignin v obliki kelatorja v formulaciji ojačevalca tal poveča fizikalne in kemijske lastnosti tal ter interakcije z mikroorganizmi za pravilen razvoj rastlin. Odstotek fulvic kisline v formulacijah tal je lahko do 15 %. Zato so za nadomestitev količine fulvicnih kislin potrebne razmeroma velike količine lignina. Do danes se za ojačevalce tal uporabljajo lignosulfonati iz sulfitne celuloze. V prizadevanju za krožno gospodarstvo ocenjujemo, da glede na skupno proizvodnjo približno 1.600.000 ton deviškega oljčnega olja v Španiji oljčne tropine predstavljajo več kot 3 milijone ton. Lignin iz oljčnih tropin vsebuje do 37 %, kar se pretvori v več kot milijon ton lignina, pridobljenega v Španiji. To bi bilo enako svetovni proizvodnji izoliranega lignina za proizvodnjo lignosulfonata. Fizikalno-kemijske lastnosti lignina so zelo odvisne od metode ekstrakcije. Razvili smo trajnostno metodologijo z uporabo ionske tekočine, ki jo je mogoče reciklirati. Za razliko od lignosulfonatov je molekulska masa lignina, ki ga dobimo, višja (več kot 30.000 Da), z zelo nizko vsebnostjo pepela in visoko čistostjo. Verjamemo, da modificirani lignin iz oljčnih tropin lahko nadomesti fulvic kisline in lignosulfonate iz formulacij ojačevalcev tal. (Slovenian) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: Oljčne tropine so odpadki z visoko vsebnostjo lignina (> 25 %) in nastajajo v velikih količinah. Lignin je fenolni polimer brez vonja, ki je netopen v vodi. Lignosulfonati se uporabljajo kot nadomestki fulvic kisline v napravah za izboljšanje tal. V zvezi s tem se lahko spojine na osnovi lignina obravnavajo v materialih fulvic kisline v navedenih formulacijah. Fulvic kisline so naravni kelatorji, ki olajšajo absorpcijo pridelka in uporabo hranil. Predvidevamo, da lahko lignin iz lignoceluloznega materiala (olivnih tropin) nadomesti fulvic kisline iz naprav za izboljšanje tal, kot to trenutno počnejo lignosulfonati. Vendar pridobljenega lignina iz lesne celuloze z uporabo našega pristopa ni mogoče uporabiti neposredno v tla. Potrebna je ustrezna kemična transformacija fenolnih skupin, da bo topna v vodi. Nato se lahko lignin pretvori v naravni kelator. Kelator ima sposobnost pasti mineralov iz okolja in olajša njihovo zaužitje za obrat. Kelator omogoča tudi, da tla hranijo več vode in lahko povečajo infiltracijo vode v tla. Poleg tega lahko modificirani lignin prepreči, da bi nekateri toksini, prisotni v tleh, dosegli korenine pridelka. V bistvu modificiran lignin v obliki kelatorja v formulaciji ojačevalca tal poveča fizikalne in kemijske lastnosti tal ter interakcije z mikroorganizmi za pravilen razvoj rastlin. Odstotek fulvic kisline v formulacijah tal je lahko do 15 %. Zato so za nadomestitev količine fulvicnih kislin potrebne razmeroma velike količine lignina. Do danes se za ojačevalce tal uporabljajo lignosulfonati iz sulfitne celuloze. V prizadevanju za krožno gospodarstvo ocenjujemo, da glede na skupno proizvodnjo približno 1.600.000 ton deviškega oljčnega olja v Španiji oljčne tropine predstavljajo več kot 3 milijone ton. Lignin iz oljčnih tropin vsebuje do 37 %, kar se pretvori v več kot milijon ton lignina, pridobljenega v Španiji. To bi bilo enako svetovni proizvodnji izoliranega lignina za proizvodnjo lignosulfonata. Fizikalno-kemijske lastnosti lignina so zelo odvisne od metode ekstrakcije. Razvili smo trajnostno metodologijo z uporabo ionske tekočine, ki jo je mogoče reciklirati. Za razliko od lignosulfonatov je molekulska masa lignina, ki ga dobimo, višja (več kot 30.000 Da), z zelo nizko vsebnostjo pepela in visoko čistostjo. Verjamemo, da modificirani lignin iz oljčnih tropin lahko nadomesti fulvic kisline in lignosulfonate iz formulacij ojačevalcev tal. (Slovenian) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 18 August 2022
| |||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
Wytłoki z oliwek są odpadami o wysokiej zawartości ligniny (>25 %) i wytwarzanymi w dużych ilościach. Lignina jest bezwonny polimer fenolowy, który jest nierozpuszczalny w wodzie. Lignosulfoniany są stosowane jako substytuty kwasu fulwowego w odżywkach glebowych. Pod tym względem związki na bazie ligniny mogą być brane pod uwagę w materiałach kwasu fulwowego w tych preparatach. Kwasy Fulvic są naturalnymi chelatorami, które ułatwiają wchłanianie i stosowanie składników odżywczych. Przewidujemy, że lignina z materiału lignocelulozowego (wytłoki z oliwek) może zastąpić kwasy fulwiowe z odżywek glebowych, tak jak obecnie czynią to lignosulfoniany. Jednakże lignina ekstrahowana z biomasy lignocelulozowej przy użyciu naszego podejścia nie może być stosowana bezpośrednio do gleby. Potrzebuje odpowiedniej przemiany chemicznej grup fenolowych, aby była rozpuszczalna w wodzie. Następnie lignina może być przekształcona w naturalny chelator. Chelator ma zdolność do wydobywania minerałów ze środowiska i ułatwia ich połknięcie dla zakładu. Chelator umożliwia również glebie utrzymanie większej ilości wody i może zwiększyć przenikanie wody do gleby. Ponadto modyfikowana lignina może uniemożliwić dotarcie niektórych toksyn obecnych w glebie do korzeni upraw. W istocie zmodyfikowana lignina w postaci chelatora w składzie wzmacniacza gleby zwiększa właściwości fizyczne i chemiczne gleby, a także interakcje z mikroorganizmami w celu prawidłowego rozwoju roślin. Procent kwasu fulwowego w postaci użytkowej gleby może wynosić nawet 15 %. W związku z tym potrzebne są stosunkowo duże ilości ligniny, aby zrekompensować ilość kwasów fulwowych. Do tej pory do wzbogacania gleby stosuje się lignosulfoniany z roztwarzania siarczynowego. W dążeniu do gospodarki o obiegu zamkniętym szacujemy, że z całkowitej produkcji około 1 600 000 ton oliwy z oliwek z pierwszego tłoczenia w Hiszpanii wytłoki z oliwek stanowią ponad 3 miliony ton. Lignina z wytłoczyn oliwnych zawiera do 37 %, co przekłada się na ponad 1 mln ton ligniny wytwarzanej w Hiszpanii. Odpowiadałoby to globalnej produkcji izolowanej ligniny do produkcji lignosulfonianów. Właściwości fizykochemiczne ligniny są w dużym stopniu zależne od metody ekstrakcji. Opracowaliśmy zrównoważoną metodologię wykorzystującą nadający się do recyklingu płyn jonowy. W przeciwieństwie do lignosulfonianów, masa cząsteczkowa ligniny, którą otrzymujemy, jest wyższa (ponad 30 000 Da), o bardzo niskiej zawartości popiołu i wysokiej czystości. Uważamy, że modyfikowana lignina z wytłoczyn z oliwek może zastąpić kwasy fulwowe i lignosulfoniany z preparatów wzmacniających glebę. (Polish) | |||||||||||||||
| Property / summary: Wytłoki z oliwek są odpadami o wysokiej zawartości ligniny (>25 %) i wytwarzanymi w dużych ilościach. Lignina jest bezwonny polimer fenolowy, który jest nierozpuszczalny w wodzie. Lignosulfoniany są stosowane jako substytuty kwasu fulwowego w odżywkach glebowych. Pod tym względem związki na bazie ligniny mogą być brane pod uwagę w materiałach kwasu fulwowego w tych preparatach. Kwasy Fulvic są naturalnymi chelatorami, które ułatwiają wchłanianie i stosowanie składników odżywczych. Przewidujemy, że lignina z materiału lignocelulozowego (wytłoki z oliwek) może zastąpić kwasy fulwiowe z odżywek glebowych, tak jak obecnie czynią to lignosulfoniany. Jednakże lignina ekstrahowana z biomasy lignocelulozowej przy użyciu naszego podejścia nie może być stosowana bezpośrednio do gleby. Potrzebuje odpowiedniej przemiany chemicznej grup fenolowych, aby była rozpuszczalna w wodzie. Następnie lignina może być przekształcona w naturalny chelator. Chelator ma zdolność do wydobywania minerałów ze środowiska i ułatwia ich połknięcie dla zakładu. Chelator umożliwia również glebie utrzymanie większej ilości wody i może zwiększyć przenikanie wody do gleby. Ponadto modyfikowana lignina może uniemożliwić dotarcie niektórych toksyn obecnych w glebie do korzeni upraw. W istocie zmodyfikowana lignina w postaci chelatora w składzie wzmacniacza gleby zwiększa właściwości fizyczne i chemiczne gleby, a także interakcje z mikroorganizmami w celu prawidłowego rozwoju roślin. Procent kwasu fulwowego w postaci użytkowej gleby może wynosić nawet 15 %. W związku z tym potrzebne są stosunkowo duże ilości ligniny, aby zrekompensować ilość kwasów fulwowych. Do tej pory do wzbogacania gleby stosuje się lignosulfoniany z roztwarzania siarczynowego. W dążeniu do gospodarki o obiegu zamkniętym szacujemy, że z całkowitej produkcji około 1 600 000 ton oliwy z oliwek z pierwszego tłoczenia w Hiszpanii wytłoki z oliwek stanowią ponad 3 miliony ton. Lignina z wytłoczyn oliwnych zawiera do 37 %, co przekłada się na ponad 1 mln ton ligniny wytwarzanej w Hiszpanii. Odpowiadałoby to globalnej produkcji izolowanej ligniny do produkcji lignosulfonianów. Właściwości fizykochemiczne ligniny są w dużym stopniu zależne od metody ekstrakcji. Opracowaliśmy zrównoważoną metodologię wykorzystującą nadający się do recyklingu płyn jonowy. W przeciwieństwie do lignosulfonianów, masa cząsteczkowa ligniny, którą otrzymujemy, jest wyższa (ponad 30 000 Da), o bardzo niskiej zawartości popiołu i wysokiej czystości. Uważamy, że modyfikowana lignina z wytłoczyn z oliwek może zastąpić kwasy fulwowe i lignosulfoniany z preparatów wzmacniających glebę. (Polish) / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / summary: Wytłoki z oliwek są odpadami o wysokiej zawartości ligniny (>25 %) i wytwarzanymi w dużych ilościach. Lignina jest bezwonny polimer fenolowy, który jest nierozpuszczalny w wodzie. Lignosulfoniany są stosowane jako substytuty kwasu fulwowego w odżywkach glebowych. Pod tym względem związki na bazie ligniny mogą być brane pod uwagę w materiałach kwasu fulwowego w tych preparatach. Kwasy Fulvic są naturalnymi chelatorami, które ułatwiają wchłanianie i stosowanie składników odżywczych. Przewidujemy, że lignina z materiału lignocelulozowego (wytłoki z oliwek) może zastąpić kwasy fulwiowe z odżywek glebowych, tak jak obecnie czynią to lignosulfoniany. Jednakże lignina ekstrahowana z biomasy lignocelulozowej przy użyciu naszego podejścia nie może być stosowana bezpośrednio do gleby. Potrzebuje odpowiedniej przemiany chemicznej grup fenolowych, aby była rozpuszczalna w wodzie. Następnie lignina może być przekształcona w naturalny chelator. Chelator ma zdolność do wydobywania minerałów ze środowiska i ułatwia ich połknięcie dla zakładu. Chelator umożliwia również glebie utrzymanie większej ilości wody i może zwiększyć przenikanie wody do gleby. Ponadto modyfikowana lignina może uniemożliwić dotarcie niektórych toksyn obecnych w glebie do korzeni upraw. W istocie zmodyfikowana lignina w postaci chelatora w składzie wzmacniacza gleby zwiększa właściwości fizyczne i chemiczne gleby, a także interakcje z mikroorganizmami w celu prawidłowego rozwoju roślin. Procent kwasu fulwowego w postaci użytkowej gleby może wynosić nawet 15 %. W związku z tym potrzebne są stosunkowo duże ilości ligniny, aby zrekompensować ilość kwasów fulwowych. Do tej pory do wzbogacania gleby stosuje się lignosulfoniany z roztwarzania siarczynowego. W dążeniu do gospodarki o obiegu zamkniętym szacujemy, że z całkowitej produkcji około 1 600 000 ton oliwy z oliwek z pierwszego tłoczenia w Hiszpanii wytłoki z oliwek stanowią ponad 3 miliony ton. Lignina z wytłoczyn oliwnych zawiera do 37 %, co przekłada się na ponad 1 mln ton ligniny wytwarzanej w Hiszpanii. Odpowiadałoby to globalnej produkcji izolowanej ligniny do produkcji lignosulfonianów. Właściwości fizykochemiczne ligniny są w dużym stopniu zależne od metody ekstrakcji. Opracowaliśmy zrównoważoną metodologię wykorzystującą nadający się do recyklingu płyn jonowy. W przeciwieństwie do lignosulfonianów, masa cząsteczkowa ligniny, którą otrzymujemy, jest wyższa (ponad 30 000 Da), o bardzo niskiej zawartości popiołu i wysokiej czystości. Uważamy, że modyfikowana lignina z wytłoczyn z oliwek może zastąpić kwasy fulwowe i lignosulfoniany z preparatów wzmacniających glebę. (Polish) / qualifier | |||||||||||||||
point in time: 18 August 2022
| |||||||||||||||
| Property / location (string) | |||||||||||||||
Lleida | |||||||||||||||
| Property / location (string): Lleida / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / coordinate location | |||||||||||||||
41°36'53.14"N, 0°37'36.41"E
| |||||||||||||||
| Property / coordinate location: 41°36'53.14"N, 0°37'36.41"E / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / coordinate location: 41°36'53.14"N, 0°37'36.41"E / qualifier | |||||||||||||||
| Property / contained in NUTS | |||||||||||||||
| Property / contained in NUTS: Province of Lleida / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
| Property / date of last update | |||||||||||||||
21 December 2023
| |||||||||||||||
| Property / date of last update: 21 December 2023 / rank | |||||||||||||||
Normal rank | |||||||||||||||
Latest revision as of 15:19, 7 March 2024
Project Q3216393 in Spain
| Language | Label | Description | Also known as |
|---|---|---|---|
| English | Lignin extracted from olive pomace as a natural enhancer of agricultural soils |
Project Q3216393 in Spain |
Statements
10,000.0 Euro
0 references
20,000.0 Euro
0 references
50.0 percent
0 references
1 January 2020
0 references
30 September 2020
0 references
UNIVERSIDAD DE LERIDA
0 references
El orujo de oliva es un residuo con un contenido alto de lignina (> 25%) y generado en grandes volúmenes. La lignina es un polímero fenólico sin olor el cual es insoluble en agua. Los lignosulfonatos se utilizan como sustitutos del ácido fúlvico en los potenciadores del suelo agrícola. A este respecto, los compuestos basados en lignina presentes en las formulaciones se pueden considerar como ácidos fúlvicos. Los ácidos fúlvicos son quelantes naturales, que facilitan la absorción de los nutrientes en el cultivo. Desde el grupo de investigación prevemos que la lignina del material lignocelulósico (orujo de oliva) puede reemplazar los ácidos fúlvicos de los potenciadores del suelo como lo hacen actualmente los lignosulfonatos. Sin embargo, la lignina extraída de la biomasa lignocelulósica utilizando nuestra metodología no se puede utilizar directamente en los suelos agrícolas. Necesita una transformación química adecuada de los grupos fenólicos para que sea soluble en agua. Entonces, la lignina se puede convertir en un quelante natural. Un quelante tiene la capacidad de atrapar minerales del medio ambiente y facilitar su ingesta para la planta. Un quelante también permite que el suelo retenga más agua y puede aumentar la infiltración de ésta. Además, la lignina modificada puede evitar que ciertas toxinas presentes en el suelo alcancen las raíces del cultivo. En esencia, la lignina modificada, en forma de un agente quelante presente en una formulación potenciadora del suelo agrícola, no solo aumenta las propiedades físicas y químicas del propio suelo, sino que también mejora las interacciones de las plantas con los microorganismos para su correcto desarrollo. Los porcentajes de ácido fúlvico en las formulaciones del suelo pueden llegar al 15%. Por lo tanto, se necesitan cantidades relativamente altas de lignina para compensar la cantidad de ácidos fúlvicos. Hasta la fecha, se suelen usar lignosulfonatos procedentes de la industria papelera. En la búsqueda de una economía circular, estimamos que, a partir de la producción total de alrededor de 1.600.000 toneladas de aceite de oliva virgen en España, el orujo de oliva representa más de 3 millones de toneladas. La lignina del orujo de oliva contiene hasta un 37%, lo que se traduce en más de 1 millón de toneladas de lignina generadas en España. Esto equivaldría a la demandada global de lignina procedente de la industria papelera (lignosulfonatos). Las propiedades físico-químicas de la lignina dependen en gran medida del método de extracción. En el grupo de investigación hemos desarrollado una metodología sostenible utilizando un líquido iónico el cual es reciclable. A diferencia de los lignosulfonatos, el peso molecular de la lignina que obtenemos es mayor (superior a 30.000 Da), con un contenido en cenizas muy bajo y de gran pureza. Por todo ello, creemos que la lignina modificada del orujo de oliva puede reemplazar a los ácidos fúlvicos y lignosulfonatos de las formulaciones potenciadoras del suelo. (Spanish)
0 references
Olive pomace is a waste with high lignin content (>25%) and generated in high volumes. Lignin is an odourless phenolic polymer that is insoluble in water. Lignosulfonates are used as substitutes of fulvic acid in soil conditioners. In this respect, lignin based compounds can be considered within fulvic acid materials in those formulations. Fulvic acids are natural chelators, which facilitate crop¿s absorption and use of nutrients. We envisage that lignin from lignocellulosic material (olive pomace) can replace fulvic acids from soil conditioners as lignosulphonates currently do. However, extracted lignin from the lignocellulosic biomass using our approach cannot be used directly into the soil. It needs an appropriate chemical transformation of the phenolic groups to make it water soluble. Then, lignin can be converted into a natural chelator. A chelator has the capacity to trap minerals from the environment and facilitate their ingestion for the plant. A chelator also enables the soil to keep more water and can increase the water infiltration of the soil. Additionally, modified lignin may prevent certain toxins present in the soil from reaching the crop¿s roots. In essence, modified lignin in the form of a chelator in a soil enhancer formulation increases the physical and chemical properties of the soil as well as interactions with microorganisms for the proper plant development. The percentages of fulvic acid in soil formulations can be as high as 15%. Therefore, relatively high amounts of lignin are needed to compensate the quantity of fulvic acids. To date, lignosulphonates from sulphite pulping are used for soil enhancers. In the pursue of having a circular economy, we estimate that from the total production of about 1,600,000 tons of virgin olive oil in Spain, the olive pomace represents more than 3 million tons. Lignin from olive pomace contains up to 37%, which it is translated into more than 1 million tons of lignin generated in Spain. This would equal the global production of isolated lignin for lignosulphonate production. The physico-chemical properties of the lignin are highly dependent on the extraction method. We have developed a sustainable methodology using a recyclable ionic liquid. Unlike the lignosulphonates, the molecular weight of the lignin that we obtain is higher (over 30,000 Da), with a very low ash content and high purity. We believe that modified lignin from olive pomace can replace fulvic acids and lignosulfonates from soil enhancer formulations. (English)
0.24454005259028
0 references
Le marc d’olive est un résidu à forte teneur en lignine (> 25 %) et produit en grands volumes. La lignine est un polymère phénolique inodore qui est insoluble dans l’eau. Les lignosulfonates sont utilisés comme substituts de l’acide fulvic dans les rehausseurs de sols agricoles. À cet égard, les composés à base de lignine présents dans les formulations peuvent être considérés comme des acides fulvic. Les acides Fulvic sont des chélatages naturels qui facilitent l’absorption des nutriments dans la culture. Du groupe de recherche, nous prévoyons que la lignine de matière lignocellulosique (pomace d’olive) peut remplacer les acides fulvic des améliorateurs du sol comme le font aujourd’hui les lignosulfonates. Cependant, la lignine extraite de la biomasse lignocellulosique selon notre méthodologie ne peut pas être utilisée directement dans les sols agricoles. Il a besoin d’une transformation chimique adéquate des groupes phénoliques pour être soluble dans l’eau. La lignine peut alors devenir un chélateur naturel. Un chélateur a la capacité de piéger les minéraux de l’environnement et de faciliter son apport pour la plante. Un chélatage permet également au sol de retenir plus d’eau et peut augmenter l’infiltration d’eau. En outre, la lignine modifiée peut empêcher certaines toxines présentes dans le sol d’atteindre les racines de la culture. En substance, la lignine modifiée, sous la forme d’un agent chélatant présent dans une formulation améliorant le sol agricole, non seulement augmente les propriétés physiques et chimiques du sol lui-même, mais améliore également les interactions des plantes avec les micro-organismes pour leur bon développement. Les pourcentages d’acide ulvic dans les formulations du sol peuvent atteindre jusqu’à 15 %. Par conséquent, des quantités relativement élevées de lignine sont nécessaires pour compenser la quantité d’acides ulvics. À ce jour, les lignosulfonates de l’industrie papetière sont souvent utilisés. Dans la recherche d’une économie circulaire, nous estimons que, sur la production totale d’environ 1,6 million de tonnes d’huile d’olive vierge en Espagne, le marc d’olive représente plus de 3 millions de tonnes. La lignine de grignons d’olive contient jusqu’à 37 %, ce qui se traduit par plus d’un million de tonnes de lignine produite en Espagne. Cela équivaudrait au défendeur mondial pour la lignine de l’industrie papetière (lignosulfonates). Les propriétés physico-chimiques de la lignine dépendent dans une large mesure de la méthode d’extraction. Dans le groupe de recherche, nous avons développé une méthodologie durable utilisant un liquide ionique recyclable. Contrairement aux lignosulfonates, le poids moléculaire de la lignine que nous obtenons est plus élevé (plus de 30 000 Da), avec une teneur en cendres de très faible et de haute pureté. Par conséquent, nous pensons que la lignine modifiée de grignons d’olive peut remplacer les acides fulvic et les lignosulfonates des formulations améliorant le sol. (French)
5 December 2021
0 references
Oliventrester ist ein Rückstand mit einem hohen Ligningehalt (> 25 %) und erzeugt in großen Mengen. Lignin ist ein geruchloses Phenolpolymer, das in Wasser unlöslich ist. Lignosulfonate werden als Ersatz für Fulvosäure in landwirtschaftlichen Bodenverstärkern verwendet. In diesem Zusammenhang können Lignin-haltige Verbindungen in Formulierungen als Fulvosäuren betrachtet werden. Fulvosäuren sind natürliche Chelatate, die die Aufnahme von Nährstoffen in der Ernte erleichtern. Von der Forschungsgruppe sehen wir vor, dass Lignin von lignozellulosehaltigem Material (Oliventrester) die Fulvosäuren von Bodenverstärkern ersetzen kann, wie Lignosulfonate heute. Lignin, gewonnen aus lignozellulosischer Biomasse nach unserer Methodik, kann jedoch nicht direkt in landwirtschaftlichen Böden verwendet werden. Es bedarf einer angemessenen chemischen Umwandlung von Phenolgruppen, um in Wasser löslich zu sein. Dann kann Lignin ein natürlicher Chelatator werden. Ein Chelatator hat die Fähigkeit, Mineralien aus der Umwelt zu fangen und seine Aufnahme für die Anlage zu erleichtern. Ein Chelatat ermöglicht es dem Boden auch, mehr Wasser zu halten und die Wasserinfiltration zu erhöhen. Darüber hinaus kann modifiziertes Lignin verhindern, dass bestimmte im Boden vorkommende Toxine die Wurzeln der Ernte erreichen. Im Wesentlichen erhöht modifiziertes Lignin in Form eines Chelatbildners, das in einer landwirtschaftlichen Bodenverbesserungsformulierung vorhanden ist, nicht nur die physikalischen und chemischen Eigenschaften des Bodens selbst, sondern verbessert auch die Wechselwirkungen von Pflanzen mit Mikroorganismen für ihre ordnungsgemäße Entwicklung. Der Anteil an Ulvosäure in Bodenformulierungen kann bis zu 15 % betragen. Daher werden relativ hohe Mengen an Lignin benötigt, um die Menge an Ulvosäuren zu kompensieren. Bis heute werden Lignosulfonate aus der Papierindustrie häufig verwendet. Auf der Suche nach einer Kreislaufwirtschaft schätzen wir, dass Oliventrester von der Gesamtproduktion von rund 1,6 Millionen Tonnen nativem Olivenöl in Spanien mehr als 3 Millionen Tonnen ausmacht. Lignin aus Oliventrester enthält bis zu 37 %, was in Spanien mehr als 1 Million Tonnen Lignin bedeutet. Dies wäre dem globalen Angeklagten für Lignin aus der Papierindustrie (lignosulfonate) gleichwertig. Die physikalisch-chemischen Eigenschaften von Lignin hängen weitgehend von der Extraktionsmethode ab. In der Forschungsgruppe haben wir eine nachhaltige Methodik mit einer recycelbaren Ionenflüssigkeit entwickelt. Im Gegensatz zu Lignosulfonaten ist das Molekulargewicht von Lignin, das wir erhalten, größer (über 30.000 Da), mit einem sehr niedrigen und hochreinen Aschegehalt. Daher glauben wir, dass modifiziertes Lignin von Oliventrester die Fulvosäuren und Lignosulfonate von bodensteigernden Formulierungen ersetzen kann. (German)
10 December 2021
0 references
Olijfdraf is een residu met een hoog ligninegehalte (> 25 %) en wordt in grote hoeveelheden gegenereerd. Lignine is een geurloos fenolpolymeer dat onoplosbaar is in water. Lignosulfonaten worden gebruikt als vervanging voor fulvinezuur in landbouwbodemverbeteraars. In dit verband kunnen lignineverbindingen die aanwezig zijn in formuleringen als fulvinezuur worden beschouwd. Fulviczuren zijn natuurlijke chellaten, die de opname van voedingsstoffen in het gewas vergemakkelijken. Van de onderzoeksgroep voorzien we dat lignine van lignocellulosisch materiaal (olijfolie) de fulvinezuur van bodemverbeteraars kan vervangen, net als lignosulfonaten vandaag. Echter, lignine gewonnen uit lignocellulosische biomassa met behulp van onze methodologie kan niet direct worden gebruikt in landbouwgronden. Het heeft een adequate chemische transformatie van fenolische groepen nodig om oplosbaar te zijn in water. Dan kan lignine een natuurlijke chelator worden. Een chelator heeft het vermogen om mineralen uit het milieu te vangen en de opname ervan voor de plant te vergemakkelijken. Een chelatie zorgt er ook voor dat de bodem meer water kan vasthouden en kan de waterinfiltratie verhogen. Bovendien kan gemodificeerde lignine voorkomen dat bepaalde in de bodem aanwezige toxines de wortels van het gewas bereiken. In wezen, gemodificeerde lignine, in de vorm van een chelaatvormer aanwezig in een agrarische bodembevorderende formulering, verhoogt niet alleen de fysische en chemische eigenschappen van de bodem zelf, maar verbetert ook de interacties van planten met micro-organismen voor hun juiste ontwikkeling. De percentages ulvinezuur in bodemformuleringen kunnen 15 % bedragen. Daarom zijn relatief hoge hoeveelheden lignine nodig om de hoeveelheid ulviczuren te compenseren. Tot op heden worden lignosulfonaten uit de papierindustrie vaak gebruikt. In de zoektocht naar een circulaire economie schatten we dat de totale productie van ongeveer 1,6 miljoen ton olijfolie van eerste persing in Spanje meer dan 3 miljoen ton olijvendraf vertegenwoordigt. Lignine van afvallen van olijven bevat tot 37 %, wat neerkomt op meer dan 1 miljoen ton lignine die in Spanje wordt geproduceerd. Dit zou gelijk zijn aan de wereldwijde verweerder voor lignine uit de papierindustrie (lignosulfonaten). De fysisch-chemische eigenschappen van lignine zijn grotendeels afhankelijk van de extractiemethode. In de onderzoeksgroep hebben we een duurzame methodologie ontwikkeld met behulp van een ionenvloeistof die recyclebaar is. In tegenstelling tot lignosulfonaten is het molecuulgewicht van lignine groter (meer dan 30.000 Da), met een zeer laag en hoog zuiverheidsasgehalte. Daarom zijn wij van mening dat gemodificeerde lignine van olijvenpomace de fulvinezuur en lignosulfonaten van bodemverbeterende formuleringen kan vervangen. (Dutch)
17 December 2021
0 references
Le vinacce di oliva sono un residuo ad alto contenuto di lignina (> 25 %) e generato in grandi volumi. La lignina è un polimero fenolico inodore che è insolubile in acqua. I lignosolfonati sono utilizzati come sostituti dell'acido fulvico negli esaltatori del suolo agricolo. A questo proposito, i composti a base di lignina presenti nelle formulazioni possono essere considerati acidi fulvi. Gli acidi Fulvic sono chelazioni naturali, che facilitano l'assorbimento dei nutrienti nella coltura. Dal gruppo di ricerca prevediamo che la lignina di materiale lignocellulosico (vina d'oliva) possa sostituire gli acidi fulvici degli esaltatori del suolo come fanno oggi i lignosolfonati. Tuttavia, la lignina estratta dalla biomassa lignocellulosica utilizzando la nostra metodologia non può essere utilizzata direttamente nei terreni agricoli. Ha bisogno di un'adeguata trasformazione chimica dei gruppi fenolici per essere solubile in acqua. Allora la lignina può diventare un chelatore naturale. Un chelator ha la capacità di intrappolare i minerali dall'ambiente e facilitarne l'assunzione per l'impianto. Una chelazione permette anche al terreno di trattenere più acqua e può aumentare l'infiltrazione dell'acqua. Inoltre, la lignina modificata può impedire che alcune tossine presenti nel terreno raggiungano le radici della coltura. In sostanza, la lignina modificata, sotto forma di agente chelante presente in una formulazione di valorizzazione del suolo agricolo, non solo aumenta le proprietà fisiche e chimiche del suolo stesso, ma migliora anche le interazioni delle piante con i microrganismi per il loro corretto sviluppo. Le percentuali di acido ulvico nelle formulazioni del suolo possono raggiungere il 15 %. Pertanto, sono necessarie quantità relativamente elevate di lignina per compensare la quantità di acidi ulvici. Ad oggi, i lignosolfonati dell'industria della carta sono spesso utilizzati. Nella ricerca di un'economia circolare, si stima che, sulla base della produzione totale di circa 1,6 milioni di tonnellate di olio d'oliva vergine in Spagna, le vinacce d'oliva rappresentino oltre 3 milioni di tonnellate. La lignina di sansa d'oliva contiene fino al 37 %, il che si traduce in oltre 1 milione di tonnellate di lignina prodotta in Spagna. Ciò equivarrebbe alla convenuta globale per la lignina proveniente dall'industria cartaria (lignosolfonati). Le proprietà fisico-chimiche della lignina dipendono in larga misura dal metodo di estrazione. Nel gruppo di ricerca abbiamo sviluppato una metodologia sostenibile utilizzando un liquido ionico riciclabile. A differenza dei lignosolfonati, il peso molecolare della lignina che otteniamo è maggiore (oltre 30.000 Da), con un contenuto di ceneri molto basso e di elevata purezza. Pertanto, crediamo che la lignina modificata della sansa d'oliva possa sostituire gli acidi fulvici e i lignosolfonati delle formulazioni che migliorano il suolo. (Italian)
16 January 2022
0 references
Οι πυρήνες της ελιάς είναι απόβλητα με υψηλή περιεκτικότητα σε λιγνίνη (>25 %) και παράγονται σε μεγάλες ποσότητες. Η λιγνίνη είναι ένα άοσμο φαινολικό πολυμερές που είναι αδιάλυτο στο νερό. Τα λιγνοσουλφονικά χρησιμοποιούνται ως υποκατάστατα του φουλβικού οξέος στα βελτιωτικά εδάφους. Από την άποψη αυτή, οι ενώσεις με βάση τη λιγνίνη μπορούν να εξεταστούν εντός των υλικών του φουλβικού οξέος σε αυτά τα σκευάσματα. Τα φουλβικά οξέα είναι φυσικοί χηλικοί παράγοντες, οι οποίοι διευκολύνουν την απορρόφηση των καλλιεργειών και τη χρήση θρεπτικών συστατικών. Θεωρούμε ότι η λιγνίνη από λιγνοκυτταρινούχο υλικό (ελαιοπυρήνας) μπορεί να αντικαταστήσει τα φουλβικά οξέα από βελτιωτικά εδάφους όπως τα λιγνοσουλφονικά σήμερα. Ωστόσο, η εξόρυξη λιγνίνης από τη λιγνοκυτταρινούχα βιομάζα με την προσέγγισή μας δεν μπορεί να χρησιμοποιηθεί απευθείας στο έδαφος. Χρειάζεται κατάλληλο χημικό μετασχηματισμό των φαινολικών ομάδων για να καταστεί υδατοδιαλυτή. Στη συνέχεια, η λιγνίνη μπορεί να μετατραπεί σε φυσικό χηλικό παράγοντα. Ένας χηλικός παράγοντας έχει την ικανότητα να παγιδεύει ορυκτά από το περιβάλλον και να διευκολύνει την κατάποση τους για το φυτό. Ένα χηλικό σύμπλοκο επιτρέπει επίσης στο έδαφος να κρατήσει περισσότερο νερό και μπορεί να αυξήσει τη διήθηση νερού του εδάφους. Επιπλέον, η τροποποιημένη λιγνίνη μπορεί να αποτρέψει ορισμένες τοξίνες που υπάρχουν στο έδαφος από το να φτάσουν στις ρίζες των καλλιεργειών. Στην ουσία, η τροποποιημένη λιγνίνη με τη μορφή χηλικού παράγοντα σε ένα σκεύασμα ενισχυτή εδάφους αυξάνει τις φυσικές και χημικές ιδιότητες του εδάφους, καθώς και τις αλληλεπιδράσεις με μικροοργανισμούς για τη σωστή ανάπτυξη των φυτών. Τα ποσοστά φουλβικού οξέος στα σκευάσματα του εδάφους μπορεί να είναι έως και 15 %. Ως εκ τούτου, απαιτούνται σχετικά υψηλές ποσότητες λιγνίνης για να αντισταθμιστεί η ποσότητα των φουλβικών οξέων. Μέχρι σήμερα, τα λιγνοσουλφονικά από την πολτοποίηση με θειώδη άλατα χρησιμοποιούνται για ενισχυτές εδάφους. Στο πλαίσιο της επιδίωξης μιας κυκλικής οικονομίας, εκτιμούμε ότι από τη συνολική παραγωγή περίπου 1.600.000 τόνων παρθένου ελαιολάδου στην Ισπανία, ο πυρήνος αντιπροσωπεύει πάνω από 3 εκατομμύρια τόνους. Η λιγνίνη από πυρήνες ελιάς περιέχει έως και 37 %, το οποίο μεταφράζεται σε περισσότερους από 1 εκατομμύριο τόνους λιγνίνης που παράγεται στην Ισπανία. Αυτό θα ισοδυναμούσε με την παγκόσμια παραγωγή απομονωμένης λιγνίνης για την παραγωγή λιγνοσουλφονικών. Οι φυσικοχημικές ιδιότητες της λιγνίνης εξαρτώνται σε μεγάλο βαθμό από τη μέθοδο εξαγωγής. Έχουμε αναπτύξει μια βιώσιμη μεθοδολογία χρησιμοποιώντας ένα ανακυκλώσιμο ιοντικό υγρό. Σε αντίθεση με τα λιγνοσουλφονικά, το μοριακό βάρος της λιγνίνης που παίρνουμε είναι υψηλότερο (πάνω από 30.000 Da), με πολύ χαμηλή περιεκτικότητα σε τέφρα και υψηλή καθαρότητα. Πιστεύουμε ότι η τροποποιημένη λιγνίνη από πυρήνες της ελιάς μπορεί να αντικαταστήσει τα φουλβικά οξέα και τα λιγνοσουλφονικά από σκευάσματα ενισχυτικών του εδάφους. (Greek)
18 August 2022
0 references
Olivenpresserester er affald med et højt ligninindhold (>5 %) og genereres i store mængder. Lignin er en lugtfri phenolpolymer, der er uopløselig i vand. Lignosulfonater anvendes som erstatning for fulvsyre i jordbalsam. I den forbindelse kan ligninbaserede forbindelser betragtes i fulvsyrematerialer i disse formuleringer. Fulvsyrer er naturlige chelatatorer, som letter afgrødens absorption og anvendelse af næringsstoffer. Vi forestiller os, at lignin fra lignocellulosisk materiale (oliven pomace) kan erstatte fulvsyrer fra jordbalsam, som lignosulfonater i øjeblikket gør. Men udvundet lignin fra lignocellulosisk biomasse ved hjælp af vores tilgang kan ikke anvendes direkte i jorden. Det har brug for en passende kemisk omdannelse af phenolgrupperne for at gøre det vandopløseligt. Derefter kan lignin omdannes til en naturlig chelatator. En chelatator har kapacitet til at fange mineraler fra miljøet og lette deres indtagelse for anlægget. En chelatator gør det også muligt for jorden at holde mere vand og kan øge vandets infiltration af jorden. Modificeret lignin kan desuden forhindre visse toksiner i jorden i at nå afgrødens rødder. I det væsentlige, modificeret lignin i form af en chelatator i en jordforstærker formulering øger de fysiske og kemiske egenskaber af jorden samt interaktioner med mikroorganismer for korrekt planteudvikling. Procentdelen af fulvsyre i jordformuleringer kan være så høj som 15 %. Derfor er der behov for relativt store mængder lignin for at kompensere for mængden af fulvsyrer. Til dato anvendes lignosulfonater fra sulfitmasse til jordforstærkere. I bestræbelserne på at få en cirkulær økonomi anslår vi, at olivenpresserester ud fra den samlede produktion på ca. 1.600.000 tons jomfruolivenolie i Spanien udgør mere end 3 millioner tons. Lignin fra olivenpresserester indeholder op til 37 %, hvilket omsættes til mere end 1 mio. tons lignin produceret i Spanien. Dette ville svare til den globale produktion af isoleret lignin til produktion af lignosulfonat. Lignins fysisk-kemiske egenskaber afhænger i høj grad af ekstraktionsmetoden. Vi har udviklet en bæredygtig metode ved hjælp af en genanvendelig ionisk væske. I modsætning til lignosulfonater er den molekylvægt af lignin, vi opnår, højere (over 30.000 Da), med et meget lavt askeindhold og høj renhed. Vi mener, at modificeret lignin fra olivenpresserester kan erstatte fulvsyrer og lignosulfonater fra jordforstærkerformuleringer. (Danish)
18 August 2022
0 references
Oliivin puristemassa on jäte, jonka ligniinipitoisuus on suuri (> 25 %) ja jota syntyy suuria määriä. Ligniini on hajuton fenolipolymeeri, joka ei liukene veteen. Lignosulfonaatteja käytetään fulvihapon korvikkeina maanparannusaineissa. Tässä suhteessa ligniinipohjaisia yhdisteitä voidaan pitää fulvihappomateriaaleista kyseisissä formulaatioissa. Fulvic-hapot ovat luonnollisia kelatoijia, jotka helpottavat viljelykasvien imeytymistä ja ravinteiden käyttöä. Uskomme, että lignoselluloosasta peräisin oleva ligniini (oliivimassa) voi korvata maanparannusaineista peräisin olevia fulvihappoja, kuten lignosulfonaatit tällä hetkellä tekevät. Lignoselluloosan biomassasta uutettua ligniinia ei kuitenkaan voida käyttää suoraan maaperään. Se tarvitsee fenoliryhmien asianmukaisen kemiallisen muuntamisen vesiliukoiseksi. Sitten ligniini voidaan muuntaa luonnolliseksi kelataattoriksi. Kelaattorilla on kyky pyytää mineraaleja ympäristöstä ja helpottaa niiden nauttimista kasville. Kelaaattori mahdollistaa myös maaperän pitää enemmän vettä ja voi lisätä veden imeytymistä maaperään. Lisäksi muunnettu ligniini voi estää tiettyjen maaperässä esiintyvien toksiinien pääsyn viljelykasvien juuriin. Pohjimmiltaan modifioitu ligniini kelataattorina maaperän tehostajana lisää maaperän fysikaalisia ja kemiallisia ominaisuuksia sekä vuorovaikutusta mikro-organismien kanssa kasvien asianmukaisen kehityksen varmistamiseksi. Fulvic acid -pitoisuus maaperävalmisteissa voi olla jopa 15 prosenttia. Siksi fulvihappojen määrän kompensoimiseksi tarvitaan suhteellisen suuria määriä ligniinia. Tähän mennessä sulfiittisellusta saatuja lignosulfonaatteja käytetään maanparannusaineissa. Kiertotalouden saavuttamiseksi arvioimme, että Espanjassa noin 1 600 000 tonnin neitsytoliiviöljyn kokonaistuotannosta oliivin puristemassan osuus on yli 3 miljoonaa tonnia. Oliivin puristemassasta peräisin olevan ligniinin osuus on jopa 37 prosenttia, ja siitä saadaan yli miljoona tonnia Espanjassa tuotettua ligniinia. Tämä vastaisi eristetyn ligniinin maailmanlaajuista tuotantoa lignosulfonaatin tuotantoa varten. Ligniinin fysikaalis-kemialliset ominaisuudet riippuvat suuresti uuttomenetelmästä. Olemme kehittäneet kestävän menetelmän, jossa käytetään kierrätettävää ioninestettä. Toisin kuin lignosulfonaatit, saamamme ligniinin molekyylipaino on suurempi (yli 30000 Da), ja sen tuhkapitoisuus on hyvin alhainen ja puhtaus korkea. Uskomme, että oliivin puristemassasta saatu muunnettu ligniini voi korvata fulvic- ja lignosulfonaatit maanparannusainevalmisteista. (Finnish)
18 August 2022
0 references
Ir-residwi taż-żebbuġ huma skart b’kontenut għoli ta’ lignin (>25 %) u jiġi ġġenerat f’volumi kbar. Il-linjina hija polimeru fenoliku mingħajr riħa li ma jinħallx fl-ilma. Il-linjosulfonati jintużaw bħala sostituti tal-aċidu fulviku fil-kundizzjonaturi tal-ħamrija. F’dan ir-rigward, il-komposti bbażati fuq il-linjina jistgħu jiġu kkunsidrati fil-materjali tal-aċidu fulviku f’dawk il-formulazzjonijiet. L-aċidi Fulviċi huma kelaturi naturali, li jiffaċilitaw l-assorbiment tal-għelejjel u l-użu tan-nutrijenti. Qed nipprevedu li l-linjina minn materjal linjoċellulożiku (pomace taż-żebbuġ) tista’ tissostitwixxi l-aċidi fulvi mill-kundizzjonaturi tal-ħamrija kif jagħmlu l-linjosulfonati bħalissa. Madankollu, il-linjina estratta mill-bijomassa linjoċellulożika bl-użu tal-approċċ tagħna ma tistax tintuża direttament fil-ħamrija. Teħtieġ trasformazzjoni kimika xierqa tal-gruppi fenoliċi biex tagħmilha solubbli fl-ilma. Imbagħad, il — lignin jista ‘jiġi kkonvertit f’kelatur naturali. Kelatur għandu l-kapaċità li jaqbad il-minerali mill-ambjent u jiffaċilita l-inġestjoni tagħhom għall-impjant. Kelatur jippermetti wkoll li l-ħamrija żżomm aktar ilma u tista’ żżid l-infiltrazzjoni tal-ilma fil-ħamrija. Barra minn hekk, il-linjina modifikata tista’ tipprevjeni ċerti tossini preżenti fil-ħamrija milli jilħqu l-għeruq tal-uċuħ tar-raba’. Essenzjalment, il-linjina modifikata fil-forma ta’ kelatur fil-formulazzjoni li ttejjeb il-ħamrija żżid il-proprjetajiet fiżiċi u kimiċi tal-ħamrija kif ukoll l-interazzjonijiet ma’ mikroorganiżmi għall-iżvilupp xieraq tal-pjanti. Il-perċentwali tal-aċidu fulviku fil-formulazzjonijiet tal-ħamrija jista’ jilħaq il-15 %. Għalhekk, ammonti relattivament għoljin ta’ lignin huma meħtieġa biex jikkumpensaw għall-kwantità ta’ aċidi fulviċi. Sal-lum, il-linjosulfonati mill-polpa tas-sulfit jintużaw għal sustanzi li jtejbu l-ħamrija. Fit-triq lejn ekonomija ċirkolari, aħna nistmaw li mill-produzzjoni totali ta’ madwar 1,600,000 tunnellata ta’ żejt taż-żebbuġa verġni fi Spanja, ir-residwi taż-żebbuġ jirrappreżentaw aktar minn 3 miljun tunnellata. Il-linjina mir-residwi taż-żebbuġ fiha sa 37 %, li hija tradotta f’aktar minn miljun tunnellata ta’ linjini ġġenerati fi Spanja. Dan ikun ugwali għall-produzzjoni globali tal-linjina iżolata għall-produzzjoni tal-lignosulfonat. Il-proprjetajiet fiżikokimiċi tal-linjin jiddependu ħafna fuq il-metodu ta’ estrazzjoni. Żviluppajna metodoloġija sostenibbli bl-użu ta’ likwidu joniku riċiklabbli. B’differenza mill-lignosulfonati, il-piż molekulari tal-linjin li niksbu huwa ogħla (aktar minn 30,000 Da), b’kontenut baxx ħafna ta’ rmied u purità għolja. Aħna nemmnu li lignin modifikat mill-għadma taż-żebbuġ jista ‘jissostitwixxi aċidi fulvic u lignosulfonates minn formulazzjonijiet li jtejbu l-ħamrija. (Maltese)
18 August 2022
0 references
Olīvu izspaidas ir atkritumi ar augstu lignīna saturu (>25 %), kas rodas lielos apjomos. Lignīns ir fenola polimērs bez smaržas, kas nešķīst ūdenī. Lignosulfonātus izmanto kā fulvicskābes aizstājējus augsnes ielabotājos. Šajā ziņā savienojumus uz lignīna bāzes var ņemt vērā fulvicskābes materiālos šajos preparātos. Fulvic skābes ir dabiski helātori, kas veicina kultūraugu absorbciju un barības vielu izmantošanu. Mēs paredzam, ka lignīns no lignocelulozes materiāla (olīvu izspaidām) var aizstāt augsnes ielabotāju fulvicskābes, kā to pašlaik dara lignosulfonāti. Tomēr iegūto lignīnu no lignocelulozes biomasas, izmantojot mūsu pieeju, nevar izmantot tieši augsnē. Tam nepieciešama atbilstoša fenola grupu ķīmiskā transformācija, lai padarītu to ūdenī šķīstošu. Tad lignīnu var pārvērst par dabisku helatoru. Helators spēj noķert minerālus no vides un atvieglot to norīšanu augam. Helators arī ļauj augsnei saglabāt vairāk ūdens un palielināt ūdens infiltrāciju augsnē. Turklāt modificēts lignīns var novērst noteiktu augsnē esošo toksīnu nokļūšanu kultūraugu saknēs. Būtībā modificēts lignīns helatora formā augsnes pastiprinātāja formulējumā palielina augsnes fizikālās un ķīmiskās īpašības, kā arī mijiedarbību ar mikroorganismiem pareizai augu attīstībai. Fulvicskābes procentuālais daudzums augsnes preparātos var sasniegt 15 %. Tāpēc, lai kompensētu fulvic skābju daudzumu, ir vajadzīgi salīdzinoši lieli lignīna daudzumi. Līdz šim augsnes uzlabotājiem izmanto sulfītcelulozes lignosulfonātus. Cenšoties izveidot aprites ekonomiku, mēs lēšam, ka no kopējā neapstrādātas olīveļļas ražošanas apjoma Spānijā — aptuveni 1 600 000 tonnu — olīvu izspaidas veido vairāk nekā 3 miljonus tonnu. Olīvkoku izspaidu lignīns satur līdz 37 %, un tas tiek pārrēķināts vairāk nekā 1 miljonā tonnu Spānijā ražotā lignīna. Tas būtu vienāds ar izolētā lignīna ražošanu pasaulē lignosulfonāta ražošanai. Lignīna fizikāli ķīmiskās īpašības ir ļoti atkarīgas no ekstrakcijas metodes. Mēs esam izstrādājuši ilgtspējīgu metodoloģiju, izmantojot pārstrādājamu jonu šķidrumu. Atšķirībā no lignosulfonātiem lignīna molekulmasa, ko iegūstam, ir lielāka (vairāk nekā 30 000 Da), ar ļoti zemu pelnu saturu un augstu tīrību. Mēs uzskatām, ka modificēts lignīns no olīvu izspaidām var aizstāt fulvicskābes un lignosulfonātus no augsnes pastiprinātāju preparātiem. (Latvian)
18 August 2022
0 references
Olivový výlisok je odpad s vysokým obsahom lignínu (> 25 %) a vytváraný vo veľkých objemoch. Lignín je fenolový polymér bez zápachu, ktorý je nerozpustný vo vode. Lignosulfonáty sa používajú ako náhrada kyseliny fulvovej v pôdnych kondicionéroch. V tejto súvislosti možno v týchto prípravkoch zvážiť zlúčeniny na báze lignínu v rámci materiálov kyseliny fulvovej. Fulvové kyseliny sú prírodné chelátory, ktoré uľahčujú vstrebávanie plodín a používanie živín. Predpokladáme, že lignín z lignocelulózového materiálu (olivové výlisky) môže nahradiť fulvové kyseliny z pôdnych kondicionérov, ako to v súčasnosti robia lignosulfonáty. Extrahovaný lignín z lignocelulózovej biomasy pomocou nášho prístupu však nemôže byť použitý priamo do pôdy. Potrebuje vhodnú chemickú transformáciu fenolových skupín, aby bola rozpustná vo vode. Potom sa lignín môže premeniť na prirodzený chelátor. Chelátor má schopnosť zachytávať minerály zo životného prostredia a uľahčiť ich požitie do závodu. Chelátor tiež umožňuje pôde udržať viac vody a môže zvýšiť infiltráciu vody do pôdy. Okrem toho modifikovaný lignín môže zabrániť tomu, aby určité toxíny prítomné v pôde dosiahli korene plodín. V podstate modifikovaný lignín vo forme chelátora v zložení zvýrazňovača pôdy zvyšuje fyzikálne a chemické vlastnosti pôdy, ako aj interakcie s mikroorganizmami pre správny vývoj rastlín. Percento kyseliny fulvovej v pôdnych prípravkoch môže byť až 15 %. Preto sú na kompenzáciu množstva fulvových kyselín potrebné relatívne vysoké množstvá lignínu. K dnešnému dňu sa lignosulfonáty zo sulfitového rozvlákňovania používajú na zvýrazňovače pôdy. V snahe o obehové hospodárstvo odhadujeme, že z celkovej produkcie približne 1 600 000 ton panenského olivového oleja v Španielsku predstavuje olivový výlisok viac ako 3 milióny ton. Lignín z olivových výliskov obsahuje až 37 %, čo sa premietne do viac ako 1 milióna ton lignínu vyprodukovaného v Španielsku. To by sa rovnalo celosvetovej produkcii izolovaného lignínu na výrobu lignosulfonátu. Fyzikálno-chemické vlastnosti lignínu vo veľkej miere závisia od metódy extrakcie. Vyvinuli sme udržateľnú metodiku s použitím recyklovateľnej iónovej kvapaliny. Na rozdiel od lignosulfonátov je molekulová hmotnosť lignínu, ktorú získame, vyššia (viac ako 30 000 Da), s veľmi nízkym obsahom popola a vysokou čistotou. Veríme, že upravený lignín z olivových výliskov môže nahradiť fulvové kyseliny a lignosulfonáty z pôdnych zvýrazňovacích prípravkov. (Slovak)
18 August 2022
0 references
Is dramhaíl é prabhaite olóige a bhfuil cion ard lignin (> 25 %) ann agus a ghintear i méideanna arda. Is polaiméir feanólach gan bholadh é lignin atá dothuaslagtha in uisce. Úsáidtear lignosulfonates mar ionadaithe d’aigéad fulvic i oiriúntóirí ithreach. I ndáil leis sin, is féidir comhdhúile atá bunaithe ar lignin a mheas laistigh d’ábhair aigéid fulvic sna foirmlithe sin. Is crapadóirí nádúrtha iad aigéid fhulvic, rud a éascaíonn ionsú barr agus úsáid cothaitheach. Samhlaímid gur féidir le lignin ó ábhar lignocellulosic (pomaceolúil) a chur in ionad aigéid fulvic ó oiriúntóirí ithreach mar a dhéanann lignosulphonates faoi láthair. Mar sin féin, ní féidir lignin a bhaintear as an mbithmhais lignocellulosic ag baint úsáide as ár gcur chuige a úsáid go díreach isteach san ithir. Caithfidh sé claochlú ceimiceach cuí a dhéanamh ar na grúpaí feanólacha chun é a dhéanamh intuaslagtha in uisce. Ansin, is féidir lignin a thiontú ina chelator nádúrtha. Tá sé de chumas ag chelator mianraí a ghabháil ón gcomhshaol agus a n-ionghabháil don ghléasra a éascú. Cuireann Baitsiléir ar chumas na hithreach freisin níos mó uisce a choinneáil agus is féidir leis insíothlú uisce na hithreach a mhéadú. Ina theannta sin, d’fhéadfadh lignin modhnaithe cosc a chur ar thocsainí áirithe atá san ithir fréamhacha na mbarr a bhaint amach. Go bunúsach, méadaíonn lignin modhnaithe i bhfoirm cnáimhseora i bhfoirm foirmliú feabhsaithe ithreach airíonna fisiceacha agus ceimiceacha na hithreach chomh maith le hidirghníomhaíochtaí le miocrorgánaigh d’fhorbairt chuí plandaí. Is féidir leis na céatadáin d’aigéad fulvic i foirmlithe ithreach a bheith chomh hard le 15 %. Dá bhrí sin, tá gá le méideanna réasúnta ard lignin chun cainníocht na n-aigéad fulvic a chúiteamh. Go dtí seo, úsáidtear lignosulphonates ó pulping sulfít le haghaidh feabhsaithe ithreach. Agus geilleagar ciorclach á shaothrú againn, measaimid gurb ionann an prabhaite olóige agus os cionn 3 mhilliún tonna ó tháirgeadh iomlán 1,600,000 tonna d’ola olóige íon sa Spáinn. Tá suas le 37 % ag lignin ó phrabhaite olóige, a aistrítear go níos mó ná 1 milliún tonna de lignin a ghintear sa Spáinn. Bheadh sé seo cothrom le táirgeadh domhanda lignin iargúlta le haghaidh táirgeadh lignosulphonate. Tá airíonna fisiciceimiceacha an lignin ag brath go mór ar an modh eastósctha. Tá modheolaíocht inbhuanaithe forbartha againn ag baint úsáide as leacht ianach in-athchúrsáilte. Murab ionann agus na lignosulphonates, tá meáchan móilíneach an lignin a fhaighimid níos airde (os cionn 30,000 Da), le cion fuinseog an-íseal agus íonacht ard. Creidimid gur féidir le lignin modhnaithe ó phrabhaite olóige ionad aigéid fulvic agus lignosulfonates ó fhoirmlithe feabhsaithe ithreach. (Irish)
18 August 2022
0 references
Olivové výlisky jsou odpady s vysokým obsahem ligninu (>25 %) a vyprodukované ve velkých objemech. Lignin je fenolický polymer bez zápachu, který je nerozpustný ve vodě. Lignosulfonáty se používají jako náhražky kyseliny fulvové v půdních kondicionérech. V tomto ohledu lze v těchto přípravcích zvážit sloučeniny na bázi ligninu v materiálech kyseliny fulvové. Fulvové kyseliny jsou přírodní chelátory, které usnadňují vstřebávání plodin a používání živin. Předpokládáme, že lignin z lignocelulózového materiálu (olivové výlisky) může nahradit fulvové kyseliny z půdních kondicionérů jako lignossulfonáty v současné době. Nicméně extrahovaný lignin z lignocelulózové biomasy pomocí našeho přístupu nelze použít přímo do půdy. Potřebuje vhodnou chemickou přeměnu fenolických skupin, aby byla rozpustná ve vodě. Lignin pak může být přeměněn na přírodní chelator. Chelát má schopnost zachycovat minerály z prostředí a usnadnit jejich požití pro rostlinu. Chelát také umožňuje, aby půda udržovala více vody a může zvýšit infiltraci vody do půdy. Modifikovaný lignin může navíc zabránit tomu, aby se některé toxiny přítomné v půdě dostaly do kořenů plodin. Modifikovaný lignin ve formě chelátoru v půdním zvýrazňovači v podstatě zvyšuje fyzikální a chemické vlastnosti půdy, jakož i interakce s mikroorganismy pro správný vývoj rostlin. Procentní podíl kyseliny fulvové v půdních přípravcích může být až 15 %. Proto je třeba relativně vysoké množství ligninu kompenzovat množství fulvových kyselin. K dnešnímu dni se lignossulfonáty ze sulfitového buničiny používají pro látky zlepšující půdu. Pokud jde o oběhové hospodářství, odhadujeme, že z celkové produkce přibližně 1 600 000 tun panenského olivového oleje ve Španělsku představují olivové výlisky více než 3 miliony tun. Lignin z olivových výlisků obsahuje až 37 %, což se převádí do více než 1 milionu tun ligninu vyrobeného ve Španělsku. To by se rovnalo celosvětové produkci izolovaného ligninu pro výrobu lignossulfonátu. Fyzikálně-chemické vlastnosti ligninu jsou vysoce závislé na extrakční metodě. Vyvinuli jsme udržitelnou metodiku využívající recyklovatelnou iontovou kapalinu. Na rozdíl od lignossulfonátů je molekulová hmotnost ligninu, který získáme, vyšší (více než 30 000 Da), s velmi nízkým obsahem popela a vysokou čistotou. Věříme, že modifikovaný lignin z olivových výlisek může nahradit kyseliny fulvové a lignosulfonáty z půdních zvýrazňovačů. (Czech)
18 August 2022
0 references
O bagaço de azeitona é um resíduo com elevado teor de lignina (>25 %) e gerado em grandes volumes. Lignina é um polímero fenólico inodoro que é insolúvel em água. Os lignossulfonatos são usados como substitutos do ácido fúlvico em condicionadores do solo. A este respeito, os compostos à base de lignina podem ser considerados dentro dos materiais de ácido fúlvico nessas formulações. Os ácidos fúlvicos são quelantes naturais, que facilitam a absorção das culturas e a utilização de nutrientes. Consideramos que a lignina de material lignocelulósico (pomace de azeitona) pode substituir ácidos fúlvicos de condicionadores do solo como os lignossulfonatos atualmente. No entanto, a lignina extraída da biomassa lignocelulósica utilizando a nossa abordagem não pode ser utilizada diretamente no solo. Necessita de uma transformação química adequada dos grupos fenólicos para o tornar solúvel em água. Em seguida, a lignina pode ser convertida em um quelante natural. Um quelante tem a capacidade de armadilhar minerais do ambiente e facilitar a sua ingestão para a planta. Um quelante também permite que o solo mantenha mais água e pode aumentar a infiltração de água do solo. Além disso, a lenhina modificada pode impedir que certas toxinas presentes no solo atinjam as raízes da cultura. Em essência, a lignina modificada na forma de um quelante em uma formulação potenciadora do solo aumenta as propriedades físicas e químicas do solo, bem como as interações com microrganismos para o desenvolvimento adequado da planta. As percentagens de ácido fúlvico nas formulações do solo podem atingir 15 %. Por conseguinte, são necessárias quantidades relativamente elevadas de lignina para compensar a quantidade de ácidos fúlvicos. Até à data, os lignossulfonatos da polpa de sulfitos são utilizados para potenciadores do solo. Na busca de uma economia circular, estimamos que, a partir da produção total de cerca de 1 600 000 toneladas de azeite virgem em Espanha, o bagaço de azeitona representa mais de 3 milhões de toneladas. A lignina de bagaço de azeitona contém até 37 %, o que se traduz em mais de 1 milhão de toneladas de lignina geradas em Espanha. Isto equivaleria à produção global de lignina isolada para a produção de lignossulfonato. As propriedades físico-químicas da lignina dependem muito do método de extração. Desenvolvemos uma metodologia sustentável usando um líquido iônico reciclável. Ao contrário dos lignossulfonatos, o peso molecular da lignina que obtemos é maior (mais de 30.000 Da), com um teor muito baixo de cinzas e alta pureza. Acreditamos que a lignina modificada de bagaço de azeitona pode substituir ácidos fúlvicos e lignossulfonatos de formulações de intensificadores de solo. (Portuguese)
18 August 2022
0 references
Oliivijääk on suure ligniinisisaldusega (>25 %) jäätmed, mis tekivad suurtes kogustes. Ligniin on lõhnatu fenoolpolümeer, mis ei lahustu vees. Lignosulfonaate kasutatakse fulviinhappe asendajatena mullapalsamites. Selles suhtes võib nendes preparaatides kaaluda ligniinipõhiseid ühendeid fulviinhappel põhinevates materjalides. Fulvic happed on looduslikud kelaatorid, mis hõlbustavad põllukultuuride imendumist ja toitainete kasutamist. Me arvame, et lignotselluloosist saadud ligniin (oliivijääk) võib asendada mullapalsamitest pärit fulviinhappeid, nagu lignosulfonaadid praegu teevad. Siiski ei saa lignotselluloosi biomassist eraldatud ligniini meie lähenemisviisi abil kasutada otse pinnasesse. See vajab fenoolrühmade asjakohast keemilist muundamist, et muuta see vees lahustuvaks. Siis saab ligniini muuta looduslikuks kelaatoriks. Kelaatoril on võime kinni püüda keskkonnast mineraale ja hõlbustada nende allaneelamist tehases. Kelaator võimaldab mulda ka rohkem vett hoida ja võib suurendada pinnasesse sisseimbumist. Lisaks võib modifitseeritud ligniin takistada teatavate mullas leiduvate toksiinide jõudmist põllukultuuride juurteni. Sisuliselt suurendab modifitseeritud ligniin mullatugevdaja koostises kelaatori kujul mulla füüsikalisi ja keemilisi omadusi ning koostoimet mikroorganismidega taimede õige arengu jaoks. Fulviinhappe sisaldus mulla koostises võib olla kuni 15 %. Seetõttu on fulviinhappe koguse kompenseerimiseks vaja suhteliselt suuri ligniinikoguseid. Praeguseks kasutatakse mullatugevdajatena sulfittselluloosist saadud lignosulfonaate. Ringmajanduse saavutamiseks prognoosime, et umbes 1 600 000 tonni neitsioliiviõli kogutoodangust Hispaanias moodustab oliivijääk üle 3 miljoni tonni. Oliivijääkidest saadud ligniin sisaldab kuni 37 %, mis on tõlgitud rohkem kui 1 miljoni tonni Hispaanias toodetud ligniiniks. See oleks võrdne lignosulfonaadi tootmiseks eraldatud ligniini ülemaailmse tootmisega. Ligniini füüsikalis-keemilised omadused sõltuvad suurel määral ekstraheerimismeetodist. Oleme välja töötanud jätkusuutliku metoodika, kasutades ringlussevõetavat ioonvedelikku. Erinevalt lignosulfonaatidest on meie saadava ligniini molekulmass suurem (üle 30 000 Da), väga madala tuhasisaldusega ja kõrge puhtusastmega. Usume, et oliivijääkidest saadud modifitseeritud ligniin võib asendada fulviinhappeid ja lignosulfonaate mullatugevdajate preparaatidest. (Estonian)
18 August 2022
0 references
Az olívapogácsa magas (>25%) lignintartalmú hulladék, amely nagy mennyiségben keletkezik. A lignin egy szagtalan fenolpolimer, amely vízben nem oldódik. A lignoszulfonátokat talajjavító szerekben a fulvicsav helyettesítőjeként használják. E tekintetben a ligninalapú vegyületek az említett készítményekben a fulvicsav-anyagokon belül figyelembe vehetők. A Fulvic savak természetes kelátorok, amelyek megkönnyítik a növények felszívódását és a tápanyagok felhasználását. Úgy véljük, hogy a lignocellulóz-tartalmú anyagból (olívapogácsa) származó lignin helyettesítheti a talajjavítókból származó fulvicsavakat, ahogy azt jelenleg a lignoszulfonátok teszik. A lignocellulóz-tartalmú biomasszából kivont lignin azonban a mi megközelítésünkkel nem használható fel közvetlenül a talajba. A fenolcsoportok megfelelő kémiai átalakítására van szükség ahhoz, hogy vízben oldható legyen. Ezután a lignin természetes kelátképzővé alakítható. A kelátképző képes arra, hogy csapdába ejtse az ásványokat a környezetből, és megkönnyítse azok lenyelését az üzem számára. A kelátor azt is lehetővé teszi, hogy a talaj több vizet tartson, és növelheti a talaj beszivárgását. Ezenkívül a módosított lignin megakadályozhatja, hogy a talajban jelen lévő bizonyos toxinok elérjék a termés gyökereit. Lényegében a módosított lignin kelátor formájában talajjavító készítményben növeli a talaj fizikai és kémiai tulajdonságait, valamint a mikroorganizmusokkal való kölcsönhatásokat a megfelelő növényfejlesztés érdekében. A fulvicsav százalékos aránya a talaj összetételében akár 15% is lehet. Ezért viszonylag nagy mennyiségű ligninre van szükség a fulvicsavak mennyiségének kompenzálásához. A mai napig a szulfitpépezésből származó lignoszulfonátokat talajjavító szerekhez használják. A körforgásos gazdaság megvalósítása érdekében úgy becsüljük, hogy a spanyolországi 1 600 000 tonna szűz olívaolaj össztermeléséből az olívapogácsa több mint 3 millió tonnát tesz ki. Az olívapogácsából származó lignin 37%-ot tartalmaz, ami több mint 1 millió tonna Spanyolországban termelt ligninnek felel meg. Ez egyenlő lenne az elszigetelt lignin termelésével a lignoszulfonát előállításához. A lignin fizikai-kémiai tulajdonságai nagymértékben függnek az extrakciós módszertől. Fenntartható módszertant dolgoztunk ki újrahasznosítható ionos folyadék felhasználásával. Ellentétben a lignoszulfonátokkal, a lignin molekulatömege magasabb (több mint 30 000 Da), nagyon alacsony hamutartalmú és nagy tisztaságú. Úgy véljük, hogy az olívapogácsából származó módosított lignin helyettesítheti a talajjavító készítményekből származó fulvicsavakat és lignoszulfonátokat. (Hungarian)
18 August 2022
0 references
Маслиненото кюспе е отпадък с високо съдържание на лигнин (>25 %) и генериран в големи количества. Лигнинът е фенолен полимер без мирис, който е неразтворим във вода. Лигносулфонати се използват като заместители на фулвиновата киселина в подобрителите на почвата. В това отношение съединенията на основата на лигнин могат да бъдат разглеждани в състава на фулвиновата киселина в тези формули. Фулвиновите киселини са естествени хелатори, които улесняват усвояването на културите и използването на хранителни вещества. Предвиждаме лигнинът от лигноцелулозни материали (маслиново кюспе) да може да замени фулвиновите киселини от подобрителите на почвата, както правят понастоящем лигносулфонатите. Извличането на лигнин от лигноцелулозната биомаса чрез нашия подход обаче не може да се използва директно в почвата. Тя се нуждае от подходяща химическа трансформация на фенолните групи, за да стане водоразтворима. След това лигнинът може да се превърне в естествен хелатор. Хелаторът има способността да улавя минерали от околната среда и да улеснява поглъщането им за растението. Хелаторът също така дава възможност на почвата да запази повече вода и може да увеличи проникването на вода в почвата. Освен това модифицираният лигнин може да попречи на някои токсини, присъстващи в почвата, да достигнат корените на културите. По същество модифицираният лигнин под формата на хелатор в състава на подобрителя на почвата увеличава физичните и химичните свойства на почвата, както и взаимодействията с микроорганизмите за правилното развитие на растенията. Процентът на фулвиновата киселина в почвените формулировки може да достигне 15 %. Поради това са необходими относително високи количества лигнин, за да се компенсира количеството фулвинови киселини. Към днешна дата лигносулфонати от сулфитна целулоза се използват за подобрители на почвата. В стремежа към кръгова икономика Сметната палата изчислява, че от общото производство на около 1 600 000 тона необработено маслиново масло в Испания, маслиненото кюспе представлява повече от 3 милиона тона. Лигнинът от маслинено кюспе съдържа до 37 %, което се изразява в повече от 1 милион тона лигнин, произведен в Испания. Това би се равнявало на световното производство на изолиран лигнин за производство на лигносулфонат. Физикохимичните свойства на лигнина са силно зависими от метода на екстракция. Разработихме устойчива методология с използване на рециклируема йонна течност. За разлика от лигносулфонатите, молекулното тегло на лигнина, което получаваме, е по-високо (над 30 000 Da), с много ниско съдържание на пепел и висока чистота. Вярваме, че модифицираният лигнин от маслинено кюспе може да замени фулвиновите киселини и лигносулфонати от почвени подобрители. (Bulgarian)
18 August 2022
0 references
Alyvuogių išspaudos yra atliekos, kuriose yra didelis lignino kiekis (> 25 %) ir susidaro dideli kiekiai. Ligninas yra bekvapis fenolio polimeras, netirpus vandenyje. Lignosulfonatai naudojami kaip fulvo rūgšties pakaitalai dirvožemio kondicionieriuose. Šiuo atžvilgiu lignino pagrindo junginiai gali būti laikomi šių preparatų sudėtyje esančiose fulvo rūgšties medžiagose. Fulvic rūgštys yra natūralūs chelatai, kurie palengvina pasėlių absorbciją ir maistinių medžiagų naudojimą. Mes numatome, kad ligninas iš lignoceliuliozės medžiagos (alyvuogių išspaudos) gali pakeisti fulvic rūgštis iš dirvožemio kondicionierių, kaip šiuo metu daro lignosulfonatai. Tačiau naudojant mūsų metodą išgautas ligninas iš lignoceliuliozės biomasės negali būti naudojamas tiesiai į dirvožemį. Jam reikalingas tinkamas cheminis fenolio grupių virsmas, kad jis tirptų vandenyje. Tada ligninas gali būti konvertuojamas į natūralų chelatą. Chelatorius gali gaudyti mineralus iš aplinkos ir palengvinti jų nurijimą augalui. Chelatas taip pat leidžia dirvožemiui išlaikyti daugiau vandens ir gali padidinti vandens infiltraciją į dirvožemį. Be to, modifikuotas ligninas gali užkirsti kelią tam tikriems dirvožemyje esantiems toksinams pasiekti pasėlių šaknis. Iš esmės modifikuotas ligninas, kaip chelatas dirvožemio stipriklio formoje, padidina fizines ir chemines dirvožemio savybes, taip pat sąveiką su mikroorganizmais, kad tinkamai augtų. Fulvorūgšties procentinė dalis dirvožemiuose gali siekti net 15 %. Todėl, siekiant kompensuoti fulvic rūgščių kiekį, reikia palyginti didelių lignino kiekių. Iki šiol lignosulfonatai, gauti iš sulfitinės celiuliozės, naudojami dirvožemio stiprikliuose. Siekdami žiedinės ekonomikos, mes apskaičiavome, kad iš visos Ispanijoje pagaminamo apie 1600000 tonų pirmojo spaudimo alyvuogių aliejaus alyvuogių išspaudos sudaro daugiau nei 3 mln. tonų. Ligninas iš alyvuogių išspaudų yra iki 37 %, o tai verčiama į daugiau nei 1 milijoną tonų lignino, pagaminto Ispanijoje. Tai prilygtų pasaulinei izoliuoto lignino gamybai lignosulfonatų gamybai. Lignino fizinės ir cheminės savybės labai priklauso nuo ekstrahavimo metodo. Sukūrėme tvarią metodiką, naudodami perdirbamą joninį skystį. Skirtingai nuo lignosulfonatų, lignino molekulinė masė, kurią mes gauname, yra didesnė (daugiau nei 30 000 Da), turinti labai mažą pelenų kiekį ir didelį grynumą. Manome, kad modifikuotas ligninas iš alyvuogių išspaudų gali pakeisti fulvic rūgštis ir lignosulfonatus iš dirvožemio stipriklių. (Lithuanian)
18 August 2022
0 references
Komina maslina je otpad s visokim udjelom lignina (> 25 %) i nastaje u velikim količinama. Lignin je fenolni polimer bez mirisa koji je netopljiv u vodi. Lignosulfonati se koriste kao nadomjesci fulvinske kiseline u poboljšivačima tla. U tom se pogledu u tim formulacijama mogu razmatrati spojevi na bazi lignina u materijalima fulvinske kiseline. Fulvicne kiseline prirodni su kelatori koji olakšavaju apsorpciju i korištenje hranjivih tvari. Predviđamo da lignin od lignoceluloznog materijala (maslina) može zamijeniti fulvicne kiseline iz poboljšivača tla, kao što to trenutno čine lignosulfonati. Međutim, izvađen lignin iz lignocelulozne biomase primjenom našeg pristupa ne može se koristiti izravno u tlo. Potrebna mu je odgovarajuća kemijska transformacija fenolnih skupina kako bi postala topljiva u vodi. Tada se lignin može pretvoriti u prirodni kelator. Kelator ima kapacitet hvatanja minerala iz okoliša i olakšavanja njihova gutanja u biljci. Kelator također omogućuje tlu da zadrži više vode i može povećati infiltraciju vode u tlo. Osim toga, modificirani lignin može spriječiti da određeni toksini prisutni u tlu dospiju do korijena usjeva. U biti, modificirani lignin u obliku kelatora u formulaciji pojačivača tla povećava fizikalna i kemijska svojstva tla, kao i interakcije s mikroorganizmima za pravilan razvoj biljaka. Postotak fulvinske kiseline u formulacijama tla može biti visok i do 15 %. Stoga su potrebne relativno visoke količine lignina kako bi se nadoknadila količina fulvinih kiselina. Do danas se za pojačivače tla upotrebljavaju lignosulfonati iz pulpe sulfita. U potrazi za kružnom ekonomijom procjenjujemo da od ukupne proizvodnje od oko 1.600.000 tona djevičanskog maslinovog ulja u Španjolskoj, komina maslina predstavlja više od 3 milijuna tona. Lignin iz komine maslina sadrži do 37 %, što se prevodi u više od milijun tona lignina proizvedenog u Španjolskoj. To bi bilo jednako globalnoj proizvodnji izoliranog lignina za proizvodnju lignosulfonata. Fizikalno-kemijska svojstva lignina uvelike ovise o metodi ekstrakcije. Razvili smo održivu metodologiju koristeći ionsku tekućinu koja se može reciklirati. Za razliku od lignosulfonata, molekularna težina lignina koju dobijemo veća je (preko 30.000 Da), s vrlo niskim sadržajem pepela i visokom čistoćom. Vjerujemo da modificirani lignin iz komine maslina može zamijeniti fulvinske kiseline i lignosulfonate iz formulacija pojačivača tla. (Croatian)
18 August 2022
0 references
Olivrestprodukter är ett avfall med hög ligninhalt (>25 %) som genereras i stora volymer. Lignin är en luktfri fenolpolymer som är olöslig i vatten. Lignosulfonater används som ersättning för fulvsyra i jordförbättringsmedel. I detta avseende kan ligninbaserade föreningar beaktas i ligninsyramaterial i dessa beredningar. Fulvic acids är naturliga kelatbildare, som underlättar grödans absorption och användning av näringsämnen. Vi räknar med att lignin från lignocellulosahaltigt material (olivpressar) kan ersätta fulvsyra från jordförbättringsmedel som lignosulfonater för närvarande gör. Utvunnet lignin från lignocellulosabaserad biomassa med vårt tillvägagångssätt kan dock inte användas direkt i marken. Den behöver en lämplig kemisk omvandling av de fenoliska grupperna för att göra den vattenlöslig. Sedan kan lignin omvandlas till en naturlig kelatator. En kelatator har kapacitet att fånga mineraler från miljön och underlätta deras intag för anläggningen. En kelatator gör det också möjligt för jorden att hålla mer vatten och kan öka vatteninfiltrationen i jorden. Dessutom kan modifierat lignin hindra vissa toxiner i jorden från att nå grödans rötter. I huvudsak, modifierat lignin i form av en kelatator i en jord förstärkare formulering ökar jordens fysiska och kemiska egenskaper samt interaktioner med mikroorganismer för rätt växtutveckling. Andelen fulvsyra i jordberedningar kan vara så hög som 15 %. Därför behövs relativt höga mängder lignin för att kompensera mängden fulvsyra. Hittills används lignosulfonater från sulfitmassa för jordförstärkningsmedel. I strävan efter en cirkulär ekonomi uppskattar vi att olivresterna från den totala produktionen på cirka 1 600 000 ton jungfruolja i Spanien utgör mer än 3 miljoner ton. Lignin från olivrestprodukter innehåller upp till 37 %, vilket omsätts till mer än 1 miljon ton lignin som genereras i Spanien. Detta skulle motsvara den globala produktionen av isolerat lignin för lignosulfonatproduktion. Ligninets fysikalisk-kemiska egenskaper är i hög grad beroende av extraktionsmetoden. Vi har utvecklat en hållbar metodik med en återvinningsbar jonvätska. Till skillnad från lignossulfonater är ligninets molekylvikt högre (över 30 000 Da), med en mycket låg askhalt och hög renhet. Vi tror att modifierat lignin från olivrestprodukter kan ersätta fulvsyra och lignosulfonater från jordförstärkande beredningar. (Swedish)
18 August 2022
0 references
Resturile de măsline sunt deșeuri cu un conținut ridicat de lignină (>25 %) și sunt generate în volume mari. Lignina este un polimer fenolic inodoros care este insolubil în apă. Lignosulfonații sunt utilizați ca înlocuitori ai acidului fulvic în balsamurile de sol. În acest sens, compușii pe bază de lignină pot fi luați în considerare în materialele acidului fulvic în formulele respective. Acizii fulvici sunt chelatori naturali, care facilitează absorbția culturilor și utilizarea nutrienților. Ne gândim că lignina din materialul lignocelulozic (pompă de măsline) poate înlocui acizii fulvici din balsamurile de sol, așa cum fac în prezent lignosulfonații. Cu toate acestea, lignina extrasă din biomasa lignocelulozică folosind abordarea noastră nu poate fi utilizată direct în sol. Este nevoie de o transformare chimică adecvată a grupurilor fenolice pentru a o face solubilă în apă. Apoi, lignina poate fi transformată într-un chelator natural. Un chelator are capacitatea de a prinde minerale din mediul înconjurător și de a facilita ingestia acestora pentru plantă. Un chelator permite, de asemenea, solului să păstreze mai multă apă și poate crește infiltrarea apei în sol. În plus, lignina modificată poate împiedica anumite toxine prezente în sol să ajungă la rădăcinile culturii. În esență, lignina modificată sub forma unui chelator într-o formulă amelioratoare a solului crește proprietățile fizice și chimice ale solului, precum și interacțiunile cu microorganismele pentru dezvoltarea adecvată a plantelor. Procentele de acid fulvic în formulele de sol pot fi de până la 15 %. Prin urmare, sunt necesare cantități relativ mari de lignină pentru a compensa cantitatea de acizi fulvici. Până în prezent, lignosulfonații din celuloză cu sulfit sunt utilizați pentru amelioratorii de sol. În continuarea unei economii circulare, estimăm că, din producția totală de aproximativ 1 600 000 de tone de ulei de măsline virgin din Spania, resturile de măsline reprezintă peste 3 milioane de tone. Lignina din resturi de măsline conține până la 37 %, ceea ce se traduce în peste 1 milion de tone de lignină generată în Spania. Aceasta ar fi egală cu producția globală de lignină izolată pentru producția de lignosulfonat. Proprietățile fizico-chimice ale ligninei depind în mare măsură de metoda de extracție. Am dezvoltat o metodologie durabilă folosind un lichid ionic reciclabil. Spre deosebire de lignosulfonați, greutatea moleculară a ligninei pe care o obținem este mai mare (peste 30.000 Da), cu un conținut foarte scăzut de cenușă și puritate ridicată. Credem că lignina modificată din resturi de măsline poate înlocui acizii fulvici și lignosulfonații din formulările amelioratorilor de sol. (Romanian)
18 August 2022
0 references
Oljčne tropine so odpadki z visoko vsebnostjo lignina (> 25 %) in nastajajo v velikih količinah. Lignin je fenolni polimer brez vonja, ki je netopen v vodi. Lignosulfonati se uporabljajo kot nadomestki fulvic kisline v napravah za izboljšanje tal. V zvezi s tem se lahko spojine na osnovi lignina obravnavajo v materialih fulvic kisline v navedenih formulacijah. Fulvic kisline so naravni kelatorji, ki olajšajo absorpcijo pridelka in uporabo hranil. Predvidevamo, da lahko lignin iz lignoceluloznega materiala (olivnih tropin) nadomesti fulvic kisline iz naprav za izboljšanje tal, kot to trenutno počnejo lignosulfonati. Vendar pridobljenega lignina iz lesne celuloze z uporabo našega pristopa ni mogoče uporabiti neposredno v tla. Potrebna je ustrezna kemična transformacija fenolnih skupin, da bo topna v vodi. Nato se lahko lignin pretvori v naravni kelator. Kelator ima sposobnost pasti mineralov iz okolja in olajša njihovo zaužitje za obrat. Kelator omogoča tudi, da tla hranijo več vode in lahko povečajo infiltracijo vode v tla. Poleg tega lahko modificirani lignin prepreči, da bi nekateri toksini, prisotni v tleh, dosegli korenine pridelka. V bistvu modificiran lignin v obliki kelatorja v formulaciji ojačevalca tal poveča fizikalne in kemijske lastnosti tal ter interakcije z mikroorganizmi za pravilen razvoj rastlin. Odstotek fulvic kisline v formulacijah tal je lahko do 15 %. Zato so za nadomestitev količine fulvicnih kislin potrebne razmeroma velike količine lignina. Do danes se za ojačevalce tal uporabljajo lignosulfonati iz sulfitne celuloze. V prizadevanju za krožno gospodarstvo ocenjujemo, da glede na skupno proizvodnjo približno 1.600.000 ton deviškega oljčnega olja v Španiji oljčne tropine predstavljajo več kot 3 milijone ton. Lignin iz oljčnih tropin vsebuje do 37 %, kar se pretvori v več kot milijon ton lignina, pridobljenega v Španiji. To bi bilo enako svetovni proizvodnji izoliranega lignina za proizvodnjo lignosulfonata. Fizikalno-kemijske lastnosti lignina so zelo odvisne od metode ekstrakcije. Razvili smo trajnostno metodologijo z uporabo ionske tekočine, ki jo je mogoče reciklirati. Za razliko od lignosulfonatov je molekulska masa lignina, ki ga dobimo, višja (več kot 30.000 Da), z zelo nizko vsebnostjo pepela in visoko čistostjo. Verjamemo, da modificirani lignin iz oljčnih tropin lahko nadomesti fulvic kisline in lignosulfonate iz formulacij ojačevalcev tal. (Slovenian)
18 August 2022
0 references
Wytłoki z oliwek są odpadami o wysokiej zawartości ligniny (>25 %) i wytwarzanymi w dużych ilościach. Lignina jest bezwonny polimer fenolowy, który jest nierozpuszczalny w wodzie. Lignosulfoniany są stosowane jako substytuty kwasu fulwowego w odżywkach glebowych. Pod tym względem związki na bazie ligniny mogą być brane pod uwagę w materiałach kwasu fulwowego w tych preparatach. Kwasy Fulvic są naturalnymi chelatorami, które ułatwiają wchłanianie i stosowanie składników odżywczych. Przewidujemy, że lignina z materiału lignocelulozowego (wytłoki z oliwek) może zastąpić kwasy fulwiowe z odżywek glebowych, tak jak obecnie czynią to lignosulfoniany. Jednakże lignina ekstrahowana z biomasy lignocelulozowej przy użyciu naszego podejścia nie może być stosowana bezpośrednio do gleby. Potrzebuje odpowiedniej przemiany chemicznej grup fenolowych, aby była rozpuszczalna w wodzie. Następnie lignina może być przekształcona w naturalny chelator. Chelator ma zdolność do wydobywania minerałów ze środowiska i ułatwia ich połknięcie dla zakładu. Chelator umożliwia również glebie utrzymanie większej ilości wody i może zwiększyć przenikanie wody do gleby. Ponadto modyfikowana lignina może uniemożliwić dotarcie niektórych toksyn obecnych w glebie do korzeni upraw. W istocie zmodyfikowana lignina w postaci chelatora w składzie wzmacniacza gleby zwiększa właściwości fizyczne i chemiczne gleby, a także interakcje z mikroorganizmami w celu prawidłowego rozwoju roślin. Procent kwasu fulwowego w postaci użytkowej gleby może wynosić nawet 15 %. W związku z tym potrzebne są stosunkowo duże ilości ligniny, aby zrekompensować ilość kwasów fulwowych. Do tej pory do wzbogacania gleby stosuje się lignosulfoniany z roztwarzania siarczynowego. W dążeniu do gospodarki o obiegu zamkniętym szacujemy, że z całkowitej produkcji około 1 600 000 ton oliwy z oliwek z pierwszego tłoczenia w Hiszpanii wytłoki z oliwek stanowią ponad 3 miliony ton. Lignina z wytłoczyn oliwnych zawiera do 37 %, co przekłada się na ponad 1 mln ton ligniny wytwarzanej w Hiszpanii. Odpowiadałoby to globalnej produkcji izolowanej ligniny do produkcji lignosulfonianów. Właściwości fizykochemiczne ligniny są w dużym stopniu zależne od metody ekstrakcji. Opracowaliśmy zrównoważoną metodologię wykorzystującą nadający się do recyklingu płyn jonowy. W przeciwieństwie do lignosulfonianów, masa cząsteczkowa ligniny, którą otrzymujemy, jest wyższa (ponad 30 000 Da), o bardzo niskiej zawartości popiołu i wysokiej czystości. Uważamy, że modyfikowana lignina z wytłoczyn z oliwek może zastąpić kwasy fulwowe i lignosulfoniany z preparatów wzmacniających glebę. (Polish)
18 August 2022
0 references
Lleida
0 references
21 December 2023
0 references
Identifiers
IU68-016979
0 references