Improving West Harbour - Old City Harbour mobility flows with smart solutions (Q4302653): Difference between revisions
Jump to navigation
Jump to search
(Removed claim: summary (P836): Mobilitāte Eiropā pieaug. Prāmju savienojums starp Helsinku West Harbour un Tallinas vecpilsētas ostu ir viens no noslogotākajiem pasaulē ar vairāk nekā 8 miljoniem ikgadējo pasažieru. Ziemeļjūras-Baltijas TEN T pamatkoridors tiekas ar Skandināvijas-Vidusjūras TEN T pamatkoridoru Helsinkos, tādējādi kļūstot par galveno mezglu Ziemeļeiropas transporta tīklos. Tomēr pašreizējā satiksme rada ievērojamus sastrēgumus, troksni un citas negatīvas sek...) |
(Removed claim: summary (P836): Mobilita v Evropě roste. Trajektové spojení mezi Helsinki West Harbour a Tallinn Old City Harbour je jedním z nejrušnějších na světě s více než 8 miliony pasažérů ročně. Severní moře – Baltský hlavní koridor TEN T se setkává se skandinávsko-středomořským hlavním koridorem TEN T v Helsinkách, a je tak klíčovým uzlem v dopravních sítích severní Evropy. Současná doprava však již způsobuje značné přetížení dopravy, hluk a další negativní externali...) |
||||||||||||||
| Property / summary | |||||||||||||||
| Property / summary: Mobilita v Evropě roste. Trajektové spojení mezi Helsinki West Harbour a Tallinn Old City Harbour je jedním z nejrušnějších na světě s více než 8 miliony pasažérů ročně. Severní moře – Baltský hlavní koridor TEN T se setkává se skandinávsko-středomořským hlavním koridorem TEN T v Helsinkách, a je tak klíčovým uzlem v dopravních sítích severní Evropy. Současná doprava však již způsobuje značné přetížení dopravy, hluk a další negativní externality jak v přístavech, tak v obou městech. Neexistovalo společné plánování mobility a neexistují žádná přeshraniční řešení ITS. Projekt zajišťuje plynulejší integraci různých druhů dopravy v rámci této meziměstské a přeshraniční dopravy s plánováním a pilotním řízením řešení založených na informačních a komunikačních technologiích s cílem zkrátit dobu přepravy cestujících i nákladu. Lepší tok snižuje jak čas strávený vozidly v přístavních oblastech, tak plynulost dopravního toku. Tím se také sníží emise CO2 a hluk. Nedostatek inteligentních dopravních systémů (ITS) byl také popsán jako jeden z hlavních chybějících spojů pro Severní moře Baltského koridoru. Přeshraniční přístup je nezbytný k zajištění komplexních zkušeností s mobilitou zaměřených na uživatele, jakož i k lepšímu plánování: stejné nebo podobné nástroje pro uživatele mobility v obou přístavech, nástroje pro provozovatele trajektů, městské plánovače a údaje. Projekt přímo přispívá k ukazatelům programů ve střední části Baltského moře R3.3 a R3.1 prostřednictvím pilotního projektu inteligentních řešení, která zkracují dobu cestování. Projekt přispívá k těmto cílům také nepřímo: přispíváním k otevřeným datům a otevřeným zdrojovým zdrojům umožňujícím další inovace a plánováním mobility (SUMP), které dále umožňují a usilují o zkrácení doby cestování v mobilitě. Projekt také vytváří tržní reference pro společnosti poskytující řešení inteligentních portů. (Czech) / rank | |||||||||||||||
| Property / summary: Mobilita v Evropě roste. Trajektové spojení mezi Helsinki West Harbour a Tallinn Old City Harbour je jedním z nejrušnějších na světě s více než 8 miliony pasažérů ročně. Severní moře – Baltský hlavní koridor TEN T se setkává se skandinávsko-středomořským hlavním koridorem TEN T v Helsinkách, a je tak klíčovým uzlem v dopravních sítích severní Evropy. Současná doprava však již způsobuje značné přetížení dopravy, hluk a další negativní externality jak v přístavech, tak v obou městech. Neexistovalo společné plánování mobility a neexistují žádná přeshraniční řešení ITS. Projekt zajišťuje plynulejší integraci různých druhů dopravy v rámci této meziměstské a přeshraniční dopravy s plánováním a pilotním řízením řešení založených na informačních a komunikačních technologiích s cílem zkrátit dobu přepravy cestujících i nákladu. Lepší tok snižuje jak čas strávený vozidly v přístavních oblastech, tak plynulost dopravního toku. Tím se také sníží emise CO2 a hluk. Nedostatek inteligentních dopravních systémů (ITS) byl také popsán jako jeden z hlavních chybějících spojů pro Severní moře Baltského koridoru. Přeshraniční přístup je nezbytný k zajištění komplexních zkušeností s mobilitou zaměřených na uživatele, jakož i k lepšímu plánování: stejné nebo podobné nástroje pro uživatele mobility v obou přístavech, nástroje pro provozovatele trajektů, městské plánovače a údaje. Projekt přímo přispívá k ukazatelům programů ve střední části Baltského moře R3.3 a R3.1 prostřednictvím pilotního projektu inteligentních řešení, která zkracují dobu cestování. Projekt přispívá k těmto cílům také nepřímo: přispíváním k otevřeným datům a otevřeným zdrojovým zdrojům umožňujícím další inovace a plánováním mobility (SUMP), které dále umožňují a usilují o zkrácení doby cestování v mobilitě. Projekt také vytváří tržní reference pro společnosti poskytující řešení inteligentních portů. (Czech) / qualifier | |||||||||||||||
| |||||||||||||||
Revision as of 11:51, 9 February 2024
Project Q4302653 in Finland, Estonia
| Language | Label | Description | Also known as |
|---|---|---|---|
| English | Improving West Harbour - Old City Harbour mobility flows with smart solutions |
Project Q4302653 in Finland, Estonia |
Statements
1,443,838.72 Euro
0 references
1,822,648.83 Euro
0 references
79.22 percent
0 references
1 September 2016
0 references
31 August 2019
0 references
City of Helsinki
0 references
59°25'21.76"N, 24°48'4.25"E
0 references
60°9'59.72"N, 24°57'3.42"E
0 references
60°17'38.65"N, 25°2'24.68"E
0 references
59°21'28.80"N, 24°37'55.31"E
0 references
60°10'5.63"N, 24°57'8.17"E
0 references
59°26'3.48"N, 24°44'38.33"E
0 references
Mobility is growing in Europe. The ferry connection between Helsinki West Harbour and Tallinn Old City Harbour is one of the busiest in the world with over 8 million annual passangers. The North Sea - Baltic TEN T Core corridor meets Scandinavian-Mediterranean TEN T core corridor at Helsinki, thus being a key node in the transport networks of northern Europe. Yet, already the current traffic creates substantial congestion, noise and other negative externalities at both ports and at both cities. There has not been common mobility planning and there are no cross-border ITS solutions. The project provides more fluent integration of different transport modes of this inter-city and cross-border traffic with planning and piloting of ICT-driven solutions, in order to reduce time in transportation for both passengers and cargo. The better flow reduces both time vehicles spend in port areas as well as the fluency of the traffic flow. This will also reduce CO2 emissions and noise. Also, lack of Intelligent Transport Systems (ITS) has been described as one of main missing links for the North Sea Baltic corridor. Cross-border approach is needed in order ensure end-to-end user-centric experience of the mobility as well as better planning: same or similar tools for the mobility users on both ports, tools for the ferry operators, urban planners, and data. Project contributes directly to the Central Baltic programme indicators R3.3 and R3.1 by piloting smart solutions that will reduce the travel time. The project contributes to these targets also indirectly: by contributing to open data and open source enablers for further innovations, and by mobility planning (SUMP) that further enable and drive towards travel time reduction in the mobility. Project creates also market references for smart port solution provider companies. (English)
0 references
Mobiliteten vokser i Europa. Færgeforbindelsen mellem Helsinki West Harbour og Tallinn Old City Harbour er en af de travleste i verden med over 8 millioner årlige passangers. TEN T-hovedkorridoren Nordsø-Østersøen møder TEN T-hovedkorridoren mellem Skandinavien og Middelhavet i Helsingfors og er dermed et nøgleknudepunkt i Nordeuropas transportnet. Men allerede den nuværende trafik skaber betydelig overbelastning, støj og andre negative eksternaliteter i både havne og i begge byer. Der har ikke været fælles mobilitetsplanlægning, og der findes ingen grænseoverskridende ITS-løsninger. Projektet giver en mere flydende integration af forskellige transportformer i denne intercitytrafik og grænseoverskridende trafik med planlægning og pilotprojekter af ikt-drevne løsninger med henblik på at reducere transporttiden for både passagerer og gods. Det bedre flow reducerer både den tid, køretøjerne bruger i havneområder, og trafikstrømmens flydende karakter. Dette vil også reducere CO2-udledningen og støjen. Manglen på intelligente transportsystemer (ITS) er også blevet beskrevet som en af de vigtigste manglende forbindelser til Østersøkorridoren. Der er behov for en grænseoverskridende tilgang for at sikre end-to-end-brugerorienterede erfaringer med mobilitet samt bedre planlægning: samme eller lignende værktøjer for mobilitetsbrugere i begge havne, værktøjer til færgeoperatører, byplanlæggere og data. Projektet bidrager direkte til de centrale baltiske programindikatorer R3.3 og R3.1 ved at afprøve intelligente løsninger, der vil reducere rejsetiden. Projektet bidrager også indirekte til disse mål: ved at bidrage til åbne data og open source katalysatorer for yderligere innovation og gennem mobilitetsplanlægning (SUMP), der yderligere muliggør og fremmer en reduktion af rejsetiden i mobiliteten. Project skaber også markedsreferencer for virksomheder, der udbyder smarte havneløsninger. (Danish)
4 November 2022
0 references
Tá an tsoghluaisteacht ag dul i méid san Eoraip. Tá an nasc farantóireachta idir Cuan Heilsincí Thiar agus Cuan Seanchathrach Thaillinn ar cheann de na daoine is gnóthaí ar domhan le breis agus 8 milliún paschontúirt in aghaidh na bliana. Tagann Croí Chonair TEN T na Mara Thuaidh — Mhuir Bhailt le croíchonair Chríoch Lochlann-Mheánmhara TEN T ag Heilsincí, agus dá bhrí sin, is nód lárnach í i ngréasáin iompair thuaisceart na hEorpa. Mar sin féin, cruthaíonn an trácht reatha brú tráchta suntasach, torann agus seachtrachtaí diúltacha eile ag an dá chalafort agus ag an dá chathair. Ní dhearnadh comhphleanáil soghluaisteachta agus níl aon réitigh CCI trasteorann ann. Cuireann an tionscadal comhtháthú níos líofa ar mhodhanna éagsúla iompair an tráchta idirchathrach agus trasteorann seo ar fáil le réitigh atá á dtiomáint ag TFC a phleanáil agus a phíolótú, d’fhonn am iompair do phaisinéirí agus do lastas araon a laghdú. Laghdaíonn an sreabhadh níos fearr an dá uair a chaitheann feithiclí i gceantair chalafoirt chomh maith le líofacht an tsreafa tráchta. Laghdóidh sé sin astaíochtaí CO2 agus torann freisin. Chomh maith leis sin, tá cur síos ar easpa Córas Cliste Iompair (ITS) mar cheann de na príomhnaisc atá in easnamh do chonair Mhuir Bhailt Thuaidh. Tá gá le cur chuige trasteorann chun eispéireas úsáideoir-lárnach ceann go ceann ar an tsoghluaisteacht a áirithiú chomh maith le pleanáil níos fearr: uirlisí céanna nó uirlisí comhchosúla d’úsáideoirí soghluaisteachta ar an dá chalafort, uirlisí do na hoibreoirí farantóireachta, pleanálaithe uirbeacha, agus sonraí. Cuireann an tionscadal go díreach le táscairí chlár Mhuir Bhailt Láir R3.3 agus R3.1 trí réitigh chliste a phíolótú a laghdóidh an t-am taistil. Cuireann an tionscadal leis na spriocanna sin go hindíreach freisin: trí rannchuidiú le sonraí oscailte agus cumasóirí foinse oscailte le haghaidh nuálaíochtaí breise, agus trí phleanáil soghluaisteachta (SUMP) lena gcumasaítear agus lena spreagtar tuilleadh laghdú ar am taistil sa tsoghluaisteacht. Cruthaíonn an tionscadal tagairtí margaidh freisin do chuideachtaí cliste a sholáthraíonn réiteach calafoirt. (Irish)
4 November 2022
0 references
Η κινητικότητα αυξάνεται στην Ευρώπη. Η ακτοπλοϊκή σύνδεση μεταξύ Ελσίνκι West Harbour και Tallinn Old City Harbour είναι ένα από τα πιο πολυσύχναστα στον κόσμο με πάνω από 8 εκατομμύρια επιβάτες ετησίως. Ο κεντρικός διάδρομος Βόρειας Θάλασσας — Βαλτικής TEN T συναντά τον κεντρικό διάδρομο του ΔΕΔ-Μ Σκανδιναβίας-Μεσογείου στο Ελσίνκι, αποτελώντας έτσι κομβικό κόμβο στα δίκτυα μεταφορών της βόρειας Ευρώπης. Ωστόσο, ήδη η τρέχουσα κυκλοφορία δημιουργεί σημαντική συμφόρηση, θόρυβο και άλλες αρνητικές εξωτερικές επιδράσεις τόσο στα λιμάνια όσο και στις δύο πόλεις. Δεν υπήρξε κοινός σχεδιασμός κινητικότητας και δεν υπάρχουν διασυνοριακές λύσεις ITS. Το έργο παρέχει καλύτερη ενοποίηση των διαφόρων τρόπων μεταφοράς αυτής της διακρατικής και διασυνοριακής κυκλοφορίας με τον σχεδιασμό και την πιλοτική εφαρμογή λύσεων που βασίζονται στις ΤΠΕ, προκειμένου να μειωθεί ο χρόνος μεταφοράς τόσο για τους επιβάτες όσο και για το φορτίο. Η καλύτερη ροή μειώνει τόσο το χρόνο παραμονής των οχημάτων στις λιμενικές περιοχές όσο και την ευχέρεια της ροής της κυκλοφορίας. Αυτό θα μειώσει επίσης τις εκπομπές CO2 και τον θόρυβο. Επίσης, η έλλειψη ευφυών συστημάτων μεταφορών (ITS) έχει χαρακτηριστεί ως ένας από τους κύριους ελλείποντες κρίκους για τον διάδρομο της Βόρειας Θάλασσας της Βαλτικής. Απαιτείται διασυνοριακή προσέγγιση προκειμένου να διασφαλιστεί η διατερματική εμπειρία της κινητικότητας με επίκεντρο τον χρήστη, καθώς και καλύτερος σχεδιασμός: ίδια ή παρόμοια εργαλεία για τους χρήστες κινητικότητας και στα δύο λιμάνια, εργαλεία για τους φορείς εκμετάλλευσης πορθμείων, πολεοδόμοι και δεδομένα. Το έργο συμβάλλει άμεσα στους δείκτες του προγράμματος της Κεντρικής Βαλτικής R3.3 και R3.1 μέσω της πιλοτικής εφαρμογής έξυπνων λύσεων που θα μειώσουν τον χρόνο ταξιδιού. Το έργο συμβάλλει επίσης έμμεσα στους στόχους αυτούς: μέσω της συμβολής σε ανοικτά δεδομένα και παράγοντες διευκόλυνσης ανοιχτού κώδικα για περαιτέρω καινοτομίες, καθώς και μέσω του σχεδιασμού κινητικότητας (SUMP) που επιτρέπουν περαιτέρω και οδηγούν στη μείωση του χρόνου ταξιδιού στην κινητικότητα. Το Project δημιουργεί επίσης αναφορές στην αγορά για εταιρείες παροχής λύσεων έξυπνων λιμένων. (Greek)
4 November 2022
0 references
Мобилността в Европа расте. Фериботната връзка между пристанището Хелзинки Уест и пристанището на Стария град в Талин е една от най-натоварените в света с над 8 милиона пътници годишно. Коридорът Северно море — Балтийско море TEN T се среща със скандинавско-средиземноморския основен коридор TEN T в Хелзинки, като по този начин е ключов възел в транспортните мрежи на Северна Европа. При все това настоящият трафик вече създава значителни задръствания, шум и други отрицателни външни фактори в двете пристанища и в двата града. Няма общо планиране на мобилността и няма трансгранични ИТС решения. Проектът осигурява по-плавно интегриране на различните видове транспорт на този междуградски и трансграничен трафик с планирането и пилотирането на решения, основани на ИКТ, за да се намали времето за превоз както на пътниците, така и на товарите. По-добрият поток намалява както времето, прекарано в пристанищните зони, така и плавността на потока на движение. Това също така ще намали емисиите на CO2 и шума. Освен това липсата на интелигентни транспортни системи (ИТС) е описана като една от основните липсващи връзки за коридора на Балтийско море. Необходим е трансграничен подход, за да се гарантира, че мобилността е ориентирана към потребителя от край до край, както и по-добро планиране: едни и същи или подобни инструменти за ползвателите на мобилността и на двете пристанища, инструменти за операторите на фериботи, градоустройственици и данни. Проектът допринася пряко за показателите на програмата за Централната част на Балтийско море R3.3 и R3.1 чрез пилотиране на интелигентни решения, които ще намалят времето за пътуване. Проектът също така косвено допринася за постигането на тези цели: чрез принос към отворените данни и факторите с отворен код за по-нататъшни иновации, както и чрез планиране на мобилността (ПУГМ), които допълнително дават възможност за намаляване на времето за пътуване и водят до намаляване на мобилността. Проектът създава и пазарни референции за компании, предоставящи интелигентни пристанищни решения. (Bulgarian)
4 November 2022
0 references
De mobiliteit groeit in Europa. De veerverbinding tussen Helsinki West Harbour en Tallinn Old City Harbour is een van de drukste ter wereld met meer dan 8 miljoen jaarlijkse passangers. De TEN-kerncorridor Noordzee — Oostzee ontmoet de Scandinavisch-mediterrane TEN-T-kerncorridor in Helsinki en vormt daarmee een sleutelknooppunt in de vervoersnetwerken van Noord-Europa. Toch zorgt het huidige verkeer al voor aanzienlijke congestie, lawaai en andere negatieve externe effecten in zowel havens als in beide steden. Er is geen gemeenschappelijke mobiliteitsplanning geweest en er zijn geen grensoverschrijdende ITS-oplossingen. Het project zorgt voor een vlottere integratie van de verschillende vervoerswijzen van dit intercity- en grensoverschrijdend verkeer met planning en piloting van ICT-gestuurde oplossingen, om de tijd in het vervoer voor zowel passagiers als vracht te verkorten. De betere doorstroming vermindert zowel de tijd die voertuigen doorbrengen in havengebieden als de vloeiende verkeersstroom. Dit zal ook de CO2-uitstoot en geluidshinder verminderen. Ook het ontbreken van intelligente vervoerssystemen (ITS) is beschreven als een van de belangrijkste ontbrekende schakels voor de Noordzeecorridor in de Oostzee. Grensoverschrijdende aanpak is nodig om te zorgen voor end-to-end gebruikersgerichte ervaring met de mobiliteit en een betere planning: dezelfde of soortgelijke hulpmiddelen voor de mobiliteitsgebruikers in beide havens, hulpmiddelen voor de veerbootexploitanten, stedenbouwkundigen en gegevens. Het project draagt rechtstreeks bij aan de indicatoren R3.3 en R3.1 van het programma voor het centrale Oostzeegebied door middel van proefprojecten met slimme oplossingen die de reistijd zullen verkorten. Het project draagt ook indirect bij aan deze doelstellingen: door bij te dragen aan open data en open source enablers voor verdere innovaties, en door mobiliteitsplanning (SUMP) die de mobiliteit verder mogelijk maken en rijden naar reistijdverkorting. Project creëert ook marktreferenties voor bedrijven die slimme havenoplossingen aanbieden. (Dutch)
4 November 2022
0 references
Mobilność rośnie w Europie. Połączenie promowe między Helsinki West Harbour i Tallinn Old City Harbour jest jednym z najbardziej ruchliwych na świecie z ponad 8 milionami pasażerów rocznie. Korytarz bazowy Morza Północnego – Bałtyku TEN T spotyka się ze skandynawsko-śródziemnomorskim korytarzem bazowym TEN T w Helsinkach, co stanowi kluczowy węzeł w sieciach transportowych Europy Północnej. Jednak obecny ruch drogowy powoduje znaczne zatory komunikacyjne, hałas i inne negatywne skutki zewnętrzne zarówno w portach, jak i w obu miastach. Nie było wspólnego planowania mobilności i nie ma transgranicznych rozwiązań w zakresie ITS. Projekt zapewnia płynniejszą integrację różnych rodzajów transportu tego ruchu międzymiastowego i transgranicznego z planowaniem i pilotowaniem rozwiązań opartych na ICT, aby skrócić czas transportu zarówno pasażerów, jak i ładunków. Lepszy przepływ zmniejsza zarówno czas, jaki pojazdy spędzają w portach, jak i płynność przepływu ruchu. Przyczyni się to również do zmniejszenia emisji CO2 i hałasu. Ponadto brak inteligentnych systemów transportowych (ITS) został opisany jako jedno z głównych brakujących połączeń dla korytarza Morza Północnego nad Morzem Bałtyckim. Potrzebne jest podejście transgraniczne, aby zapewnić kompleksowe i ukierunkowane na użytkownika doświadczenia w zakresie mobilności, a także lepsze planowanie: takie same lub podobne narzędzia dla użytkowników mobilności w obu portach, narzędzia dla operatorów promów, urbanistów i danych. Projekt przyczynia się bezpośrednio do wskaźników programu Centralny Bałtyk R3.3 i R3.1 poprzez pilotaż inteligentnych rozwiązań, które skrócą czas podróży. Projekt przyczynia się do realizacji tych celów również pośrednio: poprzez przyczynianie się do tworzenia otwartych danych i otwartych źródeł umożliwiających dalsze innowacje oraz poprzez planowanie mobilności (SUMP), które w dalszym ciągu umożliwiają i dążą do ograniczenia czasu podróży w mobilności. Projekt tworzy również referencje rynkowe dla firm oferujących inteligentne rozwiązania portowe. (Polish)
4 November 2022
0 references
Euroopas kasvab liikuvus. Parvlaevaühendus Helsingi Läänesadama ja Tallinna Vanasadama vahel on üks aktiivsemaid maailmas üle 8 miljoni reisijaga aastas. Põhjamere-Läänemere TEN T põhikoridor kohtub Helsingis asuva Skandinaavia-Vahemere TEN T põhikoridoriga, mis on Põhja-Euroopa transpordivõrkude peamine sõlmpunkt. Ometi tekitab praegune liiklus juba praegu suuri ummikuid, müra ja muid negatiivseid välismõjusid nii sadamates kui ka mõlemas linnas. Ühist liikuvuse kavandamist ei ole tehtud ja puuduvad piiriülesed intelligentsete transpordisüsteemide lahendused. Projekt tagab selle linnadevahelise ja piiriülese liikluse erinevate transpordiliikide sujuvama integreerimise info- ja kommunikatsioonitehnoloogial põhinevate lahenduste kavandamise ja katsetamisega, et vähendada nii reisijate kui ka kaubaveo aega. Parem vool vähendab nii aega, mida sõidukid veedavad sadamaaladel, kui ka liiklusvoo sujuvust. See vähendab ka CO2-heidet ja müra. Intelligentsete transpordisüsteemide (ITS) puudumist on kirjeldatud kui ühte peamist puuduvat ühendust Põhjamere Läänemere koridoris. Piiriülest lähenemisviisi on vaja selleks, et tagada läbiv kasutajakeskne liikuvuskogemus ja parem planeerimine: samad või sarnased vahendid liikuvuse kasutajatele mõlemas sadamas, vahendid parvlaevaettevõtjatele, linnaplaneerijatele ja andmetele. Projekt aitab otseselt kaasa Kesk-Läänemere programmi näitajatele R3.3 ja R3.1, katsetades arukaid lahendusi, mis vähendavad sõiduaega. Projekt aitab nende eesmärkide saavutamisele kaasa ka kaudselt: toetades avatud andmeid ja avatud lähtekoodiga võimalusi edasisteks uuendusteks ning liikuvuse kavandamist, mis võimaldab ja aitab veelgi vähendada liikuvusaega. Projekt loob ka turuviideid arukate sadamalahenduste pakkujatele. (Estonian)
4 November 2022
0 references
La mobilità sta crescendo in Europa. Il collegamento tra Helsinki West Harbour e Tallinn Old City Harbour è uno dei più trafficati al mondo con oltre 8 milioni di passanti annuali. Il corridoio centrale TEN T del Mare del Nord — Baltico incontra il corridoio centrale TEN T scandinavo-mediterraneo a Helsinki, diventando così un nodo chiave nelle reti di trasporto dell'Europa settentrionale. Tuttavia, già l'attuale traffico crea congestione sostanziale, rumore e altre esternalità negative sia nei porti che in entrambe le città. Non esiste una pianificazione comune della mobilità e non esistono soluzioni ITS transfrontaliere. Il progetto prevede un'integrazione più fluente dei diversi modi di trasporto di questo traffico interurbano e transfrontaliero con la pianificazione e la sperimentazione di soluzioni basate sulle TIC, al fine di ridurre i tempi di trasporto sia per i passeggeri che per le merci. Il flusso migliore riduce sia il tempo speso dai veicoli nelle aree portuali sia la fluidità del flusso di traffico. Ciò ridurrà anche le emissioni di CO2 e il rumore. Inoltre, la mancanza di sistemi di trasporto intelligenti (ITS) è stata descritta come uno dei principali collegamenti mancanti per il corridoio del Mar Baltico del Nord. È necessario un approccio transfrontaliero al fine di garantire un'esperienza di mobilità incentrata sull'utente end-to-end e una migliore pianificazione: strumenti identici o simili per gli utenti della mobilità su entrambi i porti, strumenti per gli operatori di traghetti, urbanisti e dati. Il progetto contribuisce direttamente agli indicatori del programma del Baltico centrale R3.3 e R3.1 pilotando soluzioni intelligenti che ridurranno il tempo di viaggio. Il progetto contribuisce anche indirettamente a questi obiettivi: contribuendo alla creazione di dati aperti e abilitanti open source per ulteriori innovazioni, e attraverso la pianificazione della mobilità (SUMP) che consentono ulteriormente e guidano verso la riduzione del tempo di viaggio nella mobilità. Project crea anche riferimenti di mercato per le aziende di soluzioni di porta intelligente. (Italian)
4 November 2022
0 references
Liikkuvuus lisääntyy Euroopassa. Helsingin Länsisataman ja Tallinnan vanhan kaupungin sataman välinen lauttayhteys on yksi maailman vilkkaimmista yli 8 miljoonan matkustajan vuosittaisesta matkustajasta. Pohjanmeri – Baltic TEN T -ydinkäytävä kohtaa Skandinavian ja Välimeren TEN T -ydinkäytävän Helsingissä, mikä on keskeinen solmukohta Pohjois-Euroopan liikenneverkoissa. Nykyinen liikenne aiheuttaa kuitenkin jo nyt huomattavia ruuhkia, melua ja muita kielteisiä ulkoisvaikutuksia molemmissa satamissa ja molemmissa kaupungeissa. Liikkumisen yhteistä suunnittelua ei ole ollut eikä rajat ylittäviä ITS-ratkaisuja ole olemassa. Hanke mahdollistaa tämän kaupunkien ja rajat ylittävän liikenteen eri liikennemuotojen sujuvamman integroinnin tieto- ja viestintäteknisten ratkaisujen suunnitteluun ja pilotointiin, jotta voidaan lyhentää sekä matkustajien että rahdin kuljetukseen kuluvaa aikaa. Parempi virtaus vähentää sekä ajoneuvojen satama-alueilla viettämää aikaa että liikennevirtojen sujuvuutta. Tämä vähentää myös hiilidioksidipäästöjä ja melua. Lisäksi älykkäiden liikennejärjestelmien (ITS) puutetta on kuvattu yhdeksi tärkeimmistä puuttuvista yhteyksistä Pohjanmeren Itämeren käytävällä. Rajat ylittävä lähestymistapa on tarpeen, jotta voidaan varmistaa liikkuvuuden käyttäjäkeskeinen kokemus ja parempi suunnittelu: samat tai samankaltaiset välineet liikkuvuuden käyttäjille molemmissa satamissa, välineet lauttaliikenteen harjoittajille, kaupunkisuunnittelijat ja tiedot. Hanke edistää suoraan Keski-Baltia-ohjelman indikaattoreita R3.3 ja R3.1 pilotoimalla älykkäitä ratkaisuja, jotka lyhentävät matkustusaikaa. Hankkeella edistetään myös välillisesti näitä tavoitteita: osallistumalla avoimen datan ja avoimen lähdekoodin mahdollistajiin uusien innovaatioiden mahdollistamiseksi sekä liikkuvuussuunnittelun (SUMP) avulla, joka mahdollistaa ja edistää liikkumisajan lyhentämistä. Projekti luo myös markkinareferenssit älyporttiratkaisuja tarjoaville yrityksille. (Finnish)
4 November 2022
0 references
Mobilita v Európe rastie. Trajektové spojenie medzi Helsinkami West Harbour a Tallinn Old City Harbour je jedným z najrušnejších na svete s viac ako 8 miliónmi cestujúcich ročne. Základný koridor Severné more – Baltský TEN T sa stretáva so škandinávsko-stredomorským základným koridorom TEN T v Helsinkách, čím je kľúčovým uzlom v dopravných sieťach severnej Európy. Súčasná doprava však už v súčasnosti vytvára značné dopravné zápchy, hluk a ďalšie negatívne externality v prístavoch aj v oboch mestách. Neexistovalo spoločné plánovanie mobility a neexistujú žiadne cezhraničné riešenia IDS. Projekt zabezpečuje plynulejšiu integráciu rôznych druhov dopravy v rámci tejto medzimestskej a cezhraničnej dopravy s plánovaním a pilotným vykonávaním riešení založených na IKT s cieľom skrátiť čas prepravy cestujúcich aj nákladu. Lepší tok znižuje čas strávený vozidlami v prístavných oblastiach, ako aj plynulosť dopravného toku. Tým sa znížia aj emisie CO2 a hluk. Aj nedostatok inteligentných dopravných systémov (IDS) bol opísaný ako jeden z hlavných chýbajúcich spojení pre koridor Severného mora v Baltskom mori. Cezhraničný prístup je potrebný na zabezpečenie skúseností s mobilitou zameranými na koncových používateľov, ako aj na lepšie plánovanie: rovnaké alebo podobné nástroje pre používateľov mobility v oboch prístavoch, nástroje pre prevádzkovateľov trajektov, urbanisti a údaje. Projekt priamo prispieva k ukazovateľom programu v Strednom Baltskom mori R3.3 a R3.1 prostredníctvom pilotných inteligentných riešení, ktoré skrátia čas cesty. Projekt prispieva k dosiahnutiu týchto cieľov aj nepriamo: prispievaním k otvoreným údajom a otvoreným zdrojom umožňujúcim ďalšie inovácie a plánovaním mobility (PUMM), ktoré ešte viac umožňujú a vedú k skráteniu času cestovania v mobilite. Projekt vytvára aj trhové referencie pre spoločnosti poskytujúce inteligentné riešenia portov. (Slovak)
4 November 2022
0 references
Mobilitatea este în creștere în Europa. Conexiunea de feribot între Helsinki West Harbour și Tallinn Old City Harbour este una dintre cele mai aglomerate din lume, cu peste 8 milioane de trecători anual. Coridorul central „Marea Nordului – Marea Baltică TEN T” se întâlnește cu coridorul central TEN T scandinao-mediteraneean de la Helsinki, fiind astfel un nod cheie în rețelele de transport din nordul Europei. Cu toate acestea, traficul actual creează deja congestii substanțiale, zgomot și alte externalități negative în ambele porturi și în ambele orașe. Nu a existat o planificare comună a mobilității și nu există soluții STI transfrontaliere. Proiectul oferă o integrare mai fluentă a diferitelor moduri de transport ale acestui trafic interurban și transfrontalier cu planificarea și pilotarea soluțiilor bazate pe TIC, pentru a reduce timpul de transport atât pentru pasageri, cât și pentru mărfuri. Fluxul mai bun reduce atât timpul petrecut vehiculelor în zonele portuare, cât și fluența fluxului de trafic. Acest lucru va reduce, de asemenea, emisiile de CO2 și zgomotul. De asemenea, lipsa sistemelor de transport inteligente (STI) a fost descrisă ca fiind una dintre principalele verigi lipsă pentru coridorul Mării Nordului Baltice. Este necesară o abordare transfrontalieră pentru a asigura o experiență de mobilitate centrată pe utilizator de la un capăt la altul, precum și o mai bună planificare: instrumente identice sau similare pentru utilizatorii de mobilitate în ambele porturi, instrumente pentru operatorii de feriboturi, urbaniști și date. Proiectul contribuie direct la indicatorii programului Central Baltic R3.3 și R3.1 prin pilotarea de soluții inteligente care vor reduce timpul de deplasare. Proiectul contribuie, de asemenea, indirect la aceste obiective: contribuind la date deschise și facilitatori cu sursă deschisă pentru noi inovații și prin planificarea mobilității (SUMP) care să permită și să impulsioneze în continuare reducerea timpului de deplasare în ceea ce privește mobilitatea. Proiectul creează, de asemenea, referințe de piață pentru companiile furnizoare de soluții portuare inteligente. (Romanian)
4 November 2022
0 references
Mobilnost v Evropi narašča. Trajektna povezava med Helsinki West Harbour in Tallinn Old City Harbour je eden izmed najbolj obremenjenih na svetu z več kot 8 milijonov letnih passangers. Osrednji koridor TEN T med Severno morjem in Baltskim morjem se sreča s skandinavsko-sredozemskim osrednjim koridorjem TEN T v Helsinkih, kar je ključno vozlišče v prometnih omrežjih severne Evrope. Vendar pa sedanji promet že povzroča znatne zastoje, hrup in druge negativne zunanje učinke tako v pristaniščih kot v obeh mestih. Ni bilo skupnega načrtovanja mobilnosti in ni čezmejnih rešitev ITS. Projekt zagotavlja tekočo integracijo različnih načinov prevoza v tem medkrajevnem in čezmejnem prometu z načrtovanjem in pilotnim izvajanjem rešitev, ki temeljijo na IKT, da bi skrajšali čas prevoza potnikov in tovora. Boljši pretok zmanjšuje čas, ki ga vozila porabijo na pristaniških območjih, kot tudi tekoče prometne tokove. To bo zmanjšalo tudi emisije CO2 in hrup. Poleg tega je bilo pomanjkanje inteligentnih prometnih sistemov (ITS) opisano kot ena glavnih manjkajočih povezav za koridor Severnega morja v Baltskem morju. Potreben je čezmejni pristop, da se zagotovi izkušnja mobilnosti, osredotočena na uporabnika, in boljše načrtovanje: enaka ali podobna orodja za uporabnike mobilnosti v obeh pristaniščih, orodja za trajektne operaterje, urbaniste in podatke. Projekt neposredno prispeva k kazalnikoma programa za osrednje Baltsko morje R3.3 in R3.1 s pilotnim izvajanjem pametnih rešitev, ki bodo skrajšale čas potovanja. Projekt prispeva k tem ciljem tudi posredno: s prispevanjem k odprtim podatkom in odprtim virom, ki omogočajo nadaljnje inovacije, ter z načrtovanjem mobilnosti, ki dodatno omogoča in spodbuja skrajšanje časa potovanja. Projekt ustvarja tudi tržne reference za podjetja, ki ponujajo pametne pristaniške rešitve. (Slovenian)
4 November 2022
0 references
Mobilumas Europoje auga. Keltų jungtis tarp Helsinkio Vakarų uosto ir Talino senamiesčio uosto yra viena judriausių pasaulyje, turinti daugiau nei 8 milijonus keleivių per metus. Šiaurės jūros ir Baltijos TEN T pagrindinis koridorius sutampa su Skandinavijos ir Viduržemio jūros regiono TEN T pagrindiniu koridoriumi Helsinkyje, todėl jis yra pagrindinis Šiaurės Europos transporto tinklų mazgas. Tačiau dabartinis eismas jau sukelia dideles spūstis, triukšmą ir kitokį neigiamą išorinį poveikį tiek uostuose, tiek abiejuose miestuose. Nebuvo bendro judumo planavimo ir nėra tarpvalstybinių PTS sprendimų. Projektas užtikrina sklandesnį šio tarpmiestinio ir tarpvalstybinio eismo įvairių rūšių transporto integravimą į IRT grindžiamų sprendimų planavimą ir išbandymą, siekiant sutrumpinti tiek keleivių, tiek krovinių vežimo laiką. Geresnis srautas sumažina laiką, kurį transporto priemonės praleidžia uosto teritorijose, ir eismo srauto sklandumą. Tai taip pat sumažins išmetamo CO2 kiekį ir triukšmą. Be to, intelektinių transporto sistemų (ITS) trūkumas apibūdintas kaip viena iš pagrindinių trūkstamų Šiaurės jūros Baltijos koridoriaus jungčių. Reikia taikyti tarpvalstybinį požiūrį, kad būtų užtikrinta į naudotojus orientuota patirtis judumo srityje, taip pat geresnis planavimas: tos pačios ar panašios priemonės, skirtos judumo naudotojams abiejuose uostuose, priemonės keltų operatoriams, miestų planuotojai ir duomenys. Projektas tiesiogiai prisideda prie Centrinės Baltijos šalių programos rodiklių R3.3 ir R3.1 bandomųjų išmaniųjų sprendimų, kurie sutrumpins kelionės laiką. Projektas taip pat netiesiogiai padeda siekti šių tikslų: prisidedant prie atvirųjų duomenų ir atvirųjų šaltinių priemonių, padedančių kurti tolesnes inovacijas, ir judumo planavimo (JJMP), kurie dar labiau įgalina ir skatina mažinti kelionės laiką judumui. Projektas taip pat sukuria rinkos nuorodas išmaniųjų uostų sprendimų teikėjų įmonėms. (Lithuanian)
4 November 2022
0 references
Mobilitāte Eiropā pieaug. Prāmju savienojums starp Helsinku West Harbour un Tallinas vecpilsētas ostu ir viens no noslogotākajiem pasaulē ar vairāk nekā 8 miljoniem ikgadējo pasažieru. Ziemeļjūras-Baltijas TEN T pamatkoridors tiekas ar Skandināvijas-Vidusjūras TEN T pamatkoridoru Helsinkos, tādējādi kļūstot par galveno mezglu Ziemeļeiropas transporta tīklos. Tomēr pašreizējā satiksme rada ievērojamus sastrēgumus, troksni un citas negatīvas sekas gan ostās, gan abās pilsētās. Nav veikta kopīga mobilitātes plānošana, un nav pārrobežu ITS risinājumu. Projekts nodrošina šīs starppilsētu un pārrobežu satiksmes dažādu transporta veidu racionālāku integrāciju, plānojot un izmēģinot uz IKT balstītus risinājumus, lai samazinātu gan pasažieru, gan kravas pārvadāšanas laiku. Labāka plūsma samazina gan laiku, ko transportlīdzekļi pavada ostas teritorijās, gan satiksmes plūsmas plūsmu. Tas arī samazinās CO2 emisijas un troksni. Turklāt inteliģento transporta sistēmu (ITS) trūkums ir aprakstīts kā viens no galvenajiem trūkstošajiem posmiem Baltijas jūras koridorā. Pārrobežu pieeja ir vajadzīga, lai nodrošinātu uz lietotājiem orientētu mobilitātes pieredzi, kā arī labāku plānošanu: tādi paši vai līdzīgi rīki mobilitātes lietotājiem abās ostās, rīki prāmju operatoriem, pilsētplānotājiem un datiem. Projekts sniedz tiešu ieguldījumu Centrālbaltijas programmas rādītājos R3.3 un R3.1, izmēģinot viedus risinājumus, kas samazinās ceļā pavadīto laiku. Projekts arī netieši veicina šo mērķu sasniegšanu: veicinot atklātos datus un atvērtā pirmkoda veicinātājus turpmākām inovācijām, kā arī ar mobilitātes plānošanu (SUMP), kas vēl vairāk veicina un virzās uz pārvietošanās laika samazināšanu mobilitātē. Projekts rada arī tirgus atsauces viedo ostu risinājumu nodrošinātājiem uzņēmumiem. (Latvian)
4 November 2022
0 references
Mobilita v Evropě roste. Trajektové spojení mezi Helsinki West Harbour a Tallinn Old City Harbour je jedním z nejrušnějších na světě s více než 8 miliony pasažérů ročně. Severní moře – Baltský hlavní koridor TEN T se setkává se skandinávsko-středomořským hlavním koridorem TEN T v Helsinkách, a je tak klíčovým uzlem v dopravních sítích severní Evropy. Současná doprava však již způsobuje značné přetížení dopravy, hluk a další negativní externality jak v přístavech, tak v obou městech. Neexistovalo společné plánování mobility a neexistují žádná přeshraniční řešení ITS. Projekt zajišťuje plynulejší integraci různých druhů dopravy v rámci této meziměstské a přeshraniční dopravy s plánováním a pilotním řízením řešení založených na informačních a komunikačních technologiích s cílem zkrátit dobu přepravy cestujících i nákladu. Lepší tok snižuje jak čas strávený vozidly v přístavních oblastech, tak plynulost dopravního toku. Tím se také sníží emise CO2 a hluk. Nedostatek inteligentních dopravních systémů (ITS) byl také popsán jako jeden z hlavních chybějících spojů pro Severní moře Baltského koridoru. Přeshraniční přístup je nezbytný k zajištění komplexních zkušeností s mobilitou zaměřených na uživatele, jakož i k lepšímu plánování: stejné nebo podobné nástroje pro uživatele mobility v obou přístavech, nástroje pro provozovatele trajektů, městské plánovače a údaje. Projekt přímo přispívá k ukazatelům programů ve střední části Baltského moře R3.3 a R3.1 prostřednictvím pilotního projektu inteligentních řešení, která zkracují dobu cestování. Projekt přispívá k těmto cílům také nepřímo: přispíváním k otevřeným datům a otevřeným zdrojovým zdrojům umožňujícím další inovace a plánováním mobility (SUMP), které dále umožňují a usilují o zkrácení doby cestování v mobilitě. Projekt také vytváří tržní reference pro společnosti poskytující řešení inteligentních portů. (Czech)
4 November 2022
0 references
Rörligheten växer i Europa. Färjeförbindelsen mellan Helsingfors Västhamn och Tallinns gamla hamn är en av de mest trafikerade i världen med över 8 miljoner passagerare per år. TEN-T-korridoren Nordsjön – Östersjön uppfyller TEN-T:s kärnkorridor i Skandinavien och Medelhavsområdet i Helsingfors, vilket är en viktig knutpunkt i transportnäten i norra Europa. Den nuvarande trafiken skapar dock redan betydande trafikstockningar, buller och andra negativa externa effekter i båda hamnarna och i båda städerna. Det har inte funnits någon gemensam rörlighetsplanering och det finns inga gränsöverskridande ITS-lösningar. Projektet ger en smidigare integrering av olika transportsätt i denna trafik mellan städer och gränsöverskridande trafik med planering och pilotprojekt av IKT-drivna lösningar, för att minska transporttiden för både passagerare och gods. Ett bättre flöde minskar både tidsåtgången för fordon i hamnområden och trafikflödets flytförmåga. Detta kommer också att minska koldioxidutsläppen och bullret. Bristen på intelligenta transportsystem (ITS) har också beskrivits som en av de viktigaste felande länkarna för Nordsjöns Östersjökorridor. Det behövs en gränsöverskridande strategi för att säkerställa en heltäckande användarcentrerad upplevelse av mobiliteten samt bättre planering: samma eller liknande verktyg för mobilitetsanvändare i båda hamnarna, verktyg för färjeoperatörer, stadsplanerare och data. Projektet bidrar direkt till de centrala baltiska programindikatorerna R3.3 och R3.1 genom att testa smarta lösningar som minskar restiden. Projektet bidrar också indirekt till dessa mål: genom att bidra till öppna data och öppen källkod för ytterligare innovationer och genom mobilitetsplanering (SUMP) som ytterligare möjliggör och driver på att minska restiden i rörligheten. Project skapar också marknadsreferenser för företag som tillhandahåller smarta portlösningar. (Swedish)
4 November 2022
0 references
Rörligheten växer i Europa. Färjeförbindelsen mellan Helsingfors Västhamn och Tallinns gamla hamn är en av de mest trafikerade i världen med över 8 miljoner passagerare per år. TEN-T-korridoren Nordsjön – Östersjön uppfyller TEN-T:s kärnkorridor i Skandinavien och Medelhavsområdet i Helsingfors, vilket är en viktig knutpunkt i transportnäten i norra Europa. Den nuvarande trafiken skapar dock redan betydande trafikstockningar, buller och andra negativa externa effekter i båda hamnarna och i båda städerna. Det har inte funnits någon gemensam rörlighetsplanering och det finns inga gränsöverskridande ITS-lösningar. Projektet ger en smidigare integrering av olika transportsätt i denna trafik mellan städer och gränsöverskridande trafik med planering och pilotprojekt av IKT-drivna lösningar, för att minska transporttiden för både passagerare och gods. Ett bättre flöde minskar både tidsåtgången för fordon i hamnområden och trafikflödets flytförmåga. Detta kommer också att minska koldioxidutsläppen och bullret. Bristen på intelligenta transportsystem (ITS) har också beskrivits som en av de viktigaste felande länkarna för Nordsjöns Östersjökorridor. Det behövs en gränsöverskridande strategi för att säkerställa en heltäckande användarcentrerad upplevelse av mobiliteten samt bättre planering: samma eller liknande verktyg för mobilitetsanvändare i båda hamnarna, verktyg för färjeoperatörer, stadsplanerare och data. Projektet bidrar direkt till de centrala baltiska programindikatorerna R3.3 och R3.1 genom att testa smarta lösningar som minskar restiden. Projektet bidrar också indirekt till dessa mål: genom att bidra till öppna data och öppen källkod för ytterligare innovationer och genom mobilitetsplanering (SUMP) som ytterligare möjliggör och driver på att minska restiden i rörligheten. Project skapar också marknadsreferenser för företag som tillhandahåller smarta portlösningar. (Swedish)
4 November 2022
0 references
Mobilnost raste u Europi. Trajektna veza između luke Helsinki West i Tallinn Old City Harbour jedna je od najprometnijih na svijetu s više od 8 milijuna putnika godišnje. Središnji koridor Sjeverno more – Baltik TEN T nalazi se na skandinavsko-mediteranskom osnovnom koridoru TEN T u Helsinkiju, što je ključno čvorište u prometnim mrežama sjeverne Europe. Međutim, trenutačni promet već stvara znatne zagušenosti, buku i druge negativne vanjske učinke u oba luka i u oba grada. Nije bilo zajedničkog planiranja mobilnosti i ne postoje prekogranična rješenja ITS-a. Projekt omogućuje tečniju integraciju različitih načina prijevoza ovog međugradskog i prekograničnog prometa s planiranjem i pilotiranjem rješenja temeljenih na IKT-u kako bi se skratilo vrijeme u prijevozu putnika i tereta. Bolji protok smanjuje vrijeme koje vozila troše u lučkim područjima, kao i tečnost protoka prometa. Time će se smanjiti i emisije CO2 i buka. Osim toga, nedostatak inteligentnih prometnih sustava (ITS) opisan je kao jedna od glavnih karika koje nedostaju za koridor Sjevernog mora za Baltik. Prekogranični pristup potreban je kako bi se osiguralo iskustvo mobilnosti usmjereno na korisnike i bolje planiranje: isti ili slični alati za korisnike mobilnosti u lukama, alati za trajektne prijevoznike, urbaniste i podatke. Projekt izravno pridonosi pokazateljima programa za središnji Baltik R3.3 i R3.1 pilotiranjem pametnih rješenja kojima će se skratiti vrijeme putovanja. Projekt također neizravno doprinosi tim ciljevima: doprinosom otvorenim podacima i pokretačima otvorenog koda za daljnje inovacije te planiranjem mobilnosti (SUMP) kojima se dodatno omogućuje i potiče smanjenje vremena putovanja u pogledu mobilnosti. Projekt stvara i tržišne reference za tvrtke koje pružaju usluge pametnih lučkih rješenja. (Croatian)
4 November 2022
0 references
Mobilnost raste u Europi. Trajektna veza između luke Helsinki West i Tallinn Old City Harbour jedna je od najprometnijih na svijetu s više od 8 milijuna putnika godišnje. Središnji koridor Sjeverno more – Baltik TEN T nalazi se na skandinavsko-mediteranskom osnovnom koridoru TEN T u Helsinkiju, što je ključno čvorište u prometnim mrežama sjeverne Europe. Međutim, trenutačni promet već stvara znatne zagušenosti, buku i druge negativne vanjske učinke u oba luka i u oba grada. Nije bilo zajedničkog planiranja mobilnosti i ne postoje prekogranična rješenja ITS-a. Projekt omogućuje tečniju integraciju različitih načina prijevoza ovog međugradskog i prekograničnog prometa s planiranjem i pilotiranjem rješenja temeljenih na IKT-u kako bi se skratilo vrijeme u prijevozu putnika i tereta. Bolji protok smanjuje vrijeme koje vozila troše u lučkim područjima, kao i tečnost protoka prometa. Time će se smanjiti i emisije CO2 i buka. Osim toga, nedostatak inteligentnih prometnih sustava (ITS) opisan je kao jedna od glavnih karika koje nedostaju za koridor Sjevernog mora za Baltik. Prekogranični pristup potreban je kako bi se osiguralo iskustvo mobilnosti usmjereno na korisnike i bolje planiranje: isti ili slični alati za korisnike mobilnosti u lukama, alati za trajektne prijevoznike, urbaniste i podatke. Projekt izravno pridonosi pokazateljima programa za središnji Baltik R3.3 i R3.1 pilotiranjem pametnih rješenja kojima će se skratiti vrijeme putovanja. Projekt također neizravno doprinosi tim ciljevima: doprinosom otvorenim podacima i pokretačima otvorenog koda za daljnje inovacije te planiranjem mobilnosti (SUMP) kojima se dodatno omogućuje i potiče smanjenje vremena putovanja u pogledu mobilnosti. Projekt stvara i tržišne reference za tvrtke koje pružaju usluge pametnih lučkih rješenja. (Croatian)
4 November 2022
0 references
Die Mobilität wächst in Europa. Die Fährverbindung zwischen Helsinki West Harbour und Tallinn Old City Harbour ist mit über 8 Millionen jährlichen Passangern eine der verkehrsreichsten der Welt. Der TEN-T-Kernkorridor Nordsee – Ostsee trifft auf den TEN-T-Kernkorridor Skandinavien-Mittelmeer in Helsinki und ist damit ein wichtiger Knotenpunkt in den Verkehrsnetzen Nordeuropas. Doch bereits der derzeitige Verkehr erzeugt erhebliche Staus, Lärm und andere negative externe Effekte in beiden Häfen und in beiden Städten. Es gab keine gemeinsame Mobilitätsplanung und es gibt keine grenzüberschreitenden IVS-Lösungen. Das Projekt bietet eine fließendere Integration der verschiedenen Verkehrsträger dieses städte- und grenzüberschreitenden Verkehrs mit der Planung und Pilotierung von IKT-gestützten Lösungen, um die Beförderungszeit sowohl für Passagiere als auch für Fracht zu verkürzen. Der bessere Fluss reduziert sowohl die Zeit, die Fahrzeuge in Hafengebieten verbringen, als auch den fließenden Verkehrsfluss. Dies wird auch CO2-Emissionen und Lärm reduzieren. Auch der Mangel an intelligenten Verkehrssystemen (ITS) wurde als einer der wichtigsten fehlenden Verbindungen für den Nordsee-Baltischen Korridor beschrieben. Ein grenzübergreifender Ansatz ist erforderlich, um eine durchgängige nutzerzentrierte Mobilitätserfahrung sowie eine bessere Planung zu gewährleisten: gleiche oder ähnliche Instrumente für die Mobilitätsnutzer in beiden Häfen, Werkzeuge für die Fährbetreiber, Stadtplaner und Daten. Das Projekt trägt direkt zu den Indikatoren R3.3 und R3.1 des zentralen Baltikums bei, indem intelligente Lösungen erprobt werden, die die Reisezeit verkürzen. Das Projekt trägt auch indirekt zu diesen Zielen bei: durch einen Beitrag zu Open Data und Open Source Enablern für weitere Innovationen und durch Mobilitätsplanung (SUMP), die die Mobilität weiter ermöglichen und zur Reduzierung der Reisezeit treiben. Das Projekt schafft auch Marktreferenzen für Smart-Port-Lösungsanbieter. (German)
4 November 2022
0 references
Die Mobilität wächst in Europa. Die Fährverbindung zwischen Helsinki West Harbour und Tallinn Old City Harbour ist mit über 8 Millionen jährlichen Passangern eine der verkehrsreichsten der Welt. Der TEN-T-Kernkorridor Nordsee – Ostsee trifft auf den TEN-T-Kernkorridor Skandinavien-Mittelmeer in Helsinki und ist damit ein wichtiger Knotenpunkt in den Verkehrsnetzen Nordeuropas. Doch bereits der derzeitige Verkehr erzeugt erhebliche Staus, Lärm und andere negative externe Effekte in beiden Häfen und in beiden Städten. Es gab keine gemeinsame Mobilitätsplanung und es gibt keine grenzüberschreitenden IVS-Lösungen. Das Projekt bietet eine fließendere Integration der verschiedenen Verkehrsträger dieses städte- und grenzüberschreitenden Verkehrs mit der Planung und Pilotierung von IKT-gestützten Lösungen, um die Beförderungszeit sowohl für Passagiere als auch für Fracht zu verkürzen. Der bessere Fluss reduziert sowohl die Zeit, die Fahrzeuge in Hafengebieten verbringen, als auch den fließenden Verkehrsfluss. Dies wird auch CO2-Emissionen und Lärm reduzieren. Auch der Mangel an intelligenten Verkehrssystemen (ITS) wurde als einer der wichtigsten fehlenden Verbindungen für den Nordsee-Baltischen Korridor beschrieben. Ein grenzübergreifender Ansatz ist erforderlich, um eine durchgängige nutzerzentrierte Mobilitätserfahrung sowie eine bessere Planung zu gewährleisten: gleiche oder ähnliche Instrumente für die Mobilitätsnutzer in beiden Häfen, Werkzeuge für die Fährbetreiber, Stadtplaner und Daten. Das Projekt trägt direkt zu den Indikatoren R3.3 und R3.1 des zentralen Baltikums bei, indem intelligente Lösungen erprobt werden, die die Reisezeit verkürzen. Das Projekt trägt auch indirekt zu diesen Zielen bei: durch einen Beitrag zu Open Data und Open Source Enablern für weitere Innovationen und durch Mobilitätsplanung (SUMP), die die Mobilität weiter ermöglichen und zur Reduzierung der Reisezeit treiben. Das Projekt schafft auch Marktreferenzen für Smart-Port-Lösungsanbieter. (German)
4 November 2022
0 references
Európában növekszik a mobilitás. A Helsinki West Harbour és Tallinn Old City Harbour közötti kompjárat az egyik legforgalmasabb a világon, több mint 8 millió utassal. Az Északi-tenger – Balti TEN T törzsfolyosó Helsinkiben találkozik a skandináv-mediterrán TEN T törzsfolyosóval, így az észak-európai közlekedési hálózatok kulcsfontosságú csomópontja. A jelenlegi forgalom azonban már most is jelentős torlódást, zajt és egyéb negatív externáliákat okoz mindkét kikötőben és mindkét városban. Nem volt közös mobilitási tervezés, és nincsenek határokon átnyúló ITS-megoldások. A projekt e városközi és határokon átnyúló közlekedés különböző közlekedési módjainak folyékonyabb integrációját biztosítja az IKT-vezérelt megoldások tervezésével és tesztelésével annak érdekében, hogy csökkenjen mind az utasok, mind a teherszállítás ideje. A jobb áramlás csökkenti mind a járművek kikötői területeken töltött idejét, mind a forgalom folyamatosságát. Ez csökkenti a szén-dioxid-kibocsátást és a zajt is. Emellett az intelligens közlekedési rendszerek (ITS) hiányát az Északi-tenger balti-tengeri folyosójának egyik fő hiányzó összeköttetéseként írták le. Határokon átnyúló megközelítésre van szükség a mobilitás végpontok közötti felhasználói élményének biztosításához, valamint a jobb tervezéshez: azonos vagy hasonló eszközök a mobilitást használók számára mindkét kikötőben, eszközök a kompüzemeltetők, a várostervezők és az adatok számára. A projekt közvetlenül hozzájárul a közép-balti program R3.3 és R3.1 mutatóihoz azáltal, hogy olyan intelligens megoldásokat tesztel, amelyek csökkentik az utazási időt. A projekt közvetetten is hozzájárul ezekhez a célokhoz: hozzájárulás a nyílt hozzáférésű adatokhoz és a nyílt forráskódú eszközökhöz a további innovációk érdekében, valamint a mobilitás tervezésével (SUMP), amelyek tovább teszik lehetővé és ösztönzik az utazási idő csökkentését a mobilitásban. A projekt piaci referenciákat is létrehoz az intelligens port megoldások szolgáltató vállalatai számára. (Hungarian)
4 November 2022
0 references
Európában növekszik a mobilitás. A Helsinki West Harbour és Tallinn Old City Harbour közötti kompjárat az egyik legforgalmasabb a világon, több mint 8 millió utassal. Az Északi-tenger – Balti TEN T törzsfolyosó Helsinkiben találkozik a skandináv-mediterrán TEN T törzsfolyosóval, így az észak-európai közlekedési hálózatok kulcsfontosságú csomópontja. A jelenlegi forgalom azonban már most is jelentős torlódást, zajt és egyéb negatív externáliákat okoz mindkét kikötőben és mindkét városban. Nem volt közös mobilitási tervezés, és nincsenek határokon átnyúló ITS-megoldások. A projekt e városközi és határokon átnyúló közlekedés különböző közlekedési módjainak folyékonyabb integrációját biztosítja az IKT-vezérelt megoldások tervezésével és tesztelésével annak érdekében, hogy csökkenjen mind az utasok, mind a teherszállítás ideje. A jobb áramlás csökkenti mind a járművek kikötői területeken töltött idejét, mind a forgalom folyamatosságát. Ez csökkenti a szén-dioxid-kibocsátást és a zajt is. Emellett az intelligens közlekedési rendszerek (ITS) hiányát az Északi-tenger balti-tengeri folyosójának egyik fő hiányzó összeköttetéseként írták le. Határokon átnyúló megközelítésre van szükség a mobilitás végpontok közötti felhasználói élményének biztosításához, valamint a jobb tervezéshez: azonos vagy hasonló eszközök a mobilitást használók számára mindkét kikötőben, eszközök a kompüzemeltetők, a várostervezők és az adatok számára. A projekt közvetlenül hozzájárul a közép-balti program R3.3 és R3.1 mutatóihoz azáltal, hogy olyan intelligens megoldásokat tesztel, amelyek csökkentik az utazási időt. A projekt közvetetten is hozzájárul ezekhez a célokhoz: hozzájárulás a nyílt hozzáférésű adatokhoz és a nyílt forráskódú eszközökhöz a további innovációk érdekében, valamint a mobilitás tervezésével (SUMP), amelyek tovább teszik lehetővé és ösztönzik az utazási idő csökkentését a mobilitásban. A projekt piaci referenciákat is létrehoz az intelligens port megoldások szolgáltató vállalatai számára. (Hungarian)
4 November 2022
0 references
La movilidad está creciendo en Europa. La conexión en ferry entre Helsinki West Harbour y Tallinn Old City Harbour es una de las más concurridas del mundo con más de 8 millones de pasajeros anuales. El corredor principal de la RTE T Báltica del Mar del Norte se encuentra con el corredor principal de la RTE T escandinava-mediterránea en Helsinki, siendo así un nodo clave en las redes de transporte del norte de Europa. Sin embargo, el tráfico actual ya crea una congestión sustancial, ruido y otras externalidades negativas en ambos puertos y en ambas ciudades. No ha habido una planificación común de la movilidad y no hay soluciones transfronterizas de STI. El proyecto proporciona una integración más fluida de los diferentes modos de transporte de este tráfico interurbano y transfronterizo con la planificación y el pilotaje de soluciones basadas en las TIC, con el fin de reducir el tiempo de transporte tanto para los pasajeros como para la carga. El mejor flujo reduce tanto el tiempo que los vehículos pasan en las áreas portuarias como la fluidez del flujo de tráfico. Esto también reducirá las emisiones de CO2 y el ruido. Además, la falta de sistemas de transporte inteligentes (STI) se ha descrito como uno de los principales enlaces faltantes para el corredor báltico del Mar del Norte. Es necesario un enfoque transfronterizo para garantizar una experiencia de extremo a extremo centrada en el usuario de la movilidad, así como una mejor planificación: herramientas iguales o similares para los usuarios de movilidad en ambos puertos, herramientas para los operadores de transbordadores, planificadores urbanos y datos. El proyecto contribuye directamente a los indicadores del programa del Báltico Central R3.3 y R3.1 mediante la puesta a prueba de soluciones inteligentes que reducirán el tiempo de viaje. El proyecto contribuye también indirectamente a estos objetivos: contribuyendo a los datos abiertos y a los facilitadores de código abierto para nuevas innovaciones, y mediante la planificación de la movilidad (SUMP) que permita e impulse aún más la reducción del tiempo de viaje en la movilidad. Project también crea referencias de mercado para empresas proveedoras de soluciones portuarias inteligentes. (Spanish)
4 November 2022
0 references
La movilidad está creciendo en Europa. La conexión en ferry entre Helsinki West Harbour y Tallinn Old City Harbour es una de las más concurridas del mundo con más de 8 millones de pasajeros anuales. El corredor principal de la RTE T Báltica del Mar del Norte se encuentra con el corredor principal de la RTE T escandinava-mediterránea en Helsinki, siendo así un nodo clave en las redes de transporte del norte de Europa. Sin embargo, el tráfico actual ya crea una congestión sustancial, ruido y otras externalidades negativas en ambos puertos y en ambas ciudades. No ha habido una planificación común de la movilidad y no hay soluciones transfronterizas de STI. El proyecto proporciona una integración más fluida de los diferentes modos de transporte de este tráfico interurbano y transfronterizo con la planificación y el pilotaje de soluciones basadas en las TIC, con el fin de reducir el tiempo de transporte tanto para los pasajeros como para la carga. El mejor flujo reduce tanto el tiempo que los vehículos pasan en las áreas portuarias como la fluidez del flujo de tráfico. Esto también reducirá las emisiones de CO2 y el ruido. Además, la falta de sistemas de transporte inteligentes (STI) se ha descrito como uno de los principales enlaces faltantes para el corredor báltico del Mar del Norte. Es necesario un enfoque transfronterizo para garantizar una experiencia de extremo a extremo centrada en el usuario de la movilidad, así como una mejor planificación: herramientas iguales o similares para los usuarios de movilidad en ambos puertos, herramientas para los operadores de transbordadores, planificadores urbanos y datos. El proyecto contribuye directamente a los indicadores del programa del Báltico Central R3.3 y R3.1 mediante la puesta a prueba de soluciones inteligentes que reducirán el tiempo de viaje. El proyecto contribuye también indirectamente a estos objetivos: contribuyendo a los datos abiertos y a los facilitadores de código abierto para nuevas innovaciones, y mediante la planificación de la movilidad (SUMP) que permita e impulse aún más la reducción del tiempo de viaje en la movilidad. Project también crea referencias de mercado para empresas proveedoras de soluciones portuarias inteligentes. (Spanish)
4 November 2022
0 references
A mobilidade está a crescer na Europa. A ligação de ferry entre Helsinki West Harbour e Tallinn Old City Harbour é uma das mais movimentadas do mundo, com mais de 8 milhões de passageiros anuais. O corredor principal da RTE-Báltica do Mar do Norte encontra-se com o corredor principal da RTE T escandinavo-mediterrânico em Helsínquia, constituindo assim um nó-chave nas redes de transportes do norte da Europa. No entanto, o tráfego atual já gera congestionamentos substanciais, ruído e outras externalidades negativas em ambos os portos e em ambas as cidades. Não houve um planeamento comum da mobilidade e não existem soluções transfronteiriças de STI. O projeto proporciona uma integração mais fluente dos diferentes modos de transporte deste tráfego interurbano e transfronteiriço com o planeamento e a pilotagem de soluções orientadas para as TIC, a fim de reduzir o tempo de transporte tanto para os passageiros como para a carga. O melhor fluxo reduz tanto o tempo que os veículos gastam em áreas portuárias quanto a fluência do fluxo de tráfego. Tal reduzirá igualmente as emissões de CO2 e o ruído. Além disso, a falta de sistemas de transporte inteligentes (STI) foi descrita como uma das principais ligações em falta para o corredor do mar do Norte do Báltico. É necessária uma abordagem transfronteiriça para garantir uma experiência de mobilidade centrada no utilizador de extremo a extremo, bem como um melhor planeamento: ferramentas idênticas ou semelhantes para os utilizadores da mobilidade em ambos os portos, ferramentas para os operadores de ferries, planificadores urbanos e dados. O projeto contribui diretamente para os indicadores R3.3 e R3.1 do Programa do Báltico Central, através de soluções inteligentes que reduzirão o tempo de viagem. O projeto contribui também indiretamente para estes objetivos: contribuindo para a abertura de dados e facilitadores de fonte aberta para novas inovações, e através do planeamento da mobilidade (PMUS) que permitam e dinamizem ainda mais a redução do tempo de viagem na mobilidade. O projeto também cria referências de mercado para empresas fornecedoras de soluções portuários inteligentes. (Portuguese)
4 November 2022
0 references
A mobilidade está a crescer na Europa. A ligação de ferry entre Helsinki West Harbour e Tallinn Old City Harbour é uma das mais movimentadas do mundo, com mais de 8 milhões de passageiros anuais. O corredor principal da RTE-Báltica do Mar do Norte encontra-se com o corredor principal da RTE T escandinavo-mediterrânico em Helsínquia, constituindo assim um nó-chave nas redes de transportes do norte da Europa. No entanto, o tráfego atual já gera congestionamentos substanciais, ruído e outras externalidades negativas em ambos os portos e em ambas as cidades. Não houve um planeamento comum da mobilidade e não existem soluções transfronteiriças de STI. O projeto proporciona uma integração mais fluente dos diferentes modos de transporte deste tráfego interurbano e transfronteiriço com o planeamento e a pilotagem de soluções orientadas para as TIC, a fim de reduzir o tempo de transporte tanto para os passageiros como para a carga. O melhor fluxo reduz tanto o tempo que os veículos gastam em áreas portuárias quanto a fluência do fluxo de tráfego. Tal reduzirá igualmente as emissões de CO2 e o ruído. Além disso, a falta de sistemas de transporte inteligentes (STI) foi descrita como uma das principais ligações em falta para o corredor do mar do Norte do Báltico. É necessária uma abordagem transfronteiriça para garantir uma experiência de mobilidade centrada no utilizador de extremo a extremo, bem como um melhor planeamento: ferramentas idênticas ou semelhantes para os utilizadores da mobilidade em ambos os portos, ferramentas para os operadores de ferries, planificadores urbanos e dados. O projeto contribui diretamente para os indicadores R3.3 e R3.1 do Programa do Báltico Central, através de soluções inteligentes que reduzirão o tempo de viagem. O projeto contribui também indiretamente para estes objetivos: contribuindo para a abertura de dados e facilitadores de fonte aberta para novas inovações, e através do planeamento da mobilidade (PMUS) que permitam e dinamizem ainda mais a redução do tempo de viagem na mobilidade. O projeto também cria referências de mercado para empresas fornecedoras de soluções portuários inteligentes. (Portuguese)
4 November 2022
0 references
Il-mobilità qed tikber fl-Ewropa. Il-konnessjoni bil-vapur bejn Helsinki West Harbour u Tallinn Old City Harbour hija waħda mill-aktar traffikużi fid-dinja b’aktar minn 8 miljun passanger annwali. Il-kuritur ewlieni TEN T bejn il-Baħar tat-Tramuntana u l-Baltiku jiltaqa’ mal-kuritur ewlieni tat-TEN-T Skandinavi-Mediterran f’Ħelsinki, u b’hekk huwa nodu ewlieni fin-netwerks tat-trasport tal-Ewropa ta’ Fuq. Madankollu, it-traffiku attwali diġà joħloq konġestjoni sostanzjali, storbju u esternalitajiet negattivi oħra kemm fil-portijiet kif ukoll fiż-żewġ bliet. Ma kienx hemm ippjanar komuni tal-mobbiltà u ma hemm l-ebda soluzzjoni transkonfinali tas-SIT. Il-proġett jipprovdi integrazzjoni aktar fluwenti ta’ modi differenti ta’ trasport ta’ dan it-traffiku bejn il-bliet u dak transfruntier bl-ippjanar u l-pilotaġġ ta’ soluzzjonijiet immexxija mill-ICT, sabiex jitnaqqas il-ħin fit-trasport kemm għall-passiġġieri kif ukoll għall-merkanzija. Il-fluss aħjar inaqqas kemm il-ħin li l-vetturi jqattgħu fiż-żoni tal-port kif ukoll il-fluwenza tal-fluss tat-traffiku. Dan se jnaqqas ukoll l-emissjonijiet tas-CO2 u l-istorbju. Barra minn hekk, in-nuqqas ta’ Sistemi Intelliġenti tat-Trasport (ITS) ġie deskritt bħala wieħed mill-konnessjonijiet neqsin ewlenin għall-kuritur Baltiku tal-Baħar tat-Tramuntana. L-approċċ transkonfinali huwa meħtieġ sabiex tiġi żgurata esperjenza ċċentrata fuq l-utent minn tarf sa tarf tal-mobbiltà kif ukoll ippjanar aħjar: l-istess għodod jew għodod simili għall-utenti tal-mobbiltà fiż-żewġ portijiet, għodod għall-operaturi tal-laneċ, pjanifikaturi urbani, u data. Il-proġett jikkontribwixxi direttament għall-indikaturi R3.3 u R3.1 tal-programm tal-Baltiku Ċentrali billi jippilota soluzzjonijiet intelliġenti li se jnaqqsu l-ħin tal-ivvjaġġar. Il-proġett jikkontribwixxi għal dawn il-miri indirettament ukoll: billi tikkontribwixxi għal data miftuħa u faċilitaturi b’sors miftuħ għal aktar innovazzjonijiet, u permezz tal-ippjanar tal-mobbiltà (SUMP) li jkomplu jippermettu u jixprunaw it-tnaqqis fil-ħin tal-ivvjaġġar fil-mobbiltà. Il-proġett joħloq ukoll referenzi tas-suq għal kumpaniji intelliġenti tal-fornituri tas-soluzzjonijiet tal-portijiet. (Maltese)
4 November 2022
0 references
Il-mobilità qed tikber fl-Ewropa. Il-konnessjoni bil-vapur bejn Helsinki West Harbour u Tallinn Old City Harbour hija waħda mill-aktar traffikużi fid-dinja b’aktar minn 8 miljun passanger annwali. Il-kuritur ewlieni TEN T bejn il-Baħar tat-Tramuntana u l-Baltiku jiltaqa’ mal-kuritur ewlieni tat-TEN-T Skandinavi-Mediterran f’Ħelsinki, u b’hekk huwa nodu ewlieni fin-netwerks tat-trasport tal-Ewropa ta’ Fuq. Madankollu, it-traffiku attwali diġà joħloq konġestjoni sostanzjali, storbju u esternalitajiet negattivi oħra kemm fil-portijiet kif ukoll fiż-żewġ bliet. Ma kienx hemm ippjanar komuni tal-mobbiltà u ma hemm l-ebda soluzzjoni transkonfinali tas-SIT. Il-proġett jipprovdi integrazzjoni aktar fluwenti ta’ modi differenti ta’ trasport ta’ dan it-traffiku bejn il-bliet u dak transfruntier bl-ippjanar u l-pilotaġġ ta’ soluzzjonijiet immexxija mill-ICT, sabiex jitnaqqas il-ħin fit-trasport kemm għall-passiġġieri kif ukoll għall-merkanzija. Il-fluss aħjar inaqqas kemm il-ħin li l-vetturi jqattgħu fiż-żoni tal-port kif ukoll il-fluwenza tal-fluss tat-traffiku. Dan se jnaqqas ukoll l-emissjonijiet tas-CO2 u l-istorbju. Barra minn hekk, in-nuqqas ta’ Sistemi Intelliġenti tat-Trasport (ITS) ġie deskritt bħala wieħed mill-konnessjonijiet neqsin ewlenin għall-kuritur Baltiku tal-Baħar tat-Tramuntana. L-approċċ transkonfinali huwa meħtieġ sabiex tiġi żgurata esperjenza ċċentrata fuq l-utent minn tarf sa tarf tal-mobbiltà kif ukoll ippjanar aħjar: l-istess għodod jew għodod simili għall-utenti tal-mobbiltà fiż-żewġ portijiet, għodod għall-operaturi tal-laneċ, pjanifikaturi urbani, u data. Il-proġett jikkontribwixxi direttament għall-indikaturi R3.3 u R3.1 tal-programm tal-Baltiku Ċentrali billi jippilota soluzzjonijiet intelliġenti li se jnaqqsu l-ħin tal-ivvjaġġar. Il-proġett jikkontribwixxi għal dawn il-miri indirettament ukoll: billi tikkontribwixxi għal data miftuħa u faċilitaturi b’sors miftuħ għal aktar innovazzjonijiet, u permezz tal-ippjanar tal-mobbiltà (SUMP) li jkomplu jippermettu u jixprunaw it-tnaqqis fil-ħin tal-ivvjaġġar fil-mobbiltà. Il-proġett joħloq ukoll referenzi tas-suq għal kumpaniji intelliġenti tal-fornituri tas-soluzzjonijiet tal-portijiet. (Maltese)
4 November 2022
0 references
La mobilité se développe en Europe. La liaison par ferry entre Helsinki West Harbour et Tallinn Old City Harbour est l’une des plus fréquentées au monde avec plus de 8 millions de passangers annuels. Le corridor TEN T Core mer du Nord — Baltique correspond au corridor central scandinave-méditerranéenne du RTE-T à Helsinki, ce qui constitue un nœud clé dans les réseaux de transport de l’Europe du Nord. Pourtant, le trafic actuel crée déjà une congestion importante, du bruit et d’autres externalités négatives dans les deux ports et dans les deux villes. Il n’y a pas eu de planification commune de la mobilité et il n’existe pas de solutions STI transfrontalières. Le projet prévoit une intégration plus fluide des différents modes de transport de ce trafic interurbain et transfrontalier avec la planification et le pilotage de solutions axées sur les TIC, afin de réduire le temps de transport tant pour les passagers que pour le fret. Le meilleur débit réduit à la fois le temps passé par les véhicules dans les zones portuaires ainsi que la fluidité de la circulation. Cela permettra également de réduire les émissions de CO2 et le bruit. En outre, l’absence de systèmes de transport intelligents (STI) a été décrite comme l’une des principales liaisons manquantes pour le corridor de la mer Baltique de la mer du Nord. Une approche transfrontalière est nécessaire pour garantir une expérience de bout en bout centrée sur l’utilisateur en matière de mobilité ainsi qu’une meilleure planification: des outils identiques ou similaires pour les utilisateurs de mobilité dans les deux ports, des outils pour les exploitants de transbordeurs, des urbanistes et des données. Le projet contribue directement aux indicateurs R3.3 et R3.1 du programme de la Baltique centrale en pilotant des solutions intelligentes qui permettront de réduire le temps de trajet. Le projet contribue également indirectement à ces objectifs: en contribuant à l’ouverture des données et aux outils open source pour d’autres innovations, et par la planification de la mobilité (SUMP) qui permettent et favorisent davantage la réduction du temps de déplacement de la mobilité. Project crée également des références de marché pour les entreprises de fournisseurs de solutions portuaires intelligentes. (French)
4 November 2022
0 references
La mobilité se développe en Europe. La liaison par ferry entre Helsinki West Harbour et Tallinn Old City Harbour est l’une des plus fréquentées au monde avec plus de 8 millions de passangers annuels. Le corridor TEN T Core mer du Nord — Baltique correspond au corridor central scandinave-méditerranéenne du RTE-T à Helsinki, ce qui constitue un nœud clé dans les réseaux de transport de l’Europe du Nord. Pourtant, le trafic actuel crée déjà une congestion importante, du bruit et d’autres externalités négatives dans les deux ports et dans les deux villes. Il n’y a pas eu de planification commune de la mobilité et il n’existe pas de solutions STI transfrontalières. Le projet prévoit une intégration plus fluide des différents modes de transport de ce trafic interurbain et transfrontalier avec la planification et le pilotage de solutions axées sur les TIC, afin de réduire le temps de transport tant pour les passagers que pour le fret. Le meilleur débit réduit à la fois le temps passé par les véhicules dans les zones portuaires ainsi que la fluidité de la circulation. Cela permettra également de réduire les émissions de CO2 et le bruit. En outre, l’absence de systèmes de transport intelligents (STI) a été décrite comme l’une des principales liaisons manquantes pour le corridor de la mer Baltique de la mer du Nord. Une approche transfrontalière est nécessaire pour garantir une expérience de bout en bout centrée sur l’utilisateur en matière de mobilité ainsi qu’une meilleure planification: des outils identiques ou similaires pour les utilisateurs de mobilité dans les deux ports, des outils pour les exploitants de transbordeurs, des urbanistes et des données. Le projet contribue directement aux indicateurs R3.3 et R3.1 du programme de la Baltique centrale en pilotant des solutions intelligentes qui permettront de réduire le temps de trajet. Le projet contribue également indirectement à ces objectifs: en contribuant à l’ouverture des données et aux outils open source pour d’autres innovations, et par la planification de la mobilité (SUMP) qui permettent et favorisent davantage la réduction du temps de déplacement de la mobilité. Project crée également des références de marché pour les entreprises de fournisseurs de solutions portuaires intelligentes. (French)
4 November 2022
0 references